• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 26. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Mám zde dvě náhradní karty - pan poslanec Tejc má náhradní kartu číslo 6 a pan poslanec Grospič náhradní kartu číslo 10.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: do 11 hodin se omlouvá pan poslanec Gabal z pracovních důvodů, dále se dnešní den omlouvají pan poslanec Milan Brázdil ze zdravotních důvodů, Alexander Černý ze zdravotních důvodů, Ivana Dobešová do 10.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Farský z pracovních důvodů do 10 hodin a od 16 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Matej Fichtner, z osobních důvodů Petr Gazdík, od 14.30 z osobních důvodů Pavel Havíř, z pracovních důvodů Olga Havlová, z důvodu zahraniční cesty Josef Hájek, z osobních důvodů Leoš Heger, do 10.15 z pracovních důvodů Bohuslav Chalupa, ze zdravotních důvodů Zuzana Kailová, z pracovních důvodů Miroslav Kalousek, z odpoledního jednání z pracovních důvodů David Kasal, do 11 hodin z pracovních důvodů Jaroslav Klaška, z rodinných důvodů Vladimír Koníček, z pracovních důvodů Rom Kostřica, z osobních důvodů Pavel Kováčik, do 12.30 z pracovních důvodů Věra Kovářová, z důvodu zahraniční cesty Radka Maxová, z pracovních důvodů Gabriela Pecková, z pracovních důvodů Lukáš Pleticha, bez udání důvodu Bohuslav Svoboda, z rodinných důvodů Pavel Šrámek, z pracovních důvodů Karel Tureček, bez udání důvodu Milan Urban, z důvodu zahraniční cesty Dana Váhalová, do 13 hodin z pracovních důvodů Helena Válková, ze zdravotních důvodů Josef Vondrášek, z pracovních důvodů Miloslava Vostrá, ze zdravotních důvodů Vlastimil Vozka, z pracovních důvodů Jiří Zemánek a z pracovních důvodů Marek Ženíšek.

    Teď ke mně dorazilo, že dnešní omluvu ruší paní poslankyně Kovářová. Bude přítomna na jednání.

    Z členů vlády se dnes omlouvají: od 10.45 do 13.30 z pracovních důvodů pan premiér Bohuslav Sobotka, ze zdravotních důvodů pan vicepremiér Pavel Bělobrádek, z důvodu zahraniční cesty pan ministr Richard Brabec, z pracovních důvodů Jiří Dienstbier, do 11 hodin z pracovních důvodů pan ministr Marcel Chládek, z dopoledního jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Marian Jurečka, z dopoledního jednání z pracovních důvodů se omlouvá paní ministryně Michaela Marksová, z důvodu zahraniční cesty pan ministr Jan Mládek, z rodinných důvodů pan ministr Svatopluk Němeček, z dopoledního jednání z pracovních důvodů pan ministr Martin Stropnický, z důvodu zahraniční cesty paní ministryně Karla Šlechtová a z pracovních důvodů pan ministr Dan Ťok.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 124. Jsou to odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich vylosování.

    Přistoupíme tedy k projednávání bodu

    Na pořad jednání 26. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

    Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Ještě přečtu pro pořádek seznam odpovědí na písemné interpelace poslanců, s nimiž poslanci vyslovili nesouhlas, a proto byly zařazeny na pořad 26. schůze Poslanecké sněmovny. První je interpelace na předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Je to interpelace poslance Zdeňka Ondráčka ve věci informací o zahraniční pracovní cestě do Velké Británie a Severního Irska. Je to sněmovní tisk 397. Dále je to interpelace Zbyňka Stanjury na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše ve věci počtu pracovníků Finanční správy, sněmovní tisk 423. Třetí je interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka. Je to interpelace poslance Karla Fiedlera ve věci národního plánu výuky cizích jazyků, sněmovní tisk 424.

    Otevírám první interpelaci. Je to sněmovní tisk 397. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci informací o zahraniční cestě do Velké Británie a Severního Irska. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 397. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Pan poslanec Ondráček se hlásí. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové. Na úvod musím říci, a to dříve, než někteří pravdoláskaři zase budou křičet, že komunista kritizuje lavičku Václava Havla, že v mé písemné interpelaci a ani při tomto projednávání nejde o lavičku Václava Havla. Je mi úplně fuk jaký kult osobnosti chcete z Havla udělat, zda mu postavíte pomník někde na Letné nebo zda ho budete do budoucna svatořečit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér s přednostním právem bude odpovídat. Máte slovo, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Pan poslanec Zdeněk Ondráček mi v písemné interpelaci, kterou mi zaslal 11. prosince loňského roku, položil následující konkrétní dotazy. A já bych je tady velmi rád zopakoval, aby bylo zřejmé, na co jsem ve své písemné odpovědi na jeho interpelaci odpovídal.

    První dotaz zněl: Kdo byli jednotliví členové vládní delegace s uvedením jejich jmen a pracovního zařazení? Druhý dotaz zněl: Kdo tvořil doprovod členů vládní delegace s uvedením jejich jmen a pracovního zařazení? Třetí dotaz zněl: Jaká pracovní jednání měli ostatní členové delegace mimo místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a jaké jsou z těchto jednání výstupy? A čtvrtá otázka zněla: Jaké byly celkové výdaje, tedy včetně výdajů z kapitol Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, na tuto vládní pracovní návštěvu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska?

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já jsem se této pracovní cesty nezúčastnil, nevím, jestli pan poslanec využil možnosti interpelovat přímo pana místopředsedu Bělobrádka, který se této pracovní cesty osobně zúčastnil, ale vzhledem k tomu, že já jsem se této cesty nezúčastnil, tak jsem odkázán na informace, které mi jako předsedovi vlády poskytly dotčené instituce. V okamžiku, kdy jsem obdržel písemnou interpelaci pana poslance, tak jsem se samozřejmě obrátil na všechny dotčené instituce, včetně pana místopředsedy vlády Bělobrádka. Obdržel jsem potřebné informace a tyto informace jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí poskytl panu poslanci v rámci své odpovědi na jeho písemnou interpelaci, kterou jsem mu zaslal 8. ledna letošního roku. V této interpelaci jsem uvedl přesně seznam členů vládní delegace, uvedl jsem také doprovod, který tvořil tuto delegaci, informoval jsem o programu této cesty a konkrétně, zcela konkrétně, po jednotlivých resortech, jsem odpověděl i na čtvrtou otázku, která se týkala nákladů, které s touto cestou byly spojeny. Tato cesta byla řádně schválená na jednání vlády České republiky, to znamená, byly splněny všechny parametry, které se týkají řádného schvalování takovýchto pracovních cest.

    Tato cesta byla skutečně uskutečněna v souvislosti s tím, že jsme si v loňském roce připomněli 25. výročí 17. listopadu, což je nepochybně důvod k oslavě, k pozitivnímu připomenutí. Při té příležitosti byla v Londýně odhalena lavička Václava Havla. Tato lavička Václava Havla nebyla financována z veřejných zdrojů. Byla financována ze soukromých prostředků a vláda poskytla pouze přítomnost zástupců vlády při této slavnostní příležitosti. Tak jak jsem byl informován, kromě toho slavnostního odhalení lavičky Václava Havla se také na naší ambasádě uskutečnilo setkání právě při příležitosti připomenutí výročí 25 let od sametové revoluce v tehdejším Československu. My jsme se snažili, a musím říci, že v zásadě po celém světě, abychom 17. listopad, osobnost Václava Havla využili k určitému zvýšení pozitivního povědomí o České republice, a i ta akce v Londýně byla součástí této snahy vlády. Nepochybně Poslanecká sněmovna byla také informována o tom, že 17. a následující dny jsem se zúčastnil cesty do Spojených států při příležitosti odhalení busty Václava Havla v americkém Kongresu, a rovněž tato akce byla součástí připomínek významného výročí, které se týká novodobých dějin české republiky.

    Já si nejsem vědom toho, že bych na interpelaci pana poslance v té odpovědi, kterou jsem uvedl, zamlčel jakékoliv závažné skutečnosti, které by se týkaly této cesty pana místopředsedy vlády Bělobrádka. Vláda tady postupuje maximálně transparentně a panu poslanci na jeho interpelaci poskytla všechny potřebné informace, všechna jména účastníků, tak jak tato jména byla zaznamenána a tak jak mi jako předsedovi vlády tyto informace byly poskytnuty. V tuto chvíli nevidím důvod k tomu, proč je pan poslanec nespokojený s mou odpovědí, protože na jeho čtyři naprosto konkrétně formulované otázky jsem poskytl přesnou a vyčerpávající odpověď, která se týká jak složení příslušné delegace, tak i programu, který tato delegace absolvovala na půdě Velké Británie. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Ondráček. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, proč jsem nespokojen? Protože v usnesení vlády je napsáno: Souhlasíme s uskutečněním pracovní návštěvy místopředsedy vlády pro vědu, výzkum, inovace, s úhradou a tak dále, a účelem byla ta schůzka. Kdybyste přímo řekli a napsali, jedeme otevírat lavičku Václava Havla, tak s tím žádný problém není. Neměl bych s tím jediný problém. A řekl jsem, že mi nejde o lavičku Václava Havla. Jde mi o to, že jste nazvali tu pracovní cestu, hledali jste něco, abyste tu cestu legalizovali, tak se tam pan premiér sešel s nějakým náměstkem, ani ne s osobou, která je s ním na stejné úrovni. Možná dvě hodiny potlachali a tím celá akce skončila.

    Ptal jsem se - vy říkáte, že jste mi poskytl výčet všech osob. Proč tedy neuvedete pana profesora Halíka? Je to takový problém to napsat do odpovědi? Já v tom žádný problém nevidím, že tam pan profesor byl, akorát nevidím důvod, proč to nemůžete napsat ve své odpovědi. Já vím, že to samozřejmě nepíšete vy, že sumarizujete to, co vám oni poskytnou, ale oni vám neposkytli úplné informace. A těch nedostatků, které tam jsou, to, že si soukromý subjekt, který sponzoruje lavičku nebo má k tomu jiný záměr, pozve tři soukromé osoby, nikdo neví, co to je za lidi, a vy je natáhnete do vládního speciálu, kde jsou dva ministři? Nezlobte se na mě, ale jsou tady nějaké bezpečnostní standardy. Nedávno, myslím, že letěl pan prezident Zeman z Číny a vlezl do soukromého letadla a bylo to tady také kritizováno. Nevidím důvod, proč by neprověřené osoby měly lézt do vládního speciálu, když ani nevíme, co to je za lidi. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan ministr Herman. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak tu zaznělo ve zprávě, tak já jsem byl účastníkem této pracovní cesty pana vicepremiéra Bělobrádka. Chtěl bych se ohradit proti výrazu tlachání, který tu použil pan poslanec, protože to byla jednání o spolupráci s Velkou Británií právě v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Já jsem se zúčastnil této cesty jako ministr kultury, navštívili jsme britský parlament, kde jsme hovořili o péči o kulturní dědictví právě na základě staletých zkušeností britského parlamentu, a rovněž tato jednání probíhala na půdě Oxfordské univerzity, v jejímž areálu díky velkorysému pochopení právě vedení Oxfordské univerzity byla odhalena ona zmíněná lavička Václava Havla. Jak řekl pan premiér, bylo to v rámci 25. výročí 17. listopadu 1989 a jistě je to věc velmi čestná, když na půdě na jedné z nejstarších evropských univerzit se může tato slavnost konat. Účast členů vlády podtrhovala slavnostnost této chvíle.

    Co se týká složení osazenstva v letadle, tak já opravdu nevím, kdo všechno v letadle byl, ale mohu říci jednu věc: Když jsem 27. ledna letošního roku doprovázel pana premiéra do Osvětimi, tak tam byli někteří novináři, kteří s námi dělali rozhovory, a viděl jsem, že je to velmi nekomfortní situace, ve které se nacházejí na pomezí večera a noci, a že se potřebují dostat do Prahy, a věděl jsem, že v letadle je volná kapacita, tak jsem se dotázal pana premiéra a bezpečnostního aparátu, jestli je možné, aby tito novináři se s námi do Prahy letadlem svezli. Poté, co prošli všemi bezpečnostními předpisy, tak to možné bylo. Nevidím v tom vůbec nic divného, když se letadlo, které stejně letí a není o nic dražší ani o nic levnější, když jsou tam volná místa, a lidé, kteří potřebují dopravu, když projdou všemi bezpečnostními předpisy a je to odsouhlaseno vedoucími delegace, když se jim tato služba poskytne. Pokud se to někomu nelíbí, jistě má právo se na to dotázat, my na to máme povinnost odpovědět, což se děje.

    Takže znovu říkám: Velmi bych se tady ohradil proti tomu, aby se oficiální jednání nazývalo tlacháním. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Nevidím žádné přihlášky do rozpravy. Ano, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Myslím, že tu došlo trochu asi k nedorozumění. Teď chci poděkovat panu ministrovi kultury Hermanovi za to, co řekl, protože to je přesně to, nebo alespoň část toho, co v odpovědi na interpelaci pana poslance Ondráčka chybělo.

    Třetí otázka, kterou vám, vážený pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, pan poslanec Ondráček položil, je, jaká pracovní jednání měli ostatní členové delegace mimo místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a jaké jsou z těchto jednání výstupy. Jako odpověď, a to cituji, jste uvedl: Ostatní členové byli součástí doprovodu jednotlivých ústavních činitelů a tvořili tím nezbytný doprovod pro zajištění úspěšnosti jednání místopředsedy vlády, zdůraznění důležitosti připomínaného 25. výročí sametové revoluce v Československu a prohloubení tradičních přátelských a partnerských vztahů mezi Českou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. Podle mě toto nebyla ta přesná odpověď na tuto otázku a možná právě vystoupení pana ministra Hermana uvedlo alespoň nějaký důvod, který vy jste v odpovědi neuvedl. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pro pořádek se ještě táži, zda se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Nyní se táži tedy pana poslance Ondráčka, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou, pane předsedající. Tak navrhoval bych usnesení, že nesouhlasím s odpovědí, protože není úplná.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže váš návrh usnesení je nesouhlasné stanovisko s odpovědí. Dobře. Dám o tom hlasovat, pouze zopakuji, budeme hlasovat, kdo je pro nesouhlasné stanovisko s odpovědí na interpelaci.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 37, přítomných poslankyň a poslanců je 126, pro návrh 26, proti 60, návrh byl zamítnut. Já vám děkuji.

    Než budeme postupovat dál, přečtu další omluvenky, které dorazily. Dnešní den se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 10.30 z osobních důvodů pan poslanec Ivan Pilný, dále do 10.30 z osobních důvodů pan poslanec Vít Kaňkovský a dále od 14.30 z osobních důvodů pan poslanec Karel Fiedler.

    Otevírám další písemnou interpelaci. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci počtu pracovníků Finanční správy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 423. Otevírám rozpravu, hlásí se do ní pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Nejdříve chci poděkovat zpracovateli interpelace, protože máme dostatek času k tomu, abychom mohli vést debatu o tom, jak funguje Finanční správa a zda není namístě navrhnout nějaké změny jak v daních a v kompetencích, které zejména Finanční správa vykonává. Mám pár poznámek. Chtěl bych upřít pozornost na ten materiál a pak říci, co z čísel vyplývá, alespoň z našeho pohledu, a co bychom případně navrhovali a o čem bychom rádi vedli debatu s ostatními kolegy a s ostatními kluby.

    Nejprve, když si budete podrobně zkoumat tu odpověď, kterou si jednou přečtete a pamatujete si ji, je tam hodně čísel, takže věřím, že s tím budeme pracovat dlouhodobě, a proto říkám, že za to děkuji, protože nikdo jiný než samotná Finanční a Celní správa nám přesné podklady nemohl podat. Ale když se podíváte, budu to zaokrouhlovat, není to vždy na jednotky, ve Finanční správě pracuje zhruba 15 tisíc zaměstnanců a zhruba něco těsně přes 9 tisíc se věnuje samotnému výběru a kontrole daní. To znamená skoro 40 % zaměstnanců Finanční správy se věnuje něčemu jinému. A na první straně ještě před těmi tabulkami je v zásadě napsán výčet všech kompetencí a všech činností, které pracovníci Finanční správy vykonávají. Jak mnozí víme, od 1 ledna 2013 se změnila struktura Finanční správy, myslím si, že ten krok se osvědčil, že je přehlednější, vznikl specializovaný finanční útvar, odvolací, Generální finanční ředitelství a pak 14 finančních úřadů, které kopírují územně samosprávné celky.

    Když se podíváte do nákladů, které nás stojí Finanční správa, tak zjistíte, že v roce 2013 osobní náklady tvořily 80 % a v roce 2014 osobní náklady činily 85 %, to znamená naprosto klíčovým a rozhodujícím nákladovým faktorem jsou osobní náklady. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Pan vicepremiér se hlásí do rozpravy. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, děkuji za podnětnou diskusi. Jsem rád.

    Já bych se vrátil k historii Finanční správy. Finanční správa kdysi byla součástí Ministerstva financí. A škoda, že tu není pan poslanec Kalousek, který ji vlastně potom určitým způsobem zprivatizoval. On ji vyčlenil a dal jí neobvyklá práva. Například to, že zakázal, aby kdokoliv Finanční správu kontroloval - velice neobvyklá záležitost. Já jsem se hned začal o Finanční správu zajímat. Ptal jsem se, co je potřeba změnit. Dostal jsem asi padesát podnětů od bývalého ředitele. Ptal jsem se, co jsme vlastně ve Finanční správě od revoluce udělali. Co se udělalo pro to, aby se vybíraly daně, a zjistil jsem, že moc ne, že skutečně správa je v rozkladu. Vyvrcholilo to i naším trestním oznámením na bývalého generálního ředitele z 31. října 2014. Můžu to potom panu Stanjurovi ukázat - transakce za léta 2011, 2012 a 2013 v rozsahu asi 100 mil. korun, kde je vlastně podezření, že si tam páni dělali kšefty do vlastní kapsy.

    Finanční správu nikdo neřídil. A není v dobré kondici. My se to snažíme dát do pořádku. Bohužel jsme nabrali trošku zpoždění, ale taky je třeba vědět, že 1. ledna 2011 vaše vláda s panem Kalouskem snížila platy zaměstnanců Finanční správy o 10 %. Takže až od roku 2015 se nám těch 10 % povedlo nahradit, protože pokud chceme někoho kontrolovat, tak ho musíme i zaplatit. Základní tarif je asi 20 700 korun. To jenom na okraj.

    To, že Finanční správa neměla žádnou koncepci, nikdo ji neřídil, že bylo politické zadání být vstřícní, to mám od zaměstnanců. Samozřejmě je priorita dát to do pořádku. Děláme analýzu kompetencí Finanční správy, protože mám pocit, že lidi hlavně dělají byrokracii a dělají plno věcí, které by neměli dělat.

    V tomhle směru souhlasím s panem Stanjurou. Máme na stole nový zákon o kontrole a v zákonu o kontrole navrhujeme přesně to, co říkáte, aby Finanční správa nekontrolovala dotace. Dneska dotace kontrolují všichni. Resort, který to poskytne, Finanční správa, NKÚ, Ministerstvo financí, Evropská unie a nevím kdo všechno. Je to úplně absurdní. Já se ptám, jak je to vůbec možné, že jsme se tam dostali. Jak je možné, že někdo žádá o dotaci 20 mil. a potom tam tenhle stát pošle několik kontrol, každá říká něco jiného a končí to tím, že ten chudák podnikatel nejenom že nezainvestuje dvacet, ale musí zaplatit sankci dvacet a ještě penále dvacet? Místo zainvestování dvacet má minus dvacet. Neuvěřitelné! Takhle funguje tenhle stát. Tenhle stát nerozlišuje mezi korupcí, podvodem a nevinnou účetní chybou. To je ta absurdita.

