• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí 27. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám. Prosím vás, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Také sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Jan Hamáček z důvodu zahraniční cesty, Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, Jiří Běhounek z důvodu zahraniční cesty, Jan Birke bez udání důvodu, Vlasta Bohdalová od 12.45 z osobních důvodů, Robin Böhnisch z pracovních důvodů, Milan Brázdil ze zdravotních důvodů, René Číp z pracovních důvodů, Ivana Dobešová do 12 hodin z pracovních důvodů, Radim Fiala z pracovních důvodů, Vlastimil Gabrhel z pracovních důvodů, Pavla Golasowská z pracovních důvodů, Miroslav Grebeníček z pracovních důvodů, Milada Halíková ze zdravotních důvodů, Jana Hnyková z rodinných důvodů, Pavel Holík z pracovních důvodů, Václav Horáček z osobních důvodů, Bohuslav Chalupa od 11.30 do 14.30 z pracovních důvodů, Igor Jakubčík od 13 hodin ze zdravotních důvodů, Jaroslava Jermanová z důvodu zahraniční cesty, David Kasal z pracovních důvodů, David Kádner z pracovních důvodů, Martin Kolovratník od 9 do 11 z pracovních důvodů, Petr Kořenek od 12.45 z osobních důvodů, Leo Luzar z osobních důvodů, Josef Novotný ze zdravotních důvodů, Martin Novotný od 10 hodin z pracovních důvodů, Tomio Okamura z pracovních důvodů, Lukáš Pleticha z pracovních důvodů, Ivo Pojezný ze zdravotních důvodů, Karel Pražák z rodinných důvodů, Adam Rykala z osobních důvodů, Martin Sedlář z důvodu zahraniční cesty, Antonín Seďa od 12 do 15 z pracovních důvodů, Zdeněk Soukup ze zdravotních důvodů, Václav Snopek z osobních důvodů, Ladislav Šincl ze zdravotních důvodů, Karel Tureček z osobních důvodů, Dana Váhalová z pracovních důvodů, Vladislav Vilímec z pracovních důvodů, Jan Volný z dopoledního jednání z pracovních důvodů, Josef Vondrášek ze zdravotních důvodů, Václav Votava ze zdravotních důvodů, Kristýna Zelienková z důvodu zahraniční cesty a Jiří Zlatuška z důvodů pracovních.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: Bohuslav Sobotka z pracovních důvodů, Richard Brabec z důvodu zahraniční cesty, Jiří Dienstbier z pracovních důvodů, Marcel Chládek od 14.30 z pracovních důvodů, Michaela Marksová z dopoledního jednání z pracovních důvodů a Martin Stropnický ze zdravotních důvodů.

    Ještě ke mně doputovala jedna omluvenka, a to od pana poslance Stanislava Berkovce, který se dnes omlouvá od 11.30 z pracovních důvodů.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 138, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Také upozorňuji na to, že do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Nyní tedy přistoupíme k projednání bodu

    Na pořad jednání 27. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem sedm odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali lo zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Nyní tedy přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace.

    Ještě ke mně dorazila jedna omluvenka. Do 9.10 nebo do 9.15 se z dnešního jednání omlouvá pan vicepremiér Babiš. Ruším omluvenku, kterou jsem načetl, pana poslance Horáčka, který je na dnešním jednání přítomen.

    Prvním bodem je interpelace na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka ve věci dodržování a prosazování zákona na ochranu míru, Charty OSN a haagských a ženevských konvencí o mezinárodním právu válečném a ochraně obětí války, civilního obyvatelstva a válečných zajatců ve válkách a okupacích, diplomaticky, materiálně a vojensky podporovaných vládou České republiky a prováděných členskými zeměmi NATO a Paktem NATO. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 429. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Grebeníček není přítomen dnešnímu jednání, tato první písemná interpelace se odkládá.

    Další je interpelace na předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Ten se také z dnešního jednání omluvil, takže tuto interpelaci také odkládám.

    Jako další je interpelace na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, který se omluvil zhruba na 10 minut z dnešního jednání. Navrhuji tedy, že bych tento bod přeřadil do přítomnosti ministra financí a vicepremiéra Babiše a pokračovali bychom v projednávání zařazených bodů, a to jsou body pana ministra zemědělství Mariana Jurečky. Táži se, zda někdo vznáší námitku proti postupu. (Na dotaz z pléna předsedající odpovídá, že zařazení jiných bodů je až v 11 hodin, nyní jsou odpovědi na písemné interpelace.) Vzhledem k tomu, že nikdo nevznesl námitku proti mnou navrženému postupu, otevírám první bod písemných interpelací, který se týká ministra zemědělství.

    Ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslance Petra Bendla ve věci Lesů České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 467. Otevírám rozpravu a táži se, kdo chce vystoupit, zda ministr zemědělství nebo pan poslanec Bendl. Máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, dámy a pánové, dobré ráno. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, obrátil jsem se na ministra zemědělství v záležitosti týkající se zakázek na těžbu dřeva v Lesích ČR a položil jsem mu postupně otázky, s kterými vás seznámím. První byla, na základě jakých smluv jsou poskytovány Lesům ČR... Omlouvám se, když dovolíte...

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zjednávám pořádek.

  • Poslanec Petr Bendl: Ještě vteřinu, vzal jsem si jiný papír.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Samozřejmě, dojděte si pro podklady.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za strpení, velmi se omlouvám. První otázka byla, jakým způsobem prodávají Lesy ČR dřevo v aukcích. Druhá otázka byla, prostřednictvím koho dřevo v aukcích Lesy ČR prodávají. Třetí otázka, žádám o poskytnutí kompletní smluvní dokumentace, na základě které je dřevo v aukcích prodáváno. Čtvrtá, žádám o poskytnutí podkladů k výběrovým řízením, na základě kterého byly podepsány smlouvy se zprostředkovateli prodeje dřeva.

    Pan ministr mi odpověděl, že Lesy ČR prodávají dřevo několika způsoby, a to prezenčními aukcemi a elektronickými aukcemi. Dodal mi materiály, které se týkaly výběrového řízení, resp. pan ministr tady tomu říká ve svém materiálu výběrové řízení, nicméně jde o výběrové řízení tzv. JŘBU, neboli jednotné řízení bez uveřejnění, tzn. přímo zadaná záležitost, s tím že elektronické aukce jsou poskytovány společností Elza a VARS. V průběhu loňského roku byl těmito společnostmi zprostředkován prodej dříví Lesů ČR na úrovni zhruba 950 tisíc kubíků dřeva. (V sále je velmi hlučno.)

    Pan ministr tady píše, že v průměru odměna této společnosti se pohybuje někde na úrovni, řeknu, koruny padesát za kubický metr, což si myslím, že je relativně v pořádku. Přesto bych se chtěl zeptat, zda při výběru této společnosti, když to šlo celé JŘBU, zda byly osloveny i jiné společnosti, neboť předtím, než společnost Elza a VARS dostaly tuto zakázku, provozoval elektronické aukce Lesů ČR jiný zprostředkovatel, a proč bylo nakonec zvoleno JŘBU v případě, že nebyly osloveny jiné. Pokud byly osloveny, myslím si, že je to v pořádku. Pak ale nechápu, proč mi pan ministr nedal vědět, kdo všechno byl osloven a proč tedy nakonec bylo JŘBU.

    Co ale považuji za mnohem větší problém a řekl bych, to je hlavní důvod, proč jsem požádal o zařazení tohoto materiálu na jednání Poslanecké sněmovny, je záležitost tzv. prezenčních aukcí, což je, jak uvádí pan ministr, doplňková činnost -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, kolegyně a kolegové, ale hladina hluku v sále je opět velmi vysoká. Jestliže máte něco na srdci a potřebujete to prodiskutovat, jděte do předsálí. Není slyšet, co se zde přednáší. Děkuji vám, že to budete respektovat.

  • Poslanec Petr Bendl: Což je tedy, jak uvádí pan ministr, doplňková činnost nebo doplňkový prodej, prostřednictvím kterého bylo prodáno v loňském roce zhruba 100 tisíc kubíků dřeva. Těchto 100 tisíc kubíků dřeva zprostředkovala společnost Foresta SG. Tato společnost, pan ministr zde uvádí, že má pouze tzv. zprostředkovatelskou smlouvu a inkasuje provizi z prodaného kubíku dřeva přibližně 55 Kč za kubík a zároveň platí za každou jednotlivou aukci, kterou uspořádá pro Lesy ČR, zhruba 80 Kč za aukci, což jsou minimální peníze. Uvádí pan ministr, že proběhlo v loňském roce asi 317 aukcí tzv. sestupným způsobem, kdy Lesy ČR spolu s Forestou SG seznámí zájemce s maximální cenou a potom v průběhu této prezenční akce se snižuje cena tak dlouho, dokud se nenajde někdo, kdo by dřevo, nabízené v této aukci, koupil.

    Co je ale podle mě minimálně, zjednodušeně řečeno, za hranou zákona o veřejných zakázkách, je skutečnost, že Foresta SG nevzešla z žádného výběrového řízení, byla oslovena tzv. napřímo, přičemž pro Lesy ČR už aukce dělají i jiné společnosti. Tudíž nechápu, proč neproběhlo výběrové řízení, a chtěl bych toto vysvětlení. Zároveň se chci zeptat na fakt, že s Forestou SG byla podepsána smlouva, kde jí Lesy ČR garantují, že prostřednictvím Foresty SG bude prodáno v letošním roce, tuším, minimálně 200 tisíc kubíků dřeva, přičemž jak pan ministr uvádí, provize z prodaného kubíku je 55 Kč. V loňském roce bylo prodáno něco přes 109 tisíc kubíků dřeva. V případě, že tento obchod Lesy ČR zprostředkují společnosti Foresta SG, která, jak říkám, přišla bez výběrového řízení, zadáno napřímo, když si spočítáte 109 tisíc kubíků dřeva krát 55, je to v loňském roce zisk společnosti zprostředkovaný z Lesů ČR, zhruba 5,5 milionu, v letošním roce už je to milionů 11, a to já jsem hluboce přesvědčený o tom, že je to za hranou zákona o veřejných zakázkách.

    Mimochodem, naprosto stejnou interpelaci jsem podal na pana ministra Stropnického, zdali využívají i Vojenské lesy a statky tento systém a společnost Foresta SG. Bylo mi odpovězeno že ano, ale prodávají přes ně v letošním roce zhruba 16 tisíc kubíků dřeva. To když si vynásobíte 55, dostanete se určitě do 2 mil. Kč a tam si nemyslím, že je nějaký významný problém. A ministr Stropnický uvádí v té druhé interpelaci, že bude samozřejmě vypsáno výběrové řízení na zprostředkovatele prodeje dřeva touto formou, protože se domnívají, a já si myslím, že to je správně, že to zkrátka musí projít výběrovým řízením.

    Tady došlo k tomu, že nové vedení Lesů ČR, a podotýkám, že jsem měl interpelaci na ministra zemědělství už jednou, týkající se výběrového řízení na společnost, na personální agenturu, která vybírala vedení, náměstky pana generálního ředitele Lesů ČR, ta společnost také neprošla výběrovým řízením, byla to zakázka do 2 mil. Kč, a shodou okolností jedním z náměstků generálního ředitele se stal bývalý člen statutárních orgánů společnosti Foresta SG pan Radovan Srba. Je možné to dohledat v obchodním rejstříku, myslím, že to mohou všichni, kdo mají zájem, se na to podívat, toto objevit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan ministr bude reagovat. Máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dobré dopoledne. Já k tomu, co tady zaznělo od pana poslance Bendla, chci dodat a říct několik věcí.

    K té klíčové otázce, proč nebylo vypsáno výběrové řízení. Tak je potřeba si uvědomit, že systém měření objemu lesa, které je nabízeno v rámci prezenční aukce, je věc, která v ČR se vyvíjí přes deset let. Je to velice sofistikovaná činnost. První, kdo byl průkopníkem této metody, a ta firma ji dodává i do ostatních států, je právě firma Foresta SG. Já jen připomenu, že tato firma působila v Lesích ČR dávno, ještě předtím, než jsem nastoupil na Ministerstvo zemědělství. Působila tam i za pana ministra Bendla.

    Pokud jde tady o tu záležitost měření, tak ano, na českém trhu se profiluje i další firma, se kterou, pokud se nepletu, bych měl mít jednání, oslovili mě v této věci, já se s nimi rád sejdu, nevidím v tom problém. A pokud jde o budoucnost způsobu prodeje v rámci prezenčních aukcí a hodnocení tohoto dřeva, tak víceméně směřujeme k systému, že si tuto činnost budeme dělat jako Lesy České republiky sami systémem in house, protože vnímáme, že v rámci úspor a hledání efektivní činnosti Lesů České republiky toto bude asi jeden z nejlepších modelů, který můžeme udělat. Takže tolik k této záležitosti.

    Je potřeba si uvědomit, že Lesy České republiky - to není služba, kterou by dělala Foresta pro Lesy České republiky. Tuto službu dělá Foresta pro ty, kteří to dřevo kupují. Nevíme, jestli v letošním roce prodáme 200 tisíc kubíků dřeva, to je nějaký plán. To je otázka toho, jakým způsobem se bude letos vyvíjet situace, jestli bude nějaká kalamita a podobně.

    Musím říct k věcem, které tady také zazněly, musím také dodat pár věcí. Mě možná trošku mrzí, že tak jak se dneska pan poslanec Bendl zajímá o Lesy České republiky, že se tak nezajímal o Lesy České republiky, když byl ministrem zemědělství. Tehdy to opravdu nutně Lesy České republiky potřebovaly, protože ty věci, které se tam děly, a dnes já vidím, pokud jde jenom o úspory v rámci vnitřního fungování Lesů České republiky, které za loňský rok dosáhly více než 250 milionů korun, pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, tak se já vždycky, když to vidím, tak se ptám, co dělali moji předchůdci a ministři za ODS. Proč tam některé smlouvy byly uzavřeny, proč některé firmy, jako Dynn a Time Import, dodávaly věci, které Lesy možná v některých případech vůbec nepotřebovaly? Škoda, že nemůžou ministři interpelovat své bývalé předchůdce, současné poslance, bylo by to možná zajímavé.

    A k tomu, co jste tady několikrát v některých narážkách vznesl. Pokud máte pocit, že se tady děje cokoliv nezákonného, pane poslanče, vás teď tady žádám a prosím, okamžitě podejte trestní oznámení. A možná ho potom podejte i sám na sebe, aby to bylo férové, jestli si stojíte za tím, co jste tady řekl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Bendl chce reagovat.

  • Poslanec Petr Bendl: To je úsměvné. Vy tady připomínáte věci, které nevznikly za mě, ale dobře víte, a budeme se o tom bavit spolu v jiné interpelaci, protože Lesy České republiky už dneska nemají smlouvu, která kryje řešení právních sporů. Přesto jste v loňském roce vyplatili, nebo Lesy České republiky, bez toho, aniž by měly... s tím, že byla ukončena rámcová smlouva na poskytování právních služeb, tak jste přesto vyplatili nebo nechali vyplatit přes 50 milionů korun, ale to je jiná kauza.

    I vy, pokud máte jakékoliv podezření, podejte trestní oznámení, určitě už jste to udělal. A pokud jste to neudělal, tak to udělejte, jestli se tam cokoli stalo nezákonného, to je v pořádku, proto to říkám, že je třeba věci prověřovat. Smlouvy, které připomínáte, nevznikly za doby působení ministra Bendla a ministr Bendl se snažil řadu věcí řešit a je to dokladovatelné.

    Ovšem neodpověděl jste a vyhnul jste se těm otázkám, na které jsem se tady ptal. Já se vás ptám: Lesy České republiky zprostředkovaly byznys společnosti Foresta SG, v jejích statutárních orgánech ještě těsně předtím, než nastoupil do Lesů České republiky, pracoval stejný člověk, zprostředkovali jste jim obchod za více jak dva miliony, v loňském roce za 5,5 milionu. A není pravda, co říkáte, pane ministře, že nevíte, za kolik má prodávat v letošním roce Foresta SG nebo kolik se zavázaly Lesy České republiky smluvně, přestože jste mi tu smlouvu nedal. Ale dobře víte, že je tam 200 tisíc. Dobře víte, koneckonců bylo to i v prezentačních materiálech za přítomnosti mých kolegů poslanců ze zemědělského výboru, kde Lesy České republiky prezentovaly svůj famózní plán na budoucí léta. Myslím tím famózní především v tom, že chtějí v průběhu tří let zvýšit počet zaměstnanců o trojnásobek, snížit zisky a všechno hážou na církevní restituce. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Pan ministr.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Já jsem tady říkal, kam chceme směřovat ten trend, pokud jde o hodnocení objemu dříví při aukcích prezenčních. Odpověděl jsem, že máme plán dělat tyto služby in house. Foresta je firma z těch privátních i z našich testů, které si děláme vnitřně, která to umí nejpřesněji a nejlépe dělat. Na to máme vyhodnocení. Takže my velice rádi budeme jednat i s případnými jinými komerčními subjekty, ale také předloží kvalitu své práce a čekám, kdy se ta schůzka uskuteční, ale nicméně v těch testech, které byly, Foresta vyšla nejlépe. To je potřeba si uvědomit.

    Pane ministře Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, já si za těmi lidmi, které jsem vybral prostřednictvím a ve spolupráci s generálním ředitelem Lesů České republiky a firmou, která nám dávala odborné expertní posudky na osobnostní a odborné profily těch uchazečů na jednotlivé pozice, prostě stojím. Já jsem to schopen zdokumentovat v číslech, že ten management, který tam dneska je, funguje velice dobře, a ta čísla velice rád v další interpelaci porovnám s tím, co se dělo za vašeho působení a vašich předchůdců. A ta čísla jsou velice zajímavá.

    Znovu se vrátím k tomu, jak jsem tady říkal. Plánujeme si tyto věci dělat sami prostřednictvím vlastních expertů v rámci státního podniku Lesů České republiky. Foresta to do dnešního dne dělá proto, že má nejlepší výsledky, má know how, s kterým vlastně na ten trh přišla, a nemá Foresta tu situaci, jak jste říkal, těch 200 tisíc kubíků, to je v plánu, ale to neznamená, že ta skutečnost se dneska, v letošním roce, podaří stoprocentně naplnit, protože nevíme, jestli na těch prezenčních aukcích se tolik toho dřeva prodá, jestli budeme schopni ho vůbec prodat s ohledem na vývoj. Když bude kalamita, my musíme upravovat plány těžeb. To vy moc dobře víte. To jsou věci, které nemůžete dneska takhle stoprocentně říkat, že takhle budou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Bendl se hlásí do rozpravy. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Vážený pane ministře, vy říkáte, že nevíte, kolik toho prodáte přes Forestu SG, když na to máte smlouvu. Lesy České republiky mají zesmluvněno s Forestou SG, že jim dodají minimálně 200 tisíc kubíků dřeva k prodeji. Jak nevíte? Z čeho vycházíte? To jsou slova. Ale ve smlouvě máte napsáno něco jiného. A v loňském roce jste prodali přes Forestu SG 109 tisíc kubíků dřeva, což je pro Forestu řádově zhruba 5,5 milionu korun bez výběrového řízení. Zároveň, jestli tedy říkáte, že od toho systému chcete odejít, kdy od něj chcete odejít? Vy říkáte do budoucna. To je termín opravdu - to je za pět let , nebo za deset let, nebo za měsíc? Zatím máte smlouvu, kterou jste sepsali s Forestou SG, v průběhu loňského roku jste neudělali nic pro to, abyste si ten - když tedy říkáte výjimečný - systém měření množství dřeva prodávané tzv. nastojato bez kůry. Lesy České republiky jsou dostatečně bohatou firmou na to, aby si takový to systém pořídily. V průběhu loňského roku už jste dávno mohli udělat to, co dělají ve Vojenských lesích a statcích. Mně ministr Stropnický napsal, že oni prostě maximálně těch 16 tisíc kubíků, protože jim je jasné, že musí vypsat výběrové řízení. Proč tedy ministr Stropnický a Vojenské lesy a statky vypisují výběrové řízení a jsou si vědomi toho, že překročit hranici dvou milionů zprostředkování obchodu bez výběrového řízení je problém, a vedení Lesů České republiky to považuje za normální? Doložte tady, že jste udělali věcné kroky k tomu, aby Lesy České republiky za více než rok fungující spolupráce s Forestou SG, abyste tu smlouvu ukončili a zároveň nastavili systém, že si to opravdu Lesy České republiky budou dělat samy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zdali se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě rozpravu končím. Chtěl bych se zeptat pana poslance Bendla, jaké tedy navrhne stanovisko, o kterém budeme hlasovat. Vaše stanovisko k odpovědi ministra, zda je souhlasné, nebo nesouhlasné.

  • Poslanec Petr Bendl: Víte, já si myslím, že si každý má udělat obrázek sám. Pan ministr, když nastoupil do funkce, tak obviňoval každého a říkal, jak už to všechno bude fungovat lépe. Jak konečně přišel zdravý rozum, zdravý selský rozum na Ministerstvo zemědělství a člověk s praxí a zkušeností.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče. Rozprava byla ukončena. Teď byste měl pouze navrhnout své stanovisko, o kterém dám hlasovat.

  • Poslanec Petr Bendl: Ano, já k tomu směřuji. Já si myslím, že není potřeba podrobovat Poslaneckou sněmovnu rozhodnutí o tom, jestli pan ministr pochybil či nikoliv. Pan ministr zprostředkoval kšeft společnosti bez výběrového řízení za 16 milionů korun. To je celý výsledek jeho práce na Ministerstvu zemědělství. ,

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Každopádně podle jednacího řádu vaše stanovisko v případě, že bude souhlasné, tak o tom nedám hlasovat. Bude-li nesouhlasné, tak o tom musím dát hlasovat. Takže já bych potřeboval, aby... (Odpověď mimo mikrofon.) Nebudeme hlasovat. To znamená, navrhujete souhlasné stanovisko. Já vám děkuji a končím projednávání této interpelace.

    Nyní budeme pokračovat v programu, tak jak jsem řekl. Na jednání se dostavil místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš.

    Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Antonína Sedi ve věci proplacení analýzy nákladů a úhrad zdravotního pojištění firmě SW Lab, s.r.o. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 449 a já k tomuto bodu otevírám rozpravu a do té se jako první hlásí pan poslanec Seďa. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážený pane první místopředsedo vlády, nejprve chci poděkovat za vaše písemné odpovědi na mých pět dotazů ve věci proplacení analýzy nákladů a úhrad zdravotního pojištění firmě SW Lab, s.r.o. Nechci se s vámi přít o kvalitu informací serveru Zdravotnický deník, na jehož serióznost narážíte, a také nechci srovnávat práci vámi ustavené odborné skupiny při Ministerstvu financí s činností Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Pouze mě zaráží, proč vaše ministerstvo nevyužilo služeb tohoto ústavu a pro analýzu nákladů a úhrad zdravotního pojištění si vybralo soukromou firmu, protože se domnívám, že stejné informace by vám předložil i tento ústav, jehož činnost je hrazena ze státního rozpočtu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Hlásí se pan vicepremiér Babiš. Máte slovo, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo (místopředsedo): Kolegyně a kolegové, včera jsme jednali 4,5 hodiny o rozpočtu. A včera jsem na koalici jednoznačně znovu řekl, že zdravotnictví je netransparentní. Takže já jsem skutečně strašně pobaven touhle interpelací, protože pan poslanec má starost o to, že jsme poprvé jako Ministerstvo financí rozkryli data, která nikdo nerozkryl. Plno účastníků trhu zdravotnictví nám píše a já říkám, že pan Němeček neudělal pro transparentnost zdravotnictví vůbec nic. A včera jsem to řekl na koalici. A že další požadavky na pojištěnce jsou pro mě nepřijatelné. Protože jenom z navýšení výplat a platů ve státní správě přijde 7 miliard do zdravotnictví. A pokud z 250 miliard nejsme schopni ušetřit 2 % a udělali jsme chybu, že jsme zrušili ty poplatky v nemocnicích, tak znovu opakuji, že zdravotnictví je pro mě netransparentní. A nejsem sám. Říká to i Brusel.

    Takže pokud pan poslanec má starosti, že jsme za 180 tisíc získali unikátní data, na základě kterých jsme udělali tiskovou konferenci, kde jsme prokázali, že kardiostimulátory a další přístroje jsou předražené, že se nakupují někde až o 100 % dráž, tak mě to mrzí. Ano, já se starám o zdravotnictví, protože je to 250 miliard, a Ministerstvo financí má také vzhledem k tomu, že jsem zodpovědný za rozpočet, nějakou kontrolní roli. Takže škoda, že pan poslanec neinterpeluje vlastně ministra, aby nám řekl, co tam vlastně udělal pro tu transparentnost. Možná nevíme, že na Homolce se kradlo ve stovkách milionů. Že nám Evropská unie v rámci Health Corruption Report řekla, kdo to tady řídí, to naše zdravotnictví. Nevím, jestli si v tom Bruselu vymýšlejí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane vicepremiére. Eviduji několik faktických poznámek. První je pan poslanec Urban, potom pan poslanec Kalousek a další. Máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nechci mluvit tady o možném střetu zájmů. To bych skoro řekl, že je mi jedno, to ať vyhodnotí někdo jiný. Ale co mi vadí, je jiná věc. Vadí mi, když tady v rámci koalice někdo neustále říká - my a vy, my a oni. Já myslím, pane místopředsedo vlády, že tak jako vy jste zodpovědný za všechny resorty ostatních koaličních partnerů, tak my jsme - myslím sociální demokracii - zodpovědní za ten váš. A podle mě my jsme vláda. Ne vy jste vláda a my jsme jako v nějaké opozici! My to děláme dobře, vy to děláte špatně. My šetříme, vy utrácíte. My hledáme díry, vy kradete... Takhle ta vláda fungovat nemůže! Proč to říkáte? Tak z té vlády odejděte, jestli se vám v té vládě takto hrubě nelíbí! Jinou možnost podle mě nemáte. Děkuji. (Potlesk sociální demokracie.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím bych chtěl říct panu ministrovi, že mě k vystoupení vyprovokovala jeho poznámka, že snad Ministerstvo financí je více nezávislé, protože Ministerstvo zdravotnictví zřizuje přímo řízená zařízení. Ale my dobře víme, pane ministře, že vy také zřizujete síť zdravotnických zařízení, která vám patří. A vy si opravdu neuvědomujete ten konflikt zájmů díky informacím, které vůči své konkurenci získáváte z pozice své funkce? Vy si to opravdu neuvědomujete? Já bych pochopil, kdybyste v tom konfliktu zájmů, kde jste jako ministr financí, byl mnohem zdrženlivější vůči ostatním resortům. Ale vy tam extendujete své zájmy o data, která logicky můžete využít ve svém soukromém byznyse. A tady by měla Sněmovna velmi zpozornět. A já si myslím, že ať už se jedná o biopaliva, ať už se jedná o zdravotnictví, ať už se jedná o celou řadu dalších kauz, tak začíná být více než zřejmé, že v onom vašem známém prohlášení, že všetci kradnú, pro vás není ten zásadní problém to slovo kradnú, že je pro vás zásadní problém to slovo všetci. Lebo krasť chcem iba sam. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Seďa a po něm pan poslanec Koubek. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane první místopředsedo vlády, já mám několik poznámek.

    První poznámka se týká vašeho vztahu k panu ministrovi Svatopluku Němečkovi. Mě opravdu mrzí, že tady pan ministr není, že se nemůže sám hájit, a já ho obhajovat nebudu. Ale na druhou stranu platí to, co jsem řekl. Myslím si, že ve vládě bychom měli postupovat koordinovaně tak, aby opravdu to zdravotnictví bylo transparentní a peníze daňových poplatníků byly vynakládány efektivně. A na tom se doufám shodneme. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Koubek. Máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Nechci samozřejmě tu debatu nikam odbíhat, respektuje čas pana poslance Sedi a jeho písemné odpovědi. Ale k panu ministrovi Babišovi. Už poněkolikáté tady slyšíme, že říkáte "zrušit regulační poplatky byla chyba". A tečka. A nic víc se neděje. Tak já bych řekl, že tady je možná třetina, polovina lidí, kteří někdy prošli zastupitelskými sbory, a všichni jsme někdy udělali ve svých funkcích zastupitelů, místostarostů či starostů chybu. Tu chybu jsme si přiznali - a co jsme udělali? Přišli jsme na radu, přišli jsme na zastupitelstvo a řekli jsme: Přátelé, udělali jsme chybu! Dávám revokaci tohoto usnesení. Vždyť je to přeci normální!

    Tak vy tady jenom chodíte, brečíte a říkáte: Udělali jsme chybu! Zrušili jsme regulační poplatky. Pane ministře, tak tu chybu napravte! Co vám brání? Přestaňte brečet a zaveďte znovu regulační poplatky! Ten nárůst, který byl teď zveřejněn - v lednu plus 9 % lidí u praktických lékařů, v únoru 16 %, v březnu 18 % - jsou jasná čísla. Každý manažer, každý dobrý manažer by na základě takovýchto čísel začal konat.

    Pane vicepremiére Babiši, přestaňte brečet a začněte makat! (Potlesk několika poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pane vicepremiére, eviduji dvě faktické poznámky. Chci se akorát zeptat, hlásíte se s přednostním právem, anebo s faktickou poznámkou, pane vicepremiére? Abych věděl. S faktickou, dobře. Takže nejdřív pan poslanec Schwarz, po něm pan poslanec Janulík a poté vy, pane vicepremiére. Máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré poledne, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já vím, že se to nedělá, že asi pan ministr by si měl odpovědět sám. Ale zkusím kolegovi starostovi odpovědět. Víte, ono to není jenom o panu ministrovi, ale o našem celém klubu. A my jsme tím jenom slušní, víte. My se snažíme dodržovat koaliční dohodu. Tím, že se omluví, a on to řekl správně, že to byla chyba, ale víc do toho nevrtáme, protože jsme slušní a dodržujeme koaliční smlouvu. Proto. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Janulík.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju, pane předsedající. Jenom bych to vrátil na to margo zdravotnictví a toho globálnějšího pohledu, jak tady mluvil předřečník kolega Seďa o tom, co se dělá nebo nedělá, co by se mělo, nemělo, o té efektivitě. Podívejte se na jedno globální číslo o efektivitě. V celé Evropě je to tak, že většina peněz ve zdravotnictví plyne do ambulantní sféry, protože z logiky věci každý pochopí, že v té ambulanci je to levnější než ve špitále. Prostě když něco vyléčíte v ambulanci, tu angínu, tak to prostě nestojí tolik peněz jako v nemocnici. A tuto logiku samozřejmě západní Evropa nebo vyspělý svět uplatňuje, a proto většina prostředků vybraných ze zdravotního pojištění plyne do ambulancí. Ne tak v České republice, jak by řekl náš pan tajemník - ó nikoliv! U nás je to právě naopak. A odpovězte si na to, proč to tak asi je. Proč tedy u nás ty věci nedokážeme vyléčit v ambulancích? A my je dokážeme vyléčit! Já jsem doktor, ty kolegy znám. A proč to všechno cpeme do špitálu? No protože to je daleko větší byznys!

    Uvědomte si, co se vyvinulo za těch 25 let, kdy já jsem účastník toho systému 30 let a pamatuji si, kdy ještě pojišťovny nebyly. Tady hlavní problém je cena naší práce! Máme skvělé zdravotnictví, ale proč? Protože doktoři a sestřičky to dělají za suché z nosu! Proboha, když se podíváte na jakýkoli úkon v německém sazebníku, tak první největší částka je cena práce toho lékaře, zdravotníka. U nás je tomu právě naopak. U nás jsou jehly a nitě dražší než práce neurochirurga, který je v tom ceníku až úplně na konci. A to je ten zásadní problém! Takže se ty prachy cpou do materiálu a na tom se udělal ten byznys. Na tom se 25 let vyvíjí to, že jsou tady firmy, teď pozavírali polovinu těch hospimedů a nevím, jak se jmenovaly, B. Braun, co tam byly s tím Rathem, ti manažeři všichni dostali pět a půl roku nebo kolik, protože to je to gros. Tam se ztrácejí ty obrovské sumy, protože my v těch špitálech nebo v těch ambulancích už prostě jsme až na konci řetězu a taháme vždycky za ten kratší konec provazu. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš se svou faktickou poznámkou. A připraví se pan poslanec Nykl s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, jen pár slov. K vystoupení pana Urbana, abychom odešli z vlády. Tak díky za návrh. Budeme o tom přemýšlet.

    Ohledně pan Koubka. Já jsem to včera na koalici navrhl. Takže konáme. Včera 4,5 hodiny jsem bojoval za to, abych udržel deficit 70 mld. Abychom byli fiskálně zodpovědní, abychom plnili své závazky vůči Evropské unii. Takže já jsem to navrhl, ale neprošlo to. My jsme v koalici, takže o tom sám nerozhoduji. Takže tak to je. Takže pokud jsou tady návrhy, které budou znamenat dopad na rozpočet negativní u státních pojištěnců řádově v příštích letech 13 až 20 mld., tak logicky se tomu bráním a logicky se snažím, aby to zdravotnictví bylo transparentní.

    A mluvit tady, prosím vás, o střetu zájmů, ať se ukážou ty úhrady! Kdo kolik platí? Proč to je velké tajemství? Jak se dělá úhradová vyhláška, jak jsou zpětné bonusy? Jak hospodaří ty nemocnice? Vždyť to je všechno dohledatelné. Takže nevím, o čem tady je řeč.

    Myslel jsem, že tady je zájem o to, aby Česká republika - pan poslanec Kalousek mluví vždycky o strukturálním deficitu, já ho taky chci snižovat, a samozřejmě zdravotnictví je taky jeden ze součástí toho rozpočtu. Takže chci jenom, aby občané věděli, za co platí zdravotní pojištění a kam ty peníze, těch 250 mld. ročně, teče. A znovu opakuji, že tečou netransparentně. Netransparentně.

    A já s panem Němečkem o tom diskutuji a on říká, že udělá opatření, takže stále diskutujeme (upozornění na čas), ale výsledek zatím není žádný. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Nykl, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Hovorka. Máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne. Já bych odpověděl panu poslanci Urbanovi prostřednictvím předsedajícího, proč my poukazujeme na zdravotnictví, ač jsme koaliční partneři. Protože sociální demokracie a hnutí ANO mají poněkud rozdílný pohled na to, v jakém stavu to zdravotnictví je. Když vystupuje váš ministr a premiér, tak vždycky říkají, že je všechno stabilizované ve zdravotnictví. Víte, co my jsme udělali na zdravotním výboru? Tam vznikla pracovní skupina pro rozvrácené české zdravotnictví, tak se dívejte na ten rozdíl. Vy říkáte stabilizované, my rozvrácené. Proč to je? Co se děje ve zdravotnictví? Porušuje se zákoník práce. Deset let nám dala Evropa, abychom vyřešili přesčasy. Všechno se porušuje a říkáme, že je to dobré. Máme rozvrácený systém vzdělávání sester, lékařů. Máme nevytvořený systém DRG, který je 20 let ve světě funkční, a v Česku po deseti letech říkáme, že začínáme restart. Bude trvat pět let! Bez něj se nedají dělat úhrady nemocnic. To je další bod.

