• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 26. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci: pan poslanec Adamec - pracovní důvody, pan poslanec Andrle Sylor - zahraniční cesta, pan poslanec Beznoska od půl šesté - pracovní důvody, pan poslanec Běhounek do 13. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Brázdil - zdravotní důvody, pan poslanec Fiala - zahraniční cesta, pan poslanec Gabrhel od 15.30 - pracovní důvody, pan poslanec Holeček - zdravotní důvody, pan poslanec Klaška do 12. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Novotný Josef od 14.30 - pracovní důvody, paní poslankyně Pastuchová od 16. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Pfléger - zahraniční cesta, pan poslanec Ploc - pracovní důvody, pan poslanec Sedláček - zdravotní důvody, pan poslanec Schwarz do 15. hodiny - zdravotní důvody, pan poslanec Tureček - pracovní důvody, paní poslankyně Válková od 10. hodiny - zdravotní důvody, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Votava - zdravotní důvody, pan poslanec Vozdecký do 10.30 - osobní důvody a pan poslanec Zemánek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér od 15.30 z pracovních důvodů, pan ministr Dienstbier - zahraniční cesta, pan ministr Chovanec - rodinné důvody, pan ministr Jurečka do 10.30 - pracovní důvody, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček - pracovní důvody, pan ministr Pelikán z dopoledního jednání z pracovních důvodů a pan ministr Stropnický do 11. hodiny rovněž z pracovních důvodů. Tolik omluvy.

    Dnes bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům, tzn. body 84... Pan poslanec Pfléger se omlouvá až od 14.30 do pátku z důvodu zahraniční cesty. To je oprava omluvy.

    Budeme tedy pokračovat pevnými body, tzn. 84, 4, 15 až 20, 25, 8 a 9.

    Pan poslanec Kudela? K pořadu schůze? Prosím.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přeji vám krásný den. Včera jsem požádal o mimořádné zařazení bodu zkrácení lhůty pro projednání ve výborech u sněmovního tisku číslo 394, plemenářský zákon. Včera na tento bod jednání nedošlo, proto si vás dovoluji požádat dnes o zařazení tohoto bodu. Jedná se pouze o zkrácení lhůty o 30 dnů u sněmovního tisku 394, a to po pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zeptám se, zda ještě někdo si přeje vystoupit k pořadu schůze? Není tomu tak. Přivolám tedy ještě kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kudely, který navrhuje bod zkrácení lhůty sněmovního tisku 394 zařadit na dnešek po pevně zařazených bodech, to znamená v této fázi po bodu devět.

    Pan poslanec Vondráček, prosím.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když nám to hlasování včera tak šlo, tak bych chtěl požádat o zařazení bodu 46, sněmovní tisk 272, za pevně zařazené body, které už byly načteny na dnešní den. To znamená, vyzkoušejme si zase hlasováním, kdo je pro, aby se přestalo kouřit v restauracích ještě v tomto roce, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku, protože tím ministerským návrhem to určitě nebude, to se s vámi můžu klidně vsadit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Jedná se tedy o bod 46, což je ochrana před tabákovými výrobky. Čeká nás tedy dvojí hlasování.

    Nejprve budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kudely pevně zařadit tisk 394 za pevně zařazené body.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 126. Přihlášeno je 136, pro 125, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Vondráčka, aby bod číslo 46, tisk 272, ochrana před tabákovými výrobky, byl zařazen na dnešek za pevně zařazené body, což v této fázi znamená za tisk 394.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. kdo je proti?

    Hlasování má číslo 127. Přihlášeno je 140, pro 73, proti 43. Tento návrh byl přijat. (Smích a potlesk v sále.)

    Prosím sněmovnu o klid. Chápu, že odpůrce kouření toto nadchlo, ale musíme pokračovat v důstojné atmosféře.

    Tím jsme se tedy vypořádali s návrhy změn programu. Ještě tam vidím pokus o kontrolu hlasování, tak vyčkám na výsledek. (Po chvilce.) Není námitka proti záznamu o hlasování? Není tomu tak.

    V tom případě už nám nic nebrání pokračovat bodem číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Mihola a zpravodajka garančního výboru, což je výbor pro sociální politiku, paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 366/6, které byly doručeny dne 12. března. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 366/7.

    Zeptám se zástupce navrhovatelů, zda má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu. Paní poslankyně Hnyková. Potom vystoupí pan poslanec Mihola. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobré ráno, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Dovolte mi před závěrečným hlasováním, abych se vyjádřila k novele zákona 247/2014, o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, sněmovní tisk 366. Novelu i pozměňovací návrhy jsme probírali jak ve stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, tak ve výboru pro sociální politiku. Vím, že se koalice domluvila o prohlasování této novely, jak nám sdělil kolega Mihola na výboru, přesto pár slov musím říci na závěr. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já prosím sněmovnu o klid. Pokud chcete diskutovat, tak mimo jednací sál.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Já chápu, že to pro někoho není důležité, ale já si myslím, že pro děti to je velmi důležité.

    Sami moc dobře víme, a jistě mi to kolegové dětští lékaři potvrdí, jak moc je dítě v tomto věku ovlivnitelné, jak lehce může dojít k poškození a dopadům na jeho vývoj. Nikdo mi bohužel nedal uspokojivou odpověď. Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí mi řekli, že tu vznikne černá díra. Samotné hlídací služby se budou řídit svými vlastními pravidly, tedy žádnými pravidly. Kolegyně napravo mi zajisté řeknou, že odpovědnost leží na rodičích, že si sami ohlídají to, kdo se stará o jejich dítě, zvlášť když za onu službu platí těžce vydělané peníze. Bohužel ne všichni jsou znalí a schopni ochránit svou rodinu. Dokladem budiž situace okolo neregistrovaných zařízení pro seniory, v jakých žalostných podmínkách v některých takových zařízeních senioři žijí. Tady asi nemusím dál rozebírat. Já se prostě obávám, aby to tak nedopadlo i s našimi dětmi.

    Schází mi v této republice jakákoliv koncepce péče o předškolní děti. Navrhuji, aby v co nejkratší době vznikla koncepce péče o dítě, kde by byly zahrnuty dětské skupiny, registrované, neregistrované, hlídací služby, chůvy, kde by byly stanoveny minimální standardy v oblasti vybavenosti, hygieny, vzdělávání pracovníků. Zároveň by mohla obsahovat vzory smluv pro rodiče, abychom prostě co nejvíce omezili riziko poškození dítěte a umožnili tak rodičům, aby se mohli v klidu věnovat své práci a zároveň si vybrat pro své dítě takovou péči, kterou považují za nejlepší nebo nejdostupnější. Považuji vznik takové koncepce za zásadní a pro Ministerstvo práce a sociálních věcí nejdůležitější v rozvoji péče o dítě.

    Věřím, že mé požadavky budou vyslyšeny. Vždyť jde o naše děti, i když po tomto projevu o tom silně pochybuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já znovu prosím o klid v jednacím sále!

  • Poslankyně Jana Hnyková: Ale já už jsem, pane předsedající, u konce. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, ale ten, kdo přijde po vás, to určitě ocení, pokud se sníží hladina hluku. Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Mihola, připraví se pan poslanec Beznoska.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, máme před sebou závěrečné projednávání novely zákona o dětské skupině. Jejím hlavním bodem je volitelná či dobrovolná registrace poskytovatele služeb. Přijetím této novely umožníme další existenci lesním mateřským školám, dětským klubům a dalším předškolním alternativním zařízením a také odstraníme obavy mládežnických organizací, které se cítily býti návrhem zákona o dětské skupině ohroženy.

    Novela se zabývá také otázkou uživatelů daňových benefitů. V tomto kontextu bych vás všechny chtěl požádat o podporu pozměňujícího návrhu Františka Adámka a chtěl bych k tomu dodat, že stejně jako celá novela, i tento pozměňovací návrh je v souladu, je prodiskutován s představiteli Asociace lesních mateřských škol, s Českou radou dětí a mládeže, Člověkem v tísni a dalšími představiteli organizací, kterých se celá záležitost nejvíce týká.

    Vážení kolegové, věřím, že přijetím této novely zákona o dětské skupině, která má podporu napříč politickými kluby kromě KSČM, nejen naplníme slib daný na začátku tohoto procesu předsedy klubů koaličních stran, ale také tím potěšíme rodiče i děti z těchto zařízení, kterých se novela týká. Věřím, že v neposlední řadě vyšleme také pozitivní signál o práci a plnění slibů Poslanecké sněmovny celé naší veřejnosti. Věřím, že přijetím novely naplníme také známé motto finis coronat opus, konec korunuje dílo. Prosím vás o její podporu a děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktickou poznámku má paní poslankyně Langšádlová, potom s řádnou přihláškou pan poslanec Beznoska.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Krásné dopoledne, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Pan kolega přede mnou hovořil o signálu. Ano, my máme vysílat signál o tom, jaký je náš přístup ke společnosti, co všechno má stát regulovat. A já si myslím, že v posledních týdnech a měsících jsme nevysílali dobré signály. My jsme vysílali signály, že rodiče nesmějí ani diskutovat o alternativách očkování, my jsme vysílali signály, že rodiče nemají právo na domácí vzdělávání. Jsem přesvědčena, že máme právě teď příležitost alespoň částečně napravit ty pro mě negativní signály toho, že stát bude do všeho zasahovat. Protože nejsme to my zákonodárci, kteří máme zasahovat do života rodin, nejsme to my, kteří umíme stanovovat všechny oblasti našeho života a pravidla do všech oblastí našeho života. Ano, jsou to rodiče, kteří mají právo si stanovit formu péče pro své děti. Jsou to rodiče, kteří dobře vědí, v jakém prostředí a v jakém zařízení mají jejich děti být. A hlavně, tato zařízení již několik desítek let fungují, jsou tam tisíce dětí. A já si myslím, že máme povinnost zachovat tyto alternativní formy zařízení pro děti.

    Já vás prosím, abychom tuto novelu zákona podpořili. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Beznoska, po něm vystoupí s faktickou předseda klubu TOP 09.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vždycky v průběhu legislativního procesu tady ve Sněmovně samozřejmě a přirozeně dochází k celé řadě úprav. Na můj vkus, jakkoliv je dohoda mezi všemi kluby napříč politickým spektrem, že zákon v té podobě, jak ho upravil zejména pan kolega Mihola, podpoříme, tak za sebe říkám, že se nám trošku vytrácí ten původní princip, původní smysl toho zákona - dát rámec svobodnému výběru rodiče, aby zvolil on sám, jaká vzdělávací nebo výchovná cesta v tom předškolním vzdělávání pro jeho dítě je nejlepší. Všemi našimi úpravami včetně pozměňovacích návrhů směřujeme k tomu, že se snažíme tento sektor, tento segment předškolní výchovy, opět nějakým způsobem limitovat.

    Původní myšlenka byla dát základní rámec dětským skupinám proto, aby těch 60 tisíc dětí, které se nedostaly do mateřských škol, mělo možnost, aby si rodiče vybrali, jak velká dětská skupina, s jakým vzdělávacím cílem bude o jejich dítě pečovat. Dnes se snažíme z dětských skupin udělat takové béčkové mateřské školky. To se mně osobně nelíbí. Vytrácí se mi tam volnost.

    Jinak samozřejmě zákon jako celek podpořím. Pozměňovací návrhy typu šest hodin povinně denně atd. podpořit prostě nemohu. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dvě faktické. První pan předseda Kalousek a potom paní poslankyně Semelová. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, kolegové, jen stručně. Neměl jsem v úmyslu vystupovat, ale přece jásavý výkřik mého vzácného kolegy, že konec korunuje dílo, mě nutí k tomu vás požádat, abychom si uvědomili, co teď vlastně děláme. Napravujeme problém, který jsme si sami způsobili tím, že jsme něco zrušili, když jsme to zrušit nemuseli. Něco zaříznout úplně zbytečně, potom to částečně napravit, zaplať pánbůh, že aspoň jsme našli schopnost to napravit, ale určitě bych se za to nechválil, že něco korunujeme. Byla to jenom zbytečná ztráta energie a místo korunovace bych hovořil o upachtěném upižlání. My jsme ochotni to upižlání podpořit, ale prosím, nejedná se o žádnou korunovaci. Napravujeme problém, který jsme si sami způsobili. (Potlesk vpravo.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dvě minuty má paní poslankyně Semelová. (Silný hluk v sále.)

  • Poslankyně Marta Semelová: Dobré dopoledne, dobré ráno. Vážený pane Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, máte pravdu. Jsou to problémy, které jste sami způsobili. Když to tady tak poslouchám, tak mám pocit, že pod pojmy zájem dítěte, pod pojmy liberalizace atd. se prostě skrývá něco úplně jiného, co dohromady dává naprostý chaos. V 90. letech, když se mluvilo o tom, že stát nemá nic regulovat -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se. Znovu prosím o klid ve sněmovně.

  • Poslankyně Marta Semelová: - tak se zrušily jesle, protože škodí prý dítěti. Teď nám chybí. Pak se začaly rušit mateřské školy. Teď nám chybí a zavádíme dětské skupiny. Potom škodí zřejmě škola, tak zavedeme domácí vzdělávání. Škodí nám zdravotnictví, tak radši nebudeme dávat očkovat děti.

    Prosím vás, uvědomte si, že stát tady má tu roli, aby chránil právo dítěte, aby chránil zájem dítěte. Tak tady nezaměňujte pojmy! Děkuji. (Potlesk KSČM)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Není tomu tak. Rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova pana navrhovatele. Není tomu tak. Někdo ze zpravodajů? Paní poslankyně Aulická Jírovcová, paní poslankyně Berdychová či pan poslanec Soukup? Nikdo nemá zájem.

    V tom případě přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi, abych vás seznámila s postupem hlasování u sněmovního tisku 366. Sociální výbor jako garanční výbor projednal tento sněmovní tisk dne 18. března 2015 na své 22. schůzi a přijal toto usnesení.

    Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako garanční výbor pro projednávání návrhu zákona pro druhé čtení za prvé zaujímá stanovisko k jednotlivým předloženým návrhům a dále doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 366/6 v následujícím pořadí...

    Nejprve mi ještě dovolte upozornit, že návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán.

    Hlasovat bychom měli takto: hlasovat nejdříve návrhy přijaté výborem pod písmenem A, tedy A1 až A7, potom návrhy v pořadí, jak byly předneseny ve druhém čtení návrhu zákona na jednání Poslanecké sněmovny, tedy návrhy pod písmenem B, B1, B2. Dále návrhy pod písmenem C, C1, C2 a nakonec návrhy pod písmenem D, D1 až D7. Tyto však pouze v případě, že by nebylo hlasováno o návrzích A1 až A7.

    Hlasování by proběhlo v následujícím pořadí.

    Za prvé bychom hlasovali o návrhu A1 - a zde dovolte upozornění: pokud bude hlasováno o tomto návrhu, je návrh D1 nehlasovatelný.

    Za druhé bychom hlasovali návrhy A2, A3, A4, A5, A6, A7 dohromady - a zde další upozornění, pokud budou přijaty návrhy pod písmenem A2 až A7, budou návrhy D2 až D7 nehlasovatelné. Pokud bude přijat návrh A2, budou dále nehlasovatelné B1 a C1, a pokud bude přijat návrh A7, bude dále nehlasovatelný návrh C2.

    Za třetí bychom hlasovali o návrhu B1, ale o tomto by bylo lze hlasovat pouze v případě, že nebude přijat návrh A2. Pokud bude hlasován a přijat návrh B1, bude návrh C1 nehlasovatelný.

    Za čtvrté bychom tedy hlasovali o návrhu B2.

    Za páté návrh C1. Zde další upozornění: lze o něm hlasovat pouze v případě, že nebude přijat návrh A2 ani návrh B1.

    Za šesté návrh C2, lze o něm hlasovat tedy pouze v případě, pokud nebude přijat návrh A7.

    Za sedmé návrh D1, lze o něm hlasovat pouze v případě, že nebude hlasováno o návrhu A1.

    A za osmé návrhy D2 - D7, zde bychom hlasovali dohromady D2, D3, D4, D5, D6, D7. Lze zase o nich hlasovat pouze v případě, že nebude hlasováno o návrzích A2 až A7.

    Za deváté bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Toto je návrh procedury, jak ji navrhuje garanční výbor a paní zpravodajka. Zeptám se, zda je souhlas, nebo zda někdo chce hlasovat jinak. Dobrá. Pro jistotu, přece jen to není úplně jednoduchá procedura, se zeptám sněmovny, zda souhlasí s tímto postupem hlasování.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro tento návrh postupu. Kdo je proti?

    Hlasování 128, přihlášeno je 168, pro 154, proti nikdo, návrh procedury byl přijat.

    Prosím paní zpravodajku, aby přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy, vždy nám sdělila stanovisko garančního výboru, a stejně tak prosím o stanovisko pana navrhovatele. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Prosím.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ale prosím o klid! Usaďte se na místa. Z uličky se dá obtížně hlasovat. Prosím na místa a prosím o klid.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Za prvé bychom hlasovali o návrhu A1.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím stanovisko.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Stanovisko výboru, zde doporučuje, a stanovisko mé je neutrální.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A pan navrhovatel? (Kladné.)

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 129, přihlášeno je 169, pro 130, proti nikdo, tento návrh byl přijat. Prosím dál.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. Jenom upozorňuji, že už nemůžeme hlasovat o návrhu D1.

    Za druhé budeme hlasovat o návrzích A2, A3, A4, A5, A6, A7 a budeme hlasovat dohromady. Stanovisko výboru je, že nepřijal žádné stanovisko, a mé stanovisko je neutrální.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan navrhovatel? (Kladné.)

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 130, přihlášeno je 168, pro 112, proti 9, tento návrh byl přijat. Prosím dál.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. Jenom upozorním, že už nelze hlasovat o bodech D2 až D7. Dále nelze hlasovat o bodě B1 a C1 a C2.

    Za třetí bychom hlasovali o bodu B2.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, prosím stanovisko.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Stanovisko garančního výboru je nedoporučuje, mé stanovisko je kladné.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan navrhovatel? (Záporné.)

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 131, přihlášeno je 169, pro 36, proti 115, tento návrh nebyl přijat. Prosím dál. ***

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Další návrh je v bodě... osm... C - ne, už vlastně máme hlasování o návrhu jako celku, protože byly přijaty ostatní návrhy, které eliminují ostatní návrhy. Takže budeme hlasovat o zákonu jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se, zda někdo namítá proti tomu a chce uplatňovat ještě nějaké hlasování. Ale tak jak byla navržena procedura, já mám za to v souladu s paní zpravodajkou, že o všech hlasovatelných pozměňovacích návrzích již bylo hlasováno. V tom případě přistoupíme k hlasování o zákonu jako celku.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jiřího Miholy, Romana Sklenáka, Jaroslava Faltýnka, Martiny Berdychové, Heleny Langšádlové, Olgy Havlové, Jaroslava Zavadila, Marka Bendy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle sněmovního tisku 366, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Prosím o stanovisko.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Stanovisko k tomuto zákonu bylo vlastně...

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď už vlastně jenom vaše, protože výbor...

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Už jenom vaše... Já teď to hledám, ale mé je neutrální.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Neutrální. Pan navrhovatel? (Kladné.) Kladné.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 132, přihlášeno 166, pro 117, proti 22. Konstatuji, že návrh byl přijat a my jsme s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas.

    Děkuji paní zpravodajce, děkuji i panu navrhovateli a končím projednávání bodu 84.

    Ještě než otevřu bod 4, omluva pana poslance Fiedlera od 9.05 do 9.30 hodin. Omluva pana poslance Fichtnera od 14. hodiny.

    Budeme pokračovat bodem číslo 4, což je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane vicepremiére, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, novela zákona o důchodovém spoření byla projednána v prvním čtení dne 21. ledna 2015. Návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, který doporučil tento návrh schválit bez připomínek.

    Podle navrhovaného zákona má být vstup do důchodového spoření zastaven v předstihu před ukončením druhého pilíře, čímž bude zamezeno nárůstu počtu účastníků v době před ukončením systému. Cílem této změny zákona je snížit nároky na administraci v rámci vypořádání prostředků účastníků a zamezit neodůvodněným nákladům. Zejména tak nebude narůstat objem prostředků, které byly v důsledku vstupu nových účastníků přesměrovány z důchodového pojištění do druhého pilíře.

    Se zastavením možnosti vstupu do druhého pilíře se rovněž ruší požadavek na 50 tisíc účastníků v důchodových fondech do dvou let ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů.

    Dále se navrhuje prodloužit stávající výjimku z limitu investování určeného pro počáteční období existence důchodových fondů do konce roku 2016. Tato úprava umožní investovat i konzervativněji ve fondech, které podle statutu a zákona nejsou konzervativně zaměřeny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se omlouvám, já teď vidím minimálně čtyři diskusní skupiny, které ruší. (S důrazem:) A dokud tyto skupiny nepřestanou diskutovat, nebudeme pokračovat. Děkuji.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Účelem této změny je především ochrana prostředků účastníků před významnějším kolísáním hodnoty majetku v důchodových fondech v období před ukončením systému důchodového spoření a vyplacením prostředků účastníků.

    Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si vás požádat o projednání předloženého návrhu zákona v druhém čtení. Navrhovaná právní úprava splní svůj účel pouze tehdy, jestliže nabude účinnost co nejdříve, ve značném časovém předstihu před zahájením ukončení důchodového spoření, k němuž má dojít k 1. lednu 2016. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dne 21. 1. na 25. schůzi Sněmovny byl tento tisk přikázán rozpočtovému výboru. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. V daném případě byl návrh zákona přikázán pouze rozpočtovému výboru jako jedinému výboru, a je tedy jasné, že tento výbor je výborem garančním a o určení garančního výboru tedy hlasovat nemusíme.

    Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 382/1. Prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru, kterým je pan poslanec Zdeněk Syblík, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak tedy vládní návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen k projednávání tak, aby s ním Sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl v prvním čtení projednán v obecné rozpravě dne 21. ledna 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny. Sněmovna tento vládní návrh zákona v široké diskusi projednala a přikázala jej k projednání do rozpočtového výboru a zkrátila lhůtu pro projednávání tohoto návrhu ve výboru o 30 dnů.

    V průběhu projednávání tohoto tisku byl změněn zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a garančním výborem se stal rozpočtový výbor. Rozpočtový výbor vládní návrh zákona projednal dne 28. ledna 2015 na své 18. schůzi.

    Vzhledem k tomu, že k návrhu zákona k tomuto datu nebyl podán žádný pozměňovací návrh, přijal rozpočtový výbor následující usnesení, s kterým vás nyní seznámím: Po úvodním slově náměstka ministra financí Gregora, zpravodajské zprávě poslance Zdeňka Syblíka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 382, schválila bez připomínek, za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní zatím jednu přihlášku, je to přihláška pana poslance Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já zde nechci opakovat to, co jsem uvedl na konto tohoto tisku a vůbec počínající demontáže nedávno přijatého důchodového systému v prvním čtení. Přiznám se, že jsem byl zklamán, když ani neprošel návrh na přikázání tohoto tisku vedle rozpočtového výboru do výboru pro sociální politiku, jak bylo vždycky tradicí, protože důchodové zákony vedle rozpočtového výboru vždy projednával i výbor pro sociální politiku. Ani to neprošlo a to také o něčem svědčí.

    Jako vážený klient důchodového spoření, protože jsem vstoupil do toho druhého pilíře, jsem vedle ročního výpisu z vyváženého důchodového fondu dostal také dopis od příslušné penzijní společnosti, která mi děkuje za věrnost v uplynulém roce a zároveň sděluje předpokládanou časovou osu ukončení důchodového spoření. K tomu vyjmenovává několik variant, jak naložit s prostředky, které jsem dosud naspořil v rámci důchodového spoření.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám tady jednu faktickou poznámku od pana poslance Opálky a potom žádost o vystoupení s přednostním právem od pana předsedy Kalouska. Takže nejprve dvě minuty pro pana poslance Opálku.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Já jenom pro upřesnění. Co se týká projednávání tohoto zákona při schvalování důchodového spoření, tak sice byly přikázány výboru pro sociální politiku, ale ta situace tam byla zajímavá a ten druhý doprovodný nebyl vůbec projednáván, protože k němu nebylo stanovisko vlastně ani ministerstvem pořádně sděleno. Tak jenom pro informaci.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To byla faktická poznámka a nyní přednostní právo pana předsedy Kalouska. Po něm je řádně přihlášen pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom krátce zareagovat na slova pana kolegy Vilímce, který řekl, že o zrušení druhého pilíře se začalo vážně hovořit od okamžiku, kdy byla ustanovena tato vláda. Obávám se, že ta historie je delší, že o zrušení druhého pilíře se naprosto vážně - a ani ne tak vážně jako hystericky začalo mluvit v okamžiku, kdy byl schválen a kdy byl ustanoven. Z ryze propagandistického hlediska bych tady rád složil poklonu té hysterické propagandě, protože evidentně zapůsobila, evidentně vyděsila i ty lidi, pro které by byl druhý pilíř nepochybně výhodný, neboť by posílil zásluhovost v jejich penzijním zabezpečení na úkor rovnostářství, že si to radši neriskli, protože předpokládali, jak některé historické zkušenosti v naší zemi jsou, že pak někdo přijde a sebere jim to. To se skutečně podařilo.

    Já bych vám snad ani nevyčítal, dámy a pánové z vládní koalice, že druhý pilíř rušíte, kdybyste měli alternativu. Kdybyste měli alternativu, se kterou v rámci toho jednoho jediného pilíře budete schopni dostatečně akcentovat v rámci povinného penzijního pojištění jak solidaritu, tak zásluhovost. A dobře víme, my, kteří se tím zabýváme již mnoho, mnoho let, že to prostě v jednom pilíři nejde, neboť to jde proti sobě. Zásluhovost, o které vy mluvíte v rámci třetího pilíře, už je mimo povinné pojištění. Takže hovoříme-li, že v rámci povinného pojištění by měla být dostatečně akcentována solidarita a zásluhovost, tak to prostě v jednom pilíři nejde. Na to musíme mít pilíře dva, kde v tom prvním se odehrává dominantně rovnostářství, v tom druhém se odehrává dominantně zásluhovost. Pokud ten druhý pilíř rušíte, rušíte zásluhovost ve prospěch rovnostářství a nemáte alternativu. A to je to, co vám vyčítám, že nemáte alternativu, a přitom to rušíte.

    Druhá věc, která se vám nepochybně podařila v rámci té nepravdivé propagandy, je stvořit slovo "vyvádění". Všichni, kteří jsme vedli diskuse o penzijním systému, jsme slyšeli v každé druhé větě, že druhým pilířem budou vyváděny peníze z penzijního spoření. To samozřejmě není pravda. Druhý pilíř je součástí systému a došlo pouze k převedení tří procent z rovnostářského pilíře do zásluhového pilíře, ale ty peníze zůstaly v penzijním systému. Nikdo nevyvedl ani korunu. Naopak parametry druhého pilíře byl penzijní systém posílen, neboť k těm třem procentům si každý přidává ještě dvě ze svého. To znamená, došlo k posílení prostředků v rámci penzijního spoření, nikoliv k vyvedení.

    Znovu zdůrazňuji: kdo mluví o vyvádění z penzijního systému, lže! Buď vědomě, nebo proto, že podlehl té propagandě, ale v penzijním systému ty peníze zůstávají, protože druhý pilíř je samozřejmě integrální součástí penzijního systému. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám tady dvě žádosti o faktické poznámky. Pan poslanec Zavadil, potom pan poslanec Opálka, pak přijde řada na přednostní právo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý den, kolegyně a kolegové, vážený pane předsedo, vážená vládo. Já jenom prostřednictvím vás, pane předsedající, bych chtěl svému kolegovi Kalouskovi, kterého si velmi vážím, poopravit trošku jedno slovo. Já si nemyslím, že to byla hysterie. Já si myslím, že to byl pragmatismus. Ten pragmatismus vycházel z toho, že tak jak se nastavil druhý pilíř, a vy si velmi dobře pamatujete hádky, které jsme my dva spolu vedli o tom, jestli se má, nebo nemá druhý pilíř nastavit, tak způsobil to, co způsobil. Kdyby to bylo povinné, a zaplať pánbůh, že nebylo, tak by možná druhý pilíř měl šanci na existenci. Ale vy dobře víte, jaká smršť se strhla, když se mluvilo o povinném pojištění. Bylo více než 70 tis. na serverech okamžitě zásadní ne a zásadní odpor proti tomu, aby tento pilíř byl povinný. Takže proto také došlo k tomu, k čemu dojít muselo, že se ta povinnost stáhla a zůstalo to, co zůstalo, to znamená, že to bylo na bázi dobrovolnosti.

    A to vyvádění, to není z druhého pilíře, samozřejmě že ne, ale vyvádění finančních prostředků z toho průběžného spoření, to tady prostě bylo tímhle nastaveno. Vy víte přece dobře, že tady došlo i k tomu, že se muselo zvednout DPH, aby se ty finanční prostředky, o které přišel první pilíř, aby se tam nějakým způsobem doplnily, protože to ohrožovalo existenci důchodů, které z tohoto pilíře nebo z tohoto průběžného systému byly vypláceny.

    Takže ano, je to možná ideologický spor. V tom s vámi můžu souhlasit. Ale nemyslím si, že to byla hysterie. Myslím si, že to byl pragmatismus a že nakonec zvítězil obyčejný zdravý selský rozum. A pilíř třetí je podle mě dostatečným nástrojem pro to - ne teď, v jaké poloze je, ale co se s tím dá udělat do budoucnosti, aby se posílilo to, co vy požadujete.

    Takže tolik snad jenom má poznámka. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám. Další faktická poznámka, pan poslanec Opálka a potom fakticky pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi taky zareagovat. Víte, ono to rovnostářství tady zaznělo skoro jako sprosté slovo či nadávka. Ale systém prvního pilíře přece není zcela rovnostářský. Je solidární. Ale jestli v tomto systému jsou nejnižší důchody kolem 3 000 a nejvyšší důchody kolem 50 000, tak to rovnostářství tedy má přece jenom nějaké dimenze.

    K tomu vyvádění. Nevím, kdo říká, že se vyvádějí z důchodového systému peníze. Ony se vyváděly z prvního do druhého pilíře. Ne ze systému, ale z pilíře. Čili se snižovala možnost solidarity v prvním a umožňovala se větší ekvivalence těm, kteří na to mají. Když se podíváte na to, kdo se přihlásil do druhého pilíře, tak kupodivu jsou to ti nejstarší. Čili šlo o zhodnocení volných prostředků, ani ne tak o to, abychom řešili důchodový systém.

    Správně poznamenal pan předseda Zavadil v tom - vždyť tady přece ten třetí pilíř zůstává. Druhý byl jeho bratříčkem. Jde o to, jakým způsobem budeme s tímto pilířem pracovat. Já si myslím, že ekvivalentní pilíř je taky shromažďování majetku a žití potom z renty, což je běžné. V podstatě už za Rakouska-Uherska a v první republice ti, kteří na to měli, se důchodově zabezpečovali tím, že měli majetky a ty pronajímali.

    Předposlední poznámka k těm horníkům. Víte, stačila by statistika. Zatím není. Zatím jsou výzkumy z minulého století, ale říká se, že dožitelnost těchto lidí je kratší. Že vlastně ten systém dotují, protože nevyužívají ten první systém (pilíř) tak dlouho jako jiní občané jiných profesí. Takže vlastně jejich argument je, že dotují ten systém. Takže tady se budeme muset ještě statisticky rozebrat. (Upozornění na uplynutí času k poznámce.) Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Další faktická pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Už nechci zdržovat, jenom stručnou reakci na dva pojmy. Rovnostářství není nadávka, to je prostě popis trendu, který v tom prvním pilíři probíhá a bude probíhat. Tím, jak se dál lidský věk, dá-li bůh, bude prodlužovat, tak to bude tendovat k rovnostářství. A pokud nenajdeme odvahu ke strukturální reformě, tak to dojde k té konečné spravedlnosti. Vlevo nahoře (na galerii) vidím generaci, která se toho dočká, až prostě nebudeme brát žádné důchody. Pak nebudeme mít nikdo nic z toho prvního pilíře a bude to spravedlivé. To pak není solidarita, ale rovnostářství, a tam to spěje. Zcela nezbytně. Na to mi stačí kalkulačka a demografická křivka, abychom si to spočítali, a vy to umíte spočítat také.

    A jenom drobná poznámka k pojmu, který použil pan kolega Zavadil. Ve vší úctě: průběžné spoření je protimluv. Průběžný systém je předávání peněz mezi generacemi v jednom okamžiku. Spořím si sám pro sebe a dlouho. Průběžné spoření je něco, co neexistuje. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě faktická poznámka pan poslanec Hájek.

  • Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, mě se hluboce dotkla slova pana Kalouska, protože já jsem ten člověk, který 33 let byl v hornictví a myslím si, a já jsem to teď nedávno diskutoval na jednání s odbory, když jsem řekl, že my horníci jsme byli hloupí. Když se mě ptali, co jsem dělal v roce 1989, tak říkám, já jsem cinkal klíči. Ale čtrnáct, sedmnáct, u opasku v dole. My jsme pořád kopali uhlí, pořád jsme se snažili plnit plán a nechali jsme si zrušit kategorie. My jsme dneska jediná země, ve které musejí horníci pracovat do 67 let! Všude kolem nás horníci odcházejí po 20 nebo 25 odpracovaných letech. Všude, v celé Evropě.

    Já jsem v té souvislosti vzpomněl Polsko. Polákům třikrát nebo čtyřikrát pravicová vláda chtěla sebrat důchody. Polští horníci šli do Varšavy s baseballovými pálkami a vysvětlili pravicovým vládám, že si to takhle nepředstavují. Samozřejmě já tímto nevyzývám naše horníky, aby použili baseballové pálky, určitě ne. Ale ti Poláci v tomhle směru byli jiní. A já pevně věřím, že současná vláda napravuje věci, které jste vy, pane Kalousku a vám na pravém spektru podobní, zapříčinili. (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Protože vy jste těm horníkům prodali střechu nad hlavou a dneska jsme v té situaci, že opravdu ti horníci potřebují mít jistotu, a ta jistota mimo jiné kromě práce je, že dostanou zasloužený důchod, aby si ho skutečně dožili nebo prožili. Protože opravdu je pravda, co říkal tady kolega Opálka, že horníci se dožívají podstatně menšího věku. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě reakce pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: S tím Polskem koneckonců i s naší zemí máte pravdu, pane poslanče Hájku prostřednictvím pana předsedy. Holt Margaret Thatcher byla v Evropě jenom jedna. Ta to dokázala a výrazně tím pomohla britské ekonomice a životní úrovni jejího lidu. Všechny ostatní země, které se lekly baseballových pálek, ty skončí tím, že žádné důchody brát nebudou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Žádná další faktická poznámka není, slovo má pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív faktická na pana poslance Hájka, vaším prostřednictvím. Ty byty OKD prodával pan premiér Sobotka, tak neukazujte k nám. Jenom tak pro pořádek. Ale kvůli tomu jsem se nepřihlásil.

    Nejprve chci říct na stenozáznam, že jsem účastníkem druhého pilíře, aby mě někdo neobvinil, že k tomu mluvím, i když jsem účastníkem důchodového spoření. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak několik faktických. Pan poslanec Beznoska, potom pan poslanec Foldyna.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, mnohé zaznělo od pana kolegy Stanjury. Také si myslím, že rušit druhý pilíř bez toho, abychom měli jasno, jak budeme řešit důchodové spoření do budoucna, byla chyba. Já si naopak myslím, že jsme měli - a byl jsem nominován do té důchodové komise - nejprve velmi pečlivě analyzovat, proč kromě toho politického akcentu, o kterém tady mluvil pan kolega Kalousek, že sociální demokracie to velmi dobře politicky využila, tak jsme měli případně argumentovat a debatovat o tom, jak změnit parametry ve druhém pilíři. Ne zbrkle a na prvním jednání důchodové komise prostě oznámit, že tento pilíř zlikvidujeme.

    Spíš do budoucna. Pokud důchodová komise přijde s nějakým řešením, tak věřím, že bude takové, aby bylo přijatelné minimálně ústavní většinou této Sněmovny. Jinak se dostaneme do situace, že budeme každé volební období řešit tak zásadní problém, jako je důchodový systém.

    Ta čísla, která říkal pan kolega Stanjura, já doplním o jedno - také to bude znít trošku jako sci-fi. Ale kdybychom pokračovali tempem deficitu na důchodovém účtu, tak v roce 2080 tento deficit bude 200 % hrubého domácího produktu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Foldyna s faktickou poznámkou, připraví se s faktickou rovněž paní poslankyně Černochová.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Já si dovolím jednu poznámku. Nejsem odborník na důchodové záležitosti, nicméně matematika 1 a 1 jsou 2... A pan předřečník Stanjura tady říkal čísla, kolik stát přispívá na ten třetí pilíř. No, trošičku si s námi pohrál s čísly. Tak ve druhém pilíři, jestliže je 80 nebo 90 tisíc účastníků, tak samozřejmě ta částka odpovídá 80 - 90 tisícům. Ale ve třetím pilíři jsou 4 miliony lidí. Čtyři miliony lidí! To je přece velký rozdíl. A teď si představte, kdyby 4 miliony lidí byly ve druhém pilíři, kolik by vyteklo z prvního pilíře peněz a jak by to asi vypadalo. Prostě jste tady udělali paskvil, prohnali jste to Sněmovnou a my to musíme teď napravovat, aby ti lidé se nějakého důchodu vůbec dožili.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová, po ní s faktickou pan poslanec Stanjura.

