• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 29. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 29. schůze dne 4. června 2015. Pozvánka vám byla rozeslána v pátek dne 5. června 2015.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Pavla Čiháka a poslance Jiřího Dolejše. Táži se, zda má někdo jiný návrh. Žádný návrh neeviduji, takže přistoupíme k hlasování o těchto dvou jménech, to znamená ověřovatelů zápisu pana poslance Pavla Čiháka a poslance Jiřího Dolejše.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končí. Je to hlasování s pořadovým číslem 1, do kterého je přihlášeno 124 přítomných, pro 117, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat a že jsme ověřovateli 29. schůze Poslanecké sněmovny určili pana poslance Pavla Čiháka a pana poslance Jiřího Dolejše.

    Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Jan Hamáček - zahraniční cesta, Martina Berdychová - pracovní důvody, Adolf Beznoska - zahraniční cesta, Jana Černochová - pracovní důvody, Petr Fiala - zdravotní důvody, Stanislav Grospič do 15 h - pracovní důvody, Jaroslav Holík do 14.30 h - pracovní důvody, Jana Hnyková do 19 h - pracovní důvody, Petr Kudela - osobní důvody, Jaroslav Lobkowicz - zahraniční cesta, Josef Nekl - zahraniční cesta, Ladislav Okleštěk - zdravotní důvody, Lukáš Pleticha - zahraniční cesta, Karel Rais - zdravotní důvody, Milan Šarapatka od 16 h - zahraniční cesta, Josef Vondrášek - zdravotní důvody, Rostislav Vyzula do 16.30 h - pracovní důvody.

    Z jednání Sněmovny se omluvili tito členové vlády: Bohuslav Sobotka od 18.15 h - pracovní důvody, Milan Chovanec - zahraniční cesta, Marian Jurečka - zahraniční cesta, Svatopluk Němeček - pracovní důvody a Robert Pelikán - pracovní důvody.

    Pro stenozáznam - pan poslanec Štětina má náhradní kartu číslo 31.

    Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 29. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejprve bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium.

    Shodlo se na tom, že vyhoví žádosti veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, která požádala o pevné zařazení bodu 168 návrhu pořadu, je to sněmovní tisk 446, zpráva o činnosti veřejného ochránce práv, na čtvrtek 9. července jako první bod po písemných interpelacích.

    Za druhé, pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček požádal o pevné zařazení bodu 153 návrhu pořadu, je to sněmovní tisk 428, na čtvrtek 9. července jako druhý bod jednání po písemných interpelacích.

    Dále grémium navrhuje bod 86 návrhu pořadu, sněmovní tisk 451, zařadit před bod 48 návrhu pořadu. Tyto tisky spolu souvisejí.

    Potom bod 30 návrhu pořadu, sněmovní tisk 504, zákon v prvém čtení, prokazování původu majetku, zařadit pevně na pátek 19. června v 10.30 hodin. Pevné zařazení souvisí s účastí pana prezidenta Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně.

    Dále bod číslo 18 návrhu pořadu, sněmovní tisk 42, zákon ve druhém čtení, registr smluv, zařadit pevně na středu 17. června jako první bod po bloku již pevně zařazených třetích čtení.

    Ve čtvrtek 18. června jednat i po skončení ústních interpelací od 18 hodin, a to body z bloku zprávy, návrhy a další, mimo body 147 a 163, sněmovní tisky 4427 a 441. Případným dalším žádostem poslaneckých klubů týkajícím se neprojednávání vybraných bodů tohoto bloku bude vyhověno.

    To je z mé strany vše.

    Prosím, paní poslankyně a páni poslanci, abyste se k návrhu pořadu vyjádřili i vy. Mám zde první přihlášku, a to předsedy klubu ANO 2011 Jaroslava Faltýnka. Poté se připraví pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Vážená paní předsedající, dovolte, abych navrhl v souladu s § 53 odst. 1 jednacího řádu, abychom dnes, v úterý 16. 6., meritorně jednali i hlasovali i po 19. hodině. Je to prosba z naší strany pouze pro tento den v tomto týdnu, abychom se pokusili projednat co nejvíce zákonů ve druhém čtení.

    Dále bych chtěl poprosit jménem našeho klubu, abychom pevně zařadili projednání bodů 32 a 33, jsou to tisky 513 a 514, na pátek 19. 6. od 13 hodin. Jedná se o dva zákony související s evidencí tržeb.

    Potom bych chtěl ještě poprosit o pevné zařazení projednávání bodů - o tom byla dnes debata na grémiu, bylo tam řečeno, že to není vydiskutováno v rámci koalice, nicméně ta debata proběhla, čili se ty věci vyjasnily. Jsou to požadavky, nebo návrhy pana ministra obrany. Konkrétně se jedná o body 34, 35 a 36. Jedná se o zákony související s brannou povinností a jejím zajišťováním, a to konkrétně tyto tři body na pátek 10. 7. Čili na pátek 10. července jako první body po bloku třetích čtení. Je to přesně v duchu té žádosti, která byla směřována na grémium dnes dopoledne.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji. Dříve než pozvu dalšího řečníka k mikrofonu, dovolte mi, abych i vaším jménem přivítala na galerii hostů prezidenta Evropského účetního dvora, pana Vítora Manuela da Silva Caldeiru s doprovodem. Vítejte.

    (Poslanci povstávají a vítají hosty potleskem.)

    Děkuji vám.

    Nyní již poprosím k mikrofonu pana místopředsedu Vojtěcha Filipa. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, paní a pánové. Dovolte mi, abych náš program schůze navrhl rozšířit o jeden bod, který podle mého soudu bude zajímat nejen nás jako poslance, ale i českou veřejnost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane kolego, já vás poprosím, abyste své vystoupení na chvilku přerušil, protože já opravdu neslyším přes velký hluk přesné znění. (Chvíli čeká.) Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud už je dostatečná pozornost v sále, dovolím si navrhnout bod, který bych navrhoval zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech 19. 6. nebo jako první bod jednacího dne 7. 7. alternativně, a byla by to zpráva ministra vnitra o výsledcích jednání v Evropské radě, resp. stanoviska, která zastával k imigraci do Evropské unie. Vím, že dnes pan ministr jedná, a rád bych, aby tuto informaci Poslanecké sněmovně podal v nejbližším možném termínu, na kterém se shodneme. Děkuji vám. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji a prosím další v pořadí, je to paní poslankyně Němcová, která má dva body podle přihlášky. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, po jednání poslaneckého klubu Občanské demokratické strany si dovoluji před vás předstoupit s těmito dvěma návrhy na rozšíření programu této schůze.

    Prvním novým bodem navrhujeme, aby se stal bod s názvem Informace předsedy vlády o situaci v oblasti uprchlíků a nelegálních migrantů. Navrhujeme tento bod v souvislosti s usnesením, které Poslanecká sněmovna i vlastně velkou většinou z vás přijala již 12. února 2015. Tehdy více než 150 z nás hlasovalo pro usnesení, které má sedm bodů. Mimo jiné tam žádáme vládu o pravidelné informování před každým zahraničním jednáním v této věci, což se bohužel neděje, nicméně Sněmovna svým usnesením vládě tuto povinnost informovat uložila. Za druhé tu Sněmovna přijala usnesení, že odmítáme povinné kvóty, čili chceme informaci o tom, jak se tato jednání skutečně na evropské půdě odehrávají a jaké pozice a s jakými argumenty tam obhajuje naše země. V dalším bodě zde máme například - přijali jsme tedy v usnesení stanovisko, že podporujeme volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru. Kdo z vás sleduje poslední dění, tak ví, že se ozývají návrhy např. z Itálie, z Francie, z Německa, z Rakouska o nějakém omezení, zda dočasném, nikdo neví, ale nějaké kontrole na hranicích, protože ty státy, které si nepřejí nelegální migranty přijímat, tak se uchylují i k takovéto možnosti.

    Vláda je tedy povinna podle tohoto usnesení, které, jak říkám, jsme přijali již 12. února letošního roku, nám informace podat, a proto se odkazuji na toto usnesení a žádám, aby vláda svou povinnost naplnila a předseda vlády nás informoval. Navrhuji, abychom tento bod zařadili, ve dvou variantách. Mám návrh podle toho, co by tedy více vyhovovalo panu předsedovi - nejprve na středu, tedy zítra, 17. 6., na 14.30 hodin, nebo ve čtvrtek 18. 6. v 11 hodin. To jsou dvě varianty, o kterých prosím, abychom posléze rozhodli.

    Druhým bodem, který dávám Poslanecké sněmovně na zvážení a vyplynul též z jednání našeho poslaneckého klubu, je zařazení nového bodu na program schůze s názvem Diskuse k vystoupení prezidenta republiky v Poslanecké sněmovně. Tento návrh podávám proto, protože prezident republiky avizoval, že se ve svém vystoupení chce zabývat jedním z témat, která on považuje za klíčová, tedy majetkovými přiznáními, a myslím, že by bylo dobré, abychom v rámci diskuse mohli sdělit také své postoje k tomu, co pan prezident zde řekne. Praxe v minulosti totiž byla taková, že jestliže ohlásí, což je samozřejmě normální postup, prezident republiky své vystoupení ve Sněmovně, tak poté odchází a Sněmovna se nějak oficiálně s jeho postoji, s jeho názory nemůže v rámci diskuse vyrovnávat. Proto si myslím, že jde o vážné téma, a navrhuji tento bod. Navrhuji jej na pátek, tedy 19. 6., okamžitě po skončení projevu prezidenta republiky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji, paní poslankyně. Chci jen připomenout, že v obou termínech, které jste navrhla, už jsou pevně zařazené body. To jen pro informaci. Já to nezpochybňuji, jen to říkám. Ve středu 17. 6. ve 14.30 hodin jsou zařazeny pevně body, a to jsou 10, 39, 38, 40. Jen to říkám pro informaci. Dobře, budeme o tom hlasovat, samozřejmě.

    Další s přednostním právem je předseda klubu Úsvit pan poslanec Černoch, potom pan poslanec Mihola a potom se připraví pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Ono už to zde bylo řečeno, chtěli jsme to navrhnout a chtěli bychom navrhnout v termínu zítřejším ve 14.30 hodin, tak jak zde bylo navrženo, nebo se připojit k tomu návrhu a rozšířit to o informaci ministra vnitra o bezpečnostní situaci, která je na hranicích s Rakouskem, protože podle informací, které jsme měli na výboru evropských záležitostí, tak se očekává ve dnech až týdnech, tedy v nejbližší době, by do České republiky mohly přejít první větší skupiny emigrantů. Myslím si, že tím kompetentním člověkem, který v této chvíli má možnost k tomuto něco říci, stejně tak jako říci, jaká jsou přijatá opatření, je právě ministr vnitra. Z důvodu, že je mimo Českou republiku a nepovedlo se nám zjistit, kdy se bude vracet, jestli zde bude zítra, tak se připojujeme k návrhu na zítřejší 14.30, v případě, že by tu nebyl, tak na dalším termínu, kdy bude přítomen tady na zasedání Sněmovny. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže jestli jsem to dobře pochopila, tak chcete rozšířit bod? Ale já si myslím, že by bylo dobré se domluvit s paní poslankyní Němcovou, protože ona ho předkládá, nebo popř. jestli to zařadíme jako zvláštní bod.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Paní kolegyně Němcová má návrh na premiéra, na zprávu premiéra, tak my bychom to, pokud bude možno, rozšířili o zprávu ministra vnitra. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se zeptám paní poslankyně, zda s tím takhle souhlasí, nebo zda chce mít bod oddělený. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, já vůbec nechci situaci komplikovat, myslím, že všichni víme, o co jde, že tu je usnesení Poslanecké sněmovny, které vládě něco ukládá. Vládu reprezentuje předseda. Pokud bude chtít k tomu vystoupit kterýkoli z ministrů, samozřejmě to bude žádoucí a vítané, tak pokud to pánům vyjde nějak vstříc, tak bych rozšířila svůj návrh Informace předsedy vlády a ministra vnitra a pak už by to dál zůstalo tak, jak jsem to navrhla.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, já vám děkuji. Tím to určitě zjednodušíme.

    Další v pořadí je pan předseda klubu KDU-ČSL, pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout pevné zařazení dvou bodů. Jedná se o bod číslo 49, sněmovní tisk číslo 465, novela zákona o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, a bod číslo 50, sněmovní tisk 473, technická novela památkového zákona. Navrhuji jejich zařazení na středu 8. července po třetích čteních. Podotýkám, že v případě prvního ze zmíněných bodů se jedná o implementaci příslušné směrnice Evropské unie a vzhledem k časové tísni je nezbytné, aby byl projednán na této schůzi. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji a dál prosím k mikrofonu pana poslance Koníčka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, na třech posledních řádných schůzích jsem navrhoval zařadit do programu bod Informace vlády o průběhu církevních restitucí. Třikrát jsem navrhoval, třikrát tento návrh nebyl schválen. Vy jste prostě nedali šanci panu premiérovi splnit slib, který tu dal z tohoto pultíku 24. července 2014, když na 13. schůzi Poslanecké sněmovny slíbil, že na následující schůzi Poslanecké sněmovny předloží on jako předseda vlády informaci vlády o průběhu církevních restitucí. Teď už je schůze 29. a pořád jsme žádnou informaci neslyšeli. Proto navrhuji do bloku zpráv zařadit bod Informace vlády o postupu ústředních orgánů státní správy při realizaci zákona číslo 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Martin Lank.

  • Poslanec Martin Lank: Hezké odpoledne. Já vzhledem k tomu, jak se nám tady situace vyvinula, a díky domluvě předsedy našeho poslaneckého klubu s paní poslankyní Němcovou, tak já v podstatě jsem měl obdobný návrh, a tím jenom říkám, že tento návrh na zařazení silně podporuji a žádný už další bod navrhovat nebudu. Prosím o stažení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže stahujete svoji přihlášku. Děkuji. Dále poprosím pana poslance Karla Fiedlera. (Velký hluk v sále. Poslanci se baví.)

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne paní předsedající, dobré odpoledne kolegyně a kolegové, i já bych chtěl svůj návrh, svůj bod směřovat k mimořádnému bodu aktuální situace s imigranty. Moji předřečníci zde navrhli body týkající se aktuální bezpečnostní situace na českých hranicích. (Velký hluk v sále. Poslanec Fiedler přestal hovořit a čeká na zklidnění.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili.

  • Poslanec Karel Fiedler: Zřejmě to kolegové nepovažují za závažnou věc, ale velmi chybně.

    Druhá věc je ovšem dlouhodobá strategie a reakce na současnou hrozbu, která si vyžádá jistě nemalé finanční náklady, které ale zkrátka budeme muset vynaložit stůj co stůj. Proto bych chtěl navrhnout zařazení nového bodu na pořad schůze s názvem Informace vlády k financování bezpečnosti České republiky. Na termín, protože tady na středu 14.30 už tady zaznělo několik návrhů a ten termín je exponovaný, takže buď po těchto bodech, anebo na čtvrtek nejbližší možný termín, který bude volný.

    Mezi ministrem financí a jednotlivými rezorty teď probíhá ostrá debata o rozdělení rozpočtu na příští rok. Všichni ministři by pochopitelně věděli, jak utratit peníze ve svých rezortech, ale vůbec není jasné, jak bude příští státní rozpočet připraven reagovat na zhoršenou bezpečnostní situaci státu. Ptám se proto, jak se bude financovat zvýšená ochrana českých hranic, jaké budou rozpočtové nebo zvýšené rozpočtové požadavky policie, zvýšené rozpočtové požadavky armády, tajných služeb a dalších složek zodpovědných za bezpečnost. Jaké rezervy bude mít příští státní rozpočet v případě eskalace krize a dalšího problému. Chceme znát informace o tom, jaké personální a technické zabezpečení bude Česká republika bezpochyby potřebovat a jak bude zajištěno financování.

    Dámy a pánové, opakujeme to za náš poslanecký klub ještě jednou. Elektronická evidence tržeb a pokladny jsou důležité, ale my se domníváme, že počkají. Imigranti jsou už na hranicích. Já bych ještě chtěl tady krátce říct to, co jsem říkal minulý týden. Není podstatné, zda přijmeme kvóty, nebo nepřijmeme kvóty. Imigranti, uprchlíci, pokud je tak budeme nazývat, já si myslím, že to není úplně to nejpřesnější, jsou už na hranicích a čas už na řešení těchto problémů nemáme. A že je tady budeme mít, a my už je tady možná máme, tak řešit tyto problémy bude velmi pozdě. Domnívám se, že zařazení tohoto bodu je velmi aktuální. Děkuji za podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji, pane poslanče, ale ještě prosím vydržte u řečnického pultíku. Vy jste velmi nepřesně řekl, kam chcete ty body zařadit. Řekl jste zítra po pevně zařazených bodech?

  • Poslanec Karel Fiedler: Od 14.30, pokud tam zůstane časový prostor.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Tam není. Právě že tam je víc návrhů. A pak jsou pevně zařazené body. Musíte mi to upřesnit.

  • Poslanec Karel Fiedler: Čtvrtek 11. hodina.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře. Jenom připomínám, že už jsou tam také pevně zařazené body. Jak to prohlasujeme, tak to seřadíme za sebou. A pak tady... Ano?

  • Poslanec Karel Fiedler: V tom případě navrhuji, určitě o tom rozhodneme hlasováním, jako přednostní zařazení na čtvrtek 11. hodinu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Budeme hlasovat podle návrhu, jak byly položeny v pořadí, to znamená, že už tady byl návrh paní poslankyně Němcová, která dala druhý návrh na 11 hodin ve čtvrtek, takže v tomto pořadí i budeme hlasovat. To jenom pro tu proceduru, aby potom tady nevznikly nějaké nesrovnalosti, že to chci nějak ovlivňovat, ale je o tato témata a termíny velký zájem. To jenom pro vysvětlení.

    Prosím dalšího v pořadí a to je paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, máte slovo. (Stále je velký hluk v sále.) A poprosím opravdu, kolegyně, kolegové, pokud nechcete, nebo vás nezajímá změna programu a máte si co sdělit, učiňte tak v předsálí, protože hluk je tady opravdu na vysoké hladině a není potom slyšet přednášené návrhy. (Poslanci vůbec nereagují na výzvu předsedající o ztišení.)

  • Poslankyně Olga Havlová: Kolegyně, kolegové, navázala bych na předřečníky a zařadila ještě jeden mimořádný bod, a to Informace vlády k politice Evropské unie vůči nelegálním imigrantům, a to na zítřek po návaznosti v bodech, které tu navrhovala paní poslankyně Němcová. Kromě toho, jak budeme chránit naše hranice my sami, je třeba mít na zřeteli i celou politiku Evropské unie. Prvním tématem jsou samozřejmě povinné kvóty. Informací bylo zveřejněno mnoho, ale fakticky byla veřejnost spíše manipulována. Chtěli bychom znát aktuální fakta. Kolik uprchlíků nám chce Evropská unie skutečně poslat, kolik v rámci krátkodobého plánu a kolik v rámci dlouhodobé strategie. (Poslanci se mezi sebou baví, smějí se a vůbec neposlouchají.)

    Chtěla bych říct, že je naprosto nepochopitelné jednání sociální demokracie, která slovy svých ministrů dává od povinných kvót ruce pryč, ale hlasy jejich europoslanců je schválily. Je přitom úplně jedno, co všechno bylo obsahem onoho dokumentu, protože žádný materiál, který obsahuje kvóty, není prostě přijatelný. Buď nám tedy neříkají pravdu sociálně demokratičtí ministři, nebo jejich europoslanci nevědí, o čem v Bruselu hlasují. Názor české společnosti je úplně jasný. Za všechno hovoří petice Bloku proti islámu, která má už přes 70 tisíc podpisů za čtyři týdny a kterou by měl do konce června projednat petiční výbor. V této věci není prostor pro kompromisy. Podle veřejných informací je v současné době pro kvóty 18 zemí a proti by mělo být zhruba 10 zemí. Požadavky některých zemí, jako Itálie, se přitom stupňují. Italský premiér Matteo Renzi doslova řekl, že podělit se jen o 24 tisíc uprchlíků považuje za provokaci a chce o všem mluvit ještě s předními evropskými politiky. Zvažuje Evropská unie vůbec i jiná opatření než všechny uprchlíky, kteří dorazí, prostě přijmout a dát jim azyl? Ráda bych připomněla postoj vlády Austrálie, která už od září 2013 aplikuje úspěšně politiku, kdy pašerácké lodě vrací zpět do Indonésie. Já myslím, že taková politika je mnohem prozíravější a umožňuje alespoň lépe pomáhat uprchlíkům přímo v místech, odkud přicházejí.

    Chci se tedy zeptat, jaký bude další vývoj. Budeme ke kvótám donuceni, nařídí nám Brusel kvóty i přes náš případný nesouhlas? Jaké je tedy finální rozhodnutí.

    Dámy a pánové, znovu zdůrazňuji ještě jednou: elektronické pokladny počkají, imigranti jsou na hranicích. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji a prosím k mikrofonu předsedu klubu KSČM pana poslance Pavla Kováčika. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, nejprve mi dovolte, abych vám popřál hezký dobrý den, hezké dobré odpoledne u příležitosti začátku této nové schůze Poslanecké sněmovny a poprosil vás o trošku pozornosti věnované mému návrhu na změnu programu. (Poslanci nereagují, baví se dál.) Ten návrh vychází z požadavků občanů, se kterými se setkáváme mnozí z nás velmi často a na které chceme slyšet.

    Jde o to, naposledy to vyvrcholilo v nedělním vysílání veřejnoprávního rozhlasu na téma průzkumu, který rozhlas zadal agentuře Median a podle kterého 80 % občanů, tedy dotázaných v tomto průzkumu, chce, aby se zpátky vrátilo proplácení prvních tří dnů nemocenské. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Jenom pro upřesnění. Je to tisk 393, bod 71, a chcete to zařadit do prvních čtení po pevně zařazených bodech. Jenom abych to pak načetla správně. Děkuji vám.

