• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 26. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a členové vlády: pan poslanec Adam od 16 hodin - zdravotní důvody, pan poslanec Beznoska - zahraniční cesta, paní poslankyně Bohdalová - zahraniční cesta, pan poslanec Brázdil - zdravotní důvody, paní poslankyně Dobešová - zahraniční cesta, pan poslanec Farský - zahraniční cesta, pan poslanec Gabrhel - zdravotní důvody, pan poslanec Grospič - zahraniční cesta, pan poslanec Heger - pracovní důvody, pan poslanec Janulík - zahraniční cesta, pan poslanec Lobkowicz - zahraniční cesta, pan poslanec Rykala - osobní důvody, pan poslanec Sedláček Jan - zdravotní důvody, pan poslanec Šarapatka - zahraniční cesta, pan poslanec Šrámek do 16 hodin - pracovní důvody, paní poslankyně Váhalová - zahraniční cesta, pan poslanec Vácha - pracovní důvody, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Ženíšek do 16 hodin - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan vicepremiér Babiš - rodinné důvody. Pak tady mám omluvu pana ministra vnitra, ale ten je přítomen, takže omluvu stahuje. Paní ministryně Marksová se omlouvá z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Němeček z pracovních důvodů, pan ministr Stropnický od 17 hodin - pracovní důvody, pan ministr Zaorálek - zahraniční cesta.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě než budu pokračovat - a prosím o klid - tak bych chtěl mezi námi přivítat nového člena vlády, pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, a popřát mu hodně úspěchů v jeho náročné práci. (Potlesk.)

    Pan poslanec Štětina hlasuje s kartou číslo 1.

    Chtěl bych vám také sdělit, že Senát vrátil Poslanecké sněmovně dva návrhy zákonů, a to tisk 301/3, což je zákon o hospodaření energií, a tisk 308/3, což je zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor. Zákonná lhůta u těchto návrhů zákonů uplynula 30. března, a proto v souladu s § 97 odst. 4 navrhuji jejich zařazení do programu probíhající 26. schůze Sněmovny. O tomto bych nechal hlasovat a poté bychom se posunuli dále.

    Kdo souhlasí s mým návrhem? (Hlásí se poslanec s žádostí o vystoupení.) Teď? Dobrá, ještě nechám vystoupit pana předsedu klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, já mám doplňující návrh. Já jsem mluvil se senátorem, který je pověřen Senátem, aby tyto návrhy tady obhajoval, a navrhuji, že bychom tyto dva body zařadili jako první dva na příští pátek.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je možné. Zeptám se, zda je námitka, abychom to zvládli jedním hlasováním, to znamená, zařadit do schůze a pevně zařadit jako první dva body na příští pátek - námitku nevidím. Takže ještě upozorním kolegyně a kolegy, a budeme hlasovat.

    Kdo souhlasí, aby tyto dva tisky byly zařazeny do schůze a pevně zařazeny na pátek jako první dva body, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 48, přihlášeno je 137, pro 110, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Grémium navrhuje vyhovět žádosti ministra obrany pevně zařadit bod 113 na čtvrtek 2. dubna po zařazených bodech, to znamená jako 12. bod.

    Ministr zahraničí zařazení nového bodu, tisk 370, druhé čtení smlouvy Evropská unie - Moldávie, na středu 1. dubna po pevně zařazených bodech.

    Žádost předsedy poslaneckého klubu ANO pana poslance Faltýnka, který žádá body 4, 15, 16, 17, 18, 19, 20 a 25 pevně na středu 8. dubna jako první až osmý bod.

    A poslední informace - přerušená 24. schůze Sněmovny, pracovně "Vrbětice". Chtěl bych vás informovat, že byla splněna podmínka pro její pokračování, protože Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra dodala stanoviska, a navrhujeme tedy, aby schůze pokračovala 7. dubna v 19 hodin.

    Přehled zbývajících bodů vám byl rozdán na lavice a já se v této fázi zeptám, kdo chce vystoupit k pořadu schůze. Registruji pana předsedu Faltýnka, potom pan poslanec Zavadil. Slovo má pan předseda klubu ANO.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedo. Já bych měl s dovolením dva návrhy na zařazení do pořadu této schůze. Konkrétně se jedná o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, tzv. zákon o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Je to číslo sněmovního tisku 374, druhé čtení. Navrhuji tento bod zařadit jako první bod jednání v úterý 7. dubna. To je jeden návrh.

    A nyní prosím o pozornost dalšímu návrhu. Chtěl bych jménem našeho poslaneckého klubu navrhnout zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření správnosti, hospodárnosti a zákonnosti postupu osob, které jsou zodpovědné za projekt, stavbu a stavební dohled při projektování a výstavbě pražského tunelového komplexu Blanka, číslo sněmovního dokumentu 2124. Navrhuji zařadit tento bod do bloku Zprávy, návrhy a další body.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Jako druhý pan poslanec Zavadil. Připraví se pan předseda klubu ODS.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážená vládo. Já bych si dovolil navrhnout vyřadit z této schůze dva body ze druhého a třetího čtení, a to bod 10 a bod 89, sněmovní tisk 156. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Bod 10 a 89. Ano. (Posl. Zavadil: Sněmovní tisk 156.) Ano.

    Pan předseda klubu ODS. Potom byl pan poslanec Laudát, potom pan předseda Kalousek. Obráceně. Pan předseda Kalousek, potom pan poslanec Laudát. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych upřel vaši pozornost na bod programu, který máme schválen pod číslem 123. Ten bod se jmenuje Žádost Policie České republiky o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody. Ta žádost sem dorazila, opakovaně se tomu věnoval mandátový a imunitní výbor, tak jak má. A hle, policie tu svoji žádost stáhla. Je to naprosto neobvyklý krok, stalo se to poprvé, a já si myslím, když policie vylila kýbl špíny na mého kolegu, tak bychom mu měli dát šanci, aby k tomu mohl říct svůj postřeh a svůj postoj. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a po dohodě pana předsedy Kalouska a předsedy Sněmovny pana Hamáčka prosím k mikrofonu pana předsedu Sněmovny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi, že mně umožnil vystoupit. Chtěl bych zareagovat na vystoupení pana předsedy klubu ODS a říci, že to, co se stalo, pokládám za naprosto bezprecedentní. Nejen ten fakt, že poprvé policie požádala o vydání poslance, aby si to poté rozmyslela a tu svoji žádost stáhla. To nechám bez komentáře, o tom si obrázek udělá každý sám. Ale co mně přišlo možná ještě více šokující, bylo to, jakým způsobem to policie udělala.

    Všichni si pamatujete na kauzu, kdy naše kolegyně byla v podobné situaci a já jako předseda Sněmovny a někteří další jsme byli atakováni novináři, jak to je s jejím vydáním, resp. s žádostí o její vydání, a my jsme museli říkat: my o ničem nevíme. Protože oficiálně v Poslanecké sněmovně neleželo vůbec nic. Já jsem poté dopisem požádal pana policejního prezidenta, aby se takováto věc neopakovala. Pokládal jsem to za nevhodné a nedůstojné vůči Poslanecké sněmovně. Po pár měsících jsem zjistil až z telefonátu paní předsedkyně mandátového a imunitního výboru, kdy mě odkazovala na tiskovou zprávu policie, že policie žádá o stažení žádosti o vydání a ani se neobtěžuje předtím, než uspořádá tiskovou konferenci, informovat předsedu Poslanecké sněmovny a celý tento ctěný orgán.

    Já to pokládám za skandální, pokládám to za porušení dohody, kterou jsme učinili s panem policejním prezidentem, a prosím pana ministra vnitra, pokud možno, aby o tomto minimálně mém stanovisku informoval příslušné orgány policie. Děkuji. (Silný potlesk v celém sále.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana předsedu klubu TOP 09 pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, pan předseda Faltýnek navrhl zařazení bodu vyšetřovací komise k tunelu Blanka. Mně v jeho zdůvodnění chyběla jedna zásadní věta: Z těch a z těch důvodů se domníváme, že standardní instituce demokratického systému neplní svoji funkci, jsou pod nějakým politickým vlivem, a proto je potřeba ve veřejném zájmu zřídit parlamentní vyšetřovací komisi. To je důvod, který nás opravňuje k tomu, něco takového zřídit.

    Parlamentní vyšetřovací komise je mimořádný instrument. Mimořádný instrument, který ve veřejném zájmu zřizujeme tehdy, když máme pocit, že ty standardní instituce z nějakého důvodu nefungují, nebo by nemusely fungovat tak, jak mají. To je ten důvod, žádný jiný. Jsem přesvědčen, že v případě tunelu Blanka nic takového neexistuje, že tam probíhají nějaké arbitráže, probíhají nějaká podání, máme tady standardní instituce, kterým nemám žádný důvod nevěřit. Jestli má něco prověřit policie, jestli má něco prověřit státní zastupitelství, tak ať to prověří. Ale neexistuje jediný důvod, proč by se tím měla zabývat Poslanecká sněmovna, kromě neschopnosti současné primátorky.

    Navíc zdůrazňuji, že tady vůbec nejde o prostředky z centrálních fondů. To jsou prostředky Zastupitelstva hlavního města Prahy, které má svůj kontrolní výbor. Ten kontrolní výbor to má kontrolovat. Já bych hrozně nerad, kdybychom otevřeli precedens, že příště budeme prověřovat Prostějov a Zliv a Brno a Bechyni, prostě jak si který starosta za ANO zamane, že zblbne nějakého svého poslance, aby navrhl parlamentní vyšetřovací komisi.

    Parlamentní vyšetřovací komise je skutečně výjimečný institut, který máme zřizovat v jasně daných situacích ve veřejném zájmu.

    Pane předsedo Faltýnku, pokud chcete opravdu něco udělat ve veřejném zájmu, tak někam naložte do vagonu paní primátorku Krnáčovou a nechte ji odvézt někam daleko mimo Prahu. Bude to služba ve veřejném zájmu, ale určitě to není zřízení parlamentní vyšetřovací komise.

    My jsme se dohodli s panem kolegou Stanjurou, že tento návrh nebudeme vetovat. Nebudeme ho vetovat z toho důvodu, že pevně věříme, že s výjimkou klubu ANO 2011 jsou všechny ostatní poslanecké kluby příčetné, a že vám tedy tento návrh bude zamítnut. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní přednostní právo pana předsedy Kováčika a pak se hlásil pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, přeji hezký dobrý den a předesílám, že o mé příčetnosti může rozhodnout výhradně příslušný atestovaný lékař. Zrovna tak o příčetnosti každého jiného.

    Co tím chci říci? Já bych rád trošičku polemizoval s oním soudem pana předsedy Kalouska, že nejde o centrální peníze, ať si to rozhoduje Praha sama, ať my se do toho nemontujeme, protože to není patřičné nebo případné. Jsem přesvědčen o tom, že jde o veřejné prostředky, které se do rozpočtu hlavního města Prahy dostávají na základě zákona o rozpočtovém určení daní, tzn. jdou z centrálních peněz, byť zprostředkovaně, ale to je celkem jedno, jak to vlastně je.

    Důležité je, že je určité možná důvodné, možná méně důvodné, ale přece jenom podezření, že zde šlo a možná ještě jde o šlendrián, a to mluvím velmi jemně, v zacházení s veřejnými prostředky. A já jsem přesvědčen o tom, že Poslanecká sněmovna má tuto věc projednat, že ta komise, která, pravda, může, nemusí něco vyšetřit, ale už jenom to, že na to téma, ostatně média na to téma upozorňují už mnoho let, naši zastupitelé v ZHMP ty pochybnosti dávají dávno najevo, a že když už by nic ta komise neměla přímého vyšetřit, ostatně jsou tady příslušné orgány, kterým samozřejmě komise Sněmovny nebude bránit v jejich práci, ale pohlídáme jako komise to, že se neztratí to téma z prvních stránek, v uvozovkách, pozornosti jak příslušných orgánů, tak české, moravské a slezské, zejména tady pražské veřejnosti. Já si myslím, že z minulosti a chvílemi i ze současnosti těch případů takového toho šlendriánu v zacházení s veřejnými prostředky bylo už dost a že když nic jiného - možná mě obviníte z nepříčetnosti, ale vždyť ty veřejné prachy, jak se říká, je potřeba hlídat aspoň takhle, anebo i takhle.

    Poslanecký klub KSČM návrh na zřízení komise navzdory vaší diagnóze, pane předsedo Kalousku, podpoří. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dále znovu s přednostním právem pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Nechci zdržovat, dámy a pánové, jenom mi dovolte jednu krátkou větu. Věřím tomu, že i s kolegou Kalouskem prostřednictvím pana předsedajícího se shodneme na tom, že tunel Blanka je poměrně velký tunel. Dlouhý a velký. To je všechno.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. S přednostním právem znovu pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nechci vůbec zlehčovat objem toho problému ani ten gigantický objem veřejných prostředků, byť to nejsou centrální fondy. Ale to, co mi chybí ve vašem zdůvodnění, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, je ono podezření, že standardní instituce nekonají, tak jak mají. Ještě jednou opakuji: parlamentní vyšetřovací komise je institut, který zřizuje Sněmovna podle jednacího řádu ve veřejném zájmu v okamžiku, kdy má pocit, že standardní instituce demokratického systému nefungují, tak jak mají. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dále k pořadu pan poslanec Laudát. Zeptám se pana poslance Plíška - to je žádost? Ano, tak vás registruji hned po panu poslanci Laudátovi.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dávám návrh na zařazení bodu, který se jmenuje Situace v přípravě projektu systém elektronického mýta po roce 2016. Aby poslanci ANO neměli ujímání z mých dlouhých projevů, pokusím se zkrátit zdůvodnění.

    Zatím se spíše z mediálního prostoru dozvídáme, a toto na rozdíl od Blanky je výsostná povinnost a právo Poslanecké sněmovny, protože se jedná o státní akci, dozvídáme se, co tam je, co bude, co nebude, čas běží, bohužel celé období fungování ministra Prachaře bylo ztraceno, jsem schopen to doložit na rozboru jeho činnosti, nebylo to posunuto vůbec o nic a dneska se blížíme ke kritickému 1. lednu 2017, kdy stávající smlouvy vyprší. Elektronické mýtné bylo přirovnáváno, já jsem sám ten příměr použil, k Openkartě. Jestliže na Openkartě někdo vyvařil a vyhodil 1,5 mld. veřejných financí, resp. obecních, tak tady to může být zhruba stejná částka každý rok po celé období tohoto projektu.

    Dozvídáme se, že se jakýsi poradní tým pana ministra rozprchl, rozutekl, krajští hejtmani vystoupili z poradního sboru, nevíme veřejně, v jakém stavu je řídicí výbor projektu, kdo zpracuje projektovou dokumentaci, pak se dozvídáme, že Ministerstvo dopravy se bude úporně snažit se stávajícím provozovatelem systému dosáhnout alespoň na to, aby z vybrané částky byly slevy pod 30 %. Já jsem si vytáhl data o výběru mýtného od roku 2007, takže náklady na provozovatele byly v roce 2007 16,6 %, 2008 22,3 %, 2009 20,8 %, pak to vyskočilo v roce 2010 na 27,6 %, pak to zase kolísalo většinou kolem 22 %. Když se to zprůměruje do roku 2013, tak jsme na necelých 21,9 %.

    Nejsem naštěstí účastníkem této koaliční vlády, takže nevím, jak byl projednáván předklad Ministerstva dopravy k této záležitosti, nicméně jsem požádal o fundovaný rozbor, co jste tam měli, a z toho vyplývá, že byste soutěžili, nebo nový provozovatel mýtného systému by byl k 1. lednu 2019, jako je zřejmě v tom materiálu ta záležitost -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové - já se omlouvám panu poslanci Laudátovi -, poprosím vás, abyste se usadili do svých lavic jak vlevo, tak vpravo. V případě, že máte něco... Pane poslanče...

