• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 26. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás srdečně vítám. Prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: pan Jan Hamáček do 16 hodin z pracovních důvodů, Adam Vojtěch zdravotní důvody. Adamec Ivan pracovní důvody, Beznoska Adolf od 18 hodin pracovní důvody, Brázdil Milan zdravotní důvody, pan poslanec Fiala Radim zahraniční cesta, pan poslanec Gabal Ivan zahraniční cesta, pan poslanec Grospič Stanislav do 17 hodin pracovní důvody, pan poslanec Havíř Pavel pracovní důvody, pan poslanec Holík Pavel pracovní důvody, pan poslanec Luzar Leo zdravotní důvody, paní poslankyně Marková Soňa zdravotní důvody, pan poslanec Nykl Igor pracovní důvody, pan poslanec Ploc Pavel pracovní důvody, paní poslankyně Putnová Anna do 17 hodin pracovní důvody, pan poslanec Sedláček Jan zdravotní důvody, pan poslanec Šrámek Pavel osobní důvody, pan poslanec Vácha František pracovní důvody, pan poslanec Velebný Ladislav do 16 hodin pracovní důvody, pan poslanec Vondrášek Josef zdravotní důvody, pan poslanec Votava Václav zdravotní důvody, pan poslanec Vozdecký Josef zdravotní důvody, paní poslankyně Wernerová Markéta pracovní důvody, pan poslanec Zlatuška Jiří do 18 hodin pracovní důvody. (V sále je velmi rušno.)

    Svou neúčast omlouvají tito členové vlády: pan premiér Sobotka, pan ministr Dienstbier zahraniční cesta, pan ministr Chovanec rodinné důvody, paní ministryně Marksová pracovní důvody, pan ministr Mládek zahraniční cesta, pan ministr Němeček pracovní důvody, pan ministr Pelikán pracovní důvody, pan ministr Ťok do 16 hodin pracovní důvody. Pan premiér Sobotka se omlouvá z pracovních důvodů.

    A nyní, než budeme pokračovat, vás prosím o klid v sále. Děkuji.

    Nejprve bych vás chtěla seznámit s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium. Pokud jde o celkový průběh tohoto týdne, navrhujeme postupovat následně: V úterý 7. dubna, to je dnes, projednat pevně zařazený bod 130, druhé čtení zákona, sněmovní tisk 374. Poté body z bloku zákony prvého čtení dle schváleného pořadu schůze s tím, že bod 26, sněmovní tisk 407, pedagogičtí pracovníci, nebude projednáván dříve než v 16.15 hodin.

    Ve středu 8. dubna navrhujeme projednat bod 84, je to sněmovní tisk 366, zákon ve třetím čtení, dětské skupiny. Poté již pevně zařazené body 4, 15 až 20 a 25. Dále body 8 a 9, je to sněmovní tisk 181 a 219, zákony ve druhém čtení, občanský soudní řád a místní poplatky.

    Ve čtvrtek 9. dubna bod 124, písemné interpelace, byl již vyčerpán. V 9 hodin tedy zahájíme jednání body z bloku zprávy, návrhy a další dle schváleného pořadu schůze. Poté případně budeme pokračovat body z bloku smlouvy první čtení dle schváleného pořadu schůze. Ve 14.30 hodin potom projednat bod 125, což jsou ústní interpelace.

    V pátek 10. dubna bychom projednali již pevně zařazené body 127 a 128, jsou to sněmovní tisky vrácené Senátem, poté bod 82, sněmovní tisk 351, zákon třetí čtení, energetický zákon.

    Pokud není námitek, nechám o návrzích z grémia hlasovat najednou. Nevidím námitku. Máte námitku? Potom se chcete přihlásit? Já se ptám, jestli je námitka proti tomu, abychom hlasovali o zařazení uspořádání schůze z grémia. (Nikdo se nehlásí.) Potom budeme upravovat další program. Dobrá, nevidím žádnou námitku.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 101, do kterého je přihlášeno 145 přítomných, pro 140. Konstatuji tedy, že návrh z grémia byl přijat.

    A nyní zde eviduji další přihlášky k programu. První je pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Poté eviduji přihlášku šéfa klubu ANO 2011 pana Faltýnka, poté pan poslanec Kudela, poté pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové.

    Asi jste si všimli, že během velikonočních svátků se České republice opět podařilo proniknout do zahraničních médií. Bohužel ne způsobem, který bychom si asi všichni přáli. To téma souvisí s často diskutovanou a pro mnohé z nás velmi kontroverzní návštěvou pana prezidenta Miloše Zemana v Moskvě.

    My jako poslanecký klub TOP 09 se rovněž domníváme že žádný velvyslanec nemá co radit hlavě státu, kam má nebo nemá jezdit. V tomto smyslu myslím, že to zdůraznil, tuto skutečnost, i pan velvyslanec Schapiro. Nicméně myslíme si, že této povinnosti není zbavena Poslanecká sněmovna jako ústavní instituce, která reprezentuje podle Ústavy veškerou moc lidu, které se zodpovídá vláda, a vláda dělá zahraniční politiku. A jestli dnes znejisťujeme nejenom domácí veřejnost, ale i své zahraniční partnery tím, jak mluví, jak se chová a kam jezdí pan prezident republiky, tak minimálně Poslanecká sněmovna jako nástroj vůle všech lidí by k tomu měla říct podle našeho názoru naše jasné stanovisko.

    Dovolím si proto navrhnout zařazení nového bodu jako první bod dnešního jednání, a sice Stanovisko Poslanecké sněmovny k návštěvě prezidenta republiky v Moskvě. Chci zdůraznit, že naším motivem vůbec není bránit panu prezidentovi, aby navštívil Moskvu, a už vůbec naším motivem není bránit panu prezidentovi, aby uctil památku padlých sovětských vojáků. To je totiž to, co nám připadá na argumentaci těch, kteří říkají, že musí stát na kremelské zdi a holdovat ruským zbraním, protože jinak by zneuctil památku padlých sovětských vojáků, to je přesně to, co nám připadá maximálně pokrytecké. Přece není žádné rovnítko mezi padlými hrdiny v dobách druhé světové války a ruskými ozbrojenými silami putinovského režimu dnes.

    Nechť, prosím pěkně, pan prezident navštíví Moskvu, my mu určitě nebudeme bránit, aby ji nenavštěvoval. Nechť, prosím pěkně, uctí, a všichni si to přejeme a všichni to na své úrovni uděláme, nechť uctí památku padlých hrdinů, kteří padli při osvobozování Československé republiky. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane předsedo, já se omlouvám, ale vyzvu všechny kolegy, protože ten hluk jde ze všech stran. Prosím, abyste se posadili na svá místa, a pokud si máte co říct, abyste tak učinili v předsálí a nerušili právě řečníka, který je u pultíku.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Klidně stůjte, kolegové, to mi nevadí, ale nechte mne mluvit, když už mám to slovo. Děkuji, paní předsedající.

    Takže prosíme o zařazení tohoto bodu. Aby bylo zřejmé, jaký je náš motiv, tak si dovoluji i přečíst návrh usnesení, který bychom v diskusi přednesli.

    Návrh usnesení by zněl: Poslanecká sněmovna nesouhlasí s účastí prezidenta republiky Miloše Zemana na vojenské přehlídce v Moskvě 9. května 1945. Poslanecká sněmovna si váží obětí všech padlých sovětských vojáků. Žádá proto prezidenta republiky, aby uctil jejich památku vhodnějším způsobem než holdem ruským zbraním, které dnes ohrožují suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, jejíž občané při osvobozování České republiky padli také. - To by byl návrh usnesení, který bychom přednesli. Samozřejmě v rámci diskuse bychom byli ochotni diskutovat o jakékoliv rozumné změně. Pardon. 9. května 2015 byl návrh usnesení. Já jsem řekl 1945. Děkuji panu kolegovi Blažkovi.

    Můžeme přijmout i jiné usnesení. Co si myslím, že nemůžeme, strčit hlavy alibisticky po lavice a říct nás to nezajímá, my se k tomu nevyjádříme, nám je to úplně jedno, co bude naše hlava státu dělat v Moskvě 9. května. Nám to prostě nesmí být jedno! A proto si vás dovoluji požádat o podporu zařazení tohoto bodu. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu předsedu klubu ANO 2011 Jaroslava Faltýnka.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne kolegyně, kolegové. Vážená paní předsedající, dovolte, abych navrhl pevné zařazení bodu číslo 131 pořadu schůze, sněmovní dokument 2124, Zřízení vyšetřovací komise k výstavbě tunelu Blanka. Bod navrhuji zařadit na čtvrtek 9. 4. po projednání bodů z bloku zpráv a smluv v prvním čtení, tak jak jej navrhlo grémium Poslanecké sněmovny a tak jak jsme vlastně už tento návrh i schválili. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovoluji si jménem skupiny předkladatelů požádat o mimořádné zařazení projednání sněmovního tisku 394, plemenářský zákon, a to v tom smyslu, abychom zkrátili dobu projednání tohoto sněmovního tisku o 30 dnů, a to dnes po pevně zařazených bodech. Sněmovní tisk 394, plemenářský zákon, zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové dobré odpoledne. Já se na vás tradičně obracím s žádostí, resp. návrhem z volební komise k provedení volebních bodů v tomto týdnu. Po předběžných jednáních a informacích z grémia si dovolím požádat a navrhnout následující.

    V programu schůze v tuto chvíli máme zařazené dva volební body, je to Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky. Jsou to druhá kola voleb z minulého týdne a já bych za prvé rád požádal o zařazení nových volebních bodů. Je to za prvé návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny a tím druhým novým bodem by byl návrh na jmenování osmi členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Měli bychom tedy v tomto týdnu dohromady čtyři volební body. A vzhledem k tomu, jaké jsou návrhy na projednání zákonů v tomto týdnu a také jaká je náročnost a mediální zájem o tyto zákony, tak bych rád navrhl, abychom výjimečně v tomto týdnu provedli všechny čtyři volební body až v pátek, a to na závěr schůze. Takže ta formulace by byla - jako poslední body po projednání energetického zákona, poslední body před odpolední pauzou, resp. ukončením schůze, pokud tedy nebude návrh jiný. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Vondráček. (Velký hluk v sále.)

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Pan poslanec Kudela zamířil na stejný termín, na který jsem měl zamířeno i já. Tak se s tím budeme muset nějak vypořádat. Já bych za skupinu předkladatelů rád navrhl pevné zařazení bodu 46, sněmovní tisk 242. Je to zákon týkající se zákazu kouření v restauracích a mým záměrem bylo zařadit ho jako první pevně zařazený po všech bodech, které byly načteny z grémia.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale já jsem vás teď neslyšela, protože kolegové opravdu tady hlučí. Jestli můžete ještě jednou. Po pevně zařazených bodech dnes?

  • Poslanec Radek Vondráček: Ty, co byly pevně zařazeny z grémia, a tedy v případě, že bude schválen návrh pana kolegy Kudely, tak po něm následující bod číslo 46, sněmovní tisk 272. V případě, že návrh pana kolegy Kudely schválen nebude, tak tedy první následující po bodech grémia na dnešní den.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí k programu schůze. Nevidím nikoho, tudíž přikročíme k hlasování o jednotlivých návrzích.

    Jako první budeme hlasovat návrh pana poslance Kalouska na rozšíření programu, tedy zařazení nového bodu, a to je Stanovisko Poslanecké sněmovny k návštěvě prezidenta České republiky v Moskvě.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 102, do kterého je přihlášeno 164 přítomných, pro 67, proti 71. Konstatuji, že návrh byl zamítnut. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, my samozřejmě s respektem bereme na vědomí stanovisko Poslanecké sněmovny, že se nechce zabývat tím tématem, které jsem si tady dovolil navrhnout. Dovolte mi, abych na to velmi stručně řekl svůj názor, že této Poslanecké sněmovny není důstojný alibismus a strach. Kdyby Poslanecká sněmovna svůj názor měla a já tady nabádal k jeho změně, tak bych pochopil postoj, který by řekl "ne, my už jsme svůj názor řekli a nechceme se tím dále zabývat". Tato Poslanecká sněmovna na to ale nikdy svůj názor neřekla a vzhledem k tomu, že bohužel - a nemám z toho žádnou radost - je to v posledních dnech jediné téma, kterého si na České republice všímá mezinárodní veřejnost, tak jsem přesvědčen, že bylo povinností Poslanecké sněmovny nějaké stanovisko zaujmout. Netvrdím, že to, které já jsem tady přednesl. Mohlo být jakékoliv jiné, ale stanovisko, které by dodalo České republice čitelnost a Poslanecké sněmovně důstojnost, že před tou věcí nechce strkat hlavu do písku a chce jasně říci svůj většinový názor. Vy jste se ho prostě jenom báli říci. Vy se ten názor bojíte říci.

    Já se obávám, že strach a alibismus je to, co Poslaneckou sněmovnu v posledních měsících ovlivňuje zejména. Kdo by mi snad nevěřil, nechť si, prosím, ze záznamu pustí tiskovou konferenci klubu sociální demokracie zhruba před dvaceti minutami. Myslím si, že ta si zaslouží vstoupit do parlamentní historie. Já jenom velmi stručně přeložím, co tam kolegové během půlhodiny řekli. Oni řekli: Ano, my potvrzujeme jasný závazek sněmu sociální demokracie, že budeme bojovat proti oligarchizaci země a budeme důsledně proti té oligarchizaci bojovat všude tam, kde s tím bude souhlasit Andrej Babiš. Tam, kde by s tím Andrej Babiš nesouhlasil, tak tam, jak jistě chápete, bojovat nemůžeme.

    Toto je atmosféra a odvaha současné Poslanecké sněmovny. Já bych vás všechny prosil, abychom se zamysleli, jestli kvůli tomuhle děláme politiku! (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další s přednostním právem, pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, paní a pánové, já budu velmi stručný. Já jsem si dodneška myslel, že Miroslav Kalousek tady říká většinou svoje názory. Nevěděl jsem, že je mluvčím velvyslanectví Spojených států amerických. (Potlesk z levé strany.) Protože kdyby navrhl zároveň, že se budeme zabývat tím, jestli pan velvyslanec Schapiro náhodou neporušil vídeňskou úmluvu o smluvním právu a o diplomatických stycích, tak bych možná pro takové dva body hlasoval. Takhle jsem hlasovat opravdu nemohl. (Potlesk zleva.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nevidím žádné přihlášky, proto přistoupíme k našemu programu.

    Prvním bodem, kterým se dnes budeme zabývat, je

    S přednostním právem eviduji přihlášku předsedy klubu ODS, pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jestli si vzpomenete, když jsme minulý týden zařazovali tento bod, kdy opozice může zavetovat zařazení nového bodu na schůzi, my jsme se rozhodli, že nebudeme vetovat. Den a čas si vybral ministr dopravy.

    Pan ministr Ťok ťuká na základní kámen na D3 u Českých Budějovic i s premiérem. Proč ne? Ale to už musel vědět minulý týden, když nám to psal. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, eviduji váš návrh. Je to procedurální návrh, kolegy z předsálí jsem svolala.

    Tedy zahajuji hlasování o přerušení projednávání tohoto bodu do přítomnosti pana ministra Ťoka.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 107, přihlášeno 167 přítomných, pro 157. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

    Nyní tedy přistoupíme k projednávání dalšího bodu a tím je bod číslo 24. Je to

    Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tímto předloženým návrhem zákona jsou novelizovány čtyři zákony v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Podstatou právní úpravy je upřesnění právního rámce pro poskytování údajů, které mají charakter osobních a citlivých údajů, z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva práce a sociálních věcí řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu, které jsou určeny pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů k plnění jejich povinností stanovených právem Evropské unie, čímž bude zajištěno, že poskytování těchto údajů o jednotlivých fyzických osobách podpořených v projektech realizovaných v rámci operačních programů spolufinancovaných z prostředků Evropské unie je v souladu s principy ochrany osobních údajů.

    Protože ta účinnost zákona je navržena v souladu s očekáváním realizace operačního programu Zaměstnanost od 1. července 2015, tak si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s posuzovaným vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, jak již bylo řečeno, důvodem novelizace je potřeba změnit ustanovení uvedených zákonů upravujících předávání informací z informačního systému České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva práce a sociálních věcí či Úřadu práce České republiky tak, aby řídicímu orgánu a koordinačnímu orgánu, určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů, bylo možné předávat z těchto systémů údaje o jednotlivých fyzických osobách, které budou podpořeny v projektech realizovaných v rámci operačních programů spolufinancovaných prostředky Evropské unie, a aby tak tyto orgány mohly plnit povinnosti stanovené jim právem Evropské unie. Osobní údaje budou řídicí orgány získávat primárně od subjektů údajů, tedy od podpořených fyzických osob, a to prostřednictvím příjemců realizujících jednotlivé projekty. Jeho pozitivním efektem je, že v důsledku nepřijetí navrhované právní úpravy by bylo ohroženo čerpání prostředků alokovaných Evropskou unií do České republiky v rámci pomoci ze strukturálních a investičních fondů. Pozitivum je tedy ve finančních prostředcích zajišťujících větší zaměstnanost.

    Jako negativum vidím širší nakládání mimo území České republiky s citlivými osobními údaji, což však posoudil příslušný Úřad na ochranu osobních údajů. Každá podpořená osoba bude před vstupem do projektu písemně informována o skutečnosti, že budou pro účely kontrol, rekordingu a dalších případných potřebných informací tyto zdroje informací posouvány Evropské unii. Sdělování osobních údajů v úpravě, kterou přináší návrh zákona, je založeno na zákonem stanoveném opatření, resp. plyne z povinnosti stanovené právem Evropské unie.

    Navrhovaná úprava je dle Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu na ochranu osobních údajů slučitelná s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Náklady budou vynaloženy na základě nařízení Evropské unie. Jednorázově se předpokládá výdaj na vybudování informačního systému za cca 10 mil. korun.

    V důvodové zprávě se však neuvádí, že zákonitě dojde k dalšímu administrativnímu zatížení pracovníků České správy sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí si už nějak v minulosti zvyklo, že jeho organizace vždy a vše zajistí. Vzpomeňme jen na řešení problému s pozdním vyplácením nemocenských dávek a mateřské po nečekané změně zákona iniciované exministrem Petrem Nečasem. Česká správa sociálního zabezpečení vedle důchodového a nemocenského pojištění navíc každoročně zúřadovává příspěvky na státní politiku zaměstnanosti a správu šesti odškodňovacích zákonů. Dále administrativu pro 70 000 klientů postižených exekucemi, dalších 70 000 pracujících starobních důchodců musí po novele zákona každoročně přepočítávat při zvýšení jejich důchodů, což jim uložil také nový zákon. Značná je agenda pro cca 81 000 účastníků druhého pilíře důchodového pojištění, což za náklady státu vlastně dělá pro privátní banky. Nová je i agenda spojená s novelou zákona o zaměstnanosti a evidenci zdravotně znevýhodněných. Nyní máme před sebou sněmovní tisk 406, který přidává další administrativní zátěž. Vše se mělo a má zajišťovat stávajícím počtem zaměstnanců a bez zvýšení finančních nákladů. Náklady na všechny agendy jsou navíc odpočítávány z příjmu na tzv. důchodovém účtu. To samozřejmě není proces, který je možno zajišťovat donekonečna. Věřím, že i tyto problémy bude ministerstvo zvažovat při přípravě rozpočtu na příští rok.

