• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý den 27. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás vítám a prosím o strpení - přeruším jednání schůze na pět minut.

    (Jednání přerušeno od 9.01 do 9.05 hodin.)

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, uplynula doba, na kterou jsem přerušil jednání schůze. Prosím tedy, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Informuji vás o omluvách. Paní poslankyně Benešová do 14. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Číp od 18. hodiny - pracovní důvody, pan místopředseda Gazdík - osobní důvody, paní poslankyně Halíková - zdravotní důvody, paní místopředsedkyně Jermanová - zahraniční cesta, paní poslankyně Pěnčíková - rodinné důvody, pan poslanec Pražák - rodinné důvody, pan poslanec Sedlář - zahraniční cesta.

    Pan poslanec Tejc má kartu číslo 13.

    Pan poslanec Soukup - zdravotní důvody, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, paní poslankyně Zelienková - zahraniční cesta, pan poslanec Zlatuška - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér mezi jednou a třetí, paní ministryně Marksová z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Stropnický ze zdravotních důvodů, paní ministryně Šlechtová - pracovní důvody. Pan ministr Němeček se omlouvá z důvodů pracovních. Tolik omluvy.

    Jenom bych vás chtěl informovat, že máme zařazeny body 132, 88, 89, 90 a 91. Ve 12.45 máme volební bod 112, ve 14.30 jsou zařazené body, ale předpokládám, že to ještě dozná změn. Tak nejprve asi dám možnost návrhům na změnu programu.

    Pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Dovoluji si přednést návrh na změnu pořadu schůze po krátké dohodě na dnešní schůzi.

    Navrhuji, abychom dnes pevně za bod 121 zařadili dva body - konkrétně bod 72, což je ratifikace dohody o přidružení s Gruzií, a bod 87, což je ratifikace dohody s Chorvatskou republikou. Čili tedy za bod 121 bod 72 a 87.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Adam.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý den, dámy a pánové. Vzhledem k tomu, že opravdu došlo k příjemné a pozitivní dohodě, dovoluji si navrhnout pevné zařazení bodu Informace ministryně pro místní rozvoj o monitorovacím systému sledování dotací Evropské unie na zítřek, tedy čtvrtek, 11 hodin. Děkuji. (V sále panuje nepříjemný hluk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, je to ta informace pouze ministryně pro místní rozvoj? Protože původně ten...

  • Poslanec Petr Adam: Ministryně pro místní rozvoj a ministra financí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, dobrá. Děkuji. A bylo by to tedy pevně po písemných interpelacích.

    Pan poslanec Vondráček.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Nelekejte se. Já jsem jenom chtěl za pevně zařazené body na dnešek -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid. Neslyším, co pan poslanec navrhuje.

  • Poslanec Radek Vondráček: Já navrhuji, abychom po pevně zařazených bodech, které už tam jsou, to znamená po bodu 22, zařadili ještě bod 46, zase ten zákaz kouření v restauracích, že bychom si dali další kolo ankety, kdo je pro to, abychom v tomto volebním období přestali kouřit v restauracích. Děkuji. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Chalánková, potom pan poslanec Stanjura.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, žádám o pevné zařazení bodu tentokrát číslo 131, Michalákovi, a to variantně buď jako první pevně zařazený bod dnes odpoledne ve 14.30, anebo dnes odpoledne po pevně zařazených bodech všech.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Stanjura, potom pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den. Děkuji za slovo. Chtěl bych navrhnout pevné zařazení bodu 62, to je návrh zákona, kterým se mění zákon o stavebním spoření, sněmovní tisk 425, a to za ty dva body, které navrhl pan předseda Sklenák. Za ty dva. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, rozumím. Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobré ráno, kolegyně, kolegové.

    Já jsem si včera při projednávání změn programu dovolil informovat Poslaneckou sněmovnu, že nebude-li zařazen bod informace o monitorovacím systému, vyvoláme mimořádnou schůzi. To se také stalo. Večer jsem do kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny doručil žádost obsahující více než čtyřicet podpisů ke svolání mimořádné schůze. Dovoluji si rovněž dnes informovat Poslaneckou sněmovnu, že bude-li ten bod ve čtvrtek zařazen, tu žádost zase stáhnu. Berme to jako second service.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě pan poslanec Vondráček.

  • Poslanec Radek Vondráček: Ještě drobná změna. Když se podíváte na aktualizovaný program dnešní schůze, tak teoreticky přijde řada na blok druhých čtení. Já bych potom navrhoval, aby v rámci těch druhých čtení byl pevně zařazen jako první bod 13, to je tisk 42, registr smluv. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Jako první bod do bloku prvních čtení. (Druhých.) Druhých čtení, dobře. Děkuji.

    Dál nikoho nevidím, takže budeme hlasovat. ***

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho jednání z 27. schůze ze dne 18. března, a to k návrhu časového harmonogramu projednávání státního závěrečného účtu za rok 2014, k návrhu na přikázání jednotlivých kapitol k projednání a ukončení projednávání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012 v Poslanecké sněmovně. Usnesení nebudu číst celé, nicméně ty nejdůležitější věci bych si dovolil tady odcitovat.

    Rozpočtový výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna stanoví harmonogram projednávání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2014 a jeho kapitol, včetně vztahu státního rozpočtu k rozpočtům státních fondů v roce 2014, takto: vláda předloží státní závěrečný účet Sněmovně do 30. 4. 2015; výbory projednají přikázané kapitoly a okruhy státního závěrečného účtu do 11. 6. 2015; výbory předají svá usnesení rozpočtovému výboru do 12. 6. 2015 do 12 hodin; rozpočtový výbor pak projedná za účasti zpravodajů výborů usnesení výborů včetně oponentní zprávy menšin, pokud tyto budou, do 25. 6. 2015 od 10 hodin; rozpočtový výbor předloží předsedovi Poslanecké sněmovny své usnesení nejpozději do 3. 7. 2015 a Poslanecká sněmovna jedná o státním závěrečném účtu a o usneseních rozpočtového a kontrolního výboru na schůzi od 7. 7. 2015.

    Dále v tom usnesení je přikázání k projednání jednotlivým výborům. To bych nečetl. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Velmi se omlouvám. Prosím všechny diskutující, aby své rozhovory přenesli do předsálí.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji vám. Rozpočtový výbor konstatuje, že nynější Poslanecká sněmovna se věcně státním závěrečným účtem ČR za rok 2012 již zabývat nebude, a rozpočtový výbor doporučuje vládě, aby provedla všechny potřebné operace k účetnímu uzavření roku 2012 a vhodným způsobem státní závěrečný účet ČR za rok 2012 také zveřejnila.

    Dále rozpočtový výbor doporučuje předsedovi Poslanecké sněmovny zařadit vládní návrh státního závěrečného účtu do návrhu pořadu červencové schůze Poslanecké sněmovny a rozpočtový výbor zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem také učinil. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedo. Chtěl bych poprosit ani ne tak zpravodaje jako teď nevím přesně, koho. Chtěl bych poprosit pana místopředsedu vlády pro vědu, výzkum, inovace pana poslance Bělobrádka, jestli by na školský výbor připravil analýzu využití peněz do oblasti vědy a výzkumu, které jdou do těch kapitol, které nejsou rozpočtovým výborem přikázány školskému výboru, tzn. to jsou kapitoly většiny ministerstev. Rozpočtovému výboru jsou přikázány v tomto závěrečném účtu jenom Technologická agentura, Grantová agentura Akademie věd, ale ty peníze, které tečou do jednotlivých ministerstev, přes školský výbor nejdou. Jelikož je to velké množství, velký počet ministerstev, myslím si, že by bylo vhodné, kdyby pan místopředseda udělal nějakou analýzu zdrojů, které šly do jednotlivých ministerstev, a současně udělal, nechal si připravit a připravil pro náš výbor i analýzu výsledků dosažených právě na základě financování z veřejných zdrojů.

    Nevím, jestli máme dělat nějaké usnesení k tomuto, nevím, jestli to má být návrh do usnesení, které předkládá pan zpravodaj. Mně by stačilo, kdyby se k tomu pan místopředseda nějakým způsobem vyjádřil, jestli je ochoten tuto analýzu udělat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dál do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zeptám se: Závěrečné slovo, pane zpravodaji?

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane předsedo. Ani ne tak závěrečné slovo jako možnosti hlasování o tomto usnesení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě vydržte. V podrobné rozpravě se vypořádáme s usnesením a potom budeme hlasovat.

  • Poslanec Václav Votava: Já jsem chtěl jenom naznačit, jakými cestami bychom mohli hlasovat o tom usnesení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pojďme podle schválené procedury. Otevřu podrobnou rozpravu, dám vám slovo v podrobné rozpravě, tam prosím, abyste se aspoň formálně odkázal na ono usnesení, a potom můžeme navrhnout proceduru hlasování. Prosím. Teď, pane zpravodaji, kdybyste byl tak laskav a odkázal se v podrobné rozpravě na to usnesení, které navrhujete.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane předsedo. Odkazuji na usnesení rozpočtového výboru, které jsem přednesl.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Výborně, děkuji. Pokud není žádná další přihláška do podrobné rozpravy, tak prosím, abyste nás seznámil s postupem hlasování.

  • Poslanec Václav Votava: Protože se v tomto usnesení chceme vypořádat i s rokem 2012, kdy státní závěrečný účet byl projednán jednotlivými výbory, ale bohužel, protože Sněmovna končila, byly předčasné volby, tak Sněmovna už nemohla zaujmout konečné stanovisko k státnímu závěrečnému účtu 2012.

    Jsou dvě možné cesty hlasování. Buď budeme hlasovat, pokud nebude námitka, o usnesení jako celku, včetně pasáže, která řeší rok 2012, anebo odděleně to, co se týká roku 2014, a odděleně to, co se týká roku 2012. Doporučuji, pokud není námitka, abychom hlasovali o usnesení jako o celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda je námitka. Není. Můžeme hlasovat o usnesení jako celku. Pokud již není zájem o závěrečná slova, přistoupíme k hlasování.

    Usnesení bylo načteno, asi není třeba jej znovu opakovat. Je shoda na tom, že budeme hlasovat o usnesení jako celku.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 20, přihlášeno je 178, pro 170, proti nikdo, tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen, a tím končím projednávání bodu 132. Děkuji panu zpravodaji.

    Přistoupíme k bodu

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan místopředseda vlády a ministr financí a také pan zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Zdeněk Syblík. Pozměňovací návrh je uveden v tisku 382/2, který byl doručen 8. dubna. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 382/3.

    Zeptám se pana ministra, zda má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu a první se hlásí pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych se vrátit k debatě v druhém čtení, kdy jsem opakovaně kladl dotaz jak panu ministrovi financí, tak paní ministryni práce a sociálních věcí, kolik nových klientů vstupuje do druhého pilíře v letošním roce. Protože jako hlavní argument pro přijetí tohoto podle našeho názoru zcela zbytečného zákona je, že spekulanti budou vstupovat do druhého pilíře, což je velmi výhodné, a je třeba zabránit vstupu těchto spekulantů. Tehdy mi z členů vlády odpověděl pouze pan vicepremiér Bělobrádek, ale samozřejmě přesná čísla neměl k dispozici. Já bych se rád zeptal pana ministra financí, jestli nás může seznámit s čísly, kolik vstoupilo lidí do druhého pilíře v lednu, v únoru a v březnu tohoto roku, kdy už bezesporu byl znám návrh zákona vlády, který má zabránit vstupu. To znamená pokud nějací spekulanti existují, já o tom silně pochybuji, tak už měli tři měsíce k tomu, aby vstoupili do druhého pilíře.

    Rád bych znal čísla, kolik lidí vstoupilo v prvním, v druhém či třetím měsíci tohoto roku. Chápu, že nemohou být čísla za měsíc čtvrtý. My to odhadujeme, že to jsou opravdu desítky, maximálně stovky lidí, a kvůli tomuto podle našeho názoru nemá cenu zaplevelovat náš právní řád tímto návrhem zákona. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, od 1. 1. 2015 vstoupilo 907 lidí a počet dalších žádostí je 737 644.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Adamec. Pardon, Vilímec.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, máme podobné jméno.

    Chtěl bych jenom učinit pár poznámek a navázat debatu, kterou započal pan předseda Stanjura. Byl jsem jediný, kdo podal pozměňovací návrh k tomuto tisku. Pozměňovací návrh odstraňuje přechodná ustanovení spočívající v zastavení registrace nových smluv o důchodovém spoření po nabytí účinnosti zákona. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tak rozpravu končím. Zeptám se, zda pan navrhovatel či pan zpravodaj si přejí závěrečná slova. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat. Já prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou, která bude relativně jednoduchá, a aby poté přednesl pozměňovací návrh a samozřejmě před hlasováním nás informoval o stanovisku. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych vás chtěl seznámit s usnesením rozpočtového výboru z 21. schůze z 15. dubna k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 426 o důchodovém spoření, při jednání ve třetím čtení.

    Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu jako garanční výbor po projednání zákona po druhém čtení

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrhu podaném k návrhu zákona podle sněmovního tisku 382/2, a to o pozměňovacím návrhu pana poslance Vladislava Vilímce;

    2. rozpočtový výbor zaujímá následující stanovisko k předloženému návrhu, a to že pozměňovací návrh pana poslance Vladislava Vilímce nedoporučuje ke schválení;

    3. pověřuje zpravodaje, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovně popřípadě navrhl nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

    4. pověřuje zpravodaje, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrh zákona přednesl stanovisko výboru;

    5. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, takže já si myslím, že postup je jasný. Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Vilímce a poté bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku. Takže nyní tedy budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu. Stanovisko garančního výboru již zaznělo, to znamená, stanovisko je nedoporučuje. Pan ministr? (Nesouhlas.) Nesouhlas.

    V tom případě zahajuji hlasování. (Poznámka z pléna.) Já se omlouvám, to hlasování prohlašuji za zmatečné, protože mi tady naskočily faktické poznámky, odmažu pana poslance Velebného a budeme hlasování opakovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 22, přihlášeno je 179, pro 37, proti 124. Tento návrh nebyl přijat.

    Nyní tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 382."

    Je zde žádost o odhlášení, takže já prosím o novou registraci. Ještě zazvoním, aby i kolegové v předsálí viděli co se děje.

    Můžeme hlasovat. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 23, přihlášeno je 180, pro 138, proti 39. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji i panu navrhovateli.

    Ještě vás chci informovat, že paní poslankyně Zelienková stahuje svou dnešní omluvu, neboť je přítomna.

    Budeme pokračovat bodem 89, což je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan poslanec Tejc, stejně tak jako zpravodaj garančního výboru, kterým je pan poslanec Grospič. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 181/4, byly doručeny 9. dubna a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 181/5.

    Zeptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Chce. Prosím, máte na to právo a máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. O tématu exekucí a jejich přiměřenosti už jsme se nahovořili hodně, takže nebudu donucen k reakci na některá vystoupení, tak bych své vystoupení radikálně zkrátil a mohli bychom tedy pracovat, to je hlasovat o pozměňovacích návrzích. Upozorním na jeden jediný bod, u kterého bych byl rád, abychom jej nepodpořili. Ten se týká pozměňovacího návrhu B2 a B4. My jsme na ústavněprávním výboru v tom komplexním pozměňovacím návrhu stanovili, že nebude možné, pokud projde ten náš návrh, aby byly pro dluhy menší než 30 tis. Kč prodávány nemovitosti, ve kterých dlužník bydlí. Tedy aby platila ochrana pro případ, že někdo má dluh 5 - 10 tis. Kč, má nemovitost, byt nebo dům, a ten by tedy nemohl být pro takto malý dluh prodán. Samozřejmě pokud by se dluhy nasčítaly nebo by to byl dluh způsobený trestným činem, byť menší než 30 tis. Kč, nebo by to byl dluh na výživném, tak by ta ochrana byla prolomena a byt nebo dům by prodán být mohl. Nicméně ten pozměňovací návrhu B2 a B4, který nedoporučuji, hovoří o tom, že by ochrana byla poskytnuta pouze na jeden rok. Já se obávám, že by to nebylo funkční, a myslím si, že není správné, aby ať už kdykoli byly pro tyto malé dluhy prodávány nemovitosti a střecha nad hlavou dlužníka, pokud v ní bydlí. Ne tedy pokud má dvě nebo tři, tam samozřejmě to neplatí.

    Takže to je jediná má poznámka. Jinak jsme se pokusili tímto tiskem sloučit i další tisk 372. Akceptovali jsme řadu návrhů Ministerstva spravedlnosti, kterému děkuji za spolupráci, a myslím si, že tím bychom mohli mít vyřešenu otázku exekucí do doby, než bude předložen vládní návrh zákona, který bude řešit tu problematiku komplexněji. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane navrhovateli. Otevírám rozpravu. Mám zatím dvě přihlášky - pana poslance Blažka a pana poslance Chvojky. Takže slovo má pan poslanec Blažek. ***

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych rád zdůraznil, že klub ODS nebude hlasovat pro většinu návrhů, které jsou k tomuto návrhu. A asi stojí za to říci proč.

    Ta první věc je, že vláda rok a půl slibuje a vykládá, že předloží nějakou komplexní novelu zákona nebo nějaký nový zákon, který komplexně upraví problematiku exekucí. Vláda, jak se stalo zvykem, nepředložila vůbec nic.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, jenom poprosím navrhovatele, aby si vypnuli mikrofon, protože jejich rozhovor je slyšet a máme s tím tady špatné zkušenosti z minule. (Úsměv v sále.) Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: A tak nám tady vzniká lidová tvořivost, která bohužel není vedena často úmyslem, aby se ta situace zlepšila, ale úmyslem, že dnes kdokoli vystoupí proti exekutorům nebo se zastane dlužníků, tak se to vede na velmi falešné a nebezpečné mediální vlně. Protože normální má být, že se dluhy platí, a ta přehnaná ochrana dlužníků, ke které začínáme směřovat, nepomůže ani těm dlužníkům. A dovolte mi říci proč.

    My jsme prožili 90. léta, kdy stát nebyl připraven na nový typ ekonomiky a docházelo k tomu, co si mnozí vzpomenete, že vymoci nějakou pohledávku téměř nebylo možné. Po těch mnoha letech jsme dospěli do stavu, kdy již jsou nějaké zkušenosti s vymáháním pohledávek a také existuje už jakási ustanovená judikatura, tzn. že v zásadě všichni hráči na tom hřišti zhruba znají pravidla. Těmito novelami se zase dostáváme do stavu, kdy připravíme probíhající exekuční řízení k tomu, že se zase začnou lidé soudit, jestli to či ono může vzít, nebo nemůže. Věřitel bude sedět doma a nebude vůbec rozumět tomu, o čem se ty spory vlastně vedou. A víte, co udělá? No udělá často to - a proto je to novela, která neprospěje ani dlužníkům - že zkrátka nebude vymáhat dluhy prostřednictvím státu, což se dnes děje, ale vrátíme se do takového toho stylu, kdy se bude buď hrozit násilím, nebo se bude používat násilí.

    Svět, ve kterém dnes žijeme, pokud jde o exekuce, je relativně vyvážený. Má svoje chyby, to já neříkám, že ne. Ale to, jakým způsobem, v mediálním stylu Jestřáb kontra Hrdlička, kdy každý dlužník je dnes brán, že je v podstatě ta kladná postava, zatímco věřitelé a exekutoři jsou v podstatě darebáci, přestože vymáhají pohledávky, ke kterým se lidé sami zavázali... To není tak, že vznikl nějaký dluh a ti lidé se dostali do nějaké situace, kterou nezavinili, a teď nevědí, co s tou situací mají dělat.

    Dovolte mi, abych zůstal u toho Jestřába kontra Hrdličky. To je vlastně novela nebo soudnička Svatopluka Čecha z 19. století a byla krásně zneužita za předchozího režimu tím slavným filmem z roku 1953, kdy - a to je přesně ono, v čem dneska zase začínáme žít - toho dlužníka hraje pan Smolík, tzn. kladná postava, a ten Jestřáb už v tom názvu je ten darebný věřitel, který darebně chce jenom to, aby dostal zpátky svoje peníze. Ale co je důležité, Hrdlička v této novele i v tomto filmu se nezadlužuje proto, že nemá na chleba a že nemůže žít. On se zadlužuje proto, že jeho dceruška a manželka mají přehnané finanční nároky a on ty nároky chce splnit.

    Dnes dluhy nevznikají v převážné většině z toho důvodu, že lidé nemají z čeho žít, nemají kde bydlet apod., byť předpokládám, že třeba kolegyně Semelová by to popsala tímhle způsobem. Ale taková realita není. Ty dluhy často, nebo nejčastěji vznikají proto, že lidé chtějí mít ten nejnovější telefon, tu nejnovější televizi, tu nejnovější myčku. A my tady teď budeme plakat nad osudem těchto lidí, kteří sice možná dospívají často do situací, které nejsou jednoduché, ale stát tu není od toho, aby právě tuto skupinu obyvatelstva přehnaně chránil.

    Vztahy věřitelů a dlužníků byly vždycky tématem. A tak mi dovolte říct ještě jednu poznámku z literatury a to je ta známá scéna z Haškova Švejka, kdy ten feldkurát Katz - a to je ta věta, u které bych se rád zdržel - říká jednoduše: To se nám to hoduje, když nám lidé půjčují peníze. Těmito novelami, které teď budeme schvalovat, dospějeme k tomu, že zase ten dlužník bude mít spoustu a spoustu dalších obezliček, jak se vyhýbat tomu, aby splnil povinnosti, ke kterým se - opakuji - sám zavázal.

    Podívejte se dnes na politické spektrum. Když se tady rozhlédnu, tak v zásadě - výjimkou je pan poslanec Chvojka, který předložil návrhy, které považuji za rozumné - dlužníci dnes mají zastoupení v KSČM, v ČSSD, v hnutí Úsvit. Je to legitimní, že zastupují tyto strany nějakou skupinu. A toho věřitele dnes zastupuje kdo? No nikdo! Všichni se po nějakých reportážích, většinou v televizi, kde je jeden případ z milionu exekucí ročně, který působí strašně tragicky, dojmeme a přicházíme s nějakými novelami, doufajíce v to, že lid nás ocení, jak jsme hrozně dobří a staráme se o ty slabé skupiny. Nestaráme se o ně. Půjdeme-li dál tímto směrem, tzn. pokud přeženeme ten vyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, dospějeme k tomu, že věřitelé nebudou vymáhat pohledávky prostřednictvím státu, ale budou je vymáhat jinak. A to je stav, ke kterému bychom dospět neměli.

    Já osobně si myslím, že by bylo dobré počkat na to, co předloží Ministerstvo spravedlnosti, pokud něco předloží, a bavit se případně o nějaké komplexní novele. Uvědomme si, že není nic horšího než stav právní nejistoty v těchto věcech. To snad není měsíc, abychom nepřijali nějakou novelu v těchto záležitostech. Nikdo se v tom nevyzná. A zase - pro velkého věřitele není problém najmout si nějakou ukrajinskou skupinu, která tu pohledávku vymůže. Ale ti drobní tu možnost nemají a budou čekat na to, až se soudy laskavě vypořádají s tím, jestli tu či onu televizi, jak tady poslouchám v těch nových návrzích, nebo tu či onu movitost, a dokonce už i nemovitost ten exekutor nebo ten, kdo vymáhá svoje pohledávky, mohl zabavit, nebo nemohl, mohlo se to stát prostředkem umoření té pohledávky, nebo nemohlo.

    Čili já si myslím, že tahle novela už se dostává do stavu, který začíná příliš chránit někoho, koho ten stát zas tolik chránit nemá, a jsem přesvědčený o tom, že společnost, která umožní, aby lidé nemuseli plnit ani ty povinnosti, ke kterým se sami zavázali, nemá nárok na přežití. To, co začínáme tady přijímat, co tady posloucháme, není ani morální ani politicky správné a není to správné ani právně. Proto si myslím, že tato novela by schválena býti neměla.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vystoupení pana poslance Blažka vyvolalo celou řadu reakcí. Mám tady mnoho faktických, potom jednu přednostní. První faktická pan poslanec Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já na konto vystoupení pana kolegy Blažka musím reagovat vaším prostřednictvím, pane předsedo. Je to o tom rozdílném pohledu na svět, jak tady již včera byla při jiné příležitosti řeč. Zatímco někteří se na ten svět dívají shora, tedy optikou těch horních deseti či sta tisíc, tak náš pohled je ten pohled zdola, optikou těch možná statisíců postižených, o kterých trošku s despektem pan kolega Blažek promluvil, a použil přitom jméno paní kolegyně Semelové. Ano, jsou takoví a jsou jich desetitisíce, možná statisíce, kteří se do exekuci dostali bez vlastní viny nebo kteří se do exekuce dostali v zoufalé životní situaci, kdy skutečně neměli ani na bydlení ani na obživu, možná třeba na léky, možná třeba na vzdělání dětí. Nejde o dražší, lepší mobil nebo tablet. U těchto lidí skutečně toto není. A my stojíme za těmi, které - jak řekl pan kolega Blažek, paní kolegyně Semelová by to viděla jinak. Paní kolegyně Semelová to v tomto případě vidí naprosto správně. Proto návrh podpoříme. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka, pan poslanec Vondráček.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že se vždycky těším na vystoupení kolegy Blažka, protože je vtipný, vzdělaný, chytrý chlap, vždycky mě pobaví. Akorát si nejsem jistý, jestli komentujeme stejný text, jestli máme před sebou stejnou novelu.

    Já mám jenom jednu připomínku. Nepřijímáme tu každý měsíc další novelu. Začali jsme v roce 2013 a tahle je druhá. Takže když se to sečte, tak to nebude asi každý měsíc. Ale hlavně o co tam fyzicky v té novele jde? Tam se zpřesňuje výčet nepostižitelných věcí při mobiliárních exekucích, něco, co už v zákoně bylo. A protože to v praxi vyvolávalo určité potíže, tak je to teď zpřesňující. Ti exekutoři, kteří to dělali tak, jak to dělat mají, už to stejně takto dělali. A aby nedocházelo k problémům na místě, o kterých jsem tady dokonce už mluvil, které jsem zažil, a k nějakým interpretačním problémům, tak se to tam do toho zákona prostě - nechci říct pro hloupé - rozepíše. To je první věc.

    Druhá věc, je tam ochrana bydlení. O tom můžeme diskutovat věcně. Já bych byl rád, kdybychom tu diskusi vedli spíš, jestli je to dobře napsané, a ne jestli je to souboj dlužníci versus věřitelé. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická, pan poslanec Schwarz.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Mně se těžce mluví, po panu Kováčikovi by se mi mluvilo těžce, ale po kolegovi Vondráčkovi už se mi bude mluvit trošku lépe. Já si pana kolegy Blažka hodně vážím. Má dobrý humor, je hlavně chytrý, ví, o čem mluví. Ale tentokrát si myslím, chtěl bych ho upozornit prostřednictvím pana předsedy dneska, že je opravdu důležité, aby si to, než vystoupí jako opoziční poslanec, přečetl. On nás jenom rozdělil a řekl, že kdo se zastává dlužníků a kdo se zastává věřitelů.

    Nezlobte se, já jsem se třeba hlásil, nereagoval na mě, já se zastávám věřitelů. Když si přečte můj návrh, tak je to vyloženě pro věřitele. A jestli se zastává někdo toho nebo toho, je to opravdu o jasných vymezených exekučních věcech. Není to o tom, jestli dlužníci - věřitelé. Je si to fakt třeba přečíst. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám možnost přednostním a řádným, tak musíme dokončit faktické poznámky. Pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, děkuji za slovo. Já bych prostřednictvím pana předsedajícího samozřejmě k panu poslanci Blažkovi: Pane poslanče, já souhlasím s tím, co vy jste tady říkal o těch věřitelích. Jenže na rozdíl od vás si myslím, a zrovna, prostřednictvím pana předsedajícího, vy...

    Ten čas (na světelné tabuli) mi trošku nepasuje, pane předsedající.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já jsem to ještě nestihl připojit. Nebojte.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. I zrovna od vás si myslím, že je běžné očekávat, že nevidíte svět černobíle. A já si myslím, že ta vaše poznámka byla trochu černobílá. Ti věřitelé nejsou jenom chudáci věřitelé a ti dlužníci nejsou jenom ti darebáci dlužníci. Určitě bychom našli spoustu příkladů, kdy jsou poskytovány různé půjčky, kdy poskytovatelé, obchodníci s financemi, kalkulují s tím, že se to dostane do fáze vymáhání. Vyloženě jsou takové případy. Tam si myslím, že asi shodu najdeme. Čili já apeluji na to, abychom se na to nedívali černobíle. Ať to posuzujeme reálně, věcně, a opakuji, proto jsou ty návrhy, na kterých pracoval i náš kolega, a my jsme se tomuto tématu hodně věnovali, myslím předsedu klubu Marka Černocha. My jsme se tomuto tématu hodně věnovali. Není to vůbec černobílé. Jsou dlužníci, kteří jsou dlužníci právem a jsou právem postihováni a sankcionováni. A potom si myslím, že je vůbec nemalá, nechci spekulovat o velikosti, ale řekněme velmi velká část dlužníků, kteří mají problémy a jejich postihování je častokrát velmi problematické. Takže apeluji na to, nedívejme se na věc černobíle. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další faktická pan poslanec Plzák. Potom s faktickou pan poslanec Černoch? S faktickou poznámkou?

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, já ještě k vystoupení pana kolegy Blažka. Nechci stranit ani věřitelům ani dlužníkům. Chci říct jenom jednu věc na úplně obecné rovině. Vždyť ty věřitele nikdo nenutí, aby půjčovali. I ten člověk, který půjčoval na vajíčka, uherák atd. ve Švejkovi tomu feldkurátovi, musel počítat s tím, že půjčuje vojákům, kteří odcházejí do války. A pak se tam držel za hlavu. Řekněte mi tedy, proč půjčují, když si můžou zjistit, jaké jsou majetkové poměry eventuálního dlužníka. Je to stav naprosto dobrovolný, nikdo nikoho k ničemu nenutí. Prostě jdou do nějakého rizika samozřejmě a to riziko prostě opravdu s sebou nesou. Věřitel je věřitel, jde do toho dobrovolně, půjčuje, půjčuje sociálně slabým - musí počítat s následky. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktická pana poslance Černocha. Připraví se pan předseda Kalousek. Všechno faktické poznámky.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Ve vší úctě k panu kolegovi Blažkovi - vaším prostřednictvím, pane předsedající - říkal to zde už kolega Fiedler. To nejsou jenom špatní nebo jenom dobří. Jsou špatní a dobří. A ti špatní mají dneska práva, která zneužívají, což je problém. Tahle novela, tento návrh je o tom, aby se nějakým způsobem upřesnila ta situace. Ne, aby se nějakým způsobem měnila celkově ve prospěch dlužníků. Protože ve chvíli, kdy někdo půjčuje peníze, tak opravdu musí počítat s tím, že třeba bude problém s navrácením peněz. A pak to, co se děje, kdy oni chodí a říkají, že vlastně oni jsou pouze jediné oběti - není to pravda. Samozřejmě dluhy se musí platit a nikdo nechce bránit pouze dlužníky. Já si myslím, že v této chvíli je to o té diskusi, že mají práva samozřejmě i ti, kteří peníze půjčují. Ale je tady také nějaká spravedlnost, nějaký právní stát. A pokud se zneužívá tento opravdu byznys s lidským neštěstím, což tak je a je to realita, stačí se podívat na data, tak je potřeba nějakým způsobem v tom udělat pořádek. Já si myslím, že tahle novela je právě o tom pořádku. Není to o tom, že by se celkově obrátila situace, ale je to o tom pořádku.

    A ještě jedna věc. Exekuce už jsou důsledek. Ale otázkou je třeba, proč nebankovní ústavy nemají stejné povinnosti jako ty bankovní. Protože když banka odmítne půjčku, tak ten člověk jde k nebankovnímu ústavu, tam půjčku dostane a okamžitě se dostává do té spirály. Tady si myslím, že by bylo potřeba také udělat pořádek v tomto. Protože vy jste řekl, že všichni si za to můžou sami. Já si myslím, že tohle není úplně pravda. Ano, někdo ano, někdo si za to může sám. Ale spousta lidí si za tu exekuci opravdu nemůže. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kalousek, faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Plíšek, po něm pan poslanec Grospič a potom pan poslanec Opálka, všechno faktické poznámky.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, exekuce je samozřejmě těžce frustrující záležitost, při které tečou emoce. Ale nedojímejme se ve prospěch jednoho nebo druhého. Zkusme si říct, v jakém žijeme právním prostředí. A tady já trochu rozvedu to, co řekl pan poslanec Černoch i pan doktor Plzák. Ve všech civilizovaných zemích euroatlantického prostoru pro licencované poskytovatele finančních produktů, tedy i pro poskytovatele úvěrů, je v zákoně zakotvena povinnost odpovědného úvěrování. To znamená, věřitel zjišťuje, zda dlužník je schopen splácet. Pro nelicencované samozřejmě taková povinnost není, a když půjčím Tejcovi, tak se na mě ta povinnost zákonná nevztahuje, ale lze odvodit. Lze odvodit, že bych se měl chovat stejně. To znamená, dlužník samozřejmě je povinen zaplatit svoji pohledávku, ale tu odpovědnost nesou oba. Protože věřitel má povinnost odpovědného úvěrování.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Plíšek, připraví se pan poslanec Grospič.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, klub TOP 09 podpoří tento návrh, protože jsme se od začátku podíleli na úpravě původního tisku, který předložil pan poslanec Tejc. Pro nás ta původní verze, která byla poměrně taxativní z hlediska mobiliárních exekucí, z hlediska majetkových hodnot, nebyla přijatelná, nicméně ta úprava, která přesně specifikuje například věci osobní povahy, které nelze při exekuci zabavit, je přijatelná.