    Máme zcela nejdražší kardiovaskulární materiály. Já jako kardiolog vám potvrdím, v Německu jsou o 50 % levnější přístroje na srdce než v Česku. Vždyť to je úplně absurdní! Máme naopak nejlevnější léky, které umožní reexporty. Kšeftuje se tu s léky! To je stabilní zdravotnictví?

    Máme evropské audity o čerpání evropských fondů. Všechny ukázaly na předražování! Co chcete říkat? To je stabilizované? Poplatky! Je to zajímavá problematika, ale my jsme neměli šanci v rámci úvodních koaličních jednání se k nim nějak víc vyjádřit, jinak by nevznikla koalice. Teď víme, že hospitalizační poplatky, já to tu pořád říkám, ne regulační, ale hospitalizační poplatky jsou v Německu, v Rakousku, je to téma, které je možné otevřít, pokud s tím sociální demokracie bude souhlasit. A dále potřebujeme zdravý selský rozum v rámci například přístrojových komisí, kde skutečně ty komise jsou sice zřízeny, ale princip jejich práce není vůbec v pořádku. (Upozornění na čas.) To já můžu říct. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Hovorka, po něm pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říci, že analýza dat ve zdravotnictví je potřebná, nutná.

    Můžeme zvyšovat platby za státní pojištěnce, od roku 1993 vzrostly ze 17 na současných 60 miliard korun, ale to samozřejmě má své limity. Druhá věc je hledání možných úspor. Do současné doby nemáme regulaci cen a úhrad zdravotnických prostředků, většiny léků, protože léky, které se dodávají do nemocnic jako nemocniční léky nebo centrové léky, ty nejsou regulovány vůbec. To je prostě klíč k netransparentnosti. Seznam výkonů obsahuje výkony, které nemají reálně nastavené ceny za práci lékařů, nemají tam reálně započítanou cenu přístrojů, cenu zdravotnických prostředků, cenu léků. NKÚ udělal kontrolu ve čtyřech fakultních nemocnicích. Zjistil, že některé nemocnice nakupují stejné léky o 100 % dráž než jiné. To jsou všechno věci, které se musí napravit, a k tomu slouží analýza. Je třeba najít úspory v systému, potom je možné dosypávat peníze k tomu, aby systém udržoval krok se systémem v zahraničí. Ale myslím si, že klíčem je skutečně transparentnost, protože dnes je sice úhradová vyhláška, ale podle úhradové vyhlášky se řídí jen 25 % uzavíraných smluvních vztahů. To znamená, 75 % se uzavírá mimo úhradovou vyhlášku a k tomu ještě existují výkony, které nejsou ani v seznamu výkonů. Jsou to zvláštní výkony zdravotních pojišťoven, které vlastně mají tyto pojišťovny nasmlouvané se zdravotnickým zařízením. (Předsedající upozorňuje na čas.) Tyto věci se musí nutně nastavit, musí se dát do pořádku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan předseda Kalousek, připraví se pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, chci říci panu ministrovi. Pane ministře, vy jste vážně k pomilování. Vy jste tu s vážnou tváří řekl, jak chcete snižovat strukturální deficit. Zatím jste neudělal nic jiného, než že jste ho dvakrát zvýšil. V roce 2014 oproti roku 2013 a v roce 2015 oproti roku 2014. Vycházím z oficiálních čísel Ministerstva financí. Se stejně vážnou tváří tvrdíte, že chcete šetřit, a přitom zvyšujete výdaje na provozní výdaje státu. Se stejně vážnou tváří jste sliboval, jak budete vybírat o desítky miliard více. Když odečtu nárůst HDP a spotřeby, tak efektivita výběru daní klesá a náklady na daňovou správu stoupají. Vy prostě děláte pravý opak toho, co tady potom s vážnou tváří tvrdíte. Promiňte, pane ministře, máte to zjevně v krvi. Prostě Velká říjnová socialistická revoluce nebyla v říjnu, ale v listopadu, Lenin se nejmenoval Lenin, ale Uljanov, Stalin se nejmenoval Stalin, ale Džugašvili a tak je to úplně se vším, co vy tu říkáte.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy pan poslanec Kučera. (O slovo se hlásí poslanec Krákora.) Jste v pořadí, je vás více v pořadí, takže dojde na vás řada. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Víceméně bych trochu navázal na slova svého kolegy a předřečníka pana předsedy Kalouska. Ona ta odpověď a to vysvětlení zazněly víceméně v řeči pana vicepremiéra Babiše. Já se musím přiznat, že to je poprvé, co jsem po dvou letech panu ministru Babišovi zatleskal, protože on na závěr řekl krásnou větu, která je takové zosobnění této koalice. Řekl: My jednáme, ale výsledky nejsou žádné.

    Pane ministře, toto si napište do kanceláře a zarámujte: My jednáme, výsledky nejsou žádné. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Urban, po něm pan poslanec Krákora. Máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, snad jen reakce na pana poslance Nykla. Já si představuji národní mužstvo a jeho snahu něco dokázat nějak úplně jinak. Problémy jsou, mohl bych mluvit o vašich problémech na Ministerstvu dopravy s nečerpáním, na Ministerstvu pro místní rozvoj atd. Ale to jsou problémy, které si v národním mužstvu zástupci Sparty a Slavie mají vyřešit v kabině, a ne že běhají po světě a vyprávějí, jak ten druhý, ten levý bek, jak to hraje špatně a díky tomu nemáme žádný výsledek. To přece nejde. Takto žádné národní mužstvo žádný výsledek nedocílí. O to mi jde. Čili vy hrajete za svůj Agrofert, resp. ANO, ale vůbec ne za národní tým. To jsem vám chtěl říct. (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Krákora, připraví se pan poslanec Seďa se svou faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, myslím si, že někdy samozřejmě skutečnosti dramatizujeme. Jsou problémy ve zdravotnictví, provozní, ekonomické, jako jsou i v jiných resortech. To se můžeme podívat do jiných resortů a problematika se bude opakovat. Myslím si, že české zdravotnictví za posledních 20 let dosáhlo výrazných úspěchů. Včera jsme se dozvěděli, že jsme první v novorozenecké úmrtnosti, jsme do třetího místa v kojenecké úmrtnosti, máme výborné výsledky v dětské úmrtnosti, v transplantačních programech, v kardiologické péči. Samozřejmě s některými věcmi, které tu říká pan Babiš, souhlasím, protože nedostatky jsou a měly by se řešit, ale ty nejsou jen v resortu zdravotnictví, ale jsou i v ostatních resortech. Od toho tady jsme my, abychom je řešili, aby je řešila vláda.

    Jinak jsem chtěl říci třeba o placení zdravotní péče nebo zdravotního pojištění. Vždyť těch 845 Kč je směšná částka, proto navrhujeme její zvýšení. Zdravotní státní pojištěnci, je jich 5,5 milionu, tzn. polovina obyvatelstva, ale spotřebují 70 % péče, takže asi to zvýšení by tam také být mělo. Víte, že živnostníci platí kolem tisícikoruny, zaměstnanci asi kolem devatenácti set a podnikatelé mezi dvěma a třemi tisíci, ale státní pojištěnci 845 Kč. Takže musíme se nad těmito věcmi zamyslet a řešit je. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Souhlasím s předřečníky a s kolegy, ale osobně si myslím, že interpelace má úplně jiný nádech a možná, kdo bude mít odvahu, tak ať dá písemnou interpelaci na pana ministra zdravotnictví v této věci a můžeme se bavit o zdravotnictví od A do Z.

    Chtěl bych ale říct, tady je koaliční vláda a koaliční vláda by měla řešit problémy. Problémů je v různých resortech strašně moc a myslím si, že je zodpovědností této vlády, protože ty problémy nevytvořila tato vláda. Ty problémy jsme zdědili.

    Druhá věc, chtěl bych pana ministra financí a prvního místopředsedu vlády požádat už potřetí, aby mi na tento mikrofon řekl, že mi písemně odpoví, abych se ujistil, že odpovědi na tři dotazy dostanu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji další faktické poznámky. První je pan poslanec Heger, poté pan poslanec Vyzula a poté pan vicepremiér Babiš. Máte slovo. ***

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Debata se dostala do velmi destruktivní fáze, protože začala dotazy na téma té nešťastné analýzy z Ministerstva financí, která je dnes používána znovu, podobně jako byly používány audity v nemocnicích. Ne k tomu, aby se ve zdravotnictví něco odladilo, ale proto, aby se něco pomluvilo.

    Jsou věci, které jsou ve zdravotnictví opravdu složité a nejsou transparentní, ale je potřeba je začít postupně zlepšovat a k tomu slouží celá řada dalších analýz, které jsou k dispozici. Zobrazit celý systém je obtížné, ale analýza, která byla prezentována jako "konečně je tady nějaká první analýza, která umožní, aby bylo do zdravotnictví vidět", tak ta neudělala téměř nic, než přidala to, čemu říkají lidé ze zahraničí hřbitovy dat. My tady máme prostě mraky tabulek, hřbitovů dat a žádné informace, které by mohly sloužit jako informace pro zásadní rozhodování. To v té analýze není a také samo Ministerstvo financí řeklo, že z té analýzy nejsou žádné závěry. A venkoncem to nejlépe vystihl pan ministr Němeček, který řekl ano, to, že u nás jsou nemocnice placeny nerovnoměrně, to všichni vědí deset dvacet let a všichni se proti tomu snažíme nějakým způsobem bojovat.

    Analýza byla publikována v únoru tuším, nebo v některém ze zimních měsíců. Musím se zastat pana ministra Babiše - dal ji k dispozici Ministerstvu zdravotnictví, protože je veřejná, ale byla vyrobena na podzim loňského roku. A od té doby se vůbec nic nestalo, co by zdravotnictví posunulo dopředu. Děkuji. (Potlesk několika poslanců TOP 09 a Starostové.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Vyzula a po něm pan vicepremiér Babiš s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího odpovědět panu poslanci Urbanovi na to, že tady nařkl pana poslance Nykla, že hraje za Agrofert a ne za národní tým. Já jsem si dobře vědom toho, že prostě hrajeme jakýsi nároďák, národní tým. On mě neposlouchá, ale nevadí. A já bych hrozně rád hrál za národní tým a vůbec nemáme zájem na tom, abychom prezentovali problémy, které jsou v koalici, abychom je prezentovali veřejně. My je řešíme na výboru pro zdravotnictví, což je ta parketa. Já to vnímám tak, že to je ta platforma, kde bychom se měli domluvit na tom, jak půjdeme ve zdravotnictví dál! A když my navrhujeme věci, které by vedly k transparentnosti, jako třeba otázka slučování pojišťoven, což je naprosto zásadní, tam jde o velké peníze, nebo o cenotvorbě léků, tak ministr vystoupí a řekne: Já jsem zásadně, zásadně, zásadně proti! Bez jakéhokoliv důvodu. Tak to je ta hra za nároďák? Takhle si představujete hru za nároďák? Já tedy ne! Děkuji vám. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan vicepremiér Babiš, po něm s faktickou poznámkou dále pan poslanec Svoboda a pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. K panu Urbanovi - národní tým. Fajn. A pan poslanec Seďa je za TOP 09? Nebo ODS? Nebo za koho je vlastně? Proč mě tady interpeluje pan poslanec Seďa? Proč nepřijde na Ministerstvo financí? Já se mu budu věnovat, všechno mu ukážeme. Proč mě tady interpelujete, když tedy jsme národní tým? Říká pan Urban, i když nevím, jestli on není s Kalouskem v tom národním týmu náhodou, ještě v toskánské partii. (Pobavení.) Takže o čem tady mluvíme? Já jsem si dělal statistiku interpelací našich poslanců a nemám pocit, že by interpelovali naše koaliční partnery. Když jsme tedy národní tým, tak přijďte, pane Seďo, všechno vám ukážu a odpovím vám stokrát. Ukážu vám i data, všechna. Budu rád.

    Výsledky jednání, které tady zase někdo zkrátil, že nejsou. Ano. S panem Němečkem zatím nejsou výsledky jednání. Nejsou. Ale výsledky naše jsou a pan Kalousek to tady bude stále opakovat. Tak já bych znova zopakoval ty výsledky. Za rok 2014 jsme snížili deficit oproti plánovanému o 35 mld. Poprvé od roku 1997 jsme snížili dluh absolutně o 19 mld. a vybrali jsme o 31,5 mld. více na daních a plánujeme na příští rok vybrat o 35 mld. více na daních. A také jsem včera bojoval, aby nebyl deficit 85, ale byl 70. A to se mi také povedlo. Protože znovu opakuji - zdravotnictví, státní pojištěnci - ano, už jsme dali jednou 4,2, navyšováním platů tam nateklo 7 a teď se chce znovu 4,2 mld. A já říkám, to je takový problém z 250 mld. ušetřit 2 %? To je 5 mld. To je to, co chceme.

    A k panu Hegerovi. Fajn -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane vicepremiére, ale váš čas vypršel.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já jen říkám, že je škoda, že v minulosti aspoň tu Homolku jsme neřešili tedy. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda, připraví se pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já velmi rád poslouchám povídání o nároďáku. Jsem rád, že máme nějaký nároďák. To je ta koalice. A já si tedy připadám jako nějaká záloha, která je v pozadí, a v okamžiku, kdyby nároďák selhal, tak bych také směl na hřiště. Ale fakt je, že nároďák staví voliči. Takže když ho postaví, tak od něj chtějí výsledky. Je jim úplně jedno, jak hrál nároďák před dvěma lety, jestli tam byli špatní hráči, jestli tam všechno rozkradli nebo vykopali špatně. Zajímá je, jak hraje současný nároďák. A to je to, co zajímá mě z pozice náhradníka, jak hraje, jaké má výsledky a jestli dává góly.

    Já teď musím konstatovat, že kromě toho, že nároďák říká, že ti před ním kopali špatně, tak žádné góly nedává. Já výsledky žádné nevidím. Nevidím je ve zdravotnictví - tam vidím zrušené poplatky a špatné vyhlášky a žádné rozhodnutí o tom, jak se budou řešit přesčasové hodiny lékařů, a mohl toho odříkat spoustu. Já zdravotnictví dělám už řadu let, takže všechna tato cvičení vidím. Ale nevidím žádné výsledky ani v dopravě, nikde jinde. Jenom vždycky když se na cokoliv zeptám, tak se dozvím, že ti před námi to hráli špatně. Já jsem to nehrál, já jsem tady teď jako nový náhradník a chci, aby výsledky byly, a když někdo kope špatně, tak aby toho nechal. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Laudát, připraví se pan poslanec Seďa s faktickou poznámkou. A mám zde potom velké množství faktických poznámek, takže budeme pokračovat podle pořadí. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Jednak bych tedy požádal koalici, abyste se tolik nehádali, aby náhodou neskončila předčasně, protože část voličů vám dala hlasy, tak ať si vás užijí! (Potlesk poslanců TOP 09 a Starostové.) Protože bez toho, že budou vidět v uvozovkách výsledky, které máte, tak bohužel názor na to, jací šílenci řídí tuto zemi v čele s panem Babišem, a říkám úmyslně v čele s panem Babišem, tak to si musí jeho voliči užít, aby pochopili, že se jich to dotkne velice nemile.

    Nicméně jsem pochopil, že interpelace pana Sedi byla systémová a týkala se střetu zájmů. Říkám to dobře? Já si myslím, že to je skutečně systémový problém, který na západ od naší republiky nemá obdoby, a myslím si, že skutečně je na vládě, aby rychle tento problém, tuto ostudu odstranila. Já se domnívám, že pokud Evropská komise bude svéprávná, tak dříve či později zakáže nebo zastaví financování různých programů, protože takováhle věc tady nebyla.

    K panu Vyzulovi. Já se domnívám, prostřednictvím pana předsedajícího, že vy poté - domnívám se, že jste to byl vy, kdo se sem pokoušel podstrčit ten pozměňovací návrh od lobbistů, tak do konce volebního období mlčte. Tím děláte panu předsedovi Babišovi medvědí službu. V minulém období tady takový jeden štramák byl také a ten zase to udělal pro solární barony. Poté co vytěží tuto republiku - veřejné i privátní finance, tak ještě bychom jim zaplatili za likvidaci solárních panelů. Také tady jeden takový kabrňák byl. (Posl. Jandák: Ten byl s vámi v koalici!) Ne, pokud vím, tak vystoupil. V té době už snad nebyl v koalici, přeběhl.

    A za další. Samozřejmě čemu se sociální demokracie diví? Vždyť je to klasické vrtění psem. Na Ministerstvu financí je chaos, tam odcházejí zásadní materiály, když pan ministr vytáhne paty z ministerstva, za jeho zády zřejmě, nebo možná s jeho vědomím, to je o to horší. (Předsedající: Já se omlouvám, pane poslanče, i vám vypršel čas.) Tak čemu se divíte? Klasické vrtění psem. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Seďa. (Ozývá a připomíná se poslanec Jandák.) Já vás vidím, pane poslanče Jandáku. Jste v pořadí. Dojde na vás řada, věřte, mám vás napsaného. Připraví se pan poslanec Pavera. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu velmi stručný. Mám jenom tři poznámky.

    Ta první - nekopu ani v dresu ODS ani v dresu TOP 09. Od listopadu 1989 kopu za sociální demokracii.

    Druhá poznámka - hraji za národní tým Česká republika. A prosím, pane místopředsedo, neupírejte mi právo interpelovat jakéhokoliv člena vlády, včetně našich.

    Třetí věc - děkuji za vaše pozvání na Ministerstvo financí. Takže já si pro ty tři odpovědi za vámi dojdu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Pavera a s faktickou poznámkou se připraví paní poslankyně Marková. (Opět se připomíná poslanec Jandák.) Já vás skutečně vidím, pane poslanče, ale musím dodržovat pořadí.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, pane předsedající, dámy a pánové. Jenom bych chtěl říci a vystoupit ke sdělení pana ministra Babiše ohledně vysokého výběru daní. Ze zkušeností, které máme ve městech a obcích, mohu říci, že propad daní v obcích je minus 13 %. Takže pane ministře, neříkejte, že něco vybíráte dobře. Možná že se to zlepší. Pak se vám omluvím velice rád. Zatím bohužel veškeré investice musíme zastavovat a nemůžeme řešit to, co jsme chtěli. Prostě takový je život a tak to funguje. Daně nejsou vybírány tak, jak jste sliboval.

    A co se týká zdravotnictví, já si myslím, že zdravotnictví je velkou příležitostí pro zajímavý byznys. 250 miliard je 250 miliard. Sami dobře víte, že i pan ministr Babiš si kupuje polikliniky. Prostě když tady někdo poukazuje na to, že veřejné nemocnice špatně hospodaří a že dobře hospodaří soukromé, měl by také říci, že ty soukromé provozují jenom takové obory, které dobře vydělávají.

    A co se týká dalších věcí, protože už mi moc času nezbývá, znovu se vrátím k diabetické noze. Právě vaši poslanci, pane ministře, zatím zastavili léčbu diabetické nohy pomocí kmenových buněk. Vím, že ve fakultní nemocnici čekají stovky nemocných na to, aby mohli být léčeni. V nemocnici mohou léčit maximálně dva pacienty měsíčně a potřebovali by jich dělat desetkrát více. Takže prosím, zkuste najít řešení a podpořte financování diabetické nohy pomocí kmenových buněk. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Soňa Marková. Připraví se pan poslanec Leoš Heger. Máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, už mi to nedalo. Chtěla bych konstatovat několik málo věcí. Jsem velmi překvapená vývojem diskuse k této interpelaci, protože jsme svědky okopávání kotníků v rámci koalice v přímém přenosu. Doufám, že se dívají především voliči vládní koalice, protože to je skutečně špatná zpráva pro občany, pro voliče.

    Oni vás nalákali na nějaké populistické sliby typu: Budeme stabilizovat české zdravotnictví, navýšíme platby za státní pojištěnce, zrušíme poplatky atd. - takže dejte nám své hlasy a zapomeňte. Budeme si dělat co budeme chtít, sliby plnit nebudeme. Naopak to, co tady bylo předvedeno v pondělí při projednávání zákona, uděláme v čele s hnutím ANO to, co pravicové předchozí vlády nestihly, nebo nebylo jim to dovoleno. Navýšíme spoluúčast pacientů, zavedeme zdravotnictví jen pro majetné a vy zase přijďte k volbám, protože vy nám musíte dát své hlasy, protože když někdo něco třikrát slíbí, tak jako by to dal. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Markové. Hezké dobré dopoledne. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Heger. Pana poslance Jandáka eviduji. Hned po panu poslanci Hegerovi je na řadě. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Leoš Heger: Já trošku změním téma, protože diskuse o zdravotnictví je rozsáhlá, a vrátím to do osobní roviny, protože mě tady pan vicepremiér Babiš napadl, že jsem nic nedělal s Homolkou. A není to poprvé, co mě tady napadl velmi nefér způsobem. Já na to musím reagovat.

    Pane vicepremiére, já jsem byl ten ministr, který pana ředitele Dbalého odvolal. To, že tam byla řada vyšetřování policie, která byla odložena a nebyla dotažena do konce, to opravdu není moje vina.

    Vy jste mě napadl i v rámci mého působení jako ředitele fakultní nemocnice v Hradci Králové a použil jste audit, o kterém už tady padla řeč, i osobně proti mně. Mluvil jste o pokutě 150 milionů, která tu nemocnici postihne. Pak se najednou z vašeho ministerstva ukázalo, že to bude jenom 5 milionů, ale nakonec se ukázalo v tom auditu, že je tam jasně řečeno, že fakultní nemocnice nakupovaly v rámci daných pravidel zcela v pořádku.

    Takže prosím, vy používáte různé metody, ale nepoužívejte k tomu alespoň mne.

    Když už používáte Reportéry ČT, abyste poukazoval na to, co říkají, a podle toho vyvolal takové audity, o jakých jsem mluvil, tak teď máme zase další náznak, sám jste to tady řekl, že v té skupině, která analyzuje zdravotnictví, je jedna z nejostřejších investigativních novinářek z Medical Tribune, paní magistra Iva Bezděková, tak abyste si zase na ni nestěžoval, jako jste si stěžoval na ty Reportéry ČT, když šlo o vás. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní pan poslanec Jandák s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, nevyčítejte si tady co jsme si to jsme si a neplačme nad tím. My jsme tady proto, abychom hledali řešení.

    O co jde v této zemi především? Vždycky o prachy, co si budeme povídat. Já se chci zeptat jako laik, poslanec, který nerozumí zdravotnictví, ale jedna a jedna jsou dvě, to je pro mě svaté. Teď si vezměte jednu věc - vy hledáte miliardy. Nařknete jednoho ministra, ministr se brání, ale kde ty peníze leží? A já se ptám, možná hloupě, ale ptám se, proč má tahle mrňavá republika tolik zdravotních pojišťoven. Že by každá nabízela něco obrovsky bohatého pro občany? Nikoliv. Všechny nabízejí to samé a některé ještě méně. Proč nemáme jako některé jiné civilizované evropské země jednu zdravotní pojišťovnu? Ušetřily by se miliardy na provozních výdajích. Je to tak, nebo ne? Je.

    Takže to je můj návod k řešení a k nabytí peněz, které jsou potřeba. Zkusme se o tom jaksi pobavit nebo o tom aspoň přemýšlet. Děkuji vám. (Potlesk ze středu sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Jandákovi za jeho vystoupení i za edukaci mládeže na galerii.

    Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jakubčík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Po něm se připraví pan poslanec Leoš Heger s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře financí, myslím si, že byste si měl pravděpodobně najít trošku lepší poradce, protože já se vrátím o kousek zpět, když jste ve Sněmovně k zákonu o rozpočtovém určení daní pro kraje řekl: Víte, co jsem slyšel? Víte, proč Plzeňský kraj není zadlužený, proč tam postavili nejdražší depo na tramvaje na světě a nejdražší divadlo? No protože tam byla největší báze ODS a ČSSD a měli široké lokty a udělali jste nejlepší koeficient. Myslím si, že vaši poradci se lehce zmýlili, protože Plzeňský kraj není zadlužený, ano, protože dobře hospodaří. Nejdražší depo na tramvaje - víte, to není depo na tramvaje, depo na autobusy a postavilo ho město Plzeň, nikoliv Plzeňský kraj. Nejdražší divadlo, opět, postavilo ho město Plzeň, nikoliv Plzeňský kraj, a město Plzeň si postavilo divadlo bez přímých prostředků státu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda, po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Marková. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Leoš Heger: Zase to vrátím z depa v Plzni do zdravotnictví. Už vystupuji naposledy, ale musím se zeptat pana poslance Jandáka prostřednictvím řídícího schůze: Pane poslanče, až budete mít v ČSSD v plánu mít jenom jednu pojišťovnu, předpokládám, že to bude VZP, protože je největší. Jenom bych se chtěl zeptat, jestli budete mít tu VZP, která nakupovala IZIP a byla ve velkých potížích, anebo jestli budete mít tu VZP, která teď funguje docela v pořádku. Kterou z těch dvou do toho vládního prohlášení dáte, abychom v tom měli jasno, na co máme být připraveni. Děkuji. (Poslanec Jandák ze sálu: To je těžká otázka, pane poslanče, ani bych na ni nemohl odpovědět okamžitě. Velmi těžká. Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a prosím pány poslance, aby na sebe nepokřikovali.

    Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda, po něm paní poslankyně Marková s faktickou poznámkou, po ní pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Vždycky rád poslouchám poslance Jandáka, protože se vždycky dobře pobavím.

    Chtěl bych říct jednu věc, která je ale vážná, není zábavná. My tady pořád v tuto chvíli řešíme zástupné problémy. Řešíme, zda bude jedna pojišťovna, nebo šest. Neřešíme to, že pojišťovna není pojišťovna, že to je parafiskální daň, která funguje, tak jak funguje od dob Bismarcka, který tento způsob pojištění zavedl. Nediskutujeme o principiálních věcech. Jestli otevřeme prostor pro pravé soukromé pojištění. Nediskutujeme o tom, jestli přestaneme řešit otázky přesčasové práce nějakým trikem nebo nějakou křivou dohodou a pokusíme se to vyřešit doopravdy, protože pokud nebudeme řešit zásadní věci, tak se o prkotinách můžeme hádat pořád dokola. A to je se zdravotnictvím pořád. V okamžiku, kdy se začne něco řešit, tak se uhne k malému problému, na ten se všichni rozhádají, nakonec ho nevyřeší, nebo se něco změní, a na tom výsledku to neudělá nic.

    Jestli tady nebude někdo, kdo bude řešit princip zdravotnictví zgruntu, tak se nikam nedostaneme. Všechno toto povídání, které tady zaznívá, já slyším už dvacet let. Pořád je to o stejných prkotinách a nikdo nemá odvahu sáhnout na princip a začít zdravotnictví budovat zgruntu a to je to, co by nároďák v jakékoli podobě měl dělat. Ne se hádat o to, jestli je výhodnější hrát levou nohou, nebo pravou nohou. Umět hrát oběma.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi, který to chce vzít zgruntu. Nyní paní poslankyně Soňa Marková se svou faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Ještě jedna poznámka. Moc mě těší, že se tady otevírá otázka jedné zdravotní pojišťovny, protože KSČM má v programu jednu zdravotní pojišťovnu už od roku 2006, tak jsem ráda, že se tady o tom začíná mluvit.

    Druhá věc je, jenom bych malinko připomněla, proč ve zdravotnictví chybí finanční prostředky. Proč také chybí. Kromě toho, co tady říkal pan vicepremiér. Chybí také proto, že předchozí vlády, Topolánkova a Nečasova, v podstatě ušetřily na zdravotnictví tím, že zmrazily platby za státní pojištěnce. Že zastropovaly nejbohatší příjmy. Že navýšily DPH, takže zdravotnictví přišlo o miliardy. Udělaly všechno pro to, aby vyvolaly dojem, že ve zdravotnictví nejsou finanční prostředky, a aby tak umožnily to, aby si lidé co nejvíce za zdravotní, za potřebnou zdravotní péči dopláceli.

    To je to, vážený pane vicepremiére, jedna z věcí, proč je třeba v tuto chvíli vrátit stav třeba v oblasti navyšování plateb za státní pojištěnce. Tím nezpochybňuji, že je potřeba šetřit, ale na druhou stranu tyto věci jsou prostě pravda. Za ty roky, kdy vládla pravicová koalice, zdravotnictví přišlo o 30 až 40 mld. korun a ty je třeba do systému prostě jenom vrátit. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. Nyní pan místopředseda Bartošek, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přihlásil jsem se s faktickou poznámkou, protože jsem předtím nemohl reagovat z důvodu toho, že jsem řídil schůzi. Každopádně chci reagovat ne na oblast zdravotnictví, ale na to, že zde bylo zpochybněno, nebo položen dotaz, proč vlastně pan poslanec Seďa interpeluje ministra, byť koaličního.

    Pane vicepremiére, prostě proto, že je to jeho právo. Prostě proto, že žijeme v demokracii a můžeme diskutovat, o čemkoli chceme. Ale odmítám to, abychom si brali právo zeptat se na to, co nás zajímá, ministrů, byť jsou koaliční. Prostě odmítám, abychom zpochybňovali tyto demokratické principy zde ve Sněmovně. Pro mě osobně je toto naprosto nepřijatelné. Prostě to odmítám a stojím na straně pana poslance Sedi, protože je to jeho plné právo a patří to do Sněmovny. Děkuji. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jandák, po něm pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, dámy a pánové, budu poněkud přízemní. Nepůjde mi o demokracii. Ale prostřednictvím předsedajícího směrem k panu poslanci Svobodovi. Pane poslanče, já bych všechno podepsal, co jste tady řekl. Jenom mě zajímá jedna věc. Osm let jste byli u vlády, ODS, topka, pravice. Proč jste tu diskusi nezačali? Doteď jste mlčeli. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jandákovi. Pan poslanec Svoboda s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Hovorka a pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Vaším prostřednictvím nejdříve k poslanci Jandákovi. Já jsem nebyl ani v ODS ani ve vládě a můj hlas zní stále stejně. Musím říct, že není pravda, že by se ODS nesnažila o nějaké změny. A je to to, co - proto jsem se opravdu přihlásil, to je ke kolegyni Markové prostřednictvím pana předsedajícího. Pokud budeme hovořit o tak zástupných problémech, jako je jedna pojišťovna nebo pět pojišťoven, a nepůjdeme k principu, tak dopadneme, jako dopadla teď Amerika s Obamovou reformou. Podívejte se, jak tam vypadají nyní náklady na státní pojištěnce, že tam ceny vyskočily raketově nahoru a že to prostě nefunguje. Jejich systém, který měl řadu chyb a nedostatků, najednou začal být skutečně nákladný. Stojí stonásobně víc v oblasti pojištěnců, kteří šli do pojištění, do Medicare a Medicaidu, než stojí normálně. Léky se tam dávají ty nejdražší, všechno je tam dražší. A to je to, co říkám. Pokud nesáhneme na princip a nebudeme to řešit systémově, tak se nic nezmění. A jedna pojišťovna, nebo patnáct pojišťoven, to jsou možná větší náklady na provoz, ale nic jiného. Nic jiného. A to není rozhodující. Jsou to tři procenta z celku. Tři procenta. (Poslanec Jandák: Čtyři.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka, po něm pan poslanec Vyzula, po něm pan poslanec Kořenek, po něm paní poslankyně Marková. Pak už se bude blížit 11. hodina. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom ohledně amerického systému byl v hodnocení malinko opatrnější, protože když začínala Poslanecká sněmovna 2006, tak náklady amerického zdravotního systému před Obamovou reformou byly 13 % HDP a postupně do roku 2010, kdy se tady snažila prosadit transformace zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, jejich privatizace a také privatizace zdravotnických zařízení, tak vlastně náklady narostly v Americe na 16 % a ukázalo se, že systém je neudržitelný. Proto se prezident Obama snažil ten systém řešit. Systém 800 zdravotních pojišťoven, který je v Americe. Všichni víme, jak to funguje. Kdy revizní lékaři zdravotních pojišťoven jsou motivováni k tomu, aby nepropláceli zdravotní péči. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl v podstatě tak nějak zdůraznit slova, která zde řekl docent Svoboda. Já si ho vážím už tak jako člověka, jako lékaře a myslím si, že to řekl správně, co tady v těch emocích v podstatě nebylo řečeno. Opravdu naše zdravotnictví potřebuje základní strategii, kterou za 25 let nikdo nebyl schopen vytvořit. Vytvářely se různé strategie jako "jenom jako", hodně se o tom mluví - tak pojďme! Pojďme ji vytvořit. Ale to musí být napříč, to není otázka koalice, to musí být i otázka opozice. Musíme to udělat všichni dohromady. Nemluvme o tom, prosím vás, jenom a pojďme ji vytvořit. Protože jinak nám do toho budou mluvit takoví lidé, jako je pan poslanec Laudát - který zde není a který mě prostřednictvím pana předsedajícího... Musím mu říct, že to, z čeho jsem obviňován, za lobbování za farmaceutické firmy, tak on vůbec nepochopil. Protože nejde o lobbování za farmaceutické firmy, ale jde o to posílit práva pacienta, aby měl k dispozici základní a plně hrazený lék. A toto má být lobbování za farmaceutické firmy! Děkuji. A musím ještě říct, že jeho ponaučení, že nebudu mluvit, si neberu k srdci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vyzulovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kořenek, po něm paní poslankyně Marková. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom říct, že asi něco shnilého je ve státě našem, nechci říct jiný, protože si pamatuji, když jsme komunikovali ještě s vedením nemocnice, tak některé nemocnice měly a mají dodnes velmi rozdílné úhrady. Nemocnice, které patřily krajům, se mnohdy - a jsou na periferii, potýkají s obrovskými finančními problémy. Jsou tam rozdílné ceny úhrad a další a další věci, o kterých se můžeme bavit. A čím více jsme se snažili to změnit, tím to bylo horší. Takže problém zdravotnictví se táhne už od vzniku, někdy od roku 1998, kdy vznikaly úhrady. Vloni díky panu ministru Němečkovi, a za to mu děkuji, došlo ke stabilizaci systému a my jako nemocnice, která jasně prokázala, že v uplynulých letech byla na úhradách poškozena o 100 milionů, dostala za svou práci zaplaceno. Ale přesto, když jsem se díval a je mně - na jedné straně jsem velmi rád, že Zlínský kraj je tak velmi zdravý, protože máme nejnižší náklady na pojištěnce a na léčení oproti jiným. Ale přesto doplácíme na to, že jsme jakoby na druhé straně republiky. Takže já si myslím, že tady je potřeba jednoznačně udělat reálné úhrady. Nemocnice, které šetří a jsou efektivní a ekonomické, tak aby z toho měly benefit. Tam, kde bohužel to nefunguje, aby byl volán k odpovědnosti management. A to je věcí zakladatele. Ale nelze to, co tady nefungovalo celá léta, obávám se, že žádný ministr to nedokáže za rok napravit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Marková. Prosím, paní poslankyně. Po ní pan poslanec Koskuba a pan poslanec Bendl, který patrně bude posledním, protože se blíží jedenáctá hodina. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Soňa Marková: Ještě jednou bych tady chtěla připomenout jednu důležitou věc. Rozdíl mezi těmi minulými volebními obdobími, kdy tady vládla pravicová koalice, a dnešní situací je v tom, že TOP 09 a ODS ve svém volebním programu jasně deklarovaly, co ve zdravotnictví chtějí. Chtěly navýšit spoluúčast pacientů, směřovaly své reformní kroky k této věci. Voliči jim dali svůj hlas a napsali to jasně. Rozdíl je v tom, že současná vládní koalice se oděla do populistického hávu a směřuje nyní svými kroky spíše k tomu pravicovému, co jsme tady předtím odmítli. Bohužel je to tak. Veškerá diskuse, která se tady odehrávala, podotýkám v úterý, nikoli v pondělí, jak jsem předtím řekla, tady k tomu jasně naznačovala. Takže v tom je ten rozdíl. Protože TOP 09 a ODS nelhaly voličům. Řekly, že nechtějí solidární zdravotnictví, že chtějí zdravotnictví jenom pro bohaté, že chtějí zavést co nejvyšší poplatky, nadstandardy atd., atd. Voliči jim dali svůj hlas. Vy, současná vládní koalice, jste mluvili úplně jinak, než teď děláte. V tom je veliký problém.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. Další faktickou poznámku pan poslanec Koskuba, po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem vám upřímně vděčný, že se tak věnujete problematice zdravotnictví. Protože za čtyři roky ve Sněmovně jsem pochopil, že to je jeden z oborů, kterému rozumí též skutečně každý. A já nedeklasuji vůbec nic z toho, co zde zaznělo. Dokonce se přiznám, že to, co zde pronesl docent Svoboda, je naprostá pravda. Nás čeká nezbytná nutná změna systému jako takového. A tím nenapadám ani pana prvního místopředsedu vlády. Ale když se hovoří o černých dírách, tak ono to není jenom o té ekonomice. Ono to zdravotnictví, jak už jsem to tu říkal opakovaně, jako každá mince má dvě strany. Na jedné je zdravotnictví a na druhé je ten pacient. A jelikož jste všichni politici, tak si přiznejme, ač to bude velmi nepopulární, že na tu stranu, na které je pacient, se nerado před volbami sahá.