    Jinak pokud se týká merita věci, mohu doporučit projednání ve zkrácené lhůtě, to je podle § 90 jednacího řádu. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji přihlášku s přednostním právem pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve mi dovolte jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09, vznést veto proti projednání podle § 90 odst. 2.

    Současně mám dotaz na paní ministryni. V té první části se vlastně navrhují výjimky, které může stanovit vláda, což je určitě věc rozumná, nic proti. V těch výjimkách jsou taxativně vyjmenováni příslušníci zpravodajské služby, příslušníci policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a příslušníci Hasičského záchranného sboru. U těch hasičů mi to není úplně jasné, ale proč ne. A já se ptám, jestli jste nezapomněli - a my bychom byli pro, aby se nezapomnělo - na FAÚ, Finanční analytický útvar, který podle našeho názoru má charakter zpravodajské služby, a měla by tam (být) ta výjimka, možnost vlády, aby výjimku dala pro příslušníky nebo zaměstnance zařazené v tomto odboru. To je jedna z věcí, které budeme chtít v rámci projednávání ve výborech změnit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně se hlásí do rozpravy.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Já bych především v případě tohoto veta chtěla požádat o zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na 30 dnů. A co se týče věcné otázky, tak pokud vím, toto bylo děláno se všemi resorty a zřejmě - kde je pan kolega Stanjura? - pardon, tak zřejmě se to na ně nevztahuje.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji váš návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Další přihlášený je pan poslanec Vilímec.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, sněmovní tisk 406 vypadá na první pohled jako taková běžná technická věc, jejímž cílem je, jak konečně sdělila paní ministryně, umožnit Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytování údajů, a to řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, že vás přerušuji, ale hluk je tady opravdu velký a není slyšet to, co říkáte. Znovu prosím své kolegy, pokud si mají co říct, aby tak učinili v předsálí a nerušili svým projevem váš projev. Děkuji.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak ještě jednou: Sněmovní tisk 406 vypadá na první pohled jako taková běžná technická věc, jejímž cílem je umožnit Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytování údajů, a to řídicím orgánům určeným pro operační programy financované z evropských fondů. A to údaje získané při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Jedná se však, a to paní ministryně také uvedla, i pan zpravodaj, o osobní a citlivé údaje včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu. Tato věc, jak jistě uznáte, již není běžnou technickou záležitostí a je otázkou, zda takové údaje je vůbec namístě poskytovat.

    Důvodová zpráva uvádí, že osobní údaje budou řídicí orgány získávat primárně od subjektů údajů, tedy od podpořených fyzických osob, a to prostřednictvím příjemců realizujících jednotlivé projekty. Citlivým údajem požadovaným z příslušných informačních systémů je údaj o zdravotním stavu podpořené osoby, kterým se zde především míní údaj o případném zdravotním postižení majícím vliv na schopnost výkonu soustavné výdělečné činnosti. Důvodová zpráva také uvádí, že nezbytnost předávání těchto citlivých údajů v konkrétních případech vyplývá z toho, že podpora osob znevýhodněných z důvodu jejich zdravotního stavu spadá do jedné z kategorií sledovaných indikátorů výslovně uvedených v nařízení o Evropském sociálním fondu. Mezi důvody pro získávání těchto údajů přímo z informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí se uvádí jednak věrohodnost získávaných údajů, reálná dosažitelnost údajů a administrativní a finanční náročnost získávání údajů přímo od podpořených osob.

    Víte, ono u diskusí nad mnohými zákony se stále více uvádí, že nepřijetí té či oné navrhované právní normy, právní úpravy by bylo spojeno s ohrožením čerpání prostředků Evropské unie. To je takový argument užívaný v poslední době téměř pro všechno. Jednou musíme schválit rozpočtová pravidla územních rozpočtů nebo novelu zákona, která přidělala obrovské problémy obcím a starostům, protože je ohroženo čerpání evropských peněz. V daném případě opětovně se argumentuje tímto, tedy ohrožením čerpání prostředků Evropské unie. V daném případě se ale jedná podle mého názoru o další prolamování ochrany osobních údajů a považuji to za dost nebezpečnou záležitost. V důvodové zprávě se uvádí, že řídicí orgány jsou povinny vést osobní údaje o osobách podpořených v rámci programu Evropského sociálního fondu, a to za účelem provádění kontrol, reportingu a evaluaci programů.

    V části první se ještě navrhují tzv. výjimky, nebo nové znění § 127a v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení upravující zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti, kdy tyto postupy mohou použít nejen zpravodajské služby, ale také orgány sociálního zabezpečení. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda. Předesílám, že určitě já osobně nejsem odborníkem na postupy vedoucí k utajení a zajištění bezpečnosti, nevím, nakolik je to nové znění § 127a kompletní a v nějaké logické souvztažnosti s požadavkem Evropské unie na získávání osobních údajů, pokud je potřebují orgány v rámci programu Evropského sociálního fondu.

    Těch otázek je hodně a je více, a proto skutečně je namístě tomuto zákonu věnovat docela výraznou pozornost ve výborech, a nikoliv navrhnout schválení tohoto zákona pouze v prvním čtení. Jistě uznáte argumenty, které jsem přednesl, jako dostatečně validní pro to, že pan předseda Stanjura vetoval projednávání tohoto zákona podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana zpravodaje, pana poslance Opálku.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Důvodem pro zvolený postup zrychleného projednávání je skutečnost, že účinnost tohoto zákona by měla být od 1. července tohoto roku. Tato situace nemusela nastat, neboť se o tomto úkolu diskutuje už od roku 2012. Takže jestli se nepletu, to je záležitost už dvou vlád zpátky a orgány Evropské unie k tomu přijaly nakonec příslušné normy 17. 12. 2013. Takže mě nepřekvapilo to veto, které je, ale já si osvojuji návrh paní ministryně s tím, že předkládám, aby byla zkrácena lhůta o 30 dnů, čili na 30 dnů. Toť zatím vše. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky a pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Tudíž vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 108, do kterého je přihlášeno 166 přítomných, pro 138. (Proti nikdo.) Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání sociálnímu výboru jako garančnímu výboru. ***

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, předložený návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje sleduje několik cílů. V oblasti podpory regionálního rozvoje jde především o zlepšení přípravy a využívání strategických celostátních i regionálních dokumentů. (Hluk v sále.) Na rozdíl od stávající právní úpravy koncipované za podmínek k roku 2000 je navrhováno podrobněji stanovit procesní postupy při přípravě strategických dokumentů a přidělit dotčeným aktérům úlohy pro jednotlivé fáze. Na terminologické úpravy strategických dokumentů navazují navrhované úpravy v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze. V oblasti politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti je cílem této novely vymezení -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, i vám se omlouvám, ale opravdu, kolegové, je tady vysoká hladina hluku. Takže prosím, abyste se ztišili, nebo případně uděláme přestávku, abyste si své věci mohli projednat. Děkuji.

    Prosím, paní ministryně, pokračujte.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji. V oblasti politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti je cílem této novely vymezení a upřesnění koordinačních, přípravných a realizačních působností včetně stanovení koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj, která mu byla dosud svěřena pouze usneseními vlády. Předloha se zabývá také vytvořením podmínek pro nastavení implementační struktury programů Evropské unie. Do předlohy je rovněž zařazena novelizace adaptační úpravy evropského seskupení pro územní spolupráci.

    Návrhy obsažené v této novele souvisejí s přizpůsobením právní úpravy podmínkám a požadavkům nového programového období Evropské unie. Měly by být přijaty pokud možno v co nejkratším termínu i v zájmu včasného nastavení podmínek čerpání podpory z fondů EU.

    Původním cílem této navrhované úpravy bylo i vytvoření podmínek pro další působení regionálních rad regionů soudržnosti v implementační struktuře evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 až 2020. V důsledku posledního vývoje při vyjednávání operačních programů s Evropskou komisí bylo od tohoto řešení upuštěno. Předpokládáme proto, že dotčená část navrhované novely bude upravena pozměňovacím návrhem, který bude reflektovat zejména začlenění příslušných ustanovení týkajících se zřízení Centra pro regionální rozvoj České republiky jako služebního úřadu do právního řádu, ohraničení činnosti regionálních rad ve vztahu k ukončování regionálních operačních programů 2007 a 2013 - již se s nimi tedy nebude počítat do programového období 2014 a 2020 - a úpravy působnosti některých měst jako tzv. nositelů integrovaných nástrojů.

    Návrh novely zákona je slučitelný s právem Evropské unie. Netýká se postavení fyzických osob a neovlivňuje tedy rovnost mužů a žen. Věřím, že předložený návrh, s jehož obsahem jsem vás nyní stručně seznámila, podpoříte. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní ministryni. A dříve, než pozvu k mikrofonu zpravodaje, jsme nuceni se hlasováním vypořádat se změnou zpravodaje, protože organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Havíře, který se omlouvá z dnešního jednání.

    Mám zde návrh, aby zpravodaje vykonával pan poslanec Petrů.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro změnu zpravodaje na pana poslance Petrů, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 110, do kterého je přihlášeno 166 přítomných, pro 123, proti nikdo. Návrh byl přijat a já prosím nového zpravodaje pana poslance Petrů, aby se ujal slova.

  • Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, děkuji za důvěru. Novela uvedeného zákona vytváří podmínky pro realizaci Dohody o partnerství pro nové plánovací období 2014 až 2020 a také vytváří podmínky pro institucionální zajištění podpory implementace programů.

    Zásadní témata zákona. Sjednocuje formu a obsah jednotlivých strategických dokumentů, především strategii regionálního rozvoje na vládní úrovni a strategii rozvoje územního obvodu kraje. Tato v sobě obsahuje další územní dokumenty strategického plánování. Dále vytváří centrální institut pro implementaci Integrovaného regionálního operačního programu Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem bude Ministerstvo pro místní rozvoj. Dále pro potřebu koordinace a realizace operačních programů se zřizují regiony soudržnosti, které jsou teritoriálně identické s územní statistickou jednotkou NUTS 2 a jsou zákonem taxativně vyjmenovány.

    Tento dokument je dle mých informací zejména kraji netrpělivě očekáván a má v navržené podobě podporu Asociace krajů.

    Podrobnější diskusi k uvedenému zákonu očekávám při projednávání v garančním výboru, event. ve výborech, kterým bude tento tisk přikázán. Avizuji, že doporučuji tento tisk propustit do druhého čtení. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji faktickou poznámku - paní poslankyně Fischerová, prosím. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážená vládo, paní ministryně, kolegyně kolegové, já se chci zeptat česky (s úsměvem) na toto téma, které zde probíhalo. Přiznám se, že to je taková ta euročeština, když se mluví o dotacích pro města a obce, regiony. Měla jsem tu čest pracovat také v regionální radě soudržnosti Jihovýchod, nějaké zkušenosti drobné mám. Ale teď, když jsem poslouchala, paní ministryně řekla, že bude daný pozměňovací návrh, který se bude týkat právě toho, jak budou fungovat jakoby zprostředkovatelské subjekty, už asi ne právě ty regionální rady soudržnosti. Ale myslím, že to je velká změna, a chci, aby to fungovalo. Takže jsem i o tom debatovala s různými lidmi, kteří pracují právě v rámci přijímání eurodotací, a oni mi řekli, že se uvažuje o tom, jak to v tom návrhu o regionálním rozvoji tohoto zákona je, že se uvažuje s vybudováním centra regionálního rozvoje v každém kraji. Čili vím, že se o tom bude debatovat, ale mně připadá, když už máme lidi, kteří jsou zkušení právě v práci regionálních rad soudržnosti a mohli by přejít automaticky právě do těchto center regionálního rozvoje, dejme tomu, jak se říká tomu CRR v té mluvě, tak podle služebního zákona toto prý nebude možné. Takže na toto se konkrétně ptám. Protože je škoda lidí, kteří už nasáli zkušenosti, informace, umějí se v tom rychle orientovat. Jaká je opravdu budoucnost tohoto. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou mám přihlášeného pana poslance Paveru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, paní předsedající. Milé kolegyně a kolegové, já bych chtěl rovněž podpořit paní kolegyni Fischerovou. Taky mám výbornou zkušenost s pracovníky regionální rady soudržnosti při každém kraji a u nás v Moravskoslezském kraji jsou opravdu velmi šikovní lidé, stejně jako v jiných krajích. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další přihláška je s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Potom se připraví pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve nějaká zkušenost z tohoto programového období, zejména z přeshraničních operačních programů. Polským kolegům - jsem z česko-polského pohraničí - procházelo ale úplně všechno. Opravdu úplně všechno. Stačilo, když tam napsali, že to má přeshraniční dopad, a peníze čerpali. Naše centrum regionálního rozvoje opravdu naprosto vážně zkoumalo každý detail každého projektu, zda to česko-polským vztahům prospívá, nebo ne. Pak si stěžujme na Brusel, ale tady jsme si čerpání ohrožovali my sami Češi, žádný Brusel. To je třeba říct.

    Návrh zákona je fakt zbytečný. Mně to nedá, abych neocitoval několik vět z navrženého znění zákona. A řekněme si, jestli to vážně chceme mít v zákoně. To je taková politická proklamace, většinou v obecné rovině, proti které se nedá ani protestovat. Tomu já rozumím. Takové obecné cíle, že chceme, aby se měli lidé dobře, aby se ekonomika měla dobře. To přece podpoří v téhle obecné rovině každý.

    Jenom abychom věděli. Část druhá, Podpora regionálního rozvoje, § 3. A teď prosím, kdo to nečetl, aby to fakt sledoval, zda potřebujeme tyto paragrafy v zákoně: "Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů." Na tom se asi shodneme úplně všichni. Škoda, že náhradní pan zpravodaj mě neposlouchá. (K poslanci Petrů.) Chtěl bych, aby na to případně reagoval. Omlouvám se, ale myslím si, že zejména zpravodaj by mohl dávat pozor. Já chci vědět, k čemu tam tento odstavec máme.

    A můžu pokračovat: "Oblasti podpory regionálního rozvoje na území České republiky podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen strategie regionálního rozvoje) a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje." To se trošku bije s § 2, kdy říkáme, že to může být trošku jinak, ale proč ne.

    A odstavec 3: "Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie." To znamená, že už máme zpoždění skoro rok a půl a nic se neděje, když to nemáme. Opravdu se nic neděje.

    "Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický" - to už je podruhé - "a vyvážený rozvoj České republiky," takže dynamický a vyvážený rozvoj České republiky už máme na šesti řádcích dvakrát - v zákoně, ne politickém programu nebo programovém prohlášení, "zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávních celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen státem podporované regiony)." A takhle bych mohl číst dál. Například obsah strategie regionálního rozvoje tvoří zejména: "analyzuje stav regionálního rozvoje, stanovuje republikové priority a strategické cíle regionální politiky", a tak dále, a tak dále.

    Paní ministryně, když nastupovala, říkala, že chce bojovat proti zbytečné byrokracii. A ke zbytečné byrokracii patří i zbytečné paragrafy. Já se ptám, k čemu tyto deklaratorní paragrafy máme. Teď nechci mluvit o tom, že regionální rozvoj budeme řešit z úrovně centra. Kdo tam cítí rozpor jako já, tak se musí podívat a ptát, proč z úrovně centra budeme řešit regionální rozvoj.

    A pak už jenom takový postesk z důvodové zprávy. Když se mluví o strukturálně postižených územích a severní Moravě a severních Čechách, tak tam patří i Slezsko. Patří tam i Slezsko, paní ministryně. Není to jenom severní Morava, jak píšete v důvodové zprávě. Já jsem ze Slezska. Nezlobte se na mě. Myslím si, že tam patříme, že jsme integrální součástí Moravskoslezského kraje. Vím, že se říká, zejména vy z Prahy, že jedete všichni na Moravu. Velmi často mi ministerští úředníci v Opavě říkají, že u nás na Moravě je hezky. To je fajn, ale nejsme na Moravě. Ale to je detail. Mě skutečně zajímá, k čemu máme v zákoně tolik a tolik zbytečných vět a deklarací. Opravdu si musíme uzákonit, že usilujeme o dynamický a vyvážený rozvoj České republiky? Není to věc samozřejmá? Potřebujeme to v zákoně? Já si myslím, že ne. Zákon může být o 50 % seškrtaný, nic se nestane. Podle mě je rozpor, že centra budou řešit regionální rozvoj. Nevím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Výhodou toho mluvit po poslancích s přednostním právem je to, že už toho nemusíte tolik říct, jelikož mnohé řeknou za vás. Já se tady musím ztotožnit s panem předsedou Stanjurou, že v mnohém je tato novela skutečně zbytečná a přináší jak administrativní zátěž nejen pro ministerstvo, ale samozřejmě i pro kraje a obce.

    Snažil jsem se přečíst důvodovou zprávu. Nevím, jestli ji někdo z vás četl. Toto je ten tisk. (Poslanec ukazuje materiál.) Celý jsem ho ani nevytiskl, ale snažil jsem se tím alespoň prokousat na počítači. A skutečně, ač jsem se snažil paní ministryni Šlechtové porozumět, a opravdu to myslím upřímně, jsou věty, kterým jsem vůbec nerozuměl. Třeba na straně 17 důvodové zprávy - cituji: "Praxe vyžaduje, aby specifikace postavení rolí a vzájemné spolupráce relevantních regionálních aktérů, států, krajů, měst, obcí a jejich sdružení byla v zákoně o podpoře regionálního rozvoje nastavena rámcově s respektováním obecných kompetencí ústředních a územních správních úřadů nadčasově s ohledem na stabilitu právního řádu a dostatečně flexibilně, neboť v jednotlivých programových obdobích EU se v součinnosti dotčených aktérů mění vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly programu." Konec věty a citace.