    Proto my navrhujeme, aby systém kontroly byl úplně změněn. To znamená resort poskytne dotaci, zároveň si to zkontroluje a potom, pokud je tam rozpor, tak je odvolací orgán a to má být Ministerstvo financí, které už převzalo 50 zaměstnanců Finanční správy a má ještě převzít 200. Takže 250 zaměstnanců Finanční správy odejde na Ministerstvo financí, kde budou v rámci návrhu nového zákona jako odvolací orgán. Mám tam stovky dopisů absurdit za pár korun, za nějakou chybičku, že někdo poslal dopis později. Terorizujeme vlastně potenciální příjemce dotací a místo toho, abychom čerpali, tak děláme všechno pro to, že nečerpáme. V podstatě jsme je tak vystrašili, že se už vůbec bojí žádat o dotace. Takže plný souhlas. S tím nemám problém. NKÚ má myslím jasné kompetence. Náš návrh je zjednodušit kontroly. Mám pocit, že se na tom shodneme.

    Finanční správa samozřejmě fungovala tak, že Praha se stala daňovým rájem. Dokonce na jedné adrese máme 1 600 firem. My jsme přišli s tím, že rozhodneme a vracíme firmy tam, kde mají svoje podnikání. Praha je daňový ráj. Tady chodí kontrola v průměru v některých částech Prahy jednou za tři sta let. Všichni to vědí, všichni to zneužívali. Finanční správa je ve špatné kondici. Jen se ptám, kdo s ní co dělal. V Praze bylo 5 tis. nevyřízených případů jenom za leden. Udělali jsme speciální akci na Prahu a za leden jsme vybrali o 300 mil. daní víc. Máme speciální programy na Prahu. A těch 600 lidí, jak se ptal pan poslanec Stanjura, 160 lidí jde do Prahy, protože Prahu musíme posílit. Kolem Prahy ve Středočeském kraji jsou obce, kde stále podnikatele obtěžujeme, chodí tam kontrola jednou za dva roky - a tady v Praze jednou za tři sta let. To je absurdní. A taky měníme kompetenci. Proč v minulosti bylo, jak je to u státních zastupitelství nebo policie, že nějaký případ může kontrolovat někdo mimo Prahu. Tak si to udělali.

    Nechci tady samozřejmě mluvit o případech, naposledy zasahovala KOBRA, kde dvě zaměstnankyně, nebo jedna, nevím kolik, neznám úplně přesně detail, se podílely na korupci, na daňových únicích, že vracely DPH nazpátek. A potom mi řekněte, když tedy teď budeme nabírat lidi - vy se ptáte, proč jsme je ještě nenabrali, my na tom děláme - jak je tedy máme zaplatit. Když tedy tady v Praze skončí vysokoškolák a jde do nějaké globálnější firmy, tak mu nabízejí 40, 50 tisíc a my jsme někde na 18, 20. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane vicepremiére, pouze upřesním, oslovujte poslance v Poslanecké sněmovně mým prostřednictvím, nikoliv napřímo. Děkuji.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře. Pane poslanče Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste navýšili daň z nemovitostí, vaše vláda Kalouskem 1. ledna 2013. Dneska jsme v březnu 2015 a vy navrhujete zrušení. No to jako nemyslíte vážně?

    My navrhujeme, aby garantem za nemovitost, aby to bylo systémové, byl ten kupující, aby to nebyl prodávající, protože potom máme problém vlastně tu daň vybrat. My bychom určitě rádi snižovali daně. Proto navrhuji i snížit DPH v rámci evidence tržeb u restaurací z 21 % na 15. To si myslím, že byste měli podpořit. Ne? Protože podle naší strategie vybrat ty daně a vy jste pro to nic nedělali v minulosti. Asi jste tam neměli toho ministra. Kalousek tu není dneska. Pan poslanec. Takže nic se nedělalo. Nic. Je to v rozkladu a začínáme de facto toto. (Potlesk z řad TOP 09.)

    Když navrhuji snížení DPH u restaurací z 21 % na 15, tak to má logiku v tom, že restaurace platí 21 % a nakupují potraviny, kde je daň 15 %. Podle našich analýz vlastně restaurace tady nezaplatí asi 10 miliard na daních, krátí tržby. A vybereme 1,6 miliardy. Pokud by to prošlo, a já pevně věřím, že rozumní lidé to podpoří, tak to zkrácení daně je 400 milionů, protože my vybereme od těch restaurací 1,6 miliardy. A rozdíl je 400 milionů. 400 milionů - to nás budou stát Vrbětice, které jste taky tak skvěle pro nás připravili v minulosti.

    Takže si myslím, že je to rozumný návrh, abychom motivovali ty, které platí daně, abychom jim trochu ulehčili a snížili daně, protože já bych rád daně nejdřív vybral a potom snižoval. Vy jste sice pravice, ale navyšovali jste ji. I tu daň z nemovitosti i tu DPH. Byl bych strašně rád, kdybychom k tomu skutečně přistupovali rozumně. A strašně rád s vámi budu diskutovat ohledně spotřebních daní. Prosím vás, to řeší Celní správa. Ano. Takže je to kombinace navýšení zaměstnanců. O tom jsem mluvil - 160 lidí jde do Prahy, zbytek má jít na speciální finanční úřad. A tam ty lidi samozřejmě taky musíme zaplatit, protože proti nám stojí firmy, které mají samozřejmě velice kvalitní daňové poradce a právní poradce a na rozdíl od nás je umí taky dobře zaplatit.

    Takže děkuji zatím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane vicepremiére. Eviduji přihlášku pana předsedy Stanjury.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr financí toho řekl tolik, tak já zkusím aspoň na některé z těch věcí zareagovat.

    Velmi často slyším z úst Andreje Babiše: Já jsem byl proti. Byl to koaliční kompromis, proto jsme to přijali. Já tomu i rozumím. My jsme taky seděli v koaličních vládách a taky jsme dělali koaliční kompromisy. A taky leccos nebylo podle našeho programu, a přesto jsme pro to hlasovali, přesně tak, jak to děláte vy a jak to v zásadě dělá každá koaliční vláda. To je prostě normální. Zatím jsme tady neměli, resp. měli jsme jednobarevnou vládu sociální demokracie. Tam se nám aspoň dařilo držet nízké schodky státních rozpočtů, i když to byla tenkrát démonizovaná opoziční smlouva, tak v zásadě výsledky hospodaření nebyly v těch letech tak špatné, jak se to pak dařilo koaličním vládám.

    Pan ministr financí pořád říká o tom, jak vybere ty daně, ale kampaň skončila před rokem a půl, a teď máme výsledky a není to vidět. Fakt to není vidět. Já souhlasím s tím, že první dva měsíce nejsou natolik vypovídající, abychom dělali nějaké veliké závěry. Ale když někdo neříká celou pravdu, pak na to doběhne.

    Ministerstvo financí roky vydává měsíční zprávu o plnění státního rozpočtu. Já to roky sleduji, asi deset dvanáct let, mám svoje tabulky, svoje grafy. A vždycky mě zajímá ten komentář. Loni, když - leden, únor a březen - bylo velmi dobré plnění, podívejte se do těch zpráv, jsou dneska na webu, je tam jediná věta o tom, že zadrželi DPH, a tudíž se vyplácely vratky, a tudíž je vyšší příjem. No není. Teď to používají jako argument a mají pravdu, že pokud zadrželi 13 miliard a pak se většinou ukázalo, že ta podezření nebyla důvodná a daně museli vyplatit, tak je logicky nižší příjem.

    A já říkám: Je to věrohodná argumentace, jenom zapomněli před rokem říct: Máme tak dobré výsledky proto, že prověřujeme 13 miliard. Takže to doběhlo. Kdyby už tam byly před rokem, tak je letos argumentace nad čísly jednodušší, protože když byly dobré výsledky, tak se o tom mlčelo, protože to vypadalo velmi dobře. Přišla nová vláda: Podívejte, hned to sype, všichni se nás bojí, hned všichni platí, jiná atmosféra v zemi, všichni řekli, už se má platit a neplatí. A teď po roce, když se ukázalo, že ta podezření byla asi v naprosté většině nedůvodná, tak najednou je to argument: A podívejte, se v únorové zprávě, i v lednové zprávě se tím argumentuje. A já tomu argumentu rozumím a je v pořádku. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Plzáka. Pak mám dvě přednostní práva. Pan předseda Laudát, pan vicepremiér Babiš a pak řádně přihlášeného pana poslance Bendla. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, nejsem žádný specialista na Finanční správu, ale k té mé poznámce, spíše dotazu, mě vedl takový drobný komentář, který jsem vyslechl ráno v rádiu, když jsem sem jel. Podstata toho komentáře bude možná v rozporu s tím, co tady říkal předseda poslaneckého klubu ODS pan Stanjura.

    Podstatou toho komentáře bylo to, že drobní podnikatelé u nás zažívají léta zlaté časy. Že na milion živnostníků a 400 tisíc drobných firem vlastně dozírá 9 tisíc zaměstnanců Finanční správy. Já pominu efektivitu, pominu daňový systém. Mě by jenom zajímalo to celkové číslo v porovnání se světem, jestli tedy existuje nějaké porovnání. Máme jich opravdu tak málo? Máme jich dvakrát méně, než by bylo třeba? Třikrát méně, než by bylo třeba? To je to, co mě zajímá, protože jinak já této oblasti nějak nerozumím. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pro pana poslance Plzáka vaším prostřednictvím. Nevím, jestli jste to jen citoval, nebo si to myslíte. Já si nemyslím, že drobní podnikatelé prožívají zlaté časy. A tím, co chystáte, budou prožívat ještě horší časy. Nemyslím si, že v současnosti prožívají zlaté časy. A ten, kdo to tvrdí, je nezná. Nezná jejich situaci, nezná jejich problémy. Ale možná jste jenom citoval. Pokud je to jenom citace, tak se omlouvám. Ten, kdo to napsal, nežije v reálném světě, nemá reálné informace. Není to pravda!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem nechtěl vystupovat k tomuto tématu, ale pan ministr financí mě jaksi svým vystoupením k tomu ponoukl.

    Víte, já bych byl rád, aby skutečně už skončila jeho předvolební kampaň. Nečasova vláda padla - v červnu to budou dva roky. Od té doby my neneseme odpovědnost. A pane ministře, neptejte se, co kdo dělal s daňovou správou, nás. Já vás se ptám, co s ní vyvádíte. Ta čísla, byť ještě to není úplně reprezentativní, ale ze začátku tohoto roku jsou předzvěstí něčeho velice špatného. A chci tady vyzvat pana premiéra, aby si on nechal udělat analýzu. Možná v dalších měsících se to zlepší, nicméně ty výstupy, jak je sleduji, začínají být skutečně zárodkem obrovského průšvihu. Já se obávám, protože v některých položkách ne že jsou vybírány daně hůř než v roce 2014, a to při ekonomickém růstu, ale dokonce i zřejmě v roce 2013 v době velké recese. A vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí fakticky předurčuje fungování víceméně všech ostatních resortů, tak když se budeme bavit o nějakých slabých článcích vlády, tak pane premiére, já začínám mít obavy. A já z toho skutečně nemám radost, protože lidé budou nadávat celé Sněmovně, celé vládě, celé politické reprezentaci, že tady se rodí a jsou první náznaky obrovského průšvihu.

    Já to osobně přičítám tomu, že jsou dva přístupy, jak se chovat k úředníkům, ať už tam či onde, úředníci daňové správy ke klientům. Pro mě to nejsou zloději, pro mě jsou to podnikatelé. A to mají být pro stát klienti, protože z jejich daní ostatně žijeme všichni. A můžete zvolit dva přístupy. Má to ekvivalenty v právu a přesně uvidíte, kudy se ubírá tato vláda.

    Pan premiér Sobotka při nástupu, určitě si vzpomínáte, říkal: v podstatě na neurčito odložíme jednotné inkasní místo, není to priorita této vlády. Já jsem si tenkrát říkal no ano, takže se vydáváme na cestu evropského práva proti anglosaskému. Tam když někdo dělá maléry, tak jejich právo je zaměřeno na to problém vyřešit. Evropské jde spíše tou cestou ztrestat. Když to děláte v právu, dobře, je to nějaká otázka i ukotvení společnosti apod. Když to děláte v oblasti ekonomiky, může se to zvrtnout. A tady už teď existují nepominutelné náznaky toho - protože ono nejde o jednu daň. Když to bude ve výběru jedné daně, tak si řeknete - a často už jsme i v minulosti byli svědky toho, že na rozpočtovém výboru i náměstci, či dokonce ministr řekl, že neví, proč mu tam chodí více daní, nebo o něco méně. Spíš se řešil nečekaný velký výběr daní v minulosti nebo se o něm diskutovalo. Ale jestliže to naskakuje v celé řadě položek, tak to už něco signalizuje. A já skutečně, když si hodně lámu hlavu, protože není důvod - pan Babiš říká, že řeší věci, tzn. kdyby systémem západky posunoval daňovou správu k většímu výkonu, celní správu k většímu výkonu, tak se nemůže stát, že v podstatě výsledky mají přesně opačný trend. A já to přičítám tomu, že skutečně ta politika represe, výhrůžek nefunguje, a že je dokonce destruktivní. Já si myslím, jestli to takto půjde dál, tak se budeme muset - nevím, jestli v dubnu, nebo v květnu, ale chce to skutečně ještě počkat dva tři měsíce - vážně zabývat tím, co se děje v resortu financí.

    A samozřejmě, že obrovské náklady na zaměstnávání úředníků stojí to, že nemáme jednotné inkasní místo. Je mně líto, že se zřejmě na něm nepracuje, nemáme informace nyní. Naposledy jsme slyšeli v Plzni na výjezdním zasedání rozpočtového výboru, ale zase už je to dost měsíců, že nikdo neví, jak dál budou postupovat práce. Myslím, že by hodně prospělo této zemi a jejím občanům zejména, kdyby se také udělalo jednotné kontrolní místo. Nepřipadá vám, že je už šílené a trapné, kam jsme se vlastně dostali? Dneska téměř polovina politika - místo toho, abychom se starali, jak optimalizovat daňový systém, zjednodušit daňové zákony, zjednodušit zákony v energetice apod., tak téměř polovina agendy a vláda a ministři pomalu padají na tom, jestli proinvestují někde často na blbostech evropské dotace, nebo ne. Půlka agendy už jsou dotace a kontrola dotací a kontrola kontrol. Nepřipadá vám to, že už se dostáváme do nějakého šíleného Absurdistánu? A NKÚ, i když kontroluje, tak pak stejně ještě, i když to - ať už kontrolní orgány různých institucí... Vím, že jsme takhle posílali zřejmě porušování pravidel u veřejných soutěží... Tak pak to jde na ÚOHS a jde to také na příslušný finanční úřad. A podle mého znovu si každý musí z těch institucí prověřovat, jestli k tomu porušování zákona došlo. Pan ministr, to s ním souhlasím, že potom co úřad, to jiná interpretace, to jiný přístup k tvrdosti nebo měkkosti při výkladu zákona apod. Nicméně to je další obrovský balík.

    Neznal jsem přesně interpelaci kolegy Stanjury, ale chci to zakončit něčím jiným. Po roce a něco, pane ministře, nás se neptejte, co daňová správa, výběr daní. Teď už se ptáme my vás.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu dvě omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes mezi 9. a 11. se z důvodu jednání omlouvá paní poslankyně Gabriela Hubáčková a dále od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marta Semelová. Dále se omlouvá od 14.30 z osobních důvodů pan poslanec Jiří Koskuba a z dnešního jednání mezi 14. a 18. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji se omlouvá pan poslanec Bronislav Schwarz.

    Dále zde mám ještě dvě výzvy pro poslankyně a poslance, kteří dali své interpelace. První se jmenuje Elektronická evidence tržeb a druhá Financování sociálních služeb kraje, výše obdržených financí. Tyto interpelace byly řádně podány a podepsány, ale z podpisu není možné vyčíst, o jaké poslankyně nebo poslance se jedná. (Veselo zejména v pravé části sálu.) Abyste o své interpelace nepřišli, tak vás poprosím, abyste doplnili, dopsali, kdo interpeluje, aby to bylo možné vylosovat a zařadit do pořadí.

    A nyní je s přednostním právem do rozpravy přihlášen pan vicepremiér Babiš a pak eviduji dvě řádné přihlášky pana poslance Bendla a pana poslance Fiedlera.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bych reagoval na ty komentáře. Ano, je pravda, že účetnictví státu funguje velice podivně, aspoň pro mě - nějaké podrozvahy nebo nějaké bilance ke konci roku. A když jsem viděl ten výběr daní za leden a únor, protože ty komentáře byly vždycky jen nějaká čísla, ale nešlo se do podstaty, tak jsem se začal zajímat o to, jak to je. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Když čte opozice články nebo knihy, tak jde o obstrukce, když čte ministr financí svůj článek z dnešního Práva, tak je to vysvětlení. Jenom je mi divné, že svůj článek musíte číst.

    Ale v tom článku mě zaujalo, a na to se chci zeptat - jinak já nepodnikám, žádné kontrolní hlášení nevyplňuji a vyplňovat nebudu, takže to není vůbec osobní zájem, že já bych měl problém s kontrolním hlášením. Jenom říkám, že vaši úředníci už se rozhodli, jak dlouho to bude trvat, ještě se neví, v jakém to bude formátu, ale to je jedno.

    Kolik to bude stát, to před chvilkou četl ministr financí. Většinu podnikatelů, kteří platí daně, to nebude stát nic. Náklady na pořízení softwaru si totiž odečtou od daně z příjmů. Rozumím tomu dobře, že například malé firmě vyjde zisk, že má za rok 20 tisíc, a teď řekne - a 10 tisíc mě stál software, takže bude mít odpočet od daně a zaplatí z těch 20 tisíc 10 tisíc? Takhle jste to napsal v tom článku. To budeme měnit daň z příjmů? A bude tam daňová výjimka, že od daně z příjmu se odpočítávají náklady na software pro registrační pokladny? Tak pak by měly být ještě náklady na software pro kontrolní hlášení. Ne? Anebo na celý software. Protože jak zase zkontroluje daňový úředník, že když přijde faktura na nějaký software, to jsem ještě neslyšel, že by se náklad odepisoval od daně. To je úplná novinka. To pak těch daní ale moc nevybereme!

    Fakt tomu nerozumím a poprosil bych o odpověď, jestli to interpretuji - to je dobrá zpráva pro ty podnikatele. Když si koupí software za 100 tisíc a daň mu vyjde 80, tak má ještě ztrátu 20 tisíc a ještě bude tři roky tu ztrátu odepisovat v příštích letech. Ale to určitě bude chtít technickou podporu, to by se mělo počítat také, protože ten software se musí udržovat, Ministerstvo financí něco změní, vláda něco změní, Parlament něco změní, ten software se bude muset změnit, tak si zaděláváme jakoby takové perpetuum mobile, že vlastně software - a já jsem původní profesí programátor, a proč ne, to v průmyslu software mu to určitě pomůže, když náklady na software se budou odečítat od daně. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, myslím, že bychom měli nechat chvilku vydechnout pana ministra, aby zavolal příteli na telefonu a vysvětlil mu, jak se to vlastně bude dělat, nebo jak to v tom jeho článku bylo myšleno, protože tím, že nám ho tady četl, myslím, že prokázal, že vlastně ani neví, o čem mluví, spíš mu ho napsal někdo jiný a bylo potřeba ho tady znovu zopakovat a udělat to nenápadně, jenomže se to nepodařilo, protože ty noviny zkrátka někteří z nás čtou.

    Já se ale vrátím k meritu věci, protože pan kolega Stanjura tady interpeloval ministra kvůli jiné záležitosti, než jaká bude míra odečtu softwaru z daně z příjmu, i když je to pikantní věc a doufám, že ministr financí si stihne obvolat své podřízené a vysvětlí nám, jak to tedy bylo myšleno, případně jaká bude cena toho softwaru, který ještě bude započitatelný, a kdo to bude určovat a podobně, nebo od koho ten software bude atd., ale koneckonců konečně dostávám dílem odpověď na to, proč je potřeba přibrat 600 úředníků dovnitř Finanční správy. Na začátku jsem se jenom dozvěděl, že 190 jich přijde do daňového ráje jménem Praha, protože v Praze všichni ti, kteří tady platí daně, žijí v daňovém ráji a je potřeba s nimi zatočit.

    Mimochodem, existuje na toto téma jeden krásný vtip, jeden z nejkratších vtipů, který jsem za poslední dobu slyšel: To takhle přijde kontrola z finančního úřadu do Agrofertu. (Smích a potlesk zprava.)

    Takhle nějak se to asi do budoucna podle mě chystá.

