• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 27. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 27. schůze ve čtvrtek 16. dubna tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána v pátek 17. dubna.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Nyní bychom přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili paní poslankyni Gabrielu Peckovou a paní poslankyni Martu Semelovou. Zeptám se, zda je jiný návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby ověřovatelkami této schůze byly paní poslankyně Pecková a Semelová, ať stiskne ruku - ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Ruce si stiskneme až po úspěšné schůzi (s úsměvem).

    Hlasování má číslo 1, přihlášeno 120, pro 112, proti nebyl nikdo. Konstatuji tedy, že ověřovatelkami 27. schůze jsme určili paní poslankyni Peckovou a paní poslankyni Semelovou.

    Chtěl bych vás informovat, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Benešík - zahraniční cesta, pan poslanec Berkovec do 14.30 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Černoch do 16. hodiny - pracovní důvody, paní poslankyně Golasowská - pracovní důvody, paní poslankyně Halíková - zdravotní důvody, pan poslanec Horáček - osobní důvody, paní místopředsedkyně Jermanová - zahraniční cesta, paní poslankyně Němcová do 17. hodiny - osobní důvody, pan poslanec Sedlář - zahraniční cesta, pan poslanec Soukup - zdravotní důvody, pan poslanec Šenfeld do 16. hodiny - osobní důvody, pan poslanec Urban do 15. hodiny - bez udání důvodu, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Vozdecký od 15.30 do 18.30 hodin - zdravotní důvody, paní poslankyně Zelienková - zahraniční cesta.

    Z členů se omlouvá pan vicepremiér Bělobrádek - zahraniční cesta, paní ministryně Marksová - zahraniční cesta, pan ministr Pelikán do 15. hodiny - pracovní důvody. Tolik tedy omluvy.

    Já vás poprosím, abyste se usadili. Ještě se omlouvá pan poslanec Zemek, a to na dnešek od 14. do 15. hodiny.

    Nyní bychom přistoupili ke stanovení pořadu 27. schůze. Návrh byl rozeslán na pozvánce, a než dám slovo těm, kteří se přihlásili s návrhy, tak vás budu informovat o závěrech z dnešního grémia. Grémium navrhuje vyhovět následujícím žádostem:

    Pan ministr průmyslu požádal, aby bod 87 byl projednán ve čtvrtek 30. dubna jako čtvrtý bod po písemných interpelacích.

    Předseda stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pan poslanec Daniel Korte, žádá o zařazení zprávy o činnosti této komise do návrhu pořadu schůze, a to do bloku zprávy, návrhy a další.

    Pan ministr zdravotnictví požádal o pevné zařazení bodu 11 na úterý, to znamená na dnešek, jako čtvrtý bod.

    Pan ministr školství pevné zařazení bodu 33 na středu 20. května jako první bod po bloku 3. čtení.

    Pan ministr zahraničních věcí pevné zařazení bodů 74 a 89 na čtvrtek 30. dubna, pevně na 11.45 hodin.

    Pan ministr vnitra pevné zařazení bodů číslo 29, 27 a 28 v tomto pořadí na středu 29. dubna na 17.30 hodin, dále pan ministr vnitra žádá pevné zařazení bodu číslo 9 na úterý 19. května jako první bod.

    Dále grémium navrhuje vyřadit z návrhu pořadu schůze body 2 a 95, bod 14 zařadit pevně na dnešek jako třetí bod. Bod 22 zařadit pevně na středu 29. dubna ve 14.30 hodin a bod 115, což je volební bod, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve druhém kole, zařadit pevně na středu 29. dubna ve 12.45 hodin.

    A dále navrhujeme zařadit dva nové body. Bod návrh na odvolání některých členů orgánů Poslanecké sněmovny a bod návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, a to pevně na čtvrtek 30. dubna ve 12.45 hodin.

    Poslední informace - pan poslanec Stanjura bere zpět jménem navrhovatelů tisk 180 v prvém čtení a tento bod tedy bude vyřazen. Tolik z mojí strany vše k pořadu schůze.

    Paní poslankyně Nováková karta 12, pan poslanec Tejc karta 10.

    Nyní budeme pokračovat jednotlivými návrhy z pléna. První vystoupí pan poslanec Votava a připraví se paní poslankyně Chalánková. Upozorňuji, že písemné přihlášky mají přednost, poté co vyčerpáme písemné, dám slovo dalším z pléna. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne, přeji všem. Chtěl bych požádat o pevné zařazení bodu, který je na pořadu schůze jako číslo 133. Jedná se o harmonogram státního závěrečného účtu. Pevné zařazení tohoto bodu, pokud je to možné, na zítřek jako první bod. Je třeba tento bod projednat, protože příští týden by měly výbory zahájit projednávání právě jednotlivých kapitol státního závěrečného účtu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Na zítřek zatím žádný pevný nemáme, takže můžeme hlasovat o tomto návrhu.

    Paní poslankyně Chalánková, připraví se pan poslanec Koníček.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovoluji si vás požádat o pevné zařazení bodu 132 - Informace předsedy vlády ČR pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku na základě přijatého usnesení číslo 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. 12. 2014 na dnešek, 28. dubna. Jak víte, tento bod byl pevně zařazen již na 31. března. K projednávání však nedošlo vzhledem k tomu, že byla neplánovaně projednávána žádost Policie České republiky o vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání. Mezitím prodělala kauza Michalákových další vývoj.

    V Norsku jednal ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Ukazuje se, že norské úřady se rozhodly bránit styku, zejména nezletilého Denise s matkou, a nerespektují tak ani rozsudek norského soudu. Norsko bylo za svou praxi minulý týden kritizováno i na půdě Rady Evropy. Stále více se ukazuje, že v Norsku existují zásadní systémové nedostatky v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, když špatně nastavený systém generuje stále nové a nové, stále otřesnější případy nekompetentního odebírání dětí rodičům. Za tím posledním nám známým případem je případ malé Maxine odebrané rodičům ve věku deseti týdnů, koncem března, s odůvodněním, že matka je hluchoněmá a jako taková by nebyla schopna poskytnout dítěti odpovídající péči. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Mám to zaznamenáno. Pan poslanec Koníček a po něm se hlásí paní poslankyně Nováková.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, teprve potřetí před vás předstupuji s žádostí o zařazení bodu informace vlády o průběhu církevních restitucí. Už v červenci minulého roku pan premiér na 13. schůzi slíbil, že je připraven s takovou informací vystoupit. Bohužel, dosud takový bod nebyl na schůzi Poslanecké sněmovny zařazen, a proto mně dovolte, abych navrhl zařazení nového bodu, tedy Informace vlády o postupu ústředních orgánů státní správy při realizaci zákona číslo 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Navrhuji jej zařadit na konec bloku zpráv. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: My jsme si s paní poslankyní Novákovou vysvětlili, že to nebyla přihláška k pořadu schůze, ale až do bodu číslo 1.

    Ještě elektronické přihlášky. Mám tady pana poslance Adama a připraví se pan poslanec Volný a potom paní poslankyně Pecková.

  • Poslanec Petr Adam: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v minulých dnech jsme svědky neuvěřitelného příběhu. Je to příběh o financování monitorovacího systému evropských fondů. Po týdnu mediálních přestřelek mezi ministryní Šlechtovou na jedné straně a ministrem Babišem a jeho náměstkem na straně druhé bylo veřejnosti předloženo řešení, které je pro nás fascinující. Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj se nemohla domluvit, co se vlastně stalo a kdo má pravdu - a tento rozpor zaplatí občané. Podle uveřejněných čísel by to mělo být mezi 252 až 590 milionů korun. Jsou to první prostředky, které jsou z prvního programovacího období vyhozeny oknem. Jsou to peníze, které ztrácíme již v bodě nula, ještě než jsme vůbec začali čerpat. My se ptáme, kdo za to může. (Velký hluk v sále. Předsedající nereaguje.)

    Z logiky věci jsou to jen dvě možnosti. Buď má pravdu Ministerstvo financí a výběrové řízení bylo špatně vypsáno, nebo se v něm podvádělo, pak je vina na Ministerstvu pro místní rozvoj a tam by měly padat hlavy. Anebo má pravdu Ministerstvo pro místní rozvoj a vše bylo správné, chybně byl udělán audit, a protože nás to stálo stovky milionů, hlavy by měly padat na Ministerstvu financí. Nebo je to celé jinak a odpovědnost nese někdo třetí?

    Pro nás je to naprosto nepochopitelné, že se nad tím včera na vládě jen tak mávlo rukou a řeklo se, že je vše v pořádku. My bychom na tomto místě měli chtít jasné vysvětlení celé této kauzy. Proto chceme navrhnout zařazení nového bodu této schůze, který se jmenuje Informace ministra financí a ministryně pro místní rozvoj k financování monitorovacího systému evropských fondů, a chtěli bychom jej zařadit dnes jako třetí bod. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně, já stínat hlavy nebudu, já vás chci jenom požádat o přesun bodu číslo 8 - Návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 58/1995 Sb., o pojišťování (řekl pojišťovnictví) a financování vývozu se státní podporou, na 19. května za pevně zařazené body, a to za bod 70. Děkuji. (Stále je velký hluk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pane poslanče. Ještě kdybyste mohl zopakovat, kam ho chcete přesunout. Já jsem řešil předchozí žádost.

  • Poslanec Jan Volný: Rád bych ho přesunul na úterý 19. května za již zařazené body 66, 67, 68, 69 a 70.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Takže bod 8 za tyto body.

  • Poslanec Jan Volný: Ano. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Pecková.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobrý den pane předsedo, dámy a pánové. Já mám velikou radost, že konečně se na plénum dostala Lanzarotská konvence, a moc bych poprosila, je to bod 88 a je v bloku smluv, jestli by bylo možné ji předřadit, resp. zařadit na začátek tohoto bloku, tedy po pevně zařazených bodech čtvrtečních třicátého. Devatenáctého budu referovat o postupu ratifikace této smlouvy opět na Radě Evropy, tentokrát v Kišiněvě, a byla bych moc ráda, kdybych mohla říct, že se nám podařilo projít prvním čtením. Děkuji mnohokrát.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Korte.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já jsem nesmírně potěšen, že zde padl návrh projednat zprávu o činnosti stálé komise pro kontrolu odposlechů, atd. atd. zvané velké ucho. Jenom nebylo řečeno, které zprávy. Já pro upřesnění bych proto prosil, abychom projednali zprávu za rok 2012, 2013 a 2014. Děkuji pěkně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Ano, pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Děkuji za slovo. Já bych chtěl navrhnout pevné zařazení dvou bodů, a to na zítřek odpoledne, kdy máme tři body, kde pravděpodobně bude guvernér České národní banky, tak za tyto body dvě první čtení. Myslím si, že minimálně v tom prvním je to návrh zákona, na který čekají desetitisíce rodin.

    Takže je to bod 64, Návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Pavla Blažka, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon o stavebním spoření, sněmovní tisk číslo 425. A druhý bod, máme ho pod číslem 65, Návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Pavla Blažka, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se zvyšuje zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, sněmovní tisk číslo 426. Oba dva body zítra po těch třech bodech, které se týkají České národní banky. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Brabec má kartu číslo 17.

    Vzhledem k tomu, že nevidím další přihlášky do rozpravy, budeme - vidím pana předsedu Kalouska. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já nechci dlouho zdržovat, jenom chci upozornit, že v okamžiku, kdy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Adama, který se snaží zařadit na program naší řádné schůze věc jistě mimořádně závažnou, to znamená kauzu monitorovacího systému, že je samozřejmě čistě na vašem rozhodnutí, zda to na tu řádnou schůzi zařadit chcete, nebo nechcete. My si přejeme dělat co nejméně nestandardních kroků a projednat to na řádné schůzi. Kdybyste ale měli pocit, že na té řádné schůzi to projednat nelze, pak věřte, že pro nás je to do té míry klíčová záležitost, myslíme si, že nepominutelná, že k této věci by nám nezbylo nic jiného než svolat schůzi mimořádnou. Děkuji za pozornost a přišlo mi fér říct to předem.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: My určitě návrh na zařazení toho bodu podpoříme mimo jiné proto, že minulý týden se tou otázkou zabýval rozpočtový výbor, na který přijal pozvání první náměstek pana ministra financí. Musím říct, že to jednání bylo velmi věcné, trvalo zhruba 30, možná 40 minut, a musím říct, že na rozpočtovém výboru bylo vystoupení pana prvního náměstka velmi přesvědčivé, který trval na svém, že ten audit proběhl zcela standardně a profesionálně, odpověděl na všechny dotazy, které zazněly ať už od koaličních, nebo opozičních členů rozpočtového výboru. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den opět při jednání Poslanecké sněmovny.

    Já si tedy myslím, že Sněmovna není soudce, aby určovala, kdo v tom sporu má pravdu, jestli audit byl, nebo nebyl standardní. Koneckonců jsou i nástroje exaktnější než hlasování v Poslanecké sněmovně. Mně na tom vadí jiné věci. To, že mohlo být, nevím, jestli bylo, nebo ne, ohroženo čerpání velkých miliard z evropských fondů, to, že někdo, nám není jedno kdo, zaplatí ten audit. Vždycky to jde koneckonců z peněz daňových poplatníků. Ale mně osobně jako politikovi, který už je doopravdy dlouho, na tom vadí, že si ten spor v první rovině vládní strana nevyřešila prvně mezi sebou a že s tím šla na veřejnost, a to tak, že naplno. V druhé rovině vládní koalice nevyřešila mezi sebou a dopustila, aby to šlo až takto naplno. A já osobně si nemyslím, že toto je zrovna ta transparentnost, po které se volá. Já si myslím, že před veřejnost se má předstoupit s řešeními, a ne s tím, že se tady někdo s někým hádá o to, kdo má větší nebo menší pravdu.

    Prosím pěkně, propříště, vím, že vládnutí je věc velmi složitá, může se stát, že přijdou takové spory, přijďte před Sněmovnu až s hotovou věcí nebo s věcí, kterou je skutečně třeba tady rozhodnout, a ne tady hrát pouze před občany divadlo, že my jsme ti, kteří máme pravdu a chceme s tou pravdou přijít, a ti druzí budou to samé. V rámci jedné vládní strany se příště dohodněte, jak to vlastně je, a nebuďte dojem, že snad vládní koalice je nejednotná, a tudíž ohrožená.

    Já jenom chci říci, možná trochu déle a nesouvisleji, ale přece jenom, že sám bych rád věděl, jak to vlastně bylo, jak to vlastně je a také jak očekáváte, kolegyně a kolegové, pánové ministři a paní ministryně, že tu věc také vyřešíte, a proto ne vždycky tak činíme, ale tentokrát návrh hnutí Úsvit podpoříme. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě s přednostním právem pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem chtěl jenom krátce odvětit panu předsedovi Kováčikovi, že skutečně není naší ambicí tady dělat rozhodčí a říkat, kdo kde má pravdu, ale nalézt to řešení a splnit kontrolní úlohu Sněmovny.

    Kolegyně a kolegové, dnes je úterý, a prosím uvědomte si, co na toto téma včera vláda řekla po svém zasedání. Včera vláda v podstatě řekla: My uznáváme, že ten tendr je cinklý. Uznáváme, že pravděpodobně bratři Tesaříci, což tedy nejsou oni známí muzikanti, to jsou oni známí sociálně demokratičtí politici z Olomouce, uznáváme, že bratři Tesaříci si na tom asi přijdou na velmi pěkné peníze. A my tedy radši vzhledem k tomu tenhle cinklý tendr, místo abychom ho dali do pořádku, tak ho zaplatíme z peněz daňových poplatníků, abychom urychlili další dotace na další cinklé tendry pro další nejmenované bratry z hnutí ANO nebo z hnutí ČSSD. To včera řekla vláda. Takhle to lze přeložit. A já si nemyslím, že to je informace... Přestaňte křičet, pane poslanče Jandáku...

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane kolego, já si to s panem poslancem Jandákem vyřídím sám, když bude potřeba. A prosím pokračujte.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já si nemyslím, že tato informace, protože já jsem to teď nepřehnal, já to teď jenom přeložil do srozumitelné řeči. Tohle včera vláda řekla. A já si nemyslím, že to je informace, kterou by měla Poslanecká sněmovna jenom tak přejít a neměla by se jí zabývat. Já tedy ještě jednou prosím, podpořme návrh pana poslance Adama, projednejme to na této řádné schůzi. V opačném případě je zcela namístě svolat schůzi mimořádnou. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Já jenom k panu kolegovi Kalouskovi, abychom si rozuměli. Možná jde jen o drobné nedorozumění. Já jsem přesvědčen o tom, že řešení - vy jste pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, řekl, že my tady máme nacházet nějaké řešení. Řešení v této bezesporu exekutivní věci má nacházet exekutiva. My jako Poslanecká sněmovna jsme tím kontrolním místem, které má tu exekutivu kontrolovat, a proto podpoříme návrh hnutí Úsvit na zařazení tohoto bodu, abychom kontrolovali, jak ta exekutiva ta řešení přijímá, a případně větším či menším bičíkem ji popoháněli k tomu, aby ta řešení byla samozřejmě v souladu s Ústavou a zákony a samozřejmě také přiměřeně dostatečně rychlá, abychom nechodili s křížkem po pohřbu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nevidím další přihlášky ani žádosti o vystoupení s přednostním právem, takže asi můžeme hlasovat. Přivolám ještě kolegy z předsálí.

    Navrhuji, pokud nebude námitek, abychom se vypořádali hlasováním nejprve s návrhem grémia, kde ovšem je drobná komplikace, a to v návrhu pana poslance Korteho, protože my jsme na grémiu projednávali jenom tu jednu zprávu, respektive shodli jsme se na tom, že zařadíme jenom jednu. On navrhoval tři. Takže navrhuji postup, že bychom zařadili všechny tři, pokud proti tomu nebude námitek. Pokud ano, tak bychom o tom museli hlasovat. (Konzultace mimo mikrofon.)

    Aha, tak tady je drobná komplikace, protože mi organizační odbor říká, že žádné tři zprávy nemá, že má pouze jednu. Tak v tom případě asi budeme muset setrvat na původním návrhu grémia, budeme řešit jenom jednu a vy si to potom vyřešíte s příslušným odborem tady ve sněmovně.

    V tom případě komplikace odpadla a budeme hlasovat pouze o tom, na čem se shodlo grémium Sněmovny.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 2, přihlášeno 173, pro 169, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    A nyní postupně návrhy z pléna.

    Pan poslanec Votava, bod 133 pevně zařadit na zítřek jako první bod.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 3. Přihlášeno 173, pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat. ***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl projednávání předkládaného návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví a s ním souvisejících zákonů. Tento návrh byl již dvakrát diskutován na plénu Poslanecké sněmovny a celkem čtyřikrát ve výboru pro zdravotnictví.

    Jak jsem již několikrát zmínil, návrh představuje komplexní revizi zákona ve vztahu ke změnám v právním řádu v posledních letech a též k některým požadavkům aplikační praxe. Jedním z hlavních cílů novely tak je uvedení zákona o ochraně veřejného zdraví do souladu se správním řádem a dalšími právními předpisy. Dalším záměrem návrhu je snížení byrokratické zátěže osob zejména v oblasti ochrany zdraví při práci. Dále posiluje roli orgánů ochrany veřejného zdraví na úseku podpory zdraví a doplňují se rovněž nové úkoly krajů v této oblasti.

    Návrh vyvolal velké množství debat, jejichž předmětem však vesměs byla témata, která nebyla podstatou zde navrhovaných změn. Mám na mysli problematiku očkování a ochranu zdraví před hlukem, kdy obou těchto otázek se návrh dotýká pouze okrajově s cílem upřesnit právní úpravu, nikoliv ji koncepčně měnit.

    Doposud předložené pozměňovací návrhy významně měnící právní úpravu očkování rozhodně nemohu podpořit. Opět si dovoluji zdůraznit, že ustanovení zákona týkající se očkování i ukládaných pokut v této oblasti byla opakovaně podrobena testu ústavnosti ze strany Ústavního soudu a návrhy na zrušení příslušných ustanovení zákona jím byly zamítnuty. Ústavní soud přitom uvedl, že povinné očkování proti infekčním nemocem je evidentně opatřením v demokratické společnosti nezbytným pro ochranu veřejné bezpečnosti, zdraví, práv a svobod druhých.