    Ještě pan poslanec Kučera. Pak tedy přednostní právo, které jde na konec, pan předseda klubu ODS Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych chtěl požádat o stažení z programu schůze sněmovního tisku 157, regulace reklamy, a to z důvodu, že ještě nebyl projednán hospodářským výborem. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, budeme o tom takto hlasovat. A nyní poprosím pana předsedu klubu ODS Zbyňka Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nejdřív jeden postesk a pak jeden návrh. Asi dvě tři schůze zpátky jste iniciovala na grémiu, že na každé schůzi bude nějaké opoziční okénko. Já jsem to kvitoval a bral jsem to jako podanou ruku ke spolupráci. Minule nebylo nic a na této schůzi evidentně také nic z opozičních návrhů. A teď je jedno, která opoziční strana to podala, leží to tady 14, 16, 18 měsíců, protože, jak vidíme předsedy koaličních klubů, nejenom že si uděláte pořad schůze na organizačním výboru, ale ještě jste dneska načetli asi patnáct změn - souboj ministrů, kdo bude dřív a kdo ne, a opoziční návrhy tam leží a leží a leží. Já myslím, že je to škoda. Pokud se vám nelíbí, tak je otevřeme, v prvém čtení je klidně zamítněte a máme to vypořádáno. Ne že to tam bude ležet druhý, třetí, čtvrtý rok.

    A teď konkrétní návrh na zařazení nového bodu na čtvrtek na 12.45. Bod by se jmenoval Stanovisko ministra vnitra k zákroku pardubické policie. Já opravdu nechci žít v zemi, kde neuniformovaný policista povalí občana, který jde na červenou, nasadí mu kravatu a řeší to jako největší kriminální přečin. Opravdu nechci. Čekal jsem na výsledky vnitřního vyšetřování policie. Včera jsem se dočetl, že policie řekla, že je všechno v pořádku, je to přece podezřelý živel a tak dále. Já tedy nevím. Já bych mohl jmenovat desítky jiných případů, kdy se dějí mnohem horší věci na ulici a policista tak razantně nezasahuje, protože se třeba necítí tak silný, nebo si nechce vyříkávat ručně názory s nepřizpůsobivými a podobně. Opravdu by mě zajímalo stanovisko Ministerstva vnitra. Já si myslím, že k tomu nemůžeme mlčet, že to není detail, že to není jednoduchá věc. Já vím, že ten člověk spáchal přestupek, ale aby mu někdo nasadil kravatu, a v civilu, za to, že šel na červenou, to si myslím, že je přehnaný postup policie. A přitom slyšíme, jak ministr vnitra chce přijmout další tisíce nových policistů, když ti stávající nejsou schopni se chovat k občanům korektně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Jenom upřesním. Chcete zařadit tento bod na 12.45 ve čtvrtek 18. 6.? Děkuji.

    Ještě někdo se hlásí k pořadu schůze? Nikoho nevidím. Tudíž, než přejdeme k hlasování, dovolte pro stenozáznam: paní poslankyně Kailová hlasuje s náhradní kartou č. 20.

    Nyní přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány. Nejprve bychom hlasovali o návrzích z grémia. Já je znovu přečtu, a pokud s tím bude všeobecný souhlas... Je tady námitka. Prosím, pane předsedo klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To není ani námitka, spíše praktická věc. Návrhů je tolik, že bych poprosil, abychom o každém hlasovali zvlášť. Jestli byste mohla říct, kam se vlastně ten bod zařazuje. Už takhle máme v pozvánce desítky pevně zařazených bodů a teď tady padly desítky dalších návrhů, abychom se trošku orientovali a věděli přesně, o čem hlasujeme. Děkuji za pochopení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Budu se snažit. Snad neudělám chybu. Prosím, aby si všichni, kdo předkládali změnu návrhu pořadu, hlídali svoje návrhy, protože program je v podstatě oproti grémiu rozcupován, abychom neudělali nějakou chybu. Poprosím o pozornost a klid v sále.

    Je zde návrh, abychom hlasovali o každé jednotlivé změně zvlášť. Já se ptám, zda je proti tomu nějaký návrh nebo námitka. Není tomu tak.

    Nyní tedy budeme hlasovat o návrzích z grémia po jednotlivých bodech. Já jednotlivé body vždycky přečtu, abyste měli přehled, a pak budeme hlasovat.

    Je zde návrh pevně zařadit následující body - bod 168 návrhu pořadu, sněmovní tisk 446, zpráva o činnosti veřejného ochránce práv, na čtvrtek 9. července jako první bod po písemných interpelacích.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 2, do kterého je přihlášeno 173 přítomných, pro 155, proti 9. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

    Jenom pro zpřesnění. Nyní načítám body schválené grémiem. Až ukončím tento blok, upozorním vás na to.

    Dále je to bod 153 návrhu pořadu, sněmovní tisk 428, zpráva - zdravotní pojistné plány zdravotních pojišťoven, na čtvrtek 9. července jako druhý bod jednání po písemných interpelacích.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 3, do kterého je přihlášeno 175 přítomných, pro 168, proti nikdo. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat.

    Nyní je to zařazení bodu 30 návrhu pořadu, sněmovní tisk 504, zákon v prvém čtení, změna zákona o prokazování majetku, zařadit pevně na pátek 19. června v 10.30.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 4, do kterého je přihlášeno 175 přítomných, pro 131, proti 30. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní je zde žádost o přeřazení bodu 86 návrhu pořadu, je to sněmovní tisk 451, zákon v prvém čtení, Národní park Švýcarsko, zařadit před bod 48 návrhu pořadu, sněmovní tisk 501, zákon v prvém čtení, ochrana přírody.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 5, do kterého je přihlášeno 176 přítomných, pro 166, proti nikdo. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat. ***

  • Poslankyně Olga Havlová: Vzhledem k tomu, že byl zamítnut návrh pana poslance Fiedlera, tak na čtvrtek na 11 hodin.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Budeme hlasovat tedy o zařazení tohoto bodu na čtvrtek 18. 6. v 11 hodin.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 25, do kterého je přihlášeno 177 přítomných, pro 78, proti 67. Konstatuji, že tento návrh byl také zamítnut.

    Dále zde máme žádost pana předsedy Kováčika o zařazení prvního čtení tisku 393, což je bod 71, po již pevně zařazených prvních čteních.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 26. Přihlášeno 177 přítomných, pro 35, proti 78. Konstatuji, že i tento návrh byl zamítnut.

    Nyní se budeme zabývat návrhem pana poslance Kučery na stažení bodu 157 a je to regulace reklamy. Je to bod 21, sněmovní tisk 150. Pane Kučero, já se omlouvám, pane poslanče, teď tady máme trošku rozpor. Já jsem si napsala regulaci reklamy, nebo je to regulace prostituce? (Smích.) Je to regulace reklamy. (Ověřování bodu v podkladech.) Je to tak. Omlouváme se.

    Takže budeme hlasovat o vyřazení bodu 21, sněmovní tisk 157. Je to regulace reklamy.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 27. Přihlášeno 177 přítomných, pro 167, proti 3. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

    A nyní zde máme návrh pana kolegy poslance Zbyňka Stanjury, a to na zařazení nového bodu a je to Stanovisko Ministerstva vnitra k zákroku pardubické policie na čtvrtek 18. 6. ve 12.45. Je to tak? (Ano.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 28, do kterého je přihlášeno 176 přítomných, pro 85, proti 56. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut.

    A nyní, opravdu se chybička vloudila, vynechala jsem jeden schválený návrh z grémia, a to je zařazení bodu 18. návrhu pořadu, sněmovní tisk 42, zákon druhé čtení - registr smluv. Zařadit pevně na středu 17. června jako první bod po bloku třetích čtení.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 29, do kterého je přihlášeno 177 přítomných, pro 118, proti 2. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    S přednostním právem pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, pokud jsem dobře sledoval, odhlasovali jsme všechny návrhy, které byly předneseny ať už z grémia, nebo z řad poslaneckých lavic. Nevšiml jsem si, že by byla alespoň kapka velkorysosti a že by prošel některý z návrhů opozice. Proto sděluji, že klub KSČM nepodpoří návrh programu schůze. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, chápu, že program je nabitý, že se bude jednat po 19. hodině, že jsou tady velmi důležitá témata, jako je přejmenování národních parků, ale co fakt nechápu, že vy, poslanci koalice, nejste schopni zvednout ruku pro informaci o tak vážné situaci, která v rámci ilegálních uprchlíků je, že se prostě ještě schováváte, že nejsou vidět ani ty ruce, jak zvedáte proti tomuhle tomu. Myslím si, že ta informace je důležitá, že nestojí vůbec nic, a opravdu musím říct, že mě velmi mrzí, že nebyl schválen ani jeden z opozičních návrhů. Dáváte tímto najevo, že vám ta situace je zcela ukradená! (Potlesk opozičních klubů.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a jelikož neeviduji žádné přihlášky s přednostním právem, budeme nyní hlasovat o celém návrhu pořadu 29. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 30, do kterého je přihlášeno 177 přítomných, pro 98, proti 76. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.

    Dříve než budeme pokračovat ve schváleném programu, dovolte mi, abych načetla omluvu z jednání schůze Poslanecké sněmovny pana poslance Jiřího Holečka, který se omlouvá mezi 14. a 17. hodinou z důvodu návštěvy lékaře, a pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá z neúčasti - důvodem je zahraniční cesta.

    Nyní tedy přistoupíme k bodu

    Prosím, aby z pověření vlády předložený návrh zákona uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pane předsedo, prosím, ujměte se slova. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení poslanci, vážené poslankyně, budu velmi stručný, protože se jedná o druhé čtení. Zákonem se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. Ten návrh se zabývá posílením pravomocí služeb v několika oblastech.

    Já jsem rád, že návrh získal podporu při projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny, a doufám, že obdobně se bude vyvíjet i druhé a třetí čtení projednávání návrhu zákona. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji. Poprosím, aby se hladina hluku opravdu snížila.

    Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro obranu a rozpočtovému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 400/1 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost pan poslanec Zdeněk Bezecný, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, výbor pro bezpečnost předloženou novelu zákona projednal na své 16. schůzi 22. dubna 2015 a přijal toto usnesení: Výbor pro bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřila souhlas.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj výboru pro obranu pan poslanec Bohuslav Chalupa a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Roman Kubíček. Poprosím pana poslance Kubíčka za rozpočtový výbor.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, rozpočtový výbor přijal dne 15. dubna 2015 následující usnesení.

    Po úvodním slově náměstkyně ministra a místopředsedkyně Legislativní rady vlády Kateřiny Valachové, ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 400, schválila bez připomínek; za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji za rozpočtový výbor. Nyní poprosím pana poslance Bohuslava Chalupu, který je zpravodajem výboru pro obranu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro obranu číslo 77 ze 17. schůze, uskutečněné dne 15. dubna 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk číslo 400.

    Výbor pro obranu

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 400, schválila;

    II. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;

    III. ukládá předsedovi výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Korteho.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já vám přečtu stávající znění § 5 odst. 3, který vymezuje působnost činnosti Vojenského zpravodajství.

    Vojenské zpravodajství zajišťuje informace

    a) mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky,

    b) o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany,

    c) o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky,

    d) o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky.

    Pozorný posluchač, kterých je tady asi málo, když tak poslouchám z levé strany to brebentění, by zajisté zaregistroval, že je tam cosi navíc. Co je to "cosi navíc"? Inu, to je to mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky. Tímto slůvkem - tato formulace se mimochodem ocitla v zákoně na základě novelizace z roku 2004 a byla to poslanecká iniciativa tehdejších poslanců Nečase, Vidíma a Kladívka a je otázka, co tato dvě slůvka "a bezpečnost" mohla způsobit. V každém případě tato dvě slova otevírají možnost, že Vojenské zpravodajství operuje na poli, na kterém operovat nemá, protože má operovat v oblasti obrany. Tím může docházet k nežádoucí duplicitě činností jednotlivých zpravodajských služeb, k mrhání sil a prostředků, ba dokonce může docházet i k velmi nezdravé konkurenci zpravodajských služeb - zpravodajské služby vojenské a služeb civilních. Já si myslím, že to je nejen špatně, ale že to je v podstatě nezákonné. A nyní řečí zákonů, čili železnou logikou, vysvětlím proč.

    Vojenské zpravodajství je podle § 3 písm. c) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, čili zákona, kterým se nyní zabýváme, ve znění pozdějších předpisů, součástí Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany nemá podle § 16 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, tedy podle takzvaného kompetenčního zákona, žádné působnosti v oblasti bezpečnosti, eo ipso ani organizační složka Ministerstva obrany Vojenské zpravodajství nemá a nemůže mít žádné působnosti v oblasti bezpečnosti. Z toho vyplývá, že ustanovení 5 odst. 3 současného znění zákona 153, jak jsem ho odcitoval, písmeno a), je v rozporu s výše uvedeným kompetenčním zákonem, porušuje dělbu výkonu státní správy mezi jednotlivé resorty a je v rozporu i s principy, na nichž je postavena struktura zpravodajských služeb v České republice, resp. rozdělení působnosti mezi jednotlivé zpravodajské služby.

    Uvedl jsem, že tak může docházet k nežádoucí duplicitě, a to jsou ty nejmenší škody. Z toho důvodu navrhuji v § 5 zákona č. 153/1994 Sb. vypustit z taxativního výčtu působností Vojenského zpravodajství působnost v oblasti bezpečnosti České republiky. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Omlouvám se, neviděla jsem vás, pane ministře. Pan ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jen velmi stručně pár drobných poznámek.

    Asi se ode mne neočekává, že budu s tímto pozměňovacím návrhem souhlasit, ale není to z nějakých důvodů emotivních nebo jiných, je to z důvodů věcných. Je dost obtížné oddělovat bezpečnost a obranu. Pokud bychom si nechtěli hrát se slovíčky, tak kde končí bezpečnost a začíná obrana, nebo tu provázanost, si myslím, že pokud chceme, tak to tam vidíme zcela logicky. Je to spíš jistá, a to je fér říct, konkurence, o které tu i pan poslanec mluvil. Konkurence může být plusem i minusem. Tak doufejme, že bude plusem. Obě služby jsou malé, ty, které působí v zahraničí, relativně malé, samozřejmě stojí nějaké peníze, ale nejsou nějak hypertrofované, a pokud je budeme schopni dobře úkolovat tak, aby k překrývání a k nějakým duplicitám nedocházelo, tak si myslím, že mohou mít svůj raison d'etre a mohou existovat vedle sebe. Pokud bychom se pustili do nějakých masivnějších úvah, jak všechny naše služby přehodnotit nebo přeskupit, to by byla asi jiná káva, ale z tohoto vytrhnout slovo bezpečnost se mi nezdá jako něco, co by bylo přínosem.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo... S faktickou poznámkou pan poslanec Korte. Pane poslanče Gabale, chcete řádnou přihlášku, nebo faktickou? Řádnou? Faktickou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Já si nechci hrát na slovíčka, ale myslím, že je jasné, o čem mluvíme. Řekneme-li slovo obrana, míníme tím vnější bezpečnost. Řekneme-li slovo bezpečnost, míníme tím vnitřní bezpečnost. A slovíčkařit, že se to nedá oddělit, je nesmysl. Můj pozměňovací návrh poukazuje na to, že stávající formulace je nezákonná, a snaží se tuto nezákonnost odstranit. Pan ministr svým projevem prohlašuje, že tuto nezákonnost chce dále prolongovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Gabala. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, vládo, kolegové a kolegyně, chtěl jsem jen doplnit, protože to obsahuje koaliční smlouva, a aktualizovat, že dojde k ustavení, a doufám v ujištění pana premiéra, pracovní skupiny, která doplní a rozvine celý systém kontroly zpravodajských služeb, kterému dáváme daleko větší kompetence a prostředky. Pracovní skupina zatím ještě nebyla ustavena, práce se nerozběhla, ale doufám, že tak nastane i navzdory i tomu, že zákon zde podpoříme. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan premiér. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, po pravdě řečeno, mě samotného zaskočilo, jak hladce proběhlo projednávání tohoto návrhu zákona ve výborech Poslanecké sněmovny, protože na rozdíl od jiných návrhů zákonů, ke kterým výbory schvalují poměrně velké množství pozměňovacích návrhů, tak k tomuto návrhu zákona žádné pozměňovací návrhy schváleny nebyly, diskuse na půdě Sněmovny proběhla relativně rychle a blíží se třetí čtení projednávání tohoto návrhu zákona. Mezitím jsem připravil na Úřadu vlády věcný záměr té legislativní změny, která by se měla týkat kontroly zpravodajských služeb, a dovolil bych si nejpozději příští týden se obrátit na jednotlivé poslanecké kluby a vyzvat je, aby vyslaly své experty k jednání, které bych si dovolil zorganizovat na Úřadu vlády nad tímto věcným záměrem. Věcný záměr bude odeslán na poslanecké kluby spolu s pozvánkou na toto jednání. Samozřejmě nespěchám na třetí čtení tohoto návrhu zákona a byl bych rád, kdyby ke schůzce s experty a kdyby k základní debatě nad věcným záměrem posílení kontroly zpravodajských služeb došlo ještě předtím, než budeme tady na půdě Poslanecké sněmovny hlasovat o tomto návrhu ve třetím čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a táži se pánů zpravodajů, zda mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak, tudíž zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Korteho. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Já jsem, dámy a pánové, myslím svůj návrh dostatečně podrobně odůvodnil v obecné rozpravě. Dodávám pouze, že návrh nevyžaduje žádné další změny v právním řádu České republiky, tedy ani novelizaci zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, protože ten se v oblasti právního vymezení postavení působnosti Vojenského zpravodajství odkazuje na zákon, který právě teď projednáváme. Návrh nemá žádné dopady do veřejných rozpočtů či státních fondů, tudíž je rozpočtově neutrální. Návrh nemá žádný vztah k ústavnímu pořádku České republiky a není ani v kolizi s články č. 10 a 10a Ústavy České republiky, což jsou mezinárodní smlouvy a závazky.

    V systému je můj pozměňovací návrh zanesen pod číslem 2353.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu a znovu se táži zda je zájem o závěrečná slova. (K mikrofonu již přichází poslanec Kalousek.) Pane premiére, pánové? Nikdo. Takže s přednostním právem. Nebo mohu ukončit druhé čtení? Dobrá, ukončím druhé čtení a s přednostním právem pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se, paní předsedající, byl jsem trochu rychlejší, než jsem měl být, omlouvám se i vám, kolegyně a kolegové. Dovoluji si požádat o 15minutovou přestávku na poradu poslaneckého klubu a prosím všechny kolegy z TOP 09, abychom se ihned sešli v prostorách klubu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a přerušuji tedy jednání do 15.45 hodin.

    (Jednání přerušeno v 15.28 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne milé kolegyně, milí kolegové. Uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu TOP 09 a my budeme pokračovat dalším návrhem zákona, jímž je

    Prosím, aby z pověření vlády předložený návrh zákona uvedl pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Krásné odpoledne. Já upozorňuji zde na nevyzvednutou hlasovací kartičku, aby ji nikdo nepostrádal vedle, nebo už si ji tam možná zpravodaj rovnou dal dopředu.

    Rád tak učiním, pane předsedo. Dámy a pánové, budu na svůj běžný průměr velmi stručný, abych neopakoval ten poměrně obsáhlý úvod, který jsem tady říkal k návrhu zákona v prvním čtení. Jenom připomenu, že návrh zákona byl zpracován za účelem zajištění transpozice směrnice Evropské unie, tzv. směrnice SEVESO, která stanoví pravidla pro objekty, v souvislosti s jejichž provozem dochází k používání nebezpečných chemických látek a směsí, které potom představují zvýšené riziko vzniku mimořádných událostí. Ty hlavní změny dovolte mi jenom opravdu velmi krátce zopakovat oproti stávající právní úpravě. Tak především dochází k rozšíření působnosti nového zákona ve vztahu k objektům podzemních zásobníků plynu, dále je tam zpřesněna kategorizace objektů a rovněž dochází ke změnám v procesu schvalování bezpečnostní dokumentace krajskými úřady a v neposlední řadě také k výslovnému zakotvení úlohy Hasičského záchranného sboru při zpracovávání vnějších havarijních plánů.

    Podle mých informací v rámci projednávání v jednotlivých výborech, celkem ve třech výborech, určitě to řeknou zpravodajové, tak došlo k několika legislativně technickým úpravám a s těmi samozřejmě jako předkladatel souhlasíme. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho stručný úvod. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a také výboru pro bezpečnost. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 399/1 až 3.

    Nyní prosím, aby se nejprve ujal slova zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec Josef Nekl a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Nekl: Ano. Děkuji, pane předsedající. Výbor pro životní prostředí na své 22. schůzi z 15. dubna letošního roku k tomuto vládnímu návrhu zákona se usnesl takto. Po odůvodnění náměstkyní ministra životního prostředí Ing. Bereniky Peštové, zpravodajské zprávě poslance dr. Josefa Nekla a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Jsou to fakticky návrhy legislativní a jsou zveřejněny v tisku, který jste oznámil. Dále - pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocnil zpravodaje, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí, a zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s legislativním odborem provedl příslušné legislativně technické úpravy. K tomu znovu zdůrazňuji, že pozměňovací návrhy jsou pouze legislativně technického charakteru, takže není nutné je rozsáhle zdůvodňovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji a nyní prosím, aby se postupně ujali slova pan zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Petr Bendl - má zájem o vystoupení? Nemá zájem pan poslanec. Děkuji. A pan zpravodaj výboru pro bezpečnost pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl seznámit Sněmovnu s usnesením 66 výboru pro bezpečnost z 16. schůze, která se uskutečnila dne 22. dubna 2015 k vládnímu návrhu zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon o prevenci závažných havárií, sněmovní tisk číslo 399.

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Bereniky Peštové, po zpravodajské zprávě přednesené zpravodajem výboru Ing. Václavem Klučkou a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřila souhlas. Za druhé - pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil Poslanecké sněmovně. Za třetí - zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Václavu Klučkovi, a otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan ministr životního prostředí nám předkládá další z řady zákonů, které jsou vynuceny legislativou Evropské unie. Tak je tomu, skoro bych řekl, již pravidlem. Bohužel jedním ze zákonů, které nejsou Unií vynuceny, je zákon o ochraně přírody a krajiny, který máme na programu této schůze, a ten bohužel bude mít velmi negativní dopad. Ale tím se zabývat nechci. Chtěl bych se zabývat tímto zákonem, který je vysloveně technický a skutečně pro laika velmi složitý. Já jsem konzultoval jeho text s pracovníky Krajského úřadu Jihočeského kraje a došel jsem k názoru, že jsou tam některé věci, které minimálně ve druhém čtení zaslouží diskuzi.