    Já nesouhlasím s tím, co říká dlouhodobě ministr financí, místopředseda vlády Andrej Babiš, že všechno je tady v rozkladu, země je zničená, musel přijít až otec zachranitel, který prostě nabyl svůj majetek úplně mimo tuto zemi a musí ji dát do pořádku. Já jsem si jistý, že v České republice je spousta věcí, které je potřeba dát do pořádku, je to kontinuální proces, ale že by finanční úřady fungovaly tak, že jsou v absolutním rozkladu, s tím nemohu souhlasit. Ti lidé, kteří tam pracují, se prostě snaží práci v 99 % dělat poctivě, dělají ji na základě legislativy, která je často komplikovaná, protože žijeme v zemi, kde lidé umějí číst i mezi řádky, a čím komplikovanější věci vymýšlíme, tím snáze přijdou na to, kde ten systém obejít. Toho bychom si měli být vědomi a měli bychom vymýšlet věci jednoduché a ne složité. Měli bychom si vážit podnikání a nemluvit tady o něm stejně jako místopředseda vlády, který říká, že v podstatě podnikatelé tady rozkrádají stát a chudáci zaměstnanci jsou jediní, kteří platí daně, a všichni ti, co je zaměstnávají, tak to jsou ti lumpové.

    Koneckonců, trochu mi z toho malinko jakoby prosakuje to, co už tady jednou bylo - vzbuzování nenávisti proti těm, kteří se tu práci snaží pro někoho zajistit a snaží se, skoro bych řekl, dneska v systému, který se bez dotací nehne. Vždyť se podívejte - my jsme zaplevelili systém podnikání všemi možnými dotacemi z Evropské unie, od nás a podobně, takže valíme na každého spoustu kontrol a je třeba s tím něco udělat. Padlo to tady od pana kolegy Stanjury, a já v tomhle, nebo zaslechl jsem od ministra financí, že on s tím souhlasí, že těch kontrol je příliš, resp. orgánů, které chodí kontrolovat jedno a totéž, je příliš, a že by s tím rád něco udělal. Ovšem neřekl co.

    A byla tady položena konkrétní otázka. Má to kontrolovat NKÚ, nebo někdo jiný, nebo to má být stát a finanční úřady, kdo mají kontrolovat využívání dotací? Odpovědi jsme se nedočkali. Možná by bylo dobře, aby tady ta odpověď padla. Jaký na to názor tedy ministr má. Jestli tedy platí to, co tady zhruba před půlhodinou řekl, že se stejně domnívá, že té byrokracie je příliš a že jednu věc u konkrétní fyzické osoby či právnické chodí kontrolovat několik úřadů, co udělá pro to, aby se tak nedělo, které úřady posílí a kde naopak tu kompetenci vezme, aby efektivita kontroly byla vyšší a možná za menší peníze. Já bych se té odpovědi opravdu rád dočkal. Rád bych se dočkal i toho, že už přestaneme s tím populismem, toho, jak než jsme přišli - nebo než jsem přišel, tak to byla katastrofa! Ta země je úplně zničená, přátelé. Jedeme těmi vesnicemi a městy a vidíte tu šílenost. Těch dvacet let se tady nic nedělo! Sedí první místopředseda vlády vedle premiéra, bývalého ministra financí, který také pravděpodobně tady nic nedělal. Absolutně nic, nula!

    Já nevím. Já myslím, že musí každý, pokud si sáhne do svědomí, cítit, že je v tom jistá míra jakési arogance a populismu. OK, pokud jí někdo chce fandit, tak ať jí fandí. Já si myslím, že je potřeba přiznat všem, že se prostě snaží po svém, v souladu s nějakým svým volebním programem věci měnit a že problémy, které s námi jdou, často nevyvoláváme my. Ale říkat, že než jsem sem přišel, bylo tady všechno v (ne)pořádku, a teď to tady teprve začne fungovat, všechen ten Absurdistán skončí, protože naberu 600 lidí na finanční úřady, a přátelé, žádný daňový ráj nebude v Praze, říká ministr financí po roce a půl svého vládnutí. No doufejme, že to bude platit aspoň za další rok a půl.

    Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Mám tady nyní čtyři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu paní poslankyni Šánovou, potom se připraví pan poslanec Laudát. ***

  • Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den, vážení přítomní. Já bych jen chtěla říct, že když se tady všichni tak perfektně baví a jsou všichni tak znalí, ať se také odvolávají na platné právní normy. Slyšeli jsme tady ráno ve vystoupení pana Stanjury, že máme na poplatky ze psů zákon o správě daní a poplatků. Prosím vás, ten už nemáme od roku 2011. Včera tady zaznělo, že máme jednoduché účetnictví. Jednoduché účetnictví, prosím vás, bylo zrušeno v roce 2005. Od roku 2005 máme daňovou evidenci a tam je velice významný apel v tom, že daňová evidence je upravena zákonem o dani z příjmů, a nikoli zákonem o účetnictví. Takže pokud jsou změny v zákoně o účetnictví, tak se to daňové evidence vůbec netýká, potažmo fyzických osob, které vedou daňovou evidenci. Pak vzniká zmatek a lidi, kteří sledují trochu jednání Poslanecké sněmovny, mně pak volají a ptají se, co že se to zase mění pro fyzické osoby. Tak pozor na to.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom mám jednu obavu. Skutečně si myslím, že doba laciných keců už je za námi, nebo by měla být, protože pan ministr financí nebude vybírat daně, sociální demokraté začnou tlačit a výsledkem bude neefektivní výběr daní a vysoké daně. To je ta nejhorší možná kombinace, která bude.

    Pan ministr tady zmínil jméno pana Havlíčka. Já si u některých předáků různých svazů začínám vytvářet pochybnosti, koho vlastně zastupují. Já jsem se zúčastnil jakéhosi semináře o právě elektronické evidenci a tam si pěkně všichni popovídali, jak si udělají další byznys. Málokdy odněkud odcházím zhnuseně, ale tam jsem to teda psychicky nevydržet a odešel jsem poté, co jsem zjistil, že jsem omylem přišel zřejmě mezi lidi, kam já nepatřím. Já se obávám, že tady se začne rodit další, tentokrát republiková openkarta.

    Pokud se týká podnikatelů a péče o ně, víte, já už nevím, co si mám myslet, ale tuhle mě zděsilo, když z posledních světových statistik se ukázalo, že např. v zakládání firmy i po nějakých úlevách jsme 110. nejhorší na světě. Já nevím, kolik je dneska států, kdy se rodí jak houby po dešti, jestli je jich 200, ale v každém případě na to, že ekonomicky jsme někde kolem pětadvacátého místa, tak je to děsivé. A takhle jim naložíme ještě tenhle papír, tamhle ten papír.

    Pokud se týká úředníků, já souhlasím s tím, aby byla daňová správa posílena, ale mělo by tomu předcházet to, že prostě zjednoduším systém a někde ty úředníky ušetřím a pak, když jsou někde potřeba, tak je tam efektivně přesunu. Kdybyste udělali jednotné inkasní místo, tak máte 3 000 volných míst a neuvěřitelné úspory podnikatelů na daňových poradcích, kteří radí, jak vykličkovat. (Předsedající: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas!) Takže to je úplně jiný přístup.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka, připraví se paní poslankyně Lorencová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Bendla. Já tedy nevím, s jakými lidmi se stýká, jací jsou jeho voliči. Ty signály, co já mám od voličů, a dokonce i z vlastní zkušenosti, jsou takové, že opravdu jsou živnostníci, kteří zaměstnávají lidi načerno. Ti lidé opravdu okrádají stát, protože pobírají dávky v nezaměstnanosti. Stát s tím nic nedělá. Je spousta lidí, stavebních firem, které pracují úplně načerno. Tady jsme se bavili s kolegou Adamcem, že to dělá, ta šedá ekonomika, 15 %. Takže já si myslím, že pan ministr, pokud mluví o živnostnících, kteří okrádají stát, tak takoví tady jsou.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou paní poslankyni Lorencovou. Já poprosím kolegy, aby... Paní poslankyně, já vás poprosím, vydržte chviličku. Pánové, já bych vás poprosila, abyste tady nerušili. Děkuji. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Opět jen ve stručnosti. Vážené kolegyně, vážení kolegové prostřednictvím paní předsedající, několikrát zaznělo do těchto mikrofonů, že tato země je rozkradená. Všichni víme, že se mluví o vytunelované zemi. Já vám chci připomenout, že tady nikdo krást nemusel. Tady se podnikalo legálně a podnikalo se legálně díky zákonům, které vaše vlády přijaly a které z toho, co viděli všichni, i daňoví poplatníci, že je obrovská krádež a loupež z kapes daňových poplatníků, vy jste tím, co jste přijali za zákony, z toho udělali legální podnikání. Takže o jakých krádežích tady chcete mluvit, vážení, především v lavicích napravo? Byly to vaše vlády, které způsobily, že se tady stalo legální podnikání z daňových úniků ve výši stovek miliard, kdy šlo - už klasika - o lehké topné oleje, nadhodnocené kameny, a to nikdy nebyla jedna miliarda, dvě miliardy, pět - desítky, stovky miliard.

    Jak si může někdo dovolit s tímto vědomím si tady k tomuto mikrofonu stoupnout a vyčítat současné vládě, že se něco snaží napravit? Mohla bych pokračovat ve vyjmenovávání těch neuvěřitelných úniků, kterým se ani nesmí říkat úniky, protože je to posvěcené zákony, které jste vy přijali.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. S řádnou přihláškou pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. S řádnou přihláškou v délce asi tak faktické poznámky, takže jsem se mohl přihlásit dříve. Já tedy ty čtyři body, které mám napsané, zkrátím, abychom se mohli dostat k usnesení.

    Škoda, že jsem neměl možnost zareagovat hned, aspoň tedy zmíním to, že jsem velmi pečlivě poslouchal, co tady zaznělo, co tady říkal kolega pan poslanec Stanjura, a mě zaujal ten jeho návrh, jeho myšlenka v tom, že pokud zjistíme, nebo bude zjištěno státními orgány, že sídla firem, které jsou v Praze, nemají žádné opodstatnění a budou se tedy nuceně přesídlovat do svých skutečných teritorií, působišť, že by to mělo být současně provázeno daňovou kontrolou, tak to mě zaujalo a myslím si, že to není špatná myšlenka. Doufám, že to vnímá i tady pan vicepremiér, tento návrh. Cílí to v podstatě přímo na firmy, které ukazují, že asi nemají něco v pořádku. A pokud se úředníci finančních úřadů na tyto zaměří, tak asi budou cílit rovnou s nějakou poměrně velkou pravděpodobností správným směrem místo toho, abychom elektronickým vykazováním tržeb a registračními pokladnami postihovali plošně všechny. Takže to, co tady navrhoval kolega Stanjura, naprosto podporuji a myslím, že by to bylo na další debatu.

    A když pan ministr tady včera přiznal chybu u nezdanění tabákových listů, tak já věřím, že se ještě zamyslí i nad tím, co navrhuje, co hodně postihne zejména ty drobné živnostníky. Já věřím, že možná uzná i nesprávnost tohoto záměru v věci pokladen a elektronické evidence tržeb.

    Děkuji a nechávám nějaký časový prostor ještě kolegovi Stanjurovi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a faktická pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Já už jenom v krátké reakci na svého předpředřečníka. Já si samozřejmě uvědomuji, že je tady snaha obcházet některé zákony. Já si uvědomuji, že tady jsou i tací, kteří zaměstnávají někoho načerno. Ale my se lišíme v receptu, jak s tím naložit. Vy říkáte - přitvrdíme natolik, že toho obcházení bude čím dál tím víc. Přitvrdíme směrem k OSVČ, přitvrdíme směrem k těm malým, kteří prostě nemají ty právníky, nemají peníze na množství poradců, které všude možně potřebují, ty v podstatě vymýtíte tak, že nebudou fungovat. My jsme spíš pro to, hledat takový jednoduchý systém, abychom umožnili každému tady podnikat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nevidím nikoho, rozpravu končím a táži se nyní pana poslance Zbyňka Stanjury, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Žádné, takže můžeme považovat za uzavřené... (Námitka v sále.) Takže buď souhlasíte, nebo nesouhlasíte. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že nemám takovou těžkou volbu, jestli souhlasím, nebo nesouhlasím. Já můžu navrhnout, že nesouhlasím. (Nesrozumitelné) o tom debatujeme, myslím, že bych dostal stejná čísla, kdyby Sněmovna vyslovila nesouhlas. Ta čísla tam byla uvedena, takže já nedávám žádný návrh na usnesení. To ovšem neznamená, že souhlasím s tím, co mi pan ministr napsal. S těmi čísly určitě ano, s tím drobným komentářem v některých věcech ano, v některých ne, ale žádné usnesení nenavrhuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, takže tímto považujeme tento bod za uzavřený. Já vám děkuji.

    Nyní s přednostním právem prosím k mikrofonu pana předsedu Sněmovny Jana Hamáčka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, plním svůj slib, který jsem učinil na jednání grémia Sněmovny, že dnes velmi krátce a stručně poinformuji o schůzce, která se konala 17 2. na Pražském hradě. Byla to schůzka nejvyšších ústavních činitelů, která měla za úkol diskutovat a sladit argumenty nejvyšších ústavních činitelů ve věci zahraniční politiky. Jsem přesvědčen, že jako předseda Sněmovny, pokud jsem se této schůzky účastnil, tak si Poslanecká sněmovna zaslouží aspoň tuto velmi stručnou informaci. Nicméně nemám pocit, že to je tak zásadní, abychom vřadili nový bod, tak využívám přednostního práva.

    Chci říci, že tato schůzka byla asi první v historii České republiky, kdy se sešli vysocí ústavní činitelé, prezident republiky, předsedové obou komor Parlamentu, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr obrany, a diskutovali o zahraniční politice. Shodli jsme se na tom, že tento formát je vhodný a že v této diskusi a koordinaci budeme pokračovat.

    Tato schůzka 17 2. měla tři témata. První téma byl Islámský stát a rizika, která z toho plynou pro Českou republiku. Druhým tématem byla situace na východě Evropy, konflikt na Ukrajině. Třetím tématem byla otázka Východního partnerství a čtvrtým, spíše podtématem, byla koordinace zahraničních cest. Nebudu do detailu popisovat průběh debaty, koneckonců bylo vydáno jak komuniké, tak všichni, nebo většina zúčastněných poté vystupovala ve sdělovacích prostředcích a o té schůzce informovala.

    Chci říci, že jsme se obecně shodli na tom, že vnímáme Islámský stát jako velké nebezpečí pro euroatlantickou civilizaci. Bavili jsme se o tom, jaké jsou možnosti České republiky přispět k řešení té situace, jakkoliv je evidentní, že bez toho, aby se vyřešily příčiny onoho konfliktu na Blízkém a Středním východě, nebude možné řešit otázku Islámského státu. Mediálně samozřejmě nejzajímavější bylo prohlášení pana prezidenta republiky o možném vyslání polní nemocnice do Jordánska. Nicméně to nebyl žádný izolovaný projekt, to spíše byl výstup z debaty, kterou jsme vedli o tom, jak Česká republika může svými schopnostmi přispět k řešení situace právě v regionu, protože jsme se shodli na tom, že daleko produktivnější je řešit situaci v místě, to znamená pomáhat státům, které jsou zasaženy vlnami uprchlíků, ať je to Turecko, ať je to Jordánsko či Libanon a další. Jednou ze schopností, kterou Česká republika má, je samozřejmě i tato schopnost Armády České republiky. Nicméně celá tato záležitost závisí na případném zájmu přijímacího státu, a až poté bychom tedy přikročili k nějakým dalším opatřením. (V sále je silný hluk.)

    Co se týká Ukrajiny, debatovali jsme o pozici Evropské unie. Shodli jsme se na tom, tou největší výhodou je, že se podařilo v rámci Evropské unie udržet jednotný postoj, a shodli jsme se také na tom, že v případě, že by nedošlo k naplňování dohod z Minsku a hrozilo by, že tato věc bude zásadním tématem Evropské rady v tomto měsíci, tak že tu schůzku ještě zopakujeme. Nicméně náš pocit v současné době je, že přes všechna úskalí a komplikace se situace na Ukrajině spíše uklidňuje, a tudíž ke schůzce není důvod.

    Shodli jsme se také na tom, že pan prezident společně s ministrem zahraničních věcí se zúčastní summitu Evropské unie k otázce Východního partnerství. Prodebatovali jsme možnou spolupráci s jednotlivými zeměmi Východního partnerství a shodli jsme se na tom, že je to projekt, který budeme dále rozvíjet.

    Co se týká koordinace zahraničních cest, tak jsme se dohodli na tom, kdo bude zastupovat Českou republiku na význačných událostech v tomto roce.

    Ještě pár poznámek k formátu. Dohodli jsme se, že v tomto formátu se budeme scházet i nadále -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane předsedo, já se omlouvám, ale je tady opravdu velký hluk. Poprosím kolegy, aby se ztišili. Pokud si mají co říct, aby tak učinili v předsálí. Myslím, že informace, které podáváte, jsou pro nás určitě zajímavé a důležité. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já už nebudu dlouho mluvit, pouze k formátu. Shodli jsme se, že pokud nebude nenadálá situace, tak se budeme scházet cca třikrát ročně s tím, že vždy před schůzkou ústavních činitelů proběhne schůzka zahraničněpolitických poradců jednotlivých ústavních činitelů tak, aby bylo možno připravit program toho jednání. Další jednání máme naplánováno ještě do poloviny tohoto roku a hlavním tématem bude ekonomická diplomacie. To znamená, já bych chtěl poprosit relevantní výbory Poslanecké sněmovny, ať tedy zahraniční, popřípadě hospodářský, pokud mají pocit, že k tomuto tématu je něco, co by předseda Poslanecké sněmovny měl prezentovat na úrovni této schůzky, tak jsem připraven buď navštívit jednání výboru, pokud povedou debatu k tomuto tématu, popřípadě zohlednit usnesení a doporučení takovýchto výborů ve svém vystoupení na té příští schůzce.

    Tolik asi z mé strany. Děkuji za pozornost a nebudu dále zdržovat program Sněmovny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji panu předsedovi. A dříve než pokročíme v jednání, ještě tady stále mám jednu osiřelou interpelaci na téma financování sociálních služeb kraje - výše obdržených financí na paní ministryni Marksovou a nejsme schopni rozluštit podpis. Prosím, aby se otec či matka této žádosti dostavili ke stolku a nahlásili své jméno, jinak bohužel tuto interpelaci není možné zařadit. Děkuji.

    Nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům, tím je bod 71, 98, 116, 118, 117 a 119. Dále bychom projednávali body z bloku druhého a prvého čtení dle schváleného pořadu schůze. Poté bychom se případně věnovali bodům z bloku zprávy, návrhy a další. Odpoledne projednáme bod 125, což je ústní interpelace.

    Mám zde přihlášku ke schválenému pořadu 26. schůze, s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych navrhl zařazení nového bodu pořadu schůze a to je návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednávání sněmovního tisku 417, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve výborech Poslanecké sněmovny. Bod navrhuji zařadit ihned před pevně zařazené body. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Dalším přihlášeným v pořadí je pan předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já bych si dovolil požádat, poprosit o pevné zařazení následujících bodů na dnešní schůzi, a to konkrétně bodu číslo 5, je to návrh poslanců Jiřího Miholy, Sklenáka, Faltýnka a tak dále, zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, sněmovní tisk 366, druhé čtení, a dál bodů číslo 2, 3 a 4, což je de facto pokračování v té diskusi o finanční ústavě, kterou jsme včera vlastně přerušili, a to konkrétně na dnešek po již pevně zařazených bodech. Pokud projde ten návrh pana ministra financí, tak potom dál po bodu číslo 71, což je smlouva Gruzie, a po bodu číslo 98, což je zpráva o Grantové agentuře. Takže po těchto dvou pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já ještě zrekapituluji, aby to bylo v pořádku. Požadujete tedy zařazení pevně bod 5, a to je zákon číslo 247/2014 Sb., který upravujeme? (Faltýnek: Ano.) A poté jste říkal dva tisky, ale podle mě by tam měly být tři.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Tři. Bod číslo 15, 16 a 17, tisky 411, 412 a 413.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: A ty požadujete zařadit po pevně zařazených bodech, po bodu 98, to je ten poslední, po něm. Ano? (Ano.) Výborně, děkuji.

