• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 29. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Rykala hlasuje s náhradní kartou č. 6.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci a poslankyně: paní poslankyně Bebarová-Rujbrová - zahraniční cesta, paní poslankyně Benešová do 11 hodin - pracovní důvody, pan poslance Birke do 16 hodin bez udání důvodu, paní poslankyně Dobešová - zahraniční cesta, pan poslanec Gabal do 11 hodin - pracovní důvody, pan místopředseda Gazdík - osobní důvody, paní poslankyně Golasowská - osobní důvody, pan poslanec Kádner - rodinné důvody, pan poslanec Jaroslav Klaška do 13 hodin - rodinné důvody, pan poslanec Kostřica - zdravotní důvody, pan poslanec Koubek - osobní důvody, paní poslankyně Marková - rodinné důvody, paní poslankyně Matušovská - osobní důvody, pan poslanec Josef Novotný - pracovní důvody, pan poslanec Okleštěk - zdravotní důvody, pan poslanec Pilný do 12 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Pleticha do 14.30 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Sklenák do 11 hodin - zdravotní důvody, pan poslanec Šincl - zahraniční cesta, pan poslanec Vácha - pracovní důvody, paní poslankyně Válková - zdravotní důvody, pan poslanec Votava do 10 hodin a od 14.30 hodin - zdravotní důvody, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, paní poslankyně Zelienková - zdravotní důvody a pan poslanec Ženíšek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Brabec do 11 hodin - pracovní důvody, pan ministr Chovanec - zahraniční cesta.

    Pan poslanec Kučera se neomlouvá, ale hlasuje s kartou č. 17.

    Pan ministr Jurečka do 11 hodin z pracovních důvodů, paní ministryně Marksová z dopoledního jednání - pracovní důvody, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček z dopoledního jednání - pracovní důvody, pan ministr Pelikán - zahraniční cesta a pan ministr Stropnický do 11 hodin z pracovních důvodů. Tolik omluvy.

    Chtěl bych vás informovat, že dnešní jednání zahájíme bodem č. 170, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Chtěl bych vás upozornit, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 hodin proběhne jejich losování. Tolik na úvod.

    Budeme projednávat bod 170, což jsou písemné interpelace.

    Na pořad schůze bylo předloženo celkem 10 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojení, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Se čtyřmi jsme se již vypořádali 18. června, nyní zbývá ještě 6. Všechny upozorňuji na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu, které říká, že není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se k odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko a ani k ní dále nejedná.

    Nyní přistoupíme k jednotlivým odpovědím. První interpelace je pana poslance Rostislava Vyzuly, který interpeloval ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka ve věci povinné školní docházky cizinců. Pan ministr odpověděl a jeho odpověď se s interpelací předkládá jako tisk 490. Dne 18. června byla tato interpelace a její projednávání přerušeno.

    Otevírám rozpravu. Hlásí se pan poslanec Vyzula. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Dobrý den. Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, rád bych dnešní den dokončil svou interpelaci, kterou jsem začal v březnu tohoto roku na ministra školství, ještě pana Chládka. Bohužel, tuto věc zdědila nová paní ministryně. Chápu, že je to dědictví, ale věřím, že se nějak dohodneme.

    Na začátek bych rád na začátek uvedl krátce tu historii. Interpelace probíhala na základě novely zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, konkrétně nového ustanovení § 50 odst. 4, které bylo do školského zákona vloženo zákonem č. 82/2015 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. května 2015.

    A teď čeho se to týká. Uvedené ustanovení § 50 odst. 4 školského zákona stanoví - cituji: "Pokud se cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů a nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školským řádem, přestává být dnem následujícím po uplynutí této doby žákem školy." To je ten problém, který vnímám, že problémem může být, a proto bych rád, kdybychom našli nějaké řešení.

    Jak jsem již upozornil v písemné interpelaci z 31. března t. r., výše uvedené ustanovení se mi jeví jako diskriminační. Ustanovení vytváří nerovnost v zacházení s tuzemci a cizinci, a tak se dostává do rozporu s rovným právem na vzdělání. To je zakotveno v mnoha normách mezinárodního práva, kterými je Česká republika vázána, a za zavedení tohoto ustanovení proto České republice hrozí nepříznivé mezinárodněprávní důsledky.

    Ve svém vyjádření k mé písemné interpelaci uvedl ministr Chládek, že se v praxi stává, že cizinec, který je vázán povinnou školní docházkou, opustí území České republiky nebo změní školu, aniž by zákonní zástupci dali svůj úmysl škole předem na vědomí. Dále v této souvislosti zmínil, že v takových případech bylo dosud obtížné žáka ze školy vyloučit. Dovoluji si však upozornit, že situace, která je zde popsaná, může nastat i u občanů České republiky, nikoliv jen u cizinců. U občanů České republiky však nemůže z takového důvodu dojít k vyloučení žáka ze školy. Domnívám se proto, že tímto argumentem nemůže být dostatečně vyvrácena diskriminační povaha daného ustanovení § 50 odst. 4 školského zákona.

    Proto se ptám, paní ministryně: Skutečně se domníváte, nebo tedy aparát Ministerstva školství, že je nové ustanovení školského zákona nezbytné k dosažení zamýšlených cílů a že není diskriminační? Dál bych se rád zeptal: Jaký máte postoj k faktu, že pro Českou republiku mohou z nově zavedeného ustanovení plynout nepříznivé mezinárodní důsledky?

    Je to preventivní opatření. Jako lékař jsem si vědom toho, že v medicíně je nejdůležitější prevence. Nemůžeme hasit požár, ale musíme mu předcházet. Proto bych nebyl rád, aby se Česká republika do problémů, které mohou vyústit i v nepříjemné ekonomické důsledky, dostala. Takže prosím o odpověď. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci. Paní ministryně si přeje vystoupit, má tedy slovo.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, pane profesore, dovolte mi zareagovat na vaši interpelaci. Jednak mi dovolte omluvu, že se dostáváme k jejímu finálnímu řešení v okamžiku, kdy novela školského zákona 1. května, tudíž ustanovení, o kterém máte pochybnosti z hlediska jeho ústavnosti, nabylo 1. května 2015 účinnosti. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda chce reagovat. Prosím, samozřejmě.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážená paní ministryně, velice si vážím vašeho vstřícného postoje a jsem maximálně spokojen, protože takový postup eventuálně by mohl nastat a mohl by být nepříjemný. Známe mnohé případy i z Evropské unie podobných situací. Jen jsem na to chtěl upozornit, aby si toho ministerstvo bylo vědomo, protože on nikdy neví člověk, ale stát se to může. Děkuji velice a jsem maximálně spokojen.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, tím pádem předpokládám, že nenavrhujete nesouhlas. A pokud paní ministryně nechce již vystupovat, můžeme tuto interpelaci ukončit. Děkuji.

    Další interpelací je interpelace pana místopředsedy Filipa na pana ministra Zaorálka. Ale pana místopředsedu Filipa tady nevidím, takže to je přesně ten případ, na který jsem upozorňoval, tzn. § 112. Tudíž tato interpelace také nebude projednávána.

    Budeme pokračovat interpelací pana poslance Ondráčka na pana ministra vnitra. Pan ministr vnitra Milan Chovanec odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako tisk 517. Otevřu rozpravu, nicméně upozorňuji, že pan ministr vnitra je řádně omluven z důvodu zahraniční cesty.

    Pan poslanec... (Gestikuluje z místa.) Pokud navrhujete přerušit z důvodu nepřítomnosti pana ministra, tak prosím na mikrofon a samozřejmě o tom nechám hlasovat.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane předsedo, dobré dopoledne. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra navrhuji přerušení projednávání této interpelace do jeho přítomnosti. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. O tomto návrhu rozhodneme hlasováním.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přerušením této interpelace. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 233. Přihlášeno je 96, pro 83, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Tato interpelace byla tedy přerušena.

    Budeme tedy pokračovat interpelací paní poslankyně Jitky Chalánkové. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová odpověděla na interpelaci paní poslankyně Chalánkové ve věci budoucnosti českých dětí umístěných v pěstounských rodinách v Norsku po dosažení jejich zletilosti. Interpelace se spolu s odpovědí předpokládá jako tisk 518. Nicméně i tady platí to, že paní ministryně je řádně omluvena. Otevírám rozpravu a prosím paní poslankyni.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji, vážený pane předsedo. Vnímám, že paní ministryně je řádně omluvena, přesto nebudu navrhovat přerušení tohoto bodu, ale ani hlasování o spokojenosti či nespokojenosti, a ráda bych se tímto způsobem vyjádřila k odpovědi.

    Vážená paní ministryně, vyjádřila jsem nesouhlas s vaší odpovědí na moji interpelaci proto, že jste zřejmě špatně pochopila moji otázku, respektive odpovídáte na něco jiného, než jsem se ptala. Ostatně v textu sama přiznáváte, že vám není jasné, co svou interpelací sleduji. Já vám to tedy vysvětlím.

    Můj dotaz zněl: Předpokládejme, že Denis anebo David Michalákovi zůstanou v pěstounské péči až do dosažení zletilosti. Svého českého občanství nemohou být zbaveni. Co se s nimi stane po dosažení zletilosti? Jaká práva budou mít v Norsku jako cizinci? Co se s nimi stane, až na ně norský stát přestane pěstounům vyplácet štědré přídavky a dávky? Budou k nim mít pěstouni vyživovací povinnost? Budou mít nárok na zabezpečení ze strany norského státu? A jak se k nim zachová český stát, rozhodnou-li se ve svých 18 letech vrátit do České republiky a nebudou umět ani slovo česky? Bude český stát vůči nim vynucovat občanské povinnosti, například připravovanou odvodní povinnost?

    Pochopitelně šlo z mé strany jen o příkladný výčet. Podstatou mé otázky je fakt, že státní občanství si člověk nemůže volit. Rodí se s ním a je obtížně je měnit. Svoji státní příslušnost si nosíme sebou, většinou dobrovolně, ale nefunguje to tak, že by každý byl státním příslušníkem toho státu, na jehož území se právě nachází. Lidé jsou dnes velmi mobilní, ale státní občanství je svazek relativně trvalý a dlouhodobý. Jeho podstatou je věrnost své zemi. Ze státního občanství nevyplývají pro občany toliko práva, ale i povinnosti.

    Denis a David tedy budou ve svých 18 letech v Norsku stále de iure cizinci. I pokud by nějak získali ať už dobrovolně, či proti své vůli norské občanství, neznamenalo by to, že přijdou o české státní občanství. Toho nemohou být norským státem nijak zbaveni, protože o české státní příslušnosti Norsko nerozhoduje a rozhodovat nesmí. Tak jednoduše to nefunguje, že ziskem jednoho občanství automaticky ztratíte dosavadní. Proto existuje tolik lidí s dvojím či vícečetným občanstvím, proto existují i lidé bez občanství.

    Dvojí občanství pak vede k právní schizofrenii a střetu zájmů. Například pan ministr Dienstbier je povinen zachovávat věrnost České republice i Spojeným státům americkým, přitom za to, že je občanem Spojených států amerických a vyplývají mu z toho i povinnosti, o kterých možná nemá ani tušení, vůbec nemůže. ***

    Vy uvádíte ve své odpovědi, že příkladný návrat již zletilých chlapců do České republiky by byl věcí jejich úvahy a vážení všech okolností včetně zvážení jazykové výbavy. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je samozřejmě možné. Pokud si v tomto okamžiku přejete přerušit, tak svolám kolegy. Budeme tedy hlasovat o přerušení této interpelace na návrh paní poslankyně Chalánkové.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přerušením této interpelace, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 234, přihlášeno je 105, pro 65, proti 13. Tento návrh byl přijat a interpelace byla přerušena.

    Další interpelací je interpelace paní poslankyně Jany Černochové na pana předsedu vlády. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci paní poslankyně Jany Černochové ve věci dotací pro motoristické sportovní organizace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 520. Ale já tady nevidím paní poslankyni Černochovou, takže jakkoliv pan předseda vlády avizoval, že je na cestě, aby mohl odpovědět na interpelaci, tak zde není interpelující poslankyně, a podle § 112 tedy o této interpelaci jednat nemůžeme.

    Tím pádem pokročíme k poslední interpelaci, kde se tedy obávám, že problém bude úplně stejný. Pan ministr vnitra Milan Chovanec odpověděl na interpelaci paní poslankyně Radky Maxové ve věci formy poučení poškozeného nebo oběti trestného činu v trestním řízení. Interpelace se předkládá spolu s odpovědí jako tisk 521. Ale za prvé pan ministr Chovanec je omluven a za druhé tady paní poslankyně Maxová také není.To znamená, opět podle § 112 nemůžeme tuto interpelaci projednávat. Mám pocit, že tím jsme se vypořádali s písemnými interpelacemi.

    Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů, která byla učiněna, že v 11 hodin bude pokračovat projednávání branného zákona, mi nezbývá nic jiného než schůzi Sněmovny přerušit do 11 hodin.

    (Jednání přerušeno v 9.24 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat, a to pevně zařazenými body 33, 34, 35, 95, 98, 102, 91, 93, 103, 97, 104 a 108. Odpoledne budeme projednávat bod 170, to jsou ústní interpelace.

    Hlásí se někdo? Teď je na to ten čas, kdy můžeme jednat o zařazení dalších bodů. Hlásí se pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Vážený pane předsedající, kolegové, členové vlády, dobré dopoledne. Děkuji a omlouvám se, že to je takhle hodně narychlo. Já se na vás jménem volební komise obracím s prosbou. My bychom rádi z toho bloku volebních bodů, které jsme se rozhodli zatím nezařazovat a nechat až na podzim, tak bychom rádi přece jen dnes realizovali jeden jediný volební bod. Je to bod číslo 141 - volba členů Dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení.

    Krátce vysvětlím proč. S tou žádostí se na mě obrátila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že tato dozorčí rada v tuto chvíli má z pěti členů pouze jednoho, takže není funkční a není usnášeníschopná. Ten stav by potom mohl trvat do září až do října. Takže prosba volební komise je taková, můj návrh, zařadit nově volební bod volba členů dozorčí rady SFRB. A prosil bych standardně ten bod jako poslední před polední pauzou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji, poslední před polední pauzou. Má ještě někdo další návrh? Ano, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. My jsme se v úterý na politickém grémiu Poslanecké sněmovny domluvili, že ty body zařadíme, když bude dohoda. Ta dohoda zatím není. Já se jí nebráním, ale vůbec jsme o tom nejednali. Tak já navrhuji, jestli bychom mohli, pane předsedo, přerušit jednání Sněmovny na pět minut, že bychom si, předsedové poslaneckých klubů a někdo z vedení Sněmovny, řekli, jak v případě tohoto návrhu pana předsedy volební komise postupovat. Já myslím, že během pěti minut jsme schopni se domluvit, jestli ano, nebo ne. Děkuji. Nepřítomní předsedové budou muset vyslat místopředsedy. Moc předsedů poslaneckých klubů nás tady není, pane předsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, rozumím tomu. Ano, je to taková dohoda z úterka. Takže vyhlašuji přestávku do 11.07 na poradu předsedů poslaneckých klubů k nově zařazenému bodu. Když tak se mohou soustředit tady u mě.

    (Jednání přerušeno od 11.03 do 11.07 hodin.)

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat.

    Po krátké poradě s předsedy klubů mám tedy jeden návrh na doplnění dnešního programu o volbu do Dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení. Má někdo ještě jiný návrh na doplnění našeho programu? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 235, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 235 z přítomných 149 pro 94, proti 1. Návrh byl přijat. Cca ve 12.45, ve 12.50 bychom zahájili tuto volbu.

    Budeme se tedy zabývat pevně zařazenými body a tím prvním bodem je bod číslo 33. Jde o

    Požádám pana ministra obrany Martina Stropnického a pana zpravodaje pro prvé čtení Václava Klučku, aby zaujali svá místa u stolku zpravodajů, a zároveň požádám pana ministra, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovolte mi, abych odůvodnil předložené vládní návrhy zákonů branné legislativy, kterými vláda naplňuje svoje programové prohlášení, v němž se zavázala, že dokončí potřebné změny v branné legislativě. (V sále je značný hluk.)

    Stěžejním návrhem je vládní návrh novely branného zákona a s ním souvisejících zákonů. Vláda tímto reaguje na neustálý a bohužel nikoli příznivý vývoj bezpečnostní situace v Evropě a rovněž na ne zcela uspokojivý stav zálohy ozbrojených sil České republiky, která v důsledku legislativní nečinnosti od roku 2004 zůstává nevycvičeným -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud hlouček vlevo diskutuje jiné téma, tak ať odejde diskutovat do předsálí a nechá pana ministra obrany přednášet ten návrh. Já ještě počkám... Děkuji, pokračujte, pane ministře. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru obrany Martinu Stropnickému. Žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Klučka a přednesl nám svou zpravodajskou zprávu. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Dobrý den, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády. Úvod jsem si dnes trochu rozšířil, protože věc, kterou tady budu jako zpravodaj prezentovat, je věcí nesmírně důležitou a nesmírně vážnou. Je to věc obrany tohoto státu, je to věc obrany této vlasti, ve které žijeme. Základní norma, která se nazývá branným zákonem. Nikdy v minulosti, když jsem vystupoval v této Sněmovně, jsem nemluvil s větší vážností. Vždycky jsem byl připraven na věci, které souvisí s tematikou, kterou jsem reprezentoval, ale tak vážné téma jsem nikdy před sebou neměl. (V sále je rušno.)

    Dámy a pánové, chci předně zdůraznit, že branná povinnost státních občanů České republiky po vytvoření profesionální armády z našeho právního řádu nikdy nevymizela, nadále trvá. Branný zákon z roku 2004 s ní nadále počítá a vztahuje se na všechny - na všechny občany ve věku 18 až 60 let, i na ženy, a to zejména z genderových důvodů. Zákon totiž aplikuje princip rovných příležitostí mužů a žen.

    Velmi se omlouvám, ale jde o vážné téma. Prosím kolegy, aby tomu opravdu věnovali pozornost.

    Podle dosavadní právní úpravy je doplňování armády možné až ve chvíli, kdy vláda vyhlásí tzv. stav ohrožení státu. První odvedení občané by byli ale k dispozici až zhruba po 72 dnech a následně by musel ještě proběhnout jejich výcvik, což je v případě reálné hrozby příliš dlouhá doba. Proto novela branného zákona, kterou předložila tato vláda do parlamentu, obsahuje možnost zahájit na základě nařízení vlády odvodní řízení ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu.

    Dámy a pánové, zkusme se na to podívat z jiného úhlu pohledu: Co je to branná povinnost? Je to povinnost občana plnit úkoly ozbrojených sil České republiky. Zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení a plnit další povinnosti stanové branným zákonem. Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím pod dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let, nebo i dříve z důvodů uvedených v branném zákoně. Já prosím cituji a definuji brannou povinnost ze stávajícího zákona z roku 2004. V této Sněmovně pro tento zákon v roce 2004 hlasovalo 140 poslanců - 140 poslanců, kteří dali důvěru verzi, že odvody budou až v době, kdy dojde k válečnému napadení státu. Promiňte mi výraz nesmysl. To nezvládneme.

    Tato vláda po chvílích dlouhé trpělivosti, po jedenácti letech, přišla s návrhem, že je třeba z odpovědnosti té branné povinnosti k státu něco udělat. Neříkám, že ten návrh není ještě dále diskutovatelný, vrátím se k tomu v závěru, kdy vám doporučím, abychom to do druhého čtení pustili a diskusi ještě provedli. Neříkám, že můžeme najít varianty řešení, které nebudou tak přísně regiózní, nebudou říkat, že v 18 letech půjdeš k odvodu. Možná dospějeme ke kompromisu, že půjde o dobrovolnou brannou povinnost, a to nejen z úrovně mužů, ale i žen. Možná to bude kompromis, který nám řekne, s jakou kvantitou lidí jsme schopni se setkat a zda tato kvantita odpovídá představě válečné kondice naší armády. Válečná kondice, to je něco jiného než práce v míru, kdy máme 17 tisíc vojáků z povolání, a ještě je trošinku povýšíme. To ale není ta dostatečná základna pro to, abychom dokázali úkoly v době válečného napadení splnit.

    Dámy a pánové, tato společnost po jedenácti letech tzv. hluchoty v oblasti branné povinnosti je rozložena. Dovolte mi, abych vám ocitoval názor bývalého vojáka z povolání: Nikdy nebudu chránit a hájit zájmy České republiky tímto násilnickým, militantním způsobem. Byť se novela zákona schovává velmi pečlivě do hávu dobrovolnosti a třeba i obrany, dav je připravený elitami tohoto světa na jednoznačné ano. Přece je to naše povinnost chránit zájmy své republiky. Moje povinnost rozhodně ne. Další zkouška odevzdanosti vědomí českého národa je tady. Vždyť ten, kdo nechrání tímto způsobem zájmy České republiky a své rodiny, není Čech a není vlastenec. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím pět přihlášek. První přihlášená je paní poslankyně Jana Černochová. Před ní jedna faktická poznámka. Ale faktická poznámka reaguje na průběh rozpravy.

  • Poslanec Pavel Plzák: Spíše technická poznámka. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolil bych si navrhnout vzhledem k velmi těsné tematické příbuznosti bodů 33, 34, 35, jestli bychom nemohli sloučit rozpravu k těmto bodům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Váhavě.) No, já myslím, že asi - musím nechat o takovém návrhu, jestli to myslí pan kolega vážně, hlasovat. Nebo jestli to bere zpátky? Chápu, že vaše pocity jsou všelijaké. Já to musím vzít tak, jak to bylo řečeno. Berete to jako procedurální návrh, pane poslanče? (Ano.) Dobře. Takže návrh na sloučenou rozpravu. (Poslankyně Černochová se snaží promluvit na mikrofon.) O tom rozhodneme bez rozpravy.

  • Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, s přednostním právem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak prosím, paní kolegyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Je to nemožné, protože je u každého tisku jiný zpravodaj.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To nebrání sloučené rozpravě, protože máme k jednomu tisku také více zpravodajů. Ale dobře.

    Rozhodneme v hlasování číslo 236, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro sloučení rozpravy k těm tiskům. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 236. Z přítomných 160 pro 7, proti 55. Návrh nebyl přijat. Budeme pokračovat řádným způsobem.

    Tedy první paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, po vystoupení pana Klučky bych možná jenom dodala to, že děsivější na tom příběhu, který nám tady četl, a myslím si, že většina z nás ví, o jaké jméno se jedná, je to, že tento člověk kromě toho, že je bývalý voják z povolání, tak je stále vojákem v aktivní záloze. Ale to je bod, ke kterému se dostaneme jako k následujícímu bodu po projednávání branného zákona.

    K brannému zákonu. Na stůl se nám dnes dostávají další klíčové normy z balíčku tzv. branné legislativy. Už jsme před časem schválili dvěstědvacetjedničku, zákon o vojácích z povolání, schválili jsme změnu hranic vojenských újezdů. Ještě předtím jsme schvalovali nový zákon o Vojenské policii. Během několika let tak dochází k zásadní proměně legislativy, která se začala připravovat za ministra obrany Alexandra Vondry a navazuje na principy uvedené v Bílé knize o obraně. Ta by mimochodem, pane ministře, zasloužila nástupkyni, protože od jejího schválení uplynuly již dlouhé čtyři roky, a tak jak jste tady o tom hovořil vy i pan kolega Klučka, tak bezpečnostní situace se od té doby zásadním způsobem proměnila.

    V následujících měsících budeme projednávat klíčovou novelu branného zákona, nový zákon o vojácích v záloze a zákon o ozbrojených silách. Předběžnou dohodou mezi panem ministrem a členy výboru pro obranu jsme žádali, aby se lhůta, která nám umožní tyto normy důkladným způsobem projednávat, prodloužila na 90 dnů, takže jenom prosím, aby pan ministr na tento slib, který nám dal, nezapomněl a v rámci té procedury on nebo pan zpravodaj načetl devadesátidenní lhůtu, protože tam vždycky musí být stanovisko pana ministra.

    Ve všech těchto normách se jedná o úpravy, které zásadním způsobem ovlivňují obranyschopnost České republiky, a měli bychom jim věnovat veškerou pozornost.

    Příprava změny branného zákona započala již v roce 2011 přesvědčením, že bezpečnostní situace zvláště po ruské invazi v Gruzii v roce 2008 se zhoršuje a naše země, která vstoupila v roce 1999 do Severoatlantické aliance a od roku 2005 má profesionální armádu, je sice bezpečnostně ukotvená, ale nemá adekvátně nastavený systém obrany vlastního území. Od přípravy této branné legislativy došlo i k personálním změnám na celé řadě významným postů. Tento návrh de facto předkládá třetí ministr obrany a třetí náčelník Generálního štábu.

    Asi vás nepřekvapí, když řeknu, že jsem zklamaná z toho, že dříve, než branný zákon šel do vlády, nebyl s námi, s poslanci výboru pro obranu, konzultován a nebyla hledána shoda napříč politickým spektrem. Bohužel původní verze z roku 2013 totiž doznala zásadních změn. Mrzí mě, že dodnes, tedy do prvého čtení novely branného zákona, my poslanci neznáme záměr změny v souvislosti s plošnými odvody, které Ministerstvo obrany nejprve chtělo, potom zase nechtělo. Na výboru pro obranu nám bylo před dvěma týdny přislíbeno, že z ministerstva přijde paragrafové znění úpravy předmětné části zákona. Doufala jsem, že se tak stane před prvním čtením. Bohužel se tak nestalo.

    Jsem opoziční poslankyní a mohlo by mě těšit v tom vládu i pana ministra koupat, ale obranu a bezpečnost naší země jsem nikdy nebrala jako politikum nebo nějaký nástroj soupeření. Vážím si své příslušnosti k České republice natolik, že nepodléhám takovým svodům k destrukci branného zákona, ale naopak se trpělivě celé měsíce snažím panu ministrovi pomáhat s tím, aby zákony Sněmovna konečně projednala. Mám podporu Občanské demokratické strany, které byl odpovědný přístup k zajištění obrany naší vlasti vždy blízký. I když jsme byli ve vládě, hledali jsme v těchto podstatných věcech pro fungování našeho státu vždy širší konsenzus než jenom ten koaliční. Musím ale nyní říct upřímně jedno - považuji za chybu, že jeden z nejdůležitějších zákonů naší země, branný zákon, se bude projednávat salámovou metodou, do které budou přimíchávány prvky lidové tvořivosti v podobě poslaneckých návrhů. To není správně. Chtěla bych žít v zemi, kde si vláda jako vrchol exekutivní moci bude jasně za svým návrhem branného zákona stát a nebude nás zákonodárce stavět do situace, kdy dnes hlasujeme o něčem, co dozná zásadních změn. A jaké změny to budou, ani v tento moment nevíme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás na chviličku přeruším.

    Sněmovně oznamuji, že dnes přijela na návštěvu Poslanecké sněmovny delegace Národního shromáždění Korejské republiky, kterou vede předseda Jeho Excelence pan Chung Ui-hwa. Vítáme vás. (Poslanci za potlesku v lavicích povstávají.)

    Prosím, pokračujte. ***

  • Poslankyně Jana Černochová: Bylo by jednoduché a systémově možná správné nyní navrhnout vrácení návrhu zákona vládě k přepracování. Nicméně bezpečnostní situace ve světě, v Evropě i v samotné České republice není jednoduchá a já si moc dobře uvědomuji, jak rychle změny těchto zákonů naše země potřebuje. Proto bude Občanská demokratická strana hlasovat pro propuštění novely do druhého čtení. Očekávám však, že pan ministr brzy přijde s nějakými smysluplnými návrhy, které odstraní výtky, jež se objevily.

    Nemá smysl opakovat to, co vládní návrh zákona obsahuje. Všichni jste si to mohli přečíst. Jen se chci omezit na tři poznámky.

    Za prvé. Jasně chci deklarovat, že nemáme problém s odvodním řízením jako takovým. Problém máme s plošnými odvody celých ročníků v době míru a jejich následná příprava nepříprava dobrovolných, nikoli povinných cvičení. Vláda má mít možnost zahájit odvodní řízení ještě v době míru, ale vždy selektivně podle potřeb ozbrojených sil. Aby se vyhovělo Ústavě, je možné zákonné zmocnění získat tak, že vláda by v případě nutnosti rozhodla v době míru o odvodu a toto rozhodnutí následně ve formě zákona ve zrychleném řízení schválil Parlament, obě jeho komory.

    Za druhé. Co je naopak nezbytné upravit, je možnost povolávat příslušníky takzvané povinné zálohy na obnovovací cvičení v době míru. Důvod je jednoduchý. Mohou se z nich stavět štáby, resp. velitelská struktura mobilizovaných jednotek, a ta nám chybí. Ve chvíli, kdy bude zapotřebí odvádět, bude již připravená a vycvičená velitelská struktura, čímž se opět sníží reakční doba a zvýší se celková flexibilita nástupu.

    Za třetí. Mám velký problém s pořádáním dobrovolných cvičení tak, jak je v návrhu zákona. Nebylo mi odpovězeno na to, co bude s těmi, kteří tři měsíce budou cvičit, do jaké jednotky budou zařazeni, jak se bude jejich výcvik obnovovat, zdali vůbec. Hrozí totiž, že si přijdou pouze zastřílet a pak je ztratíme, takže to bude neefektivní. A podle rozpočtových plánů by tato celá anabáze stála jednu miliardu ročně. Aby to dávalo smysl, tak by muselo jít o povinný výcvik následovaný nějakými obnovovacími cvičeními. To by však byl už zřejmě návrat k základní vojenské službě a o tom tady dnes zatím nikdo nemluví. Odmítám ale polovičaté kroky, což je bohužel tento případ vládního návrhu.

    V tuto chvíli je také naprosto nevhodné tříštit dobrovolnost. Ta je vyjádřena ve službě v aktivní záloze. Věnujme se jí, podporujme ji. Je to to první, co bychom měli posilovat vedle profesionální armády, a nevytvářejme jakési úkroky.

    Nakonec jsem přesvědčená, že je nezbytné obnovit širší vzdělávání obyvatelstva, zvláště mládeže, v otázkách obrany a bezpečnosti. Mrzí mě, že tady teď nesedí paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Chtěla bych se zeptat jí i pana ministra obrany, zda v návaznosti na projekt s názvem POKOS, je to zkratka příprava občanů k obraně státu, obě tato resortní ministerstva někdy uvažovala například o zařazení konání povinných kempů pro studenty středních škol, protože to je přesně věkový elektorát, který bychom měli oslovovat, tak aby ten nepříliš příznivý demografický vývoj se v budoucnu alespoň petrifikoval. Já osobně bych tyto kempy považovala za smysluplnější než pořádat dobrovolná tříměsíční cvičení. Na těchto několikadenních či týdenních táborech by studenti řekněme třetích nebo čtvrtých ročníků středních škol měli možnost zcela organizovaně dostávat informace o obraně a bezpečnosti nejenom od vojáků, ale i od hasičů, policistů, záchranářů. Studenti by se dozvěděli více o základech první pomoci, topografii, protichemické obraně, ale i o významu armády, policie, hasičů, záchranářů a podobně.

    Z našich ulic vymizely vojenské uniformy. Pokud mohu mluvit ze své zkušenosti, s tím, že já samozřejmě jsem trošku jiný případ tím, že jsem členkou výboru pro obranu, tak uniformy vidím, ale když jsme teď na některých našich základních školách využili možnosti aktivních záloh, které ukazovaly a vysvětlovaly studentům devátých tříd, co vlastně jejich činnost obnáší, tak se celá řada dětí přiznala, že poprvé vidí vojenskou uniformu. Ano, máme profesionální armádu. Já jsem za to ráda, ale na druhou stranu dobrovolné zálohy, které už v našem právním řádu máme a chceme je novelizovat tak, aby situace i v náboru těchto aktivních záloh byla lepší, tak se nemůže vytratit z naší společnosti jakékoliv povědomí o tom, co armáda dělá a hlavně proč tady je.

    Takže bych se chtěla zeptat pana ministra, jestli kromě těch věcí, které budeme diskutovat ve výboru pro obranu, by nám mohl na některé další schůzi dát s paní ministryní školství, mládeže a tělovýchovy nějakou informaci o tom, jakým způsobem se budeme snažit zapojit tu generaci, které je dnes čtrnáct, patnáct a která legisvakancí, než ten návrh bude nejen účinný, ale i platný, tak která možná tehdy se už bude blížit plnoletosti a bude moci nastupovat ať už do profesionální armády, nebo do záloh, tak abychom tuto generaci na to připravili a s tou přípravou začínali dřív, než tomu bylo nyní.

    Děkuji vám za pozornost. A jak jsem řekla, klub Občanské demokratické strany podpoří návrh do druhého čtení a budeme doufat, že se připomínky, které jsem tady zmínila, upraví v původním vládním návrhu natolik dostatečně, že bude moci návrh branného zákona ve třetím čtení podpořit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Dovolte mi, než udělím slovo k faktické poznámce panu zpravodaji, abych konstatoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Na celý den se dnes omlouvá místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, od 11.30 do 13 hodin se omlouvá paní poslankyně Nytrová, od 11 do 13 hodin pan poslanec Jeroným Tejc, od 11 do 15 hodin paní poslankyně Radka Maxová a paní místopředsedkyně Jermanová od 11 do 14 hodin.

    Nyní faktická poznámka pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Václav Klučka: Dámy a pánové, prostřednictvím pana předsedajícího k Janě Černochové: Optimismus naplňuje v této chvíli mou duši, protože to je přesně ono. Diskutovat o problémech po jedenácti letech nečinnosti, kterou doprovází obranyschopnost našeho státu. Jsme ve velmi složité situaci. Jenom tato diskuse, tyto náměty, tyto návrhy nám dopomohou k tomu, abychom našli řešení. Já jí mockrát děkuji za tyto návrhy, protože když to srovnám s diskusí nad branným zákonem tenkrát u ministra Picka, který jsme zvládli oba dva společně, tak ta diskuse byla úplně jednodušší. Dneska vzhledem k rizikům tohoto státu odpovídá tomu, čemu říkáme zabezpečení země. Moc děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klučkovi za dodržení času k faktické poznámce. Pokračujeme panem poslancem Ivanem Gabalem. Připraví se pan poslanec Alexandr Černý. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, dobrý den. Vážený pane předsedající, vládo, kolegyně a kolegové, přestože budu mluvit více k právě diskutované legislativě, vystoupím zároveň i k těm dvěma následujícím zákonům, abychom trochu ten čas uspořili a integrovali diskusi.

    V předkládaném zákonu řešíme resty poněkud kvapné profesionalizace naší armády z počátku nového milénia z hlediska naší schopnosti zapojit více občany této země do její obrany. Činíme tak v souladu s naší příslušností k západnímu světu, tedy způsobem konformním s právním řádem, Ústavou a Listinou lidských práv, tzn. nečiníme tak dekrety. Tyto legislativní i obranné dluhy samozřejmě realizujeme v reakci na změnu bezpečnostního prostředí po 25 letech života v naprostém bezpečí, jakkoli se ani v této době Evropa neobešla bez války. Dnes je ale riziko nejen zřetelnější a konkrétnější, ale také hrozba jeho eskalace akutnější. Proto revidujeme a potřebujeme zvýšit svou schopnost obrany způsobem, kterým odpovídá jak rizikům, tak našim možnostem.

    Ministerstvo obrany se po delší době hledání pro nás vhodného způsobu zvýšení obranyschopnosti rozhodlo pro zajištění plošné možnosti či schopnosti vojenské služby formou povinných odvodů příslušných věkových ročníků mužů a žen, a to s tím, že budeme přinejmenším vědět, kolik občanů je v případě nouze schopných plnit brannou povinnost. Tato varianta zejména ve spojení s tím, že není následována náročnější formou povinného výcviku a vojenské služby, nepochybně odpovídá snaze a tendenci nezvyšovat výrazně výdaje na obranu a neměnit zásadně podstatu naší armády, pokud to nebude nutné.

    V diskusi nad touto variantou, kterou vedl výbor pro obranu s Ministerstvem obrany a s Generálním štábem, se postupně prosadil odlišný pohled, a dovolím si říci napříč politickým složením výboru pro obranu, a to, že páteří naší obrany je kolektivní obrana NATO, naše schopnost poskytnout nebo přijmout vojenskou pomoc silami profesionální armády a záloh. (Poslanec Gabal se odmlčuje.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Požádám kolegy tady v tom hloučku vlevo, aby debaty přemístili do předsálí. Děkuji.

  • Poslanec Ivan Gabal: Takže v tomto pohledu je klíčem naší obranyschopnosti profesionální Armáda České republiky a její cvičící zálohy, které jsme schopni poskytnout spojencům a také využít k naší obraně. V konkrétní strategické debatě tedy převážil názor, že kondice naší profesionální armády a jejích záloh je pro naši bezpečnost významnější než plošné registrační odvody, za kterými nenásleduje výcvik, protože na takový model nemáme finanční ani technické kapacity.

    Podíváme-li se na dnešní stav Armády České republiky, pak nelze přehlížet, že pouze z hlediska počtu žen a mužů ve zbrani se pohybujeme na úrovni 16 tisíc a klíčové útvary jsou cca na 65 % stavu, a potřebovali bychom se dostat někam k celkovému počtu 27 tisíc. Pro ilustraci: Nasazení a roční udržení několika set vojáků na ochranu Vrbětic vážně oslabuje naši schopnost participovat v aktivitách kolektivní obrany.

    Obdobná je situace záloh, kde máme přibližně 1500 žen a mužů, a potřebovali bychom asi trojnásobek, a zejména aby měli možnost pravidelně cvičit spolu s jednotkami Armády České republiky a udržovat své bojové schopnosti.

    Z hlediska nutných výdajů na obranu jsme v roce 2014 vydali 0,95 % a v NATO jsme se pohybovali v poslední desítce zemí. Při odečtení sedmi miliard sociálních nákladů obsažených v rozpočtu Ministerstva obrany jsme dokonce cca na 0,81 % a předposlední před Lucemburskem.

    Souhrnně z hlediska našeho vkladu do kolektivní obrany nejsme sice zcela v pozici černého pasažéra, ale jsme mezi zeměmi, které nepřispívají společné ani vlastní obraně dospělým a plnoprávným způsobem. To nás samozřejmě bezpečnější nečiní.

    Aniž bychom podceňovali schopnosti našich vojáků, je v mnoha ohledech některá jejich bojová technika starší, než jsou oni sami. I v tom máme velký dluh, a nejsme tudíž schopni se bránit pouze vlastními silami a byli bychom závislí na pomoci spojenců. Z této strany a z této strategické perspektivy je patrné, že klíčovým prvkem naší obranyschopnosti nejsou branci, ale profesionální vojáci a zálohy a do nich je třeba investovat cílevědomě, s rozvahou, ale zvýšenou měrou.

    Z uvedených důvodů je projednávaný zákon ve své koncepci modifikován a bude pozměněn ve spolupráci s ministerstvem v průběhu druhého čtení tak, aby odvody nebyly plošné, ale spíše dobrovolné, a zejména aby je následoval nezbytný intenzivní výcvik. Koncepci plošných registračních odvodů tedy opustíme, jakkoli branná povinnost z naší legislativy nezmizí. Má u české veřejnosti podporu, jakkoli je za základ naší obranyschopnosti jednoznačně vnímána profesionální armáda.

    Rád bych jako místopředseda výboru pro obranu Sněmovnu požádal o propuštění předlohy do druhého čtení a vytvoření prostoru na její odpovídající přepracování s ohledem na význam legislativy i vývoj bezpečnostní situace, kdy vrácení předlohy k přepracování potřebnou legislativu k obraně země by výrazně zbrzdilo a zpozdilo. Rád bych zde také veřejně poděkoval kolegyni a kolegům ve výboru pro obranu za práci, kterou na debatě strategie řešení naší obrany odvedli.