  • Poslanec František Laudát: Ano, už končím.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ne, to nebylo na vás. To bylo na tuto skupinku, která neregistrovala moji prosbu na usazení do lavic.

    Jenom upozorním pana poslance Laudáta, že už platí ustanovení o pěti minutách na odůvodnění návrhu ke změně pořadu.

  • Poslanec František Laudát: Takže název bodu jsem řekl. Pokud se týká času, tak to zcela nechám na panu ministru dopravy, kdy tady bude, kdy se mu to hodí. Pokud schválíte tento bod, je mi celkem jedno, jestli to bude tento, nebo příští týden. Spíše bychom se asi měli přizpůsobit panu ministrovi. To je vše.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Plíšek. Ještě než vystoupí, tak se současně omlouvá od půl třetí do půl páté z pracovních důvodů.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil navrhnout na zítřejší jednání, to znamená 1. dubna odpoledne, kdy má být takzvané opoziční okénko, jako první bod jednání bod číslo 57, sněmovní tisk 391. Jde o novelu zákona o regulaci reklamy, která upravuje marketingové vztahy farmaceutických firem vůči lékařům a lékárníkům a také takzvanou kongresovou turistiku lékařů a lékárníků.

    Tento návrh podepsali zástupci téměř všech poslaneckých klubů. Vyjádřila se k němu i vláda, to znamená, že je způsobilý k projednání. Já vás žádám, abychom ho zítra v rámci opozičního okénka odpoledne zařadili pevně jako první bod, tisk 391. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Ještě pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, děkuji. Pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já se na vás tradičně obracím s návrhy z volební komise s prosbou o pevné zařazení volebních bodů na tento týden. Těch volebních bodů je trochu více, takže i zde prosím o pozornost.

    Bylo by to na zítřek, na středu 1. dubna ve 12.40 hodin napevno. Nejdříve žádáme o tři body, které jsou v podobě druhých kol jednotlivých voleb z poloviny března. Jsou to druhá kola voleb předsedy vyšetřovací komise D47, dále jednoho člena Dozorčí rady Vinařského fondu a devíti členů Rady Státního fondu kultury České republiky.

    Zároveň bych rád požádal o zařazení čtyř nových volebních bodů za výše uvedené a to jsou body volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře, návrh na jmenování osmi členů Kontrolní rady Technologické agentury, návrh na jmenování osmi členů Kontrolní rady Grantové agentury a konečně poslední je návrh na volbu tří členů Rady Státního fondu kinematografie.

    Ještě jednou zopakuji - na středu 1. dubna pevně ve 12.40 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pokud se dále nikdo nehlásí, tak se budeme muset vypořádat se všemi návrhy, které zde padly, a to hlasováním.

    Pokud s tím bude souhlas, tak navrhuji, abychom se jedním hlasováním vypořádali s návrhy z grémia, protože na nich byla shoda. Nikdo nežádá oddělené hlasování, takže o návrzích z grémia můžeme hlasovat najednou.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrhy, které jsem přednesl jako návrhy z grémia, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 49, přihlášeno je 172, pro 166, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Nyní jednotlivé návrhy, jak byly přednášeny v rozpravě.

    Pan poslanec Faltýnek - zařadit nový bod, tisk číslo 374 ve druhém čtení, což je zákon o provozu na pozemních komunikacích, jako první bod v úterý 7. dubna.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 50, přihlášeno 173, pro 136, proti 4. Návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vzhledem k tomu, jak proběhlo hlasování o programu, zdržím se svého subjektivního pohledu na hodnocení, ale vzhledem k tomu, jak to proběhlo, si dovolím navrhnout přerušení této schůze do úterý příštího týdne do 14.00.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Aha. Tak to je procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Jedná se o přerušení schůze do příštího úterý 14.00. Dobrá. Žádný protinávrh neregistruji.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s procedurálním návrhem pana předsedy Kalouska. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 57, přihlášeno je 175, pro 21, proti 99. Tento návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat. Prosím paní předsedkyni mandátového a imunitního výboru Miroslavu Němcovou, aby nám podala zprávu o projednání žádosti Policie České republiky o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené dámy a vážení pánové, předstupuji před vás také v souladu s dnešním usnesením mandátového a imunitního výboru, které mi ukládá, abych informovala plénum Poslanecké sněmovny o dosavadním průběhu vyřizování této věci, tedy žádosti policie o vydání k trestnímu stíhání pana poslance Bohuslava Svobody na půdě Poslanecké sněmovny.

    Ráda bych vás tedy ve stručnosti informovala o dosavadním vývoji případu. Dne 26. ledna letošního roku požádala Policie České republiky o souhlas Sněmovny k trestnímu vydání pana poslance Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání. Mandátový a imunitní výbor jsem svolala. Řešili jsme na dvou schůzích tuto žádost. První schůze měla číslo 25, uskutečnila se 10. února. Pokračovali jsme 26. schůzí 24. února. Na tuto druhou schůzi, tak jak bývá pravidlem, jsme pozvali také pana poslance Svobodu, vyslechli jsme si jeho vyjádření a též se výbor mohl podrobně zabývat stanovisky obou pánů zpravodajů, tedy pana poslance Jana Chvojky a pana poslance Martina Plíška. Vedli jsme k tomu obsáhlou diskusi a tato diskuse vedla na závěr k tomu, že mandátový a imunitní výbor přijal usnesení číslo 110, kterým nedoporučil Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s trestním stíháním pana poslance Bohuslava Svobody.

    Tento bod byl zařazen jako bod 123 na naši schůzi a jenom shodou okolností o té původní žádosti Sněmovna nerozhodla dříve, než přišla žádost policie o stažení této původní žádosti k vydání. Shodli jsme se v diskusi, kterou jsme vedli na mandátovém a imunitním výboru, na tom, že to je bezprecedentní případ, který v Poslanecké sněmovně obdobu nemá. Jsme přesvědčeni o tom, že si zaslouží, abychom věděli o pozadí této nejprve žádosti a posléze zpětvzetí žádosti mnohem více, než co víme dosud, protože není normální, aby ani ve vztahu k poslanci či senátorovi, tedy voleným zástupcům, voleným zákonodárcům, ale ani k běžnému občanovi vystupovala policie způsobem, který ho nejprve vystaví velkému enormnímu tlaku jak osobnímu, tak mediálnímu, a posléze musí policie přiznat, že se zmýlila a vše bere zpět.

    Proto předkládám toto, zatím krátké, vysvětlení toho, co jsme v případě udělali, jak, ráda zopakuji, mandátový a imunitní výbor bezprostředně konal, plnil všechny úkoly, které mu ukládal zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a v řádném termínu připravil také návrh usnesení pro Sněmovnu. Pak teprve přišla žádost policie o zpětvzetí a nyní jsme tedy v situaci, kdy bychom se měli vyrovnat s tím, jak Sněmovna tento stav vnímá.

    Já jsem zároveň pověřena mandátovým a imunitním výborem, abych přednesla návrh usnesení, ale myslím si, že na návrh usnesení bude ještě prostor později. Přihlásím se tedy k němu po té, až tady zazní ještě případná vystoupení našich kolegů. Děkuji v tuto chvíli za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Martin Plíšek, zda si přeje vystoupit. Přeje si vystoupit. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, velmi krátce.

    Údajný skutek, pro který policie žádá vydání pana poslance Svobody k trestnímu stíhání, se měl stát v roce 2012. Teď, v roce 2015, respektive ke konci minulého roku, k nám přišla žádost Policie České republiky, aby poté, co na tuším už třetím jednání se tím zabýval mandátový a imunitní výbor, přišlo oznámení o zpětvzetí této žádosti, a to způsobem, že do toho vstoupil dozor nad dohledem, tedy vlastně dozorový státní zástupce zaúkoloval dohledového státního zástupce a ten tedy dal pokyn policii, aby tuto žádost stáhla zpět. Myslím si, že jsme se na výboru shodli napříč politickým spektrem, že takovýto protichůdný postup orgánů činných v trestním řízení není správný, nevyvolává v nás jistotu o právním státu. Dodávám, že se to týká poslance, což je kauza, která je poměrně sledovaná. Je samozřejmě na jedné straně negativum v tom, že pan kolega je i mediálně a veřejně pranýřován, ale má zase samozřejmě možnosti se bránit. Když si vezmeme, jak se v kauzách občanů tohoto státu může dít tento postup, kdy se potom musí domáhat spravedlnosti, která přijde za dlouhou dobu, a to až u soudu, tak to není pěkný pohled.

    Paní předsedkyně už to avizovala, předloží usnesení, na kterém se shodl celý mandátový a imunitní výbor, a chceme skutečně požádat ministry spravedlnosti a vnitra, aby vysvětlili celé Poslanecké sněmovně protichůdný postup orgánů činných v trestním řízení v této záležitosti.

    Tolik zatím moje vystoupení. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. V obecné rozpravě s přednostním právem pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, mé vystoupení je motivováno jednou jedinou otázkou: A co bude dál? Kdo bude odpovědný? Všichni víme, že už jenom samotná žádost o vydání poslance k trestnímu stíhání je mimořádné poškození a často i zastavení politické kariéry a pověsti politika. Má-li být někdo vydán k trestnímu stíhání a Sněmovna o něm rozhoduje, tak je velmi často už dopředu nejenom obviněný, ale odsouzený a popravený a vždy se tady najde dost kolegů, kteří k tomu přispějí. Mohl bych uvést celou řadu příkladů zpátky včetně paní kolegyně Parkanové, včetně pana kolegy Schwarze. Všichni byli dopředu zničeni, dopředu popraveni. A vždy se k tomu dodávalo takové úžasné klišé, které psali někteří novináři typu Martina Komárka nebo Jany Lorencové: nechť jsou očištěni před nezávislým soudem.

    Jak mohou být očištěni před nezávislým soudem, když se nezávislého soudu nedočkají? Někteří mí kolegové na ten nezávislý soud čekají už čtyři roky a stále marně. Pan kolega Svoboda se zřejmě spravedlivého soudu nikdy nedočká. Proč by taky měl? Úkol byl splněn. Bylo požádáno o jeho vydání. Byl pošpiněn, částí společnosti obviněn, obžalován a popraven. Úkol byl splněn, teď to zase můžeme stáhnout, necháme tady poplivaného Svobodu a nebudeme riskovat proces, kde by se mohl očistit. Kolik je takovýchto případů? Takovýchto případů je spousta.

    Chci se zeptat, jestli opravdu Poslanecká sněmovna chce trpět, že si z nás orgány činné v trestním řízení budou dělat tímto způsobem legraci. Když se rozhodnou někoho pošpinit, tak ho pošpiní, a když bude dostatečně pošpiněn, tak zase obvinění stáhnou, protože by ho neustáli před nezávislým soudem. Klobouk dolů před nezávislou justicí! Pozor, nemyslím tím státní zastupitelství. Nezávislá justice jsou soudy. Státní zastupitelství je pověřeno nestranným výkonem působnosti. Takže říkám klobouk dolů před nezávislou justicí - tím myslím soudy. Tam už jsou tito veřejní žalobci a popravčí v jedné osobě nejisti, tak to stáhnou. Proč by to riskovali? Úkol splnili. Už pana poslance Svobodu poplivali dost. A teď už jim vůbec nic nehrozí. A vůbec nic jim nehrozí za situace, že my si tohle necháme líbit. A já vás moc prosím, abychom si to líbit nenechali. Nejsem seznámen s návrhem mandátového a imunitního výboru, ale pokud tam nebude zmínka o vyvození odpovědnosti, tak ji půjdu doplnit. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám tady jednu faktickou poznámku. Pokud je to faktická pana poslance Komárka, tak může vystoupit rovnou. Potom jsem avizoval řádnou přihlášku pana poslance Svobody a řádně pan poslanec Chvojka. Je tomu tak. S faktickou poznámkou dvě minuty pan poslanec Komárek.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, pan Kalousek mě zmínil. Nebudu se obhajovat za to, že jsem byl novinářem. Možná je to lepší než být celý život politikem.

    Co chci říci, věcně s panem Kalouskem naprosto souhlasím, že policie postupovala vůči panu Svobodovi špatně a že se skutečně leckdy v této zemi nedočkáme spravedlivého procesu živi. Skutečně tomu tak je. Je na nás, abychom to zlepšili. Je taky na nás, abychom se ptali, kdo, které politické garnitury zavinily tento neúnosný stav. Myslím, že je to zcela legitimní otázka. Asi to nejsme my, kteří jsme zvoleni za poslední období.

    Dále bych chtěl upozornit na to, že toto se týká jenom poslanců, že mohou být vydáni. Hejtmani, členové zastupitelstev, kteří jsou obvinění stejně absurdně, prostě musí stíhání čelit. Pouze my poslanci máme toto privilegium. A chtěl bych pana Kalouska upozornit, že to jsou poslanci jeho strany, a myslím, že je pod tím podepsán i on sám, kteří navrhují tuto naši imunitu a toto naše privilegium zrušit. Nejde jenom o nás poslance, jde o všechny občany, kteří musí někdy čelit zvůli policie a takzvaných orgánů činných v trestním řízení. Mysleme, prosím vás, i na ně! Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Jakkoliv jsem avizoval pořadí, tak se změnilo. S přednostním právem vystoupí pan ministr vnitra.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu se muset ve tři hodiny omluvit na krátkou schůzku v důležité věci, a proto jsem si dovolil vystoupit teď.

    Já jsem se hned po informaci, kterou jsem dostal od pana předsedy Hamáčka zhruba před pěti dny, dotázal policejního prezidenta, proč došlo k této věci, proč policie stáhla žádost o vydání. Odpověď je jednoznačná: na přímý pokyn státního zástupce. Tady se neustále zmiňuje policie, ale musíme si uvědomit, že příprava trestního řízení je dozorovaná státním zástupcem a státní zástupce je pánem tohoto řízení.

    Pokud usnesení výboru, který tady přednášela paní kolegyně Němcová, bude znít, jak ho popisují média, že mají ministři vysvětlovat, my jsme na to připraveni. Už jsem požádal policejního prezidenta, aby připravil zprávu pro mandátový a imunitní výbor a zároveň pro vedení Poslanecké sněmovny. Budu dbát na to, aby se policie chovala korektně jak k Poslanecké sněmovně, tak k Senátu, aby sdělovala informace, které sdělovat má, a abychom se je nedozvídali z médií, ale dozvídali jsme se je standardní, normální, civilizovanou cestou. To ovšem neznamená, že policie není nezávislá a nemůže konat dle zákona.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já se obávám, že to je ten problém, který tady teď řekl pan ministr vnitra. On řekl, že policie je nezávislá. Není. Policie je součástí exekutivy České republiky. Zrovna tak někdo rád vystupuje s tím, že státní zastupitelství je nezávislé. Není. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní už to vypadá, že opravdu dostane slovo pan poslanec Svoboda, který je zatím jediným přihlášeným do obecné rozpravy.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Dobrý den, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych vám nejprve poděkoval za to, že jste svým hlasováním umožnili, abych zde u tohoto pultu hovořil. Ta věc je skutečně velmi, velmi vážná, nejenom z toho mého pohledu, ale z pohledu obecného. A souhlasím s celou řadou věcí, kterou říkal pan kolega Kalousek. Ale s jednou věcí nesouhlasím zásadně: když říkal, že policie si z nás dělá legraci. Ona to totiž vůbec legrace není. Vůbec to není legrace.

    Velmi rád bych upozornil na několik momentů, které se s touto věcí vážou. A neříkám to proto, že se to týká mě. Říkám to proto, že si myslím, že to má naprosto obecný charakter.