    Například je zde § 31 odst. 3, který říká, že k zpracování posudku posouzení rizik závažné havárie krajský úřad bude muset získat provozovatele, bude muset získat pověřenou právnickou osobu, tedy krajský úřad zajistí zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie předloženého provozovatelem podle odst. 1 pověřenou právnickou osobu. Přitom podle tohoto zákona touto osobou zřejmě bude Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Přitom existuje zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, který ve svém § 21 odst. 1 říká, že správu činnosti stanovené prováděcím právním předpisem zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Tedy příslušné závazné stanovisko by v tomto případě měl vydávat úředník, který složil zkoušku zvláštní odborné způsobilosti. Zákonodárce předpokládá, že posouzení rizik pro účely závazného stanoviska nemusí vycházet z natolik podrobných informací, které jsou nutné pro účely zpracování bezpečnostní dokumentace, z čehož pak lze odvodit, že toto posouzení rizik by zvládl vypracovat úředník krajské samosprávy při využití právního předpisu obdobně, jako je tomu například při stanovení zóny havarijního plánování nebo v případě zpracování a poskytování informací veřejnosti. Proto se domníváme, že ten § 31 odst. 3 je v zákoně nadbytečný, a dovoluji si proto navrhnout pozměňovací návrh, který spočívá v tom, že tento odstavec 3 § 31 navrhuji z předloženého zákona vypustit. Jiná ustanovení předloženého zákona není nutno na základě této změny upravovat, protože povinnost zpracování posudku zůstává nedotčena v případě schvalování bezpečnostní dokumentace, tedy u bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, jejich aktualizace a nebo návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy. Čili to je můj pozměňovací návrh, který potom přednesu v podrobné rozpravě.

    Dále se domnívám, že v tom zákoně jsou obsaženy další nedostatky, které poměrně nepříliš výrazně reagují na to, čeho jsme byli svědky například při haváriích ve skladech munice v obci Vrbětice, případně při nálezu nepovoleného materiálu v obci Slatina u Vysokého Mýta. Tady je celkem nejasně řečeno, kdy krajský úřad rozhoduje o zákazu užívání objektu nebo jeho částí, přitom podle mě by tato opatření měla být ještě daleko přísnější. Tady si ale netroufám radit předkladateli a do jeho ustanovení, ke kterému zřejmě dospěl s vědomím toho, co ve Vrběticích nastalo, zasahovat.

    Stejně tak je zde diskutabilní § 51 odst. 2, kde jsou vyjmenovány okolnosti, za kterých může být zakázáno užívání objektu. Tady možná by mělo být ještě řečeno, že provozovatel by měl skončit s užíváním, pokud by porušil zákaz užívání vydaný podle § 49 odst. 6.

    Čili to je můj návrh, poměrně ne příliš obsáhlý co do formy, ale podle mě důležitý vzhledem tedy k pravomoci samosprávných krajů a jejich krajských úřadů. V podrobné rozpravě se potom přihlásím a ještě znovu tento návrh přečtu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Zahradníkovi a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Zahajuji podrobnou rozpravu. Do té se jako první hlásí pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, jak už jsem zmínil a zdůvodnil, navrhuji, aby z předloženého návrhu zákona byl vypuštěn § 31 odst. 3 ve znění: "Krajský úřad zajistí zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie předloženého provozovatelem podle odst. 1 pověřenou právnickou osobou. Při zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie se postupuje podle § 18 a 19 obdobně, lhůta pro zpracování posudku však nesmí být delší než 20 dnů. V odůvodněných, zejména složitých případech, může být tato lhůta prodloužena, nejdéle však o dalších 20 dnů." Tedy navrhuji tento odstavec § 31 z návrhu vypustit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Zahradníkovi za odůvodnění jeho pozměňovacího návrhu. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu, ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. A protože neeviduji návrh na vrácení návrhu zákona k novému projednání, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vy jste v podstatě už všechno řekl, takže k tomu už není co dodat. Já budu asi velmi stručný -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byl jenom název. (S úsměvem oba.)

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: - protože samozřejmě delší úvodní slovo jsem měl v rámci prvního čtení. Nechci to opakovat, máte to ve svých materiálech.

    Chtěl bych jenom říct, že tím primárním důvodem k předložení této novely, její klíčové části, je zajištění nápravy v reakci na řízení o porušení smlouvy ze strany Evropské komise, tedy nám dobře známý infringement. Kromě toho musí být provedeny některé nové evropské směrnice, případně adaptována česká legislativa na příslušnou evropskou legislativu. Například se jedná o implementaci dvou předpisů Evropské unie v oblasti odpadních baterií a akumulátorů. Rovněž zákon o odpadech adaptuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o recyklaci lodí. Dále se jedná o adaptaci na nařízení Komise, kterým se nahrazuje příloha č. 3 směrnice o odpadech, kde se přímo jedná o některé nové nebezpečné vlastnosti odpadů. A je třeba říct, že součástí je také poměrně už hodně diskutovaná problematika tzv. bezhotovostní platby za vykoupený kovový odpad, která, tak jak už jsem avizoval, by měla touto zákonnou normou zpřesnit a jasně zakotvit povinnosti, které jsou dneska dané novelou vyhlášky č. 383 o podrobnostech nakládání s odpady. Rovněž návrh zákona reaguje i na podněty z tzv. ekoauditu, tedy z prověrky právních předpisů na ochranu životního prostředí, které zjednodušují některé povinnosti např. v oblasti přepravy nebezpečných odpadů.

    Podle informací, které mám, tak v rámci projednávání v prvním čtení, resp. ve výboru pro životní prostředí, padly některé pozměňovací návrhy, se kterými Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel souhlasí. Jsou to ty pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny v usnesení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 409/1. Nyní prosím taktéž pana zpravodaje výboru pro životní prostředí pana poslance Josefa Nekla, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Nekl: Ano, děkuji, pane místopředsedo. Jak bylo řečeno, garanční výbor projednal návrh novely tohoto zákona. Zde bych chtěl podotknout, že proběhla velmi bohatá diskuse, protože ten zákon se dotýká řady oborů. Garanční výbor nakonec přijal usnesení, které bych teď předložil:

    Po odůvodnění náměstkyně ministra životního prostředí paní Ing. Bereniky Peštové a zpravodajské zprávě poslance RSDr. Josefa Nekla a po rozpravě výbor životního prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů - tyto pozměňovací návrhy jsou v tisku 409/1, který je vám doručen a můžete využít. Zároveň pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání návrhu zákona, a zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy. Zde bych chtěl upozornit, že v podrobné rozpravě tyto technické úpravy načtu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Josef Kott jako první, po něm pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Kott: Dobrý den, pane předsedající, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych v jednoduchosti představil mnou předložené pozměňovací návrhy.

    Ten první se týká osob pověřených hodnocením nebezpečných vlastností odpadu. Vládní návrh novelizace zákona o odpadech provádí adaptaci nařízení komise EU č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha č. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic. Kromě ustanovení, která budou nově nahrazena přímo použitelným předpisem Evropské unie, je nezbytné také zajistit návaznosti a kontinuitu národních nástrojů, které jsou na evropskou úpravu navázané a které zajišťují funkční implementaci.

    Proto navrhuji do přechodných ustanovení návrhu novely zákona v čl. 2 doplnit body 9 a 10, jejichž cílem je zajistit, aby s ohledem na novou textaci a vymezení nepozbyla platnosti stávající pověření osob k oprávnění provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a také již provedená hodnocení. K takovýmto dopadům novely není z věcného hlediska žádný důvod, protože i přes odlišné vymezení některých nebezpečných vlastností by provedení nového hodnocení nevedlo k odlišnému výsledku. Vydávání nových pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností by tak bylo pouze formálním a zároveň velmi nákladným procesem.

    Adaptace nařízení EU č. 1357/2014 se týká i navržená změna v § 7 odst. 6, kterou se pouze mění kódové označení jedné z nebezpečných vlastností odpadů tak, aby odpovídalo novému kódovému označení uvedenému v této příloze.

    Druhý můj pozměňovací návrh se týká zpřesnění definice kalů a upravených kalů a dále pak jejich využití na zemědělské půdě. V předloženém vládním návrhu novely zákona o odpadech dochází ke změně definice kalů z čistíren odpadních vod. Mimo tuto změnu považuji za vhodné dále upravit definici kalů ze septiků a jiných podobných zařízení tak, aby se vztahovala pouze na kaly, které pocházejí z vodních děl sloužících k čištění odpadních vod z domácností před jejich vypouštěním.

    Další část mého návrhu je reakcí na vývoj posledních let, během nichž v České republice vznikly čistírny odpadních vod, které nemají dostatečnou kapacitu na úpravu, popř. skladování všech kalů, které produkují. Zároveň došlo ke vzniku nových zpracovatelských zařízení, která mohou provádět úpravy kalů tak, aby mohly býti využívány na zemědělské půdě. Rozvolnění podmínek, kdo může provádět úpravu, však podle zjištění České inspekce životního prostředí vedlo také k řadě případů obcházení zákona o odpadech. Subjekty, které měly provádět úpravu kalů, pouze využily možnosti kaly nově přebírat a vystavovat k nim program použití, aniž by skutečně kaly zbavily nebezpečných vlastností. Proto můj pozměňovací návrh sice zachovává možnost, aby úpravu kalů prováděl subjekt odlišný od provozovatele čistírny odpadních vod, zároveň však do zákona doplní jednoznačné podmínky a pravidla pro jejich předávání a skladování. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kottovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, už jsem tady k tomuto návrhu vystupoval v prvním čtení a zmiňoval jsem tehdy dvě významné věci, které se týkají § 2 odst. 1 písm. a) a § 2 odst. 1 písm. g). Tady se jedná o to, že se vlastně činí výjimka na všechny kanalizační vody, které jsou odváděny kanalizací. Jako odpady nadále zůstávají kanalizační vody, které jsou skladovány v jímkách. Tady může docházet k celé řadě problémů a sporů. Když by například někdo třeba majitele domu s takovouto jímkou obvinil z toho, že nakládá s tímto produktem nějak neoprávněně nebo v rozporu se zákonem, bude docházet k soudu. A tady někdy soudy při svém rozhodování dokonce nejenom pracují se samotným textem zákona, ale sahají i do důvodové zprávy.

    Svaz měst a obcí České republiky v tomto smyslu jednal s Ministerstvem životního prostředí a zejména tedy v případě § 2 odst. 1 písm. a), mluvícího o těch kanalizačních vodách, bylo dohodnuto, že dojde k úpravě důvodové zprávy v kapitole 131 - Identifikace nákladů a přínosů, případně k tomu, že bude doplněn text o větu, která bude stanovovat možnost - a teď to tady přečtu: V případě, že bude docházet k problémům při interpretaci či aplikaci tohoto ustanovení, vydá ministerstvo metodický výklad ve výše uvedeném duchu. Tedy tak, aby bylo možné s těmito spornými případy nějak smysluplně pracovat. Bohužel v podobě důvodové zprávy, kterou mám k dispozici ze sněmovního textu, tato věta není.

    Vím, že mně nepřísluší, aspoň se domnívám, předkládat návrh, který by se týkal důvodové zprávy, ale přesto si tedy dovoluji obrátit se na pana ministra, zdali by nezvážil, aniž by tedy v důvodové zprávě tato věta byla, vydání tohoto metodického pokynu, který by zejména tedy malým obcím a jejich starostům a jejich samosprávám, kde k těmto případům zřejmě tedy bude docházet, nějak jejich situaci při řešení sporů usnadnil.

    A pak je tam paragraf, který se týká vytěžených sedimentů. O tom tady mluvil můj kolega Josef Kott. A i tady správce toků spoléhá na to, že se tedy dohodl s ministerstvem, že možnost použití vytěžených sedimentů, ať už z řek, nebo z rybníků, bude taková, že sedimenty budou používány k nějakému smysluplnému účelu. Ať už třeba k zavážení prostor, nebo také ke hnojení na polích. Opět tady apeluji na pana ministra, aby své sliby, které takto vydává, následně plnil, aby nezůstalo jenom u těchto slibů a aby takto závažné věci, které se tady u nás budou v budoucnu řešit - stále apelujeme na to, jak nám hrozí nedostatek vody a jakou máme nízkou akumulační schopnost našich vodních děl. Tedy bude třeba jednak tedy prohrádkami zvyšovat průtočnost řek, jednak bude nutno přistoupit k poměrně významným programům odbahňování našich rybníků a je třeba, aby bylo jasné, co s produkty těchto činností bude provozovatel nebo majitel těchto vodních děl dělat a jak s nimi nakládat.

    Čili já v tuhle chvíli nepředkládám žádný pozměňovací návrh, jenom se obracím na pana ministra s těmito dvěma prosbami. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Závěrečné slovo pana ministra, případně pana zpravodaje? Není zájem. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče. Pardon, nejprve pan zpravodaj. Pan zpravodaj dává přednost panu poslanci Kottovi. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane předsedající. V rámci podrobné rozpravy se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 2467, kde se jedná o zpřesnění definice kalů a upravených kalů a dále pak o využití upravených kalů na zemědělské půdě, a k pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 2468, který se týká osob pověřených hodnocením nebezpečných vlastností odpadů. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kottovi. Nyní poprosím pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny pod sněmovním dokumentem 2508, jsou to pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 409/0 - k návrhu zákona - a potom 409/1, to znamená k usnesení výboru pro životní prostředí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, tak končím podrobnou rozpravu. Není zájem o závěrečná slova, tudíž končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Z pověření vlády tento návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Návrh novely zákona č. 58/1995 Sb. je předkládán v souladu s usnesením vlády č. 744 ze dne 10. října 2012 na základě kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 11/11 Peněžní prostředky poskytnuté České exportní bance ze státního rozpočtu a hospodaření této společnosti s prostředky, za které ručí stát, výkon akcionářských práv státu v České exportní bance.

    Z kontrolních závěrů vyplývá potřeba důsledné kontroly České exportní banky ze strany Ministerstva financí, a to jednak z pozice poskytovatele každoročních dotací ze státního rozpočtu, jednak z pozice významného akcionáře při kontrole činnosti České exportní banky při poskytování úvěrů.

    Hlavní změny, které jsou předmětem návrhu novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, zvyšují transparentnost produktů poskytovaného podpořeného financování a Ministerstvo financí umožní efektivní kontrolu při poskytování dotace ze státního rozpočtu. Za tímto účelem návrh zákona počítá s vydáním informací ze strany exportní banky, které se týkají úvěrů poskytovaných v rámci podpořeného financování vývozu. Výhradně pro účely kontroly pro poskytování dotace ze státního rozpočtu se navrhuje prolomení bankovního tajemství pro účely kontroly podpořeného financování poskytovaného Českou exportní bankou. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dne 21. ledna na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání rozpočtovému a ústavněprávnímu výboru. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garanční, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. Navrhuji tedy, abychom rozpočtový výbor určili výborem garančním. Má někdo jiný návrh prosím? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o tom, aby rozpočtový výbor byl garančním výborem tohoto návrhu zákona. (Hovor mimo mikrofon.) Přivolal jsem naše kolegy z předsálí a zahajuji hlasování o tom, aby rozpočtový výbor byl garančním výborem tohoto návrhu zákona.

    Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Pardon, mám tady žádost o odhlášení všech. Prohlašuji tedy toto hlasování za zmatečné. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Poté, co se počet přítomných ustálil, zahajuji hlasování o tom, abychom určili rozpočtový výbor jako garanční výbor tohoto návrhu zákona. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 32, přihlášeno je 132 poslankyň a poslanců, pro 131, proti žádný. Návrh jsme přijali.

    Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 352/1 až 3. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Zbyňka Stanjuru, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Takže já teď splním svou zpravodajskou povinnost a pak se jenom ohlásím do rozpravy, kde řeknu svůj osobní názor.

    Rozpočtový výbor návrh projednal 28. ledna. Projednávali jsme dva pozměňovací návrhy. Jeden, který předložil pan poslanec Volný, předpokládám, konzultovaný s Ministerstvem financí, to takhle zaznělo i na jednání rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor tento pozměňovací návrh doporučil a schválil. Druhý, který přednesl pan poslanec Kalousek, který se týkal toho, abychom neprolamovali bankovní tajemství, rozpočtový výbor neschválil, ale současně rozpočtový výbor přijal usnesení, se kterým vás mám seznámit. Mám to navrhnout Poslanecké sněmovně jako celku.

    To usnesení zní: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě zvážit transformaci právní formy České exportní banky na takovou formu společnosti, která by nepodléhala zákonu o bankách, a v českém právním řádu tak nebylo prolomeno bankovní tajemství." Toto je celé usnesení rozpočtového výboru i s tím schváleným pozměňovacím návrhem. A pak se jenom hlásím do rozpravy, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Zbyňku Stanjurovi. Nyní prosím pana zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Lukáše Pletichu, který ale není přítomen. (Hovor mimo mikrofon.) Podle mých informací ale ústavněprávní výbor žádnou změnu nenavrhl, takže není potřeba odůvodňovat změnu, když nebyla navržena.

    Otvírám obecnou rozpravu, do které už avizoval přihlášku pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Teď už ne jako zpravodaj, ale se svým osobním názorem a postřehem.

    Pokud si otevřete důvodovou zprávu, tak na dvou místech předkladatel a tady vláda zdůrazňuje, že pokud návrh zákona schválíme v předložené podobě, tak dojde k prolomení bankovního tajemství. Já, a nejenom já, se domnívám, že to je mimořádně nebezpečné. Protože když se to udělá poprvé, tak pak přijdou jiní ministři a budou říkat: Vždyť už jste to u České exportní banky schválili, už jsme jednou prolomili bankovní tajemství, proto navrhuji tu pro tenhle úřad, pro tenhle úřad, pro tohle ministerstvo, další a další. Já bych vás chtěl vyzvat k tomu, abyste to ještě jednou zvážili.

    Ostatní body jsou v zásadě technického charakteru, na tom, myslím, panuje shoda včetně pozměňovacího návrhu, který přednesl pan poslanec Volný. Nicméně pro náš klub je, pokud tam ten paragraf zůstane, ten návrh nehlasovatelný ve smyslu, že ho nemůžeme podpořit. Proto formálně dávám návrh na zamítnutí zákona v třetím čtení. Pokud by ovšem v rámci projednávání ten paragraf, novelizační bod č. 3, kterým se prolamuje bankovní tajemství, byl z toho návrhu zákona vypuštěn, pak jsme připraveni návrh zákona podpořit. Skutečně to není žádná malá technická změna, ale zcela zásadní změna v chápání toho, co je a co není bankovní tajemství. Když to uděláme jednou, tak jak se budeme bránit jiným návrhům, které bezesporu přijdou? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Já bych tady rád předložil důvodovou zprávu pozměňovacího návrhu, který jsem si osvojil a byl připraven Ministerstvem financí.

    Navrhované změny souvisejí se sněmovním tiskem 414, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví v souvislosti s implementací směrnice Solventnost II. Tato směrnice v článku 5 bodu 4 vylučuje ze své působnosti operace týkající se pojištění exportních úvěrů na účet státu nebo se zárukou státu, nebo je-li stát pojistitelem. To je také obsahem § 2 odst. 2 písm. h) s dovětkem, že jiný právní předpis může stanovit jinak. V daném případě je takovým předpisem zákon č. 58/1995 Sb., kterým se řídí i činnost EGAP a kde se v § 4 uvádí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní pojišťovnu ustanovení zvláštního zákona upravující pojišťovnictví.

    Tato úprava odpovídala době před vstupem České republiky do EU a v současnosti vyvolává řadu problémů jak co do přizpůsobení činnosti EGAP podmínkám soukromých pojišťoven působících na pojistném trhu, tak i co do obsahu dohledu ČNB vykonávaného nad činností EGAP. Rozsah činnosti EGAP je vymezen zákonem č. 58/1995 Sb. a nelze takovou činnost považovat za rovnocennou s činností soukromých pojišťoven, a to zejména z důvodu státní záruky za závazky EGAP. Povolení k takové činnosti nemůže mít charakter tzv. jednotného evropského pasu, což by v případě provozování činnosti charakteristické pro soukromé pojišťovny a zajišťovny bylo v rozporu s článkem 107 a násl. SFEU, to znamená, bylo by to nedovolenou státní podporou. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Pokud není zájem o závěrečná slova ani není návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání, zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musejí být vždy odůvodněny. I do podrobné rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je uložen v systému jako sněmovní dokument 2512. Důvodovou zprávu jsem přednesl v obecné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. Dále se do podrobné rozpravy hlásí pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom krátký komentář k tomu, co načetl pan poslanec Kubíček. Jeho pozměňovací návrh je mnohem delší a zasahuje mnohem širší oblast než ten původní vládní návrh. Myslím si, že to není úplně dobrá praxe. Spíš by si to zasloužilo, aby to byl nový sněmovní tisk. Nic nenavrhuji, jenom konstatuji, že to ten původní návrh rozšiřuje mnohem víc. To je jakoby druhý, delší návrh zákona, který se přilepí k tomu prvnímu. Nicméně budeme mít čas o tom debatovat podrobně v rozpočtovém výboru. Tím, že jsme garanční výbor, se ten prostor najde. Ale myslím si, že to není praxe, kterou bychom měli dlouhodobě podporovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu. Zájem o závěrečné slovo pana ministra, případně pana zpravodaje není. Tím také končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat je

    I tento návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl novelu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a některých dalších zákonů, projednanou v prvním čtení dne 11. března 2015. Chci připomenout, že předmětem novely zákona jsou změny související s implementací zásadního aktu Evropské unie v oblasti účetnictví, to znamená směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků.

    Předložený návrh zákona obsahuje novou úpravu režimu jednoduchého účetnictví a možnost jeho použití velmi malými účetními jednotkami při splnění stanovených podmínek. Tato úprava vyvolala i drobné technické změny zákona o dani z příjmu a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Na přijetí předložené novely zákona o účetnictví budou navazovat změny v dotčených podzákonných normách, vyhláškách a standardech Ministerstva financí.