    Tady musím dát skutečně za pravdu kolegovi Stanjurovi. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou přichází k mikrofonu pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená vládo, nevím, jestli je nezbytně nutné, abychom měli v zákoně uzákoněné, že máme vyvážený regionální rozvoj. Ale v České republice není vyvážený regionální rozvoj. To všichni víme. Regiony se vyvíjejí různě a bohužel v novém plánovacím období Evropské unie hrozí, že tyto disparity se paradoxně budou prohlubovat, protože máme privilegované regiony, které jsou takzvaně ITI, jinými slovy jsou to regionální centra, městské aglomerace, které budou mít omašličkované peníze. To je třeba Brno, Ostrava, Plzeň a podobně, které si sáhnou na opravdu peníze, které jsou ve škatulce z evropských fondů jenom pro ně. A potom máme ten zbytek, kam třeba například patří i můj kraj, který je Zlínský kraj. Tento stav skutečně hrozí, že vyvážený regionální rozvoj bude jaksi nadále jenom čirou fikcí.

    Chtěl bych také zdůraznit, že tento stav, kdy toto hrozí, paní ministryně Šlechtová zdědila. Myslím si, že Poslanecká sněmovna a ministerstvo se touto záležitostí mělo zabývat už hodně dávno, možná před dvěma třemi lety, kdy se začala tvořit architektura pro rozdělování evropských dotací. A i náš podvýbor pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj se tento neblahý stav snaží alespoň mírnit. Otázka je, kolik máme času a možností tohoto dosáhnout. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a mám zde tři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, už se těším na tu debatu ve výboru pro veřejnou správu o množství nadbytečných paragrafů, které tam opravdu jsou. Neumím si představit, že by na ně uměl někdo věcně reagovat nebo že bude říkat, proč tam má být věta, která je holým konstatováním, a proč to má mít svůj podparagraf a další a další čísla. V tomhle ohledu je to nadbytečné.

    Spíš mi tam chybí, jak toho tedy chceme docílit. Chceme podpořit regionální rozvoj, to znamená naši veřejnou správu, kterou na úrovni regionálního rozvoje máme, legitimně volené zastupitele, kteří si sami legitimně definují svoje priority, které chtějí ve svých regionech podpořit, a mají na to své regionální operační programy. Stát má své operační programy. Měl by na základě svých (nesrozumitelné) se na tu věc dívat koncepčně z pohledu státu, ale neměl by jim ingerovat do toho, co se politická reprezentace na úrovni krajů rozhodne, že je pro ně priorita. V okamžiku, kdy jim do toho začne zasahovat, začneme se motat v kruhu, protože nebudeme vědět, který zastupitel je ten správný. Je to poslanec Parlamentu? Je to ministr? Nebo úředník na Ministerstvu pro místní rozvoj? Nebo je to krajský zastupitel a podobně? To z toho materiálu vůbec nečiší. Jakkoliv souhlasím s tím, neboť se tam píše o tom, že některé kraje krajů, nebo chcete-li hranice krajů, se stávají jakýmsi pohraničím.

    Ano, stát by asi měl poukázat na to, že někde jsou obce, které nejsou vybaveny téměř žádnou infrastrukturou, nemají vodovody, kanalizace nebo složitě splácejí čističky. Jinde jsou obce, které už touto infrastrukturou jsou vybaveny, ale nebudou mít žádný potenciál na případné jiné věci dosáhnout a podobně. Prostě ty nůžky se v České republice rozevírají, to je pravda, ale nemělo by se to řešit investovanými penězi v rámci regionálních operačních programů, ale v rámci nějaké finanční státní politiky. (Upozornění na čas.) Stát by se měl snažit dovyrovnávat, a ne sahat krajům do jejich financí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Asi se s panem kolegou Benešíkem shodujeme, že pokud chceme podporovat i méně hospodářsky vyspělé regiony, tak ta podpora nemůže být vyvážená. Kdyby byla vyvážená, dá všem stejně, tak vlastně fixujeme stávající rozdíly.

    K poznámce o podpoře městských aglomerací. No to je bruselská politika, že? Ono to zjednodušeně znamená: nějaká centra mají jisté peníze a soutěží sama se sebou. To není žádná novinka. V tomto volebním období jsme měli dvakrát integrované plány rozvoje města. Vždycky takový specifický název, aby se to trošku zakrylo. Jedno bylo v těch ROPech - to byly peníze pro statutární města. Jak to regionální rady rozdělily, tak to bylo. A byly to peníze, které mohla čerpat pouze ta statutární města. A současně byly v IOPu, byly jiné IPRM, které umožnily konkrétním městům tam zařazeným - bylo to víc než statutární města - čerpat na vybraná sídliště.

    Nechci hodnotit kritéria, která byla zadaná. My, kteří jsme byli šikovní, jsme čerpali všude. To tak prostě je. Ale je to politika Evropské komise. Říkají tomu tak vznešeně: urbánní dimenze. To jsou taková nepřeložitelná nevysvětlitelná slova. Pak se z toho dává integrovaný plán rozvoje města. Vy jste použil myslím ITI, teď nevím přesně, co jste říkal. Je to pořád to samé. Někdo, protože Brusel si to myslí, že velká města mají dostávat peníze. A má to zase opodstatnění. Tam jsou racionální argumenty, protože to jsou města, která poskytují služby nejen svým občanům, ale i širší veřejnosti, ať už dopravní, kulturní, sportovní, sociální, že nemá cenu stavět proti sobě velká a malá města, vesnice nebo venkov proti městům. To nikam nevede.

    Jde o to, abychom vybírali peníze nebo projekty, které mají smysl. Ne aby byla mantra: utratit každé euro. To je mantra. A mantra by měla být: podpoříme jenom dobré projekty.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka s faktickou poznámkou. S faktickou se připraví i pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan kolega Benešík zmínil snahu evropského výboru a podvýboru pro evropské fondy pomáhat při řešení. Ve spolupráci s paní ministryní, s Ministerstvem pro místní rozvoj pořádáme 7. května od 10 hodin ve Sněmovně kulatý stůl právě k přípravě tohoto programového období, k přípravě evropských programů. Zveme tam kromě představitelů ministerstva, paní ministryně, představitele řídicích orgánů na ministerstvech také představitele místních a regionálních samospráv a další zainteresované představitele. Takže to bude 7. května od 10 hodin tady ve Sněmovně. Všichni jste samozřejmě také srdečně zváni.

    Ještě jedna věc. Nezanedbatelným, přesto ale malým segmentem podpory je podpora malého, drobného podnikání v regionech. K tomu jsou docela dobře fungující implementační orgány, které se docela osvědčily v minulém období, a to jsou místní akční skupiny, které jsou poměrně v regionech dobře ustaveny. My jsme byli Ministerstvem průmyslu a obchodu ujišťováni, že tuto oblast bude dobře řídit CzechInvest. Ukázalo se, že CzechInvest nesplňuje podmínky kladené Evropskou unií, totiž že jeho pracovníci nejsou úředníky podle zákona, a tedy nemohou to dělat. Čili teď tedy je otázkou, zdali se včas podaří převést pracovníky CzechInvestu do sestavy ministerstva nebo se z nich stanou pracovníci center regionálního rozvoje. Je nutné, aby tahle úřední věc byla provedena co nejdříve tak, aby tyhle drobné projekty mohly být čerpány co nejdříve, jak to bude možné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Benešíka. Vaše dvě minuty, pane poslanče. Máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jenom - stručná reakce. Myslím si, že s panem předsedou Stanjurou nejsme v rozporu. Jenom jsem chtěl upřesnit. Ta regionální centra a podpora regionálních center je rozhodně v pořádku. To nikdo nezpochybňuje. Byť jsem z vesnice, tak chápu, že Praha má úplně jiné potřeby a možnosti a význam než moje rodné Strání. Tak to je. Já tomu naprosto rozumím. Ale myslím si, že ten lobbing za to, aby půlka krajů měla takzvaná regionální centra a půlka ne, byl skutečně trošku diskriminující, protože já zas až tak velký rozdíl nevidím - omlouvám se všem Olomoučákům - například mezi Olomoucí a Zlínem. Olomouc v ITI je, to znamená je to regionální centrum, a Zlín není. Přitom si myslím, že tyto dvě aglomerace jsou srovnatelné. A to, jaká bude definice toho regionálního centra, a to, kdo prolobbuje které regionální centrum právě na ten seznam, to už byla záležitost České republiky. Takže tady bych neobviňoval Brusel, ale spíš byl problém v situaci, kdy chleba se pomyslně lámal v době, kdy se nám tady měnila první vláda na druhou a druhá na třetí. Myslím si, že současná vláda už skutečně příliš mnoho manévrovacího prostoru nemá. Takže není to jenom jako stížnost, ale takové dovysvětlení situace.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Neeviduji žádnou další přihlášku do rozpravy, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se paní ministryně, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, děkuji za všechny informace i podněty, které zde zazněly. Ráda bych jen upřesnila, že zákon byl Poslanecké sněmovně doručen 4. září, čili zde v prvním čtení načítám, co bylo doručeno. Proto jsem i vyjádřila potěšení, že bude muset být pozměňovací návrh.

    Reagovala bych na několik věcí ohledně Centra pro regionální rozvoj - dotazy paní poslankyně Fischerové, ono to následně váže i na všechno ostatní.

    Centrum pro regionální rozvoj, naše organizace Ministerstva pro místní rozvoj - jak jsem nastoupila, tak i plním, co jsem říkala - méně byrokracie. Centrum pro regionální rozvoj projde naprostou rekonstrukcí. Vyžadujeme i více zaměstnanců. V tuto chvíli jsem dala materiál na vládu, který byl přerušen a budeme ho dávat do meziresortu, o navýšení na letošní rok o sto zaměstnanců, v průběhu příštího roku zhruba o dvě stě zaměstnanců. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, mně přísluší sdělit, že k tomuto návrhu zákona proběhlo osm vystoupení, někteří poslanci vystoupili opakovaně, nebyl podán návrh na zamítnutí ani vrácení k přepracování a platí to, co jsem řekl, že navrhuji postoupit tento návrh zákona do výborů k projednání. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Nyní se budeme tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. I v tomto případě organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Já se táži, zda navrhuje ještě někdo jiný výbor jako garanční. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 111, do kterého je přihlášeno 168 přítomných, pro 146. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Než přejdeme k bodu číslo 28, přečtu ještě omluvy, které tady mám. Pan poslanec Jiří Holeček se omlouvá dnes od 14.45 z důvodu nemoci, dále pan poslanec Robin Böhnisch se omlouvá dnes od 15 do 16 hodin z důvodu jednání s prvním radou francouzské ambasády, dále paní poslankyně Martina Berdychová se omlouvá dnes od 17.30 z osobních důvodů a pan ministr obrany Martin Stropnický se omlouvá dnes do 19 hodin, a to z pracovních důvodů.

    My jsme dnes měli pevně zařazen bod číslo 130, který byl přerušen do doby přítomnosti pana ministra dopravy. Pan ministr, jak vidím, je již přítomen, takže tato podmínka byla splněna, a budeme se tedy zabývat bodem číslo

    Z pověření vlády tento návrh uvede ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, obsahem předkládaného vládního návrhu zákona jsou zejména:

    1. ochrana veřejně přístupné účelové komunikace před znečišťováním, ničením a poškozováním;

    2. úprava působnosti obecních úřadů v oblasti výkonu státní správy, přesun působnosti silničního správního úřadu z obecních úřadů obcí na obecní úřady obcí s rozšířenou působností;

    3. změny v pojetí a vymezení kategorií a tříd dálnic, silnic a navazující úprava nejvyšších dovolených rychlostí;

    4. nakládání s odtaženými motorovými vozidly, popř. jejich vraky;

    5. možnost vyloučení tranzitní nákladní dopravy u silnic II. a III. třídy;

    6. úpravy směřující k usnadnění právní a majetkové přípravy výstavby pozemních komunikací, veřejná prospěšnost k užití obecné úpravy vyvlastňování, oceňování věcných břemen;

    7. úprava procesu stanovování místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích.

    Návrh dále obsahuje dílčí úpravy vycházející z praxe: křížení pozemních komunikací s dráhami, kontrolní vážení, správa pozemní komunikace, změny v oblasti mýta, propadání předplaceného mýtného. Součástí návrhu je rovněž zrušení platné, ale dosud neúčinné novely zákona o pozemních komunikacích, kterou se měl změnit způsob prokazování úhrady časového poplatku za užití vybraných pozemních komunikací, a to z papírové dálniční známky na elektronické zařízení.

    Hospodářský výbor ve svém usnesení ze dne 16. února 2015 doporučil návrh schválit ve znění celkem 11 pozměňovacích návrhů. Tyto návrhy lze zčásti podpořit za předkladatele, ovšem nemohu podpořit návrhy směřující k úpravě navrhovaných změn výkonu státní správy na úrovni obcí a zejména s navrhovanými změnami postavení dopravní policie v procesu stanování dopravního značení.

    Vládní návrh tedy obsahuje souhrn změn, které jsou pro aplikační praxi velmi potřebné, a proto mi dovolte vás požádat o podporu tohoto sněmovního tisku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dne 23. 1. 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání hospodářskému výboru. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. V daném případě byl návrh zákona přikázán pouze hospodářskému výboru jako jedinému výboru, a je proto zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o určení garančního výboru hlasovat.

    Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisk 374/1 a 374/2 a já nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Karla Šidla, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, dovolte mi, abych se už nevracel ke zprávě zpravodaje z prvního čtení, kdy jsem podrobně komentoval z pohledu zpravodaje navržené novelizační body, které zasahují jak do zákona č. 13, tak do zákona č. 361, o provozu na pozemních komunikacích, a věnoval se pouze tomu, k čemu jsem byl nyní vyzván, a to je seznámit anebo zde uvést usnesení hospodářského výboru ze 17. schůze z 26. února 2015. Toto usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 13, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, pod sněmovním tiskem 374, hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodních slov náměstka ministra dopravy Milana Ferance a zpravodajské zprávě poslance Karla Šidla, po obecné a podrobné rozpravě doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk číslo 374 ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

    Jak tady již uvedl pan ministr dopravy, je zde skutečně 11 pozměňovacích návrhů. Pokud je mám nějakým způsobem okomentovat, tak musím jako zpravodaj objektivně sdělit, že byly přijaty i pozměňovací návrhy, které neměly po připomínkovém řízení Ministerstva dopravy jako podané pozměňovací návrhy na hospodářském výboru plnou podporu. Týkalo se to skutečně těch ustanovení novely zákona, která měla být upravena pozměňovacími návrhy, které souvisí s rozšířenou působností obecních úřadů, s vypuštěním pojmu silniční vegetace, nebyly podpořeny, resp. byly přijaty ještě další pozměňovací návrhy, které souvisely s tím, že neměly plnou podporu Ministerstva dopravy.

    Mohu říci, že důležitým faktem je, že pokud jsem podrobně sledoval přípravu dnešního druhého čtení, že již v současné době je uvedeno dalších šest pozměňovacích návrhů na sněmovních dokumentech, které budou určitě ve druhém čtení načteny, a k těm se budeme postupně vyjadřovat až v průběhu dalšího jednání gesčního hospodářského výboru a já jako zpravodaj ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve chci říct, že náš klub tento návrh zákona podporuje. To je to základní, co bych chtěl říct. Není divu, když sněmovní tisk 1001 z minulého volebního období je takřka totožný - takřka, není úplně - s tímto tiskem.

    Chci zmínit několik věcí. Návrh zákona, a bylo to i v tom původním, umožňuje zvýšit rychlost na silnicích I. třídy o 20 kilometrů tam, kde to podmínky dovolují. To je třeba říct a já myslím, že ten návrh je správný. Současně chci tady připomenout návrh svého kolegy Ivana Adamce, který je dneska řádně omluven. Já se pak v podrobné rozpravě přihlásím k jeho pozměňovacímu návrhu tak, abychom splnili veškerou proceduru.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák - ale to je omyl. Takže teď je řádně přihlášený pan poslanec Josef Šenfeld, po něm pan poslanec Daniel Korte. Pan poslanec Šenfeld. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážení kolegové, já si dovoluji se přihlásit k svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2150, který je uveřejněn v elektronickém systému dokumentů. Jenom bych pro odůvodnění chtěl uvést, že vládní návrh novely zákona o pozemních komunikacích v ustanovení § 19 odst. 2 navrhuje rozšířit zákaz znečišťování i na veřejně přístupné účelové komunikace. Jedná se o komunikace, které zemědělci, lesníci apod. nejčastěji používají při provádění polních nebo lesních prací.

    Specifika zemědělské nebo lesní výroby neumožňují zajistit odstranění znečištění bezprostředně, neboť v případě například řepné kampaně vyjíždějí zemědělské stroje na komunikaci mnohokrát za den, a požadovat tudíž okamžité odstranění znečištění je nereálné. Z těchto důvodů odpovídá specifiku zemědělské nebo lesní výroby platná právní úprava, která veřejně přístupné účelové komunikace neuvádí v ustanovení § 19 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Navrhované rozšíření okruhu komunikací uvedených v ustanovení § 19 odst. 2 zákona tak vyžaduje upravit navrhované znění ustanovení § 42b odst. 1 písm. g) a písm. k), aby specifika provádění polních nebo lesních prací byla zohledněna a nebyl sankcionován stav, který nelze reálně ovlivnit.

    Tolik mé zdůvodnění. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šenfeldovi. Dovoluji si doporučit, aby se k svému návrhu přihlásil ještě v podrobné rozpravě. Nyní v obecné rozpravě s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Birke. (Reakce ze sálu.) Prosím v podrobné rozpravě, tedy až skončíme podrobnou rozpravu. Další do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Daniel Korte. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, můj pozměňovací návrh odstraňuje jazykový zločin, který je obsažen v tomto zákonu. Jedná se o text dodatkové tabulky, která zní: mimo dopravní obsluhy. Tato tabulka je pak vzorem pro všechny ostatní podobné, to znamená, například mimo vozidel stavby. Přičemž předložka mimo se v jazyce českém pojí pouze a výhradně se 4. pádem.

    Můj pozměňovací návrh tedy tento zločin odstraňuje. Já jsem ho předkládal již na výboru, kde jsem s ním příliš neuspěl. Ministerstvo vypořádalo tuto připomínku, tento návrh, abych tak řekl, šalamounsky, a sice uznalo, že mám pravdu, ale na druhou stranu, že prý by to něco stálo takové ty tabulky hned obměňovat. Takže jsem se s panem ministrem dohodl na pětileté legisvakanci. Jinak ten text je stejný, jako byl na jednání hospodářského výboru. V rozpravě podrobné se pak přihlásím k tomuto návrhu, který je zaveden v systému.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kortemu. Návrh, který rovnou zločin odstraňuje, to je určitě radost. Nicméně poprosím i pana poslance Korteho, aby se přihlásil k tomuto návrhu v podrobné, nikoliv v obecné rozpravě.

    Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče. Pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře, já bych se chtěl zeptat na jednu otázku vyplývající z úvodního expozé pana ministra dopravy ve druhém čtení, kdy oznámil, že většinu pozměňovacích návrhů hospodářského výboru bude podporovat s výjimkou asi dvou. Jeden z těch návrhů se týká státní správy, resp. silničního správního úřadu na obcích prvního a druhého typu. Návrh zákona totiž ruší silniční správní úřad v obcích prvního a druhého typu i k místním komunikacím, tedy to, co tady funguje od roku 1990, a já jako 125letý komunální politik (s úsměvem) si nedokážu představit situaci, kdy občan, a vezměme typově babička, která si chce postavit lešení k rodinnému domku na místní komunikaci, bude muset jít o to požádat obecní úřad nebo obec s rozšířenou působností, poté, co dostane rozhodnutí o zvláštním užívání místní komunikace, aby si mohla postavit lešení k opravě nějaké fasády svého domku, tak bude muset ještě dojít na svůj obecní úřad, nebo na obecní úřad ve své obci, aby uzavřela smlouvu s příslušnou obcí, protože příslušná obec je vlastníkem té místní komunikace. Mně se to zdá celé víceméně obrovskou byrokracií veřejné správy na obcích.

    Chtěl bych se zeptat, protože jsem si v této věci docela podrobně prostudoval důvodovou zprávu, co vůbec vede Ministerstvo dopravy k tomu, že po 25 letech ruší silniční správní úřad k místním komunikacím na úrovni obcí, tedy víceméně to, co tady fungovalo minimálně od roku 1990, a jakýmsi způsobem demontuje státní správu na úrovni obecních úřadů prvního a druhého typu. Já jsem se dočetl v důvodové zprávě, že setrvání současného stavu by vedlo k pokračování dekoncentrace rozhodování. Já si nemyslím, že je současný stav špatný. Proto vás žádám, pane ministře, není to nějaká technická záležitost, není to záležitost, která by měla zůstat nepovšimnuta. Je to věc, která se velmi diskutuje na půdě Svazu měst a obcí, a dobře víte, že Svaz měst a obcí je proti tomu, aby v souvislosti s touto novelou byl zrušen silniční správní úřad u obcí prvního a druhého typu, podotýkám k místní komunikaci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, tak skončím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Ano. Pan ministr má zájem o závěrečné slovo v obecné rozpravě. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl reagovat na dvě otázky. První otázka od pana poslance Stanjury. Naše negativní stanovisko se vázalo spíše k povolování značek. To znamená, jestliže policie sezná, že neexistuje dobrá objízdná trasa pro značku zákaz tranzitní dopravy, že tam mohou zareagovat na tu další věc, co jste říkal, jsem připraven reagovat tak, že pokud na těch místních komunikacích je, řekl bych, znalost místního orgánu správná, tak se pojďme bavit, zdali tam má být závazné stanovisko policie.

    Co se týče přesunu pravomocí z obcí, to, co vedlo dopravu k tomu, abychom přesunuli správní agendu z jedničkových a dvojkových na trojkové, na obce s rozšířenou působností, byla praxe, a zejména výkladová praxe. V průběhu jednání na hospodářském výboru bylo navrženo, aby některé pravomoci zůstaly na jedničkových a dvojkových, a s touto úpravou je Ministerstvo dopravy připraveno souhlasit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já budu velice stručný. Potvrdím slova pana ministra, protože hospodářský výbor při projednávání k němu podaných pozměňovacích návrhů a po uskutečnění vypořádání Ministerstvem dopravy skutečně v § 40 odst. 4 písm. a), v § 40 odst. 5 reagoval na to, jakým způsobem Ministerstvo dopravy upravilo textaci původního pozměňovacího návrhu pana poslance Váchy, a hospodářský výbor toto znění s úpravou Ministerstva dopravy přijal do svého usnesení, takže je součástí již zmiňovaného usnesení v tisku 374/2. Já jsem to považoval za dobré dovysvětlit, že už v tom nějaké kroky byly učiněny. Pokud je budou samozřejmě poslanci považovat za nedostačující, tak mají ještě dneska prostor dále navrhnout další změny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho závěrečné slovo. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na hlasování o vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání podle § 93 odst. 2, zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

    Nejprve se do podrobné rozpravy hlásí pan poslanec Jan Birke. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych se přihlásil ke třem pozměňovacím návrhům, které jsou v systému. Vzal bych to popořadě podle čísel sněmovních dokumentů.

    První sněmovní dokument je 2108, který se týká ukládání pokut za správní delikty v oblasti nízkorychlostního a vysokorychlostního kontrolního vážení vozidel a náklady vážení. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Birkemu. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Šenfeld, po něm pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se jen formálně přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu 2150. Své odůvodnění jsem uvedl v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šenfeldovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je zanesen v systému pod číslem 2114. Jeho odůvodnění je poměrně velmi stručné. Je to návrh potírající jazykový zločin, neboť nelze tolerovat, aby text zákona, to jest všeobecně právně závazného předpisu, nerespektoval úřední jazyk státu.

    Pokud jde o druhý bod, pětiletou legisvakanci, odůvodnění je také jasné. Jde o to, minimalizovat náklady na výměnu tabulek. Mohou se tak obměňovat průběžně, jak končí jejich životnost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kortemu. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Abych učinil zadost - je to pozměňovací návrh, sněmovní dokument 2143. Já se k němu hlásím, přestože ho podal můj kolega z hospodářského výboru Ivan Adamec, který je řádně omluven. Já jsem o tom mluvil, ale pro jistotu ještě přečtu zdůvodnění, které můj kolega připravil.

    Umožnit zvýšit nejvyšší povolenou rychlost na dálnici až o 20 km stejně tak, jak je to na ostatních silnicích pro motorová vozidla. Výsledkem může být zvýšení rychlosti na některých úsecích dálnic až na 150 km za hodinu. Jedná se zejména o nově vybudované úseky dálnic s nízkou dopravní zátěží, odpovídajícím povrchem a dostatečnými rozhledovými poměry. Úprava rychlosti by mohla probíhat pomocí proměnlivého dopravního značení, elektronické značky, tak, aby k navýšení rychlosti došlo jen za předpokladu dobrých povětrnostních podmínek a nízké úrovně dopravy.

    Jako příklad vhodných úseků může být D1 v úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou nebo mezi Vyškovem a Kroměříží. Dále úsek D11 v úseku Poděbrady - Hradec Králové nebo část dálnice D3 a některé nově budované dálnice.

    Tím se hlásím k pozměňujícímu návrhu číslo 2143.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Neeviduji žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy. Pokud se již nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slovo pana ministra, případně pana zpravodaje. Pokud nejsou, nezazněly ani návrhy na vrácení, zkrácení lhůty či jakýkoliv jiný návrh. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh tohoto zákona byl zpracován za účelem zajištění transpozice směrnice 2012/18/Evropské unie o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, známé spíše jako směrnice Seveso, v tomto případě Seveso III, která byla v červenci 2012 publikována v Úředním věstníku Evropské unie a jejíž transpozice by měla být provedena ke dni 1. června 2015.

    Tato směrnice stanoví pravidla pro objekty, v souvislosti s jejichž provozem dochází k používání takových nebezpečných chemických látek a směsí, které představují zvýšené riziko mimořádných událostí. Předmětná regulace, přijímaná za účelem prevence takových mimořádných událostí, stanoví systém opatření, jež jsou jednotliví provozovatelé těchto objektů povinni zavést, aby zabránili vzniku závažných havárií.

    Dovolte mi jenom krátce komentovat hlavní změny zaváděné novou právní úpravou oproti stávajícímu právnímu stavu. Je to především to, že dochází k rozšíření působnosti nového zákona o prevenci závažných havárií, a to ve vztahu k objektům podzemních zásobníků plynu. Dále návrh nového zákona přesněji vymezuje povinnosti provozovatelů týkající se kategorizace jimi užívaných objektů. Dochází k harmonizaci požadavků kladených na obsah bezpečnostní dokumentace a významných změn doznal také proces schvalování bezpečnostní dokumentace krajskými úřady. Mimo jiné dochází také k výslovnému zakotvení úlohy hasičského záchranného sboru kraje při zpracovávání vnějších havarijních plánů. Dochází rovněž k systemizaci právní úpravy kontroly dodržování povinností ukládaných zákonem o prevenci závažných havárií.

    To je vše na úvod a děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Jaroslav Holík. (Poslanec Jaroslav Holík není v sále přítomen.) Tak pokud tu pan poslanec zpravodaj není... (Dotaz poslance Sklenáka mimo mikrofon: Kdo to je?) Pan poslanec Jaroslav Holík. Pan zpravodaj už jde, takže jestli kolegové nemají námitky, tak poprosím o chvilku strpení. (Přestávka v jednání bez přerušení schůze.) Ano, hrajeme hru "hledá se zpravodaj", kdo ho najde, vyhraje. (Poslanec Jaroslav Holík stále není v sále.) Pakliže se pan zpravodaj nedostavil, přerušuji jednání Sněmovny do 16.15, kdy se snad pan zpravodaj dostaví. Děkuji.

    (Jednání přerušeno od 16.12 do 16.15 hodin.)

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je 16.15, pan zpravodaj se již dostavil. Pana zpravodaje našel pan předseda poslaneckého klubu Černoch, který tu hru tedy vyhrál. A já poprosím pana zpravodaje Jaroslava Holíka. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, já se velice omlouvám. Vidíte, jak jsem udýchaný, protože doteď na výboru životního prostředí jsme s panem předsedou Böhnischem seděli s panem obchodním radou francouzské ambasády a řešili budoucí konferenci o globálních změnách. Takže ještě jednou mi to promiňte. Řada kolegů říká, že mě to bude něco stát.

    Vážení kolegové, vážený pane předsedající, vyslechli jsme tady vládní návrh na změnu zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které dosud řeší zákon č. 59/2006 Sb. Cílem tohoto návrhu je upřesnění předpisů, kdy odpovědný za škody je uživatel objektu, ve kterém se tyto nebezpečné látky nacházejí. A dále tento návrh zákona kategorizuje objekty do dvou skupin - A a B. Je to podle jejich nebezpečnosti.

    Podotýkám, že navržený zákon obsahuje technickou novelizaci, která umožní transpozici tzv. Seveso III. Pro ty, kdo nevědí, co je to Seveso, tento výraz se používá od havárie chemického závodu v italském městečku v severní Itálii.

    Tato změna nepřináší pro dotčené subjekty mimořádné finanční dopady. Vyžaduje pouze pečlivější zpracování bezpečnostní dokumentace. Podotýkám - abychom stihli včasné zařazení této směrnice EU, tak je nutné tento zákon přijmout co nejdříve.

    Teď bych rád vyzval, pokud tady bude mít někdo...

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pan zpravodaj řekl, že je to směrnice, která opět je jedna z těch, které od nás vyžaduje Evropská unie, jinak budeme vystaveni nějakému kárnému řízení. Ono to možná, počítáno z ministerstva, žádné dopady nemá, ovšem pravdou je, že celá řada úkonů v havarijním plánování a havarijním řízení spočívá na bedrech krajské samosprávy. Kraje jsou odpovědné za vypracovávání havarijních plánů. My jsme to zažili, např. Jihočeský kraj nebo Kraj Vysočina, v případě plánování havarijních zón jaderných elektráren. Tady se však jedná o něco jiného. Jsou to chemické látky, havárie, které by mohly vzniknout působením chemických látek. Přesto kraje k tomu měly nějaké připomínky. Otázkou je, zdali jejich připomínky byly vzaty v potaz. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Hlásí se pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl pouze avizovat, že v podrobné rozpravě navrhnu, aby se tento tisk dostal i na jednání výboru pro veřejnou správu, neboť ten vztah krajské úřady - obce a zkušenost s nakládáním nejenom s toxickými odpady, ale s výbušninami a podobně, podle mě je nutné, aby toto neprojednával pouze výbor pro životní prostředí, ale i výbor pro veřejnou správu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí. Není nikdo takový. Končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo pana zpravodaje. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo, prosím.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, teď už jsem se malinko vydýchal, tak už to bude pro mě jednodušší. Jak už jsem řekl, termín pro implementaci je 1. červen 2015. Z tohoto důvodu navrhuji zkrátit dobu na projednávání na 45 dnů. Také doporučuji Sněmovně, aby propustila tento zákon do druhého čtení, a doporučuji projednat tento zákon ve výboru pro životní prostředí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho návrh. Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo jiný přikázat tento návrh zákona jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Přivolám naše kolegy z předsálí a je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Přistoupíme k hlasování, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 112. Přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Prosím, pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, navrhuji, aby předmětný návrh zákona projednal i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dále se hlásí pan poslanec Klučka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem nic nenavrhoval v obecné rozpravě, ale teď v této chvíli, protože jde o problematiku krizového řízení, krizových plánů a činnosti integrovaného záchranného systému včetně podnikových hasičů, poprosím, aby tento tisk byl rovněž projednán ve výboru pro bezpečnost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, výbor pro bezpečnost. Pokud nikdo nemá další návrh na přikázání jinému výboru, budeme hlasovat o těchto dvou návrzích.

    Nejprve tedy návrh pana poslance Bendla o přikázání tohoto návrhu zákona výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 113. Přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 135, proti 1. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance Klučky, který navrhl tento návrh zákona přikázat výboru pro bezpečnost.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 114. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 132, proti 1. I tento návrh byl přijat.

    Dále zazněl návrh na zkrácení lhůty podle § 91 odst. 2 a 3 na 40 dnů. O tomto návrh zahajuji... (Zpravodaj Holík: Na 45 dnů.) Pardon, omlouvám se. Opakuji: Návrh na zkrácení lhůty na 45 dnů. A je tu nová žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Počet přihlášených se ustálil a já zahajuji hlasování o zkrácení lhůty na 45 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 115. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 106, proti 3. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, výboru pro bezpečnost, garančním výborem byl určen výbor pro životní prostředí a lhůta byla zkrácena na 45 dnů. Děkuji panu ministrovi, panu zpravodaji, končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. ***

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vám v krátkosti představil zákon o pedagogických pracovnících 563/2004.

    Účelem návrhu této novely je stanovení speciálních pravidel pro uzavírání pracovního poměru s pedagogickými pracovníky na dobu určitou. (Hluk v sále.) Je to z toho důvodu, že v České republice se zažila praxe, kdy učitelé byli propouštěni na dobu prázdnin a opět nabíráni 1. 9. Pracovně se to také nazývá řetězení smluv, kdy opakovaně byla tato smlouva uzavírána po dobu školního roku, poté pedagogové museli po vybrání dovolené buď jít na úřad práce, nebo si hledat nějakou brigádu po tu dobu, než opět 1. 9. měli novou smlouvu. Tento návrh řetězení zakazuje s tím, že minimální délku trvání pracovního poměru pro pedagogického pracovníka na dobu určitou stanovuje nejméně na 12 měsíců. Jsou tam samozřejmě výjimky, a to dvě. První výjimka se týká náhrady za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka z důvodu překážek v práci, např. dlouhodobá nemoc, mateřská dovolená apod. Druhá výjimka se týká sjednání pracovního poměru s pedagogickým pracovníkem, který nemá podle zákona o pedagogických pracovnících odbornou kvalifikaci.

    Doprovodným pravidlem je pak zkrácení celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi smluvními stranami na dobu nejdéle tři roky. Účinnost návrhu zákona se navrhuje 15. dnem po dni jeho vyhlášení.

    Toliko úvodem a děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi školství a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, tentokrát mohu jako zpravodaj - nebudu vyjadřovat zatím svůj postoj.

    Pan ministr tady v zásadě ve stručnosti všechno ke změně zákona č. 562/2004 Sb. už řekl. Skutečně praxe, která některé školy v zásadě nutí k tomu, aby nepřijímaly pedagogické pracovníky na dobu neurčitou, má své odůvodnění, protože řada škol třeba nějak inovuje, snaží se zavádět třeba nové předměty, semináře atd. a není si jistá, zda to zůstane součástí jejich učebního plánu. Proto je logické, že se snaží uzavírat pracovní poměr na dobu určitou. Ale jiná věc, jak tady řekl pan ministr, a to je skutečně velice negativní jev, z praxe to velmi dobře znám, že takový učitel je od září do června pedagogickým pracovníkem, a pokud nemá jiný pracovní poměr, tak je vlastně po dobu prázdnin nezaměstnaný. Myslím, že to je pro toho učitele velice degradující, skutečně je to velmi demotivující.

    Proto je určitě správné, aby se tato možnost uzavírání pracovního poměru na dobu určitou změnila ve dvou směrech. Ten jeden směr tedy je, že není možné uzavřít pouze na dobu vyučování ve školním roce, tzn. od září do června, ale minimálně na těch dvanáct měsíců, aby byl pedagogický pracovník kryt i o prázdninách. A druhá věc je, že toto celé lze provést maximálně třikrát. Přitom tím není dotčena možnost uzavřít na kratší dobu s pracovníkem pracovní poměr, a to v odůvodněných případech, kdy třeba víme, že je dlouhodobě nemocný pedagog a za tři měsíce je pravděpodobnost už jeho návratu. Takže toto je v pořádku.

    Pokud se rozhodnete nechat to projít v prvním čtení a přikázat výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, tak tam jistě asi budeme diskutovat o té jedné části, a to je možnost uzavřít pracovní poměr na dobu určitou s ohledem na kvalifikovanost či nekvalifikovanost pracovníků. Ale jinak vše, co řekl pan ministr, je vlastně vyčerpávající krátká informace. Řeší to praxi, která není pozitivní a která se touto novelou mění ve smyslu pozitivním. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Novákové. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku... (Po chvilce.) Jestliže není žádná přihláška, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a v souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání tomuto výboru jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 116, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 128, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo nějaký návrh na přikázání výboru nebo výborům k projednání? Není tomu tak. Já tedy konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby z pověření vlády tento návrh uvedl. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, po kratší přestávce opět já, slibuji, že dnes už naposledy, i když nevím.

    V každém případě primárním důvodem předložení této novely zákona o odpadech je zajištění nápravy v reakci na řízení o porušení smlouvy - to je to nám z mnoha jiných případů dobře známé infringementové řízení, které je vedeno s Českou republikou ze strany Evropské komise ohledně nesprávné transpozice směrnic Evropského parlamentu a Rady o odpadech. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho zdůvodnění. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Josef Nekl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr ve svém úvodním vystoupení prakticky vyčerpal vše, co je nutno k novele zákona říct. Já bych přece jenom ještě znovu zdůraznil, že jde o to, že touto novelou se reaguje na řízení Evropské komise, která vede proti našemu státu řízení pro porušení či nedodržení podmínek v transformaci směrnice Rady Evropského společenství č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic v působnosti tohoto zákona. Tam jde zejména o definice, o hierarchii nakládaní s odpady, o obsah plánu odpadového hospodářství a vymezení způsobu využívání a odstraňování odpadů. O akumulátorech a bateriích pan ministr hovořil, o recyklaci lodí také hovořil, takže u toho se nebudu zdržovat.