  • Poslankyně Jana Černochová: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Ta debata na téma důchodové spoření a jeho zrušení je určitě plodná. Mně tady chybí poměrně významný aktér, který by se měl této debaty účastnit nebo ji minimálně poslouchat. Tím aktérem, resp. aktérkou je paní ministryně práce a sociálních věcí, která pro mě z nepochopitelného důvodu tady dnes při projednávání takto závažného bodu chybí. Byť vím, že zpravodajem tohoto návrhu je Ministerstvo financí. Ale my se tady bavíme o budoucnosti České republiky z hlediska důchodového spoření a kdo jiný než ministr práce a sociálních věcí by měl tu debatu poslouchat, zapisovat si každé naše slovo a aplikovat potom tyto věci v praxi?

    Z tohoto důvodu se velmi omlouvám, ale pokud paní ministryně nemá v plánu tady být v tuto chvíli, tak navrhuji procedurálně přerušit projednávání tohoto bodu, než tady paní ministryně bude. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud je to procedurální návrh, tak o něm rozhodneme bez rozpravy. Přivolám kolegy z předsálí. Ano, všechny vás odhlásím. Prosím o novou registraci. Jakmile se ustálí počet přítomných, tak zahájím hlasování. Zopakuji, že návrh zní přerušit projednávání tohoto bodu do doby přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí. (Poslanci hromadně přicházejí do sálu.)

    Myslím, že můžeme zahájit hlasování. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s přerušením tohoto bodu do doby přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 133. Přihlášeno je 157, pro 41, proti 105. Návrh přijat nebyl.

    Teď tu bylo několik dalších faktických. Pan poslanec Stanjura je přihlášen s faktickou poznámkou, pak to byl pan poslanec Gabal s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Návrh paní kolegyně Černochové aspoň znamenal zvýšení počtu vládních poslanců ve Sněmovně, což je dobře.

    Chtěl bych reagovat na pana poslance Foldynu prostřednictvím pana předsedy. Já jsem o třetím pilíři moc mluvit nechtěl. Na mikrofon říkám, že jsem účastníkem třetího pilíře, aby bylo úplně jasno. Když mi říká, že jsem neřekl správná čísla, tak neřekl pravdu. Já jsem řekl správné číslo, kolik stát vydává na třetí pilíř. Říkal jsem, že je to dobře. Vy mě obviníte, že tady manipuluji čísly, ale vy jste to číslo nevyvrátil. Já jsem neříkal, kolik je to na jednoho občana. O tom jsem vůbec nemluvil. To vy si vymyslíte nějaké jiné kritérium. Já jsem mluvil o těch 6,9 mld. Říkal jsem, že to je hodně a že je to dobře. To jsem nekritizoval. A porovnal jsem to s tím vaším opravdu silným ideologickým bojem s druhým pilířem, kde se nevyvádějí peníze, ale převádějí. Zůstávají těm občanům! I ve druhém pilíři zůstávají občanům, nikomu jinému! Jenom si občané k tomu přidávali svoje peníze, což je vlastně stejný princip jako ve třetím pilíři, kde musíte mít úložku aspoň od 300 korun měsíčně, abyste vůbec od státu něco dostal.

    Je to pro mě nepochopitelné, ten váš souboj, protože matete veřejnost. Ty prostředky zůstávají všem občanům, kteří se přihlásili, a stát přispívá i ve druhém - tam vlastně nepřispívá stát, tam přispívá občan. Ve třetím pilíři přispívá stát a přispívá těm, kteří spoří hodně. Myslím, že maximální podpora 230 korun měsíčně je pro ty, kteří si spoří na penzi minimálně 1000 korun měsíčně. A kdo spoří pod 300 korun měsíčně, nedostává od státu nic. To bych byl rád, aby bylo úplně jasno. Když mě obviníte, že jsem neřekl správná čísla, tak buď řekněte jiná, nebo řekněte, že jsem řekl správná čísla, a uznejte to.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktickou má pan poslanec Gabal. Než dorazí k řečništi, tak omluvím pana ministra Ťoka z dnešního jednání, a to z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den. Vážený pane předsedající, pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, už jsem tady mluvil minule k tomuto tématu. Čistě z odborného hlediska a tak, jak se dívám na demografický vývoj, jsem poněkud zděšený průběhem debaty o penzijním systému a penzijních perspektivách v této zemi. Je třeba si uvědomit, že základem prosperity je důvěra daňových poplatníků a občanů v to, že se budeme vyvíjet v relativně stabilním, racionálním a konsenzuálním prostředí aspoň z hlediska toho, co čekají lidé od období života, kdy nebudou moct pracovat a buď budou závislí na tom, co vydělali, nebo co našetřili, nebo kdo jim pomůže. Jestliže se takto nebudeme chovat, a je fakt, že tady nezazněl žádný racionální návrh alternativy vůči tomu, co řešíme, a to je škoda, tak prostě nikdo důvěru mít nemůže. A je to naše odpovědnost.

    To zrušení je důsledkem nedostatku konsenzu mezi hlavními aktéry a v podstatě to tady nikoho nezajímá. Dokonce tady někdo řekne, že na to není odborník. To není o koncepci. Jakoukoliv koncepci dokážeme vytvořit a shodnout se na ní, pak ji musíme držet, abychom dali dlouhodobou perspektivu. Podívejte se na čísla z hlediska podílů lidí v důchodovém věku, jak se budeme vyvíjet v horizontu příští dekády. Řady lidí se to tady týká přímo osobně.

    A ještě na okraj. Byl bych vstoupil do nově otevřeného programu, kdybych neslyšel harašení o tom, že ho vzápětí někdo zruší. Můj dědeček takhle šetřil i přes celou druhou světovou válku a přišli komunisti a sebrali mu to. My děláme úplně to samé.

    Velmi bych apeloval, aby za prvé komise pro důchodovou reformu začala skutečně pracovat a nést výsledky, a za druhé, abychom se tady chovali podle toho, že zacházíme s budoucností a důvěrou lidí (upozornění na čas), a ne se přestřelovali jenom mezi sebou.

    Děkuji. Promiňte za délku. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Zahradník. Ano, je tomu tak. (V sále je hluk.)

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jeden z mých kolegů tady zmínil určité historické souvislosti těchto snah. Já bych si dovolil v tomto krátkém příspěvku připomenout, že věc je již řešena od dob druhé poloviny 19. století. První, kdo podal zprávu a předložil práci o důchodu na stáří, byl doktor Karel Hein v roce 1855. V české literatuře se dá najít velmi pěkný traktát, který napsal Martin Pokorný, ředitel gymnázia zde na Malé Straně, který v seriálu článků Důchod invalidní, které zveřejnil v Časopise pro pěstování matematiky a fyziky v roce 1885, poskytl pěkný rozbor tehdejší situace. On tady říká: Spisovatelé oborů národohospodářských vesměs uznali na nutnou podmínku k rozřešení otázky sociální zvláště také zabezpečení důchodu pro stáří všem třídám výdělkovým. Má-li to rozhodovati se ve smyslu teorie Schulze-Delitzschovy svépomoc, nebo dle teorie Lassallovy pomoc státní, tuto otázku Pokorný ve svém článku neřeší, ale říká, že k účelu našeho rozboru stačí konstatovati, že hlavní těžiště otázky sociální spočívá v zabezpečení výživy každého pracujícího člověka pro jeho stáří. Kdo se o to postará, zdali jednotlivec či stát, není předmětem jeho rozjímání. Ovšem záleží na tom každému státu, aby blahobyt občanů jeho byl zabezpečen jak možno nejlépe a zvláště aby vzbuzovala se chuť jejich ke spoření s úmyslem, aby takto oni sami dopomáhali si k dostatečnému opatření ve stáří.

    To tady prosím Pokorný píše 1885 a my, jak je vidět, nejsme schopni tuto tendenci následovat o téměř 140 let později. (Předsedající upozorňuje na čas.) To myslím, že mluví za všechno.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka. S přednostním právem pan zpravodaj.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Dámy a pánové, já se omlouvám. Mě jen tak něco nezdvihne ze židle, ale to, co tady řekl pan Gabal, prostřednictvím pana předsedajícího, to tedy mě ze židle zvedlo. Přirovnávat to, co nyní předkládá vláda, k tomu, co udělali komunisti, že sebrali lidem všechny peníze, když je tady jasně deklarováno, že finanční prostředky se lidem vrátí, promiňte, pane Gabale, to je neuvěřitelné, co vy dokážete vypustit z úst! To je drzost nejvyššího kalibru přirovnávat komunisty k tomu, co se teď tady překládá! Vždyť je to jasně řečeno, že o peníze lidi nepřijdou! To, co jste tady řekl, je tedy neuvěřitelné. Omlouvám se všem ostatním, ale to mi tedy hnulo žlučí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan poslanec Laudát. Omlouvám se, pane poslanče. Je tady faktická pana poslanec Stanjury. Ještě chviličku vydržte. Omlouvám se, trošku nedopatření, jak jsme se střídali v řízení. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan zpravodaj je velmi rozčilený, že zapomíná oslovovat poslance tak, jak má, ale to není důležité.

    Když jsme u toho tisku, tak bych byl rád, kdyby nám mohl odcitovat z návrhu zákona, kde se píše o tom, o čem hovořil, že budou garantovány všechny zdroje těch, kteří tam vložili. Mohl byste to, pane zpravodaji prostřednictvím paní místopředsedkyně, nám odcitovat, když tak vášnivě tady něco říkáte, kde to v tomto tisku najdeme? Já jsem to tam nenašel. Možná jsem špatně hledal, možná je to někde v důvodové zprávě. Ani tam jsem to nenašel. Takže když tak plamenně hovoříte k tomuto návrhu zákona, tak prosím, řekněte nám, ostatním členům Poslanecké sněmovny, kde to v tom tisku najdeme, co jste tak plamenně řekl, a jak jsem rozčileně reagoval na vystoupení jednoho z poslanců v předcházející rozpravě. Jinak to jsou jenom informace jedna paní povídala. Černé na bílém to, jsem pevně přesvědčen, v tisku není, ale mohu se plést. Pokud mi pan zpravodaj ukáže, že to v tisku je, tak přijdu zpátky k mikrofonu a omluvím se jemu a vám ostatním za svou nepozornost, že jsem to v tom tisku nenašel. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Laudáta, potom se připraví pan místopředseda Sněmovny Gazdík. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jsem si už vzal přednostní právo, protože bych se nedočkal a potřebuji udělat nějaké jednání.

    Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jen několik poznámek. Nevím tedy, proč pana zpravodaje něco zvedlo ze židle. Pan Gabal řekl naprostou pravdu. Možná že si pan zpravodaj neuvědomuje. Jsou dvě dimenze: Jednak komunisté kradli materiální statky a kradli lidem, kteří si je poctivě vydělali, a za další ukradli budoucnost. Vy možná peníze vrátíte, ale kradete budoucnost tamhle těm mladým lidem na galerii. Marně jsem tu žádal při prvním čtení, aby byl tento bod přerušen. Myslím si, že zodpovědné nakládání s tak zásadní věcí, jako je, z čeho budou žít naši následovníci, další generace v penzi, ve stáří, vám nestálo ani za to, aby se bod přerušil a přišli jste sem a řekli: ano, my máme tuto představu podloženou ekonomickým modelem, udržitelnosti modelu. Tak to vám nestálo za to. Ale co jste za partu, když vám nestojí ani za to, aby u takto zásadní věci byla ministryně práce a sociálních věcí? Co jste to těm lidem na náměstích při posledních volbách namlouvali? Tady se dívám rovně dopředu na poslance hnutí ANO.

    Pokud jde o pana kolegu Zavadila, on řekl, že to bylo pragmatické chování sociální demokracie. Z hlediska technologie moci to bylo pragmatické. Pro mě to byl sprostý nezodpovědný populismus, to, co udělali, co říkali a co teď chtějí zrealizovat. To není o ideologii. Ideologický problém zcela elementárně leží někde jinde. Měl by tu vystoupit Babiš, měl by tu vystoupit Sobotka a říci: Vážení občané, to, že platíte do sociálního systému na své důchody, samozřejmě s nějakou solidární složkou, to nejsou vaše peníze, to jsou naše peníze, my si je budeme přerozdělovat. My soudíme, že alespoň v nějaké části, a v tom druhém penzijním systému to bylo pouze v minimální části, jsme řekli občanům: Ne. To jsou vaše peníze, vy se musíte začít elementárně starat, vaše odpovědnost je, jakou životní úroveň budete mít ve stáří.

    Stát může pohlídat, aby tam byla dostatečná míra solidarity. Vy nevíte, s čím sem přijdete. Skončí to tak, že budete nabízet nejenom současným, ale i dalším ročníkům důchodců žebračenky, přidáte tu stovku, tu čtyřicet korun. Ale toto není řešení. Čím dál větší část stárnoucí populace se bude propadat do chudoby a v podstatě do bezvýchodné situace. Já jsem zažil diskuse v minulých obdobích, kdy říkal jeden z vašich hlavních protagonistů sociální demokracie v oblasti sociální politiky: Proč my to tady budeme řešit? Vždyť přece penzijní systém se dostane do deficitu podle demografických prognóz za 15 let, ať si to potom řeší ti politici. A vy přesně v tomto už to takto nehlásáte, protože mezitím přišla krize v roce 2008 a penzijní systém vzal za své a propadl se do deficitu ne za 15 let, ale v průběhu jednoho roku.

    Myslím si, že to, co skutečně děláte, je neuvěřitelné, a znovu opakuji: To, co říká pan Gabal, je naprostá pravda. Ono nejde o to chovat se jen tak, že my vám ty peníze přece vrátíme, ale vy kradete budoucnost. A myslím si, že i průměrný fond, a to vám tu určitě ministr financí potvrdí, tak pokud se nějaký fond chová jakž takž zodpovědně, konzervativně, tak, aby přidal dvě stovky měsíčně, na to snad vydělá a už je srovnatelný s tou obrovskou hlásnou populistickou politikou státu.

    Jelikož si myslím, že zodpovědné je opravdu nejdříve přijít s tím "my máme toto řešení, jsme přesvědčeni o tom díky číslům, že toto řešení je udržitelné", to jste neudělali, takže já dávám procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do doby, než vláda předloží Sněmovně alespoň strategický materiál, jaký penzijní systém v České republice chce. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Jelikož se jedná o procedurální návrh, necháme o něm hlasovat bez rozpravy. Svolám kolegy z předsálí, jestli tam někteří jsou, všechny vás odhlásím, znovu poprosím, abyste se přihlásili svými kartičkami.

    Nyní budeme hlasovat o procedurálním návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do doby, než vláda předloží strategický materiál týkající se této problematiky.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 134, do kterého je přihlášeno 157 přítomných, pro 35, proti 112. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Tejce. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Skoro ani nevěřím vlastním očím a uším, co vše tady slyším z pravé části našeho sálu. Slyšel jsem potlesk, když tu znělo, že bychom měli najít konsenzus. No, já jsem pro, ale vzpomínám si na debatu, která tu byla před dvěma třemi lety, když tu vládla tehdy ODS, TOP 09 a Věci veřejné, a tehdy žádný konsenzus a snaha o něj tady z jejich strany nezaznívaly. My jsme tu naopak dlouhodobě upozorňovali na to, že bez konsenzu se dál nedostaneme. To, co děláme dnes, je jen zastavení nárůstu problému, který jste nám tu zanechali a který my musíme řešit tím, aby nevzrůstal počet lidí, kteří budou v systému, který bude nutné revidovat. Takže nic jiného než to, že se zastavuje nárůst počtu lidí v tomto pilíři, se dnes neděje.

    Já jsem pro to, abychom hledali konsenzus, ale když tu slyším například od pana poslance Laudáta, že senioři by se měli bát toho, jak bude vládnout tato koalice, myslím, že nebudou dobře vzpomínat na to, jak vládla koalice minulá. Myslím si, že každý si pamatuje, jak to bylo s důchody, jak se rušila valorizace a co jsme všechno museli vracet zpět a nově nastavovat, aby se seniorům a důchodcům vedlo lépe.

    Jestli někdo říkal, že máme jistotu, že soukromé penzijní fondy budou garancí těch, kteří budou za 20, za 30 nebo za 40 let v důchodu, tak já říkám, že žádnou garancí nejsou. Jedinou garancí je dobře fungující stát, dobře fungující ekonomika, průběžný systém, který bude doplněn třeba právě třetím pilířem, ale říkat, že chceme konsenzus, prohlasovat si, co chceme, a potom říkat: bez konsenzu to nemůžete změnit, to není správné - není to něco, na co bychom my měli přistupovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a máme zde tři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se pan poslanec Stanjura a pan poslanec Zdeněk Ondráček. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já se musím proti slovům hradní části sociální demokracie zásadně ohradit. Ještě než jsem přišel do Sněmovny, tak tady existovala jistá Bezděkova komise a můžete si dohledat mediální výstupy, že všechny tehdy parlamentní strany s výjimkou KSČM - ti jediní mají právo mluvit o tom, že nesouhlasili s těmito modely nebo následně realizovanými modely penzijní reformy, ale vy ne. Vy jste souhlasili s tím, že to bude. Podobně jste souhlasili, že je potřeba nějaká finanční ústava nebo zákon o rozpočtové odpovědnosti. Není pravda, že se s vámi nikdo nebavil. Vaši zástupci v podvýboru pro penzijní reformu v letech 2007 až 2010 odmítli diskusi o jakýchkoliv alternativách. Vy jste změnili svůj názor a doinklinovali jste k originálnímu názoru KSČM.

    Takže není pravda, že se s vámi nikdo nechtěl domluvit. A je to smutnou ukázkou toho, že sociální demokracie nebo někteří její poslanci nevěří soukromému podnikání, tržnímu hospodářství. Skutečně, v 21. století po zkušenosti s reálným socialismem je to skutečně originální přístup. Stát nevyrábí, stát nevytváří hodnoty, to dělají ti lidé svou prací.

    Ale skutečně bych požádal jak pana ministra financí, tak pana premiéra, aby tady řekli, za čí peníze považují sociální platby zaměstnaných lidí do sociálního systému. To je ten zásadní ideový spor.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych chtěl vaším prostřednictvím požádat pana kolegu Tejce, aby také rozlišoval. Já jsem blahopřál sociálním demokratům k tomu, jak úspěšně prosazují svůj levicový program, a po žádném konsenzu jsem nevolal. Já respektuji, že máte jiný názor.

    Jenom reakce na vaše vystoupení. Říkáte, že nevěříte privátním penzijním fondům, to také respektuji, já mám jiný názor. Jaké fondy jsou ve třetím pilíři? Státní, nebo privátní? Kam stát těch sedm miliard ročně posílá? Státním penzijním fondům, nebo soukromým? Odpověď známe oba dva: soukromým! A je to dobře. Ale, a co je hlavní, my bychom měli možná jako první věc změnit názvosloví. My nemáme žádné důchodové pojištění, přestože se tak jmenuje. To je důchodová daň. Mnozí občané si myslí, že peníze, které se jim každý měsíc strhávají, šetří sami pro sebe, protože říkají, to je moje pojištění, já jsem 30 let platil důchodové pojištění a teď budu mít takový a takový důchod. Tak to prostě není. Tak to aspoň nazvěme, že je to daň, protože to žádné pojištění není. To je první věc.

    A druhá věc. Mě fakt děsí věty typu: nesmíme připustit vstup nových lidí do druhého pilíře, to znamená, nesmíme připustit, aby lidé se chtěli sami připravit na důchod. Já myslím, že je to prostě špatně! Ale respektuji váš politický program. Na začátku jsem říkal, že vám se daří velmi dobře, že jiní se perou o místa ve státních firmách a o to, aby to měli pod kontrolou, vy si prosazujete svůj program. Proto my tak říkáme, že je to levicová vláda. Když se podíváte na návrhy, které vycházejí, tak jsou vaše. A my jsme váš politický soupeř, ideový soupeř a máme prostě jiný názor při respektu k tomu, co říkáte vy. A skutečně s vámi dělat konsenzus na důchodové reformě, to je vlastně to samé, co říkal Vladimír Špidla: zdroje jsou a nikdy nic nebude, žádná reforma. Vy žádnou změnu nechcete, tak ten konsenzus nemá cenu hledat!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Členové vlády, kolegyně, kolegové, chtěl jsem, ať si diskutujete, ať se o tom bavíte, ale trošku ta vyhrocená diskuse, kdo komu co ukradl, resp. vzal, že komunisté majetky, tato vláda bude brát lidem budoucnost. Zajímalo by mě, jak zhodnotíte posledních 25 let posledních vašich vlád. Co vy jste ukradli této společnosti, těmto lidem, těmto občanům? Nebo sebrali, abyste nemuseli mluvit o tom, že přímo to je krádež. Minimálně to byly sociální jistoty a pak bohužel také nějaká naděje, kterou oni možná ještě měli. Takže oprostěme se od politických tahanic a pojďme se vrátit k důchodovému spoření a hledat cestu, jak z toho ven. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem místopředsedu Sněmovny Petra Gazdíka. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych měl jeden zcela konkrétní dotaz na pana ministra financí a na pana premiéra. Patřím do generace tzv. Husákových dětí. Mám čtyři děti jako nejlepší penzijní pojištění svého starobního důchodu, ale kromě toho si spořím ve druhém i ve třetím pilíři. Vy dnes pracujete na tom, aby druhý pilíř, který pro mě diverzifikuje jakési riziko toho, že stát každý rok v důchodovém systému hospodaří s deficitem a že za těch 27 či 30 let, kdy patrně půjdu do důchodu, už žádný státní důchod nemusí být. Toto riziko tady podle toho, jak náš stát a jak zejména vaše vláda hospodaří, tady evidentně je. A já se ptám, jakou vizi nabízíte dnes mně a generaci zhruba milionu Husákových dětí? Co my budeme dělat v důchodovém věku? Z čeho budeme dostávat důchod, když dnes pracuje na jednoho důchodce zhruba 1,8 pracujícího? Populační prognózy MPSV zcela jasně říkají, že v té době bude pracovat na jednoho důchodce zhruba 1,2 pracujícího. Dovedete si představit, jak by musely vypadat odvody sociálního pojištění, aby průběžný pilíř fungoval? Kde jsou nějaké závěry vaší komise, která dá mé generaci vizi? Já vás o ni prosím! Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a Starostů.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Seďu. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, už jsem to nemohl vydržet, protože je tady druhé čtení o důchodovém spoření a já tady slyším samé ideologické proslovy, projevy. Prosím vás, historicky v 90. letech byl přebytek na důchodovém pojištění. Kde to zmizelo? Pan kolega Gazdík, vaším prostřednictvím, tady hovoří o milionu Husákových dětí. Ale v tom vašem druhém důchodovém pilíři je 90 tisíc! O čem tady hovoříte pořád? A kdo má peníze, tak v současné době je může investovat, a dokonce investují, ale drtivá většina lidí nemá ani peníze na ten třetí pilíř, na připojištění! O čem tady prosím vás hovoříte?! (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem místopředsedu Sněmovny Jana Bartoška. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Souhlasím s kolegou Gazdíkem, vaším prostřednictvím, v tom, že nejlepší řešení na důchodovou reformu je skutečně dostatek dětí, a jestliže kolega Gazdík má čtyři děti, tak mu k tomu blahopřeji, protože to je skutečně správná cesta, jak se starat o důchodový systém.

    Na druhou stranu chci konstatovat, že důchodová komise pracuje, průběžně plní své závazky a to, že se ruší druhý pilíř, patří k jednomu z bodů, ke kterému komise dospěla. Ovšem je potřeba konstatovat, že když jsme nyní tak vystaveni kritice, tak je škoda, že právě TOP 09 a Starostové v podstatě z komise odešli, své reprezentanty tam neposílají a nemají možnost ovlivňovat materiály, které vznikají, protože se toho dobrovolně zřekli a rezignovali na svoji pozici a možnost utvářet budoucnost důchodového systému. A konkrétně zohlednění počtu dětí je jeden z klíčových parametrů, které chceme zohlednit, aby ti, kteří budou přispívat do důchodového systému právě tím, že budou mít děti, byli zohledněni do budoucna. Jestliže kritizujete, měli byste aspoň také na tom pracovat, abyste spoluutvářeli budoucí vizi. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní zde mám tři faktické poznámky. Prvního prosím k mikrofonu pana poslance Zavadila. Připraví se pan poslanec Beznoska a poté pan poslanec Plzák. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Ještě jednou hezký dobrý den, vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, vážená vládo. Jenom pár čísel, aby bylo jasno, protože když se tady hovoří o číslech, tak se mi někdy adrenalin zvedá.

    Chtěl bych reagovat na poznámku, která tady byla odněkud zprava, že nevěříme kapitálovým fondům. No nevěříme jim a mám pro to konkrétní důkaz. Podívejte se na slovenské kapitálové fondy - konzervativní, dynamický a ten třetí nevím, jak se jmenuje. V průběhu roku 2008 až 2012 tam nebyl jediný výnos. V průměru se tam ty nevýnosy pohybují mezi minus jedním až minus osmi procenty. Takže prosím vás, bylo by dobře si také těchhle těch čísel všímat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Beznosku. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Jenom velmi kratičce na pana kolegu Bartoška.

    První poznámka. Není pravda, že k něčemu dospěla - mám na mysli zrušení druhého pilíře - důchodová komise, protože na prvním setkání této komise byly v programu způsoby ukončení druhého pilíře. Takže není to rozhodnutí komise, je to čistě politické rozhodnutí.

    A druhá poznámka na pana kolegu Zavadila, teď o tom hovořil. Není možné posuzovat výkonnost fondů z jednoho nebo dvou let. Prostě výkonnost na kapitálových trzích se musí posuzovat v dlouhém horizontu a pak byste viděli, že ta křivka určitě by šla k severovýchodu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Plzáka a připraví se pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, nechci nikomu brát iluze a nepřál bych to ani panu kolegovi Bartoškovi a kolegovi Gazdíkovi. Ale chtěl bych směle tvrdit, že není zárukou kvalitního stáří mít hodně dětí. My máme plná sociální lůžka a já se na těch lůžkách pohybuji a to jsou lidé, kteří mají dvě, tři, čtyři děti, které buďto jsou tak aktivní, že na ně nemají čas, nebo se vystěhovali do zahraničí, anebo se o ně prostě nestarají. Takže tahle iluze trošku padá.

    A pak jsem měl ještě jednu faktickou poznámku. Tady byla vznesena obava, že některá část obyvatelstva prožije velmi špatné stáří. Já si myslím, že o tuto skupinu se zasloužila tady pravá část spektra, protože je tady tak velká skupina podnikatelů, živnostníků a tak dále, kterým jste umožnili působení v šedé ekonomice, že tak optimalizovali daně, že prakticky žádné neplatili, do průběžného systému nepřispívali. Já jsem zvědavý, jaké oni budou mít důchody z průběžného systému, až jednou do seniorského věku nastoupí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nezpochybňuji, že skutečně jsou živnostníci s chováním, které tady popsal pan doktor Plzák. Fascinuje mě jeho výtka: za to, že se někdo rozhodl chovat neodpovědně vůči vlastnímu stáří, za to můžete vy. Promiňte, máme jiný pohled na svět. Já si myslím, že odpovědnost si nese především každý sám za sebe. Ale to není to, s čím jsem chtěl vystoupit.

    Chtěl jsem stručně zareagovat na pana místopředsedu Bartoška, co se týče naší účasti s prací na komisi. To je takový citát z písma: "Nestaví-li dům Hospodin, marné je veškeré namáhání." Já jsem méně náročný. Mně by úplně stačilo, kdyby ti lidé, kteří se tam snaží, při vší úctě k jejich snažení, stavět, kdyby vyšli z reálných základů. Reálné základy, to je přiznat si pravdu, jaké jsou k dispozici zdroje a jaký je před námi demografický vývoj. Pokud pracujete na tom, že si odmítáte přiznat pravdu, protože je politicky nepopulární, tak cokoliv na tom postavíte, nemůže být dlouhodobě udržitelné a realizovatelné. A na tom nemá cenu ztrácet energii.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Urbana. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, ten ideologický problém jste z toho udělali, přátelé na pravé straně, vy. On ten problém je podle mého názoru více ekonomický než ideologický. Jak to je? Dnešní lidé, kteří chodí do práce, platí svým rodičům nebo prarodičům to, aby prožili nějaký důstojný důchod. To, že se ti rodiče a prarodiče dožívají vyššího věku postupně a v tom důchodu prožívají delší čas, není to jenom v České republice, samozřejmě přináší velké ekonomické problémy, protože těch, kteří jsou v důchodu, a těch, kteří jsou v práci, je méně. Řeší to celá Evropa.

    Vy jste řekli: My to vyřešíme velmi snadno. Ty peníze, které tam dnes jsou, takhle je vyndáme, dáme je nějakým fondům a ty zajistí ten blahobyt. No samozřejmě po finanční krizi od roku 2008, tak tomuhle věřit, tak to může jenom naivní člověk. A jakoby dělat u toho ideologii, že tenhle soukromý subjekt, vyvedení těch peněz, kde ti dnešní důchodci budou mít riziko, že ty důchody budou ještě menší, tak to podle mne není nějaké spásné řešení důchodového systému. Samozřejmě že jestliže se to řešit nebude, tak za dvacet let ti prarodiče a rodiče budou mít důchody menší, protože těch, kteří budou v práci v porovnání s těmi, kteří budou v důchodu, bude ještě méně. Zvyšovat odvody - je to riziko pro konkurenceschopnost firem a riziko pro platy samozřejmě a zaměstnanost.

    Čili ten problém není jednoduchý. Kdyby byl, tak ho dávno vyřešili v Německu nebo vyřešili někde jinde. Takže nehrajme si na chytrolíny. Soukromé fondy v této době, v této době finančních rizik, která jsme si zažili celosvětově, nejsou spasitelným řešením. (Upozornění na časový limit.) To, co dnes navrhujeme, je nezatahovat do toho soukromé fondy, hledat nějaké rozumnější řešení. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Teď se chci zeptat pana ministra financí, zda se hlásí s faktickou, anebo s řádnou přihláškou. S řádnou? Tak prosím, jste druhý v pořadí. Poprosím tedy místopředsedu Sněmovny pana Bartoška. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je potřeba si říct, že počet dětí samozřejmě není samospasitelný. Je potřeba, aby děti byly řádně vychovány, staraly se o svoje rodiče, chodily do práce a odváděly daně. Je potřeba taky říct, že bez toho, aby existoval funkční průběžný pilíř, nebude existovat žádná důchodová reforma. A myslím si, že důchodová komise vychází z reálných dat a připravuje materiál, který bude použitelný a hlasovatelný. Ale určitě řešení není prásknout do stolu a odejít z jednání. To je to, co mě mrzí na zástupcích TOP 09, že rezignovali na svoji možnost utvářet budoucí koncepci a postarat se o to, aby mohli do toho mluvit. Takto budou jenom planě kritizovat a vymlouvat se na to, že je to blbě udělané, a jako argument budou používat to, že se toho neúčastnili. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana ministra financí Andreje Babiše. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Já bych jenom připomněl, že dneska řešíme vlastně zákaz vstupu do druhého pilíře, neřešíme důchodovou reformu. Nicméně tady jsme byli několikrát vyzváni, abychom se vyjádřili k důchodům, tak jsem si - měli jsme v minulosti různé komise, nevím kolik let, dvacet let nebo jak dlouho to ty komise řeší, a teďka debatujeme už hodinu.

    Nechal jsem si udělat analýzu, jmenuje se Český penzijní systém a návrhy na jeho reformu. Ta analýza má 29 stran, jsou tam odvolávky na různé systémy ve světě, a já bych si dovolil přečíst závěr té analýzy. Podotýkám, že ta analýza byla udělána pro mě zdarma. Závěry té analýzy jsou následující: Česko má v zásadě univerzální veřejný penzijní systém financovaný ze státního rozpočtu, který je netransparentní a je de facto nesrozumitelnou směsicí solidárního a pojistného pilíře, a který tak ani nemůže zapadat do žádného sociálního modelu. Doplňkovou solidární dávkou je příspěvek na bydlení, který bydlícím seniorům zvyšuje nízké důchody na úroveň přes 30 % průměrného celostátního výdělku.

    Reforma tohoto penzijního pilíře sleduje jeho transparentnost, to znamená tu reformu, kterou bych já rád předložil nejdřív koaličním partnerům do konce června a potom, pokud se domluvíme, i Poslanecké sněmovně, je poměrně snadná. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska a potom se připraví pan poslanec Benda. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pan ministr financí neuvedl autora té analýzy, a to není podstatné. S celou řadou věcí, které zazněly v těch závěrech, se dá srdečně souhlasit. Rovný důchod na úrovni zhruba 30 % současné mzdy je nepochybně řešením ke stabilizaci důchodového systému. Jenom si nejsem jist tou větou, že je to tak snadné.

    Ono, pane ministře financí, současná výše důchodů je zhruba 40 %, to znamená snížit to na 30 % znamená snížit důchody o čtvrtinu. Jistě, to vyřeší deficit. Ale máte-li pocit, že je to tak snadné, hurá do toho! Já se na ten návrh těším. Znamená to předložit důchody o čtvrtinu nižší podle toho, co jste tady četl. Já se velmi těším na to, až to předložíte.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, když jsem poslouchal kolegu Urbana a čtení pana ministra, tak mě jenom tak napadlo: Můžeme vykládat nejrůznější technikálie, můžeme vykládat, jak něco zracionalizujeme, převedeme ze 30 % na 40 % a podobné věci. Dokud nenajdeme odvahu říci dnešní střední a mladé generaci, že mají tak málo dětí, že základní problém je přece v tom, že oni musí, nebo my musíme, já jsem ještě v tomto věku, zaplatit důchody svým rodičům a ještě si ušetřit na svoje, že jsou nejbohatší generací v dějinách České republiky, a to přes všechny řeči o spálené zemi, a že prostě takhle to být musí, jinak to znamená, že sem přivezeme, jak snil kdysi Vladimír Špidla, půl milionu nebo milion lidí buď z východu, nebo možná dneska jsou volně na jihu. Tak bez toho nic neuděláme. Buď to přiznáme těm lidem na férovku, že prostě při dnešní natalitě není možné, aby neměli na své důchody našetřeno, a průběžný systém je nesmysl, nebo jim to nepřiznáme a budeme říkat tyto věty o racionalizaci a další a další věty. Já myslím, že takhle se musíme před veřejnost postavit, a potom máme šanci uspět s nějakou důchodovou reformou.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana ministra financí. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Pan kolega Kalousek nezklamal. Nejdřív jsme vyzýváni, abychom s něčím přišli, a když přijdeme, tak a priori je to špatně. Proto vlastně naše země nikdy neměla žádnou vizi od revoluce, proto nikdy koalice a opozice nebyla schopna nic dát na papír. Myslím si, že strategie některých věcí, jako jsou důchody nebo energetika nebo dopravní infrastruktura, by se měla dělat na desítky let. Na tom bychom se měli shodnout. Ale v naší Sněmovně je pravděpodobně taková tradice, že cokoli se tady navrhne, a priori je to špatně. Mně je to líto.

    Já budu příští týden na oficiální návštěvě ve Spojených státech, také na pozvání hnutí No Labels. To je hnutí, které se snaží přesvědčit demokraty a republikány ve Spojených státech, že by měli mít společnou vizi. Společnou vizi Ameriky, kdy budou mít vyrovnaný rozpočet, kdy vyřeší důchody, energii. Já nevím, jestli tady vůbec má smysl se snažit o nějakou dohodu, když a priori co se tady řekne, tak je zamítnuto, kritizováno, hned je člověk ponižován, výsměch. Takže já nevím, jestli to tady má smysl.

    Možná by lidé chtěli slyšet, že se chceme na něčem domluvit. A ty důchody tady řešíte dvacet pět let, ty komise o ničem. A jaký je výsledek? No tak minus 200 miliard nebo minus 40 miliard každý rok. Nic nebylo vyřešeno. Já jen říkám, že možná bychom konečně mohli být konstruktivní a snažit se na něčem domluvit, ale evidentně tady se dělá politika těch bodů --

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, váš čas!

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Politika těch bodů, kolik bodů dáme do médií, kolikrát napadneme toho ministra nebo kolegu. To je ta politika.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se moc omlouvám.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ne, už končím. Ne politika řešení problémů. Jo? Takže zkusme se o tom bavit objektivně, ne a priori co řekne Babiš -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se moc omlouvám, ale opravdu -

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Co řekne Babiš, tak Kalousek řekne, že je špatně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Musím dodržet limit.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Chtěli jste něco slyšet, tak já to předložím do konce června.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nechci vás, pane ministře, vypínat.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Končím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana poslance Kalouska s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, pane ministře, já se teď ve vší zdvořilosti musím ohradit. Dovolávám se svědectví svých posluchačů a koneckonců i stenozáznamu. Já jsem ani jednou neřekl, že je to špatně. Já jsem naopak řekl, že s mnoha závěry té analýzy, jejíhož autora neznám, lze souhlasit a že je zcela nepochybné, že pokud dnes jsou průměrné důchody zhruba na 40 % průměrné mzdy, tak rovný důchod na úrovni 30 % průměrné mzdy, jak jste tady citoval, je nepochybně řešením deficitu na důchodovém účtu. To jsem řekl a odvolávám se na to. Já jsem ani jednou neřekl, že to je špatně. Já jsem jenom řekl, že polemizuji s tím, že to je tak snadné, protože si nemyslím, že to je politicky průchodné, ale že se těším na tu diskusi, až to předložíte. Ani jednou jsem neřekl, že to je špatně. Nepochybně to je řešení. Snížení důchodů o 25 % je nepochybně řešení stávající situace. Jenom nevím, jak moc je politicky průchodné. Neřekl jsem nic víc, nic míň, a myslím si, že to byla velmi zdvořilá poznámka, která naopak ocenila relevanci vašich argumentů. Ale jsou to technické argumenty, a když se tak dívám na vaše koaliční partnery, tak fakt nevím. (Smích, potlesk vpravo.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Victoria! Konečně jsem se dočkal. Dámy a pánové, zaznělo tady mnoho, na co bych chtěl reagovat, ale přiznám se, že to nestihnu, protože ne vše jsem udržel v hlavě. Ale jednu poznámku na úvod si neodpustím.