    Nicméně, dámy a pánové, hlavní problém současného zdravotnictví, na který se snažím zoufale upozorňovat a táhne se to od roku 1995, nebo 2005 nebo 2004, je nedostatek zdravotnického personálu. Říkal jsem to i zde. Změnili jsme systém vzdělávání lékařů, změnili jsme systém vzdělávání sester. A jestliže se nebudeme věnovat této zdánlivé drobnosti, tak se obávám, že do roka, do dvou nebudeme mít vcelku co řešit, protože naše pacienty nebude mít kdo léčit. Budu vám vděčen, když toto vezmete na zřetel.

    To je vše a přeji vám hezký den.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koskubovi. Posledním s faktickou poznámkou je pan poslanec Bendl, poté bude jedenáct hodin a budu muset přerušit interpelace. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já musím na margo předřečnice poslankyně Markové říci, že ODS přece nikdy nebyla proti solidaritě uvnitř zdravotnictví, naopak. My jsme říkali, na to, abychom přispěli a byli schopni léčit těžké choroby, jejichž náklady neustále rostou, je potřeba aby, máme-li léčit rakovinu, zjednodušeně, je potřeba, abychom si na chřipku přispěli. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. To bylo poslední vystoupení v rámci písemných interpelací na členy vlády. Přerušuji tedy interpelaci pana poslance Sedi, v které bude pokračováno v dalším termínu, a končím písemné interpelace na členy vlády. Připomínám, že po písemných interpelacích máme pevně zařazené body 140, 73, 74 a 85. V 11.40 máme pevně zařazený bod 86 a ve 12.45 bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům 113 a 114.

    Nyní budeme pokračovat bodem 140, kterým je

    Prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu pan poslanec Petr Adam. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, sešli jsme se zde naštěstí díky dobré dohodě poslaneckých klubů na tom, abychom si mohli o celé kauze popovídat, takže mi dovolte hned na úvod shrnout celou tuto záležitost a něco si o tom říct.

    My jako opoziční politici jsme docela překvapeni tím, co se děje. Jedná se totiž o docela tristní divadlo, o přehazování horkého bramboru, na který pravděpodobně doplatíme my všichni. Kauza startuje tím, že Ministerstvo financí pod vedením prvního náměstka Lukáše Wagenknechta udělalo audit toho, jaký je stav monitorovacího systému evropských dotací. Audit dospěl k tomu, že monitorovací systém byl předražený. V přípravě výběru dodavatele existuje podezření na podvodné jednání a kartelovou dohodu. Tento závěr dostala také Evropská komise, která jej zkoumá. A pokud usoudí, že systém je nedůvěryhodný, potom je otázkou, co bude dál. Na tento audit Ministerstva financí reaguje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Cituji: Použití monitorovacího systému nyní zastavila auditní zpráva auditního orgánu, která byla už v minulém týdnu medializována. Se závěry tohoto auditu jako Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasíme. Podle našeho názoru se jedná o neprofesionální a špatně odvedenou práci, která poškozuje zájmy České republiky. Dále cituji paní ministryni: Bez tohoto systému Česká republika nemůže čerpat finanční prostředky z Evropské unie ve výši 650 miliard korun. Systém je klíčový a byly vyhlašovány první výzvy, aby řídicí orgány do něj mohly vkládat data. To jenom dokazuje, že problém je opravdu nanejvýš závažný, a všichni si to uvědomují.

    Dále cituji předsedu vlády Bohuslava Sobotku: Informace o komplikacích kolem monitorovacího systému evropských fondů mne velmi znepokojily. Očekávám, že ministr financí Babiš a ministryně pro místní rozvoj Šlechtová problém profesionálně a urychleně vyřeší, až ve středu budou vládu informovat o takovém postupu svých úřadů, aby nebylo ohroženo již připravené zahájení čerpání z nových evropských operačních programů. Dokážu si představit, že znepokojený pan premiér je velice závažnou zprávou pro občany této země. Ale nejen pan premiér je znepokojen. Celá vláda je znepokojena tím, že jsou ohroženy dotace.

    Co se dělo dále. Ministr Babiš si vyžádal od svého náměstka Lukáše Wagenknechta ujištění o tom, že byl audit kvalitní. Na audit poté ministryně Šlechtová oficiálně podala stížnost ministru financí Andreji Babišovi, kterého zároveň požádala o přezkum finální zprávy auditního orgánu. Říká k tomu - opět cituji: Věřím, že se podaří iniciovat nezávislé expertní právní posouzení.

    Kritickou situaci pak v pondělí řeší celá vláda. Pravděpodobně v poslední chvíli zatahuje za záchrannou brzdu a rozhodne, že monitorovací systém fondů Evropské unie zaplatí stát a ne Evropská unie. Pardon. Ne stát - my všichni, občané České republiky zaplatí tento problém. Tím se mělo zachránit čerpání stovek miliard korun. Podle premiéra Sobotky postupuje vláda tak, aby neohrozila funkčnost tohoto monitorovacího systému a aby do něj mohly být vkládány výzvy, jakmile budou schváleny příslušné operační programy.

    Otázky tedy jsou: Je monitorovací systém skutečně předražený, jak tvrdí Ministerstvo financí? Došlo k podvodnému jednání a kartelové dohodě, jak tvrdí Ministerstvo financí? Byl audit neprofesionální a špatně odvedenou prací, jak tvrdí Ministerstvo pro místní rozvoj? Jak se Ministerstvo financí postavilo k stížnosti Ministerstva pro místní rozvoj? A závěrečná otázka: Kdo za to nese odpovědnost? Protože jestli tomu správně rozumím, tak nás to bude stát minimálně stovky milionů korun.

    Já si nemohu odpustit jeden krátký komentář na závěr. V době předvolební pan ministr Babiš říkal, že jako mávnutím kouzelného proutku najde v rámci státního rozpočtu tu 60 tu 100 miliard korun. Ale dnes už je jasné, že žádný ekonomický Harry Potter se v České republice nekoná. Spíše to občas připomíná trapnou magii kouzelníka Pokustona, ale bohužel, po vyprázdnění kouzelnického klobouku nám občanům v ruce zbude maximálně Bob a Bobek. A ujišťuji vás, že bílí králíčci to rozhodně nebudou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Adamovi a s drobnou omluvou, protože paní poslankyně přišla teď ke změnám pořadu schůze. Pokud chcete, paní poslankyně, navrhnout změnu programu, máte ještě na to 23 minut. Prosím, abyste tak učinila. Prosím, paní poslankyně Zelienková.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Já se velice omlouvám. Já bych chtěla požádat Sněmovnu o pevné zařazení bodu 310, asociační smlouva s Ukrajinou, na 20. 5. po sněmovním tisku zákona o vysokých školách.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To je všechno. Pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, vznáším námitku proti vašemu postupu. Jsme uprostřed bodu, nemůžeme navrhovat změny v programu. Je mi líto. Po ukončení toho bodu může Sněmovna případně zvážit, jestli nastaly mimořádné okolnosti a že zcela mimořádně se může změnit program. V tomto okamžiku to prostě není možné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nicméně respektuji tuto námitku. Já jsem se o ní poradil s legislativou. V případě, že by nebyla, tak ten postup možný je, v případě, že je námitka, tak o té námitce dám hlasovat bez rozpravy. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o námitce pana poslance Stanjury proti mému postupu, aby paní poslankyně - Pardon, je tady žádost o odhlášení. Takže považuji toto hlasování za zmatečné. Odhlašuji vás všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, informační a monitorovací systém strukturálních fondů, aplikace MS2014+, slouží k věcnému a finančnímu sledování všech projektů a operačních programů na nové programovací období, přičemž povinnost využívat takový informační systém v každém členském státě je stanovena přímo aplikovatelnými nařízeními. (Neustálý hluk v sále.)

    Monitorovací systém, který je v gesci MMR, eviduje informace během celého cyklu jednotlivých projektů a poskytuje souhrnné informace ohledně věcného a finančního pokroku operačních programů. V operačním programu Technická pomoc je na tento informační systém vyčleněno 95 milionů eur, to je cca 2,5 miliardy korun. Uvedená částka zahrnuje nejen provoz, správu a rozvoj MS2014+, ale také poradenství a školení a přípravu -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane ministře, ale já si dovolím ctihodné paní poslankyně a pány poslance vyzvat ke klidu a k poslechu pana ministra financí. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vláda premiéra Nečase v září 2011 pověřila MMR přípravou monitorovacího systému. Dne 31. 8. 2012 bylo vyhlášeno výběrové řízení na pořízení aplikace MS2014+, které dne 6. 6. 2013 vyústilo v podepsání smlouvy o dílo na dodávku této aplikace za ministra Kamila Jankovského s firmou Tesco SW, a.s., kterou do současnosti vede Josef Tesařík, předseda představenstva.

    Auditní orgán Ministerstva financí na základě požadavku Evropské komise ze dne 3. října 2014 provedl audit předmětného monitorovacího systému, přičemž Evropská komise požádala o provedení výkonnostního auditu a ověření všech výběrových a dodávacích řízení na veřejné zakázky s cílem zajistit zákonnost a správnost příslušných výdajů. Výsledkem auditu jsou zjištění spočívající zejména v podezření na podvod, kartelovou dohodu uchazečů, nedodržování zákona o veřejných zakázkách.

    Rád bych uvedl, že Ministerstvo financí, tudíž ani já jako ministr financí nejsme oprávněni zasahovat do výkonu auditního orgánu a za účelem zachování této nezávislosti není možné, abych prováděl takové posouzení, které by vyústilo ve změnu výsledku předmětného auditu. Současně uvádím, že k posouzení předmětné věci dojde, a to v návaznosti na činnost příslušného orgánu finanční správy, případně ze stranu orgánu činného v trestním řízení. Jakýkoli nestandardní zásah mé osoby jako ministra financí do auditních zpráv, případně snaha o jejich přehodnocování by s vysokou pravděpodobností byla vnímána jako politické zasahování do nezávislosti auditu. V případě tak závažných zjištění je běžnou praxí u jiných auditů, že příslušný orgán finanční správy provede svoje šetření, na jehož základě stanoví konečnou, zákonem vymahatelnou korekci. V případě, že je podezření na trestný čin, pak se automaticky podává podnět i na policii.

    Paralelně s aktivitou České republiky probíhá posuzování auditní zprávy v Bruselu. Evropská komise má k dispozici i plné stanovisko MMR. Audit Evropské komise buď nález českého auditního orgánu potvrdí v plné výši, nebo se může stát, že bude mírnější, případně se s výstupem auditního orgánu nemusí ztotožnit vůbec.

    Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. dubna 2015 odsouhlasila informaci týkající se aktuální situace v řízení provozu a rozvoje monitorovacího systému ESI fondů, aplikace MS2014+, a uložila ministru financí a ministryni pro místní rozvoj předložit neprodleně materiál s návrhem financování aplikace MS2014+ ze státního rozpočtu.

    Dovolte mi konstatovat, že vláda toto rozhodnutí odsouhlasila jako záložní variantu pro případ, že by nebyl zajištěn způsob, jak zachovat spolufinancování z evropských fondů. Co je momentálně klíčové z hlediska zajištění možnosti vyhlašovat výzvy v nejbližších týdnech ze strany řídicích orgánů, je funkčnost systému. V současné době deklarované zajištění funkčnosti aplikace MS2014+ z národní prostředků. Ministerstvo financí nadále hledá způsob, jak zachovat plné či částečné spolufinancování z evropských fondů, neboť není jednoznačné, že Evropská komise potvrdí nezpůsobilost výdajů v návaznosti na výsledky auditní zprávy k monitorovacímu systému. Stejně jako ministryně pro místní rozvoj sdílím názor, že smlouva na MS2014+ je platná a v tomhle ohledu nic nebrání skutečnosti, aby došlo k započetí čerpání z fondů Evropské unie.

    Ještě na závěr dodávám, že z titulu této záležitosti mám 11. května v Bruselu jednání s paní komisařkou (nesrozumitelné), která to má v kompetenci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí. Nyní poprosím paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou o její vyjádření k tomuto bodu. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se také ráda vyjádřila k této informaci, která byla mimořádně zařazena na dnešní jednání Sněmovny. Já bych chtěla zmínit, že včera byl schválen první operační program OP PIK, operační program Podnikání pro inovace a konkurenceschopnost, i přes to, co se děje s monitorovacím systémem. To znamená, že vláda, naši úředníci, ale i my, nejvyšší představitelé resortů, se snažíme maximálně komunikovat s Evropskou komisí o našich snahách, schvalovat operační programy. To, že včera byl schválen první operační program, je pro nás opravdu velice, velice pozitivní zpráva.

    Já zde jednoduše zmíním, že pokud by nebyl systém monitorovací, tak nejsou fondy a proč. Je to proto, že tento systém je jediný, který nyní v České republice existuje, do kterého se dají vkládat výzvy, který bude vše monitorovat, agregovat data, až k tomu, abychom my řekli, k čemu nám ty fondy vůbec byly.

    Vláda v roce určitém, 2010-2011, schválila takzvané jednotné metodické prostředí. To znamená, že vše bude jednotné. Včetně jednotného centrálního monitorovacího systému. Všichni asi víme, že v stávajícím období 2007 až 2013 existovaly monitorovací systémy i pod MŽP, takzvaný Benefil, a pod MPO, takzvaný eAccount. Vzhledem k tomu, že všechno se centralizuje, všechno spadá pod tento jeden monitorovací systém. Čili jakýkoli krok, který by měl zamezit fungování nebo spuštění ostrého provozu tohoto systému, je samozřejmě negativní v tom, že tam nejdou vkládat výzvy.

    Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli garantuje, že monitorovací systém je funkční. Tento systém byl uveden do ostrého provozu již před několika měsíci. Ministerstvo pro místní rozvoj vyškolilo zhruba 2 tisíce lidí, tisíc lidí z řídicích orgánů, někteří z nich, zhruba 250, jsou vyškoleni tak, aby školili dále na tento systém. Já bych chtěla jenom říci, že tento systém je jednodušší, než byl ten původní na období 2007 až 2013. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chtěl bych oběma členům vlády poděkovat za informaci, kterou tu podali. Je zřejmé, že se dokázali shodnout na tom, že za všechno může Nečasova vláda a oni teď chudáci jenom řeší ty následky. Řekněme si tu pravdu celou a skutečnou a z ní vyplývají pouze dvě varianty. Já teď nechci posuzovat ani onen audit, který provádělo Ministerstvo financí, ani práci na monitorovacím systému, kterou provádělo Ministerstvo pro místní rozvoj. Rád bych jenom zopakoval některá stručná fakta.

    Na monitorovací systém Ministerstvo pro místní rozvoj mezi červencem 2012 a říjnem 2014 aplikovalo celkem 21 kontrol a auditů, tedy nejenom za pana ministra Jankovského, ale i za pana ministra Lukla, za paní ministryně Jourové a za paní ministryně Šlechtové, 21 kontrol a auditů, které nenašly nic, co by zpochybňovalo transparentnost této zakázky. Já si dovolím přečíst jenom závěr jednoho z posledních auditů, kde byl přizván i znalecký ústav. Závěr toho auditu byl červenec roku 2014. A v závěrečné zprávě se píše: "Znalec nenašel nic, co by nasvědčovalo tomu, že zadávací dokumentace nebo obchodní podmínky byly nesrozumitelné, diskriminační či netransparentní. Znalec konstatuje, že očekávaná maximální cena plnění zakázky odpovídá cenám obvyklým v místě, čase a plnění." To je audit provedený za paní ministryně Šlechtové.

    Jinými slovy, rok a půl, pardon, dva a půl roku Ministerstvo pro místní rozvoj říká vládě, Poslanecké sněmovně i veřejnosti, že průběžně kontroluje a je tam všechno v naprostém pořádku. Pak přichází vyšší moc, přichází auditní orgán Ministerstva financí a zpracovává audit. Nebudu opakovat všechny pochybnosti, které mám už jenom o přípravě toho auditu, ale koneckonců nemusím vás obtěžovat svými pochybnostmi, stačí, když si přečtete vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj, poměrně obsáhlé, k tomuto auditu. Je to dokument, který má celkem 48 stránek, a myslím si, že každý z nás by si ho měl přečíst. A kdybych to shrnul, udělal jsem takovou kratičkou anotaci těch 48 stránek, abych vás nezdržoval, tak Ministerstvo pro místní rozvoj k onomu auditu Ministerstva financí říká: Zjištění nejsou doložena ani podložena žádnými důkazy. Formulovaná zjištění jsou zkreslená, zpráva neobsahuje doporučení k nápravě, která jsou standardně součástí auditních zpráv. Auditoři dovozují porušení povinností, které ale zákon neukládá. Auditní orgán v mnoha případech prokazuje elementární neznalost zákona o veřejných zakázkách. Auditní tým, který na zprávě pracoval, se průběžně měnil a doplňoval, aniž by někteří auditoři měli písemné pověření k výkonu auditu. A do auditu byla zapojena jako poradce i externí společnost, kde vzhledem k nejednoznačné identifikaci konkrétních osob nelze vyloučit podjatost z důvodů jiných obchodních aktivit v této společnosti v oblasti IT zakázek. - To zhruba říká a ještě mnoho více, je to z otevřených zdrojů dohledatelné, to zhruba říká Ministerstvo pro místní rozvoj o kvalitě auditu Ministerstva financí.

    Já se nechci pouštět do hodnocení. Četl jsem ten audit, viděl jsem seznam auditorů, kteří všichni přišli na Ministerstvo financí až roku 2014, a jsem velmi náchylný věřit vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj. Ale nechci se stavět do role arbitra. Jenom říkám, že to je velmi podivná situace.

    V každém případě máme před sebou dvě možnosti. Buď má pravdu audit Ministerstva financí, pak se k tomu vláda postavila tak, že řekla: Ta zakázka je podle našeho auditu cinklá, došlo tam k podvodu, a proto my to radši zaplatíme z peněz daňových poplatníků, abychom mohli rychle dostat evropské peníze pro další podvody, které chceme dělat. To vláda řekla. Neřekla: My máme ambici to napravit! Je to teda cinklý a my to napravíme, protože nejsme jako politici, ale makáme. Je to cinklý, my to zameteme pod koberec a zaplatíme to z peněz daňových poplatníků, abychom se nedej bože nemohli dopouštět dalších cinknutých tendrů z peněz, na které čekáme. To je varianta 1. A nebo varianta 2. Vláda řekla: My si uvědomujeme, že cinklý je ten audit, že je naprosto neprofesionální. Otázka je, zda z hlediska neprofesionality, neschopnosti, anebo zda šlo o účelovou akci. Ale protože si nemůžeme dovolit zpochybnit vlastní auditní orgán, tak to zameteme pod koberec, zaplatíme to z peněz daňových poplatníků a uvidíme, co řekne Evropská komise.

    No co by asi řekla Evropská komise? Evropská komise, která má standardní problém s cash flow, zajásá, že něco nemusí platit, když se sami sebe udáváme. To je naprosto logické. Každý z nás na místě příslušného úředníka v Evropské komisi by udělal to samé. Proč by měli říkat: Ne, ne, Česká republiko, vy se mýlíte! Vy to tam máte všecko v pořádku! My vám to chceme zaplatit! Takhle snad nepostupuje vůbec nikdo ani na českých ani na evropských úřadech.

    Takže si nemyslím, a tady neobviňuji vládu z toho, že ona přesně ví, jak to je. Myslím, že ona se rozhodla jít touto cestou, a říkám, jsou to jenom dvě tyhle možné varianty. A obě jsou strašlivé. Buď po dvou a půl letech, kdy Ministerstvo financí 21 kontrolami konstatovalo, že je tam všechno v naprostém pořádku a transparentní, najednou přijde někdo a řekne, je to podvod, je to cinklý - a má pravdu. A vláda řekne, to se nedá nic dělat, je to podvod, je to cinklý, ale my to nechceme napravit, my v tom dál budeme pokračovat a budeme financovat cinklej a podvodnej tendr z vlastních peněz. To je varianta 1. Varianta 2 je, že Ministerstvo pro místní rozvoj mělo dva a půl roku roku pravdu, těch 21 kontrol a auditů říká pravdu, Jourová měla pravdu, Šlechtová měla pravdu, Lukl měl pravdu, když říkal, že je tam všechno v naprostém pořádku. A má to podloženo 21 kontrolami auditu. A nemá pravdu Babiš, který poslal do Bruselu, že je to cinklý a že je to lumpárna. A abychom nezpochybnili Babiše a auditní orgán Ministerstva financí, tak prostě říkáme, ano, tak má pravdu ten audit Ministerstva financí.

    To přece není něco, s čím by se měla nebo mohla spokojit Poslanecká sněmovna v rámci svých kontrolních pravomocí. My přece nemůžeme říct: My, vládo, souhlasíme, že buď je to špatně A, nebo špatně B, ale prostě nějak to udělej, ať se o tom hlavně moc nemluví. Když už ta dvě ministerstva nejenom jedné vlády, ale dokonce jedné vládní strany neměla tolik odpovědnosti a kompetence, aby takto zásadní rozpory ve zjištění nebo v názoru na tuto zakázku si nedokázala vysvětlit sama, ať již na expertní, či politické úrovni, když touto neschopností komunikovat, koordinovat, jednat už teď viditelně poškodila Českou republiku, a teď nehledám, jestli vina je na místě Ministerstva financí či místního rozvoje, ale zcela jistě ta nespolupráce, neschopnost koordinovat a neschopnost vysvětlit si ty připomínky už teď v tuhle chvíli poškodila Českou republiku, tak my přece musíme vědět, jak to bylo, a v tomto smyslu - prosím vím, že pan zpravodaj má připravena nějaká usnesení. Nikoliv odsuzující, ale žádající zjištění pravého stavu věcí. Já mu do toho nebudu fušovat. Jenom dopředu říkám, že bychom neměli rezignovat na zjištění stavu věcí. Prostě odmítám se spokojit s tím: Vláda postupuje odpovědně, ono to nějak dopadne. Hlavně si pamatujme, že za to může Nečasova vláda a že budeme moct čerpat. Ale že jsme mezi tím postupovali dva a půl roku, jedna, nebo druhá strana, buď Ministerstvo financí, nebo Ministerstvo pro místní rozvoj, maximálně nezodpovědně a poškodili jsme Českou republiku v důsledku řádů stamilionů, o tom teď nemluvme. Hlavně makejme! To prostě není postoj, s kterým se může Poslanecká sněmovna podle mého názoru spokojit.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s přednostní právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Jen upozorňuji, v 11.45 hodin je pevně zařazen bod, takže vás možná budu muset přerušit, pane předsedo. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, podle mne je to 12.45, ale nechci se přít. (Předsedající Gazdík: Klidně se přete, je to v 11.45 i ve 12.45.) Já to možná stihnu, vzal jsem si těch poznámek mnohem méně než paní ministryně. Když se podíváte, tak nemám s sebou takový šanon.

    Proč jsme se vlastně sešli. Jak to popsal ministr financí a ministryně pro místní rozvoj, tak to mohlo běžet jakoby normálně v pracovním pořádku. My se scházíme proto, že paní ministryně měla dramatickou tiskovku, kde řekla, že jsou ohroženy stamiliardy českých korun, že ruší cestu do Číny a že to zachrání. Podle mě to nebyla pravda. Z toho, co řekli, tak nic ohroženo nebylo. Smlouva je platná, systém je funkční, kontroly proběhly, proškolili jsme dva tisíce zaměstnanců.

    Když je smlouva platná, já jsem ji nečetl, je tam klauzule, že se to zaplatí, jenom když to budou evropské peníze? Asi hrozilo a hrozí, že to nebudou evropské peníze, ale české. To asi hrozí. To vyplývá z obou vystoupení. Ale nikdy nehrozilo 650 miliard ztráty, ale je to oblíbená metoda mnohých manažerů a mnohých politiků. Vytvořím problém, který neexistuje, a pak ho hlasitě vyřeším. Ptám se, co tedy hrozilo, jak by došlo k tomu, že těch 650 miliard do roku 2022 nevyčerpáme, a co jste vlastně udělali kromě toho, že jste řekli, že pokud nebudou evropské peníze, tak to zaplatí státní rozpočet? Mně to přijde jako standardní řešení, nic novátorského, nic překvapivého.

    Dozvěděli jsme se ovšem, že za to může Nečasova vláda, protože to bylo podepsáno za ministra Jankovského asi sedm dnů před pádem vlády. To je určitě pravda, že to bylo podepsáno 6. června, jestli si dobře pamatuji vystoupení paní ministryně. Ale současně řekla, že je to platné, funkční, spolehlivé a že to garantuje. To je třeba té vládě vyčíst, předminulé, že se domluvilo něco, co je funkční, platné, spolehlivé, všichni jsou podle toho vyškoleni a můžeme to spustit. Pan ministr Jankovský, nechci ho hájit, ale nebyl ve výběrové komisi. To není obvyklé, že by ministři chodili do výběrové komise, je to naprosto nestandardní. Ale chodili tam jeho náměstci a minimálně dva členové výběrové komise, tehdejší náměstci pana ministra Jankovského, jsou dnes ve službách hnutí ANO. Jeden, bývalý pan náměstek Braun, je s paní eurokomisařkou Jourovou v Bruselu, druhý je na Ministerstvu financí, bývalý pan náměstek Sixta. Ti seděli ve výběrové komisi. Tak neříkejte, že za to může ministr, který tam neseděl. A lidé, kteří tam seděli, slouží s vámi.

    Pokud má pravdu paní ministryně, tak je to v pořádku, když je to funkční, platné, vyhovující. Ale ta podezření jsou mimořádně závažná. Je jasné, že to jsou nezpůsobilé výdaje, ale pokud se prokáže podvod či kartelová dohoda, tak se ptám, co se stane s monitorovacím systémem, jaký bude přístup české vlády, když se to prokáže. Když se to neprokáže, tak je to jednoduché. Auditní jednotka naprosto selhala, paní ministryně Šlechtová měla pravdu, neprofesionalita a všechna ta adjektiva, která padala v minulých dnech a týdnech. My to samozřejmě neovlivníme v Poslanecké sněmovně. Jen si řekněme, proč o tom dnes jednáme. Protože někdo vyvolal dojem obrovské krize, aby ji pak za deset dnů vyřešil. To se dalo vyřešit i z Číny, paní ministryně. Já jsem o tom přesvědčený. Říci, že když nebudou evropské peníze, že je záložní varianta, že to zaplatíme ze státního rozpočtu, je opravdu standardní, zažívají to skoro všichni příjemci evropských dotací, kterým byla provedena nějaká korekce a nějaké krácení, že to nebylo 75%, ale nakonec 73 nebo 70, že některé výdaje se ukázaly jako nezpůsobilé. To samozřejmě nevyviňovalo toho, kdo čerpal dotaci, aby platil svým dodavatelům, tak jako v tomto případě.

    Takže to jsou moje otázky. Co nám vlastně hrozilo? A takové jednoduché řešení, že když to nezaplatí Brusel, zaplatí to Praha, tím jsme zachránili 650 miliard? To jsme mohli zachránit dva biliony takovým jednoduchým řešením. To mi na tom vadí.

    Musím říci jako člen rozpočtového výboru, že tam vystupoval pan náměstek Wagenknecht, už jsem to říkal, působil naprosto sebejistě, přesvědčivě a říkal: Všechno proběhlo, jak mělo, já si za tím stojím, není pravda, že neměli čas, místo pěti dnů jsem dal MMR deset dnů, nadstandardní doba, aby dali své připomínky. Takto vystoupil na rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor to vzal na vědomí. V pořádku. Přišli jsme, požádali, dal nám tu informaci. Souběžně ale Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí úplně něco jiného. Vláda se tváří, že to vyřešila. Nevyřešila vůbec nic.

    Pane místopředsedo, je 11.45, když tak se přihlásím ještě jednou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, že jste mi ulehčil situaci. Velmi se omlouvám i paní ministryni, nicméně Poslanecká sněmovna zařadila na 11.45 hodin pevně bod č. 86, a proto přerušuji projednávání bodu č. 140 do projednání bodu č. 86.

    Bod

    Poprosím pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o úvodní slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, omlouvám se, že vám vstupuji do debaty, pokusím se být co nejstručnější, jak jsem byl žádán. To, co vám předkládáme ke schválení, je totiž sice velmi důležité, ale asi méně živé a méně mediálně zajímavé. Jedná se o souhlas s ratifikací Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání.

    Mám-li být velmi stručný, řeknu jen, že všechny závazky, které by České republice vyplývaly z této úmluvy, jsme již splnili, tzn. k ničemu novému nás to nezavazuje. Zároveň ovšem vzhledem k tomu, že prodléváme s ratifikací, tak je velice důležité z hlediska naší mezinárodní image, abychom co nejdříve konečně tuto úmluvu ratifikovali. Proto vás chci požádat o příznivé posouzení vládního návrhu a zároveň i si troufnu požádat o jeho projednání v co nejkratší době. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru spravedlnosti. Nyní se měl ujmout slova pan zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Mihola, který ovšem není přítomen, a proto požádám Sněmovnu o změnu zpravodaje na paní poslankyni Janu Fischerovou. O této změně zpravodaje dám hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro změnu zpravodaje, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 75, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 99, proti žádný. Děkuji, schválili jsme změnu poslankyně.

    Prosím tedy zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Janu Fischerovou, aby nám návrh představila. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, také vám děkuji za slovo a budu podobně jako pan ministr stručná. Doplním to, že podepsal tuto úmluvu ve Štrasburku pan Mgr. Boček, který vlastně zastupuje vedení mise Rady Evropy, a mluvila jsem také s kolegyněmi a kolegy, kteří jsou v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, a považuji to za velice účelné a nutné. Takže doporučuji postoupit do druhého čtení a současně přikázání zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Gabriela Pecková.***

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dámy a pánové, už jsem hovořila mnohokrát k tomuto, takže si vás dovolím jenom požádat - samozřejmě po předběžném souhlasu pana ministra - o zkrácení doby na projednávání ve výborech na 20 dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zahraničnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 76, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 114, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Ptám se, jestli má někdo jiný návrh na přikázání výboru. Není tomu tak... Pardon, paní poslankyně. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já bych požádala o přiřazení tohoto tisku stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti a menšiny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je tady návrh tedy na přikázání tohoto tisku stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 77, přihlášeno je 138 (dle tabule 139) poslankyň a poslanců, pro 105, proti 4. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že jsme přikázali tento návrh i komisi pro rodinu a rovné příležitosti.

    Dále tady zazněl návrh na zkrácení lhůty k projednání na 20 dnů.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty na 20 dnů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 78, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 113, proti 3. Návrh na zkrácení lhůty byl přijat.

    Konstatuji, že jsme návrh přikázali výboru zahraničnímu a komisi pro rodinu a rovné příležitosti, zkrátili jsme lhůtu na 20 dnů. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.

    Nyní se vrátíme k přerušenému bodu číslo

    do kterého se s přednostním právem hlásí pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom kontroluji tabuli. Tam zatím svítí něco jiného, ale v pořádku.

