• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 29. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Zatím vás chci informovat, že pan poslanec Adam hlasuje s kartou číslo 20 a pan poslanec Rykala s kartou číslo 31.

    O omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a členové vlády: paní poslankyně Bebarová-Rujbrová - zahraniční cesta, paní poslankyně Dobešová - zahraniční cesta, pan poslanec Fiala - rodinné důvody, pan místopředseda Gazdík od půl třetí - osobní důvody, paní poslankyně Golasowská - osobní důvody, pan poslanec Kádner - rodinné důvody, pan poslanec Komárek z dopoledního jednání - zdravotní důvody, pan poslanec Kostřica - zdravotní důvody, paní poslankyně Marková - rodinné důvody, pan poslanec Josef Novotný od desáté hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Okleštěk - zdravotní důvody, pan poslanec Šenfeld z dopoledního jednání - rodinné důvody, pan poslanec Šincl - zahraniční cesta, pan poslanec Vácha - pracovní důvody, paní poslankyně Válková - zdravotní důvody, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Ženíšek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Chovanec do 11. hodiny - pracovní důvody, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček - pracovní důvody, pan ministr Ťok - pracovní důvody a pan ministr Jurečka do desáté hodiny - rovněž pracovní důvody. Tolik tedy omluvy.

    Dnešní jednací den bychom měli zahájit pevně zařazenými body z bloku třetích čtení, což jsou body 116, 131, 132, 117, 118, 122, 125, a potom máme další pevně zařazené body 18, 11, 12, 13, 15 a 14.

    Pan poslanec Tejc má náhradní kartu číslo 6.

    Registruji žádost pana předsedy Faltýnka, který chce vystoupit. Prosím, máte slovo. Prosím o klid, abychom všichni slyšeli, co chce pan předseda Faltýnek navrhnout.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobrý den, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi poprosit o následující věci týkající se pořadu dnešní schůze. Chtěl bych vás poprosit o vyřazení bodu číslo 122, je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jedná se o sněmovní tisk 414, třetí čtení. A dále prosím o pevné zařazení bodu 30, je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353, o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 512, prvé čtení, na dnes po třetích čteních. Je to v podstatě transpozice evropské směrnice, zvyšování daně na tabák. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Kolega Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolím si navrhnout také jednu změnu pořadu schůze, a to vyřazení bodu 11, což je vládní návrh zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, sněmovní tisk 408, z této schůze. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Pokud ne, tak si jenom ještě s panem předsedou Faltýnkem upřesním - vyřadit 122 a zařadit...

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Sněmovní tisk 512.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, řešil jsem tady ještě jednu věc, takže jsem úplně neslyšel. Zařadit tisk 512. (Ano.) Pouze do programu schůze.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dnes po třetích čteních.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. To by tedy znamenalo před registr smluv. (Ano.) Výborně, tak je to jasné.

    Pokud se nikdo další nehlásí, tak tedy rozhodneme hlasováním. Ještě kolega Sklenák?

  • Poslanec Roman Sklenák: Dovolím si požádat o přestávku deset minut na poradu klubu. Děkuji za pochopení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, sejdeme se v 9 hodin 15 minut. Přerušuji do té doby jednání schůze.

    (Jednání přerušeno v 9.05 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, lhůta na poradu jak klubu sociální demokracie, tak klubu ANO uplynula, a budeme tedy pokračovat. Jenom zopakuji, že zde padly tři návrhy - návrh na vyřazení bodu 122, návrh na zařazení tisku 512 před bod 18 a návrh na vyřazení bodu 11. V tom případě budeme hlasovat. Ještě přivolám kolegy z předsálí.

    První návrh, o kterém rozhodneme hlasováním, je návrh kolegy Faltýnka, aby byl z pořadu této schůze vyřazen bod 122.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. - Já se omlouvám, toto hlasování prohlašuji za zmatečné, protože pan ministr obrany reklamuje hlasovací zařízení. Toto hlasování je zmatečné. Prosím techniku, aby zkontrolovala hlasovací zařízení pana ministra obrany. (Chvíli čeká.) Už je to v pořádku, takže budeme opakovat hlasování.

    Znovu upozorňuji, že hlasujeme o vyřazení bodu 122.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 193, přihlášeno je 163, pro 85, proti 32. Tento návrh byl přijat.

    Kolega Faltýnek navrhoval, aby tisk 512 byl zařazen pevně před bod 18, před registr smluv.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 194, přihlášeno je 166, pro 100, proti 18. Tento návrh byl přijat.

    Pan předseda Sklenák navrhuje vyřadit bod 11.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 195, přihlášeno 166, pro 112, proti 1. Tento návrh byl také přijat.

    Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které padly k pořadu schůze, a můžeme tedy přikročit k projednávání bodů tak, jak byly na dnešek pevně zařazeny. Otevírám bod

    Prosím pana předsedu vlády a zpravodaje pana poslance Bezecného, aby zaujali místo u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 400/5. Ten vám byl doručen 16. června. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 400/6.

    Zeptám se pana premiéra, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu. Do rozpravy nemám žádnou přihlášku, rozpravu končím. Zeptám se pana předsedy vlády, zda si přeje závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj - přeje si závěrečné slovo? Také si nepřeje závěrečné slovo.

    V tom případě přikročíme k hlasování. Já prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou a poté aby přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil stanoviska. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, garanční výbor na svém zasedání 24. 6. 2015 doporučil následující proceduru hlasování. Neboť byl předložen pouze jeden pozměňovací návrh kolegy Korteho, je procedura velmi jednoduchá. Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegy Korteho předloženém pod číslem 400/5. Máte ho v materiálech pod číslem 400/5. Poté budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To je tedy velmi jednoduchá procedura, asi není třeba o ní hlasovat, takže rovnou přistoupíme k hlasování. Prosím tedy o přednesení pozměňovacího návrhu a o vaše stanovisko.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Pozměňovací návrh kolegy Korteho, jak jsem říkal, je obsažen v tisku 400/5. Myslím, že jste měli čas se s ním seznámit. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující. (Stanovisko premiéra je negativní.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, dvakrát negativní. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento pozměňovací návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 196, přihlášeno je 165, pro 22, proti 121. Tento návrh nebyl přijat.

    V tom případě budeme hlasovat o návrhu zákona jako o celku. Je to tak, pane zpravodaji? Ano.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 400. (Stanovisko garančního výboru i premiéra je souhlasné.)

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 197, přihlášeno je 167, pro 142, proti 19. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem

    Pan ministr životního prostředí je již na místě a ještě prosím pana zpravodaje, pana poslance Josefa Nekla. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 399/4. Doručeny byly 17. června. Usnesení garančního výboru máte jako tisk 399/5.

    Zeptám se pana navrhovatele, pana ministra - nepřeje si vystoupit před otevřením rozpravy, tak tímto rozpravu otevírám. Mám zde jednu přihlášku pana poslance Zahradníka. (Chvilka čekání.) Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, děkuji, omlouvám se, nečekal jsem tak rychlý průběh.

    Já vystupuji proto, že jsem k tomuto návrhu předložil pozměňovací návrh spočívající v poměrně jednoduchém procesu vypuštění v první části § 31 odst. 3, tak jak je uvedeno ve sněmovním tisku 399/4. Nejprve bych chtěl svůj návrh zdůvodnit.

    Návrh spočívá ve vypuštění paragrafu, který říká, že zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie by měla zpracovávat pověřená právnická osoba. Přitom krajské úřady jsou podle zákona o úřednících č. 312/2002 Sb. vybaveny kvalifikovanými úředníky, kteří z větší části získali nebo složili zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, a jsou tedy schopni tyto posudky vytvářet sami vlastními silami. Proto tedy navrhuji, aby tento paragraf byl vypuštěn.

    Setkáváme se poměrně stále častěji s tím, že nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu zjišťují, že státní instituce nebo instituce veřejné správy, které jsou vybaveny patřičně kvalifikovanými úředníky, zadávají různé posudky nebo hodnocení nebo vypracovávání zpráv vnějším institucím, a pak jsou za to patřičně postihovány, dokonce někdy i v soudním řízení.

    Vzhledem k tomu, že jsem konzultoval tento svůj návrh s Krajským úřadem Jihočeského kraje, který vyslovil podpůrné stanovisko, tak jsem si dovolil tento svůj návrh předložit. A vzhledem k tomu, že je potřeba ještě také provést legislativně technické úpravy, tak jsem konzultoval s legislativním odborem, a na základě té konzultace si nyní dovoluji přečíst legislativně technické úpravy související s mým návrhem.

    Za prvé, v části první návrhu zákona v § 49 odst. 3 se slova "a jeho posudku" zrušují.

    Za druhé, v části druhé návrhu zákona v § 57 položka 102 včetně poznámky pod čarou číslo 80 zní: "Položka 102: Přijetí žádosti o schválení, odkaz 80, a) návrhu bezpečnostního programu prevence závažných havárií Kč 40 000, b) aktualizace bezpečnostního programu prevence závažných havárií Kč 20 000, c) návrhu bezpečnostní správy Kč 60 000, d) aktualizace bezpečnostní správy Kč 30 000, e) návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní správy Kč 15 000.

    Odrážka 80 říká, zákon, tento předmětný, o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)".

    Odůvodnění je jednoduché. V případě zrušení tohoto paragrafu odst. 3 bude třeba promítnout některé dopady do dalšího textu zákona.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, zda si přeje závěrečná slova. Pane ministře, závěrečné slovo? Závěrečné slovo není třeba. Pan zpravodaj závěrečné slovo? Také ne.

    V tom případě přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy.

    Ještě než k tomu přistoupíme, omluvím pana ministra Stropnického z pracovních důvodů, a to dnes od 10.30 do 12.00 a od 15.30 do 17.30 a zítra do 11.00. Pan poslance Pfléger se omlouvá dnes mezi 14.30 a 16.00 z pracovních důvodů, paní poslankyně Matušovská se omlouvá od dneška až do 10. 7. z osobních důvodů a pan poslanec Horáček dnes mezi 9.30 a 14.30 z důvodu návštěvy lékaře. Tolik tedy další omluvy.

    Nyní můžeme přistoupit k návrhu procedury. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo. Jako zpravodaj garančního výboru, výboru pro životní prostředí, vám předložím usnesení výboru životního prostředí, kde je navržena i procedura hlasování.

    Garanční výbor se sešel na své 24. schůzi dne 24. června a doporučuje Poslanecké sněmovně ve třetím čtení hlasovat tímto způsobem. Byly projednány návrhy legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, předneseny ve třetím čtení, a budou tedy ve třetím čtení předneseny. Tyto návrhy jsou v tisku 399/4 pod bodem A, tzn. v prvé řadě budeme hlasovat o návrzích pod bodem B, poté budeme hlasovat o návrhu pod bodem A, poté budeme hlasovat o návrhu pod bodem B, návrh, který přednesl pan poslanec Zahradník, a pokud tento návrh projde, tak odhlasujeme technicko-legislativní úpravy, vzešlé z tohoto odhlasovaného návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: No to bych spíše udělal obráceně. Já bych se držel toho, co je v usnesení výboru pro životní prostředí. Nejprve bych nechal hlasovat o legislativně technických úpravách, tak jak byly předneseny panem poslancem Zahradníkem, potom bych nechal hlasovat o návrzích pod bodem A. Pouze otázka zní, zda můžeme hlasovat najednou, nebo zda někdo požaduje hlasování po jednotlivých bodech.

    Poté o návrhu pana poslance Zahradníka, který je uveden pod bodem B, a poté bych nechal hlasovat o návrhu zákona jako o celku. Je to takto akceptovatelné, pane zpravodaji? (Zpravodaj: Je to akceptovatelné.)

    Zeptám se, zda má někdo jiný návrh postupu, než jsem teď přednesl na mikrofon. Pokud tomu tak není, tak stejně pro jistotu nechám hlasovat o tom, že budeme postupovat podle této procedury.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování 198, přihlášeno 171, pro 163, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Budeme tedy postupovat podle schválené procedury. Nejprve budeme hlasovat o legislativně technických úpravách, ty byly předneseny panem poslancem Zahradníkem. Zeptám se, stanovisko zpravodaje k legislativně technickým úpravám, které byly předneseny. (Ano.) Souhlasné. Pan ministr? Prosím, zapněte si mikrofon. (Stanovisko negativní.) Negativní. Ano. S přednostním právem pan předseda klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Už jsem k tomu vystupoval několikrát. Pane ministře, to je legislativně technická úprava, to negativní. Když předjímáte hlasování. Co když ten pozměňovací návrh pak projde bez legislativně technické úpravy? Myslím si, že to není správný postup, že legislativně technickou bychom měli schválit vždycky, a pak, pokud meritorně nesouhlasíme s tím pozměňovacím návrhem, hlasovat proti. Já tomu prostě nerozumím. Skutečně nehlasujeme o obsahu toho pozměňovacího návrhu, ale o tom, aby byl legislativně v pořádku. Pak budeme v příštím hlasování hlasovat o tom návrhu. Pak, když budete proti, je to normální, je to v pořádku. To je všechno, děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobře. Pokud není další žádost o vystoupení, budeme hlasovat o legislativně technických úpravách, tak jak je přednesl pan poslanec Zahradník.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 199, přihlášeno 171, pro 162, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. ***

    Pokročíme tedy k hlasování o návrzích pod bodem A. Zeptám se pana zpravodaje: Můžeme hlasovat najednou? (Zpravodaj: Doporučuji.) A současně tedy i pléna, zda můžeme hlasovat najednou, nebo zda někdo požaduje hlasování po jednotlivých bodech. ***

  • Poslanec Josef Nekl: Doporučuji najednou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Najednou. Je zde požadavek na oddělené hlasování? Není tomu tak. Prosím tedy stanovisko garančního výboru k návrhům pod bodem A. (Zpravodaj doporučuje.) Pan ministr? (Doporučuje.) Dvakrát kladné stanovisko.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 200: přihlášeno je 172, pro 165, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Pokročíme k návrhu pod bodem B. Zeptám se na stanovisko pana zpravodaje. (Garanční výbor nedoporučuje.) Pan ministr? (Stanovisko nesouhlasné.) Dvakrát nesouhlas.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 201: přihlášeno je 172, pro 31, proti 103. Návrh nebyl přijat.

    Jsem přesvědčen, že jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích. Je tomu tak? Můžeme tedy přistoupit k hlasování o celému návrhu zákona.

    Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), podle sněmovního tisku 399, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Prosím stanoviska. Pan zpravodaj? (Doporučuje.) Pan ministr? (Doporučuje.) Dvakrát doporučují.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 202: přihlášeno je 173, pro 165, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh usnesení byl přijat a s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

    Budeme pokračovat bodem

    Pan ministr je na místě, zůstává i pan zpravodaj. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 409/2, doručeny byly 17. června. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 409/3.

    Zeptám se pana ministra, zda chce vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak, prosím, máte slovo, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bude to opravdu velmi krátké. Já se ve svém vystoupení odkážu na komentáře na úvod, který jsem měl při prvním a druhém čtení, a chtěl bych jen poděkovat i výboru pro životní prostředí k vznesení některých pozměňovacích návrhů. A chtěl bych jenom připomenout, že ačkoliv primárně je důvodem té novely zajištění nápravy v reakci na řízení o porušení smlouvy, takzvané infringementové řízení, a celá řada změn s tím souvisejících, tak navrhovaná právní úprava také vymezuje jasně možné způsoby bezhotovostní platby za vykoupený kovový odpad, a to v návaznosti na dojednanou novelu vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Já bych v této souvislosti jenom chtěl říct, že vyhláška přinesla svůj efekt a skutečně za kvartál březen, duben, květen oproti minulému roku došlo k poklesu trestné činnosti související s výkupem kovů až o 60 %. Troufám si říct, že to je také díky té vyhlášce, a proto mě to opravňuje, respektive naplňuje mě to jistým optimismem, že tato jasná úprava v zákoně, tak aby nikdo nemohl tu vyhlášku obcházet, ten efekt přinese. Kromě toho jsou tam také některé věci, které se týkají závěrů z ekoauditu, a některé drobnosti týkající se statistického zjišťování.

    Takže určitě pozměňovací návrhy, které přišly z výboru životního prostředí, jsme velmi pečlivě posoudili, a ty, které máte pod bodem A1 až A12, B1 až B4 a potom pozměňovací návrhy, které se týkají legislativně technických a formálních změn, Ministerstvo životního prostředí podporuje. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, mám zde přihlášku pana poslance Kotta, kterému udělím slovo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Kott: Dobrý den, pane předsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych načetl legislativně technickou úpravu týkající se přečíslování z důvodu nově vkládaných bodů v tomto znění: S ohledem na obsah pozměňovacího návrhu A6, kterým se doplňuje do článku 2 Přechodná ustanovení nový bod číslo 10, prosím o provedení legislativně technické opravy mého návrhu B4 spočívající v přečíslování nově vkládaných bodů do článku 2, a to tak, že namísto "10 a 11" se označují jako "11 a 12".

    Děkuji za pochopení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, tady se setkáváme s další z novel, které přicházejí z Ministerstva životního prostředí a které jsou vynucené tlakem Evropské komise, tedy tlakem onoho nechvalně známého infringementu, z kterého máme strach a kde tedy konáme. Namísto toho, abychom co nejdříve připravili a předložili nový zákon o odpadech, který určitě potřebujeme a který by pomohl celou řadu těchto nejasností, se kterými se potkáváme a které pak musí být řešeny předkládáním poslaneckých návrhů v průběhu prostě projednávání, vyřešit.

    Tady pan ministr promluvil a z jeho projevu jsme mohli vyrozumět, že hlavním bodem této novely je to, že bude možné za kovové odpady platit pouze bezhotovostně. Ono to tak není. Ona tam je celá řada dalších věcí, které jsou důležité. Třeba to, že vlastně se sedimenty a s kaly vytěženými z řek, případně z rybníků, bude nakládáno jako s odpady. Tady pan ministr údajně jednal se správci toků o tom, aby s těmito produkty bylo možné nakládat tak, jako tomu bylo dosud. To znamená, aby je bylo možné použít pro případné prostě stavební aktivity. Tady bych prosil pana ministra, aby to, co přislíbil, bylo nakonec splněno.

    Dalším takovým významným bodem je vlastně zřízení kolektivního systému pro sběr použitých pneumatik. To je úplně nová věc. Zatím se s pneumatikami nakládá tak, že většina z nás, kteří přivezeme své auto do servisu a chceme vyměnit pneumatiky, tak jsme přesvědčeni, že autoservis s těmi pneumatikami nějak naloží, my se pak už o ně dál nestaráme a v té části, kterou platíme potom, je nějaká nákladová položka za jejich likvidaci obsažena. Tady je vytvořen celý kolektivní systém, do kterého budou zainteresováni tedy ti, kteří s pneumatikami nakládají, kteří je dovážejí, kteří s nimi obchodují. Takže to je nová věc. Tady myslím, že tento návrh má významnou podporu obcí, které pak musí řešit otázku, co s těmi různými pneumatikami, které neskončí v tom procesu, který jsem nastínil, ale které jsou pohozeny různě nebo dovezeny nakonec do sběrných dvorů, tak aby bylo možno s nimi nakládat a likvidovat je a aby na jejich likvidaci přispívali ti, kteří předtím na nich vydělali tím, že je nějakým způsobem obchodovali nebo s nimi prostě provedli určité obchody.

    A za třetí to je návrh, ke kterému přečetl legislativně technickou úpravu pan kolega Kott. To je ta část, která se týká kalů, které vznikají z čističek odpadních vod, které vlastně dneska v počtu dvou tisíc jsou v každé obci a které jsou už dneska běžnou součástí našeho života. Tyto čističky produkují kaly, které pokud neobsahují nějaké škodlivé prvky, tak mohou skončit jako hnojivo na polích.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám tady přihlášku pana poslance Kučery. Zeptám se - fakticky, nebo řádně? Fakticky, prosím, máte dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, jenom krátce zareaguji na vystoupení svého předřečníka pana poslanec Zahradníka.

    Skutečně rozumím tomu, že pan ministr Brabec musí reagovat na požadavky Evropské komise. Je ovšem pravdou to, že tady máme za poslední rok tuším třetí novelu zákona o odpadech. To už mi tak správné nepřipadá. To, že do novel jsou načítány poslanecké pozměňovací návrhy, je samozřejmě legitimní. Co mě více neuspokojuje, je to, že z velké části je autorem pozměňovacích návrhů samotné Ministerstvo životního prostředí a předkládá je prostřednictvím poslanců právě do svých novel. Ministerstvo životního prostředí se tak vyhýbá dvěma základním věcem. Za prvé se vyhýbá připomínkovému řízení, které by mělo být v legislativní práci jistě neopomíjeno, a vyhýbá se tady hodnocení dopadů těchto pozměňovacích návrhů, protože tím, že jsou načteny ve druhém čtení, tak obě dvě tyto instituce jsou tímto obejity.

    Chci říct, že zejména odpady jsou pro naše obce jednou z významných nákladových položek. A pokud nejsou skutečně řádně prověřeny dopady na rozpočty, dopady na obce, nejsou řádně vypořádány v připomínkovém řízení, tak to může mít dalekosáhlý dopad. Proto bych se chtěl skutečně připojit ke kolegovi Zahradníkovi a vyzvat Ministerstvo životního prostředí, aby co nejdříve předložilo komplexní novelu zákona o odpadech a neřešilo to těmito pozměňovacími návrhy. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla faktická poznámka pana poslance Kučery. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, a proto rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr? Ano. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Já bych chtěl vaším prostřednictvím, pane předsedo, jenom poděkovat, a to říkám bez vší ironie, svým věrným fanouškům z opozice, kteří mě doprovázejí a určitě mě budou, doufám, doprovázet i další část mé mise na Ministerstvu životního prostředí, panu kolegovi Zahradníkovi i panu kolegovi Kučerovi. Chci je ujistit, že beru v potaz všechny věci, které říkají, i když s některými třeba nesouhlasím, a chci je také ujistit, že věcný záměr nového zákona o odpadech byl schválen. Byl schválen vládou, nyní se intenzivně připravuje paragrafové znění, které by mělo někdy v průběhu září, října přijít do vlády. Takže určitě se už Sněmovna dočká. Já udělám všechno pro to, aby tato novela zákona o odpadech, starého zákona, byla poslední. A souhlasím s tím, že ani já nemám radost z toho, že se díky některým, řekněme, postupně přicházejícím požadavkům Evropské komise zatěžuje Sněmovna opakovanými novelami. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se pana zpravodaje, zda si přeje závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo. Já velmi stručně. Chtěl bych ctěnou Sněmovnu jenom informovat, že tato novela zákona o odpadech vyvolala značnou diskusi na výboru pro životní prostředí, protože původně, jak bylo řečeno, tato novela byla směřována k tomu, aby byly implementovány základní věci z Evropské komise. Přesto bylo předloženo několik závažných pozměňovacích návrhů. Výbor se s tím popral a projednal to, nakonec navrhuje i způsob hlasování. Já bych se jenom chtěl zmínit o posledním, co mluvili kolegové Kučera a Zahradník, pozměňovacím návrhu pana Kotta, ten také vyvolal značnou diskusi ve výboru. Výbor k tomu přijal své stanovisko. A také bych chtěl potvrdit, že určitě je potřeba, abychom co nejrychleji přijali velkou novelu zákona, nový zákon o odpadech, abychom se už nemuseli stále a stále vracet k novelám malým, které u tohoto zákona i postupně ukazují, že by mohl být nepřehledný.

    Jinak tedy můžeme zahájit hlasování o zákonu jako takovém.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To bylo závěrečné slovo pana zpravodaje. Přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím pana zpravodaje, aby nás provedl procedurou.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo.

    Garanční výbor, výbor pro životní prostředí, projednal návrh zákona včetně všech navrhovaných změn, doplňků tohoto zákona. Já navrhuji, abychom jako první hlasovali o legislativně technické úpravě, kterou přednesl na tomto zasedání pan poslanec Kott. Potom abychom hlasovali o návrhu legislativně technických úprav, které byly projednány na výboru pro životní prostředí a jsou v usnesení z 24. schůze pod písmenem C. Potom abychom hlasovali jedním hlasováním o bodech A1 až A12, to je velký doplňující návrh o nakládání s nebezpečnými odpady, balení, pneumatiky a tak dále. Poté abychom rozdělili hlasování pod písmenem B na hlasování B1 a B2, to jsou především kaly, a návrhy pod bodem B3 také jedním hlasováním, pokud nebude vznesena... (Předsedající: Ta byla vznesena, takže je to hlasovatelné.) Byla vznesena, je to hlasovatelné. A potom na závěr konečné hlasování o celém zákonu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se, zda někdo navrhuje jiný postup než garanční výbor. Není tomu tak, takže můžeme přistoupit k hlasování. Je zde žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím. Prosím o novou registraci. Pustíme se do hlasování.

    První je hlasování o legislativně technické úpravě, kterou přednesl pan poslanec Kott, a týká se právě pozměňovacího návrhu B4 Stanovisko pana zpravodaje? (Kladné.) Pan ministr? (Doporučuje.) Dvakrát kladné.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s legislativně technickou úpravou, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 203. Přihlášeno je 170, pro 169, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Dál legislativně technické úpravy pod písmenem C. Zeptám se pana zpravodaje na stanovisko. (Doporučuje.) Pan ministr? (Doporučuje.)

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 204. Přihlášeno je 172, pro 171, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Nyní by to tedy byly body A1 až A12 jedním hlasováním. Prosím stanovisko. (Zpravodaj i ministr doporučují.) Dvakrát kladné.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 205. Přihlášeno je 172, pro 161, proti nikdo. Návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. O tom, že tento návrh zákona prolamuje bankovní tajemství, jsem hovořil, takže se nebudu opakovat, říkal jsem to v prvním i v druhém čtení. Nicméně tu mám stanovisko legislativy, které v zásadě říká, že rozpočtový výbor udělal něco, co udělat neměl či nemohl. Já vám to zkusím vysvětlit.

    My jsme v rámci projednávání tohoto tisku po druhém čtení v rozpočtovém výboru přijali legislativně technickou úpravu. Podle stanoviska legislativy, a nemám důvod mu nevěřit, legislativně technická připomínka se dá načíst pouze v průběhu třetího čtení, nemůže to být na výboru po druhém čtení. Takže ti, kteří legislativně technickou chtějí, tak ji musí načíst teď v rozpravě, proto na to upozorňuji.

    Za druhé stanovisko legislativy. Legislativa má velké pochybnosti, že se jedná o legislativně technickou připomínku nebo úpravu a že se nejedná o věcnou změnu. Já to vysvětlím. Ta změna není nijak dramatická, spočívá v tom, že slova "nesmí přesáhnout" se mění na slovo "nepřesáhne". Nicméně upozorňuji, že tak, jak to je a jak to bylo schváleno garančním výborem, to hlasovatelné není. Takže pokud někdo trvá na změně těch dvou slov "nesmí přesáhnout" na "nepřesáhne", tak to zaprvé teď musí přečíst, pak by Sněmovna musela po ukončení rozpravy rozhodnout hlasováním, že se jedná o legislativně technickou úpravu, a teprve když Sněmovna, pokud by se rozhodla, že se jedná, přes pochybnosti legislativy, pak bychom teprve hlasovali o samotné legislativně technické úpravě, a pak bychom postupovali podle postupu, který schválil garanční výbor, s tím, že to hlasování legislativně technické, které je chybně uvedeno v usnesení rozpočtového výboru, by se samozřejmě už neopakovalo.

    Tolik na vysvětlení. Říkám, ta změna není nijak dramatická, nicméně legislativa má tento názor, není důvod mu nevěřit. Myslím, že když tam zůstane slovo "nepřesáhne", resp. "nesmí přesáhnout" místo "nepřesáhne", že se nic nezmění, že je to jen taková hra trochu se slovy a se sémantickým pochopením významu těch dvou slov, ale říkám to tak, jak to je, abych nezaskočil někoho až u hlasování a neprohlásil to za nehlasovatelné.

    Děkuji za slovo, pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, pane zpravodaji. Zcela jistě se s tím budeme muset nějak vypořádat. Ještě paní kolegyně Černochová se omlouvá dnes od 16.00, předpokládám do konce jednacího dne, z důvodu účasti na pietním aktu.

    Jsme v rozpravě, ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. S faktickou? Řádně. Prosím. Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, uvědomuji si, že zřejmě neuspěji, ale rád bych měl čisté svědomí, a proto navrhuji vrácení tohoto tisku výborům do druhého čtení, výborům k projednání.

    Pan zpravodaj již tady řekl tu věc, která byla diskutována mnohokrát a kterou já pokládám za mimořádně citlivou a nebezpečnou - že to je norma, která prolamuje bankovní tajemství. Jistěže pro to předkladatel může vznést řadu dobrých důvodů, ale je také řada dobrých důvodů ctít, že bankovní tajemství je něco, co je nepřekročitelné, a že ten cíl, který předkladatel sleduje, je naplnitelný i jinými cestami než tím, že nebudeme ctít bankovní tajemství.

    Když se nad tím zamyslíte, tak za poslední měsíce je těch věcí, které něco prolamují, příliš mnoho. Když je diskutujeme odděleně, když diskutujeme každou tu věc zvlášť, tak ano, vždy se najde řada dobrých argumentů, proč to tam mít. Registr účtů, registr přestupků, elektronická evidence tržeb, prolomení bankovního tajemství, přístup bezpečnostních složek do daňových přiznání. Když to diskutujeme vždy jako samostatný případ, tak je spousta důvodů pro a samozřejmě také spousta důvodů proti. Já vás moc prosím, jestli byste se nezkusili zamyslet nad tím, že bychom to diskutovali najednou. My bychom pak najednou zjistili, že za ten poslední půlrok ten všeobjímající stát o nás chce vědět úplně všechno, chce nám kontrolovat úplně všechno, chce nám vidět úplně do všeho.

    Někomu to nevadí. Já si vzpomínám na pana poslance Bublana, když byl ještě poslanec, dnes je to senátor, tak říkal: Mně nevadí, když mě někdo odposlouchává. Já jsem slušný člověk, tak ať si mě každý poslechne. - Tak mně to vadí, protože soukromé rozhovory je moje soukromí a nemyslím si, že stát mi musí za každou cenu kontrolovat úplně všechno, i to, co nemusí. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Je tady faktická poznámka pana poslance Volného. (Ministr se dožaduje slova, protože se hlásil dříve.) Ano, já vás registruji, pane ministře, ale faktická poznámka má přednost, pokud chcete uplatnit přednostní právo.

  • Poslanec Jan Volný: Pane předsedající, vážení kolegové, využil bych této technické poznámky k učinění zadost legislativě a načetl bych legislativně technickou změnu k tomuto tisku, a to k § 4a odst. 3 se místo slova "nesmí přesáhnout" nahradí slovem "nepřesáhne". Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla legislativně technická. Nyní pan ministr. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom vysvětlil, abyste neměli pocit, že je to o prolamování bankovního tajemství. My předkládáme tu novelu na základě závěru NKÚ a skutečně to dědictví České exportní banky a EGAPu je velice špatné pro nás a začíná se dramaticky projevovat v našem rozpočtu. Takže pokud jsme zdědili Českou exportní banku, která má rizikové úvěry 42 miliard a dalších 20 nevíme, co s nimi bude, tak skutečně je to dědictví velice nepříjemné pro náš rozpočet, a proto si myslím, že v některých konkrétních případech by Ministerstvo financí, když je tedy odpovědné za rozpočet, mělo mít právo a s některými těmi úvěrovými případy se seznámit. Nejedná se o nějakou šikanu nebo o prolamování bankovního tajemství, ale jsou to peníze z rozpočtu a myslím si, že je logické, že bychom měli mít tu možnost se vlastně o to konkrétně zajímat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. To je potom těžká řeč. Pan ministr vystoupí a řekne: Dámy a pánové, hlavně abyste neměli pocit, že se jedná o prolamování bankovního tajemství, nejedná se o šikanu, nejedná se o prolamování. No o šikanu se nejedná, to jsem neřekl. Ale jedná se o prolamování bankovního tajemství.

    A já obdivuji vaši schopnost, pane ministře, říct, že se o to nejedná, když váš vlastní materiál informuje Sněmovnu, že se jedná o prolamování bankovního tajemství. To je prostě neuvěřitelné! Promiňte, pane ministře, víte vůbec, co předkládáte? Předkládáte materiál, který informuje Poslaneckou sněmovnu, že má být prolomeno bankovní tajemství. Z důvodů, které chápu. Také jsem neřekl, že je to šikana. Jenom tvrdím, a tvrdím celou dobu projednávání tohoto materiálu, že je možné naplnit ten motiv, který vychází i z nálezu NKÚ a z logické snahy Ministerstva financí mít o některých věcech v České exportní bance přehled, alespoň o těch, kde intervenuje veřejnými prostředky - to já nezpochybňuji, to je v pořádku - že je možné to udělat i jinými mechanismy než tím, že přestaneme ctít bankovní tajemství jako neprolomitelnou bariéru.

    Vy pak přijdete a řeknete: Nejedná se o prolomení bankovního tajemství. Tak si k čertu přečtěte aspoň ten materiál, který nám předkládáte! Tam píšete, že se jedná o prolomení bankovního tajemství!