    K této otázce bych také rád dodal, že výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny požádal Ministerstvo zdravotnictví o otevření široké diskuse o záležitostech očkování ve všech aspektech. Za tímto účelem jsem již zřídil pracovní komisi, kterou tvoří zástupci ministerstva, poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, zástupců odborných společností, zástupců veřejnosti i zástupců Národní imunizační komise. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, já prosím o klid.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: - pana poslance Birkeho. Já už opravdu jen poslední větu, protože vidím, že již na začátku je trpělivost ctěné Sněmovny vyčerpána. Proto věřím, že se Poslanecká sněmovna ztotožní s takto navrženým zákonem i s těmi konsenzuálními úpravami a umožní propuštění návrhu novely zákona do třetího čtení, a já vám za to děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje tohoto tisku, kterým je pan poslanec Kasal, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče a pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Já bych jenom krátce shrnul činnost zdravotního výboru, který se opakovaně zaobíral těmito tématy na svých zasedáních a ve svém posledním usnesení č. 75 výboru pro zdravotnictví projednával naposledy nejen celý zákon, ale i všechny pozměňující návrhy. A jinak bych odkázal na úvodní slovo pana ministra, který shrnul všechno to projednávání tak, jak probíhalo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A ještě před otevřením rozpravy se s přednostním právem hlásí pan místopředseda Gazdík.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se přiznám, že tomuto návrhu zákona příliš nerozumím. Pokud očkování funguje, proč takovýmto způsobem perzekvujeme ty děti, které nejsou očkované, a to mnohdy ze zjevných důvodů. Já jako rodič jsem příznivcem očkování, moje všechny čtyři děti jsou očkované. Nicméně znám ze svého okolí celou řadu dětí, které na první očkování měly alergickou reakci. Po této alergické reakci, pokud nejsou přeočkovány, tak nemohou jet se skauty na výlet, nemohou jet na školní výlet, nemohou je vzít do mateřské školky. Ano, pan ministr mi bude argumentovat, že pokuta se tady snižuje ze tří milionů na milion, což je skutečně pro tato zařízení velmi, velmi výrazné, ona určitě ten milion mají, aby jej zaplatila.

    A kde je tedy očkování? Pokud děti, které jsou očkovány a očkování funguje, tak proč nemohou být zároveň s dětmi, které měly alergickou reakci a nejsou očkovány? Ony jsou přece očkovány a očkování funguje, ony jsou imunní. Nerozumím tomu a poprosil bych pana ministra o vysvětlení. Mám trochu dojem, že je to spíše tlak farmaceutické lobby, než nějaký skutečný problém.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď otevírám obecnou rozpravu. Přihlášku mám od paní poslankyně Novákové, připraví se pan poslanec Vácha.

  • Poslankyně Nina Nováková: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, před několika lety ministr zdravotnictví dr. Leoš Heger začal s mravenčí prací. Ta spočívala v tom, že chtěl přesvědčit občany, že kvalitu života v podstatné míře ovlivňuje samozřejmě jejich zdraví, ale že na vlastní zdraví máme v podstatné míře vliv také my sami. My se v současné době v souvislosti s debatou o novele zákona o ochraně veřejného zdraví pokoušíme pokračovat v této mravenčí práci, a jestli bude mravenčí, tzn. může dojít k nějakému cíli, anebo sisyfovský, tzn. bude to úplně zbytečné, o tom budeme rozhodovat v následujících hodinách a pravděpodobně dnech.

    Dámy a pánové, chránit sebe je přirozené, a přesto to mnozí děláme velmi, velmi málo. Chránit své blízké kupodivu dokážeme trošku líp. Tam jsme z nějakých důvodů trošku více motivováni. A vždycky jsou motivováni rodiče, když chrání své děti. Řekneme-li ale, že máme chránit společnost, tak to je takový velmi abstraktní pojem. A my máme úkol přesvědčit všechny občany, co největší počet občanů, že chránit sebe znamená zároveň chránit společnost, resp. chránit společnost znamená zároveň sebe. Já ovšem vždycky musím vědět, jaké riziko přitom podstupuji.

    Nejúčinnější, nejpracnější, ale zároveň nejnáročnější způsob je přesvědčit, že preventivní ochrana má smysl. Bohužel tohle se zatím nedaří. Motivování totiž nemůže být postaveno na diskreditování, podceňování např. neziskových organizací - pravděpodobně mnozí z nás víme, o které jde. Motivování nemůže být postaveno ani na osobní diskreditaci osobností z akademického světa. Pak tedy nevím, jak může někdo být profesorem přírodních věd, když my z něj jsme ochotni udělat hlupáka, a dokonce ho vysloveně perzekvovat. My tedy nějak selháváme.

    Očkování od svého počátku, kdy vyškrabával kravám jakýsi moudrý člověk a pomocí toho ty puchýřky, když měly neštovice atd., tak to očkování prochází a musí procházet velikým vývojem. Ten spočívá v tom, co je schopen pochopit každý laik. Na to nemusí být člověk lékař. Spočívá v tom, že stále budeme vyhodnocovat počet a typ onemocnění, proti kterým je nutné očkovat. A dámy a pánové, my jsme teď v situaci v souvislosti s obrovskou migrací, že tohle bude veliký úkol.

    Dál musíme zlepšovat kvalitu. Laik si to představuje pod těmito třemi zornými úhly pohledu - očkování má být účinné, očkování má být zároveň bezpečné a v případě dětí, především v případě dětí, musí být minimalizovaná zátěž pro organismus. Toho nedosáhneme, když nebudeme otevřeni k zachycování a k poctivému podchycování všech případných možných nežádoucích účinků. Jestliže mysl všech institucí, které mají na starost chránit zdraví občanů, nebude k tomuto otevřená, tak ten proces nemůže prostě proběhnout dobře. Zase, na to nemusím být bůhvíjaký odborník - lékař. A neexistuje, promiňte, ale nemůže existovat v pediatrických ambulancích odpověď - tohle nemůžete mít po očkování. Tato odpověď nemůže existovat. Ta by měla zmizet z repertoáru. Zato ale vždycky může následovat rozhovor.

    Teď bych si dovolila obrátit se k rodičům a zákonným zástupcům dětí resp. spíš k té jejich roli v tom složitém procesu. Člověk se má, chce-li se rozhodovat správně, rozhodnout svobodně a odpovědně. A my navíc chceme, aby tihle rodiče mysleli zároveň i na ty druhé. Tady bych prosím velmi zdůraznila, že považuji za opravdu zlomyslné a zlovolné říkat, že neodpovědní rodiče, kteří váhají, chtějí diskutovat kolem očkování dětí, že tihle neodpovědní rodiče zneužívají všeobecné proočkovanosti a vlastně oni svoje neočkované dítě chtějí strčit mezi ta očkovaná a tam bude chráněno. To je prostě nesmysl. Děti se nepohybují pouze v dětských kolektivech. Takže toto podezírání, si myslím, že je naprosto nesmyslné. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Než dám slovo panu poslanci Váchovi, tak se omlouvá paní poslankyně Langšádlová dnes mezi 18.00 a 23.45 (s úsměvem). To paní poslankyně ví asi něco víc než my. Potom se omlouvá pan poslanec Beznoska od 18.30 hodin z pracovních důvodů. Omlouvá se pan místopředseda Bartošek od 17. hodiny a omlouvá se paní poslankyně Dobešová od 14. do 15.30 hodin.

    Tak to byly omluvy a pan poslanec Vácha má slovo. Připraví se pan poslanec Štětina. (V sále je výrazný hluk, řečníky ruší především hlasitě diskutující skupina poslanců ČSSD.)

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych podpořil slova paní kolegyně Novákové a chtěl bych vám říct, že jsem načetl do systému pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Ten pozměňovací návrh v podstatě je velmi jednoduchý, pouze zavádí termín individuální očkovací plán a stanovuje, v jakých odůvodněných případech ho lze využít.

    Na schůzi výboru pro zdravotnictví, která byla -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, omlouvám se. Prosím diskutující vlevo, aby nediskutovali. Děkuji.

  • Poslanec František Vácha: Pane předsedo, děkuji. Takže na zdravotnickém výboru, který byl 19. března, nejednou zaznělo, že individuální očkovací plány ve zdravotnictví už existují, a dokonce pan ministr Němeček uvedl, že individuální postupy jsou už dnes ve zdravotnických indikacích možné a pediatři je dělají. Nicméně ve stávajícím zákonu č. 258/2000 Sb. ani v navrhované novele žádná takováto formulace neexistuje. Proto přicházím s tímto pozměňovacím návrhem, kde jednoduše do § 45 za odst. 2 se vloží další odstavec, který bude nějakým způsobem definovat individuální očkovací plán. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Štětina, připraví se pan poslanec Andrle. Pardon, pane poslanče, omlouvám se - pan poslanec Holík? S faktickou. Dobře. Tak dám faktickou po vašem vystoupení, pane poslanče. Tak prosím.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, stojím tu stran očkování myslím podruhé nebo potřetí. Velmi bedlivě sleduji kampaň, která probíhá nejen v naší zemi, ale i v jiných zemích: v Polsku, v Německu, ve Francii a dokonce ve Vietnamu, kde jsme byli teď s kontrolním výborem na jednáních.

    Musím zaprvé říci, že naprosto souhlasím se stanoviskem pana ministra a se stanoviskem pana zpravodaje. Je to naprosto reálné a správné. Kdo nese následky při epidemiích? Nesou to rodiče, nebo aktivisté? Nese to vždycky státní správa, tzn. ministerstvo, které je kritizováno, Ministerstvo financí, které to musí zaplatit, samozřejmě státní správa. Takže to je zaprvé.

    Zadruhé argument, že tento zákon je připravován ve spěchu, že je ho potřeba připravit. Není to pravda. Tuto novelizaci zákona připravovala již minulá vláda v téměř shodném znění, malinko jinak to bylo s očkováním, tam ten názor byl jiný, protože koalice, když zodpovídá a přijímá zákony, tak si nemůže dovolit něco takto populistického, co nám nabízejí aktivisté. Takže tento zákon je připravován dostatečně dlouho. Byl dostatečně připomínkován, bylo reagováno na argumenty a nikdo mě nepřesvědčil, že Ministerstvo zdravotnictví to nebere v úvahu. Bere.

    Další argument. Farmaceutická lobby. Já jsem si ověřoval a ptal jsem se. Přiznám se, že nevím, které farmaceutické firmy to vyrábějí, jak jsou uzavírány smlouvy. Věděl jsem, že v minulosti byly určité vazby na některou firmu, která měla monopol na dodávání očkovací látky, ale toto není. Smlouvy jsou podepisovány na dva roky a v podstatě jsem neshledal jako nepřítel korupce v tomto státě žádné pochybení, že by někdo byl zvýhodněn nebo si někdo namastil kapsu. Takže ani toto není pro mě argument.

    Mohl bych zde komentovat některé diskusní příspěvky kolegů, které se mě trochu dotkly. Nejsem ani pediatr ani imunolog ani vakcinolog, ale jsem dostatečně vzdělán, a dokonce jsem i z oboru epidemiologie atestoval v roce 1967. Myslím si, že od té doby se nic nezměnilo, protože očkovací látky jsou důležité pro boj proti infekcím obecně. To, že dnes očkovacích látek je podstatně více, je dobře. Mohl bych tu říci některé komplikace při spalničkách, při zánětu příušnic, planých neštovicích a dalších tzv. drobných dětských onemocněních, ale jistě pan zpravodaj prostřednictvím pana předsedy by mi potvrdil, že tady komplikace jsou, ale že je pediatři umí řešit. Takže se domnívám, že názory odborných společností, jako je pediatrická, vakcinologická, imunologická, jsou pro mě závazné, a ne nějaká stanoviska někoho, teď bych mohl říci pseudoodborníků, protože já si myslím, že je řada prací, které nám dokladují, že očkování je prostě důležité.

    Další názor je od Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost stran tzv. individuálního očkování. Toto sdružení nesouhlasí s tím, aby bylo individuálně postupováno. Ono totiž individuálně postupováno je, protože každý lékař ví, kdy může očkovat, kdy nesmí očkovat, jak má postupovat při komplikacích a jak to musí hlásit. To je další z argumentů, že komplikace nejsou evidovány. Jsou velmi dobře evidovány a myslím si, že o tom víme. Jsou určitá promile, kdy ke komplikacím dochází, ale argument, že já mám těžce poškozené dítě po očkování, a když se zeptám: A jaké očkování a co mu je? - No to já nevím, ale je těžce postižené. Tak to pro mne není argument. Je potřeba všechno zaevidovat, vyšetřit, doložit, a pak se můžeme bavit o tom, jestli očkování způsobilo komplikaci, nebo nezpůsobilo.

    Skutečně nechápu kampaň, která je pečlivě a dlouhodobě organizována. Všechny důvody, které jsou psány v těchto dopisech, jsou psány docela sofistikovaně, ale mě nepřesvědčují. Nechápu jednu věc, že tato kampaň má mezinárodní rozsah. Neznám ten důvod, že by si někdo snad přál, abychom měli na této zemi opět epidemie infekční choroby, teď to říkám úmyslně obecně, že by to snad nějakým způsobem mohlo zabránit populační explozi. Tento názor mi připadá trochu paranoidní, ale já skutečně nechápu, proč k takovéto akci dochází.

    Nyní mi na závěr dovolte mou osobní zkušenost s očkováním na vlastní kůži a s očkováním lékaře, který zasahoval v první linii 22 let. V roce 1963 ještě jako posluchač lékařské hygienické fakulty jsem se zúčastnil jakožto pokusná osoba, když se již prováděly očkovací testy na lidech, a tím znovu argumentuji, že prostě veškeré očkovací látky jsou laboratorně zkoumány, jsou zkoušeny na zvířatech a pak také na dobrovolnících, na lidech, že jsou dostatečně prozkoumány a všechny komplikace jsou zaznamenány. Zúčastnili jsme se tedy jako medici zkoušky očkovací látky americké a sovětské proti chřipce. V té době jsme věděli, že chřipka má dva typy, takže jsme byli očkováni proti jednomu typu, který v té době byl, a mohu říct, že do roku 1963 jsem byl minimálně třikrát členem, v uvozovkách, epidemie chřipky, ale je pravda, že po tomto očkování jsem nikdy chřipku nedostal. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď má prostor pan poslanec Holík se svou faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Andrle.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já vás malinko vzbudím. Přiznám se, jako poslanec se setkávám s řadou mladých maminek, které na mě útočí: Zrušte očkování! Udělejte s tím něco! Já podotýkám, že jsem zastáncem očkování, ale žijeme v demokratické společnosti a my si nemůžeme dovolit říct - já to nechci, a když to nechce, tak ho převálcovat.

    Takže dávám následující návrh a byl bych rád, kdyby se dodatečně dostal i jako jeden z bodů, jako jeden z doplňků: kdo nechce, ať si tedy své dítě nedává očkovat, ale musí počítat s tím, že pokud to dítě onemocní nemocí, proti které mělo být očkováno, tak aby část náhrad na léčení si nesli ti rodiče sami.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já dám slovo panu zpravodaji, ale ještě před ním byla faktická poznámka pana poslance Plzáka.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já navážu pana kolegu Štětinu. Přesně ten samý problém mi vrtal v hlavě: kdo za tím stojí, proč je zrovna proti tomuto segmentu taková nevole, kdo ty lidi, s odpuštěním, aktivizuje? Já už si říkám, že to je snad nějaký konkurenční boj firem, nebo je to někdo, kdo chce farmaceutickým firmám ublížit. Nevím. Opravdu nevím.

    Ale já jsem chtěl říct jednu věc. Já tady možná dlužím jedno vysvětlení. Všichni jste se setkali asi s tím materiálem, který chodil internetem, který brojí proti očkování, říká tam všechny ty polopravdy, a já na jednu tu polopravdu chci také upozornit.

    Jinak co se týče těch polopravd, které používají dokonce falešných studií, co se týkalo toho vlivu nebo možnosti vlastního ovlivnění, autismu atd., to byla falešná studie, ten autor se musel potom omluvit, zaplatit penále, ten prestižní časopis, který to uveřejnil, se omlouval, ale bohužel pořád se to traduje, přenáší se to. Dokonce i ty argumenty, které nám přinášejí po internetu nebo v těch pseudostudiích, se nám tam objevují.

    Já chci jenom říct, že jednu takovou věc jsem si i přečetl. Možná že vy, kteří jste to četli, tak víte, že se tam objevila moje citace tady ze Sněmovny. Prosím vás, já jsem tady zmínil tetanus jako chirurg a s odpuštěním tam ze mě dělají... jaksi nemudra, když to tak řeknu, nelékaře, protože mě tam osočují, že já nevím, že tetanus se nepřenáší z dítěte na dítě. No samozřejmě, že to vím, vím, kde je tetanus, že je všude v půdě atd. Říkají, že přece stačí si omýt jenom ruce. Prosím vás, ti lidé nevědí, o čem mluví. To je sporulující bakterie, přenáší se zraněním, přenáší se do krve, nějaké omytí rukou mýdlem nám nepomůže. Ačkoli je to anaerobní bakterie, že dokáže přežívat i na vzduchu, to víme všichni také. Já vám jen vysvětluji, že to co konkrétně řekli, je ohledně mě, zrovna to byla polopravda, která zase byla použita ve prospěch těchto aktivistů.

    Takže i naše citace ve Sněmovně bohužel jsou zneužívány takovýmto způsobem.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď má prostor pan zpravodaj s přednostním právem.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedo. Já bych rychle zareagoval na svého předřečníka. Chtěl bych k tomu říct jenom jedno. Za prvé nevím, tak jak to tady zatím dnes běží, jestli nejsem ve střetu zájmů, protože jsem pediatr. To uvádím jako první věc. Ale na druhou stranu bych chtěl říci, že je to sice "zajímavý názor", ale my tam pak nehovoříme o těch dětech, které onemocní díky těm, které nebudou očkované. Takže tady je opravdu velmi důležité to, aby byla určitá hladina proočkovanosti v populaci. Můžeme se bavit o procentech, ale pokud ta hladina nebude dostatečná, tak pak nemůže fungovat ani individuální očkování.

    Já si myslím, že se k tomu ještě v průběhu dostanu, ale proto jsem chtěl jenom tuto poznámku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď má prostor pan poslanec Andrle, připraví se pan poslanec Kaňkovský.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem se k této otázce očkování a proočkování dětí chtěl vyjádřit z pohledu otce čtyř dětí a z pohledu dědy deseti vnoučat.

    Vůbec nemám nic proti očkování. Jenom se mi dostalo do ruky takové zhodnocení, takové dvě mapy, z kterých bych vám něco odcitoval. Jedná se o údaje, které zveřejnila Liga lidských práv. Je to na internetových stránkách a je to povinné očkování v právních řádech 31 zemí Evropské unie. Jestliže se na tu mapu podívám, tak zjistím, že země, kde je nepovinné očkování, jsou Dánsko, Německo, Estonsko, Nizozemsko, Finsko, Portugalsko, Itálie, Rakousko, Irsko, Španělsko, Kypr, Švédsko, Litva, Velká Británie, Island, Norsko a Švýcarsko.

    Pak je tady údaj, že Belgie má jednu povinnou vakcínu, Francie 3 povinné vakcíny, Itálie 4, Malta 3, Řecko 4.

    Pak je 5 až 8 vakcín - tam není žádný stát.

    Pak jsou všechny státy postkomunistické - Bulharsko 10, Česká republika 9, Chorvatsko 10, Lotyšsko 14, Maďarsko 11, Polsko 10, Rumunsko 10, Slovensko 10, Slovinsko 9. My se podstatně od toho Západu lišíme.

    A druhá mapa uvádí údaje týkající se sankcí. Já jenom konstatuji, že je to vyjádření Ligy lidských práv, že na posledním místě jsme my společně s Francií, kde omezujeme tímto zákonem nejvíce, to znamená vstup do mateřské školky a jiných kolektivů. Nejméně omezují zase ty státy, které mají jednu až tři vakcíny, a ještě dobrovolně.

    To je všechno a jenom takováto zajímavá informace. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a přeji pěkné odpoledne. Přečtu dvě omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes od 15 do 16.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ivan Gabal a dále od 16.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Martin Novotný.

    Eviduji jednu faktickou poznámku, kterou má pan poslanec Vyzula. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl říct něco tady k předřečníkovi. V podstatě ano, jeden z argumentů Ligy lidských práv byl, že v okolních státech očkování není povinné, nebo je částečně povinné atd. Proč tedy my máme povinné? Jedna ze zajímavých informací říká, že Německo, které nemá povinné očkování, má velké problémy se spalničkami. Neříkám vyloženě epidemie - v loňském roce měli tři tisíce případů spalniček a uvažují o tom, že zavedou povinné očkování! A my ho najednou budeme nějak rušit.

