• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 29. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Markéta Adamová od 10 do 13 hodin - pracovní důvody, Martina Berdychová - pracovní důvody, Adolf Beznoska - zahraniční cesta, Vlasta Bohdalová - rodinné důvody, Milan Brázdil - zdravotní důvody, do 11 hodin Marek Černoch - zdravotní důvody, Petr Fiala - zdravotní důvody, Matěj Fichtner - pracovní důvody, od 14.30 Igor Jakubčík - pracovní důvody, do 13 hodin Zuzana Kailová bez udání důvodu, do 13 hodin David Kasal - pracovní důvody, Rom Kostřica - zdravotní důvody, Josef Nekl - zahraniční cesta, od 9.30 do 11.30 Igor Nykl - pracovní důvody, Ladislav Okleštěk - zdravotní důvody, Jana Pastuchová - pracovní důvody, Lukáš Pleticha - pracovní důvody, Anna Putnová - osobní důvody, Karel Rais - zdravotní důvody, Václav Snopek - osobní důvody, Milan Šarapatka - zahraniční cesta, Josef Šenfeld - osobní důvody, Helena Válková - pracovní důvody, Josef Vondrášek - zdravotní důvody, Václav Votava do 10 hodin a od 14.30 hodin - zdravotní důvody, Vlastimil Vozka - pracovní důvody, Jiří Zlatuška do 16 hodin - pracovní důvody. Dále se z dnešního jednání od 9 do 11 hodin ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík a z dnešního dne se ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová.

    Z dnešního jednání se omluvili tito členové vlády: Bohuslav Sobotka od 16.15 - pracovní důvody, Andrej Babiš - pracovní důvody, Pavel Bělobrádek od 9.30 - pracovní důvody, Jiří Dienstbier - pracovní důvody, Milan Chovanec - pracovní důvody, Michaela Marksová - zahraniční cesta, Svatopluk Němeček od 14.30 - pracovní důvody, Robert Pelikán z dopoledního jednání a od 18 hodin - pracovní důvody, Martin Stropnický z dopoledního jednání - pracovní důvody, Dan Ťok do 11 hodin a 17 až 17.30 - pracovní důvody.

    To bychom měli k omluvám.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 170, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Nyní tedy přistoupíme k projednávání bodu číslo

    Na pořad jednání 29. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem deset odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Prvním v pořadí je pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Ten odpověděl na interpelaci poslance Antonína Sedi ve věci proplacení analýzy nákladů a úhrad zdravotního pojištění firmě SW LAB, s.r.o. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 449. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno. Já otevírám rozpravu a prosím pana poslance Seďu k mikrofonu.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, pan ministr financí dodržel slovo, my jsme se minulý týden setkali na Ministerstvu financí, projednali jsme vlastně analýzu nákladů, domluvili jsme se na tom, že společným cílem je zlepšení transparentnosti efektivity zdravotnictví. Já jsem ho požádal a pan ministr Babiš slíbil, že bude spolupracovat s panem ministrem zdravotnictví Němečkem, a tím bych tuto interpelaci ukončil.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Končíme tedy projednávání této interpelace.

    Přistoupíme k další interpelaci a to je interpelace na pana ministra obrany Martina Stropnického. Ten odpověděl na interpelaci pana poslance Petra Bendla ve věci Vojenské lesy a statky České republiky, prodej dřeva. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 468. I projednávání této odpovědi bylo přerušeno. Já otevírám rozpravu. Nevidím tady pana poslance Bendla, takže končíme tuto interpelaci.

    Přejdeme k další interpelaci a to je interpelace na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, který odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka ve věci dodržování a prosazování zákona na ochranu míru Charty OSN a haagských a ženevských konvencí o mezinárodním právu válečném a ochraně obětí války, civilního obyvatelstva a válečných zajatců ve válkách a okupacích diplomaticky, materiálně a vojensky podporovaných vládou České republiky a prováděných členskými zeměmi NATO a paktem NATO. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 485.

    Otevírám rozpravu a prosím k mikrofonu pana poslance Grebeníčka.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, není to tak dávno, co papež František pronesl následující slova: "Také v dnešní době se sráží úsilí o mír se skutečností, že se ve světě odehrávají četné ozbrojené konflikty. Je to svým způsobem třetí světová válka vedená po kouskách a v kontextu globální komunikace je zde cítit klima války." K tomu pak ještě dodal: "Je to ovzduší, které vyvolávají a podněcují ti, kteří si přejí střet mezi kulturami a civilizacemi, a ti, kteří s válkami spekulují, aby vydělali na prodeji zbraní."

    Tolik tedy svatý otec. Co k tomu dodat? Snad jen to, že očividně opět zraje krizová situace ve světě a zasahuje i Evropu, která má sice za sebou řadu civilizačních zádrhelů, ale příliš se z nich nepoučila. Jistě byla i období, kdy právě ze srdce Evropy pramenily ideje a činy, jež daleko překračovaly naše hranice. Je škoda, přeškoda, že se na hluboké zdroje našich humanitních tradic takřka bez zábran valí vlny globalizačního kosmopolitismu, v nichž se utápí vědomí nezbytnosti nové národní aktivity navazující na všechno plodné a pokrokové v našem i mezinárodním měřítku.

    Jistě, řešení problémů a poměrů v Evropě není věcí jakékoli jednotlivé země či národa, nýbrž záležitostí integrovaného kontinentu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a vidím, že se zvedá pan ministr zahraničních věcí. Prosím, máte slovo, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. To je samozřejmě vůbec ne zas tak lehké téma, které zvedl pan poslanec Grebeníček, a já se pokusím aspoň v obrysech naznačit pozici Ministerstva zahraničí a české vlády. (V sále je hlučno.)

    Především je podle mě docela zásadní to, aby Česká republika se jako stát hlásila k principům mezinárodního práva a dodržování vlády práva. Musí nás zajímat to, co se odehrává ve světě, také v souvislosti s tím, jakým způsobem se dodržují ta základní pravidla, která upravují styky a chování mezi státy. Právě pro stát jako Česká republika je to naprosto klíčové, protože z 20. století máme zkušenost s tím, jak obtížné bylo tady ve středu Evropy udržet skutečně nezávislý a suverénní stát. Dovolím si tvrdit, že po velkou část 20. století se nám to vlastně vůbec nedařilo, a domnívám se, že jsme nebyli vlastně od roku 1939 až do roku 1989 de facto skutečně suverénním státem. Jsem přesvědčen, že to by nás mělo vést k obrovské obezřetnosti vůči tomu, jakým způsobem se rozhodují spory mezi státy a jestli se v těch sporech používá síly, anebo jestli se respektují principy mezinárodního práva. Proto si myslím, že soustředit se na to, abychom ve svém chování a vystupování v zahraniční politice byli vždy na straně mezinárodního práva a odmítání toho principu, že platí síla a neplatí právo, to je něco, k čemu bychom se měli vždy hlásit.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se. Přestože je nás tady tak malý počet, je tu velký hluk. Poprosila bych kolegy o ohleduplnost ke kolegům, kteří interpelují, aby slyšeli svou odpověď, na kterou čekají. Děkuji.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. To, co tady zvedl pan poslanec Grebeníček, vlastně souvisí s těmi posledními konflikty, ke kterým došlo řekněme v posledních dvaceti letech, patnácti letech, a možná má svůj precedent už v událostech v roce 1990, kdy nově nalezený konsenzus Rady bezpečnosti umožnil kolektivní ozbrojený zásah v Iráku na samotném počátku 90. let. Rada bezpečnosti tehdy v roce 1990 Irák vyzvala, aby se z kuvajtského území, které obsadil, bezpodmínečně stáhl, a jelikož ten se odmítl podřídit, tak tehdy Rada bezpečnosti schválila postupně celkem 12 rezolucí, v nichž se vlastně stále intenzivněji volila donucovací opatření bez použití ozbrojené síly. Irák ve svém chování ovšem pokračoval, a Rada bezpečnosti proto v listopadu 1990 zmocnila členské státy, aby dodržování těch předchozích rezolucí vynutily. A ta formulace byla "použitím všech nezbytných prostředků". Je to rezoluce číslo 678. Tedy v tom bylo implicitně i ozbrojenou silou. Pak došlo k vojenskému zásahu v roce 1991, který provedla asi třicítka států, jejichž jednotky byly podřízeny velení USA. Operace byla úspěšná, poměrně rychle vedla k obnově stavu. To byl velice významný precedent, ten irácký precedent z roku 1991, který potom byl později Radou bezpečnosti recyklován i v dalších případech ohrožení mezi národního smíru.

    Z hlediska práva pochopit tento proces, nebudu to tady asi rozebírat a odkážu vás na knihu Jiřího Malenovského Mezinárodní právo veřejné, ve které on provádí výklad toho, jak je možné pochopit to, že vlastně tady signatáři Charty OSN předali Radě bezpečnosti supranacionální pravomoci a na jejich základě pak Rada bezpečnosti sama namísto členských států kvalifikovala určitou situaci jako porušení nebo ohrožení mezinárodního míru podle čl. 39 Charty a rozhodla za podmínek stanovených Chartou o konkrétních opatřeních, která jsou státy povinny provést. Prostě podle pana Malenovského mezinárodní právo nebrání tomu, aby v rámci svých supranacionálních pravomocí OSN zpětně zmocnila členské státy k tomu, aby namísto ní provedly konkrétní donucovací opatření. Tyto státy ovšem musí se zpětným zmocněním souhlasit. A na tohle vlastně pak navazovalo řešení i těch dalších situací, i když ta situace nebyla zdaleka totožná a výklad není vůbec jednoznačný. Protože zejména pak opatření proti Svazové republice Jugoslávie v souvislosti se situací v Kosovu, jakož i proti Talibánu po teroristickém útoku Al-Káidy na newyorský Manhattan nebyly v tom průběhu úplně totožné s tím, co se odehrálo tehdy v roce 1990 a 1991. Ty případy, ke kterým došlo v Kosovu a pak po útoku Al-Káidy na Manhattan, to byly situace, ve kterých Rada bezpečnosti konstatovala hrozbu pro mír a bezpečnost, odsoudila ten odpovědný subjekt, avšak nezmocnila a priori mezinárodní společenství ani regionální organizace, jako třeba NATO, k použití ozbrojené síly, což ovšem čl. 53 Charty OSN výslovně vyžaduje. Takže ty vojenské operace USA a NATO neschválila Rada bezpečnosti explicitně ani a posteriori. Na druhé straně je ale nejen neodsoudila, ale dokonce akceptovala implicitně jimi dosažené vojenské i politické výsledky v terénu a stala se tvůrcem přechodného administrativního a politického uspořádání v Kosovu po vojenské porážce Jugoslávie. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a vidím, že pan Grebeníček se hlásí do rozpravy. Prosím, pojďte k mikrofonu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, s velkým zaujetím jsem vyslechl vystoupení ministra, a dokonce si myslím, že šlo o vcelku seriózní přístup k dodatečné odpovědi k mé interpelaci. Přes to všechno považuji za přinejmenším vhodné připomenout, že jsou i jiné názory. Například symbolické hodiny soudného dne, tedy zkázy lidstva, se prý v letošním roce poprvé po 31 letech posunuly z pěti na pouhé tři minuty ke 12. hodině. Upozorňuje nebo informuje o tom Bulletin atomových vědců založený v roce 1941 v Chicagu experty, kteří pracovali na sestrojení první americké nukleární bomby. S paralelou k dnešní situaci připomíná, že když před 31 lety, tedy v roce 1984, Spojené státy spustily obrovské zbrojení včetně destabilizující raketové obrany, zavládly mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem ledové vztahy a veškerá komunikace mezi nimi ustala. Nekontrolovatelné klimatické změny, globální modernizace jaderných zbraní, konstatuje uvedený bulletin, a jejich obrovské arzenály představují v roce 2015 mimořádnou a nepopiratelnou hrozbu další existenci lidstva.

    Ano, já souhlasím s ministrem Zaorálkem, že dnes (debata?) o tom, co je dnes v zahraniční politice rozumné a co představuje naopak cestu do pekel, by byla nepochybně dlouhá a komplikovaná. Je ovšem skutečností, že s bezpečností Evropy, či dokonce celého světa hazardují především ti, kdo si neuvědomují, že nebezpečná eskalace napětí, jíž jsme v poslední době svědky, může nakonec vyústit do dvou scénářů. ***

    Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegové a kolegyně, předseda vlády již v polovině loňského roku přislíbil podat Sněmovně informaci o tzv. církevních restitucích, tedy o vznášení majetkových nároků a o průběhu vydávání majetku českého státu a vyplácení prostředků v řádu desítek miliard korun ze státního rozpočtu, potažmo z peněz občanů. Tento příslib vyřčený předsedou vlády jsem tehdy pochopitelně nebral jako nějaké nezávazné tlachání, nebo snad dokonce jako vědomě vyslovenou nepravdu. Funkce předsedy vlády je podle mého přesvědčení příliš odpovědnou funkcí na to, aby bylo možné a priori tomu, kdo ji zastává, nevěřit, že míní vážně to, co říká. Když pak předseda vlády ani do konce loňského roku svůj příslib nesplnil, bylo snad možné ještě připustit, že na něj zapomněl a že ti, kdo odpovídají za chod jeho úřadu, mu jej z nějakého důvodu nepřipomínají. I to by se mohlo stát.

    Otevřeně přiznám, že v těchto souvislostech bylo pro mne nepříjemným překvapením zjištění, že návrh, aby premiér splnil svůj závazek vůči Sněmovně a občanům, nepodpořily nejen poslanecké kluby ANO a lidovců, ale ani většina poslanců premiérovy vlastní strany. A co je s ohledem na vážnost funkce předsedy vlády ještě více zarážející - pro zařazení tohoto bodu, a tedy pro to, aby splnil svůj dřívější daný závazek, nehlasoval ani premiér sám.

    Nemusím zde příliš dlouze rozebírat nesporný fakt, že Poslanecká sněmovna není orgánem vlády, ale ani orgánem vládní koalice. Podle Ústavy Sněmovna není a neměla by být, je-li řeč o demokratických základech státu, jen prodlouženou rukou vlády nebo jakékoli koaliční většiny. Pokud tedy opozice vyzve vládu a jejího předsedu, aby skládali účty z výkonu moci a aby podali zákonodárcům a občanům informace o stavu naplňování konkrétních zákonů o nakládání se státním majetkem a prostředky, pak, jde-li o skutečně demokratickou vládu, takové žádosti je povinna vyhovět. A to tím spíše tehdy, když předseda vlády podání informací sám veřejně přislíbí.

    Z toho, co jsem nyní předeslal, je zřejmé, proč jsem se na předsedu vlády obrátil v této věci s písemnou interpelací. Jestliže se chtěl předseda vlády z nějakého důvodu vyhnout plnění svých povinností ústavního činitele vůči Poslanecké sněmovně a poslancům, využil jsem možnosti položit předsedovi vlády otázky ke stejné věci formou písemné interpelace a pokládal jsem mu je již v konkrétní formě s vědomím toho, že se jako představitel výkonné moci dlouhodobě z nějakého důvodu vyhýbá tomu, aby svůj závazek ke Sněmovně a občanům splnil.

    Od premiéra a jeho odborného zázemí jsem očekával profesionální přístup, a tedy nikoli plané fráze, obecná uklidňující tvrzení, ale solidní konkrétní informace. Z textu premiérovy odpovědi, který máte k dispozici, se lze snadno přesvědčit, že premiér nenaplnil svou odpověď požadovaným věcným obsahem. Nezbylo mi tedy, než požádat o zařazení mé interpelace a jeho odborně a obsahově velmi slabé nedostatečné odpovědi k projednání.

    Vážené dámy a pánové, znovu zdůrazňuji, to, co mě nejvíce na premiérově přístupu a způsobu jeho jednání vadí, je, že neplní ani své vlastní sliby a neprojevuje vážnost ani k Poslanecké sněmovně, ale ani respekt k občanům, a to ani k těm, kteří věřili jeho slibům a kteří jej a jeho stranu v posledních volbách do Sněmovny volili. Jestliže před volbami bylo téma možná neskromných církevních majetkových a finančních požadavků a jejich přezkoumávání pro předsedu vlády a jeho strany dost dobré na to, aby jím oslovil své voliče, pak je to nyní otázka nejen zásadního rozporu předvolebních slibů a nynější povolební politiky jeho strany, ale je to jistě i otázka charakteru toho, kdo prostřednictvím tématu a příslibů získal hlasy voličů a v důsledku toho zaujal funkci, ve které má začít ty sliby naplňovat.

    Válcování Poslanecké sněmovny, odpírání informací a odpírání demokratického zařazování a projednání návrhu opozice, odpírání i jen demokratické diskuse, tedy ty nepřijatelné, nedemokratické způsoby, které současný premiér tak dlouze a hezky dokázal vytýkat prokorupčním a klientelistickým partám expremiérů Mirka Topolánka a Petra Nečase, ty stejně nepřijatelné a nedemokratické způsoby uplatňuje nyní on sám a spolu s ním, bohužel, i mnozí členové poslaneckého klubu jeho vlastní strany.

    Ptám se tedy premiéra: Existuje nějaké jiné vysvětlení než selhání politické a lidské pro otevřené pohrdání Sněmovnou, které předseda vlády přislíbí cokoli, ale které se pak zdráhá poskytnout i základní informace, na které má nejen Poslanecká sněmovna, ale i širší veřejnost plný nárok?

    Dámy a pánové, doufám, že konečně dostanu seriózní odpověď. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem rád, že ještě zbývá cirka hodina do konce písemných interpelací, tzn. je dostatečný prostor pro to, abychom se nyní věnovali církevním restitucím a abych informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, jakým způsobem dochází k naplňování příslušného zákona.

    Především chci ale říci na začátek, že pokládám interpelaci poslance za zcela legitimní nástroj, který poslanec má plné právo uplatnit. Zcela tak pokládám za naprosto v pořádku, že poslanec může být nespokojen s odpovědí ministra nebo předsedy vlády a uplatní ten požadavek i teď v rámci ústních interpelací, a myslím si, že je v této situaci mou povinností, abych rozšířil svou písemnou odpověď, kterou jsem poslal panu poslanci Grebeníčkovi, a informoval v rámci tohoto bodu obsáhleji o tématu, na které jsem byl dotazován. Čili dovolte mi nyní, abych se věnoval této konkrétní problematice v rámci odpovědi na písemné interpelace. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a eviduji faktickou poznámku pana poslance Koníčka, potom řádnou přihlášku pana poslance Fiedlera. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane premiére, nemůžete věřit všemu, co vám vaši spolupracovníci připraví. Na webu vlády vlada.cz je sekce vládního výboru k dopadům zákona o majetkových vyrovnáních. V této sekci není ani jedna čtvrtletní zpráva o výsledcích práce toho výboru. Podle tohoto webu to vypadá, že výbor přestal fungovat 5. prosince 2014. Půl roku už tento výbor podle webu vlády nezasedal. Takže vy nám tady něco říkáte, ale na webu vlády nemáme šanci se to dovědět.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. ***

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Kolega Koníček mi tady právě před chvilkou trošku vzal téma, protože během vystoupení pana premiéra Sobotky na základě právě jeho odkázání na web Úřadu vlády, když jsem posílal písemnou interpelaci, na kterou jste mi, pane premiére, odpověděl, tak jste mě vždy odkazoval i v dalších potom ústních interpelacích na tento web. Takže na tomto webu na Úřadu vlády, kde jsou informace za vládního výboru k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, já bych kolegu Koníčka trošku poopravil, ne že tam nejsou žádné zápisy ze zasedání, je tam zápisů uvedeno pět v těchto datech: 11. dubna bylo první ustavující, 22. dubna 2014 bylo druhé, třetí bylo 30. května 2015, čtvrté bylo - tady mám chybu - 5. 8. a poslední bylo 15. prosince 2014. Za rok 2015 na tomto webu, na který se, pane premiére, odvoláváte, nejsou žádné informace. My jsme se teď od vás nějaké dozvěděli, za což tedy děkuji, ale v každém případě neplatí to, co by jste sliboval, když my jsme tenkrát vyvolali mimořádnou schůzi k této tematice, že budou informace dostupné jednou za tři měsíce, jednou čtvrtletně. Nemohu souhlasit s tímto vaším tvrzením. Fakta na webu Úřadu vlády hovoří jinak.

    Dále bych se chtěl zeptat, jak je to s novelou zákona č. 428/2002 Sb., teď nevím, jestli si to pamatuji dobře, sněmovní tisk 144, nejsem si jist tím číslem, který podalo několik poslanců ze sociální demokracie a já s nimi, protože jsem se na tom podílel a vlastně jsem to inicioval. My máme pořád stav, kdy tento platný zákon, na který jste se právě ve vašem vystoupení odvolával, říká, že dohody měly být vypořádány do 30. června 2014. Za dva týdny budeme mít rok, co porušujeme zákon. Je to správné, ptám se, pane premiére, že takto vláda sama ukazuje, jak zákony není nutno dodržovat, termíny v nich stanovené a lhůty? Co si o tom potom mají myslet občané, když v jiných případech jsou sankcionováni za maličkosti a vláda toto nedodržuje?

    A je tady ještě další věc. Přednedávnem vyšla zpráva Českého statistického úřadu, který jasně konstatoval to, co již v minulém volebním období, kdy vy jste byli opozicí, jste správně připomínkovali a argumentovali, že ocenění majetku církve - nemovitostí a pozemků - bylo nadhodnoceno, nebylo použito stejné ocenění jako v jiných restitučních případech. Myslím, že Český statistický úřad tomu učinil jasný konec, protože to konstatoval, není nutno o tom debatovat, prostě bylo to konstatováno Českým statistickým úřadem. Vláda bude tento rozpor dále akceptovat, že ocenění majetku bylo poněkud nadhodnoceno?

    Očekávám, že na webu Úřadu vlády, na který jste se několikrát odvolával a mě na něj odkazoval, informace tedy budou běžně dostupné, a chtěl bych od vás odpověď na tyto otázky, které jsem právě sdělil. Jak to tady bude s majetkem, který bude vydáván, který je vydáván po 30. 6., a jak jsme slyšeli z údajů, které jste právě sdělil, ještě to nějakou dobou bude trvat, čili jestli hrozí nějaké sankce ze strany církví za pozdní vydávání. A druhý dotaz spočívá v tom, že evidentní rozpor v ocenění majetku, který potvrdil Český statistický úřad, jestli tato vláda, když vy nyní nejste v opozici, správně jste to tenkrát kritizovali, ale jste vládní stranou, jestli budete akceptovat, nebo ne. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Grebeníček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Dámy a pánové, pan premiér se sice posunul ve svém výkladu, ale já mám dojem, že znovu prokazuje, že před volbami v roce 2013 byl buď naivní, nebo ne zcela upřímný, když okázale sliboval pohnout s tzv. církevními restitucemi. Mám dokonce pocit, že jeho dnešní zájem na případných korekcích či vnesení pořádku do tak ožehavé záležitosti je téměř nulový. Nic na tom nemění jeho ucelená retrospektiva, kterou tady před chvílí prezentoval a kterou vlastně všichni dobře známe.

    A tak církve, řády a náboženské společnosti až příliš často pokukují i po majetku ve vlastnictví samospráv, které ze zákona nejsou povinny vydávat. Několikrát se také stalo, že bylo požádáno o fyzické vydání majetku, za nějž už církve čerpají velkorysou finanční náhradu. Kvůli církevním restitucím se už dokonce před soudy absurdně tedy perou i dvě organizace státu - Státní pozemkový úřad, který rozhoduje o vydání, a Lesy České republiky, jež spravují nárokové pozemky. Zdrženlivost Lesů České republiky nepřipisují však mnozí komentátoři nějaké hamižnosti, prý se jen kryjí, aby jejich eventuální nadstandardní vstřícnost nebyla jednou označena za nehorázné poškozování státu. A premiér Sobotka na půdě parlamentu buď doposud mlčel, anebo, a to mám ten pocit z dnešního vystoupení, přece jenom stále ještě mlží. Ani se mně nechce věřit, že zastává funkci šéfa vládního výboru dohlížejícího na průběh vracení majetku církvím. Nejspíš si vzal příklad z lidoveckého ministra zemědělství, pod kterého spadají Lesy České republiky i Státní pozemkový úřad. Ten nedávno bez uzardění prohlásil: Nesedím každý týden a nedělám si svodky, jak pokračuje proces církevních restitucí.

    Ano, církevní restituce zůstávají jablkem sváru. Tak například sociálně demokratickému šéfovi ústavněprávního výboru Sněmovny Jeronýmovi Tejcovi se vůbec nelíbí to, že Lesy České republiky spadají pod Ministerstvo zemědělství vedené místopředsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou, mají monopol na kontrolu vydávání majetku církvím. Za nerozumné považuje i to, že Lesy České republiky jsou jediným, kdo může u soudu rozporovat rozhodnutí Státního pozemkového úřadu vydat či nevydat ve správním řízení údajný církevní majetek. Kolega Tejc dokonce navrhuje, aby možnost podat opravnou žalobu k soudu měl i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž spadá pod Ministerstvo financí. K podání tohoto návrhu jej prý vedla personální politika na Státním pozemkovém úřadu a také podezření, že ministerstvo vedené zástupcem KDU-ČSL nemusí mít velký zájem, aby byly podávány žaloby, u nichž chce, aby se dvouměsíční lhůta na podání prodloužila na šest měsíců. Podle šéfa klubu ČSSD Romana Sklenáka jde prý o Tejcovu osobní iniciativu, o které ho informoval a kterou údajně sociálně demokratičtí poslanci podpoří. V lednu - zdůrazňuji v lednu - letošního roku kolega Sklenák dokonce prohlásil, že Tejcův návrh by se měl projednat během příští schůze Sněmovny.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grebeníčkovi. Nyní dvě faktické poznámky. První faktická poznámka pana poslance Karla Fiedlera, poté pan poslanec Antonín Seďa také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty k faktické poznámce.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Díval jsem se do systému, pamatuji si to dobře, je to sněmovní tisk 144, ta novela, která je tady zaparkovaná již rok. Od prvního čtení uběhne koncem měsíce rok, kdy se několikrát nedostala na pořad jednání.

    Ten návrh posouval původní termín o šest měsíců, dokdy se mělo vydat. Já jsem k tomu podal sám pozměňovací návrh, který navrhoval nebo navrhuje termín posunout o dalších dvanáct měsíců, protože jsem se již sám domníval, že těch šest měsíců nebude postačovat, a jak mi realita dává za pravdu, tak jsem to odhadoval poměrně správně. Čili já jsem navrhoval stanovit termín, do kdy má být rozhodnuto, do konce tohoto roku.

    Já se domnívám, pane premiére, nezlobte se, že vaše vůle toto řešit, resp. neřešit, je asi stejná jako vůle vládní koalice a vaší strany zvolit předsedu vyšetřovací komise D47, kterou také úspěšně již několik měsíců blokujete.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Fiedlerovi i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, jenom pár poznámek ke kolegovi Grebeníčkovi, vaším prostřednictvím. To, co tady zmiňuje, ty své výhrady, jsme tady přednášeli ve dne v noci. Stejně to nepomohlo a ukazuje se, že jsme upozorňovali správně.

    Druhá věc. Pan premiér tady říkal, co všechno sociální demokracie udělala pro to, abychom ten, řekněme, nedobrý a nepříliš vhodný zákon spravili. Obraceli jsme se na Ústavní soud, je tady ta novela zákona. Je problém, že při jednání Poslanecké sněmovny vlastně ještě nedošlo k tomu, abychom to projednali. Já jsem chtěl říci za sebe, že před rokem, nebo více než před rokem, jsem se obrátil na Svatý stolec, přímo na papeže Františka, ve věci, aby pohlídal majetek, který v rámci církevních restitucí česká církev dostává. On mně slíbil, aspoň svou odpovědí, že pohlídá. Zároveň jsem ho požádal, aby část těch peněz, resp. ten majetek posloužil k tomu, co vlastně by katolická církev měla v rámci české společnosti poskytovat, to znamená, aby se zapojil do činnosti jak zdravotní, tak především sociální. I tento můj požadavek pan František (oživení v sále), pan František papež, jaksi potvrdil a myslím si, že -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, přihlásil jste se k faktické poznámce. Já jsem nucen vás upozornit.

  • Poslanec Antonín Seďa: Ano. Já děkuji. Takže to byla informace, která je, to znamená, není pravdou, že by sociální demokraté v dané věci nic nekonali. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ptám se, kdo další do rozpravy. Pan předseda vlády. Prosím, pane premiére. Slovo má předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já musím říci, že skutečně vláda nemá důvod cokoli tajit a každého čtvrt roku vláda projednává zprávu o tom, jak probíhá vydávání církevního majetku. Ta zpráva je veřejná, to znamená, není žádný problém, aby se k ní jakýkoli poslanec parlamentu dostal. To znamená veřejná zpráva, která je projednávána. Vládní výbor se schází dnes na základě řádné pozvánky, dnes večer se sejde a bude znovu projednávat další takovouto zprávu, která se týká vydávání majetku. Pokud jde o tu minulou schůzi vládního výboru, vládní výbor o zprávě hlasoval per rollam, to znamená, podle mých informací došlo k hlasování per rollam o zprávě, která byla připravena.

    Já jsem zatím neobdržel, ani v rámci této interpelace, ani v rámci dalších jednání, která probíhala na půdě Poslanecké sněmovny, žádný konkrétní podnět, který by se týkal vydání nějakého konkrétního majetku, kde je podezření, že ten majetek nebyl vydán v souladu se zákonem. Přirozeně pokud bychom takový podnět obdrželi, ať už jako vláda, nebo vládní monitorovací výbor, tak se tím budeme zabývat a budeme chtít, aby příslušné ministerstvo, které odpovídá za vydávání majetku, tuto věc prověřilo. Čili pokud budou takovéto podněty, jakékoli podněty ze strany Poslanecké sněmovny, tak se tomu vláda bude věnovat.

    Já ale chci poukázat na jeden fakt, a to se projevilo i teď tady v té debatě. Vláda je vlastně kritizována ze dvou směrů. Na jedné straně jsme kritizováni za to, že majetky se vydávají zbrkle, aniž by se ty věci náležitě posoudily, a současně je vláda kritizována z druhé strany, ze strany poslanců Úsvitu, kterým vadí, že to jde příliš pomalu. Já nevím, v čem je tedy problém. Na jedné straně se tedy nemůžeme zavděčit poslancům Úsvitu, protože se vydává příliš pomalu, na druhou stranu se poslanci KSČM domnívají, že to jde příliš rychle.

    Je to podle zákona. Je to podle zákona v situaci, ve které ten zákon začal být aplikován. A to nebylo za naší vlády a my jsme nebyli ti, kdo ten zákon prohlasovali a kdo na něj státní aparát připravovali. Byla to vláda Petra Nečase, která realizovala reformu pozemkových úřadů těsně předtím, než se spustila aplikace církevních restitucí. To přece vy všichni víte, že za Nečasovy vlády došlo k reformě těchto úřadů a součástí té reformy bylo také, že odešlo několik set odborníků ze státní správy, kteří se do té doby otázkou majetků a pozemkových majetků zabývali. Prostě v okamžiku, kdy vznikl Státní pozemkový úřad, tak to také znamenalo propouštění a znamenalo to odchod celé řady kvalifikovaných lidí. A mohu vám říci, že po řadě těchto pracovníků soukromý sektor samozřejmě sáhl, protože to byli kvalifikovaní lidé, kteří se zabývali pozemky, zabývali se pozemkovými úpravami, zabývali se majetkovými záležitostmi, a v okamžiku, kdy se jich stát zbavil tou reformou za Nečasovy vlády, tak tito lidé většinou skončili v komerčním sektoru.V okamžiku, kdy Státní pozemkový úřad čerstvě vznikl, byl oslaben personálními čistkami, tak došlo k tomu, že se na něj navalila povinnost podle zákona o církevních restitucích. To byla realita roku 2013 a 2014.

    Takže já bych byl rád, kdybychom tady říkali celou pravdu. Kdybychom mluvili o tom, co se odehrávalo ve státní správě, protože Státní pozemkový úřad má také nějakou historii, pozemkové úřady v naší zemi mají nějakou historii a docházelo tam ke změnám, které organizovala vláda. Ale nebyla to vláda Bohuslava Sobotky, nebyla to vláda Jiřího Rusnoka, ale byla to předcházející vláda Petra Nečase a tehdejší ministři zemědělství, kteří za reformu státní správy odpovídali.

    Konstatuji tedy, že Státní pozemkový úřad nebyl připraven na zákon o církevních restitucích, a konstatuji také, že harmonogram, který byl v tomto zákoně navržen, absolutně neodpovídal realitě a možnostem státní správy. Ale to už jsme říkali v době, kdy se tady ten zákon projednával, a upozorňovali jsme na to tehdejší představitele pravice, že tento zákon a lhůty, tak jak jsou navrženy, neumožňují státní správě, aby tyto věci řádně prověřila, projednala a včas rozhodla. Ukázalo se, že jsme měli pravdu. Čili termíny dodržovány nejsou, ale stát jedná tak, aby pokud možno termíny dodržoval, ale z objektivních důvodů při tom obrovském nápadu žádostí to zatím možné není. Nicméně ten proces posuzování v čase pokračuje.

    Čili to jsou věci, které chci zmínit a připomenout ještě teď v rámci diskuse, kterou vedeme.

    Jinak tedy musím říci, že skutečně je k dispozici zpráva o průběhu vydávání majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání za první čtvrtletí roku 2015, která prošla jednáním vlády, to znamená je to veřejně dostupný dokument a je možné se s tímto dokumentem seznámit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Mám dvě faktické poznámky a pan kolega Koníček s řádnou přihláškou. Nyní tedy pan poslanec Karel Fiedler s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Pavel Kováčik také s faktickou poznámkou. Aha, dobře, tak kolega Fiedler se přihlásí řádně. V tom případě pan poslanec Pavel Kováčik s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Přeji hezký dobrý den všem, co mají tu trpělivost zůstat v tomto sále a poslouchat debatu, která je velmi závažná a je jedním z ústředních témat posledních let.