    Teď přihláška s přednostním právem, pan předseda klubu ODS Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Úplně jsem nepochopil návrh pana předsedy Faltýnka. On hrozně stál o to, abychom dnes projednávali zprávy - a ty body, které navrhujete, až po těch zprávách, nebo před zprávami? Nebylo mi to zcela jasné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Před zprávami.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže zase, co jsme si domluvili, neplatí, všechno se mění. Ministr financí se vždycky tak rozhorlí, křičí na Kalouska, že všechno rozkradl, a zapomene si zkrátit lhůtu. Nebo požádat o zkrácení lhůty. Já jen říkám, i podle počtu přihlášených, jestli zařadíme finanční ústavu, tak tím jsme skončili tento týden. Žádný další bod se nedoprojedná. Máte většinu hlasů, klidně si to můžete odhlasovat, ale pak se ptám opravdu vážně, k čemu máme gremiálky. Teď jsme se radili skoro půl hodiny, většinou to byla kratší doba, ale půl hodiny jsme debatovali, co chceme všechno ve čtvrtek udělat, pak byla nějaká shoda, teď je zase všechno jinak. Ministr financí si neumí zařídit, aby někdo požádal o zkrácení lhůty v řádném bodu, proto máme vymýšlet nějaký bod a znovu to řešit. My v tom bodě ale budeme vystupovat. (Poznámka z vládní lavice.)

    To se těžko se vystupuje, když vám někdo hučí do zad, že? To vám berou možná vaši voliči. Já vám nevěřím, že jste amatér, to vám prostě nevěřím, to můžete říkat, komu chcete. Jste prostě politik, který když ztratí nervy, tak občas na něco zapomene, to je pravda, ale určitě nejste amatér. To s tím nesouhlasím a to si o vás ani nemyslím.

    Tak já nevím. Zprávy, které byly tak důležité, pan předseda Faltýnek je chtěl projednat dneska, to evidentně neprojednáme, podívejte se, kolik je hodin, máme zhruba hodinu a tři čtvrtě, teď bylo načteno asi pět bodů. Uvidíme. Chtěl jsem jen říci, že jsem z toho v rozpacích, a všech členů, kteří v úterý byli na gremiálce, se ptám, k čemu se tam vlastně scházíme a proč se vlastně domlouváme. Není pak jednodušší říct necháme to nějak běžet a my pak každé ráno něco načteme? Je to pak jednodušší.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem předsedu klubu KDU-ČSL pana poslance Miholu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji, dobrý den. Vážení kolegové, já jen takové dovysvětlení. My jsme tyto návrhy konzultovali s panem předsedou Faltýnkem i s panem předsedou Sklenákem, takže víte dobře, že klub KDU-ČSL minimálně žádá o nějaké změny v programu. Tato žádost o dětské skupiny, o druhé čtení, je z časového důvodu a já jsem včera obcházel všechny předsedy klubů nebo jejich zástupce, takže všechny kluby byly informovány a jejich předsedové s tímto svolní, takže mě trochu mrzí, že teď je z toho možná takové překvapení, jakkoli bych nechtěl upozaďovat nic dalšího důležitého, ale tady je to časové hledisko a v úterý jsme to prostě nestačili v rámci druhých čtení projednat. Takže děkuji za pochopení a prosím o podporu zařazení bodu dětské skupiny po té Gruzii. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s přednostním právem místopředsedkyně klubu ODS paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Prostě to zase změníme, kolegyně a kolegové. Jménem klubu ODS vás chci poprosit o desetiminutovou přestávku, abychom se zorientovali v tom, co kdo z vás navrhuje zase za změny programu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, vyhlašuji tedy desetiminutovou přestávku pro poradu klubu ODS. Sejdeme se v 11.25 hodin.

    (Jednání přerušeno v 11.14 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, uplynul čas určený pro poradu klubu ODS. Prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat v jednání. Jenom když dovolíte, shrnu dosavadní průběh. Padly zde zatím dva návrhy. První návrh je na zařazení nového bodu panem ministrem Babišem. Pak tady padl druhý návrh - pana předsedy klubu ANO, pana Jaroslava Faltýnka, na pevné zařazení bodu. Já tady eviduji jeho přihlášku s přednostním právem a prosím, aby se ujal slova.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych s dovolením upravil, nebo modifikoval ten svůj návrh. Po poradě a dohodě s předsedy poslaneckých klubů bych stáhl svůj návrh na doprojednání finanční ústavy. Jinak ten návrh zůstává stejný, čili body 15, 16, 17 stahuji, netrvám na jejich projednání, jak jsem navrhoval. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, já tedy zrekapituluji váš upravený návrh, to je zařadit dnes po pevně zařazených bodech bod 5, čímž je tisk 366 - dětské skupiny. Pane předsedo, je to tak? Po pevně zařazeném bodu 98. (Oslovený souhlasí.) Ano. Děkuji.

    Nyní přistoupíme k hlasování o prvém návrhu, který přednesl pan ministr Babiš, to je návrh, bod, který se nazývá Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 417 ve výborech Poslanecké sněmovny. Svolám všechny kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

    Zahajuji hlasování o zařazení nového bodu a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 38, do kterého je přihlášeno 134 přítomných, pro 96, proti 15. Konstatuji, že návrh byl přijat a nový bod byl zařazen podle návrhu, jak zde byl přednesen.

    Nyní přistoupíme k hlasování o druhém návrhu pana předsedy klubu hnutí ANO, to je zařazení bodu 5, je to sněmovní tisk 366 pevně po bodu 98.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 39, do kterého je přihlášeno 136 přítomných, pro 107, proti 11. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat.

    Nyní se tedy budeme zabývat novým bodem. Je to

    Je to návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Prosím, aby tento návrh uvedl pověřený člen, tím je pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Vážení kolegové, vážené kolegyně, vážená předsedající, žádám tímto tuto Sněmovnu o zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku č. 417 o 30 dní, tudíž na 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Jenom připomínám, že tento návrh musí zaznít ještě v podrobné rozpravě. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku, všeobecnou rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné a o slovo se hlásí pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, tak znovu: Žádám vás o zkrácení zákonné lhůty na projednání sněmovního tisku ve druhém čtení, sněmovního tisku 417, o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Neeviduji žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není, dobrá.

    Zahajujeme hlasování o tomto návrhu usnesení: Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovního tisku 417 ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Já zahajuji hlasování a táži se: Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 40, do kterého je přihlášeno 143 přítomných, pro 87, proti 16. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Končím projednávání tohoto bodu. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Dobré skoro poledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bodem, který bychom měli nyní projednat, je dohoda o přidružení mezi Evropskou unií na jedné straně a Gruzií na straně druhé. Rád bych vám tedy předložil tuto dohodu v prvém čtení, protože tato dohoda o přidružení je vlastně určité vyvrcholení vývoje v Gruzii za posledních dvacet let, odkdy se Gruzie stala nezávislým státem. Snad mohu shrnout, že v průběhu dvaceti let Česká republika vždy Gruzii podporovala na její cestě vytvořit a vybudovat stabilní, konsolidovaný stát. Nebyla to samozřejmě vůbec jednoduchá cesta. Byly na ní různé dramatické peripetie, nicméně si myslím, že to, že dnes je možné uzavřít tuto dohodu, bychom mohli pokládat za dokonce společný úspěch. Já Gruzii pokládám za zemi nám mimořádně blízkou. Samozřejmě je to země krásná a já bych si vždy přál, aby to byla také jednou turistická destinace pro Českou republiku. Věřím, že i tato dohoda by mohla přispět k tomu, aby se nám Gruzie zase v něčem přiblížila. Tato dohoda o přidružení je jednou ze tří, které se podepsaly 27. června 2014 v Bruselu. Podepsaly se tam také dohody o přidružení s Ukrajinou a Moldávií.

    Máme tady dnes dohodu, která představuje konkrétní reformní program pro Gruzii. Gruzie se v něm zavázala v nejbližších létech realizovat celou řadu významných reforem ať v oblasti práva, reformy správy věcí veřejných, tak se také zavázala k tomu, že se prohloubí spolupráce mezi Gruzií a Evropskou unií v celém širokém spektru odvětví. Součástí dohody je také vytvoření hluboké a komplexní zóny volného obchodu. Ta obsahuje řadu ustanovení, od kterých se očekává, že by přispěly ke snížení netarifních překážek obchodu a také ke kultivaci podnikatelského prostředí v Gruzii. Samozřejmě by výsledkem mělo být posílení hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a nových příležitostí k podnikání. To je něco, co Gruzie velice potřebuje, protože v Gruzii je sice poměrně bohatý potravinářský průmysl a zemědělství, ale myslím si, že Gruzie by potřebovala podporu v oblasti průmyslu a posílení ekonomiky právě v té oblasti industriální. Česká republika a Ministerstvo zahraničních věcí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu se snaží investicím do Gruzie pomoci. Dokonce jsme k tomu vypracovali celý program, jak získat investice do Gruzie, který vychází ze zkušeností, které jsme v minulosti měli. Já věřím, že součástí spolupráce, která nás čeká, když tato dohoda bude potvrzena a ratifikována, bude, že Česká republika bude moci pokračovat v úsilí pomoci investicím v perspektivních oblastech gruzínského hospodářství. (V sále je stále velký hluk.)

    Mám dojem, že tady máme dnes v politické rovině celou řadu velmi dobrých kontaktů. Já sám mohu říci, že mám myslím velmi dobré vztahy s ministerstvem zahraničí i novou ministryní, která navštívila Českou republiku v listopadu loňského roku, a byla to jedna z prvních návštěv, které vykonala poté, co nastoupila do své funkce. Myslím si, že to je spolupráce, ve které budeme poměrně dost intenzivně pokračovat. Samozřejmě netajím, že bych si přál, aby aplikace dohody měla také pozitivní dopady do podnikatelského prostředí, kde dle mého vše také úplně nefunguje, jak má, ale vlastně i celá dohoda o přistoupení je také o kultivaci prostředí včetně i podnikatelského prostředí. To, že vzniknou například různé boardy, různá fóra, jako je například asociační rada nebo asociační výbor, to jsou instituce, které by do budoucna měly mít i určitý dohled nad dodržováním pravidel v oblasti podnikání, tak aby nedocházelo k situacím, kdy by podnikatelé mohli být znejistěni. Kultivace podnikatelského prostředí je podle mě něco, co by bylo také velmi dobré, abychom mohli pomoci Gruzii posílit ekonomickou základnu, což určitě věřím na naše dobré vztahy a věřím, že to je něco, o co bude gruzínská strana stát, abychom v tom pokračovali.

    Pokládám Gruzii za velmi dobrého partnera České republiky a přál bych si, abychom tady podpořili tuto dohodu o přidružení, a čekám na rozpravu. Jsem připraven zodpovědět všechny otázky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím o slovo pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavním cílem prohloubené a komplexní oblasti volného obchodu, která je součástí předkládané Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy a Gruzií, je nastavit rámec pro posílení a modernizaci obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Gruzií, stejně jako vytvořit podmínky pro rozvoj gruzínské ekonomiky. Česká republika dlouhodobě podporovala uzavření asociační dohody s Gruzií, jejíž součástí je DCFTA. Stejně jako obchodní část dohod s Ukrajinou i Moldavskem pokrývá i tato dohoda všechny podstatné části vzájemného obchodu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

    My jsme teď byli svědky dvou zcela rozdílných přístupů u dvou ministrů. Zatímco pan ministr zahraničí byl takový epický, což se k té Gruzii velmi hodí, tak pan ministr průmyslu a obchodu to nasekal velmi nahrubo. Nicméně oba sdělili podstatná fakta a je důležité si uvědomit, že Gruzie není nějaká cizí entita, kterou bychom historicky neznali. Gruzie je součástí evropského civilizačního prostoru v podstatě už od doby, jak to vnímal antický člověk, a nijak se nevzdálila. Pan ministr zahraničí velmi správně řekl, že si Gruzie prošla v posledních dvaceti letech velmi složitým a bouřlivým vývojem. Každopádně platí, že do evropského prostoru bezpochyby patří, a tato dohoda by měla napomoci další spolupráci Evropské unie a Gruzie jako součásti Východního partnerství.

    Veškeré technické údaje byly řečeny oběma pány ministry. Já tady doplním coby zpravodaj, že dohoda je takzvanou smíšenou smlouvou, což znamená, že některé její části spadají do pravomocí členských států a některé části do pravomoci Evropské unie. Dodám, že řada evropských parlamentů už smlouvu ratifikovala, popřípadě ratifikační proces v evropských parlamentech právě probíhá.

    Já sám doporučuji propustit tento tisk do druhého čtení, přikázat jej zahraničnímu výboru a rovnou se hlásím do rozpravy, kde si dovolím navrhnout zkrácení lhůty pro projednání v zahraničním výboru. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě faktické přihlášky - paní poslankyně Fischerové a pana poslance Šarapatky. Prosím paní poslankyni Fischerovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod každopádně řeknu, že souhlasím s postoupením do druhého čtení a s urychlením projednání ratifikace této smlouvy. Ale mám dotaz k tomuto prvnímu čtení mezinárodní smlouvy. Je pravda, že nám poslancům a poslankyním byla tato smlouva doručena již v říjnu, 2. října 2014. Potom byla v programu, pak zase nebyla a zase byla. Pak se stáhla. Mám konkrétní dotaz: Z jakého důvodu toto bylo? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s další faktickou pana poslance Šarapatku.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy a pánové, chtěl bych se připojit k podpoře, přestože Úsvit má volné hlasování o této smlouvě. Já podporuji ratifikaci této dohody a domnívám se, že se jedná o podporu ekonomické spolupráce a kulturní spolupráce, nejedná se o žádné strategické partnerství. Proto podporuji tuto dohodu. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říct, že jsem velice rád, že dneska dojde k hlasování o dohodě s Gruzií.

    Gruzie v posledních letech byla země nejenom s námi spřátelená, ale také země, kde jsme měli kromobyčejně hospodářské úspěchy. Když se podíváme, co české podniky v Gruzii vybudovaly, jak obchod a export do Gruzie vzkvétá, tak je to opravdu pozoruhodné. Myslím, že se sluší a patří, abychom podpořili Gruzii ve snaze přiblížit se k evropským společenstvím, neboť je to z hospodářských důvodů pro Gruzii opravdu rozhodující, aby měla i velký evropský trh k dispozici, nebyla závislá pouze na jedné velké sousední zemi.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím podpořte Gruzii. Je to země, která to opravdu potřebuje. Děkuju mnohokrát. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další s přednostním právem je pan zpravodaj pan poslanec Robin Böhnisch, poté se připraví pan poslanec René Číp a poté pan poslanec Benešík. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji, paní místopředsedkyně. Teď je asi ten správný čas, abych požádal Sněmovnu o zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 40 dnů. My bychom rádi ve výboru stihli materii projednat tak, abychom mohli projednat či zprocesovat celý legislativní proces v co nejkratší době.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já eviduji váš návrh, budeme o něm hlasovat posléze, po ukončení rozpravy. Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec René Číp.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já to vezmu velmi stručně. Gruzie je jednou ze tří zakavkazských republik. Je to země s o něco menší rozlohou, než je Česká republika, a se zhruba polovičním počtem obyvatel. Součástí Gruzie jsou i autonomní republiky Adžárie, Abcházie a Jižní Osetie. Dvě posledně jmenované jsou dnes ovšem de facto nezávislé a gruzínská vláda nemá jejich území pod kontrolou. Nepočítáme-li tyto odštěpené autonomní republiky, sousedí Gruzie s Ruskem, Arménií, Ázerbájdžánem a Tureckem. Gruzie tedy dnes nemá žádnou pozemní hranici s jinou členskou zemí Evropské unie. Tento stav může být v budoucnu změněn vstupem Turecka. Jinou možností by byl vstup Arménie a Ázerbájdžánu, ovšem bez předchozího vstupu Turecka nebo Ruska by to neřešilo problém odtrženosti této hypotetické součásti Evropské unie od ostatních členských států společenství.

    Gruzie je tedy země s nevyřešenou vnitropolitickou situací a nevíme, o jaké konkrétní území se vlastně jedná. Touto smlouvou chce Evropská unie nepochybně prohloubit spolupráci s touto zemí, ovšem není mi zcela jasné, v čím zájmu. Je to v zájmu Gruzie, Evropské unie, či v jiném spekulativním zájmu? Není smyslem těchto dohod s bývalými sovětskými republikami ve skutečnosti zvýšit tlak na Rusko, aby se zaleklo možného zvýšení, zvětšujícího se obklopení svého území členskými státy Evropské unie?

    Jsem jednoznačně přesvědčen, že by bylo moudřejší naopak napomoci konsolidaci tím, že nebudeme unáhleně činit další kroky, které mohou vést k další eskalaci napětí ve východní Evropě, ale pokusíme se tyto problémy aktivně řešit a k dalšímu přidružení přikročíme, až bude situace ustálená. Nejde přece jen o země samotné, u kterých zvažujeme přidružení, ale i o jejich sousedy. Nebude poté hrozit, že by se tento ostrov demokracie a svobody stal pro Evropskou unii přítěží z důvodu jeho vzdálenosti a nepochybného využívání této země různými zločineckými a teroristickými organizacemi jako brány do Evropy? ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a protože se jedná o procedurální návrh, budeme o něm hlasovat. Svolám kolegy z předsálí, všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se identifikovali znovu svými kartami.

    Zahajuji hlasování o předneseném procedurálním návrhu na přerušení jednání v tomto bodě. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 41, do kterého je přihlášeno 139. Pro 28, proti 102. Konstatuji, že návrh na přerušení byl zamítnut.

    Budeme pokračovat dál v jednání. Pane ministře, hlásíte se do rozpravy? S přednostním právem? (Ministr Zaorálek od stolku zpravodajů: Ještě někdo je?) Ano, jsou, ale bez přednostního práva. Ale je tady faktická poznámka pana Gabala, který má přednost přede všemi. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, vážená paní předsedající, vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v souvislosti nejen s vystoupením svého předřečníka připomněl Sněmovně, že dneska je to 16 let, co jsme se stali členy Severoatlantické aliance. Díky tomu samozřejmě v bezpečí, v klidu můžeme v této Sněmovně demokraticky poslouchat i názory, které mají snahu přistrčit Gruzii zpátky do ruského vlivu. Myslím si, že kdybychom v té Alianci nebyli, tak bychom mohli být vystaveni velmi podobnému riziku. Díky té Severoatlantické alianci tomuto riziku odoláváme. Je proto rozumné, jestliže usilujeme o minimálně obchodní, kulturní a další spolupráci se zeměmi, jako je Gruzie, a pomáháme tomu, aby jestliže tyto země vyjádří zájem takovou dohodu si vyjednat a uzavřít, měly právo ji taky podepsat. Jestliže odmítneme tuto dohodu schválit, tak tím říkáme: Gruzie nemá právo rozhodovat si o tom, s kým chce spolupracovat. My jsme to právo neměli hodně dlouho díky komunistické straně, díky reálnému socialismu a museli jsme vynaložit hodně úsilí, abychom se dostali ze sovětské a moskevské sféry vlivu a překročili a vrátili se zpátky na západ do obranné aliance, do právního světa, do hospodářské spolupráce, do svobody pohybu a vyjadřování. Jenom díky tomuto prostředí mohou otevření kritici v klidu bezpečně hlásit své názory. (Upozornění na vypršení času.)