    A pokud se týká těch aktivistů, je to takové zajímavé téma, hodně filozofické si myslím, i sociologické. Možná by se tím měli zabývat tzv. sociální behavioristé, to je hrozný název, behavioristé, ale tak se jim říká, protože jaká skupina lidí to je? My je v žádném případě nemůžeme podceňovat, protože jsou to většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří argumentují poměrně slušně, nicméně něco tam chybí - odborný názor. A je to určitá daň za demokracii, že dneska si každý může říct, co chce, a víceméně to zkouší. Možná. Ale některé nápady z jejich strany, jako Liga lidských práv přišla s tím, že násilně zavádíme očkování bez souhlasu rodičů, je úplný nesmysl. V zákoně je, že jedině se souhlasem rodičů, jinak to nejde. A výjimka - ne, to není výjimka, ale to, čeho se to týká, tak se to týká opravdu jenom mimořádných očkování, ale ani tehdy to nejde bez souhlasu rodičů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Andrle a připraví se pan poslanec Kaňkovský. (Námitky z pléna.) Už byl? Tak v tom případě pan poslanec Kaňkovský a připraví se pan poslanec Svoboda. Děkuji.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, vracíme se dnes v opakovaném druhém čtení k velmi sledované novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Jak už tady bylo řečeno, v mezidobí o něm opakovaně jednal výbor pro zdravotnictví, ale také velmi intenzivně byla tato novela diskutována veřejností i médii. Většina z nás řešila desítky, někteří z nás možná i stovky mailů a v poslaneckých kancelářích se u nás střídali jak zástupci laiků, tak zástupci odborné veřejnosti. Tematika, které se to týkalo, bylo už zde několikrát zmiňované očkování.

    Spektrum názorů, jak dál v systému očkování v ČR je velmi široký. Nelze nevnímat sílící celospolečenskou diskusi k tomuto tématu i názor části veřejnosti, která požaduje změny v organizaci očkování. Je třeba říci, že se této diskusi nelze vyhnout. Jde o velmi citlivé téma, které vzhledem k tomu, že se dotýká našich dětí, vyvolává i řadu emocí. Každou takovouto diskusi je však z mého pohledu potřeba vést strukturovaně, odborně a teprve poté politicky. Nelze toto pořadí otočit, protože jde opravdu o velmi zásadní téma.

    Výbor pro zdravotnictví svým usnesením v lednu tohoto roku zavázal Ministerstvo zdravotnictví k ustanovení široké pracovní komise, ve které by měli pracovat jak zástupci odborné veřejnosti, zástupci zákonodárců, Ministerstva zdravotnictví a zástupci veřejnosti. Jak už tady dnes zmínil pan ministr i pan zpravodaj, tato komise je již zřízena, v nejbližší době započne svoji činnost. Je na nás, členech zdravotního výboru, ale i na vás, kolegové a kolegyně, abychom urychleně pro tuto pracovní komisi stanovili zásadní okruhy témat, kterými by se měla komise zabývat a přijmout k nim posléze i závěr, který by byl případně vodítkem k legislativním změnám. V této souvislosti apeluji, abychom zadání pro práci komise skutečně velmi dobře zvážili, abychom otázky ke sporným bodům v organizaci a systému očkování dobře specifikovali, tak abychom mohli požadovat po jednání komise i jednoznačné závěry.

    Je třeba si zde velmi hlasitě říci, že problematiku očkování nelze opravdu důsledně a důvěryhodně v takovém rozsahu projednat během pár týdnů, tedy chceme-li se chovat zodpovědně, a to je směrem k našim dětem naší povinností. Vím, že odpůrci či jen kritici současného systému očkování nechtějí takováto slova slyšet, ale jako místopředseda výboru pro zdravotnictví, jako lékař s mnohaletou praxí a vůbec už ne jako otec čtyř dětí si nedovedu představit, že bychom bez odborné přípravy přistoupili k závažným změnám v systému očkování v naší republice. A přitom se přiznám, že o některých z nich bych rád diskutoval a některé z nich si dovedu i představit.

    Nyní ke dvěma konkrétním problémům projednávané novely. Prvním z nich je bod 40 schváleného usnesení výboru pro zdravotnictví, a tady se přiznám, že jsem i já pro něj zvedl ruku, kterým se navrhuje změna zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v § 38 odst. 7. Tato navržená změna vyvolala velkou negativní odezvu mezi rodiči a také mezi částí lékařů a podle řady oslovených právníků ji bohužel lze vykládat i tak, že by mohlo dojít k očkování dětí proti vůli jejich rodičů. Vzhledem k tomu, že navržené ustanovení skutečně vykazuje známky víceznačnosti, oslovil jsem s žádostí o právní stanovisko Parlamentní institut, který ve svém posudku mou domněnku i názor externích právníků potvrdil. Parlamentní institut ve svém vyjádření mluví o trojznačnosti tohoto ustanovení s tím, že skutečně jeden z výkladů rozhodně lze vykládat i tak, že by v praxi mohlo dojít k provádění očkování dětí proti vůli jejich rodičů. Za sebe zde rozhodně říkám, že si toto jednání v praxi představit nedovedu, a jsem také přesvědčen, že to v žádném případě nebyl úmysl předkladatele. Jsem ale hluboce přesvědčen, že jako zákonodárný sbor jsme povinni schvalovat takové zákonné normy, které jsou jednoznačné a právně nezpochybnitelné.

    Ano, možná se teď můžeme usmívat, protože dobře víme, že mnohé naše zákonné normy tomuto pravidlu neodpovídají. To ale není omluva, spíše naopak. Je naší prioritní povinností důsledně dbát na to, aby přijímané zákony měly jednoznačný výklad. Nepodaří-li se to, lze to brát jako naše větší či menší selhání. Právě s tímto vědomím navrhnu v podrobné rozpravě pozměňovací návrh k usnesení výboru pro zdravotnictví k bodu 40, kterým navrhnu bod z usnesení výboru vypustit a ponechat stávající znění § 38 odst. 7 zákona o zdravotních službách, čímž bychom měli dosáhnout zklidnění bouře emocí mezi našimi rodiči. A jsem i v tomto směru přesvědčen, že předkládaná novela jako celek tímto nijak neutrpí.

    Druhou oblastí, kterou chci v diskusi zmínit, je zde při minulém jednání diskutovaná otázka potvrzení o zdravotní způsobilosti dětí na zotavovací akce, tedy zejména na letní tábory a školy v přírodě. Byla a zde i jsou navrhovány různé možnosti řešení: buď ponechání stávajícího stavu s tím, že by se platnost tohoto potvrzení prodloužila o jeden rok, tedy celkově na dva roky; v pozměňovacím návrhu kolegy Farského, prostřednictvím pana předsedajícího, se mluví o zrušení povinnosti dokládat toto potvrzení vyjma dětí dispenzarizovaných s nějakým chronickým onemocněním. Tuto problematiku jsme s panem zpravodajem kolegou Davidem Kasalem velmi široce diskutovali s odbornou veřejností a se zástupci Ministerstva zdravotnictví, zejména s hlavním hygienikem panem doktorem Valentou a s paní doktorkou Rážovou. Padaly různé návrhy, nakonec jsme s kolegou Kasalem navrhli hlavnímu hygienikovi řešení, které by mělo vyhovět jak požadavku rodičů, aby nebyli sháněním potvrzení obtěžováni, mnohdy je to stojí den dovolené, mnohdy i podstatně větší starosti, ale mělo by to uklidnit i pořadatele táborů a také zdravotníky, kteří vesměs zmiňované potvrzení považují za potřebné. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Svobodu, připraví se pan poslanec Farský. Máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se i já jako relativní odborník zapojil do diskuse, která je téměř bezbřehá.

    Já bych v prvé řadě chtěl velmi poděkovat kolegyni Novákové za slova, která tady říkala. My totiž ten problém očkování řešíme špatně. My ho řešíme jako spor dvou celků. Nějakých rodičů a lékařů. Jdeme na to známým českým způsobem, který říká "jiný názor je urážka, kterou lze smýt jenom krví", místo toho, abychom udělali to, co tady tak dobře popisovala kolegyně Nováková, to znamená, abychom vytvořili prostor pro to, že o této věci nebudeme válčit, ale budou o ní lékaři a pedagogové s rodiči hovořit. Bohužel to není tak úplně jednoduché, jak kolegyně říkala, ale je to cesta, která je bezesporu rozumná. A je také nutná.

    Je potřeba si uvědomit, a to je odpověď - on zde již není - na otázku, proč očkujeme, když pak semotamo nějaké neočkované dítě se dostane mezi očkované, že se vlastně nic nestane. Ze všech statistických studií víme, že pokud proočkovanost poklesne pod 90 %, přestává to vlastně jako ochranný mechanismus proti epidemii fungovat. Jen bych si vás dovolil upozornit, než budete hlasovat o těchto věcech, abyste se seznámili s výsledky, které známe z Ukrajiny, která zrušila očkování, které měla povinné jako postsovětská země. Prostě proto, že na to v zásadě neměli, tak zrušili povinnost a proběhla tam tak obrovská epidemie, která postihla 15 % všech dětí. To už není žádná legrace. Podívejte se na to, co se děje v Bangladéši, co se děje ve všech těch zemích, které neočkují, když se epidemiologická situace zhorší, jaké tam probíhají epidemie a v jaké podobě.

    Můj otec jako praktický lékař trvale nosil v kapse takové zvláštní pero, které používal, když se dostal k dítěti, které mělo záškrt. Záškrt totiž dokázal úplně ucpat dechovou trubici a jediná možnost byla proříznout tracheu, aby se vzduch dostal tomu dítěti, které bylo už modré a umíralo. Oni ti praktici na to měli prostě takovou tlustou jehlu. Uměli to přesně v tom prstenci probodnout, a to byla věc, kterou, já se pamatuji, otec dělal relativně velmi často. Je to věc, se kterou se nesetkáme. Ale pokud pozměníme systém našeho očkování, přičemž sem budeme mít neustálý příliv migrantů ze zemí, kde choroba je frekventní, dostaneme se do úplně jiné situace. To, co už dneska víme, je otázka tuberkulózy, kterou nám sem dovezli do věznic vlastně vězňové ze zemí východní Evropy.

    A ještě poslední věc na závěr. Abychom neválčili, abychom prostě diskutovali s těmi, kteří mají jiný názor, musíme si také uvědomit jednu věc. V okamžiku, kdy názor relativně malé skupiny, sofistikované skupiny, skupiny, kterou tvoří, jak tady bylo řečeno, převážně vysokoškoláci a vzdělaní lidé, když převáží a zmizí povinnost očkování, nevím, jestli v naší společnosti jsou všichni na takové úrovni, aby možnost neočkovat a nestarat se o ni a s dítětem nikam nechodit nevyužili. Obávám se, že i my máme takové skupiny rodičů. Jako já říkám otevřeně, nemáme všechny lékaře ty nejlepší stoprocentní lidi na světě. Ale zrovna tak je to s rodiči. Úplně to samé. A to si obě strany musí uvědomit. V okamžiku, kdy otevřeme ten prostor, budou ho zneužívat nezodpovědní rodiče. Rodiče, kteří se o děti nestarají, v nejhorším případě je dávají do ústavu, ti určitě nepoběží někam oočkovat to dítě. Prostě budou rádi, že nemusí pro to dítě nic udělat.

    A poslední věc, to tady říkal kolega Kaňkovský, o vzniku té skupiny, která se tím bude zabývat. To je věc nesmírně důležitá. Protože chci-li, aby to, co říkala kolegyně Nováková, začalo platit, to znamená, že ten individuální očkovací plán skutečně bude jednou z variant, on už dneska je, ale to, co je tam potřeba vědět, co to znamená. Individuální očkovací plán v každém případě znamená jiný nástup, nebo zhoršení nástupu imunity. Proto musíme vědět, jak má být udělán, také musíme vědět, kolik dětí máme podle toho individuálního očkovacího plánu očkovaných. Tam prostě musí existovat nějaká evidence. To tak jednoduché není. V okamžiku, kdy oočkuji polovinu dětí individuálním očkovacím plánem, kterým zůstane interval půl roku nebo tři čtvrtě roku bez vzniku imunity, tak prostě jsem vlastní očkování zrušil. Proto velmi vítám, že bude fungovat nějaká skupina odborníků, kteří na všechny tyto otázky odpovědí, protože ze všeho nejhoršího v medicíně je to, něco zřídit zákonem. Když to zřídíte zákonem, tak to všichni musí dělat. A ono to nemusí být úplně dobře, nebo může ten vývoj jít jiným směrem, mohou vzniknout jiné očkovací látky. Mohou vzniknout jiné mutované varianty těch chorob, a proto právě všechny tyto věci by neměly být zřizovány zákonem. Měl by tam být otevřený prostor, pro volnou aplikaci posledních poznatků lékařské vědy a ten prostor využívat po komunikaci s těmi rodiči, kteří té komunikace jsou schopni. S jinými to nejde. Děkuji. (Slabý potlesk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu další omluvenku. Od 15.30 do 16.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka.

    Nyní požádám pana poslance Jana Farského o jeho příspěvek do rozpravy. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslel jsem si, že sem nastoupím po panu kolegovi Svobodovi a budu reagovat na jeho plamenný pohled lékaře, tak jak jsme tady byli doposud v otázce očkování zvyklí. Nemusím to udělat. A skoro jsem zvažoval, jestli nemám svoji přihlášku stáhnout. Myslím si, že jsme tady svědky, a je to tak dobře, obrovského posunu od těch předchozích druhých čtení, kdy tady byly dva nesmiřitelné tábory, které si nenaslouchaly, kdy ten příkop mezi nimi se jen prohluboval, kdy zároveň se zvyšovala nedůvěra na obou stranách a skutečně jsme se neblížili k žádnému výsledku, k žádnému řešení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Než uzavřu obecnou rozpravu, táži se, zda se do ní ještě někdo hlásí. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu. Návrh na vrácení garančnímu výboru jsem nezaznamenal. V tom případě půjdeme dál a já zahajuji podrobnou rozpravu. Pouze připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy zdůvodněny.

    Nyní udělím slovo prvnímu, kdo je přihlášen do podrobné rozpravy. Je to paní poslankyně Nina Nováková a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je pod mám jménem uveden pod číslem 2256. Dovolila jsem si přepracovat pozměňovací návrh tak, aby byl rozdělen na čtyři samostatné části, a umožnila jsem tak některým z kolegyň a z kolegů, aby alespoň pro jeden z pozměňovacích návrhů mohli s klidným svědomím zvednout ruku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Hanu Aulickou a připraví se paní poslankyně Soňa Marková.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom mi dovolte ještě pár slov. Já musím říct, že většina z našich kolegů a kolegyň měla určitě ve svých kancelářích návštěvy maminek a i tatínků, kteří měli osobní zkušenosti s očkováním, a musíme si všichni říct, že nemůžeme o nich mluvit jako o tzv. biomatkách. To byla jedna poznámka.

    Další věc bych chtěla jenom říct, že bohužel vesměs všichni, kdo tady vystupovali z poslanců v obecné rozpravě, tak mě velice mrzí, že nikdo nenavštívil seminář, který byl k tomuto tématu udělán na začátku dubna a i v průběhu února.

    Další věc bych jenom chtěla říci, že i Ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že každý rok narůstá počet rodičů, kteří odkládají očkování, anebo nechtějí očkovat vůbec. A důležitá a zásadní otázka je, proč a z jakých důvodů. A odpověď? Ta je jednoznačná. Strach z nežádoucích účinků. Proto vám, dovolte mi, dnes předložím návrh doprovodného usnesení ve znění: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby neprodleně zahájila další přípravu novelizace zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, na základě nejnovějších vědeckých poznatků a zkušeností jak vnitrostátních, tak i zahraničních. Do novelizace zákona promítnout zejména případné přehodnocení právně závazného očkovacího kalendáře, a to především s ohledem na rozsah výjimek, které lze ještě akceptovat, a případné změny schématu očkování ve vztahu k individualitě případu, jakož i právní zajištění plnění.

    Já vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Soňu Markovou a připraví se pan poslanec Novotný.

  • Poslankyně Soňa Marková: Přeji krásný den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který se kupodivu netýká očkování, když poté, co jsme zažili v diskusích nejenom tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale i ve zdravotním výboru, tak to vypadalo, jako kdyby celý zákon na ochranu veřejného zdraví spočíval pouze, nebo celá ta novela spočívala pouze v tematice očkování. Ty další problémy, které se zde řešily, to znamená třeba otázka koupacích a pitných vod, otázka ochrany před hlukem, otázka bezpečnosti při práci a další a další témata, která zde byla řešena, tak zůstala upozaděna.

    Jednou z věcí, ke které také směřovaly pozměňovací návrhy, bylo zavedení povinného testování na přítomnost infekce HIV. Já jsem si dovolila předložit na výboru pro zdravotnictví pozměňovací návrh, který pan ministr podpořil, ale zdravotním výborem nakonec neprošel, a já se domnívám, že by měl tento pozměňovací návrh být schválen.

    Můj pozměňovací návrh najdete v systému pod číslem 2048 a spočívá ve vypuštění bodu 181. Dovolte mi, abych krátce zdůvodnila tento pozměňovací návrh. Zavedení povinného testování na přítomnost infekce HIV u takzvaně podezřelých osob představuje závažný zásah do osobnostních práv jednotlivců, pro který neexistuje veřejný zájem. I když se v rámci povinného testování podaří zjistit přítomnost nákazy u některé z testovaných osob, nemusí tato skutečnost vést ke změně chování této osoby. Zákon číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nedefinuje, kdo je osobou podezřelou z nákazy virem lidského imunodeficit. Tento zákon pouze specifikuje v rámci ustanovení o karanténních opatřeních § 6 odst. a), že fyzickou osobou podezřelou z nákazy se rozumí zdravá fyzická osoba, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy. Daná definice zcela jednoznačně není v souladu s okolnostmi týkajícími se onemocnění HIV a v praxi bude vyvolávat otazníky, jak dané ustanovení bude na onemocnění HIV aplikováno. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám nyní o vystoupení pana poslance Novotného a připraví se pan poslanec Vácha. Máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který byl uveden pod číslem 2037 a předkladatelem jsem já. Tento pozměňovací návrh neřeší a není ani o tom, zda se má očkovat, či nikoliv, já osobně jsem zastáncem očkování, ale tento pozměňovací návrh je v souladu s prvotním záměrem zákona na ochranu veřejného zdraví a jeho cílem je chránit a podporovat zdraví dítěte. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu budou vytvořeny podmínky, za kterých budou mít děti příležitost bezpečně pobývat v přírodě, přivážet si formující zážitky z tábora, výpravy či školy v přírodě. Aby dosáhl tohoto cíle předkládaný pozměňovací návrh, tak za prvé - racionalizuje zákonné závazky tak, aby byly reálné a efektivně splnitelné; za druhé - respektuje a posiluje přitom zodpovědnost a práva rodičů, případně zákonných zástupců; za třetí - snižuje administrativní náročnost dodržování zákonných požadavků; za poslední, za čtvrté - zohledňuje dlouhodobý pozitivní trend hygienické situace zotavovacích akcí, bere v úvahu různorodost jejich pořadatelů, které neohrožuje neodůvodněnými vysokými sankcemi.

    Takže ještě jednou. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2037. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Váchu a připraví se pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního tisku 2251. Ve znění § 45 se za odstavec 2 vkládá odstavec 3, který zní: "Pravidelné a zvláštní očkování lze provést dle individuálního očkovacího plánu v případě zjištění zdravotního stavu, který dočasně brání podání očkovací látky (dočasná kontraindikace), v případě výskytu závažnějších nežádoucích účinků po podání očkovací látky nebo z jiných zdravotních indikací. Individuální očkovací plán stanovuje poskytovatel zdravotních služeb." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Kaňkovský.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Já bych se rád osobně přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2039. Ten pozměňovací návrh míří, resp. je iniciován ze strany resortu dopravy a já jsem ho rád podal a teď si vás dovoluji poprosit o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

    Velmi stručně a velmi zjednodušeně vysvětlím, o co kráčí, jak je doprava spojena s ochranou veřejného zdraví. Tato věc se týká takzvané priority hluku v území, kdy v současné době podle současně platné legislativy dochází často k tomu, že poblíž nějaké liniové stavby, ať už je to silnice, železnice, ale někdy i průmyslový objekt, až následně je povolena a realizována výstavba například rodinných domů nebo bytových domů. Teprve poté, co ty domy byly postaveny už vedle existující silnice nebo železnice, si začnou jejich majitelé stěžovat, že je tam hluk, a poté co... Ty případy se skutečně v reálu už několikrát staly poté, co na základě měření ze strany hygienické stanice bylo soudem nařízeno a provedeno opatření, tak pak ten investor, což je většinou tedy stát, musí dodatečně vyrábět, realizovat a investovat protihlukové clony. Máme řadu případů, kdy stát byl nucen takto dodatečně kvůli nevhodné výstavbě a zástavbě budovat protihlukové stěny nebo clony. Jsou to skutečně pro stát naprosto zbytečné náklady, zbytečná zdržení. Ty náklady se pohybují v řádech desítek milionů korun a nejsou státem vyvolány.