    Návrh byl projednán v rozpočtovém výboru, který doporučil parlamentu vyslovit s vládním návrhem ve znění přijatých pozměňovacích návrhů souhlas. S pozměňovacími návrhy přijatými rozpočtovým výborem souhlasím. Dovoluji si vás proto požádat, aby Poslanecká sněmovna předkládaný návrh propustila do třetího čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Babišovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisky 398/1 a 398/2. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Karel Fiedler, který nás bude informovat o projednání návrhu ve výboru a odůvodní případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Takže jen stručně, protože to bylo představeno panem vicepremiérem. První čtení proběhlo 11. března 2015. Garančním výborem byl rozpočtový výbor a byl jediným výborem, kterému byl tento sněmovní tisk přikázán. 19. března bylo projednávání v rozpočtovém výboru přerušeno. Pak došlo ke změně zpravodaje. Později, 22. dubna, rozpočtový výbor projednal znovu tento návrh zákona a přijal k němu následující usnesení, se kterým vás seznámím. Je to sněmovní tisk 398/2.

    Po úvodním slově náměstka ministra M. Prose, zpravodajské zprávě poslance Radima Fialy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 398, schválila ve znění těchto pozměňovacích návrhů. Těch bodů, které projednal a doporučuje rozpočtový výbor ke schválení, je šest. Nebudu je tady všechny předčítat. Byly všem doručeny jako sněmovní tisk 398/2. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den, kolegové, kolegyně, chtěl bych se přihlásit a trochu vám přiblížit pozměňovací návrh, který je zaregistrován pod číslem 2498.

    Odůvodnění: Tento pozměňující návrh jsem si osvojil a je to z dílny Ministerstva financí. Odůvodnění nutné úpravy daňových předpisů v rámci novely zákona o účetnictví, sněmovní tisk 398. (Paní z legislativního odboru upozornila řečníka, že teď je obecná rozprava a že odůvodnění má přečíst až v rozpravě podrobné.) Ano, teď je to zbytečné. Děkuji. V podrobné rozpravě vám to předložím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Fiedler: Já jen krátce zmíním pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Přečtu jen odůvodnění toho návrhu v tuto chvíli. Je to legislativně technická úprava tak, aby byla ošetřena skutečnost, že text dosavadního bodu 87 je nutno z toho bodu 88 zrušit. V tuto chvíli všechno a hlásím se potom do podrobné rozpravy. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. A pokud se nikdo další nehlásí do obecné rozpravy, není tomu tak, tak končím obecnou rozpravu. Zájem o závěrečná slova není. Zahajuji rozpravu podrobnou, do které se jaké první, s přednostním právem má přednost pan zpravodaj, po něm paní poslankyně Kovářová.

  • Poslanec Karel Fiedler: Tímto se přihlašuji k svému pozměňovacímu návrhu, který jsem si osvojil jako sněmovní dokument číslo 2516 a je v systému nahraný.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní další řádně přihlášenou je paní poslankyně Věra Kovářová. Po ní pan poslanec Jan Volný. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych poděkovat rozpočtovému výboru za konstruktivní přístup, díky kterému se podařilo schválit pozměňovací návrh, který zvýšil limit pro vedení jednoduchého účetnictví z 1,5 mil. korun na 3 mil. korun. Týká se to hodnoty majetku. V původní výši by do limitu spadalo i množství malých subjektů ve městech a na vesnicích typu hasičů a podobných spolků. A k tomu, myslím, neexistuje pádný důvod. Rozpočtovému výboru proto velmi děkuji za vstřícný přístup.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji. Vážení kolegové, kolegyně, já se tedy přihlašuji k pozměňujícími návrhu, který je sněmovním tiskem 2497. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému a ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo takový není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem, a končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona.

    Nyní asi pana ministra zklamu, ale teď měly následovat tři body: rozpočtová odpovědnost, návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti a zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Nicméně legislativa mi tady nahlásila, že bohužel dnes iniciativně projednal všechny tři tyto návrhy zdravotní výbor. Dnes v 15.30 hodin doručil usnesení, takže běží 24hodinová lhůta, po kterou bohužel tyto návrhy zákona nelze projednávat. Proto budeme pokračovat bodem číslo

    I tento návrh zákona z pověření vlády uvede pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, cílem novely zákona o pojišťovnictví je především transpozice nové právní úpravy pojišťovnictví Evropské unie do našeho právního řádu, která povede k dalšímu sjednocování pravidel přístupu a provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v rámci jednotného evropského trhu, posílení finanční stability pojišťoven a zajišťoven a transparentnosti jejich činnosti a zefektivnění výkonu dohledu.

    Po projednání návrhu v prvním čtení dne 8. dubna 2015 byl návrh zákona přikázán rozpočtovému výboru, který jej projednal dne 13. května 2015. Zákon byl podrobně představen v prvním čtení.

    Nyní bych chtěl pouze zdůraznit časový aspekt legislativního procesu. Plynulý přechod na nový regulatorní systém byl v souladu s evropskou právní úpravou zajištěn nejen přechodnými ustanoveními, ale i dělenou účinností navrhovaného zákona. Bohužel dochází k určitému zpoždění oproti evropským právem stanoveným transpozičním lhůtám, a proto si vás, vážený pane předsedo a vážené paní poslankyně a poslanci, dovoluji požádat o projednání a následné schválení předloženého návrhu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 414/1. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jiřího Dolejše, aby nás informoval o projednání tohoto návrhu ve výboru a odůvodnil nám pozměňovací návrhy. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji. Vzhledem k tomu, že tisk 414 je méně konfliktní než tisk 415, tak zde nebyly jednak zkráceny lhůty a jednak rozpočtový výbor se zabýval především legislativně technickými připomínkami, které jsou součástí pozměňovacích návrhů z rozpočtového výboru. Musím vzpomenout ovšem jednu věc, která byla předmětem diskuse, ale výsledek té diskuse je samozřejmě materializovaný v usnesení rozpočtového výboru. A to, že součástí tohoto usnesení je pozměňovací návrh, který se týká samozřejmě regulace nabídky pojišťovacích produktů. Což by organicky samozřejmě patřilo především do tisku 415, ale po diskusi, kterou jsme v této souvislosti měli, bylo konstatováno, že to není žádný apendix, že lze i do tohoto návrhu podobné pozměňovací návrhy vsunout, a tak i rozpočtový výbor učinil. Samozřejmě že k tomuto tématu probíhala diskuse nejenom nad tiskem 414, ale i bod 8, další tedy 415, kde ale rozpočtový výbor ještě diskusi neučinil, tudíž je rozprava otevřena.

    To je myslím k tomu, co se odehrávalo na půdě rozpočtového výboru, vše. Těším se samozřejmě na případné další pozměňovací návrhy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otvírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Ladislav Šincl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych nejdřív avizoval, že se v rámci podrobné rozpravy přihlásím k pozměňujícímu návrhu, který byl vložen do systému pod číslem, pod označením 2505.

    Chtěl bych při této příležitosti připomenout, že jsem podal při projednávání této normy v rozpočtovém výboru pozměňující návrh, jehož základním efektem by měla být limitace provizí za zprostředkování smluv životního pojištění a následná úspora cca 4,2 mld. korun z těchto provizí a přesun tohoto objemu prostředků ve prospěch klientů pojišťoven, spotřebitelů a krytí jejich životních pojistek. Tato má úvaha vychází ze současné situace na trhu se životním pojištěním, kdy jsou do pěti let stornovány a tak přetáčeny smlouvy v každoročním objemu cca 21 mld. korun zaplaceného pojistného, z čehož cca 10,5 mld. korun, to je polovina, končí jako provize vyplacené zprostředkovatelům za storno, resp. přetáčení smluv. Klienti pojišťoven tak v tomto pětiletém období díky stornům a přetáčením smluv přicházejí o polovinu svých zaplacených prostředků na své životní pojistky, což považuji za neúnosné.

    Připomenu jen, že můj pozměňující návrh byl rozpočtovým výborem schválen. Pro bylo 16, čtyři se zdrželi a žádný nebyl proti. Je nutné též zmínit, že předkladatel novely zákona o pojišťovnictví, to je Ministerstvo financí, se s filozofií a cílem mého pozměňujícího návrhu na jednání rozpočtového výboru víceméně ztotožnil, nicméně avizoval nutnost některých legislativních a věcných úprav mého pozměňujícího návrhu.

    Dne 18. května 2015 jsem tak z Ministerstva financí obdržel návrh revize - opakuji, návrh revize mého pozměňujícího návrhu, resp. výše zmíněných rozpočtovým výborem schválených pozměňujících návrhů č. 8 a č. 9. Po důkladném prostudování zmíněného návrhu revize pozměňovacích návrhů rozpočtového výboru uvedených pod č. 8 a č. 9. jsem se rozhodl většinu námětů z revize zapracovat. Výsledkem tohoto mého dosavadního snažení je další mnou vypracovaný zmíněný pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu rozpočtového výboru č. 8 a 9, který až na výjimky reflektuje podněty, reflektuje podněty Ministerstva financí a zároveň zachovává původní smysl a filozofii mého původního záměru a tím je přesun cca 4,2 mld. korun od zprostředkovatelů směrem ke klientům pojišťoven, spotřebitelům. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Teď tu mám dvě faktické poznámky a pak přednostní právo pana ministra. Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban, po něm pan poslanec Volný s faktickou poznámkou, pak s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, je to takové nudné, tak jsem se chtěl tady na něco zeptat, ale není to nic útočného, pane místopředsedo. V duchu obamovského "zbytečně ani jeden dolar přes hranice Spojených států" jsem se chtěl zeptat - po dlouhé době jsem neviděl nějaký sumář zisků pojišťoven působících na území ČR. To by bylo jistě zajímavé číslo a k tomu by bylo jistě zajímavé číslo, kolik je na dividendách vyvedeno mimo území ČR. Samozřejmě pak jsou tam ještě různé daňové optimalizace, ale to asi by bylo těžké nějak klíčovat. Takže jestli byste mohl, nemyslím dnes, ale někdy v průběhu nebo při příležitosti podobného zákona, nechat zpracovat informaci - souhrnné zisky pojišťoven působících na území ČR a dividendy, které znamenaly odtok těchto finančních prostředků mimo území ČR. Děkuji pěkně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan ministr. Prosím.

  • Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, já si nemůžu neodpustit poznámku na vystoupení pana kolegy Šincla. Je to velice nefér, co tady teď předvedl. Já mu neupírám možnost a právo na to podat jakýkoliv pozměňovací návrh, ale on moc dobře ví, že i na rozpočtovém výboru jsme se domlouvali, že tento pozměňovací návrh patří spíš do tisku 415 a ne do 414. Dobře ví, že jsme o tom diskutovali i na koaliční půdě, a dobře ví, že zítra v půl druhé je k tomu schůzka, kde bude i pan ministr a na všechno se tam odpoví a bude se o tom jednat. Všechno toto ví. Nevím, proč hrajeme takové divadlo! Absolutně nevím, proč do toho zatahuje firmy pana Babiše. Nerozumím tomu a velice se ohrazuji! Je to korektně projednávané, jsme připraveni o tom jednat do tisku 415. Nerozumím tomuto vystoupení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já se nestačím divit. To vaše vystoupení, pane poslanče, není nic jiného - jeden sprostý podraz! Koaliční! (Mpř. Gazdík: Mým prostřednictvím prosím, pane ministře!) Sprostý koaliční podraz, protože vy dobře víte, že Ministerstvo financí, konkrétně náměstek za ČSSD pan Pros dal návrh na vládu, vláda to schválila, já jsem to tu načetl. Potom vy jste přišel s pozměňovákem, který rozpočtový výbor odsouhlasil. A pan Pros na základě vašeho pozměňováku dal příkaz svému podřízenému řediteli odboru Beranovi, aby změnil stanovisko Ministerstva financí, bez toho, abych to věděl! A to byl druhý důvod po tom, co tady dělal poplašnou zprávu, že manipuluji PRIBORy, že jsem mu poděkoval za spolupráci. A já teď nevím, co tady vlastně předvádíte, když Ministerstvo financí prostřednictvím pana Volného s vámi o tom jedná a Ministerstvo financí teď na to mění názor a je ochotno diskutovat. Šlo to úplně mimo mě a já zásadně odmítám, abyste tady vykládal o nějakých mých firmách! To si vyprošuji! Moje firmy s tím nemají nic společného. Já jsem se o to nestaral a dělal to náměstek za ČSSD, který to předkládal. A na koaliční radě, pan premiér, jsme se domluvili, že to budeme řešit. Takže to považuji jen za sprostý podraz, nic jiného!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dalším řádně přihlášeným... Pardon, s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já jenom upřesním vystoupení pana ministra financí. Ono to bylo trošku jinak. Pan poslanec Šincl podal svůj pozměňovací návrh, na který má plné právo. K tomu přišlo negativní stanovisko Ministerstva financí. Negativní. A den nebo dva před rozpočtovým výborem, zřejmě po intervenci náměstka Prose, přišlo revidované stanovisko ministra financí - kladné. Vy jste říkal, že po tom výboru. Před tím výborem to přišlo. A to byl hlavní argument, který v debatě v rozpočtovém výboru zazníval, že vlastně Ministerstvo financí s tím souhlasí, takže jsme ve shodě. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přeji pěkné odpoledne. S přednostním právem se nyní hlásí předseda klubu TOP 09 pan poslanec Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr Babiš se rozhořčil velmi teatrálně na pana poslance Šincla s tím, že si vyprošuje, aby naznačoval některé jeho případné konflikty osobních zájmů, s tím, že to přece šlo úplně mimo něj, on to neřešil, to řešil jeho náměstek, a teprve na koaliční radě pod tlakem pana premiéra si vlastně uvědomil, jaké by mělo být to stanovisko.

    Za prvé bych se docela rád zeptal, kdo že vlastně to ministerstvo řídí. Většinou když už chodí náměstci na jednotlivé výbory sdělovat stanoviska svého úřadu, tak to na dobře řízených ministerstvech dělávají s tím, že to dělají s vědomím hlavy toho ministerstva, nikoliv bez jejího vědomí. Jednak tomu příliš nevěřím - a především, ono to, dámy a pánové, není poprvé. Ono by se tomu možná dalo věřit, že v návalu práce a v situaci, která se skutečně pana ministra netýká, jako že mu to nevěřím, že se ho to netýká, ale kdyby se ho to netýkalo, že skutečně jaksi trochu podcenil to stanovisko svého úřadu. Ale my jsme tady byli svědky zhruba před měsícem, kdy ve věci, která se ho bytostně týkala, dokonce tam ohlásil konflikt zájmů, to se týkalo biopaliv, pan ministr financí tady v rozporu s odborným stanoviskem svého úřadu hlasoval ve prospěch své firmy, a když pak na tiskové konferenci byl dotázán, proč nepodpořil návrh pana poslance Raise, když říkal, že ho podpoří, tak říkal: já jsem tam seděl za Ministerstvo financí, to stanovisko bylo neutrální, tak já se nemůžu rozdvojit, já jsem se musel zdržet hlasování. Dámy a pánové, my z rozpočtového výboru víme, že to stanovisko nebylo neutrální, že pan ministr měl to stanovisko kladné, že jeho úřad mu doporučoval podpořit pozměňující návrh pana poslance Raise a že pan ministr neváhal obelhat Poslaneckou sněmovnu, obelhat veřejnost s tím, že říkal zcela zjevnou, doložitelnou nepravdu o odborném stanovisku Ministerstva financí. A když to udělal ve věcech, které si můžeme ověřit, proč bychom mu měli věřit teď, že má pravdu on a ne pan poslanec Šincl? Prostě když lže někdo pořád, tak proč bychom mu jednou měli věřit, že říká pravdu?

    Pan ministr často opakuje, že nelže a nekrade, ale tohle už je asi takový sedmý případ, kdy lže zcela jistě. A jistě víte, co dělá ten, kdo lže. Ten také si to dává na facebook.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu jednu omluvenku. Od 18 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Okamura.

    S faktickou poznámkou se jako první hlásí pan poslanec Urban, potom pan poslanec Votava. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já se do toho nechci plést věcně, protože to je záležitost rozpočtového výboru a ani jsem u těch jednání nebyl a nevím, jak probíhala. Nicméně pan poslanec Šincl je poslancem Parlamentu České republiky, to znamená, není zaměstnancem Agrofertu, je poslancem koaličním a způsob, jakým tady byl napaden, nepovažuji za příliš kolegiální. Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Já děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem nechtěl reagovat na slova pana kolegy Kalouska, na to reagovat nebudu, ale chtěl jsem reagovat na slova pana kolegy Stanjury stran toho, kam vůbec ten pozměňovací návrh pana kolegy Šincla patří. Zdali tedy patří do projednávané novely o pojišťovnictví, nebo zdali patří do pojišťovacích zprostředkovatelů. Je možné ho uplatnit v obou. Je to tak vzájemně provázané, že v podstatě pan kolega Šincl ho uplatnil v pojišťovnictví, není to žádný přílepek, pokud samozřejmě projde, tak v pojišťovacích zprostředkovatelích bude pouze odkaz na zákon o pojišťovnictví. Tolik k vysvětlení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další faktickou poznámku má pan poslanec Jan Volný. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji. Já prostřednictvím předsedajícího panu kolegovi Urbanovi, se kterým ve většině názorů souhlasím, nicméně - proč ho nerozhořčilo vystoupení pana Šincla, když v podstatě absolutně mimo téma napadl pana ministra financí? To ho nechávalo klidným. Takže pojďme měřit jedním metrem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou předseda poslaneckého klubu pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já v reakci na předchozí vystoupení - já si myslím, že v těch dvou vystoupeních byl zásadní rozdíl. Já se ztotožňuji s tím, co řekl kolega Urban. Je koaliční rada, je rozpočtový výbor, jsou různá místa, kde se vedou rozhovory. Ale zde je jednání pléna Poslanecké sněmovny a já nebudu bránit žádnému z 200 poslanců, aby zde vystoupil. A pokud jeho vystoupení je slušné, tak na ně má právo. A v tom byl ten rozdíl v těch dvou vystoupeních. (Potlesk z levé strany.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr financí. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych jenom zopakoval fakta. Pan Šincl dobře ví, že zítra je k tomu jednání. Proto já mluvím o podrazu. Ano? A já to mohu dokázat e-maily, kde celý zákon byl v režii pana náměstka Prose, který přikázal e-mailem svému podřízenému Beranovi změnit stanovisko. A vy to dobře víte. Celé to bylo ve vaší režii. Akorát tu děláte divadlo, toskánská parta s matrixem. Zítra je o tom jednání, tak proč jste to tady otevíral, pane kolego? Vy dobře víte, že to probíhá. Akorát jste potřeboval udělat podraz. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vaším prostřednictvím bych rád řekl panu ministrovi, že kdybychom si tu vymýšleli a odříkávali scénáře, které nemají oporu v realitě, pak slovo divadlo by bylo možná namístě. Ale my si tady prostě klademe zcela vážně otázku, jak je možné vám věřit, když jste prokazatelně obelhal Poslaneckou sněmovnu, prokazatelně jste obelhal veřejnost při změně stanoviska Ministerstva financí, a to minimálně dvakrát. Myslím si, že to bylo víckrát, ale tam, kde to prostě lze stoprocentně prokázat, se to stalo dvakrát. A v jednom případě to bylo dokonce v demokracii v naprosto neuvěřitelné situaci, kdy jste prostě obelhal veřejnost o stanovisku svého úřadu, a přitom jste hlasoval ve prospěch své vlastní firmy. To se prostě stalo, to není divadlo. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou řádně přihlášený pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pro, proti, pro, proti. Já myslím, že je třeba dát čas, aby se kluci a holky z koalice dohodli. Zítra mají jednání, já myslím, že to je dobré. Myslím, že nemusíme zatěžovat, stačí, když se opozice potýká s vládou, než že se ještě dvě vládní strany tady navzájem... Nám by se to asi mohlo líbit, ale moc se nám to nelíbí, takže já procedurálně navrhuji, abychom tento bod přerušili do pátku. Vy se zítra možná dohodnete, v pátek nám dáte buď jednotné, nebo dvě stanoviska a můžeme pokračovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze se chci zeptat: Do pátku do kdy navrhujete přerušení?

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: No v pátek začínáme v 9, tak do 9. hodiny. Do zahájení páteční schůze.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže do zahájení páteční schůze do 9. hodiny. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, tak já vás nejdříve všechny odhlásím a přivolám kolegy z předsálí a požádám vás, abyste se opakovaně přihlásili.

    Pouze k vašemu návrhu, pane předsedo Stanjuro, ještě upřesním: V pátek zahajujeme blokem třetích čtení, tzn. nejdříve je možné zahájit po bloku třetích čtení tento bod. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan místopředsedo, fakt v dobrém, ale ještě jednou mi něco takového řeknete, tak se půjdu radit se svým klubem, jak postupovat. Není pravda, co říkáte. Pokud rozhodneme, že to přerušujeme do pátku v devět, tak začneme v pátek v devět tímhle bodem. Všichni víme, co už bylo schváleno. Není pravda, že nemůžeme hlasovat o tom návrhu. To prostě není pravda. Nevím, kam na to chodíte, na takovou interpretaci. Může být někdo proti nebo pro, ale to, že tam je dnes něco zařazeno, neznamená, že nemůžeme zařadit něco jiného. Děláme to každý den a jsem si jistý, že zítra a pozítří budou chodit vládní politici a budou říkat: navrhuji doplnit, změnit, předřadit. A je to naprosto legitimní. Tak nás prosím nestrašte a neříkejte... Já jsem navrhl do 9 hodin a je to legitimní návrh, o kterém se dá hlasovat. Pokud ho Sněmovna přijme, tak v devět začneme tímhle. Tečka.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Necháme rozhodnout Sněmovnu o tomto návrhu, to znamená, je zde procedurální návrh na přerušení do pátku 9 hodin ráno.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 33, přihlášených poslankyň a poslanců je 136, pro návrh 57, proti 63, návrh byl zamítnut a my budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu tak, jak byl zařazen.