    Dvě drobnosti k vystoupení pana premiéra. Tou první je - začnu odzadu - otázka funkčnosti nebo nefunkčnosti Státního pozemkového úřadu. Je třeba doopravdy říkat celou tu informaci. A to doplnění zní tak, že když byl přes náš odpor přijat zákon o Státním pozemkovém úřadu, tak jsme se snažili alespoň - a přiznám se, že jsme se cítili velmi osamoceni, my jako klub KSČM - o rok nejméně odložit účinnost tohoto zákona právě proto, aby Státní pozemkový úřad, který doopravdy čekala ta obrovská kláda úkolů spojená s tzv. církevními restitucemi, se stačil na to připravit. To, co říkal pan premiér o těch personálních čistkách, resp. o propouštění odborníků, to je pravda a bylo třeba celý ten systém nějakým způsobem revitalizovat, nebo bych spíše řekl resuscitovat.

    Ta druhá poznámka. Pane premiére, je dobře, že zpráva je veřejná. Technické problémy, které jsou spojeny s jejím zveřejněním na webu, možná budou odstraněny a možná jsou jenom technické, ale přesto bych si dovolil sdělit, že my budeme požadovat, aby nejen byla zveřejněna někde na webu nebo v tisku, rozhlasu, v televizi, ale aby byla zveřejněna, projednána a diskutována i tady v Poslanecké sněmovně. My jsme se zavázali, že se o tuto záležitost budeme neustále zajímat, slíbili jsme to tady mými ústy veřejně a budeme na plnění tohoto slibu trvat už jenom proto, abychom včas stačili i to názorové spektrum, které tady je, do té diskuse zapojit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynul váš čas. Děkuji. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Vladimír Koníček, poté řádná přihláška pana poslance Karla Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vyzval jste k uvedení nějakého konkrétního příkladu. Já bydlím v Boršicích a vedle je Velehrad. Na Velehradě už od předminulého století existoval Podpůrný spolek kněží Arcibiskupství olomouckého. To byl spolek občanů toho okolí a ten spolek nebyl ani pro podporu církve v oblasti sociální ani školské ani žádné jiné, které vyjmenovává zákon, to byl spolek pro podporu poutníků. Teď se jako nástupnická organizace přihlásilo Arcibiskupství olomoucké a argumentuje tím, že má nástupnický papír. Ale jaký papír? V roce 1995 požádalo Arcibiskupství olomoucké Ministerstvo kultury o to, aby prohlásilo nástupnickou organizací tohoto spolku právě Arcibiskupství olomoucké. A víte, čím podložilo tuto žádost? Místopřísežným prohlášením, že jsou tou nástupnickou organizací. Takže v roce 1995 nikdo nezkoumal, jestli jsou právě tou organizací podporující školství, kulturu, sociální věci, a prostě to ministerstvo za tři dny - sedmadvacátého posílají žádost, 30. listopadu 1995 ji ministerstvo potvrdí, že jsou nástupnickou organizací. Tak funguje státní správa.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladimíru Koníčkovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych hned zareagoval na slova pana poslance Koníčka. Když jsem se před rokem tímto začal zabývat, nebo vlastně už delší dobu, ten čas letí, tak jsem se dostal k informacím, nebo dostaly se mi dokumenty, kde více majetků bylo zahrnuto do toho zákona pouze na základě čestného prohlášení. Nejedná se o tento jeden jediný případ, ale to nástupnictví vzniklo na základě více čestných prohlášení. A teď bych chtěl reagovat na to, co tady říkal před chvilkou pan premiér.

    Pane premiére, nezlobte se na mě, prostřednictvím pana předsedajícího samozřejmě, ale vy jste tady neuváděl pravdivé informace, ale dokonce jste si ve vašem vystoupení sám protiřečil. Vy jste v jednu chvíli řekl, že je vše vydáváno, realizováno v souladu se zněním zákona, a pak jste řekl, že ten termín není splněn, že se překračuje. Tím si sám protiřečíte.

    Chtěl bych vyvrátit vaše tvrzení o tom, že poslanci hnutí Úsvit tlačí na to, aby se vydávalo co nejrychleji. To je nesmysl, co jste tady prohlásil. My přece říkáme, že chceme posunout tu lhůtu pro vydávání, aby naopak všechny ty případy mohly být posouzeny bez spěchu, bez časové tísně, bez chyb. Nevím, kde jste vzal ten nesmysl, že my tlačíme na rychlost vydávání. To se na mě nezlobte, pane premiére.

    K tomu termínu. Ten termín jsem navrhoval já, prodloužit do konce roku. Uvidíme, jestli to bude vůbec stiženo. Ale je to v podstatě bezpředmětné, protože vy jako strana vládní koalice jaksi netlačíte na to, aby se s tím něco dělalo. Dneska víme, že jsme v rozporu se zněním toho zákona, že ta lhůta vypršela skoro před rokem, a na to jsem nedostal od vás odpověď. Stejně jako tradičně jsem od vás nedostal odpověď na to, zda stanovisko Českého statistického úřadu, který jasně říká, a říkají to tady i kolegové z poslaneckého klubu KSČM, že řada toho majetku je nadhodnocena, tak jak vy jste to v minulém volebním období správně kritizovali. Já se vás tedy znovu, opětovně ptám, jestli to hodláte akceptovat, anebo jestli velmi jednoduše se tím můžeme začít zabývat tím, že sněmovní tisk číslo 144 se konečně dostane na pořad schůze Sněmovny do druhého čtení a budeme k tomu eventuálně něco moci si říct, vysvětlit, eventuálně přijmout pozměňovací návrhy třeba takové povahy, které by řešily to, že dojde ne úmyslně, ale prostou chybou k vydání toho, co se vydávat nemělo. Mluvím o chybách, o omylech, což v tom původním zákonu řešeno není, a tak jeden z mých pozměňovacích návrhů se tímto zabývá.

    Není v žádném případě pravda, že my tlačíme na rychlost vydávání. Opakuji, není to pravda. A očekávám od vás odpověď na ty dvě zásadní věci - já zopakuji: co uděláte s překračovaným termínem a co uděláte podle údajů Českého statistického úřadu s nadhodnoceným majetkem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, ptám se pana poslance Miroslava Grebeníčka, jaké navrhuje usnesení v této záležitosti, v této interpelaci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Než budu mluvit o usnesení, jedna poznámka. Podobně jako kolega Karel Fiedler se ohradil proti jistému tvrzení premiéra, musím se ohradit i já. Pokud jeho seskupení prý tedy usiluje o rychlé vydávání majetku církvím, on se ohradil a vysvětlil věci, tak já se musím zase ohradit, že jsme nikdy netvrdili, že se to dělá příliš rychle. S tím totiž přišla sociální demokracie a v programu na dnešní schůzi přece máme iniciativu, kterou vede kolega Tejc. Tak já samozřejmě bych to prvenství rád přijal, ale opravdu to patří sociální demokracii a jsem zvědavý, jak se s touto iniciativou nakonec popasuje zde ve Sněmovně.

    Vzhledem k tomu, co tady přednesl premiér Sobotka, co tady v rozpravě zaznělo, musím bohužel vyslovit nesouhlasné stanovisko a vy hlasováním rozhodnete, kam věc bude pokračovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grebeníčkovi. Já vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O návrhu na vyslovení nesouhlasu s odpovědí pana premiéra na písemnou interpelaci Miroslava Grebeníčka ve věci zákona č. 428/2012 Sb. rozhodneme v hlasování číslo 75. To jsem zahájil a ptám se, kdo je pro vyslovení nesouhlasu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 75 z přítomných 102 poslanců pro 30, proti 63. Návrh nebyl přijat. Tím interpelace k tisku 486 končí.

    Máme před sebou tři minuty, kdy ještě můžeme projednávat písemné interpelace, a já tedy zahájím interpelaci pana poslance Rostislava Vyzuly, který interpeloval ministra školství Marcela Chládka, který odpověděl na interpelaci ve věci povinné školní docházky cizinců. Kolega Vyzula se s ním nespokojil. Paní ministryně Valachová tady není. Ptám se tedy, pane poslanče, jestli navrhujete její přerušení, a vzhledem k tomu, že bychom to asi ani nestihli, i kdyby tady paní ministryně byla, tak se ptám na váš názor, jak se k tomu chcete postavit. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Ano, vzhledem k tomu, že - a to jednoznačně chápu - paní ministryně jednak zde není, dnes přichází do úřadu, a jednak nemůže být také seznámena s danou interpelací, proto bych chtěl požádat ctěnou Sněmovnu o přerušení do dalšího interpelačního dne.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. V této záležitosti přerušíme jednání o této interpelaci hlasováním. Myslím si, že je logický důvod, aby se nová paní ministryně mohla seznámit s vaší interpelací, s odpovědí svého předchůdce.

    Ptám se tedy, kdo je pro přerušení této interpelací v hlasování číslo 76, které jsem zahájil. Kdo je pro přerušení projednávání této interpelace. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 76 z přítomných 108 pro 92, proti 1. Interpelace byla přerušena a budeme se jí zabývat v příštím jednacím dnu ve čtvrtek, kdy bude znovu zařazen tento bod pro interpelace, které byly odmítnuty.

    Já té jedné minuty nevyužiji k tomu, abych otevřel další interpelaci, ale naopak ji využiji k tomu, abych přečetl došlé omluvy z jednání Poslanecké sněmovny, které přišly předsedovi Poslanecké sněmovny. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, dobrý den. Ještě než dám návrh změny programu, tak bych jenom poprosil, jestli byste na mikrofon opravil tu vaši informaci. Vy jste řekl příští čtvrtek, že je přerušeno, ale myslel jste určitě 9. července.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, ne příští čtvrtek, ale samozřejmě ve čtvrtek druhého jednacího týdne, to znamená 9. července. Omlouvám se. Děkuji za upřesnění.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že jsme si rozuměli, ale aby to bylo zcela přesné.

    Měl bych návrh ke změně programu naší schůze. Navrhuji dnes jako první bod zařadit bod číslo 18, návrh poslanců Jana Farského a dalších, je to Registr smluv. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jako první bod, ano? Předřadit, dobře.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dnes jako první bod. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano teď jako první bod, hned v 11 hodin. Děkuji.

    Další je pan místopředseda klubu ANO, pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Nebudu zdržovat. Návrh mám stejný. Vidím, že to funguje tak, že podpoříme návrh pana předsedy klubu ODS. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Pan poslanec Radim Fiala. Prosím, pane poslanče..

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, mám návrh změny programu, který původně vůbec nebyl na tuto schůzi plánován. A to proto, že se obávám a nejsem si jist, zda večer bude schválena schůze o imigrantech v 18 hodin. Tak bych chtěl navrhnout změnu programu již teď. Nikoli přímo k těm imigrantům, ale k daleko důležitějšímu problému, a to vůbec k setrvání České republiky v Evropské unii. (Oživení a smích v sále.) Myslím si, že je čas začít diskutovat o těchto alternativách.

    Připravil jsem návrh usnesení a... (Reakce v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid! Poslanecká sněmovna jedná o programu schůze, a pokud se chcete někdo vyjádřit k návrhům jednotlivých kolegů, tak se přihlaste, já vám udělím slovo. Máme na to půl hodiny, mimo jiné, podle jednacího řádu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi přednést návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje problém nelegální imigrace za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Odpovědnost za tento stav nese politika a fungování Evropské unie. Poslanecká sněmovna vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii." Tedy tím končí toto usnesení. Tedy nikoliv my, ale občané České republiky.

    Dovolte mi, mám pět minut na to, abych to zdůvodnil, dovolte mi, abych velmi krátce odůvodnil toto usnesení.

    Ještě před několika měsíci jste se smáli a žertovali o kebabu. Stejně tak jak jste se smáli před chvílí, kdy jsem toto usnesení navrhl. Napříč politickým spektrem Tomio Okamura byl vláčen vašimi médii a moji bývalí kolegové v Úsvitu si začali nad radikálem Okamurou umývat ruce a rozjeli puč. Dnes už vás smích přešel. (Protestní hvízdnutí z lavic poslanců Úsvitu.) Nelegální migrace je vážný problém a vyžaduje zásadní kroky. Nepomohou líbivá slova, je čas pro činy. Za nelegální migraci je zodpovědná politika a fungování Evropské unie. Jde o prokazatelný fakt. Státy Evropské unie se podílely ozbrojenou akcí na destabilizaci ve Středomoří. Tato destabilizace zesílila celý problém. Jsou to orgány Evropské unie, europarlament a Evropská komise, kdo podporuje řešení nezákonné imigrace na úkor členských států. To ony onen problém způsobily a to my za něj teď máme zaplatit. (V sále je neklid.)

    Evropská unie podporuje dlouhodobě multikulturní koncept Evropy. Tento koncept je nebezpečnou -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou vás přeruším, pane poslanče, a požádám kolegy o klid. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přál bych si, abyste pokud máte jiné téma, než je program dnešní schůze, své diskuse přesunuli do předsálí. A to včetně pana ministra.

    Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji, pane předsedající.

    Evropská unie podporuje dlouhodobě multikulturní koncept Evropy. Tento koncept je nebezpečnou ideologickou vizí, která vybízí národy Evropy k rezignaci na vlastní budoucnost. Jde o falešný projekt jednotného euronároda, kde imigrace má být tavicím kotlem, ve kterém zmizí národy Evropy. Problém nelegální migrace je logickou a zákonitou součástí systému budování superstátu s názvem Evropská unie. Nejde o havárii systému, jde o průvodní jev jeho stavby.

    Naši občané mají plné právo na odpor k tomuto plánu. Měli by cítit podporu nás poslanců a samozřejmě vlády. Proto musíme jednat a jednat o řešení podstaty věci. Občané musejí dostat příležitost si svou budoucnost zvolit za férových podmínek. V referendu o vstupu do Evropské unie byli oklamáni. Tohle, co nám dnes Evropská unie skutečně přináší, to nikdo z nich nechtěl. Lisabonskou smlouvu jste jim vnutili a neptali jste se jich. Je fér nyní dát možnost občanům hlasovat, protože teď vědí, jakou budoucnost jim připravují v Bruselu.

    Řešení nelegální imigrace znamená ukončit členství v projektu superstátu Evropské unie. Legitimní je v tomto případě pouze vůle občanů. Podpora předloženého usnesení o referendu Sněmovnou je k tomu první krok. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k odůvodnění návrhu. Nyní s přednostním právem pan předseda Bohuslav Sobotka, potom k programu schůze pan kolega Vácha. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, poslanci, já skutečně jenom proto, aby tady nebyla žádná pochybnost. Já jsem samozřejmě připraven v 18 hodin tady být v Poslanecké sněmovně. Respektuji to, že byla svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k tématu, které je velmi závažné v rámci celé Evropy. Není to jenom věc České republiky, je to věc situace celé Evropy a jejího bezprostředního okolí. Jsem připraven informovat Poslaneckou sněmovnu o pozici vlády České republiky k této situaci. Čili počítám s tím, že zde budu, že poskytnu Poslanecké sněmovně příslušnou informaci. A pak je jenom na Poslanecké sněmovně, zdali v této situaci schválí program mimořádné schůze, nebo neschválí program mimořádné schůze. To je spíš otázka toho, zdali se v té následné rozpravě budou moci zapojit všichni poslanci, anebo jenom poslanci, kteří mají přednostní právo. Ale to je věc Poslanecké sněmovny, jak se rozhodne. V každém případě informace z pohledu vlády tady v 18 hodin zazní.

    Požádal jsem rovněž ministra vnitra a požádal jsem rovněž pana ministra zahraničí, aby se k té záležitosti vzápětí po mém vystoupení také vyjádřili. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi. Nyní k programu schůze pan poslanec Vácha. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl požádat o vyřazení bodu, sněmovního tisku 480 z programu této schůze, jedná se o dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, a to z důvodu, že tento tisk nebyl dosud projednán výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a je na programu na příštím jednání tohoto výboru. Takže bych poprosil o vyřazení tohoto bodu z jednání této schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Který tisk je to?

  • Poslanec František Vácha: Sněmovní tisk 480. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: 480, dobře. Bod 157, tisk 480. Děkuji.

    Ještě někdo? Než přistoupíme k případným změnám schváleného programu, chtěl bych vás informovat, že včera organizační výbor projednal návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, které vám byly doručeny jako sněmovní dokument 2529. V této souvislosti navrhuji zařadit tento sněmovní dokument do programu 29. schůze Poslanecké sněmovny do bloku Zprávy, návrhy a další. O tom bychom hlasovali, pokud nikdo nezablokuje nové body - dobře, pokud nikdo, budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.

    Jako o prvním budeme hlasovat o tom, že předřadíme před pevně zařazené body, tak jak jsem je četl, bod č. 18, to je Registr smluv.

    Rozhodneme v hlasování 77, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 77 z přítomných 138 pro 124, proti 2. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan poslanec Radim Fiala, to je, abychom se zabývali usnesením, kterým se navrhuje jednat o referendu o setrvání České republiky v Evropské unii, tedy o návrhu usnesení takové referendum vypsat, nikoliv o zákonu.

    Rozhodneme v hlasování 78, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 78 z přítomných 139 pro 11, proti 96. Návrh nebyl přijat, nebudeme ho mít jako bod této schůze.

    Nyní se budeme zabývat vyřazením bodu 157, tisku 480, jak předložil pan kolega Vácha.

    Rozhodneme v hlasování 79, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro vyřazení tohoto bodu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 79 z přítomných 139 pro 122, proti 1. Návrh byl přijat a bod 157 jsme vyřadili v podstatě do projednání ve výboru pro školství, mládež a tělovýchovu.

    Nyní se budeme zabývat zařazením nového bodu, návrhem Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, které budou doporučeny prezidentu republiky, sněmovní dokument 2529.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 80. Kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 80 z přítomných 139 pro 112, proti 5. Návrh byl přijat a státními vyznamenáními se budeme zabývat v termínu, který...

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, v hlasování číslo 78 jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro. Jenom pro stenozáznam, nezpochybňuji hlasování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pan poslanec Novotný bude mít opraven zápis ve stenozáznamu. Hlásí se někdo? Nikdo. Můžeme se tedy zabývat body programu, tak jak jsme jej nyní změnili.

    Já tedy zahajuji podle změněného pořadu schůze bod číslo 18. Tím je

    Žádám pana poslance Farského, aby za skupinu poslanců uvedl tento návrh.

    Já bych ještě, pane kolego, konstatoval ty závěry, které jsou zatím z těch jednání. Dne 21. ledna 2014 na 5. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, hospodářskému výboru, kontrolnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Vzhledem k tomu, že to bylo před novelou zákona o jednacím řádu, musíme se řídit přechodnými ustanoveními novely našeho jednacího řádu s tím, že když není zřejmé při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně, který výbor je výborem garančním, musí určit garanční výbor Poslanecká sněmovna. Navrhuji tedy, abychom určili garančním výborem výbor ústavněprávní. Má někdo jiný návrh z těch přikázaných výborů? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat určení garančního výboru, aby jím byl ústavněprávní výbor.

    Rozhodneme v hlasování 81, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro ustavení garančního výboru, aby jím byl ústavněprávní výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 81 z přítomných 141 poslance pro 113, proti nikdo. Garanční výbor byl schválen.

    Usnesení výborů byla doručena Poslanecké sněmovně jako tisky 42/2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. Budeme tedy projednávat jednotlivé zpravodajské zprávy a já budu jednotlivé zpravodaje vyvolávat. Ptám se ale, jestli se před zahájením jednání chce vyjádřit navrhovatel kolega Farský. Ano. Takže nyní žádám pana poslance Jana Farského, aby se ujal slova za skupinu navrhovatelů.

    Ale ještě vás, pane kolego, požádám o strpení, přečtu jenom dvě omluvy, a to do 13 hodin se omlouvá pan kolega Benešík a od 18 hodin se z důvodu diplomatického jednání omlouvá předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch z dnešního jednání.

    Pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, asi bych nemusel tady dlouze představovat zákon o Registru smluv, protože to je zákon, který je tu už dlouho, často je zmiňován, mnohokrát jsme ho už měli na té tabuli jako jeden z těch, který bude následovat, a mnohokrát se také na něj nedostalo. Ale právě proto, že od prvního čtení k dnešního dni uplynulo takřka rekordních 521 dní a my jsme si jako Sněmovna určili, že to chceme vrátit do 90 dnů na naše jednání, tak si dovolím připomenout dlouhou genezi krátkou řečí tohoto tisku a připomenout jeho podstatu.

    Myšlenka není originální, je v podstatě opsaná ze slovenského modelu, kde v srpnu roku 2010 tehdejší premiérka paní Iveta Radičová přišla s myšlenkou, že pokud se hospodaří s veřejnými prostředky, tak se s nimi má hospodařit veřejně. Vypadá to jako naprosto jednoduchá myšlenka a na Slovensku také jako jednoduchá myšlenka se ujala, takže byl v rychlosti připraven zákon, zákon byl nakonec 9. prosince roku 2010 schválen, mluvím tedy o slovenské verzi, s účinností od 1. ledna 2011. Od nápadu po schválení uběhly nějaké čtyři měsíce, legisvakance byla třítýdenní a zákon ve své pionýrské podobě a ve své, řekl bych, i daleko přísnější podobě, než která je aktuálně navrhovaná v České republice, začal platit a byl účinný.

    Proč ten slovenský příklad vůbec zmiňuji. Protože po roce fungování jsme se s tehdejšími kolegy vydali na Slovensko za ministryní spravedlnosti, za lidmi na Úřad vlády, kteří ho měli na Slovensku na starosti, za poslanci, kteří ho prosazovali, byl to březen roku 2012, a s jejich pomocí a v debatách toho, co se v zákoně na Slovensku osvědčilo, co se neosvědčilo, jsme připravili takovou, řekněme, třetí verzi slovenského návrhu zákona a ten po debatě s mnoha neziskovkami, s mnoha odborníky na transparentnost vložili do Sněmovny v červnu roku 2012. V listopadu roku 2012 pak proběhlo první čtení a v srpnu byla rozpuštěna Sněmovna. To byl 292. den od prvního čtení. Teď jsme už v rekordním čase, ale pevně věřím, že to není na překážku toho, aby zákon byl nakonec schválen.

    Zákon se stal předvolebním tématem. Asi jste se mu málokdo mohl vyhnout a také jste se málokdo vyhnul tomu, abyste se podepsali pod závazek, že zákon budete podporovat a nakonec ho schválíme. Myslím, že podpisů se snad našlo mezi poslanci asi 160. Ale samozřejmě víme, že je ďábel vždy skryt v detailu a v tom, jak je výsledné znění.

    V prosinci roku 2013 byl zákon předložen znovu, v lednu proběhlo první čtení, lhůtu, protože jsme si byli vědomi jako poslanci, že jde o složitou materii, jsme ze standardních 60 dnů prodloužili k projednání ve výborech na 90 dnů, a jak už jsem zmínil, dnes je to 521. den a my se dostáváme ke druhému čtení.

    V květnu a v červnu projednal hospodářský výbor, kontrolní výbor, oba přerušily, a ústavněprávní výbor pak některé z jeho pohledu komplikované nebo problematické věci definoval a vrátil předkladatelům k tomu, aby v debatě s vládou tento zákon upravili, aby byl stravitelný pro všechny zúčastněné.

    V červenci 2014 proběhlo zadání od pana premiéra na Ministerstvo vnitra, v srpnu proběhla trochu nešťastná epizoda, která ze zákona o zveřejňování smluv udělala spíše zákon o začerňování smluv, a potom od září do dubna letošního roku se scházela koaliční skupina, která tento návrh zákona postupně upravovala. Desetiparagrafový návrh zákona zůstal zákonem o Registru smluv, ale samozřejmě tak jak vždycky kompromisy přinášejí nějaké úpravy, tak i v tomto případě ke kompromisům došlo.

    Podle zákona o registru smluv se už neuvažuje podle koaliční verze o zveřejňování faktur a objednávek, neuvažuje se o povinnosti zveřejňování pro ČEZ, u smluv je to o hodnotě nad 50 tisíc korun, je vložena výjimka pro menší obce. Menší obce, tím myslím přes šest tisíc obcí z celkového počtu 6250, ale to byla dohoda, která už byla předtím, než koalice převzala všechny obce pod velikost obcí s rozšířenou působností. Ale podstata je v tom, že základní samovykonatelná, samovymahatelná sankce je to, že smlouva, která není zveřejněna, jako by neexistovala, je smluvně neúčinná, tak to v návrhu zůstalo. To je totiž celé gros, ten šém zákona o registru smluv, který podmiňuje jeho funkčnost. To, že smlouvu nejprve je nutno zveřejnit předtím, než nad ní lze provést jakékoli plnění. To je totiž opatření, které nevede k tomu, že je potřeba přijmout desítky nebo stovky úředníků, kteří budou kontrolovat obce. Já mluvím o obcích, protože jsem dlouho fungoval jako starosta a v debatách o registru smluv jsem strávil mnoho času právě se starosty, ale týká se to samozřejmě celého veřejného sektoru a alespoň, co jsme počítali, tak objem financí, který teče přes obecní rozpočty, je cca pět procent objemu, na který se registr smluv bude a měl by se vztahovat.

    Těch jednoduchých deset paragrafů z původního návrhu zůstalo, původní šém neplatnosti smluv zůstal také. Částečně byl registr smluv osekán, já se pokusím pak pozměňovacími návrhy, ke kterým se přihlásím, tu osekanou část do něho vložit.

    To, co považuji za největší slabinu, je odsunutí účinnosti sankce v koaličním návrhu, protože ten v podstatě znehybňuje zákon. Víceméně navrhuje to, že tato vláda má zákon schválit, ale platit účinně má až pro příští vládu, což si nemyslím, že je úplně ten správný postup.

    Jen krátce. Zákon samozřejmě vyvolal velkou kontroverzi, vyvolal ji vcelku pochopitelně, protože jde trochu jiným směrem, než jak jsme za této, ale i mnohých minulých vlád zvyklí. On se totiž obrací dovnitř. On, když si představíme rozpočet jako sud, do kterého přitékají finance prostřednictvím daní, tak on neřeší to, že se snaží daní z povinných subjektů vypumpovat víc různými způsoby, dalším hlídáním, další evidencí tržeb, dalšími komplikacemi a překážkami pro podnikatele. On říká, že ten sud je nejdříve potřeba ucpat, aby z něho ty finance neutíkaly, aby se s nimi nakládalo efektivně. A až když jednou budeme moci jako představitelé státu prohlásit, že s vybranými daněmi nakládáme hospodárně, transparentně a kdokoli si to může zkontrolovat, tak pak teprve podle mého názoru je možný čas na to debatovat o tom, jakým způsobem přistoupíme k úpravám daní a případným zpřísňujícím systémům.

    Není také samozřejmě žádným tajemstvím, že zákon svým způsobem jde i proti podstatě politiky, protože my se jím připravujeme o část své moci, o část informační moci, protože informace, které náležely jen nám politikům, tak najednou budou veřejné. Přesto myslím, že tento krok máme udělat, protože zákon v deseti paragrafech v té své jednoduchosti, a dovolím si to říci jen proto, že nejsem tím původním autorem myšlenky, ale protože jsem to opsal ze Slovenska, tak si myslím, že v tom konceptu je skutečně geniální. On je totiž samovymahatelný. Nemusíte přijímat úředníky, dokonce ten systém na Slovensku, zveřejňovací, tam vyšel na nějakých 600 tisíc korun, u nás už je funkční, od roku 2013 na stránkách Ministerstva vnitra na portálu veřejné správy registr smluv existuje, mnoho subjektů tam své smlouvy zveřejňuje. Takže ani náklady s jeho zavedením by neměly být tím, co nás od schválení tohoto zákona odradí. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů a budeme nyní pokračovat, a to slovy zpravodajů. Nemohu dát faktické poznámky, protože není možné reagovat na průběh rozpravy. Nejdřív musíme zahájit náš projednávací proces. Garančním výborem byl stanoven ústavněprávní výbor, proto prvním zpravodajem bude pan poslanec Chvojka jako zpravodaj ústavněprávního výboru. Připraví se zpravodaj hospodářského výboru Jan Birke. Prosím, pane poslanče, zpravodaj ústavněprávního výboru. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl krátce promluvit k tomuto tisku nejenom jako zpravodaj ústavněprávního výboru, ale jako zpravodaj, který už tento tisk měl na starosti v rámci prvního čtení a teď ho bude mít nejspíše na starosti i ve finálním třetím čtení. Některé věci bych asi zopakoval, některé bych asi řekl nově.

    Geneze zákona. Jak říkal kolega Farský, předkladatel, první čtení bylo už docela dlouho. Je to dlouhá doba. Důvody, proč druhé čtení je až dnes, určitě nejsou toho typu, že by někdo nechtěl, jak nám to nějakým způsobem podsouváno různými občanskými sdruženími či některými novináři, tento zákon, ale spíše z toho důvodu, že byť je to návrh zákona, který má cca deset paragrafů, tak jde o velmi složitou materii. Materie se podle mě nějakým způsobem, respektive nejenom podle mě, musela projednat, musela se najít nějaká politická shoda, musely se ze zákona vyčistit případná rizika a věci, které by nějakým způsobem ohrožovaly i třeba českou ekonomiku.

    Tou věcí se zabýval ústavněprávní výbor, který se minulý rok k této věci nějak vyjádřil. Pak ale pozměňovací návrhy, které byly ústavněprávním výborem přijaty, nějakým způsobem padly díky tomu, že se hledala politická dohoda na půdě zejména koalice, proběhlo několik jednání koaliční rady a několik jednání takzvané pracovní skupiny k tomuto tisku, kde jsem byl členem této skupiny já, kolega Vondráček z ANO a kolegové od lidovců, ti se tam střídali. Výsledkem jednání pracovní koaliční skupiny plus jednání koaliční rady je komplexní pozměňovací návrh, který jsme podali s kolegou Vondráčkem a kolegou Bartoškem. Komplexní pozměňovací návrh je určitým kompromisem mezi všemi různými názory, náměty, riziky a věcmi, které se prostě řešit musely. (V sále je silný ruch.)

    Chtěl bych říct, byť někteří tvrdí, že zákon je jednoduchý, že má deset paragrafů, že je to nejkrásnější zákon, který by měl být schválen za jeden měsíc, že tomu tak nemůže být. Ten zákon řeší spoustu věcí. Zavádí například znovu do právního řádu absolutní neplatnost, od které se nový občanský zákoník účinný od minulého roku úplně odklonil. Například to vzbudilo určité pochybnosti tak vážených institucí, jako je Nejvyšší správní soud nebo Ústavní soud. Tudíž já jsem nechápal někdy výtky různých subjektů, co na tom komu vadí, proč absolutní neplatnost vadí. Vadí proto, že jsme od ní minulý rok upustili a nyní ji do právního řádu znovu vracíme a podle mě je to samozřejmě nesmysl. Nicméně chápu, že je to určitý princip, gros zákona, takže s tím nemůžeme nic dělat.

    Další věc, která se musela řešit, a já jsem rád, že se na půdě koaliční pracovní skupiny a na půdě koaliční rady našlo řešení, je obava nejmenších obcí, zejména prvního a druhého stupně, z možné administrativní náročnosti. To se vyřešilo. V návrhu zákona je koncipováno dvouleté přechodné období pro obce menší, než jsou obce s rozšířenou působností. Víme, mnozí z nás děláme komunální politiku, že jsou obce v našich obvodech, kde je neuvolněný starosta, který do práce chodí například každou středu na dvě hodiny a je tam v podstatě sám, a tohle by mu opravdu způsobilo spoustu potíží a problémů.

    To byla určitá krátká geneze. Já jsem rád, že zákon už konečně máme ve druhém čtení, protože se přiznám, trošku mě už otravují různé aktivismy různých rekonstrukcí státu, které čekají na to, kdy to schválíme, a podsouvají nám to, že to brzdíme, a u služebního zákona říkají, že jsme diskutovali málo a že je to paskvil. Nyní nám zase říkají, že diskutujeme dlouho a kdy už to schválíme. Takže tam vidím určitý rozpor.

    Prosím, dneska už druhé čtení nějak ukončeme. Koukají na nás celebrity typu Vilém Čok nebo Ota Černý. Čekají na to, že to bude jednou schváleno. Takže já myslím, že bychom jim měli udělat prostě radost a ten zákon už nějakým způsobem shodit ze stolu, aby i pan kolega Farský si taky našel jiné téma. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji ústavněprávního výboru Janu Chvojkovi. Nyní zpravodajská zpráva Jana Birkeho za hospodářský výbor. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se tím zabýval na svém zasedání pod sněmovním tiskem 42. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením, které bylo označeno číslem 42/5. Hospodářský výbor po vyslechnutí úvodního slova zástupce předkladatelů poslance Jana Farského a zpravodajské zprávě pana poslance Jana Birkeho, po obecné rozpravě a podrobné rozpravě přerušuje a přerušil projednání sněmovního tisku 42 a přijal usnesení pod římskou dvě, že žádá Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, aby projednávání tohoto návrhu zákona přerušila a doporučila vládě České republiky, aby tento návrh zákona předložila jako návrh vládní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Martin Novotný.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, ještě jednou pěkné dopoledne. Moje zpravodajská zpráva bude ještě kratší než mého předřečníka.

    Kontrolní výbor na své 5. schůzi dne 10. dubna 2014 přijal dvoubodové usnesení, jímž přerušil projednávání sněmovního tisku 42 a zmocnil mě, abych vás o tom informoval. Jakékoliv další vyjádření by bylo nad rámec tohoto velmi stručného usnesení kontrolního výboru, což by bylo z mé strany jako zpravodaje nepřípustné. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Martinu Novotnému. Nyní zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své schůzi 10. června 2014 přijal usnesení, které máte ve sněmovním tisku číslo 42/8. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po vyjádření zástupce předkladatelů Mgr. Jana Farského a po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk číslo 42 zamítnout. Dále mě pak samozřejmě pověřil, abych vás s tímto seznámil.