    Takže velmi zjednodušeně: Hlásím se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2039. Pokud k němu budete chtít jakékoliv vysvětlení, jsem pochopitelně kdykoliv připraven ho vysvětlit. A ještě poslední podpůrná věta. Tento návrh byl i pozitivně přijat na hospodářském výboru, kde hospodářský výbor k němu přijal kladné, doporučující stanovisko a s tímto stanoviskem ho poslal do výboru pro zdravotnictví. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Kaňkovský, připraví se pan poslanec Farský.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych se přihlásil ke svému již v obecné rozpravě avizovanému pozměňovacímu návrhu, který je zanesen v systému pod číslem 2264. Tento pozměňovací návrh je pozměňovací návrh k usnesení výboru pro zdravotnictví č. 75 z 18. schůze konané 19. března 2015.

    Odůvodnění jsem také říkal již v obecné rozpravě. Jenom zopakuji - výbor pro zdravotnictví přijal na svém zasedání dne 19. 3. 2015 usnesení, jehož součástí je bod 40, kterým se navrhuje změna § 38 zákona č. 372/2001 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění, a to v odstavci 7. Navrhovaná úprava vnáší dle názoru právních autorit značnou interpretační nejistotu, přičemž nejpravděpodobnější právní výklad je takový, že by mohlo za určitých okolností podle této úpravy docházet k provádění služeb určených k předcházení vzniku a šíření infekčních chorob onemocnění bez souhlasu. Tento právní stav jeví známky významného snížení lidskoprávní ochrany pacienta. Už jsem tady zmiňoval - v praxi si to nedokážu představit, ale přesto, pokud máme víceznačné znění právní normy, tak to vidím jako věc nepatřičnou. Z tohoto důvodu navrhuji tento pozměňovací návrh, kterým by se ta sporná část z návrhu usnesení výboru pro zdravotnictví zrušila.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Farský a připraví se paní poslankyně Nohavová.

  • Poslanec Jan Farský: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 1876, a jenom krátce k jeho zásadní části a odůvodnění.

    Dnes je situace, kdy pokud nějaký nezletilec z těch 150 tisíc, kteří vyrážejí na zotavovací akci ročně, pokud chce vyrazit, tak musí vyrazit předtím ještě k lékaři a lékař mu musí vydat posudek o zdravotní způsobilosti, jestli je schopen se té akce, na kterou jde, ať už je to zotavovací akce, ať je to tábor, nebo nějaká delší akce, škola v přírodě, tak musí předtím získat posudek, že je schopen to absolvovat. Ten posudek platí jeden rok. Zpravidla se za něj platí částka někde kolem 200 Kč. To nezletilé dítě je samozřejmě povinno, nebo je provázeno svým zákonným zástupcem na takovou prohlídku.

    Návrh, který tady předkládám, říká, že pokud organizátor této zotavovací akce i zákonný zástupce u zdravého, nedispenzarizovaného dítěte souhlasí s tím, že posudek může vystavit zákonný zástupce, tak tak může učinit. A to je vše. Takto jednoduchý návrh, a v podstatě přináší něco, co se tady často nestává, to je, že zákonným předpisem nevytváříme další povinnosti, nevytváříme další formuláře, papíry, ale že jeden z těch papírů rušíme. Já bych byl hrozně rád, kdybyste na tom rušení předpisů a snížení byrokracie se mnou spolupracovali. Děkuji předem za podporu pozměňovacího návrhu 1876.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Snížení byrokracie je jistě chvályhodný čin, pane poslanče, to chválím.

    Nyní v podrobné rozpravě paní poslankyně Nohavová a připraví se pan zpravodaj pro vystoupení v podrobné rozpravě. Máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Přeji vám všem hezké odpoledne. Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 1920 a řeší zjednodušeně řečeno snížení pokut poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb. Je zároveň i součástí usnesení zdravotního výboru. Žádám vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. A nyní tedy je připravený vystoupit pan zpravodaj. Máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Pane místopředsedo, děkuji. Já bych se rád přihlásil k pozměňujícímu návrhu č. 2269, který je společný s kolegou Birkem, který jsme navrhovali. Jedná se o kompromisní návrh Ministerstva dopravy, Ministerstva zdravotnictví i Hospodářské komory, který se dotýká hluku.

    Jenom krátké odůvodnění. Tímto návrhem se navrhuje, aby prostor významný z hlediska pronikání hluku byl upřesněn prováděcím právním předpisem. Podle § 106 odst. 3 se předpokládá, že oblast hluku je prováděna nařízením vlády. V souvislosti s touto změnou se tedy navrhuje doplnit i toto ustanovení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho nevidím přihlášeného do podrobné rozpravy. Je tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se pana zpravodaje a pana předkladatele, zda si vezmete závěrečné slovo. Pan zpravodaj.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já bych se rád vyjádřil k té diskusi, která tady dneska zazněla. Chtěl bych všem kolegům poděkovat. Protože většina se týkala očkování, nechci to snižovat jenom na to očkování, ale bylo to gros, dovolte, abych se zastavil u pár věcí, které jsou opravdu důležité a na které mohu trochu reagovat i ze své praxe.

    Z hlediska reakce po očkování, která tady zazněla, a bylo tady řečeno, že nemůže zaznít, že něco takového neexistuje. Pracuji v medicíně 22 let a mohu vám říct, že u dětí hlavně v tom nízkém věku je takové množství různých chorob, že jednoznačně tvrdit, že vzniklá reakce je po očkování, je velmi svízelné. Na druhou stranu jsem natolik otevřen a z toho důvodu vítám, že už existuje pracovní skupina při ministerstvu, která toto bude řešit, kde si opravdu musíme říct, jaké bude hodnocení takovýchto reakcí, které nás povede k tomu, abychom se s tím mohli lépe zaobírat.

    Co se týká individuálního očkovacího plánu, bylo tady řečeno, že není, že ho chceme zavést. Individuální očkovací plán opravdu už existuje, je ve vyhlášce a samozřejmě vzhledem k tomu, že je individuální, tak zachycuje určité procento populace, to je hlavně u dětí, které mají zdravotní komplikace. Ať jsou to komplikace alergologické, ať jsou to komplikace neurologické, například u epileptiků. A mohl bych takhle dál pokračovat. Ale toto je zase, si myslím, do té pracovní skupiny, která už je ustavena.

    Chtěl bych doplnit ještě kolegu Kaňkovského, prostřednictvím pana předsedajícího, že my jsme přemýšleli ještě dál, jakým způsobem ulevit, takže v pracovním slova smyslu vymýšlíme určité lejstro, když to řeknu jenom takhle, elektronickou formu, které by bylo jednotné pro zachycení jednak potřeb lékařů, a ať pojedou na jakoukoli akci, to znamená, ať pojedou na letní tábor, nebo na týdenní pobyt někam, kde to bude jednoznačně popsáno, co lékař potřebuje, co je zbytné a co není nezbytné. Dále tam jednoznačně bude vystavena ještě další forma očkování, protože v současné době na těch potvrzeních je buďto "řádně očkován", nebo "neočkován". Jiná možnost tam není a řada lékařů z obavy, vzhledem k tomu, jak se o tom očkování diskutovalo - tak děti, které neměly přesně všechno odočkováno, opravdu byly diskriminovány a nebyly uvolněny pro tyto akce. Takže i to chceme vyřešit tímto jednotným papírem.

    Co se týká kolegy Farského, prostřednictvím pana předsedajícího, mluvil o dispenzarizaci a byrokracii. Já to také chválím, určitě budu ve snižování byrokracie s ním spolupracovat, ale zrovna v tomto případě jsou to velmi důležité informace, kdy ty děti jezdí na pobyty vzdáleně od svého bydliště. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní požádám o závěrečné slovo pana ministra. Máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se nejprve chci omluvit, že oproti svým obvyklým zásadám nebudu moci být úplně stručný, jak je mým zvykem, protože rozprava byla velmi obsáhlá a nebyla úplně strukturovaná. Není proto úplně jednoduché pro mě na všechno zareagovat a myslím si, že mnohé z toho si mou reakci zaslouží.

    Já bych chtěl podobně jako pan poslanec Kasal poděkovat i těm, kteří mají jiný názor na povinné očkování, kteří mají jiný názor na povinný očkovací kalendář, že ta diskuse byla v drtivé většině nesena ve věcné rovině. Myslím, že to je základní předpoklad k tomu, abychom se k eventuálním možným a potřebným změnám toho systému dostali. V okamžiku, kdy se stanoviska budou ideologicky vyhrocovat a kdy tady bude zaznívat, proč chceme po lidech, aby se povinně očkovali, tak se velmi těžko dobereme nějakých změn. (Hluk v sále.)

    Jsem rád, že se nám podařilo ustavit pracovní skupinu tak, jak jsme o ni byli požádáni na zdravotním výboru. Někteří ze zde vystupujících, kteří reprezentují odlišné názory na toto téma, jsou členy této skupiny. Já věřím, že se podaří tam vést tu diskusi. Ale tak jak bylo řečeno, je to diskuse mnohdy velmi odborná, protože taková témata, jako jsou individuální očkovací plány apod., nejsou úplně jednoduchá.

    Tady mi dovolte trošičku malou vsuvku. Stávající očkovací kalendář, který je obsažen ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví, vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace. Cílem je optimalizovat schémata i odstupy mezi jednotlivými očkováními. Bere se tam v potaz nejenom věk očkovaných osob, počet dávek na aktuální schopnost tvorby ochranných protilátek, ale i zohlednění toho, že různé typy vakcín vyžadují různá schémata. Některé očkovací látky lze aplikovat současně a mezi jinými je nutný odstup. Myslím si, že toto vyžaduje odbornou diskusi a že to nelze najednou takto volně pustit, protože se obávám, že účinná proočkovanost by se nám velmi snížila.

    Já bych tady chtěl podpořit a vyslovit dopředu souhlas Ministerstva zdravotnictví se dvěma návrhy, se kterými tady vystoupil pan poslanec Kaňkovský, a to je bod 40, který, jak zaznělo, může být vykládán jinak, i když bezesporu ve smyslu nucení k očkování určitě nebyl myšlen. Nicméně souhlasím, abychom zabránili různým výkladům, s jeho vypuštěním. A myslím si, že je velmi dobrý nápad i to využití pravidelných preventivních prohlídek k vydávání potvrzení, které zdravotníci u dětí na těch akcích potřebují. Já se tady hlásím k tomu, že vyhlášku upravíme, a myslím si, že termín tři měsíce je reálný.

    Další věc, ke které bych se chtěl vyslovit, je otázka, kterou tady otevřela paní poslankyně Marková - to je to možné povinné testování na HIV. A já musím říct, že mě její argumentace už na výboru přesvědčila. Myslím si, že je to velmi citlivá oblast a že se pohybuje na hraně. Za předkladatele souhlasím se změnou a s vypuštěním toho povinného testování.

    Co se týká oblasti hluku, o které se moc nediskutovalo, ale která je velmi důležitá. Možná spoustu lidí zajímá mnohem více než povinné očkování. Tak i tady si myslím, že se nám povedlo využít toho času k diskusi k nalezení konsenzu. Na straně jedné zájem ochrany občanů před hlukem a na straně druhé řekněme nevyvolávání zbytečných ekonomických nákladů při dopravních stavbách a dalších. Já jsem velmi rád za to, že tady vznikl kompromisní návrh za účasti Hospodářské komory, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva dopravy, který je veden jako pozměňovací návrh pánů Kasala a Birkeho, který také podporuji.

    Takže dovolte mi ještě jednou poděkovat. Myslím si, že oproti tomu, když jsme stahovali tuto normu z prvního, druhého čtení, se spoustu věcí podařilo vyřešit. Spousta věcí je v konsenzu a myslím si, že zákon má šanci nakonec opustit Poslaneckou sněmovnu ve velmi dobré podobě tak, aby vyhovoval drtivé většině těch, kteří se k tomu vyjadřovali. Aby zajistil ochranu veřejného zdraví, ale vzal v potaz i ty ostatní argumenty, a za to vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Vzhledem k tomu, že nezazněly žádné návrhy ani na vrácení nebo zkrácení lhůty, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu zpravodaji a děkuji panu ministrovi.

    Než postoupíme dál, přečtu dvě omluvenky. Dnes od 18 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Václav Votava a dnes od 16.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Martin Komárek.

    Nyní otevírám další bod našeho jednání a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš. Já vás prosím, pane vicepremiére, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl a tím připomněl novelu zákona o spotřebních daních a zákona o pohonných hmotách. (V sále je hlučno.)

    Hlavním tématem zákona o spotřebních daních je řešení problematiky daňových úniků souvisejících se surovým tabákem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane vicepremiére. Než budete pokračovat, tak vás požádám, kolegyně a kolegové, jestli máte něco nutného k řešení, abyste si to šli vyříkat do předsálí, protože přece jenom hladina hluku je zde velmi vysoká. Já vám děkuji za to, že to budete respektovat.

    Prosím, pane vicepremiére, pokračujte.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Předmětnou úpravu lze rozdělit na dvě ucelené oblasti. Za prvé s ohledem na zvyšující se výskyt podvodů se surovým tabákem navrhuje zavedení spotřební daně na surový tabák. Jedná se o zcela novou daň zaváděnou na daňovém území České republiky, která není harmonizovaná unijním právem. Sazba daně ze surového tabáku je navázána na výši daně z tabáku ke kouření, a to z toho důvodu, že surový tabák je podle analýz ve značné míře užíván k jeho nelegální výrobě.

    Předložený návrh zavádí zdanění surového tabáku bez ohledu na to, kde se na daňovém území České republiky nachází, tedy zda bude zjištěn v dopravním prostředku či ve skladu nebo mimo prodejnu. Rád bych také zdůraznil, že tato úprava nezavádí zdanění prodeje tabákových listů konečnému spotřebiteli v maloobchodních prodejnách, jak bylo navrhováno v pozměňovacích návrzích k poslední sazbové novele zákona o spotřební dani v loňském roce. Zdanění takového tabáku je možné postihnout již podle současného znění zákona. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane vicepremiére. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 417/1 až 4. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Miroslav Kalousek a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, na rozdíl od pana ministra nebudu opakovat svoji řeč z prvého čtení, odkazuji se na ni a na steno.

    Dovolte, abych jako zpravodaj rozpočtového výboru konstatoval, že rozpočtový výbor projednal tyto - v podstatě se jedná o novely dvou zákonů, novela zákona o spotřební dani, novela zákona o pohonných hmotách - projednal obě tyto novely, projednal a hlasoval celkem čtyři pozměňující návrhy, z nichž tři byly předkladatelem staženy a ten jeden nebyl schválen. To znamená, usnesení rozpočtového výboru je doporučení schválit tento tisk 417 bez připomínek.

    Nicméně mi dovolte, abych tady na plénu zopakoval, že jako zpravodaj jsem rozpočtový výbor informoval o tom, že vzhledem k tomu, jak několik málo dní před projednáváním tohoto tisku na výboru probíhal a stále probíhá tisk 418, což je rovněž novela zákona o spotřební dani, předložím ve druhém čtení ve sněmovně pozměňující návrhy týkající se spíše problematiky, která je obsažena v tisku 418, ale z dobrých důvodů, z časových důvodů je předložím do tisku 417, protože vláda nás oblažila dvěma návrhy novely spotřební daně, které jsou souběžně v legislativním procesu. Tento závazek jsem splnil. Odůvodnění těchto pozměňujících návrhů přednesu v obecné rozpravě, abych nezneužíval svoji pozici zpravodaje.

    Takže uzavřu jenom zopakováním usnesení rozpočtového výboru schválit tisk 417 a hlásím se tímto do obecné rozpravy, abych zdůvodnil pozměňující návrhy, které jsem k tomuto tisku předložil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Akorát se chci zeptat, pane zpravodaji, zda se hlásíte s přednostním právem, nebo do řádného pořadí. Je to jedno? Tak já si s tím nějak poradím. Děkuji.

    Nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Jaroslava Klašku, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Táži se, zda je tady pan zpravodaj hospodářského výboru. Nikde ho nevidím. Takže se táži členů hospodářského výboru, kdo by zastoupil pana poslance Klašku a přednesl to, jak zde byl tento návrh projednáván. (Nikdo se nehlásí.) Ještě jednou zopakuji svou žádost, aby přišel nějaký zástupce hospodářského výboru, který by přednesl a informoval nás o tom, jakým způsobem byl tento vládní návrh projednáván. (Z lavice se zvedá poslanec Vozka. Nakonec jde k mikrofonu poslanec Kučera.) Máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dovolte mi, abych se ujal usnesení hospodářského výboru č. 133 ze dne 15. dubna 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.

    Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstkyně ministra financí Simony Hornochové, zpravodajské zprávy poslance Jaroslava Klašky a po obecné a podrobné rozpravě:

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 417 ve znění předloženého vládního návrhu zákona;

    2. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

    3. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;

    4. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

    Toť vše.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Děkuji, že jste se toho úkolu zhostil se ctí, pane poslanče. A nyní otevírám obecnou rozpravu a s přednostním právem dám slovo panu předsedovi Kalouskovi. Připraví se pan poslanec Adam.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Já se pokusím být co nejstručnější.

    Předložil jsem, kolegyně a kolegové, dva pozměňující návrhy, z nichž ten první pokládám za naprosto nezbytný pro soulad našeho právního řádu s právem Evropské unie. Ten druhý pokládám za nezbytný vzhledem ke konkurenčnímu prostředí v oblasti biopaliv, ale jakékoliv konkurenční prostředí je samozřejmě prospěšné.

    Po projednání - my jsme ani nedokončili projednání tisku 418, které se týká biopaliv - bylo zřejmé, že se nedobereme k jednoznačnému výsledku do 30. 6. tohoto roku, a že je dokonce velmi pravděpodobné, že tento návrh nebude schválen. Neboť pokud zpravodaj Poslanecké sněmovny, což jsem já, navrhuje zamítnutí tohoto návrhu a zpracovatel tohoto návrhu, což je pan ministr Babiš, veřejně deklaruje ve veřejných sdělovacích prostředcích, že bude hlasovat proti, těžko můžeme hledat důvod, proč by kdokoli z vás, kolegové, měl hlasovat jinak, než bude hlasovat ministr financí a zpravodaj Poslanecké sněmovny. Takže spíše vycházím z toho, že ten zákon schválen nebude a minimálně můžeme počítat s pravděpodobností blížící se jistotě, že se k jeho závěrům nedostaneme do 30. 6. tohoto roku. A to je poměrně značný problém, protože program daňového zvýhodnění čistých biopaliv je notifikován Evropskou komisí do 30. 6. 2015. a 1. 7. 2015 se Česká republika dostane do poměrně velmi nekomfortní situace nepovolené veřejné podpory, kdy její právní řád bude distributorům umožňovat prodávat nezdaněné čisté biopalivo, ale primární právo Evropské unie to umožňovat nebude. Což má logické důsledky: příslušné řízení, vratka veřejné podpory, veřejná podpora se musí vrátit, jsou uvaleny sankce, které rovněž musí někdo zaplatit. Odpovídá Česká republika. Platí daňoví poplatníci. Česká republika to potom samozřejmě může nějakým způsobem od těch distributorů vymáhat, ovšem s velmi nejasnými výsledky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Své pozměňovací návrhy pak přečtěte v podrobné rozpravě.

    Než udělím další slovo, přečtu omluvenku. Dnes po 16.30 hodin se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Václav Votava.

    Nyní tedy požádám, aby v obecné rozpravě vystoupil pan poslanec Petr Adam a připraví se pan poslanec Herbert Pavera. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já stejně jako předřečník předkládám pozměňovací návrh, který je velmi pozitivní pro zvýšení konkurenčního prostředí v České republice, takže teď velice krátce vysvětlím, o co vlastně jde.