    Přijetím novely tohoto zákona dojde k nepatrnému navýšení administrativní zátěže s vydáním přihlašovacích údajů do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností a kontrolou plánu odpadového hospodářství krajů. Zároveň dojde k souladu mezi plány odpadového hospodářství krajů s plánem odpadového hospodářství České republiky. Při projednávání tohoto návrhu doplnění zákona byla i řada připomínek ze strany Svazu měst a obcí i některých neziskových organizací. Mám informace, že byly určitým způsobem zahrnuty do návrhu tohoto zákona, a navíc budou určitě ještě projednány při určení garančního výboru.

    Takže to je úvodní vystoupení k tomuto návrhu zákona s tím, že doporučuji, aby návrh tohoto zákona byl postoupen do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji poslanci Josefu Neklovi. Než otevřu obecnou rozpravu, tak se dnes od 16.30 do konce jednacího dne omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová z důvodu pracovního zaneprázdnění.

    Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Po něm pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, k tomuto návrhu, který je opět výsledkem známé infringementové potřeby. Opět nás Unie nutí k něčemu v rychlosti, v kvapu, překotně dělat. To tak už asi často bývá.

    Já bych se k tomu chtěl vyjádřit ze tří důvodů. Prvním je důvod, který se týká § 2 odst. 1 písm. a). Tento paragraf definuje, čeho se vlastně týká tento zákon. Ten se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou - a teď je tady uvedeno několik výjimek, kterých se tento zákon netýká. Čili tady konkrétně písmeno a) říká, že jsou vyňaty odpadní vody v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy s odkazem 61. Odkaz 61 říká, že jsou to vody podle zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Čili odpadní vody, které nejsou odváděny kanalizacemi, se stávají po přijetí tohoto zákona odpadem. To je docela složitá věc. Znamená to jednak výraznou změnu v bilanci vyprodukovaného odpadu a také to znamená, že čistírny odpadních vod budou schvalovány jako zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, což samozřejmě přináší provozovatelům, případně budovatelům těchto zařízení poměrné komplikace. Otázka je, co se bude dít s těmi odpadními vodami, které jaksi z principu nebo z toho, v jaké poloze je původce těchto odpadních vod, nemohou být odváděny kanalizací, tedy takové odpadní vody, které jsou shromažďovány v odpadních jímkách. Tady zákon na tuto věc asi zřejmě zapomněl.

    Druhou věcí, kterou tomuto zákonu chci vytknout, je opět v § 2 odst. 1 - vyškrtnutí celého textu v písmenu h). Tam se škrtá, tedy ruší se výjimka vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečistění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu stanoveným v příloze 9 k tomuto zákonu a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl, po něm řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem chtěl poukázat právě na jeden z významných paradoxů, který tento návrh zákona přináší, protože na jednom z posledních jednání schůze jsme se shodli na tom, že by Česká republika měla udělat maximum pro to, abychom podpořili projekty udržení vody v krajině, abychom připravovali projekty na čištění rybníků a vodních ploch obecně, abychom hledali finance a případně odblokovávali některé byrokracie, které s tím souvisejí. A tento návrh zákona přináší jedno významné finanční zatížení, a to je, že přinutí každého, kdo bude chtít vyčistit svůj rybník nebo svoji vodní plochu, chcete-li, bude-li ji chtít odbahnit, bude muset s tím, co odbahňuje, naložit jako s odpadem. To znamená to, co dřív naši otcové a praotcové používali na pole jako významné přirozené hnojivo, tak my teď uložíme každému, aby s tím nakládal jako s odpadem, to znamená, že ho finančně zatížíme, to znamená, že znesnadníme čištění běžných rybníků. To si myslím, že není dobře. Přál bych si, pane ministře, kolegové, abychom se nad tím případně společně zamysleli a hledali, jestli je možné najít nějakou cestu, jak kal z rybníka či z koryta, který není znečištěn něčím výjimečným, abychom k němu nepřistupovali jako k odpadu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Kolega Zahradník, můj předřečník, řekl mnohé. Já víceméně některé věci zpřesním. Mám pár poznámek k této novele.

    Asi nejdříve bych se chtěl dotknout termínu účinnosti, kterou tam pan ministr Brabec navrhuje. To je tuším 1. června, pokud si to dobře pamatuji. To mi připadá poměrně dost rychlé na to, že jsme v tuto chvíli v prvním čtení, a nechtěl bych, aby tato rychlost projednávání znamenala nějaké riziko pro obce či podnikatelské subjekty a občany.

    To, že je novela do jisté míry transpoziční a odstraňuje předchozí nedostatečnou implementaci směrnice, to už tady zmiňoval pan ministr Brabec. Ale samozřejmě i tady zase jdeme nad rámec toho, co nám předepisuje právě Evropská komise.

    Novela zavádí novou sankci - až půl milionu korun pro zpracovatele akumulátorů, kteří neodevzdají ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti, což mi připadá jako další administrativní zátěž, navíc zatížená sankcí, jak už bývá u pana ministra Brabce zvykem. Administrativní zátěž, aspoň to, co se můžeme dočíst v důvodové zprávě, tak administrativní zátěž se konstatuje u řady dalších bodů v důvodové zprávě - že dojde k mírnému navýšení administrativní zátěže u podnikatelských subjektů. Na dalším místě v důvodové zprávě se ovšem konstatuje... Nicméně v dalších částech důvodové zprávy je použita formulace, že celkovou administrativní zátěž není možné stanovit. Takže jsou tam nějaké rozpory, jakou administrativní zátěž to přinese. Na jednu stranu je v důvodové zprávě zmiňováno, že zátěž to přinese, bude navýšena, na druhé straně zase, že ji není možno celkově stanovit. Myslím si, že by bylo dobré ji propříště, tuto zátěž jako takovou, přesněji specifikovat.

    Otázku, kterou tady vyvolala definice nakládání s vybagrovanými sedimenty, už tady zmiňovali mí předřečníci. Zatím to vypadá, že se bude jednat o další finanční zátěž, zejména pro naše obce, které se rozhodnou čistit své toky, resp. své rybníky. Už dnes můžu říct, že například povodí upouští od čistění vodních toků právě z důvodů vysokých finančních nákladů. Já doufám, že se ve výboru dozvíme, jakým způsobem to bude přesně řešeno. Třeba se mýlím a budu rád z tohoto omylu vyveden. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a přeji pěkné odpoledne. Neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy. V tom případě končím obecnou rozpravu a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předtím se ještě táži, zda si chcete vzít závěrečná slova. Pan ministr žádá o závěrečné slovo, takže prosím.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Bude stručné. Chtěl bych vás ujistit - děkuji za ty připomínky - že všechny body, které byly diskutovány, byly diskutovány už v rámci poměrně dlouhého a docela bouřlivého meziresortního připomínkového řízení. I ta záležitost využití sedimentů z rybníků nebo z řek už je kompromisem, který byl dosažen s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem zemědělství, tzn. bude to možno dál využít jako hnojivo nebo použít jako zavážení terénu v případě, že tam bude splněna analýza, jinými slovy, že tam nebudou nalezeny těžké kovy nad nějakou hranici, což mi připadá docela logické. Je fakt, k tomu, co říká pan kolega Bendl, určitě to naši předci využívali naprosto logicky, naprosto správně jako hnojivo, ale bohužel v té době nebylo v sedimentech takové množství těžkých kovů a dalších látek zdraví nebezpečných, jako je tomu dnes. Ale kompromis tam určitě je a jsme připraveni o tom dále diskutovat. To samé z hlediska čistíren odpadních vod a jímek.

    Jen bych vás chtěl ujistit, to je pro pana kolegu Zahradníka vaším prostřednictvím, pane předsedající, ona ta kovová vyhláška přinesla efekt. Dnes dostávám každý den řadu mailů od lidí, od občanů, od zástupců policie, ať už městské, nebo státní, od zástupců obcí, kteří říkají: přestali jsme potkávat ty magnety, jak jim říká malebně jeden kolega ze Senátu, s kárkami. A je jasné, že oni něco vymyslí, ale my vymyslíme něco také. Máme připraven komplexní materiál, jak vůbec s tímto nakládat dál. Věřte tomu, že jsme měli možnost nedělat vůbec nic, kterou jsme samozřejmě logicky nechtěli využít, a dál zůstat v pozici, kdy si řekneme, že to je problém České republiky a že se s tím nedá nic dělat. Určitě se s tím něco dělat dá, ale nebude to jednoduché. Máte pravdu, že ten kriminální segment je vždycky o krok napřed, ale kombinací daleko větší kontroly, než byla dosud, a to vás chci ujistit, že bude v letošním i v dalších letech daleko větší kontrola sběren, a kombinací určité větší regulace věříme, že dosáhneme toho, že v nějaké poměrně dohledné době se stane to, že se z toho byznysu přestane ve velkém rozsahu dělat kriminální segment a že to naopak nezatíží tolik ty poctivé výkupce.

    To jsem chtěl jen říct a chtěl bych vás požádat, zda byste zvážili můj návrh na zkrácení projednání ve výborech na 45 dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pro pořádek se ptám: Padl tu v průběhu obecné rozpravy tento návrh, pane ministře? Návrh na zkrácení? Padl. Děkuji. Pan zpravodaj si také vezme závěrečné slovo. Prosím.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo, já také velmi stručně. V rozpravě v prvém čtení vystoupili tři kolegové, kteří nenavrhli ani vrácení k přepracování ani zamítnutí zákona, proto doporučuji, aby zákon byl postoupen do druhého čtení a na základě termínu a věcí, které jsou k tomu zákonu potřebné, bych podpořil návrh pana ministra, aby projednávání zákona ve výboru bylo zkráceno na 45 dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní se tedy nejprve budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, jak jsem již říkal. Nejdříve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím, v tom případě přistoupíme k hlasování.

    Dám hlasovat, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 117. Přítomných poslankyň a poslanců je 164, pro návrh 127, proti žádný, návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, tak se táži, zda má někdo návrh na projednání v dalších výborech. Není tomu tak. V tom případě konstatuji, že dalším výborům tento materiál nebyl postoupen.

    Jako poslední budeme hlasovat o zkrácení lhůty. Je zde návrh o zkrácení lhůty na projednání na 45 dní. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro tento návrh na zkrácení lhůty na projednání. - Registruji z pléna žádost o odhlášení, takže se vám omlouvám, všechny vás odhlásím a prohlašuji toto hlasování číslo 118 za zmatečné. Já vás odhlašuji a požádám vás, abyste se opět přihlásili do systému. Než dám hlasovat, tak se s přednostním právem hlásí pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám, pane předsedající. Rád bych si to ujasnil. Ten návrh je zkrácení na 45, nebo o 45?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Když jsem se dotazoval, tak můj dotaz zněl, zda je to zkráceno na 45 dnů. To mi bylo potvrzeno.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: V takovém případě jsme pouze proti a nelitujeme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho, kdo se hlásí, a opětovně jsem vás nechal přihlásit, v tom případě nyní zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 45 dnů, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 119. Přítomných poslankyň a poslanců je 139, pro návrh 105, proti 27. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a lhůta na projednání byla zkrácena na 45 dní.

    Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám bod

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali v úterý 31. března, kdy jsme jej přerušili před hlasováním o přikázání dalším výborům k projednání. ***

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že jsme si tady na předminulém zasedání odhlasovali přítomnost paní ombudsmanky Šabatové, kterou tady nevidím, stejně jako tady nevidím pana ministra pro lidská práva, který by u toho bodu měl být přítomen, protože je to prostě záležitost, která tady vyvolala celou řadu různých dotazů, a neznamená to, že když se ukončilo procedurálně projednávání toho bodu, že teď třeba nevystoupí nějaký ministr, neotevře znova rozpravu a nebudeme se znova o tom bavit. Takže já navrhuji přerušení tohoto bodu do doby, než tady bude paní ombudsmanka Šabatová a pan ministr pro lidská práva Dienstbier.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Ještě s přednostním právem, než dám hlasovat, se hlásí pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já nechci komentovat vystoupení předřečnice. Pouze se omezím na konstatování, že byla ukončena obecná rozprava, tisk jsme přikázali garančnímu výboru a bylo přestávkou přerušeno projednávání právě v okamžiku, kdy jsme měli pouze hlasovat o přikázání dalším výborům. Takže myslím si, že přítomnost ani paní ombudsmanky ani pana ministra v tuto chvíli by nebyla předmětná.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já to beru jako procedurální návrh a dám nyní hlasovat. (Hlásí se posl. Kalousek s tím, že by též měl dostat slovo.) Máte pravdu, pane předsedo, ale rád bych o tom dal hlasovat. (Posl. Kalousek na svém vystoupení trvá.) V tom případě to uděláme tak, že vás požádám, abyste vy promluvil, a potom dám hlasovat bez ohledu na to, kdo se bude hlásit, protože jsem registroval vaši přihlášku ještě před kolegou Sklenákem.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jinak máte pravdu, pane předsedající, ale neměl ani co mluvit pan předseda Sklenák. Pokud vystoupil on, tak by bylo nefér, kdybych nemohl vystoupit i já.

    My jsme si odhlasovali přítomnost paní veřejné ochránkyně práv po celou dobu tohoto bodu. Nebylo řečeno, že po určitou část, byť hlasování, tady být nemá. O to přerušení jsem poprosil já, protože to hlasování, které nás teď čeká, je mimořádně sofistikovaná materie. Já si nepamatuji návrh, který by byl navržen tolika výborům a komisím jako tento, a my jsme k tomu přistoupili opravdu velmi zodpovědně a zvažovali jsme, pro jaké přikázání hlasovat budeme a nebudeme, a ještě těsně před hlasováním jsme to s přítomnou paní veřejnou ochránkyní práv chtěli konzultovat, leč nemohli jsme, protože tu není a není tu ani příslušný ministr. Tento návrh nám předkládá pan ministr bez práce a on tady není! Vyžádali jsme si přítomnost paní veřejné ochránkyně práv a ona tady není! A to ani nezdůrazňuji, že se nám všem stýská po Křečkovi, byť po jeho přítomnosti jsme také volali. Já si myslím, že paní kolegyně Černochová má absolutní pravdu a že to prostě nelze bez přítomnosti těchto funkcionářů projednávat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Eviduji zde procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do přítomnosti paní ombudsmanky.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, aby tento bod byl přerušen, nechť zmáčknete tlačítko a zvednete ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 120, přítomných poslankyň a poslanců je 144, pro návrh 84. Já konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas, a přerušuji projednávání tohoto bodu.

    S přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jenom skromnou kolegiální žádost na pana předsedu sociální demokracie. Pane předsedo, přejete-li si doprojednání tohoto bodu -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mým prostřednictvím oslovujte prosím!

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vaším předsednictvím, pane předsedající... (Pobavení.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: (Pobaveně:) Stačí prostřednictvím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Prostřednictvím, přejete-li si projednání tohoto bodu v nějaké dohledné době. (Prosebným hlasem:) My bychom fakt chtěli toho Křečka, pěkně prosím! Děkuji. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než budeme pokračovat v dalších bodech, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dne 7. dubna se omlouvá z pracovních důvodů pan ministr zahraničních věcí Zaorálek, dále 7. 4. od 16.40 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Adamová, dále z dnešního jednání od 17 hodin se omlouvá pan poslanec Huml a dále dnes mezi 19. a 21. z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec David Kasal.

    A nyní přistoupíme k dalšímu bodu. Otevírám bod

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 11. února 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny, kde jsme jej přerušili v obecné rozpravě. Připomínám, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 126/1. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Soňa Marková. (Není přítomna.) V tom případě požádám, aby za navrhovatele zasedl zde ke stolku pan poslanec Stanislav Mackovík a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Igor Nykl. Takže vás požádám, kolegové, abyste zaujali místo jak zpravodaje, tak předkladatele. (Stalo se.)

    A nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Eviduji dvě přihlášky. Požádám tedy pana poslance Svobodu o jeho příspěvek k tomuto bodu.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezký dobrý den vám všem.

    Vracíme se k návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění s určitým odstupem, čili jsme ve fázi, kdy tak dvě třetiny si nepamatují, co se tady říkalo minule, a ta zbývající třetina si tím není jista, co slyšela minule. Z toho důvodu myslím, že je potřeba některé věci skutečně znovu otevřít a zopakovat.

    Zákon o veřejném zdravotním pojištění, vlastně v této variantě zákon o regulačních poplatcích, prošel určitou novelizací, tady jsme o tom hlasovali, a dokončení tohoto zákona teoreticky má vláda připraveno na dobu nejbližší, poslední datum byl červen 2014, takže to už je doba, která nějak uplynula. A já bych chtěl jenom připomenout jednu zásadní věc. My jsme tady zrušili regulační poplatky s tím, že to nejsou poplatky regulační, že neplní svůj smysl, a byla to prohlášení pana ministra o tom, že ty údaje zná a má, a my dneska víme, že to nebyla pravda.

    Po zrušení části regulačních poplatků se nemocnice 1. lednem naplnily tak, že znovu není možné umístit všechny lidi, hlavně v léčebnách dlouhodobě nemocných, protože z nich nikdo neodchází, protože kam by chodili? Rodiny je nechtějí a nic je to nestojí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. V průběhu jednání jsem se dozvěděl, že není přítomen pan zpravodaj Igor Nykl, takže nyní budu potřebovat, abychom procedurálně odhlasovali nového zpravodaje pro prvé čtení.

    Mám zde návrh, aby zpravodajem byl pan Rostislav Vyzula. Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, aby došlo ke změně zpravodaje u tohoto čtení, aby se jím stal pan poslanec Rostislav Vyzula.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 121. Přítomných poslankyň a poslanců je 155, pro návrh 104, proti žádný. Takže zpravodajem pro první čtení byl určen pan poslanec Vyzula.

    Já vám děkuji. Budeme pokračovat v jednání. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Leoš Heger.

  • Poslanec Leoš Heger: Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem si oddechl, že už máme řádného zpravodaje, takže snad nebude moje vystoupení vyškrtnuto jako zmatečné. Dovolím si pokračovat v tom, co tady už sdělil pan docent Svoboda.