    Také souhlasím s tím, že není možné vychylovat větší ochranu ve prospěch dlužníka. Musí to být zkrátka rovnovážný vztah s tím, že dluhy se musí platit. A toto podle mého názoru tato novela nenarušuje. Novela obsahuje například povinnost pořizovat zvukový a obrazový záznam při exekuci. Nevím, jestli toto ustanovení je více na ochranu dlužníka, nebo věřitele. Pokud vím, tak bývá velmi často sporné, jak samotná exekuce probíhala. A tady samozřejmě po předchozím oznámení vůči tomu povinnému to bude avizováno a neměl by s tím být problém. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Grospič s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, navážu s dovolením na slova svého předřečníka právě tím, že tato novela procházela i v ústavně právním výboru napříč politickým spektrem do velké míry a navazuje právě na novelu, která už prošla Poslaneckou sněmovnou a která chrání manžele nebo poskytuje jim určitou míru ochrany při společném vlastnictví v rámci exekuce. Určitě ten stav není ideální a bylo by mnohem lepší, kdybychom dnes na stole měli návrh novely nebo nového zákona, který by byl připraven přímo Ministerstvem spravedlnosti, projednán legislativní radou vlády a přišel sem jako komplexní návrh, který bude řešit problémy, které se kumulují v oblasti exekucí. Vnímám výhrady jak exekutorů, tak věřitelů, tak samozřejmě dlužníků. A myslím si, že předložená novela je určitým kompromisem, který může vyhovovat oběma stranám, ale zejména, a z našeho pohledu je to podstatné, zpřísní a určitým způsobem umožní větší míru ochrany dlužníků v tom případě, kdy může docházet k určitým excesům, které jsou předmětem velkých mediálních kauz z hlediska právě třeba taxativního výčtu nezabavitelných věcí. Vnímám také spornost audiovizuálních záměrů, vím, že to je jedna z velkých výtek Exekutorské komory, na druhou stranu si myslím, že takovýto institut může přinést větší míru ochrany všem zainteresovaným stranám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zatím poslední faktická poznámka. Ne, tak ještě tři. Pan poslanec Opálka, potom paní poslankyně Válková, potom pan poslanec Blažek. Pokud s řádnou, pane poslanče, tak na seznam. Je tam toho více. Tak pan poslanec Opálka.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, chci jen předeslat, co tu ještě nezaznělo, a to je problematika, že v této zemi, a sociologové a psychologové se přou o to, jestli 20 či 30 % občanů nemá mentální schopnost časově plánovat v časové představivosti. Někteří jsou schopni plánovat ze dne na den, někteří možná na týden, na měsíc, ale schopnost rozplánovat si a promyslet věci na delší dobu prostě mentálně jim dána není. I ty je třeba svým způsobem ochránit a stát svými zákony tak činí. Činí tak i tím, že jsou povinně pojištěni zdravotně, nemocensky, důchodově, protože kdybychom to nechali na nich, tak oni jsou schopni peníze utratit během prvního týdne a na svůj další život nebudou nějakým způsobem prostředky shromažďovat. Chtěl bych tedy říci, že samozřejmě je nutno hlídat ochranu jak věřitele, ale i dlužníka, kterého stát chrání nejenom v rámci nějakých vyvážených rovných podmínek, ale také tím, že si je vědom toho, že někteří holt ochranu potřebují větší. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Válková s faktickou poznámkou.

  • Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem byla trochu nepřímo vyzvána v jednom vystoupení. Na vysvětlenou. Samozřejmě že by bylo lepší mít tu na stole komplexní návrh novely a také to bylo v plánu legislativních prací. Můj první náměstek, nynější ministr spravedlnosti, se rozhodl provést, a já jsem s tím samozřejmě souhlasila, důkladnou ekonomickou analýzu všech aspektů a předpokládám, že se to tedy bude i zračit v novele, která bude komplexní a bude co nejpřesněji odpovídat i reálným ekonomickým podmínkám. Jde samozřejmě o nic menšího a většího jako zvážení pro a proti principu teritoriality.

    Teď k předkládané novele. Právě proto, že víme, že některá pravidla se musí co nejrychleji změnit, upřesnit, tak jak zde bylo řečeno např. ve vystoupení pana kolegy Vondráčka, Ministerstvo spravedlnosti vždycky souhlasilo s tím, aby konstruktivní poslanecký návrh, který tuto změnu přináší, byl předložen a kladně, doufám, potom Poslaneckou sněmovnou přijat. To jen na vysvětlení, že Ministerstvo spravedlnosti v tomto směru, pokud zaspalo, tak v uvozovkách jde o zaspání, protože čekalo na výsledky ekonomické analýzy, kterou zpracovávala pro účely komplexní novely Vysoká škola ekonomická. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Pavel Blažek: Vážený pane předsedo, vše hromadně vaším prostřednictvím, ať se tím nezdržuji.

    Panu kolegovi Vondráčkovi. Četl jsem to.

    Ke kolegům z Úsvitu. Tady zaznělo, že některé pohledávky, jestli jsou vůbec právem. Jsou všechny vymáhány právem, protože to rozhodl soud nebo nějaký správní úřad a nevymáhá se něco, co nebylo. Čili všechno je vymáháno právem. Neřekl jsem, že všechny pohledávky vznikají tím, že lidé chtějí mít doma to nejmodernější, řekl jsem, že většina. To si myslím, že mám pravdu.

    V návaznosti na pana kolegu Kalouska, a on to řekl velmi hezky, že i věřitel má nějakou odpovědnost. Zase to řeknu ze Švejka, to je ten nešťastný věřitel, který si také vybral toho feldkuráta jako dlužníka, což normální člověk neudělá. Ale tam je ještě jedna důležitá věta. Věřitel tam říká: Copak tahle válka vznikla jen proto, aby pozavírala všechny dlužníky? Já jen varuji před tím: Copak tato Sněmovna a tento stát existuje jen proto, aby zkomplikovaly vymáhání pohledávek, k nimž se lidé sami zavázali? Jistěže ne. A já tvrdím, že začínáme směřovat tímhle krokem, a myslím si, že mám pravdu. A poslední věc - a můžu být sám, na to jsem celý život zvyklý (s úsměvem).

    A potom ta druhá věc ještě a ta je také důležitá. Když pan kolega z TOP 09 říkal, že tam je to nahrávání - no ke komu to zase směřuje? Bude to dražší, samozřejmě, ta exekuce, to nahrávání. To zase tomu dlužníkovi nepomůže. To je hezký záměr spočívající v tom, ať se tam nedějí nezákonnosti. A zaplatí to kdo? Ten dlužník zase. Čili to vypadá hrozně bohulibě, ale vůbec to nesměřuje k tomu, že to nějakým dlužníkům pomůže, naopak to tu pohledávku prodraží.

    Pro tuto chvíli vše. Omlouvám se, já jsem netušil, že vyvolám nějakou debatu tím svým projevem na úvod, to nebylo cílem, ale vlastně mě těší, že to nějakou debatu vyvolalo, protože nejhorší je, když tu člověk něco řekne a nikoho to nezajímá. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Zahradník, faktická poznámka, pak pan poslanec Černoch, faktická poznámka, pan poslanec Bendl, faktická poznámka. Pan ministr chce vystoupit přednostně? Tak to potom až po místopředsedovi Filipovi. Seznamy jsou tu u mě tady nahoře dlouhé. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych se pokusil vrátit do reality a současnosti. Jedna z možností, jak se snažit zabránit těmto neblahým jevům a dopadům do lidských osudů, je otázka zvyšování finanční a ekonomické gramotnosti a tato témata by podle mého názoru měla patřit do učebních plánů jak základních, tak středních škol a měla by být důsledně vyučována a učitelé, kteří by byli schopni učit témata ekonomické gramotnosti, by měli být zase cíleně připravováni na pedagogických fakultách. My jsme v Českých Budějovicích jeden čas připravili studijní program Ekonomická gramotnost. Myslím si, že ho nemáme zatím zařazený, není akreditovaný, ale budeme se o to snažit a nebudeme přestávat, protože si myslíme, že toto je skutečně velmi významná věc a naše školství by se mělo s touto otázkou také vypořádat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Vaším prostřednictvím - všechny pohledávky nejsou vymáhány právem a já si myslím, že to ví úplně každý, že to tak není. Nejsou vymáhány. Je spousta a spousta pohledávek, které jsou vymáhány protiprávně. Myslím si, že kamera, kterou bude mít exekutor, a natočí a zdokumentuje to, je opravdu tím nejmenším, co se dá udělat pro to, aby dokumentace byla. A je to potom ochrana i na to, že ve chvíli, kdy dlužník přijde a říká "bylo to neoprávněně, dělal mi to a to, zlobil mě", tak se prostě vytáhne záznam a na tom záznamu to bude. Takže ta kamera je tím nejmenším a myslím si, že nejschůdnějším řešením, jak předejít potom těm sporům.

    A znovu - já nevím, jestli sám, nebo ne sám, ale pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vždyť přece vy chcete právní stát, právo na spravedlnost. A v exekucích je ta spravedlnost velmi, velmi často pošlapávána. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jen na margo mého předřečníka: je-li něco vymáháno protiprávně, od toho tu máme soudy, aby posoudily, jestli je, nebo není něco protiprávního.

    Ale mě vyprovokovala poznámka kolegy z levé strany spektra, který říkal, že ne každý je mentálně schopný posoudit tu svoji situaci tak, aby se z něho nestal dlužník, který je schopen splácet. Já bych chtěl své kolegy upozornit na to, že spoléhají-li na mentální schopnost Poslanecké sněmovny vyřešit problém někoho, kdo mentálně není schopen si půjčit, že to je velmi iluzorní.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Opálka s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Nebudu se pouštět do hodnocení mentálních schopností této ctihodné Poslanecké sněmovny. Kdyby se jednalo o jednotlivce, tak bych s tím ani nevystupoval. Ale jestli je tato situace s dopadem na 20, někteří říkají dokonce 30 procent obyvatelstva, tak ten problém už vyznívá trošičku jinak.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Teď tu máme přednostní práva. Pan místopředseda Filip, po něm pan ministr spravedlnosti.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych ohlásil, že vzhledem k projevu pana poslance Blažka budu hlasovat pro tento zákon, ač jsem ho považoval za mírně nedostatečný.

    Řeknu to jednoduše. Jeho projev, kolegy Blažka, byl víc ideologický, než jsem od něj očekával. On rozdělil Sněmovnu na ty, kteří zastupují dlužníky, a kteří zastupují věřitele. On byl ministrem spravedlnosti, když klub KSČM v roce 2011 předložil návrh o exekucích, který jsme zpracovávali v širším kolektivu delší dobu, ač jsem měl také původně záměr - já osobně - udělat poměrně úzkou, rychle projednatelnou novelu, která by odstranila největší excesy. Nakonec ten zákon je tady podruhé, už rok tady leží, má 56 věcných změn zákona o exekutorech - z jednoho prostého důvodu: protože ta novela musí být komplexnější. A já musím poděkovat výboru ústavněprávnímu za to, že vůbec udělal na té drobné novele tolik práce. Protože tak to vůbec není! Poslanecká sněmovna se jistě nezastane pouze dlužníků nebo pouze věřitelů, ale zejména se musí postarat o to, aby exekutor nebyl ten, který vydělává na tom vztahu, který byl nějakým způsobem porušen. Přece ten exekutor tady je kvůli tomu, aby narovnal vztah mezi věřitelem a dlužníkem, když už jsme si ty soukromé exekutory zřídili. Proti mé vůli! Já jsem pro to nikdy nehlasovat, považoval jsem to za hroznou chybu, protože privatizace výkonu státní moci je podle mého soudu velmi, ale velmi nebezpečným krokem. Podívejte se na to, jakým způsobem postupuje například Spolková republika Německo, podívejte se na to, jak to řeší jiné státy, a ty nejsou tak benevolentní k tomu, jakým způsobem se předává část státní moci. A nebudu kolegu Blažka poučovat o tom, co on zná z teorie práva a z teorie státu už dlouho, to jsou ty základní atributy státní moci, mimo jiné právě ta policie, soudy a ty exekuce, včetně toho vězení.

    Takže v tomto ohledu jsem přesvědčen, že je věcí Poslanecké sněmovny, aby ten exces, který nastane činností konkrétních osob, které mají na to speciální zákon, to znamená exekutorů, aby nebyl jejich - promiňte mi - bezplatným zdrojem příjmů a na toho věřitele nezbylo nic a exekuovaný byl ne ponížen, ale promiňte mi - zakopán do země a ještě pošlapán. V tomto ohledu tedy musí nějakým způsobem státní moc být vykonávána tak, aby zachovávala lidskou důstojnost.

    A dovolte mi - proto jsem nechtěl faktickou poznámku - vám vysvětlit, proč jsem tenkrát takovým způsobem trval na tom, že ta naše novela musí být komplexní. Ano, jistě ji nemám s takovou ekonomickou rozvahou, jakou dělá Ministerstvo spravedlnosti, protože tolik expertů na to nemohu použít a ani klub KSČM na to takovou sílu nemá. Ale v tomto ohledu řeknu jeden příběh.

    Jestliže existuje, a kolega Blažek si to jistě může v judikátech najít, rozsudek krajského soudu ve věci, tedy odvolacího soudu, že není možno exekuovat byt jako celek - dluh tam byl 200 000 korun, byt v Českých Budějovicích má hodnotu okolo milionu korun, tři plus jedna -, bylo rozhodnutí, čili res iudicata pro kolegy právníky, že není možné podrobit ten byt exekuci, protože ho vlastní mimo jiné rozvedená manželka a po dávno rozhodnutém rozhodnutí o rozdělení společného jmění manželů, a exekutor podá žalobu na exekuci poloviny toho bytu a soud mu vyhoví, tak se na mne nezlobte. Já samozřejmě vidím a jsem rád, že konečně v Bulletinu advokacie vyšly články poměrně, řekl bych, sofistikované o tom, že i exekutor a jeho majetek může být předmětem exekuce, pokud svoji činnost vykonává protiprávně. A v tomto ohledu ty faktické stavy tady existují.

    Já nechci a nebudu bojovat proti Exekutorské komoře. Myslím si, že řada exekutorů vykonává velmi poctivou činnost, je to práce těžká, nevděčná apod., ale prostě tyto excesy není možné trpět. To znamená míru toho exekuovaného majetku proti tomu, jaký je dluh.

    Nebo mohu říkat jiný příběh, kdy dlužnice, ano, její úvaha nebyla přímo skvělá, zadlužila se 50 000, exekutor nevěděl nic jiného, než jí prodat byl za 1,2 milionu, a místo toho, aby vrátili té dlužnici ten přeplatek, když odečetli všechno ostatní, to znamená milion 56 tisíc, je to v konkrétním spisu, nebudu říkat jména, tak si ho nechali, ti exekutoři a ten dražitel s tím, že to je předmět jeho podnikání, že ty peníze potřebuje pro podnikání, tak takovéhle rozsudky potom musíte řešit prostřednictvím Nejvyššího soudu dovoláním, které je velmi těžké u nás, anebo ústavní stížností. Divíte se Ústavnímu soudu potom, že ruší ty rozsudky od samého počátku, když máme takový stav? A divíte se některým, že nazývají ten stav v justici jako neudržitelný, anebo i jinými slovy, která potom jsou předmětem různých civilních a trestních řízení?

    V tomto ohledu tedy podotýkám - ano, já jsem neměl v úmyslu podporovat nějakou drobnou novelu, která neřeší tu dramatickou situaci. A připomínám, že klub KSČM předložil ten komplexní návrh, změnu exekutorského řádu, v roce 2011, a vy jste byl, kolego Blažku prostřednictvím předsedajícího, ministrem spravedlnosti. A teď se nepouštějte do diskusí, které podle mého soudu snižují vaši vážnost ve Sněmovně! (Potlesk poslanců KSČM.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Opět několik faktických poznámek - pan poslanec Bendl, pan poslanec Blažek, pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se prostřednictvím pana předsedajícího musím vůči slovům pana předsedy KSČM ohradit a zastat se pana kolegy Blažka, protože on tady nedělil dlužníky a věřitele na dobré a špatné. On se tady pouze snažil vysvětlit, že v okamžiku, kdy zkomplikujeme legislativně situaci věřitelů, obrátí se to proti dlužníkům. Ve finále to zaplatí ti, které se tady takzvaně snažíte hájit!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji. Vaším prostřednictvím chci vlastně poděkovat panu poslanci Filipovi. Lze-li snížit nějakou moji vážnost zde, to znamená, že nějakou mám. Takže děkuji vlastně v podstatě za pochvalu.

    K tomu, jak říkal zase pan kolega Filip, že jsem měl projev ideologický. No, když slyším o pošlapaných, ušlapaných dlužnících, tak jsme si, pane kolego, vaším prostřednictvím, trošku střihli Friedricha Engelse, postavy dělnické třídy v Anglii, ale to je z 19. století a v takové společnosti přece nežijeme, že by se tady někdo pošlapával, ušlapával apod.

    A snad ještě jednu větu. Je vždycky zajímavé, že tady člověk něco řekne, a pak se dozvídá reakce na to, co vůbec neřekl. To je asi běžný jev. Já debatu rád poslouchám, ale za tím, co jsem řekl, si stojím a skutečně jsem nerozděloval společnost na hodné věřitele a darebné dlužníky apod. Jenom říkám, že ten stav má být vyvážený, nebo to prostě odnesou všichni, a dokonce i ti, kteří ani nikomu nevěří v uvozovkách právně ani nikomu nedluží, ale prostě ten právní stav a nejistota chaosu, do kterého začínáme směřovat, neprospěje nikomu. Toť vše.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Abych reagoval na kolegu Blažka, tak to je oblíbená disciplína politických oponentů, že překládají z češtiny do češtiny a protestují proti něčemu, co řečník neřekl. To se stalo mnohým z nás. Není to nic nového, nebylo to poprvé ani naposledy.

    Ale chci říct jinou věc. Bavíme se tady o tom, kdo jsou věřitelé, kdo jsou dlužníci, ale pak je tady ještě skupina mnohem větší a to jsou ti občané, kteří řádně platí své povinnosti. Sedí v těchto lavicích mnoho lidí, kteří působili nebo působí na radnicích. Kdybychom sečetli dluhy na poplatcích a na pokutách za přestupky, tak to nebudou stovky milionů, když to sečteme za všechna města, to budou mnohem vyšší částky a naprostá většina občanů všechno platí. A v městských rozpočtech chybí tyto stamiliony či miliardy. A tím, jak ztěžujeme vymáhání, tak ani města do toho nechodí, protože se to ztěžuje. A pak se vyplatí mnohým spoluobčanům neplatit, neplnit své povinnosti a doplácejí na to ne věřitelé, ale ti slušní! A na to bychom neměli zapomínat. A kdo to nezná, tak ať se zeptá ve svém rodném městě nebo ve své obci, kolik mají nedoplatků - poplatky za komunální odpad, poplatky za psa, pokuty za přestupky, nájmy. Tu částku sečtěte. A teď nám poraďte, jak ta města to mají vymáhat, když neustále ztěžuje Poslanecká sněmovna podmínky pro vymáhání, protože i to vymáhání musí být ekonomické! Velmi často se mluví o bagatelních částkách, ale v městských a obecních rozpočtech po součtu to žádná bagatelní částka není a je to částka velmi významná! Takže prosím, abychom při rozhodování o tomhle vzali v potaz i ty slušné, což je naprostá většina lidí, kteří včas platí všechny své poplatky, a abychom umožnili městům, aby měla nástroje, aby od těch jiných (Předsedající: Čas!) poplatky mohly vymáhat. Děkuji, pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Nyní tedy má možnost vystoupit s přednostním právem pan ministr.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, skutečně leccos, nebo téměř vše už tu bylo řečeno. Bylo tu i řečeno to, že doopravdy pan poslanec Blažek se mýlí, pokud se domnívá, že tady každý měsíc schválíme nějakou změnu exekutorské úpravy. My ji tady každý měsíc schvalujeme a ještě jsme ji neschválili, a to z toho důvodu, že se vždycky debata zvrhne v debatu ideologického rázu. Ne že by snad nebyla zábavná či zajímavá, či dokonce i důležitá, ale netýká se tohoto zákona. Tento zákon v sobě vůbec nic ideologického nemá. Ten skutečně jenom vyjasňuje pravidla při určité části exekucí, a to části, podotýkám, která se týká exekucí nemajetných dlužníků. A to je něco, co si myslím, že potřebují jak věřitelé, tak dlužníci, tak exekutoři, a co je potřeba tím více, že bohužel nám nemajetných dlužníků stále přibývá - byť to pan poslanec Blažek nevidí, což koneckonců svědčí o tom, že žije šťastný život. (Pobavení.) Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A nyní se dostane na řádné přihlášky. První je pan poslanec Chvojka, po něm pan poslanec Tejc.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Mám chuť uspořádat malou party, protože jsem se přihlásil někdy před hodinou - samozřejmě chápu a uznávám jednací řád, ale je to takové podivné, když se člověk přihlásí hodinu předtím, než dostane slovo, a přeskočí ho 20 lidí. Ale opakuji, uznávám jednací řád. Je třeba ho změnit. Souhlasím s některými svými kolegy.

    Zaznělo tady toho mnoho a možná budu souhlasit s panem ministrem, že bohužel se neřeklo nic o jednotlivých konkrétnostech toho zákona, toho, co je navrhováno, spíše se vedly obecné řeči, že máme zlé dlužníky a hodné dlužníky, zlé věřitele a hodné věřitele a kdo z nich je lepší a kdo z nich je horší. Samozřejmě dlužit je špatně, to všichni víme, je lepší nedlužit. Občas se stane, že člověk dlužit musí, prostě je potřeba si někde půjčit. To se prostě stává většině z nás. A pak je samozřejmě důležité, že když ten člověk nesplácí, aby to, co by splácet měl, po něm bylo vymáháno nějakou solidní přiměřenou cestou.

    Já určitě nejsem a nikdo mě nemůže považovat za nějakého příliš prověřitelského či příliš proexekutorského poslance, koneckonců byl jsem jedním z těch, kdo na počátku volebního období podepsali návrhy zákonů, které se věnovaly bagatelním sporům, resp. odměnám advokátů či tomu SJM, které se pak řešilo na úrovni ústavněprávního výboru za pomoci Ministerstva spravedlnosti. A troufám si říci, že zásluha na tom, že zde projednáváme tyto věci, jako třeba tento tisk, že jsme projednali odměny advokátů v bagatelních sporech a další věci, to není zásluha Ministerstva spravedlnosti. To k tomu nějakým způsobem pomohlo, ale všechny tyto v uvozovkách výkopy témat, co by se řešit mělo, vzešly od poslanců a i zde se ukazuje, že poslanec není ten, kdo by měl jenom slepě hlasovat pro to, co předloží vláda nebo někdo jiný, ale že je důležité, že poslanci mají zákonodárnou iniciativu, protože právě zde u exekucí se to ukázalo, že je dobré, když poslanci mohou věci řešit a navrhovat změny.

    Abych nebyl právě jako někteří moji předřečníci velmi obecný, tak pan kolega Tejc mě trošičku zkritizoval a pan kolega Blažek pochválil, což je roztomilé samozřejmě. Já bych se chtěl věnovat jenom jednomu ustanovení. Navrhoval jsem pozměňovací návrh, který zmínil pan kolega Tejc, jinak jsem ani vystupovat nechtěl, a právě bych zde chtěl apelovat ne na to, jestli je lepší hodný věřitel, zlý věřitel, hodný dlužník, zlý dlužník, kdo z nich je lepší. Prostě to s tím nesouvisí.

    Chtěl bych jenom upozornit na to, že v komplexním pozměňovacím návrhu se navrhuje toto - cituji: Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30 000,- Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat faktickými poznámkami, a to nejdříve pan poslanec Tejc, pak pan poslanec Černoch a pan poslanec Blažek. (Poslanec Tejc: Řádnou.) Řádnou - tak pan poslanec Černoch, pak pan poslanec Blažek. Kolega Tejc bude s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Už jenom velmi krátce. Velmi rád bych vás poprosil, požádal o podporu tohoto zákona, této novely. Rád bych poděkoval kolegům z ústavněprávního výboru, protože si myslím, že opravdu na tom bylo odvedeno mnoho práce, a velmi dobré práce. Stejně tak jak už zde bylo opravdu řečeno, pojďme řešit ty věci, zpřesňovat ty věci. A tato novela je právě o tom, že nevytváří chaos, naopak zpřesňuje. Tím si myslím, že věci narovnává v obou směrech, ať už je to dlužník, nebo ať je to oprávněný. Myslím si, že tento sněmovní tisk i pozměňovací návrhy, které byly předloženy, jsou malým krokem pro tuto Sněmovnu a velkým krokem pro všechny, kterých se exekuce nějakým způsobem dotkla.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Blažek také s faktickou poznámkou, pak kolega Tejc s řádnou. Prosím, pane kolego, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Jdu vaším prostřednictvím poděkovat panu poslanci Chvojkovi. On řekl spoustu věcí dobře, ale ta jedna věta by zapadnout neměla a ta je důležitá. On popisoval určité excesy a pak řekl větu, že v dnešní době už to možné není. A já prostě jenom říkám: nevycházejme z toho, co se odehrávalo, když exekuce vznikaly, protože nebyli - teď myslím soudní exekutoři, protože nebyla ani zkušenost ani judikatura. Dneska už se spousta věcí, o kterých jsme slýchávali, prostě neděje. A pokud se dějí, tak stejně nedospějí k tomu konci, že by se s tím dlužníkem zacházelo jako v nějakém 19. století, jak tady poslouchám.

    A snad ještě jedna poznámka. Já jsem fakt netušil, jakou tady vyvolám diskusi, ale ten problém, o kterém říkám, že problémem je, kdyby bylo více dlužníků než věřitelů, to znamená více potenciálních voličů na straně věřitelů, tak ta debata tady probíhá úplně jinak. A to je to, co já kritizuji. Protože trvám na tom, že debaty o tom, kdy vymýšlíme stále a stále větší ochranu dlužníků, jsou jenom proto, nikoliv aby věci fungovaly systémově, ale aby tito lidé viděli, že tady mají své zastánce, kteří prosazují jejich zájmy. Myslím, že to poškozuje právní systém. A jak tak poslouchám tu debatu, co se na nás ještě hrne, tak bude ještě hůř. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Grospič. Je tomu tak? Máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové. Jen velice krátce bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, zareagoval na ta slova, která tady byla předtím od mého předchůdce řečena. Samozřejmě ten zákon asi nemůže mít - a dost dobře i jeho tvůrci nebo ti, kteří se na něm spolupodíleli, si uvědomují - mít ambice, že odstraní všechny excesy, nebo potenciální excesy, které ještě praxe nalezne a které prostě přijdou. Ale sám o sobě je reakcí právě na ty excesy, které se objevovaly v minulosti. A mezi ně bohužel patří třeba i ten návrh, který se týká zabavování a exekuování nemovitostí pro pohledávky výrazně nepřijatelně malé. Takže to má určitou logiku.

    Myslím si, že věci, které tady zaznívají, mají samozřejmě svou váhu a své opodstatnění. Nechť je vezme v patrnost Ministerstvo spravedlnosti, které přislíbilo, že v nějaké dohledné době bude zpracován třeba další návrh komplexní pozměňovacího návrhu. Koneckonců ve Sněmovně leží ještě řada dalších návrhů včetně i našeho návrhu poslaneckého z řad KSČM. A my se také nebudeme bránit určitě diskusi na toto téma a zapracování těchto témat, ale v současné situaci jako výhodné východisko vidíme, abychom prostě o této poslanecké předloze návrhu, tak jak byl zpracován, hlasovali a buď ji tedy pustili hlasováním, anebo případně ji samozřejmě zamítli.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S další faktickou poznámkou pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Vaším prostřednictvím - Pavle, pane kolego Blažku, myslím si, že to, co jste řekl, bylo úplně nefér a špatně. Mně fakt vůbec nejde o to, jestli je na jedné straně nebo na druhé straně tolik nebo tolik voličů. Tady jde opravdu o to, aby se udělal pořádek v zákoně, který se tady dlouhá léta neřešil. A jestli je na jedné straně nebo na druhé straně tolik voličů, mně je to fakt úplně jedno. Já to nedělám kvůli politickým bodům. A můžete mi věřit, mně jde opravdu fakt o ty lidi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než dám slovo s faktickou poznámkou panu poslanci Blažkovi - já vás poprosím (Posl. Blažek mimo mikrofon: Jasně.) - přečetl bych omluvenky.

    Dovolte, abych přečetl omluvenky, které dorazily. Dnes od 12 hodin a zítra na celý den ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Novotný. (Který Novotný?) Který Novotný - tak upřesním, ano, pan doktor Josef Novotný. Dále se omlouvá dnes od 10 do 10.30 pan poslanec Jaroslav Klaška. Dále se omlouvá od 10 do 10.50 z důvodu přijetí chorvatské delegace Ondřej Benešík. A dále dne 29. od 18 hodin se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Balaštíková.

    A nyní tedy, pane poslanče, vaše faktická poznámka.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím panu kolegovi Černochovi. Já jsem nikoho nejmenoval a ta potrefená husa se objevila. To prostě nemůžu jinak říct.

    A snad ještě jednu věc. Já jsem pouze konstatoval, že dlužníků je prostě víc jak věřitelů. Je-li tohle konstatování nefér, tak je holt pravda nefér, ale s tím já nic nenadělám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. Mám zde řádně přihlášeného do rozpravy pana poslance Tejce, pana navrhovatele, takže máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Přihlásil jsem se o minutu později než kolega Chvojka a jsem také rád, že už jsem na řadě.

    Myslím, že tady je potřeba prohlásit za prvé, že nejsem ve střetu zájmů, nemám žádný dluh, takže nedělám to kvůli sobě, ale dělám tu změnu zákona mimo jiné kvůli tomu, abychom reagovali na připomínky a návrhy, které chodí od lidí, kteří navštěvují naše poslanecké kanceláře, píší nám maily. Myslím, že situace skutečně není černobílá. Nechci a nebudu dělit dlužníky na hodné a špatné, stejně tak nebudu dělit ani věřitele, ale budu dělit exekuce na přiměřené a nepřiměřené. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji jednu faktickou poznámku pana předsedy Kalouska. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem byl připraven ten návrh podpořit, ale teď mě znejistilo vystoupení pana poslance Tejce, kde mě upozornil, že například chráněný neexekuovaný předmět může být i pračka u rodiny s dětmi. Já bych pochopil, kdyby se nesměly exekuovat valcha a necky, ale neexekuovat pračku, která byla pořízena za nezaplacený úvěr, mi přece jenom přijde jako poměrně velká přecitlivělost.

    Já jenom podotýkám, že jako dítě školou povinné jsem mamince na valše v neckách pomáhal prát a necítili jsme se jako sociální případ, nebyli jsme sociálně frustrováni. Naopak jsme si přitom vždycky hezky zazpívali. Rodinu velké prádlo stmelovalo. (Smích v sále.) Já opravdu teď nevím, jak budu hlasovat. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se vůbec nechystal vystupovat, dokud tady kolega Tejc nezačal číst, protože jsem měl pocit, že jsme si všechno řekli na ústavněprávním výboru. Ale když už jsme do té Sněmovny dorazili a tu debatu tady rozjeli, tak se omlouvám, ale přece jenom k ní něco říci chci.

    Všechno, co tam kolegové píší, v tom zákoně už v reálu je. Problém je ten, že tu a tam některý exekutorský úřad nebo některý exekutor ulítne a udělá něco, co je za hranou. To, co nám tady citoval pan místopředseda Filip, to byly v částech trestné činy, v částech minimálně porušení zákona o soudních exekucích. Čili všechno věci, které by měly být stíhatelné a potrestatelné. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Vondráček. S faktickou poznámkou? Tak s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Radek Vondráček: Mně bude stačit faktická. Také jsem si myslel, že už jsme si to všechno řekli na ústavněprávním výboru a už nebudeme vystupovat. Ale první tři věty pana kolegy Bendy byly naprosto správně. Kýval jsem hlavou. Stávající právní úprava je na slušné úrovni, ve spojení s judikaturou je plně vyhovující. My tady řešíme opravdu excesy, které se občas na místě dějí.

    A teď se zeptám: Tomu člověku, kterému přijde na mobiliární exekuci exekutor domů, tomu nepomůže, že ho pak někdo potrestá. V tu chvíli je člověk bezmocný proti zvůli exekutora, že jde za hranu a že tu věc chce zabavit. Je to věc osobní. Já jsem to zažil, takže vím, o čem mluvím. Ne na sobě, ale byl jsem tam jako právní zástupce. Jestliže jsme schopni to opravit, jestliže jsme schopni to dát do zákona, a doufám, že už potom, když to bude přímo v zákoně, že exekutoři to nebudou porušovat, když to tam bude vyloženě naprosto přesně napsáno, takže jsme schopni to spravit. A jestliže tady ta snaha je, tak proč ji nepodpořit?

    Naopak dochází při exekucích k situaci, že exekutor, vykonavatel, ví, že bere věc, kterou by vzít neměl, ale je to na hraně, on to zkusí, a ti lidé kolikrát opravdu na poslední chvilku shánějí hotové peníze, aby se vyplatili, aby člověk odjel i s tím svým autem a ty věci nenaložil. Dělá se to běžně, je to běžná taktika, je to určitý styl psychologického nátlaku. My jsme schopni to tady trošičku spravit, trošičku vyprecizovat zákonné ustanovení, nikomu to neublíží, nejsme proti ničemu. Já to chápu tak, že ano, bojujeme proti excesům zákonem, protože to zkrátka u nás tak chodí a asi nic jiného nepomůže. Kdyby stačilo, že exekutory za půl roku potrestáme, možná bych souhlasil s kolegou Bendou. Ale nevím, u nás to prostě takhle nefunguje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji další dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Kováčik a po něm pan poslanec Benda. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já si v této chvíli dovolím jenom jemně připomenout, že pokud mě paměť neklame, ani v prvním čtení ani ve druhém čtení tak hluboká a podrobná diskuse k tématu neprobíhala. Dokonce se tady vícekrát zmínilo, že podrobná a hluboká debata proběhla na ústavněprávním výboru. A tak si jenom snad postesknu, nebo možná marně, ale zaapeluji na naši ukázněnost, co se týká přístupu k jednacímu řádu. Koukněme se do něj občas, co je možné ve třetím čtení tady v Poslanecké sněmovně činit. Aby tady - rozumím tomu, téma je závažné, je třeba se vymezit, je třeba přinést stanoviska ještě jednou, aby volič viděl, kdo za tím stojí, ale přece jenom podle mého soudu jsme tady měli možná, ale ani snad ne odůvodnit, na to je druhé čtení, podávání pozměňovacích návrhů, ale měli jsme napravovat případně legislativně technické či jazykové či podobné záležitosti, které by mohly ještě vadit. Ještě bych snad mohl připustit, že bychom se zde jako zástupci klubů vyjevili se svým stanoviskem svého poslaneckého klubu, jak se k té novele nebo k zákonu nebo k návrhu postavíme.

    Mně připadá zbytečnou ztrátou času, abychom tady znovu a znovu opakovali to, co tady mělo zaznívat v prvním, ve druhém čtení, to co mělo zahnívat na výborech, a proto si v této chvíli dovolím poprosit, pojďme už hlasovat. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: K oběma svým předřečníkům, začnu panem předsedou Kováčikem. My jsme tady podle mého názoru poměrně jednoduše zdůvodnili, proč návrh nepodpoříme a budeme se celou dobu zdržovat hlasování, protože ho pokládáme za úplně zbytečný. To bylo jediné, co jsme se snažili v této sněmovně říct. Všechno v tom zákoně už je. Je to zbytečné.

    Druhá poznámka k Radku Vondráčkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Myslíme si opravdu, že když někdo udělá, tak jak jste to tady řekl, když někdo udělá exces, co mi pomůže, že ho pak za to někdo potrestá? Když exces bude jen takovým malým překročením zákona, tak mi nepomůže, že ho někdo potrestá. Ale když to bude jasným překročením zákona, myslíte si, že mi to v té situaci, kdy exces proti mně je způsoben, pomůže? Nepomůže. Ani náhodou. Takže si nehrajme na to, že když napíšeme lepší kuchařku, že to někomu z konkrétních lidí pomůže. Pomůže jenom ten trest.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V tento moment nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Táži se, zda tomu je tak. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím a táži se, zda pan zpravodaj nebo pan navrhovatel si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Děkuji.

    V tom případě přikročíme k hlasování o pozměňujících návrzích. Poprosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přenášel jednotlivé pozměňující návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych obrátil pozornost k usnesení ústavněprávního výboru ze dne 22. dubna 2015, které naleznete pod číslem 181/5, kde ústavněprávní výbor jako garanční výbor po druhém čtení doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat v třetím čtení o předmětném návrhu tisku 181 v následujícím pořadí.