    A možná že zatímco my se zamyslíme nad tím, jestli se to dá udělat jinak, a vy si přečtete konečně to, co jste nám předložil, tak bychom mohli ve druhém čtení najít nějaké dobré řešení. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do rozpravy nemám žádnou přihlášku, takže ji končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr nechce. Pan zpravodaj chce. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo. Chci říct, že doporučuji vrátit tisk do druhého čtení. Za prvé pochybnosti o tom, zda se jedná, nebo nejedná o legislativně technickou změnu, trvají. I když je přehlasujeme, tak pak je velmi pravděpodobné, že nám to stejně Senát vrátí z těchto legislativně technických důvodu, tak je možná lepší to vrátit do druhého čtení, načíst to v druhém čtení jako standardní pozměňovací návrh. Nic proti obsahu toho pozměňovacího návrhu. To si myslím, že skutečně není nic kontroverzního.

    Na druhé straně stát tady říká: selhávají standardní mechanismy, protože jak Českou exportní banku, tak EGAP vlastní stát. Má tam své vlastní lidi, kteří jsou v dozorčí radě a kteří se mohou dostat ke všem informacím, ke kterým potřebují. A my tady nad rámec toho doporučujeme prolomit bankovní tajemství.

    A nejhorší je ta salámová metoda. Nejhorší je to poprvé. Když to uděláme poprvé, tak si umím představit mnoho jiných ministerstev a mnoho jiných dobrých důvodů, proč oni to budou chtít taky. A taky budou říkat: my podle nálezu NKÚ nebo podle tohohle nebo tady se něco spáchalo a my bychom chtěli mít taky prolomeno bankovní tajemství. A když řekneme: ne, to není možné, to je něco posvátného, tak řeknou: no ale počkejte, když jste měli loni sněmovní tisk 352, tak jste to pro úředníky Ministerstva financí už jednou prolomili.

    To znamená, zvažte ještě jednou návrh vrácení do druhého čtení. Za prvé by mohl vyřešit ten spor, když to možná mám říct silně, zda se jedná o legislativně technickou změnu, nebo ne, a případně budeme mít ještě jednou možnost debatovat o tom, zda je skutečně nutné prolamovat bankovní tajemství. Zda není dobré, aby tyto povinnosti vykonávali zástupci státu, kteří působí v dozorčích radách obou institucí, kterých se to týká.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám tedy za to, že... (Kdosi zprava žádá o slovo.) S přednostním právem? Po ukončení rozpravy. Prosím. Ne. To bylo závěrečné slovo. Ale samozřejmě máte přednostní právo. Dobrá.

    Tak v tom případě mám za to, že bychom měli nejprve hlasovat o návrhu pana předsedy Kalouska na opakování druhého čtení, poté bychom hlasovali o návrhu na zamítnutí, který padl ve druhém čtení, a potom bychom postupovali podle procedury, kterou navrhl pan zpravodaj, nebo navrhne pan zpravodaj. On ji tedy již naznačil, ale možná tady, prosím, řekněte ji celou.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Souhlasím s panem předsedou. První hlasování o opakování, potom případně o zamítnutí. Pokud by to neprošlo, hlasovali bychom o tom, že návrh, který načetl pan poslanec Volný, je legislativně technická změna. Ano, nebo ne. V případě, že ano, bychom o ní hlasovali obsahově. A pak bychom už postupovali podle doporučení garančního výboru tak, jak to všichni mají v tisku 352/5. A pokud by byla potřeba, tak jsem schopen to velmi jednoduše zopakovat, protože těch pozměňovacích návrhů není příliš mnoho. To znamená, nejprve by se hlasovalo o návrhu B1 až B5, potom o návrhu pod písmenem A, což je návrh garančního rozpočtového výboru, a pak o návrhu zákona jako o celku. Doporučoval bych nechat hlasovat i o této proceduře.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, vzhledem k tomu, že je tam celá řada ne úplně standardních nebo běžných návrhů, tak o tom nechám hlasovat.

    Kdo souhlasí s takto navrženou procedurou, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu procedury?

    Hlasování má číslo 209, přihlášeno je 176, pro 163, proti 1. Návrh procedury byl přijat, a budeme tedy postupovat tak, jak jsme si nyní odsouhlasili.

    To znamená, nyní budeme hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení, který přednesl pan předseda Kalousek. Stanovisko zpravodaje? (Kladné.) Pan ministr? (Nesouhlas.) Nesouhlas. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, odpusťte prosím, já už jsem nechtěl zdržovat před hlasováním. Ale přece jenom mi dovolte několik vět k tomu, co jsme teď právě schválili. K právním jistotám obyvatel i k právním jistotám investorů, kteří hledají bezpečný investiční přístav v té či oné zemi, patří několik klíčových principů: ochrana vlastnictví, bankovní tajemství, ochrana osobních údajů, nezneužívání informací v obchodním styku a mohl bych vyjmenovávat dál. Ale bankovní tajemství určitě patří na jedno z prvních třech míst. Je to princip, který jsme dnes, 25 let po listopadu 1989, prolomili. Prolomili jsme ho sice jenom pro určitý účel a pro určité úředníky, ale přestalo to být svaté pravidlo, je prolomeno, obávám se, že velmi brzy bude prolamováno dál.

    Nemohu jinak než si půjčit citát od mrtvé kočky od svého oblíbeného spisovatele Karla Michala, která znala koneckonců řešení na každý problém. Byl řešen problém - to bude možná panu předsedovi Faltýnkovi blízké - byl řešen problém, jak zamezit plísním při pěstování obilí. Na to se vymýšlejí různé ne asi herbicidy, ale... (Poslanec Faltýnek z místa napovídá: Fungicidy.) Fungicidy, děkuji. Různé postřiky. Mrtvá kočka měla dokonalý recept. Staré obilí spálit, nové nepěstovat. Žádné plísně se pak nemohou vyskytovat. Jenom se při takovém řešení napáchá víc škody než užitku. To přesně jste dnes udělali vy. Ano, nalezli jste řešení na nález NKÚ a na problém, který pan ministr financí pociťoval, ale při tom řešení jste napáchali neskonale víc škody než užitku, což bohužel poslední dobou děláte skoro pořád. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne. Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání. Je to

    Místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Zpravodajem garančního výboru je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane zpravodaji. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 398/3, který byl doručen dne 16. června 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 398/4.

    Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Nemá zájem. Otvírám tedy rozpravu, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne. Seznámil bych Poslaneckou sněmovnu s usnesením rozpočtového výboru ze dne 24. června, tedy zejména s návrhem, jak budeme hlasovat. Pozměňovací návrhy, tak jak máte v přiložených materiálech, které máte k dispozici, jsou označeny jako pozměňovací návrhy A, které projednal garanční rozpočtový výbor. A garanční rozpočtový výbor doporučuje, aby se o těchto návrzích hlasovalo jako o celku. Potom to jsou pozměňovací návrhy označené jako -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče, ale teď jsme v obecné rozpravě,k proceduře a k vašemu návrhu procedury ještě dojdeme.

  • Poslanec Karel Fiedler: Pardon, omlouvám se, takže bez vystoupení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Není teď nutno, ještě k tomu dojdeme, ať si to páni poslanci a paní poslankyně zapamatují. Ptám se, jestli je to všechno. (Poslanec Fiedler souhlasí.) Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, obecnou rozpravu končím a přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. A teď prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil nám stanovisko k nim. Prosím, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec Karel Fiedler: Ano, omlouvám se. Budu tedy jenom plynule pokračovat, protože v podstatě jedeme ve stejném bodu. Další pozměňovací návrhy jsou B1 až B4 pana poslance Volného, o kterých také je návrh garančního výboru hlasovat jako o celku. A dále to jsou pozměňovací návrhy označené jako C1 a C2 poslance Karla Fiedlera, o kterých také navrhuje garanční výbor hlasovat jako o celku. Na závěr samozřejmě hlasování o návrhu novely zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je návrh procedury. Ptám se, jestli má někdo k proceduře nějaké výhrady nebo protinávrhy. Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu procedury tak, jak ji přednesl pan zpravodaj, pan poslanec Karel Fiedler.

    Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 217, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 145, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Nyní prosím pana zpravodaje a pana ministra o přednesení každého návrhu a stanovisko k nim. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Fiedler: Jsou to návrhy označené jako A, které projednal garanční rozpočtový výbor. Jsou obsaženy v usnesení garančního rozpočtového výboru č. 226 z 21. schůze konané dne 15. dubna 2015 dle tisku 398/2.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko garančního výboru?

  • Poslanec Karel Fiedler: Stanovisko garančního výboru je doporučující.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 218, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 149, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dále to jsou pozměňovací návrhy označené B1 až B4 pana poslance Volného. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích B1 až B4 pana poslance Volného. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 219, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 152, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dalším bodem k hlasování jsou návrhy C1 a C2 poslance Fiedlera. Budou hlasovány společně. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích pana poslance Fiedlera. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 220, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 154, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Fiedler: Tím byly vyčerpány všechny pozměňovací návrhy a nyní přistoupíme k hlasování o novele zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 398, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Stanovisko pana zpravodaje? (Za garanční výbor doporučující.) Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování o usnesení návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 221, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 157, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Nyní prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodaj garančního petičního výboru Radim Holeček. Pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním tisku číslo 395/3, který nám byl doručen dne 17. června 2015, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 395/4.

    Pan navrhovatel má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o svobodném přístupu k informacím, jejž jsem podrobně uvedl v prvním a v druhém čtení - jedná se o implementaci evropských směrnic. Tyto změny by měly napomoci k účinnějšímu zveřejňování informací veřejného sektoru.

    Návrh byl projednán v petičním a ústavněprávním výboru. S pozměňovacím návrhem obsaženým v usnesení petičního výboru souhlasím, protože vládní návrh zákona promítá do národního právního řádu novelizovanou evropskou směrnici a měl by nabýt účinnosti nejpozději 18. července 2015, nebo alespoň co nejdříve poté, aby se ČR nevystavovala nebezpečí případného zahájení řízení pro porušení primárního práva EU. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí. Pokud se tedy opravdu nikdo nehlásí, rozpravu končím. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednesl jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil nám k nim stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Radim Holeček: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Petiční výbor jako garanční výbor projednal tento návrh zákona na své 22. schůzi dne 23. června 2015 a doporučuje Parlamentu České republiky hlasovat ve třetím čtení o návrhu podaném k návrhu zákona vzhledem k tomu, že návrh na zamítnutí zákona nebyl podán, velmi jednoduchou procedurou hlasování, tj. za prvé hlasování o pozměňovacím návrhu obsaženém v usnesení garančního petičního výboru č. 96 a poté, co bychom se vypořádali s tímto, tak přistoupit k hlasování o návrhu zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je velmi jednoduchá procedura, o které není myslím nutno hlasovat, pokud nikdo nevznáší námitku proti tomuto postupu. Proto prosím pana zpravodaje, aby přednesl první pozměňovací návrh.

  • Poslanec Radim Holeček: Pozměňovací návrh zní, že v čl. III se slova "1. července 2015" nahrazují slovy "jeho vyhlášením".

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko garančního výboru? (Doporučující.) Stanovisko pana ministra? (Souhlasí.)

    Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu garančního petičního výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 222, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 151, proti 1. Tento pozměňovací návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Radim Holeček: A nyní je možné hlasovat o zákonu jako celku. Doporučující.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana zpravodaje je doporučující, stanovisko pana ministra? (Taktéž.)

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 395, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zákona jako celek, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 223, přihlášeno 166 poslankyň a poslanců, pro 153, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji za spolupráci panu zpravodaji i panu ministrovi. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tzv. sazbovou novelu zákona o spotřebních daních. Tato sazbová novela je předkládána za účelem splnění minimálních požadavků zdanění cigaret stanovených směrnicí Rady 2011/64/EU. Jedním z požadavků je zajištění minimálního specifického zdanění cigaret odpovídajícího 90 eurům na tisíc kusů cigaret. V roce 2014 byl tento minimální požadavek splněn, pro rok 2015 se uplatňuje dočasná výjimka stanovená ve výše uvedené směrnici. Pro rok 2016 je však potřeba upravit sazby spotřební daně tak, aby minimálního zdanění bylo opět dosaženo. Důsledkem toho bude zvýšení spotřební daně u cigaret o cca tři koruny na krabičku po dvaceti kusech. Zvýšení daně bylo diskutováno v rámci expertních jednání tak, aby dopadalo na všechny cenové segmenty rovnoměrně, a tudíž nedošlo k jakékoliv deformaci trhu.

    Zároveň je navrženo zvýšení sazby spotřební daně u ostatních tabákových komodit, tedy doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření. Tabák ke kouření byl dosud zdaněn ekvivalentně 80 % k minimálnímu zdanění cigaret. Navrhuje se tento poměr od 1. ledna 2016 zvýšit na 85 %. Poměr zdanění byl zvýšen také u doutníků a cigarillos.

    Z důvodu zajištění stability tabákového průmyslu a předvídatelnosti daňových příjmů se dále navrhuje nastavit sazby spotřební daně u všech tabákových výrobků ve střednědobém horizontu. Pro roky 2017 a 2018 je navrhováno postupné navýšení spotřební daně u cigaret, a to o 90 haléřů až jednu korunu na krabičku v roce 2017, resp. o 1,20 koruny v roce 2018. Mírné a pravidelné zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků je pro všechny dotčené subjekty přijatelnější než skokové navýšení. Pravidelné a mírné zvyšování spotřební daně také napomůže předejít nežádoucímu růstu černého trhu s tabákovými výrobky, které hrozí právě při výrazném jednorázovém zvýšení jejich ceny.

    Součástí sazbové novely zákona o spotřebních daních jsou rovněž drobné změny v ustanoveních vztahujících se zejména k úpravě povolovacích řízení a řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, jejichž potřeba vyplynula z praxe.

    Vzhledem k tomu, že sazbová novela zákona o spotřebních daních obsahuje tříletý plán navýšení zdanění tabákových výrobků, je účinnost jednotlivých změn navržena pravidelně s odstupem celého kalendářního roku, a to vždy od 1. ledna 2016, 2017 a 2018.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, jímž měl být pan poslanec Ladislav Šincl, který je ale omluven z dnešního jednání, a proto budeme hlasovat o změně zpravodaje, jímž by se měl stát pan poslanec Ladislav Volný. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji.

    Jan Volný, pardon. Pardon, pane poslanče, že vám nemohu přijít na jméno (se smíchem).

    Odhlásil vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili všichni svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o změně zpravodaje na pana poslance Jana Volného. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 224. Přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 127, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní prosím pana zpravodaje pana poslance Jana Volného, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, pan ministr a předkladatel uvedl tento tisk dostatečně. Ano, jedná se o srovnání kroku s legislativou Evropské unie. Já bych snad podtrhl a vypíchl dvě velice pozitivní věci, které se k tomuto tisku váží.

    Myslím si, že se Ministerstvu financí tentokrát opravdu podařilo v rámci dohadovacího řízení dojednat konsenzuální pohled všech zainteresovaných, tzn. státní správy, státních orgánů a všech zainteresovaných složek, ať to jsou dovozci nebo výrobci cigaret. A druhé velké pozitivum tohoto tisku je, že opravdu řeší tento pohled a kopírování směrnice Evropské unie na ty tři roky. To znamená, že předpokládám, že od tabáku v tomto volebním období budeme mít klid. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou dopravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, ono to tak trochu obecně souvisí s tím tématem, o kterém jsem mluvil před chvílí. Když se na to díváme jednotlivě, tak je spousta dobrých důvodů, a když se na to díváme v celku, tak člověk nestačí kroutit hlavou. Já osobně nemám žádné námitky proti věcnému obsahu tisku 512, je to transpozice evropské směrnice, našich závazků, navíc to pokládám za fiskálně správný krok. Je to prostě pokračování nějakého trendu, který je tady od roku 2004, co se týče zdanění cigaret, doutníků a tabáku pro kouření.

    Jen si dovolím připomenout, že jsme Poslanecká sněmovna, která má schvalovat vládě její návrhy, že jsme tady v červnu měli novelu zákona o spotřební dani týkající se tabáku. Pak jsme tady v červenci měli novelu zákona o spotřební dani týkající se biopaliv. Teď máme v červenci novelu zákona o spotřební dani týkající se tabáku. Vláda pravděpodobně s námi laškuje. Novela zákona o spotřební dani každý měsíc. Já jenom znovu zdůrazňuji, že je jenom jeden zákon o spotřební dani, že není zákon o spotřební dani týkající se tabáku, další zákon o spotřební dani týkající se paliv a třetí zákon o spotřební dani týkající se lihu. Je jeden jediný zákon o spotřební dani týkající se tabáku, paliv a olejů a lihu.

    A když jsme projednávali tisk 417 a pan poslanec Rais a já jsme načetli pozměňující návrhy týkající se biopaliv, tak pan ministr financí se strašlivě rozčiloval a říkal: To sem vůbec nepatří. Tohle je zákon, který se týká tabáku! A to patří do zákona, který se týká biopaliv. Což byl samozřejmě nesmyslný argument, protože máme jenom jeden zákon, který se týká všech komodit zatížených spotřební daní. Kdybych tuhle nesmyslnou argumentaci pana ministra financí přijal za svou - znovu říkám, že je nesmyslná - tak bych se chtěl zeptat: A co máme teď? Teď máme novelu týkající se tabáku, tak jako jsme měli v červnu tu novelu týkající se tabáku.

    Obě dvě novely musí vstoupit v účinnost - a v tomto případě já i doufám, že vstoupí, protože je věcně pokládám za správné - musí vstoupit v účinnost k 1. 1. 2015 - pardon, 2015 máme teď, děkuji - k 1. 1. 2016. To znamená, máme tady tři novely zákona o spotřebních daních, z nichž dvě se týkají tabáku, a obě dvě musí vstoupit v účinnost k 1. 1. 2016. A já se chci zeptat pana ministra, proč si z nás dělá legraci. Proč tímto způsobem opovrhuje prací Poslanecké sněmovny! (Zvyšujícím se hlasem.) Proč trvá na tom, že dvě stejné věci týkající se tabáku a jednoho zákona musí samostatně procházet legislativním procesem a proč musí mít na to ministerstvo - teď si půjčím, pane ministře, vaše včerejší slovo - proč musíte mít na tom ministerstvu tak strašlivý bordel! Protože takovýhle bordel tam ještě nikdy nebyl! Vždycky bylo to ministerstvo schopno navrhnout to v jedné novele! ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Je to populární zákon o spotřební dani, a přesto se nikdo nehlásí, proto končím obecnou rozpravu. - Pardon, pan předseda Kalousek. Přehlédl jsem ho. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pane ministře, vaše mlčení na moji otázku se dá vykládat pouze jako neschopnost. Já pořád chci doufat, že je tam nějaký důvod, vážný a věcný, který bychom mohli pochopit, proč tedy dvě novely zákona o spotřební dani týkající se tabáku, které mají vstoupit v účinnost k jednomu jedinému datu, proč musí být podávány zvlášť a zvlášť projít legislativním procesem. Já jsem tohle nikdy nezažil za těch dvacet let, co se tomu věnuji. Ale třeba prostě čas oponou trhnul a nová doba a čas nový nové chce mít činy a jsou tady prostě vážné důvody, proč je to tak potřeba mít. Prosím, podělte se o ty důvody s Poslaneckou sněmovnou. Pokud tak neučiníte, tak hloupost a neschopnost jsou jediné možné důvody, které si umím představit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj, pan poslanec Volný. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Volný: Dobře, tak já se s panem kolegou Kalouskem prostřednictvím předsedajícího podělím. Já jsem si to teď rychle ověřil. Já jsem si myslel, že to není dobře, věděl jsem to dobře. Ta spotřební daň na tabák v únoru se týkala řezaného tabáku a vstoupila v účinnost už 1. 7. To znamená, tam jsme měli nějaký dluh, deficit, to je pravda, z toho loňského tohoto navyšování a tam to z toho vypadlo. Pan Stanjura se směje, on na to poukazoval, já jsem se i tady zpětně omluvil, že měl pravdu, že se to tam opomnělo dát. Tak jsme to tam rychle dali, protože ten řezaný tabák se k nám valil z Polska a ze Slovenska. Takže by to byl úplně jiný případ, než je toto. To na vysvětlenou. Platné je to od 1. 7. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Pardon, pane předsedo, omlouvám se. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, bude mi stačit méně času. Opravdu, řezaný tabák a tabák je pořád tabák a pořád se to týká jedné spotřební daně, která je předmětem jednoho zákona o spotřební dani. To vysvětlení, které tady dal pan poslanec Volný jako zpravodaj - já mu opravdu nerozumím.

    Ale když už zmínil řezaný tabák, já si dovolím opět připomenout, že jsme to tu projednávali před rokem. Byl to pozměňovací návrh poslance Fiedlera, kdy bylo stanovisko ministerstva, že to je zbytečné, že to je nesmysl. A dnes to ministerstvo navrhuje.

    Jestli to má být to řízení státu jako firmy, no tak to tedy potěš pánbůh. My jsme to viděli, když bylo hlasování o biopalivech, kdy poslanecký klub hnutí ANO hlasoval zcela jinak než předseda hnutí ANO. Tak já si myslím, že tady jaksi ani neumí řídit svůj vlastní poslanecký klub. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já chci poděkovat panu poslanci Fiedlerovi, že odpověděl za mě, aby to nebyl jen dialog mezi námi a panem poslancem Volným. Zdůrazňuji, že pan poslanec Volný se sice ne příliš úspěšně, ale alespoň pokusil o odpověď. Pan ministr se o žádnou odpověď nepokusil, v duchu pravděpodobně minulého bodu, když nás přesvědčoval, že se tady nejedná o prolomení bankovního tajemství, by nám třeba mohl říci, že se teď vůbec nejedná o zákon o spotřební dani.

    Nicméně kromě toho, co řekl pan poslanec Volný a co nepochybně je pravdou, tak k tomu výčtu kroků Ministerstva financí nám stále ještě chybí to, že sice pan ministr hlasoval jinak než jeho poslanecký klub, ale uvedl Poslaneckou sněmovnu i veřejnost v omyl, když tvrdil, jaké je odborné stanovisko jeho úřadu. Já jsem se mnohokrát ptal na to, jestli by nám nevysvětlil, proč nás v ten omyl uváděl při tom hlasování a proč pak uváděl v omyl i veřejnost, když tvrdil, že stanovisko jeho úřadu bylo jiné, než jaké bylo, a on si ho přizpůsobil ve prospěch své soukromé firmy, v rozporu s tím, co měl jako podklad od ministerstva. On nám nikdy neodpověděl. Myslím si, že nám to vždycky zůstane dlužen.

    Ale především při této příležitosti chci říci, že to české veřejnosti jsou dlužna česká média. Česká média v přímém přenosu viděla ministra financí lhát o odborném stanovisku svého úřadu, které zkreslil před Sněmovnou i před veřejností ve prospěch své soukromé firmy, a v novinách ani v televizi se nepohnula ani větvička. Já si myslím, že to je poměrně zásadní změna svobodné veřejné diskuse od posledních dvaceti let, na které jsme byli zvyklí. Od pana ministra už žádné vysvětlení neočekávám, protože žádné mít nemůže, věrohodné, nicméně si myslím, že tohle česká média dluží české veřejnosti. Není možné, že si toho nevšimla. Ona si toho všimla, jenom mají strach to napsat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem.

    Neeviduji návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Přistoupíme tedy k hlasování, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 225, přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 137, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pokud nikdo nemá další návrh na přikázání výborům, končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 18. června, kdy jsme také přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Jan Farský a zpravodaj garančního ústavněprávního výboru pan poslanec Jan Chvojka.

    Ptám se na případná vystoupení pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Není zájem.

    V prvém čtení byl tento návrh přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, hospodářskému výboru, kontrolnímu výboru, páni zpravodajové jsou postupně pan zpravodaj Chvojka, pan zpravodaj Birke a pan zpravodaj Novotný, a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan zpravodaj Jiří Petrů. Usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisky 42/2 až 8.

    Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se jako první přihlásil předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, návrh zákona o Registru smluv je zákon, který poslanecký klub TOP 09 a Starostové dlouhodobě prosazuje, pochopitelně i s některými úpravami, neboť mně osobně není jasné, proč by se tato povinnost měla vztahovat na příspěvkovou organizaci, která hospodaří s dvěma nebo třemi miliony státních prostředků ročně, a neměla by se vztahovat na soukromníka, který inkasuje miliardy ročně. To jsou pořád ty samé veřejné prostředky a veřejnost má právo vědět, jak se s těmi prostředky nakládá. Z tohoto hlediska také -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo. Dovoluji si poprosit kolegy o klid v jednacím sále.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ale protože vím, že tento pozměňující návrh už byl předložen v druhém čtení na výboru, jenom avizuji, že si zaslouží svoji podporu, neboť podnikatelské subjekty inkasují ročně více než 50 mld. prostředků z veřejných rozpočtů, ať už z národních, nebo z Evropské unie, tak je absurdní, abychom v případě, že se jedná o státní instituci nebo instituci krajskou či obecní, trvali na tom, že ty smlouvy musí být zveřejněny, tak abychom tolerovali, že nebudou zveřejněny, když jde o miliardové dotace pro jednotlivé soukromníky.

    To není ani žádná šikana, a koneckonců každý soukromník má právo tu dotaci odmítnout a nevzít si ji, když nechce ty smlouvy zveřejňovat. Ale pokud si ty veřejné prostředky vezme, tak by se na něj měly vztahovat stejné povinnosti jako na instituce, které hospodaří s veřejnými prostředky, protože jejich zakladatelem je stát, kraj či obec. To je první připomínka, kterou chci zdůraznit a kterou pokládám za důležitou, protože jinak bychom se chovali velmi pokrytecky.

    Pozměňující návrh, který teď chci odůvodnit v obecné rozpravě, se týká tzv. prioritních kapitol. Rozpočtová pravidla pro několik málo kapitol... (Řečník vyčkává.)

    Paní ministryně... Paní ministryně, já už na to nemám, abych vás překřičel.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane poslanče. Poprosím všechny, aby skutečně své hovory přenesli mimo tento jednací sál.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Rozpočtová pravidla vyjímají z exekutivní pravomoci vlády při stanovování rozpočtu některé kapitoly, kde výjimečným způsobem záleží na nezávislosti. Je to Ústavní soud, je to NKÚ, je to kapitola Poslanecké sněmovny, je to kapitola Senátu, jsou to tzv. prioritní kapitoly. Když to dohromady sečteme, jedná se o poměrně malé částky, ale klíčová je tam ta míra nezávislosti.

    Vzpomínám si na rok 2004, když jsem byl předsedou rozpočtového výboru, vláda Vladimíra Špidly snížila rozpočtovou kapitolu NKÚ a Ústavního soudu, předložila ten návrh rozpočtu do vlády a já jsem přinutil premiéra, a on mé argumenty uznal, že něco takového vláda udělat nesmí, že to může udělat pouze rozpočtový výbor Sněmovny. To usnesení vlády revokoval a vláda se usnesla jinak.

    Není to hnidopišství, je to velmi důležité z hlediska ústavní nezávislosti některých institucí. V rámci rozpočtových pravidel jim říkáme prioritní kapitoly. Tam vláda nesmí stanovovat mantinely rozpočtu, tam je to výlučně pravomoc Poslanecké sněmovny, kterou při projednávání rozpočtu Sněmovna deleguje na rozpočtový výbor a v rámci schvalování rozpočtu potom samozřejmě schvaluje Sněmovna.

    Já jsem přesvědčen, že tento princip by se měl vztahovat i na Registr smluv. Že by mohla za určitých okolností být ohrožena, nebo některé informace zneužity pro to, aby mohla být ohrožena nezávislost např. NKÚ nebo např. Ústavního soudu právě pro jejich povinnosti Registru smluv. Nejedná se o nijak dramatické finanční objemy a myslím si, že nezávislost těchto institucí v demokratickém systému za to stojí. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který pro tyto prioritní kapitoly státního rozpočtu, tedy pro tyto instituce, z Registru smluv navrhuje výjimku. Děkuji za vyslechnutí a za pochopení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda poslaneckého klubu (místopředseda signalizuje ze sálu) - dobře. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé dámy, vážení pánové, komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 42 podaný prostřednictvím kolegů Vondráčka, Chvojky a Bartoška se mj. týká i zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, které jsme zde nedávno řešili v souvislosti s projednáváním tzv. transparenční novely zákona č. 48/1997 Sb. Tuto novelu jsme zde již schválili ve třetím čtení včetně pozměňovacího návrhu, který jsem podal s kolegou Krákorou při projednávání ve výboru pro zdravotnictví, a tento řeší zveřejňování smluv mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami i s ohledem na jejich účinnost, což je u tohoto druhu smluv, zejména u tzv. úhradových dodatků, věc naprosto zásadní.

    V této souvislosti chci jasně deklarovat, aby nedošlo k žádné pochybnosti, že já i klub KDU-ČSL zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními podporujeme. Toto chci, aby zde jednoznačně zaznělo. Co ale vidím jako naprosto zásadní, je způsob, který pro naplnění cíle transparentnosti právě u smluv mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami zvolíme.

    Je třeba si uvědomit, že smlouvy mezi těmito dvěma subjekty jsou značně specifické, protože přímo navazují na výši úhrad stanovených každoročně úhradovou vyhláškou. V této souvislosti si je třeba uvědomit, že úhradová vyhláška vychází pravidelně až v posledních dnech kalendářního roku. Snad se v tomto ohledu blýská na lepší časy, protože kolega Hovorka podal k novele zákona č. 48/1997 Sb. pozměňovací návrh, který navrhuje nově povinnost vydání úhradové vyhlášky nejpozději do konce října příslušného kalendářního roku. Bohužel ale ani tak není zaručeno, a praxe to jednoznačně ukazuje, že by všechny smlouvy, hlavně pak každoročně uzavírané dodatky ke smlouvám, byly projednány a uzavřeny do konce kalendářního roku. To je v dnešní době spíše zbožné přání, protože vyjednávání kolem úhradových dodatků se často vleče řadu měsíců.

    Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že problematiku zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními je vhodnější ponechat v dikci zákona č. 48/1997 Sb., včetně navázání na účinnost, tak jak to tzv. transparenční novela komplexně řeší. Oproti tomu zařazení smluv do zákona o Registru smluv by zejména v oblasti účinnosti smluv, pokud by byly uzavřeny až v průběhu prvních kalendářních měsíců nebo v průběhu prvních měsíců kalendářního roku, což je dneska v praxi běžné, byly zatíženy významnou právní nejistotou. Toto považuji za vysoce nebezpečný fenomén.

    Proto si v podrobné rozpravě dovolím načíst pozměňovací návrh, kterým navrhnu zveřejňování smluv o úhradách zdravotní péče mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními vyjmout z dikce zákona o Registru smluv a řešit jej v dikci zákona o veřejném zdravotním pojištění.

    V opačném případě bychom dospěli k právnímu střetu mezi oběma právními normami, tedy návrhem zákona o Registru smluv a novelizovaným zákonem č. 48/1997 Sb. Komplexní pozměňovací návrh k Registru smluv totiž řeší zmíněný konflikt pouze v jednom směru, když stanoví, co se stane, bude-li smlouva, a v tomto případě také informace o odchylkách od úhradové vyhlášky pro daný kalendářní rok, zveřejněna nejdříve v registru, viz ustanovení § 8 odst. 6 - je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona, nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle takového jiného zákona. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kaňkovskému. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, jak již jsem předeslal v úvodu, já jsem nikdy nezpochybňoval oprávněnost či legitimitu této myšlenky. Nicméně u této právní normy považuji za zásadní tedy to, že tato právní norma ve své komplexnosti, složitosti a rozsahu dopadu dle mého soudu měla být předložena jako vládní návrh. Návrh zákona, tak jak byl předložen formou poslanecké iniciativy, u něj se naprosto zřetelně - tedy já postrádám výstupy z meziresortního připomínkového řízení. Řada kolegů už tady o tom hovořila, o těch různých dopadech.

    Chtěl bych také upozornit na situaci, která může nastat, a to je: Zákon neobsahuje ani v tom komplexním pozměňovacím návrhu opatření proti nečinnosti. Jinými slovy, pokud já vážu účinky té smlouvy na zveřejnění v registru, tak co se stane potom, když v té stanovené lhůtě nebude ta smlouva uveřejněna? Samozřejmě že ten účastník řízení, tedy účastník té smlouvy, legitimně očekává vůči tedy správci registru, že nastane účinnost nejpozději ten třicátý den. A když nenastane, tak tedy stát, správce registru, se dostává do prodlení, nenastanou účinky spojené tedy s účinností smlouvy, to znamená tedy, že nedojde ke konzumaci smlouvy, nedojde k plnění. V takovém případě může docházet i ke vzniku škody v důsledku zpoždění, opožděné účinnosti. Jinými slovy zde bude vznikat do budoucna legitimní nárok na náhradu škody za nesprávný úřední postup. To je situace, které my bychom se měli vyvarovat, a situace, kde bychom měli šetřit prostředky veřejné, prostředky státu tak, abychom nezavdávali a nevytvářeli takové právní normy, které by potenciálně mohly býti zdrojem právě těch žalob, které budou směřovat vůči státu. Já to považuji za snad jeden z největších nedostatků tohoto zákona.

