• Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pěkné dobré ráno, vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený člene vlády. Zahajuji další den 27. schůze Poslanecké sněmovny a vítám vás tady. Prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tyto poslankyně a poslanci: paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová z pracovních důvodů, pan místopředseda Jan Bartošek z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Ondřej Benešík dnes do 10 hodin a od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Adolf Beznoska z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Milan Brázdil z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Ivan Gabal do 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Havíř do 10.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Bohuslav Chalupa z pracovních důvodů, pan poslanec David Kádner z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Václav Klučka z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Roman Kubíček od 12 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Stanislav Pfléger od 14.30 do 23 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Miroslava Strnadlová z osobních důvodů, paní poslankyně Zuzana Šánová z osobních důvodů, pan poslanec Josef Vondrášek ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Kristýna Zelienková ze zdravotních důvodů. (V sále je velký hluk.)

    Dále o omluvení požádali tito členové vlády: pan premiér Bohuslav Sobotka od 17.15 z pracovních důvodů, pan vicepremiér Pavel Bělobrádek do 11 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Richard Brabec z pracovních důvodů, pan ministr Jiří Dienstbier z pracovních důvodů, pan ministr Milan Chovanec z pracovních důvodů, pan ministr Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, paní ministryně Karla Šlechtová z pracovních důvodů, pan ministr Dan Ťok z pracovních důvodů a pan ministr Lubomír Zaorálek z důvodu zahraniční cesty.

    Paní poslankyně, páni poslanci, dnešní jednání zahájíme bodem 105, což je sněmovní tisk 394, což je bod z bloku třetích čtení, u kterého je již splněna zákonná lhůta. Budeme pokračovat body, které jsme již pevně zařadili. Jsou to body 3, 4, 5, 29 a 115. Připomínám, že na 15. hodinu máme pevně zařazený bod 22.

    K programu schůze se hlásí nejprve předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Ve sněmovně prosím o klid.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Dovolím si přednést návrh na změnu programu schůze, který jsem včera konzultoval se všemi předsedy poslaneckých klubů. Vzhledem k tomu, že dnes podle všech předpokladů skončíme probíhající schůzi, tak jsem se do něj snažil zapracovat požadavky ze všech stran a tenhle návrh byl přímo tedy odsouhlasen, nebo řeknu minimálně akceptován, takže by snad neměl být problém jej potom jedním hlasováním schválit.

    Takže začali bychom dnes bodem 143, což je zákon vrácený Senátem, novela občanského soudního řádu.

    Následoval by bod 105, což je poslanecká novela zákona plemenářského, sněmovní tisk 394, třetí čtení.

    Potom by následovaly dvě ratifikace - ratifikace Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí, tisk 457. Tento tisk není v programu schůze, čili současně s pevným zařazením bychom ho zařadili na tuto schůzi. Potom ratifikace Dohody o Visegrádském patentovém institutu, tisk 447, bod 85.

    Tohle by byly první čtyři body. Pak by následoval blok pana ministra Mládka, který už máme zařazen. To jsou body 3, 4, 5 a 29.

    Po tomto bloku by byly dva body paní ministryně Marksové: bod 9 - vládní návrh novely zákoníku práce, který zrušuje zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, tisk 376, druhé čtení, a bod 31 - vládní návrh novely zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tisk 462.

    Pak by následovala pevně zařazená výroční zpráva o hospodaření České televize, tisk 115.

    Následně bod 12 - registr smluv, tisk 42, druhé čtení.

    Pak máme zařazen na 15. hodinu zákon o významné tržní síle, ten již pevně zařazen máme.

    Poslední můj návrh je pevně zařadit na 17. hodinu bod 25 - vládní návrh novely zákona o spotřebních daních, tisk 418. To jsou biopaliva.

    Takhle navrhuji program s tím, abychom si jasně odsouhlasili, že v případě, že zahájíme body pevně zařazené na 15. a 17. hodinu, tak poté, co budou projednány, tak bychom se vrátili k těm pevně zařazeným bodům, pakliže nebudou v ten moment ještě projednány. To znamená, jenom abychom si rozuměli, že nezačneme nějakými dalšími zákony, ale vrátíme se k těm pevně zařazeným.

    Takže tohle je můj návrh. Myslím, že ještě kolega Kolovratník přijde s bodem voleb. Já vás velmi prosím o podporu mého návrhu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Sklenákovi. Dalším přihlášeným k programu je již avizovaný kolega Kolovratník. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za avízo i udělení slova. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. U mě to bude jednoduché. Navrhuji jeden jediný volební bod dnes, a to druhé kolo volby Rady České televize. Prosil bych tento bod zařadit pevně na 12.45 hodin standardně jako poslední bod před obědovou pauzou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura se hlásí k programu. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak abych upřesnil tu dohodu všech poslaneckých klubů nebo všech předsedů, já jsem s tím nesouhlasil, jenom jsem slíbil, že nebudu protestovat. Ať si vládní koalice prosadí, co chce. Nicméně chci navrhnout, abychom nehlasovali o všech bodech, které přednesl pan předseda Sklenák, dohromady, protože vláda má dneska asi klid na práci - a co nám zařazuje na program? No překvapivě biopaliva. Takže minimálně o těch biopalivech bych chtěl, abychom hlasovali o tom zařazení na 17. hodinu zvlášť. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře. Beru to jako návrh, že budeme hlasovat společně o všech bodech vyjma posledního pevně zařazeného bodu 25, sněmovní tisk 418. O tom budeme hlasovat zvlášť.

    Pan předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré dopoledne. Nezpochybňuji samozřejmě právo kolegy Stanjury na tento návrh, jenom připomínám, že tady vznikla dohoda a bylo to v podstatě na žádost opozice, aby tento bod byl přerušen, respektive se projednával za přítomnosti ministra financí. Já jsem tehdy avizoval - on byl v Olomouci - po telefonické debatě, že on navrhuje, a bylo to vlastně i k zákonu o významné tržní síle, který je v 15 hodin, to byl konkrétně váš požadavek, tak aby bylo možno po zákonu o významné tržní síle pokračovat v 17 hodin debatou o biopalivech. Tolik jenom na připomenutí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem jenom požádal o zvláštní hlasování, nic víc. Jenom jsem komentoval, k čemu potřebujete klid na práci, jak jste včera pořád říkali mnozí, ne všichni, mnozí, a to je všechno. Jenom chci, ať se procedurálně o tom hlasuje zvlášť. Bezesporu máte dostatek hlasů na to, aby to podle té představy, že v 17 hodin, abychom to projednávali, víte, že to opozice nějak zablokovat nemůže.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejprve pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo. Po něm pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom bych rád potvrdil slova pana předsedy Faltýnka, že to byla skutečně dohoda. Stáli jsme tady s panem ministrem Jurečkou a s panem předsedou Faltýnkem a já jsem slíbil, že bude-li se to projednávat za přítomnosti - protože já jsem požádal o to přerušení, než přijde pan ministr financí - a já jsem slíbil, že bude-li přítomen pan ministr financí, netřeba se obávat obstrukcí, že bude debata jistě vášnivá, ale určitě nepřijdou žádné obstrukce. Leč druhý den jsem na tiskové konferenci slyšel pana předsedu Faltýnka, že jsem to přerušil nikoliv na základě této dohody, ale protože jsem si potřeboval odpočinout. Takže z tohoto důvodu chápu, že jsme se vlastně nedohodli, protože ten důvod pan předseda uvedl úplně jiný. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Pane předsedající, vážená vládo, možná kdyby to zaznělo hned, tak jsme nemuseli tak dlouho diskutovat. Vzhledem k tomu, že poslanecký klub KSČM některé návrhy, které jsou v tom přehledu pana kolegy Sklenáka, vítá, jiné méně, navrhuji, abychom hlasovali zvlášť o každém z těchto takto předložených bodů. Vypořádáme se s tím určitě rychleji, než když budeme diskutovat, jestli je to více, nebo méně vhodné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já přijímám tento váš návrh. Upozorňuji ještě, že pan poslanec Adam má náhradní kartu číslo 22.

    Nejprve tedy, než budeme hlasovat, se zeptám, jestli má někdo další návrh k programu schůze. Není tomu tak.

    Já tedy navrhuji tento postup: ratifikace Úmluvy Rady Evropy o ochraně práv dětí, druhé čtení, je nutno zařadit na pořad schůze, budeme tedy hlasovat nejprve o tomto. Pak jednotlivě dle návrhu pana předsedy Kováčika o jednotlivých bodech, jak je navrhl pan předseda Sklenák. Poté o návrhu pana poslance Kolovratníka.

    Nejprve tedy budeme hlasovat o zařazení sněmovního tisku 457, druhé čtení, je to ratifikace Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí, o zařazení tohoto bodu na program schůze.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro zařazení sněmovního tisku 457, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 182, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 156, proti žádný. Tento bod jsme zařadili na program schůze.

    Další hlasování bude o tom, že prvním bodem dnešního jednání bude bod 143, novela občanského soudního řádu vrácená Senátem.

    Zahajuji hlasování o tom, aby tento bod byl první dnešní bod. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 183, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 157, proti žádný.

    Dále budeme hlasovat o bodu 105, třetí čtení, sněmovní tisk 394, novela plemenářského zákona, jako druhý bod dnešního jednání.

    Zahajuji hlasování o tomto bodu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 184, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 157, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Třetím bodem je již zmiňovaná ratifikace Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí, kterou jsme zařadili na program schůze.

    Zahajuji hlasování o tom, aby to byl třetí bod dnešního jednání. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 185, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 158, proti žádný.

    Čtvrtým bodem dnešního jednání, jak to navrhl pan předseda Sklenák, by měl být bod 85, ratifikace Dohody o Visegrádském patentovém institutu.

    Já zahajuji hlasování o tom, aby tento bod byl čtvrtým bodem dnešního jednání. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 186, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 158, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Dále by podle návrhu pana poslance Sklenáka měly následovat pevně zařazené body pana ministra Mládka 3, 4, 5 a 29 a dalším bodem dle jeho návrhu měl být bod 9, novela zákoníku práce, sněmovní tisk 376.

    Já zahajuji hlasování, aby tento bod byl dle návrhu pana poslance Sklenáka jako první po pevně zařazených bodech pana ministra Mládka. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 187, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 140, proti 8. Návrh byl přijat.

    Druhým bodem po pevně zařazených bodech pana ministra Mládka by měl být bod 31, novela zákona upravující další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, sněmovní tisk 462, prvé čtení.

    Zahajuji hlasování o zařazení tohoto bodu. Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 188, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 148, proti žádný.

    Dále by měl následovat již pevně zařazený bod výroční zpráva o hospodaření České televize, o tom tedy hlasovat nebudeme.

    Po výroční zprávě o hospodaření České televize by měl následovat bod číslo 12, registr smluv.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 189, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 124, proti žádný. I registr smluv jsme zařadili.

    Dalším bodem jednání po registru smluv by měl být pevně zařazený bod 22, novela zákona o významné tržní síle, ten již pevně zařazen je.

    Po něm by měl být pevně zařazen na 17. hodinu bod číslo 25, vládní novela zákona o spotřebních daních, sněmovní tisk 418.

    O zařazení tohoto bodu na 17. hodinu dnešního jednání zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 190, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 117, proti 23. Návrh byl přijat.

    Posledním bodem programu schůze je návrh pana kolegy Kolovratníka, aby ve 12.45 bylo pevně zařazeno druhé kolo volby do Rady České televize.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 191, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 152, proti 1. Návrh byl přijat. Tím jsme se vypořádali s programem schůze.

    Prvním bodem našeho dnešního jednání je

    Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 337/7. Já mezi námi nemohu přivítat pana senátora Miroslava Antla, protože tento bod jsme zařadili na jednání teprve před malou chvílí, ale i tak ten bod můžeme projednat. Prosím tedy, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nebudu vám znovu představovat zákon, který tu už jednou byl. Jsou to ty změny v exekucích týkající se manželů. V tomto případě jenom řeknu, že pozměňovací návrhy, které navrhuje Senát, jsou spíše technického rázu a my jako předkladatel k nim máme mírně pozitivní stanovisko, čili doporučujeme Poslanecké sněmovně, aby schválila zákon ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli se k usnesení Senátu chce vyjádřit zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Martin Plíšek: Budu velmi stručný. Senát schválil některé legislativní úpravy zejména v oblasti přechodných ustanovení, takže z mého pohledu se dá podpořit i verze ve znění Senátu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vzácná shoda, a já tedy otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. O závěrečná slova není zájem. Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), podle sněmovního tisku 337/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 337/7.)

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 192, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 153, proti žádný, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Petr Kudela a zpravodaj garančního zemědělského výboru pan poslanec Petr Bendl. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly předneseny. Garanční výbor se tímto návrhem nezabýval, neboť tak rozhodla Poslanecká sněmovna ve druhém čtení.

    Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane navrhovateli. (V sále je rušno.)

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. dostáváme se do třetího čtení návrhu novely zákona o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat. Tento návrh se netýká vlastního šlechtění a vlastní plemenitby, ale organizace této plemenitby v oblasti chovu koní, a to v té oblasti, abychom do vymezených subjektů, které mohou dostávat státní dotaci, zařadili také státní příspěvkové organizace, protože hřebčince chceme převést na státní příspěvkové organizace, nebo Ministerstvo zemědělství je převede na státní příspěvkové organizace, tak aby mohla být dále zachována možnost jejich podpory.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče, poprosím sněmovnu o klid. Vzhledem k tomu, že plemenitba je zásadní pro budoucnost, prosím poslance, aby pozorně poslouchali pana navrhovatele. Prosím.

  • Poslanec Petr Kudela: Tato novela je zásadní pro plemenitbu chovu koní. Už Marie Terezie zavedla předpisy pro plemenitbu chovu koní a založila hřebčince, tak aby se vybírali pro plemenitbu pouze hřebci bez dědičných vad. Státní dotace do této oblasti do našich hřebčinců jsou v úrovni 40 mil. korun ročně. Pokud bychom tuto úpravu neudělali, potom bychom ji podle současných předpisů Evropské unie do hřebčinců nemohli vkládat.

    Hřebčince v oblasti chovu koní jsou na úrovni Národního divadla v oblasti kultury. Děkuji za podporu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný ministře zemědělství - jenom připomínám, že zase při návrhu zákona, který se týká resortu zemědělství, tady nemáme ministra, kterého se to přímo týká, nehledě na to, že máme na pořadu návrh zákona, který je iniciativou poslanců a měl by být spíše iniciativou Ministerstva zemědělství. Poslanci, kteří se podepsali pod tento návrh zákona, spíše řeší problém, který měl vyřešit ministr, a řeší ho tak, že převádí stávající státní podniky na příspěvkové organizace, které se podle mého hlubokého přesvědčení budou dostávat do potíží v oblasti nepovolené podpory, protože všichni víme, že obchod s koňmi dělá i privátní sféra. V okamžiku, kdy stát bude napřímo subvencovat hřebčíny, může se dostávat do tohoto konfliktu.

    Měli jsme v minulosti připravený jiný způsob řešení, mohl být bezkonfliktní, mohly být hřebčince dány jako zvláštní podniky pod Lesy ČR, které jsou ve významném zisku, a mohli jsme to vyřešit bez této obavy. To se nestalo. Poslanci sami přišli s návrhem, neboť už zde hořely termíny, takže to neprošlo klasickým řízením, jako každý vládní návrh zákona, ale pouze, řeknu, připomínkami, které se týkají právě poslaneckého návrhu.

    Už jsem na to upozorňoval v minulosti, byla o tom na zemědělském výboru poměrně rozsáhlá rozprava, že se vydáváme cestou podpory příspěvkových organizací, které nás Evropská unie bude nutit do budoucna přeměnit buď na neziskové organizace, či obchodní společnosti. Je to cesta podle mého názoru trochu zpátky, ale vytahuje se trn z paty Ministerstva zemědělství.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodajovi. Otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, končím rozpravu. Závěrečná slova - není zájem o závěrečná slova. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslankyň a poslanců Ondřeje Benešíka, Olgy Havlové, Pavla Kováčika, Petra Kudely, Jaroslava Lobkowicze, Marie Pěnčíkové, Zdeňka Syblíka, Josefa Šenfelda, Dany Váhalové, Ladislava Velebného a Jiřího Zemánka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 394."

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 193, přihlášeno 169 poslankyň a poslanců, pro 149, proti žádný, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Prosím, aby se slova ujal ministr spravedlnosti Robert Pelikán a úmluvu nám představil. Prosím, pane ministře.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předmětná úmluva je úmluvou Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání. Byla otevřena k podpisu v říjnu 2007, podepsalo ji všech 47 členských států Rady Evropy a 36 států již uložilo ratifikační listiny.

    Úmluva z hlediska České republiky je, pokud jde o její obsah, již dnes plně plněna, její ratifikací tedy České republice nevzniknou žádné nové povinnosti, které by musela splnit tím, že by něco promítala do svého právního řádu. Z našeho pohledu jde spíše o to, přihlásit se mezinárodně k tomuto závazku. Evropa čeká, kdy už to uděláme, diví se, proč nám to tolik trvá.

    Myslím si, že v daném případě je bez debat, pokud jde o to, že děti je třeba chránit proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání. Úmluva neobsahuje žádný kontroverzní bod a já prosím Poslaneckou sněmovnu, aby s ní vyslovila souhlas. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Usnesení zahraničního výboru a stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny byla doručena jako sněmovní tisky 457/1 a 457/2. Prosím nyní paní zpravodajku zahraničního výboru, paní poslankyni Janu Fischerovou, o její vyjádření k této úmluvě. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady budu jako zpravodajka přednášet stručnou zprávu o tom, co proběhlo na jednání zahraničního výboru, který byl dne 19. května. Proběhla tam k tomu rozprava i v přítomnosti pana náměstka ministra spravedlnosti Petra Jägra. Tak byly zodpovězeny i konkrétní dotazy a nakonec závěrem tohoto jednání zahraničního výboru bylo přijato usnesení, které bylo všemi hlasy podpořeno. Možná se ještě zmíním, že se čekalo v rámci České republiky, aby vše bylo sladěno s trestním zákoníkem. To nastalo, čili poté jsme toto přijali.

    A já vám mohu teď hned přečíst usnesení. Mám počkat do podrobné rozpravy? (Obrací se k předsedajícímu.) Takže já přečtu. (Předsedající: Žádná podrobná nebude, prosím, přečtěte ho.) Já vám moc děkuji, že jsme se dohodli.

    Poslanecká sněmovna a zahraniční výbor této Poslanecké sněmovny doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání, Lanzarote, dne 25. října 2007. Dále pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Nyní prosím zpravodajku stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny paní poslankyni Gabrielu Peckovou o její vyjádření. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (Přebírá od předsedajícího list papíru, ten přitom padá na předsedu Sobotku.)

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobrý den, dámy a pánové. Já si dovolím přečíst usnesení stálé komise pro rodinu, která se také ujala tohoto tisku, a potom bych řekla pár slov k vládnímu návrhu, který se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání, Lanzarote, 25. října 2007.

    Stálá komise pro rodinu, rovné příležitost a národnostní menšiny po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti Petra Jägra, zpravodajské zprávě poslankyně Gabriely Peckové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání. Ostatní dva body jsou standardní.

    Jestli můžu, já už jenom velice stručně jako vždycky. Jsem moc ráda, že se lanzarotská konvence poté, co byla v září podepsána ve Štrasburku s takovým otálením, dostala tak rychle do Poslanecké sněmovny k ratifikaci. Myslím, že tím Česká republika jednak trošičku napravila reputaci, o to ale až tak nakonec nejde. Především jde o to, že tímto získáváme významný nástroj v boji s těmito zločiny. Pan ministr správně už uvedl, že vlastně náš právní řád prakticky všechny body již obsahuje. Není to ale úplně tak, že bychom neměli na tomto poli ještě co zlepšovat, protože samotná ratifikace stačit nebude. Budeme ji muset naplňovat. A především body 6 až 9, které se týkají vzdělávání v této oblasti jak dětí samotných, tak pracovníků, kteří s dětmi přicházejí do styku, tam tedy máme ještě velké rezervy a bude třeba, aby Ministerstvo školství se tomu věnovalo.

    Pak bych si dokázala představit asi ještě drobnou novelu v zákoně na ochranu obětí trestných činů. Jinak ještě jednou, jsem velmi ráda, že teď můžeme přistoupit k ratifikaci, a poprosila bych vás všechny o její podporu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce komise Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Omlouvám se za drobný atentát na pana premiéra.

    Otvírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Jestliže se nikdo nehlásí, končím rozpravu a přikročíme o hlasování o navrženém usnesení. Záměrně říkám o navrženém usnesení, protože usnesení, které přednesla paní zpravodajka zahraničního výboru i paní zpravodajka komise Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, jsou shodná. Budeme o nich hlasovat jako o jednom usnesení. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o usnesení tak, jak jej přednesly zpravodajky zahraničního výboru a komise pro rodinu. Kdo je pro, ať zvedne ruku s zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 194. Přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 150, proti žádný. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Děkuji oběma paním zpravodajkám a končím druhé čtení tohoto tisku.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Nyní předávám slovo panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi, který nám sdělí své úvodní slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Dohoda o Visegrádském patentovém institutu je opatřením na podporu inovací a nástrojem posílení konkurenceschopnosti firem v regionu. Český průmysl, výzkum a vývoj nutně potřebují pomoci s ochranou technických inovací v zahraničí. Vytvořením Visegrádského patentového institutu se státy visegrádské skupiny snaží zahraniční ochranu svým přihlašovatelům usnadnit, a to snížením nákladů na rešerše při zachování nezbytné kvality. Výhodou bude bezpochyby rovněž komunikace v českém jazyce.

    Ke vzniku VPI je třeba souhlasu Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci, jež bude zasedat v říjnu 2015. Pro souhlas je však nezbytné, aby před tímto zasedáním již dohoda vstoupila v platnost. Česká republika tedy musí dohodu ratifikovat nejpozději v červnu 2015, aby následně do konce července mohlo dojít k uložení ratifikační listiny u depozitáře dohody a ta do konce září 2015 nabyla platnosti. Vzhledem ke zvažovaným změnám v určování mezinárodních rešeršních orgánů by ČR v případě, kdy by dohodu tento rok ratifikovat nestihla, byla vystavena riziku, že by Visegrádský patentový institut nemusel nikdy vzniknout a veškeré úsilí, které ČR do sjednávání dohody dosud vložila, by přišlo vniveč.

    Zřízení VPI si nevyžádá žádné investice ani nové zaměstnance, když bude využívat stávající odborné rešeršní a průzkumové kapacity národních patentových úřadů smluvních stran.

    Jakožto ministr průmyslu a obchodu přivítám souhlas s ratifikací dohody Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby slovo dostal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Pavel Šrámek. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, domnívám se, že pan ministr zde uvedl vše podstatné, mimo jiné i to, že jedním z konkrétních přínosů dohody bude také výrazné snížení nákladů na poplatky spojené s mezinárodními přihláškami podle smlouvy o patentové spolupráci. U každé této přihlášky je kromě přihlašovacího poplatku nutné totiž současně požádat o rešerši, o které pan ministr mluvil, a uhradit správní poplatek a to v současnosti činí u elektronicky podaných přihlášek 1 875 eur. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 195, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 144, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Děkuji panu ministrovi, panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu na vyslovení souhlasu s ratifikací.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Tento bod jsme již projednávali ve středu 29. 4. Bod byl přerušen při zpravodajské zprávě pana poslance Komárka a já se tedy ptám, jestli pan poslanec Komárek chce pokračovat nebo přednést svoji zpravodajskou zprávu znovu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, dámy a pánové. Dovolte, abych ještě krátce obrátil vaši pozornost k zákonu o regulaci reklamy. Já jsem byl nucen přerušit svou řeč, svou zpravodajskou zprávu. Krátce to zrekapituluji. Seznámil jsem vás s pozměňovacím návrhem, za který se postavil volební výbor. Ve stručnosti, jsou to legislativní úpravy, pak možnost dohledat zadavatele sporné nebo závadné reklamy a zákaz reklamy na nelegální soutěže a sázky.

    Teď k tomu podstatnému, k čemu určitě vystoupí další kolegové. Výbor se důkladně zabýval tím, že v souladu s evropským právem z regulace reklamy vypadl v té novele zákaz skryté a podprahové reklamy. Řada poslanců se domnívá, že i když to po nás požaduje evropské právo, že to je špatně a že to může být zneužito. Pan poslanec Korte v tomto smyslu předložil pozměňovací návrh, který na ústavním výboru neprošel jenom tím nejtěsnějším poměrem. Předpokládám, že pan poslanec Korte ho přednese zase, a skutečně je na Sněmovně, jakým způsobem se s tímhle vypořádá.

    Jenom chci zdůraznit, že krom stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu si volební výbor vyžádal rozklad Parlamentního institutu, který taktéž poměrně jednoznačně, nebo zcela jednoznačně dokazuje, že skutečně není možné regulaci skryté a podprahové reklamy mít v tomto zákoně. Že může být obsažena pouze v zákonech na ochranu spotřebitele a o nekalých obchodních praktikách. Čili pod tímto dojmem my jsme se rozhodovali. Ale jak říkám, v tomto bodě nepanovala jednoznačná shoda.

    To je celá moje zpravodajská zpráva. Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Poprosím ho, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec... pardon panu poslanci, přednostní právo je přednostní právo. Tedy nejprve s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, jenom pár poznámek k tomu návrhu zákona. Myslím si, že v zásadě nemáme žádné zásadní připomínky, nicméně chci upozornit na některé věci, a to je zejména navrhovaná změna v § 6, která se týká šíření reklamy na loterie atd., jak je celý ten tisk, kde podle našeho názoru je tento text vložen do toho návrhu zákona nesystematicky a nelogicky, protože si myslím, že tam nepatří ani z legislativně právního hlediska a poskytuje zcela neodůvodněné a nesystematicky výsadní represivní účinky vůči šiřitelům reklamy na tento typ služby. Ale co je na tom nejhorší, tak vlastně vystavuje šiřitele reklamy, ať už to jsou vydavatelé tisku, televize, rozhlasové stanice, provozovatelé internetové reklamy a podobně, do pozice detektivů, kteří, budou-li chtít šířit reklamy na jakoukoliv loterii či podobnou hru, budou muset zkoumat, zda je povolená, a vlastně tak přezkoumávat legálnost podnikání subjektu, který za nimi přichází s žádostí o zveřejnění reklamy. Přitom současně budou ti šiřitelé reklamy, tzn. jak vydavatelé tisku, televizní, rozhlasové stanice a ti, kteří šíří internetovou reklamu, taky působit v roli soudce, který bude posuzovat, zda podnikání provozovatele loterie je legální, či není, a to v právní oblasti, kdy stát si sám není jistý, zda některé služby jsou, či nejsou legální.

    Mohu uvést jako dlouhé diskuse právníků bez jednotného názoru, zda lze v České republice poskytovat loterijní služby na základě licence vydané v jiném státě Evropské unie či zda služby poskytované na serverech v zahraničí, ale v českém jazyce, už porušují naše právo, či nikoliv. Navíc už soudy několikrát judikovaly rozhodnutí, že provozovatel internetových stránek není odpovědný za jejich obsah nebo že šiřitel reklamy není povinen přezkoumat legálnost podnikání zadavatele reklamy, protože je to základní povinností samotného zadavatele a šiřitel reklamy nedisponuje žádnými speciálními pravomocemi jako např. kontrolní orgány státu či orgány činné v trestním řízení, které by mu tuto činnost umožňovaly. V některých výměnných reklamních systémech, které se používají na internetu, přitom není kontrola tohoto typu vůbec možná.

    Trestat šiřitele reklamy za neplnění takto uložené povinnosti, navíc podle návrhu zákona výraznými finančními sankcemi, je podle našeho názoru v rozporu s ústavním právem České republiky a navrhovaná změna by měla být vypuštěna. Totéž se týká § 8 odst. 1 písm. o).

    Současně chci říct, že pozměňovací návrh, který podal pan kolega Chvojka, podle našeho názoru tu situaci ještě zhoršuje, a to zejména s ohledem na ty, kteří zpracovávají reklamu, protože je činí odpovědnými za to, že zpracovávají reklamu na nepovolené loterie. Já tomu rozumím, té snaze bojovat s nelegální reklamou, zejména na loterie a podobné hry. Ale kontrolovat a vymáhat plnění tohoto by měl stát a ne ti, kteří šíří reklamu. Protože to opravdu není v jejich možnostech a je pak docela možné, že podle tohoto návrhu budou dostávat vysoké finanční sankce a přitom vlastně plnit funkci za stát, aniž by k tomu měli ty kontrolní mechanismy, o kterých jsem mluvil.

    Takže doporučuji kolegům, abychom to vypustili, abychom se touto otázkou zabývali v jiném zákoně a abychom specifikovali a upřesnili roli státu a jeho kontrolních mechanismů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Daniel Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, přeji pěkné jitro.

    Tato novela zákona o regulaci reklamy a dalších zákonů, nebudu to vypočítávat, je implementací směrnice Evropského parlamentu o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Navrhovatel tvrdí, že tato implementace je vynucena výtkou Evropské komise ohledně právní úpravy v České republice, která "přesahuje rámec maximální harmonizace, tj. reguluje nad její rámec", a tudíž že vše, co přesahuje rámec této směrnice založené na tzv. principu úplné harmonizace, musí být z právního řádu České republiky odstraněno. Na základě toho novela ruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání, což je novelizační bod číslo 4, a reklamy skryté, což je novelizační bod číslo 6.

    Navrhovatel rovněž tvrdí, že rušená ustanovení zákona o regulaci reklamy jsou obsažena jinde, tj. v zákoně o ochraně spotřebitele. Ano, teoreticky to tam jinde je, tj. v pasážích o klamavé reklamě, ale navrhovatel se bohužel neobtěžoval přesunout to jinam verbis expressis. Příslušná ustanovení jsou velmi vágní, takže soud třeba za tři, pět, sedm let rozhodne, že v tom a tom konkrétním případě bylo použito klamavého prostředku, možná.

    Mě prosím tento stav neuspokojuje. Tento pozitivistický právní výklad se totiž naprosto vzpírá zdravému rozumu. Nemůže být pochyb o tom, že reklama založená na podprahovém vnímání, a to bez ohledu na to, že některé psychologické školy její účinnost zpochybňují, je nefér. Už prostě jenom proto, že její recipient, tedy konzument, se jí nemůže bránit třeba vypnutím, přeladěním, prostě proto, že o ní neví.

    Rovněž reklama skrytá je nefér. Nejenže je nefér, je to podvod, a to hned podvod trojí. Za prvé je to podvod páchaný na konzumentovi, neboť se tváří, že reklamou není, ač je. A je statisticky dokázáno, že konzument je ochoten důvěřovat objektivnímu sdělení v řádech desetinásobků více než sdělení reklamnímu. Za druhé je to podvod páchaný na konkurenci, která si za reklamu poctivě platí. Za třetí je to podvod na majiteli média, kterému takto unikají příjmy z regulérní reklamy.

    Dle mého mínění, dámy a pánové, vláda proto měla, je-li povinna přijmout harmonizační směrnici se všemi chlupy, dotyčné pasáže o zákazu podprahové a skryté reklamy zažité v našem právním řádu přesunout opravdu verbis expressis jinam, tj. do zákona o ochraně spotřebitele. Já proto navrhuji oba zákazy v našem právním řádu ponechat, neboť je to jediná možnost, jak přinutit vládu, aby obratem podala novelu obou zákonů, zákona o regulaci reklamy a zákona na ochrany spotřebitele, a učinila to tak v těch intencích, jak o tom mluvím. A vás vyzývám, abyste tento návrh z těchto důvodů podpořili. Připomínám, že jste se svým slibem nezavázali hlasovat podle toho, jak si přeje Evropská komise, ale zavázali jste se hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A tato novela se příčí nejenom zdravému rozumu, jak bylo řečeno, ale též tomuto vašemu slibu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Hezké dopoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl jen krátce osvětlit důvod, proč jsem podal pozměňovací návrh, ke kterému se poté v podrobné rozpravě přihlásím.

    My jsme věcně řešili tuto věc již na volebním výboru, kde můj návrh ve smyslu toho, že by měl být postihován nejen ten, kdo šíří nepovolenou reklamu na loterie, ale i ten, kdo ji zpracovává nebo zadává, tak můj návrh byl podpořen na volebním výboru. Jsem toho názoru, že nejenom šíření nepovolené reklamy na loterie, ale právě zadávání a zpracování by mělo být postihováno analogicky, jako když postihujeme nejen toho, kdo prodává drogy, ale i toho, kdo je vyrábí. Návrh byl podpořen jednomyslně na volebním výboru, nicméně Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je garančním ministerstvem pro tento tisk, seznalo, že je potřeba ještě dopilovat drobné legislativní věci, proto pozměňovací návrh s mým přispěním jsme dopilovali a já ho nyní podávám. Takže věcně to zůstalo stejné tak jak bylo schváleno na volebním výboru, jsou tam jen dopilovány drobné legislativně technické věci. Posléze se k němu přihlásím v rámci podrobné rozpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych měl rovněž několik připomínek k tomuto návrhu zákona. Také zastávám názor, že předkladatel se snaží implementovat evropskou směrnici a v důvodové zprávě zdůvodňuje, proč určité ustanovení týkající se reklamy skryté a založené na podprahovém vnímání ruší. Přesto si však myslím, že tato příslušná ustanovení by v zákoně měla zůstat zachována. Proto předkládám návrh, aby se v návrhu zákona vypustily body 4, 6 a 15. Jedná se konkrétně o věty, které říkají, že reklama založená na podprahovém vnímání se zakazuje. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, která by měla vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala. Zakazuje se reklama skrytá. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena.