    Za prvé by to byly návrhy technických úprav podle § 85 odst. 2 jednacího řádu přednesené v třetím čtení, budou-li ve třetí rozpravě legislativně technické předneseny - a ty předneseny, pokud vím, nebyly. Takže bychom začali návrhem hlasování o pozměňujících návrzích pod písmenem C (C1 až C3) společně jedním hlasováním včetně legislativně technické úpravy v části druhé čl. IV bod 5 zrušit. V případě, že by tento návrh neprošel, nebo resp. byl by přijat, pak by se stávaly návrhy pod body B1, B6 a B7 nehlasovatelné. V opačném případě bychom o nich hlasovali. ***

  • Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale požádám kolegyně a kolegy o ztišení. Jestli máte něco důležitého, co si potřebujete říct, tak vás poprosím, jděte do předsálí, aby zde byl klid. Já vám děkuji. Prosím máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Já vám také děkuji.

    Takže jsme ve třetím čtení. Jsem si toho plně vědoma. Přesto podle § 95 jednacího řádu mám na srdci doplněk k tomuto třetímu jednání. Je to poslanecký návrh tohoto zákona. Vycházelo se z pozměňovacího návrhu, který prošel garančním výborem, rozpočtovým výborem, četla jsem si k tomu i všechny pozměňovací návrhy. A tam je také vyjádření k pozměňovacímu návrhu, který padl při druhém čtení, který jsem načetla i jménem svého kolegy pana poslance Vilímce.

    Možná se zdá, že to je detail, ale já to beru tak, že s tím mám praktické zkušenosti právě ze samosprávy a i z přenesené působnosti obce, takže to chci tady ještě před vlastním schvalováním třetího čtení zmínit. Týká se to § 16, který původně byl ještě do roku 2010 v zákoně o místních poplatcích, a bylo tam uvedeno: Obec, která poplatky spravuje, může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout. Ale protože v § 15 byl stejný text jako nyní, působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti, což znamená, že automaticky toto neřešilo zastupitelstvo nebo samosprávní orgán obce, ale vždy úřad takzvaně neboli obec, většinou to býval ekonomický odbor. Proto mnozí ze starostů, možná i zde přítomných, o tom ani nevěděli, protože to šlo mimo ně.

    Nyní v té novele, jak je to navrženo, je § 16a a § 16b a právě v tom § 16a chci zdůraznit ještě jednou a zcela zřetelně: Jestliže se jedná o to, že by se rozhodovalo o individuální žádosti poplatníka, právě odpuštění poplatků, tak tam jde o to, když to přijde zastupitelstvu, tak s přihlédnutím k okolnostem daného případu, jak říká návrh zákona, rozhodnout o individuální žádosti poplatníka o prominutí poplatku. Pokud bude od příslušného úředníka, tzn. toho správce daně, potřebovat podklady pro rozhodování, ale ten mu je nemůže poskytnout, protože je vázán mlčenlivostí - to je dáno do souladu s tím vším, co zde probíráme, v tom případě by zastupitelstvo muselo rozhodovat buď bez příslušných podkladů jenom podle toho, co poplatník uvede sám v žádosti, což nemusí být pravda, nebo žádost bude obsahovat osobní a citlivé údaje. Tím znovu se dostáváme k té mlčenlivosti. A nebo za b) ještě chci říci, jak by zastupitelstvo města pokračovalo, požádat poplatníka o zproštění mlčenlivosti, což ale zase nemusí poplatník dovolit, neboť často se jedná o velmi citlivé údaje související např. s rozvody, neplacením poplatků za děti bývalým manželem či manželkou, předání dětí do pěstounské péče atd.

    Můj pozměňovací návrh a kolegy Vilímce spočíval v tom, že se tam opravdu jenom prohodí to slůvko. Je to, prosím vás, vážené kolegyně, kolegové, pod písm. D, až budeme o tom jednat. Chci na to znovu upozornit, protože mám k dispozici dokonce vyjádření a stanovisko Ministerstva financí k poskytování údajů o poplatnících místních poplatků ve vztahu k finanční kontrole, ale i stanovisko k mlčenlivosti ve věci řízení o místních poplatcích. A takto s tím opravdu jednotlivé obce nakládají. A pracovníci státní správy jsou zváni na školení, kdy je na to kladen velký důraz. Tak proto jsem chtěla ještě jednou ve třetím čtení toto zdůraznit. Bod D, pozměňovací návrh, až budeme hlasovat ve třetím čtení.

    Děkuji vám velice za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další řádnou přihlášku má pan poslanec Adamec. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já už jsem tady vystupoval ve druhém čtení. Budu velmi krátký.

    Já jsem víceméně ze solidárnosti nenavrhl ve druhém čtení zamítnout návrh tohoto zákona tak, jak nám byl předložen. Samozřejmě chápu pozměňovací návrhy, které přišly dneska na třetí čtení, a podpořím případně kolegyni Fischerovou, protože to je vážný faktický problém. Nicméně já tento návrh zákona vzhledem k své dlouhodobé, dvacetileté praxi v samosprávě považuji za nadbytečný. Je to přesně ten typ zákona, který dle mého soudu vůbec nepotřebujeme. Hovořil jsem tady o zdravém rozumu zastupitelstev, vedení měst. Já si myslím, že je to přesně ten problém řešitelný v tomto duchu. Vzpomínám si na dobu, kdy k nám chodili různí prezidenti a říkali, že zaplevelujeme právní řád zbytečnými a nadbytečnými zákony. Také si vzpomínám, že nejvíc jim tleskali ti, kteří to právě nejvíc dělali. A já si myslím, že tento návrh zákona je přesně v tomto duchu. A i když cítím s kolegy, kteří ho navrhli, tak já doporučuji svým kolegům a všem, kteří to cítí stejně jako já, aby tento návrh zákona nepodpořili v žádném znění.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. V tento moment nikoho neeviduji. Je tomu tak, ano. Takže pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím a táži se, zda si chce vzít paní navrhovatelka nebo pan zpravodaj závěrečné slovo. Není tomu tak. Děkuji.

    V tom případě, jestliže tomu tak není, přistoupíme k hlasování o pozměňujících návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim zmínil stanovisko. Máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Dobrý den, pane předsedající. Vážené dámy, pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 21. schůze ze dne 15. dubna 2015 právě k návrhu poslanců Kristýny Zelienkové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 219, jednání ve třetím čtení.

    Za prvé. Rozpočtový výbor určuje zpravodajem pro třetí čtení v Poslanecké sněmovně poslance Jiřího Zemánka.

    Za druhé. Doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 219/5 v následujícím pořadí: Za prvé bychom měli hlasovat o komplexním návrhu A. Je to tzv. komplexní pozměňovací návrh garančního rozpočtového výboru, který je identický s komplexním pozměňovacím návrhem ústavněprávního výboru pod bodem B. A k tomuto návrhu se přihlásil ještě pan poslanec Šincl pod písmenem E. Tím, že rozhodneme o návrhu A, je zároveň rozhodnuto i o návrzích B a E. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Procedura byla přednesena a já se nejdříve zeptám, zda někdo vznáší námitku nebo jiný návrh při postupu hlasování. Není tomu tak.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh procedury hlasování tak, jak zde byla přednesena, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 34. Přítomných poslankyň a poslanců je 186, pro návrh 163, proti nikdo. Návrh tedy byl přijat. Můžeme začít s jednotlivými body tak, jak byly předneseny.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Návrh A - doporučuji. (Navrhovatelka: Doporučuji.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl předložen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 35. Přítomných poslankyň a poslanců je 186, pro návrh 171, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Návrh pod písmenem C - nedoporučuji. (Navrhovatelka: Nedoporučuji.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl předložen. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 36. Přítomných poslankyň a poslanců je 186, pro návrh 13, proti 142. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Pozměňovací návrh pod písmenem D - nedoporučuji. (Navrhovatelka: Nedoporučuji.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl předložen. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 37. Přítomných poslankyň a poslanců je 186, pro návrh 43, proti 86. Návrh byl zamítnut.

    Konstatuji tedy, že o všech návrzích bylo hlasováno. Je tomu tak, pane zpravodaji? (Zpravodaj souhlasí.) Děkuji. V tom případě přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Kristýny Zelienkové, Jany Pastuchové, Margity Balaštíkové, Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 219 a ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak bylo přečteno, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 38, přihlášeno je 186 poslankyň a poslanců, pro návrh 162, proti 9, zdrželo se 15. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji jak paní navrhovatelce, tak panu zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.

    Zahajuji projednávání dalšího bodu, jak je schváleno na pořadu, a tím je bod

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr dopravy Dan Ťok a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Karel Šidlo. Požádám vás tedy, pánové, abyste zaujali místa u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 374/3, které byly doručeny dne 8. dubna 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 374/4.

    Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy... Táži se pana navrhovatele, zda chce vystoupit před otevřením rozpravy. Chce. V tom případě poprosím pana ministra, aby vystoupil se svým příspěvkem. Máte slovo. (V sále je velmi rušno.)

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve stručnosti bych chtěl připomenout, že novela předkládaného zákona obsahuje zejména změny v oblasti ochrany veřejně přístupné účelové komunikace, v oblasti úpravy působnosti obecních úřadů, ve změně pojetí a vymezení kategorií tříd dálnic a silnic, nakládání s vraky či vyloučením tranzitní nákladní dopravy u silnic 2. a 3. třídy.

    Garanční výbor, kterým byl určen hospodářský výbor, se touto novelou opětovně zabýval, aby posoudil uplatněné poslanecké pozměňovací návrhy načtené při druhém čtení. Hospodářský výbor doporučil také způsob hlasování o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení, se kterým souhlasím. (Hluk v sále, diskuse mezi poslanci.)

    Pozměňovací návrhy, se kterými nesouhlasím, se týkají postavení policie při stanovování dopravního značení, navrhovaných úprav správního trestání u kontrolního vážení či u znečišťování pozemních komunikací, a zejména pak zvýšení rychlosti na dálnicích. K tomuto bodu bych rád dodal následující skutečnosti. Existují rizika na zvýšení nejvyšší povolené rychlosti na dálnici ze 130 km na 150 km. Podle našeho odborného stanoviska směrové a výškové vedení dálnice a s tím spojené rozhledové poměry jsou podle státních norem projektování silnic a dálnic navrhovány na dovolenou rychlost 130 km. Při zvýšené dovolené rychlosti nad 130 km nebudou splněny rozhledy pro zastavení na velké části dálniční sítě, vozidla se budou pohybovat větší rychlostí, než na kterou je zajištěn rozhled pro bezpečné zastavení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale opět musím požádat kolegy a kolegyně: V případě, že máte něco důležitého na srdci, co potřebujete projednat, jděte do předsálí, protože není slyšet, co se zde přednáší. Děkuji vám za to, že to budete respektovat.

    Prosím, pane ministře, pokračujte.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Délky připojovacích a odbočovacích pruhů jsou na dálnicích podle ČSN 736102 Projektování křižovatek navrhovány s návrhovou rychlostí 120 km. Při návrhu připojovacích pruhů se vychází z předpokladu, že vozidlo v připojovacím pruhu dosáhne 75 % rychlosti vozidla v průběhu (pruhu) průběžném. Při zvýšení dovolené rychlosti na 150 km by bylo pravděpodobně nutné prodloužit připojovací a odbočovací pruhy. Dále by bylo při mimoúrovňových křižovatkách nutné zvětšit poloměry směrových oblouků, větví křižovatek atd.

    Jenom bych rád řekl, že existují závažné důvody pro to, že ty dálnice jsou dneska naprojektovány na rychlost 130 km. Možné zvýšení by mohlo přivést nutnost dalších úprav. Při všem respektu k tomu, že záleží na tom, jak budete hlasovat podle vašeho svědomí a vašeho názoru, rád bych apeloval, aby Sněmovna tento pozměňovací návrh na zvýšení rychlosti na dálnicích nepodpořila. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Nyní otvírám rozpravu. Eviduji jednu přihlášku. V tento moment už dvě. Chci se zeptat - pouze s přednostním právem? V tom případě pan předseda Stanjura s přednostním právem. Připraví se potom pan poslanec Kudela a pan poslanec Adamec. Máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Než se dostanu k tomu, kvůli čemu jsem se přihlásil, tak krátká reakce na pana ministra. Ten návrh přece není vůbec o tom, že se mají upravovat nějaké úseky dálnic, aby se tam mohla zvýšit rychlost. To je zase protest proti něčemu, co nikdo nenavrhuje. To je velmi jednoduché. Návrh zní úplně jinak a je analogický tomu, co vy sám, pane ministře, navrhujete, a vaše ministerstvo, u silnic první třídy. Nenavrhujeme 150. My navrhujeme plus 20 tam, kde se to dá z mnoha důvodů vyhodnotit, že je to bezpečné. Není to žádné plošné zvýšení, není to nahodilé číslo, je to stejně systémové plus 20 na silnicích první třídy, kde to bezpečnost provozu umožňuje. Myslím, že jsme to dostatečně diskutovali ve druhém čtení i na hospodářském výboru, kterého jsem se účastnil.

    Ale já jsem se přihlásil do rozpravy k jinému bodu. Panu ministrovi jsem se za to omluvil, protože v průběhu projednávání v prvním a druhém čtení unikl § 9. Říkal jsem, že zákon je takřka totožný s tiskem z minulého volebního období pod č. 1001, a v § 9 je podle mého názoru významná změna. Když jsem se pídil po tom, proč mi to uniklo a proč se to vlastně navrhuje, tak jsem zjistil, že změnu paragrafu navrhl bývalý ministr dopravy přímo na vládě, tzn. znění neprošlo vůbec připomínkovým standardním řízením a zcela nelogicky a nezvykle ministr ke svému vlastnímu návrhu až v průběhu projednávání na vládě podal pozměňovací návrh. Teď už budu vycházet, a prosím, ať to berou kolegové ze sociální demokracie jako mírnou spekulaci - údajně to bylo na tlak hejtmanů a požadavek hejtmanů.

    Týká se to toho, že si kraje představují, že nebudou soutěžit se správou a údržbou silnic. Nejdříve vám ocituji stávající znění a pak navržené. Ve stávajícím znění se říká, že např. stát může převést správu silnic, které vlastní, a údržbu na jinou osobu, pokud bude postupovat podle zákona o veřejných zakázkách a pokud sjednaná cena bude odpovídat cenovým předpisům. To celé zmizelo z § 9 a otevírají se tam dveře k tomu, aby kraje mohly dělat bez soutěže. Existuje dlouholetý spor, který jsem vedl já, všichni mí nástupci i pan ministr např. o zimní údržbě silnic první třídy, kdy Ministerstvo dopravy a stát logicky chce soutěžit, některé soutěže máme za sebou a dochází ke snížení nákladů státu, a kraje to chtějí mít z ruky přes příkazní smlouvy. Myslím si, že stát jako správný hospodář soutěžit má. Nikdo nebrání tomu, aby krajské příspěvkové nebo obchodní organizace, které vlastní stát, se do té soutěže přihlásily, a pokud vyhrají, není žádný důvod, aby to nedělaly. Ale nemělo by se to dělat z ruky. Paragraf 9 v novém znění toto umožňuje.

    Proto vznáším procedurální návrh k tomu, abychom tento tisk vrátili do druhého čtení, abychom toto, pokud bude většinová vůle, abychom to stihli ještě opravit. Pokud nebude, tak avizuji, že požádám kolegy v Senátu, aby se tomu věnovali v rámci projednávání v Senátu, protože nevěřím tomu, že je to úmysl Poslanecké sněmovny snížit možnost konkurenčního prostředí při správě a údržbě silnic. Spíše si myslím, že to je poměrně nestandardní tím, že to nebylo ani v připomínkovém řízení uplatněno, není to ani v důvodové zprávě, tak potom velmi jednoduše v tak rozsáhlém návrhu zákona taková změna unikne.

    Současně chci říci, že platí naše slova z druhého čtení, že návrh zákona budeme podporovat, že budeme podporovat pozměňovací návrhy, které schválil a podpořil garanční hospodářský výbor. Toto spíš berte jako upozornění i s tou omluvou, že je to trochu pozdě. Já jsem si toho vědom, nicméně úplně pozdě ještě není, ještě to není ve Sbírce zákonů. A měli bychom hlasováním potvrdit, zda nám ta možnost nevadí, nebo nám ta možnost vadí, a pak jsme schopni ve spolupráci s Ministerstvem dopravy to ještě ve druhém čtení případně opravit. Není to ale věc, která by úplně zabraňovala přijetí tohoto návrhu zákona.

    Děkuji za věcné posouzení této otázky a myslím si, že pokud stát v okamžiku, kdy dává peníze na dvojky a trojky, říká, že chce být účasten výběrových řízení na výdej těchto peněz, a je to správně, tak si myslím, že stát by současně neměl umožnit některé činnosti provádět bez soutěže. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Petr Kudela, připraví se pan poslanec Adamec.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní kolegyně a páni kolegové, dovolil jsem si vystoupit při dnešním projednávání třetího čtení novely zákona o pozemních komunikacích k doporučení hospodářského výboru přijmout některé pozměňovací návrhy.

    Na projednávání tohoto zákona mě zarazilo, že Ministerstvo dopravy v průběhu projednávání k některým pozměňovacím návrhům změnilo své stanovisko. Tuto změnu odůvodňovalo projednáním se Svazem měst a obcí, a proto projednávání materiálu na hospodářském výboru bylo ovlivněno právě stanovisky Ministerstva dopravy. Konkrétně chci reagovat na to, že novelou a pozměňovacími návrhy bereme Policii České republiky možnost vydat závazné stanovisko ke změně dopravního značení. Toto se mi nelíbí, protože my převádíme veškeré kompetence pro místní komunikace na obce prvního stupně, což je v pořádku, ale koordinační úloha v organizaci dopravy zcela vypadává. Nebudou to dělat ani obce třetího stupně a nebude to dělat ani policie, takže pan starosta, když přitlačí na svého úředníka na svém odboru dopravy, který vykonává státní správu na území jeho obce, a řekne "tady zakážeme tranzitní dopravu", tak úředník na jeho obci - protože kdo mu dává výplatu? pan starosta - provede úpravu takovou, která bude nekoordinovaná v celých liniích průjezdu.

    Proto doporučuji, abychom u bodů A8, A11, které budeme hlasovat společně, jak je v návrhu společné hlasování jako třetí v pořadí, abychom u těchto bodů zaujali negativní stanovisko a zachovali koordinační úlohu Policie České republiky při úpravách dopravního značení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Adamec, následuje pan předseda Stanjura. Vy máte faktickou poznámku? V tom případě se omlouvám, pane poslanče. (Poslanec Stanjura dává přednost panu poslanci Adamcovi.)

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji pane předsedající, děkuji panu předsedovi našeho klubu.

    Možná k několika mýtům o zvýšené rychlosti na dálnicích, protože jsem si s tím začal v prvním čtení a hodlám s tím pokračovat. Možná si někteří vzpomenete, že tu byly diskuse o možném zvýšení na 160 km, proč teď 150 km. Je to logika, hovořil o tom kolega Stanjura. Ale hlavně, co je potřeba říci, že argumentace pana ministra, a teď to nemyslím nějak špatně, je k něčemu jinému. Tady je to možnost povolení na některých úsecích, dokonce dočasná možnost, ne trvalá, a pomocí světelných značek - když se změní povětrnost, mění se podmínky.

    Chtěl bych říci jednu věc. My jsme na hospodářském výboru argumentovali, že v Německu dochází k omezování neomezené rychlosti. Mě to vždycky hrozně baví, když si vybereme nějakou zem. Jednou je to Chorvatsko, podruhé je to Německo. Já mám tedy raději to Německo, to se přiznám, ale musím říci, že v Německu je to samozřejmě trochu jinak. Oni rychlosti omezují právě v těch místech, o kterých hovořil pan ministr, ale rozhodně výsledek tohoto omezování neomezené rychlosti, tam se nemluví o konečné rychlosti, nebude ten, že v Německu nebude kilometr dálnice, po které nebudete moct jet neomezenou rychlostí. Tak to prostě podle mne nebude, Němci si to ale vzít nenechají. Myslím si, že je potřeba se dívat i trochu dál do světa. Nechce to povolení rychlosti ad hoc všude, nebo kde se to prostě hodí, jakoby automaticky. Chceme, aby to proběhlo ve správním řízení za dozoru patřičných státních orgánů. Ale musím připomenout, že třeba v takové Austrálii, teď jsem četl nějaký odborný časopis, testovali nové porsche, testovali ho legálně 300 km v hodině, protože uvolnili některé dálniční trasy do vnitrozemí na neomezenou rychlost. Takže není úplně pravda to, že by se někde toto nedělo. Je potřeba to vnímat také tak, že ne všechny české dálnice...

    Poprosil bych pana předsedajícího, aby mi zjednal pořádek. Já tu nepotřebuji poslouchat pana kolegu Humla.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, jestliže máte potřebu řešit nějaké věci, jděte do předsálí a nerušte se navzájem. Děkuji, můžete pokračovat. ***

  • Poslanec Ivan Adamec: Chtěl bych říct, že ne všechny české dálnice jsou dálnice D1 v těch rozkopaných úsecích, nebo opravovaných, jak jsme na to zvyklí, většina z nás, co jezdíme z Prahy do Brna. Není to tak. Můžeme porovnávat nové úseky, nové výstavby, které jsou srovnatelné s německými dálnicemi. Já si myslím, že ten důvod tady je, proč povolit případné zvýšení za ideálních podmínek této rychlosti.

    A musím tedy říct, že - a teď to bude ode mě možná vůči vám nefér, ale kdo jezdíte po dálnicích, po těch pěkně udělaných, nových dálnicích, já třeba po nových úsecích D11, sáhněte si do svědomí, kdo jedete 130. Sáhněte si do něj. Protože ty úseky k tomu přímo svádějí a žádná vyšší nehodovost stejně není.

    Já bych poprosil, abyste podpořili i přes nesouhlas pana ministra tento pozměňovací návrh, protože konečně dáme možnost s tím pracovat do budoucna. Neznamená to automatické zvýšení, je to pouze možnost, tak toho využijme na tom dnešním jednání a schvalme to!

    Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní eviduji několik faktických poznámek - pan předseda Stanjura, poté pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já mám takovou sémantickou poznámku k tomu, co říkal pan kolega Kudela. On říká: já bych chtěl, aby byla zachována koordinační role policie. Proti tomu se nedá nic namítat. Ale současně chce a navrhuje, aby stanovisko policie bylo závazné. To ale pak není koordinace. To se prostě vylučuje ve významu těch slov. Když něco koordinuji, tak mám několik stanovisek a nějak rozhodnu. Pokud jeden z těch účastníků má právo veta, tak ten rozhoduje a nic se nekoordinuje. Já myslím, že to je poměrně jednoduché, pokud se podíváte na význam slov.

    A teď k podstatě té věci. Já naopak podporuji návrh hospodářského výboru, který to právo veta policii nedává. Protože to bychom museli změnit zákon. Ať to tedy nedělají správní úřady, ať to dělá policie, a pak je to v pořádku. Pokud to dělají správní úřady, tak jedno ze stanovisek, které si vyžádají, je stanovisko policie, a my mnozí, kteří jsme na těch radnicích působili, tak víme, že je velmi složité pro správní úřad zdůvodnit rozhodnutí, které jde proti doporučení policie. Ale ta možnost existuje. A ti úředníci opravdu velmi váží, zda to rozhodnutí policie budou akceptovat, nebo ne, a není to žádný masový příběh toho, že oni neakceptují a dělají si co chtějí. Protože oni nesou odpovědnost za to rozhodnutí, ne policie.

    Takže já se naopak domnívám, že návrh hospodářského výboru je rozumný. Já už jsem to avizoval ve svém prvním vystoupení, náš klub bude podporovat všechny pozměňovací návrhy, které doporučil garanční výbor, proto jsme si ty garanční výbory také zřídili. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl nebojově plédovat za ten návrh pana kolegy Stanjury vrátit tento návrh zákona do druhého čtení, přestože i hlasy opozice směřuje tento návrh ke schválení.

    Ale myslím si a z praktické zkušenosti vím, že je daleko efektivnější z hlediska vynakládání finančních prostředků, když správy a údržby silnic krajů mohou být zapojeny do toho konkurenčního prostředí. Myslím si, že by stálo za to, abychom tuhle možnost do zákona dali, ať kraje mají možnost se podílet na správě a údržbě silnic na státních - výhradně státních komunikacích. Ve Středočeském kraji to tak je už dvanáct nebo jedenáct let, a podíváte-li se např. na výdaje v oblasti opravy komunikací, Středočeský kraj, ač má nejvíce komunikací ze všech krajů v České republice, je výrazně nejlevnější, co se týká správy a údržby silnic v přepočtu na jeden kilometr.

    Proto prosím o podpoření návratu do druhého čtení s tím, že jsem přesvědčen, že by výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj si iniciativně měl zejména tu záležitost možnosti zapojení správy a údržby silnic na krajích do procesu údržby na státních komunikacích otevřít. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvu, která ke mně dorazila, a to je, že dnes od 11.10 do 13 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Fiedler.

    A protože máme 11.44... (Hlas mimo mikrofon) Ano, volební bod je až na 12.45, správně.

    Mám zde ještě další faktické poznámky. Udělím slovo nejprve panu poslanci Pilnému, poté pan poslanec Šidlo, poté faktická poznámka pana poslance Laudáta. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, když tedy Sněmovna vykládá to třetí čtení tak volně, jak tady je, tak si dovolím vystoupit také k faktické poznámce. Ta se týká toho potenciálního zvyšování rychlostí.

    Když se podíváte na statistiku nehod, tak rostou, silnice v České republice rozhodně neskýtají nějaký podklad pro nějakou benevolenci, a argumenty, že porsche v Austrálii může jezdit 300 kilometrů na zvláštní povolení, mě přesvědčí stejně tak málo, jako že dálnice D11, po které také jezdím, svádí k vyšší rychlosti. Když budete jezdit po amerických dálnicích, tak skoro každá dálnice vás svádí k vyšší rychlosti a nikdo tam tak nejezdí, protože za to jde do vězení. To je úplně jiný problém. Takže já jsem z důvodu bezpečnosti a z důvodu stavu českých silnic na hospodářském výboru hlasoval a tady budu také hlasovat proti tomuto pozměňovacímu návrhu, protože je příliš nebezpečný.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s další faktickou poznámkou pan poslanec Šidlo, pan zpravodaj. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi také připojit malou poznámku.

    Zpravodaj garančního výboru podle nového jednacího řádu to nemá příliš jednoduché, takže ta moje vystoupení jsou limitována usnesením hospodářského výboru, ale rád bych tady před vámi na plénu veřejně zopakoval to, co jsem říkal na hospodářském výboru při projednávání a přípravě třetího čtení tohoto tisku.

    Je to právě pozměňovací návrh pana kolegy Adamce, kdy jsem říkal jednoznačně, že v podstatě filozofie českého zákona ohledně limitů rychlosti na komunikacích je vázána vždycky kategorií komunikace jako rychlost maximální. To nelze porovnávat s Chorvatskem ani s Německem, kde ty parametry jsou postaveny úplně jinak, a my tady vlastně tímto pozměňovacím návrhem prolamujeme tento limit směrem nahoru. Logické je, když dopravní značky snižují rychlost z důvodů ať už krátkodobých, nebo dlouhodobých závad nebo jiných technologických problémů na konkrétní komunikaci, ale ne tak, abychom dopravními značkami zvedali rychlost přes stanovené limity podle kategorie komunikace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Laudát a připraví se pan poslanec Adamec. Pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou chce vystoupit? se táži. (Ano.). Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych tady varoval před tím, co tady říkal pan poslanec Kudela, protože to se vracíme - a my víme v hospodářském výboru moc dobře, co děláme. To se vracíme skutečně o řadu a řadu let zpátky. Protože byl to odvěký souboj po roce 1990, kdy policie byla dotčeným orgánem v tomto rozhodování, ale běžná praxe ve světě je, že stavby i dopravní projekty včetně značení samozřejmě dělají dopravní inženýři. Ti jsou na to školení, ti to studují. A jestliže se vrátíme zpátky, tady jim nikdo nebere, policii, aby řekli svůj názor, ale skutečně jsou to starostové obcí a měst, kteří zodpovídají za to, jak se lidem v obci žije. Nikdo tady neomezuje práva státu, pokud jednička silnice prochází obcí, nicméně skutečně tam potom můžou dělat dílčí opatření, ale také potom investor si nese zodpovědnost za to, co tam jeho inženýři napáchali. Takže to je naprosto v pořádku. Byl to i odvěký spor v Praze až do jedné události, kdy skutečně policista zasáhl do řídicího systému individuální dopravy způsobem, že zkolabovala půlka Prahy, a nechci se tady dál o tom dál šířit. A po mnoha a mnoha letech dohadů policie má řešit porušování zákonů a vyhlášek na komunikacích, ale nemá být tím rozhodujícím orgánem. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, váš čas!

  • Poslanec František Laudát: - zajišťovat plynulost dopravy a dneska už jsme někde jinde.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pro pořádek se jenom ptám: v případě, že budete chtít dát nějaký procedurální návrh - ať už k vrácení garančnímu výboru, nebo jakýkoliv jiný, je důležité, aby zazněl v rozpravě, abychom pak o něm mohli dát hlasovat.

    Nyní tedy pan poslanec Adamec s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Nedá mi to jako reakci tady na některá vystoupení. Já si myslím, že systémově je to s dálnicí naprosto stejné jako na jedničkách. Nevidím v tom žádný rozdíl. To znamená, že tady ty připomínky vidím jako liché. Mimochodem, možná jsem neměl brousit do Austrálie, tam to není na povolení, tam je to naprosto volně v tuto chvíli, to je nová informace, na některých highways je tam naprosto neomezená rychlost. Ale já bych se nekoukal ani do Austrálie ani do Ameriky. Mám zkušenosti z Kanady, kde je ale jiný systém, protože tam když jedete místo 140 160, tak policista si vás nevšimne, a jedete o 21 víc, a pak vás tam málem zavřou nebo nutí vás ležet u auta. To je jiný systém. Já bych spíš koukal do Bavorska, to je pro mě lepší vzor, do Německa, jak to dělal původně pan předseda Pilný na našem výboru, a tam si myslím, že ta možnost je.

    A znovu opakuji, nemyslím si, že otázka nehodovosti se týká tohoto problému. Ta je podle mě někde jinde. Pokud by někdo měl připomínku, že auta vypouštějí víc plynů, tak to bych bral jako argument. Nikoliv nehodovost. Takže já si myslím, že ty argumenty nejsou úplně tak, jak tady byly prezentovány. Koukejme se spíš do Bavorska, já to aspoň tak dělám, protože si myslím, že všichni bychom rádi, aby Česká republika vypadala aspoň z 90 % jako Bavorsko. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Kott.

  • Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za slovo. Já bych chtěl asi na začátek říct, že na hospodářském výboru k tomu byla poměrně bouřlivá debata. Teď mám samozřejmě na mysli pozměňovací návrh pana poslance Adamce o možnosti navýšit na některých úsecích a v některém časovém období na základě správního řízení rychlost o 20 kilometrů na dálnicích. Chtěl bych říci, že hospodářský výbor tento pozměňovací návrh podpořil, to tady možná ne úplně zdůraznil pan předseda hospodářského výboru, který se vůči tomu sice vymezil, nicméně hospodářský výbor tento pozměňovací návrh podpořil včetně hlasů poslanců za TOP 09, členů hospodářského výboru.

    Trošku chci odmítnout námitky vůči tomuto pozměňovacímu návrhu, které se týkají zejména bezpečnosti. Chtěl bych říct, že pokud bychom chtěli řešit bezpečnost zejména na dálnicích, a to je mi líto, že právě Ministerstvo dopravy se tím hlouběji nezabývalo, tak problém samozřejmě může spočívat nebo spočívá v rychlosti v úsecích, kde to samozřejmě není dovoleno, to znamená překračování výše rychlosti.

    Ale na co bych chtěl upozornit, je zejména předjíždění kamionů. Předjíždění kamionů je tak zásadní problém na dálnicích, a do těch kritických situací jsme se určitě všichni dostali, že bychom se tím měli dále zabývat. Chtěl bych tady vyjádřit naději, že Ministerstvo dopravy nad tím začne uvažovat a že v příští novele právě s touto úpravou přijde. To znamená, ta úprava by měla skutečně spočívat v zákazu předjíždění kamionů, to znamená vzájemného předjíždění kamionů. Věřím, že pokud ministerstvo přijde s takovou novelou, nalezne podporu v Poslanecké sněmovně a hlavně to bude podstatně větším přínosem pro bezpečnost na dálnicích než možnost navýšení rychlosti na 150 kilometrů v těch úsecích, které to konstrukčně i stavebně dovolují. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Plzák a připraví se pan poslanec Huml. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Naprostý souhlas s mým předřečníkem. Mluvili jsme o tom na klubu. Já vidím předjíždění kamionů jako daleko větší riziko než nějakou vyšší rychlost.

    Ale přihlásil jsem se proto, že jsem chtěl opravit ne nepravdu, nepřesnost svého kolegy Pilného. Ivane prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem v té Americe jezdil autem, takže s tím mám zkušenost. Tam ne že nikdo nejezdí rychle, tam všichni jedou rychle, všichni jedou 90 a 100 mil na dálnici, v těch pěti pruzích se to valí, a když jsem se ptal toho svého kolegy, který se mnou seděl v autě, který tam žije, jak je to možné, tak mi říkal: nesmíš být ten nejrychlejší. To je jedna věc. A druhá věc, nezavírá se tam za to, ale když tam pojedeš, a tys tam byl kolikrát, tak ti lidé, co tam sbírají do igelitových pytlů odpadky kolem dálnice, to jsou ti, co tam chytí, co jedou nejrychleji, anebo co jezdí v těch zakázaných carpoolech pro dva a tři více lidí. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Huml a připraví se pan poslanec Vácha s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Huml: Děkuji za slovo. Dobrý den. Ke kamionům budu reagovat. To stačí ošetřit dopravní značkou a můžete to udělat v podstatě už dnes bez legislativní úpravy. Stačí dát zákaz předjíždění náklaďáků, platí to k nejbližšímu vjezdu, deset kilometrů třeba. Velmi levné opatření, žádný problém. Legislativně tím špinit - myslím zákon je zbytečný.