    Hovoří se tady o budoucnosti tohoto národa, s čímž souvisí samozřejmě i důchodový systém, kdo co zavinil, ale zapomnělo se říci, že z toho srabu, v uvozovkách, který nová politická garnitura převzala, dříve federální, teď už ten zmenšený stát, se zde zprivatizovala a rozkradla spousta státního, družstevního, a v některých případech i individuálního majetku, tři tisíce miliard to někdo vyčísluje. A kde jsou ty peníze? V jakých nových majetcích? Vždyť tady k tomu táhneme skoro ještě poloviční dluh. Když to sečtu, ten majetek a ten současný dluh, tak to nechci ani říkat nahlas.

    Jak jsme viděli, je tady spousta odborníků na důchodovou reformu. Problém je, že se nedokážeme domluvit. Já jsem seděl v tzv. první Bezděkově komisi, v první Nečasově komisi, a nyní v první Potůčkově komisi. Vždycky nakonec šlo o dvě bariéry, příkop, a ta silnější se snažila prosadit svůj názor. Nikdy nešlo o žádný konsenzus. Tady totiž je boj, který tu probíhal už od roku 1945, jestli bude stavovský systém, anebo bude systém plošného zabezpečení. Jestli budeme pokračovat s Bismarckem, anebo vyjdeme vstříc chicagské škole, která se vyzkoušela poprvé v Chile, a když se podíváme za tu dobu, tak dneska ovládla celý svět.

    A jestli chcete nějakou nejlepší vizuální představu, jak funguje tento svět, tak vám doporučuji činohru Národního divadla, která se uvádí, doufám, že se ještě uvádí, ve Stavovském divadle, má jednoduchý název Enron. Jsou to dvě dějství. Člověk by řekl, že toto je téma, které se ani dramaticky nedá zpracovat, a garantuji vám, že po celou dobu je ticho, nikdo se neprojevuje, ani špendlík byste neslyšeli spadnout na zem, a jak jsem se stal svědkem toho, nakonec obrovský potlesk. A ten potlesk je samozřejmě s takovým trpkým úšklebkem, protože si lidi uvědomují, jak to v tom kapitálovém světě také chodí.

    My jsme zde slyšeli mnoho, ale já bych chtěl říci, co je problémem důchodové reformy, aspoň to tak nějak shrnout. Je to především nepříznivý demografický vývoj. Špatná prognóza. Ale kdo za to může? Jestli chtějí lidé pohodlně žít bez dětí nebo s jedním dítětem, no tak pak tito lidé budou muset něco za tento svůj život zaplatit. Takže jim to řekněme otevřeně. Pokud by byli dva ekonomicky činní na jednoho důchodce, tak tady není problém. Jestli žijete pohodlný život, tak pak budete muset počítat s tím, že to něco stojí.

    Druhý problém je malá výkonnost ekonomiky. Ona se totiž produktivita práce za těch 25 let vůbec nezvýšila. A kde je malá výkonnost ekonomiky, jsou malé mzdy, jsou malé vedlejší zdroje, a potom se hádáme o tom, kolik do čeho dáme a kde ubereme. V současné době evidujeme také velký počet nezaměstnaných. Evidovaných něco přes půl milionu, možná dalších čtvrt milionu neevidovaných. Něco z toho je v šedé ekonomice, ale ten, kdo je nezaměstnaný, neplatí na dávky, odchází dřív do předčasného důchodu, pokud mu vznikne nárok, a čerpá dříve ze systému. No a jestli vám ročně odchází 40 tisíc lidí do předčasných důchodů, tak si spočítejte, že to samozřejmě musí vytvářet nějaký deficit.

    Pak je to neochota občanů s vyššími příjmy solidarizovat se na úkor svého ekvivalentního plnění. A to samozřejmě můžeme na této diskusi, která zde probíhá, docela krásně ukazovat. A to jsme nehovořili o stropech na odvádění, na změny redukčních pásem, kde zasáhl i Ústavní soud, to jsme nehovořili o tom, kde se neplatí vůbec pojistné.

    A propos, chtěl bych říci, já jsem také zastáncem toho, abychom odešli z termínu důchodové pojištění, abychom se vrátili k tomu, co bylo před rokem 1993, k důchodovému zabezpečení, protože v podstatě to je zabezpečení, a to důchodové pojištění tady je dobré jenom proto, abychom bilančně na tzv. důchodovém účtu, který žádným účtem není, mohli hlídat, kolik se vybralo a kolik se vyplatilo.

    Pak je to samozřejmě zájem skupin finančního kapitálu o správu větší části veřejných financí mimo solidární systém. A to je ten problém. Proč by to měl spravovat stát, něco přes 300 mld. ročně? Vždyť my to také dovedeme. To jsou ty tlaky druhého pilíře, třetího pilíře, koneckonců, když jsem poslouchal to hodnocení, tak jak ho dostal, nebo analýzu, pan místopředseda vlády, tak odkud jinud než z Ministerstva financí takové zákony můžou potom vznikat?

    A v neposlední řadě je to odmítnutí sociálně spravedlivějšího přerozdělování nově vytvořených hodnot. To je otázka, jestli bude progresivní zdanění, nebo to bude rovná daň atd., atd. Neochota se více solidarizovat, protože tady se, ač výkonnost ekonomiky není, jak bychom si představovali, přece jenom nějaká nová hodnota vytváří a jde o to, kolik procent z té hodnoty se kde přerozdělí.

    Co tedy dnes především oslabuje příjmovou stránku prvního státního důchodového pilíře, toho solidárního, který by měl zabezpečit každého, kdo poctivě pracoval, na jeho stáří? Řeknu vám, tak jak mám informace z okresních správ sociálního zabezpečení, už ani tito lidé to nemají jednoduché, neboť dochází ve svém důchodovém věku k tomu, že se jim některé náhradní doby počítají jenom z 80 % a že vlastně jim nárok na důchod nevzniká k danému statutárnímu věku.

    Vím, že tento tisk, a on to zdůrazňoval pan ministr, není o důchodové reformě. Je to jenom o tom, zastavit příchod nových pojištěnců do druhého pilíře. Ale ta diskuse mě vyprovokovala k tomu, abych zde některá fakta zmínil.

    Takže ochuzuje první pilíř. Neplacení státu za náhradní doby pojištění a jejich započítávání pro nárok. To znamená, jestliže neplatíte zdravotní pojištění, tak za to platí stát. Pokud v důchodovém systému neplatíte za náhradní doby, neplatí to nikdo a solidarizují se s tím všichni ti, kteří tam vkládají peníze, a pak automaticky musí vznikat deficit, protože tam nikdo za ty nároky ty peníze neodvedl.

    Pak je to samozřejmě problematika propojení důchodového systému ČSSZ a ozbrojených složek, viz Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, a zejména Ministerstvo obrany nám vytváří v tomto systému asi 2 mld. deficit každý rok, protože daleko více vojáků už čerpá než to minimum, které dneska na ochranu zájmů někoho máme. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Zkusím pár výrazů pana kolegy poslance Opálky přeložit. Tak když říká, že ministr Mládek se pregnantně vyjádřil, asi myslí jeho slavný výrok, že živnostníci jsou paraziti. Jak jsem pochopil, tak pro komunisty je to pregnantní vyjádření, což mě vůbec nepřekvapuje, to je třeba říct, že to není nic překvapivého, abych to připomenul.

    Ale opět se tady opakuje, jako by za všechny problémy naší ekonomiky, když chybí nějaké peníze - kdo za to může? Živnostníci! To jsou ti, kteří málo platí, a proto jim zvedneme zdravotní pojištění, dáme jim pokladny, snížíme jim paušály. To se budeme mít všichni dobře. To bude desítek miliard. To je fikce! (Řečník mluví velmi nahlas.) Stavíte zaměstnance proti živnostníkům. Jako by živnostníci neměli zaměstnance! Já tomu vůbec nerozumím.

    Když mluvíte o tom, kolik zaměstnanci platí, tak se podívejte, kolik kdo to platí. Jestli ten zaměstnanec, nebo ten zaměstnavatel. A to je fakt rozdíl. A jestli je to daňový náklad, nebo není pro toho zaměstnavatele. A jestli nemáme tu cenu práce vysokou, jako že máme. A není to jenom názor opozice. OECD to konstatuje úplně stejně, že u nás je mimořádně vysoká cena práce. A když ji snížíme, tak máme šanci, že snížíme i nezaměstnanost. A když vzpružíme zákoník práce, tak zvýšíme šanci, že ti zaměstnavatelé to risknou a toho člověka přijmou. (Hlasy z pléna, že řečník nemusí být tak hlasitý.)

    Já tomu fakt věřím. Možná mluvím moc nahlas, omlouvám se, že vás ruším u toho, jak píšete na počítači, ale to mi opravdu nevadí, protože tady se máme poslouchat a ne si psát na počítači. A kdo si píše na počítači, tak má mít sluchátka a já bych ho nerušil.

    Problém, který tady je, a zažili jsme zejména od ministra financí několik odvážných návrhů. Například bude mít za chvilku bod číslo 15 - v původním návrhu zákona o rozpočtové odpovědnosti, který vypracovalo Ministerstvo financí, byl návrh, aby samotná vláda mohla svým rozhodnutím snížit důchody. Ne snížit valorizaci, ale snížit důchody. A ne Sněmovna nějakou většinou, ale vláda svou většinou. To je velmi odvážný návrh, jak snížit deficit důchodového účtu, jakkoli je fiktivní. A souhlasím s panem kolegou Opálkou, že to není žádný účet fyzicky, na který se posílají platby a ze kterého se berou platby. Ale něco to ukazuje o bilanci systému.

    Dneska jsme slyšeli, a je to matematicky zejména, možná i ekonomicky: Snižme důchody o 25 procent, říká ministr financí. A máme to všechno. To je jasné. Když se podíváme, jestliže vyplácíme důchody loni 385 miliard, snížíme to o 25 procent, tak to máte skoro 100 miliard. Že jo. To máte 2 x 38, 76 a 19. (Řečník bleskově počítá z hlavy.) 95 miliard. Šup, jsme v přebytku plus 40 miliard a možná můžeme dát pokoj i těm živnostníkům.

    To, že je to fikce, že to nikdo nenavrhne, protože to nemá žádnou šanci na prosazení, a to říkám s plnou odpovědností za nás, protože my bychom takový návrh snížit důchody o 25 procent plošně nepodpořili, tak to je velmi jednoduché. Matematicky takových nástrojů najdeme hodně. Ale reálně vláda nedělá vůbec nic.

    O té komisi, při vší úctě k jejímu předsedovi - ten přece plní politické zadání sociální demokracie. Tam sice není politické vedení, ale ve skutečnosti je. Tak se zeptejte, jak se tam zachází s našimi názory, jestli nás někdo bere vážně, nebo nebere. Já od těch lidí, od svých kolegů a kolegyň, kteří tam chodí, mám úplně jinou informaci. Tak z toho udělejte koaliční komisi a nebudeme zastírat, že se nesnažíte dohodnout. Já to jenom konstatuji. Já to ani nekritizuji. Ale nevytvářejme dojem, že tady pracuje nějaká odborná komise, která je tak namíchaná z odborníků a politiků. Protože aby to mělo smysl, tak bychom dopředu museli říct, že co oni dohodnou, my budeme respektovat, a my takový bianco šek samozřejmě nepodepíšeme. A nejsme jediní. Myslím si, že tady nenajdu politickou stranu a politický klub, který by nějaké komisi dal bianco šek a řekl: Tak si tam něco dohodněte a my to tam potom odhlasujeme.

    Takže naprosto správný odhad pana poslance Opálky, že ať budou závěry této komise jakékoliv, tak pokud to nebude v programu sociální demokracie, tak to tato vláda nenavrhne a neprosadí. Když to bude v souladu s programem sociální demokracie, tak je velmi pravděpodobné, že sem přijde a prosadí to a budeme vést tyhle ty spory - ideové, neosobní - o tom, co s tím udělat.

    To, že ta čísla jsou neúprosná, je prostě pravda. Jenom odmítáme tu interpretaci, že za všechno mohou živnostníci. Vždyť v zásadě ten problém máme de facto vyřešen. Náměstkyně ministra financí minulý týden řekla, že očekává díky kontrolním hlášením a registračním pokladnám desítky miliard ročně navíc. Takže hotovo.

    Kdo tomu věří? No my tedy ne. Máme čísla z toho Chorvatska. Požádali jsme o to Parlamentní institut. Nedělal to žádný náš think tank, kterému bychom dali zadání. Tak se podívejte, o kolik klesly daně v Chorvatsku. Anebo zase vzrostly, je to takhle. (Ukazuje papír.) Ale je to v jednotkách. Ne v desítkách miliard korun. Takže problém, který tady je, že vláda s tím nechce dělat vůbec nic.

    Současně říkáte, jak je to nevýhodné, a současně říkáte, musíme zamezit vstup do druhého pilíře, protože občané by mohli získat nějaké výhody. Tak pro občany to asi v té vaší logice výhodné je.

    Já jsem odpůrce zbytečných zákonů a říkám to tady často. Nemám statistiku, kolik lidí vstupuje tento rok do druhého pilíře měsíčně. Ale kdybych si měl tipnout, tak to budou desítky. Může mi pan ministr financí, jestli má čísla, nebo nepřítomná ministryně práce a sociálních věcí, mi to řeknou. Pro kolik lidí to vlastně děláme? Tady přijímáme zákon ve třech čteních, v Senátu, prezident, abychom zabránili vstupu do druhého pilíře kolika - sto lidem? Dvě stě lidem? Tři sta lidem? Ta čísla jsou prostě neúprosná. Není o to zájem. To je třeba přiznat. Takže proč vlastně děláme tento zákon? K čemu je to dobré?

    Rozumím tomu, kdyby to byl zákon o zrušení. Protestovali bychom, nepodporovali bychom to. Ale tohle je nějaké řešení, které se dotkne celého systému. A poprosil bych o odpověď, jestli pan ministr ví nebo má odhad, kolik vstoupilo do druhého pilíře za posledních dvanáct měsíců. (Ministrově odpovědi nebylo rozumět.) A tohle se chystá na kolik měsíců? (Ministrova odpověď ze zpravodajské lavice nebyla slyšet.)

    Jednou říkají 1. ledna 2016, že to zruší. No to při rychlosti, jak Ministerstvo financí předkládá návrh zákona, to nepředpokládám. Takže 1. ledna 2017. Nejlépe to schválit na 1. ledna 2018. Aby nějaká příští vláda s tím měla šanci něco udělat. To by bylo docela rozumné, takový pozměňující návrh o změně termínu bychom podpořili. 2018, 2019, 2020, cokoli z toho. Takže když to navrhnete, budeme vás podporovat.

    Ale pro kolik lidí, nebo vstupu kolika lidí chceme tímto návrhem zákona zabránit? A budu se ptát tady kolegů z ANO a kolegů z klubu KDU, kteří nevedli ten velký boj proti zrušení druhého pilíře od začátku, jak to legitimně vedli sociální demokraté. Proč pro pár stovek lidí tady připravujeme zákon a tváříme se, že zachraňujeme nějaké státní peníze? Vždyť ty peníze jsou těch lidí. Ať už ty z důchodového pojištění, nebo ta dvě procenta, která si tam připlácejí sami. Takže státu neušetříme vůbec nic. Kvůli pár stovkám... Jestli to vůbec je pár set lidí. Já to číslo nemám a chtěl bych ho slyšet od členů vlády, kteří to číslo bezesporu mají, když návrh zákona s tímto zdůvodněním předkládají. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní zde mám šest faktických poznámek. První přichází pan poslanec Dolejš, připraví se pan poslanec Opálka, poté pan poslanec Laudát a poté pan ministr financí. A pak další, samozřejmě. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Drobná korekce předřečníka. Opravdu, ale opravdu KSČM není adorant pana ministra průmyslu Mládka, tím méně jeho útoku na živnostníky. Já znám pana ministra dlouho a snažím se k němu mít korektní vztah, takže já jsem ocenil, že se za tento výraz omluvil.

    Co je ale pregnantní, je, že OSVČ platí na daních i na odvodech jiné peníze, že to těm malým umožňuje přežít. Pokud jim to jednorázově zaťápneme, tak je vyženeme do úřadů práce. Ale na druhou stranu to také znamená, že zejména pokud jde o sociální zabezpečení, tak se vytváří problém do budoucna. A nějak se to řešit musí. Takže to řešme věcně a neobviňujme se z něčeho, co snad ani není pravda. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Opálku a jeho dvě minuty. Připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte mi zareagovat na pana kolegu předsedu poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjuru. Já jsem zmínil 15 příčin oslabování prvního důchodového pilíře. Já jsem neřekl, že živnostníci za všechno můžou. V těch 15 bodech jeden z těch bodů byl, že důvodem pro nižší příjmy je to, že dvě kategorie odvádějí různě. Toť vše. Ale závažnější se mi zdá situace kolem ceny práce. Víte, ono to má dva pohledy. Jeden pohled je, kolik procent se odvádí na různá pojištění. Ano, to procento je vysoké. Druhý pohled je ale, kolik to je v absolutní částce. A vzhledem k tomu, že u nás je nízká cena práce, tak aby ty odvody byly dostatečné, tak musí být vysoké procento. Zvyšte cenu práce a snižte odvody. Ty peníze budou stejné a budou stačit a konečně se vyrovnáme v ceně práce, a teď myslím v té kumulované, včetně odvodů, té evropské patnáctce.

    Poslední poznámka, kterou jsem zapomněl, to je třetí pilíř. On to tu pan Stanjura taky zmínil. Sedm, osm - v různých letech různě - miliard na podporu dává do třetího pilíře stát. Tím, že se omezila možnost státního příspěvku až od určité úložky, takže je to vlastně solidarita naruby pro ty, kteří na to mají. Takže to je si třeba taky uvědomit, že nejenom první pilíř solidarita pro chudé, ale třetí pilíř solidarita pro bohaté.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Jestli jsem to správně pochopil, tak poprvé od výroku pana Mládka se tady někdo ještě k němu hlásí. Ale to je skutečně záležitost. Pokud by pan ministr financí byl moudrý, tak by sem s takovým předkladem zákona nešel. Možná že by si někde nechal vyložit, co je střední třída, kdo je základem a pilířem střední třídy, a pak by věděl, že ona produkuje hodnoty a z jedné strany drží nad vodou sociálně slabé. Někdy bohužel část, která to zneužívá, která v reálu sociálně slabá není, a z druhé strany oligarchy. Takhle na tom je postavený kapitalismus. A pokud střední třídu zdevastujete, tak potom prostě nebude financování ani na jednu ani na druhou stranu. To, co vy tady produkujete od svého ustavení panem Zemanem z Hradu coby vláda, je systematická likvidace pilířů střední třídy. Podotýkám, že střední třída nejsou jenom živnostníci, malí, střední podnikatelé.

    Pane Komárku prostřednictvím, vy nekruťte hlavou, protože vaše výroky, to je o něčem prostě k smíchu. Já nad vámi taky nekroutím hlavou, aspoň ne ve Sněmovně. Já už se jenom nestačím divit.

    Takže nepřekvapuje mě, že se k tomu pan Opálka zřejmě přihlásil, jestli chápu tu interpretaci správně, ale dost mě děsí, že se k tomu hlásí sociální demokracie a hnutí ANO.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana ministra financí. Připraví se pan poslanec Komárek. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Já bych jen zopakoval, protože samozřejmě kolegové Kalousek a Stanjura si zase jenom vytáhli něco, nějakou spekulaci. Já bych zopakoval jenom ta fakta znovu. Dvacet let řešíte důchody tady, nic jste nevyřešili. Ani ty komise. Byl jsem vyzván, abych dal nějaký návrh. Já jsem tady oznámil, že navrhnu důchodovou reformu. Nejdřív ji navrhnu koaličním partnerům. Není pravda, a zásadně to odmítám, že chci snižovat důchody. To jste si zase tady vymysleli! Já říkám, a tom návrhu bude, že všechny důchodové nároky zůstanou zachovány. Tak nevím, proč zase tady se lže a spekuluje. Ten návrh jste neviděli. Já ho předložím do konce června a potom se o tom bavme. Ne že už dopředu vlastně tady něco fabulujete a mluvíte, že chci snižovat důchody. Není to pravda. Dám návrh reformy, kterou jste dvacet let nevyřešili.

    A k té elektronické evidenci tržeb. Prosím, vás, já myslím, že to bude velké téma, asi celoroční, pro naši opozici. Já jsem psal ministru financí Chorvatska, aby nám dal čísla, fakta, která vám tady předložím. A pan Stanjura mluví o daních. Ano, snížili daně v Chorvatsku. Z 25 % DPH snížili na 10 při zavedení elektronické evidence tržeb. Na rozdíl od vás, kteří jste navyšovali DPH. Já bych taky chtěl snižovat daně v rámci zavádění evidence tržeb. Ale to asi není dneska debata.

    Takže já bych jen zopakoval fakta, že nikdo nechce snižovat důchody, že navrhnu nějakou reformu vládě a koaličním partnerům a potom se můžeme o tom bavit. Takže buďte tak hodný, když to neznáte, tak o tom nemluvte.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Komárka. Připraví se pan místopředseda vlády Bělobrádek. Prosím, máte dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, pan ministr už to řekl, ale já to přeci jenom krátce podtrhnu. V této debatě padl podle mě logický a po dlouhé době propracovaný návrh na reformu penzijního systému. (Smích a potlesk z lavic napravo.) Děkuji za potlesk. Paskvil, který prosadila pravice malou většinou v minulém období, končí tak, jak končí. Bohužel, je mi to líto. Čili byl navržen určitý návrh a pan Stanjura a před ním pan Kalousek několikrát řekli ve svých vystoupeních, že to znamená snížení důchodů. Já je nechci podezřívat z toho, že chtějí nepozorně poslouchajícím novinářům navrhnout titulek: Babiš chce snižovat důchody. Prostě toto nezaznělo. Zazněl návrh tezí reformy penzijního systému, který na první pohled působil logicky, a jeho překrucování je podle mě nefér. Možná ale pánové Kalousek a Stanjura pouze neposlouchali a něco si hráli na počítači. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuju za dodržení časového limitu, a dříve než předám slovo panu místopředsedovi vlády, poprosím všechny, kdo budete mluvit na mikrofon, pokud se obracíte na své kolegy, čiňte tak mým prostřednictvím. A velmi vás prosím, abyste dodržovali časové limity, abych vás nemusela vypínat, protože je mi to velmi nepříjemné. Děkuji za pochopení.

    Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já bych si vaším prostřednictvím dovolil oslovit pana předsedu Stanjuru. Myslím, že není pravda, že výrok pana nepřítomného ministra Mládka, který je na zahraniční cestě, zněl, že živnostníci jsou paraziti. Byl bych rád, abychom jaksi eventuálně přesně citovali, protože takto jeho věta skutečně nezněla. On neoznačil živnostníky za parazity a myslím, že by bylo fér toto nepoužívat. Navíc se za to omluvil, což myslím je také potřeba ocenit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejprve solidarita pro bohaté, říkal pan poslanec - už teď nevím, který to byl, ale určitě to bylo z KSČM. (Smích poslanců KSČM.) Aby kterýkoli občan získal maximální státní podporu ve třetím pilíři, tak musí denně uspořit 32,87 Kč. A komunisté nám úplně vážně tvrdí, že 12 tis. ročně, což je těch 32,90, za které dostanete od státu 12 krát 230, což je 3 200 a nějaké drobné, že si to mohou dovolit pouze bohatí. A to se úročí. Když vezmu bez úroku 12 tis. minus 12 krát 230, tak je to necelých 9 tis. ročně, tj. necelých 30 Kč denně, a to si mohou podle mě dovolit minimálně ty 4 mil. lidí, kteří jsou ve třetím pilíři, a to určitě není skupina, kterou bychom mohli označit, že to jsou ti bohatí, kteří mají platit více.

    Na rozdíl od pana poslance Komárka si čtu materiály, které posílá Ministerstvo financí do připomínkového řízení. Může tady mít adorační projevy, jaké chce, už je stejně po vnitrostranických volbách, tak je to skoro jedno. Ale to, co jsem citoval z návrhu zákona k rozpočtové odpovědnosti, odešlo od pana ministra Babiše, který navrhoval v bodě 15, že vláda může svým rozhodnutím bez Sněmovny snížit důchody. A dneska jsem reagoval na to, co tady řekl pan ministr. On nás tady začal všechny školit, jak má řešení. A citoval - a jsou to jeho slova - že se sníží nebo že se na 30 % průměrné mzdy upraví důchod. To jsme si nevymysleli. Tak ať nefabuluje ministr financí, my na to nebudeme reagovat. Podívejte se do stenozáznamu, co řekl dneska ve svém projevu. Já jsem stejně řekl, že nevěřím tomu, že to předloží.

    Tak mě musíte poslouchat, pane poslanče prostřednictvím paní místopředsedkyně. A fakt ty adorační projevy nejsou důstojné ani pro vás. A pro nás - pro nás jsou směšné, naši důstojnost to nijak neohrožuje. (Předsedající chce vstoupit do řeči.) Ale my jsme to neviděli, neviděl to pan poslanec Komárek - ale (důrazně) je to první ucelený skvělý koncept důchodové reformy. Blahopřeji! (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se paní poslankyně Adamová, která nevydržela s řádnou přihláškou. Prosím, pane Laudáte.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já mám vždycky smůlu, že jdu až po Stanjurovi (s úsměvem). Já jsem to chtěl říct taky. Ale možná, že v hnutí se vyskytují ty nadpřirozené bytosti nebo zvláštní bytosti, tak asi možná pan kolega Komárek ví něco, ctí a cítí a nějak vnímá, co my asi nevíme. Ale co je psáno, to je dáno.

    Nicméně já bych poprosil. Pan místopředseda Bělobrádek tady řekl, že hrozí spekulativní vstupy. Tak prosím dozvěděli bychom se po těch hodinách diskusí tady, kolik dejme tomu od toho, kdy se ujala tato vláda moci, kolik lidí vstoupilo do druhého pilíře, zejména poté, co v médiích někdo spočítal, že to bude extrémně výhodné, že tam bude obrovské roční zhodnocení - tak kolik lidí to je, jaké jsou to peníze? Protože u každého z takových zákonů, které mají finanční dopady, bych moc prosil - ať je to energetický zákon, zákony o spotřební dani, biopalivech aj. - abychom zároveň také měli k tomu ekonomickou analýzu: Bude to znamenat toto. Tato skupina společnosti nebo stát nebo někdo zaplatí ty a ty peníze tam a tam. A o čem se tady bavíme? Ať to sem dá, jsou to dvě čísla - kolik lidí před 15 měsíci do dneška za těch posledních 15 měsíců, nebo si vezměte i kratší dobu, tam vstoupilo a kolik si vezmou z toho prvního pilíře a převede se do druhého. Konkrétní dvě cifry. A ty jsem tady zatím neslyšel.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou paní poslankyně Adamová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já jsem tady chtěla... Pan Komárek zrovna odchází, já jsem chtěla mluvit k němu... (Poslanec Komárek se s úklonou k poslankyni Adamové vrací do své lavice.)

    Prostřednictvím paní předsedající pane poslanče, až od vás jsme se dozvěděli, že se tady vlastně dozvídáme nějakou konkrétní reformu a nějaké její teze. To pro nás všechny je určitě velkým překvapením, protože i když jsme pečlivě poslouchali - to já tedy vám mohu za sebe určitě říci, že ano - tak jsme to možná nepovažovali za tak dokonalé řešení. Nicméně já jsem velmi potěšená, že jsme se dozvěděli z úst pana ministra Babiše, že už v červnu se zde dozvíme, jaké konkrétní řešení penzí nabízí tato vláda, protože tady zatím je diskuse vedena nad tím, že rušíme nějaký model, nějakou zatím fungující formu a nemáme zde pro generaci, kterou si tady dovolím zastupovat, tedy dnešních třicátníků, jasný vzkaz, co oni mohou očekávat od státu. A já bych byla velmi ráda, aby ta debata se potom vedla nad nějakými opravdu konkrétními věcmi a nejen takovými řekněme kosmetickými úpravami.

    Za tu generaci si dovolím ještě jednou si poprosit o to, aby to bylo stabilní řešení, které má naši situaci a naše penze schopnost zajistit, protože si myslím, že toho se opravdu velmi obáváme. Takže velice děkuji dopředu. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Bendu, připraví se pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, hodně už toho zaznělo. Ale pokud tady ministr financí přečte jednu svoji analýzu, pak ji jeho poslanec prohlásí za návrh důchodové reformy, a když upozorníme na první problém, který tam je, že by to znamenalo snížení všech důchodů o 25 %, tak pan ministr financí vystoupí a řekne ne, takhle jsem to v žádném případě nemyslel, to je rozhodne omyl. Tak prosím netvrďte, že jste předložili nějakou důchodovou reformu nebo vůbec nějakou analýzu. Jediné, co jste předložili, je návrh, aby se do druhého pilíře nesmělo vstupovat. A mě by fakt zajímalo, kolik nám hrozí těch úniků. Tato otázka tady byla položena už opakovaně. A když si vezmete, kolik stojí půl dne nebo jeden den zasedání této Sněmovny, kolik stojí zasedání vlády, tak já jsem zvědav, jestli aspoň v té spekulaci ušetříme tomuto státu víc, než kolik toto nesmyslné projednávání tohoto naprosto zbytečného zákona, který ani není zrušením druhého pilíře, ale jenom zákazem vstupu, než kolik jsme na to fakticky jako stát už do této chvíle vydali a ještě vydáme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Opálku, připraví se pan poslanec Stanjura. Oba dva s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Opava tu střídá Opavu.

    Já bych chtěl reagovat na pana kolegu Stanjuru s tím bohatstvím. Víte, to je relativní pojem. Každý ho vnímá jinak. Podle výše svého příjmu. Vždycky ti, co jsou nad ním, jsou ti bohatí. Takže ten, kdo má ten nejnižší příjem, považuje i toho středněpříjmového za bohatého. Tak budu mluvit radši vícepříjmový.

    Ale je třeba zdůraznit, že takovou podporu, jakou má u nás třetí pilíř, nemá nikde ve světě. U nás je podpora nejenom státní podporou jako státním příspěvkem, ale také slevou na dani, pokud odvedu potřebný počet. A tu může uplatnit buď zaměstnavatel, nebo zaměstnanec. Další podpora je, že není zdaněno zhodnocení, takže vlastně máme čtyři podpory, možná že se najde i nějaká pátá. Takže po té stránce si myslím, že ten stát do toho pilíře nevkládá málo nebo ztrácí v něm taky nějaké peníze. A ten problém je také v tom, jestli občan bude schopen v tom pilíři spořit celý život, protože dneska může být vícepříjmový, ale za deset roku jeho situace se může zcela změnit.

    Chtěl bych říci - a nejsem tady za koalici - ale co týká složení účastníků druhého pilíře, je to v grafu, a já jsem na to upozorňoval, v té Potůčkově komisi na webu přístupné.

    A důchodová reforma, jak nám tady naznačil pan místopředseda vlády... No, my jsme taky předložili svůj návrh. V roce 2005 propočítaný nezávislou Bezděkovou komisí do roku 2100. Vyrovnaný. Problém samozřejmě je, že nenašel politickou podporu. A když teď vidím, že pracuje důchodová komise a navíc Ministerstvo financí na stejném projektu (upozornění na čas), tak to té koalici nezávidím. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Po něm se připraví pan poslanec Komárek a poté pan místopředseda vlády Bělobrádek. Všichni s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdříve bych chtěl poděkovat panu vicepremiérovi Bělobrádkovi, protože jsem se ptal ministra financí či ministryně práce a sociálních věcí, protože to je z ministrů ten, kdo mi odpověděl, takže skutečně děkuji. Nicméně mi neodpověděl konkrétní číslo - to mu nezazlívám. Pokud je pravda, že spekulanti chystají masový vstup do druhého pilíře, tak museli začít hned 7. ledna, kdy to přišlo do Sněmovny, a poslední tři měsíce museli každý den vstupovat. Říkají, že ten zákon ještě neplatí, tak tam honem spekulativně vstoupím, abych na tom vydělal.

    Paní ministryně už je tady. Já se zeptám, kolik letos vstoupilo lidí do druhého pilíře, těch spekulantů, kterých se bojíte, kteří už od ledna vědí, že tomu chcete zabránit, a tím pádem už mají tři měsíce času na to, aby spekulativně vstoupili do druhého pilíře. Kolik? Já to číslo chci znát. Když nevíme za tři měsíce, tak za dva bychom to mohli znát. Dneska máme 8. dubna. Vím, kde se to spravuje. Ale důchody patří vám, paní ministryně. My si myslíme, že nemůžete vždycky říkat: to oni na financích, to my ne. Jste jedna vláda, tak se podělte.

    Pan ministr financí mi evidentně odpovědět nechce. Kdyby aspoň řekl nevím, tak řekne nevím a já podám písemnou interpelaci a dozvím se to. Ale ti spekulanti už tři měsíce mohou vstupovat a podle mě žádní neexistují a bojujete s někým, kdo tady není. Nikdo o to zájem v zásadě nemá, ale my kvůli tomu budeme přijímat zákon, abychom řekli, že jsme zatrhli ty spekulace, ušetřili jsme státu. A i kdyby, tak co jste tomu státu ušetřili, když peníze jsou těch lidí a současně říkáte, že jim je chcete vrátit? Tak co jste ušetřili? Nic. Spekulanti nejsou, úspora žádná a zbytečný zákon už ve druhém čtení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Komárka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Já myslím, že za více než dvě hodiny plodné, víceméně vtipné debaty z obou stran jsme se dozvěděli dvě fakta. Jedno faktum je, a uznal to i pan poslanec Beznoska, že důchodová reforma je tak důležitým tématem, že by na ní měla být velká shoda, nejméně ústavní většina. Chybou bylo, že v minulosti k této shodě nedošlo. Druhým faktem je, že pan ministr financí má studii, která může být základem reformy důchodového systému, na kterém se shodneme. Rozhodně ale není pravda, že by tato reforma znamenala snížení důchodů o 25 %. A prosím tedy kolegy z opozice, aby tuto lež dále neopakovali, protože je to doopravdy lež.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka. Připraví se paní ministryně sociálních věcí Marksová-Tominová. Prosím, pane místopředsedo, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, já data samozřejmě nemám. Rád bych vám je sdělil, nicméně jsme byli na to takto upozorněni s tím, že i kdyby tomu tak nebylo masivně, tak už i bez vyčíslení těchto dat je prostě logické, že má-li se zrušit tento pilíř, tak není logické, aby do něj další vstupovali. Já myslím, že je to prostá logika a i bez pevných čísel se to dá jasně akceptovat.

    Pak bych ještě zareagoval na kolegu Laudáta. Vývoj ve společnosti je dosti dramatický a v některých západních zemích střední třída jaksi vymizí a vlastně ta pyramida, která dává dohromady celý společenský systém, se mění na přesýpací hodiny, kde střední třída je významně marginalizovaná, čímž neříkám, že je to dobře, ale říkám, že dochází k poměrně silným posunům.

    K paní kolegyni Adamové vaším prostřednictvím bych chtěl říct, že si nemyslím, že úplně pozorně poslouchala, protože nepletu-li se, pan ministr financí neříkal, že to tady představí v červnu, ale že v červnu to představí koaličním partnerům. To znamená, doufám, že to nebude tady. My už jsme se konečně tady pro nás překvapivě dozvěděli, že se něco takového chystá, to jsme předtím nevěděli, takže je to pro nás překvapivé, takže doufám, že se nedozvíme ani tento kompletní návrh tady ve Sněmovně. To by byla trochu partyzánština. Myslím si, že by bylo dobré spolupracovat i s Potůčkovou komisí.

    A co se týká těch peněz, možná že když je to tak bezvýznamné zakázat vstup do druhého pilíře, že jsme se o tom tady dvě hodiny nemuseli bavit a ušetřili bychom poměrně dost peněz daňovým poplatníkům tím, že bychom to prostě odhlasovali nebo přistoupili k hlasování bez takovéto diskuse.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou paní ministryni Marksovou-Tominovou. Připraví se pan poslanec Laudát s faktickou.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Budu velice stručná. Já to číslo neznám, protože ho mají na Ministerstvu financí, přes naše ministerstvo to vůbec nejde. Nicméně když přijde Ministerstvo financí a řekne, že má signály a že je potřeba zamezit spekulativním vstupům do druhého pilíře, tak já jim samozřejmě věřím. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta s faktickou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dozvíme se ta dvě čísla, nebo se je nedozvíme? A pak se tedy chci ptát, jak vlastně funguje tato vláda. Jak jste zodpovědní? Tady jsme teď slyšeli od dvou ministrů, nebo vicepremiéra a ministra, že čísla neznají. Tak jak vlastně rozhodujete? Vy rozhodujete pocitově. To se potom nestačíme divit, jak dopadne ekonomika. Najednou možná pan vicepremiér zjistí, že díra ve státní kase bude větší než 100 mld. Vy máte obrovskou kliku, že je ekonomické oživení. Jinak už jsme tady měli trajektorii na směr Řecko. Tohle je skutečně naprosto neuvěřitelné. Tak nám řekněte ta dvě čísla. Já prostě odmítám nějaké signály. To už je jako nastavené zrcadlo prohnilé americké společnosti? To jsem slyšel pětadvacet let nebo kolik, než ten socialismus skončil.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Tímto jsme zatím vyčerpali faktické poznámky a mám zde řádnou přihlášku pana poslance Fiedlera do obecné rozpravy. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Sice s řádnou přihláškou, ale slibuji, že nebudu mluvit dlouho, protože už se tady mluví dostatečně dlouho.