    Já jsem si stačil ještě vyměnit s paní ministryní asi tři věty, tak abych to dovysvětlil, aby to bylo úplně jasné. Já jsem citoval náměstka Wagenknechta, já jsem neříkal, že má pravdu, a i z informací, které mám k dispozici, a nejsou všechny - proto je dobře, že to tady projednáváme na plénu -, si dokonce myslím, že pravda je spíše na straně Ministerstva pro místní rozvoj a dneska je příležitost si to tady vyříkat a říct to veřejně. Tak jenom abyste mě, kolegyně, kolegové, pochopili správně. Já jsem citoval, co říkal první náměstek ministra financí na rozpočtovém výboru. Neříkám, že měl pravdu, a neříkám, že Ministerstvo financí nepochybilo a naopak pochybilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

    Na vysvětlení, proč tam byl zástupce Ministerstva financí a ne MMR. Tak za prvé, rozpočtový výbor jakoby kontroluje především Ministerstvo financí a ti lidé tam chodí pravidelně, a za druhé, je to věc především vládní koalice, protože tam má většinu jako v každém výboru. Někdo to mohl navrhnout na rozpočťáku. Pokud by zazněl návrh na účast paní ministryně nebo odpovědného náměstka či náměstkyně, já bych hlasoval určitě pro. Takhle jsme měli opravdu informace z jedné strany. To přiznávám, ale jenom jsem citoval. Ne že pan náměstek má pravdu. Je opravdu s podivem, když je 21 kontrol, které nic nezjistí, a pak přijde dvacátá druhá a říká, že je všechno špatně.

    Chtěl jsem říct ale něco jiného a to bylo to základní. Tady zaznělo ve vystoupení ministra financí, že za to vlastně může Nečasova vláda, ale Ministerstvo pro místní rozvoj říká, že je všechno v pořádku. A já jsem v té době byl vládní poslanec, dokonce jsem byl pár měsíců i člen této vlády. A pro mě je to dobrý přístup. Jenom pokud říkáme, že je to dobře, tak říkejme, že to je dobře díky vládě, a nekritizujme ji za to. A jenom jsem upozornil na to, kdo v té výběrové komisi seděl, který měl nejvíc informací. Oni jsou samozřejmě podle zákona vázáni mlčenlivostí, takže já se nepídím po tom, jaké byly nabídky a proč ta pochybení nenašli - no, nenašli je asi proto, že žádná nejsou. To mi přijde docela jako logické vysvětlení. Když něco není, tak to výběrová komise u veřejné zakázky nemůže najít. A jenom jsem chtěl upozornit, že ti lidé jsou nadále ve službách státu, a pokud platí to, co říká MMR, že bylo všechno v pořádku, tak je to dobře, že jsou ve službách státu, není za co je trestat. To je všechno, co jsem tím chtěl říct.

    Jediná pochybnost, a na té si trvám, ale možná mi ji paní ministryně vyvrátí, že já jsem prostě neviděl na rozdíl od mnoha jiných z mnoha politických stran vládních i opozičních, abych byl korektní, žádné zásadní ohrožení čerpání 650 miliard. Možná posunutí termínu, možná zvýšených nároků na státní rozpočet v řádu stamilionů, ale shodneme se, i když to není příjemné, tak 250 milionů ze státního rozpočtu je špatně, pokud můžu čekat evropské peníze, ale nedá se to srovnat ani ale na minutu s částkou 650 miliard za sedm nebo možná devět let, pokud bude pravidlo N+2, i když reálně to zase bude méně. A to je všechno. A rád si poslechnu, já bych řekl, podrobnější vysvětlení paní ministryně, protože ona v tom prvním vystoupení to tak shrnula, ale té otázce se nevěnovala, v čem to ohrožení bylo a že se to tak jednoduše vyřešilo - jakoby zálohou nebo ujištěním, že ono to ani jinak nejde. Pokud je smlouva platná a nezaplatí Brusel, tak ji musí zaplatit Praha. To je přece úplně normální postup. To nevím, na co se scházely komise a na co se tak dlouho vyjednávalo. To je podle mě standardní. Já to nekritizuji. Říkám to jenom jako fakt, že to je zcela běžné u všech žadatelů, že probíhá nějaká korekce, kde se objeví nezpůsobilé výdaje a kde místo evropských peněz nakonec jsou české peníze. Děkuji

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych za prvé chtěl zareagovat na to, že tady projednáváme tento bod, který v podstatě hrozil tím, že bude mimořádná schůze Sněmovny, tak se nám podařilo, nebo tedy vládní koalice dostala rozum a povolila projednání toho bodu - ale pan ministr Babiš tady není. Já si myslím, že se to velmi týká Ministerstva financí, a jak se dívám, pan vicepremiér Babiš tady opět není. Já nevím, jestli to mám brát tak, jako když bylo zasedání rozpočtového výboru, že poslanci vládní koalice a zejména hnutí ANO se postupně vytráceli, vypařili se jak pára nad vodou z jednání rozpočtového výboru, takže nakonec rozpočtový výbor končil tak, že tam seděli čtyři opoziční poslanci a nikdo další z vládní koalice. Tak jestli pan Babiš takhle se chce chovat a takhle se staví ke Sněmovně, tak já znovu připomínám, že vláda se zodpovídá Sněmovně! A vyzývám pana vicepremiéra, aby se podle toho začal chovat!

    A teď k tomu, proč jsem chtěl ve faktické poznámce vystoupit. Tady několikrát zaznělo, že bylo 21 auditů, že všechny proběhly v pořádku, a paní ministryně Šlechtová ve svém projevu zmínila, což mě zaujalo, že audit, který proběhl, měl testovat výkonnost systému a v podstatě to byl audit, který se zabýval obchodní částí. Jaký je důvod tedy toho, že došlo k této změně? Mně prostě začíná vrtat hlavou, proč audit, který měl testovat výkonnost, což já chápu jako funkčnost, jde po tomto. Ne že bych to chtěl rozporovat nebo že by mi to vadilo, ale připadá mi to zvláštní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jenom chci říct vaším prostřednictvím panu poslanci Fiedlerovi, že to nepřipadá zvláštní jenom jemu, že to připadá zvláštní každému, kdo se na to podívá, už jenom proto, že výběr auditorů byl dán tak, že to měl být výkonnostní audit. To znamená, jsou to samí inženýři technici - a ten audit se pak věnoval téměř výlučně právním otázkám. Mám vážnost pochybnost o odborné erudici týmu, který tam byl sestaven za účelem výkonnostního auditu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou, než dám slovo paní ministryni, pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl panu poslanci Fiedlerovi také říci, aby se nedivil. A řeknu mu jednu historku, která se odehrála, když se ten auditní sbor na Ministerstvu financí tvořil, tak ti auditoři se přesunovali ze sféry finančních úřadů nebo finančních ředitelství, to teď přesně nevím. Ale my jsme tam měli jednoho člena, který přišel o práci díky tomu, že Ministerstvo financí o něj nemělo zájem přes jeho vysokou kvalifikaci díky tomu, že byl na kandidátce do městského zastupitelstva za TOP 09. To mu bylo sděleno jako důvod, proč o něj Ministerstvo financí nemá zájem. Takže z toho lze samozřejmě jenom spekulovat, k čemu ten auditní orgán byl tvořen a jakým způsobem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Příště prosím historky panu poslanci Fiedlerovi pouze mým prostřednictvím.

    Teď už prosím paní ministryni, která se hlásila s přednostním právem.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, odpovím na otázku prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Kalouskovi.

    Ministerstvo pro místní rozvoj trvá na našem stanovisku, které jsem já komunikovala na svém tiskovém brífinku. My trváme na tom, co jsme uvedli v naší stížnosti. My trváme na tom, že audit považujeme za neprofesionální, trváme na tom, že jsou tam pochybení. Mohu vám zde sdělit minimálně jedno pochybení, které já osobně považuji za nevhodné. Pokud se náměstek ministra financí a náměstkyně ministryně pro místní rozvoj domluví na termínu, kdy si vypořádají tu naši dvacetistránkovou nebo čtyřicetistránkovou reakci na těch třiadvacet zjištění auditního orgánu, náměstkyně tam přijde a je jí rvána do ruky finální auditní zpráva bez debaty, tak toto já osobně považuji za silné pochybení. Takto to nemělo být odesláno do Bruselu. My jsme neměli šanci to ovlivnit. To považuji za velké pochybení.

    Jestli vám to takto stačí, prostřednictvím pana předsedajícího? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní vystoupí pan zpravodaj Adam. Pěkné dopoledne, dámy a pánové. Budeme pokračovat v rozpravě.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Já využiji konečně přítomnosti pana ministra financí, který byl doteď nepřítomen. Já jsem z jeho vyjádření nezaslechl vlastně jedinou odpověď na otázky, které jsme tady kladli hned na samém začátku. Je monitorovací systém skutečně předražený? To tvrdí Ministerstvo financí. Je, nebo není? Došlo k podvodnému jednání a kartelové dohodě, jak on sám tvrdí?

    Byl audit profesionální? To je těžko říci. Teď jsme se dozvěděli, že audit byl spíše technického charakteru, tak mně vyvstává další otázka. Pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, je pravdou, že se na tom samotném auditu podílela firma, která neuspěla v tendru na dodávku samotného monitorovacího systému? Je to pravda? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je řádně do rozpravy přihlášen pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych přece jenom na chvíli chtěl vrátit naše jednání trochu do reality od toho problému, v jakých bolestech a problémech se rodí monitorovací systém, který je vlastně sporem dvou koaličních ministrů. Chtěl bych vrátit naše jednání, nebo aspoň v těch mých pár slovech, která jsem si připravil, k tomu, co čeká naše veřejnost, co čeká okolí, ti všichni, kteří čekají na to, až bude možno čerpat evropské fondy a předkládat projekty.

    To období se nazývá období 2014 až 2020 - a je už dnes téměř polovina roku 2015 a stále se nic neděje. První čerpání, jak to můžeme počítat, může nastat někdy začátkem roku 2016. Budeme mít tedy dva roky zpoždění. To už jsme teď započali.

    Ten systém, jehož zrod teď tak dramaticky popisujeme, musí být především předvídatelný a musí také dávat očekávatelné výstupy, aby se nestalo, že projekt, který někdo předložil, byl schválen, realizován, zaplacen, zkontrolován, tak aby po několika letech se k tomu zase znovu kontroloři vraceli a předkladatele projektu šikanovali různými sankcemi a korekcemi.

    Těmi, kdo se o ty peníze ucházejí, bude kromě velkých žadatelů také celá řada drobných žadatelů, obcí, krajů i drobných podnikatelů a neziskových organizací. Na ty všechny také mysleme a skutečně spějme k tomu, aby se s čerpáním evropských fondů začalo co nejdříve. Podvýbor pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci evropského výboru je si vědom této okolnosti, snaží se co nejvíce přispět k tomu, aby se ta věc rozběhla. Na příští týden, na 7. května na 10. hodinu, jsme připravili kulatý stůl ve spolupráci s ministerstvem. Účast na tom přislíbila paní ministryně. Zúčastní se představitelé řídicích orgánů jednotlivých ministerstev. Když jsme připravovali ten kulatý stůl, nevěděli jsme, za jakých dramatických okolností se bude konat. Doufejme ale, že přispěje k uklidnění celé situace. Navíc jsme pozvali k jednání také představitele právě veřejnosti, Asociace krajů, Svazu měst a obcí České republiky, Svazu místních samospráv, sítě místních akčních skupin, budou tam také představitelé jak hospodářské, agrární, tak průmyslové komory. Doufám, že bude prostor ve vymezeném čase zhruba mezi 10. a 13. hodinou na to, ty věci si pokud možno co nejlépe vyjasnit a přispět k tomu, aby se čerpání fondů rozběhlo co nejdříve.

    Všechny vás, kolegyně a kolegové, srdečně zvu na tento kulatý stůl. Jak už jsem řekl, 7. května v 10 hodin. Bude to ve velké místnosti číslo 205 ve Sněmovní ulici č. 1. Těším se na vaši účast. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má paní poslankyně Němcová, druhou pan poslanec Benešík. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych svou faktickou poznámku chtěla využít k dotazu. Inspirovala mě paní ministryně Šlechtová tím, že odpověděla jednoznačně na dotaz, který zde zazněl z úst pana poslance Kalouska. Řekla, že za tím, co oznámila na tiskové konferenci stran svého stanoviska k auditu Ministerstva financí, si stoprocentně stojí. Má výhrady k tomu, jak tento audit proběhl, i k tomu, čemu byla vystavena ona sama jako ministryně pro místní rozvoj.

    Já se tedy chci zeptat té druhé strany, chci se zeptat pana ministra financí, zda on si stojí za auditem, který zpracovalo jeho ministerstvo, protože jsem sledovala v průběhu jeho různá vyjádření. Nejprve tedy se od tohoto auditu distancoval s tím, že on na to žádný vliv nemá. Později se za něj postavil, aby jej poté opět zpochybnil, a nyní říká, že o žádný střet nejde. Čili já bych chtěla stejně otevřenou odpověď, jakou poskytla paní ministryně Šlechtová, od pana ministra Babiše, na dotaz, zda on si stojí za prací svého ministra (náměstka), za prací náměstka Wagenknechta, za tím týmem, který zhotovil onen audit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, za vaši faktickou poznámku. Nyní v pořadí přihlášený pan poslanec Ondřej Benešík a dále s přednostním právem pan vicepremiér Babiš. Máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Jenom krátká noticka na to, co říkal pan kolega Zahradník. Doufám, že účast na kulatém stolu bude hojná. Při přípravách, kdy jsme tento kulatý stůl chystali, skutečně se nemohu zbavit dojmu i jako komunální a regionální politik, že evropské financování bylo v České republice příliš bráno jako politikum. Skutečně jsem to vnímal tak, že čím hůře, tím lépe pro některé. O to jsem víc rád, že existují politici, a možná ne překvapivě, z komunální a regionální sféry vzrostlí, kteří to vnímají jako národní zájem. Benešík - lidovec, Zahradník - ODS, Černoch - Úsvit. Jenom věřím tomu, že se nám podaří minimalizovat škody, alespoň minimalizovat, které tady vznikly historicky, a že evropské financování bude více vnímáno jako národní zájem všech než jako politikum, kde často opravdu, tak jak jsem to řekl, čím hůře pro některé znamená tím lépe.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám s přednostním právem pana vicepremiéra Babiše.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Mrzí mě, že většina lidí, kolegů, kteří tady vystoupili, mě neposlouchá. Znovu bych to přečetl. Kdybyste mohli teď poslouchat, přečetl bych vám to. Protože já jsem jasně řekl ve vystoupení, že to není spor Ministerstva financí a MMR. Není to audit Ministerstva financí, ale je to audit z pověření Evropské komise.

    Co vy tady děláte, hlavně pan Kalousek? Vy ohrožujete těch 650 mld.! (Reakce vpravo.) Vy je ohrožujete, protože v minulosti za pana Kalouska ten auditní orgán, on ho pravděpodobně řídil, aby kryl ty různé korupční záležitosti v čerpání fondů. A co se potom stalo? Potom nám Evropská komise zastavila čerpání. Tak si vzpomeňte, že nám zastavila. A proč nám zastavila? No protože auditní orgán byl pod politickým vlivem, a jsou to peníze Evropské unie. Ne naše. Takže vám to znovu to přečtu.

    Rád bych uvedl, že Ministerstvo financí, a tudíž ani já jako ministr financí nejsem oprávněn zasahovat do výkonu auditního orgánu. Za účelem zachování této nezávislosti není možné, abych prováděl takové posouzení, které by vyústilo ve změnu výsledku předběžného auditu. Nebo jste chtěli, abych já do toho zasáhl? To je nezávislý audit, dokonce ten auditor je nezávislý. Ani Wagenknecht nebyl ten auditor. Je to pod ním. Ale ten auditor to sám udělal a mně to vložil v pátek 10. 4. v 15.16 do EPD a moje asistentka to vytáhla až 13. 4.! Ani jsem ten audit neměl! Ani do něj nemůžu zasahovat!

    Znovu opakuji, je lež, není to spor Ministerstva financí a MMR. Vy tady máte spor s Evropskou komisí. Upozorňuji vás, že ohrožujete svými vyjádřeními čerpání fondů. Vy tady říkáte, že auditní orgán, který pověřila Evropská komise, aby hlídal peníze Evropské komise, vy říkáte, že já to mám hodnotit? Já to nebudu hodnotit, protože na to nemám právo.

    Takže ještě jednou, byl bych rád, kdybyste mě nevyzývali, že se k tomu mám vyjadřovat, protože já se k tomu vyjadřovat nebudu. A současně uvádím, že k posouzení předmětné věci dojde, a to v návaznosti na činnost příslušného orgánu Finanční správy, která je také nezávislá, případně ze strany orgánů činných v trestním řízení. Jakýkoli nestandardní zásah mé osoby jako ministra financí do auditních zpráv, případně snaha o jejich přehodnocování by s vysokou pravděpodobností byly vnímány jako politické zasahování do nezávislosti auditu. A to už jsme tu měli. My jsme měli audit na nemocnice, ministr s řediteli dělal tiskovku, a hned volali z Bruselu. Tak pokračujte. Ale vy ohrožujete peníze Bruselu. My ne!

    Ten monitorovací systém, ano, já nevím, jestli byl cinknutý, nebo nebyl cinknutý. To musí říct policie, jestli byl cinknutý. Pokud byl cinknutý, tak to bylo pár týdnů před pádem Nečasovy vlády. My jsem to dostali a dneska auditní orgán má důvěru Evropské komise, na rozdíl od auditních orgánů, které tam byly předtím a z kterých rezultovalo zastavení těch fondů. Tak si vzpomeňte, jak to bylo.

    Takže já zásadně odmítám a znovu opakuji, není to sport Ministerstva financí a MMR. Je to auditní orgán z příkazu Evropské komise, kontroluje peníze Evropské komise, MMR dalo výhradu a Evropská komise to posoudí. Já 11. května mám s komisařkou schůzku. Budu to s ní konzultovat a následně to bude mezi MMR a Finanční správou, která je nezávislá, a tam se rozhodne, jestli to půjde z našich peněz, nebo jestli se nám povede následně při jednání s Evropskou komisí ty peníze zachránit.

    Takže to je ta pravda. A už neříkejte, že já jako ministr s tím mám něco společného. Nemám s tím nic společného. Já jsem ten audit dostal. Auditor ani nemá povinnost mě informovat a spadá a zodpovídá se Evropské komisi. Vy tady děláte spor mezi Evropskou komisí a Českou republikou, a tím pádem ohrožujete, ohrožujete a říkáte Evropské komisi...Vy mi říkáte, že já jsem měl do toho vstoupit? Že jsem měl ovlivňovat audit? To snad nemyslíte vážně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Fiala. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím panu ministrovi Babišovi.

    Pane ministře, teď jste si nejenom z nás, ale z celé veřejnosti dělal legraci tím, co jste tady říkal. Auditní orgán je na Ministerstvu financí zřízen k 1. 1. 2013 na základě zákona, který jsem předložil, prosadil já. Do té doby byly auditní orgány u operačních programů a na Ministerstvu financí nebyl. To za prvé.

    Za druhé, ten zákon jsem psal, řada z nás ho tady schvalovala, tak víme, komu je ten auditní orgán podřízen a komu odpovídá. Ano, metodicky auditní orgán musí dodržovat metodiku Evropské komise, které zasílá audity. Jestli jsou tam ovšem lidé morálně, eticky a profesionálně na výši, jestli ty standardy skutečně dodržují, jestli se při vypořádání připomínek chovají tak, jak se chovat mají, za to odpovídáte vy, protože ministerstvo je monokratický orgán, a vy to ministerstvo řídíte! Abyste se teď snažil tvrdit Poslanecké sněmovně, že auditní orgán na Ministerstvu financí je duch boží, vznášející se nad vodami, který není podřízen svému ministrovi, to si opravdu děláte legraci! To nemáte pravdu. (Hovoří velmi důrazně.) Vy jste odpovědný za to, že audit byl dělán ve spolupráci s firmou, která neuspěla ve výběrovém řízení. Vy jste odpovědný za to, jakým způsobem auditní orgán vypořádal nebo nevypořádal připomínky s Ministerstvem pro místní rozvoj. Vy jste odpovědný za to, jak byla auditní komise sestavena, už jenom proto, že byla sestavena výlučně z lidí, které jste si tam natahali v roce 2014 a o jejichž morální i profesionální úrovni si dovoluji mít svůj názor jako o většině úředníků, které jste si natahal na Ministerstvo financí za poslední rok! Ale ta odpovědnost je vaše a přestaňte něco svádět na Evropskou unii! Chováte se zbaběle, pane ministře! (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Fiala, po něm pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, doufám, že pana ministra Babiše poslouchala bedlivě nejen tato Poslanecká sněmovna, ale i veřejnost. Před nějakým časem jeho náměstek zpochybnil sazbu PRIBOR - on za to nemůže. Teď nemůže za jednání svého náměstka, za jednání auditního orgánu - a kdo za to může? Může za to pravicová opozice, která není dva roky ve vládě, která tady dohromady má nějakých 40 poslanců, ale my jsme vinni za to, že Sobotkova vláda nedokáže připravit všechno tak, abychom mohli čerpat evropské fondy. To je absolutní nehoráznost! Já se omlouvám, ale to je opravdu nehoráznost, která prostě nemůže, pane ministře, vám dlouho procházet. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem se dozvěděl, já to říkám v dobrém, že vlastně pan ministr financí nemůže za to, co se děje na jeho ministerstvu. Ta auditní jednotka patří, nebo nepatří na Ministerstvo financí? Je v organizační struktuře, nebo není? Řídí ji náměstek Wagenknecht, nebo nějaký bruselský eurokrat? Já myslím, že všichni známe odpovědi. Je to součást Ministerstva financí, jsou to úředníci, které platí český stát a podléhají náměstkovi Wagenknechtovi.

    Ale chci se zastat paní ministryně a říct, že to, co popsala ohledně vypořádání, je úplně něco jiného, než říkal náměstek Wagenknecht na rozpočtovém výboru, kdy ještě říkal, že MMR poskytl dvojnásobnou dobu proti zákonným povinnostem. Je to úplně něco jiného a ten problém se opakuje. A já žádám vládu a premiéra, aby dělali pořádek s náměstky. Ministerstva jsou řízena ministry, ne náměstky. Máme tady náměstka na zamini, člena sociální demokracie, jehož výroky musí žehlit premiér Sobotka ve Washingtonu. A co se stalo? Nic. Zůstal tam. Máme tady náměstka, shodou okolností zase sociálního demokrata, který říká a píše České národní bance, že tady máme podvodně stanovený PRIBOR. Co se stane? Zase nic, zase tam je. Teď tady máme náměstka Wagenknechta, který svou kolegyni z MMR nepustí k tomu, aby provedlo řádné vypořádání připomínek. Píše, stojí si za tím, kriminalizuje jednání úředníků mnoha vlád. Chci říct mnoha vlád na MMR. A co se stane? Nic!

    Takže pane premiére, páni ministři, dělejte pořádek s náměstky! Ministři rozhodují, ne náměstci! Podle mě je to nebývalá praxe. To není možné, aby náměstek kritizoval, nebo šel proti ministrovi téže vlády. To já si vůbec nedovedu představit, jak je to možné. A je jedno, jestli jsou ti ministři z jedné strany, nebo z koaličních stran. Představte si tohle - ale vidím tady plno obličejů, které byly v městském zastupitelstvu nebo krajském. Dovedete si představit, že ředitel odboru vystoupí na zastupitelstvu a řekne: no ten náměstek, to je naprosto neprofesionální, co on dělá. Nebo tento náměstek tady napíše kvůli náměstkovi, který má finance, tak taky ředitel odboru řekne, no ale ten náměstek předsedá na tom městě, na tom kraji, to je nějaké podvodné jednání. To bychom spadli.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, váš čas, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych fakt chtěl, ať se s těmi náměstky udělá pořádek. To fakt není možné. Našimi partnery v debatě opozice-koalice jsou ministři! Já se nechci dohadovat s náměstky. Já chce debatovat a vést polemiku a věcné argumenty s ministry, ne s náměstky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní eviduji dvě řádné přihlášky do rozpravy. První je pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Černoch. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, tak teď už snad jenom budeme čekat na to, až Wagenknecht odvolá Babiše, když to tady poslouchám. (Potlesk.) To je situace naprosto absurdní. Nevím čím. Když to tady poslouchám, paní ministryně svolala nějakou tiskovou konferenci, tam říkala, co říkala, ty hlavní věci dneska zopakovala. Od pana vicepremiéra jsme slyšeli formální vyjádření. A bylo by to k smíchu, pokud by se nejednalo o 560 nebo kolik miliard. Já bych jenom pro upřesnění, co to vzniklo a je škoda... Ještě jednu věc, malou poznámku. Vy si určitě pamatujete, kdy v začátcích této vlády pan ministr s Wagenknechtem svolali bombastickou tiskovou konferenci, kde Wagenknecht sdělil, že našel zlodějny za 16 miliard na jednotlivých ministerstvech. Tak možná byste mohl říci, proč tenkrát jste ten audit komentoval. Říkal jste k tomu nějaké záležitosti a kde těch 16 miliard dneska je nalezených, nebo kolik stovek úředníků za to a politiků sedí.

    Nicméně zeptám se ryze technicky. V některých mediálních informacích zaznělo, že do Bruselu odešel draft. Dneska už se mluví o auditu. To znamená, zeptal bych se, já nevím, pan ministr často neodpovídá, tak případně paní ministryně, i když by to měl odpovědět pan vicepremiér Babiš, co tam tedy odešlo. Jestli tam odešel řádně podepsaný audit, nebo draft, protože vím z předchozího působení Wagenknechta, že zásadně psal drafty, které mně poskytovali novináři, abych se do nich podíval, co tam je o lidech, kterých se to týkalo. Ti to k dispozici neměli.

    Za další. Je zcela zásadní rozpor, a už to tady jenom opakuji, mezi tím, co říká paní ministryně, že neměla šanci, nebo MMR nemělo šanci prostě získat reakci na své připomínky, kdežto pan Wagenknecht tvrdí, že měli dostatek času, že to bylo vzato v potaz. Co vlastně je tedy pravda. Nebudu mluvit o kriminalizaci. Nevím, proč ještě visí ve vzduchu, kdo že to poslal policii, když na předchozích místech se dělo totéž.

    Pořád mně není jasné, samozřejmě teď to bude velká mantra, že tam běží vyšetřování policie, tudíž nelze poskytovat údaje, ale snad asi veřejnost i poslanci mají právo vědět, co že vlastně jsou ty základní klíčové věci, proč byl ten tendr nebo ta zakázka špatně, které zákony byly porušeny, máme právo to vědět, a jestli se tím dneska už zabývají také nějaké právní kanceláře, aby zareagovaly, teď nevím, jestli na audit, nebo draft auditu, protože vím, že předchozí dokumenty geniálním náměstkem vypracovány byly právníky ze všech možných stran rozcupovány jako nepodložené. Tak jestli paní ministryně nebo pan vicepremiér mohou na toto odpovědět. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Černoch, řádně přihlášený do rozpravy.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne dámy a pánové. Já se přiznám, že jak tady pan ministr Babiš ukazoval doprava a hromoval, že za to můžeme my, tak se koukal celou dobu na mě, tak jsem znejistěl, jestli jsem udělal něco špatně. Ale já za to fakt nemůžu. S tím, že to, co řekl kolega pan Benešík, je naprostá pravda. Ty evropské dotace, ty evropské peníze jsou národním zájmem bez jakékoliv politiky, nebo alespoň tak by to mělo být. A je tady otázka, jestli mohu poprosit o přímou odpověď ať už pana ministra Babiše, nebo paní ministryně Šlechtové. Je to téměř půl miliardy korun. Půl miliardy korun jsou obrovské peníze, za které by se dalo pořídit mnohé, a ty peníze bude potřeba nějakým způsobem nahradit nebo zaplatit. Někdo je musí zaplatit a někdo je za to také zodpovědný. Tak jestli by bylo možné říci, kdo je tedy za to opravdu zodpovědný, a neříkat, že za to může tenhle náměstek, tamhle ten auditor nebo prostě úplně někdo jiný v Bruselu. Jestli bych mohl poprosit o přímou a jasnou odpověď. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do všeobecné rozpravy. Takže se táži, zda tomu tak je. Ještě pan poslanec Koubek, s přednostním právem ještě pak paní ministryně.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Nebudu zdržovat, ale když poslouchám to, jak nám tady ministr financí říká, že neřídí Ministerstvo financí, teď si tato dvě ministerstva přehazují jednotlivě tento horký brambor, tuto odpovědnost, tak možná nejsem jediný v této místnosti, kdo si vzpomněl na předvolební heslo hnutí ANO, které říkalo: Jsme schopný národ, jenom nás řídí nemehla. Pane ministře, svatá pravda. (Potlesk z řad TOP 09 a Starostové.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s přednostním právem paní ministryně, požádám ji o vystoupení v rozpravě.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já budu reagovat teď prostřednictvím pana předsedajícího na pana poslance Laudáta, který se ptá, co vlastně bylo odesláno do Bruselu. Tak ten audit, který - je napsáno alespoň, že si ho vyžádala Evropská komise, má být auditem výkonnostním na programové období od 2013 do 2020, 2007 až 2020. To, co my jsme obdrželi nyní, my jsme obdrželi první draft 19. 3., v ten den, kdy k nám přišla i ta protikorupční policie. Tento draft - my jsme měli 10 dní, abychom se k němu vyjádřili. To jsme se vyjádřili, to je ta naše reakce. Pravdou je, že auditní orgán nám na tento první draft poskytl více času, ale my jsme ho nepotřebovali, protože jsme to vypořádali včas, během těch 10 dnů, to je jasné. Ale my jsme chtěli debatu předtím, než bude hotova finální zpráva, a tu jsme nedostali. Takže do Bruselu odešla ta finální auditní zpráva za programové období 2014 až 2020. Já jsem včera nebo předevčírem obdržela dopisy od auditního orgánu na 9 dalších projektů pro kontrolu ze strany auditního orgánu na monitorovací systém, kde 6 z nich se týká období 2007 až 2013, ty zbylé 3 se týkají opět 2014 až 2020. Nicméně já počítám s tím, že i finální audit zaslaný Komisi je prostě považován opravdu za finální. Čili abych rozdělila ty dvě části, i to období, kdy my jsme dostali o několik dní navíc, my jsme je nepotřebovali využít, ale my jsme je nedostali u té finální zprávy.

    Já bych tady opravdu chtěla potvrdit slova pana ministra Babiše. Není to spor mezi našimi ministerstvy. Je to spor, když se na to podíváte, a já myslím, že mnozí z vás, kteří jste starostové nebo jste byli hejtmany, je to spor příjemce s auditním orgánem. Všichni máme, nebo většina z vás, nebo někteří vaši kamarádi, nebo vaše okrsky mají zkušenosti s tím, že nebylo dovolání vůči názoru auditního orgánu. MMR je teď v té situaci. Kdyby se jednalo o nějaký menší projekt a my jsme tam nenašli taková závažná pochybení u auditní zprávy, tak nenapíšeme tu stížnost. Ale vzhledem k tomu, že jde o monitorovací systém, a když ten systém nebude, tak nebude těch 650 miliard - a tady tím odpovídám na to, proč já jsem uspořádala ten tiskový brífink. Protože jsem cítila povinnost informovat okamžitě občany, že tím, že jsme my obdrželi tu auditní zprávu finální, je konec financování z evropských zdrojů vůči tomu monitorovacímu systému. A já musím jako řádný hospodář, jako statutární orgán Ministerstva pro místní rozvoj, konat podle zákona o majetku státu. Čili nezvyšovat státní schodek, informovat o tom vládu, a vláda mi udělila mandát, abych s tím pokračovala dál - ze státního rozpočtu.

    Já znovu opakuji, že stát nebude platit těch 252 milionů korun, což je vyčíslená korekce ze strany auditního orgánu. To, co bude vyčísleno, k tomu má poslední slovo finanční úřad a především Evropská komise. To, co bylo na tu Komisi posláno, je tedy finální auditní zpráva za 2014 až 2020. Nicméně já jsem obdržela další požadavky z auditního orgánu na poskytnutí podkladů na období 2014 až 2020, takže uvidíme, co ještě dostaneme.

    Nicméně bych chtěla ještě opravdu zmínit, že tu odpovědnost, nebo viníka musí určit protikorupční policie. Protikorupční policie velice často je na Ministerstvu pro místní rozvoj. Já jsem zajistila maximální spolupráci, součinnost všech relevantních osob. Asi všichni tušíme, že to není vůbec příjemná situace, protože kolegové z protikorupční policie opravdu jdou do minulosti několik let zpátky, i do zaměstnanců, kteří již na Ministerstvu pro místní rozvoj nejsou. Nicméně my, já i hnutí ANO i vláda, se tomu prostě musíme postavit čelem. Stalo se, stalo, audit našel pochybení. Já je tady jenom ve stručnosti vyjmenuji prostřednictvím pana předsedajícího vůči panu poslanci Černochovi i Laudátovi.

    Ta pochybení jsou opravdu závažná v tom, že audit zpochybňuje především tu první zakázku, tu z toho roku 2012, kde dává stoprocentní korekci na kartelovou dohodu, na takzvaný bid rigging, to znamená překrývání nabídky nabídkou, na trestněprávní odpovědnost těch nabídek apod.

    Chtěla bych zde ještě zmínit, že v médiích se objevuje jedna věc. V médiích se objevuje, že my jsme, nebo MMR v té chvíli, v roce 2012, obdrželo dvě nabídky. To není pravda! My jsme obdrželi sedm nabídek. Sedm nabídek na pořízení monitorovacího systému. Sedm! Ty se vyhodnocovaly a na základě hodnoticí komise to vyhrála stávající společnost, stávající dodavatel.

    Čili toto jsou klíčová pochybení, která říkají vlastně výstupy toho auditu. Samozřejmě je tam pochybení i z toho, že auditní orgán říká, že některé části zakázek jsou předražené. Ale to musí vyhodnotit finanční úřad a následně Evropská komise. Já nemůžu říct, kdo je viníkem. Ani pan ministr Babiš to nemůže říct. Auditní orgán dal svoji zprávu, dal ji finální, ta teď už jede vlastním životem. I já musím plnit určité povinnosti, to znamená dát podnět na ÚOHS, informovat finanční úřad a informovat všechny další instituce, že monitorovací systém je veden jako nesrovnalost.

    Takže znovu jen opakuji, vláda se chovala maximálně odpovědně, když v pondělí schválila a dala mně mandát pokračovat s tou danou společností na zasmluvněnou část, kterou my teď máme. Pokud by se tak nestalo, tak nemáme monitorovací systém, protože já nemám dodavatele, my teď nejsme schopni to udělat vlastními silami, a ta smlouva je platná. Takže by nám také mohla rozjet arbitráž.

    Čili to je za mě asi vše.