    Současně bych chtěl poukázat na rozličnost a velké množství pozměňovacích návrhů. Znovu říkám, ani komplexní pozměňovací návrh neřeší veškeré dílčí náležitosti, které mohou nastat, viz ona stanovená účinnost. Je potřeba také říci k jednotlivým pozměňovacím návrhům, že ony buď rozšiřují, nebo naopak zužují dopady tohoto zákona, to znamená, nám zde chybí řekněme nějaký systémový přístup, který je založen na nějaké racionální prostě analýze toho ratia, kam až ten zákon má jít, tak aby jeho úprava v té aplikační praxi byla přiměřená.

    Já osobně zastávám názor, a už jsem tady o tom hovořil ve faktické poznámce, že vůbec nevidím důvod pro to, abychom zakládali centrální registr. Například obce, samosprávy mohou tyto věci dělat na svých úředních deskách a nesou za to přímo ony odpovědnost. To znamená, i ony jako účastníci toho právního vztahu budou moci přímo ovlivnit to, zda uveřejní ve lhůtě 30 dnů, či nikoliv, a nebudeme zde zase vytvářet nějaké byrokratické mezičlánky. Někdo tady již říkal o tom, že dochází a může docházet - a nikdo z nás to asi zcela nemůže vyloučit - k situacím, kdy ten registr může být zablokován, může spadnout server apod. Už zase se vracím tedy k oné problematice, tedy účinnosti. To jsou všechno situace, které samozřejmě v aplikační praxi mohou nastat.

    Já osobně mám ještě problém vůbec s výčtem těch jednotlivých subjektů. Zaznamenal jsem i pozměňovací návrh, který z toho má vyjímat individuální příjemce dotací, fyzické osoby. Moc tomu také nerozumím. Znovu se tedy ptám, jaké je to ratio předkladatele zákona, jestli to má tedy postihnout všechny příjemce veřejných prostředků nebo všechny subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky, a tuším, že to byl pozměňovací návrh z řad TOP 09, nebo zda tomu tak nemá být a budeme někde hledat prostě kritérium té přiměřenosti, na koho to má dopadnout, proč, v jaké míře atd. Já na to poukazuji schválně, protože v tuto chvíli já ani nedokážu domyslet, jak vůbec ten zákon bude vypadat, až ho budeme schvalovat. Jestli to bude hlasování na náhodu. Nerozumím a nejsem si vědom nějaké elementární pevné dohody na konečné podobě toho zákona. A znovu říkám, za největší nedostatek považuji to, že ten návrh zákona byl předložen v takové podobě, v jaké byl. Za absurdní považuji i to, že neobsahoval vůbec ani vymezení kompetence pro příslušný orgán státní správy, který ten registr bude provozovat včetně vyčíslení RIA a dopadů tedy finančních, hospodářských a tak dále.

    Chce se mi trochu postesknout na tomto místě, že je tomu více jak rok, co jsme schválili novelu ústavního zákona, kterým se nově rozšiřují pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Mám pocit, že pokud bychom byli schopni dokončit tento legislativní proces a schválit navazující prováděcí zákon, tak rozšíření působnosti NKÚ by mohlo být tou přiměřenou cestou, jak zvýšit onu transparentnost, a že bychom nemuseli sahat po nějaké úpravě formou centrálního registru.

    Takže bych prosil pana předkladatele, kdyby mi mohl zodpovědět mnou položené dotazy. Osobně považuji za nešťastné, že u takto významného zákona došlo opakovaně k přerušení bodu, jeho projednávání, protože se v tom ztrácí konzistentnost vzájemné diskuse a té debaty.

    Děkuji za pozornost, vážené kolegyně, kolegové.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Posledním zatím přihlášeným do obecné rozpravy - pardon, s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, já bych chtěla poprosit, zdali by bylo možné přerušit projednávání tohoto bodu, než se lavice za mnou zaplní ministry. Vidím statečnou paní ministryni školství. Připadá mi, že pokud projednáváme tak zásadní zákon, který i v tom předvolebním klání hrál velmi významnou roli, máme tady i hosty na galerii, tak je zcela nedůstojné, aby se projednával tento zákon a za námi byly prázdné lavice. Navrhuji přerušení do doby, než se alespoň částečně zaplní lavice za mnou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, paní poslankyně. Jednak zákonná podmínka přítomnosti alespoň jednoho z ministrů je splněna. Pokud máte procedurální návrh?

  • Poslankyně Jana Černochová: Navrhuji přerušení do doby, než tady bude pan ministr vnitra a pan premiér.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je upřesnění. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu paní poslankyně Černochové do přítomnosti pana ministra vnitra a pana premiéra.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení tohoto bodu do přítomnosti. Pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Je tady žádost o odhlášení. (Poslanci houfně přibíhají do sálu.) Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Jedna podmínka už je splněna. Pan ministr vnitra je přítomen.

    Budeme tedy hlasovat, pokud paní poslankyně souhlasí, pouze do přítomnosti pana premiéra. Je to tak.

    Zahajuji hlasování o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana premiéra. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 227. Přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro 23, proti 82. Návrh nebyl přijat.

    Budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Václav Snopek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Snopek: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, stručné vyjádření k návrhu tohoto zákona by se nechalo shrnout do jedné věty. Jedná se o účel chvályhodný, pozitivní, ale současně nepromyšlený, nedotažený, zvyšující administrativní náročnost a hlavně značně rizikový.

    Návrh neprošel řádným legislativním procesem a nebyl připomínkován územními samosprávnými celky a jakási dotazníková akce směrem ke krajům nemohla, a žel nenahradila řádný proces přípravy. Nelze upřít snahu komplexním pozměňovacím návrhem odstranit nejožehavější nedostatky návrhu zákona, ale nejen podle mého názoru, ale i řady právníků takto předložený návrh neodstraňuje četná rizika. Ta nelze odstranit ani prováděcím nařízením. Bývalo dobrou praxí, že s návrhem zákona byl předkládán i prováděcí předpis nebo nařízení, a v případě tohoto zákona by to bylo velice žádoucí. Z dikce pozměňovacího návrhu, kde je řada nedostatků, víme, že nemůžeme potom prováděcí vyhláškou měnit jak podstatu, ale ani obsah zákona.

    Až díky komplexnímu pozměňovacímu návrhu jsme se dozvěděli o značně podhodnocených nákladech původního nákladu na realizaci zákona. Z dopadové studie vypracované Ministerstvem vnitra vyplývá, že v případě zveřejňování smluv nad 50 tis. bez daně z přidané hodnoty se náklady pohybují od 300 mil. do 1 mld. ročně. Často se tu dohadujeme o penězích a tady je vidět jedna miliarda. Spotřeba navýšení pracovníků zaměstnaných pro zveřejňování smluv je odhadována na 8 tis. přepočtených pracovníků. Někdo by mohl říci, že je to boj proti nezaměstnanosti, ale bohužel účel zaměstnanosti nebude přinášet další vyšší hodnoty. Vedle údajů z dopadové studie Ministerstva vnitra je znám i stínový přepočet RIA z dílny Centra aplikované ekonomie, kde náklady na zveřejňování se pohybují v částce až 1,5 mld. To nejsou údaje jiné než ze samotného Ministerstva vnitra.

    Celý návrh zákona, původní i komplexní pozměňovací, jsem konzultoval s řadou právníků na úrovni Pardubického kraje. Pouze pro názornost: V rámci Pardubického kraje je předpokládaný počet zveřejňovaných úkonů přibližně 30 tis. Opomenu-li krajský úřad, kde podle původního přepočtu by to znamenalo nárůst o tři pracovníky, musím ale uvést i další příklad a je to Pardubická krajská nemocnice přibližně s 11 tis. objednávkami a 3 tis. smluv. Jaký to bude mít následek? Odčerpání finančních prostředků z léčebné péče na administrativu.

    A to hlavní, co by v zákoně mělo být jasné, je nejasnost v posuzování. Nelze dopustit individuálně složité posuzování toho, jaké smlouvy mají být zpřístupněny a eventuálně jaké údaje znečitelněny. V tomto směru musí být zákon jednoznačný. Ve hře je totiž fatální věc a je to platnost smlouvy. Neplatnost právního úkonu je nejhorší sankcí práva ve vztahu k určitému právnímu jednání. Může být lákavou cestou ale jen pro toho, kdo nebude řešit její důsledky. Advokáti určitě budou mít hodně práce navíc a divil bych, kdyby v takovémto případě nejasného zákona protestovali. Někde jsem dokonce četl, že si s tím i poradí.

    Pro bližší pochopení upozorňuji i na skutečnost, a to tu zaznělo, že vedle navrženého zákona musíme mít na zřeteli i paragrafy 2991 až 3005 nového občanského zákoníku, se kterým musí územní samosprávné celky pracovat, a dostat novelu tohoto zákona do litery občanského zákoníku bude poměrně složité. Daleko lepším řešením než zneplatnění smlouvy by určitě bylo stanovení sankcí například odvozené od ceny zboží či díla než neplatnost smlouvy.

    Chci upozornit i na některé další skutečnosti. Zveřejňování jakýchkoliv osobních údajů je značně rizikové. Jedno z rozhodnutí Evropského soudního dvora C92/09 a 9309, body 58 a 59. Dovolím si citovat: "Zveřejnění jmenovitých údajů o uvedených příjemcích a přesných částkách, které obdrželi, na internetové stránce tak vzhledem k tomu, že se tyto údaje stávají dostupnými třetím osobám, představuje zásah do jejich soukromého života ve smyslu článku 7 Listiny." V tomto ohledu nemá význam skutečnost, že zveřejněné údaje se týkají profesní činnosti. Evropský soud pro lidská práva v tomto ohledu v souvislosti s výkladem článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech rozhodl, že výraz soukromý život nesmí být vykládán restriktivně a žádný zásadní důvod neumožňuje vyloučit profesní činnost z pojmu soukromý život.

    Návrh omezující zveřejňování obchodních smluv s podnikateli fyzickými osobami je zřejmě diskriminační. Pokud budou zveřejňovány, měly by být anonymizovány. K čemu je pak takové zveřejnění? Podnikatelé veřejnoprávní pak budou diskriminováni, mám na mysli státní podniky, a ty podle § 1 zákona č. 77/1997 Sb. vykonávají podnikatelskou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. S majetkem státu mají hospodařit účelně, hospodárně a rozvíjet ho. Je to tedy v rozporu se zájmem podniků, tedy jejich zřizovatelů či zakladatelů. Je to tedy v rozporu s veřejným zájmem. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Snopkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura, následně pan poslanec Gabal, pan navrhovatel.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V souladu s jednacím řádem odůvodním pozměňovací návrh, který je veden jako sněmovní dokument č. 2369 a ke kterému se pak formálně přihlásím v podrobné rozpravě.

    Pozměňovací návrh má celkem 13 bodů a já bych vás nyní poměrně podrobně jimi provedl. Musím říci, že vycházím stanoviska Svazu měst a obcí, které jste obdrželi mnozí, možná všichni, a já jsem se pokusil jejich stanoviska a připomínky přeformulovat do konkrétních pozměňovacích návrhů.

    První bod pozměňovacího návrhu. V § 2 odst. 1 se zrušuje slovo "soukromoprávní" před slovem "smlouva". Dále se zrušují slova "jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci". Nové znění by pak bylo: Prostřednictvím Registru smluv se povinně uveřejňuje smlouva, jejíž stranou je...

    Odůvodnění: Komplexní pozměňovací návrh, pozměňovací návrh je dán k tomu komplexnímu, a ne k původnímu tisku, zakotvuje povinnost uveřejňovat pouze soukromoprávní smlouvu, případně smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné pomoci. V praxi však mohou vznikat problémy s určením, kdy jde o soukromoprávní smlouvu, resp. zda smlouva nemá spíše veřejnoprávní charakter. O tom, že nejde o ryze teoretický problém, svědčí množství judikatury k problematice veřejnoprávní smluv. Proto se navrhuje, aby se povinnost uveřejnění týkala všech smluv, jejichž strany jsou uvedeny v § 2 odst. 1 písm. a) až n), tzn. odstranily se pochybnosti, které smlouvy ano a které ne. Pokud to bude přijato, tak se to bude týkat všech smluv, které uzavřou smluvní strany, které jsou uvedeny v § 2 odst. 1.

    Druhý bod pozměňovacího návrhu. V § 2 odst. 1 písm. b) se zrušují slova "městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo". To znamená, nové znění tohoto § odst. 1 písm. b) by znělo takto: územně samosprávný celek, včetně městské části hlavního města Prahy.

    Jednoduché zdůvodnění: Navrhuje se úprava, která přizpůsobuje text komplexního pozměňovacího návrhu platnému právnímu stavu. Městské části a městské obvody územně členěného statutárního města nemají právní subjektivitu, a tudíž nemohou být smluvní stranou. Ponecháním v zákoně by došlo k rozporu s příslušnými ustanoveními zákona o obcích, což by mohlo mít za následek právní nejistotu ohledně postavení městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst, mimo Prahy, podotýkám. Z ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) by totiž šlo nově dovozovat, že uvedené městské části právní subjektivitu mají a mohou vystupovat v právních vztazích samostatně, což zákon o obcích neumožňuje.

    Třetí bod pozměňovacího návrhu. V § 2 odst. 1 písm. n) se slovo "většinovou" nahrazuje slovem "plnou", slova "a to i prostřednictvím jiné právnické osoby" se zrušují a čárka za slovem "účast" se nahrazuje tečkou. Takže nové znění tohoto paragrafu by znělo takto: § 2 odst. 1 písm. n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky plnou majetkovou účast.

    Odůvodnění tohoto bodu: Kritérium většinové majetkové účasti zvolené předkladateli jako distinktivní znak pro určení skupiny právnických osob, pro které má platit povinnost uveřejňování smluv, je problematické. Narušuje ústavně garantovanou rovnost pro podnikající subjekty, a to navíc na základě momentální majetkové vlastnické struktury. Proto se navrhuje, a to i na základě zkušeností ze Slovenska, kde obdobná právní úprava platí od roku 2011, zavést kritérium 100%, tedy plného vlastnictví dané právnické osoby státem nebo územně samosprávným celkem.

    Problematické je i ustanovení, že se za účast státu a územně samosprávných celků považuje i účast prostřednictvím jiné právnické osoby. Nenaplnění tohoto kritéria se bude v praxi velmi obtížně zjišťovat, např. v případě obchodní korporace, kde jsou podíly či akci vlastněny více subjekty, navíc právnickými osobami, u kterých nebude na první pohled zřejmé, kým jsou vlastněny. Vlastnická struktura se navíc v průběhu času může měnit. Jde o rizikové ustanovení i z hlediska osob, které s těmito povinnými osobami vstupují do smluvních vztahů, aniž by si byly vědomy, že jednají s povinným subjektem.

    Čtvrtý bod pozměňovacího návrhu. V § 3 odst. 2 písm. b) se za slovo "výpočet" vkládají slova "hesla, přístupové kódy, licenční a jiné obdobné klíče, sériová a jiná obdobná čísla". Tento paragraf by pak nově zněl: § 3 odst. 2 písm. b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet, hesla, přístupové kódy, licenční a jiné obdobné klíče, sériová a jiná obdobná čísla.

    Odůvodnění tohoto bodu pozměňovacího návrhu: Součástí povinně uveřejňovaných dokumentů mohou být uvedené údaje, které jsou z principu určeny pouze smluvním stranám, přičemž jejich uveřejnění by mohlo mít za následek ohrožení majetku povinného subjektu. Jako příklad lze uvést smlouvu s bezpečnostní agenturou, kde je součástí smlouvy heslo, jímž lze odvolat tzv. falešný poplach. Dále uvedené kódy a sériová čísla mohou být zneužita při ověřování pravosti softwaru při jeho instalaci nebo při jeho používání. Aplikace uvedené výjimky nemůže být klasifikována jako zmenšení transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky. Myslím, že je to naprosto logické. Kdo někdy používá nějaký licenční klíč, nějaké heslo, tak pochopí, že není praktické a vhodné tyto údaje zveřejňovat.

    Pátý bod pozměňovacího návrhu. V § 3 odst. 2 písm. e) se za slova "odst. 1 písm." vkládá slovo "b)" a za slovo "e)" se vkládají slova "f) a h)".

    Odůvodnění: Je nezbytné rozšířit výjimku i na osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b), f) a h), neboť i obec, dobrovolný svazek obcí či příspěvkové organizace územně samosprávného celku mohou provozovat činnosti, při nichž se uzavírá velké množství adhezních smluv s podnikateli, které se neliší od smluv uzavíranými s nepodnikateli, a tedy nezveřejňovanými. Jde např. o provoz obecních vodovodů, tepláren, svoz odpadů apod.

    Šestý bod pozměňovacího návrhu. V § 3 odst. 2 se vkládá nové písmeno j), které zní: smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat v obecné rozpravě, nyní pan kolega... Ne, ne, ne, jsme ještě v obecné rozpravě, pan kolega Farský a potom pan poslanec Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za všechny příspěvky, které v obecné rozpravě zazněly. Jsem rád, že se tomuto z mého pohledu, a doufám, že i z vašeho pohledu důležitému zákonu, věnujete. Nebudu komentovat odůvodnění pozměňovacích návrhů, to je samozřejmě na předkladatelích a rozhodne se v rámci třetího čtení. Ale nerad bych nechával některé otázky, které k zákonu zazněly, nezodpovězeny. Nepovažoval bych to za slušné.

    Už na minulém projednání druhého čtení zazněly otázky od pana poslance Klána, tak bych mu na ně v krátkosti odpověděl.

    Jaké jsou náklady na provoz Registru smluv předpokládány? Odhad, jak byl definován s propočtem jednotlivých administrativních nákladů všech subjektů, které budou zveřejňovat, tak byl odhadnut na 200 mil. korun. Byl k tomu samozřejmě předložen i jakýsi další odhad, kde to bylo až o 4 miliardách, ale tam se vycházelo z toho, že některé státní instituce definovaly, že jednu smlouvu budou zveřejňovat třeba i osm hodin, a to každý, kdo to kdy zkusil a kdo skutečně ten systém používá, ví, že to tak není a že to číslo bylo úplně nereálné.

    Samozřejmě, že proti mluví - otázka zněla jenom na náklady, nezněla otázka na přínosy, protože tu je také nutné položit. Tak bych to doplnil v tom, že každý subjekt, každý veřejnoprávní subjekt, který uzavírá smlouvy, tak samozřejmě by měl mít vedenu evidenci smluv. A pokud si chce přidělávat práci, může ji samozřejmě vést vedle Registru smluv. Pokud ale bude fungovat efektivně a rozumně a logicky, tak jeho evidence smluv může být přenesena do Registru smluv a v ten moment je tento náklad v podstatě nulový, protože je kryt už prací, která stejně musí probíhat.

    To druhé, co samozřejmě ještě by se dalo říct, ale přišlo by mně už až zavádějící, je samozřejmě to, že zveřejnění smlouvy může i tato veřejnoprávní instituce přenést na druhý subjekt smlouvy a teoreticky to nemusí stát, tedy veřejnoprávní instituce, vůbec nic, naopak na tom mohou ušetřit, protože za ně bude zveřejňovat smlouvy někdo jiný a jejich seznam, Registr smluv, bude vést někdo jiný. Ale to by mně přišlo nefér, protože takový argument nemusí být naplněn. Proto ho jenom uvádím spíše pro ilustraci, jak by to mohlo probíhat.

    Kolik zemí Evropské unie má zavedený Registr smluv? Tak je to v této chvíli Slovensko a Slovinsko. Slovensko od roku 2011, samotné Slovinsko od letošního roku. Opět bych jen zmínil přínosy. Slovensko, od tohoto roku byla zásadně zvýšena důvěra veřejnosti k veřejnoprávní instituci, a to takovým způsobem, že v žebříčku Transparency International, kterým je hodnocena i Česká republika, poskočilo Slovensko o 12 míst nahoru. A samozřejmě to nejsou tvrdá data, která by se dala nějakým způsobem výrazně rozporovat nebo hodnotit. Je to o důvěře. Ale důvěra v dnešní době a v dnešní společnosti k politice a veřejným institucím je velice důležitá. A pokud tento Registr smluv může přinést vedle úspor veřejných prostředků a efektivního vynakládání i zvýšení důvěry ve správu věcí veřejných, tak si myslím, že je to skutečně smysluplná věc.

    Jakým způsobem se identifikuje částka smlouvy, která je sepsána v cizí měně? Ta se identifikuje hodnotou. V návrhu zákona je psáno, že jde o hodnotu, z toho vyplývá, že bude přepočteno v aktuálním kurzu.

    Pokud je smlouva zveřejněna v Registru smluv, musí být následně zveřejněna na základě zákona o veřejných zakázkách, jaký je přesný výklad, nemusí. Je to definováno v paragrafu komplexního pozměňovacího návrhu, primárním je Registr smluv. Kdybych to převedl, když jednou je datově zveřejněna smlouva, tak její sdílení do desítek, stovek dalších registrů případně aplikací, vyhledávání informací, porovnávání už je bez další práce. Jednou datově vstoupená do systému znamená, že v tom systému už může být použita kdekoliv.

    Jak bude vyřešena situace, kdy se omylem zveřejní smlouva nebo ta data, která mají být správně dle odst. 4 vyloučena ze zveřejnění? To je samozřejmě otázka, která může zaznívat a zaznívá. Je to tak, že dneska musíte smlouvu zveřejnit do 30 dnů, ale před jejím použitím. A pak máte tři měsíce na možné opravy. Pokud zveřejníte informace navíc, můžete je samozřejmě dodatečně začernit, ale to je, kdo se pohybuje ve veřejné správě, tak ví, že musí fungovat podle zákonů. A je to jako otázka, co se stane, když pojedu rychle po dálnici. No, buď vás někdo chytí a dostanete pokutu, nebo nechytí. Chyby můžou nastat, ale tím, jak je návrh zákona zaveden, tak jsou v tomto pohledu řešitelné. To byla otázka k opravám metadat, tím byla zodpovězena i ta poslední otázka na opravu metadat.

    Pan poslanec Kalousek a pan poslanec Kaňkovský odůvodňovali svoje pozměňovací návrhy, což respektuji, stejně jako pan kolega Stanjura.

    K otázkám, které zazněly od pana poslance Stupčuka a pana poslance Snopka. První výhrada, která se víceméně shoduje, že nejde o vládní návrh, že by to správně měl být vládní návrh. Podle Ústavy mají možnost předkládat zákon poslanci, skupina poslanců, Senát, krajská zastupitelstva a vláda. I když zákon předkládají poslanci, v tomto případě dokonce 78 poslanců, je to zcela řádný legislativní proces definovaný Ústavou. Napadat ho tedy je možné, ale není to podložené ani Ústavou ani zákony. Navíc v tomto případě se to vládním návrhem částečně stalo, protože vláda ten původní návrh, původní tisk 42, ve své koaliční skupině mírně upravila a zároveň ve své strategii - teď nevím, abych přesně řekl ten název - ta protikorupční strategie, kterou předkládal pan místopředseda vlády Dienstbier, tak v této je definována jako základ, ze kterého bude vláda při úpravě Registru smluv vycházet. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Farský. Nyní pan poslanec Stupčuk, připraví se pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, ne že by mě zcela odpovědi pana kolegy předkladatele uspokojily, ale znovu připomínám, že jste se nevypořádal s oním argumentem absence opatření proti nečinnosti, které může mít za následek to, že smlouva nevstoupí v účinnost. Považuji to za zásadní chybu, že zákon prostě v této podobě neřeší tuto situaci, která může - znovu říkám - být potenciálně zdrojem spousty žalob na náhradu škody.

    Jinými slovy, znovu kladu tu otázku. Pokud ten příslušný státní orgán nezveřejní ať už z důvodu subjektivního pochybení, nebo z objektivních důvodů ve lhůtě 30 dnů, dostávají se účastníci smluvního vztahu do prodlení s plněním, které nezavinili. To znamená, oni nemůžou fakticky konzumovat tu smlouvu, protože účinky smlouvy nevstoupí v účinnost. A ta účinnost je odvislá od zveřejnění, tzn. ne od jejich konání. Rád bych znal na to vaši odpověď, protože v tom do budoucna vidím, v tomto detailu, problém, který může být v mnoha případech i zneužit a kde skutečně stát potenciálně je ohrožen tím, že bude vyplácet náhrady škody za nesprávný úřední postup. Takže znovu vás vyzývám k odpovědi, abyste se vyjádřil k té situaci, kdy nedojde ke zveřejnění ve lhůtě 30 dnů, účastníci jsou v legitimním očekávání, že tak dojít má, je narušena jejich právní jistota a legitimní očekávání, a v řadě případů ta smlouva může být takové povahy, to plnění, že nesnese odkladu třeba dva, tři nebo vícero dnů. A my jsme tady zažili v minulosti situace, a už to tady kolegyně a kolegové uváděli, s výpadky registrů atd. atd. Jinými slovy tvrdím, kdybych byl předkladatelem návrhu tohoto zákona, že bych dotáhl ten zákon do konce tak, aby tam prostě opatření proti nečinnosti bylo, aby do budoucna mohlo eliminovat právě ty situace, kdy stát bude subjektem případných soudních sporů na straně žalovaného.

    Ve svém prvním vystoupení jsem se opomněl zeptat, a obracím se prostřednictvím pana předsedajícího opět na vás, pane předkladateli, kdo bude posuzovat věcnou a formální správnost toho uveřejnění. Bude to vůbec někdo posuzovat? Nebo to budou posuzovat samotní účastníci smluvního vztahu? Kdo to bude kvalitativně a kvantitativně odměřovat, ten rozsah toho uveřejnění, tak aby ta smlouva byla účinná, či ne? A kdo bude posuzovat opět aplikaci jednotlivých výjimek? Ten zákon tam má některé výjimky z toho uveřejnění, ale někdo se musí rozhodnout, že tu výjimku bude aplikovat. A ne vždycky ji musí aplikovat tím způsobem, který odpovídá přesně tomu zákonu. Takže se ptám, kdo bude posuzovat i tyto věci. A bude to ten správce registru? A pokud správce registru dospěje k poznání, že ta smlouva neuveřejňuje všechno, co má uveřejňovat. tak ji neuveřejní - nebo...? Rozumějte mi. Jde mi o to, jestli tam bude nějaké meritorní posouzení kvality, kvantity uveřejňování. Nebo jestli to bude automaticky překlápěno a pak to bude zpětně zpochybňováno, když některé přijde a upozorní, že ta smlouva není uveřejněna v plném rozsahu, v jakém měla být, nebo byla nesprávně aplikovaná výjimka. Znamená to, že ta smlouva bude zpětně neplatná a se všemi právními důsledky, které to vyvolá, že se ti účastníci budou muset vracet, nebo nebudou? Takže bych rád věděl, jak tyto situace budou řešeny z hlediska běžného provozu tak, abychom si to uměli představit.

    A pak je tady samozřejmě otázka, pokud budou nastávat při aplikaci konfliktní situace, který příslušný orgán bude řešit případné spory. Budou to soudy, budou to správní soudy, nebo civilní soudy? To jsou otázky, které mě napadají k tomu, co uváděl předkladatel k úředním deskám. Proboha, ty úřední desky fungují již dneska! Jsou plně v provozu, mají na to obce, samosprávy vybavený aparát, který přesně ví, jak to dělat, na čem to dělat, v jakém aplikačním prostředí. Mají na to dneska digitální úřední desky v naprosté většině - doufám aspoň - samospráv. Takže váš argument z hlediska nějaké nehospodárnosti nemohu přijmout.

    Myslím si, že jestli někde ten zákon může být přiměřený a chytrý, tak je to právě v tom, že by se zveřejňovaly smlouvy právě na úředních deskách alespoň v případě samospráv. Pak nemusíme budovat tady nový centrální registr se všemi náklady, které to bude mít. Jsem přesvědčený, že to zaměstná minimálně jeden nově vznikající odbor na příslušném ministerstvu, pokud tedy to budou metadata, která budou stékat z celé republiky.

    A poslední jenom obecnou poznámku. Samozřejmě nezpochybňuji legitimitu toho návrhu z hlediska toho, že je předložený formou poslanecké iniciativy. Dokonce zastávám názor, že je to hlavně poslanec, který má tu originární zákonodárnou iniciativu. V tomto smyslu říkám, ten návrh je legitimní. Ale z hlediska složitosti té materie a při absenci toho, aby každý z nás poslanců měl komplexní administrativní aparát, který je schopný posoudit všechny aplikační dopady, tak jsem přesvědčen, že z tohoto důvodu bylo vhodnější, aby takovýto návrh zákona byl předkládán vládou, tak aby skutečně mohly být všechny tyto dopady přesně posouzeny a změřeny.

    V tomto smyslu konstatuji, že to považuji za nešťastné už s ohledem na množství pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou prostě jak kdy a je to různé. To znamená, každý je, řekněme, jiný, ve spoustě případů jdou proti sobě. A já skutečně nevím v tuto chvíli, nedokážu si představit, jaká bude konečná podoba toho zákona, na čem najdeme ve Sněmovně konsenzus tak, abychom skutečně neschválili něco, co nenaplní ani ten postulát transparentnosti, ale spíš to jenom zkomplikuje běžné občanskoprávní vztahy, ve kterých se ti účastníci ocitají v zásadě každý den při provozu firem, nejen obcí, a koneckonců i stát.

    To jsou přátelé, kolegyně, kolegové, to jsou mé obavy. Jinak říkám znovu, nezpochybňuji legitimitu té myšlenky, ale myslím si, že ten zákon, tak jak jsem měl možnost se s ním seznámit, v té podobě není konzistentní, a už vůbec není konzistentní ani ten velký sumář jednotlivých pozměňovacích návrhů. Shodou okolností mi to začíná připomínat, jako kdybychom tady připravovali schvalování dalšího energetického zákona.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Nyní ještě stále v obecné rozpravě pan poslanec Klán, poté pan poslanec Vilímec a ještě jednou kolega Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, hezké poledne, kolegyně, kolegyně. Dovolte mi na úvod, abych poděkoval panu předkladateli, že odpověděl na moje otázky, i když také moc dobře neodpověděl. Proto jsem si nechal vypracovat určitou analýzu států v Evropské unii, které mají centrální registr smluv. Pan předkladatel tady říkal, že to má Slovensko a Slovinsko, ale ono to má opravdu jenom Slovensko. Opravdu podle Parlamentního institutu, kde jsem si tu analýzu nechal vypracovat, centrální registr smluv je zaveden včetně občanskoprávních sankcí v podstatě jen na Slovensku.

    Nyní k důvodům omezeného počtu zemí s centrálním registrem smluv by bylo dobré tady také něco říci.

    Právní úprava uveřejňování smluv organizačních složek státu a dalších správních úřadů, popřípadě jimi vlastněných nebo ovládaných subjektů s jejich dodavateli služeb a zboží, je ve skutečnosti pouze jedním z řady potenciálních nástrojů transparentnosti využití veřejných rozpočtů. Západoevropské státy nepřistupují k tomuto nástroji jako ke komplexnímu řešení, zejména kvůli administrativní zátěži soukromých i veřejnoprávních osob a dlouhodobé právní nejistotě smluvních stran, která vždy vzniká při sankci neplatnosti neuveřejněné smlouvy a která je z hlediska smluvní svobody a zásad občanského práva nepřijatelná.

    Je třeba ovšem poznamenat, že celková transparentnost je v západoevropských státech založena podstatně hlouběji prostřednictvím celkového sledování finančních toků v ekonomice. Rovněž podstatným způsobem jsou omezeny platby v hotovosti. Některé západoevropské státy mají propojené databáze daňových úřadů a databáze sledování plateb za zboží a služby, což slouží jednak k daňovým účelům, ale dovoluje to sledovat i kontrakty soukromých osob s veřejným sektorem a jím ovládanými subjekty pro účely hospodárného provozu státu. Řada států má rovněž registry spolehlivých dodavatelů nebo systémy centrálních dodavatelů.

    Základním nástrojem pro efektivitu státních dodávek, dámy a pánové, je však skutečně účinný zákon o veřejných zakázkách, který umožňuje sledování veřejných soutěží a jejich výsledků. Pokud tedy nebudeme mít jasně funkční zákon o veřejných zakázkách, tak mi přijde registr smluv opravdu bezzubý.

    Nyní k několika možnostem uveřejnění kontraktu bez komplexního registru smluv. Nedostatek právní úpravy registru smluv obecně nebrání organizačním složkám kteréhokoliv státu ani samosprávným veřejným subjektům smlouvy se soukromými dodavateli uveřejňovat ony uzavřené smlouvy. Často se vychází z ústavního práva občanů na informace od úřadů a ze zákona toto právo upravující. Postupně při interpretaci tohoto práva úřady o ochraně dat, ombudsmani pro právo na informace a postupně i soudy v západní Evropě docházejí k tomu, že občané mají právo na informace o tom, kam plynou výnosy z daní a že toto právo je na stejné nebo i vyšší úrovni než právo na obchodní tajemství.