    Rád bych také požádal vládu, aby zvážila zrychlení růstu výdajů na obranu vzhledem k vývoji bezpečností situace i k našim závazkům vůči spojencům. Výbor pro obranu se na svém nejbližším jednání bude otázkou tempa a kvality čerpání prostředků zabývat, stejně jako koncepcí rozvoje Armády České republiky, tak abychom výdaje racionálně proměnili v potřebný růst bojových schopností Armády České republiky a v zájmu všech občanů této země.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Gabalovi a nyní vystoupí pan poslanec Alexander Černý, připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Alexander Černý: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi jen několik poznámek, protože leccos už tady zaznělo, a pravdu povediac, k samotné předloze se moc vyjadřovat ani nedá. Paní kolegyně Černochová už naznačila hlavní důvod proč ne, já jen podtrhnu, že jsem si představoval, že to bude probíhat trošičku jinak.

    Všichni se shodneme bezesporu na tom, že Evropa ani svět není příliš bezpečná a bezpečný. Jsem docela rád, že se předřečníci nepustili do toho ožehavého problému, kdo za to může, protože to by pravděpodobně zablokovalo jednání Sněmovny, a proto to neudělám ani já. Ale jen připomenu, že na všech možných i nemožných úrovních se bezpečnostní komunita shoduje v jednom, a to je fakt, že v této oblasti lépe už bylo. Že nás tedy příliš příjemné vyhlídky nečekají. Já nejsem bytostně pesimista a doufám, že se odborníci alespoň trochu mýlí a že v nějaké budoucnosti se opět dostaneme do stadia, že budeme bezpečnostní situaci hodnotit poněkud mírněji a shovívavěji, ale to je bezesporu velmi dlouhodobý proces. Stejně dlouhodobý proces je cokoli dělat s armádou. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Děkuji panu poslanci a nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Holík. Připraví se pan poslanec Seďa, poté paní poslankyně Váhalová. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, páni ministři, vážení kolegové, rád bych se tady vrátil ke slovům některých svých předřečníků. Z toho, co jsem zaslechl, naše armáda má 16 až 17 tisíc profesionálních vojáků, což je svým způsobem v pořádku, ale za těch jedenáct let už nemáme žádné zálohy. Sám vzpomínám, když jsem byl na vojně, že jsem to považoval za ztracený čas, ale naučilo mě to nějaké návyky. Pro pořádek - naučil jsem se něco o bojové technice a i po těch řekněme 40 letech si ještě něco pamatuji. V současné době mladá generace tohle to nemá. Nedokážu si představit, kolik z vás, z nás a ze všech si dokáže hodit na záda dvacetikilový bágl a šlapat třeba dvacet kilometrů. Ono totiž táhnout na zádech techniku, sžít se s přírodou a přežít v ní je něco jiného než tancovat na diskotéce, byť je to taky veliký sportovní výkon.

    Samozřejmě žijeme v demokratické společnosti a z toho důvodu nemůžeme požadovat skutečnou vojenskou službu. Ale pro tu dobrovolnou jsem plně všemi pro a doporučuji, aby tento zákon prošel do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Seďa, připraví se paní poslankyně Váhalová. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, jak bylo řečeno, hlavním cílem novely branného zákona je umožnění ozbrojeným silám efektivně plánovat své eventuální rozvinutí na válečné počty. Proto rozšiřuje možnost občana dobrovolně se připravovat k obraně státu a umožňuje zapojení aktivních záloh v operačním nasazení a při likvidaci mimořádných událostí. Zákon zavádí vojenskou činnou službu a povinné odvody pro občany nad 18 let. Také zavádí definici mobilizace a nově i demobilizace ozbrojených sil.

    Osobně se mi nelíbí umožnění příslušníkům aktivních záloh v operačním nasazení v zahraničí, chcete-li v zahraničních misích, a to až do sedmi měsíců v roce. Prostě z mého pohledu nelze připustit, aby z důvodu nenaplněnosti české armády profesionálními vojáky či z důvodu omezení doby regenerace mezi zahraničními operacemi v rámci plnění mezinárodních závazků byli vojáci z povolání nahrazováni příslušníky aktivních záloh. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám paní poslankyni Váhalovou a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Máte slovo.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, pane ministře, dámy a pánové, projednáváme dlouho připravovanou novelu branného zákona, kterou máme reagovat na růst bezpečnostních rizik a významně se zhoršující globální bezpečnostní situaci. Hlavní navrhovanou změnou je obnovení povinných odvodů. Ty se mají týkat mužů i žen, kteří dovrší 18 let věku, a cílem je umožnit vytvoření evidence vojáků v záloze, ověření jejich zdravotní a osobní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Pomocí této informační databáze Ministerstvo obrany bude vytvářet koncepční modely využití těchto záloh, jejich aktivaci, přípravu k plnění úkolů ozbrojených sil nebo motivační nabídky k této přípravě v době míru. Současně jsme ujišťováni, že nejde o návrat k základní vojenské službě nebo povinným vojenským cvičením. Armáda bude i nadále založena v době míru na profesionálních vojácích. Já však mám obavu, že tento návrh nepřinese zvýšení bojeschopnosti české armády, spíše dojde k zbytečnému vynaložení nedostávajících se prostředků a jistému rozladění mladých lidí a jejich rodin.

    Podle odhadu se tato povolávací procedura bude týkat ročně sta tisíc 18letých žen i mužů, kteří se dozvědí, zda jsou schopni, či ne, a stanou-li se vojáky v záloze bez jakéhokoli výcviku. S ohledem na to, že neprojdou výcvikem, pokud o to dobrovolně nepožádají, tak to budou vlastně vojáci jenom tak na papíře. Aby tento odvod měl smysl, měl následovat výcvik a dále jeho pravidelné obnovování. Nabízí se ale logicky otázka, zda v případě tohoto máme například vůbec na skladech dostatečné vybavení pro takto odvedené. Osobně jsem názoru, že by bylo vhodnější zaměřit se spíše na dobudování profesionální armády, doplnit její počty a zmodernizovat její kapacity. Více bychom se měli zaměřit i na budování aktivních záloh. V odborném tisku jsem se dočetla, že v současné době je česká armáda schopna bojovat tak maximálně dva týdny. Je otázkou, zda bychom v případě ohrožení měli vůbec čas na zajištění výcviku takto odvedených vojáků. Podotýkám, že výcvik trvá minimálně osm až deset týdnů. Akceschopnost vyžaduje souhru jednotek jak mezi sebou, tak i v palebných týmech, a zvládání nejmodernější techniky v podmínkách stresu.

    Vítám, že další část novely se zabývá aktivními zálohami. Je efektivnější budovat profesionální základnu armády a pracovat s aktivními zálohami, vytvořit podmínky pro jejich výcvik a zajistit jim odpovídající vybavení. Návrh zákona má zrušit současné smluvní pojetí vztahu vojáka v aktivní záloze a státu s volně danou možností výpovědi a nahradit jej vztahem vycházejícím z rozhodnutí krajského vojenského velitelství. Zároveň zavádí institut služby v operačním nasazení, který představuje nasazení vojáka v záloze na plnění úkolů ozbrojených sil České republiky i v zahraničí k podpoře jednotek vojáků z povolání. S tímto však nesouhlasím. Domnívám se, že aktivní zálohy bychom měli využívat pouze pro území České republiky a neměly by být vysílány do zahraničních misí. Do zahraničí by měli být vysíláni pouze profesionální vojáci. A s profesionálním výcvikem.

    Na základě výše uvedeného se obávám, že novela tak, jak je předkládána nám nyní zde teď, nepovede ke zvýšení obranyschopnosti České republiky, a proto ji mám problém v současné podobě podpořit. Nicméně jsem připravena podpořit posun této novely do druhého čtení a podrobení diskusi. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Černochová. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já myslím, že to paní kolegyně od ženy možná lépe pochopí, ale není tomu tak. Aktivní zálohy jsou složeny i z povinných záloh, kde jsou vojáci z povolání, kteří již ukončili v souladu se zákonem 221 svoji aktivní činnost. Ale jsou to lidé vycvičení a nic by jim nemělo bránit v tom, aby všechny ty dovednosti, které za ty dlouhé roky, kdy pracovali pro armádu, uplatnili v aktivních zálohách.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Hovorka. Připraví se pan poslanec Skalický. Máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení kolegyně, vážení kolegové, když se před několika lety s velkou pompou rušila základní vojenská služba, poukazovalo se na to, že tím ušetříme značné prostředky. Nyní po letech se ukazuje, že zřejmě základní vojenská služba bude znovu potřeba. A tento zákon, ačkoliv se říká, že nemá charakter povinné vojenské služby, tak v zásadě říká něco jiného, pokud si srovnáte určité paragrafy. Já bych na to rád poukázal. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Jiří Skalický. Máte slovo.

  • Poslanec Jiří Skalický: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, rád bych se zde vyjádřil jako člen výboru pro obranu velice krátce ke všem třem novelám příslušných zákonů, to znamená brannému zákonu, zákonu o vojácích v záloze a ozbrojené síly České republiky.

    Mnohé zde bylo po stránce věcné řečeno mými předřečníky, zejména nedostatky, výtky. Proto se touto oblastí nebudu detailně zabývat. Chtěl bych zde pouze prohlásit, že klub TOP 09 a Starostové si je vědom zásadního významu všech tří novel zákonů, které jsou samozřejmě spolu různě provázány, a jsme připraveni všechny tři novely podpořit a poslat do druhého čtení do výboru pro obranu, kde pochopitelně očekávám a očekáváme bouřlivou diskusi, protože samozřejmě ke každému zákonu je možno něco přidat, něco ubrat nebo mít nějaký názor, který ne vždy koresponduje s tím, co je předloženo.

    Současně podpoříme, pokud padne návrh na prodloužení lhůty na projednávání na 90 dnů. Já sám bych i uvítal, pokud by doba byla i delší, protože se domnívám, že to prostě za to stojí. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa. Máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové, já mám jenom stručný proslov ohledně toho, že ve výboru pro obranu pracují další členové výboru, kteří se nepřihlásili do rozpravy, nicméně i za ně říkám, že všichni, kteří ve výboru pracují, pracují velice intenzivně a podle toho, co jsem si tady vyslechl, velice bych uvítal, cením si toho, co tady bylo řečeno, abyste své připomínky k brannému zákonu - jednak abyste se informovali u svých zástupců, kteří pracují ve výboru pro obranu - přes tyto své zástupce do výboru pro obranu přenesli. Vysvětlovat si to tady přímo v plénu si myslím, že je ztráta času. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si pan navrhovatel nebo zpravodaj chce vzít závěrečné slovo. Pan zpravodaj.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, má předtucha týkající se diskusí této velmi důležité normy se naplnila a já vám děkuji za všechna vystoupení včetně námětů, které budou doprovázet jednání garančního výboru v době devadesáti dnů, kteroužto, pane místopředsedo, v této chvíli oficiálně navrhuji, abychom o ní hlasovali jako o prodloužení lhůty k projednávání před druhým čtením. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Přesně tento postup jsem chtěl navrhnout. To znamená, ve 12.55 bod přeruším a dáme tam zařazený bod volební a po šesté hodině pak budeme pokračovat ve schváleném programu. Zaregistroval jsem váš návrh na prodloužení doby na projednávání na 90 dnů. Já osobně jsem přesvědčen, že jsme si odsouhlasili to, že budeme jednat i po 24. hodině. Ještě si to prověřím, ale myslím si, že jsme to schválili hned na začátku našeho jednání.

    Nyní tedy budeme pokračovat a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu a já se táži, zda navrhuje někdo jiný výbor jako garanční než výbor pro obranu. Není tomu tak. Eviduji žádost o odhlášení, takže vás odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili.

    Nyní tedy přistoupíme k hlasování a já přečtu, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 237, přítomných poslankyň a poslanců je 137, pro návrh 134, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas, a konstatuji také, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, a proto se táži, zda někdo navrhuje přikázat tento materiál ještě dalším výborům k projednání. Neeviduji žádost, takže konstatuji, že tento materiál byl přikázán výboru pro obranu a tento výbor je i garančním výborem.

    Dále zazněl v obecné rozpravě návrh na prodloužení lhůty, a to na prodloužení na 90 dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednávání na 90 dnů. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování číslo 238, každopádně aby to bylo procesně v pořádku, tak já jsem se měl nejdříve zeptat navrhovatele, zda souhlasí s prodloužením lhůty. To znamená, nejdřív se zeptám, zda navrhovatel souhlasí s prodloužením lhůty na 90 dnů. (Ano.) Děkuji. Předchozí hlasování označím za zmatečné a nechám hlasovat ještě jednou.

    Opakuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s prodloužením lhůty na 90 dnů. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 239, přítomných poslankyň a poslanců je 144, pro návrh 140, proti žádný. Konstatuji, že jsme prodloužili lhůtu na projednávání na 90 dnů. Tím končím tímto projednávání bodu.

    Otevírám další bod a tím je

    Pouze pro pořádek říkám, že přerušíme naše jednání ve 12.55 a zařadíme tam volební bod tak, jak jsme si schválili.

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany Martin Stropnický a já vás požádám, pane ministře, abyste se ujal slova.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v souvislosti s úpravou souboru návrhů zákonů branné legislativy, který jsme zahájili v 11 hodin, je předkládán teď nový zákon upravující průběh služby vojáků v záloze povolávaných k výkonu vojenské činné služby. Jde o zákon, který má nahradit již historicky překonaný zákon číslo 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

    Předkládaný návrh má výrazně zjednodušit celou úpravu jejím přiblížením podmínkám služby vojáků z povolání. Současně má návrh podpořit zájem o dobrovolný výkon vojenské činné služby, ať už ve formě vojenského cvičení, nebo vstupu do aktivní zálohy. Ke zvýšení atraktivity výkonu vojenské činné služby zákon zvyšuje finanční ohodnocení vojáků v době cvičení nebo nasazení, zvyšuje odměny vyplácené po dobu zařazení do aktivní zálohy a zavádí také podporu zaměstnavatelům vojáků v aktivní záloze po dobu, kdy je budou muset uvolnit z důvodu vojenské činné služby.

    Věcně je zákon navázán na zákon o vojácích z povolání a přebírá většinu právní úpravy pro vojáky z povolání a pouze v případě nutných odlišností se stanovuje zvláštní úprava pro vojáky v záloze. Přijetí zákona není spojeno s vyššími náklady, než které předpokládá již odsouhlasené posílení rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Dopady na podnikatelskou sféru se sice rozšířením úkolů aktivní zálohy poněkud zvyšují, považuji je však za úměrně kompenzované. Zaměstnavatelům se totiž přiznává finanční kompenzace za dobu uvolňování zaměstnance. Negativní dopady na jiné orgány státní správy a samosprávy ani na specifické sociální skupiny chráněné antidiskriminačními předpisy z návrhu zákona nevyplývají. Zákon je plně v souladu s ústavním pořádkem ČR a převzatými mezinárodními závazky. I u tohoto zákona jsem připraven na diskusi nad jeho obsahem, otevřen k provedení případných změn, které napomohou k základnímu cíli této právní úpravy.

    Děkuji vám za vaši pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jana Černochová. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Hodně z toho, co jsem chtěla říkat, už tady říkal pan ministr. Zákon o službě vojáků v záloze reaguje na stav, který nastal v období po profesionalizaci naší armády a který výrazněji nepočítal se zapojením záloh aktivní i povinné do systému přípravy občanů na obranu ČR. Smyslem existence záloh je rozšíření personálních kapacit armády, kterou po zrušení povinné základní vojenské služby tvoří zejména jádro vojáků profesionálů a další skupiny osob, které procházejí pravidelným výcvikem.

    Nově se například zavádí zvláštní zvýšená motivační odměna pro příslušníky aktivní zálohy, kteří jsou zároveň studenty vysoké školy, což je plně v souladu i s tím, co jsem tady říkala v předešlém bodě, že je zapotřebí vychovávat novou generaci, která bude ochotna se aktivně nebo dobrovolně, ať už formou profesionální armády, nebo dobrovolných záloh, podílet na obraně ČR. Vedle finanční motivace je součástí návrhu zákona také řada dalších nástrojů, jejichž cílem je učinit službu vojáků v záloze přitažlivější a které přiměřeným způsobem odpovídají službě vojáků z povolání. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Do obecné rozpravy, dobře. Já vám děkuji, paní poslankyně a otevírám tedy obecnou rozpravu. Mám zde přihlášeného pana poslance Seďu, ale vy se hlásíte s přednostním právem, takže vám rovnou uděluji slovo a můžete pokračovat.

  • Poslankyně Jana Černochová: Udělám všechno pro to, abychom to stihli oba. Za prvé jsem poctěna být zpravodajkou návrhu zákona o vojácích v záloze. Chápu zálohu aktivní i povinnou jako nezbytnou součást zajištění obrany naší země. Velmi si vážím dobrovolníků na všech možných úrovních, kteří se rozhodli i přes nepohodlí připravovat se na obranu státu v jednotkách aktivních záloh. V posledních měsících jsem měla možnost s mnohými z nich hovořit, navštívila jsem několik jejich vojenských cvičení a hovořila jsem o této problematice i s profesionálními vojáky.

    Chci využít projednávání tohoto zákona a poděkovat jak příslušníkům aktivní zálohy za ochotu, se kterou mě přijali mezi sebe, ale i za jejich nasazení. Když jsem skutečně viděla, co ti lidé dokážou, přišlo mi líto to, že musí chodit v botách, které si oblepují izolepou, protože se rozpadají po uběhnutí dvou set metrů. Kolegové z výboru pro obranu už tuto historku znají, boty na vlastní oči i viděli.

    Chtěla bych ale i velmi poděkovat náčelníkovi Generálního štábu genpor. Bečvářovi, který nám jednak umožnil to cvičení, a jednak po dohodě s panem předsedou Kádnerem jsme se rozhodli, že bod, který se týká aktivních záloh, bude pravidelným bodem výboru pro obranu a pan genpor. Bečvář jasně dal svým přístupem najevo, že i on vnímá aktivní zálohy jako něco, co by ze strany Generálního štábu mělo být podporováno. Uspořádal hned i zaměstnání, na které pozval příslušníky aktivních záloh, další se bude konat v září. Takže za to mu patří moje, předpokládám i naše - členů výboru - poděkování. Snažíme se na výboru hovořit o problémech, které aktivní zálohy trápí. Chceme po Generálním štábu vize, kam by vše mělo směřovat, abychom zvyšovali obranyschopnost naší země. Chtěla bych zdůraznit, že rozhodně výbor pro obranu nemá ambici zasahovat do práce Generálního štábu ani zálohy řídit. Jeho členové chtějí jenom lépe porozumět této problematice a svým zájmem ocenit dobrovolnost a občanskou zodpovědnost.

    Bohužel, léta zanedbávání problematiky aktivní zálohy si vybírají svoji daň. Tato složka má podstav a její vybavení je povětšinou špatné. Ne všichni také chápou význam aktivní zálohy pro posílení naší profesionální armády, takže jí nevěnují dostatečnou pozornost. Jsou samozřejmě výjimky, např. aktivní záloha u speciálních sil, ta funguje na výbornou a myslím si, že by měla být právě inspirací pro jiné jednotky v rámci KVV, případně těch speciálek. Když se ptáte, proč to někde funguje a jinde to nefunguje, zjistíte, že nejde ani tak o finanční prostředky jako o pochopení významu zálohy. Máte velitele, kteří se o své záložáky starají, máte jiné, kteří jsou přesvědčeni, že je vlastně nepotřebují, a podle toho to bohužel také tak vypadá. Vždy je to o lidech, jako všechno.

    Naším úkolem a cílem musí být napomoci dostat se, co se systému záloh týče, na úroveň zemí s funkčními modely, ať už je to Francie, Británie, Austrálie či Spojené státy. Občas člověk slyší, a bohužel i z armádních kruhů, že aktivní záloha není zapotřebí. Opak je však pravdou. Na okraj jen podotknu, že pokud by to nebyla pravda, tak by naši spojenci, kteří systém aktivní zálohy využívají, byli hlupáci a my bychom byli jediní chytří, což se samozřejmě neděje.

    Zákon o vojácích v záloze, který budeme v následujících měsících probírat, a související normy jako branný zákon, který už jsme poslali do dalšího čtení, mají vytvořit podmínky pro nastartování mimo jiné aktivní zálohy. O tom jsem tady mluvila před chvílí s paní poslankyní Váhalovou. Samozřejmě nejsme schopni vyřešit všechny problémy hned. Jak jsem říkala i opakovaně na výboru pro obranu i v médiích, řada věcí v zálohách se mohla činit bez ohledu na přijetí zákona. Je schválená koncepce v roce 2012 s platností od 1. 1. 2013. Bohužel tuto koncepci nikdo neměl větší vůli realizovat. Říkám neměl, protože mám pocit, že náčelník Generálního štábu tuto vůli má a dává to záložákům i poslancům jasně najevo.

    Nebudu opakovat, co vše návrh přináší. Chci jenom zdůraznit význam předlohy, kterou projednáváme. Je nezbytné, abychom my politici, zástupci našich občanů, podporovali a oceňovali dobrovolnost ve prospěch celku, snažili se oceňovat ty, kteří slouží, a ty, kteří jim to umožňují, což jsou zaměstnavatelé, a abychom všichni, co tady jsme v tomto sále, dbali na to, aby jejich život nemusel být složitější, než je nezbytné. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. A nyní tedy pan poslanec Seďa přihlášený do rozpravy. (V sále je silný hluk.)

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, jak bylo řečeno, účelem zákona má být i vytvoření zákonného rámce pro průběh vojenské činné služby, a to jak povinné, tak v aktivní záloze. Osobně souhlasím s tím, že bylo a stále je chybou, že naše armáda dlouhodobě podceňuje stav a výcvik aktivních záloh -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale míra hluku je skutečně vysoká. Já vás požádám, abyste se ztišili, případně jste šli do předsálí vyřešit, co potřebujete. Děkuji vám, že to budete respektovat. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Osobně souhlasím s tím, že bylo a stále je chybou, že naše armáda dlouhodobě podceňuje stav a výcvik aktivních záloh, kdy současný systém je velmi málo účinný. Proto je navržen tento zákon, který má umožnit s předkládanou novelou branného zákona využití záloh v celém spektru úkolů ozbrojených sil. S tím je obecně možno souhlasit, nicméně zároveň je nutno přijmout řadu dalších opatření, která zvýší povědomí, schopnosti i ochotu občanů zapojit se do této činnosti.

    Daleko větším problémem je skutečnost, že se naše armáda potýká s nedostatkem profesionálních vojáků. V důvodové zprávě se dokonce hovoří o tom, že pokles počtu vojáků způsobil, že mezinárodní závazky jsou plněny pouze za cenu omezení doby regenerace mezi zahraničními operacemi. A tady nemohu souhlasit s předkladateli, že zapojení aktivní zálohy jako krátkodobého účelového navýšení schopnosti ozbrojených sil je přijatelnou alternativou proti navýšení počtu vojáků z povolání. Pokud tedy má být cílem zalepit nenaplněnost našich jednotek povinnými či dobrovolnými zálohami, pak tento koncept podpořit nemohu, tak jako nemohu podpořit zámysl vedení armády, aby služba v operačním nasazení se týkala i služby v zahraničí, konkrétně zapojení záloh do zahraničních operací. Proto je třeba jasně odlišit nutnou velikost naší profesionální armády na základě plnění úkolů daných strategickými dokumenty a mezinárodními závazky od potřebného počtu aktivních záloh pro případ ohrožení republiky.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan navrhovatel nebo paní zpravodajka chce závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru a já se táži, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. V tom případě dám o tomto návrhu hlasovat.

    Takže kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru?

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 240, přítomných poslankyň a poslanců je 152, pro návrh 132, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, a tak se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru. Není tomu tak. Nepadl ani návrh na zkrácení nebo prodloužení lhůty, v tom případě... (Poslankyně Černochová od stolku zpravodajů: Padlo.) Padlo?

  • Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, ve chvíli, kdy jste si povídal, tak padlo ode mě, že žádám, aby byl stejně jako u branného zákona návrh na 90 dnů, a že pan ministr slíbil, že to bude akceptovat. Takže teď byste měl položit panu ministrovi otázku, jestli to akceptuje. Když pan ministr to akceptovat bude, tak můžeme hlasovat o devadesátce, protože jsem ji načítala.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Já pouze upřesním, že jsem si nepovídal, ale řešil jsem s předsedou klubu další pokračování schůze.

    Táži se tedy pana navrhovatele, zda souhlasí s návrhem prodloužení projednávání na 90 dnů. (Ministr Stropnický: Ano, souhlasím.) Děkuji.

    V tom případě dám hlasovat a táži se, kdo je pro prodloužení lhůty projednávání na 90 dnů, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 241, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro návrh 130, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a lhůta na projednávání se prodloužila na 90 dnů.

    Končím projednávání tohoto bodu a nyní se s přednostním právem hlásí předseda Sklenák. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že se blíží bod volba a poté polední přestávka a my jsme nestihli projednat všechny pevně zařazené body, tak jak už avizoval pan poslanec Klučka, prosím vás o to, abychom odhlasovali, že nastaly takové okolnosti, že můžeme změnit program. A pakliže s tím budete souhlasit, tak abychom všechny pevně zařazené body, které byly zařazeny po písemných interpelacích a nebyly projednány, abychom je pevně zařadili na večer po ústních interpelacích po dvou zařazených bodech pana ministra kultury 49 a 50. Takže by byly 49, 50 v 18 hodin, poté by pokračovalo naše jednání těmi body, které jsme nestihli projednat v tuto chvíli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nejprve tedy dám... S přednostním právem ještě paní zpravodajka.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já bych poprosila, abychom skutečně drželi to, co jsme tady řekli před chvílí, co navrhoval váš sociálně demokratický kolega. Abychom dokončili ty branné zákony a začínali v 18 hodin zákonem o ozbrojených silách. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám to vnímat jako protinávrh, který dáváte? (Šum v jednací síni.) Dobře, pan poslanec Klučka.

  • Poslanec Václav Klučka: Pane místopředsedo, já chci jenom říct, že to není protinávrh. To je stávající rozhodnutí Poslanecké sněmovny: branné zákony dokončit. Tak jestli tam byla ta vsuvka toho, že tam byly dva pevně zařazené body ministra kultury, ano, tak o tom je třeba hlasovat. Ale toto není protinávrh, to je stávající stav.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se obávám, že nemáte pravdu, protože tam po 18. hodině jsou pevně zařazené dva body, to znamená, máme-li přesouvat body, musíme je zařadit po těchto dvou bodech. To znamená, že...

  • Poslanec Václav Klučka: V tom případě, pane místopředsedo, kdyby v té diskusi, kterou jsem tenkrát jakoby navedl, kdyby toto bylo uvedeno, že jsou tam dva body již pevně zařazené, já bych řekl: po pevně zařazených bodech. V tom případě hlasujme o návrhu po pevně zařazených bodech.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak pro pořádek pouze uvedu, že v tento moment není otevřena rozprava a mohou vystupovat pouze lidé s přednostním právem.

    Nejprve dám hlasovat o tom, že vznikla skutečně mimořádná situace k tomu, abychom změnili schválený program.

    To znamená, zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, že nastala mimořádná situace, abychom upravili schválený program. Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku, kdo je pro návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 242, přítomných poslankyň a poslanců je 153, pro návrh 123, proti 3. Konstatuji, že Sněmovna schválila, že nastala mimořádná situace pro změnu programu.

    Mám zde první návrh a to je paní poslankyně Černochové, abychom po 18. hodině nejprve projednali zákon o ozbrojených silách a poté abychom projednali body 49 a 50 pevně zařazené... (Nesouhlasné hlasy z pléna.) Takže konkretizujte svůj návrh, o kterém chcete dát hlasovat.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já myslím, že to tady snad jasně řekl pan kolega Klučka. Vždyť o tomto pořadí už jsme hlasovali. Takže naopak návrh pana Sklenáka je protinávrhem proti tomu, co už jsme tady před půlhodinou odhlasovali.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: S tímto výkladem já se nemohu ztotožnit. Ještě předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já nevím, jestli se mám smát, že tedy my musíme udělat tady vědu úplně ze všeho. My jsme tady o něčem hlasovali, ale jednací řád a doprovodná usnesení nám přesně předepisují, jakým způsobem musíme postupovat, pakliže chceme měnit program jindy, než je k tomu vymezený čas. Takže já to nechci tady rozpitvávat. Já jsem se snažil vyhovět panu ministrovi kultury, jeho časovým možnostem. Jeho body jsou, dá se předpokládat, velmi krátké a jsou již na tu 18. hodinu pevně zařazeny. Tak jak jsem to tady konzultoval napříč Sněmovnou, tak si myslím, že to je otázka spíše minut než desítek minut. Proto jsem navrhoval, abychom ty dva body, které jsou tam pevně zařazené, projednali a pak se vrátili k těmto návrhům. Prosím, abychom o tomto hlasovali. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Já program beru schválený tak, že po 18. hodině začínáme body 49 a 50. Je zde návrh kolegyně Černochové, která říká, že chce předřadit bod 35 před tyto již pevně zařazené body. Poté bychom pokračovali body 49 a 50 a dále bychom pokračovali body 95 až 108.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro to, abychom na 18. hodinu jako první zařadili zákon o ozbrojených silách a předřadili ho před pevně zařazené body. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování číslo 243, přítomných poslankyň a poslanců je 154, pro návrh 84, proti 3. Konstatuji, že bod číslo 35 je nyní zařazen pevně na 18. hodinu.

    Potom budeme pokračovat body 49 a 50, které jsou pevně zařazeny, a poté dám hlasovat, že budeme pokračovat v bodech tak, jak jsme si je načetli - přečtu jejich čísla: 95, 98, 100, 102, 91, 93, 103, 97, 104, 108, případně další body z bloku Zprávy a návrhy další mimo body 145 a 61.

    Zahajuji hlasování a táži, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 244, přítomných poslankyň a poslanců je 153, pro návrh 122, proti 2. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a upravili jsme program jednání.

    Nyní bych tedy předal slovo předsedovi volební komise. Ale nejprve otevřu bod

    Na lavice vám bylo doručeno usnesení volební komise č. 113 ze dne 19. května t. r. Nyní tedy žádám, aby se slova ujal předseda volební komise pan poslanec Martin Kolovratník. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, dobré odpoledne, dnes budu velmi stručný, abych vás nezdržel. Než začnu hovořit, chci ještě jednou poděkovat předsedům poslaneckých klubů, především opozičních, že byli ochotni přistoupit na zařazení tohoto jednoho jediného volebního bodu. I přes tu stručnost musím kvůli volebnímu jednacímu řádu některá fakta připomenout pro stenozáznam.

    U tohoto bodu volíme čtyři členy Dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení, kde 8. června funkční období skončilo čtyřem předchozím. Byli to pan Ing. Jan Babor, místopředseda Václav Horáček, členka Lenka Andrýsová a člen František Beneš.

    Volební komise vyhlásila lhůtu na podání nových návrhů do 19. května do 12.30 hodin. Poslanecké kluby standardně sekretariátu doručily své návrhy a volební komise tyto návrhy na své 23. schůzi 19. května projednala. Přijala usnesení č. 113, které vám bylo rozdáno na stoly a které v rychlosti přečtu.

    Usnesení č. 113 ze dne 19. května, kde volební komise pověřuje předsedu Martina Kolovratníka, aby Sněmovnu seznámil za prvé s návrhy kandidátů na volbu člena Dozorčí rady SFRB, jak je předložily poslanecké kluby: Jan Babor - ČSSD, František Beneš - KSČM, Jana Fischerová - ODS, Václav Horáček - TOP 09 a Starostové a Stanislav Juránek - KDU ČSL. Za druhé, zvláštní zákon způsob volby nestanoví. Volební komise navrhuje volbu tajnou. Za třetí, nově zvoleným členům může započít jejich čtyřleté volební období nejdříve dne 9. června 2015.

    Pane předsedo, prosím, abyste rychle otevřel rozpravu k navrženým kandidátům a hlavně ke způsobu volby. Budeme muset ještě o způsobu volby hlasovat, že souhlasíme s tajnou volbou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo do ní hlásí. Nikoho nevidím. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Nyní vám dávám slovo, pane předsedo, řekněte, jak budeme pokračovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Jak jsem řekl v souladu s usnesením, volební komise navrhuje tajnou volbu. Ve Státních aktech je vše připraveno. Prosím, abychom hlasovali o tom, že tato volba proběhne tajným způsobem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zavolám ještě kolegyně a kolegy z předsálí, aby přišli hlasovat. Odhlásím vás a požádám, abyste se opětovně přihlásili... (Čekání na potřebné kvorum. Posl. Kolovratník: Vím, že to je formalita, ale je to, přátelé, povinnost.)

    Mohu konstatovat, že Poslanecká sněmovna je usnášeníschopná. Dám tedy hlasovat, že následující volba proběhne jako volba tajná.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování číslo 245, přítomných poslankyň a poslanců je 96, pro návrh se vyslovilo 96 poslankyň a poslanců, proti nebyl nikdo. Odhlasovali jsme, že volba bude tajná. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Protože jsme rozhodli o tajné volbě, tak vás poprosím, pane předsedající, abyste přerušil tento bod a vyhlásil tajnou volbu. Ve Státních aktech je vše připraveno. Na vydávání lístků stanovuji 15 minut, do 13.21 hodin.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Přerušuji tento bod. Přerušuji ho do 14.25 hodin, abychom se dozvěděli výsledky voleb. Přeji příjemný oběd.

    (Jednání přerušeno ve 13.06 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání 29. schůze Poslanecké sněmovny. Než přistoupíme k bodu 171 Ústní interpelace, prosím předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledkem volby Návrh na volbu členů Dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a přeji dobré odpoledne. Konstatuji, že v této volbě byla Poslanecká sněmovna úspěšná a ze čtyř neobsazených míst obsadila všechny čtyři. Teď budu konstatovat zápis z této volby. Byla to tedy volba čtyř členů Dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení.

    Bylo vydáno i odevzdáno 140 hlasovacích lístků. Pro Jana Babora bylo odevzdáno 122 hlasů, František Beneš získal 116 hlasů, Jana Fischerová 102, Václav Horáček 83 a Stanislav Juránek 68 hlasů. Logicky podle počtu dosažených hlasů byli tedy zvoleni první čtyři: Jan Babor, František Beneš, Jana Fischerová a Václav Horáček.

    Protože dozorčí rada měla tato místa neobsazená už od začátku června, tak mohu konstatovat i v souladu s usnesením volební komise, že funkční období - je to čtyřleté funkční období - začíná zmíněným zvoleným členům dozorčí rady okamžikem volby, tzn. dnešním dnem.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že ústní interpelace mají začít ve 14.30, přerušuji na tři minuty jednání. Budeme pokračovat ve 14.30. Děkuji.

    (Jednání přerušeno ve 14.27 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 14.30 a my máme na programu

    Pan premiér je již zde. Prvním vylosovaným je pan poslanec Václav Klučka. Prosím, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, pokud jde o koaliční poslance, my jsme většinou kritizováni, že provádíme interpelace, a tím jenom natahujeme čas. Já vás chci přesvědčit o tom, že problém dobrovolných hasičských jednotek nebude žádné natahování času.

    V sobotu proběhl 5. sjezd Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v Pardubicích. Pane premiére, vy jste byl přítomen na tomto sjezdu. Součástí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a výchovy jednotlivých členů jsou dobrovolné hasičské jednotky, které vznikají u jednotlivých obcí. Vy jste slyšel na sjezdu určité názory, které hovoří o tom, že ne všechno v činnosti jednotek je v pořádku, že financování dobrovolných hasičských jednotek je struktura, která v daném okamžiku nezabezpečuje plně účinnost operačního nasazení jednotek v zásahové činnosti.

    Pane premiére, co tato vláda bude s problémem hasičských jednotek dělat? Jaké má návrhy na doplnění jejich financování, v jakém čase lze očekávat nápravu? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že tohle je docela velké a důležité téma, protože v naší zemi máme několik desítek tisíc lidí, je to někde kolem 70 tis. lidí, kteří jsou organizováni ve sborech dobrovolných hasičů, a téma financování jejich činnosti je nepochybně důležité, protože významná část těchto sborů působí jako součást integrovaného záchranného systému a bezprostředně se podílí na pomoci, která je naprosto nezbytná, a chci především zmínit, že nenahraditelná, protože řada starostů zejména na venkově, pokud potřebuje něco reálně udělat, nějak reálně občanům pomoci, tak je většinou odkázána právě na dobrovolné hasiče. Ať už jde o povodně, ať už jde o technické havárie, ať jde o jakákoliv jiná bezpečnostní rizika, tak vždycky jsou tady dobrovolní hasiči.

    Já jsem velmi rád, že zafungovala jedna věc, o kterou jsme se tady hodně snažili v této Poslanecké sněmovně v minulých letech. Naráželi jsme na velký odpor. Tentokrát to bylo lobby pojišťoven, které se bránilo tomu, abychom vytvořili fond zábrany škod České kanceláře pojistitelů. To se nakonec povedlo. Podařilo se prosadit novelu zákona a letošní rok je velmi důležitý, protože v roce 2015 poprvé budou rozděleny významné prostředky, které půjdou dobrovolným hasičům. Celkem to letos bude 97 mil. korun, to není zrovna malá částka, a dotaci obdrží 31 obcí na nový vůz s cisternou. 31 obcí dostane po 2,5 mil. Kč jako dotaci a 14 obcí dostane na rekonstrukci auta s cisternou 1,5 mil. Kč. Pokud ten finanční sektor bude stabilní a nemáme důvod se domnívat že nikoliv, tak by obdobné částky mohly být rozdělovány i v příštích letech.

    Dalším důležitým fondem, který chceme využít pro pomoc dobrovolným hasičům, je Integrovaný regionální operační program v letech 2014 až 2020. Tento program byl v letošním roce schválen ze strany Evropské komise. To znamená, začínají se připravovat konkrétní výzvy a cílem je, aby byly zajištěny finanční prostředky na hasičské zbrojnice, to by byl první dotační titul, to znamená na nové dislokace nebo modernizaci stávajících hasičských zbrojnic. Za druhé, rádi bychom, aby z těchto prostředků z Evropské unie bylo možné poskytnout peníze na posílení vybavení základních složek integrovaného záchranného systému technikou a věcnými prostředky. To znamená, tady jsou možnosti, které bude skýtat Integrovaný regionální operační program, a i tady Ministerstvo vnitra už samozřejmě pracuje společně s Ministerstvem pro místní rozvoj na tom, aby bylo možné vypsat výzvy a tyto prostředky čerpat.

    Poslední, nejnovější iniciativou je plán Ministerstva vnitra na to, aby vznikl nový sdružený dotační program, na kterém by se podílelo Ministerstvo vnitra, kraje a obce. To znamená, tyto tři struktury veřejného sektoru by sdružily finanční prostředky a vytvořil by se nový dlouholetý dotační titul, který by umožňoval financovat potřeby sboru dobrovolných hasičů tam, kde se nepodaří získat evropské zdroje. To znamená, byla by to jakási alternativa vůči čerpání evropských zdrojů. Tady bychom byli rádi, kdyby letos byly podniknuty administrativní přípravy. Rádi bychom, aby v rámci vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok bylo na úrovni rozpočtu Ministerstva vnitra vyčleněno zhruba 200 mil. korun pro rok 2016. To by byl základ, ke kterému by se přidaly prostředky krajů a obcí, a vznikl by dotační titul, který by rovněž v příštím roce už mohl financovat jednak obnovu hasičských zbrojnic, jednak samozřejmě financovat obnovu techniky.