    Vzhledem k tomu, že s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Šincl, tak mu dám slovo. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jen doplnit, že jsem ve svém vystoupení prosil pana ministra o aktuální pozici, Ministerstvo financí, k mému pozměňovacímu návrhu, a proto jsem si dovolil slušnou formou, domnívám se, mu sdělit čtyři otázky, které jsem mu poslal i písemně. Samozřejmě že jsem mohl čekat do zítra, ale já jsem to prostě nevydržel. Ale protože se objevují některé věci, které bychom možná někteří také další rádi slyšeli, proto jestli budete chtít, tak vám je klidně zopakuji, ale domnívám se, že jsem vás nijak neurazil ve svých čtyřech otázkách a že k žádnému podrazu v těch čtyřech otázkách nedošlo. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hrajeme spolu tady takovou hru. Tak pro pana poslance Šincla vaším předsednictvím. Máme to oba dva v mailu. Aktuální pozice Ministerstva financí k vašim pozměňovacím návrhům, co se týká regulace pojistného. Stanovisko Ministerstva financí: Nedoporučujeme zapracovat. Odůvodnění: Vláda se problematikou regulace provizí zabývala při schvalování vládního návrhu novely zákona o pojišťovnictví, kdy takovou regulaci odmítla. V závorce: Nesouhlasila s návrhem České národní banky, který ve srovnání s nyní předloženým pozměňovacím návrhem představuje mnohem mírnější variantu regulace provizí. - To znamená, Ministerstvo financí vám připomíná, že vláda nesouhlasila i s mírnější variantou než tou, kterou navrhujete vy.

    Dále Ministerstvo financí píše: Pozměňovací návrh vykazuje řadu nejenom legislativně technických chyb, ale i věcných vad, které vytvářejí právní nejistotu, a v důsledku mohou vést k obcházení navrhované regulace. Výsledkem pak může být významné zatížení trhu na straně jedné, bez patřičných přínosů tímto získaných na straně druhé. Věcně se návrh týká pouze životního pojištění, a dokonce pouze smluv s běžným pojistným. To však nedává smysl, neboť u rizikového životního pojištění, např. pojištění smrti na přesně sjednanou dobu s dobou trvání např. pěti let, by provize mohla dosáhnout zcela nelogické výše.

    Návrh se systémově týká jen životního pojištění, nikoli neživotního pojištění. Hrozí tak regulatorní arbitráž, tedy přesunutí problému do oblasti neživotního pojištění. Opomíjí pojištění s jednorázově placeným pojistným a neupravuje postup v případě navyšování, popř. snižování pojistného v průběhu trvání pojištění.

    Navržený regulatorní zásah, píše Ministerstvo financí v aktuální pozici, může paradoxně jednorázově prohloubit riziko, proti kterému směřuje, tedy masově přepojišťování před účinností nové regulace. Bude-li návrh přijat, je zřejmé, že ke krátkodobé, ale masové vlně přepojištění dojde, navíc se již nyní hovoří o možnostech, jak lze navrženou regulaci obejít.

    Nejasný dopad vyplývá z odstavce 1 nově navrhovaného § 21, který je kromě pobídek zprostředkovatelům vztažen rovněž k činnosti nabízení životního pojištění, tj. k přímému prodeji pojištění klientům na pobočkách pojišťoven. Ministerstvo financí má pochybnosti, zda lze v tomto případě, kdy pojišťovna rovněž inkasuje od pojistníka tzv. počáteční náklady, ale upotřebuje interně, hovořit o pobídkách, tak jak je předpokládá § 21, tj. zda lze říci, že pojistitel pobízí sám sebe. Rizikem pro zákazníka a současně pro neutralitu regulace distribuce vůči jednotlivým distribučním kanálům by pak mohl být závěr, že pojistitel žádné pobídky při své interní distribuci nevyplácí, a tudíž se na něj § 21a nevztahuje.

    Též je třeba zmínit, že pozměňovací návrh nelze vztáhnout na velká pojistná rizika podle § 131 zákona o pojišťovnictví, což by bylo v rozporu s § 28/1972 Sb., občanského zákoníku. Navíc deklarovaný přínos pro spotřebitele z ustanovení odstavce 3, kterým je pozměňovací návrh především odůvodňován, tj. zvýšení částky, která se klientovi v odkupném vrací poté, co zprostředkovatel vrací část provize v případě předčasného zániku smlouvy, nevyplývá.

    Tolik je aktuální pozice Ministerstva financí, kterou má k dispozici každý člen rozpočtového výboru, já jako pan poslanec Šincl.

    Současně chci říci, že ten problém existuje, ne že neexistuje, s tím, že u některých přepojišťování dochází k poškození klienta. Bohužel s vědomím toho klienta, je třeba říci. A mnozí z nás, nebo někteří z nás, abych nepoužíval tak silný výraz, se domnívají, že navržený způsob není šťastný a že potřebujeme čas, abychom debatovali, pokud to v této oblasti, tzn. u životního pojištění, kde dochází ke spoření prostředků, a ten problém tam existuje, a na tom se shodují podle mne všichni, kteří se té debaty účastní, jak poslanci, tak odborná veřejnost jak na straně pojišťoven, tak pojišťovacích zprostředkovatelů, tak že ho řešit máme. Ale podle našeho soudu ne takhle globálně. Ne takhle na všechny typy pojistek a ne takhle s nedomyšlenými dopady i na ty klienty. To byl ten důvod, proč jsem požádal o přerušení, ať tu debatu opravdu můžeme vést. Protože, opakuji potřetí, ten problém existuje, ale řešení, které navrhuje poslanec Šincl, podle mého názoru není šťastné a není výhodné ani pro klienty. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kubíček.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já budu méně dramatický v současné chvíli. Chtěl bych vás seznámit s legislativně technickým pozměňovacím návrhem k sněmovnímu tisku 414.

    Za prvé v článku I bod 294 zní: 294. V §123 odst. 6 se slova "To platí" nahrazují slovy "To se použije".

    Odůvodnění: Tímto bodem se má v § 123 odst. 6 zrušit věta druhá, která zní, že se ustanovení ukládající pojišťovnám povinnost v případě jejich likvidace splnit své závazky stejným způsobem bez ohledu na to, zda byly převzaty na základě pojistných smluv uzavřených klasickým způsobem nebo prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, platí tuzemské pojišťovny obdobně. To však nelze s ohledem na článek 161 směrnice SII, proto se navrhuje tuto legislativně technickou chybu napravit a současně nahradit stávající znění jinou v zákoně používající formou.

    Za druhé. V článku 2 bodu 13 se na konci textu písm. a) bodu 2 a písm. b) bodu 1 slovo "nebo" nahrazuje slovem "a".

    Odůvodnění: Jedná se o zpřesnění textu i podmínky pro zařazení položek primárního kapitálu třídy 1 a 2 musí být splněny kumulativně.

    V podrobné rozpravě se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přesně tak, pane poslanče. Já vám děkuji. Eviduji s faktickou poznámkou přihlášku pana poslance Laudáta. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Dobré odpoledne dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dávám procedurální návrh, abychom vrátili zpátky tento zákon k projednání rozpočtovému výboru. Já už jsem trochu zmaten z toho a není možné, aby přišel náměstek a jednou říkal, za finance kladné stanovisko, pak se to tady na místě změní. Já se přiznám, že teď už nevím, co je, a zjevně to stanovisko, které existovalo, tady existuje nyní, z Ministerstva financí je rozdílné. Pan Šincl si zatím sklidí případné pole, aby mu ho někdo nepostříkal roundupem, a myslím, že to zklidní čas v koalici, na které potom může dojít k nějakému divokému hlasování. A nemyslím si, že tuto novelu vyřešíme v kuloárech. Takže já dávám návrh, aby se to vrátilo zpátky k novému projednání rozpočtovému výboru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já váš návrh eviduji. Hlasovat o návrhu na vrácení garančnímu výboru budeme poté, co ukončím obecnou rozpravu.

    Táži se, zda ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže tomu tak není, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Pan ministr financí Andrej Babiš? (Nikoli.) A zpravodaj také ne. V tom případě budeme hlasovat nejprve o návrhu vrácení. Eviduji žádost o to, abych vás všechny odhlásil, takže vás odhlásím a zavolám kolegy z předsálí, aby přišli.

    Ještě zopakuji, o čem budeme hlasovat. Dám hlasovat, kdo je pro vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání podle § 93 odst. 2 jednacího řádu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 34, přítomných poslankyň a poslanců je 137, pro návrh 35, proti 65. Návrh byl zamítnut.

    Vzhledem k tomu, že návrh byl zamítnut, zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První je přihlášen pan poslanec Šincl. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se v rámci podrobné rozpravy, jak jsem avizoval, přihlásil k svému pozměňovacímu návrhu, který byl vložen do systému pod označením 2505. Děkuji všem přítomným a na shledanou. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Druhý v pořadí je do rozpravy přihlášen pan poslanec Kubíček. Máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 2437. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Neeviduji nikoho dalšího, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že nepadly žádné jiné návrhy ať už vrácení, nebo zkrácení lhůty, končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Nyní přikročíme k projednávání dalšího bodu a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš. (Ministr financí námitky mimo mikrofon.) Pane místopředsedo, já vás požádám, abyste se ujal slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pane předsedající, pokud já vím, tak ten zákon se nemá projednávat a měl byl stažen z pořadu dnešní schůze.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte pravdu, pane vicepremiére, protože výbory byly přerušeny v projednávání tohoto bodu. Každopádně než udělím slovo k tomu, aby padl návrh k přerušení tohoto bodu, tak musíme postupovat podle jednacího řádu a tam se hovoří, že nejdříve dostane slovo ten, kdo je předkladatelem, potom zpravodajem a pak dáme hlasovat o přerušení.

    Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu, usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 415/1 a 2 a zde říkám to, co jsem říkal předtím, ve výboru bylo přerušeno projednávání tohoto bodu. A teď dám slovo panu zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Já vám usnadním život, protože vám chybí meritum vašeho rozhodnutí, tedy návrh na přerušení, tak já to činím s odůvodněním, které jste také před chvilkou slyšeli, to znamená, rozpočtový výbor skutečně rozpravu přerušil a nedoprojednal. Tedy bohužel nemůžeme postupovat dál.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za tento procedurální návrh, protože jste mi skutečně usnadnil situaci.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení tohoto bodu, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Do doručení usnesení výboru. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování 35, přihlášených poslankyň a poslanců je 144, pro návrh 131, proti 1. Návrh byl přijat. Přerušuji projednávání tohoto bodu.

    Budeme pokračovat dalším bodem. S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, dneska už podruhé. Já se chci zeptat. Když jsme dorazili k bodu finanční ústava, tak já nevím, jestli vy nebo pan místopředseda Gazdík konstatoval, že bylo doručeno a není lhůta a nemůžeme projednávat a šli jsme od toho pryč. Tomu rozumím. Myslím, že úplně stejně jsme mohli postupovat v tomto bodě, nemuseli jsme o tom hlasovat. Já jsem byl pro přerušení. Nenapadám ten samotný fakt toho přerušení, ale ať se sjednotí postup. Podle mne se to vůbec na program schůze nemělo dostat, ale když se to dostalo, tak jsme o tom nemuseli hlasovat a mohli jsme jenom konstatovat, že ten zákon dneska nemůžeme projednávat. Spíš propříště, aby bylo jasné, v jaké procedurální pozici se nacházíme. Říkám, neprotestuji proti tomu výsledku, protože to není logické, i já jsem byl pro přerušení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Tento postup jsme konzultovali. Ale hlásí se místopředseda Gazdík.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedo, já si dovolím vysvětlit, proč se stalo to, co se stalo. V případě těch tří návrhů zákonů o finanční ústavě se bohužel stalo, že si iniciativně vzal zdravotní výbor dnes na svůj pořad jednání právě tyto tři body a doručil usnesení o přerušení těchto bodů. A ve lhůtě 24 hodin, a to usnesení bylo doručeno dnes v 15.30, není možné bod, který byl výborem takto projednán, projednávat. To je důvod, proč jsme neprojednávali ty tři body v rámci finanční ústavy. Jinak je tomu u tohoto bodu, který jsme teď přerušili, protože tam to žádný výbor v posledních 24 hodinách neprojednával a jednací řád umožňuje projednat ten bod i za situace, kdy jeho projednávání není dokončeno v garančním výboru, nebo ve výboru. Je to ale situace, která je pro rozhodování Sněmovny velmi nepohodlná, a proto je logické, ale musí to fyzicky učinit někdo z toho výboru, že navrhne přerušení do doby, než bude doručeno usnesení výboru, což se stalo v tomto případě. Jsou to dva trochu odlišné případy, ne stejné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane kolego. A nyní budeme tedy pokračovat v bodu, který je zařazen na program, a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, abyste se ujal slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážené dámy, vážení pánové, předmětem dnešního projednávání je vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, sněmovní tisk 416. Navrženo je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty, ze 7,86 % na 8,92 %, a to s účinností od 1. ledna 2016.

    Z hlediska legislativního půjde o změnu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b), přičemž nezměněná zůstává příloha č. 1 k zákonu o rozpočtovém určení daní, podle níž se na vymezené části výnosu podílejí jednotlivé kraje České republiky. Podíly krajů na výnosu daní byly konstruovány na základě objemu prostředků za kompetence převedené z rušených okresních úřadů, popřípadě ministerstev v rámci reformy veřejné správy. Došlo tak k nárůstu podílu krajů postupně až na 8,92 % do konce roku 2011. Takto vymezené podíly byly od roku 2012 korigované ve vazbě na předpokládané efekty přijímaných daňových opatření.

    Kraje dlouhodobě požadují zrušení těchto korekcí, například navýšení DPH na 8,92 %. V reakci na tyto požadavky se navrhuje novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýší podíl krajů na výnosu DPH na 8,92 % s účinností od 1. ledna 2016. Kraje návrhem získají v rámci rozpočtového určení daní prostředky, o jejich použití budou moci rozhodovat samostatně. Dojde k plošnému navýšení daňových příjmů krajů z DPH o necelých 8 % od roku 2016. V absolutním vyjádření se jedná o navýšení daňových příjmů krajů o 3,5 miliardy korun. Finanční efekty v dalších letech budou záviset na výši inkasa daně z přidané hodnoty.

    Návrh projednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který k němu přijal pozměňovací návrh týkající se však obcí, nikoliv krajů, kterých se navrhovaná novela týká. Ministerstvo financí s tímto návrhem nesouhlasí. Je nutné upozornit, že tento pozměňovací návrh, kterým se navrhuje navýšit podíl obcí na DPH z 20,83 % na 21,4 %, znamená další nárok na státní rozpočet. Konkrétně ve výchozím roce 2016 se jedná o cca 2 miliardy korun. Zároveň je třeba říci, že obcím byly od roku 2008 v rámci dvou novel navýšeny daňové příjmy o cca 16,6 miliardy korun. Jedná se o trvalé navýšení s každoročním navýšením v souladu s růstem inkasa daní. Z toho 15,1 miliardy korun bylo na úkor státního rozpočtu. Přitom poslední novela týkající se krajů, která jim navýšila daňové příjmy, byla přijata v roce 2005.

    Návrh projednal i rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, který neshledal žádné důvody ke změnám, a k návrhu tak nepřijal žádné pozměňovací návrhy a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona schválila bez připomínek.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisk 416/1 a 2. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jan Volný a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji panu předsedajícímu. Vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru 23. schůze ze dne 6. května 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Je to sněmovní tisk 416, druhé čtení.

    Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, zákon o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 416, schválila bez připomínek. Zplnomocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Věra Kovářová a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnila. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Dovolte, abych vás seznámila s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 25. schůze ze dne 10. června 2015.

    Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, zákon o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 416. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 25. schůzi po odůvodnění Ing. Janem Gregorem, náměstkem ministra financí, po zpravodajské zprávě poslankyně Věry Kovářové a po rozpravě přijal usnesení, kterým

    a) doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 416 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. - Ten pozměňovací návrh jste všichni obdrželi, jde v podstatě o to, že se mění podíl obcí z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty na 21,4 %.

    b) Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

    c) Pověřuje místopředsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Jak jistě víte, tak nikdo nezpochybňuje to, že krajům by se mělo přidat, ale v této souvislosti se pozapomnělo i na obce. Proto se domnívám, že i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj uznal za vhodné podpořit tento pozměňovací návrh, který v období, kdy je třeba čerpat evropské dotace, kdy obce dobře hospodaří, si obce jistě zaslouží stejně jako kraje zvýšit podíl na dani z přidané hodnoty. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, kdy s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Votava, a eviduji dvě přihlášky - paní poslankyně Kovářové a pana poslance Bendla. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jenom bych reakci na paní kolegyni Kovářovou, kdy říkala, že krajům se přidává. Paní kolegyně prostřednictvím pana místopředsedy, krajům se nepřidává, krajům se dorovnává. Dorovnává se jim to, co jim minulé vlády, minulá vláda pravicová vzala na podílu z daně z přidané hodnoty. Takže prosím neříkejme, že se přidává, zvyšuje něco - pouze se jim to dorovnává. Jinak samozřejmě já bych přál obcím, aby to obce dostaly, ale jak říkal pan ministr financí, obce svým způsobem dostaly zvýšené podíly na rozpočtovém určení daní již v minulém období.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pokud se dorovnává krajům, tak ve stejné logice toho, co říkal pan předseda Votava, by se mělo dorovnat obcím, protože to šlo spolu ruku v ruce. V okamžiku, kdy došlo ke zvýšení DPH ve vztahu k důchodové reformě, tak se krajům i obcím řeklo: Kraje a obce, odpusťte, ale vy se nepodílíte na penzijním účtu, a proto tento nárůst bude výlučně ve prospěch státního fiskálu. A upravil se koeficient u obcí a u krajů. Krajům se to teď takzvaně dorovnává, ale obcím nikoliv? To je za prvé nefér a za druhé, pokud hovoříte o narovnávání, že to dostáváte zpátky, tak pevně doufám, že spolu se zrušením druhého pilíře vrátíte DPH zpět do toho stavu, ze kterého my jsme ho zvedali, protože to prostě souviselo s penzijní reformou a s penzijním pilířem - jestli si chcete povídat o dorovnávání a o tom, že něco s něčím souviselo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejdřív krátká poznámka k vystoupení předsedy rozpočtového výboru. Tak kdybychom nic nenavyšovali a nic pro kraje neměnili, tak nemáme návrh zákona. Takže jim navyšujeme příjmy. Mluvil o tom pan kolega Kalousek. Krajům zůstaly de facto stejné příjmy v absolutních hodnotách. Je pravda, že procentní podíl se zmenšil, ale v absolutních hodnotách ta čísla zůstala stejná. Pokud se podíváte, jaké byly příjmy např. z DPH u krajů, tak už v roce 2014 se nakonec navýšily. To ta důvodová zpráva ještě neobsahuje, nicméně ze závěrečného účtu je to už úplně jasné.

    My jsme to říkali už na rozpočtovém výboru. Je to takový hezký předvolební dáreček sociálně demokratickým hejtmanům. To, že to chce nejsilnější vládní strana - já se nedivím. Letos kraje poprvé dostaly peníze na dvojky a trojky, což je první dáreček, aby se dělala dobře kampaň. Uvidím ta hesla. A myslím, že se nebudu lišit od reality, když druhá největší vládní strana v mnohých krajích povede kampaň pod heslem: vyžeňme ty sociální demokraty. Minimálně v některých krajích se k tomu už vaši regionální představitelé takhle stavějí a už tu kampaň rok předem takhle vedou. A vy jim současně posíláte dárečky, aby mohli ty peníze utrácet. Proč ne?

    Nicméně pan ministr financí na Svazu měst a obcí říkal: Vy, obce, hospodaříte dobře, vám nepřidáme. Těm krajům se tak úplně nevede, aby dobře hospodařily, tak těm přidáme. Tak si sami řekněme, jestli je to ten správný přístup, přidávat těm, kteří hospodaří hůře. A vzpomeňme si, na co všechno kraje používaly peníze - proplácení zdravotnických poplatků, autobusová doprava zdarma. To všechno investovali především sociálně demokratičtí hejtmani a teď říkají: nemáme peníze. Kdyby tyhle zbytečné výdaje neměli, měli by dost peněz na starost o majetek krajů.

    My jsme už podali v rozpočtovém výboru, a dneska podáváme se svými kolegy Ladislavem Vilímcem a Adolfem Beznoskou, pozměňovací návrh, který vrací i obcím ten jejich původní procentní podíl - já se pak v podrobné rozpravě jenom přihlásím k číslu sněmovního dokumentu - a to dokonce ve dvou krocích tak, aby se státní rozpočet na to mohl připravit. Protože původní podíl na DPH u obcí a měst byl 23,58 %. A pokud už vy říkáte, že je třeba vrátit původní podíl krajům, tak vůbec nerozumím tomu, že stejný model se nepoužije pro obce. Dokonce jsme to navrhli ve dvou krocích, aby ten náraz na státní rozpočet nebyl tak rychlý, aby se státní rozpočet na to mohl připravit. Vy jste to byli, vládní poslanci, kteří hlasovali proti zvýšení daňových příjmů obcí. Je to asi tím, že těch starostů je mnohem víc, nejsou tak jednobarevní jak ti hejtmani, volby budou až za tři roky, tak co bychom jim přidávali.

    My si myslíme, že je správné přidat obcím. Druhý pilíř rušíte, tudíž zvýšené příjmy z DPH nebudou použity na výpadek z prvního pilíře důchodového systému. Není žádný důvod, abyste stejný přístup nevolili pro obce jako pro kraje. My vám to umožníme tím, že podáváme pozměňující návrh, který to ve dvou krocích udělá. A pokud budete pro kraje, nebudete pro obce, tak jenom potvrdíte naše podezření, nebo možná nepochopení toho materiálu, že chcete prostě svým hejtmanům přilepšit ve volebním roce a starostové a rozpočty obcí a měst vás tolik netrápí a tolik nezajímají. My vám dáváme šanci jako vládním poslancům, abyste podpořili i kraje i města i obce.

    V podrobné rozpravě vás pak seznámím s číslem sněmovního dokumentu, který tento návrh obsahuje a který, pevně věřím, že podpoříte.

    Já se pravidelně setkávám se zástupci starostů, zástupci samospráv, starosty, místostarosty, radními napříč politickým spektrem. A kupodivu když s nimi debatuji o tom pozměňovacím návrhu, tak jsou všichni pro. I ti, kteří jsou členy sociální demokracie, jsou pro. Říkají - když to dáváte krajům, tak to dejte i nám. To má prostě logiku. Protože vláda na to trošku pozapomněla, tak my jsme vám tu šanci připravili a věřím, že ve třetím čtení ji společně využijeme a zvýšíme daňové příjmy i obcí i měst. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Herbert Pavera. Máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, dobrý podvečer, dámy a pánové, vážení členové vlády. Já bych jenom chtěl zareagovat na věci, které tady padly, že obce mají dostatek peněz.