    Pokud se týče té kauzy, o které nyní hovoříme, to znamená o té obžalobě, protože jsem si dovolil podat žalobu na Dopravní podnik, nebo tři žaloby... Ono je to trošičku složitější. To je věc, která byla opakovaně projednávána, kterou projednával kontrolní výbor magistrátu, na mnoha úrovních se o tom jednalo s policií, s vyšetřovateli. A ta kauza, tak jak byla, byla stažena. Ještě předtím, než bylo požádáno o moje vydání, byla stažena se zvláštním odůvodněním. Odůvodnění, které jsem dostal, znělo, že stejně budu odsouzen v jiné, daleko závažnější věci a dostanu vyšší trest. Vyšetřovatelé předpokládali, jak rozhodne soud. Nevím, jestli je to možné v právním státě, ale takové to zdůvodnění jsem dostal.

    Potom bylo požádáno o mé vydání, přestože ta kauza byla jakoby policií uzavřena, odložena. Samozřejmě že jsem se o tom dozvěděl až jako poslední. Celý den předtím mi volala média, že už to vědí, že bude požádáno o mé vydání. Nevěděl jsem to já. Nevěděl to ani předseda Senátu. Jako zdůvodnění mi řekli, že to policie znovu otevírá, protože dostala takový pokyn od dozorujícího státního zástupce. Teď se dozvídám, že státní zástupce požádal o stažení tohoto případu.

    Nechci popisovat žádné podrobnosti, ale jistě si všichni dovedete představit, co to znamená. V tom okamžiku, kdy je Sněmovna požádána o vaše vydání, nemají média žádnou jinou starost, než se vás ptát na to, jestli s tím budete souhlasit, jestli se cítíte vinen a kolikrát jste co kdy udělal a jestli jste připraven na to být ve vězení. Samozřejmě vás zastavují lidé, ptají se vás na to. A samozřejmě to znamená, že vaše politická kredibilita je naprosto zásadním způsobem znevážena. To je věc, která je skutečně strašná. Já s ní mám prosím pěkně bohatou zkušenost.

    Nevím, jestli si to všichni pamatujete, ale Sněmovna už mě jednou vydala - v trestní kauze, která tedy... A to rozhodnutí Sněmovny bylo vydat. Ten případ toho vydání, já jsem s ním souhlasil, sám jsem pro něj hlasoval, protože to byla věc, která se týkala rozhodnutí zastupitelů zvolených na magistrát, rozhodnutí v politické věci, a to je rozhodnutí, které podle mého názoru nesmí, nemůže nikdo napadat, protože politické rozhodnutí nelze posuzovat žádnými jinými ekonomickými kritérii. A pozor - já jako vydaný člověk, jsem se dozvěděl, dostal jsem rozhodnutí soudu, který vrací tu žalobu zpátky s tím, že v ní není dostatek podkladů pro to, aby bylo soudní řízení vůbec zahájeno. Já jsem tedy byl vydán touto Sněmovnou na základě žádosti Policie České republiky a ten důkazní materiál byl takový, že ho soudce rovnou vrátil s tím, že tam není nic, co by bylo možné soudně projednávat.

    Ten první případ pro mě znamenal, že jsem vlastně neúspěšně kandidoval do vedení naší strany prostě proto, že ta situace taková byla. Znamenal pochopitelně velmi mnoho komplikací pro mě jak na magistrátě, tak v Poslanecké sněmovně. A i ten institut vydání Poslaneckou sněmovnou byl vlastně zesměšněn. Jestliže Poslanecká sněmovna někoho vydává na základě materiálu, který na obžalobu nestačí, je to opravdu pohrdání Poslaneckou sněmovnou. Je to znevažování veškeré funkce Sněmovny.

    Já bych velmi, velmi plédoval pro to, abychom se touto věcí zabývali. Odmyslete si to ode mě. Já to neříkám jako svoji obhajobu. Já to říkám jenom proto, protože vím, že je celá řada starostů, kteří jsou v podobných situacích. Jsou obžalováni za kdeco. Méně se o tom hovoří prostě proto, že nejsou poslanci. Ten dopad na ně je jenom lokální. V jejich městě, v jejich vesnici je možná už nikdo nezvolí. Já to mám o to horší, že dopad je celorepublikový, a když přijedu do Brna nebo kamkoli, všude se o této věci hovoří.

    Zřizovali jsme - nebo zřizovali jste, já jsem pro to nehlasoval - vyšetřovací komisi k tunelu Blanka. Proč si myslíte, že primátorka o to žádá? Jednak proto, že to neumí vyřešit, ale hlavně proto, že se bojí, když rozhodne, že bude obžalovaná. A tak budou jednat všichni zastupitelé! Dneska mi říkají malí starostové: My když máme něco zásadního, ekonomického rozhodnout, tak mi prostě radní nepřijdou. Hodí se marod. Já nejsem schopen udělat žádné zásadní rozhodnutí.

    A to je věc, která zásadním způsobem ohrožuje naši demokracii. (Hovoří velmi důrazně.) Uvědomme si to všichni prosím a žádejme vysvětlení takovýchto věcí prostě proto, že není možné, aby primátor hlavního města Prahy nekonal prostě proto, že se bojí, že se někdo dá s někým dohromady a podá na něj trestní oznámení, které se pak ukáže sice neodůvodněné, ale všechno to už zboří!

    Děkuji. (Bouřlivý potlesk všech mimo poslanců KSČM a Úsvitu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Budete se muset nějak dohodnout, pánové. (Smích.) Ale ono je to do jisté míry spravedlivé. Pokud pan předseda Stanjura, který byl první, dává přednost panu předsedovi Fialovi, tak druhý byl pan poslanec Kalousek. Takže má slovo on, potom pan předseda Fiala, potom pan předseda Stanjura. A s řádnou je přihlášen pan poslanec Blažek. Prosím. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám oběma kolegům, kterým bych dal kdykoli jindy přednost, ale mé vystoupení bude kratší než faktická poznámka. Já jsem tedy jenom chtěl říct, abychom si prosím uvědomili, jakou jsme institucí a kdo se nám zpovídá. Jsme Poslaneckou sněmovnou a zodpovídá se nám vláda České republiky, která odpovídá za veškerou exekutivu. Je to střechový orgán exekutivy v České republice. A pro mě je nepřijatelná argumentace, která tady zaznívá, kdy pan ministr vnitra vystoupí a řekne: Ten policajt za to nemůže, ten státní zástupce, to je pán, ten to nařídí. Předpokládám, že pak může vystoupit i pan ministr Pelikán a říct: No ten policajt to udělal úplně špatně a ten státní zástupce měl pravdu. Mě to nezajímá! Poslanecká sněmovna je orgán, kterému se zpovídá vláda. A vládě se zpovídá policie i státní zastupitelství. Za ten neskutečný bordel a za to neskutečné lidské ponížení a vláčení bahnem před námi neodpovídá policajt ani státní zástupce, před námi odpovídá vláda České republiky! A já prosím, abychom vládu České republiky povolali k odpovědnosti! (Potlesk z lavic TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Fiala.

  • Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, my jsme tady slyšeli přesvědčivě podaný osobní příběh pana poslance Svobody. Příběh o tom, jak je opakovaně kriminalizován, nebo jak jsou činěny opakovaně pokusy o jeho kriminalizaci. Kdyby to byl pouze příběh pana poslance Svobody, tak je to závažné, je to smutné, je to tragické. Byl by to pro nás podnět, abychom zpozorněli. Ale nebylo by to tak strašně vážné, jak to vážné je. Pan docent Svoboda v tom není sám. Těch pokusů o kriminalizaci politiky se tu děje celá řada. A těch omylů, ke kterým dochází, je také celá řada.

    Dámy a pánové, před chvílí tady položil pan poslanec Kalousek otázku: A co dál? Co bude dál? Já chci říct, že stejnou otázku jsem veřejně položil na konci minulého týdne, když jsem se dozvěděl, že Ministerstvo spravedlnosti se omluvilo třem bývalým poslancům této Poslanecké sněmovny a domluvilo se s nimi na vyplacení odškodného. Tady vznikla prokazatelná škoda, stát udělal chybu a na to musí následovat nějaká reakce. Někdo je za to odpovědný, někdo se z toho musí zpovídat, někdo z toho musí vyvodit nějaké konsekvence. A já se obávám, že to se zatím neděje.

    Ale pojďme dál. Kriminalizace politiky není nebezpečná pro politiky. Kriminalizace politiky je nebezpečná pro společnost, pro všechny občany. Ono to začíná pokusem kriminalizovat politické rozhodnutí. Sedíte v radě, máte materiály od svých právníků, od celého úřednického aparátu, hlasujete v dobré víře pro něco, a pak přijde někdo a řekne: Vy jste pravděpodobně měl jiný úmysl. Tak jste obviněn, vláčí vás v médiích, týdny, měsíce, roky to trvá, a pak vám stát řekne: Sorry, my jsme se spletli. Vy máte zničenou pověst, politickou kariéru, všechno, ale my jsme se spletli. To přece nemůžeme nadále dopouštět!

    Ale já vám řeknu ještě něco jiného. Za kriminalizací politiky bude následovat, pokud to nezastavíme, kriminalizace jakékoliv veřejné činnosti, jakékoliv funkce. Slyšeli jsme tu o starostech, ale já vám mohu říct, že se pomalu začínají bát i ředitelé škol, prostě každý, kdo o něčem rozhoduje, za něco odpovídá, že přijde někdo a řekne: Vy jste to mohl udělat jinak. Vy jste to mohl udělat výhodněji! Bude vláčen měsíce, roky, po vyšetřování, po soudech, a nakonec se řekne: Sorry, vy jste nic neudělal, my jsme se spletli.

    Dámy a pánové, to nemůžeme dopustit. Je naší odpovědností, aby to přestalo, abychom něco udělali. A je odpovědností vlády, aby nějakým způsobem začala reagovat. Tady máme exemplární případ, který každý chápeme, který se nás každého dotýká. Tak já vás vyzývám, zachovejme se tak, jak se jako zákonodárci zachovat máme. Žádejme po vládě, aby jednala, žádejme po vládě, aby z toho vyvodila odpovědnost! Žádejme po vládě, aby přijala taková personální i systémová opatření, aby se tyto případy nemohly opakovat! (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než dám slovo panu poslanci Stanjurovi, tak má dvě minuty s faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Dobrý den, kolegyně a kolegové, prostřednictvím pana předsedy, já mám jeden skromný dotaz. Kdy se podle vás vplížil mezi lidi ten strach z odpovědnosti? Kdy to bylo? Bylo to teď za rok a půl, co tady jsme v tomto složení ve Sněmovně? Nebo to začalo už kdysi dávno za předchozích vlád, kdy se lidé začali opravdu bát, protože se spojila moc ekonomická a politická? Kdy se začali bát o chleba, o to, že přijdou o práci, když projeví jiný názor, než byl právě v módě, než byl právě u moci, než těch, kteří byli právě u moci? Takže já bych velmi ráda slyšela, jestli ta váha odpovědnosti, jestli ta tíha té velké odpovědnosti leží na současném parlamentu, na současné vládě, anebo jestli pro ni už zbylo jenom to odstranit to všechno, co tomu předcházelo. Za vašich vlád!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nejprve budu mít konkrétní poznámku k případu poslední žádosti Policie České republiky a řeknu vám, co mi na tom připadalo podivné, i když nejsem členem mandátového a imunitního výboru, a tudíž jsem neměl možnost seznámit se s tím případem. Ale zkusme si ho popsat. Policie viní primátora, že za jeden milion něco objednal a že tím pádem způsobil škodu městu ve výši jednoho milionu korun. Přijmeme tuto konstrukci. Ale ten jeden milion korun pak za nic musel někdo inkasovat. Primátor to nevyplatil sobě. A jestli všechno, co bylo vyplaceno z městského rozpočtu, byla škoda, to znamená, že město dostalo něco, co má hodnotu nula korun, a logicky se na tom někdo obohatil - mimochodem, ten někdo byl dnešní senátor! Já ho do toho nechci zatahovat. Tady vidíte, jak je to absurdní konstrukce. Někdo způsobil škodu, je vláčen veřejnou debatou a ten, kdo podle policie na tom profitoval a ty peníze inkasoval, o tom se nemluví. Nemělo by se mluvil ani o jednom, aby bylo jasné. Nechci to rozšiřovat na oba dva. Ale to je podivnost, kterou vnímám já jako člen Poslanecké sněmovny, který není členem mandátového a imunitního výboru, a jsem rád, že nejsem členem a že to nemusím číst. Protože to není poprvé, kdy tady vystupují členové mandátového a imunitního výboru s velkou pochybností o kvalitě podaného návrhu. Jsem rád, že jsme v debatě společně došli k názoru, že neplatí: Vydáme všechny! Že je to jenom laciné gesto, které směšuje různé případy, a že opravdu posuzujeme případ od případu. A tak to má být.

    Druhá věc, ta už je obecná. A nechtěl bych to zlehčovat. Je to věc, která je pro vládu. Nevím, jestli je v návrhu usnesení. Já bych jako poslanec stál o to, aby vláda předložila statistiku, kolik komunálních politiků bylo obviněno, kolik bylo obžalováno a kolik bylo odsouzeno, a porovnat to s ostatními čísly v jiných případech. Zda je to číslo odsouzených srovnatelné s tím jako v jiných případech, nebo zda je jiné. To si myslím, že je klíčová odpověď na otázku, zda policie a státní zastupitelství postupuje dobře. Pokud to procento bude srovnatelné s jinými případy, tak se nám to může nelíbit, ale ta úspěšnost u nezávislých soudů je obdobná. Pokud bude ovšem nižší, anebo výrazně nižší, tak je tady systémový problém. A kdo z kolegů to zažil v komunální politice, tak bohužel neplatí, že se očistíte. Většinou je pak ta interpretace ne všech, ale mnohých: Bylo to zameteno pod koberec, zase se ti mocní domluvili, nic se nevyšetřilo. Na každém šprochu pravdy trochu. A teď bych mohl jmenovat. Ta teoretická rada "tak odstup, okamžitě odejdi z veřejného života a v okamžiku, kdy se očistíš, tak se můžeš vrátit", ono to mnohdy neplatí, protože mandáty jsou na nějaké období. Ale i kdyby to platilo. Moc reálné to v podmínkách České republiky skutečně není. A ptejte se těch komunálních politiků. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám tu dvě faktické poznámky. S první poznámkou vystoupí pan poslanec Schwarz, připraví se pan poslanec Chvojka.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Nechci povídat, jak je to na obcích, ani nechci moc o tom povídat. Já vím devět let, jaké to je být vydáván a pranýřován. Já bych chtěl jenom říct na zamyšlenou jednu důležitou věc.

    S několika málo kolegy jsem dostal důvěru dělat Opencard. Opencard bylo panu Svobodovi ublíženo. Myslete si, co chcete. Já vím, že mu bylo ublíženo. Já jsem se to snažil s kolegy dokázat a dokázali jsme to. Ublíženo špatnou prací policie a špatnou prací státního zástupce. Tak to prostě je. Je to varující. Tak to je. A přesto to je poslanec a v uvozovkách policajty ani státní zástupce to prostě nezajímalo, jeli si svoje a špatně. A přesto, aby si dali pozor, že o to zájem má nějaká vyšetřovací parlamentní komise, bylo jim to jedno. Podívejte, oni za pár dnů vytáhli něco a udělali to, co se udělalo.

    Prosím vás, pokud budeme moct všichni něco změnit, já nebudu říkat - nezávislý, to je nesmysl, tomu nevěříte nikdo, ale aby se tohle nestávalo, tak pojďme se fakt nad tím zamyslet a něco udělat. Protože je to nebezpečné. Ono to není jenom o těch starostech, ale je to prostě o tom, jakým způsobem se bude vyvíjet činnost policie, státních zastupitelství, jestli to bude zakázka, anebo jestli to bude opravdu spravedlnost. O tom to je. Tak to vidím bohužel já. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další dvě minuty pro pana poslance Chvojku.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já asi budu také jedním z těch zpravodajů, nicméně myslím, že mně budou stačit dvě minuty.