    V různých státech existují různé projekty, závazky, etické kodexy a podobné nástroje, které směřují k uveřejnění všech smluv nebo smluv některých druhů, a to jak na úrovni celostátní, tak na úrovni zemské či regionální nebo komunální, a to i mimo režim kvalifikovaných veřejných zakázek. Řada států, zemí, krajů, obcí, má různé internetové databáze, což je i v našich podmínkách, kde je možné tyto smlouvy nalézt, a to aniž by to bylo zvlášť upraveno všeobecným právním předpisem a nějak jinak než jako porušení práva na informace sankcionováno. Každá vláda státu obecně může zavázat jí podřízené složky nebo ovládané subjekty, aby do kontraktů zařadily klauzuli, která smluvně umožní uveřejnění smluv, a to buď v plném znění, nebo určitých částí nebo údajů smlouvy, zejména ceny. Pokud nebude klauzule akceptována, smlouva není uzavřena. Vláda pak rovněž může zavázat podřízené složky nebo jí ovládané subjekty k uveřejnění smluv, aniž by to bylo upraveno v právním předpise.

    Tolik všeobecně k těmto různým podmínkám.

    Nyní si řekněme ještě něco o dalších státech Evropské unie. Jak už jsem zde řekl, tak centrální registr smluv má pouze Slovenská republika. Například Bulharsko neupravuje registr smluv. Polský řád také neupravuje registr smluv. Portugalsko také ne, tam je to v zákoně o veřejných zakázkách, ostatně jako v dalších státech. Například Německo a Rakousko, pokud se podíváme k sousedům, upravují a v praxi praktikují evidování a uveřejňování smluv správních úřadů a jiných složek na zemské úrovni, a to v různých spolkových zemích různě. Celostátní systém registrace smluv Německo ani Rakousko nemá.

    To by bylo ode mne k těmto různým výtkám, co jsem tady měl při svém minulém vystoupení, a nyní ještě k oněm pozměňovacím návrhům, které zde představil pan poslanec Farský.

    Já zde mohu říci, že já pro ně ruku nezvednu, protože z toho registru smluv by se stalo možná ještě něco horšího, nebo by v tom byl ještě větší zmatek, než říkal pan kolega poslanec Stupčuk. Mluvil tady o ČEZu, který si podle některých vylobboval výjimku, a pan poslanec Farský, prostřednictvím pana předsedajícího, ji chce nějakým způsobem z toho návrhu zákona zase opět vyjmout. Tak já říkám, že proti tomu vyjmutí my nebudeme. My jsme jasně řekli a deklarovali, že státní podniky musí mít výjimku, aby nebyla ohrožena jejich konkurenceschopnost na trhu, ať se jedná o ČEZ, o Budvar, Lesy České republiky. Je to jedno. Každopádně musí mít dle našeho názoru výjimku.

    Padly zde různé analýzy, jaké to bude mít náklady, a teď tam můžeme říkat náklady a užitky, ale spíše si myslím, že by šla dávno už předtím, než se ten zákon tady objevil, udělat takzvaná analýza nákladů a efektivity. To šlo bez problémů udělat, tu efektivitu, jaké to bude mít přínosy pro společnosti. Ale jak říkám, pokud nemáme jasně funkční zákon o veřejných zakázkách, tak registr smluv je podle mého názoru bezzubý.

    Opravdu mně to přijde, že se tady budeme bavit ještě asi o tom registru hodně dlouho, protože pokud některé pozměňovací návrhy, které budou načteny v podrobné rozpravě, projdou nebo neprojdou, tak pak opravdu z toho vznikne úplně něco jiného, z čehož máme také obavu. Ale to uvidíme až těsně před třetím čtením.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Klánovi. Nyní pan poslanec Vilímec - s přednostním právem, pane předsedo? Já mám poslední dva přihlášené do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou eviduji pana poslance Gabala a potom už eviduji přednostní právo kolegy Kalouska a Vondráčka. Poslanec Ivan Gabal s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady trošku s údivem poslouchám ta dvě poslední vystoupení. Tato Sněmovna málem projednávala a možná ještě bude projednávat žádost o vydání jednoho z poslanců, exprimátora Prahy, který je vyšetřován a může být souzen za to, že se pokusil dostat ke smlouvě, podle které pražský Dopravní podnik nakoupil 250 tramvají za 19 miliard, a pražský primátor se k té smlouvě nedostal. Tohle hájíte.

    Myslíte si, že když si čteme ty kokainové historky o Nemocnici na Homolce, že by to bylo možné, kdyby existovala povinnost zveřejňovat tyto smlouvy? No nebylo. Takže hájíte ten kokain a ty úplatky. Nikdo z vás nevystupoval v těch korupčních kauzách. Nikdo z vás se nevyrovnával s tím, jak Dopravní podnik odmítl auditorovi vydat smlouvy. Zato máme hodně připomínek proti mechanismům, které kdyby byly k dispozici, tak by tyto situace nenastaly.

    Děkuji vám. (Pokřik a potlesk několika poslanců.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka kolegy Stupčuka, pak se dostane na kolegu Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Tam, kde chybí věcná znalost problémů, tam je demagogie. Prostřednictvím vás bych pana kolegu Gabala chtěl požádat, aby na mě neukazoval. To se ve slušné společnosti nedělá. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pokračuje pan poslanec Vilímec a poslední přihlášený v obecné rozpravě je kolega Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, využiji také obecné rozpravy k odůvodnění svého pozměňovacího návrhu, ke kterému se pak formálně přihlásím v rozpravě podrobné. Ale dovolte mi ještě několik poznámek k té probíhající debatě, a vůbec návrhu tohoto zákona.

    Návrh zákona o Registru smluv pan poslanec Farský podával již v minulém volebním období a teď je hlavním podporovatelem tohoto návrhu. Nevím, kdo další ve Sněmovně. Byl podáván pravděpodobně s předpokladem, že takovýto návrh umožní ještě větší transparentnost, větší kontrolu nad hospodařením s veřejnými prostředky. Samozřejmě můžeme nejen ve vztahu ke státu, ale i k územním samosprávným celkům požadovat nastavení dalších kontrol, dalších kontrolních institucí v nějaké představě, že tím vyřešíme veškeré problémy v naší zemi.

    Já bych jen připomněl jednu skutečnost. Nedávno, v průběhu ledna, jsme vlastně ex post ve vztahu k předpokládané účinnosti zákona schvalovali novelu rozpočtových pravidel územních rozpočtů. Návrh zákona, nebo zákon jako takový určitě nebyl v takové mediální pozornosti jako zákon o Registru smluv, a tehdy alespoň ti, co hlasovali pro tento zákon, tak hlasovali určitě v nějaké představě, že ta novela zákona o územních rozpočtech nebo rozpočtových pravidlech územních rozpočtů omezí korupční prostředí, nastaví větší transparentnost. Jaký je výsledek? Můžete se zeptat nejen starostů, především starostů těch nejmenších obcí, ale především žadatelů o dotace z územních rozpočtů. Byť jsem s panem poslancem Zemánkem prosadil ještě omezení těch původně navrhovaných požadavků, beztak se obrovským způsobem navýšila administrativní zátěž z pohledu obcí, ale především z pohledu žadatelů. Nakonec menší obce, tak jak jsem se přesvědčil, musí vyplňovat ty složité žádosti za jednotlivé žadatele, protože prostě dobrovolné spolky, ať jsou to hasiči, rybáři apod., na takové administrativní požadavky vůbec nejsou připraveni. Ano, nemusí starostové těch malých obcí takovou podporu a pomoc těmto spolkům vůbec poskytovat. Nemusí. Mohou se odvolat na novelu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pak ale zřejmě zaniknou tyto spolky a s tím vše pozitivní, co iniciativou zdola pro občany té či oné obce vytvářejí.

    Koneckonců, ta novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanovuje od 1. července letošního roku povinnost zveřejňovat také na úřední desce veškeré poskytnuté dotace, smlouvy o poskytnutých dotacích nad 50 tisíc korun. Alespoň podle toho komplexního návrhu, který je zatím předložen, se předpokládá, že pokud obce mají tu povinnost od 1. července zveřejňovat tyto smlouvy o dotacích na své úřední desce, tak už nemusí zveřejňovat v Registru smluv, tak jak navrhuje pan poslanec Farský. Ta idea, že všechna data budou na jednom místě, stejně neplatí.

    Já se obávám, že tento zákon k nějakým kýženým pozitivním výsledkům nepovede. Ano, mohou být uspokojeny, a pravděpodobně, pokud bude schválen ten zákon, budou uspokojeny iniciativy typu Rekonstrukce státu, odškrtnou si splnění jednoho ze svých požadavků, ať to stojí co to stojí. A že to bude stát hodně, to je nasnadě.

    Podle mého názoru zvláště v případě malých příspěvkových organizací nebo dobrovolných svazků obcí jsou takové požadavky zcela mimo jejich administrativní možnosti. Proto podporuji vyjmutí z tohoto zákona, pokud nakonec bude prohlasován, povinnosti pro ty subjekty, samosprávné subjekty, které hospodaří již teď pod značnou veřejnou kontrolou s poměrně malými rozpočty, tedy pro malé obce nebo dobrovolné svazky obcí. To je podle mého názoru správná cesta.

    A teď k tomu mému pozměňovacímu návrhu, který vlastně doplňuje pozměňovací návrh pana poslance Stanjury a je také podáván s vědomím a se souhlasem Svazu měst a obcí. Týká se trvalého vyjmutí povinnosti, zveřejňovat smlouvy pro dobrovolné svazky obcí. Já k tomu poskytnu poměrně stručné odůvodnění.

    Tyto dobrovolné svazky obcí vznikají podle zákona o obcích buďto za účelem vykonávání konkrétních společných služeb na území členských obcí, nebo jako výraz spolupráce jednotlivých obcí v rámci jejich samostatné působnosti. V mnoha případech se stává -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Prosím všechny hloučky, aby případné diskuse nad jiným tématem, než je registr smluv, přesunuly do předsálí. Děkuji, pokračujte.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. V mnoha případech se stává, že jedna obec je členem více svazků na konkrétním území. A také určitě aspoň starostové vědí, že ty dobrovolné svazky jsou různých velikostí. Máme větší dobrovolné svazky, velmi malé dobrovolné svazky, které sestávají pouze z několika málo malých obcí. Někdy skutečně dobrovolné svazky mají úplně minimální, takřka žádný administrativní aparát. Jsou sice financovány z členských příspěvků jednotlivých obcí - někdy je to třeba koruna na jednoho obyvatele, takových případů je hodně - ale ty nemohou pokrývat výdaje na osobní náklady zaměstnanců. Takže v mnoha případech to vypadá tak, že jedna obec svými zaměstnanci nad rámec svých pracovních povinností zajišťuje základní administrativní povinnosti pro takový dobrovolný svazek obcí.

    V poslední době Svaz měst a obcí naplňuje projekt tzv. meziobecní spolupráce, který poprvé kompletněji analyzoval dosavadní výsledky spolupráce obcí. Existuje shoda, že spolupráce obcí by měla pokračovat, že stát by měl takovou spolupráci usnadňovat. Návrh tedy, aby mezi povinně uveřejňovanými dokumenty Registru smluv byly i smlouvy, jejichž stranou je dobrovolný svazek obcí, naopak takovou spolupráci velmi zatěžuje.

    Hospodaření dobrovolných svazků obcí na rozdíl od různých sdružení obcí vzniklých ještě na základě občanského zákoníku dle spolků je v zásadě již teď přezkoumáváno povinným auditem, dobrovolné svazky obcí musí plnit povinnosti dané zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, atd. Na ně se také vztahují povinnosti ze zákona o svobodném přístupu k informacím. Na tyto dobrovolné svazky obcí se pohlíží tak jako na každou obec, kdežto na sdružení obcí, které nejsou v návrhu zákona, se pohlíží víceméně pouze na svazek, který také hospodaří z veřejnými prostředky, ale žádné povinnosti ani z územních rozpočtových pravidel ani z toho návrhu zákona o Registru smluv nemá. Požadovat tedy po těchto svazcích vykonávání dalších povinností dle zákona o Registru smluv je z pohledu rozsahu veřejných prostředků, s kterými hospodaří tyto svazky, naprosto neefektivní a znamenalo by další administrativní zátěž, kterou by, obávám se, mnohé dobrovolné svazky obcí nemohly vůbec naplňovat.

    Z těchto důvodů tedy navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu, aby tyto dobrovolné svazky obcí byly vyškrtnuty z těch subjektů, které musí povinně zveřejňovat smlouvy do Registru smluv. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Vilímcovi a mám přihlášeného pana kolegu Farského, ale protože už nemám jinou přihlášku, ptám se, jestli chce už mít závěrečné slovo navrhovatele - mohu uzavřít obecnou rozpravu? Mohu. Tak uzavírám obecnou rozpravu a dávám závěrečné slovo zástupci navrhovatelů panu poslanci Farskému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Ještě jednou díky všem vystupujícím, kteří se tomuto zákonu věnují. Dovolím si to svoje závěrečné slovo zkrátit jenom směrem k dosud nezodpovězeným otázkám.

    Co se týká otázek pana kolegy Stupčuka, nečinnost - jestli nemůže vést k tomu, že by jedna strana zneužila situaci k druhé straně a nějakým způsobem se jí pokusila vnutit do situace, ve které nechce být. Není to možné, protože zveřejnit smlouvu jsou oprávněny obě strany smlouvy bez rozdílu, to znamená, že nikdo nikoho nemůže vydírat. A předpokládám, že zájem na uzavření smlouvy mají obě strany, a proto je tímto případná nečinnost a její zneužití vyřešena.

    Co se týká chyb, tak na to myslí, teď jestli to přesně řeknu z hlavy, § 6 odst. 2 písm. b), který říká, že pokud se přijde na chyby, třeba i léta po tom, co smlouva je zveřejněna, tak pokud je tato smlouva po rozhodnutí příslušného orgánu do 30 dnů v systému opravena, tak se neruší od počátku. Nezřizujeme, jak jsem několikrát zmínil, nezřizujeme nový kontrolní úřad, který by tady spravoval, ten registr smluv je pouze evidenčním místem, neprobíhá tam žádná kontrola. Kontrola, jak jsem řekl, je dána občanům.

    A to je všechno. Děkuji za pozornost a jestli mohu zrovna se přihlásit do podrobné rozpravy...?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás do podrobné rozpravy určitě přihlásím, pane poslanče, ale mám tady jedno přednostní právo v podrobné rozpravě. Ale samozřejmě nejdřív musím dát šanci na závěrečné slovo zpravodajům. Pan zpravodaj Chvojka nemá zájem, pan zpravodaj Birke nemá zájem, pan zpravodaj Martin Novotný nemá zájem, pan zpravodaj Jiří Petrů nemá zájem se závěrečným slovem.

    Otevřu podrobnou rozpravu, uvidíme, kolik toho stihneme. V podrobné rozpravě jako první s přednostním právem pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já doufám, že se s tím tady nějak vypořádám. Tak v úvodu bych se rád svým jménem a jménem kolegy Chvojky, který se mnou prožil také ten komplexní pozměňovací návrh celý, a jménem pana kolegy Bartoška, který byl v tom závěrečném kole, přihlásil ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 2240. a vzhledem k tomu, že tento komplexní pozměňovací návrh by měl být základem pro další pozměňovací návrhy, tak jsou-li mé znalosti správné, tak bychom měli hlasovat o tom, nechť se tento komplexní pozměňovací návrh stane základem pro další pozměňovací návrhy.

    Poté bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu 2257, který zavádí do přechodných ustanovení i povinnost zveřejňovat veškeré takzvané živé smlouvy. A pouze bych tady trochu doplnil ten svůj původní návrh, neboť se tam vloudila taková řekněme nesrovnalost. Není tam zdůrazněno, že se jedná o všechny smlouvy v písemné formě. Proto bych rád uvedl, že ten § 8 načítám v této podobě: "Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uzavřena v písemné formě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uveřejní prostřednictvím registru smluv do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká republika..." a tak dále. Následně plně odkazuji na text pozměňovacího návrhu, tak jak je načten v systému.

    Dále byl do systému načten pozměňovací návrh 2273, který ovšem byl následně po dohodě s Ministerstvem vnitra dále upraven, a já tady se teď k němu nehlásím, ale hlásím se k pozměňovacímu návrhu 2363, který zavádí, že správcem registru je Ministerstvo vnitra oproti původně zmiňovanému Ministerstvu pro místní rozvoj, které bylo uvedeno v komplexním pozměňovacím návrhu. Pana ministra vnitra tu nemám, nicméně činím tak po dohodě s jeho resortem, který se k tomuto hlásí.

    To je vše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Nyní budeme pokračovat v podrobné rozpravě. pan poslanec Klán jako první. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jak již jsem avizoval v obecné rozpravě, tak se přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům vedeným v systému jako sněmovní dokumenty číslo 2358, 2603, 2604, 2605 a 2351. V jednom případě se shoduje tady se zde načteným pozměňovacím návrhem pana poslance Vondráčka, ale my jsme se spolu domluvili, takže je to i zároveň v systému. Zároveň tady načtu ještě jeden pozměňovací návrh, a to aby v § 3 odst. 2 se zrušil bod I. A je to na základě vystoupení a připomínek pana poslance Snopka. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě si ujasním jednu věc. To, co říká pan poslanec Vondráček, je věcí jako komplexního pozměňovacího návrhu, ke kterému se podávají pozměňovací návrhy? Tak to budeme muset tedy nechat odhlasovat. Protože v tom případě se to musí k tomu vztahovat, abychom to měli procedurálně čisté.

    Pan kolega Farský, dobře, tak, omlouvám se, já jsem vyhnal kolegy do předsálí, tak si je zase přivolám (zaznívá gong) a odhlásím vás pro jistotu všechny. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    V tomto procedurálním hlasování budeme hlasovat o tom, že základem pro projednání je komplexní pozměňovací návrh předložený kolegou Vondráčkem v těch číslech - ještě prosím zopakovat ten sněmovní dokument, abychom věděli.

  • Poslanec Radek Vondráček: Ten komplexní pozměňovací návrh je veden pod číslem 2240. Ty ostatní, které jsem si tady načítal...

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To jsou další pozměňovací návrhy, ale 2240 bude komplexní pozměňovací návrh, ke kterému se budou vztahovat ostatní návrhy.

    Hlasovat budeme v hlasování číslo 228, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro, aby to byl základ pro projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 228 z přítomných 133 pro 124, proti nikdo. Sněmovní dokument 2240 se stal základem pro projednání a pozměňovací návrhy, které budou předkládány.

    Další je v pořadí podrobné rozpravy pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu vedenému pod sněmovním dokumentem 2372. Ten pozměňovací návrh jsem odůvodnil v obecném čtení a týká se vyjmutí z povinnosti z Registru smluv, povinnosti vyjmutí dobrovolných svazků obcí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský se svým pozměňovacím návrhem.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovoluji se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu vedenému v systému pod sněmovním číslem 2368. Je to pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, ke sněmovnímu tisku 42 poslanců Radka Vondráčka, Jana Chvojky a Jana Bartoška. Odůvodnění jsem učinil v obecné rozpravě. Tento pozměňovací návrh se týká vyjmutí smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Bližší odůvodnění je jednak v tom sněmovním dokumentu a jednak jsem ho uvedl v obecné rozpravě.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Vítu Kaňkovskému. Nyní pan poslanec Jandák v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, velice stručně. Přihlašuji se ke svému pozměňujícímu návrhu 2515, je to pozměňující návrh ke komplexnímu pozměňujícímu návrhu. Děkuji vám.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandákovi. Nyní pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu k tisku 42. Je to sněmovní dokument 2526 a je to pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu.

    Za prvé. V § 4 se v odst. 4 skládá nový text z odst. 5, který zní: "Správce registru předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o fungování Registru smluv do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku." Důvody jsem tady říkal v obecné rozpravě. Jenom připomenu. Když zavádíme protikorupční opatření, tak bychom měli průběžně kontrolovat, jak funguje, jestli to vůbec plní původní předpoklady předkladatelů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ještě dám slovo v podrobné rozpravě panu poslanci Ludvíku Hovorkovi a pak jednání přeruším pro jednání organizačního výboru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se přihlašuji ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, k jednomu pod číslem 2352, který je v systému uveden, je to ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu zákona o Registru smluv, sněmovní tisk 42, který jsme vzali za základ projednávání. Tento jsem podrobně odůvodňoval v obecné rozpravě již při minulém projednávání tohoto zákona. A dále k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2617, který jsem vložil do systému dnes, který je předkládán jako pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 42. Ale žádám, aby vzhledem k tomu, že byl přijat za základ jednání o návrhu zákona komplexní pozměňovací návrh poslance Vondráčka, Chvojky a Bartoška, aby se tento můj pozměňovací návrh vztahoval i vůči tomuto pozměňovacímu návrhu.

    Jenom krátké vysvětlení k tomuto pozměňovacímu návrhu. Týká se § 8 a za odst. 4 se vkládá odst. 5, který zní: "Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. To platí obdobně i o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. Následující odstavce se přečíslují."

    Odůvodnění. Pokud nedojde k přijetí takzvané transparenční novely zákona o zdravotním pojištění a o zdravotních pojišťovnách, a nebude tedy zajištěno zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními zákonem o zdravotním pojištění, bude se zveřejňování předmětných smluv řídit výlučně zákonem o Registru smluv. Je to z toho důvodu, že nemůžeme předjímat, jestli zákon bude definitivně schválen a vyjde ve Sbírce zákonů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi a přerušuji jednání Poslanecké sněmovny pro jednání organizačního výboru a polední přestávku. Pokračovat budeme ve 14.30 stále podrobnou rozpravou k tomuto zákonu. Je to dáno tím, že někteří, kteří jsou přihlášeni do rozpravy, už jsou pevně vázáni na jiná jednání a nechci jim znemožnit podání pozměňovacího návrhu.

    (Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, přestože je nás zde poskrovnu, je 14.30 hodin a my bychom měli pokračovat v našem jednání. Před polední přestávkou byla přerušena podrobná rozprava a nyní budeme tedy nyní v podrobné rozpravě ke sněmovnímu tisku č. 42 pokračovat. Ještě pro jistotu svolám kolegy z předsálí, aby případně stačili doběhnout.

    Do podrobné rozpravy mám přihlášeného pana poslance Kalouska, pana poslance Adamce a pana poslance Foldynu. Pan poslanec Kalousek je zde a já ho tedy prosím k mikrofonu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající, budu velmi stručný. Odvolám se na odůvodnění svého pozměňujícího návrhu z obecné rozpravy a přihlásím se k pozměňujícímu návrhu, nebo spíš k souboru pozměňujících návrhů, které mají všichni v systému pod číslem sněmovního dokumentu 2537. Pouze připomenu, že se jedná o výjimku pro prioritní kapitoly, jako je třeba Ústavní soud nebo NKÚ, a domnívám se, že bychom jim měli jejich důstojnost a důvěru k nim měli ponechat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Dříve, než pozvu k mikrofonu dalšího, dovolte mi načíst omluvy z dnešního jednání. Mezi 14.30 a 23.59 z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Kovářová a z dnešního a zítřejšího jednání se omlouvá paní poslankyně Zelienková ze zdravotních důvodů.

    Dalším v pořadí je pan poslanec Adamec. Já ho zde tedy nevidím, je přihlášen do podrobné rozpravy a taktéž je přihlášen pan poslanec Foldyna, kterého také nevidím. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Ano, s přednostním právem pan poslanec Stanjura, poté pan navrhovatel. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jak už jsem říkal v obecné rozpravě, přihlásím se ke svému pozměňujícímu návrhu, který je veden v systému pod číslem sněmovního dokumentu č. 2369. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím pana navrhovatele, pana poslance Farského.

  • Poslanec Jan Farský: Pouze se chci přihlásit k dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem předložil ke komplexním pozměňujícím návrhům, který byl vzat za základ, a ty jsou v systému pod číslem 2265 a 2371. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A již zde vidím pana poslance Foldynu. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, paní předsedající, omlouvám se, stál jsem za dveřmi. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který má číslo v systému 2527. To je vše, děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zemánka.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Dobrý den, vážená paní předsedající, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 2354 k výše projednávanému tisku č. 42 - k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Ještě zde mám poslední výzvu pro pana poslance Adamce, který tady byl přihlášen do podrobné rozpravy a není zde. Svítil na tabuli. Takže je vyřízeno. Dobrá. Takže tudíž podrobnou rozpravu končím a končím také druhé čtení tohoto zákona.

    Nyní přikročíme k projednávání dalšího bodu, a to bodu

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, kterou zde nevidím, a táži se, zda ji tady někdo z vlády bude zastupovat. Paní ministryně je zde. Prosím, paní ministryně, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a ujala se slova. Prosím, paní ministryně, máte slovo. (Značný hluk v sále.)

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Já děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Poslankyně a poslanci, jedná se o druhé čtení tohoto návrhu zákona, takže já jenom stručně připomenu... (Odmlka pro hluk v sále.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím, přestože je nás málo, je tady velký hluk, prosím, abyste se ztišili, a paní ministryně, můžete pokračovat.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: ... stručně řečeno, že se jedná o to, že v současném programovacím období po nás požaduje Evropská komise, abychom u každého jednotlivce, kterého nějak podpoříme z Evropského sociálního fondu, takže se jedná například o různé rekvalifikace atd., tak aby tento člověk byl skutečně dohledatelný, aby bylo jasné, že to není podvod. To znamená, že my tímto zákonem chceme, aby údaje z příslušných informačních systémů České správy sociálního zabezpečení a jednotného informačního systému práce a sociálních věcí byly přístupné vlastně tomu orgánu, který se zabývá právě... který řeší Evropský sociální fond a ty finanční prostředky. A nejde jen o to, aby se zabránilo podvodům a ti podpoření lidé byli skutečně identifikovatelní, ale také o to, abychom je mohli dohledat ještě třeba několik let potom a říci si - ano, tento člověk, protože byl podpořen z prostředků Evropské unie, tak potom byl třeba na trhu práce úspěšnější ve srovnání s těmi, co podpořeni nebyli. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 406/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Miroslav Opálka, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte, abych úvodem poznamenal, že se předpokládalo, že návrh tohoto zákona bude projednáván v rámci zrychleného čtení podle § 90 odst. 2. Na základě veta dvou poslaneckých klubů jsme tedy přikročili k projednání ve výboru ve zkráceném režimu 30 dnů. Výbor pro sociální politiku dne 6. května na své 26. schůzi přijal usnesení pod číslem 115, které máte, jak již říkala předsedající, pod číslem 406/1.

    Vzhledem k tomu, že návrh předpokládal, že účinnost tohoto zákona bude od 1. 7., a prodloužením projednávání jsme se dostali do situace, že tato účinnost by byla nelogická, tak výbor přijal pozměňovací návrh s tím, že se prodlužuje účinnost podle toho, jak bude vydán. Čili ten text zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili písemně pan poslanec Zavadil, tudíž dostává přednost, poté pan poslanec Beznoska, který se hlásí z místa. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, dovolte mi, abych v obecné rozpravě naznačil, že se v podrobné přihlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 2600 k tomuto tisku. Jenom krátce vysvětlím, o co jde a proč ten pozměňovací návrh podávám zde.

    Česká správa sociálního zabezpečení bude tímto návrhem (mít) možnost delegovat pravomoci svoje na okresní správy sociálního zabezpečení tehdy, shledá-li důvody takového návrhu účelnými z hlediska provádění nemocenského pojištění. To je hlavní důvod toho, proč se ten pozměňovák dává. Předpokládá se, že tento institut bude využíván výjimečně, a to zejména v případech, kdy zaměstnavatel s velkým počtem zaměstnanců mění sídlo účtárny nebo soustřeďuje mzdovou agendu z více mzdových účtáren do jedné a OSSZ, která je příslušná k provádění nemocenského pojištění zaměstnanců podle sídla takovéto účtárny, nebude po účinnosti služebního zákona od 1. 7. 2015 schopná rychle zareagovat na značné zvýšení pojištěných zaměstnanců, protože přesun kapacity je nutně spojen se změnou systemizace.

    Snad jenom k tomu ještě dodám jednu věc, že návrh nebude znamenat žádné zvýšení nákladů na státní rozpočet ani není spojen s žádnými finančními požadavky na jeho realizaci. Dopad na zaměstnavatele se rovněž nepředpokládá, protože rozhodnutí o delegaci by se mělo týkat jen větších zaměstnavatelů, kteří komunikují s OSSZ v podstatě výlučně elektronicky, a změna titulu delegace proto dodatečné náklady nevyvolává.

    Požádal bych vás, abyste tento návrh potom až ve třetím čtení podpořili. Jinak s Ministerstvem práce je to projednáno. A to je snad všechno. Až bude podrobná debata, tak už se k tomu jenom oficiálně přihlásím. Děkuji pěkně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Beznosku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil v obecné rozpravě podrobně se svým pozměňovacím návrhem ke sněmovnímu tisku 406.

    V části první Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, článek I se před dosavadní novelizační bod číslo 1 vkládá nový novelizační bod číslo 1 - a dosavadní novelizační body 1 a 2 se přečíslovávají - v tomto znění:

    V § 14 odst. 3 se za dosavadní písmeno n) vkládá nové písmeno o) a dosavadní písmeno o) se mění na písmeno p) tohoto znění: bankám a spořitelním a úvěrním družstvům a dalším věřitelům nabízejícím nebo poskytujícím úvěry spotřebiteli podle tohoto zákona o spotřebitelských úvěrech, pokud jsou další věřitelé platebními institucemi, informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v rozsahu nezbytném pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr a na základě předchozího souhlasu spotřebitele.

    Návrh odůvodním. Základní povinností bank a spotřebních a úvěrních družstev a dalším věřitelům nabízejícím nebo poskytujícím úvěry spotřebiteli jakožto věřitelů je posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr. Je to z dikce zákona číslo 145, o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ta uvádí, že věřitel není povinen přihlížet pouze k informacím, které mu předloží spotřebitel, ale je-li to nezbytné, může nahlédnout do databází, které nabízejí relevantní informace pro účely posouzení bonity spotřebitele. To je ta vazba na Českou správu sociálního zabezpečení.

    Ustanovení přílohy 3 vyhlášky číslo 163, o výkonu činnosti bank, spotřebních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, věřiteli přímo ukládá zajistit - cituji - že má k dispozici informace, které umožní i před sjednáním obchodu zhodnotit finanční a ekonomickou bonitu protistrany. Povinná osoba zakáže sjednat obchod bez posouzení bonity protistrany. Toto vyplývá zejména ze zákona o bankách a prováděcí vyhlášky, ve vztahu k spotřebitelským úvěrům pak ze zákona o spotřebitelském úvěru.

    To jsou takové základní informace k pozměňovacímu návrhu. Ten návrh nemá žádné další negativní dopady. V podstatě se jedná o využití databáze ČSSZ pro posouzení bonity jednotlivých žadatelů o spotřebitelské úvěry.

    V podrobné debatě se přihlásím formálně k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je v databázi pod číslem 2614.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím.

    Otevírám podrobnou rozpravu, do které mám přihlášené dva poslance, a to pana poslance Beznosku, poté pana poslance Zavadila a poté pana poslance Opálku. Pane poslanče Beznosko, máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Přihlašuji se k tomuto pozměňovacímu návrhu - sněmovní dokument, pozměňovací návrh číslo 2614.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Zavadila.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument 2600. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana zpravodaje.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že máme pouze tři pozměňovací návrhy, které nejdou proti sobě, chtěl bych využít odstavce 4 nově vloženého paragrafu 94a v našem jednacím řádu, který zní: Ve druhém čtení může být v podrobné rozpravě podán návrh, aby se garanční výbor návrhem zákona nezabýval. O takovém návrhu nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li námitku dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. Pokud nebude námitka, po dohodě s předsedou výboru kolegou Zavadilem předkládáme tedy návrh, aby se garanční výbor už nemusel tímto tiskem znovu zabývat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pokud nebude vzneseno veto. Budeme o tom hlasovat po ukončení podrobné rozpravy. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje a paní navrhovatelky, zda mají zájem o závěrečné slovo. Paní ministryně? Nemají. Výborně.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem, aby se garanční výbor návrhem zákona nezabýval. Dříve než zahájím hlasování, všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Svolám kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 229. Přihlášeno 116, přítomných, pro 115, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat a nebyl tedy určen garanční výbor, který se bude zabývat tímto zákonem. Končím druhé čtení tohoto zákona. ***

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se, paní ministryně, moc omlouvám, ale poprosím kolegy zejména v levé části sálu, aby se ztišili, aby paní ministryně nemusela křičet, abychom ji dostatečně slyšeli. Děkuji za pochopení. Paní ministryně, pokračujte.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji vám, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi jenom krátce představit vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o útlou novelu, nicméně velmi potřebnou a očekávanou pedagogickými pracovníky v praxi, která má zajistit to, že skončí nešvar, kdy někteří zřizovatelé uzavírají smlouvy s pedagogy pouze na dobu určitou deseti měsíců a následně naši učitelé jsou nuceni během července a srpna setrvávat na úřadech práce. Tuto nedůstojnou praxi právě tento vládní návrh zákona řeší. Napříště by tedy doba určitá sjednaná s pedagogickými pracovníky činila nejméně dvanáct měsíců a mohla by být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. To znamená, že dojde v podstatě ke sjednocení se zákoníkem práce s tou specialitou, že doba trvání poměru na dobu určitou bude určena oněmi dvanácti měsíci, aby byla takto závadná praxe do budoucna vyloučena.

    Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, domnívám se, že s ohledem na to, že jsme ve druhém čtení, tato stručná informace a připomenutí z hlediska obsahu předkládaného vládního návrhu stačí, a budu se samozřejmě těšit na další projednávání v rámci garančního výboru, pokud tento vládní návrh zákona propustíte druhým čtením, o což bych si dovolila vás požádat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Teď poprosím kolegy zase v pravé části sálu, aby se trochu ztišili, anebo případně šli projednávat následující program ven ze sálu. Děkuji.

    Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 407/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu paní poslankyně Nina Nováková, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Mohu jenom konstatovat, že tak jak jsme o novele zákona o pedagogických pracovnících mluvili již v prvním čtení, tak výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu přijal usnesení, kterým doporučuje vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona a mne pověřil, abych vás s tímto usnesením seznámila.

    V době, kdy o tom garanční výbor jednal, nebyly součástí usnesení žádné pozměňovací návrhy, protože nebyly známy. Já si potom dovolím v obecné a v podrobné rozpravě se přece jen k jednomu pozměňovacímu návrhu vyjádřit. Ale teď v té první etapě, tedy na své 14. schůzi, garanční výbor přijal usnesení, kterým doporučil vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu a poprosím paní poslankyni, aby zůstala u mikrofonu a ujala se slova.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, několikrát v poslední době jsme zaregistrovali, že se otevřel nějaký zákon a že se ten zákon musel otevírat během roku i několikrát. Já jsem si tedy dovolila, když jednáme o novele zákona o pedagogických pracovnících, navrhnout vám jeden pozměňovací návrh. Objevili jsme totiž takové nedopatření - předpokládám, že z hlediska Ministerstva školství je to opravdu nedopatření, či spíše nedokončené jednání. Protože existují vysoké školy, které připravují kvalifikované pedagogické pracovníky v magisterském studiu, a přesto je jejich zaměstnavatelé nemohou v zákoně o pedagogických pracovnících najít. Jsou to obory umělecko-pedagogické. Já jsem o tom hovořila s některými pracovníky na Ministerstvu školství a skutečně se zdá, že se jenom nepodařilo dokončit určitý proces. Takže věřím, že pokud by to bylo třeba v garančním výboru, nebo pokud bychom před třetím čtením s tím ještě nějak pracovali, tak věřím, že by Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v zásadě proti mému pozměňovacímu návrhu nic nemělo.

    Oč jde? My jsme zvyklí, když vnímáme na školách celého spektra od mateřských škol po vyšší odborné školy, přičemž ústředních škol a vyšších odborných škol se to týká jenom některých, tak jsme zvyklí slýchat, že tam existuje určitá estetická výchova nebo nějaká umělecká výchova, ale tak jak to známe my sami ze škol, pro nás estetická výchova je hudebka nebo výtvarka neboli hudební výchova nebo výtvarná výchova. Přitom existuje na vysokých školách, na Akademii múzických umění a Janáčkově akademii múzických umění, už od poloviny 90. let velice dobře se rozvíjející obor, a hlavně obor, který naše školy potřebují, a to je obor dramatická výchova, mnohdy spojený i s výchovou pohybovou. V těch hodinách dramatické výchovy, tam, kde v celém spektru regionálního školství jsou, se nenacvičuje divadlo, jak bychom mohli očekávat, ale děti tam získávají velice důležité sociální dovednosti, učí se tam sdělovat své emoce a zároveň jaksi chápat druhé. Můžeme říci, že tam, kde dramatická výchova ve třídách je, se skutečně vylepšuje atmosféra na škole, protože se takzvaně jakoby pustí ventil někdy třeba pokulhávajících vztahů právě v zážitkově vedené dramatické výchově a velice často se v zárodku utlumí třeba počátek šikany.

    Další velice dobře uplatnitelné pole působnosti pro dramatickou výchovu je u žáků, kteří mají specifické vzdělávací potřeby, a zejména třeba u žáků sluchově postižených. Absolventi těchto oborů umělecko-pedagogických, konkrétně na pražské DAMU, velice dobře právě s touto skupinou žáků umějí pracovat.

    Další taková poptávka, která je na školách, a to zejména na školách středních, je poptávka po zkvalitnění mediální výchovy, která je také velmi důležitá. A právě odborné vedení dětí a mládeže jim umožňuje otevřeně a kriticky posuzovat třeba svá setkání s divadelním a filmovým uměním.

    V čem vlastně je problém? Kvalifikovaní absolventi magisterského studia, které má akreditovaný obor umělecko-pedagogický, nejsou s to za aktuální situace bezpochyby prokázat řediteli nějaké školy svoji kvalifikaci, a to kvalifikaci pedagogickou, ačkoliv od začátku vědí, že na vysokých školách studují zaměření umělecko-pedagogické. Musíme si tedy uvědomit, že třeba na DAMU jsou obory, které připravují výkonné umělce, a jsou obory, které jsou už akreditované právě na dramatickou výchovu.

    Byla by tedy velká škoda, aby takto dobře připravení absolventi, kteří mají v rámci svého studia nejen didaktiku, ale mají i pedagogickou psychologii, psychologii, a jak říkám, i některé obory, které je sbližují třeba se speciální pedagogikou, nenašli své uplatnění jenom proto, že ředitel školského zařízení je nějak nemůže najít v zákoně. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Luzara s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Semelová, taktéž s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážená paní předsedající, paní ministryně, já si dovolím položit otázku spíše statistickou a týkající se možná v druhém čtení pro garanční výbor zajímavou, každopádně pro mě určitě. Jedná se o to, že toto řetězení pracovních smluv bylo silně medializováno jako negativní jev, a neznám zřizovatele, který by to bral jako standardní postup svého vztahu jako zřizovatel vůči řediteli školy. Ptám se proto, jak statisticky významná skupina takovéhoto řetězení je. Týká se to soukromých zřizovatelů, nebo obecních zřizovatelů, krajských zřizovatelů těchto vzdělávacích institucí? Pokud by se to mělo týkat, řekněme, zřizovatelů obecních nebo krajských, asi existují seznamy, která města, které obce takhle postupují. Protože z jedné strany tady slýcháme o obrovské zodpovědnosti starostů a mnohokrát jsme tady přesvědčováni, že ti starostové přece vědí nejlépe a nejlépe se chovají ke svému spravování té obce, a z druhé strany proti jasnému amorálnímu jednání nevystupují, popř. ho tolerují ve svých obcích. Mě by tyto statistické údaje velice zajímaly. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou, připraví se pan poslanec Zlatuška (šum vlevo). Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Navážu na kolegu a pokusím se mu, aniž bych chtěla brát slovo paní ministryni, na některé záležitosti odpovědět. My jsme o tom jednali na výboru. Já jenom připomínám, že týden by měli mít všichni učitelé prázdniny, aby načerpali sil do dalšího školního roku, a bohužel tomu tak není vždycky, protože skutečně jsou mnozí učitelé, kteří mají smlouvu pouze na dobu určitou na těch deset měsíců a jsou odkázáni potom buď jít na úřad práce, brát si různé brigády, anebo se nepřihlásit a prostě nějak to přežít, právě z toho důvodu třeba, že se bojí, aby smlouva s nimi byla v září také obnovena.

    Pokud bych mohla uvést některé statistiky, a netýká se to pouze škol soukromých, týká se to všech škol, všech zřizovatelů, tak loni v červnu v evidenci úřadu práce bylo 411 uchazečů o práci učitelských oborů. 411. V červenci jich bylo 3060. V září pak klesl tento počet na 314. Já si myslím, že tyto počty hovoří samy o sobě, že to jsou počty, které jsou varující, a měli bychom se touto otázkou o pravdu vážně zaobírat.

    Mě mrzí, že se zasekl tento zákon v legislativním procesu, už z toho důvodu, že neplatí od 1. července 2015, jak měl platit, a bohužel se to bude opakovat i v příštím roce, protože i kdyby platil od příštího roku, tak v září se dělají smlouvy a znamená to, že v příštím roce se to bude opakovat. Proto bych byla velice ráda, kdybychom o tom jednali věcně, aby co nejrychleji tento zákon vešel v účinnost. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, paní ministryně, k tomu problému, kolika učitelů se to týká. Chtěl bych opakovat to, co už jsem říkal jak na výboru, tak při prvním čtení. Když mě oslovily odbory s tím, abych tento zákon podpořil, tak jsem se zeptal, kolik mají povědomí o tom, že se to týká učitelů. Nemají žádné povědomí o tom a nemají žádné údaje, kolika učitelů se to týká. Co se týká těch dat, která zde říkala paní poslankyně Semelová, pokud si náhodou dávají absolventi škol na úřad práce své žádosti o místo, tak to také vysvětluje ten nárůst před prázdninami. To neznamená, že by tam byl tento výpadek.

    Jenom bych doporučoval věnovat se bilanci financí mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, protože pokud počty učitelů berou během prázdnin podporu v nezaměstnanosti a budou v budoucnu zaměstnáváni, tak by bylo vhodné ty finance přesunout do resortu školství.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, dámy a pánové, když minulé vedení Ministerstva školství avizovalo, že připravuje tuto novelu, dali jsme jasně najevo, že ji podpoříme. Chtěli jsme ji podpořit, aby bylo jasné, na straně koho stojíme v tomto sporu učitelé versus ředitelé. Chtěli jsme, aby bylo jasné, že tato nemravná praxe, která se už řadu let v českém školství praktikuje, je nepřijatelná a že vítáme způsob, jak toto ukončit. V tomto věcném sporu ředitelé versus učitelé stojíme jednoznačně na straně učitelů.

    Je mně líto, paní ministryně, že svoji premiéru v Poslanecké sněmovně musíte mít u novely zákona, který je ovšem podle mého soudu zbytný. Z té rozsáhlé diskuse, kterou jsme vedli na školském výboru, jednoznačně vyplývalo, že řada zkušených ředitelů škol považuje propouštění učitelů na prázdniny za manažerské selhání. Je to nemravná praxe a je to selhání ředitelů. Z diskuse, kterou jsme tam také vedli, se úplně vytratili zřizovatelé. A já jsem přesvědčena, že je to také chyba komunikační, která jde na vrub Ministerstva školství v minulém období - nejenom v tom posledním, je to dlouhodobější záležitost.

    Jak je možné, že starostové obcí se nezajímají o to, že jejich děti budou učit učitelé, kteří jsou jako žoldáci najímaní od podzimu do jara? Jak je možné, že toto tolerují? Kde jsou školské rady, kde jsou odbory, metodika Ministerstva školství? To přece jsou všechno nástroje, které měly být použity předtím, než se využije nástroj nejsilnější, a to zákon.

    Domnívám se, že Ministerstvo školství si situaci zjednodušilo. Šlo tou pro něj nejjednodušší cestou, novelou zákona, místo tou nepohodlnou konfliktní cestou komunikace, zjednávání nápravy, vysvětlování, osvěty, zveřejňování těch, kteří dlouhodobě nerespektují doporučení Ministerstva školství.

    Jsem přesvědčena, že bychom neměli všechny nešvary ve školství řešit novelou zákona. Ne proto, že bych se práce bála, ale pokud by tomu tak bylo, tak si, dámy a pánové, musíme vyhrnout rukávy a čeká nás skutečně hodně práce. Na druhou stranu nechtěla bych žít v zemi, kde všechna rozhodnutí a všechny naše kroky bude korigovat a bude určovat zákon.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Stanjuru, připraví se s faktickou pan poslanec Kořenek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Paní poslankyně Putnová správně řekla: ten zákon je zbytečný. Vy jste řekla zbytný, já si myslím, že je zbytečný. Padají tady opravdu silná slova - o starostech, o tom, jestli jsme na straně ředitelů, nebo učitelů. Ale my nejsme ti, kteří by měli pískat pracovněprávní vztah mezi ředitelem a učitelem. Kam jsme se to dostali, že zákonodárci budou pískat zápas mezi řediteli a učiteli? A jaká nemravná praxe? Platí zákoník práce? Platí. Je to nemravné v jiných profesích, nebo jen u té jediné? Pokud je to nemravné obecně, tak změňme zákoník práce. Když se podíváme na dikci toho zákona, tak smlouva nesmí být na dobu určitou kratší než 12 měsíců. A chcete tím zabránit tomu, aby o prázdninách ten učitel nebyl bez práce. A co když nastoupí v lednu? Rozumíme si? Nebo nastoupí v červnu a uplyne 12 měsíců, jedny prázdniny bude doma a druhé ne. Nic tím nevyřešíme.

    A pak bych prosil o nějakou kvantifikaci. Já si myslím, že naprostá většina starostů se zajímá o své základní školy a má přehled. Neříkejme, že starostům je to jedno. Jestli nefungují někde školské rady, tak se bavme, jestli jsou vůbec účelné. Jestli to není jenom takový formální orgán, z kterého se pak stává fanklub ředitele, který se používá velmi často k nátlaku na zřizovatele, aby zvýšil provozní příspěvek. Já myslím, že moje město není jediné, kde se to tak děje, že školské rady píší zastupitelům a říkají: tohle je výborná škola, výborný pan ředitel, navrhujeme zvýšit rozpočet pro příští rok. Jestli opravdu je tam ten kritický odstup, anebo to jsou ty fankluby.

    Ale to číslo by mě zajímalo, kolik takových případů máme. A jak zabráníme tomu, když někdo nastoupí 1. července 2016, protože letos to už nestihneme, dostane smlouvu na dobu určitou, na dobu 12 měsíců, skončí mu 30. 6. 2017.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, já když tak ještě přijdu jednou. Možná mi někdo odpoví. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře. Poprosím k mikrofonu pana poslance Kořenka, připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Kořenek: Dobré odpoledne. Tak to, že se dějí věci, které by se dít neměly, to všichni víme. Nicméně já bych se vrátil ke školským radám. Školské rady mají dané kompetence, je to dáno školským zákonem 561, a myslím si, že pracovněprávní vztahy v těch kompetencích nejsou. Taktéž zřizovatel nemá co zasahovat do pracovněprávních vztahů. To bych tedy se jako ředitel velmi ohradil, aby mi zřizovatel diktoval a jaksi mluvil do kompetence, která je mi svěřena zákonem.

    Co se týká dalších věcí, prosím vás, možná bychom se měli zamyslet, kdy tyto problémy ve školství vznikly. Já osobně se domnívám, že vznikly v okamžiku, kdy se zrušilo odvětvové řízení školství a kdy v podstatě se převedly všechny kompetence na jednotlivé zřizovatele. A v podstatě dneska ani metodické řízení, které může jít z Ministerstva školství, k ničemu jednotlivé ředitele škol nezavazuje. Proto si myslím, že tato úprava je vhodná, jestliže chceme potvrdit, že prestiž učitele má být nějakým způsobem zachována. Pak se samozřejmě také můžeme podívat, jestli ředitelé, kteří se nechovají zcela morálně, mohou být dobrým příkladem jak pro své učitele, tak pro své žáky. Děkuji. (Slabý potlesk z levé části jednací síně.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a poprosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych se chtěla obrátit na pana poslance Stanjuru prostřednictvím paní předsedající. My nechceme tímto zákonem pískat spor mezi řediteli a učiteli. To v žádném případě. Já si také myslím, že naprostá většina ředitelů se snaží o to, aby učitelé měli důstojné podmínky. Ale my chceme právě napomoci tímto zákonem tomu, aby pedagogové na všech školách všech zřizovatelů měli opravdu důstojné pracovní podmínky, aby nemuseli každý rok chodit na úřady práce, ale aby mohli jednak relaxovat, jednak aby se mohli věnovat sebevzdělávání apod. Kromě toho tito učitelé, kteří jsou zaměstnáváni na dobu 10 měsíců, tak mají problém i v tom vzít si třeba půjčku, vzít si hypotéku, protože ji nedostanou.

    A pokud jde o tu otázku odborů. Odbory opakovaně žádaly, aby se to řešilo, protože jak je vidno, tak zákoník práce prostě nedostačuje. Je tady potřeba zajistit zákonnou formou pracovní podmínky učitelů tak, aby mohli svou práci vykonávat opravdu důstojně a tak, jak je to potřeba. Školské odbory o tuto novelu nebo o tento zákon žádaly opakovaně už několik let a my tímto, tedy Ministerstvo školství společně se Sněmovnou, bychom měli vyjít potřebě, která vychází z praxe. A to, že to z praxe vychází, toho jsme svědky prostě každý rok, svědčí o tom média. Druhá věc je, jestli všichni učitelé se opravdu přihlásí. Já jsem o tom mluvila na úřadu práce. Problém je ten, že opravdu tady na mnoha školách vládne strach, prostě se bojí, jestli se ozvou, jestli tu práci potom dostanou, nebo ne. A tohle všechno si myslím, že bychom měli při projednávání tohoto zákona vnímat. (Slabý potlesk z levé části jednací síně.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já se nejprve vyjádřím k tomu problému, který tedy řešíme a kvůli kterému byl znovu otevřen zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících.

    Já jsem byl osm let zřizovatelem soukromé školy a také i jejím ředitelem. Neumím si představit, že bych dopustil, aby učili na té škole učitelé, kteří by byli takto potupně zaměstnáváni. Čili považuji to za naprosto nemožné a myslím si, že i z hlediska morálního, z hlediska tlaku rodičů, z hlediska tlaku odborů by takový nešvar měl být nemožným. A po pravdě, už to tady bylo zmíněno, snažit se všem takovýmto nešvarům okamžitě zamezit zákonem, to je věc, která zaplevelí náš systém takovým počtem zákonů, že se v tom za chvilku nikdo nevyzná.

    Já bych ale, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, chtěl využít otevření tohoto zákona, který je zde předložen jako tisk 407/2, v tuto chvíli ve druhém čtení, tedy ve druhém čtení je možné předkládat pozměňovací návrhy, chtěl bych to využít k tomu, co jsem již učinil před koncem minulého roku, kdy byl tento zákon otevřen a byla projednávána jeho novela jako sněmovní tisk 206. Tehdy jsem velmi bojoval za to, aby vychovatelky v dětských domovech, tedy v těch domovech, které nevyžadují zvýšený režim péče, kde jsou vychovávány děti, které prostě jenom nemají rodiče, které postihlo to neštěstí, že nemají rodiče, že tedy musí trávit své dětství v dětském domově. A ty vychovatelky, které se o ně starají, od nich by měla být vyžadována hlavní kvalifikace, aby byly hodné, aby ty děti měly rády. Ale my jsme naopak od nich vyžadovali a zakotvili jsme, že vyžadujeme, aby měly vysokoškolské vzdělání.

    Proto bych si chtěl dovolit vrátit znovu zpátky ke svému návrhu a zkusit to tedy znovu a chtěl bych tady předložit pozměňovací návrh následujícího znění. V §16 odst. 2 doplnit za písmeno c) nové písmeno d) v následujícím znění: "d) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odst. 1 písm. f) a g). To platí pouze pro vychovatele, který vykonává přímou pedagogickou činnost v dětském domově - § 12 zákona 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů." A zároveň také hned k tomu předkládám legislativně technickou změnu, která spočívá v tom, že "v § 16 odst. 2 písm. b) se slovo nebo zrušuje a v § 16 odst. 2 písm. c) se na konci slovo nebo doplňuje." Zdůvodnění jsem myslím patřičné tady předložil. Čili já si dovolím paní zpravodajce ten starý svůj návrh předložit.

    Děkuji za pozornost. (Poslanec Zahradník předává u stolku zpravodajů návrh paní zpravodajce.)***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím, abyste se pak ke svému návrhu přihlásil v podrobné rozpravě ještě jednou. Děkuji.

    Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Stanjura s řádnou přihláškou, nebo s přednostním právem, i když je sám zatím přihlášen. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tentokrát přednostní právo nevyužiji a jsem přesně v pořadí. Nicméně bych požádat paní ministryni, jestli to číslo zná, ať nám to řekne, kolik je to procent. A pak ať mi odpoví na otázku, co se stane, když učitel nastoupí 1. července 2016, dostane podle novely zákona smlouvu na 12 měsíců, ta skončí 30. 6. 2017 a na prázdniny na úřadu práce. Podle této novely může s ním zřizovatel znovu uzavřít pracovní smlouvu od 1. 9. 2017. Tak co vlastně řešíme? Nic. Vy byste totiž museli nařídit, aby to mělo ten smysl, aby o prázdninách nikdo nebyl na úřadu práce, že pracovní smlouvy se mohou uzavřít pouze k 1. 7. Pak vám to vyjde. V okamžiku, kdy dáte jiný termín, resp. k 1. září. Pokud připustíte jiný termín, např. od 1. 7., tak ten problém jen odsunete o 12 měsíců, ale budeme se tvářit, že my, poslanci a poslankyně, jsme tento nešvar vyřešili zákonem. Já tomu vůbec nerozumím, protože praktický dopad to nebude mít žádný. Je to věc zřizovatelů, je to věc toho, abychom s těmi zřizovateli mluvili. Já si opravdu myslím, že starostové a hejtmani a krajská zastupitelstva v případě středních škol a městská a obecní zastupitelstva v případě základních škol to opravdu mohou mít ve vlastních rukách a nepotřebují k tomu nový paragraf a nepotřebujeme to znovu projednávat.

    Vzpomeňme si na debatu o tomto zákoně právě na konci minulého roku a skoro vždycky slyšíme: Potřebujeme to rychle schválit a nebojte, teď to bude stabilní. No jak dlouho nám to vydrželo. Proč jsme to tedy neřešili, když je to letitý problém od 90. let? Proč jsme to neřešili v minulé novele, která tu byla před pár měsíci? Tomu skutečně nerozumím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Kořenka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Já si dovolím kolegovi trochu oponovat, nebo z praxe vysvětlit. Teď se nebudu zastávat ředitelů obecně. Školní rok podle školského zákona trvá od 1. září do 31. srpna příslušného roku. Nedovedu si představit, že by ředitel přijímal, pokud dělá organizaci, od 1. září, což tak činí, učitele ve starém školním roce. To jest k 1. 7. Je to nesmysl organizační, ekonomický, protože já pro něho nemám ty dva měsíce práci. Já tomu rozumím. Teoreticky ano. Samozřejmě, mohu ho přijmout, kdy chci, ale já přijímám podle organizace k prvnímu. Já to říkám tak, jak to v praxi funguje.

    Co je problém, a to se trochu musím vrátit i k ředitelům, mnohdy to vznikalo i díky tomu, a většinou u vesnických škol, ta praxe začala u vesnických škol, když nebyly finanční prostředky, bylo málo žáků, tak svůj problém řešili tím, že přijali učitele do 30. 6., pak mu proplatili část dovolené, tj. 20 dnů, a k 1. září ho opět přijali. Z hlediska ekonomiky ušetřili pár tisíc, ale z hlediska nějaké prestiže učitelského povolání a i hlediska úspory podle mě to vůbec nic neznamená.

    Takže myslím, že teď se řeší, a to je i předmětem té úpravy, z logicky věci, že v podstatě pokud učitele přijmu na školní rok, tak bude zaměstnaný celý školní rok. To je celé. To, že něco v tom systému je špatně, tak ano, to já samozřejmě uznávám, ale myslím si, že tato novela dá jasně najevo těm ředitelům, kteří tuto praxi využívají naprosto a zcela běžně, že prostě to není v pořádku. Kdybychom měli všechno tak, jak má být, a všichni dodržovali zákony, tak si myslím, že tento problém vůbec neřešíme. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já už jsem nechtěl, ale já položím dotaz a vládní poslanec se mnou polemizuje. Já nevím, jak se dá s dotazem polemizovat. Když položím dotaz, očekávám odpověď, pak mohu mít nějaký komentář. Vy polemizujete s otázkou, což je poměrně zvláštní metoda.

    Ale to, co jste řekl, není prostě přesvědčivé. Tak od 1. 7. nový zaměstnanec nemá práci, ale ti staří, ti práci mají. To nemá žádnou logiku. Já vím, že mluvíte o praxi a ze zkušenosti, tomu já rozumím, ale neměli bychom to raději uzákonit? Co když to někdo udělá jinak? Představme si to. To se ten nešvar posune. No tak nebude mít každý rok dva měsíce ušetřené, neušetří za 24 měsíců, neušetří čtyři měsíce, ale po tomto výborném návrhu zákona ušetří aspoň ty dva měsíce.

    Já jsem z vesnice. Chodil jsem na první stupeň na vesnici. Neříkejte, že na vesnických školách se začalo šetřit. V mém městě, my jsme měli malotřídní školu, jsme dotovali z městského rozpočtu, protože nesmyslné požadavky, které chodily, jestli tam mám být 15, nebo 14, nebo 13 dětí, a podle toho normativy prostě nemají žádnou logiku, pokud chceme na vesnici udržet tu školu, a to si myslím, že je v zájmu. Ale zastupitelstvo se dobrovolně rozhodlo a peníze tam dávalo.

    Já možná na rozdíl od mnohých z vás mám mnohem větší důvěru v rozhodování samosprávy, že když ta obec školu chce, tak ji prostě zřizuje. Také jsme před pár lety, a byl to náš návrh, prosadili do rozpočtového určení daní, že jeden z parametrů, kterým se dělí sdílené daně, je také podle počtu žáků, tzn. když jsou dvě stejné obce a jedna má školu a druhá nemá, tak ta, která tu školu má, dostává víc peněz z těch sdílených daní. Odpadlo takové to potupné dohadování mezi starosty, co jsou neinvestiční výdaje na opravy škol a fakturace mezi obcemi za ty děti, které dojížděly do vedlejší vesnice. To všechno je pravda. A teď tady slyším, že ten nešvar, ta nemravná věc vznikla na vesnických školách.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Už zas?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. (Poslanec Stanjura: Děkuji.) Prosím. Já se zeptám paní ministryně: Vy se hlásíte, ale jestli s faktickou, tak máte dvě minuty. Tak prosím, s faktickou.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Já si dovolím jen rychle zareagovat na proběhlou rozpravu. Co se týká počtu učitelů, kteří byli postiženi touto negativní praxi, tak neobsahuje to důvodová zpráva, já jsem se snažila ta čísla přesně zjistit ještě před předkladem dnešní den, to se mně nepodařilo. Nicméně školské odbory potvrzují, že tam, kde jsou uzavřeny kolektivní smlouvy, tento nešvar neexistuje. Nicméně identifikovaly, že zejména právě soukromé školy přistupují k této negativní praxi a nebo školy menší, kde kolektivní smlouvy nejsou uzavírány. Zprostředkovaně odvozujeme pouze z dat úřadu práce, to už tu bylo naznačeno paní poslankyní Semelovou. Nicméně také je pravdou, že i v tomto případě se jedná o jakýsi trend, kvalifikovaný odhad, nikoli přesná čísla, kolik pedagogů bylo touto praxí postiženo.

    Nicméně já bych požádala poslance a poslankyně napříč politickým spektrem, aby tuto novelu podpořili z toho důvodu, že skutečně reaguje na specifičnost zajištění vzdělávacího procesu a jeho kvality z hlediska intervalu 12 měsíců. I to, co říká pan předseda Stanjura, tzn. změna negativní praxe, že by se smlouvy uzavíraly od jiného, by stejně po přijetí tohoto zákona znamenala zlepšení, protože samozřejmě ona navazuje řetězení, tzn. 12, 12, 12, takže stále by se zlepšila ta situace z hlediska kontinuity toho pracovního poměru učitelů směrem ke zřizovateli. Ale jinak se samozřejmě nebráním tomu jako ministryně, abych již v této fázi vyzvala Svaz měst i Asociaci krajů, aby jako zřizovatelé tomuto nešvaru věnovaly pozornost a samozřejmě se snažily o to, aby k této negativní praxi nedocházelo. Bohužel došlo s ohledem na standardní lhůty v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně k tomu, že bohužel už neovlivníme školní rok 2015/2016.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, i váš čas vypršel. Děkuji. Mám zde tři faktické poznámky. Pana poslance Kořenka, připraví se pan poslanec Zlatuška. ***

  • Poslanec Petr Kořenek: Já věřím, že nebudu polemizovat, ani nechci. Nechtěl jsem, aby to vyznělo, že to byla praxe jenom na obecních školách nebo na vesnicích, spíše jsem vycházel z reality tam, kde jsem zaznamenal poprvé signály o tom, že se to děje. To je jedno upřesnění.

    Druhá věc. Chtěl bych zdůraznit, já jsem byl ředitelem od roku 2005, předtím jsem dělal zástupce a věnoval jsem se i rozpočtu. Bohužel ke snižování prostředků na mzdy docházelo za pravicových vlád. To je jedna věc. A to, že se psalo, jak se učitelům přidalo - obecně se přidávalo, ale bralo se to z nenárokových složek, čili objem prostředků se na školách neměnil, anebo se snižoval. Můžu doložit z konkrétní školy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Připraví se pan poslanec Heger. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedkyně, nemyslel jsem si, že budu mít nějaký nápad, jak ten zákon vylepšit, ale v okamžiku, kdy paní ministryně říkala, že vlastně nemá údaje o tom, kolika se to týká, ale přesto tím zlepšíme vyučování, tak bych předkládal k úvaze, jestli by nebylo také vhodné zrušit nehumánní způsoby výuky, tedy zakázat například výuku metodou Cimrmanovy úlekové fixace, protože to může žáky vyděsit. Taky nevíme, jestli se to děje, ale když to zakážeme, tak tím zlepšíme naše školství. (Potlesk několika poslanců ODS. Ministryně se usmívá.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Hegera, připraví se pan poslanec Gabal, potom s faktickou paní ministryně. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Leoš Heger: Paní předsedající, dámy a pánové, vážená paní ministryně, mám trošku pocit, že se debata dostala do takové zkarikované sofistiky, a přestože v naprosté většině případů s panem předsedou Stanjurou souhlasím, musím říct, že on tu sofistiku tady opravdu mistrně rozehrál, a že jestliže nastoupí nějaký elév učitelství v polovině školního roku a pak bude mít jednou problém se smlouvou přes prázdniny, tak tím to skončí a pak už se to urovná, bude-li v normální škole.

    Já jsem poslední, kdo by se chtěl zastávat zákoníku práce, také si myslím, že by se měl spíše rozvolňovat než zpřísňovat, ale na druhé straně je potřeba říct, že jestliže školství je podfinancované, a říkám to s plným vědomím toho, že se říká, že i zdravotnictví je podfinancované, ale to školství je na tom, pokud jde o personál, tedy zcela určitě hůř, pokud jde o personál a jeho platy. A není to jenom o tom, že bychom měli podporovat obecně, aby měl každý co nejvyšší plat, ale měli bychom podporovat určité elity v národě. A učitelé k tomu patří. A říkat, že až budou lepší, tak jim dáme ty platy, až si je budou zasluhovat, tak to je prostě špatné a mělo by se pro to školství, když už nejsou peníze, dělat aspoň něco preventivního.

    A to, co je předloženo tady, je přinejmenším aspoň nějaký symbolický signál, že některé věci by se pro učitele měly zlepšit, i když to není jistě přes zákoník práce ten nejšťastnější. Ale přesto se pro to přimlouvám.

    Děkuji. (Potlesk poslance Kořenka a poslankyně Bohdalové z ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Gabala. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, paní ministryně, mám pocit, že vás (obrací se na ministryni) tady mučíme tím, když z vás tady páčíme čísla, která nevíte. Jsou prázdniny. Co kdybychom to udělali tak, že by Česká školní inspekce udělala do září desetiprocentní výběr škol a zjistila, kolik tam těch případů je - a to je procedurální návrh - do té doby nepřerušili projednávání bodu, a pak jsme viděli, jestli opravdu jdeme, nejdeme náhodou na komára s nějakým příliš velkým kladivem a jestli ten problém je reálný. A berte to jako pokus dostat tu věc na zem a vás trošku ze stresu. Děkuju.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vy jste dal procedurální návrh, že chcete přerušit projednávání tohoto bodu? (Ano.) Dobrá, budeme o tom hlasovat bez rozpravy. Svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartičkami. (Rozruch v sále, poslanci ČSSD nesouhlasí s přerušením.)

    Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Gabala o přerušení tohoto bodu do září.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 230, do kterého je přihlášeno 129 přítomných, pro 16, proti 98. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Mám zde faktické poznámky, dám jim přednost. Poprosím paní ministryni, která je přihlášena s faktickou poznámkou.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Jenom bych chtěla říct, že samozřejmě do okamžiku třetího čtení se budu snažit, neříkám prostřednictvím České školní inspekce, ale dotazníkovým šetřením, jehož metodu nalezneme, zpřesnit alespoň ten kvalifikovaný odhad. Ale zároveň bych na vás chtěla naléhat, že to není poprvé, kdy nemáme přesná čísla a přitom víme, že ten problém existuje.