    Chci se ale vyjádřit k rychlosti jízdy. Byla doba, kdy na dálnicích bylo 90, na dálnicích se pohybovala zpravidla auta typu trabant a podobná. Pak někdo našel odvahu a zvýšil rychlost na 110, pak někdo našel odvahu znovu a zvýšil rychlost na 130. A já si myslím, že to opravdu nesouvisí s nehodovostí. Tam maximálně se může stát, že bude horší zranění, ale pravda je ta, že dnešní auta už jsou vybavena takovými, řekl bych, zádržnými systémy a vůbec bezpečnostními prvky, že nastala doba na to, aby se na některých úsecích rychlost na 150 zvýšila. A to jsem člověk, který viděl mnoho dopravních nehod, a já ten návrh podpořím, aby to na 150 bylo možné upravit. Dokonce bych chtěl i polemizovat s tou normou o tom, že naše připojovací pruhy jsou krátké. Jednak to můžete povolit pouze v levém jízdním pruhu v takovém úseku, to vám vůbec nic nebude bránit, ale současná právní úprava říká, že maximum je 130 a není možné to upravovat. Zákon vám dnes umožní to zvýšit v některých úsecích, které uznáte za vhodné, a takových úseků je mnoho. To není jenom D11, to je D5 na Plzeň, jsou tam třípruhové úseky. Já si myslím, že se rozhodně nedopustíme ničeho, když to zvýšení povolíme. A to je všechno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Vácha a připraví se pan poslanec Heger. Máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Já bych chtěl upozornit, že zvýšená rychlost není nejčastější příčinou dopravní nehody, dokonce Policie ČR neeviduje zvýšenou rychlost jako termín, jako příčinu dopravní nehody. Na pátém místě se vyskytuje nepřizpůsobení rychlosti povaze a stavu vozovky. To, co si pletete, je možná to, že zvýšená rychlost je nejčastějším přestupkem, který policie eviduje a pokutuje. To znamená, já bych se přiklonil k tomu, abychom podpořili pozměňovací návrh pana poslance Adamce, a samozřejmě já pro něj budu hlasovat taktéž. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych si dovolil vystoupit proti možnému zvýšení na 150 kilometrů a je mi zcela jasné, že riskuji svoji pověst muže v tomto maskulinním problému, který se zde objevuje, a že riskuji svoji pověst pravicového politika. K tomu pravicovému politikovi bych řekl, že kdyby paralelně s tím pan poslanec Adamec navrhl zvýšení odvodů na zdravotní pojištění, tak to bude velmi adekvátní, protože míra úrazů samozřejmě nezáleží jenom na rychlosti, ale záleží také na kvalitě silnic a záleží na rychlosti v tom směru, že čím rychlost je vyšší, tím je příslušné polytrauma, které naše medicína umí léčit, ale velmi draho, tak tím je to polytrauma těžší. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Poslanci Leošovi Hegerovi. Spustil další linii faktický poznámek. První se přihlásil k faktické poznámce pan kolega Jiří Koskuba, připraví se pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, patřil jsem k těm, který nikdy nechtěl ve Sněmovně kolegy omezovat v diskusi. Nicméně chci vás poprosit o jednu věc. Jsme ve třetím čtení. Slyším tu dva názory - jedni lidé s tím zásadním pozměňovákem souhlasit nebudou, jiní s ním souhlasí. Neurazte se, můžeme vystoupit všichni, říci, kdo souhlasí, kdo nesouhlasí. Ale on existuje takový zvyk - až budeme hlasovat, tak zmáčkneme čudlík. Ti, co s ním souhlasí, zmáčknou čudlík zelený, ti, co s ním nesouhlasí, zmáčknou čudlík červený. (Smích v sále.) A na té tabuli uvidíme, kdo má jaký názor. (Potlesk.)

    Buďte tak laskaví, pojďme hlasovat. Ti, co se těší, že budou moct po dálnici frčet už legálně stopadesátkou - takže budou jezdit 180. Protože já po dálnici taky jezdím a připadám si ve 130 někdy jako idiot v tom pravém pruhu. Takže tím umožníme, že začneme jezdit 200. A pak sami uvidíme, co to s lidmi udělá. Zpochybňujeme tu očkování, tak proč bychom jim nedovolili jezdit ta dvě kila, že ano. Je nás moc a tak aspoň se to vyřeší. (Hlasitý smích v sále.)

    Ale prosím vás, pojďme už hlasovat. Čas letí a za chvilku bude volební blok. Děkuji. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Koskubovi. Pan kolega František Vácha si svou faktickou poznámku zrušil, čili vyslechl vaše prosby, pane kolego. Takže můžeme tedy přistoupit k tomu, že bychom uzavřeli rozpravu ve třetím čtení. Případně mačkejte tlačítka, nikoliv čudlíky, ale to jenom abychom dali zadost jazyku českému.

    Prosím teď zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. O totéž žádám pana ministra. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Dovolím si vás seznámit s usnesením hospodářského výboru z jeho 20. schůze z 15. dubna, kdy projednával sněmovní tisk 374 jako garanční výbor, to znamená včetně pozměňovacích návrhů po druhém čtení.

    Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 374/3 v následujícím pořadí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, pane zpravodaji. Jenom bych chtěl vědět, jestli v rozpravě - protože jsem nebyl u všech vystoupení - jestli v rozpravě padl nebo nepadl návrh podle § 95, tzn. vrácení zákona do druhého čtení, protože v rozpravě to musí padnout a musí být jako procedurální návrh. A o tom bychom případně měli hlasovat.

  • Poslanec Karel Šidlo: Rozumím, omlouvám se, ale dostal jsem se v podstatě k tomu tisku 374/3, který nám říká, že v průběhu projednávání návrh na zamítnutí zákona nebyl podán. A ve třetím čtení návrh byl podán na vrácení do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Děkuji, pane zpravodaji. Čili to bude první věc, se kterou se musíme procedurálně vypořádat. Všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Tento procedurální návrh, který by znamenal ukončení třetího čtení a opakování čtení druhého, rozhodneme bezprostředně, jakmile se ustálí počet přítomných.... Myslím, že už to nepřibývá, můžeme.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 39 a ptám se, kdo je pro vrácení návrhu zákona do druhého čtení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 39. Z přítomných 165 pro 34, proti 110. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat v hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Šidlo: Takže nyní skutečně k proceduře, která byla navržena hospodářským výborem.

    Nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích pod písmenem A1, A2, A4, A5, A6, A7, A9 a A10 společně, protože se jedná o jednotlivé body usnesení hospodářského výboru, které mají kladné vypořádání předkladatele.

    Další hlasování by bylo o pozměňovacím návrhu A3 a to je opět pozměňovací návrh, který je součástí usnesení hospodářského výboru, který ho přijal, ale má negativní stanovisko předkladatele.

    Podobně je na tom třetí hlasování, kdy budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích A8 a A11 společně, protože se týkají stejné problematiky a mají opět negativní stanovisko předkladatele.

    To je vypořádání všech pozměňovacích návrhů, které jsou součástí usnesení hospodářského výboru.

    Další hlasování by bylo o pozměňovacím návrhu pana poslance Birkeho pod písmenem B1, potom pod písmenem B2 a B3, každé samostatně.

    Další pozměňovací návrhy pana poslance - je to můj kolega, já si teď nemůžu vzpomenout - Šenfelda jsou pod písmenem C1 a C2. Hlasovalo by se společně.

    Potom jsou pozměňovací návrhy pana kolegy Korteho pod písmeny D1 a D2. Hlasovalo by se společně.

    Poslední hlasování o pozměňovacích návrzích by bylo hlasování o pozměňovacím návrhu pana Stanjury, potažmo pana kolegy Adamce pod písmenem E.

    A závěrečné hlasování o zákonu jako o celku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to máme cca deset hlasování. Nyní žádá ještě o slovo pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. K proceduře hlasování, pane předsedo, ano? (Ano.) Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nejenom kvůli tomuto návrhu zákona, ale i kvůli jiným, které budeme projednávat, doporučuji, abychom o usnesení garančního výboru hlasovali jako o celku bez ohledu na stanovisko předkladatele, protože jedna věc je stanovisko předkladatele, to tady pan ministr řekne, ale garanční výbor podle mě má usnesení výboru posoudit jako celek. Takže navrhuji, abychom o bodech A1 až A11 hlasovali v celku, ne na čtyřikrát, jak navrhoval pan zpravodaj. To je protinávrh k proceduře. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, rozhodneme o protinávrhu k proceduře. To znamená místo tří hlasování o pozměňovacích návrzích pod bodem A by bylo jedno hlasování. Rozumíme si všichni? (Souhlas z lavic.) S tím se vypořádáme hlasováním, nebudeme o tom diskutovat.

    Hlasování číslo 40 jsem zahájil. Kdo je pro pozměňovací návrh k proceduře podle pana kolegy Stanjury? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 40. Z přítomných 172 pro 56, proti 89. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o proceduře, kterou navrhl zpravodaj, v hlasování 41. To jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro tuto proceduru, která je navržena - cca devět hlasování a závěrečné hlasování. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 41. Z přítomných 172 pro 163, proti nikdo. Procedura byla schválena a budeme tedy postupovat podle návrhu zpravodaje.

    Prosím, pane zpravodaji, první stanovisko. ***

  • Poslanec Karel Šidlo: První hlasování je o pozměňovacích návrzích, které jsou obsaženy v usnesení hospodářského výboru pod písmeny A1, A2, A4, A5, A6, A7, A9, A10. (Stanovisko garančního výboru je kladné, stanovisko ministra je kladné.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 42 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 42, z přítomných 172 pro 171 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Karel Šidlo: Další je pozměňovací návrh také z usnesení hospodářského výboru pod písmenem A3. Jedná se o zrušení slov "silniční vegetace" v § 14. Stanovisko negativní. (Protestní hlasy z pravé strany sálu.) Omlouvám se, kladné. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, osobní stanovisko zpravodaje je sice asi odlišné. Pan zpravodaj se omlouvá. Stanovisko výboru je kladné, protože bylo přijato na hospodářském výboru. Pan ministr? (Nesouhlas.)

    Zahajuji jsem hlasování pořadové číslo 43 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 43, z přítomných 172 pro 77, proti 81. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Karel Šidlo: Další jsou opět pozměňovací návrhy z usnesení hospodářského výboru pod písmeny A8 a A11. Týká se to zrušení kompetencí Ministerstva vnitra a Policie České republiky. (Stanovisko zpravodaje je kladné, stanovisko ministra negativní.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahajuji jsem hlasování pořadové číslo 44 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 44, z přítomných 172 pro 68, proti 88. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Karel Šidlo: Další hlasování je o pozměňovacích návrzích pana kolegy Birkeho. První je pod písmenem B1. (Stanovisko garančního výboru i ministra je negativní.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 45 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 45, z přítomných 172 pro 1, proti 163. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Karel Šidlo: Další je pozměňovací návrh také pana poslance Birkeho pod písmenem B2. Týká se převedení povinností správce komunikace na obchodní společnosti krajů. (Stanovisko garančního výboru i ministra je negativní.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 46 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 46, z přítomných 172 pro 1, proti 160. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Karel Šidlo: Poslední pozměňovací návrh pana poslance Birkeho pod písmenem B3 se týká rozšíření odpovědnosti za přetížení vozidel na provozovatele tohoto vozidla. (Stanovisko garančního výboru i ministra je kladné.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 47 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 47, z přítomných 173 pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Karel Šidlo: Další jsou pozměňovací návrhy pana kolegy Šenfelda pod písmeny C1 a C2. Tyto návrhy se týkají výjimky z povinnosti odstranit nanesené nečistoty na komunikacích, které způsobila lesní nebo zemědělská technika. (Stanovisko garančního výboru i ministra je negativní.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 48 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 48, z přítomných 173 poslanců pro 24, proti 137. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Karel Šidlo: Další jsou pozměňovací návrhy pana kolegy Korteho pod písmeny D1 a D2, které se týkají gramatické změny pojmu "mimo dopravní obsluhy". Má to být správně "mimo dopravní obsluhu". (Stanovisko garančního výboru i ministra je kladné.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 49 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 49, z přítomných 173 pro 161, proti 2. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Karel Šidlo: Posledním pozměňovacím návrhem, o kterém budeme hlasovat, je pozměňovací návrh velmi široce komunikovaný v rámci obecné rozpravy dnešního čtení, je to pozměňovací návrh pod písmenem E, který je veden jako pozměňovací návrh pana poslance Stanjury a týká se zvýšení rychlosti o 20 km i na dálnicích. (Stanovisko garančního výboru je kladné, stanovisko ministra je záporné.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 50 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 50, z přítomných 172 pro 114, proti 34. Návrh byl přijat. (Poslanci tleskají a hlasitě projevují radost.)

    Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy. Ano, pane zpravodaji? Prosím o klid ve sněmovně!

  • Poslanec Karel Šidlo: Až se utiší ta radost majitelů silných vozů, budu pokračovat. Podle mých záznamů jsme skutečně prohlasovali všechny pozměňovací návrhy, které byly součástí tisku 374/3, a můžeme přistoupit k hlasování o zákonu jako celku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. O všech návrzích tedy bylo hlasováno. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 374, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 51 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 51, z přítomných 173 pro 137, proti 1. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 91, to je dnešní pořad třetích čtení. ***

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh byl představen již při prvním čtení, takže budu velmi stručný. Předkládaná novela sleduje tři základní cíle. Jedná se o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady atd., implementaci evropské směrnice 2008/99 a dále přizpůsobení některým požadavkům tzv. skupiny států proti korupci, neboli GRECO a některým požadavkům výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu, tzv. Moneyval.

    Ve své podstatě se jedná o poměrně drobné změny posilující zejména boj proti korupci a praní špinavých peněz, ke kterým jsme zavázáni mezinárodními smlouvami, tudíž podle mě něco, o čem není třeba vést nějakou rozsáhlou debatu, a z tohoto důvodu žádám Sněmovnu, aby návrh podpořila ve druhém čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo a žádám zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Zdeňka Ondráčka, aby nás informoval o jednání výboru a návrhu výboru, případně pozměňovací návrhy odůvodnil podle § 93 odst. 1 zákona o jednacím řádu. Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ústavněprávní výbor se danou novelou zákona, trestního zákoníku, zabýval opakovaně. Na své 27. schůzi 25. února tohoto roku přijal usnesení číslo 103, kterým doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila v předloženém znění. Zároveň výbor pověřil předsedu výboru, aby usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, což se také stalo, a mě zmocnil, abych na této schůzi podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto zákona na schůzi ústavněprávního výboru.

    Nemám o čem informovat, protože žádný z pozměňovacích návrhů přijat nebyl, ovšem sám za sebe se přihlašuji do podrobné rozpravy k pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému. Vyjádřím se později. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku, ale vidím přihlášku z místa. Ne? Dobře. Do obecné rozpravy se ptám ještě jednou, jestli se někdo hlásí. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Asi nebude v tom případě zájem o žádné závěrečné slovo v obecné rozpravě.

    Zahajuji rozpravu podrobnou a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny minimálně odkazem na písemný dokument sněmovní. S přednostním právem zpravodaj, který se přihlásil do podrobné rozpravy, poté pan kolega Blažek. Nenuťte mě porušovat jednací řád. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou, pane předsedající, děkuji. Kolegyně, kolegové, k pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému.

    Ve zprávě ze čtvrté hodnotitelské návštěvy hodnotitelů výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu vyplynul požadavek upravit u trestných činů podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti trestnost přípravy takových jednání. V oblasti nazvané právní úprava a související institucionální opatření doporučili hodnotitelé zajistit kriminalizaci účastenství ve spáchání všech typů praní špinavých peněz, a to nejlépe výslovným ustanovením v trestním zákoníku, že příprava takového trestného činu je trestná. Ministerstvo spravedlnosti se s tímto požadavkem vypořádalo tak, že do uvedených skutkových podstat § 214 a 216 vložilo novou alineu, která zní "kdo se ke spáchání takového činu spolčí". Toto však vnímám jako nedostatečné a plně nevystihující požadavek hodnotitelů. Za spolčení jako jednu z forem přípravy se totiž považuje dohoda dvou nebo více osob ke spáchání konkrétního, byť detailně neurčeného zvláště závažného zločinu, ať již výslovná, nebo konkludentní, tedy mlčky uzavřená. Spolčení je obdobné jako vzájemný návod, a může být proto posuzováno někdy jako příprava ve formě návodu. Opakuji, že spolčení je pouze jednou z forem přípravy trestného činu, přičemž dalšími formami jsou organizování, návod, pomoc, srocení, ale také opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů ke spáchání zvlášť závažného zločinu.

    Domnívám se, že vhodnější způsob úpravy, který by splňoval požadavek výboru expertů, by bylo vložení nové aliney, která by zněla "kdo pro spáchání takového činu vytváří podmínky" - což je v podstatě obsahem pozměňovacího návrhu, který je uložen v systému jako sněmovní dokument číslo 2283.

    Zajistit doslovnou trestnost přípravy vyžaduje zařazení nového odstavce u každé ze skutkových podstat, v těchto konkrétních případech odstavce pátého, který by zněl: "Příprava je trestná." Tak jako je tomu u jiných skutkových podstat, což by postihovalo všechny formy přípravy, neboť podle ustanovení § 20 odst. 1, tedy příprava k trestnému činu, umožňuje postihnout přípravu pouze u zvlášť závažných zločinů, tedy takových trestných činů, kde je horní hranice trestní sazby nejméně 10 let. Toto je obsahem pozměňovacích návrhů uvedených v systému jako sněmovní dokument číslo 2200.

    Dovolte mi také připomenout, že tato vláda má ve svém programovém prohlášení nesmlouvavý boj proti všem formám korupce, závažné hospodářské kriminalitě, lichvě, zneužívání exekucí a neférovým insolvencím. Úprava výše uvedených skutkových podstat, a tím zavedení trestnosti přípravy k těmto trestným činům je tak zcela v souladu s programovým prohlášením vlády. Domnívám se, že právě zavedení trestnosti přípravy může generálně působit i na potenciální pachatele těchto trestných činů tak, aby od svého jednání případně upustili. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi za jeho předložené pozměňovací návrhy. V podrobné rozpravě pokračujeme vystoupením pana poslance Pavla Blažka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Marek Benda.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já mám trošku obavu tady toho říci mnoho, abych nerozpoutal zase nějakou debatu, takže se omezím pouze na konstatování, že se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu - sněmovní dokument č. 2288, a doufám, že tím, že budu takhle stručný, nesnížím vážnost ani Sněmovny ani sebe samotného. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Blažek byl úsporný v podrobné rozpravě. Nyní pan poslanec Marek Benda také v podrobné rozpravě se svým návrhem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já nebudu tak úsporný jako Pavel Blažek, ale pokusím se nebýt příliš dlouhý.

    Já navrhuji, aby bod 8 zněl: V § 298a odst. 1 místo dosavadního textu "se slova v nikoliv malém rozsahu nahrazují slovy byť z hrubé nedbalosti", aby ten text zněl "se za slova v nikoliv malém rozsahu doplňují slova byť z hrubé nedbalosti".

    Pokusím se stručně odůvodnit, aby Sněmovně bylo jasné, o čem má hlasovat. Paragraf 298a se týká neoprávněné výroby a jiného nakládání s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu. Dosavadní text je: Kdo v rozporu s jiným právním předpisem v nikoliv malém rozsahu vyrobí, doveze, vyveze nebo uvede na trh látku poškozující ozónovou vrstvu, může být v nějakém rozsahu potrestán. V souladu s našimi mezinárodními závazky přináší ministerstvo návrh, aby toto se týkalo i hrubé nedbalosti. Já jenom pokládám za velmi nešťastné, abychom tam vypouštěli ona slova "byť v nikoliv v malém rozsahu", protože když to domyslíte do konce, tak je to opravdu každý špatně přivezený sprej, který obsahuje potenciálně látku poškozující ozónovou vrstvu. Je to každé použití staré ledničky, která obsahuje látku obsahující poškozující ozónovou vrstvu. Takže tady bych jenom velmi prosil, abychom se zamysleli nad tím, jestli tam toto v malém rozsahu nemá nadále zůstat, protože se nepochybně má jednat o boj proti tomu, aby se sem freony a další věci nedovážely, aby se tedy s nimi neobchodovalo, ale ne o to, aby pokud je člověk má, byl za ně automaticky potrestán. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, kdo dál v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Žádný návrh, o kterém bychom měli ve druhém čtení hlasovat, nepadl. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pane ministře? Prosím.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji. Jenom pro mě spíše technická poznámka k závěrečnému návrhu, nebo k tomu pozměňovacímu návrhu pana poslance Bendy. Jakkoli mu neupírám jisté ratio, my jsme to diskutovali s Evropskou komisí v rámci takových těch předběžných konzultací. Oni nám sdělili, že prostě něco takového podle nich není možné, že by to neodpovídalo transpozičně té direktivě a shledali by, že máme nesplněno, že máme transpoziční deficit. Takže bohužel za sebe s tím nemohu souhlasit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Je zájem pana zpravodaje o závěrečné slovo? Není tomu tak. Protože jsme vyčerpali všechny kroky, které jsou potřeba pro druhé čtení, děkuji panu ministrovi. Děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 2, druhé čtení novely trestního zákona.

    Budeme pokračovat bodem č. 3, jsme stále ve druhém čtení.

    Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi, že zaujal místo u pultu, a ještě požádám pana poslance Martina Komárka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pane ministře, máte úvodní slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi stručný úvod k novele zákona o regulaci reklamy, kterou se máte nyní zabývat.

    Jedná se o vládní návrh zákona, jehož hlavním cílem je odstranit nedostatky v transpozici směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, které byly České republice vytčeny Evropskou komisí, a to ve vztahu k zákonu o regulaci reklamy. Návrh rovněž adaptuje zákon o regulaci reklamy na nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Toto nařízení se vztahuje i k reklamě a v současné době je již přímo použitelné ve všech státech EU, tedy i v České republice. Mimoto návrh přinese zefektivnění výkonu dozoru zákona o regulaci reklamy tím, že přenáší dozorové pravomoci k reklamě na potraviny obsahující výživové nebo zdravotní tvrzení z krajských živnostenských úřadů na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Obdobně je tomu tak v případě loterií na základě dohody s Ministerstvem financí.

    Návrh byl projednán ve volebním výboru Poslanecké sněmovny, který doporučil svým usnesením 78 ze dne 27. března 2015 vyslovit s vládním návrhem souhlas ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. S těmito pozměňovacími návrhy přijatými volebním výborem souhlasím, neboť přispívají ke zkvalitnění návrhu.

    Dále jsem se seznámil s písemně uplatněným pozměňovacím návrhem pana poslance Daniela Korteho, ke kterému považuji za důležité se vyjádřit. Pozměňovací návrh pana poslance sice obsahuje celkem 34 bodů, všechny však souvisejí s tím, že vládním návrhem zákona se ruší ustanovení zákona o regulaci reklamy obsahující výslovný zákaz reklamy, která je založena na podprahovém vnímání, a výslovný zákaz reklamy skryté. Nicméně - a to zdůrazňuji - nejedná se o zrušení zákazu takových reklam, nýbrž pouze o zrušení ustanovení zákona o regulaci reklamy, neboť v nich obsažený výslovný zákaz překračuje meze stanovené směrnicí o nekalých obchodních praktikách a to je při transpozici této směrnice, která je v režimu úplné harmonizace, nepřípustné. A bylo to také České republice vytknuto Evropskou komisí s tím, že takové reklamy je třeba hodnotit jako reklamy, které jsou nekalou obchodní praktikou. Nekalé obchodní praktiky v reklamě jsou zákonem o regulaci reklamy výslovně zakázány a jejich hodnocení se provádí podle části druhé zákona o ochraně spotřebitele - § 4 a následovné.

    Plně souhlasím s panem poslancem, že skrytá reklama a reklama založená za podprahovém vnímání jsou nefér a že zrušení zákazu takových reklam by nebylo z žádného důvodu namístě. Vládní návrh novely zákona o regulaci reklamy však nic takového nečiní, reaguje pouze na výtku o nepřípustném překročení rámce úplné harmonizace při transpozici Evropské směrnice a v důvodové zprávě vysvětluje, že předmětné závadné reklamy budou nadále posuzovány jako nekalé obchodní praktiky, což je postižitelné maximálně možnou pokutou podle zákona o regulaci reklamy do 5 mil. korun. Z důvodů, které jsem uvedl, tedy nemohu s pozměňovacími návrhy pana poslance Korteho souhlasit. Zároveň jsem přesvědčen, že jsem vyvrátil domněnku, že by snad v důsledku vládního návrhu byla v českém právním řádu podprahová nebo skrytá reklama povolena.

    Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, návrh, který máte nyní před sebou, odstraňuje, jak jsem již zmínil v úvodu, dílčí nedostatky v zákoně o regulaci reklamy, a to zejména s ohledem na výtku Evropské komise ohledně transpozice směrnice k nekalým obchodním praktikám. S přihlédnutím k tomu vás žádám, abyste návrh podpořili a propustili do třetího čtení. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi a konstatuji, že 23. ledna 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání volebnímu výboru. A protože byl přikázán pouze volebnímu výboru, podle novely jednacího řádu se volební výbor stal také výborem garančním, nemusíme tedy o garančním výboru hlasovat podle novely zákona o jednacím řádu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 363/1 a 363/2.

    Nyní tedy žádám zpravodaje volebního výboru pana poslance Martina Komárka, aby nás informoval o jednání výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Ano, děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já vím, když se koukám na tabuli, že i přes sebevětší stručnost asi přerušení tohoto bodu nezabráním. Odkazuji na sněmovní tisk 363/2, kde jsou pozměňovací návrhy. Ale pokládám za nutné je asi tady přečíst...

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, určitě. Já samozřejmě ve 12.45 musím přerušit projednávání tohoto bodu, ale myslím, že to základní z volebního výboru určitě můžete sdělit.

  • Poslanec Martin Komárek: Ano. Takže volební výbor na své 20. schůzi přijal usnesení, kde doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona ve znění těchto přijatých pozměňovacích návrhů:

    1. K bodu 16 v § 5d se na konci textu odst. 2 doplňují slova "a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů". Poznámka pod čarou č. 40 zní: "Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1151/2012; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 110/2008; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)1308/2013.".

    2. K bodu 19 v § 7 písm. g) se za slovy "a zdravotních tvrzení" slovo "a" nahrazuje čárkou a za slova "informací o potravinách spotřebitelům" se vkládají slova "a pro údaje použité v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů".

    3. K bodu 22 v § 7a odst. 4 se slova "bez zbytečného odkladu" nahrazují slovy "ve lhůtě stanovené orgánem dozoru, nejméně však do 5 pracovních dnů" a za slova "údaje o osobě" se vkládají slova "zadavatele a zpracovatele reklamy a údaje o osobě".

    4. K bodu 46 v § 8a odst. 2 se na konci textu písmene j) doplňují slova "nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů".

    5. K bodu 46 v § 8a odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: "zadá reklamu na loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu".

    6. K bodu 47 v § 8a odst. 3 se na konci textu písmene i) doplňují slova "nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů".

    7. K bodu 53 v § 8a odst. 6 písm. c) se slova "slovem "b)" nahrazují slovy "slovy "b) nebo k)"".

    Teď ke stručnému odůvodnění. Většina z těchto pozměňovacích návrhů jsou legislativně technické návrhy Ministerstva průmyslu a obchodu, které jsme si po debatě ve volebním výboru osvojili. Obsahově jsou tam dvě významné změny, které vyplývají z pozměňovacích návrhů, které jsme na volebním výboru přijali. A sice na požadavek Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který jsme shledali oprávněným, se mění původní stav, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, když vyšetřovala reklamu, kterou považovala za reklamu porušující etický kodex nebo jinak závadnou, nebyla schopna dohledat zadavatele. Čili ona mohla stíhat jenom případné médium, které tuto reklamu vysílalo. Nyní v našem pozměňovacím návrhu bude možné tohoto zadavatele dohledat. A druhá významná změna. Mezi reklamy, které považujeme za stíhatelné v režimu správního deliktu, považujeme i reklamy na loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního právního předpisu.

    A já se obávám, že se k dalšímu povídání o tom, jak jsme jednali, budu muset vrátit až po přerušení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji, to jsem se chtěl zeptat. Budu považovat z pohledu přerušení tohoto bodu za vyřízenou záležitost úvodní slovo ministra průmyslu a obchodu a přerušení bylo v době zpravodajské zprávy pana zpravodaje Martina Komárka s tím, že bude na něm, jestli on při novém zahájení dokončí svoji zpravodajskou zprávu, nebo bude reagovat potom na průběh rozpravy, která ještě nebyla zahájena.

    Přerušuji bod číslo 3. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

    Budeme se zabývat bodem číslo

    To je samozřejmě bod volební. Požádám pana poslance a předsedu volební komise Martina Kolovratníka, aby zopakoval kandidáty, kteří postupují do druhého kola, protože se budeme zabývat návrhem Poslanecké sněmovny na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Přeji vám, kolegyně a kolegové, dobré již odpoledne. V tuto chvíli moje vystoupení bude velmi krátké. Protože, jak před chvílí řekl pan předsedající, se jedná o druhé kolo volby, stačí velmi stručná rekapitulace toho, co v této volbě proběhlo v prvním kole.

    V prvním kole první tajné volby jsme zvolili sedm kandidátů na jmenování členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Je to skutečně tak, že Sněmovna navrhuje na jmenování panu premiérovi. Dnes bychom tedy měli zvolit, resp. dovolit posledního jednoho člena. Pokud budeme úspěšní, tak funkční období tomu zvolenému započne jmenováním předsedou vlády nejdříve dnem 27. 7. 2015, tedy až 27. července, protože poslední volné místo v radě bude uvolněno právě den předtím, tedy 26. července 2015, kdy končí mandát současné místopředsedkyni Ireně Ondrové.

    A teď k druhému kolu tajné volby, kde budeme rozhodovat. Do druhého kola postoupil pan Miroslav Konvalina, který obdržel 63 hlasů. Byl navržen poslaneckým klubem hnutí ANO. Druhým finalistou je pan Ivan Krejčí, který obdržel 75 hlasů. Byl navržen sociální demokracií.

    Vážený pane předsedo, protože se jedná, jak jsem řekl, o druhé kolo tajné volby, tak vás prosím, abyste nyní přerušil projednávání tohoto bodu již bez rozpravy. A já navrhuji, že volební lístky budeme vydávat dvacet minut.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi. Skutečně, rozprava se již nevede. Přerušuji jednání do 14.30, kdy začneme zprávou pana předsedy volební komise. Volební lístky dvacet minut, tzn. do 13.08. Vyhlašuji přerušené jednání na volby a pauzu na oběd do 14.30.

    (Jednání přerušeno ve 12.49 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, aha - já jsem chtěl oslovit členy vlády, ale nevidím zde ani jednoho ministra... Už dorazil pan ministr Dienstbier, takže můžeme pokračovat - vážený pane ministře, zahajuji odpolední jednání 27. schůze Poslanecké sněmovny, a než začneme projednávat body, které jsme si pevně zařadili, požádám předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledkem volby, která proběhla před polední přestávkou.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak děkuji za slovo a i já přeji dobré odpoledne. Seznámím vás tedy s oním výsledkem volby Poslanecké sněmovny na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Avizuji, že úspěšného kandidáta námi zvoleného bude jmenovat na návrh Poslanecké sněmovny pan premiér. V této volbě bylo vydáno 167 hlasovacích lístků, stejný počet, tedy 167 lístků, byl odevzdán. Byly to lístky platné i neplatné. Pro Miroslava Konvalinu bylo odevzdáno 55 hlasů, pro Ivana Krejčího bylo odevzdáno 106 hlasů, takže v tomto druhém kole byl zvolen Ivan Krejčí. Tím volba končí a já mohu konstatovat, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude kompletní.

    Děkuji za slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo. Tím jsme se vypořádali s volebním bodem a budeme pokračovat bodem

    Tímto tiskem jsme se zabývali v úterý 7. dubna na 26. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme jej přerušili do doby přítomnosti veřejné ochránkyně práv paní Anny Šabatové. Paní ombudsmanka je zde přítomná, já ji tímto vítám v Poslanecké sněmovně. Podmínka pro projednávání tohoto bodu byla tedy splněna.

    U stolku zpravodajů již zaujali svá místa pan ministr Dienstbier a zpravodajka paní poslankyně Adamová.

    Připomínám, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu a nyní bychom měli rozhodnout o přikázání tohoto tisku dalším výborům k projednání. Upozorňuji, že obecná rozprava byla ukončena, a já tedy pouze zrekapituluji, jaké návrhy zazněly v rámci přikazování. Bylo navrženo přikázat tento tisk petičnímu výboru, výboru pro bezpečnost, výboru pro obranu, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, výboru pro sociální politiku a výboru kontrolnímu. Žádné další návrhy na přikázání neregistruji ani zde v té rozpravě nezazněly, takže jediné, co nás v této fázi čeká, je hlasování.

    Ještě přivolám kolegy a kolegyně z předsálí, všechny vás odhlásím, protože číslo na tabuli je podstatně vyšší než počet kolegyň a kolegů v sále. Prosím o novou registraci, a jakmile se ustálí počet přítomných na tabuli, budeme hlasovat. O garančním výboru jsme již rozhodli a nyní tedy pouze sedm hlasování o přikázání jednotlivým výborům. Já budu postupně přednášet jednotlivé návrhy a nechám o nich hlasovat.

    Nejprve je zde návrh na přikázání výboru petičnímu.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 52, přihlášeno je 101, pro 99, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Další návrh je, aby byl tento tisk přikázán výboru pro bezpečnost.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 53, přihlášeno je 107, pro 31, proti 61. Tento návrh nebyl přijat.

    Další návrh o přikázání výboru pro obranu.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 54, přihlášeno je 115, pro 28, proti 71. Návrh nebyl přijat.

    Další návrh: přikázat výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 55, přihlášeno je 120, pro 22, proti 71. Tento návrh nebyl přijat.

    Další návrh: přikázat stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 56, přihlášeno je 125, pro 45, proti 65. Tento návrh nebyl přijat.

    Další návrh: přikázat výboru pro sociální politiku.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 57, přihlášeno je 129, pro 43, proti 65. Návrh nebyl přijat.

    A poslední návrh je o přikázání kontrolnímu výboru.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo souhlasí s návrhem přikázat kontrolnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 58, přihlášeno je 133, pro 33, proti 76. Tento návrh nebyl přijat.

    Tím pádem konstatuji, že jsme kromě garančního výboru, kterým je výbor ústavněprávní, tento tisk přikázali ještě k projednání výboru petičnímu.

    Mám zde poznámku, že pan poslanec Stanjura navrhl prodloužení lhůty o třicet dní, ale tento návrh není hlasovatelný, protože nezazněl v obecné rozpravě. (O slovo se hlásí poslanec Stanjura.) Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo, to je docela možné, to já už si fakt nepamatuji, jak to přesně bylo. Ale co si pamatuji, že jsem tady kladl konkrétní dotazy na ministra Dienstbiera a ten se prostě neobtěžoval odpovědět. To si myslím, že to je hrozná škoda. Pak se bude divit, když ten zákon neprojde. Já tedy doufám, že neprojde. Ale já jsem se ho ptal například, jestli si myslí, že soukromý vlastník si může vybrat nájemce, a odpovědi jsem se nedočkal, přestože pan ministr nám jako ukazoval, co všechno. A já bych byl rád a chtěl bych ho vyzvat, když už ten bod máme, aby se nebál odpovídat a nebál se říkat, co si o tom vlastně myslí. Takhle si myslím, že debata nemá probíhat - že kladete konkrétní dotazy a ministr sedí, vybraní vlajkonoši ukazují takhle (poslanec Stanjura otočením palců naznačuje, jak hlasovat) a nic se nedozvíme. To já si myslím, že by takhle úplně být nemělo. A argument, že to bude diskutovat ve výboru, no tak to je sice pravda, ale mnozí jsme v jiných výborech než v ÚP nebo v petičním, mnohým poslancům jste svým hlasováním vzali možnost se k tomu podrobně vyjádřit ve výborech, o to delší bude debata v druhém čtení. No, proč ne, my to určitě vydržíme.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádné další vystoupení s přednostním právem neregistruji. V tom případě konstatuji, že musím tento bod ukončit, protože jsme vyčerpali veškeré možnosti. Takže končím prvé čtení bodu 21, děkuji paní ombudsmance za účast.