    Takže ještě jednou dovolte, abych připomněl toto výročí, a dovolte, abych v jeho souvislosti podpořil schválení dohody s Gruzií. Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde dvě přednostní. Tak s faktickou? Pan poslanec Jandák, prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: (Oživení v sále, potlesk části poslanců.) Vážení kolegové, děkuji. Já jsem chtěl jenom ocenit ten skutečně ideologický projev svého předřečníka, protože každá doba, pane kolego, potřebuje své ideology. Ale já mám takový pocit, že někdy potřebuje trošku filozofy a trošku ekonomy. Víte, a já myslím to váhání, které tady ve Sněmovně je, co se týče Gruzie, není vůbec proto, že dnes slavíme výročí a že chceme, aby všichni byli svobodní, ale spíš se ptáme na to, kde ta Evropa má své hranice. Jestli náhodou příště nepřijdete a neřeknete, že mongolský lid konečně dobyl své svobody a Ulánbátar v sobě nese obrovské rysy evropské kultury. Víte, toho se malinko bojím. Jestli se malinko nezpronevěřujeme tomu, co kdysi naši předci vytvořili, díky bohu za to, Evropské, tehdy hospodářské společenství pak Evropskou unii. My bereme dneska kdekoho. A jak vypadá Evropská unie? Začíná nám praskat ve švech. Začínají se vrstvit ekonomické problémy a je to jenom proto, že začínají vítězit ideologové! Možná dobří, zdraví ideologové, protože jsou naši! Ale přece jenom to není absolutně v pořádku. Děkuju vám. (Potlesk a smích z levé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou pan profesor Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já nevím, co to dělali předkové kolegy Jandáka. Ale v okamžiku, kdy evokuje nějaké asociace s Mongolskem a podobně, tak bych jen připomněl, že Gruzie je z hlediska historie křesťanské kultury starší než my. Měl jsem tam možnost s tímto se seznamovat a rozhodně je to země, která k nám patří.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra (Zaorálka), aby ještě chvilku vydržel, protože před ním je s přednostním právem pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom chci říct, že TOP 09, jak avizoval náš pan předseda, bude hlasovat pro tuto asociační smlouvu.

    Za další tady zaznělo, jestli je to v zájmu občanů naší země. Samozřejmě je to v zájmu občanů naší země. Zda je to v zájmu Gruzie. Jestliže její obyvatelé chtějí tuto smlouvu a chtějí se přibližovat k Evropské unii, tak pak je to v zájmu občanů Gruzie. Není vůbec žádný technický problém. Uvědomte si, že například Francie má zámořská území a automaticky jsou také součástí Evropské unie, takže dneska geografie nehraje žádný problém.

    A pokud tady kolega Jandák říká, kde že jsou hranice Evropské unie, já se domnívám, že tam, kde jsou hranice států a společností, které jsou ochotny sdílet naše evropské hodnoty, hodnoty svobody a demokracie. Takže tam já vidím hranice. A byl bych rád, aby minimálně na severní polokouli se do toho přidalo co nejvíce států.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana ministra zahraničních věcí.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tak dovolte mi, vážení přátelé, abych to tedy uvedl na pravou míru, tu debatu, jak Gruzie k nám patří. Tak podívejte, já to možná neřeknu úplně stoprocentně, ale myslím, že v základu to určitě bude přesné.

    Gruzie po tuším Arménii a Etiopii byla ve 4. století země, která přijala křesťanství. Další důležitý fakt je, že Iásón s Argonauty přistáli u Kolchidy, když hledali zlaté rouno. A jak mi tady připomněl Robin Böhnisch, který jako zpravodaj to má v hlavě, bažant kolchidský je nejznámější Gruzínec, akorát my po něm střílíme, po tom krásném opeřenci, který nám tady běhá. Takže bažant kolchidský, který běhá po našich lesích, to je také z Gruzie, přátelé. Je to důkaz toho, jak žijeme tady, i když po nich střílíme, musím říci. Je to oblíbená lovná zvěř tady. A mohl bych taky ještě mluvit o upoutaném Prométheovi, tedy na Kavkaze. Takže rozhodně se dá poměrně snadno prokázat, že Gruzie je součástí evropské historie, a není to tak, že by nám to musela nějak moc složitě dokazovat. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Teď tady máme několik faktických poznámek. S první prosím pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Filipa. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, paní a pánové, páni ministři, já si myslím, že místo ideologie ta debata přece musí spočívat právě v tom, jakým způsobem se jednotlivé země, které jsou v Radě Evropy, budou chovat k současné Evropské unii. Takže promiňte, raději jsem zatleskal Vítězslavu Jandákovi než ideologickému projevu o tom, jestli je to dobře, aby byl v Unii a někdo v NATO.

    Ano, český národní zájem je o tom, abychom historicky evropské země se chovaly k sobě jako dobří partneři. A to se stává právě z toho, že budeme zvažovat v těch jednotlivých orgánech to, jak se chovají naši investoři tam, jak se chovají jejich státní orgány k našim investorům. A to je přece jasný logický závěr, abychom si vytvořili pro to určité podmínky. Takže nezlobte se na mě, pro mě je velmi důležité, jakým způsobem se bude vyvíjet situace v Gruzii, jakým způsobem při tom případném posílení spolupráce s Gruzií dopadne ta situace pro Českou republiku, pro české podnikatele, pro české národní zájmy. V tomto ohledu si nemyslím, že je potřeba něco více urychlovat, něco zpomalovat, anebo dokonce to odmítat. Ale řádně projednat, to si myslím, že je velmi podstatné.

    Nechci připomínat jiné rychlé vstupy do některých mezinárodních organizací včetně Evropské unie, 80 tisíc lidí, kteří pro jinou národnost, pro jiný jazyk nemají občanská práva v zemi Evropské unie. V tomto ohledu si myslím, že je co napravovat právě u nás uvnitř. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A s další faktickou přichází pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, spoustu toho, co jsem chtěl říci, už tady řekl pan ministr, event. můj předřečník pan předseda Filip.

    Já si myslím - dohoda o přidružení není vstup do Evropské unie. Je to zahájení, zahájení určitého kroku, zahájení určitého procesu. A přesně, jak řekl pan ministr zahraničí, pokud schválíme tuto dohodu o přistoupení, tak máme možnost, máme páky, máme výrazně lepší pozici vyjednávat. Vyjednávat nejenom s Gruzií, ale v případě ostatních dohod o přidružení i s ostatními státy. Máme možnost významnějším způsobem chránit naše investice. Máme možnost výraznějším způsobem zasahovat do demokratizačních procesů v těchto zemích.

    Já vás chci požádat, schvalme v prvním čtení tuto dohodu o přidružení. Myslím si, že je to velmi, velmi důležitý krok k tomu, abychom tu naši Evropskou unii - protože Evropská unie není jejich, ale Evropská unie je i naše - abychom výrazným způsobem zlepšili různorodost, zvýšili ekonomickou výkonnost a zvýšili i možnost toho, aby naši občané měli výrazně lepší přístup a měli výrazně větší možnosti jak investic, tak i turismu a dalších záležitostí v těchto zemích. Takže prosím, pojďme to schválit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. To byla poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem... Ještě pan kolega Schwarzenberg počká, před přednostním právem bude faktická poznámka pana kolegy. Prosím.

  • Poslanec Pavel Plzák: Pane předsedající, já budu rychlý. Moje poznámka bude spíše dotaz na předkladatele. Já se přiznám, že jako člen zahraničního výboru tady projevuji neznalost a měl jsem si to nastudovat. Chtěl jsem se jenom zeptat. Ty oblasti, které dnes nejsou pod kontrolou - Jižní Osetie a Abcházie, myslím, že je to pod kontrolou Gruzie - považuje Gruzie za součást integrity svého státního území stále? A my jako Česká republika je považujeme také za součást území Gruzie? A může to být nějakým problémem v té asociační dohodě? Já chápu, že něco jiného je dohoda o přidružování. Mimochodem, tady bylo řečeno, že ty výhody budou spíše na straně toho přistupujícího, co se týče asociace, ani ne tak pro nás. A pak jsem se chtěl zeptat - je vůbec možné, aby se stal členem Evropské unie stát, který nemá plně pod kontrolou vlastní území? A je známo, že by na těchto územích byly ruské vojenské posádky? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Ale myslím si, že pana ministra nechám odpovědět (k ministru Zaorálkovi, který se chystal odpovědět) asi v závěrečném slově, protože bych rád vyčerpal přednostní práva. Prosím, pan předseda Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v předchozím příspěvku jsem se soustředil, jak je dneska móda, především na hospodářské výhody asociační dohody Gruzie s EU, poněvadž je to pro nás opravdu velice důležitý hospodářský partner, kde také český export, český průmysl od elektřiny až k nemocnicím slaví kromobyčejné úspěchy. Ale tady byly vysloveny pochyby o tom, jestli opravdu Gruzínci patří k Evropě nebo k evropské kultuře. Jenom bych rád na to upozornil, že gruzínština je velice zajímavý jazyk, patří k nejranějším evropským jazykům příbuzným s etruštinou a s baskickým jazykem. Gruzínci přijali křesťanství už v době, kdy ještě praotec Čech ani na Říp nevylezl, dávno tomu, a byli vždycky součást tohoto světa. Po celý středověk nikdo o tom nikdy nepochyboval. A pro mě je zajímavé pozorovat jednu věc. A ostatně patří k chloubě české kultury - je jeden nejranější a nejlepší překlad gruzínského eposu Muž v levhartí kůži byl právě do češtiny už před více než sto lety, což je opravdu velice zajímavé.

    Ale zábavné je, že dneska nejkritičtěji se k asociační dohodě stavějí ti politici, kteří ve svém mládí byli velcí obdivovatelé nejslavnějšího Gruzínce, jehož obrazy ještě z mládí všude pamatuji. Děkuji mnohokrát. (Pobavení a potlesk zejména poslanců hnutí ANO a TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Schwarzenbergovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Jakubčíka, který tím předběhne pana ministra průmyslu a obchodu. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Já jenom k panu kolegovi Plzákovi, prostřednictvím vás. Vy jste tady mluvil o Osetii, event. o dalších, řekněme, enklávách, ale podívejme se na Kypr, podívejme se na Moldávii s Podněstřím. To jsou přece naprosto ty samé příklady. Myslím si, že jako člen zahraničního výboru byste mohl mít trošku větší geopolitické znalosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, ještě jednou připomínám, že své kolegy oslovujete prostřednictvím předsedajícího. Jinak děkuji za dodržení času. A nyní pan ministr Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se tady nechci věnovat debatám o gruzínské kultuře, jestli Šota Rustaveli byl velký gruzínský básník, či debatě, kterou otevřel pan předseda Schwarzenberg o velkém Gruzínci, jestli to náhodou nebyl také Osetinec. Já bych se přece jenom raději věnoval hospodářským záležitostem.

    Především bych chtěl sdělit, že asociační dohoda není o členství v EU. To v žádném případě není o členství a tam není žádná jistota, že po podepsání asociační dohody ta země se vůbec kdy stane členem. Turecko má asociaci asi 40 let a zatím to na členství moc nevypadá.

    Chtěl bych také říct, že tato dohoda je důležitá pro ochranu zájmů českých firem, ať už tam investují, nebo tam obchodují, jak už tady o tom mluvil kolega Zaorálek, protože kdybychom nebyli členy EU, tak bychom museli na podporu českých firem uzavírat dohody o ochraně investic, dohody o volném obchodu, dohody o zabránění dvojího zdanění. Protože jsme členy EU, tak EU podepisuje buď asociační dohody, případně dohody o volném obchodu. A je to i v našem zájmu se na nich podílet, a to dokonce bez ohledu na to, zda daná země kontroluje, nebo nekontroluje celé své území. Ty případy již tady byly zmíněny. Já tedy osobně si myslím, když jsme - nebo aspoň tedy já - za teritoriální integritu Srbska, Ukrajiny, tak Gruzie by neměla být výjimkou a v budoucnu budou vyřešeny i problémy Abcházie a Jižní Osetie.

    Dodal bych k tomu ovšem, že zároveň by měly být učiněny kroky, které by nevedly k tomu, že tato smlouva bude chápána jako hostilní zejména vůči ekonomickým vztahům s Ruskem. Není to ani tak problém Gruzie, je to problém Ukrajiny, protože pokud se tato věc nevyřeší uspokojivým způsobem, ta země se dostane asociační dohodou do významných problémů, ale o tom, předpokládám, bude debata asi za dva týdny.

    A v neposlední řadě bych chtěl sdělit, že naším zájmem je nevynechat ani ty dvě země - které se z různých důvodů, jižní Kavkaz mám na mysli, to znamená Arménii a Ázerbájdžán - z našeho zájmu a hledat jiné cesty, když už tyto země zřejmě nepůjdou cestou asociační dohody. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní je v rozpravě přihlášen pan poslanec Martin Komárek a pan kolega Benešík, který je ovšem... (Posl. Komárek sděluje, že přihláška neplatí.) Omyl, dobře. Děkuji. V tom případě pan poslanec Benešík, který je přihlášen do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, ono to teď vyznívá, že jsem se omylem dostal konečně k mikrofonu, ale já jsem se dlouho hlásil. Chtěl jsem zdůraznit to, co tady už zaznělo. My schválením této smlouvy neposíláme Gruzii do EU. To prostě tak není! My si vytváříme prostor pro to, co už tady také zaznělo, abychom měli tzv. páky, a to si myslím, že naši podnikatelé velmi ocení, a myslím si, že pokud to i chce gruzínská strana, tak bychom tuto dohodu měli podpořit a my ji podporujeme.

    V rámci této diskuse bych chtěl také požádat o to, protože tady také zaznělo, že se jedná o dohodu smíšenou, čili částečně v gesci členských států EU, částečně v rukou EU jako takové, takže bych chtěl požádat ctěnou Sněmovnu o přidělení projednání této smlouvy, tohoto materiálu, do výboru pro evropské záležitosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi, že se přihlásil o práci. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Stanislav Berkovec, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Poté vyzvu pana ministra zahraničí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den. Dovolte velmi krátkou poznámku. Jsem přesvědčen o tom, že zahraniční politika a politika vůbec už se dávno nedělí a je uměle stále dělena na škatulkování a kategorie východ a západ, budeme-li se tedy bavit v kategorii politika pro obyčejné občany, kteří chtějí žít v míru.

    A ještě dovolte jednu velmi osobní poznámku, velmi krátkou. Je to vlastně citace věty, o které jsme se kdysi velmi živě bavili s Janou Klusákovou, s režisérem Akakiem Šanšiašvilim ve starém Tbilisi. Je to citace z Abuladzeho filmu, který se u nás v Československu promítal téměř na zapřenou pod názvem Pokajanije, tedy Pokání. Všechny cestou vedou ke kostelu. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Berkovcovi. Nyní, pokud se nikdo nehlásí, uzavřu rozpravu a zeptám se na závěrečná slova. Eviduji požadavek na závěrečné slovo od pana ministra zahraničí. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já bych chtěl jenom odpovědět na jeden dotaz, který byl docela zásadní a který tady byl vznesen na ta separatistické nebo oddělená území Abcházie a Jižní Osetie. Jenom bych vás tedy chtěl informovat o tom, že v současné době dochází k tomu, že se uvolňuje především hranice mezi Ruskem a Abcházií, Ruskem a Jižní Osetií, tam se prohlubují ty vztahy, zatímco naopak existuje kontrola na té administrativní dělicí linii mezi regiony, tedy Abcházie a Jižní Osetie, a částí spravovanou Tbilisi. Takže tam naopak kontrola je stále intenzivnější a tam je to stále obtížněji prostupné. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. V rozpravě padl návrh na přikázání výboru pro evropské záležitosti. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím. Budeme tedy hlasovat o jednotlivých návrzích. Pokusím se přivolat kolegy z předsálí. Odhlásím vás a prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, kdo má zájem o hlasování o přikázání výborům k projednání tohoto vládního návrhu... Předpokládám, že už se ustálil počet přihlášených.

    Zahajuji hlasování pořadové číslo 42 a ptám se, kdo je pro přikázání této dohody k projednání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 42, z přítomných 147 pro 142, nikdo proti. Přikázali jsme výboru zahraničnímu.

    Nyní tedy přikázání výboru pro evropské záležitosti. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 43, z přítomných 148 pro 138, proti nikdo.

    V rozpravě padl ještě návrh na zkrácení lhůty k projednání na 40 dní.

    O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 44, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 44, z přítomných 148 pro 113, proti 22. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh vlády k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé byl přikázán výboru zahraničnímu a výboru pro evropské záležitosti. Lhůta k projednání v obou výborech je 40 dnů.

    Děkuji ministrům, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 71. Přeji vše nejlepší a pan rada gruzínského velvyslanectví může podat zprávu do Tbilisi.

    Budeme pokračovat, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bodem

    Předloženou zprávu projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 349/1. K tomuto bodu jste zároveň obdrželi sněmovní dokument 1675, který obsahuje usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu číslo 72 z jeho 10. schůze ze dne 19. listopadu 2014.

    Žádám, aby se slova ujal zpravodaj výboru, poslanec Miroslav Grebeníček, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrhy usnesení pro Poslaneckou sněmovnu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v úvodu připomenu, že Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je orgánem voleným Poslaneckou sněmovnou. Mimo jiné kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky, jejichž výše představovala v loňském roce 3,5 mld. Kč.

    Dámy a pánové, přílohou k výroční zprávě Kontrolní rady Grantové agentury České republiky je i návrh výše odměn za celoroční práci jednotlivých členů zmíněné rady. O tomto návrhu - a to pan předsedající velmi dobře ví - bychom však měli hlasovat samostatně. .

    Nyní tedy k prvnímu bodu. Jde o usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 10. schůze ze dne 9. listopadu 2014. Bylo to jednání ke Zprávě o činnosti Kontrolní rady Grantové agentury České republiky za období od října 2013 do října 2014. Jak pan předsedající zmínil, jde o tisk 349.

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění předsedy Kontrolní rady Grantové agentury České republiky Václava Rejholce a zpravodajské zprávě poslance Miroslava Grebeníčka

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně vzít na vědomí zprávu o činnosti Kontrolní rady Grantové agentury České republiky za období od října 2013 do října 2014 - znovu připomínám, jde o tisk 349;

    2. pověřuje předsedu výboru poslance Jiřího Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

    3. pověřuje zpravodaje výboru poslance Miroslava Grebeníčka, aby toto usnesení přednesl ve schůzi Poslanecké sněmovny - což jsem nyní učinil a předávám slovo řídícímu schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, sledujte průběh rozpravy, kterou zahajuji. Konstatuji, že nemám do rozpravy žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa do rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu tedy končím.

    Nejdříve budeme hlasovat o doporučení výboru, a to o tisku 349, který máme vzít na vědomí.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 45, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro vzetí této zprávy na vědomí. Kdo je proti, abychom tuto zprávu vzali na vědomí? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 45, z přítomných 148 pro 130, proti nikdo. Poslanecká sněmovna vzala Zprávu o činnosti Kontrolní rady Grantové agentury České republiky za období od října 2013 do října 2014 na vědomí.

    Nyní se budeme zabývat druhým usnesením, které máme předložené u tohoto bodu, a to je sněmovní dokument 1675. Jde o usnesení číslo 72 výboru. Žádám poslance Grebeníčka, aby ho uvedl. ***

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Takže usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, rovněž tedy z 10. schůze, a to ze dne 19. listopadu 2014, ke stanovení výše odměn členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky.

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění předsedy kontrolní rady Grantové agentury České republiky Václava Rejholce, zpravodajské zprávě přednesené poslancem Miroslavem Grebeníčkem a po rozpravě

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala toto usnesení: Poslanecká sněmovna stanoví dle § 36 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, v platném znění, výši odměn členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky následovně. - Abych se nemusel opakovat, je to v korunách.

    Takže jde o prof. Janu Geršlovou - 45 000 korun, prof. Ladislav Jakl - 40 000, prof. Vladimír Janout - 2 000, doc. Věra Kalvodová - 55 000, prof. Stanislav Labík - 130 000, doc. Jiří Masopust - 45 000, Ing. Václav Rejholec - 100 000, prof. Emanuel Šucman - 40 000, Ing. Mirka Wildmannová - 45 000 a konečně Ing. Rudolf Žák - 38 000.

    2. Pověřuje předsedu výboru poslance Jiřího Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a

    3. zpravodaje výboru poslance Miroslava Grebeníčka, aby toto usnesení přednesl ve schůzi Poslanecké sněmovny - což jsem právě učinil.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Naším úkolem tedy je diskutovat k tomuto tisku. Nikdo se nehlásí, i tuto rozpravu končím a můžeme tedy hlasovat o doporučení Poslanecké sněmovně, které udělal výbor, a to je stanovit výši odměn. Ptám se, jestli je zájem hlasovat to jednotlivě, nebo en bloc. Doporučuji hlasovat výši odměn en bloc. Nikdo nic nenamítá proti postupu předsedajícího, tedy jedním hlasováním rozhodneme o stanovení výše odměn členů kontrolní rady Grantové agentury podle tohoto sněmovního dokumentu 1675 odst. 1.