    Dovolil bych si ještě také trošku nastínit část toho, proč došlo k tomu zamítnutí. Bylo tam samozřejmě mnoho výhrad, ale základní výhrady vycházejí hodně také z podkladu, který je v elektronické evidenci uveden 0042/P ke kompatibilitě návrhu zákona o Registru smluv s právem Evropské unie. (V sále se zvedá hladina hluku.)

    Rád bych vás informoval, že směrnice 2004/17/ES obsahuje ve svém článku 13 a také ve směrnici 2004/18/ES článku 6 ustanovení, které stanoví, že veřejný zadavatel nezveřejňuje informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a byly jimi označeny za důvěrné. Takové informace zahrnují zejména technická nebo obchodní tajemství a důvěrná hlediska nabídek.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, pane poslanče, a požádám vás o klid. Rozumím tomu, že diskutujete i jiné věci. Prosím, diskutujte je mimo jednací sál.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Z výše uvedeného je tedy patrné, že právní předpisy Evropské unie poskytují důvěrným informacím větší míru ochrany než návrh zákona o Registru smluv, který v této věci odkazuje na zákon o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon sice zaručuje ochranu obchodního tajemství, jež povinnosti zveřejnění nepodléhá, avšak nikoli již informacím, které byly hospodářskými subjekty označeny za důvěrné a které zpravidla, nikoli však pouze a výlučně, zahrnují obchodní tajemství. Vzhledem k výše uvedenému by bylo žádoucí návrh zákona o Registru smluv upravit tak, aby odpovídal zmíněné právní úpravě Evropské unie.

    Druhá část výhrad tohoto podkladu hovoří o tom, že jako problematické je třeba také v § 7 návrhu zákona vyhodnotit automatické zrušení smlouvy v případě jejího nezveřejnění ani ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, lze vyhodnotit jako příliš rigidní a formalistický následek tohoto opomenutí. Takový přístup je v rozporu i se základními principy občanského zákoníku, který vychází z presumpce, že právní jednání, byť trpí nějakou vadou, je třeba vždy vykládat spíš jako platné než neplatné. Je-li neplatnost přeci jen dána, musíme dát přednost neplatnosti relevantní před absolutní. Relevantní neplatnosti se pak oprávněný subjekt musí včas dovolat, jinak bude jeho jednání považováno za platné. Bude-li smlouva bez dalšího zrušení pouze na základě nesplnění povinnosti k jejímu zveřejnění na straně nežádoucí situace spočívající ve zrušení právního jednání na soukromoprávní úrovni, jež si ani jedna smluvní strana nepřála a jež bude mít nepříznivý právní následek spočívající v nutnosti vypořádat bezdůvodné obohacení vzešlé z této zrušené smlouvy. Je tedy vhodné doporučit řešení otázky nedodržení povinnosti ke zveřejnění smlouvy spíše stanovením vhodných, dostatečně přísných sankcí na úrovni správního práva. Závěr z tohoto podkladu je potom takový, že navrhovaná právní úprava je proto částečně pouze slučitelná s právem Evropské unie. Myslím, že je to nad rámec požadavků Evropské unie.

    Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. To byla poslední zpravodajská zpráva. Otevírám rozpravu, do které mám dvě přihlášky s přednostním právem - pana poslance Vondráčka a pana ministra Chovance. Registruji faktickou poznámku, a tam se reaguje na průběh rozpravy, takže jedině po prvním vystoupení s přednostním právem pana poslance Vondráčka. Eviduji, že pan kolega Urban se hlásí k této věci faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, registr smluv... Já si to musím trošku vychutnat, protože jsme čekali dlouho, než to tady budu moct říct. Ve vlastním zájmu budu stručný, protože času tolik není. Naštěstí můžu plynule navázat na své kolegy, kteří tu genezi říkali, jak to bylo.

    Krátce bych se vrátil k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který byl předložen pod mým jménem do systému. Cesta k němu byla, tak jak říkal kolega Farský. Původní návrh vzbudil bouřlivé reakce, širokou diskusi. Myslím si, že do značné míry to bylo nepochopením a špatnou komunikací a chybnými zprávami a úvahami nad tímto zákonem.

    Jediný ústavněprávní výbor dokázal při svém jednání tu věc uchopit. Přijal podněty například Sdružení měst a obcí a tento tisk doporučil do dalšího legislativního procesu. Na základě těchto výsledků diskuse v ústavněprávním výboru následně začala fungovat pracovní skupina koaličních poslanců, která si dala za cíl vyslyšet veškeré podněty a připomínky, které zazněly jak na ústavněprávním výboru, tak v diskusi, která následovala po tomto jednání. Jak už tady bylo řečeno, byly vyslyšeny připomínky malých obcí a tak dále. Byly vyslyšeny podněty veřejnosti, které přišly až následně. Ono si to samozřejmě vyžádalo nějaký čas. A je otázka, jestli jsme zvolili správný postup, že jsme skutečně vyslechli všechny a tu diskusi pojali tak široce. Myslím si, že to byla správná cesta, protože to téma není jednoduché. Bylo nadstandardně umožněno iniciativě Rekonstrukce státu, aby se účastnila koaliční rady, aby se její zástupci osobně účastnili prací na textu zákona spolu s legislativci Ministerstva vnitra, což si myslím, že se v minulosti ještě snad nestalo. Takže bylo jim vyjito vstříc, jak nejlépe to šlo. Dokonce byla na Ministerstvu vnitra zpracována dopadová studie, kdy byla oslovena připomínková místa, měla možnost se vyjádřit, měla možnost vznést své obavy z ekonomických dopadů této právní úpravy. A na základě této dopadové studie bylo dále pracováno s textem zákona. Mimo jiné je výsledkem této práce, že tam byl zaveden limit 50 tisíc korun na smlouvu a byly vypuštěny objednávky a faktury, protože se tím dramaticky zjednodušila a snížila administrativní zátěž spojená s tímto zákonem.

    Jsem rád, že jsem si vyslechl ze strany předkladatele pana poslance Farského, že duch zákona byl zachován přes všechny tyto úpravy, protože o to jsme se především snažili.

    Jak jsem řekl, byl zde dán odklad malým obcím na dva roky, aby měly možnost se připravit do praxe, případně se dovybavit zařízením. Následně tady byla připravena možnost zkušebního provozu, když to tak nazvu, protože zákon bude účinný, bude platný, nicméně samotná sankce absolutní neplatnosti smlouvy, která nebude uveřejněna, je odložena o jeden další rok. Můžeme diskutovat o délce toho zkušebního provozu. Principem je, aby se každý naučil do registru smlouvu vložit, aby praxe měla možnost najít třeba nějaké sporné momenty, aby se vyzkoušel systém jako takový samotný, aby se případně vyzkoušelo i to, když někdo bude chtít takzvaně začernit nebo znečitelnit text, jestli tak činí správně, či nikoli. Prostě bude se vést veřejná debata, jestli ten registr funguje správně.

    Text byl dle mého názoru vycizelován, aby bylo možné bez nějakých fatálních následků zápis opravit v případě, že se stane chyba, administrativní chyba. Bude možné ten zápis opravit, jestliže v dobré víře nebyl učiněn správně. Bude možné ho opravit v případě, že na základě soudního rozhodnutí bude stanoveno, že byla třeba část textu neoprávněně začerněna nebo některá metadata byla neoprávněně nezveřejněna. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi, který s přednostním právem místopředsedy klubu vystoupil k tomuto tisku. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban a poté pan ministr vnitra. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, základní motto, které tady říkal předkladatel, že s veřejnými prostředky se má hospodařit veřejně, je jistě bohulibé a lze s ním absolutně souhlasit. Proto s podivem nevidím v tom návrhu zákona princip, který by hlídal veřejné prostředky, a to dotace, které jdou do privátního sektoru. A dotací ze státního rozpočtu je jistě v řádech, myslím, asi šesti desítek miliard korun ročně, a tedy připravil jsem samozřejmě poznávací návrh, který to napravuje, s tím, že ovšem musím tady konstatovat, že ještě než jsem se k němu přihlásil, tak jsem velmi silně kritizován tzv. Rekonstrukcí státu, co jsem si to dovolil, jaksi ukládat tady privátním firmám. Já myslím, jestli máme opravdu hlídat veřejné prostředky, tak jde o dotace.

    Tedy pozměňovací návrh, který jsem podal, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím, říká, že ten, kdo dostane dotaci v daném roce vyšší než 20 mil. Kč, a je zapsán v obchodním rejstříku, abyste mě nenařkli, že tady chci do toho zapojit bůhvíkoho, nějaké včelaře a podobně, tak je povinen také zveřejňovat smlouvy. Budete jistě namítat, že to ohrožuje jakousi konkurenceschopnost privátních firem. A těch státních to neohrožuje, tam, kde mají přímou konkurenci, která dostává dotaci? Já myslím, že zákon měl dobrý záměr, ale je napsán účelově, takže pokud se ho nepodaří opravit, tak nelze pro něj hlasovat.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Urbanovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem pan ministr vnitra Milan Chovanec. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme v průběhu projednávání toho zákona byli mnohdy konfrontováni s mediálními výstupy o tom, že Ministerstvo vnitra brzdí nebo nechce spolupracovat nebo je tou žábou na prameni. Já jsem se k tomu nevyjadřoval, protože si nemyslím, že je dobré si vzkazovat s některými partnery přes média, ale tady mi dovolte, aby se vyjádřil.

    Chtěl bych tady poděkovat jak třem poslancům, tak především zaměstnancům Ministerstva vnitra...

    Pane předsedo prostřednictvím předsedajícího! (K posl. Stanjurovi.) Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych skutečně požádal kolegy o klid. Chápu, že registr smluv už delší dobu, jak tady říkal jeden z předkladatelů, irituje tuto Sněmovnu, ale prosím, pokud diskutujete něco jiného, tak mimo sál. Prosím, pokračujte, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Chtěl bych tady říci, že to je norma, která se v současné době praktikuje pouze na Slovensku, a bylo potřeba dodefinovat, dodebatovat a jasně vyjasnit parametry tohoto zákona, abychom si takzvaně s vaničkou nevylili dítě.

    Dneska máme před sebou text, který bude projednán, budeme samozřejmě debatovat o různých pozměňovacích návrzích a já bych se rád vyjádřil k jednomu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Vondráčka a to je, kdo bude věcně příslušný registr spravovat. My jsme o tomto vedli dlouhou debatu a já jsem přesvědčen o tom, že by registr mělo primárně spravovat Ministerstvo financí, případně Ministerstvo pro místní rozvoj. I tak jsme byli ujišťováni tehdejší paní ministryní Jourovou, že to v gesci Ministerstva pro místní rozvoj zůstane, nakonec jsme se prostě a jednoduše nedohodli a při dalších koaličních debatách jsme se posouvali k variantě, že by tento registr spravovalo Ministerstvo spravedlnosti. Z našeho pohledu a podle našeho názoru by to znamenalo změnu kompetenčního zákona a to je hlavní důvod, proč se Ministerstvo vnitra rozhodlo, že se přihlásí k zodpovědnosti, abychom tento zákon posunuli, a že je připraveno převzít zodpovědnost za vytvoření a správu tohoto registru. Vytvoření a správa tohoto registru, kolegové a kolegyně, vytvoření a provoz na první tři roky bude stát zhruba 50 mil. Kč.

    Závěrem ještě jednou bych chtěl poděkovat zaměstnancům Ministerstva vnitra, kteří odvedli při přípravě této normy velmi dobrou práci. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra a budeme pokračovat. Ještě než se pustíme do další rozpravy, mám přihlášeného předsedu klubu sociální demokracie a místopředsedu klubu ANO, tak bych nejdřív dal slovo panu předsedovi klubu sociální demokracie, protože půjde o procedurální návrh, tak jak jsem vyslechl ze dvou vystoupení včetně kolegy Schwarze. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem avizoval panu předsedajícímu, že bych rád vystoupil ve 12 hodin. Jak víte, Sněmovna zařadila na tuto hodinu informaci ministra zdravotnictví k financování léčby roztroušené sklerózy, zjednodušeně řečeno, a bohužel ten návrh nebyl konzultován s panem ministrem, který právě v tuto chvíli hovoří v Senátu a předkládá a obhajuje tam své návrhy, tudíž samozřejmě nemůže být zde. Je zde přítomen pan poslanec Běhounek, který je také předsedou správní rady VZP, který by případně určité informace v této věci podat mohl, ale zdá se, že dohoda by byla spíše na tom tento bod přerušit. Takže jestli tomu tak je, tak bychom mohli procedurálně odhlasovat ve 12 hodin přerušení toho bodu a pokračovat projednávání registru smluv. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Eviduji váš návrh. S faktickou a procedurálním návrhem také pan kolega Kalousek, předseda klubu TOP 09. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já chápu, že se tohle může stát, nicméně bych prosil, kdyby si mohli ministři vlády České republiky uvědomit své priority. Vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku. Poslanecké sněmovně. To znamená, že když nám tady, pane předsedo poslaneckého klubu ČSSD prostřednictvím pana předsedajícího, řeknete, že ministr vlády je v Senátu, a proto nemůže být tady, tak je to úplně stejné, jako kdybyste říkal své manželce "promiň, nemohl jsem být doma, byl jsem u milenky".

    Prostě já bych si opravdu přál, kdybyste si uvědomili priority pilíře demokratické moci navzájem na sobě nezávisle, kdybyste si uvědomili, že Sněmovna je suverénem nad vládou, a nedávali tady tyhle trapné výmluvy. Vláda se nezodpovídá Parlamentu jako celku, Senátu už vůbec, zodpovídá se Poslanecké sněmovně. A tady měl být ministr zdravotnictví, protože Poslanecká sněmovna jako suverén řekla, že tady ve 12 hodin ministr zdravotnictví něco bude obhajovat. Žádná jiná ústavní instituce nemá právo Poslanecké sněmovně ministra zdravotnictví sebrat. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím. Nemám k tomu co dodat. Abychom se uklidnili, tak jenom říkám, že paní kolegyně Zelienková se omlouvá od 12.45 hodin do 21 hodin z pracovních důvodů, tedy konstatuji další došlou omluvu z dnešního jednání.

    Nyní pan kolega Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Nemohu přijmout tu argumentaci, kterou zde přednesl kolega Kalousek. Pan ministr Němeček byl na dnešní den zde v Poslanecké sněmovně omluven, protože přislíbil účast v Senátu, kde předkládá a obhajuje své návrhy. Já si myslím, že to je postup, který je běžný co parlament vznikl. Pan ministr Němeček velmi rád k tomu tématu podá informace, je na to připraven. Ale vyčítat mu, že je v horní komoře, to si myslím, že není korektní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, pane předsedo, já to nechci komentovat. Já jen odcituji - hned dám slovo předsedovi klubu TOP 09 - ale pan ministr Svatopluk Němeček je omluven od 14.35 z pracovních důvodů. To je omluva došlá předsedovi Poslanecké sněmovny. Musím konstatovat, že souhlasím s argumentací předsedy klubu TOP 09, což nečiním úplně často.

    Prosím, pan předseda klubu TOP 09.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Oba dva víme, pane předsedající, že nám to nepomůže, když spolu souhlasíme, ani jednomu, ani druhému. Ale ona je to pravda. On totiž každý z nás v tom životě má jenom jednoho šéfa. A já tu současnou situaci nevyčítám panu ministru Němečkovi. Já ji vyčítám vám, pane předsedo poslaneckého klubu ČSSD prostřednictvím pana předsedajícího. Vy totiž máte vědět, že tím jediným šéfem vlády je Poslanecká sněmovna, a že když já si s vámi dohodnu rande jako předseda klubu TOP 09 a budeme mít to rande na osmou večerní, ale v šest večer vám zavolá premiér, že vás v osm chce mít v Kramářově vile, že pravděpodobně v 6.15 mi zazvoní telefon a vy se mi omluvíte, že musíte k premiérovi do Kramářovy vily, a já to pochopím. Já tady jenom chci říci, že není větší autorita nad vládou České republiky, než je Poslanecká sněmovna. To znamená, omluva, že ministr vlády České republiky je kdekoli jinde než v nemocnici na ARO, nemůže fungovat. Dokonce i kdyby byl u prezidenta.

    Prosím vás, mohli byste si, kolegové ze sociální demokracie, uvědomit ústavní systém České republiky?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Já to zjednoduším. Já chápu přihlášku s přednostním právem předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie. Rád bych, než předám řízení schůze, dokončil tento procedurální spor. Vnímám návrh předsedy klubu sociální demokracie jako návrh, o kterém mám dát hlasovat, že změníme program schůze, přestože byl schválen. K tomu je třeba dvou kroků. To znamená, že nastala situace, kterou Poslanecká sněmovna vnímá jako situaci, která je tak vážná, že mimo dobu, po kterou se mění program schůze, to znamená od 9 do 9.30, ve čtvrtek od 11 do 11.30 maximálně, že tedy budeme hlasovat o tom, že nastala taková situace, s tím, že omluvu přednesl předseda klubu sociální demokracie, že pan kolega Němeček je v Senátu. To je jedno hlasování. Pokud to neodhlasujeme, nezbývá mi nic jiného než okamžitě přerušit bod, který projednáváme, tedy registr smluv, a zahájit bod číslo 172, který byl řádně zařazen.

    Protože teď se pohybujeme mimo body, mluví jenom ti, kteří mají přednostní práva. To je můj postup.

    Pokud s tím nesouhlasíte, podejte námitku proti postupu předsedajícího, protože nyní bych dal hlasovat o tom, že nastala situace, ve které musíme rozhodnout, že budeme měnit program schůze mimo ty doby. Souhlasíte s tím, nebo někdo dává námitku proti postupu předsedajícího? Nikdo nic nenamítá.

    Zahájím hlasování pořadové číslo 82, ve kterém se ptám, jestli Poslanecká sněmovna souhlasí s tím, že nastala situace, kdy budeme měnit program mimo určené časy.

    Nejdříve vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Jakmile se ustálí počet přihlášených, zahájím hlasování.

    Zahajuji hlasování pořadové číslo 82. Ptám se, zda Poslanecká sněmovna považuje situaci, že ministr zdravotnictví je v Senátu, za tak závažnou, abychom změnili program schůze. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování pořadové číslo 82, z přítomných 125 pro 70, proti 28. Návrh byl přijat.

    Můžeme tedy hlasovat o tom, že změníme program schůze a nebudeme projednávat pevně zařazený bod 172 a budeme pokračovat v bodě číslo 18, Registr smluv.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 83 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 83, z přítomných 126 pro 68, proti 4. Návrh byl přijat.

    Budeme tedy pokračovat v rozpravě nad registrem smluv. Ptám se, jestli platí faktické poznámky, které mám elektronicky, to znamená pana poslance Svobody. Není tomu tak. Pana poslance Kováčika? Není tomu tak. V tom případě přednostní právo předsedy klubu TOP 09. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Opravdu vás nezdržím dlouho. Jenom si myslím, že by bylo záhodno, aby v zápise Poslanecké sněmovny, který je archivován, pokud si dobře pamatuji, padesát let, bylo zaznamenáno, že vláda opovrhuje Poslaneckou sněmovnou, že její přání ministři ignorují a že poslanci současné vládní koalice si to nechají líbit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě před pokračováním rozpravy pan předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já nemám ve zvyku rekonstruovat z tohoto místa rozhovory, které vedu mimo oficiální místa. Ale dnes jsme se jak s klubem TOP 09 tak ODS dohodli na tomto postupu, tedy že ve 12 hodin přerušíme bod. Jestli to uděláme tím způsobem, že ho otevřeme a přerušíme, nebo tak, jak jsme to právě provedli, to už nebylo to podstatné, ale že ten bod prostě nebudeme projednávat a budeme pokračovat v projednávání zákonu o Registru smluv.

    To, co tady předvádí pan kolega Kalousek, prostě není korektní.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne. Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ČSSD. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, jednak to tak nebylo, ale já z toho nechci dělat bramboračku, abychom říkali, co bylo nebo nebylo. Ale jestli Poslanecká sněmovna si odsouhlasila většinou svých hlasů, že ve 12.00 tady má být pan ministr Němeček, tak tady ve 12.00 měl být pan ministr Němeček, i kdyby to ve 12.05 mělo být přerušeno. Prostě tak jak se chováte, kolegové předsedové poslaneckých klubů z vládní koalice, jak servilně se chováte k vládě, tak sbíráte autoritu Poslanecké sněmovny jako nejvyššího suveréna, který má legitimitu z voleb a tu legitimitu přenáší na vládu. Vy se tváříte, že má pravdu pan Andrej Babiš, který tenhle systém nikdy nepochopil a který si myslí, že tu legitimitu má jenom vláda, on a vám ji občas propůjčí. Vy tímhle způsobem matete veřejnost. Buď vám bude stát vážnost této instituce za to, že na té vážnosti budete trvat, anebo od ní budete ustupovat, a pak prostě tady holt budou vládnout Babišové.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Miroslavu Kalouskovi a my budeme pokračovat v přerušeném bodě číslo 18. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Úsvit Marek Černoch. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové, já bych se chtěl jenom zeptat vaším prostřednictvím pana předsedy poslaneckého klubu ČSSD. Vy jste říkal, že jste se domlouval s klubem ODS a TOP 09 a nepamatuji si, že bychom se domlouvali i my spolu. (Hlas z lavic ANO: To je jedno.) Není to jedno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Černochovi budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Dalším řádně přihlášeným do přerušené obecné rozpravy, pokud se nikdo nehlásí s přednostním právem, je pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo k registru smluv. (V sále je rušno.)

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, hezké poledne. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, já jsem konečně rád, že se dostáváme k registru smluv po té estrádě, která trvá už myslím druhé volební období Poslanecké sněmovny, protože -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane předsedo. Chápu, že nepříjemná debata před chvílí vyvolala značné ohlasy, ale prosím kolegy, aby své debaty přenesli do kuloárů Poslanecké sněmovny a vás nechali diskutovat o registru smluv. Děkuji.

  • Poslanec Jan Klán: Ano, děkuji, vážený pane místopředsedo. Takže jak jsem řekl, už druhé volební období. Teď se konečně dostává na řadu ve druhém čtení, a to po estrádě, která proběhla v prvém čtení a ve výborech, kdy jsme to i ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj dokonce zamítli. Pod tlakem Rekonstrukce státu a dalších se připravil komplexní pozměňovací návrh, který určitým způsobem kopíruje slovenský model, a ten přišel momentálně do Poslanecké sněmovny. Já teď řeknu několik zásadních připomínek, které k tomu jako poslanecký klub KSČM máme, ale samozřejmě i své připomínky a argumenty, které mám připraveny. (Ruch v sále trvá.)

    Já chápu, že registr smluv by měl být asi potřebný a nějakým způsobem snížit míru korupce, ale mně spíš přijde, že když se zavede, tak to bude znamenat větší zátěž pro malé obce nebo i města nebo půjde o problém na úrovni státních firem. Zároveň musím poznamenat jednu důležitou věc, že takto důležitý návrh měl být vládním návrhem, a ne návrhem poslaneckým. Zde si vzpomenu na jednu estrádu, a to služebního zákona, kde také se šlo tímhle postupem, kdy ani nebyla řádně vypracovaná analýza dopadu regulací, což ani tento návrh zákona nemá. Zároveň ten návrh měl projít řádným vnějším i vnitřním připomínkovým řízením. Namísto toho jsme se opět dostali do takové situace, kdy se připravil k poslaneckému návrhu komplexní pozměňovací návrh a pořádaly se různé semináře a seance, jak jsem vždycky říkal, ale ty nikdy nedokážou pořádně nahradit ta připomínková řízení. Nikdy. A místo toho jsme se mnohokrát setkávali tady ve Státních aktech a vždycky jsme tam řešili tyto věci, jednou i na -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Poprosím pana předsedu Kalouska a kroužek kolem něho, aby přenesl své diskuse do kuloárů. Děkuji. Pokračujte prosím.

  • Poslanec Jan Klán: A volali jsme i na Slovensko, jak se to u nich vede a jaké problémy tam mají, takže jsme nějakým způsobem byli trošku v obraze.

    Nicméně se teď ukazuje, že Rekonstrukce státu je podle mého názoru jeden velký lobbista. Opravdu, a to tady říkám zodpovědně, protože i já jsem byl mnohokrát osočován za to, že nechci registr smluv. Ale to není pravda, já se k němu klidně přihlásím, ale musí být řádně a dobře udělán. Proto jsem podal několik pozměňovacích návrhů, o kterých budu mluvit, ale zároveň budu mluvit o tom, co v tom návrhu je špatně.

    Nyní tedy sdělím několik základních výtek, které k registru smluv máme. Pokud se registr smluv bude vztahovat i na malé obce, tak to podle našeho názoru povede jen k nárůstu zatížení jejich vedení, a tedy i k samotnému nárůstu byrokracie. Někteří starostové jsou dokonce i proti zavedení registru smluv. Moje kolegyně Zuzka Bebarová-Rujbrová bude k tomuto problému mluvit, protože má jednu petici, která je proti zavedení registru smluv. Řada starostů registr smluv vnímá jako nadbytečný instrument, protože řadu smluv uveřejňují sami, jak už tady bylo řečeno, dokonce ten registr určitým způsobem existuje na portále Ministerstva vnitra, a navíc, když zadávají veřejnou zakázku, tak ji stejně musejí uveřejnit. Navíc občan dané obce, pokud má zájem nahlížet do hospodaření své obce, tak se může dotazovat příslušného obecního úřadu anebo i zastupitelstva.

    Další velkou neznámou je, zda se zákon bude vztahovat na státní firmy. To už tady také bylo řečeno ústy pana poslance Urbana. Podle posledních informací, co já vím, se vláda dohodla na tom, že státním a polostátním firmám bude udělena výjimka. Pokud by totiž nedošlo k vyjmutí těchto firem z tohoto zákona, znamenalo by to podle našeho názoru prozrazení jejich obchodního tajemství a zveřejněné údaje by mohla zneužít konkurence a to by znamenalo likvidaci těchto firem. Může se potom stát, že registrem smluv vědomě či nevědomě zlikvidujeme státní podniky typu ČEZ, Budvar, Lesy České republiky a další.

    Zásadní problém shledávám v tom, kdo vlastně bude správcem registru smluv, jak tady řekl už pan poslanec Vondráček. Zda to bude Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí anebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Já jsem slyšel, že jste se na koaliční radě, nebo co jste to měli, nedohodli, kdo tím správcem bude. Já samozřejmě se kloním i trošku částečně k tomu, aby to bylo Ministerstvo vnitra, protože má určitou zkušenost se správou základních registrů a registrů jako celku, nicméně musím poznamenat, že pokud by k tomuto došlo, tak by to bylo už takové superministerstvo, protože pan ministr vnitra má už pod sebou služební zákon, kdy by měl registr smluv a ještě mnoho dalších věcí, které spadají do jeho agendy. Takže já bych to klidně nechal Ministerstvu pro místní rozvoj, protože to byl koneckonců jejich nápad. To byl jejich nápad zavést registr smluv. To začalo u bývalé poslankyně, dnes eurokomisařky Jourové, tak klidně ať to má Ministerstvo pro místní rozvoj. Rozhodně se stavím proti tomu, aby správcem registru smluv bylo Ministerstvo financí. Jak říkám, buď Ministerstvo vnitra, anebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud nebude vyřešen tento zásadní spor, tak mi přijde schvalování zákona jako irelevantní. Je tam podán pozměňovací návrh, kdy se tam jasně navrhuje, že jednou to bude vnitro, pak že to bude Ministerstvo pro místní rozvoj, takže tady rozhodneme hlasováním a uvidíme, kdo to vlastně bude.

    Na tomto místě musím říci, že náklady na provoz tohoto registru budou podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo vnitra, poměrně obrovské. Budou se pohybovat od řádu několik desítek milionů, až je tam ta hraniční částka 1,5 mld., což mi přijde přímo obludné. Rekonstrukce státu nebo někdo z Rekonstrukce státu mi psal, že tu částku považuje za říši snů. Tam jsem na to jaksi odpověděl, komu mám tedy věřit, jestli analýzám, které si nechává vypracovat Rekonstrukce státu, anebo analýze, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo vnitra. Já tedy více věřím Ministerstvu vnitra, protože má za sebou celý aparát, takže tu analýzu dokáže vypracovat mnohem lépe než kdokoli, kdo si ji zadá někde externě. A musíme si taky položit otázku, zda ta částka, která tam bude, těch třeba 1,5 mld., zda to povede skutečně ke snížení korupce.

    A teď se vás, dámy a pánové, zeptám, kdo z občanů bude do registru nahlížet. Protože jsem se ptal mnohých lidí a říkal: Budete se dívat do registru smluv, bude vás to zajímat, co je tam napsáno, co je tam za smlouvy? Kdo v tom bude listovat, kolik to bude lidí? Ze začátku to bude někoho sem tam zajímat, ale ke konci už to nikoho zajímat nebude. Ty lidi bude zajímat, zda funguje státní správa pořádně a efektivně. A to registr smluv určitě nezachrání jako jediný. Samozřejmě, je to jedna z možností, ale ptám se, kolik lidí, koho to bude zajímat. Já si nakonec myslím, že to bude zajímat pouze nějaké ty podvodníky na konci, kteří budou do toho registru smluv nahlížet. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Jeho vystoupení zjevně vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Vondráčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já jsem to zmáčkl na začátku projevu. Mě už to do značné míry přešlo, než to dořekl kolega celé. Navíc budu stručný.

    Myslím si, že tady se asi neshodneme. Že tady asi nějaká věcná konstruktivní debata, to tady asi nevyřešíme. Chtěl jsem jenom říct, že mě mrzí, že pan kolega Klán trošku neaktualizoval svůj projev poté, co si tady vyslechl předkladatele, zpravodaje ÚPV a mě, protože pak by musel škrtnout asi třetinu toho, co říkal. Protože jak už jsme řekli, ano, bude to vnitro. Prostě jsme se dohodli, bude to vnitro. Ministerstvo financí ani není v pozměňovacích návrzích. Já nevím, jak bychom to teď ještě dělali.

    Ano, obchodní tajemství bude chráněno. Je tam ta možnost ochrany obchodního tajemství. Jsem rád, že kolegovi leží na srdci osud státních podniků, mně také. Pokusili jsme se to napsat tak, abychom skutečně s vaničkou nevylili i dítě.

    Není mi jasné, jak si kolega představuje, nebo že už slyšel, že vláda vyjme státní firmy. A jak by to dělala, když přijmeme zákon? Ten zákon bude platit přece i pro vládu. Tam není možnost nějakým vládním nařízením to vyjmout. Takže tomu jsem nerozuměl.

    Pak jsem nerozuměl ani tomu, že si myslí, že se do toho nikdo nebude dívat. Já mám s lidmi naprosto opačnou zkušenost a lidskou psychologii znám poměrně myslím dobře. Lidi to zajímat bude a ta samokontrola a samostatné působení registru, tu vám můžu zaručit. Prostě lidi to bude zajímat a každý si třikrát rozmyslí, než zveřejní něco, co po něm potom někdo bude číst. Jsou prostě lidé, kteří chodí po městských serverech a dívají se, co je kde uzavřeno.

    A co se týče zveřejňování smluv na internetu, těch živých, prosím vás, Ministerstvo financí už to prostě udělalo. Prostě to zveřejnili. A žádné nějaké větší problémy jsme nezaznamenali. (Upozornění na čas.) Tak to je asi k tomu všechno.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuju pane poslanče. Jestli vás potěším, ani já jako předsedající jsem některým věcem nerozuměl. Ale pan poslanec Klán se hlásí s faktickou poznámkou a jistě nám to teď vysvětlí. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Klán: To jste mě, pane místopředsedo, potěšil, že jste tomu taky nerozuměl. Pokud jde o tu jednu třetinu věcí, co jsem tady říkal. Já jsem mluvil i k původnímu návrhu. Zároveň. To abychom si jenom rozuměli. K původnímu i k současnému. Tyhle dvě věci. To jenom na upřesnění.

    Dále, kolik lidí se na ten registr bude dívat? Já mám zase opačné zprávy od lidí, že prostě je to nebude nějakým způsobem zajímat, co tam bude za smlouvy. Je bude zajímat, jestli státní správa bude fungovat efektivně. Efektivně a pořádně. Ale nemyslím si zrovna, že uveřejňování smluv v tom registru povede ke snížení korupce. Víme, že korupce je všude možně. Služební zákon měl odpolitizovat státní správu a zamezit korupci, protože největší korupce byla na ústředních orgánech státní správy. A myslím si, což je můj názor, že na úrovni obcí se tolik peněz přece jenom neztrácí. A registr smluv, co já mám názory od starostů, bude pro ně zátěž. Protože pokud budeme zase klikat a Manfred... jeden spisovatel nebo odborník, napsal knihu Digitální demence. My budeme zase klikat všude a uveřejňovat a klikat, až si vyklikáme mozek z hlavy? To tam je taková otázka. Proč budeme pořád zatěžovat nějaké obce zveřejňováním a pořád dokolečka? Nebo i někoho jiného.