    Budeme pokračovat bodem 120. Hlásí se s přednostním právem pan ministr, který odolal rafinovanému pokusu o znovuotevření rozpravy. Předpokládám, že nyní odpoví na otázky, které byly kladeny.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Já oceňuji opakovaný pokus pana poslance Stanjury vyprovokovat mě, abych otevřel znovu rozpravu. Já velmi rád odpovím po skončení projednávání předchozího bodu na jeho dotaz týkající se vlastnického práva.

    Chtěl bych pana poslance Stanjuru ujistit, že nepochybně ochrana vlastnického práva je velmi důležitá, nakonec je zakotvena jak v naší Listině, tak v celé řadě dalších lidskoprávních mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Ale zároveň bych ho chtěl také upozornit, že naše Listina obsahuje nikoliv vlastnictví jako čisté právo, ale také obsahuje tvrzení, že vlastnictví zavazuje. A samozřejmě jsou další velmi významná chráněná práva naší Ústavou a dalšími mezinárodními dokumenty a samozřejmě tato práva je třeba uplatňovat proporčně. Čili nepřiměřená ochrana vlastnického práva končí tam, kde by nepřiměřeně zasahovala do jiného ústavně chráněného základního lidského práva.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Mám zde dvě přihlášky s přednostním právem: pan poslanec Stanjura, potom pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem netušil, že otázky vznesené v obecné rozpravě jsou chápány ministrem Dienstbierem jako provokace a pokus někoho vyprovokovat. Kdybyste mi odpověděl tak, jak jste měl, podle mě jen podle zásad slušného chování, že v okamžiku, kdy padne dotaz, vy máte možnost odpovědět, odpověděl, nebyl to žádný pokus dnes otevřít rozpravu. Tak naivní nejsem a tak nezkušený také nejsem. Nicméně musím říct, že jste mi na moji otázku neodpověděl. Řekl jste hezkých deset vět, ale já jsem se ptal, jestli má vlastník právo si vybrat svého nájemníka. Na to je odpověď ano, nebo ne. Nemusíte mi citovat všechny mezinárodní úmluvy. A pokud je chcete citovat, tak dejte konkrétní případ, kdy ten vlastník... Já nevím, co to je "nepřiměřená ochrana vlastnických práv", já tomu úplně nerozumím, v okamžiku, kdy si vybírám nájemníka. Možná něco takového existuje, já to prostě nevím, tak bych byl rád, kdybyste dal konkrétní případ.

    Já si opravdu vyprošuji, když žádám odpověď na své otázky, abyste to označil za provokaci a snahu někoho vyprovokovat. Nic takového to nebylo a není. A stejně se té debatě nevyhneme. Máte pocit, že jste na mě vyzrál, že jste to vyhrál? Ale uvidíme jak to dopadne ve třetím čtení. Tam se pozná, kdo tu debatu vyhrál. Dneska se to nepozná.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát, potom pan ministr.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. To, co jste tady udělal pane ministře Dienstbiere, tak to je opravdu nefér a obrovská nehoráznost. Já ještě mohu pochopit, když některý ministr prostě ujede a potom odpovídá i kontroverzně na některé dotazy až v závěrečném slově. Mnohokrát jsme tady upozorňovali, že je to nefér vůči diskutujícím, vůči těm, kteří vznášejí dotazy, protože už nemají šanci zareagovat. To, co jste teď udělal vy, je nehoráznost nejvyššího zrna! Protože dokonce po skončení toho bodu - my jsme to nezdržovali, nikdo vás neprovokoval a vy jste udělal to nejhorší, co jste mohl udělat. Jestli to budete dělat takhle, nebo kdokoliv z vlády příště, tak vás upozorňuji, že už to bez přestávky a bez náležitých dopadů na další projednávání nebude. Opravdu, zkuste se tady začít chovat slušně. Já vím, že tady mockrát nejste, možná že jste tu debatu o tom, že se vyprovokovává v závěrečném slově, kdy už ti poslanci a poslankyně nemají šanci zareagovat zpětně, takže jsou občas i předmětem útoku, ale to, co jste vy tady udělal, kdy i po skončení bodu jste to znovu otevřel tímto způsobem, kdy nemůže nikdo zareagovat, tak to opravdu nemá se slušným chováním nic společného.

    Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr, potom s přednostním právem pan předseda klubu Úsvit.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Chtěl bych jen požádat pana poslance Stanjuru a pana poslance Laudáta, aby se podívali do stenozáznamu. Tam zjistí, že na rozpravu - já jsem reagoval v zásadě na vše, co tam zaznělo. Bohužel už posledně, při tom předchozím projednávání, dotaz, který zde pan poslanec Stanjura dnes vznesl, tak uplatnil právě až po skončení obecné rozpravy v rámci svého přednostního práva. Podívejte se do stenozáznamu, je to tam. Pak samozřejmě ta obvinění z nehoráznosti z mé strany mají poněkud lehčí váhu v mých očích, protože na to, co bylo v rozpravě, já jsem minule reagoval, až po skončení rozpravy tady tento dotaz padl. A já jsem úmyslně počkal na skončení projednávání bodu, abych znovu neotvíral rozpravu. To je celé.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Přednostní právo pana předsedy Černocha, potom s přednostním právem pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Já si myslím, že je úplně jedno, jakou váhu to ve vašich očích má nebo nemá, ale je pravda, že tady ty otázky zůstaly nezodpovězené. Myslím si, že spíše, než se tady usmívat, by bylo lepší jít a odpovědět. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo, a vaším prostřednictvím chci ve vší úctě říct panu ministru Dienstbierovi, že jeho pocit, že odpověděl na všechny otázky, je skutečně jeho subjektivní pocit. Chtěl bych poprosit kohokoli z vás, kolegové, abyste teď zvedli ruku, pokud si pamatujete, že na jakoukoli konkrétní otázku pan ministr Dienstbier konkrétně odpověděl.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To bylo poslední vystoupení s přednostním... pan předseda Okamura. (Veselost v sále.)

    Já vám dám slovo a pak budu muset zkonzultovat sněmovní organizační odbor, ale prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Ještě jsem předseda. Ještě mě neodvolali. (Veselost v sále, dotazy.) Také nevím, to se musíme zeptat. (Smích.)

    Chtěl bych se k tomu také krátce vyjádřit. Ona to není taková legrace, protože skutečně pan ministr Dienstbier tady vůbec neodpovídá na otázky a v podstatě jeho názory slyšíme vždycky jenom jenom přes média a v televizi. Ale když má tady na půdě Poslanecké sněmovny dojít skutečně k diskusi, tak najednou se k žádné prezentaci a diskusi názorů skutečně nemá.

    Já bych chtěl jen zdůraznit, když už tady vidím i paní Šabatovou a pana Dienstbiera dohromady, tak bych chtěl skutečně zdůraznit, že lidská práva nemají v České republice pouze muslimové, Romové nebo nějaké jiné skupiny, ale hlavně a především by se nemělo zapomínat na majoritní českou společnost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Přednostní právo pana předsedy Kalouska. Upozorňuji všechny, kteří se hlásí s technickými poznámkami, že jsme mimo bod, to znamená pouze přednostní práva.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Už jsem nechtěl zdržovat, ale když vidím, že se nehlásí předseda poslaneckého klubu Úsvit, tak jsem ho přece jenom chtěl vybídnout k určité aktivitě, protože jsem přesvědčen, že hájí-li práva české většinové společnosti etnický Japonec, neměl by se Černoch nechat zahanbit. (Pobavení v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Budeme tedy pokračovat bodem

    Zprávu předkládá pan guvernér, tak prosím aparát Sněmovny, aby zajistil přítomnost pana guvernéra... Už vstoupil do jednací síně. (Guvernér přišel a usedá na místo.) Vítám mezi námi pana guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera.

    Podle zákona číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji.

    Pan guvernér si teď sedl, ale já ho prosím, aby se znovu postavil a ujal se slova u řečnického pultu a uvedl nám zmiňovanou zprávu. Prosím, pane guvernére.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, páni poslanci, páni ministři, dovolím si opět stručně na pravidelném vystoupení, které zde probíhá dvakrát do roka, zhodnotit, jak se vyvíjela česká ekonomika podle zprávy o inflaci číslo jedna z roku 2015 na konci loňského a na počátku letošního roku a pak i říct, co čekáme od roku příštího.

    Především česká ekonomika v loňském roce velmi zdravě rostla po většinu roku více než dvouprocentním tempem. I zpomalení z konce roku je spíše dáno poklesem stavu zásob, což není tak dramatický jev svědčící jen o tom, že se současně prodává. O tom také svědčí růst hrubé přidané hodnoty, stejně tak vývoj průmyslové produkce, tržby v maloobchodě, stavební výroba i důvěra firem i domácností v českou ekonomiku.

    To vše se pak promítlo do velmi dobrých výsledků na trhu práce. Obecná míra nezaměstnanosti klesla pod 6 %, v únoru podíl nezaměstnaných pod 7 %, což jsou dva údaje. Počet volných pracovních míst je nejvyšší za zhruba šest let. Dynamika mezd v podnikatelské sféře mírně zrychlila těsně pod 2 %, v nepodnikatelské dokonce těsně pod 4 %. Průměrná míra inflace byla velice nízká, dosáhla 0,4 %. I v tomto roce, podotknu, setrvává jenom velmi mírně nad nulou, což je hluboko pod tolerančním pásmem České národní banky. Nicméně je to způsobeno v tuto chvíli primárně nepříliš dobrým vývojem v eurozóně, který se stále ještě promítá k nám, a pro nás příznivým vývojem na cenách ropy.

    Pokud jde o prognózu, prognóza je založena na předpokladu stability tržních sazeb na tzv. technické nule a používání kursu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém horizontu. Následný pak návrat do standardního režimu nebude znamenat posílení kursu na úroveň před vstupem do toho režimu, protože mezitím prosáknou ceny i mzdy do nominálních veličin.

    Stávající prognóza očekává, že se celková inflace i měnověpolitická bude po tento rok právě vlivem poklesu cen ropy a deflačních tendencí v eurozóně pohybovat kolem nuly, možná se dostane i do lehce záporných hodnot v druhé půlce roku, ale pak by se měla poměrně rychle přehoupnout a posunout se tolerančně k dvouprocentnímu cíli. To znamená, že v příštím roce už by průměrná inflace měla být na úrovni 1,8 %.

    Co se týče růstu ekonomiky, tam očekáváme velmi příznivé hodnoty - letos o 2,6 %, příští rok o 3 %. Na trhu práce se růst ekonomiky projeví dalším zvyšováním zaměstnanosti, poklesem míry nezaměstnanosti a samozřejmě to vše bude tlačit i na růst mezd v podnikatelské sféře.

    Jak už jsem říkal, propad cen ropy, což je jedna z těch složek odchylky od cíle, vnímáme jako jev pozitivní, výjimkujeme ho, a neprosáknou-li jeho dopady nebo dopady nějakých jiných nepříznivých jevů do druhotných protipoptávkových tlaků v české ekonomice, můžeme jej v zásadě ignorovat.

    Ve střednědobém horizontu budou z hlediska vývoje klíčové tři věci: účinnost opatření Evropské centrální banky v boji s deflací - víte, že Evropská centrální banka poměrně výrazně začala uvolňovat měnovou politiku -, tržní vývoj kursu koruny a vývoj mezd v domácí ekonomice. Vzhledem k tomu, že dva z těchto faktorů se zatím vyvíjejí v protiinflačním směru, konstatovali jsme, že rizika prognózy jsou protiinflační. Současně jsme samozřejmě konstatovali, že jsme připraveni případně upravit měnovou politiku, pokud by se ta rizika naplňovala příliš výrazně. Musím nicméně říct, že v tuto chvíli odchylky od očekávaného vývoje nejsou dramatické, s výjimkou cen ropy, které, jak už jsem říkal, jsou pro nás příznivý jev.

    Tímto si dovolím skončit a jsem samozřejmě připraven odpovědět na vaše otázky. ***

    Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu guvernérovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 405/1. Prosím pana poslance Adolfa Beznosku, který je zpravodajem výboru, aby se ujal slova.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Navážu na slova pana guvernéra a krátce shrnu zprávu České národní banky o inflaci. Provedu takové krátké manažerské shrnutí.

    Zpráva České národní banky o inflaci rozebírá - je to stejné jako všechny předchozí zprávy, strukturovaně stejné jako od roku 1998 - dodržování hlavního úkolu ČNB, a sice inflačního cíle. K zodpovězení, jakými způsoby se dodržuje inflační cíl, je provedena ve zprávě komplexní makroekonomická analýza České republiky. Zpráva také předpokládá nějaké prognózy budoucího vývoje.

    Oproti předchozím zprávám je trošičku upozaděno téma intervencí České národní banky z listopadu 2013, protože v roce 2014 ani začátkem roku 2015 nebyly devizové intervence využívány jako nástroj měnové politiky. Česká národní banka se nadále ovšem zavazuje dodržovat kurs koruny vůči euru na hranici zhruba 27 Kč za euro a v případě potřeby tyto intervence provádět až minimálně do pololetí roku 2016. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kursu na úroveň před zahájením intervencí České národní banky.

    V důsledku oživení zahraniční poptávky, nízkých cen ropy, uvolnění domácích měnových podmínek a expanzivní fiskální politiky hrubý domácí produkt letos podle očekávání vzroste zhruba o 2,6 %, v příštím roce 2016 by ten růst mohl zrychlit až na 3 %.

    Oproti minulým zprávám je tedy ta zpráva ČNB letos výrazně optimističtější.

    Celková i měnově politická inflace se v roce 2015 bude pohybovat okolo nulových až mírně záporných hodnot. Jinak připomenu, že za loňský rok celkově to bylo zhruba 0,4 %. Během roku se potom zamíří k inflačnímu cíli, který pořád trvá a činí zhruba 2 %.

    Prognóza rovněž předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni. Jsou de facto nulové.

    Tolik zpráva. Pokud bude potřeba usnesení, přednesu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, v podrobné rozpravě. Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Vidím pana předsedu Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. My jsme se s kolegou Beznoskou nedomlouvali, ale já bych začal tam, kde on skončil. Ta prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni do konce roku 2016. Já myslím, že pro všechny, kteří si půjčují peníze, je to dobrá zpráva.

    Nicméně bych chtěl využít přítomnosti pana guvernéra na jednání, protože se zrovna této věty dotýká i věc, kterou jsme se dozvěděli z médií před několika týdny, že náměstek ministra financí si stěžuje u České národní banky o tom, jak se manipuluje s Priborem. Je pravda, že mnohé firmy, mnohá města a mnohé obce mají své úvěrové smlouvy navázané na Pribor, ať už je to jednoměsíční, nebo tříměsíční, a já bych chtěl slyšet pokud možno ujištění od pana guvernéra, že nic takového se neděje, že to, co sledujeme každý den, jak to publikuje Česká národní banka, prostě odpovídá, že tam žádné tajuplné zákulisní machinace neprobíhají, žádné zákulisní dohody. Já si myslím, že to tak není, ale prostě náměstek ministra financí není jen tak někdo, člověk, který má svěřený určitý výkon na Ministerstvu financí, který to takto veřejně publikuje. Podotýkám, že veřejně. To nebylo jenom o tom, že někdo má nějaké podezření, na základě novinového článku píše České národní bance, ale současně to vlastně dává jako tiskovou zprávu a dává to do veřejného prostoru k diskusi. Já si myslím, že to je problém, který by mohl otřást důvěrou v bankovní trh. Bylo by dobré, kdybychom k tomu slyšeli pár slov na jednání pléna Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Do obecné rozpravy pan zpravodaj. Prosím.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Jenom kratičké doplnění slov pana kolegy Stanjury. Jeden je dopad na tuzemsko, ale podle mě větší dopad je a víc se to řešilo ve vztahu zahraničí. A to si myslím, že opravdu bylo pro renomé českého bankovního prostředí devastující.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do obecné rozpravy pan guvernér. Prosím.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Děkuji za dotazy, které se týkají zcela evidentně stejného tématu, to je dopisu pana náměstka Prose. Já to rozdělím na dvě věci. První je způsob komunikace.

    Já musím říci, že jsem za dobu, co jsem v centrální bance ať už viceguvernérem, nebo guvernérem, spolupracoval s osmi vládami, sedmi ministry financí, protože jeden z nich sloužil dvakrát, a musím říci, že se mi prostě nestalo, že by náměstek poslal takovýto dopis a současně ho zveřejnil v tisku. To považuji za velmi neobvyklé.

    Pokud jde o tu věcnou stránku, my jsme ten článek zaregistrovali, nicméně za prvé na těch obecných číslech Priboru není možné vysledovat žádnou neregularitu. Co se týče těch procedur, ty kontroluje dohled v rámci všeho, musím říci, že banky současně poměrně přitvrdily právě vlivem skandálů, které proběhly v jiných zemích, procedury, kterými to dělají.

    Teď jsem v trošičku těžší situaci, protože my fungujeme dvoustupňově. V tuto chvíli, kdyby něco začal šetřit náš dohled na základě dopisu pana náměstka, tak já do toho nemám co vstupovat než procedurálně, protože někdo se pak může odvolat k Bankovní radě, která bude rozhodovat o tom odvolání, které se v tomto případě ve správním právu jmenuje rozklad. Nicméně můžu říct, že z procedurálního hlediska vím, že v tuto chvíli stanovisko prvního stupně dohledu je, že se pokusí získat od pana náměstka další informace, protože v tom dopise není žádný důvod, který by jim umožnil zahájit šetření, neboli vůbec tu věc začít vyšetřovat.

    Musím říct, že považuji za poměrně nešťastné, že komunikace v tuto chvíli minimálně s tak slabým meritorním obsahem je současně předmětem médií. Vrátil jsem se minulý týden z měnového fondu. Musím říct, že investoři se na to samozřejmě ptají a je poměrně těžké jim vysvětlovat, že taková situace vznikla.

    Tím bych si dovolil skončit. V tuto chvíli v té substanci, kterou nám zatím pan náměstek dodal, není nic, co by nás vedlo k tomu, že bychom vůbec mohli zahájit šetření. Takové je stanovisko našeho prvního stupně, což já považuji za - doufám - dostatečné ujištění.

    Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu guvernérovi. Pan poslanec Stanjura stále v obecné rozpravě.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu guvernérovi. Mně to stačí. Já jsem mu nechtěl ztěžovat roli. Rozumím případným procedurálním postupům, takže mně ta odpověď pana guvernéra stačí.

    Chtěl bych se zeptat pana premiéra, případně pana ministra financí, jak se dívají na počin pana náměstka. Já jsem z veřejných zdrojů zaznamenal minimálně myslím že výrok obou, jak pana premiéra, tak pana ministra financí, že to považují za chybu. Ale podle mě tak velké chyby - jestli slyšíte, že guvernér to musí vysvětlovat na zasedání guvernérů národních bank a na zasedání Mezinárodního měnového fondu, tak to není legrace. Já si myslím, že jsou různé druhy chyb, a chci se vás zeptat, pokud to hodnotíte jako chybu, jak jsem se dočetl, jaké následky z toho vyvodíte. Nebo jenom řekneme chyba se stala, však guvernér to po světě nějak vysvětlí, nějak to dopadne a jedeme dál. Já si myslím, že to je hrozně málo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dále do obecné rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Pokud nejsou další přihlášky do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. Závěrečná slova v této fázi asi nejsou třeba. Otevřu podrobnou rozpravu. Pan zpravodaj přednese návrh usnesení. ***

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 21. schůze ze dne 15. dubna 2015. Po úvodním slově viceguvernéra ČNB Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

    I. bere na vědomí zprávu ČNB o inflaci, Zprávu o měnovém vývoji za 2. pololetí roku 2014;

    II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomi Zprávu České národní banky o inflaci za 2. pololetí roku 2014,

    III. pověřuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím, znovu se zeptám na závěrečná slova pana guvernéra - není potřeba. Pan zpravodaj také ne. V tom případě budeme hlasovat. Ještě zazvoním na kolegy v předsálí a upozorním, že návrh usnesení byl přednesen a týká se toho, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí tuto zprávu.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Jedná se o hlasování 59, přihlášeno je 167, pro 144, proti 2, tento návrh byl přijat.

    Končím projednávání bodu 120. Budeme pokračovat bodem

    V této fázi musíme hlasovat o souhlasu s přítomností pana guvernéra. Jakkoli je to formalita, musíme toto absolvovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přítomností pana guvernéra Singera, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování je pod číslem 60, přihlášeno 167, pro 141, proti byl 1. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem číslo 6/1993 Sb.,, o České národní bance. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jeho usnesení nám bylo doručeno jako tisk 438.

    Prosím pana zpravodaje Beznosku, aby nás informoval o jednání výboru.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Zpráva o výsledku hospodaření byla ve výboru projednána velmi pečlivě. Z hlediska účetních výsledků byl kalendářní rok 2014 pro Českou národní banku významný tím, že dosažený hospodářský výsledek, zisk ve výši 56,5 mld. Kč, umožnil plně pokrýt zbývající část kumulované účetní ztráty z minulých let. Tohle, tuším, ta ztráta, se tam datovala už od roku 1998. Na jejím vzniku se samozřejmě významnou měrou podílely především kurzové ztráty a zčásti angažovanost ČNB v programu konsolidace bankovního sektoru, která proběhla na konci 90. let.

    ČNB je si dle materiálu dobře vědoma svého hlavního poslání, péče o cenovou stabilitu, a to je definováno hlavně dodržením inflačního cíle. Zpráva o výsledku hospodaření je rozdělena do několika částí. V úvodu je věnována pozornost hospodářskému výsledku, potom je tam popis aktiv a pasiv ČNB a v závěru je tam popis procesních operací při vedení účetnictví.

    Jenom bych v krátkosti připomněl, zmínil jedno číslíčko, a sice provozní oblast ČNB, protože ČNB za rok 2014 v oblasti provozního výsledku skončila ve ztrátě 1,7 mld., což bylo o 69 mil. Kč z hlediska provozního výsledku více než v předchozím roce. Změna byla panem viceguvernérem Tomšíkem vysvětlena, není to nic zásadního.

    Takhle proběhlo jednání rozpočtového výboru o hospodaření ČNB.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím si, že pan zpravodaj rozpravu popsal docela dobře a výstižně, a myslím, že není problém v obsahu, nicméně mám jeden dotaz. Není to ani kritika vlády, protože to je dlouhodobá povinnost. Chci se zeptat kolegyň a kolegů, jestli vám nepřijde zvláštní, že - a je jedno, která auditorská společnost audituje výsledky hospodaření ČNB. Já vím, že to je povinnost, ale přijde mi to zvláštní a dávám k úvaze, zda bychom to neměli změnit. Zda je to potřeba, aby ČNB auditovala, a říkám, není důležité, která, ale auditorská firma. Je to dlouholetá věc, tak to neberte jako kritiku této vlády, berte to jako podnět. Myslím si, že to rozumné není Je to poměrně zvláštní, když si vezmete postavení a úlohu centrální banky a k tomu kteroukoli auditorskou firmu, která audituje především komerční subjekty. I subjekty veřejné správy, jako obce apod. To nezpochybňuji. Ale přijde mi to zvláštní povinnost, a jediný, kdo té povinnosti může ČNB zbavit, jsme my. Nikdo jiný to udělat nemůže. Tak to berme jako podnět, možná nejdřív k nějaké neformální debatě v rámci rozpočtového výboru, případně k úvahám pana ministra financí či pana premiéra, zda by to nebylo rozumné.

    Děkuji. (Potlesk několika poslanců vpravo.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan guvernér si přeje vystoupit? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Dovolím si velmi poděkovat za projev důvěry, aspoň tak tu poznámku vnímám. Možná si někteří z vás budou pamatovat, že my jsme vždycky byli spíše pro návrhy, které nás udržují jak v seznamu těch, kteří jsou auditováni, tak v seznamu těch, které může kontrolovat NKÚ, přestože říkám, a v tom má pan poslanec určitě pravdu, není to univerzální praxe v Evropě. Některé banky jsou auditovány, některé nejsou kontrolovány, teď si nejsem jistý, myslím, že i naopak to může být.

    Z mého hlediska praktické zkušenosti si dovolím říct, že ono to zase - mně to nepřipadne manažersky nejenom jako chyba, mně to připadne trochu jako benefit. Naši ředitelé vědí, že můžou být kontrolováni, vědí, že tam audit, případně NKÚ, přijde a může klást zvídavé dotazy, a mně to nepřipadne tak špatné. Skoro bych řekl, že když se v té zprávě chlubíme, že naše provozní náklady jsou na úrovni roku 1996, počet zaměstnanců je nejmenší od vzniku, a zdá se, že úkoly zvládáme, že on je to i důsledek kontrol a vědomí, že věci můžou být kontrolovány. Čímž samozřejmě nepopírám právo Poslanecké sněmovny rozhodnout, jak náš systém bude. Jenom konstatuji, že nám to podle mé nejlepší zkušenosti neškodí. Děkuji.

    Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Moje úvaha, zamyšlení, vedla k tomu, jestli by nestačil NKÚ. Já si myslím, že by to bylo i důstojné a odpovídalo by to postavení jak NKÚ, tak centrální banky. Není to, že byste byli bez kontroly. Důvěřuj, ale prověřuj. To myslím, že je osvědčená metoda. Ale fakt dávám ke zvážení, jestli by nestačil NKÚ, jestli k tomu potřebujeme ještě komerční auditorskou firmu. A není to nic, co bych konzultoval s vedením ČNB. Já tomu rozumím, co říká pan guvernér. Je to spíš úvaha na nás, jestli by nestačil NKÚ. Klidně ať je to pravidelně, ať je to každý rok, aby k tomu bylo potřeba, např. k této zprávě o hospodaření, vyjádření NKÚ. To si myslím, že by aspoň z mého pohledu chápání postavení institucí v ČR bylo více odpovídající než zavedená praxe.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, tak ji končím. V této fázi závěrečná slova asi nejsou třeba. V tom případě otevírám podrobnou rozpravu a prosím pana zpravodaje, aby přednesl návrh usnesení. ***

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 21. schůze ze dne 15. dubna 2015 k Roční zprávě o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2014.

    Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

    I. bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2014;

    II. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2014;

    III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Do podrobné rozpravy se nikdo další nehlásí, takže ji končím. Znovu se zeptám na závěrečná slova. Není zájem. V tom případě můžeme hlasovat. Ještě přivolám kolegy z předsálí.

    Budeme hlasovat usnesení, které zde přednesl pan zpravodaj, to znamená opět - Sněmovna bere na vědomí příslušnou zprávu.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 61, přihlášeno je 169, pro 140, proti byli 2. Tento návrh byl přijat.

    Končím i tento bod a děkuji panu guvernérovi za návštěvu v Poslanecké sněmovně. Na shledanou.

    Budeme pokračovat bodem číslo 72, což je

    Prosím, aby se slova postupně ujali páni ministři zahraničních věcí a průmyslu a obchodu, tedy Lubomír Zaorálek a Jan Mládek. První bude mluvit pan ministr zahraničních věcí. Prosím.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Tak jsme tady už ve druhém čtení nad tímto textem. Nechci opakovat to, co jsem tady už řekl ve svém úvodním slovu při čtení prvním. Možná bych k tomu jenom připojil, že v Gruzii jsou do této dohody vkládány poměrně velké naděje, protože v Gruzii panuje poměrně rozsáhlá a široká podpora tohoto návrhu. Samozřejmě že v Gruzii panuje přesvědčení, že pomocí této dohody a naplňování může v Gruzii dohoda znamenat velký podnět pro hospodářský růst, snížení nezaměstnanosti, vytváření nových pracovních míst a urychlení budování moderního a transparentně spravovaného evropského státu. To znamená, říkám tedy s jistotou, že opravdu velká většina občanů Gruzie vkládá do této dohody v této chvíli skutečně velké naděje.

    Po několikaletém vyjednávání by určitě měla Evropská unie potvrdit ten slib, že Gruzie, pokud splní podmínky, má právo na další krok k přiblížení a integraci s Evropou a s Evropskou unií. V této chvíli mám informaci, že členských států EU, které ratifikovaly tuto asociační dohodu s Unií je 17. V ostatních zemích je proces ratifikace už poměrně také v pokročilých fázích. Takže věřím, že se podaří tu ratifikaci provést i tady v českém parlamentu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana ministra průmyslu a obchodu.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl pouze potvrdit slova pana kolegy Zaorálka, že jsme se posunuli v této věci, že je žádoucí, abychom schválili asociační dohodu s Gruzií, a že samozřejmě bude záležet i na dalším vývoji, kde bychom měli být poměrně opatrní, abychom jednak v Gruzii postoupili s tím integračním procesem a jednak abychom zároveň nevyvolávali nerealistická očekávání. Pro dnešek je to ovšem jasné, čili já také navrhuji schválit tuto asociační dohodu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Usnesení zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti vám byla doručena jako tisky 336/1 a 2. Prosím pana zpravodaje výboru zahraničního, pana poslance Böhnische. Připraví se pan zpravodaj výboru pro evropské záležitosti, pan poslanec Benešík.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane zástupce velvyslance (na galerii pro hosty), děkuji za slovo. Já doufám, že po dnešním rozpadu gruzínské vlády bude zpráva ze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny větší vzpruhou pro gruzínský lid, a dovolím si vás tady seznámit s usnesením č. 80 ze 17. schůze zahraničního výboru.

    Ten po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí Iva Šrámka, náměstka ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka a po zpravodajské zprávě poslance Böhnische a po rozpravě doporučuje přijmout Poslanecké sněmovně následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé. Zahraniční výbor dále pověřil předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocnil mě, tedy zpravodaje výboru, abych na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji za slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Chtěl bych vás informovat, že pan ministr financí se omlouvá z pracovních důvodů až do konce jednání. A nejsem si jist, zda jsem přečetl omluvu pana poslance Votavy. Tak pokud jsem tak již učinil, omlouvám se, ale pro jistotu - omlouvá se ze zdravotních důvodů po 18. hodině pan poslanec Votava.

    Nyní měl vystoupit zpravodaj výboru pro evropské záležitosti pan poslanec Benešík, ale ten zde není ze zdravotních důvodů, takže ho zastoupí pan poslanec Jakubčík. Prosím.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Usnesení výboru pro evropské záležitosti z 31. schůze ze dne 15. dubna 2015.

    Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministra zahraničních věcí Ing. Ivo Šrámka, náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Vladimíra Bertla a po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Ondřeje Benešíka a po rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, která byla podepsána v Bruselu 27. června 2014;

    II. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, resp. rozpravu v této fázi. Pan ministr, prosím.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já bych jenom zareagoval na větu, kterou tady řekl zpravodaj, který se zmínil o situaci, ve které se nachází gruzínská vláda. Jenom bych chtěl upřesnit, že v Gruzii došlo k tomu, že premiér se rozhodl vyměnit sedmého ministra, a protože když se vymění třetina ministrů, což se právě tím sedmým stalo, musí vláda podle ústavy znovu žádat o důvěru v parlamentu. Takže to je to, co se odehrálo v Gruzii. Je to tedy do určité míry technická věc. Mohu-li si tady dovolit učinit prognózu, tak já předpokládám, že vláda v parlamentu důvěru dostane. Je to opravdu způsobeno tím, že to byl ten ministr, který naplnil tu třetinu vyměněných, po kterých se musí znovu žádat o důvěru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále do rozpravy nikoho nevidím, rozpravu končím. Závěrečná slova asi nejsou třeba. (Nejsou námitky.) Jenom bych upozornil, že tady byla dvě usnesení, ale abychom dosáhli shody s usnesením Senátu, navrhuji, abychom hlasovali o usnesení, které přijal zahraniční výbor. Tam je jenom drobný rozdíl ve zmínce o tom, kdy byla ta smlouva podepsána, která v usnesení Senátu není, myslím v tom usnesení našeho evropského výboru, takže pojďme se držet usnesení zahraničního výboru, které je identické s tím, co přijal Senát, abychom předešli komplikacím. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tak u tohoto vládního návrhu se nacházíme teprve v prvém čtení, jeho název tady teď přednesl předseda Sněmovny.

    Já bych vám rád předložil dohodu, která je spíš formálním naplněním jedné z podmínek, které jsou spojeny s členstvím v Evropské unii. Tady se jedná o členství Chorvatské republiky, která se 1. července 2013 stala členem Evropské unie a má z toho plynoucí povinnost být i členem Evropského hospodářského prostoru. Pro tento účel byla sjednána Dohoda o účasti Chorvatska v Evropském hospodářském prostoru, kterou je nyní zapotřebí ratifikovat, či schválit, všemi smluvními stranami. Takže to je ten důvod, proč tu smlouvu tady předkládám. Věřím, že by měla také poměrně hladce projít touto Sněmovnou. Ona by neměla mít také žádný přímý dopad na státní rozpočet České republiky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Pavel Plzák, aby se ujal slova.

  • Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, kolegyně, pan ministr byl tedy velice stručný, já budu možná trošku podrobnější, ale nebudu zdržovat.

    Evropský hospodářský prostor vznikl za účelem - to je pro mě i novum, že jsem se tohle dozvěděl - rozšíření vnitřního evropského trhu a za účelem spolupráce ještě v některých jiných oblastech, a to 1. ledna 1994. Jeho smluvními stranami se staly země tehdejšího Evropského společenství a některé státy Evropského sdružení volného obchodu. Mezitím se transformovalo Evropské společenství v Evropskou unii, takže k dnešnímu dni jsou vlastně všechny státy v Evropské unii smluvními stranami této dohody a ze zemí Evropského sdružení volného obchodu to jsou tři země, a to je Island, Norské království a Lichtenštejnské knížectví. Tady jenom pro zajímavost, co jsem se já dozvěděl, že jako zakládá Evropská unie fondy za různými účely, tak i tyto tři země za účelem snížení sociálních a ekonomických nerovností v Evropském hospodářském prostoru zakládají svůj vlastní fond, a to Fond evropského hospodářského prostoru, a Norské království má ten vlastní známý Norský fond.

    Jak říkal pan ministr, tím, že Chorvatsko přistoupilo k Evropské unii, a to 1. července 2013, muselo dostát své povinnosti a požádat o to, aby se stalo smluvní stranou této dohody, což Chorvatská republika splnila. Byla zahájena jednání mezi Evropskou unií, Chorvatskem a těmi třemi státy Evropského sdružení volného obchodu, která vyústila v tuto dohodu, o které máme hlasovat. Jednání s Chorvatskem se týkala hlavně oblasti finančních mechanismů a rybích produktů a Chorvatsko dostalo finanční injekci neboli finanční příspěvek jak od Evropské unie, tak od zemí Evropského sdružení volného obchodu.

    Tato dohoda je smíšenou smlouvou, tzn. že některé její části spadají do pravomoci Evropské unie, některé spadají do pravomoci členských států. Z hlediska našeho právního řádu se jedná o hospodářskou smlouvu všeobecné povahy prezidentské kategorie, tzn. že po odsouhlasení obou komor Parlamentu bude tato dohoda ratifikovaná prezidentem republiky a vstoupí v platnost.

    To je asi všechno. K podrobnostem smlouvy se nebudu vyjadřovat. Je to smlouva, která bude dohadována se všemi státy Evropské unie, takže není k tomu co dodat. A já v podrobné rozpravě - nebo jestli mohu hned - navrhnu přikázání zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tak ji také končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě evidentně není, takže se budeme muset vypořádat s návrhem na přikázání.