    A co se týká školských odborů, tak se domnívám, že je to kvalifikované fórum, kterému můžeme důvěřovat. Za prvé reprezentuje pedagogy a měli bychom v tomto ohledu respektovat i jejich názor.

    Co se týká čísel, která máme zprostředkovaná prostřednictvím úřadu práce, i ta napovídají, že dochází k tomuto negativnímu trendu. Domnívám se, že všichni pedagogové, kteří nás v tuto chvíli sledují, by vám potvrdili, že k těmto metodám v praxi dochází. A není důležité, jestli je to většina pracovněprávních poměrů, které jsou takto postiženy, anebo jich je menšina, ale jde o to, že je nepřípustná záležitost tímto způsobem narušovat kvalitu vzdělávání a z hlediska neufinancování vzdělávacího systému, kde máme dlouhodobě problémy s normativy, tímto způsobem na úkor učitelů a potom kvality vzdělávání našich dětí postupovat.

    Prosím, rozumím zákonodárcům, že někdy méně je více, ale v tomto případě se velmi přimlouvám za podporu tohoto vládního návrhu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Opálku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chci jenom učinit poznámku ke kritikům zákoníku práce. Víte, ono záleží na tom, jak je kultivované to pracovněprávní prostředí, jaké je povědomí v lidech. Uvedu vám jeden příklad. Když jsem se ve Švédsku, jak jsme byli na výjezdu, zeptal, jakou tam mají minimální mzdu, tak se na mě nechápavě koukali, co to je. Pak jsem se nechápavě koukal já na to, že oni prostě ten institut nepotřebují, protože tam se chovají zaměstnavatelé tak, a odbory jsou na všech pracovištích, že prostě ten systém se řeší úplně jinak a proti naší zemi nadstandardně. A protože se nám nepodařilo za 25 let budování kapitalismu ještě zkultivovat to prostředí, tak ho holt musíme regulovat zákoníkem práce, zákonem o zaměstnanosti, zákonem o bezpečnosti práce. Možná že jednou na tom budeme líp a tyto normy budou každému vlastní a nebudou muset být kodifikovány těmito zákony. Tolik jenom jsem chtěl doplnit. (Potlesk několika poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dneska není takové horko jako včera. (Včera bylo 35 °C, dnes je pouze 25 °C.) Ale občas mám pocit, že ztrácíme zdravý úsudek. Celé to bojové hlasování, levice je velmi spokojena, jak to dopadlo, bylo o sedmi dnech. Když to dneska nepřerušíme, tak třetí čtení bude nejdříve 16. září, pokud to bude priorita vlády. Kdybychom to přerušili, tak druhé čtení je 15. září a třetí čtení může být 24. září. Ale zvítězili jsme v hlasování. Zvítězili jsme, že to bude možná o sedm dnů dříve. Tak já nevím, jestli je to rozhodující. Pro tento školní rok to žádný smysl nemá. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Semelovou. Potom paní ministryně a potom paní poslankyně Bohdalová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Abych pravdu řekla, já tu diskusi ze strany pravice nechápu. To není o dojmu, to není o pocitu. Ti kantoři to prostě prožívají na vlastní kůži. Jsou tady statistiky Úřadu práce, jsou tady informace každý rok z médií, z různých krajů, z různých míst, z různých škol, jsou tady informace odborů, Asociace pedagogů a ředitelů základních škol, dalších pedagogických asociací. A v momentě, kdy se má přijmout nějaký zákon, který tu situaci má vyřešit, nebo alespoň zlepšit, tak my tady budeme desítky minut, hodiny diskutovat nad tím, jestli ten zákon je zbytečný, nebo není zbytečný a jestli ho náhodou nemáme znova odložit! (Potlesk zleva.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím paní ministryni k mikrofonu.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Já si dovolím reagovat na tu otázku zákonnosti a nezákonnosti postupu. Domnívám se, že se jedná o nezákonný postup, a rozdílnost z hlediska pedagogických pracovníků je zejména v tom, že tento nezákonný postup je zcela zjevný právě proto, že ten školní rok pokračuje. Takže opakovaně pedagogové ztratí zaměstnání, takzvaně ztratí, 30. června a potom ho tedy náhodně nabudou 1. 9. V tomto případě nejde pouze o smluvní volnost mezi stranami, která by samozřejmě zásadně měla být rovná, ať se jedná o jakékoli povolání či profesi, a v tomto se bezpochyby shodneme, ale v tomto případě rukojmím nejsou jenom učitelé, ale zejména děti a vzdělávání a kvalita jejich vzdělávání.

    Takže jako ministryně školství v žádném případě to nehodlám tolerovat a budu v každém případě tento vládní návrh zákona dál hájit a podporovat. S výhradou toho, že respektuji výhrady poslanců, které zazněly, že máte právo na to, aby důvodová zpráva obsahovala tato data. A činím zde příslib, že samozřejmě při závěrečném hlasování tato data budete mít k dispozici. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde pět faktických poznámek. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Bohdalovou, připraví se paní poslankyně Hnyková, pak pan poslanec Kořenek. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nedá se nic dělat, ale školství rozumí v této Sněmovně úplně každý. A proto se o něm vždycky takhle dlouho bavíme. Přátelé, kdyby se tahle věc týkala deseti, dvaceti kantorů, které toto postihne, tak by to stálo za to to tady řešit. Vzpomeňte si na těch přes 200 nebo 2 000 dětí, nevím přesně, kolik to přesně bylo, kvůli kterým jsme se tady bili ohledně lesních školek. Tak tady taky padala různá čísla. Ale tady se bavíme o lidech, kteří připravují naši mládež na budoucnost. A já vám řeknu, že je velice nedůstojné, aby kantor deset měsíců vyučoval na střední škole matematiku a kluci potom o prázdninách jeli na vodu a ten samý kantor, protože dva měsíce nemá práci, je obsluhoval v kempu v kiosku! A to je to, čemu tenhle zákon má zabránit.

    Já si myslím, že je úplně jedno, jestli víme, jestli teď je těch 1 300 lidí, nebo jestli je to 700 lidí. Ale když nám to paní ministryně řekne před třetím čtením, tak každý budete mít možnost si zvážit, jestli pro vás 700 kantorů, 100 kantorů nebo 2 000 kantorů je moc, nebo málo. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou, připraví se pan poslanec Kořenek, po něm pan poslanec Urban. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Vážené kolegyně a kolegové, já jsem nechtěla vystoupit, protože tomu školství opravdu nerozumím. Ale kladu si jednu základní otázku. My tady o tom mluvíme, ale vůbec za tím nevidíme toho člověka. Vždyť ten učitel, který dostane, a víme každý ve svém kraji, že je to prostě nešvar, který se děje. Za a) za tím učitelem musíme vidět, že to je člověk, který potřebuje mít aspoň nějakou jistotu. A já bych byla velmi ráda, abychom už ukončili tuto debatu a mohli se věnovat dalším zákonům. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců Úsvitu.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Kořenka. Připraví se pan poslanec Urban, poté pan poslanec Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já bych chtěl reagovat na nepravdu nebo nepřesnost, která tady padla. Já si myslím, že jako zákonodárci bychom neměli mást veřejnost tím, odkdy dokdy trvá školní rok. Školní rok je definován v § 24 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění a říká v odstavci 1, že školní rok je členěn na mimo jiné období školního vyučování a školních prázdnin. A je tam doslovně uvedeno, že trvá od 1. září do 31. srpna. To je zákonná definice a té bychom se měli držet. To, co říkáme jindy, jak ho vnímáme, nevnímáme, to je přesně to, co i pomáhá snižovat vnímání učitelského povolání. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Urbana. Připraví se pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Beznoska. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že nikdo se se mnou nebude přít o to, že budoucnost našeho národa spočívá v tom, že budeme chytrý, pracovitý, vzdělaný a šikovný národ, to znamená budeme mít zcela konkrétně v tomto smyslu vzdělané a šikovné lidi. To se neobejde bez toho, aniž by to začalo i na základní, střední, možná mateřské škole. O to se asi přít nemusíme. My se tady přeme, jakoby trošku drbeme bypassem nějak na druhém uchu, a řekl to tady myslím už někdo přede mnou. Takhle řešíme nedostatek finančních prostředků ve školství. Já myslím, že většina ředitelů to nedělá proto, že by z toho měla nějakou radost a že by na dva měsíce přerušovala pracovní poměr svým kolegům a zase za dva měsíce je znovu uzavírala. Myslím, že to dělají absolutně z nedostatku prostředků z 99,9 %. Přemýšlejme do budoucna, jak tuto situaci napravit. My potřebujeme kvalifikované učitele, tak abychom mohli vůbec přemýšlet o nějaké budoucnosti českého národa. Jestli teď neumíme do rozpočtu přidat prostředky, asi neumíme tak jednorázově, abychom to vyřešili, tak prostě tu praxi nějakým způsobem regulujme tímto zákonem. Já myslím, že se tady přeme o přílišných detailech. Prostě učitel má mít určitou autoritu, tímto ji nemá, a nemá ji proto, že stát nemá dostatek prostředků.

    Skončeme tu debatu a pojďme přijmout zákon, který není nijak přeregulatorní, dává smysl. To ale je v tom, že do budoucna nemá smysl to řešit jen tímto zákonem, ale rozpočtem. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Zlatuška. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych prosil ctěné kolegy, aby nepřekládali můj projev z jazyka českého do jazyka českého a dávali mu jiný význam. Moje maminka je učitelka. Já vím přesně, co odpovídá, jaký je život učitele. A není to vůbec útok na kantory nebo na učitele. Bavíme se o tom, jestli přijímáme zbytečný a nadbytečný zákon - ano, nebo ne. Pro vás, kteří jste pro, se podívejte, kdo ho nejvíce hájí: paní poslankyně Semelová. Není vám to podezřelé? (Veselost a potlesk v levé části sálu.)

    Já chci říct k tomu, co říkala paní ministryně. Já s ní sice nesouhlasím, ale beru ji vážně. Pokud se jedná o nezákonný postup a vy nám přinesete v září, že se to týkalo tisíce učitelů, tak předpokládám, že vy nebo váš úřad podá tisíc trestních oznámení na nezákonný postup. Jinak s tím nemůžeme takhle mávat ve veřejném prostoru a říkat, že je něco nezákonné. Já si to nemyslím, ale nemám důvod vám nevěřit. Tak prosím řešte ty nezákonné postupy. Tak ty ředitele, pokud je zřizovatelem veřejná správa, vyhoďte na hodinu pro hrubé porušení povinností. Anebo neříkejme, že to bylo nezákonné, a říkejme, že je to nešťastné, nedůstojné. To je všechno v pořádku. To je ale jiná kategorie než že je něco nezákonného. Nechám to na vás. Já se s vámi o tom přít nebudu, nemám tolik informací.

    Jenom pro pana kolegu Urbana. Dneska nic nepřijmeme, to bude buď 16. září, nebo 23. To je úplně v klidu. Nikdo z nás nenavrhuje zamítnutí zákona, my ho prostě nepodpoříme, protože je zbytečný. Není to první zbytečný zákon a bohužel se u této vlády obávám, že to není ani poslední zbytečný zákon. Proč ne? Ale aspoň nějaká fakta bychom mít měli, jinak budeme mluvit v těch signálech.

    Pan poslanec Kořenek mě neposlouchal, když jsem říkal, že rodiče vnímají, jak vypadá školní rok, jinak než ti, kteří to znají. A můžete stokrát citovat název zákona, číslo zákona, paragraf. Zeptejte se rodičů, jak je dlouhý školní rok.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Akorát jsem chtěla říct, že vypršel váš čas. Dobře, děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslanec Beznosku. Připraví se pan poslanec Zlatuška, poté pan poslanec Novotný a ještě další tři faktické poznámky. Pan Novotný ruší, takže po něm pan poslanec Fiala. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní předsedající. Krátce. Taky jsem byl ředitel školy, sice to nebyla základka, ale střední škola, vyšší odborná škola, státní jazyková škola. Měl jsem 73 kantorů. A tuhle praxi, o které se bavíme, jsem nezažil. Prostě jsem to nedělal. Choval jsem se korektně, kantora jsem klidně převzal a přijal 1. srpna. Nebyl to žádný problém. Školu pořád zpovzdálí sleduji a nemyslím si, že by to byl nějaký masový jev. Jedná se podle mého názoru o malé množství do jednoho, maximálně dvou procent kantorů, kterých se to týká.

    Také považuji tento zákon za zbytečný. Pokud chceme jinak kvalifikovat jednu pracovní skupinu před druhou, tak to není dobře. Musíme se opravdu podívat buďto na zákoník práce, anebo hlavně, a v tom bych velmi souhlasil s panem kolegou Urbanem, co můžeme pro kantory udělat z hlediska přípravy státního rozpočtu, protože ředitel, který má dostatek peněz, určitě nebude postupovat tak, že by dělal kantorům prázdniny složitější, než musí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další přihlášený s faktickou je pan poslanec Zlatuška. Já ho zde nevidím, tudíž jeho přihláška propadá. Prosím k mikrofonu pana poslance Fialu. Připraví se paní ministryně. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já také to číslo neznám a předpokládám, že bude velmi malé a že problém, který tady řešíme, skoro v praxi neexistuje. A těším se, až nám paní ministryně řekne, kolika lidí se to skutečně týká.

    Ale zazněly tu některé věci, které opravdu nejsou pravdivé, nebo jsou pravdivé jenom zčásti. Problém financování českého školství přece nespočívá, a všichni, kdo tomu rozumějí, to vědí, ve výši finančních prostředků, ale v tom, jak se s nimi nakládá. To, že některé školy skutečně nemají finanční prostředky v dostatečné výši, to není tím, že je celý rozpočet malý, ale je to tím, jak se přerozděluje přes jednotlivé kraje. A já tady řadu let upozorňuji na to, že je potřeba konečně přistoupit k reformě financování regionálního školství, kterou jsem začal připravovat, ale na kterou se můj nástupce ze sociální demokracie vykašlal, nebo se jí nevěnoval, a změnit to, že nám vznikají dlouhodobě finanční nerovnosti mezi jednotlivými kraji, které mají vliv na kvalitu vzdělávání a samozřejmě mají vliv i na to, jak jsou placeni učitelé na jednotlivých školách. To je první problém.

    Druhý. Mluvíme tu o učitelích, mluvme i o ředitelích. Chceme po nich velkou odpovědnost, ale neustále jim zmenšujeme rozhodovací pravomoci, obarvujeme jim finanční prostředky. Ředitel má stále menší a menší možnost školu řídit. A tohle je samozřejmě další opatření, které jde v tomto směru. I důvodová zpráva, když si ji přečtete, mluví o tom, že jsou případy, kdy jsou kratší pracovní poměry namístě. Takže se na to nedívejme tak, že je to v každém případě negativní. Není to pravda. I důvodová zpráva to obsahuje.

    A jestli chceme pro učitele něco udělat, tak nevymýšlejme takovéto zákony, ale připravme konečně kariérní řád, který je skoro nachystán, který stačí předložit. A když ho přijmeme, tak učitelům opravdu pomůžeme a pomůžeme i kvalitě českého školství. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Váš čas, pane poslanče. Děkuji. Poprosím paní ministryni. ***

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Jenom bych krátce reagovala, že jsem úmyslně, protože jsem právník, použila výrok, že se jedná o nezákonný postup. Protože pokud ředitel školy ví, že bude daného učitele potřebovat pro zajištění výuky kontinuálně od 1. září, tak se dopouští obcházení zákona a obcházení zákona je nezákonný postup.

    Co se týká tedy toho míčku, který vrátil pan předseda Stanjura směrem ke mně z hlediska tedy odpovědnosti ministerstva, já tuto kritiku samozřejmě přijímám. Ale na druhé straně se domnívám, že i kolegové z opozičních lavic vědí, že se to nestalo za rok a půl - snížení možností řídicích a kontrolních mechanismů Ministerstva školství do vzdělávací soustavy. A všichni víme, že z hlediska zřizovatelů možnosti Ministerstva školství ovlivnit tento postup jsou minimální. Ale to neříkám, že to nebudu řešit a že před tím zavírám oči.

    A co se týká toho, jak na tento nezákonný postup reagovat, tak ano, samozřejmě každý z těch učitelů by se mohl, a z mého pohledu úspěšně, bránit sám individuální žalobou. Ale na druhé straně chceme systém nastavovat tak, že učitelé budou se obracet na soud jako další státní instituci a volat po právu? Anebo pokud máme některý z nástrojů, kterým je tato dílčí změna zákona, tak využijeme systémové nastavení takové změny, která umožní to, aby se zákon tedy děl tak, jak se dít má? Pokud stát ingeruje do vzdělávací soustavy, a ingeruje, protože vzdělávací soustava, vzdělávání, je velmi regulováno, tato dílčí změna už ten systém z hlediska regulace nezhroutí.

    A potom, pokud kolegové z opozičních řad a jejich experti přiznávají, že by se mohlo i z hlediska jejich kvalifikovaného odhadu jednat o zhruba 2 % učitelů, pro mě je to dost. To jsou řádově tisíce. Mně to stačí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde ještě tři faktické poznámky - pana poslance Svobody, pak paní poslankyni Novákovou a pak pana poslance Nekla. Poprosím pana poslance Svobodu k mikrofonu. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já jsem skutečně přesvědčen o tom, že to základní, co bychom měli vědět, je to, o jaké číslo učitelů se jedná. Když jsem měl zakázáno učit a stal jsem se vědcem na nějakou dobu, tak začít léčit na základě toho, čemu jsme říkali dojmologie, je zakázáno. To je prostě zločin. A proč to musíme vědět? No ze dvou důvodů: buďto jich je strašně málo, a pak to není podstatné to řešit, anebo jich je hodně, ale pak je nutné to řešit. Ale jinak. Protože pak to znamená potvrzení o tom, že regionální školství je špatně. Je špatně, není vyřešeno, nemá prostředky. Já vůbec neříkám, proč je nemá. Ale nevyřešíme to tím, že tomu řediteli ztížíme situaci, že to nebude schopen řešit a těch prostředků bude mít ještě míň.

    Takže já chci číslo a to číslo mi řekne: buďto je to nevýznamné, a pak nedělám nic, anebo to číslo bude významné, a pak první krok, který musí ministr školství udělat, je řešení regionálního školství. Tečka. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou, připraví se pan poslanec Nekl a po něm pan poslanec Rais. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Školy rušit asi bychom neměli, jak jsem tady zaslechla od některých kolegů.

    Já bych jenom takovou poznámku z praxe. My to tady opravdu tak nějak vidíme hrozně černobíle, ale vy, kteří jste ve školství teď za posledních deset let byli, tak víte, že přechod vlastně realizace kurikulární reformy - přechod na školní vzdělávací programy - automaticky, zejména na středních školách a na druhém stupni základních škol, přinesl velkou variabilitu nových předmětů, seminářů, atd. A tam je skutečně logické, že ředitel zkouší, jestli ten seminář se bude dobře uplatňovat v rámci jeho školního vzdělávacího programu, a pak logicky vezme odborníka - může to být třeba jazyk, třeba na menší škole jazykář se neuživí třeba s nějakou španělštinou nebo tak, tak ten ředitel to prostě zkusí, a je jeho naprosto normální uvažování, že to zkusí a uzavře s tím učitelem smlouvu na dobu určitou, a to na jeden takzvaně aktivní školní rok. Ale když už to neví po třech letech, tak to je samozřejmě závažná chyba. Protože pak neví sám, jak vypadá jeho školní vzdělávací program. Ale v praxi zase tak absurdní to není, nemusí být nutně nemorální, samozřejmě peníze tam hrajou roli, protože prostě uklízečky mezitím musejí o prázdninách mýt okna, takže zkrátka to nedostane občas ten učitel. To je pravda. Ale myslím si, že to je také tím, že se naše školství skutečně mění.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Nekla, připraví se pan poslanec Rais. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Josef Nekl: Díky, paní místopředsedkyně, předpokládám, že je nevyčerpám. Ale mně nedá, než abych reagoval vaším prostřednictvím na poslední poznámku pana předsedy Stanjury, protože se mi zdá, že opět použil takovou tu metodu když už nevíš, kudy kam, tak si kopni nejlépe do komunistů a do paní Semelové.

    Já bych tedy chtěl navrhnout stejně ironicky panu Stanjurovi, aby vybral ze svého kolektivu někoho, kdo v rámci projednávání všech možných zákonů v této slovutné Sněmovně navrhne, aby všechny zákony, které byly zde přijaty a které byly projednány ve výborech, kde paní Semelová působí a na kterých se podílela, byly touto Sněmovnou označeny jako opovrženíhodné a nezákonné. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Raise. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: A poprosím kolegy o klid.

  • Poslanec Karel Rais: Já si myslím, že za ty dvě hodiny, co tady posloucháme názor nebo názory k jednomu operativnímu problému, nic jiného to v podstatně není, který samozřejmě je velice důležitý, ale on předpokládal, že v průběhu toho roku se nic neděje, zatímco učitelé odcházejí, přicházejí, každý učí podle svých osnov, a je tam prostě - já se nechci toho nějak dotýkat - je tam prostě příliš velká volatilita, čili příliš velký - rozmařilost, tak si myslím, že je potřeba se taky... že z toho, co tady bylo řečeno, je naprosto jasné, že toto celé směřuje k reformě regionálního školství. Tak ať je to ten kariérní řád, co tady říkal Petr Fiala, anebo jsou to prostě ty vnitřní věci. To financování je už to, co vidí každý. Ono je to - já jsem rád, že po zhruba půldruhé hodině nakonec tady padlo první slovo, slovo které mám rád, a to je kvalita, od paní ministryně, protože to si myslím, že je taky podstatné. Ono je potřeba se podívat i do toho vnitřku.

    Jinak je samozřejmě když se podíváme třeba na britské školství, pokud bylo podfinancované, tak to stálo k ničemu, až když tam skutečně ti lidé, ti učitelé se měli líp než průměr, měli lepší než průměrné platy, tak to k něčemu pak šlo. Takže samozřejmě finance jsou nutné.

    Ale já bych chtěl apelovat, paní ministryně je nová, abychom se bavili skutečně úpravami v celém tom regionálním systému prostě ze strategického pohledu. Jinak pochopitelně tady to řešení té operativy podporuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přeji vám pěkné odpoledne, dámy a pánové. A nyní se s přednostním právem hlásí pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já už dneska k tomuto bodu naposledy, jinak naposledy určitě ne.

    Já nekritizuji paní ministryni. Pod tím materiálem je podepsaný nějaký Marcel Chládek a ne paní ministryně, takže jsem spíš kladl dotazy.

    Jenom poznámku k poslednímu vystoupení paní ministryně. Pracovní smlouva je dobrovolný akt. Já věřím v úsudek lidí. Já vím, že v tom se liší pravice a levice, že levice více věří institucím a pravice více věří lidem, individuálnímu úsudku. To je normální a to je ten základní rozdíl v pohledu na svět. A já to respektuji. Já jenom říkám, jaký názor zastávám já. Respektuji, že jiní lidé zastávají jiný pohled. Ale mně je prostě jako člověku, který věří v tu individuální svobodu - a rozumím, když se někomu děje křivda tím, že mu ředitel třeba opakovaně nabízí smlouvu na deset měsíců, tak přece má i jiné možnosti než tu smlouvu znovu dobrovolně podepsat. Já neříkám, že každý ji nemá podepsat. Ale má i jinou možnost a může zvážit. To je všechno. A myslím, že debata, že se k ní vrátíme ve třetím čtení, až budeme mít ta čísla.

    Ale chtěl jsem říct, že to není kritika paní ministryně, protože to není její návrh. Ona ho zdědila. To znamená, to zas buďme spravedliví, já jsem říkal, že kdyby to v té důvodové zprávě bylo - a zase to není vina paní ministryně, že ona ji netvořila - tak jsme o tom nemuseli debatovat a říkat si, jestli jsou pojmy nebo čísla. Tak jenom aby to bylo správně pochopeno, že jsem kritizoval ten materiál, obsah toho materiálu, ne paní ministryni, protože za tento materiál ještě odpovědna není. Ony přijdou jiné, kde už takovou výhodu paní ministryně mít nebude.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Urban. Máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji. Nechci to zdržovat, ale připadá mi absurdní tenhle problém rozdělovat nějak ideologicky na pravicový pohled a na levicový pohled. Tak si to představme, jak to chodí. Prostě 25. června si zavolá ředitel školy dva učitele a řekne jim: "Hoši, co já můžu dělat? Já nemám peníze na vaše mzdy na prázdniny. Já ty prachy nemám, tak vás musím poslat na úřad práce. Přijďte 27. srpna, já s vámi zas uzavřu smlouvu. No když nepřijdete, tak já nevím, kdo pak bude učit ty počty nebo tu matiku." Jestli tohle je důstojný systém v 21. století, jak chceme, abychom opravdu uspěli v budoucnu, že budeme chytrý, pracovitý a šikovný národ, no tak to samozřejmě tak můžeme nechat. Můžeme utáhnout kohouty a můžou učit vždycky jenom půl roku, pak být dva měsíce doma, pak zase učit jeden měsíc. Myslím, že opravdu tohle se stane.

    Já na tom nic pravo-levého nevidím, i kdybych se snažil nějakým drobnohledem to dohlédnout. Prostě podle mě je to jenom praktické. Ten problém tady je, vytvořily ho tady všechny vlády za těch 25 let, čili nechci to svádět nějak lacině na předchozí vlády. Teď je tady snaha o nějaké operativní řešení - to slovo se mi líbilo - s tím, že samozřejmě operativní řešení tady nemůže zůstat na věky. Musí se to řešit nějakým systémovým způsobem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Než udělím slovo paní poslankyni Putnové s faktickou poznámkou, přečtu dvě omluvenky. Dnešní den od 14.30 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů v rámci resortu Ministerstva vnitra omlouvá pan ministr Milan Chovanec. Dále pan poslanec Karel Fiedler se z dnešního jednání v době od 11.45 do 15.30 omlouvá z pracovních důvodů.

    Nyní tedy faktická poznámka paní poslankyně Putnové. Máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Chtěla bych se znovu vrátit k meritu věci. Řešíme tady oblast, která se týká řetězení smluv učitelů, a myslím, že tady není nikdo, kdo by tuto praxi schvaloval a kdo by fandil těm, kteří tuto praxi provozují. Na druhou stranu je třeba říct, že toto je konkrétní příklad, na kterém vidíme naprostou bezradnost Ministerstva školství řešit jednotlivé problémy. A je to praxe, která je dlouhodobá.

    Takže si myslím, že při této příležitosti máme šanci uvědomit si, že pokud chceme dělat změny ve školství, je potřeba, abychom měli jasný výhled a věděli, které kroky budou následovat. Protože pokud se budeme zabývat jenom tou operativou, tak budeme řešit neustálé novely, které budou buďto reagovat na špatné novely z předchozího období, anebo budou jenom potírat nešvary. Čili financování regionálního školství, ale jeho celková organizace, postup učitelů, Pedagogické fakulty, jejich rozvoj a financování - to jsou klíčové otázky, které je třeba z hlediska školství řešit, protože jinak se zacyklíme jenom v rámci operativních řešení a vylepšování, které stejně nejsou koncepčního rázu.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Jestli dobře vidím, tak se nikdo již nehlásí do obecné rozpravy. Je tomu tak? Je tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu.

    Táži se na závěrečná slova paní ministryně. Chcete si vzít závěrečné slovo před podrobnou rozpravou? Až po podrobné rozpravě. Dobře.

    V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky - paní poslankyně Nováková, pan poslanec Zahradník. A paní poslankyně Putnová, říkám to dobře? Ne. V tom případě dvě přihlášky - paní poslankyně Nováková a pan poslanec Zahradník. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, chtěla bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je zanesen do systému pod číslem 2500 a týká se umělecko-pedagogických směrů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy požádám pana poslance Zahradníka, aby vystoupil v podrobné rozpravě. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, dámy a pánové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který jsem podrobně přečetl v obecné rozpravě a v písemné podobě předal paní zpravodajce.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím podrobnou rozpravu.

    Evidoval jsem, že paní ministryně měla zájem o závěrečné slovo. Chci se zeptat, zda si paní zpravodajka také vezme závěrečné slovo. Ne. Paní ministryně, váš prostor.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych vám všem poděkovat za proběhlou rozpravu včetně námětů, které zde zazněly. Dovolím si přislíbit, že se samozřejmě všemi budu zodpovědně zabývat a budu k dispozici nejen na příslušném výboru a následně samozřejmě v rámci třetího čtení s tím, že platí to, co jsem řekla už v rámci předkladu, že doplníme kvalifikované odhady a data podle žádostí, které zazněly napříč politickým spektrem.

    Co se týká reformy financování regionálního školství, tak to jenom v závěru - já jsem se k tomuto úkolu přihlásila hned po svém nástupu. Věřím, že to kolegové tady registrovali. Doufám, že se netěší, že mě to zabije, ale naopak že budeme za několik měsíců u toho, kdy budeme moci projednávat tento návrh. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Věřím, že se vám bude dobře spolupracovat.

    Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho s přihláškou a že nepadly žádné další návrhy, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji jak paní ministryni, tak paní zpravodajce.

    Otevírám další bod, který jsme si schválili, a to je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Já vás požádám, paní ministryně, abyste se ujala slova.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, přednesu vám zde trošičku delší úvodní slovo, protože tento zákon je velice náročný a v podstatě tady téměř rok nebyl, byl přečten do prvního čtení před mnoha měsíci.

    Zákon o regionálním rozvoji je velice klíčový pro Českou republiku, a to pro kraje, města, obce a samozřejmě v neposlední řadě i pro stát v ohledu čerpání evropských fondů.

    Ráda bych vás seznámila s obsahem celého vládního návrhu novely zákona o podpoře regionálního rozvoje. Cílem části zaměřené na podporu regionálního rozvoje je upřesnit způsob a podmínky přípravy a využití strategických celostátních i regionálních dokumentů, uvést právní úpravu podpory regionálního rozvoje do podoby odpovídající současným potřebám a podmínkám. Zmíněné současné -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní ministryně, ale požádám kolegy a kolegyně, aby se ztišili, abychom dobře rozuměli tomu, co zde říkáte. Prosím, pokračujte.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji. Zmíněné současné potřeby a podmínky se podstatně liší od situace k roku 2000, v níž byla původní právní úprava podpory regionálního rozvoje koncipována. Jde především o rozložení působností, zčásti strukturu správních úřadů a v neposlední řadě také procesní úpravy například v oblasti poskytování dotací. Na terminologické úpravy strategických dokumentů navazují navrhované úpravy v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze. Část, která je zaměřena v rámci této novely na politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti, obsahuje návrhy na přesnější vymezení působnosti včetně zákonného ukotvení koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj, která mu byla dosud svěřena pouze usneseními vlády.

    Potřeba posílení centrální koordinace plyne z podmínek a požadavků obsažených v nařízeních Evropské unie a také v Dohodě o partnerství, která je střechovým dokumentem, díky kterému jsme získali... (odmlka pro značný hluk v sále) ... 650 miliard korun na programové období 2014 až 2020. Předloha se z tohoto pohledu zabývá tedy i vytvořením podmínek pro nastavení implementační struktury programů Evropské unie v současném programovém období. ***

  • Poslanec Pavel Havíř: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už bylo zmíněno, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se sněmovním tiskem 309, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zabýval dvakrát. Poprvé na 22. výborové schůzi 23. dubna 2015, kdy po odůvodnění předkladatelem náměstkem ministryně panem Mgr. Zdeňkem Semorádem, zpravodajské zprávě MUDr. Pavla Havíře a rozpravě projednání tohoto tisku přerušil.

    Následně uvedený tisk projednal na 25. výborové schůzi 10. června, kdy výbor po odůvodnění náměstkyně ministryně pro místní rozvoj paní Ing. Kláry Dostálové, zpravodajské zprávě poslance MUDr. Pavla Havíře a rozpravě přijal následující usnesení:

    V bodě a) výbor doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk číslo 309 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, v bodě b) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a v bodě c) pověřuje místopředsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Co se týče odůvodnění přijatých pozměňovacích návrhů, které výbor v rámci svého usnesení přijal, tak na jejich faktickou podobu odkazuji na sněmovní tisk 309/2, čili je součástí usnesení druhé výborové schůze, a já bych snad jenom velmi stručně nedoplnil paní ministryni, protože ona ve svém úvodním vystoupení v podstatě ty pozměňovací návrhy velmi podrobně zdůvodnila.

    Chtěl bych říct, že podstatou celého procesu pozměňovacích návrhů byla především nutnost reagovat na nové implementační podmínky partnerské dohody pro plánovací období 2014 až 2020. Bylo nutné reagovat také na služební zákon a Centrum pro regionální rozvoj jako ústřední implementační orgán, podřídit služební zákon této zákonné normě.

    Tento pozměňovací návrh se také vyrovnával, a to myslím, že nebylo úplně zmíněno, s kontinuitou činnosti výborů stávajících regionálních rad, tak aby do ukončení předchozího plánovacího období skutečně ty výbory a regionální rady fungovaly a přijímaly odpovědnost za projekty a činnost, která byla v předchozím plánovacím období. Zákon také stanoví ukončení činnosti regionálních rad v návaznosti na oznámení Rady Evropské komise o ukončení regionálních operačních programů.