    Tolik tedy velmi stručně tři základní zdroje, ze kterých by v příštích letech měly být společně a relativně spolehlivě financovány potřeby sboru dobrovolných hasičů. Ale myslím si, že tady nejde jenom o peníze. Jde samozřejmě také o celkové podmínky, ve kterých u nás dobrovolní hasiči působí. Také o tom se mluvilo na jejich sjezdu, který byl teď v Pardubicích. Mohu potvrdit, že Ministerstvo vnitra už pokročilo v přípravě komplexního materiálu do vlády, který by měl řešit některé problémy, které ještě s fungováním dobrovolných hasičů existují.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec nechce položit doplňující otázku.

    Nyní tedy přikročíme k další interpelaci a tou je interpelace paní poslankyně Váhalové na pana premiéra. Prosím, paní poslankyně, předneste svoji interpelaci.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Paní předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane premiére, já velmi vítám, že jedna z priorit vlády je podpora českého filmu. Novela, kterou schválila vláda začátkem Karlovarského festivalu, by tak mohla být schválena ještě do konce letošního roku. Chtěla bych se vás, pane premiére, zeptat, jakou zásadní změnu tato novela přinese. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane premiére, váš prostor pro odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, nebude to záležet zdaleka jenom na vládě, ale samozřejmě to bude záležet i na této Poslanecké sněmovně. Chtěl bych vás informovat o tom, že vláda na svém jednání 1. července schválila novelu zákona o audiovizi, to je novela zákona č. 496/2012 Sb. Tato novela, tak jak ji vláda schválila - já jsem rád, že se na ní shodla celá vládní koalice a vláda ji schválila jako celek - zásadním způsobem mění podporu českého filmového průmyslu ze strany státu. Nově zavádí systémovou podporu české kinematografie ve formě každoroční pravidelné finanční dotace ze státního rozpočtu. Dotace je navržena ve stejné výši, jakou tvoří soukromé zdroje Státního fondu kinematografie. To znamená, že hodnota státního příspěvku se bude každý rok vypočítávat na základě audiovizuálních poplatků, které vybere Státní fond kinematografie, a bude to vždycky za dva roky zpětně. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Já bych chtěla poděkovat za to, že Státní fond kinematografie bude mít k dispozici od roku 1993 největší podporu, nejvyšší částku k podpoře českého filmu, a věřím, že ta podpora bude i tady v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Fischerovou, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Ano, děkuji. Vážený pane premiére, já ve své interpelaci se dnes budu věnovat krátce tématu, které je velice aktuální zejména pro státy eurozóny, potažmo státy Evropské unie a samozřejmě i pro Českou republiku, což je otázka Řecka a eura. Chtěla bych se vás - já už se přímo budu ptát - tedy zeptat, s jakými stanovisky pojedete na nedělní mimořádný summit Evropské unie. To je jedna otázka.

    Konkrétně: Podporujete odchod Řecka z eurozóny? Anebo si myslíte, že by Řecko mělo nadále setrvat u eura? A není podle vás jednou z příčin současného stavu, tedy kromě špatného hospodaření levicových vlád, také právě přijetí eura? Neměla by země, která má právě euro a hospodářství je nyní v této situaci, mít možnost platbu eurem opustit? To byly dotazy na vás, pane premiére. Děkuji vám za odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vývoj kolem jednání mezi Řeckem a Evropskou unií je podrobně sledován a komentován v České republice. Já se tedy nesoustředím na nějaký popis celé chronologie, ke které došlo. Jenom chci připomenout, že řecká krize vypukla v letech 2009-2010. Tehdy světová finanční krize obnažila do té doby méně viditelné problémy řeckých veřejných rozpočtů. Počínaje rokem 2010 pak nastává období určité snahy Evropské unie Řecko stabilizovat. Byly realizovány dva programy, které postupně umožnily, aby se část řeckého dluhu přenesla do vlastnictví evropských institucí, a těsně předtím, než ten druhý program vypršel, nedošlo k dohodě mezi Řeckem a eurozónou o tom, za jakých podmínek má být tento druhý program dočerpán. Čili ten druhý program podpory Řecka skončil a v tuto chvíli jsme ve fázi, kdy Řekové posléze v referendu odmítli podmínky, za kterých mělo být Řecko ještě z toho druhého programu financováno, a současně řecká vláda v uplynulých hodinách požádala Evropskou unii, resp. eurozónu, o další finanční pomoc. Čili jsme nyní v situaci, kdy Řecko žádá eurozónu o další finanční pomoc a na straně eurozóny se jedná o tom, zda je možné a za jakých podmínek je možné Řecku další finanční pomoc poskytnout. Řecko tedy nežádá o vystoupení z eurozóny, ale Řecko žádá o pomoc ze strany eurozóny a jedná se o těchto podmínkách.

    Z toho také vyplývá role České republiky v celém tomto procesu. My nejsme členy eurozóny, to znamená nepodílíme se a ani jsme se nepodíleli v minulých letech na rozhodování o tom, za jakých podmínek má být Řecku pomoc poskytnuta. To bude teď otázkou jednání ministrů financí eurozóny a pravděpodobně potom také předsedů vlád a prezidentů zemí eurozóny, to znamená zemí, které platí eurem, které se budou muset ve finále vyjádřit k tomu, jestli ten řecký návrh, který Řecko slíbilo poslat dnes, nebo snad zítra, tak jestli ten řecký návrh bude přijatelný pro to, aby pokračovalo financování Řecka, pomoc Řecku ze strany eurozóny.

    Velkým problémem, který samozřejmě zvyšuje tlak na čas, na časové řešení, je problém nedostatku hotovosti v řeckém finančním systému. Jak jistě víte, byly uzavřeny řecké banky a řecké banky byly v posledních měsících financovány evropským nouzovým mechanismem ze strany Evropské centrální banky. Evropská centrální banka se nechala slyšet, že bude schopna zajistit toto nouzové financování nejdéle do konce tohoto týdne. Já myslím, že stanovisko Evropské centrální banky je pochopitelné, protože jestliže řecká vláda nebyla schopná splnit své závazky vůči splátce půjčky ze strany Mezinárodního měnového fondu, jestliže v tuto chvíli není zřejmé, jakým způsobem bude řecká vláda schopna splnit své závazky vůči Evropské centrální bance, které budou splatné ještě v měsíci červenci, tak těžko bude mít Evropská centrální banka titul pro to, aby mohla nadále nouzově financovat řecký finanční systém. Myslím si, že se blíží rozuzlení v krátkém čase, a je tedy zřejmé, že v tuto chvíli je na tahu Řecko, které požádalo o pokračování finanční pomoci. V tuto chvíli jsou na tahu ministři eurozóny, jsou na tahu evropské instituce, to znamená Evropská komise, Evropská centrální banka, je na tahu Mezinárodní měnový fond a bude záležet na jejich stanovisku k reformnímu plánu, který slíbila řecká vláda představit, zdali bude možné, aby Řecko dostalo nějakou další pomoc či podporu. Je docela dobře možné, že pokud dojde během víkendu k dohodě, tak ta pomoc či podpora Řecku bude spíše krátkodobá, to znamená bude poskytnuta nějaká krátkodobá překlenovací půjčka, a ty podmínky eventuálního třetího balíčku budou ještě dojednávány v následujících týdnech, protože si těžko dokážu představit, že veškeré podrobnosti strukturálních reforem, které Řecko bude muset realizovat, budou dořešeny během tohoto víkendu. To si myslím, že bude velmi obtížné.

    Očekávám tedy politické rozhodnutí, nějaký politický signál směrem ve vztahu k Řecku, a Řecko současně musí projevit jasnou vůli, že je připraveno oplátkou za to, že eventuálně bude pokračovat podpora ze strany eurozóny, že je schopno realizovat reformy, které podpoří jeho hospodářský růst a zlepší stav jeho veřejných rozpočtů.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Nechce. Dobrá. Poprosím tedy dalšího v pořadí a tím je paní poslankyně Nohavová. Prosím, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v nedávné době byl prováděn na Vysoké škole chemicko-technologické test, kde bylo srovnáváno 24 potravinových výrobků z Česka a jejich německé ekvivalenty. U jedné třetiny byla rozdílná jak chuť, tak složení. Jako příklad uvádím: česká Rama - o 10 % méně tuku než německá, to samé u jogurtů, slazené nápoje pro český trh slazené glukózo-fruktózovým sirupem s aspartamem, pro německý trh slazené cukrem, lančmít pro Česko obsahuje 30 % drůbežího separátu, pro Německo výhradně vepřové maso. A dalo by se pokračovat. Výrobci argumentují tím, že se odlišnostmi ve výrobcích přizpůsobují chuti a zvykům spotřebitelů.

    Myslíte si, pane premiére, že nám Čechům více chutná drůbeží separát než maso? Navíc ve 14 případech byl český produkt dražší. Co s tím, pane premiére, uděláte? Nejsme přece jako Češi v Evropské unii občané druhé kategorie. Pokud ale takovéto praktiky připustíme, tak zřejmě jsme. Když si dokážou ohlídat v rámci EU v nadnárodních řetězcích kvalitu výrobků pro své občany vlády Německa, Francie, Británie či dalších zemí, proč si to nedokážeme ochránit i my? Já vás prosím o odpověď. Myslím, že i zajímá naše spoluobčany.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, já musím říci, že ta iniciativa poslankyně Evropského parlamentu paní Olgy Sehnalové, která iniciovala vytvoření srovnávací analýzy českých a německých potravin, byla velmi zajímavá a velmi důležitá. Já sám se chci s paní poslankyní sejít a chci se podrobně seznámit s výsledky této analýzy, protože tady byl proveden podle mého názoru velmi objektivní a srovnatelný výběr vzorků potravin, které se prodávají v České republice a které se prodávají v Německu, s tím, že skutečně celá třetina těch vzorků byla vyhodnocena jako rozdílná. To znamená, že spotřebitelé mohou v obchodech narazit na používání odlišných sladidel v nápojích, rozdílný obsah tuku či různé druhy použitého masa, jak už jste také zmínila, v masových konzervách, a i u některých dalších potravin a nápojů hodnotitelé zaznamenali odlišný vzhled, texturu nebo intenzitu chuti. Když se potom ti, kdo prováděli tuto analýzu, podívali na výrobky z cenového hlediska, tak ten nákup vyjde českého i německého spotřebitele na přibližně stejnou cenu. Jak jsem byl informován, tak poslankyně Sehnalová bude dané výsledky prezentovat na půdě Evropské komise a chce také vyzvat Evropskou komisi, aby se začala tímto tématem seriózně zabývat. To je řekněme jeden směr. Já tady znovu zdůrazňuji, rád se s paní poslankyní Sehnalovou sejdu a chtěl bych se podrobně s těmi výsledky seznámit.

    Také chci zmínit fakt, že vláda se snaží zvýšit kontrolu kvality potravin v České republice. Myslím si, že k tomu slouží i novela zákona o potravinách, která byla schválena počátkem tohoto volebního období. Chci také připomenout, že vláda na své schůzi v září loňského roku schválila nařízení o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení. Účelem té předložené úpravy bylo zaručení poctivého jednání v obchodu s potravinami a ochrany zájmů spotřebitelů.

    Ministerstvo zemědělství se dlouhodobě zaměřuje na kontrolu bezpečnosti a jakosti parametrů potravin. Jak jsem byl informován, tak pro laboratorní stanovení jakosti Státní zemědělská potravinářská inspekce ročně odebere přes 4 tisíce šarží potravin a celkový počet provedených rozborů dosahuje několika stovek tisíc. Naším cílem je, abychom stabilizovali ty kontrolní orgány, které má česká vláda a Česká republika k dispozici. Tady bohužel v uplynulých letech docházelo k rozpočtovým škrtům, které se projevily také tím, že se propouštělo i v těchto kontrolních orgánech, řada z nich byla personálně destabilizována. My jsme se soustředili v uplynulém roce na to, abychom kontrolní instituce stabilizovali z rozpočtového i personálního hlediska. Chceme se soustředit i při přípravě státního rozpočtu na příští rok na to, aby kontrolní činnosti státu měly dostatečné finanční zajištění.

    Já se domnívám, že dnes už naše zákony, tak jak jsou nastaveny v České republice, umožňují poměrně výrazným způsobem pokutovat porušování pravidel, principů, norem, pokutovat klamání spotřebitele, pokutovat uvádění nebezpečných potravin na trh, pokutovat špatné označování potravin nebo nevhodné hygienické podmínky při jejich nakládání, porušení podmínek uchovávání potravin apod. Čili nemyslím si, že dneska tady je na naší straně zásadní problém z hlediska legislativy, myslím si ale, že je tady zásadní problém z hlediska efektivity kontrolní činnosti, a tady si myslím, že je potřeba, aby se kontrolní činnost ještě výrazným způsobem zintenzivnila.

    Určitě se budu chtít obrátit také v krátkém čase na Ministerstvo zemědělství, aby se zabývalo tím výzkumem, který realizovala poslankyně Sehnalová, a v případě, že Ministerstvo zemědělství přijde s určitými doporučeními, jak na tento výzkum reagovat, tak jsem připraven tato doporučení podpořit a podpořit jejich realizaci.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se paní poslankyně - nechce položit doplňující otázku. Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, mlžení, nejistota a protichůdná vyjádření. Tak v posledních týdnech působili ministři vlády České republiky na svých výjezdech do Ústeckého kraje. Zatímco ministr životního prostředí Brabec se vyslovil za zachování limitů těžby, ministr průmyslu vyzval k prolomení limitů těžby, poté své vyjádření upravil a podpořil odklad rozhodnutí o prolomení limitů na rok 2020. O několik dnů později naopak ministryně práce Marksová v Ústeckém kraji vyzvala k rychlému rozhodnutí.

    Je třeba si uvědomit dvě zásadní skutečnosti. Za prvé, žádné studie za ministry ani za vládu nerozhodnou. Rozhodnutí o prolomení či zachování ekologických limitů těžby je rozhodnutí čistě politické. Podkladů, čísel a materiálů máte dost. Vyzývám vás, pane premiére, vyzývám vládu České republiky, přestaňte už kličkovat a rozhodněte. Bohužel mnozí ministři až nyní zjišťují, že nejsou jen krásná a líbivá rozhodnutí a že jsou rozhodnutí, která se nebudou líbit buď jedné, nebo druhé straně, a to jako v případě prolomení či zachování limitů těžby.

    Za druhé je třeba zdůraznit, že neustálé odsouvání a odkládání rozhodnutí o osudu limitů těžby hnědého uhlí nikomu nic dobrého nepřinese. Obce, těžařské firmy, zaměstnanci, ale hlavně lidé žijící v Ústeckém kraji a v okolí hnědouhelných lomů už konečně musí mít jistotu. Budou limity prolomeny? Když ano, tak i na lomu ČSA, nebo jen na lomu Bílina? Nebo budou limity plně zachovány? Takové otázky si kladou lidé z Ústeckého kraje dnes a denně. A já bych chtěl na ně znát také odpověď. Současně vás chci vyzvat k zachování ekologických limitů těžby. Pane předsedo vlády, kličkovat před rozhodnutím nebudete moci na věky. Čím déle ale budete s rozhodnutím otálet, tím horší dopady to bude mít. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o odpověď.***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, myslím, že věci musí mít nějaký logický sled. Naše vláda připravila v uplynulých měsících aktualizaci státní energetické koncepce. To je důležitý dokument státu, který definuje hlavní směry energetické politiky země. Aktualizace státní energetické koncepce byla schválena v zásadě po deseti letech a umožňuje vládě, aby provedla některá další koncepční rozhodnutí. Na schválení ASEKu navázalo potom rozhodnutí vlády o dalším rozvoji jaderné energetiky. Po schválení dokumentu, který se týká dalšího rozvoje jaderné energetiky, kde vláda podpořila záměr dalšího rozvoje jaderné elektrárny v Dukovanech a dalšího rozvoje jaderné elektrárny v Temelíně, bude vláda na podzim letošního roku projednávat třetí důležitý dokument a tím je řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. V tom materiálu budou popsány a posouzeny základní čtyři varianty možných úprav územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí.

    Jsou to varianty, které Ministerstvo průmyslu předneslo v únoru 2015 na jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Z tohoto jednání Rady hospodářské a sociální dohody vyplynul úkol zpracovat analýzu sociálních a ekonomických dopadů a bezpečnosti dodávek uhlí pro teplárenství u jednotlivých variant řešení územně ekologických limitů s termínem do konce června 2015. Proto dne 30. června 2015 na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu seznámil veřejnost se závěry jednotlivých studií i s návrhem doporučení Ministerstva průmyslu a obchodu, které bude součástí výše zmiňovaného dokumentu. Ministr Mládek uvedl, že na základě závěrů zpracovaných studií doporučí vládě druhou variantu.

    Chci jen stručně zmínit, že ty čtyři varianty dalšího postupu jsou následující. První varianta je zachování těžby hnědého uhlí v severních Čechách podle současných limitů, druhá varianta je posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina, třetí varianta je posun hranice těžby hnědého uhlí na lomu Bílina a současně částečné prolomení limitů na lomu Československé armády a za čtvrté posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina a prolomení územně ekologických limitů na lomu Československé armády v rámci 2. etapy, takzvaná velká Armáda. To jsou čtyři možné varianty postupu, které mohou být zvoleny v Ústeckém kraji. Ministr průmyslu, až bude předkládat materiál na vládu, tak jak informoval, bude podporovat variantu 2, tj. posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina. Záměrem druhé varianty je využít zásob uhlí, které je vázáno za limity těžby na dole Bílina, to znamená využít hospodárně zásoby uhlí v této lokalitě. Tady bude k dispozici dalších 100 až 120 milionů tun využitelného uhlí.

    A chci jen zmínit, že posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina nepovede k nutnosti zasahovat do stávajícího osídlení. To znamená, nebude si to vyžadovat bourání domů nebo stěhování lidí prostě proto, že další rozvoj dolu Bílina je v tuto chvíli připraven, je vypořádán a nenaráží na odpor nebo protesty ze strany obcí podobně, jako je tomu v případě lomu Československé armády. Jsem přesvědčen o tom, že pokud dojde k prolomení limitů na lomu Bílina, dojde k zajištění zásobování veřejných tepláren a tepla pro domácnosti bez navýšení cen - což je myslím důležité: bez navýšení cen - a také bez bourání lidských sídel, které by si eventuálně vynutilo prolomení limitů na dole ČSA.

    Čili vláda bude jednat o variantě č. 2, jak zmínil ministr průmyslu a obchodu. A já osobně pokládám tuto variantu z hlediska dalšího postupu za optimální.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jelikož jsem vaši odpověď čekal, napsal jsem si další otázku. Vláda nedávno schválila aktualizovanou Státní energetickou koncepci České republiky, o limitech ale nerozhodla a vyžádala si další podklady. Ptám se tedy, nakolik je energetická koncepce skutečně aktuální, když se dnes podle ministrů stále neví, kolik hnědého uhlí bude potřeba a kolik ho budeme v následujících letech v Ústeckém kraji skutečně těžit. Druhá otázka je, kdy bude o limitech rozhodnuto. Prosím jen o datum.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Především pokud jde ještě o aktualizovanou energetickou koncepci, myslím, že je důležité připomenout, že tato koncepce není orientována na to, abychom se posouvali směrem k těžbě uhlí v České republice. Tato koncepce je zaměřena na budoucnost české energetiky v příštích několika desítkách let a definuje budoucnost následujícím způsobem.

    Největší procento energie by v České republice mělo být vyráběno z jaderných zdrojů. To znamená, podíl energie vyrobené z jádra by se měl pohybovat mezi 40 až 50 %. Druhý největší podíl elektřiny by měl být získáván z obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje by měly tvořit 25- až 35procentní podíl na energetickém mixu. To znamená, se snažíme posunout naši energetiku směrem k nízkouhlíkové energetice, to znamená tak, aby tato energetická koncepce přispěla ke snižování emisí skleníkových plynů. Teprve na třetím a čtvrtém místě by měla být elektrická energie, která bude vyrobena z plynu, eventuálně která bude vyrobena z uhlí. To znamená, počítáme s tím, že podíl elektrické energie vyrobené z uhlí by se měl v horizontu několika desítek let snížit, s tím, že naroste podíl energie vyrobené zejména z obnovitelných zdrojů. Tolik tedy k vazbě energetické koncepce na debatu o prolomení limitů. Myslím, že tady není žádný rozpor s tím, co jsem dnes zmínil, pokud jsem preferoval variantu č. 2.

    Kdy vláda přesně rozhodne? Počítám s tím, že ministr Mládek materiál předloží do vlády na konci léta. Čili předpokládám, že během podzimu by vláda o této otázce měla rozhodnout, a předpokládám, že z pohledu tohoto volebního období to bude finální rozhodnutí, ke kterému už vláda nemá žádný důvod, aby se vracela.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci přírodního divadla s otáčivým hledištěm v zahradě státního zámku Český Krumlov. Problematiku otáčivého hlediště v Krumlově sleduji už více než padesát let, ať už jako divák, tak jako regionální politik. Vždy jsem byl a jsem i nadále vděčným příznivcem tohoto jedinečného kulturního fenoménu. Velmi mne proto znepokojuje, že křehký konsenzus, kterého bylo v minulých letech dosaženo a podle kterého se měla začít připravovat stavba nové točny v zámecké zahradě, je v současné době narušen zesilující kampaní proti tomuto záměru. Lidé, kteří nemají žádné pověření, aby Českou republiku zastupovali, podsouvají do Centra pro světové dědictví UNESCO v Paříži staronové polopravdy. Posledním počinem tohoto druhu byl pořad veřejnoprávní České televize Reportéři ČT, podle kterého v naší zemi existují pouze lidé, kteří požadují odstranění otáčivého hlediště ze zámecké zahrady, což není pravda.

    Obracím se na vás, vážený pane premiére, s dotazem, jaký je postoj vaší vlády k této problematice.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, asi vás nepřekvapím informací o tom, že touto kauzou se zabývá ministr kultury Herman. Čili to není věc, která by spadala přímo do kompetence předsedy vlády, ale pan ministr Herman se jí věnuje. Určitě vás také nepřekvapí konstatování, že pan ministr Herman není první ministr kultury, který se touto otázkou zabývá. To znamená, je to kauza, která se táhne už řadu let.

    Pokud jde o aktuální informace o tom, co se v tuto chvíli odehrává, v srpnu loňského roku byla do České republiky pozvána monitorovací mise mezivládního výboru pro světové dědictví za účelem projednání dalšího postupu ve věci umístění otáčivého hlediště v zámecké zahradě zámku v Českém Krumlově. V listopadu loňského roku obdržela Česká republika detailní zprávu z této monitorovací mise, která obsahovala řadu konkrétních doporučení, jak dále postupovat, včetně doporučení, která se vztahují k vypsání architektonické soutěže na nové otáčivé hlediště. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Zahradník chce položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji vám, vážený pane premiére, za váš postoj k této věci. Ještě bych si dovolil doplňující otázku: Jaký je váš názor na možnost jmenovat zvláštního zmocněnce vlády České republiky pro komunikaci s centrem světového dědictví UNESCO v Paříži, který by zde jednoznačně a jasně tlumočil stanovisko České republiky v této věci?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane premiére, váš prostor pro odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já chci jen zdůraznit, že mezivládní výbor pro světové dědictví, který jsem zmiňoval a který tedy absolvoval monitorovací misi, dlouhodobě zastává názor, že současná stavba otáčivého hlediště, tak jak je tam dnes v areálu umístěna, ohrožuje výjimečnou světovou hodnotu zámecké zahrady, čili ten výbor má dlouhodobě kritický postoj a názor k umístění točny v zámecké zahradě. Současně trvá na tom, aby zámecká zahrada byla revitalizována. Myslím si, že právě tady by mohlo dojít k určitému pokroku a určité shodě s monitorovacím výborem, to znamená, že skutečně se nám podaří, doufejme, zajistit prostředky na to, aby mohl být připraven projekt a následně realizována revitalizace zahrady, a současně s tím by tedy měla být řešena ona architektonická soutěž, event. vybudování nové točny, která by byla demontovatelná a přemístitelná. Čili tohle je ta cesta, kterou bychom se mohli vydat.

    Vážený pane poslanče, já nejsem stoupencem jmenování vládních zmocněnců dlouhodobě, čili snažím se, a tuším, že naše vláda žádného nového vládního zmocněnce nejmenovala, pouze jednoho vládního zmocněnce pro Ústecký a Moravskoslezský kraj jsme převzali po vládě minulé, ale myslím si, že jmenování vládních zmocněnců spíše rozostřuje odpovědnost členů vlády a jednotlivých úřadů. Čili já jsem spíše pro to, aby tu odpovědnost nesli lidé, kteří ji nést mají, tzn. příslušný ministr kultury a jemu podřízení lidé na Ministerstvu kultury, vedení Národního památkového ústavu, příslušný náměstek, který má tuto oblast na ministerstvu na starosti, a nejsem příznivcem toho, abychom jmenovali nějaké speciální vládní zmocněnce. Myslím si, že tuto roli může sehrát některý z pracovníků Ministerstva kultury.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Seďu, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo vlády, podporuji vládu v jejím úsilí o zlepšení komunikace v rámci tripartity a v dialogu se zástupci krajů, protože jsem přesvědčen, že tato země potřebuje, aby se pomyslně táhlo za jeden konec provazu. Podle veřejně dostupných informací scházejí krajům stovky milionů korun na dofinancování sociálních služeb, existují problémy ve financování silnic druhých a třetích tříd a vlivem současných problémů s poklesem výběru daní se nejen kraje, ale i obce a města obávají o výpadek příjmů z rozpočtového určení daní.

    Vážený pane premiére, jak je nastavena spolupráce a komunikace s kraji? Konkrétně, jak vláda pomůže řešit uvedené problémy, zejména v oblastech, které jsem uvedl? A nebylo by vhodné, aby Ministerstvo financí připravilo novelu zákona o rozpočtovém určení daní? Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já chci potvrdit, že vláda se snaží, abychom vedli debatu s kraji, abychom vedli dialog s kraji. Ne vždycky se přirozeně na všem shodneme. To, co nás limituje, je např. otázka stability veřejných rozpočtů. Nicméně chci připomenout, že my jsme se už pětkrát od začátku volebního období sešli s hejtmany na společném jednání na úrovni celé vlády, tzn. držíme formát vláda plus hejtmani všech krajů, včetně primátorky hlavního města Prahy. Proběhlo pět jednání, to poslední teď před několika dny, v návaznosti na přípravu zákona o státním rozpočtu. Snažíme se, abychom vnímali připomínky krajů, snažíme se reagovat na problémy, které nám kraje avizují.

    Chci zmínit několik konkrétních příkladů této spolupráce, která už má konkrétní výsledky i pro občany.

    První věc se týká silnic druhé a třetí kategorie. Jsem velmi rád, že se nám podařilo udělat rozhodnutí, ke kterému minulé vlády příliš neměly odvahu, totiž přiznat si, že vláda není schopna vždycky vyčerpat všechny peníze z fondu dopravy na stavby dálnic rychlostních komunikací, ale že kraje mají v zásobníku celou řadu připravených projektů. My jsme si to přiznali a připravili jsme dotační program a Ministerstvo dopravy poskytlo krajům dotaci v rozsahu 4,5 miliardy korun z prostředků, které by jinak nebyly vyčerpány v rámci státního fondu dopravy. Je to poprvé, kdy vláda poskytla takovouto konkrétní dotaci všem krajům, a tyto peníze pomůžou reálně už v letošním roce k tomu, aby se zrekonstruovaly silnice druhé a třetí kategorie, aby se opravily mosty, aby se prostě odstranily závady na těchto komunikacích. Myslím si, že to na těch silnicích, na dvojkách a trojkách, bude vidět, tato silná finanční injekce. Samozřejmě jednáme s kraji, pokud to bude možné a pokud to bude v silách rozpočtu fondu dopravy, abychom na dvojky a trojky nezapomněli ani v příštím roce.

    Druhé konkrétní téma spolupráce se týká financování sociálních služeb. Provedli jsme velkou reformu. Od 1. ledna letošního roku už sociální služby v jednotlivých krajích nefinancuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale poskytovatelem dotací jsou výhradně kraje, to znamená, že kraje nesou odpovědnost za síť poskytovatelů sociálních služeb a současně také vyplácejí prostředky, které jsou jim poskytovány ve formě dotací ze státního rozpočtu. Při přípravě rozpočtu na letošní rok se nám podařilo zajistit necelých 8 miliard korun pro financování sociálních služeb.

    Vzhledem k tomu, že letos skončila řada evropských projektů, tak kraje signalizovaly potřebu dofinancování sociálních služeb v regionech. Jen velmi stručně, o jaké služby se jedná. Jsou to zejména domovy pro seniory, domovy pro zdravotně postižené, domovy se zvláštním určením, ale také azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová centra pro děti a mládež, ale jsou to také sociální poradny a celá další škála sociálních služeb. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo vlády, za vaše konkrétní odpovědi. Zmínil jste novelu zákona, kterým se vlastně v rámci změny rozpočtového určení daní vrátí peníze krajům, nicméně pokles, pokud bude z rozpočtového určení daní, se týká i obcí a měst. A já vím, že by to chtělo systematičtější řešení, a nikoliv tím, že jednotliví poslanci budou dávat pozměňovací návrhy k zákonům. Chtěl bych se zeptat, jestli i v budoucnu uvažujete změnu celého zákona rozpočtového určení daní. Děkuju.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, souhlasím s tím, že není dobré, aby se měnilo rozpočtové určení daní na základě jednotlivých poslaneckých návrhů, protože každý z nás může mít pocit, že obce malé, střední nebo větší nebo velká města potřebují dodatečné finanční prostředky, a samozřejmě dělat posílení přímo rozpočtu měst a obcí tím, že snížíme příjmy státního rozpočtu a přesuneme je na obce, je účetně a právně velmi jednoduchá operace, ale má potom velmi vážné důsledky, protože tady pouze vytvoříme ještě větší problém ve státním rozpočtu. Myslím, že není možné řešit problémy financování některých měst a obcí tím, že ten problém přesuneme na státní rozpočet a budeme muset emitovat více státních dluhopisů, abychom ten problém vyřešili. Čili toto není ta cesta, kterou bychom měli jít.

    Vláda předložila změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Kraje přišly zhruba o 3,5 miliardy korun. Tyto peníze by se krajům měly vrátit. Rozpočtové určení obcí se v několika minulých letech měnilo. Bylo posíleno financování zejména malých obcí ve vztahu k rozpočtovému určení daní, čili tam došlo k výraznému navýšení příjmů malých obcí na vrub některých větších měst a na vrub státního rozpočtu, a naše vláda v této chvíli nepočítá s tím, že by předkládala návrhy na změny rozpočtového určení daní. Chceme se soustředit na tu část veřejných rozpočtů, která má největší problémy, to je státní rozpočet. Ale i vzhledem k tomu, že daně jsou sdílené, pokud se nám podaří zlepšit výběr daní realizací opatření proti daňovým únikům, tak to posílí také příjmy obcí.

    Pokud jde o letošní vývoj daňových příjmů obcí, projednávali jsme nedávno na vládě analýzu daňových příjmů měst a obcí. Závěr této analýzy, který připravilo Ministerstvo financí, předpokládá, že daňové příjmy měst a obcí by měly být naplněny do konce letošního roku na původně rozpočtované úrovni. Čili počítá se s tím, že ten výpadek, zejména pokud jde o daň z přidané hodnoty, který nastal v prvních měsících letošního roku, by měl být postupně kompenzován větším výběrem daně v následujících měsících roku 2015.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, dnes dopoledne jsme při projednávání novely branného zákona a vojáků v záloze slyšeli od ministra obrany a dalších vystupujících, jak je důležité provádět vojenské odvody ještě před samotným napadením našeho státu a mít aktivní vojenské zálohy, které by bylo možno okamžitě povolat v případě válečného napadení našeho státu. Mluvíme tedy o nutnosti se bránit, ale není mi dostatečně zřejmé, proti komu.

    Daleko více aktuální je zajištění bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti, tedy těch úkolů, které má primárně plnit Policie České republiky. Všichni víme, že se k nám hrne horda nelegálních migrantů, a je otázka několika málo dnů, maximálně týdnů, kdy to bude problém, zásadní problém. Ministr vnitra se stále snaží uklidňovat, že policie svoje úkoly splní a v případě potřeby povolá armádu nebo příslušníky dalších bezpečnostních sborů. Buď neví, jaké jsou personální stavy v armádě a dalších sborech, nebo se snaží jen uklidňovat veřejnost. Sám policejní prezident připouští, že policistů je málo a že by nebyl schopen všechny úkoly splnit. Ano, stálo by za to veřejně přiznat, že reorganizace - opravuji, likvidace pohraniční policie z dílny Bílek-John byla chybou a že cizinecká policie to sama nezvládne. A to nemluvím o tom, že ještě nyní vysíláme příslušníky policie k výkonu služby do Maďarska.

    Já se vás tedy, vážený pane premiére, ptám: Jak zajistíte, aby se vnitřní bezpečnost nezhoršila? Nebylo by namístě zejména u policie přemýšlet o zřízení aktivních záloh, do nichž by se mohli dobrovolně přihlásit bývalí policisté? Ti byli vyškoleni, vycvičeni a určitě by pro plnění úkolů policie byli větším přínosem než vojáci, kteří mají plnit jiné úkoly. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, situace v oblasti migrace je znepokojivá z pohledu Evropy. Myslím si, že v České republice má vláda bezpečnostní situaci plně pod kontrolou. Když se podíváte na naše ulice, když se podíváte na situaci na českých hranicích, tak máme bezpečnostní situaci pod kontrolou. Vláda přijala včas příslušná bezpečnostní opatření, posílili jsme výkon policie v terénu, posílili jsme nasazení cizinecké policie. V tuto chvíli realizujeme záchyty ilegálních migrantů, kteří neoprávněně vstupují na území České republiky, a postupujeme podle příslušné legislativy. To znamená, buď tito lidé požádají o azyl na území České republiky a probíhá azylové řízení, nebo pokud zjistíme, že tedy vstoupili na území Evropské unie v jiné zemi nebo tam probíhá dokonce azylové řízení s nimi, tak je vracíme do země původu, čili vracíme je přes hranice zpátky.

    Bezpečnostní situaci v České republice máme tedy pod kontrolou a já chci naprosto ujistit občany, že vláda udělá všechno pro to, aby to tak zůstalo. Ale samozřejmě nemůžeme to izolovaně řešit jenom my tady v České republice. Problém má celá Evropa. Problém je daný tím, že se zhoršilo bezpečnostní prostředí v okolí tím, co se stalo v severní Africe, tím, co se děje na Blízkém východě, a je naprosto nezbytné, aby Evropa přijala účinná opatření.

    Chci vás ujistit o tom, že i dnes, až se odpoledne sejdou ministři vnitra Evropské unie a budou diskutovat aktuální situaci v oblasti migrace, tak to bude český ministr vnitra, který bude znovu požadovat, aby se přijala následující opatření:

    1. aby se zlepšila ochrana jižní schengenské hranice;

    2. aby se dodržovala pravidla, která jsou spojena s registrací migrantů, kteří tyto hranice překračují;

    3. aby se urychlila příprava bezpečnostní operace, která by měla být realizována ve Středozemním moři a která by měla zkomplikovat převážení lidí z Afriky do Evropy;

    4. aby se zahájila jednání se severoafrickými státy o umístění trvalých zařízení, ve kterých by se soustředili lidé, kteří se chtějí dostat do Evropy, a kde by s nimi probíhalo azylové řízení mimo hranice Evropské unie.

    Tady je potřeba jednat se všemi státy na severu Afriky. Pokud dneska bezpečnostní situace v Libyi neumožňuje vybudování takovýchto zařízení, je potřeba jednat s Tuniskem, je potřeba jednat s Egyptem. A Evropa potřebuje mít návratovou politiku. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana poslance k mikrofonu, protože chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane premiére, já nejsem zas takový optimista a nemyslím si, že to bude trvat několik let, protože samozřejmě mluvíme o navýšení počtu příslušníků Policie České republiky o cca 4 tisíce, které zmiňujete. Ale původně jste zvažovali, že to bude tisícovka každý rok. Teď už víte, že ty peníze nemáte, tak už to bude osm stovek a rozloženo do pěti let. Ono to možná nevydrží ani pět měsíců.

    Ale někam jinam. Já jsem se vás v závěru ptal, jestli by nebylo namístě přemýšlet o zřízení aktivních záloh u policie, kde by mohli být bývalí policisté. Hasiči mají své pomocné SDH. Armáda má své zálohy. Jestli by něco takového nemohlo existovat také u policie z bývalých příslušníků policie nebo příslušníků bezpečnostních sborů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já tady trošku vystupuji v roli ministra vnitra. A tak vás mohu ujistit, že zatím mi o tom ministr vnitra nic neříkal, že by něco takového plánoval. Takže nemám o tom informace, že by se něco takového připravovalo. To, co my pokládáme za důležité, je, abychom posílili kapacity profesionálních policistů, kteří budou ve výkonu služby, a budeme schopni tímto výkonem služby pokrýt oblasti, kde dneska vidíme vážné problémy a vážné mezery.

    Chci jenom připomenout, co se zjistilo po Vrběticích. Zjistilo se, že v minulosti proběhly škrty právě v té části policie, která se zabývala nakládáním s municí, nakládáním s výbušninami a střelivem a v důsledku toho také byly oslabeny kontrolní činnosti ze strany Policie České republiky. Čili i tam potřebujeme navýšit kapacity. Je evidentní, že budeme potřebovat navýšit kapacity u cizinecké policie v rámci boje s organizovaným zločinem. Takže tady je celá řada oblastí, které policie velmi přesně specifikovala, a vidíme tam možnost samozřejmě postupného navýšení. To bude rozloženo do několika let. Jednak musíme postupně vyčlenit finanční prostředky, to nemůžeme udělat z roku na rok. A jednak samozřejmě je potřeba policisty získat, policisty vycvičit tak, aby mohli v rámci policejního sboru působit. Takže ten směr úvah, který vy jste naznačil, tak pokud vím, tak zatím veden není.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Beznosku, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. (Poslanec vyčkává.) Prosím, máte slovo. (Premiér hovoří s poslancem Schwarzem mimo lavice.) Poprosím kolegy, aby pana premiéra nerušili, aby si mohl v klidu vyslechnout interpelaci, která na něj bude přednášena. Děkuji.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Řecko dnes už podruhé. Moje kolegyně Jana Fischerová se vás ptala, s jakými stanovisky pojedete v neděli na vrcholný summit Evropské unie o Řecku. A já se vás tedy zeptám znovu, protože vy jste v té odpovědi, resp. ve větách, které následovaly po dotazu mé kolegyně, neodpověděl. Jste tedy spíš příznivcem toho, aby Řecko zůstalo v eurozóně, nebo aby z eurozóny odešlo? V aktuální situaci, kdy máte aktuální informace.

    A na to plynule navážu. Vy jste tady říkal o tom, že řecká krize začala někdy v roce 2009, 2010. Ona začala někdy v 80. letech, kdy Řekové spustili ten proslulý mejdan a na konci přijde vždycky ten vrchní a ptá se, kdo to zaplatí. Zejména v 80. a 90. letech levicové vlády Andrease Papandrea utrácely neuvěřitelné peníze. Takže ve světle těchto okolností já jenom připomínám, že i my očekáváme poměrně robustní ekonomický růst kolem čtyř procent, a přesto vytvoříme schodek zhruba dalších 70 mld. ve státním rozpočtu.