    Chtěl bych jen říct, že tady se vede debata o tom, kolik je těch signálů o nových účastnících, kteří chtějí do druhého pilíře vstoupit. Myslím, že to tady velmi správně a velmi přesně řekl pan ministr Bělobrádek, že nejde o to, kolik lidí tam chce vstoupit, ale že pokud se u druhého pilíře zvažuje jeho zrušení, tak je naprosto logické, že do něho zamezíme přístup dalších osob. Já to pokládám za velmi jednoduchou a prostou logiku. A když se tady v Poslanecké sněmovně zamyslíme nad tím, jak se asi jednotlivé kluby k druhému důchodovému pilíři staví, my jsme to jasně deklarovali a vyjádřili již při volbách. V našem volebním programu to bylo, že jsme pro jeho zrušení, a my jsme svůj názor nezměnili. A tady přesto, že jsme opozice, tak máme trošku jiný názor než ostatní politické kluby na opozičním křídle, tak si myslím, že to opravdu je jasné, jak to hlasování asi dopadne nebo jaký je postoj k druhému důchodovému pilíři a že debata tady je poněkud zbytečná.

    Co bych však chtěl říci, že se jasně projevuje to, že pokud u tak zásadních věcí, jako je důchodový systém, není, a teď nemyslím konkrétně v tuto dobu, a bylo to i v minulosti, širší shoda v Poslanecké sněmovně napříč politickým spektrem, tak potom dochází přesně k tomu, čeho jsme tady právě svědky. Jakmile dojde ke změně v Poslanecké sněmovně, vládní koalice má jinou podobu než měla ta minulá, tak se přesně setkáváme s tím, co tady vidíme, že dochází k velkým debatám - snaha něco změnit, co bývalá vláda, bývalá koalice prosadila velmi těsnou většinou bez konsenzu s ostatními politickými partnery, protože o tak zásadních věcech, jako je důchodový systém, by to mělo být. A říkám to tady z toho důvodu, že tady zaznělo z úst vicepremiéra Babiše, že se chystá předložit nějakou novou novelu, koncept, tak apeluji na současnou vládní koalici, aby si toho byla vědoma, až to tady budeme projednávat, aby se tvorba takového návrhu odehrávala už za širší spolupráce, abychom zase nebyli svědky toho, že se tady budeme potom sáhodlouze, ne my, ale nějaká nová Poslanecká sněmovna, k tomu vracet. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Dobré poledne, paní a pánové. Chtěl bych pokračovat ukončením rozpravy, ale mám tam faktickou poznámku pana poslance Františka Laudáta, ještě stále v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych zareagoval na pana kolegu Fiedlera. Pokud tomu tak je, tak ve stejné logice se ptám, proč tu máme řešit biopaliva. Evropská unie chce také zrušit podporu biopaliv první generace, tak proč je tady máme ještě prodlužovat? To je úplně ten samý problém, akorát jsou tam možná dva, tři, čtyři řády, to nevím, protože ta dvě čísla jsem se nedozvěděl od rána, ale jinak je to úplně principiálně stejné. Pan vicepremiér, sice tu není, nicméně z toho vyplývá, jak je důležité pro informovanost jednotlivých ministrů či vicepremiérů sedět ve Sněmovně. Tady se ledasco dozvědí, co si možná na vládě neřeknou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nemám žádnou přihlášku do rozpravy, takže obecnou rozpravu končím. Pokud tu mám poznámky, tak můžeme přejít k rozpravě podrobné. V té je přihlášen pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, v podrobné rozpravě nejprve odkážu na pozměňovací návrh, který je obsažen ve sněmovním dokumentu 2045. Jedná se o zrušení bodu I článku 1, přechodná ustanovení tohoto návrhu zákona.

    Odůvodnění je evidentní, koneckonců mohl bych i odkázat na své vystoupení v obecné rozpravě, ale stručně. Jedná se o zrušení bodu, kterým se zastavuje vstup nových účastníků do druhého pilíře ještě předtím, než padne příslušné politické rozhodnutí, protože si nemyslím, že je rozumné takovéto politické rozhodnutí předjímat. Koneckonců i z debaty v obecné rozpravě z levé strany jsem slyšel, že lidé nedůvěřují druhému pilíři, proto do něj nevstupují. Zazněly tu naopak od většinou stejných protagonistů názory, že je potřeba zastavit možnost ze spekulativních důvodů vstupovat do druhého pilíře. Jak dobře víte, ani ministr financí ani ministryně práce a sociálních věcí nedokázali zatím seznámit Sněmovnu, kolik že vstoupilo v posledních měsících z tzv. spekulativních důvodů do druhého pilíře.

    Na závěr: V listopadu nebo v prosinci náměstek ministra financí Martin Pros, což je asi náměstek nominovaný za sociální demokracii, se vyjádřil, že rozhodnutí vlády ohledně zrušení druhého pilíře v roce 2016 vedlo k prudkému oživení zájmu o vstup do tohoto pilíře. To prohlásil příslušný náměstek v listopadu nebo v prosinci a já bych se docela vsadil s panem ministrem financí a paní ministryní, že stav účastníků druhého pilíře je stále stejný, protože lidé prostě nevěří druhému pilíři kvůli historické reakci, která tu padla. Proto nevidím jediný důvod, žádný důvod k tomu, abychom zákonem ještě předtím, než tato ctěná Sněmovna rozhodne o další existenci druhého pilíře, zastavovali vstup do tohoto systému. Žádný důvod k tomu nevidím, proto předkládám pozměňovací návrh.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Vilímcovi. Nemám žádnou písemnou přihlášku do podrobné rozpravy, nikoho nevidím z místa, i podrobnou rozpravu končím.

    Požádám zpravodaje, aby mne kontroloval. V obecné rozpravě ani v podrobné rozpravě nepadl žádný návrh, který by byl hlasovatelný podle mého soudu, tedy ani vrácení garančnímu výboru k projednání ani zkrácení lhůty ke třetímu čtení, protože to není potřeba, a ani to, aby se nezabýval garanční výbor tímto návrhem. Takže mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 4.

    Nyní se podle programu naší schůze pustíme do dalších bodů, které máme před sebou, a těmi jsou body číslo 15, 16 a 17.

    Jde o vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, sněmovní tisk 411, jsme v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Ale rozprava byla přerušena ve sloučené obecné rozpravě pro tři body zároveň, tedy 15, 16 a 17, to znamená, ústavní zákon a s tím související zákony, a byli jsme v situaci, kdy s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Miroslav Kalousek, v obecné rozpravě páni poslanci Dolejš, Černoch a Holeček.

    Vzhledem k tomu, že pan kolega Votava tady není, protože je řádně omluven ze zdravotních důvodů, je nutné, abychom změnili zpravodaje. Rozpočtový výbor navrhuje, aby zpravodajem pro toto jednání ve sloučené rozpravě byl pan poslanec Jan Volný. Pokud nemá nikdo jiný návrh, nevidím, rozhodneme v hlasování.

    Zahájil jsem hlasování číslo 135. Ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje, aby místo Václava Votavy jím byl pan poslanec Jan Volný. Kdo je proti?

    Hlasování pořadové číslo 135, z přítomných 171 poslanců pro 121, proti nikdo. Návrh byl přijat. Požádám pana poslance Volného, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

    Teď už se slova ujme ve faktické poznámce pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. K faktické poznámce jsem se před časem přihlásil proto, že tu v tu chvíli hřměly plamenné výzvy k nalezení konsenzu napříč politickým spektrem. Chtěl jsem dát ono srovnání, jak jsme ten konsenzus hledali my, když jsme předkládali tento návrh, který Sněmovna nepřijala, a jak jste to dělali vy.

    Tenkrát byla na Ministerstvu financí zřízena stálá skupina, které jsem předsedal jako ministr financí, a každý poslanecký klub tehdejší Sněmovny tam posílal dva zástupce a já jim ještě jednou děkuji za jejich intenzivní práci. Z toho vznikl jakýsi výstup, který jsme předložili do Poslanecké sněmovny, a už jsme mohli vést pouze parametrickou diskusi. Protože jsme ale rozpočtovou odpovědnost mysleli vážně, tak ti, kteří ji chtěli pouze předstírat, to nakonec neschválili. Nicméně proběhla tady třičtvrtěroční diskuse mezi poslaneckými kluby. Vy jste teď předložili něco, co jste si uhňahňali v koalici, nikdo to dříve než v Poslanecké sněmovně neviděl - a je to, znovu říkám, návrh o rozpočtové neodpovědnosti. Přitom zdůrazňuji, že stále platí náš návrh, že pokud byste se chtěli zabývat skutečnou rozpočtovou odpovědností a skutečnou vůlí ke strukturálnímu deficitu a tím, že tento zákon bude mířit na vyrovnané rozpočty, nikoli na jedno procento, jsme stále připraveni podpořit vaši vůli k rozpočtové odpovědnosti. Nejsme ale připraveni podpořit vaši snahu o předstírání něčeho, co ve skutečnosti nechcete dělat.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi, včetně dodržení času. A ještě s faktickou poznámkou před poslancem Dolejšem pan poslanec Karel Fiedler - také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já v podstatě navážu na předřečníka, na kolegu Kalouska, na to, co jsem říkal při svém posledním vystoupení také pár minut zpátky. V podstatě oba s panem kolegou Kalouskem říkáme to stejné, že pokud se jedná o tyto zásadní věci, vyzývám Poslaneckou sněmovnu, poslanecké kluby, aby to byly věci, které budou z širšího konsenzu nejenom tří poslaneckých klubů a politických stran vládní koalice.

    Ještě jednu věc jen krátce. Před chvilkou tady zaznělo z úst pana vicepremiéra Babiše, že by byl velmi rád pro snižování daní. Já mu to rád upřímně věřím a doufám, že alespoň podpoří návrh našeho poslaneckého klubu, abychom se zavázali ústavně, že daně minimálně nebudeme zvyšovat. Takže věřím, že tento náš návrh, který za chvilku jistě představí kolega Marek Černoch, bude podpořen. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi a nyní vystoupí ve své řádně přihlášce pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Nevím, jak máte čerstvě v hlavách debatu, která k tomuto bodu probíhala zhruba před měsícem. Obávám se, že vám už z toho něco vypadlo, ale přece jenom už pouhý pohled na nadpis tohoto bodu dává tušit, že to nebude prosté, protože jde o ústavní zákon, a tedy v podstatě zasahujeme do věcí, které nejen že vyžadují ústavní většinu, která se dá uhňahňat, ale také se dá postavit na nějakém racionálním konsenzu. Ale je to věc, která by měla mít dlouhodobou, ne-li trvalou platnost a měla by vytvořit podmínky i pro ty, co přijdou po nás, a proto si myslím, že si to zaslouží zevrubnější debatu. A je skutečně škoda, že tento zákon se tady objevil tak trochu až po jistých porodních koaličních bolestech a tak nějak nahonem, že tedy nebyla dostatečně fundamentální ta fáze přípravy.

    Dokážu to první svou poznámkou a ta směřuje k historii uvažování na téma finanční ústava. Jsou tady i větší pamětníci, než jsem já, ale já sám jsem zažil čtyři pokusy o finanční ústavu. Z debat nad těmito pokusy je jednak vidět, co jednotlivé politické myšlenkové proudy považují za rozpočtovou odpovědnost a jak se také jejich názory vyvíjely. Někdy pod tlakem, bych řekl, i koaličních a jiných ad hoc politických okolností.

    Rovněž připomenu vystoupení před měsícem kolegy místopředsedy Sněmovny Filipa, který upozornil na to, že zásah do Ústavy je do té míry významný, že by si zasloužil ne nějaký halabala přístup, ale prodiskutovat to i v kontextu dalších zásahů do ústavnosti. To jenom na připomenutí.

    A teď k historii samotné myšlenky finanční ústavy. První byl návrh, který se tady objevil v listopadu 2002, byl to tisk 115, kdybyste si ho chtěli dohledat, a byl to návrh tehdy opoziční ODS a byl zamítnut v prvním čtení, jak už se to někdy opozičním návrhům stává. Zajímavá je argumentace toho odmítnutí. To znamená, že tehdejší vládní sestava, které vévodila sociální demokracie, konstatovala, že jde o nepřímou novelu Ústavy, která narušuje ústavní dělbu kompetencí. Do dnešní doby se změnilo mnohé, například i to, že vznikl evropský fiskální kompakt, ale česká ústavnost až do té míry se nezměnila. Pak byl dlouho klid, nikoho to netrápilo, zdálo se, že žijeme v čase, kdy už přicházejí jenom samé úspěchy a sociální výhody - vstoupili jsme do EU, ekonomika rostla, byť ne všichni z toho měli příslušný osoh, a najednou přišla krize, a to jak světová, tak i evropská, a v časech vlády Petra Nečase, konkrétně to bylo v říjnu 2012, se objevil tentokráte vládní tisk s číslem 821, který už byl připravován na půdě komise, kde se hledala nejen ústavní většina, ale především udržitelný trvalejší společný pohled na věc. A nehledal se jednoduše. Dle opozice, kde tehdy byla především sociální demokracie a KSČM, to byl návrh, který byl příliš tvrdý, který podvazoval ekonomický růst, protože jsme byli v čase, kdy jsme mysleli, zejména vládní reprezentace si myslela, že jediné, co se dá rozumného dělat, je proškrtat se k stabilitě, a byly tady i výhrady, protože se jedná o balíček zákonů, tak je tomu i dnes, tak pokud jde o samotný zásah do Ústavy, tak byly výhrady k nedohodě a k nejasnosti v prováděcím zákonu.

    Známý fakt, že došlo k předčasným volbám, nevedl k rozuzlení tohoto sporu mezi koalicí a opozicí a jako jakési memento času, kdy tento zákon měl velkou podporu, tak se přihlásila TOP 09 v prosinci 2013, tentokrát to už je naše volební období, s tiskem poměrně nízkého čísla 24, který se vracel k tomu, co bylo předneseno předchozí vládou, tedy Petra Nečase, a doplňoval některé - z mého pohledu spíše formalisticky, ale doplňoval, je třeba říci, - chybějící otázky, zejména pokud jde o prováděcí zákon. Také tento návrh byl zamítnut, a to hned v prvním čtení, a to s tím, že se opět vymyká ústavnosti, to je zajímavý argument, který se neustále opakuje, a že podvazuje udržitelnost rozvoje naší ekonomiky. A výsledek máme nyní před sebou, tedy čtvrtou verzi, která je návrhem vlády Bohuslava Sobotky.

    Ti, kteří sledovali, jak to probublává v koaličních strukturách, tak možná postřehli, že existovaly určité přístupy a verze tohoto zákona, verze přicházející z Ministerstva financí, které je logicky v této věci významným garantem, a nakonec tedy máme na stole verzi, která je a bude cupována, a jak jsme před chvilkou v technické poznámce zejména kolegy Kalouska slyšeli, tak aby byla shledána dostatečnou, tak se musí vrátit do koridoru, který vytyčily návrhy z doby Petra Nečase nebo toho opozičního návrhu TOP 09. Přitom jednak není odpovězeno na ony výhrady ústavnosti, jednak není diskutováno, v čem a jak by mohlo dojít k oné podvázanosti ekonomického rozvoje, resp. udržitelnosti ekonomického růstu.

    V debatě před měsícem jsem dokonce postřehl, že vystupovali někteří koaliční poslanci, konkrétně kolega Klaška, který upozorňoval na to, že tato verze tím, jak nabízí onen dluhový strop, a která má daleko, bych řekl, méně razantní nástroje, jak si ten strop vymoci, tak že stejně vlastně směřuje ekonomiku do rozhodovací situace, kterou on nazval tím známým pojmem fiskální útes, což bylo v době, kdy se ocitla v hluboké krizi americká ekonomika. Fiscal cliff znamená v podstatě tolik, že ekonomika by se mohla zřítit z útesu, pokud jí nebudou uhrazeny elementární náklady na fungování, a to v tom škrtacím provedení, kdy některé náklady se prostě uhradit musí, nelze je odložit. Tak to funguje. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek, poté pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Přihlásil jsem se k faktické poznámce proto, protože pan kolega Dolejš tady řekl, že pro nás je přijatelná finanční ústava, jenom když se vrátí zpět do toho koridoru, který jsme tenkrát předložili. Ale to prosím vůbec není pravda. Já tady znovu opakuji své stanovisko, které jsem řekl vládě.

    Tady jsou dva indikátory komplementárně spojené, které ohraničují rozpočtovou odpovědnost: výše dluhu a vývoj strukturálního deficitu. Pro každou zemi je kritičtější jeden nebo druhý indikátor. Pro nás je kritický vývoj strukturálního deficitu. A platí naše nabídka, že byť máme vůči tomuto návrhu finanční ústavy výhrady, tak jsme připraveni ji podpořit za předpokladu, že se vláda přihlásí odpovědně k tomu druhému indikátoru rozpočtové odpovědnosti, který je pro nás mnohem důležitější, a to je vývoj strukturálního deficitu, a bude ho snižovat oním minimálním doporučeným tempem půl procenta ročně, což je 20 miliard, což by neměl být absolutně žádný problém. Stačilo by nenabírat stovky úředníků, zvyšovat jim platy a necpat peníze oligarchům v rámci speciálních programů, a máme 20 miliard doma. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Já samozřejmě, pokud to berete jako procedurální návrh, ušetří nám to faktickou poznámku paní poslankyně Černochové, děkuji jí za to. Já to samozřejmě nechám odhlasovat.

    Nejdříve vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, a jakmile se ustálí počet přihlášených, tak dám hlasovat o přítomnosti pana předkladatele, tedy pana ministra financí a vicepremiéra Andreje Babiše. Už je tady. Pan kolega Kalousek už na svém návrhu netrvá, tedy o tom nemusíme hlasovat.

    Budeme pokračovat vystoupením pana poslance Marka Černocha v řádné rozpravě k tomuto návrhu ústavního zákona. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Pane předsedající, vážená vládo -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já ještě požádám sněmovnu o klid, abyste mohl v klidu přednést svůj projev. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji panu ministrovi, že se tak rychle vrátil.

    Fiskální ústava v první řadě říká, že korekční mechanismy nastupují při dosažení 55 % zadlužení. To ale může být dvousečná zbraň, a my se spíše než k Chorvatsku chceme dívat k jiným státům, například ke Švýcarsku. Tam je totiž nastavena dluhová brzda, která opravdu může zásadním způsobem zkrotit federální rozpočet. Švýcarsko je dnes jednou z opravdu mála zemí, kde je rozpočet pod kontrolou.

    Naopak příkladem toho, jak by to dopadnout nemělo, je Polsko, které má také zabudovanou obdobnou schodkovou stopku. Tam ovšem přistoupili po přiblížení k limitu dluhu k opravdu drastickému kroku a znárodňovali peníze v penzijních fondech. Stát tam sebral penzijním fondům všechny jimi držené státní dluhopisy. Tím se snížil dluh a Polsko se dluhové brzdě zase vzdálilo. Je to ovšem cesta, kterou bychom asi jít neměli.

    Ještě jeden možný scénář, který je také reálný. Stát se začne nebezpečně přibližovat limitu zadlužení a v tu chvíli vláda navrhne jako protiopatření drastické zvýšení daní, což samozřejmě pohřbí ekonomiku, a podle nás je zvyšování daní cesta do pekel.

    Proto dáváme za náš klub následující návrh. Podpoříme fiskální ústavu, ale jen pod podmínkou, že se do Ústavy doplní zákaz zvyšování daní. Je to dnes to, co platí právě v již zmiňované ústavě Švýcarska. Tam je nastavený limit sazby například na daně z příjmů. Zákaz zvyšování daní je nabídka, kterou předkládáme koalici za náš klub. O konkrétních parametrech jsme samozřejmě ochotni diskutovat a doufáme, že takový návrh vládu osloví, protože na tento zákon je potřeba ve Sněmovně ústavní většina, kterou sama o sobě vláda nemá. Jsme také zvědavi na to, jestli se někdo z vlády bude stavět proti zvyšování daní.

    Ještě poslední věta. Budeme dělat seminář, kde by měli vystoupit renomovaní ekonomové. Mezi předními hosty je tam například ekonom Pavel Kohout, který je přímo otcem myšlenky zakázat zvyšování daní v Ústavě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Radim Holeček, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, mnohé už tu bylo řečeno, proto ze svého původního projevu nechám jenom velmi seškrtanou verzi, ale rád bych, aby některé věci, které chci sdělit, zazněly.

    Návrh finanční ústavy z dílny vládní koalice je, jak již bylo řečeno, pouze naprosto okleštěnou verzí původně vážně myšlené finanční ústavy, kterou jsme v minulosti připravili. Základem návrhu vaší vládní koalice, ČSSD, ANO a KDU-ČSL, je, aby nijak neohrozil vámi prosazovanou rozhazovačnou proschodkovou politiku ve stylu po nás potopa. Česká republika díky dobrému ratingu, který jsme získali doposud odpovědnou, leč nepříjemnou úspornou politikou, dospěla k levnější dluhové službě. To a skutečnost, že díky konci nejhrubější fáze finanční krize západního světa, kterého jsme - já doufám - pořád ještě součástí, mohlo znamenat, že se konečně dostaneme k vyrovnanému rozpočtu. Stačilo by hlavně dodržení dosavadní rozpočtové kázně a růst HDP by naši republiku ke kýženému stavu dostal. Váš přístup nám ale bohužel tuto cestu zavírá.

    Je faktem, že každý krok k rozpočtově odpovědnému hospodaření oceňujeme, ale bohužel jste předložili takový návrh, který nás nikam zásadně neposouvá a je v podstatě bezzubý. Cílem zjevně bylo si pouze pro média odškrtnout, že návrh s názvem finanční ústava jste předložili. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Holečkovi. Nyní má slovo pan poslanec Vladislav Vilímec a připraví se pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, je nepochybné, a na tom se snad shodneme všichni, že zákon o rozpočtové odpovědnosti je potřebný a měl by být účinnou brzdou proti vytváření vysokých schodkových rozpočtů a vůbec postupného rozkladu veřejných financí.

    Vlády vždy konají v horizontu volebního období a většinou se až tak nestarají o to, co bude dál.

    Těch pokusů o zákon, který by upravil pravidla dalšího zadlužování, zde bylo několik. Vyjmenovával je pan poslanec Dolejš. Já nejsem takovým pamětníkem. Nicméně zažil jsem onen pokus v roce 2012-2013. Opozice tehdy naoko sice takový zákon neodmítala, ale fakticky činila vše pro to, aby nemohl být přijat, a to i poté, kdy tehdejší Nečasova vláda například přijala veškeré požadavky, které po prvním čtení vznesli zástupci sociální demokracie.

    Víte, porovnal jsem tehdejší vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti s návrhem, který šel do meziresortního připomínkového řízení, i s návrhem, který doputoval do Poslanecké sněmovny z vlády. Zatímco onen ústavní zákon z roku 2012 v sobě obsahoval patnáct článků, návrh ministra Babiše, propuštěný do vnějšího připomínkování devět článků, tak návrh, který teď projednáváme, obsahuje pouze šest článků, a to ten šestý je článek o účinnosti zákona. Ale nejde vůbec o počet článků. Zatímco onen původní návrh ústavního zákona vymezoval konkrétní povinnost i po provedených úpravách na rozpočtovém výboru od 45 % výše veřejného dluhu po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu, teď je to až od 55 %. I to možná není to nejdůležitější a to zde již také padlo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladislavu Vilímcovi, a ještě než budeme pokračovat rozpravou, budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Z dnešního odpoledního jednání se omlouvá pan ministr Robert Pelikán, od 12.40 do 13 hodin se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Adamová a od 12.00 do 16.00 pan poslanec Koubek.

    Nyní pan poslanec Adolf Beznoska, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, pan kolega Vilímec samozřejmě ze stejné strany, stejný názor a stejné téma. Já bych si dovolil jenom krátce připomenout některé body, abyste si uvědomili nejenom tento bod, který projednáváme, ale i něco k pravidlům rozpočtové odpovědnosti.

    Pro ODS je téma rozpočtové odpovědnosti samozřejmě dlouhodobé téma. Pan kolega Dolejš tady zmínil, že už v roce 2002 jsme to měli ve svém programu. ODS finanční ústavu prosadila i do koalice po volbách v roce 2010 a v roce 2012 pak vyvinula snahu, aby se tato pravidla dostala do zákona. Je to náš dlouhodobý cíl. Bohužel, a to se přidám k těm hlasům, které říkají toto: Ano, pojďme se zamýšlet nad rozpočtovou odpovědností, ale nemůže to být postaveno takto vágně a nemůže tato rozpočtová odpovědnost spočívat pouze v nastavení jednoho parametru, aniž by následovaly další konkrétní kroky, jak se vláda či jiné územně samosprávné celky mají při řádné rozpočtové odpovědnosti chovat.

    Jenom pro vás uvedu pár příkladů, jak vypadal původní, řekněme ostrý návrh, včetně pravidel, s návrhem, který máte teď před sebou. Původní návrh jasně specifikoval zprávu o rozpočtové strategii vlády, která byla nástrojem k vymáhání udržitelných státních rozpočtů. První věc. Původní návrh vyžadoval schválení státního rozpočtu nadpoloviční většinou všech poslanců v případě nadlimitních schodků.

    Původní návrh obsahoval také ustanovení, podle kterého musela vláda požádat o vyslovení důvěry v případě, že se odchýlila od výsledků hospodaření, a o důvěru se muselo z hlediska vlády požádat i v případě, že vláda předložila nadlimitní schodek ve dvou po sobě následujících letech.

    Původní návrh, a to je velké téma, o kterém se určitě musíme bavit, také znamenal to, že se oceňovala osobní odpovědnost. Pomocí přesně popsaného mechanismu, tak jak bylo připraveno, byli na svém platu "trestáni" poslanci, kteří se podíleli na špatném hospodaření státu nebo jiných územně samosprávných celků. Jedno z nejostřejších kritérií bylo, že v případě rozpočtového provizoria by se všem hlasujícím poslancům a členům vlády snižoval plat na 70 %. Žádné ustanovení, ani v pravidlech, ani v zákoně, samozřejmě není a myslím, že to není ani cílem vládní koalice.

    Původní návrh též hovořil o rozpočtových režimech, přičemž limitní schodek byl definován ve výši 3 % HDP.

    Pokud se bavíme o nějakém limitu v úrovni 55 %, a dneska jsme asi 12 % pod tímto limitem, je zřetelné, že do konce roku 2017, do konce volebního období, tento zákon plní jedinou funkci, a sice mediální. Mediálně to bude hezky vypadat. Z praktického hlediska a s dopady opravdu nutícími ústavní a jiné činitele k odpovědnému hospodaření tento návrh v podstatě nepočítá.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adolfu Beznoskovi. Nyní pan poslanec Jan Zahradník, poté pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom tedy velmi rychle. Já bych se chtěl vyjádřit k tomu, co bylo významnou část mého života pro mě blízké, to bylo hospodaření územních samosprávných celků, konkrétně tedy krajů. Chtěl bych, abychom si uvědomili, do jaké míry je tento nástroj, který tady se teď chystáme schválit, účinný. Když se tady podíváme, tak ten dluhový limit pro územně samosprávný celek, konkrétně tedy například pro kraj, je 60 % v průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Když to vezmeme třeba na příkladu Jihočeského kraje, tak tam můžeme říct, že celkový objem ročních příjmů byl zhruba v řádu 10 miliard korun. Z toho zhruba jedna polovina jsou takzvané vlastní příjmy kraje, tedy příjmy, které kraj získává jako podíl na sdílených daních, a druhá část, tedy zhruba také 5 miliard, jsou státní dotace, které prostě přicházejí. Kraj o nich ve své samosprávné působnosti nerozhoduje, jsou tedy, jak řekl kolega Vilímec, dotacemi průtočnými. O nich tedy nemůže mluvit a rozhodovat. Čili ta laťka je tady nastavena na 6 miliard korun, což je podle mého názoru ztěžka dosažitelný limit. Podle mne se budou moci kraje zadlužovat a ten limit dosáhnou podle mého názoru velmi obtížně. Ledaže by hospodařily skutečně tak málo odpovědně, jak jim tento zákon dovolí. Copak ale by je čekalo, kdyby náhodou, nedej bože, se do tohoto problému dostaly? Tak podle toho odstavce 2 § 16, pokud by ony ani v tom druhém období nesnižovaly svůj dluh, tak by mohlo ministerstvo rozhodnout podle zákona o pozastavení převodu podílu na výnosu daní. Čili celá polovina příjmů by tedy skončila na ministerstvu a kraje by je nedostaly. Co by si takový kraj počal, to tedy je s prominutím neznámo. Asi by jej to ministerstvo potom muselo zrušit.

    Čili já se připojuji ke kritice svých kolegů. Tento zákon považuji za podle mého názoru nedostatečný zákon, který je spíš jenom určitým alibi této vlády ke slibům, které dávala před volbami. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Uvidíme, jestli dokončíme tyto body do polední přestávky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Uvidíme, pane kolego. Tím, že ta debata je takhle roztříštěná do několika jednacích dnů, tak jistě musím některé věci zopakovat a pak chci položit tři konkrétní otázky, a je jedno, jestli mi odpoví pan ministr, nebo pan zpravodaj, oba dva jsou členové vedení hnutí ANO, tak nechám na nich, jak se k odpovědi na ty otázky domluví.

    Když jsem v předchozím bodě mluvil o tom, že je to zbytečný zákon, tak o tomhle tom bodě to platí dvojnásobně. My schvalujeme de facto jenom nadpis. Nic jiného tam není. A já už jsem říkal ve svém prvním vystoupení k tomuto bodu, že kdyby ministr financí uspěl na vládě a přišel tady s tím návrhem, který on sepsal a poslal do připomínkového řízení, tak bychom sice možná měli některé kritické výhrady, možná bychom měli nějaké pozměňující návrhy, ale v zásadě jsme byli připraveni takový návrh podpořit. Protože tam skutečně byla dluhová brzda. Můžeme vést debatu, kdy ji spustit, jestli 50 % nebo 55 %. To není tak důležité. Důležité je, aby tam ten mechanismus byl. A pořád to platí, že jsme ochotni akceptovat tu hranici 55% HDP, když jsme si jisti tím, že to v tomto volebním období nebude. Ale to nevadí. Pokud by se ten princip do naší legislativy dostal, tak pokud k tomu někdy dojde, a je jedno, jestli v tomto, v příštím nebo v přespříštím volebním období, tak by automaticky nastupovaly mechanismy dluhové brzdy.

    Vláda si to ulehčila tím, že vlastně ta opatření dluhové brzdy vyndala z ústavního zákona, jak se všechny předchozí návrhy snažily, to znamená, aby změna byla možná vlastně na základě široké shody v Poslanecké sněmovně, protože 120 hlasů z 200 je široká shoda. Já si nepamatuji vládu, která by měla více než 120 hlasů, a vždycky byla potřebná součinnost aspoň některé části opozice. Vláda si to velmi ulehčuje a vlastně říká - i ta bezzubá pravidla, která navrhuje v bodě 16, může jakákoli vládní většina přehlasovat. Když si řekneme, že by případně to mohl vracet Senát nebo případně by to mohl vrátit pan prezident, tak v obou případech platí, že 101 hlasů stačí. Funkční vládní koalice musí mít alespoň 101 hlasů, anebo kdyby byla menšinová vláda, musí mít vyjednánu podporu. I model menšinové vlády je legitimní a v mnoha zemích na západ od nás, zejména skandinávských, se úspěšně využívá.

    To znamená, z ústavní pojistky není vůbec nic. Je to běžný zákon, běžná většina, nic proti. Ale pak proč si hrajeme na to, že máme ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, když zejména ty okolnosti dluhové brzdy může měnit kterákoli vládní většina buď počtem přítomných v případě, že to nevrátí Senát či nevrátí pan prezident, nebo počtem 101 poslanců, a to se určitě shodneme, že vláda, která nemá 101 poslanců, nemá dlouhého trvání v Poslanecké sněmovně. To za prvé.

    To znamená, to je první argument, já bych řekl nefér, který vláda použila.

    V tom původním návrhu ministra financí byly nástroje dluhové brzdy v ústavním zákonu. To je dobře a to také budeme navrhovat v rámci projednávání ve výborech. My jsme avizovali, že nebudeme navrhovat zamítnutí, protože si myslíme, že ten zákon potřebujeme, ale musí mít smysl. Nemůže být takhle vyprázdněný, jak je v této chvíli. Takže avizuji, že budeme navrhovat několik pozměňujících návrhů, a bude to ve dvou skupinách, respektive ve třech. První bude, že navrhneme to, co navrhl pan ministr financí Andrej Babiš ve svém původním materiálu. I pro to jsme připraveni hlasovat. Druhý blok našich pozměňovacích návrhů bude směřovat k tomu, že tam promítneme svůj pohled na věc, jak bychom to dělali my, kdybychom na to měli politickou sílu, co bychom předkládali my. A třetí - určitě se pokusíme místo 55 % navrhnout 50 %. To třetí není důležité pro naše finální hlasování. Navrhujeme 50 %, protože si myslíme, že je to lepší, ale i kdyby se většina Poslanecké sněmovny rozhodla setrvat na tom původním čísle 55 % HDP, tak i v tom případě jsme schopni ten zákon podpořit. Pokud ovšem neprojdou naše návrhy, nebo návrhy, které podporují původní materiál ministra financí, tak budeme hlasovat proti a budeme se snažit přesvědčit celou opozici, aby takhle postupovala, abychom takový ústavní zákon, který je úplně o ničem, vůbec v naší legislativě neměli.

    Moji kolegové, kteří mají zkušenost ať už z komunální, či krajské politiky, kladli otázky k tomu limitu 60 % vlastních příjmů, což logicky v tom jsou i příjmy, které posílá stát, nejsou tam daňové příjmy. Ale podle mě je tam závažnější věc. V tom našem návrhu bylo přechodné období a ta dluhová brzda pro samosprávy měla být spuštěna od 1. ledna 2020. Příští komunální volby budou na podzim roku 2018. To znamená, reálně se dá aplikovat až v rozpočtu v roce 2019. Současně v roce 2018 proběhnou komunální volby a nová politická reprezentace těch měst, a je jedno, v jakém složení, nastoupí, zdědí nějaký stav hospodaření a bude mít v zásadě měsíc na to, nebo možná dva, aby připravila rozpočet, který zamezí nadměrnému zadlužení obce. Na čemž se shodneme. Když máte nějaký volební program, tak ve vašem volebním programu pravděpodobně nebude to, že zastavíte všechny výdaje, abyste je snížili. Kdyby to bylo od roku 2020, tak i ta nová politická reprezentace má minimálně tři rozpočty, respektive dva rozpočty, kterými může upravit hospodaření měst, obcí a krajů, a reálně až v roce 2021 by mohlo být eventuálně přistoupeno k těm sankčním krokům ze strany státu, respektive Ministerstva financí.

    Ano, je pravda, že máme několik obcí hodně předluženo. Ale já myslím, že jich je méně než 20, nebo někde kolem 20. Z celkového počtu 6 200 mám pocit, že 43 nebo 50, je to zanedbatelné procento. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Protože nemám nikoho dalšího přihlášeného ani nikoho nevidím, končím sloučenou rozpravu k bodům 15, 16. a 17. Ptám se, jestli má zájem o závěrečné slovo pan ministr. Panu zpravodaji dám závěrečné slovo až po přestávce, abychom si potom řekli, jaké věci budeme řešit, protože budeme pokračovat po přestávce, kterou vyhlásím po závěrečném slově ministra financí, který jistě odpoví na otázky, které byly kladeny v rozpravě.

    Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, myslím si, že to, co projednáváme, je určitě zákon, který je potřebný pro nezodpovědného ministra financí, který navyšuje dluh. A to se mě netýká. Protože není pravda, pane kolego Stanjuro, že se stále navyšuje dluh. Já jsem ho prvně minulý rok snížil. Sice jenom o 20 mld., ale absolutně jsem ho snížil. Takže jenom pro vaši informaci: dluh sektor veřejných institucí mezi roky 2009 až 2013 narostl o 555 mld. Abychom věděli, o čem mluvíme. To znamená, že ten dluh sektoru veřejných financí narostl ze 34,1 % na 45,7 %. A já jsem ho v roce 2014 snížil na 43,2 %. Takže jsem ho snížil o 2,5 % a v tomhle roce ho snížím na 41,3 %. Takže o další 2 %. Takže já skutečně nepotřebuji žádné dluhové brzdy, protože vím, že nedá se zadlužovat a nedá se navyšovat dluh. A my potřebujeme mít vyrovnané finance. Dělám všechno pro to. Vy děláte všechno pro to, abychom neměli vyrovnaný rozpočet. Vy kritizujete karusely - velký smích -, my bojujeme proti daňovým podvodům, tak to je k smíchu, evidence tržeb je vám k smíchu.

    Takže snížení důchodů, ano platí dvě. Pokud to tam bylo, tak jsem o tom nevěděl a netýká se mě to. Netýká se mě to. Protože já snižuji zadlužení této země bez toho, aby mi to někdo musel říkat. Z Bruselu nebo z opozice. Vím to sám a dělám to. Takže my děláme všechno pro to, abychom i ten strukturální deficit dostali tam, kam si přejete. A na to samozřejmě potřebujeme mít transparentní veřejnou správu, potřebujeme mít registr smluv. Ne že ty smlouvy budou platné od 1. ledna 2016, ale všechny smlouvy, které byly uzavřeny, potřebujeme. Aby věděli všichni lidi, za co stát utrácí. Takže děláme všechno najednou a děláme zásadní věci pro navýšení výběru daní. Ano, evidence tržeb, tu potřebujeme. Protože jenom v sektoru restauračních služeb bychom měli dostávat 11 mld. a dostáváme jenom 1,6 mld.