    Ten návrh, který je zde předložen, má důvodovou zprávu, ve které je, bych řekl, šťavnatě popsáno, jak regulační poplatky vedly ke zbídačení našich chudých. Ale kromě toho tam jsou ty dvě věci, které se obvykle při recyklaci návrhů okolo regulačních poplatků diskutovaly, a to je, jestli je regulační poplatek regulující a jestli přináší peníze. Tak to, že je regulující, nebo byl regulující, nebo řada těch poplatků byla, už tady docent Svoboda docela fundovaně vysvětlil. Já k tomu musím dodat jen to, že studie, kterou udělal Ústav pro zdravotnickou informatiku a statistiku někdy v roce 2013, myslím jasně prokázala, že ty poplatky byly regulující dlouholetě asi na úrovni 10 %. Ale to, co dokonce i levice ve zdejší Sněmovně uznávala, tak bylo, že zejména byly regulující ty poplatky na pohotovosti, kde to snížení zůstalo proti rokům před zavedením poplatků asi o 30 %. Takže tady ten efekt regulační byl jasný. A druhá část té argumentace, že poplatky nepřinesly žádné peníze, zní z hlediska dnešního poznání, kdy ty poplatky už jsou prakticky všechny zrušené a ty zbývající jsou relativně zanedbatelné co do objemu peněz, tak v této fázi už je jasné, že ty regulační poplatky těch čtyři pět miliard do našeho zdravotnictví přinesly. Jsou to peníze, které každoročně dnes budou chybět, přestože byly vykompenzovány jinými možnostmi, ale mohly tady být. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dále neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy. Je tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si chce pan zpravodaj nebo pan předkladatel vzít slovo. Pan předkladatel, oba. Takže pánové, prosím. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, téma poplatky v této Sněmovně nezaznívá poprvé. Je to problém, který se zde řeší již několik let. Není vinou nás předkladatelů, že tento návrh novely zákona se dostal na jednání Poslanecké sněmovny až rok poté, co byl námi připraven a předložen. Mezitím jistě došlo k tomu, jak zde zmiňoval, prostřednictvím pana předsedajícího pan docent Svoboda, již k jisté úpravě, nicméně nám tady zůstaly poplatky za pohotovost. Jak tady zaznělo z řad zástupců pravice, tak poplatky byly málem zázrakem v českém zdravotnictví, které přinesly miliardy navíc. Velmi zjednodušeně řečeno, pokud by nebyl IZIP, nemusely by být zdravotnické poplatky. Na druhou stranu účelově zmiňujeme jednou, že se jedná o regulační poplatky, podruhé, že ty poplatky jsou něčím zcela jiným. To znamená, že hovoříme o tom, že regulujeme pacienty. Já si myslím, že jedinou regulací pacientů může být jejich zdravotní stav, to znamená, diagnóza. Stávající argumentace, že na něco peníze schází a že odbourání těch poplatků, které zde byly předtím, přineslo málem zkázu našeho zdravotnictví, je účelová. Zrušení poplatků nebyl populistický krok, byl to systémový krok, protože my se nedomníváme, že zavádění poplatků a jejich aplikace je dobré, a chápu, že pravice chce všechno zpoplatnit a chce, aby si pacienti zvykli, že se za zdravotnictví platí dvakrát. Jednou tím, že platíme zdravotní pojištění, a podruhé, když ještě přijdeme do ordinace.

    Padl zde návrh na zamítnutí zákona. Já už jsem zde zmiňoval, že zákon ležel kdesi v šuplíku více než rok, než mohl být projednáván, a já bych zde chtěl požádat, abychom s tímto zákonem mohli projít do druhého čtení, kde samozřejmě budeme reflektovat na to, co zde už prošlo v tom období mezi připraveným zákonem a zákonem, který zde dnes probíráme. Máme připravená řešení. A to pokud jde o pohotovost, tak stále ještě nikdo neřekl, jak se vypořádáme s tím, že pacient, který přijde na pohotovost, platí onen poplatek bez ohledu na to, s jakým zdravotním problémem a s jakou diagnózou tam přišel. Jinými slovy, stav v současnosti je takový - pokud přijde pacient s infarktem myokardu do nějaké ordinace, kde je poskytována pohotovost, a nemusí to být vždy lůžkové zdravotnické zařízení nebo nemusí to být ordinace v nemocnici, tak by měl zaplatit onen poplatek a následně by měl být odvezen záchrannou službou k ošetření do nemocnice. Na druhou stranu zde padlo i to, že pohotovost je zneužívána. Domnívám se, že jediným řešením, a to bychom rádi předložili ve druhém čtení, abychom ten zákon dali do souladu s tím, co zde bylo přijato v minulém roce a co už platí, tak, aby jediným hlediskem na to, zda je to nadužívání zdravotní péče, byla diagnóza pacienta, kterou určí ošetřující lékař. Je potřeba si také uvědomit, že zdravotní poplatky ze stran těch, kteří je přijímali, to znamená příjemců zdravotních poplatků, byly používány na nákup velocipedů, cestu do zahraničí, rybářských prutů a podobně. Nemyslím si, že tyto položky zvýhodňují anebo zlepšují poskytování zdravotní péče.

    My máme připraven komplexní návrh ve druhém čtení, který bychom rádi předložili, který by skutečně reflektoval ten skutečný stav, a aby se na posuzování zdravotního stavu především podílel lékař, nikoliv administrativní opatření vydané zákonem. Proto bych vás velmi rád požádal, abyste tento zákon pustili do druhého čtení, kde bychom přišli s komplexním pozměňovacím návrhem tak, aby tento zákon skutečně byl funkční a navazoval na tu legislativu, která zde byla v minulosti přijata. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana zpravodaje, který se také hlásil o závěrečné slovo. Prosím.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne dámy a pánové. Já přece jenom, i když jsem se dostal k tomuto bodu tak nějak náhodou, tak bych přece jenom trochu se ještě vrátil k regulačním poplatkům, protože můj návrh v závěru je poněkud jiný.

    Předně regulační poplatek. Co ten regulační poplatek reguloval. V některých oblastech možná ano, ale jinak v podstatě se setkávám ve své praxi většinou s chronickými pacienty, kterým nutím, nebo navrhuji a víceméně doporučuji, aby přišli na další kontrolu. Oni na tu kontrolu přijdou a musí zaplatit regulační poplatek. Naprostý nesmysl. A takto je to u všech chronických pacientů.

    Já bych si dovolil tady přečíst, co máme v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády: Budeme prosazovat změnu systému tzv. regulačních poplatků. Zásadou bude spravedlnost a solidárnost, aby nebyli znevýhodněni chroničtí a sociálně slabší pacienti. Budeme prosazovat změnu.

    Změnu jsme prosadili, to je pravda. V některých oblastech si myslím, že to bylo správné, ale zrovna v některých oblastech to nebylo správné, a to při tom placení poplatků za hospitalizaci. Dobře víme, že to byla chyba. A teď bychom to chtěli ještě zhoršit. 90 korun za pohotovost je minimum. Dochází ke zneužívání záchranné zdravotní služby, což stojí tisíce každý výjezd, a přicházíme tak o cenné prostředky. Spoluúčast našich občanů, tedy i nás, na zdravotnictví se trvale snižuje, byla 16-17 procent, teď je kolem 15 procent. Přitom ve vyspělých zemích je běžně kolem 21-22 procent.

    Prostředky do zdravotnictví potřebujeme. To, jestli máme ve zdravotnictví dostatek prostředků, nebo ne, zatím žádná makroekonomika neřekla, ale věřím, že seminář 15. 4. na toto téma, který pořádá zdravotní výbor, nám leccos řekne.

    Já tedy z těchto důvodů, kdy jsme v podstatě zredukovali zdravotnické poplatky, snížili jsme spoluúčast pacientů, kdy jsme sice odstranili určité znevýhodnění chronických pacientů, na druhé straně jsme ale zrušili poplatek za hospitalizaci, zvýšili jsme tím nároky na záchrannou zdravotní službu, já bych spíš doporučoval, abychom zamítli tento návrh s tím, že bych na druhé straně ale silně podporoval další diskusi na téma spoluúčasti ve zdravotnictví. Je nesmírně důležité z mého pohledu, abychom se dostali na úroveň vyspělých zemí.

    Z tohoto hlediska můj návrh je zamítnout hned v prvním čtení. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní tedy budeme hlasovat nejprve o návrhu na zamítnutí. V obecné rozpravě jej přednesl jak pan poslanec Nykl, tak pan poslanec Heger. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás odhlásím a požádám, abyste se znovu přihlásili do systému.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 122, přítomných poslankyň a poslanců je 133, pro návrh 99, proti 32. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a návrh zákona byl zamítnut.

    Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji jak panu předkladateli, tak panu zpravodaji.

    Otevírám další bod. Tím je

    Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 145/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl navrhovatel, pan poslanec David Kádner. Máte slovo.

  • Poslanec David Kádner: Já děkuji. Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, jsem moc rád, že po roce mohu vystoupit a předložit novelu zákona.

    Vzhledem k neustále se zvyšující agresivitě pachatelů zde logicky vyvstává otázka rozšíření možnosti a rozsahu takzvané nutné obrany, vyplývající historicky z platného právního rámce, zejména pak § 29 zákona č. 40/2009 Sb. Pachatelé při vniknutí do soukromých prostor již dokonce neberou zřetel na to, je-li někdo v těchto prostorách přítomen. Navíc musíme brát v potaz i širokou škálu možností, jak se ozbrojit, a v neposlední řadě také moment překvapení, který mají pachatelé na své straně.

    V případě této novely se jedná o takzvanou zásadu "můj dům, můj hrad". Jejím hlavním smyslem je zajistit oprávněným osobám vyšší míru bezpečnosti v oprávněně užívaných místech, zajištěných proti neoprávněnému vniknutí, při zjednání dostatečné právní jistoty zejména pro osoby potenciálních obránců. Je třeba zdůraznit, že se zdaleka nejedná pouze o případné užití střelné zbraně, ale o obecné užití termínu nutné obrany, například prostřednictvím použití zbraně v nejširším možném kontextu. V takovém případě pak útočník na sebe bere riziko, že vyvolá-li odůvodněnou obavu z ohrožení zdraví či života oprávněné osoby, bude se tato osoba bránit, a to účinně, avšak bez případné sankce ze strany státu. I když lze konstatovat, že takové riziko bere útočník na sebe vždy i v současné úpravě, kdy je však daná určitá právní nejistota obránce.

    Změna zákona má pak sloužit k uznání takové obrany jako obrany nutné za situace, kdy v nechráněném prostoru by se o nutnou obranu jednat nemuselo. Zejména jde o formulaci "přímo hrozící nebo trvající" útok, kdy obránce dle stávají úpravy například ve svém domě musí nejprve čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní postih. Za vhodný příklad lze použít i například střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který již do chráněného prostoru pronikl a která v současné chvíli není za nutnou obranu považována.

    Zároveň příslušný text návrhu novelizace řeší o otázku, kdyby byl útok veden proti jiné přítomné osobě a obránce by zasahoval v její prospěch.

    Text návrhu novelizace pak řeší i možnost případného zneužití, kdy vyžaduje takzvanou oprávněnou obavu, kterou stávající trestněprávní praxe znamená, například pohrůžky násilí. O takovou obavu by se například nemohlo v žádném případě jednat při vedení obrany ve velmi vysoké vzdálenosti nebo proti prchajícímu útočníkovi.

    Příslušný návrh novelizace přímo neřeší charakteristiku, o jaký prostor se má jednat, zda dům, byt, garáž nebo oplocený pozemek. Lze konstatovat, že na všech těchto položkách předmětného demonstrativního výčtu míst by k podobné nutné obraně mohlo dojít stejně jako i na jiných. Rozhodnutí o tom, zda se jedná, či nejedná o nutnou obranu, je pak nezbytné svěřit soustavě soudů České republiky jako instituce jediné povolané k takovému výkladu.

    Současný právní vývoj ve smyslu příslušné judikatury se vyvíjí podobným směrem, tedy ke stále vyššímu respektování práv obránce, a smyslem návrhu této novely zákona není takovému vývoji bránit či s ním polemizovat, ale naopak jej dostatečně upřesnit i nejširší veřejnosti, a to jak obráncům, tak i útočníkům. V případě přijetí příslušné novelizace zákona lze pak očekávat nejen vyšší uvědomělost potenciálních obránců, ale také zejména možná důkladnější zvažování důsledků ze strany potenciálních pachatelů, kdy ochrana života a zdraví má vždy prioritu před ochranou majetku. Text navrhované novelizace pak odpovídá i obdobné právní úpravě mnoha vyspělých zemí, členy Evropské unie rozhodně nevyjímaje.

    Tolik k představení této novely.

    Teď mi dovolte několik vět závěrem. Rád bych vás požádal o podporu této mnou předkládané novely zákona o nutné obraně.

    Současná soudní praxe vede k tomu, že člověk čelící bezprostřední hrozbě fyzického útoku nemůže ve svém vlastním domě tomuto útoku aktivně čelit, aniž by se přitom sám nevystavoval vysokému riziku odsouzení za takzvanou nepřiměřenou obranu. My si naopak myslíme, že obrana vůči agresorovi, který nás ohrožuje v domácnosti, by ve většině případů neměla být prohlášena za nepřiměřenou. Ne nadarmo se řada vyspělých zemí řídí osvědčeným heslem "můj dům, můj hrad", které v sobě rovněž zahrnuje právo své obydlí bránit, uzná-li za vhodné, bránit se i se zbraní v ruce.

    Tento návrh se připravoval po dobu dvou let a byl konzultován s právními i bezpečnostními odborníky, například se sdružením LEX - sdružením na ochranu práv majitelů zbraní, advokátní kanceláří Solil, Fiala a spol. a spolkem Šalamoun.

    Pouze upřesňujeme obranu ve svém obydlí. Nutná obrana vedená mimo své obydlí zůstává beze změny.

    Ještě musím podotknout, že tento návrh má silnou podporu napříč veřejností, jelikož se během pouhých dvou měsíců podařilo nasbírat několik tisíc podpisů na petici týkající se této novely. Myslím, že v zájmu každého občana je, aby měl právo se bránit ve svém domě bez ohledu na to, jestli byla obrana přiměřená, či nikoliv.

    Rád bych vás ještě jednou touto cestou poprosil o podporu tohoto návrhu a propuštění do druhého čtení k možnosti projednání v daných výborech. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane navrhovateli. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Bronislav Schwarz. Máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý podvečer. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já začnu trošku jinak než jako zpravodaj. Já rozumím panu kolegovi Kádnerovi, ale taky vám musím říct, než začnu povídat jako zpravodaj, že si myslím, že krajní nouze a nutná obrana z praxe je u nás propracovaná. To právo, které se vyvíjelo, i ta praxe, myslím, ty zkušenosti ukázala. Bohužel akorát mediální obraz toho, co se u nás děje, a to, co občas některé zpravodajské servery pustí, co se stalo, a vždycky si to přetočí jenom k sobě, tak budí obavu, že u nás krajní nouze a nutná obrana prostě nefunguje. Není to tak. Já bych vás chtěl trošku vyvést tím správným směrem. Nechci kazit jeho práci, ale myslím si, že zrovna to je věc, která je jasně nastavena. To, že policisté nebo bezpečnostní agentury kolikrát nevědí, prosím vás, a vím to z praxe, co to vůbec krajní nouze je a co to je nutná obrana, jak se má použít, jak se může použít, média, ale bohužel i někteří naši kolegové i lidé, kteří jsou policisty, jsou v bezpečnostních agenturách, straší lidi v tom, že když si na člověka, který je u mě na zahradě s bejsbolkou, vezmu zbraň, že mě za to zavřou, to je věc jiná, prosím vás.

    Já bych chtěl říct, že chápu kolegu, ale musím se k tomu krátce jako zpravodaj vyjádřit. Chtěl bych říci, že předložený návrh podle mého názoru není myšlenkově špatný, ale mám obavu, že vyplývá z jiného právního systému. V našem právním systému by tato novela mohla zapříčinit zmatky a různé právní názory při řešení konkrétních případů. A dále si myslím, že současná právní úprava nutné obrany a krajní nouze postačuje, neboť i při složitějších trestních věcech lze bez větších právních úvah dojít k jasnému závěru místa útoku, kvalifikace skutku a trestu.

    Jako zpravodaj bych chtěl říci, že v současné době praxe hovoří o tom, že máme právě institut krajní nouze a nutné obrany. Lze jej jasně využívat a orgány činné v trestním řízení znají a pohybují se na tomto tenkém ledě. Není to jednoduché, ale opravdu si myslím, že předkladatelem předložená novela by ještě více ztenčila tenký led a rozhodování o tzv. vině a trestu.

    Já bych jenom závěrem, vypíchl jsem si takové čtyři body. Jsou na zamyšlenou spíše pro právníky. Dále zde chybí, pro mě, a neumím si vysvětlit, jak by podle předkladatele policista, státní zástupce a soudce řešil vstup do předmětných prostor zásahovou jednotkou - tady vidím jasnou obavu majitele, podezřelého, vstup účastníka nehody, který v šoku přijde žádat o pomoc a budí obavu, třeba vstup osoby sportující při ztrátě sportovního náčiní a vzbudí obavu. Nelze také nikdy opomenout, že mezi námi žijí osoby řádně ozbrojené, vyzbrojené a mohou být ve špatném psychickém stavu, což se už stalo.

    Takže já bych vás obráceně jako zpravodaj, ale člověk z praxe žádal: Nežehrejme na to, že někteří státní zástupci, někteří policisté neumí kvalifikovat nebo se bojí kvalifikovat nebo říci lidem, co to opravdu je krajní nouze, co to je nutná obrana. Nežehrejme na to, že média někdy jenom vytáhnou a řeknou jenom to, co se jim hodí, aby to vzbudilo obavu, že u nás neexistuje krajní nouze a nutná obrana. Ale proto musím dát návrh - je mi to strašně líto, že mu zkazím práci, vím, že se kolega snaží několik let - ale dát návrh na to, abychom zamítli tento návrh zákona, protože u nás krajní nouzi a nutnou obranu v trestním zákoníku máme dobře zadokumentovanou a funguje, když se chce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Pouze pro pořádek říkám, že návrh na zamítnutí musí zaznít v obecné rozpravě, kterou otevřu. Tedy otevírám obecnou rozpravu. Eviduji s přednostním právem pana předsedu Okamuru a poté čtyři přihlášené poslance - pan poslanec Ondráček, Lang, Fiedler a Karamazov. Takže pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, tento zákon, o kterém budeme jednat, u mnohých už vzbudil nelibost, což jsme tady slyšeli, i u zástupce vládní koalice. Tou zásadní námitkou, lehce nadnesenou, je obava, aby lidé nezačali beztrestně zabíjet návštěvy, tedy aby posílení institutu nutné obrany nebylo zneužito. V našem případě jsou ovšem obavy, resp. v tomto případě jsou ovšem obavy z jakéhokoli zneužití liché. Text navrhovaného paragrafu je v tomto ohledu precizní a dovolte mi ho krátce přečíst a doložit, že zvýšená rizika zneužití nenese.

    Text v návrhu zákona zní: O nutnou obranu se jedná, je-li obrana vedena vůči osobě, která neoprávněně vznikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vzniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví jeho nebo jiné přítomné osoby.