    Zákon o spotřebních daních stanovuje minimální velikost daňového skladu na 50 tisíc litrů. Výjimkou jsou sklady na LPG, jejichž zákonem stanovená minimální velikost je čtyřikrát větší, tedy 200 tisíc litrů. Výjimka pro daňové sklady se dostala do zákona před mnoha lety, kdy byl trh LPG zřejmě nejcitelněji zasažen daňovými úniky. Pozměňovací návrh odstraněním výjimky pro LPG sjednocuje minimální objem daňového skladu na 50 tisíc litrů. V té souvislosti chci zdůraznit: Návrh je podáván s vědomím, že nezpůsobí žádné nové daňové úniky. Tento postoj nezastávám pouze já, ale také Ministerstvo financí České republiky, které se v tomto duchu vyjádřilo i na zasedání hospodářského výboru. V období od přijetí výjimky pro sklady LPG došlo k mnoha legislativním úpravám omezujícím úniky, např. k zavedení registrů distributorů, zavedení kaucí pro distributory, k 1. 1. 2015 k zásadnímu zpřísnění podmínek pro povolování a provozování daňových skladů, proto výjimka pozbývá smyslu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní faktická poznámka pana poslance Plzáka. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já mám technický pozměňující návrh k návrhu pana poslance Kalouska. Tam by mělo být ne "mastných kyselin", ale "nenasycených mastných kyselin", jestli se nemýlím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Bohužel pan zpravodaj není v sále, tak mu to budete muset říci, až přijde, osobně.

    Budeme pokračovat v rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Herbert Pavera a připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády.

    Dovolte, abych vám zdůvodnil pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 2176 a který pojednává o tom, že v § 43g se stávající odstavec označuje jako odstavec 1. Dále se do toho § 43g doplňuje odstavec 2, který zní: Za ekonomicky stabilního se pro účely tohoto zákona považuje provozovatel daňového skladu minerálních olejů uvedený v § 49 odst. 13 a 14, který poskytuje zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem. Pro provozovatele daňového skladu uvedeného v předchozí větě neplatí povinnost stanovená v § 43g odst. 2.

    Nyní mi dovolte zdůvodnění. Stávající stav je takový: Zákon č. 331/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, upravil v § 43c odst. 1 písmeno c) ekonomickou stabilitu jako obecnou podmínku pro vydání a trvání příslušného povolení. Tím má být umožněno správci daně v rámci povolovacího řízení provádět analýzu a tuto zohlednit při rozhodnutí o návrhu na vydání povolení. Správce daně může sledovat ekonomickou stabilitu subjektu v průběhu trvání povolení a v případě zhoršení ekonomické kondice subjektu může do povolení vstoupit a stanovit další podmínky, za kterých subjekt může s vybranými výrobky nakládat. Cílem této úpravy bylo zabránit, aby rizikové osoby do budoucna nemohly způsobit daňové nedoplatky, resp. úniky na spotřební dani, neboť zjištění daně u některých subjektů neznamená stoprocentní krytí budoucí úhrady daně. V případě této úpravy jsou přímo dotčeny subjekty, zejména provozovatelé daňových skladů.

    Jaký by měl být budoucí stav? Tento pozměňovací návrh zakládá fikci splnění podmínky ekonomické stability pro provozovatele daňového skladu minerálních olejů uvedených v § 49 odst. 13 a 14 zákona o spotřebních daních, který poskytuje zajištění daně způsobem a ve výši stanovené zákonem o spotřebních daních. Zároveň zbavuje provozovatele daňového skladu uvedeného v předchozího větě povinnosti stanovené v § 43 odst. 2, tj. ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmu oznamovat správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability.

    Důvodem tohoto pozměňovacího návrhu je skutečnost, že pro předmětné rostlinné oleje a metylestery a etylestery mastných kyselin uvedené v § 49 odst. 13 a 14 zákona o spotřebních daních, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, je stanovena obdobná výše zajištění daně jako u jiných tradičních fosilních substitutů. Je tomu tak přesto, že tyto oleje jsou podle § 19 odst. 13 a 14 uvedeného zákona osvobozeny od spotřební daně. U provozovatelů daňových skladů minerálních olejů uvedených v § 49 odst. 13 a 14 zákona o spotřebních daních je tedy spotřební daň zajišťována ve výši, která neodpovídá následné daňové povinnosti, a nejedná se proto o rizikové subjekty, které by do budoucna mohly způsobit daňové nedoplatky, resp. úniky na spotřební dani. Tato zajištění skýtají dostatečné záruky, že dotčené subjekty budou činnost provádět v souladu s platnými právními předpisy. Původní znění zákona totiž neúměrně dopadalo i na tyto subjekty, které řádně a včas plnily své povinnosti vůči správci spotřební daně, a přinášelo to pro ty poctivé subjekty dodatečné náklady.

    Předmětný pozměňovací návrh nepochybně povede ke snížení finančních nákladů dotčených subjektů, k poklesu nákladů z důvodu snížení administrativní zátěže a dále k odstranění možnosti vzniku nových povinností uložených správcem daně, což povede ke zvýšení právní jistoty uvedených osob. Přínosem tohoto návrhu je i podpora udržitelných biopaliv, což vede v souladu s cíli Evropské unie i ke zlepšení životního prostředí.

    Tento pozměňovací návrh nedává žádný prostor pro korupční jednání, neboť nastavuje u dotčených subjektů jasná pravidla.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy v obecné rozpravě pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych se chtěl zmínit ke svému pozměňovacímu návrhu, který se týká tohoto sněmovního tisku.

    Nejprve krátce přečtu jeho znění. Je to pouze pět řádků: Správce daně zveřejní v jím vedeném veřejně přístupném seznamu držitelů povolení k provozování daňového skladu informaci o výši zajištění daně a informaci o tom, jakou formou je zajištění poskytnuto. Pokud správce rozhodne o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně, vyznačí tuto skutečnost do uvedeného seznamu včetně výše řádného i sníženého zajištění. Tolik citace pozměňovacího návrhu.

    Ministerstvo financí, tedy vláda k tomu vyjádřila nesouhlas se zdůvodněním, že to není žádným protikorupčním opatřením a že konkrétní údaje z jednotlivých řízení nemohou být poskytnuty. Je to samozřejmě věc názoru. Ve zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu, který jsem podal, je to formulováno takto a rád bych vás s tím seznámil, protože nesouhlasím se stanoviskem vlády. Kromě provozních nákladů na existenci skladů hrají významnou roli i náklady na zajištění daně. Informace o výši zajištění nelze chápat jako informaci důvěrnou, související s ekonomickou situací subjektu. Jde naopak o informaci komerční, protože prokazuje, jak velká hodnota zboží může skladem legálně procházet. Případné snížení zajištění daně povolené jejím správcem je nutno vnímat jako formu státní podpory. Ve skutečnosti totiž jde o zvýhodnění konkrétního subjektu v soutěži se subjekty podnikajícími ve stejném oboru. Proto i publikování informace o povoleném snížení zajištění daně není porušením daňového tajemství, ale naopak by mělo být povinnou informací, stejně jako všechny jiné výhody, které stát poskytuje nikoliv celoplošně, ale pouze konkrétním subjektům trhu. Protikorupční potenciál lze pak spatřovat v tom, že nebude možno zvýhodnit neoprávněným snížením daně subjekt, který je jinak na trhu veřejně považován za subjekt s nestandardním chováním.

    Já se domnívám, že zdůvodnění, se kterým jsem vás tady právě, kolegové a kolegyně, seznámil, je poměrně logické a to, co tento pozměňovací návrh navrhuje, je v podstatě zpřehlednění situace na trhu a snaha o zajištění toho, aby všechny subjekty, které na tomto poli působí, měly stejná a rovná pravidla a aby náhodou nedocházelo k tomu, že někomu budou zlehčována. Věřím, že to ještě projednáte jak ve výborech, tak ve vašich poslaneckých klubech a tak, jak se již stalo nejednou, i přes nesouhlasné stanovisko vlády nebo zpravodaje tento pozměňovací návrh získá podporu. Přihlásím se potom k němu samozřejmě v podrobné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Vácha, kterému se tímto omlouvám, že mu dávám slovo až nyní, přestože se hlásil s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Pane předsedo, to nevadí. Já jsem čekal, že se vrátí pan poslanec Plzák. Já jsem mu chtěl jenom odpovědět. On říkal, že by správně v tom textu mělo být nenasycené estery nenasycených mastných kyselin. To samozřejmě není pravda. Pan navrhovatel je chemik, tak to ví. Nebyl tady, tak odpovím za něj. Oleje, řepkové oleje, samozřejmě triglycerid mastných kyselin, což tam je směs nasycených i nenasycených mastných kyselin. Při přípravě esterů se uvolní směs nasycených i nenasycených mastných kyselin, které se potom esterifikují alkoholem, takže výsledek jsou estery nasycených i nenasycených mastných kyselin. To znamená, to, co je v pozměňovacím návrhu poslance Kalouska, je správně. Jsou to estery mastných kyselin. Ten výraz v sobě zahrnuje jak nasycené, tak ty nenasycené. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a Starostů a ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za tento zasvěcený exkurz do chemie. Je to obdivuhodné. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě obecnou rozpravu končím. Táži se, zda pan zpravodaj anebo pan vicepremiér si chce vzít v současné době závěrečné slovo. Není tomu tak? Pan zpravodaj si vezme závěrečné slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já snad ani ne závěrečné slovo. Jenom jsem chtěl podpořit návrh pana poslance Fiedlera, který chápu, že je kontroverzní, a chápu, že správce daně se mu brání. Nicméně v okamžiku, kdy chceme dát správci daně onu diskreční pravomoc někomu prostě tu kauci snížit a někomu ne, tak jsme si vědomi, že byť je tam jakákoliv tzv. objektivní metodika, že tím prostě otevíráme korupční prostředí. O tom nemůže být sporu. A snad jsme se tu všichni shodli na tom, že nejlepší obranou proti korupčnímu prostředí je prostě veřejná kontrola. V okamžiku, kdy správce daně bude muset zveřejnit, komu tuto úlevu poskytl a komu ne, tak veřejná kontrola je tou nejlepší protikorupční obranou, byť chápu, že správci daně to může dělat nějaké komplikace. Není to úplně černobílé rozhodnutí, ale myslím si, že v rámci priority omezování korupčního prostředí si ten návrh zaslouží svoji podporu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. S přednostním právem se se svými pozměňovacími návrhy hlásí pan zpravodaj Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, kterémuž bylo v systému přiděleno číslo 2246. Je to návrh, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě a ke kterému bych ještě rád dodal, že je tam jisté přechodné ustanovení, protože končíme-li k 30. 6. daňovou výhodu u čistých biopaliv, musíme vzít na zřetel, že k 30. 6. budou mít distributoři na zásobách nějaké množství čistých biopaliv, které nakupovali s vědomím daňové úlevy, a neměli bychom je poškodit. To znamená, je tam přechodné ustanovení, které říká, že do pěti dnů jsou povinni udělat inventuru a jsou oprávněni to množství, které měli na skladě do 30. 6., prodat s daňovou úlevou, po této době už nikoliv. Není potřeba vést odděleně sklady, je nutné vést jenom odděleně účetnictví do té doby, dokud budou prodávat ještě zbytky těch daňově zvýhodněných. To je přechodné ustanovení, které jsme vycizelovali k tomu prvnímu pozměňovacímu návrhu. Tedy ještě jednou: 2246.

    A rovněž se hlásím k onomu druhému pozměňovacímu návrhu, který dostal číslo 2247. Je to návrh, který rozšiřuje možnost používat metylester řepkového oleje na metylestery jakýchkoliv mastných kyselin, a tam je přechodné ustanovení, kdy účinnost tohoto návrhu se předpokládá k 1. 1. 2016, abychom neznejisťovali pěstitele letošní úrody, ale připravili je až na sklizeň příštího roku. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, kolegové a kolegyně. Dovolte mi, abych se přihlásil k písemnému pozměňovacímu návrhu k tisku 417, který je v systému veden pod číslem 2258. Týká se zrušení daňového zvýhodnění biopaliv a v podstatě navrhované novelizační body ruší daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv, které jsou obsaženy ve stávajícím znění zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. V případě, že nenabude účinnosti sněmovní tisk 418, tento návrh - uvádí tento návrh zákon o spotřebních daních do souladu s evropskými předpisy. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Raisovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Adam. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Ještě jednou dobrý den. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který můžete najít pod číslem 2261. Tentokráte úplně ve stručnosti, jedná se o odstranění výjimky pro sklady LPG tak, aby se jejich minimální velikost vrátila zpátky na 50 tisíc litrů. Pro trh, jak jsem řekl, odůvodnění je takové, že zlepší konkurenční prostředí v ČR v tomto odvětví, což bude mít za následek snížení ceny, a riziko jakýchkoliv dalších daňových úniků se tímto nezvyšuje. To si myslím, že je velice pozitivní a stojí za zvážení. Já vám děkuji, na shledanou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji. Ještě jednou krásné a příjemné odpoledne. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je uvedený v systému pod číslem 2176. Mimo jiné tento pozměňovací návrh vede ke snížení finančních nákladů daných subjektů a také ke snížení administrativní zátěže. Více jsem ho podrobně zdůvodnil v předcházející rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, pane předsedající. Já jenom - váš předchůdce na postu předsedajícího vyzval všechny přihlášené, aby uvedli v podrobné rozpravě i zdůvodnění. Já jsem to konzultoval s legislativou a bylo mi řečeno, že je jedno, zda zdůvodnění zazní v podrobné, či obecné rozpravě, což asi tak předpokládám, že většina těch, kteří byli nyní přihlášeni přede mnou v podrobné rozpravě, s tím počítá, a já také.

    Takže já se jen stručně odvolám na své zdůvodnění, které zaznělo v podrobné rozpravě, tedy pardon, v obecné rozpravě, a přihlašuji se zde ke sněmovního dokumentu číslo 2274. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Posledním přihlášeným je pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, žádám vás podle § 95 odst. 1 o zkrácení lhůty na projednávání ve druhém čtení na osm dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já si dovoluji vetovat osm dní, třicet dní je v pořádku. Osm dní je nesmysl.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moment. Jménem kterých klubů, musí být minimálně dva.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jménem klubu ODS a TOP 09.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, už vidím, mávajícího předsedu poslaneckého klubu ODS, který se k tomu taktéž hlásí. Takže registruji veto na zkrácení lhůty.

    Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. (Poslanec Volný přistoupil k řečništi.) Já se omlouvám, pane poslanče... Já tomu rozumím, nicméně teď jsem podrobnou rozpravu ukončil. Může vám pomoci některý z pánů ministrů, pokud otevře podrobnou rozpravu a něco nám řekne. Víc vám radit nemůžu.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Navrhuji pokračovat v debatě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže nyní se hlásí pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Já vznáším námitku na veto poslaneckých klubů, protože jedná se o projednávání mezi druhým a třetím čtením, tam je standardních 14 dní a je možno zkrátit i na sedm dní, já jsem žádal o osm dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dobře, pane kolego. My chceme být vstřícnost sama, ale další Sněmovna je až 19. května. Tak o co jde? Je naším zájmem to projednat v dalším týdnu Poslanecké sněmovny, chceme to stihnout do 30. 6. Ale jestliže další schůze začíná až 19. května, tak nevidíme důvod. Prostě to veto dáváme z procedurálních důvodů. Jestli naleznete důvod, proč je to tak nutné, tak jsme ochotni od toho ustoupit, ale v tuhle chvíli to nevidíme opravdu jako jakkoliv účelné. 19. května je schůze Poslanecké sněmovny a do té doby uběhne zákonná lhůta čtrnácti dnů. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Prosím vás, toto zkrácení nelze vetovat. Proto prosím, aby se o tom hlasovalo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, pan poslanec Volný. Prosím, pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chvilku počkám, aby mě pan kolega Volný slyšel...

    Já bych chtěl slyšet zdůvodnění toho návrhu. Prostě nevidím racionální důvod, pokud dneska máme 28. dubna, skončíme během několika minut, možná jedné minuty, druhé čtení. Čtrnáct dnů uplyne dávno před zahájením příštího týdne, tak jestli by mi pan kolega Volný mohl vysvětlit, v čem je rozdíl mezi osmi a čtrnácti, když reálně to budeme stejně probírat buď 19., respektive 20., kdy jsou vyhrazené hodiny pro třetí čtení. I když to nezkrátíme, tak ten termín bude pořád stejný. Rozumím tomu, kdybychom měli o týden dřív jednání Poslanecké sněmovny, tak by to nějakou logiku mělo.

    Já bych prosil o vysvětlení, abych to pochopil, nic jiného samozřejmě, je to (nesrozumitelné) žádost a pan kolega Volný mi odpovědět nemusí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nicméně pan kolega Volný má pravdu, že na toto skutečně nelze podat veto. Jde podat veto pouze na to, aby se garanční výbor návrhem zákona nezabýval, podle § 94a odst. 4, což se nestalo. A já se ptám, kdo se další hlásí do podrobné rozpravy. Jestli nikdo takový není, tak podrobnou rozpravu končím a nyní se tedy ptám na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Pan ministr nemá zájem ani pan zpravodaj.

    Vzhledem k tomu, že v obecné i podrobné rozpravě nezazněl návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, zazněl pouze... návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na osm dnů podle § 95 odst. 1 jednacího řádu. Já tedy přivolám naše kolegy z předsálí a o tomto návrhu dám hlasovat. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jenom velmi stručně. Tento návrh jsem za svoje kolegy z Občanské demokratické strany předkládal před rokem. Mezitím došlo k vývoji na politické scéně, ale i vývoji legislativnímu. Tady mám na mysli především přijetí služebního zákona, který některé věci, které jsme navrhovali, jako je třeba změna způsobu jmenování ředitele FAÚ, svou účinností změnil. My jsme na to reagovali pozměňovacím návrhem -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo. Opravdu prosím sněmovnu o ztišení a budeme pokračovat, až se sněmovna ztiší.

  • Poslanec Petr Fiala: My jsme na tento vývoj reagovali pozměňovacím návrhem předsedy poslaneckého klubu Zbyňka Stanjury. Tento návrh je nakonec součástí usnesení rozpočtového výboru z 19. března tohoto roku. Já jsem rád, že rozpočtový výbor jednomyslně doporučil schválení tohoto bodu ve znění pozměňovacích návrhů, a doufám, že brzy dospějeme k úspěšnému schválení v Poslanecké sněmovně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu navrhovateli. Než přejdeme dál, tak náhradní kartu číslo 20 má pan poslanec Petr Kořenek a pan Ing. Vlastimil Gabrhel se omlouvá dnes od 17.15 z pracovních důvodů.

    Dne 11. února 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání rozpočtovému výboru. V daném případě byl návrh zákona přikázán pouze rozpočtovému výboru jako jedinému, a je proto zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o určení garančního výboru hlasovat. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 146/2 a 3.

    Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava a informoval nás o jednání výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor na svém 20. jednání 18. března tohoto roku projednal tento tisk, tento poslanecký návrh, přijal k němu také usnesení. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyjádřila souhlas, aby schválila tento návrh, a to ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který byl přijat v rozpočtovém výboru. Ten pozměňovací návrh, už se o něm zmínil předkladatel pan kolega Fiala, pozměňovací návrh v podstatě říká, že kontrolní funkci nad Finančním analytickým útvarem vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu zřizuje stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru. To je podstata komplexního pozměňovacího návrhu. A znovu opakuji, rozpočtový výbor doporučil, aby Poslanecká sněmovna schválila ve znění právě tohoto komplexního pozměňovacího návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli eviduji přihlášku pana předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den. Děkuji za slovo. Jenom připomenu, že ten pozměňovací návrh se přestal zabývat otázkou jmenování ředitele FAÚ. Jak říkal pan předseda Fiala, na základě toho, že byl mezitím přijat služební zákon, se ta situace výrazně zkomplikovala, nechtěli jsme to nadále ztěžovat. Nicméně po konzultaci s legislativou, po projednání v rozpočtovém výboru mám dva pozměňovací návrhy, které mají charakter legislativně technických připomínek. Já se k tomu pak přihlásím v podrobné rozpravě. Teď je jenom přečtu a zdůvodním.

    Za prvé. Tím, že jsme slova "kontrolního orgánu" nahradili slovy "stálá komise", tak se to musí udělat ještě na jednom místě. To je první pozměňovací návrh, který doporučila legislativa Poslanecké sněmovny.

    Za druhé se ruší jeden odkaz pod čarou, zase vlastně legislativně technická poznámka. Pak to předám panu zpravodaji. Nijak se nemění náplň usnesení rozpočtového výboru.

    My jsme opravdu minulý týden oslavili roční výročí, kdy jsme ten návrh podali, nicméně chci ocenit konstruktivní a věcnou debatu v rozpočtovém výboru. Podle mne jsme našli řešení, která zvýší dohled Poslanecké sněmovny nad prací FAÚ. A musím říct, že máme zatím neformální dohodu s kolegy z rozpočtového výboru, že v okamžiku, až tento zákon dokončí svůj legislativní proces, to znamená, pokud ten zákon vyjde ve Sbírce zákonů, že bychom společně podali jednoduchou novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kterou bychom navrhli projednat podle § 90 odst. 2, která by řešila jednoduchou věc - abychom do jednacího řádu zakotvili existenci této komise. Myslím, že to podáme zástupci všech poslaneckých klubů. Úmyslně to chceme mít v § 90, aby se neotevírala znovu debata o jednacím řádu jako o celku, tak aby pokud tento návrh bude nakonec schválen, abychom ho také naplnili a mohli jsme v reálné době vytvořit komisi, zvolit členy té komise, aby ta komise mohla zahájit svoji činnost.