    Jsem starostou sedmnáct let a můžu říct, že teprve od roku 2013, kdy se zvedlo rozpočtové určení daní, teprve tehdy začaly mít obce trošku více peněz. A ani v současné době nemají dostatek peněz. Vezměte si, že naše obec, která má 4 400 obyvatel, hospodaří s rozpočtem asi 80 mil. korun. Když jsme byli, starostové z Hlučínska, v Bavorsku a v jižním Tyrolsku v severní Itálii, obce, které mají 3 500 obyvatel, hospodaří s penězi okolo 250 mil. korun. To je obrovský nepoměr. Takže máme ještě velký deficit oproti tomu, jak jsou vyspělé regiony a vyspělý svět. Takže doufám, že jak pan ministr financí, tak i Poslanecká sněmovna taky pozvedne rozpočtové určení daní obcí, protože každá koruna, která přijde do obce, se velmi hodí. Když navštívíte některé obce večer, tak nesvítí, protože starostové nemají peníze na veřejné osvětlení, nebo svítí každý druhý nebo třetí sloup. Když přijdete do velkých měst, tam svítí každý sloup a ještě na obou stranách. Takže o tom to je! Pokud nedostanou starostové do obcí více peněz, nebudou se obce dále rozvíjet. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Michal Kučera. Máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Já bych zareagoval na slova svého předřečníka kolegy Herberta Pavery. Obce by měly možná dost peněz, kdyby jim ministr Babiš ty peníze posílal. Dneska je daňový propad příjmů v době, kdy je konjunktura, kdy se daří, kdy ekonomika skutečně jede takzvaně na plné pecky, tak ten daňový propad v příjmech je např. v Lounech minus 8 mil. korun oproti loňskému roku - díky neschopnosti ministra Babiše vybírat daně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nikoho s faktickou poznámkou dalšího nevidím. V tom případě bychom přistoupili k těm, kteří jsou řádně přihlášeni do rozpravy. První je paní poslankyně Kovářová a připraví se pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, úvodem bych ráda zdůraznila ještě jednou, že předložený návrh si zaslouží podporu, protože kraje další prostředky skutečně potřebují. To ale neznamená, že předlohu považuji za dokonalou. Naopak. Vytýkám jí dva zásadní nedostatky. První z nich řeší můj kompromisní pozměňovací návrh, jehož přijetí podpořil i hlasy vládních poslanců výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a který navyšuje rovněž podíl obcí a měst ze současných 20,83 % výnosu DPH na 21,4 %. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, máme tady poměrně jednoduchý návrh. Návrh říká: přidáme krajům do příštího roku zhruba 3,5 mld. korun. A podotýkám, že není vyvolaný žádnou krizí. Není tady to, že by kraje říkaly: nezvládáme investice do škol a podobně, nezvládáme investice do komunikací a podobně. Protože kdyby tohle začaly říkat, museli bychom se podívat dovnitř rozpočtů a podívat se, co jsou vlastně priority jednotlivých krajů. Tam byste viděli, že to často není oblast sociálních věcí, že to často není oblast dopravy, že to je často spíše oblast různých dotací a podobně. Vláda se rozhodla, že si v rámci koalice zřejmě asi navzájem pomůžete a před krajskými volbami si přidáte 3,5 mld., protože je prostě potřeba nějaké volební dárky ještě rozdat. Obcím je potřeba vzkázat: máte smůlu. Kdyby bylo před obecními volbami, možná že by se nějaké finanční prostředky našly, protože to zase budeme kandidovat v komunálních volbách. Já tohle považuji za volební balíček, který si koalice domluvila, za čisté politické rozhodnutí, za politický obchod, chcete-li, že zkrátka ministr Babiš se rozhodl za něco, nevím za co, ale přispět jednotlivým krajům v předvolební kampani částkou zhruba 3 mld.

    Ano, platí, že v minulosti, a už to tady bylo řečeno, druhý důchodový pilíř, to už zkrátka asi dneska nejsou priority české vlády. Vláda nepotřebuje šetřit na důchody, vláda potřebuje spíše rozdat před volbami 3,5 mld. jednotlivým krajům. Takhle se to jmenuje. Důchodová reforma už není prioritou, protože máme před opravdu krajskými volbami. A dílem rozpočty krajů klesaly proto, že jsou zkrátka závislé na daňových příjmech. A jestliže klesaly daňové příjmy státu, je logické, že klesaly i daňové příjmy krajů a obcí.

    Nejste-li pokrytečtí, to znamená, nebudete-li takto okatě dávat najevo, že je potřeba podpořit koaličního partnera v krajských volbách, možná i sebe, já nevím, to je otázka, jak to máte domluvené, pak prostě pomůžete i obcím. Pak prostě podpoříte návrh výboru pro veřejnou správu a nebo náš návrh, který mají občanští demokraté připravený, aby se přidalo i obcím. Protože to by pak bylo fér a platilo by to, co tady říkal někdo z kolegů ze sociální demokracie. Pakliže ale přidáte jenom krajům, tak je to normální medvěd. Tady to kdysi bylo v Poslanecké sněmovně. Pamatuji si, jak nové politické subjekty kritizovaly, že snad Poslanecká sněmovna občas někomu něco dá. Teď dáte 3,5 mld., abyste si je rozdělili na krajích. Považuji to za nefér. Považoval bych za fér, kdyby aspoň padlo, na co ty prostředky půjdou. Kde jsou priority? Když ne důchodová reforma, protože jste tady sami uváděli, že to mělo dokrýt druhý důchodový pilíř. Už to tedy priorita není. Tak kde jsou ty priority? Volby.

    Děkuji za pomoc z řad koaličních poslanců.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Adamec a druhou pan poslanec Opálka. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, jenom velmi krátce. Nechci situaci hrotit.

    Já jsem rád slyšel, že pan ministr financí chválí obce, že dobře hospodaří. Mimochodem, také obce mají výrazně vyšší podporu obyvatelstva než jiné orgány, které jsou volené, výrazně větší než kraje. Ale musím říct jednu věc, aby to tady nezapadlo. V roce 2008 přišla finanční krize a od té doby příjmy z daní obcí nedosáhly roku 2008, i přestože se upravovaly příjmy z RUD tím, že se vlastně sebralo čtyřem velkým městům. Ani toto nepomohlo a víceméně růst, který vypadal loni pozitivně, letos trošku hůře, kdy dosáhl roku 2008. Co se týká dluhů jednotlivých obcí, tak převážná většina, samozřejmě nemůžu vyloučit některé jednotlivosti, dluhů souvisí s evropskými dotacemi jako nutná spoluúčast, to znamená dluhy byly vynuceny investicemi, které byly dotačně podpořeny. A já bych hrozně apeloval, abychom skutečně na obce nezapomněli, protože doba, kdy obce žily nejenom z daňových příjmů, ale také z privatizačních peněz, už dávno minula. A já si myslím, že nějaký rozvoj pro naše obce potřebný je. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní požádám o faktickou poznámku pana poslance Opálku. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, asi těžko budeme určovat, jak jednotlivé kraje budou nakládat s případnými prostředky, které dostanou navíc. Lépe řečeno dostanou zpátky. Ale z pozice Moravskoslezského kraje vím, že se čeká na tuto pomoc především pro sociální služby. Víte, že problém ve financování sociálních služeb není zrovna malý, že nebyly vykryty ze státního rozpočtu potřeby všemi prostředky, že tam došlo k takovému fíglu, že sice došlo k navýšení, ale ono došlo zároveň k navýšení mezd pracovníků v sociálních službách, takže prostředky chybí dál a jedná se, co s tím bude ve druhém pololetí tohoto roku. Takže můžu říci, že jednotlivé kraje samozřejmě mají vůli rozhodovat, protože tyto prostředky nejsou omašličkované jako třeba finance na školství, ale myslím si, že kraje prokázaly, že jsou řádnými hospodáři a že dokážou prostředky směřovat jak do infrastruktury, tak do školství, tak do zdravotnictví, tak i do sociálních služeb či životního prostředí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další faktickou poznámku má přihlášenou pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Aby to nebylo v Moravskoslezském kraji tak idylické, tak zkušenost je trošku jiná. Mnozí z nás říkají, že je důležité investovat do vzdělání, do školství. My jsme nachystali projekt vědecké knihovny. Sehnali jsme 1,1 mld. z mimokrajských zdrojů. První velký projekt pro toto programovací období schválený v Bruselu byl projekt vědecké knihovny v Ostravě - 600 mil. korun. Je to první projekt, který si žadatel sám v Bruselu zrušil. Stejně tak jsme dostali příslib a uvolněné peníze z Ministerstva financí - 500 mil. To by byla podpora vzdělávání a vysokoškolských studentů v našem kraji! 1,1 mld. a kraj k tomu měl dát 100 mil. A co se stalo? Levice, ČSSD a KSČM peníze utratily, nic nepostavily a teď říkají, že potřebují další peníze. Není to pravda!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji několik faktických poznámek. První faktickou poznámku má paní poslankyně Kovářová, po ní pan poslanec Bendl a pan poslanec Opálka. Máte slovo. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já bych vás ráda upozornila na důvodovou zprávu k tomuto tisku. Důvod negativního stanoviska k mému pozměňovacímu návrhu zní: Negativní stanovisko se vyjadřuje z následujícího důvodu. Finanční situace obcí je velmi dobrá, to za prvé, a za druhé mají kladný výsledek hospodaření. Čili ráda bych se zeptala - v tomto případě máme zde pana ministra financí, abych využila jeho přítomnosti, protože nebyl na výboru pro veřejnou správu, a zeptala se ho: Je to tedy návod pro obce, že budou mít nárok na přidání, jestliže budou mít záporný výsledek hospodaření a jestliže jejich finanční situace bude špatná? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. (Potlesk z řad poslanců TOP 09 a Starostové.) Nyní požádám pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Opálka. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Tady si někdo nechal nějaké poznámky, tak si pro ně přijďte, ať vám do nich nikdo neleze.

    Já mám jenom technickou na konto předřečníka, který říkal: No, my přece nemůžeme těm krajům říkat, co s těmi prostředky udělají. Ano. Pokud zvolíme tuto formu, to znamená navýšíme jim prostý podíl na daních, pak ano. Ale to je to politické rozhodnutí. Buď jim přidáme jinak, to znamená řekneme: My bychom si přáli a je i v zájmu státu, abyste se věnovali školám a podobně, a umíme najít formu, jak těm krajům poslat peníze na školy a na silnice. Koneckonců jsme to nedávno udělali, nebo to udělala Poslanecká sněmovna, anebo to uděláme tímhle způsobem, aby naopak nebylo vidět, do čeho kraje budou investovat. To takhle je. Pokud chcete, nebo by vláda chtěla, aby se kraje věnovaly nějakým prioritám, pak to mohla udělat. Ale nenavrhujete to.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Opálka se svou faktickou poznámkou.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Teď mám obavu, že se nevejdu do času, protože pan exhejtman hovoří o tom, že vlastně nemáme mít důvěru ve vedení krajů, že si umí obhospodařovat svoje peníze. My vlastně nemáme věřit samosprávám a máme jim diktovat. To z pozice pravicové politické strany zní hodně nedůvěryhodně.

    Co se týká kraje, který prohospodařil nebo neprohospodařil peníze, já si myslím, že kdybychom tady dělali výčet, co se udělalo a neudělalo, tak bychom zjistili, že peníze se neprohýřily. Asi máme každý jiný pohled na priority, v tom samozřejmě si rozumíme, že tady asi, i když se říká, na obcích se to sbližuje, čím blíž k centru, tak se nůžky rozevírají. Prostě jsou jiné priority. Dalo se to do infrastruktury kraje, tak jak se připravila, myslím si, že za to se nemusí nikdo v Moravskoslezském kraji stydět. Přístupnost zdravotnictví se neomezila, sociální služby se neustále posilují, prostředky prostě byly využity pro občany, ne pro politické špičky. A to si myslím, že prokázaly i jednotlivé kontroly. A koneckonců kraj není nikterak enormně zatížen dluhy a audit vždy dopadl dobře, i když se signalizovaly různé názory. Takže po této stránce si myslím, že ani nepřísluší Poslanecké sněmovně hodnotit 14 krajů, jak se zabývat svým rozpočtem, protože je to úlohou té dané samosprávy. My máme akorát tu moc, jestli jim těch peněz pošleme více, nebo méně. Zamašličkovat je v podstatě neumíme. Umíme to akorát při dotování škol, protože tam to máme vymyšlené, že kraj je jenom průtokovým ohřívačem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Měl jste pravdu, pane poslanče, čas vám skutečně nestačil, tak vás požádám, abyste dokončil větu a dal prostor dalším faktickým poznámkám.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Stanjura. Vyměnili jste si pořadí, dobře, tak první je pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, čí tady jsou pozměňovací návrhy, ale pane poslanče Opálko prostřednictvím pana místopředsedy, nic takového jsme neřekli a nic takového si dokonce nemyslíme, že bychom měli mašličkovat peníze pro kraje. Proto k tomu mikrofonu. Nemyslím si to, naopak. Já jsem ten, který říká, že máme mít větší důvěru v samosprávu, ať už krajskou, nebo obecní. My se bavíme o tom a navrhujeme, abychom přidali peníze z rozpočtu bez mašliček nejen krajům, ale obcím a městům. Jsem přesvědčen, že větší potřeba, objektivně větší potřeba je na straně obcí a měst než krajů. Neříkám, že někdo z nich má dost, že nepotřebuje nic. To si skutečně myslím, že obce a města potřebují peněz víc než kraje. A že města a obce hospodaří lépe než kraje, na tom se shoduje vláda, a dokonce i my jako opozice říkáme: je to pravda. A proto říkáme: netrestejme úspěšné tím, že jim nepřidáme, se zdůvodněním: vám se daří dobře, že to děláte dobře, tak vám nepřidáme, a kterým se tak dobře nedaří, těm přidáme. To je všechno. Ale nevkládejte nám do úst, že chceme mašličkovat peníze pro kraje. My jsme tam oba dva seděli v krajském zastupitelstvu. Já jsem tam byl jedenáct let. Schvalujete rozpočet, který má na začátku 7 miliard a během roku je 20 miliard. A z toho těch 13 jsou dotace většinou účelově určené. Takže příměr o tom průtokovém ohřívači bohužel v kraji platí. Bohužel. A krajští zastupitelé pak musejí jako roboti přijímat účelové dotace. Je to takové nedůstojné, těch bodů u dotací je množství až na úrovni rady kraje a nebo zastupitelstva kraje.

    Já jenom opakuji: My si to nepřejeme, nenavrhujeme, tak neříkejte, že jste proti. Pokud jste také pro to a je to bez toho určení, tak jsme ve shodě. Nejsme v rozporu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Tak já ještě jednou pro pana poslance Opálku. Prostřednictvím pana předsedajícího to tedy zopakuji, protože jsem to asi neřekl dostatečně zřetelně. Zvyšují se nebo navyšují se příjmy krajů s odůvodněním, že se jim v minulosti sebralo z důvodu toho, že bylo potřeba posílit druhý důchodový pilíř. Ale ono se sebralo v tomto kontextu i obcím, a pokud nechcete, a to jsem tady zdůrazňoval, nechcete, aby z toho evidentně koukala sláma z bot, že jde o to přispět krajům před volbami, pak prostě byste měli, stejně jako já, zvednout ruku za to, že se pomůže i městům a obcím a napraví se to, co vy říkáte. My jsme to takto prosadili a hlasovali jsme pro to na výboru pro veřejnou správu, tudíž budete mít možnost se vyjádřit. A prosím, nevkládejte mi do úst něco, co pak jako okomentujete, že já jsem to řekl. Neřekl, nic takového tam nezaznělo. Já jsem na kraji seděl osm let a důvěřuji tomu kraji. A dokonce možná víc než jiným institucím. Prosím takto, ano?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s další faktickou poznámkou je pan poslanec Laudát, připraví se pan poslanec Opálka a poté paní poslankyně Kovářová. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já k panu Opálkovi. Jestli dneska někdo prohlásí, jak posílily služby v Moravskoslezském kraji, sociální služby, tak nevím, jestli ví, o čem mluví. Jako proboha, já jsem chtěl, aby se to zařadilo jako bod. Vždyť tam je před sociální explozí! Poslouchali jste toho - nemám slušné slovo, toho starostu za ANO, co to tam včera plácal v té televizi? Určitým lidem, kde hrozí, že sedm tisíc lidí včetně dětí bude na ulici? Ježíši Kriste, začněte raději něco dělat! Musím říct zcela odpovědně, že poslední generace, které vládly Moravskoslezskému kraji, jsou krajně neodpovědné.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám pana poslance Opálku a připraví se paní poslankyně Kovářová.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Přiznám se, že poznámce pana kolegy Laudáta jsem moc nerozuměl, ale není to poprvé. (Pobavení části poslanců.)

    Chci říci jenom k tomu, že momentálně projednáváme financování krajů. Proto se nevyjadřuji k financování obcí. Až tu bude ležet návrh třeba ODS k financování obcí, budu se vyjadřovat k tomu. Ale jestli má dojít, že se ubere krajům a z toho se přidá obci, tak je to pořád jeden balík a vlastně toto si myslím, že není to pravé ořechové.

    A co se týká toho zamašličkování nebo určení financí, doporučuji vám, přečtěte si stenozáznam předchozího vystoupení kolegy Bendla. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Kovářovou. Po ní je pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, zdá se, že řada lidí bude přičítat odpor pro schválení mého pozměňovacího návrhu právě ministru financí. Ale možná je to všechno trošku jinak. Přečtu vám následující: "Zajištění místního rozvoje má být doménou obcí, které mají mít dostatek prostředků pro jeho dosahování. Proto ANO odmítá koncept dotačního financování obcí a navrhuje posílení rozpočtového určení daní pro obce a k zajištění místního rozvoje."

    Myslím si, že to, co se událo ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, souvisí právě s tímto úryvkem, protože je to úryvek z volebního programu hnutí ANO z roku 2013, a právě poslanci z hnutí ANO podpořili můj pozměňovací návrh.

    Možná bych se v této souvislosti zeptala právě pana ministra, že to nebyl právě on, který by bránil přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, ale možná to byl někdo z koaličních partnerů. A já se ptám: Který vám zabránil podporovat váš volební program?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní tedy pan předseda Stanjura a připraví se pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nechtěl jsem, ale malé výukové okénko. Máme jeden zákon o rozpočtovém určení daní, pane kolego. Jeden. A ten návrh je napsaný. Občanští demokraté napsali návrh obcím a nebere to krajům. Není to proti tomu návrhu kraje. Je to doplňující a bere to na úkor státu. Ne na úkor krajů. Proto žádáme tady kolegy a kolegyně o podporu ve stejné logice - když dorovnáváme jedné samosprávě, dorovnejme druhé. Ale ne z peněz jedné či druhé samosprávy. Tak to prostě není.

    Měli jsme to už na rozpočtovém výboru, tam jsme s tím neuspěli. Nicméně není důvod to nezkusit znova. Je tady dostatek členů Poslanecké sněmovny se zkušenostmi z komunální oblasti. A já věřím, že v tom můžeme najít shodu. Navíc říkám, že naše pozměňující návrhy 23 až 58 jsou postupně účinné. Něco od 1. ledna 2017, něco od 1. ledna 2018. Takže to není jednorázový náraz. Ale není to ani zásah do rozpočtu na příští rok, který už je rozpracovaný. A je úplně jedno, jestli RUD bude schválen na konci září, nebo v říjnu, tak logicky se nedají naše návrhy promítnout do rozpočtu 2016. Náš návrh je ve dvou krocích. Jeden k 1. lednu 2017 pro obce a jeden k 1. lednu 2018. Jsou to částky - my jsme odhadli tři až šest miliard. Ministerstvo financí odhadlo 3,2 až 6,6. Takže si myslím, že ty odhady jsou v zásadě stejné, že se nijak dramaticky neliší. A klidně budeme pracovat s tou sumou, kterou dopočítalo přesněji Ministerstvo financí než my.

    Takže je tady šance jak pomoct obcím. A není to na úkor krajů. Ale budete mít dostatek času se potom s tím ještě seznámit a věřím, že ve třetím čtení se tady najde většina Poslanecké sněmovny, která to podpoří. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek a připraví se pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Budu se malinko krýt v argumentaci s panem poslancem Stanjurou, když budu reagovat na pana doktora Opálku, který říkal, že neřešíme financování obcí, řešíme financování krajů.

    Prosím, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, abyste nepřejímal tu neuvěřitelnou pracovní metodu vlády, která je schopna nám dát během dvou měsíců tři novely zákona o spotřební dani a říkat, že každá je nějaký jiný zákon. Ne. Je to jeden zákon o spotřební dani. Zrovna jako teď máme jenom jeden zákon o rozpočtovém určení daní. A není pravda, že neprojednáváme financování obcí. Projednáváme financování obcí, protože máme na stole pozměňující návrh výboru pro veřejnou správu, který navrhuje, aby s obcemi bylo zacházeno stejně jako s kraji. To znamená, aby jim bylo přidáno jako krajům, nebo v duchu argumentace pana předsedy Votavy, aby jim to bylo dorovnáno úplně stejně jako krajům. Protože předtím bylo s nimi zacházeno úplně stejně jako s kraji. O nic jiného tu nejde.

    Co se týče poznámky paní kolegyně Kovářové, obdivuji její optimismus, že bylo vážně míněno to, co bylo napsáno v onom citovaném volebním programu. Vždyť přece dobře víte, že takto zkušení politici, kteří nejsou z toskánské party ani z matrixu, bez problémů řeknou: To jsem jenom tak plácal. To jsem sliboval voličům. Ale to jsem jenom tak plácal. Přece si nemůžete myslet, že jsem to myslel vážně. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Připraví se pan poslanec Opálka. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Já ještě k panu poslanci Opálkovi, který mi skoro přijde jako vládní poslanec (se smíchem), prostřednictvím pana předsedajícího, abychom si to vysvětlili. My projednáváme vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Územním samosprávným celkům není jenom krajům, ale to jsou i města a obce územní samosprávné celky. Je tudíž naprosto legitimní, že se bavíme o daňové výtěžnosti ve prospěch krajů nebo obcí. Jiný zákon už k tomu vlastně nemáme.