    Tedy v zásadě řečeno, aby se jednalo o nutnou obranu podle navrhované novely z pera poslance klubu Úsvitu, musí k vám někdo vniknout násilím, vypáčit dveře nebo vás s pistolí v ruce donutit dveře otevřít. Toto vše musí být a vždy bude předmětem dokazování, a nelze proto použít tento institut např. v případě běžné návštěvy, nebo když omylem vejdete někomu na dvorek. Jednání pachatele podle návrhu zákona, který tady teď projednáváme, musí u obránce vyvolat oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví. Takže ano, můžete i v uvozovkách bezbranného zloděje zastřelit, ale on k vám musí nejprve vniknout, dobývat se a překonat překážku, a pak je riziko na straně útočníka, což mi připadá, upřímně řečeno, zcela správné. Tento paragraf nedává také nikomu právo střelit prchajícího zloděje zezadu, protože prchající zloděj skutečně nevyvolává v uvozovkách oprávněnou obavu z ohrožení života.

    To zásadní, co by tu mělo také zaznít, je, že takový zákon je v České republice potřeba a že tady citelně chybí. Proto mě velice nemile překvapil návrh mého předřečníka, abychom se tímto zákonem vůbec nezabývali. Pachatelé dnes už běžně vykrádají domy a byty za přítomnosti majitelů a z praxe znám příklady, kdy zloději, které majitel překvapil, zavraždili majitele pro lup v hodnotě několika stokorun. O těchto případech se dočítáme přece zcela běžně a často z médií. Například mého kamaráda vykradli letos v létě, resp. již loni v létě dvakrát po sobě a jednou se k němu dobývali dokonce i v jeho přítomnosti. Pravděpodobnými pachateli jsou v okolí známí členové nepřizpůsobivé rodiny, která vykrádá domy v okolních vesnicích jak na běžícím pásu, a mnozí z jejích příslušníků byli trestáni za ublížení na zdraví a dva dokonce za vraždu důchodce, kterému ukradli kukačky za tři sta korun. Toto vše se odehrálo v malé obci na Svitavsku v domě mezi kopci a tento můj kamarád má doma půlročního kojence a manželku. A já se ptám - jak se vám bude spát s půlročním kojencem v domě 15 km od nejbližší policejní stanice, v místě, kde téměř není telefonní signál, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, a kam vám pomoc přijede nejdřív za dvacet minut, pokud se vůbec dovoláte? Jak se vám bude spát při vědomí, že obyčejným krumpáčem vám vylomí gauneři jakékoli dveře či okno a v lepším případě nějaký pobuda, v horším všeho schopný recidivista? A že statistika říká, že do roka to bude dokonce minimálně dvakrát a že policie vám absolutně v těchto určitých případech není schopna pomoci, protože když zavoláte na tísňovou linku, dovoláte se do desítky kilometrů vzdáleného krajského města, kde vám operátorka neporadí, a sami policisté, pokud najednou vyjedou, tak nevědí kam, protože když bydlíte někde v kopcích, tak nejenom že se nevyznáte, ale policisté nemají v autě často ani navigaci. V takových momentech, vážené kolegyně a kolegové, začnete přemýšlet, jak se před zločinem ochránit sám.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý podvečer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Děkuji panu předsedovi Okamurovi. A ještě než budeme pokračovat v rozpravě, tak přečtu omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny. Z dnešního jednání se od 18.30 hodin omlouvá pan poslanec Petr Kudela. Od 18.45 hodin pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Od 18 hodin se omlouvá do konce dnešního jednání - teď nevidím kdo, bez podpisu. Tak to ještě ověříme. Pan poslanec Michal Kučera od 18 do 20 hodin a pan poslanec Rais od 17.30 do 21 hodin z pracovních důvodů. A pan předseda Sněmovny se omlouvá dnes do konce jednání.

    Budeme pokračovat v rozpravě. Nyní je přihlášen pan poslanec Zdeněk Ondráček, a než se připraví další, pane kolego, zeptám se pana zpravodaje Schwarze, jestli se hlásí do rozpravy. Pane zpravodaji, hlásíte se do rozpravy? Protože jste přednášel ve své zpravodajské zprávě návrh, který musí padnout v rozpravě, takže se hlásíte? Ano. Takže ne, zatím.

    Pan poslanec Ondráček, připraví se pan poslanec Lank. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, hezký večer. Chtěl bych se trošku pozastavit u svého předřečníka, protože z toho, co zde bylo řečeno, jsem si připadal trošku, že nežiji ani v České republice, ale někde možná v Bronxu anebo ještě někde v jiném státě, kde neplatí vůbec žádné právo a nemáme Policii České republiky, popřípadě něco jiného. Já si myslím, že zas tak špatně na tom ještě nejsme. A co se týká konkrétně nutné obrany a kolega zmiňoval i krajní nouzi, tak si myslím, že tyto dva instituty jako okolnosti vylučující protiprávnost jsou v českém trestním právu celkem dobře zakotveny a mají svoji dlouhou historii. (Trvalý hluk ve sněmovně.)

    Když si přečtete současné znění nutné obrany v § 29 trestního zákoníku, tak se dočtete, že nutná obrana je čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, a proto není trestným činem. Negativní vymezení potom říká, že nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším. Požádám sněmovnu o klid. Pokud chcete vést debaty na jiné téma, prosím v předsálí. Nechte pana poslance vysvětlit tento právní institut tak, abychom se všichni nad tím zamysleli. Děkuji.

    Pokračujte prosím.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Navrhovaný třetí odstavec naopak vymezuje, co se jedná nutnou obranou, a je to, že je to obrana vedená vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí, pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je vniknutí zabránit, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví nebo jiné přítomné osoby. Kromě nedostatků, které tento návrh předkládá jako oprávněnou obavu - oprávněnou obavu my v našem trestním právu nemáme, my máme důvodnou obavu. Například v trestných činech obecného paragrafu 353 a 354. Mohli bychom toto opravit.

    Já se domnívám, že předložení této novely má právě konstatovat to, co řekl předkladatel: můj dům, můj hrad. Navrhovaná novela zcela zásadně mění okolnosti vylučující protiprávnost jednání při obraně svého obydlí. Zcela se vytrácí jeden ze základních znaků nutné obrany, a to útok trvající nebo hrozící, který směřuje proti fyzické osobě, tedy obránci nebo jiné osobě. V tomto případě je zde majetek.

    Není také zřejmé, jak by bylo uplatňováno omezení, že nutná obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Kolega Schwarz řekl některé příklady. Mluvil například o zásahové jednotce, která vstupuje do obydlí. Zde samozřejmě ona vstupuje oprávněně. Ale ta osoba, která je za dveřmi, to neví, protože tam policie používá řekněme donucovací prostředky k překonání překážky, jejímž účelem je vniknutí do takového obydlí zabránit. Obydlí podle našeho trestního práva není pouze náš dům, náš byt, naše chalupa, ale je to také hotelový pokoj, který já budu zrovna po konkrétní věc, po konkrétní den užívat. Budu i tam se takto bránit, až mě tam bude ráno vstupovat uklízečka, protože jsem si nedal svoji cedulku na dveře, a já budu po nějakém řekněme bujarém večírku? A při tom, jaký vedu způsob života, se budu obávat, kdo se to na mě vlastně dobývá?

    Vážení kolegové, kolegyně, takto široce pojatá obrana obydlí není v podmínkách České republiky potřebná a nelze vyloučit nežádoucí excesy. Proto navrhuji tento návrh zamítnout. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi za jeho vystoupení a budeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Martina Lanka. Připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vládo, kolegyně, kolegové, na úvod mi dovolte, abych vás seznámil s výsledky průzkumu SANEP na téma ochrana zdraví a majetku. Podle tohoto průzkumu 79 % lidí v naší republice věří, že stávající legislativa chrání spíše pachatele trestné činnosti než jejich oběti. Okolo 81 % lidí věří, že nejsou dostatečně chráněna naše základní práva na ochranu života a majetku. A ne nadarmo! Podívejte se na to, co se děje v našich krajích! Podívejte se na lokality mimo velká města. Podívejte se na kriminální situaci v Praze, v Ostravě, v Ústí nad Labem. Poslední dobou je vůbec těžké jmenovat oblast České republiky, ve které by se člověk mohl cítit zcela bezpečně. Nelze se divit lidem, že jsou rozhořčení nespočtem příkladů ve svém okolí, kdy byl někdo přepadený, oloupený, znásilněný, aniž by měl šanci se útoku úspěšně bránit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lankovi. Ještě před panem poslancem Fiedlerem s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Já musím zareagovat na předřečníka, který řekl k činnosti městských policií, že obce si činností městských policií vylepšují své rozpočty. Toto není žádná pravda. Není to žádná pravda. Pokud kolega chce, může se zeptat starostů, kteří zde mezi námi sedí, popř. mu předložím statistiky Ministerstva vnitra o obecních policiích, kde jsou tyto údaje uvedeny. Obce si díky městským policiím nevylepšují své rozpočty. Není to pravda.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S přednostním právem ještě pan zpravodaj Bronislav Schwarz. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý podvečer ještě jednou. Kolegyně, kolegové, já musím také říct, že škoda, že pan kolega Lank prostřednictvím pana místopředsedy říkal opravdu nesmysly. Opět to jenom potvrdilo to, co říkám. Je třeba znát krajní nouzi, je třeba znát nutnou obranu, je třeba vědět, jak mají fungovat městské policie, jak fungují, je třeba znát rozpočet městské policie a je třeba znát konkrétně, co chce říct. Protože takhle potom vzniká obava, že na ulicích se u nás jenom krade, loupí, přepadá a že policie nic nedělá. Je mi to líto, ale takhle to vyznívá.

    Já bych vás chtěl znovu požádat: Prosím vás, když tu vystupujeme na odborné téma, tak nebuďme dvě stě specialistů na nutnou obranu v krajní nouzi. Poslechněme ty, kteří aspoň trošičku to v životě zažili, poraďme se s právníky, tak abychom neudělali větší zlo, než někdy se stává. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. A svého stranického kolegu ještě předběhne pan poslanec Martin Lank s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Lank: Ještě jednou děkuji za slovo. Já musím zareagovat. Já naprosto rozumím kolegům, kteří jsou z praxe a mají ty poznatky. Já se tady nechci zaplétat do odborné debaty. Já vlastně ani netvrdím, že třeba ty městské policie nefungují nebo jsou jenom k tomu účelu, aby plnily ty radniční kasy a pokladny. Problém je v tom, že my si to tady můžeme říct, vy odborníci to víte, ale bohužel ta veřejnost to takto vnímá. A pokud to veřejnost takto vnímá - já znovu opakuji, že 81 % lidí si myslí, že zákony chrání spíše zločince než je - tak je prostě něco špatně! A já si myslím, že tato novela jim může dát alespoň ten pocit, že když už náhodou tam nebude ta městská nebo státní policie, tak že se aspoň někdo pak nebude tahat roky po soudech. Děkuji. (Potlesk z řad hnutí Úsvit.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lankovi i za dodržení času a nyní pan poslanec Karel Fiedler k řádné přihlášce v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Dobrý podvečer, dámy a pánové. Podle mě, a troufám si tvrdit, že i podle většiny obyvatel České republiky, je to smutným odrazem našeho právního řádu, kdy je člověk odsouzen za to, že se nepřiměřeně bránil někomu cizímu, kdo mu nedovoleně vnikl do obydlí. Od mých předřečníků tady zaznělo, že to znají odborníci. Kolega pan poslanec Schwarz je určitě v tomto oboru znalý, stejně jako kolega pan poslanec Ondráček. Ale tento zákon neřeší problém těchto věcí znalých poslanců. To je zákon, který má řešit problémy občanů, kteří v krizových situacích na ně nebudou připraveni, a bude pro ně rozhodující možná každá vteřina.

    Nejčastěji opakovanou tezí politiků bránících legislativní změně přitom je, že vše je vlastně dnes v pořádku, což jsme tu slyšeli. Že tu máme nezávislé soudy, které jsou od toho, aby rozhodly, co je a co není nepřirozená (nepřiměřená?) obrana. Ano, máme tu soudy a také tu máme justiční omyly, poškozené občany, kteří si nespravedlivě odpykávají trest za to, že bránili sebe a svou rodinu ve svém obydlí před např. zfetovaným násilníkem, který si přišel zaloupit, aby měl např. na svou drogu nebo pouze dvě stě korun na láhev alkoholu. A takovému člověku je vše jedno.

    Vážení kolegové, dnes máme možnost dát do pořádku českou legislativu a nastavit ji konečně ve prospěch bránícího se napadeného, a nikoliv jako dosud ve prospěch útočícího agresora nebo gaunera.

    Přestože se vláda snaží zmírnit napětí ve vyloučených lokalitách, daří se to velmi pomalu. Víme všichni dobře, že je to běh na velmi dlouhou trať. Já z tohoto místa netvrdím, že se vše vyřeší, když každému občanovi v České republice dáme do ruky zbraň nebo pistoli, že tu pak bude bezpečno. Takovýto zkratkovitý pohled se snaží navodit politici bránící změně současného legislativního rámce. Říkám pouze, že normální slušný občan má na zbraň pro svou sebeobranu právo - nebo pouze pro svou sebeobranu. A platí to nejen pro seniory a ženy, které bývají násilníkům vydány na milost a nemilost.

    K tomu, co tady zaznělo, bych jen řekl: Já se vůbec nedomnívám, že pokud by došlo k této zákonné úpravě, došlo by i ke změně počtu zbraní mezi obyvateli. Já si myslím, že přístup těch, kteří si ji již pořídili, zůstane stejný jako přístup těch, kteří si ji dosud nepořídili. Navrhovaná novela řeší obecné použití termínu nutné obrany, nejen nutné použití zbraně. Čili tady jde o termín nutné obrany. Nemusí jít nutně o použití zbraně. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní se ujme svého slova pan poslanec Karamazov jako zatím poslední řádně přihlášený poslanec do této rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh pana poslance Kádnera se týká úpravy nutné obrany v trestním zákoníku. Už jsme tady slyšeli, že současná úprava v § 29 odst. 1 stanoví, že čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. V odstavci druhém se pak dále upřesňuje, že nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Jak můžeme vidět, jedná se o definici poměrně obecnou, která může zahrnovat celou řadu různých situací. V praxi pak můžeme velmi často slyšet o případech, kdy se ta či ona osoba brání proti ozbrojenému lupiči, který se vloupal do jejího obydlí. Pro oběť takového činu je mnohdy velmi obtížné rozpoznat skutečné nebezpečí, které jí hrozí. Pachatelem totiž může být obyčejný zlodějíček, který má v ruce pouze maketu zbraně, či jím naopak může být osoba, která má úmysl osobám v domě ublížit na zdraví či je usmrtit. V takových případech jsem jednoznačně zastáncem toho, aby právo chránilo osoby, vůči kterým trestný čin směřuje, a to co nejširším akceptovatelným způsobem. Na druhé straně pak můžeme argumentovat tím, že judikatura Nejvyššího soudu České republiky zaznamenala v tomto směru určitý vývoj ve prospěch právě obětí trestných činů. V tom světle by se pak doplnění § 29 mohlo zdát nadbytečné.

    Jak je vidět, jedná se o náročnou problematiku, jejíž poznání se neobejde bez odborníků v oblasti práva, a to jak z řad akademiků, tak i soudců. Domnívám se proto, že nelze nyní učinit jednoznačný závěr, zda je sněmovní tisk ku prospěchu věci, nebo ne. Proto navrhuji, abychom mu dali šanci ve druhém čtení při projednávání v příslušném výboru. Tam můžeme celou záležitost prodiskutovat se znalci trestního práva a můžeme rozhodnout o dalším osudu této novely.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Simeonovi Karamazovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Pan poslanec Karel Fiedler ještě s faktickou poznámkou v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych jen velmi krátce zareagoval na slova předřečníka, kterému bych chtěl poděkovat za jeho návrh, za to, co tady z jeho úst zaznělo. Opravdu si myslím, že problematika je jak pro osoby, myslím zde přítomné poslance, které mají osobní zkušenosti s touto oblastí, s touto specifickou oblastí, tak i pro občany velmi složitá. Bylo by dobré tuto problematiku opravdu prodiskutovat ve výborech a potom rozhodnout o případných úpravách, nebo jak naložit s tímto zákonem. To, co zde zaznělo, mě pouze přesvědčilo o tom, abychom se tímto tématem velmi intenzivně dále zabývali, a proto vás prosím o propuštění do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Ještě pan poslanec Martin Lank také s faktickou poznámkou a poté pan poslanec Stupčuk také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji. Já slibuji, že už jsem tady k tomuto bodu naposledy. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi to rozleží v hlavě. A já si prostě kladu otázku. Zapomeňme teď na chvilku na naše původní profese, na naše odbornosti, na to, jestli jsme právníci, jestli jsme byli policisté a tak dále, a pojďme se na to podívat lidsky. Jsme tady kvůli čemu? Jsme tady proto, abychom chránili s odpuštěním nějaké grázly, kteří jdou někam krást a případně vraždit, znásilňovat, anebo jsme tady kvůli lidem? Když si dám na jednu misku vah, když se tato novela přijme, a je možné, že v jejím důsledku někdo možná zareaguje trošku nepřiměřeně a dejme tomu zastřelí někoho, kdo přišel vykrást barák nebo třeba zabít babičku, anebo na druhé straně, jestli se tato novela přijme, tak zabráníme tomu, aby naopak babička byla zabita, tak pro mě je výsledek naprosto jasný. Já doufám, že jsme tady pro lidi. Děkuji. (Potlesk poslance Karla Fiedlera.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Štěpán Stupčuk také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, myslím, že toto je klasická ukázka toho, jak by se zákony přesně dělat neměly. Návrh zákona z hlediska obsahu v podstatě nic nového nezakládá. Naopak lze říci, že je duplicitní ve své podobě vůči stávající úpravě, protože stávající úprava je dostatečně obecná na to, abychom mohli subsumovat všechny případy, které by chtěl postihovat tento návrh tohoto zákona. To znamená právní úprava je duplicitní, redundantní, prostě je naprostá zbytečná, je naopak nepřesná. (Hluk v sále.) A jak jsem řekl, úprava v odstavci 1 a 2 je dostatečně obecná, aby postihla všechno množství, různost případů, které v praxi můžou nastat. A naopak si umím představit situace, kdy přijetím této normy v odstavci 3 dojde k výkladové zmatečnosti, diskrepanci při praktické aplikaci.