    Ale říkám, je to váš návrh, je to návrh poslanecký, my tam připodepsáni nejsme. Takže nejsme ani vázáni žádnými dohodami.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Pořád nic. Pan poslanec Chvojka se hlásí s přednostním právem, nebo s faktickou poznámkou? (Je mu to jedno.) No to je důležité, jestli s přednostním právem nebo... (Poslanec Chvojka chce tedy s přednostním právem.) Tak s přednostním právem počkáte, až s faktickou poznámkou vystoupí přihlášený... (Pobavení v sále.) Tak s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Já jsem si to rozmyslel, tak nebude přednostní právo, ale faktická. Chtěl bych reagovat na pana poslance Klána, kterého mám rád, je to mladý aktivní kluk. A on v zásadě některé věci, které tady říká, říká dobře, ale asi o rok a půl později, než by měl. Protože my jsme tu genezi tady s kolegou Vondráčkem už říkali. Ten zákon prošel v prvním čtení tuším někdy v zimě 2013 nebo na začátku roku 2014. O spoustě těch věcí, které tady kolega Klán zmiňoval, se debatovalo na různých jednáních. Jenom ve Sněmovně jsem byl asi na třech nebo čtyřech seminářích, které byly otevřeny pro širokou veřejnost i samozřejmě pro poslance. Tam jsem kolegu Klána moc neviděl.

    A mě jakoby překvapuje a udivuje, že všecky podstatné věci dneska, které se řešily už před rokem a půl, a spousta z nich se vyčistila, takže ta forma nebo obsah, který tady říká, není úplně aktualizovaný. Prostě že to řeší dneska. Já si myslím, že pláče relativně dobře, ale asi rok a půl po pohřbu.

    Takže kolego Kláne prostřednictvím pana předsedajícího, je to už prostě trošku pasé. Ty věci se v zásadě, ty nejhorší, se vyřešily, některé jsou prostě takové, které vyřešit nejdou, protože by se ztratilo gros toho zákona, jako např. ta absolutní neplatnost, kterou já považuji za určitý návrat zpět před nový občanský zákoník, ale ta politická dohoda je jasná. Vyčistily se ty největší problémové věci a já myslím, že kritizovat něco, co se řešilo před rokem a půl, už nemá cenu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Dalším řádně přihlášeným je paní poslankyně Zuzka Bebarová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Dobrý den, už jsem nevěřila, že na mě dojde. Já se vejdu, kolegové a kolegyně, do dvou minut.

    Tak jako při podobných příležitostech, kdy petice, kterou Sněmovna obdrží, souvisí s některým z projednávaných bodů, vás i nyní chci informovat o petici, kterou podali starostové a zastupitelé v počtu 978, předpokládám, že i z vašich politických stran, ve které sdělují:

    "Žádáme, aby nebyl přijat právní předpis zavádějící povinnost obcí registrovat všechny smlouvy v tzv. registru smluv. Obáváme se, že zavedení této povinnosti bude především pro představitele malých obcí natolik náročné, že může v krajním případě ohrozit i samotné fungování místní samosprávy. Je smutným faktem posledních let, že všem obcím neustále přibývají povinnosti a neustále se zvyšuje administrativní zátěž. Myslíme si, že úroveň této zátěže již dávno přesáhla únosnou míru. Považujeme stávající zákonné možnosti k získání informací o smlouvách minimálně u obcí za dostatečné. Nemyslíme si, že stávající nepříznivý stav naší společnosti vyřeší neustálé přijímání nových povinností.

    Se zavedením povinnosti zveřejňovat každou smlouvu se pojí další problémy a rizika. Jako naprosto nepřijatelná se nám jeví povinnost zveřejnění textu smlouvy jako podmínky platnosti tohoto právního úkonu. Obáváme se problémů, které mohou vyvstat v případě, kdy bude text smlouvy zveřejněn špatně, či vůbec. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Bebarové. Nyní faktickou poznámku pan poslanec Radek Vondráček, po něm pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radek Vondráček: Já jsem dal přednost kolegu Chvojkovi a vy jste mě pak vymazal úplně, tak jak jsem se hlásil předtím.

    Já bych ještě reagoval na kolegu Klána. Napřed se ho zastanu, na těch seminářích byl, já jsem ho tam viděl. Takže byl tam. Druhá věc už je samozřejmě ten čas. Byl bych proti sobě jako místostarosta Kroměříže, města, vzali jsme tu část zákona, tak jak je, celý ten text o těch smlouvách a usnesením městské rady jsme uložili, že bude povinnost zveřejňovat tyto údaje. Naše oddělení IT na náš dotaz řeklo, že navýšení nákladů nula, že jsou na to připraveni, protože už to stejně dělají.

    To je konkrétní příklad z praxe, co vám na to můžu říct. A že se tam ti lidé dívají, to je prostě fakt. Normálně se tam člověk asi nepodívá, ale jsou prostě typy, co se tam budou dívat pravidelně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Vondráčkovi za příklad dobré praxe. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek, po něm pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Já si dovolím zareagovat na paní Bebarovou. Tedy ani ne přímo na ni, ale na petici, kterou přečetla. Já jsem se samozřejmě zajímal o to, zda to skutečně starosty malých obcí zatíží, protože jsem absolutně proti byrokratizaci. Navštívil jsem mimo jiné krásnou obec v Libereckém kraji nedaleko Jablonce s poetickým názvem Rádlo, ta má asi 900 obyvatel, tedy je to malá obec. Ptal jsem se pana starosty a místostarosty, kolik takových smluv nad 50 tisíc mají měsíčně. On říkal, že maximálně čtyři. Maximálně čtyři! Přitom všichni víme, že pro starostu, který je IT šikovnější, trvá zveřejnění přibližně 10 minut. Pro toho, kdo je IT nešikovnější, jako já, maximálně půl hodiny. Čili podle mě skutečně nelze mluvit o nějaké přílišné byrokratizaci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Komárkovi i za přiznání. Dalším řádně přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Já poděkuji vaším prostřednictvím panu poslanci Vondráčkovi, že se mě zastal. Já jsem skutečně na těch seminářích byl, já jsem to už chtěl říci předtím - pan zpravodaj mi tady říká, že jsem nic neříkal, to jsem neříkal, ale poslouchal jsem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan zpravodaj nebude pokřikovat prosím. Děkuji.

  • Poslanec Jan Klán: Abych to mohl říci poté tady. Ještě jedno upřesnění. Já jsem tady mluvil k původnímu návrhu, který jsme měli na výboru. Já jsem mluvil zároveň ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Musíme si uvědomit, že pokud není schválen komplexní pozměňovací návrh za základ, tady, plénem Poslanecké sněmovny, tak se vyjadřuji k oboum dvoum. To si jenom ujasněme. Je to k oboum dvoum. Takže pokud nebude tady na plénu Sněmovny vzat za základ komplexní pozměňovací návrh, tak aby se to celé změnilo, tak se můžu vyjadřovat k oboum dvoum. (Poznámka z pléna: K oběma dvěma.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím oběma dvěma, abychom mluvili správně česky. (Pobavení v sále.) Děkuji.

    S další faktickou poznámkou pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já si právě myslím, že se jedná o byrokratizaci. A to z toho důvodu, že tady existuje uplatňovaný princip subsidiarity. Mně ještě dneska nikdo doposud nevysvětlil, proč například těm obcím a samosprávám není povinnost zveřejnění uložena na jejich úředních deskách. Já bych to považoval v rámci sledovaného cíle právě za správné, přiměřené opatření v rámci existujícího a deklarovaného principu subsidiarity, který sdílíme napříč Evropskou unií. Takže pokud nutíme ty obce a pokud nutíme obecně samosprávy k tomu, aby toto zveřejňování činily v nějakém ústředním registru, tak já to považuji za nesprávné, pokud tady existuje úřední deska, která je mimoto nejblíže těm občanům v daném místě, kde žijí, a kterou mimo jiné sledují i z různých jiných důvodů, ať už to jsou dražební vyhlášky a spousta jiných věcí, kde budou kdy kontejnery a podobně.

    Takže já bych poprosil předkladatele, aby mi vysvětlil, proč tady má docházet k takovéto centralizaci ve vztahu právě k existujícím samosprávám a proč není právě uplatňován princip subsidiarity při té existující možnosti provádět takovéto zveřejňování prostřednictvím úředních desek, které vedou jednotlivé subjekty samosprávy.

    Já jsem se ještě přihlásil do obecné diskuse, rozpravy, takže samozřejmě mám ještě další komentáře k tomu návrhu a podrobně se vyjádřím k obecné rozpravě. Pro tuto chvíli bych požádal o zodpovězení tohoto dotazu předkladatele. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Stupčukovi. Nyní prosím pan předkladatel.

  • Poslanec Jan Farský: Ta odpověď je jednoduchá. Práce by těm, kteří ty informace zveřejňují, neubylo, ale efekt toho zveřejnění by se výrazně snížil. Pokud by se data měla vyhledávat na 6 250 serverech, tak je to samozřejmě daleko složitější, než je vyhledávat na jednom serveru. Odpověď je tedy jednoduchá - práce by neubylo, ale byla by zbytečná.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Štěpán Stupčuk. Po něm pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Z mého pohledu - já to považuji za absurdní argumentaci. Protože přece mi nechcete tvrdit, že ten centrální registr je k tomu občanovi blíže než úřední deska v té dané obci. Přece podstata je v tom, že občana v dané obci nebo v kraji budou zajímat smlouvy, které uzavírá kraj, alespoň v naprosté většině případů tomu tak bude. Právě proto si myslím, že ta úřední deska je logicky blíž, a nevidím důvod pro to, abychom to centralizovali. Já ten argument prostě nemůžu akceptovat, pokud nejste schopen ho tady nějakým věrohodným způsobem verifikovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Já souhlasím s předřečníkem, ale navíc se chci zeptat pana předkladatele na ty věci, na co jsem se tady ptal. V kolika zemích je ten registr smluv a je funkční. Pokud tady odpovídáte kolegovi předřečníkovi, tak proč jste neodpověděl mně. Můžu pochopit to, že se bude odpovídat až v závěrečných slovech nebo na konci. Ale to pak může být zase třeba i za půl roku tímto tempem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Adamec. Zjevně je rozradostněný, že se na něj dostalo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ano, chce se mi říct hurá, jsem tady, už jsem se bál, že mě kolegové odfaktizují. Ale tak to je.

    Já samozřejmě bych tady nechtěl mluvit o tom, co jsem říkal už někdy před rokem. Myslím si, že můj postoj, ačkoliv mám kolegu bývalého starostu Semil osobně velmi rád, tak ten můj postoj je diametrálně odlišný. Já návrh tohoto zákona považuji, že patří do skupiny těch zákonů, které by Sněmovna neměla schvalovat, protože jsou nadbytečné. Ale je to můj názor, nechci tady vyvolat nějakou diskusi.

    Musím ale tady reagovat na něco, co tu padlo. Když pan místopředseda Filip řekne, že tento návrh zákona irituje tuto Sněmovnu, pak tady řekne kolega Klán, že to je estráda, tak pak mě překvapuje, že se tady doslýchám, že jacísi lobbisté se zúčastní koaličních jednání ohledně návrhu tohoto zákona. (S důrazem:) My tady jednáme veřejně s lobbisty? Zcela legálně si je zveme na jednání! Kdo to je - Rekonstrukce státu? Já to opravdu nevím. Já to fakt nevím, kdo to je. Ale vím, co jsou zač! Protože nevím, jak vám, ale mně před volbami přišel do schránky letáček, ať podepíšu jakýsi materiál, jinak že mi to u mých voličů pěkně osolí. Což také udělali, protože já zásadně vyděračům nikdy neustupuji a neměla by jim ustupovat ani současná koalice! Já si myslím, že prostě vyděračům se neustupuje a s vyděrači se nejedná! A pokud toto nevíte, tak pak to vypadá, jak to vypadá.

    Já si myslím, že to je zbytečný zákon. A já možná budu mluvit trošku o něčem jiném. Jistě si všichni vzpomínáte, když jsme tady schvalovali před lety zákon pro politiky, že musí dávat majetková přiznání. Je to v pořádku. Myslím si, že veřejnost má právo vědět. Ale jaké byly důsledky! Když se podíváte do těch náhledů na ten také registr, tak zjistíte, že většinou řadoví občané se tam nedívají. A kdo se tam dívá určitě, to jsou novináři. Já nevím jak vy se těšíte na červenec, až bude tzv. novinářská okurková sezóna - já se zase dovím, jaký jsem zločinec, kde všude pracuji, za co všechno dostávám peníze a co jsem si koupil nebo nekoupil. Ale víte, co je kouzelná pointa těchto záležitostí? Že si nevzpomínám na příklad, že by byl jakýsi politik, kdokoliv, někdy odsouzen za to, co našla policie v tomto registru, natož aby byl jen obviněn. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi za jeho příspěvek. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se panu kolegovi Adamcovi pokusím nějak pomoci s odpovědí na jeho otázku, kterou tu předložil, co to vlastně je ta Rekonstrukce státu. Já vím, že hlavním garantem Rekonstrukce státu je sdružení Frank Bold. Sdružení Frank Bold je mimikry, které na sebe přijímá dřívější právnická kancelář Ekologický právní servis, což je poměrně nechvalně známé právnické sdružení, které realizovalo a realizuje docela dobrý byznys na základě různých ekologických problémů, které nejprve samo vytváří, a pak je nebohým postiženým pomáhá řešit. Takže Rekonstrukce státu, to je vlastně Frank Bold. A já lituji všechny z vás, kteří jste podepsali výzvu Rekonstrukce státu, protože to jste tedy dělat neměli a ještě se vám to škaredě v budoucnosti nevyplatí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si na rozdíl od některých předřečníků stejně jako pan předkladatel myslím, že tento zákon je potřebný. Chtěl bych ho trošičku upravit, a sice předložil jsem pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pod číslem 2352, který jsem vložil do systému. Teď vás jen v krátkosti seznámím, o čem jsou vlastně mé pozměňovací návrhy.

    Podle mého názoru by registr měl obsahovat smlouvy co nejširšího spektra osob, institucí a organizací. Proto je třeba povinnost zveřejňovat smlouvy vztáhnout na co nejširší množství subjektů. Účelem zákona má být zajištění transparentnosti výdajů veřejných prostředků, tzn. že by registr smluv neměl být koncipován jen extenzivně pouze ve vztahu k povinným subjektům, ale také k obsahové složce. Snahou je tedy zavázat povinné subjekty k uveřejňování co největšího počtu uzavíraných smluv, jestliže je jejich uveřejnění v souladu s dalšími právními předpisy a není to zjevně neúčelné, např. s ohledem na nízkou výši smluvního plnění.

    Pozměňovací návrh je rovněž navržen tak, aby bylo možno v rámci povinného subjektu dohledat konkrétní odpovědnou osobu, která je pověřena reálným výkonem uveřejnění smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv. Tato jasná specifikace odpovědného pracovníka nebo orgánu má vést ke snazšímu určení odpovědné osoby v případě postihu uvnitř povinného subjektu. To je dáno pro případ porušení povinnosti povinného subjektu podle tohoto zákona.

    Registr smluv by měl být veden jako komplexní systém, který bude i strukturálně transparentní, a jednotlivé smlouvy nebo jejich dodatky a přílohy by měly vždy tvořit jeden neodlučitelný celek, aby bylo možné vždy dohledat celé souvislosti k danému smluvnímu dokumentu. Proto je potřeba zakomponovat do zákona neodlučitelnost některých částí smluv i v rámci elektronického registru. Mělo by tak být zamezeno i případnému vzniku dezinformací o dané smlouvě. V souvislosti s tím se zpřesňuje v jednotlivých částech okruh osob, na něž se výjimka vztahuje. Dále vkládám ustanovení, jehož cílem by mělo být vztažení výjimky pouze na smlouvy, u nichž je celková výše plnění ohraničena limitní částkou. Zároveň by neměla platit výjimka pro bezúplatné převody zejména nemovitých věcí, které mohou mít i přes formální bezplatnost vysokou reálnou hodnotu.

    Současně v § 3 odst. 2 písm. i) se zrušuje. Odůvodnění by bylo takové: Zde by mělo být dosaženo transparentnosti při objednávání uměleckých děl pro povinné subjekty. Tato problematika financování uměleckých děl z veřejných prostředků je obecně v zájmu veřejnosti, a proto by mělo být i v této oblasti dosahováno co možná nejvyšší transparentnosti.

    Potom věc, která se týká § 5 odst. 4. Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo m) se nahrazují slovy "osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. k) nebo písm. m)". Odůvodnění: Není účelné, aby zejména zdravotní pojišťovny, které hospodaří s velkým množstvím veřejných prostředků, měly výjimku, jelikož zpravidla nevyvíjejí podnikatelskou činnost, a proto je těžko zdůvodnitelná výjimka plynoucí z obchodního tajemství. Podobně to platí i u výzkumných institucí a u vysokých škol.

    Potom je tu ještě jeden pozměňovací návrh, který se týká opravy registru. Pro zpřehlednění registru by mělo být jasně vymezeno, že jak opravy, tak původní znění by měly být v registru neodlučitelně svázány do jednoho celku.

    Potom ještě s ohledem na to, že se uvažuje o zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení v zákoně o veřejném zdraví, tak mám ještě jeden pozměňovací návrh, který bych si potom také dovolil načíst v podrobné rozpravě. Pokud byla v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. To platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

    Čili toto jen k vysvětlení pozměňovacích návrhů, které předkládám ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu k návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radek Vondráček: Už nemám pocit, že bych zdržoval, protože už to asi nezvládneme všechno. Já jen v reakci na předřečníka. Byla to snaha u zdravotních pojišťoven opravdu nevylít s vaničkou i dítě, protože v nějakých marginálních rozsazích pojišťovny hospodaří i s neveřejnými prostředky a jsou tam nějaké smlouvy, kde by se dalo uvažovat o obchodním tajemství, ačkoliv obecně se jich dovolat nemohou podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ale vyjasnili jsme si to s kolegou Hovorkou, že to je věc řešitelná, že tady to riziko nehrozí, a hnutí ANO zřejmě podpoří tento pozměňovací návrh, tudíž aby i zdravotní pojišťovny zveřejnily veškeré své smlouvy. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi za jeho faktickou poznámku. Ještě přečtu, než přeruším jednání na obědovou pauzu, omluvy. Dnes se paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová omlouvá od 18 hodin do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Radka Maxová se omlouvá od 18 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Marian Jurečka se omlouvá po 18. hodině z pracovních důvodů, pan poslanec Josef Vozdecký se omlouvá od 14.30 do 17 z pracovních důvodů, pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán se omlouvá z dnešního jednání dopoledne a na mimořádnou schůzi z pracovních důvodů, na celý dnešní den a od 12.30 se omlouvá také pan poslanec Jiří Koskuba.

    Je 12.59 hodin, blíží se 13. hodina, takže pokud souhlasíte s mým postupem, přeruším jednání Sněmovny - je 13. hodina - do 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat ústními interpelacemi na premiéra. Přeji vám dobrou chuť k obědu. Přerušuji tento bod i jednání Sněmovny do 14.30.

    (Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji vám pěkné odpoledne. Zavolám ještě poslankyně a poslance z předsálí (gong). Dalším bodem našeho pořadu jsou

    které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Než budeme pokračovat, tak ještě přečtu omluvy před začátkem dnešního jednání: dnes od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Schwarz a dále dnes od 17 hodin z osobních rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Lubomír Toufar.

    Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

    Nyní tedy dám slovo panu poslanci Simeonu Karamazovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslanec Marek Ženíšek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane premiére, jistě víte, že zákon o veřejných zakázkách nepřináší jenom dobro, ale řadu úskalí, jež mnohdy absurdně zatěžují zadavatele. Nechci se věnovat celé problematice, ale jen tomu, s čím se denně setkávám. Dlouhá léta působím na univerzitní půdě, zmíním tedy jeden problém, se kterým se univerzity potýkají. Tímto problémem je skutečnost, že pro účely zákona o veřejných zakázkách se za veřejného zadavatele považuje vysoká škola jako celek, a nikoli její jednotlivé fakulty. To s sebou přináší několik nepříjemných konsekvencí. Samozřejmě, že to platí obecněji pro instituce, které se podobně jako univerzity dělí na samostatné celky.

    Prvním problémem je sčítání hodnoty předmětu veřejné zakázky. Chce-li vysoká škola pořídit například počítače, musí sečíst hodnoty všech poptávaných počítačů z jednotlivých fakult za rok. Výsledná hodnota může překročit zákonný limit, a zboží je tak nutno soutěžit administrativně mnohem náročnějším způsobem. Druhým úskalím je výsledek soutěže. Fakulty musí sladit pro účely veřejné zakázky své zadávací dokumentace. Na první pohled logický postup. Ovšem jen do doby, než si uvědomíme, jak mohou být fakulty téže vysoké školy rozmanité. Počítače pro například fakultu elektrotechnickou budou velmi odlišné od těch pro fakultu filozofickou. Výsledkem takového postupu bývá rámcová smlouva, výhodná samozřejmě hlavně pro dodavatele, která všechny nutí nakoupit zboží jiné, než chceme - v tom lepším případě, v horším vůbec žádné, zboží, které nakonec nevyhovuje nikomu a navíc je předražené. To je zcela absurdní situace.

    Rád bych připomněl diskusi na plénu v prosinci minulého roku. Všichni jsme se shodli na tom, že stávající úprava je pro fakulty univerzit a obdobné subjekty podobných institucí nevyhovující. Tento názor podpořila i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ovšem s dovětkem, že změna zákona je nadbytečná, neboť v této věci vydalo Ministerstvo jasné stanovisko, které můžeme nalézt na webu. Ač jsem za podporu paní ministryně rád, musím připomenout, že závazný výklad zákonů mohou v České republice činit pouze soudy. A jakákoliv stanoviska ministerstev či jiných úřadů žádnou právní závaznost nemají. Nemůžeme se tedy divit rektorům univerzit, že se nevystavují přílišnému riziku, a to i v trestněprávní rovině.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se obávám, pane poslanče, že už jste vyčerpal čas určený na interpelaci, a požádám vás, abyste položil otázku.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Z těchto důvodů bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, zda zastáváte podobný názor jako já a mnozí z nás, že fakulty vysokých škol mají být veřejným zadavatelem, a podpořil byste v tomto smyslu změnu zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Máte slovo, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci.

    K tomu problému, který zmínil pan poslanec Karamazov. Já vím, že on toto téma tady nezmiňuje poprvé na plénu Poslanecké sněmovny, to téma z jeho strany již bylo opakovaně otevřeno. My jsme tady v loňském roce projednávali technickou novelu zákona o zadávání zakázek. V době, kdy jsme ji projednávali - já jsem rád, že jsme ji schválili, protože se v řadě případů ukazuje, že to byl krok správným směrem - tak současně vláda slíbila, že připraví nový zákon o veřejných zakázkách. Ty práce v tuto chvíli intenzivně probíhají. Není to samozřejmě vůbec jednoduché, já se pak k tomu ještě vrátím. Ale předpokládám, že by to mělo přinést i pozitivní posun v té problematice, která zde panem poslancem byla zmíněna. Čili pokud jde o ten nový zákon o veřejných zakázkách, věcný záměr vláda schválila 16. března letošního roku, návrh by měl být předložen na vládu do konce tohoto měsíce. Účinnost se zatím předpokládá, že by byla v dubnu roku 2016. V tuto chvíli je zákon v meziresortním připomínkovém řízení a to, že je to ostře sledovaný zákon, o tom vypovídá i fakt, že bylo uplatněno více než tři a půl tisíce připomínek všemi připomínkovými místy. Tak přirozeně je to určitá daň za to, že legislativní proces už je dneska v České republice transparentní, že dává možnost velkému rozsahu subjektů, aby se k návrhům zákonů v okamžiku, kdy je připravuje vláda, vyjádřily. Takže tři a půl tisíce připomínek, které se v tuto chvíli vypořádávají a budou vypořádávat z pohledu Ministerstva pro místní rozvoj.

    Pokud jde o to téma, které zde zmínil pan poslanec, které by mělo být nově uchopeno, počítá se s tím, že bude zakotveno pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty v případě zadávání zakázek jednotlivými provozními jednotkami. Čili tady chci ocitovat to nově navržené znění, které by mělo být v § 16 Provozní jednotky, kde by se mělo tedy uvádět "zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za všechny své provozní jednotky". Současně ale "jde-li však o provozní jednotku, která vykazuje funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejích kategorií, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit na úrovni této jednotky". V případě České republiky se má za to, že organizační složky státu mají funkční samostatnost. Čili to je návrh, který je obsažen v tom zákonu, který v tuto chvíli prochází legislativním procesem a měl by být projednáván na vládě.

    Musím také zmínit, že expertní komise Ministerstva pro místní rozvoj v té dané věci potvrdila možnost realizovat zadávání veřejných zakázek jednotlivými samostatně hospodařícími jednotkami už dle stávající právní úpravy. Čili tady bych si dovolil ocitovat z toho stanoviska: Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky. Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity, nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev nebo samosprávných úřadů. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane premiére, ale čas určený na odpověď vypršel.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Já děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli pan poslanec dá doplňující otázku, tak získáte další čas.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já děkuji, pane místopředsedo, že jste mě zastavil, protože já jsem se na tabuli podíval až v okamžiku, kdy už časomíra zmizela, tak jsem byl v očekávání, že jste ji třeba zapomněl zapnout a že mohu hovořit dále, ale respektuji samozřejmě to, že čas vypršel.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan poslanec vypadá, že položí doplňující otázku, takže budete ještě moci pokračovat.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Podle rozsáhlých citací je evidentní, že se pan premiér na otázku připravil, že to bere vážně, takže za to mu velmi děkuji. Rád bych se tedy jenom zeptal - ono to bylo poměrně složité, cítím z toho, že zřejmě moje připomínka by nějakým způsobem mohla být vzata v potaz, ale přesto se ještě jednou zeptám, jestli vy jako premiér České republiky si myslíte, že by fakulty měly být veřejným zadavatelem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana premiéra o doplnění odpovědi.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Čili dvě poznámky k vaší otázce. Za prvé, cílem vlády je, abychom to v novém zákoně jasně definovali, to znamená, aby nebyl problém z hlediska výkladu zákona o zadávání zakázek. To je tato věc. Proto jsem citoval ten návrh znění § 16, který se týká provozních jednotek, a pod ten by spadaly i fakulty. To je první věc.

    A druhá věc. Už dnes je tady výklad expertní komise Ministerstva pro místní rozvoj, že to je možné, ale je to možné v situaci, kdy je to dlouhodobě definovaný systém interními směrnicemi příslušné vysoké školy, to znamená, že je to systém, který prostě není ad hoc upraven jenom pro účely nějaké jedné veřejné zakázky. To znamená, musí to být systém, který dlouhodobě funguje decentralizovaně, chovají se všechny subjekty jako samostatně hospodařící jednotky, mají vnitřní směrnice, rozhodují samy o výběrových řízeních, a je to tedy jakýsi systém, na který jsou dlouhodobě zvyklé. Čili tady to je ta výhrada z hlediska výkladu expertní skupiny, protože asi v případě, že by došlo k tomu, že vysoká škola se chová nějakým způsobem podle stávajícího systému a rozhodne se, že ten systém změní právě pro účely nějaké konkrétní veřejné zakázky, tak to by asi byl postup, který by neobstál. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Nyní požádám pana poslance Marka Ženíška, který byl vylosován na druhém místě. Připraví se pan poslanec Ladislav Šincl. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, jsem si vědom toho, že moje interpelace přímo souvisí s tématem mimořádné schůze, která je plánována na dnešní 18. hodinu, nicméně protože z vašeho ranního vyjádření nebylo úplně zřejmé, zdali dojde ke schválení programu této mimořádné schůze a budou mít možnost diskutovat i ti, co nemají přednostní právo, dovoluji si soustředit svoji interpelaci alespoň na dva dotazy, které považuji za důležité, a rád bych slyšel váš názor, resp. odpověď na ně.

    V Evropské komisi údajně vzniká plán, který počítá ve spolupráci se zeměmi severní Afriky se zřízením záchytných takzvaných bezpečnostních zón na území severní Afriky, které by byly financovány z rozpočtu Evropské unie a kam by se mohli navracet neúspěšní žadatelé o azyl. Připomínám, že v loňském roce například to bylo více než 50 % z těch uprchlíků.

    Osobně se přiznám, že tento nápad vnímám jako jedno z řešení ve střednědobé perspektivě, a proto se ptám, jaký je postoj vlády České republiky k této věci, zdali nedisponujete více informacemi a zdali jste ochoten případně toto řešení jako jedno z mnoha podporovat a prosazovat je na půdě Evropské unie.

    Druhý dotaz se taktéž týká opatření, které svým charakterem zapadá do množiny plánů ve střednědobém horizontu, a to je úvaha o potápění nosiče toho organizovaného zločinu, a tím jsou lodě samotných převaděčů. Nicméně tato úvaha podle všech informací naráží na nutnost souhlasu Rady bezpečnosti pro takovéto opatření. Proto by mě zajímalo, v jaké fázi je tato úvaha, zdali máte tyto informace, zdali by případně naši zástupci v OSN nebo v Evropské komisi nemohli zjistit více a jaký je postoj vlády České republiky resp. váš jakožto premiéra. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám vás, pane premiére, o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, vážení poslanci, vážené poslankyně, zkontroloval jsem časomíru. Právě byla spuštěna, děkuji.

    Ten problém je natolik komplexní, že když z toho vytrhneme jednotlivé opatření, tak to znamená, že se mu snažíme přikládat nějakou větší míru nebo pozornost a může to budit dojem, že bude samospasitelné. Prostě nic z toho není samospasitelné, ani vytváření záchytných táborů, ani potápění lodí převaděčů. Potřebujeme komplex opatření. To znamená, že Evropská unie musí postupovat tak, aby se soustředila na celý ten problém jako celek, to, co se stalo z hlediska migrace.

    Za prvé je důležité, aby Evropská unie se realisticky podívala na bezpečnostní situaci zemí, ze kterých přichází velká část těchto migrantů, identifikovala důvody, proč z těchto zemí odcházejí, a přizpůsobila tomu svoji zahraniční politiku, přizpůsobila tomu svoji politiku hospodářské podpory těchto regionů a svoje diplomatické aktivity. To znamená, Evropa by se měla zaměřit na stabilizaci zemí, odkud přichází největší část migrantů. Nebude to jednoduché, protože největší část migrantů přichází ze zemí, jako je Afghánistán - tam už řadu let působíme a stálo nás to x miliard korun, naše solidarita se spojenci a naše nasazení v Afghánistánu, odkud přichází významný proud migrace v současné době, Sýrie, která je dnes rozbitá občanskou válkou, z Iráku, kde dneska zuří sektářská válka s Islámským státem. Takže to je jedna rovina. Pak je to samozřejmě Libye a africké státy, kde opět je problém s radikálními islamisty a s rozkladem Libye jako takové.

    Česká vláda podporuje myšlenku vytvoření záchytných stanovišť na území severní Afriky ve spolupráci se zeměmi, které se tam nacházejí. Rozhodně v případě, že by Evropská unie pokročila, pokud jde o vyjednávání této věci, je česká vláda připravena podpořit tyto tábory a jsme připraveni poskytnout i finanční prostředky na zlepšování životních podmínek v těchto táborech. My dnes poskytujeme převážně peníze na podporu uprchlických táborů pro uprchlíky ze Sýrie, to znamená podporujeme zejména uprchlické tábory v Jordánsku, ale jsme připraveni podpořit i záchytné tábory, které by byly na severu Afriky. Určitě ano.

    Součástí těch opatření ale také musí být zlepšení ochrany schengenské hranice. My jsme velmi skeptičtí, pokud jde o účinnost ochrany schengenské hranice ze strany Itálie a Řecka. Čili tam se zdá, že schengenská hranice ve skutečnosti nefunguje. Některé země, jako například teď Makedonie, se k tomu problému staví tak, že umožňují v zásadě volný průchod uprchlíků přes své území, a pak se nelze divit reakci zemí, jako je Maďarsko, které uvažuje o technických opatřeních na hranicích, protože zjišťuje, že státy, které se nacházejí mezi Tureckem a Maďarskem, vlastně nepřijímají žádná opatření k tomu, aby chránily hranice, včetně ochrany schengenské hranice. A vlastně tím pádem jediná země, která nějaká taková opatření chystá, je Maďarsko. Takže určitě je důležité, aby fungoval Schengen. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Úplně přesně, pane premiére, děkuji vám. Pan poslanec položí doplňující otázku.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Jen velmi stručně. Děkuji za obsáhlou a vyčerpávající odpověď. Já jsem ty dva dotazy nezmínil jako něco, co by mělo být samo o sobě spasitelné, s tím souhlasím. Vnímám, že ta situace je mnohem komplikovanější, a očekávám, že se o tom podrobně budeme bavit či diskutovat dnes po 18. hodině. Za odpovědi týkající se těch dvou dotazů děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, takže to není doplňující otázka. V tom případě půjdeme dál a já požádám pana poslance Šincla o jeho interpelaci a připraví se paní poslankyně Váhalová. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, na konci roku 2014 bylo ministrem financí mediálně prezentováno, že připraví přísný loterijní zákon, který takzvaně tvrdě zatočí s hazardem. V této souvislosti prezentoval, že nový zákon bude obsahovat i přísné opatření proti technickým hrám, tzv. bedny, které omezí patologické jevy, jako je např. gamblerství. Také bylo avizováno, že bude obsahovat zvýšené sazby odvodů z loterií diferencované podle společenské nebezpečnosti - 40 % technické zařízení neboli bedny, 35 % pro živé hry a 30 % pro ostatní. Za nějaký čas byly do mezirezortního řízení ovšem Ministerstvem financí zaslány sazby nižší - 35 %, 30 a 25 %. Následně prostřednictvím poslance Ing. Volného pan Babiš poslal do Poslanecké sněmovny mininovelu loterijního zákona, která se jen maskuje jako poslanecká, kde tyto sazby klesly až na 25 %, jedinou pro všechny druhy loterií bez stupně společenské nebezpečnosti, aniž by bylo v tomto materiálu vysvětleno, proč došlo ke snížení těchto dříve medializovaných sazeb. Je to více než podivné, podle mého názoru. Následně byl ministrem Babišem představen nový loterijní zákon, který se bohužel jen tváří jako ten přísný, původně avizovaný jeho náměstkem Závodským před několika měsíci. Ten nový návrh je zcela bezzubý a je naopak parodií na tvrdý loterijní zákon. Tento návrh z dílny Ministerstva financí jde vstříc loterijní lobby. Navíc bylo ze strany Ministerstva financí avizováno jeho přijetí až někdy v roce 2017.