    To, co tady potvrzuji na mikrofon, že já jsem připravený pro to zvednout ruku. Ale pokud platí pravidlo, že to bylo sebráno všem, tak ať se tedy všem vrátí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana poslance Opálku o jeho příspěvek, faktickou poznámku. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Samozřejmě když je otevřený příslušný zákon, můžeme v rámci toho zákona pozměňovacími návrhy dodat cokoli. Cokoli, co souvisí s otevřeným zákonem, co je v jeho kompetenci. Příprava, která byla prováděna, nebyla jenom příprava na Ministerstvu financí, ale byla v úzké součinnosti s jednotlivými kraji. Neprobíhala dva měsíce, ale probíhala, jestli mě neplete, nemám špatnou informaci, tak snad skoro rok.

    Já vycházím z této předlohy, z této dohody mezi kraji. A jestli tady bude vůle Poslanecké sněmovny ze strany, že se k tomu přidají obce, no budiž. Ani s tím nemám problém. Ale tady padala kritika na to, jak kraje budou tyto peníze využívat, že budou využity špatně a že nemáte v podstatě ani vůli jim je dát. Proto jsem se vůbec v této diskusi ozval a zapojil. Jinak to je kompetence rozpočtového výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, takže bych v jiném případě ani nediskutoval.

    Promiňte mi, že jsem zdržel tuto sněmovnu. Myslím, že to bylo poslední vystoupení k tomuto bodu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě s další faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Adamec. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Mně to opravdu nedá. Myslím si, že je to velké nedorozumění tady mezi námi a panem poslancem Opálkou. Já si naopak myslím, že ty peníze by neměly být mašličkovány vůbec. Jsem odpůrce všech takovýchto mašličkových peněz, dotací a všeho možného. Nakonec pokud by byly mašličkované peníze, tak nemusíme mít žádné volby. To zvládnou i úředníci. Nebo jak tady padlo: pošťáci.

    A jinak na závěr, víte, ono když se otevře RUD, tak na to samozřejmě všichni čekají, včetně těch obcí, protože obce jsou podfinancované už dlouhodobě, tak se nedivte, že se chytnou každé příležitosti.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Kovářové. Máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych reagovala na kolegu Opálku prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím si, že to, že se přidá obcím, s kraji v tomto případě nesouvisí a takto ani otázka nestála. Jenom bych ráda připomněla, že Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv podporují zvýšení podílu obcí na výnosu z DPH. Tolik informace, že nejenom Asociace krajů podporuje návrh na zvýšení pro kraje, ale i organizace důležité pro obce, jako je Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv, podporují zvýšení i pro obce. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si chce vzít pan předkladatel nebo zpravodaj závěrečné slovo. Máte slovo, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za tu diskusi, byla skvělá a pro mě velice poučná. Rozumím tomu, že kolega Kalousek má celý život jednu strategii, těch dvacet let se napakovat a dělat byznys pro sebe. Ale v privátním byznyse je to tak, že člověk mění stanovisko flexibilně a reaguje. Takže možná pro někoho je to s podivem, ale stát by měl podnikat tak, jak podnikají privátní firmy. Vydělávat, dělat zisk transparentně.

    Takže já bych udělal bilanci obce - kraje - stát. Obce já jsem vždycky chválil. Jsou to nejlépe hospodařící jednotky. Vydělaly 12 mld. v roce 2014, měly 90 mld. na účtech a 90 mld. úvěry. Takže jsou nejlepší ze všech. Lepší než stát, lepší než kraje. Jsou nejlepší. Kraje měly 18 mld. dluhy, hlavně Praha a Liberec. Nevím, kdo za to může. Ale mají taky celkem slušné zůstatky na účtech. A nejhůř je na tom stát. I když jsem za první kvartál znovu snížil dluh státu o 500 mil. Loňský rok to bylo 20 mld. snížení dluhu poprvé od roku 1997 a teď 500 mil.

    A pane poslanče Kučero, už neříkejte, že nevybíráme daně, už si to konečně nastudujte, prosím vás. Za rok 2014 jsme vybrali -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, omlouvám se, ale oslovujte poslance mým prostřednictvím. Děkuji vám.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Tak prostřednictvím vaším, 31 mld. jsme vybrali 2014. (Hlasy z pravé strany sálu. Kde jsou?) No jsou, jsou v bilanci, tak si to přečtěte, a pokud tomu nerozumíte, tak přijďte na školení, já vám to ukážu. Na rok 2015 je to 20 a na rok 2016 je to dokonce 46 pro veřejné rozpočty a 35 pro státní rozpočet. Takže ty daně vybíráme automaticky, samozřejmě. Ano, to, že je posun v těch daních - no protože nejlepší ministr financí kašle na Finanční správu. A proto když teď odkrýváme, jak funguje finanční ráj Praha, tak teď padají ze šuflíků různé vratky DPH, které někdo zapomněl vrátit, rok a půl, teď, 3,5 mld. jsme objevili. Protože to by musel někdo tu Finanční správu předtím řídit, nedělat kšefty se šéfem, na kterého jsme podali trestní oznámení.

    Takže když to porovnám, já souhlasím s vámi, ty obce by si to asi zasloužily. Ale vždycky jsme přece říkali, že máme být solidární: bohatí s chudými, ne? Takže ty obce, které já všude chválím, jsou skvělé, tak je mi to líto, ale ony dostanou navíc, protože ony dostávají z většího výběru daní. Tak jako kraje.

    Ale já vám fakt děkuji za tu diskusi, protože bych chtěl říct panu Bendlovi prostřednictvím pana předsedajícího, že my fakt kšefty neděláme. To si pletete opoziční smlouvu ODS s ČSSD. My neděláme kšefty. Skutečně ne. A to, co se rozhodlo v nějakém čase, v nějaké situaci, a teď o tom přemýšlím, jestli je to dobře vlastně. Protože my máme deficit 70 mld., máme strašně napjatý rozpočet a čekají nás těžká jednání, tak teď přemýšlím, jestli není lepší možná těch 3,5 mld. těm krajům zrušit a možná koupit Chovancovi ty bitevní vrtulníky, protože my potřebujeme, když bude zase nějaká teroristická akce. Nebo možná bychom mohli dát miliardu do sportu pro děti.

    Takže děkuji za námět a možná si to vezmu na koaliční radu a v rámci toho rozpočtu budu o tom přemýšlet. A možná začnu vyjednávat s našimi koaličními partnery, jestli fakt není lepší to možná zrušit a ty 3,5 mld. dát na potřebnější věci. Takže děkuju za vaše náměty, budu o tom přemýšlet. A znovu opakuji: Vybíráme víc daní, takže každý si přilepší. A je to samozřejmě námět k diskusi v rámci koalice. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda i pan zpravodaj si vezme závěrečné slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Ne, děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pouze pro pořádek říkám, že v 18.30 hodin máme pevně zařazené další body, takže do té doby budeme pokračovat v projednávání. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda Gazdík, po něm pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budu velice stručný. Chtěl bych panu ministrovi poděkovat za tu nabídku školení a jenom říct, že se do něho hlásím. Na školení o výběru daní za první polovinu tohoto roku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo. A nyní pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl taky zareagovat na slova pana ministra konstruktivně a pozitivně. Myslím, že by bylo dobře, kdyby si stát zmapoval například oblast sportu, kolik peněz dávají obce a města do podpory mládežnického sportu, neregistrovaných sportovců. Do výstavby, údržby a velmi levného nebo bezplatného používání sportovišť. Jsou to obrovské peníze. Podle mého názoru mnohem větší než kraje, kdy kraje se spíš soustředí na ty reprezentativní akce, především ve vrcholovém sportu. Já myslím, že to je dobrá debata. Není to tak jednoduché, ale myslím si, že při spolupráci jak se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv můžeme dostat relevantní čísla, jak velká je ta podpora. A nejenom v přímých dotacích, ale opravdu i v té výstavbě a údržbě stadionů.

    V mnohých městech, jako v mém rodném městě, jsme otevřeli hřiště a tělocvičny mimo školní hodiny ve školách. Chodí tam neorganizovaná mládež. Ne všichni chodí sportovat a chtějí být aktivními sportovci. I ti mají možnost a my platíme správce, kteří tam dohlížejí na pořádek. O prázdninách, ale i v odpoledních a večerních hodinách. Nejsou to malé prostředky. A to by mělo být všechno podkladem do diskuse, jestli nemáme zvýšit podíl obcí a měst na rozpočtovém určení daní.

    Když se vrátíme ke krajům, tak já jsem si skoro jist, že když si teď vezmeme 13 programů krajských zastupitelstev, poslední schůze ve všech krajích, a spočítáme body, které se jmenují: Dotace, Smlouva o dotaci, Dodatek ke smlouvě o dotaci, případně Nový dotační program, tak zjistíte, že to je naprostá většina agendy těch krajů. Jsem si skoro jist. V mém kraji to tak bezesporu je. Desítky bodů na krajském zastupitelstvu, to znamená - a velmi často to jsou zase dotační titulky pro obce z krajské úrovně. A uspějí jenom některé obce. A ne ty nejlepší projekty, ale jak velmi často bývá, ty nejlépe napsané projekty. A to je velký rozdíl. Protože zejména starostové malých obcí nemají lidi k tomu, aby to dali pěkně, pěkné obrázky, aby to pěkně zpracovali, aby tím uspěli, zaujali hodnoticí komisi, ať už to jsou krajští zastupitelé, nebo úředníci krajů.

    Takže se zeptejme, než budeme hlasovat, těch krajů, kolik dotací vypisují ročně, v sumě, a kolik z nich je dotace pro obce. A jestli není rozumnější peníze z těch dotačních titulů dát obcím rovnou v rozpočtovém určení daní. Protože de facto každý starosta chce opravit hasičskou zbrojnici, mateřskou školu, základní školu, kanalizaci, vodovod, jenom někdo nemá dostatek úředníků, aby napsal takzvaně kvalitní projekt. Přitom ten projekt je stejný jako ten, kdo ty úředníky má a je schopen napsat kvalitnější nebo zajímavější, barevnější, doplňte si, jaké přídavné jméno chcete. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale budu muset přerušit vaši řeč, protože na 18.30 jsme si zařadili další body. (Rozumím.) Já vám děkuji za to, že to respektujete, a přerušuji projednávání tohoto bodu a současně předávám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý podvečer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Podle našeho rozhodnutí v 18.30 budeme projednávat body s čísly tisků 472 a 511. Nejdříve tedy

    Předložený návrh uvede z pověření vlády ministr obrany Martin Stropnický a požádám, ještě než se ujme slova, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Bohuslav Chalupa, který je zpravodajem výboru. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v misích OSN UNDOF a MINUSMA. Dlouhodobým záměrem ČR je postupný návrat do misí OSN. Jenom připomínám, že naše významnější působení v misích OSN jsme uzavřeli v roce 1998 ukončením činnosti polní nemocnice ve východní Slavonii. Od té doby vysíláme do misí OSN pouze jednotlivce na funkce pozorovatelů.

    Vláda schválila působení sil a prostředků rezortu MO v misích OSN UNDOF na Golanských výšinách a MINUSMA v Mali svým usnesením z 22. dubna tohoto roku. Vycházeli jsme z následujících kritérií: požadavků OSN v námi definovaných zájmových regionech, tj. Blízký východ, severní Afrika a Sahel. Dále jsme vycházeli z existence našich dalších závazků, zejména v rámci NATO a EU, a také z dostupnosti našich kapacit lidských, materiálních i finančních. Navrhovaný rozsah zapojení do obou misí je dle mého názoru přiměřený a vytváří prostor pro postupné významnější angažmá naší země v misích OSN.

    Co se týče mise UNDOF, požádala nás OSN o tři důstojníky na pozice ve velitelské struktuře mise a v předkládaném materiálu žádáme o udělení mandátu pěti osobám, a to pro případ, že by nás OSN později požádala o obsazení dalších pozic.

    Pokud se týče mise MINUSMA v Mali, je tím typem misí OSN, jejichž úkolem není pouze dohled nad dodržováním příměří mezi znepřátelenými stranami, ale také aktivně přispívat ke stabilizaci bezpečnostní situace ve svém prostoru odpovědnosti. Účast české jednotky speciálních sil jakožto součásti nizozemského kontingentu, který je mimochodem největším z evropských zemí, považuji za vhodný způsob, jak viditelně přispět k naplnění cílů mise OSN a získat řadu neocenitelných zkušeností. V Mali již od dubna roku 2013 působí 38 našich vojáků ve výcvikové misi EU. Náš příspěvek ke stabilizaci situace v Mali tak bude viditelnější a komplexnější. Zároveň je z logistického hlediska výhodnější udržovat vojáky dvou misí na jednom teritoriu než ve více operačních prostorech.

    Z hlediska finanční náročnosti by navrhované působení v obou misích nemělo přesáhnout částku 182 mil. korun a bude financováno z rozpočtu Ministerstva obrany. Část, zhruba 30 % finančních prostředků, nám bude refundována podle finančního mechanismu OSN.

    Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a žádám o schválení předloženého materiálu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru obrany Martinu Stropnickému a konstatuji, že tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 472/1. Žádám tedy zpravodaje výboru Bohuslava Chalupu, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, dobrý večer. Po obsáhlém a dostatečně podrobném úvodním slově ministra obrany si dovolím vyslovit jen velmi krátký shrnující komentář.

    Vláda dne 22. 4. předmětný návrh projednala a přijala k tomu své usnesení. Na základě toho byl vládní návrh rozeslán všem poslancům dne 23. dubna 2015. Organizační výbor zprávu přikázal dne 29. dubna 2015 svým usnesením č. 164 k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru. Výbor pro obranu návrh vlády projednal dne 11. května a svým usnesením číslo 472/1 doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit.

    Dovolím si vás seznámit s usnesením výboru pro obranu č. 82 z 18. schůze uskutečněné dne 7. května 2015 k vládnímu návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v misích OSN UNDOF a MINUSMA, sněmovní tisk č. 472:

    Po odůvodnění předneseném ministrem obrany MgA. Martinem Stropnickým, náčelníkem Generálního štábu generálporučíkem Ing. Josefem Bečvářem, zpravodajské zprávě poslance Ing. Bohuslava Chalupy a po obecné a podrobné rozpravě výbor pro obranu:

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se usnesla, že

    1. vyslovuje souhlas s

    I. působením sil a prostředků Ministerstva obrany v misi OSN UNDOF (United Nations Disengagement Observer Force) na Golanských výšinách v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2016 v celkovém počtu do 5 osob,

    II. působením sil a prostředků Ministerstva obrany v misi OSN MINUSMA (United Nations Multidimensional Integrated Stabilization Mission in Mali) v Maliské republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2016 v celkovém počtu do 25 osob;

    2. žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v misích OSN UNDOF a MINUSMA v roce 2015, a to nejpozději do 30. června 2016, a o působení sil a prostředků Ministerstva obrany v misích OSN UNDOF a MINUSMA v roce 2016, a to nejpozději do 30. června 2017;

    II. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;

    III. ukládá předsedovi výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Písemnou přihlášku žádnou nemám, hlásí se s přednostním právem pan zpravodaj a pan předseda klubu ODS. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za přednost. Předložený návrh je plně v souladu s členstvím ČR v OSN, je v souladu s bezpečnostní strategií ČR, obrannou strategií ČR a zahraničněpolitickými prioritami ČR. Plně se ztotožňuji s tím, že bezpečnost ČR je úzce spjata s mezinárodní bezpečnostní situací, přičemž eskalace hrozeb souvisejících zejména s teroristickými skupinami působícími v regionech Sahelu a Blízkého východu znamená přímé ohrožení bezpečnosti EU. V této souvislosti a v reakci na vystoupení pana kolegy Černocha, prostřednictvím pana předsedajícího, ve kterém nás obvinil z toho, že nemáme zájem řešit věci související s imigrací a s bezpečnostní politikou ČR, tak ho chci upozornit, že právě tyto mise jsou jedním z konkrétních příspěvků vlády k boji proti terorismu a návazně i příspěvků k řešení problematiky nelegální migrace v obecnější rovině. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chalupovi za jeho vystoupení. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura v obecné rozpravě. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Musím říct, že jsem trošku zmaten vystoupením pana zpravodaje, protože rozprava ještě nebyla, a on hodnotí vystoupení kolegy poslance Černocha, tak já teď nevím přesně, o čem mluvil. Ale kvůli tomu jsem se nepřihlásil. Protože zatím ještě v rozpravě nikdo nepromluvil, ani pan poslanec Černoch.

    Já myslím, že dobře víte, že Občanská demokratická strana vždy podporovala vyslání českých vojáků na zahraniční mise. Dneska je to poprvé, kdy cítíme rozpaky, a to u té první mise. To zdůvodnění mně přišlo poměrně vágní a slabé. Myslím si, že ministr obrany, možná celá vláda vychází vstříc prezidentovi Zemanovi, který neustálé mluví o tom, že chce naše vojáky na Golanských výšinách. Já si myslím, že i ten počet svědčí o tom, jak výrazný příspěvek České republiky je. Požádali nás o tři, máme schválit počet vyslání do pěti. Já bych chtěl potenciálně navrhnout, abychom o každé té misi hlasovali zvlášť. U té první opravdu máme rozpaky a nechceme ji podpořit. U té druhé - je vlastně jenom pokračování stávající mise, čeští vojáci tam už působí - žádný problém nemáme a plně v tomto vládu podporujeme.

    Já bych poprosil pana ministra obrany, jestli by mohl ještě jednou a podrobněji zdůvodnit tu první misi do pěti mužů. K čemu to vlastně je? Možná nemám přesné informace, ale mám informace z armády, že ani armáda z toho není úplně nadšená, že tam nevidí příliš smyslu toho, aby tam naši vojáci působili. A protože tam doposud nepůsobili, tak si myslím, že bychom měli věnovat pozornost tomu, jestli při tak minimálním počtu má smysl účast vojáků České republiky v té misi. Já si myslím, že ne. Je to mise v izraelsko-syrském prostoru a myslím, že naše účast není akutní. Že když se té mise nezúčastníme, tak v tom prostoru se žádná bezpečnostní situace nezhorší.

    Děkuji za případné odpovědi a věřím, že nám potenciálně vyjdete vstříc, tak abychom mohli tu bezproblémovou část, to znamená tu větší, ten větší počet vojáků, podpořit, protože to podpořit skutečně chceme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Nyní ještě jednou v rozpravě pan poslanec Bohuslav Chalupa. Prosím pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo, jen velmi krátce. Já se naopak domnívám, že Česká republika, nebo zástupci Armády České republiky, důstojníci, velící důstojníci, pokud získají zkušenosti v rámci misí v OSN, kde v podstatě jsme moc nefungovali, že to prospěje jedině tomu, aby armáda získala nové znalosti a dovednosti i z působení v misích OSN. Proto se domnívám, že ta mise je správná a že je potřeba se zapojit do těchto aktivit v rámci OSN. Proto nesouhlasím s návrhem tak, jak ho tady přednesl předřečník. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě pan kolega Stanjura se hlásí. Ale pan ministr se hlásil. Ano, prosím, pane ministře. Ministr obrany Martin Stropnický. Máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuju, pane předsedající. Já - no aby to ani v nejmenším nepůsobilo dojmem, že se vyhýbám nějaké diskuzi o tom. Rozhodně se jí nevyhýbám. Co se týče toho Mali, tak jenom jedno drobné upřesnění. Tam nebudeme pokračovat, resp. v přeneseném slova smyslu ano, ale my jsme tam v misi EU a teď tedy to ještě doplňuje... Ta působí paralelně, čili ta MINUSMA je v OSN, ale to možná není tak podstatné. Podstatná je otázka toho Blízkého východu.

    Samozřejmě, že i mezi představiteli Generálního štábu existují v tomto smyslu různé názory. Ale já bych skutečně se bránil tomu zjednodušujícímu vysvětlení nebo té interpretaci, že to je na nějaké přání nejvyššího velitele ozbrojených sil České republiky. My jsme o to byli opakovaně žádáni i prostřednictvím třeba pana velvyslance izraelského v Praze. Je samozřejmě ta mise, řekněme, komplikovaná nebo nejednoznačná v tom, že byla založena v roce 1974 a že současný mandát neodpovídá té situaci, která je samozřejmě vážnější. Ale já bych si dovolil tvrdit, že rozhodně nepůsobí nějací outsideři, jsou tam zastoupeni nizozemští a irští vojáci, kromě tedy dalších zemí, ale řekněme z těch evropských států v relativně vysokých počtech. A toto je samozřejmě počet symbolický, je to počet, řekněme jakési gesto dobré vůle a spíš to vychází z toho, že podle toho, pokud by se situace vyvinula tím směrem, a to vůbec není vyloučené, že se změní ten mandát a že ten mandát bude projednán v OSN jaksi ve smyslu jeho novelizace nebo přizpůsobení těm současným podmínkám, protože skutečně jim neodpovídá, v tom bych souhlasil, kdyby někdo měl tu výhradu, tak v takové situaci není vyloučeno, že bychom právě už díky tomu, že tam máme jakési symbolické zastoupení, že bychom tam mohli působit v nějakém výraznějším vzorci. Protože já bych nezpochybňoval to, že ta konkrétní oblast si zasluhuje naši maximální pozornost, a znovu bych si dovolil zmínit okolnost nadstandardních a vlastně zvláštních blízkých vztahů s Izraelem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan poslanec Ivan Gabal, poté pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, musím říct, že jsem prvně slyšel úvahu o tom, že by ti tři důstojníci ve štábu mohli být předsunutým týmem, po kterém by následovala větší jednotka. Nic takového na výboru pro obranu nezaznělo. Dodám jenom to, co jsem sám kriteriálně uplatňoval. Situace v současné chvíli je tam jak z hlediska mandátu, to znamená pozice modrých helem, tak z hlediska protistrany, na syrské straně, kde je NUSRA a nikoliv syrské regulérní jednotky, taková, že bychom poslali svoje vojáky buď pod ochranu dalších jednotek, anebo do velkého rizika. Říkám tedy, že doporučuji, abychom vyslání do toho štábu schválili, ale v případě, že by mělo dojít k širšímu nasazení našich jednotek, což ministr obrany teď zmínil před chvílí, pak bych považoval za důležité a budu žádat váš souhlas, aby výbor pro obranu prověřil tu misi na místě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S faktickou poznámkou pan kolega Fiedler nejdříve. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Já jen krátce zareaguji, nebudu se plést odborníkům do této tematiky. Poslouchám debatu, ale chtěl bych zareagovat na to, co tady před chvilkou zaznělo, že je podstatná ta hranice tam. Budeme tady řešit tyto záležitosti, kterými se tady zabýváme. Já jen krátce připomenu, že dneska jsme navrhovali, abychom se řídili tím, co nás pálí akutně, tou naší hranicí a naší bezpečností. A to jste, vážení poslanci vládní koalice, nepřipustili. Já doufám, že se občané dívají.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura, poté s přednostním právem zpravodaj. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu ministrovi za tu odpověď, za tu debatu. Mě tedy nepřesvědčil. Ta mise trvá 41 let. 41 let ta mise trvá. Je tam nějaký status quo, podle mě ten status quo bude trvat i bez našich tří důstojníků. A já mám jenom zdvořilou prosbu, abyste podpořil oddělené hlasování. Nic víc, nic míň. My se chceme u vyslání této mise zdržet, nechceme být proti. Tu druhou chceme podpořit. Když to dáte dohromady, tak nás nutíte k tomu, abychom se zdrželi jako celku, a to bychom byli neradi. To je všechno. Respektuji váš názor i to, že na to máte většinu, já v tom nevidím žádný problém, ale nechceme se zdržet u obou těch misí. Pokud nás budete nutit do společného hlasování, tak nám bohužel nic jiného nezbývá, než že buď se vypneme, nebo se zdržíme. Důvody těch rozpaků u té první mise jsem tady uvedl. Vy to můžete hodnotit jinak, to já plně respektuji. Nechci se dál dvě hodiny přít o to, kdo má v hodnocení té situace pravdu.