    Velice bych varoval před tím, abychom takovýmto způsobem vůbec obecně přistupovali k tvorbě právních norem. Já tady kvituji to, co říkali mí kolegové, kteří hovořili o tom, že stávající úprava je dostatečná, a že bychom tedy měli tento návrh zamítnout. Pokud tady padl onen argument, že 81 % lidí se cítí nedostatečně bezpečných a že tohle je hlavní důvod pro to, abychom tuto normu schválili, pak se stejnou logikou si můžu klást otázku: pokud bychom položili občanům otázku, jestli si myslí, že platí v České republice vysoké daně, pak jsem přesvědčen, že 90 %, možná i více odpoví že ano. Já se ptám: bude to potom důvod pro to, abychom daně snížili nebo je zrušili úplně? Asi taky ne. Takže ty důvody by měly být vždycky jiné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, přihlásil jste se k faktické poznámce. Vypršel vám čas. Děkuji. Nyní ještě s přihláškou pan poslanec Chvojka. Ještě jsme stále v rozpravě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jsem původně nechtěl vystupovat, ale mě se kolega Böhnisch jako právníka ptal na to, kolik v poslední době bylo vůbec odsouzeno lidí za to, že použili nepřeměřenou obranu. Já jsem si nevzpomněl ani na jeden případ. Když se tento institut nějakým způsobem projednává u soudu, tak minimálně ve druhé instanci je to vždycky zrušeno. Excesy jsou mi neznámé, respektive mi nejsou známy.

    Nicméně co jsem konečně pochopil, kam šly ty prachy, které si fakturoval Tomio Okamura. Protože je vidět, že poslanci zvolení za Úsvit, a nejsem na ně nějak zlý, mám je celkem rád, všichni říkají to stejné. (Veselost v sále.) Takže si to Tomio nafakturoval i víckrát, což podle mě není zrovna morální. A to je v zásadě tak všecko. Myslím, že to vypovídá samo za sebe. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se pana poslance Kádnera, jestli má zájem o závěrečné slovo. Ano, prosím, pan navrhovatel se závěrečným slovem. Máte slovo.

  • Poslanec David Kádner: Chtěl bych poděkovat za debatu, která tady byla možná i trochu širším směrem. Já si myslím, že debata probíhala v tuto chvíli více jak tři roky mimo tuto Sněmovnu. Myslím si, že nutná obrana, kde je přiměřenost, kde ne, to je debata, která myslím ještě bude na velké debaty. A já vás ještě jednou prosím, aby byla debata ve výborech, tam, kam patří. Protože my nechceme nic měnit. Co jsem tady poslouchal, tak můžu jenom přikývnout, že všichni máme pravdu. Problém je v tom, že když to dojde k soudu, tak ten výklad je tak nedostačující, že dva stejné neboli skoro podobné případy končí úplně jinak, a to si myslím, že by tak být prostě nemělo. A to, že při odvoláních se nějaké nápravy lidi dočkají, tak léta, která to všechno trvá, si myslím, že je to všechno na dlouhý loket.

    Ještě jednou vám děkuji a ještě jednou prosím o to, aby tato novela byla vpuštěna do druhého čtení a do výborů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana zpravodaje. Ano, pan zpravodaj se svým závěrečným slovem. ***

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Děkuju ještě jednou. Už dobrý večer. Kolegyně, kolegové, nebudu hodnotit počty vystoupení, ani se to nedělá, ani své vystoupení. Jenom bych upozornil na taková tři vystoupení, která jasně hovořila o tom, kdo to poslouchal, o čem to je.

    Prostřednictvím pana místopředsedy, pan Ondráček jasně popsal, co to je krajní nouze, nutná obrana. Kdo jste poslouchali, tak jste si udělali obrázek. Pan Stupčuk to řekl nádherně. My to máme tak přesně obecné, že právě všechno to, o čem jste vy mluvili, se právě do toho obecného vejde. Kdybychom to neměli tak dobře udělané z minulosti vývojem práva, tak by se tam některé věci vůbec nevešly a na shledanou. Takže by nám to nepomohlo. To je velice jednoduše řečeno. A to poslední - pan Chvojka to řekl hezky. Když už nic, tak se podíváme na statistiku, kolik lidí u nás bylo potrestáno, vy to znáte pod slovem sedí za nepřiměřenou nutnou obranu. Takže to je také důležité říct.

    Opět jenom vyhodnotím, že vystoupilo šest kolegů. Bylo tady několik návrhů, většinou padly návrhy na zamítnutí, padly návrhy na propuštění. To je všechno, pane místopředsedo. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Máme před sebou hlasování o návrhu, který padl v prvém čtení, a to je návrh na zamítnutí. Všechny vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    V hlasování pořadové číslo 123 rozhodneme o návrhu, který padl v rozpravě, a to na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvém čtení.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 123, z přítomných 133 poslanců pro 98, proti 18. Návrh byl přijat. Tento návrh zákona byl zamítnut.

    Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 32.

    Dál budeme pokračovat bodem číslo

    Konstatuji, že jsme v prvém čtení. Děkuji, že svá místa zaujali paní poslankyně Helena Langšádlová i pan zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Berkovec. Dovolte mi, abych konstatoval, jak byl tento bod přerušen, a to bylo na návrh pana poslance Sklenáka, který přednesl procedurální návrh, abychom přerušili projednání tohoto bodu do skončení projednávání bodu 112. Tento návrh prošel a návrh byl přijat.

    Bod tedy nebyl zahájen, a proto musíme tento bod teď zahájit normálním způsobem - vystoupením zástupkyně navrhovatelů a tou je paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si uvést novelu zákona o regulaci reklamy, kterou jsem s kolegy předložila. Novela reflektuje nutnost vytvoření legislativní úpravy právně neupravené problematiky, a to rozšíření reklamy zejména v provozovnách a na veřejně přístupných místech pouze v cizím jazyce. Předkladatelé novely zákona o regulaci reklamy nemají v žádném případě v úmyslu bránit šíření reklamy v cizím jazyce, ale pouze stanovit pro šíření cizojazyčné reklamy zákonné podmínky.

    Stávající legislativní stav nedovoluje řešit tuto negativní situaci vydáním obecně závazné vyhlášky obce v rámci samostatné působnosti nebo nařízením obce v rámci přenesené působnosti. To znamená, že neumožňuje využít legislativních nástrojů na lokální úrovni. Z tohoto důvodu je podán návrh na novelu zákona o regulaci reklamy, který nově řeší zmocnění k vydání obecně závazného předpisu obce, to jest nařízení, jímž by obec mohla problematiku šíření cizojazyčné reklamy na svém území v provozovnách a na veřejně přístupných místech regulovat individuálně sama dle místních podmínek. Podle vyjádření Svazu měst a obcí České republiky se problém šíření reklamy pouze v cizím jazyce vyskytuje v řadě měst a obcí, zejména v oblastech příhraničních. K podpoře návrhu novely zákona o regulaci reklamy se kromě Svazu měst a obcí připojili i představitelé hlavního města Prahy, Karlových Varů, Hradce Králové, Přerova, Havířova, Děčína, Jihlavy a Mariánských Lázní. (Hluk v sále.)

    Typickým příkladem jsou Karlovy Vary, kde podniká celá řada zahraničních podnikatelů a magistrát města nemá zákonnou možnost jim nařídit, aby při šíření reklamy v cizím jazyce byl současně uveden i významově totožný text v jazyce českém. V Karlových Varech je značné množství cizojazyčných nápisů, textů a plakátů umístěných na území města v provozovnách a na veřejně přístupných místech obecně vnímáno jako silně diskriminační a je předmětem neustálé, opakované -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a pokusím se, aby vás sněmovna nechala přednést v dostatečné pozornosti. Děkuji vašim kolegům, že se ztišili. Můžete pokračovat.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: - ostré kritiky nejen ze strany občanů města, ale i návštěvníků a lázeňských hostů. Odstranění diskriminace českých občanů nelze dosáhnout jinými prostředky než zákonnou cestou. Vzhledem k tomu, že se uvedený problém netýká plošně všech obcí České republiky, ale pouze některých, řešila by výše uvedenou situaci novela zákona o regulaci reklamy, která umožní obci regulovat šíření reklamy v cizím jazyce dle místních podmínek. Obec by se sama mohla rozhodnout, zda využije možnosti vydání nařízení s cílem regulace šíření reklamy v cizím jazyce, či nevyužije, případně v jakém rozsahu.

    Navrhovaná právní úprava v žádném případě nezakazuje ani neomezuje komerční projev reklamy. Rovněž se nejedná o omezování svobody projevu nebo svobody podnikání zákazem šíření reklamy v cizím jazyce, ale pouze o stanovení zákonných podmínek jejího šíření současně s významově totožným českým textem. Naopak tím, že bude u cizojazyčné reklamy uveden i totožný český text, může dojít u některých podnikatelů i k rozšíření počtu zákazníků o české občany.

    Chtěla bych říci, že stanovisko vlády k novele zákona je nesouhlasné. Předkladatelé se podrobně s tímto stanoviskem seznámili a dovolí si k tomu říci následující.

    K bodu číslo 1 stanoviska vlády. Připomínku vlády týkající se omezení volného pohybu zboží je třeba odmítnout jako nepřípadnou. Volný pohyb zboží v rámci Evropské unie není návrhem nijak dotčen. Dle stanoviska vlády není možno vyloučit působnost směrnice, a proto by návrh měl být notifikován Evropskou komisí. Avšak odkazovaná směrnice pojednává o otázkách zcela nesouvisejících s reklamou, protože řeší technickou specifikaci a charakteristiky výrobků, například jakost, bezpečnost, vlastnosti či označování výrobků. Návrh a směrnice se svou působností zcela míjí s návrhem právní úpravy.

    V bodě číslo 2 připomínka vlády v prvé řadě fakticky říká, že návrh neřeší stávající výkladové problémy zákona o regulaci reklamy. Ano, neřeší. A ani nemá ambici je řešit. Je-li vláda názoru, že to jsou závažné výkladové problémy, s nimiž si neumí poradit správní orgány či soudy, je přece primární povinností vlády problém řešit a ne vyčítat poslaneckému návrhu novely zaměřenému na zcela jinou otázku, že neřeší historické výkladové nejasnosti zákona. Poznámka ohledně názvu jídel a obchodů je dle našeho názoru nepochopením návrhu. Z návrhu nijak nevyplývá, že by se musely počešťovat zahraniční názvy jídel či názvy podniků.

    K bodu číslo 3. Jsme s předkladateli toho názoru, že návrh nevyvolává právní nejistotu mezi podnikateli ani neumožní jednání, které by bylo v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Připomínky v bodě číslo 3 stanoviska vlády nepovažujeme za důvodné.

    Ostatní námitky jsme s předkladateli včlenili do připravovaného pozměňovacího návrhu, který jsme připraveni v rámci legislativního procesu podat.

    Děkuji vám za pozornost a prosím o propuštění do druhého čtení. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů, paní poslankyni Heleně Langšádlové, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Berkovec. Ještě než začnete hovořit - mám ambici ukončit tento bod v 18.55 hodin, protože podle usnesení Poslanecké sněmovny máme v 19 hodin jinou schůzi a pět minut potřebujeme na technické přečíslování počítačů.

    Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji vám příjemný podvečer. Dovolte jen několik slov z titulu zpravodaje tohoto sněmovního tisku 157 - mimochodem, už slavíme roční výročí, byl doručen do Sněmovny 2. dubna 2014 - a také z titulu někoho, kdo se pohybuje v oblasti speciálních operací, reklamy a médií posledních 25 let.

    Tady je potřeba si uvědomit, o jakou reklamu se zde jedná z hlediska formálního i obsahového. Z hlediska obsahu se bavíme o kategorii cizojazyčné reklamy bez uvedení adekvátního textu v českém jazyce. Z hlediska formálního jde o krátkodobou reklamu, tzn. drobný merkantil, tištěné a tiskové propagační prostředky a venkovní reklamu.

    Jde opravdu o vážný celospolečenský jev a já jsem přesvědčen o tom, že skupině předkladatelů jde o to, odstranit diskriminaci našich občanů v České republice. Takže já pevně doufám, že podpoříte tento návrh do druhého čtení a přikázání příslušným výborům. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Nyní mám přihlášeného do rozpravy pana poslance Karamazova, připraví se pan poslanec Zdeněk Soukup a vidím další přihlášené. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, leží před námi návrh zákona, jehož podstatou je umožnit obcím regulovat šíření reklamy v jiném než českém jazyce. Pokud se na celou situaci podívám z pohledu občana, musím s návrhem jedině souhlasit. Obzvlášť v některých oblastech je reklama pouze v cizím jazyce naprosto běžná, často až obtěžující. Rozumím proto občanům, kteří se mohou při pohledu na cizojazyčné letáky, plakáty či třeba jídelní lístky cítit diskriminováni. Z tohoto pohledu tedy návrh zákona vítám.

    Na druhou stranu si ale myslím, že problém není pouze v cizojazyčné reklamě, je to pouhý důsledek. Pokud se podíváme do jiných zemí, zvlášť ve velkých městech, můžeme vidět i celé čtvrti složené jen z příslušníků určité jiné národnosti. A samozřejmě s reklamou pouze v jejich jazyce. Typicky třeba u čínských čtvrtí. A zakazuje tam někdo takovou reklamu? No asi ne. Možná jsme přece jen tak trochu více xenofobní a méně přátelští vůči cizím vlivům, než je tomu v případě jiných zemí.

    Návrh zákona ale přesto moji podporu mít bude. Doporučil bych však obcím, aby vždy pečlivě vážily, zda nařízení vydají, či nikoliv. Pokud se národnostní či jiná menšina na určitém území chová v souladu s našimi zákony a reklama nepřekračuje únosné meze, myslím si, že není nutné, aby ji obce omezovaly.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Simeonu Karamazovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Zdeněk Soukup, připraví se pan poslanec Novotný a poté pan poslanec Bendl. Prosím, pan poslanec Soukup. Pan kolega Soukup nebude hovořit? Už jde, prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, návrh novely zákona, pod který jsem se, zdůrazňuji, rád podepsal, vláda zamítla. Je to pro mne do jisté míry překvapení. To, že se v Česku budou nabízet výrobky nebo služby vedle ruštiny, angličtiny nebo němčiny také česky, pokládám za samozřejmé. Alespoň někde dole, třeba i malým typem písma, třeba pro ty dříve narozené, kteří cizí jazyky po většinu života nepotřebovali, nebo prostě jen z toho principu, abych věděl, že jsem doma, kde jsem.

    Já bych k argumentu vládního zamítnutí chtěl dodat jednu zásadní informaci. Návrh novely byl připraven k projednání už v minulém volebním období. Nestihlo se to. Autoři návrhu tenkrát předložili text k posouzení právnímu odboru Ministerstva průmyslu a obchodu. Odbor na jaře 2013 navrhl úpravy, které autoři plně zapracovali do konečné verze návrhu. Ten také prošel posouzením legislativním odborem Sněmovny. Ani jeden z odborů na konečném znění neshledal, že by se mohlo jednat o diskriminaci vůči provozovatelům restaurací, obchodů a služeb anebo o nesoulad s evropskou legislativou, jak to tvrdí autor současného vládního stanoviska.

    Návrh novely, který máme na stole, má vést nikoli k upřednostnění, ale k pouhému zrovnoprávnění českého jazyka, tedy v podstatě má zabránit diskriminaci českého zákazníka. Cílem novely není přijmout zásady platné pro celé území České republiky, má vymezit podmínky pro města a obce, které zrovnoprávnění českého jazyka budou chtít aplikovat. Jenom na okraj - novelu podpořili, jak už tu říkala předkladatelka, Svaz měst a obcí i představitelé hlavního města Prahy, Karlových Varů, Hradce Králové, Přerova, Havířova, Děčína, Jihlavy a Mariánských Lázní.

    Novela chce regulovat jenom reklamu a obchodní vzkazy krátkodobého charakteru. V podstatě tedy jde jen o nabídky zboží a služeb. Regulace se nebude týkat názvů obchodních firem, tedy hotely Butterfly, Coca-cola nebo British pub na Kampě, nebudou měnit vývěsní štíty anebo názvy na fasádách. Novela také nemá počešťovat třeba zahraniční názvy jídel. Tak hamburger zůstane hamburgrem a nebude třeba uvádět ho jako karbanátek a steak zůstane také steakem. Novela naopak předpokládá, že zákazník v restauraci dostane jídelníček také v češtině. To není tak obvyklé ani tady třeba v Nerudově ulici. Novela také nepočítá se zavedením češtiny do nabídky zboží a služeb hned. Tam, kde ji obec bude chtít aplikovat, dává podnikatelům dvanáctiměsíční přechodné období.

    Já bych s vyvracením možných i vyspekulovaných argumentů proti novele pokračoval dál. V případě, že to bude třeba, budu reagovat ve věcných poznámkách.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Soukupovi a nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Josef Novotný, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, budu velmi stručný, protože bych byl rád, aby se stačilo ještě hlasovat. Jako bývalý hejtman Karlovarského kraje, jeden z předkladatelů tohoto zákona, se velmi přimlouvám za to, aby byl propuštěn do druhého čtení, protože celá řada občanů v našem kraji na tento zákon čeká. Věřím, že samosprávy měst jsou natolik schopné, že vyhlášku, kterou potom budou moci vydat, vydají tak, aby samozřejmě nikoho nepoškozovala. Takže přimlouvám se za to i já, aby tento návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Novotnému a nyní v rozpravě pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. I já budu stručný, neboť si myslím, že Poslanecká sněmovna by se měla věnovat daleko důležitějším věcem než je tento návrh zákona. Já se necítím diskriminován v České republice jazykem. Máme tu jeden jediný úřední jazyk a každý úřad je se mnou povinen komunikovat v tomto jazyce. Jestliže jako soukromá osoba se rozhodnu investovat do reklamy a rozhodnu se, jestli to udělám v pandžábštině, v čínštině, v němčině nebo v čemkoli jiném, je výsadně moje právo, myslím si tedy, aspoň doteď, a doufám, že tomu tak bude i po projednání tohoto návrhu zákona. Myslím si, že by nebylo dobře, kdybychom takovouto nadbytečnou kompetenci obcím dávali. Jsem zásadně proti tomuto návrhu zákona. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě mám, pane poslanče, dotaz, jestli máte nějaký procedurální návrh. Ne, nemáte. Děkuji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Zástupkyně navrhovatelů nemá zájem, pan zpravodaj nemá zájem. Budu tedy konstatovat, že v rozpravě nepadl žádný procedurální návrh, o kterém bychom měli hlasovat, to znamená na vrácení nebo zamítnutí, a budeme se tedy podle jednacího řádu zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání.

    Nejdříve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání volebnímu výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu s účinností od 1. 3. 2015 tedy navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání volebnímu výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Ano, vidím návrh. Pan poslanec Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem člen volebního výboru, proto navrhuji, aby garančním výborem byl hospodářský výbor, protože reklama především souvisí s podnikáním a ne s médii. To se na mě nezlobte. Není to reklama ve veřejnoprávních médiích. Pan předseda hospodářského výboru nechce, ale přesně k nim to totiž patří.