    Takže to jsou všechno věci, které chceme, abychom vybrali daně, aby každý podnikal tady stejně, za stejných podmínek. A pro to dělám maximum. Takže proto i na příští rok předložím rozpočet s dalším snížením deficitu na úrovni 70 mld. korun, abychom se postupně perspektivně dostali do vyrovnaného rozpočtu. A pokud by bylo na mně, a samozřejmě jsme v koalici, já bych nejraději měl dluhovou službu 40 %. O to líp by se mi vyjednával ten rozpočet. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí a místopředsedovi vlády Andreji Babišovi za jeho závěrečné slovo. A tak jak jsem předeslal, vyhlašuji polední přestávku. Protože ne všichni jsou členové organizačního výboru, kteří jsou zvyklí polední přestávku mít zkrácenou, tak ji udělám do 14.45 hodin. První bude mít slovo po přestávce zpravodaj se závěrečným slovem zpravodaje, protože skončila rozprava a do rozpravy už nikoho nemůžu připustit. Samozřejmě ti, kteří mají přednostní právo, mohou přednést některé věci, ale bude to už po skončené rozpravě a budeme hlasovat o jednotlivých bodech. Protože pevně zařazené body byly pro celý středeční den, takže pokračujeme přerušenými body 15, 16 a 17.

    Dobrou chuť.

    (Jednání přerušeno ve 13.17 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v našem přerušeném jednání. Ještě posečkám chviličku, než se pan zpravodaj a pan ministr dostaví ke stolku zpravodajů.

    Před polední přestávkou jsme ukončili společnou rozpravu k bodům 15, 16 a 17 s tím, že bylo po skončené rozpravě uděleno slovo zástupci navrhovatelů, tedy místopředsedovi vlády Andreji Babišovi. Nyní se tedy slova se závěrečným slovem ujme zpravodaj těchto tisků, kterého jsme schválili, místopředseda rozpočtového výboru. Prosím tedy pana zpravodaje, pana poslance Jana Volného, aby sdělil své závěrečné slovo. Samozřejmě mu nejdřív zjednám klid v sále, aby mohl své závěrečné slovo zpravodaje přednášet v prostředí odpovídajícím významu ústavního zákona.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, vážená vládo, je tady pan ministr, pane předsedající. Já to vezmu opravdu jenom krátce. Myslím si, že si všichni - a z té diskuse to vyplynulo - velice dobře uvědomujeme, že to není vůbec žádný jednoduchý zákon, že to je zákon, který všichni potřebujeme. Slyšel jsem to jak z pravé strany spektra, tak z levé strany spektra, kdy mě trošičku překvapil názor kolegů z komunistické strany, kteří říkají: "Návrhy, které byly podány v roce 2012, se nám zdály příliš tvrdé. Tento zákon se nám zdá příliš měkký." Ale ono to je asi v pořádku.

    Myslím si a chtěl bych vás tímto požádat, abychom tyto zákony pustili do druhého čtení. Dobře si uvědomuji, že se jedná o zákon ústavní, že k tomu bude potřeba ústavní většina a že budeme o tomto zákonu ještě určitě bedlivě a důkladně diskutovat. Kolegové z topky a z ODS dobře vytušili, že vyjednávání na půdě koalice nebylo až tak úplně jednoduché, že jsme tam názory museli také kompromisně a demokraticky nastavit.

    Pojďme to pustit do druhého čtení, já vás o to žádám, a pojďme s tímto zákonem pracovat, abychom byli v koncovce všichni spokojení a měli pocit, že jsme něco pro tento stát udělali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě než udělím slovo s přednostním právem, protože není rozprava, panu poslanci Zbyňku Stanjurovi, dovolte, abych konstatoval omluvy, a to pana poslance Martina Komárka do 16.30 z pracovních důvodů, pana poslance Vyzuly od 15 hodin do konce jednacího dne, pana poslance Zdeňka Soukupa od 17 do 19 hodin a pana poslance Gabrhela od 14.45 na zbytek jednacího dne. Tolik tedy omluvy.

    Slovo má pan poslanec Zbyněk Stanjura s přednostním právem mimo rozpravu. Panu kolegovi Fiedlerovi slovo dát nemohu, protože rozprava už byla ukončena. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Není tady pan ministr. Řekl si svoje, neodpověděl na otázky, odešel. Nicméně mi to nedá, musím reagovat na to, co říkal, protože říkal vědomě či nevědomě lži.

    Není pravda, že občanští demokraté nechtějí bojovat proti karuselům. Je pravda, že se smějeme tomu, že pan Babiš to říká třikrát denně. Jediný výsledek je, vloni zadrželi 13 miliard - tím se nepochválili, říkali, jak jdou dobře daňové příjmy, a letos říkají: nejdou dobře daňové příjmy, protože ty zadržené peníze musíme vracet. Ale není pravda, že jsme proti boji s karusely. To prostě není pravda.

    Za druhé. Není pravda, že jsme proti boji s daňovými úniky. To je prostě lež. Naopak říkáme, že tam, kde stát má pochybnosti, má zasáhnout nekompromisně a daňové kontroly dělat. Na druhé straně je pravda, že jsme proti registračním pokladnám, protože to je jenom šikana, která žádné peníze nepřinese. Nemá to žádnou souvislost s karusely. Nikdo mi nebude tvrdit, že drobní živnostníci, drobní podnikatelé, drobní zaměstnavatelé jedou v karuselových podvodech. To určitě ne. A tam jsou ty největší úniky. A tam naopak vláda má naši podporu.

    Že to není tak jednoduché domluvit na Evropské unii, zjistí současný ministr financí, že není první, který to zkouší. Není pravda říkat "já, první ministr financí to zkouším". Zkoušeli to i předchozí ministři financí a je to mimořádně obtížné domluvit na evropské úrovni, aby kompetence přešla z Bruselu na národní státy. My to víme, taky ho za to nekritizujeme. Jenom říkám, že to, jak slibuje, že třikrát zavolá, že má ministry v telefonu a že už s nimi mluvil, neznamená, že to prosadí. Ale opakuji - není to jednoduché a my víme, že to není jednoduché. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Stanjura. Nyní s přednostním právem mimo rozpravu pan poslanec Miroslav Kalousek jako předseda klubu TOP 09. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já si samozřejmě vážím přítomnosti pana ministra zemědělství i pana ministra obrany, ale v okamžiku, kdy je předkládána ministrem financí finanční ústava a ten předkladatel tady není, tak já prostě nejsem ochoten spokojit se s argumentem, že bude raději v kuloárech, než aby poslouchal opilého Stanjuru. (Smích v sále.)

    Já prostě trvám na tom, aby tady ten předkladatel byl, a navrhuji přerušení do doby návratu předkladatele a prosím, aby si z nás pan ministr financí nedělal legraci.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě o vašem procedurálním návrhu dám hlasovat bez rozpravy, a to tak, že vás všechny nejdříve odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O návrhu na přerušení do příchodu pana ministra financí dám hlasovat, jakmile se ustálí počet přítomných, a to v hlasování pořadové číslo 136, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení do příchodu pana ministra financí. Děkuji.

    Z přítomných 137 poslanců v hlasování pořadové číslo 136 pro 70, proti 23. Návrh byl přijat, ale pan ministr financí se dostavil, takže můžeme pokračovat.

    Rozhodneme o návrzích, které byly předloženy, resp. jestli mě pan zpravodaj bude kontrolovat - řídil jsem celý zbytek společné rozpravy. Nepadl žádný návrh na zamítnutí ani na vrácení ani v jedné z částí té rozpravy.

    Nejdříve tedy budeme hlasovat o sněmovním tisku 411, s tím, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru, a to jako výboru garančnímu podle novely zákona o jednacím řádu.

    Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přestože jde o ústavní zákon, všichni jsou spokojeni s rozpočtovým výborem jako výborem garančním.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 137, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 137, z přítomných 143 pro 142, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na přikázání jinému výboru? Ano, pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem to nenavrhoval v otázce garančního výboru, ale myslím, že ústavněprávní výbor by měl návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti projednat, při vší úctě ke kolegům z rozpočtového výboru. Já se domnívám, že by bylo správné, aby to projednal i ústavněprávní výbor. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za tento logický návrh. Ještě někdo další? Pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, přeji hezké dobré odpoledne. Návrh se rovněž poměrně podrobně a široce zabývá zdravotními pojišťovnami. Doporučuji proto projednání i ve zdravotním výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zdravotní výbor, ano. Ještě někdo další? Pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: To se nedá nic dělat, protože rozhodující příspěvek k strukturálnímu deficitu je deficit na důchodovém účtu. Pak by se tomu logicky měl věnovat i výbor pro sociální politiku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, výbor pro sociální politiku. Pan kolega Opálka ještě s návrhem na výbor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Z té logiky, jak tady hovoří kolega Kalousek, se vedou zvlášť důchodové peníze ještě na Ministerstvu vnitra, na Ministerstvu obrany a na Ministerstvu spravedlnosti. Když všichni, tak všichni. (Smích a potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pane poslanče, ale ještě neodcházejte, já si chci ujasnit, co to znamená, všichni. Protože výbor pro obranu je garantem rozpočtu Ministerstva obrany, výbor pro bezpečnost Ministerstva vnitra, jestli máte na mysli tedy tyto dva pojišťovací systémy, tak potom těmto dvěma výborům. Ale já bych to chtěl slyšet od vás, abych vás nemusel nahradit jako navrhovatele.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Ministerstvo financí, tzn. rozpočtový výbor, tam je to jasné. Ministerstvo obrany, to je branný výbor, Ministerstvo vnitra bezpečnostní výbor a spravedlnosti ústavněprávní výbor, jestli jsem správně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: ÚPV je navržen, ano. Ještě pan kolega Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Je to návrh k bodu 15 i 16. Dlouze jsme tady mnozí diskutovali o tom, jaká je dluhová brzda pro komunální a krajské politiky, takže navrhuji i do výboru pro veřejnou správu. Oba dva body, 15 i 16, 17 ne.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě můžete odkázat na ten návrh, až budeme projednávat ten bod. Teď už nejsme ve sloučeném, musíme každý bod projednávat zvlášť. V tomto ohledu nemohu přijmout návrh i do bodu 16 a 17. Dobře.

    Shrnu. Výbor ústavněprávní, výbor pro zdravotnictví, výbor pro sociální politiku, výbor pro obranu, výbor pro bezpečnost a výbor pro veřejnou správu. Budeme hlasovat jednotlivě.

    Hlasování 138, které jsem zahájil, výbor ústavněprávní. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 138, z přítomných 153 pro 148, proti nikdo, výbor ústavněprávní byl schválen.

    Výbor pro zdravotnictví, a to v hlasování 139, které jsem zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 139, z přítomných 153 pro 64, proti 57, návrh nebyl přijat.

    Nyní výbor pro sociální politiku v hlasování 140, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 140, z přítomných 154 pro 64, proti 56, také nebylo přijato.

    Nyní výbor pro obranu v hlasování 141, které jsem zahájil. Kdo je pro výbor pro obranu? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 141, z přítomných 156 pro 62, proti 57, návrh nebyl přijat.

    Nyní budeme hlasovat pro výbor pro bezpečnost v hlasování 142, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti přikázání výboru pro bezpečnost? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 142, z přítomných 156 pro 63, proti 58, také nebylo přijato.

    Poslední hlasování, hlasování 143, které jsem zahájil. Kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 143, z přítomných 156 pro 67, proti 50, návrh také nebyl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru k projednání. Lhůta se nestanoví, protože jde o ústavní zákon. Končím bod číslo 15 a budeme projednávat přikázání u tisku 412.

    Tady organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru, a to jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh jako garanční výbor? Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování pořadové číslo 144. Kdo je pro, aby rozpočtový výbor byl výborem garančním? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 144, z přítomných 156 pro 151 poslanec, proti nikdo. Bylo schváleno.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak abych vyhověl předepsanému postupu, jak avizoval pan místopředseda Sněmovny, navrhuji přikázat tento tisk výboru pro veřejnou správu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tedy výboru pro veřejnou správu jako dalšímu výboru. Pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Dovolím si navrhnout, aby i tento tisk byl přikázán ústavněprávnímu výboru pro případ, že by došlo k nějaké dohodě a část z něho se přenášela do ústavního zákona. Pak si myslím, že je třeba, aby to bylo projednáno i po té právní stránce o obojím v ústavněprávním výboru, protože věřím tomu, že dojde k nějaké dohodě, která ústavní zákon nějakým obsahem naplní, a ten obsah bude muset být vzat z tohoto zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Jiný návrh nevidím.

    Budeme tedy hlasovat, a to v hlasování pořadové číslo 145, které jsem zahájil. Kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 145, z přítomných 158 pro 80, proti 48, návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat pro výbor ústavněprávní, a to v hlasování 146, které jsem zahájil. Kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 146, z přítomných 158 pro 146, proti 1, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že dále tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a výboru ústavněprávnímu jako dalším výborům Poslanecké sněmovny. Tím končím bod číslo 16.

    Otevírám bod číslo 17 po sloučené rozpravě.

    Konstatuji, že se budeme zabývat přikázáním výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu podle změny zákona o jednacím řádu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 147, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 147, z přítomných 158 pro 150, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vládou vám byl předložen návrh zákona, kterým se mění zákon o pojišťovnictví a další související zákony. Jde především o transpozici nové právní úpravy pojišťovnictví Evropské unie do našeho právního řádu, jejímž cílem je další postup při sjednocení pravidel přístupu a provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v rámci jednotného evropského trhu a výkonu dohledu nad touto činností.

    Navrhované změny mají posílit finanční stabilitu pojišťoven a zajišťoven, transparentnost jejich činnosti a odpovědnost dohledových orgánů za stabilitu pojistného trhu. Jedná se o výrazný zásah do stávající právní úpravy, když značná část úpravy bude obsažena přímo v použitelných předpisech Evropské unie. S tím je spojena řada nových práv a povinností jak regulovaných subjektů, tak i České národní banky jako dohledového orgánu. Tyto zvýšené nároky by na druhé straně měly vést k výrazně vyšší ochraně pojistníků a dalších osob oprávněných k plnění z pojištění. S cílem zajistit plynulý přechod na nový regulační systém je v souladu s evropskou právní úpravou nabytí účinnosti navrhovaného zákona rozděleno tak, aby některá práva a povinnosti nabyly účinnosti v tomto roce a zákon jako celek by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2016.

    Tento návrh zákona obsahuje široký výčet přechodných ustanovení, která pojišťovnám a zajišťovnám umožňují dosáhnout plného souladu s požadavky zákona postupně v přiměřené lhůtě.

    Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s ohledem na značný rozsah nového regulatorního a dohledového režimu pojišťovnictví a s tím spojenou nutnost zajistit dostatečný časový prostor pro přípravu dotčených subjektů si vás v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny v rozpravě dovolím požádat o zkrácení lhůty pro projednání návrhu ve výborech Poslanecké sněmovny na 30 dnů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Ještě než dám slovo zpravodaji, konstatuji došlé omluvy předsedovi Poslanecké sněmovny, a to z odpoledního jednání se omlouvá pan poslanec Jaroslav Zavadil a pan poslanec Jaroslav Klaška od 15 do 15.30 hodin.

    Nyní žádám o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Dolejše. Prosím, vaše zpravodajská zpráva.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Tak k nám konečně doputoval zákon o pojišťovnictví, který by měl implementovat příslušné obezřetnostní normy v tomto segmentu. Pro ty, kteří se tím příliš nezaobírají, jestli postřehli, že v bankovním sektoru existuje něco jako norma Basel, už třetí v sérii, tak norma Solvency, druhá v pořadí, je toho jistou obdobou. Je pravdou, že tento zákon byl připravován a že přichází s mírným zpožděním, měl být v podstatě už projednán v loňském roce, nebo dokonce v předloňském roce, myslím, že v roce 2013. V mezidobí ta směrnice Solvency byla doplněna direktivou Omnibus, na což samozřejmě předložená materie reaguje.

    Jak řekl můj předřečník a pan ministr, je to norma poměrně obsáhlá. Týká se šesti zákonů. Kromě hlavního zákona o pojišťovnictví se týká i dalších zákonů, jako je živnostenské podnikání, zákon o rezervách při zajištění základu daně z příjmů, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, zákon o finančních konglomerátech a v neposlední řadě se týká, byť velmi okrajovou měrou, zákona o činnosti instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění. Čili není to úplná drobnost.

    Chápu, že je tady navrženo zkrácení lhůty z 60 o 30, tedy zbývá nám 30 dnů, když tento návrh takto prohlasujeme. Souvisí to trošičku i s tím, že pokud má být norma spuštěna k 1. lednu 2016, tak některé přípravné kroky by měly být z důvodu legisvakance prostě připravovány dříve. Tedy jsou tam termíny jednak okamžikem nabytí platnosti, jednak k 1. 7. 2015. To je asi k doplnění těch argumentů, proč se tady žádá o zkrácení lhůty, byť se jedná o velmi obsáhlý návrh zákona.

    Důležité samozřejmě je, jak by měla reagovat ta industrie, ten příslušný sektor. Je tady třeba říci, že Asociace pojišťoven k tomu zpracování zákona sice má určité náměty i možná výhrady, ale nikoliv zásadnějšího charakteru. Je pravdou, že se již připravují na tuto normu a ti velcí jsou v podstatě, jak se říká, už ve stadiu, kdy je to asi nezaskočí. Pravdou ale také je, že určité dopady to přinese a že lze očekávat dokonce i od těch velkých jistou řekněme konzervativnější politiku jednotlivých pojišťoven, což se může v konečném důsledku promítnout i do ceny pojistného. Takový je bohužel svět a tak se chová trh. I toto je třeba zohlednit, až budeme diskutovat nad tímto zákonem a případnými pozměňovacími návrhy.

    Tolik jako doplnění moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa do rozpravy. Protože nikoho nevidím - vidím pana poslance Jana Volného. (Reakce na otázku pana poslance Volného:) V obecné rozpravě, prosím tedy vystoupit. (Poslanec sděluje, že chce vystoupit v podrobné.) Jestli navrhujete zkrácení lhůty k projednání, tak teď. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Výborně. Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, já bych tímto chtěl navrhnout zkrácení lhůty na projednání ve druhém čtení na 30 dnů, tedy o 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za tento návrh. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Je zájem v tom případě o závěrečná slova? Není tomu tak. Nepadl žádný návrh na vrácení ani zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru a v souvislosti s novelou zákona o jednacím řádu tedy jako výboru garančnímu. Má někdo návrh na jiný garanční výbor než na výbor rozpočtový? Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování, a to k hlasování číslo 148, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 148 ze 159 přihlášených pro 125, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předkládám vám vládní návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Cílem návrhu je reagovat na závažné a dlouhodobé tuzemské problémy v oblasti sjednávání soukromého pojištění.

    Nová právní úprava posiluje práva spotřebitele, zvyšuje profesní nároky na osoby sjednávající pojištění, vytváří podmínky pro efektivnější dohled a v neposlední řadě též sbližuje principy regulace s ostatními sektory finančního trhu. Tímto návrhem dochází k částečné transpozici evropského práva, primárně se však jedná o národní legislativní iniciativu.

    Návrh byl připraven v návaznosti na několikaleté konzultace, které Ministerstvo financí vedlo s adresáty této nové právní úpravy, tedy s profesními asociacemi pojišťoven a zprostředkovatelů, sdruženími spotřebitelů a Českou národní bankou. Návrh byl již také v minulosti projednáván zde na půdě Sněmovny. Tehdejší legislativní proces však byl zastaven jejím rozpuštěním v roce 2013.

    Aktuálně předkládaný návrh představuje z mého pohledu kompromisní řešení, které respektuje a vyvažuje různorodé zájmy jednotlivých dotčených stran. Novela přináší řadu přínosů pro spotřebitele, aniž by zároveň vytvářela významnou dodatečnou administrativní zátěž pro osoby, které v pojišťovnictví podnikají. Oporu pro navrhovaná opatření poskytují také probíhající legislativní aktivity na úrovni Evropské unie představované především připravovanou revizí směrnice o zprostředkování pojištění.

    S ohledem na skutečnost, že horizont schválení a následné implementace některých těchto evropských předpisů je nadále velmi vzdálený, preferujeme v danou chvíli legislativní řešení formou novelizace stávajícího zákona. Návrh zákona zčásti transponuje novou a rozsáhlou právní úpravu týkající se informačních povinností při distribuci pojištění obsažených ve směrnici Solvency II. Vzhledem k transpozičním termínům je žádoucí, aby zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2016.

    Vážený pane předsedo, dámy a pánové, s ohledem na rozsah nového regulatorního a dohledového režimu v oblasti distribuce pojišťovnictví a s tím spojenou nutnost zajistit dostatečný časový prostor pro přípravu dotčených subjektů si vás v rozpravě v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny dovolím požádat o zkrácení lhůty pro projednání návrhu ve výborech v Poslanecké sněmovně o 30 dnů.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Dolejše, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Rovněž děkuji za slovo a musím upozornit, že jestliže předchozí návrh aspoň prvním čtením prošel poměrně lehce, tak tady vzhledem k tomu, že se dotýká daleko většího spektra různých zájmů a že jde o problém skutečně chronický, který sice byl konzultován opakovaně, ale výsledek těch konzultací se zdaleka nedal označit jako konsenzuální, si dovoluji upozornit na to, že pravděpodobně tento návrh bude předmětem různých návrhů na korekci směrem k tomu, co si každý z nás konsenzem představuje. Z toho důvodu také rovnou říkám, že si nejsem až tolik jist na rozdíl od předchozího návrhu, zda tady má smysl ona pouhá 30denní lhůta, protože práce kvapná málo platná. Jestliže rozpočtový výbor jako garanční by se těmto otázkám měl věnovat v rozmezí dnů, nevím, jestli by se podařilo odvést dostatečně kvalitní práci, a onen odkaz na legisvakanční důvody, např. přípravu příslušných atestů pro zprostředkovatele oněch služeb, jestli je dostatečně vážný. Ale to posoudíme koneckonců každý z nás při hlasování.

    Pravdou je, že samozřejmě i tento návrh je zarámován zájmem spotřebitele, který nám všem je asi svatý. Otázkou je, jak příslušná regulace tomu napomáhá, ať již jde o odměny zprostředkovatelů, odbornost zprostředkovatelů nebo výkon příslušných dohledových a regulačních orgánů.

    Situace v České republice je taková, že se v této branži pohybuje na různé úrovni a v různé roli opravdu hodně lidí, a proto asi budu velmi bedlivě sledovat, jak si budeme počínat, a koneckonců i samotní pojištěnci, se kterými někdy v tom ne zcela uspořádaném dosavadním systému bylo zacházeno náležitě - viz např. zbytečné předražování, problematika tzv. pyramidově kumulovaných odměn bez náležitého promítnutí do kvality pojištění, informovanosti spotřebitele atd. atd.

    V tomto segmentu měla fungovat jistá samoregulace a řekněme si rovnou, že nefungovala. V tomto segmentu měl sehrát aktivní roli regulátor, tedy Ministerstvo financí, a měla být splněna i role dohledového orgánu, tedy České národní banky. Můj názor, že ne vždycky tomu tak bylo, tak trošku dokládá i názor vyjádřený profesní komorou, tedy komorou zprostředkovatelů, kteří mají pocit, že ti, kteří se tomu věnovali, ne vždycky přesně vědí, jak takové pojišťování a pojistné smlouvy vypadají a jak to probíhá.

    Ano, pravdou je, že i zde jsou transpoziční důvody. Pan ministr správně zdůraznil, že to je důvod pouze částečný, že daleko možná významnějším důvodem je snaha řešit naše domácí české problémy a to koncepční sladění s normami Evropské unie je částečné proto, že náš sektor už do značné míry v souladu s tím, co požaduje Evropa, je. I tady se promítlo to, že zákon přichází se značným zpožděním, že norma Solvency je vlastně poměrně stará a že už se připravuje norma další, konkrétně IMD direktiva, která by měla být implementována v časovém horizontu do roku 2018, což by znamenalo, že dvakrát krátce po sobě, během dvou let po sobě, by měli být lidé v tom segmentu vystaveni určitým adaptačním nákladům. A je otázka, jestli ty náklady zvládat nadvakrát, nebo jednou a pořádně. Ale nezpochybňuji úmysl zákonodárce některé změny samozřejmě provést, ale ten argument implementační si myslím, že z tohoto důvodu není až tak závažný.

    Co zaznívá z prostředí zprostředkovatelů, je otázka, do jaké míry se podařilo nově zakotvit pojmosloví, které se zde používá, konkrétně především kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů. Je tady otázka odborných zkoušek atd. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku s přednostním právem pana poslance Zbyňka Stanjury a potom pana poslance Ladislava Šincla. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Je to takový hezký socialistický návrh, jak zavést další a další regulace. Rovnou říkám, že budu navrhovat naopak ne zkrácení, ale prodloužení lhůty v rozpočtovém výboru o 30 dní, to znamená z 60 na 90. Nevím, jestli jste všichni měli čas si přečíst těch 232 stran. Ano, má to 232 stran. Zase to chce mít někdo za 30 dnů tady hotovo i s potenciálně projednanými pozměňovacími návrhy.

    Já z toho prostě citovat musím. Možná bych mohl začít nejdřív přílohou, která říká, co bude muset vlastně každý občan projednat s tím, kdo mu nabízí pojistku nebo pojistný produkt podepsat. To nám říká zákon. Teď pominu, co je ten § 21a. A podívejte se, co všechno má ten, kdo nabízí pojistný produkt, sdělit občanu. Než mu to řekne, tak je to asi tak čtyři hodiny. Nevím, kdo z těch potenciálních klientů bude čtyři hodiny poslouchat o tom, kterou firmu zastupuje, z kterého státu, a teď bych to mohl číst jeden řádek navržené regulace za druhým. Ale opravdu mi nedá a to musím najít, protože to se vidí málokdy, aby už přímo v zákoně byl vzor takzvaného zjednodušeného zápisu z jednání, a co má povinně obsahovat. (Hledá v papírech.)

    V zásadě to je opravdu to, co levice propaguje. Občan si neví rady. Občan není svéprávný, proto mu ten zákon a státní orgány musí všechno zařídit za něj. Podle mě to žádným zákonem, pokud se někdo rozhodne uzavřít špatnou smlouvu, tak to žádným zákonem nespravíte.

    Chtěl bych se zeptat pana ministra, proč navrhuje zkrácení lhůty u tak rozsáhlého zákona. Sám ve svém úvodním slově říkal, že je to jenom velmi malá část implementace a naprostá výrazná část zákona, to je pravda, je náš návrh. To si řešíme my sami v České republice, nikdo nám do toho nemluví. Takže opravdu nevím, proč musíme tak spěchat, protože kolegyně a kolegové z rozpočtového výboru, tento týden ještě probíhá schůze, tak to se k tomu nedostaneme. Schůze je 15. dubna, což je příští středu. I kdybychom chtěli podat pozměňující návrhy, tak k nim přece potřebujeme stanoviska Ministerstva financí a tak dále a tak dále.

    Nicméně já vám to musím říct. Bod 114 - navržené změny, které máme projednat za 30 dnů. Doplňuje se příloha, která zní: Náležitosti zjednodušeného záznamu z jednání mezi zákazníkem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem.

    Zjednodušený záznam z jednání podle § 21e odst. 2 obsahuje pouze

    1. označení stran,

    2. jednoznačné určení nabízeného produktu,

    3. prohlášení zákazníka, které zní:

    "a) Žádám o pojistný produkt z vlastního podnětu bez jakéhokoliv ovlivňování ze strany pojišťovacího zprostředkovatele nebo pojistitele."

    Dovedete si představit někoho, kdo vám nabízí produkt a on vám nic neřekne? A vy to ještě stvrdíte svým podpisem, že vám ten zprostředkovatel vůbec nic neřekl? Tak to asi spolu mlčeli. Nemá to žádnou logiku. Samozřejmě že ten, který nabízí produkt, bude přesvědčovat potenciálního klienta, aby si produkt pořídil. Je to jeho práce. On se tím živí. Je to naprosto logické. Nicméně nutíme, aby klient podepsal, že mu ten zprostředkovatel nic neřekl.

    A b) - to je druhá věc, která tam povinně musí být ze zákona, nevím, kdo to bude kontrolovat, až se vynechá nějaká spojka, nějaké slovo, tak je to vlastně nezákonné jednání. "Prohlašuji, že mi byla nabídnuta rada, která má být poskytnuta pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem na základě analýzy potřeb zákazníka a analýzy pojistných produktů, tuto radu odmítám a byl jsem poučen o rizicích z tohoto odmítnutí plynoucích."

    4. Datum a podpis zákazníka.

    Já tomu fakt nerozumím. Chtěl bych, aby mi předkladatel pan ministr financí vysvětlil, co se tím vlastně myslí. Jak za a), tak za b) v tom zjednodušeném záznamu z jednání. Já to vůbec nechápu, co vlastně ten zprostředkovatel a ten potenciální klient mají spolu sepsat a co ta slova vlastně znamenají. Musím přiznat, že mi byla nabídnuta rada, kterou odmítám. Rada v čem? A proč bych tu radu odmítal? A co když se podle té rady tedy zařídím? A přitom je to podle zákona dané. Tam není možnost odmítám nebo přijímám. Prosím o vysvětlení.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Ladislav Šincl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já se vyjádřil k obsahu projednávaného tisku 415. Důkladně jsem se seznámil s obsahem samotného tisku, jak řekl kolega Stanjura, 232 stran, tak i s historií jeho projednávání včetně vypořádání v meziresortním připomínkovém řízení k tomuto návrhu. Analyzoval jsem si výsledky meziresortního připomínkového řízení a v této souvislosti bych chtěl zmínit, že mne velice zaujaly dvě velice zásadní připomínky, které uplatnil Úřad vlády České republiky. Tyto zásadní připomínky se týkaly zejména dvou okruhů problémů řešených touto novelou, a to jednak zvýšení efektivity ochrany spotřebitele a jednak zvýšení kvality distribuční sítě, resp. problematiky přepojišťování. Vzhledem k tomu, že zmíněné připomínky Úřadu vlády nebyly předkladatelem této novely z mého pohledu zcela uspokojivě vypořádány, avizuji, že se budu těmto dvěma okruhům podrobněji věnovat, a to při projednávání na výboru, resp. v rámci druhého čtení této novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

    Z důvodu veliké složitosti daného tisku se současně nepřikláním ke zkrácení projednávání ve výborech, jak tady bylo panem zpravodajem naznačeno, protože jestli si dobře pamatuji, v minulém volebním období v rozpočtovém výboru k danému tisku bylo předloženo, mám pocit, 90 pozměňujících návrhů.

    Děkuju za pochopení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Šinclovi. Mám za to, že to byl poslední řádně přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím.

    Ještě než budeme pokračovat, dovolte mi, abych konstatoval omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 15.30 do 17.00 se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek.

    V rozpravě nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Nepadl ani návrh na zkrácení lhůty k projednání, jen ho avizoval ale ve svém úvodním slově pan ministr financí, čili to není návrh, o kterém lze hlasovat. Lze pouze hlasovat o prodloužení lhůty o 30 dnů, který předložil v rozpravě pan poslanec Stanjura. Ale já se ptám, jak s tím naložíme, protože pan poslanec Stanjura pravděpodobně nemá souhlas předkladatele na 30 dnů, ale bez souhlasu může 20 dnů podle zákona o jednacím řádu. Prosím tedy, jestli by to mohl upravit, abychom dodrželi jednací řád. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: S předkladatelem jsem to nepředjednával, takže navrhuji 20. Opravím se tak, aby to bylo hlasovatelné. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Teď máme hlasovatelný návrh. Nejdříve se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru a v souvislosti s novelou jednacího řádu jako výboru garančnímu. V tomto ohledu se ptám, jestli je návrh na jiný garanční výbor. Není tomu tak.

    Můžeme tedy hlasovat, aby Poslanecká sněmovna přikázala tento tisk rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu, a to v hlasování číslo 150, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 150. Z přítomných 164 pro 138, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru Poslanecké sněmovny.

    Organizační výbor nenavrhuje přikázat jinému výboru. Má někdo další návrh k přikázání? Není tomu tak.

    Zbývá nám tedy hlasovat o návrhu na prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů.

    Rozhodneme v hlasování číslo 151, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 151. Z přítomných 164 pro 73, proti 40. Návrh nebyl přijat.

    Konstatuji tedy, že lhůta k projednání zůstala podle zákona 60denní a výbor, který to bude jako garanční projednávat, je výbor rozpočtový. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 19.

    Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem číslo

    Děkuji panu ministrovi, že zůstal u stolku zpravodajů, a panu kolegovi Volnému, že zaujal své místo, protože je zpravodajem pro prvé čtení.

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Jakmile se sněmovna uklidní, pane místopředsedo, tak vám udělím slovo. Ale opravdu žádám sněmovnu o klid! (Místopředseda vlády Babiš: To je jedno. Mně to nevadí.) Páni kolegové a paní kolegyně, prosím, pokud máte jinou debatu, než je rozpočtové určení daní, tak ji přeneste do předsálí. Riskujete totiž tím, že ve vašich volebních obvodech nebudete mít absolutně posluchačů, pokud nebudete rozumět rozpočtovému určení, to všichni dobře víte. Děkuji.

    Pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Jsou to další peníze pro kraje, jen tak stručně řečeno.

    Takže vážený pane předsedající, dámy a pánové, navrženo je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty, a to na 8,92 %, a to s účinností od 1. ledna 2016. Z hlediska legislativního půjde o změnu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b), přičemž nezměněna zůstává příloha č. 1 k zákonu o rozpočtovém určení daní, podle níž se na vymezené části výnosů podílejí jednotlivé kraje České republiky. Podíly krajů na výnosu daní byly konstruovány na základě objemu prostředků za kompetence převedené z rušených okresních úřadů, popř. ministerstev, v rámci reformy veřejné správy. Došlo tak k nárůstu podílu krajů postupně až na 8,92 % do konce roku 2011. Takto vymezené podíly byly od roku 2012 korigovány ve vazbě na předpokládané efekty přijímaných daňových opatření.

    Kraje dlouhodobě požadují zrušení těchto korekcí, resp. návrat DPH na 8,92 %. V reakci na tyto požadavky se navrhuje novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýší podíl krajů na výnosu DPH na 8,92 % s účinností od 1. ledna 2016. Kraje návrhem získají v rámci rozpočtového určení daní prostředky, o jejichž použití budou moci rozhodovat samostatně. Dojde k plošnému navýšení daňových příjmů krajů z DPH o necelých 8 % od roku 2016. V absolutním vyjádření se jedná o navýšení daňových příjmů krajů o 3,5 mld. korun. Finanční efekty v dalších letech budou záviset na výši inkasa daně z přidané hodnoty.

    Závěrem svého úvodního slova si vás dovoluji požádat o projednání návrhu zákona ve výborech a jeho schválení a avizuji, že v rámci rozpravy bude navrženo zkrátit lhůtu pro projednání této řádné novely ve výborech na 30 dní.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Volného, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně, já to nebudu protahovat. Jde o velice jednoduchou novelu. Je to změna sazby podílu DPH, které bude odváděno na kraje. Myslím si, že to je dobrá zpráva pro naše kraje, a prosím o schválení této novely do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci, zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu, do které mám jako první přihlášenu paní poslankyni Věru Kovářovou. Připraví se pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Pane ministře, máte pravdu, mohly by to být i peníze na památky.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr zde řekl, že jsou to peníze pro kraje, a já si myslím, že by bylo správné, kdyby mohl říci, že jsou to peníze pro kraje, obce a města. Leží totiž před námi návrh zákona, kterým se mají navýšit příjmy právě jen krajům. Tedy přesněji řečeno, má se navýšit podíl krajů na výnosu daně z přidané hodnoty ze 7,86 % na 8,92 %. Není to jen formulační rozdíl. O tom, zda půjde i o reálné navýšení, rozhodne úspěšnost výběru daní. Ten zatím podle informací, které se ke mně dostávají z obcí, měst a krajů, bohužel pokulhává. To je třeba otevřeně říct. Myslím, že by se pan ministr měl k tomuto problému v rámci projednávání předloženého návrhu vyjádřit. Pokud chci něco rozdělovat, musím to něco nejdřív mít.

    Chci ale jasně říci, že nepatřím k těm, kteří by tento návrh zcela zavrhovali. Třeba proto, že přichází krátce před krajskými volbami, ač může leckomu připomínat klasický předvolební dáreček nebo alespoň téma, o kterém je možné hovořit v rámci předvolební kampaně. I kdyby tomu tak bylo, musím říct, že politický motiv je v mých očích slabším argumentem než objektivní potřeba regionů na posílení financování. To, že kraje peníze potřebují jako sůl, ví každý. Kdo se například projede po silnicích v jejich vlastnictví, které by častěji, než by se nám líbilo, mohly nést krycí název 50 odstínů šedi. Podotýkám jen, že silnice ani tento film nejsou moc koukatelné.

    Chci podtrhnout, že samotný záměr posílit financování krajů považuji za rozumný. Není mi ale jasné, proč spolu s kraji nedochází k navýšení také v případě obcí. Krajům stejně jako obcím byl snížen podíl na výnosu daně z přidané hodnoty v souvislosti se zaváděním druhého pilíře důchodové reformy. Osud tohoto pilíře všichni známe. Současná vláda jej prostě a jednoduše odpískala. V tomto případě by se mi ale jevilo jako systematické, aby se na svá původně plánovaná čísla dostaly i obce a města. Proto chci už teď předem avizovat, že předložím pozměňovací návrh, který popsaný problém bude řešit.