    Dále navrhuji vypustit ještě další podobná ustanovení, např. reklama, která se zaměřuje na osoby mladší 18 let. Reklama nesmí doporučovat ke koupi výrobky nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti a nabádat, aby přemlouvaly své rodiče nebo zákonné zástupce nebo jiné osoby ke koupi výrobků nebo služeb. Z těchto důvodů se domnívám, že nový návrh neřeší lépe tyto konkrétní problémy, které byly řešeny v dosavadním návrhu zákona, proto novelizační body, které toto řeší, navrhuji vypustit a ponechat původní znění, protože je lepší.

    Dále bych se chtěl dotknout ustanovení reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřené na širokou veřejnost. Tady ministerstvo jaksi opomnělo, že jedno ustanovení tohoto příslušného paragrafu je v naprostém rozporu s evropskou směrnicí, s evropským právem. Mám tu stanovisko pana doktora Jana Vavrečky z katedry podnikového evropského práva Vysoké školy ekonomické Praha, které říká: Právo Evropské unie stanoví generální zákaz reklamy všech léčiv s výdejem na předpis lékaře vůči široké laické veřejnosti. Tento zákaz se týká i reklamy všech vakcín. Jedinou výjimkou z tohoto zákazu je tzv. reklama vakcinačních akcí vůči laické veřejnosti, kterou schválilo Ministerstvo zdravotnictví České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Další přihlášenou je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, jsem ráda, že předložený vládní návrh se věnuje i problematice volebních kampaní. Podle mého názoru ale nedostatečně. Neřeší totiž problém, který ve volebních kampaních představují velkoplošné reklamy, tedy především billboardy. Po diskusích s řadou kolegů jsem dospěla k závěru, že politické billboardy jsou přežitkem, se kterým bychom se mohli rozloučit. Ve svém pozměňovacím návrhu proto navrhuji zákaz jejich šíření v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování. Proč? Jednak mám za to, že dojde ke značné úspoře prostředků politických stran a hnutí, které pak bude možné vynaložit smysluplnějším způsobem, např. jejich směřováním na přípravu kvalitnějších koncepčních materiálů, na rozsáhlejší a hlubší spolupráci s experty či na jiné žádoucí aktivity. Dále jsem přesvědčena o tom, že zákaz politických billboardů se pozitivně projeví v charakteru veřejného prostoru, který v současnosti billboardy doslova hyzdí, a to často nejen před volbami, ale i řadu měsíců po volbách. V neposlední řadě schválení tohoto pozměňovacího návrhu přispěje k bezpečnosti silničního provozu.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh je výrazem mého přesvědčení, že rozhodující roli v politické soutěži by měla sehrávat zejména kvalita myšlenek a propracovanost programových dokumentů než to, jak milý a přesvědčivý úsměv na jak velkém počtu billboardů jsou kandidáti schopni vykouzlit. Ke svému pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poprosit pana ministra, jestli by mi mohl odpovědět na otázku, kterou jsem vznesl ještě v obecné rozpravě, abych případně mohl zareagovat v té podrobné: Jakým způsobem si navrhovatel představuje, že šiřitelé reklamy budou zkoumat otázku povolení a legálnosti reklamy na loterie, jak jsem o tom mluvil v § 6. Protože já se opravdu domnívám, že není v jejich možnostech tohle opravdu zodpovědně prozkoumat. Možná nemám dostatek informací. Tak bych prosil pana ministra, jestli by mohl na tu otázku odpovědět, jak si představuje stát, že tuhle zodpovědnost - protože to jsou úkoly, které šiřitelé reklamy musí plnit a jsou pod sankcí - jakými nástroji a z jakých zdrojů oni mohou vycházet, aby tu případně nelegální reklamu - a já s tím souhlasím, že nelegální reklamy se mají potírat - mohli zjistit, aby nebyli sankcionováni za něco, co nebyli schopni dohledat či ovlivnit. Děkuji, pane ministře.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan ministr. Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem vyvolán panem předsedou Stanjurou, ale já bych samozřejmě reagoval i bez jeho podnětu.

    Já vnímám tyto připomínky k tomu, že tady existuje určitá šedá zóna, zejména pokud jaksi zdroj reklamy na loterii bude ze zahraničí, z EU, a tam ne nutně musí být to zjištění jednoduché. Na straně druhé abychom úplně rezignovali na to, že si ten subjekt bude reklamovat cokoliv a nebude se starat o to, co vlastně reklamuje, protože minimálně z ČR jaksi to zjistitelné je, jestli to má povolení, a nějaký kompromis, jak vyřešit zadavatele reklamy z EU, budeme hledat ještě před zasedáním gesčního výboru. To je k této věci.

    Rád bych ještě reagoval na jiné věci pana poslance Korteho a Hovorky. Chtěl bych je oba ubezpečit prostřednictvím pana předsedajícího, že i mým zájmem, zájmem Ministerstva průmyslu a obchodu, je bojovat s nekalou reklamou, podprahovou reklamou, s klamavým chováním, se všemi těmi věcmi a rozhodně není zájmem, aby byly povolovány. Debata je o něčem jiném. Debata je o tom, jestli v tomto zákoně to není tzv. gold plating nebo duplicita, protože základní zákon, kde by tyto věci měly být řešeny, je zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., který shodou okolností budeme projednávat v prvním čtení o tři body dál a kde i k těmto věcem jsou navrhována některá novelizační opatření. A já si myslím, že pokud je pocit, že nejsou dostatečná, tak je třeba spíše iniciativu projevit v zákoně o ochraně spotřebitele než v tomto zákoně o reklamě, který v této chvíli projednáváme, protože tam to patří a tam to bude znovu diskutováno.

    Chtěl bych ovšem podotknout, že stejně jako u jiných zákonů ne všechno má v ruce tento ctihodný sbor. Také část dovysvětlení zákonů mají samozřejmě v rukou soudy nejrůznějších úrovní, včetně soudů evropských, které vytvářejí judikaturu, jak se s tím zákonem v praxi zachází.

    Co se týče návrhu na omezení reklamy léčiv na vakcinace schválených Ministerstvem zdravotnictví, k tomu se vyjádříme na gesčním výboru po konzultaci s příslušným ministerstvem.

    A musím říci, že návrh paní poslankyně Kovářové je velmi inspirativní. I já bych si přál, aby v politickém boji rozhodovala kvalita myšlenek a propracované programy, nicméně tento ctihodný sbor rozhodne o tomto návrhu hlasováním, protože to je čistě politické rozhodnutí, jak se k tomu postaviti. To je všechno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Já považuji návrh paní kolegyně Kovářové za velmi zajímavý, ale dovolím si polemizovat s určitou částí odůvodnění, a sice s tou, že přispěje k větší bezpečnosti silničního provozu. Nepřispěje, protože když tam nebudou politici, bude na billboardech někdo jiný. A já s pravděpodobností hraničící skoro s jistotou musím konstatovat, že nikdo z nás politiků není tak atraktivní, aby vyrušoval od řízení řidiče víc než třeba Jaromír Jágr nebo Simona Krainová. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Naštěstí se bavil jenom o politicích, nikoliv o političkách.

    Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu ministrovi za odpověď, nicméně na čem se shodujeme, je na tom, že šedou zónu nebo reklamu na nelegální věci je třeba potírat. Já se jenom ptám, proč to mají být šiřitelé a podle návrhu pana poslance Chvojky i zpracovatelé. To znamená, nějaký grafik, malé grafické studio dostane za úkol zalomit text, dát to do nějaké grafické podoby a podle tohoto návrhu zákona i on bude trestán. Já se ptám, proč nejdeme směrem na zadavatele. To jsou ti, kteří vědomě porušují zákon, protože ten, kdo to zadává, musí vědět, jestli to, co chce propagovat, má povolení státu, nebo ne. A v tom máte naši plnou podporu, abychom to směřovali směrem na zadavatele, ne na ty, kteří jsou uprostřed. A vůbec nechápu toho zpracovatele, toho grafika. Může to být fyzická osoba nebo právnická osoba - grafické studio, proč by mělo být trestáno za to, že zalomí a připraví nějaký...? Přece když někdo chce něco graficky upravit, tak nemůžeme vážně chtít po tom studiu, aby prověřovalo, že obsah je například na loterii, která je povolena. Navíc problém s EU a s tím, že mnohé zejména internetové firmy nebo firmy, které provozují internetové sázení, mají sídlo v pro ně atraktivních státech, jako je Malta, což je člen EU.

    A k tomu, co říkal pan ministr. Já myslím, že tady je trošku nepochopení nebo nedorozumění ohledně toho, co může dělat gesční výbor. Gesční výbor o tom samozřejmě může dlouze debatovat, ale může přijmout jenom doporučení pro Sněmovnu k podaným pozměňovacím návrhům. Tam už nic nevymyslíme, jak pan ministr říkal. Tam už nic nevymyslíme. Tam buď řekneme ano, nebo ne, doporučujeme to Sněmovně a Sněmovna nějak rozhodne, ale na tom výboru už nic nezměníme. Maximálně mohou dneska zaznít pozměňovací návrhy, teoreticky by potom Sněmovna mohla vrátit projednávání zákona zpátky do druhého čtení, což my tedy nenavrhujeme, protože si myslíme, že to není potřeba. Jenom pro vysvětlení, že to prostě není možné.

    Pane ministře, jestli ještě mohu poprosit, a já vás fakt nevyvolávám, když řeknete, že nebudete odpovídat, tak já to nebudu nijak úkorně - proč nemíříme na zadavatele? Proč tam dáváme i zpracovatele? Vím, že to je poslanecký návrh, resp. pozměňovací návrh jednoho z poslanců a není to návrh ministerstva či vlády, ale vláda navrhuje i ty šiřitele. A vy jste sám připustil, že zejména u těch, kteří jsou registrováni v zahraničí v zemích EU, je to velmi složité. Dobře, ale když ten zákon bude platit, tak nikoho, státní orgány nebude zajímat, jestli to bylo složité nebo nesložité nebo jednoduché, zda tu informaci získali, a prostě řeknou vy jste tady šířili na internetu reklamu, je to nelegální, nás nezajímá, že jste to nezjistili, a budou vystaveni sankcím. A to já považuji za problematické v tom návrhu zákona. Ale rozumíme si v tom, že je třeba s těmito praktikami bojovat a potírat je. To určitě ano. Jenom si myslím, že je lepší to dělat u zadavatelů, protože ti to musí prostě vědět, jestli má, nebo nemá povolenu loterii. Nemůže se stát, že by to firma, která chce nějaké reklamní sdělení třeba na internetu, nevěděla. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s přednostním právem pan ministr, po něm paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych rád reagoval na intervenci pana předsedy Stanjury a ocitoval § 6b odst. 3. Tam je napsáno, že zpracovatel se nemůže zprostit odpovědnosti za obsah šířené reklamy poukazem na její zadání zadavatelem, a pak to pokračuje, ledaže by se jednalo o údaje, jejichž pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí. A jediné, o čem se tady bavíme, je určitá vágnost tohoto ustanovení, které dává finální rozhodnutí do soudní praxe, která stanoví, co to je to veškeré úsilí vynaložené na to, aby zjistil pravdivost. To je samozřejmě zajímavé pro debatu, ale nemyslím si, že to je zase úplně fatální záležitost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych reagovala na námitku pana poslance Komárka ohledně snížení či nesnížení bezpečnosti silničního provozu v případě zákazu politické reklamy. Na českém a moravském venkově, pokud máte tu možnost po něm jezdit, vidíte řadu neobsazených billboardů a zadávání politické reklamy pak vytváří umělou poptávku. Tím chci říci, že pokud by tato poptávka nebyla, bylo by rozhodně těchto billboardů méně. Pokud je to jediná výhrada pana poslance Komárka vůči mému pozměňovacímu návrhu, tak jsem ráda a myslím, že ho snad dokážu přesvědčit pro to, aby hlasoval pro můj pozměňovací návrh.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není tomu tak.

    Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se do podrobné rozpravy přihlásil pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, že budu podávat pozměňovací návrh, že se k němu přihlásím, tak tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaregistrován pod číslem 2250. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Dalším do podrobné rozpravy přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 363 o regulaci reklamy. Za prvé. V návrhu zákona se novelizační body 4, 6 a 15 vypouštějí. Za druhé. V § 5a odst. 3 nově zní: "Odst. 3. Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví."

    Jenom k tomu zdůvodnění, podrobně jsem ho tady předčítal. Jenom zdůvodňuji, že se z toho zákona vypouštějí konkrétní léčivé přípravky. Čili zůstane tam výjimka na vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví, ale nikoliv na konkrétní léčivé přípravky, tedy na konkrétní vakcíny.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším do podrobné rozpravy přihlášeným je pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaveden pod číslem 2267.

    Krátce bych zdůvodnil jeho podání. V obecné rozpravě, která se týkala poslaneckého návrhu kolegů Plíška a Hegera, který se týkal také zákona o reklamě, a to hlavně vztahu mezi lékařem a farmaceutickou firmou, jsem zdůvodňoval tento pozměňovací návrh týkající se klamavé reklamy u neregistrovaných přípravků, tzv. potravinových doplňků, které vedou k tomu, že manipulují s lidmi, kteří se vyskytují v životně těžké situaci, v těžkém stresu, kdy například jsou diagnostikováni rakovinou, a dostává se jim do rukou návrh nebo reklama typu, že tento přípravek dokáže jejich rakovinu vyléčit nebo povzbudit imunitní systém atd. Vzhledem k tomu, že je to opravdu velmi zavádějící reklama, manipulující s lidmi, ohlupující je, tak jsem navrhl tento pozměňovací návrh, který upravuje stanoviska reklamy, která může být jen realizována. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vyzulovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Daniel Korte. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Můj pozměňovací návrh ruší novelizační bod číslo 4, tj. vypuštění zákazu reklamy založené na podprahovém vnímání, a novelizační bod 6, týkající se zákazu reklamy skryté. Ačkoliv jsou to pouze tyto dva body, vynutila si tato změna další návaznosti a v odkazech další a další změny, takže celkem těch bodů v mém pozměňovacím návrhu je 34. Ale týkají se opravdu pouze těchto dvou. Nicméně až budeme hlasovat o třetím čtení, poukazuji na to, že se musí o mém návrhu hlasovat jako o celku.

    Odůvodnění jsem podal v obecné rozpravě a hlásím se k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je zanesen v systému pod číslem 2119. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. Poslední zatím přihlášenou v podrobné rozpravě je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je zanesen v systému pod číslem 2394.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Mám pozměňovací návrh ještě přímo v rozpravě, abychom měli možnost debatovat ve výboru o tom, co slíbil pan ministr. Takže přednesu pozměňovací návrh, který se bude týkat dvou novelizačních bodů. Jedná se o problematiku, o které jsme debatovali v obecné rozpravě, kterou jsem odůvodnil.

    Za prvé, že bychom vypustili novelizační bod 18, který se týká povinnosti šiřitelů reklamy prověřovat legálnost podnikání těch, kteří si to zadávají v oblasti loterií. Návrh zní - původní novelizační bod 18 zní: V § 6b odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova "a za šíření reklamy na loterie a jiné podobné hry, které nebyly povoleny nebo oznámeny, podle zvláštního právního předpisu". Takže navrhuji tento novelizační bod vypustit.

    V souvislosti s tímto návrhem pak navrhuji upravit novelizační bod 45, který v této chvíli zní, že se doplňují dvě písmena o) a p). Písmeno o) zní: "šířit reklamu na loterie a jiné podobné hry nepovolené nebo neoznámené podle zvláštního předpisu nebo" a pak je to p). Takže v novém znění novelizačního bodu 45 bez písmene o) by znělo: "V § 8a odst. 1 se doplňuje písm. o), které zní: v rozporu s § 7a odst. 4 na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené nesdělí údaje o osobě, která u něj šíření reklamy objednala."

    Na vysvětlení: Písmeno p) jsem jenom ocitoval ve stejném znění jako ve vládním návrhu, jenom jsem ho správně v abecedním pořádku přiřadil písmeno o), které navrhuji vyrušit. Považuji to i za nějaký návrh kompromisu do té rozpravy, která se povede ať už na garančním výboru, nebo v rámci třetího čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Pokud se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. (Neměli zájem.)

    Jestliže neeviduji žádný návrh na vrácení zákona ani zkrácení lhůty, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. Předávám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní a pánové. Budeme pokračovat podle upraveného pořadu schůze, a to bodem číslo čtyři. Děkuji panu ministrovi Mládkovi, že je připraven.

    Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych plénu Poslanecké sněmovny předložil do druhého čtení vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    Důvodem tohoto předložení je to, že v roce 2010 došlo k havárii ropné plošiny firmy British Petroleum v Mexickém zálivu. Jako reakci vytvořila Evropská komise směrnici, která sjednocuje v rámci Evropské unie bezpečnostní podmínky pro činnosti při těžbě ropy a zemního plynu v moři. Všechny členské státy mají povinnost implementovat tuto směrnici do svých národních legislativ. Pro Českou republiku jako vnitrozemský stát vyplývá ze směrnice jediná povinnost. V případě, že u společnosti registrované v České republice dojde při činnostech spojených s průzkumem a těžbou ropy a zemního plynu v moři k závažné havárii mimo teritorium členských zemí EU, bude tato společnost povinna na požádání Evropské komise zaslat prostřednictvím MPO o této závažné havárii informace. Ty budou následně ministerstvem odeslány do Bruselu.

    V rámci novelizace původního zákona z roku 2000 byly provedeny některé technické úpravy jeho znění, aby byl uveden do souladu se současnou legislativou, zejména s novým správním řádem a občanským zákoníkem.

    Děkuji za pozornost a prosím o podporu a propuštění návrhu zákona do třetího čtení. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi a konstatuji, že dne 23. ledna letošního roku na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání hospodářskému výboru. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je výborem garančním, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. V daném případě byl návrh zákona přikázán pouze hospodářskému výboru jako jedinému výboru, a je proto zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o určení garančního výboru hlasovat a můžeme přejít k projednávání dále.

    Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 380/1 a 380/2. Žádám zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Vlastimila Vozku, aby nás informoval o jednání výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jak jste již uvedl, tak návrhem sněmovního tisku 380 se zabýval hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, který po projednání a vyslechnutí úvodního slova doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit sněmovní tisk 380 ve znění předloženého vládního zákona. V tuto chvíli jen ve svém úvodním slovu ještě avizuji, že legislativci připravili legislativně technické úpravy k tomuto tisku a já je v podrobné rozpravě načtu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že v tom případě není zájem o závěrečná slova od pana ministra ani od pana zpravodaje.

    Otevírám rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Pane zpravodaji, vaši přihlášku registruji a máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, pane místopředsedo. Předkládám návrh legislativně technických úprav k tisku 380, a to v tom smyslu, že v článku 1 se za dosavadní bod 7 vkládá nový novelizační bod, který zní: V § 6 odst. 2 se slova "§ 7 odst. 1 až 3" nahrazují slovy "§ 7 odst. 1 a 2".

    Další úprava je v článku 1. Za dosavadní bod 23 se vkládá nový novelizační bod, který zní: V § 15 se na konci textu písmene g) doplňují slova "a 18a".

    Třetí úprava. V článku 1 se za dosavadní bod 27 vkládá nový novelizační bod, který zní: V § 17 odst. 1 písm. a) se slova "písmena f)" nahrazují slovy "písmena e)".

    Poslední úprava se týká účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k odložení projednání uvedeného tisku ve druhém čtení Sněmovny a v kontextu navržené účinnosti, tedy k 1. červenci 2015, doporučuji změnu účinnosti, neboť je pravděpodobné, že vzhledem ke stadiu legislativního procesu nebude reálné původně navrženou účinnost naplnit. Z důvodu implementační lhůty směrnice do 19. července 2015 se navrhuje účinnost zákona dnem jejího vyhlášení. Takže navrhuji: Článek 2 Účinnost zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho návrhy v podrobné rozpravě a ptám se, kdo další do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Není ani žádný návrh, který bychom měli podrobit hlasování, a proto končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

    Pokračovat budeme bodem číslo 5. Oba aktéři zůstávají na místě, protože bodem číslo 5 je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi je předkládán z důvodu transpozice směrnice o dodávání pyrotechnických výrobků na trh a prováděcí směrnice, kterou se zřizuje systém pro sledovatelnost pyrotechnických výrobků. Předkládaný zákon tak představuje komplexní úpravu v oblasti pyrotechnických výrobků, který je v současné době upraven různými právními předpisy.

    Zákon o pyrotechnice kromě novel souvisejících s pyrotechnickými výrobky obsahuje i technickou novelu zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva. Touto novelou se zákon přizpůsobuje požadavkům bruselské Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní.

    S uplatněnými pozměňovacími návrhy souhlasím. Předkládaný zákon byl projednán v hospodářském výboru, který doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit tento sněmovní tisk ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu. Situace je obdobná jako v bodě číslo 4, to znamená, že pouze hospodářský výbor byl výborem, který byl určen k projednání, a proto je výborem garančním. Stejně tak je tomu s hlasováním. Nemusíme o ničem hlasovat.

    Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 385/1 a 385/2. Žádám pana zpravodaje hospodářského výboru poslance Vlastimila Vozku, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, pane místopředsedo. Před sebou máme sněmovní tisk 385, který je o něco málo složitější než předešlý tisk. Konstatuji, že tímto tiskem se opakovaně zabýval hospodářský výbor a konečná verze usnesení hospodářského výboru je, jak vás pan místopředseda seznámil, obsažena ve sněmovním tisku 385/2. Vzhledem k tomu, že si vážím času ctěné Poslanecké sněmovny, tak tady nebudu jednotlivé odstavce tohoto usnesení hospodářského výboru předčítat, protože je velmi obsažné a máte je všichni k dispozici ve svých materiálech.

    V tuto chvíli avizuji, že v podrobné rozpravě rovněž načtu některé legislativně technické a jiné úpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. V tom případě asi není zájem o závěrečná slova.

    Otevírám rozpravou podrobnou. S přednostním právem nejdříve pan zpravodaj a potom řádně přihlášený kolega Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji vám. Stejně i v tomto případě je potřeba vyřešit některé legislativně technické úpravy, které Sněmovně předkládám.

    Za prvé, v § 64 odst. 8 písm. d) se slova odst. 5 písm. b), c) a f) nebo g) nahrazují slovy odst. 5 písm. b), c), e) nebo g).

    Odůvodnění: Nepatří čárka za číslem 5 a dále písm. f) bylo zde uvedeno duplicitně, je již v § 64 odst. 8 písm. c), a zde mělo být správně písmeno e).

    Druhým návrhem je v § 66 odst. 1, 2, 3, 5, 6, 7 se za slova "ve znění účinném přede dnem nabytí" doplňuje slovo "účinnosti".

    Odůvodnění: V přechodných ustanoveních v odstavcích vypadlo slovo "účinnosti".

    V části čtvrté v novelizačním bodu 1 se slova "v části II" nahrazují slovy "v části I".

    Odůvodnění: Položka 22 je součástí části I, nikoli II.

    Obdobně jako v předešlém tisku i pro sněmovní tisk 385 platí, že bychom nestihli projednat zákon a uvést ho v účinnost k 1. 7. Z tohoto důvodu navrhuji v § 76, kde byla uvedena věta "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015." zaměnit na větu "Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení."

    Pane místopředsedo, to je vše, děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní v podrobné rozpravě pan poslanec Václav Zemek se svým vystoupením. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych nejprve chtěl stáhnout jeden ze svých pozměňovacích návrhů, a to pod číslem 2286. Pak jsem zaregistroval, že pan zpravodaj tady přednesl pozměňující návrh ve smyslu změny účinnosti, který je totožný s jedním z mých návrhů, tzn. že stahuji i pozměňovací návrh, který máte ve svém systému pod číslem 2397, to je ta účinnost.

    A nyní bych se chtěl přihlásit ke dvěma jednoduchým pozměňovacím návrhům. Je to číslo v systému 2395 a 2396. Ten první se týká povolování ohňostrojných prací, kde návrh, který prošel hospodářským výborem, počítá pouze s písemným souhlasem, ale např. občanský zákoník zná i ústní souhlas, takže já tam vlastně vynechávám pouze jedno slovo, to "písemný", a zůstává tam pouze "souhlas". To znamená, dávám možnost i jiného než písemného souhlasu. To je první.

    Druhý pozměňovací návrh se týká osvědčení o způsobilosti k vykonávání ohňostrojných prací a pyrotechnických prací, kde se pracuje s tím, že stávající osvědčení by se měla vztahovat na práce, které v minulosti. Ale došlo k překategorizaci typu pyrotechnických výrobků, tzn., že stávající osvědčení, která platila pro nějaký balík prací, pro nějaký balík nakládání s pyrotechnikou, už nejsou v takovém rozsahu, v jakém byla, což si myslím, že je asi chyba. Takže tam doplňuji pouze do § 66 o jeden typ pyrotechnický výrobků navíc. Je to právě v důsledku překategorizace.

    Tolik mé pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Zemkovi a ptám se, kdo je dále do podrobné rozpravy. Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím. Není žádný návrh, který bychom měli hlasovat, a ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr, pan zpravodaj? Není tomu tak, a proto končím druhé čtení tohoto návrhu, bod číslo 5. Děkuji panu zpravodaji.

    Pan ministr Mládek ještě zůstane, protože po skončení jednání o druhých čteních, resp. mezi druhými čteními, máme zařazen jeden bod v prvém čtení a to je

    Požádal bych ještě paní poslankyni Květu Matušovskou, aby zaujala místo u stolku zpravodajů, a teď už žádám pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby z pověření vlády tento tisk uvedl. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb. -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás ještě chvilku přeruším. Prosím sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiný text nebo jiný problém, než je ochrana spotřebitele, prosím v předsálí, aby pan ministr mohl tisk uvést. Děkuji vám.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Tedy zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento návrh představuje především implementaci směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů a vytváří podmínky pro adaptaci nařízení a řešení spotřebitelských sporů online. Dále reaguje na upozornění Evropské komise na nedostatečnou implementaci směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. V neposlední řadě obsahuje též právní úpravu, jež reaguje na praktické aplikační zkušenosti České obchodní inspekce se stávající právní úpravou.

    Cílem navržené právní úpravy je tedy především vytvoření podmínek pro fungování rychlého, levného a eurokonformního nástroje pro řešení spotřebitelských sporů, který nezatíží obchodní vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem. Navrhovaný způsob řešení spotřebitelských sporů má být přínosem zejména v případě řešení tzv. bagatelních sporů, se kterými se spotřebiteli nevyplatí obracet se na soud, a dále v případě přeshraničních sporů, např. sporů z internetových obchodů. Navržená koncepce v maximální míře využívá již existující systémy řešení spotřebitelských sporů ve specializovaných oblastech, tj. oblasti finančních služeb finančního arbitra, v oblasti pošt a telekomunikací Český telekomunikační úřad a v oblasti energetiky Energetický regulační úřad. Vedle toho zakládá kompetenci České obchodní inspekce jako obecného orgánu pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, a to v oblastech nepokrytých uvedenými specializovanými subjekty. Pokud jde o projednání spotřebitelských sporů od České obchodní inspekce, snahou předkladatele bylo dosažení co nejméně formalizovaného přístupu k projednání sporu, který bude v minimální míře zatěžovat vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, žádám o propuštění návrhu zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Květa Matušovská, která je již připravena. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych ve své zpravodajské zprávě k tomuto sněmovnímu tisku, kterým je vládní návrh zákona o ochraně spotřebitele, řekla několik slov.

    Jak už bylo zmíněno panem ministrem, důvodem předložení zákona o ochraně spotřebitele je zajištění správné transpozice směrnic o nekalých obchodních praktikách, o alternativních řešeních spotřebitelských sporů a adaptace nařízení Evropského parlamentu o řešení spotřebitelských sporů online a posílení kontrolních pravomocí České obchodní inspekce při kontrole organizovaných akcí v zájmu zajištění potřebných důkazů. Předkládaný návrh zákona nabízí novou variantu řešení spotřebitelských sporů, která by měla být pro spotřebitele rychlejší a finančně méně náročná.

    Ráda bych tu zmínila dopady na občany. Jak vyplývá z dopadové studie k implementované směrnici, podstatná část spotřebitelů, přibližně každý pátý, se setkává s problémy při nákupu zboží a služeb. Tyto problémy zůstávají často nevyřešeny. Cílem této novely je usnadnit spotřebitelům cestu k vymáhání jejich práv, neboť složitá a finančně náročná soudní řízení spotřebitele odrazují. Nehledě na skutečnost, že spotřebitelé často nejsou dostatečně informováni o svých právech.

    Předkládaným návrhem bude dále rozšířena kompetence České obchodní inspekce o možnost pořizování zvukovo-obrazových záznamů za účelem shromažďování důkazů, čímž by měla být posílena ochrana spotřebitelů, a to zejména na hromadných akcích organizovaných podnikatelem za účelem prodeje výrobků nebo služeb.

    Pokud se zaměřím na podnikatele a dopady na ně, tak jim návrh ukládá povinnou účast u mimosoudních řešení sporů, pokud je spotřebitel zahájí, a dále novou informační povinnost, která představuje zvýšení nákladů podnikatelů. Na druhou stranu budou na základě informací spotřebitelé upozorněni na alternativní možnost řešení sporů. Dojde ke zvýšení povědomí spotřebitelů o možnosti řešit spotřebitelské spory mimosoudní cestou, která by měla být méně časově náročná a finančně nákladná, a ušetří se tak prostředky oběma stranám sporu. Předkládaný návrh by měl přispět ke kultivaci podnikatelského prostředí.

    Organizační výbor doporučil projednání tohoto tisku v hospodářském výboru.

    Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk zprava.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za přednesenou zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené dva kolegy, a prvním vystupujícím bude pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se krátce vyjádřil k předmětnému tisku. Předkládaná novela zákona o ochraně spotřebitele jde podle mého názoru správným směrem, kdy reaguje v některé své části na některé nekalé praktiky některých firem, praktiky takzvaných šmejdů, o kterých jsme v médiích nedávno viděli a slyšeli mnohé. To znamená, například se posiluje kompetence České obchodní inspekce z hlediska pořizování zvukových, obrazových záznamů. Ale na druhou stranu ta novela je poměrně vyvážená, nejde takovým tím ochranářským stylem, že by chtěla spotřebitele, lidově řečeno, vodit na ručičku a že by mu měl stát v každé situaci říkat, co má a nemá dělat, protože ta odpovědnost je samozřejmě na zákazníkovi, na spotřebiteli samotném.

    Novela, jak už tady bylo předřečníky řečeno, zavádí také další možnost mimosoudního řešení sporů kromě dnes už existující mediace, rozhodčího řízení a řízení před soudem. Je to tak zvaná konciliace, to znamená dohoda mezi podnikatelem a obchodníkem na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé, že do určité lhůty, tady je to myšleno do 90 dnů, by měli uzavřít spor, který spolu vedou, dohodou. Pakliže do 90 dnů k dohodě nedojde, tak samozřejmě přicházejí v úvahu další možnosti, jak ten spotřebitelský spor řešit. A já tady vidím určité úskalí v této novele, která se po projednání v Legislativní radě vlády potom na vládě změnila. Původní návrh totiž počítal, že konciliaci nebude zajišťovat jenom Česká obchodní inspekce, ale že budou moci být pověřeny další nestátní subjekty na základě, řekněme, návrhů podnikatelských a spotřebitelských svazů a sdružení, že by mohly konciliaci provádět i nestátní subjekty. Proč to říkám? Protože jsem zmínil, ta konciliace má být ukončena do 90 dnů. Na České obchodní inspekci má být údajně vyčleněno na tuto agendu kolem 20 zaměstnanců. Návrhy budou podávány bezplatně, to znamená, spotřebitele to nebude nic stát. A já si nedovedu představit, jak zhruba přes 20 zaměstnanců České obchodní inspekce ve lhůtě 90 dnů, a ta lhůta se nedá prodloužit, zajistí vyřešení sporu ke spokojenosti spotřebitele.

    Já jsem pro propuštění tohoto návrhu do druhého čtení do výborů. Myslím si, že by návrh měl projednat i ústavněprávní výbor, protože jde o oblast spotřebitelského práva, takže bychom se měli nad tímto návrhem ještě zamyslet a rozšířit možnosti pro organizaci vedení sporů i na nestátní subjekty, soukromé subjekty, protože pak by mohla být Česká obchodní inspekce kapacitně zahlcena a ty spory by se ani v té lhůtě 90 dnů nestihly vyřešit. A záměr, který jde jistě správným směrem, aby spotřebitel získal kromě mediace, rozhodčího řízení a řízení před soudem další možnost, jak svůj spor vyřešit s obchodníkem a podnikatelem, by se minul účinkem.

    Takže já jenom avizuji, že ve druhém čtení určitě bude namístě tento návrh upravit. Jinak jsem pro propuštění do dalšího čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Plíškovi. Slova se ujme pan poslanec Petr Kudela, který je druhým přihlášeným do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane ministře, dámy a pánové, máme před sebou návrh zákona o ochraně spotřebitele, který, jak jsem ho pochopil, si klade tři základní cíle: vytvořit nový systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, zpřesnit právní úpravu nekalých obchodních praktik a upravit některé pravomoci dozorových orgánů. Díky za tento návrh. Nicméně musím říci, že mi ten návrh připadá jako málo ambiciózní. Málo ambiciózní. Konciliace je pomocné řešení spotřebitelského sporu radou a názorem. Zde mi chybí, aby Česká obchodní inspekce vydala na ukončení tohoto řešení spotřebitelského sporu nějaké závazné stanovisko, nějaké rozhodnutí. Toto řešení visí podle mě nějakým způsobem ve vzduchu. V této oblasti, která se týká České obchodní inspekce, jsem v textaci tohoto návrhu našel jakési nejednoznačnosti, například zda informace o zahájení řešení sporu se musí obchodníkovi doručit - a nebo zda ji musí obdržet. Takové drobnosti. Česká obchodní inspekce podle tohoto návrhu může sestavit pravidla - a nebo že sestaví pravidla? To jsou věci, které, si myslím, by se měly v rámci druhého čtení vyřešit.