    Já bych chtěl jen tak na začátek upozornit na takový humorný aspekt té akce. Já bych to od představitele ODS nečekal - a myslím to naprosto v žertu, ale je to určitá ironie - že z toho spisu vyplývá, že smlouva s panem dr. Láskou, kterého já mám za pravdoláskaře takového toho aktivistického typu, byla uzavřena na doporučení Transparency International, což bych od představitele ODS nečekal, že si něco takového nechá doporučit. Protože tohle jsou subjekty, které, si myslím, by neměly nikomu nic doporučovat. To je takový ten humorný aspekt té akce.

    Nicméně já jsem byl jedním ze zpravodajů v mandátovém a imunitním výboru. Já jsem zaujal postoj jako většina výboru, tzn. hlasoval jsem proti vydání. Je potřeba říci, že tam nehlasoval nikdo pro, sedm lidí hlasovalo proti, pět se zdrželo, takže ani ti představitelé té nové politiky, kteří jsou proti té hrozné imunitě, která tady dvacet let hrozně vadila, uznali, že možná ta imunita své opodstatnění má. Jsem toho názoru, že takhle prostě práce policie a státních zástupců vypadat nemůže. Aby byl politik, poslanec žádán o vydání za velkého humbuku médií z nějakého pochybného důvodu a potom za takřka žádného humbuku médií na základě tří vět ta žádost byla vzata zpět, tak takhle to fungovat nemůže. A já si trvám na tom názoru, že i když tehdejší primátor Svoboda to podepsal, já bych neřekl, že úplně standardně, už jenom kvůli těm subjektům, tak si myslím a opakuji tu tezi, kterou jsem říkal na tom výboru - řešme tyto věci na základě nějakého občanskoprávního sporu, vymáhejme po něm škodu (předsedající upozorňuje na čas), pokud vznikla, ale tyto věci neřešme trestněprávními prostředky. To je nesmysl a akorát to zapleveluje právní řízení policie. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já jsem v této sněmovně svědkem už několikáté debaty o státním zastupitelství. Ale musíme si uvědomit jeden problém. My se pohybujeme v krajních způsobech myšlení. První je, a to jsem tady poslouchával asi před půl, tři čtvrtě rokem, že existují strašidelné zásahy politiků do státního zastupitelství a že to musí přestat a že zastupitelství musí být absolutně nezávislé, aby k tomu nemohlo docházet. Dnešní debata je zase spíše o tom, že ti politici vlastně s tím nemohou nic moc dělat, takže je potřeba, aby státní zastupitelství fungovalo nějak jinak a ne tak, že ministr, který tady sedí, je s vládou odpovědný za to, co státní zastupitelství dělá, ale kompetence má téměř nulové, vyjma personálních a některých finančních. Z těchto krajností se musíme nějakým způsobem dostat.

    A já teď předešlu, nechci říkat nic minulého, ale jak tady poslouchám, že to chce nějaké nástroje... No, ten nástroj se blíží. Pan ministr včera řekl, že se na nás blíží nový zákon o státním zastupitelství. A já vás chci dopředu poprosit vlastně o velmi jednoduchou věc, abychom buď o tomto zákoně přemýšleli jinak, anebo začali myslet. Ale co není možné, je to, abychom jenom proto, že nějaké organizace, které zde ani nesedí, budou neustále vyvíjet nátlak, aby jakýkoli politik se tady bál říci to slovo státní zástupce, neboť zasahuje okamžitě do kauzy, až do toho druhého extrému, kdy by ministr vyvolával na konkrétní zástupce zastupitelství a chtěl, aby buď něco v uvozovkách rozjeli, nebo zastavili. Já si myslím, že máme šanci ten nástroj udělat tady dobrý, ale chce to dvě věci podle mě - nebýt ani populisti ani pokrytci. Pokud bude část tohohle sálu populisty a druhá část pokrytci, tak ten nástroj samozřejmě nikdy nedodáme a státní zastupitelství i policie se nám budou jenom smát. A já říkám, budou se nám smát oprávněně.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Gabal, po něm pan poslanec Benda. prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, vážená vládo, když jsem tady naposledy mluvil poměrně kvapně při končícím zasedání o tom, jak interpretuji výsledky vyšetřování Opencard, tak jsem netušil, že se tak brzo zase dostanu zpět k pokračující historii dění na pražském magistrátu. A protože tento případ s tím souvisí a nebylo tady řečeno, co bylo obsahem, tak bych se neukvapoval. Za prvé se bavíme o vývoji situace někdy od roku 2006. Za druhé není jisté, kdo proti komu bojuje prostřednictvím policie. A za třetí v té věci je také státní zastupitelství, v tomto případě státní zástupce na Praze 1, a to způsobem, který silně připomíná to, co jsme viděli v Opencard. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já se omlouvám panu kolegovi Gabalovi. Jakkoliv souhlasím se vším, co tady věcně řekl, tak nemohu souhlasit s tím, že o tom se teď tady bavíme. Řekl: O čem se bavíme teď? Bavíme se o smlouvě - a teď to naprosto přesně a věrně popsal, včetně těch temných zákoutí. Ale my se tady o tom bohužel nebavíme. O tom bychom se bavili, kdybychom pana kolegu Svobodu vydávali a měli to zdůvodnění, ale my ho nevydáváme. My se bavíme o tom, že orgány činné v trestním řízení nejprve pana kolegu Svobodu pošpinily, protáhly všemi médii, a když byl dostatečně popliván, tak to obvinění zase stáhly, tudíž on se proti němu nemůže ani bránit. O tom se tady bavíme. A já jenom znovu opakuji, že jak policie, tak státní zastupitelství jsou součástí exekutivy, za kterou zodpovídá vláda ČR, a nám za toto naprosto nehorázné chování politicky zodpovídá vláda. V tomto smyslu také budu navrhovat nějaké usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Já vaším prostřednictvím s panem poslancem Kalouskem souhlasím. Jenom jsem chtěl poskytnout informace, protože řada lidí ve Sněmovně neví, oč jde. A jenom bych korigoval jeho drobnou nepřesnost. Na poslance Svobodu někdo musel podat žalobu. A kdo to asi byl? (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já to s dovolením vezmu také malinko šířeji, ale myslím si, že v této věci je spravedlivé se tím zabývat jako systémovým problémem a ne jako jedním selháním v jednom případě pana poslance Svobody.

    Za prvé řeknu, tak jak tady byla kladena do jisté míry otázka, že se cítím spoluviníkem toho, do jaké situace se řada zastupitelů a politiků dostala, že jsme prostě příliš benevolentně hleděli na to, jak policie a státní zastupitelství začínají stíhat politiku jako takovou. Bylo to dáno nějakou atmosférou a neviním z toho dnešní vládu. Jsme tím spoluvinni a dobře vím, že jsme bohužel toto předali. V tuto chvíli ale vládne tato vláda, a jestli tomu někdo má učinit přítrž, tak to musí být tato vláda.

    Já jsem v minulém volebním období v řadě případů poukazoval na to, že vydávání k trestnímu stíhání například kolegyně Parkanové je naprosto absurdní za věci, které nepochybně nespáchala. Opět příběh člověka, který má minimálně zničený život, když nic jiného, skončí to nulou.

    V tuto chvíli jsme v situaci, kdy se Ministerstvo spravedlnosti, nechci-li říct přímo nový ministr spravedlnosti, který, zase říkám, nemá s tím nic společného, omluvil třem bývalým poslancům, kvůli kterým, jestli si dobře vzpomínáte, tady s velkou pompou padla vláda, nastoupilo do Prahy 400 ozbrojenců, kteří prohlásili, že tato země je zkorumpovaná, že je třeba zastavit rozdávání trafik, aby posléze toto celé zrušil Nejvyšší soud a dnes došlo k tomu, že Ministerstvo spravedlnosti se omluvilo a vyplácí těmto třem kolegům, které já opravdu nemám důvod milovat po tom, co nás tady trápili v minulém volebním období, vyplácí velké náhrady.

    Tak trochu se ptám ministra spravedlnosti, jestli se chystají kárné žaloby na pana Ištvana a na pana Šlachtu, jestli je připravena výkonná moc hnát někoho k zodpovědnosti za skutečnost, že minimálně 1,9 mil. z této země bylo utraceno zcela zjevně zbytečně, zcela zjevně na rozhodování někoho, kdo za to rozhodování by měl nést zodpovědnost a dnes se k té odpovědnosti vůbec nehlásí, schovává se v Olomouci a tváří se: Já nic, já muzikant. Milý státe, zaplať za moje hlouposti! Já to pokládám za naprosto neuvěřitelné.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Kostřica. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se tady chtěl trošičku vrátit do nedávné historie. V době historie - premiér Nečas a jeho současná druhá manželka, pokud vím, tady prošlo oficiálně ve sdělovacích prostředcích, že policie odposlouchávala soukromý mobil premiéra České republiky. Když se na to podíváte, to je prostě strašlivá věc a já nevím, to je přece člověk, který má informace, které nemá nikdo jiný v České republice než premiér, nejvyšší politik. A já nechápu, jakým způsobem se na nás potom mohou pojit naši spojenci na jedné straně, na druhé straně dívat, když my necháme oficiálně odposlouchávat telefon premiéra České republiky. Myslím si, že to je taková věc, nad kterou bychom se také měli zamyslet. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana zpravodaje. Nemá zájem. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. Do podrobné rozpravy se hlásí paní předsedkyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já před vás předstupuji s návrhem usnesení, tak jak vyplynul tento návrh z dnešního jednání mandátového a imunitního výboru. Návrh usnesení zní takto:

    Poslanecká sněmovna

    1. bere na vědomí zpětvzetí žádosti Policie ČR o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody ze dne 26. ledna 2015,

    2. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá ministra spravedlnosti České republiky a ministra vnitra České republiky o vysvětlení protichůdnosti postupu orgánů činných v trestním řízení ve věci žádosti Policie ČR o vydání poslance Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání.

    Takto jednal mandátový a imunitní výbor a toto jsou dva návrhy, které jsem byla pověřena před Poslaneckou sněmovnou přednést.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dále s přednostním právem se hlásí pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Po něm se přednostním právem pan ministr spravedlnosti. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Předtím, než přednesu svůj návrh v podrobné rozpravě, tak prosím, abychom uměli zdrženlivě a trochu jinak, než dělají česká média, posuzovat termín nezávislost. Protože nezávislé rozhodování mají podle naší Ústavy a podle našeho právního řádu pouze soudy. My strašně rádi mluvíme o nezávislém státním zastupitelství. Podle našeho právního řádu státní zastupitelství nemá nezávislé rozhodování. Má nestranný výkon působnosti. Zrovna tak Policie ČR - všem nám záleží na tom, aby byla nestranná, ale nemůže mít nezávislé rozhodování proto, že jak státní zastupitelství, tak Policie ČR už jsou součástí moci výkonné, tedy jednoho pilíře moci, ústavního pořádku České republiky. Bohužel - a teď bych mohl povídat o svých dlouhých diskusích s nejvyšším státním zástupcem, kdy jsem ho velmi prosil a upozorňoval ho na to, že orgány činné v trestním řízení mají úplně jiná výkladová stanoviska pro účely praxe než ten odborný garant, například v případě zákona o majetku státu nebo zákona o oceňování Ministerstvo financí. A to prosím dlouhodobá stanoviska - za dob Rusnoků, Sobotků, Kalousků. Ten ústřední orgán státní správy, který byl oprávněn vydávat výkladová stanoviska pro účely praxe, něco patnáct let držel, a tím držel nějakou právní jistotu. Pak přišel libovolný policajt či libovolný státní zástupce a začal to vykládat diametrálně odlišně. A místo toho, aby vyvolal nějaký odborný seminář a pokusil se sjednotit výklad české exekutivy, došlo k průzkumu bojem. Ministerstvo financí to sice patnáct let vykládá takhle, ale my to od zítřka vykládáme jinak, a proto vám sdělujeme obvinění z trestného činu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, pokusil jsem se zapsat návrh usnesení.

    Nyní má s přednostním právem slovo pan ministr spravedlnosti. Prosím, pane ministře.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, velice pozorně jsem poslouchal celou debatu, která je debatou nad mimořádně závažným tématem, ale po pravdě tématem, které se vůbec netýká jenom politiků. Uvědomme si, že každý, kdo je trestně stíhán, a ukáže se nakonec, že byl nevinný, tak je tím velice vážně poškozen ve svém okolí. To se týká úplně každého člověka. A nedá se nic dělat, v trestním stíhání k tomu vždycky docházelo, dochází a docházet bude. Aniž bych chtěl odlehčovat tu debatu, tak pokud vím, v knize Stínadla se bouří je popisována situace, kdy se to stane některým členům Rychlých šípů.

    Jde o to, že toto prostě musí existovat, a je jenom otázka, nakolik jsme schopni to omezovat. Je pozoruhodné, že je to opozice, která dnes volá po větší ingerenci politiků do činnosti státních zastupitelství, jestliže ještě asi před měsícem ostře kritizovala Ministerstvo spravedlnosti, pokud se pokoušelo jakkoli omezit nezávislost státního zastupitelství. Je to dáno tím, že skutečně problematika je složitá a všechny možné pohyby jsou dvousečné.

    My se domníváme, že jediné, co můžeme udělat, není, že si zajistíme nějaký nástroj zásahu do jednotlivých řízení, to nemůžeme dopustit, ale že to je zvyšování kvality těch řízení. Protože po pravdě, pokud se někdo domnívá, že když se udělá znalecký posudek a tam vyjde nějaké číslo, takže kdokoli něco koupí či prodá za cokoli, co se jakkoli odchyluje od tohoto čísla, tak postupoval chybně, no tak tím prokazuje značnou neznalost ekonomické reality. Takže z tohoto důvodu pracujeme na novém zákonu o znalcích, protože si myslím, že ten problém je z velké části problémem znalců, kteří tam to jedno číslo dají, to je úplně absurdní. Pracujeme, jak víte, na přípravě specializovaného státního zastupitelství, jehož cílem je, aby tam byli lidé, kteří tomu rozumějí. Tím si myslím, že značná část toho problému by mohla odpadnout.

    Ale důvod, proč jsem v tuto chvíli vystoupil, je jiný. Je to to, že celkem myslím, že mohu rovnou splnit to, co se žádá v návrhu usnesení, tj. vysvětlit ten protichůdný postup. Tam je totiž ta situace prostá a paradoxně je to právě případ, kdy nám kontrolní mechanismy, které jsou nastavené v trestním řízení, fungovaly. Protože to, k čemu došlo, je, že městské státní zastupitelství na základě požadavku vrchního státního zastupitelství provedlo tzv. dohled nad činností obvodního státního zastupitelství, čili zkontrolovalo správnost postupu obvodního státního zastupitelství, zjistilo, že ten postup správný nebyl, a z tohoto důvodu uložili obvodnímu státnímu zastupitelství, aby návrh byl vzat zpět, protože se shledalo, že nebyl správný. Je poněkud paradoxní, jestliže dnes si stěžuje v podstatě tento ctěný orgán na to, že sice až ex post, ale přece jenom tedy bylo učiněno v tomto zákonu zadost a to právo tam nalezeno bylo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane ministře, když jste řekl, že je paradoxní, když opozice teď volá po větší ingerenci politiků, tak jste nás buď neslyšel, nebo poslouchat nechtěl, nebo poslouchat neuměl. Připouštím, že tyto varianty se nevylučují. Po něčem takovém my tady nevoláme. My voláme po větší odpovědnosti. Po větší odpovědnosti orgánů exekutivy i po větší odpovědnosti jejich politiků, kteří samozřejmě jim nastavují zrcadlo té společenské poptávky. Vy i váš stranický šéf jste udělali politickou kariéru na základě výkřiků "všetci kradnú, všetci jsou zloději, zavřete je všechny, on si je pánbůh přebere".