    Pozměňovacím návrhem hodlám nově upravit také způsob rozdělení prostředků mezi kraje. Stávající systém se přežil, je zcela nemotivační, nespravedlivý, a proto je třeba ho reformovat. Vaše zřejmě narychlo připravená novela se řešení bohužel vyhýbá. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Slova se ujme pan poslanec Vladislav Vilímec, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, navážu na paní poslankyni Kovářovou. Vládní návrh, který je zde předložen, jak víte, navyšuje podíl krajů na inkasu daně z přidané hodnoty ze současných 7,86 % na tzv. původních 8,92 %. Tento návrh pan ministr financí a vláda předkládají na základě dohody s hejtmany krajů, kteří si dlouhodobě stěžovali na snížené inkaso daňových výnosů z DPH.

    Když ale mluvíme o původním podílu, jedná se o podíl, který byl platný pro kraje v letech 2005 až 2011. Pan ministr zde vzpomínal víceméně ve stručnosti změny rozpočtového určení daní krajů. V letech 2002 až 2011 byly schváleny dvě změny. První v roce 2002 a tehdy krajům příslušelo 3,1 %, pak v roce 2005 to bylo oněch 8,92 %. Všichni víme, co se událo poté, že v souvislosti s přípravou důchodové reformy došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % a při požadavku neutrálního dopadu na rozpočty obcí i krajů i ke snížení původního podílu 8,92 na nejprve 8,29 a poté na současných 7,86 %.

    Je ale třeba také vnímat a nezapomínat na to, že v dobách, kdy od 1. ledna 2005 došlo ke zvýšení podílu krajů na DPH na oněch 8,92 %, bylo DPH ve snížené sazbě 5 % a ve zvýšené sazbě 19 %. Nechci to rozebírat. Pak došlo k dalším změnám. Pouze chci dodat, že v dobách, kdy se stanovil podíl krajů na sdílených daních, a to i na dani z přidané hodnoty na ten podíl 8,92 %, byly procentní sazby DPH trochu jiné.

    Na druhé straně souhlasím s tím a vždy jsem prosazoval, aby tady nebyl procentní podíl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Jestli máte jinou debatu, než je rozpočtové určení daní, přeneste ji do předsálí. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Souhlasím s tím a vždy jsem prosazoval, aby tu nebyl procentní podíl krajů a obcí na daňových výnosech neustále měněn v souvislosti s vývojem sazeb té či oné sdílené daně. Z tohoto pohledu je požadavek krajů legitimní, jakkoli z teoretického pohledu. Kdybychom si propočítali veškeré daňové výnosy v letech 2011 až 2015, můžeme diskutovat o důvodech jednotlivých opatření. Nicméně souhlasím s tím, aby se krajům obnovil původní podíl u DPH na hranici 8,92 %.

    Co však postrádám, nevím, jestli v tomto tisku, ale vůbec v přístupu Ministerstva financí, a tady narážím na paní poslankyni Kovářovou, je alespoň započetí debaty o sjednocování podílu na daňových výnosech obcí, podobně jako je tomu u krajů. U obcí se zatím nepočítá se sjednocením podílu tak jako u krajů. Víme dobře, že v minulosti došlo u obcí v posledních letech ke dvěma významným změnám. Jedna změna byla v roce 2007. Ta byla velmi výhodná pro nejmenší obce. Pak po dlouhé diskusi v minulém volebním období prošla další novela, která vyrovnala úbytek daňových výnosů u obcí a měst v počtu obyvatel kolem 1 500 až 10 000, 15 000 obyvatel a skutečně jim přinesla navýšení daňových výnosů. Tehdy si pomohly ty obce, které byly v takovém grafickém znázornění rozpočtového určení v oné sedlině. Ale obce nad 20-25 tisíc si polepšily jen velmi málo a v některých případech změna vedla i k poklesu daňových výnosů. Teď nemám primárně na mysli ona čtyři největší města, o kterých se mediálně tolik diskutovalo - Prahu, Plzeň, Brno a Ostravu - ale i další krajská města. Tato větší města, když se podíváme na daňové výnosy třeba Českých Budějovic, Zlína, Pardubic, nemám k těmto krajským městům žádný úzký vztah, proto je zde cituji, tak tam zjistíte, že naopak změna byla negativní pro tato větší města.

    Pokud tedy hodnotíme změny u obcí u rozpočtového určení daní, nelze toho docílit jednostranně a zjednodušeně, jak je koneckonců popisováno i v důvodové zprávě. Uvádím to z toho důvodu - a chci se zeptat pana ministra financí na jednu otázku. Na jednání pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní, která vznikla na Ministerstvu financí, zaznělo, že v současné době Ministerstvo financí nepočítá a ani nepodpoří nějaká navýšení objemu sdílených daní. Chtěl bych se zeptat, co se míní onou současnou dobou. Nevím, zda je to příští rok, nebo celé volební období. Všichni víme, že obce jsou vlastně po komunálních volbách na začátku čtyřletého mandátu a je pro ně důležité vědět, pro každého starostu je důležité vědět, zda existuje, či neexistuje politická vůle k podobnému kroku, jako je tomu teď v případě krajů.

    Z předchozích zkušeností, poněvadž v této oblasti se pohybuji dlouho jako komunální politik, vyplývá, že většinou zde musel být nějaký výrazný impuls ze strany obcí nebo krajů v tomto případě, aby se něco pohnulo. Teď přišel impuls ze strany krajů. Svaz měst a obcí stejně jako jiná profesní sdružení obcí očekávají něco podobného v nějaké historicky dostupné době. Myslím, že debata o tomto tisku by měla odstartovat i nějaké přípravy podobných změn i v případě obcí. Ani tam není důvod s těmito změnami otálet a případně je můžeme včas i rozložit, aby se na ně mohl lépe připravit státní rozpočet.

    Pan ministr slibuje, a mnohokrát to zde uvedl, daleko účinnější vymáhání daňových povinností. Nic proti tomu, ale víme, že první tři měsíce letošního roku ukazují, že převést tato slova do skutečnosti nebude vůbec jednoduché. Právě proto problém s obnovením jednotného podílu obcí na sdílených daňových výnosech nemůžeme jen tak vysedět, nelze to odkládat donekonečna. Proto se chci na závěr svého vystoupení ještě znovu otázat, a prosím o odpověď, zda Ministerstvo financí připravuje nějakou změnu ve vztahu k rozpočtovému určení daní, a pokud padlo ústy náměstka ministra pana Gregora na jednání komise, že v současné době to nepřipravuje, co se míní tou současnou dobou.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladislavu Vilímcovi. Budeme pokračovat v rozpravě, kde nejdříve s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník, pak řádně přihlášený pan poslanec Kostřica. Pan poslanec Zahradník má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych reagovat na to, co zde zmínila paní kolegyně Kovářová, když navrhovala panu ministrovi, aby zvažoval přerozdělení sdílených daní mezi kraje. Musím při vší úctě říct, že tento návrh nepovažuji za úplně nejlepší. Když se podíváte na přílohu jedna k důvodové zprávě, tak vidíte, že jednotlivé procentní podíly, kterými se kraje podílejí na sdílených daních, jsou na šest desetinných míst. To není jen tak. Tehdy před 15 lety to takhle vznikalo, že se sloučily, sečetly všechny finanční toky do krajů, ať už prostřednictvím okresních úřadů, nebo jinými způsoby, a to se přepočítalo na procenta. Zatím to vždycky všem snahám odolalo, aspoň myslím v jádru toho dělení, a proto myslím, že kdyby se chtěl pan ministr zabývat touto myšlenkou, tak bych se přimlouval za to, aby nejprve tento záměr byl podroben podrobné diskusi v Asociaci krajů ČR a aby byl v tomto smyslu názor krajů brán za bernou minci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji kolegovi Zahradníkovi za jeho faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová, poté s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já bych ráda reagovala na svého předřečníka. Změnit rozpočtové určení daní, tak jak tomu bylo v případě obcí, trvalo řadu let. Probíhala řada jednání, prováděly se analýzy a teprve poté se stanovila nová kritéria, která odpovídala té době novely po 15 letech od účinnosti zákona. A to si myslím, že platí i v případě tohoto zákona. Jestliže chceme dělat systémové úpravy týkající se krajů, tak to musí být diskuse dlouhá, podpořená analýzami, diskusemi samozřejmě s Asociací krajů a dalšími, a teprve poté je možné dospět k systémovému řešení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Rom Kostřica. Pardon, pan zpravodaj. Omlouvám se. S přednostním právem pan zpravodaj, po něm pan poslanec Kostřica. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, pane předsedající, já bych tímto chtěl využít a požádat ctěnou Sněmovnu o odhlasování zkrácení termínu na projednání ve druhém čtení o 30 dní, tedy na 30 dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho návrh, zaznamenávám jej.

    Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručný, a to z toho důvodu, že se chci v podstatě zeptat jenom na to, co už tady můj předřečník, jeden z předřečníků, pan poslanec Vilímec, řekl, a to jestli opravdu uvažuje pan ministr o určité kompenzaci ve výpadku, který vznikl při minulém rozpočtovém určení daní, pro ta čtyři velká města: Praha, Ostrava, Brno a Plzeň. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Posledním řádně přihlášeným je zatím pan poslanec Petr Bendl. Prosím pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi říct pár vět k tomuto prostému a jednoduchému navýšení příjmů krajů z daně z přidané hodnoty, nebo chcete-li z daní, které ČR vybere, aniž by stát cokoliv chtěl. Já jako pamětník, který kdysi právě u reformy veřejné správy byl, když jsme konstruovali jednotlivé příjmy jednotlivých regionů, tak se vždycky říkalo: tuto kompetenci má stát a má na ni takové a takové finanční prostředky, a tak by bylo dobře, aby tento objem finančních prostředků spolu s touto kompetencí na jednotlivé kraje odešly. To považuji za systémové řešení, které prostě říká: ano, milé kraje, postarejte se o střední školy, stát na to měl tolik a tolik, tady na to máte finanční prostředky. Nebo dopravní obslužnost: milé kraje, tady máte na dopravní obslužnost. Že to nakonec nedáte na dopravní obslužnost, což je třeba případ Středočeského kraje, kde se dopravní obslužnost rušila a rozdaly se ty peníze jinak, je věcí toho kterého krajského zastupitelstva.

    Tohle ovšem není ten případ. Tady ten systém funguje: V koalici jsme se domluvili, dáme sociálním demokratům na jednotlivé kraje dárek, protože je shodou okolností před volbami. Paní kolegyně předřečnice si v podstatě odpověděla sama: Kdyby bylo před komunálními volbami, tak tam na města a obce pravděpodobně bylo. Ale protože je před krajskými, tak prostě ministr financí sice rétoricky tvrdí, že je pravicově orientovaný, ale v podstatě absolutně rezignoval na jakékoliv, řeknu, nějaké využití těchto finančních prostředků. Já si velmi dobře pamatuji, kdy ještě bývalé vlády pomohly jednotlivým krajům právě na dopravní obslužnost, na posílení financí, které šly na železniční dopravu. Byly to tehdy zhruba myslím tři miliardy korun. Ty miliardy se vytratily. K žádnému ráznému posílení tratí v podstatě nedošlo. Myslím si, že opakuje pan ministr financí a tato vláda chyby, které je škoda, že je dělá. Měl by vždycky říct: tuto kompetenci od vás chceme, milé kraje, jako stát se jí zříkáme a za vámi jdou finanční prostředky.

    Já nejsem proti tomu, aby o to jedno procento, nebo kolik to dělá, jednotlivé kraje dostaly finanční prostředky, ale mrzí mě, že se nedostáváme k debatě na téma koncepční fungování směrem k příjmům krajů z daní. V minulosti tady bylo něco, co fungovalo takovým tím systémem: jestliže se jednotlivé kraje snaží podpořit aktivity podnikání, mají na to třeba i lepší podmínky, výběr daní v jednotlivých krajích je případně i vyšší, mohla by zde být nějaká motivace pro jednotlivé kraje, aby takovéto aktivity podpořily, aby si uměly spočítat dílem, že se jim třeba něco vrátí. V minulosti to tak bylo. A pokud existovaly okresní úřady, tak tam naopak zase okresní shromáždění mělo kompetenci, aby jednotlivé případně hendikepované části svého okresu nějak finančně zasanovalo nebo pomohlo v jiných oblastech. Tahle debata se nám tady vytrácí čistě v tom koaličním sdělení, že jste se dohodli se sociálními demokraty - hnutí ANO, že jim toto dáte. Nevím za co, ale pochybuji o tom, že to je zadarmo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Běhounek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já předpokládám, že kolega přede mnou, kolega Bendl, tři miliardy myslel memorandum. Pokud ne, tak bych rád, kdyby mi mohl potom vysvětlit, co myslel. Memorandum pro kraje nebudu rozebírat, ani to, že se za to měly stavět silnice.

    Co se týče otázky částky 8,92 %, tak tu kraje již dávno měly. V některém z let 2012 či 2013 byla udělána úprava a teď se to vrací do reality. Takže prosím, ať si říkáme pravdu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Běhounkovi za jeho faktickou poznámku. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, skutečně to byla zajímavá rozprava. Já bych chtěl všechny ubezpečit, že já nedělám politické rozhodnutí, jak tady o tom mluvil pan Bendl, a nedělám žádné kšefty se sociální demokracií. Paradoxně podle médií sociální demokracie bude největší soupeř hnutí ANO do krajských voleb, tak bych musel být úplný blázen, abych nahrával sociální demokracii navyšováním peněz do krajů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Nyní pan zpravodaj se svým závěrečným slovem, po něm s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, původně jsem nechtěl své závěrečné slovo uplatnit, nicméně po průběhu této diskuse ho uplatním.

    Mně se dneska potvrdila jedna věc - že není radno chválit opozici, především opozici na pravé straně. Pokud jsem je v minulém bodu, v kterém jsem zpravodaje pochválil u fiskální ústavy, že se mi líbila rozprava, že byla kritická, ale věcná, jsem nemile překvapen tím, jak probíhala tato rozprava. Když jsem předpokládal, že přicházíme s něčím bohulibým, s něčím pro lidi, pro kraje, pro zlepšení infrastruktury, a já jsem slyšel: A proč jste nedali víc? A proč jste to takhle nerozdělili? Proč jste to takhle - co je zase za lumpárnu? A vy zase chcete něco na volby. Prostě absolutně nepochopitelné.

    A znova se mi potvrzuje jedna věc. S čím lepším zákonem nebo novelou přijdeme do této Sněmovny, tím větší řev slyším z pravé strany spektra. Já jsem přesvědčený, když slyším to největší napadání našich novel, říkám: Á, to jsme udělali asi něco dobrého, něco prospěšného.

    Takže jenom taková poznámka k vývoji této diskuse. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s přednostním právem předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nebojte se, dámy a pánové, já už nebudu diskutovat k této předloze.

    Jenom takovou hořkou poznámku k vystoupení pana ministra financí, když mluvil o plzeňském depu a koeficientech, prosím, abyste vy všichni, co jste se vyděsili, pochopili, že pan ministr financí si plete rozpočtové určení daní pro obce a rozpočtové určení daní pro kraje. To bylo naprosto z cesty a neberte to vážně. Depo stavělo město a koeficient se týká města Plzeň a nikoliv krajů.

    Druhá hořká poznámka k tomu, jak je ten svět nespravedlivý. Pan ministr nám řekl, že je první ministr financí, který se snaží vybírat daně. Ti předtím se zřejmě vůbec nesnažili. Já nemám důvod mu nevěřit, ale pak je to hrozně nefér, protože my všichni, když se podíváme na efektivitu výběru daní v jednotlivých letech, tak my všichni, co jsme se nesnažili, tak nám to docela šlo. On se sice strašně snaží, ale vůbec mu to nejde. (Výbuch smíchu v sále a potlesk v pravé části sálu.) Tak snad, pane ministře, jestli se nechcete snažit trochu míň, aby to bylo trochu lepší pro ty veřejné rozpočty. Já fakt nevím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. března navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Nemá nikdo jiný návrh. Přistoupíme tedy k hlasování. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o přikázání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru tohoto návrhu zákona.

    Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 152. Přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 147, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo, prosím, návrh na přikázání dalšímu výboru? Prosím, pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Myslím, že z logiky věci náleží tato materie i do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tento návrh. Ptám se, jestli ještě někdo jiný má návrh na přikázání výborům. Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Bendla, aby tento tisk byl dále přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 153. Přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 147, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru k projednání.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych měl jenom prosbu. Pan ministr financí tady říká, proč rozpočtové určení daní pro kraje není podle těch kilometrů silnic a těch nemocnic a sociálních ústavů. No právě že je. Zkuste mu to někdo vysvětlit. Ta poměrně nesmyslná čísla, která říkají podíl jednotlivých krajů, vycházejí právě z těch výpočtů v okamžiku, kdy kraje vznikaly, kdy se počítaly kilometry dvojek a trojek, kdy se počítaly počty sociálních ústavů, středních škol, nemocnic atd. atd. Právě proto například Moravskoslezský kraj nebo Ústecký, které jsou bezesporu strukturálně postižené, mají na hlavu, na občana méně peněz než některé jiné kraje. Ale nevycházelo to z žádné politické dohody, ale právě těch (nesrozumitelné).

    Tak je úsměvné, když po patnácti letech se pan ministr financí probere a říká: Mohli bychom to udělat podle těch kilometrů a sociálních ústavů. To podle těch kilometrů a sociálních ústavů už vypočteno je. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: My se vrátíme ale po přikázání výborům k projednání - budeme řešit, protože tady zazněl v obecné rozpravě návrh na zkrácení lhůty podle § 91, pan zpravodaj navrhl zkrácení lhůty na 30 dnů. Je to tak prosím, pane zpravodaji? (Ano.)***

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne. Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám představil návrh novely zákona o spotřebních daních a dalších zákonů v oblasti biopaliv, sněmovní tisk 418.

    Kolem novely zákona o spotřebních daních se v posledních týdnech strhl značný mediální poprask, živený odpůrci pokračování daňového zvýhodnění biopaliv. Jejich argumenty ovšem často postrádaly logiku i pravdivost. Rád bych proto projednání novely zbavil politicko-mediálního balastu a vrátil ho do střízlivé a věcné roviny.

    Tento materiál byl původně součástí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v oblasti pohonných hmot a biopaliv a má de facto implementovat víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 až 2020. Víceletý program podpory byl vypracován Ministerstvem zemědělství a schválen vládou České republiky dne 6. 8. 2014 na základě usnesení číslo 655, které zároveň ukládá Ministerstvu financí upravit zákon o spotřební dani z biopaliv.

    Nyní tedy k věcné argumentaci.

    Za prvé, novela rozhodně neprodlužuje podporu biopaliv. To může jen víceletý program podpory biopaliv v dopravě, který Evropská komise notifikuje. Připomínám, že česká vláda tento program schválila v srpnu loňského roku, takže už platí, a to do roku 2020. Česká republika jím naplňuje povinnost, k níž se zavázaly všechny státy Evropské unie, že totiž do roku 2020 budou v dopravě využívat 10 % obnovitelných zdrojů, čehož prakticky jinak než využíváním biopaliv nelze dosáhnout. Dalším závazným cílem je postupně snížit škodlivé skleníkové plyny o 6 %. Je asi zbytečné, abych zde popisoval, že je snížení emisí ve vzduchu potřebné pro zdraví i životní prostředí. Tento závazek je povinný pro každý členský stát Evropské unie a za jeho porušení by nám hrozila citelná sankce.

    Česká republika se přihlásila k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí už odsouhlasením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě, která obsahovala závazný cíl uvádět na trh biopaliva do konce roku 2010 ve výši aspoň 5,75 %. Tuto směrnici mělo v gesci Ministerstvo zemědělství. Na ni navázala směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která obsahuje závazný cíl zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy činil v roce 2020 alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě. Tato směrnice spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 98/70 ES o jakosti benzinu a motorové nafty stanoví závazný cíl dosáhnout do roku 2020 6 % snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v porovnání s rokem 2010. Tato směrnice gesčně přísluší pod Ministerstvo životního prostředí.

    Za druhé, novela nezvyšuje podporu pro biopaliva. Ona ji naopak snižuje a zpřísňuje dozor nad trhem s biopalivy. Novelou zákona totiž navrhujeme zvýšit spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv a nově zavést daňové sazby u čistých biopaliv. Biopalivo, které se povinně přimíchává do pohonných hmot, nikdy daňově zvýhodněné nebylo.

    Je důležité si uvědomit, že současná podoba zákona o spotřební dani čisté palivo od daně zcela osvobozuje, což vede k nepřehledné situaci, protože Generální ředitelství cel nemá jednoznačnou kontrolu nad obchodem s čistou bionaftou. Tento pro stát nevýhodný a rizikový stav chceme napravit právě touto novelou zákona. Po jejím přijetí bude uvalena spotřební daň na všechny druhy biopaliv. Stát tak bude mít přehled o trhu s nimi a navíc vybere více peněz na daních. Podle předběžných propočtů se takto vybere přibližně 310 až 350 mil. Kč ročně oproti současnému stavu.

    Zrušit daňové zvýhodnění biopaliv by se rovnalo faktické likvidaci ekologičtější dopravy. Produkční cena biopaliva je vyšší než cena nafty nebo benzinu a nebyla by konkurenceschopná. Upozorňuji, že ve velké míře biopaliva využívají například dopravní společnosti nebo také České dráhy. Všechny domácí firmy, které vyrábějí i spotřebovávají biopaliva, by měly ztráty. Investovaly totiž do nových a náročných technologií s tím, že podpora bude platit minimálně do roku 2020. V běhu bychom tak změnili podmínky a investice výrobců a spotřebitelů by byly zmařeny. A co je hlavně důležité, znamenalo by to také ohrožení tisíců pracovních míst, a tím by přišel stát i o své výdaje a snížil by si výběr na daních. Dnes podle propočtů je odhadováno, že v sektoru výroby, zpracování a distribuce biopaliv je tvořeno 8,5 tis. pracovních míst.

    Drtivá většina zemí Evropské unie naplňuje v současné době závazek o emisích využíváním biopaliv první generace. Ta se vyrábějí například z řepky nebo z cukrové řepy, což jsou plodiny, které při správném osevním postupu a vhodné agrotechnice nepoškozují pole, jak si někteří laici myslí, ale naopak, jsou to zlepšující plodiny.

    Evropské státy výrobu biopaliv podporují. Evropská komise v rozporu s tím, co se teď občas píše v médiích, nerozhodla, že podpora těchto biopaliv musí skončit v roce 2020. Naopak, ještě vůbec nic není rozhodnuto a o biopalivech druhé generace vyrobených z odpadu, začala Evropská komise teprve jednat. V České republice v současné době neexistuje firma, která by tato paliva dokázala ve větší míře vyrábět, a podobná situace je ve většině zemí Evropské unie. Produkce je navíc vysoce nákladná. Budoucnost je nepředvídatelná a těžko můžeme při snaze o lepší životní prostředí i naplnění našeho závazku k Evropské unii sázet na tak nejistou kartu, jako jsou biopaliva druhé a třetí generace. Spoléhat na elektrický nebo vodíkový pohon příliš nemůžeme, protože takových aut je zatím na trhu jen zanedbatelný podíl. Je potřeba se také ptát, pokud mluvíme dnes o biopalivech druhé a třetí generace už někdy před rokem 2010, co předchozí vlády udělaly pro to, aby věda a výzkum v této oblasti byly výrazně dále než dnes.

    Kvůli našim závazkům jako člena Evropské unie musíme naplnit 6 % snížení emisí v dopravě, takže biopaliva se stejně budou muset povinně využívat. Bez daňového zvýhodnění by výrobci finančně náročnou výrobu biopaliv promítli do cen veškerých pohonných hmot, a tak by za ně ve finále zaplatil víc každý majitel auta.

    Okolní země také podporují spotřebu biopaliv různými zvýhodněními. Na Slovensku platí snížení spotřební daně u některých typů biopaliv, v Polsku jsou od spotřební daně osvobozeny biosložky ve směsích s obsahem nad 2 % biosložky ve fosilním palivu, polští výrobci mají také možnost získat investiční podporu na výrobu biosložek. I v Rakousku jsou sníženy spotřební daně, navíc mohou Rakušané čerpat podporu na nákup vozidel s nízkými emisemi a motorů na alternativní paliva. V Maďarsku je od spotřební daně osvobozeno palivo E85 neboli bioetanol. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho vystoupení a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, milá řepková lobby (hluk v sále), dřív než vás seznámím se stanoviskem zpravodaje k tomuto návrhu zákona, dovolte mi pro osvěžení, zvlášť těch, kteří jsme tu tenkrát nebyli, několik historických milníků v podpoře biopaliv skutečně za naplněním cílů, ke kterému jsme se zavázali ještě za Topolánkovy vlády.

    Nebudu vás obtěžovat dřevními časy let devadesátých a dotačními tituly, ta historie je stará 20 let, ale začnu prvním milníkem, kde mě tak hezky citoval, a já mu děkuji, pan ministr Jurečka. Začnu prvním programem, který byl jako první notifikován za ČR v rámci Evropské komise na léta 2010 až 2015 a který spočíval v daňové úlevě čistých biopaliv, tedy vysokoobjemových biopaliv, ať už biolihu, nebo řepkového oleje. Znovu opakuji, u vysokoobjemových biopaliv, která byla zproštěna spotřební daně. Tak vznikl na trhu pohonných hmot produkt, který díky tomu, že nebyl zatížen spotřební daní, byl konkurenceschopný cenově a někteří přepravci na něj postupně začali přecházet a skutečně jeho spotřeba se zvyšovala. To byl onen program, který byl notifikován na léta 2010 až 2015, aniž kdokoli komukoli sliboval, že po roce 2015 bude prodloužen. To znamená výrobci, kteří dnes říkají, že v dobré víře čekali nejméně do roku 2020, to říkají zcela bezdůvodně. Ten program byl notifikován na léta 2010 až 2015 a tato povolená veřejná podpora vyprší 30. 6. letošního roku.

    Druhý velmi zásadní milník byl rok 2012, kdy na základě evropské směrnice o povinném přimíchávání biosložek do pohonných hmot byla schválena za poměrně dramatických okolností v této Sněmovně novela zákona o ovzduší, která zavádí všem distributorům povinnost přimíchávat biosložky do pohonných hmot, a to tak, že 4,1 % biolihu do benzinu a 6 % bionafty do nafty povinně. Došlo ale, vzhledem k tomu, že jsme předtím měli už notifikován onen program na daňové zvýhodnění vysokoobjemových biopaliv, došlo tady k duplicitní veřejné podpoře. Ta první veřejná podpora spočívala v daňové úlevě čistých biopaliv a ta druhá veřejná podpora v povinném regulativu, že musíte jako distributor namíchat příslušná procenta do litru benzinu a nafty. Jednalo se o duplicitní veřejnou podporu, což je něco, co prostě není dobře. A aby se efekt těchto dvou podpor nesčítal, tak v té novele zákona o ochraně ovzduší bylo a stále je velmi rozumné ustanovení, že tuto povinnost prodat určité množství biopaliv na prodaná paliva můžete splnit obojím způsobem, jak prodejem čistých biopaliv, tak povinným přimícháváním. Jinými slovy, čím více prodáte čistých biopaliv, tím méně musíte přimíchávat. Až v onom extrémním případě, a takových distributorů je skutečně celá řada, kteří si tu povinnost splní tím, že odprodají příslušné množství čistých biopaliv, a pak už vůbec nemusejí míchat a prodávají jenom čistá fosilní paliva. Povinný objem biopaliv oni už prodali. Znovu říkám, jsou tu dvě veřejné podpory, ale možnost navzájem od sebe odečítat, tzn. efekt těchto podpor se nesčítá, rozměr je konstantní. A tak je to dodnes. To je současný právní stav.

    V srpnu 2014 skutečně vláda schválila pokračování daňové podpory biopaliv do roku 2020, což upřímně řečeno zvlášť v onom roce 2012, kdy se schvalovala novela zákona o ochraně ovzduší, s tím nikdo nepočítal. Naopak, tam se řešila situace, jak nedopustit, aby se sečetl efekt obou dvou veřejných podpor, proto to můžete řešit buď prodejem čistých biopaliv, nebo přimícháváním, nebo kombinací, s tím že v roce 2015...

    Kolegové, prosím. Je to docela obtížné, protože je to sofistikovaná problematika a já bych rád, abyste ji pochopili.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám. Prosím kolegy, kteří se baví o něčem jiném, aby přenesli svůj hovor do předsálí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: S tím že v roce 2015 skončí daňová podpora čistých biopaliv a dál bude pokračovat jenom ono povinné přimíchávání a už se bude jednat jenom o tu jednu veřejnou podporu, stanovenou povinností přimíchávat.

    Vláda v srpnu 2014 k tomu zaujala jiné stanovisko, skutečně schválila prodloužení daňové podpory čistých biopaliv do roku 2020, což je ovšem něco, co musí být znovu notifikováno a dodnes to notifikováno není, a na základě usnesení o schválení tohoto programu ministr financí zpracoval a předložil, tak jak mu ukládalo usnesení z tohoto programu, novelu zákona o spotřební dani. A to je tisk 418, který teď máme před sebou a který projednáváme. Ovšem aniž mu to ukládal program. Ten mu uložil zpracovat novelu zákona o spotřební dani, ministr financí z pilnosti předložil novely dvě, které máte v tisku 418/0. Novelu zákona o spotřební dani a novelu zákona o ovzduší, o které tady předkladatel pan ministr Jurečka nemluvil.

    Promiňte, prosím, já se napiju.

    Jsou to tedy dvě novely, a protože tady máme několik novel zákona o spotřební dani, měli jsme tu tisk 417/0, budeme tady mít cigarety, dovolte, abych této novele řekl návrh zákona o dvojité veřejné podpoře skupiny Agrofert. Projdeme si jednu tu podporu po druhé. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Kalouskovi, a otevírám obecnou rozpravu, do které mám nejprve tři přednostní práva. Jako první se s přednostním právem přihlásil pan předseda ODS Petr Fiala, kterému teď dávám slovo, po něm pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím na začátek svého vystoupení konstatovat, že mě velmi mrzí, že tady za mnou nesedí pan předseda vlády. Předseda vlády, ať má jakoukoli povinnost, by u projednávání tohoto zákona, novely zákona o spotřebních daních, prostě měl být, a to proto, že tady neprojednáváme standardní zákon, standardní novelu, ale projednáváme tu záležitost, která má podstatný vliv na politickou kulturu v této zemi, stav naší demokracie a která je nesmírně závažná. (V sále je rušno.)

    Dámy a pánové, to, co se tady odehrává, není hlavní odpovědností pana ministra Babiše, pana ministra Jurečky, ale hlavní odpovědnost za to nese předseda vlády, který tento kolosální, do nebe volající střet zájmů dovoluje, nechává být. A když tady v Poslanecké sněmovně probíhá jednání o tomto střetu zájmů, tak tu pan premiér není.

    Dámy a pánové...

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane předsedo, nevím, jestli vaše slova nebo něco jiného tady vyvolalo hluk. Prosím pány poslance, zejména na levici, aby přenesli své hovory do předsálí. (V uličce před lavicemi ČSSD stojí několik debatujících poslanců. Jeden z nich cosi namítá.) Pane poslanče, prosím, odejděte do předsálí, pokud chcete hlučet. (Po chvíli se sál mírně uklidní.)

    Děkuji. Prosím, pane předsedo, pokračujte.

  • Poslanec Petr Fiala: Když jsme tady minule projednávali tu oddělenou část novely zákona o spotřebních daních, sněmovní tisk 417, tak pan premiér tady vysvětlil, že Ministerstvo financí tento zákon připravilo, předložilo na jednání vlády, a pak že se pan ministr financí zdržel hlasování kvůli střetu zájmu. Pan ministr financí nejprve říkal na veřejnosti, že žádný střet zájmu tady nemá. Ale jak nakonec svědčí to, co se stalo ve vládě a co se odehrává tady, tak si je svého střetu zájmu vědom, i když předtím tvrdil opak. Jenom to potvrzuje naše slova, naše obavy ze začátku působení této vlády, kdy jsme říkali, že tady dojde k permanentnímu střetu zájmů, ke střetu zájmů, který je neodstranitelný a který bude způsobovat problémy.

    V souvislosti s touto novelou bych ale chtěl říct ještě něco dalšího, něco jiného. Tohle není střet zájmů. Tohle už není jenom klasický střet zájmů. Tohle je zneužití vlastního politického postavení pro vlastní ekonomické zájmy. A to je, dámy a pánové, ještě vážnější než střet zájmů. A mně je úplně jedno, jestli ten zisk je pět miliard, sto milionů nebo sedmdesát milionů. I kdyby to bylo jenom těch sedmdesát milionů, tak je to špatné. A každý z vás, kdo pro to bude hlasovat, za to ponese do budoucna odpovědnost. To si, dámy a pánové, uvědomte.

    Problém, který tu máme, spočívá skutečně - a nechci chodit do detailů ani si nebudu hrát na to, že rozumím pěstování řepky a všem detailům spotřebních daní. Ale ten problém se skutečně skrývá v § 19, protože se tady nově zavádí povinnost přimíchávat biosložku do téměř každého litru pohonných hmot. To samozřejmě musí v důsledku zvýšit objem produkovaných biopaliv, tím se zvýší produkce a tím se samozřejmě také zvýší zisky Agrofertu.

    Samozřejmě ministr financí, který to předkládal, musel řešit jakési dilema, protože na jedné straně jako ministr financí potřebuje získávat více daní, což se mu nedaří, a na druhé straně jako majitel Agrofertu potřebuje co nejnižší spotřební daň, která by snižovala cenu biopaliv, a tím zvyšovala poptávku po nich. A jak vyřešil toto dilema? No vyřešil ho za pomocí vlády právě touto novou povinností, která jednoznačně přinese zisk společnosti Agrofert a Andreji Babišovi. (Poslanci hnutí ANO se bouří. Poslanec Faltýnek vykřikuje: Nesmysl!)

    Na závěr mi dovolte říct, že máme-li tu střet zájmů Andreje Babiše, který si - aspoň to tak vypadá - Andrej Babiš sám uvědomuje, tak jsou tu ve střetu zájmů i další aktéři a měli by se podle toho chovat. Nepochybně je ve střetu zájmů i pan předseda poslaneckého klubu Faltýnek, který je současně členem představenstva Agrofertu. (Poslanec Faltýnek s úsměvem vykřikuje: Stoprocentně! Určitě ano.) Ale podle mého názoru jsou ve střetu zájmů i všichni poslanci za hnutí ANO. (Smích poslanců z hnutí ANO. Výkřiky: No jistě!) Protože když se podívám na to, kdo sponzoruje a financuje hnutí ANO, tak jsou to především společnosti nebo firmy ze skupiny společnosti Agrofert, které hnutí ANO dodaly v minulém období desítky milionů korun. Takže bude-li mít zisk společnost Agrofert, bude to mít vliv na financování hnutí ANO.

    Vážení kolegové z hnutí ANO, já vás prostřednictvím pana předsedajícího vyzývám, abyste si stejně jako váš předseda byli tohoto střetu zájmů vědomi a při projednávání tohoto bodu se zdrželi hlasování. (Potlesk poslanců ODS a TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Petru Fialovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Volný: Moc děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, nechci tady polemizovat, jestli jsem, nebo nejsem ve střetu zájmů jako člen ANO. Ale chci tady říct, že nemám rád lež. A nemám rád, když mi někdo lže. A pokud se lže z tohoto místa, je to o to tristnější. Pan předseda Fiala řekl: "Nově se zavádí povinnost přimíchávání biosložky do pohonných hmot." Prosím vás, toto povinné míchání biosložky zavedly vaše vlády. To už dávno platí a platí to pět let. Prosím vás, nelžete tady před námi a před národem. Děkuju. (Potlesk tří poslanců z hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura, po něm pan předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jsem rád, že pan poslanec Volný uznal, že je ve střetu zájmů, že to je pravda. Ale to je normální. Vy sami jste zveřejňovali, že myslím 65 milionů vašemu hnutí, to znamená každému z vás, půjčil Andrej Babiš. Ta informace (nesrozumitelné) v Babišpressu, které jste zveřejnili vy sami.

    Měl bych dotaz tady na pana stínového předkladatele zákona, pana ministra Jurečku. Za prvé není pravda, jak tady říká, jak se dneska snažil na tiskové konferenci, že jsme se zavázali podporovat biopaliva. Pravda je úplně jiná. Zavázali jsme se, že o deset procent snížíme nebo zvýšíme podíl obnovitelných zdrojů v dopravě. A jedním z nástrojů jsou biopaliva. Určitě pan ministr Jurečka ví stejně jako já a mnozí z nás, že Evropská unie a členské země si uvědomily, že ten cíl je naprosto nereálný, směšný, chybný, a vede se debata o snížení.