    V oblasti nekalých obchodních praktik zase mi tento návrh připadá málo ambiciózní. Česká obchodní inspekce často dává různým předváděcím firmám pokuty, ale Česká obchodní inspekce už není schopná doložit, dohledat, jak tyto pokuty byly vymoženy. Toto přechází na Celní správu a Česká obchodní inspekce už v této věci nemá informace. My vůbec nevíme, jestli pokuty, které Česká obchodní inspekce ukládá, jsou, nebo zda vůbec kdy byly vymoženy. Co takhle se zabývat otázkou kaucí? Pořádáš předváděcí akci, slož kauci. A v případě, že na té předváděcí akci zjistíme nedostatky, které by byly pokutovány, bude pokuta stržena z té zaplacené kauce. A v případě, že kauci nezaplatíš, dopouštíš se porušení zákona. Tyto věci jsou podle mě řešitelné a myslím si, že bychom se jimi měli ve druhém čtení zabývat, a také doporučuji propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Kudelovi a ptám se, kdo dál do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr ano. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych chtěl poděkovat pánům kolegům, kteří vystoupili, za to, že vidí přínosy tohoto zákona a již zahájili debatu, kterou povedeme ve výborech a během druhého čtení, protože vždycky je co zlepšovat. Chtěl bych také sdělit, že i já to občas vidím jako málo ambiciózní, ale já jsem se musel také dopracovat přes to stadium, že mi to schválila vláda a všechny zúčastněné orgány. A věřte, že tam byla nejednoduchá debata o tom, jak to udělat tak, aby nebyla zpochybňována nezávislost Českého telekomunikačního úřadu a ERÚ.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Paní zpravodajka nemá zájem. Nepadl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat, to znamená o vrácení nebo zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výboru navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jiný výbor jako garanční? Ano, prosím. Pan poslanec Vondráček, prosím.

  • Poslanec Radek Vondráček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych plynule navázal na příspěvek kolegy Plíška. Slyšeli jste, že se tam jedná o klamavé obchodní praktiky, agresivní praktiky, ale především jde o mimosoudní řešení spotřebitelských sporů a to je kategorie ryze právní. Takže ačkoliv se jedná o gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, tak bych považoval za vhodné, aby jako garanční výbor byl v tomto případě ústavněprávní výbor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Děkuji. Tedy je jiný návrh. Přistoupíme k hlasování. Já nejdřív zagonguji. A pan ministr chce vystoupit pravděpodobně k tomuto návrhu. Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych rád ještě slovo k tomu návrhu. Předpokládali jsme, že to bude hospodářský výbor, který se tím bude zabývat. Samozřejmě podněty ústavněprávního výboru uvítáme, ale přece jenom vzhledem k omezenému času, který nás tlačí, bych to raději ponechal v původní podobě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan ministr otevřel rozpravu k této věci, čili pan předseda hospodářského výboru se ozval a prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že těch právních problémů, které jsou spojeny s tímto zákonem, je opravdu hodně, tak bych podpořil návrh, který byl přednesen, to je přidělení jako garančnímu výboru ústavněprávnímu výboru. Hospodářský výbor to samozřejmě bude projednávat také, ale garančním výborem v tomto případě se domnívám, by se měl stát výbor ústavněprávní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Velká vstřícnost pana poslance Ivana Pilného jako předsedy hospodářského výboru. Pan ministr ještě k tomu.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Byl bych radši, kdyby to dělal hospodářský výbor. Ale pokud tento výbor ústy svého předsedy vyjadřuje nevůli se k tomu aktivně postavit, tak budeme pracovat s ústavněprávním výborem jako garančním.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Faktické poznámky. Nejdřív kolega Urban, pak pan kolega Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Já bych naopak ústy místopředsedy hospodářského výboru podpořil, aby garančním výborem byl hospodářský výbor, neboť je to v logice předkladatele. Je to kompetence, která se váže z Ministerstva průmyslu a obchodu na Českou obchodní inspekci, která je vlastně předmětem novely tohoto zákona. Myslím, že přetahovat se jakoby o resortní kompetence není úplně optimální. Takže bych doporučoval následující postup: garanční výbor hospodářský a samozřejmě ať to projedná i ústavněprávní, jistě k tomu má co říci a myslím, že v tom žádný problém není. Ale abychom tady měnili nějaké gesční záležitosti, to myslím bychom se mohli pouštět i u jiných resortů a ministerstev a nedávalo by to příliš smysl. Pokud bude spadat ČOI pod Ministerstvo spravedlnosti, pak bych to chápal. Ale nespadá. Spadá, je to přímo řízená organizace Ministerstvem průmyslu a obchodu. Takže z tohoto důvodu si myslím, že je správné, aby garančním výborem byl hospodářský výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan kolega Vondráček ještě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radek Vondráček: Já doufám, že se nehádáme, že diskutujeme. Určitě se připojíme, ať to projednají oba výbory, hospodářský i ústavněprávní. Nicméně role garančního výboru je na konci vyslovit nějaké doporučující stanovisko při hlasování. A opravdu si myslím, že to posouzení bude právní. To znamená, já si myslím, že jsme schopni úzce spolupracovat s hospodářským výborem. Jsme schopni dodržet mantinely evropského práva, jsme schopni dodržet ducha právního návrhu. A myslím si, že na závěr to právní stanovisko, protože už jsme to tady ucítili z těch předchozích příspěvků, bude hodně zlepšovacích návrhů a iniciativ ze strany poslanců, tak si myslím, že by to na konci měl rovnat ústavněprávní výbor. Já na tom svém návrhu určitě budu trvat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Petra Bendla. Potom pan kolega Rykala a potom... určitě dám hlasovat až po odhlášení. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, asi čekáte, že zvednu i zemědělský výbor. Nicméně musím říct, že si myslím, že garančním výborem by měl zůstat hospodářský výbor, že mu to věcně patří. Protože platí to, co říkal pan kolega, že téměř všechny problémy tady jsou právní. V okamžiku, kdy projednáváme zákon, tak se vždycky pohybujeme v oblasti práva. Ale věcná materie, s tím souhlasím s panem kolegou Urbanem, patří podle mě hospodářskému výboru a dal bych na zvážení, zda nedat toto i zemědělskému výboru, neboť ochrana spotřebitele má velmi co do činění právě v oblasti potravin a podobně. Takže by asi stálo za to, aby i zemědělský výbor tuto materii probral.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: O tom můžeme rozhodnout, pane kolego, až v tom dalším. Teď jednáme o garančním výboru. Pan kolega Rykala. Ne, pardon, omlouvám se... Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Omyl se opravdu může stát občas, já to znám. (Smích poslanců ČSSD.) Já jsem chtěl vystoupit, ač jako člen ústavněprávního výboru, tak na podporu toho, aby garančním výborem byl hospodářský výbor. Chtěl bych říct, že v posledních měsících vznikla pod gescí ústavněprávního výboru pracovní skupina na ochranu spotřebitele a na tu právní úpravu, která řeší ochranu spotřebitele. Setkáváme se tam všichni jako zástupci všech politických stran zastoupených ve Sněmovně. Chodí tam i zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, takže ten kontakt tam je velmi čilý. Já si myslím, že logika je hospodářský výbor, a prosím o podporu garančního výboru jako hospodářského. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to byl pan kolega Chvojka. Nyní pan poslanec Kováčik. Paní poslankyně Fischerová - ne, nehlásí se. Tak pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, dobrý den. Chce se mi v logice uvažování pana kolegy Vondráčka navrhnout, abychom zrušili všechny výbory a nechali jenom ústavněprávní, protože všechny zákony koneckonců jsou otázkami práva. My tady to právo tvoříme v Poslanecké sněmovně, aspoň ten dojem mám z toho aspoň někdy. A podat návrh na úpravu jednacího řádu, že by povinně garančním výborem ke všem zákonům byl také ústavněprávní výbor.

    Ne, pardon, to byl možná trošku nejapný pokus o žert. Ale prosím vás pěkně, nepřepracovávejme kompetenční zákon oklikou. Jestliže ČOI patří pod hospodářský výbor, tak hospodářský výbor by měl být i z logiky věci garančním výborem. Vždyť si každý z těch výborů může dát přece, může tu materii vzít iniciativně a může dokonce zpravodaj toho výboru tady sdělit stanovisko výboru k jednotlivým pozměňovacím návrhům. To samozřejmě je všecko v rozpravě potom při třetím čtení naprosto možné. Ale nedělejme z toho tak trošku guláš nebo bramboračku a postupujme skutečně tak, jak i třeba kompetenční zákon nám dává ty šance.

    Připojuji se k panu kolegovi Bendlovi. On to nenavrhl úplně explicitně, navrhuji tedy, aby projednal tu věc i zemědělský výbor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Pavlu Kováčikovi. Ještě pan poslanec Marek Benda také s faktickou poznámkou. Očekával jsem po změně jednacího řádu, kdy tato debata nastane. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, mě k vystoupení vyprovokoval pan kolega Kováčik, vaším prostřednictvím. Do roku 1995, do nového jednacího řádu, byl ústavněprávní výbor garančním výborem všech návrhů zákonů. Já bych to pokládal za správné, ale bohužel, protože jsme vždycky jednací řád už schvalovali v tomto ústavněprávním výboru, tak už se mi nepodařilo prosadit, protože už se nechtělo být členům ústavněprávního výboru garančním výborem ke všem. Jenom jsem chtěl spíše upozornit, že až bude zase opozice obviňována, jak tady obstruujeme, tak máme asi 25minutovou debatu o tom, kdo bude garančním výborem, která je téměř výlučně koaliční. Tak si rozmyslete, jestli není jednodušší o těchto věcech hlasovat a nemít tady 15 vystoupení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Určitě je to pravda. Rozhodneme hlasováním, protože to ani jinak není možné. Pokud se nikdo nehlásí do této rozpravy o pozici garančních výborů na margo toho, co řekl kolega Benda, připomínám, že ne vždycky byl ústavněprávní výbor garančním, protože byl druhý takový stálý garanční výbor a to byl výbor rozpočtový. Ale to známe.

    Takže v tomto ohledu máme před sebou rozhodnutí, jestli garančním výborem bude výbor ústavněprávní anebo výbor hospodářský. Nejdříve dám hlasovat o protinávrhu, tzn. o návrhu kolegy Vondráčka. Všechny vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    A jakmile se ustálí počet přihlášených, tak rozhodneme o garančním výboru v hlasování pořadové číslo 196. To jsem zahájil a ptám se, kdo je pro ústavněprávní výbor jako garanční. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 196 z přítomných 160 pro 64, proti 53. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o původním návrhu organizačního výboru, aby garančním výborem... Kolegyně Bohdalová se nehlásila s faktickou poznámkou? Ani bych ji nemohl udělit mimo rozpravu. ***

  • Poslanec Radek Vondráček: Pokus číslo dvě. Navrhuji projednání ústavněprávnímu výboru tento tisk. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Kolega Bendl se hlásí do rozpravy. Očekávám návrh. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Navrhuji zemědělský výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, zemědělský výbor. Má někdo další návrhy na přikázání jiným výborům než garančnímu projednání? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o těchto dvou výborech.

    Nejdříve ústavněprávní výbor. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 198 a ptám se, kdo je pro ústavněprávní výbor, kterému je dále přikázán tento tisk. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 198, z přítomných 163 pro 158, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Nyní výbor zemědělský. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 199 a ptám se, kdo je pro zemědělský výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 199, z přítomných 163 pro 142, proti 3, návrh byl přijat.

    Dále konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu a zemědělskému výboru jako dalším výborům Poslanecké sněmovny k projednání. V obecné rozpravě nezazněl návrh na zkrácení nebo prodloužení lhůty, proto lhůta k projednání zůstává podle zákona 60 dnů pro všechny výbory. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 29.

    Dalším bodem je

    Bodem číslo 9 se vracíme ke druhým čtením na naší schůzi. Jak jsem podotkl, jde o druhé čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ještě než jí udělím slovo, požádal bych pana kolegu Zavadila, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj výboru pro sociální politiku.

    Paní ministryně, prosím, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já to vezmu velice stručně. Tento návrh zákona byl projednán ve výboru hospodářském, který jej doporučil... (Odmlka pro silný ruch v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požádám Sněmovnu o klid. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, na levé části, na pravé části Sněmovny, prosím o klid. Pokud diskutujete, včetně předsedů poslaneckých klubů, s některými svými kolegy o něčem jiném, prosím, diskutujte v předsálí. Děkuji.

    Můžete pokračovat, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Takže hospodářský výbor jej doporučil ke schválení bez pozměňovacích návrhů.

    Co se týče gesčního výboru pro sociální politiku, tak ten se návrhem zabýval podrobně a doporučil jej ke schválení, a to ve znění několika pozměňovacích návrhů. K těmto návrhům zaujmu jednoznačně kladné stanovisko, neboť byly předem projednány a odrážejí shodný postoj sociálních partnerů. Co se týče těchto pozměňovacích návrhů, tak ty se týkají rozšíření okruhu základních zásad pracovněprávních vztahů, jejichž nerespektování je porušením veřejného pořádku, o zásadu spravedlivého odměňování zaměstnanců a dále se jedná o respektování zvláštního postavení odborových organizací a organizací zaměstnavatelů v pracovněprávní úpravě jakožto spolku svého druhu podle občanského zákoníku a zároveň se jedná o uznání jejich práva na úhradu nákladů souvisejících s jejich činností při vzájemném projednávání v rámci sociálního dialogu.

    Já děkuji oběma výborům a věřím, že tento návrh získá i podporu Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni, a ještě než budeme pokračovat, dovolte mi, abych konstatoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Mezi 10.00 a 14.30 se omlouvá z jednání Sněmovny ze zdravotních důvodů pan poslanec Michal Kučera, z osobních důvodů od 14.30 pan poslanec Jiří Junek a od 12.00 do 12.30 z pracovních důvodů pan poslanec Jaroslav Klaška a pak ještě od 14.45 do 17 hodin také z pracovních důvodů pan kolega Klaška.

    Nyní budu konstatovat, že dne 11. února 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tisk přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a hospodářskému výboru. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona Poslanecké sněmovně před účinností novely zákona o jednacím řádu zřejmé, který výbor je výborem garančním, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. Musíme tedy hlasovat o garančním výboru.

    Navrhuji tedy, abychom určili výbor pro sociální politiku výborem garančním. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování pořadové číslo 200 a ptám se, kdo je pro výbor sociální politiku jako pro výbor garanční. Kdo je proti? Děkuji.

    Hlasování pořadové číslo 200, ze 162 přítomných pro 120, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 376/1, 2 a 3. Prosím tedy, aby nejdříve se ujal slova zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Jaroslav Zavadil, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Požádám ještě o přípravu paní kolegyni Putnovou, která je zpravodajkou za výbor hospodářský. Pane zpravodaji, máte slovo .

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Já vám děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, vážení účastníci za vládní stranu. Já jsem ve své zpravodajské zprávě v prvním čtení podrobně vysvětlil celou materii a myslím si, že to nebudu znovu opakovat.

    Jinak chci říci, že náš výbor pro sociální politiku projednal tento návrh 15. dubna i se všemi návrhy, které jsou v materiálu uvedeny. Já je nebudu komentovat. Víceméně tam došlo k jasnému doporučení, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 262 atd. o úrazovém pojištění a zrušují nebo se mění další zákony.

    Tak jak už tu paní ministryně naznačila, týká se několik pozměňovacích návrhů sociálních partnerů, je to tam všechno popsáno a já si myslím, že je možné se k tomu vyjádřit v rámci debaty, která teď bude určitě zahájena, pane předsedající. Děkuji .

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Jaroslavu Zavadilovi jako zpravodaji výboru pro sociální politiku a nyní žádám zpravodajku hospodářského výboru paní poslankyni Annu Putnovou, aby se ujala slova, informoval nás o jednání hospodářského výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hospodářský výbor se zabýval tiskem 376 na své 19. schůzi dne 18. března 2015. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 376 ve znění předloženého vládního návrhu zákona.

    Toto je oficiální usnesení. Pozměňovací návrhy přijaty nebyly. Současně jsem avizovala, že své stanovisko vyjádřím v rozpravě, do které se hlásím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu ve druhém čtení. Mám do ní pět přihlášek, ale eviduji přihlášku s přednostním právem nejdříve paní zpravodajky paní kolegyně Putnové, potom přednostní právo pana předsedy klubu ODS a pak budeme pokračovat podle přihlášek. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo v obecné rozpravě. ***

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Já jsem na hospodářském výboru respektovala rozhodnutí členů hospodářského výboru, kteří drtivou většinou toto usnesení přijali. Současně jsem ale také avizovala, že sdělím na plénu svůj postoj, který vůči tomuto zákonu mám, protože vzbuzuje z mé strany značné rozpaky. Ten zákon jsem rozdělila do čtyř oblastí, u kterých bych vás chtěla stručně seznámit s důvody svého zdrženlivého stanoviska.

    První část zákona se týká terminologických změn a zpřesnění některých ustanovení zákoníku práce. Zde je nutné vyjádřit jednoznačný souhlas. Druhá oblast se týká věcné změny v zákoníku práce, např. sjednocení důvodu pro zrušení závazku z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy úprava dohod o provedení práce absentovala. Zde je také možné vyjádřit souhlas.

    Další dva body jsou z mého pohledu problematické, a proto toto stanovisko říkám. Jedná se o přesun části přechodných ustanovení týkajících se pracovních úrazů a nemocí z povolání do části jedenácté zákoníku práce. U některých změn, jako je zejména předpokládaná valorizace náhrady za bolest a společenské uplatnění podle nového § 271c odst. 2 a povinná valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrad nákladů na výživu pozůstalých podle nového § 271 odst. 2, musím říct, že z mého pohledu je v obou případech valorizace možná i podle stávajícího stavu, byť v případě náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění vyhláškou dvou ministerstev, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Terminologicky jsou změny jistě vhodné, avšak stejně tak je zřejmé, že je možné bez obtíží obě valorizace provést na základě stávajícího zákona. (Hluk v sále.)

    Čtvrtá oblast, o které bych se chtěla zmínit, je zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a změny související. Navrhuje se zrušení tohoto dosud neúčinného zákona o úrazovém pojištění. Zrušení zákona je problematické bez znalosti, jaký nový návrh vláda nakonec předloží. Za této situace nic nebrání, aby byl zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců zrušen, ale zároveň to není nutné.

    Toto jsou hlavní důvody, že ve třetím čtení nepodpořím novelu tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové a požádal bych skutečně kolegy, aby věnovali pozornost jednotlivým vystoupením, protože pak ruší ty, kteří si připravili k poměrně závažnému tématu své vystoupení.

    Prosím, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já nejdřív komentář k doporučení sociálního výboru. Pan předseda byl takový velmi zdrženlivý a řekl to tak kulantně, tak si řekněme, co si tam levice prosadila.

    Státní rozpočet dle zákona bude platit sociální dialog. Na letošní rozpočet na to Sobotkova vláda uvolnila 40 mil. korun, dokonce z položky Všeobecná pokladní správa, která má být jakoby rezerva na nějaké mimořádné situace. Já vím, že nebylo nakonec celých 40 mil., jak bylo v návrhu zákona, ale necelých 23 mil. uvolněno, ale pokud má být sociální dialog správný, tzn. tvrdý, nekompromisní, každý hájící své zájmy a hledající nějaké společné řešení, tak to se dá těžko dosáhnout, když jedna z těch tří stran to platí. Já myslím, že to je normální. Když nás někdo hostí, tak jako host jste poměrně slušný a neříkáte mu všechno, co si o něm špatného myslíte, protože respektujete to, že jste host a ten hostitel vás za své peníze hostí. A tady si to odbory a levicová vláda chce uzákonit. To, že to dali do rozpočtu, budiž. To je každý rok jinak. Každá vláda si k tomu může přistoupit jinak. Já myslím, že správně je tam nula. Pokud mají tři strany zájem o dialog, ať si ho každá platí sama - vláda svoje výdaje, odbory svoje výdaje a zaměstnavatelé svoje výdaje. A ne že to budou platit všichni daňoví poplatníci, když navíc počet zaměstnanců se zdaleka nerovná počtu odborářů. Ani zdaleka. Takže ani nemůžeme říct, že jsou to peníze všech těch, kteří platí např. daně z příjmů ze závislé činnosti. To jen komentář, rozhodneme hlasováním až ve třetím čtení. Žádný návrh.

    Pak mám jeden pozměňovací návrh. Já jsem před chvílí odevzdal dokument podle jednacího řádu panu zpravodaji. Pak se v podrobné rozpravě odkážu i na číslo sněmovního dokumentu. Je to další věc, kterou podle zákoníku práce dělají odbory a podle mého názoru dělat nemusí a nemají. Týká se to kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví. Dneska na to máme ústřední orgán státní správy, jehož sídlo je v mém rodném městě Opavě, který to má na starosti. Má osm oblastních poboček, inspektorátů. A kromě toho, což je klasický výkon státní správy, to je naprosto v pořádku, kromě toho ve stávajícím znění zákoníku práce je § 322 odst. 2, který zní: Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát na základě dohody s odborovou organizací. Takže vždycky jak levice, odboráři, říkají, jak se privatizuje ta státní moc a jak je to špatně, když to nedělá všechno stát, tak když to dělají odbory místo státu, je to dobře a ještě stát za to platí. Já si myslím, když stát má svou organizaci, ústřední orgán státní správy se sídlem v Opavě, připomínám, s osmi oblastními pobočkami, tak není žádný důvod, aby tu činnost vykonával kdokoli jiný, ani odbory ani privátní společnosti.

    Toto je poměrně jednoduchý pozměňovací návrh ve dvou variantách. První varianta ruší celý paragraf a druhá varianta ruší jenom odst. 2, který jsem tady citoval. Věřím, že to i pan předseda sociálního výboru a ostatní členové garančního výboru podpoří, protože myslím, že to zdůvodnění je logické a správné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan zpravodaj s přednostním právem chce vystoupit v obecné rozpravě, potom pan poslanec Karamazov s řádnou přihláškou. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Já jenom několik slov prostřednictvím vás bych chtěl vzkázat panu kolegovi - už se otočil (Poslanec Stanjura stál otočený směrem k lavicím ODS.) - Stanjurovi. On mě nevyprovokoval. On si myslí, že mě vyprovokuje. Ale přesto pár slov.

    Tak za prvé bych chtěl říci, co se týče té kontroly a vašeho pozměňovacího návrhu, který jste podal, a je to OK, nemám s tím žádný problém. Chtěl bych vám připomenout, že Ústavní soud už o tomto kdysi jednal a uznal naprosto jednoznačně, že kontrola odborům patří. To se vracím k Ústavnímu soudu. Možná tuhle poznámku si nepamatujete, tak vám ji připomínám. Takže to je jedna záležitost.

    Jinak samozřejmě ta kontrola, která byla přenesena v zákoníku práce paragrafem 322 na odbory, tak tam to není jenom otázka peněz, které se tam vkládají, ale tam jsou podstatně vyšší náklady na celou kontrolní činnost, takže by bylo velmi laciné používat, že všechny peníze jsou přenášeny na odborové organizace, které plní tuto kontrolní činnost. Ony minimálně čtyřikrát pětkrát víc do toho vkládají své vlastní prostředky. Ale to jen na okraj.

    Pokud se týká záležitosti, která se objevila v zákoníku práce a která je kriticky vámi popisována. Já nic proti tomu nemám. Jenom bych byl rád, kdybychom si ujasnili některé dojmy a pojmy. Všechny vlády, které tady vládly, tak halasily a říkaly: sociální dialog, ano, jo, to budeme podporovat. A jakmile dojde na peníze, okamžitě se naježíme.

    A tady bych chtěl připomenout některé věci, které se odehrály v Evropě. Evropa ústy Junckera jasně dala najevo před dvěma měsíci, že se bude posilovat evropský sociální dialog, že se bude posilovat i finančně. A apel na národní legislativy byl, aby to dělaly také. To si můžete zjistit z té konference, která proběhla před dvěma měsíci. Ale samozřejmě můžeme říct, že Evropa nám je ukradená, že nám je jedno, co nám doporučuje, a pojedeme si svou cestou údolím podle bílých skal. Ale samozřejmě to tak můžeme udělat. Takže já chci jenom na to upozornit.

    A nejsou to jen odbory. Mě jenom trošku irituje, že se tady vždycky víc dává akcent jenom na tu odborovou stranu a ne na tu zaměstnavatelskou. Já rozumím tomu, že to tak bylo řečeno, ale spíš tam vždycky byl tlačen ten odborový subjekt než ten zaměstnavatelský. Tady došlo k jednoznačné dohodě mezi oběma subjekty a mezi vládou. Já myslím, že je dobře, že vláda podporuje ten sociální dialog, nikoliv na té nejvyšší úrovni, ale i na té regionální úrovni, a že to stojí nemalé náklady, že jsou to nemalé vyložené peníze. Konečně i ze zákona - a pozor, tady se chci znovu ohradit proti tomu, ať už je odborářů, kolik chce, ale zatím platí to, že odbory zastupují zaměstnance všechny. To zatím platí, to nikdo nezměnil. Až to jednou nebude platit, tak pak můžete tyhle výhrady povídat a já s vámi se nebudu tak dalece přít. Takže teď se s vámi budu přít.

    Tolik snad jenom k tomu. Myslím, že k tomu zatím nebudu říkat nic, a ono se pak konečně rozhodne hlasováním. Jenom jsem chtěl vysvětlit některé tyhle věci. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení. Nyní faktická poznámka pana poslance Stanjury. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. K panu zpravodaji vaším prostřednictvím. Evropa ke mně ústy Junckera fakt nemluví. Já žádná ústa Junckerova, která mluví za Evropu, prostě neuznávám, nic takového prostě není.

    K té vaší poznámce. Já jsem neříkal, že je to neústavní, že odbory vykonávají vlastně státní správu. To jsem přece neříkal. Ani jsem neříkal, že to dám k Ústavnímu soudu nebo něco. Jenom říkám, že je to zbytečné. Jindy když něco, a podle mě oprávněně, zajišťují privátní firmy pro stát, tak velmi často odbory a levice to kritizují a mluví o privatizaci veřejné moci. A tady to není.

    K té poznámce. To je taková teorie, že zastáváte všechny zaměstnance. A co ty podniky? Prostě na ty malé zapomínáte, kde odbory nejsou! Jestli si rozumíme, nemůžete je zastupovat. Ale nechci se přít a nechci měnit dikci zákona. Myslím, že je to zbytečné.

    Tak aby to bylo jasné. Zaměstnavatelé a odbory - zaměstnavatelé a odbory - si mají platit sociální dialog ze svého. To není vůbec nic proti sociálnímu dialogu, ale mně to tak připadá, že ten, kdo to platí, si tak trošku kupuje loajalitu a příznivé posuzování partnerů, protože on to platí, a to mi nepřipadá správné. O tom jsem mluvil. A znova říkám, aby pan kolega a předseda sociálního výboru necítil, že kritizuji jednu stranu. Zaměstnavatelé i odbory, platí to pro obě dvě strany. Říkal jsem to i ve svém prvním vystoupení. Mně částka 22 nebo 40 milionů ročně nepřipadá malá, na to že jsou to chlebíčky atd. A my jsme tady s panem předsedou strávili nemálo hodin na tripartitě a myslím, že to byla prostě součást normálního dialogu mezi vládou a odbory. Každý jsme v té době byli v jiné pozici, já to plně respektuji. A říkám, když si to vláda dá do státního rozpočtu, já sice proti tomu budu protestovat, ale nevadí. Ale uzákonit to v zákoníku proce je prostě špatně!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončil čas. (Děkuji.) Děkuji. Můžeme pokračovat v rozpravě a přihlášen je pan poslanec Simeon Karamazov, připraví se pan poslanec David Kasal v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, situace, kdy se zaměstnanec dopravuje za prací pomocí osobního automobilu, je poměrně častým jevem. Parkovacích míst je přitom mnohdy málo a o ta volná se v brzkých ranních hodinách vede boj, lhostejno, zda jde o parkovací místa označená či neoznačená, v areálu zaměstnavatele či kdekoliv jinde. Důvodem toho přitom není pouze nedostatek volného prostoru, nýbrž i zdrženlivost zaměstnavatelů, kteří nechtějí zřizovat parkovací plochy z obavy před případnou odpovědností za škodu způsobenou na automobilech svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé totiž ani při sebevětším úsilí nemohou zabránit tomu, aby automobil například nebyl úmyslně poškozen třetí osobou. Stávající právní úprava ani judikatura přitom tuto otázku zatím výslovně neřeší, a tak se můžeme pouze domnívat, kde se hranice odpovědnosti zaměstnavatelů nachází.

    Z tohoto důvodu navrhuji doplnit stávající znění v tomto smyslu, že zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu, která vznikla zaměstnanci na dopravním prostředku v době, kdy jej parkoval na místě k tomu určeném v areálu zaměstnavatele. Z tohoto pravidla se přitom stanoví dvě výjimky tak, aby zůstala nedotčena případná odpovědnost zaměstnavatele podle jiného právního předpisu, zejména občanského zákoníku.

    Navrhovaná změna tedy řeší úskalí, s nimiž se dnes a denně potýkají mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci. Novelizované znění paragrafu 265 umožní zaměstnavatelům zřízení parkovišť a odstavných ploch, aniž by byli povinni k náhradě škody v situacích, kdy vzniku škody ani při sebelepším úsilí nemohli zabránit. Využijí-li zaměstnavatelé této možnosti, měla by se projevit navrhovaná změna v počtu parkovacích míst. Vychází se tak vstříc praxi, aniž by kterákoliv z dotčených stran byla zatížena neúměrnými požadavky. Věřím proto, že můj pozměňovací návrh, ke kterému se ještě přihlásím v podrobné rozpravě, podpoříte.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karamazovi. Nyní pan poslanec David Kasal, připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, který nabyl účinnosti 1. 1. 2015, byl v zákoníku práce zrušen institut smluvního platu. Změna zákoníku práce se vztahuje na všechny zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům poskytují plat, nejen na služební úřady. Ukazuje se, že takovéto plošné zrušení možnosti sjednávání smluvních platů je nekoncepční, neboť dopadá i na samostatné právnické osoby, které vůbec nespadají pod režim zákona o státní službě, a na státní fondy, z nichž některé rovněž nejsou služebními úřady.

    Pozměňovacím návrhem se proto navrhuje navrácení možnosti sjednávání smluvních platů do zákoníku práce, avšak oproti původní úpravě pouze v omezené míře vztahující se na státní fondy a příspěvkové organizace, tj. na zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 písm. c) a d) zákoníku práce. Možnost sjednávání smluvních platů u výše uvedených subjektů pro vysoce kvalifikované zaměstnance ve 13. a vyšší platové třídě poskytne uvedeným zaměstnavatelům vyšší míru volnosti při sjednávání odměn za práci za účelem určitého zvýšeného ocenění a stabilizace výjimečně schopných zaměstnanců a zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů na trhu práce ve vztahu k podnikatelské sféře. S ohledem na specifické postavení a činnosti státních fondů je přitom účelné obnovit možnost sjednávat smluvní plat pro tyto subjekty bez rozdílu, tj. i v případě, že se na ně vztahuje zákon o státní službě. S ohledem na znění obecných ustanovení o odměňování státních zaměstnanců se odkazuji na úpravu zákoníku práce v § 144 zákona o státní službě. Jedná se v zásadě jak o oblast dopravy, tak i oblast zdravotnictví. V podrobné rozpravě se potom ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Davidu Kasalovi. Nyní vystoupí pan poslanec Leoš Heger a připraví se paní poslankyně Nytrová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já si dovolím navázat tématem velmi podobným, které zde přednesl pan kolega Kasal, a to pozměňovacím návrhem, který již byl projednáván v sociálním výboru, který vrací zpět možnost implementace smluvního platu v oblasti zaměstnavatelů, kteří provozují zdravotnické zařízení. Tento návrh nebyl v sociálním výboru schválen, ale přesto ho předkládám k rozhodnutí na plenárním hlasování. Jenom bych si dovolil říci, že v podstatě se jedná o návrh, který je podmnožinou návrhů, které předkládá pan poslanec Kasal, takže v případě, že by prošel návrh jeho, pozměňovací návrh můj již ztrácí svůj význam, protože je do něj inkorporován.

    Mnou předkládaný pozměňovací návrh má jedno další specifikum, on zužuje oblast, do které je implementován, nejenom na zdravotnická zařízení, ale on také zavádí pojistky, a to v tom smyslu, že smluvní plat je možné sjednat do nejvyšší míry sedminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství a maximálně u 10 % zaměstnanců příslušného zaměstnavatele. Tolik tedy k dikci zákona nebo k návrhu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Nyní před přednostním vystoupením pana zpravodaje ještě konstatuji došlé omluvy pana poslance Karla Pražáka od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů a pana poslance Jiřího Zlatušky z odpoledního jednání z pracovních důvodů.

    Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Chtěl bych jenom říci několik poznámek ke dvěma svým předřečníkům, ať už to byl pan poslanec Heger, nebo pan poslanec David Kasal.

    Institut smluvního platu, který byl zrušen, nebyl zrušen bez toho, aniž by byl kompenzován. To je potřeba říct. Takže ty peníze, které byly na tyto lidi poskytovány, ty v těch institucích zůstaly. To je první poznámka.

    Nevím, jestli je vůbec vhodné to zavádět. Já se spíše kloním k tomu, že ne, a řeknu i proč. Protože pak bychom tedy museli vyjmout možná zdravotnická zařízení z § 109, tuším, a odstavec 3 zákoníku práce, kde se říká, že jsou odměňováni platem, a jít tedy spíš do odměňování mzdou. Pak by si každá instituce mohla samozřejmě nasmlouvat mzdy takové, jaké by potřebovala a na co by měly finanční prostředky. Takže abychom nevylili s vaničkou i dítě.