    Takže já se vás zeptám, otázka číslo 2: Ještě si pořád myslíte, že je rozumné, abychom dělali, a vaše administrativa si s tím pohrává, kroky vstříc eurozóně? A jestli by nebylo opravdu lepší zachovat si vlastní suverénní monetární politiku. Protože možná i ti Řekové, jak jste říkal, v tom roce 2009, kdyby měli možnost začít pracovat se svou měnou a dělat svoji vlastní měnovou politiku, možná dneska ta situace by nebyla tak kritická. Děkuji za odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já myslím, že v roce 2009, 2010 už na tu úvahu bylo trošku pozdě. Myslím, že ta úvaha tady chyběla v době, kdy Řecko do eurozóny vstupovalo, to bylo někdy tuším kolem roku 2000 nebo 2001. Tehdy Řecko bylo přijato do eurozóny, tím pádem se zavázalo k tomu, že bude sdílet suverenitu a že bude respektovat pravidla, která jsou v eurozóně. V roce 2009, 2010 ne že krize způsobila problémy Řecka. Já jsem tady zvolil jiný pojem, když jsem vystupoval na tu předcházející interpelaci. Já jsem tady řekl, že krize obnažila problémy Řecka. Ona je prostě obnažila, ukázala je naprosto zřetelně. A také pak přišli řečtí úředníci, kteří se začali přiznávat a začali říkat, že falšovali údaje, které byly poskytovány Evropské komisi. A já si pamatuji dobře, jak se snažila Evropská komise regulovat hospodaření jednotlivých států ještě předtím než přišla finanční krize, a jak byla permanentní snaha tato pravidla obcházet. A jak byla snaha vyjednávat politické výjimky.

    Prostě eurozóna před tou krizí a před Řeckem a před Itálií, Španělskem, Portugalskem fungovala méně striktně, než by měla fungovat nyní. Je evidentní, že pokud vytvoříte měnovou zónu, tak potřebujete také hospodářskou zónu. Potřebujete koordinovat rozpočtové a hospodářské politiky víc, než se to dělo před finanční krizí. Proto dneska Evropa jde směrem k hospodářské a měnové unii, eurozóna se snaží posilovat vzájemné vazby a koordinovat striktněji rozpočtovou a hospodářskou politiku.

    To, co se děje dneska v Řecku, primárně není problém eurozóny, ale je skutečně problém řeckých veřejných rozpočtů. Když se dneska podíváte na měnové zóny ve světě, když se podíváte na jednotlivé oblasti hospodářského růstu, tak eurozóna jako taková není v úplně špatné situaci. Není v úplně špatné kondici. Eurozóna zažívá hospodářský růst a zažívá stabilitu. Řecko tvoří velmi malou část ekonomiky eurozóny jako takové. Není to problém eura, není to problém eurozóny. Je to problém toho, že Řecko nebylo připraveno na to, aby vstoupilo do eurozóny, vstupovat tam podle všeho nemělo. A v okamžiku, kdy tam vstoupilo, kdy neměli v pořádku a v dobré kondici veřejné rozpočty, tak museli reagovat vnitřní devalvací, snižováním platů, snižováním důchodů a to vytvořilo v řecké společnosti napětí, které tam sledujeme dnes. To je ten problém. Takže problém není v myšlence eura, problém je v tom, že Řecko nesplňovalo reálně podmínky pro to, aby uneslo tu tíhu členství ve společné evropské měně.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane premiére. Já vám v tomto rozumím velmi dobře. Spíš mi šlo o to, jaké je to stanovisko. Rozumím tomu tak, že teprve na základě toho, co vzejde z jednání mezi Řeckem, posílení o francouzské experty nově a tak dále, co vyjde z tohoto návrhu, tak potom teprve Česká republika definitivně utvoří svoji pozici, s kterou odjedete v neděli do Bruselu na jednání. Rozumím tomu tak, pane premiére?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: My nejsme jako Česká republika součástí eurozóny. Neúčastníme se těchto jednání, ale přirozeně budeme informováni ze strany členských států eurozóny o jejich názoru, který budou mít na řecký program reforem, který se v tuto chvíli finalizuje. Alespoň tedy vycházím z informací, které jsou k dispozici. Česká republika se v první fázi nebude účastnit tohoto rozhodování. Čeká nás v neděli jednání Evropské rady jako celku a je otázka, o čem bude Evropská rada v neděli rozhodovat. Buď budeme informováni o tom, že došlo k dohodě, pak předpokládám, že takovou dohodu vezmeme na vědomí, dohodu mezi Řeckem a eurozónou, nebo budeme informováni o tom, že k dohodě nedošlo, a Evropská rada se k tomu politicky vyjádří. To znamená řekne své stanovisko v této situaci.

    I kdyby k dohodě nedošlo, tak Řecko nadále zůstává součástí Evropské unie, zůstává součástí Severoatlantické aliance a řecký problém z Evropy nemizí. I kdyby Řecko nesplnilo podmínky dalšího setrvání v euru, tak řecký problém z Evropy nemizí. Máme tady problém s migrací. Řecko bude nepochybně potřebovat humanitární pomoc v případě, že by neustálo v tuto chvíli podmínky dalšího setrvání v eurozóně. Řecko zůstává součástí Severoatlantické aliance. To znamená, musíme mít zájem udržet s Řeckem politický dialog v rámci Evropské unie i v rámci Severoatlantické aliance i kvůli tomu, abychom byli schopni lépe čelit tlakům, které souvisí s migrační krizí, se zhoršením bezpečnostní situace na Blízkém východě.

    V každém případě komunikace s Řeckem musí být udržena a to bude jedna z pozic, kterou já budu zastávat na jednání Evropské rady. Nedívat se na ten problém jenom očima jednání mezi eurozónou a Řeckem o podmínkách nového záchranného programu, nebo nové půjčky pro Řecko, ale dívat se na to také optikou reálného Řecka, reálného problému, který dneska Evropa se stavem, jaký je v Řecku, má a bude ho mít bez ohledu na to, jestli se v Řecku bude platit eurem, nebo se eurem platit nebude. Ani jedna z cest nebude pro řeckou společnost jednoduchá. Obě tyto potenciální cesty budou znamenat velké náklady a budou nepochybně znamenat ještě řadu sociálních problémů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní poprosím pana poslance Adamce, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, dámy a pánové, už jsem se pokoušel posledně uspět se svou interpelací ohledně výběru daní. Chápu to, že bych se měl spíš ptát pana ministra financí Babiše, ale vzhledem k tomu, jak tady probíhá diskuse o výběru daní během plén Poslanecké sněmovny, kdy vybíráme více, lépe, radostněji a realita je trochu jiná, a když se někdo optá, tak tomu nerozumí, tak se budu ptát vás.

    Já si myslím, že by měla víceméně platit relace mezi ekonomickým růstem a výší výběru daní, pokud parametry zůstávají stejné z hlediska výběru daní. Ono se to nějakým způsobem neprojevuje. Já jsem si vzal svůj rozpočet ze svého města a podíval jsem se na daňovou výtěžnost. Mimochodem teprve loni jsme dosáhli, řekl bych, výše výběru, který je skoro stejný jako v roce 2008. A máme rok 2015, loňský rok 2014. A ještě nám tam pomohlo, že se vlastně upravily parametry na úkor čtyř nejvyšších měst. To jsem tam započítal. Ale letošní rok vypadá velmi zvláštně. Chápu, že mohly být vratky, že mohlo být určité předzásobení z hlediska některých daní, ovšem spotřební daň zrovna není daňovým příjmem měst a obcí.

    Když se podívám, jak to vypadá, tak leden propad minus 5 mil., únor minus 12, březen minus 11, minus 9, minus 8, minus 3 v červnu. Samozřejmě trend vypadá velmi dobře, ale máme skoro čtyřprocentní růst, to znamená, že by to mělo vypadat úplně jinak. Já se tedy ptám, kde se stala chyba. Protože pokud říkám pravidlo, že pokud jsou nastaveny parametry výběru daní stejně a je ekonomický růst, kde je nárůst daní v městských a obecních rozpočtech? Já to tam nevidím. Když je vyšší výběr, jak říká pan ministr financí, tak musí být i vyšší podíl, protože je to samozřejmě matematická úměra. A myslím si, že takto by to být mělo. A ptám se vás, protože od pana ministra Babiše se zřejmě odpovědi nikdy nedočkám. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, samozřejmě ta věc už tady byla opakovaně na půdě Poslanecké sněmovny diskutována. Já vás asi příliš nepřekvapím tím, co tady teď řeknu, protože jsou to věci, o kterých se mluvilo.

    Já jsem na základě i stížností, které jsem dostal od zástupců obcí a měst, mimo jiné na jednání Svazu měst a obcí, mimo jiné na jednání s Asociací krajů, požádal ministra financí, aby do vlády předložil analýzu výběru daní v prvních měsících letošního roku. Vláda analýzu dostala pro informaci. Z analýzy vyplývá závěr Ministerstva financí. Ministerstvo financí předpokládá, že daňový výpadek, zejména pokud jde o daň z přidané hodnoty, bude kompenzován do konce letošního roku. To je oficiální pozice, kterou zastává Ministerstvo financí v této otázce. Trend výběru daně z přidané hodnoty tomu nasvědčuje, to znamená po největších propadech, které byly v lednu, únoru a březnu, dochází ke zlepšování výběru daně z přidané hodnoty. První věc, která je a týká se daně z přidané hodnoty.

    Já si myslím, že to je prostě metodická chyba Ministerstva financí, protože Ministerstvo financí nebylo schopno správně analyzovat a interpretovat výběr daně z přidané hodnoty v roce 2014. Výběr DPH byl vyšší, byl výrazně vyšší, ale Ministerstvo financí nebylo schopno analyzovat, že to je v důsledku zadržených vratek daně z přidané hodnoty, které byly nejprve zadrženy a pak byly vraceny. To znamená, že ty zadržené vratky nebyly identifikovány jako neoprávněné a z naprosté většiny byly, a správně, vráceny daňovým úřadem. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, ani ne možná tak doplňující otázku jako konstatování. Já bych bral ty vratky, kdyby ovšem ten propad nebyl skoro stejný čtyři měsíce - únor, březen, duben, květen. Když to vezmu v měřítku svého města, tak vlastně to jsou čísla 12, 11, 9, 8. Teď už trendově to skáče dolů a vlastně výnos za červen se dá porovnat s výnosem za červen před dvěma lety, to znamená 2013. Tomu rozumím. To znamená, že vratky musely být docela velké částky, to je potřeba říct, a skutečně já se přiznám, že mě zajímá hlavně DPH v tuto chvíli, protože to je podstatným příjmem obce nebo města. A je otázka samozřejmě, jak to bude pokračovat dál, protože já si myslím, že bychom i přes tento propad, který podle mě je dost velký za čtyři měsíce, že bychom se měli dostat do pozitivních čísel vzhledem k roku 2014 v roce 2015. (Mpř. Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, ale i váš čas...) Myslíte si to také?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, pokud jde o zadržené vratky, bylo to několik miliard korun. To znamená, skutečně to byla podstatná částka. Já teď nechci přesně uvádět tu sumu, protože ji tady nemám, ale myslím, že Ministerstvo financí je schopno to zpřesnit, ale bylo to několik miliard korun, které byly zadrženy v rámci akcí daňové správy v roce 2013 a ještě nebyly vyplaceny na začátku roku 2014 a byly potom postupně uvolňovány, a jak se zdá, tak v prvních třech měsících roku 2014 byly v zásadě ještě zadrženy, to znamená, zejména leden, únor a zčásti i březen 2014, a zvedly tu základnu a opticky to vypadalo, že se výborně vybírá DPH, ale ve skutečnosti se ty peníze pak musely vrátit. Čili to je ten hlavní zub, který tam nastal z hlediska výběru DPH. A znovu zdůrazňuji, nepodceňujme nižší výběr, který se týká položek, kde jsme snížili daně, kde jsme snížili DPH. To si myslím, že je potřeba na to myslet.

    Ale jediná věc, kterou mohu ještě říci, je, že určitě vláda se tím bude dál zabývat. To znamená, tak jak jsme měli analýzu výběru za prvních pět měsíců na jednání vlády, tak já budu chtít, abychom měli potom analýzu další, a uvidíme, jestli Ministerstvo financí bude trvat na své původní prognóze, že se letos podaří vybrat daně podle plánu do konce letošního roku. Čili budu chtít, aby Ministerstvo financí znovu předložilo analýzu za následující měsíce, a předpokládám, to bude veřejný materiál, takže bude k dispozici a bude možné se do něj podívat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím - už nestihneme, paní poslankyně Němcová, je mi to líto. Poslední čtyři minuty. Není čas už načíst další interpelaci.

    Já využiji této chvilky a načtu omluvy. Z dnešního jednání se mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Nováková, od 12.30 do 13.00 pan poslanec Fiedler a pan poslanec Vojtěch Adam se omlouvá od 16 hodin do konce jednání ze zdravotních důvodů dnešního dne a zítra od 12 hodin rovněž ze zdravotních důvodů.

    Máme čtyři minuty do čtvrté hodiny. Já tedy přerušuji jednání do 16 hodin, kdy budeme pokračovat dalšími písemnými interpelacemi na ostatní členy vlády. Děkuji vám.

    (Jednání přerušeno v 15.57 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Dalším bodem podle našeho pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určeny ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, a teď je to od 16 do 18 hodin na členy vlády. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí vám byl rozdán do lavic.

    Nyní jako první dostane slovo pan poslanec Zdeněk Ondráček, který interpeluje pana ministra Lubomíra Zaorálka ve věci vyzbrojování Islámského státu. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, myslím, že kdo sleduje běsnění islámských radikálů sdružených v tzv. Islámském státě, nemůže si nevšimnout, že jsou vyzbrojeni moderními americkými zbraněmi s výjimkou zbraní ručních, u kterých se již v předchozích konfliktech ukázalo, že nejsou moc spolehlivé. Jsou také celkem dobře vycvičeni, v boji používají moderní techniku. Každý soudný člověk ví, že každá válka je ekonomicky velmi náročná. Jim přesto přísun nových zbraní a munice ani další zdroje financování nevysychají. A zde se nabízí jednoduchá otázka: Jak to?

    Můžete mi odpovědět na otázku, jaká byla, nebo dokonce ještě je úloha Spojených států amerických na vzniku Islámského státu, výcviku jeho příslušníků, jeho financování a dodávkách zbraní? A jestli mohu poprosit, nepopisujte mi tři čtyři minuty, co je Islámský stát, jak je krutý a jak je potřeba s ním bojovat, tak přejděte rovnou na odpověď na tuto otázku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tak nejdříve tedy, jak krutý je Islámský stát (se smíchem).

    Otázka byla na to, jaké jsou finanční zdroje fungování tzv. Islámského státu. Ty tři zdroje a tři součásti financování Islámského státu jsou poměrně známé. Je to ropa, prodej zajatců, převážně žen tedy, které dostanou do zajetí a pak je prodávají, a pak památky starožitnické z míst, která přepadli, tak se dostali k poměrně velkému množství památek, které se pak prodávají v antikvariátech v Dubaji, v Bejrútu a v celé řadě arabských míst. Na to se vytvořily určité sítě, jak to tam dostávají. Takže to v podstatě byly dlouho tři základní zdroje příjmů.

    Dokonce i dnes platí, že v případě ropy jsou schopni podle údajů z února tohoto roku těžit zhruba 50 tisíc barelů ropy denně, což prodávají soukromým překupníkům za cenu asi 25, 35 dolarů za barel. To by znamenalo příjem z těžby v řádu 1,5 milionu amerických dolarů denně. Je pravda, že těžba klesla díky náletům a díky vzdušným útokům Aliance, Spojených států, tak se podařilo právě v těžbě ropy jim způsobit značné ztráty. Nicméně to vypadá, že do značné míry je schopen to Islámský stát vyrovnat, a to především tím, že v současné době velkou část svých příjmů generuje přímo s tím Islámským státem ovládaných území, tím že je vlastně závislý na příspěvcích od podporovatelů, kteří tam žijí. On ovládá území, na kterých docela existuje takový ten malý obchod, a vybírání vlastně v uvozovkách jakýchsi daní se stalo pravidelným způsobem fungování Islámského státu. Úroveň vybírání daní je dnes hodnocena na překvapivě slušné úrovni, srovnatelné, řekněme, s některými jinými arabskými státy. Nemůžeme to porovnávat s Evropou. Takže oni vytvořili vlastní systém výběru daní a ten tvoří dneska poměrně slušnou základnu.

    To neznamená, že by se jim dařilo nějak zvlášť. Informace úplně čerstvé, které jsem četl z poslední doby, tak se zdá, že mají poměrně dost velké ekonomické potíže navzdory všem těm zdrojům, které jsem vyjmenoval. To není tak, že by se dařilo celý ten provoz tzv. Islámského státu hladce financovat. Prostě v současné době je to docela obtížné a narážejí na velké problémy to financování udržet.

    Co se týče zbraní, je poměrně známo, že jim se podařilo dostat k docela kvalitním zbraním především v souvislosti třeba s dobytím kasáren v Mosulu. Tam se dostali k velmi poměrně slušně moderním americkým zbraním, které byly původně Spojenými státy poskytnuty irácké armádě, a právě proto, že se jim podařilo dobýt několik stanovišť, z nichž nejvýznamnější jsou právě kasárny v Mosulu, tak se dostali k poměrně velmi moderní technice dodané Spojenými státy americkými. Já sám jsem byl svědkem toho, kdy mi líčili kurdští představitelé, premiér kurdský, že vlastně navštívil Spojené státy a Pentagon a žádali Američany o pomoc, protože jim vysvětlovali, že se při střetu s jednotkami Islámského státu střetávají s technikou daleko kvalitnější, než mají oni sami, a kuriózně tedy technikou dodanou Spojenými státy. A Američané stáli samozřejmě před velmi obtížnou situací, že najednou měli dodat Kurdům zbraně, aby měli vybavení srovnatelné s tím, protože oni sami tam dodali předtím irácké armádě, což nebylo pro Američany jednoduché rozhodování, protože museli mít z toho trochu pocit absurdity. To je jasné. A trvalo to asi tři čtyři týdny, než jim nějaké zásilky poskytli, protože to nebylo jednoduché rozhodnutí.

    Takže je pravda z toho, na co vy se ptáte ve své otázce, že vlastně takto se dá říci, že tzv. Islámský stát se dostal ke zbraním, které byly původně poskytnuty Američany, ale byly právě poskytnuty irácké armádě.

    A co se týče některých dalších zbraní, ke kterým se dostali, tak je samozřejmě byli schopni si pořídit také díky těm finančním prostředkům, které získali v první části. Rozhodně měli značné prostředky z prodeje ropy. To byl určitě významný zdroj příjmů na úrovni miliard, ze kterého byli schopni si také doplnit i tu moderní výbavu. Ale přes to všechno, jak jsem tady popsal, že mají více zdrojů financování poměrně významných, je to naprosto nesrovnatelná situace s Al-Káidou. Al-Káida proti tzv. Islámskému státu byla daleko chudší, daleko méně vybavený příbuzný, jenom -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, omlouvám se, váš čas vyhrazený na odpověď vypršel. Jestli bude doplňující otázka, ještě dostanete prostor k odpovědi.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Tři zdroje financování - nevím, za kolik se prodávají ženy v Islámském státě, ale myslím, že nějakou velkou hodnotu asi nemají. Myslím si, že za jednu ženu si nakoupí tak možná pár nábojů do kalašnikova, co používá. Co se týká památek, tak oni je možná spíš likvidují, než aby je prodávali. Takže to asi nebude zásadní zdroj financování. A ropa jako taková - očekával bych, že právě Spojené státy a popřípadě Aliance jako taková by měly udělat všechno pro to, aby ropu, kterou mají v tom objemu, o kterém jste hovořil, nemohli prodávat soukromníkům. Popřípadě udělat zase vše pro to, aby ti soukromníci nemohli ropu přeprodávat dále, a tím Islámský stát samozřejmě financovat. Je to o zdrojích peněz.

    Ale ještě se znovu zeptám: Jaké máte povědomí o tom, že vznik Islámského státu byl nějakým způsobem financován a cvičen právě Spojenými státy? ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan ministr se chystá k odpovědi.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: No, nezlehčujte to, pane poslanče. Ono to je trochu jinak. Ty zdroje jsou daleko významnější, než si myslíte. To není prodání jedné ženy. Když jsem navštívil Erbil, tak mi řekl kurdský premiér: Dnes jsme koupili 200 žen. Chápete? A nebudu vám říkat tu sumu, za kterou je koupil. Nemyslete si - když jsem tady řekl, že se prodávají ženy, je to něco neslýchaného, středověkého, naprosto odporného, ale rozsah tohoto obchodu si vůbec nedovedete představit. To, jakým způsobem se prodávají zajatci, jaký byznys se z toho utvořil, to asi překračuje vůbec jakékoliv vaše schopnosti si to představit.

    A ty zdroje byly opravdu zásadní. Když jsem řekl, že to byly tři zásadní zdroje - ropa, prodej zajatců, především žen, a potom starožitnosti - tak vás ujišťuji, že ty zdroje byly tak masivní, že se do té doby nikomu nezdálo, že by nějaká zločinecká skupina byla schopna takovým způsobem (nesrozumitelné) takovéto miliardy dolarů. Do této chvíle vám bohužel musím říci, že obchod například s lidmi, s ženami, má v té oblasti takový rozsah, že si to nedovede v této zemi, myslím, jen tak někdo bez zasvěcení vůbec představit.

    Nepodceňujme tady tyto věci. To nejsou žádné jenom moje skandální výroky. Já vám naprosto seriózně odpovídám na to, že toto byly zásadní zdroje a jsou stále zásadní zdroje. A k tomu, jak jsem řekl, patří dnes ty poplatky.

    Co se týče té vaší otázky, přerušování finančních toků teroristů, to bylo jedno ze základních témat také schůzky zemí G7 teď v Bavorsku. Tam to bylo stanoveno jako jeden ze zásadních úkolů, které si země G7 dávají. Dokonce si myslím, že ten úkol se s určitými limity docela úspěšně daří plnit. Opravdu to působí takzvanému Islámskému státu velké problémy, že jsme schopni velkou část těch příjmů eliminovat. Proto musí nyní spoléhat na výběr vlastních daní a poplatků v té oblasti.

    Vidím, že to nestíhám, téma je veliké, příště budu pokračovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky. Odteď do 18 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Šarapatka a dnes od 17 hodin do konce jednacího dne a zítra po celý den ze zdravotních důvodů pan poslanec Jaroslav Borka.

    Jako další s interpelací vystoupí paní poslankyně Markéta Adamová, která interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí. Máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, od května tohoto roku platí novela zákona o hmotné nouzi, která měla mimo jiné přinést omezení vyplácení dávek na bydlení, pakliže jdou do rukou nepoctivých provozovatelů ubytoven. Vzhledem k paragrafu zákona, který zahrnul do rozhodování i samosprávy, si bohužel řada obcí vyložila tuto větu v zákoně jako možnost nikoli zbavení se pochybných ubytoven, ale spíše osob, které v nich vzhledem ke své situaci jsou nuceny žít, což je samozřejmě špatně.

    Dalo se tomu však podle mého názoru zamezit. Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo při schvalování zákona jasně upozornit na rizika plynoucí ze špatného výkladu ustanovení a už při tvorbě novely se pozměňovací návrh mohl upravit tak, aby se předešlo právě těmto budoucím chybám. Ministerstvo rozhodně disponuje dostatečným aparátem, avšak tak neučinilo. Poté mohlo ještě před účinností zákona vydat metodiku pro obce, jak se zákonem nakládat. Opět tak neučinilo.

    Nyní hrozí, že tisíce lidí skončí na ulici. Zeptám se tedy, co uděláte pro to, aby se tak nestalo. Budu sice předjímat vaši odpověď, ale prosím, nesnažte se spojovat tuto záležitost se zákonem o sociálním bydlení, který ještě ani nevznikl a koncepce nebyla ani projednána vládou. To je zatím hudba budoucnosti a tento problém je zde dnes. Rovněž se prosím nevymlouvejte ani na obce. Zajímá mě, jak to řešíte konkrétně vy. Jistě by totiž nikdo nechtěl, abychom měli tisíce nových bezdomovců.

    Dále by mě zajímalo, kolik případů hodných zvláštního zřetele, jak se píše v tomto zákoně v § 33 odst. 6, kdy může úředník výjimečně přiznat nárok na doplatek na bydlení i pro osobu bydlící na ubytovně, bylo přiznáno v roce 2014, v kolika případech pak byla přiznána maximální možná zákonná částka doplatku na bydlení. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tak za prvé, možná bychom si měli trochu připomenout, jak funguje legislativní proces. Onen problematický pozměňovací návrh byl předložen této Sněmovně ve druhém čtení, nebyl projednán výbory, jestli si vzpomínáte. A opravdu v tom okamžiku, kdy tady byl načten, nebyl ani s celým aparátem celého Ministerstva práce a sociálních věcí, který samozřejmě máme k dispozici, tak to se tady odehrávalo v minutách, takže legislativní stanovisko k tomu nebylo možné udělat. Když tento návrh šel do Senátu, tak ano, tak pan senátor, teď nevím jméno, jeden ze senátorů, navrhl pozměňovací návrh tak, aby se právě vyjasnily ty problémy, o kterých se vědělo, když to šlo do Senátu, nicméně naprostou většinou hlasů přes celé politické spektrum Senát schválil původní verzi, jak byla zase tenkrát naprostou většinou hlasů přes celé politické spektrum tady schválena v Poslanecké sněmovně. A jak známo, tak opravdu legislativní proces je jaksi nadřazen jakýmkoliv názorům ministerstev.

    Co se týče toho, zda hrozí, či nehrozí, aby tady byli lidé na ulici, to teď v žádném případě nehrozí, protože jak asi všichni víte, došlo k výkladu. Ministerstvo, které je jaksi v uvozovkách nadřazeno obcím, nebo je nějak metodicky vede, Ministerstvo vnitra, vydalo v lednu jedno stanovisko, kde říkalo, že souhlas obce je závazný pro úřady práce, pak ale vlastně teď v červnu vydalo druhé stanovisko, kdy tento souhlas obce je v tuto chvíli doporučující. To znamená, že úřady práce vyplácejí doplatky na bydlení tak jako dřív. Žádné bezdomovectví nehrozí. Zároveň ale jednáme se Svazem měst a obcí o novele tohoto paragrafu a já ho chci dělat ve spolupráci se starosty. To je teď proces, který vlastně běží přes léto a samozřejmě co nejdříve chceme, aby byl výsledek. Nicméně opravdu v tuto chvíli se doplatky vyplácejí a určitě nic nehrozí.

    A co se týče těch čísel, tak protože jsem to nevěděla dopředu, my je samozřejmě máme k dispozici, já vám je dám. Nicméně to, jak se hodnotí to, aby ty osoby, zda skutečně je nutné, aby bydlely, či nebydlely na ubytovnách - my jsme zdědili situaci, kdy úřady práce, které mají provádět sociální šetření, byly naprosto personálně poddimenzovány, byly v určitém rozvratu. My jsme teprve během loňského a ještě letošního roku tam doplňovali počty úředníků tak, aby to skutečně fungovalo tak, jak má. Pozitivní efekt se začíná objevovat. Čísla mám k dispozici a mohu je dát písemně. Nicméně to určitě ještě potrvá, než budeme opravdu schopni říci - ty na ubytovnu nemusíš, nedosáhneš atd.

    Ještě je nicméně velmi podstatné, že teď od 1. května platí novela zákona o hmotné nouzi, do které byl dán pozměňovací návrh, kde jsou velice omezené jak náklady a výše jednoho doplatku. Je to podle počtu osob v místnosti, je to na metry čtvereční, jsou tam dány určité standardy, takže my tam očekáváme pokles v doplatku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Bude doplňující otázka. Prosím.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za odpověď. Tam bych mohla poznamenat, že v Senátu jste asi zřejmě nezapůsobila těmi argumenty dostatečně, když to bylo i vlastně, dá se říci, v socialistickém Senátu přijato, protože tam máte jasnou většinu.

    Nicméně co se týče ještě doplatku na bydlení, tak by mě zajímalo, jak se vyvíjí struktura toho vlastně, jak dopadl ten zákon na jednotlivé klienty. Takže poprosím, jestli můžete doplnit i právě čísla za už současný rok, zda se vůbec projevuje nějak ta novela. Vím, že to je zatím krátká doba.

    A k tomu samozřejmě vím, že pan ministr vnitra měl různé výklady k tomu, které se vlastně změnily v průběhu. Tam bych jenom řekla, že si myslím, že se tam jedná vlastně o doporučení nedodržovat zákon. Co si o tom myslíte? Myslíte si, že to je v pořádku?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za doplňující otázku a požádám paní ministryni, aby vám na ni odpověděla.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, opět co se týče dopadu té novely, to platí vlastně od 1. května, takže se domnívám, že opravdu v tuto chvíli to moc signifikantní nebude. Nicméně co už se projevilo, jsou zvýšené počty úředníků a úřednic na úřadech práce, kde je vidět, jak poklesly doplatky celkově. To k dispozici máme.

    Co se týče té otázky, já se opravdu nedomnívám - proč bych se měla domnívat? - že je porušován zákon. Je to výklad Ministerstva vnitra, který je závazný. předpokládám, že ho dělají kompetentní lidé, a já se na to spoléhám. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Třetí v pořadí byl vylosován pan poslanec Zdeněk Soukup, který interpeluje také ministryni práce a sociálních věcí - ve věci příspěvku na péči. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, vážená paní ministryně Marksová, v roce 2007 vešel v platnost zákon o sociálních službách, který zavedl jako novou dávku příspěvek na péči pro hendikepované, kteří se o sebe nedokážou sami postarat. Nejsou to malé peníze. V roce 2013 se více než 330 tisícům příjemců vyplatilo celkem 20,4 mld. korun. Smyslem této dávky bylo vytvořit nový nástroj pro financování sociálních služeb, který měl přinést dosavadnímu pacientovi svobodnou volbu při výběru konkrétní služby. Dávky měly z pasivního pacienta učinit aktivního a suverénního klienta - tak stojí ve zdůvodnění původního zákona.

    Bohužel se ukazuje, že dochází pravděpodobně ke zneužívání dávky, a to ve velké míře. Exaktní údaje vypovídají o tom, že k nákupu sociálních služeb využívají klienti pouze třetinu z oněch 20 mld., ostatní prostředky jdou na tzv. neformální péči. Část z toho slouží pravděpodobně sanování rodinných rozpočtů. Při sebelepší vůli se přitom nedá předpokládat, že většina rodin má odborné a technické podmínky k tomu, aby se dokázala o své hendikepované plně a kvalitně postarat.

    Mezi odborníky se vedou diskuse o smysluplnosti příspěvku na péči, o možnosti dávat ho třeba zčásti formou voucherů na kvalifikovaně poskytované sociální služby. Jenom na okraj, ty je třeba udržovat v chodu každoročně dotací a ta se neustále zvyšuje. Letos má v souhrnu dosáhnout 7,4 mld. korun, a jak jsme tady slyšeli před chvílí pana ministerského předsedu, dojde k dalšímu navýšení asi o 760 mil.

    Otázka tedy na paní ministryni: Několikrát jste mluvila o tom, že se připravuje velká novela zákona 108 o sociálních službách. Počítáte v ní také s opatřením, které zamezí zneužívání příspěvku na péči? Případně jak to chcete udělat?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, samozřejmě to, co tady bylo řečeno, je pravda až na to, že bych se ohradila proti tomu pojmu, že to je masivně zneužívané.

    Vrátila bych se k tomu, proč vlastně vznikl zákon o sociálních službách a byl zaveden příspěvek na péči. Tenkrát ta myšlenka byla, že by se člověk sám měl za příspěvek na péči rozhodnout, jakou službu nebo jaký druh služby chce, zda chce zůstat doma, nebo zda si chce nakoupit služby v ústavu. To byla ta původní myšlenka. Ano, a je pravda, že vlastně za ta léta naprostá většina klientů, jimiž jsou vlastně senioři, tou většinou, to využívá k tomu, že ty peníze dá svým blízkým a zůstává doma. Nicméně nelze určitě říci, že celá tahle suma peněz, která je odevzdávána příbuzným, je zneužívaná. Myslím, že to je trošku silné slovo. Ale to, že se diskutuje o tom, jak tedy alespoň kus určit na nějaké třeba vouchery, uložit prostě povinnost, aby alespoň část toho příspěvku byla skutečně použita na nákup sociálních služeb, tak ty debaty tady jsou a právě teď se ta novela, velká novela zákona o sociálních službách diskutuje. My o tom víme a počítá se tam s nějakými takovými změnami. O těch detailech vás budeme určitě informovat v rámci jednání výboru pro sociální politiku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda pan poslanec bude mít doplňující otázku. Není tomu tak, dobře, děkuji.

    Nyní tedy požádám pana poslance Vladimíra Koníčka o jeho interpelaci na vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane nepřítomný ministře, podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je osobou povinnou k dani právnická nebo fyzická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, přičemž důraz je kladen na soustavnost této činnosti. Poskytování odborných expertiz a dalších služeb může mít znaky ekonomické činnosti podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o DPH, je-li tato činnost vykonávána soustavně. Pokud by tomu tak bylo, pak jsou odborné expertizy předmětem daně. Podle § 2 a § 4a zákona o dani z přidané hodnoty se úplaty za tato plnění započítávají do obratu pro povinnou registraci. Plátcem se osoba povinná k dani stane při dosažení obratu 1 mil. korun za 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

    To je citace z odpovědi orgánu Finanční správy na můj dotaz, zda fakturace ve výši 4 090 654 koruny za expertizy poslancům nezakládá povinnost k přihlášení k platbě z přidané hodnoty. Podle výroční finanční zprávy hnutí ANO 2011 za rok 2014 tato činnost byla soustavná a určitě překročila limit daný zákonem o dani z přidané hodnoty.

    Ptám se vás, vážený pane ministře, kdy začnete jako ministr financí vymáhat po hnutí ANO 2011 nezaplacenou daň. (Předsedající: Děkuji vám.)

    A ještě mám čas. (Předsedající: Máte čas, můžete mluvit.)

    Takže se ještě můžu zeptat nebo doplnit, že před čtrnácti dny jsem byl na jednání na Generálním finančním ředitelství a můj pocit z tohoto jednání je, že Finanční správa hledá všemožné kličky, proč by vaše strana platit neměla, místo aby dělala vše pro to, aby poplatníci plnili své povinnosti. Už se, pane ministře, nedivím, že ve vybírání daní tak pokulháváme, když se Finanční správa chová takovým způsobem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, přesně jste naplnil čas.

    Nyní tedy požádám paní poslankyni Annu Putnovou o její interpelaci na paní ministryni Kateřinu Valachovou. Máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Chtěla jsem svoji interpelaci stáhnout, ale protože přišla paní ministryně, zeptám se k novele zákona o vysokých školách.

    Minulé vedení Ministerstva školství předložilo novelu zákona o vysokých školách, která z mého pohledu naprosto nenaplňuje očekávání vysokých škol, kterým by poskytla moderní nástroj řízení vysokých škol vhodného pro 21. století. Na schůzi školského výboru jsme přerušili projednávání této novely proto, že jsme chtěli, aby ji předkládala už nově jmenovaná paní ministryně.

    Já se tedy ptám, do jaké míry se ztotožňujete, paní ministryně, s předlohou, která vzešla z dílny vašeho předchůdce.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za otázku a paní ministryně už jde, aby vám odpověděla.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane místopředsedo, vážená poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi odpovědět. Co se týká novely zákona o vysokých školách, vládního návrhu, který vláda schválila 30. března 2015 a předložila Poslanecké sněmovně, tak jako ministryně školství této vlády ji samozřejmě budu hájit, nicméně jsem si vědoma, že zatímco v případě odborných konzultací s reprezentací vysokých škol bylo v tomto ohledu učiněno mnohé a koneckonců i nyní na právě skončeném podvýboru Česká konference rektorů, Akademie věd a další reprezentace vysokých škol vyjadřují novele podporu, tak jsem si vědoma toho, že je zde ještě hodně co komunikovat v případě politické reprezentace a v případě naplnění všech očekávání, která s novelou vysokoškolského zákona byla spojena.

    Jedná se o dílčí novelu, což potvrzuji, jejímž hlavním cílem je zlepšení kvality vzdělávání prostřednictvím změny akreditací a ustanovení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství s vyšší mírou kompetencí, než je to nyní u Akreditační komise. To je tedy její hlavní cíl.

    Já budu novelu hájit, protože se domnívám, že jde o krok správným směrem, nicméně souhlasím s tím, že je to jeden z kroků, po kterém by měly následovat další, např. reforma financování vysokého školství.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za odpověď a táži se, zda si paní poslankyně žádá doplňující otázku. Není tomu tak, dobře.

    Načtu další omluvenku, která ke mně dorazila. Od 15.05 do 20.00 z pracovních důvodů se dnes omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová.

    Další interpelaci, v pořadí šestou, má pan poslanec Jiří Skalický a interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, téma mé interpelace se týká poskytovatelů lékárenské péče a dohodovacího řízení k úhradové vyhlášce 2016. Ještě předtím, než vznesu své dotazy, pár informací a faktů.

    K 1. 1. letošního roku se poskytovatelé lékárenské péče stali nositelem výkonu, takzvaný signální kód, fakta o této situaci jsou známá. Dne 1. 4. 2015 se zúčastnili úvodního jednání se zdravotními pojišťovnami, nicméně tam nebyla skupina poskytovatelů lékárenské péče schválena ostatními poskytovateli zdravotní péče, aby se mohla dohodovacího řízení zúčastnit. Je faktem, že pokud je odepřena účast jednomu zástupci poskytovatelů zdravotní péče, nemůže vzniknout dohoda, a tedy potom hodnotu bodu a její výši určuje a stanoví Ministerstvo zdravotnictví příslušnou vyhláškou. Současně jsem byl upozorněn na nález Ústavního soudu z února 2010, kde je nerovnost poskytovatelů popsána, a to jako nepřípustná v úhradě zdravotní péče. A poskytovatelé se cítí v nerovném postavení právě z důvodů výše uvedených.

    Mé dva dotazy jsou: Jaký je názor Ministerstva zdravotnictví na vzniklou situaci? A za druhé: Jak vidíte, vážený pane ministře, zajištění financování lékárenské péče v úhradové vyhlášce pomocí signálního kódu v roce 2016, či touto formou, nebo eventuálně zda formou jinou? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi odpovědět na interpelaci s pořadovým číslem šest ve věci vyloučení lékárníků z dohodovacího řízení k úhradové vyhlášce.

    Podle § 17 odst. 5 zákona číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění je Ministerstvo zdravotnictví pouze svolavatelem dohodovacího řízení a organizačně zajišťuje průběh zahajovacího a závěrečného jednání dohodovacího řízení. Každé profesní sdružení zastupující smluvní poskytovatele zdravotních služeb má ze zákona právo účastnit se dohodovacího řízení. Průběh dohodovacího řízení svěřuje zákon do rukou účastníků tohoto řízení. Procesní pravidla jsou tak výsledkem dohody zástupců poskytovatelů zdravotních služeb a zástupců zdravotních pojišťoven.