    V této chvíli existují tři návrhy. Pět procent, která navrhuje Evropská komise. Sedm procent, která navrhuje Rada ministrů. A kompromisní návrh z Evropského parlamentu - šest procent. Mě by zajímalo, jaká bude pozice ministra zemědělství, protože to je ten hlavní. Dneska jsem z jeho tiskovky a z toho, co jsem slyšel v rádiu, tak on vlastně říkal, že Ministerstvo zemědělství zaúkolovalo ministra financí a ten to vlastně zpracoval, a pak on to předloží, protože finance splnily úkol. Mně se to úplně nezdá, že ministr zemědělství úkoluje vicepremiéra, ale on se to zřejmě domnívá, když to dneska veřejně prohlásil na tiskové konferenci. Jakou pozici bude zastávat Česká republika? A jak odpovídá tento návrh, který on předkládá, obhajuje a stojí za ním - a je to tedy Marian Jurečka, jak vždycky říká: Miroslav Kalousek podepsal a zavázal se, tak pak budeme říkat: to je zákon Mariana Jurečky, když se k němu tak hrdě hlásí - jak to tedy je v souladu s těmi buď pěti, sedmi nebo šesti procenty? Nebo jestli vy, pane ministře, cílíte pořád na těch deset procent?

    Pak mám další konkrétní dotaz na ministra Jurečku jako člověka, který ten zákon předkládá Poslanecké sněmovně. Na vysokoprocentní biopaliva doposud spotřební daň nebyla, a vy navrhujete zavést, ovšem nižší, než je obvyklá. Kdo tu vyšší stanovil? Vy, anebo Agrofert a Andrej Babiš? ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Radek Vondráček. Pane poslanče, prosím vaše dvě minuty. Po něm pan předseda Faltýnek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuju. Já dvě minuty nepotřebuji. Já jenom v reakci na pana Fialu a svůj střet zájmů. Víte, já jsem dlouhá léta jako advokát zastupoval jeden potravinářský podnik u nás v Kroměříži. A byl to dobrý klient a dobře platící klient. A když to koupil Agrofert, tak jsem dostal padáka. Takže já za tento zákon hlasovat budu, protože já se vůči Agrofertu ve střetu zájmů necítím. Děkuju. (Oživení v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To je ale pane poslanče, prostřednictvím řídícího, úplně jiný příběh. Mně je fakt jedno, že vám dal Agrofert padáka. Dneska ten příběh je jednoduchý. Vaše politické hnutí financuje Andrej Babiš jako majitel Agrofertu. Z tohoto zákona bude mít prospěch Agrofert a jeho majitel Andrej Babiš. Takže zase bude mít zdroje, aby vaši činnost, vás konkrétně a všech ostatních, financoval i nadále. To je přece jednoduché. To je flagrantní střet zájmů a vy jako advokát to prostě víte. A nesouvisí to s tím, že vám někdy dal Agrofert padáka. To je mi skutečně líto, na tom fakt pravicová opozice žádnou zásluhu nemá, to snad uznáte. (Potlesk části poslanců zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, já vás také nezdržím. Naše politické hnutí dělá to, proč bylo zvoleno občany této země do této Poslanecké sněmovny. (Potlesk a smích z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, pan poslanec Kalousek, pan poslanec Benda. Nejprve pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a děkuji moc za vystoupení pana kolegy Chalupy. Tak teď je to jasné. Za prvé tady zaznělo, že jste politické hnutí, protože doteď jste pokřikovali po české krajině, že nejste politici. A za druhé - já tedy nevím, já jsem vás sledoval, Babišovy plátky mě okopávaly intenzivně po celou dobu kampaně, že mám střet zájmů, tak jsem koukal a neslyšel jsem tedy, že byste říkali, že budete tunelovat veřejné rozpočty, přihrávat peníze Agrofertu, ruinovat českou krajinu. Já tedy nevím - vy jste řekli, že prostě dáte do pořádku zemi! Jestli si takto představujete ty pořádky, to tedy jako nevím. Běžte to říct. A já bych skutečně rád taky, aby tady vylezl z ulity pan ministr životního prostředí a vyjádřil se. Mně čím dál víc připadá, že se chová velice podivně a určitě ne chlapsky. Někdo mu tady novelizuje zákon o ochraně životního prostředí (rozhlíží se po lavicích ministrů) a teď už tady ani nesedí, pro jistotu. Možná utekl nebo ho nevidím. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. (Hlásí, že stahuje přihlášku.) Pan poslanec Kalousek to stahuje, takže pan poslanec Benda. Po něm pan poslanec Fiedler a pan poslanec Korte, všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Marek Benda: Já nerad nabíhám na tyhle osobní hrátky, protože je nepokládám za to, ale vystoupení pana kolegy Chalupy mi přišlo tak neuvěřitelné. Vy jste kandidovali, jestli se nepletu, s heslem: Ano, bude líp! Pak váš předseda řekl, že jste si tedy nebyli jisti kdy. A teď mi sdělujete, že jste zapomněli lidem říct komu. Agrofertu! (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Připraví se pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Tak vidím, že se nám tady z toho stává spíše ideologická debata než věcná debata nad tímto zákonem. Nicméně já po tom, co jsem vyslechl, a velmi pozorně, slova předkladatele i zpravodaje, tak jsem se podíval do počítače, který tady většina z nás máme, a přestože pan vicepremiér Babiš se k tomu nevyjadřuje, protože je ve střetu zájmů, tak na Novinkách jsem si přečetl článek. To, že se tam z toho v tom článku také stává ideologická debata, píše se tam o Goebbelsovi a demagogických lhářích, to tady pominu. Fakticky je uváděno panem vicepremiérem Babišem - cituji z článku: Preol, firma Agrofertu, jako výrobce nedostává žádné dotace. Sleva na spotřební dani je určena pro dopravce a distributory a pro konečné zákazníky, to znamená občany, kteří tankují na čerpacích stanicích biopaliva.

    No to je pravda, částečně nebo věcně se s tím víceméně dá souhlasit. Ale není tady řečeno to B. Že to zaručuje odbyt firmě v holdingu Agrofert. Že tady je garantován odbyt, který pravděpodobně se tedy děje s nějakým ziskem. A není tady řečeno ani to C, které je velmi podstatné pro mě jako člena rozpočtového výboru, že ta nevybraná spotřební daň bude v tom rozpočtu chybět.

    Děkuji. (Potlesk některých poslanců zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já se tady musím zastat pana prvního místopředsedy vlády pana Babiše. On ve volební kampani nelhal. On říkal, že chce stát řídit jako firmu. Akorát zapomněl voličům říci, že tím mínil, že jej chce řídit jako svoji (důrazně) firmu! (Potlesk několika poslanců zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. S faktickou poznámkou pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Hájek: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, pane předsedající. Já jsem pozorně poslouchal pana Kalouska, který tady tedy asi 20 minut hovořil, o čem to je. Jestli jsem to pochopil dobře, tak bych se s vámi podělil o to, jak jsem to pochopil já.

    To znamená, určitě pan Kalousek bude rozumět příkladu, který já zvolím, a to je výroba slivovice. To znamená, já jsem pěstitel a ze své zahrady si svůj výpěstek přinesu do pěstitelské palírny a v této pěstitelské palírně zaplatím 50procentní, to znamená mám tam slevu 50 % spotřební daně, to znamená místo těch 286 korun zaplatím 143 korun. To znamená, já teď šidím stát, protože ten stát vybere o těch 143 korun méně na spotřební dani. To znamená, v této chvíli jsem já ten, který se spolupodílí na tom, že ten státní rozpočet získává méně. Samozřejmě je otázka, jak dalece ty moje švestky, ty moje stromy, škodí životnímu prostředí. A o tom bychom mohli diskutovat.

    Takže z mého pohledu, jestli jsem to takhle pochopil, tak pan Babiš má takovou velkou pěstitelskou pálenici, ve které nedělá tu slivovici, ale dělá ten řepkový olej. Takže já bych poprosil, zkusme se posunout, dejme to do výborů, požádejme, ať do těch výborů přijde ministr životního prostředí, přijde ministr zemědělství. Určitě je tady 200 lidí, kteří jsou schopni a mentálně připraveni o těchto věcech diskutovat. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura a pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se moc omlouvám panu kolegovi Hájkovi vaším prostřednictvím. Vy jste sice poslouchal, ale neporozuměl jste textu. (Smích v sále.) Je mi to moc líto. Na takové úrovni se to ve výborech fakt projednávat nedá. To s vaší slivovicí, ať jste ji vypil, nebo ne, nemá nic společného. Je to úplně jinak, je mi to moc líto.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Rád bych zareagoval na tu výzvu pojďme to posunout do výborů a pojďme tam o tom diskutovat. Ve výborech samozřejmě můžeme diskutovat o spotřební dani, ve výborech můžeme diskutovat také o zákoně na ochranu ovzduší. Když to posuneme do výborů, tak tím v prvním čtení řekneme: My jsme seriózně připraveni se zabývat tím, že si někdo sám pro sebe napsal zákon, který mu zvýší obraty o miliardy ročně a který mu přiděluje několik miliard z veřejných rozpočtů. Tím jsme ochotni se zabývat, nad tím nejsme ochotni si uplivnout a smést to ze stolu. A společenské riziko tohoto postoje by nám mělo zabránit udělat s tím něco jiného než to shodit ze stolu. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla zatím poslední faktická poznámka. Dále s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážení kolegové.

    To, že z tohoto místa se běžně lže, já si myslím, že na to jsme si všichni zvykli, že to je standard této Poslanecké sněmovny. U pana profesora Fialy, světoznámého politologa, mě to nepřekvapuje, není tu zrovna, je to škoda. Ale trochu mě mrzí, že používáme čísla a argumenty, které jsme si u tohoto pultu vycucali z prstu.

    Kolega Kalousek, známý to přítel českých, moravských a dalších zemědělců, tady řekl, že Agrofert - cituji - "je dominantním pěstitelem řepky v České republice". Kdyby se namáhal se alespoň podívat na základní čísla. Tak já mu je prostřednictvím pana předsedajícího řeknu. V České republice se v roce 2014 sklidilo na ploše 389 298 ha řepky ozimé, z toho Agrofert 20 000 ha, což je 5,1 %. Ale jestli je 5,1 % dominantním postavením, nemám s tím problém.

    Teď mi dovolte, dámy a pánové, abych krátce zareagoval na probíhající diskusi. Úvodem mi dovolte sdělit, že mám v této debatě konflikt zájmů. Řekl bych, že obrovský, kolosální konflikt zájmů. A to proto, že si vůbec dovoluji k tomuto tématu vystoupit. Vystoupit jako člověk, který celý svůj profesní život pracoval v zemědělství a potravinářství a poslední roky aktivně hájil zájmy českých zemědělců nejenom v rámci České republiky, ale v posledním období, když se diskutovalo o novém programovacím období v rámci Evropské unie, tak i v rámci Evropské unie. Přesto si netroufám říci, že zemědělství rozumím. A už vůbec ne dávat stanoviska, že je něco jasné, stoprocentní apod.

    Zastavil bych se, vážení kolegové a kolegyně, krátce u pořadu Václava Moravce z 29. března. Tam předseda TOP 09 pan Karel Schwarzenberg zasvěceně sděloval národu - dovolím si citaci - že řepka škodí půdě, že biopaliva škodí půdě, všichni v Evropě od toho odstupují, Agrofert škodí půdě, je to zločinná politika". Já se omlouvám nepřítomnému panu předsedovi prostřednictvím pana předsedajícího, ale říkal tam jednu blbost za druhou! Jednu blbost za druhou. Jednu lež za druhou.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, někteří z vás určitě absolvovali střední, nebo dokonce vysokou zemědělskou školu. Pro ty, co tu možnost neměli a jsou třeba chemiky nebo jinými odborníky, mi dovolte pár slov k tomu, co je to osevní postup a střídání plodin. Pokusím se to vysvětlit zjednodušeně. V Evropě, ale nejenom v Evropě, se zemědělci řídí při svém hospodaření tzv. norfolským osevním postupem. Ten spočívá v tom, že zemědělci při setí střídají tzv. zlepšující a zhoršující plodiny. Plodina zlepšující stav půdy působí příznivě na reprodukci půdní úrodnosti. Stav po sklizení této plodiny je lepší, stav půdy je lepší, než v jakém stavu půdu zanechala její předplodina. Plodina zhoršující zhoršuje stav půdy, čili stav půdy po sklizení této plodiny je horší, než v jakém stavu ji zanechala její předplodina. To pochopí student prvního ročníku střední zemědělské školy. Paní ředitelka Dobešová to vyučuje na Střední zemědělské škole v Benešově. Zlepšující plodiny jsou např. luskoviny, tj. hrách, olejniny, je to i řepka, ale i třeba mák nebo len. Dále jsou to brambory, cukrovka a okopaniny a pícniny a jeteloviny. Zhoršující plodiny jsou většinou obiloviny - pšenice, ječmen, žito atd. Z této definice tedy jasně vyplývá, že ozimá řepka je zlepšující plodinou, která zanechává půdu v dobrém stavu. Tak to říkají učebnice středních a vysokých škol. Já se za to moc omlouvám, já jsem si to nevymyslel, přátelé. Opravdu ne.

    Dalším mýtem a obecně šířenou lží je tvrzení, že biopaliva první generace, tzn. biopaliva vyráběná na zemědělské půdě z obilovin, cukrovky, řepky, vlastně poškozují životní prostředí a Evropa od nich odchází. Tady je potřeba jasně říci, že to není pravda, že to je další čistá lež a spekulace. Další čistá lež a spekulace. Kdyby to byla pravda, tak okolní země neplánují postupné navyšování ploch řepky. Konkrétně Německo z 1,4 milionu ha na 1,8 ha, Polsko z 620 tisíc na 1,2 milionu ha, Francie z 1,4 ha na 2 miliony, Maďarsko z 290 tisíc ha na 400 tisíc ha. To jsou čísla ověřitelná v Bruselu, přátelé. Zkuste si je zkontrolovat. Moc vás o to prosím.

    Dalším mýtem je, že v České republice plocha řepky roste. Je to další nesmysl. Plocha pěstované řepky u nás je již deset let zhruba na stejné úrovni. Osciluje mezi 350 až 400 tisíci ha podle údajů statistiky. To číslo loňského roku jsem tady řekl na začátku, když kolega Kalousek říkal, jak máme dominantní, nebo jak Agrofert má dominantní postavení na trhu pěstování řepky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Mám zde tři faktické poznámky. První je pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Kučera. Vaše faktická poznámka, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Že za několik let tady někdo bude citovat slova pana předsedy Faltýnka a v závorce bude "vlažný potlesk poslanců ANO". Nebude bouřlivý potlesk, jak to bylo u poslanců KDU. Ale já jsem přišel k pultu kvůli něčemu jinému.

    Za prvé si vyprošuji, aby předseda poslaneckého klubu ANO urážel mého předsedu. To si skutečně vyprošuji. A to, že před tou urážkou řeknete "já se omlouvám", a pak někoho urazíte, to vám možná někdo spolkne buď ve vaší bývalé, nebo současné politické straně. My ne. Nikdo vás neurážel, já jsem vystoupil poměrně fakticky a vy jste to i uznal. Citoval jsem čísla.

    Jednou z cest je taky na Evropské radě vyjednávat nižší procento, nebýt ani pro sedm, ani pro šest, být pro pět, anebo nic. Ale obecně platí, že to je jasná ukázka toho, a většinou to dělají buď levicové, nebo zelené kruhy - rozhodnou konat dobro, pokřiví trh, spustí se nějaká biopaliva, podpora a po letech se pak chodí k jedné věci za druhou a říkají pozor, není to tak jednoduché. Těch studií je hodně a nejsou to studie, které dělali opoziční poslanci.

    Já jsem přišel do Sněmovny v roce 2010, takže se můžu smát stenogramu z roku 2009. Já jsem tady nebyl, takže mě to nijak neuráží, když citujete část nebo celé, mě to fakt nevadí. Ale abych parafrázoval včera kolegu ze sociální demokracie - všimněte si, že na klub sociální demokracie nepozvali ministra Jurečku, ale ministra Babiše, aby vysvětloval biopaliva. To je zvláštní. A co říkal sociální demokrat? Jako majitel Agrofertu byl velice přesvědčivý, jako ministr financí ne. Takže k této parafrázi - jako předseda nebo jako člen předsednictva Agrofertu velmi přesvědčivý, pane předsedo poslaneckého klubu, jako můj kolega poslanec a předseda poslaneckého klubu už jste tak přesvědčivý nebyl.

    A děkuji za malé edukační okénko. Já jsem nestudoval zemědělství, nicméně preferuji, že si sám vybírám školitele, ne abych měl takové dobrovolné, kteří mě sami školí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Nyní požádám pana poslance Fiedlera a připraví se pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Rád bych pokračoval, abychom se drželi faktů. Prostřednictvím pana předsedajícího se obracím tedy, pane předsedo Faltýnku, k vám.

    Vy jste tady uvedl čísla, já si je nepamatuji. Utkvělo mi - ty výměry - utkvělo mi v hlavě těch pět procent té řepky. Ale prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo, buďme věcně správní. Přece nejde tak ani o tu osetou plochu, kde se ta řepka pěstuje, ale jde o ten obchod a o to zpracování. Použiji údaje, které mám ze serveru E15, který pokládám za seriózní zdroj informací, a budu z něj citovat:

    Nadpis Babiš kontroluje výrobu i výkup. Mezi největší dodavatele biopaliv v Česku patří společnosti ze skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Jeho firmy Preol a Primagra se na dodávkách bionafty pro státní podnik Čepro - pro státní podnik Čepro - který má na starosti přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, podílely z 55 %. Babiš přitom činnost Čepro ze své pozice ministra financí kontroluje. Tolik moje citace.

    Budu rád, když mi zase argumenty, čísly, ta slova vyvrátíte, že to tak není, protože ono nejde jenom o pěstování řepky, ale o to dodávání. A ještě by bylo spravedlivé říct, že když jste hovořil o dovozu té řepky, tak já mám tady údaj, že skoro poloviční množství toho dovozu se zase vyvezlo. To by bylo asi taky spravedlivé říct. Takže pokud neplatí to, že firmy Agrofertu dodávají státnímu podniku Čepro 55 %, tak si dovolím říct, že vaše údaje o osetých plochách řepky byla demogogie. (Potlesk napravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, i za vzorné dodržení času. Nyní požádám pana poslance Kučeru a po něm pan předseda Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Nebudu tady reagovat na ty lži a urážky, které tady z tohoto místa přednesl pan předseda Faltýnek. Nicméně jedné věci bych se dotkl. On tady hovořil o kolosálním konfliktu zájmů. Myslím si, že to není jenom o kolosálním konfliktu zájmů. Tady se jedná o kolosální propojení velkého byznysu s vládou. A víte, jak se říká, pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana předsedajícího, velkému propojení velkého byznysu s vládou? Tomu se říká korporativismus. Pokud nevíte, co to je korporativismus, tak se prosím podívejte do nějakého naučného slovníku. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, připraví se pan poslanec Volný. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Tady bylo několikrát připomenuto, a já za to děkuji, jak jsem prosazoval program v roce 2010 na léta 2010 až 2015. A já se k tomu hrdě hlásil už ve své zpravodajské zprávě. Zrovna tak se hrdě hlásím k tomu, že na základě evropské směrnice jsem patřil k těm, kteří hlasovali pro povinné míchání. Nic z toho nezpochybňuji.

    To, co pokládám za nemravné a proti čemu tady zásadním způsobem protestuji, je duplicita a sčítání těchto dvou podpor, protože jsme si vždycky dávali mimořádný pozor, aby sčítány nebyly. A to prosím, pánové, to si vymysleli poprvé v Agrofertu. Předložil Babiš do vlády a Jurečka to předkládá nám. Myslím, že jsem to zdůvodnil dostatečně jasně.

    A rovněž si taky nemyslím, dokonce ani pan předseda, i když to je zkušený lesník a zemědělec, že rozumíme všemu v zemědělství. Já tedy určitě ne. Ale když jsem tady říkal, že řepka olejná škodí krajině, tak jsem citoval připomínku Ministerstva zemědělství. A já předpokládám, že na Ministerstvu zemědělství zemědělství rozumí. A ta připomínka rozumí jasně - škodí to krajině. A já nemám důvod Ministerstvu zemědělství nevěřit. Pan ministr Jurečka tu připomínku nikdy nedementoval, nikdy ji nestáhl. On jenom prostě v určité fázi řekl: Už to pro mne není tak zásadní. Škodí to krajině, ale ta pracovní místa jsou důležitější.

    Nicméně že to škodí krajině, je stanovisko Ministerstva zemědělství k materiálu, který projednáváme. Já se musím odvolat k nějaké autoritě a tou je Ministerstvo zemědělství. (Potlesk napravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný a po něm pan předseda Faltýnek. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Kolegyně, kolegové, jen ve stručnosti. On tady pan kolega předseda poslaneckého klubu ODS není, takže já jsem chtěl jen upřesnit, protože pan předseda Babiš má střet zájmů a nebude vystupovat, že nebyl pozván na klub kolegů z ČSSD, aby vysvětloval zelenou naftu. On tam byl pozván a dohodl si tuto schůzku kvůli úplně jinému tématu. Ale že se k tomuto tématu dostali, to je možná pravda. Ale určitě tam nebyl pozván proto, aby vysvětlil problematiku zelené nafty. To abych zase vysvětlil jednu takovou fabulaci, která tady padla. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji další faktickou poznámku - pan poslanec Faltýnek, po něm pan poslanec Kalousek a poté s přednostním právem pan ministr Jurečka. Máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Chtěl bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, odpovědět kolegovi Fiedlerovi. Je škoda, že se neposloucháme. Já jsem se snažil hovořit nahlas, aby to bylo slyšet, byl jsem za to okřiknut. Já jsem pouze reagoval na konkrétní citaci, kterou měl ve své zpravodajské zprávě kolega Miroslav Kalousek, který řekl, že Agrofert je dominantním pěstitelem řepky. A já jsem řekl, že v České republice se pěstuje, nebo sklízelo v roce 2014 389 298 hektarů a Agrofert z toho 20 000, což je 5,1 %, a že to podle mého soudu není dominantní postavení. Kdyby ta otázka zněla, kolik Agrofert a jeho podniky vykoupily řepky k dalšímu obchodování, pak by ta čísla byla samozřejmě jiná. Takže to jenom upřesňuji, co bylo řečeno a co tím bylo myšleno. Omlouvám se.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za to upřesnění. nemám důvod pochybovat o číslech, která řekl pan předseda Faltýnek. Je to skutečně o tom, že pokud na pěti procentech pěstuje a ten zbytek je na mně závislý na vstupech a výstupech, tak jsem tam prostě dominantní. Ale konečně jsme pochopili, jak to tedy myslíme. Byl jsem rád, že pan předseda Faltýnek nezpochybnil to, že na produkčním trhu má Agrofert téměř 60 %, takže pořád jsme u těch pěti miliard bohatě, možná asi více z těch devíti.

    K panu poslanci Volnému prostřednictvím pana předsedajícího, zelená nafta, to je zase něco jiného. To jste si prolobbovali minulý rok. Ale to jste aspoň prolobbovali pro víc zemědělců. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Urban. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl opravdu upřímně poděkovat panu předsedovi Faltýnkovi za odpověď. Nebývá zvykem, abych se dočkal odpovědi, a naprosto upřímně od vás jsem se jí dočkal, což je ze strany zástupce vládní koalice, kde zejména premiér razí heslo "ptejte se mě na co chcete, já stejně neodpovím nebo řeknu něco jiného", takže toho si, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, opravdu velmi vážím.

    Nicméně já jsem se ve své faktické poznámce nechtěl domáhat nebo tvrdit, že pan poslanec Kalousek to uváděl správně ohledně té řepky, ohledně toho osevu plochy. To já jsem vůbec nerozporoval. Já jsem jenom tvrdil, že ta věc je trošku jinde, že nejde ani tak o oseté plochy, ale o objem zpracování a o objem dodávek. A to jste mi tedy nerozporoval, čili já předpokládám, že údaje, které jsem citoval z té E15, jsou správné, a jen to potvrzuje ten fakt, že jsme tady v gigantickém konfliktu zájmů. To prostě bohužel, kolegové, nevyvrátíte. Proto i my budeme navrhovat zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Urbana o jeho faktickou poznámku. Máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji. Já myslím, že by bylo dobré ještě edukovat tady tuto Poslaneckou sněmovnu, protože zaznívají dotazy i v našem poslaneckém klubu, o co jde z hlediska té podpory. Ony jsou dvě. Jedno je přimíchávání a o tom tento zákon a ta debata v podstatě není. Tato debata je o produktu takzvaná plná náhrada, bionafta. Čili přimíchávání zůstává, ať ten zákon bude přijat, nebude přijat. V podstatě se ho to netýká. Čili toto je o plné náhradě nafty, o takzvané bionaftě, s tím, že prostě je potřeba takhle tuto situaci vnímat.

    A když už mám slovo, tak položím jeden dotaz. Myslím si, že Německo je poměrně chytrým státem z hlediska využívání evropských dotací a možností různých daňových výhod, slev atd. Čili zkuste mi vysvětlit, proč Německo, případně Španělsko, které jistě z hlediska - alespoň já předpokládám, nejsem zemědělec, ale předpokládám, že ve Španělsku zemědělství bude dominantním nebo jedním z dominantnějších odvětví - proč nejdou touto cestou? Německo zrušilo podporu bionafty v roce 2013, pokud mám správné informace, Španělsko snížilo o polovinu celkovou náhradu bionafty. Takže z mého pohledu není poctivé říkat, že to je nějaký evropský trend. Poctivé je říct, že v Evropě je tato cesta na ústupu. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Ještě další faktická poznámka - pan předseda Faltýnek, po něm pan poslanec Kučera. Také s faktickou poznámkou, pane poslanče? Ano. Máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Bohužel to, co říkal kolega Urban, opět není pravda. Prostě není to pravda. Je pravda, že Německo ustoupilo od podpory, ale závazky má stejné jako my. Ale přimíchává povinně. Španělsko také. O efektivitě německého zemědělství nelze pochybovat, zejména ta západní část má vysokou intenzitu, dnes i ta východní část, čili to je pro nás jednoznačně soupeř. O plochách řepky a plánovaném rozvoji jsem hovořil. U Španělska bych trošku pochyboval o intenzitě zemědělské výroby. Možná v pěstování pomerančů a oliv, ale ne v klasické zemědělské výrobě.

    Spor, který tady dnes vedeme, přece nespočívá v tom, že se tady dohadujeme, jestli se má, nebo nemá dosáhnout těch 10 % v roce 2020. Na tom se snad všichni shodujeme, že pokud Evropská unie všemi hlasy nebo většinou svých hlasů nedojde k závěru, že to bylo špatné, což se také nedá vyloučit, ale my hledáme cestu, jak tento cíl naplnit, a ta vysokoobsahová biopaliva, o kterých tady dnes vedeme tu spornou debatu, tak pro vaši informaci činí zhruba 30 % z celkového objemu biopaliv, která se používají na přimíchávání. To jen pro dokreslení situace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kučera. Po něm se připraví pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Mně se líbila připomínka poslance Volného, který říkal, že pan ministr Babiš mluvit nebude, jelikož je ve střetu zájmů. Tak za něj hovoří pan předseda Faltýnek, člen představenstva Agrofertu. (Smích a potlesk zprava.)

    Nicméně já bych se pokusil odpovědět panu kolegovi Urbanovi, protože on se odpovědi od pana předsedy Faltýnka nedočkal, nebo dočkal se takového toho mlžení, jak už bývá u pana předsedy Faltýnka zvykem. Česko je rekordmanem Evropské unie v pěstování řepky. Cituji pro pana předsedu Faltýnka, aby nezpochybňoval ten zdroj, Eurostat rok 2013. Pěstujeme ji na 17 % orné půdy. My jsme tedy rekordmanem, 17 % orné půdy, druhé je s odstupem Estonsko 13 %, Německo 12 %, tam dominuje bývalá NDR, Polsko 8,5 %, Maďarsko 4,5 % orné půdy, Rakousko 4 %. Toto je moje odpověď panu kolegovi Urbanovi. Trošku se snažím uvést na pravou míru čísla, kterými tady mlžil pan předseda Faltýnek.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Fiedlera o jeho faktickou poznámku. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. My se tak postupně asi dostáváme k jádru věci. Prostřednictvím pana předsedajícího děkuji panu předsedovi Faltýnkovi, že možná tak trefil to jádro pudla, o kterém se tady celou dobu dlouze bavíme.

    Jestliže tady zaznělo, že Německo upustilo od dotování, a přesto plní tyto kvóty, tak se tam asi muselo něco na tom trhu odehrát. A aby ta paliva s přimíchávanými složkami byla konkurenceschopnější, nebo aby aspoň tolik nezdražovala cenu, já předpokládám, že v rámci objemu a prostě tvorby ceny - domnívám se, nemusím mít pravdu - došlo pravděpodobně ke snížení cen těch dodavatelů. A to je to jádro pudla, na které já ukazuji. Takže by se asi musela snížit ta cena a pravděpodobně by se snížily zisky pro toho dodavatele těch biopaliv. Kdo stojí za dodavateli těch biopaliv, kdo to je, to přece velmi dobře víme. A to je možná to jádro pudla, o které tady dneska jde.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. S přednostním právem se hlásí pan ministr Marian Jurečka. Máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak ta debata je taková vzrušená, začíná se vymykat racionálním a skutečným faktům a já bych se pokusil vrátit ji trošku na zem.

    Já bych chtěl říci, o co tady kráčí, a bohužel protože někteří tady mluvíte a nemáte znalost té problematiky, tak je o tom, že my dnes ta vysokoprocentní biopaliva poprvé zatížíme spotřební daní. Doteď byla osvobozena.

    Ta, která jsou přimíchávána do benzinu a do nafty, jsou zatížena stejnou spotřební daní jako ta fosilní složka, která tam je. A Evropská komise nám říká - já to mám dnes v mailu a velice rád to přinesu na jakékoliv jednání výboru, který tento materiál dostane, budeme to muset potom (nesrozumitelné) upravit - nám říká ne 70 nebo 30 %, ale vy povinně to minimální množství 4,1 % v benzinu, který musíme plnit jako minimální objem biopaliv, a 6 % v naftě. Tak prostě to bude v každém litru. To není výmysl některého z ministerstev České republiky, to mám potvrzeno dnes v mailu od zástupců Evropské komise. To je prostě fakt. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Eviduji tři faktické poznámky, první je pan poslanec Laudát, po něm pan předseda Kalousek a poté pan poslanec Korte. Jenom ještě než vám dám slovo, zeptám se pana ministra, zda s přednostním právem, nebo s faktickou poznámkou. S přednostním právem, ano. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, to jsem velice rád, protože jsem zrovna chtěl znovu vyzvat ministra životního prostředí, ať se z hlediska ekologie postaví k této záležitosti, zda v tomto rozsahu pěstování řepky a dalších technických plodin pro biotunely, jestli je to to pravé pro českou krajinu. Možná byste, pánové, co jste tady tak pro to holdovali, zatím jsem zaevidoval tři, mluvili jinak, kdybyste se šli v zimních měsících napást na řepkové pole. Pak byste mluvili možná jinak.

    Chci říci, že to, co je primárně, nevím, čemu tleskáte, prostě tady je velký problém a to je gigantický střet zájmů. Dlouho jsem nechápal, jak vypadá rekonstrukce státu. Děkuji za dnešní diskusi. Teď už jsem pochopil, jak že ta rekonstrukce státu, ta transparentní mezinárodní má vypadat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane ministře Jurečko prostřednictvím předsedajícího, nechci se přít, kolik zásadních připomínek do roka dává ministr, těch zásadních. Já jsem byl zvyklý ty zásadní tedy číst. Ale dobře. Připustíme-li, že jste nevěděl, co připomínkujete, pořád ještě platí, že ta připomínka nebyla stažena. Ministerstvo zemědělství neřeklo, že to není pravda. Pro vás jenom přestala být zásadní. Přestože dál jste přesvědčen v připomínkovém řízení, že řepka škodí krajině, už to pro vás není tak zásadní a jste ochoten smířit se s tím, že ministr financí napsal: nevyhovuje se. To se stalo. Vy jste neřekl to je nepravdivá připomínka. Ta připomínka je tady dál, platí, Ministerstvo zemědělství říká: škodí to krajině, pouze pan ministr už to nevidí až tak zásadní. To je skutečný stav. Pokud to pro vás už není zásadní, prosím, ale pro nás to zásadní je, když váš úřad tvrdí, že to škodí krajině, a tvrdit to nepřestal. To za prvé.

    Za druhé, prosím, má-li být stoprocentní přimíchávání 4 až 6 %, nemáme s tím žádný problém, ale potom zdaňme naplno čistá biopaliva. Protože zůstane-li daňová úleva u čistých biopaliv a bude-li povinné přimíchávání, co se stane? Byznys s čistými biopalivy pojede dál, protože to bude atraktivní palivo cenově, ale vedle se bude povinně přimíchávat a sečtou se efekty dvou podpor a to je přesně to, proti čemu já tady protestuji. Zaveďme povinné přimíchávání a zrušme daňové zvýhodnění, pak to bude přesně tak, jak to po nás chce Evropská komise. Ale vy to chcete dvakrát! To je na tom to nemravné. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Korte a připraví se pan poslanec Volný. Máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr pasáček vepřů nám vysvětlil velmi podrobně, proč je třeba přimíchávat biolíh do pohonných hmot. Bohužel nám nevysvětlil, proč je třeba ho dvojnásobně dotovat. Já bych prosím toto vysvětlení nyní od něj chtěl.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já bych vás zase požádal, abychom se navzájem oslovovali bez vzájemných urážek. Nyní požádám pana poslance volného o jeho faktickou poznámku.

  • Poslanec Jan Volný: Ještě jednou, páni kolegové, chtěl bych reagovat na slova pana kolegy Laudáta, jak plundrujeme řepkou českou krajinu a půdu. Já jsem se chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího pana Laudáta a pana kolegy Kalouska, jestli mysleli na ochranu krajiny, na ochranu půdního fondu, na fiskální politiku státu a na blaho prostých občanů, když schvalovali podporu a dotace solárním elektrárnám. Je to věc, která nemá v Evropě vůbec srovnání, a myslím, že to má daleko větší neblahé dopady do půdního fondu, do ekonomiky státu a do blahobytu našich občanů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Schwarz. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pokusím se v těch dvou minutách odpovědět s velkou radostí. Solární energetiku, tak jak se začala rozvíjet, jsem nazýval solárním sajrajtem. Nebyl jsem ve Sněmovně, když tady sociální demokracie a další strany prosadily, nalevo, jediná ODS má čisté svědomí z tehdejší doby. Myslím, že to byl rok 2004, zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. Nebyl jsem tady, když jedna sociální demokratka, která se té problematice vůbec nevěnovala, sem předhodila pozměňovací návrh při dalším projednávání a nasměrovala to na trajektorii tunelování veřejných i privátních zdrojů, spotřebitelů energie, ale hlasoval jsem pro to, aby byl solární byznys zdaněn. Nepodpořil jsem jako jediný tehdy ještě z ODS poslanec důvěru Fischerově vládě, a pak v éře pana Fischera, a pak se stalo to, co se stalo, že se nějakým způsobem prošvihlo zablokování nemravných příjmů. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz. Máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Už je asi večer. Dobrý podvečer. Pane místopředsedo, tady zrovna koukám na pana Kalouska, já nevím, jestli si to vezme k srdci nebo mě bude poslouchat. Já tomu nerozumím. Daním nerozumím. Já bych vás chtěl jenom poprosit, ne na odlehčenou, víte, já jsem z bývalého zaměstnání zvyklý na hodně věcí, na ošklivé věci, na nepříjemné věci. Ale vadí mi strašně jedna věc. Nemám daleko k tomu, abych kolikrát tady někoho vzal a řekl mu, co si o něm myslím, ale nemůžu to udělat. Chodil jsem do tanečních, třikrát, já tomu říkám třikrát, ale nezlobte se, já ministra nemusím milovat, je to ministr, vy jste byl také ministr. Prostě pro mě to jednou byl ministr, jako pro člověka, který byl - jestli vpravo, nebo vlevo, ale abych tady v Poslanecké sněmovně slyšel, že ministr pasáček vepřů, nebo občas slyšel, že ministr bez práce, nezlobte se, jak si nás mají ti lidé vážit. Vždyť si z nás musí dělat legraci. Jediné štěstí, které je, že na nás lidi nekoukají. Já bych vás chtěl poprosit, že je zajímá něco jiného. Nebudeme se radši bavit o našich platech, abychom se sjednotili a byli na sebe slušnější? Aby to trošku někam odsejpalo? Mně by to připadalo možná veselejší pro ty lidi. Ale abychom se tady uráželi, nezlobte se na mě, to se nehodí. Jednou to je ministr. Nemilujme ho, ale važme si ho, že je to ministr. To je všechno. Děkuji. (Potlesk v různých částech sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji další dvě faktické poznámky. První pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Urban. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Máte pravdu, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Já si vaše slova vzal k srdci ještě dřív, než tento bod začal být projednáván. Proto, jak jste si dobře všiml, dnes prostorem nezazněl ani ministr bez práce ani pasáček vepřů, nic takového. Já se toho úzkostlivě zdržuji a snažím se vaši pozornost upoutat pouze k tomu gigantickému konfliktu zájmů, který má ministr financí, majitel Agrofertu, který si přihrává několik miliard ročně návrhem tohoto zákona. To mezi námi je čin neskonale vulgárnější než jakékoli sprosté slovo. Takže žádný vulgarismus už tady zaznít nemusí. (Potlesk z řad TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Urban.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já bych rád dostal odpověď od pana ministra zemědělství, který předkládá ten materiál. Německo v roce 2013 zrušilo úplně daňové zvýhodnění bionafty. Tečka. To platí. Pan ministr zemědělství říká - jasně, chápu, protože oni šli cestou zvyšování toho podílu přimíchávání. Předtím tady ale bylo řečeno, že pravděpodobná dohoda na přimíchávání bude 7 %. To je stejná cesta jako v Německu, možná ještě vyšší přimíchávání než v Německu. Tak já tomu nerozumím. Zkusme tedy ještě jednou - máme tady čistou náhradu bionafty. O tom je tento zákon. Německo v roce 2013 zrušilo daňové zvýhodnění. Jestli nemám pravdu, tak mě opravte. Říkáte, že šlo cestou povinného přimíchávání, což my máme v zákoně také, povinné přimíchávání, a mluvíte tady o tom, že se bude zvyšovat ten podíl povinného přimíchávání. Čili budeme produkovat zhruba dvakrát tolik té biosložky, která jednou bude prodávána jako bionafta, tedy čistá náhrada, a jednou bude prodávána jako produkt, který je přimícháván do nafty. Já myslím, že to tak je. Pokud ne, tak ať nám to ministr zemědělství znovu vysvětlí.