    Ještě bych chtěla říct k panu - prostřednictvím pana předsedajícího poslanci Černochovi. Evropské dotace jsou maximálním národním zájmem pro programové období 2014 až 2020, v podstatě 55 % veřejných rozpočtů jsou dotace z Evropské unie. Postavilo se za to spousta parků, vědeckotechnických parků, silnic, cokoliv. Pokud by se zastavil ten systém na základě toho, že prostě já nemůžu jet dál s tím dodavatelem, tak se tam nedají dávat první výzvy. Nedá se tam dávat vůbec nic. A my teď jsme tak daleko, že první výzvy by měly být do měsíce. Minimálně z OP PIK, který už je schválen. A to je pro nás velice příjemná zpráva.

    Takže já bych chtěla jenom říct, že těch 650 miliard není ohroženo z důvodu toho, právě proto, že naše vláda odpovědně rozhodla, že mně dává mandát, abych se chovala jako řádný hospodář a mohla pokračovat od doby, co jsme obdrželi ten audit, dál se stejným dodavatelem do doby, než se to samozřejmě vysvětlí. Nicméně poslední slovo má Evropská komise. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je zde pan předseda Kalousek. Nikoho dalšího do obecné rozpravy - všeobecné neeviduji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jen velice stručně. Já chápu paní ministryni jako loajální ministryni za hnutí ANO, že musí odmítnout myšlenku, že je to spor mezi ministerstvy, že je to spor mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a auditním orgánem. Ale prosím pěkně, auditní orgán je součást jakého ministerstva? A šéfa té auditní jednotky jmenuje kdo? A za kvalitu práce toho auditního orgánu odpovídá kdo? Samozřejmě ten, kdo vede to příslušné ministerstvo, což je ministr financí. Prosím vás, nezkoušejte namlouvat veřejnosti, že auditní orgán se odpovídá Evropské komisi. Ano, odpovídá se z hlediska metodiky, ale za profesionalitu práce, za kvalitu těch lidí, za to, co dělá, politicky odpovídá ministr financí, který by měl řídit celé ministerstvo, do jehož součásti auditní orgán patří, tak jako na všech ostatních ministerstvech. Politickou odpovědnost má ministr financí, tak jako politickou odpovědnost na MMR máte vy, paní ministryně. Nemůže to být křížem. Může to být jen tak, že Sněmovna volá k odpovědnosti příslušné ministry, a to je ministr financí, který se ze své odpovědnosti snaží zbaběle vyvléct a tvrdí veřejnosti, že se jeho podřízený útvar zodpovídá Evropské komisi. (Potlesk z řad TOP 09 a Starostové. ) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho neeviduji přihlášeného do všeobecné rozpravy. Táži se, zda je tomu tak. Je tomu tak, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova, než otevřu podrobnou rozpravu. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k podrobné rozpravě a táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy, aby přednesl případné usnesení. Takže pan zpravodaj. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Tak naposledy dobrý den. Chci poděkovat za plodnou debatu, která se tady na toto téma rozvířila, která mnohdy nebyla ani tak dialogem jako spíš opakovaným monologem téhož. Ale přesto vzhledem k tomu, že jsme se odpovědi na mnohé otázky nedozvěděli, tak si dovoluji navrhnout následující usnesení, abychom tu diskusi posunuli přece jenom o úroveň někam jinam.

    Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

    I. žádá předsedu vlády Bohuslava Sobotku, aby do 30 dnů vyšetřil odpovědnost za možnou škodu stovek milionů korun v kauze monitorovacího systému evropských fondů a informoval o výsledku tohoto vyšetřování Poslaneckou sněmovnu Parlamentu;

    II. žádá Nejvyšší kontrolní úřad, aby ověřil audit provedený Ministerstvem financí ČR zvláště vůči vzneseným námitkám Ministerstva pro místní rozvoj. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho v tento moment... paní ministryně, omlouvám se. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové. Vzhledem k tomu, že celý případ řeší protikorupční policie, tak ani pan premiér nemůže vyšetřit odpovědnost za tuto věc. My ani nemůžeme poskytnout všechna data z našich resortů, protože je to v rukou protikorupční policie, takže já tady - pardon - vznáším námitku vůči tomu prvnímu usnesení jenom kvůli tomu, že nejsme schopni poskytnout všechna data panu premiérovi, protože to řeší protikorupční policie. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan zpravodaj - dává přednost panu předsedovi Kalouskovi. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Možná je tady nedorozumění v prostředí, ve kterém se pohybujeme. Škoda a odpovědnost v pojmu trestněprávního práva samozřejmě nepřísluší panu premiérovi a nikdo po něm nechce, aby to vyšetřoval. Hovoříme výlučně o odpovědnosti politické. Poslanecká sněmovna se obrací na předsedu vlády, aby stanovil politickou odpovědnost za tyto situace, to může dokonce i bez některých těch dat, paní ministryně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně Němcová, řádně přihlášená do rozpravy.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já bych chtěla ještě doplnit návrh usnesení o bod, který by se vztahoval k fungování Ministerstva financí, přímo k osobě pana ministra financí. Ten bod by zněl takto: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá ministra financí Andreje Babiše o posouzení a vyjádření se k postupu jeho náměstka, teď nevím, odpusťte, křestní jméno, pana Wagenknechta ve věci připomínkování auditu... vyrovnávání připomínek k auditu s Ministerstvem pro místní rozvoj. Takhle by to znělo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda pan zpravodaj anebo paní ministryně si chcete vzít závěrečná slova. Já tady předtím, než bych vám udělil závěrečná slova, chci říct, že ve 12.45 máme napevno zařazeny volební body, to znamená, že vás poprosím o dvě věci. Já bych ten bod přerušil, projdeme volební body, uděláme vaše závěrečná slova a dáme potom hlasovat o návrhu usnesení. Tímto způsobem bych pokračoval s tím, že jestli mám dobré informace, bylo domluveno, že jednání Poslanecké sněmovny bude prodlouženo o 15 minut do 13 hodin... to znamená od 12.45 co zabere čas, tedy volební body, tak o to by se prodloužilo jednání.

    Já tedy děkuji paní ministryni, panu zpravodaji, přerušuji tento bod po dobu trvání volebních bodů, které máme napevno zařazeny na 12.45 hodin.

    Otevírám bod číslo

    Prosím tedy, aby se ujal slova předseda volební komise poslanec Martin Kolovratník. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, dobré odpoledne. Volební body jsou tentokrát dva. Situace je malinko výjimečná, já se ji pokusím velmi stručně vysvětlit a nebudu vás zatěžovat jednotlivými detaily sněmovní procedury.

    Standardně ze všech volebních bodů nebo z jednotlivých volebních bodů v minulých schůzích jsme zvyklí na to, že pokud dochází k návrhu na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, tak je to víceméně formální hlasování, kdy jeden z klubu po vzájemné dohodě navrhne nebo oznámí rezignaci jednoho z poslanců a poté paritně, recipročně, proti tomu navrhne na základě politické dohody nové jméno. Samozřejmě ten návrh musí posvětit svým hlasováním celá Sněmovna. Toto budeme také řešit, ale až v tom druhém bodu. Ovšem v prvním bodu, který je otevřen v tuto chvíli, tedy bod 113 a je nazvaný Návrh na odvolání některých členů orgánů Poslanecké sněmovny, jsme v situaci jiné, nestandardní a v tomto volebním období poprvé.

    To stručné vysvětlení je takové, že o tento bod zažádal poslanecký klub hnutí Úsvit, který navrhuje ze své iniciativy odvolat některé poslance z jednotlivých výborů, a teprve poté, pokud Sněmovna vysloví s tímto odvoláním souhlas, samozřejmě můžeme se rozhodnout en bloc u všech návrhů, anebo také u jednotlivých jmen různě, tak teprve poté můžeme provádět poslaneckým klubem hnutí Úsvit navržené nové nominace za odvolaná jména. Všichni určitě víte z médií, z diskusí zde ve Sněmovně, proč k té situaci dochází. Já pouze za volební komisi konstatuji, že volební komise v usnesení č. 108 přijala návrhy, resp. vzala je na vědomí, ale právě proto, že poslanci zatím nejsou odvoláni, tak s tím nemohla nic jiného udělat a musíme tady postupovat tímto způsobem, že Sněmovna bude o návrzích na odvolání hlasovat. To je jediná možnost, nebo jiná možnost, jak tento způsob nebo návrh realizovat.

    Nyní tedy v souladu s panem předsedajícím, prostřednictvím pana předsedajícího bych poprosil a vyzval zástupce klubu hnutí Úsvit, aby vám podal patřičné politické vysvětlení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Otevírám rozpravu a jen se pro pořádek chci zeptat, než předám slovo pověřenému členu poslaneckého klubu Úsvit, zda se pan Koskuba hlásí s faktickou poznámkou. Hlásíte se s faktickou poznámkou, pane poslanče Koskubo? Ne, nehlásí, děkuji. V tom případě požádám člena, pověřeného člena hnutí Úsvit.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji, pane předsedající. Pan kolega Koskuba se drbal, já jsem ho viděl.

    Dámy a pánové, ještě jednou vám přeji hezké teď už odpoledne. My jsme požádali o zařazení tohoto bodu k odvolání bývalých členů našeho poslaneckého klubu a dnes již nezařazených poslanců z výboru Poslanecké sněmovny. Důvodem je účast členů poslaneckého klubu hnutí Úsvit v těchto výborech, která je pro naši práci nezbytná. Proto bych vás velmi rád požádal, poprosil o podporu tohoto bodu. Není v tom vůbec nic osobního, je to pouze a čistě z pracovních důvodů. Děkujeme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde v rozpravě přihlášenou panu poslankyni Benešovou, ale myslím si, že se jedná o omyl. V tom případě ji odmažu, protože ji nevidím přítomnou v sále. A táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Máte slovo. ***

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom upozornit na jednu věc, která nesouvisí teď s tím bodem odvolání, ale potom s tím dalším bodem, tzn. obsazení míst uvolněných případným odvoláním.

    Protože poslanecký klub Úsvitu má aktuálně 10 členů, jak jsem se díval na web Poslanecké sněmovny, tak má právo i u velkých výborů, tzn. těch 25-, případně 24členných, obsadit pouze jedno místo. Když měli 14 členů, tak jim vycházela dvě místa. Bohužel teď mají jenom 10, tak mají nárok jen na jedno místo. Tak já nevím, jak se to bude řešit, když někoho odvoláme a pak na to místo nebudou mít nárok, pokud ti nezařazení se nepřidají do kvóty k nim, aby se jim počítalo těch 14, ale to nepředpokládám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Schwarz.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že to zbytečně komplikujeme a vyrábíme si problém. Kdybychom vzali v potaz to, co říkal pan poslanec Koníček - ne že má pravdu - tak musíme přepočítat úplně všechny výbory a vlastně nevíme, komu to volné místo v těch výborech připadne. A já se ptám, jestli někdo z těch ostatních šesti klubů má ambici obsadit další místa v těch výborech. Za nás říkám že ne, že ty poměry měnit nechceme. Protože když se jedno uvolní, tak se to musí přepočítat a někomu připadne. A nemusí to být ten největší. To záleží na těch desetinkách. Když jsem viděl ty podíly, kdo to znáte, jak se to počítá, tak to může být jinak v každém výboru, v každé velikosti výboru to může být jinak. A já za nás říkám nekomplikujme to. My budeme pro vyhovět klubům, protože partnery pro jednání jsou kluby a ne jednotliví poslanci. Je to tak, protože jinak se to dělat ani nedá. V okamžiku, kdy bychom postupovali, jak navrhuje pan poslanec Koníček, tak to musíme u všech výborů přepočítat a zjistit, komu to jedno místo vlastně připadá, které frakci, aby mohla nominovat svého člena. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jen se táži pro pořádek, zda se, pane předsedo Kalousku, hlásíte s přednostním právem, anebo řádně do rozpravy. Řádně. Tak v tom případě nejdřív pan poslanec Schwarz.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré odpoledne už, dobrý den, kolegyně a kolegové. Já musím říct, že mluvím sám za sebe teď jenom, nechci mluvit za klub. Ale myslím, že jsem povinen, tak to cítím a nechci zklamat kolegy.

    Víte, já když jsem sem šel do voleb, tak jsem viděl tady Úsvit. Úsvit pro mě představoval Okamuru. Mají nějaké problémy, já tomu rozumím. Jsem stále přesvědčen o tom, že Úsvit sem dostal Okamura. A to ho neznám, prosím vás, tady jsem se s ním seznámil. Jestli mají nějaké problémy, chtějí něco měnit, tomu rozumím. Ale pro mě jako pro člověka, pro osobu, by to byla zrada v tom, že já opravdu teď nevím, co jsou zač, jak pracují, jak fungují jako klub. Já tady vnímám jenom takové to pohybování se několika lidí a nejsem přesvědčený o tom, že voliči, kteří je volili, by je volili znovu v tom osazení, co jsou tam dnes. Takže chci tady říct kolegům, ale ať se nezlobí, ale já tu výměnu jako Schwarz nikdy nepodpořím. Já bych radši byl s návrhem pana Stanjury to přepočítat, ale nemohu to z hlediska svého svědomí udělat. Já prostě nebudu podporovat rozpady tady v těch věcech. Já kdybych nebyl spokojený s prací klubu, tak odevzdám mandát a odejdu. Takhle jsem nastavený. Já bych prostě klub nebo člověka, který mě sem dotáhl, neopustil. Přesto je to jejich důvod, ale já jsem jim to musel říct. Nepodpořím to. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kováčik. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Já jenom pro pořádek, abychom to zbytečně neextendovali. Ani pan kolega Koníček ani pan kolega Stanjura - a oba mají pravdu, uznávám jim tu pravdu, samozřejmě, je naprosto v souladu se vším, co tady dosud platilo - nic nenavrhovali. Takže nemá cenu na to dál reagovat a rozvíjet to. Já myslím, že je teď ta doba, abychom hlasováním vyjádřili svůj názor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Kolovratník.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se v podstatě přidávám k názoru předsedy poslaneckého klubu KSČM. Jenom dovolte stručnou reakci na pana kolegu Schwarze. Měli bychom tady dodržovat nějaké elementární zásady respektu vůči jednotlivým klubům. Můžeme si myslet o jednotlivých poslancích cokoli, ale respekt a úctu k tomu, že ten mandát mají a že klub je instituce, jejíž názor máme brát na vědomí, by měl platit. Vy jste říkal, pane poslanče, že nevíte teď, co je to za lidi, co si tam myslí, a proto pro to nemůžete hlasovat. Já vás ujišťuji, že kdyby s takovým návrhem přišel klub hnutí ANO, že chce nějaké lidi v orgánech Sněmovny vyměnit, tak přestože víme (s důrazem), kdo jste, tak bychom vám stejně vyhověli. Já si myslím, že tyhle žádosti si mezi sebou prostě máme schvalovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan předseda Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, já vystoupím neutrálně a spíš vám připomenu možné procedury v obou případech. Skutečně máme dvě možnosti jako Sněmovna, je to na nás, jak se rozhodneme.

    To znamená, buď vyjdeme návrhu klubu hnutí Úsvit vstříc a budeme hlasovat pro návrhy na odvolání, pak nominujeme nově navržené členy onoho klubu. Ale pravda je i to, co říká kolega poslanec Koníček, že ta základní tabulka se do jisté míry změnila. Tak tady jenom upozorňuji, že pokud bychom se rozhodli, že to chceme jinak, tzn. chceme se znovu podívat na tu tabulku, tak potom bychom museli ten druhý bod procedurálně přerušit, někdo z vás by musel dát návrh na přerušení bodu, a ten bod by se mohl projednat nebo ten návrh by mohl být nově podán teprve po vzájemné politické dohodě jednotlivých klubů. Tak koneckonců je to i zmíněno v jednacím a volebním řádu Poslanecké sněmovny. Tak jen abyste věděli, jaké máte možnosti.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy, která je v tento moment otevřena. Pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Myslím, že vystoupili zástupci všech stran, tak si dovolím doplnit. Já se také domnívám, že bychom měli respektovat stanoviska poslaneckých klubů. Vycházím z logiky, že poslanecké kluby nominují své členy do jednotlivých výborů a v takovém případě mají asi právo i odvolávat z těch výborů nebo navrhnout odvolání. Druhá věc je ta, že jednací řád Poslanecké sněmovny zajišťuje každému poslanci a každé poslankyni také právo na to působit ve výborech. Takže pokud odvoláme na návrh poslaneckého klubu některého poslance z výboru, tak by také měl ale následovat ten krok "b", aby měl zajištěno, že aspoň v jednom výboru bude působit. Na to bychom také neměli potom zapomenout.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se tedy táži, zda někdo další se ještě hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě, pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a požádám pana předsedu o závěrečné slovo případně pokyny, jak budeme dál postupovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Závěrečné slovo a zároveň onen pokyn. V tom závěrečném slovu zrekapituluji to, co hnutí Úsvit navrhuje k odvolání. To je rekapitulace, kterou byste měli vědět.

    Takže Úsvit navrhuje odvolání Radima Fialy z rozpočtového výboru, dále odvolání Tomio Okamury z organizačního výboru, potom odvolání poslance Milana Šarapatky ze svou výborů, a to zahraničního a hospodářského a do třetice ze stálé komise pro kontrolu činnosti NBÚ. Posledním návrhem na odvolání je odvolání Jaroslava Holíka, a to z volebního výboru a z výboru pro životní prostředí. Ještě jeden v uvozovkách rozcestník. Můžeme se rozhodnout, že budeme hlasovat o návrzích na odvolání buď po jménech, nebo en bloc v jednom celém bloku. Já za volební komisi mohu navrhnout hlasování en bloc, ať jsme efektivní. Ale záleží na vás, jestli někdo vznese protinávrh.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Táži se, zda někdo vznáší protinávrh proti tomu, že bychom hlasovali en bloc o všech jménech najednou. Nevidím. Registruji zde žádost o odhlášení, takže já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Nyní tedy, pane předsedo, vás požádám, abyste přečetl návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Návrh usnesení je v tomto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odvolává Radima Fialu z rozpočtového výboru, Tomio Okamuru z organizačního výboru, Milana Šarapatku ze zahraničního výboru, hospodářského výboru a ze stálé komise pro kontrolu činnosti NBÚ a odvolává Jaroslava Holíka z volebního výboru a z výboru pro životní prostředí."

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 79, přítomných poslankyň a poslanců je 122, pro návrh 76, proti 7. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. ***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a konstatuji, že tím předchozím bodem jsme se posunuli v proceduře o krok dál. My jsme na volební komisi předevčírem v úterý přijali dvě usnesení. Již zmíněné usnesení č. 108, kde jsme brali na vědomí teď provedené návrhy na odvolání, a pak také usnesení č. 107, které standardně popisuje návrh na rezignaci a poté novou nominaci do jednoho z výborů. Opět se to tedy týká poslaneckého klubu hnutí Úsvit.

    V tuto chvíli tedy můžeme na uvolněná místa zvolit nově navržené poslance. Prosím, pane předsedo, abyste i k tomuto bodu formálně otevřel rozpravu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tedy otevírám rozpravu a táži se, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Nikoho v tento moment neeviduji. Jestliže se nikdo nehlásí, končím rozpravu a předávám slovo předsedovi komise.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Ta hlasování by měla být ještě dvě. Nejprve, pane předsedající, poprosím, abyste nechal hlasovat o navržené rezignaci. To je ona rezignace, která je po dohodě poslance i jeho vlastního klubu a je to návrh na rezignaci Marka Černocha ze stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Toto je vlastně poslední uvolnění místa.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě dám rovnou hlasovat. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přijetí rezignace poslance Marka Černocha, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 80, přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro návrh 119, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak a teď jsme uvolnili všechna potřebná místa a můžeme je postupně obsadit. Já vás teď seznámím s obsahem onoho usnesení č. 107, co hnutí Úsvit navrhuje jako nové nominace. Do stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře teď po uvolnění ze strany Marka Černocha Úsvit navrhuje Janu Hnykovou. Dále do rozpočtového výboru Petra Adama. Do volebního výboru Jiřího Štětinu. Do organizačního výboru předsedu klubu Marka Černocha. Do hospodářského výboru Karla Fiedlera. Do výboru pro životní prostředí poslankyni Olgu Havlovou. Do zahraničního výboru Martina Lanka a konečně do stálé komise pro kontrolu činnosti NBÚ poslance Martina Lanka. Všechny tyto nominace jsou navrženy klubem hnutí Úsvit.

    Opět můžeme hlasovat en bloc nebo po jménech. V rámci efektivity jako vždy navrhuji hlasování en bloc.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda má někdo námitku proti postupu, že budeme hlasovat en bloc. Pan poslanec Koníček?

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, já jsem upozorňoval na jednu věc, co se týká těch výborů. Ale tady je ještě druhá věc. Nemám nic proti panu poslanci Štětinovi, který je místopředsedou v mém výboru, ale jeho nominací už bude ve třetím výboru a to také jednací řád zakazuje! Takže bych poprosil, abychom postupovali jak v obsazování členů výborů, tak v těchto věcech v souladu s jednacím řádem. Prosím o jeho dodržování!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. My samozřejmě respektujeme návrhy ostatních klubů, nekádrujeme, nezpochybňujeme, nechceme, aby se to tak dělo i vůči nám. Nicméně dostali jsme se do prekérní situace, protože poslanec má právo být ve výboru. A já v tom návrhu neslyším ani jméno Fiala ani jméno Okamura. Ve kterém výboru tedy budou tito poslanci? se táži. Podle jakého návrhu? Nechci teď nic navrhovat, ale domnívám se, že teď je právě na řadě udělat ten přepočet, přepočítat tu tabulku, a teprve potom se s chladnou hlavou té věci ujmout znovu a zvolit. Do té doby se snad najde nějaké řešení. Proto si dovolím navrhnout v této chvíli přerušení tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, musím o něm dát hlasovat bez rozpravy. Tedy je zde návrh na přerušení tohoto bodu, jak zaznělo.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh tak, jak byl přednesen. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je přihlášeno 126 poslankyň a poslanců a v hlasování s pořadovým číslem 81 pro návrh bylo 116 poslanců, proti 1. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a přerušuji projednání tohoto bodu.

    Vracím se, tak jak bylo domluveno, a otevírám zpátky bod, který jsme přerušili, a to je

    Současně předávám řízení kolegovi Gazdíkovi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Máme před sebou v tomto bodu závěrečná slova, takže nejprve poprosím o závěrečné slovo paní ministryni, jestli má zájem. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, já bych chtěla jenom zmínit, že evropské fondy pro nás pro dalších deset let znamenají opravdu půlku našeho státního rozpočtu. Bez ohledu na to, jakým způsobem dopadne tento audit, naším cílem - mým cílem, mým osobním cílem a cílem i této vlády - je, aby ty fondy byly spuštěny a aby monitorovací systém především fungoval. Já se určitě chci postarat o to, aby monitorovací systém byl nadále funkční. On funkční je. Teď je připraven na ty výzvy, OP PIK je schválen. Do měsíce budou výzvy na podnikatele. Takže si myslím, že opravdu je v zájmu nás všech, abychom učinili všechno pro to, aby ty fondy byly spuštěny.

    Máme i avíza ze strany Evropské komise, že v dalších dnech by měly být schvalovány ostatní operáky, a naše vláda sdělila, že všechny operační programy by měly být schváleny do června tohoto roku. Já vím, že poté - prostřednictvím pana předsedajícího si dovolím oslovit pana poslance Kalouska, který mi řekl, že když to nebude do června, tak pak mě bude grilovat. Ale já doufám, že to do června opravdu všechno bude.

    Takže bych jenom chtěla zde vyzvat, že ty fondy jsou opravdu 50 % našeho rozpočtu a máme ještě deset let na to, abychom je byli schopni smysluplně využít. Děkuji vám. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za její závěrečné slovo. A nyní prosím pana navrhovatele o návrh jednotlivých usnesení.

  • Poslanec Petr Adam: Proceduru navrhnu asi tak, že zaznělo z pléna, že bychom měli jednotlivé body hlasovat jednotlivě. Proti tomu já nic nemám. Takže je budu postupně načítat a my o nich asi budeme asi rovnou moci hlasovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Má někdo něco proti tomuto návrhu? Předpokládám, že ne. Prosím tedy, abyste načetl první návrh usnesení.

  • Poslanec Petr Adam: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá předsedu vlády Bohuslava Sobotku, aby do 30 dnů vyšetřil odpovědnost za možnou škodu stovek milionů korun v kauze monitorovacího systému evropských fondů a informoval o výsledku tohoto vyšetřování Poslaneckou sněmovnu Parlamentu."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o prvním bodu usnesení tak, jak jej navrhl pan zpravodaj nebo navrhovatel.

    Zahajuji hlasování o tomto bodu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 82, přihlášeno 115 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 40. Návrh nebyl přijat. Další návrh usnesení. ***

  • Poslanec Petr Adam: Bod č. 2: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá Nejvyšší kontrolní úřad, aby ověřil audit provedený Ministerstvem financí České republiky, zvláště vůči vzneseným námitkám Ministerstva pro místní rozvoj."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 83. Přihlášeno 116 poslankyň a poslanců, pro 71, proti 32, návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Petr Adam: Třetí bod: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá ministra financí Andreje Babiše o posouzení a vyjádření postupu náměstka Wagenknechta ve věci vyrovnání připomínek Ministerstva pro místní rozvoj k auditu monitorovacího systému."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 84. Přihlášeno 117 poslankyň a poslanců, pro 66, proti 23, návrh byl přijat. (Potlesk části poslanců.)

    Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy usnesení. Děkuji paní ministryni i panu navrhovateli a přerušuji jednání Sněmovny do 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat ústními interpelacemi na premiéra a posléze členy vlády. Upozorňuji jen, že pan premiér bude nepřítomen a je na něj pouze pět interpelací. Poté ihned budou následovat interpelace na členy vlády.

    Děkuji a přeji dobrou chuť.

    (Jednání přerušeno ve 13.11 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chce se mi říct vy nemnozí, leč věrní, přeji vám hezké zažití po obědě. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým jsou ústní interpelace, nejprve na premiéra.

    První písemnou interpelaci na pana premiéra Bohuslava Sobotku, který je bohužel nepřítomen, přednese paní poslankyně Marta Semelová. Bude to ve věci Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, 8. dubna proběhla v Praze ustavující valná hromada Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zúčastnil se jí i předseda Witikobundu, nejradikálnější organizace sudetolandsmanšaftu, která je i v Německu považována za extremistickou. To, že byl spolek po několikaletém odmítání registrace Ministerstvem vnitra nyní na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zaregistrován, považuji za facku účastníkům protifašistického odboje i českým rodinám vyhnaným ze svých domovů v pohraničí. Po otevření sudetolandsmanšaftské kanceláře v Praze je to další skandální událost, která vyvolala zvlášť v letošním roce, kdy si připomínáme 70. výročí ukončení druhé světové války, oprávněně rozhořčení občanů. Ve stanovách zmíněného sdružení je odsuzováno - cituji - vyhnání, genocidium a etnické čistky po druhé světové válce na území střední a východní Evropy, přičemž osoby, které to dopustily, jsou pokládány za válečné zločince a patří před soud. Osoby, jež se podle výkladu těchto stanov staly oběťmi, mají právo na náhradu škody a na satisfakci, dále na to, aby jim nebo jejich dědicům bylo uděleno státní občanství České republiky a obnoveno vlastnické právo prý neprávem zkonfiskovaného majetku. Dekrety prezidenta republiky z roku 1945 byly podle spolku legalizací zjevného bezpráví a požadují jejich zrušení. Zamýšlí také založit vlastní vydavatelství, stavět pomníky apod. Upozorňuji i na obavy našich občanů v pohraničí, kam si bezostyšně chodí potomci sudetských Němců prohlížet a fotografovat domky, kde lidé žijí. Je zarážející, že rozvášnění kritici prezidentovy cesty do Moskvy, ale i média, která by měla objektivně informovat o událostech u nás i v zahraničí, k této události mlčí. (Upozornění na čas.)

    Chci se zeptat, jaké stanovisko k tomu zaujme česká vláda, zda se dočkáme toho, že veřejně odsoudí tyto aktivity, a jaké další kroky podnikne. Děkuji. (Potlesk několika poslanců z levé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. Na její interpelaci bude odpovězeno písemně.

    Dalším interpelujícím je pan poslanec František Laudát, který pana premiéra bude interpelovat ve věci financování projektu ESA. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, premiér tady není, tak je to trochu problém. Nicméně tak to řeknu aspoň vám. Předmětem mé interpelace bylo financování projektu ESA, což je kosmická agentura, ve které jsme přijali členství. A jde o to, že tam je povinná část, která obnáší roční příspěvek 300 milionů korun, a potom jsou volitelné programy, tam si můžeme vybírat. Sice byla schválena povinná část, ale nevím, zda již, a to jsem se chtěl zeptat, byly doplaceny všechny peníze, protože ještě nedávno byla situace, že kvůli Ministerstvu školství, které nepřeposlalo nějakým způsobem 100 milionů, protože se skládá těch 300 milionů, ta kvóta, tak vypukla ostuda, že to ještě nemáme uhrazeno. A pokud se týká nevolitelné části, tak tam nebyl schválen pozměňovací návrh, který zazněl, a byl to společný pozměňovací návrh napříč koalice - opozice, přesto v rámci projednávání rozpočtu na letošní rok nebyl schválen, i když tedy české firmy velice prahnou po tom účastnit se celé řady těchto programů, je to asi 9 volitelných programů.

    Zároveň jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jak pokračuje příprava a práce na založení samostatné kosmické agentury, kde by to byl samostatný subjekt, který by potom do budoucna integroval do sebe všechny činnosti, kterému nedat žádné peníze by bylo velice obtížné.

    Takže asi nevím, zda pan premiér na to odpoví písemně, anebo příště to zopakuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. I na kosmickou agenturu odpoví pan premiér písemně.

    Další interpelace. Paní poslankyně Chalánková bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci aktuální situace odebraných dětí v Norsku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane premiére, nerozumím tomu, proč někteří poslanci včera nepodpořili ani návrh, aby česká strana zjistila aktuální stav dětí Michalákových v norských pěstounských rodinách. Takový požadavek považuji za naprosto samozřejmý. Jedná se výhradně o české občany a o jejich životě vlastní rodina ani český stát nic neví. Přímý kontakt zástupce českého státu s dětmi je důležitý zejména s ohledem na staršího z chlapců Denise, protože ten byl naposledy viděn před více než rokem a rodina má odůvodněné obavy o jeho zdraví.

    Vážený pane premiére, chci vás proto veřejně požádat, abyste sám osobně inicioval ověření, zda se dětem v pěstounských rodinách dostává potřebné péče. Takový krok lze podniknout prostřednictvím českého konzulátu v Oslu s odvoláním na článek 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích.

    A na závěr bych chtěla ještě uvést na pravou míru jistou nepravdu, která zde včera zazněla. Z úst pana ministra Zaorálka jsme slyšeli, že budou konat, až matka dá souhlas se vstupem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí do všech spisů. Takovýto souhlas matka již podepsala dne 14. března 2015 a tento dokument mám zde pro pana premiéra k dispozici.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Chalánkové. Další interpelaci přednese pan poslanec Igor Nykl, který pana premiéra bude interpelovat ve věci radnice ve Frýdku-Místku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, ve své interpelaci navazuji na interpelaci, jež mnou byla přednesena na podzim roku 2014, kde jsem se podivoval, že vám nevadí, že čtyři trestně stíhaní členové sociální demokracie jsou na úplně prvních místech kandidátky do komunálních voleb ve Frýdku-Místku, což jsem považoval pro občany za nepřijatelné. Lidé to viděli, ve volbách to dopadlo tak, že po mnoha letech sociální demokracie ve městě, kde vždy suverénně vyhrávala, prohrála. Prohrála s hnutím ANO. Co se pak stalo? Sociální demokracie se nesmířila s prohrou a následně pracovala s mnoha až amorálními postupy, například pomocí různých tajných nahrávek soukromých telefonů apod., s cílem podrazit vítěze voleb. To se jim povedlo. Byla vytvořena nová koalice mezi sociální demokracií a takzvaným hnutím Naše město. Ale to vedlo k tomu, že například exsenátorka sociální demokracie paní Richtrová vystoupila z klubu sociální demokracie a řekla, že nechce vládnout ve městě spolu s veksláky. Máme tam v radě města dva členy trestně stíhané, z nichž jeden je primátor. Sociální demokracie se snaží, aby ve městě byla hlasování na zastupitelstvu tajná, což je absurdita a nemá to obdobu v České republice. A když jsem chtěl na to upozornit na zastupitelstvu, tak primátorem Frýdku-Místku mi nebylo umožněno coby poslanci Parlamentu vystoupit na tomto zastupitelstvu, byl mi vypnut mikrofon zcela v rozporu se zákonem o obcích a jednacím řádu.

    Žádám vás tedy coby nejvyššího představitele socdem o vyjádření a řešení této situace, která poškozuje v očích občanů vnímání politiky jako takové, protože Frýdek-Místek je nyní symbolem velmi zvláštní politiky představované vaší stranou.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Nyklovi. Poslední interpelaci na pana premiéra, který je bohužel nepřítomen, přednese paní poslankyně Věra Kovářová a bude to interpelace ve věci interpelací. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, ve své dnešní interpelaci o interpelacích jsem se vás chtěla zeptat na problém, který představuje nepřítomnost členů vlády právě během interpelací. (Smích v jednací síni.) Vaše nepřítomnost je, obávám se, také určitým druhem odpovědi. Svoji otázku ráda zopakuji při nejbližší příležitosti. Děkuji. (Smích a slabý potlesk z pravé části jednací síně.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, děkujeme paní poslankyni Kovářové. Tím jsme se vypořádali se všemi ústními interpelacemi na pana premiéra a přejdeme k ústním interpelacím dle vylosovaného pořadí na jednotlivé členy vlády.

    První interpelaci na pana ministra financí Andreje Babiše přednese pan poslanec Jiří Koubek. Bude to interpelace ve věci snídaně s Mafrou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající.

    Vážený pane ministře, na webových stránkách koncernu Mafra se dočítám, že dne 24. 3. 2015 se v hotelu InterContinental konala akce Mafra - snídaně s Andrejem Babišem, neboli dopolední setkání předních zástupců vrcholné české politické scény s nejvyššími zástupci významných firem, podniků působících na území České republiky i mimo ni. Tolik oficiální avízo k této události na webových stránkách.