    Organizační výbor a stejně tak pan zpravodaj navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je zde nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Takže přistoupíme k hlasování. Já vás jenom odhlásím, protože počet na tabuli neodpovídá počtu v sále, a poprosím o novou registraci. A jakmile se ustálí počet přítomných, budeme hlasovat. Jedná se o přikázání výboru zahraničnímu.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, aby byl tento tisk přikázán zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 63, přihlášeno je 149, pro 144, proti byl 1. Tento návrh byl přijat. Tisk byl přikázán zahraničnímu výboru a já končím projednávání bodu 87.

    Budeme pokračovat bodem

    Z pověření vlády tento tisk uvede přímo pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se velmi stručně vyjádřil k obsahu sněmovního tisku číslo 444, což je novela zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

    Obecně k tomuto návrhu. Zákon o významné tržní síle byl přijat v roce 2009. Byl přijat jako poslanecký návrh s tím, že měl vymezit skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly, jež umožňuje některým soutěžitelům vynucování si jednostranně výhodnějších podmínek, a vytvořit současně nástroje pro posuzování a zamezení těmto praktikám. Významnou tržní sílu zákon předpokládá u soutěžitelů, jejichž roční obrat přesahuje 5 mld. korun, pokud tuto domněnku nevyvracejí okolnosti spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele, odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístění jeho jednotlivých prodejen.

    Do současné doby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v této oblasti provedl sektorové šetření, aby se seznámil s relativně novým polem působnosti, a zahájil téměř desítku správních řízení. Při aplikaci zákona v těchto řízeních však narazil na výkladové obtíže týkající se základního konceptu významné tržní síly a mimo jiné se také setkal se značnými obstrukcemi ze strany řetězců, jimiž účelově protahují celá řízení. Nejasné vymezení základních pojmů vede k neúměrnému prodlužování správního řízení a vyžaduje z důvodu zachování zásad správního řízení rozsáhlé dokazování. Proto je cílem předloženého návrhu novely zákona dosažení takové právní úpravy, která bude efektivnější, snáze aplikovatelná a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice. (Hluk v sále.)

    Po řadě diskusí přistoupila vláda k novele stávajícího zákona o významné tržní síle. Na ní se také aktivně podílel právě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Cílem novely má být dosažení takové právní úpravy, která, jak už jsem zmínil, umožní jednodušší, efektivnější vymahatelnost práva. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Ještě omluvím pana poslance Miloše Babiše od 17 hodin z dnešního jednání.

    Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Ladislav Velebný.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Dobrý den, dámy a pánové. Pan předseda vlády nám tady podrobně představil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Ve své zpravodajské zprávě chci pouze připomenout, že předložený návrh jednoznačně vymezuje okruh vztahů, na které bude zákon dopadat, čímž budou odstraněny pochybnosti některých subjektů na trhu, zda spadají, či nespadají do působnosti zákona o významné tržní síle. Dochází ke zpřesnění pojmu dodavatel a odběratel, přičemž je třeba přivítat nově navrhovanou právní úpravu relativně nového typu odběratelů, a to nákupních aliancí, na jejichž nekalé praktiky Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v nedávné době upozorňoval. Zahrnutím nákupních aliancí do působnosti zákona o významné tržní síle, resp. rozšířením definice pojmu odběratel na nákupní aliance, dojde bezesporu ke zkvalitnění aplikovatelnosti zákona a ke zvýšení určité právní jistoty mezi dodavateli.

    Předložený návrh reaguje na platné evropské potravinové právo a používá pojem potravina, jímž se rozumějí de facto všechny zemědělské a potravinářské produkty uvedené v tomto zákoně. Nově jsou stanoveny základní náležitosti smlouvy a smluvního vztahu. Ten bude založen na písemném ujednání, a to včetně určení osoby, která je za tento právní akt zodpovědná, což povede dále ke zvýšení právní jistoty.

    Novela sice ruší všechny stávající přílohy zákona o významné tržní síle, ty však nahrazuje mnohem flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány a které znovu reflektují stávající situaci v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

    Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh tak není s právem EU v rozporu. Na unijní úrovni zatím nebyla přijata jednotná závazná právní úprava, je tedy v kompetenci jednotlivých členských států, zda a jakým způsobem budou vztahy mezi dodavateli a odběrateli v odvětví potravinářství regulovat.

    Dámy a pánové, domnívám se, že klíčová debata by se měla odehrát jak v zemědělském výboru, tak i v hospodářském výboru. Proto doporučuji propustit tento sněmovní tisk do druhého čtení a přikázat jej i hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní jednu přihlášku, a to pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, první, co mě zaráží na celé záležitosti, tak kompetenčně vždy tento zákon má předkládat ministr průmyslu a obchodu. Jinak tedy nevím, proč vlastně si toto ministerstvo vydržujeme. (Poslanec Faltýnek se směje v lavici.) V minulosti - já nevím, jestli je to k smíchu, ale skutečně začínám váhat. Pak se nabízí skutečně to, abyste pustili do dalšího čtení anebo vůbec do projednání novelu zákona, kterou předkládal Kalousek a já, o změně kompetencí tak, aby se strategické firmy dostaly pod MPO, aby bylo zjevně vidět, že něco dělá. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Doufám, že netrvá na návrhu na přerušení do příchodu, když pan ministr přišel. Jinak jistě, jestli mě pan poslanec poslouchá, tak bych rád řekl, že já jsem velkým vyznavačem parlamentní demokracie, ale jestliže vláda se usnese, že místo příslušného ministra pověří přímo předsedu vlády k přednesení zákona, tak pravděpodobně příslušný ministr s tím nemůže nic dělat, takže v tomto ohledu jaksi jeho výhrada mi připadala ne příliš k věci. Ale pan ministr je připraven odpovědět na otázky. (Ministr Mládek stojí u řečnického pultu.) Ale nemohu mu dát zatím slovo, protože tady mám faktickou poznámku pana kolegy Bendla, takže budu muset nejprve podle jednacího řádu dát slovo panu poslanci Bendlovi k faktické poznámce a potom pravděpodobně pan ministr s přednostním právem.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si myslím, že tento zákon ani příliš podrobného komentáře nevyžaduje. Ti z vás, kteří byli poslanci parlamentu v minulém či předminulém období, vědí, že tento návrh zákona vzniká už velmi dlouhou dobu, vznikal opravdu pod tlakem ekonomické krize, která v Evropě a v ČR byla, kdy různé skupiny představující různé podnikatelské kruhy se snažily hledat způsob, jak si zajistit legislativně nějaké místo na trhu doufajíce v to, že takovýto návrh zákona jim pomůže zajistit jejich existenci do budoucna. Já si pamatuji živě podrobnou diskusi k návrhu tohoto zákona. Téměř vždy, když jsme napsali jakýkoliv paragraf, vždy jsme našli něco, co ten paragraf zpochybňuje, a navíc jakým způsobem se ten paragraf dá obejít a jak se to dá udělat tak, aby zákon ve skutečnosti byl obejit a nakonec se postavil proti těm, kteří za ten návrh zákona plédovali. Nikdy jsme nenašli absolutní recept, jak kohokoliv ochránit.

    Myslím si, že to je zákon, který je nadbytečný, ve finále nic neřeší, přinese více byrokracie. A věřte mi, obrátí se proti těm, pokud jej schválíme, kteří za něj dneska lobbují a říkají, že to je jediný způsob, jak ochránit malé vůči velkým. Já myslím, že žádný originální legislativní recept neexistuje na celé zeměkouli, že všude se to dá obejít, a naopak bránit tomu, aby něco takového u nás vzniklo, je správně.

    Já podpořím návrh na zamítnutí tohoto zákona. (Předsedající: Pane poslanče, uplynula vám doba pro faktickou poznámku.) Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr Jan Mládek s přednostním právem k otázkám, které tady padly. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych vaším prostřednictvím odpověděl panu poslanci Laudátovi na jeho dotazy. Především bych chtěl panu poslanci vaším prostřednictvím sdělit, že tento zákon má tak nějak fluidního kompetenčního ministra, protože já jsem tady před osmi lety tento zákon předkládal jako ministr zemědělství. Jako ministr zemědělství, tak to historicky bylo. Může to být samozřejmě také ministr průmyslu a obchodu a může to být také předseda vlády a má to také dobrou logiku, protože existuje něco jako vládní legislativa a hlavním úřadem, který nakonec bude vykládat tento zákon nebo vykládá a bude vykládat, je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tak to prostě je.

    A já bych si docela odpustil na místě některých kolegů ty úsměšky. Tržní ekonomika je boj o místo na slunci a ten boj by měl být férový. A tato Sněmovna by měla pokorně přemýšlet, jestli může udělat něco pro to, aby boj o místo na slunci probíhal férovým způsobem, a ne se a priori vysmívat poraženým. To je moje jediná prosba. A pokud bude zapotřebí, zastoupím pana premiéra na jeho místě, na místě předkladatele. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi za jeho vystoupení a konstatuji, že v tuto chvíli nemám žádnou... už mám přihlášku do rozpravy - pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve krátká reakce na pana ministra. Já se určitě nechci vysmívat poraženým. Já mám pochybnosti o účinnosti tohoto nástroje a chci uvést několik faktů nebo názorů, které to podpoří.

    Nejprve bych chtěl slyšet od předkladatelů, klidně to může být pan ministr průmyslu, já v tom nevidím žádný problém, aby zastoupil pana premiéra, komu to má vlastně pomoci. V důvodové zprávě bych řekl, že je napsáno naprosto přesně a správně, že v soutěžním právu se v evropském kontextu používají dvě věci, a to jsou zakázané dohody a zneužití dominantního postavení na trhu. Současně ta samá důvodová zpráva správně popisuje, že nikdo z těch, proti kterým má údajně mířit tento návrh zákona, nedosahuje dominantního postavení na trhu a současně neexistují zakázané dohody. Takže v této chvíli si nemůžeme vystačit s tak oblíbenou větou a oblíbeným postupem: chce to po nás Brusel, chce to po nás Evropská komise, musíme to udělat. Nic z toho není pravda, protože evropské soutěžní právo zná jenom ty dva - a podle mě závažné - delikty, o kterých jsem hovořil: jak zakázané dohody, tak zneužití dominantního postavení na trhu. A k tomu máme také mimochodem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

    Teď trošku odbočím. Myslím si, že by byla místo této podle mého názoru zbytečné novely namístě kvalifikovaná debata o tom, kdo obsadí post předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože to nejsou zdaleka pouze veřejné zakázky, ale právě oblast zneužití dominantního postavení na trhu, možných fúzí apod., která se v tom veřejném prostoru a ve veřejné debatě podle mě neprávem podceňuje a veškerá mediální pozornost a pozornost veřejnosti je upřena pouze na oblast veřejných zakázek. A jak jsme se dozvěděli v debatě o jiných návrzích zákonů nebo o jiných problémech, a teď budu mluvit o čerpání evropských peněz, tak prostě rozhodnutí českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek, která se týkají čerpání evropských peněz, nejsou relevantní. To já považuji za chybu, protože starostovi se stane, že někdo napadne soutěž, veřejnou zakázku na dotaci přiznanou z evropských peněz, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dá nakonec za pravdu v mnohých případech, že se nic nestalo, že zákon byl dodržen, to ovšem nic neznamená, protože pak přijde auditní jednotka, která může rozhodnout úplně jinak než Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - a co si má chudák příjemce dotace s tím počít? Český správce a český orgán, který rozhoduje o tom, zda byl, nebo nebyl dodržen zákon o veřejných zakázkách, mu dá za pravdu a jiná skupina, auditní jednotka, mu za pravdu nedá, a pak dochází často k vrácení evropských peněz, ke zkrácení nároků, k nedočerpání. A takhle bychom mohli pokračovat.

    Je velká škoda, že se to nepovedlo od roku 2004, je to období jedenácti let, o kterém mluvím, tak to prosím neberte jako kritiku této vlády, když mluvím o období roku 2004, dosáhnout toho, aby v oblasti evropských peněz bylo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže autoritativní, abychom měli jedno místo, které rozhoduje, aby příjemce dotace věděl, že když tento orgán to prozkoumá, tak buď má všechno v pořádku, anebo má problém. Teď se opravdu mnohdy stává, že ta rozhodnutí jdou proti sobě, a chudák zejména starosta, co má s tím dělat. Ale to jsem trošku odbočil a vrátím se k návrhu zákona.

    Poprosil bych potom pana ministra, jestli mi odpoví, komu to vlastně má prospět. Když si to namodelujeme, řekněme, že to bude schváleno, stávající zákon platí necelých šest let, dneska zrovna ráno nebo včera jsem zaznamenal, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil nějakou pokutu nepravomocně a že to bylo podruhé za těch šest let, kdy udělil pokutu. O tom prvním případu, o kterém také média psala, nevím, jestli skončil už pravomocně, nebo to řízení pokračuje. To samo o sobě ukazuje, jak ten nástroj je funkční. Jestli za šest let padnou dvě pokuty, z nichž jedna je určitě nepravomocná, možná druhá je, to nevím, nevím, jestli má pan ministr přesnou informaci, nebo ne, tak se ukazuje, že ten nástroj možná je líbivý, možná je populární u některých politiků, ale funkční příliš není. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Řeknu zatímní pořadí: s faktickou poznámkou nejdříve vystoupí Petr Bendl, pak paní kolegyně Balaštíková, potom s přednostním právem pan poslanec Laudát a pak řádně přihlášený pan poslanec Herbert Pavera. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Mně předtím ten čas vypršel, tak se pokusím teď ještě efektivněji využít ty dvě minuty.

    Já bych se obrátil s dotazem na ministra zemědělství, aby nám řekl, kterým oblastem tento návrh pomůže, jaké efekty od toho očekává, co konkrétního tento návrh přinese, jakým způsobem bude případně i Ministerstvo zemědělství vstupovat do těch vztahů apod., protože si myslím, že se ho to týká. Tady říkal ministr průmyslu a obchodu, že v minulém nebo předminulém období jim to předkládal jako ministr zemědělství, tak bych chtěl vědět, zdali to má spočítáno Ministerstvo zemědělství, tento návrh, neboť se to týká potravin.

    A jenom pro vaši informaci, zhruba denní obrat řetězců, když tady Zbyněk Stanjura mluvil o tom, že se to týká pokuty 1 % obratu apod., denní obrat řetězců je někde kolem 800 milionů korun. Denní obrat. Takže to bychom opravdu měli vědět, o jakých částkách se bavíme, a proto bych prosil ministra zemědělství, zdali by nám to osvětlil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní paní poslankyně Balaštíková, také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych prostřednictvím vás, pane předsedající, chtěla kolegovi Stanjurovi říci, že jsem si ty ekonomické rozbory řetězců udělala. Mohu vám říci, že jediné, co je, že jim klesají tržby, ale zisky rostou. Takže se vás chci zeptat, kdo tedy platí ten rozdíl. Jsou to naši dodavatelé. Naši dodavatelé, kteří mohli vyrábět pro Českou republiku, platit tady daně, zaměstnávat lidi. A v konečné fázi stejně to také zaplatil spotřebitel. Takže tak to je.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyně, i za dodržení času. A nyní tedy s přednostním právem pan poslanec František Laudát jako předseda klubu TOP 09. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Jakožto člověk, který tráví tady a v jiných pozicích spoustu času, jsem odkázán na velké prodejny a vzkázal bych vaším prostřednictvím paní kolegyni Balaštíkové, že od jisté doby jsou i pro klienty těch prodejen zjevné příznaky toho, že začali šetřit velice brutálně, a místo padesáti pokladen jsou otevřeny čtyři. A myslím si, že když se vezme cena vstupu nebo prostě dodavatelů, takže spíš ta pravda bude někde jinde. Oni výrazně šlápli na brzdu, bohužel pro zaměstnanost, říkám bohužel pro zaměstnanost velice špatně.

    Nicméně jsem rád, že tedy konečně vím, kdo je původcem toho původního zákona, protože před těmi nějakými, já nevím, třemi lety, bylo to ještě - o tom vím, že pan Faltýnek pobíhal po moravských krajích a vykřikoval, jaký zločin jsme se pokoušeli udělat směrem k zemědělcům. Já jsem přesvědčen o pravém opaku. Tak aspoň vím, kdo tedy je původcem. Ale předpokládám, že v normálně fungující vládě záležitosti kolem financí předkládá ministr financí, záležitosti kolem hospodářství, pravidel hospodářské soutěže atd. předkládá pan ministr průmyslu a obchodu, záležitosti kolem dopravy předkládá pan ministr dopravy.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, rozumím vám, pane poslanče. Požádám kolegy, kteří diskutují jiná témata, než je zákon o velké tržní síle, zejména onen hlouček tady u lavice ANO, aby diskutovali v předsálí. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já si myslím, že k velké jsme ještě nedospěli, významné možná ano.

    Takže zkuste si to zasadit do širšího politického kontextu. Aby naše země profitovala ve všech oblastech, tak charakteristickými znaky globalizace je přece liberalizace trhu, volný pohyb pracovních sil, volný pohyb kapitálu, volný pohyb finančních transakcí. A vy tady v naprosto zoufalé snaze jevy, které nemůžete ovlivnit, a ty globalizační síly si vás obejdou a bohužel v neprospěch českého spotřebitele si jistou podobu toho trhu, pokud se neuzavřete jako Severní Korea nebo Kuba, tak si to prostě obejdou a vymyslí to jinak. Já se obávám, že už to vymysleli jinak hned při první schválené podobě zákona o významné tržní síle. Na to mně tady stejně jako předřečníkům chybí přítomnost pana ministra zemědělství. Mě by skutečně zajímala analýza, co po schválení tohoto zákona se změnilo, ať už ve prospěch, či neprospěch malých dodavatelů velkých řetězců. Protože skutečně běhaly spekulace, některá data, ale já nejsem schopen se za ně plnou silou postavit, že vlastně to donutilo naše výrobce vyvážet ty produkty do zahraničí a odtamtud si je ty řetězce pak braly. Tento transfer znamenal, že někomu se nějaké provize z toho ještě zastavily v tom řetězci toho cestování těch produktů.

    Samozřejmě že to nebylo na úkor malých dodavatelů, nebo nejsem si tak jist, možná že ano, ale v každém případě to zaplatil koncový zákazník. (Odmlka.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou požádám kolegy o klid.

  • Poslanec František Laudát: Pane místopředsedo, já jsem spíš koukal, jestli už konečně pan ministr zemědělství dorazil, aby alespoň něco k tomu řekl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě nejsem ten, který by si nepřál, aby tady byl ministr zemědělství, ale můžete mu to samozřejmě vzkázat prostřednictvím stenozáznamu.

  • Poslanec František Laudát: Já sice chápu, že pan ministr zemědělství propaguje v reklamách za veřejné peníze zemědělství a různé výrobky, ale možná že by více udělal pro to skutečné blaho spotřebitele, kdyby tady byl a kdyby tento zákon kvalifikovaně pohlídal a vyjádřil se k němu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě jedna faktická poznámka poslance Petra Bendla. Upozorňuji kolegu Bendla, že faktickými poznámkami se reaguje na průběh rozpravy, nikoli se nahrazuje rozprava samotná.

  • Poslanec Petr Bendl: Já samozřejmě, pane předsedající, zareaguji na průběh rozpravy, neboť bych rád zareagoval na milou kolegyni Balaštíkovou vaším prostřednictvím, protože od ministra zemědělství, když projednáváme návrh zákona o zemědělských a potravinářských produktech a tržní síle při prodeji, se asi odpovědí nedočkám, nebo to nevypadá, že bych se dočkal, aby mi řekl, jaké efekty očekává, odkud, kterých oblastí se to dotkne, jaké pracovní příležitosti to případně přinese apod., protože tyhle otázky jsem tady položil.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Paní kolegyně Balaštíková se také hlásí k faktické poznámce. Po ní pan poslanec Kořenek.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Prostřednictvím vás, pane předsedající, bych panu kolegovi Bendlovi jen upřesnila: jde to na úkor našich dodavatelů, nikoliv prodejců, a našich spotřebitelů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kořenek a pak s přednostním právem pan ministr zemědělství. Prosím pana poslance Kořenka.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já tedy úplně nevím, jestli tomu dobře rozumím, ale v této zemi je naprosto běžné, že velké obchodní řetězce chtějí takzvaný zalistovací poplatek, prostě vyžadují platby, které v podstatě ti malí regionální dodavatelé nejsou schopni vůbec naplnit, proto si vytvářejí svoje sítě prodejen, prodávají potraviny přes ulici a podobně. To je jedna věc.

    Druhá věc se týká termínů splatnosti. Že je naprosto regulérně úvěrují, to si myslím, že je také obecně známo.

    Já si myslím, že ten zákon by měl pomoci především nám. Nevím tedy, o co tady jde. Když jsem poslouchal kolegu poslance za TOP 09, tak jsem měl takový pocit, že skutečně tady jsou lidé, kteří hájí řetězce, nikoliv práva našich občanů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě před panem ministrem s faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Lobkowicz. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Dobrý den, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Dovoluji si udělat jenom takovou malou poznámku. Chtěl bych říci, že malý dodavatel se do velkých řetězců vlastně nikdy nedostane. Nemá na to možnost, protože velké řetězce požadují, aby zboží bylo ve stejný den ve všech prodejnách, které to nabízejí, aby to bylo všude. A k tomu se ten malý nedostane. Malý dodavatel dodává zase jenom jakýmsi překupníkům, kteří to pak dávají do řetězců. Jinak ty řetězce mají hodně síly, někdy si objednají, chtějí zalistovat, chtějí velký poplatek, pak si vezmou od malého dodavatele jednou zboží, podruhé řeknou: vaše kvalita se zhoršila, už nebereme. Pak se zalistování kompenzuje s tou první dodávkou. Byly některé firmy, které na tom vydělaly, ale naštěstí - konkrétně vím jednu firmu, nebudu ji jmenovat, ale už skončila a už zkrátka je někde v záhrobí a už tady není.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lobkowiczovi za faktickou poznámku. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Pan ministr zemědělství už čeká na své vystoupení. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Jsem rád, děkuji za slovo, pane místopředsedo.

    Teď zcela vážně. Já se musím ohradit proti panu Kořenkovi a tomu, co tady říká. Já tady hájím nějaké principy. Jestli někdo dělá kšefty, tak je to vaše partaj, ne moje a ne já. Já nehájím nikoho. A jestli budu bojovat proti majetkovým přiznáním, tak proto, že chráním občany, ne že se já osobně bojím. Vyprosil bych si, aby tady někdo zkoušel tyto lumpárny na mě říkat, jo? Protože podsouvat veřejnosti, a dělají to ti nejhorší blogeři na těch různých internetech, kteří potom posílají - vy jste proti pokladnám, tudíž vy podporujete zlodějny a podobně.

    Já vím, jak funguje tržní ekonomika, která potřebuje nějaké vykolíkované prostředí, ale to, co vy tady děláte, to jsou zločiny proti fungování a proti prosperitě!

    Velice se ohrazuji proti tomu, aby mi tady někdo podsouval, že já snad za někoho bojuji. Nebojuji vůbec za nikoho. Bojuji za principy na rozdíl od vaší partaje, od vás! (Potlesk z pravé strany.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr ještě počká, protože pan kolega Kořenek se také hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Tak já se také ohradím proti tomu, co tady padlo. Já žádné zlodějny nedělám, na žádných zlodějnách se nepodílím a prosím, abych takhle nebyl označován, a už vůbec ne partaj. Pokud bych něco takového věděl, je oznamovací povinnost a určitě bych to hlásil policii. To za prvé.

    A za druhé. Podívejte se, co jste způsobili za své vlády lidem, kteří žijí běžným životem. Těm prodavačům, dělníkům, OSVČ a dalším. Jak žili. Co jste jim udělali, co jste udělali důchodcům. Takže když tady mluvíte o nějakých principech, tak mluvte o principech lidskosti a o tom, jak se chováte! A jaké zájmy hájíte, je mi úplně jedno! (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě budu dodržovat jednací řád, jenomže tady byla výzva pro pana ministra zemědělství, on se těší na své vystoupení, ale bohužel předběhne ho pan kolega Laudát s faktickou poznámkou a pan poslanec Kučera také s faktickou poznámkou. Pan kolega Laudát to bere zpět, pan kolega Kučera také, takže s přednostním právem nejdříve pan ministr zemědělství a potom pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, v této diskusi nad touto novelou zákona o významné tržní síle si myslím, že kdokoli, kdo si ten zákon přečte a kdo někdy dělal do obchodní činnosti, tak pokud to vezme z logiky, že se každý v tom obchodě chová férově a eticky, v zásadě s tímto zněním zákona nemůže mít vůbec žádný problém.

    Já jsem obchod dělal osm let. Za tu dobu jsem zobchodoval se zemědělci a potravináři něco k jedné miliardě korun. Ano, z pohledu retailů a řetězců to není příliš, ale nikdy jsem se nechoval tak, abych toho, kdo sedí na protější straně stolu, dotlačil do existenčně těžké situace. Bohužel, jak já znám spoustu reálných skutečných situací, tak některé - podotýkám některé - obchodní řetězce a někteří jejich lidé se takto v některých případech chovají. Prostě je potřeba na to nějakým způsobem reagovat, byť nejsem příznivcem regulací, ale myslím si, že ve výjimečných případech je potřeba to hřiště, na kterém se hraje, kvalitně posíct, dobře nalajnovat ty čáry a dívat se, jestli pravidla hry jsou dodržována.

    Když se podíváme na Evropskou unii, tak připomenu jenom jeden příběh. Proč Evropská unie vstoupila do regulace telekomunikací a oblasti roamingu? Protože zjevně zde bylo nějaké disproporční postavení, na které dopláceli drobní zákazníci, drobní klienti. A ejhle, regulace se zrealizovala a všichni jsou spokojeni.

    V tomto okamžiku my tady vstupujeme do oblasti, kde se ukazuje, že z evropského rozpočtu skoro ze 40 % z našich daní, nás, občanů Evropské unie, dáváme peníze do rozvoje venkova, zemědělství a potravinářství, pak jsou tady velké nadnárodní koncerny, které v některých případech svým chováním dokážou velkou část finančních prostředků z tohoto systému si vzít zpátky do svých tržeb.

    A já musím říci, že tato diskuse, kterou tady dneska vedeme, to není jen otázka České republiky, ale obecně většina ministrů zemědělství tu diskusi otevřela a i eurokomisař pro zemědělství pan Hogan říká ano, v letošním roce budeme muset zahájit diskusi o tom, jak k tomuto problému přistoupíme celoevropsky. Není to ojedinělá věc, kterou bychom tady řešili v malém českém ďolíčku. Je to opravdu problém, který nás trápí napříč Evropskou unií.

    Opravdu znovu říkám, kdokoliv si přečte návrh novely tohoto zákona a chová se v obchodě férově a eticky, pak s tím nebude mít v praxi vůbec žádný problém.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství. Nyní dvě faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Kalousek, poté pan poslanec Stanjura k faktické poznámce před přednostním právem pana ministra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím panu ministrovi Jurečkovi. Ve vší úctě, pane ministře, vy jste říkal: kdo se chová férově a eticky, nemůže mít s tímto zákonem žádný problém. Připomněl jste mi pana dnes senátora, dříve poslance Bublana, který vždycky hájil tu neuvěřitelnou míru odposlechů a vniků do soukromí slovy kdo se chová slušně a nepáchá žádné trestné činy, nemůže mít žádný problém s tím, že je odposloucháván. To je stejná logika. Chtělo by se mi zavolat spolu s Kiplingem: Jste jedné krve, on i vy. Hluboce věřící socialisté. A nebudu bádat o tom, zda více v Krista, nebo v socialismus. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Stanjura k faktické poznámce. A potom budeme pokračovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív k panu ministrovi. Mně fakt vadí, když sami sebe podceňujeme a říkáme taková slova jako malý český dolíček. Jsme suverénní a věřím, že sebevědomý stát, a nejsme žádný malý dolíček. To za prvé.

    Za druhé. Vy jste už oznámkoval, vy jste ten prostor rozdělil na ty některé, to podotýkám, řekl jste někteří to dělají a jejich lidé to dělají, některých řetězců, ale ve stejné logice jsou někteří dodavatelé, kteří nedodávají kvalitní potraviny. To je přece pravda. Mně na tom jediném vadí, že jste si vybrali černého Petra jednu skupinu, kterým tvrdíte, že to jsou ti špatní, ale když vůči nim zakročíme, tak jsou ti dobří.

    Debata plyne poměrně dlouho, tak mám mezitím další dva dotazy. Teď nevím, na kterého z ministrů, je to v zásadě jedno. Vím, že částka 5 mld. už byla v původním návrhu zákona z roku 2009. Mě by zajímalo, z čeho vychází. Proč to není 6 mld. nebo 4 mld. Já prostě nevím. Je tam číslo v zákoně 5 mld., nevíme to.

    Jedna věc je tam docela sympatická, to myslím, že málokdo (nesrozumitelné) - nařízení splatnosti faktur 30 dnů. Když pominu to, že obcházíme smluvní volnost, a mnozí z jiných oborů vám řeknou, že větší firmy vám na 30 dnů nepřistoupí. Velmi často malé firmy slyší: My platíme dvakrát měsíčně, no to je smůla, že desátého máte třicátý den, ale my platíme jenom osmnáctého, máme interní pravidla. Dodávají velmi podrobné platební podmínky každé objednávce. Nikdo se s nimi nebaví. A těch 30 dnů bude platit jenom pro dodavatele potravin do řetězců, nebo pro všechny ostatní dodavatele? A proč to tedy není univerzální princip? Když už tu smluvní volnost nechceme dát. A já tomu rozumím. Když někdo má 90, 120, 150 dnů splatnosti, de facto si půjčuje peníze od někoho jiného -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynul vám čas k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, omlouvám se. Přihlásím se ještě jednou.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Je to vaší přihláškou, prosím. Nyní faktická poznámka pana poslance Urbana, pak se možná dostaneme k normální rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, myslím, že není pochyb o tom, že řetězce se v České republice chovají jinak než tam, kde mají své centrály a matky. Otázka je proč. To je jedna věc. Že tady mají jiné vztahy k zákazníkům i k dodavatelům, je prostě zřejmé. Že se tady prodává zahraniční i český hnůj spotřebitelům, je také zřejmé čas od času, a v těch matkách by si to nedovolili. My bychom se měli pokusit odpovědět si na otázku, proč se tak děje.

    V každém případě pokus o to, nějak regulovat nějakým zákonem to nestandardní chování, je pokus správný. Že nevedl zatím k úplnému výsledku, to je asi jasné v porovnání z hlediska ceny a kvality. Když si dneska koupíte některé úplně stejné zboží v jiné zemi než v ČR, v Německu nebo ve Francii, tak zjistíte, že to je jiná kvalita a úplně stejné zboží, s tím že oni říkají, že my máme jiné chutě, než mají Němci nebo Francouzi, tak že to musí udělat podle českého zákazníka. Ale ono to dokonce je i lacinější někdy v Francii a v Německu. Tak já nevím, kde je začarovaný kruh, kde to rozseknout.

    V každém případě ale ten pokus zákona, možná pokus znovu marný, ale je to aspoň něco. A tedy jestli to necháme plynout, tak to bude trvat podle mého názoru mnohem déle. Nestandardní chování vůči dodavatelům, vůči občanům, vůči zákazníkům, a nejsem si jist, jestli to můžeme -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, také vám skončil čas k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Urban: Jestli si to můžeme dovolit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, nenahrazujte svá vystoupení faktickými poznámkami. Ještě nyní faktická poznámka pana předsedy Stanjury, potom kolegyně Balaštíková a pak pan poslanec Petr Bendl, který se přihlásil řádně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Skutečně faktická poznámka k vystoupení mého ctěného kolegy Milana Urbana. Pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, když jste mluvil o špatné kvalitě a o tom, co nám nabízejí, tak to není ale otázka odběratelů, na které míří tento zákon, ale dodavatelů. Tak bychom hříchy dodavatelů neměli sčítat s hříchy odběratelů. Ne že by neexistovaly na té i druhé straně, to bezesporu ano. Jenom říkám, že to je příliš jednostranné, že si vláda vybrala jeden cíl. A vy vyčítáte špatnou kvalitu produktů, ale to jsou dodavatelé, které tímto návrhem zákona chcete chránit. Tak jak zvýšíme kvalitu produktů, kterou špatní dodavatelé, někteří je třeba říct, ne zdaleka všichni, o kterých jste mluvil, a měl jste v mnohém pravdu a já s vámi souhlasím, a na žádnou specifickou českou chuť nevěřím, že někdo ošidí procento masa nebo kakaa a řekne: vy jste na to zvyklí. No možná nám to tak komunisté dávali, ale já si na to zvykat nechci. Ale zákon nemíří na dodavatele, ale na odběratele.

    A protože mám ještě 50 vteřin, domluvím to, co jsem předtím nestihl. Pokud někdo sjednává 120, 150, 180 dnů splatnosti, tak reálně cenu peněz převalí na dodavatele a to se mně nelíbí. A velmi často je to směrem k malým. Když si řekneme oblast stavebnictví a podíváte se na, řekl bych, oprávněné stesky středních a malých firem, říkají, že jejich subdodávky se platí hrozně pozdě. Pro ně je to rizikové. Větší je i finančně silnější a může si to dovolit, ale je to na úkor toho, že platí pozdě malým. Pokud chceme prosadit 30 dnů splatnosti faktur a chceme omezit vliv, tak prosím ano, ale všem a ve všech oborech, ne vybrané skupině. Dokonce vybrané skupině dodavatelů do jednoho řetězce. To nemá žádnou logiku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Urban se také hlásí ještě k jedné faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Snad na doplnění, proč jsem to řekl dohromady. Protože kvalita a vztah k dodavatelům a spotřebitelům, protože dodavatelé říkají: Řetězce z nás stahují kůži, tak my musíme jít s náklady dolů, a tedy trpí kvalita. Takže my musíme dodávat do řetězců, protože chceme, ale bohužel méně kvalitní zboží, protože oni chtějí ta zalistovací poplatky a to úvěrování atd. atd., což mohou mít pravdu. Nicméně na druhou stranu zákazníkovi cena neklesá. Cena je vyšší než jinde, přestože se zhoršuje kvalita. Myslím si, že to jsou spojené nádoby.

    Tento návrh zákona říká: je tady nějaká regulace vztahů mezi dodavateli a řetězci. Čili pokud bude platit, tak bych očekával, že dodavatelé se nebudou moci vymlouvat na to, že dodávají nekvalitní zboží, protože je řetězce stahují z kůže. Je to podle mě nějaký krok, alespoň půlkrok směrem k tomu, aby to bylo ve prospěch zákazníka. Asi nemůžeme čekat, že v centrále jednotlivých řetězců si najednou řeknou: tak vlastně my to neděláme pro peníze, ale děláme to z lásky a z hlediska solidarity, tak si rozmyslíme a poplatky a úvěrování v ČR vynecháme. To se nestane.