    Z vývoje legislativních prací v oblasti loterií vyplývá, že ministr financí pravděpodobně není schopen dohlédnout na to, aby byly legislativní materiály Ministerstva financí, zpracované materiály, předkládané včas a v takové kvalitě, aby mohly být vládou a zákonodárným sborem vůbec projednány.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, váš čas vypršel, tak vás požádám, abyste položil otázku na premiéra.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Zajímal by mě prosím váš názor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám vás, pane premiére, o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážení poslanci, vážené poslankyně, já chápu tu nervozitu z toho, že zatím nedorazil nový zákon o loteriích do Poslanecké sněmovny, ale po pravdě řečeno, Poslanecká sněmovna na nový zákon o loteriích čeká již řadu let, možná je to dokonce víc než deset let, a zatím se nepodařilo komplexní novou úpravu v této oblasti schválit. Zatím se to vždycky řešilo novelami, to znamená v minulosti byly přijímány novely. Tou nejzásadnější novelou byla novela, která vlastně prosadila možnost obcí regulovat hazard na svém území, ta byla schválena v letech - probojována, ne schválena, ale probojována v letech 2009 až 2012, kde i přes veta prezidenta republiky v situaci, když už Sněmovna nemohla to veto přehlasovat, tak potom nakonec došlo k určité shodě a na půdorysu vládního návrhu se Sněmovna dohodla na tom, že dá kompetence obcím. A bylo to tuším v roce 2012, kdy se povedlo zlomit ten odpor, a od tohoto okamžiku si myslím, že obce mají výraznou možnost k tomu, aby hazard regulovaly.

    Problém je v tom, že v mezičase, zejména počínaje rokem 2007, ale také v roce 2008 a 2009, bylo vydáno obrovské množství povolení ze strany Ministerstva financí. Často ta povolení byla vydána fakticky, často byla vydána tzv. do zásoby. To znamená, je evidováno v těch obcích, které se rozhodly hazard svými vyhláškami omezit, zakázat, velké množství platných povolení a v tuto chvíli probíhá určitý zápas o to, aby Ministerstvo financí co nejvíce zrychlilo odnímání těchto platných povolení tak, aby to bylo v souladu s příslušnými vyhláškami obcí. To je řekněme ta jedna rovina problému.

    Druhá rovina problému, tu vy jste popsal, to je debata o novém loterijním zákonu. Dobrá zpráva je, že ten návrh už dorazil do Legislativní rady vlády, to znamená ten návrh, který byl avizován před loňskými komunálními volbami, na jaře letošního roku dorazil do Legislativní rady vlády. V tuto chvíli ho rada bude projednávat. Předpokládám, že bychom ten zákon mohli tedy, doufejme, někdy v polovině roku projednat i na úrovni vlády, pokud všechno dobře půjde, a poslat ho do Poslanecké sněmovny. Určitě povedeme debatu o těch opatřeních a o těch změnách, ke kterým v návrhu zákona v mezičase došlo.

    Souhlasím s tím, co jste říkal, že ten návrh byl na začátku velmi ambiciózní a představoval dramatická opatření proti hazardu, zejména pokud jde o loterijní terminály a hrací automaty. To znamená, tak jak byl prezentován Ministerstvem financí před komunálními volbami, tak byl velmi restriktivní a v okamžiku, kdy byl teď odeslán do vlády, tak je méně restriktivní. To znamená, v rámci připomínkového řízení Ministerstvo financí z některých svých opatření slevilo. To ale neznamená, že by se některá z těch opatření nemohla ještě do zákona vrátit. My jsme o tom vedli debatu v koalici. Diskutovali jsme např. o opatření, které říká, že po určité době hry by vždycky měla následovat přestávka. Já si osobně myslím, že je to rozumné, protože v situaci, kdy člověk - a jsou takové případy, já jsem o tom mluvil s experty, kdy jsou lidé, kteří třeba hráli několik dní v kuse, extrémní situace. Myslím, že stojí za to, aby se třeba přestávka do té legislativní úpravy vrátila, a bude se určitě diskutovat, jak dlouhá, po jaké době, ale je to jedno z těch témat, která bychom chtěli ještě otevřít během projednávání ve vládě. Stejně tak si myslím, že by stálo za to, aby se prodebatovala otázka maximální částky, kterou lze prohrát v nějakém časovém limitu. To, co si myslím, že je zajímavé z pohledu zákona, jsou hráčské karty, které by vlastně měly umožnit určitou evidenci hráčů a vyloučit z her na automatech lidi, kteří budou spadat do zákonem definované kategorie, např. těch, kteří mají problémy s patologickým hráčstvím.

    Takže ano, ten návrh, tak jak přišel z Ministerstva financí, je mnohem méně ambiciózní, než byl ještě před komunálními volbami a budeme chtít o něm debatovat a budeme se snažit na vládě tam ještě některá rozumná opatření do zákona zakomponovat. A pak už to bude na Poslanecké sněmovně.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Pan poslanec Šincl nebude klást doplňující otázku. V tom případě další interpelaci má připravenou paní poslankyně Váhalová a připraví se pan poslanec Seďa. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pěkné odpoledne. Vážený pane premiére, v pondělí 15. června jste se setkal s místopředsedkyní Státní rady Čínské lidové republiky. Dle zpráv z médií mělo být celkem podepsáno 9 memorand o spolupráci v oblasti dopravního spojení, infrastruktury, zdravotnictví a školství. Mohl byste specifikovat tato memoranda včetně přínosu pro Českou republiku? Vláda od svého nástupu zintenzivňuje vztahy s Čínskou lidovou republikou a po vašem jednání s čínským premiérem na summitu v Bělehradě 16. prosince 2014 a s čínským vicepremiérem na čínském investičním fóru v Praze 28. srpna 2014 se jedná o další významné setkání.

    Čínská lidová republika je pro Českou republiku druhým největším dovozcem a obrat obchodu se každým rokem zvyšuje. Patří tedy mezi nejvýznamnější ekonomické partnery. I když Československo mělo s Čínskou lidovou republikou tradičně pozitivní obchodní bilanci, tak současný stav je ovšem jiný. S Čínskou lidovou republikou máme velký obchodní deficit, když z Číny dovážíme zboží za 360 miliard korun a náš vývoz činí pouze 42 miliard korun. V této souvislosti jsem se chtěla také zeptat na možná opatření ke zvýšení našeho vývozu do Čínské lidové republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, skutečně zintenzivnění politických a také ekonomických vztahů s Čínou je součástí nové hospodářské strategie české vlády. My jsme identifikovali možnosti, jak v relativně krátkém čase posílit náš export a jak v relativně krátkém čase získat nové investice, a když jsme analyzovali situaci v Asii, tak vyplynuly tady dvě prioritní země, na které se naše vláda soustředí. Tou první prioritní zemí je Čína, já ještě o ní budu mluvit, a další prioritní zemí je Korejská republika. Pokud jde o Korejskou republiku, tam se nám podařilo získat nové přímé investice v průběhu loňského roku, na které byly podepsány už konkrétní investiční pobídky, a bylo tam také už v minulých letech za předcházející vlády zřízeno přímé letecké spojení a výrazně se navýšil počet korejských turistů v České republice. Čili tam pokračujeme v aktivitách. Byla tam též zřízena pobočka CzechInvestu v Soulu. Já jsem navštívil Korejskou republiku. Očekávám, že Českou republiku by mohla navštívit korejská prezidentka se silnou podnikatelskou delegací.

    Pokud jde o Čínu, postupujeme obdobně. Podařilo se zintenzivnit politické vztahy. V loňském roce Čínu navštívil prezident České republiky. Čili došlo k obnovení politických vztahů na nejvyšší úrovni. Na jaře letošního roku Čínu navštívil předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, který se zúčastnil technologického veletrhu v Šanghaji. Opět tam s ním byla podnikatelská delegace. Já se chystám navštívit Čínu na podzim letošního roku, kde se budu účastnit summitu premiérů zemí střední a východní Evropy, který organizuje a hostí Čína. Při té příležitosti bych také chtěl vzít s sebou velkou podnikatelskou delegaci.

    Dohodli jsme se teď při návštěvě čínské vicepremiérky, která byla několik dní zde v České republice, a tím hlavním důvodem byl summit ministrů zdravotnictví 16 zemí ze střední a východní Evropy, potvrdili jsme si, že bude zřízena přímá letecká linka mezi Prahou a Pekingem. Tu přímou linku by měla provozovat čínská letecká společnost Hainan. Čili toto rozhodnutí už padlo, je to potvrzeno a teď už to bude záležet jenom na přímé komunikaci mezi společností Hainan a českým Aeroholdingem. Ale předpokládám, že by všechno mělo jít v pořádku. Očekáváme, že přímé letecké spojení posílí příliv turistů z Číny. Když se podíváme na poslední dva roky, tak konstatujeme postupné zvyšování počtu turistů z Číny, kteří navštěvují Českou republiku. Stejně tak se daří každý rok v posledních dvou letech výrazně zvyšovat čínské investice a daří se také ale zvyšovat náš export směrem do Číny. To znamená, vzájemný obchod roste a je to situace, která si myslím, že zakládá určitý pozitivní trend pro Českou republiku, a je důležité, aby naši podnikatelé této příležitosti využili. Čili čísla hovoří o tom, že rostou čínské investice tady u nás. Významné investice byly realizovány v oblasti finančního sektoru. Zdá se, že mohou být realizovány investice i ve výrobní sféře a posiluje se náš export do Číny, k čemuž podle mého názoru hodně přispěla nová politika české vlády. Čili posílení politické komunikace, zlepšení obchodních vztahů, snaha zrychlit a rozšířit možnosti vydávání víz pro čínské občany, kteří budou cestovat do České republiky, to všechno jsou myslím opatření, která měla a podle mého názoru teprve budou mít ještě pozitivní vliv na ekonomický vývoj v naší zemi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Já spíš jenom poznámku a poděkování. Já bych chtěla poděkovat panu premiérovi i vládě, protože v posledních letech se Česká republika profiluje nabídkou moderních technologií v odvětvích, jako například nanotechnologie, biotechnologie, ochrana životního prostředí IT systémy, takže určitě máme co nabídnout a nejsme žádným outsiderem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. A nyní požádám o interpelaci pana poslance Seďu a připraví se paní poslankyně Fischerová. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, uplynul termín od předložení uzávěrky financování politických stran za uplynulý rok a politické strany tyto své finanční uzávěrky předložily kontrolnímu výboru. A ejhle, opět kontrolní výbor Parlamentu našel řadu pochybení. Chci připomenout, že vlastní financování politických stran je řešeno v zákoně o sdružování v politických stranách a hnutích. Dlouhodobou snahou je dosáhnout otevřeného, transparentního financování, ovšem poslední událost v přímém přenosu o financování například politického hnutí Úsvit přímé demokracie ukazuje, že je opravdu pět minut po dvanácté, aby se přijala nová pravidla nejen pro financování politických stran, ale i pro omezení výše předvolebních nákladů, protože se ukazuje, že v posledních letech jsou zakládána různá hnutí, která slouží spíše politickému podnikání než demokratické soutěži politických programů.

    Vážený pane předsedo vlády, chci se zeptat, zda problémy s financováním politických stran a hnutí vnímáte také a zda vaše vláda tento problém hodlá v dohledné době řešit. A pokud ano, jaký je aktuální stav přípravy potřebné legislativy. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, těmito otázkami se zabývá připravovaná novela zákona o politických stranách, kterou připravuje Ministerstvo vnitra. Těch otázek, které jsou tam řešeny, je celá řada, ale spojuje je jedna věc a to je doporučení výboru Rady Evropy GRECO v souvislosti s posílením boje proti korupci. Tento výbor adresoval už v minulosti České republice doporučení, jakým způsobem upravit pravidla pro financování našich politických stran. My jsme ta doporučení vzali a promítli jsme je pro zadání pro připravovanou novelu zákona o politických stranách. A tak jak jsem informován z pohledu Ministerstva vnitra, tak ta doporučení jsou respektována. Čili návrh je připraven tak, abychom těmto doporučením vyhověli. Cílem je zejména posílit transparentnost financování politických stran, to znamená zajistit, aby politické strany byly financovány primárně prostřednictvím transparentních účtů. Cílem je také posílit nezávislost kontroly hospodaření politických stran. Tady navrhujeme, aby byl zřízen malý úřad, který se bude zabývat speciálně otázkou kontroly hospodaření politických stran. My jsme na toto téma vedli v koalici poměrně velkou debatu. Po pravdě řečeno se nám opravdu nechtělo zřizovat nějaký nový úřad, ale jak se zdá, abychom naplnili toto důležité doporučení GRECO vůči České republice, tak jiná cesta zřejmě nebude než takovýto malý funkční úřad zřídit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec bude mít ještě doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Z pohledu sociální demokracie jsou zásadní otázkou dary právnických osob. Vy jste to tady zmínil. Aby si řekněme firmy nebo podnikající subjekty nemohly takzvaně kupovat politické strany. Já jsem měl ještě takovou otázku kolem harmonogramu předložení legislativy, jestli má vláda už představu kolem předkládání tohoto zákona. Chtěl jsem se ještě zeptat kolem transparentnosti těch půjček, jestli byste mohl říci něco detailněji kolem toho. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane premiére, o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já doufám, že se podaří projednat ten návrh tak, aby mohl být ještě před vládními prázdninami na vládě schválen. Ale bude teď záležet na tom, jak se bude dařit Ministerstvu vnitra práce dokončit. Každopádně by bylo dobře, abychom ten návrh zákona na půdě Parlamentu projednali ještě v letošním roce.

    Pokud jde o otázku transparentnosti půjček, to, co je navrženo v nové úpravě je, že by půjčky politickým stranám nad limit, který je tuším stanoven pro členský příspěvek, mohly poskytovat pouze subjekty, které k tomu mají oprávnění od České národní banky. To znamená, že strany by si mohly půjčovat pouze od bank, eventuálně tuším od družstevních záložen a od subjektů, které jsou licencovány a dozorovány Českou národní bankou. Nemohly by si brát vysoké úvěry od firem nebo od fyzických osob. Čili snahou je skutečně nastavit financování tak, aby to mělo standardy v rámci bankovního sektoru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes se od 17 hodin z neodkladných pracovních důvodů omlouvá pan ministr Jan Mládek, dále dnes od 15.15 hodin do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Šánová.

    Nyní požádám paní poslankyni Fischerovou o její interpelaci, připraví se pan poslanec Radim Holeček. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vím z médií, že diplomaté členských zemí EU se právě včera shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku a shodli se na termínu do konce ledna 2016. Tento krok v pondělí 22. 6. údajně formálně potvrdí ministři zahraničí osmadvacítky na své schůzce v Lucemburku. Prodloužit sankce a odhodlání dali na politické úrovni najevo lídři států a vlád členských zemí Unie už na svém summitu v březnu tohoto roku. Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila Evropská unie loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července tohoto roku. Také v březnu diplomaté diskutovali o možnosti uvolňovat případně hospodářská opatření v souvislosti s tím, jak se budou na místě prosazovat a dodržovat Minské dohody. Po nedávném zostření trvajících bojů se naopak začaly ozývat úvahy o možném přitvrzení přijatých opatření. Koncem příštího týdne se potvrzení zřejmě nevyhnou ani prezidenti a premiéři osmadvacítky na bruselském summitu EU. A já se vás nyní, pane premiére ptám, jaká bude vyjednávací pozice České republiky a zda budete požadovat zpřísnění sankcí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pokud jde o otázku sankcí, za prvé za sankce platíme jako Česká republika. Čili není to opatření, které by mělo neutrální nebo pozitivní dopad na naši ekonomiku. Je to opatření, které má negativní dopad na naši ekonomiku. V loňském roce došlo k poklesu vzájemného obchodu s Ruskem a došlo ke snížení našeho exportu do Ruska. Došlo koneckonců také k poklesu cestovního ruchu, ale to tak úplně přímo nesouvisí se sankcemi, ale souvisí to s celkovým napětím v této části Evropy. Čili sankce mají negativní dopad na českou ekonomiku. Naštěstí řada firem se se sankcemi nebo protisankcemi ze strany Ruska dokázala vyrovnat. To znamená, hledají odbytiště na jiných trzích. Na druhou stranu v případě, že by došlo k prohloubení sektorových sankcí, tak je potřeba počítat s tím, že to bude mít další negativní dopady jak na ekonomiku firem, které jsou orientovány na export na východní trhy, tak samozřejmě na jejich zaměstnanost.

    Za druhé sankce souvisí s plněním Minských dohod. To je závěr ze všech uplynulých jednání Evropské rady, protože jasně zaznělo, že sankce musí sledovat plnění Minských dohod a v případě, že Minské dohody budou plněny, nebo splněny, tak může být důvod pro snížení sankcí. V případě, že Minské dohody plněny nebudou, tak je to důvod pro prodloužení nebo zvýšení sankcí. To je myslím také shoda v rámci EU.

    Zdá se také, že je shoda mezi evropskými zeměmi na tom, že sektorové sankce, které by měly automaticky vypršet v polovině letošního roku, by měly být prodlouženy do konce tohoto roku, respektive do ledna 2016. Na tom je také shoda. Nejedná se ovšem o zvýšení sankcí, ale jedná se o prodloužení stávajících sankcí v sektorových oblastech, které zavedla EU. Diplomaté se na tom shodli. Předpokládám tedy, že toto potvrdí na svém zasedání Rada za účasti ministrů zahraničí. Pokud tam bude shoda, pak v zásadě dojde k prodloužení sankcí do ledna ve stávající úrovni.

    Česká republika nebude navrhovat zvýšení sankcí, ani to nenavrhovala v té debatě, která byla vedena. Domníváme se, že postačuje prodloužení stávajících sankcí v období do konce ledna příštího roku, tak aby bylo zřejmé, že Evropské unii záleží na tom, zda budou dodržovány Minské dohody, a že Evropská unie bude sledovat dodržování Minských dohod, a je zde šance na snížení sankcí nebo jejich zpřísnění v případě, že by se situace na východě Ukrajiny dramaticky zkomplikovala. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní poslankyně je spokojená s odpovědí. V tom případě půjdeme dál. Další s přihlášenou interpelací je pan poslanec Radim Holeček a připraví se pan poslanec Martin Lank. Máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Dobrý den. Vážený pane premiére, jsou to dva dny, kdy na nás z médií vyskočily články s titulky jako: Babišova firma zničila konkurenci úrodu s herbicidy. Babišova firma čelí nařčení, že konkurentovi zničila úrodu. Babišův Agrofert zničil úrodu farmářovi, s nímž vede spor. Zemědělec přišel po sporu s Agrofertem o úrodu, postříkali mu ji herbicidy. Rovněž se připojil agrofertí hlasatel idnes servilněji: Zemědělci se přou o Babišovo pole, zasetou pšenici zničil herbicid.

    Nemám v úmyslu tady řešit, komu patří pole a komu úroda pšenice, která podle všeho lehla herbicidem nejtěžšího kalibru. Chtěl bych se vás, pane premiére, jakožto hlavy naší české vlády jako laik úplně normálně zeptat: Je tohle podle vašeho názoru normální?

    Jsem vysokoškolský učitel a zemědělským vzděláním ani zkušenostmi z agropodnikání nedisponuji. Ale zdravý selský rozum může mít i pedagog. A mně tento selský rozum říká, že takový způsob zacházení s ornou půdou a na ní rostoucí a zrající úrodou nejenže není normální, ale je naprosto děsivý a zavrženíhodný. Skutečnost, že takový způsob konkurenčního či jiného boje připomíná spíš praktiky sicilské mafie, snad nebudu ani raději rozvádět. Kromě metod estébáckých - viz nejnověji vydírání poslance pomocí na něj vedených svazků - tu máme praktiky ryze mafiánské.

    Dovoluji si tedy zopakovat otázku, pane premiére. Považujete takový způsob zacházení s půdou a úrodou v České republice za normální? A přidávám ještě otázky další: Je takový způsob zacházení s půdou a úrodou na ní rostoucí legální? Nechává vás chladným fakt, že se kolem vašeho ministra financí soustavně dějí podivné věci? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, za vaši interpelaci a požádám pana premiéra, aby odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě si myslím, že ta věc určitě stojí za pozornost. Ale myslím si, že to je součástí série problémů, které jsou spojeny s jediným faktem. Jsou spojeny s tím faktem, že ministr financí Andrej Babiš na rozdíl třeba od slovenského prezidenta Kisky v okamžiku, kdy vstoupil aktivně do politiky, se nevzdal svého podnikání. To si myslím, že je ten hlavní problém. A od toho se pak odvíjejí všechny další kauzy, které tady jsou a které mohou být zmiňovány, nad kterými se debatuje, jestli to je, nebo není střet zájmů, jestli to je, nebo není v pořádku. Andrej Babiš zůstal vlastníkem všech společností, které vlastnil předtím, než vstoupil do politiky, a vzhledem k tomu, že je současně i vlastníkem výrazného množství médií, že ty společnosti podnikají i v zemědělství, tak se mohou objevovat i kauzy, na které bylo poukázáno v uplynulých dnech.

    Myslím si, že rozumné, čisté řešení zvolil slovenský prezident Kiska, který vlastně byl také úspěšný podnikatel a předtím, než do politiky vstoupil, své společnosti prodal, to znamená, zbavil se přímého angažmá v podnikatelském prostředí a může se věnovat úřadu slovenského prezidenta, aniž by byl konfrontován s nějakými konkrétními kauzami, které se týkají jeho firem. To si myslím, že je cesta, kterou by měl zvolit i Andrej Babiš. Já jsem to téma zmínil už v době, kdy jsme začínali naši koaliční spolupráci. Bohužel koaliční partner na toto nereagoval před tím zhruba rokem a čtvrt. Rozhodl se jít jinou cestou. Podle mého názoru to rozhodnutí není správné a dříve nebo později možná bude muset Andrej Babiš přemýšlet o tom, jestli by skutečně se neměl vzdát svého bezprostředního podnikatelského angažmá a věnovat se pouze veřejnému životu, anebo zdali by se z veřejného života neměl vrátit zpět do podnikatelského angažmá. V situaci, kdy tyto věci jsou propojeny způsobem, který zažíváme dnes, tak to logicky zatěžuje jak práci Andreje Babiše jako ministra financí, tak fungování vládní koalice.

    Takže ten příběh, který jste popsal, je myslím příběhem, který bohužel souvisí se současným propojením podnikání a politiky, které určitě není v pořádku. A myslím si, že hlavní problém je, že ze strany zaměstnanců firmy Agro Jevišovice došlo ke znehodnocení úrody pšenice pana Bohumíra Rady v odhadované hodnotě 4 miliony korun, a to na základě sporu o právo nakládat s pozemkem, na kterém byla pšenice zaseta. Myslím si, že takové řešení obchodního sporu není normální, že firma Agro Jevišovice měla postupovat jiným způsobem a neměla takovýmto agresivním způsobem zasáhnout proti panu Radovi. Myslím si, že pro firmu Agrofert a ministra financí tady existuje možnost tuto věc smírně vyřešit a eventuálně nahradit vzniklou škodu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Pan poslanec Holeček dá ještě doplňující otázku.

  • Poslanec Radim Holeček: Pane premiére, souhlasíte s praktikami Andreje Babiše? Ano - ne. (Smích většiny poslanců. Poslanec Sedláček vykřikuje: Ano. Jsme hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám tedy pana premiéra, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já nesouhlasím s tím postupem, který zvolila firma Agro Jevišovice. Ta je vlastněna firmou Agrofert. Čili je tam vlastnická struktura, která je přímo spojena s ministrem financí. Ale já nesouhlasím s tím postupem, který tato firma zvolila. Čili ne.

    Myslím si, že v civilizované zemi, v demokratickém právním státě by se takto podnikatelské subjekty vůči sobě chovat neměly a není možné, aby byla zlikvidována úroda pšenice na tak velké rozloze takovýmto způsobem v důsledku podnikatelského sporu. Ten spor má být řešen u soudu, má být řešen u úřadů, to znamená, má být řešen v rámci institucí právního státu a neměl by ten spor být řešen takovým způsobem, jako to proběhlo.

    Ale to, že se tím zabýváme tady v Poslanecké sněmovně, bohužel souvisí s tím, že Andrej Babiš si vybral cestu, kde spojuje své podnikání a politickou dráhu. (Potlesk většiny poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní požádám o interpelaci pana poslance Lanka a připraví se pan poslanec Kolovratník. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, dneska odpoledne server securitymagazin.cz upozornil na zajímavý web, který se jmenuje w2eu.info, který poskytuje informace pro uprchlíky a migranty, jak obcházet policejní kontroly a jak zatajovat důkazy o svém pohybu, a řekněme si to na rovinu, jak zneužívat vyspělý systém ochrany lidských práv v Evropě. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby odpověděl na vaši interpelaci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane poslanče. Samozřejmě že existují převaděčské sítě. Ty převaděčské sítě jsou dneska nejvíce rozvinuty v zemích, jako je např. Libye, přes kterou dnes přechází velká uprchlická vlna, která končí zejména v Itálii a na Maltě. Samozřejmě že existuje převaděčská síť v zemích, jako je Turecko. Ta je propojena do území Sýrie, na území Iráku. Samozřejmě že může mít své kontakty také v některých albánských zemích a to je ten druhý velký uprchlický proud, který dneska směřuje do zemí Evropské unie. Jak už jsem zmínil, tak mezi migranty jsou dnes nejčastěji občané zemí, jako je Sýrie, jako je Afghánistán, jako je Pákistán, ale také z některých zemí afrických.

    My jsme se dohodli na jednání Evropské rady, a je to také priorita pro ministry zahraničí a ministry spravedlnosti jednotlivých zemí Evropské unie, že výrazně posílí spolupráci v podobě výměny informací o těchto mezinárodních pašeráckých sítích. Jedním ze závěrů, který přijala Evropská rada, je také snaha zasáhnout důrazněji směrem k jejich rozbití. On je to výhodný byznys i pro řadu podnikatelů v těch zemích, které dneska jsou zaplaveny uprchlíky. Řada z nich prostě na tom vydělává, na tom zprostředkování v rámci převaděčských sítí, takže dneska je to skutečně výhodný byznys. Týká se to - při tom počtu uprchlíků jsou to dneska už stovky milionů dolarů, které se pohybují v rámci tohoto byznysu. Možná dokonce řádově několik miliard. A samozřejmě existuje poptávka po zprostředkování po těchto službách a existuje také nabídka, která té poptávce vychází vstříc.

    Určitě migrační vlny nejsou vyvolány těmito pašeráky lidí. Nejsou vyvolány, ale oni parazitují na sociální a bezpečnostní situaci v těch zemích, odkud utíká do Evropy nejvíce lidí. Je to organizovaný zločin. Organizovanému zločinu je potřeba se bránit a předpokládám, že i Policie České republiky a bezpečnostní složky, bezpečnostní služby v České republice věnují této oblasti svoji pozornost. To znamená, aby se nám tady nevytvořily struktury organizovaného zločinu, které by se soustředily na nějakou svoji účast v převaděčských sítích.

    Česká republika není cílovou zemí, o tom určitě ještě budeme mluvit večer. My můžeme být ovšem zemí, přes kterou mohou také uprchlíci přecházet, a je důležité, aby tady neexistovala infrastruktura v podobě organizovaného zločinu, která by při fungování těchto převaděčských sítí pomáhala v rámci Evropy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak, děkuji. V tom případě další v pořadí je se svou interpelací pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za prostor a přeji pěkné odpoledne, vážený pane předsedající a vážený pane premiére.

    Pane premiére, já se na vás obracím ve věci podle mého názoru bezprecedentního porušení usnesení Poslanecké sněmovny, které se týká letošní volby členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, je to ona tzv. velká mediální rada. V úvodu vystoupení chci podotknout, že interpelaci podávám z pozice předsedy volební komise Sněmovny, který je ze zákona odpovědný za dodržení zákonných ustanovení při všech volbách a nominacích ze strany Sněmovny.

    Při jedné takové volbě letos v květnu došlo podle mého názoru z vaší strany k přímému porušení platného usnesení Poslanecké sněmovny. Je to usnesení č. 732 ze dne 29. 4. 2015. A korektně nabídnu krátkou rekapitulaci, jak jsem k tomuto názoru dospěl. Podle zákona č. 231/2001 Sb. § 7 členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny. V průběhu letošního jara a léta končily a končí mandáty jednotlivým členům. Jedno místo bylo neobsazené, čtyři místa se uvolnila 16. května, další dvě 23. května a teprve jedno místo se uvolní, je to skončením mandátu paní Ireny Ondrové, dne 26. července 2015, tedy zhruba za měsíc a půl. Jaký byl proces ve Sněmovně? Volební komise oslovila Poslaneckou sněmovnu, aby do 27. března předložila návrhy na kandidáty. Poté se volební komise 31. března sešla a přijala své usnesení č. 105, kde přijala nominace kandidátů. A tady je ten klíčový moment.

    Volební komise v usnesení č. 105 také za účasti zástupců všech politických stran jasně stanovila klíč k tomu, kdy jednotlivým zvoleným členům RRTV může začít volební období. Zjednodušeně řečeno, ten klíč byl nastaven a odsouhlasen tak, že ta volební období budou započínat podle úspěchu těch kandidátů v jednotlivých -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale bohužel, čas vám vypršel. Požádal bych vás, abyste položil otázku,.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Aha, tak to se omlouvám, tak velmi stručně. Podle mého názoru člen rady a současný předseda pan Ivan Krejčí byl zvolen v rozporu s usnesením Sněmovny č. 732, kdy vy, pane premiére, jste ho jmenoval ke dni 24. 5., ale on může být jmenován až ke dni 27. 7. 2015. Moje otázka je, proč k tomu došlo a jaké bude vaše řešení této situace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, velmi obecně, dovolil bych si vás odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2006, ve kterém Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, zda je v rámci správního soudnictví přezkoumatelné rozhodnutí předsedy vlády o odvolání členů rady. Jenom chci připomenout, že v rámci tohoto rozhodnutí se Nejvyšší správní soud vyjádřil i k otázce vázanosti předsedy vlády návrhem Poslanecké sněmovny. Z toho rozhodnutí Nejvyššího soudu lze vyvodit, že konečné rozhodnutí při jmenování člena rady je na straně předsedy vlády. To je první poznámka. Čili vycházím z právního stanoviska, které jsem si nechal zpracovat Úřadem vlády. Postupoval jsem v souladu s tímto právním stanoviskem.

    Obdržel jsem návrh předsedy Poslanecké sněmovny dopisem předsedy Poslanecké sněmovny, kde tito navržení zvolení kandidáti byli uvedeni v abecedním pořadí. Já jsem se rozhodl jmenovat tyto kandidáty v abecedním pořadí a rozhodl jsem se je jmenovat způsobem, aby nikdo z nich nemohl být zvýhodněn nebo aby mezi nimi nenastala nějaká nerovnost z hlediska termínu a lhůty, ve které byli jmenováni. To znamená, jmenoval jsem tyto kandidáty v abecedním pořadí k jednomu datu 24. května letošního roku. Pouze poslední kandidát, který byl v abecedním pořadí uveden na posledním místě, tak tento kandidát nemohl být jmenován, protože k 24. 5. pro něj nebylo volné místo, a proto jsem tohoto kandidáta jmenoval až k 27. červenci letošního roku. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Táži se, zda budete mít, pane poslanče, doplňující dotaz. Není tomu tak. V tom případě postoupíme k interpelaci číslo 10, kterou má pan poslanec Stanjura, a připraví se pan poslanec Benda. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, doufám, že souhlasíte s názorem, že vy jako osoba jste zodpovědný za všechny členy své vlády, ať už z vaší politické strany, či jiných politických stran. Tento týden se česká veřejnost dozvěděla dvě podle mne závažné události. Za prvé, že firma pana ministra Babiše vypaluje pole svým obchodním konkurentům. To jsou podle mě nekalé praktiky v rámci konkurenčního boje, to podle mě do normálního konkurenčního boje nepatří. Včera jsme se dozvěděli z úst vašeho poslance, člena vašeho poslaneckého klubu, že měl jednání s ministrem financí a že měl pocit, že ho ministr financí zastrašuje či vydírá. To je podle mého názoru nedovolená, nekalá metoda politického souboje.

    Vy jste před několika dny odvolal ministra školství vzhledem k tomu, dle vašeho vyjádření, že nevhodně volil slova vůči své podřízené. Tak první dotaz: Zda máte jiné nároky na ministra školství, bývalého, či stávajícího ministra financí, nebo ne.

    Za druhé: Jestlipak víte, zda má i na vás Andrej Babiš složku, na členy koaliční rady, na členy koaličních klubů nebo na členy opozičních klubů. Zde se ho na to zeptáte, a pokud on odpoví ano, zda ho požádáte, aby to v rámci politického boje nepoužíval.

    Poslední dotaz. Na minulém plénu Poslanecká sněmovna přijala usnesení, v kterém vás vyzvala, abyste řešil s Finanční správou hospodaření politického hnutí ANO 2011, které podle mého názoru nepřiznalo daň z příjmů, protože inkasovalo peníze za poradenskou činnost svým poslancům - podle mě je to v rozporu se zákonem o politických stranách - a pokud ne, tak mělo být plátcem DPH, a neplatí ani DPH. Co jste v tomto bodě učinil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, já už jsem se věnoval v předcházející interpelaci odpovědi, která se týkala kauzy pana Bohumíra Rady a jeho sporu se společností Agro Jevišovice. Mohu pouze zopakovat, že nesouhlasím s tou metodou, která byla použita, a že v demokratickém právním státě by se obchodní spory neměly řešit touto formou. Čili tady je mé stanovisko, myslím, jasné.