    Vy jste, pane ministře, při minulých interpelacích přiznal, že akci snídani s Andrejem Babišem, kterou pořádala společnost Mafra vlastněná Andrejem Babišem, sponzorovala společnost ČEZ, v níž Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem vykonává akcionářská práva České republiky. Ve čtvrtek 9. dubna jste, pane ministře, na půdě Poslanecké sněmovny zde u tohoto pultu prohlásil, že společnost ČEZ zaplatila za tuto akci 200 tisíc korun. Dovolte mi to odcitovat: Údajně se jedná, moment - teď jste listoval tady podklady, které jste měl u sebe - o 200 tisíc korun, takže pokud je třeba, dám vám je dneska večer a můžeme je spolu odnést na ČEZ. Pokud Beneš otevře kasu, můžete ho vzít do pokladny. Tolik citace vašich přesných slov.

    Moje tedy otázka, vážený pane ministře, zní: Pane ministře, vrátil jste jako majitel firmy Mafra polostátní společnosti, ČEZ oněch 200 tisíc korun? Prosím, kdy tomu tak bylo? Neptám se, zdali Beneš otevřel kasu. Tento výrok považuji z úst ministra české vlády vůči generálnímu řediteli společnosti ČEZ za mimořádně nekorektní. Předpokládám, že platba proběhla bezhotovostně a že tedy máte písemný doklad, kterým jste schopen svá slova doložit. Berte prosím moji interpelaci jako informační, neboť jsem se nikde na webových stránkách nedočetl a ušetřil bych si tuto interpelaci, kdyby tam tato informace byla. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koubkovi. Poprosím pana ministra financí o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já jsem rád, že nám tu roste nová generace mladých politiků, ambiciózních, kteří se snaží a nahradí tu generaci porevoluční.

    K té interpelaci. Já vás musím zklamat, pane poslanče, ale já jsem měl špatnou informaci. Já jsem tedy za prvé nevěděl, že tu snídani sponzoruje ČEZ, a také informace o 200 tisících korunách nebyla správná, protože snídaně, kterých jsem se zúčastnil, stály 25 tisíc a bylo to 8 snídaní, takže 8 x 25 je 200 tisíc. Je pravda, že jsem tady slíbil 200 tisíc, ale bylo to 25 tisíc, ale to není podstatné.

    Já jsem hned začal konat a bohužel, všichni účastníci toho vztahu odmítli, protože říkali: No děláme to deset patnáct let, tak proč bychom to teď měli řešit? Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem těch 200 tisíc poslal nadaci ČEZ. Jiným způsobem to nešlo řešit. Dal jsem ČEZu darovací smlouvou 200 tisíc korun. Chvilku to trvalo, než jsem to celé dořešil, protože všichni účastníci odmítli tuto interpelaci jako nesmyslnou, protože to bychom potom museli jít do extrémů a asi by si nikdo neměl ani kupovat noviny, které vlastní, nebo poslouchat rádio, které vlastní.

    Já rozumím tomu, že opozice je dnes zoufalá, že kromě Babiše nemá nic, takže interpeluje různé nesmysly a neustále lže. Dnes už je jasné, že Kalousek lhal, když říkal, že dostávám 5 miliard. Nic nedostávám a jsem strašně rád, že konečně skončí ta podpora. A také jsem strašně rád, že díky vám těch 1,5 miliardy, co stát dával spotřebitelům biopaliv, zaplatí občané. Takže když skončí ta podpora, zvýší se ceny pohonných hmot a bude to díky Kalouskovi a vaší straně. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Ponechám na uvážení diváků a občanů České republiky, zdali mezi 25 tisíci a 200 tisíci je rozdíl, je to jedno, jak jste tady řekl. Já si osobně myslím, že to jedno není.

    Oceňuji, pokud jste těchto 200 tisíc korun dal. Děkuji za tuto informaci. Omlouvám se, ale vzhledem k tomu, kolikrát už tady zazněl různý slib i z vašich úst, tak bych byl rád, kdyby na to existoval písemný doklad, a jistě to není problém. Pokud říkáte, že to nikdo nechce vrátit, Mafru vlastníte vy, tak jako vy jste snad ten manažer, vy jste říkal, že tady budete řídit stát jako firmu, tak předpokládám, že svoji firmu řídíte tak, že ten doklad jste schopen přinést a dokázat svoje slova. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr se svou doplňující odpovědí. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vypadá to, že mladý nadějný politik si založil kariéru na atakování Babiše. Já tomu rozumím, že vy politici nedržíte slovo. Já ho držím, protože já jsem dělal byznys podáním ruky. Takže tady je ta darovací smlouva. Jo? A v podstatě vám dám ještě výpis z banky. (Potlesk z lavic ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tím jsme se vypořádali s první interpelací na pana ministra financí. Nyní pan poslanec Petr Kudela bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci pomoci zemím Afriky a Blízkého východu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, pane ministře, vážení kolegové. Přicházím s interpelací na ministra zahraničí.

    Všichni sledujeme situaci, která kulminuje v zemích jižní části Evropy, zejména v Itálii. Hrozí nové stěhování národů. V zemích severní Afriky a Blízkého východu byly zničeny nebo se zhroutily struktury udržující funkčnost těchto zemí. Logicky v nich nastalo bezvládí, chaos a teror. Do jaké míry a jak cíleně to bylo ovlivněno jinými zeměmi, můžeme jen spekulovat. Bezvládí, chaos a teror spojené s vidinou bezpečného a bezstarostného života v Evropě zvedají masy lidí. Ty opouštějí místa, kde žijí, a putují do sběrných táborů a dále do Evropy. Pro Evropu je to dosud neznámá situace a Evropa to nemůže zvládnout. Směsice kulturně odlišných lidí, ve velké míře negramotných, na život v Evropě zcela nepřipravených.

    Jaké se nabízí řešení? Zablokovat možnost ilegálního vstupu do Evropy, budovat záchytná centra na pobřeží Afriky a ve stabilních zemích Blízkého východu, na televizích a internetu nevytvářet jen obraz lákající Evropy pro lidi bez perspektivy, kteří často už nemají co ztratit, vyzvat bohaté arabské země, aby se podílely na řešení situace, a sami pomoci stabilizovat země, odkud lidé utíkají.

    Ptám se, jak se v tomto směru angažuje Česká republika. Zdá se vám dotace 73 milionů korun v roce 2014 na pomoc třetím zemím dostatečná? Je to téměř částka, kterou byla schopna mobilizovat díky tříkrálové sbírce Charita Česká republika. Jak Česká republika pomáhá budovat funkční státní struktury v zemích severní Afriky a Blízkého východu? Jak působí Česká republika na bohaté arabské státy, aby se do řešení situace zapojily? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi a poprosím pana ministra zahraničí o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Přeji dobrý den. Tak kolik na to mám? Pět minut.

    Ten problém je samozřejmě obrovský. Máte pravdu ve svém vystoupení, když jste řekl, že to je docela bezprecedentní situace, protože rozsah migrace je skutečně mimořádný a samozřejmě souvisí s rozpadem struktur států v oblasti subsaharské Afriky, s děním ve státech, jako je Sýrie, Irák, Jemen a další. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď v jemu vyměřeném čase. S doplňující otázkou pan poslanec Kudela?

  • Poslanec Petr Kudela: Zeptám se, pane ministře, zda v letošním roce navýšíme dotaci na rozvojovou a humanitární pomoc, zda se do rozpočtu příštího roku plánuje s vyšší částkou než v letošním roce, a ptám se, co uděláme, nebo co Česká republika může udělat se Saúdskou Arábií, která buduje zeď proto, aby k ní utečenci, zejména muslimové, nemohli, které my potom lovíme z vody a zabezpečujeme v Evropě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím odpovědi zásadně na mikrofon, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano. Já jsem jenom, protože všechno nejde říct na mikrofon, tak jsem něco řekl panu poslanci přímo, ale tady řeknu jenom, že samozřejmě ho mohu ujistit a doložit, že skutečně vedeme rozhovory i s těmi, řekl bych, bohatými státy Zálivu, protože o těch je tady zřejmě řeč, a že je upozorňujeme na to, že samozřejmě i Česká republika, Evropa má odpovědnost za to, co se děje v regionu stíhaném občanskými válkami, ale cítíme, že zásadní odpovědnost musí také cítit ti, kteří v tom regionu přímo žijí.

    A samozřejmě ti, u kterých víme, že mají poměrně značné prostředky, tak by měli výrazně pomoci řešení. Já si také myslím, že stavění zdi není v této chvíli ideální. Mohu vás pouze ujistit, že tohle je věc, kterou si nenechávám pro sebe, a že to je skutečně i předmětem debat s těmito státy, když mám možnost, a tu mám poměrně často. Mluvíme o tom poměrně často i v posledních 14 dnech.

    Co se týče prostředků, já samozřejmě velice vítám to, že vy říkáte, a já mám dojem, že to chápete velmi správně, že jestliže chceme předcházet, musíme dávat peníze do těch míst ještě dříve, než tam k těm kolizím dochází. Já s vámi absolutně souhlasím. Přál bych si, abychom dokázali i ve vládě najít shodu v tom, že třeba rozvojová pomoc je něco, co vyžaduje posílení, jestli to s prevencí myslíme vážně. A mě samozřejmě velice těší, že za mnou sedí pan ministr financí, protože mě čekají rozhovory o kapitole rozpočtu Ministerstva zahraničí a já bych si přál, aby co nejsilněji znělo, že chceme-li předcházet, musíme na to mít peníze. Rozvojová pomoc je na finanční možnosti vázaná. Já bych je rád rozšířil, jsme v souhlasu a jenom mě takto interpelujte častěji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je jistě výzva i pro ostatní kolegy. Děkuji, pane ministře.

    Třetí interpelaci přednese paní poslankyně Jitka Chalánková na paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci inspekce poskytování sociálních služeb. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní ministryně, zajímalo by mě, jak je možné, že Ministerstvo práce a sociálních věcí neprovádí inspekce poskytování sociálních služeb, které na ně od ledna 2015 přešly. Bylo delimitováno x pracovníků z Úřadu práce, odhaduji asi 30, ale Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo naprosto připraveno, přestože samo změnilo návrh zákona, aby inspekce přešly na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Takže tito zaměstnanci nedělají nic. Nemají podmínky, místo, počítače, není jim přidělována práce, mají tzv. home working.

    Za první tři měsíce roku provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí šest inspekcí poskytování sociálních služeb. Jak je možné, že Ministerstvo práce a sociálních věcí, potažmo stát, může být takto nepřipraveno, nevytvořit podmínky pro realizaci tak důležité agendy a navíc platit několik desítek zaměstnanců, aniž by odváděli práci? Za to by přece na Ministerstvu práce a sociálních věcí měl někdo nést zodpovědnost. Proč by to měli platit daňoví poplatníci?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, poprosím paní ministryni. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ano, od 1. ledna 2015 přešli inspektoři a inspektorky sociálních služeb na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ti lidé přešli z úřadu práce ČR, kam je strčila předchozí vláda, která nejen že rozvrátila úřady práce, ale zatížila je také agendou, která na úřady práce nepatří. My se s tím vypořádáváme dodnes, protože co se rozvrátí, tak potom trvá opravdu několik let to dát dohromady. A jestli jste si všimli, tak za pana ministra Koníčka se vracelo 700 lidí na úřady práce na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti, protože to je to, co úřady práce mají dělat. Když jsem přišla já, vracelo se 600 plus 300 lidí na dávky hmotné nouze, což je agenda, která byla přidána úřadům práce za pana bývalého ministra Drábka z vaší strany. Takže se nedivte, že možná ten rozjezd je trochu pomalejší, než byste čekali. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já nemám ani tak doplňující otázku jako spíše poznámku, že jsme se dozvěděli mnohé, ale odpověď na mou interpelaci v podstatě ne. Takže znovu upozorňuji, že máme asi 30 pracovníků, kdy ministerstvo samo si žádalo, aby přešly tyto inspekce na Ministerstvo práce a sociálních věcí, přesto agendu nemají zatím možnost vykonávat. Upozorňuji na to, že budeme celý tento problém sledovat, aby tito pracovníci skutečně svou práci vykonávali a nebyli placeni zbytečně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Ondráček na pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci výroku diplomata Bartušky. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové, na portálu www.neovlivni.cz byl dne 24. 4. 2015 zveřejněn článek s názvem "Diplomat Bartuška: nemějte iluze, Putin se na Ukrajině nezastaví". V tomto článku Václav Bartuška při popisu událostí na východě Ukrajiny v Doněcku, Luhansku a dalších městech, doslova uvedl - cituji: Skupina civilistů obsadí budovy administrativy. Muži, ženy, děti. Do dvou dnů se tam začínají nosit zbraně, ženy a děti odcházejí, zůstávají ozbrojenci. Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé. Konec citace.

    V médiích jsem zaregistroval jakési vaše zhodnocení tohoto výroku vašeho podřízeného, ale můžete nás zde, na půdě Sněmovny, informovat, zda máte u vás na Ministerstvu zahraničí nějaký morální kodex úředníka diplomata? A můžete zde veřejně zhodnotit tyto výše uvedené výroky jmenovaného diplomata a vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost? Děkuji, pane ministře.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já děkuji. Vážení kolegové, to byl opravdu mimořádně hloupý rozhovor, který tady byl citován. Já bych řekl nejdřív to, že pokud by někdo někoho na Ukrajině upálil, tak by spáchal podle našeho právního řádu trestný čin. Pokud by se to stalo v době míru, například během občanských nepokojů, tak by to byla vražda. Kdyby se to stalo v podmínkách ozbrojeného konfliktu, tak by to byl válečný zločin, aby bylo jasné, jak to klasifikovat.

    Já tohle dokážu hodnotit teď z hlediska ministerstva tak, že tenhle výrok popíral všechno, jak naši koncepci zahraniční politiky, tak naše mezinárodní vztahy, které máme, ale dokonce i naše vnitřní předpisy a dá se říct celý ten řád, kterému podle mne by mělo podléhat chování každého, kdo vystupuje a je vlastně zaměstnancem ministerstva na jakékoliv pozici. Já se přiznám, že tenhle rozhovor mě skutečně také zvedl, a já jsem, jakmile jsem si ověřil, co tam bylo řečeno, poslal panu Bartuškovi, co si o tom myslím. To tady nechci opakovat, ale v principu nejde teď o to právní posouzení, ale to, co mi myslím přísluší, je hodnocení politické a morální. A já jsem pokládal toto morálně za něco naprosto nepřípustného a naprosto pro mne neuvěřitelně cynického. Zhruba v tomto smyslu jsem panu Bartuškovi sdělil písemně, co si o tom, co řekl, myslím morálně.

    Co se týče právního, to mi moc nepřísluší. Pokud vím, tak byly podány nějaké návrhy na stíhání. To bude věc státních orgánů, aby to posoudily, protože já tady nedokážu říci, jestli v tom, jak už jsem řekl, mimořádně hloupém rozhovoru šlo o úmysl. Posoudit to, jestli to bude někdo bude chápat jako navádění k násilnému činu, to si myslím, je právě věc těch, kteří se tím budou zabývat, a to je to, co já si za sebe nedovolím posuzovat. To přísluší jiným. Já pouze říkám, že je to vlastně v rozporu se vším tím, co já bych si přál, aby bylo obsahem zahraniční politiky českého státu.

    Posledně mi na tom vadí nesmírně jedna věc, že mně s tou zkušeností, kterou člověk má, když pozoruje a sleduje ty válečné konflikty, strašně vadí to, že mi připadá, že existují jakoby dvě racionality. Jedna je racionalita války a druhá je racionalita míru. A připadá mi, že v těch regionech, kde to myšlení míru ustoupí myšlení války, tak se samozřejmě dějí zvěrstva a zločiny, nad kterými my zůstáváme šokováni. Viděli jsme to i v Jugoslávii, to si pamatuji, ta vystoupení Mladiče, tehdy říkali zastřílíme si do živého masa. Chápete, to je ta logika lidí, kteří žijí v tomto prostředí, ve kterém slušní lidé byli vytlačeni někam na okraj.

    Mně připadá, že hlavní úkol, který my máme, prostě nedovolit to, aby tento typ myšlení se do České republiky dostal jakýmkoliv způsobem, a proto mi to nesmírně vadí, když se někdo začne vyjadřovat tímto způsobem, který jako kdyby přicházel z logiky úplně jiného prostředí. Role nás politiků v zemích, které slouží míru, je, že podobný typ myšlení nesmíme připustit. Proto jsem na to reagoval.

    Já jsem se ještě nestihl s panem Bartuškou sejít, protože nejdřív byl v zahraničí a teď kvůli koaličním jednáním a dalším jsem končil pozdě v noci, takže to nebylo možné zrealizovat, ale rozhodně se s ním sejdu a celá tato věc v této chvíli rozhodně nekončí. Ale vás informuji teď především o tom, že se opravdu cítím tím výrokem, že to je něco, co se mě velmi dotklo, protože je to v základním sporu s tím, o co se snažím v čele Ministerstva zahraničí v této zemi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec a jeho doplňující otázka. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. To bude rychlé. Pane ministře, děkuji za váš postoj. Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin, jsem podal já. Trestněprávní rovinu v tom samozřejmě vidím, proto jsem taky toto učinil. Já se vás jenom zeptám: Budou vůči panu Bartuškovi vyvozeny za tyto nehorázně cynické, urážlivé a nebojím se říci fašizující výroky nějaká konkrétní opatření? Pokud ano, tak jaká.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. O krátkou doplňující odpověď poprosím pana ministra.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Rozhodně budou. Já vám teď neřeknu ještě před schůzkou s panem Bartuškou, jaký ten výsledek bude, ale mohu vás ujistit. Já jsem sám řekl, že to je i porušení vnitřních předpisů a vůbec způsobu chování (nesrozumitelné). Bez ohledu na právní stránku, tady byly porušeny jak politická, řekněme, direktiva nebo koncepce, mezinárodní vztahy a to, k čemu jsme v nich zavázáni, a byl podle mne porušen i řád, vnitřní předpisy, fungování ministerstva. Z toho samozřejmě musím vyvodit nějaké důsledky. Ale to konkrétně nechte na mně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpovědi. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka na nepřítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci zavedení screeningu vrozené poruchy imunity novorozenců. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.

    Vážený nepřítomný pane ministře, v návaznosti na rozjitřené debaty o očkování jsem se dozvěděl, že je možnost zajistit screening nedostatku imunity novorozenců. Závažné vrozené poruchy imunity se v naší populaci vyskytují četněji než vrozené metabolické vady. Bez screeningového vyšetření se vrozená porucha imunity u dítěte, které je v prvních měsících života chráněno protilátkami od matky, nemusí po narození projevit a odhalí se většinou později. U dětí s poruchou buněčné imunity se proto nesmějí podávat živé vakcíny, neboť u nich místo ochrany mohou vyvolat onemocnění s velmi vážnými následky. To se týká jak rotavirových vakcín, tak BCG vakcíny i vakcíny proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím MMR. V nedávné době proto připravili lékaři pro Českou republiku screeningové vyšetření vrozených poruch buněčné a protilátkové imunity nazvané TREC a KREC. Laboratorní vyšetření je dostupné na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na 2. lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Tato vyšetření zachytí ihned po narození poruchy vývoje T a B-lymfocytů. Screeningové vyšetření je dnes běžné ve Spojených státech a je zavedeno v Norsku. Screening imunodeficitu připravil již před několika lety docent Vojtěch Thon z Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně. V současné době jsou naši lékaři schopni díky klinickým a laboratorním vyšetřením včetně screeningového vyšetření TREC a KREC ze suché krevní kapky novorozence zavčas odhalit některou ze závažných poruch imunitního systému a podle diagnózy zahájit včasnou léčbu. Vyšetření je velmi levné, a tedy velmi nákladově efektivní v porovnání s případným následným léčením poškození zdraví dětí po negativních reakcích po podání vakcín.

    Vážený pane ministře, co udělá Ministerstvo zdravotnictví pro plošné zavedení tohoto screeningu v České republice? Nemyslíte, že by zavedení screeningu mohlo zvýšit důvěru rodičů v bezpečnost očkování? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Na jeho interpelaci bude odpovězeno písemně panem ministrem.

    Další interpelaci přednese paní poslankyně Markéta Adamová, která taktéž nepřítomného ministra školství bude interpelovat ve věci inkluzivního vzdělávání. Prosím paní poslankyni.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Vážený pane nepřítomný pane ministře, po přijetí novely školského zákona podle mého názoru poměrně už utichla diskuse kolem inkluzivního vzdělávání. Samotné přijetí novely však inkluzi nezajistí. Jistě se oba shodneme na tom, že přijatá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebudou fungovat, pokud nebudou dále podporována, a to nejen finančně. Proto vás prosím o zodpovězení následujících dotazů.

    Předloží vláda komplexní a detailní plán implementace nově schválené legislativy? Pokud ano, do kdy tak učiní. Plán by měl obsahovat informace o nastávajících změnách pro školy a školská poradenská zařízení. Dále, předloží vláda detailní plán reformy financování, který bude v souladu s nově schválenými změnami, potřebami škol a poradenských zařízení? Opět pokud ano, tak do kdy. A zajistí vláda dostatečné pojistky a metodiku správného využívání revidovaných diagnostických nástrojů?

    Vážený pane ministře, předem vám děkuji za písemné zodpovězení přiložených dotazů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Sedmou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude přítomného pana ministra kultury Daniela Hermana interpelovat ve věci chystané regulace médií dva.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vás se moje předchozí interpelace téměř netýkala, protože většinou, když jsem vás interpelovala, tak jste byl přítomen. Nicméně na začátku dubna jsem vás interpelovala ohledně chystané regulace médií a musím říct, že vaše rozsáhlá odpověď byla zajímavá, bohužel ale ne kompletní. V zásadě jste se věnoval výhradně problematice rozhlasového a televizního vysílání a situace v oblasti tištěných či elektronických médií zůstala stranou vaší pozornosti. Jistě jen nedopatřením.

    Vážený pane ministře, mohl byste prosím vyjádřit také k chystané regulaci svůj názor ohledně regulace koncentrace vlastnictví elektronických a tištěných médií, aby bylo zcela jasné, co vláda v této oblasti chystá? Pro úplnost připomínám, že se opírám o závazek uvedený v koaliční smlouvě v kapitole Rozvoj kultury a podpora sportu, který zní: Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra o odpověď na interpelaci.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, jak jsem již informoval minulý měsíc, pokud jde o chystané změny mediálních zákonů je v plánu legislativních prací pro rok 2015 uvedena jednak novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a dále pak novelizace zákonů o Českém rozhlasu a České televizi. Ta první bude předložena vládě v červenci, ta druhá v prosinci letošního roku.

    Ministerstvo kultury je momentálně stále v procesu přípravy návrhu změny zákona o vysílání. Jedním z témat, kterým se v rámci této činnosti zabývá, je, jak jsem již minule rovněž uvedl, i problematika koncentrace mediálního vlastnictví. Jedná se o problematiku velmi specifickou, protože se týká plurality informací, a je tudíž nezbytné přistupovat k ní na základě znalostí všech relevantních informací a faktů. Ministerstvo nemůže navrhnout změny této právní úpravy bez vyčerpávající analýzy mediálního prostředí v České republice, respektive bez toho, aby příslušné instituce jasně deklarovaly nejen to, že mediální trh v České republice je narušen koncentrací vlastnictví, ale současně aby bylo analýzami jasně potvrzeno, že v důsledku této koncentrace dochází k omezení plurality informací. Pokud jde o ty takzvané příslušné instituce, které jsem zmiňoval, jedná se v prvé řadě o Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a o Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

    Co jde napříč všemi úvahami ohledně pravidel týkajících se koncentrace vlastnictví v médiích, je otázka efektivní kontroly. To stojí na možnosti ověřit si skutečné vlastníky společností, které kontrolují společnosti provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání. To je skutečně zásadní věc, kterou je třeba řešit a která je předpokladem pro implementaci dalších pravidel.

    Stávající právní úprava již v mnoha ohledech obsahuje zákazy a omezení koncentrace vlastnictví v rozhlasovém a televizním vysílání. Pokud po mně žádáte ujištění, že předložím návrh, který by omezení koncentrace vlastnictví vztáhl na periodický tisk, nemohu vám v tuto chvíli toto ujištění dát, a to z těch důvodů, které jsem před chvílí uvedl. Uvědomme si prosím, že požadavky na zpracování vládního návrhu nelze obejít. Je třeba vzít v úvahu také skutečnost, že vyspělé země, z nichž bychom si mohli brát příklad, nezavádějí v současné době nová omezení pro vlastnictví médií, ale naopak se snaží dosáhnout efektivního uplatňování stávajících pravidel, a to tím, že zajistí dostatečnou transparentnost vlastnických vztahů v oblasti sdělovacích prostředků.

    Obecně bych rád k otázce chystané regulace médií doplnil, že oblast vysílání a médií vůbec prochází zásadními proměnami. Nastupují nové formy šíření obsahu, ale ty stávající nadále plní důležitou roli v životě lidí a je třeba nalézt optimální nastavení právního prostředí, aby tyto dva světy mohly vedle sebe spravedlivě a kvalitně fungovat. Před touto otázkou nestojíme pouze my v České republice. Jedná se o aktuální téma, které se řeší na Evropské komisi, neboť základní stavební kámen celé regulace v oblasti vysílání a audiovize představuje harmonizační evropský předpis, což je směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Nejprve se tedy povede jistě velmi složitá diskuse na evropské úrovni a následně budeme postaveni před úkol výsledek této diskuse promítnout do našeho právního řádu.

    V tuto chvíli v připravované novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání tedy půjde spíše o technickou úpravu, aby byly napraveny nedostatky zákona, které komplikují jeho aplikaci Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Nicméně neznamená to, že práce na právních předpisech končí. Naopak, jak jsem již nastínil, v souvislosti s evropským procesem revize regulace audiovizuálních médií budou tyto práce pokračovat, a to velmi intenzivně. Děkuji vám. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má jemnou doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Jestli je třeba analýz, zde jedna malá analýza. Čásenský, Riebauerová, Škrabal, Musil, Dražanová, Moravec, Klímová, Klos, Kmenta, Mašek, Novotný, Ševela, Viktora, Poláček, Slonková, Kubík, Syrovátka, Bártová, Dolejší, Štický, Tréglová, Balšínek, Dražan, Martínek, Němeček, Suchan, Křivka, Klausová, Zátorský, Drchal, Janík, Kaiser, Kálal, Nachtmann, Štindl, Weiss, Zlámalová, Hrubeš, Pešek, Šafaříková, Eliášová, Kalenský, Sodomková.

    Vážený pane ministře, jak jistě tušíte, jde o seznam jmen redaktorů Mladé fronty DNES a Lidových novin, kteří tyto deníky opustili v poslední době. Proč, je nasnadě. Obávám se, že masové výpovědi problém nevyřeší, a proto je třeba urychleně přichystat změnu zákonného rámce právě v souladu s programovým prohlášením. K tomu vás tedy vyzývám. Pokud jste říkal, že mi nemůžete zaručit, že něco předložíte (upozornění na čas), mám snad tedy sepsat něco já? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, má snad něco sepsat paní poslankyně? Prosím o odpověď.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Samozřejmě, že všichni poslanci jsou povoláni, řekněme, svým mandátem k tomu, že jsou zákonodárci a mohou takovou iniciativu udělat. Ale jak jsem řekl, Ministerstvo kultury se systematicky připravuje na novely mediálních zákonů. Co se týká těch tiskových medií, print médií, tak tam, jak jsem řekl, je to záležitost hodně právě otázkou vlastnictví, zjištění, komu jaká media patří, jaké společnosti.

    Nicméně vnímám tento dotaz a určitě se budeme více věnovat také tištěným mediím, ač v legislativním plánu jsme zaměřeni tedy na media elektronická. Nicméně děkuji za tento impuls, vnímám ho a beru si ho jako úkol.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi, že si to bere jako úkol.

    S dalším úkolem, tentokrát pro pana ministra průmyslu a obchodu, přijde pan poslanec Bohuslav Chalupa, který bude interpelovat ve věci vývozu vojenského materiálu na Ukrajinu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, moje interpelace je iniciována skutečností, že dotaz, zda byl v roce 2014 vojenský materiál na Ukrajinu vyvezen, kdy to bylo provedeno a o jaký druh vojenského materiálu se jednalo, jsem písemně zaslal řediteli licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu Mgr. Zdeňku Richtrovi před jednáním podvýboru pro akvizice Ministerstva obrany, obchod s vojenským materiálem a inovace armády ČR, kde byl vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu v roce 2014 zařazen jako bod jednání. Mám tu čest být předsedou tohoto podvýboru výboru pro obranu a cítím se vázán tím, že vykonávám, nebo snažím se vykonávat svou práci poslance tak, abych dělal práci, pro kterou jsem sem byl zvolen.

    Místo odpovědi na tři jednoduché otázky jsem jako předseda podvýboru, již jmenovaného podvýboru, obdržel od náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Vladimíra Bertla, do jehož působnosti licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu spadá, kde s odvolávkou na zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, mi bylo sáhodlouze vysvětleno, že v podstatě na požadované informace nemám nárok.

    Dovoluji si upozornit, že zmíněný trestní zákon č. 140/1961 Sb. byl nahrazen zákonem č. 42/2009 Sb., trestní zákoník, ze dne 8. 1. 2009, který je účinný již od 1. 1. 2010. Tedy odkaz - nebo tím, že jsem byl odkázán na již čtyři roky neplatnou právní normu, pokládám za ne zcela legitimní. V důsledku tohoto stanoviska odmítl i ředitel licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu Mgr. Richtr (upozornění na čas) poslancům uvedeného podvýboru pro akvizice Ministerstva obchodu sdělit požadované informace.

    Ptám se tedy, jakým způsobem se poslanec může dozvědět informace, které potřebuje pro svou práci, zvláště v rozsahu těchto prostých dotazů, kdy jsem se neptal, kdo vyvezl, ale ty tři dotazy byly celkem jednoduché. Potom je můžu eventuálně zopakovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. K vaší otázce bych chtěl uvést, že kontrolní režim v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, a prováděcím předpisem, vyhláškou č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení tohoto zákona.

    Zákon stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence, jejího využívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího povolovacího a licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu průmyslu a obchodu, které rozhoduje o udělení licencí na základě závazných stanovisek dotčených orgánů. Jedná se o Ministerstvo zahraničních věcí, které posuzuje žádosti z hlediska zahraničněpolitických zájmů České republiky, dodržování závazků vyplývajících pro ČR z mezinárodních smluv, jakož i z členství ČR v mezinárodních organizacích. Dále Ministerstvo vnitra se vyjadřuje k žádostem z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a v případě významného vojenského materiálu i Ministerstvo obrany, které vydává závazné stanovisko s ohledem na zabezpečování obrany ČR.

    Pokud jde o samotné vývozy vojenského materiálu na Ukrajinu, v období loňského roku, tedy od roku 2014, je všeobecně známo, že členské státy EU v rámci zasedání Rady pro zahraniční věci konaného dne 20. února 2014 se dohodly pozastavit vývozní licence na zařízení, která by mohla být použita k vnitřní represi. V návaznosti na tuto dohodu členských států EU Ministerstvo průmyslu a obchodu požádalo Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra o vyhodnocení všech platných licencí na vývoz na Ukrajinu, zda nepodléhají závěrům ze zasedání Rady pro zahraniční věci, a není tedy dán důvod k jejich pozastavení. Po přezkoumání těchto platných licencí nebylo shledáno, že by předmětem jakékoli z těchto licencí byl vývoz zařízení použitelného k vnitřní represi. Současně byly všechny nové žádosti o vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu posuzovány v souladu s uvedenými závěry Rady pro zahraniční věci.

    Dovolte mi, abych vás ubezpečil, že po dobu platnosti dohody členských států na pozastavení vydávání licencí k vývozu zařízení, které by mohlo být použito k vnitřní represi na Ukrajině, nevydala ČR žádné licence na vývoz vojenského materiálu. Předmětná dohoda členských států byla zrušena v rámci zvláštního zasedání Evropské rady konaného dne 16. července 2014, kdy se členské státy dohodly na tom, že zastaví uplatňování dohody ze dne 20. února 2014 o vývozních licencích. V souladu s těmito závěry byly po tomto období vydány licence na vývozy na Ukrajinu, přičemž všechny licence byly vydány na základě souhlasných stanovisek všech dotčených orgánů po posouzení, že takové vývozy jsou v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR, neporušují závazky vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, jakož i neohrožují veřejný pořádek a bezpečnost ani ochranu obyvatelstva.

    Vzhledem k tomu, že na přelomu loňského a letošního roku došlo k zostření situace na Ukrajině a k porušování dohod z mírových jednání v Minsku, přistoupila ČR k přehodnocení všech platných licencí, zda jsou i nadále v souladu se zahraničněpolitickými a bezpečnostními zájmy ČR. Na základě tohoto následně Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě návrhu Ministerstva zahraničních věci přistoupilo v souladu se zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem k pozastavení čerpání těch licencí k vývozu na Ukrajinu, u kterých to bylo odůvodněno zahraničněpolitickými zájmy ČR.

    Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dovolte mi, abych vás závěrem ubezpečil, že ČR i nadále posuzuje každou žádost o vývoz vojenského materiálu nejen na Ukrajinu s přihlédnutím ke všem svým zájmům, přičemž vývoz může být povolen pouze v případě, že není v rozporu se žádnými z těchto zájmů, především zahraničněpolitickými a bezpečnostními. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: To snad ani nebude otázka, jenom komentář. Já jsem nezpochybňoval, že postupy Ministerstva průmyslu jsou jaksi v rozporu s obecně platnými předpisy, zákony apod. Jenom mě zaráží, že na otázku "byl v roce 2014 vyvezen na Ukrajinu vojenský materiál?" odpověď by mohla znít ano, ne. Pokud ano, tak kdy to bylo provedeno. A chtěl jsem definovat druh vojenského materiálu. Na to se psaly dva dopisy, z toho jeden šestistránkový. Jestli takhle bude exekutiva jednat s Poslaneckou sněmovnou, tak na práci nám moc času nezbude.

    To je všechno, děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Chalupovi. Další interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová, která ministra kultury Daniela Hermana bude interpelovat ve věci maršmeloun. Ten nás trápí všechny. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Ano, hlavně nás Pražáky. Dobrý den, vážený pane ministře. Obracím se na vás v kauze tzv. maršmelounu. Jde o záměr investora postavit v historicky nejvzácnějších lokalitách staré Prahy antropomorfní modernistickou budovu v bezprostřední blízkosti Anežského kláštera z počátku 13. století. Má být dokonce zbourána klášterní zeď a stavba má být doslova nalepena na klášter. Projekt je v přímém rozporu se všemi odbornými zásadami památkové ochrany. Jedná se o druhý záměr investora. První byl zamítnut závazným stanoviskem Ministerstva kultury z roku 2010 z důvodu nedodržení požadavků Národního památkového úřadu. Tyto požadavky však nesplňuje ani nový projekt investora. Investor je ve spolupráci s úřadem Prahy 1 obešel.