    Pak jenom v podrobné rozpravě odkážu na číslo sněmovního dokumentu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení ani další jakýkoliv jiný návrh, zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Hlásí se o slovo pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se odkazuji v podrobné rozpravě na sněmovní dokument číslo 2241. Kromě toho, že jsem to zdůvodnil v obecné rozpravě, i písemný dokument obsahuje písemné zdůvodnění těch legislativně technických úprav.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hlásí se někdo další do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Není tomu tak. Nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat. Já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu navrhovateli.

    Dalším, tentokrát desátým bodem je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi, abych navázal na dosavadní průběh projednávání návrhu zákona, jehož cílem je posílení státního dozoru a veřejné kontroly nad finančními toky veřejného zdravotního pojištění a nad fungováním zdravotních pojišťoven. Změny, které mají přispět ke zvýšení transparentnosti celého systému veřejného zdravotního pojištění, zde již byly prezentovány v rámci prvního čtení. V krátkosti zrekapituluji, že se týkají zejména problematiky zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb, poskytování informací zdravotních pojišťoven dotčeným ministerstvům nebo právní úpravy překážek pro výkon funkce ředitele a členů orgánů zdravotních pojišťoven. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře, ale vzhledem k tomu, že někteří poslanci (pro hluk v sále) nemohou slyšet, co všechno o nich bude zveřejněno v nejbližší době... (Předsedající vyčkává.) Děkuji, teď už to budou vědět. Prosím, pokračujte, díky.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Výbor pro zdravotnictví se předloženou novelou velmi podrobně zabýval. Byla přijata řada pozměňovacích návrhů, které se zaměřují na různé aspekty návrhu. Ačkoli lze s velkou částí těchto návrhů vyslovit souhlas, nemohu opomenout, že se zdravotní výbor ztotožnil také s návrhy, které Ministerstvo zdravotnictví podpořit nemůže. To se týká například přijetí pozměňovacího návrhu, který z předložené novely vypouští novelizační body obsahující snížení povinného přídělu do rezervních fondů. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu budou na rezervních fondech zdravotních pojišťoven dál vázány finanční prostředky, které by mohly být v rámci základních fondů využity na léčbu nemocných pojištěnců. Také vypuštění úpravy střetu zájmů týkající se členství v orgánech Všeobecné zdravotní pojišťovny s tím, že obdobná úprava střetu zájmů u zaměstnaneckých pojišťoven zůstává v návrhu nadále obsažena, nemohu považovat za systémově správné řešení. Je zřejmé, že předložený vládní návrh vyvolá debatu o některých pozměňovacích návrzích i zde v Poslanecké sněmovně, a já jsem připraven se jí účastnit.

    Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Věřím, že se nám touto novelou podaří zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění, a proto se na vás obracím s žádostí o podporu předloženého návrhu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Dne 11. února 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví, pouze výboru pro zdravotnictví jako jedinému výboru, a je proto zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nebudeme tedy hlasovat o určení garančního výboru. Usnesení zdravotnického výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 386/1 až 386/4.

    Prosím nyní zpravodaje výboru pro zdravotnictví, pana poslance Rostislava Vyzulu, aby nás informoval o jednání výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vrátil k tisku 386 tak, jak byl probrán na výboru pro zdravotnictví, který jej probíral důkladně, jak bylo řečeno, celkem asi čtyřikrát. Tento výbor pro zdravotnictví nakonec přijal usnesení číslo 78 z 19. schůze dne 15. dubna 2015, kde jednak doporučuje, aby ve znění přijatých pozměňovacích návrhů Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem, a jednak zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

    Já bych vám teď krátce řekl z toho usnesení ty klíčové body. Pan ministr už zmínil hlavní problematiku. Je to takzvaná transparenční novela, která by měla ukázat průhlednost toku financí a dalších opatření. V podstatě bylo přijato 30 pozměňovacích návrhů z celkem asi 40 navrhovaných. Zmínil bych se jen o některých a samozřejmě jsem připraven jakýkoliv z nich důkladněji s vámi probrat. Usnesení máte jistě před sebou.

    Tak například pokud se týká zde zmiňovaného střetu zájmů u správních a dozorčích rad pojišťoven, a to tedy hlavně VZP, kde ministerstvo navrhovalo určitý rozsah toho, kdy je možno a kdy není možno být členem takovéhoto správního orgánu, tak jsme přijali pozměňovací návrh, který tento návrh, tyto podmínky ruší. V podstatě tam ale zůstává ten střet zájmů, který byl v současném znění zákona, takže není tam žádné vakuum.

    Dále bych se chtěl zmínit - například pro pojištěnce je celkem výhodné to, že měníme možnost přestupu z jedné pojišťovny do druhé. V současné době to bylo tak, že bylo možno ji změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy k prvnímu dni toho daného roku. My jsme také doporučili, aby bylo možno změnit pojišťovnu jednou za 12 měsíců, ale aspoň ve dvou termínech, a to vždy k prvnímu dni kalendářního pololetí, tedy dvakrát do roka.

    Dále jsou zde návrhy, které se týkají systému zveřejňování smluv, doby účinnosti a doby platnosti.

    Dále jsou zde body, které se týkají důležitého systému klasifikace akutní lůžkové péče a referenční sítě poskytovatelů, což je takzvaný systém DRG, který v současné době není pevně zakotven v zákoně a který se dává do kompetencí Ústavu zdravotnických informací a statistiky, takzvanému ÚZISu, který jej bude pravidelně zdokonalovat, a věříme, že dojde k racionalizaci fungování tohoto systému.

    Jako další bych mohl uvést bod, který se týká rezervního fondu. My jsme se shodli na tom, že zachování rezervního fondu by mělo zůstat v hodnotě 1,5 % výdajů zdravotní pojišťovny, a nikoli snížení na 0,75 %. Je to z jednoduchého důvodu. Chápeme, že se může jednat o takzvané mrtvé peníze, nicméně jsou to peníze, které vypomáhají účetnictví, a tedy mělo by to zůstat v zákoně, nehledě k tomu, že víme, že někdy rezervní fond není dodržován, což není úplně správně. Protože i když je to malá částka, tak přesto v kritických situacích by byla takzvaně každá koruna dobrá.

    Dále je to například systém veřejných zakázek na služby zdravotních pojišťoven, který se dnes vypisuje a správní radou schvaluje v částce nad 5 milionů korun. My jsme navrhli, aby se tato částka snížila na 2 miliony korun jak pro VZP, tak pro zaměstnanecké pojišťovny. Ano, mohly být určité výhrady vůči tomu, že dojde k navýšení práce v pojišťovnách, nicméně po konzultaci s pojišťovnami, a hlavně s VZP, jsme dostali informaci, že se taková záležitost zvládne.

    To by tak v podstatě k tomu usnesení mohlo být všechno. Některé pozměňovací návrhy, které z mého pohledu byly velmi zajímavé a jsou velmi zajímavé a s kterými ministerstvo nesouhlasilo, se pokusím znovu v obecné rozpravě zdůvodnit tak, abychom se nad tím zamysleli, zda jsou relevantní, nebo nejsou relevantní. Z mého pohledu ano, ale potom pochopitelně požádám Sněmovnu o zvážení a o hlasování. Ne tedy dnes, samozřejmě.

    Takže to by, pane předsedající, mohlo v současné době být asi všechno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Dobré odpoledne, paní poslankyně, páni poslanci. Budeme pokračovat rozpravou obecnou, kterou právě otevírám. Mám do ní několik přihlášek. První je přihlášena paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já se tu ještě otočím asi dvakrát, tak se nelekejte. Ve svém prvním vystoupení bych se chtěla soustředit na podporu očkování pro seniory ohledně pneumokoka.

    Pneumokoková onemocnění představují významné břemeno pro celou populaci, obzvláště pro dospělé. Významné riziko představují zejména invazivní pneumokoková onemocnění a pneumonie. Česká vakcinologická společnost přijala doporučený postup, jenž byl poté schválen Národní imunizační komisí k očkování dospělých podle věku. Pro skupinu osob 65 let a více se doporučuje očkovat konjugovanou polysacharidovou vakcínou s následným přeočkováním vakcínou polysacharidovou.

    Na jednání Národní imunizační komise konané dne 7. července 2014 bylo uvedeno, že v rámci ministerstva byla diskutována otázka očkování seniorů se závěrem, že není problém rozšířit výše uvedené ustanovení, to je § 30 odst. 2 písm. b) bod 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, o očkování proti invazivním pneumokokovým onemocněním u starších 65 let. V současné době je dle tohoto paragrafu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, očkování a úhrada léčivého přípravku s pneumokokovou očkovací látkou zahrnuta mezi hrazené služby z veřejného zdravotního pojištění v nejméně ekonomicky náročné variantě pouze u dětí. U seniorů starších 65 let je mezi hrazenými službami zahrnuto pouze očkování a úhrada očkovací vakcíny proti chřipce.

    V letech 2006 až 2013 se v České republice zvýšil počet osob starších 65 let z 1,5 na 1,8 milionu. Předpokládá se, že v letech 2015 až 2019 vzroste počet seniorů nad 65 let na 1,9 až 2,1 milionu s přírůstkem 49 tisíc osob ročně. Současně byly extrapolovány z let 2006 až 2013 i údaje o mortalitě osob v této věkové skupině, to znamená, že ročně se předpokládá, že zemře v následujících pěti letech 4,4 až 4,6 % starších seniorů 65 let.

    Údaje o proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám byly odvozeny z historického vývoje vakcinací ve Velké Británii a dále z Německa. V letech 2006 až 2011 podstoupilo ve Velké Británii 7,5 až 9,5 % seniorů ve věku 65 let vakcinaci. Průměrně tedy bylo ročně proočkováno 8,1 (%) osob v této věkové kategorii. V ostatních věkových kategoriích, to je 66 až 80+, se míra vakcinace pohybovala od 2,5 do 16,1 %. Ta byla vážena zastoupením osob v jednotlivých věkových kategoriích, a tak byl odvozen průměrný podíl vakcinovaných osob starších 66 let, jenž činí 4,9 %. Z německých údajů však vyplývá, že míra vakcinace je nižší, 4,5 % u osob starších 60 let, a proto byla míra proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám u seniorů nad 66 let kvalifikovaně odhadnuta na 4,5 %.

    Zahraniční data tedy ukazují, že se zvyšujícím se věkem ochota k vakcinaci lineárně klesá. Proto bylo modelováno vyšší procento občanů, kteří jsou očkováni v roce, ve kterém dovrší 65 let.

    Doporučení České vakcinologické společnosti pro pneumokokovou vakcinaci v dospělosti dále stanovuje, že osoby nad 65 let jsou indikovány k vakcinaci konjugovanou vakcínou a následně se přeočkovávají pomocí polysacharidové vakcíny, k čemuž dochází zhruba u 10 % osob. Předpokládá se, a teď to tak není, že očkovací látka je aplikovaná lékařem během běžné návštěvy u praktického lékaře. Kromě samotné očkovací látky je hrazena i její aplikace. Aktuální průměrná cena konjugované vakcíny je v lékárně ve výši 1 532 Kč, polysacharidové vakcíny pro revakcinaci ve výši 603 Kč. Samotné naočkování je vyčísleno na 187 Kč.

    Čistý dopad, o kterém se tady bude zřejmě hodně diskutovat, do rozpočtu veřejného zdravotního pojištění bude v případě zavedení vakcinace proti pneumokokovým nákazám u seniorů starších 65 let mezi hrazené služby 156 až 123 milionů Kč v prvním až pátém roce, přičemž revakcinace se na celkové této částce podílí 4,4 procenty. Náklady ale na léčbu pneumokokových onemocnění dosahují v naší republice 1,16 miliardy Kč ve skupině 65+, to je 0,53 % rozpočtu z veřejného zdravotního pojištění České republiky. Oproti tomu náklady na proočkování doporučené populaci 65+ přitom vycházejí na desetinu této ceny, to je na 0,055 %.

    K závěru. Lze jenom říci, že proočkovanost našich seniorů proti pneumokoku v České republice je alarmující oproti Evropské unii. Je to méně než 1 % nad 65 let. Je veliká nedostatečná informovanost o tomto druhu infekce mezi seniory. Plně hrazená polysacharidová vakcína s nutností přeočkování každých 3 až 5 let je v domovech pro seniory. Takže určité riziko zde je. A každý čtvrtý pacient nad 65 let s invazivním pneumokokovým onemocněním má smrtelný průběh.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych vás proto požádala o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové za její vystoupení. Nyní dostane slovo paní poslankyně Jana Hnyková, paní kolegyně Maxová se připraví ještě jednou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, dovolte mi se vyjádřit také k sněmovnímu tisku 386. Ráda bych z tohoto místa podpořila pozměňující návrh, který podává kolegyně Maxová ve druhém čtení. My jsme tento pozměňující návrh společně s kolegyní Pastuchovou podávaly i na výboru pro zdravotnictví a chtěly jsme tak rozšířit hrazené služby o očkování proti pneumokokové infekci i u pojištěnců nad 65 let.

    Senioři jsou u invazivních pneumokokových onemocnění nejohroženější skupinou. Epidemiologická data ukazují, že úmrtnost osob nad 65 let u těchto infekcí je dlouhodobě přes 20 %. Jedná se zejména o těžké zápaly plic, které u starších osob 65 let tvoří přibližně 80 % případů invazivních pneumokokových onemocnění, a dále pak jde o zápaly mozkových blan a jiné.

    Návrh, jak už jsme zde slyšeli, sleduje doporučení odborníků a především Národní imunizační komise jako poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví České republiky. Na svém jednání právě tato komise už v roce 2014 se shodla na tom, že není problém rozšířit právě § 30 odst. 2 písm. b) bod 4 zákona č. 48/1997 Sb. Zároveň i Česká vakcinologická společnost doporučuje již od roku 2012, aby toto očkování bylo doporučeno, ale to tady kolegyně Maxová již zmínila.

    Ve výboru pro zdravotnictví jsme společně s kolegyněmi podaly návrh, jak jste dneska slyšeli, byl to jeden ze 40 a jeden z 10, který neprošel, na úpravu tohoto zákona, který by možnost dostupné a kvalitní prevence legislativně ukotvil. Bohužel tento návrh neprošel se zdůvodněním, že budou uvolněny finanční prostředky z VZP do oblasti prevence na očkování proti pneumokokovým onemocněním. To platí možná v letošním roce, možná v příštím roce - ale co roky příští? A jak se tak rozhlížím zde v Poslanecké sněmovně, budeme to někteří z nás potřebovat brzo, a proto bychom mohli myslet i na naši budoucnost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Nyní ve svém druhém vystoupení paní poslankyně Radka Maxová a připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Nyní tedy přicházím s druhým pozměňovacím návrhem, který se týká úplně jiné kategorie.

    Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který se týká tzv. dobrovolné spoluúčasti pacienta, tzn. možnosti pojištěnců připlatit si za zdravotnické prostředky.

    Pozměňovací návrh zní: na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu; tím není dotčeno právo pojištěnce sjednat s poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb užití zdravotnického prostředku ekonomicky náročnějšího, než jaký odpovídá rozsahu a podmínkám hrazených služeb dle tohoto zákona, a to tak, že tu část nákladů, která přesahuje úroveň hrazených služeb, uhradí pojištěnec sám.

    Tento pozměňovací návrh odstraňuje nejasnosti ohledně možnosti spoluúčasti pacienta. V současné praxi se nešťastně vykládá ustanovení zákona. Je obcházeno dvěma způsoby: Prostřednictvím seznamu výkonů, kde jsou některé výkony zdvojeny do variant s a bez tak, aby poskytovatel nevybíral za hrazenou službu - např. některé výkony očkování. A za druhé formou darů poskytovateli, ze kterých je dohrazováno pořízení a užití nákladnějšího zdravotnického prostředku. Zvláště druhá metoda darů je velmi nebezpečná z důvodu snížení transparentnosti a bezpečnosti. To pokud poskytovatel z obav před restriktivním výkladem zákona zdravotní pojišťovnou do zdravotnické dokumentace uvede - zdravotnický prostředek zdravotní pojišťovnou schválený, nikoliv skutečně užitý. Takový postup pak rozbíjí postup vigilance, hlášení případných nežádoucích příhod a paradoxně tak snižuje úroveň zabezpečení tohoto citlivého segmentu výrobků.

    Jak se to provádí v praxi? Zdravotní pojišťovny, resp. jejich číselníky, jak bylo i soudem opakovaně konstatováno, nemají vliv na úhradu konkrétního zdravotnického prostředku. Pozměňovací návrh - takovýto postup umožní transparentní postup poskytování zdravotních služeb, šetření práva pojištěnců na spolurozhodování o své léčbě. Nikterak přitom nedochází k omezování hrazených služeb. Tím, že bude ve zdravotnické dokumentaci zanesen vždy skutečný užitý zdravotní prostředek, se zvyšuje v případě komplikací bezpečnost pacienta, jeho právní jistota pro případ sporu a v obecné rovině pak umožňuje účinnou vigilanci a hlášení nežádoucích událostí. Obecně bude zamezeno zkreslování údajů o poskytování zdravotních služeb.

    S novým zákonem o zdravotních pojišťovnách zcela odpadá evidenční úloha číselníků zdravotních pojišťoven coby jediný seznam na trhu, a neexistuje tak důvod, proč by měly zdravotní pojišťovny fakticky regulovat přístup pojištěnců ke zdravotnickým prostředkům. Pokud další, nové, třeba i nákladnější prostředky nebudou znamenat nárůst výdajů prostředků veřejného zdravotního pojištění, není žádný důvod jejich vstupu bránit. Je třeba odmítnout i argument, že zdravotní pojišťovny jsou kvaziregulací číselníky, nějakým způsobem hlídají kvalitu užívaných prostředků. Zdravotnické prostředky jsou regulovány harmonizovanými normami a podléhají přísným procesům ověřování shody. Navíc velice přísnou odpovědnost za poskytnutou zdravotní službu včetně užitých prostředků nese vždy poskytovatel zdravotních služeb, nikoliv zdravotní pojišťovna.

    Účelem poslaneckého návrhu je tedy jednoznačně umožnit pacientům svobodnou volbu pro rozhodování o jejich vlastním zdraví, a to prostřednictvím možnosti zvolit si i ten zdravotnický prostředek, který není standardně hrazen zdravotní pojišťovnou, bez nutnost uhradit celý zdravotní výkon či obcházení zákona právě prostřednictvím darovacích smluv. Poslanecký návrh tudíž žádným způsobem nezasahuje do byť plánovaného procesu stanovování úhrad zdravotnických prostředků, ale pouze formuluje transparentní postupy ve výše popsaných situacích. Navrhované usnesení zákona nezasahuje nijak do práv pojištěnce na hrazené služby, alespoň ne tím způsobem že by tato práva byla jakkoli omezována nebo rozšiřována. Nárok pojištěnců zůstává jednoznačně stejný. Vychází z jeho zdravotního stavu a měl by tak být i stejně hrazen. Návrh řeší pouze, co s částkou mimo rámec práva na úhradu, aniž by tímto rámcem jakkoli hýbal nebo ho nějak posouval.

    Dále bych chtěla říci, že tento návrh dobrovolné spoluúčasti vlastně podporují i špičky našeho zdravotnictví. A považuji za neetické, že např. ženy, které prodělají amputaci prsu, si nemohou vybrat kvalitnější prostředek pro svůj další život. Já bych velice požádala kolegy, aby zvážili, zdali by se k tomuto pozměňovacímu návrhu, který předkládám já a pan poslanec Janulík, nepřidali a nepodpořili ho jak v dalším projednávání ve zdravotním výboru, tak při třetím čtení. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové a ještě před řádně přihlášeným panem kolegou Ludvíkem Hovorkou je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych vám přiblížil tento pozměňovací návrh na klasickém příkladu. To je návrh, který vychází jenom a jenom z ryzí praxe. Uvědomme si, že my se s tím potýkáme léta letoucí a svého času se tomu paragrafu myslím říkal paragraf Fischerův, který zablokoval jakoukoli možnost nadstandardů jakýmsi prapodivným způsobem.