    Poslední poznámka, abych využil ten čas. Opakuji znovu pro ty, kteří se velmi mýlí, když tady kritizují bývalou poslankyni Šedivou jako předkladatelku pozměňovacího návrhu, který tady snad měl vytvořit ten solární boom. Není to pravda, přátelé! Poslankyně Šedivá žádný takový návrh nepředkládala ani se o žádném takovém návrhu nehlasovalo. Najděte si to v dokumentaci Poslanecké sněmovny a nepoškozujte jméno člověka, který tady již v Poslanecké sněmovně nezasedá. A nebyla to ani sociální demokracie. Byl to tehdy poslanec klubu KSČM.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Korte. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Tak já se tímto omlouvám zde nepřítomnému panu... (Rozhlíží se.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ministr je za vámi - po levé ruce.

  • Poslanec Daniel Korte: ... ministrovi, že si vztáhl má slova na sebe. Já jsem ho nejmenoval. Nicméně bych stejně prosil, jestli by mohl vysvětlit - tímto se vám omlouvám, jestli jsem se vás dotkl svými slovy, nicméně bych prosil vysvětlit, proč je třeba dvojnásobně dotovat přimíchávání lihu do biopaliv. To jste nevysvětlil. Vy jste vysvětlil to, že je třeba přimíchávat, ale nikoli, proč to dvojnásobně dotovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde s přednostním právem pana ministra a dávám vám přednost, takže pane ministře Mariane Jurečko, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak líh je biopalivo. To je potřeba si uvědomit v té terminologii. Líh tedy vyrábíme z cukrové řepy nebo z kukuřice nebo z obilí. Obecně mu říkáme bioetanol a to přimícháváme. My jsme dneska v situaci, kdy tu část vysokoprocentních biopaliv zatěžujeme spotřební daní 1,80 Kč. Je potřeba si uvědomit, že dneska ta vysokoprocentní biopaliva mají zhruba o 2,50 až 3,50 Kč za litr lepší cenu než standardní paliva, která můžete na pumpě nakupovat. V okamžiku, kdy tam přidáme těch 1,80 Kč, tak se samozřejmě dostáváme do situace, kdy daleko více motoristů si rozmyslí, zdali bude tankovat toto palivo. A je předpoklad, logický předpoklad, že ta poptávka po biopalivech vysokoprocentních klesne, ale nikdo není schopen odhadnout o kolik. Protože ten cenový vývoj prostě nejsme schopni jasně nadefinovat a kvantifikovat.

    K tomu, co tady říkal pan poslanec Urban. Je potřeba si uvědomit, že v Německu mají o něco vyšší ten povinný podíl, který přimícháváme do benzinu a do nafty, a předpoklady, že oni jdou tou cestou, že budou asi každoročně ten podíl zvyšovat až do roku 2020, aby naplnili těch 10 % obnovitelných zdrojů v dopravě z biopaliv. Z toho je předpoklad, na pracovní úrovni Evropské komise se říká, že 70 % z těch 10 je, nebo má být naplněno biopalivy první generace. To dostaneme v nějaké dohledné době několika měsíců asi jako řekněme návrh, který by takhle měl být respektován. Je to zatím na pracovní úrovni. A u nás v České republice nás čeká diskuse, proto jsem říkal, že to je záležitost Ministerstva průmyslu a obchodu, které stanovuje specifikaci norem na benzin a na naftu, a čeká nás někdy v roce 2017, jak jsem se díval do jejich legislativního plánu, do jejich výhledu, úprava tady těchto norem, kde se bude, předpokládám, abychom naplnili ten závazek Evropské unie v roce 2020, zvyšovat ten normativ přimíchávání biopaliva do benzinu a do nafty. Ale to není předmětem tady této diskuse.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní tedy požádám pana ministra životního prostředí s přednostním právem. Máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan předseda TOP 09 onehdy říkal jeden bonmot, který se dostal, myslím, i na bilboardy v jedněch volbách, a to bylo "když se říkají blbosti, tak spím". Já, když se říkají blbosti, tak jdu do bufetu a dám si jogurt. Ale dneska už jsem jich syt. Musím říct, že už by se do mě nevešel ani jeden. Takže už jsem nevydržel a musel jsem na některé věci, nebo musím na některé věci reagovat, ale budu zcela bez emocí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Obávám se, že nemůžete. Jednací řád platí pro všechny, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobrá, takže i když souhlasí oslovený, i tak nemůžu, tak to je opravdu konzervativní. Ale chtěl bych poděkovat tedy vaším prostřednictvím panu kolegovi Jurečkovi - to jsem si myslel, že svému kolegovi z vlády můžu poděkovat přímo, ale musím to udělat i takto - že mě dneska zastoupil. Naprosto. Já to občas dělám za své kolegy, ale on dneska zastoupil ministra životního prostředí v té argumentaci. Protože argumentace Ministerstva životního prostředí může vycházet především a pouze z hájení toho, za co jsme odpovědní. Za co jsme odpovědní jako státní úředníci. A my jsme odpovědní za to, abychom plnili příslušné směrnice. A v tomto případě za Ministerstvem životního prostředí jako za gestorem jde směrnice, která říká, v jakém časovém horizontu do roku 2020 máme plnit určité poměry, resp. snížení emisí CO2 v tom životním cyklu pohonných hmot. A tady jednoznačně říkám - a zaznělo tady, nebudu jmenovat, od celé řady kolegů, co všechno se v té Evropě diskutuje. Ale vážení, ono se v té Evropě diskutuje mnoho let mnoho věcí. Já si pamatuji, v roce 2007-2008... A já jsem trošku váhal, jestli vůbec mám vystupovat, protože za prvé mám tu legitimaci 002, kterou opravdu tedy mám, a za druhé - a to možná víte, já se k tomu také hlásím - jsem bývalý generální ředitel Lovochemie. A troufám si říct, že o těch biopalivech taky něco vím. A v roce 2007-2008 se už intenzivně v Evropě hovořilo o tom, jakým způsobem se nahradí ta biopaliva první generace dalšími generacemi. Je rok 2015 a Evropa z toho má dál zamotanou hlavu, protože ty poměry prostě nefungují a dál ta první generace musí plnit svoji funkci.

    To znamená, já bych jenom chtěl říct, že ať už se bavíme o tom, jak kdo diskutuje, a věřte, že moji úředníci ty diskuse nejenom jezdí poslouchat, ale taky se jich účastní, tak k tomu diskutovanému § 19 z novely zákona o ochraně ovzduší už v roce 2013 bylo Ministerstvo životního prostředí požádáno Generálním ředitelstvím cel, aby s cílem minimalizovat daňové úniky vzniklé neplněním, tedy obcházením povinnosti přimíchávat minimální množství biopaliv do pohonných hmot byly řešeny některé věci. Proto i touto novelou právě v rámci § 19, protože zákon o ochraně ovzduší je velmi svázán s těmi ostatními zákony už od platnosti těch evropských směrnic a následně české legislativy na to navazující, tak tam byly právě vloženy nové paragrafy, které např. zavádějí povinnost přimíchávat určité minimální množství za kalendářní čtvrtletí, protože se bohužel ukázalo - a pamatujete si na naši včerejší debatu o odpadech a výkupu kovů - že je tady celá řada šikulů, kteří prostě tu svoji povinnost jsou schopni plnit tak, že něco vyexpedují v listopadu nebo prosinci, pak zkrachují a samozřejmě stát, nechci říct co, ale řekněme slušně, že stát sklapne, resp. rozpočet sklapne a státní pokladna samozřejmě na tom tratí. To znamená, že proto tam byla zavedena celá řada věcí.

    A k tomu diskutovanému odstranění - a o tom tady pan kolega Kalousek mnohokrát hovořil a i samozřejmě někteří další kolegové. Tak opravdu Ministerstvo životního prostředí tam prosazovalo, a to je i v té současné podobě, aby byla možnost plnit alespoň 30 % prostřednictvím čistých nebo vysokoprocentních paliv a zůstala tam zákonně zachována, ovšem, a to už tady taky padlo, nakonec velmi pravděpodobně díky právě notifikaci - Evropská komise prosazuje nula, to znamená nulová možnost přimíchávat, resp. používat čistá či vysokoprocentní biopaliva. To znamená, že v této chvíli bych se rád vrátil k tomu, že ty případné sankce za neplnění toho desetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů, tedy biopaliv, v tomto případě v pohonných hmotách, nebo obnovitelných zdrojů v dopravě jako takových, v roce 2020 prostě zatím není zpochybněna, dámy a pánové. Není zpochybněna. Přes jakékoli debaty, které se v té Evropě vedou. A povinnost státního úředníka, protože ministr je vysoký státní úředník, je prostě chovat se podle legislativy, která v Evropě platí. A kolegové, pan ministr Kalousek... Exministr Kalousek... Kolega Kalousek samozřejmě velmi dobře ví - a já jsem přesvědčen, že by se choval velmi podobně, protože bez ohledu na to, co by se v té Evropě debatovalo, tak on by řekl: Já tady mám jasnou evropskou směrnici a já ji musím plnit. Protože kdyby ji neplnil, tak ono se to nezjistí až v roce 2020. Ono se už třeba zjistí v roce 2015 nebo 2016, že neplníme ty postupné cíle, což by nám potom značně zatopilo v sankcích, pokud v roce 2020 ten desetiprocentní cíl nesplníme.

    Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, můžeme debatovat o jakékoli spekulaci. Můžeme debatovat o tom, co se v té Evropě stane za rok, za dva či za pět let. Můžeme debatovat, že desetiprocentní cíl někdo někdy zpochybní. Ale on existuje a my jsme povinni ho plnit. A dnes ani s tím povinným přimícháváním ten cíl prostě neplníme. Ne že ho přeplňujeme. My ho neplníme. A pokud skutečně tou notifikací nebude možno ta vysokoprocentní nebo čistá biopaliva použít, tak už ho nesplníme tuplem. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Eviduji dvě faktické poznámky. První pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Kučera. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Oba dva páni ministři řeknou vždycky spoustu faktů a nějaký důležitý pravděpodobně zapomenou říct. Já souhlasím se vším, co řekl pan ministr životního prostředí, akorát nám zapomněl také říct, že nás vůbec nikdo nenutí, abychom dali daňovou úlevu čistým biopalivům. Naopak. Evropská unie říká: možná vám to dovolíme do konce roku 2020. Prostě tento instrument - ty cíle nikdo nezpochybňuje - tento instrument rozhodně není povinný, spíše naopak.

    Pan ministr Jurečka nám ve svém vystoupení v podstatě řekl, že s dublováním těch dvou podpor nedojde k žádnému významnému nárůstu spotřeby. Já jsem přesvědčen, že až k 70procentnímu, a odpovídá tomu i ta kalkulace v materiálu, který projednáváme. Protože, kolegyně, kolegové, v tomto materiálu je jásavě popsáno, jak ta zvýšená spotřeba zvýší o 14 tis. počet pracovních míst na venkově, kolik to přinese pracovních příležitostí a jaké to bude mít pozitivní dopady do státního rozpočtu. Přece mi nechcete říkat, že sice se nezvýší povinná spotřeba, nezvýší se produkce, ale přinese to nových 14 tis. pracovních míst. Kde tedy nemluvíte pravdu? Když nás přesvědčujete, jak je to pro státní rozpočet pozitivní, protože tam najde zaměstnání 14 tis. lidí, nebo když nás přesvědčujete, že se vlastně vůbec nic nestane, protože žádná produkce se nezvýší? Dohromady to nejde. Oba dva argumenty platit nemohou. Nicméně oba dva tu zaznívají, což samozřejmě výrazně zvyšuje naši nedůvěru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Pan ministr Brabec mě vždy spolehlivě zvedne z lavice. Každý standardní evropský ministr životního prostředí by měl stát na tomto místě a vší silou bojovat proti škodlivým Babišovým biopalivům. Ale ministr Brabec tak nečiní. Zřejmě v něm svádí souboj ten Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Dr. Jekyll, tedy ministr životního prostředí, a Mr. Hyde, ten bývalý ředitel chemičky vyrábějící škodlivá Babišova biopaliva. Kdo nakonec zvítězí? Já věřím, že na rozdíl od té románové předlohy to bude Dr. Jekyll, který je ministr životního prostředí, který se postaví proti tomuto zákonu a postaví se na stranu ochrany přírody a krajiny. A věřím taky, že zvítězí zdravý rozum nás poslanců a že tento zákon skutečně zamítneme v prvním čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji další faktickou poznámku pana poslance Korteho. Máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, že jsem monotónní. Já se pokusím to zformulovat poměrně jednoduše. Já kladu stále otázku, proč je třeba dotovat, a dostává se mi odpovědi, proč je třeba míchat. Takže já bych prosil na tu otázku, kterou kladu, proč je třeba dotovat to přimíchání, kdyby mi třeba pan ministr odpověděl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku ani přednostní právo. Dám tedy slovo řádně přihlášenému do rozpravy a tím je pan poslanec Herbert Pavera. Máte slovo, pane poslanče. ***

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych chtěl jenom reagovat nejdříve na slova pana předsedy Faltýnka, že u nás neexistuje žádná firma, která by vyráběla biopaliva druhé generace, ani v Evropě. Není to pravdou. U nás je firma, která vyrábí. Je to firma, kterou jste jmenoval. A v Evropě existuje mimo jiné v Holandsku, v Anglii, v Irsku, v Německu a v jiných zemích. Můžu vám potom předat tabulku.

    Nyní bych rád přistoupil k tomu, co jsem chtěl tady přednést, a to je říci něco o řepce olejce v souvislosti s bionaftou.

    Asi víte, že brukev řepka je jednoletá nebo dvouletá plodina, která je pěstovaná pro olejnatá semena. Řepka je nejrozšířenější a nejstarší hospodářská plodina v České republice, nebo jedna z nejvíce rozšířených. Má široké využití v potravinářství, při výrobě olejů nebo v kosmetice. V Čechách se její pěstování ujalo hlavně v letech 1820 až 1839. Ale s rozvojem uplatnění svítiplynu a používáním petroleje ke svícení a minerálních olejů k mazání strojů význam řepky postupně klesal. Také růst pěstování cukrové řepy a dovoz surovin z kolonií zatlačoval řepku do pozadí.

    Po vzniku Československé republiky úpadek pěstování olejnin včetně řepky pokračoval. Prakticky pěstování řepky zaniklo. Výstižně to ilustruje ročník 1930, kdy se řepka na území Československa pěstovala na pouhých 1 073 hektarech. Za existence Československé republiky se začal rozvíjet výzkum pěstitelské technologie a částečně i šlechtění řepky. Například za okupace Československa na území protektorátu se řepka pěstovala již v roce 1944 na ploše téměř 38 tisíc hektarů.

    Můj kolega už tady říkal, že Česká republika patří z hlediska podílu zemědělské půdy k největším pěstitelům řepky v Evropě. Sedmnáct procent zemědělské půdy. Pan poslanec Faltýnek tady říkal o tom, na kolika hektarech se u nás pěstovala řepka v loňském roce. Je to něco málo přes 389 tisíc hektarů.

    Také tady padlo, že řepka je plodinou biomasou, ale je velmi náročnou plodinou na živiny i postřik. Tvoří hodně biomasy, a proto extrémně vyčerpává půdy a je třeba ji intenzivně hnojit. V oblastech pěstování řepky je velké riziko vysoké kontaminace podzemních a povrchových vod dusičnany. Řepku je také třeba intenzivně ošetřovat proti škůdcům.

    Původně používané pesticidy založené na chemikáliích neonikotinoidech jsou podezřelé z devastujícího vlivu na včely a čmeláky a další důležité opylovače. Jak jistě víte, nyní jsou na dva roky zakázány, aby se potvrdila nebo vyvrátila jejich toxicita. Místo nich se ale používají starší, méně selektivní pesticidy, které otráví bohužel větší spektrum druhů živočichů. Přitom nedostatek opylovačů je jedním z největších rizik potravinové bezpečnosti světa.

    Řepka se také desikuje, postříká defoliantem, aby v létě před sklizní uschla. Na to se používají další nebezpečné pesticidy. Na ochranu řepky proti plevelům se používá pesticid Roundup - účinná látka glyfosát, zabíjející všechny jednoděložné rostliny. Glyfosát je také podezřelý z mnoha negativních účinků na teplokrevné živočichy, samozřejmě včetně člověka. V České republice se třetina spotřeby této látky používá na řepku, přestože se pěstuje pouze na sedmnácti procentech rozlohy. Řepková pole jsou tedy zatížena více než dvojnásobně v porovnání s ostatními plodinami.

    Látky obsažené v postřicích na řepku stojí za hromadnými úhyny včelstev a drobných živočichů, ale také jsou schopny narušit vývoj plodu u zvířat, jako například hříbat v těle klisen, upozorňuje například v pořadu A dost! internetové televize Stream.cz MUDr. Miroslav Šuta z Centra životního prostředí a zdraví. Vědecké studie navíc potvrdily, že tyto látky mají podobné účinky i na lidi. Například podle kalifornské studie pesticid chlorpyrifos způsobuje změny v některých částech mozku. Děti, které jsou látce vystaveny, mají problémy s pamětí a inteligencí, častěji také trpí autismem. Pokud tedy přijdou do styku s touto látkou těhotné ženy, byť jen v malém množství, může to vést k nevratným změnám ve struktuře mozku ještě nenarozeného dítěte. Přitom právě tento pesticid patří ve světě k nejčastěji používaným. Jen v České republice je ho ročně použito kolem 140 tisíc kilogramů. Značná část skončí právě na žlutých lánech s řepkou.

    Řepka také obsahuje glukosinoláty, které spolu s vysokým obsahem dusíku v listech řepky způsobují úhyn tisíců kusů srnčí zvěře.

    A možná pro pobavení, řepka spolu s kukuřicí je jednou z možných příčin expanze divokých prasat. Řepková pole poskytují divočákům vydatnou potravu - olejnaté lusky - a klidné a nerušené útočiště. Po sklizni řepky v červenci se divočáci přestěhují do kukuřice, kde se živí až do podzimu. A jak jistě víte, divočáci likvidují další druhy zvířat, zejména ptáky hnízdící na zemi.

    Kvetoucí řepka je i nebezpečím pro řadu alergiků.

    A proč přes všechny tyto důvody došlo v posledních letech k obrovskému zvýšení pěstování řepky? Jednoduše řečeno, pro velké zisky pěstitelů i výrobců bionafty. Jestliže výnos z jednoho hektaru byl před dvanácti lety okolo dvanácti tun řepky (špatně přečteno, v tištěném materiálu je uvedeno "okolo dvou tun"), pak rok 2014 přinesl rekordní sklizeň řepky v podobě téměř čtyř tun na hektar, což je skoro 47 procent vyšší výnos, než je desetiletý průměr. Výnos na jeden hektar vzrostl o 14,2 procenta oproti roku 2013. Těžko se pak divit zemědělcům, že dávají přednost této plodině před tradičními plodinami. Menší část vypěstované řepky skončí v potravinářském nebo jiném průmyslu, větší část se používá na výrobu bionafty.

    Myslím si, že prostřednictvím pana místopředsedy... Pane Faltýnku, vy jste dneska řekl v televizi špatnou chybu, když jste říkal jenom 500 tisíc tun. Je to milion tun, které se spotřebuje na řepku. Vy jste tam asi udělal chybu.

    Je zvláštní, že Česká republika stále zvyšuje celkové množství vyprodukované řepky a v EU se již několik let mluví o snížení produkce řepky. Je zvláštní, že Česká republika zvyšuje podíl bionafty z řepky v naftě, a v EU se uvažuje o opaku. Evropská unie bude navíc při stanovování povinných podílů biosložek pečlivěji hlídat i to, jak dané palivo snižuje emise oxidu uhličitého. Stanovila, že biopaliva první generace, třeba nafta z řepky, emise skleníkových plynů snižují zhruba o 35, maximálně 45 procent. Je však dobře známo, že od roku 2017 budou v Evropské unii přípustná pouze paliva, která sníží emise minimálně o 50 procent. Od roku 2018 dokonce o 60 procent.

    Otevírá se tak prostor pro druhou generaci biopaliv. Jde například o seno, slámu, ale také o různé odpady. V České republice se už totiž bionafta druhé generace díky šikovnosti českých vědců vyrábí. Plně se však exportuje do ciziny. Jde jen o to, dát této bionaftě prostor i u nás. Bionafta z odpadních tuků snižuje emise oxidu uhličitého o více než 80 procent. (Hluk v sále.)

    Evropská komise dnes přehodnocuje rozhodnutí z období zelené revoluce. Zjistila, že dobře míněná myšlenka je obrovským byznysem. Podle časopisu Science se ukazuje, že pokud bychom plochy, na kterých se nyní pěstuje řepka, zatravnili a zalesnili, docílili bychom mnohem větších úspor skleníkových plynů než při pěstování řepky pro biopaliva, vysvětluje současný postoj EU k pěstování řepky profesor Sklenička. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji tři faktické poznámky. První pan ministr Jurečka, po něm pan předseda Faltýnek a po něm pan poslanec Korte. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Milé kolegyně a vážení kolegové, já bych chtěl poprosit, když sem chodíte vystupovat k poměrně hodně odborné problematice a někdo vám napíše ten projev nebo si to někde stáhneme z Wikipedie, dejte to někomu, kdo se v tom opravdu vyzná, aby vám to zoponoval, abyste se tady neshazovali. Já jsem rostlinolékař, vystudoval jsem střední i vysokou školu. A kdybyste používali třeba na ošetření řepky ozimé Roundup s účinnou látkou glyfosát, tak nejenom že zničíte veškeré jednoděložné a dvouděložné rostliny, ale zničíte i tu řepku samotnou. (Potlesk některých poslanců.)

    Pokud se bavíte o všech dalších pesticidních ošetřeních, ať už insekticidů, fungicidů a herbicidů, tak řepka nemá vyšší nároky na rozdíl, když to dám třeba do srovnání s pěstováním jarního ječmene. Počet fungicidních zásahů třeba u jarního ječmene sladovnického bude třeba ještě vyšší než u té řepky. Když se bavíme o těch insekticidních, to znamená účinné látky, které jste tady jmenoval, jako chlorpyrifos a podobně, je potřeba si uvědomit, že to jsou látky, které mají nějaký vývoj a víceméně do budoucna už jsou tady daleko, nebo i dnes v praxi účinné látky a postřiky, které jsou pro včely naprosto neškodné. Zemědělská veřejnost je začíná daleko více používat, a pokud by bylo pravdou to, co jste tady četl, tak by Ministerstvo zdravotnictví nikdy nemohlo povolit používání přípravku Nurelle D s účinnou látkou chlorpyrifos, pokud by byly tak závažné obavy z toho poškození zdraví občanů České republiky. Používají se přípravky, jako je Mavrik, (nesrozumitelné) a podobně, na bázi kyseliny citronové, které zdraví včel vůbec neohrozí.

    Pokud jde o zmíněný problém kontaminace při pěstování řepky například tím, že se spotřebovává vysoké množství hnojiv, já vás můžu uklidnit: dávky dusíku při pěstování řepky jsou dneska v praxi stejné jako dávky pro pšenici ozimou anebo kukuřici.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale vaše dvě minuty vypršely. Když tak se přihlaste do rozpravy znovu. Děkuji vám, pane ministře.

    Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Faltýnek a připraví se pan poslanec Korte.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom s dovolením vaším prostřednictvím reagoval na kolegu Paveru, který mně položil nějaké otázky.

    Za prvé, znovu bych opakoval ta čísla, aby nedocházelo k nějaké mýlce. V roce 2014 se sklidilo v České republice 1 537 320 tun semena řepky olejné na ploše 389 298 ha. Z toho bylo spotřebováno na výrobu řepky pro metylester řepkového oleje, pardon, na tento metylester řepkového oleje, 554 153 tun. Takže je to třetina z toho celkového objemu, který byl sklizen v České republice.

    A ještě pokud se týká výrobců biopaliv druhé generace v Holandsku a Finsku, tak to jsou výrobci tzv. HVO, je to hydrogenovaný olej, který ale zatím Evropská unie neuznává jako biopalivo druhé generace. Ten se vyrábí z upotřebených olejů nebo tuků stejně jako v té firmě v Čechách. A když si vezmete, že se tady bavíme o celkovém objemu potřeby 300 tis. tun MEŘO a 120 tis. tun biolihu do benzinu, tak spotřeba, která se v České republice posbírá, těch upotřebených tuků nebo olejů se pohybuje v řádu desítek či tisíců tun. Já jsem tady v tom svém vystoupení hovořil o třech tisících tunách, které by bylo lze použít na výrobu tzv. biopaliva druhé generace v té firmě Oleochemical. Ale to znamená, že bychom museli ten upotřebený olej dovážet ze zahraničí a stali bychom se v podstatě odpadištěm Evropy. Takže já si osobně myslím, že tohle není cesta. Určitě je cesta prostě v jiných potenciálně vyzkoumatelných biopalivech druhé generace, o tom hovořil i místopředseda vlády Bělobrádek, že jsme asi podcenili ten výzkum.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, ale i u vás vypršel čas pro faktickou poznámku. Já vám děkuji.

    Nyní tedy pan poslanec Korte a po něm pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Já se velice omlouvám, že jsem monotematický, ale já jsem stále neslyšel odpověď na tu svoji otázku. Já nepochybuji o tom, že je třeba přimíchávat biolíh do nafty atd., ale neslyšel jsem odpovědět, proč musí být mrtvá cesta, to jest biolíh, první, nebo ta tzv. první generace, proč musíme prodlužovat její subvencování. Já bych prosil, aby mi to někdo kompetentní vysvětlil. Mně nejde o to, že musíme. Já se ptám, proč to musíme subvencovat. Je ta otázka zřetelná a jasná?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou a po něm pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já vám chci teď spíš jako předseda klubu TOP 09 než jako zpravodaj, pane ministře Jurečko prostřednictvím pana předsedajícího, poděkovat za dojemnou péči o odborné vzdělávání členů našeho klubu. Zní to mimořádně pikantně od člověka, který si není jist, jestli zásadní připomínku myslel vážně, nebo ne. Takže já se odměním otázkou: Ta připomínka stále platí. Ale připouštím, vy už ji nepokládáte za zásadní. Ale vyjmenovává velmi kompetentně negativní dopady pěstování řepky na krajinu a životní prostředí. Ta připomínka, kterou jste podepsal a nikdy nestáhl, jenom jste ji přestal pokládat za zásadní, začal jste říkat, že už vám nevadí, ta připomínka ve své odborné formulaci platí, nebo neplatí? Protože to je vážná věc. Pro vás třeba už zásadní není, ale pro nás ano. Pro mě, pro pana kolegu Paveru, pro pana kolegu Kučeru a pro celou řadu jiných z nás je odborné stanovisko Ministerstva zemědělství, do jaké míry je pěstování této plodiny škodlivé na krajinu a na životní prostředí, docela zásadní informace. A to je informace vašeho ministerstva, vámi podepsaná, pouze jste to přestal pokládat za zásadní. To je to jediné, co se stalo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan předseda Stanjura a po něm pan předseda Kučera. Jsou to všechno faktické poznámky. V pořadí tak, jak jste se přihlásili. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Docela se daří takový ten politický fígl, že se odvádí pozornost a uvádějí se detaily sice zajímavé, ale ne podstatné. Sice tu podstatnou větu řekl pan předseda Faltýnek a my všichni od dneška máme nové dilema, které jsem do dneška nevnímal. Teď ho budu možná parafrázovat, ne přesně citovat. Buď budeme podporovat byznys Agrofertu, nebo musíme vystoupit z Evropské unie. Musím říct, že do dneška mě takové dilema nenapadlo a je to poměrně vážné. A mě by zajímalo, jestli to myslí opravdu vážně , nebo si z nás dělá legraci s tím jeho: Omlouvám se. Celý život dělám v zemědělství a nedovolím si říct, že bych tomu rozuměl. Omlouvám se. A teď nás časuje, já bych řekl, osobními výpady. Ale opravdu máme dilema jako Poslanecká sněmovna - buď podpoříme tento byznys Agrofertu, nebo vystoupit z EU? Nic mezi není? Já si myslím, že mezi tím je mnoho jiných variant, které můžeme.

    Přece všichni musí uznat, že kdyby si Evropa nevymyslela podporu biopaliv, tak by, říkám Evropa, uznávám, že to nebyl Agrofert, to uznávám, to bych nikdy neřekl. Evropa si to vymyslela, já jsem o tom už mluvil jednou, že obecně tím pokřivila trh. Ale to, že si to vymyslela, přece znamenalo, že to je lákavější k pěstování. A bez této umělé podpory, vymyšlené zejména zelenými a levicovými politiky, by se prostě pěstovalo té řepky méně. To si myslím, že je pravda. Je to logické. Když má někdo zajištěn odbyt, proč by to nedělal? Protože není... Každý, kdo podniká, a zná to pan předseda Faltýnek - není tak složité něco vyrobit. Složité je to prodat. A mít odbyt. A tady my rozhodujeme o byznysu pro firmu pana předsedy Faltýnka, kde je členem představenstva. A když to neschválíme, tak on říká: Musíme vystoupit z EU. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jak poslouchám pana předsedu Faltýnka, tak jen čekám, kdy přijde s tím, že řepka olejka je významná česká léčivka, která má blahodárné účinky na naše zdraví a na naši pleť. Ale chtěl bych říci pár čísel. Těmi čísly tu házíme na jednu či druhou stranu, tak já zkusím trochu suplovat Dr. Jekylla a Mr. Hyda, pana ministra životního prostředí, a pár čísel z té ekologické stránky výroby biopaliv.

    Evropská unie se rozhodla omezit podíl biopaliv, jejichž výroba vyžaduje zábor zemědělské půdy, a to je fakt. Evropská komise chce snížit podíl na pět až šest procent. V současné době máme sedm procent, takže zákon jde přímo proti této snaze Evropské unie. Spotřeba energie při výrobě Babišových biopaliv je o 11 až 27 % vyšší, než je energie z biopaliv získaná. Při produkci biopaliv vzniká asi o 50 až 70 % více skleníkových plynů, než vytváří čistý benzin nebo nafta. Ale to už samozřejmě všichni víme, to myslím, že tu nemusím zmiňovat. Navíc si musíme uvědomit, že oxidy dusíku mají 300krát větší skleníkový efekt než CO2.

    Takže tolik pár čísel k doplnění k číslům pana předsedy Faltýnka. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní přistoupíme k řádné rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler a připraví se pan poslanec Kučera. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Vzhledem k opravdu košaté debatě, kterou jsme tu dosud absolvovali, zkrátím svůj příspěvek, ty poznámky, které tu mám. Ať se zase dostaneme trochu v tom posuzování někam jinam, uvedu z toho jen pouze dva odstavce. (V sále je silný hluk.)

    Podle informací automobilek snižují biopaliva životnost motorů asi o 70 %, motory rezaví, protože biopaliva jsou hygroskopická. Tak dochází k tomu, že výměny oleje a filtrů u motorů používající biopaliva musí být asi třikrát častější. Biopaliva také zvyšují spotřebu až asi o osm procent, jinými slovy, tankovat se musí častěji a na plnou nádrž se ujede méně kilometrů. Do kapes přimíchávačů jde přitom ročně několik miliard korun. Já jsem si samozřejmě vědom toho, že přimíchávaná procenta nám stanovuje Evropská unie, ale jak před chvílí řekl předřečník kolega Kučera, my jsme dnes nad rámec toho, o čem uvažuje Evropská unie. Evropská unie, dnes to tu několikrát zaznělo, zvažuje to, že neskončíme na 10 %, ale že to procento by se mělo snižovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale míra hluku v sále je skutečně vysoká. Požádám vás, kolegyně a kolegové, jestli potřebujete něco akutně řešit, jděte do předsálí, ať slyšíme diskutující. Děkuji za to, že to budete respektovat.

    Prosím, pokračujte, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Zaznělo tu také několik otázek, na které, tak jak bývá tradicí, bohužel tradicí, marně čekáme odpovědi. Je to údajné zvýšení zaměstnanosti. Důvodová zpráva v novele zákona zmiňuje zvýšení zaměstnanosti a s tím spojené vyšší odvody do státní poklady. Bez jakéhokoli přesného a konkrétního zdůvodnění je v důvodové zprávě napsáno, že vzniknout by mělo asi 14 tisíc nových pracovních míst a to by mělo do státní kasy přinést asi 15 miliard. Kde se tato čísla vzala? ptám se stínového předkladatele. Odpověď, budu věřit, že se jí dočkáme.

    Podpořil bych mnohokrát už několikrát opakovaný dotaz poslance kolegy Korteho. Ještě jednou to zopakuji, třeba to pomůže. Několikrát jsme tu slyšeli vysvětlení, že se musí přimíchávat. Myslím, že jsme to všichni pochopili, ale ještě nikdo neodpověděl na to, proč to musíme dotovat. Dívám se významně na pana ministra. Proč to musíme dotovat, když to nemusí dotovat Německo? Na mikrofon bychom prosili vysvětlení. Když to nemusí dotovat Německo, když to nemusí dotovat jiné země, proč se to musí dotovat u nás.

    Znovu tu připomenu to, že asi chceme jít cestou nikoli Chorvatska, ale já osobně spíše toho Německa, kde věřím, že v Německu se nad tím zamysleli a jsou nám v mnoha oblastech techniky, ekonomiky a společenských záležitostí příkladem. Nejsem žádný germanofil, ale opravdu se přimlouvám za to, abychom pokukovali určitě v této věci tím západním směrem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o příspěvek pana poslance Kučery do rozpravy. Jen upozorňuji, že dnes jednáme do 19. hodiny, takže máme před sebou nějaké čtyři minuty jednání. Tak vás požádám, aby váš příspěvek respektoval čas, který máme vyměřen. Máte slovo. (Hluk v sále trvá.)

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Abych řekl pravdu, ani jsem nečekal, že na mne dnes vyjde řada. Já jsem se snažil ve svých předchozích vystoupeních trochu suplovat, ač nerad, opravdu nerad, roli ministra životního prostředí a trochu přispět svými příspěvky k pohledu, které by měly více chránit naši krajinu a přírodu, i když to měl dle mého dělat právě ministr životního prostředí. Ale třeba se té role zhostí v pokračování -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, já vás opakovaně žádám o klid! Byť rozumím tomu, že se blíží konec jednacího dne, ale chtěl bych vás požádat, abyste respektovali přednášejícího. Děkuji vám.

    Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Michal Kučera: Mnoho už tady bylo řečeno. Já bych víceméně zkusil přiblížit, v čem je zásadní problém z pohledu právě ochrany krajiny a přírody. Je to v tzv. biopalivech první generace, tedy těch, která se dnes vyrábějí právě v továrnách Andreje Babiše. Jedná se o metylester řepkového oleje, tzv. MEŘO. Jeho dominantním výrobcem a dodavatelem státnímu podniku ČEPRO, který dnes řídí Andrej Babiš, je firma Preol, také z Babišova Agrofertu, aby se to nepletlo.

    Biopaliva vyrobená z řepky olejné ve světě končí a to je prostě fakt. Masivní a extenzivní produkce řepky olejky nemá vliv jen na nás alergiky, ale zejména na zemědělský půdní fond a na životní prostředí. Evropská komise od podpory paliv první generace, tj. od těch, o kterých se tu dnes bavíme, upouští právě z těchto důvodů, na rozdíl od České republiky.

    Chtěl bych říci, už to bylo zmiňováno, ono je podivné i chování právě ministra zemědělství. Z legislativního procesu víme, že Ministerstvo zemědělství dalo proti tomuto návrhu zásadní připomínku, už to tu několikrát zaznělo. Jen bych si dovolil ten závěr citovat ještě jednou, abychom si to všichni uvědomili: "Za těchto okolností jsou veškeré návrhy na monitoring biopaliv či návrhy na jejich vyšší užití nebo přísnější sledování mimo stávající a budoucí trendy. Nemá tak smysl revidovat zákony vycházející z původního plánu podpory biopaliv v Evropské unii." Velmi by mě zajímalo, co vše se muselo udát a proběhnout, aby ministr zemědělství Jurečka změnil svůj názor a změnil připomínku ze zásadní na doporučující. Asi tam proběhl nějaký ten deal, jak říká s oblibou ministr Babiš. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, chci se vás zeptat - je 19.01 hodin, máte to ještě dlouhé? Dvě minuty? Takže v 19.03, poté tedy přeruším schůzi.

  • Poslanec Michal Kučera: Je třeba říct, že Andrej Babiš zde za přispění ministra Jurečky nepodniká pouze nájezd na peněženky daňových poplatníků, ze kterých chce vytáhnout více peněz pro sebe a pro své podniky. Andrej Babiš se rozhodl dále ničit naše životní prostředí. Andrej Babiš bude dále znečišťovat naši krajinu i naše ovzduší, tak jak jsem o tom hovořil již dříve. Já věřím, že se mé role příště ujme pan ministr životní prostředí Brabec a bude tady bojovat za ochranu životního prostředí, a ne za českou produkci řepky olejky, potažmo řepky olejky z firmy Agrofert. Děkuji. (Potlesk napravo.)