    Na zahajovacím jednání dohodovacího řízení dne 1. dubna letošního roku přednesl Mgr. Hampl, zástupce segmentu lékárníků a klinických farmaceutů, svou žádost o změnu jednacího řádu ve smyslu zařazení nového segmentu dohodovacího řízení. O žádosti se řádně hlasovalo a žádost nebyla schválena. Ze zákonných podmínek jednoznačně vyplývá, že Ministerstvo zdravotnictví nemá žádnou zákonnou pravomoc zajistit zařazení nové skupiny dohodovacího řízení. Přesto však na základě žádosti pana Mgr. Hampla oslovilo ministerstvo dopisem segment ambulantních gynekologů, který v letošním roce dohodovacímu řízení předsedá, s žádostí o procesní vyřešení situace. Předseda tohoto segmentu pan dr. Dvořák reagoval, že není v pravomoci předsedajícího dohodovacího řízení ustanovit skupinu, která není uvedena v jednacím řádu tohoto řízení, či zařadit tuto skupinu do jednání. Změnu jednacího řádu musí odsouhlasit společné jednání.

    Zástupcům poskytovatelů lékárenské a farmaceutické péče jsme doporučili obrátit se na zdravotní pojišťovny a separátně zahájit jednání o výši úhrad a regulačních omezení. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno akceptovat dohodu mezi uvedenou skupinou a zástupci zdravotních pojišťoven, pokud tato dohoda bude v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, a pokud k této dohodě dojde, jsme připraveni tuto dohodu vydat v úhradové vyhlášce na rok 2016.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Stačí odpověď? Stačí odpověď. Děkuji vám.

    Nyní má svoji interpelaci paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje pana ministra financí a vicepremiéra Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, vrabci v okolí Malostranského náměstí si cvrlikají o tom, že program na výstavbu základních škol, který se na Ministerstvu financí rozběhl loni, by již v příštím roce neměl pokračovat, přestože podle původního předpokladu mělo jít o program alespoň tříletý. To ve mně samozřejmě vyvolává obavy, protože si myslím, že tento program přinejmenším v příštím roce má stále mít své místo. Přestože bych spekulacím ráda nevěřila, musím připustit, že pochybnostem nahrává i skutečnost, že v letošním roce výzva na podávání žádostí o tyto dotace ještě nebyla vypsána. Na můj dotaz jste sice odpověděl, že výzva letos vypsána bude, ale až na podzim. Uvedl jste také, že na základě počtu těchto žádostí a objemu požadovaných prostředků bude vyčleněno patřičné množství prostředků v návrhu rozpočtu na rok 2016.

    Domnívám se, že vzhledem k tomu, že výzva má být vypsána až na podzim, je nereálné, aby se množství požadavků promítlo v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Připomínám, že tento návrh musíte předložit Poslanecké sněmovně do 30. září.

    Vážený pane ministře, byla bych ráda, kdybyste mne mohl uklidnit a jasně říci, že vrabci cvrlikající v okolí Malostranského náměstí nemají pravdu a že dotační program na výstavbu škol bude s dostatečnými prostředky pokračovat i v příštím roce. Ještě raději bych byla, kdyby došlo k vypsání výzvy co nejdříve, aby bylo možné brát vaši informaci o zohlednění těchto požadavků v návrhu státního rozpočtu skutečně vážně.

    Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, a až dostanete odpověď, tak uvidíte, jestli vrabci mají pravdu, nebo ne, paní poslankyně.

    Další, osmý v pořadí, byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo.***

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, se zdravotním výborem jsme navštívili nemocnici u sv. Anny a centrum ICRC. Chtěl bych se zeptat, jak Ministerstvo zdravotnictví zajistí financování rekonstrukce nemocnice u sv. Anny, resp. dofinancování rekonstrukce, protože nemocnice na to evidentně nemá prostředky. Má problémy se zajištěním dodavatelského úvěru s nutnou spoluúčastí na financování 30 %, přestože původní příslib vašich předchůdců na Ministerstvu zdravotnictví byl kolem 10 %. Pro nemocnici je 30% spoluúčast v zásadě likvidační, protože se jedná celkem o 680 milionů korun plus další peníze z vlastních zdrojů. Ministerstvo zdravotnictví nemá podrobnější záměr na financování formou restrukturalizace úvěru a případně pomoci se splátkami. Splátky činí ročně 66 milionů korun. Vše se promítá do ztrát nemocnice, i když ve své podstatě se jedná o investice. Nemocnice se tak neustále zadlužuje.

    Pro nemocnici je nutné dokončit třetí etapu rekonstrukce, tj. spojovací koridor, náklady jsou 160 milionů korun, opět s nutností vlastní spoluúčasti. Provoz nemocnice s operačními sály už je stěhován a na vynucené stavební úpravy opět chybí peníze.

    Chtěl bych se zeptat, proč Ministerstvo zdravotnictví nezohlední vyčlenění Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie a lineárního urychlovače z nemocnice a nenahrazení úhrad výpadku příslušných výkonů. Pokud vím, jednání na Ministerstvu zdravotnictví dosud nebyla úspěšná a restrukturalizace nemocničního areálu zatím není finančně pokryta. Prosím tedy o sdělení, jak Ministerstvo zdravotnictví bude v tomto případě postupovat (upozornění na čas), protože financování je výrazně odlišnější než u jiných nemocnic, které jsou zřizovány Ministerstvem zdravotnictví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká ekonomické stability Fakultní nemocnice u sv. Anny, jde z pohledu ministerstva o jednu z nejbolavějších oblastí v oblasti přímo řízených organizací. V loňském roce poskytla vláda této nemocnici na stabilizaci mimořádnou dotaci ve výši 500 milionů korun. Od té doby vedení nemocnice ve spolupráci s ministerstvem intenzivně pracuje na implementačních opatřeních.

    Jedním z předpokladů úspěšné stabilizace Fakultní nemocnice u sv. Anny je širší shoda na smiřování a koordinaci celého brněnského a v širším významu i jihomoravského zdravotnictví. V současnosti jsou ve spolupráci odborů přímo řízených organizací a Ústavu zdravotnických informací a statistik zpracovávány analýzy produkčních a ekonomických dat Fakultní nemocnice u sv. Anny i Fakultní nemocnice Brno, které by měly napomoci identifikovat oblasti činností, u kterých je možno dosáhnout zefektivnění. V žádném případě neplánujeme zásadní omezování péče.

    Mezi jeden z vlivů, který působí negativně na hospodaření Fakultní nemocnice u sv. Anny, patří projekt ICRC, resp. zahájení fáze udržitelnosti, a to i přes výrazná pozitivní opatření realizovaná ve spolupráci s ministerstvem. Je to např. dohoda s Mayo Clinic, která přináší úsporu 50 milionů korun ročně. Myslím, že to, co tady zaznělo, je třeba akceptovat, to znamená v minulosti učiněné strategické kroky, které z hlediska udržitelného financování této nemocnice nemocnici poškodily, ať už to bylo vzdání se provozu lineárních urychlovačů, nebo ještě dříve oddělení centra kardiovaskulární chirurgie a transplantací. Nicméně to jsou kroky, které ministerstvo není schopno dělat v rámci svých exekutivních kroků a na jejichž definitivní řešení chceme počkat na výsledek pracovní skupiny, kde je zapojeno nejen ministerstvo, kde jsou zapojeni nejen ředitelé klíčových brněnských nemocnic, ale i zástupci města Brna a kraje.

    Co se týká eventuální finanční pomoci Ministerstva zdravotnictví z hlediska řešení investic v rámci ICRC, a priori neříkáme, že nepodpoříme nemocnici v těchto krocích, nicméně chceme vyčkat, jak se bude vyvíjet hospodaření i v druhé polovině letošního roku, a o případné žádosti nemocnice o pomoc jsme připraveni jednat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Ale přesto nevím, jestli je běžné, jestli u ostatních nemocnic, které jsou zřizovány Ministerstvem zdravotnictví, je podobný systém financování rekonstrukcí, tzn. že by se vyžadovala přímá spoluúčast nemocnice ve výši 30 %. Nevzpomínám si, že bych na něco podobného narazil při rozpočtování kapitoly Ministerstva zdravotnictví a uvolňování příslušných financí do jednotlivých nemocnic zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví. Čili není mi jasné, jak tento problém s tou 30% účastí vznikl.

    Samozřejmě projekt ICRC je věc, kdy nemocnice zřejmě bude muset zaručit udržitelnost projektu. Tam je problémové sledování nákladů, které jsou z centra, případně nákladů, které jsou spojeny s výzkumem, atd. (Upozornění na čas.) Opět tedy není úplně jasné, jak tyto peníze nemocnice vygeneruje vlastním provozem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana ministra o odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká spoluúčasti ve výši 30 %, nemyslím si, že jde o nějaké nezvyklé procento, co se týká spoluúčasti nemocnic při investičních dotacích státu. Naopak mám pocit, že to patří víceméně mezi běžnou míru spoluúčasti. Samozřejmě jsou projekty, kde některé nemocnice dokonce nabízejí vyšší spoluúčast, jsou projekty, kde spoluúčast byla menší. Nemyslím si ale, že výše spoluúčasti samotná je tím základním problémem. Základním problémem - a to jste, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, i vy řekl - je dlouhodobě neudržitelná struktura poskytování péče z hlediska ekonomické stability, takže i 30% spoluúčast, která jinde nedělá zásadní problém, pro tuto nemocnici problémem je.

    Druhá věc, která je pro mě nepochopitelná, která historicky vznikla, je to, že vedení nemocnice v předchozích obdobích se rozhodlo pro dodavatelský úvěr, který by teď mělo splácet z provozu. To je pro mě velmi podivné rozhodnutí, nerozumím mu a jako ředitel nemocnice bych nikdy k něčemu podobnému nepřistoupil.

    Nicméně skutečně dlouhodobé řešení Fakultní nemocnice u sv. Anny nebude možné bez restrukturalizace celého toho péče především v rámci města Brna. Já jsem tady zmiňoval tu analýzu a tam se ukazují velmi zajímavé informace, z kterých vyplývá, že v podstatě Fakultní nemocnice u sv. Anny poskytuje velký objem péče, kde žádný segment z této péče není ekonomicky natolik silný a zajímavý, aby řekněme vykompenzovával ztráty na ostatních segmentech tak, jak je to u ostatních velkých přímo řízených organizací běžné. (Upozornění na čas.) O toto se budeme snažit, s tím budeme potřebovat také pomoc Poslanecké sněmovny. O výsledcích budu pak informovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní požádám, aby svou interpelaci přednesla paní poslankyně Jitka Chalánková, která interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo. ***

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, 19. června jsem se v Českém rozhlase v pořadu Pro a proti zúčastnila duelu o připravovaném zavádění praktik norského Barnevernu v České republice. Protože vy jste byla právě zaneprázdněna, musela vás v pořadu zastoupit vaše náměstkyně Zuzana Šteklová. Vaše náměstkyně prohlásila, že vlastně ani neví, co norský systém péče o děti znamená, a ujistila mě, že žádné oficiální teze budoucího zákona na ochranu rodiny ještě nejsou na stole. Nicméně v průběhu června a července budou konzultovány s kraji a následně s veřejností.

    Odtud má první otázka. Už máme červenec. Byly již tyto oficiální teze budoucího zákona o ochraně rodin poskytnuty alespoň krajům? Proč tyto teze vůbec nejsou konzultovány s veřejností, a to včetně veřejnosti odborné? Budete při přípravě spolupracovat s výborem pro sociální politiku? Kdy nám tyto teze předložíte?

    Vaše náměstkyně v pořadu popřela informaci, že MPSV na přípravě zákona spolupracuje s norskou stranou. Na webu MPSV se však u projektu CZ04 Ohrožené rodiny a děti realizovaného v rámci projektu Právo na dětství doslova uvádí: Program CZ04 sestává ze tří částí. První z nich tvoří předem definovaný projekt, který bude realizovat Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Cílem tohoto předem definovaného projektu je sjednocující úprava a ministerstvo jej bude realizovat v úzké spolupráci s norským partnerem, jímž je Ředitelství pro rodinu, děti, mládež, BUFDIR.

    Odtud má druhá otázka. Mám věřit vaší náměstkyni, že žádná spolupráce s norskou stranou neprobíhá a na MPSV vůbec nevíte, co norský systém obnáší? Nebo oficiální informaci MPSV, která podrobně popisuje, co vše spolupráce s norským BUFDIRem, ředitelstvím pro rodinu, zahrnuje? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já bych možná úplně na začátek trochu poprosila paní poslankyni, aby přestala strašit českou veřejnost jakýmsi nedefinovaným norským přízrakem, který krade děti, a my to chceme od nich okopírovat.

    Ano, my chceme změnit systém péče o ohrožené děti v naší republice, a to proto, protože to je věc, která je tady kritizovaná jak domácími, tak zahraničními odborníky takových posledních patnáct, možná i více let, a to proto, že ten systém je nejednotný. Kousek patří pod Ministerstvo školství, kojenecké ústavy jsou pořád formálně nebo metodicky pod Ministerstvem zdravotnictví, zbytek má Ministerstvo práce, zasahuje do toho i Ministerstvo spravedlnosti, a to prostřednictvím soudů, které vždy dělají rozhodnutí, která se týkají přemisťování dětí, atd. Tento systém roztříštěné péče nesvědčí především dětem.

    Druhým základním cílem, kterého bych opravdu chtěla dosáhnout, je snížení počtu dětí odebíraných z biologických rodin, a to tím, že se budeme snažit nejrůznějšími podporami, službami podpořit biologické rodiny, které jsou na tom prostě sociálně špatně, aby se z nich především ty děti neodebíraly, to znamená, aby se v České republice snížily počty dětí, které vůbec opouštějí svou biologickou rodinu.

    Ani já, stejně jako paní náměstkyně, opravdu nevím, co detailně znamená norský systém péče o děti, ale z toho, jaká je tu vytvářena atmosféra v médiích, odhaduji, že tím myslíte, že je to systém, který naopak hodně dětí z rodin odebírá. Tak to opravdu znovu opakuji: Naším cílem naopak je tyto počty výrazně snížit a dále potom, kdy už děti odebrané být musí, tak výrazně snížit jejich počty, které jsou v institucionální péči, protože pořád ta čísla u nás jsou jedna z nejvyšších v Evropě. Takže to asi je to hlavní.

    Jestli paní náměstkyně popřela, že spolupracujeme s Norskem, nevím, já jsem ten rozhovor neslyšela. Ano, my samozřejmě s Norskem spolupracujeme, ono z Norských fondů tady už od roku 2009 čerpá kde kdo, naprosté gros těch peněz jde na opravu kulturních památek, na životní prostředí, tady kolega Brabec zrovna nesedí, ale určitě by to potvrdil. Ano, část Norských fondů financuje náš program Ohrožené děti a mládež, kde chceme, aby to bylo zlepšení kvality systému péče o děti a jejich ochrany, tak jak jsem to už řekla. A v rámci tohoto projektu my nepřebíráme žádný norský model - znovu prosím, abyste tím nestrašila veřejnost. My z toho hradíme nejrůznější konzultace s mnoha, nebo s řadou zemí a vybíráme si z toho to, co je nám nejbližší. Opakuji, účelem je snížit výrazně počty dětí odebíraných z rodin a těch, které už musí být odebrány, tak snížit jejich počty v péči ústavní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Takže děkuji. Já jsem ráda, že výbor pro sociální politiku obdržel nějakou informaci na naše otázky. Ty se týkaly také statistiky počtu odebíraných dětí, protože neustále slyšíme, jak je nutné snížit počty odebíraných dětí. Přesto nám bylo odpovězeno, že kvalitní statistiky není možné vytvořit. Pak je těžko se o ně opřít.

    Ráda bych ty kritiky, které se na nás valí z různých institucí, měla i podložené tak, aby byly renomované. Kdo je přednáší, kdo je přináší a kdo je podepsal.

    Zároveň jsme jako výbor pro sociální politiku požádali o dopadovou studii, tzv. RIA, analýzu dopadů těch zamýšlených kroků, které máte v plánu učinit. Především chceme oficiální teze. Pokud se máme nějakým způsobem podílet na spolupráci, tak chceme tedy vědět, že spolupracujeme a hovoříme o tezích, které jsou oficiální, nikoli jak paní náměstkyně řekla, že jsou neoficiální. Pak si spolu můžeme říci, že se určitě shodneme na tom, že je nejdůležitější pomáhat primární biologické rodině, aby bylo co nejvíce dětí zachováno ve svém původním biologickém prostředí u svých biologických rodičů. Ale to tyto teze, o kterých ale nevíme, jestli jsou oficiální, skutečně neobsahují. (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Takže vás ještě jednou žádám o oficiální teze, abychom se jak na pracovní skupině, kam už přišla vaše poradkyně, tak ve výboru mohli bavit o stejných tezích a mohli spolupracovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní ministryně zareaguje.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji. Až oficiální teze budou, tak určitě budou a samozřejmě je budou mít ti, kdo chtějí a kdo se tím zabývají, je budou mít k dispozici. My si nebudeme vyrábět něco jenom sami na ministerstvu, protože to nemá žádný smysl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám o interpelaci paní poslankyni Miroslavu Němcovou, která interpeluje ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já bych chtěla oslovit pana ministra, rozumím tomu, že je nepřítomen z důvodu závažného zahraničního jednání, to akceptuji, ale dostanu samozřejmě odpověď písemnou.

    Jedná se o tento problém. Já jsem se dívala na nedávnou demonstraci proti migrantům, která se stala slavnou zejména tím, že se na ní objevily šibenice, a to se široce v české veřejnosti diskutovalo. Nechám stranou to, že podobné výjevy před dvěma nebo kolika lety se panu předsedovi vlády, tehdy opozičnímu politikovi, velmi líbily a neprotestoval proti nim. Chtěla bych říci, že já jako současná opoziční politička jsem protestovala proti těm nynějším šibenicím, protože si myslím, že demokracie stojí za to, abychom ji obhajovali, ať jsme v opozici, nebo v koalici.

    Ale objevil se tam také nápis, bohužel nezřetelně, nemám ten důkaz, ve smyslu protižidovském, a proto jsem si vzpomněla na to, že existuje nějaký pán, který se jmenuje Adam B. Bartoš. Ten už od roku 2013 začal vytvářet nějaký seznam známých Židů působících v České republice, ať už umělců, politiků, ekonomů, podnikatelů, pedagogů atd., sportovců, a vím, že se tímto seznamem zabývalo Ministerstvo vnitra, zabývá se jím také Úřad pro ochranu osobních údajů, a tyto obě instituce zatím nedávají najevo, jaký je výsledek tohoto zkoumání.

    Proto se chci pana ministra zeptat, jak daleko pokročili v tomto šetření, pokud jde o možnou trestnou činnost v případě zveřejnění takovéhoto seznamu, a za druhé, zda má nějaké poznatky, že na demonstraci, o níž jsem mluvila, se podobné nápisy objevily, policie to vyhodnocuje, jak to vyhodnotila a jak bude jeho úřad v této věci postupovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám jedenáctého v pořadí, pana poslance Radima Holečka, o jeho interpelaci na opět ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo. ***

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás v záležitosti umísťování uprchlíků ze zemí mimo Evropskou unii. Aktuální veřejně dostupná informace zní, že česká vláda schválila přijetí 1 500 uprchlíků do České republiky během dvou let. Předpokládám, že zaznělo-li ze strany vlády A, existuje i B, tedy informace o tom, kam budou utečenci v České republice umísťováni. V tomto směru jsou ale prozatím veřejné dostupné informace poněkud nekonkrétní.

    Zaznamenal jsem variantu umístění uprchlíků do obnoveného tábora v obci Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku, ale ve hře je údajně i možnost uplatnění německého modelu, kde jsou utečenci přerozdělováni tak, že jednotlivá města a obce mají povinnost přijmout stanovenou část uprchlíků a ubytovat je. To se údajně konkrétně týká horského střediska Altenberg v Krušných horách, bezprostředně sousedícího s Cínovcem na Teplicku. Ubytovací zařízení pro uprchlíky tam má vzniknout přímo na česko-německé hranici v objektu bývalé celnice. A obdobná zařízení mají v Sasku vznikat i v dalších obcích podél česko-německé hranice, a to nejen v Krušných horách, ale i v oblasti Lužice.

    Pravděpodobně jste zaznamenal doznívající kauzu s údajným plánem na ubytování uprchlíků v Ústí nad Labem. Dle veřejně dostupných informací se tam městská rada zabývala myšlenkou či nápadem umístit uprchlíky či azylanty v nevyužívané části vysokoškolských kolejí. Tento v uvozovkách nápad následně sklidil značnou kritiku ze strany ústecké veřejnosti. Dle mého názoru jde o kritiku zcela oprávněnou, protože takové úvahy jsou v příkrém rozporu se zájmy města Ústí nad Labem a jeho obyvatel, ale i se zájmy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a i se zájmy Ústeckého kraje. Náš kraj trpí vážnými sociálními problémy a zvyšovat napětí případným umísťováním utečenců na jeho území osobně považuji za krajně nezodpovědné.

    Jako poslanec zvolený za Ústecký kraj se vás proto ptám: 1. Jakou strategii umísťování uprchlíků na území České republiky česká vláda má? 2. Existuje možnost, že by byli utečenci umísťováni na základě direktivy státu do jednotlivých měst a obcí s tím, že by obce a města měly povinnost je ubytovat? 3. Je či bude při rozhodování o systému umísťování uprchlíků přihlíženo ke specifikům jednotlivých regionů, tedy především k aktuálnímu statusu jednotlivých krajů z hlediska již existujících sociálních problémů?

    Předem děkuji za vaši písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Bude vám odpovězeno písemně. Nyní požádám o interpelaci pana poslance Radima Fialu. Máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Mám interpelaci také na pana ministra vnitra pana Chovance. Vážený pane ministře, s překvapením jsem se dozvěděl z vaší odpovědi na můj písemný dotaz ohledně napadení petičního stánku v Olomouci muslimy - a teď cituji: "Ministerstvo vnitra uskutečňuje kontinuálně celou řadu aktivit zaměřených na potírání extremismu, náboženského, ale i politického, který zneužívá islamofobních nálad ve společnosti."

    Rád bych se ujistil, že nezaměňujete příčinu s následkem. Islámský terorismus nevznikl proto, že by naše společnost byla islamofobní. To naše společnost dostala oprávněný strach z islamistů poté, co zaútočili na občany evropských států. Zvláště těžko se pak můžete náladám našich občanů divit, pokud chcete dobrovolně přijímat imigranty ze severní Afriky a arabského světa. Na migrantských plavidlech totiž do Evropy cestují i stoupenci radikálního Islámského státu. V rozhovoru pro BBC to potvrdil libyjský vládní poradce Abdul Basit Harún. Nálady v naší společnosti jsou výsledkem objektivní situace a jsou pochopitelné. Rád bych v této souvislosti připomenul verdikt Evropského soudu pro lidská práva. Ten jasně říká, že islámské právo šaría je neslučitelné s demokratickým zřízením. Je tedy myslím zřejmé, že občané vyjadřují obavy z islamizace a brání svoje základní lidská práva.

    V této souvislosti vás žádám o informaci, jaké kroky dělá Policie České republiky proti propagaci islámského práva v České republice. Děkuji vám za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Další v pořadí byla vylosovaná paní poslankyně Jana Hnyková, která interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, včera jsem si připravovala svoji interpelaci a nevěděla jsem, jak dopadne jednání vlády k financování sociálních služeb na rok 2015. V tuto chvíli bych mohla svoji interpelaci stáhnout, protože sociální služby jste dofinancovali 720 miliony i přes váš odmítavý postoj a vašeho Ministerstva financí.

    Přesto si neodpustím, pane ministře, poznámku k financování sociálních služeb a také k vašemu odmítavému postoji. V sociálních službách se nekrade, ale starají se tam o lidi, kteří se dostali do tíživé životní situace, a pracovníci sociálních služeb a jejich platy jsou sedm tisíc pod národním průměrem. Takže žádná sláva.

    Musím zde také připomenout ze své dlouholeté zkušenosti z práce v sociálních službách, že od roku 2007 stále zaměstnavatelé, Asociace krajů a odbory a další organizace upozorňují na podfinancování sociálních služeb. Ano, výše dotací se odvíjela od politického rozhodnutí a byly tu petice, protesty a vždy se hledaly cesty na dofinancování sociálních služeb. Byla jsem přesvědčená, že vaše koalice zajistí dostatek financí na chod těchto služeb, ale velmi jsem se spletla. Všechny výše začleněné organizace musí bojovat za dofinancování sociálních služeb stále.

    Teprve po složitých jednáních až v červenci tohoto roku rozhodnete, že sociální služby dofinancujete. Ptám se proč. Proč necháváte zřizovatele a zaměstnance tak dlouho v nejistotě? Proč vaše ministerstvo dělá takové obstrukce? Vždyť jste byl mezi těmi, kdo navýšil platy zaměstnancům v sociálních službách. Sám víte, jaká je výše starobního, invalidního důchodu, jaký je příspěvek na péči a jaké jsou možnosti kraje. Nezlobte se, ale měl byste vy a vaši pracovníci Ministerstva financí přistupovat zodpovědně k této oblasti. Doufám, že při přípravě rozpočtu na rok 2016 jste k tomu tak přistupovali. Předpokládám - (Upozornění na čas.) Už mám poslední větu, pane předsedající. Předpokládám, že budete mít pro sociální služby dostatek financí, aby služby byly nadále kvalitní a na úrovni a uživatelé a zaměstnanci žili důstojně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní čtrnáctý v pořadí s interpelací byl vylosován pan poslanec Marek Černoch. Vidím, že přichází. Pane poslanče, pojďte přednést svoji interpelaci. Je to interpelace na ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Děkuji, pane místopředsedo. Rád bych interpeloval nepřítomného pana ministra Chovance s otázkou.

    Jistě se všichni shodneme, že ochrana zdrojů pitné vody je pro Českou republiku strategicky důležitá. Právě kvůli své citlivosti se může stát jednoduše cílem útoku. Ten by teoreticky mohl mít katastrofální dopad. O tom, jaké je v České republice reálné zabezpečení, lze usuzovat z nedávné kontaminace vodovodního řadu na Praze 6.

    V této otázce bych se rád zeptal, jak je v současné době zabezpečena ochrana vodovodních sítí a zajištěna detekce případné kontaminace vodovodního řadu v Praze a samozřejmě i v dalších městech tak, aby nedošlo k ohrožení lidského zdraví v případě další kontaminace vody životu nebezpečnou látkou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám o interpelaci pana poslance Antonína Seďu, který interpeluje pana ministra Martina Stropnického. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, rozumím tomu, že jste řadu problémů v resortu zdědil a teď je na vás, jak je vyřešíte. Proto se na vás obracím ve věci stále nevyřízených stížností na nezákonné nařízení pracovní doby. Dnes leží na Ministerstvu obrany cca 1700 stížností a doposud po téměř osmi letech se nic nestalo a tyto stížnosti nebyly vyřízeny. Podle mého názoru byl tento stav způsoben personálním podstavem, podfinancováním resortu i strachem z odpovědnosti.

    Můj první dotaz zní, v jakém stavu je vyřizování těchto stížností a zda v dohledné době dojde k jejich vyřízení. Chci upozornit, že bývalí vojáci z povolání se nyní obracejí k paní ombudsmance, aby jim pomohla.

    Druhým problémem je skutečný stav vojáků z povolání, kdy armádě chybí tisíce vojáků. Tento personální podstav může znamenat neregulované přetěžování vojáků ve služebním poměru, a to přesto, že příslušná evropská směrnice se snaží práci přes čas eliminovat. A jelikož v armádě ze zákona neexistují odborové organizace, je otázkou, kdo bude hájit práva vojáka z povolání.

    Proto se ptám, pane ministře: Neobáváte se tohoto možného problému, který dnes v naší armádě existuje? Děkuji za vaše odpovědi. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je to docela složitý a dlouhodobý problém, který má svoji historii, samozřejmě svůj nějaký věcný obsah, současný stav a nějaká opatření, která jsou přijímána. A je to přesně ta historie, která se dá líčit 30 minut, 20, 60 i 90. Já se pokusím se omezit na tři.

    Ten stav, abych se pokusil odpovědět co nejkonkrétněji. V roce 2014 jsou postupně podávány vojáky žádosti u většiny složek ozbrojených sil, a to proto, že v roce 2013 vlastně uspěl jeden voják se svou stížností, která byla ještě vyřizována za doby mého předchůdce pana ministra Picka. To byl ten pověstný případ z Čáslavi, který samozřejmě poměrně složitou cestou nakonec dospěl k Nejvyššímu správnímu soudu, který ten nárok na odškodnění nebo doplacení přesčasu příslušnému vojákovi uznal a vyhověl té žádosti. A spustilo to samozřejmě řetězec, jak bylo tady o tom hovořeno. Všichni začali kopírovat ten stejný model a začali houfně stížnosti podávat.

    Celkový počet stížností k 15. červnu tohoto roku je 1777. Nejvíce je jich u vzdušných sil, kde jich je více než tisíc. Vyřízeno ale a pravomocně rozhodnuto je už téměř tisíc žádosti, takže ta situace není, řekněme, bez nějakého vývoje a dovolím si ho označit za pozitivní. Proplaceno již bylo celkem 3,5 mil. korun. Máme odhady možného maxima celkového objemu, o který vojáci žádají, což vůbec neznamená, že to je ten objem, který by jim byl proplacen, ale nějaké maximum maxim. To máme cca spočítáno na 60 mil. Chci zdůraznit, že to vůbec ale nepředpokládáme, že je částka, o kterou by šlo. Zároveň chci říci, že se jedná o důsledek pravidel nastavených v minulosti. Čili od 1. 7., od platnosti novely zákona 221, o vojácích z povolání, už nic takového nehrozí. Tolik tedy v maximální stručnosti.

    Možná ještě: Prohloubení nějakých stížností nebo zvýšení jejich počtů v důsledku přetěžování vojáků při nenaplnění posádek, tak jak je známo a jak tady také bylo dopoledne citováno, jedním slovem - nepředpokládáme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec jde položit ještě doplňující otázku, prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, děkuji za vaše konkrétní odpovědi. Souhlasím s tím, že je to složitý dlouhodobý problém. Od toho roku 2013 se otevřela stavidla dalších stížností. Chtěl bych se jenom zeptat, kdy počítáte s vyřízením zbylých cca 780 stížností. Jestli máte aspoň nějakou představu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A opět požádám pana ministra, aby nám odpověděl.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Ono to souvisí často také s informovaností těch vojáků, nebo s - použiji nehezkého slova - školení nebo znalosti svých práv a povinností. My jsme se na to teď zaměřili v posledních měsících, aby co největšímu počtu vojáků a jejich velitelů především bylo jasné, na co nárok je, na co nárok není. Co je skutečně povinnost, kde jsou ty hranice a kde jsou případná rizika různých interpretací. Čili ta právní služba, jak bych to nazval, ta se na tom velmi aktivním způsobem podílí. Bylo tak konáno v únoru, dubnu i prosinci roku 2014 za osobní účasti náčelníka Generálního štábu, v únoru roku 2015 se dělalo ještě jedno takové školení pro právníky i velitele. Jednali jsme i s veřejnou ochránkyní práv prostřednictvím státního tajemníka Ministerstva obrany. To bylo 19. května tohoto roku. Dvakrát jsme zodpovídali na písemný dotaz senátora Michálka. Čili snažíme se především informovaností docílit toho, aby ty věci už nenarůstaly.

    Co se ale týče, abych odpověděl konkrétněji na časový horizont nebo výhled, na který tady padl ten dotaz - dost obtížně se na to odpovídá, protože neznáme počet odvolání nebo vyhovění nebo posunům k soudům vyšších instancí. Ale můj hrubý odhad je dva až tři roky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Než budeme pokračovat dál, přečtu další omluvenku. Dnes od 18 hodin až do konce jednacího dne se omlouvá z jednání paní poslankyně Markéta Wernerová.

    Nyní bych požádal pana poslance Jiřího Štětinu, který byl vylosován jako 16. v pořadí, s jeho interpelací na ministryni Kateřinu Valachovou. Máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

    Vážená paní ministryně, obdržel jsem vaši odpověď ze dne 23. června ve stejném znění, kterou mně adresovala i paní zastupující ministryně Marksová ze dne 17. 6. Nesnížím se k tomu, abych vás kritizoval, protože vím, že tuto odpověď jste nezpracovávali. K tomu máte příslušné náměstky a odpovědné pracovníky, kteří vůbec nebrali v úvahu reálná fakta a hlavně kontrolní závěr NKÚ 14/04, který řeší peněžní prostředky státu poskytované na vybrané programy, ukazatele státního rozpočtu, všeobecná sportovní činnost. Nejenom z těchto důvodů považuji vaši odpověď nejenom za nedostatečnou, ale přímo zavádějící a obsahující počínání předsedy Autoklubu České republiky, který je nechvalně znám svou činností v podniku Sazka. Jenom citace z kontrolního závěru NKÚ: "Autoklub České republiky neoprávněně použil peněžní prostředky státního rozpočtu v úhrnné výši 5,46 mil., když porušil podmínky, za kterých mu byly peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuty."

    Dále nejsem spokojen s odpověďmi na jednotlivé otázky zejména v oblasti členské základny a zdůvodnění, že nebyla vedena centrální elektronická evidence, a je to spíše úsměvné než reálné. Také mně chybí stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k průběžnému opatření Městského soudu v Praze, kterým pozastavil platnost některým ustanovením stanov autoklubu.

    Vážená paní ministryně, budu velmi rád a budu vás v tom nesmírně podporovat, když bude zcela bezezbytku naplněno prohlášení vlády České republiky v kapitole 8.2 Sport, který správně formuluje: "Chceme stabilní prostředí financování sportovních klubů s důrazem na práci s mládeží, prostředí podporující spolufinancování sportovních činností. Vytvoříme podmínky pro trenéry a sportovní instruktory mládeže včetně příležitosti pro druhou kariéru aktivních sportovců." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla. Máte slovo. ***

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vážený pane poslanče, já jsem si se zájmem vyslechla vaši pozici a dovolila bych si reagovat tím způsobem, že se domnívám, že v této záležitosti bude asi nejvhodnější osobní jednání, kde bych si samozřejmě zajistila podklady z hlediska svého vlastního osobního seznámení se s problémem. Takže nabízím osobní jednání a potom samozřejmě písemné doplnění interpelace v duchu, který jste postrádal, jestli mohu takto zareagovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budete mít doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Jiří Štětina: Já nemám žádnou otázku. Jenom chci paní ministryni moc poděkovat za přístup, který má k této závažné problematice. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní bych požádal pana poslance Petra Bendla o jeho interpelaci na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Pane ministře, nedávno jste zaštítil a dal záštitu nad oslavami 60 let vzniku jednotného zemědělského družstva v sousední obci, kde bydlíte, přičemž tvrdíte, že jste výrazným kritikem kolektivizace. Tuhle problematiku asi, předpokládám, projednáme v Poslanecké sněmovně, a váš přístup, v průběhu září.

    Ale chtěl bych se zeptat na záležitost, která se týká právě reprezentantů kolektivizace v zemědělství v tehdejším Československu. Když jsem byl ministrem, nechal jsem fotografie lidí, kteří byli předními funkcionáři komunistů a kteří byli přímými aktéry sbírání majetku, likvidace lidských životů a osudů po desítkách tisíc, nechal jsem fotografie těchto ministrů zemědělství ze sekretariátu Ministerstva zemědělství sundat a uložit je někde hluboko v archivu. Podle mých informací tyto fotografie reprezentantů totality na sekretariátu ministra zase visí. Chci se vás zeptat, zdali je to váš osobní přístup k situaci. Protože jak potom věřit tomu, že říkáte, že kolektivizaci odsuzujete, a přitom v sekretariátu ministra visí fotografie ministrů, kteří lidem majetky kdysi přímo odebírali? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Na interpelaci, kterou zde vznesl pan ministr Bendl, mám několik krátkých reakcí.

    Jednak jsem nepřevzal záštitu nad oslavami výročí založení jednotného zemědělského družstva, já jsem převzal záštitu, která přesně zní: výstava historické zemědělské techniky při výročí 60 let založení zemědělského družstva. Takže primárně to byla výstava zemědělské techniky, na které zhruba tři stroje byly asi ze třiceti strojů tohoto zemědělského družstva a zbývajících zhruba přes dvacet byly stroje místních soukromých zemědělců z místní obce a okolí. Nebyla to má sousední obec, byla to obec asi 18 km vzdálená od mého bydliště v rámci mého okresu. Možná jenom tolik na dovysvětlení a zpřesnění některých fakt, aby nebylo zase něco zaměňováno.

    Pokud jde o fotografie na sekretariátu, já jsem žádné fotografie nevyvěšoval. Když jsem nastoupil jako ministr, tak na chodbě sekretariátu Ministerstva zemědělství byly a do dnešních dnů jsou fotografie všech ministrů od založení Československa od roku 1918 až do dnešních dnů. Já jsem tam fotografie nechal, neměl jsem ambici řešit, jestli je budu sundávat, nebo co s nimi budu dělat, protože na fotografiích jsou i muži, kterých si vážím jako svých předchůdců. Například Josefa Luxe si vážím velice nesmírně do dnešních dnů. Od zemědělské veřejnosti slyším, že to byl jeden z nejlepších ministrů zemědělství, kterého kdy tato země měla. Tudíž si nedokážu představit, že bych tam dělal nějakou selekci. Beru to jako součást historie, ať už historie, na kterou můžeme být hrdi, nebo historie, která je spíše ponurá a za kterou by se měli někteří stydět. To je fakt! Ale prostě je to historie, a pokud se nepletu, jsou i jiné resorty, které mají vyvěšeny své předchůdce, kteří tam byli.

    Dokonce když půjdete do takových institucí, jako je například Vatikán, tak jsou tam zobrazeni papežové za celou historii římskokatolické církve jako takové, na které také církev nebyla hrdá, ale přesto tam zůstali jako součást historie a možná i memento, abychom si uvědomovali, že i tací tady byli a tací tady způsobili některé věci. Takže musím říct, že na té chodbě visí 44, pokud se nepletu, ministrů. Já tam nevisím Já jsem řekl, že tam nikdy viset nebudu, dokud na ministerstvu budu. A pokud si mě tam někdo bude chtít dát, ať mě tam dá, ale sám na sebe se nikdy dívat nebudu.

    Taková je skutečnost, pokud jde o obrazy, které jsou na chodbě Ministerstva zemědělství. Beru to jako fakt, jako součást historie budovy, protože ti lidé tam byli. Není to o tom, že bych na lidi, kteří tam jsou mezi lety 1948 až 1990, měl důvod být hrdý. To ani náhodou. Prostě to beru jako součást, jako z učebnic historie nevymazáváme kapitoly, které nám nejsou příliš sympatické.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda bude mít doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Já vám moc děkuji za odpověď. Mně to stačí. Vám prostě nevadí obličeje a fotografie lidí, ministrů, kteří likvidovali československé zemědělství, kteří likvidovali životy lidí. A tady to obhajujete, že je to přece jenom historie, tak ji musíme brát vážně. To je, jako kdybyste si tam pověsil Hitlera a říkal, že je to také jenom historie, která k Čechům patří. To je přece úplně šílené. Potom nemůžete dědictví svých otců, o kterých mluvíte, kterých si vážíte, jakýmkoliv způsobem obhajovat. To se na mě nezlobte. Pro mě to, že jste zaštítil 60. výročí JZD, je vlastně jenom další střípek vašeho chování směrem k zemědělcům. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr se chystá zareagovat. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Já bych jenom připomněl, že jsem zaštítil, a už jsem to tady jasně říkal, výstavu zemědělské techniky při výročí. Takže tady nedělejte výklad - jak říká váš předseda Stanjura, nepřekládejte moji češtinu do češtiny člena ODS Petra Bendla, která výrazně zkresluje. Jako je spousta zemědělců v zemědělské veřejnosti, která má problém s tím, jak jste fungoval vy jako ministr zemědělství, považují vás za velice špatného ministra zemědělství. Můžeme se bavit v příštích interpelacích o tom, jak se pod vaším vedením hospodařilo a prakticky za bílého dne se rozkrádalo na Lesích České republiky, jak fungoval Státní pozemkový úřad pod vedením některých ministrů z ODS. Také neuvažuji o tom, že bych vás sundal. Beru to jako skutečnost, že taková historie tady byla. A znovu opakuji, aby bylo zcela jasně rozuměno, i taková, na kterou můžeme být hrdi, a taková, která je úplně tragická. Takže takto ta situace bohužel je, nebo v některých obdobích bohudík. A to je celé. (Výkřiky z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já prosím poslance, aby po sobě nepokřikovali. Jestli si chcete vyříkat věci, jděte do předsálí a nepokřikujte zde po sobě. Děkuji.