    Je logické, že orgány činné v trestním řízení, které se vám zodpovídají, na tuto společenskou poptávku slyší a chovají se stejně nezodpovědně jako vy ve svých veřejných vystoupeních. A my tady nevoláme po ničem jiném než po větší odpovědnosti politiků, aby bez jakýchkoli důkazů nikoho takto sprostě neobviňovali, jak máte ve zvyku vy a váš stranický šéf, a voláme po větší odpovědnosti orgánů činných v trestním řízení, protože když se někoho rozhodnou vláčet blátem a je to ústavní činitel, tak si musejí být vědomi toho, že ho likvidují už v okamžiku žádosti o jeho vydání. A když tu žádost stahují, tak mu ani nedávají možnost se hájit. A to je vaše odpovědnost, důsledek vaší neodpovědnosti, a já myslím, že se z toho vláda musí zodpovídat. (Potlesk z řad TOP 09)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal, po něm pan poslanec Stanjura, po něm pan předseda Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Já bych vaším prostřednictvím, protože pan ministr je tady nový, tak bych se mu představil. Já jsem poslanec KDU, a tudíž jsem koaliční. Pane ministře, jestli dovolíte, já jsem koaliční poslanec. Já nejsem opoziční poslanec.

    A ještě jednu drobnost. Možná by vám neuškodilo, kdybyste si přečetl závěrečnou zprávu vyšetřovací komise k Opencard, a tam byste zjistil hodně fakt o činnosti státního zastupitelství, z nichž podstatu jste tady vůbec neuchopil. Omlouvám se. (Potlesk v levé a pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Fiala, poté pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Už to řekl můj kolega. Já bych prosil pana ministra, aby nepolemizoval s výroky, které jsme neřekli. To je taková oblíbená politická disciplína - vsugeruji, že něco řekl můj politický oponent, i když to neřekl, a potom proti tomu zásadně vystupuji.

    My jsme mluvili o odpovědnosti. Já jsem se minulý týden dočetl v médiích, i v těch, která vlastní první vicepremiér této vlády, že vláda připravuje změnu zákona a že starosta bude hmotně odpovědný i za chybná rozhodnutí. Mně to přijde zvláštní a špatné. Uvidíme, jak to bude vlastně napsáno. A my se ptáme na tu odpovědnost v konkrétních kauzách konkrétních lidí, když vznikla státu škoda. To není o žádném zasahování politiků do něčeho. To není tak, že bychom chtěli, abyste vy nebo někdo jiný někomu zavolal a řekl: tohle zastav, tohle pusť, tohle ještě prověř. Já jsem slyšel z úst vládních politiků, že chtějí mít větší přehled o živých kauzách, aby byli schopni odpovídat na dotazy novinářů apod.

    Nic z toho jsme tu neřekli, ale o odpovědnosti jsme připraveni se bavit. To je druhá mince toho, když někdo má být nestranný. V pořádku. Ale musí nést odpovědnost za své činy. A také hmotnou podle mého názoru. Anebo se nic nestane? Zaplatí to všechno vždycky daňoví poplatníci, když se někdo splete? Já si myslím, že to není správná cesta, aby to platili daňoví poplatníci, když se někdo splete. Nebudu za tím hledat špatný úmysl, budu za tím hledat jenom neprofesionální výkon typu, který vás pak nutí, abyste za ministerstvo podepsal nějakou dohodu o omluvě a vyplacení odškodného. To přece není věc, kterou ovlivnil kterýkoliv politik, ať už vládní, nebo opoziční. Tohle je přece na základě rozhodnutí soudu. Ale pak ta odpovědnost jasně vzniká a my se prostě ptáme - a nejenom v tomto případě, to je jeden z mnoha případů, já s vámi souhlasím, ať se to týká jenom poslanců nebo jenom starostů, na ty případy je víc vidět, to je jediný rozdíl. Na ty ostatní bohužel tolik vidět není a tam někteří mohou trpět ještě více.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiala, po něm pan zpravodaj Plíšek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Petr Fiala: Já se také budu obracet na pana ministra. Pane ministře, když jste sledoval debatu, tak jste si určitě všiml, že to nebyli jenom poslanci opozice. On vám to už říkal i pan poslanec Gabal. Byli to i koaliční poslanci vlády, protože mnozí poslanci, kteří ty kauzy sledují a věnují se tomu, mají pocit, že se tu děje něco nesprávného.

    Já bych vám to chtěl říci úplně jednoduše. Tohle není žádné zvláštní politikum. Toto je přece jasná situace. Tady dochází k chybám. K těm chybám dochází opakovaně a k těm chybám dochází častěji, než je to v jiných případech běžné. Navíc z těchto chyb vznikají i škody, které stát musí platit. A mně připadá logické, že když tohle víme, že něco nefunguje, že se dějí chyby, že vznikají škody, tak se tím zabýváme.

    Já jsem řídil spoustu institucí, a kdybych měl takovouhle situaci před sebou, tak si řeknu: buďto selhávají lidé, nebo je chyba v systému, ale něco je někde špatně a já s tím musím něco dělat. No a vy jste teď v situaci, kdy byste s tím měl něco dělat. Tak to neberte jako nějakou hru od opozice, berte to jako problém této společnosti, ke kterému se nějak musíte postavit. A to je to, co my po vás chceme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní pan zpravodaj Plíšek, po něm na poslanec Igor Nykl.

  • Poslanec Martin Plíšek: Ještě jednou pěkné odpoledne. Já si také dovoluji zareagovat na pana ministra, který si pochvaloval úžasnou dohledovou a dozorovou funkci státního zastupitelství. Je ale zajímavé, že dohledové státní zastupitelství do této kauzy vstoupilo až v momentu, kdy jednal mandátový a imunitní výbor opakovaně, kdy dospěl k nějakému závěru, kdy všichni členové výboru se shodli na tom, že doporučí buď nevydat, nebo se přitom zdrží hlasování. To znamená, blížilo se jednání Poslanecké sněmovny, na kterém - nechci předjímat - by se s největší pravděpodobností poslanci přiklonili k doporučení mandátového a imunitního výboru, a na základě toho najednou je tato žádost stažena.

    Já tady chci upozornit ještě na jednu věc. To trestní stíhání nebylo zastaveno. Ono pokračuje. Policie pouze stáhla svoji žádost o vydání pana poslance Svobody. Takže je klidně možné, že jakmile se ta žádost znovu vyšperkuje, doplní o nějaké další informace, tak za nějakou dobu zde v téže kauze dostaneme žádost novou. V případě, kdyby Poslanecká sněmovna rozhodla na základě doporučení mandátového a imunitního výboru, tak by v této věci po dobu výkonu mandátu už se tak nemohlo stát. Takže to je skutečně skvěle fungující dozorová funkce státního zastupitelství!

    Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Plíškovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Igor Nykl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne. Já bych měl dvě věci k opozičním poslancům, kteří tu vystupovali.

    Nejdříve k panu Kalouskovi prostřednictvím předsedajícího. Já také považuji kauzu pana doktora docenta Svobody za nešťastnou, ale prosím pana poslance Kalouska, ať nepoužívá výrazy typu "úkol byl splněn, člověk byl pošpiněn a jedeme dál". Ať řekne, kdo dal úkol, jinak je to takové plácnutí a je to nefér ke všem. Takže to je k panu poslanci Kalouskovi.

    A k panu poslanci Bendovi. On tady haněl státního zástupce Ištvana. Já si myslím, že symbolem horších státních zástupců jsou jména Grygárek, Rampula, Vesecká. Pan Ištvan určitě také mohl udělat nějaké chyby, ale ukázal například, kdo vlastně řídil Českou republiku, že ji neřídila vláda, ale paní Nagyová. To je velký záslužný čin. Jak to dopadne dál, to vyšetření, nevíme, ale nehaněl bych ho tak, jak se tady někteří snaží. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Nyklovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já reagovat musím. Sousloví "úkol byl splněn" vyplývá - a pan Kalousek má v tomto naprostou pravdu - z jednoduché věci. Státní zástupci a policisté jsou hodnoceni podle toho, kolik sdělí obvinění a kolik dají obžalob, nikoliv podle toho, jestli dávají smysl, nebo ne. Takže z jejich vidění světa byl úkol splněn. Je jim úplně jedno, co se odehrává s osobou, která byla obviněna. A to, jak řízení dopadne, se vůbec nijak neprojeví ani na jejich platech ani na jejich služebních postupech. Takže z tohoto pohledu ano, úkol byl splněn.

    Pokud jde o paní Nagyovou, já to beru trošku nefér, tyhle poznámky, ale já zde prohlašuji, že jsem byl ministrem rok a mě paní Nagyová neřídila vůbec v ničem, do toho resortu vůbec nemluvila, a těch resortů je mnoho. Tyhle věci si nechte pro novináře z Mladé fronty a netahejte je sem! (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Kdybych se někdy dostal do rozporu s právem, což se mi ještě nikdy nestalo, i když se toho o mně hodně píše... (Smích z levé strany sálu.) No vážně se mi to nikdy nestalo, já jsem nikdy advokáta nepotřeboval. Tak kdyby se mi to někdy stalo a potřeboval bych advokáta, tak bych si vzal pana doktora Blažka, protože teď mě obhájil docela sofistikovaně.

    Ale já budu upřímnější. Já jsem to myslel natvrdo. Jsem totiž přesvědčen, že byl splněn úkol někoho, kdo chtěl cíleně pošpinit pana docenta Svobodu. Já nevím, kdo to byl, ale jsem přesvědčen, že to zadání tam bylo, že tomu zadání bylo vyhověno a úkol byl splněn. Možná je to ode mě upřímnější vyjádření, než když někdo říká, že všetci kradnú, protože keď všetci, tak aj vy, pane doktore Nykle.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Mým prostřednictvím prosím. Děkuji. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí. Ptám se ještě jednou, jestli se hlásí někdo do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu.

    Ptám se pana zpravodaje na závěrečné slovo. Je to pouze návrh usnesení, takže poprosím pana zpravodaje, aby přednesl jednotlivé návrhy usnesení a já o nich dám hlasovat.

    Přivolám naše kolegy z předsálí. Mám tady ještě žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Máme tu dva návrhy usnesení. První je návrh usnesení paní poslankyně Němcové a pana poslance Kalouska. Prosím pana zpravodaje, aby je postupně přednášel. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Martin Plíšek: Ano, takže ještě jednou pěkné odpoledne. Paní poslankyně Němcová navrhla následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna

    I. bere na vědomí zpětvzetí žádosti o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody ze dne 26. ledna 2015,

    II. žádá ministra spravedlnosti a ministra vnitra o vysvětlení protichůdnosti postupu orgánů činných v trestním řízení ve věci žádosti Policie České republiky o vydání poslance Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání.

    Tak to paní poslankyně Němcová navrhla. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, jestli si přejete hlasovat odděleně o těch návrzích, nebo dohromady o obou dvou naráz. Pokud je tady všeobecný souhlas a neprotestuje nikdo proti tomuto postupu, zahájím hlasování.

    Zahajuji hlasování o usnesení, tak jak jej přednesl pan zpravodaj a navrhla paní poslankyně Němcová.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 58, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 148, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Martin Plíšek: Pan poslanec Kalousek navrhl v rozpravě usnesení, které by bylo označeno jako III: Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády o veřejnou omluvu poslanci Bohuslavu Svobodovi za bezpráví a příkoří, které mu způsobily orgány činné v trestním řízení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení pana poslance Kalousek. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 59, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 41, proti 32. Návrh nebyl přijat.

    Přijali jsme tedy usnesení, které navrhla paní poslankyně Němcová. Já děkuji panu zpravodaji i paní poslankyni a končím projednávání tohoto bodu.

    Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, já s plnou pokorou přijímám výsledek hlasování o návrhu svého usnesení, jenom bych rád podotkl, že jsme teď jasně dali veřejnosti najevo, že my sami se domníváme, že je možné někomu způsobit bezpráví a příkoří, ale že není možné, aby se mu za to omluvil ten, kdo má vrcholovou politickou odpovědnost. To jsme teď odhlasovali. (Potlesk z lavic poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Než přikročíme k dalšímu bodu, mám tu ještě omluvenky z dnešního dne. Od 16 hodin se omlouvá pan poslanec Stanislav Huml a dále pan poslanec David Kádner se omlouvá z celého dne z rodinných důvodů.

    Nyní budeme pokračovat bodem číslo 30, jímž je

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 20. ledna 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme jej přerušili v obecné rozpravě usnesením Poslanecké sněmovny číslo 588 a současně jsme požádali, aby tomuto projednávání byla přítomná veřejná ochránkyně práv paní Anna Šabatová.

    Prosím nyní, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr Jiří Dienstbier a zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Markéta Adamová. Vítám mezi námi paní ombudsmanku Annu Šabatovou. Vítejte, paní ombudsmanko.

    Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se jako první přihlásil pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já tady nebudu opakovat celé úvodní slovo, protože je to pokračování rozpravy, jak tady zaznělo. Přesto si myslím, že i na začátek dnešního jednání bude dobré zrekapitulovat některé základní body předloženého návrhu zákona.

    Kromě určitého zpřesnění procesu prošetřování podnětů a jeho zjednodušení, které by mělo být přívětivější i vůči všem, v jejichž zájmu a kteří jsou předmětem šetření, tak návrh obsahuje posílení pravomocí veřejného ochránce ve dvou oblastech. Tou jednou je právo veřejného ochránce navrhovat rušení protiústavních zákonů Ústavního soudu. Toto rozšíření pravomocí je výslovně obsaženo ve vládním prohlášení této vlády, která návrh zákona předkládá. Možná bych tady uvedl jedno zajímavé srovnání, protože podobné oprávnění mají ombudsmani v 11 zemích Evropské unie. To, co je zajímavé, že toto oprávnění mají ve všech členských státech, které jsou těmi tzv. postkomunistickými státy, a to s výjimkou Litvy. Jinak ve všech ostatních zemích - ještě s výjimkou České republiky - toto oprávnění ombudsmani mají. Nejde tedy o nic nestandardního. Rozšíření oprávnění v tomto směru doporučuje Parlamentní shromáždění Rady Evropy a stejně tak některé další mezinárodní instituce, které se zabývají ochranou lidských práv.

    Tím druhým oprávněním, které vládní návrh navrhuje udělit veřejnému ochránci práv, je tzv. žaloba ve veřejném zájmu v oblasti ochrany proti diskriminaci. Opět nejde o nic nestandardního. Vidíme, že jak instituce ombudsmana, tak i některé další lidskoprávní instituce podobné povahy v zemích Evropské unie, a to zhruba v polovičním rozsahu z hlediska počtu zemí, které tuto úpravu mají, tak říkám, je to tam zcela standardní.

    Já bych ještě zmínil třetí oprávnění nebo pravomoc veřejného ochránce práv, která byla v původním návrhu vládního zákona, to je tzv. monitorovací mechanismus podle úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. To prošlo celým legislativním procesem až na úroveň vlády, kde to bylo vyřazeno z jediného důvodu - protože nebyla shoda v posílení Kanceláře veřejného ochránce práv o pracovníky, kteří by tuto činnost zajišťovali. Osobně musím říct, že jsem nepovažoval za rozumné rozšiřovat pravomoc, pokud není zajištěn také její řádný výkon. V mezičase jednáním s Ministerstvem financí tento rozpor byl odstraněn, nicméně v tuto chvíli návrh zákona je bez tohoto oprávnění veřejného ochránce práv a je to i dluh České republiky z mezinárodní smlouvy, kterou jsem zde uváděl, neb jsme zavázáni takový monitorovací mechanismus zavést. Čili byl bych rád, aby se potom v případě, že zákon projde do druhého čtení, na úrovni výborů vedla debata i v této oblasti.