    Rozumím tomu, že je potřeba určité špičkové odborníky v jakýchkoliv institucích, nejenom ve zdravotnictví, odměňovat lépe. Ale na to přece máme za prvé finanční prostředky, a když jsem se bavil s několika řediteli zdravotnických zařízení, tak ti mi potvrdili, že ta možnost tam je, že ty peníze tam jsou. To za prvé. Za druhé je možné využívat různých příplatků a dalších forem odměn k tomu, aby zvýhodnili ty, kteří si to zaslouží. Ale má to možná - a teď se omlouvám, kolegové a kolegyně, znám to z podnikatelské sféry - má to trošičku jeden háček: je to pracné. Je to pracnější, protože skutečně se musí ten vedoucí pracovník zabývat všemi lidmi a rozdělovat finanční prostředky podle toho, jak on uzná za vhodné. V tom je možná zakopaný pes, protože zákonem to máme jednodušší. Máme to jednodušší.

    Takže když to shrnu, finanční prostředky tam jsou, protože nebyly zrušeny smluvní platy bez kompenzace. To je zásadní poznámka. A ta druhá poznámka je, že kdybychom tedy chtěli touto cestou jít, tak se domnívám, že pak by skutečně stálo za to vyčlenit zdravotnická zařízení z § 109, aby se řídila zákonem o mzdě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vystoupení pana zpravodaje ještě přivedlo pana kolegu Hegera k faktické poznámce. Paní kolegyni Nytrovou poprosím o posečkání. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Dovolím si dvě poznámky k panu předsedovi Zavadilovi prostřednictvím pana předsedajícího. Ta poznámka, že peníze tam jsou, možná trošku nechtěně podsouvá představu, že ty peníze tam jsou ve státním rozpočtu. Ony tam jsou proto, že ten návrh se týká organizací, které platí lékaře nikoliv ze státního rozpočtu. Tam vůbec nejde o státní rozpočet, ale příspěvkové organizace hospodaří převážně se zdroji ze všeobecného zdravotního pojištění a ten příspěvek je naprosto marginální záležitostí.

    To druhé - že to jde. Myslím, že empirická praxe ukázala, že to nejde. Ujišťuji vás znovu prostřednictvím pana předsedajícího, že ředitelé velkých ústavů jsou velmi snaživí a snaží se svým špičkovým zaměstnancům ty peníze dát, ale prostě jim to nejde. Nejde jim to a ty platy klesly opravdu po zrušení toho institutu až o 30 %. A to vůbec nemluvím už o té menší části ředitelů, kterým ministerstvo prostě platy snížilo o 40 %, protože výše jít už nemohlo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi i za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Pavlína Nytrová. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Dovolte mi, abych podala bližší informace ke svému pozměňovacímu návrhu. Návrh zákona o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku podle občanského zákona, neboli zákon o statusu veřejné prospěšnosti, je v rozporu se závěry dosaženými při tripartitních jednáních. Českomoravská konfederace odborových svazů proto požadovala provedení úprav v daném zákoně, které by zajistily, že návrh zákona bude plně respektovat dohody mezi představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů, sociálními partnery České republiky, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí a panem předsedou vlády a zároveň bude v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z ratifikované Úmluvy Mezinárodní organizace práce číslo 87, o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se.

    V současném stavu musí nově vznikající odborová organizace absolvovat tři soudní řízení, aby mohla vykonávat činnost, za jejímž účelem byla založena, za standardních daňových podmínek, k jejichž přiznání ještě do konce roku 2013 nemusela absolvovat žádné soudní řízení a k nimž stačila pouze poměrně neformální procedura zápisu do rejstříku vedeného Ministerstvem vnitra. Je zřejmé, že tak rozsáhlou agendu nebudou české soudy s ohledem na současný extrémně pomalý způsob vyřizování případů evidence odborových organizací schopny zvládnout.

    Je nutné zdůraznit, že ode dne nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti získají v průběhu přípravy této právní úpravy takové příznivé zacházení pouze právnické osoby, které budou mít status zapsán ve veřejném rejstříku, tj. existuje vážné riziko, že díky neprovázání zákona s daňovou úpravou všechny neziskové organizace a organizace zaměstnavatelů dnem nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti přijdou o dosavadní daňová zvýhodnění, která slouží k podpoře jejich činnosti. Navíc jde o zbytečnou proceduru směřující ve svém důsledku k nepřípustnému zásahu do koaliční svobody garantované mnoha mezinárodními smlouvami, které Česká republiky ratifikovala.

    Na jednání s panem předsedou vlády s panem Bohuslavem Sobotkou, ministryní Ministerstva práce a sociálních věcí paní Marksovou a ministrem spravedlnosti panem Pelikánem, které se uskutečnilo dne 14. května tohoto roku, bylo rozhodnuto doplnit ustanovení přiznávající uvedeným organizacím status veřejné prospěšnosti do novely zákoníku práce nad rámec navrhovaných změn. Podala jsem proto pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nytrové za její vystoupení. Nyní vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka, připraví se paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vidíte, když se otevře v souvislosti s jedním zákonem jiný zákon, jakou to spustí hned reakci.

    Já bych se vrátil k zákonu o úrazovém pojištění, kvůli kterému vlastně tento tisk byl Poslanecké sněmovně předložen. Jde mi o to, o čem zde již bylo hovořeno i v souvislosti s jednáním hospodářského výboru, a to je část 11, která zrušuje zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Já rozumím tomu, že po všech těch legislativních zásazích, to znamená obnovení situace spojené se zákoníkem práce, nezbývá z původního zákona, který projednávala vláda na základě předložení ministra Škromacha a následně Parlament České republiky, téměř nic, takže za paní ministryně Marksové zde máme návrh, aby tento zákon byl zcela zrušen. Zákon, o jehož účinnost jsme se tady přeli několik let a vždy posunovali tuto účinnost, protože bylo řečeno nejenom, že je to nutné, ale že i Evropská unie chce mít jistotu, že jsme v té oblasti někam pokročili. My jsme sice nepokročili, ale vždycky jsme měli v ruce argument - ten zákon je, jenom má odloženou účinnost a Česká republika se s tím nějakým způsobem vypořádá.

    Musím říci, že při své návštěvě, když jsem vedl delegaci výboru pro sociální politiku v závěru minulého volebního období v Ženevě a diskutovali jsme ten problém s Mezinárodní asociací sociálního zabezpečení, tak ani oni nevěděli, jak vlastně ta situace v České republice vypadá, a bylo evidentní, že jsou ne zcela přesně ze strany ministerstva informováni.

    Já tedy chci říci, že mám problém se zrušením toho zákona, to znamená s částí 11 předlohy, a to proto, že to je jediná kotva, která nám vlastně ukládá, kdy musíme ten problém vyřešit. A protože víme, že ten zákon už vlastně není schopný realizace, tak je to i termín, kdy je postaveno ministerstvo, resp. vláda, před úkol, že do roku 2017 musí předložit řešení jiné. Když tu 11. část zrušíme, tak vlastně ten termín se nám rozvolní. Podíváme-li se na současnou situaci, tak ministerstvo připravilo pro vládu RIA, ve které vyhodnocuje jednotlivé alternativy řešení a navrhuje pro vládu určité řešení. Po té RIA přijde teprve věcný záměr, po věcném záměru přijde paragrafované znění, vnitřní i vnější připomínkové řízení, vypořádání připomínek a konečná verze předložená do Poslanecké sněmovny. Když si vezmeme, že jsme v polovině roku 2015 a zákon by měl platit podle posledního odkladu zákona, který chceme zrušit, od roku 2017, tak vidíme, že čas je hodně napnutý, a že pokud všechno tak půjde a část 11 bude schválena, tak vlastně se tím dostaneme do situace, že nebudou ani ministerstvo ani vláda honěny nějakým termínem. To je ten důvod, proč mám problém s částí 11.

    Ale mám totiž problém i s RIA, která je připravena pro vládu, a to ze dvou důvodů. Jeden důvod je, že v RIA je zcela zamlčeno usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky číslo 353 z 20. 6. minulého roku, kdy parlament žádá vládu o to, jakým způsobem má být úrazové pojištění zaměstnanců řešeno. Já vím, že toto usnesení není závazné, ale myslím si, že takový materiál, který vyhodnocuje problematiku z různých úhlů pohledu, by neměl zamlčovat, že bylo většinové stanovisko Poslanecké sněmovny takové, jaké bylo. Kladu si tedy otázku, jakou váhu mají usnesení Poslanecké sněmovny směrem k vládě, směrem k ministerstvům, kdo ta usnesení vlastně kontroluje, jak se k nim staví, kdo je vyhodnocuje, jestli tedy jde opravdu jenom o formální stránku, nebo určitý akt zákonodárného sboru.

    A druhý problém, který vidím, je, že jsou tam zamlčeny skutečnosti, a to problémy při plnění odškodňovacích událostí ze strany současných správců, čili těch pojišťoven, a těch problémů není málo. Řešíme je ve svých kancelářích, řešíme je někdy při interpelacích, obracím se na Státní úřad inspekce práce. I tam si myslím, že by ministerstvo našlo nemálo příkladů. To je také jeden z důvodů, který je třeba v RIA uvést, protože pokud se bude rozhodovat, kdo toto bude spravovat, tak nám se jasně ukazuje v současné realitě, kam to vede, když ani pojišťovna nerespektuje nález či usnesení soudu.

    Tolik stručně co jsem považoval za nutné poznamenat k tomuto tisku, i když ho chápu spíše jako technickou novelu. Se zásadami, které jsou vraceny do zákoníku práce, problém nemám. Mám tedy jenom problém s tím, jak bude situace s úrazovým pojištěním řešena v budoucnu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Nyní paní poslankyně Radka Maxová. Ve vystoupení v obecné rozpravě je zatím poslední přihlášenou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já bych zde chtěla představit pozměňovací návrhy, ke kterým jsem se následně přihlásím, plus vyjádřit své znepokojení ohledně zafixování sociálního dialogu do zákoníku práce, a to z několika důvodů.

    Usnesení vlády ze dne 22. září 2014 vlastně dalo jakousi zelenou a naše vláda vyslovila souhlas s tím, aby byly v roce 2015 podporovány projekty na podporu sociálního dialogu projednané v Radě hospodářské a sociální dohody a schválené vládou, a to do výše 40 milionů. Na základě toho samozřejmě se tyto projekty vypsaly a budou podporovány. V rámci několika jednání za účasti příslušných resortů a sociálních partnerů byla řešena otázka zajištění systémového nástroje, kterým by bylo zajištěno dlouhodobé poskytování takové podpory. Sociální partneři navrhli, aby možnost poskytovat prostředky ze státního rozpočtu na sociální dialog byla upravena zákonem, a to konkrétně zákoníkem práce.

    Já si to nemyslím, protože se jedná o zásadní systémovou změnu, a to zapracování sociálního dialogu do právního řádu České republiky. Proto považuji za nezbytné, aby tyto návrhy prošly řádným meziresortním připomínkovým řízením. Projekty, které budou podporovány v roce 2015 sociálních partnerů považuji za projekty pilotní, které bude nutné po jejich realizaci vyhodnotit a rozhodnout, jaké činnosti v rámci projektů lze považovat za duplicitní z hlavní činnosti sociálních partnerů a jaké činnosti jsou nadstandardní, na které lze použít finanční prostředky určené na podporu sociálního dialogu. Uvedené projekty musí být též vyhodnoceny z hlediska efektivity a účelovosti využití finančních prostředků. Z celkového vyhodnocení pak musí jednoznačně vyplynout transparentnost využití těchto prostředků pro vyhodnocení jednotlivých projektů a jejich přínos na dosažený standard sociálního dialogu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji paní poslankyni a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím a táži se, zda je zájem o závěrečné slovo, paní ministryně. Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne.

    Nyní zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Prosím prvního v pořadí a tím je pan poslanec Kasal. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji, paní předsedající. V podrobné rozpravě bych se přihlásil ke svému pozměňujícímu návrhu pod sněmovním dokumentem 2292. Své odůvodnění jsem už řekl v obecné rozpravě, tím pádem bych odůvodnění nezdůvodňoval. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím paní poslankyni Maxovou.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Tímto bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2288.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Karamazova, připraví se pan poslanec Heger. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji, paní předsedající. Rád bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2355 v systému. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Hegera, připraví se paní poslankyně Nytrová.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Tímto se formálně hlásím k pozměňovacímu návrhu č. 2266. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní poslankyni Nytrovou.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument číslo 2357, který jsem podrobně zdůvodnila v obecné rozpravě.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se - do podrobné rozpravy se hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci se přihlásit k svému pozměňujícímu návrhu pod číslem 2398. Odůvodnění jsem přednesl v obecné rozpravě.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Nyní přejdeme k projednávání dalšího bodu a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova. (V sále je hlučno.)

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně a poslanci, děkuji za slovo. Tento návrh reaguje na zkušenosti uživatelů -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, omlouvám se, ale poprosím kolegy, aby se ztišili, zejména v levé části sálu. Děkuji. Můžete pokračovat.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji. Tento návrh reaguje na zkušenosti uživatelů novelizovaných předpisů z uplynulých let a ty změny vycházejí zejména z výsledků kontrol Státního úřadu inspekce práce se sídlem v Opavě, jak už jsme dneska slyšeli, na pracovištích a především na staveništích. Dále vycházejí z výsledků dvou projektů, které Ministerstvo práce a sociálních věcí v této oblasti vyhlásilo a zadalo k řešení. Dále z požadavků dalších institucí, jako např. Českého báňského úřadu, a také z požadavků zástupců odborné veřejnosti, zejména odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátorů BOZP na stanovišti. Dále ještě bylo využito poznatků i z vlastních kontrol ministerstva.

    Cílem je především precizace již zavedených pojmů, úprava kvalifikačních předpokladů pro získání odborné způsobilosti v oblasti prevence rizik a koordinátora BOZP, zavedení nového druhu zkoušky při snaze o opakované získání kvalifikace odborně způsobilé osoby. Dále se jedná o zavedení evidence odborně způsobilých osob, dále se jedná o dílčí úpravy povinností zadavatele stavby, koordinátora BOZP, odborně způsobilé osoby v prevenci rizik a také dalším cílem je zavedení přestupků a správních deliktů odborně způsobilých osob, především se jedná o onoho koordinátora BOZP.

    V reakci na uvedenou změnu zákona potom následně dojde k novelizaci podzákonných předpisů, které provádějí zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy také dojde ke sladění upravených pojmů a přizpůsobení prováděcích předpisů.

    Takže věřím, že tyto navrhované změny získají podporu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, myslím si, že ve stručnosti to tady shrnula paní ministryně. Já jen dodám, že bych doporučila tento sněmovní tisk propustit do dalšího čtení, neboť změny, které jsou promítnuty v této novele, vycházejí z naléhavých požadavků v praxi, přispějí zásadním způsobem ke zvýšení bezpečnosti práce na pracovišti. Vzhledem k tomu, že nám vlastně tento týden vyšla zpráva, že s ohledem na stavebnictví se nám pracovní úrazy zvyšují a bezpečnost práce není dobře zajištěna a že na úpravě této novely se podílely instituce, jako je Český báňský úřad, Státní úřad inspekce práce nebo i zástupci veřejné odbornosti, doporučuji tento sněmovní tisk propustit do dalšího čtení. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky - paní poslankyně Adamové a pana poslance Opálky. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé dámy, milí pánové, vládní návrh novely zákona číslo 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, tedy zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je sice stručná novela, avšak měla bych k ní poměrně dost výhrad. Samotný zákon je ukázkou principu, že všeho moc škodí, což je mimo jiné patrné i z jeho rozsáhlého textu, který zabírá skoro pět řádků.

    Zákon navazuje jako speciální předpis na obecná ustanovení zákoníku práce. Zákon až na výjimky nerozlišuje velikost stavby ani firem pohybujících se na stavbě. Je snad přiměřený pro velké stavby prováděné velkými stavebními firmami, určitě však není přiměřený pro drobné stavby a drobné stavebníky, typicky pro opravy rodinných domů a podobně. Dikce zákona je postavena na principu alibismu, kdy je potřeba do papíru popsat všechno, ale reálně pak podle toho nikdo nepracuje, protože to prostě nemá čas číst, aby byl konkurenceschopný v efektivitě práce. Návrh novely tyto principiální nedostatky zákona neodstraňuje ani neumenšuje, naopak je posiluje.

    Novela upřesňuje požadavky na plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě, který je vymezen v návrhu doprovodné vyhlášky jako text o 20 povinných bodech. Tedy bude reálně obsahovat minimálně několik desítek stran textu. V jakých případech nastává povinnost plán zpracovat, stanoví též prováděcí vyhláška, a zde by bylo vhodné pro posílení právní jistoty úpravu zapracovat přímo do znění zákona. Jisté je, že běžný stavební dělník si plán nepřečte. Nicméně každý bude odpovědný za jeho dodržování a v případě bezpečnostního incidentu bude koho postihnout za nedodržení plánu. A aby to bylo dostatečně absurdní, novela stanoví, že plán je povinný i u staveb, kde zhotovitelem je sám investor, pokud je zaměstnavatel, tedy například živnostník zaměstnávající jednoho zaměstnance, třeba účetní. To znamená, že pokud si jako živnostník s alespoň jedním zaměstnancem a zároveň jako majitel rodinného domku budu natírat okna ve výšce nad 10 metrů nad zemí, což je jeden z příkladů, pro který prováděcí vyhláška nařizuje vypracování plánu, měl bych podle navrhované novely zpracovat plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To odporuje názvu i zaměření zákona. A je na pováženou, zda to není i zásah do základních lidských práv.

    Dále novela a navržená doprovodná prováděcí vyhláška - ta samozřejmě nakonec může vypadat jinak, k návrhu novely zákona se přikládá jako informativní příloha podle legislativních pravidel vlády - detailně upravuje zkoušky koordinátora bezpečnosti na stavbě, a to tak, že zkouška se skládá z několika zkušebních okruhů, v každém z nich pak žadatel absolvuje písemný test obsahující několik desítek otázek, a ústní zkoušku spočívající v odpovědi na vyslovenou otázku.

    Novela zavádí evidenci odborně způsobilých osob, kterou tedy by mělo vést Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já se tady ptám, proč by to neměl být Státní úřad inspekce práce, který provádí následně kontrolu. To znamená další výdaje státního rozpočtu, další administrativní náklady pro zaměstnavatele.

    Doporučuji paní předkladatelce, tedy paní ministryni, aby jakožto předkladatelka právě navrhla zrušení zákona a převedení podstatných ustanovení do zákoníku práce, čímž by se zvýšila přehlednost a srozumitelnost právní úpravy, usnadnilo by to orientaci pro živnostníky i kontrolní orgány v právních předpisech. Jinými slovy si dovolím navrhnout zamítnutí zákona v prvním čtení. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já vám děkuji a prosím k mikrofonu dalšího přihlášeného a tím je pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, kdybych měl stručně vyjádřit tento návrh, tak bych musel říci: Nejde o nic jiného než o životy. Cílem je snížit úrazovost ve stavebnictví, což se neobejde bez větší administrativy, bohužel. Kvalifikační, motivační a kontrolní činnosti. To se neobejde bez vynucování dodržování právních předpisů především u zhotovitelů stavebních prací na staveništích. A je úplně jedno, jestli jde o malou, nebo velkou stavbu, ta úrazovost je velká. Pro podporu takovéhoto zpřísnění uvedu příklad, že v rámci kontrol v oblasti šetření příčin pracovních úrazů orgány inspekce práce bylo například v roce 2013 zjištěno, že na staveništích vzniklo cca 85 % smrtelných pracovních úrazů ze všech evidovaných smrtelných pracovních úrazů v České republice. A když se podíváme na informaci, která zazněla v tomto týdnu v médiích, tak situace se oproti roku 2014 v roce 2015 zhoršuje. Kde tedy hledat příčiny? Asi budeme mít podle politického zaměření na to různé názory, ale myslím si, že životy našich lidí, a nakonec i pracovní úrazy s trvalými následky jsou varovné.

    V současné době je činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbách v České republice, jak ukazují poznatky a zkušenosti orgánů inspekce práce, často nedostatečná, neodborná a rovněž občasné. A to kromě jiného i z důvodu nízké odměny, kterou jim zadavatelé staveb za jejich činnost určují. To má samozřejmě vliv i na celkovou cenu při vysoutěžení. Také zcela chybí zákonná opora pro sankce ze strany dozorových orgánů, když voláme po tom, aby více pracovali, což nejen že snižuje efektivitu kontrol, ale i faktickou možnost stylu vynutit dodržování stanovených povinností. Nakonec víte, jak probíhají na velkých stavbách kontroly. Z jedné strany přicházejí kontroloři a z druhé strany utíkají na hodiny najatí dělníci, zejména zahraniční.

    Schválením novely se do právního řádu dostanou takové správní delikty, které by v rámci přestupku i v rámci správního řízení měly být postihovány daleko konkrétněji a přísněji. Náklady na státní a veřejné rozpočty se sice v materiálu nepředpokládají, lze však předjímat, že přísnější a náročnější předpisy budou vyžadovat více koordinátorů s vyššími kvalifikačními požadavky, což samozřejmě bude mít vliv na jejich vlastní náklady, což se může projevit, jak už jsem podotkl, i v cenách stavebních prací při výběrových řízeních. Ale nakonec jde zase o životy a zdraví.

    Nespecifikovaných úspor peněz tedy může být dosaženo očekávaným snížením smrtelných úrazů a pracovních úrazů a nemocí z povolání na straně výdajů z veřejného zdravotního a nemocenského pojištění, z plnění z úrazového pojištění i nákladů na invaliditu a zdravotní postižení ze sociálního systému.

    Závěrem chci poznamenat, že je to jeden z mála návrhů, který vychází z dlouhodobě sbíraných potřeb, tak jak se ukazovaly v praxi, a samozřejmě také vyvolaný novým občanským zákoníkem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky, zpravodajky, zda mají zájem o závěrečné slovo. Paní ministryně také ne. Dobrá.

    Dříve než budeme pokračovat, svolám kolegy z předsálí, protože se musíme vypořádat s návrhem paní kolegyně Adamové na zamítnutí předloženého návrhu v prvém čtení. Dříve než tak učiním, všechny vás odhlásím a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami. ***

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážené dámy, vážení pánové, vystupoval jsem v rozpravě k této zprávě a její kvalitě již jako první poměrně obšírným způsobem a byl jsem za tento svůj dobrý skutek ihned ze strany pravicových poslanců také náležitě oceněn. Kolega Stanjura mi například vyčetl, že jsem měl čas své výhrady vůči této zprávě řešit ve výborech. A já mu tímto odpovídám vaším prostřednictvím, paní předsedající, že by měl nechat zcela na mně, kde a jak budu své připomínky frekventovat a řešit. Cvičit si v tomto ohledu může své poslance v klubu ODS, jestli ti si to nechají líbit, samozřejmě. Jednací řád Poslanecké sněmovny jsem rozhodně neporušil a projednávání ve výborech, když například ve volebním výboru bylo při schvalování této zprávy přítomno celých pět jeho členů, považuji v souvislosti s významem této zprávy o hospodaření instituce s výší rozpočtu krajského města za ne zcela dostatečné.

    Ale tato zbytná poznámka směrem k předsedovi klubu ODS není tím pravým smyslem mého vystoupení. Spíše bych rád uvedl na pravou míru některé informace, které se po mém vystoupení objevily v médiích.

    Musím tak bohužel pro vaši informaci konstatovat, že dle audiozáznamu je prokazatelné, že jsem zde ve sněmovně řekl, že výrobní cena jedné hodiny vysílání stojí kolem 300 tis. korun. Ve stenozáznamu se poté objevilo, že jsem uvedl pouhých 30 tis. korun. A i když jsem tento stenozáznam nechal oficiálně opravit, následně to takto zkresleně a zřejmě i velice rády s tendenčním a zpolitizovaným apetitem řádného mediálního hospodáře přebraly mnohé sdělovací prostředky. Údernost mé informace byla tímto zkreslením fatálně rozmělněna a její výpovědní hodnota pro občany byla tak velice sofistikovaně znegována.

    Takže pro upřesnění ještě jednou. Jednalo se mi totiž o to, abych zdokladoval, že za takto vysoké výrobní náklady, tedy za těch 300 tis. korun za hodinu, se v hlavních vysílacích pořadech České televize někdy servírují divákům neobjektivní a názorově nevyvážené pořady, které díky této své neobjektivitě sleduje pouze minimum diváků. A ilustroval jsem to například na příkladu Historie.cs, kde bývá sledovanost na zcela tristní úrovni mezi 38 až 80 tis. diváky. S tímto faktem zřetelně kontrastují např. Zprávy vysílané také v hlavním vysílacím čase. Ty sleduje vždy kolem 800 tis. diváků. Vysvětluji si to tak, že je to zejména proto, že se ve zprávách dá manipulovat s fakty pouze omezeným způsobem a občané to taky chápou a takto tomu i nejspíše rozumí. A právě sledovanost by měla být hlavním kritériem, protože z logiky věci televize, kterou nikdo nesleduje, nemá smysl a nemá společenské opodstatnění.

    Uvedený stav je ve vztahu ke Zprávě o hospodaření České televize zjevným příkladem nehospodárnosti. A o opaku mě nikdo nepřesvědčí. A to ani úmyslným zdržováním projednávání této zprávy. Považme, že se jedná již o Zprávu o hospodaření České televize za rok 2013! Ani žádnými mediálními plivanci či zjednodušujícími oslími můstky, jak to nedávno předvedl pan Štětina, paní Slonková, server Lidovky.cz a další.

    Nepřesvědčil mě ale ani nedávným afektovaným vyjádřením pan Kučera, moderátor zmíněného pořadu Historie.cs, jehož některé díly - podotýkám některé díly - jsem možná i kvůli jeho tendenčnímu stylu moderování si osobně zařadil do kategorie nevyvážených a také ne zcela objektivních. Přičemž na tomto vyjádření si i po těchto útocích, které se snaží u veřejnosti nesmyslně vyvolat dojem či zdání toho, že se mi jedná o zpochybňování nezávislého postavení a role veřejnoprávního média, stále trvám.

    Abych však dlouze neopakoval již minule vyřčené, rád bych ctěnou Sněmovnu nově alespoň informoval, že jsem v souvislosti s projednáváním této výroční zprávy také obdržel občanský podnět, ve kterém je poměrně jasným způsobem popsán případ, jak Česká televize umožňuje některým podnikatelským subjektům dosáhnout osvobození od povinnosti platit televizní poplatky, nedoúčtovává dlužné částky a přirážku. A to si myslím, že by mohlo být v souvislosti s hospodařením veřejnoprávní instituce poměrně výrazně zatěžujícím a její pověst, a tudíž i celou její ekonomiku zatěžujícím faktem. Sdělené a podotýkám, že velice konkrétní adresné údaje včetně informací o nevyřízených oficiálních stížnostech oznamovatelky směrovaných v tomto ohledu Radě České televize, kde se poukazuje na vzniklou škodu kolem 900 tis. korun, si v nejbližší době prověřím a potom eventuálně zvážím, zda v tomto ohledu podniknu další možné kroky. A to kroky eventuálně i právního charakteru.

    Stejně tak bych si ale velice rád ověřil, zda se v České televizi skutečně vyplácejí tzv. zlaté padáky. Ze zprávy o hospodaření to bohužel poznat nelze. Přitom mi byl nespokojeným občanem předložen příklad udělení odchodného ve výši 15 měsíčních platů, a to Ing. Vojeslavskému, kterého sice osobně neznám, a tento pán je měl údajně získat v souvislosti s jeho mlčením o některých finančních transakcích prováděných v České televizi.

    A do třetice se ptám, opět po sdělení obeznámené osoby: Je skutečně možné, že zatímco generální ředitel jezdí v prezidentské limuzíně A8 a jeho manželka v nové Škodě Superb 3,6 FSI Elegance, že i soukromé využívání těchto vozů - podotýkám soukromé využívání těchto vozů - se děje na náklady České televize? A ta potom veřejně úpí pod tíhou deklarované finanční nedostatečnosti? Co by na to asi řekl prezident Zeman, že jeho opěvovaná škodovka je skoro stejně drahá jako služební vůz paní ředitelové? Ale to jen pro odlehčení. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, nicméně jsem nucena se vyjádřit k vašemu návrhu, který je podle legislativního oddělení nehlasovatelný, protože jediný návrh usnesení, který můžeme hlasovat, je dle sněmovního tisku 283/1, a to je to, že Poslanecká sněmovna schvaluje výroční zprávu. Nebude-li tento návrh z tohoto sněmovního tisku přijat, je tím naplněn váš návrh, tzn. že nebude schválen. Tak to jen pro vysvětlení.

    Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hubáčkovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Hubáčková: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, jakkoli jsem si vědoma nutnosti a potřebnosti existence médií veřejné služby, která mají nezastupitelnou úlohu v mediálním prostředí a jsou nejen jedním z nástrojů demokracie, ale i posledním z veřejných prostorů, které v této zemi jeden po druhém mizí, s politováním musím konstatovat, že budu hlasovat pro zamítnutí zprávy o hospodaření České televize za rok 2014.

    Ano, všechna čísla i informace ve zprávě uvedené vypadají dobře. Výrok auditora je bez výhrad, tabulky jsou informačně výživné. To, co se nedozvíme, je ale např. to, jak to, že Česká televize hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Není to náhodou díky tomu, že ředitel Dvořák zdědil po řediteli Janečkovi fond koncesionářských poplatků ve výši několika miliard, z něhož nyní rozpočet dorovnává? Nebude náhodou tento fond vyčerpán v roce 2017? Proč Česká televize odmítá zveřejnit platy svého managementu? Fakticky nyní známe jen plat generálního ředitele, ale co ti ostatní, např. finanční ředitel? Ti všichni jsou placeni z peněz nás, poplatníků, jimiž je prakticky každý. Ti všichni podléhají jako příjemci veřejných prostředků informační povinnosti ze zákona o svobodném přístupu k informacím. Ano, nejen koncesionářské poplatky, ale i další příjmy jsou dle judikátu Evropského soudního dvora veřejnými prostředky, neboť jsou přiřčeny České televizi zákonem o České televizi jako součástí veřejného práva. I podle judikátu Nejvyššího správního soudu je Česká televize veřejnou korporací a je povinna zveřejnit platy, odměny všech osob, které jsou ve vedoucích funkcích, tedy i plat vedoucího sekretariátu generálního ředitele a samozřejmě i plat a honorář Václava Moravce.

    Já osobně budu ráda, dozvím-li se, kolik Českou televizi stojí náklady, včetně těch osobních, za post zpravodaje ve Washingtonu, kterého jsem vždycky viděla jen za naklíčovaným pozadím, kde nám sděluje, co si přečetl ve včerejších Times, protože se domnívám, že toto může dělat i z Prahy a za zlomek peněz. Velmi ráda se dozvím náklady na misi České televize v Bruselu, kde je naprosto neviditelná, není schopna reflektovat práci a spektrum názorů českých europoslanců, a to všech politických proudů, a ani činnost evropských institucí, které se dotýkají zájmů České republiky. Stejně tak ráda se dozvím náklady a plat reportéra z Ukrajiny Karase, který si vystačí s ilustračními záběry a citací kyjevské vlády nebo bojůvek pravého sektoru, aniž se obtěžuje zjistit si názor druhé strany a prezentovat ho ve stejnou dobu a stejným tónem v hlase. Ano, vím, ke generálnímu řediteli krotká většina v Radě České televize tvrdí, že se zpravodajstvím z Ukrajiny je vše v pořádku. Ne, já si to nemyslím. Stydím se za námi Sněmovnou zvoleného radního Jankovce, který tvrdí, že tuto neobjektivitu České televizi přikazuje Evropská komise. Ne, nepřikazuje. Zajímá mě, kolik peněz vydala Česká televize na vlastní, nepřebírané a objektivní pokrytí vývoje politiky v Řecku, které na počátku roku 2015 skončilo pro Českou televizi překvapivým vítězstvím levice. Zajímají mě peníze, které stojí Českou televizi výroba politicko-satirického pořadu 168 minut, kde kamarádi kamarádů bez uzardění a pod záštitou svobody slova dehonestují naši práci, práci vlády a práci prezidenta. Množství novinářů z Bakalových novin a privátních bank je na obrazovce České televize enormní a levicoví publicisté paběrkují, či dokonce jsou na černé listině.

    Informace ve zprávě proto tedy považuji za nedostatečné. Očekávala bych objektivitu, politickou vyváženost všech zpravodajských a publicistických pořadů, tak jak to předpokládá zákon a zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Kromě toho vím, že se činností České televize budeme zabývat až v příštích týdnech. Česká televize podle mého názoru plní v oblasti zpravodajství veřejnou službu naprosto nedostatečně.

    Vyjádření zmíněného radního Jankovce, že Česká televize nemůže být vyvážená, neboť ji k tomu nutí Evropská komise, v tuto chvíli považuji za skandální. Evropské hodnoty humanity, které mají být úhlem pohledu České televize, dle doporučení Rady Evropy nezahrnují ani lež, nedovzdělanost, šlendrián, ale ani hloupost. Rada České televize řadu problémů přehlíží a působí spíše jako sbor diletantských mluvčích České televize. Rada má být konstrukčním orgánem, a ne nás, poslanců. Dozorčím orgánem konstruktivním, nepředpojatým a přímým. Nikoli sborem servilních kývačů. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pan poslanec Jandák.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, vážená kolegyně předřečnice, já nechci dlouho zdržovat. Já bych chtěl začít jenom pointou jednoho slovenského vtipu, která říká - zvonku to tak vyzerá.

    Podívejte se, já si myslím, že každý rozumí v této Sněmovně médiím, dopravě a zdravotnictví. O tom jsme se přesvědčili. (Šum v sále, padají další návrhy, s úsměvem.) Já si myslím, že v tom pokračujeme. Já nechci říkat, že to, co jste tady řekli vy i další člen vašeho klubu, nejsou tak úplně pravdy. A nechtěl bych už vůbec říkat, že jsou to polopravdy. Ale my tu máme schvalovat zprávu o hospodaření televize, nikoliv o činnosti. Prosím, směřujme k tomuhle tomu. Jsem pamětník a vím, že vždycky, když se projednávala tato zpráva už v historii, tak vždycky okolo toho byl sekec. Protože ta televize... Ze zásady novináři nějak poslance nemají rádi. A do koho ti chudáci mají střílet? No tak střílejí do nás. Ale s médii se neválčí.