    Přečtu omluvenku, která ke mně dorazila. Dnes se od 17.30 omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Matěj Fichtner.

    Dále interpelaci pod číslem 18, kterou má Karel Fiedler, na vlastní žádost stahuje. Budeme tedy pokračovat interpelací, kterou má pan poslanec Martin Lank, a interpeluje ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Krásné odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vážený nepřítomný pane ministře, Německo, Francie, Rakousko, Maďarsko a i Velká Británie zavírají své hranice. Rakousko s okamžitou platností až do odvolání přerušilo azylová řízení, tedy zcela přerušilo udělování azylu. Podle veřejně dostupných zdrojů Francie není schopna zamezit drancování některých svých obcí a jenom s velkými obtížemi se snaží chránit nákladní vozy mezinárodní silniční dopravy před agresivními imigranty, kteří se chtějí jakýmikoliv způsoby dostat na území Velké Británie. Maďarsko řeší konflikty v uprchlických táborech a urychleně buduje plot na hranici se Srbskem, aby chránilo vnější hranici schengenského prostoru. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci, bude vám odpovězeno písemně.

    Nyní bych požádal pana poslance Leoše Hegera, který interpeluje pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážený pane ministře Němečku, dámy a pánové, já mám interpelaci, která se týká víceméně technických problémů ve zdravotnictví spíše než politických a týká se zdravotnické informatiky.

    Musím vyslovit uznání ministerstvu ohledně nového nasměrování činností Ústavu pro zdravotnickou informatiku a statistiku, tzv. ÚZISu, protože nároky na spektrum informací pro řízení zdravotnictví se v průběhu doby zcela jistě mění. Jednou z oblastí, kde je zlepšení nezbytné, je oblast měření výsledků péče. V tomto směru OECD nyní produkuje slušné statistiky, pomocí kterých se může naše zdravotnictví celkem seriózně porovnat s řadou pro nás zajímavých zemí. Náš ÚZIS již data pro určení příslušných indikátorů dodává, takže se můžeme srovnávat například v počtu zbytných hospitalizací u dekompenzovaných diabetiků, abych řekl jeden příklad, ve kterém jsme zrovna mimořádně docela dobří. Bohužel ale nedodáváme data všechna, takže Česká republika chybí v takových údajích o kvalitě, jako je například počet pooperačních sepsí nebo plicních embolizací a podobně. Toto chybění je škodou, a můj dotaz, nebo spíše apel, proto zní, zda bude v rámci inventury sběru dat a produkce důležitých informací ÚZISem revidována i naše spolupráce s OECD a zda bude snahou doplnit pro OECD i dosud od nás data nezasílaná. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, za přednesenou interpelaci a požádám pana ministra, aby vám na ni odpověděl.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych odpověděl na interpelaci pořadové číslo 20 ve věci spolupráce ÚZIS a OECD ohledně statistik.

    Dle informací, které mi poskytl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky pan doc. Dušek, ÚZIS a OECD při předávání dat do mezinárodních statistik již nyní intenzivně spolupracují, nicméně rozsah dat, která předáváme, je limitován jejich dostupností. Lze předat jen ta data, která má ÚZIS k dispozici a která je dle platné legislativy oprávněn sbírat. Aktuální změny v rozsahu sbíraných dat jsou předmětem připravované novely zákona č. 372/2001 Sb., o zdravotních službách, který dostupnost dat v národním zdravotnickém informačním systému spravovaném ÚZISem významně zvýší a bude jistě i významným přínosem pro spolupráci s OECD, Evropskou komisí a dalšími mezinárodními subjekty hodnotícími data. Zcela zásadní je ovšem relevance a reprezentativnost takto do zahraničí odesíláných dat. Ta by měly být zaručena rovněž tím, že data do národního zdravotnického informačního systému začnou na základě již zmíněné novely zákona o zdravotních službách poskytovat i zdravotní pojišťovny.

    Já chci vyjádřit tady i v tomto vystoupení naději, že Poslanecká sněmovna tuto klíčovou legislativní změnu podpoří, a pomůže tak k velmi významné změně v kvalitě i rozsahu zpracovávaných dat o českém zdravotnictví.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat, zda pan poslanec dá doplňující otázku. (Ano.) Prosím, máte prostor.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji panu ministrovi Němečkovi za odpověď. Myslím, že působení ministerstva dokladuje, že je snahou tento důležitý zpětnovazební kanál pro řízení celého systému vylepšit, protože data jsou velmi nehomogenní a chybí. Vždycky když se diskutuje o informatice, tak říkám, že by se měla data nějak kategorizovat. Máme poměrně dost dat finančních, která sice nejdou přes ÚZIS, máme zase z ÚZISu extrémní množství dat kapacitních, i když třeba u lékařů počtů ne zcela přesných, ale zcela určitě nám chybí data produkční, jako kolik výkonů na milion obyvatel se dělá. To je zajímavé srovnávat s Evropou. Tam máme jenom některé útržky. Data o kvalitě jsou velmi nezbytná, aby se vylepšovala, a doufám, že se v tom bude dál pokračovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr nebude reagovat. V tom případě požádám pana poslance Michala Kučeru s jeho interpelací na pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře financí, ze statistiky Eurostatu jednoznačně vyplývá, že projekt elektronická evidence tržeb přinese likvidaci významného počtu živnostníků a drobných podnikatelů, aniž by přispěl ke zvýšení inkasa DPH do státního rozpočtu. Nechci tady v tuto chvíli hovořit o dalším obrovském riziku projektu elektronické evidence tržeb, a to zneužití informací.

    Je jasné, že vy jako největší producent potravin v České republice si z pozice ministra financí chcete vybudovat dokonalý monitoring, který vám v reálném čase poskytne všechny potřebné informace o situaci na trhu, finančních operacích a finanční kondici vaší konkurence. Za miliardy z veřejných peněz bude pro majitele Agrofertu vybudován on-line monitoring trhu, díky kterému získá dominantní konkurenční výhodu. Výsledkem nebude narovnání podnikatelského prostředí, výsledkem bude naopak totální pokřivení hospodářské soutěže a podřízení trhu jednomu oligarchovi. To už ví dnes většina podnikatelů.

    Pane ministře Babiši, dle veřejných zdrojů jste z rozpočtu vyčlenil vysokou částku na propagaci elektronické evidence tržeb. Dle mých informací ta částka může dosahovat až 130 mil. korun na propagaci elektronické evidence tržeb. Mám na vás následující otázky:

    1. Jaké budou náklady na propagaci elektronické evidence tržeb? A tady bych prosil přesnou částku.

    2. Ve kterých médiích bude tato propagace probíhat? Prosím o informaci, ve kterých konkrétně. Budete utrácet peníze za propagaci elektronické evidence tržeb i ve vašich médiích?

    Současně vás tímto oficiálně žádám o rozpočet výdajů na propagaci elektronické evidence tržeb. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní požádám paní poslankyni Alenu Nohavovou s její interpelací na ministra kultury Daniela Hermana. Máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji. Vážený pane ministře, vzhledem k tomu, že se minulý pátek nekonalo výjezdní zasedání podvýboru pro kulturu v Českém Krumlově, tak využívám této interpelace, abych se vás, pane ministře, zeptala, jaké budou vaše kroky v řešení situace otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Odstranění točny z horní části zámecké zahrady a její přesunutí kamkoliv jinam bude znamenat ztrátu atraktivity jak točny, tak i města jako takového. Na druhé straně pokud nebude odstraněno otáčivé hlediště ze zámecké zahrady, tak zablokuje prý další přijetí českých památek do UNESCO.

    Ptám se vás, zda je to pravda. A pokud ano, tak to považuji za vydírání. To opravdu budeme poslouchat něčí diktát? Vždyť Český Krumlov byl zapsán do UNESCO v roce 1992 a točna je tam od roku 1958, tedy při zápisu města do UNESCO byla tato skutečnost známa. Český Krumlov byl na seznam zapsán jistě i pro jiné hodnoty, než je současný stav zámeckého parku.

    Otáčivé hlediště patří mezi přední evropské open air scény a jde svým způsobem o unikát. Stanovisko Jihočeského kraje je dlouhodobě známé, a to zachování točny na původním místě. Obdobné je i stanovisko pana prezidenta, který při návštěvě Jihočeského kraje podpořil zachování točny. Chtěla bych znát vaše stanovisko. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, za vaši interpelaci. Požádám pana ministra Daniela Hermana, aby vám odpověděl.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, vážený pane předsedající.

    Vážená paní kolegyně, kolegyně, kolegové, děkuji za tento dotaz, je to velmi důležitá věc. Jak je vám známo, nevím, kdo z vás zná tu lokalitu horní zahrady českokrumlovského zámku, tak přesně jak zde zaznělo, ta točna je tam skoro 60 let. Je v bezprostřední blízkosti letohrádku Bellarie, což je mimořádně kvalitní barokní stavba. O tom je vedená diskuse. Základním prvkem barokní architektury, ať už architektury stavební, nebo zahradní, je osa. Ta točna stojí v základní centrální ose této zahrady a o tom se vede vlastně celá diskuse.

    Vzhledem k tomu, že jsem jihočeský rodák, tak to má jakousi přidanou hodnotu v tom, že jsem se nemusel nijak podrobně seznamovat se situací, protože ji od svého dětství znám. Jsou zde dva momenty - jeden, který se týká památkové péče. Samozřejmě že českokrumlovský zámek i přilehlé zahrady jsou zcela mimořádným památkovým objektem. Na druhou stranu je zde také už několik desítek let existující mimořádná scéna Jihočeského divadla pod nejvyšším stropem na světě.

    Mám odpovědnost jako ministr kultury za oba segmenty této kulturní činnosti, tedy jak za oblast památkové péče, tak za oblast živého umění. Jsem hluboce přesvědčený o tom, že obě tyto složky umění jsou plně kompatibilní. To znamená, že jsem se snažil od svého nástupu do funkce ministra kultury o to, abychom se dostali z kategorie ano, či ne, tedy z kategorie točna v zahradě ano, nebo točna v zahradě ne, do kategorie ano, ale jaká. Toto se mi podařilo, protože na mé pozvání v létě loňského roku přijely do Českého Krumlova na inspekci dvě pracovnice Unesca a Icomosu, které se na místě přesvědčily o tom, jak situace vypadá. Výsledkem této jejich expertní mise byl dopis, který jsme obdrželi někdy koncem loňského roku, a jeho výsledkem skutečně je posun z kategorie ano či ne do kategorie ano, ale jaký design. Takže v tuto chvíli se pravidelně schází pracovní skupina, která řeší otázku otáčivého hlediště, a řeší se ta otázka vyosení, to znamená posun podle expertů sedm osm metrů z té barokní osy, kde skutečně otáčivé hlediště tu osu narušuje, poněkud - jak bych to přiblížil - prostě do vzdálenější části od té Bellarie. Doprava - záleží na tom, jak člověk stojí, prostě ta vzdálenější část od Bellarie. A bude vypsána architektonická soutěž.

    Zřizovatelem Jihočeského divadla je statutární město České Budějovice, mé rodné město, které se v tuto chvíli potýká s ne úplně komfortní situací. Nicméně pevně věřím, že to nebude mít zásadní vliv na řešení této věci. To znamená, tato architektonická soutěž bude vypsána a očekává se, že z ní vzejdou zajímavé návrhy. Už jsem viděl některé plány, které jsou schopny splnit očekávání vysokých nároků památkové péče. Buď to má být demontovatelná scéna, nebo zasouvatelná scéna, zkrátka určitý stav, který by minimálně narušoval tuto barokní zahradu.

    Mohu říci jednu věc - že pokud budu mít já vliv na tuto skutečnost, tak Jihočeské divadlo na této scéně v Českém Krumlově hrát bude, protože už sám Český Krumlov a existence barokního divadla v areálu zámku ukazuje, že divadlo a památková péče k sobě velmi dobře jdou. Například teď nedávno obnovené barokní divadlo ve Valtickém zámku je toho dalším svědectvím.

    Jsou samozřejmě někteří lidé, a ti jsou jak v oblasti památkové péče, tak i v jiných oblastech, kteří velmi výrazně akcentují jeden svůj specifický úhel pohledu na danou skutečnost, pro které ty ostatní momenty nejsou tak důležité. Tyto názory znám. Je to názor proti názoru. Poslední zásadní odpovědnost bude nakonec odpovědnost Ministerstva kultury.

    Znovu opakuji, jsem opravdu hluboce přesvědčený o tom, že živé umění a památková péče jsou plně kompatibilní dva projevy téže kultury, které se mohou velmi dobře doplňovat (upozornění na čas), obohacovat nádhernou atmosféru krumlovského zámku.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, paní poslankyně, nebudete mít doplňující otázku. (Ne.) Dobře.

    V tom případě 23. v pořadí byla vylosovaná paní poslankyně Radka Maxová se svou interpelací na pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, ráda bych citovala vaši řeč z posledního projednávání zákona číslo 48, o veřejném zdravotním pojištění: Ano, dávám tady závazek, že jsme připraveni k této debatě, že jsme připraveni na odborném fóru tuto věc rozdiskutovat a případně vytipovat ty zdravotnické prostředky, kde to nebude problém. A před koncem roku má být znovu otevřena novela zákona 48 a pak si myslím, že toto můžeme udělat.

    A já se vás tedy ptám, pane ministře, jak se tento váš slib vyvíjí. Zdali už byly podniknuty nějaké kroky k tomu, abychom se snažili pomoci našim pacientům dobrovolnou spoluúčastí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Požádám, aby vám pan ministr odpověděl.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, požadavek na úpravu tzv. nadstandardů, nebo jak se někdy říká dobrovolné spoluúčasti pojištěnce na úhradě zdravotních služeb, vyplynul až v rámci druhého čtení transparenční novely v Poslanecké sněmovně. Před jeho předložením jsem ze strany koaličních partnerů nezaznamenal žádnou snahu výše uvedenou problematiku řešit, byť byl celý návrh v legislativním procesu již více než rok.

    Na dobrovolnou spoluúčast pojištěnců při poskytování hrazených služeb existuje v současné době několik výkladových názorů a ani jednotliví poskytovatelé nepřistupují k úhradě nad rámec služeb hrazených ze zdravotního pojištění jednotně. Řešení nemůže spočívat pouze v jednoduchém konstatování, že má pojištěnec možnost si připlatit, ale rovněž v zakotvení jasného stanovení základní ceny konkrétního zdravotnického prostředku a v možnostech kontroly nad dodržováním práv pojištěnců. Řešit tuto problematiku, která bude mít vážný dopad do současného pojetí úhrad zdravotnických prostředků, a tím i do celého systému veřejného zdravotního pojištění, jedním novelizačním bodem není šťastné.

    Chtěl bych využít této příležitosti a informovat Poslaneckou sněmovnu, že na Ministerstvu zdravotnictví je hotov věcný záměr zákonné úpravy regulace cenových a úhradových hladin zdravotnických prostředků, což je velmi rozsáhlá zákonná norma, kterou, předpokládám, že už v září předložíme do vlády a která bude řešit celou škálu zdravotnických prostředků, která se na trhu v České republice vyskytuje, bude řešit podle standardních procesů ve správním řízení stanovení úhrady těchto zdravotnických prostředků a cenu těchto zdravotnických prostředků a v podstatě velmi obdobně s tím, jako je situace dnes v lékové politice, kdy máme léky plně hrazené varianty a kdy jsou léky s doplatkem, toto bude existovat vlastně u celé škály zdravotnických prostředků, které tady jsou. Myslím si, že z 95 % celou tuto problematiku tato zákonná úprava bude řešit.

    Co tato úprava řešit nebude, to jsou zdravotní výkony, jejichž poskytování je vázáno na hospitalizaci a kde poskytnutí toho zdravotního prostředku je vázáno na zdravotní výkon. Toto budeme řešit odlišně. Již jsem zadal právnímu odboru Ministerstva zdravotnictví, aby mi připravil analýzu, jaké možnosti řešení zde jsou, jaká rizika se zde vyskytují, tak aby pacient nebyl vystaven tomu, že bude nucen dobrovolně k nedobrovolné spoluúčasti. O výsledcích té analýzy samozřejmě budu Poslaneckou sněmovnu informovat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat, zda bude doplňující otázka. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já bych se tedy chtěla zeptat na nějaký časový horizont výsledku té analýzy, abychom stihli vámi garantovaný podzimní termín, nebo termín před koncem roku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr vám odpoví.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Předpokládám, že do konce tohoto léta.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Odpověď krátká a jasná. Tak to má být.

    Dvacátý čtvrtý byl se svou interpelací vylosován pan poslanec Igor Nykl, který interpeluje ministra dopravy Dana Ťoka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jsem z Frýdku-Místku a příští rok to je dvacet let, co byl schválen takzvaný územní plán obchvatu města, což je klíčová věc pro celé město, kde středem města projíždí denně 45 tisíc automobilů. Proto pro všechny obyvatele byla skličující zpráva, která přišla nedávno, že údajně v důsledku pochybení Ministerstva dopravy při vydání stavebního povolení na výstavbu části obchvatu zasahujícího do chráněného území řeky Morávky došlo k tomu, že stavební povolení je Ministerstvem dopravy zrušeno a věc se bude znovu projednávat na úrovni ŘSD s ohledem na nutnost doložení aktuální dokumentace EIA a na další stavební povolení se má čekat prý údajně až jeden rok. Mnozí zastupitelé ve Frýdku-Místku začali psát veřejně i úvahy o tom, zda nejde o nějaký záměr ve smyslu snahy přesunout financování dopravní stavby z Moravy do Čech, nevyjadřují se přívětivě na resort dopravy, který řídí naše hnutí ANO, zvažují nátlakové akce typu blokád.

    Já se chci tedy zeptat, abych jim uměl odpovědět, na čtyři otázky:

    Za prvé. V čem přesně spočívá hlavní problém? Může za to někdo konkrétně?

    Za druhé. Jaká je představa řešení z časového hlediska?

    Za třetí. Může někdo, například vlastní město Frýdek, vám pomoci situaci vyřešit, urychlit řešení?

    Za čtvrté - to je důležité. Objevují se i některé názory, že se může stát, že se obchvat nebude nakonec stavět vůbec. Jestli lze na sto procent vyloučit i tuto situaci, která by byla velmi závažná.

    Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra Ťoka, aby vám odpověděl.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci... (Kašle.) Omlouvám se, jsem trochu nemocný.

    Obecně lze konstatovat, že stavba R48 Frýdek-Místek obchvat obsahuje celkem 265 stavebních objektů a má délku cca 8,5 km. Hlavní trasu investor ŘSD rozdělil pro účely povolení stavby na tři části. Váš dotaz se týká druhé části hlavní trasy, která je tvořena zejména východní částí obchvatu, kde bylo stavební povolení vráceno k novému projednání. Tuto druhou část tvoří 12 stavebních objektů s délkou trasy celkem 2,3 km.

    Investor předložil v rámci stavebního řízení pro zmíněných 2,3 km hlavní trasy jako podklad nepravomocné rozhodnutí Magistrátu města Frýdek-Místek o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. K tomuto rozhodnutí se odvolal spolek Děti země a toto rozhodnutí nabylo právní moci až po vydání napadeného stavebního povolení. Na základě tohoto nedostatku bylo nutno zrušit napadené stavební povolení a vrátit k novému projednání.

    Pro vydání stavebního povolení pro druhou část je nyní nezbytné ze strany ŘSD doplnit závazná stanoviska podle zákona č. 39/2015 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí EIA. Lhůta pro toto doplnění byla stanovena nejpozději do 30. června 2016. Jedná se tedy o nejzazší termín pro doplnění ze strany ŘSD. Pokud Ředitelství silnic a dálnic předloží toto doplnění za měsíc, bude řízení pokračovat již za měsíc. Obava o zdržení stavby o celý rok je tedy neopodstatněná. Okamžitě po doplnění bude řízení pokračovat.

    Zde je nezbytné také uvést, že pro financování stavby R48 Frýdek-Místek obchvat pouze z národních zdrojů není k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. Bude tedy nezbytně nutné tuto stavbu spolufinancovat z prostředků Evropské unie a pro takové spolufinancování bude tak jako tak nezbytné provést výše uvedené posouzení dle zákona č. 39/2015.

    Časové hledisko je tedy následující. Zahájení zadávacího řízení pro stavbu obchvatu se předpokládá v říjnu 2015, zahájení realizace ve druhém čtvrtletí roku 2016. Do té doby může být vydáno jak závazné stanovisko dle zákona č. 39/2015 Sb., tak i stavební povolení pro druhou část obchvatu.

    Rád bych jenom dodal, že jsem včera podepisoval žádost o závazná stanoviska, takže to už běží. Chtěl bych ubezpečit, že tady se nejedná o žádnou řízenou akci, jak tento obchvat nestavět. My ho v plánech máme, měli jsme ho vždycky na rok 2016, to znamená, počítáme s tím, že ho vysoutěžíme a začneme stavět v roce 2016, nejlépe ve druhém kvartálu. Věřím, že se nám to povede. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se pana poslance Nykla, zda bude chtít mít doplňující otázku. Není tomu tak.

    Vzhledem k tomu, že je 17.56 a poslední interpelace může být položena v 17.55, v tom případě další body jsme si zařadili na 18. hodinu, já tedy na čtyři minuty přeruším tuto schůzi a budeme pokračovat v 18 hodin. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 17.57 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Čeká nás tedy bod 35, což je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr obrany Martin Stropnický. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslední ze série tří předloh, které dneska máme na programu a která nám zbyla na tuto hodinu, je návrh novely zákona o ozbrojených silách, čili novela zákona č. 219/1999 Sb. Dovolte, abych vás seznámil stručně s tímto vládním návrhem, a to s odkazem na obecné principy takto provedené úpravy, které jsem už zmínil při uvedení vládního návrhu novely branného zákona. (V sále je velký hluk.)

    Novela zákona o ozbrojených silách České republiky vyplývá především ze skutečnosti, že zákon již nevyhovuje věcným potřebám ozbrojených sil z pohledu jejich řízení, plnění úkolů a zabezpečení. Mezi důležité věcné změny patří zejména rozšíření možnosti využít celou armádu v krizových situacích a k plnění humanitárních úkolů. Definování pojmů "operační nasazení" a "úkolové uskupení", a to v souvislosti s plněním závazků vůči NATO. Dojde tím k usnadnění nasazování sil a prostředků armády při krizových situacích například -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, já vás prosím, abyste se ztišili a abyste se pokud možno usadili na svá místa a umožnili panu ministrovi odůvodnit tento zcela jistě důležitý tisk. Prosím.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Čili dojde tím k usnadnění nasazování sil a prostředků armády při krizových situacích, např. při povodních, a také k plnění mezinárodních závazků Armády České republiky. Úprava provádění technických prohlídek vojenské techniky je dále předmětem této novely v případě, když se tato - čili vojenská technika - vrací z mise v zahraničí. Dále novela dílčím způsobem upravuje některé již existující instituty, jako např. rozšíření omezení pořádání politických kampaní pro vojáky, začlenění vojenské přísahy do zákona a některé další.

    To je v maximální stručnosti vše. Já vám děkuji za pozornost a dovoluji si požádat o postoupení předloženého návrhu v rámci celého balíku branné legislativy do druhého čtení. Děkuji za vaši pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem byl určen pan poslanec Antonín Seďa a má slovo. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaná novela zákona o ozbrojených silách, jak říkal pan ministr obrany, reaguje na novelizaci branné legislativy a definuje pojmy, které se již v naší armádě užívají.

    Základní změnou je rušení vojenských záchranných útvarů a jejich nahrazení novým institutem, který přiděluje vojenský útvar k plnění úkolů civilní obrany na základě Ženevské úmluvy. Novela zákona specifikuje operační nasazení a úkolové uskupení, novinkou je opětovné zařazení definice vojenské přísahy. Složení vojenské přísahy je nutnou podmínkou pro výkon vojenské činné služby. Nově se zavádí zákaz pořádání politických shromáždění a volební kampaně ve vojenských objektech a v místech výcviku jednotek. Podle § 7 má nově stanovovat vláda na návrh ministra obrany systemizaci Generálního štábu Armády České republiky na příslušný kalendářní rok v rozsahu daném zákonem. A také se v § 44b zavádí nově rizikový příplatek pro vojáky působící v zahraničních operacích. Výši příspěvku stanoví ministr obrany podle rizikovosti příslušné vojenské operace.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, tolik stručně má zpravodajská zpráva. Doporučuji novelu zákona o ozbrojených silách propustit do druhého čtení a k projednání ve výboru pro obranu. Dále v souladu s dohodou navrhuji podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny § 91 bod 3 prodloužit lhůtu k projednání v garančním výboru na 90 dnů. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, pane zpravodaji. Než otevřu rozpravu, omluvím pana poslance Zemka. Ne, pardon, to není pan poslanec Zemek, to je pan ministr Jurečka, který se omlouvá od 18 do 19.30 hodin. Omluva pana poslance Zemka je na druhém listu a ten se omlouvá od 18.30 do 19.15 - pan poslanec Zemek.

    Otevírám rozpravu a zeptám se, kdo se do rozpravy hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Zeptám se pana ministra a pana zpravodaje, zda chtějí závěrečná slova. Není tomu tak, v tom případě, jelikož nepadl žádný návrh na vrácení nebo zamítnutí, budeme hlasovat o přikázání výborům k projednání. Rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh na garanční výbor. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby tisk byl přikázán výboru pro obranu jako garančnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 246, přihlášeno 155, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat, takže jsme jako garančnímu výboru přikázali tento tisk výboru pro obranu.

    Žádné další návrhy k přikázání zde zatím nejsou. Zeptám se, zda někdo navrhuje ještě jiný výbor, který by měl projednat tento tisk. Není tomu tak.

    V tom případě ještě budeme hlasovat o návrhu pana zpravodaje, aby byla lhůta na projednání tohoto tisku ve výboru prodloužena na 90 dní.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    V hlasování číslo 247 přihlášeno 155, pro 118, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru pro obranu a lhůta na projednání byla prodloužena na 90 dní.

    Končím tento bod a otevírám bod 49, což je

    Prosím pana ministra kultury, aby tento tisk z pověření vlády uvedl. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych ve stručnosti odůvodnil vládní návrh transpoziční novely zákona o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků.

    Hlavním důvodem předložené právní úpravy je přijetí nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, která s účinností od 19. prosince 2015 nahradí dosavadní směrnici. Směrnice neobsahuje zásadní změny oproti stávající úpravě. Dosavadní postupy zůstávají zachovány a předkládaná novela tak obsahuje pouze nezbytné zásahy.

    Mezi změny, které navrhovaná právní úprava zapracovává do zákona č. 101/2001 Sb., patří zejména nová, širší definice kulturního statku, kterým bude pro příště takový předmět, jenž bude součástí národního kulturního pokladu členského státu, bez ostatních dosavadních omezujících kritérií. Do budoucna tedy postačuje, aby předmětná věc, kulturní statek, byla označena nebo vymezena členskými státy jako národní kulturní poklad umělecké, historické nebo archeologické hodnoty v souladu s čl. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já vás znovu prosím o klid! Děkuji.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Další změny spočívají v prodloužení některých lhůt, například pro ohledání kulturního statku ze dvou na šest měsíců nebo pro podání žaloby u příslušného soudu v členském státě z jednoho roku na tři.

    Na základě problémů v aplikační praxi jednotlivých členských států se pro účely prokazování rovněž upřesňuje pojem nezbytné péče a v souladu se směrnicí stanoví výčet kritérií, kterými je možné vynaložení takové péče při nabytí kulturního statku doložit a které se dají důvodně očekávat. Současně se pro vzájemnou spolupráci členských států při navracení nezákonně vyvezených statků zavádí možnost komunikace s využitím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.

    Jak jsem již uvedl, novela je výhradně transpoziční a obsahuje pouze nezbytné změny stávající právní úpravy. Navrhuji proto, aby Poslanecká sněmovna tento návrh zákona propustila do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane ministře. Zpravodajem byl určen pan poslanec Roman Procházka, který má nyní slovo. Prosím.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, záměrem navrhované novely zákona předložené Ministerstvem kultury je implementovat do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/60/EU ze dne 15. května 2014.

    Novela zákona přináší následující změny. Především zjednodušuje definici národního kulturního statku, a to odkazem na národní kulturní poklad České republiky, čímž oproti dosavadní právní úpravě rozšiřuje okruh předmětů podléhajících ochraně podle tohoto zákona. V souvislosti s touto změnou se ze zákona vypouští příloha číslo 1, kterou je výčet kategorií považovaných za národní kulturní statek.

    Dále zavádí komunikaci mezi členskými státy prostřednictvím takzvaného systému pro výměnu informací o vnitřním trhu. Tento informační systém je již v právním řádu České republiky zaveden, a sice v rámci zákona číslo 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb. Tato novela však stále ponechává možnost komunikace i jinými způsoby než prostřednictvím tohoto systému.

    Novela zákona dále prodlužuje promlčecí lhůtu z jednoho na tři roky, což pozitivně ovlivňuje pravděpodobnost navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku do země původu. Dále se prodlužuje lhůta, kdy má ústřední orgán žádajícího státu možnost účastnit se ohledání nezákonně vyvezeného kulturního statku, a to ze dvou na šest měsíců. V rámci soudního řízení pak novela zákona přenáší důkazní břemeno na vlastníka nebo držitele nelegálně vyvezeného kulturního statku. Aby takovému vlastníkovi nebo držiteli byla přiznána náhrada za odejmutí nezákonně vyvezeného kulturního statku, musí prokázat, že při nabytí tohoto statku vynaložil nezbytnou péči. Zákon následně stanovuje, jaké skutečnosti má soud následně zkoumat.

    Vzhledem k tomu, že text novely tohoto zákona číslo 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, se věnuje výhradně implementaci směrnice, jejíž lhůta uběhne 18. prosince letošního roku, doporučuji, aby Poslanecká sněmovna pustila novelu zákona do druhého čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Žádnou přihlášku do rozpravy nevidím, rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova - pan ministr, pan zpravodaj nemají zájem. V tom případě přikročíme k hlasování o přikázání výborům. Nejprve určíme garanční výbor. Návrh z organizačního výboru je, aby garančním výborem byl výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Je zde jiný návrh? Není tomu tak. Budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, aby garančním výborem byl výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 248, přihlášeno 162, pro 132, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Zeptám se, zda je návrh, abychom přikázali ještě některému jinému výboru. Není tomu tak. V tom případě jsme hlasovali o všem, co bylo navrženo, a končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem

    Opět prosím pana ministra kultury.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych ve stručnosti odůvodnil vládní návrh technické novely zákona o státní památkové péči.

    Památkové zóny stejně jako památkové rezervace jsou nástroji plošné ochrany památkového fondu s dlouholetou tradicí. Hodnoty historických jader měst jsou v současné době místními samosprávami vnímány jako nositelé jejich identity a jako jejich chlouba. Většina statků zapsaných v seznamu světového dědictví UNESCO v České republice jsou právě památkové rezervace nebo památkové zóny.

    Hlavním důvodem předloženého návrhu zákona je založení výslovného zákonného zmocnění pro formu prohlašování památkových zón podle § 6 zákona. Dalším podstatným důvodem je umožnění změn v prohlášení u stávajících památkových zón zavedením této jednotné formy i pro případné změny dosavadních aktů, ať již vyhlášek či nařízení krajských národních výborů, nebo vyhlášek Ministerstva kultury, jimiž byly v minulosti památkové zóny prohlášeny. Za tím účelem se navrhuje v § 6 zákona o státní památkové péči stanovit pro prohlašování památkových zón Ministerstvem kultury formu opatření obecné povahy a případné změny již prohlášených památkových zón umožnit na základě úpravy v přechodném ustanovení.

    Novela reaguje na vývoj právního řádu, kdy přešla působnost pro prohlašování památkových zón z krajských národních výborů na Ministerstvo kultury a byl přijat nový správní řád, který nabízí možnost využití nového institutu opatření obecné povahy. Tento institut sice lze využít pro nově prohlašované památkové zóny beze změny zákona, ale nelze tak postupovat při změnách stávajících, již prohlášených památkových zón dosavadními právními akty. Navrhovaná úprava tedy nepředstavuje zavedení nového zmocnění. Věcná pravomoc založená v § 6 zákona o státní památkové péči zůstává zachována. Návrh pouze zabezpečuje kontinuitu v prohlašování dalších území za památkové zóny, pokud splní zákonem stanovené znaky, a především umožní v návaznosti na případné změny stavu poznání kulturních hodnot prohlášených památkových zón na tyto změny reagovat a současně zamezí případným pochybnostem ohledně dalšího postupu Ministerstva kultury v této věci. Jedná se tedy o technickou novelu. Navrhuji proto, aby Poslanecká sněmovna tento návrh zákona propustila do druhého čtení.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím paní poslankyni Martinu Berdychovou, která byla určena zpravodajkou tohoto tisku. Prosím pana kolegu Birkeho, aby umožnil přístup do lavice zpravodajů. Děkuji.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, protože pan ministr sdělil už vše podstatné, tak já bych pouze doplnila, že se nejedná o dlouho očekávanou a bohužel i dlouho připravovanou novelu nebo nový památkový zákon, ale jedná se pouze o malou, drobnou technickou novelu. A proto doporučuji postoupení do druhého čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Budeme se tedy zabývat přikázáním výborům k projednání.

    Návrh na garanční výbor je opět na výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak, budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, aby byl tento tisk přikázán tomuto výboru jako výboru garančnímu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 249, přihlášeno je 162, pro 128, proti 2. Návrh byl přijat.

    Zeptám se, zda je návrh na přikázání nějakému jinému výboru. Není tomu tak. V tom případě končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.***

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzájemné vztahy v oblasti civilního letectví mezi Českou republikou a Hongkongem upravuje dohoda o leteckých službách podepsaná v roce 2002. S cílem uvést tuto dohodu do souladu s unijním právem byla s hongkongskou stranou vyjednána její změna. Hlavní úpravy se odehrávají v článcích týkajících se určování leteckých dopravců a odvolávání či pozastavování jejich provozních oprávnění. Změna dohody byla podepsána v Hongkongu dne 14. srpna 2014.

    Sjednání změny dohody nevyžaduje úpravy našeho právního řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

    Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o postoupení materiálu k projednávání v zahraničním výboru Sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Jedná se skutečně o dva dokumenty, je to změna dohody a dohoda samotná. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Jiří Mihola.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Myslím, že pan ministr všechno podstatné tady k této dohodě mezi vládou ČR a vládou Hongkongu řekl. Dovolím si uzavřít zpravodajskou zprávu tím, že ji doporučuji přikázat k projednání zahraničnímu výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám žádnou přihlášku. Závěrečná slova... nejsou třeba. V tom případě budeme hlasovat o přikázání. Mám zde žádost o odhlášení. Všechny odhlásím a prosím o novou registraci.

    Organizační výbor navrhl přikázat tento tisk zahraničnímu výboru. Je jiný návrh? Není tomu tak. Budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tento tisk byl přikázán výboru zahraničnímu? Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 250, přihlášeno je 133, pro 130, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru zahraničnímu. Končím bod 95.

    Budeme se zabývat bodem číslo

    Prosím pana ministra dopravy.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, před sebou máte návrh na sjednání smlouvy mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti průzkumu a využití kosmického prostoru k mírovým účelům. Je to první dvoustranná mezinárodní smlouva v oblasti kosmických aktivit, kterou Česká republika uzavře.

    Navrhovaný text smlouvy je v souladu s ústavním pořádkem a sjednání smlouvy nebude vyžadovat změny v českém právním řádu.

    Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o postoupení materiálu k projednávání v zahraničním výboru Sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem byl určen pan poslanec Leo Luzar.

  • Poslanec Leo Luzar: Pane předsedo, příliš se opakovat nebudu, co tady zaznělo, je plně obsaženo v předkládací zprávě. Chci jen upozornit, že tato smlouva navazuje na velice dlouhou vědeckou spolupráci mezi našimi státy. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nemám žádné přihlášky, rozpravu končím. Závěrečná slova asi nejsou třeba. V tom případě budeme hlasovat o přikázání.

    Je zde návrh z organizačního výboru, aby tento tisk projednal výbor zahraniční. Zeptám se, zda je jiný návrh. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 251, přihlášeno je 138, pro 125, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a tisk byl přikázán zahraničnímu výboru. Tím končím projednávání bodu 98.

    Omluvím pana poslance Radka Vondráčka, který se omlouvá od 18.30 do 20.30 hodin z pracovních důvodů.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím opět pana ministra dopravy.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vzájemné vztahy České republiky a Etiopské federativní demokratické republiky v oblasti civilního letectví nejsou v současné době nijak upraveny. Na základě zájmu obou stran na sjednání dohody se v roce 2011 uskutečnilo jednání expertních delegací, jehož výsledkem byl vzájemně přijatelný text dohody. Vláda ČR vyslovila se sjednáním dohody souhlas svým usnesením v červnu 2012 a následně byla v listopadu 2014 dohoda podepsána.

    Sjednání dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu a nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

    Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o postoupení materiálu k projednání v zahraničním výboru Sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje, kterým je pan poslanec Pavel Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, pan ministr nám řekl vše podstatné. Iniciativa vzešla z etiopské strany. Zkrátím své doporučení - doporučuji přikázat tento tisk k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Otevírám rozpravu. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme hlasovat o přikázání.

    Je zde návrh na přikázání zahraničnímu výboru. Zeptám se na jiný návrh. Jiný návrh není, budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tento tisk přikázali zahraničnímu výboru, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 252, přihlášeno je 141, pro 132, proti nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme tento tisk přikázali zahraničnímu výboru. Končím projednávání bodu 100.

    V bodu 102, který jsem otevřel, projednáme

    Opět prosím pana ministra dopravy.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, Česká republika nemá dosud upraveny vzájemné vztahy s Jamajkou žádnou dvoustrannou mezinárodní smlouvou. Dohoda o letecké dopravě by se tak měla stát prvním takovým dokumentem upravujícím tyto vztahy na bilaterální úrovni. Dohoda byla schválena vládou ČR v říjnu a následně podepsána v listopadu 2014. Impulsem pro sjednání letecké dohody bylo zavedení nepravidelných letů mezi Českou republikou a Jamajkou v roce 2012.

    Dovoluji si vás tímto požádat o postoupení materiálu k projednání v zahraničním výboru Sněmovny. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře, prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Rostislav Vyzula.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji za slovo, pane předsedo. Opět pan ministr dopravy řekl vyčerpávajícím způsobem všechno podstatné o této dohodě, proto nemám nic dalšího, co bych k tomu chtěl dodat. Jen doporučuji projednání této dohody zahraničnímu výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Nemám přihlášky, rozpravu končím a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání.

    Je zde návrh na přikázání zahraničnímu výboru, žádný jiný návrh neregistruji. Budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se kdo je pro, abychom tento tisk přikázali zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 253, přihlášeno je 145, pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat, tisk přikázán a končím projednávání bodu 102.