    Vnímám, že tady není jednoznačný postoj k rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv v těch oblastech, které jsem uváděl. Předpokládám, že bude dostatečný prostor k této debatě v případě, že zákon projde prvním čtením a bude přikázán výborům Poslanecké sněmovny právě ve výborech, kde je samozřejmě zcela otevřený prostor pro věcnou - chtěl bych zdůraznit to slovo věcnou - debatu o tom, jaké pravomoci veřejného ochránce jsou prospěšné z hlediska posílení ochrany lidských práv v České republice. Tímto bych vás chtěl požádat pro tuto chvíli o podporu zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Dienstbierovi. A nyní poprosím paní veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou o její vystoupení k tomuto bodu. Prosím, paní ombudsmanko, máte slovo.

  • Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já nebudu opakovat to, co říkal ministr Dienstbier, tedy tu věcnou informaci o tom, čeho se návrh novely zákona týká, a pokusím se zareagovat na to, s čím byla přerušena schůze, na které jste projednávali zákon poprvé koncem ledna. Tam zazněla otázka, jak se k tomu stavím já, jestli na tom trvám, nebo něco v tomto významu, a byla přerušena schůze a odročeno jednání, takže jsem pochopila, že poslanci chtějí znát také můj názor. Proto jsem zde. Vím, že problémy nečiní ty drobné úpravy v proceduře, vím, že problém v podstatě nečiní otázky spojené s orgánem monitorujícím práva lidí se zdravotním postižením, takže se krátce pokusím vyjádřit k dalším dvěma věcem. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ombudsmance za její jasné vyjádření. Nyní s přednostním právem za poslanecký klub Občanské demokratické strany paní místopředsedkyně klubu Jana Černochová. Prosím, paní místopředsedkyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Dovolila bych si polemizovat nad poslední větou paní ombudsmanky, že postupuje podle zákona, protože na příkladu šátkové aféry v jedné ze zdravotnických škol paní ombudsmanka jednoznačným způsobem prokázala, že svoji pravomoc překročila, protože její stanovisko nebylo žádným doporučením, ale nutila ředitelku školy paní doktorku Kohoutovou, aby paní ředitelka na základě jejího požadavku změnila školní řád. Tady si dovoluji velmi silně polemizovat nad tím, co tady před malou chvílí bylo řečeno.

    Návrh zákona je dalším nesystémovým a destabilizujícím zásahem do ústavního pořádku České republiky. S podobnými zásahy máme již bohaté zkušenosti, kdy politici podlehli mnohdy uměle vyvolanému nátlaku, který se zaštiťoval různými aktivisty, jako je právě paní Šabatová, a veřejným zájmem a narušili jsme stabilitu ústavního systému zbrklou a nekoncepční změnou. Jestli nevíte, o čem mluvím, zmíním jedno jediné - přímá volba prezidenta. Původní smysl úřadu veřejného ochránce práv je zcela jiný. Má být oporou veřejnosti ve sporech se státní správou, poskytovat právní a jiné poradenství, veřejně poukazovat na problematické jednání úřadů státní správy, být prostředníkem při řešení sporů s úřady, předkládat nezávazné návrhy na změny ve fungování státní správy.

    Posílení pravomoci ombudsmana je posunem k dalšímu tříštění základních složek moci. Historicky osvědčený systém od Charlese Montesquieuho, systém tří pilířů moci, zákonodárné, výkonné a soudní, který funguje po staletí, nepotřebuje takové zásadní korekce, jako si přeje paní Šabatová, a nepotřebuje, aby vznikl čtvrtý pilíř. Ombudsman je volen Poslaneckou sněmovnou, které je ze své činnosti odpovědný. Je naprostým nesmyslem, aby ombudsman fakticky dohlížel na tvorbu zákonů, a tedy stál nad orgánem, Parlamentem, tedy oběma komorami, který jej volí a kterému je odpovědný, a vykonával jeho kontrolu. Vláda je také odpovědná Poslanecké sněmovně, ale ta ji nijak nedozoruje, nementoruje, nekoordinuje.

    Návrh zákona znamená další erozi politiky, další posun od systému, kde těžiště moci spočívá v rukou voliči zvolených politiků, k systému, kde rozhodují nevolení úředníci, přičemž ombudsman by v takovém systému byl oproti poslancům ve značné výhodě, například v tom ohledu, že jeho funkční období přesahuje funkční období Poslanecké sněmovny, protože jeho funkční období, funkční období paní Šabatové, je šestileté, a my se můžeme rozpustit tento rok. Současná praxe výkonu funkce ombudsmana v podání paní Šabatové navíc poukazuje na to, jak snadno je tato funkce politizovatelná a jak snadné je do výkonu této funkce projektovat vlastní ideologické přesvědčení a vlastní světonázor. Právě toho by se měl ombudsman vyvarovat. Dokázal to pan Motejl, dokázal to pan Varvařovský, nedokázala to paní Šabatová. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Píši si návrh na zamítnutí, už třetí v této rozpravě. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan poslanec Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře (Dienstbiere), pane premiére - pardon, pane premiére (řečník se otáčí na premiéra ve vládní lavici), pak teprve pane ministře, páni ministři, dámy a pánové, já se k tomu také chci chvilku vyjádřit a říkám otevřeně, že nikdy žádné ústavní změny nedělám, nebo dokonce zákonné změny, ale tady jsme téměř na hraně ústavní změny tak, jak je to koncipováno s ohledem na to, jak je která funkce obsazena. A pokládám za zbytečné a nešťastné do toho tuto úvahu vnášet, jakkoli můžeme ideologicky hluboce se současnou veřejnou ochránkyní práv nesouhlasit. Pak pokládám ale za zbytečné, abychom úvahy o tom, jestli rozšíříme, nebo nerozšíříme nějaké kompetence ombudsmana, spojovali se současným obsazením dané funkce. Současně ovšem říkám, že jsem Kanceláři veřejného ochránce práv, která s těmito nápady chodí, a ne vždy se jich veřejný ochránce práv ujal, chodí v podstatě od svého vzniku, protože jim by se to náramně líbilo i za všech předchozích veřejných ochránců práv, které jsem pokládal za mnohem umírněnější ve svém veřejném vystupování i v právních názorech, než za jakou pokládám dnešní veřejnou ochránkyni práv, jsem jim vždy říkal: Ne, toto jsou věci, které pokládám za nesmyslné vám dávat.

    Teze, že veřejný ochránce práv má mít ústavní žalobu na protiústavnost zákonů a jejich jednotlivých ustanovení, je prostě hrubý omyl, hrubý omyl zejména v českém ústavním systému. Ono je moc hezké, a mrzí mě, že to pan ministr nepřizná na férovku, ono je moc hezké ohánět se tím, že ve většině nebo v části evropských zemí ombudsman tuto pravomoc má, ale bylo by fér přiznat, že v těch zemích není individuální žaloba na zrušení zákona nebo podzákonného předpisu, pokud zasáhl do základních lidských práv a svobod. Vtip České republiky je v tom, že tady tuto pravomoc má každý. Pokud mu bylo skutečně uškozeno, pokud rozhodnutím orgánů veřejné moci a aplikací zákona došlo k situaci, kterým byla porušena jeho základní lidská práva a svobody, pak každý má právo nad konkrétním rozhodnutím, kterého se domáhá zrušení u Ústavního soudu, žádat zrušení příslušného protiústavního předpisu. Toto je nezvyklé.

    Ve většině těch zemí, aspoň které já znám, které pan ministr tady citoval, tato pravomoc jednotlivých občanů není, a pak je někdy výjimečně nahrazována pravomocí veřejného ochránce práv, který když nashromáždí podnětů od občanů dostatek, dá návrh na zrušení, pokud ho nechtějí dávat politikové. Ale to, co my se snažíme zkonstruovat, je přece něco úplně obráceného. Neexistuje problém. Neexistuje problém! Není nikomu konkrétnímu zasahováno do jeho lidských práv a svobod! Jenom si někdo v krásné kanceláři v Brně vymyslí, že by ten problém mohl existovat, že kdybychom to náhodou takhle aplikovali, tak by možná mohlo dojít k porušení něčích základních práv a svobod. A to je to, co mě zlobí, protože to jsou přesně ti nositelé dobra, v mnoha směrech soustředění kolem dnešní veřejné ochránkyně práv, ale souhlasím s tím, že i kolem pana ministra bez portfeje, který je věrozvěstem těchto nositelů levicových dober a všech kolektivních práv, která snad existují. Ale tady se jedná o situaci, kdy nemáme konkrétní poškození, nemáme konkrétního člověka, kterému bylo zasaženo. Ombudsman se samozřejmě může obrátit na Parlament, jak už bylo mnohokrát řečeno, například ve zpravodajské zprávě paní zpravodajky, aby 40 poslanců, aby 15 senátorů, případně prezident republiky takový návrh podali, může se dokonce k návrhům přidávat, ale to nestačí. Je třeba ta dobra ještě začít šířit z kanceláře v Brně. A to je věc, se kterou já zásadně nesouhlasím bez ohledu na to, jak je úřad veřejného ochránce práv obsazen a jestli dnešní veřejnou ochránkyně práv pokládám za příliš aktivistickou, nebo příliš málo aktivistickou. Prostě ta samotná myšlenka, že vymýšlí a mimo Parlament dochází přes soudní soustavu k páchání nových a nových dober, mi připadá velmi, ale velmi pochybená.

    Není pravda, jak říkala veřejná ochránkyně práv, že ochránce doporučuje. Ochránce dává konkrétní žalobu, konkrétní návrh. To není žádné doporučení. Ano, nemá rozhodující slovo, ale o jeho návrhu musí být nějakým způsobem rozhodnuto a tím návrhem nějaké řízení iniciuje a musí to být právě řízení v těch věcech, ve kterých nejsou konkrétní případy a konkrétní pochybení.

    To samé se bohužel týká té actio popularis - veřejné žaloby. Dobře víte, že země, které si to vyzkoušely, si dneska, pokud jsou to ochotny přiznat, rvou vlasy nad tím, co dopustily v těchto veřejných žalobách, a jenom zoufají, jakým způsobem by z toho zase mohly zpátky vycouvat, pokud je ochota tu debatu vážně vést. Zase se jedná o případy, kdy - zejména v otázce diskriminace - nemám žádného poškozeného, nemám nikoho, kdo by si mohl jít stěžovat, aspoň teď si chodí stěžovat ti provokatéři, kteří provokovali jednotlivé nájemce, jestli jim pronajmou, nebo nepronajmou byt, ale je tam nějaký konkrétní poškozený, ale vymyslí se obecná teze, obecné dobro, na základě toho budou - a teď přesně nevíme kdo všechno - mluví se o právních předpisech, ale možná že to také nebudou právní předpisy, možná že to budou, že budeme mít za chvilku žaloby na škodlivost jídel, na škodlivost kouření, že ano, třeba například ve Spojených státech velmi oblíbená žaloba, kde myslím, že opravdu demokraté, kteří ji kdysi připustili, jsou dneska z toho zcela nešťastní. Ale budeme mít případy dalších absurdit, které dneska známe právě z toho pojetí Spojených států. Jsou to přesně ty typy věcí, které nemáme připouštět.

    Soudy mají rozhodovat individuální spory. Už ta skutečnost, že náš Ústavní soud má vysokou míru abstraktního přezkumu ústavnosti na základě návrhů poslanců a senátorů, že se poměrně hojně začalo zejména za minulé opozice tohoto využívat a připustili jsme, že Ústavní soud říká "30 korun poplatek je ještě dobrý, ale 45 už je moc", se mi zdá vysoce pochybená. Ale jestli sem do toho začneme v nekonkrétních případech pouštět ještě další a další aktivisty, jakkoliv to můžou myslet dobře, pak říkám, že je možná lepší tenhle dům zavřít a nechat ochránce práv, ať si spolu s Ústavním soudem určuje, jaké jsou meze ochrany základních práv a svobod, protože přece Listinu máme napsanou, ta je hotová a už se bude vykládat jenom podle ní. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. A nyní nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek, po něm s přednostním právem pan předseda Mihola, po něm pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuju, pane předsedající. Dámy a pánové, mně bude stačit faktická poznámka k tomu, abych řekl, že podle mě je nelogické, když takový návrh chceme zamítnout v prvním čtení s poukazem na to, že suverénem je Sněmovna a měla by rozhodovat všechno. My de facto říkáme, že Sněmovna není schopna ve výborech posoudit nějaký návrh zákona. To je nelogičnost. A pak co se týče věcné podstaty, já se domnívám, že v naší zemi je tolik uražených a ponížených, částečně naší vinou, dámy a pánové, že skutečně potřebují zastání. A ombudsman, pokud bude schopen vykonávat úřad podle nejlepšího vědomí a svědomí, nám v tom pomáhá. Že nám pomáhá v nápravě škod na celkovém stavu naší společnosti.

    Čili já osobně se domnívám, že rozšíření pravomocí by mohla být dobrá cesta. Jsem si naprosto jist, že tato ctěná Sněmovna dokáže posoudit, které ty pravomoci má ombudsmanovi přiřknout, a tedy je podle mě naprosto jasné, že bychom zákon měli posuzovat ve výborech. Koneckonců zavedli jsme si garanční výbory, já myslím, že jsme k tomu kompetentní. Nebuďme tak sebemrskačští - to je jazykolam, ten sem si dal sebemrskačsky za trest. Nebuďme tak sebemrskačští, jako říká tady Marek Benda prostřednictvím pana předsedajícího, že to prostě nedokážeme. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Lank. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Marek Benda: Děkuji. Já to nerad dělám, že pana kolegu Komárka poučuji o jednacím řádu, protože to je samozřejmě nefér, jestli se ho učím dvacet let a on je tady rok. Ale první čtení je přesně od toho, abychom posoudili, jestli ten návrh zákona má smysl, nebo nemá smysl. A teprve když usoudíme, že má smysl a že ho chceme, pak má cenu, abychom ho projednávali ve výborech a dělali případné opravy.

    Já jsem navrhl vrácení k přepracování vládě, protože jsem říkal, jsou tam technické věci, které problém netvoří. Ale obě základní myšlenky pokládám za špatné a chybné. Jestli jste připraven vystoupit a říct obě základní myšlenky jsou správné a dobré a chci je mít ve výborech, pak se mnou polemizujte. Ale nepolemizujte se mnou o tom, že jsem prohlašoval tuto Sněmovnu za nesvéprávnou. To já bych si opravdu nikdy nedovolil. Věřím, že je svéprávná, a věřím, že je svéprávná i v prvním čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi za jeho optimistická slova na adresu Sněmovny. S další faktickou poznámkou pan poslanec Martin Lank, po něm pan poslanec Komárek.

  • Poslanec Martin Lank: Krásné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já budu velice stručný, takže mně bohatě ta faktická poznámka bude stačit.

    Já si to prostě neodpustím. Když jsem sledoval poslední akci úřadu ombudsmana s agenty provokatéry při pronajímání bytů, tak jsem si říkal: Sakra, já si přece ten byt, když bude patřit mně, tak si můžu nájemníka vybrat podle toho, koho já chci. A s odpuštěním mi do toho přece nebude nikdo kecat. V téhle situaci a poté, co tohle se stalo, tak hlasovat tady o rozšíření pravomocí ombudsmana se mi, upřímně řečeno, vůbec nechce. A když budu ještě upřímnější, tak bych mnohem radši ombudsmanovi sebral i ty pravomoci, které teď má. (Potlesk z lavic Úsvitu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuju, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem samozřejmě dalek toho, abych poučoval kolegu Marka Bendu, kterého si velmi vážím. Leč chápu, že někdo, kdo celý život sedí v této ctěné Sněmovně, ztratil schopnost poslouchat. A Marek Benda neslyšel, co jsem říkal. Já jsem nijak nezpochybňoval jeho možnost navrhnout vrácení vládě. Já jsem prostě jenom říkal, že věřím, že tato Sněmovna je schopna ve výborech tyto pravomoci, rozšíření pravomocí posoudit, zákony případně předělat, tedy že není nutno vracet zákon vládě.