    Pokud jde o kauzu sporu pana poslance Šincla a ministra financí Babiše, především musím říci, že jsme se dnes sešli na jednání koaliční rady, já jsem i na základě usnesení poslaneckého klubu sociální demokracie požádal o to, aby se koaliční rada zabývala tímto incidentem, ke kterému došlo včera na půdě Poslanecké sněmovny. Požádal jsem ministra financí a předsedu hnutí ANO, aby změnil své chování vůči poslancům Poslanecké sněmovny. Musím říci, že je v zásadě jedno, jestli se ta kauza dnes týká pana poslance Šincla, nebo kohokoli jiného. Já si myslím, že je důležité, abychom drželi určité limity, pokud jde o chování ministra vůči poslanci. Řeknu vám proč.

    Myslím si, že není možné, aby poslanec se obával v okamžiku, kdy dělá interpelaci nebo vznáší dotaz na ministra nebo dělá pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, aby se obával automaticky, že reakce vlády nebo ministra na tuto jeho aktivitu bude zahrnovat nějakou osobní dehonestační kampaň. To by prostě omezovalo podle mého názoru fungování demokracie, Parlament má kontrolní roli, poslanci mají vládu kontrolovat a ministr musí strpět kritiku. To znamená, k práci ministra, člena vlády, premiéra, ministra financí patří, že musí strpět kritiku ze strany poslanců, senátorů, ale i všech ostatních občanů a musí být schopen se s tou kritikou vyrovnat způsobem, který odpovídá demokratickému právnímu státu.

    Vystoupení pana ministra Babiše vůči poslanci Šinclovi na jednání, které probíhalo o konkrétním návrhu zákona, pokládám za nepřijatelné, pokládám ho za překročení mezí, které by překročeny být neměly, a požádal jsem ministra financí během dnešního jednání koaliční rady, aby takovým způsobem dále nepostupoval. Požádal jsem ho, aby se poslanci Šinclovi omluvil, ministr financí to odmítl. Požádal jsem ho tedy alespoň, aby se s poslancem Šinclem sešel, aby celou tu věc prodiskutovali a pokusili se tu záležitost uzavřít. Čili předpokládám, že se ministr financí s poslancem Šinclem sejdou a celý incident projednají a sdělí nám výsledek tohoto svého jednání.

    Čili myslím si, že to je postup, který není v pořádku, proto jsme se také proti němu ohradili, jak náš poslanecký klub, tak vedení sociální demokracie, a projednali jsme tuto věc s našimi koaličními partnery v rámci dnešního jednání koaliční rady. Moje představa je taková, že ministr vlády by neměl jakýmkoli způsobem zapojovat osobní útoky na poslance do debaty o návrzích zákonů o vládní politice jako takové. To prostě do politiky nepatří a myslím si, že to bylo velké šlápnutí vedle ze strany pana ministra financí, a předpokládám, že si tu věc uvědomuje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Pan předseda Stanjura položí doplňující otázku. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ty interpelace jsou zbytečné, když mi neodpovídáte, pane premiére. Já jsem se ptal na něco jiného. Ptal jsem se, zda jste si prověřil u pana ministra Babiše, jestli má složku i na vás, ostatní členy koaliční rady, koaliční opoziční poslance. Zda jste ho požádal, aby případně takové složky nepoužíval. A co jste udělal, jak jste naplnil usnesení Poslanecké sněmovny, že Finanční správa měla prověřit financování politického hnutí ANO 2011 a podezření, že neplatilo řádně daně. Ani daň z příjmů, ani daň z přidané hodnoty. Neodpověděl jste mi ani na jedno.

    A mám ještě jednu otázku: Jestlipak víte, že všichni poslanci hnutí ANO na jednání rozpočtového výboru hlasovali pro návrh Ladislava Šincla? Pro návrh, ne proti návrhu. A dnes posloucháte vystoupení ministra financí, který říká, že on zachraňuje občany, že váš poslanec je nějaký podezřelý, zlobbovaný, ale jeho vlastní poslanci hlasovali pro návrh pana poslance Šincla. Co na to říkáte?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já chci v tuto chvíli za prvé poděkovat za upozornění na to usnesení Poslanecké sněmovny. Musím říci, pane poslanče, že o tom usnesení nejsem přímo informován, to znamená, vyžádám si toto usnesení a budu na to reagovat z pozice předsedy vlády. Čili s tím usnesením se seznámím a event. poskytnu Sněmovně informaci o postupu, který Úřad vlády v této věci zvolí. To za prvé.

    Za druhé. Pokud jde o ten návrh pana poslance Šincla a to, co se odehrává nyní, byl jsem informován o tom během jednání koaliční rady, že Ministerstvo financí přišlo s novým návrhem, jak poměry mezi pojišťovnami a zprostředkovateli upravit, a ten nový návrh, jak jsem pochopil, byl vyvolán právě iniciativou poslance Šincla. To znamená, že dochází k určitému i věcnému posunu v té debatě, která tady je. Myslím si, že návrh poslance Šincla přiměl pravděpodobně Ministerstvo financí, aby upravilo svou původní odmítavou pozici, takže hledá určitý kompromis. To je, myslím, pozitivní posun. A pokud by návrh poslance Šincla, ten původní, přispěl k tomu, že Ministerstvo financí bude hledat nějakou rovnovážnější podobu úpravy zákona, která bude ve prospěch klientů pojišťoven, tak si myslím, že to nebude vůbec špatný výsledek.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Než budeme pokračovat, přečtu omluvenku, která dorazila, a to je, že dnes z odpoledního jednání z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Junek.

    Nyní tedy přistoupíme k 11. interpelaci a tu má pan poslanec Marek Benda. Připraví se paní poslankyně Němcová. Máte slovo.***

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane premiére, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom dílem losování navazuji na předsedu klubu Stanjuru, ale myslím, že je to docela výhodné.

    Tady je stále odváděna pozornost od toho, co se odehrálo včera na půdě Poslanecké sněmovny, k nějakému věcnému sporu o nějaké pojištění. Dnes vystoupí místopředseda vlády, váš druhý, Pavel Bělobrádek, předseda jedné z koaličních stran, a řekne, že doufá, že Babiš a Šincl si spor vyjasní mezi sebou.

    Já se vůbec nedomnívám, že tady přece jde o jakýkoliv spor Babiš-Šincl. Tady jde o to, jestli si místopředseda vlády vede složky na jednotlivé členy této Poslanecké sněmovny, jestli s nimi chodí na jednání a jestli je tam otevírá. Vy jste řekl, že osobní dehonestační kampaně jsou něco, co nepatří do politiky. Já s vámi souhlasím, i když, jak dobře víte, pan místopředseda Babiš nám od tohoto pultíku neumí říkat nic jiného než osobní dehonestační kampaně. Ještě nikdy na žádnou věcnou otázku neodpověděl jinak, než že jsme kradli ty karusely (řečeno měkce). Ale to vzal čert. Já se jenom ptám, jestli opravdu pokládáte za možné, aby se vedly složky na jednotlivé členy této Poslanecké sněmovny, aby tyto složky byly na jednání výborů nebo jejich orgánů přinášeny a aby nám někdo říkal: vy smíte mluvit a vy nesmíte mluvit podle toho, co já mám ve své složce a co já si o vás myslím. A pak by mě samozřejmě velmi zajímalo, a to by bylo možné nepochybně zjistit od účastníků jednání, jestli v té složce jsou jenom věci, které jsou z otevřených zdrojů, anebo jestli je to soukromá bezpečnostní služba, která to panu Babišovi, stejně jak to dělala v minulosti Věcem veřejným a Bártovi, dává dohromady.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pan poslanec navázal na předcházející interpelaci. Já jsem u toho jednání včera nebyl, nicméně jsem si vyslechl stanovisko poslance Šincla. Vyslechl jsem si stanovisko poslance Votavy. O tom, jaké materiály měl k dispozici Andrej Babiš na jednání, o tom vám může říct Andrej Babiš, k tomu já vám žádné podrobnosti říci nemohu. Nicméně tady teď momentálně nejde o podstatu sporu o podobu zákona. Takové spory tady máme dnes a denně. Ale myslím si, že to, co je klíčové, je, jakou formou a na jaké úrovni tady mezi sebou budeme komunikovat. Takováto jednání se tady odehrávají dnes a denně, vyjednáváme s poslanci, ministři vyjednávají s poslanci, politické strany vyjednávají navzájem a jde o to, co bude obsahem těch jednání. Jestli to budou nějaká osobní data, jestli to bude snaha osobní data, osobní informace využívat k nějakému politickému tlaku, anebo zdali budeme mluvit o tom, co je obsahem návrhů, a budeme se vymezovat podle programu svých politických stran.

    Já jsem pro to druhé. Já si prostě myslím, že bychom se měli vymezovat sami vůči sobě na základě programů, za které jsme byli zvoleni, na základě zájmu voličů, které tady reprezentujeme, a neměli bychom se uchylovat k postupům, který jsme tady pravděpodobně včera odpoledne viděli. A já si myslím, že od začátku je potřeba říci, že takto se k sobě chovat nemůžeme, protože bychom zabředli do něčeho, co by ještě dále devalvovalo parlamentní demokracii v očích občanů. Pokud si řekneme, a my jsme se pokusili říci to jasně našim koaličních partnerům dnes na jednání koaliční rady, že toto není ta cesta, jak bychom měli komunikovat - a nejde o to jenom v koalici, ale i mezi koalicí a opozicí - že toto není ta cesta, tak doufám, že to povede k tomu, že se ministr financí takovýmto způsobem už chovat nebude.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda pan poslanec Benda - nebude mít doplňující otázku. V tom případě požádám paní poslankyni Němcovou o její interpelaci a připraví se pan poslanec Bendl. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já navážu, vážený pane předsedo vlády na to, co zde říkali mí kolegové, pan předseda Stanjura a pan kolega Marek Benda. Nám jde prostě o to, abych to řekla úplně jednoduše, jestli ty fízlovské manýry toho, že si někdo shromažďuje jakýsi podivný materiál na své odpůrce, a to nejenom politické, jestli vám připadají normální a akceptovatelné od člena vaší vlády. Vy tady používáte takové hezké obraty, že takhle se k sobě chovat nemáme. No to asi říká paní učitelka dětem ve škole, když se tahají za vlasy. Ale vy jste předseda vlády, který má jako prvního místopředsedu člověka, který nosí složky proti svým koaličním partnerům a tím jim vyhrožuje a zastrašuje je.

    To není pouze v politické rovině první věc. On sbírá podobné materiály. Když si přečtete, co se dělo kolem možného návrhu na primátora Prahy, tak když pan Kasl odmítl se jím stát, tak okamžitě dostala pokyn ta paní poručice, jak se jmenuje?, Kleslová, aby na něj něco našla. Když si vzpomeneme na to, jak Andrej Babiš vyhrožoval médiím ve chvíli, kdy server Echo o něm napsal něco nelichotivého, okamžitě vyhrožoval finanční kontrolou. Televize Barrandov obdobně, Česká televize a její pořad Reportéři taktéž. Pan Pavel Šafr, šéfredaktor Svobodného fóra, to stejné. Čili mediální sféře svobodných nezávislých novin, ne mediální agrofertní divizi, je vyhrožováno za jejich nezávislé postoje. Poslanci jsou zastrašováni, soukromníkům je vyhrožováno kontrolami a pozvolnou likvidací, což se ukázalo i na případu těch dvou, kteří protestovali proti registračním pokladnám.

    Já chci říct, že to není ojedinělý exces, že to je metoda, kterou používá váš první místopředseda vlády, za kterou vy nesete přímou odpovědnost, a já se vás chci zeptat, do jaké doby ještě hodláte toto tolerovat, tento přechod na oligarchizaci české společnosti, která už se nejmenuje téměř Česká republika, je založena na parlamentním demokratickém systému, ale vytváří se zde nějaké nové pořádky Andreje Babiše. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě že nesu odpovědnost za vládu na základě Ústavy před touto Poslaneckou sněmovnou. Jistě jste zaznamenali, zejména poslanci z opozice, že vláda získala důvěru poměrně nedávno při hlasování v Poslanecké sněmovně, kde byl návrh na to, aby vládě byla vyjádřena nedůvěra. Vláda obhájila svoji pozici a já nesu odpovědnost nejenom za vládu, ale také za to, aby vláda nezklamala očekávání občanů, aby byla schopna naplnit svůj vládní program, dodržet závazky, které na sebe přijaly všechny tři koaliční strany, když jsme se rozhodli tuto koalici vytvořit. A současně je tady určité dilema, které všichni cítíme a okolo kterého tady vedeme debatu. My jsme kolem toho dilematu vedli debatu i dnes na jednání poslaneckého klubu sociální demokracie i na vedení sociální demokracie. Jde o to, že samozřejmě nemůže platit přísloví, že účel světí prostředky. To prostě platit nemůže. Ani pro vládu ani pro naši snahu naplnit náš volební program nemůže platit účel světí prostředky, a proto jsme se také jako jedna z koaličních stran, jako sociální demokracie, jasně vymezili negativně vůči tomu kroku, který včera podnikl ministr financí Andrej Babiš vůči poslanci Ladislavu Šinclovi. A to je postoj, který jsme k té věci jasně zaujali, a já budu i nadále postupovat tak, abych jednal v souladu se svým svědomím, ale současně abych jednal jako odpovědný předseda vlády, který garantuje občanům, že tato vláda pro ně nebude dalším zklamáním, jako pro ně byly vlády minulé. A o tom zklamání a o těch vládách minulých si myslím, že zejména poslanci v pravé části Poslanecké sněmovny něco vědí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku. Máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Chci se zeptat potřetí, pane předsedo vlády, jak je to s těmi složkami. Ptal se vás pan kolega Stanjura, pan kolega Benda, tedy do třetice všeho dobrého. Víte o tom, které všechny složky si Andrej Babiš na koho vede? Ptal jste se ho na to, jak to dělá? Jestli na to má tedy svou nějakou policejní divizi Agrofertu, která mu tohle všechno zpracovává? Řekl jste mu, že je nepřijatelné pro vás jako pro předsedu vlády, aby někdo takový s takovýmito metodami ve vaší vládě zasedal? Mluvili jste spolu o tom, nebo nemluvili?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana premiéra, aby odpověděl. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, já doufám, že se snad tady na tom všichni shodneme, kteří tady sedíme na interpelacích v Poslanecké sněmovně, že takovéto postupy přijatelné nejsou, že shromažďování nějakých složek nebo kompromitujících materiálů, to je prostě špína. To do politiky nepatří! To znamená, měli bychom se snažit, aby tak tomu nebylo, měli bychom k tomu zaujímat jasné postoje, měli bychom se vůči tomu jasně vymezovat a to jsem dnes jednoznačně jako předseda vlády učinil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. A upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že je právě teď 16 hodin, tedy uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

    Než tak učiním, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnešní den od 17.15, a to z pracovních důvodů, se omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová a také dále z dnešního jednání Poslanecké sněmovny, a to včetně mimořádné 30. schůze od 17 hodin do jejího skončení, se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam, stejně tak, ze stejných důvodů, se omlouvá i zítra od 12 hodin.

    A nyní vyzývám pana poslance Martina Kolovratníka, aby přednesl interpelaci na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Marie Pěnčíková. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Dnes podruhé jsem v uvozovkách vyhrál loterii, že jsem první.

    Pane ministře, pokusím se být velmi stručný. Je to otázka, která se týká problematiky běženců, které se budeme věnovat dnes večer, ovšem toto je jenom částečný problém, který souvisí s dopravou a s problematikou dopravy. Konkrétně severofrancouzský přístav Calais - víte, že je několik let problematickým místem, kde se shromažďují imigranti ze severní Afriky a snaží se ukryti v kamionech dostat přes kanál La Manche do Velké Británie. Je to dlouhodobý stav, který byl nějak na hraně, ale podle informací, které jsem obdržel osobně od sdružení dopravců Česmad, tak Česká republika má na místě v těchto dnech až 300 řidičů denně a těch 300 řidičů, českých občanů, je skutečně v ohrožení života. Jsou tam doloženy případy, a bylo to teď i v médiích i na videu natočeno, kdy se naši řidiči střetávají s imigranty, kteří jsou ozbrojeni holemi, železnými tyčemi i noži a opravdu brutálně se snaží dostat dovnitř kamionů. Podle informací Česmadu je problém v tom, že se tak děje na několika místech před vjezdem do přístavu a děje se tak díky laxnímu přístupu francouzských bezpečnostních složek, ať už je to dopravní, pořádková policie, celníci nebo armáda. Zkrátka Francouzi nekonají. Česmad vám také v této věci odeslal na začátku června dopis, na který jste údajně zatím ještě nereagoval. Takže já bych vás rád požádal jménem českých dopravců a českých řidičů, abyste podnikl okamžité kroky vedoucí ke zmírnění situace, konkrétně to může být diplomatická nóta směrem k francouzské straně nebo nějaký další krok, který vy sám asi budete vědět lépe, který je lepší, než já.

    Takže mé otázky jsou dvě. Za prvé, jestli o této situaci víte, jestli víte o tom, že v ohrožení života tam skutečně až 300 českých občanů denně. A za druhé, jestli jste ochoten se do této situace okamžitě vložit, například diplomatickou nótou, a pokud ne, tak z jakých důvodů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní požádám pana ministra zahraničních věcí o jeho odpověď. Máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Přeji vám dobré odpoledne. Dámy a pánové, já vás mohu ujistit, že o této situaci jsme informováni, že jsme se obrátili na francouzské úřady, obrátili jsme se na prefekturu města Calais, protože jsme to řešili přímo s úřady v místě, a informovali jsme se samozřejmě i o té situaci poměrně důkladně. Máme dnes i informace, které jsme dostali přímo z místa a od příslušných francouzských úředníků. Situace v Calais je dlouhodobě napjatá. Není asi jednoduché nebo není snadné asi i pro francouzskou stranu nám slibovat, že jsou schopni ji výrazně, v zásadně krátké době změnit. Migrantů v okolí Calais je okolo tří tisíc. Francouzské orgány si toho samozřejmě jsou velmi dobře vědomy, jak je to vážné. Bezpečnostní orgány na situaci reagují a dá se říci, že v posledních dnech stále dochází k tomu, že jsou posilovány stavy bezpečnostních složek. V posledních dnech francouzské bezpečnostní složky evakuovaly v Calais několik táborů, kde nelegální přistěhovalci právě přebývali s vidinou cesty do Velké Británie. Tam se jedná o to, že oni hlavně míří do Velké Británie. Několik set osob převezli do imigračních středisek.

    Bohužel ono se nedá očekávat s ohledem na počty migrantů, které míří přes Středozemní moře, že by i to, co se jim podařilo převézt do imigrační středisek, že by dlouho zůstalo prázdné. Oni se obávají, že evakuované prostory se mohou zase rychle zaplnit nově příchozími. Takže problémy v tom, co se tam děje - máme od francouzských úřadů ujištění a přísliby, že v tom budou podnikat, co bude v jejich silách. Opakuji, oni tam posilují stavy, posílají tam další jednotky a složky, ale nejsou schopni nám garantovat, že jsou schopni v nějaké krátké době situaci tam vrátit do normálu. Takže kromě této komunikace s francouzskou stranou se snažíme na našich webových stránkách upozorňovat všechny, kdo tam jedou, jaká tam situace je. Snažíme se dávat informace o tom, co tam čeká naše řidiče, a upozorňujeme na to, že kontakt s neznámými osobami je tam nebezpečný, a doporučujeme zabezpečovat vozidla tak, aby do nich nemohl nikdo vniknout nebo aby se v nich mohly nepovolané osoby skrýt. Doporučujeme i na těch stránkách projíždět Calais bez jakýchkoliv zastávek, se zamčenými dveřmi. To jsou řekněme doporučení, která můžeme dávat. Upozorňujeme a snažíme se informace poskytovat. Budeme dále jednat s francouzskou stranou o tom, jak ta opatření postupují, protože máte pravdu, že tam máme poměrně dost velký počet našich řidičů. Bohužel Calais není jediné místo dneska, které se potýká s podobnými problémy, a bohužel ani Francie není jediná země, která dnes podobným problémům čelí. Problém je daleko širší a budeme se dnes o něm pravděpodobně dnes večer bavit. Ale ujišťuji vás o tom, že to sledujeme, i situaci v Calais sledujeme, informujeme o tom a budu v tom reagovat s těmi, od kterých jsem dostal dopisy, a řeknu jim tedy, co o tom víme a co můžeme v této věci podniknout, a zároveň jim předám stanoviska, která máme z francouzské strany.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se, zda pan poslanec chce dát doplňující otázku. Není tomu tak. V tom případě další vylosovanou, druhou v pořadí, je paní poslankyně Pěnčíková, která interpeluje ministra zemědělství Mariana Jurečku, a připraví se paní poslankyně Bebarová Rujbrová. Máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Dobrý den všem. Vážený pane ministře, v týdeníku Zemědělec číslo 19 byl zveřejněn článek pod názvem Došlo k přetržení odborných vazeb. Tento článek reaguje na anketu, jejíž respondenti odpovídali na otázku, zda se domnívají, že zrušení agentur pro zemědělství a venkov bylo správným krokem. Většina dotázaných, a to celých 71 %, volila varianty ne a spíše ne. Řada z nich má pochybnosti o tom, zda zaměstnanci Státního zemědělského intervenčního fondu budou mít možnost poskytovat informační a poradenskou činnost, která byla zejména pro drobné zemědělce, ale nejen ty, důležitá, ale i uváděli celou řadu jiných důvodů.

    Proto se vás ptám, jaké finanční úspory zrušení agentur přineslo a z čeho. Státní zemědělský intervenční fond je zřízen jako akreditovaná platební agentura, jejímiž hlavními úkoly jsou administrace plateb a jejich následná kontrola. A kdo tedy bude zemědělcům poskytovat informace a radit? Dne 13. května 2015 vyšla novela nařízení vlády pro přímé platby číslo 113/2015 Sb., která prodlužuje podávání jednotné žádosti do 29. května 2015. To byl poměrně významný krok a dle vašeho vyjádření jde o to dát více času zemědělcům, aby se na to připravili. Podle vyjádření některých zaměstnanců SZIFu by se to ale stejně v dřívějším termínu nestihlo. Proto se vás ptám, jestli neuvažujete o navýšení počtu zaměstnanců SZIFu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra Mariana Jurečku, aby vám odpověděl. ***

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové.

    Tak já tady k tomu dotazu musím uvést, že kdybych mohl někdy v roce 2012 ovlivnit tuto záležitost, tak bych agentury pro zemědělství a venkov nerušil. Nicméně tehdy i vláda v tom roce 2012 dne 2. 10. rozhodla o tom, že dojde k zrušení agentur pro zemědělství a venkov a jejich transformaci do Státního zemědělského intervenčního fondu. Já jsem přišel na Ministerstvo ve fázi, kdy de facto už bylo pouze 12 ředitelů, kteří byli ředitelé na jednotlivých agenturách, ale víceméně to byli vojáci bez vojska. Ti lidé, kteří zůstávali ještě jako zaměstnanci agentur pro zemědělství a venkov, tak byli s dvacetiprocentním úvazkem, v tu dobu už byli osmdesátiprocentním úvazkem u Státního zemědělského intervenčního fondu. Kdybych měl ty kroky zvrátit zpátky, tak bych to samozřejmě mohl udělat, ale za podstatně nebo docela velkých finančních nákladů. Já jsem se tedy rozhodl nakonec tu transformaci dokončit.

    Je potřeba si uvědomit, že víceméně z 90 % ti lidé, kteří ještě před pěti a více lety byli většinovými zaměstnanci agentur, postupně přecházeli pod Státní zemědělský intervenční fond, tak jsou to prakticky jedni a titíž lidé, kteří prakticky jsou schopni dělat, nebo dělají tu agendu jak pro SZIF, tak pro ministerstvo. I já sám na okrese tu situaci znám, že ti lidé tam pracují prakticky deset let, znají osobně ty zemědělce a dnes jsou to všechno zaměstnanci Státního zemědělského intervenčního fondu. My jsme vloni, když jsme dělali změnu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, tak tam také jednou z úprav bylo to, že Státní zemědělský intervenční fond má poskytovat také poradenství v návaznosti právě na tuto ukončenou činnost agentur pro zemědělství a venkov. My samozřejmě jsme si vědomi toho, že teď je poměrně náročná doba pro pracovníky SZIFu. Řešíme s panem ředitelem Šebestyánem tu otázku, jakým způsobem případně ulehčit těm zaměstnancům. Já jsem mu řekl, ať případně si promyslí, jestli by neuvažoval ještě o nějakém personálním posílení v rámci SZIFu. Zatím on tady tuto variantu nevidí jako nutnou, protože jsme si vědomi toho, že když teď nám doběhne a dokážeme zvládnout tu agendu roku 2015, tak v roce 2016 a příštích letech už by situace měla být podstatně lepší i pro ty zaměstnance.

    Vzhledem k té otázce, na kterou jste se ptala, k jakým úsporám došlo, tak se přiznám, já je nejsem schopen vyjádřit, ty úspory, nejsem schopen je kvantifikovat, protože víceméně drtivá většina zaměstnanců přišla potom plně úvazky pod Státní zemědělský intervenční fond. A pokud vím, tak zhruba asi jenom osm zaměstnanců byli ti, kteří odešli někam jinam a nepřešli pod Státní zemědělský intervenční fond, takže ta úspora je poměrně malá. Nicméně já věřím tomu, že se nám podaří i vzhledem k tomu, že máme dohodu se Státním zemědělským intervenčním fondem, pokud jde o komunikaci ať už z Ministerstva ve vztahu k zemědělcům, ale i obráceně, já i mí lidé chodíme i na porady Státního zemědělského intervenčního fondu jako vedení i krajských ředitelů, respektive ředitelů těch oblastí, protože ty jsou podle NUTS udělány, tak ten tok informací máme zajištěn tam i zpátky. Takže já věřím tomu, že to z dlouhodobého hlediska bude fungovat dobře. Teď opravdu přiznávám, že teď je několik měsíců, kdy to období je poměrně hektické. Je dáno tím, že byl skluz ve vyjednávání společné zemědělské politiky, je skluz v tom, že nám Evropská komise notifikovala Program rozvoje venkova až minulý měsíc, takže my jsme byli opravdu v poměrně těžké situaci. Ale já věřím tomu, že se to stabilizuje a že to bude fungovat dobře, aby ti zaměstnanci nebyli pod takovým tlakem, pod jakým byli teď za poslední dva tři měsíce. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně - nemá zájem. V tom případě pokročíme k číslu 3, což je interpelace paní poslankyně Zuzky Bebarové Rujbrové na pana ministra spravedlnosti. Prosím.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Děkuji. Můj ministr bohužel přítomen není. Takže vážený pane ministře, v době působení vaší předchůdkyně paní ministryně Válkové proběhly ve vězeňské službě výrazné personální změny. Kromě odvolání generálního ředitele Petra Dohnala následně nezůstal kámen na kameni v celém vedení vězeňské služby. Vím, že šlo o kroky vaší předchůdkyně. Ovšem některé z těchto kroků se týkají i vás. Ministerstvo spravedlnosti je odvolacím orgánem pro členy vězeňské služby, kteří nesouhlasili s rozhodnutím generálního ředitele. Lhůta pro rozhodnutí o jejich odvolání podle zákona o služebním poměru je devadesátidenní. Mohu uvést případ například plukovníka Ing. Drska, který toto odvolání podával už 9. listopadu 2011 a přes zájem ombudsmanky do současné doby v jeho kauze rozhodnuto nebylo. Netýká se to pouze jeho. Očekávala bych, a předpokládám, že nejen já, že Ministerstvo spravedlnosti bude tím ministerstvem, které bude zákon dodržovat především. Děkuji za vaše vysvětlení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně. Dalším interpelujícím je pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat pan ministra průmyslu a obchodu. Prosím.

  • Poslanec Radim Holeček: Dobrý den. Vážený pane ministře, pokud něco funguje, tak je potřeba tomu začít házet klacky pod nohy. Jinak si totiž neumím vysvětlit kroky vašeho ministerstva a Českého telekomunikačního úřadu směrem k trhu přepravních služeb, respektive nechápu svévolné zahrnování dalších soukromých subjektů, které by měly platit ztrátu České pošty. Tyto nově zahrnuté subjekty byly vaším ministerstvem a ČTÚ opakovaně ujišťovány, že jako společnosti poskytující expresní a kurýrní služby nespadají pod poskytovatele poštovních služeb a jako takovým jim nic nehrozí, nehrozí jim, že by měly přispívat do poštovního kompenzačního fondu. Za touto situací vidím opět snahy svázat soukromé subjekty dalšími pravidly a především z nich vytahat peníze pro mnohdy i nefungující a přebujelé státní podniky. V tomto případě tedy spíše fungující, jelikož Česká pošta snažící se sice vypadat ztrátově je ve skutečnosti dlouhodobě v zisku, a to nemýlím-li se v řádu stovek milionů korun. A je tedy otázkou, zda nějaké takové kompenzace vůbec potřebuje. Navíc Evropská komise stanovila, že expresní a kurýrní služby představují zvláštní služby, které se vyznačují tím, že výrazně se liší od obecných služeb poštovních. Tato směrnice, již měl současný platný zákon implementovat, má trh dále liberalizovat, nikoliv svazovat. Z chování ČTÚ a MPO vyplývá, že jste se asi rozhodli vydat se úplně opačnou cestou, bohužel ke škodě dosud fungujícího prostředí.

    Považuji za naprosto nepřípustné, aby ČTÚ od konce roku 2014 obesílal jednotlivé expresní společnosti s výzvou k registraci jakožto poskytovatele poštovních služeb, i když poštovní služby prokazatelně neposkytují. ČTÚ si musí uvědomit, že expresní přepravci poskytují své služby na základě smlouvy o přepravě věci či zasilatelské smlouvy, nikoliv poštovní smlouvy dle poštovního zákona. Svévolné jednání ČTÚ navíc poškozuje Českou republiku u zahraničních investorů, a vytváří tak opět několikrát kritizované nepředvídatelné právní prostředí pro lokální i zahraniční společnosti.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Čas, pane kolego.

  • Poslanec Radim Holeček: Mou otázkou tedy je, jak je možné, že ČTÚ a vaše ministerstvo záměrně vystupuje proti příslušné evropské směrnici a vystavuje se tak riziku žaloby od Evropského soudu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především musím udělat určité ohrazení. Mohu o tomto problému mluvit obecně, nemohu mluvit za ČTÚ, to je nezávislý regulační úřad, který mi nepodléhá. Čili budu ten problém řešit obecně jako ministr, kterému spadá legislativní činnost v této oblasti, nikoliv pak výkonná činnost Českého telekomunikačního úřadu, který, jak víme, jest nezávislým úřadem.

    Čili k vašemu dotazu bych rád uvedl, že uvedený problém byl předmětem jednání, které proběhlo mezi Českou asociací mezinárodních expresních přepravců na MPO dne 5. června tohoto roku. Při této příležitosti byly přítomným členům asociace, kteří své služby deklarují většinou jako služby přepravní, podrobně vysvětleny principy aktuální právní úpravy týkající se fungování trhu poštovních služeb a jeho regulace. Podotýkám, všechno toto je vygenerováno postupnou liberalizací trhu, zejména pak od 1. ledna 2013. Tato úprava je obsažena v zákoně o poštovních službách a provozovatelé poštovních služeb se na rozdíl od předchozí praxe, kdy se jednalo o živnost volnou, musí registrovat u Českého telekomunikačního úřadu. Oprávnění k podnikání v oblasti poskytování poštovních služeb vzniká písemným oznámením podnikání v tomto oboru ČTÚ. Samotné oznámení o podnikání nepředstavuje v porovnání s registrací u živnostenského úřadu žádné zvýšení administrativní zátěže. Cílem této změny bylo získat přehled o trhu poštovních služeb, a to zejména z hlediska budoucí potřeby ukládat povinnost zajišťovat některé základní poštovní služby, zajistit kvalitu služeb a ochranu zákazníků. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec si přeje položit doplňující dotaz. Máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Jenom krátká doplňující - jestli vy osobně si myslíte, že se ČTÚ chová nad rámec svých pravomocí nebo jestli si zákon nevykládá trochu dle svého uvážení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si přeje reagovat. Prosím.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych chtěl především sdělit to, co jsem říkal takovými zaobalenými slovy, že v zásadě, pokud projde ten zákon, který zítra má projít, tak to bude irelevantní, protože liberalizaci bohužel zaplatí daňoví poplatníci, protože v teorii je to jasné - pustí se soukromé subjekty na dosud monopolní trh, máme liberalizaci, ale za to, aby pošta nebo některý jiný subjekt zajistil základní služby, mu mají ti, kteří mají benefity z liberalizace, něco platit. To je pěkná teorie. Bohužel v české praxi to funguje tak, a to je zkušenost nikoliv z poštovního fondu, ale z fondu elektronických komunikací, že se tam soudí o příspěvky, které měli platit v letech 2005, 2006, 2007 atd. Prostě reálně nejsou vybratelné. Je navrhováno řešení, že to zaplatí daňoví poplatníci, což není úplně optimální, ale asi jediné možné řešení v této oblasti, a to také bude znamenat, že pokud se to stane, tak veškeré stížnosti někoho, jak je evidován, spadnou pod stůl. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla interpelace pana poslance Holečka. Další interpelující bude paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat pana ministra financí. Prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, moje interpelace měla původně nést název svazky Andreje Babiše, ale nedopatřením se z nich staly závazky Andreje Babiše. Je to ale docela jedno, protože použitím kompromitujících svazků došlo k porušení závazků. Těch předvolebních, které slibovaly, že současná vláda bude politiku dělat úplně jinak. Ukazuje se, že dělat něco jiného jinak neznamená dělat to lépe.