    Tak to byla žádost našeho klubu o proceduru hlasování. Nic víc, nic míň. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan zpravodaj v rozpravě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Já žádným způsobem nezpochybňuji vaše právo dávat procedurální návrhy, nicméně zareaguji na všechny předřečníky.

    Znovu opakuji, Armáda České republiky nebo Česká republika nemá příliš zkušeností s působením v misích OSN. Toto je příležitost, jak poslat lidi, kteří se naučí - a to není jenom o tom, že tam budou ti lidé, ale naučíme se i procesní a další jiné věci, které souvisejí s působením v misích OSN. Kde jinde máme nabrat tyto zkušenosti?

    Vy jste se tady ptali, a já jsem předtím reagoval na pana Černocha, když v úvodu jednání Poslanecké sněmovny tady zmiňoval, že chce od koaliční vlády informaci od ministra vnitra, jak bude chránit naši hranici. Toto všechno, co se děje i na africkém kontinentě, a to, že my se na těch misích podílíme, tím samozřejmě přispíváme i k tomu, abychom řešili tu situaci, abychom ty problémy na našich hranicích třeba vůbec neměli. Takže se domnívám, že vyslání těch jednotek je skutečně namístě. Je to proto, abychom se to naučili, je to příspěvek k celkovému řešení problémů, před kterými dnes stojí celá Evropa.

    V podstatě pokud jde o ten mandát, tady nebylo řečeno, že rozšíření mandátu znamená, že tam dojde k masivním vojenským operacím. Rozšíření mandátu, to je pouze předpoklad, že k němu může dojít. Tím není řečeno, že naši vyslaní vojáci budou působit někde v předních liniích.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Stanjura ještě jednou. Ptám se pana ministra, jestli chce také vystoupit. Ano. Tak pan předseda Stanjura, poté pan ministr obrany.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Je to trošku úsměvné a pan ministr za to nemůže. Já se dvakrát zeptám pana ministra a dvakrát mi jak čertík z krabičky přijde odpovídat pan zpravodaj, který podle mne zatím není ministrem obrany. Ale to není důležité, kvůli tomu jsem se nehlásil.

    Já prostě nechovám hlubokou důvěru v organizaci, která se jmenuje Organizace spojených národů. Skutečně ne. A mohl bych jmenovat desítky problematických rozhodnutí, kdy hlasují proti demokratickým zemím a proti našim spojencům. To je realita této organizace. A já nevím, jestli my máme hledat zkušenosti v NATO, což podporujeme my, anebo u OSN. Pro mě je ta volba poměrně jednoduchá.

    Já jsem poprosil pana ministra, aby souhlasil s odděleným hlasováním. Ne pana zpravodaje. Protože když pan ministr, který je garantem toho materiálu, bude souhlasit, tak věřím, že to podpoří i vládní poslanci. Není na tom nic špatného. Proč nás nutíte, abychom se zdrželi hlasování u té mise do Mali? Tím přístupem pana zpravodaje nás nutíte, abychom se buď vypnuli, to znamená nezískali jste aktivní hlasy pro tu misi, kterou - opakovaně říkám - podporujeme a nevidíme v ní problém. Ale jestli si budeme říkat, že misi, která trvá 41 let, zachrání, vylepší nebo zásadním způsobem změní tři čeští důstojníci, tak to není pravda.

    A jestli říkáme, že chceme bojovat proti nelegálním imigrantům z Afriky třemi vojáky na Blízkém východě, tak prosím, ať se podíváme do atlasu. Podle mě Blízký východ není součástí Afriky, ale pan zpravodaj říká, že tím, že vyšleme tři důstojníky, budeme bojovat s nelegální imigrací z Afriky. Já si to prostě nemyslím. To s tím vůbec nesouvisí, to je úplně jiný problém. Já respektuji, že vám se ta mise líbí, ale nezastírejte to tím, že je to v rámci boje s nelegální migrací. Nic takového tam není. To jsou prostě jiné příběhy, jiné lokality, jiná řešení a jiné přístupy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan ministr obrany v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Cosi mi říká, že ať řeknu cokoliv, patrně všechny zdaleka neuspokojím, ale to už je takový úděl. Já nevím, jestli je ta ideální chvilka na to, abychom podrobili OSN nějaké zevrubné analýze její funkčnosti nebo nefunkčnosti. Pak bychom mohli mluvit o Radě bezpečnosti, o reformě celého toho složitého aparátu, o tom, jestli její složení má ještě odrážet výsledky druhé světové války. Asi bychom se dostali docela daleko.

    Já jsem jenom chtěl naznačit, že samozřejmě tři důstojníci neřeší situaci, ale že jsou jakousi možností získat určité know how. A izraelská strana prostě tu možnost vítá. Nic víc, nic míň. To, jestli si budeme vybírat, nebo jak budeme postupovat v obsazování jednotlivých misí do budoucna, to samozřejmě velice záleží na tom, jak se bude odvíjet mise Resolute Support v Afghánistánu, a s velkou pravděpodobností v dohledné době bude uzavřena. My si musíme vytvářet nějaká předpolí a možnosti do budoucna. Ono to má v sobě třeba i určitý logistický, nebo téměř bych řekl praktický aspekt. Nikdo netvrdí, že tito tři lidé řeší nějaké migrační přesuny. To, myslím, ani tak snad nebylo řečeno.

    Co se týče Mali, tam je ta spojitost naprosto přímá, protože především v severní části probíhá docela urputný boj několika teroristických organizací a probíhá tam velice čilý obchod se zbraněmi převážně původem z Libye i obchod s drogami atd. Je to oblast, která když se vymkne kontrole, nemá zas až tak daleko k pobřeží severoafrickému a může to znamenat další exodus desítek, možná i více tisíc lidí.

    To, co tady bylo zmíněno, že jsme odmítli debatu o bezpečnosti na našich hranicích - já nevím, jestli to má nějakou souvislost. Řekl bych, že nemá. Dovolím si tvrdit, že naše působení v té či oné misi rozhodně nepřispívá k nějakému ohrožení zabezpečení našich hranic. To opravdu žádnou souvislost nemá. Naopak, co se týče toho maliského angažmá, tak tam si myslím, že to je docela konkrétní a hmatatelný příspěvek České republiky k tomu, jak tu složitou situaci v Sahelu a v severní Africe řešit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požádal jsem o vystoupení a o vystřídání. (Střídání předsedajících.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím k mikrofonu pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Filipa. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Členové vlády, paní a pánové, já bych nevystoupil nebýt podle mého soudu katastrofálního popření mezinárodního práva od předsedy klubu ODS. Já jsem přesvědčen, že jeho urážka Organizace spojených národů si zaslouží odsouzení. Mně se nemusí líbit jakékoliv rozhodnutí Valného shromáždění Rady bezpečnosti OSN, ale je to jediný skutečný bezpečnostní systém mezinárodního práva na tomto světě. A právě proto, na základě té hrozivé skutečnosti s více než 50 miliony mrtvých, vznikla Organizace spojených národů jako jediný orgán, který rozhoduje o tom, jestli je vojenský zásah na cizím území legální, nebo nelegální z pohledu mezinárodního práva.

    A vyprošuji si takové věci, jako je urážka Organizace spojených národů! Uvědomme si, že tento orgán - a my jsme jeho zakládajícím členem jako právní nástupce Československé republiky po roce 1945. A jestli se mi líbí, nebo nelíbí, to ano. (Velmi důrazně.) Ale v každém případě to, co se odehrálo bez souhlasu Rady bezpečnosti, útok na Libyi, útok na Sýrii, na Afghánistán, na Irák, bez souhlasu Rady bezpečnosti, útok na Jugoslávii, to všechno způsobilo chaos v Evropě, to všechno způsobilo chaos v severní Africe, v Asii, a to je ten důsledek nerespektování mezinárodního práva, že je tady tolik utečenců ze severní Afriky, z Asie, ale také z Balkánu! Kdyby respektovaly alespoň státy, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti, mezinárodní právo, tak se něco takového nemohlo stát!

    A já respektuji právo na váš názor, pane předsedo poslaneckého klubu ODS prostřednictvím předsedající, ale urážku Rady bezpečnosti nemohu nechat bez odezvy. (Potlesk z levé části sálu.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou poznámkou předsedu klubu ODS Zbyňka Stanjuru. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já tedy nevím, kdo moji češtinu překládá komunistům. Já jsem řekl, že neoplývám hlubokou důvěrou k OSN. A to je podle místopředsedy Poslanecké sněmovny urážka Rady bezpečnosti. Já tomu tedy moc nerozumím. Nevím, proč jste se tak rozčiloval. Nicméně chci připomenout, že Poslanecká sněmovna, tato Poslanecká sněmovna, přijala usnesení, ve kterém konstatovala, že anexe Krymu je porušení mezinárodního práva. A udělala to Ruská federace, která je členem Rady bezpečnosti. Tak co? Poslanecká sněmovna urazila Radu bezpečnosti, když přijala toto usnesení většinovým rozhodnutím? A mluvím o naší Sněmovně v našem volebním období. Tak já tomu vůbec nerozumím. Jestli si nemohu dovolit říct, jestli mi komunisté upírají právo říct, že nemám hlubokou důvěru v OSN... No prostě nemám. Může se na tom klidně usnést ÚV KSČ. Nemám tu důvěru k OSN. Prostě to tak je. Jsou desítky případů, kdy diktátorské nedemokratické státy hlasují a přijímají rezoluce proti našim spojencům. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S řádným vystoupením pan poslanec Jaroslav Foldyna.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: To bylo srdcervoucí, co jsem tu poslouchal. Tak samozřejmě, Rada bezpečnosti OSN dělá usnesení a členské státy OSN je nedodržují a nerespektují. A uznávají Kosovo a pak se tu rozčilují nad Krymem. Ano, Krym je porušení mezinárodního práva, protože celý svět, téměř celý svět, držel ústa a porušil rezoluci Rady bezpečnosti 1244! Protestovali jste proti tomu někdy?! Nevšiml jsem si! Česká republika... (Hlas z pléna: Neřvěte tolik.)

    Je to pravda, nebudu tolik řvát. Já jsem se rozvášnil, to se omlouvám. Mě totiž vždycky ta vášeň bere, když vidím takové pokrytectví, které se tu takto prezentuje. Prostě Česká republika v době vlády ODS a TOP 09 uznala Kosovo, aniž by se jakkoli pozastavila nad tím, že porušuje rezoluci Rady bezpečnosti. Ano, vy jste znevěrohodnili orgány OSN a krize ve světě je důsledek takovéto pokrytecké politiky! Tak o čem to tady mluvíte? Díky. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Nyní pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Jednak vás poprosím, abyste se tu tak nerozčilovali, nebo to s vámi sekne.

    Za druhé chci poznamenat, že v době, kdy se uznávalo Kosovo - já jsem byl proti, to je doložitelné - tak ještě TOP 09 zdaleka neexistovala.

    Za třetí bych chtěl, abychom u procedury potom hlasovali, pokud pan Chalupa, který je přímo zodpovědný za to, že už tento bod trvá snad půl hodiny, tak aby se hlasovalo o dvou bodech odděleně, o těch misích. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Samozřejmě procedurální návrh, který přednese pan poslanec Stanjura i pan poslanec Laudát, to je běžná hlasovací procedura, odděleně budeme hlasovat, nevidím v tom žádný důvod, abychom hlasovali společně, když takový návrh padl. Ale budeme pokračovat. Ptám se, kdo ještě dál do obecné rozpravy. Nikdo, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova - pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak.

    Otevírám rozpravu podrobnou. Nemám přihlášku, ale požádám pana zpravodaje, aby jen ocitoval návrh usnesení pod bodem 1.1 v první a druhé části.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze schůze dne 16. června 2015 k návrhu na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v misích OSN UNDOF a MINUSMA.

    Poslanecká sněmovna

    I. vyslovuje souhlas

    1. s působením sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v misi OSN UNDOF na Golanských výšinách v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2016 v celkovém počtu do 5 osob.

    2. s působením sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v misi OSN MINUSMA v Maliské republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2016 v celkovém počtu do 25 osob.

    II. žádá vládu....

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To už nebudeme hlasovat, pane zpravodaji, protože to bylo, myslím, naplněno, to bylo usnesení výboru.

    Má někdo jiný návrh? Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se teď přihlásím k návrhu a požádám o oddělené hlasování, tzn. jiný návrh procedury. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, budeme tedy hlasovat odděleně. Já zagonguji, požádám tedy kolegy, kteří jsou v předsálí, aby se vrátili do sálu. Zároveň požádám o změnu kvora, protože jde o rozhodnutí ústavního charakteru. Zároveň vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Pardon, odhlásím vás.

    Prohlašuji hlasování číslo 36 za zmatečné. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    V hlasování pořadové číslo 37, které za okamžik zahájím, budeme hlasovat o bodu číslo 1.1, tzn. o misi UNDOF.

    Nemohu dát faktickou poznámku. Není tu předseda klubu, prosím, pane místopředsedo, omlouvám se, nevšiml jsem si.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Já bych, pane místopředsedo, požádal o pět minut přestávky jen na toto. Pět minut klubovou přestávku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Vyhovím místopředsedovi klubu ANO a v 19.12 hodin budeme pokračovat.

    (Jednání přerušeno v 19.07 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Přestávka na poradu klubu ANO skončila. Je 19.12 hodin, takže se vrátíme k hlasování o usnesení, které je navrženo a doporučeno Poslanecké sněmovně, o působení sil a prostředků Ministerstva obrany v misi OSN UNDOF na Golanských výšinách. Upozorňuji, že rozhodnutí Poslanecké sněmovny vyžaduje 101 hlas a stejně tak vyžaduje stejné usnesení i druhé komory Parlamentu. Ptám se kolegy Havíře, jestli se... To je omyl. Nebo se hlásí s faktickou? Prosím o klid!

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 37 a ptám se, kdo je pro. (Z pléna dotazy, o čem se hlasuje.) Hlasujeme o misi UNDOF, to znamená Golanské výšiny. Dobře. Omlouvám se. I toto hlasování číslo 37 prohlašuji za zmatečné a spolu se zpravodajem, který mě bude kontrolovat, přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje souhlas s působením sil a prostředků Ministerstva obrany v misi OSN UNDOF na Golanských výšinách v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2016 v celkovém počtu do pěti osob." To je první část hlasování, tak jak požádal klub ODS o oddělené hlasování bodu 1 a 2. Ano? (Ze sálu se ozývají dotazy.) Ne. O tom se nehlasuje. Podle jednacího řádu, když požádá někdo o oddělené hlasování, automaticky se mu vyhovuje, pokud není věc, že to spolu souvisí zcela evidentně.

    Takže znovu budeme hlasovat o tomto usnesení. Vědí všichni? Jsme připraveni?

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 38 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 38 z přítomných 147 pro 89, proti 6. Návrh nebyl přijat.

    Pan místopředseda klubu TOP 09 František Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane předsedající, já jsem chtěl hlasovat pro, na sjetině mám křížek, takže zpochybňuji hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Je to bezprostředně po hlasování. V hlasování 39 rozhodneme o námitce proti zápisu o výsledku hlasování, kterou přednesl pan poslanec František Laudát.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 39. Ptám se, kdo je pro přijetí námitky. Kdo je proti?

    Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 39 z přítomných 148 pro 132, proti nikdo. Námitka byla přijata.

    Budeme tedy opakovat hlasování o vyslovení souhlasu sil a prostředků Ministerstva obrany v misi OSN UNDOF do 31. prosince 2016 v celkovém počtu 5, a to v hlasování číslo 40, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 40 z přítomných 148 pro 101, proti 7. Návrh byl přijat.

    Nyní druhé hlasování. Prosím o klid! Jde o vážný ústavní problém. Prosím, abyste se soustředili. Potřebujeme na to 101 hlasů.

    "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje souhlas s působením sil a prostředků Ministerstva obrany v misi OSN MINUSMA v Maliské republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2016 v celkovém počtu 25 osob."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 41 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 41 z přítomných 149 poslanců pro 120, proti 2. Návrh byl také přijat.

    Usnesení bylo schváleno. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím tento bod.

    Pokračovat budeme dalším bodem, ale předtím ještě budu konstatovat omluvy. Paní poslankyně Golasowská od 18.15 do konce jednacího dne, pan poslanec Koskuba od 18.10 do konce jednacího dne, pan poslanec Leoš Heger od 19 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Vojtěch Adam od 18 hodin ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Hnyková od 19 hodin do 21 hodin z důvodu pracovního jednání. Zároveň se omlouvá pan ministr a místopředseda vlády Andrej Babiš do konce jednacího dne.

    Dalším bodem jednání je

    Pan ministr obrany je na svém místě, pan kolega Kádner jako zpravodaj je také na svém místě. Materiál z pověření vlády přednese ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vyslání sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandu v rámci operace NATO v roce 2015 schválila vláda svým usnesením ze dne 3. června tohoto roku. Vláda tím reaguje na urgentní žádost NATO o mimořádné převzetí úkolu od kanadských vzdušných sil, které se zapojí do operace mezinárodní koalice proti takzvanému Islámskému státu, a nebudou proto schopny současně zajišťovat také ochranu islandského vzdušného prostoru. Konkrétně se bude jednat o vyslání do 70 osob s pěti letouny JAS-39 Gripen, z toho jeden bude záložní, a to v období od 20. července do 31. srpna tohoto roku.

    Z pohledu NATO se jedná o důležitý příspěvek obranyschopnosti Aliance. Tímto krokem potvrdíme naši solidaritu s aliančními spojenci a naši schopnost rychle a pružně reagovat na potřeby společné obrany. Zároveň se bude jednat o konkrétní, byť nepřímý příspěvek České republiky k boji mezinárodní koalice proti takzvanému Islámskému státu.

    Podle materiálu schváleného vládou nepřesáhnou finanční náklady související s naším zapojením do ochrany islandského vzdušného prostoru výši 24 mil. korun a budou plně hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany. Ve skutečnosti ale budou náklady s největší pravděpodobností nižší, protože jsme se mezitím domluvili na spolupráci při dopravě našich letadel a vojáků na Island se Švédskem. Švédské straně budeme sice muset náklady částečně uhradit, ale věříme, že se celkovými náklady přiblížíme hranici 20 mil. Kromě samotné úspory, uvádím na okraj pro doplnění, je tato spolupráce dokladem vysoké kvality našich bilaterálních vztahů se Švédskem v oblasti obrany.

    Žádám tedy Poslaneckou sněmovnu, vážené kolegyně, vážení kolegové, aby předložený materiál vzala na vědomí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi obrany. Tento sněmovní tisk byl projednán ve výboru pro obranu, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 511/1. Žádám tedy zpravodaje výboru poslance Davida Kádnera, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení pro Poslaneckou sněmovnu.

  • Poslanec David Kádner: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ve své zpravodajské zprávě navážu na úvodní vystoupení pana ministra. Pouze stručně shrnu základní aspekty předkládaného sněmovního tisku 511, který byl poslancům doručen 3. června 2015. Materiál je předkládán, jak už tady padlo, na základě urgentní žádosti zástupce vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě a důvodem žádosti je nemožnost plnění původní závazku kanadských vzdušných sil, které jsou v daném termínu vázány ve vzdušné operaci mezinárodní koalice proti takzvanému Islámskému státu, a nemají proto dostatečnou kapacitu k souběžné ochraně vzdušného prostoru Islandu. Jelikož jsem koncem května navštívil s delegací výboru pro obranu Kanadu, měl jsem možnost hovořit se svými kanadskými kolegy, kteří ocenili naši připravenost podílet se na této ochraně vzdušného prostoru.

    V podrobné rozpravě bych si dovolil přednést návrh na usnesení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Nebude zájem o závěrečná slova. Otevírám rozpravu podrobnou, požádám pana zpravodaje, aby zopakoval usnesení, o kterém bude hlasovat Poslanecká sněmovna.

  • Poslanec David Kádner: Usnesení výboru pro obranu z 19. schůze uskutečněné dne 11. června 2015. Výbor pro obranu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se usnesla, že za prvé bere na vědomí rozhodnutí vlády o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v období od 20. července do 31. srpna 2015 v celkovém počtu do 70 osob, za druhé žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v roce 2015, a to nejpozději do 30. června 2016. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Má někdo jiný návrh na usnesení? Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu.

    Budeme hlasovat o vzetí na vědomí a o žádosti vládě. Má někdo výhradu k hlasování? Chce jednotlivě? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o obou návrzích najednou v hlasování pořadové číslo 42, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 42 z přítomných 147 pro 132, proti 1. Návrh byl přijat. Návrhy usnesení byly schváleny.

    Končím tento bod. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

    S přednostním právem se hlásí předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl požádat o přestávku na jednání mého klubu v délce jedné hodiny třiceti šesti minut. Děkuji.