    Otevírám bod

    Prosím pana ministra životního prostředí, aby se ujal slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já budu opravdu velmi stručný Odkážu se jen na své úvodní slovo z prvního čtení a jen připomenu, že se tedy jedná o vládní návrh k vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů vyplývajících z jejich využívání. Protokol upravuje např. podmínky pro přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivé sdílení přínosů vyplývajících z užívání těchto zdrojů a mj. i jeho ratifikace vytvoří předpoklady pro zvýšení právní jistoty investic do výzkumu a vývoje založeného na genetických zdrojích.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, aby se za omluveného zpravodaje pana poslance Zemka ujal slova pan poslanec Holík. Registruji, že je zde faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi, abych přednesl usnesení zahraničního výboru ze 17. schůze dne 14. dubna 2015 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, podepsaný v New Yorku dne 23. června 2011.

    Po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí Ing. Vladimíra Dolejského, zpravodajské zprávě poslance Václava Zemka a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, podepsaného v New Yorku dne 23. června 2011, a pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které mám onu faktickou poznámku pana poslance Volčíka. Ne. Nás to rozhodilo oba dva, pane poslanče, takže já vás odmažu a zeptám se, zda jsou nějaké jiné přihlášky do rozpravy. Není tomu tak, takže rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr nechce, pan zpravodaj také ne. V tom případě budeme hlasovat o usnesení tak, jak jej navrhl zahraniční výbor. Je tu tedy žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a budeme hlasovat o návrhu usnesení.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, tak jak byl předložen zahraničním výborem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 254, přihlášeno je 134, pro 127, proti nikdo. Tento návrh byl přijat, s návrhem usnesení byl vysloven souhlas a já končím projednávání bodu 91.

    Otevírám bod

    Prosím pana ministra životního prostředí.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Jsem rád, že pozice České republiky jako velrybářské velmoci (smích v sále) vyvolala takový zájem, a to i v opozičních klubech. Zase jen odkážu, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, na delší úvodní slovo z prvního čtení, kde jsem právě i zdůvodňoval, proč Česká republika vstoupila do této úmluvy.

    V této chvíli se týká tento návrh k vyslovení souhlasu s ratifikací změn, ke kterým postupně došlo v roce 2011, 2012 a 2014 na jednotlivých zasedáních úmluvy, a komise přijala změny harmonogramu úmluvy spočívající především v posunutí dat vymezujících období lovných sezón a pro tyto lovné sezóny v návaznosti na moratorium na komerční lov velryb, které vstoupilo v platnost roku 1986, stanovena nulová kvóta. V podmínkách České republiky se jedná o změnu prezidentské smlouvy, a proto je ke schválení této změny potřebný souhlas parlamentu a ratifikace prezidentem republiky.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Leo Luzara, který je zpravodajem zahraničního výboru, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako tisk 410/1.

  • Poslanec Leo Luzar: Já se pokusím být také velice krátký. Myslím, že Česká republika, jak tu zaznělo, není státem, který by měl moře, přesto české veřejné mínění je v této věci docela jednotné a já si myslím, že ochrana velryb je v zájmu i České republiky. Z tohoto titulu i zahraniční výbor vyslovil souhlas a doporučil přijetí tohoto usnesení tak, jak je navrženo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než otevřu rozpravu, tak přečtu omluvu pana ministra kultury Daniela Hermana z dnešní schůze od 18.45 do 21.15 hodin z resortních důvodů.

    Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, tak rozpravu končím. Závěrečná slova? Není zájem. Přikročíme tedy k hlasování.

    Pan zpravodaj odkázal na usnesení zahraničního výboru, které doporučuje vyslovit souhlas, a budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 255, přihlášeno je 142, pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat a s usnesením byl tedy vysloven souhlas. Končím bod 93.

    Bod

    Prosím pana ministra životního prostředí. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve stručnosti mi dovolte, abych vás seznámil s obsahem materiálu.

    Na 8. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu, které se konalo v roce 2012 v Dauhá v Kataru, smluvní strany přijaly změnu Kjótského protokolu. Na jejím základě se Evropská unie a její členské státy společně s Islandem zavázaly snížit své emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s referenčním rokem, tedy rokem 1990. V souladu s článkem 4 odst. 1 Kjótského protokolu a na základě prohlášení učiněného v souvislosti s přijetím změny Kjótského protokolu budou Evropská unie, členské státy a Island plnit uvedený redukční závazek společně. A protože Island není členem Evropské unie, proto Unie a její členské státy s ním uzavírají samostatnou mezinárodní dohodu o účasti Islandu na společném plnění závazků Evropské unie a jejích členských států a Islandu ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu, v níž se vymezují podmínky pro plnění redukčního závazku v letech 2013 až 2020.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane ministře. Vidím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, aby se ujal slova.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Dobrý večer. Děkuji, pane předsedo. Pan ministr sdělil vše podstatné. Jenom název dohody zní velmi složitě, ale jde o to, že Island se rozhodl plnit společné cíle jako Evropská unie, co se týče snižování emisí. Většinou je to k roku 1990, a to snížení o 20 %. A protože není členem EU, tak jednotlivé státy Evropské unie s ním musí uzavřít jednotlivé dohody. Už jsme tu řešili smlouvu s Islandem v minulých letech. Protože došlo k určitým změnám, je potřeba tuto smlouvu inovovat.

    Doporučuji postoupit tento bod do zahraničního výboru jako garančního. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Rozpravu končím, protože se nikdo nehlásí. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Jak zde již padlo, je zde návrh na přikázání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je jiný návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby ten tisk byl přikázán výboru zahraničnímu. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 256, přihlášeno je 144, pro 137, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a tento tisk byl přikázán výboru zahraničnímu. Končím bod 103.

    Otevírám bod

    Místo pana ministra průmyslu a obchodu uvede pan ministr zahraničních věcí. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, Světová poštovní unie, jedna z odborných organizací OSN. (Hluk v sále.)

    Dovolte mi, vážené kolegyně a kolegové, abych vám představil návrh, kterým se předkládají Parlamentu k vyslovení souhlasu Akta Světové poštovní unie. Jejím hlavním posláním je zajistit mezinárodní poštovní styk mezi 192 členskými zeměmi. Pravidla styku jsou upravena mnohostrannými smluvními dokumenty, které se dohromady nazývají právě Akta unie. Ta stanoví podmínky výměny listovních zásilek, balíků, poštovních poukázek. Tím praktickým pověřováním a naplňováním obsahu Akt je u nás pověřena Česká pošta na základě zákona o poštovních službách, který ukládá držiteli poštovní licence zajišťovat i mezinárodní poštovní služby v souladu s Akty Světové poštovní unie.

    Uzavřené smlouvy mají charakter prezidentských smluv a zplnomocněným představitelem České republiky byly podepsány právě s výhradou její ratifikace. To je materiál, který máte k dispozici.

    Dovoluji si vás požádat, abyste tyto smlouvy propustili do dalšího projednávání a ve druhém čtení pak vyslovili souhlas s ratifikací. Toť vše.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Leo Luzar.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Opět budu velice krátký. Tady v této věci pouze upozorním, že náš podíl činí 6 milionů korun z 870 milionů korun provozních nákladů této organizace. Bohužel tato organizace i v dnešní době je velice potřebná, protože jak mi bylo řečeno, klobásku internetem nepošlete. Takže je nutno vyjednávat i tyto mezinárodní vztahy. Děkuji. To je vše.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, kterou končím. Závěrečná slova asi nejsou třeba. V tom případě budeme hlasovat o přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat k projednání zahraničnímu výboru. Jiný návrh neregistruji.

    V tom případě zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, abychom tento tisk přikázali výboru zahraničnímu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 257, přihlášeno je 144, pro 136, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tisk byl přikázán zahraničnímu výboru a končím jeho projednávání.

    Upozorňuji, že pan předseda vlády hlasuje s náhradní kartou číslo 22.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím pana ministra zahraničních věcí, aby tisk uvedl, předpokládám i jménem pana ministra Mládka. Prosím.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano. Vážený pane předsedo, paní kolegyně, vážení kolegové poslanci, dovolte mi, abych vám předložil jednu z dohod o hospodářském partnerství. To je typ dohod, který se uzavírá s takovými zeměmi, jako jsou země Afriky, Karibiku nebo Tichomoří. Tady v tomto případě to, co vám předkládám, je dohoda se státy Karibiku.

    Jedná se o dohodu, takzvanou smíšenou smlouvu, která má být ratifikována a musí být ratifikována všemi členskými státy Evropské unie. Jejím smyslem je samozřejmě povzbuzení integrace, v tomto případě zemí Karibiku, do světového ekonomického systému a zvýšení jejich prospěchu z mezinárodního obchodu. Od 29. prosince 2008 je dohoda prozatímně prováděna Unií a státy CARIFORA v mezích unijních pravomocí.

    Tato dohoda, která vám je předkládána, je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství v EU, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Nebude mít žádný přímý dopad na státní rozpočet.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Pavel Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vše podstatné tady bylo řečeno. Tato dohoda patří mezi takzvané dohody EPA, to jsou dohody o hospodářském partnerství mezi zeměmi EU a hospodářskou unií a zeměmi této oblasti - Afrika, Karibik, Tichomoří. V podstatě se jedná, jak bylo řečeno, o smlouvu smíšenou, to znamená část smlouvy spadá pod unijní právo, část pod jurisdikci jednotlivých členských států.

    Z našeho právního hlediska se jedná o takzvanou prezidentskou smlouvu, to znamená před podpisem neboli ratifikací prezidentem je třeba souhlasu obou dvou komor Parlamentu.

    Ještě jsem vám chtěl přečíst, které státy spadají do oblasti CARIFORA, ale vy je všichni jistě znáte, takže nezbývá než doporučit tento tisk k přikázání k projednání zahraničnímu výboru. Děkuju za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kterou zároveň končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr? Pan zpravodaj? Nemají zájem. V tom případě budeme hlasovat o přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat opět zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak. Budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, abychom přikázali zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 258, přihlášeno je 146, pro 136, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tisk byl přikázán a končím bod 104.

    V bodě 108 budeme projednávat

    Prosím pana ministra zahraničních věcí. Bod 108. Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte. (Hluk v sále.) Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, kolegové, nyní bych vám předložil Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte zavádějící postup předkládání oznámení, který byl schválen Valným shromážděním OSN v prosinci 2011 a v platnost vstoupil v dubnu loňského roku. Protokol umožní zasílání individuálních oznámení, která upozorní na konkrétní případy porušování úmluvy nebo některého z prvních dvou opčních protokolů, a přispěje tak ke zvýšení efektivnosti ochrany práv dítěte zakotvených v těchto mezinárodněprávně závazných dokumentech. Jedná se tedy o tu proceduru, jakým způsobem je možné oznámení podat. To je obsah tohoto opčního protokolu.

    Samozřejmě že se jedná o celou řadu docela zásadních věcí, jako je - děti, které by měly mít před 18 lety povolovány do ozbrojených sil účastnit se bojových akcí, a řada dalších věcí, které se týkají nelidského ponižujícího zacházení a trestání dětí. Takže si myslím, že v tomhle je naše stanovisko jednoznačné. A třetí opční protokol se týká právě procedury, kterým je možné oznámení, která se týkají těchto věcí, podat.

    Myslím, že by Poslanecké sněmovně nemělo nic bránit v tom, aby tento protokol ratifikovala.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím paní poslankyni Janu Fischerovou, která je zpravodajkou.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Pan ministr vlastně už uvedl to, co jsem chtěla říci já jako zpravodajka. Takže doplním jenom to, že z Evropské unie zatím ratifikovalo tento opční protokol šest států. My jsme jedni z dalších, kteří se k tomu hlásíme. Doporučuji postoupit do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru. Děkuji za slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní zpravodajko. Otvírám obecnou rozpravu. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Závěrečná slova nejsou třeba, v tom případě budeme hlasovat o přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat zahraničnímu výboru stejně jako paní zpravodajka. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 259. Přihlášeno je 148, pro 138, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru zahraničnímu. Končím bod 108.

    Tím jsme se dostali do bloku Zprávy a další. A jako první v tomto bloku budeme projednávat bod

    Prosím pana ministra obrany, aby tento tisk uvedl.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady předkládám materiál, který obsahuje přehled plánovaných vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2015. Plán vojenských cvičení se zahraničními partnery zohledňuje současnou dynamiku v oblasti cvičení, kterou utváří především změny bezpečnostního prostředí, politika NATO a EU a aktivity v rámci zahraniční spolupráce resortu Ministerstva obrany. Tato cvičení se zahraničními partnery jsou nezbytnou součástí efektivní přípravy k účasti ve stávajících a předpokládaných operacích v souladu s mandátem k účasti v operacích schválených vládou a Parlamentem České republiky.

    Těch cvičení je zhruba 132. Původně jsem vás chtěl se všemi podrobně seznámit, ale cosi mi říká, že bych se měl omezit na tuto informaci. A děkuji za vaši pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Usnesení výboru pro obranu vám bylo doručeno jako tisk 401/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Václava Klučku, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl i návrh usnesení.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedo. Já se jenom chci odkázat na usnesení 401/1, ve kterém doporučujeme Poslanecké sněmovně vzít na vědomí tuto zprávu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zahajuji obecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky, takže rozpravu končím. Zeptám se, zda má pan ministr nebo pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. V podrobné rozpravě poprosím pana zpravodaje, aby se pouze odkázal na příslušné usnesení.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. Odkazuji se na to, co už jsem řekl, 401/1, usnesení výboru pro obranu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Dále do podrobné rozpravy, nikdo se nehlásí, i podrobnou rozpravu končím. A pokud nemá nikdo námitky, tak můžeme hlasovat.

    Budeme tedy hlasovat o usnesení tak, jak jej navrhl výbor pro obranu.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 260, přihlášeno je 149, pro 135, proti nikdo, tento návrh byl přijat. Tím končím bod 144.

    Budeme se zabývat bodem

    Prosím opět pana ministra obrany.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si předložit informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. pololetí 2014. Ta byla předložena vládě České republiky na základě usnesení vlády ze dne 27. srpna 2014 č. 684.

    V části II Předkládací zpráva jsou uvedeny souhrnné údaje o pozemních a leteckých přepravách uskutečněných za účelem pobytu na území České republiky, jejichž podrobný přehled je uveden v příloze č. 1, a o tranzitních průjezdech a přeletech, jejichž podrobný přehled je uveden v příloze č. 2. V příloze č. 3 je pak uvedeno porovnání počtu přeletů uskutečněných od roku 2009 do roku 2014 za jednotlivá pololetí. Informaci vzala vláda České republiky na vědomí svým usnesením ze dne 16. března tohoto roku a pověřila předsedu vlády tuto předložit oběma komorám Parlamentu České republiky.

    Já vám děkuji za vaši pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tisk projednal výbor pro obranu, usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 448/1. Prosím zpravodaje výboru, kterým je pan poslanec Martin Sedlář, aby nás o jednání výboru informoval a přednesl i návrh usnesení Sněmovny. Prosím.

  • Poslanec Martin Sedlář: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji panu ministrovi za zevrubný popis, zřejmě k tomu není dodat. Dovolte mi, abych se také odvolal na usnesení výboru pro obranu ze dne 7. května 2015, které stručně znovu zopakuji v podrobné rozpravě. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Obecnou rozpravu končím. Zeptám se, závěrečná slova v obecné rozpravě nejsou potřeba. Otevírám podrobnou rozpravu a poprosím pana zpravodaje.

  • Poslanec Martin Sedlář: Výbor pro obranu ve svém usnesení ze 7. května 2015 doporučuje Poslanecké sněmovně, aby informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil států uskutečněných přes území České republiky vzala na vědomí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Budeme tedy hlasovat. Návrh usnesení přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení tak, jak byl přečten a navržen výborem pro obranu. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 261, přihlášeno je 149, pro 112, proti 13. Tento návrh byl přijat.

    Děkuji tedy jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji. Končím bod 146. ***

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám materiál Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období červen až prosinec 2014. V uvedeném období byla vojenská cvičení realizována podle plánu schváleného usnesením vlády. Jednotky a štáby AČR se v tomto období zúčastnily 61 vojenského cvičení se zahraničními partnery. Z toho počtu proběhlo na našem území 17 -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se omlouvám, ale prosím o klid. Děkuji.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Na našem území proběhlo 17 těchto cvičení a celková finanční částka potřebná k provedení cvičení činila bezmála 90 milionů korun.

    Žádám vás, abyste tuto informaci,prosím vzali na vědomí, a děkuji za vaši pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento tisk rovněž projednal výbor pro obranu. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 452/1. A znovu prosím pana poslance Sedláře, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl potom v podrobné rozpravě návrh usnesení. Prosím.

  • Poslanec Martin Sedlář: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento tisk projednal výbor pro obranu 7. května 2015 s doporučením vzít na vědomí, které rád zopakuji v podrobné rozpravě detailně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nevidím žádné přihlášky, obecnou rozpravu končím. Závěrečná slova? Nejsou třeba. V tom případě otevírám rozpravu podrobnou a prosím pana zpravodaje.

  • Poslanec Martin Sedlář: Výbor pro obranu na své 18. schůzi dne 7. května 2015 přijal toto usnesení: Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby Informaci o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období červen až prosinec 2014 vzala na vědomí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. A pokud se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím. O závěrečná slova není zájem. Budeme tedy hlasovat.

    Pan zpravodaj navrhl usnesení. Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 262. Přihlášeno je 150, pro 129, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. A já končím bod číslo 147.

    Bod číslo

    A opět prosím pana ministra obrany.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: A já opět děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k předloženému materiálu Vládní návrh na prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky, který byl vládou České republiky schválen usnesením ze dne 27. dubna tohoto roku, bych chtěl sdělit o několik slabik více než k těm materiálům předchozím. Doufám, že mi to prominete.

    Britský tým působí v České republice již od roku 2000 na základě schválení Parlamentu, který vyslovil souhlas s jeho pobytem na dobu pěti let. V roce 2005 a pak v roce 2010 Parlament souhlasil s prodloužením jeho pobytu vždy o dalších pět let. Tato poslední pětiletá lhůta uplyne 9. října letošního roku.

    Činnost britského týmu, který je tvořen maximálně 30 osobami, spočívá v pořádání kurzů pro poddůstojníky Armády České republiky a ozbrojených sil členských států NATO, EU a též států zúčastněných v programu Partnerství pro mír. O tyto kurzy je i nadále velký zájem. Britská strana požádala o prodloužení doby působení svého týmu na našem území. Proto se domnívám, že pokračování činnosti britského týmu je v zájmu České republiky.

    Vláda tedy navrhuje další prodloužení doby jeho působení na našem území o dalších pět let a dále pak navrhuje vyslovit souhlas s pobytem zahraničních účastníků kurzů pořádaných tímto britským týmem v počtu do 100 osob v jednotlivém kurzu.

    Tímto vám děkuji za pozornost a poprosím o souhlas s předloženým návrhem. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento sněmovní tisk byl projednán výborem pro obranu. Usnesení vám bylo doručeno jako tisk 483/1. Prosím zpravodajku výboru, kterou je paní poslankyně Jana Černochová, aby nás informovala o jednání výboru a poté v podrobné rozpravě také přednesla návrh usnesení. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Jak jste řekl, výbor pro obranu se tímto bodem zabýval na své 19. schůzi. Usnesení nese číslo 87, kdy výbor pro obranu doporučil Poslanecké sněmovně, aby se usnesla, že vyslovuje souhlas za prvé s prodloužením doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky v počtu do 30 osob s předpokládanou dobou pobytu 5 let, počínaje dnem 10. října 2015, za druhé s pobytem příslušníků ozbrojených sil členských států Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír v počtu do 100 osob v jednotlivém kurzu na území České republiky za účelem jejich účasti ve výcvikových kurzech pořádaných Britským vojenským poradním a výcvikovým týmem v České republice od 10. října 2015.

    K tomu, co tady říkal pan ministr obrany Stropnický, bych doplnila, že kurzy probíhají ve Vyškově a že jsou zajímavé v tom, že jejich úkolem je provádět výcvik nižších poddůstojníků zejména na funkce velitele družstva a zástupce velitele čety, a to podle britských norem a metodik, což naší armádě jistě prospěje.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě není. Otevírám rozpravu podrobnou a prosím návrh usnesení.

  • Poslankyně Jana Černochová: Odkazuji se na to, co jsem řekla v obecné rozpravě, kde výbor pro obranu doporučil vyslovit souhlas jednak s tím prodloužením doby působení a jednak s pobytem příslušníků ozbrojených sil. Už to je na záznamu jednou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Děkuji paní zpravodajce. Zeptám se, zda ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Závěrečná slova? Nejsou třeba.

    Tím pádem budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesla paní zpravodajka. (Je upozorňován z pléna na nutnost změny kvora.) Aha. Děkuji za upozornění. Ano, pravda. Prosím o nastavení kvora na 101. Už je to v pořádku. Takže teď nám nic nebrání, abychom hlasovali o návrhu usnesení.***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zdravotně pojistné plány všech zdravotních pojišťoven na rok 2015 byly schváleny jejich samosprávnými orgány a následně posouzeny Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí z hlediska souladu s právními předpisy, veřejným zájmem a modelacemi dopadů úhradové vyhlášky na rok 2015. Za nejvýznamnější parametry mající vliv na hospodaření zdravotních pojišťoven považuji zrušení většiny regulačních poplatků s účinností od 1. 1. 2015, navýšení platů pracovníků v segmentech lůžkové péče jako naplnění jedné z vládních priorit, zvýšení minimální mzdy o 700 Kč na částku 9 200 Kč od 1. 1. 2015, čímž došlo k navýšení pojistného u osob bez zdanitelných příjmů, zrušení maximálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance a konečně také snížení sazby daně z přidané hodnoty na léčiva z 15 na 10 %, ke kterému též došlo s počátkem roku 2015.

    Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění celkem včetně příjmů ze zdaňovaných činností jsou plánovány ve výši 247,5 mld. korun, to představuje meziroční nárůst o 3,1 %. Výdaje systému veřejného zdravotního pojištění celkem včetně zdaňovaných jsou plánovány ve výši 247,9 mld. korun. V porovnání s předchozím rokem jsou celkové výdaje vyšší o 2,8 %. Souhrn odhadů plánovaného salda příjmů a výdajů za systém veřejného zdravotního pojištění je záporný ve výši 0,4 mld. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny plánují pro rok 2015 záporné saldo, Všeobecná zdravotní pojišťovna hodlá dosáhnout kladného výsledku téměř 1,5 mld. Nicméně podle nejnovějších modelací by se hospodaření zdravotních pojišťoven mělo vyvíjet v pozitivnějším směru a výsledné saldo by tudíž mělo dosáhnout mírně kladné hodnoty.

    Odhad průměrných nákladů na zdravotní služby na jednoho pojištěnce v roce 2015 je vyšší než očekávaný průměrný náklad v roce 2014. Průměrné náklady mají dosáhnout částky 22 985 Kč, což představuje meziroční nárůst o 669 Kč, v relativním vyjádření pak o 3 %. Žádná ze zdravotních pojišťoven nepředpokládá existenci závazků po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb, finanční zásoby na bankovních účtech rezervních fondů u všech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven jsou plánovány v souladu s právními předpisy. Všeobecná zdravotní pojišťovna plánuje do konce roku 2015 navýšit zůstatek rezervního fondu na úroveň téměř jedné miliardy korun, přesto však její rezervní fond nebude naplněn v předepsané výši.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda na jednání své schůze dne 23. února 2015 projednala společná stanoviska ministerstev zdravotnictví a financí ke zdravotně pojistným plánům zdravotních pojišťoven na rok 2015. Usnesením číslo 125 vláda doporučila předložit zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven Poslanecké sněmovně k projednání s návrhem na jejich schválení. Následně dne 6. května byl tento materiál projednán ve výboru pro zdravotnictví, kterým byl schválen. Výbor doporučil Poslanecké sněmovně vyslovit materiálem souhlas.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento tisk projednal výbor pro zdravotnictví. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 428/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Skalického, aby nás o jednání výboru informoval a také v podrobné rozpravě potom přednesl návrh usnesení. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, výbor pro zdravotnictví podrobně projednal předložený návrh na svém jednání 21. schůze 6. května 2015 a z informací, které tam padly, bych doplnil některé, které zde řekl již pan ministr.

    Ke konci roku 2014 celkový počet pojištěnců našeho systému byl 10,4 mil., z toho Všeobecná zdravotní pojišťovna registrovala 5,97 mil. pojištěnců. Celkové příjmy systému, už zde zaznělo 247,5 mld., nicméně je dobré vědět, že příjmy ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, jsou plánovány v hodnotě 62,1 mld. korun. Výdaje systému, opět zde zaznělo 247,9 mld., z toho výdaje za konkrétní zdravotní služby 238,1 mld. Pokud se týče stavu peněžních zůstatků na bankovních účtech všech zdravotních pojišťoven, tak jejich výše je plánována ke konci roku na 10,4 mld., což je zhruba o 0,9 mld. méně než v loňském roce. Pokud se týče rezervního fondu, všechny oborové zdravotní pojišťovny mají rezervní fond naplněn, Všeobecná zdravotní pojišťovna tento rezervní fond bude postupně naplňovat tak, jak se bude vyvíjet její hospodaření.

    Pokud se týče meziročního srovnání segmentu lůžkové zdravotní péče, mám na mysli rok 2014/2015, tak tam došlo k navýšení, nebo dojde k navýšení zhruba o 4,5 mld., u ambulantní péče se plánuje navýšení nákladů celkem o 2,17 mld. Kč.

    Toto jsou všechny základní údaje, které jsem považoval za důležité a které byly projednány na výboru pro zdravotnictví.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám žádnou přihlášku, rozpravu končím. Závěrečná slova po obecné rozpravě? Není o ně zájem, v tom případě otevírám podrobnou rozpravu a prosím pana zpravodaje s návrhem usnesení.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Doporučené usnesení výboru pro zdravotnictví: Výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s návrhem zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2015 s Vyjádřením vlády a se souhrnným hodnocením zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven na rok 2015 a s tabulkovými přílohami, sněmovní tisk 428. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Zeptám se, zda se hlásí ještě někdo do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Znovu se zeptám na závěrečná slova. Není zájem, v tom případě budeme hlasovat. Návrh usnesení přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 264, přihlášeno je 152, pro 111, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a já končím bod 151. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. ***

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, ze zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury vyplývá povinnost předložit vládě k projednání roční účetní uzávěrku a výroční zprávu o činnosti SFDI a následně ji předložit ke schválení Poslanecké sněmovně nejpozději do 31. března.

    Výroční zpráva o činnosti Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2014, jejíž součástí je i roční účetní uzávěrka, podává ucelené informace o činnosti, financování a hospodaření fondu v roce 2014. Státní fond dopravní infrastruktury měl pro rok 2014 schválený rozpočet ve výši 71 miliard korun. Ze schváleného rozpočtu tvořilo 5 miliard prostředky OPD2, které vzhledem ke skutečnosti, že nebyl schválen operační program, nebylo možné čerpat. Reálně využitý rozpočet pro rok 2014 tedy činil 66 miliard. V roce 2014 bylo celkem uvolněno 52 miliard, což představuje 73 % schváleného rozpočtu a 79 % reálně využitelného schváleného rozpočtu. Vzhledem ke skutečnosti, že nedočerpané národní prostředky lze převést do roku 2015, byly v roce 2015 tyto využity na kofinancování prostředků EU a financování oprav druhé a třetích tříd v krajích. Zčásti se počítá také na úhradu převodu nádražních budov z Českých drah na SŽDC.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Usnesení hospodářského výboru vám bylo doručeno jako tisk 442/1. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Stanislav Pfléger, aby se ujal slova, informoval nás o jednání výboru a poté v podrobné rozpravě navrhl usnesení. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Pfléger: Dobrý večer, dámy a pánové. Hospodářský výbor se touto výroční zprávou Státního fondu dopravní infrastruktury zabýval na své 22. schůzi dne 4. června 2015 a hospodářský výbor po vyslechnutí výkladu státního tajemníka a prvního náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, pověřeného ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici a zpravodajské zprávě poslance Stanislava Pflégera a po obecné a podrobné rozpravě přijal usnesení, které vám v rámci podrobné rozpravy přečtu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím, pan předseda klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezký podvečer, kolegyně, kolegové. Aby to nebylo úplně bez povšimnutí, tak nejprve chci říct, že nemám žádný návrh usnesení. To usnesení je logické. Určitě já i my, členové klubu, budeme hlasovat pro přijetí toho usnesení. Ale neměli bychom mlčet k tomu výsledku.

    Vláda nám říká celou dobu, co je ve své funkci, o tom, jak chce zvýšit investice do infrastruktury, a má v tom naši podporu. Pan ministr ta čísla řekl, ale jak bych řekl, tak skoro stydlivě a potichu. Tak já to zkusím trochu rozebrat.

    Příjmová stránka dopadla relativně dobře. Tak jak jsme naplánovali, je tam asi plus 800 milionů, vybralo se víc na mýtu, takže tam není co vytýkat. Nicméně vždycky když se schvaluje rozpočet, tak dělají tiskové konference pan premiér, velmi často pan ministr dopravy - teď nemyslím pana ministra Ťoka, ale jeho předchůdce - a říká: "A my jsme schválili, milá veřejnosti stavební i občanská, rekordní nebo zvýšený rozpočet na rok 2014 ve výši 71 miliard." A někteří z nás už tehdy upozorňovali, že to číslo není reálné, přesto jsme byli upozorňováni, že to tak je a že to vláda zvládne. Pak po úpravách rozpočtu ten rozpočet klesl zhruba na 68 miliard, nic proti, to se stane, ta odchylka není nijak dramatická. Je to méně než 5 %, při plánování rozpočtu v tak velkém objemu méně než 5 % to není přece žádná velká odchylka.

    Ale doporučuji všem buď dneska, pokud jste to už nečetli, tak se podívejte teď, nebo někdy příště, jsou to strany 25 a 26 výdajů. A podívejme se, jak byly naplánovány výdaje a jak to dopadlo.

    Tak nejdříve ta pozitivní zpráva. Když si vezmu železnici a železniční stavby, tzn. klíčového investora SŽDC, tak můžeme být spokojeni. Nechci rozebírat jednotlivé akce. Vždycky je nějaká rozepře, která akce má mít přednost a která ne, ale v zásadě byl rozpočet splněn.

    Když se ale podíváte na silnice, tak ten výsledek je tragický. A kdo si vzpomene, kolikrát jsem tady chodil já a mí kolegové kritizovat bývalého ministra dopravy a vyčítali jsme mu zejména personální rozvrat na Ředitelství silnic a dálnic, tak tato čísla jsou výsledkem jeho působení. Ta organizace byla skutečně rozvrácená, velmi často se měnil generální ředitel. A opět říkám, pan ministr Ťok nastoupil, mám pocit, na začátku prosince, takže to není žádná kritika pana ministra Ťoka, protože když nastoupíte 3. prosince, tak do 31. 12. v investicích do silniční infrastruktury už neuděláte vůbec nic. Ale řekněme si ta čísla, ať alespoň tady zazní na mikrofon.

    Na silnice, nebo na pozemní komunikace, abych byl přesný, bylo plánováno 36,3 miliardy výdajů a ve skutečnosti bylo proinvestováno nebo zaplaceno 23 miliard, 62,9 %. Opravdu tragický výsledek. A samozřejmě ty peníze jsou rozděleny do dvou kategorií, tzn. dálnice a ostatní komunikace, které patří státu. A zase v těch dvou kategoriích máme investiční a neinvestiční, zjednodušeně nové investice a opravy. Když se podíváme na dálnice nebo i na silnice, tak v opravách to ještě šlo. Na dálnicích jsme plánovali, že opravíme dálnice za 4,09 miliardy, a bylo utraceno 4,02 - 98 %, dobrý výsledek. Opravdu 100 %, 98, to je prostě tak, jak to mělo být. U silnic mělo být na opravách utraceno asi 8 miliard, výsledek 7,6 - 95 %, zase si myslím, že dobrý výsledek. Kvůli 4,7 % bych určitě nevystupoval a neříkal, že je to nějaká dramatická chyba ministra.

    Ale pak přijdou ty investice, to, co všichni rádi - a teď říkám všichni a myslím všechny politické strany v Poslanecké sněmovně - slibují voličům, občanům, protože tu kvalitu vidíme a potřebujeme nejenom opravovat, ale budovat nová silniční spojení. Takže na dálnice bylo plánováno 7,59 miliardy - 7,6 miliardy a skutečnost 2,9: 38 %, necelých 38 % investic plánovaných na dálnice bylo uskutečněno v roce 2014. A na silnice je to o něco málo lepší procentuálně, ale v penězích skoro stejné, protože tam logicky síť rychlostních komunikací a silnic první třídy je větší, je to mnohem více kilometrů. Bylo plánováno 16,9 miliardy, výsledek necelých 8,5 - přesně 50 %. A to nejsou dobré výsledky. To znamená z celkových 24,5 miliardy, které měly být na investice, bylo vyčerpáno 11,3. Hluboko pod 50 %.

    A je to zodpovědnost pana premiéra, protože jsme o tom opakovaně mluvili a upozorňovali jsme ho. K výměně ministra došlo až v prosinci, nový ministr s tím nemohl nic udělat. A je třeba, abychom si to uvědomili a abychom si uvědomili, že není klíčové číslo, které schválíme v prosinci, a pak se pochválíme, že vláda navrhla a Sněmovna schválila, 70, 80, 90, 100 miliard, ale klíčová čísla se dozvídáme právě při závěrečných účtech a při závěrečné zprávě. A to máme dneska na svých lavicích, ve svých noteboocích a ve svých počítačích. A je to poučení pro všechny. Za prvé, abychom plánovali realisticky, abychom se v tom prosinci, když schvalujeme rozpočet, nenafukovali, kolik dáváme na dopravní infrastrukturu. Říkám, rozdíl i do 10 % je úplně v pohodě v tom obrovském čísle, protože věci typu prodloužení výběrového řízení, zahájení pozdější stavby, nebo například může být kratší stavební sezóna z důvodu klimatických podmínek. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. (Hlásí se poslanec Urban.) Fakticky, pane poslanče, nebo řádně? Fakticky. Prosím, máte dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Dobře, že jsem limitován, aspoň vás nebudu déle zdržovat. Já myslím, že částečně má pan předseda Stanjura pravdu, ale jenom částečně, protože spravedlivé je říci, že předtím tady byli také nějací ministři. Myslím, že na té dopravě to tak začalo někdy Vítem Bártou, který zastavil všechny projekty a přípravné práce, s výjimkou pana předsedy Stanjury. Musím se ho zastat, protože jako člen hospodářského výboru a tehdy předseda hospodářského výboru vím, že to odbrzdil, ale byl tam, nevím, pár měsíců, ani nevím přesně kolik, ale ti ministři dopravy tehdy, tak jak následovali, co si budeme říkat, mají velký podíl na tom, i jak vypadal rok 2014, protože v té dopravě to plánování, příprava, projektování, vykupování pozemků a podobně jsou věci, které přesahují řády měsíců i let. Myslím si, že je potřeba si to tady říci, protože nejde jen o jedno funkční období, nejde jen o to, jestli na tom nějaká politická strana získá politické body, či nikoliv. Jde o výsledek.

    Myslím si, že Ministerstvo dopravy z tohoto pohledu za posledních dvacet let je jedno z nejvíce postižených, poškozených, nebo já nevím, jak to říct. Prostě výsledek pro občany České republiky není příliš valný. Měli jsme tady mít infrastrukturu, která odpovídá aspoň částečně té evropské, vyspělým zemím - nemáme. Budeme ji mít brzo? Nebudeme. Je to vina politických rozhodnutí a doufám, že to je nějaké poučení, že ten rok 2014 byl posledním špatným rokem v dopravě. Doufám. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych v mnohém s panem kolegou Urbanem souhlasil, nicméně v jedné věci se mýlí. Ta diskuse tady je o tom, že nebyl splněn rozpočet na rok 2014. Ten rozpočet byl nějak naplánován a nebyl splněn. To znamená, pokud nebyla příprava, tak neměla být očekávání tak vysoká a rozpočet takhle vysoký. Takhle tomu já rozumím. A diskuse dneska je, že rozpočet byl na těch nízkých procentech, plnění na nízkých procentech, které tady zaznělo. To znamená, rozpočet roku 2014 nebyl splněn. Za to skutečně nemůže ministr Bárta.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Jenom dvě minuty. Nemá cenu se trefovat do Prachaře, už tady není, ale spíše bych vyzval poslance - víte, s jakou arogancí jste se tady smáli, a zejména exministr Prachař, tomu to přišlo náramně k smíchu, když byla ta mimořádná schůze, média tomu nevěnovala pozornost, prosím vás, ne všechno, co tady navrhujeme, je k tomu, abyste se tomu smáli.

    Ale spíše do budoucna. Zrovna tak vám teď s kolegou Stanjurou navrhujeme, že se připojíme v tom, abychom co nejrychleji opravili ten příšerný zákon, který zablokoval výkupy pozemků, anebo je prostě poslal do neefektivity. Takže prosím pro budoucno, tady přesně vidíte, kde to končí.

    A za ten rok Prachař jednoznačně může. On nemusel zastavovat D3, ty stavby, které už byly na spuštění tehdy. On nemusel dělat další hlouposti kolem prozkoumávání pražského okruhu, stavby 511 a další a další věci. On ten rok prostě zastavil. To je prostě prostý fakt a tohle už je jen důsledek jako varování.

    Spíš pojďte v téhle věci, všichni chceme dálniční síť, všichni chceme moderní železnice. A spíš bych poprosil, pan ministr o tom ví, vědí o tom činovníci sociální demokracie, kteří se zabývají dopravou, a je to škoda, abyste příště nezametali i pozměňovací návrhy. Teď se k tomu stejně budeme muset velice rychle, asi už tedy až na podzim, vrátit a ten zákon upravit, aby se konečně začalo vykupovat v rychlejší dynamice. Teď to je v průšvihu, ten zákon, který tady Prachař také arogantně protlačil. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud nejsou další přihlášky do obecné rozpravy, tak obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda v této fázi je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Otevírám rozpravu podrobnou a prosím pana zpravodaje, aby nám sdělil návrh usnesení.

  • Poslanec Stanislav Pfléger: Takže ještě jednou dobrý večer. Návrh usnesení hospodářského výboru je: Hospodářský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit Výroční zprávu o činnosti a účetní uzávěrku Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2014, sněmovní tisk 442.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se na další přihlášky do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan zpravodaj? Ne. Pan ministr? Také ne. V tom případě budeme hlasovat. Je tu návrh na odhlášení, takže já vás všechny odhlásím a prosím o novou registraci. Jakmile se ustálí počet přihlášených, tak budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak je přednesl pan zpravodaj a navrhl hospodářský výbor, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 265, přihlášeno 125, pro 121, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tím končím bod 152.

    Poprosím o chvilku strpení, předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Tento materiál uvede pan ministr Ťok. Prosím, ujměte se slova. ***

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, čtrnáctý rok fungování Státního fondu rozvoje bydlení opět potvrdil, že fond hraje významnou roli v oblasti podpory rozvoje bydlení v České republice. V roce 2014 do jeho portfolia národních programů revolvingového charakteru přibyl finanční nástroj JESSICA, který je financován ze zdrojů Evropské unie a jehož úspěšná implementace je cenným zdrojem zkušeností pro širší využití evropských fondů formou finančních nástrojů.

    Kromě finanční podpory se fond nově zaměřil i na podporu informační. V lednu roku 2014 byl spuštěn webový portál o bydlení, jehož stránky zaznamenaly za necelý rok existence přes 80 tisíc návštěv.