    Zahájil jsem hlasování 46 a ptám se, kdo je pro stanovení výše odměn, tak jak byly navrženy. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 46 z přítomných 151 poslance pro 122, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Stanovili jsme výši odměn členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 98.

    Podle schváleného pořadu schůze se nyní budeme zabývat bodem číslo 5 a to je

    Návrh uvede za skupinu navrhovatelů pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, krátce se vyjádřím k poslanecké novele zákona o dětské skupině, kterou spolu se mnou předkládá celkem 95 poslanců. Poslanecká novela řeší nejproblematičtější místo zákona o dětské skupině. Dává možnost dobrovolné či volitelné registrace poskytovatele služeb. Lesní mateřské školy, dětské kluby a další předškolní i mládežnické organizace tak budou moci nadále existovat a provozovat svoji činnost. Novela dále řeší otázku daňového zvýhodnění zřizovatelů a rodičů, některé terminologické úpravy a zrušení tzv. přechodného období pro dotčené organizace.

    Novela byla diskutována se zástupci všech poslaneckých klubů kromě KSČM, která přizvání k této diskusi odmítla. Byla rovněž diskutována se zástupci České rady dětí a mládeže, Asociace lesních mateřských škol a Člověka v tísni. Je tedy konsenzem napříč politickými stranami i dotčenými organizacemi. Materiál byl připomínkován vládou. Připomínky k definici příjemce daňového zvýhodnění, k úpravám činnosti a pojmosloví byly předkladateli akceptovány, a to prostřednictvím pozměňovacího návrhu Františka Adámka. Novela zákona o dětské skupině byla projednána ve stálé komisi pro rodinu, podporu získala ve školském výboru a v sociálním výboru byla podpořena včetně zmíněného pozměňovacího návrhu.

    Přijetím poslanecké novely zákona o dětské skupině vyřešíme palčivou situaci a nejistotu mnoha rodin s dětmi, které využívají těchto dosud velmi dobře fungujících předškolních zařízení a dalších mládežnických organizací. Naplněním příslibu předsedů poslaneckých klubů, koaličních poslaneckých klubů a následnou schopností jednat napříč politickými kluby ve prospěch věci určitě také přispějeme k lepšímu pohledu na práci Poslanecké sněmovny a dokážeme, že nás problémy občanů zajímají a že je chceme a dovedeme řešit. Děkuji za pozornost a děkuji také všem zástupcům poslaneckých klubů, kteří se ve věci novely angažovali, a prosím vás o podporu této novely. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci navrhovatelů a musím konstatovat několik skutečností, které se týkají tohoto tisku. Dne 23. ledna letošního roku na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, také stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Mimo jiné to konstatoval i pan navrhovatel. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. Navrhuji tedy, abychom výbor pro sociální politiku určili výborem garančním. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Můžeme tedy o tomto návrhu, který jsem předložil v souladu s jednáním organizačního výboru, hlasovat.

    Nejdříve vás všechny odhlásím, protože se změnila přítomnost, omlouvám se. A požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Kolega Chvojka se hlásí k faktické? Ne, nehlásí se, děkuji.

    Jakmile se ustálí počet přítomných, nechám hlasovat o tom, že výbor pro sociální politiku určuje Poslanecká sněmovna výborem garančním.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 47 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 47 z přítomných 116 pro 114, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že garančním výborem tohoto tisku je výbor pro sociální politiku.***

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Sociální výbor projednal na své schůzi dne 4. března 2015 na své 21. schůzi tento návrh zákona a vyslovil toto doporučení. Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s návrhem poslanců Jiřího Miholy, Romana Sklenáka, Jaroslava Faltýnka, Martiny Berdychové, Heleny Langšádlové, Olgy Havlové, Jaroslava Zavadila, Marka Bendy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, sněmovní tisk 366, s těmito změnami a doplňky. Tyto změny - byly přijaty pozměňovací návrhy a tyto změny máte uvedeny v tom tisku pod číslem 366/5. Já děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Nyní požádám, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu paní poslankyně Martina Berdychová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnila. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, výbor školský projednal tento sněmovní tisk na svém zasedání 5. března a přijal následující usnesení. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění poslance Jiřího Miholy, zpravodajské zprávě poslankyně Martiny Berdychové za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s návrhem poslanců Jiřího Miholy, Romana Sklenáka, Jaroslava Faltýnka, Martiny Berdychové, Heleny Langšádlové, Olgy Havlové, Jaroslava Zavadila, Marka Bendy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, sněmovní tisk 366. Za druhé pověřuje předsedu výboru poslance Jiřího Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a za třetí pověřuje zpravodajku výboru poslankyni Berdychovou, aby toto usnesení přednesla na schůzi Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní zpravodajko. A nyní prosím zpravodaje stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny poslance Zdeňka Soukupa, aby nás informoval o projednání návrhu v této komisi Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti projednala novelu dne 26. února na své schůzi. Projednala poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tisk číslo 366. Musím konstatovat, že komise nepřijala žádné usnesení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenu nejdříve v obecné rozpravě paní poslankyni Alenu Nohavovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, 10. ledna minulého roku vláda předložila Sněmovně zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který má oficiálně řešit nedostatek míst v mateřských školách, které mají být alternativou k mateřským školám, a umožnit rodičům návrat do zaměstnání. Zdálo se, že to bude bezproblémový zákon, ale skutečnost byla jiná. Zákon byl vrácen s připomínkami ze Senátu a nepodepsal ho ani pan prezident.

    Poslanci a poslankyně za KSČM tento zákon od samého počátku kritizovali a nepodporovali ho, jednak z důvodu toho, že tato alternativa nezajišťuje stravování, neposkytuje vzdělávání, je jen jakousi hlídací službou, a navíc dnes tato již zákonná norma může nahradit dnešní kvalitní předškolní vzdělávání, které je v porovnání s dětskou skupinou pro stát nákladnější. Zřizovatel tak při nedostatku financí bude snadno moci transformovat mateřskou školu na dětskou skupinu, a dokonce si dovolím tvrdit, že ekonomicky bude do takového řešení tlačen. Již v průběhu projednávání se objevily určité nejasnosti a paradoxně nově přijatý zákon nepovoluje to, co před přijetím zákona mohlo bez problémů existovat. Ze zákona vypadly například lesní školky, které nemohou splnit především hygienické normy pro dětské skupiny. A tak již v průběhu projednávání zákona o dětských skupinách se začalo hovořit o novele tohoto zákona. Tím byl dán signál, že zákon je nedokonalý, a já si dovolím tvrdit, že zákon je špatný a nadbytečný. Dětské skupiny mohly i bez zákonné normy bezproblémově existovat, mohly existovat po dobu potřebnosti podle obecně platných předpisů. Tím ale, že dětská skupina je uzákoněna, tak v době nepotřebnosti, která už v některých oblastech nastává, v našem zákonodárném systému zůstane, a proto se právem obávám o transformaci mateřských škol na dětské skupiny. Nicméně zákon byl přijat, a tak nezbývá nic jiného než tuto skutečnost respektovat.

    Novela tohoto zákona je ale rovněž nedokonalá. Pokud byla předkladatelova snaha novelizovat to, co přijetím zákona nemůže existovat, tedy lesní školky a další zařízení péče o děti, tak proč v novele jsou navrhovány i úpravy o daních z příjmů? Jsou nadbytečné, protože stávající znění upravovaných paragrafů péče o děti předškolního věku zcela pokrývá i navrhované znění službu péče o děti v dětské skupině, pokud ovšem není cílem této novely ve skutečnosti dále jen zvýhodňovat dětské skupiny, potažmo jejich zřizovatele, proti ostatním formám péče o děti.

    Podávám tedy pozměňovací návrh, který řeší situaci, kdy pod záminkou potřeby řešení i daňových souvislostí, to jsou body 1 až 2, je zúžením definice zrušeno v současné době existující daňové zvýhodnění zřizovatelů mateřských škol, jeslí, lesních školek i provozovatelů dětských táborů, které jsou zřizovány na základě živnostenského zákona, kdy provozní náklady hrazené zaměstnavatelem jsou jako nepeněžní plnění osvobozeny od daně z příjmu. Obdobné je to i v bodech 3 až 5, kdy je omezena stávající podpora rodičů výhradně na mateřské školy a dětské skupiny. To ale postrádá logiku, když u subjektů, kvůli jejichž zachování je tato novela předkládána, tak jsou daňově znevýhodněny. Proto tedy navrhuji ve druhé části novely body 1 až 5 vypustit. A k té první části: zde navrhuji snížení horní věkové hranice ze šesti let na zahájení účasti na předškolním vzdělávání nejpozději do pěti let, a to z důvodu značné roztříštěnosti péče o vzdělávání dětí v předškolním věku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Nohavové. Ptám se, kdo dál do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Chce někdo reagovat po obecné rozpravě? Není tomu tak.

    Zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. To je po novele zákona o jednacím řádu. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací návrhy, případně jiné návrhy, nejedná-li se o písemný návrh, případně neobsahuje-li písemný návrh odůvodnění, návrh v podrobné rozpravě podle § 94 odst. 1. Čili v tomto ohledu tedy žádám, abyste je odůvodňovali, případně aby byly texty tak, jak jsou v jednotlivých materiálech, které předáváte elektronicky, aby měly odůvodnění. Děkuji.

    První se hlásí paní poslankyně Marta Semelová do podrobné rozpravy. Ještě než vám dám slovo, paní poslankyně, budu konstatovat omluvu, a to od 13 do 18 hodin z důvodu rodinných se omlouvá pan poslanec Igor Nykl. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych se tímto chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2052. Jedná se o záležitost týkající se péče a vzdělávání v dětské skupině. Pokud jde o péči, navrhuji, aby byla do třetího roku věku dítěte, od třetího roku do zahájení povinné školní docházky navrhuji, aby nebyla péče, ale vzdělávání, předškolní vzdělávání podle rámcového vzdělávacího plánu zabezpečeno kvalifikovanou učitelkou mateřské školy.

    Za další navrhuji, aby stravování bylo zabezpečeno poskytovatelem dětské skupiny, a ne aby si děti musely nosit balíčky z domova.

    Pokud jde o stručné odůvodnění, myslím, že to tu teď zaznělo, považujeme vzdělávání v předškolním věku dítěte za velice významné pro jeho další rozvoj a nesouhlasíme s tím, aby to byly pouhé hlídárny, kde se bude jen pečovat o děti a hlídat je. Pokud jde o stravování, souvisí to také se zdravým vývojem dítěte. Mělo by být zabezpečeno tak, aby byly splněny všechny normy tak, jak je to v mateřské škole. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Nyní v podrobné rozpravě paní poslankyně Alena Nohavová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji. Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je zanesen v systému pod číslem 2020.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec František Adámek, poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Adámek: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, já bych se chtěl, a nebudu ho celý přednášet po vystoupení zástupce předkladatelů, přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 1922. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adámkovi. Protože nemám žádnou jinou písemnou přihlášku do podrobné rozpravy, ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím.

    Nepadl žádný návrh, který bychom měli hlasovat, tzn. ani vrácení garančnímu výboru ani zkrácení lhůty pro třetí čtení ani to, aby se garanční výbor zákonem nezabýval. To znamená, že končím druhé čtení tohoto návrhu, děkuji zpravodajům, děkuji zástupci předkladatelů a končím bod číslo 5.

    Ptám se, jestli za pět minut stihneme - nestihneme, vidím odpor. Paní poslankyně Miroslava Němcová. Sice není rozprava, ale paní poslankyně, prosím, dávám vám slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já jdu spíše s upřesněním. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Využiji tedy ten čas, který máme do jedné hodiny. Při losování interpelací, které mají proběhnout dnes odpoledne na předsedu vlády, byla moje interpelace vylosována jako 11., ale je tam chybně přepsán obsah interpelace. Je zde napsáno, že interpeluji pana premiéra ve věci projektu ministryně Šlechtové. Já jsem napsala, že interpeluji pana předsedu ve věci projevu ministryně Šlechtové. Měla jsem tím na mysli to, že si skládá do trezoru nějaké třaskavé informace, které chce v budoucnu využít, pravděpodobně nějaký vydírací potenciál, nebo jaký mají mít, a to bylo obsahem mé interpelace. Prosím tedy, aby to bylo upřesněno tak, aby se pan premiér na ni mohl připravit. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miroslavě Němcové. Myslím, že to pan premiér ocení, že upřesnila předmět své interpelace.

    Konstatuji pro ostatní kolegy, než přeruším jednání do 14.30 hodin, že pan předseda vlády byl omluven pouze do 13.30, čili na interpelace bude přítomen. Ze zdravotních důvodů je omluven pan místopředseda Bělobrádek, z důvodu zahraniční cesty pan ministr Brabec, z pracovních důvodů pan ministr Dienstbier, pan ministr Chládek byl omluven do 11 hodin, bude přítomen, stejně tak jako pan ministr Jurečka, který je jen na dopolední jednání, paní kolegyně ministryně Marksová bude přítomna odpoledne, pan ministr Mládek je přítomen, ač je omluven. Pana ministra Mládka se ptám, jestli bude odpoledne přítomen? Nebude přítomen, je omluven odpoledne z důvodu zahraniční cesty, kterou odložil kvůli projednávání. Omluven je tedy pan ministr Němeček, paní ministryně Šlechtová a pan ministr Dan Ťok.

    To je všechno, přeji dobrou chuť k obědu a přerušuji schůzi Poslanecké sněmovny do 14.30 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 12.58 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážení přítomní, kolegyně a kolegové, dalším bodem našeho programu jsou

    které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

    Nyní mi ještě dovolte, abych přečetla omluvy. Z dnešního jednání od 14.30 hodin se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Koskuba, z rodinných důvodů pan poslanec Nykl mezi 13. až 18. hodinou, paní poslankyně Dobešová z dnešního jednání ze zdravotních důvodů, pan poslanec Holík od 14.30 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Mládek od 14.30 hodin z naléhavého pracovního programu mimo Prahu, paní poslankyně Chalánková od 14.30 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Plíšek od 14.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Votava z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Miloš Babiš od 14.30 hodin z pracovních důvodů, mezi 15. až 16. hodinou se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Vozdecký, pan ministr Jurečka se omlouvá do dnešních 16 hodin, z pracovních důvodů se z dnešního jednání od 15.30 hodin do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec Gabal. Dále se omlouvá paní poslankyně Golasowská od 14.30 hodin do konce dnešního dne a paní poslankyně Pastuchová od 14.30 hodin do 16 hodin.

    A nyní dávám slovo panu poslanci Jiřímu Zlatuškovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR pana Bohuslava Sobotku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, ve čtvrtek 5. března jste se zúčastnil jednání s předsednictvem České konference rektorů a vystoupil na společné tiskové konferenci po tomto jednání. Rád bych znal vyjasnění dvou problematických bodů, které se vašeho vystoupení, resp. jednání, které mu předcházelo, týkají.

    První se týká finančních prostředků, se kterými vysoké školy hospodaří. Závěry vašeho jednání s rektory se opíraly o publikovaný údaj o 22 miliardách, s kterými hospodaří vysoké školy. Sečtení údajů z tabulky 5 výročních zpráv o hospodaření vysokých škol za rok 2013 však ukazuje, že veřejným vysokým školám je z veřejných rozpočtů poskytována částka téměř dvojnásobná, 43 miliardy korun, tedy 1,11 procenta hrubého domácího produktu, což je úroveň odpovídající průměru v Evropské unii.

    Dále. V programovém prohlášení vlády stojí: "Vláda vypracuje analýzu vysokoškolské legislativy a v návaznosti na to předloží návrh změn." U připravované novely jste v záznamu publikovaném na IForu - adresu dodám do stenozáznamu - použil formulaci o "neverending story" a novelu označil za "tolik potřebnou". (Adresa: http://iforum.cuni.cz/IFORUM.) Předseda České konference rektorů následně upřesnil, že "novela je po osmi, devíti letech nejdále".

    Analýza, kterou měla vypracovat naše vláda, tedy chybí, přestože novela měla až na ni navazovat. Neexistuje ani věcný záměr změn, naopak se všeobecně chápe, že je to pokračování pokusů Topolánkových a Nečasovy vlády, nikdy vládou neschválené Bílé knihy a nikdy nedopracovaných věcných záměrů.

    Je pravda, že část vysokoškolské obce usoudila, že bude lepší neprotivit se neškodnému kompromisu a neriskovat horší nápady. Model akreditací stále není dopracován či vyzkoušen a jeho chvála je reklama agentů s teplou vodou. Postup neodpovídá programovému prohlášení vlády a představa, že textace novely -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš časový limit vypršel.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: - je jen technickou věcí náměstka pro legislativu, se může snadno vymstít. Proto mě zarazilo vaše veřejné zaštítění argumentů, které mají sice sloužit dobrému cíli, ale obhajitelné nejsou.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní místopředsedkyně, já jsem se skutečně účastnil zasedání předsednictva České konference rektorů s tím, že na jednání tohoto předsednictva, kterého se zúčastnil také ministr školství, jsme diskutovali několik témat. Jedno z témat byla příprava státního rozpočtu na rok 2016 a otázka dlouhodobého výhledu, který má Ministerstvo financí, pokud jde o rozpočet Ministerstva školství. Z tohoto výhledu vyplývá, a to mi potvrdil jak ministr školství, tak mi to potvrdili zástupci vysokých škol, a čtou to tedy stejným způsobem, a to mi sdělili, že to čtou stejným způsobem, rozpočtový výhled, že pokud vláda v něm neučiní změny při konkrétní přípravě návrhu rozpočtu na příští rok, tak tam hrozí pokles dotace, která jde pro vysoké školy, pro veřejné vysoké školy, meziročně zhruba o 800 milionů korun. Jak mě informoval ministr školství, už v rozpočtu na rok 2015 došlo ke snížení dotace určené pro veřejné vysoké školy o 400 milionů korun, ale ministr tuto částku pokryl v rámci realokace vnitřních zdrojů Ministerstva školství. Ale ve výhledu na rok 2016 podle sdělení ministra školství tento problém vyřešený není. Čili to je jeden problém, který tady existuje a o kterém jsme diskutovali.

    Druhý problém, který je reálný, je přirozeně příprava novely zákona o vysokých školách. Tuto novelu se neúspěšně snažila připravit a předložit už Nečasova vláda. Tak jak se střídali velmi často jednotliví ministři školství, tak ani jednomu z nich se nepodařilo návrh dotáhnout do konce tak, aby se ta novela ocitla, pokud vím, tady, na půdě Poslanecké sněmovny. Ministr školství tedy navázal na legislativní práci a navázal na tu diskusi, která byla vedena s vysokoškolskou veřejností. A tady nejde jenom o rektory, ale jde také o zástupce studentů. Ta diskuse byla vedena v minulých letech, byla často velmi bouřlivá, byla často doprovázena i demonstracemi v ulicích proti některým dílčím návrhům této novely zákona o vysokých školách, a proto mě přirozeně zajímalo na tomto jednání, jaký je názor předsednictva konference rektorů na současný návrh, který už poslalo Ministerstvo školství do Legislativní rady vlády. Byl jsem informován o tom, že existuje konsenzus a že konference rektorů podporuje na návrh, tak jak ho připravilo Ministerstvo školství.

    Já jsem přislíbil, že se zúčastním zasedání pléna České konference rektorů, tak abych měl možnost hovořit nikoliv pouze s předsednictvem, ale se všemi rektory našich vysokých škol, a určitě s nimi budu rád pokračovat v diskusi jak na téma rozpočtu na příští rok, tak i na téma přípravy vysokoškolské legislativy.

    Pokud jde o otázku zpracování analýzy, myslím si, že to je věc, kterou ještě musíme prodiskutovat v rámci vládní koalice, co nového by nám ta analýza řekla nad rámec diskuse, která v prostředí Ministerstva školství, vysokých škol, vědeckých institucí, podnikové sféry byla vedena v uplynulých letech a jaké nové informace by nám taková analýza mohla dodat tak, aby přispěla k tomu, že se zkvalitní legislativní proces a projednávání novely zákona o vysokých školách.

    Čili v této fázi diskuse bych rád řekl, že pokládám za důležité, aby financování veřejných vysokých škol bylo jednou z priorit zákona o státním rozpočtu v příštím roce.