    Musí tady být nějaký tlak. Podle mě tlak zákona, ale lepší by byl samozřejmě tlak zákazníků. Tlak zákazníků na kvalitu, resp. tam, kde se jim to nelíbí, ať to zboží nekupují. To bych si přál nejvíce. Ale musím říct, že po deseti letech nebo dvaceti letech zatím tento princip nefunguje.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. A teď s přednostním právem i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Potom se dostanou na řadu řádné přihlášky. Eviduji i přihlášku pana Herberta Pavery, ale ten ji dal z místa, nikoli elektronicky, a elektronická má přednost. Čili v pořadí bude paní kolegyně Balaštíková, kolega Bendl a pak kolega Pavera. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říct, že když začala tato debata, tak jsem trochu znejistěl, jestli opravdu není pravda to, že kompetenčně mám na starosti soutěžní právo a že bych měl tento zákon předkládat, protože já jsem se na dnešek připravoval na následující tři zákony, tj. regulace reklamy, mořské dno a pyrotechnika, které mi jednoznačně patří. Tento zákon měl předložit pan premiér, nebo předkládá pan premiér. Je to skutečně tak, že ÚOHS nepatří do kompetence ministra průmyslu a obchodu, dokonce ani ne jako tzv. malé ministerstvo nebo nezávislý úřad. Kdyby to byl Báňský úřad nebo kdyby to byl Energetický regulační úřad nebo kdyby to byl ČTÚ, tak samozřejmě sem s tím materiálem přijdu a předkládám ho, protože to mám v kompetenci podle zákona 269 o kompetencích. Čili je naprosto správné, že to předkládal pan premiér, protože panu premiérovi podléhá ÚOHS a skrze něj ÚOHS vstupuje do vlády, neboť předseda ÚOHS není členem vlády. To je jedna věc, kterou bych rád sdělil.

    Pak na některé ty dotazy a debaty tady. Já nerozumím některým komentářům, že my máme rezignovat na jakoukoliv snahu něco udělat se zjevně neuspokojivým stavem, který je v českém tržním prostředí. Samozřejmě že ty firmy čelí problémům toho, že mají riziko, že jim faktury nebudou proplaceny včas, že to nebude 30 dní, že to bude daleko déle. Na rozdíl od silného partnera ony to tolik dnů nevydrží a může je to existenčně ohrozit. Že jsou v nevýhodné situaci, když jim ta velká firma řekne, že propadla a prošla záruční doba, vezměte si to zpátky, tak ony s tím nic nenadělají. Historicky je to přece také dané tím, že na rozdíl od jiných zemí, které čelí podobným problémům, ty země buď mají zpravidla jeden nebo více národních řetězců, které soutěží s těmi nadnárodními. A kromě toho existují organizace výrobců, které zajišťují odbyt. Takže v případě, že se nedostane do těch nadnárodních řetězců, existují alternativy.

    Já samozřejmě naprosto chápu celou řadu těch poznámek, že je obtížné něco dosáhnout změnou zákona, protože na druhé straně je velmi kompetentní protivník, který je schopen zaplatit velmi drahé právníky, rozbít argumentaci a výsledek se nedostavuje. My se přece tady o tom bavíme proto, že dosavadní výsledky nejsou úplně uspokojivé. Tento nástroj v rukách ÚOHS není dostatečný a my se pokoušíme toto zlepšit.

    Já bych rozuměl debatě o tom, jak udělat efektivnější tento zákon, ale nerozumím debatě, která zpochybňuje, že to je vůbec zapotřebí.

    Debatě rozhodně nepřispějí taková ta rčení, že máme na výběr buď mezi Severní Koreou, nebo ideální tržní ekonomikou. My jsme samozřejmě v tržní ekonomice. Jsme součástí EU, Evropského hospodářského prostoru, kde probíhá do značné míry volná soutěž, ale nikdy není úplně volná, vždy se tam objevují nějaké překážky, vždy jsou tam nějaké nerovnosti, s kterými bychom měli něco dělat.

    Přece ten řetězec, a v tom potravinářství je to asi nejčistší - je nějaký zemědělec, který vypěstuje, chová tu surovinu, pak je zpracovatelský průmysl a pak to někdo prodává. Tato činnost generuje nějaký zisk, to ano. Ale není úplně zřejmé, kolik procent toho zisku dostane ten zemědělec, kolik dostane zpracovatel a kolik dostane ten, který dělá finální prodej. A o to je samozřejmě boj v tržní ekonomice, kdo se jak moc podílí na tom zisku. Je přece zcela legitimní se dožadovat toho, aby rozdělení zisku bylo pokud možno férové, aby i ti, co jsou na začátku toho řetězce, ať už zemědělci, nebo zpracovatelský průmysl, se také podíleli na tom finálním zisku.

    Takže kritiku bych očekával, ale kritiku pozitivní, že by bylo řečeno, že touto cestou to nejde, ale musíme jít na to nějakým jiným způsobem, který povede k žádoucímu efektu.

    Samozřejmě myšlenka, že by to mohlo být i mimo zemědělství, mimo potravinářský průmysl je zcela legitimní. Nicméně toto začalo v zemědělství, jak už jsem tady říkal. Já jsem to předkládal před osmi lety jako ministr zemědělství. V této oblasti to začalo a není důvod to v této oblasti nezkusit, protože v této oblasti je to nejčistší.

    Je tam ještě jedna věc, kterou bych rád dodal vedle všech těch problémů se záruční dobou, neplacením faktur. Je tam přece obrovský problém informační asymetrie. Ty velké firmy vědí, ty střední a ty malé často nevědí. Nemají k dispozici takové množství kvalifikovaných lidí, aby se mohli utkat v té soutěži, která není jenom o tom, jak kvalitní výrobek produkují, ale také, jaké místo na trhu si vybojují v právním systému nebo třeba i lobbováním v parlamentu tak, aby jim ty zákony více vyhovovaly.

    Čili z těch všech důvodů si myslím, že předkládání tohoto zákona má smysl. Je legitimní diskutovat, co s tím uděláme, a je dokonce i legitimní udělovat nějaké pokuty.

    Já bych ještě odpověděl i na otázku ohledně toho procenta. Ano, některé ty subjekty, o které běží, mají 30 až 45 miliard obratu, takže samozřejmě mluvíme o 300 milionech až 450 milionech. Ale tato míra se nepředpokládá a samozřejmě došlo by k přezkumu jako ve všech ostatních případech, protože ty firmy se skoro vždycky odvolají.

    Nevím, jestli jsem odpověděl na všechny dotazy, ale alespoň na některé určitě. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Janu Mládkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek a potom už dál rozprava. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Odpusťte, pane ministře, ale některá argumentace skutečně bere dech. Říkáte, že v tom zemědělství je ten řetězec úplně jasný, někdo to vypěstuje, někdo to zpracuje, někdo to prodá. Mohl byste mi prosím říct nějaký obor s nějakým finálním produktem, kde je to jinak? Prostě někdo udělá železné ingoty, někdo vyválcuje plech, někdo z toho plechu udělá karosérii na auto a dealerové to potom prodávají. Já nebudu obtěžovat jakýmkoliv jiným oborem, ale těžko si umím představit nějaký, kde je to jinak, pokud neprodáváme čisté suroviny. Tam, kde je nějaký finální výrobek, je to vždycky tak. Je zajímavé, že tímto nápadem čas od času socialisté obtěžují výlučně v tom řetězci, který se týká potravinářských produktů, a nikde jinde. I když je to všude jinde úplně stejné.

    Pan poslanec Urban říká, a myslí to zřejmě vážně, že by si přál tlak těch zákazníků. Ale to evidentně nefunguje. Zákazníci jsou zjevně nekompetentní. My přece dobře víme, co je pro zákazníky dobré, tak to za ně uděláme! Opravdu věříte tomu, co tady říkáte, nebo sloužíte jenom jedné úzké specifické lobby?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Balaštíková. Ale přednostní právo je pro pana zpravodaje, čili pan zpravodaj se hlásí do rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Já mimo svou roli zpravodaje musím reagovat prosím. Pro ty, kteří -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To jste neměl říkat, pane zpravodaji, protože bych vám slovo musel odebrat. Pokud chcete vystoupit jako zpravodaj, samozřejmě můžete vystoupit kdykoliv. Ale v tomto ohledu tedy... (Poslanec Velebný se vrací na místo zpravodaje.) Tak potom v řádné rozpravě prosím, pane zpravodaji.

    Paní kolegyně Balaštíková. Prosím.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jedenkrát. Já jsem nečekala, že bude poslancům poskytnut jakýkoliv materiál, a snažila jsem se ty materiály zajistit z veřejně dostupných zdrojů. Nechala jsem si třeba poslat zprávu z Evropské komise, která nám píše, že nekalé obchodní praktiky mohou mít škodlivé účinky na velké podniky, které v současné době stagnují, ale zejména dnes na malé a střední podniky v rámci potravinového řetězce. Ovlivňují jejich schopnost přežít na trhu, realizovat nové finanční investice a technologie a rozvíjet se při přeshraniční činnosti na (nesrozumitelné) trhu.

    Mohu vám říci prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego, že pokud byste se jako malý chtěl dostat do řetězců, tak je to pro vás stejně devastující, protože poplatky, které za to zaplatíte, váš střední podnik neunese. Už to neunesou ani ti velcí. Tak to zkrátka je! A ta devastace toho malého a středního podnikání je třeba v tom, že těch řetězců je tu opravdu moc. Ano, my jsme se z dvoudenních nákupů naučili dělat čtrnáctidenní a třítýdenní nákupy, to je pravda. Ale podívejme se, kolik krachlo malých podnikatelů, malých prodejen, kteří mohli brát od těch našich malých výrobců a dodavatelů, jak je kolega z TOP 09. Tak to prostě je! Já jsem v tom potravinovém řetězci pracovala, takže vím, jak to bylo. Mají pravdu řetězce, stály se tam fronty, bylo to hrozné, nebyly některé druhy zboží, ale možná jsme tady měli tehdy větší kvalitu! ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Balaštíkové. Mám dvě faktické poznámky - pana poslance Michala Kučery, potom pana poslance Laudáta. Faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Já jsem si tady se zájmem vyposlechl to emotivní vystoupení své předřečnice. Já bych jí chtěl prostřednictvím pana předsedajícího říct, že zatímco těm malým a středním podnikům zisky klesají, jak říkala paní kolegyně, tak Agrofertu ty zisky rostou.

    Mě v té diskusi zajímá jedna věc. Tady se neustále bavíme o těch zemědělských a potravinářských produktech a o tom, jak je obtížné se dostat do těch sítí a nechat se zalistovat atd. Ale tohle neplatí pouze o zemědělských a potravinářských výrobcích. Nekrachují jen malí výrobci potravin, malí zemědělci. Před stejný problém jsou postaveni výrobci elektrospotřebičů, výrobci průmyslového zboží, výrobci zahradnického zboží. Ti mají stejné problémy, když to budeme srovnávat touhle optikou, jako zemědělci a nebo výrobci potravinářští. Plno malých firem skončilo, co se týká výroby elektrospotřebičů, plno malých firem skončilo v průmyslovém zboží. To je prostě svět globalizace, ve kterém dneska žijeme. A pokud chceme ochránit tento jeden segment, tak já bych se zeptal paní předřečnice prostřednictvím pana předsedajícího: Jakým způsobem chcete ochránit tyto další segmenty? Jakým způsobem chce ochránit výrobce elektrospotřebičů? Jakým způsobem chce ochránit výrobce průmyslového zboží, kteří dodávají do zahradnických marketů, kteří dodávají do elektromarketů? Ti se potýkají se stejným problémem jako zemědělští výrobci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte čas k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já už jsem nechtěl k tomuhle vystupovat. Nicméně když jsem poslouchal paní Balaštíkovou, tak musím říct: Kdo tady devastuje malé a střední podnikání? To jste vy, to je přece vaše vláda. Jaké zákony jste tady hlasovali? Dneska jste si např. prohlasovali trestný čin, když někdo začne připravovat údajně trestný čin. (Šum v sále.) A výklad toho, jak to začnete připravovat. Vy přece připravujete registrační pokladny, kterými vyřídíte minimálně, když budeme kopírovat zkušenosti z jiných zemí, 10 % malých a středních podnikatelů! Tady sedí autor výroku, že malí drobní živnostníci jsou paraziti. Tak co to tady vykládáte? Vy jedno děláte... Tragédie na tom je, že zatím se vám velice úspěšně daří nalhávat národu, že vlastně jste středopravicová nebo pravicová vláda. To opravdu začínám mít problém se žaludkem nad vaším chováním. Ale tady děláte přesný opak. Vy jste vyřídili inovace, podnikatelské prostředí, aby naše firmy byly konkurenceschopné, tím, že jste brutálně zdanili regulované fondy, což nemá ve světě téměř obdoby. Tady jste mlčeli! Kdybyste o tom něco věděli, tak byste věděli, že 80 % inovací se neodehrává ve veřejném sektoru, ale v soukromém sektoru. Tím jste to podtrhli a vyřídili. Tak co to tady vykládáte proboha?!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi i za dodržení času. Faktická poznámka paní poslankyně Balaštíkové, která bude reagovat na vystoupení pana kolegy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: K vystoupení kolegy Laudáta. Nemůžu mu odpovědět na všechno, neboť nejsem broukem Pytlíkem. Já jsem si na to nikdy nehrála a hrát si nebudu. Budu vám odpovídat pouze na to, na co se já specializuji. Sorry.

    Další kolega - jak chci ochránit malé elektrovýrobce a tady tyhle. Prosím vás, významná tržní síla o tomhle není. Podívejte se, to nám zlikvidovaly internetové obchody!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Už máte řádnou přihlášku, prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení zbylí ministři - pane ministře (k ministru Mládkovi), paní ministryně (k ministryni Šlechtové) - je vidět, jak významný je to zákon, když tady nemáme ani ministry, kterých se to bezprostředně týká. Tím znovu narážím na ministra zemědělství, který přišel, neodpověděl na otázky, řekl, že je třeba nalajnovat ty čáry, kde to bude spravedlivé, a zase odešel, vzhledem k tomu, že on osm let dělal obchodníka apod.

    Já tady chci zdůraznit, že k tomu, abychom hlídali monopolní postavení na trhu, k tomu máme antimonopolní úřad. K tomu máme kompetentní úřad, který má jednat v případě, že dochází k nějakým nespravedlnostem nebo že někdo zneužívá dominantního postavení na trhu. Je-li tam něco špatně, tak to pojďme opravit a využijme této instituce.

    K tomu, abychom hlídali kvalitu potravin, na kterou se tady kdekdo odvolává, k tomu máme Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. A je-li něco špatně na trhu, pak se pojďme bavit se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, co je tam špatně, nebo s hygienou nebo dalšími kontrolními orgány, které tady máme, často nadbytečné. A pojďme si povídat o tom, co můžeme udělat pro to, abychom zlepšili prostředí, co se týká kvality. Ale to, co se tady navrhuje - už tady bylo řečeno. Vstupovat do vztahu, který je mezi výrobcem, zpracovatelem, dodavatelem a prodejcem, kde si osobujeme právo jako stát vstupovat někam mezi tyto entity a budeme říkat: ne, pozor, tohle už není spravedlivý, tady už je to zisk, který by náhodou mohl odtéct někam do zahraničí... Prosím vás, tohle už ne, na to máme zákon... A tady nějaký úředník bude říkat, co je a nebo není potřeba.

    Jeden z návrhů, který tady předkládáte, je, že bude tedy třicetidenní splatnost faktur. Podotýkám, že sám stát, chcete-li tedy něco pro to udělat, nedodržuje toto pravidlo. A to je jednoduché, na to nepotřebujeme zákon. Ve Středočeském kraji máme krajský úřad, který má splatnost faktur 24 měsíců v objemu zhruba půl miliardy. To jen abychom věděli. Tak chcete-li, ať stát tedy koná v tomto ohledu, ať splatí do třiceti dnů. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. A abych upřesnil, máme před sebou faktickou poznámku pana poslance Urbana, dvě přednostní práva - pana kolegy Kováčika a pana ministra zemědělství. A potom přihlášku pana poslance Pavery a Velebného. Tak, nyní pan poslanec Urban s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Za prvé mi tady nikdo neodpověděl na to, proč se v České republice prodává horší zboží za víc peněz než v Německu nebo ve Francii. Já neříkám všechno, ale v potravinářském oboru je toho zboží poměrně dost. Tak zkuste mi na to odpovědět! Když si odpovíme na tu otázku, tak možná že budeme umět pokročit lépe dál.

    Mně je úplně jedno, jak se jmenuje prodejce nebo jak se jmenuje dodavatel, ale těžko můžu přistoupit na to, co tady říkal v jednu chvíli pan předseda poslaneckého klubu Kalousek v tom smyslu, že lidé jsou nekompetentní a že tedy já z toho vycházím. A že není potřeba nic. No kdyby, proč máme normy? Technické normy. Proč máme normy na potraviny? Kdyby to bylo tak jednoduché, jak říká pan poslanec Kalousek, tak bychom nemuseli mít inspekci životního prostředí, nebo potravinářskou inspekci, pardon, která hlídá ty normy. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak každý si řekne, kousne do toho a řekne sakra, to je hnusný, tak to nebudu jíst. A příště si to nekoupím. Jenže někdy to není na první pohled poznat. Tak proto jsou potřeba ty normy.

    U těch řetězců to taky možná není na první pohled poznat, že chtějí okrást české občany v České republice, protože se chovají jinak, než se chovají v zemích, kde mají své matky. Tak my jim to musíme nějakým způsobem říct! A jak jim to máme říct lépe než přitlačit je možná nějakým zákonem? Myslím si, že prostě jiná cesta není. Dvacet dva let ukázalo, že tržní mechanismy tuto situaci, kde se v České republice prodává horší zboží za víc peněz, že dvacet dva let to tržní mechanismy nevyřešily.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Prosím všechny, aby dodržovali princip faktické poznámky, to znamená reakci na vystoupení. O totéž požádám pana kolegu Kalouska, který se přihlásil k faktické poznámce, asi na reakci pana kolegy Urbana. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nemohu jinak! Já jsem přece neřekl, že jsou lidé nekompetentní. Já jsem říkal, že přesně tak to říká pan poslanec Urban. Říká: Já pořád čekám, kdy tlak zákazníků to upraví, a on to asi neupravuje, tak my to musíme za ty nekompetentní lidi udělat.

    Ale jsme tady opravdu od toho? Já nemám nic proti normám, já jsem ten poslední, kdo by chtěl rušit kontrolory těchto norem, ať už je to potravinářská, či zemědělská inspekce, či hygiena. Ale prostě vstupovat do volných smluvních vztahů a myslet si, že tím něco upravím? Tam, kde skutečně tím pánem je trh a zákazník a odběratel? Proč v některých českých obchodech je potravinářské zboží nekvalitní a dražší než jinde, to se neptejte tady, to budete muset jít pravděpodobně do Kosteleckých uzenin. Já taky nechápu, jak to může někdo pozřít a zaplatit za to ty peníze, za tyhle výrobky. Nechápu, ale přece nebudu těm zákazníkům nařizovat nebo regulovat, ať si to nekupujou! Když si to chtějí koupit, ať si to koupěj! Zkazí si svůj žaludek, ne můj! (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. (Hovořil ale poslanec Kalousek.) A abych zklidnil situaci než dám právo k faktické poznámce panu kolegovi Bendlovi, ocituji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. První je pana poslance Holečka, který se omlouvá od 16.15 do 23.59 hodin. Pan kolega Beznoska od 18.30 hodin z pracovních důvodů. Pan předseda výboru pro zdravotnictví Vyzula se omlouvá od 17.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Novotný od 18 a zítra od 10 hodin.

    Pan poslanec Bendl má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Jenom v reakci na váženého kolegu Milana Urbana. Proč to tak je, že v Německu lidé kupují to kvalitnější zboží a podobně? Nedávno jsem byl v jedné malé vesničce v Německu, kde lidé sami od nikoho jiného než od místního sedláka nekoupí mléko. Od nikoho jiného než od místního sedláka nekoupí případně maso, chleba a podobně. Ale my tady děláme bohužel všechno pro to, abychom tomu místnímu tu situaci tak zkomplikovali různou byrokracií, že ho nakonec nemáme a výsledek je, že se tady hádáme o něčem, co je opravdu fyzicky k ničemu. Pojďme se bavit o tom, jak pomůžeme potravinovému zemědělství v prvovýrobě. Pojďme se bavit, že bude méně řepky a více podpory potravinové produkce. A pak zkrátka už si to ten trh zařídí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní předností práva: pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, potom pan ministr zemědělství. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, chce se mně doplnit, abych navázal plynule na tu dosavadní debatu ctěného pana kolegu Bendla, a od místního výrobce elektroniky si koupí a nikde jinde ledničku, televizor, mobil a podobně. Když se tedy tady bavíme o tom, proč jenom potravinářství, a ne třeba elektroniku či jakékoliv jiné průmyslové zboží, které ty řetězce nabízejí. No právě proto, že to potravinářství, potažmo zemědělství je svého druhu zvláštní podnikání, ať se to komukoliv líbí, nebo ne, protože má dvě, řekněme, nepříznivé vlastnosti, které od ostatního běžného podnikání je odlišují, a to je obrovská potřeba kapitálu na velmi minimální výnosnost, za prvé, a za druhé, je to pod širým nebem. To znamená, žádné jiné podnikání není tolik ovlivněno povětrnostními vlivy, tedy počasím, chcete-li matkou přírodou nebo pánembohem, jak to kdo vnímáte, jako právě zemědělství a potravinářství. Ale to jenom drobná vsuvka, abych navázal na tu debatu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Pavlu Kováčikovi za jeho vystoupení a dovolte mi, protože za tři minuty budeme muset přerušit projednávání tohoto bodu, abych konstatoval, že mám před sebou pět faktických poznámek, jedno přednostní právo pana ministra a dvě přihlášky řádné, to je pana poslance Pavery a pana zpravodaje Velebného. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Laudáta, poté pan kolega Kalousek, pokud na něj do 17.30 vybude čas. To záleží na kolegu Laudátovi, jak dlouho bude mít faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jen zareaguji na paní Balaštíkovou. Sice se nám to nemusí líbit, nebo může líbit, mladé generaci se to líbí a většině společnosti, že si může kupovat výrobky přes internet, což je obrovský hendikep a konec pro standardní klasické obchody. Naděláte s tím asi tolik jako s faktem, že za posledních deset let se změnilo v žebříčku dnes špičkových, protože se sestavují špičkové seznamy profesí, tak před deseti lety z prvních šesti žádná neexistovala. Svět jde někam jinam a výrazně se mění. Určitě bychom to sem někam měli zařadit jako bod, ale vzhledem k tomu, že cokoliv tu my z opozice navrhneme, jak jsme na tom, jak ztrácíme, kde ztrácíme, ale vy to vždycky odmítnete, protože vy směrujete republiku někam jinam. To zaprvé.

    Není mi jasné, proč tímto zákonem, který byl vyroben na ÚHOSu, proč není třeba regulován také vztah mezi prvovýrobcem a tím, kdo vykupuje. Proč jen útočíte na jeden segment, stejně tak jako útočíte na to, že omezíte prodejní doby v obchodech nad jistou plochu. To je totéž. Někdo něco plácne, aniž znáte ty konsekvence. A my tu nepožadujeme nic jiného, než když jdete do tak citlivé oblasti, jako je regulace trhu, tak že byste měli dát detailní analýzy, mělo by tam být, jaká je situace, včetně čísel, grafů, faktů. Ale tady skutečně vždycky někdo něco někde vyrobí, dokonce někomu z vaší strany vyrobí nějaká lobby návrh zákona, on klidně jde a on to sem předloží. To je opravdu výborné! Takže já se domnívám, že bychom měli tento pokus odmítnout, a když už tedy, tak přijďte s kvalitní předlohou, zargumentovanou (upozornění na čas), podloženou analýzami, ale tohle opravdu hazardujete. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil vám čas k faktické poznámce, pane poslanče.

    Protože by bylo nedůstojné, abych pokračoval dál, když musíme v 17.30 začít jiný bod, bod 28, tak přerušuji bod číslo 22, vládní návrh zákona o významné tržní síle č. 395/2009 Sb. s tím, že budeme pokračovat, až bude nově rozhodnuto o jeho zařazení, a to faktickým poznámkami Miroslava Kalouska, Michala Kučery, Zbyňka Stanjury, Ivana Pilného, s přednostním právem bude mít vystoupení ministr zemědělství Marian Jurečka a řádně přihlášeni do rozpravy jsou Herbert Pavera a Ladislav Velebný. Přerušuji tento bod a předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pěkné dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, dalším bodem, pevně zařazeným na 17.30, je

    Poprosím pana ministra vnitra Milana Chovance, aby nám předložený návrh uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh novely zákona o azylu, zákona o pobytu cizinců na území ČR, zákona o dočasné ochraně cizinců a další související zákony. Jedná se zejména o transpoziční novelu, kterou se do našeho práva transportují novelizace, které byly schváleny v rámci EU.

    Cílem této novely je dobudovat společná pravidla EU pro udělování mezinárodní ochrany a zabránit zneužívání tohoto systému. Z tohoto důvodu jsou například navrhována tato opatření: Nová úprava nakládání s opakovanými žádostmi o udělení mezinárodní ochrany. Tato úprava zabrání zneužívání řízení o mezinárodní ochraně za účelem bezdůvodného prodlužování pobytů cizinců na území ČR. Dále se zrušuje automaticky odkládaný účinek kasačních stížností. Další věc, která je nově zaváděna, je posouzení zvláštních potřeb u zranitelných žadatelů.

    Vládním návrhem zákona se má dosáhnout stavu splnění povinnosti transpozice a dobudování společného evropského azylového systému, který určuje minimální standardy pro řízení a mezinárodní ochraně v jednotlivých členských státech EU. Samotné řízení však nadále zůstává v kompetenci jednotlivých států. Zajistit efektivní systém udělování mezinárodní ochrany je oprávněným záměrem EU a já pevně věřím, že ČR tento záměr podpoří i tím, že bude přijat předložený návrh, který dnes předkládám. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra a prosím nyní zpravodaje pro první čtení pana poslance Josefa Zahradníčka, aby nám představil tento zákon. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Příjemné dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády. Dovolte mi, abych jako zpravodaj sněmovního tisku 463, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o azylu, zákon o pobytu cizinců na území ČR, zákon o dočasné ochraně cizinců a nakonec i některé další zákony, které je zapotřebí v této souvislosti také novelizovat.

    Důvodem předložení této novely je především promítnutí změn, které v této oblasti přineslo právo EU do českého právního řádu. Je tedy v první řadě návrhem transpozičním, přičemž, jak jsem z návrhu pochopil, lhůta končí v červenci tohoto roku. Tomu je také přizpůsoben návrh na nabytí účinnosti tohoto zákona s velmi krátkou lhůtou na projednání.

    Návrh odůvodnil pan ministr vnitra a nemyslím, že je zapotřebí, abych teď fakta v prvním čtení opakoval. Jenom dodám, že jde o poměrně rozsáhlý a právně i věcně velmi složitý návrh. Přichází s novou definiční částí, s novými právními instituty nebo alespoň s jejich novým obsahem. Je třeba si také uvědomit, že spis čítá více jak 270 stran. Zákon má samozřejmě vedle právního významu velmi silný také politický podtext, který je dán současnou situací na jihu Itálie, na Balkáně a na dalších místech v Evropě. Sem míří silné migrační vlny ze severu Afriky, z míst válečných konfliktů na Blízkém východě. Byť jsem si vědom, že z důvodu našich závazků vyplývajících z členství v EU, jsem názoru, že návrh bude potřebné posoudit i z pohledu současného, aktuálního politického dění ve světě. Očekávám velmi podrobné projednávání ve výborech a především ve výboru pro bezpečnost, který by měl být garančním výborem, a s výsledkem, pokud budu pokračovat v pozici zpravodaje, vás budu postupně seznamovat. Seznamovat samozřejmě ve druhém čtení tohoto zákona.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho úvodní slovo a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já bych na úvod řekla, že projednávání návrhu azylového zákona jsem bedlivě sledovala již při jeho projednávání na vládě, a to zejména kvůli naprosto absurdním a proti zájmům naší země jdoucím požadavkům veřejné ochránkyně práv paní Šabatové, ministra pro lidská práva pana Dienstbiera i ostatně Nejvyššího správního soudu. Jsem velmi ráda, že vláda se k těmto návrhům nakonec postavila racionálně, děkuji panu ministrovi Chovancovi za to, že to ustál, a že se k němu tedy postavila nejen racionálně, ale i v souladu se standardy azylové politiky, které jsou běžné ve všech demokratických zemích.

    Nemám tedy problém podpořit návrh zákona v prvním čtení, ale jen pro vaše připomenutí uvedu dva z návrhů, které v rámci připomínkového řízení padly ze strany ombudsmanky a dalších pseudovykladačů základních lidských práv a svobod.

    Za prvé to bylo zamezení možnosti vyhoštění žadatele o mezinárodní ochranu, který se prokazuje padělaným dokladem, dokladem jiné osoby nebo dokladem vlastním nebo neplatným dokladem. Nejen že tento návrh popírá právo státu na to znát identitu osob, které se nacházejí na jeho území, ale jde ještě mnohem dál a navrhuje, aby byl umožněn pobyt také osobám, které mají padělaný pas či se prokazují pasem někoho jiného, tedy těm, kdo se prokazatelně pokoušejí o podvodné jednání. Opravdu bychom měli udělovat mezinárodní ochranu takovým osobám, které se již při žádosti o její udělení snaží obcházet systém a čekají, že si toho nikdo nevšimne?

    Druhá věc, která mi tam vadila a která také zatím ve vládním návrhu není, ale samozřejmě se nedá vyloučit, že v rámci pozměňovacích návrhů to bude někdo zkoušet znova navrhnout, je zamezení možnosti odejmout azyl v případech, kdy je azylant nebezpečím pro stát nebo je pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin, a ohrožuje tak bezpečnost státu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Jestli dovolíte, vaším prostřednictvím k paní poslankyni Černochové, pokud se ji pokusím teď citovat. Vy jste řekla, že je tady obava, že by se pokoušeli získat azyl podvodným jednáním a čekají, že si toho nikdo nevšimne, v případě, že by to tam bylo včleněno. Ono je to, milá paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, ještě mnohem horší. Ten stav byl takový, že vlastně oni ne že nečekají, že si toho nikdo nevšimne, ale oni dokonce čekají, by čekali, že si toho někdo všimne a že to tomu státu bude jedno! A to je přesně ta věc, která nám nikdy nesmí být jedno, protože tak jak vy jste řekla, to je základní naše povinnost vědět a identifikovat každého, kdo se na našem území pohybuje. Nechápu ty blázny, kteří vůbec s tím přišli!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan poslanci Koubkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Moje vyjádření bude krátké. Já bych chtěl poděkovat - a přesvědčil jsem se o tom na jednání zahraničního výboru - Ministerstvu vnitra a jmenovitě panu ministrovi za konzistentní postoj v této otázce, o kterém jsem se mohli přesvědčit. Já vždycky říkám ohledně těch věrozvěstů lidských práv a všeho, že všeho je moc a kde je ta hranice. Vždycky uvádím takový příklad. Tito lidé, by mě zajímalo, kolik mají doma ubytováno sociálně slabých nebo azylantů, které živí, přímo myslím ve své domácnosti.

    Řeknu jeden příklad. Zazvoní u vás člověk, vy bydlíte ve 2+1 se dvěma dětmi, řekne "já se mám špatně, jsem ohrožen, budu u vás bydlet". Bude tam jeden. Druhý den zazvoní další, bude tam chtít bydlet další, bude tam bydlet za chvilku třetí. Kde je ta hranice, kolik ta rodina si může dovolit živit takovýchto lidí? A teď vztahuji toto na ten stát. A potom přijde věrozvěst od sousedů a řekne: "No, ale oni se opravdu mají špatně a vy máte povinnost se o ně postarat. A my vám na to ani nijak nic nedáme, ale starejte se o ně." Až tito lidé řeknou "já ve svém bytě živím, kupuji pivo, kupuji víno třem sociálně slabým, bezdomovcům", já ocením tyto lidi a budu říkat "vy do toho opravdu máte co mluvit, protože vy to dobro opravdu děláte". Ale tito lidé, od těch to opravdu neberu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zazněly tady otázky, nebo žádosti o ujištění. Veškeré pozměňovací návrhy, které budou podány k této důležité normě, Ministerstvo vnitra podrobí určitému bezpečnostnímu skenu a dáme k němu své vyjádření. Vláda rozhodla o tom materiálu v této podobě, vyřadila některé body, a to právě na základě názorů Ministerstva vnitra. Já si nemyslím, že je potřeba na tom cokoliv měnit. My máme určitě povinnost pomáhat těm bezmocným a bezbranným. Na druhou stranu je v zájmu České republiky, abychom věděli, kdo k nám přichází, s jakými úmysly, abychom věděli o těch lidech, kteří chtějí škodit naší společnosti od vstupu na území evropského kontinentu. A tady je to i na debatu s našimi partnery, především s Italy. Tuto debatu vedeme, naposledy jsem ji vedl se svým resortním kolegou ze Spolkové republiky Německo, a myslím, že tady v mnoha aspektech máme naprosto shodné názory. Jinak buďte ujištěni, že veškeré pozměňovací návrhy Ministerstvo vnitra velmi pečlivě prozkoumá. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Neeviduji žádný návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Navrhuje prosím někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.

    Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro přikázání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 64, přihlášeno je 174 poslanců a poslankyň, pro 141, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh výboru k projednání? Není tomu tak. Konstatuji tedy, že tento návrh nebyl přikázán žádnému dalšímu výboru k projednání, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

    Pan ministr ale ještě u stolku zpravodajů zůstane, protože dalším bodem našeho jednání je

    Poprosím i tady pana ministra vnitra, aby nám předložený návrh uvedl. Prosím, pane ministře. (V sále je rušno.)

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze a katastrální zákon. Účelem navrhované novelizace jsou -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře, že vám do toho zasahuji, ale dovoluji si přerušit debatu svých kolegů a kolegyň, kterou tady vedou. Teď prosím poslouchejte pana ministra, své debaty přeneste do kuloárů. Děkuji. Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Účelem navrhované novelizace jsou zejména tři okruhy otázek, a to za prvé právní úprava takzvaně územních anomálií, za druhé novelizace v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a za třetí úprava činnosti výboru pro národnostní menšiny a označování ulic v jazyce národnostních menšin.

    Důvodem předložení návrhu je především řešení problematicky sporných hranic obcí souhrnně označovaných jako územní anomálie. Cílem návrhu je vytvoření právního nástroje k vyřešení územních anomálií, který bude využit tam, kde dohoda obcí dlouhodobě není možná. Navrhuje se tedy stanovit pravomoc Ministerstvu vnitra, aby v tomto omezeném okruhu případů mohlo rozhodnout ve správním řízení takzvaně z moci úřední.

    Předložený návrh dále odstraňuje aplikační problémy, které vznikají v souvislosti s vazbou zákonů o územních samosprávných celcích na nový občanský zákoník, který nelze uspokojivě vyřešit výkladem tohoto zákona.

    Třetí okruh se vztahuje k úpravě činnosti výboru pro národnostní menšiny a označování ulic v jazyce národnostní menšiny. Navrhovaná právní úprava vychází ze závěrů Zprávy o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2013. Podle navrhované novely by měly mít obce povinnost výbor zřídit pouze za podmínky, že o to požádá spolek zastupující zájmy dané národnostní menšiny.