    Proti devastaci historického centra se v Praze sešlo před čtrnácti dny kolem 500 protestujících, kteří mj. žádali, abyste se kauzou osobně zabýval. Petici požadující prosazení požadavků Ministerstva kultury z roku 2010 podepsalo během pouhých čtyř dnů víc jak 2 400 občanů. Petenti upozorňují, že má-li být památková ochrana v České republice funkční, nelze obcházení a vyloučení závazného stanoviska ministerstva z procesních řízení vyloučit.

    Chtěla bych se tedy zeptat, jaké je vaše stanovisko k tomuto případu. Dále jestli je pravda, že požadavky ministerstva z roku 2010 při druhém pokusu investora nějakým záhadným způsobem ze spisu zmizely. Zároveň bych vás chtěla požádat, abyste jako ministr kultury konal, abyste podal podnět pro památkovou inspekci Ministerstva kultury České republiky, provedl přezkum rozhodnutí případně další možné kroky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana. Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já především děkuji za tuto podporu, co se týká památkové zóny v Praze, památkových objektů. Je to jistě velmi důležité. Ale chci se teď opravdu pohybovat na půdě právních norem a dát naprosto neutrální věcné stanovisko, do kterého nechci promítat své názory.

    Předem je zapotřebí zdůraznit, že místně příslušným úřadem, který vykonává v přenesené působnosti státní správu na úseku památkové péče na území HMP, je Magistrát HMP. Tam, prostřednictvím pana předsedajícího, máte k tomuto úřadu mnohem blíže než já.

    Historie umístění novostavby na nároží ulic U Milosrdných a Kozí na Praze 1 se datuje již od 90. let 20. století. K problému novostavby se na základě žádosti vlastníků dotčených nemovitostí opakovaně vyjadřoval Národní památkový ústav, a to územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze. V rámci posuzování projektové dokumentace ve fázi projektu pro územní řízení vydal odbor památkové péče Magistrátu HMP rozhodnutí v březnu 1998 po písemném vyjádření, kterým odbor památkové péče magistrátu akceptoval realizaci jednoho objektu, ovšem za přesně stanovených podmínek, které tehdy oproti dnešní tvarově odlišnou stavbu připustilo. Následovalo další odborné vyjádření odboru památkové péče magistrátu pro závazné stanovisko, v němž jsou mj. uvedeny výškové kvóty, vlastnosti střechy, oken i charakter omítek.

    V roce 1999 vydal odbor památkové péče magistrátu rozhodnutí k umístění novostavby. K projektu bylo v roce 2000 vydáno stavebním úřadem platné stavební povolení. Stavba však zahájena nebyla. V roce 2008 obdržel Národní památkový ústav, pracoviště v hlavním městě Praze, od vlastníků dotčených pozemků k posouzení další upravenou dokumentaci. Následně odbor památkové péče magistrátu vydal závazné stanovisko, které stanovilo pouze jednu podmínku ve věci exteriérového nočního osvětlení. Zbylé požadavky NPÚ nebyly akceptovány.

    Proti tomuto závaznému stanovisku odboru památkové péče magistrátu bylo Ateliérem pro životní prostředí podáno odvolání k Ministerstvu kultury, které shledalo navržené práce z hlediska zájmů památkové péče jako nepřípustné. Společnost Praga Progetti e Investment podala proti tomuto stanovisku podnět ministru kultury k provedení přezkumného řízení. Ministr kultury po jeho prošetření na základě návrhu rozkladové komise důvody pro zahájení přezkumného řízení neshledal. Společnost Praga Progetti e Investment dále napadla závazné stanovisko Ministerstva kultury správní žalobou, kterou městský soud v Praze usnesením zamítl.

    V srpnu 2012 obdržel odbor památkové péče magistrátu další žádost vlastníků dotčených pozemků o vydání závazného stanoviska ve věci novostavby na nároží ulic U Milosrdných a Kozí, a to podle projektu pro územní řízení. Tento návrh odbor památkové péče magistrátu posoudil kladně. Odbor památkové péče magistrátu připustil záměr výstavby nového šestipodlažního domu a došel k závěru, že novostavba nezakládá novou výškovou hladinu v dané lokalitě. Řešení novostavby je zcela ve vyváženém přechodu různých velikostních měřítek okolní zástavby. Tvarové řešení novostavby je neobvyklé, kreativní a vymyká se zvyklostem, v jejichž rámci se novostavby v rámci pražské památkové rezervace navrhují, avšak není návrhem, který je nutné z pohledu památkové péče zamítnout či jako autorský návrh dále omezit. Novostavbu z hlediska památkové péče hodnotí kladně, a to i s vědomím toho, že je objekt navržen v mimořádně citlivé lokalitě pražské památkové rezervace na rozhraní předasanační zástavby Anežské čtvrti a asanačního území, kde dochází ke kontaktu drobnější zástavby Haštalské čtvrti s klášterem a blokovou zástavbou činžovních domů.

    Ministerstvo kultury jako instančně nadřízený úřad do současné doby neeviduje žádný opravný prostředek, kterým by bylo napadeno některé z posledně jmenovaných závazných stanovisek vydaných odborem památkové péče Magistrátu HMP jako dotčeným správním orgánem na úseku památkové péče do řízení stavebního úřadu. (Upozornění na čas.) To je asi zásadní. Ve chvíli, kdy obdržíme, tak se jím samozřejmě budeme zabývat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím paní poslankyni o doplnění její otázky.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla poděkovat. Nicméně myslím si, že ta situace je opravdu vážná, protože jakmile se tam něco zbourá, jakmile se tam udělají tyto změny, tak je to nevratné. Ta stavba je opravdu velmi neobvyklá a vyloženě je to tam jako pěst na oko, když to takhle musím říct.

    Pokud jde o magistrát, tam už to zaznělo. My se tím budeme zabývat znovu na půdě magistrátu.

    Já bych chtěla jenom upozornit ještě na další pochybení. Investor chce stavět na pozemcích Prahy, které jsou podle smlouvy o smlouvě budoucí za cenu, která je nižší, než je cena obvyklá. Nebylo to zdůvodněno, nebyl zveřejněn záměr, nepokrýval vlastně ten záměr i ty pozemky, investor využívá dotčené pozemky pro parkoviště, neplatí tam nájem, opět ty úpravy nebyly nijak projednány. Takže já si myslím, že to odporuje zákonu, že už to samo o sobě by mohlo dávat nějaké možnosti do rukou i Ministerstva kultury. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže to jsem chtěla jenom doplnit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr má ještě zájem doplnit. Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Ano, děkuji. Každopádně, jak jsem řekl, tím místně příslušným orgánem není ministerstvo. Jakmile obdržíme nějakou žádost o opravný prostředek, rozhodně se tím budeme zabývat, protože se musíme pohybovat v rámci všech platných právních norem.

    Co se týká - tady si dovolím trošku osobní tón - mého přístupu, tak samozřejmě ochrana památek a památkového fondu, který je mimořádný, je absolutní prioritou. Ale musíme k tomu mít, dovolím si říct cizí slovo, pouvoir. A v tuto chvíli ho nemáme. Ale děkuji za podporu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další interpelaci přednese pan poslanec Marek Ženíšek, který bude interpelovat přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci Generálního ředitelství Vězeňské služby. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, jistě je vám známo, že je to více než jeden rok, co byl bývalou ministryní spravedlnosti Válkovou odvolán z místa generálního ředitele Vězeňské služby České republiky generál Dohnal. Podle jeho názoru a názoru řady právních analýz se tak stalo nezákonně. Z toho důvodu nemohl být ani nikde dále zařazen, a proto se již více než rok nachází v jakémsi právním vakuu, tedy ve stavu, který zákony České republiky vůbec neznají a nepřipouštějí. Více než rok v příkrém rozporu dokonce i se zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů musí generál Dohnal v podstatě sedět doma, přestože je stále formálně v oficiálních dokumentech označován jako generální ředitel Vězeňské služby České republiky. Tedy více než rok jsou tady podle oficiálních dokumentů Vězeňské služby označováni jako generální ředitel Vězeňské služby dva lidé, a to jenom z důvodu jednání bývalé ministryně Válkové, a jsou tak i placeni vlastně dva generální ředitelé. Korunu tomu nasadil současný generální ředitel Ondrášek, který téměř po roce vydal rozhodnutí, kde se doslovně píše, absurdně, že generální ředitel Vězeňské služby Ondrášek odnímá nebo odebírá generálnímu řediteli Vězeňské služby Dohnalovi většinu platu.

    Za více než rok došlo na generálním ředitelství Vězeňské služby České republiky k naprostému rozvratu. Někteří lidé byli odvoláni, někteří dokonce doslova, řekl bych, zlikvidováni i s celou rodinou, tak jak se to stalo bývalému prvnímu náměstku Prokešovi, a byli nahrazeni různými pochybnými osobami bez příslušného vzdělání, bez sebemenších zkušeností s danou problematikou. Jako příklad uvádím odvolání ředitele odboru zdravotnické služby, který není ani lékař. (Upozornění na čas.)

    Proto se vás tedy ptám, pane ministře, kdy začnete situaci ve Vězeňské službě řešit. Kdy bude konečně vyřešeno více než roční právní vakuum generála Dohnala a jaká a čí bude z toho vyvozena odpovědnost? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra spravedlnosti o odpověď.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, situaci ve Vězeňské službě jsem začal řešit bezprostředně po svém nástupu do funkce. Je to jedna z mých dnešních priorit. Velice intenzivně a pozorně tu situaci sleduji. Velmi mi v tom pomáhá můj náměstek Zimmel, který v podstatě nedělá nic jiného. A rozhodně se musím ohradit proti tvrzení, že generální ředitelství je zcela rozvrácené a vůbec nefunguje, čímž nechci říct, že všechny kroky, které proběhly na generálním ředitelství, považuji za šťastné. Poměrně intenzivně s dnešním panem generálním ředitelem komunikujeme o těchto věcech a na některé věci si vyjasňujeme názory. To je k první části vaší otázky.

    Pokud jde o otázku, kdy bude vyřešena situace pana generála Dohnala. Myslím si, že není dobré říkat, že pan generál Dohnal je v jakémsi právním vakuu. Pan generál Dohnal byl mou předchůdkyní odvolán a zpochybňuje platnost tohoto odvolání. To není žádné vakuum, to je prostě jeho volba a zcela běžný stav v právním státě, pro který také právní stát má instrumenty k řešení. To znamená, máme tu opravné prostředky, máme tu správní soudnictví. Možná víte, možná je to důvod, proč ta interpelace přichází právě dnes, že v polovině května je nařízeno jednání, na kterém lze očekávat, že správní soud se vyjádří k dalšímu rozhodnutí mé předchůdkyně, kterým bylo rozhodnutí o přerušení řízení, pokud jde o vyřizování rozkladu pana generála Dohnala. Já jsem se předběžně již začal pro případ, že by správní soud toto zrušil a uložil mně tím pádem, abych o rozkladu rozhodl, tak jsem se sám začal velice intenzivně tímto materiálem zabývat. Pro vaši představu, spisová dokumentace má několik set stran. Některé otázky jsem si myslím zanalyzoval, udělal si v nich jasno. U některých to v současné době činím, konzultuji to i s odborníky na danou oblast, protože je třeba říci, že to je otázka mimořádně komplikovaná a zákonem jasně neřešená. Ta, o kterou tam jde. To znamená, zda ministr měl, nebo neměl právo pana generála tímto způsobem odvolat.

    Takže jakkoliv chápu nepříjemnost situace pro pana generála, musím říci, že to, co se nyní děje, je prostě postup přesně podle zákona, který já nijak neblokuji, nezdržuji, nemám zájem ho blokovat a zdržovat. Naopak musím říci, že se velice těším, až se podaří tuto věc konečně uzavřít. Ať už to dopadne jakkoliv. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za odpovědi. Mne velmi těší a cením si toho, že se chcete danou problematikou zabývat intenzivněji, a že dokonce i připravujete nějaké scénáře, co se může stát. Na druhou stranu nesouhlasím s vámi, že je nutné čekat až na rozhodnutí soudu. V podstatě přejímáte taktiku a strategii bývalého vedení, které uvrhly právě Generální ředitelství Vězeňské služby do stavu, tak jak jsem uváděl, kdy zkrátka z oficiálních dokumentů je zřejmé, že se můžeme dočíst i absurdity typu "Vážený generální řediteli Vězeňské služby... váš generální ředitel Vězeňské služby".

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě doplňující odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji za tu doplňující otázku, protože ukazuje, že jsem se v jedné věci nevyjádřil zcela přesně. Nemám v úmyslu alibisticky čekat na rozhodnutí soudu. Kdyby soudní jednání nebylo nařízeno již na polovinu května, nějak bych si tu věc posoudil sám. Domnívám se ale, že v tuto chvíli je v zájmu právní jistoty, kterou právě v tomhle případě tolik potřebujeme, prostě rozumnější do té poloviny května vyčkat. Zároveň říkám, že i kdyby mně ten soud řekl, že bylo oprávněné to přerušení, tak si myslím, že sám budu mít snahu zase znovu ten proces co nejdříve rozběhnout a tu věc definitivně na své úrovni rozhodnout.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak děkuji panu ministrovi za jeho odpovědi. Jedenáctou interpelaci přednese pan poslanec Václav Horáček, který nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance bude interpelovat ve věci České pošty. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, dovolte mi, abych reagoval na některé vaše výroky, které se týkají České pošty a její budoucnosti.

    Takže trošku popořádku. Franšízy. Sdělil jste nám, že do budoucna počítáte asi s 690 velkými poštami a ostatní že budou převedeny na franšíz. Já bych chtěl upozornit, že program Partner, který uvádíte, už tady existuje několik let a že za ty roky se přihlásilo asi 50 obcí k tomu, aby u nich franšíz takto fungoval. Samozřejmě poukazujete na německý model, na rakouský model. Já bych vás chtěl jenom upozornit na to, že v obou případech na začátku byla velká subvence od státu, tak aby to mohlo začít fungovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, odpověď mu bude poskytnuta písemně. Dostáváme se k další interpelaci, kde pan poslanec Michal Kučera bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci kontrolních hlášení plátců DPH. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, od roku 2016 chcete zavést každoměsíční povinný soupis všech prodejů a nákupů, tzn. i pár šroubků za pár korun, s uvedením obchodního partnera a jeho identifikaci, tedy tzv. kontrolní hlášení plátců DPH. Jedná se dle mého o bič na poctivé, o zbytečnou administrativu, vysoké náklady na straně státu i na straně podnikatelů a dle mého i s mizivým výsledkem. Pro zhruba 300 000 plátců DPH se jedná o zvýšení byrokratické zátěže, a to zejména, jak už jsem řekl, pro malé a střední podnikatele.

    Chtěl bych se vás tedy zeptat: Proč přenášíte vaši neschopnost vybírat daně na malé a střední podnikatele? Jsou to živnostníci a malé firmy s ročním obratem pod deset milionů korun, zpravidla tedy ne pachatelé těch tzv. vašich karuselových podvodů, na které má podle vás novela zejména mířit. Druhá otázka zní: Jaké navýšení výběru DPH od tohoto opatření dnes očekáváte?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jasné otázky. Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Má neschopnost vybírat daně se projevila tím, že jsem vybral za rok 2014 o 31,5 miliardy více, když jsem převzal Finanční správu, kterou si zprivatizoval pan Kalousek s panem Knížkem a na které je podáno trestní oznámení za podezření na kšefty za 96 milionů korun.

    Kontrolní hlášení plátců DPH. Ano, bylo zavedeno na Slovensku za rok 2013 a za rok a půl vybrali na tom 800 milionů eur, což je přibližně 24 nebo 25 miliard korun. Takže institut kontrolního hlášení jsme přijali zákonem 360/2014, tzn. s účinností od 1. ledna 2016. Je to zaváděno jako efektivní prostředek v boji proti daňovým podvodům. Jeho cílem a smyslem je umožnit získání informace o vybraných transakcích a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková sdružení osob, řetězce a karusely. Kobra zasahovala 14krát, jak jsme ji zřídili v květnu, a všechno to byly karusely.

    Takže dnes Evropská unie připravuje nové vydání, kolik nebylo zaplaceno DPH v EU. Je to 180 miliard eur, což je o 40 miliard eur více než rozpočet Evropské unie. Proti tomu je lék, reverse charge, a proti tomu také Česká republika je dnes lídrem této agendy v Bruselu. Poprvé od vstupu do Evropské unie něco děláme a něco jsme zorganizovali.

    Takže kontrolní hlášení také zamezí fiktivním odpočtům DPH, tzv. umělé faktury, které jsou zneužívány i ve velkých i malých částkách. Náležitost kontrolního hlášení primárně vychází z údajů v evidencích, které již plátci podle stávajícího zákona o DPH vedou. Další údaje, které jsou v rámci kontrolního hlášení vyžadovány, jsou nezbytné pro jeho efektivní fungování s tím, že při jejich volbě bylo vždy velmi pečlivě analyzováno zvýšení administrativní zátěže. Právnické osoby mají povinnost podávat kontrolní hlášení měsíčně, a to vždy do 25. dne po skončení kalendářního měsíce. V rámci snížení administrativní zátěže pro fyzické osoby budou tyto podávat hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to buď čtvrtletně, nebo měsíčně, a to vždy do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Kontrolní hlášení je podáváno výlučně elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

    Chápeme, že je nezbytné poskytnout plátcům daně přiměřené časové období na přípravu účetních a manažerských systémů. Z toho důvodu budou v nejbližší době na webových stránkách Finanční správy zveřejněny základní údaje o kontrolním hlášení, které budou průběžně doplňovány o další podstatné informace a odpovědi na dotazy. I když kontrolní hlášení bude podáváno výlučně elektronicky, byl pro informační účely připraven i vzor formuláře kontrolního hlášení včetně předběžných informací k jeho vyplnění, který bude také na webových stránkách k dispozici. Zveřejnění bude realizováno v příštím týdnu, od 4. května 2015. V další etapě, předpokládáme na začátku července 2015, budou veřejnosti k dispozici technické popisy jednotlivých položek elektronického formuláře a související XM struktura. Bylo navrhováno omezení způsobu podávání kontrolního hlášení a ostatních DPH formulářových podání tak, že nemohou být podána prostřednictvím datových schránek. Od tohoto návrhu bylo upuštěno a Ministerstvo financí a Finanční správa spolupracují s podnikatelskými svazy a Ministerstvem vnitra a hledají variantu, ve které bude zachováno podání datovou schránkou a současně bude naplněn cíl elektronizace správy daní k zajištění správného formátu a struktury podání kontrolního hlášení.

    Chtěl bych říci, že dnes funguje Finanční správa, která má software, který vyhledává podezřelé transakce a odpočty DPH a ročně je to 17 tisíc takových případů. Samozřejmě v takovém případě Finanční správa zadržuje DPH a vlastně dělá prověrku, což tedy obtěžuje firmy, a naopak, když zavedeme kontrolní hlášení, tak vlastně tyto kontroly odpadnou a systém vlastně podstatně zjednoduší kontrolu a podstatně klesne počet návštěv Finanční správy. Takže kontrolní hlášení je - (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano, to je všechno.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Kučera má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Já jsem na konkrétní otázku dostal klasickou odpověď: Kalousek a karusely. Nicméně já otázku zopakuji: Jaké navýšení výběru DPH od tohoto opatření dnes očekáváte, tzn. částku. Chtěl bych také říci, že každý, kdo je měsíčním plátcem DPH, již podobné informace finančního úřadu poskytuje. Vámi zaváděné kontrolní hlášení tedy, pane ministře Babiši, směřuje zejména proti čtvrtletním plátcům DPH. Čtvrtletním plátcem DPH se dnes může stát pouze spolehlivý plátce DPH, a to až po třech letech podnikání. Z čeho tedy, pane ministře, usuzujete, že právě od těchto spolehlivých plátců DPH získáte vyšší výběr daně z přidané hodnoty, tedy dvě otázky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Tak minulý týden skončila kontrola NKÚ, akorát samozřejmě naše média dala zase zavádějící titulek, že nové opatření nezabralo, ale kontrola se týkala roku 2011 a 2013, tak nevím, kdo byl tehdy ministr financí. A kontrola našla, že díra je 108 miliard ročně, a to je přesně to číslo, které identifikuje Evropská unie. To je 3,2 miliardy eur a to je v podstatě 22 % nezaplacené DPH. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Třináctou interpelaci přednese pan poslanec Karel Rais, který bude interpelovat zatím nepřítomného pana ministra školství Marcela Chládka ve věci připomínky vlády ČR k novele vysokoškolského zákona. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, na jednu stranu jsem rád, že probíhá dost široká diskuse ohledně novely vysokoškolského zákona, na druhou stranu tato diskuse vyžaduje pokud možno co nejpřesnější informace a ty v některých případech postrádám.

    30. března bylo zasedání vlády ČR. Vláda tam schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111, čili novelu vysokoškolského zákona, a měla k tomu řadu připomínek. Některé připomínky jsme samozřejmě projednávali dopředu, ale některé jsou zřejmě zcela nové a můj problém je, že tyto připomínky nemám nebo, myslím si, poslanci nemají. Takže bych vás chtěl požádat, abyste nám uvedl naprosto konkrétně, které připomínky vláda měla k novele, protože v EKLEPu je pouze návrh novely a putují různé informace o tom, že z původního návrhu byla třeba vyňata možnost založení veřejně výzkumné instituce ze strany vysokých škol, což je dost podstatný zásah do zákona nebo do toho návrhu.

    Takže děkuji za zaslání písemných připomínek, protože zde zatím momentálně nejste. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, pan ministr tady momentálně není, odpověď vám tedy, pane poslanče, bude zaslána písemně.

    A nyní budeme pokračovat další interpelací. Pan poslanec František Laudát bude interpelovat pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se obracím na pana ministra Pelikána. My v té věci komunikujeme. Jedná se o to, že zhruba již před dvěma roky nebo kdy začala kauza stěhování Obvodního soudu Prahy 5 z prostor krajského soudu, je to ten známý palác na náměstí Kinských. Jde o to, že v éře brigádníka Rusnoka, jak jsem slyšel, paní Benešová napsala coby ministryně spravedlnosti výpověď obvodnímu soudu. Od té doby nebyl ministr spravedlnosti schopen nalézt odpovídající prostory, načež začínala vznikat různá ekonomicky děsivá řešení či neekonomicky děsivá řešení. A teď poslední je varianta, která již tedy jde za panem ministrem, že soud se přestěhuje na několik míst. Jenom chci upozornit, že před několika lety se obdobná anabáze konala na Praze 6 a díky tomu, že soud byl rozdělen na vícero míst, tak sami možná víte, pokud máte nějakou firmu s vícero místy, nebo instituci výzkumnou, zdravotnickou apod., že pak nikdo nikde není a nic nefunguje, všichni jsou na cestách. Na Praze 6 tehdy údajně došlo k radikálnímu poklesu výkonnosti soudu, propadl se v hodnocení na jedno z nejhorších míst. A teď se totéž zřejmě odehraje i s Obvodním soudem Prahy 5, který se těší docela solidní reputaci. Jedna z částí, kam se má stěhovat, je do státního, státem vlastněného domu v Legerově ulici. Kdo zná pražské reálie, tak je to snad jedno z nejhorších míst pro fungování vzhledem k dočasně umístěné severojižní magistrále. Navíc se domnívám, že -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas vypršel. Jestli položíte otázku, na kterou by mohlo být odpovězeno?

  • Poslanec František Laudát: Dobře. Prosím pana ministra, zda skutečně bude trvat na tomto řešení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vstřícnost a požádám pana ministra Roberta Pelikána, aby odpověděl.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem k té věci přišel v nějaké fázi. Ta fáze byla taková, že již bylo věcí hotovou a nezměnitelnou, že se obvodní soud musí vystěhovat z jedné budovy z krajského soudu a že se tak má stát v horizontu měsíců a že je potřeba to řešit. A teď se tam přede mnou jako řešení nabízelo to, že bychom si pronajali nějakou budovu, která pro to nebyla nějak zvlášť vhodná, tu bychom zrekonstruovali, ačkoliv pochopitelně pronajímatel, až by tam soud zase nebyl, tak by to zase vyboural, protože jaksi soudy mají velice specifické dispoziční požadavky. Prostě celkově to mělo stát asi 90 milionů. A proti tomu stojí fakt, že máme volnou soudní budovu, neobsazenou, po Praze 6 v Legerově ulici.

    Takže já se domnívám, že mám-li nějakým způsobem spravovat veřejné prostředky, tak prostě nemám jinou možnost. Těžko bych někomu vysvětlil, proč jsem nacpal 90 milionů korun nějakému soukromému pronajímateli místo toho, abych soud, jak se logicky nabízí, dal do té volné budovy. To, že to je řešení, které je nepříjemné, protože skutečně Legerova ulice není zrovna ideální místo pro nic a nikoho, to je pravda. Na druhou stranu já si ten dům podrobně prohlédl. Nevím, zda vy také. Ono to není zase tak hrozné. Chápu, že se nikomu nechce z krásného prostředí náměstí Kinských s úžasnou vnitřní zahradou a Petřínem hnedka za rohem a že ve srovnání s tím Legerova je přímo drastická, ale jinak je to pěkná budova, které nic nechybí, akorát tam vymalujeme, a vlastně jediná nevýhoda je ruch ulice a to, že pokud jde o to místo, kde na té Legerovce to je, tak že od metra je to pěšky pět minut. Zároveň jsem si vědom i toho, že rozdělení soudu povede k jistým organizačním komplikacím. Nebude to tak hrozné, protože dělení je v tomto případě, podařilo se ho udělat po v podstatě samostatných úsecích, to znamená bude zvlášť trestní agenda a civilní agenda, ty spolu prostě nemají vůbec nic společného, a ještě tedy bohužel bude muset být zvlášť, to mě mrzí, agenda exekuční, ale zase je to agenda, která je samostatná, byť tam tedy budeme muset převážet pravděpodobně poněkud častěji spisy z agendy civilní.

    Zároveň chci zdůraznit, že to je řešení přechodné, protože celkově jsem velice nespokojen se situací dislokace soudů v Praze. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda padne doplňující otázka. Pan poslanec Laudát se na ni chystá. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. V té první části bych souhlasil. Ostatně kolega Kučera tady interpeloval vaši paní předchůdkyni s tím, že dávat soukromé firmě, když stát vlastní jiné nemovitosti, 90 milionů, je ekonomickým mrháním. Dostalo se mu odpovědi, že je to v pořádku.

    Co se týká toho druhého, já se domnívám, že dneska nejlevněji by vyšlo prostě tam ty vztahy mezi nimi srovnat asi direktivně, nechat to být, a pokud tedy chcete rychle postavit justiční palác, tak proč ne. Ale prostě přesouvat to, když se tam srovnali doteď, tak si myslím, že by se tam mohli srovnat. Podle mého zase nevím, jestli jste nechal udělat tedy, a to je moje otázka, nějakou analýzu skutečných potřeb a prostě toho, zda by se tam nevešli ve stávajícím stavu, a nechat to být. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr na to bude ještě reagovat.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Když jsem to začal řešit, tak jsem si tam udělal pěknou sobotu pracovní, se svým ekonomickým náměstkem a s paní doktorkou Švehlovou jsme prolezli ty budovy opravdu odshora až dolů. Po pravdě, také si myslím, že by to ještě chvilku byli bývali mohli vydržet, ale prostě přišel jsem do nějaké situace, kdy už tohle nešlo vzít zpět. A zase, musím se zastat tedy toho krajského soudu, že ta kapacita tam byla přeplněna, to zase ano. Čili jak říkám, je to řešení situace, která už tu v nějaké fázi byla. To, v jaké fázi byla, to jde za paní bývalou ministryní Benešovou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat v dalších interpelacích, tak přečtu omluvenky, které dorazily: dnes od 16 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Marian Jurečka, dnes mezi 15.30 a 23. hodinou z osobních důvodů pan poslanec Herbert Pavera, dále od 14.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Dalecký, dále mezi 13.30 a 24.00 z pracovních důvodů Anna Putnová, dále od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů Vít Kaňkovský, dále od 15 hodin z rodinných důvodů pan Lubomír Toufar, dále dnes od 14.30 hodin po zbytek jednacího dne se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek, od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů pan poslanec Rostislav Vyzula, dále od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů paní poslankyně Helena Válková, dále po 14. hodině ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Petrů a dále od 14.30 do 16.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr dopravy Dan Ťok.

    A nyní tedy přistoupíme k další interpelaci, kterou má jako patnáctou v pořadí pan poslanec Zbyněk Stanjura a interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, z vašich veřejných vystoupení jsem nabyl dojmu, že máme obdobný názor na existenci státních fondů, ať už je to státní fond rozvoje bydlení, životního prostředí, dopravní infrastruktury. Já osobně se domnívám, že by bylo lepší, kdyby prostředky plynuly přímo přes státní rozpočet a ty fondy jsme neměli. Ale ptám se na váš názor na návrh ministra zdravotnictví, který v rámci protikuřáckého zákona, i když ten zákon se jmenuje jinak, ale myslím, že si rozumíme, navrhuje vznik nového státního fondu.

    Já jsem si osobně vyzkoušel, že zrušit stávající fond je velmi politicky náročné. Když jsem chtěl jenom zahájit debatu o zrušení fondu dopravní infrastruktury, tak tehdejší opozice, dneska váš koaliční partner, stála na barikádě a říkala: v žádném případě. Já si myslím, že je lepší žádné nové fondy nezřizovat.

    Ptám se vás jako ministra financí, protože návrh ministra zdravotnictví předpokládá vlastně i - já si to musím přečíst, protože název toho fondu - už i ten název: Státní fond integrované protidrogové politiky. Chtějí tam mít minimálně půl miliardy ročně, a dokonce navrhují, že tam budou alokována přímo ze zákona 1 % spotřebních daní a 1 % výnosu z loterií. Já osobně to považuji za špatný nápad a špatnou ideu. Mně to připadá, že na Úřadu vlády si chce někdo vytvořit když ne medvěda, tak aspoň medvídka. Medvěda už v rozpočtovém výboru naštěstí nemáme, tak aspoň medvídka, aby to úředníci na Úřadu vlády udělili. Mě by zajímal váš názor na možnost vzniku tohoto nového státního fondu jako ministra financí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám vicepremiéra a ministra financí o odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že máme ve Sněmovně i strany, které chtějí šetřit. Takže návrh na zřízení Státního fondu integrované protidrogové politiky je součástí zcela nového zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož předkladatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Navrhovaný fond by měl být právnickou osobou v působnosti Úřadu vlády ČR. Návrh jde do vlády s rozpory Ministerstva financí, které nebyly vypořádány. V současné době projednávají návrh zákona komise Legislativní rady vlády.

    Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s návrhem na vytvoření státního fondu, především proto, že návrh neodpovídá ustanovením zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a jeho postupům. Návrh zákona nerespektuje ani zákon číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Dalším důvodem, proč návrh na vytvoření státního fondu odmítáme, je to, že finanční prostředky navrhovaného fondu mají být zajištěny z podílu odvedené spotřební daně ve výši 1 %, 1% u spotřební daně z lihu, piva, vína a z meziproduktů a tabákových výrobků. Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí, aby uvedené části výnosu daní byly příjmem uvedeného státního fondu, neboť se v tomto případě jedná o faktickou účelovost daní. Finanční zajištění fondu by zakládalo jednorázové a posléze trvalé dopady na státní rozpočet v rozsahu cca 700 milionů korun ročně. Zároveň Ministerstvo financí upozorňuje, že způsob zakotvení daňových příjmů státního fondu nekoresponduje se zákonem o rozpočtovém určení daní.

    Ministerstvo financí vítá snahu o soustředění problematiky ochrany zdraví před návykovými látkami pod jednoho gestora a s tím související centralizaci finančních prostředků na tuto agendu. Zásadně však nesouhlasí s tím, aby byl tento záměr realizován prostřednictvím vzniku nového státního fondu. Jedná se o zcela nesystémové řešení. V současné době se naopak projevuje tendence utlumování činnosti státních fondů a jejich transformace. Protidrogová politika by měla být zajišťována ústředními orgány státní správy a z finančních prostředků státního rozpočtu. Účelovost finančních prostředků na realizaci protidrogové politiky je zajištěna závazným ukazatelem v rámci příslušné rozpočtové kapitoly. Ve schváleném rozpočtu na rok 2015 má v závazném ukazateli program protidrogové politiky Úřad vlády rozpočtovány prostředky ve výši 95 milionů korun a Ministerstvo zdravotnictví ve výši 16 milionů korun.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec Stanjura bude mít doplňující otázku, takže prosím, ptejte se.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za odpověď. Já za sebe i za své kolegy říkám, že s názorem Ministerstva financí souhlasíme. A moje poslední otázka je jednoduchá. Já vím, že to je zatím rozpor, tak jestli, pane ministře, budete na tom rozporu trvat a nedopustíte, aby do Sněmovny to přišlo včetně toho návrhu na zřízení fondu. Že sami víme, teď to řeknu politicky, jak těžce se mění vládní návrh zákona v Poslanecké sněmovně, a mnohem lepší je takový nápad na zřízení nového nesystémového fondu, a to máme stejný názor, dát pryč už na vládě a poslat do Poslanecké sněmovny bez tohoto návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan vicepremiér bude reagovat? Chystá se odpovědět. Takže máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ne, tak určitě, my jsme tu měli dneska debatu o tom zdravotnictví, tak nechci se k tomu vracet. Takže já si myslím naopak, že dáváme na protidrogovou politiku 95 milionů korun, a nejsem si úplně jistý, že jsou tam různé přednášky a různé účasti na konferencích atd., takže možná by bylo ještě potřeba se podívat, jestli i tyto prostředky jsou využívány účelově a efektivně. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám o interpelaci paní poslankyni Jitku Chalánkovou, která interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, byla jsem seznámena s alarmující finanční situací Domova na Kalvárii v Jaroměřicích. Je to oblast, která je velmi chudá, a tento Domov na Kalvárii je zde zřízen v oblasti, která široko daleko v okruhu 20 km žádnou takovou službu neposkytuje. Tento domov je řádně zaregistrován Krajským úřadem Pardubického kraje, tuto registraci mám před sebou, a přestože se v popisu této lokality píše, že toto Moravskotřebovsko je velmi oslabené, právě co se týká této sociální služby, která zde je poskytována, přesto tento Domov na Kalvárii nebyl zanesen do sítě, ano, tak to konstatuji, a díky tomu také nemá nárok na poskytnutí dotace na poskytování sociálních služeb. Přesto jsem chtěla vás s touto situací seznámit, protože tento domov je soukromý, řádně zaregistrovaný a má zde uživatele z několika okresů. Mám zde k dispozici přesné rozvrstvení, ze kterých měst a ze kterých okresů. Kraj si dal podmínku, že poskytne dotaci pouze za podmínky, tedy nárokově, pokud se obce zavážou, že 2 % poskytované finanční částky poskytnou tyto obce pro klienty. Byla jsem seznámena také se skladbou klientů. Přijímají uživatele od 50 let. Byli tam umístěni také tři občané, kteří byli vyhozeni na ulici z té strašné ubytovny v Přerově. Přesto je přijali v hrozném stavu.