    Pokud jde o vysoké školy, tam dochází a zřejmě bude docházet v příštích letech v důsledku demografického poklesu ke snížení počtu studentů. Současně je, myslím, důležité, abychom udrželi kvalitu vysokých škol, aby neklesala částka na jednoho studenta. Protože také, jak jsem byl informován, počet studentů na jednoho vyučujícího v České republice je na veřejných vysokých školách jeden z nejvyšších v rámci Evropy. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére, váš čas uplynul. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane premiére, ten údaj o procentu HDP v Evropské unii jsem uváděl právě vzhledem k mezinárodním srovnáním. Problém je v tom, že v okamžiku, kdy se argumentuje pouze příspěvkem na vzdělávací činnost, ona to vlastně není dotace, to ani není na konci roku zúčtovatelné, tak je to jenom malá část příjmů, a v okamžiku kdy srovnáváme vysokoškolské instituce se zahraničím, tak se tam vždycky hovoří o institucionálním financování. S tímto souvisí možná vážnější problém vysokoškolské legislativy, a to je transparentnost účetnictví, podléhání auditním přístupům, které umožní se také orientovat v tom, co se v takovýchto případech uvádí a zda je to pravda a zda skutečně kvalita souvisí jenom s financemi.

    Jinak o vašem konstruktivním přístupu jsem nikdy nepochyboval a dovolil bych si vám popřát úspěch - (Obrací se přímo k předsedovi vlády a větu přející úspěch ve volbě předsedou končí mimo mikrofon.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Váš čas, pane poslanče. Prosím pana premiéra o reakci. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jednak děkuji za to přání a jednak souhlasím s tím, že o kvalitě nerozhoduje jenom množství finančních prostředků. Myslím si, že na tom se jednoznačně shodneme.

    Také souhlasím s tím, že ta částka, která byla zřejmě někde zmiňována, těch necelých 22 miliard korun, rozhodně nejsou všechny finanční prostředky, které tečou do veřejných vysokých škol. V té částce například nebyly zahrnuty investiční dotace, které jsou poskytovány do veřejných vysokých škol, takže ta částka samozřejmě nezahrnuje veškeré finanční prostředky.

    Myslím si, že to, co je cenné, a jak jsem pochopil, důležité na té novele zákona o veřejných vysokých školách, je robustnější akreditační systém. A pokud by to přispělo, pokud budeme schopni zpřesnit pravidla pro poskytování akreditací, posílit kapacity a posílit nezávislost tohoto systému akreditací, tak si myslím, že by to mohl být jeden z prvků, který by mohl do budoucna zvýšit tlak na kvalitu vzdělávání v České republice. Čili pokud by ta novela pomohla alespoň v této oblasti, pak si myslím, že bude užitečná.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím druhého v pořadí, tím je pan poslanec Ladislav Šincl, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, nedávno se mi dostal do rukou velice rozhořčený otevřený dopis Sdružení hornických odborů adresovaný předsedovi vlády České republiky. Tento dopis se týká hlavně problematiky předčasných hornických důchodů. Mimo jiné jste v tomto dopise obviňován z toho, že údajně nevnímáte, jaký je věk dožití horníků, a ignorujete veškeré zpracované studie, že nechcete slyšet, jaký je zdravotní stav horníků, počty chorob z povolání, obecných chorob a další poškození zdraví, a prý vůbec nemáte ponětí, v jakých podmínkách se na šachtě pracuje. Jste také obviňován, že prý prakticky činíte pravý opak. Dokonce z vašich úst prý zaznívají slova o diskriminaci ostatních skupin. A co je hlavní, že prý neplníte sliby, které jste dal mimo jiné i hornickým odborům. Z uvedeného dopisu vyplývá, že se hornická veřejnost cítí podvedena.

    Já vás znám, a proto těmto obviněním nevěřím. Nejste stejný jako ministr Andrej Babiš, který minimálně třikrát horníkům slíbil ve věci dřívějších důchodů svou podporu, a pak poslal hornickým odborům přes svého náměstka Gregora dopis, kde otočil. Nyní jen v této věci mlží a ke svým slibům se už nezná. Věřím, že jste jiný než on. Věřím, že vy své sliby plníte, a proto bych po vás chtěl tady v přímém přenosu, abyste přímo odpověděl všem horníkům, jak to je, na rovinu, bez vytáček, jak je v hornickém prostředí zvykem.

    Abyste tuto náročnou práci pochopil, bylo by určitě dobré, kdybyste mezi horníky přijel, sfáral do dolů a zblízka se podíval, jak náročná práce to je. Pak jistě pochopíte, že je úplný nesmysl, aby horníci odcházeli do důchodu například v 65 letech, když průměrná doba dožití horníka je 58 let. Zajímalo by mě, zdali mezi horníky se přijedete podívat. Rád vás tam doprovodím a osobně vám vše ukážu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já rozumím tomu, že situace v Moravskoslezském kraji je vyostřená. Je vyostřená mimo jiné v důsledku toho, že v uplynulých letech došlo k výraznému poklesu cen černého uhlí. V tuto chvíli čelíme rizikům dalšího propouštění v největší těžební společnosti OKD v Moravskoslezském kraji. Platí, že obdobným problémům čelí také polské státní těžební společnosti na druhé straně hranic. Prostě pokles cen energetických surovin výrazně zasáhl těžební průmysl jak na moravskoslezské, tak na polské straně.

    Vláda v minulých měsících hledala možnosti a i nadále hledá možnosti, jak toto sociální napětí snížit. Jednou z těchto možností, která se samozřejmě týká také otázky snižování počtu zaměstnanců v OKD, je možnost předčasného odchodu do důchodu u části stávajících horníků.

    Ministerstvo práce a sociálních věcí - a já jsem rád, že paní ministryně Marksová je v tomto směru aktivní - předložilo v prosinci loňského roku dva konkrétní materiály, které se týkají té problematiky odchodu horníků do důchodu. Tím prvním materiálem, který se projednává, je novela nařízení vlády číslo 363/2009. Je to tedy novela, která se týká stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Tato novela má odstranit ze stávajícího nařízení vlády pravidlo, že podmínku potřebného počtu směn bylo nutno splnit do roku 2008. Cílem je umožnit získání stejných nároků i těm horníkům se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, kteří sice vstoupili do těchto zaměstnání před 1. lednem 1993, ale potřebný počet směn splnili, popřípadě splní, až po roce 2008. Tato novela už byla zařazena na projednání ve vládě, byla projednávána 9. února letošního roku. Jednání bylo přerušeno. Bylo přerušeno na základě připomínek, které dalo Ministerstvo financí. Předpokládám, že vláda by se k projednávání tohoto návrhu měla vrátit cca 25. března letošního roku. V tuto chvíli probíhá vypořádání připomínek mezi Ministerstvem práce a Ministerstvem financí a následně o této věci vláda rozhodne.

    Pokud jde o můj osobní názor, já jsem připraven hlasovat pro schválení tohoto nařízení vlády. Domnívám se, že počet případů, kterých se bude týkat, i rozpočtové náklady, které s tím jsou spojené, jsou uměřené a přijatelné a jsou pro stát akceptovatelné. Současně přijetí tohoto nařízení by skutečně mělo umožnit odstranění alespoň části sociálního napětí, které v regionu severní Moravy existuje.

    To druhé téma je novela zákona o důchodovém pojištění. Novela byla zatím projednána Legislativní radou vlády. V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na připomínky Legislativní rady vlády. Mimo jiné se připravuje nová verze důvodové zprávy. Návrh novely má nahradit podmínku splnění počtu směn do konce roku 2008 podmínkou splnění počtu směn do konce roku 2030. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Vidím, že je na cestě k řečnickému pultíku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Děkuji panu premiérovi, který se nevyhýbá zodpovědnosti a chápe, že sociální nepokoje v tomto regionu opravdu hrozí. Mě by zajímalo - ještě na vás mám otázku přímou, abyste tady přímo odpověděl - jak se postavíte k avizované novele o dřívějším odchodu do důchodu pro horníky, až to přijde do vlády.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já jsem tady mluvil o nařízení vlády, které se připravuje a které jsem připraven podpořit. Pokud jde o tu novelu, myslím si, že tady je důležité, abychom dosáhli širší shody. Je naprosto nezbytné, abychom se na ní dohodli v celé vládní koalici, a v tuto chvíli nás čeká jednání s koaličními partnery. Takže já to vidím jako cestu, kterou bychom se vydat mohli. Je potřeba zohlednit rozpočtové nároky, ale je potřeba také zohlednit sociální situaci, která v regionu existuje, otázku perspektivy těžby černého uhlí v Moravskoslezském kraji a naši schopnost reagovat na změnu podmínek, ke které tam dochází.

    Chci jenom připomenout, že pokud v minulých letech a v minulosti měly obdobné problémy některé regiony v západní Evropě, tak tam vlády připravovaly programy restrukturalizace, které se týkaly regionů, které byly postiženy útlumem těžkého průmyslu. My jsme dneska v situaci, kdy Moravskoslezský kraj je postižen v důsledku poklesu cen energetických surovin, zejména černého uhlí, potenciálně výrazným útlumem těžby černého uhlí. Myslím si, že bude potřeba hledat celkové řešení a celkový příspěvek vlády k rozvoji regionů a k otázce alternativy v oblasti zaměstnanosti. Musíme se dohodnout, kterým směrem půjdeme, jakým směrem budeme investovat finanční prostředky, jestli budeme schopni nabídnout těmto horníkům, kteří budou z dolů odcházet, nějakou jinou ekonomickou aktivitu za podpory vlády, anebo zdali bude užitečnější, abychom tyto finanční prostředky investovali do předčasných odchodů do důchodu, které by realizovala příslušná novela. Myslím si, že bychom to měli posoudit v celkovém kontextu, a pravděpodobně by vláda ve spolupráci, tedy zejména na základě spolupráce ministerstev průmyslu a práce a sociálních věcí měla připravit komplexní program, který by se týkal dopadů útlumu hornictví v Moravskoslezském kraji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím, aby s další interpelací vystoupila paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, tento týden jsem měla možnost zhlédnout reportáž, ve které byla zdokumentována účast členů české vlády na jednání Rady Evropské unie. Účast - spíše neúčast. Nechci tu prezentovat údaje týkající se jednotlivých ministrů, ale skutečnost, že mezi ministry máme i rekordmany, kteří Brusel ještě ani nenavštívili, zmínit musím. Absenci členů vlády vnímám jako závažný problém, který postavení České republiky v očích našich evropských partnerů v žádném případě nevylepšuje, naopak. Hořké plody neaktivity pak, obávám se, sklízíme např. při jednáních o evropských fondech, ale nepochybně i v jiných oblastech.

    Vážený pane premiére, myslím, že zlepšení docházky členů naší vlády je v zájmu dobrého jména České republiky nevyhnutelné. Co v této věci podniknete? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o účast členů vlády na jednání jednotlivých rad Evropské unie, není to záležitost, kterou bychom mohli posoudit pouhým pohledem na docházku. Účast ministrů se totiž vždy odvíjí od témat, která se na radách probírají. Neznamená to, že na všech radách jsou i ministři ostatních členských států. Já myslím, že jde o to, že tady nejde o soutěž prezence a soutěž v účasti na jednání Evropských rad, ale o zvážení důležitosti a zaměření tématu.

    Tato vláda, kterou dneska Česká republika má, je proevropská a ministr, když se rozhoduje o prioritách svého programu, musí zvážit, nakolik je téma probírané na radě důležité a nakolik je oproti tomu nutné řešit domácí pracovní povinnosti. Pokud se ministr rad neúčastní, zastupuje ho ve většině případů odborný náměstek. Chci také zdůraznit, že rady nejsou jedinou příležitostí k řešení evropských témat a řadu aktuálních otázek řeší ministři vlády např. v rámci bilaterálních schůzek a samostatných jednání, které v Bruselu mají, a takovýmto způsobem jsme postupovali, zejména pokud jsme řešili otázku zákona o státní službě, pokud jsme řešili otázku přípravy na čerpání evropských fondů.

    Já jsem se osobně zúčastnil všech Evropských rad, které prozatím proběhly v rámci mého mandátu, který vykonávám jako předseda vlády. To znamená, na žádné Evropské radě nezůstalo české křeslo prázdné, mimo jiné také proto, že premiér v zásadě není zastupitelný na jednání orgánů Evropské rady. Chci také zmínit fakt, že např. paní ministryně Marksová byla na všech radách Evropské unie pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, z celkem pěti jednání byla na pěti. Nebo ministr Brabec, ministr životního prostředí - uskutečnilo se pět jednání, pan ministr chyběl pouze na jednom z nich, čtyř se zúčastnil. Pan ministr Jurečka se za svůj mandát zúčastnil osmi rad pro zemědělství. Horší je účast pana ministra zdravotnictví, tam se uskutečnily, pokud vím, dvě nebo tři rady a pan ministr se jich neúčastnil.

    V každém případě pro mě je toto vhodnou příležitostí, abych na toto téma s ministry promluvil. Využiji k tomu nejbližší jednání vlády, kde vždycky na začátku vlády máme pravidelný bod aktuální evropská agenda, a požádám ministry, aby skutečně velmi pečlivě zvažovali svoji účast na jednání Evropské rady, a pokud jsou tam témata, která jsou pro Českou republiku důležitá, aby upřednostnili jednání Evropské rady před svými domácími povinnostmi. Pokud tam ovšem jsou témata, která nejsou pro nás prioritní jako pro Českou republiku, pak si myslím, že ministr má přirozeně právo, aby zvážil, co má z pohledu jeho agendy prioritu, jestli účast na jednání Evropské rady, anebo povinnosti, které má v České republice.

    Tolik jenom velmi stručně k reakci na vaši interpelaci. Děkuji za připomenutí tématu a vyřídím poselství z této vaší interpelace členům vlády na jejím nejbližším zasedání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Jen drobná poznámka. Říkal jste, že některá témata nejsou důležitá pro Českou republiku. Ptám se tedy, kdo určuje, že to téma je pro Českou republiku důležité, to za prvé, a pokud máme ministry, kteří se ještě nezúčastnili Rady Evropské unie, znamená to tedy, že se na Radě Evropy (?) neprojednávala témata, která pro Českou republiku důležitá nejsou? Moje otázka zní, zda je možné dát nějaký závazek, že dojde ke zlepšení, a o to více, že jste právě řekl, že tato vláda se prezentuje jako vláda proevropská. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně. Kdo rozhoduje o účasti ministra? Rozhoduje člen vlády. Je v jeho kompetenci a záleží na něm, jakým způsobem posoudí agendu příslušné Evropské rady. Když se tady vrátím k účasti pana ministra zdravotnictví: Během jeho mandátu se uskutečnily dvě rady. Jedna rada byla zaměřena na agendu vakcinace a tam ministra zastoupil hlavní hygienik, do jehož kompetence tato oblast na Ministerstvu zdravotnictví spadá. Čili je to skutečně výsostné právo každého člena vlády, aby tuto věc posoudil, ale z hlediska snahy vlády vystupovat aktivně na půdě Evropské unie pokládám za rozumné, aby ministři nevynechávali příliš velké množství jednání odborných rad, a pokud jsou tam témata důležitá pro Českou republiku, aby tam jeli. Oni sami mají dostatek kompetence, aby tuto věc posoudili.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu premiérovi. Teď mi dovolte dvě omluvy. Z dnešního jednání od 14.30 se omlouvá paní poslankyně Pastuchová a paní poslankyně Zelienková z pracovních důvodů.

    Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, dovolte mi položit vám otázku, která se týká registračních pokladen. Vláda plánuje zavést registrační pokladny pro stovky tisíc našich živnostníků a podnikatelů a hodlá na ně vložit řadu dalších povinností s tím souvisejících, přičemž vláda zatím nepředstavila žádný harmonogram, jakým způsobem si představuje, že tyto povinnosti budou živnostníci v budoucnosti naplňovat. Nepředstavila, koho se budou týkat a v jakém rozsahu budou živnostníci povinni registrační pokladny si pořídit. Proto se vás ptám, zdali byste mohl jasně říci, odkdy a koho se budou registrační pokladny týkat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, především bych chtěl říci, že registrační pokladny fungují například na Slovensku, registrační pokladny měly být zavedeny v České republice po roce 2006. Ale to, co v tuto chvíli připravuje naše vláda, je, řekněme, nová generace evidence tržeb. Je to technologicky jiný systém, který si podle mého přesvědčení vyžádá také mnohem menší náklady z hlediska jeho zavedení, než by bylo zavádění systému registračních pokladen, který já už pokládám z technologického hlediska za překonaný. Čili nejde o registrační pokladny, jde o elektronickou evidenci tržeb, to znamená systém, který je schopen v zásadě v režimu on-line zaznamenávat všechny tržby účastníků, kteří jsou k tomuto systému připojeni. Je to systém, který funguje už nějakou dobu úspěšně v Chorvatsku. Je to systém, jehož zavedení zvažují i některé další evropské státy. Cílem přirozeně je efektivní boj proti krácení tržeb, proti daňovým únikům, které vznikají v důsledku krácení tržeb, což se týká zejména úniku v oblasti daně z přidané hodnoty a což se týká zejména úniku v oblasti daně z příjmu. Ten odhadovaný dodatečný výnos zavedení systému elektronické evidence tržeb pro veřejné rozpočty může přesáhnout částku 10 mld. korun ročně.

    V tuto chvíli je návrh zákona o evidenci tržeb ve vnějším připomínkovém řízení a v těchto dnech dochází k vypořádání připomínek v rámci vnějšího připomínkového řízení. Následně bude zákon předložen do Legislativní rady vlády, posléze projednán na vládě a předložen do Poslanecké sněmovny v souladu s legislativním plánem vlády.

    Paralelně s přípravou legislativy probíhá také příprava technického řešení, to znamená informačního systému finanční správy. Vláda 9. března vzala na vědomí informaci o připravované nadlimitní veřejné zakázce na informační systém elektronické evidence tržeb.

    Pokud jde o podobu návrhu zákona, tak jak je v tuto chvíli připomínkován v rámci vnějšího připomínkového řízení, zákon se má vztahovat na fyzické osoby i na právnické osoby. U fyzických osob na příjmy z podnikání ze samostatné činnosti. Vztahuje se na české rezidenty i nerezidenty. Týká se příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů v České republice a plateb mezi podnikateli. Netýká se nahodilých příjmů, příjmů zdaněných srážkovou daní nebo příjmů z jiné činnosti než z podnikání. Podle návrhu zákona se mají evidovat platby v hotovosti včetně prostředků představujících peníze jako žetony nebo kupony, na platby kartou či jiným elektronických prostředkem a na platby stravenkou nebo šekem. Evidovat se nebudou například příjmy z prodejních automatů.

    Tolik tedy velmi stručně popis rozsahu, na který je v tuto chvíli připravován zákon o elektronické evidenci tržeb. Já jsem přesvědčen o tom, že náklady spojené s pořízením tohoto systému budou výrazně nižší, než by byly náklady spojené s pořizováním systému těch technologicky starších registračních pokladen, které fungovaly na základě evidence tržeb do datové schránky, do jakési paměti, která byla umístěna vždycky v každé té registrační pokladně, a ta paměť mohla být čtena jenom v důsledku fyzické kontroly ze strany kontrolora finančního úřadu. Čili jak pořízení toho systému, tak i jeho následná kontrola ze strany daňové správy bude mít menší dopady na výdaje ať už podnikatelských subjektů, nebo státu jako takového.