    Příjmy a výdaje fondu jsou podrobně rozepsány ve sněmovním tisku 443. Vládou České republiky byla výroční zpráva a účetní závěrka fondu odsouhlasena usnesením č. 225 ze dne 20. března 2015. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny České republiky odsouhlasil materiály usnesením č. 106 ze dne 22. dubna roku 2015.

    Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuji proto, aby Poslanecká sněmovna oba materiály schválila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj bylo doručeno jako sněmovní tisk 443/1 a já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Josef Uhlík a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, odkazuji se na usnesení, které jsme schválili ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj na 22. schůzi ze dne 22. dubna. Je to usnesení číslo 106. Jeho znění v podrobné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného. Je-li tomu tak, končím všeobecnou rozpravu. Táži se pana ministra a pana zpravodaje, jestli si chcete vzít závěrečné slovo. Pan zpravodaj? Ještě předtím, než otevřu všeobecnou rozpravu, tak chcete závěrečné slovo, pane poslanče? (Ne.) Dobře, takže v tento moment přistoupíme k rozpravě podrobné a já eviduji vaši žádost o slovo, takže vám dávám slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Uhlík: Takže usnesení zní: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj schvaluje předložený návrh a doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 443 projednat a schválit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za tento návrh a táži se, zda se ještě někdo další hlásí v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. A táži se i nyní pana ministra a pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak, v tom případě bych dal hlasovat o návrhu usnesení, které zde bylo předneseno. Mám jej zopakovat nebo můžu dát rovnou hlasovat? Můžu dát rovnou hlasovat, víme, o čem hlasujeme, dobře.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 266, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 135, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

    Tím končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

    Otevírám další bod a tím je

    S přednostním právem se hlásí pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dávám procedurální návrh, aby tento bod byl přerušen do příští schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení tohoto bodu, tak jak bylo předneseno, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 267, přihlášených poslankyň a poslanců je 144, pro návrh 115, proti 1. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas, a přerušuji tento bod.

    Otevírám další bod a tím je

    Tento materiál uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, zpracovaný přehled je shrnutím výsledků cenových kontrol prováděných všemi cenovými kontrolními orgány. Výsledky jsou dost různorodé. Lze uvést, že kritika kontrolního výboru parlamentu k výsledkům kontrol Energetického regulačního úřadu v posledních letech se zřejmě projevila ve zvýšení počtu kontrol samotného Energetického regulačního úřadu i Státní energetické inspekce. Kontroly prováděné specializovaným finančním úřadem řízeným Generálním finančním ředitelstvím byly v roce 2014 zaměřeny zejména na kontrolu možného zneužití hospodářského postavení na trhu a dále na pravidla věcného směrování cen vody, komunálního odpadu a dopravy. Zde musím bohužel konstatovat, že cenová kontrolní aktivita zajišťovaná Generálním finančním ředitelstvím má sestupnou tendenci oproti stavu před několika lety, kdy cenové kontroly metodicky přímo řídilo Ministerstvo financí. V posledních dvou letech po převodu cenových kontrol na Finanční správu uložené roční pokuty poklesly. Generální finanční ředitelství bude proto muset uplatnit přísnější dohled nad činností specializovaného finančního úřadu. K tomu poznamenávám, že souhlas s úkoly z usnesení vlády č. 86 z letošního roku ke koncepci vodárenství bude v září tohoto roku vládě předložen návrh, aby cenová kontrola ve vodárenství byla zajišťována přímo Ministerstvem financí prostřednictvím zde vytvořené skupiny kontrolorů.

    Závěrem uvádím, že cenovou kontrolu provádějí kraje a obce, které se soustřeďují zejména na kontrolu označování zboží cenami, nedostatečné značení občané velmi kritizují, a v případě magistrátu hl. m. Prahy také na kontrolu dodržování maximálních cen taxislužby, které pražský magistrát stanovuje.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Tento sněmovní tisk projednal kontrolní výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 476/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Jiří Štětina a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, myslím, že pan ministr řekl dostatečně souhrnně a přesně všechno, takže není třeba, abych já to dál rozšiřovat. V rozpravě potom přečtu usnesení č. 133, které přijal kontrolní výbor.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a zahajuji nyní všeobecnou rozpravu. Táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda si chce vzít pan ministr nebo pan zpravodaj závěrečné slovo před podrobnou rozpravou. Není tomu tak. Nyní tedy přistoupíme k rozpravě podrobné. Eviduji vaši přihlášku, pane zpravodaji, takže prosím.

  • Poslanec Jiří Štětina: Já bych si vás dovolil seznámit s usnesením kontrolního výboru z 21. schůze 4. června 2015 č. 133 k přehledu o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2014 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, sněmovní tisk č. 476:

    Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu pověřeného náměstka ministra financí Jiřího Palána, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Štětiny a po rozpravě

    1. bere na vědomí přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2014;

    2. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí přehled o činnosti kontrolních orgánů za rok 2014, sněmovní tisk 476;

    3. konstatuje, že počet kontrol, počet pracovníků a sankční opatření mají trvale neměnný trend, že i nadále dochází k porušování cenové kázně u sortimentu zboží a služeb a že počet pracovníků všech kontrolních orgánů není dostatečný; ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane zpravodaji, a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda si chce vzít pan ministr nebo pan zpravodaj závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přečtu tedy návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat:" Poslanecká sněmovna bere na vědomí přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2014 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, sněmovní tisk 476."

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak bylo předneseno, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 268, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 135, proti žádný. Konstatuji, že jsme vyslovili s návrhem usnesení souhlas a usnesení bylo schváleno.

    Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod a tím je

    Tento materiál uvede ministr zemědělství Marián Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Dobrý podvečer, milé kolegyně, vážení kolegové.

    Na základě usnesení vlády číslo 496 ze dne 10. května 2006 bylo uloženo ministru zemědělství předkládat pravidelně po projednání s ministrem financí vždy do 30. dubna každého kalendářního roku počínaje rokem 2008 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky informaci o realizaci protipovodňových opatření v České republice za předcházející kalendářní rok v gesci Ministerstva zemědělství.

    Povodňové situace představují na území České republiky největší hrozby přírodních katastrof. Tato skutečnost je dána rozlohou České republiky v kontinentálním i celosvětovém měřítku. Vzniku povodní nelze zabránit, ale pouze zmírnit jejich dopady na životy a majetek obyvatel. Tato skutečnost velmi významně ovlivňuje postoj Ministerstva zemědělství a správce vodních toků k této problematice.

    Předkládaný materiál obsahuje základní informace o čerpání finančních prostředků a dosažených parametrech u dvou nejdůležitějších, finančně nejnáročnějších programů Ministerstva zemědělství v oblasti prevence před povodněmi a podpora odbahnění a rekonstrukci rybníků a výstavby vodních nádrží a informaci o ukončení programu realizace pozemkových úprav zaměřených právě na protipovodňová opatření. Realizovaná protipovodňová opatření výrazně omezují rizika povodňových škod, a naplňují tak cíle a opatření uvedené v plánu hlavních povodí České republiky schváleném usnesením vlády ze dne 23. května 2007. Materiál byl projednán vládou a schválen usnesením číslo 267 ze dne 15. dubna 2015.

    Úkol předkládat dotčený materiál do usnesení vlády ze dne 10. května 2006 byl uložen v souvislosti s přijatým úvěrem z Evropské investiční banky na financování programu Podpora prevence před povodněmi II, kterýžto teď v tomto roce právě končí a v rámci jehož realizace bylo investováno více než 11 miliard korun do realizace více než 400 protipovodňových opatření v České republice. Tento materiál byl také projednán na zemědělském výboru a předkládanou informaci, kterou zde dnes v této podobě máte. Prosím o její schválení.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku předkladatele. Tento sněmovní tisk projednal zemědělský výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 477/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pan poslanec Josef Kott a informoval nás o jednání výboru a také přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslanec Josef Kott: Dobrý večer, pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Dovolím si vás seznámit s informací, že zemědělský výbor se předloženým sněmovním tiskem číslo 477 zabýval na své 19. schůzi dne 3. června 2015 a přijal k tomuto návrhu usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně informaci o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2014 v gesci Ministerstva zemědělství, sněmovní tisk 477, vzít na vědomí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Tak, poslanec Pavera. Máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezký dobrý večer, já jenom krátce.

    Vážený pane předsedající, milé kolegyně a kolegové, já si myslím, že protipovodňová opatření, která se dělala v minulosti v České republice, jsou velmi důležitá pro ochranu jak majetku měst, obcí, tak státu a samozřejmě i občanů, a myslím si, že v tom bychom měli pokračovat i nadále. Doporučuji tedy, aby i nadále se vyčleňovaly finanční prostředky na protipovodňová opatření, ať už v rámci komplexních pozemkových úprav, tak i protierozních úprav. Myslím si, že to bude velký přínos, jak to již zdůrazňoval i pan ministr, pro celou naši veřejnost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se tedy ještě jednou, zda se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Není tomu tak, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se před otevřením podrobné rozpravy, zda si chcete vzít závěrečné slovo - pan ministr nebo pan zpravodaj. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k rozpravě podrobné. Vidím vaši přihlášku, pane zpravodaji, tak vás poprosím, abyste přednesl návrh usnesení.

  • Poslanec Josef Kott: Děkuji. Dovolte mi, pane předsedající, abych ještě jednou přednesl návrh, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí návrh, Informaci o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2014 v gesci Ministerstva zemědělství, sněmovní tisk číslo 477. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Ještě jednou pro pořádek přečtu návrh usnesení, ale předtím se ještě táži, zda si chce vzít pan ministr nebo pan zpravodaj závěrečné slovo. Není tomu tak.

    V tom případě přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Informaci o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2014 v gesci Ministerstva zemědělství, sněmovní tisk 477."

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto přednesený návrh usnesení. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 269, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro návrh 138, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

    Než otevřu další bod, přečtu jednu omluvenku. Z dnešního večerního pořadu schůze se v době od 20.00 do 21.30 z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Fiedler.

    Otevírám další bod a tím je

    Předloženou zprávu projednal volební výbor, usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 284/1. Prosím zpravodaje pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás o jednání výboru informoval a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobrý večer. Tak i já se v této zprávě velmi zestručním a omezím, protože projednáváme zprávu o hospodaření veřejnoprávní instituce Českého rozhlasu, a jak bylo řečeno, za rok 2013, takže ne za rok loňský, ale předloňský. Pod čarou podotknu informaci, že ještě já jsem se osobně na tom hospodaření malou měrou podílel, protože osm měsíců a pět dnů jsem v roce 2013 byl členem managementu Českého rozhlasu.

    Jak bylo řečeno, tato zpráva byla ve volebním výboru projednána, a to dne 2. října 2014. Volební výbor tuto zprávu doporučuje ke schválení, tak jak vám za chvíli budu citovat z připraveného usnesení. Ale přece jenom přidám dvě věty, abyste měli srovnání Rozhlasu s Českou televizí.

    Tak veřejnoprávní instituce Český rozhlas hospodaří se zhruba dvoumiliardovým ročním rozpočtem. V tom roce 2013 to bylo plánováno 2 mld. 192 mil., nakonec to hospodaření bylo o něco vyšší, 2 mld. a 202 mil. 500 tis. Porovnání nákladů a výnosů vyšlo tak, že Rozhlasu "zbyl" zisk 3,4 mil. po zdanění, což je z mého pohledu optimální výsledek veřejnoprávní instituce, kdy nedochází ani ke ztrátě, ani k příliš vysokému zisku.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám všeobecnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Neeviduji nikoho, v tom případě všeobecnou rozpravu končím. Chcete si vzít závěrečné slovo, pane zpravodaji? Ne. Dobře. V tom případě otevírám rozpravu podrobnou. Táži se, kdo se do ní hlásí. Pane zpravodaji, je důležité, abyste v podrobné rozpravě přečetl návrh usnesení, abychom o něm mohli hlasovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Takže já se formálně do té podrobné rozpravy hlásím a navrhuji ještě jednou usnesení v tomto znění: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2013 podle sněmovního tisku 284.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Hlásí se někdo další do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, v tom případě podrobnou rozpravu končím. Chcete si vzít závěrečné slovo, pane zpravodaji. Není tomu tak.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl přednesen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu usnesení?

    Hlasování s pořadovým číslem 270, přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro návrh 110, proti 1. Konstatuji, že návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod. Je jím

    Předloženou zprávu projednal volební výbor. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 440/1. Prosím zpravodajku Pavlu Golasowskou. Je mi inzerováno, že se omlouvá, budeme muset změnit zpravodaje, kterým bude pan poslanec Komárek.

    Dal bych odhlasovat, že měníme zpravodaje tohoto tisku z paní poslankyně Pavly Golasowské na pana poslance Komárka.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro změnu zpravodaje tohoto bodu, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s číslem 271, přítomných poslankyň a poslanců je 149, pro návrh 133, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

    Požádám pana zpravodaje, aby nás seznámil s jednáním výboru a přednesl návrh usnesení. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, paní kolegyně Golasowská je na zahraniční cestě, je řádně omluvena. Předem mi předala svou podrobnou zpravodajskou zprávu. Uvedu teď jen její hlavní body.

    Volební výbor se zabýval zprávou o činnosti Českého rozhlasu v roce 2014 podrobně, podobně jako zprávou z roku 2013. Není stoprocentně spokojen. Byly výhrady k tomu, že zpráva je příliš popisná. Byly výhrady k tomu, že rada není dostatečně silným partnerem generálnímu řediteli. Byly výhrady týkající se toho, že zpráva neobsahuje srovnání s předchozími lety. To byly hlavní výhrady, které jsem shrnul. Leč výbor potom jednomyslně doporučil Poslanecké sněmovně tuto zprávu schválit.

    V podrobné rozpravě si dovolím přednést příslušný návrh usnesení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu. Eviduji zde přihlášku pana poslance Kudely. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, seznámil jsem se s Výroční zprávou o činnosti Českého rozhlasu za rok 2014. Zaujala mě věta ohledně digitalizace rozhlasového vysílání, která zněla v duchu: digitální rozhlasové vysílání probíhalo v obdobném rozsahu jako v roce předcházejícím. Český rozhlas by měl být lídrem v digitalizaci rozhlasového vysílání. V televizním vysílání se už bavíme v současné době o systému DVB-T2, který doufám co nejdříve bude spuštěn, a v rozhlasovém vysílání jsme ještě neopustili formu analogovou. Přitom víme, že tato digitální forma by mohla podstatným způsobem snížit i náklady rozhlasového vysílání pro Český rozhlas, který tyto náklady financuje z koncesionářských poplatků, tudíž svým způsobem z veřejného statku.

    Proto chci požádat náš volební výbor, který dohlíží i na činnost Českého rozhlasu, aby se ve své činnosti zaměřil i na tuto oblast, protože Český rozhlas svou funkci lídra v digitalizaci rozhlasového vysílání podle mě neplní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho neeviduji, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Než otevřu podrobnou rozpravu, chci se zeptat, zda si chcete vzít závěrečné slovo, pane zpravodaji. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. Eviduji vaši přihlášku, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Dovolím si navrhnout Sněmovně usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2014 dle sněmovního tisku 440. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Táži se, pane zpravodaji, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě dám rovnou hlasovat o návrhu usnesení.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl přednesen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 272, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro návrh 110, proti 1. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat.

    Děkuji vám, pane zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod našeho jednání. Tím je

    Předloženou zprávu projednal volební výbor. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 419/1. Prosím zpravodaje pana poslance Jana Chvojku, aby nás o jednání výboru informoval a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Je to už delší doba, kdy se volební výbor sešel k tomuto bodu. Dne 6. května projednal tuto zprávu a přijal k ní toto usnesení č. 85 na své 22. schůzi. Usnesení zní:

    Volební výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Bc. Ivana Krejčího, zpravodajské zprávě poslance Jana Chvojky a po rozpravě:

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Zprávu o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2014 dle sněmovního tisku 419; ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a požádám vás, abyste zaujal pozici u stolku zpravodajů.

    Otevírám všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho neeviduji, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo, pane zpravodaji, předtím, než otevřu podrobnou rozpravu. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobně a já vás tedy požádám, abyste přečetl návrh usnesení, o kterém pak budeme hlasovat. V podrobné rozpravě musí zaznít návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat.

  • Poslanec Jan Chvojka: Dobře, děkuji. Usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje zprávu o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2014 dle sněmovního tisku 419." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, je tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Chci se zeptat, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme rovnou k hlasování o návrhu usnesení tak, jak jste ho přečetl.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl přednesen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 273, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro návrh 137, proti 2. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod a tím je

    Tento sněmovní tisk projednal hospodářský výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 344/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru poslanec Vlastimil Vozka a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážená Poslanecká sněmovno, v souladu se zákonem Energetický regulační úřad předložil zprávu Poslanecké sněmovně za rok 2013 ve sněmovním tisku 344. Hospodářský výbor podrobně projednal a přijal usnesení, s jehož závěry a doporučením vás seznámím v podrobné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho neeviduji, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Chcete si vzít závěrečné slovo? Ne. V tom případě přistoupíme k rozpravě podrobné. Eviduji vaši přihlášku, pane zpravodaji. Prosím.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji. Hospodářský výbor ve svém sněmovním tisku 344/1 doporučuje přijmout Poslanecké sněmovně následující usnesení:

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, na chvíli vás přeruším. Požádám, abyste v případě, že potřebujete něco řešit, šli do předsálí, aby všichni věděli, jak zní návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat. Já vám za to děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji. Takže návrh je: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu za rok 2013, sněmovní tisk 344." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování o navrženém usnesení.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak bylo předneseno, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 274, přihlášeno je 152 poslanců a poslankyň, pro návrh 127, proti žádný. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod.

    Prosím, aby se slova ujala předsedkyně petičního výboru poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová a předloženou zprávu uvedla. (Hlasy z pléna: Je omluvena.) Dobře. Eviduji, že se paní poslankyně omlouvá, v tom případě budeme muset změnit zpravodaje. Dám o tom hlasovat.

    Dávám hlasovat o změně zpravodaje tohoto bodu, resp. zpravodajky, kterou bude paní poslankyně Strnadlová.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, že bude změněn zpravodaj tohoto tisku, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 275, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro návrh 133 poslankyň a poslanců, proti 2. Konstatuji, že byl vysloven souhlas, byla změněna zpravodajka.

    Prosím, ujměte se slova.

  • Poslankyně Miroslava Strnadlová: Děkuji, pane předsedající. Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. do 31. 12. 2014.

    Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky obdržela v tomto období celkem 18 petic.

    Největší počet podpisů, 42 554, byl shromážděn k návrhu zákona o Národním parku Šumava. Petenti požadovali, aby senátní návrh zákona byl zamítnut.

    Velký počet občanů, 24 520, nesouhlasil s přiznáním výkonu zvláštních práv náboženské organizaci Ústředí muslimských obcí.

    Závažnou petiční akcí v tomto období byla také petice za odvoz veškeré munice a nebezpečného materiálu z areálu bývalých vojenských skladů v katastru obcí Vlachovice a Vrbětice.

    Při vyřizování petic se postupuje podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, a zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

    85. usnesení petičního výboru z 15. schůze dne 3. března 2015 ke zprávě o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsob vyřízení za období od 1. 7. do 31. 12. 2014:

    Petiční výbor

    I. schvaluje předloženou zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. do 31. 12. 2014;

    II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsob vyřízení za období od 1. 7. do 31. 12. 2014;

    III. zmocňuje předsedkyni výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu a předloženou zprávu odůvodnila.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám moc děkuji a požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Otevírám všeobecnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Neeviduji, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Chci se zeptat, zda si vezmete závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní tedy přistoupíme k rozpravě podrobné. Požádám vás, paní zpravodajko, abyste načetla návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat. ***

  • Poslankyně Miroslava Strnadlová: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak byl přednesen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu usnesení?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 276, přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro návrh 142, proti žádný. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod.

    Předloženou zprávu projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 436/1. K tomuto bodu jste zároveň obdrželi sněmovní dokument pod číslem 2233, který obsahuje usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu č. 94 z jeho 14. schůze ze dne 23. dubna 2015.

    Prosím zpravodajku paní poslankyni Annu Putnovou, aby nás o jednání výboru informovala a přednesla návrhy usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kontrolním orgánem Technologické agentury České republiky je Kontrolní rada, která sleduje naplňování základní filozofie a poslání Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada především dohlíží na hospodaření Technologické agentury s majetkem státu. Kontrolní rada předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti.

    Předseda Kontrolní rady Technologické agentury České republiky předložil řádně Zprávu o činnosti Kontrolní rady za rok 2014 spolu s hodnocením plněných úkonů, jedná se o sněmovní tisk číslo 436, ze kterého jasně vyplývá, že v předmětném období plnila Kontrolní rada Technologické agentury České republiky všechny své zákonné povinnosti. Zpráva předložená předsedou Kontrolní rady byla projednána 23. 4. 2015 na 14. schůzi výboru pro vědu vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a bylo přijato usnesení, kterým výbor doporučuje Sněmovně vyslovit souhlas s touto zprávou. Usnesení výboru máte k dispozici jako tisk 436/1.

    Přílohou zprávy je rovněž návrh odměn členů Kontrolní rady Technologické agentury České republiky za jejich celoroční práci, který byl také uveden na schůzi výboru, a po zdůvodnění bylo přijato usnesení, které rovněž doporučuje Sněmovně přijmout návrhy odměn. Jedná se o sněmovní dokument číslo 2233.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní zpravodajko. Otevírám všeobecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím, v tom případě všeobecnou rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo předtím, než otevřu podrobnou rozpravu. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. Eviduji vaši přihlášku. Prosím, načtěte návrhy usnesení, o kterých pak budeme hlasovat.

  • Poslankyně Anna Putnová: V rámci jednoho bodu máme dvě usnesení, čili budeme hlasovat tato usnesení samostatně.

    Usnesení ze dne 23. dubna 2015: Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas se Zprávou o činnosti Kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2014.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě ke sněmovnímu tisku (dokumentu) 2233 je usnesení, že výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijal toto usnesení, které stanoví odměny. (Zpravodajka: Musí být dvě hlasování.) Ano, paní zpravodajko, musíme hlasovat dvakrát, ale obě usnesení musí být načtena v podrobné rozpravě a poté dám hlasovat jednotlivě.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobře. Další usnesení, které se týká odměn členů Kontrolní rady Technologické agentury České republiky zní takto:

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení: Poslanecká sněmovna stanoví dle § 36a odst. 8 zákona č. 132/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje v platném znění, výši odměn členům Kontrolní rady Technologické agentury České republiky takto: profesor Petr Štěpánek 98 900, inženýr Milan Holl 79 000, profesorka Jiřina Jílková 22 200, profesor Ladislav Musílek 87 900, doktor Karel Novák 80 800, profesor Josef Psutka 85 800, profesorka Jana Stávková 18 700, magistr Michal Šedivý 79 400, profesor Pavel Václavek 76 300, profesor Petr Vavřín 71 100. Bavíme se o korunách českých. (Velký hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se někdo další hlásí v podrobné rozpravě. Nikoho neeviduji. V tom případě končím podrobnou rozpravu. Táži se vás, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat o návrzích tak, jak byly načteny. Přečtu pouze návrh usnesení v jednotlivých dokumentech, abych je zde necitoval znovu opakovaně.

    Jak zazněl návrh, budeme hlasovat odděleně o jednotlivých návrzích. Táži se, zda někdo vznáší námitku proti postupu hlasování. Nikoho nevidím. V tom případě budeme hlasovat odděleně.

    První budeme hlasovat návrh usnesení obsažený ve sněmovním tisku 436/1.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak byl předložen. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 277, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 138, proti žádný. S tímto usnesením byl vysloven souhlas.

    Jako druhý budeme hlasovat návrh usnesení obsažený ve sněmovním dokumentu 2233.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 278, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 137, proti nikdo. I s tímto návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Konstatuji tedy, že byly schváleny oba návrhy usnesení. Děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod a tím je

    Konstatuji, že zprávu projednal rozpočtový výbor a usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 439/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Josef Uhlík a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočtový výbor na 22. schůzi dne 22. dubna 2015 přijal ke Zprávě o činnosti finančního arbitra za rok 2014 usnesení číslo 228. S usnesením vás seznámím v podrobné rozpravě. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím, v tom případě všeobecnou rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo předtím, než otevřu podrobnou rozpravu. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. Eviduji vaši přihlášku, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Josef Uhlík: Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu o činnosti finančního arbitra za rok 2014."

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a táži se, zda někdo další se hlásí v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, v tom případě podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo, pane zpravodaji. Není tomu tak. V tom případě dám hlasovat o návrhu usnesení tak, jak bylo přečteno.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl přednesen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 279, je přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 139, proti žádný. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

    Děkuji vám, pane zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod.

    Tento sněmovní tisk projednal hospodářský výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 481/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jiří Valenta a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hospodářský výbor Výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2014, sněmovní tisk 481, na své schůzi z 3. června tohoto roku zprávu projednal a s usnesením vás seznámím podrobněji v podrobné rozpravě, až ji otevřete.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím. V tom případě končím všeobecnou rozpravu. Chcete si vzít závěrečné slovo než otevřu podrobnou rozpravu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. Eviduji vaši přihlášku, pane zpravodaji, tak vás požádám, abyste přednesl návrh usnesení.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Ještě jednou, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru ze 22. schůze ze dne 3. června roku 2015 k Výroční zprávě Českého telekomunikačního úřadu za rok 2014, sněmovní tisk 481.

    Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí výkladu náměstka předsedy rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Valenty a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2014."

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo, pane zpravodaji. Není tomu tak. Takže návrh usnesení byl přečten. Myslím si že o něm můžeme dát hlasovat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak byl přednesen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 280, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 139, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen, a tím končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod našeho jednání a tím je

    K tomu bodu vám byl rozdán na lavice písemný podklad. Prosím zástupce poslaneckých klubů ODS, ANO, KDU-ČSL a KSČM, aby se postupně ujali slova a vyjádřili se k předloženému návrhu. Začneme tedy v pořadí, jak jsem přečetl, nejprve zástupce ODS. (V sále je trvalý hluk.) Žádám zástupce, aby se vyjádřili k předloženému návrhu, zda s ním souhlasí, nebo nesouhlasí.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak my bychom rádi seděli ve vládních lavicích, teď to momentálně není možné, tak se vypořádáme s tím, že zůstaneme na svých místech. Úplně ten požadavek nechápu. My jsme žádnou změnu nenavrhovali, ale kdybyste chtěli, tak my jsme připraveni to tady obsadit. (Smích a potlesk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím zástupce hnutí ANO.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezký večer. Za náš klub souhlasíme s tímto návrhem. My jsme tam jednu drobnou změnu měli, takže děkujeme a souhlasíme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. KDU-ČSL.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý večer. Souhlasíme s tímto návrhem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a prosím zástupce KSČM.

  • Poslanec Alexander Černý: My rovněž nemáme žádné připomínky. Vyhovuje nám to tak, jak to je.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Přistoupíme k podrobné rozpravě. Táži se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.

    Každopádně je potřeba, abychom načetli usnesení, to znamená, já bych požádal některého z pánů ministrů nebo paní ministryň, aby vystoupili, aby byla otevřena podrobná rozprava a bylo možné načíst návrh usnesení.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Sice dáma má přednost, ale my jsme se dohodli, že rozpravu otevřu já, takže tímto ji otevírám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám kolegu Filipa, aby přednesl návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Paní a pánové, navrhuji usnesení: "Poslanecká sněmovna mění své usnesení č. 22 ze 4. prosince 2013 a schvaluje zasedací pořádek poslanců v jednacím sále podle předloženého návrhu, který tvoří přílohu tohoto usnesení." Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím a dám hlasovat o usnesení tak, jak bylo předneseno.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak bylo přečteno, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 281, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 144, proti 2. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Prosím předsedu této komise pana poslance Daniela Korteho, aby předložený sněmovní dokument uvedl a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, ujměte se slova.

  • Poslanec Daniel Korte: Pane předsedající, děkuji za slovo. Musím říci, že jsem nadšen, že Zpráva o činnosti komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití odposlechů, záznamů telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací za rok 2014 přišla na pořad jednání Poslanecké sněmovny již 9. července v 20.39. A to je prosím bez ironie. Protože poslední zpráva o činnosti této komise byla projednávána, byla to zpráva za rok 2011, na jaře roku 2012. Takže já jsem rád, že Poslanecká sněmovna má zájem o činnost této komise. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, nerad vám vstupuji do řeči, ale požádám kolegyně a kolegy o zklidnění. Byť se jedná o poslední bod, Sněmovna stále ještě jedná. Věnujte pozornost tomu, co se přednáší, je to důležitý bod. Děkuji za to, že to budete respektovat.

    Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. K 1. 1. roku 2012 vznikla Generální inspekce bezpečnostních sborů a Poslanecká sněmovně se rozhodla zřídit si zvláštní stálou komisi na kontrolu tohoto sboru, takže teoreticky vzato tato stálá komise by měla mít méně práce, ale fakticky se ukazuje, že to tak není, jak dokazuje předložená zpráva.

    Já přesto, protože vidím, že vás to zajímá, tak si dovolím říci několik obecných slov. (V sále je silně rušno, poslanci se baví a řečníka příliš nesledují.)

    Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je závažným zásahem do základních lidských práv odposlouchávaného občana. Je to zásah do práva na soukromí podle článku 7 Listiny základních práv a svobod - pane předsedo Hamáčku - nedotknutelnosti obydlí podle článku 12 - pane předsedo Hamáčku - a práva na tajemství zpráv podávaných telefonem podle článku 13 - pane předsedo Hamáčku, vaším prostřednictvím (k předsedajícímu.). Děkuji.

    Prolomení těchto práv je striktně reglementováno zákonem. K takovému zásahu může dojít pouze za podmínek paragrafu 88 trestního řádu, avšak vždy, to zdůrazňuji, při tom musí být šetřena podstata a smysl práv odposlouchávaného občana.

    Pane předsedající, já chápu, že levou část našeho spektra lidská práva příliš nezajímají. Je to tradice.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane kolego Korte, opakovaně jsem vyzýval kolegyně a kolegy ke ztišení. Předpokládám, že moji výzvu slyšeli a zachovají se podle toho. (Hluk v sále se příliš nesnížil.)

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. A nyní já velice lituji, že tady není pan ministr spravedlnosti k tomu, co vám chci říci, ale je zde pan místopředseda vlády. Já předpokládám, že mu to vyřídí.

    Kromě splnění podmínek uvedených v paragrafu 88 trestního řádu je třeba posuzovat i zvláštní okolnosti případu z hlediska přiměřenosti odposlechu k sledovanému účelu, stejně tak jako i to, že by měl každý, do jehož práv bylo odposlechem zasaženo, mít právo na soudní přezkoumání zákonnosti nařízeného odposlechu, nestanoví-li zákon závažné důvody, proč by mu to právo mělo být odepřeno.

    S tím souvisí informační povinnost orgánu, který pravomocně ukončil řízení, to jest Policie České republiky, příslušný státní zástupce, příslušný soud, sdělit odposlouchávané osobě, že byla odposlouchávána, aby mohla podat eventuálně stížnost na nezákonnost tohoto odposlechu. Tato povinnost je plněna, jak jsme zjistili, značně voluntaristicky, respektive je zcela ignorována, neboť nikdo tuto povinnost nekontroluje, tudíž ji nikdo nevymáhá, a v důsledku toho se dotyčný o odposlechu vůbec nedozví a nemůže si stěžovat. A kde není žalobce, není soudce. Je zde i nejasný výklad - prosím, abyste tato slova pečlivě vyřídil panu ministru spravedlnosti - paragrafu 88 odst. 9, který stanoví výjimky z této informační povinnosti.

    Dámy a pánové, komise nekontroluje meritorně prolomení oněch práv, jak jsem o tom mluvil v úvodu, ale pouze procedury, to jest zákonnosti postupu Policie České republiky. A já jsem velmi potěšen, že mohu konstatovat, že komise při všech svých kontrolních úkonech, ve všech jednotlivých případech mohla konstatovat, že zákon porušen nebyl, což znamená že příslušný útvar Policie České republiky, to jest Útvar zvláštních činností, pracuje tak, jak pracovat má.

    Já vám děkuji za pozornost a prosím ctěnou Poslaneckou sněmovnu, aby vzala tuto zprávu na vědomí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Eviduji zde faktickou poznámku pana vicepremiéra Bělobrádka. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl poprosit vaším prostřednictvím pana poslance Korteho. Já už jsem starší pán, mám sklerózu, dokonce i roztroušenou, tak jestli byste mi ty připomínky mohl předat v písemné formě a já je panu ministrovi rád předám. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášku do rozpravy... Pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nedá mi to malé edukační okénko, ale kvůli tomu jsem se nehlásil. Existuje stenozáznam. Bezesporu parlamentní tajemníci, asistenti a mnoho dalších lidí jsou schopni si to z toho stenozáznamu vytáhnout a sdělit to v písemné podobě panu vicepremiérovi.

    Ale kvůli tomu jsem se nehlásil. Já bych chtěl požádat předsedu této komise pana kolegu Korteho, aby na září, pokud možno, připravil podklady pro řádný bod jednání Poslanecké sněmovny, protože přestože už je relativně pozdě, ta informace, která se opakuje, není úplně nová. Že stát neplní své informační povinnosti v tak závažném prolomení osobnostních práv, jako jsou odposlechy, je mimořádně alarmující. Nemyslím si, že dneska bez podkladů bychom měli o tom jednat, ale myslím, že bychom měli dostat statistiky. Myslím, že statistická čísla nám postačí k tomu, abychom věděli, zda je potřeba úpravy zákona. A pokud to nikdo nevymáhá, tak stanovit, kdo má vymáhat plnění této povinnosti, protože to je neslýchané, aby stát odposlouchával občana, měl povinnost ho informovat o tom, že odposlech proběhl, aby se občan mohl případně bránit, a stát tak nečiní. To je jasné bezpráví a měli bychom pokud možno tomu zabránit.

    Takže mám prosbu, bez nějakého usnesení, aby pan předseda této komise na září na příští jednání Poslanecké sněmovny připravil tento bod, ať o tom můžeme podrobně debatovat. Myslím, že u toho by měl být ministr spravedlnosti, případně ministr vnitra. A pokud vyplyne nějaká potřeba změny legislativy k tomu, abychom lépe ochránili soukromí občanů, pokud vyplyne, já na to nejsem odborník, tak jsme připraveni jako náš klub se na tom intenzivně podílet, abychom tu nápravu prostě zjednali. Není možné, aby stát neplnil své povinnosti v tak citlivé otázce. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Novotný. Máte slovo. ***

  • Poslanec Josef Novotný: Pěkný večer, dámy a pánové. Já se chci k tomu zdůraznění významu tohoto bodu připojit. A k tomu, co zmínil pan kolega Stanjura, to jest k těm statistikám, chci upřesnit, že samozřejmě existují statistiky toho, v jakém objemu se odposlechy odehrávají. Ale logicky ve chvíli, kdy neexistuje systém kontroly, tak neexistují v podstatě žádná statistická čísla, v jaké míře dochází k informování či ne. Komise si díky iniciativě pana předsedy Korteho v tomhle směru i dopisovala s předchůdkyněmi a předchůdci dnešního ministra spravedlnosti. Je potřeba říct, že ty odpovědi úplně neodrážely vůli ministerstva se tímto problémem zabývat. Spíše to vypadalo jako vyjádření lhostejnosti k této situaci. Neboli statistiky, které jsou k dispozici, se týkají skutečně objemu realizovaných odposlechů, ale o tom, v jaké míře je plněna ona povinnost informování, v tuto chvíli nejsme schopni říct vůbec nic. Považuji to opravdu za alarmující, protože to znamená, že jsme schopni zkontrolovat naplnění formálních náležitostí jednoho z největších zásahů do soukromí občanů, ale nejsme schopni vůbec nic říct o kontrolním mechanismu důvodnosti těchto zásahů.

    Takže se plně připojuji k tomu, že je to naprosto zásadní téma zejména v dnešní atmosféře v České republice.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek a po něm pan zpravodaj. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, pan předseda komise Korte tady hovořil o zákonné povinnosti informovat odposlouchávanou osobu o skutečnosti, že byla odposlouchávána. Vzhledem k vyvíjející se společenské situaci dávám na zvážení, zda by ta informace neměla znít tak, že odposlouchávaná osoba bude informována o tom, že byla odposlouchávána také legálně. Tak jako my se na rozpočtovém výboru snažíme dobrat procenta šedé ekonomiky, která se podílí na hrubém domácím produktu země, zda by komise nezjistila dobrat se od příslušných složek informací, jaké procento tak asi nelegálních odposlechů realizovaných jednotlivými bezpečnostními divizemi některých soukromých firem může za současné situace představovat procento odposlechů v zemi. Myslím si, že je to téma, kterému bychom se měli věnovat. Nejsou pouze legální odposlechy, jsou také nelegální.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní se hlásí do rozpravy pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Navážu na pana kolegu Kalouska. V této Sněmovně je zvyk, že se některé body neprojednávají bez přítomnosti konkrétního člena vlády, že tam je nějaký vztah k té věci, osobní zkušenosti. Myslím, že tento bod, který se týká obecně šmírování a nelegálního šmírování, nemůžeme probírat bez pana poslance Šincla a bez sdělení jeho osobních zkušeností. Takže dávám procedurální návrh, abychom tento bod přerušili do příchodu pana poslance Šincla. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy. Ještě zavolám kolegyně a kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto předložený procedurální návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 282. Přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 76. Návrh byl zamítnut, to znamená pokračujeme dál v projednávání tohoto bodu.

    Táži se - eviduji přihlášku, faktickou poznámku pana poslance Jandáka. Hlásíte se? Nikoliv, dobře. Nyní se tedy hlásí pan zpravodaj.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, musím říci, že děkuji za tuto diskusi a za podněty, které vznesl pan předseda Stanjura. Pan kolega Novotný věcně odpověděl. Jednoduše se dá odpovědět tak, že žádná evidence se nevede, tudíž žádná statistika nemůže existovat. My se rok a půl snažíme přimět Ministerstvo spravedlnosti, aby laskavě s tím něco udělalo, takže já to vnímám jako výraznou pomoc a podporu naší aktivitě.

    Pokud jde o ilegální odposlechy, ano, to samozřejmě také vnímáme jako problém. A bude to otázka zákona o bezpečnostních činnostech, máme to v tisku a budeme to projednávat na podzim. Rozhodně tato kontrola tam musí být zavedena.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou pan poslanec Klučka. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Budu stručný. Já jenom prosím, abychom si uvědomili, že ta informace se týká pouze odposlechů, které nebyly využity v trestním řízení. Netýká se to všech odposlechů, které jsou prováděny. Pokud jde o ty ilegální, naše komise nemá pravomoc vstupovat do věcí operátorů a dalších věcí souvisejících s telekomunikačním provozem. My kontrolujeme útvar zvláštních činností Policie České republiky.

    Abych to ještě trošinku rozšířil, ty odposlechy nejsou jediným problémem. Máme sledování osob a operativní techniku. Možná bude dobré legislativně i tuhle tu oblast nějakým způsobem znázornit v návaznosti na to, co mluvíme o odposleších. Ale to je věc, na které budeme dále pracovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě všeobecnou rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít předtím, než otevřu podrobnou rozpravu, závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. Uděluji vám slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o činnosti stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití odposlechů, záznamů telekomunikačního provozu k použití sledování osob a věcí a rušení elektronických komunikací, dle sněmovního dokumentu 2210."