    Děkuji vám mockrát.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Valenta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Já jen stručně k panu kolegovi Jandákovi. Máte samozřejmě a nepochybně plnou pravdu. Jenže kde jste byl, když já jsem mluvil? (Poslanec Jandák odpovídá, že tady.) To já vím, ale asi jste mě neposlouchal, protože já jsem mluvil pouze (s důrazem) o hospodaření, nikoliv k obsahové náplni České televize. (Poslanec Jandák ukazuje směrem k poslankyni Hubáčkové.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Komárek. A jenom malé upozornění. Na 12.45 máme zařazený pevně bod. Takže vás pozvu k mikrofonu a případně dopředu se omlouvám za případné přerušení.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, paní předsedající. Já myslím, že v tomto bodě, zcela výjimečně možná i kolega Jandák mi přizná, že se v tom trošku vyznám (smích zleva), a proto se nevejdu do těch dvou minut, které mi zbývají, a budu přerušen. Protože já bych do toho skutečně rád vnesl trošku pořádek.

    Já si taktéž myslím, že s médii se neválčí. Myslím, že veřejnoprávní televize by v dnešní době mediální krize měla být co nejsilnější a co nejlepší. Myslím si, že politici by se neměli k obsahu vůbec vyjadřovat, neměli by se vyjadřovat ani k tomu, jaké pořady jsou dobré a jaké pořady jsou špatné a kolik které stojí nebo kolik které nestojí. Protože do toho mluvit podle zákona nesmí - tedy mají samozřejmě svobodu slova, ale nemohou to nijak ovlivnit. Nemůže to ovlivnit ani Rada České televize. Podle zákona je Česká televize zcela nezávislá a za program odpovídá pouze její ředitel.

    Přesto se přiznám, že mám se zprávou o hospodaření Rady České televize určitý problém. Problém je dvojí. První, to předřadím, je problém v zákoně. Ten zákon dává Radě České televize příliš malé pravomoci z hlediska kontroly hospodaření České televize. A myslím, že ta kontrola má být důsledná a má být i větší účast rady na tvorbě nejen jednoho rámcového rozpočtu, ale vůbec na tvorbě hospodaření České televize. Ovšem toto jí současný zákon neumožňuje.

    Druhou vadou tohoto zákona je, že televize dává odděleně zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření. Už jsem myslím někde říkal argument - je to tak, jako když za vámi přijde instalatér, něco vám opraví, povšechně vám napíše, co udělal a jaké měl přitom šaty a jak vypadá jeho manželka, a za půl roku vám pošle účet na padesát tisíc. Určitě byste na něco takového nepřistoupili. Ale pozor, toto není kritika České televize. Já se k České televizi vyjadřovati nechci a nebudu. Já kritizuji zákon a v druhé části svého vystoupení budu kritizovat radu.

    Děkuji a teď se vzdávám slova, protože budu přerušen.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Přerušuji v tuto chvíli projednávání tohoto bodu. Vrátíme se k němu po obědě.

    A nyní prosím, aby další bod, což je

    přednesl předseda volební komise pan poslanec Martin Kolovratník a zopakoval nám kandidáty, kteří postupují do druhého kola.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Já jsem byl také přihlášen do rozpravy, tak se to náhodou takto sešlo, že debatu o hospodaření České televize teď vystřídáme pevně zařazeným volebním bodem a je to dovolba zbývajících členů Rady České televize. (Hluk v sále.)

    Já teď se omezím jenom na stručné konstatování za volební komisi. Jsme v druhém kole této volby. V tom prvním kole minulý týden byli už zvoleni Jaroslav Dědič, Jaroslav Kašparů a Jiří Kratochvíl. Nyní se o dvě místa v uvozovkách utkají čtyři zájemci, kteří postoupili do druhého kola. Těmi čtyřmi zájemci budou Václav Cílek s 28 hlasy, Martin Doktor s 38 hlasy, Zdeněk Šarapatka, který získal 76, a Daniel Váňa, který získal v prvním kole 75 hlasů.

    Opět jsme, kolegyně, kolegové, měli poměrně velké množství neplatných lístků v těch minulých volbách -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane kolego, já se moc omlouvám, ale poprosím o klid!

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tohle je důležitý moment, takže děkuji za tu prosbu. Já dodám, měli jsme opět mnoho neplatných lístků, tak ještě jednou trpělivě připomínám. Kandidáta, pro kterého hlasujete, označíte kolečkem, zakroužkujete číslo před jeho jménem. Kandidáta, kterého nechcete, označíte křížkem na tom čísle před jeho jménem. V ideálním případě by tedy na volebním lístku měly být dva kroužky a dva křížky.

    Nyní vás tedy zvu do Státních aktů. Na vydávání lístků budu počítat patnáct minut do 13.05 hodin. A vás, paní předsedající, prosím, abyste tento bod přerušila k provedení volby.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já takto učiním. Přerušuji projednávání tohoto bodu. Přerušuji i dnešní jednání do 14.30, kdy se znovu sejdeme a budeme pokračovat v daném programu. Přeji vám šťastnou ruku při volbě a dobrou chuť.

    (Jednání přerušeno ve 12.48 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání 27. schůze Poslanecké sněmovny. Než začneme projednávat bod, který jsme přerušili, dovolte mi načíst několik omluv. Od 14 do 15 ze zdravotních důvodů se dnes omlouvá paní poslankyně Adamová, od 14.30 se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš, od 15 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů pan poslanec Farský, mezi 17. a 23. hodinou z pracovních důvodů paní poslankyně Hnyková, od 14.30 do 17 z pracovních důvodů pan poslanec Sedlář, od 15 hodin do konce jednacího dne pan poslanec Petr Fiala, od 14.30 do 16 hodin pan poslanec Gabrhel, od 18 do 19 pan poslanec Jaroslav Holík z pracovních důvodů, ze zdravotních důvodů od 16 hodin paní poslankyně Nina Nováková, od 12.30 do 17 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Holeček, od 12.30 do 17 hodin z pracovních důvodů - to je tady dvakrát, omlouvám se, a pak ještě jednou pan poslanec Vojtěch Adam od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Od 15 do 17 hodin se poté omlouvá pan místopředseda Vojtěch Filip z pracovních důvodů. Tímto jsme vyřídili omluvy. (V sále je nepřiměřený hluk.)

    Nyní požádám předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledkem volby - návrh na volbu členů Rady České televize. Prosím, máte slovo. Ale dříve než vám ho udělím, počkáme, až se kolegové zklidní.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo i vám kolegové za pozornost. Přeji vám po obědě dobré odpoledne. Mám tu avizované výsledky druhého kola volby do Rady České televize. Připomenu, že jsme volili dva členy, chtěli jsme obsadit dvě zbývající místa.

    Celkem bylo vydáno i odevzdáno 166 hlasovacích lístků, takže kvorum nutné pro zvolení v této volbě bylo 84. Mohu konstatovat, že ve druhém kole byl zvolen, resp. postoupil jeden kandidát, a to Daniel Váňa, který obdržel 104 hlasy poslanců a poslankyň.

    Teď spíše technická informace. Ta volba tímto končí. Ze zbývajících tří kandidátů ani jeden neobdržel potřebný počet hlasů. Pro stenozáznam výsledky oznámím: Václav Cílek 47 hlasů, Martin Doktor 77 hlasů a Zdeněk Šarapatka měl 68 hlasů.

    Diskutovali jsme, jaký bude další postup. Tajná volba je dvoukolová, to znamená, v tuto chvíli končí. Teď snad mohu mluvit nejenom jako předseda volební komise, ale i jako člen volebního, resp. mediálního výboru. V tuto chvíli diskutujeme, jaký bude další postup ohledně toho jednoho místa, protože návrhy na zvolení Sněmovně prostřednictvím komise podává právě volební výbor. Jsou v zásadě dvě možnosti. Buď se ve výboru rozhodneme postoupit Sněmovně zbývající tři jména, protože v souladu s volebním řádem se Sněmovně navrhuje trojnásobek počtu neobsazených míst, což by v tomto případě vycházelo, anebo by musel volební výbor přistoupit k nějaké nové výzvě. Zatím nemáme od legislativy přesné stanovisko, co můžeme a co musíme udělat. Tímto i odpovídám na dotazy některých z vás a veřejnosti, jak to bude s obsazením zbývajícího jednoho místa. Předpokládám, že pokud tu informaci budu mít během dneška, tak vám ji sdělím. Předběžně mohu říct, že počítáme s tím, že volby týkající se jednoho neobsazeného místa v Radě České televize by Sněmovna realizovala na další, tedy červnové schůzi.

    To je ode mne vše, děkuji. Ještě jednou uzavírám - byl tedy dnes zvolen Daniel Váňa.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, děkuji, pane předsedo. Uzavírám tímto projednávání tohoto bodu. Nyní ještě jedna omluva - od 14.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Martin Lank.

    Nyní budeme pokračovat v bodu, který jsme přerušili právě před volebním bodem, a to je

    U stolku zpravodajů již sedí zpravodaj pan poslanec Jan Birke. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Poprosím k mikrofonu pana poslance Martina Komárka. Připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, mám dneska už druhý přerušený projev a to je velice slušná bilance na jeden den. Chci pokračovat k té televizi.

    Mluvil jsem o tom, pokud jsme to za oběd nezapomněli, že je špatný zákon o České televizi. Je špatný ze dvou důvodů. Dává Radě České televize oproti všem civilizovaným evropským zemím jen minimální pravomoci ke kontrole a spoluvytváření hospodářské politiky televize. Televize navíc dává o své činnosti a hospodaření dvě rozdílné zprávy, které se k nám dostávají po půl roce. Ten zákon naopak je ale dobrý v tom, že politikům neumožňuje zasahovat nejen do chodu televize, ale neumožňuje jim ani řídit Radu České televize. Umožňuje jim pouze tu radu volit. To je podle mne dobré. Je to velice vysoká, velmi pohodlná míra nezávislosti veřejnoprávních médií. Řekl bych, že je největší v Evropě a já jsem rád, když jsou veřejnoprávní média nezávislá.

    Přesto se vyjadřuji dlouhodobě k práci Rady České televize kriticky, protože si myslím, že i přes omezené pravomoci může být vůči vedení České televize asertivnější, a prosím, teď třikrát až čtyřikrát podtrhuji, nikoliv co se týče obsahu, do obsahu bychom opravdu neměli mluvit, média jsou nezávislá, mají zůstat nezávislá pokud možno do skonání věků, ale co se týče hospodaření. Česká televize hospodaří s šesti miliardami peněz, které jí posílají koncesionáři. Je to vlastně jakási nepřímá daň, která se týká skoro všech domácností. A řekl bych, že televize je nejméně kontrolovanou institucí, co se týče zadávání veřejných zakázek. Je chvályhodné, a televize v tom naplňuje zákon, že dává práci a zakázky soukromým producentům, hercům a dalším. Ovšem když jakýkoliv starosta, a je tady starostů hodně, nechá vykopat za padesát tisíc od Františka jímku, tak mu, jak si starostové stěžují, přijde padesát kontrol a ještě může být pohnán před soud. V televizi žádná taková kontrola neexistuje - a nejedná se o padesát tisíc, jedná se o stamiliony korun.

    Myslím si, že to není dobrý stav. Musí ho napravit zákon. My jsme se, a to je potřeba si přiznat, s tím zákonem zpozdili, ale už teď je podle mě v zájmu televize a v zájmu Rady České televize, aby byla zcela transparentní. Kavčí hory by neměly být víc Kafkovým zámkem, ale spíše skleněným domem, do kterého je vidět.

    Česká televize z hlediska zákona má pracovat s vyrovnaným rozpočtem, tzn. všechny prostředky, které získá, má dávat do výroby pořadů pro nás. Za minulého vedení Česká televize pracovala s přebytkem, vytvořila si několikamiliardový polštář. Současné vedení televize tento polštář rozpouští, což je oboje víceméně proti duchu a liteře zákona. Zajímavé je, že rady oběma ředitelům za naprosto protichůdné jednání dávají stejné, poměrně vysoké odměny. Ale já peníze každému přeji, takže si je určitě generální ředitelé zaslouží. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane kolego, já se omlouvám, ale poprosím všechny přítomné, aby se ztišili, protože hluk narůstá. V případě, že telefonují nebo si mají co říci, aby tak učinili v předsálí a nerušili vás při vašem projevu. Děkuji.

  • Poslanec Martin Komárek: V pohodě. Já se snažím, protože jak jsem předeslal, tomuhle skutečně rozumím, snažím se to vysvětlit, je to marné. Vrátím se k těm dvouminutovým faktickým poznámkám, to alespoň někdo cituje a poslouchá, ale toto je má povinnost jako předsedy volebního výboru.

    Myslím si, že jsem vysvětlil už všechno podstatné, takže vám děkuji za nepozornost a připravte se na několik faktických poznámek.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kolovratníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, dobré odpoledne, teď už ne za volební komisi, ale z funkce člena volebního mediálního výboru. Rád bych reagoval k České televizi a také bych vám rád řekl svůj názor, rád bych rozšířil to názorové spektrum o tlumočení svého názoru.

    Nejdříve bych se rád obrátil na pana poslance Valentu. Prostřednictvím paní předsedající pane kolego, při vší úctě, a prosím, neberte to osobně, vy jste řekl na začátku, že váš předchozí projev, při prvním projednávání, byl dobrý skutek. Já budu upřímný. Podle mě to byl strašný skutek. Pokusím se vysvětlit, proč to tak myslím.

    Vy jste zmiňoval jeden z pořadů České televize, nebo tu svoji argumentaci jste opíral o jeden z pořadů, tak já jsem se podíval do veřejně dostupných zdrojů a teď budu chvíli citovat: 2015 - čestné uznání nadace Pro Bohemia a Syndikátu novinářů České republiky Média na pomoc památkám; 2012 - Cena Václava Havla Trilobit, uděluje FITES a město Beroun; 2011 - čestná medaile Vojtěcha Náprstka Akademie věd České republiky za propagaci vědy; 2010 - ELSA, cena Televizní akademie; 2009 - Ano ano, ne ne, cena Josefa Luxe. A konečně 2008 - opět ELSA, cena Televizní akademie. Šestkrát tento pořad získal jedny z nejprestižnějších ocenění, profesní ocenění v novinářské branži. Je to pořad Historie.cs, který tolik kritizujete.

    Další z protiargumentů. Vy jste řekl, že televize, veřejnoprávní médium, má vysílat pouze se zaměřením na sledovanost, že má mít hodně sledované pořady. Proboha, kde jste k takovému názoru přišel? Přesně naopak! Veřejnoprávní média právě mají vysílat menšinové žánry, pořady, které nejsou mainstreamové a které nemají obří sledovanost. Já sám, a už jsem to tu několikrát říkal, jsem působil dvanáct let na pozici manažera veřejnoprávního Českého rozhlasu. Toto téma jsme v rozhlase denně diskutovali a pro rozhlas a pro televizi je to zadání v tomto smyslu naprosto stejné.

    Takže prosím, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, pokud máte ideový nesouhlas s jedním z pořadů televize, já to respektuji, nemusím s vámi souhlasit, ale myslím si, že o tento ideový nesouhlas bychom neměli opírat argumentaci o hospodaření veřejnoprávního média. Navíc připomínám, a už to řekl pan poslanec Jandák, bavíme se o hospodaření za rok 2013, takže kolegyně a kolegové, hovoříme o zprávě o hospodaření, která je vlastně o dění v tom veřejnoprávním médiu rok a půl zpátky.

    Vy jste, pane poslanče Valento, v tom prvním proslovu kritizoval víc věcí a já jsem si je poznačil. Kritizoval jste například účast České televize, resp. generálního ředitele, v EBU, v Evropské vysílací unii. Chci vás upozornit, že EBU je jednou z nejprestižnějších celosvětových organizací, která sdružuje veškerá veřejnoprávní média, jak televize, tak rozhlasy, včetně anglické BBC, německé ZDF atd. Takže to, že Česká televize veřejnoprávní je členem této organizace, je naopak velmi prospěšné pro výměnu profesních zkušeností, pro výměnu záměrů dramaturgických, co vysílat, čemu se věnovat, ale také pro výměnu pořadů.

    Kolegyně a kolegové, vám všem chci připomenout to, co před chvílí řekl Martin Komárek. Ta legislativa skutečně není ideální, v dnešní době fungujeme vlastně s velkým zpožděním, protože Sněmovna v jeden moment schvaluje u veřejnoprávních médií hospodaření, na podzim je to zpráva o činnosti. Chci vás upozornit a připomenout, my jsme ve výboru toto začali řešit a směřujeme ke změně legislativy, aby jak u televize, tak u rozhlasu obě zprávy byly sloučené dohromady, to znamená, abychom tu mohli diskutovat o činnosti, o kvalitě nebo nekvalitě jednotlivých pořadů propojeně právě s financováním a s náklady na ty jednotlivé pořady, aby ty zprávy byly shromážděné dohromady. Pokud, jak řekl Slávek Jandák, všichni rozumíte médiím a novinařině, tak vás mohu pozvat 3. června, za čtrnáct dní, volební výbor bude jednat právě na téma změny legislativy a budeme tam i tuto věc diskutovat. Rádi uslyšíme vaše názory.

    Musím se naprosto přiklonit k názoru pana poslance Stanjury: Pokud jste někdo měl připomínky k hospodaření televize za rok 2013, proč jste buď za námi nepřišel do mediálního výboru, nebo proč jste to nevzkázal přes mé kolegy? Výbor tuto zprávu schválil, resp. doporučil ke schválení, před půl rokem, tedy na podzim 2014. Nevím, jak vy sami, já sám bych za sebe neuměl argumentovat, proč najednou tuto zprávu neschvaluji, resp. proč se vyjadřuji proti ní.

    Takže kolegyně a kolegové, dovoluji si vás poprosit o akceptaci nebo zvážení mého názoru, který já jsem nazval "pojďme cestou evoluce a ne revoluce". Televizní rada, mohu vás ubezpečit, já z pozice člena mediálního výboru jsem ty dotazy vznášel, ptal jsem se, má řadu jak kvalitativních, tak kvantitativních analýz, umí vám na vyžádání předložit množství vystoupení ať již opozičních, nebo koaličních politiků, množství zpracovaných témat jak ve zpravodajství, tak v publicistice. Pokud budete mít nějaký problém nebo nesouhlas, dejte pokyn nám nebo svým kolegům ve volebním výboru. My jsme ti, kteří se rady mohou ptát, kteří mohou formou usnesení radu žádat, aby do příštího zasedání výboru přinesla nějakou kvalifikovanou odpověď.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím s faktickou pana poslance Komárka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Já ve dvou věcech bych to chtěl upřesnit. Samozřejmě že televize soutěží veřejné zakázky, když jde třeba o stavbu chodníku nebo šití montérek pro místní zřízence. Není však pravdou, že soutěží seriál První republika nebo něco podobného. Když jsem mluvil o těch stovkách milionů korun, které nejsou kontrolovány, měl jsem pravdu, je to skutečně tak. Nesoutěží se umělecké projekty, o tom se rozhoduje, v podstatě jediný, kdo o tom rozhoduje, je generální ředitel, protože je jediným statutárním orgánem televize. Tak abychom se nepletli, skutečně stovky milionů korun nejsou nijak kontrolovány. Doufejme, že konečně schválíme zákon o registru smluv, kde by se to mohlo změnit. Já neříkám, že jsou ty zakázky špatně. Opakuji, já neříkám, že jsou špatně, já jenom říkám, že nejsou kontrolovány, že jsou netransparentní a myslím si, že rada by to měla dělat.

    Druhá věc. Nemyslím si, že by poslanci museli chodit na volební výbor, když mají nějaké výhrady ke zprávě České televize. Já bych také nešel na hospodářský výbor se doprošovat, kdybych měl nějaký problém s tím, že ČEZ špatně hospodaří s elektřinou. Opravdu ne. Já myslím, že ve Sněmovně máme právo si to vyříkat, aniž bychom museli chodit na výbory, byť všechny na volební výbor zvu. Bývá nás tam občas málo, bude nám veseleji, zasmějeme se. (Potlesk ze středu sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Marka Bendu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Marek Benda: Já jsem celkem byl připraven absolvovat tady soustředěný útok komunistických poslanců a části hnutí ANO v čele s Martinem Komárkem na Českou televizi, ale když jsem se teď doslechl, že chyba České televize spočívá v tom, že nesoutěží umělecké pořady, tak mi to připadá, že už jsme na hranici, na hranici opravdu blázince. Jestli si fakt myslíme, že pořady budeme soutěžit na nejnižší cenu, tak já fakt nerozumím tomu, o čem se v této Sněmovně jedná a o čem tady vážně přemýšlíme. To snad nemůžeme myslet vážně. To už jsme se úplně zbláznili, jestli jdeme touto cestou, že budeme uměleckou tvorbu soutěžit na nejnižší cenu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a s další faktickou pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Já nechci ctěného kolegu Bendu podezírat z toho, že moje slova zkreslil schválně. Já si myslím, že jim pouze nerozuměl, neposlouchal asi celou tu řeč, asi jsem byl nudný. Čili prostřednictvím paní předsedající milý kolego Marku Bendo, já jsem neříkal, že se mají soutěžit (směje se) umělecké pořady za nejnižší cenu, já jsem jenom uváděl na pravou míru tvrzení Martina Kolovratníka, že se v televizi všechno soutěží. Ne, toto se nesoutěží. To jsou věci, které skutečně nejsou nikterak kontrolovány, rozhoduje o nich pouze generální ředitel. Znovu opakuji, já nevím, jestli dobře, nebo špatně, a koneckonců mě to ani nezajímá.

    Chci proto Marka Bendu opravit ještě ve druhé věci. Znovu - pane kolego, já to budu opakovat a podtrhnu to šestkrát pro vás prostřednictvím paní předsedající. Já nemluvím o České televizi, natož abych proti ní vedl nějaký útok. Vůbec nemluvím o České televizi, protože si myslím, že to politikům nepřísluší. Pokud vy o ní mluvíte, mluvte si o ní vy. Já mluvím o Radě České televize. Pokud vám jako členovi ústavněprávního výboru není tento rozdíl dostatečně znám, tak já vám ho vysvětlím. Rada České televize se odpovídá této Sněmovně. Je zcela legitimní mluvit o Radě České televize v této Sněmovně a vůbec to není bláznivé. Čili pane kolego, prosím, přečtěte si zákon o České televizi, případně jednací řád této Sněmovny, a neurážejte druhé. Bude to moc dobře.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče Kalousku, já se moc omlouvám, mám tady ještě jednu faktickou pana kolegy Stanjury - ale on vás pouští, takže vaše přednostní právo. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Děkuji kolegovi Stanjurovi. Jsem si vědom toho, že v 15 hodin máme začít nový bod, tak jenom velmi stručné stanovisko. Kdybychom tady opravdu projednávali výroční zprávu a opravdu se snažili, aby ta veřejnoprávní instituce byla lepší, tak si umím představit spoustu kritických poznámek a spoustu připomínek k činnosti České televize. Ale ono to tak není.

    Tady padají jenom zástupné argumenty. Jedna rovina je úroveň hospodaření České televize, možná úroveň práce rady, a ta druhá rovina je to, čeho jsme dnes a denně svědky, zarputilý nájezd těch, kteří ovládli mediální prostředí v České republice, z nichž na prvním místě je šéf Agrofertu (zvedá se hluk v sále) a zoufalá snaha dostat do područí i veřejnoprávní média, která ještě odolávají. Předseda volebního výboru, lokaj tak trapný a směšný, že si z něj dělá srandu i jeho vlastní šéf a vůbec si ho neváží, se nám tady neustále snaží namluvit, že bychom pod jím formulovanými zástupnými důvody měli neschválit Radu České televize, a tím umožnit jeho šéfovi, kterému by se tím možná zalíbil, získat na Českou televizi větší vliv. Byť máme tisíce kritických připomínek, tak nic takového nepřipustíme. Lokajovi se vysmějeme a jeho šéfovi řekneme ne. My jsme pro schválení této zprávy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě s faktickou pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Já vidím, že si pan Kalousek svou lidskou i politickou derniéru skutečně užívá v jakémkoliv stavu. Já mu to přeju. Vím, že on už je teď pomalu TOP bez Star a za chvíli bude topless, takže mě může urážet jak chce. Je to sranda, mě to baví, zasmějeme se tomu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Birkeho.

  • Poslanec Jan Birke: Já děkuji mnohokrát. Já bych požádal kolegyně a kolegy, abychom hlasovali, protože máme přesně dvě minuty do ukončení tohoto bodu. Chtěl bych požádat o stažení technických a přistoupit k hlasování. Děkuji. Jako zpravodaj bych vás o to chtěl požádat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se omlouvám, ale k hlasování hned přistoupit nemůžeme, protože máme do obecné rozpravy přihlášeného pana poslance Bendla a pak ještě musíme otevřít podrobnou rozpravu, takže to už určitě neurychlíme. Pane poslanče, já se omlouvám. Je minuta do konce a nechci vás přerušovat - nebo jestli chcete? Tak pojďte. Budu vás pak muset přerušit. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Kdyby zpravodaj nezdržoval, tak jsem byl připraven říct, že tomu účelovému chování části ANO a komunistů nechci dále přihlížet. Měl jsem tady dlouhý materiál, který jsem chtěl říct, ale myslím, že to je zbytečné. Pojďme hlasovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu uzavírám. Táži se, zda je zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu uzavírám. Táži se na zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    Dříve než přistoupíme k hlasování o návrhu, s kterým nás seznámí pan zpravodaj, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se všichni přihlásili svými kartami. Pane zpravodaji, jestli můžete přečíst návrh usnesení, učiňte tak.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji, paní předsedající. Usnesení volebního výboru z 15. schůze ze dne 2. října 2014 k Výroční zprávě o hospodaření České televize v roce 2013, tisk 283: Volební výbor Poslanecké sněmovny po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady ČT Mgr. Jaroslava Dědiče, zpravodajské zprávě poslance Jana Birkeho a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:

    I. Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2013 dle sněmovního tisku 283;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny parlamentu;

    III. zmocňuje zpravodaje, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2013 volebním výborem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 203, do kterého je přihlášeno 136 přítomných, pro 91, proti 31. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    S přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chtěl bych jen vyjádřit svoji úctu zdravému rozumu této Sněmovny navzdory oligarchům a jejich směšným pucflekům.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Přistoupíme k projednávání pevně zařazeného bodu a tím je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal předseda vlády Bohuslav Sobotka, který takto učinil, a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ladislav Velebný.

    Obecnou rozpravu jsme přerušili v pátek 22. května. Nyní tedy budeme pokračovat v obecné rozpravě. O slovo jsou přihlášeny paní poslankyně Balaštíková a paní poslankyně Kovářová. Poprosím paní Balaštíkovou k mikrofonu. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Na minulém zasedání Sněmovny někteří z vás vznesli námitky a připomínky k novele zákona o významné tržní síle. Na některé z nich bych ráda reagovala.

    Všichni, kdo s něčím obchodují, chtějí na svých obchodech vydělat a zbohatnout. Ale snaha o co největší zisky k nám spolu s řetězci zavála praktiky, které jsou neférové, neetické, a někdo by možná řekl, že jsou přímo vyděračské. Už v roce 2009, kdy současná právní norma vznikala, existovala nutnost vztahy mezi dodavateli a odběrateli upravit. Co bylo důvodem? Byly to právě ty nekalé praktiky obchodních řetězců. Nový zákon č. 395/2009 Sb. se s nimi nějak vypořádal a ukazuje se, že zdaleka ne dostatečně.

    Na chování řetězců reagovala i Evropská komise a prošetření v evropských zemích provedli také členové evropského hospodářského a sociálního výboru s doporučením provést radikální revizi stávající regulace hospodářské soutěže s cílem zajistit rovnováhu vzájemného obchodování mezi smluvními stranami. Nejde jen o ochranu smluvně slabších partnerů, ale i ochranu hospodářství každého státu.

    Zpráva upozorňuje, že na straně dodavatelů je významný faktor strachu, pramenící z ukončení smluvního vztahu, a souvisí s dalším fungováním těchto firem. Brání jim domáhat se narovnání vztahů soudní cestou. A tady je odpověď, proč zatím bylo tak málo sporů rozhodnuto ve prospěch našich dodavatelů. Způsobil to faktor strachu z vylistování. Z toho, že budou muset opustit místo, kde prodávají svoji produkci.

    Zpráva upozorňuje, že nekalé obchodní praktiky vedou k deformaci trhu, k utlumení investic a inovací ve výrobě. Spotřebitelé doplatí na selhání trhu v oblasti ochrany a ohrožují se zvláště ekonomické zájmy jednotlivých států.

    Zpráva zdůrazňuje, že nejmarkantněji je to vidět kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států v zemích střední a východní Evropy, kde je velkodistrubice potravin plně pod kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států. Vzhledem k tomu, že často vyděračské obchodní podmínky neumožňují místním výrobcům se vůbec zúčastnit na trhu řetězců, dochází v regionu k likvidaci celého zemědělsko-potravinářského odvětví a země tradičně soběstačné ve výrobě základních potravin do značné míry ztratily svoji potravinovou bezpečnost. Domácí produkci tak nahrazují dovozy ze zemí se značně pochybnou jakostí.

    Na těchto závěrech se, prosím vás, shodlo 140 ze 150 členů evropského hospodářského a sociálního výboru. Tolik ze zprávy tohoto výboru.

    Jestli si tedy někdo myslí, že není třeba takové jednání usměrnit, pokusím se to objasnit ze zkušenosti českých dodavatelů. Z praxe. Z konkrétního života. A sami si zvažte prosím, jestli se vám to bude líbit, nebo ne. A upozorňuji, že to nejsou vymyšlená čísla, všechno je dohledatelné a jsou to veřejně přístupné informace.

    Jste dodavatelem jednoho z řetězců. Odběratel, tedy řetězec, souhlasí s vaší nabídkou, ale z fakturované částky vám začne odečítat: 4,5 % rabatu centrálního skladu, 14,1 finančního bonusu, 2 % vratkového bonusu, 1,7 master bonusu z dosaženého obratu, pak vám připočítají růstový bonus a bonus za image a inzerci. A to dohromady činí téměř 40 % z fakturované částky. Takže zboží za 100 korun teď máte za necelých 53. Já se vás chci zeptat, jestli by se vám stále líbilo dodávat takovému dodavateli. A to není všechno. Musíte počítat s dalšími platbami. Musíte zaplatit za to, že vás vůbec dali na seznam svých dodavatelů. Musíte zaplatit za všechny propagační materiály. A jak ten materiál bude vypadat, o tom se s vámi ale vůbec nikdo nebude bavit. Za umístění zboží na nejvýhodnější místo. To je snad jediná věc, kterou bych dokázala pochopit, že zboží umístěné u pokladny, kde stojí zákazníci, má mít své opodstatnění a měli byste za to možná zaplatit nějaké drobné. Zaplatíte platby za doplňkové závazky, což vlastně umožňují dnes nejednoznačně sjednané smluvní podmínky. Zaplatíte poplatky za dopravy a služby. A kromě toho budete platit další a další věci, které si prostě řetězec navymýšlí. A protože ovládá 63 % trhu a vy musíte tu svoji produkci někde prodat, tak nakonec na to přistoupíte a v závěru jste rád, že to neprodáváte do minusu.

    A to není všechno. Nakonec na vás může být vyvíjen takový tlak, abyste pod jejich značkou dodával do obchodního řetězce, a vaše firma tak přijde o výrobek, o práci svých lidí, kteří pracovali na jeho vývoji a na jeho uvedení na trh. Když nebudete něco z toho chtít, tak ten, kdo tvrdí, že nemá významnou tržní sílu, umístí vedle vašeho zboží jiný výrobek, podobný. Akorát na ten váš dá daleko větší rabat. A vy se stanete naprosto nekonkurenceschopní, váš výrobek se přestane prodávat a já vás jako řetězec donutím, abyste odešli sami a rádi. Zamyslete se, zda budete schopni za těchto podmínek rozvíjet svoji firmu, inovovat svoji výrobu a zda budete mít i na obnovu technologií.

    Já jenom tím chci naznačit, kam vlastně kráčíme. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a mám tady teď v tuto chvíli čtyři faktické poznámky. S první poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla, poté pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Pilný a jako poslední zatím pan poslanec Kalousek. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Předesílám, že paní Margit Balaštíkovou mám rád, protože nás pojí láska ke koním. Ale když jsem ji tady poslouchal, bylo mi z toho smutno. Pamatuju si, před rokem 1989 jsem v každých zprávách poslouchal řešení odběratelsko-dodavatelských vztahů. To bylo, každý den nás tím režim masíroval, výsledek byl ten, že v obchodech nebylo vůbec nic. Na mě to dělá pocit hledání toho kapitalistického nepřítele, který může za to, že někdo neodebírá to, co se v Čechách vyrobí a podobně. Musím říct, že to je absolutně, ale opravdu absolutně falešná cesta. Je potřeba tady mimo jiné připomenout, že máme moderní nástroj na to, jak hlídat monopolní postavení kohokoliv na trhu, to je antimonopolní úřad. Pokud tam něco nefunguje, pojďme si o tom zcela vážně a seriózně povídat, na to jsme zcela určitě připraveni. Ale musím tady také připomenout, že jakkoliv české zemědělství má obrovské problémy, jeho prosperita roste. Je to vidět na konkrétních číslech, kdy zisky v českém zemědělství jsou rok od roku větší. Je to proto, že tady nemáme takovýto zákon, který podle mého hlubokého přesvědčení se nakonec právě proti těm českým zemědělcům a potravinářům postaví.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, já se pak přihlásím normálně do rozpravy, tak jenom tři krátké poznámky k tomu vystoupení.