    A v neposlední řadě, a o tom paní ministryně hovořila, taxativně vyjmenovává města, která budou na základě veřejnoprávní smlouvy plnit roli zprostředkujících subjektů.

    Jak zde bylo konstatováno, tento zákon je ve sněmovně již poměrně dlouho od prvního čtení. Myslím si, že ho města a regiony a především krajské úřady a regionální rady netrpělivě očekávají, takže já doporučuji jeho postoupení do třetího čtení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji, a žádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. V tento moment eviduji jednu přihlášku paní poslankyně Fischerové. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, já vám velmi děkuji za slovo. Navážu na slova svých předřečníků. My tady teď máme dámské okénko, předkladatelky jsou ženy, tak já tedy navážu na tento vládní zákon, který je pro mnohé trochu nepochopitelný, protože když se do toho pustí evropská mluva a zkratky, tak tomu potom mnozí nerozumějí. Ale poslouchala jsem, paní ministryně mluvila celými slovy, když to tak řeknu, a česky, takže se tomu dalo rozumět. Ale přece jenom je potřeba asi trochu praxe, zejména lidé, kteří se tomu věnovali na úrovni měst, obcí, následně krajů doposud, a proti tomu, neboli řeknu odborné týmy, já jsem jim vždycky říkala euroděti, mladí šikovní lidé, kteří se věnovali opravdu projektům, kterými naše republika získávala nazpátek miliardy korun, aby se mohly realizovat na různých úrovních právě projekty ze spolufinancování Evropské unie.

    A já se nyní už opravdu vyjádřím ke konkrétním věcem. Tak jak jsem poslouchala úvodní slova, ať už paní ministryně, nebo pana zpravodaje, tak tam třeba nepadlo slovo o tom, jak vypadá současná situace v rámci krajů. Protože víme, že existují stále ještě regionální rady soudržnosti. V současné době zaměstnávají asi kolem 500 zaměstnanců v rámci celé republiky. A tak jak se budou ukončovat jednotlivé projekty při čerpání z plánovacího období 2006 až 2013, tak postupně budou také pracovníci těchto regionálních rad soudržnosti neboli úřadů regionální rady soudržnosti také odcházet.

    Mezitím, jak bylo řečeno, rozhodnutím paní ministryně se vlastně ukončilo, nebo začalo také pracovat centrum regionálního rozvoje nově, kdy už je jmenován nový generální ředitel a jsou pobočky v jednotlivých krajích, v jednotlivých NUTS neboli těch statistických územních celcích. Jednotliví pracovníci také už přecházeli, někteří, z regionálních rad soudržnosti právě do Centra regionálního rozvoje, a tam je potřeba, tak jak zde bylo řečeno, aby se mohla dál jejich činnost rozvíjet, měli zázemí, tak je k tomu potřeba odpovídající zákon, který toto podpoří. To všechno chápu, to je v pořádku. Ale do toho ještě všeho, jak se ten zákon trochu rodil delší dobu za pochodu, vstoupil do toho ještě služební zákon k 1. 7., tak musí dojít nyní k harmonizaci právní úpravy se současnou praxí.

    K tomu chci říci, tak jak jsme probírali a diskutovali o tom na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak přestože tam byl výborem podpořen pozměňovací návrh, o kterém mluvil pan poslanec Havíř, tak chci doplnit ještě další postřehy, tzv. získané z praxe, které bych viděla pozměnit k tomuto návrhu, který byl přijat 10. června na výboru pro veřejnou správu. Jenom to chci částečně uvést, ale potom se přihlásím ještě do podrobné rozpravy.

    Víme, že Centrum pro regionální rozvoj, neboli CRR, jak se velmi často používá, bude hrazeno zase z operačního programu Technická pomoc, což je jedině dobře.

    A nyní k těm dvěma bodům, protože jsem si vybrala z toho usnesení, které přijal na svém jednání výbor pro veřejnou správu, tak se to týká zejména bodu 2 usnesení tohoto výboru, kdy je dáno, to zde i předřečníky bylo řečeno, že regionální rada ukončí svou činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu. Protože z praxe vím, že v současné době regionální rady soudržnosti mají poměrně hodně práce, protože probíhá financování projektů a teď, v tuto dobu, opravdu zatím ten stav zaměstnanců tam je poměrně potřeba, než dojde k ukončení programů, tak bych viděla následovně, že bych vypustila tento bod usnesení, a potom se k tomu přihlásím v pozměňovacím návrhu v podrobné rozpravě.

    A pak ještě druhá věc, také to bylo řečeno v úvodní řeči, je tam citováno: Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odst. 15. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu. Z praxe víme, že na města dopadá těch povinností a byrokratické zátěže čím dál více, a tady vidím, že toto by se dalo vypustit a řešit to tzv. veřejnoprávní smlouvou mezi subjekty, a je to citováno i v předcházejícím odstavci toho pozměňovacího návrhu, v odst. 16 konkrétně.

    Toto vidím ještě jako změnu k danému. A otázka ještě je, vím, že je potřeba, aby brzo nastala účinnost tohoto zákona, ona se už měnila, protože to mělo být, tuším, k 15. dubnu roku 2015, tak tam je změněno na termín, tuším, 15 dní po vyhlášení, ano, ale mám zpětnou vazbu, zase řeknu, od konkrétních lidí, kteří tam pracují, aby došlo i ve změnách zákoníku práce ohledně platů, mezd apod., takže tam mám tu zpětnou vazbu k 1. 1. 2016. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, za váš příspěvek do rozpravy a požádám druhého přihlášeného a tím je pan poslanec Bendl. Nikdo jiný v tento moment do rozpravy přihlášený není.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, přestože tady není velký seznam přihlášených k tomuto návrhu zákona, nejde o zákon, který by byl marginální a který je možné jen tak opravdu přejít, protože určuje řadu věcí a fungování, využívání evropských fondů a fungování veřejné správy na léta příští. A chci to říct zejména proto, že řada z vás, zejména koaličních poslanců kritizuje špatné čerpání v minulosti a špatné využití evropských fondů apod., přičemž jsme v polovině roku 2015 a řešíme zákon, který nutně potřebujeme k tomu, abychom byli schopni efektivně využívat finanční prostředky poskytnuté Evropskou unií na léta 2014 až 2020. Moc prosím, abyste vnímali ta data a aby až tady budete mluvit o tom, jak špatně se to nastavilo v roce 2005 nebo v roce 2006, protože tehdy se nastavovalo čerpání na léta 2007 až 2013, tak abyste věděli, že zhruba v polovině volebního období tady máme zákon, který nutně potřebujeme k tomu, abychom byli schopni efektivně čerpat peníze na léta 2014 až 2020. To je důležitá věc.

    Technickou záležitostí je, že se dostaneme do problémů, nebo ti, kteří budou čerpat z operačních programů se dostanou do problémů, které budou souviset s personálním zázemím. To znamená, že dojíždí starý systém a vedle něj začíná běžet systém nový. Do toho zasahuje služební zákon, který budou muset - nebo do kterého vklouznou ti zaměstnanci, nebo chcete-li úředníci, kteří budou pracovat s těmi podmínkami a legislativním zázemím na léta 2014 až 2020 už stanoveným, a vedle toho budou dojíždět projekty a bude potřeba je kontrolovat atd. s tím pravidlem N+2, to znamená, bylo potřeba něco do roku 2013 ukončit, plus ale ještě běží nám staré projekty, které je třeba dokontrolovat, a celou tu byrokracii dotáhnout do konce. Tento problém se nám bude v praxi potkávat a nastane tam i ten problém, že vlastně lidé, kteří budou připravovat projekty a měli by profesionálně přistupovat k tomu budoucnu a i k využívání, budou i jinak ohodnoceni, protože někteří už budou pod služebním zákonem a jiní nebudou pod služebním zákonem. Takže ten úředník se bude pokaždé chovat trochu jinak. To byla jedna z věcí, o které byla rozsáhlá debata na výboru při každém jeho jednání k této problematice, že vlastně tam bude docházet k disproporcím a vlastně i k jinému vnímání toho, co bylo, a toho, co bude z hlediska úředníků. A byť to teď navenek tak nevypadá, mohou - zcela logicky, protože také budou jinak odměňováni, budou jinak vnímáni - ty projekty řídit zcela jinak. Teprve uvidíme, co udělá služební zákon s fungováním úředníků obecně, ale tohle se nás bude týkat na léta další.

    Chtěl bych ujištění jenom od paní ministryně, že má nebo že bude mít personálně pokryt jak ten dojezd, to křížení, jak ten dojezd toho minulého období 2007 až 2013, tak ten začátek 2014 až 2020. Sama paní ministryně přiznala na semináři, který někteří z vás navštívili, semináři k čerpání evropských peněz a k ustavení jednotlivých operačních programů a jejich schválení - tehdy, kdy ten seminář byl, ještě zdaleka Česká republika neměla všechny operační programy schválené, když jsme se o tom bavili. Ale to zázemí už bylo potřeba mít vytvořené. Rád bych, zda by paní ministryně se tady mohla zmínit o tom, jak je tedy na to připravena, nebo jak je Česká republika připravena z hlediska personálního. Zdali se neobává těchto problémů, protože poslouchal jsem poměrně bedlivě hejtmany, kteří kritizovali situaci právě toho dvojího systému, kdy jedni budou pod služebním zákonem a budou zpracovávat peníze evropských fondů na nové období, a druzí nikoliv, kteří právě zůstávají pod těmi kraji. Jak se s touhle situací popere? Zároveň se možná budou potkávat i na jednotlivých úřadech či kancelářích, zdali i toto bude do budoucna propojené, či budou pracovat zvlášť. Protože jsou to věci, které jsou možná technikálií navenek, jednotlivé žadatele o podpory z evropských fondů to zajímat příliš nemusí, ale může to přinést problémy, pro které se můžete dostat do stejné situace, kterou sami kritizujete, nebo v podstatě už se koaliční poslanci do ní dostali, protože jsme opravdu už v období, kdy bychom měli čerpat, a v období, kdy jiné země, které jsou součástí Evropské unie, už čerpají evropské prostředky. U nás zatím o tom nemám žádné povědomí, že bychom toho byli schopni.

    Zároveň bych požádal paní ministryni o to, aby Ministerstvo pro místní rozvoj - už sám název říká "pro místní rozvoj" - do budoucna udělalo jakousi analýzu vybavenosti zejména infrastrukturou jednotlivých měst a obcí v České republice, protože ty nůžky, pomyslné nůžky rozvoje jednotlivých obcí a měst v České republice, jsem hluboce přesvědčený, se rozevírají. Máme totiž regiony, které jsou schopny čerpat peníze na přeshraniční spolupráci a využívat je k jednotlivým veřejně prospěšným aktivitám. Máme regiony, které hranice s jinými zeměmi nemají, a tuhle možnost tudíž nevyužívají. Měli jsme regiony, které byly schopny využívat ještě před vstupem České republiky finanční prostředky na takzvané Phare. Do roku 2004 to byl nemalý objem prostředků, které byly schopny některé regiony využívat. A jsou regiony, které je nevyužily. Myslím, že by bylo odpovědné, máme-li se bavit o regionálním rozvoji, abychom znali alespoň elementární a základní vybavenost jednotlivých měst a obcí tím, co potřebují k životu. Abychom také byli schopni říct, co je vlastně prioritou.

    Paní ministryně nám na společném jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny a Senátu řekla mimo jiné, že stát je připraven také reagovat na prioritu, která se týká rekonstrukce zejména místních komunikací. V operačních programech, pokud vím, žádná takováto možnost není, přičemž paní ministryně říkala, že bude. Mám to zapsáno modré na bílém. Nevím, jestli to paní ministryně popře, či nikoliv, ale když jsme takto společně seděli, říkala, že si toho je vědoma a že bychom na místní komunikace měli nějaké evropské peníze mít. Podle mých informací žádné takovéto prostředky na místní komunikace nebudou a je to jedna z významných priorit, na které obce opravdu samy nedosáhnou. Stát by měl vědět, že to je jeden z velkých problémů, který obce do budoucna bude trápit. Samozřejmě nedávno, včera jsme tady diskutovali o potřebě dětských hřišť a podpoře občanských sdružení atd., nepopírám, že to není důležité. Ale k životu obce je ta základní infrastruktura nutná a potřebná a my bychom měli vědět, jestli jsme schopni obcím do budoucna v regionálním rozvoji pomoci, nebo z operačních programů pomoci na prioritu, kterou já vnímám při debatách se starosty a se zastupiteli jednotlivých měst, která se jmenuje místní komunikace, chodníky, veřejná osvětlení apod., investice, na které nebudou zcela určitě rozpočty zejména menších měst rozhodně stačit.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám dalšího řádně přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, když se podíváme na vůbec očíslování toho zákona, který měníme, tak vidíme, že to je zákon č. 248/2000 Sb., tedy je datován do roku 2000, kdy byl Sněmovnou schválen. To je rok, kdy na jeho závěru proběhly první volby do krajských zastupitelstev, kdy vlastně vznikly kraje, které pak se plně ujaly své funkce v roce 2001. Začaly postupně vznikat struktury, které pak umožnily čerpání evropských prostředků v tom prvním úvodním programovém období 2006 až 2013.

    Musím říct, že ty struktury, které povstaly na základě tohoto zákona, tedy regiony soudržnosti, regionální rady regionů soudržnosti a úřady regionálních rad, splnily svou úlohu velmi dobře. Regionální operační programy fungovaly dobře a umožnily velmi kvalitní a kvalifikované rozdělení finančních prostředků, což podpořilo regionální rozvoj v našich krajích. To, že dnes spatřujeme v jejich činnosti některé chyby, to je podle mého názoru celkem normální a mnohá z obvinění, která jsou vznášena, jsou na základě pak soudních jednání vyvracena.

    My jsme se dnes rozhodli, Česká republika se rozhodla jít v oblasti podpory regionálního rozvoje jinou cestou, než tomu bylo v minulém období. Je tedy navržen a prosazen Integrovaný regionální operační program. Je to možná trochu logický rozpor, mluvit o programu integrovaném a zároveň regionálním, ale to je podle mého názoru něco, s čím se asi už nedá nic dělat, ten program je již zřejmě Evropskou komisí schválen.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale opět požádám o klid, aby bylo slyšet, co říkáte.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Tak je to, jak už jsem řekl, jakýsi logický rozpor.

    Paní ministryně hovořila o rozdělení území naší republiky z hlediska regionů na určité typy. Mluvila o integrovaných územních investicích, o jakýchsi regionech ITI, ale podle mne opomněla možná říci, že část území naší republiky nebude zařazena v těchto preferovaných územích, že budou území, která jsou označena jako území, ve kterých bude aplikován integrovaný plán rozvoje území, IPRÚ. Třeba např. jižní Čechy s centrem České Budějovice nebo kraj Zlínský s centrem Zlín právě patří do těchto jaksi méně významných, možná bohužel, a toho se obáváme, méně podporovaných území. Já po pravdě řečeno jsem nebyl schopný zjistit, na základě jakých kritérií tato dělení probíhala, na základě jakých kritérií ta území takto byla rozdělena.

    Je známo, nebo alespoň z předběžných kalkulací je známo, že do území prvního typu neboli do území typu ITI poteče poměrně významně větší množství peněz než do regionů řízených podle integrovaných plánů rozvoje území.

    Nebyla ještě zmíněna další otázka, jakou roli budou hrát ty místní aktivity, které jsou podle mého názoru připraveny k tomu, aby zprostředkovaly tok evropských peněz do území, tedy mám na mysli místní akční skupiny, které jsou poměrně dobře stabilizovány, kterým se podle mého názoru daří přežívat toto období, kdy nemají vlastně žádné zdroje pro svou existenci, kdy kraje, ty, které mají zájem na jejich fungování, z vlastních rozpočtů místní akční skupiny podporují. Myslím, že v rámci třetího nástroje, té třetí nohy v té regionální dimenzi, tedy v tom komoditně řízeném regionálním rozvoji, by tyto místní akční skupiny měly hrát skutečně velmi významnou roli.

    Poslední moje připomínka se týká třetí části zmíněného zákona, a to je jakési první kodifikace něčeho, co velmi významně začíná vznikat, to jsou ta evropská seskupení územní spolupráce. To je něco, co vlastně má svůj původ v ustanovení Evropské komise, které již bylo schváleno před několika lety, a dokonce některá taková evropská seskupení územní spolupráce začínají vznikat, jakkoli o tom příliš informace mezi veřejností a bohužel i mezi politiky není. Takovým jedním regionem, který už vlastně začal fungovat, je region Dunaj-Vltava na česko-bavorsko-rakouském pomezí. Tento region už vlastně má svoje orgány, má už některé svoje priority, snaží se zapojit právě do započatého programového období. Podvýbor pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci plánuje na období po těchto letních měsících své zasedání, které by rád věnoval právě fungování těchto regionálních přeshraničních programů, ať už jsou to programy přeshraniční spolupráce Česko-Rakousko, Česko-Bavorsko, Česko-Sasko atd., a pak také samozřejmě projekty a programy, které budou vznikat v těchto evropských seskupeních územní spolupráce. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Ještě se tedy táži, jestli se někdo hlásí do řádné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si paní ministryně, případně pan zpravodaj chce vzít závěrečné slovo před podrobnou rozpravou. Až po ní. Děkuji.

    Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které eviduji jedinou přihlášku a tou je paní poslankyně Fischerová. Požádám vás tedy, paní poslankyně, o vaše vystoupení. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v podrobné rozpravě budu stručná. Odvolám se na číslo, pod kterým je evidován můj pozměňovací návrh, 2612. Zdůvodnila jsem toto už částečně v obecné rozpravě. Jinak řeknu, že se můj pozměňovací návrh týká zejména bodu, kdy regionální rada má ukončit svoji činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu.

    Druhá věc je v rámci mého pozměňovacího návrhu - město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu. Tyto dvě věci chci, aby byly vyškrtnuty. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím podrobnou rozpravu. Paní ministryně se hlásila o závěrečné slovo. Prosím.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych zareagovat na pár věcí, které zde padly. Jen bych chtěla upozornit, že tady řešíme zákon o regionálním rozvoji a ne například monitorovací systém nebo audit monitorovacího systému a spoustu dalších věcí, které zde padly. Nicméně já na ně ze slušnosti opravdu budu reagovat, na vše, co zde padlo.

    Začnu u pana poslance Zahradníka, který hovořil o přeshraniční spolupráci a ESÚS. Tady musím zmínit, že existují v České republice, respektive fungují pouze dva. Musím říct, že to je ukázka toho, jak za poslední roky i minulé vlády tady tyto programy byly opravdu propagovány. Nicméně mým osobním cílem je zde zvýšit povědomí o přeshraniční spolupráci, což činím i tím, že se scházím se svými protipartnery v Polsku, Německu, na rakouské straně a na Slovensku. Navštívila jsem již několik projektů. A samozřejmě vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj je řídicím orgánem programu Česko-Polsko, tak tady řešíme i to, kam ty peníze přesně půjdou. Zároveň MMR působí jako národní partner všem ostatním přeshraničním programům. A tady musím sdělit, že například bavorsko-český program je třetí nejúspěšnější program z celé Evropské unie, to znamená z 28 zemí, resp. je ještě 27, krát počet operáků krát země. To znamená, že my jsme třetí nejlepší s jedním programem zhruba dejme tomu ze 400 až 500 programů. To si myslím, že je veliký úspěch. Tady bych opravdu jenom podtrhla, a myslím si, že to je i vidět, že já osobně na přeshraniční spolupráci kladu velký důraz, a doufám, že se bude dařit nadále.

    Ráda bych zmínila i prostřednictvím pana předsedajícího reakci na poznámky pana poslance Zahradníka ohledně ITI, IPRÚ a masek. ITI máme sedm, schválila je Nečasova vláda. Zbytek krajských měst mají takzvané IPRÚ. Nárokovost peněz je pouze v dohodě o partnerství u ITI. Ohledně IPRÚ je samozřejmě předpoklad peněz uveden v národním dokumentu k územní dimenzi, kde jeho aktualizovanou podobu jsem dnes například schválila na své poradě.

    Čili co zbývá, jsou masky. A tady musím říct, že poté, co Ministerstvo zemědělství v podstatě řeklo, že nemá dost peněz na masky, tak jsou hrazeny z kohezních fondů, a kde například z IROPů si opravdu berou kus peněz, a samozřejmě budou hrazeny i z technické pomoci. Takže tady chci říct, že masky jako takové jako Česká republika a naše vláda vnímá jako v podstatě ty příjemce, kteří jsou schopní, mají a jsou schopni zpracovat své strategie, které tedy musí projít kolečkem na Ministerstvu pro místní rozvoj, protože jejich největší část, kterou chtějí financovat, patří do gesce MMR v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Máme na ně samozřejmě peníze, i na jejich fungování buď v rámci projektů, či animace nákladů. Čili o těch maskách nezačínáme debatu. Tam v podstatě už čekáme, kdy se to zahájí a už začnou žádat. Čili to se tady řešilo poslední čtyři roky. Nemá smysl jít do detailů.

    K panu poslanci Bendlovi, prostřednictvím pana předsedajícího, bych se ráda vyjádřila. Úplně jsem nerozuměla poznámce, ale asi myslím, že odpovím tak, jak byla myšlena, jak je spor veden mezi MMR a MF. Tady chci říct, že ten audit, který byl zpracován, samozřejmě souvisí s tím, jak byly zadávány zakázky v roce 2010, 2011, kdy v podstatě naše vláda opět hasí něco, co tady bylo způsobeno za minulých vlád. Chci říct, že ukázka toho, že v současné době je v monitorovacím systému zaznamenáno, zaregistrováno již 5 000 žádostí v hodnotě zhruba 46 miliard za vyhlášené výzvy, což znamená zhruba měsíc a půl poté, co všechny výzvy byly vyhlášeny, je důkazem toho, a teď si udělejte obrázek sami, zda monitorovací systém funguje, anebo nefunguje.

    Teď bych ráda reagovala na pár zmínek, které zde padly, co se týká například Centra pro regionální rozvoj, a tím si dovolím reagovat i na paní poslankyni Fischerovou, částečně ve své reakci na všechny poznámky, které zde padly. CRR bylo zanedbáno v rámci služebáku. Nějak se opomnělo na CRR. Měla jsem povinnost, nebo spíš nebylo jiné cesty, než ho zrušit z mé úrovně a zároveň hned vytvořit nové rekonstruované CRR, kde jsme změnili útvary tak, aby odpovídaly tomu, co bude CRR v budoucnu dělat. Naším cílem je, aby v každém krajském městě, a mluvím zde o krajských městech, byly pobočky Centra pro regionální rozvoj. A proč? Je to přesně proto, že lidi z ÚRR budou ubývat a ti mají svoje agendy na období 2007 až 2013, a tito zaměstnanci se již nebudou zabývat přípravou programového období 2014 až 2020. Budou to zaměstnanci samozřejmě na Centru pro regionální rozvoj.

    A tady bych také ráda zmínila všem přítomným, protože vlády se opravdu střídaly, že já jsem první ministr, který řeší situaci ohledně těch 460 zaměstnanců na úřadech regionálních rad po právní cestě a něco s tím dělám. Čili já jsem rekonstruovala Centrum pro regionální rozvoj a my jsme připraveni nabrat a již jsme nabrali 59 osob do různých míst České republiky tak, aby byli zaměstnanci těch krajských poboček Centra pro regionální rozvoj. Zbytek samozřejmě musí již projít výběrovým řízením podle služebního zákona. Nicméně zde chci zmínit, pokud my nebudeme akceptovat tuto novelu, tak já, respektive centrum není schopno přijmout žádného vedoucího pracovníka ze strany centra, protože nesplňuje podmínky služebního úřadu. Takže tady zmiňuji a znovu říkám, že cílem i této novely je vzhledem k tomu, že ÚRR nejsou pod služebákem, abych je já jako MMR mohla zaměstnat a využít jejich kvalifikaci v rámci území. Tak to k CRR.

    Zároveň bych chtěla zmínit, že zaměstnanci na CRR nejsou financováni pouze z OPTP, jak zde padlo. Zaměstnanci budou financováni především z IROPu a z technické pomoci přeshraniční spolupráce, protože zprostředkující subjekt OPTP dojede pouze období 2007 až 2013 a na období 2014 až 2020 to mám na Ministerstvu pro místní rozvoj, takže tím se vůbec CRR nebude zabývat.

    Ráda bych zmínila, že se domnívám, že je velice pozitivní, jaké změny v rámci Centra pro regionální rozvoj právě nachází bez ohledu na to, jaké vlády byly u moci. Jde nám o 460 zaměstnanců. Máme analýzy požadavků ze strany jednotlivých krajů, úřadů regionálních rad na počet zaměstnanců na ukončování regionálních operačních programů. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Odpověděla jste skutečně myslím na všechny dotazy, nebo na značnou část, která byla položena. Ne všichni ministři tak činí, což kvituji. Také chci říct, že podrobná rozprava už byla ukončena, tudíž není prostor pro faktické poznámky, pouze pro přednostní práva. A s prvním přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych požádat paní ministryni, aby přišla ještě jednou k mikrofonu a otevřela rozpravu. Protože to, co předvedla, prostě není fér. Byly tady dotazy, ona v rádoby odpovědi říkala, já jsem tomu úplně nerozuměla, potřebovala bych to dovysvětlit, ale vybere si okamžik, kdy ten poslanec už nemůže reagovat. Samozřejmě má na to právo.

    Pominu tu ich formu. Já budu sanovat místní komunikace! No já nevím, maximálně to budou peníze ze státního rozpočtu a ne paní ministryně Šlechtové. Já, já, já, to jsem slyšel asi tisíckrát v tom vašem projevu nebo v těch vašich odpovědích.

    A pokud říkáte na otázku, jak budou financovány místní komunikace, a odpověď zní: Není pravda, že z operáku cesty nebudou financovány, budou financovány dvojky a trojky - tak to nemá cenu. Dvojky a trojky nejsou místní komunikace. Takže vy odpovídáte úplně na něco jiného, než se pan poslanec Bendl ptal. No tak si to přečtěte, ten stenozáznam. Není pravda, že z operáku nebudou financovány cesty, budou dvojky a trojky. S tím já souhlasím. Dotaz zněl, jak budou financovány místní komunikace. A to nejsou dvojky a trojky. To se na mě nezlobte. To je úplně něco jiného. Mluvila jste, že vy - vy teda - budete sanovat místní komunikace v obcích do 3 tisíc obyvatel. A co v obcích nad 3 tisíce obyvatel?

    Teď říkáte, jak je to klíčové, jak je to třeba projednat a přijmout. A jestli si vzpomenete - kdy ten zákon přišel do Poslanecké sněmovny, paní ministryně? Dneska máme 8. července 2015. A ten klíčový zákon, který je tak klíčový, který tak nutně potřebujeme, sem přišel kdy? V září 2014. Takže ve třetím čtení, pokud ho dneska postoupíme -- a proč ne? - tak budeme hlasovat v září 2015. Dvanáct měsíců poté, co přišel do Poslanecké sněmovny. A jestli ministr vlády tvrdí, že nějaký zákon je klíčový, přitom ho bez toho, že by ho opozice zdržovala o jednu jedinou vteřinu, projednává v Poslanecké sněmovně 12 měsíců, tak to samo svědčí o tom, jak klíčové to pro tuto vládu je.

    A teď vás opravdu žádám, abyste přišla k mikrofonu a umožnila mým kolegům, aby mohli reagovat na vaše vystoupení. Pokud tak neučiníte, tak to budu považovat za projev slabosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment se nikdo o slovo nehlásí. V tom případě vám děkuji, jak paní ministryni, tak panu zpravodaji a končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Přistoupíme k dalšímu bodu, který jsme zařadili na jednání, a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Já vás žádám, paní ministryně, abyste se ujala slova.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, ráda bych zde opětovně za MMR představila novelu vládního návrhu zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, zákon č. 159/1999 Sb.

    Ambicí předkládané novely je řešení pouze nejaktuálnějších diskutovaných ustanovení platného zákona a zároveň nastavit vyvážený systém práv a povinností cestovních kanceláří, pojišťoven a státu a zároveň zajistit ochranu spotřebitele v souladu s cíli směrnice Evropské unie. Ráda bych zde zmínila, že touto novelou nám jde, Ministerstvu pro místní rozvoj a celému státu, o stoprocentní ochranu našich spotřebitelů. Zásadnější revize zákona, či vznik zcela nového zákona je předpokládán až v souvislosti s transpozicí nové evropské směrnice o souborných cestovních službách a cestách s asistovanou přípravou. Předpoklad transpozice je do konce roku 2017. ***

  • Poslankyně Martina Berdychová: Pane předsedající, dámy a pánové, jak už zde bylo zmíněno, tento sněmovní tisk byl přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj 29. října 2014. Výbor projednal tento návrh 12. listopadu, ale projednání novely přerušil a pověřil podvýbor pro cestovní ruch přípravou sněmovního tisku číslo 276 k projednání ve výboru. Podvýbor cestovního ruchu se opakovaně zabýval touto novelou, hlavně povinnostmi cestovních kanceláří vůči pojišťovnám a ministerstvu. Byl připraven, jak už zde uvedla paní ministryně, pozměňovací návrh, který upřesňuje po vzájemné dohodě vztah a povinnosti cestovních kanceláří a pojišťoven a dohled ministerstva. Dále pozměňovací návrh řeší systém financování horské služby.

    Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj nově projednal tento sněmovní tisk 10. června a přijal usnesení číslo 119, kterým za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 276 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, dále zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a pověřuje místopředsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Protože paní ministryně už víceméně odůvodnila ten komplexní pozměňovací návrh a já bych se už jenom opakovala, tak bych možná jenom doplnila, protože nebyla zmíněna ta činnost horské služby, která nebyla konfliktním tématem, že pozměňovací návrh, který je součástí usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a v systému je pod číslem 276/3, obsahuje ještě změnu v kapitole Horská služba, kde se nově vkládá § 11d, který upravuje poskytování prostředků státního rozpočtu na zajištění základních činností horské služby. Ostatní vše už bylo řečeno paní ministryní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a budeme pokračovat, a to druhou zpravodajskou zprávou zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Michala Kučery. Prosím o jeho informaci o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy a jejich odůvodnění. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru z 22. schůze ze dne 3. června 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 159/1999 Sb., sněmovní tisk 276.

    Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 276 ve znění schválených pozměňovacích návrhů, které jsou vloženy v systému. Nebudu je tady všechny jmenovat. Jednání proběhlo tedy 3. června 2015. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji hospodářského výboru Michalu Kučerovi a otevírám rozpravu. V ní mám jeho přihlášku, ale ještě před přednostními právy kolegy Stanjury a zpravodaje Michala Kučery faktická poznámka pana poslance Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Když jsem poslouchal paní ministryni, tak avizovala, že přinese zase nový zákon, což v jejím případě už je skoro tradice, že vždycky něco předloží a říká, že za chvilku přinese nový, protože ten bude potřeba opravit. Tak se jenom chci zeptat, kdy ten zákon přinese, když už ví, že přinese nějaký další, protože si nemyslím, že to je pro oblast tohoto podnikání - avizovat, že za rok třeba se zase pravidla budou měnit - že dobré není. Speciálně v cestovním ruchu, kde se plánuje rozhodně na delší dobu než jen jednoho období, už tady říkat: já přinesu další zákon a ten zákon bude jiný a bude reagovat zase na jiné věci.

    Jinak jsem tedy úplně zděšený z toho, nevím, co máte s pojišťovnami, proč jim jdete takhle na ruku, ale takhle nerovné podmínky na trhu vytvářet tím, že pojišťovnám dám téměř, řeknu, pravomoc všem cestovním kancelářím se dívat na účet, to tedy nevím, kde jste tohle v pravicovém, říkáte, hnutí ANO - vůbec jak jste na to přišli? (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Sice jsem pochyboval o tom, že může být před zahájením rozpravy faktická poznámka k rozpravě, ale pan kolega Bendl skutečně reagoval na zprávu paní ministryně.

    Přednostní právo nejdříve pana kolegy Stanjury, předsedy klubu ODS. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Navážu na Petra Bendla. Já jsem o tom mluvil v prvém čtení. Paní ministryně říkala, že se na ten paragraf podívá, s tím paragrafem se zatím nic nestalo. Zase se stát vlamuje do smluvních vztahů a říká i v tom odůvodnění, nejenom v tom paragrafu, ale v důvodové zprávě k tomu § 8.3 je napsáno - tento paragraf je proto, aby klienti pojišťovny museli předávat tyto údaje pojišťovně. Jako by si to ta pojišťovna nemohla podmínit tím uzavření pojistné smlouvy.

    Chtěl bych upozornit na podle mě nesystémový pozměňovací návrh hospodářského výboru, který se týká financování horské služby. Tohle bychom mohli psát ale o každé buď organizační složce státu, nebo nějaké o.p.s. a podobně. Tam se píše - kdo předkládá rozpočet a k tomu že musí být dva roky rozpočtové. Ale to je zcela standardní. To úplně je zbytečný paragraf. Ale o tom rozhodneme ve třetím čtení.