    Uvědomte si, že komukoli z nás se může stát, že budeme nuceni si vyměnit kyčelní kloub. A ten příklad zní takto: Přijdete za svým ortopedem a on vám nabídne tzv. poldovku, což je kyčelní kloub třeba se zárukou patnácti let. No a v momentě, kdy je vám 50, tak řeknete - no tak já bych si představoval, že budu žít déle než do 65, takže bych chtěl kloub, který má záruční lhůtu delší. No ale ten 25letý německý stojí třeba místo 35 tisíc 60 tisíc, takže vás logicky napadne, že si doplatíte 25 tisíc a budete mít ten lepší. Ó nikoliv. Ten systém to vůbec neumožňuje. A pokud chcete ten lepší, tak ho zaplatíte celý, což já považuji za naprosto stupidní diskriminaci a omezování své i kohokoli jiného osobní volby v tom, že si zvolím ten lepší prostředek. To je v případě žen po ablaci prsu naprosto smutné, protože samozřejmě není každý tak sociálně zdatný, aby si mohl dovolit veškerou cenu těch lepších implantátů, které jsou esteticky i pro život samozřejmě výrazně lepší pro tu ženu. Ale ten současný systém ji nutí, aby to uhradila celé. Čili paradoxně tím ta pojišťovna jako že ušetří, protože donutí svého pojištěnce, aby si ten prostředek uhradil celý. To já považuji za nemorální, a proto se přihlašuji k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janulíkovi a nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se paní poslankyně Soňa Marková, ale až po faktické poznámce zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom dodat, aby nedošlo k omylu, že tady vytváříme nějaký nadstandard. Prosím vás, nejde o nadstandard. Vůbec. Protože ten jiný zdravotnický prostředek může být dražší, ale to neznamená, že je nějak výrazně lepší. On má prostě jinou cenu. A máme takovou možnost, přece jenom každý pacient má možnost si vybrat zdravotnický prostředek takový, který se mu zamlouvá po všech stránkách: kvality, technického složení atd. Takže jenom bych chtěl upozornit, abyste si to nespletli s nadstandardem. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní v pořadí pan poslanec Ludvík Hovorka a připraví se Soňa Marková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si uvést dva pozměňovací návrhy, které jsem dnes vložil do systému pod číslem 2272.

    Ten první pozměňovací návrh se týká úpravy možnosti slučování zdravotních pojišťoven. Není možné, aby dál pokračovala možnost slučovat zdravotní pojišťovny bez vážných důvodů, tak jak se to dělo od roku 2009 až vlastně do současnosti. Byl jsem v Poslanecké sněmovně v roce 2009. Tehdy Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách, který zamezoval slučování zdravotních pojišťoven bez vážných důvodů, to znamená, kdy ty zdravotní pojišťovny neměly žádné vážné problémy, a ten návrh zákona stanovil, že o takovém sloučení rozhoduje vláda České republiky. Přestože Sněmovna schválila tento návrh zákona ve třetím čtení, tak v ten samý den tehdejší ministryně paní Dana Jurásková schválila fúzi zdravotní pojišťovny Agel, která nebyla schopna se 60 tis. pojištěnci a provozní ztrátou fungovat dál, s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Než ten zákon prošel Senátem a vyšel ve Sbírce zákonů, tak stihla podepsat ještě fúzi zdravotní pojišťovny hutnické a Agelu s Českou národní zdravotní pojišťovnou. Tyto sloučené pojišťovny se potom přejmenovaly na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu. Poté ten zákon vyšel ve Sbírce zákonů, platil dva roky, v podstatě nic se nedělo. V okamžiku, kdy v roce 2011 došlo k novelizaci zákona a ten blokační paragraf byl z tohoto zákona vypuštěn, a byl vypuštěn se záměrem, že bude slučována Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra se zdravotní pojišťovnou Vojenskou, k té fúzi ale nedošlo, ale první, co následovalo, tak žádost na Ministerstvo zdravotnictví, aby povolilo fúzi České průmyslové zdravotní pojišťovny a tehdy velmi zdravé pojišťovny METAL-ALIANCE. Výsledkem potom byla fúze. Dneska ta pojišťovna Česká průmyslová má přes 1 200 000 pojištěnců.

    Samozřejmě od počtu pojištěnců se odvíjejí příjmy té pojišťovny, atd., atd. V zásadě pokud se parta lidí, nebo řekněme zájmová skupina, skupina významných zaměstnavatelů, kteří nominují převážnou většinu členů správních rad, je to celkem deset lidí z těch správních rad, pokud se rozhodnou, že se chtějí sloučit s nějakou zdravotní pojišťovnou, tak v podstatě nějakým způsobem přesvědčit tu druhou zdravotní pojišťovnu, resp. stačí přesvědčit jenom osm členů z té správní rady druhé zdravotní pojišťovny, a Ministerstvu zdravotnictví, jak mi bylo řečeno, nezbývá nic jiného než tu fúzi podepsat. Což je naprosto absurdní a porušuje to jakékoliv zásady normálnosti, protože to je porušení podle mě i soutěžního práva.

    To, že se často říká, že přece ty zdravotní pojišťovny mají právo na samosprávu, k tomu chci uvést, že to není tak úplně pravda. Ony sice právo mají, ale není to samospráva. Protože běžní pojištěnci nemají do chodu pojišťovny a zejména do slučování vůbec co mluvit. O složení správní rady rozhodují významní zaměstnavatelé, případně významné odborové organizace, je to podle vyhlášky z roku 2006. Takže o nějaké samosprávě pojištěnců se vůbec nedá mluvit. A mnohdy je to v rozporu s veřejným zájmem, protože v zájmu pojištěnců té druhé zdravotní pojišťovny, která ve většině případů byla vždycky finančně zdravější, nikdy nebylo, aby se slučovali s pojišťovnou, která má řekněme horší ukazatele než ta jejich zdravotní pojišťovna.

    To je tedy k tomu návrhu, který předkládám a který uvedu v podrobné rozpravě.

    A nyní bych tedy chtěl ještě k tomu druhému pozměňovacímu návrhu. Podle mého názoru je neúnosné, aby nadále pokračovala praxe, tak jak je běžná v současné době, kdy vlastně dohadovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli se vede do doby až čtyři měsíce před koncem roku. Potom mají ministerstvo a zdravotní pojišťovny nějaký čas na vypořádání připomínek a pak dochází k tomu, že vlastně Ministerstvo zdravotnictví vydává úhradovou vyhlášku, která je základním dokumentem pro to, jak se bude hradit zdravotní péče v závěru kalendářního roku. Často to bývá někdy 30. nebo 31. prosince, což je naprosto absurdní. A navíc se ukazuje, a ukázalo se to i v letošním roce, že v podstatě zdravotní pojišťovny musí připravovat zdravotně pojistné plány, musí vycházet z nějakých předpokladů, které, řekněme, vycházejí z Ministerstva zdravotnictví, které připraví návrh té vyhlášky nebo základní parametry. Zdravotní pojišťovny ve svých orgánech projednají návrh zdravotně pojistného plánu a ta finální verze úhradové vyhlášky, která vyjde ve Sbírce zákonů, se pak výrazným způsobem liší od toho, co bylo předtím s těmi zdravotními pojišťovnami předjednáno. To je naprosto nenormální fakt. Znamená to dodatečné náklady, které potom zdravotní pojišťovny nesou. A samozřejmě nevkládá to klid do systému zdravotního pojištění.

    Proto chci navrhnout, aby se ty termíny posunuly tak, aby bylo možné v reálném čase ještě do konce kalendářního roku přijmout úhradovou vyhlášku a v návaznosti na to i zdravotně pojistné plány tak, aby reagovaly už na tu definitivní vyhlášku.

    Čili to je k těm návrhům, které potom uvedu v podrobné rozpravě a také náležitě zdůvodním. Tímto se hlásím současně do podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Jeho přihlášku v podrobné rozpravě eviduji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková, připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Hezké odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto návrhu zákona, ale také k pozměňovacím návrhům, které zazněly ve zdravotním výboru a také zde při projednávání mými předřečníky byly avizovány.

    Transparenční novela, kterou jsme si zvykli nazývat tuto novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákon o zdravotních pojišťovnách, máme ji tady na stole, si kladla za cíl upravit nově čtyři základní oblasti, a to zveřejňování smluv, to si myslím, že byla hlavní motivace té transparentnosti, rozšíření informačních povinností, zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob a také snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu. Právě při svém vystoupení při prvním čtení tohoto návrhu zákona jsem upozorňovala na to, že právě toto snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu považuji za nejhorší a nejnebezpečnější, nejméně zodpovědné, co zde bylo napsáno.

    Systém, který obhospodařuje více než 200 mld. korun, nemůže fungovat bez rezerv. Již snížení ze 3 % na 1,5 % procenta bylo podle mého názoru nezodpovědné a další snížení na 0,75 % už bylo naprosto nepochopitelné. Je třeba připomenout, že právě díky tomu, že VZP v letech tzv. hojnosti nashromáždila kolem 14 mld. korun rezervy, tak se dopady světové ekonomické krize ty první roky vůbec vlastně neprojevily a propad v posledních letech nedosáhl takových katastrofálních rozměrů. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Nyní mám dvě faktické poznámky před řádně přihlášeným panem poslancem Hegerem, a to první faktickou poznámku od pana poslance Svobody a pak ještě pana kolegy Janulíka. Požádám sněmovnu o klid, aby mohl pan poslanec Svoboda v pořádku hovořit. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl vaším prostřednictvím zareagovat na poslankyni Markovou, jejíž slova tady teď zazněla.

    My si musíme uvědomit, že když rozhodneme o tom, že si pacient může zakoupit lepší náhradu, lepší materiál do té kyčle, než jaký mu pojišťovna hradí a žádný mu nedá, neděláme žádné zásadní rozhodnutí o pojistném systému, nezasahujeme do žádných práv pacienta, protože všechno, na co má nárok, dostane, ale umožňujeme mu, aby si, je-li ta možnost, pořídil něco lepšího. Ono to má velký význam. Samozřejmě můžeme říkat, že to je otázka náhrad prsou, to je estetická, ono je to třeba i pro člověka, který je sportovec. Jestliže dostane kvalitní kyčel, tak prostě bude moci zase znovu lyžovat, bude moci třeba hrát i ten fotbal, což není možné. Zákon, který to neumožňuje, zákon poslankyně Fischerové, slavný zákon, je prostě paskvil, který už mnoha, mnoha lidem ublížil prostě proto, že nemají možnost vidět tak dobře, jak by mohli vidět. Takže byl bych rád, kdyby poslanci viděli dobře a v této věci hlasovali dobře.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Janulík a další dvě faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím paní kolegyni předřečnici. To je opravdu, řečeno slovy klasika, hluboké, ale hluboké nepochopení, protože jestli se tu odvoláváme na Listinu základních práv a svobod, tak právě současný stav ji hluboce porušuje, protože ten mi zakazuje, abych si já koupil za svoje peníze, co si prostě koupit chci. Paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, to je stejné, jako když vám na Jarově prodají auto a zakážou vám s ním jezdit po Praze. To je přece absurdní a úplně stupidní! Odložme ideologii a vezměme rozum do hrsti a nevykládejte to mě, který to denně řeší v praxi. Prostě já si za své peníze mohu koupit, co chci, a tady mi stát zakazuje, abych si koupil, co si prostě koupit můžu. Tak jestli chci lepší kyčel, tak si prostě koupím lepší kyčel. A ne že vy mě to zakážete! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Pilný také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já patřím do té skupiny, která už si nějakým způsobem musela vybrat, protože jsem měl šedý zákal a dostal jsem tedy na vybranou mezi tím, jaké si mám pořídit čočky, takže vím, o čem mluvím. Řekl bych, že zdravotní systém bude mít vzhledem ke stárnoucí populaci velký problém vůbec něco těm lidem dát, ať už jsou to náhrady jakéhokoli druhu. pro mě patření, že si může někdo připlatit a ne zaplatit celou částku, není vůbec diskriminační, ale naopak rozšiřuje řadu možností těm lidem, protože to nemusí zaplatit jen oni, mohou to zaplatit jejich děti. Tím, že se neplatí celá částka, platí se jen doplatek a senioři se budou dožívat vyššího a vyššího věku, takže by ho měli dostávat, v tom nevidím žádnou diskriminaci, v tom vidím obrovský potenciál a možnost lidem nějakým způsobem vyjít vstříc. Proto za všechny takzvané aktivní seniory bych se velmi přimlouval za to, aby Poslanecká sněmovna tyto pozměňovací návrhy přijala. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému za dodržení času. Nyní paní poslankyně Radka Maxová, také k faktické poznámce. Poté paní poslankyně Soňa Marková, Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já také musím reagovat na svoji předřečnici. Ráda bych zde přečetla pár vět našich odborníků.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Páni kolegové, paní kolegyně, prosím, abyste diskuse mimo téma přenesli do předsálí. Pokračujte, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Je smutné, že zatímco u kosmetických operací jsme ženám tento implantát nikdy nedávali, tzn. ty nejlevnější, ale vždy jen ten nejkvalitnější, tak tyto ženy, které ho dostaly, byly vždy po rakovině prsu a netrpělivě čekaly na jeho rekonstrukci, aby se zase mohly cítit jako ženy. Bohužel, pojišťovny jim hradily v té době jen tento nejlevnější implantát. Hrozné je, že ty ženy měly často zájem si připlatit, ale to nejde. Považuji za neetické, když pak taková žena s rakovinou skončí na soukromé klinice, kde si zaplatí sto tisíc ze svého, to znamená výkon i zdravotnický prostředek, jen aby dostala to nejlepší. Říkala jsem to už mnoha ministrům zdravotnictví, ale nějak to nemá výsledek.

    Další věc je, že v současné době třeba čeká 500 žen na profylaktickou mastektomii a rekonstrukci prsu po ablaci. Hlavním důvodem je mimo jiné to, že z paušálu nemocnice je přiděleno pouze šest implantátů na měsíc, jejichž počet z důvodů ekonomických nelze překročit.

    Myslím si, že tento pozměňovací návrh vůbec by neměl být vnímán tak, jak říká paní kolegyně Marková, ale naopak. Je to služba pro naše pacienty, pro naše občany. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková, připraví se pan poslanec Štětina, také faktické poznámce, jako zatím všichni. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já věřím tomu, že to, co jsem tady řekla, vyvolává určité emoce. Ale vážení, vy si pořád neuvědomujete tu věc, že tato diskuse se tady odehrávala v době, kdy pravicová vláda chtěla vlastně přijmout standardy a nadstandardy. A měli pravdu v tom, že dříve, než jasně zákonem řekneme, na co má pacient nárok... A uvědomme si jednu věc - vy kteří zde hovoříte a hovořili jste velmi plamenně, a já vám to věřím, tak si uvědomte, že ne všichni lidé jsou bohatí a mají na to. To znamená, my přece nemůžeme rozdělovat ty nemoci podle toho.... ta nemoc ani úraz si nevybírá, ať je ten člověk bohatý, nebo chudý. Všichni bychom měli mít nárok na zdravotní péči, která odpovídá tomu našemu onemocnění a tomu, jaký zdravotnický prostředek potřebujeme. Přece neexistuje rozdíl mezi chudým a bohatým pacientem. Je jenom jeden pacient a ti mají být léčeni lege artis. Prostě tak to je a tak to aspoň pořád bude do té doby, než si v této společnosti řekneme, že to bude jinak a že ti, co mají víc peněz, tak budou ošetřeni dříve a lépe než ti, kteří peníze nemají. Ti mají holt smůlu. A pokud si to tady řekneme a pokud to tady někdo odhlasuje a bude to v zákoně a v Ústavě, tak prosím, ale do té doby je asi zbytečné vést tuto diskusi, a ošemetné. Taková věc se dá řešit pozměňovacím návrhem, o kterém jsme vůbec nemohli diskutovat. Není to o tom, že bychom si neměli něco připlácet nebo nepřiplácet, ale pojďme nejdříve udělat krok jedna, než začneme dělat krok dvě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní další faktické poznámky. Omlouvám se panu poslance Hegerovi. První, samozřejmě s faktickou poznámkou, již ohlášený pan kolega Štětina, potom s faktickou poznámkou pan zpravodaj a další podle pořadí, jak je tady mám uvedené. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, mně je po pěti letech, co tady sedím, úplně jedno, jaká je vláda u moci, jestli pravicová, nebo levicová. Je to úplně jedno, nic se nezměnilo, je to stejné. Ale my nemáme vůbec špatné zdravotnictví. Nám lidi neumírají, protože nemají peníze. Já končím své krátké vystoupení jedinou otázkou: Vážené dámy a pánové, a co nám vadí, abychom zrušili tento bod č. 31? A teď se na mne nezlobte, kolegové ani zleva, ani zprava, já to vidím skutečně jako velikánskou brzdu. Takže nazývejme věci tak, jak jsou. Je nás tady 200 a snad se nás tady 101 najde, kteří tento nesmysl zruší. Já vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj Vyzula. Jinak pokud jde o ústavní zákon, tak vždycky jen tři pětiny, tedy 120. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já už jsem to tady říkal, nebavme se o nadstandardu a standardu. Je to úplně o něčem jiném. Prostě pacient má právo na to se rozhodnout. Má právo se rozhodnout.

    I v současné době, musím říci kolegyni Markové, že v podstatě ten bohatší, ten, kdo má ty peníze, tak si může koupit jakýkoliv zdravotnický prostředek. Prostě si ho celý může koupit. Tento návrh umožňuje aspoň to, že v podstatě si mnohem více lidí bude moci doplatit jenom ten rozdíl mezi hrazeným a nehrazeným. Bavme se spíš o hrazených a nehrazených zdravotnických prostředcích. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní ještě jednou faktická poznámka pana poslance Janulíka. Připraví se pan poslanec Plzák, také k faktické poznámce. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji vám. Vážení přítomní, já to řeknu znovu. To je opravdu hluboké nepochopení. Tady vůbec přece nejde o žádné rozdělování, ta mantra chudí - bohatí pacienti. Proboha, to s tím vůbec nemá co dělat. To se přece nedotýká toho systému, toho bazálu, který je dneska. Nebavíme se tady o velkých sumách, bavíme se prostě o tom, že my pacientovi řekneme - tak buď dostanete obyčejnou sádru zednickou, kterou pojišťovna hradí a stojí 200 Kč, anebo lehčená sádra, která stojí 400 Kč, což je rozdíl 200 Kč, to pochopí kdekdo. Tak logicky pacient řekne - fajn, já si připlatím 200 Kč a budu mít lehčenou. Ale my mu řekneme ne, ne, ne, ne, ne, milý zlatý, celých 400 Kč si zaplatíš, protože těch 200 Kč chce pojišťovna ušetřit.

    Tady je absurdní systém, který odporuje zdravému rozumu. Nepleťme do toho ty mantry o chudých a bohatých pacientech. To s tím naprosto nesouvisí. Standardy a nadstandardy do toho nepleťme. Tady jde jenom o to, že když si na něco chci připlatit, tak já jenom chci, abych měl to právo. To přece odporuje Listině základních práv a svobod. Já nemám právo si pořídit to, co chci? Za podmínek stanovených zákonem?

    Takže znovu, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, to je hluboké nepochopení. Ten pozměňovací návrh se tohoto vůbec nedotýká! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Plzáka. Připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Pro paní kolegyni Markovou. Vždyť už to tady existuje, podívejte se na stomatologii. Přijdete o nějaký zub nebo o více zubů. Část práce vám zaplatí pojišťovna a pak už jen na vás, co si zaplatíte: jestli si tam dáte titanový čep a zbrusu nový zub, nebo jestli to vyřešíte nějakým můstkem. Každá cena je jiná. Vždyť to už tady je, akorát že je to jen ve stomatologii a jinde to zatím není.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda, také k faktické poznámce, potom faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Já se vaším prostřednictvím omlouvám poslankyni Markové, protože všechno je směrem na ni, ale ono to skutečně je úplné nepochopení vidění toho světa. Říct o tom, že my poskytujeme péči non lege artis těm chudým, a těm, co si zaplatí... Jen upozorňuji, že nejlevnější implantát, který pojišťovna platí, je implantován lege artis. To nemá s lékařskou vědou a uměním nic společného. A upozorňuji na to, že pokud dáte možnost pacientovi připlatit si pět tisíc korun, tak bude mít čočku, která mu vydrží pravděpodobně až do smrti. Jinak mu ji budou vyměňovat za pět let. (Potlesk poslanců ANO a ODS.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky, poté pana poslance Josefa Hájka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl říct, že ten pozměňovací návrh vypadá logicky, zdá se, že na něm není nic problémového, ale podotýkám, že opakované pokusy v tomto smyslu byly učiněny již několikrát a vždycky to narazilo na legislativu. Čili doporučuji předběžnou opatrnost předtím, než budete o tomto návrhu rozhodovat, protože není to tak jednoduché a musíme se podívat na ten pozměňovací návrh, jestli takto je to bezproblémové, jak se zde říkalo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní pan poslanec Josef Hájek a poté paní poslankyně Soňa Marková, také stále k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, já se tedy omlouvám, že jsem vstoupil mezi doktory, já bych tady spíše z pohledu toho pacienta.