    Tak za prvé Úřad pro ochranu hospodářské soutěže funguje výborně, alespoň podle názoru vlády České republiky. Já ten názor nezastávám. Protože vláda nominovala stávajícího šéfa, tudíž je s jeho prací a s prací jeho úřadu spokojená. Takže proč si stěžujeme, že ÚOHS tady v aplikaci toho zákona špatně postupoval, když má tak výborného šéfa? A pak opravdu chci ocenit dvě "o": odvahu paní poslankyně a optimismus. Odvahu v tom, že my jsme včera ukázali, že firmy jejího předsedy dostaly jenom za loňský rok 1,5 mld. slevy na dani. A ona tady odvážně, a musím říct, že odvážně, kritizuje poskytování daňových slev v rámci investičních pobídek. Já s tím souhlasím, že to není spravedlivé a že to křiví trh, a považuji to od vás za odvážné. Ale kritizujte i ty firmy, které dostaly v roce 2014, 1,5 mld. jedna firma nebo jedna skupina. A ten optimismus, a to mi nebere úplně moje ekonomické uvažování, i v té RIA, kterou zpracoval ÚOHS, se přiznává, že dopad na ty ceny je možný pro zákazníky. A vy na jedné straně říkáte: Máme výborný plán. Ti obchodníci si zvýší nákupní ceny a sníží prodejní ceny. Tomu fakt nerozumím. Vy jste tady řekla, že přestože budou nakupovat za vyšší ceny, tak vlastně tím, že se zbavíte zadní marže, tak výsledkem toho, že budu nakupovat dráž, je to, že budu prodávat levněji. No já vám váš optimismus závidím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Pilného, poté pan poslanec Kalousek a poté paní poslankyně Balaštíková, všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a vážení kolegové, určitě nemám nic proti tomu klepnout významnou tržní sílu a řetězce trošku přes prsty za jejich praktiky. Ale jako člověku, který zrovna nemiluje regulaci a vstupování státu do odběratelsko-dodavatelských vztahů, tak mi prostě chybí určitá logika. Jestliže ty řetězce dotlačíme k tomu, aby české výrobky nakupovaly za jiných podmínek, tak já kdybych byl na jejich místě, tak začnu dovážet zboží ze zahraničí, které tuhle regulaci vůbec nezná a nepotřebuje, a děje se to ve velké míře stejně.

    Já bych spíš navrhoval proto, abychom pomohli farmářům. Protože to, co zatím pro ně děláme, není nic moc. Když se podíváme do toho, jaké jsou jim nasazovány kravaty při tom, když si dávají stánky na farmářské trhy nebo když si pronajímají obchody, tak tam je asi cesta. Proč místo prosazování marketingových značek za obrovské peníze na Ministerstvu zemědělství, jako Klasa a další, které ani nedokážu vyjmenovat, proč nerozdáme tyhle marketingové peníze přímo farmářům, aby si mohli propagovat své konkrétní výrobky? Proč nehledáme tedy alternativní cesty, jak pomoci těmto výrobcům, kteří vyrábějí kvalitní potraviny, kteří to berou spíš jako poslání než jako obchod? A proč problematicky budeme trestat řetězce, které si tu cestu bezesporu najdou? Říkám, nemám nic proti tomu klepnout je přes prsty, ale postrádám jakoukoliv logiku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou pan poslanec Kalousek, poté paní poslankyně Balaštíková, pan poslanec Pavera a zatím poslední faktická pana poslance Bendla. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já možná překvapím, ale nepřistupuji s žádnou kritikou. Já bych za nás za všechny chtěl velmi poděkovat paní poslankyni Balaštíkové, protože pan předseda Babiš několikrát opakoval, že ANO je politické uskupení středopravé se sociálním cítěním. A já jsem furt netušil, co to je v tom babišovském podání. A teď po vystoupení paní poslankyně Balaštíkové už jsem to pochopil. Takže děkuji za tuto edukaci. Jenom prosím, abychom od této chvíle říkali středopravá Babišova politika s Babišovým sociálním cítěním. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím s další faktickou paní poslankyni Balaštíkovou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: K poznámce o antimonopolním úřadu. V té zprávě evropského hospodářského a sociálního výboru se také píše, že je potřeba udělat revizi zákonů o antimonopolních řízeních. To je jedna věc.

    Co se týká pana kolegy Stanjury, ono to nebylo tak, možná jsem to já špatně prezentovala, že jste si to špatně vyložil. Já jenom říkám, že jestliže nám řetězce tvrdí, a my si musíme uvědomit, že ekonomika záleží na tom, jak naši výrobci, firmy, které zde jsou, fungují, jak tady platí daně, jestliže oni na nich budou růst a ty naše budou zadupávat, tak asi se ta ekonomika nepohne. Jenom to jsem tím chtěla říct. Že můžou nás teď přesvědčit, jak to s tou láskou k Česku mysleli vážně. A nezvednou ty ceny, protože oni už je nevytáhnou, ty slevy, z těch našich dodavatelů. A to si musíme uvědomit, že my je uměle podporujeme. Já neříkám, abychom měli sociální cítění. Ale vážení, já mám polovinu rodiny v zahraničí. A když už jsem se nerozhodla odejít a zůstala jsem tu, tak chci aspoň zůstat Čechem. Já nevím, jak vy, ale já budu mnohem raději podporovat ty, co tady v Česku vyrostli, jsou tady, daní tady a jsou Češi! Já jsem hrdá na to, že jsem Čech! Nevím, jak jste na tom vy. A čeští občané mě sem poslali. Určitě ne, určitě ne ti zahraniční. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana poslance Paveru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, jen krátce zareaguji na některé věci, které tu padly. Plně souhlasím s panem kolegou Pilným, že opravdu, a říkal jsem to i ve svém vystoupení minule, bychom měli spíše podporovat lokální, regionální výrobce potravin. A právě z kraje, ze kterého pocházím, z Hlučínska, je jeden takový příklad, kde jeden výrobce potravin si založil samotné prodejny v regionu a prodává tam své výrobky, prodává je úspěšně a konkuruje velkododavatelům potravin. Takže si myslím, že to je cesta, jak se mohou malí prodejci dostat k lidem tím, že vyrábějí kvalitní výrobky, a tím, že si otevřou třeba i vlastní prodejny. Takže to si myslím, že je i cesta, jak by se mohli naši výrobci dostat s potravinami samozřejmě dál. Podporujme farmáře, podporujme regionální výrobce a nedělejme zbytečné zásahy do dodavatelsko-odběratelských vztahů, protože pak bychom museli zasahovat i do odběratelsko-dodavatelských vztahů i ve stavebnictví a v jiných odvětvích, protože i tam jsou problémy, i tam je velký tlak. Vezměte si jen stát. Sám stát narušuje splatnost faktur tím, že je zvyšuje na 90 i více dnů, čímž křiví celý trh. Takže i tam bychom měli udělat pořádek, nejen v těchto věcech, o kterých se tady mluvilo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jen pro informaci všem, co se hlásili s faktickými poznámkami: jste v pořadí, je v tuto dobu celkem sedm faktických poznámek, budu vás postupně vyvolávat. Vím o vás, vydržte prosím. Nyní poprosím pana poslance Bendla, připraví se pan zpravodaj s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Když se tu bavíme o tom češství, rád bych požádal pana premiéra, zda by nemohl zařídit, aby se na jednání Poslanecké sněmovny dostavoval k problematice v oblasti zemědělský český ministr zemědělství. Je to vaše vláda, pane premiére, je to už poněkolikáté tuto schůzi, kdy projednáváme problematiku zemědělství, ministr zemědělství má mnohem horší účast na jednáních než premiér, což považuji za fatální neplnění svých povinností. A bylo by dobře, aby u takto důležitého zákona, který se týká významu tržní síly při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, aby se český ministr (hlas z pléna: moravský) této vlády dostavoval na jednání Poslanecké sněmovny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a jen využiji této chvíle a načtu omluvu pana ministra zemědělství, který se omlouvá z pracovních důvodů do 16.45 hodin. A teď už faktická poznámka pana zpravodaje.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jelikož tu padl několikrát název Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tak jen na upřesnění. Tento sněmovní tisk reaguje na zjištění, která v průběhu platnosti zákona učinil při jeho aplikaci tento úřad. Předkládanou novelou se odstraní výkladové potíže spojené se základním konceptem významné tržní síly a usnadní se tak Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže rozhodování. Zákon v této podobě přinese efektivnější, snáze aplikovatelná pravidla, a tím přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s další faktickou pana poslance Laudáta, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Víceméně jsem chtěl říci to co pan kolega Bendl. Za prvé, týká se to bytostně problematiky zemědělství. Ministr zemědělství, jak tu zaznělo, že je moravský, tak i Čech, Moravy a Slezska, je fuč. To je prapodivné.

    Za druhé. Je to zvláštní segment hospodářské soutěže. U tohoto zákona tudíž postrádám ministra Mládka. Děkuji paní kolegyni Balaštíkové za její vystoupení, které tedy její guru, pan Babiš, nevydržel, tak raději utekl. Byl bych docela rád, aby tu byl. Já jsem zahlédl, že vyjádřil velkou pochybnost a něco pronesl ve stylu, že ten zákon je také špatně, nebo zbytečný. Taky tu chybí. Jestli tímto způsobem má být toto projednáváno...

    Jinak k tomu, co tu říkala kolegyně Balaštíková. Já se vyjádřím, nechci zdržovat, mám připraveno, a už se dnes do toho nevejdu, jedenapůl- až dvouhodinové vystoupení, kde chci detailně zdůvodnit, co že to pácháte. Jen jsem rád, že tu paní kolegyně toto řekla, protože jestliže jsem hnutí ANO a KDU vzhledem k tomu, co znělo na jejich sjezdu, nazval lžipravicí, tak jsem rád, že jste už dnes částečně na padesát procent to potvrdili. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Stahuje svou faktickou. Tak poprosím pana poslance Urbana, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, tady, jak bývá obvyklé, se to staví do extrémních poloh: bílé nebo černé nebo můžete si tam dát jiné barvy. Myslím, že to opět má více odstínů. Že se tu řetězce chovají trochu nestandardně oproti svým mateřským zemím, to je všeobecně známé. Když se podíváte do jejich mateřských zemí, tak si asi nedovolí to, co říkala paní kolegyně Balaštíková, vůči svým dodavatelům. Takže být sebevědomý a ukázat jim, že toto se nám nelíbí, to myslím, že je dobré.

    Na druhou stranu jakoby říkat: Češi Čechům, to v této chvíli asi dost dobře nejde. Já bych si také přál, abychom tu mohli říct ani koruna zbytečně přes hranice České republiky, jenže my jsme exportní zemí, která je závislá na tom, že co vyprodukuje, tak většinou vyveze. Náš trh je velmi malý, takže v tom jsou samozřejmě velké disproporce. Tento stát neživí to, jaké daně odvedou řetězce, ale to, co český průmysl prodá v zahraničí, protože český průmysl tvoří zhruba 32 % hrubého domácího produktu.

    Takže v rámci těch barev, jak jsem říkal, zkusme se na to podívat: ani černé ani bílé, ale má to spoustu odstínů, tak přijmout nějaké opatření, které by částečně, jak tu řekl pan předseda hospodářského výboru možná trefně, mohlo trochu klepnout přes prsty řetězce, aby si řekly aha, pozor, je to asi pravda, tohle už nejsou země na nějakém okraji Evropské unie, nějaká divná východní země s divnou mentalitou, ale jsme prostě řádní členové Evropské unie, tak se tu budeme a musíme chovat nějak tak, jako se chováme doma. Myslím, že to je asi cílem zákona. Jinak jako členové Evropské unie těžko můžeme dělat něco jiného. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní prosím pana poslance Kučeru, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den a děkuji za slovo. Mně také trochu v projevu paní kolegyně Balaštíkové chybělo takovéto konečné zvolání Čechy Čechům. Včera se tu kolega ze sociální demokracie nešťastně pustil do paní poslankyně z hnutí ANO domnívaje se, že patří do hnutí Úsvit. Tak já po tomto projevu si myslím, že by se spletl taky.

    Ale chci říci jednu věc a na to upozorňuji už docela dlouho. Tento zákon se jmenuje zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. A zatím mi ještě nikdo neodpověděl na to, proč řešíme zemědělské produkty, proč řešíme potravinářské produkty a proč neřešíme spotřební zboží, které je samozřejmě tržní silou také velice významně ovlivněno, tzn. dodávky do hypermarketů, které nakupují zboží dnes už téměř výhradně z třetích zemí, nenakupují zboží české. Tam si ten trh nějakým způsobem poradil, nevím, jestli dobře, nebo špatně, to nechci hodnotit. Já bych skutečně chtěl znát odpověď na otázku, proč se zabýváme zemědělskými produkty, to samozřejmě považuji za důležité, ale proč se nezabýváme spotřebním zbožím, které tvoří významnou složku právě těch řetězců, které je nakupují a samozřejmě i dále prodávají. Já doufám, že se to od někoho tady dozvím.

    Nevím, jestli pan premiér tady vede nějaké diskuse... Ministři přítomní nejsou, ani pan ministr průmyslu a obchodu ani pan ministr zemědělství. A jelikož já tu otázku považuji za zásadní, tak bych navrhoval přerušení tohoto bodu do doby, než se zúčastní tohoto jednání ministr zemědělství a ministr průmyslu a obchodu. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jelikož je to procedurální návrh, budeme o něm hlasovat neprodleně. Dříve, než zahájím hlasování, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými kartami. (Někteří poslanci přicházejí do sálu.)

    Přistoupíme k hlasování o návrhu na přerušení tohoto bodu do doby, kdy bude přítomen ministr zemědělství a ministr průmyslu a obchodu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 204, do kterého je přihlášeno 130 přítomných, pro 34, proti 66. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Budeme tedy pokračovat v dalším projednávání a já poprosím k mikrofonu paní poslankyni Balaštíkovou s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Já jsem jenom chtěla panu kolegovi Pilnému říci, že my tu neřešíme dotace do zemědělské politiky. Pomoci těm zemědělcům se bude muset jinak, ale finance neřeší ten zákon o významné tržní síle.

    A co se týká odpovědi pro pana kolegu Kučeru. Stanovisko hospodářského a sociálního výboru se tím taky zabývá a skutečně ta odpověď by mohla pro něj být nalezena v tom stanovisku. Znamená to, že ostatní dodavatelé do řetězců, což jsou výrobci hraček, zmiňoval jste zahrádkářské potřeby, tak oni nejsou tak jako výrobci v potravinovém řetězci zasaženi tady těmi nekalými praktikami. Evropský výbor hospodářský a sociální se tím zabývá a taktéž zkoumal, zda to nepostihuje i jiné oblasti obchodu, a odpověď je, že nechtějí nějakým způsobem upravovat ty ostatní, protože nejsou zasaženi tak jako výrobci potravin.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou poznámkou k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já musím zase zareagovat. Zcela standardně v tržní ekonomice je normální, že buď prodáte, nebo neprodáte. Když produkujete něco, co je neprodejné, tak holt musíte najít jiný sortiment, nebo skončíte. Na tom je postavená tržní ekonomika. Navíc tady ještě zaznělo, že skoro by bylo nemravné mít zisk. Podnikání se dělá s cílem mít zisk. A dokonce náš zákon na to myslí, že když jste tři roky ve ztrátách, že byste měli tu firmu zrušit, mám pocit. Takže já nevím. Já si připadám nějak v jiném světě. Mám pocit, že by tady stejně mělo dojít k přeskupení sil. A leckdo by si měl tady z toho prostředku sednout nalevo. Já jsem u vytržení a nerozumím tomu.

    A pokud se týká ministra zemědělství. Nechť tady zazní - vždyť on přece jednu chvíli podnikal nějaké aktivity, vyjednával s řetězci. A já jsem z něj doteď nedostal, jestli tedy vyjednal, nebo ta jednání zkrachovala, jestli byly arogantní... A po pravdě řečeno, skutečně hrabat do hospodářské soutěže tím, že u Rafaje něco sepíšou tímto způsobem, bez toho, že jsou tady odborní ministři... Víte, co můžete všechno způsobit? Přesný opak toho, co chcete. Byť já nepodsouvám ani paní kolegyni Balaštíkové jakékoli zlé úmysly. Ale řada dobrých úmyslů je vydlážděná cesta do pekel.

    Ten zákon je zbytečný, poškozuje část našeho trhu, křiví ten trh. Vždyť vy se mentálně vracíte někam před rok 1989 a víte, jak to dopadlo. Bývali jsme osmá země na světě, jsme někde kolem čtyřicítky a v řadě případů tragicky hůř. Tak já nevím, proč se k tomuhle máme vracet. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já děkuji za vysvětlení paní kolegyni Balaštíkové, za to, že tady řekla celkem jednoznačně, že právě ti dodavatelé spotřebního zboží nejsou tak významně ovlivněni právě tou významnou tržní silou. A má to jeden jediný důvod. Já to vím a vím taky, proč to takhle je. Protože výrobci a dodavatelé spotřebního zboží si našli jiné distribuční kanály a skutečně nepřistoupili na ten, v uvozovkách, diktát, jak tady o něm mluvíte, právě velkých řetězců. To znamená, ty velké řetězce nakupují jinde a oni si našli jiné distribuční kanály.

    Já vám řeknu konkrétní příklad z praxe. Já jsem někdy v 90. letech pracoval ve společnosti, která vyráběla spojovací materiál. Měli jsme tam dozorčí radu. Jejím členem byl takový starší pán, no, velmi starý pán, takový profesor už v penzi, a ten říkal: Já jsem teď byl v jednom nejmenovaném hypermarketu, ať ho tady nejmenuji, a tam ty vruty, které my tady vyrábíme, prodávají za 400 korun. A vy, pane řediteli, je prodáváte za 40 korun dalšímu odběrateli. Jak je to možné, že je tam tak velký rozdíl? A skutečně důvod byl ten, že my jsme prodávali za 40 korun, a kdybychom prodávali za 41 korun, tak si to od nás už nikdo nekoupil. Pokud jsme to dodávali do jiného distribučního kanálu, tak jsme prodávali za podstatně vyšší cenu. U těch dodavatelů to prostě takhle je. My jsme si našli jiné distribuční kanály, jiné distribuční sítě a myslím, že jsme realizovali významnou marži a že jsme realizovali významné objemy. Je to prostě o tom, jakým způsobem se ten trh křiví, či nekřiví zákony a státními intervencemi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou paní poslankyni Balaštíkovou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Ano, pane kolego Kučero, vy máte pravdu. Našli si jiné distribuční kanály, ale ne úplně byly zlikvidovány ty malé prodejny, třeba ty zahrádkářské, jak se prodávají hračky. Ale byly téměř zlikvidovány maloobchodní prodejny pro potraviny. Takže pokud bychom měli hledat ty malé distribuční kanály, tak právě díky vám bychom se vrátili do té staré doby. Protože kdo nám tady zlikvidoval ty malé prodejny, kterých bylo asi 5,5 tis. a je jich tu 2,5 tis.? Byly to ty obchodní řetězce. Máte pravdu, bylo by to fajn. Ale pak bychom se z těch 14denních nákupů dostali zase přece do těch front, jak nám to říkají ty řetězce - budete mít ty fronty, budete muset chodit na pět míst, tam si koupím rohlíky, tam si koupím máslo. Takže takhle by to bylo. A řekněme si, co je nezbytné pro život? Abyste každý den měl co do toho žaludku. Ale nepotřebujete každý den rýč nebo spojovací materiál.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A dříve, než pozvu k faktické pana poslance Urbana, všechny vás poprosím, abyste se na své kolegy obraceli mým prostřednictvím. Děkuji a poprosím pana poslance Urbana. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji. Kolegyně, kolegové, nedá mi to, tak ještě jednou to zkusím. Když se podíváte na to, jak to funguje v České republice, tak není to tak trochu přílišnou liberalizací a privatizací, která překonala všechny možné hranice v tomto oboru v těch 90. letech? A nechci říkat, kdo to dělal, to tak nějak všichni víme. Ale když se podíváte na počet řetězců na počet obyvatel, tak já myslím, že budeme hodně vepředu v Evropské unii. Když se podíváte do některých původních členských zemí Evropské unie, tak tam to jistě nepřipustili. Já bych chtěl vidět, jak opravdu se chovají řetězce třeba ve Francii ke svým dodavatelům. Ať někdo tu analýzu udělá. Jestli se chovají stejně jako v České republice, tak jsme vedle. Ale já myslím, že vedle nejsme. Prostě tady je to nějak pokřivené. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Já skutečně vnímám tu socialistickou snahu o regulaci. To je naprosto legitimní a nijak ji nesnižuji. Je to prostě jeden z pohledů, jakým způsobem se pohybovat na trhu.

    Chci říct jinou věc. Pokud se bavíme o tom, kdo a kolik odebírá od místních výrobců, od místních prodejců, a chceme to řešit nějakým speciálním zákonem, já si myslím, že to se dá řešit úplně jinak. A podívejme se právě, jak to je ve vyspělých evropských zemích. To řešení se jmenuje sociální odpovědnost firem. Budeme se bavit o zákoně o veřejných zakázkách. Tam je skutečně možno přesně tohle definovat, jak taková sociální odpovědnost má firem, jakým způsobem se firma má chovat jak ke svým zaměstnancům, tak ke svému okolí, tak ke svým dodavatelům, tak ke svým odběratelům. To je všechno, co je možno definovat v té řeknu moderní sociální odpovědnosti firem. Tam to řešme, prosím!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím nyní k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já prostě o tom, jak dneska funguje ekonomika ve světě a v regionech, mám úplně jinou představu. Já tedy nevím, možná se někdo rozvzpomněl, když jsem tady viděl předsedu klubu ANO, jak tleskal paní Balaštíkové. Víte, já se obávám ale, že opravdu vy máte dobré úmysly a dosáhnete opačného efektu. A dost mě překvapuje, když poslankyně tady - kdybychom se chovali podle vašich názorů, prostřednictvím paní předsedající, tak prostě nikdy tady není pan Babiš. Já nerozlišuji dneska - rozeznávat český zemědělec. To, kdo sem přijde a chová se podle našich zákonů, tak tady má právo být a je naším občanem. Co to tady proboha - to snad! Já prostě zůstávám úplně u vytržení, jestli si uvědomujete, co tady zaznělo. To tedy se domnívám, že i poslanci a poslankyně KSČM by se červenali. A já si uvědomuji specifika zemědělství, ale každý obor má nějaká specifika a já jenom říkám, tento zákon je zbytečný. My jsme dokonce znova podepsali návrh zákona na zrušení tohoto zbytečného a škodlivého zákona. Skutečně já nevím. A jestliže tady pan kolega Urban říkal: tak přineste studie - já nechci nic jiného. Slyšel jsem teď na víkendovém sjezdu KDU v televizi, já tam nechodím přímo, za vším budeme chtít analýzy, RIA. Já se ptám, kde u tohoto zákona je RIA, posouzení dopadů jak do soukromého, tak veřejného sektoru, kde jsou jakékoliv analýzy k tomu zákonu, podkladové materiály, jak to funguje okolo, jak jinde, kde jsou podkladové materiály k tomu, jaká je situace u nás, kde je nějaká informační zpráva k tomu, prostě to, co vyrobil ÚOHS, protože má máslo na hlavě, tak kde je nějaká informační zpráva?

    Už musím končit. Prostě analýzy toho, že to je skutečně oprávněné. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím paní Balaštíkovou s faktickou, připraví se pan poslanec Pilný taktéž s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Pro všechny nepozorné kolegy: RIA k tomu je, podklady k tomu byly, zákon běžel běžným legislativním procesem. Stačí se sem tam podívat do eKLEPu.

    A co se týká zavádění socialistických záležitostí, já nevím, jestli Francie, Anglie, Německo jsou socialistické země, protože tam všude zákon o významné tržní síle mají. Takže ono se také třeba stačí podívat do Parlamentního institutu. Nějaká Balaštíková si tam zadala, jak tyhle zákony fungují v jiných zemích. Ono to tam je. Stačí se podívat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji ještě jednou za slovo. Já určitě souhlasím s tím, že bychom měli přijímat zákony, které přinesou víc užitku než škody. Přijímáme zákon, nebo mluvíme o zákonu o významné tržní síle a já jsem tady zatím slyšel, že klesá počet maloobchodních prodejen. Podívejte se, jak jsou otevřeny vietnamské prodejny 24x7, večerky, a my jim ještě vytvoříme nástroj v tom, že tady budeme blokovat elektronickou evidenci tržeb.

    Mluvilo se tady o češství. Určitě vlastenectví je krásná věc, ale do toho zákona nepatří. Společenskou odpovědnost firem tímto zákonem také nevynutíme. Pokud se týká souboje o dotace, ten už jsme prohráli, takže se také nic neděje. Takže tohle jsou argumenty, které s tím zákonem nemají nic společného, a když už to nestačí, tak použijeme kouzelné slovo ministr financí Babiš. Ten za všechno může!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní poprosím s přednostním právem pana premiéra, poté se připraví paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se také zapojil do rozpravy a reagoval na některé otázky a podněty, které se zejména v dnešní části debaty objevily. Určitě pak bude ještě možnost, abych se k některým věcem vyjádřil i později. Ale já bych rád reagoval na ten fakt, že se tady velmi často v rozpravě objevoval požadavek na to, abychom tady nepřijímali nějakou speciální právní úpravu. Musím říci, že ji nepřijímáme, my ji pouze novelizujeme, ten zákon už tady existuje řadu let. Chci jenom připomenout, že i v době, kdy jsme byli v opozici, tak ten zákon nebyl zrušen. To znamená, byly tady různé většiny v Poslanecké sněmovně, ale žádná z těch většin ho nezrušila.

    Takže především a za prvé konstatuji, že tady nezavádíme novou právní regulaci, ale opakovaně zde zdůrazňuji, a už jsem to tady říkal dvakrát, je to novela stávajícího zákona a je to novela zákona, která by ho měla vylepšit na základě aplikační praxe, kterou máme za sebou. To si myslím, že je standardní postup, jestliže je přijata legislativa, jestliže je legislativa nějakým způsobem aplikována. A tu legislativu neaplikuje ministr zemědělství pan Jurečka, ani ji neaplikuje ministr průmyslu a obchodu pan Mládek, ale aplikuje ji Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Čili je naprosto logické, že v okamžiku, kdy jsme se dohodli, že připravíme novelu zákona, že jsme ji konzultovali také s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, abychom zjistili, jaké měl zkušenosti a jaké on sám má požadavky na to, jak by se tato legislativa měla upravit. Takže není to nic nestandardního, je to standardní postup. A vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nespadá ani pod Ministerstvo průmyslu, nespadá ani pod Ministerstvo zemědělství, tak jsem se ujal této role jako člověk, který na vládě koordinuje otázky, které se týkají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To je tedy důvod, proč je předkladatelem tohoto návrhu předseda vlády. Prostě klíčové byly aplikační zkušenosti s uplatňováním tohoto zákona od roku 2010 a cílem bylo tedy je v tom zákoně maximálně zužitkovat.

    Druhá poznámka se týká toho, jestli nám tedy nestačí stávající soutěžní právo. Slyšel jsem tady argumenty, že vlastně zaplevelujeme stávající soutěžní právo, že bychom ho měli používat, že by ho měl používat ÚOHS a že je to něco, co je nějakým reálným nástrojem. Já se obávám, že to tak není, protože stávající soutěžní pravidla nejsou pro tu situaci použitelná. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. (Odmítá.) Ne? Já vás tady mám elektronicky přihlášeného.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jsem nechtěl zdržovat. Ale pane premiére, víte, argumentovat tady tou třicetidenní splatností, to je prostě dávno pasé. Je to řešeno, jak jste pak řekl, v jiném zákoně, protože druhotná platební neschopnost se řetězila v řadě oborů v ekonomice, proto to bylo přijato. A argumentovat tím - dneska už je to prostě řada let - to není fér.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní již prosím řádně přihlášenou paní poslankyni Kovářovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych otočila debatu trochu jiným směrem. Paní kolegyně Balaštíková se mi při posledním projednávání tohoto návrhu pokusila vysvětlit nezahrnuté regulace dodavatelů do finálního vládního návrhu tím, že - cituji - "vlastně z oblasti dodavatelů nikdy nebylo zapsáno, že by bylo jakékoliv porušení významné tržní síly". K tomuto vysvětlení bych ráda učinila několik poznámek.

    Za prvé. V původním návrhu, který odešel do meziresortního připomínkového řízení, byla zakomponována i regulace dodavatelů. Věřím, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který tento návrh se svým odborným aparátem připravil, věděl, co činí.

    Za druhé. I kdybychom přistoupili na argument, že v současnosti žádný dodavatel postavení vyžadující regulaci nemá, nemůžeme přece vyloučit, že k takové situaci dříve či později nedojde. Budeme pak přijímat další novelu novely, nebo je rozumnější přijmout komplexní vše zahrnující úpravu už teď?

    Za třetí. Vaše tvrzení ohledně neexistence případů zneužití tržní síly ze strany dodavatelů naráží na výrok prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu, podle níž významnou tržní silou disponují mnozí dodavatelé. Nemluví snad paní prezidentka pravdu? To je moje první otázka. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobré odpoledne. Děkuji paní poslankyni Kovářové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo. - Pardon, přednostní právo pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych ještě zareagoval na vystoupení paní poslankyně Kovářové.

    Především bych chtěl říci, že z hlediska existence této úpravy nejsme sami, tzn. řada evropských zemí má obdobnou úpravu. Když jsme se dívali na ty evropské země, které mají obdobnou úpravu, tak jsme zjistili, že mají tu obdobnou úpravu ve směru k odběratelům, nikoliv k dodavatelům. To znamená, že státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, vždy stanovily - podobně jako my - podmínku jejich aplikace existencí specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. To znamená, že základní myšlenkou těchto právních úprav je skutečnost, že jedna strana smluvního vztahu, tzn. odběratel, má významnou pozici na trhu, kterou může zneužívat vůči všem dodavatelům.

    Ve všech evropských státech, ve kterých došlo k přijetí právní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, dochází pouze k jednosměrné regulaci. Velmi často jsou regulováni explicitně maloobchodníci a některé právní úpravy mají toto slovo i v názvu.

    Pro rozšíření působnosti zákona, která byla samozřejmě diskutována v rámci přípravy tohoto návrhu zákona i na dodavatele, neexistuje žádný relevantní silný důvod. Dosud z žádné z existujících studií, které analyzovaly vztahy podél potravinového řetězce, nevyplynulo, že by některý, byť i z velkých dodavatelů, zneužíval nebo byl vůbec schopen zneužít svoji tržní sílu vůči odběratelům. Čili opět odkazuji na aplikační praxi, na to, co se reálně odehrává v naší ekonomice, co se odehrávalo v uplynulých letech a na co reagujeme touto novelou stávajícího zákona o významné tržní síle. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Teď pan poslanec Laudát dal přednost panu poslanci Kučerovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím tady reagovat víceméně na vystoupení jak pana premiéra, tak samozřejmě na informace o kvalitě zpracované zprávy, důvodové zprávy, jako takové. Pro ty, kteří četli důvodovou zprávu a nepodívali se na zprávu RIA, dovolte mi některé momenty z ní odcitovat.

    Například ze zprávy RIA cituji: dopady na podnikatelské subjekty - ano. Samozřejmě, tomu rozumím. A dále: Předkládaný návrh předpokládá pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v důsledku odstranění nedostatků stávající úpravy. Tak samozřejmě asi to má dopad na jednu stranu, nevím, jestli to má dopad na stranu druhou.

    Ovšem, co tady třeba není - je tady napsáno: sociální dopady - ne. Mě by zajímalo, jakým způsobem se začnou chovat obchodní řetězce v okamžiku, kdy začneme regulovat podle tohoto zákona. To znamená, začnou omezovat třeba prodejní dobu. Protože samozřejmě ony se také pohybují na hranici nějaké rentability. Nedomnívejme se - a vidíme to z příkladu jednoho nejmenovaného řetězce, který odchází právě nejenom z České republiky, ale téměř z celé Evropy, ony se pohybují na hranici rentability také. To znamená, pokud my je dnes ještě více přitáhneme, tak samozřejmě budou odcházet dál. Bude to mít sociální dopady. Důvodová zpráva RIA nám říká, že ne. Já si za sebe myslím, že ano.

    Dalším momentem, který bych chtěl tady zmínit, že to bude mít dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty. Ne. Tak v okamžiku, kdy firmy začnou propouštět zaměstnance, tak dopady na státní rozpočet to mít bude. Jelikož se pravděpodobně ty paní pokladní, na které to dopadne nejvíce, bohužel, bohužel nejvíce, ty se ocitnou pravděpodobně na úřadu práce.

    Chtěl bych zmínit z důvodové zprávy další zajímavé momenty, které možná ne všichni četli nebo ne všichni je znají. A tady budu citovat. Cituji tedy z důvodové zprávy zpracované předkladatelem. Hlavní nedostatky. Jedním z hlavních nedostatků - cituji - nekoncepčnosti a nejasnosti některých ustanovení. Tak myslím, že už jen toto by stačilo. Nicméně, tam se pokračuje dál: Dalším nedostatkem je nejasnost, zda lze ukládat některé formy sankcí a nepřesnost týkající se možnosti mimosankčních případů. - To jsou všechno věci, které se ta novela snaží řešit, a přitom se v té novele k tomu efektivnímu řešení vůbec nepřistupuje.

    Vymezení pojmu významné tržní síly dává možnost minimálně dvojího výkladu pojmů, čímž může být narušena předvídatelnost jednání správního orgánu, nejasné vymezení subjektu, který může významnou tržní silou disponovat, a vůči komu se posuzuje. - Tato novela to opět neodstraňuje. V té novele to není opět jednoznačné, protože ten pohled je podobný, jako se píše právě tady v důvodové zprávě.