    Chtěla jsem vás požádat, paní ministryně, přestože vím, že tento domov není zanesen ve střednědobém plánu, jestli byste se mohla zaměřit na tuto skutečně výlučnou lokalitu, velmi oslabenou ekonomicky, podívat se na to, zda by se nemohlo vyvolat třeba i jednání mezi těmi třemi kraji, na jejichž rozhraní domov leží (Předsedající: Já se omlouvám, paní poslankyně...) a zkusit tyto kraje přivést ke spolupráci. Týká se to také toho, jakým způsobem byly převedeny finanční prostředky na poskytování dotace ze státu na kraje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, tady samozřejmě opakuji to, co už nakonec řekla paní poslankyně, že je na kraji, jak si nastaví síť sociálních služeb a které organizace do ní zařadí a které ne. To, že si někdo jako soukromý poskytovatel zaregistruje sociální službu, samozřejmě ještě neznamená, že má automatický nárok na to, aby byl financován z veřejných rozpočtů.

    Nicméně jenom pro upřesnění, co se týče té organizace, je to tedy společnost s ručením omezeným Domov na Kalvárii, má zaregistrované dvě sociální služby. Jednou je pečovatelská služba, ta je zaregistrována od roku 2010. Ta dostala dotace - předtím nevím - v roce 2013, v roce 2014 údajně ani nežádala a zase v roce 2015, tedy na letošní rok, byla podpořena krajem ve výši 211 tisíc korun. Co se týče té druhé sociální služby, ten domov pro seniory, tak to je skutečně služba nová. Byla registrována teprve v červnu roku 2014, takže je skutečně opravdu nová. Zatím říkám, že tato služba není v souladu s akčním plánem Pardubického kraje, a to já mohu těžko ovlivnit. Je to opravdu na dohodě poskytovatele s krajem. Nicméně bych ráda podotkla, že je tam na základě informací z terénu pochybnost o kvalitě poskytované péče, což my budeme prověřovat inspekcí sociálních služeb, které určitě zafungují. Uvidíme, co se potvrdí, nebo nepotvrdí. Nicméně opakuji, to je spíš na interpelaci někoho z Pardubického kraje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já určitě doplním pouze paní ministryni. Chtěla bych prostě znovu upozornit, aby kraj - přestože s vámi souhlasím, že toto zařízení není v síti, ale zase na druhé straně čteme, že tato oblast je skutečně velmi oslabená v poskytování pobytové sociální služby, jestli by bylo možné se zaměřit jednak na poskytovatele, jednak event. vyvolat jednání mezi těmi třemi kraji, které nemusí spolupracovat, ale mohou, a také z toho důvodu, že bych žádala, abychom co možná nejvíce splnili rovné podmínky pro poskytovatele sociálních služeb, co se týká dotací. A druhá věc, zaměřit se znovu na způsob převodu, kterým byly převedeny peníze na kraje, aby se skutečně dostalo na rovné podmínky. Je na kraji, jakým způsobem rozdělí dotace, ale znovu se podívat na tu oslabenou oblast.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní ministryně zareaguje.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Já ještě jenom doplním, že jsme dostali informaci, že ta oblast je údajně dobře zasíťovaná terénními sociálními službami. Jinak bych zopakovala, že přece jenom ten domov tam opravdu není ještě ani rok, takže bych docela pochopila, že třeba kraj vyčkává, protože se vlastně neví, jak ten poskytovatel vypadá, a že opravdu máme zkušenost, že během posledních let řada soukromých organizací začala zakládat domovy pro seniory, protože předpokládají, že je tam lehký výdělek, a tyto organizace pak chodí za námi, případně za kraji, a požadují financování z veřejných rozpočtů. Chápu, že je tam určitá nedůvěra. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další interpelaci má pan poslanec Zdeněk Ondráček. Interpeluje pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, kteří jste ještě vydrželi. Při sledování většiny českých veřejnoprávních médií by se dalo dospět k závěru, že se na Ukrajině v posledních dnech téměř nic neděje. Když už tedy nejste schopni jako vláda zajistit, aby Česká televize podávala občanům objektivní informace, požádám vás, pane ministře zahraničí, o tyto informace sám a požádal bych o sdělení aktuální situace na Ukrajině. Pokud budete schopen mi odpovědět, tak asi na tyto otázky:

    Proč je na Ukrajině přítomno cca 300 amerických výsadkářů a souhlasíte s jejich přítomností? Kdo proti komu nyní bojuje na jihovýchodě Ukrajiny? Je to opravdu ukrajinská armáda proti polovojenským a Kyjevem nekontrolovaným oddílům Pravého sektoru? Je pravdou, že tisíce lidí v Kyjevě a dalších velkých městech demonstrují proti vládě a prezidentovi, včetně toho, že se Pravý sektor možná chystat svrhnout současné vedení? Děkuji vám za odpovědi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci. Pan ministr je připraven vám odpovědět. Máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já bych chtěl jenom upozornit na to, že vláda nemá možnost nějak organizovat Českou televizi nebo média vůbec v této zemi, aby sdělovaly něco podle našich představ. Ono to neplatí vůbec u těch soukromých médií, tam samozřejmě si to zvlášť nelze představit. V případě České televize nebo veřejnoprávních médií Českého rozhlasu také mohu ujistit, že neprobíhá žádná instruktáž vůči těmto médiím, jakým způsobem a o čem by měla informovat. Ta média jsou, jak víte, relativně nezávislá a kontrolou jsou určeny podle zákona rady - televizní rada, rada pro rozhlasové vysílání. A způsob, kterým volíme zástupce do těchto rad, tady nechci popisovat. Upozorňuji na to, že skutečně moje možnost ovlivňovat vysílání je naprosto minimální, možná podobná jako každého jiného poslance. Pokud se stane někdy občas něco výjimečného, kde mám pocit, že je něco nepřesného, tak to třeba někde sdělím na úrovni šéfredaktora, ale to už se delší dobu nestalo ne proto, že bych tam snad nic nenašel problémového, ale především proto, že už nemám čas to tak systematicky sledovat. To je mi líto. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, obávám se, že váš čas byl završen. Dostanete prostor v druhé části. Poprosím pana poslance o doplňující otázku.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, neodpověděl jste mi na první otázku. Na Ukrajině je přítomno cca 300 amerických výsadkářů. Ptal jsem se, jestli vy s tím souhlasíte, s jejich přítomností, a také jsem se dotazoval, co víte o tom, jestli máte informace o tom, že pravidelná ukrajinská armáda v současné době bojuje proti Pravému sektoru, který se vymkl kontrole.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám vás o odpověď.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: O tomhle informace nemám, tak se k tomu úplně nemohu vyjádřit souhlasem - nesouhlasem. Ale mohu vás ujistit, že ještě učiním nějaký dotaz na naše zastoupení a pokusím se zjistit, jestli úplně v posledních hodinách dnes nedošlo k nějakým vystoupením proti nebo k nějakému střetu mezi armádou a Pravým sektorem. Já jsem naopak byl svědkem toho, že došlo k určité dohodě mezi dobrovolnickými skupinami a prapory a ukrajinskou armádou a že všichni akceptovali to, že budou pod jedním velením.

    Jsem přesvědčen, a to byly poslední informace, které jsem měl, že došlo k sjednocení všech branných sil pod jedno velení, což ještě před pár měsíci pravda nebyla a tohle je určitá nová věc. Tohle byl také požadavek Evropské unie a členských států, protože my jsme samozřejmě neustále zdůrazňovali, že jedna ze základních věcí, a těch reforem, které jsme požadovali, byla také reforma ozbrojených sil a pokládali jsme za nepřijatelné, aby existovaly v zemi, která se chce demokraticky spravovat, nějaké vojenské síly, které jsou mimo kontrolu ministerstva obrany a řádných představitelů armády. Krok, o kterém jsem mluvil, ten byl právě i reakcí na to. O nepokojích, o kterých mluvíte, informaci nemám, pokusím se zjistit, jestli se něco neodehrálo úplně v posledních hodinách, v posledním dni, protože jsem nevěděl, že se na to budete ptát, a ještě vám na to osobně odpovím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní přistoupíme k další interpelaci, kterou má paní poslankyně Markéta Adamová. Interpeluje vicepremiéra vlády a pana ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulých týdnech jsem navštěvovala základní školy, které se pokoušejí být inkluzivní, resp. se o to pokoušejí ředitelé a pedagogické sbory a další pracovníci. Slovo pokoušejí užívám záměrně, jelikož i přes veškerou snahu a úsilí, které školy a jejich zástupci na realizaci inkluzivního vzdělávání vynakládají, se současný stav ani zdaleka neblíží ideálu. Překážek je více, ale tou hlavní, která byla opakovaně zmiňována na všech navštívených školách, je nedostatek finančních prostředků na podpůrná opatření pro žáky.

    V Poslanecké sněmovně jsme projednávali novelu školského zákona téměř půl roku. Schválením novely však zdaleka není zaručeno, že budou realizována opatření, která pomohou všem dětem, které to potřebují. Po rozhovorech se zástupci škol a dalšími odborníky si troufám tvrdit, že bez finančních prostředků, které budou cíleně vynaloženy na realizaci přijatých opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přijdou naše snahy o změny v legislativě vniveč.

    Chtěla jsem se zeptat přímo ministra školství, nicméně vzhledem k jeho nepřítomnosti se dovolím tázat vás. Zajímalo by mě, zda ministr školství Marcel Chládek s vámi řeší navýšení rozpočtu pro jeho resort s cílem podpořit právě novelizovaná opatření i finančně. Jak se k navýšení rozpočtu na tuto oblast staví vaše ministerstvo?

    Vážený pane místopředsedo vlády, touto interpelací si vás dovoluji vyzvat k předložení detailního plánu financování, které bude v souladu s nově schválenými změnami, potřebami škol a poradenských zařízení, a to nejpozději k začátku školního roku 2015-2016. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana vicepremiéra, aby vám odpověděl.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, škoda, že tu není pan ministr. Každý ministr se snaží navyšovat svoji kapitolu, takže pan Chládek se také snaží. My samozřejmě budeme vyjednávat o rozpočtu a v podstatě Ministerstvo školství v rámci našeho vyjednávání prohlásilo, že nedokáže dopady odhadnout a předpokládá, že všechny potřebné výdaje bude možno zabezpečit úpravou struktury stávajících dotací, poskytovaných regionálnímu školství.

    Po projednání novely školského zákona v Poslanecké sněmovně uplatnilo Ministerstvo školství v rámci aktualizace střednědobého výhledu na rok 2016 požadavek na účelové navýšení rozpočtu kapitoly na rok 2016 o částku 360 mil., s tím že pro rok 2017 bude potřebné navýšení činit 960 mil. Rozdílné výše finančních objemů odpovídají navrhované účinnosti novely školského zákona od 1. září 2016.

    To, zda Ministerstvo školství nebude schopné zabezpečit požadavky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci kapitoly, z velké míry závisí na nastavení prováděcích právních předpisů, které se nyní připravují. My jsem včera měli první kolo o rozpočtu a v květnu budeme projednávat jednotlivé kapitoly a bude to předmětem našeho vyjednávání s panem ministrem Chládkem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda paní poslankyně - nechce položit doplňující otázku. Děkuji. V tom případě půjdeme dál a požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ve vládním programovém prohlášení je obsažena řada ambiciózních cílů v oblasti eGovernmentu. Na můj dotaz na únorovém zasedání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, zda má Ministerstvo vnitra k jejich dosažení dostatečné personální zázemí, odpověděl pan náměstek Strouhal, že v současnosti chybí deset funkčních míst, nicméně že příslušný požadavek na Ministerstvo financí již byl vznesen. Absenci deseti funkčních míst pokládám když ne za paralyzující, tak za velmi závažnou překážku pro plnění úkolů Ministerstva vnitra v této důležité oblasti. Ráda bych se zeptala, jak dlouho tento stav trvá a zda se kvůli němu některý z vládních cílů odsouvá. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra dostanete písemnou odpověď.

    Nyní požádám pana poslance Petra Kudelu o jeho interpelaci, která směřuje na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, budoucnost naší společnosti spočívá v dětech a v jejich přípravě na to, aby převzaly naši úlohu. Děti musíme nejen vychovávat a vzdělávat, ale také kultivovat. S dítětem jistě nebudeme hovořit jeho jazykem, ale jazykem dospělého člověka jenom takovými slovy, kterým bude rozumět. Proč o tom hovořím na vaši adresu?

    Dostal se mi do rukou Diář 2015 vydaný Státním zdravotním ústavem, který je dle svého popisu na zadní straně zdravotněvýchovným materiálem vydaným za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky. Tento diář byl distribuován žákům 5. tříd. Příručka začíná poklidně. Termíny prázdnin, důležitá telefonní čísla, zásady zdravého životního stylu, pohybu, zdravé výživy, přes užívání sladkostí k čištění zubů, celkovou hygienu, škodlivost kouření a nebezpečí drog až - cituji - jací se mi líbí kluci, jaké se mi líbí holky, menstruace, měsíčky, menzes, čmýra, onanování, masturbace, prstění. Prosím, dětem v 5. třídě!

    Informovat školáky o stavbě lidského těla a o jeho fyziologii a reprodukci je zcela namístě, ale je potřeba to dělat kultivovanou formou. Forma, která je v diáři k tomu zvolena, musí připadat nevkusná a naprosto nevhodná komukoliv nejen pro rodinně orientované rodiče, kteří na tuto brožuru upozornili. Je třeba si uvědomit, že neuctivě zpracovaná témata tohoto typu mohou vyvolat v dětech traumata. Osobnost každého dítěte je třeba chápat individuálně. Není lepší citlivé reprodukční věci nechat na výchově v rodině, přirozenému vývoji a serióznímu vzdělání než nechutným příručkám?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale vzhledem k vašemu času vás požádám, abyste položil otázku, na kterou chcete, aby vám bylo odpovězeno, protože už jste za časovým limitem.

  • Poslanec Petr Kudela: To byla ona. Není lepší nechat citlivé věci rodině, výchově a vzdělání než nechutným příručkám? Jenže to by někteří pak neměli dobře placenou práci a nemohli utrácet státní peníze.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Půjdeme tedy dál. Dalším interpelujícím je pan poslanec Michal Kučera, který interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. My se, pane ministře, budeme bavit o finančních záležitostech. Nemějte obavu.

    Vážený pane ministře, od 1. 1. 2015 měl být spuštěn společný výběr daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, tedy tzv. jednotné inkasní místo. Přineslo by to významnou úsporu finančních prostředků na straně státu i na straně podnikatelů. Stát mohl významně snížit stavy zaměstnanců správy sociálního zabezpečení a rovněž i na straně zdravotních pojišťoven. Podnikatelé by pak ušetřili na administrativních nákladech tržby, což by, jak jistě víte, zvýšilo produktivitu práce v české ekonomice. Vaším rozhodnutím, pane ministře Babiši, bylo spuštění jednotného inkasního místa zastaveno, což znamená pokračování vysokých nákladů na straně státu a vysoké administrativní zátěže na straně živnostníků a podnikatelů a v neposlední řadě i vaši neschopnost vybírat daně.

    Mám na vás následující jednoduché dotazy, pane ministře Babiši. Za prvé: Kdy bude jednotné inkasní místo fungovat? Za druhé: Kolik stojí ročně státní rozpočet to, že v roce 2015 jednotné inkasní místo nefunguje? Za třetí: Kdo je za spuštění jednotného inkasního místa zodpovědný? A ten termín by měl zaznít, kdy bude spuštěn.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana vicepremiéra, aby vám odpověděl na vaši interpelaci.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Kolegyně, kolegové, jednotné inkasní místo, my to nazýváme jako Kalouskova past. To je ta jeho virtuální realita. To je, jako kdybych já teď navrhl zákon, že od 1. ledna 2018 zrušíme veškeré daně a navýšíme důchody o tisíc procent. To je asi stejné. Myslím, že bych dostal strašně moc hlasů od voličů. Tohle, co nám tady zanechal bývalý pan ministr financí a s čím jsme se trápili, to je vlastně celý rok. Ano, principiálně je to fajn, jednotné inkasní místo. Já bych také rád. Ale to by někdo musel rozhodovat sám a někdo by také musel napsat, co by to znamenalo pro naši ekonomiku. Kolik nezaměstnaných, jaké dopady. Protože to, co vy jste navrhovali, a to, co my jsme vlastně museli zrušit, bylo vlastně snížení inkasa daňových příjmů o 18 miliard. Takže ten projekt připravený minulou vládou byl z pohledu praktické realizace vlastně nepoužitelný. Technické možnosti systému správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven výběr příspěvků prostřednictvím správce daně v současné době neumožňují. Takže ty základní body, které byly, vlastně změna sazby daně z příjmu pro zaměstnance z 15 na 19, zrušení superhrubé mzdy a také OSVČ změna techniky výpočtu vyměřovacího základu pro pojistné by se už nemělo uplatňovat 50 % hodnota rozdílu příjmu a výdajů pro jeho stanovení, nýbrž plná stoprocentní výše, což bylo kompenzované snížením sazby pojistného. To je také takový zajímavý produkt, ta superhrubá mzda. Nejdřív jste říkali, že bude 15 %, že to bude vlastně jednotná daň, a potom se zjistilo, že to nestačí, tak se udělal základ 134, takže my se tady stále tváříme, že máme 15 % ze 134, ale ve skutečnosti je to 20,1.

    Principiálně je to určitě dobrá myšlenka, ale obávám se, že v rámci koaličních vlád, kde není nastavena atmosféra snižování nákladů, je nereálná. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda pan poslanec položí doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za odpověď panu ministru Babišovi. Jak jsem očekával, tak jsem se dočkal mírně expresivního, emotivního projevu s téměř nulovou informační hodnotou. Nicméně ta poslední informace zazněla v té jedné větě a možná, že stačila ta jedna věta. To znamená, jak tomu dobře rozumím, vy se zavedením jednotného inkasního místa nepočítáte. To znamená, nemáte zájem na zefektivnění státní správy, nemáte zájem na odstranění administrativní zátěže pro podnikatele. Takhle jste to tedy řekl, pokud jsem vašemu projevu rozuměl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr na to bude reagovat.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vidím, že pan Kalousek má skutečně odchov podobných demagogických následníků. Já jsem nic takového neřekl. Já jen říkám, že my napravujeme to, co vy jste nám tady nechali, a myslím si, že nedělám toho málo. Jenom tu Finanční správu dát do pořádku, kterou nikdo nikdy neřídil a sloužila vlastně jenom na nějaké zájmy bývalého ministra financí s jeho kamarádem, bývalým finančním šéfem. Takže dáváme to do pořádku. Soustřeďujeme se na výběr daně a toto samozřejmě určitě perspektivně je zajímavé, ale z dnešního pohledu to není reálné. Takže my rádi, ale máme i nějaké limity a máme i nějaké koaliční partnery. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat dál a dalším interpelujícím je pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený nepřítomný pane ministře, v České republice se začíná výrazně projevovat nedostatek dětských lékařů a dětských sester. Průměrný věk praktických lékařů pro děti a dorost a pediatrů je 57 let. V nemocnicích a ambulantních praxích pracuje 920 dětských lékařů ve věku nad 60 let. Z toho vyplývá, že po roce 2020 bude v republice chybět 600 pediatrů, tedy dětských lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. Kromě toho se prohlubuje nedostatek dětských specialistů - intenzivistů, nefrologů, neurologů, dětských psychiatrů a dalších odborností. S tím neúnosně rostou čekací doby na odborná vyšetření těmito specialisty.

    Příčin je zajisté více, ale jednou z nich je neochota nemocnic přijímat mladé dětské lékaře, absolventy lékařských fakult, po absolvování přípravy na specializovaných pracovištích. Nemocnice sledují přísně ekonomická kritéria a příprava nových lékařů je pro ně finanční zátěž. S tím souvisí i mizerné odměňování nastupujících lékařů-absolventů, v mnoha případech také požadavky na platbu za umožnění praxe. Ročně 300 až 500 absolventů lékařských fakult odchází do zahraničí, kde absolvovali specializační přípravu ve výrazně lepším postavení než v ČR. Stávající DRG systém znevýhodňuje pediatry v rámci nemocnic, především specializovaná pracoviště a centra. V systému není zohledněna náročnost péče podle věku pacienta, přitom pediatrie potřebuje více personálu a větší zázemí pro hospitalizované děti, jejich doprovod. Současný systém postgraduálního vzdělávání lékaře je komplikovaný, nekoordinovaný, nekonzistentní a nepřehledný. Chybí jednoznačné zadání od státu, tedy od Ministerstva zdravotnictví, které je za postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví odpovědné. Připravovaná novela zákona o vzdělávání lékařů předpokládá zrušení oboru praktický lékař pro děti a dorost.

    Vážený pane ministře, očekáváte, že pokud bude zákon schválen v současné podobě, pak zajistí vyřešení nedostatku praktických lékařů pro děti a dorost a také nemocničních pediatrů, tedy o retestování minimálně devíti set dětských lékařů do roku 2020? Co učiníte pro zajištění dostatku dětských sester? Neuvažujete o rozšíření počtu rezidenčních míst, zjednodušení agendy související s těmito místy a současně o posílení role institutu postgraduálního vzdělávání lékařů v systému vzdělávání? Jaká další opatření připravujete, aby v ČR byla i po roce 2020 zajištěna kvalitní a dostupná péče o děti? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana poslance Zdeňka Ondráčka s interpelací na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Ano jsem usilovný dozvědět se informace dějící se v zahraniční, protože i zahraniční politika nás ovlivňuje. Takže jak jsem zmínil v předchozí interpelaci, že nás veřejnoprávní media možná záměrně, protože to prostě nesmí, neinformují o dění ve světě, tak bych od vás, pane ministře, nyní chtěl veřejně slyšet, co se vám to vlastně děje ve Spojených státech. Mám na mysli tisíce demonstrujících lidí v Baltimoru, New Yorku, Washingtonu, Bostonu a dalších amerických městech. A pokud mi zde pouze odpovíte, že demonstrují proti policejnímu násilí... (Ministr Zaorálek má poznámku mimo mikrofon.)

    Pane ministře, abyste slyšel, co se vás ptám, a neodpověděl jste mi zase na něco jiného. Pokud mi tedy odpovíte, že demonstrují pouze proti policejnímu násilí, tak vám položím jinou otázku. Ptám se vás: Můžete mi sdělit, jaká je v současné době ekonomickosociální situace prostých občanů Spojených států? A je pravdou, že miliony lidí žijí na potravinových dávkách? A pokud ano, kolika milionů občanů Spojených států se to asi týká? Jednoduchá otázka. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pan ministr vypadá, že je připraven vám odpovědět. Máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Zřejmě asi úplně přesně neodpovím, ale nicméně ten problém je docela vážný a interpelace na Baltimore je celkem zajímavá. Já jenom pro pořádek řeknu, že demonstrace probíhají vlastně už delší dobu, několik dní, poměrně silné nepokoje. Ony se vyhrotily po smrti černošského mladíka Freddyho Graye, který zemřel 19. dubna na následky zranění páteře, které utrpěl po zásahu policie při převozu, tam to není úplně jasné, to se vyšetřuje. A to už je docela tradiční, že usmrcení černošského muže policií je poměrně docela pravidelně, naposledy když si vzpomenete ve Fergusonu, to je poměrně nedávno, také vlastně vyvolalo poměrně dost velké nepokoje, které probíhaly vlastně už od srpna 2014 v tom Fergusonu. Baltimore je v něčem jiný než Ferguson. To je město, které je opravdu na tom, jak asi, kdo jste se tím zabývali, tak jste si to také už zjistili, že to je poměrně docela složité místo, kde je tam 60 % afroamerické populace a poměrně docela zlá sociální situace, velmi vysoký počet nezaměstnaných. Takže to, že tam ty protesty propukly, má samozřejmě daleko hlubší důvody a spíš ta událost, to usmrcení devatenáctiletého černošského mladíka byl spíš takový katalyzátor, který tu pochodeň zapálil.

    A nezůstalo jenom u Baltimoru. Tam došlo, jednak ty demonstrace se tam rozvinuly, takže musela být povolána Národní garda, vyhlášen stav ohrožení nebo výjimečný stav a byl vyhlášen zákaz vycházení, zatčeno asi 35 lidí. Byla tam i řada zraněných při zásazích, bylo povoláno pět tisíc členů policejních sborů z okolních regionů a zraněny byly opravdu desítky lidí včetně policistů. A nedosti na tom, ono se to přelilo i do dalších míst, nemyslím zrovna jenom ty nepokoje, ale rozhodně demonstrace, protože řada amerických měst začala demonstrovat a tisíce lidí tam demonstrovaly jakoby na projev solidarity s protesty v Baltimoru a demonstrace probíhaly v New Yorku, Washingtonu, Bostonu, Minneapolisu, v Seattlu, ale i tam ty demonstrace často nabyly docela dramatických podob, takže třeba v New Yorku bylo zatčeno při demonstraci 60 lidí.

    Takže je to opravdu docela vážná událost, není to marginálie. A já nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že se to vždycky čas od času v Americe takto stane a že to je taková pravidelně se vracející věc, která se nakonec vždycky nějak zvládne. Myslím si, že to je vážnější, a v tom dokonce i to, kam vy jste směřoval dotazy na otázku úrovně sociální rovnosti ve Spojených státech. Já je pokládám za docela opodstatněné, tady ty dotazy, protože si myslím, že to, co se stalo v Baltimoru podobně jako to, co se stalo ve Fergusonu, je projevem daleko hlubších problémů současných Spojených států. A není to něco, co jen tak lehce přejde. Kdyby to byla jenom epizoda, tak by k tomu nevystupoval prezident Spojených států a celá řada dalších představitelů. Když se podíváte na ta jejich vystoupení, oni opravdu také upozorňují na to, že se tady projevují vážnější problémy. A ty jsou poměrně dost hluboké, na to si myslím, ani kdybych měl víc času, tak si myslím, že bych nepodal asi dostatečně solidní zprávu k tomu, protože to asi je pochopení vůbec toho stadia vývoje, ve kterém se Spojené státy nacházejí, a toho poměrně třeba i složitého problému soužití afroamerické skupiny, soužití různých etnik s tou, řekněme, populací bílých.

    Myslím si, že tohle je problém, který není zdaleka na konci, jeho řešení není jednoduché a je to pravděpodobně i věc docela hluboké veřejné debaty, která ve Spojených státech se vlastně odehrává už od nepokojů ve Fergusonu a která bude pokračovat. A samozřejmě že to je těsně spojeno se sociálními problémy, s otázkami nerovnosti, otázkami sociální vyloučenosti, která postihuje velké části obyvatel. Baltimore, to je spíš takové místo, kde je těch problémů nakupeno rekordně, že to je opravdu bolavé místo samo o sobě, a proto tedy to tam vyhřezlo zřejmě také zdaleka ne náhodou. Myslím si, že je to problém, kterému i my v Evropě můžeme rozumět. Prostě že v souvislosti s poslední velkou ekonomickou a finanční krizí skutečně se sociální nerovnost začala zvětšovat ve společnostech. Myslím si, že i Amerika v tom prošla podobným vývojem, a jde o to, do jaké míry jsou schopny demokratické struktury společnosti na tohle zareagovat a ten pocit, že řada lidí zůstává vyloučených, měnit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane ministře, omlouvám se. Vypadá to, že pan poslanec bude mít doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Samozřejmě jste se šikovně vyhnul otázce, kolik milionů lidí je na potravinových dávkách, ale myslím, že třeba to nevíte nebo mně to do budoucna zjistíte. Ale těmi nerovnostmi jsme si docela nahráli. Myslím, že někdy kolem 24. nebo 22. 4. jsem v našich médiích zaznamenal vyjádření bývalé paní ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové, která nás poučovala o nutnosti dodržování lidských práv u romského etnika. Možná jste ten článek četli. Nebylo by proto namístě, abyste ze své pozice ministra zahraničí napsal dopis prezidentu Spojených států amerických nebo alespoň vydal oficiální prohlášení, že jsme jako Česká republika znepokojeni dodržováním lidských práv u černošského obyvatelstva Spojených států? Proč ne? Zkuste to. Najdete k tomu odvahu? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Přiznám se, že nevidím zrovna důvod psát dopis tohoto typu prezidentu Spojených států, protože stále jsem přesvědčen, že dokonce i v jeho vystoupení je cítit, že si ty problémy uvědomuje a vůbec před nimi neuhýbá. A nejenom teď. I ve svém vystoupení na Valném shromáždění OSN americký prezident řekl, že Amerika je země, která má celou řadu vážných sociálních problémů, to v tom projevu můžete najít, a že on se tím vůbec netají, že se nestaví do role někoho, kdo chce poučovat ostatní země, a že si uvědomuje... Ono to tehdy bylo v září loňského roku a také to bylo v souvislosti s nějakými událostmi, které si teď nevybavuji. A on říkal ano, máme v Americe velké problémy a je to obrovská výzva pro vládu si s nimi něco počít. Takže já si rozhodně nemyslím, že by potřeboval americký prezident, abych ho na ty problémy upozorňoval, že je má. Protože sleduji, že zrovna tento prezident a jeho administrativa se projevují docela výraznou citlivostí vůči tomu, co se v Americe děje i v oblasti sociální nerovnosti i v oblasti těch nepokojů, a reagují na to poměrně velmi opatrně s velkou snahou tomu porozumět. A zároveň, dá se říci, že i stimulují veřejnou debatu. Dokonce bych mohl říci, že i v současné politice americké administrativy je celá řada kroků, kterými se snaží problém nerovnosti v Americe řešit. Dokonce tento americký prezident jako Afroameričan, si myslím, je dokonce v něčem disponován, aby rozuměl těmto problémům také možná lépe než ostatní.

    Na druhé straně bych chtěl říci za tuto vládu a za Ministerstvo zahraničí, že my, když dnes mluvíme o lidských právech, tak jsme řekli, že se právě snažíme rozšířit koncept lidských práv také na práva sociální a ekonomická, a mluvíme o tom jako o něčem, co činíme tématem v Ženevě a všude, kde k tomu máme možnost. Takže to není tak, že bychom o tomhle tématu nevěděli. Ale říkám, zrovna si nemyslím, že bych měl o tom psát dopis prezidentu Obamovi. Ten mi připadá, že o těchhle věcech leccos ví a reaguje na ně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Postoupíme dál. Zde jsou dvě interpelace paní poslankyně Věry Kovářové. První směřuje na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, moje interpelace týkající se návrhu zákona o veřejném opatrovnictví bude stručná a jednoduchá.

    Za prvé. Kdy lze očekávat, že tato vysoce potřebná předloha, a to nejen pro obce a města, na jejichž území se nacházejí ústavy sociální péče, konečně zamíří do Poslanecké sněmovny? Za druhé. Bude obcím za výkon veřejného opatrovnictví, který se dosud děje bezplatně, poskytována např. opatrovnická dotace nebo jiná forma odměny? Za třetí. Předpokládá se v tuto chvíli, že veřejnými opatrovníky budou obce všech typů, nebo nikoliv? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji, pane předsedající. Vážené zbývající poslankyně a poslanci, pokusím se být stejně jasný ve své odpovědi.

    Podle legislativního plánu vlády máme termín předložení tohoto zákona do vlády do konce tohoto roku, takže lze předpokládat, že do Sněmovny by se měl dostat někdy na jaře roku příštího.

    V současné době předpokládáme - to je jeden z klíčových prvků toho zákona - že by tu skutečně měly být nějaké dotace, nějaké odměny pro obce za výkon této působnosti, což ovšem zároveň nezastírám, že je to jedno z hlavních úskalí toho zákona, protože z celkem pochopitelných důvodů Ministerstvo financí s tím má poněkud problém. V současné verzi předpokládáme, že by tato pravomoc měla být svěřena všem typům obcí tak, jak si to přeje Svaz měst a obcí, pokud je mi známo. Zase ovšem musím zmínit, že zejména Ministerstvo vnitra se zdá, že nemá úplně shodný názor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda paní poslankyně bude mít doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, položte ji.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Nemám doplňující otázku. Děkuji za odpověď, to mně postačilo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A přejdeme v tom případě rovnou k interpelaci číslo 25, která směřuje na pana ministra zemědělství Mariana Jurečku. Máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, vydání deníků se při příležitosti 1. dubna blýskla několika články, u kterých bylo na první pohled jasné, že jde o texty aprílové. U některých z nich byl jejich nevážný charakter rozpoznatelný hned, u některých až po delším průzkumu. U některých si nejsem jistá doteď.

    Patří mezi ně článek, který vyšel v Hospodářských novinách pod názvem Na církevní restituce nově dohlíží ideově vyspělý náčelník pohraničníků. Vyplývá z něj, že post náměstka pro církevní restituce ve Státním pozemkovém úřadu zastává bývalý major pohraniční stráže, před rokem 1989 oblíbenec komunistického režimu. Cituji výňatky Hospodářských novin: Coby náčelník pohraničníků na západní nepřátelské hranici s Německém byl neustále chválen. Za svědomitou práci pro předchozí režim obdržel vyznamenání Za službu vlasti, Za zásluhy pro obranu vlasti a též Za zásluhy za obranu hranice ČSSR v roce 1989. V kariéře pohraničníka se mu povedlo zadržet několik lidí, kteří se pokoušeli dostat z totality za svobodou přes železnou oponu. Jeho spis je plný kolonek s větou: Odměna za zadržení narušitele státní hranice.

    Kdybych řekla, že mám s dosazením tohoto člověka do funkce náměstka pro církevní restituce smíšené pocity, byla bych příliš mírná.

    Vážený pane ministře, přemýšlela jsem nad tím, zda jde v případě tohoto článku o apríl, nebo ne. Mohl byste nám to prosím objasnit? Děkuji.