    To ale není úplně podstatné. Půjdu rovnou k věci. Současná kauza vyvolává kromě jiného pochybnosti také o dodržování zákona o ochraně osobních údajů. Ano, kromě toho, že tento případ vrhá velmi špatné světlo na to, jakým způsobem zákony současné vlády vznikají, jejich obsah je zřejmě určen tím, kdo na koho co ví. Otevírá také otázku, zda si jako místopředseda vlády můžete dovolit ignorovat ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, která pro shromažďování citlivých osobních údajů stanoví přísné podmínky. V kauze, která se dotýká kolegy Šincla, k takovému protiprávnímu shromažďování velmi pravděpodobně došlo.

    Vede mě to k množství otázek. Pane ministře, uvědomujete si, že v této zemi stále platí zákony, a to i zákony o ochraně osobních údajů?

    Dále bych se ráda zeptala, kdo vám takový neortodoxní postup poradil, kým jste se inspiroval, kdo údaje o kolegovi Šinclovi shromáždil. Pracovníci Ministerstva financí, nebo jiné osoby? Jsou podobné svazky vedeny i na ostatní kolegy a kolegyně? Kolikrát jste už tyto svazky použil? A pokud mají být informace o panu Šinclovi pravdivé, kladu si otázku, proč jste se neobrátil na orgány činné v trestním řízení, ale využil jejich znalost až v okamžiku, kdy jste s panem kolegou Šinclem vedl politický spor.

    Děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně. Dalším interpelujícím je pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví ve věci léčby kmenovými buňkami. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku uspořádal 11. listopadu 2014 seminář k léčbě kmenovými buňkami. Konkrétně se to týkalo tří diagnóz - léčby ischemické choroby dolní končetiny, dále léčby ALS a také léčby kolenních a kyčelních kloubů pomocí injekcí aplikace kmenových buněk do kloubů. Pro to posouzení, zda daný druh léčby je legální poskytovat, je nutno rozhodnout podle zákonných pravidel, která jsou různá pro různé druhy léčebných intervencí, jestli se jedná o novou metodu, nebo o lék, nebo o zdravotnický prostředek. Bohužel do dnešního dne, přestože jsme přijali usnesení, kde jsme žádali Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv, jsme nedostali odpovědi na naše usnesení, které jsme si tehdy vyžádali.

    Podvýbor žádá Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby sdělily, podle jaké právní úpravy se řídí jednotlivé druhy léčby kmenovými buňkami a nakládání s nimi, zda podle zákona o léčivech, zda podle zákona o specifických zdravotních službách, nebo podle zákona o lidských tkáních a buňkách. Současně žádáme Ministerstvo zdravotnictví, aby v souladu s právní regulací a zásadami medicíny založené na důkazech vydalo stanovisko, které druhy léčby kmenovými buňkami je možno v současnosti považovat za vědecky uznané, které jsou teprve ve fázi klinických studií a které jsou postupem, který není lege artis; aby vyhodnotilo přípustnost nabízení jednotlivých druhů léčby kmenovými buňkami pacientům za peníze, za přímou úhradu pacientem (upozornění na čas) a vydalo metodický pokyn k výkladu zákona za účelem postihu nelegálních praktik.

    Já vás prosím, pane ministře, abyste nám na tyto otázky a na toto usnesení dal jednoznačnou odpověď. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Miroslav Kalousek, který bude interpelovat pana ministra financí ve věci tisku 417. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený nepřítomný ministře Babiši, když Sněmovna projednávala tisk 417, bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů, mezi nimi i pozměňovací návrh poslance vašeho vlastního politického hnutí, poslance Karla Raise, který navrhoval ukončit okamžitě daňovou podporu čistých biopaliv. Vy jste několik týdnů předtím deklaroval ochotu podpořit tento návrh vašeho vlastního poslance, abyste potom v rozporu s tímto veřejným slibem hlasoval jinak, a když jste byl na tiskové konferenci žádán o důvod rozporu v tomto chování, řekl jste, že jste měl od svého ministerstva neutrální stanovisko, a tudíž jste se musel zdržet.

    Já teď odhlédnu od situace, že neutrální stanovisko nijak nezavazuje předkladatele, aby se zdržel, ten může hlasovat pro i proti, obojí je veřejně správně, ale členové rozpočtového výboru vědí, že to stanovisko nebylo neutrální, že bylo souhlasné, že váš úřad navrhoval podpořit návrh poslance Karla Raise. A vy jste obelhal Sněmovnu a obelhal jste veřejnost, když jste obhajoval skutečnost, že jste hlasoval ve prospěch své soukromé firmy na úkor veřejných rozpočtů. Myslím si, že veřejnost i Poslanecká sněmovna by si zasloužily vaši odpověď, proč jste takto bezprecedentním způsobem lhal.

    Dovoluji si požádat o tuto informaci bez ohledu na to, že mi samozřejmě hrozí, že budu posypán zhoubným herbicidem. Děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Jan Zahradník, který bude interpelovat pana ministra financí ve věci záměru zrušení Finančního úřadu Vodňany. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, obracím se s touto interpelací k nepřítomnému ministru financí panu Andreji Babišovi. Moje interpelace vychází z podnětu, kterého se mi dostalo od starosty města Vodňany a od starostů obcí v okolí tohoto krásného jihočeského města, kteří mají obavu z toho, že existuje záměr Finanční správy České republiky zrušit územní pracoviště ve Vodňanech. Toto pracoviště spadá pod Finanční úřad pro Jihočeský kraj a je přímo řízené ředitelem územního pracoviště ve Strakonicích. Mám informace, že obsluha daňových subjektů ve Vodňanech není nijak výrazně nižší, než je tomu u daňových subjektů ve Strakonicích nebo dalším sousedním městě Blatné. Mnoho z občanů onoho vodňanského regionu nemá možnost řešit své daňové záležitosti jinak než osobní návštěvou tohoto pracoviště.

    Tak se tedy, pane předsedo, vaším prostřednictvím obracím na pana ministra s dotazem, zdali je tato obava pravdivá, zdali tento záměr je pravdivý, a pokud ano, tak jaké jsou pro tento záměr důvody. A také ještě, zdali je ten záměr v souladu s všude hlásaným záměrem pana ministra zlepšit výběr daní v České republice.

    A protože teď vím, že se mi odpovědi od pana ministra nedostane, ještě bych přesto položil doplňující otázku, nebo možná spíš než otázku takovou doplňující informaci pro pana ministra. Nesouhlas se záměrem zrušit územní pracoviště (Čas, pane kolego!) ve Vodňanech vyjádřilo zastupitelstvo města Vodňany - já to dokončím - a jeho usnesení, zastupitelstva Vodňan, podpořilo 16 obcí z Vodňanska a rovněž dobrovolný svazek obcí Blanicko-otavského mikroregionu. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví v zákonné lhůtě a dalším interpelujícím bude paní poslankyně Olga Havlová, která bude interpelovat pana ministra Chovance ve věci imigrantských kvót. Prosím.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěla poděkovat všem ministrům, kteří nepohrdají touto Sněmovnou a jsou zde přítomni. Vzhledem k tomu, že máme večer mimořádnou schůzi ohledně celé této problematiky, na kterou jsem se chtěla ptát, tak položím na mimořádné schůzi panu ministrovi dotaz. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další interpelující bude pan poslanec Jiří Valenta, který bude interpelovat přítomného pana ministra průmyslu a obchodu. Prosím.

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane ministře, v médiích se objevila informace, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nedodrželo jakési závěry, na kterých se společně dohodlo při jednání se zástupci Ministerstva vnitra, týkající se projektu rozvoje sítí nové generace. Nejen jako řadový člen Poslanecké sněmovny, ale zejména jako předseda sněmovního podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment bych se vás rád zeptal na obsah toho, co tedy mělo být a má být konkrétně podle zmiňované dohody tedy ještě zapracováno do státní strategie národního plánu rozvoje sítí nové generace a do operačního programu ORPIK-PO4. Ptám se vás také i na další důvody tohoto silně medializovaného sporu zahájeného údajně dopisem ministra vnitra Chovance z 8. června, kde vám vytýká, že vaši úředníci nebyli od října loňského roku schopni zásadní připomínky do plánu zapracovat. Tento nastíněný řekněme názorový nesoulad mezi ministerstvy může do budoucna vygenerovat nejen zvýšení bezpečnostních rizik státu, ale i další ohrožení hospodářského růstu České republiky.

    Je v tomto ohledu také pravdou, že byste měl urychleně předat vnitru kompetence k vybudování a provozu registru pasivní infrastruktury a také na Ministerstvo vnitra přesunout odpovědnost za národní plán rozvoje sítí nové generace? I k těmto údajným zamýšleným opatřením bych prosil o váš komentář. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz. Rád bych reagoval na to, jak je to s rozvojem vysokorychlostního internetu.

    Vysokorychlostní internet je jednou z největších priorit Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to věc, na kterou je alokováno v evropských fondech na příštích sedm let 14 mld. korun, a podprogram, který se tímto bude zabývat, bude spuštěn na konci tohoto roku. Jak jistě víte, Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo jako první přijímání výzev na další období. Výzvy byly vyhlášeny 29. května a přijímání začalo 1. června. V tomto konkrétním bodě bude tato výzva vyhlášena pravděpodobně na podzim.

    Co se týká oněch debat s Ministerstvem vnitra, tak je tam debata o tom, jakou úlohu by v této věci mohla hrát Česká pošta, resp. její odštěpný závod zabývající se IT. My tuto možnost nevylučujeme, udělali jsme proto některé kroky, aby i státní podnik, který pravděpodobně vznikne z odštěpného závodu, se mohl k těm fondům dostat.

    Co se týká národního plánu rozvoje sítí nové generace, tak to je věc, kterou jsem tuším včera odeslal do mezirezortního připomínkového řízení, a bude probíhat debata mezi všemi rezorty a dalšími připomínkovými místy a také samozřejmě s odbornou veřejností, jak se k tomuto plánu postaví. Roli státu, která byla prvním sporným bodem na plánování a přípravě podmínek soutěže, jsem zmínil. Druhým požadavkem bylo umožnit čerpání dotací z ORPIK i státnímu podniku pověřenému přípravou, plánováním a následnou správou sítí nové generace. Tento požadavek je nadbytečný, neboť z veřejné podpory nejsou v našem plánu vyřazeny státní podniky realizující projekty v dané oblasti. Musí ovšem splnit požadavky jako jiní uchazeči o dotace a musí podat nejlepší projekt.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda chce uplatnit doplňující otázku. Pokud ano, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane ministře. V tomto ohledu vám rozumím. Takže tím potvrzujete, že veškeré nesoulady, které vznikly mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem průmyslu a obchodu, jsou zažehnány? Ale ještě jste mně neodpověděl, jaký máte názor, nebo jestli už došlo k předání kompetencí k vybudování a provozu registru pasivní infrastruktury Ministerstvu vnitra.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Děkuji za ten dotaz. Já nevím, jestli jsou všechny tenze zažehnány. Ale dnes jsem se dohodl s panem ministrem vnitra, že je budeme řešit. A to druhé, to předání kompetencí. To já nemohu udělat, ani kdybych chtěl, protože to rozhoduje kompetenční zákon, který mluví jasně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tím končí desátá interpelace. Tou jedenáctou je interpelace pana poslance Zahradníčka na pana ministra dopravy ve věci rekonstrukce silnic a dálnic. Prosím.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Příjemné dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající.

    Vážený pane ministře dopravy, touto interpelací se na vás obracím se žádostí o zjednání nápravy ve věci provádění souběžných stavebních prací na dálnicích a silnicích, které jsou v jejich těsném sousedství. Vím, že silnice potřebují opravy, ale všeho s určitou mírou. Je všeobecně známo, že v případě havárií ať nákladních, či osobních automobilů je provoz zablokován na několik dlouhých hodin, a když se jedná o havárie v rekonstruovaném úseku dálnice, je to ještě daleko horší. Provoz je sveden, ať řízeně, nebo neřízeně, do vyznačené nebo nevyznačené objízdné trasy, to je na komunikace všech možných druhů a tříd.

    Proto se vás ptám, vážený pane ministře dopravy, zda uvažujete o koordinaci prováděných stavebních prací s Ředitelstvím silnic a dálnic, se správou údržby silnic, Policií České republiky, příslušnými referáty dopravy krajských úřadů a popřípadě dalšími organizacemi, aby nedocházelo k provádění souběžných stavebních prací na dálnicích i sousedních komunikacích. Nebo souhlasíte se situací, která se opakuje například na Vysočině, a řidiči buď dlouhé hodiny čekají, až bude dálnice opět průjezdná, a nervózně koukají, jak na souběžné komunikaci první nebo druhé třídy pracují dva tři dělníci, nebo pomalu popojíždějí po nevyznačených objízdných trasách silnic třetích tříd, na kterých jsou další uzávěrky, nebo je provoz řízen světelnou signalizací? Tím samozřejmě řidiči najedou desítky kilometrů navíc. Byl bych velice vděčen, a myslím, že i ostatní řidiči, za zjednání určité nápravy. Věřte, že není nic horšího než v parném létě v době dovolených v autě nebo v autobusu plném dětí čekat dlouhé hodiny na opětovné zprůjezdnění daného úseku dálnice nebo silnice. Když k tomu přidáme probíhající rekonstrukce na železničních tratích, tak cestování na dovolenou bude jistě zajímavé a plné dobrodružných zážitků. (Upozornění na čas.)

    Děkuji vám za odpověď a děkuji ostatním za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra, zda chce odpovědět. Prosím.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád odpověděl. Samozřejmě je to určitě situace, která je náročná, na druhé straně si myslím, že naše zodpovědnost je, ne jak se občas píše v médiích, peníze utratit na poslední chvíli, ale prostě my máme nějakou povinnost starat se o silnice, dálnice, které máme ve správě jak my, tak kraje, a je potřeba jim dělat rekonstrukci.

    Problematika řešení uzavírek při souběhu akcí státu a jednotlivých krajů není úplně jednoduchá. Čerpání prostředků z jednotlivých rozpočtů je časově omezené a průběh zadávacích řízení vzhledem k jeho složitosti není možné přesně předvídat. Proto může nastat souběh akcí krajů, obcí i Ředitelství silnic a dálnic při opravách, byť to původně nebylo zamýšleno. Zdržení i jediného zadávacího řízení může vést k prolnutí akcí. Další prodlužování termínu zahájení prací není mnohdy reálné, neboť by se oprava nedala dokončit v rámci stavební sezóny. Odklad do dalšího roku není možný s ohledem na možnosti financování aktuálně běžících programů.

    V letošním roce se do oprav údržby silnic, a to nejenom v majetku státu, významně investuje. Takové investice vyvolává dlouhodobé podfinancování dopravní infrastruktury. Z hlediska oprav dálniční sítě se však jedná o objem prací, který by se měl každoročně opakovat, neboť se opravuje přibližně pět procent sítě dálnic, což odpovídá periodě dvaceti let opravy každého jednotlivého úseku.

    Já bych tady rád zdůraznil, že navíc my do těch oprav dálnic dneska investujeme asi o pět procent méně než v minulém roce. Co je samozřejmě komplikace, že v současnosti probíhá i modernizace dálnice. Já bych chtěl ujistit, že naší snahou je, aby dálnice byla průjezdná nejméně dvěma pruhy na každé straně po celou dobu oprav kromě krátkých úseků, kde se mění značení. My si myslíme, že když budeme jezdit tak, jak se má, tou osmdesátkou v těch zúženích, tak prostě šance, že tam bude nehoda, by měla být menší, a doufejme, že komplikace nebudou. Samozřejmě jim nemůžeme předejít.

    Já bych tady chtěl říct, že tohle to je jedna z nevýhod konceptu vůbec. My dneska nemáme pro všechny úseky vyznačení regulérní objízdné trasy. Snažíme se to řešit s kraji. Dneska ta koordinace prací na dálnici vůči krajům je na ministerstvu, ovšem opravy silnic první třídy vůči opravám krajů je na krajích. Ředitelství silnic a dálnic velmi intenzivně spolupracuje i se správami krajů. To znamená, ta koordinace se děje. Podle toho, co jsem četl, je tam ten problém, že když dojde k nějakému skluzu, tak se samozřejmě velmi těžce domlouváme o tom, co nechat zprůjezdněno.

    My jsme se v poslední době rozhodli, že budeme s řidiči velmi intenzivně komunikovat. Začali jsme tím, že jim dneska říkáme, kde které uzavírky začínají, končí. Máme dohodu s Českým rozhlasem o pravidelném informování. Jednáme o dalších dohodách i s Impulsem a dalšími celostátními rádií, která se problematikou dopravy zabývají. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec chce uplatnit svoje právo na doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji vám, vážený pane ministře, za odpověď. Doufám, že to přispěje k lepší informovanosti řidičů. Ale já bych vás ještě poprosil, zda byste v několika slovech nemohl říci, jak vypadá situace s výstavbou dálnice z Olomouce do Hradce Králové.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím, pane ministře, máte prostor na odpověď.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: To je dnešní rychlostní komunikace, do budoucna dálnice D35. My chystáme intenzivně přípravu této rychlostní komunikace, do budoucna dálnice. V příštím roce bychom měli zahájit další dva úseky, to je Opatovice - Časy - Ostrov. Intenzivně dneska debatujeme s Ředitelstvím silnic a dálnic Pardubického kraje o přípravě obchvatu Mýta, kde je ta situace vážná, abychom to tam nezhoršili. Dále debatujeme i s krajem Pardubickým o tom, jakým způsobem profinancovat přivaděče k této dálnici, protože jakmile ji postavíme, tak nastane druhý problém, jak dopravu, kterou tam dostaneme, rozdistribuovat po kraji. Na každém sjezdu bychom rádi zabezpečili, aby tam vždycky navazovala silnice první třídy. Na některých úsecích se nám to nepodaří a debatujeme s Pardubickým krajem, jak pomoct profinancovat i tyto přípojné trasy. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další interpelace bude od paní poslankyně Dany Váhalové na pana ministra Milana Chovance. Prosím.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, páni ministři, dle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v loňském roce vystoupal počet běženců ve světě na rekordních 60 milionů. V Evropě se počet nových migrantů zvýšil o polovinu. Běžencem nebo azylantem je každý 122. člověk na planetě. Na útěku z domova před boji či perzekucí bylo na konci minulého roku rekordních 59,5 milionu lidí, to je nárůst o 8,3 milionu proti předchozímu roku. Každý den se tedy v průměru zvyšoval počet běženců o 42 500. V roce 2013 činil denní průměr 32 tisíc. V Evropě narostl počet migrantů o 50 % na 6,7 milionu. V Evropské unii bylo podle Eurostatu za 12 měsíců do konce letošního března podáno 695 435 žádostí o azyl. Nejvíce v Německu, 247 635, a Švédsku, 81 420. Česká republika v loňském roce zaznamenala 1 145 žádostí o azyl. Masový nárůst uprchlíků postrádající jejich identifikaci, jiné kulturní prostředí, nedostatečné či žádné vzdělání, zdravotní stav, nesouhlas občanů evropských zemí může způsobit nejenom velké ekonomické a sociální problémy v Evropě, ale v konečném důsledku může přijímací země přivést až k obdobným konfliktům, před kterými uprchlíci prchali ze svých vlastních zemí.

    Já se tedy chci zeptat - jsme schopni najít partnery v rámci Evropy k odmítnutí kvót? Jsme připraveni a schopni přijmout další uprchlíky v případě zavedení kvót? Děkuji za odpovědi.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr není přítomen, takže budeme pokračovat, respektive měli bychom pokračovat interpelací pana poslance Rykaly, který stahuje svou interpelaci. To znamená, že další v pořadí bude pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra zemědělství. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Vážený nepřítomný ministře zemědělství, na obrazovkách televizí Ministerstvem zemědělstvím placené inzerce vás vidíme častěji než na jednání Poslanecké sněmovny, protože vaše notorická neúčast na jednání Sněmovny je všem poměrně známá, a dokonce i u návrhů zákonů, které byste tady, pane ministře, sám měl obhajovat. Ale při projednávání zákona o biopalivech, když jste jej obhajoval, vyšlo najevo, že se neúčastníte ani jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie, respektive že tam býváte velmi málo.

    Já jsem se vás chtěl zeptat, kolik tedy rad ministrů proběhlo, na kolika jednáních jste měl být a na kolika jednáních jste za dobu svého působení nebyl. A pokud jste tam nebyl, z jakého důvodu, co vás přimělo k tomu, abyste se neúčastnil jednání mistrů zemědělství zemí Evropské unie. Protože všichni vědí, že hájit zájmy českých zemědělců se mají především tam. Jde o desítky miliard korun, které z Evropské unie přicházejí do České republiky, jejich nasměrování a jejich množství se debatuje především tam. Vy sice nechodíte na jednání Poslanecké sněmovny, čemuž nerozumím, ale už vůbec nerozumím tomu, co vám tedy brání, abyste se účastnil jednání ministrů zemědělství Evropské unie.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr si přeje odpovědět. Prosím.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem v roce 2014 z 12 rad ministrů zemědělství EU byl na 7 a musím říct, že rok předtím, kdy jste byl ministr vy i pan ministr Toman, tak byla účast na radách ministrů zemědělství EU 50 %. Já jsem měl za rok 2014 účast na radách 60 %. V letošním roce jsem byl z 6 rad ministrů na 4 z nich. (Výkřiky poslance Bendla.) Jsou to oficiální informace, které zveřejnil Úřad vlády, tak si je můžete ověřit. Já vám říkám, jak ta čísla vycházejí ze statistiky Úřadu vlády. Já jsem řekl přesná čísla všech jednání rad, včetně neformálních rad, má účast - neúčast, a vy tady operujete informacemi o tom, jak je klíčové teď hájit zájmy České republiky v Bruselu při vyjednávání společné zemědělské politiky.

    Pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, ta klíčová jednání se odehrávala do poloviny roku 2013. Tam se uzavírala společná zemědělská politika, na poslední radě 24. a 25. června roku 2013 bylo nejklíčovější jednání, kdy se uzavírala celá tato problematika, a vy jste na té radě nebyl. Vy jste tam nejel, vy jste to tedy vyskrečoval, nejel jste tam a do dnešních dnů slýchávám od mých kolegů z Ministerstva zemědělství, že tam klíčově chyběla účast ministra zemědělství za Českou republiku. Bylo by dobré se podívat na to, jak jste vy sám k těmto záležitostem přistupoval. Já jezdím na rady, kde je důležitá agenda. A pokud je rada, která řeší otázky rybolovu, tak se omlouvám a z takové rady předem dávám přednost účasti například na jednání vlády, protože v pondělí jsou jednání vlády a jsou zároveň i rady ministrů zemědělství EU.

    Takže asi tolik. Já hájím naše zájmy, když je rada, která je důležitá, například rada tento týden, která se týkala ekologického zemědělství, jsem na těch radách přítomen. Jsem ten, kdo se nebojí zvednout i jiný hlas, než je většina. Komunikuji se svými kolegy, s ministrem zemědělství Rakouska i Německa si tykáme, i se slovenským. Komunikujeme spolu i na neformální bázi. Takže myslím si, že ty zájmy se snažím docela silně hájit, například v oblasti ekologického zemědělství jsme prosadili spoustu výjimek, s kterými jsme jako Česká republika přišli.

    A znovu říkám, možná byste měl vy vysvětlit, proč jste 24. a 25. června 2013 na té radě, která byla naprosto klíčová, nebyl. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Bendl chce uplatnit doplňující otázku. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Pane ministře, to je směšné, co tady říkáte. Vy dobře víte, že já jsem byl na všech radách kromě jedné, kdy zasahovala Policie České republiky na Úřadu vlády. Tak tehdy ne. To je pravda. Ale to byla jedna jediná rada. Na všech ostatních jsem vždycky byl.

    Není potřeba vyjmenovávat, kdo si kde s kým tyká. Ale vy tam prostě nejezdíte. Tam máte sedět a máte tam být stejně jako nejste tady. Nechodíte ani sem na projednávání zákonů, pane ministře. Ani sem! Takže co to je jako za hru? Padesát procent nebylo, když víte, že ministr Toman na jednání ministrů zemědělství nejezdil v době existence přechodné vlády. A mícháte to do toho.

    Vy zkrátka nehájíte zájmy českých zemědělců. Vy se tím akorát opájíte. Vy jste schopen akorát zaplatit tu reklamu v České televizi či ostatních za peníze Ministerstva zemědělství. To vás vidíme. Ale na to, abyste odpověděl tady - (Čas. Čas, pane kolego.) Co vám brání v tom, abyste se účastnil jednání rady ministrů zemědělství Evropské unie?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr, pokud má zájem. Ano, má zájem. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Já se znovu vrátím k věcné debatě. Já na všech podstatných radách ministrů, kde jsou důležité body pro Českou republiku, tak jsem přítomen. Jestli s tím máte rozpor, ukažte mi radu, kde bylo důležité téma pro Českou republiku, kde jsem nebyl. Opravdu sedět osm hodin a poslouchat diskuse okolo kvót na otázky rybolovu, nebo sedět na jednání vlády, tak prostě dávám přednost jednání vlády České republiky.

    Mě by tedy jenom zajímalo, proč jste toho 24., 25. nebyl přítomen? Vy jste dělal nějakou asistenci při té razii na Úřadu vlády? Jako co vám bránilo tehdy, i když probíhala razie na Úřadu vlády, jet na tu Radu ministrů zemědělství EU? Já tomu nerozumím. Ten argument jsem od vás nepochopil. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec vám neodpoví, protože už vyčerpal veškeré své možnosti. (Ministr Jurečka: Já vím.)

    Dalším interpelujícím bude pan poslanec Radim Fiala, který bude interpelovat pana ministra vnitra ve věci bezpečnosti České republiky v Evropské unii. Prosím.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Pan ministr vnitra zde bohužel není, nicméně já tu interpelaci považuji za velmi důležitou a přál bych si, aby o ní věděl. A pokud na ni neodpoví písemně, tak budu samozřejmě v této věci interpelovat i příště.

    Vážený pane ministře, rád bych vám také položil několik otázek ve věci bezpečnosti České republiky v Evropské unii. Dnes podle mě je to nejhorší období, které zažíváme v Evropské unii, protože nám říká: Vzdejte se svobody, přijměte regulace, staňte se správní jednotkou evropského superstátu! A to nechceme.

    Právě jste se účastnil schůzky ministrů vnitra Evropské unie. Mluvili jste tam o imigrantech. A mě by zajímalo, jaké stanovisko k této věci zaujímá Brusel. Skutečně nás takzvaně hlava nehlava dotlačí k tomu, abychom přijímali tyto imigranty, o které zde nestojíme a jejichž přijetí povede k nedozírným následkům jak ekonomickým, společenským? A podle mě se to dotkne i velmi výrazně bezpečnostního rizika občanů České republiky. Zajímalo by mě, jaké kroky navrhnete, aby se čeští občané cítili bezpečně. A jestli vůbec navrhnete nějaké kroky k tomu, abychom ty imigranty nemuseli přijmout. Zajímalo by mě, na jakou stranu se přikloníte. Jestli se přikloníte k tomu, že necháme občany rozhodovat o tom, že pokud bude Evropská unie rozhodovat tak, jak rozhoduje, tak vypíšeme referendum o setrvání v Evropské unii. Anebo se raději přikloníte na stranu europoslanců za sociální demokracii, kteří pro tyto kvóty hlasují?

    Děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude paní poslankyně Chalánková, která bude interpelovat pana ministra zahraničních věcí ve věci výchovy dětí v Norsku. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v situaci, kdy MPSV na svých webových stránkách informuje o své přímé spolupráci s norským sociálním úřadem Bufdir, což je řídicí článek Barnevernu projektu CZ04, se opět vrátím k případu Denise a Davida Michalákových, byť tentokrát jen nepřímo.

    Jedním z velmi často opakovaných tvrzení je, že se Eva Michaláková rozhodla žít v Norsku dobrovolně, a musí se tedy přizpůsobit tamější společnosti a počítat s příslušnými kulturními rozdíly. Naposledy použila tento argument paní ministryně Marksová v odpovědi na mou interpelaci. Cituji: "Paní Michaláková se dobrovolně rozhodla žít v Norsku a v tamějších podmínkách, a tím na sebe vzala odpovědnost za to, že bude reflektovat podmínky norského práva i další sociokulturní okolnosti."

    Já plně souhlasím, že každý by se měl přizpůsobit poměrům panujícím v zemi, ve které se rozhodl žít. Na druhou stranu, dokud jsem se neseznámila s tímto a dalšími případy, nikdy by mě nenapadlo považovat Norsko za zemi do jiného kulturního okruhu než Česká republika, za zemi, kde by hrozila rodičům nějaká rizika. Dnes se ukazuje, že hranice pro odebírání dětí jsou nastaveny velmi nízko, děti se odebírají z malicherných důvodů a není kladen důraz na pomoc ohroženým rodinám, že pro Nory není žádný problém oddělit sourozence a norské právo negarantuje právo prarodičů na styk s vnuky a že norská péče o děti obsahuje mnoho netušených, pro Středoevropana až absurdních prvků. Jak jsem se dozvěděla od norské velvyslankyně, tento režim se týká všech cizinců, tedy i turistů s dětmi.

    Snažila jsem se najít na webu Ministerstva zahraničních věcí nějaké doporučení pro české rodiče v Norsku, jaká pravidla mají dodržovat, aby se nedostali do střetu s norským kulturním okruhem, s norskou společností. Bohužel marně. Má otázka zní, zda ministerstvo připravuje pro české občany v zahraničí nějaká doporučení v tomto směru, jak se mají čeští občané v Norsku chovat, aby neriskovali zničení svých rodin (upozornění na čas) v zájmu norských názorů na blaho dětí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuju. Dobrý den ještě jednou, dámy a pánové. Mě tedy není známo, že by norská velvyslankyně v České republice uvedla, že by turistům cestujícím do Norska hrozilo odebírání dětí. Obecně si myslím, že nelze Norsko označit za rizikovou zemi pro cestování s dětmi. Máme zkušenost s jednou rodinou, jíž byly v Norsku odebrány děti, přičemž tato rodina dlouhodobě v Norsku pobývá. Ten případ prostě spadá do norské jurisdikce.

    Kdybych mohl, tak tady podám informaci o jednání, které proběhlo včera právě s norskými úřady a kde jsme se zabývali právě prací norských úřadů v souvislosti s touto kauzou a zajímali jsme se o to, do jaké míry se na norské straně plní to, co nám bylo přislíbeno. Mám na mysli práce s biologickou rodinou, vyhodnocení nebo podpora dětí vzhledem k jejich kulturnímu jazykovému původu a podobně. Takže máme tady čerstvé informace o jednáních, která teď proběhla zrovna v této kauze. A je to tedy samostatná věc.

    Nicméně neevidujeme žádné případy českých turistů, kteří by zaznamenali problémy při cestách do Norska se svými dětmi, a proto nebudeme zřejmě vydávat varování nebo doporučení ohledně cestování do Norska s dětmi. Dle zjištěných norských statistik v Norsku k 1. 1. 2015 pobývalo celkem 2 355 státních občanů České republiky. Samozřejmě čeští občané stále více jezdí do zahraničí. Rád bych tady upozornil na webové stránky ministerstva, kde se snažíme v kapitolách Cestujeme pod dalšími odkazy uvádět i informace o péči o děti, o ochraně jejich práv v zahraničí. Takže tento typ informací je součástí toho, co obecně poskytujeme. To ale slouží k takové obecné orientaci pro ty, kteří cestují do zahraničí. Tam se upozorňuje třeba i na některé kulturní a sociální odlišnosti. Samozřejmě ani tyto informace nejdou do detailů a je to poměrně velmi obecné.

    To znamená, z tohoto jednoho případu, který řešíme a který poměrně i pro nás není jednoduchý, tak nemůžeme učinit závěr, že bychom vydali obecné doporučení pro ty, co cestují do Norska s dětmi, že by to bylo jakési zvláštní riziko. Myslím, že ten jeden případ nás k takovému tvrzení a k takovému vyhlášení na našich webových stránkách ještě neopravňuje.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně evidentně chce uplatnit svůj doplňující dotaz. Předtím, než jí dám slovo, omluvím pana poslance Turečka od 18 hodin z rodinných důvodů, potom omluvím pana poslance Kořenka od 16.45 ze zdravotních důvodů, potom omluvím pana poslance Zavadila od 16.15 ze pracovních důvodů. Potom omluvím paní ministryni Valachovou od projednávání ústních interpelací. A omluvím pana poslance Kaňkovského od 18. hodiny do konce jednacího dne.