    Na základě požadavků obcí návrh novely také výslovně stanoví oprávnění obcí a krajů čerpat údaje z evidence obyvatel za účelem ocenění významných životních jubileí nebo vítání občánků.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Jiřího Petrů, aby se ujal slova a přednesl nám také on tento návrh. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak zaznělo, důvodem předložení návrhu je řešení problematiky sporných hranic obcí, které vznikly nesouladem území obce s katastrálním členěním či absencí vlastního katastrálního území obce. Tyto nesrovnalosti v současnosti výrazně komplikují výkon nejen územní samosprávy, ale i státní správy. Platné právní předpisy umožňují tento stav řešit pouze dohodou dotčených obcí. V praxi se však ukazuje, že dosažení takové dohody je reálně nedosažitelné. Cílem návrhu je vytvoření právního nástroje k vyřešení všech identifikovaných územních anomálií, které lze aplikovat tam, kde dohoda obcí dlouhodobě není možná.

    Problematika sporných hranic se dotýká celkem třiceti obcí, nejvíce ve Středočeském kraji - šest, v Jihočeském kraji dvě a v kraji Vysočina také dvě. V Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském, Jihomoravském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji se vyskytuje jediný případ. Celkově se jedná o třicet případů územních anomálií, na sporném území se vyskytuje 289 stavebních objektů. Tento návrh předpokládá, že anomálie budou odstraněny do konce roku 2017, a je předkládán ve variantním řešení.

    Kromě nového zákona o obcích, krajských zřízeních, hlavním městě Praze a katastrálního zákona dochází touto novelou i k novelizaci zákonů o územních samosprávných celcích, a to v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Mimoto je materie rovněž předkladatelem užita k naplnění usnesení vlády č. 455 ze dne 16. června 2014, a to k úpravě činnosti výboru pro národnostní menšiny a označování ulic v jazyce národnostních menšin. Ostatní změny jsou spíše technického rázu.

    Na závěr konstatuji, že projednávaná předloha je řádně vybavena závěrečnou zprávou hodnocení dopadu regulace RIA, návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem ČR, není v rozporu s mezinárodními smluvními závazky ČR, nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty. V návrhu zákona není identifikováno korupční riziko. Tyto skutečnosti mě jako zpravodaje opravňují k závěru, že vám mohu sněmovní tisk 454 doporučit k přikázání k projednání příslušným výborům.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova - od pana ministra ani od pana zpravodaje není zájem. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat tento návrh jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 65. Přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 138, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo prosím návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Pokud tomu tak není, konstatuji, že návrh byl přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

    Bodem číslo 27, který budeme dále projednávat, je

    Znovu poprosím pana ministra vnitra Milana Chovance o uvedení předloženého návrhu zákona. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

    Dosavadní vládní úprava postavení a organizace Hasičského záchranného sboru je obsažena především v současném zákoně č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, a prováděcích právních předpisech. V období od jeho účinnosti nastaly různé změny, které mají vliv na fungování Hasičského záchranného sboru, a to v oblasti právní i věcné. Jedná se např. o vývoj v oblasti technologií, v oblasti komunikační, v oblasti informačních systémů. Proto byl vypracován návrh nového zákona, který zohledňuje všechny proběhlé změny.

    V samotném vládním návrhu je upravena působnost Hasičského záchranného sboru včetně jeho organizačních složek a členění, postavení a povinností jeho příslušníků a zaměstnanců, ale i spolupráce s jinými orgány a osobami. Upravena je i práce s informacemi včetně ochrany osobních údajů. Pro ilustraci je možné zmínit, že budou ponovu a jasně vymezena opatření ve vztahu k věci, místu zásahu či osobě, která bude nutné aplikovat v souvislosti se zásahem Hasičského záchranném sboru. Dalším příkladem je zkvalitnění práce Hasičského záchranného sboru, kdy budou vedeny seznamy osob se zdravotním postižením, protože tyto osoby používají zvláštní způsob tísňového volání nebo je při jejich záchraně nutné uplatit zvláštní pravidla či postupy. Bude tak zvýšena efektivita celého zásahu.

    Na závěr mi dovolte říci, že usilujeme o vytvoření právního zakotvení postavení a působnosti Hasičského záchranného sboru tak, aby odpovídalo praxi v dnešní době. Cílem je dosažení stavu, kdy jeho působení a postavení bude upraveno přehledně a systematicky včetně institutů, které v současné době zatím upraveny nejsou.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji. Pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovoluji si vás jako zpravodaj sněmovního tisku číslo 459 velmi stručně seznámit i já s pohledem na návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. Jedná se o návrh zákona, který je Hasičský záchranný sbor dlouhodobě připravován, jak dokládá i zdůvodnění v podrobné důvodové zprávě.

    Předložený návrh nové právní úpravy sleduje tyto základní cíle: Tato nová právní úprava má nahradit dnešním potřebám Hasičského záchranného sboru již dnes zcela neodpovídající právní úpravu, kterou je zákon č. 238/2000 Sb. Má zakotvit nová právní řešení, která dnes v aplikační praxi velmi Hasičský záchranný sbor postrádá. Jako příklad bych mohl uvést konkrétně práci s informacemi. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče. Já bych společně s vámi také rád dosáhl stavu pro řádný výkon služby a takový stav bude, když se Poslanecká sněmovna uklidní. Poprosím kolegy, kteří se baví, aby se přestali bavit. Děkuji.

    Prosím, teď je stav pro řádný výkon služby. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Já vám velmi pěkně děkuji, pane místopředsedo.

    Ten příklad z aplikační praxe - tam můžeme uvést možnost nosit uniformu bývalými příslušníky Hasičského záchranného sboru. Návrh rovněž umožňuje ochranu symbolů Hasičského záchranného sboru nebo operativnější nakládání s majetkem v rámci hasičského sboru jako celku.

    Návrh zákona byl projednán na úrovni vlády, byl předkládán bez rozporu po meziresortním připomínkovém řízení, prošel Legislativní radou vlády a byl schválen vládou.

    Kolegyně, kolegové, vřele doporučuji, abychom tento zákon pustili do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud žádná přihláška není, obecnou rozpravu končím. Pan ministr ani pan zpravodaj nemají zájem o závěrečné slovo.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

    Přistoupíme tedy k hlasování, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán výboru pro bezpečnost jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 66, přihlášeno je 176 poslankyň a poslanců, pro 141, proti žádný. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má, prosím, někdo nějaký návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak. Já tedy konstatuji, že jsme přikázali tento návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu, a končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Informace je součástí sněmovního dokumentu 1981, který vám byl doručen dne 25. února tohoto roku. Nyní prosím navrhovatelku tohoto bodu paní poslankyni Jitku Chalánkovou, aby se ujala slova. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, v úvodu svého vystoupení chci poděkovat panu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi za jeho vstřícný a věcný přístup a kroky, které jako předseda vlády na pomoc české rodině podnikl. Současně chci poděkovat vám všem, kteří jste v prosinci debatu o dětech zadržovaných v Norsku na půdě Sněmovny umožnili a podpořili návrh usnesení, na jehož základě vláda začala konat. Vývoj událostí ukazuje, že jsme rozhodli správně a že bez pomoci státu a české diplomacie by bylo téměř vyloučeno, že by se děti ještě někdy vrátily domů ke své vlastní rodině.

    Norskému království jsme prostřednictvím vlády položili ve věci vlastních českých občanů několik jednoduchých a srozumitelných dotazů. Obsah zprávy, kterou máte před sebou, dostali jste ji všichni v tištěné podobě, lze shrnout do jediné věty: Norsko nám na tyto otázky odpovědělo nedostatečně. Nebudu proto zprávu, kterou jste obdrželi, dlouze komentovat, pouze upozorním na jednu konkrétní chybu, kterou zpráva obsahuje. Píše se v ní, že otázka adopce obou chlapců nebyla norským sociálním úřadem Barnevern vznesena. Opak je pravdou. Mohu to potvrdit jako přímý účastník jednání na místním úřadu ve městě Nedre Eiker, kterému jsem byla 20. ledna osobně přítomna. Úředníci nejenže ještě v lednu zbavení rodičovských práv zařadili na program jednání, ale dokonce mamince přímo vyhrožovali v souvislosti s žádostí o vydání pasů obou chlapců. Nevydá-li matka pasy, dají děti do adopce, aby jim mohli vystavit norské pasy. Takto uvažují norští úředníci, kteří mají případ na starosti.

    Upozorňuji na to, abychom si uvědomili, že svým prosincovým hlasováním a kroky, které jsme následně vyvolali, jsme zabránili tomu, aby rodina o děti přišla nenávratně. Jinými slovy, bez sněmovního usnesení, bez aktivních kroků vlády a bez veřejného tlaku by dnes obě děti byly s největší pravděpodobností adoptovány v norských rodinách. A zřejmě každé v jiné.

    Co přinesla návštěva ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Norsku? Posun bohužel nepřinesla ani návštěva ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána v Norsku. Jediným výstupem bylo ujištění, že děti adoptovány nebudou, a vágní příslib výuky češtiny pro oba chlapce. Chci v této souvislosti upozornit, že rodným mateřským jazykem obou dětí byla až do tří ,resp. pěti let věku čeština a norsky se děti učily pouze ve školce. Možnost hovořit česky měly proto dát dětem sociální pracovníci už dávno. V praxi se děl pravý opak a na děti nesměla mluvit česky ani vlastní matka.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, milé kolegyně, milí kolegové. Řešíme tady konkrétní osud několika lidí. Prosím o úctu k osudu těch lidí a prosím o klid. Děkuji.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Dovolím si také odůvodněnou spekulaci, že právě český jazyk, kterému norští pěstouni nerozuměli, mohl být důvodem, proč byly děti rozděleny do různých rodin a vyrůstají odděleně, přestože o tom žádný norský soud nikdy nerozhodl.

    Jak již zřejmě víte, teprve nedávno se uskutečnila náhradní schůzka Evy Michalákové s dětmi, protože v loňském roce jí v rozporu s rozhodnutím soudu Barnevern umožnil návštěvu dětí pouze jednou. Podmínky schůzky považuji za ponižující a téměř šokující. Maminka byla pod policejním dohledem, v místnosti byli v rozporu s lednovou dohodou přítomni i pěstouni a teprve na místě se maminka dozvěděla, že uvidí pouze jednoho ze synů, aniž by byly zřejmé důvody. Takové jednání ze strany norských úřadů považuji za naprosto nepřijatelné. Mimo jiné se tím naplňují obavy, že pravým zájmem norského úřadu péče o dítě není zacelování biologických rodin a zachování blízkého vztahu dětí k vlastním rodičům a rodině, ale naopak jejich trvalé oddělení a vzdalování ve prospěch pěstounských rodin.

    Nyní Barnevern paní Michalákovou dokonce informoval, že k setkání s Denisem v letošním roce vůbec nedojde. To je zatím poslední informace, kterou máme. Zajímavé je, že podle Barnevernu má Denis jevit nedůvěru nejen k matce, ale i k úředníkům Barnevernu. Svědčí to o jeho strachu ze všeho a všech, v jakém dítě v důsledku odebrání zřejmě žije. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní navrhovatelce, paní poslankyni Chalánkové. Nyní se k této informaci přihlásil s vyjádřením pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že je namístě, abych ještě stručně okomentoval písemnou zprávu, kterou jsem předložil Poslanecké sněmovně. Je to tedy informace předsedy vlády České republiky ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 2014. Chci připomenout, že tato informace je už druhá písemná informace, kterou jsem v této kauze předložil Poslanecké sněmovně, a v tomto svém vystoupení také navazuji na své předchozí vystoupení, které jsem měl tady ve Sněmovně 16. září loňského roku.

    Vláda České republiky za posledního tři čtvrtě roku vyvinula na Norsko maximální tlak a podnikla konkrétní diplomatické kroky na všech myslitelných úrovních. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny jsem zaslal dopis norské předsedkyni vlády a na tento dopis jsem od norské předsedkyně vlády obdržel odpověď. Výsledkem aktivního působení současné vlády bylo mimo jiné zajištění jednání ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pana Zdeňka Kapitána s kompetentními norskými orgány, a to tedy konkrétně se zástupci norského Ředitelství pro děti, mládež a rodinné záležitosti, norského Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva pro děti, rovné příležitosti a sociální začleňování a úřadu krajského guvernéra pro Buskerud, které se uskutečnilo dne 3. března letošního roku v Oslu. Výsledkem jednání bylo na základě zprávy Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí zajištění platformy pro další věcnou a operativnější komunikaci na odborné úrovni a rovněž tematizace řady konkrétních otázek směřujících zejména k zintenzivnění kontaktů chlapců s jejich biologickou rodinou. Norská strana byla důrazně vyzvána k tomu, aby podpořila co nejvíce opatření aktivní práce s rodinou, například v podobě výuky českého jazyka pro oba bratry, realizace kontaktů s chlapci v českém jazyce, předávání dárků pro chlapce od jejich matky. Současně byla při jednání zdůrazněna výhrada proti případnému procesu osvojení chlapců v Norsku.

    Jednání přineslo také další výsledky, z nichž zmíním následující: Norské právo neumožňuje svěření do péče osoby žijící na území jiného státu. Paní Michaláková může zplnomocnit zástupce českých orgánů k nahlížení do spisů, tak se ostatně již stalo. Tím lze odstranit informační deficit, který vede k některým mediálním spekulacím. Byla identifikována také řada procesních možností podle norského práva, jichž prozatím paní Michaláková ani její norští advokáti plně nevyužili. Tyto aktivity směřují ke zvýšení šance na svěření chlapců do péče matky.

    Chtěl bych podotknout, že důvod umístění chlapců do pěstounské péče neodpadl, protože pěstounská péče trvá na základě existujícího pravomocného soudního rozhodnutí. Toto rozhodnutí lze změnit na základě nového projednání případu, jež bylo iniciováno na základě návrhu, který podala v Norsku advokátka paní Michalákové, a to 10. prosince loňského roku. Navrácení do rodiny je možné za podmínek, které stanoví norské právo. Je nyní důležité, aby paní Michaláková prokázala, že došlo ke změně poměrů od posledního rozhodnutí a že jsou splněny další podmínky předepsané norským právem. V této souvislosti se veškeré aktivity státních orgánů dále zaměří na to, aby postup norských orgánů odpovídal parametrům práva na spravedlivý proces a práva na rodinný život, jak je pro oba státy ztělesňuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

    Dne 13. března letošního roku se uskutečnila schůzka paní Michalákové s mladším synem, trvala zhruba dvě hodiny. Přítomni byli zaměstnanci norské sociální služby, pěstouni a tlumočník. Paní Michaláková mohla se synem mluvit česky. Podle informací, které máme k dispozici, bohužel starší syn setkání odmítl.

    Důležité je po těch krocích, které vláda podnikla, že norská strana teď jasně ví, že tento případ je velmi citlivý pro česko-norské vztahy. Vláda udělá vše potřebné, aby zákonná práva paní Michalákové nebyla poškozena. Zároveň chci znovu zdůraznit, že věcné rozhodnutí je věcí příslušných norských orgánů a soudu. A i když je na straně české vlády silná politická vůle, do tohoto rozhodnutí nemáme žádnou pravomoc zasahovat.

    Tolik velmi stručně komentář k té písemné zprávě, kterou jsem předložil Poslanecké sněmovně. Přirozeně se nebráním tomu, abych v nějakém časovém intervalu opět Poslaneckou sněmovnu informoval o dalších krocích, které budou ze strany českých orgánů podniknuty. Nicméně se domnívám, že ingerence Poslanecké sněmovny do celého procesu formou usnesení by neměla být nadměrná. Poslanecká sněmovna se v té věci již jednou zcela zřetelně vyjádřila. Vláda přirozeně je připravena respektovat ta rozhodnutí Poslanecké sněmovny, nebo alespoň jednat na základě toho směru, který tato usnesení předpokládají. Nicméně požádal bych o to, aby skutečně nedošlo k nějaké inflaci usnesení Poslanecké sněmovny k této záležitosti, protože každé další usnesení, které k tomu přijmeme, rozřeďuje význam těch původních dřívějších stanovisek, která Sněmovna přijala.

    Čili znovu zdůrazňuji, nebráním se tomu pravidelně Poslaneckou sněmovnu informovat. Určitě jsem připraven postupovat i nadále aktivně, z pohledu státní správy jsme připraveni přebírat podněty od zástupců zákonodárného sboru, abychom ten postup maximálně vylepšili a zintenzivnili. Osobně se budu zajímat o to, jestli tedy i pan Zdeněk Kapitán bude provádět kroky, které by měly směřovat ke kontrole toho, zdali se plní přísliby, které dostal během své návštěvy v Norsku. To si myslím, že je klíčová věc. Tam byly některé věci přislíbeny. My jsme o některé věci norskou stranu požádali a teď je důležité, aby ze strany Norska k naplnění tady těchto příslibů z hlediska lidštějšího kontaktu a využití těch příležitostí, které norské právo dává, skutečně došlo.

    Z mé strany tedy vše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu premiérovi a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je tlačenice - pardon, pane ministře (Zaorálku). Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl a jeho dvě minuty. Poté s přednostním právem pan ministr. Po něm paní zpravodajka nebo navrhovatelka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, já už jsem vystupoval několikrát k této kauze. Chtěl bych zde veřejně vyjádřit obdiv a poděkování paní kolegyni poslankyni Chalánkové, že se zakousla do toho problému, protože jde o vážnou věc. Tou vážnou věcí je víra českého občana v to, že se za něj stát postaví, dostane-li se do nouze. Chci veřejně i velmi poděkovat ingerenci pana premiéra a jeho osobnímu přístupu k celé věci. Musím říct, že vnímám to, že se tomu věnuje, a chtěl bych mu na jedné straně poděkovat a na druhé straně ho požádat, aby v těch ingerencích nepřestal, abyste byli dostatečně tvrdí, řeknu, vůči Norskému království, dostatečně viditelní v tom souboji o dítě, které patří matce, a kde podle mého hlubokého přesvědčení dochází k porušování práva dítěte v tom, aby bylo právo na rodinu. Myslím si, že je třeba hledat všechny právní způsoby, jak děti dostat zpět. To, že nejsou jediní, mě nepřekvapuje. Myslím si, že Norské království dotáhlo tzv. služební zákon do opravdové dokonalosti, kdy vláda v podstatě nemůže nic, musí se zeptat úředníka v Norsku, zdali s tím souhlasí, a úředník koná své, nereflektuje to, co se na té úrovni politické odehrává. To mi přijde, že je velmi špatně, a cítím odpovědnost to tady říct.

    Znovu připomínám, i když chápu, že to je extrémní řešení, ale znovu připomínám, zdali nevyužít možnosti (upozornění na čas) v tomto jedinečném případu použít statutu diplomata pro paní Michalákovou, protože si myslím, že by to věci pomohlo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s přednostním právem pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych doplnil vystoupení premiéra především tím, že bych se chtěl vyjádřit k tomu, co se odehrálo v posledních dnech, což představuje určitou komplikaci v celé záležitosti.

    Nejdřív bych chtěl připomenout, co je základ té pozice, kterou my zaujímáme v onom sporu. Dalo by se říci, že naším cílem dneska je v prvé řadě působit na norskou stranu, aby nepřistoupila k procesu osvojení některého z těch bratrů v Norsku, tzn. my žádáme záruky zachování pěstounské péče ve vztahu k oběma dětem a zároveň apelujeme na norské orgány, aby byla posílena práce s biologickou rodinou, vedoucí nejlépe k vytvoření takových podmínek, aby matce dětí, potažmo širší rodině bylo umožněno svěřit děti do péče. To je tedy ta pozice, kterou jsme hájili a kterou hájil také zástupce Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí při své cestě do Norska v březnu. Výsledkem té cesty mj. bylo - a to je teď důležité připomenout - že pan Kapitán, ředitel této instituce, byl ujištěn během jednání, že adopce mladšího bratra v tomto případě nepřichází v úvahu. To bylo ujištění, kterého se dostalo během toho jednání.

    To, co se ovšem mezitím stalo, je, že v průběhu měsíce dubna Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí dostal informaci, podle které ten okresní úřad sociální norský se obrátil na onu krajskou instituci a požádal ji právě o to, aby došlo k zahájení řízení, jehož výsledkem by bylo umožnění adopce mladšího syna Davida Michaláka. Takže to je to, co se odehrálo. Opakuji, vlastně tento krok, který v této chvíli je v podobě návrhu, je něčím, co kdyby se opravdu stalo, tak by to znamenalo popření ujištění, kterého se dostalo našemu zástupci v průběhu onoho březnového jednání, že v této kauze adopce nepřichází v úvahu.

    Já bych vás rád informoval o tom, že my jsme na tuto novou situaci reagovali 22. dubna. Byl odeslán dopis norské straně, kde Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí reagoval tím, že se ohrazujeme proti adopci mladšího z bratrů. Naše stanovisko je dále takové, že doporučujeme paní Michalákové, aby spis v oné věci zpřístupnila právě Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v České republice, tedy panu Kapitánovi, aby na základě znalostí, kterými by byl vybaven, mohl uskutečnit cestu do Norska, jejímž cílem by bylo především jednání s norskými úřady, kde by bylo možné vznést takto přímo při jednání výhradu proti úmyslu umožnit adopci Davida Michaláka. A samozřejmě na základě těchto jednání a jejich výsledku jsme jako Ministerstvo zahraničí připraveni obrátit se na Norsko také diplomatickou nótou, v níž bychom na celou situaci reagovali také na této úrovni. Zároveň vám ale mohu sdělit, že jsme se už obrátili i na své politické partnery a že jsme je o této nové situaci informovali, tedy především o tom, že nám připadá docela varovné, že došlo ke kroku, který je ve sporu s tím, co bylo obsahem jednání v březnu, kde to vypadalo, že něco takového jako adopce v této kauze nehrozí.

    Takže já upozorňuji na to, že to, čemu tady čelíme v této chvíli, existuje v podobě pouze návrhu z okresu na kraj, abych tak řekl v naší mluvě. A my bychom byli rádi, kdyby se nám podařilo tomuto záměru co nejdříve zabránit. Bylo by dobré, kdyby, opakuji, bylo našemu zástupci umožněno nahlédnout do spisu, což je tedy v možnostech paní Michalákové, ona ve spolupráci se svou norskou advokátkou může umožnit toto nahlédnutí do spisu, a na základě znalostí pak bychom mohli uskutečnit onu přímou intervenci u norských orgánů a minimálně se dožadovat toho, aby bylo respektováno a dodrženo to, co bylo v březnu slíbeno. To jsou zhruba kroky, které plánujeme podniknout a kterými bychom chtěli reagovat na tu určitou varovnou variantu, která se tady vytvořila, která se ještě nerealizuje, ale které bychom chtěli zabránit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní paní navrhovatelka. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Jestli mohu, okomentovala bych ještě pár informací, které se tady objevily. Navázala bych právě na slova pana ministra zahraničí pana ministra Zaorálka, protože mám přesné informace, že matka Eva Michaláková povolila vstup řediteli Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí do spisu již před měsícem. Tento přístup tam dávno má. Ve spolupráci s norskými advokáty samozřejmě. Takže to pravda je.

    Tyto informace, které jsme slyšeli, jsou velmi závažné, a to zejména v návaznosti na uskutečněnou schůzku, která proběhla 13. 3., kdy se setkal Davídek s maminkou. Maminka s ním postupně během schůzky hovořila česky. Chlapec jí rozuměl, přestože byl odebrán ve věku 2,5 roku. Schůzka se mu líbila, skončila objetím a ukázal usmívajícího se smajlíka.

    Zajímavá informace také zazněla, když tady slyšíme, že Norsko v žádném případě nevydá děti na území cizího státu. Přeložíme-li si to tak - nevydá české děti do České republiky. Pak je tedy záhadou, proč pan ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pan Zdeněk Kapitán navrhoval a tlačil rodinu, když nemůže požádat matka, proč tedy ať požádá sestra Zuzana Sovková o svěření dětí do péče. To jen chci okomentovat, aby bylo jasno. Jinak v případě indické rodiny, která se ale nepatrně lišila, byla možnost svěření dětí do péče širší rodiny. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Další se hlásí pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Já jenom krátce technicky prostřednictvím pana předsedajícího na paní doktorku otázku: Já jsem nikde neslyšel, nevím, jestli třeba mně to neuniklo, jestli jste to slyšeli vy, čeho se tedy vlastně ta paní tam dopustila. Proč jí ten soud děti odebral? Konečně říkáte, že tedy do spisu se může, já jsem to nikde neslyšel. Ten norský soud si to pravděpodobně nevymyslel, že to spadlo z nebe. Ona prostě teď má prokazovat, že něco zlepšila. Ale co tedy má zlepšovat? Co se tam stalo? Já jsem to nikde nečetl, neslyšel. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Janulíkovi. Paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já samozřejmě všechna soudní rozhodnutí k dispozici mám. Tato soudní rozhodnutí jsou založena na pozorování a zprávě Barnevernu, které nesmí nikomu Barnevern ukázat. Takže to je to, co my chceme vědět. A v soudních rozhodnutích je zadokumentováno - jednak výpovědi, tak jak jsem vás všechny informovala při svých interpelacích. Jsou zde informace o tom, o čem se svěřila pěstounka, která již děti měla několik měsíců ve své péči, tak to, co jí údajně ten menší chlapec řekl někde pod stolem, tak to je jeden z důkazů. Který ani soud nevzal v úvahu. A pak čerpal z tzv. posudků, kde je napsáno, že matka není dostatečně emočně vybavena. To je všechno. (Reaguje na poslance Janulíka.) Ano. Ne, my nekritizujeme soud, to jsou soudní rozhodnutí. Já vám nerozumím. Já kritizuji systém, kdy nevíme, na základě čeho došlo k tomuto soudnímu rozhodnutí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestli nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž avizovala svoji přihlášku paní navrhovatelka v podrobné rozpravě. Prosím, paní navrhovatelko.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Takže, když dovolíte, budu číst návrhy na usnesení a podstatně je zkrátím. Takže návrh usnesení Poslanecké sněmovny ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku.

    Poslanecká sněmovna I. bere na vědomí:

    1. informaci předsedy vlády ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku předloženou Poslanecké sněmovně dne 13. února 2015 na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 2014;

    2. doplňující informaci předsedy vlády ke kauze Denise a Davida Michalákových přednesenou ústně předsedou vlády

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tento návrh usnesení.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: To není celé, já jenom budu po římských, prosím o samostatné hlasování po římských číslech. A u bodu II potom po samostatných číslech, já vysvětlím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Určitě ano, nicméně se ještě musím zeptat, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Ne, já jsem nepřečetla celé!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já tomu rozumím, ale nemůžu dát hlasovat, paní poslankyně, dokud neukončím podrobnou rozpravu. Takže nejprve to celé přečtěte.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Dobře. Takže bod II.

    Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby - a tady bych prosila o samostatné hlasování po jednotlivých bodech arabských čísel.

    1. Aby v kontaktu s Norským královstvím důsledně trvala na dodržování článku 37 písm. b) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, který ukládá smluvním stranám informovat příslušné konzulární úřady o případech týkajících se ustanovení poručníka nebo opatrovníka nezletilých občanů smluvních stran.

    2. Aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na článek č. 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými, zjistila jejich aktuální stav a ověřila, že se jim v pěstounských rodinách dostává potřebné péče.

    3. Žádá vládu, aby vyvinula maximální úsilí k dosažení návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky a do působnosti české jurisdikce.

    Pak zde mám bod 4. , který v této chvíli stahuji, ale to nebrání vládě, aby tento bod nevyužila, a také to neznamená, že s ním nepřijdu někdy jindy. A tento bod zní: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zvážila možnost podání mezistátní stížnosti na Norsko ve smyslu čl. 33 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, a to popřípadě i společně s dalšími zainteresovanými zeměmi.

    Bod 5 rovněž stahuji, to neznamená, že ho vláda nemůže využít: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zvážila možnost poskytnutí diplomatické ochrany Denisovi a Davidovi Michalákovým a jejich matce Českou republikou při prosazování jejich práva na soukromí a rodinný život a na spravedlivý proces vůči Norskému království.

    III. Poslanecká sněmovna doporučuje prezidentu republiky, aby byl vládě nápomocen při provádění bodů tohoto usnesení.

    IV. Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby nejpozději do 31. července 2015 informoval Poslaneckou sněmovnu o opatřeních, která vláda provedla, provádí anebo hodlá provést podle tohoto usnesení.

    Prosím, abychom hlasovali samostatně o bodě I, bodě II a tam samostatně podle arabských čísel. A samostatně o bodě III a IV.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Omlouvám se za neporozumění s podrobnou rozpravou. Nyní se do podrobné rozpravy hlásí pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, přeji pěkný večer. Jenom bych chtěl tady, protože jsem tady vyjmenoval kroky, které chystáme v nejbližší době, chtěl bych ujistit, že učiníme všechno, co nám umožňuje zákon, i využijeme všech politických možností, které máme. Jenom bych si chtěl stát na tom, co jsem tady řekl, když jsem zmínil, že pan Kapitán stále nemá k dispozici všechny spisy, které by potřeboval. Protože tady bylo řečeno, že už měsíc má přístup ke spisům. Nejde o ty spisy, které jsou tady k dispozici. Jsou i další. A o ty, jak bylo sděleno norskou stranou, s těmi se může s nimi seznámit pouze za předpokladu, že ho paní Michaláková zmocní k tomu, aby se k nim dostal a měl lepší znalost celé té věci. Takže já ujišťuji, že kdyby to šlo a pan Kapitán měl přístup k těm spisům, tak by o to samozřejmě neusiloval. To je logické. Takže trvám na tom, že stále ještě mu nebylo umožněno dostat se k řadě spisů, které jsou důvěrné, to je pravda, a pouze je v moci paní Michalákové, aby mu umožnila, aby se i k těmto spisům dostal. A já jsem řekl, že pokud se to povede, tak na základě těchto znalostí nebude problém, aby pan Kapitán navštívil Norsko a tento problém odmítnutí adopce zdůvodnil i argumentací, která bude podložena důkladnou znalostí věci. My pak jsme připraveni použít i diplomatickou nótu, abychom zabránili, kdyby skutečně hrozilo to, že se má dojít k adopci mladšího syna.

    Takže ujišťuji, že my učiníme všechny kroky, ale zároveň trvám na tom, že panu zástupci Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí České republiky do této chvíle stále ještě nebylo umožněno, aby nahlédl do všech, těch spisů je celá řada, do těch spisů, do kterých měl zájem nahlédnout, aby byl skutečně pro jednání s norskou stranou náležitě vybaven. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Další paní navrhovatelka. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Už nechci protahovat debatu, mám přesné informace od právních zástupců matky, že matka vydala souhlas panu řediteli úřadu, panu Kapitánovi, už před měsícem. Nechci to už natahovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní navrhovatelce. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo takový není, tak končím podrobnou rozpravu. Nyní poprosím paní navrhovatelku dle návrhů, které přednesla v podrobné rozpravě, aby je navrhovala. Přivolám naše kolegy z předsálí. Mám tu žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami, a poprosím paní navrhovatelku, aby tak, jak uvedla v podrobné rozpravě, přednášela jednotlivé návrhy. Ptám se, jestli má někdo proti proceduře, tak jak ji navrhla paní navrhovatelka, námitku. Není tomu tak.

    Prosím, paní navrhovatelko.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku.

    Poslanecká sněmovna

    I. bere na vědomí

    1. informaci předsedy vlády ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku předloženou Poslanecké sněmovně dne 13. února 2015 na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 2014;

    2. doplňující informaci předsedy vlády ke kauze Denise a Davida Michalákových přednesenou ústně předsedou vlády.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení o těchto dvou bodech zahajuji hlasování.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 67. Přihlášeno je 126 poslankyň a poslanců, pro 122, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím paní navrhovatelku.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: II. Poslanecká sněmovna žádá vládu,

    1. aby v kontaktu s Norským královstvím důsledně trvala na dodržování článku 37 písm. b) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, který ukládá smluvním stranám informovat příslušné konzulární úřady o případech týkajících se ustanovení poručníka nebo opatrovníka nezletilých občanů smluvních stran.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto návrhu usnesení zahajuji hlasování.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 68. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 61, proti 7. Návrh nebyl přijat.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: II. Poslanecká sněmovna žádá vládu,

    2. aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na článek 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými, zjistila jejich aktuální stav -

    Bacha!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moment. (Na galerii pro veřejnost se jeden muž pokouší přelézt zábradlí a skočit. Poslanci pod galerií urychleně opouštějí svá místa. Ochranná služba okamžitě zasahuje a muže zajišťuje.)

    Ochranná služba zvládla tuto mimořádnou situaci. (Potlesk.) Poprosím kolegy, aby se vrátili na svá místa, a budeme pokračovat.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: II. Poslanecká sněmovna žádá vládu,

    2. aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na článek 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými, zjistila jejich aktuální stav a ověřila, že se jim v pěstounských rodinách dostává potřebné péče.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení zahajuji hlasování.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 69. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 14. Ani tento návrh nebyl přijat. (V sále je vzrušená atmosféra.)

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Bod římská dvě - za třetí. Poslanecká sněmovna -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moment, paní poslankyně. Já se omlouvám. Chápu mimořádnost situace a citlivost zejména kolegů na levici...

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Už budeme končit.

    Poslanecká sněmovna žádá vládu,

    3. aby vyvinula maximální úsilí k dosažení návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky a do působnosti české jurisdikce.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 70. Přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 45, proti 7. Návrh nebyl přijat. (V sále je stále velký hluk.)

  • Poslankyně Jitka Chalánková: III. Poslanecká sněmovna doporučuje prezidentu republiky, aby byl vládě nápomocen při provádění usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto doporučení prezidentu republiky.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 71. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 44, proti žádný. Návrh nebyl přijat.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: IV. Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby nejpozději do 31. července 2015 informoval Poslaneckou sněmovnu o opatřeních, která vláda provedla, provádí a nebo hodlá provést podle tohoto usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 72. Přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 81, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji vám za spolupráci. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Konstatuji, že jsme schválili všechna usnesení, která byla navržena. Děkuji paní zpravodajce.

    S přednostním právem paní místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, vím, že jsme si dnes neprodlužovali jednání, ale na druhou stranu incident, kterého jsme před malou chvíli všichni byli svědky, se neodehrává na půdě Poslanecké sněmovny každý den. Myslím si, že by bylo namístě, abychom třeba na deset minut přerušili schůzi a aby nám sem někdo relevantní přišel říci, co se tady vlastně stalo. Chápu nervozitu kolegů, kteří sedí pod diváckou galerií. My pod novinářskou galerií jsme viděli pouze to, že pán, který tam seděl delší dobu, se snažil přelézt zábradlí a skočit dolů. Myslím si, že se skutečně v Poslanecké sněmovně něco takového ještě nestalo, a proto bych vás chtěla poprosit, zda by bylo možné přerušit jednání na deset minut, abychom se mohli dozvědět, co se tu stalo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Poprosil bych paní kolegyni, zastupující předsedkyni klubu ODS, o strpení. Dozvíme se, samozřejmě, od příslušných, co se tady stalo. A není to tady poprvé, my tam s tím máme bohaté zkušenosti, co nám všechno padalo na hlavu. Pokud budeme těmto incidentům věnovat nadměrnou pozornost, tak je jenom namnožíme. Já bych v této chvíli z tohoto místa poděkoval ochranné službě Policie České republiky za včasný zásah. (Potlesk.)

    Věřím, že tak činím jménem nás všech. A to opatření, které bylo kdysi přijato, že první řada nebude obsazena na galerii a bude tam ochranná služba přítomna, se ukázalo jako správné. Děkuji. ***