    Tím chci říct, že to zpracování je dle mého názoru velmi slabé, a je mi skutečně líto, že takto nekvalitní novelu zákona předkládá právě premiér České republiky. Proto bych chtěl dát návrh, aby tato novela zákona byla vrácená předkladateli k přepracování. Myslím, že důvody, které jsem tady zmínil, jsou velmi závažné. (Potlesk pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová, po ní pan poslanec František Laudát. Ještě před ním faktická poznámka pana poslance Urbana. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Ráda bych reagovala na pana premiéra. Argumenty pana premiéra byly jistě zajímavé, ale pořád mě ještě nepřesvědčily. V momentě, kdy náš platný právní řád trestá například ohrožování provozu podmořského kabelu nebo potrubí, nedá se podle mě smysluplně trvat na tom, že je zbytečné regulovat zneužití významné tržní síly ze strany dodavatele. Odpovězte si sami, která situace je výrazně méně pravděpodobná. Podle mě je to ta, že některý z českých občanů přepůlí podmořský kabel.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. S faktickou poznámkou poslanec Urban. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji. Tomu jsem nějak neporozuměl, ale možná, že mám trošku delší vedení na kabely.

    Tady vlastně topka říká: Tohle je blbě. Ten zákon vrátit, zamítnout. Nenavrhuje jiné řešení, resp. říká, že trh by si to nějak vyřešil sám.

    Já vám zde řeknu jiný příklad. Žijeme na území Evropské unie, jsme členským státem Evropské unie. Myslíte si, že v globální ekonomice nejsme chráněni? Nejsme chráněni kvótami, nejsme chráněni cly? Otevřeme hranice Evropské unie celému světu? Budeme to považovat za správné řešení? Pro český průmysl by to bylo možná fajn, ale pro některé jiné obory? Ty by pravděpodobně zanikly díky dovozu z některých částí světa do Evropské unie. Jistě uznáte, že tady v tom případě nefunguje trh tak čistě a tak jednoduše, jak si to představujete. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Já se přiznám, že já mám pana kolegu poslance Urbana rád, ale víceméně teď mi trošku vyrazil dech. Já jsem - pokud jsem mu dobře rozuměl, tak on říká: přistupujme k vývozu a dovozu selektivně. Tam, kde nám to vyhovuje v tom průmyslovém zboží, které my vyrábíme, tak tam žádná opatření nezavádějme a chtějme po Evropské unii, aby ho plně na svém trhu akceptovala, a tam, kde si potřebujeme náš tuzemský trh ochránit před těmi zlými dovozci, tak tam ta opatření zavádějme. Tak jsem tomu já porozuměl a doufám - tady se pan kolega Urban už chystá - že mě z toho vyvede. Ale já si myslím, že pokud bychom uvažovali takhle, tak by to bylo naprosto špatně. Pokud trh má být liberální a otevřený, tak bohužel a bohudík ve všech komoditách, které trh obsahuje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Pan kolega Urban ho z toho chce vyvést, protože se hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Já se omlouvám, že vás trochu zdržuji. Ale to jsem samozřejmě neřekl. Já jsem právě řekl, že to nejde. Kdybychom otevřeli hranice Evropské unie a fungovala severní Afrika, tak zemědělci tady nemají co produkovat, protože levnější potraviny by se dovážely odtamtud. Na druhou stranu my bychom si zase jako Česká republika přáli, aby bylo méně kvót a různých cel mimo Evropskou unii, abychom naše strojírenské produkty například tam mohli prodávat. Ale já jsem řekl, že to nejde. Prostě globální ekonomika se nějak chová.

    Já jsem kdysi vedl delegaci České republiky na jednání Světového obchodního fóra. Bylo to velmi zajímavé. Za prvé zjistíte, že my už nejsme pupkem světa jako Evropská unie. Za druhé zjistíte, že boj právě o ty kvóty, o ta cla v rámci světového obchodu je velký. Já jsem tím jenom chtěl říci, že tady je příklad. Evropská unie bez různých ochranných opatření, která samozřejmě využívají i jiní i vůči Evropské unii, by fungovat nemohla. Není to tak jednoduché zrušit všechny principy, aby to byl ryzí a čistý trh. Tak jsem to chtěl uvést jako příklad, protože tady také si na to nemusíme hrát ve vztahu dodavatelů a obchodních řetězců. Prostě tím, že je praštíme přes prsty, žádný trh a tržní prostředí v České republice nenarušujeme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám slíbeno od pana premiéra, že mi odpoví na ty otázky, ale to bude asi v závěrečném slově.

    Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana premiéra při minulém projednávání 22. května a s některými jeho výroky polemizovat či se ještě zeptat.

    Pan premiér, abych ho odcitoval, říká: Velmi často se tady zmiňuje fakt, že tato předloha je čímsi výjimečná. Není to tak. Řada jiných členských zemí EU má obdobnou formu regulace ve svém právním řádu, jako Rakousko, Lotyšsko, Finsko, Maďarsko, Velká Británie, Litva, Německo, Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko. Necituji to úplně přesně a slovo od slova. A já s tím souhlasím. Nicméně si musíme říci, jaké právní úpravy jsou ve kterých zemích. Já jsem si připravil jenom pár příkladů, abychom věděli, co porovnáváme.

    Podle mě jediné, kde je srovnatelná a podobná právní úprava, je Slovensko a Maďarsko. A od našich politických kolegů na Slovensku vím, že i tam se přemýšlí buď o novelizaci a zmírnění, nebo o úplném zrušení, že ta aplikace nepřinesla ty efekty, které slovenská vláda a slovenský Parlament přinášely.

    Například v Německu - a je to i ta otázka názvu toho zákona - se ten zákon týká všech odvětví. Opravdu všech, a ne sektorově jako my. Takže nemůžeme říkat, že to je obdobné jako německá úprava. To by bylo v okamžiku, kdyby tam nebylo při prodeji zemědělských produktů a byl to jen zákon o významné tržní síle.

    Když si vezmeme italskou úpravu, tak tam je hlavně princip závislosti uplatněn, to znamená, ten chrání skutečně ty malé dodavatele. A chci říci, jaké tam jsou sankce například v té Itálii - mezi 500 a 20 tis. eur. Tak každý z nás, kdybych řekl 30 Kč a ne 27,30 aktuální kurs, je to 600 tis. Kč. Tady říkáme, že ten, kdo má 5 miliard, jedno procento z čistého obratu, tak nebudu počítat ty, kteří mají 10, 15, 20 miliard, ale z těch 5 miliard je to 50 milionů jedno procento. Zase nesrovnatelné s tím, co je v Itálii.

    Ano, v Británii mají zase jiný problém. Tam čtyři největší řetězce ovládají 85 % trhu. A tady, aspoň podle informací, které já mám k dispozici, těch deset největších řetězců neovládá ani třetinu trhu, nebo 40, 45 %, a ti největší nemají třetinu trhu. A přiznal to i pan premiér, nebo přiznal, zmínil to pan premiér v okamžiku, kdy mluvil o zneužití dominantního postavení. Prostě v České republice se to aplikovat nedá, protože nikdo tak veliký tržní podíl nemá na rozdíl od Velké Británie, kde je to těch 86 %, nebo 85 těch největších.

    Takže ÚOHS udělal tohle. Vzal ty evropské zákony, z každého vybral to nejpřísnější, nacpal to do jednoho zákona a říká: Toto je standardní evropský zákon. Tak kdybych to přeložil, to, co známe my všichni, tak si budete chtít založit politickou stranu, vezmete si programy evropských politických stran od extrémní levice přes levici, pravici, extrémní pravici, z každého tam dáte něco a pak řeknete: tato politická strana má standardní politický evropský program, protože to najdete v programech ve standardních evropských zemích, zejména staré patnáctky. Tak to je úplně přesný přístup našeho ÚOHS, o kterém musím říci, se vláda většinově domnívá, že je velmi dobře řízen.

    Musím potvrdit slova paní poslankyně Balaštíkové, že je tam RIA. Tak já zkusím odcitovat, co nám píše ÚOHS o dopadech toho zákona: "Jako představitelné náklady u spotřebitele se jeví zvýšení ceny potravin v důsledku promítnutí nákladů ostatních subjektů na základě aplikace tohoto zákona." Když to přeložíme z té úřednické ptydepe, protože tomu není skoro rozumět, tak říká: předpokládáme, že se zvýší ceny potravin pro zákazníky, i když tomu říkají představitelné náklady se jeví ve zvýšení cen potravin v důsledku promítnutí.

    Stejně tak v té samé RIA konstatuje ÚOHS: "Vyrovnání smluvních vztahů může přinést jistý smluvní náklad straně s významnou tržní silou a může například dojít k následnému omezení sortimentu." Což opět dopadne na ty spotřebitele, v jejichž zájmu údajně tento návrh zákona projednáváme.

    Pan premiér, budu citovat další jeho vyjádření, řekl to 22. května: Dodavatelé přitom nemají proti tomuto jednání žádné možnosti obrany. Musím připomenout, že na evropské úrovni je tento fakt zdůrazňován opakovaně. Zatímco řetězec má zpravidla vždy na výběr z více dodavatelů obdobného zboží, pro řadu výrobců a distributorů potravin je smlouva s daným obchodníkem často existenční otázkou a získání obdobných odbytových možností je v tvrdé konkurenci minimálně velmi nesnadné.

    A řekněme si, jaký je stav věci z čísel. I ve srovnání s ostatními členy Evropské unie, když už chceme pořád porovnávat a říkat, co nám říká a radí Brusel či ostatní státy, je u nás nízká koncentrace na straně obchodu. Jak jsem zmínil, těch deset největších řetězců ovládá 46 % trhu a ti tři největší nemají dohromady ani 30, ale máme zboží, ve kterých má dodavatel, jeden jediný dodavatel, 30 nebo 40 % trhu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Zareaguji na vystoupení svého předřečníka pana poslance Stanjury a využiji také toho, že tady je přítomen pan vicepremiér Babiš, a upozorním tady na situaci, na kterou jsem už jednou upozorňoval, protože to projednáváme už asi napotřetí, že významnou tržní sílu mají také dodavatelé. Já jsem tady, tuším, už říkal o situaci, která nastala v roce 2012, kdy v deníku iDNES, který ještě tehdy nebyl vlastněn ministrem financí a majitelem skupiny Agrofert Andrejem Babišem uveřejnili následující. Cituji: Miliardář Andrej Babiš, který vlastní impérium Agrofert, se ostře pustil do obchodních řetězců. Jsme tady u toho znova. Jejich chování k dodavatelům přirovnal k terorismu. Babiš reagoval na nedávné rozhodnutí sítě Albert, která přestala odebírat pečivo od největších tuzemských pekáren United Bakeries a Penam. Působení řetězců je skutečně v rovině terorismu. Určitě jste sledovali, že nás vylistovali v Aholdu z jednoho dne na druhý. Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla. Nahradilo nás 30 jiných pekáren. Obchodní řetězec Albert změnu dodavatele čerstvého pečiva zdůvodnil stoupající oblibou regionálních dodavatelů pečiva. "Naši zákazníci mají své oblíbené místní pekaře a jejich výrobky chceme nabízet i v našich prodejnách," uvedl manažer sítě Ahold. - To cituji deník iDNES, kde ještě možná tehdy pracoval pan poslanec Martin Komárek, tuším, v té době.

    Já chci jenom říct, že tady máme skutečně situaci, kdy tu tržní sílu, významnou tržní sílu mají i dodavatelé (upozornění na čas), a myslím si, že by ji neměli také zneužívat, jak jsme viděli v případu pana ministra Babiše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, je mi líto. Hodlám se zabývat tím zákonem už konkrétně k tomu znění, které tady je, s tím že bych chtěl předřadit skutečně řadu faktů. Touto problematikou jsem se zabýval už v minulém období a společně s panem exposlancem Plachým jsme předkládali návrh na zrušení tohoto zákona z důvodu jeho nejednoznačnosti, nefunkčnosti, a domníváme se, že i škodlivosti. Z nějakých důvodů, tenkrát nevím, jestli jediné, co bylo skutečně racionální, už tady zaznělo, to byla otázka splatnosti faktur, ale ona se netýkala jenom tohoto segmentu, byť v tomto segmentu v potravinářství na tom bylo upozorňováno nejvíce, nicméně dneska to řeší obchodní zákoník.

    To co tady argumentuje pan premiér, ono se i mezitím legislativně změnilo prostředí, bylo přijato něco jako občanský zákoník, a kupodivu by bylo zajímavé, a zase v tom materiálu to chybí, posoudit, zda náhodou už i občanský zákoník by dneska, protože tam má zabudovánu ochranu slabšího, takže to si myslím, že ten předklad vůbec nebere v úvahu, že se výrazně změnilo a bylo modifikováno právní prostředí České republiky.

    Samozřejmě když k tomu budeme přistupovat stylem v Thajsku mají tamhleten dobrý zákon, v Německu tamhleten, hodně oblíbené je dneska Chorvatsko v jiných legislativních věcech, také Japonci mají svoji legislativu, a takhle všechno posbíráme po světě, tak to, že 50 pozitivních věcí dáte na hromadu, tak ještě neznamená, že ta směsice bude pozitivní. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Na pana ministra zemědělství se s jeho faktickou poznámkou nedostane, protože uplynula 17. hodina, na kterou máme zařazený pevně jiný bod. Já tedy přerušuji projednávání vládního návrhu zákona o významné tržní síle, první čtení.

    Nyní se budeme zabývat bodem číslo

    Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr zemědělství Marian Jurečka zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Kalousek.

    Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, která byla přerušena v pátek 22. května. Já se ptám, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Chtěl jsem dát přednost svým kolegům, ale když se nikdo nehlásí, tak bych rád oživil některá fakta, na která jsme možná zapomněli, a sice že byť tento tisk č. 418 předkládá pan ministr Jurečka, tak jeho, nevím, zda autorem, možná ho psali v nějakém podniku, ale v každém případě předkladatelem do vlády byl pan ministr financí.

    Tisk obsahuje dvě novely. Jednak novelu zákona o spotřební dani - což je mimořádně pikantní, protože jednu novelu zákona o spotřební dani jsme tady projednávali včera, třetí novela zákona o spotřební dani teď přišla do připomínkového řízení, takže to je druhá novela zákona o spotřební dani. Vláda se rozhodla novelizovat jeden zákon o spotřební dani vždycky každý měsíc novelou nějakého jiného paragrafu, ale prostě je to novela zákona o spotřební dani. A k tomu je novela zákona na ochranu ovzduší. Novelu zákona o spotřební dani může ministr financí říkat, že zpracoval na základě úkolu, který dostal od vlády, nebo který si nechal uložit od vlády, v srpnu 2014, ale vláda mu neuložila zpracovat novelu zákona na ochranu ovzduší. Ještě jednou: V tisku 418, který teď projednáváme, je nejenom novela zákona o spotřební dani, která ministru financí kompetenčně zcela jistě patří, ale také novela zákona o ochraně ovzduší, která mu zcela jistě kompetenčně nepatří, ale bytostně se dotýká Agrofertu, a proto ji ministr financí společně s novelou zákona o spotřební dani předložil do vlády.

    Říkám to proto, že my tu sice máme u stolku zpravodaje a předkladatele pana ministra Jurečku, ale je potřeba vědět, že tento tisk zpracoval... (Řečník se dívá do levé části sálu, kde je velký hluk.) To je zajímavé, jak ty sociálně demokratické poslankyně dokážou křičet.

    Tento tisk zpracoval, celým legislativním procesem provedl, všechny námitky, a že jich bylo jako maku, zamítl, do vlády předložil a ve vládě prosadil ministr financí. Až potom vláda uložila panu ministru Jurečkovi, aby udělal toho pošťáka a za vládu to předložil Poslanecké sněmovně, nám. Nicméně, znovu opakuji, je doložitelné z legislativního procesu, že do připomínkového řízení předložil ministr financí, jednotlivá ministerstva připomínkovala ministru financí, do vlády předložil a prosadil ministr financí Andrej Babiš.

    Pozoruhodné na tom je, že v připomínkovém řízení, kde Ministerstvo financí předložilo novelu zákona na ochranu ovzduší - myslím, že to nemá precedens, jsme zase v té situaci, že nejsme jako politici, makáme, ještě nikdy žádný ministr financí nepředložil novelu zákona na ochranu ovzduší, to až teď. Takže pozoruhodné je, že když ministr financí předložil novelu zákona na ochranu ovzduší, která je součástí tisku 418, tak novela zákona na ochranu ovzduší, byť jde proti současným trendům Evropské unie, o čemž ministr životního prostředí musel být zpraven, tak ministr životního prostředí, chraň bůh, že bych si troufl říci, že profesně selhal, ale prostě to moc nepřipomínkoval, řekl bych, že mlčel. Kdo profesně neselhal, zcela jistě, byl pan ministr Jurečka, který proti novele zákona na ochranu ovzduší vznesl velmi ostrou a relevantní připomínku, kde upozorňoval, že tento návrh jde proti trendům Evropské unie, označil tuto připomínku jako za zásadní, aby si pak uvědomil, že to zase až tak zásadní není, koneckonců, proč by se snažil, když to patří ministrovi životního prostředí, označil tuto připomínku za - ne že by ji stáhl, ale přestala být pro něj zásadní, a spokojil se s tím, že pan ministr financí, který v připomínkovém řízení vypořádával novelu zákona na ochranu ovzduší, řekl, že s připomínkou ministra zemědělství nesouhlasí. Tím byla cesta volná, do vlády byl materiál předložen jako bezrozporový, vláda to schválila.

    Domnívám se, že pouze tři lidé v tu chvíli věděli, co opravdu schvalují, a všichni tři už byli dávno domluvení, to byli pánové Babiš, Jurečka a Brabec. Aniž bych chtěl ostatním ministrům sahat do svědomí, jsem přesvědčen, že měli tolik starostí, že netušili, co schvalují. Oni totiž schválili výrazné navýšení povinného odběru biopaliv. Tady jsme zase, a zdaleka ne poprvé.

    Povšimněte si prosím, jak ministr financí ve středu neváhal lhát na tiskové konferenci, že Ministerstvo financí mělo neutrální postoj k návrhu pana poslance Raise na ukončení biopaliv. My všichni z rozpočtového výboru, pan poslanec Volný, víme, že Ministerstvo financí mělo kladné stanovisko, měli jsme to písemně i jsme to od Ministerstva financí slyšeli, nicméně člen vlády neváhá prostě lhát a říct, že písemný podklad byl jiný. Podobně je na tom pan ministr Jurečka, který nejprve dá zásadní písemnou připomínku, aby pak usoudil, že až tak zásadní není. Tak i tady si můžeme povšimnout, že u tohoto návrhu vládní představitelé často říkají veřejnosti i nám, že snižují veřejnou podporu. Kolikrát jste to od nich slyšeli? Já mockrát. My snižujeme veřejnou podporu. To není pravda, oni ji zvyšují. Zvyšují kombinací obou dvou těchto novel, novely zákona o spotřební dani a novely zákona na ochranu ovzduší. Co snižují, je, že snižují finanční veřejnou podporu v případě novely zákona o spotřební dani. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Eviduji jeho návrh na zamítnutí a nyní tu máme: nejprve s přednostním právem pan ministr Jurečka, po něm pan předseda Faltýnek, pak řádně přihlášený pan poslanec Pavera a pan poslanec Kučera. Pardon, pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Omlouvám se. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám procedurální návrh, abychom hlasováním vyřadili všechny ostatní body z pořadu této schůze. A chci jenom pro podporu toho schválení připomenout, že pokud to neschválíme, tak o takovém návrhu už nemůžeme hlasovat podruhé. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh. Přivolám naše kolegy z předsálí. Procedurální návrh na vyřazení všech zbývajících bodů schůze z programu schůze. Je tu žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Chvilka vyčkávání.)

    Počet přítomných se pomalu ustálil, takže zahajuji hlasování o vyřazení všech zbývajících bodů schůze z programu schůze. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 205, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro 109, proti 10. Návrh byl přijat.

    Tím jsme se vypořádali s procedurálním návrhem pana předsedy Stanjury a nyní s přednostním právem pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové... (Odmlka.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane ministře. Nevím, co tolik sněmovnu rozrušilo. Poprosím o klid. Děkuji. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Já bych se znovu jenom krátce vrátil k tomu podstatnému, protože většina argumentů ať už pro, nebo proti tady zazněla už podvakrát na schůzích, kdy jsme tento bod projednávali. Jenom bych chtěl stručně připomenout, že víceméně o biopalivech a o biopalivech ze zemědělství se v ČR i v EU hovoří už poměrně dlouho. Poprvé v roce 2003 vstoupila (v platnost) evropská směrnice, která doporučovala využít biopaliva jako náhradu za fosilní paliva. Od roku 2006 se ČR jako člen EU zavázala k tomu, že chceme v roce 2020 mít 10 % energie v dopravě z obnovitelných zdrojů, a také později jsme se zavázali k tomu, že chceme snížit skleníkové plyny o 6 % mezi roky 2010 a 2020. K tomu jsme si mohli dobrovolně zvolit mnoho způsobů, jak k tomu můžeme dospět. Jsou státy EU, které jdou cestou biopaliv, jsou státy, které jdou cestou například elektromobility, podporování jiných zdrojů, leč ČR do těchto různých jiných alternativních zdrojů příliš neinvestovala ať už finančně, nebo v oblasti vědy, výzkumu, aplikovaného výzkumu tak, aby se to podařilo projevit v praxi.

    Argumenty, které zde zaznívaly, si myslím, že jsme si měli říct už tehdy na konci toho období někdy před rokem 2010, jaký mix obnovitelných zdrojů si chceme zvolit, a předpokládám, že stále ještě k tomu máme dostatek prostoru i v letech budoucích a rozhodně se tomu nikdo nebrání. Ostatně i v rámci sněmovního tisku 418 můžeme ve druhém čtení bohatě diskutovat, jaké obnovitelné zdroje můžeme nějakým způsobem podporovat a jakou podporu tam otevřít. Každý z poslanců má plnohodnotné právo podat pozměňovací návrh k této oblasti. Nicméně teď jsme v situaci, kdy tady nemáme tak kapacitní zdroje v oblasti biopaliv druhé a třetí generace, které bychom tady mohli uvést z roku na rok v tak obrovském množství, když se bavíme o stovkách tisíc tun biopaliv.

    Myslím si, že opravdu je trošku pro mě s podivem, když se tady skloňuje to, jakým způsobem a kdo dodává biopaliva na český trh. Trošku mně chybí, že tyto věci tady nezaznívaly před pěti šesti lety, protože možná bychom tu diskusi dneska ani takovou nevedli, a tehdy to tehdejším představitelům vládní koalice v zásadě nevadilo.

    Chtěl bych tady říci, že touto novelou vůbec neřešíme množství přimíchávaných biopaliv. My tady řešíme to, že chceme poprvé v historii na vysokoprocentní biopaliva dát spotřební daň. Dnes máme skončen notifikační proces. Přesnou částku v rámci druhého čtení v rámci pozměňovacího návrhu tam budeme upravovat, protože jsme věděli, že ten proces, když jsme podávali materiál na vládu, nám dobíhá, teď již doběhl a budeme to moci naprosto přesně zpřesnit.

    Podotkl bych jednu klíčovou věc. Když se tady hovořilo o tom, že je to takový nesmysl a kolik to bude stát daňové poplatníky, uvedu jeden konkrétní příklad. V současné době je v ČR spotřeba čistého FAME, tedy stoprocentního biopaliva, to znamená náhrady nafty, přibližně 118 tis. tun ročně. Když přepočtu tato vysokoprocentní biopaliva, tak nám to činí 147 mil. litrů paliva. Abych byl korektní a zohlednil řekněme určitou vyšší spotřebu biopaliv při provozu, tak jsem udělal desetiprocentní korekci a dostávám číslo, že formou biopaliva je v ČR nahrazeno přibližně 132 750 000 litrů nafty. Možná poprosím o pozornost vás, milé poslankyně a poslance, abyste zpozorněli, abyste si uvědomili, proč to zde říkám. Z jednoho barelu ropy rafinerie vyrobí přibližně 38 litrů nafty, a tedy vysokoprocentní biopaliva pro nás znamenají, že nemusíme dovézt 3 493 421 barelů ropy. Můžeme to zaokrouhlit řekneme na 3,4 mil. barelů ropy. Ale nejenom dovézt, ale ani je zaplatit. A klademe si otázku, komu platíme za dovoz ropy do České republiky? V drtivé většině tyto peníze posíláme do Ruska. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství. Budeme pokračovat v rozpravě. Přečtu přihlášené, abyste věděli, že vás mám zaznamenané. Teď dvě faktické poznámky pana poslance Kalouska, pana poslance Korteho, pak s přednostním právem pan předseda Faltýnek, pan místopředseda Gazdík a pan ministr Babiš. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Prostřednictvím předsedajícího pane ministře odpusťte, ale když jste se rozhodl tenhle materiál hájit, tak holt musíte hájit to, co je tam napsáno, a ne to, co jste si vymyslel. Jinak je to neseriózní. V tom materiálu není napsáno, že program je notifikován do výše 9 miliard. V tom materiálu je napsáno, že očekávaný dopad do veřejných rozpočtů bude 9 miliard, což je odhad, kolik nás to bude stát, ne dokdy jsme to notifikovali.

    Vy jste řekl, že tento materiál vůbec neřeší objem odbytu, a v tom materiálu, který jste nám předložil v příloze RIA, je jásavá pasáž o tom, jak to zvýší ten odbyt, jak to zvýší pěstování řepky na venkově a jak tam uděláme těch nových 14 tisíc pracovních míst. Já tomu sice nevěřím, ale když tomu nevěříte ani vy, tak co tady hájíte? V tom materiálu je to napsané. Tak prosím pěkně, buď řekněte "já jsem si začal myslet něco jiného a stahuji ten materiál, kde jsou nesmysly", anebo ten materiál hajte, ale neurážejte nás tím, že tady tvrdíte něco jiného, než je v tom materiálu, protože to jste právě teď udělal.

    Stranou ponechávám, že ta úžasná úspora nedovezených fosilních pohonných hmot je proježděná na těch polích, když se ta řepka obdělává. Takže ona nula od nuly pojde.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Kalouskovi za dodržení času. Nyní pan poslanec Daniel Korte také s faktickou poznámkou. Pak přednostní práva. Prosím.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Obávám se, že jsme se opět ocitli v bludném kruhu, v kterém jsme již jednou byli. Slyšel jsem tady, že na základě naší povinnosti vůči Evropské komisi musíme přimíchávat, ale neslyšel jsem, proč musíme daňově zvýhodňovat. To jsme tady řešili asi tak před měsícem. Prosil bych, abych od pana navrhovatele konečně tuto odpověď dostal. Já se neptám, že musíme. Já se ptám, proč musíme zvýhodňovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další faktické poznámky. Nejdřív Herbert Pavera, potom Jan Volný. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Jenom krátce bych zareagoval na některé věci, které tady byly řečeny v současné době i minule, a už se nemohlo odpovědět na některé věci. Určitě řepka se nepřestane pěstovat ze dne na den, z roku na rok, to určitě ani nikdo nechce. Ale já bych rád podotkl nebo upozornil na některé věci, s kterými tady vystoupil pan ministr Jurečka, kdy minule mě nařkl z toho, že mi někdo připravuje materiály nebo si to opisuji z Wikipedie apod. Ano, mám poradce, mám lidi, se kterými se radím. Jsou to lidé odborníci, zemědělci, kteří prodávají hnojiva apod., a s těmi jsem se radil. Já se za to nestydím, že mám od nich ten materiál. Já si za tím materiálem stojím a budu vždycky stát. Takže jenom to jsem chtěl doplnit na rozdíl od vás, že jste si za tím materiálem nestál.

    Pak jste tady říkal, že jste rostlinolékař, že jste vystudoval střední a vysokou školu, takže Roundup se nemůže používat na postřik řepky. Já vám tvrdím, že se používá. Pokud jste nedával ve škole pozor nebo jste neříkal úplně pravdu, že se používá v zemědělství, tak já vám to říkám, abyste to věděl. On se používá ve zředěné formě k tzv. desikaci. Asi víte, co to je desikace řepky - předčasné dozrání nebo urychlené dozrání apod. Takže jenom tolik na vysvětlení, že jsem tady nemluvil pravdu, ale že jsem mluvil pravdu, a pro upřesnění.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Jana Volného. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji. Vážení kolegové, kolegyně, pane předsedající, já nemůžu nereagovat na pregnantní důkaz účelové demonstrace a tvrzení pana kolegy Kalouska. On ve svém prvním vystoupení řekne: "Pokud se tam nebude pěstovat řepka, bude tam něco jiného, ono se tam něco bude pěstovat." (Při hovoru poklepává rukou na řečniště.) Možná má pravdu. A v druhém říká: (Velmi zvyšuje hlas.) "Ale oni tu naftu projíždějí na tom poli. Stejně to bude nula od nuly." Tak co vlastně chce? Stejně tam bude něco pěstovat, tak se tam stejně projede ta nafta, ale žádnou naftou si nevyděláme. Takže je to prostě účelové tvrzení, jak se mu to hodí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, to byl kolega Volný. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Jenom krátce k panu kolegovi Volnému prostřednictvím pana předsedajícího. Pane kolego Volný, tak doufám, že se tam bude pěstovat něco přínosnějšího pro naši krajinu a životní prostředí, než je řepka olejná. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy přednostní právo pana předsedy Faltýnka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo. Hezké odpoledne, dámy a pánové.

    Chtěl jsem na začátku poprosit vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, pana kolegu zpravodaje Kalouska, aby po tom, co jsem včera bedlivě sledoval v Událostech, komentářích debatu mimo jiné i o řepce, kdy předseda TOP 09 pan Schwarzenberg tam říkal, že je velkým zemědělcem a že tedy nemá rád řepku a že řepka tedy zapleveluje krajinu a zhoršuje půdu, a říkal to již poněkolikáté ve veřejnoprávní televizi, tak bych si dovolil prostřednictvím pana předsedy Kalouska přeposlat panu předsedovi Schwarzenbergovi kratičký výňatek z učebnice Vysoké školy zemědělské, z agronomického oboru, z prvního ročníku. Jmenuje se ta kapitola Sestavování osevních postupů. Možná by bylo dobře to nastudovat i v rámci některých jiných poslaneckých klubů, abychom si tady vzájemně pořád neříkali nepravdy. Já jsem si dal dnes závazek - hned předám, pane kolego (ke zpravodaji poslanci Kalouskovi) - že nebudu používat slovo lež a nahradím ho slovem nepravda, protože to považuji za slušné.

    V tomto materiálu z učebnice pro první ročník Vysoké školy zemědělské, agronomického oboru, se hovoří o tom, co jsou zlepšující a zhoršující plodiny, a je možno si to tady v rámci sestavování norfolského osevního postupu přečíst. (Řečník se odmlčel.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Gazdík. Pak budou zatím dvě faktické poznámky a pak budou pokračovat s přednostním právem pan ministr Brabec, pan kolega Stanjura, pan předseda Kalousek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se pokusím být velmi věcný a zeptat se jak pana ministra, tak případně pana kolegy Faltýnka vaším prostřednictvím na jednu věc.

    Pan kolega Faltýnek tady citoval z národního akčního plánu, ve kterém byla také zmiňována podpora biopaliv druhé a třetí generace do roku 2020. Nerozumím tedy tomu, proč, když my jako zákonodárci máme tvořit zákony obecně, proč trváte na tom, že tam musí být napsáno v jednom paragrafu "pouze metylester řepkového oleje", proč v předchozím hlasování k tisku 418 jako zákonodárci nedáme mnohem obecnější formulaci, do které patří i metylestery řepkového oleje, a to jsou metylestery vyšších mastných kyselin. Proč jsme nepodpořili návrh pana kolegy Raise, který tady toto jasným způsobem upravoval. A chtěl bych vědět, jestli jste připraveni, vážení kolegové z koalice, případně pane ministře, takovýto návrh, který bude patrně předložen ve druhém čtení, ve třetím čtení podpořit.

    Děkuji za odpověď. (Potlesk několika poslanců.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Gazdíkovi. Kolegy požádám ještě o maličké strpení. Z osobních důvodů se do konce jednacího dne omlouvá Stanislav Huml, stejně tak od 17.50 pan kolega Koskuba, od 19 hodin v případném jednání pan kolega Štětina, od 18 hodin pan kolega Běhounek a mezi 14.00 a 23.59 pan poslanec Radim Fiala.

    Nyní tedy pan poslanec Martin Novotný, který je k faktické poznámce. Po něm faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, existují témata, která mají sofistikovanou strukturu, zabývají se třeba daňovými úlevami, stimulací poptávky, povinným stanoveným množstvím přimíchávání apod., ale to téma má i obecnou lidskou rovinu.

    Pan kolega Faltýnek tady zmínil jeden dopis, který mu poslal nějaký jednotlivý občan České republiky. Tak já vám řeknu, jaké dopisy dostávám od občanů České republiky v posledních dnech a týdnech já. Dostávám řadu dopisů od alergiků, kteří mají už plné zuby toho, že musí snášet důsledky těch nekonečných řepkových lánů. Dostal jsem nedávno dopis, kde se mě ptali občané, jestli správně pochopili předvolební billboard KDU-ČSL, který byl celý žlutý a bylo tam "dáme zemi do pořádku", ale byla tam slunečnice. Jestli není na tom billboardu chyba, jestli tam neměla být jiná plodina, tj. řepka olejná.

    Sám jsem poslední týdny z nějakých pracovních důvodů objížděl poměrně intenzivně Českou republiku a ta žluť se stává postupně celonárodním diskusním tématem. Není větším snem opozičního politika, než aby si o důsledcích vládní politiky občané začali takovým jednoduchým a srozumitelným způsobem povídat. Zaznamenal jsem i vtip, jestli praotec Čech, když vylezl na horu Říp, pravil to je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, řepkou oplývající, anebo jestli to byl ten med, který se tam vždycky zmiňuje. Stává se z toho postupně celonárodní téma.