    Slovo má paní poslankyně k doplňujícímu dotazu. Prosím.***

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já jen velmi krátce, protože mám informace samozřejmě o mnoha případech v mnoha zemích o odebraných dětech, ale to se netýká této dnešní interpelace. Chtěla bych upozornit, že Michalákovi, jak Denis, tak David, tak Eva Michaláková jsou státní občané České republiky, přestože pobývají na území Norska. Chtějí se podrobit české jurisdikci, přesto jí v tomto norský stát efektivně brání. A brání jim také v různých povinnostech, které děti jako například školáci mají. To bude součástí ještě dalších interpelací, které mám připravené. Takže je mi líto, že Ministerstvo zahraničních věcí nevydává takováto upozornění.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr chce reagovat? Ano. Prosím, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, souhlasím s tím, co tady bylo řečeno. Tady ty děti paní Michalákové jsou občany České republiky, a proto hledáme všechny metody, způsoby, jak jim pomoci, protože to chápu jako službu, kterou jsme povinni českým občanům v zahraničí. Nicméně si myslím, že na základě této kauzy, jakkoliv je komplikovaná, pro nás obtížná a v česko-norských vztazích myslím poměrně nepříjemná, tak přesto si nemyslím, že by bylo možné na základě toho vydat obecné varování, že v Norsku cestujícím turistům hrozí odebírání dětí. Prostě k tomuto závěru myslím nemáme dostatek evidence.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Další interpelace bude od paní poslankyně Radky Maxové, která bude interpelovat přítomného ministra Jiřího Dienstbiera. Prosím.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedo. Překvapuje mě současná velká aktivita dvou resortů, a to jak resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, tak vašeho, pane ministře, co se týká nedání souhlasu s doplatkem na bydlení v některých městech v České republice. Dnes dle médií měla zasedat Legislativní rada vlády a řešit ústavnost či protiústavnost novely zákona, kterou jsme schválili v minulém roce. Ráda bych tedy věděla, proč jste tento problém neřešili již dříve. A pokud jste ho řešili, tak s jakým výsledkem. Protože ty možné problémy byly avizovány již dříve. A zdali už Legislativní rada vlády dospěla k nějakému závěru, jestli byste nás s ním seznámil. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr má prostor. Prosím.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu paní poslankyně Maxové musím uvést, že na problémy, které mohly být a jsou spojeny s novelou, konkrétně s pozměňovacím návrhem pana poslance Stanjury, který schválila Poslanecká sněmovna, na tyto problémy jsem upozorňoval už právě při projednávání této novely na půdě Parlamentu České republiky. Bohužel to, že tyto problémy budou, se potvrzuje. Na jednu stranu je logický zájem obcí, které chtějí mít nějaký reálný nástroj, jak řešit problematiku sociálního vyloučení, chudoby a všech negativních jevů, které jsou s tímto spojeny. Na druhou stranu tato právní úprava je velmi nešťastná.

    Můj úřad se tím zabývá především proto, že do mé gesce spadá Agentura pro sociální začleňování, která, jak už z názvu vyplývá, se touto tematikou poměrně intenzivně zabývá. Ta agentura provedla analýzu, ze které vyplývá, že na základě čerstvých zkušeností s postupem obcí v této věci hrozí ztráta bydlení a bezdomovectví až 17 tisícům obyvatel České republiky. Což jsme vyhodnotili jako velmi závažnou situaci a na základě toho jsme se touto věcí začali zabývat nejenom my, i Ministerstvo práce a sociálních věcí a již před 14 dny také poradní sbor ministra vnitra pro správní řád, který v této věci také zaujal stanovisko. A dnes tedy i Legislativní rada vlády. Z tohoto projednávání vyplývá poměrně jednoznačně, že právní úprava v tomto bodě je velmi nepromyšlená. V zásadě téměř neaplikovatelná tak, aby nedošlo k porušení lidských práv a ústavního pořádku, zejména Listiny základních práv a svobod.

    Ten problém spočívá v tom, že článek 30 Listiny základních práv a svobod každému garantuje pomoc v hmotné nouzi. Této pomoci se samozřejmě lze dovolávat pouze v mezích zákona, nicméně citované nebo předmětné ustanovení § 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi nestanoví žádné meze, pouze váže výplatu dávky pomoci v hmotné nouzi na souhlas obce. A samozřejmě v případě, že bez jakýchkoliv mezí, jakýchkoliv parametrů, návodů pro obec, jak se má pohybovat ve svých úvahách, zda navíc také nediskriminačním způsobem zváží to, zda souhlas dá, či nedá, tak v podstatě dochází nikoliv k naplňování práva v zákonných mezích, ale k odnětí ústavně garantovaného práva. Podle závěrů poradního sboru ke správnímu řádu, které jsem tady zmiňoval, tak ten dospěl k závěru, že dokonce nelze považovat souhlas obce za závazné stanovisko, a tedy že úřady práce k takovému stanovisku nemusí nutně přihlédnout. Protože právě tady chybí meze, na základě toho vlastně tato stanoviska, tak jak praxe ukazuje, nejsou nijak odůvodňována, často jsou plošná, v některých případech i obce dokonce odmítají vůbec v této věci rozhodovat. Tedy chybí pak podklad pro následné rozhodování úřadu práce, který rozhoduje ve správním řízení, na rozdíl od obce, která na základě tohoto nepromyšleného pozměňovacího návrhu rozhoduje v samostatné působnosti.

    To je samozřejmě výklad, který je trošku v rozporu s jazykovým výkladem nebo s tím zněním ustanovením § 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, ale pravděpodobně je to jediný možný ústavně konformní výklad. Ale není tedy jednoznačný. V případě, že by se považovalo stanovisko obce za závazné, tak jak z toho výslovného znění by šlo dovodit, tak v takovém případě je nepochybné, a tomu odpovídají i závěry Legislativní rady vlády, že je tady skutečně vážná pochybnost o ústavnosti. Já za sebe říkám, že tady je zjevná neústavnost v tomto případě.

    Zároveň Legislativní rada vlády zaujala názor, že podmiňovat výkon státní správy, tedy rozhodování úřadu práce, nejasnou úpravou rozhodovací činnosti obce bez jakýchkoli mantinelů je samozřejmě nesystémové a nekoncepční ustanovení. Zároveň Legislativní rada jednoznačně doporučila vládě, aby neprodleně podnikla potřebné kroky ke změně legislativy tak, aby byla garantována právní jistota adresátů této právní úpravy, tedy těch lidí, kteří na základě Listiny mají nárok na pomoc v hmotné nouzi.

    Závěrem tedy mohu konstatovat (upozornění na čas), že vzhledem k jedinému možnému doslovnému výkladu by byla ta právní úprava nepochybně neústavní a je potřeba se tím velmi rychle zabývat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem položit otázku? Prosím.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já se chci tedy zeptat, proč ty podklady pro nějaké meze pro obce nebyly stanoveny od ledna do 1. května, to chci vědět. Jaký rezort to zanedbal? Jestli Ministerstvo práce, Ministerstvo vnitra, nebo váš. A budu ráda, když to právo těm obcím zůstane. Takže se chci zeptat, proč to adresujete pouze těm adresátům a ne jakoby těm obcím. Protože já osobně mám zkušenost ze sezení na přepážce úřadu práce a byla jsem přítomna toho, jak chodili migrující spoluobčané z města do města a žádali doplatek na bydlení. A to si myslím, že ta obec by měla mít nějakým způsobem právo ovlivnit, zdali tam chce člověka, který obci bude přínosem, ale nechce tam člověka, který pouze migruje. Nemá tam ani rodinu, trvalé bydliště, práci, nemá prostě nic. Takže chci vědět, proč ty podklady nebyly stanoveny, které ministerstvo zřejmě pochybilo a zdali uvažujete i o legislativní změně směrem k obcím v této otázce. Děkuju. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr, prosím.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vzhledem k vážným ústavním pochybnostem, jak jsem je zde definoval, je zcela nezbytné přikročit ke změně právní úpravy. Můj úřad se k této věci dostal, jak už jsem také uvedl, na základě činnosti Agentury pro sociální začleňování v terénu, která na tuto věc samozřejmě narazila až v momentě, kdy došlo k aplikaci příslušné normy. Nicméně jak jsem říkal, já sám jsem na to upozorňoval už při schvalování této normy na půdě Parlamentu i pak následně při různých dalších příležitostech. Nicméně ta zkušenost s tím, jak k tomu obce přistoupí, vzhledem k tomu, že toto je účinné ustanovení až od 1. května letošního roku, je velmi čerstvá, tedy ta reakce, kterou můj úřad k této věci má, je podle mého názoru poměrně promptní. Nicméně situace je velmi vážná a je potřeba ji řešit. Já v této věci komunikuji samozřejmě i s dalšími členy vlády, zejména s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které je gestorem této právní úpravy, a je zcela zjevné, že vláda musí velmi rychle připravit novelu, která tento nepřijatelný stav odstraní.

    Také jsem zmiňoval, že vnímám vcelku legitimní potřebu obcí mít nějaký efektivní nástroj na řešení situace, ale nemůže to být takovéto podmínění pomoci v hmotné nouzi, které je ústavně garantovaným právem. Je samozřejmě možné uvažovat o souhlasu obce se zřízením ubytovny, což je spíše otázka stavebněprávních předpisů než dávkového zákona. Je samozřejmě možné i časově zastropovat výplatu dávky doplatku na bydlení na tzv. ubytovny s tím, že je potřeba si uvědomit, že v současné době na ubytovnách žije mezi 70 a 100 tisíci obyvatel České republiky, byť samozřejmě to je nežádoucí stav, protože trvalé bydlení by se mělo uskutečňovat především v bytech, a nikoli v podřadných formách ubytování. (Předsedající upozorňuje na čas.) Je potřeba přistoupit velmi naléhavě k právní úpravě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem? Prosím.

  • Poslankyně Radka Maxová: Vy jste mi ale vůbec neodpověděl, pane ministře. (Smích v sále.) Tak prosím ještě jednou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr. Prosím.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Pravděpodobně se přetáčíme podruhé. Já jsem vám odpověděl podle mě poměrně vyčerpávajícím způsobem v rozsahu, který spadá do mé kompetence. Jednak analýza agentury, ze které vyplývá poměrně velká závažnost situace, a pak samozřejmě jako předseda Legislativní rady vlády jsem rozhodl o aktuálním zařazení této věci na dnešní jednání Legislativní rady vlády, která k tomu dává stanovisko. Toto stanovisko může být podkladem pro jednání dalších resortů, zejména Ministerstva práce a sociálních věcí, které je gestorem právní úpravy, a tedy toto ministerstvo musí s právní úpravou přijít. Asi by to neměl být můj úřad ani žádné jiné ministerstvo, ale ministerstvo, které je gesční.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Další interpelace je pana poslance Plíška na pana ministra spravedlnosti. Prosím.

  • Poslanec Martin Plíšek: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře spravedlnosti, já jsem se vás původně chtěl zeptat na zcela konkrétní legislativní záměry vašeho ministerstva, které jste si předsevzal při nástupu do funkce a za které také nesete odpovědnost jako bývalý první náměstek ministryně spravedlnosti. Protože však dnes nejste přítomen na jednání Poslanecké sněmovny a jste omluven, dovoluji si vás zatím požádat o zaslání aktuální zprávy o plnění legislativních závazků vašeho ministerstva pro rok 2015 s tím, že na zcela konkrétní věci se zeptám při příštích interpelacích. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším je pan poslanec Simeon Karamazov na pana ministra kultury ve věci hospodaření Národní galerie. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle zprávy České tiskové kanceláře ze dne 26. dubna 2015 vydražilo Ministerstvo kultury pro Národní galerii v Praze obraz Josefa Šímy, jehož celková cena činí zhruba 5,3 milionu korun. Z dopisu, který adresoval ředitel odboru vašeho ministerstva Pavel Hlubuček generálnímu řediteli Národní galerie Jiřímu Faitovi a zástupci pořadatele dražby Vladimíru Lekešovi, je ovšem zřejmé, že se Ministerstvo kultury žádné dražby neúčastnilo a ani na nákup obrazu neposkytlo finanční krytí. Vzniká tak nutně otázka, kdo obraz Josefa Šímy vlastně vydražil.

    Je nutné podotknout, že Česká republika dosud přistupovala k nákupu předmětů kulturní hodnoty ve veřejných aukcích takřka výhradně pouze v případě mimořádně významných bohemik nakupovaných na zahraničních trzích. Vždy se to týkalo pouze děl, která nebylo možno získat jiným způsobem. Jinak státní příspěvkové organizace při nabývání sbírkových předmětů postupovaly až na výjimky vždy standardním způsobem a v souladu s právními předpisy. Národní galerie v Praze navíc nedisponuje ve schváleném rozpočtu na rok 2015 žádnými finančními prostředky na akvizice. Proto vzbuzuje průběh celého tohoto nákupu řadu otázek.

    Vzhledem k tomu, že se jedná při nákupu sbírkového předmětu o relativně vysokou částku, žádám vás o odpověď na následující otázky. Byl návrh na zakoupení obrazu Josefa Šímy projednán v poradním sboru Národní galerie v Praze pro sbírkotvornou činnost? Kdo zmocnil generálního ředitele Národní galerie, aby zastupoval stát při veřejné aukci? Kdo rozhodl o uvolnění finančních prostředků z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury na tento účel? Děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan ministr.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně a kolegové, záležitost nákupu sbírkových předmětů Národní galerie se řídí platnými zákony, konkrétně je to zákon číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který stanovuje postupy a pravidla pro nabývání majetku, včetně dražby. Generální ředitel Národní galerie má oprávnění účastnit se dražeb, musí však dodržovat zákonem stanovené podmínky. Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle speciálních právních předpisů, ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší, to platí obdobně, je-li majetek nabýván právě v dražbě. Tedy příspěvková organizace, kterou Národní galerie je, musí prostřednictvím svého zřizovatele, tedy Ministerstva kultury, požádat Ministerstvo financí o předchozí písemný souhlas se stanovením maximální ceny, do které může dražit.

    Zda byla předmětná dražba v rozporu s právními předpisy, zejména pravidly pro hospodaření s majetkem státu, ministerstvo prověří. Vzhledem k tomu, že ze strany ministerstva nebyly uvolněny žádné finanční prostředky, tak Ministerstvo kultury v této věci zatím nebylo aktivní, ale jak říkám, prověřuje nejen tuto, ale i jiné dražby, protože musí odpovídat všem právním předpisům. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Pokud není zájem o další vystoupení, pokročíme k 20. interpelaci, což je interpelace pana poslance Ondráčka na pana ministra zahraničních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, podle mého názoru zejména veřejnoprávní média neplní svou funkci a neinformují, nebo neinformují objektivně o aktuálním dění na Ukrajině. A nemusíme rozlišovat, zda jde o jihovýchod země zmítaný občanskou válkou, kde místní boje neutichají, ba naopak jsou na denním pořádku a jsou stále častější, nebo o západní či centrální část Ukrajiny, kde se bouří obyvatelstvo proti prezidentu Porošenkovi a Jacenjukově vládě, která zbídačuje svou zemi pro pár dolarů, pro falešnou slávu ji rozprodává a vlastní obyvatelstvo nechá hladovět. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr. Prosím.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ještě jednou dobré odpoledne. Chtěl bych pana poslance ujistit, že jsem nebyl jenom v kyjevských palácích, že jsem navštívil celou řadu dalších míst, dokonce jsem navštívil Dněpropetrovsk, navštívil jsem Doněck. V Doněcku jsem byl pár dní, než se uzavřely všechny cesty. Pokoušel jsem se dostat na Krym de facto krátce předtím, než byl obsazen. Vlastně jsem na Krym nedoletěl jenom proto, protože mi bylo sděleno, že letadlo nebude na letišti už moci přistát. Takže vás ujišťuji, že jsem skutečně na Ukrajině navštívil mnohem více míst než jenom kyjevské paláce, které vy zmiňujete. A domnívám se, že kdyby to bylo možné... V podstatě ty mé cesty většinou končí tam, kde mě už nejsou ochotni pustit, protože nejsou ochotni převzít jakoukoliv garanci. A nezlobte se, ale není to nějaká otázka odvahy, je to prostě tak, že musím respektovat danosti, kterou jsou třeba v cestě a musím mít dohodu například s vládou té země, nemůžu chodit kamkoliv. Ale jinak si myslím, že to není otázka nějaké zbabělosti.

    A další věc je, že si myslím, že formulace, které jste použil, jsou hrubě nesprávné a nepřesné. Nemám rád, když se tady hauzíruje s termíny fašismus takovýmto způsobem. Myslím si, že i se znalostí Ukrajiny, kterou mám, se domnívám, že mám představu o tom, jak vážné jsou extremistické excesy, které tam jsou. Já si myslím, že i vy asi dobře víte, že dobrovolnické prapory, které máte zřejmě na mysli, vznikly především v reakci na ruskou okupaci Krymu a na agresi na východě země v důsledku faktického zhroucení armády a dalších silových struktur Ukrajiny. V souhrnném počtu několika tisíc mužů byly financovány některými oligarchy i sbírkami mezi ukrajinskými občany, mezi jejichž členy jsou členové fotbalových ultras i stoupenci národně pravicových hnutí. Většina hovoří rusky. Na řadě míst na východě Ukrajiny nesly hlavní tíhu bojů s proruskými separatisty a ruskými pravidelnými jednotkami. Od listopadu 2014 ale trvá proces začleňování všech dobrovolnických jednotek včetně Pravého sektoru do struktur ukrajinské armády a jednotek národní gardy podřízených Ministerstvu vnitra. Mluvčí prezidenta Petra Porošenka pro otázky takzvané antiteroristické operace Lysenko dne 12. května uvedl, že proces integrace ozbrojenců Pravého sektoru do armády pokračuje, a dodal, že dobrovolníci z praporu Donbas a řada dalších jsou již do armádních jednotek plně začleněni.

    Já to říkám také proto, protože jsem i s prezidentem Porošenkem o téhle věci opakovaně mluvil. Řekl jsem mu, že pro nás je nepřijatelné to, aby se pohybovaly po Ukrajině jednotky v území, které oni kontrolují, které nejsou pod jednotným velením armády. Pro nás to jsou prostě principy, které jsou nepřijatelné. To znamená kroky, které se nyní dějí a které popisuji, jsou také důsledkem toho, že evropští politici opakovaně zdůrazňovali, že jakékoliv ozbrojené složky musí mít vláda, Ministerstvo obrany, velení armády plně pod kontrolou.

    A fašismus, antisemitismus, krajní pravice na Ukrajině existuje, ale mohu vám říci, že nikdo z vládních představitelů ani parlamentních stran se k těmto hnutím nehlásí a nemají v této chvíli vliv na ukrajinskou vládu. Pro úplnost dodávám, že v demokratických parlamentních volbách v říjnu 2014 Pravý sektor, který je pokládán za reprezentanta krajní pravice, získal 1,8 % hlasů a v demokratických prezidentských volbách v květnu 2014 získal lídr Dmytro Jaroš 0,7 % hlasů. Najdu vám v Evropě celou řadu zemí, kde výsledky neonacistických stran jsou dramaticky větší, než byly zisky těchto uskupení a hnutí na Ukrajině.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Můžu krásně využít další interpelace, kterou jsem měl připravenou, protože jste si o to sám skoro řekl. Podpora fašismu - vy stále podporujete a máte klapky na očích a děláte ministra propagandy Spojených států a Evropské unie. Promiňte mi ten výraz, ale tak to cítím.

    Dnes ráno jste při odpovědi na interpelaci poslance Grebeníčka uvedl - cituji: "Rok 2003, který je pro nás ve všem velmi varovný, protože všichni víme, že tehdy to můžeme pokládat za selhání velké části společnosti, řady zemí Západu, protože se vlastně stalo to, že se akceptovaly informace, argumenty, které se pak později ukázaly být nepravdivé a lživé, což je věc, která se dá říci dodnes jakoby vrací." Konec citace z dnešního dopoledne. Ano, vrací se vám to. Ano, pravdivé a lživé stejně jako je tomu v mnohém, neříkám ve všem, ale v mnohém dění na Ukrajině za poslední dva roky. Už to zřejmě pochopil i americký Kongres, který zakazuje výcvik příslušníků fašistických praporů Azov. Pochopí to někdy i naše zahraniční politika? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pan ministr.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já bych jenom rád řekl panu poslanci, že se mi nic nevrací, protože v roce 2003 jsem nebyl součástí koalice ochotných, ale byl jsem mezi těmi, kteří upozorňovali na to, že celá akce má rizika, protože jsem si nebyl jist, jestli je znám cíl akce a jestli vůbec někdo ví, co bude Alianci, která tam vtrhne, nakonec na místě čekat a jestli existuje nějaký plán a program, co dělat den poté. Rozhodně nejsem ten, který by se musel z něčeho zpovídat. Když se podíváte na záznamy parlamentních debat, tak zjistíte, že jsem v té době nebyl na straně těch, kteří něco podobného podporovali. A samozřejmě, dnes ráno jsem tady mluvil o tom, že v důsledku i toho, co se stalo v roce 2003, se v Radě bezpečnosti stalo daleko obtížnější vytvořit konsenzus na jakoukoliv akci. A protože se stalo stále častější prosazování vet nejrůznějších stálých členů Rady bezpečnosti, tak se Rada bezpečnosti postupně stala ochromenou. To je to, co jsem myslel, že se nám vrací. Vrací se prostě to, že Rada bezpečnosti se stala v případě, že ji často i potřebujeme, aby zasáhla, vlastně neschopnou akce. A to se děje dnes opakovaně. Je to aktuální i v této chvíli.

    Poučení, které jsem měl na mysli, není nějakou edukací, ale je to především problémem krize, do které se dostal systém, který na mezinárodní úrovni měl pomoci řešit mezinárodní otázky, třeba i ty, které souvisí například dnes s migrací. Tady nejde o žádné sypání popela na hlavu. K tomu nemám žádný důvod, ale jedná se o důsledky, které postihly mezinárodní architekturu organizací, které nám mají pomoci řešit často globální problémy, se kterými dneska je velmi těžké hnout a ve kterých je velmi obtížné - a bez společné podpory a bez společného postupu nemáme šanci.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude pan poslanec Farský. ***

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem chtěl položit několik otázek, takových takřka konfrontačních, k panu ministru financí, protože se objevují různá data kolem elektronické evidence tržeb a o všechna je ale opírána jeho budoucí smysluplnost, účinnost pro financování, ufinancování tohoto a přínos do rozpočtu, ale data, ze kterých se postupně vychází, se mění nejen v čase, ale i v osobách, které je říkají. Já si tuto interpelaci dovolím přednést písemně. Takže beru zpět.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Váchu, který je dalším v pořadí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedo. My tady teď máme nějakou koaliční roztržku kolem vedení svazku na jednotlivé poslance, to se asi dalo čekat, nicméně pro mě je mnohem důležitější ta aféra se zničenou zemědělskou úrodou. To mně je docela jedno, jaké jsou tam vlastnické vztahy, ale pro mě je zásadní, že si někdo dovolí zničit úrodu, budoucí úrodu potravinářské pšenice. Za dva měsíce by se měla sklízet. Je to 270 ha. Já nevím, jestli si dokážete představit, jak velká plocha je 270 hektarů. Já vám to přiblížím na něčem jiném. Z jednoho hektaru můžete mít až pět tun úrody, to je dohromady 1 350 000 kg obilí! Když to umelete, a tam jsou nějaké ztráty, tak z toho máte přibližně jeden milion kilogramů mouky. Z jedno milionu kilogramů mouky upečete dva miliony bochníků chleba. Byly zničeny budoucí dva miliony bochníků chleba! Průměrná spotřeba chleba na jednoho občana České republiky je 50 bochníků za rok. Z těch dvou milionů bochníků chleba byste byli schopni živit jeden rok 40 tisíc občanů České republiky! To je pro mě zásadní, to, že někdo nebo něčí firma někoho, kdo je za tu firmu zodpovědný, protože ji vlastní, zničí chleba (Čas!) pro 40 tisíc občanů ČR na jeden rok. (Čas!)

    Pan ministr teď něco řekne a já budu mít doplňující otázku. (Předsedající: Ne. Čas! Bohužel nemůžu.) Pro poslance ANO - je to přibližně 30 milionů koblih. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším bude Antonín Seďa. Je nepřítomen, tak potom Martin Kolovratník. Také nepřítomen. Jan Zahradník. Pane poslanče, prosím. Na paní ministryni Marksovou ve věci zákona o ochraně práv dětí. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedo. Já teď nevím, když tady paní ministryně není, ale vzhledem k tomu, že moji kolegové a přátelé z Asociace náhradní výchovy se na mě obraceli poměrně naléhavě, tak tu interpelaci přečtu a budu doufat, že se mi dostane nějakého písemného odpovězení, případně ji předložím příště.

    Mám tedy informace, že na ministerstvu paní ministryně Marksové je připravován návrh nového zákona o ochraně práv dětí v České republice. Podle mých informací je příprava ve fázi tvorby memoranda mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak připravilo materiál Základní teze zákona o podpoře rodin, náhradní rodinné péči a systému ochrany práv dítěte a novelizace souvisejících právních předpisů. Ze zmíněných materiálů vyzařuje snaha dostat pod záminkou sjednocení systému péče o ohrožené děti všechna zařízení věnující se této problematice do gesce MPSV. Zařízení, ve kterých v současné době probíhá péče o ohrožené děti a kterými jsou výchovně vzdělávací instituce v gesci MŠMT, se mají stát zařízeními poskytujícími sociální služby. Zdůrazňuji služby. V těchto zařízeních probíhá vysoce odborná činnost erudovaných pracovníků, nemůže se tedy jednat o službu. Jde přece o výkon soudních rozhodnutí. Tato zařízení se díky výše uvedeným skutečnostem nacházejí ve velké nejistotě.

    A teď, pane předsedo, otázky. Táži se paní ministryně, v jaké podobě se v současné době nachází příprava jak memoranda, tak základních tezí zákona o podpoře rodin atd. Za důležité také považuji otázku, zda teze byly projednány s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví. Dále se ptám paní ministryně, zda je předpokládán zánik zákona č. 109/2002 Sb., o ústavní výchově. A poslední otázka - kým a jak bude řízen proces umisťování dětí a jeho následná kontrola. A poslední, řečnická otázka, zda paní ministryni Marksové nepřipomíná úřad pro ochranu dětí, který se snaží ustavit, ten tak diskutovaný a klidně řeknu obávaný Barnevern.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Paní ministryně bohužel není přítomna, takže panu poslanci bude odpovězeno písemně.

    Další interpelaci pan poslanec Adam Rykala stáhl, takže následuje pan poslanec Ludvík Hovorka, kterého ale nevidím, není přítomen, takže jeho interpelace propadá. A budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Jitky Chalánkové na pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci doporučení Ministerstva zahraničních věcí pro pobyt rodičů s dětmi v Norsku.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, již jsem vás informovala před chvilkou, že se mi podařilo zajistit, že vám mohu dodat dopis norské velvyslankyně, kde je psáno, že norská jurisdikce se vztahuje na všechny děti, které se objeví jakýmkoliv způsobem na území Norska. Tento dopis vám dodám.

    Vážený pane ministře, ještě jednou k paní Michalákové a jejím dětem. V poslední době se ukazuje, že její případ není ojedinělý. Víme dnes o podobných případech v Polsku, Lotyšsku, Litvě či na Slovensku. V jednom polském případu vyšlo později najevo, že dívka byla pěstouny naváděna, aby přiznala bití matkou s tím, že pak se bude moci vrátit k matce, protože ta bude moci dostat od státu kurzy nebití. Dívka odmítla přiznat něco, co nebyla pravda, a uvedenou manipulaci později vypověděla před polským soudem. Osobně mě nejvíce zasáhl případ 10týdenní slovenské holčičky Maxine, která byla neslyšící matce odebrána pro údajně chybějící oční kontakt s dítětem. Matce bylo znemožněno dítě kojit, dnes již kojit nemůže.

    Můj dotaz je velmi prostý: Uvažovala česká diplomacie o mezinárodní spolupráci při vracení dětí se zeměmi, jejichž občané rovněž narážejí na kulturní odlišnosti Norska při výchově dětí? Konkrétně se zeměmi visegrádské skupiny? Je možné toto téma otevřít v rámci visegrádské skupiny zemí? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji za dotaz. Česká republika teď v červenci se stává předsednickou zemí Visegrádu a já samozřejmě vím o těch případech, které tady byly zmíněny, které se týkají nejenom visegrádských zemí, těch zemí je víc. Máme i některé případy například z oblasti Pobaltí, o kterých jsem mluvil s lotyšským ministrem zahraničí. Nicméně jak jsem řekl, v červenci zahajujeme předsednictví Visegrádu na jeden rok a já plánuji, že v rámci expertních konzultací otevřeme také tuto otázku, právě abychom zjistili, kolik takových případů se vyskytlo v těchto nám nejbližších zemích, sousedních zemích, a udělali si o tom celkovou představu. Já v této chvíli nemohu slíbit, že se dobereme nějakého požadavku třeba společného postupu v dané otázce, to bych šel příliš daleko, ale mohou slíbit to, že v rámci expertních konzulárních konzultací toto téma bude jedno z těch, které nás v rámci předsednictví zajímá a které v rámci Visegrádu takto otevřeme. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za příznivá slova. Je opravdu těch zemí víc, které jsou takto postižené. Tato jednání nebo tyto případy se ventilují také při jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy, kde jsou země jako Velká Británie a Norsko opakovaně kritizovány za vysoký počet odebíraných dětí i ze zemí Pobaltí a ze zemí Visegrádské čtyřky, tak jak jste, pane ministře, řekl. Takže ještě jednou děkuji.

    Co mě naplňuje znepokojením, je to, že především s Velkou Británií a Norskem především naše Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje věcný i paragrafový záměr zákona o takzvané péči o rodiny, která tam tedy obsažena není, a péči o takzvané ohrožené děti, kde je otázkou, kdo těmito ohroženými dětmi bude a kdo to bude určovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. A pan ministr ještě doplňující odpověď? Tak, pan ministr nemá doplňující odpověď.

    Budeme pokračovat 29. interpelací, kterou přednese pan poslanec Jan Farský, který bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci přípravy zákona o veřejných zakázkách. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Já jsem s paní ministryní mluvil, omlouvala se mi, že musí odjet do Plzně. Stejně jsem říkal, že tu interpelaci přednesu a počkám na písemnou odpověď, takže ji zde přeříkám. Považuji to totiž za velice závažnou situaci, která by tady měla zaznít.

    Do 18. dubna roku 2016 musíme nejen schválit, ale dostat do účinnosti nový zákon o veřejných zakázkách. Myslím si, že je to jeden z nejdůležitějších zákonů, které Sněmovna bude v příštím období a v příštím čase schvalovat. Je to zákon, skrz který se redistribuují vybrané daně, a které se dostávají v tom správném případě k těm úspěšným a k těm šikovným. Mnohdy i jinam, ale to snad by měl tento zákon i eliminovat. Bohužel jsme v situaci, kdy tento zákon má být účinný už za deset měsíců, není to jednoduchá norma, a podle mých informací je pořád ještě v meziresortním připomínkovém řízení, jsou k němu čtyři tisíce připomínek, které nejsou vypořádány, a závažně hrozí to, že zákon nebude schválen v termínu, který nám určila Evropská komise, a budeme jednak vystaveni tomu, že nám bude zastaveno čerpání evropských fondů, že nebudeme moci naše vybrané daně redistribuovat prostřednictvím veřejných zakázek a že tady vznikne dost podstatný chaos.

    Moje otázka je, jestli to stihneme. Jestli pořád ještě harmonogramy na začátku stanovené platí. A pokud to nemáme stihnout, což je podle mého názoru v tuto chvíli už zřejmé, tak jak se na to vláda připravuje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Vy jste to stihl v termínu a bude vám tedy paní ministryní odpovězeno písemně.

    Dalším interpelujícím bude pan poslanec František Vácha, který bude nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše interpelovat ve věci cen potravin v České republice. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Jelikož pan ministr není přítomen, tak rád předám svůj prostor paní kolegyni Maxové. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec je džentlmen jako vždycky. Děkuji, pane poslanče.

    Poprosím 31. interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Radka Maxová na pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci lékárny v Mladé Vožici. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Vaším jménem děkuji kolegovi z jižních Čech.

    Vážený pane ministře, v reportáži odvysílané v ČT24 v pátek 12. 6. uvedla tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví, že Ministerstvo zdravotnictví si vyžádalo stanovisko Jihočeského kraje ke zrušení kategorie B lékárny v Mladé Vožici. Opakovaně jsem byla vedoucím odboru zdravotních a sociálních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje pana Studenovského ujištěna, že tento odbor žádné stanovisko Ministerstvu zdravotnictví nevydal. Stanovisko totiž bylo vydáno právnímu zástupci lékárníka. Dle mě jde tedy o evidentní - řeknu to lehce - nepravdivou informaci, možná i lež. Chtěla bych tedy požádat pana ministra o stanovisko Jihočeského kraje, o kterém mluvila tisková mluvčí v Událostech z regionu. Ale upozorňuji, že nechci stanovisko, které bylo posláno paní Mgr. Martínkové, která zastupuje pana Macourka, ale chci stanovisko, které bylo adresováno Ministerstvu zdravotnictví. Zároveň vás také žádám o druhé stanovisko, o kterém byla řeč, od tiskové mluvčí, a to je stanovisko VZP rovněž adresované Ministerstvu zdravotnictví a ne právní zástupkyni pana Macourka. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Já děkuji paní poslankyni. I jí bude odpovězeno písemně a... (Poslankyně Váhalová gestikulací naznačuje zájem ještě vystoupit s interpelací.) Tak ano, tak ještě ano. Poslední interpelaci přednese paní poslankyně Dana Váhalová na paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci péče o ohrožené děti. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové, páni ministři, pane premiére.

    Vážená paní ministryně, v médiích bylo publikováno, že vaše Ministerstvo spolupracuje s norskými experty z Barnevernu na přípravě zákona, který má upravit pravidla pro odebírání a péči o ohrožené děti.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní poslankyně, vy přednášíte tak zásadní téma, že to zjevně kolegy rozrušilo, a poprosím je o klid. Děkuji.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Všimla jsem si. Kdyby bylo více času, začnu znovu. Protože je málo času, budu pokračovat.

    Údajně tito experti už české úředníky seznamují se systémem norské sociálky, a kromě toho se také mají dokonce podílet na věcném záměru a paragrafovém znění zákona. Má otázka zní: Zakládají se tyto informace na pravdě? Pokud je to pravda, nemyslíte, že s ohledem na množící se zveřejňování podivných případů a praktik odebírání dětí a péče o ohrožené děti v Norsku tato spolupráce může nejenom vnést do našeho léty vypracovaného a prověřeného systému péče o děti nám kulturně cizí prvky, ale navíc může být ohroženo a zpochybněno snažení předsedy vlády Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana v případě dětí paní Michalákové a jejich návratu do péče matky? Děkuji za odpovědi.