    Viděl bych to ve dvou rovinách. Pokud si ještě dobře pamatuji, a chodím na oční, tak mi paní doktorka předepíše zdarma brýle, takové kostěné. Zatím jsem tady nikoho neviděl, že by takové brýle nosil. A když přijdu do optiky, tak mi řeknou: Chcete tyto kostěné brýle? Já si je nasadím a řeknu tedy: Omlouvám se, já nechci strašit děti, tak si je nevezmu. A ona říká: Dobře, tak já vám ty brýle odečtu z ceny brýlí, které si tady za těch sedm osm tisíc koupíte. To je jeden pohled, tomu rozumím.

    Z druhé strany - jsme v Česku a v Česku co hrozí? Já tady trošičku budu souhlasit s paní kolegyní Markovou z toho pohledu, že zdravotní pojišťovny řeknou: Dobře, platíme amputaci nohy, takže dáme nohu dřevěnou, to je standard, to znamená, z dnešní kovové nohy uděláme nohu dřevěnou a ty, občane, si kup! Dřevěná ti bude stačit, to znamená, máš oporu. Oni to spočítají, že to bude dubové dřevo s pevností 100 newtonů na centimetr čtvereční, a pak si kup tu kovovou, případně potom můžeš i tu počítačem řízenou. Takže z tohoto pohledu bych byl opatrný a opravdu bych při diskusi nad tím pozměňovacím návrhem se díval i z tohoto pohledu zdravotních pojišťoven. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková. Věřím, že to bude poslední faktická poznámka a dostane se na řádně přihlášené kolegy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Ubezpečuji své předřečníky, že nejde ani o nedorozumění ani o nepochopení, jak se tady snažili naznačit. Jde prostě o rozdílné vnímání světa a to tady skutečně tak je, a jestli se budeme dívat shora, nebo zdola. To je jedna věc, jedna poznámka.

    Jinak jsem chtěla prostřednictvím pana předsedajícího ubezpečit svého ctěného pana kolegu Svobodu, že skutečně jsem nemluvila o tom, že by v ČR byla poskytována péče non lege artis.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Bohuslava Svobody a poté pana poslance Blažka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. To je právě vtip toho, kdy má stát rozhodovat. Ten má rozhodnout, že prostě nedá dřevěnou nohu, že to není v 21. století správná náhrada. Ale může říct, že prostě ji nedá z ebenového dřeva. To může. A o tom to je. Jestli dřevěná noha funguje stejně jako noha z ebenového dřeva, když to chcete mít jako dřevěnou protézu. Pak bych chápal, že tu dřevěnou stát hradí a na eben si připlatím, protože žádný smysl než eleganci nemá. A tak to je. Nezmíníte to příměrem k něčemu jednoduchému. Je to o tom - stát má a rozhodl, že udělá toto. A jestli je to dřevěná noha, nebo porcelánový kloub, to je jedno. A to, co je nad tím, je něco jiného.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Blažek se odhlásil z faktické poznámky, nebudeme slyšet tedy právní vysvětlení a můžeme pokračovat vystoupením pana poslance Leoše Hegera, ještě v obecné rozpravě, podotýkám, stále. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji živě diskutujícím, že mě pustili ke slovu a pustili mě ve chvíli, kdy mohu jenom závidět, do jakého jsem se dostal pořadí, protože diskuse se poměrně dost týká pozměňovacího návrhu, který jsem předkládal se svými kolegy Skalickým a Plíškem. Týká se tvorby sazebníků, ale má blízko k tomu, co je v našem zdravotnictví velmi choulostivé, a to je ústavnost našich zákonů a přesné definice. A diskuse mluví nejenom o ideologii, ale i o ústavnosti trošku, která tady proběhla.

    Na úvod musím říct, že tak trošku závidím svým kolegům z ANO, jakou mají protekci u KSČM, jaké dosáhli dokonalosti vyjednávání v Poslanecké sněmovně, protože diskuse na toto téma, když jsme předkládali návrhy, a to jsme nedospěli tak daleko, do takové razance, abychom si dovolili předkládat návrhy týkající se ortopedických implantátů, a předkládali jsme věci jenom jako odlehčené sádry, a přesto diskuse tady byly mnohem delší a mnohem šťavnatější a obvykle končily odvoláváním vlády. Takže dneska opravdu to funguje na straně koalice trošku lépe. A možná už paní kolegyně Marková se trošku v minulých letech na těchto debatách vyčerpala (smích), takže už je není ochotna vést takovým způsobem do pozdních nocí, jako je vedla blahé paměti před třemi lety.

    A teď vážně prosím. Já jsem chtěl jenom představit návrh, který stále ještě visí na sněmovním systému, ale v podstatě už se k němu nebudu hlásit se svými kolegy, protože byl inkorporován do toho výborového návrhu, alespoň v převážné většině jeho bodů, i když ne stoprocentně. Musím vyslovit poděkování Ministerstvu zdravotnictví, protože při upřesňování formulací bylo vydatně nápomocno, a výsledný produkt je tedy v usnesení zdravotního výboru, ale myslím si, že bude zajímavé zmínit jenom opravdu rychle, o co jde, právě v souvislosti s ústavní stránkou debat, které tady zazněly okolo nadstandardů.

    My jsme se rozhodli, že vstoupíme do transparenčního zákona ještě aktivitami okolo tvorby seznamu výkonů s bodovými hodnotami, které tam sice jsou ve zmocňovací části novely trošku rozšířeny, ta zmocnění vydávat seznam výkonů, ale nakonec jsme dospěli k závěru, že to zmocnění je možno udělat ještě širší a preciznější, aby odpadly diskuse, které jsou zejména okolo vstupu nových technologií do úhrad zdravotního pojištění. A když vám připomenu posledního půl roku, tak mně jistě dáte za pravdu, že diskuse okolo úhrad protonové terapie nebo okolo úhrad terapie kmenovými buňkami jsou velmi vleklé, nekonečné, nedocházejí ke snadným závěrům a zejména nejsou dobře zákonem podloženy. A to podložení zákonem je velmi podstatné.

    Já bych řekl, jenom ještě k té předchozí diskusi se jednou vrátím, že ten paragraf Fischerové, který nedovoloval připlácení, byl výrazně oslaben předchozími novelami zákona 48, takže dneska se část právníků, a to i právníků, kteří jsou velmi jaksi ústavně akurátní, domnívá, že i současný zákon určitou míru připlácení na oční čočky, které jsou takovým symbolem, umožňuje. Ale samozřejmě je to věcí lepší zákonné formulace, aby v případě, že by tedy ta možnost se opravdu tady ve Sněmovně připustila nějakým způsobem, tak aby byla v zákoně formulována tak, aby proti tomu neměl výhrady Ústavní soud, tak jako je měl proti našim nadstandardům, které jsme dělali, ale aby ani nebyly žádné právní spory nad jednotlivými praktickými příklady, které nastávají a kde potom právníci a potažmo poslanci vedou diskuse opravdu nekonečné. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hegerovi. A nyní ještě jedna faktická poznámka pana poslance Janulíka. To by byl asi konec obecné rozpravy, pokud nikoho nevidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. To je poslední a není ani tak faktická jako ryze osobní. Prosím vás, pokud ani takováto jednoduchá, naprosto křišťálová věc, která nemůže být lepší pro lidi, než jenom napravuje ten bezprávní stav, který prostě tady trvá. Ani na tomto prostě se tady, jak někteří říkají, v tomto ctihodném shromáždění nejsme schopni se shodnout a obrátíme to. Někteří to obracíte úplně, děláte, řeknete, že je to nebezpečné. Tak já jenom k tomu osobně dodávám slovy klasika: je to marný, je to marný, je to marný! (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. K faktické poznámce, pokud se nehlásí nikdo z místa, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo pana ministra. Ne. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Nemá.

    Tak návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k jeho projednání podle § 93 odst. 2 nebyl podán, pane zpravodaji? Aspoň jsem ho nezaznamenal. Organizační výbor je vyřízen, jenom znovuprojednání ve výboru. Není tomu tak. Takže mohu zahájit podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

    A nyní tedy budeme podle pořadí v podrobné rozpravě. Jako první se přihlásila paní poslankyně Radka... Pan zpravodaj. Prosím, má přednost v podrobné rozpravě. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k některým pozměňovacím návrhům a zároveň je krátce zdůvodnit.

    Jednak je to pozměňovací návrh, který máme vložený v systému pod číslem 2252. Ten obsahuje čtyři části. Musím přiznat, že jsem všechny tyto již prezentoval na zasedání zdravotního výboru a zatím nebyly přijaty, ale chtěl bych ubezpečit, že se tady nejedná o takové nebezpečí, o kterém mluvila kolegyně Marková, nýbrž že jde zcela o logickou věc.

    V první části navrhuji, že při slučování zaměstnaneckých pojišťoven bude mít svoji roli vláda, a to na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Jako nic proti tomu, ale v podstatě jde jenom o to, že vláda by měla v těchto záležitostech mít svoji roli.

    V druhé části se týká pozměňovací návrh poskytování návratné finanční výpomoci. Navrhuji, aby zde bylo především upřednostněno Ministerstvo financí, ale po projednání s Ministerstvem zdravotnictví. Takže nejde o žádné oslabení pozice Ministerstva zdravotnictví. A přece jenom se jedná o prostředky státního rozpočtu a mělo by být primárně navrhováno, toto slučování, ze strany gestora, nebo tato výpomoc vlastně, ze strany gestora a správce státního rozpočtu, tedy Ministerstva financí. (V sále je silný ruch.)

    V dalším bodě potom se návrh zabývá konkretizací podmínek, za kterých dochází ke sloučení, a to v případě, že pokud jedna z pojišťoven dlouhodobě, minimálně šest měsíců, neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům v rozsahu uvedeném ve schváleném zdravotně pojistném plánu na daný rok. Tady byla -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid, protože bych byl rád, aby alespoň stenografická služba mohla zaznamenat váš projev, když už ostatní nedávají pozor. A to bych požádal i kolegy, kteří zdržují pana ministra. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. V tomto bodě byla určitá váhavost, že může dojít k účelovému jednání některé ze zdravotních pojišťoven neplnit zdravotně pojistný plán po dobu šesti měsíců, a vlastně pak by to naplňovalo podmínku sloučení pojišťoven. Naopak, pokud bude přijat bod 1, to znamená, že bude o tom všem rozhodovat vláda na základě vyjádření ministerstev zdravotnictví a financí, která si to pohlídají, tak aby k takovému účelovému jednání nemohlo dojít.

    A potom ve čtvrté části se jedná o to, jakým složením by měla být navrhována správní rada zaměstnaneckých pojišťoven. Navrhuji, aby zde byli tři členové na návrh z Ministerstva zdravotnictví, dva členové z Ministerstva financí a deset členů potom volených z řad pojištěnců. Dosavadní praxe byla, že bylo pět členů voleno z Ministerstva zdravotnictví a deset členů volených z řad pojištěnců zaměstnanecké pojišťovny.

    Takže to je všechno k tomu. A opravdu bych chtěl ubezpečit, že v žádném případě se nejedná o oslabení pozice Ministerstva zdravotnictví při řízení a kontrole zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za přednesené návrhy v podrobné rozpravě. Nyní paní poslankyně Radka Maxová, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já jsem všechny své pozměňovací návrhy odůvodnila v obecné rozpravě, a proto teď se přihlašuji k pozměňovacím návrhům 2095, 2279 a 2094, které jsou vloženy do systému, a stahuji pozměňovací návrh 2268. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jde o jednotlivé dokumenty, které byly v systému. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsem již uvedl, přihlašuji se k pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod číslem 2272. Jsou to dva samostatné pozměňovací návrhy PM1 a PM2. Ten první pozměňovací návrh se týká slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, který říká, že ke sloučení zaměstnaneckých pojišťoven je třeba souhlas vlády a zaměstnanecké pojišťovny mohou požádat o sloučení jen v případě, pokud jedna z pojišťoven dlouhodobě, minimálně šest měsíců, neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům, zejména v rozsahu schváleném zdravotně pojistném plánem na daný rok. Současně navrhuji, aby o sloučení zdravotních pojišťoven rozhodovala správní rada dvoutřetinovou většinou všech členů správní rady. (V sále je trvalý silný hluk.)

    K odůvodnění bych rád uvedl, že vzhledem k závažnosti institutu sloučení zdravotních pojišťoven pro celý systém zdravotního pojištění a jeho pluralitu navrhuji zpřísnit podmínky pro možnost požádat o sloučení zdravotních pojišťoven a zároveň se vyžaduje schválení sloučení zdravotních pojišťoven vládou. Ve všech zmíněných případech, které jsem tady uváděl od sloučení zdravotní pojišťovny Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou, potom Českou národní zdravotní pojišťovnou, Metal-Aliance nebo případu sloučení Všeobecné zdravotní pojišťovny se zdravotní pojišťovnou MÉDIA, došlo k uskutečnění fúze v rozporu s veřejným zájmem a v rozporu se zájmem pojištěnců alespoň jedné z pojišťoven, přesto však byly všechny fúze schváleny správními radami zdravotních pojišťoven a následně Ministerstvem zdravotnictví.

    Konkrétně HZP byla v roce 2009 zdravotní pojišťovnou se stabilním hospodařením, vysokým počtem pojištěnců a dostatečnými finančními rezervami, stejně jako Česká národní zdravotní pojišťovna. ZP Agel byla původně neúspěšným projektem podnikatele Tomáše Chrenka, jehož zdravotnický holding měla doplnit. Přes agresivní marketingovou kampaň získala jen 60 tisíc pojištěnců, vytvořila vysokou provozní ztrátu. Po sloučení s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou byly zdroje této pojišťovny použity k sanaci ztrát neúspěšné zdravotní pojišťovny Agel. Správní rada HZP včetně zástupců na Ministerstvu zdravotnictví jmenovaných vládou tedy evidentně rozhodla o fúzi ve zjevném rozporu se zájmy svých pojištěnců. Zůstatky fondu -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane kolego, přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid! Měl jsem ambici pokračovat ještě nějakým bodem, ale v tomto hluku to pravděpodobně nebude možné, tak prosím alespoň, když vám slíbím, že nezačnu další bod po skončení tohoto bodu, nechte jednotlivé poslance v podrobné rozpravě odůvodnit své návrhy.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Zůstatky fondu HZP před sloučením činily 2,7 miliardy korun.

    Velmi zdravou a dobře hospodařící zdravotní pojišťovnou byla i Česká národní zdravotní pojišťovna, která v době slučování měla zůstatky na bankovních účtech 1,4 miliardy korun.

    Zdravotní pojišťovna MÉDIA byla obdobným projektem společnosti GES MEDICAL CARE mediálního podnikatele Ivana Zacha. Zdravotní pojišťovna MÉDIA ale dosáhla jen malého počtu pojištěnců a vyrobila ztrátu ve výši téměř 500 milionů korun. Namísto toho, aby pro zřejmé nedostatky v hospodaření zanikla likvidací, došlo k fúzi s VZP, následkem čehož vytvořené dluhy zdravotní pojišťovny převzala Všeobecná zdravotní pojišťovna k tíži svých pojištěnců.

    Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance byla v roce 2012 mimořádně stabilní a dobře řízenou pojišťovnou s kladnými hospodářskými výsledky i v období krize. Z pohledu jejích pojištěnců nebyla žádná potřeba fúze, přesto jí správní rada i Ministerstvo zdravotnictví schválily fúzi s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou. Pojištěnci Metal-Aliance tak přešli pod pojišťovnu, kterou si nevybrali a která nevykazovala ani zdaleka tak dobré výsledky hospodaření jako Česká průmyslová a jako jejich pojišťovna Metal-Aliance. Zůstatky na bankovních účtech zdravotní pojišťovny Metal-Aliance činily při sloučení téměř 1,6 miliardy korun. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna tak v průběhu slučování získala zdarma kromě 1 milionu 150 tisíc pojištěnců i finanční přebytky slučovaných zdravotních pojišťoven ve výši 5,7 miliardy korun.

    Obdobně problematický byl i připravovaný záměr fúze Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou, který se objevil na začátku letošního roku. Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, je stabilní pojišťovnou s nadprůměrnými výsledky hospodaření a dobře zajišťující dostupnost péče pro své pojištěnce. Přesto však hrozilo a stále hrozí, že bude pohlcena ze strany České průmyslové zdravotní pojišťovny, aniž by to mohli její pojištěnci jakkoliv ovlivnit.

    Tvrzení, že správní rada zaměstnanecké pojišťovny zastupuje pojištěnce je tvrzení mylné. Dle zákona by tomu tak sice mělo být, prováděcí vyhláška z roku 2006 však reálně vyloučila právo naprosté většiny pojištěnců volit do správních a dozorčích rad. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi za jeho příspěvek v podrobné rozpravě. Nyní pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A ještě jednou požádám sněmovnu o klid, aby bylo možné podrobnou rozpravu dokončit... (Bez reakce.) Dobře, jestli nechcete, můžeme schůzi přerušit hned... a budeme se tím zabývat jindy. Děkuji. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych si osvojil pozměňovací návrh, který je veden pod číslem 2285 a týká se slučování zdravotních pojišťoven. Já budu velice stručný. Je to prakticky variantní návrh. Jeden byl podán panem poslancem Vyzulou, druhý panem kolegou Hovorkou a třetí je můj. Jinak je tam řádné zdůvodnění a pozměňovací návrh je velice krátký. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jde tedy o číslo sněmovního dokumentu, abychom byli úplně přesní podle jednacího řádu, kde když říkáte čísla, abychom si to nepletli se sněmovními tisky.

    Prosím, nyní paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je veden ve sněmovním systému pod číslem 2277 a týká se možnosti, aby zdravotní pojišťovna mohla upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů. Předchozí právní úprava, především vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se provádí zákon o regresivních náhradách, tuto možnost měla a potom byla zrušena, takže je třeba znovu zavést možnost snížení či prominutí regresivní náhrady občanům či snížení regresivní náhrady organizacím. Jak už jsem řekla, stávající právní úprava to nepřipouští. Já bych byla ráda, kdyby se tato úprava znovu vrátila, už z důvodů, které se týkají třeba pojištěnců v souvislosti s majetkovými nebo rodinnými poměry. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Nyní pan poslanec David Kasal, který je poslední v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se přihlásil k pozměňujícímu návrhu, který je veden v systému jako sněmovní dokument 2263. V zásadě se jedná o to, že tento pozměňující návrh týkající se očkování dětí proti pneumokokové infekci zachovává stávající očkovací schéma 3+1. Toto schéma je v souladu s odbornými doporučeními. Alternativní očkovací schéma dvěma dávkami očkovací látky do sedmého měsíce věku pojištěnce, které je také uvedené ve schváleném souhrnu údajů o přípravku, dostatečným způsobem nezohledňuje skutečnost, že proočkovanost kojenců a dětí v České republice je nižší než úroveň, která by umožňovala aplikaci tohoto schématu. Navrhuje se tedy vypustit novelizační bod, který upravuje podmínky úhrady očkování proti pneumokokové infekci odkazem na Státním ústavem pro kontrolu léčiv schválený souhrn údajů, neboť existují obavy, že by v případě neadekvátního výkladu nově navrhovaného znění dotčeného ustanovení zdravotními pojišťovnami, to je hrazení pouze v podmínkách České republiky nedostatečného dvoudávkového alternativního schématu, mohla tato změna vést ke zvýšení nemocnosti způsobené pneumokokovými infekcemi, k těžšímu průběhu těchto onemocnění a potenciálnímu zvýšení úmrtnosti, a to ve skupině kojenců a velmi malých dětí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Davidu Kasalovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře, ano. Máte na to necelé dvě minuty, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já to asi za dvě minuty nestihnu, ale cítím povinnost aspoň vyjádřit ta základní stanoviska.

    Chtěl bych se vyjádřit asi ke dvěma okruhům pozměňovacích návrhů. První byly pozměňovací návrhy pana profesora Vyzuly, které byly vlastně identické s těmi, které zamítl zdravotní výbor a které bych charakterizovat podobně jako paní poslankyně Marková, totiž směřující k zásadnímu oslabení role Ministerstva zdravotnictví a posílení role Ministerstva financí. Já nemohu s těmito pozměňovacími návrhy souhlasit, protože prostě tady máme kompetenční zákon, a myslím si, že za zdravotnictví zodpovídá Ministerstvo zdravotnictví, má za ně politickou zodpovědnost a mělo by mít dostatečné prostředky, aby je mohlo opravdu řídit. ***