    Mě zaujala ovšem ale úplně jiná věc. Paní ministryně tady poměrně dlouho hovořila v úvodním slově, ale zapomněla říct jednu podstatnou věc. Pokud ten zákon projde tak, jak ona navrhuje, tak nikdo nepojistí klienty českých cestovních kanceláří. A paní ministryně to ví. Má k dispozici stejný dopis jako já, který jí píšou pojišťovny, Česká asociace cestovních kanceláří, Evropská asociace cestovních kanceláří, a v těch dopisech se všude píše, pokud to projde tak, jak navrhujete, omlouváme se, přestože to pro nás je zajímavý byznys, tak za takových podmínek bohužel nepojistíme vůbec nikoho.

    Já tomu vůbec nerozumím. Za prvé ještě se o tom mlčí a za druhé se ten problém vůbec neřeší. Jaká ochrana spotřebitele, když žádná cestovka nebude mít pojištění? Jaké bude řešení? No cestovní kanceláře nebudou podnikat v České republice. Budou podnikat někde jinde, možná tady budou nabízet českým občanům zájezdy. A přestože předtím jsme tolikrát slyšeli, s kým vším paní ministryně o tom jednala, tak o tom mlčí a já tomu vůbec nerozumím. Já mám prostudovaný návrh, který nejdřív přednese, pak ještě zdůvodní. Já bych navrhl přerušit projednávání tohoto bodu do doby vypracování stanoviska Ministerstva financí jak k tomu základnímu sněmovnímu tisku, tak k pozměňovacím návrhům, které jsou pod čísly 276/2 a 276/3. Protože ta novela nepřímo novelizuje i další zákony, a to zákon o pojišťovnictví, já myslím, že i úpadkový zákon, a jsou to věci, které patří do gesce Ministerstva financí, a ne Ministerstva pro místní rozvoj.

    Výhrady, které jsme tady uvedli jak k těm údajům, které musí poskytovat cestovky pojišťovnám, protože to v zákoně je, tak například k tomu paragrafu navrženému hospodářským výborem, jak vzniká návrh rozpočtu horské služby, jsou v zásadě... (Odmlka kvůli velkému hluku v sále.)***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, tomu rozumím, pane poslanče. Požádám sněmovnu o klid a diskusní kroužky, prosím, přesuňte do předsálí, a to jak páni kolegové a paní kolegyně poslanci, tak ministři, abychom mohli v klidu zajistit - (Poslanec Stanjura vstupuje do řeči bez udělení slova.)

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vydržte, už jenom 21 minut.

    Opravdu mi nepřipadá problém toho, že klienti českých cestovek zůstanou bez pojištění, jako marginální, abychom kvůli tomu tak přišli - no tak dobře, ještě teď budu dvacet minut mluvit, a pak to máme za sebou a pro dnešek končíme.

    Citoval bych z toho dopisu, o kterém jsem mluvil, který dostala paní ministryně. Píše: Ačkoliv jsme z povahy svého podnikání na spolupráci s cestovními kancelářemi závislí, a tudíž máme zájem poskytnout co možná nejširší služby, musíme však partnerům sdělovat, že při stávajícím znění návrhu zákona nebudeme s to pojištění insolvence cestovním kancelářím nadále nabízet. Mezi hlavní důvody patří zejména neochota akcionářů, ale i zajistitelů přijímat rizika a akceptovat pojištění pokrývající výplatu pojištění nad ujednaný limit. - A paní ministryně velmi ráda se označuje jako člověk, a já jí v tom věřím, se orientuje v evropské problematice, takže tahle věta je důležitá: Bezlimitní plnění v tomto oboru nemá obdobu v žádném právním řádu členských států Evropské unie.

    Zkusím to přeložit. Každý, kdo uzavírá pojistnou smlouvu, tak tam má výši plnění. A záleží na něm a také na té pojišťovně. Ale v tomto návrhu zákona se říká: Je jedno, jaká je sjednaná výše plnění. Zaplatíte všechny škody, které ti klienti vykážou. A je úplně jedno - jestli byl limit deset milionů, ale škoda bude dvacet, zaplatíte dvacet. Je logické, že nikdo takové pojistky nechce uzavřít. Tak jaká ochrana spotřebitele? Které spotřebitele to ochraňuje? Jak to pomáhá českým cestovním kancelářím? Nijak. Naopak jim to škodí.

    Mě by skutečně zajímal názor ministra financí, zda o tom ví, co jeho kolegyně z vlády dělá pojišťovnám a co jim navrhuje a jaké riziko připravuje - ne pro ty pojišťovny, ale pro ty klienty. O těch se bavme. Myslím, že je logické, že ten zákon měl by podle mého názoru hlavně zajistit návrat do vlasti těm, kteří jsou v zahraničí v okamžiku, kdy krachuje cestovní kancelář. O tom podle mě není sporu. Ale mají se platit také všechny koupené zájezdy rok dopředu? Je to tak i v jiných druzích podnikání? Když zaplatíte nějakému živnostníkovi nebo nějaké menší firmě zálohu, že vám vyrobí kuchyni, a ta firma, než dojde k plnění, zkrachuje. Nic takového neexistuje. Musíte se standardně přihlásit bohužel do insolvenčního řízení nebo do řízení o bankrotu a pak vaše pohledávky jsou nějakým způsobem uspokojeny - spíš méně než více, to je pravda.

    A tady je navrhováno zákonem bezlimitní plnění. Ale je to jenom přání, protože reálně to vůbec nebude fungovat, takže ta situace se nezlepší. Na druhé straně, aby to prošlo, tak cestovní kanceláře to těm pojišťovnám skutečně nemusí posílat - to, co my kritizujeme, že to je zbytečné, a ty konkrétní údaje, protože ta pojistná smlouva prostě nebude uzavřena.

    A na to bych chtěl znát odpověď, paní ministryně. Vy to přece víte, že ten problém existuje. Proč jste o tom nemluvila? A jak ten problém chcete řešit? A jak ty pojišťovny chcete donutit, když ten zákon projde tak, jak vy navrhujete, aby ty pojistné smlouvy uzavřely? No prostě je nedonutíte.

    Některým poslancům to připadá úsměvné. Tak ať se do toho zákona podívají a ať zkusí říct, jak donutíte někoho, aby nabízel nějaký produkt, když ho nabízet nebude chtít. Prostě to neuzavře. Přestože ty pojišťovny v tom dopise, paní ministryně, přiznávají, že to pro ně je zajímavý byznys, tak za těchto podmínek říkají: omlouváme se, ale my v České republice nikoho proti úpadku a insolvenci v oblasti cestovního ruchu pojišťovat nebudeme.

    Takže procedurální návrh jsem podal. Díky.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Mám dvě faktické poznámky - pana poslance Pilného a pana poslance Petra Bendla. Ale nejdřív než ji udělím, musíme se dohodnout na tom, že procedurální návrh budeme hlasovat bez rozpravy, pokud to nemyslel pan předseda tak, že to bude až po skončení alespoň obecné rozpravy. (Poslanec Stanjura reaguje z místa.) Dobře, tak bez rozpravy. Zagonguji, odhlásím vás, požádám vás o novou registraci.

    O přerušení tohoto bodu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 232, které zahájím, až přečtu omluvy. Je to omluva pana poslance Bohuslava Chalupy od 18 do 19 hodin - dvakrát doručena, takže jenom jedna.

    Budeme hlasovat. Kdo je pro přerušení jednání tak, jak navrhoval pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 232. Z přítomných 134 poslanců pro 32, proti 76. Pokračujeme.

    Máme tedy faktickou poznámku pana poslance Ivana Pilného, potom paní poslankyně Fischerová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jen krátce bych zareagoval na to, co do toho zákona nepatří. Bylo to tady citováno. Je to horská služba a vyskytly se pokusy tam přilepit vodní záchranáře, asociaci lanovek atd. Do toho zákona to vůbec nepatří a důsledek je ten, že horská služba musí každý rok bojovat o svůj rozpočet, protože visí ve vzduchu v zákoně o cestovním ruchu. My jsme požádali doprovodným usnesením, tedy myslím hospodářský výbor, pana ministra vnitra, aby to vyřešil v rámci integrovaného záchranného systému, protože tyhle věci tam prostě nemají co dělat. Takže doufám, že se to podaří vyřešit jiným způsobem než v tomto zákoně.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Petra Bendla a potom faktická poznámka pana poslance Tomio Okamury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Mám jenom dvě poznámky. Chtěl jsem poprosit paní ministryni, aby konečně se k materiálu, který předkládá, vyjádřila, tak aby se k němu mohli případně vyjádřit i další reakcí na to, co ona řekne - protože my jako obyčejní poslanci, kteří nemáme právo vystoupit kdykoliv, pak nemůžeme reagovat na její vystoupení. Tak vás moc prosím, abyste reagovala na to, na co se vás tady kolegové ptali.

    A zároveň chci říct poznámku. Mám pocit, že je mi to jasné. Vy jste zkrátka - protože jsem si nejdřív myslel, že jste agenty pojišťoven, teď to vypadá tak, že abyste si pojišťovny udobřili, chcete jim dát možnost surfovat po číslech účtů a po účtech téměř všech cestovních kanceláří. Ale nějak se vám vytratil právě ten klient. Výsledkem bude, že v bitvě mezi pojišťovnami a cestovními kancelářemi se ten klient rozhodne, že půjde do cestovní kanceláře v zahraničí, protože ministryně pro místní rozvoj, potažmo Sněmovna, je tady odtud vyžene.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Tomio Okamury. Pak v rozpravě přednostní právo zpravodaje hospodářského výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené paní a pánové, zareagoval bych na otázku pana poslance Stanjury a pana poslance Bendla. On totiž návrh toho zákona v tom smyslu, aby byl zajištěn stoprocentní právní nárok klientů, vychází z obdobného ustanovení, které je ve finální verzi nové směrnice Evropské unie, která byla schválena v květnu v trialogu Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady Evropy a bude formálně schválena v Evropském parlamentu a Radou v září či v říjnu letošního roku. A tam je právě nově ten termín full payment.

    To znamená, naopak tato novela zákona, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, jde v souladu s trendem v Evropské unii, byť já jsem za cestovní kanceláře samozřejmě, ale říkám to tady férově, a musím říci, že právě naopak to stoprocentní plnění, oprávněný nárok klientů, je teď nově požadováno. A že pojišťovny odmítají plnit stoprocentní nároky klientů, to je samozřejmě logické, ale je to i byznys. Cílem té novely je ochránit stoprocentně spotřebitele. To se tady podařilo naplnit, proto s tou novelou souhlasím, protože na prvním místě je prostě klient, spotřebitel. Byly tady problémy s tím, že pojišťovny nechtěly plnit stoprocentně, to byla například pojišťovna Generali nebo Česká podnikatelská pojišťovna. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou paní zpravodajka, poslankyně Berdychová. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Já bych jenom připomněla, že v listopadu loňského roku výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj přerušil projednávání tohoto tisku, a to hlavně z toho důvodu, že pojišťovny nám sdělily, že nebudou pojišťovat cestovní kanceláře. Proto až v tuhle chvíli po dlouhé době projednávání, které v podvýboru pro cestovní ruch bylo opakované a nebylo vůbec jednoduché, a také v tom komplexním pozměňovacím návrhu je mnoho ustanovení a dalších povinností pro cestovní kanceláře tak, aby pojišťovny měly minimální riziko toho, jak stanovit limit pojištění.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Stanjury před rozpravou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Úplně jsem nepochopil, jestli paní zpravodajka je pro to bezlimitní plnění, nebo není. Úplně jsem to z toho vystoupení nepochopil, ale proto jsem se nepřihlásil.

    Vy, paní ministryně, používáte pojem komplexní pozměňující návrh. Já se chci ujistit, že nic takového není. My to v žádných tiscích nemáme. Tak já bych si chtěl sjednotit, o čem vlastně mluvíme. Jestli myslíte standardní pozměňovací návrhy, které prošly - komplexní pozměňovací návrh je to, že vezmete starý zákon, takhle ho zmačkáte, hodíte do koše a napíšete celý nový zákon. To je komplexní pozměňovací návrh. Pak se o něm hlasuje, že to je základ, a případné další pozměňující návrhy se k tomu dávají. Já jsem nic takového nenašel. Opravdu ne. Tak já teď fakt nevím. Buď mi něco uniká, nejsem členem ani hospodářského výboru ani členem výboru pro veřejnou správu, ale nic takového nemám k dispozici jako člen například rozpočtového výboru.

    Kdybych tušil, že se vlastně takhle snažíte novelizovat i zákon o pojišťovnictví a vytvářet potenciální závazky českého státu a českého rozpočtu, tak bych určitě navrhoval, ať ten zákon je v rozpočtovém výboru, ať se bavíme o pojišťovnách a pojišťovnictví, protože jestli tady je problematický a diskutabilní návrh pana kolegy Šincla a vládní koalice evidentně se neumí s tím vypořádat, tudíž se to odkládá, přestože jsme byli přesvědčováni, že díky EU, Evropské komisi a transpozici to musíme projednat nejpozději do konce června, tak tenhle návrh zákona může mít ještě horší důsledky.

    A neříkejte, že chcete chránit klienta, když ty cestovky nebudou pojištěny. A máte to černé na bílém v poště. Tak mi řekněte, pokud to bude platit a pokud cestovní kanceláře dodrží to, co vám píší, kdo ty klienty pojistí a jaká ochrana spotřebitele tedy bude. A kdo to bude platit, když dojde k úpadku a cestovní kanceláře nebudou pojištěny? Nebo jim všem odeberete koncese, protože nejsou pojištěny? No, může se to stát, protože je tam napsáno, že cestovní kancelář může podnikat, jenom když má uzavřené pojištění. Ale -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončila doba pro faktickou poznámku. Děkuji. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Fischerová, protože pan zpravodaj Kučera vzdal svoji přihlášku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, já vám děkuji za slovo. Poslouchám rozpravu, obecnou rozpravu, chci říci jenom informativně, že to bývá kolem asi 2,2 mil. zájezdů, které se ročně prodají v České republice, většinou pro české klienty. To je jen takové určení čísla, ve kterém se pohybujeme

    Teď zde byla otevřena otázka bezlimitního pojistného plnění. Vzpomenu ještě historicky, když jsme vloni v prvním čtení probírali tento zákon, tak tam byl požadavek, aby byla zkrácena lhůta na projednávání 30 dnů, a objevily se potom problémy, které tady máme po roce.

    Já se přiznám, že sama vidím, že ten zákon opravdu dovařený není, aby to fungovalo, aby klienti nezůstávali v zahraničí. Na druhou stranu řeknu, čím více se bude jednat o pojištění, tak si musíme také uvědomit, že se to odráží na ceně zájezdu.

    Teď do toho ještě vstoupila novela občanského zákoníku, kde je ještě další "potěšení", ztráta radosti, a což se stává, že právě v letošním roce nabývá čím dále více stížností a dochází to už k soudnímu jednání, že je potom nutno plnění dalších pojistných částek, a bývá to většinou na triko cestovních kanceláří.

    Zmíním, že cestovních kanceláří bývaly tak před deseti lety necelé čtyři tisíce a v současné době jich je kolem tisíce. To je také odraz toho, jak se vyvíjí společnost, cestování a vše s tím spojené. Mám tady připravená čísla, ve kterém roce bylo kolik úpadků cestovních kanceláří, tím nebudu zdržovat.

    Já se vrátím k tomu bezlimitnímu pojištění. Mám připravený pozměňovací návrh, který bych v podrobné rozpravě ráda načetla. Přiznám se, že pan předseda poslaneckého klubu ODS už mi vlastně načetl zdůvodnění pozměňovacího návrhu, tak já už to nebudu opakovat, odkážu na to v podrobné rozpravě. To by mělo opravdu víceméně napravit to, o čem tady teď probíhá diskuse, to znamená, aby bezlimitní pojištění tam nebylo.

    Řeknu ještě, že v současné době tak, jak probíhá pojistné cestovních kanceláří mezi pojišťovnou a cestovními kancelářemi, tak to funguje. Není víceméně potřeba hledat nová řešení.

    Přihlásím se tedy ještě, pane předsedající, do podrobné rozpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Fischerové a do podrobné rozpravy už přihlášena jste. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, když tady sleduji tu debatu, tak mi připadá, že tady snad někdo podlehl lobbingu pojišťoven, a to já absolutně musím odmítnout. Přece cílem této novely, na které už pracujeme i v naší Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur ještě od ministra Jankovského, to znamená táhne se to mnoho let, je stoprocentní ochrana spotřebitele v tom smyslu, aby mu byly proplaceny stoprocentně oprávněné nároky, takzvané nároky spotřebitele. To byl přece ten problém.

    A nesouhlasím s tím, že to tady fungovalo, protože právě například u pojišťovny Generali nebo u České podnikatelské pojišťovny vzpomeňme na ty řekl bych skutečně smutné případy, kdy si lidé zaplatili peníze za zájezdy, ten zájezd byl pojištěn a peníze, které za zájezd v případě úpadku cestovní kanceláře zaplatily, tak jim nebyly stoprocentně vráceny, takže to naopak nefungovalo.

    Naopak cílem této novely je, aby to pro toho spotřebitele fungovat začalo, to znamená, aby ty těžce ušetřené peníze za ten zájezd, ať je to do Chorvatska, nebo kamkoliv, mohl ten klient dostat zpátky. To bylo cílem. Pakliže tento cíl nebude naplněn, tak vlastně celá novela ztrácí smysl, protože to byl ten prapůvodní cíl, aby klient byl stoprocentně ochráněn. Proto v této novele dochází k velkému zpřísnění povinností cestovních kanceláří, včetně vysokých pokut, to už tady bylo zmíněno, až 1 milion korun v případě neplnění, a zvyšuje se také velice administrativní zátěž cestovních kanceláří a dozor nad dodržováním zákona právě s cílem, aby byl spotřebitel ochráněn.

    Takže proto právě říkám, že mi to připadá, že je to tady nějaký lobbing pojišťoven, které si myslím, že na tom - nebo máme tady i tvrdá čísla, že na tom pojištění cestovních kanceláří vydělávají opravdu velké peníze. Ale na druhou stranu to není jenom o pojišťovnách, kdo trošku musí slevit v uvozovkách ze svého komfortu a ze svého výdělku a trošku zpřesnit práci, ale i cestovní kanceláře, těm byl ten režim velmi tímto zákonem zpřísněn, a my jsme s tím souhlasili v zájmu toho, aby klient byl stoprocentně ochráněn.

    Přesto tady zástupci pojišťoven, Česká asociace pojišťoven argumentuje -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás ještě přeruším. Prosím sněmovnu o klid. Rád bych, abychom tento tisk v pořádku doprojednali. Jsme ve druhém čtení. Prosím tedy o klid, aby mohl pan poslanec dokončit svůj projev.

  • Poslanec Tomio Okamura: Přesto tady evidentně zástupci pojišťoven zlobbovali část poslanců, konkrétně Česká asociace pojišťoven, a argumentují tyto pojišťovny zde nyní i ústy některých poslanců, že tento návrh novely představuje vysoké riziko. A může dojít k tomu - ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nefunguje to. Tak prosím, diskusi přesuňte do předsálí. Mám jmenovat předsedy výborů, kolegy, kolegyně? Děkuji. Pokračujte.

  • Poslanec Tomio Okamura: A straší nás tím, že může dojít k tomu, že mnohé cestovní kanceláře nebudou českými pojišťovnami pojištěny. Ačkoli pojišťovny mohou prověřit ze zákona všechny údaje, které od cestovní kanceláře vyžadují, vyžaduje i tento zákon, mají dokonce i zákonný přístup, pojišťovny mají zákonný přístup ke všem dokladům, které souvisejí s pojištěním zájezdů, jak před uzavřením pojistné smlouvy, tak i kdykoli během trvání pojištění. Přes to všechno pojišťovny na sebe nechtějí vzít riziko, že ony samy chybně stanoví limit pojistného plnění.

    Tak teď nevím, kdo jiný už to má počítat a kdo jiný má stanovit to, jestli je někdo dobře pojištěn, nebo ne, než pojišťovny. To by byl opravdu pohodlný byznys, že v podstatě jenom vyinkasují peníze. V podstatě si to můžou spočítat nějak halabala, pak ani nemusí stoprocentně plnit, a peníze klientů zůstanou támhle někde v luftě. To opravdu myslím, že tato to pojímat nejde, a skutečně některé tady pravicové nebo ultrapravicové názory mě tady nezklamaly skutečně v tomto neodpovědném přístupu k občanům.

    V případech úpadku cestovní kanceláře tím pádem pojišťovny potom nebudou plnit škodu nad tento limit. To se v poslední době stalo zvykem, a už jsem hovořil např. o pojišťovně Generali nebo o České podnikatelské pojišťovně, které prostě neplnily všechny oprávněné nároky klientů, a to by se mělo tímto návrhem změnit.

    Navíc vzhledem k tomu, že se jedná o pojistné smlouvy mezi dvěma obchodními subjekty, tak podle mého názoru není možné, aby spotřebitel byl sankcionován tím, že mu nebude přiznáno pojistné v plnění v plné výši, což vlastně návrh pozměňovacího návrhu, který tady za chvíli uslyšíme, v podstatě to takto upravuje. Ale to přece nejde, aby klient trpěl za to, že pojišťovna, která si velice dobře jinak všechno umí spočítat, aby vydělávala, tak najednou nechce jakoby dobře počítat, nebo za svůj výpočet nechce mít odpovědnost, to je skutečně podivné. Prostě jedná se o smluvní vztah mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří, tudíž je nutné, aby pojišťovna nesla určitá rizika podnikání, což potvrzuje i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. února 2012, atd. Kdyby tady došlo k nějaké diskusi, tak to tady můžu citovat.

    Limit pojistného plnění prostě podle mého názoru musí být ujednán tak, aby byly v případě úpadku cestovní kanceláří uspokojeny všechny nároky klientů cestovní kanceláře. A znovu říkám, kdo jiný by měl být tím odborníkem, nebo je tím odborníkem, kdo tady inkasuje od nás všech různé pojistné, než pojišťovna. A najednou se jí to riziko nechce přebírat.

    Mimochodem, tento princip, to znamená tzv. full payment, plná platba za oprávněné nároky, je zakotven i ve finální verzi, jak už jsem tady říkal ve svém předešlém vstupu, ve finální verzi nové směrnice o souborných cestovních službách, jež byla v květnu 2015 již schválena v trialogu a v září, v říjnu 2015 bude předložena ke schválení Evropským parlamentem. To znamená, znovu říkám, že tento návrh Ministerstva pro místní rozvoj jde v souladu s trendem v Evropské unii.

    Jinak pro informaci, každoročně bývá pojištěno v České republice necelých tisíc cestovních kanceláří a průměr úpadku v posledních třech letech je pět šest ročně. Takže jenom pro ty, kteří se neorientují, tak ono to není, že by tady krachovaly stovky cestovek nebo 10 % cestovek ročně, je to cca pět šest cestovních kanceláří, a to ani nemluvím o velikosti, to také je potom potřeba ještě diferencovat více z toho tisíce. Nejedná se tedy ani o 1 % z celkového počtu cestovních kanceláří, a průměrný počet krachů v Evropské unii je nad českým průměrem.

    Musím říci, že monopolní postavení pojišťoven a nevstřícné jednání některých z nich v případě úpadku cestovních kanceláří se v posledních letech projevilo velmi negativně vůči spotřebiteli, který byl krácen v pojistném plnění. To znamená, ještě možná jedno číslo, že podle kvalifikovaných odhadů předpokládaný zisk pojišťoven na pojištění cestovních kanceláří za posledních pět let byl cca tři čtvrtě miliardy korun, přitom odhad vyplaceného pojistného je pouze 135 mil. korun. To znamená, tento produkt je samozřejmě vysoce ziskový a pojišťovny na něm v žádném případě nijak netratí. V současné době tady máme šest pojišťoven, které mají kompetenci pojišťovat cestovní kanceláře proti úpadku.

    Také jsme nebyli spokojeni s mnoha věcmi v tomto zákoně, tím myslím my, cestovní kanceláře, ale jak jsem říkal, výměnou za 100% ochranu spotřebitelů a klientů jsme souhlasili s tím, aby byly měsíční výkazy. Pojišťovny mají ze zákona možnost všechno kontrolovat v cestovní kanceláři, co se týče ekonomiky, takže je to jenom o tom, jestli se jim chce, nebo nechce. Mně připadá, že ony by chtěly jenom vyinkasovat peníze, ale práci už by k tomu žádnou nechtěly dělat.

    Musím říct, že podporuji návrh Ministerstva pro místní rozvoj. Odvedla se na tom, musím říct, dobrá práce, a v tomto musím pochválit i paní ministryni, protože přistoupila k tomu skutečně odborně. A všichni jsme museli udělat ústupky, všichni jsme ty ústupky museli udělat, takže nevím, proč by je v zájmu ochrany spotřebitele nemohly také udělat pojišťovny. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomiu Okamurovi a upozorňuji, vážené paní kolegyně a pány kolegy, že primárním úkolem, který jsme si stanovili v úterý, je dokončit dnes tento bod. Takže očekávám, že k tomu přistoupíte racionálně.

    Mám tady jednu faktickou poznámku paní kolegyně Wernerové. (Poznámka ze sálu: Už to zrušila.) Nebo to se jenom chybička vloudila u paní kolegyně Wernerové? Chybička se vloudila, tak je to v pořádku.

    Pokud nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Závěrečné slovo po obecné rozpravě, nebo až po podrobné? Po obecné. Prosím, paní ministryně, máte slovo. (Hluk a pokřiky v sále.)

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já bych reagovala na pár věcí.

    Na komentář, že mně se líbí předkládat novelu a za pár let dělat nový zákon. Mně se to nelíbí, já jsem nastoupila do funkce v říjnu 2014, kde byla rozjetá jak novela zákona o veřejných zakázkách, tak novela, který je zde tedy předmětem. Prostě musím to dokončit.

    Nicméně k tomu, abych sdělila, on už to zmínil detailně i pan poslanec Okamura. My musíme transponovat směrnici Evropské unie do konce roku plus minus 2017, kdy ji budeme předkládat. Ta bude obsahovat mnohem větší detaily.

    Chtěla jsem se vyjádřit k problému pojišťoven. Chtěla bych ujistit Poslaneckou sněmovnu, že Ministerstvo pro místní rozvoj půl roku vyjednávalo mezi cestovními kancelářemi a pojišťovnami. Dokonce i šéf České asociace pojišťoven se zúčastnil určitých výborů, kde v podstatě souhlasil se zněním, i která tam padala.

    Já bych tady chtěla zmínit, že pojišťovny mají spoustu nástrojů, které jsou součástí předkládané novely a které může využít pojišťovna, tak aby ona sama měla jistotu, v jakém stavu se nachází daná cestovní kancelář. jestli je solventní, jestli má v rámci hospodářského výsledku, jak funguje, apod.

    Já bych tady chtěla zmínit, a to, co tady slýchám ze strany i příspěvků, já si myslím, že není správné, abyste tady odhlasovali případně v dalším čtení, že by stát měl nést podnikatelské riziko za pojišťovny. To není věc státu. Je to na rozhodnutí daného majitele dané pojišťovny, zda do toho byznysu půjde, nebo ne. My jako stát dáváme pojišťovnám takové možnosti, aby sama si rozhodla, jestli to pojištění nechá v hodnotě 2 %, anebo když nebude věřit dané cestovce, tak jí dá 50% pojištění.

    Ráda bych také podpořila, co zde již padlo, že pro pojišťovny je to opravdu celkem velký byznys, pojišťování cestovních kanceláří, a úplně si neumíme představit, že by z toho opravdu ustoupily, zvlášť po našem půlročním... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid sněmovnu.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Zvlášť po našem půlročním jednání jak s asociací cestovních kanceláří, tak s asociací pojišťoven, i dílčími pojišťovnami samotnými. Tady chci jenom určit a zmínit, že výši pojistného plnění si stanovuje sama pojišťovna. A znovu opakuji, že tato novela jí dává prostředky, aby si určila tu výši plnění, kterou ona požaduje.

    Tady bych ráda také ještě řekla na závěr svou poslední větu. Musím říct, že my jsme jako MMR byli velice překvapeni, že Česká asociace pojišťoven v podstatě nevyužila náš návrh, aby součástí této novely bylo deliberační ustanovení. Oni to odmítli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni a závěrečné slovo po obecné rozpravě paní zpravodajky. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. ***

  • Poslankyně Martina Berdychová: Děkuji za slovo. Já bych možná ještě i zareagovala na pana poslance Stanjuru. My jsme to projednávali na podvýboru cestovního ruchu a téměř všichni jsme schválili ten pozměňovací návrh. Není to tedy komplexní pozměňovací návrh, ale takový velký pozměňovací návrh. A stejně tak ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Hrozbu, že pojišťovny nám cestovní kanceláře nebudou pojišťovat, jsme dostali na podzim. Od té doby se to všechno projednávalo, dojednávalo s oběma stranami, jak z toho vyjít ven a jak ty podmínky pro obě dvě strany ustanovit tak, aby opravdu ta pojištění se mohla uzavírat.

    Tu novou zprávu, že hrozí ta skutečnost, že pojišťovny nebudou uzavírat pojištění proti úpadku cestovních kanceláří, jsme obdrželi až minulý týden, tedy až po projednání v tom půlročním období, skoro tři čtvrtě roku. Tak já tady z toho důvodu, protože se nám to v tom velkém pozměňovacím návrhu neobjevilo, v podrobné rozpravě bych načetla další pozměňovací návrh, který by právě obsahoval to deliberační ustanovení. A týká se to § 8 odst. 2 a bude to věta druhá.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za závěrečné slovo po obecné rozpravě. Otevírám rozpravu podrobnou, do které mám dvě přednostní práva, a to zpravodajky a pana předsedy klubu ODS, a potom paní Fischerovou jako řádně přihlášenou do podrobné rozpravy. Nyní paní zpravodajka v podrobné rozpravě. Prosím.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Tak jak už jsem avizovala, tak načtu pozměňovací návrh, který zatím není vložený do systému. Pozměňovacím návrhem se navrhuje, aby text § 8 odst. 2 zněl:

    Cestovní kancelář a pojišťovna jsou povinny postupovat při sjednávání pojištění podle odst. 1 s odbornou péčí a sjednat pojištění v rozsahu § 6. Ujednají-li v pojistné smlouvě limit pojistného plnění, musí tento limit činit minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů, nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce. Pokud pojišťovna měla a mohla při uzavírání pojistné smlouvy nebo v průběhu trvání pojištění si být vědoma, že ujednaný limit pojistného plnění nezajišťuje uspokojení všech nároků zákazníků cestovní kanceláře vyplývajících z § 6, nemůže v případě pojistné události omezit pojistné plnění ujednaným limitem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její příspěvek do podrobné rozpravy. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl jenom požádat paní zpravodajku, aby v souladu s jednacím řádem ten pozměňovací návrh odůvodnila, protože musí být odůvodněny nejenom ty písemné, ale i ty, které zazní v průběhu. Žádný důvod jste neřekla, řekla jste a přečetla jste text, žádné zdůvodnění. Já tomu rozumím, ale nějaké zdůvodnění, proč to navrhujete, jaké to bude mít dopady, jaké to bude mít dopady na rozpočty, jaké to bude mít dopady na to, jestli nebude platit bezlimitní plnění, nebo bude. Chtěl bych slyšet odůvodnění. Děkuji. Je to v souladu s jednacím řádem. Omlouvám se.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak je pravda to, co říká pan předseda klubu ODS, protože každý pozměňovací návrh musí být odůvodněn. Stačí jedna věta, paní zpravodajko. Prosím.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Pane předsedající, já jsem tedy odůvodnění už zmínila před podrobnou rozpravou, takže já vám to přečtu znovu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V obecné rozpravě myslíte, dobře.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Takže vzhledem k té hrozbě, že pojišťovny nám nebudou pojišťovat cestovní kanceláře, navrhuji změnu v § 8 odst. 2 věty druhé, aby oproti platnému znění zákonů mohly pojišťovny omezit svou odpovědnost v případech, kdy si nemohly být vědomy, že ujednaný limit nebude stačit na pokrytí oprávněných nároků zákazníků dle § 6. Daná výjimka by měla být vykládána restriktivně s ohledem na odpovídající odbornou péči a zákonem stanovené povinnosti při sjednání neboli trvání pojištění. To je právě to deliberační ustanovení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Já velice děkuji za slovo, budu stručná, máme podrobnou rozpravu. Takže vás, vážené dámy, vážení pánové, budu informovat, že v systému je můj pozměňovací návrh, který se vztahuje k pozměňovacímu návrhu výboru pro veřejnou správu a současně výboru hospodářského. Je tady uveden pod číslem 2618. A protože podle jednacího řádu má být zdůvodněn tento pozměňovací návrh, je vlastně podobný, jako jsem teď slyšela od své předřečnice paní poslankyně Martiny Berdychové. Je to o tom, že se to vlastně týká toho bezlimitního plnění, aby to mohlo být deliberizováno. Děkuji.