    Já samozřejmě jednací řád znám. On člověk nemusí dvacet let, tedy vlastně od své vysoké školy, dělat politika, aby si přečetl takhle jednoduchý zákon. Prostě jsem jenom vyslovil názor, že tato ctěná Sněmovna se s tím dokáže vypořádat sama prací ve výborech. My třeba teď nedokážeme jednoznačně odpovědět v prvním čtení, zda je všechno ústavně konformní. Já prostě říkám, že se s tím dokážeme vyrovnat. Máme na to poměrně dlouhou lhůtu a výborům já věřím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, pan poslanec Mihola. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, rád bych se vyjádřil k rozšíření pravomoci ombudsmanky. Ve svém vystoupení bych chtěl poukázat mimo jiné na nekoncepčnost vývoje celého úřadu ombudsmana od roku 2000. A potom také několik poznámek mám k vlastnímu textu, k vlastnímu návrhu.

    Ombudsman byl původně zamýšlen jako malý úřad, který měl občanovi pomáhat v boji s byrokracií. Nyní jde o úřad, který má čtyři odbory s 15 odděleními, celkem 119 tabulkových míst zaměstnanců, z toho 73 právníků. Postupně bylo úkolem mediovat bez jakýchkoli výkonných kompetencí spor mezi občanem a úřadem. Od roku 2006 je ochránce národním preventivním mechanismem proti mučení a špatnému zacházení. Od té doby pokračuje trend, že v případě potřeby na základě mezinárodních závazků ke zřízení nového úřadu se tímto pověřuje ombudsman. Jedním z důvodů nepochybně byl i étos a osobnost pana doktora Otakara Motejla. V roce 2008 získal ochránce zvláštní oprávnění v oblasti státní správy, soudnictví - právo navrhovat zahájení kárných řízení proti předsedům a místopředsedům soudu v případě, že porušují povinnosti spojené s výkonem jejich funkcí. Schválením antidiskriminačního zákona v roce 2009 se ochránce stal orgánem pomáhajícím obětem diskriminace. Od začátku roku 2012 může ombudsman podat žalobu na ochranu veřejného zájmu, což do té doby mohl podat pouze nejvyšší státní zástupce.

    Nyní je diskutována možnost podání žaloby v civilních věcech. Přitom pokud by chtěl být ombudsman aktivistický, není při podávání žaloby omezen pouze na důvody uváděné v antidiskriminačním zákoně, ale pouze tím, zda v určitém případě shledá nerovné zacházení s vhodně zvoleným tzv. komparátorem.

    Nyní k samotnému textu navrhovaného zákona. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Miholovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nebudu tak dlouhý jako mí předřečníci, protože řada argumentů a názorů k projednávanému bodu již tady zazněla.

    Když tady hovořil předřečník, tuším to byl kolega poslanec Benda, najel jsem si na stránky veřejného ochránce práv. Přečtu z nich jednu větu: "Ochránce může vést nezávislá šetření, ale nemůže nahrazovat činnost orgánů státní správy a nemůže rušit nebo měnit jejich rozhodnutí." To si myslím, že je dost podstatná věta, kterou má úřad ombudsmana dnes na svých internetových stránkách.

    Zazněly tady další připomínky a výhrady. Já se zmíním jen k jedné věci. Případ šátků. To nebyla lidská práva. To byla pouhá ideologie. A nevím, jaké vy, kolegové a kolegyně, tedy obráceně, nejdříve kolegyně a potom kolegové, dostáváte e-maily od občanů, k čemu jste vyzýváni, nabádáni, protože my tady zastupujeme občany naší republiky, naší země. Já jsem dostal - nevím, jestli říct mnoho, řekněme dostatek mailů, které vyzývaly k tomu, aby kompetence ombudsmana nebyly zvýšeny. Nedostal jsem jediný, který by byl pro tento návrh, z řad občanů. A protože jsme tady proto, abychom zastupovali názory občanů, tak už jen připomenu, že při minulém projednávání tohoto bodu, které bylo přerušeno, jsem také navrhl zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.

    K diskusi na téma, jestli ho zamítnout, nebo jestli ho vrátit k přepracování, vrátit do výborů. Myslím, že tato Poslanecká sněmovna má nemálo výtek vůči své činnosti za to, jak vypadají zákony, které opouštějí naši Sněmovnu. Projednávali jsme služební zákon, což byla smršť pozměňovacích zákonů. Čeká nás to zítra s energetickým zákonem. Myslím, že i v tomto případě by se mohlo stát, že počet pozměňovacích návrhů nebude asi tak velký, doufám ale, že bude dostatečný na to, aby vytvořil další změť. A já myslím, že bychom si měli i vytvořit časový prostor k tomu, abychom se mohli kvalitně a odpovědně věnovat těm zákonům, které projednáváme, které byly kvalitně zpracovány, a ne abychom tady řešili jejich totální přepracování. Z toho důvodu připomínám, že jsem také podal návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, ač jsem si vědom, že to je vládní návrh zákona, tak jako koaliční poslanec tady chci jasně deklarovat, že jsem připraven podporovat tento návrh zákona za předpokladu, že nebude obsahovat rozšíření pravomoci ombudsmana na podávání návrhů na zrušení zákona. Mně to vadí jako právníkovi, já to považuji za ústavněprávní exces. Kolegové po pravici tady velice správně argumentovali. Pokud se podíváme na jednotlivý výčet subjektů, které jsou legitimovány aktivně k podávání takových návrhů, tak musím pouze podotknout, že jsme zapomněli v tom výčtu na činnost obecných soudů, protože činnost obecných soudů je to těžiště v naší demokratické společnosti a v našem právním řádu, které zajišťuje ochranu všech práv občanů České republiky. To znamená, my tím zcela popřeme ten stávající fungující princip, že obecné soudy mohou přerušit řízení, které je zahájeno na návrh navrhovatele, jak správně kolega, prostřednictvím pana předsedajícího, Benda říkal - kdokoli u nás může podat žalobu. A je to ten soud, který může na základě vlastního rozhodnutí dospět k závěru a jako předběžnou otázku si posoudit, jestli je tam ten předpoklad, že taková právní norma, kterou má aplikovat na daný konkrétní příklad, je v rozporu s Ústavou. V takovém případě se přeruší řízení a soud podá příslušný návrh na Ústavní soud. To je postup, který je správný. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Stupčukovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Já pro tento návrh zákona nebudu a vezmu to trošku z jiné strany proč.

    Víte, ono je mi ctí být v rozporu třeba s panem ministrem Dienstbierem. Nikoliv proto, že by mě to nějak osobně bavilo, ale tam je krásně vidět to dvojí vidění světa. To první vidění světa, které zastávám já, je to, že bychom měli občany vychovávat tak, aby byli schopní a zvyklí starat se sami o sebe. Toto je jeden z dalších návrhů, který směřuje k tomu, že občané, kterým tento stát umožňuje od bezplatných soudních žalob, bezplatných ústavních stížností, aby v zásadě mohli sedět doma, a vždycky se najde někdo, kdo se o ně postará. Já si myslím, že i z výchovných důvodů je špatné přijímat další a další pečovatelská ustanovení, kdy se někdo stará o nějakou určitou skupinu obyvatelstva. A v tomto bych si to dovolil pojmenovat - a je to neosobní, je to určité stanovisko, řekněme, hodně levicové, dovolím si říci, které má pan ministr Dienstbier, a to svoje bych nazval jako liberální. Tam se to prostě pohybuje. Ale já si skutečně nemyslím, že je správné, abychom v zásadě přijímali další a další ustanovení, aby si lidé odvykli starat se o svoje práva. Naopak, oni si musí zvykat se o ta práva brát sami v situacích, které život přinese.

    Druhá námitka, která je, asi už tady byla řečena, je samozřejmě přetíženost soudů, zejména soudu Ústavního. Já jsem měl tu možnost, nebyl jsem sám, před - asi to byl rok, možná kolega Tejc si vzpomene lépe, kdy jsme navštívili Ústavní soud. Byla tam debata se všemi ústavními soudci o těchto navrhovaných opatřeních a zazněla tam dvě fakta. To první je známé - přetíženost Ústavního soudu, a to druhé je známé méně, a to je to, že již dnes Kancelář ombudsmana nebo ombudsman může vystupovat jako vedlejší účastník v těch řízeních, která uzná za vhodné, teď to trošku zjednodušuji, a to právo téměř nebylo za tu dobu, kdy ten úřad existuje, téměř vůbec využíváno. To znamená, ačkoliv už ombudsman mohl k Ústavnímu soudu, tak tuhle možnost téměř vůbec nevyužíval.

    Pokud jde o další důvod, to jsou žaloby ve veřejném zájmu, tam si myslím, že to je zase věc, která jde nad rámec toho, co jsem říkal za prvé, a myslím si, že také je to oprávnění, které systémově nepatří k ombudsmanovi, a možností, jak řešit tyhle otázky, už dnešní právní řád poskytuje dostatek.

    A poslední, co chci říci, ono to možná mediálně se někdy vztahuje, že v současnosti ten úřad zastává třeba paní Šabatová a že námitky, které říkáme, jsou třeba kvůli ní. Já, a pan ministr spravedlnosti to ode mě ještě uslyší mockrát, až se budeme bavit třeba o státním zastupitelství, a to je moje oblíbená věta, členové ústavního výboru již ji znají, a to je Hamilton z Listu federalistů: V jakékoliv instituci, kterou vytváříme, které dáváme jakékoliv oprávnění, musíme počítat s hříšností lidí, kteří tu funkci budou zastávat, nikoliv s tím, že do úřadu se dostávají andělé. To je hluboká pravda, na základě které vznikla Ústava Spojených států a také proto existuje. To znamená, nejde teď o to, aby paní Šabatová třeba nemohla používat nějaké instituce nebo nějaké oprávnění. Já musím myslet na to, že v tom úřadě také mohou být jiní, kteří by tohle mohli zneužívat. Budete se mě ptát, jak zneužívat. Třeba pro svou osobní popularitu. Už to je zneužití. Ten, kdo bude dávat tyhle ústavní stížnosti, bude se určitým způsobem takzvaně brát za práva různých obyvatel, tak jednu věc má zajištěnu, a to je minimálně mediální pozornost. A já si myslím, že ombudsman má fungovat účinně, ale nemusí být nápadný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak k těm dvěma věcem o rozšíření pravomoci ombudsmana. K té první už mnozí kolegové hovořili. A aby to nebylo tak, že poslanci jsou uraženi tím, že za 40 poslanců tu samou pravomoc má jeden jediný ombudsman a pak ta parlamentní menšina, že to je ochrana parlamentní menšiny, jak tady říkal před chvílí kolega, tak pak je prozíravost sociálních demokratů, že obsadili úřad ombudsmana svou stranickou nominací, a ať jsou ve většině, nebo v menšině, tak budou mít tu pravomoc také. Ale to není to nejdůležitější, co chci říct. To už tady zaznělo. Já se chci zastavit u otázky veřejných žalob.

    Možná někdo říká, že je špatně, co paní ombudsmanka s tím najatým agentem či agendou nebo provokatérem udělala. Já myslím, že je to dobře v kontextu těch navrhovaných opatření. Reálně podle praktického výkladu a postupu a navržených opatření vládní koalice hrozí, a měli by poslouchat všichni majitelé soukromých prostor, že jim bude někdo jiný určovat, komu pronajmou své bydlení. Přímo v návrhu zákona v důvodové zprávě je napsáno, že důvodem pro veřejné žaloby je například přístup k bydlení. A já zastávám pevný názor, že soukromý vlastník si může ubytovat, koho chce, a stát mu do toho nemá mluvit. Opravdu ne! Nebavíme se o obecních bytech. To je jiný příběh, tam mají platit jiné metody, sociální hledisko a jiná. Proto jsou obecní, proto to tahle funguje a záleží na obcích, jak je obsazují. Ale tento pokus naší levice, která chce páchat dobro a obsazovat domy a byty soukromých vlastníků podle toho, jak uzná za vhodné, a když ne, tak na vás bude podána veřejná žaloba, to z toho návrhu přímo čiší! ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji předsedovi klubu ODS Zbyňkovi Stanjurovi. Dobré odpoledne, vážené paní kolegyně, páni kolegové. To byl poslední přihlášený v rozpravě. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Má pan ministr zájem o závěrečné slovo? Má. Paní zpravodajka? Také. Prosím, nejdříve pan ministr se závěrečným slovem. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, velmi rád budu reagovat na některé věci, které tady v rozpravě zazněly. Jak už jsem říkal ve svém úvodním vystoupení dnes k tomuto bodu, tak posílení pravomocí veřejného ochránce práv v obou dvou oblastech, jak v případě návrhu na rušení zákonů Ústavního soudu pro protiústavnost, tak i ta žaloba ve veřejném zájmu u diskriminace, vyplývá z vládního prohlášení. Předložením tohoto návrhu zákona vláda plní své vládní prohlášení.

    Co se týče debaty o žalobě ve veřejném zájmu na ochranu před diskriminací, tak já bych chtěl zdůraznit, že toto vůbec nerozšiřuje okruh případů, kdy je takovou žalobu možno podat. V tomto případě ovšem je potřeba podávat individuální žaloby podle dosavadního právního stavu. Nicméně věcně ve stejném rozsahu. Jinými slovy, pokud se někdo obává, že by například soudy mohly vyslovit, že došlo k diskriminačnímu jednání v oblasti bydlení, tak to se samozřejmě může stát už dnes, pokud ten, kdo se domnívá, že bylo diskriminačním způsobem zasaženo do jeho práv, takovou žalobu podá a u soudu uspěje.

    To, že my navrhujeme dát veřejnému ochránci práv možnost podat žalobu ve veřejném zájmu v případech, kdy se to týká většího počtu osob, ale pouze na to, aby se ten, kdo tvrzeně diskriminuje, zdržel tohoto diskriminačního jednání, tak může být velmi efektivní i z hlediska zátěže pro české soudy a také z hlediska efektivní ochrany proti diskriminaci. Protože jedna takováto žaloba může vyřešit větší počet modelových případů, ke kterým může prakticky docházet. Ale věcný rozsah ochrany se nerozšiřuje, pouze procesně, dalo by se zjednodušeně říci.

    Pan poslanec Benda tady řekl, že země, které zavedly možnost takovéto žaloby, toho trpce litují. Mě by zajímalo které země. Já bych tady mohl uvést případ Slovenska, které zavedlo možnost žaloby - antidiskriminační žaloby - ve veřejném zájmu dokonce takovým způsobem, že toto oprávnění, tuto aktivní legitimaci k podání žaloby dalo zákonem neziskovým organizacím, které mají jako předmět činnosti ochranu proti diskriminaci. Předpokládám, že kdybychom přišli s takovým návrhem, že by to tady vzbudilo ještě vášnivější debatu. A co se stalo na Slovensku? Za dobu účinnosti takovéto úpravy byly podány dvě takové žaloby, z nichž jedna byla u soudu úspěšná, jedna zatím nebyla pravomocně rozhodnuta. Už jenom z toho počtu je vidět, že žádného trpkého litování se na Slovensku nedočkali a že dokonce tento institut není nijak nadužíván. A jak jsem se snažil zdůvodnit, tak je rovněž efektivní.

    Možná v té souvislosti tady zazněla ještě tzv. provokace ve vztahu k diskriminaci v bydlení. Já myslím, že pro pořádek je třeba říct, že asi není dobré čerpat informace ze serveru, který se snaží navozovat, že má cosi společného s parlamentem. Protože tato tzv. provokace nebyla vůbec organizována Kanceláři veřejného ochránce práv, ale neziskovou organizací. Kancelář veřejného ochránce práv se tam chovala, když byla požádána o stanovisko, důsledně v mezích zákona a pouze dala svůj právní názor na tu situaci. Takže doopravdy je potřeba vycházet z ověřených údajů, nebo se aspoň zeptat, jestli ta věc proběhla tak, jak je tvrzeno. Protože to se tady objevilo přinejmenším ve dvou vystoupeních.