    Já bych tedy chtěl říct, že při hlasování o těchto zákonech bychom možná příště měli zvážit, jestli je neposlat také do zdravotního výboru, abychom o nich diskutovali, a že já osobně budu tento pohled, který je trošku jiný -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas pro faktickou poznámku.

  • Poslanec Martin Novotný: Nemám jinou možnost než skončit. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím trochu zareagovat na slova pana předsedy Faltýnka, který se tak až dojemně a sentimentálně odvolával na rozhodnutí Nečasovy vlády. Chci jenom upozornit, že v jiných případech to tak dojemné až sentimentální nebylo, kdy naprosto bez jakýchkoli skrupulí a dalších návazností tato vláda zrušila druhý důchodový pilíř a zrušila poplatky v nemocnici atd., bez jakéhokoli opatření. To znamená, tam se na to rozhodnutí Nečasovy vlády tak neupínala jako v tomto případě.

    A chtěl bych říct, že tato vláda měla unikátní možnost, unikátní možnost zareagovat na nové informace, které přišly mezitím, co je tady tato vláda, co tady byla vláda úřednická, a to o škodlivosti biopaliv. Dnes a denně se dozvídáme, jak z vědeckých pracovišť, jak biopaliva jsou škodlivá, dozvídáme se to od ekologů, jak jsou škodlivá biopaliva, a ta situace se razantně změnila. Je prostě jiná, než byla v roce 2008-2009. Z těchto nových poznatků měla tato vláda vycházet, tyto nové poznatky měla do této novely promítnout. Toto neudělala a naopak se sentimentálně odvolává na ministra a premiéra Nečase. Bohužel v jiných případech to takhle nečiní. Znovu tedy vyzývám tuto vládu, aby tento zákon stáhla, přepracovala a aby reflektoval skutečně nové a moderní poznatky o biopalivech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní ještě jedna faktická poznámka Martina Novotného. A prosím o nezneužívání faktických poznámek, nebo budu muset jako řídící posuzovat, zda jde o použití faktické poznámky, nebo zneužití. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Novotný: Chtěl jsem jenom doříct tu svoji předchozí. Kolegyně a kolegové, ještě bych chtěl zmínit, že tato legislativa má také podpůrné dopady na obrat majitelů myček automobilů. Nevím, jestli jste zaznamenali, jak ty automobily vypadají. Já sám osobně, ještě než dojedu domů, poté co projedu, protože bydlím na žírné Hané, tak většinou to auto je žluté, a v tom smyslu bych vám chtěl také tlumočit názor celé řady občanů, že už toho žlutého svinstva mají plné zuby. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla faktická poznámka pana poslance Novotného. Nyní pan poslanec Daniel Korte s faktickou poznámkou. Pak se dostane na ministra Brabce, věřím tomu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Protože odpovědi jsem se nedočkal, tak chci reagovat na pana předsedu Faltýnka. Ano, za prvé je faktem, že Česká republika se zavázala Evropské unii přimíchávat biolíh do paliv v příslušném poměru. To je fakt. Za druhé, Evropská unie končí s daňovou podporou biopalivům první generace k 30. 6. 2015. To je fakt. Za třetí, Agrofert se prostřednictvím své politické divize, tj. poslanců hnutí ANO, snaží tuto daňovou podporu prodloužit o dalších pět let do roku 2020. To jest fakt.

    A já se táži, proč je třeba daňové zvýhodnění biopalivům první generace nadále daňově zvýhodňovat. Tudíž znova, já se neptám, proč je třeba to tam přimíchávat. Já se ptám, proč je to třeba daňově zvýhodňovat. A rád bych už konečně slyšel odpověď na tuto otázku. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě je tady další faktická poznámka pana poslance Kořenka. Připomínám, že opravdu budu používat ustanovení jednacího řádu o zneužívání faktických poznámek. A pokud budete mimo faktickou poznámku, tzn. mimo reakci na předchozího řečníka, tak vám budu muset odebrat slovo a použít tento instrument, který se běžně v této sněmovně nepoužívá, protože pak se nedostane ani na ty, kteří mají přednostní práva, kteří se hlásí řádně do rozpravy. Prosím, pan poslanec Kořenek.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, budu velmi rychlý, akorát pan kolega Novotný mně v tom udělal trošku chaos. Já nemám nikde v okolí bydliště řepku olejnou a měl jsem žluté auto. Myslel jsem si, že je to z jehličnanů, tak teď nevím. Mám v tom trošku chaos. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Bylo to z jehličnanů. Nyní pan poslanec Ondřej Benešík také s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, my jsme tady slyšeli něco o žlutém svinstvu, kterého mají občané už dost. Ale v tom případě je to žluté svinstvo, které je tady kvůli předchozím vládám, ne kvůli této vládě. A abych dostál tomu, co jste, pane místopředsedo, říkal, a mluvil k tomu, kdo mluvil přede mnou, tak jenom dodám: to je fakt.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Faltýnka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Budu velmi stručný. Mám obavu, že za ten žlutý hnus, nebo jak se to říká, nemůže ani tato vláda ani ta minulá ani ta předminulá, protože když se podíváte na statistické údaje, a to je fakt (smích v sále), to je fakt, tak ty statistické údaje za posledních 20 let říkají, že té hnusné odporné řepky se pěstuje v České republice pořád zhruba stejně. Bez ohledu na biopaliva - nebiopaliva, prostě je to plodina, která patří do osevního postupu, je to zlepšující plodina.

    Problém je v tom pro lidi, kteří tomu moc nerozumějí, že v minulosti se řepka pěstovala více v podhorských oblastech. A ona sestoupila bohužel do nížin a vidíme dneska, protože většina lidí jezdí v nížinách, takže proto to opticky klame, ale ta plocha řepky v ČR ve vztahu k osevní ploše je pořád stejná, někde se motá kolem 350 až 380 tisíc hektarů. To je fakt. (Potlesk z řad ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Děkuji panu kolegovi Faltýnkovi, že dodržel dobu k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych v rámci své faktické poznámky chtěl zareagovat na slova pana poslance Benešíka. Pane poslanče Benešíku prostřednictvím pana předsedajícího, jak dlouho se ještě budete naivně vymlouvat na předchozí vlády? Od voleb jsou téměř dva roky, tato vláda je tady rok a půl. A vy jste měli jedinečnou šanci, jedinečnou šanci s tím něco udělat. A vy se tady jako malé dítě odvoláváte na minulé vlády.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní paní poslankyně Miroslava Němcová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Pan poslanec Benešík hledá chybu u minulých vlád, tak já mu musím připomenout spojku mezi minulými vládami a vládou současnou. Tou spojkou je ministr financí Andrej Babiš. Včera ve svém vystoupení jsem tady říkala všechny okolnosti, které se vázaly ke schvalování novely zákona o ovzduší v roce 2010. Tehdy největším lobbistou za prosazení tohoto zákona den před volbami byl Andrej Babiš. Sám se ve svých vystoupeních chlubil tím, jak obvolával jednotlivé poslance a jaký tlak na Poslaneckou sněmovnu vyvinuli. Pomohl mu s tím současný premiér vlády Bohuslav Sobotka, který zařídil, aby se přesně ten den před hlasováním Sněmovna sešla a tento zákon byl prohlasován. Takže jestli chcete něco na někoho svádět, tak je to tato spojka, o které byste měl přemýšlet.

    A na otázku, která zde zazněla předtím, proč předkládá novelu zákona o ovzduší Andrej Babiš? No právě proto. Protože si to zařizoval už v roce 2010, tak z logiky věci si to zařizuje nyní jako ministr financí. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak nyní faktická poznámka pana místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka, poté faktická poznámka Pavla Kováčika a dalších. I pan ministr zemědělství změnil svou přihlášku na faktickou. Prosím, pan ministr Brabec je první s přednostním právem. Prosím, pane místopředsedo vlády.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych tady chtěl odpovědět na otázku, která tady padla. Tím důvodem je, že nejsme připraveni na situaci, kdy mnoho měst má zainvestováno v městské hromadné dopravě právě použití řepkového paliva. Tím pádem pro ně by to znamenalo bez podpory rozdíl v ceně až 14 korun, což by pro ně mohlo být smrtící.

    Druhá věc. Bez podpory by to znamenalo zřejmě velký problém pro producenty, ale i zpracovatele cukrové řepy. Možná že by to vedlo i k ukončení tohoto tradičního oboru v České republice a samozřejmě že by to mělo vliv i na cenu na benzínových pumpách nebo i naftových pumpách.

    A potom jenom bych se chtěl ještě vyjádřit k některým velmi vtipným poznámkám, co jsme za to dostali. Já bych chtěl udělat prohlášení, že naši poslanci a naši představitelé dostali několik kvalitních dárků. Patřily mezi ně zrcátka, korále, nože a kamenné sekyry jsme vyměnili za ty, které se vyrábějí z kovu. Pan Sekyra nám dal asi dvě procenta našeho rozpočtu za tu dobu. Možná že bychom u TOP 09 našli sponzory, kteří dali daleko větší částky, myslím, že tam byly jedenáctimilionové dary a podobně. Takže ano, stálo nám to za to, dámy dostaly zrcátka a korále a my jsme dostali kovové nože. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády Bělobrádkovi. Nyní pan poslanec Kováčik, poté pan ministr zemědělství Marian Jurečka.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Dobré odpoledne, děkuji za slovo. V reakci na dosud probíhající diskusi bych rád, aby ta diskuse a celý ten přístup nepoškodil nadměrně právě tu ušlechtilou plodinu řepku, právě toho obyčejného zemědělce, který ji nepěstuje z lásky k té samé řepce, ale protože z povahy věci podniká za účelem dosažení zisku. A když tady někdo doporučoval místo řepky krmnou pšenici, tak je třeba si uvědomit, že ta krmná pšenice musí být také někým sežrána, ale ten dobytek tady prostě není. A ptejme se, proč tady není. Ten, který by sežral tu krmnou pšenici, pane kolego. Dramatické poklesy stavu hospodářských zvířat tady už dneska zazněly, jsou někdy možná ještě horší. Ale rád bych řekl, že prostě ten zemědělec, který podniká za účelem zisku, samozřejmě je nucen, když nemá komu dát sežrat tu pšenici, pěstovat tu řepku, za kterou dostane za tunu osm tisíc korun, zatímco za krmnou pšenici s bídou, a když moc, tak dva a půl tisíce korun. To je ten zisk.

    A potom, mám pocit, že čím méně tomu kdo rozumí, tím více to tady komentuje. Chci poprosit, abychom se, a teď nepodporuji ani biopaliva, naopak, ani cokoliv jiného, abychom se doopravdy se znalostí věci vyjadřovali. Jenom pro pana kolegu Novotného prostřednictvím předsedajícího. Řepka je rostlina entomofilní, to znamená rostlina, kterou opyluje hmyz. Není tedy anemofilní, čili není rostlinou, kterou by opyloval vítr. A řepkový pyl tudíž neputuje ovzduším a větrem. A to žluté, co vám špiní auto, je pyl těch anemofilních rostlin, to znamená jehličnanů především. Děkuji. (Potlesk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kováčikovi a prosím, aby ani on neuplatňoval věcná stanoviska, protože šlo o faktickou poznámku.

    S faktickou poznámkou nyní pan ministr zemědělství Marian Jurečka, po něm Josef Hájek, po něm Ondřej Benešík, poté Milan Urban, poté Karel Schwarzenberg. Ano? Abyste věděli, jak je to dneska náročné. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já opravdu fakticky. Pro zajímavost: V hospodářském roce 1999/2000, kdy se o žádné podpoře biopaliv v České republice vůbec nehovořilo, byla osevní plocha řepky ozimé 350 353 hektarů. V roce 2014/2015 to bylo 389 298. Takže plocha v zásadě plus minus stejná. Jsou tam rozdíly, které se pohybují mezi, řekněme, 30 až 40 tisíci hektary podle toho, jaký je podzim, jak se podaří zasít, kolik nám toho přezimuje.

    A potom k té diskusi a k té otázce velice věcné, za kterou Petrovi Gazdíkovi děkuji. Ono totiž když se podíváte na ten zákon, tam se nikde nepíše nic o slovech biopaliva první, druhé nebo třetí generace. Znění toho zákona zná slovo biopalivo. A to, co odpovídá v této logice tomu, co může být využito, aby se splnila česká státní norma pro pohonné hmoty v České republice. My jsme otevření, a pokud tady zazněla konkrétní otázka na definice, které se týkají těch jednotlivých nomenklaturních kódů, které jsou tam uvedeny, tak o tom klidně ve druhém čtení můžeme diskutovat. Já velice rád přizvu kolegy z mého ministerstva. Ale myslím, že by tady měli být víc kolegové z Ministerstva životního prostředí, abychom si řekli, že si tam případně některé ty kódy doplníme nebo změníme. To je diskuse, která je tady klidně otevřená a na půdě Poslanecké sněmovny a zemědělského výboru ji můžeme vést. Takže Petru Gazdíkovi říkám ano, není problém tuto diskusi vést a přijmout v této věci pozměňovací návrh. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Jurečkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych trošičku navázal na slova kolegy poslance Novotného. Já bych v té souvislosti oslovil naše vědce pracující v oblasti rostlinné genetiky, aby zkusili vyšlechtit odrůdu Brassica napus v barvě modré. Já si myslím, že barva modrá by některým zástupcům opozičních stran možná lépe lahodila oku než barva žlutá. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Benešík, poté teprve Milan Urban. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Asi jsem nebyl plně pochopen, ale beru to na sebe, určitě jsem se špatně vyjádřil. To nebyla kritika předchozích vlád. Já jsem pouze upozorňoval na to, že někomu se zdá, že té řepky je moc a že je to hnus a že lidé už toho mají dost. To je docela možné. Já neříkám, že to není pravda. No ale ty lány řepky, které teď máme, pokud vezmeme premisu, že jsou tady proto, že jsou podporovány, že jinak by tady nebyly nebo by jich bylo méně, tak jsou tady proto, že je podpořily ty předešlé vlády. Myslím, že to pěstování podpořila předešlá vláda. To je celé. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Milan Urban, připraví se pan poslanec Karel Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já tady určitě nepovedu diskusi, jestli modrá je dobrá nebo už není dobrá. Chtěl bych se zeptat na něco pana ministra zemědělství. A to proto, že nejsem odborník. On tady říkal, že už proběhla notifikace, jestli jsem tomu dobře rozuměl. Čili bych se chtěl zeptat, jestli formálně proběhla notifikace tak, aby bylo možno používat biopaliva v těch úrovních, jak je navrhováno po roce 2015. Pokud by proběhla formálně notifikace, tak nebudu navrhovat to, co chci říct - že se poslanecký klub sociální demokracie na svém jednání dohodl, že bude navrhovat přerušení projednávání tohoto zákona do doby, než proběhne formální notifikace.

    Čili dávám podmíněný návrh: pokud neproběhla formální notifikace v Evropské unii - proběhla, říká pan ministr (z lavice předkladatelů). Pak ten návrh postrádá smysl. Já jsem se chtěl zeptat, zda proběhla oficiální notifikace, protože toto nesdělil nikdo jiný než dnes ve své úvodní řeči tak trochu skrytě pan ministr, nebo já jsem to nevnímal jako s důrazem, pan ministr zemědělství. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Karel Schwarzenberg k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Už skoro 70 let pobývám a cestuji po pohorských krajinách. A teď vám musím něco přiznat. Rád jsem se dneska poučil. Ale ani na slovenských ani na rakouských či švýcarských salaších jsem nikdy lány řepky nezaznamenal. Ani v šumavských lučinách nebo na Klínovci nebo pod Sněžkou. Tak já nevím, kde se tam schovávaly, když teď sestoupily do nížin. To bych rád věděl. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku i dodržení času. Faktická poznámka pana poslance Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych tady jenom krátce zareagoval na slova pana ministra zemědělství pana Jurečky, který řekl, že by tady měli mluvit zejména zástupci Ministerstva životního prostředí, a chci upozornit, že přestože tady celou dobu, a nejenom dnes, ale těch několik mnoho dnů, co to projednáváme, sedí ministr životního prostředí, tak ten ještě nepromluvil k této velmi závažné situaci. A opakuji, když se tady bavíme už několik schůzí, několik dnů, mnoho a mnoho hodin. Mnoho a mnoho hodin a tady měl stát ministr životního prostředí a ten tady měl bránit českou krajinu, českou přírodu a ochranu. Ministr životního prostředí k tomuto tématu zde ve sněmovně zatím ještě neřekl ani slovo. Ani slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já bych rád udělil slovo panu ministru Brabcovi, který je přihlášen už nejméně hodinu, po celou dobu, co řídím schůzi, a ještě se nedostal ke slovu kvůli faktickým poznámkám a dvěma přednostním právům. Za to já nemohu. Takže vážení kolegové, kolegyně, pokud se odhlásí pan místopředseda vlády Bělobrádek, pan kolega Stanjura, pan kolega Korte, paní kolegyně Němcová, ano, dám okamžitě slovo s přednostním právem panu ministru Brabcovi. Zatím tak učinit nemohu a s faktickou poznámkou dostane slovo místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo, pane místopředsedo vlády.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, ano, žlutá je barva naše! Myslím, že spousta našich členů je ráda, že aspoň v některých partiích naší republiky je konečně zase Česká republika žlutá. Také chci upozornit, že ne všechno, co vypadá jako řepka, je řepka. Nevím, kdo z vás z auta nebo z letadla pozná, jak vypadá kvetoucí hořčice nebo jak vypadá řepka. Každopádně si myslím, že je to lepší přístup, že my jsme rádi, že je žlutá, než když někteří rasisté, když napadne sníh, jsou rádi, že jsou Čechy bílé.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura taky s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem ve frontě za ministrem životního prostředí s přednostním právem, ale to nevadí. Já bych chtěl kolegy uklidnit. On se v prvém čtení ke slovu určitě dostane. Když ne dneska, tak na příští nebo přespříští schůzi.

    Ale faktická připomínka. Chci reagovat na vystoupení pana kolegy Benešíka. Já jsem tady od roku 2010 a ani jednou jsem nehlasoval o biopalivech, daňovém zvýhodnění. Ani jednou. Přestože to tady včera zaznělo: Nečasova vláda. Bylo to den před volbami, a abych byl korektní, na začátku Sněmovny jsme měli sedm klubů a jenom ve dvou neseděli lidé, kteří hlasovali pro daňové zvýhodnění. V našem a v klubu ANO. Ve všech ostatních klubech od Úsvitu přes TOP 09, ČSSD, KSČM seděli lidé, kteří hlasovali. KDU samozřejmě taky pro. Pan kolega Benešík říká ta předchozí vláda. Ale to nebyla předchozí vláda! Když se o tom hlasovalo ve Sněmovně, tak to byla vláda Jana Fischera a vaši poslanci jako jeden muž byli pro. Naši ne. Méně než 25 % poslanců ODS pro to hlasovalo a mně je to líto. Ale i bez těch našich hlasů by ten zákon prošel den před volbami. Tak kritizujte svoje stranické kolegy, že pro to zvedli ruku, a neukazujte pořád na nás! V minulém volebním období se o tom nejednalo ani jednou! Ale v předminulém, kdy vládní strana byla KDU spolu s námi. Vy na to jakoby zapomínáte! Byli jste s námi ve vládě, nebo nebyli? No byli! Byli. Tak říkejte naše vláda to zavedla, ne ta jejich minulá. Buďte hrdi na to, že byla vaše vláda, která to zavedla. Já jenom říkám, že vaši poslanci byli všichni pro, z našich 18, což bylo necelých 25 % poslaneckého klubu. A ti moji poslanci, kteří jsou dneska v Poslanecké sněmovně... tady, ti hlasovali proti. (Upozornění na čas.) Hlasovali proti.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Daniel Korte. Ještě než mu udělím slovo, přečtu došlé omluvy z jednání, a to paní poslankyně Golasowská, pan poslanec Herbert Pavera, pan poslanec Jan Sedláček a pan poslanec Vít Kaňkovský se omlouvají z dnešního jednání. Nyní pan poslanec Daniel Korte s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Naše staré hodiny bijí čtyři hodiny. Musím s politováním konstatovat, že jsem stále neslyšel od pana ministra zemědělství odpověď, proč je třeba daňově zvýhodňovat biopaliva první generace. Naproti tomu jsem slyšel od pana prvního... tak druhého, prostě od zástupce premiéra pana Bělobrádka, že by zdražily městské autobusy. Já prosím nevím proč. My jsme tady mnohokrát slyšeli od majitele Agrofertu pana Andreje Babiše, že chce vrátit společnosti, co do ní vložil. Já vůbec nevím, když ta biopaliva první generace jsou takové dobro, tak proč by je neměl vyrábět zadarmo? Aby vrátil společnosti to, co od ní získal! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan ministr Marian Jurečka. Také s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak já s dovolením tady musím uvést na pravou míru jednu věc a to byl dotaz pana poslance Urbana, který se týkal ukončení procesu notifikace. Tak já musím říct, že ta situace je taková, že na DG Competition jsme v situaci, kdy máme po pracovní linii dokončeno. Dneska je to v meziresortním řízení mezi jednotlivými komisaři a 30. 6. je konečný termín, kdy máme dostat konečné vyrozumění do České republiky. Taková je teď situace.

    Já jenom se tady zamyslím krátce nad tím, co tady bylo řečeno. Jako když ta řepka tady teď, jak tak slyším, jako plodina nám hrozně vadí, jak je žlutá, jak ten pyl a podobně. Proč se tady ta diskuse nevedla v roce 1990 až 2000, když ta výměra byla stejná? Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Milan Urban, poté kolega Benešík, František Laudát, Miroslav Kalousek, Zbyněk Stanjura. Faktické poznámky v tomto pořadí. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo. ***

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji pane předsedající. Myslím, prostřednictvím vaším, že pan kolega Korte mě tu na chladném severu nemusí oslovovat plnými tituly, že určitě bych to přežil i bez toho.

    Nicméně chci dodat, že dnes je naší barvou zelená, to jste si možná všimli, a je to díky tomu, že je dnes Světový den roztroušené sklerózy, takže není to nějaká připomínka, že byl slučovací sjezd se Stranou zelených, ale jde tu o Světový den roztroušené sklerózy.

    Co se týká dopravních podniků, tak tam jde o to, že ony investovaly poměrně velké částky do svého vozového parku, aby mohly jezdit na čisté biopalivo, proto, aby se jim neztrácela motorová nafta, protože ta se hůře zneužívá v soukromých vozidlech. Takže tam jsou poměrně razantní investice.

    Zároveň se hlásím k tomu, že uděláme maximum, aby byl podpořen výzkum a vývoj v druhých a třetích generacích. Jen nemohu slíbit, že Agrofert ani do těchto nových technologií nebude investovat. To skutečně nemohu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Milan Urban k faktické poznámce. Připraví se pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi Jurečkovi za upřesnění informace, zda proběhla, či neproběhla formálně notifikace v Evropské unii. Nemám důvod nevěřit tomu, že proběhne do 30. 6., nicméně zatím neproběhla, a z tohoto důvodu dávám návrh na přerušení do té doby, než proběhne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to je v pořádku, nemohu udělat nic jiného než vás svolat gongem, odhlásit vás všechny, požádat vás o novou registraci. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami. Návrh na přerušení je dán datem nebo jiným údajem, který směřuje k rozpoznatelnosti doby přerušení. V tom případě, jestliže je to dáno datem notifikace, je termín jasný a můžeme o tom dát hlasovat. Počet přihlášených se téměř ustálil.

    Rozhodneme o návrhu na přerušení do doby dokončení notifikace.

    Hlasování číslo 206, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

    Hlasování pořadové číslo 206, z přítomných 130 poslanců pro 33, proti 50, návrh nebyl přijat.

    Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Nyní tedy pan kolega Benešík, poté ministr životního prostředí Richard Brabec, který nevydržel napětí situace a vstoupil do faktických poznámek. Ano, pan kolega Kalousek má také faktickou. Omlouvám se panu poslanci Kalouskovi. Za panem poslancem Benešíkem, před panem ministrem Brabcem pan kolega Kalousek s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, doufám, že dnes už naposledy. Já tu nerozporuji to, že tehdejší většinově klub KDU-ČSL podpořil zvýhodnění řepky. Osobně se domnívám, že to bylo rozhodnutí možná jediné správné, protože to byla asi jediná cesta, jak naplnit náš závazek vůči Evropské unii, který jsme si tehdy spoluvytvořili. Jiná cesta v podstatě nebyla, tak abychom dosáhli toho, k čemu jsme se sami nebo k čemu se tehdejší vláda zavázala. Takže já to rozhodně nerozporuji. V tehdejší době to bylo asi rozhodnutí, které nemělo jinou alternativu. Myslím, že ze současného klubu KDU-ČSL je tu pouze jediný poslanec, který to tehdy udělal, a já si myslím, že skutečně si to vyhodnotil tak, že jiná alternativa není. Já se obávám, a to je podstata diskuse, že ani právě v současné době jiná alternativa není. Bohužel, co se změnilo, tak je vláda, je tato Sněmovna a jsou členové této vlády. Ale jestli náš závazek budeme plnit, to je naše povinnost, a jestli to má alternativu, o tom rozhodně nejsem přesvědčen. Já si myslím, že nemá. A nejsem rozhodně žádný zastánce řepky ani Agrofertu. Otázka je, jestli je alternativa. Já ji bohužel nevidím. Je to prostě pro mě volba mezi horším a menším zlem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Benešíkovi a pokračujeme ve faktických poznámkách. Faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska.

    Ještě než vám, pane zpravodaji, udělím slovo, požádám sněmovnu o klid. Chápu, že některé rozrušilo, že neprošel procedurální návrh, ale počkáme, až se to trochu uklidní.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jen k otázce pana poslance Urbana a odpovědi pana ministra. Zažil jsem za své ministerské období celou řadu notifikací, které byly na pracovní úrovni dojednány, a pak trvalo poměrně velmi dlouho, než byly definitivně rozhodnuty. Takže nelze mluvit o ukončené notifikaci, to v žádném případě. Proto pokládám za velmi krátkozraké, že to přerušení neprošlo. Ale co nezvládneme, co jsme nezvládli procedurálním návrhem, určitě zvládneme vlastními silami. Takže já si nemyslím, že může dojít ke schválení tohoto návrhu zákona dříve, než notifikace proběhne.

    Ale jednu malou poznámku, kolegové. Mnohokrát kritizovali poslanci ANO i jejich předseda zvyky přílepků, jak se vždycky k zákonu o myslivosti dal zákon o pohřebnictví. Kritizuje to Senát, je na to velmi alergický, je na to velmi alergický i Ústavní soud. To, co vy teď projednáváte, je čistý přílepek. Ke spotřební dani je přilepen zákon na ochranu ovzduší. Budu tak argumentovat v Senátu a pravděpodobně tak budu argumentovat i vůči Ústavnímu soudu. Jestli chcete dodržovat to, co slibujete, tak neschvalujte přílepky. Stáhněte to a udělejte to legislativně pořádně. Tohle je přílepek a vy jste ho mnohokrát prohlásili za legislativně nepřípustný. Mnohokrát jste to pranýřovali.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan ministr životního prostředí Richard Brabec také k faktické poznámce, i když je řádně přihlášen jako první s přednostním právem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Tak, tady se slušný ministr ke slovu jinak než faktickou poznámkou nedostane. Omlouvám se tedy panu ministrovi zemědělství (nesrozumitelné) na začátku. Mám dvě minuty, možná se ještě dostanu ke slovu.

    K panu poslanci Kučerovi. Jsem tak rozechvělý, že jsem se dostal ke slovu, že jsem přišel bez ochrany, i když bych si ji nejraději nasadil na hlavu, protože si tak trochu připadám. Ale prosím vás, jen k tomu, co se tady vytváří za nějakou spekulaci, jak se využil zákon o ochraně ovzduší, jakým způsobem oligarchisticky, dovolím si použít to slovo, se někam přilepil. Je to prostě jen proto, že gros zákona na ochranu ovzduší, té novely, je skutečně v paragrafech 19a, 19e, které hovoří o tom, jakým způsobem zamezit obcházení zákona, kdy tu běžně byly firmy, které měly přimíchávat celý rok, ony tu povinnost plnily až 12. měsíc, resp. neplnily ji vůbec, protože 12. měsíc zkrachovaly. Rok se dohaduje Generální ředitelství cel s Ministerstvem životního prostředí. To je absolutní gros té části novely zákona o ochraně ovzduší.

    K tomu, co říkal pan kolega Jurečka. Tak pokud mě informace neklamou, a to je vlastně i doplnění k tomu, co chtěl pan kolega Kalousek, že jestli se nemýlím, tak Evropská komise dala jako podmínku pro notifikaci, aby možnost přimíchávání, resp. plnění povinnosti vysokoprocentních nebo čistých biopaliv byla nula. Nula. Původně bylo možno s tím volně hýbat, pak se tam dalo 30 % a dneska je nula. To znamená, že velmi pravděpodobně stejně, pokud notifikace, ta běží, takže já si myslím, že ani to prostě není problém.

    Čas je neúprosný, takže já už toho asi víc neřeknu, tak se znovu musím přihlásit s další faktickou připomínkou. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, děkuji, pane ministře. Já bych byl radši, kdyby platila vaše řádná přihláška. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já jsem se nechtěl hlásit s faktickou poznámkou, aby právě mohl vystoupit pan ministr Brabec, takže přihlásil jsem se v okamžiku, kdy jsem viděl, že mačká tlačítko.

    Chtěl bych tady krátce zareagovat na to, co zaznělo, a děkuji panu ministru Jurečkovi, že na výzvu odpověděl a řekl, jak je to s tou notifikací, že to je v běhu. Ale současně říkám, že souhlasím a podporuji návrh kolegy poslance Urbana a navrhuji - vyzývám Sněmovnu, abychom hlasovali o přerušení tohoto bodu. Tak určitě budu hlasovat.

    A ještě k odpovědím. Já jsem to tu zmiňoval včera a byl bych rád, kdybych dostal tu odpověď. V bodu 3.1 se mluví o tom, už to tady dnes padlo, že ten přínos do veřejných rozpočtů bude kumulovaně 14,6 až 16,2 mld. korun. Včera jsem se ptal, nedostal jsem odpověď. Doufám, že ji dostanu dneska nebo následně - jestli k tomu byl nějaký propočet, nějaká studie, jak toto číslo vzniklo, jestli vzniklo na základě nějakých reálných propočtů, kalkulací, faktů nebo jak se tam to číslo ocitlo, protože ono výrazně mění přínos nebo nepřínos této věci.

    A potom jsem také vznášel dotaz, že jsem zaregistroval - a znovu opakuji, že to netvrdím v žádném případě - že pro firmy skupiny Agrofert to přinese zisk 20 mld. Já to netvrdím. Já jsem jenom vznášel dotaz, jaký - řádově kde se pohybujeme. Já vím, že to není těch 5 mld., že zisk je až z toho prodeje. Ale ať vím, že se pohybujeme řádově tak nebo tak, jestli na toto je možno odpovědět. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ale, pane poslanče, já mám dotaz. Vy jste řekl, že navrhujete přerušení, ale neřekl jste termín. Čili ten návrh nemůžu procedurálně nechat hlasovat.

  • Poslanec Karel Fiedler: Ne, já jsem řekl, že podporuji návrh kolegy Urbana.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Aha, podporujete. Čili procedurálně nenavrhujete nic. Dobře. Nyní tedy pan poslanec Lukáš Pleticha s faktickou poznámkou. Pokud se odhlašujete, to je v pořádku. Tak potom v tom případě s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil v době, kdy... Nicméně bych poprosil, protože dnes asi projednávání nedokončíme, aby příště pan ministr zemědělství přišel s prokazatelným dokladem, že ta notifikace proběhla. Já jsem trošku znejistěl jeho chováním. Protože já jsem to zavnímal nejdříve, že proběhla, pak že neproběhla. Takže já jsem z toho trošku zděšen.

    Jinak mě vážně mrzí, jestli se tady špičkujeme, co je žlutý hnus nebo co to tady všechno padalo, jestli jsme náhodou neměli radši projednat důležitější zákon jako o významné tržní síle, aby se to už konečně dotáhlo k nějakému cíli. Za prvé. A za druhé registr smluv. Je mi to líto. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do 16. června, což je první den příští schůze Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, i to je možné. To je procedurální návrh, který odpovídá zákonu o jednacím řádu. Takže pane předsedo, navrhujete do 14 hodin? Aby podle toho se na organizačním výboru mohl případně zařídit pan předseda, aby svolal schůzi třeba na nějakou dobu. Jenom 16. června jste navrhl.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já to upřesním. Do příští schůze, aby to bylo bez pochyby, jak jsem to myslel.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Do příští schůze, děkuji. Abychom mohli jednat před zahájením 16. června. Dobře, tak tomu rozumím. Já vás všechny odhlásím. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o tomto procedurálním návrhu v hlasování číslo 207..., které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 207, z přítomných 128 pro 120, proti 5. Návrh byl přijat. Přerušili jsme bod číslo 25, zákon o spotřebních daních, do 16. června.

    Nyní mezi body se hlásí s přednostním právem ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Já bych ještě s dovolením chviličku pozornosti, milé kolegyně, vážení kolegové. Vzhledem k tomu, že je tady spousta připomínek a evidentně abychom se dokázali posunout a udělat nějakou shodu v rámci Poslanecké sněmovny, já bych poprosil, aby každý poslanecký klub vyslal jednoho experta na tuto problematiku. A budu chtít udělat příští týden jednání odborné k této problematice, abychom hledali nějaký konsenzus. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě tedy s přednostním právem pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: To jste si vzpomněl trochu pozdě, pane ministře. To se dělá během legislativního procesu. Teď nám nezbývá nic jiného než jednat ve výborech ve druhém čtení. My vám rozhodně nikoho nepošleme. Když sám jste stahoval své odborné připomínky během legislativního procesu na nátlak Agrofertu, tak teď žádné skupině věřit nebudeme. Prostě bude druhé čtení pravděpodobně a tam budeme projednávat.