    A nyní k té druhé pravomoci, a to navrhovat rušení zákonů Ústavního soudu pro protiústavnost. Mě docela pobavilo, jak některá vystoupení tady byla protichůdná, konkrétně dvou zástupců Občanské demokratické strany, paní poslankyně Černochové a pana poslance Bendy, protože na jednu stranu jsme slyšeli, jaká je to hrůza, že 40 poslanců, respektive 17 senátorů a proti tomu jediný veřejný ochránce práv. A na druhé straně jsme slyšeli, že tu možnost má každý občan České republiky, každý jeden občan v souvislosti se svou kauzou, pokud vyčerpá jiné prostředky, jiné právní prostředky své ochrany. Kde je tedy ta hrůza, kterou vyvolává ta možnost, že by toto oprávnění měl jeden člověk, jedna osoba, která vykonává momentálně funkci veřejného ochránce práv?

    Jak jsem tady uváděl, je to poměrně běžná pravomoc veřejného ochránce, pravděpodobně to tedy ústavní systémy zemí, které to zavedly, příliš nenarušuje. Koncem minulého týdne dokonce byla v Brně při příležitosti 15 let zřízení veřejného ochránce práv konference, kde bylo myslím osm ombudsmanů až na jednu výjimku ze zemí EU, kteří tam právě popisovali, jakým způsobem efektivně tato pravomoc přispěla k lepší ochraně práv lidí v jejich zemích.

    Nicméně jak už jsem také říkal na začátku, myslím, že budeme mít ještě dost příležitostí v případě, že zákon bude postoupen, bude přikázán výborům k tomu, debatovat o smyslu a rozsahu pravomocí veřejného ochránce práv. Proto vás ještě jednou požádám, abyste propustili zákon do druhého čtení a přikázali příslušným výborům. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní paní zpravodajka. Vnímám přihlášku pana předsedy klubu ODS, ale už mimo rozpravu. Nyní musí paní zpravodajka s ohlášeným závěrečným slovem. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. ***

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych jenom stručně shrnula, jak proběhlo jednání o tomto vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a zákony s ním související.

    První čtení, které bylo zahájeno na schůzi 21. ledna 2015, bylo v obecné rozpravě přerušeno, a to tedy pro žádost o účast paní ombudsmanky Anny Šabatové. Na tomto jednání ale již do té doby padly dva návrhy na zamítnutí. Jeden jsem podávala přímo já a jeden pan kolega poslanec Karel Fiedler, který jej dnes zopakoval, a k tomuto návrhu ještě přibyl třetí návrh na zamítnutí, tedy jménem paní poslankyně Černochové za klub ODS. Dále ještě máme další návrh a to je na vrácení předkladateli k přepracování.

    Zákon, jak již tady bylo mnohokrát zmíněno v celé té diskusi, se zaměřuje na dvě nové pravomoci pro veřejného ochránce práv. Jedním je oprávnění, které umožňuje ombudsmanovi podávat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části, a druhé navrhované opatření je podání veřejné žaloby, tzv. actio popularis, v oblasti diskriminace.

    Musíme se vypořádat s těmito návrhy, které, jak říkám, byly třikrát na zamítnutí a jeden na vrácení k přepracování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. S přednostním právem se přihlásil ještě pan předseda klubu ODS. Potom bych se pustil do hlasování. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Abych komplexně posuzoval tu debatu, ne výčtově. Pan ministr zapomněl, že mnohé z těch výtek, které zněly z téhle strany, zněly i z téhle strany. Já vím, že se vám to nehodí a že neslyšíte, nebo děláte, že neslyšíte vystoupení vašich kolegů třeba z vaší vlastní politické strany, kteří věcně říkali to samé co pravice. Tak proč neřeknete těm kolegům, že jsou úplně vedle, jako moji kolegové, kteří podle vás jsou úplně vedle?

    Já vám, pane ministře, položím úplně jednoduchou otázku a prosil bych odpověď ano, nebo ne. Nemusíte mě samozřejmě nikam (nesrozumitelné). Když mi neodpovíte, neodpovíte. Má soukromý vlastník právo pronajmout svůj prostor pro bydlení nebo podnikání, komu chce, nebo ne? To je jednoduchá otázka. Poprosil bych, abyste odpověděl ano, nebo ne bez dlouhých vývodů a filozofických úvah.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS. Myslím, že jsme rozpravu skončili, a budeme se zabývat tím, co přednesla paní zpravodajka. (Poslanec Stanjura mimo mikrofon: Můžete mi odpovědět?) Myslím si, že pan ministr nemusí odpovídat, je to jenom na jeho vůli, jestli chce, nebo nechce. Myslím, že pro otázky byla doba v rozpravě, ale to ponechávám samozřejmě na vůli těch, kteří mají právo přednosti podle zákona o jednacím řádu.

    V tomto ohledu budeme hlasovat podle zákona o jednacím řádu nejdříve o návrhu, který přednesl pan poslanec Marek Benda, tak jak ho paní poslankyně Adamová zmínila, a to je návrh na vrácení navrhovateli k dopracování. Nejdřív vás všechny odhlásím, zagonguji, abych přivolal případně kolegy z předsálí. Požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se ustálí počet přihlášených, budeme hlasovat o návrhu pana poslance Marka Bendy, kterým bychom vrátili předložený návrh zákona navrhovateli k dopracování, a to v hlasování pořadové číslo 60, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro vrácení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 60, z přítomných 155 pro 61, proti 47, návrh nebyl přijat.

    Nyní se vypořádáme s návrhy, které padly v rozpravě, a to nejméně třikrát, a to je návrh na zamítnutí.

    Je to hlasování pořadové číslo 61, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je proti zamítnutí? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 61, z přítomných 157 pro 52, proti 51, ani tento návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat, a to návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Podle novely zákona o jednacím řádu organizační výbor navrhl přikázat návrh k projednání petičnímu výboru, a to jako výboru garančnímu. Má někdo návrh na jiný garanční výbor? Není tomu tak. Je tomu tak, pan poslanec Schwarz. Prosím o klid, pan poslanec Schwarz předloží návrh. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové, pane místopředsedo. Čekal jsem ústavněprávní výbor. Nebyl, tak ho navrhuji. Prosím ústavněprávní výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, je to protinávrh proti tomu, jak navrhl organizační výbor. Ještě někdo? Pan kolega Marek Benda ještě jiný garanční výbor. Jednáme jenom o garančních výborech. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Domnívám se, že nejednáme jenom o garančním výboru, ale opravte mě. My určíme garanční výbor, ale současně můžeme přikázat více výborům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ale to jsem, pane poslanče, podle zákona o jednacím řádu chtěl navrhnout. Až rozhodneme garanční výbor, pak teprve podle zákona o jednacím řádu předkládáme návrhy k přikázání jiným výborům.

  • Poslanec Marek Benda: Pak se hlásím až později. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Věděl jsem, že budete znát tento text jednacího řádu.

    Nyní rozhodneme nejdříve o protinávrhu, tzn., aby garančním výborem byl výbor ústavněprávní.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 62, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 62, z přítomných 158 pro 123, proti 16. Garančním výborem se stal výbor ústavněprávní.

    Nyní budeme jednat o návrzích, kterým dalším výborům chce Poslanecká sněmovna přikázat. Vzhledem k tomu, že organizační výbor navrhl přikázat petičnímu výboru, beru to jako hlasovatelný návrh, který byl předložen Sněmovně. Kdo dál? Pan kolega Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Myslím si, že vzhledem k tomu, co zažíváme, říkal jsem, že to nebudu personifikovat, s veřejným ochráncem práv, že se to začíná stávat otázkou naší bezpečnosti, takže navrhuji, abychom to přikázali výboru pro obranu a bezpečnost. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás požádám o upřesnění. Výbory máme odděleny. Řekněte který.

  • Poslanec Marek Benda: Zapomněl jsem, že jste ho stačil oddělit. Jenom pro bezpečnost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, výboru pro bezpečnost. Pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek jistě obohatí počet výborů. Prosím Sněmovnu o klid. Slovo má pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: To upřesnění pana poslance Bendy mně přišlo silně diskriminační, takže navrhuji i výbor pro obranu. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Paní poslankyně Jana Černochová jistě s nějakým návrhem dalšího výboru přichází. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Jistě, pane místopředsedo. Tím, že jsem tady zmiňovala šátkovou aféru, myslím si, že určitě by k tomuto tématu rozšíření pravomocí paní ombudsmance měl co říct školský výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Výbor pro vědu, vzdělání, mládež a tělovýchovu. (Hluk v sále.) Já jsem si to poznamenal. Petiční výbor, výbor pro obranu, výbor pro bezpečnost a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

    Hlásila se paní poslankyně Maxová. S faktickou poznámkou, pane předsedo. Ještě paní poslankyně, než budete mít slovo, požádám opravdu Sněmovnu o klid! Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já bych chtěla požádat Sněmovnu, aby přikázala tento tisk stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a lidská práva. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, stálá komise, která je rozšiřující pro petiční výbor. Prosím, pan předseda klubu Pavel Kováčik. ***

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, ne, nebudu navrhovat přikázání zemědělskému výboru, jak slyším, považoval bych to za zhůvěřilost.

    Já jenom chci upozornit, že v nedávné době, když jsme začali projednávat tuším energetický zákon, a přikázali jsme ho do mnoha výborů - samozřejmě s nejčistšími úmysly, že? - tak se pak ukázalo, že je to cesta, která vede k zesložitění procedury projednávání zákona. Já se obávám, že i tady by to bylo složitější a že výsledek by vůbec neodpovídal tomu, co si přejeme my, natožpak tomu, co si přejí občané. Já nebudu navrhovat žádné přikázání výboru, jen chci inzerovat, že poslanecký klub KSČM bude hlasovat pouze pro přikázání výboru petičnímu, kam to bezesporu patří. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, potom předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, potom paní poslankyně Hnyková. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív krátká reakce na předřečníka. Já tu souvislost úřadu ombudsmana a petičního výboru fakt nevidím. Já to tam nevidím. Já nevím, jestli ombudsmanka poslala petici petičnímu výboru, který to bude projednávat, ale klidně to podpořím v rámci dobrých vztahů uvnitř Poslanecké sněmovny.

    Já chci navrhnout, abychom prodloužili lhůtu o 30 dnů, protože evidentně to bude projednávat (nesrozumitelné) pouze garanční výbor, a myslím, že je to rozumné. To znamená, dávám návrh na prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Dobře, poznamenal jsem si to. To je problematické. S faktickou poznámkou - pane předsedo (Kalousku), jestli k faktické poznámce paní předsedkyni výboru petičního poslankyni Rujbrové dáte přednost? Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Pane předsedající, pan poslanec Stanjura tady není tak dlouho. Buďte tak laskav a vyřiďte mu, že petiční výbor se tematikou ombudsmana zabýval od roku 1999, kdy příslušný zákon byl přijat. Projednává zprávy o činnosti ombudsmana, které předkládá Poslanecké sněmovně, projednává závěrečný účet a rozpočet úřadu ombudsmana a spolupracuje s ním ve všech lidskoprávních tématech, která jsou součástí jiných zpráv nebo návrhů zákonů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, nyní pan poslanec Kalousek, poté paní poslankyně Hnyková a poté pan poslanec Kubíček. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, já už to nechci zdržovat. Jenom jsem chtěl uklidnit pana kolegu Kováčika, který tady vyjádřil obavu z toho, abychom hlasovali tak, jak si přejí občané. Já jsem přesvědčen, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, že v tomto tématu si občané nepřejí vůbec nic, že je jim to úplně ukradené. Tady si něco přeje pan ministr Dienstbier, koalice mu to pouští v rámci nějaké solidarity, občané z opozice to chtějí zamítnout, protože to vidí jako zbytečné, a mimo zdi této instituce je to každému úplně jedno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to byl názor pana předsedy klubu TOP 09. Nyní paní poslankyně Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Já bych požádala, aby to bylo přiděleno i výboru pro sociální politiku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Výbor pro sociální politiku. Tak má vypadat příspěvek. Prosím, pan poslanec Kubíček.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já navrhuji přidělení výboru kontrolnímu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kterému výboru? Já jsem vás neslyšel. Kontrolní výbor, ano. Děkuji.

    Jediný návrh, o kterém nemohu dát hlasovat, pan předseda klubu ODS mě asi vnímá, protože návrh na zkrácení lhůty k projednání lze předložit jenom v rozpravě a ten byl předložen mimo rozpravu. (V sále je velký hluk, různí poslanci něco vykřikují.) Ale i to je stejné podle zákona o jednacím řádu.

    Prosím, pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Procedura s počtem těchto návrhů se stala do té míry komplikovanou, že se o ní musíme poradit a zvážit to. Prosím o dvouhodinovou přestávku na poradu poslaneckého klubu. Děkuji. (Hluk v sále ještě zesiluje.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím, ale věřte mi nebo ne, i když se diskutovala otázka, jestli lhůty k projednání mají být předmětem i jednání o přikázání výborům, Sněmovna k tomu nedospěla, čili my jsme to v jednacím řádu nechali v původním znění. Kdybyste požádal některého z ministrů, aby otevřel rozpravu, bylo by to jednodušší, protože já bych o tom rád nechal hlasovat, ale víte, že bych porušil jednací řád, a to ode mne určitě neočekáváte.

    Ještě před přestávkou na poradu klubu TOP 09 předseda klubu ODS? Nechce, dobře.

    V tom případě mi nezbývá nic jiného než vyhovět předsedovi klubu TOP 09 a přerušit jednání do 18.25 hodin. (Ozývají se výkřiky nesouhlasu.) Půl? Pardon, omlouvám se, to je vynikající. Takže 17.55 hodin. Já jsem vám rozuměl, že žádáte hodinu. (Hlasy ze sálu opravují, že žádost byla dvě hodiny.)

    Omlouvám se panu poslanci Kalouskovi. Já jsem rozuměl opravdu hodinu. Pan kolega hovoří velmi potichu a v tom hluku jsem to přeslechl. Takže ano, děkuji.

    Nezbývá mi nic jiného než - předtím, než přeruším schůzi a vyhlásím přestávku pro poradu klubu TOP 09, nechám ještě hovořit předsedy výborů, kteří svolávají své výbory či podvýbory, a potom oznámím zítřejší program schůze, abych vyhověl jednacímu řádu.

    Slovo má pan kolega Tejc. Prosím.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, děkuji. Dovolím si požádat o to, aby se u klavíru sešli poslanci ústavněprávního výboru, jak jsme byli dohodnuti, po skončení schůze, což je právě teď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě pan ministr Dienstbier? Nechce. Pan předseda Kolovratník. (Poslanci se začínají rozcházet.) Ještě jsem nevyhlásil přestávku, vážené paní kolegyně a páni kolegové! Já ji samozřejmě vyhlásím, ale řekl jsem, až splním zákon o jednacím řádu, to znamená, až ohlásím zítřejší pořad jednání.

    Pan předseda volební komise Martin Kolovratník. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já moc děkuji. Kolegyně, kolegové, od volební komise vyhlašuji novou lhůtu na podávání návrhů na změny v orgánech Poslanecké sněmovny. Je to tradiční, pravidelně se opakující lhůta, takže nová lhůta na změny v orgánech je do tohoto pátku 3. dubna do 12 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi. Pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Prosím poslanecký klub teď hned v prostorách klubu. Aparát prosím o zajištění občerstvení, čeká nás dvouhodinová diskuse. (Smích v sále.)