    Domnívám se, že pokud máme skutečně zasáhnout proti výrazným daňovým únikům, které v ekonomice fungují, a pokud máme podpořit rovné podnikatelské podmínky, tak bychom měli tento systém zavést. Samozřejmě, že Ministerstvo financí, které ho připravuje, vede debatu s podnikatelskými svazy, vede debatu s organizacemi, které zastupují drobné podnikatele. Hledá se takové technické řešení, které by bylo co nejjednodušší, které by plnilo účel zadání, ale samozřejmě co nejméně zatěžovalo a co nejméně komplikovalo. I z tohoto hlediska bude samozřejmě zvolen okruh poplatníků, kteří do toho systému elektronické evidence tržeb budou zařazeni.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Já jsem se ptal pana premiéra, odkdy a koho se to bude týkat. Tak velmi obecně jsme se dozvěděli, koho se to asi bude týkat. Já bych zopakoval tuto otázku odkdy. A ještě - máte představu, kolika se to bude týkat například důchodců, kteří si přivydělávají a podobně? Protože by mě zajímalo, když říkáte, že to bude výrazně levnější, než jste předpokládali v roce 2006 - to je takové to nechci slevu zadarmo, nebo prostě chci slevu z něčeho, nebo říkám, že něco bude levnější, a nevím co kolik stojí - kolik tedy předpokládáte, že každého jednoho živnostníka ty náklady přijdou.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana premiéra o odpověď. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pokud jde o otázku zavedení a harmonogramu zavedení systému elektronické evidence tržeb, my jsme na toto téma měli jednání na koaliční radě a Ministerstvo financí potvrdilo svoji ambici zavést systém od začátku příštího roku s tím, že systém bude zaveden v několika vlnách, to znamená jednotlivé typy klientů k němu budou připojovány postupně. To znamená, nedojde k tomu, že by do systému povinně musely vstoupit všechny podnikatelské subjekty k jednomu termínu, ale bude zvolen postupný náběh a postupné rozšiřování subjektů, které budou podléhat povinnosti elektronicky evidovat své tržby. To je první poznámka.

    Druhá poznámka. V zásadě se systém bude týkat těch podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti, kteří mají provozovnu a kde technologicky způsob jejich podnikání nebrání tomu, aby se elektronická evidence tržeb prováděla. Takové je základní typové vymezení subjektů, které budou pod elektronickou evidenci tržeb spadat.

    Pokud jde o náklady na pořízení, to je informace, kterou by mělo poskytnout a verifikovat Ministerstvo financí. Předpokládám, že budou uvedeny v důvodové zprávě zákona v okamžiku, kdy bude předložen k projednání vládě České republiky. V tuto chvíli zákon prochází připomínkovým řízením, nicméně odhady, které se objevily v diskusi v rámci připomínkového řízení, ukazují, že náklady na pořízení příslušného zařízení budou nižší než náklady, které by byly spojeny s pořizováním celých registračních pokladen v tom řekněme už technologicky starším provedení, které tady v minulosti bylo připravováno.

    Tolik jenom velmi stručně k této otázce. Cílem vlády je, abychom skutečně náklady minimalizovali, snížili administrativní zátěž a zajistili boj s daňovými úniky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím dalšího vylosovaného a tím je pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

    Vážený pane předsedo vlády, vaše vláda koncem února schválila analýzu čerpání evropských fondů a krizové plány 2015 pro programové období 2007 až 2013. Ministryně pro místní rozvoj upravila svůj odhad pro nedočerpání evropských peněz na 18 až 23 mld. korun. Pesimisticky hovoří dokonce o 41 mld. a v případě problémů v procesu EIA nerealizace dopravních staveb uvedla dokonce částku až 85 mld. Z mého pohledu nedělá Ministerstvo pro místní rozvoj dost pro snížení odhadovaného dočerpání, pokud jsou tyto částky správné. Obávám se, že pokud by se takto postupovalo i v dalším programovacím období, pak by mohlo být nedočerpání i vyšší.

    Proto se obracím na vás, pane premiére, s dotazem, jak vypadá příprava nového programovacího období, kdy regionální operační programy budou nahrazeny jednotným integrovaným operačním programem spadajícím přímo pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Vážený pane předsedo vlády, jak bude vypadat implementační struktura v rámci jednotlivých regionů a jak bude zajištěno, že se prostředky dostanou do jednotlivých regionů tak, jak tomu bylo v případě jednotlivých regionálních operačních programů? Předem děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, váš dotaz souvisí s tím, že pro nové programovací období byla zvolena jiná architektura operačních programů. Místo regionálních operačních programů tady budeme mít nově Integrovaný regionální operační program, to je zkratka IROP, který by tedy měl fungovat v letech 2014 až 2020. Pro tento program je celkově vyčleněno více než 4,5 mld. eur. V tuto chvíli probíhá dialog mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, které je řídicím orgánem Integrovaného regionálního operačního programu, a Evropskou komisí o schválení definitivního znění tohoto operačního programu. Čili zatím jsme ve fázi, kdy zatím tento operační program schválen nebyl.

    Hlavní problém, který byl identifikován při jednání o schválení IROPu, je otázka dořešení problémů spojených s jeho implementací. Původní návrh Ministerstva pro místní rozvoj, aby funkci takzvaných zprostředkujících subjektů v rámci decentralizované správy IROPu vykonávaly úřady regionálních rad, Evropská komise v zásadě odmítá. Proto Ministerstvo pro místní rozvoj hledá řešení a navrhuje řešení, které by umožnilo vypořádat se s připomínkami Evropské komise. Ministerstvo pro místní rozvoj tedy zvolilo variantu implementace IROPu prostřednictvím jedné zprostředkující organizace. Tou by mělo být Centrum pro regionální rozvoj České republiky. To je organizace zřizovaná Ministerstvem pro místní rozvoj. Je to prověřený a funkční systém implementace. Má v tuto chvíli pobočky v regionech, které se dají dále rozvíjet. Počítá se s tím, že by se tedy navýšila personální, a tím pádem i administrativní kapacita Centra pro regionální rozvoj s tím, že by do tohoto Centra pro regionální rozvoj postupně přišli někteří současní zaměstnanci úřadů regionálních rad. Proces navýšení kapacit Centra pro regionální rozvoj bude hodně komplikovaný, protože samozřejmě i vláda má zájem na tom, aby úřady regionálních rad zůstaly funkční až do doby ukončení jednotlivých regionálních operačních programů. My v letošním roce fakticky končíme čerpání z ROPů, ale čeká nás ještě období ukončování jejich činnosti a tady je důležité, aby zůstaly funkční stávající úřady regionálních rad, které by v zásadě měly potom zaniknout následně společně s ukončením jednotlivých regionálních operačních programů. Mezitím musíme zahájit implementaci a čerpání z operačního programu IROP a tam bychom rádi využili právě část stávající kapacity, která se nachází na regionálních radách. A právě otázka rozdělení pracovníků a zajištění funkčnosti obou struktur vedle sebe bude podle mě nejdůležitější a nejtěžší úkol, který bude muset ministryně pro místní rozvoj zvládnout, aby nedošlo k poruchám při čerpání v rámci IROPu.

    Jinak pokud jde o peníze, které budou alokovány v IROPu, zhruba 20 % alokace je určeno pro projekty, jejichž nositelé budou organizační složky státu a budou administrovány pražskou centrálou Centra regionálního rozvoje. To jsou například projekty, které odborně bude zaštiťovat Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra nebo třeba Ministerstvo zdravotnictví. A 80 % alokace IROPu je určeno pro projekty jiných žadatelů. To znamená, že Centrum regionálního rozvoje v Praze by administrovalo organizační složky státu a pak by administrovalo projekty středočeských žadatelů a vzniklo by vedle středočeské dalších dvanáct krajských poboček v jednotlivých krajských městech, které by potom administrovaly žádosti žadatelů z těchto regionů, které by směřovaly na čerpání IROPu.

    Tolik tedy velmi stručně k vaší otázce. Jinak mohu pouze potvrdit, že dočerpání prostředků ze staré finanční perspektivy je pořád prioritou vlády. My se k tomu vracíme minimálně jednou za měsíc z hlediska informací o čerpání prostředků, jednou za dva tři měsíce zevrubnou debatou na úrovni vlády, abychom vyhodnocovali situaci v jednotlivých operačních programech. (Předsedající upozorňuje na čas.) V loňském roce jsme se snažili přijmout opatření, která by maximálně dočerpání zrychlila.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance. Ano, chce položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji, pane předsedo vlády, za vaši odpověď. Mám ještě jednu otázku. Paní ministryně Karla Šlechtová se velmi negativně vyjádřila k sociální demokracii, že je zodpovědná za problémy s nečerpáním evropských fondů. Přitom, co mám informace a zkušenosti, to byly právě ROPy, které byly nejen efektivní v čerpání těchto peněz, ale tyto peníze šly přímo do rozvoje obcí a měst. Proti tomuto tvrzení se oprávněně ohradili hejtmani a starostové obcí, kteří mají s čerpáním evropských peněz pozitivní zkušenosti. Tím ovšem netvrdím, že vše probíhalo hladce a v souladu s platnými zákony.

    Chci se proto, pane premiére, zeptat, jakým způsobem bude zajištěna v nové architektuře IROP kontrola státu v nadcházejícím programovacím období, aby čerpání evropských peněz bylo nejen transparentní, ale aby bylo zejména efektivní pro rozvoj naší země. Děkuji za odpověď. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím o reakci pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Když se podíváme na situaci v oblasti čerpání ve staré finanční perspektivě, kde je ve skutečnosti problém s nedočerpáním finančních prostředků? Pokud jde o regionální operační programy, takzvané ROPy, tak je to jeden ROP, a to je ROP Severozápad. Ten se týká Ústeckého a Karlovarského kraje. Tam byly zaznamenány aktivity kriminálního charakteru. Už jsou tam konkrétní rozhodnutí soudu, která se týkají aktérů, kteří byli odsouzeni v souvislosti s čerpáním evropských prostředků. Čili tento regionální operační program je současně také zasažen největšími korekcemi, pokud jde o projekty, u kterých byly nalezeny chyby. Pokud jde o ostatní regionální operační programy, tak patří k těm, které jsou schopny čerpat a které budou schopny dočerpat naprostou většinu finančních prostředků.

    Z hlediska celkového objemu nedočerpaných prostředků hrají ROPy naprosto zanedbatelnou úroveň. To znamená, problém nedočerpání se netýká vůbec krajů. Netýká se jich. Týká se jich v minimálním rozsahu. Problém nedočerpání se týká velkých centrálních operačních programů, které spadají pod jednotlivá ministerstva.

    Kde je největší problém a kde byl největší problém před rokem, když jsme přišli? Jednoznačně operační program Životní prostředí. Tam se podařilo dosáhnout za poslední rok výrazných změn, jinak by došlo k dramatické ztrátě finančních prostředků. Čili největší problémy byly před rokem identifikovány v operačním programu Životní prostředí, v operačním programu VaVpI, v operačním programu Doprava, v operačním programu IOP, který spravovalo a spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Čili velké centrální operační programy, které měly největší riziko propadnutí finančních prostředků, a tam se vláda soustředí a tam zaměřuje své aktivity, abychom ty propady minimalizovali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére, je mi líto, ale váš čas. Děkuji a nyní prosím dalšího vylosovaného a tím je pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jenom krátký dotaz na pana premiéra. Včera byla inspirativní debata nebo souboj mezi panem poslancem Kalouskem a panem ministrem financí Babišem, když se debatovala novela zákona o spotřební dani. Bylo to inspirativní. Tak mě napadlo v této souvislosti, v existujícím zákoně o střetu zájmů v § 8 se píše o tom, že když například některý ústavní orgán a tak dále zasedá a je tam člen, který by se mohl dostat do střetu zájmů, tak je povinen tento případný střet zájmů nahlásit. Ptám se pana premiéra, zda při jednání vlády se toto děje, protože podle stejného paragrafu odst. 2 je potřeba v tomto případě, aby Úřad vlády tyto střety evidoval. Tak jsem se chtěl se zeptat, jestli pan ministr financí Babiš tyto střety při jednání vlády nahlašuje, zda tuto evidenci máte, případně kolikrát za minulý rok toto pan ministr financí udělal. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci. (Hluk v sále.) Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, musím říci, že v tuto chvíli nemám po ruce přesnou evidenci toho, v kolika případech pan ministr financí ohlásil střet zájmů na jednání vlády. V případě, že byste měl zájem o poskytnutí této přesné informace, jsem připraven vám ji poskytnout, ale bude potřeba nejprve projít záznamy z jednání vlády za ten více než rok a vypsat ty případy, ke kterým došlo. Mohu říci, že ministr financí v případech, kdy avizuje střet zájmů, se na jednání vlády zdržuje hlasování. Došlo k tomu i v případě dvou novel zákona o spotřební dani, které teď aktuálně předložilo Ministerstvo financí do Poslanecké sněmovny, a při tomto projednávání ministr financí ohlásil střet zájmů a současně se zdržel hlasování v okamžiku, kdy vláda jako celek o tomto návrhu hlasovala. Čili evidence by měla být k dispozici. V případě, že budete mít zájem, jsem připraven zadat úkol Úřadu vlády, aby takovou informaci připravil.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Moc děkuju, pane premiére. Rozumím tomu velmi dobře. Je jasné, že nemůžete mít tuto informaci přesně vloženou ve své paměti. Poprosil bych potom, abychom ji dostali z úřadu vlády písemně. Děkuji pěkně. (Premiér ze své lavice: Dobře.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a předpokládám, že není nutná reakce pana premiéra, tudíž prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, jak bych se chtěl na pana premiéra obrátit ve věci registračních pokladen. Já vím, že je to jeho dávná láska a stejně jako celé sociální demokracie a že vždycky byli příznivci velkokapitálu a zaměstnanců a vždycky neměli rádi živnostníky a že mají toto jako způsob, jak tyto živnostníky vzít u úst a uříznout. Dokonce tento jejich návrh respektuji, i když ho nesdílím. Jenom jsem překvapen, že provedením tohoto úkolu pověřili legislativně nejméně schopného člena vlády, pana ministra financí, který ho zjevně nezvládá zcela vůbec.

    Ptám se, kdy bude jasné, co tedy bude, jak bude. V dnešních odpovědích v dnešním Právu jsou úplně jiné odpovědi, než které nám tady dával pan premiér. Ministr financí dnes tvrdí, že podnikatele, kteří platí daně, nebude systém stát vůbec nic. Já si myslím samozřejmě, že si vymýšlí. Ale zajímalo by mě, co si o tom myslí pan premiér, jestli je připraven software a hardware odečítat opravdu nikoliv z daňového základu, ale z daně přímo, nebo jestli pan ministr financí prostě jenom klame naši veřejnost a pan premiér připouští, že tady nějaké náklady budou.

    Stejně tak by mě zajímalo, a připustil tady pan premiér, že již byl dán souhlas s vypsáním nadlimitní veřejné zakázky a systém tržeb, a to předtím, než vláda předložila tento návrh zákona alespoň do Sněmovny. A teď nemluvím o tom, že měl být schválen. Na základě čeho Ministerstvo financí je připraveno ty peníze vydat? Na základě jakého zákona, který neplatí, oni jsou připraveni utrácet? A současně jak je možné, že nemá být otevřené výběrové řízení na tento systém. Je to nějaká malá domů Ministerstva financí?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za otázku a prosím o odpověď pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Chci potvrdit, vážený pane poslanče, že sociální demokracie skutečně dlouhodobě prosazuje opatření k omezení daňových úniků. Některá opatření se nám už prosadit podařilo. Připomínám kontrolní pásky na alkoholu, o které jsme se tady také velmi tvrdě hádali v Poslanecké sněmovně, a nakonec se ukázalo, že to bylo opatření účinné. A jenom mohu odkázat poslance a poslankyně na věci, které se veřejně objevily v rámci procesu s lihovou mafií, a na ty nadávky, které směřovali obchodníci a podvodníci, kteří se organizovali v této mafii, právě na systém kolků, který výrazně snížil tržby v rámci jejich nelegálního podnikání. Čili řadu opatření už se podařilo prosadit.

    Registrační pokladny jsme prosadili, když jsme byli ve vládě. Pak následně pravicová vláda, tuším, že to byla vláda Topolánka, registrační pokladny zrušila a v tuto chvíli se jedná o technologicky modernější a pokročilejší systém, který podle mého názoru bude znamenat také menší finanční zátěž.

    Já se vůbec nebráním diskusi o daňovém zohlednění nákladů, které budou spojeny s pořizováním zařízení, která budou sloužit k elektronické evidenci tržeb. To si myslím, že je věc, která je nepochybně k diskusi. Jenom připomínám, že když jsme schvalovali před řadou let pořizování registračních pokladen, i tam bylo možné pořízení takovýchto pokladen urychlit, zohlednit v rámci zrychleného odepisování těchto pokladen. Čili už tam existovala možnost daňového zohlednění a já se domnívám, že by to bylo vhodné i tady. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Já s dovolením jenom krátkou na pana premiéra a opravdu teď spíše finančního charakteru.

    Vy jste připustil, že řekněme software a hardware, který bude pořizován, může být v nějakém režimu daňového zvýhodnění. Ale prosím, a to mě tak strašidelně vytočilo dneska na tom článku pana vicepremiéra Babiše - to přece není pravda, že to toho živnostníka, podnikatele nic nestojí. Jestli to mohu započítat jako náklad, tak mně to pořád těch 80 % stojí! A jestli si pan ministr financí dovoluje tvrdit, že to nebude stát nic, tak buď kecá vám, nebo kecá veřejnosti! Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že určitě nás čeká ještě v Poslanecké sněmovně zajímavá bouřlivá debata. Už se těším, až naše vláda sem předloží zákon o elektronické evidenci tržeb, a doufám, že to bude skutečně brzy, abychom na tu diskusi měli také dostatečný časový prostor, protože vnímám požadavek opozičních stran, abychom o tom diskutovali dostatečně dlouho na půdě Poslanecké sněmovny, jak jsem zaznamenal i dnes. Tohle je určitě norma, která si debatu zaslouží, a já chci také slíbit Poslanecké sněmovně, že nebudeme kvůli tomu vyhlašovat stav legislativní nouze, abychom tady projednali zákon o elektronické evidenci tržeb, ale mělo by to tady projít standardním legislativním procesem. Stejně trváme na tom, aby ten zákon prošel i Legislativní radou vlády, aby byl dostatečně diskutován ještě předtím, než bude předložen do Poslanecké sněmovny.

    Samozřejmě že podnikatelé si budou muset pořídit zařízení, které jim umožní evidovat tržby elektronickou formou. Jsem přesvědčen o tom, že to bude levnější, než kdyby si pořizovali registrační pokladny, které fungují na Slovensku. A povedeme diskusi a povedeme ji i na vládě, jakým způsobem tento náklad podnikatele zohlednit z hlediska jeho daňové povinnosti. Čili v každém případě to bude náklad, který by měl být zohledněn. Buď bude zohledněn z hlediska daňových předpisů standardním způsobem, anebo bude zohledněn nějakým mimořádným způsobem, ve kterém vláda podpoří pořízení těchto zařízení, a o tom povedeme v rámci vlády a vládní koalice debatu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za odpověď a nyní prosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovoluji si vás interpelovat ve věci nelegálního skladování munice ve Slatině u Vysokého Mýta v Pardubickém kraji. Já jako poslanec zvolený právě za Pardubický kraj mám v tomto případě zájem získat bližší informace o řešení problému s nelegálně uskladněnou municí. V těchto skladech firmy Multiagro se dle odhadů nachází stovky tun munice. Proto mě zajímají tyto následující otázky: Kam tato munice bude převezena a který státní orgán bude zajišťovat tento převoz a následné uložení? Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, v tuto chvíli se snažíme udělat pořádek ve skladování munice na území České republiky. Poté, kdy v říjnu loňského roku došlo k výbuchu ve skladu ve Vrběticích, a došlo tam k opakovanému výbuchu, byly to celkem dva velké výbuchy, tak na základě toho jsme se rozhodli na jednání Bezpečnostní rady státu a na jednání vlády provést za prvé plošné kontroly na území celé České republiky na základě evidence, kterou má k dispozici Policie České republiky. Za druhé, rozhodli jsme se navýšit početní stavy policistů, kteří mají na starosti agendu evidence zbraní, střeliva a munice v České republice, protože tyto počty policistů byly v minulých letech sníženy až o 40 %. Vláda na to navýšení policistů také už poskytla v letošním roce finanční prostředky a budeme na ně poskytovat finanční prostředky i v rozpočtu roku příštího. Za třetí jsme se rozhodli provést revizi legislativy, která upravuje podmínky pro skladování munice na území České republiky. To jsou tři konkrétní opatření, která jsou nyní realizována v naší zemi. Současně probíhá vyskladnění munice z Vrbětic a jsem rád, že držíme slib, který jsme občanům dali. To znamená, tak jak je to možné, odvážíme munici z areálu ve Vrběticích s cílem odvézt veškerou munici z areálu ve Vrběticích. Tu munici si odvážejí společnosti, které tuto munici vlastní, a tam, kde nebude možné zajistit odvoz těmito společnostmi, odvoz zajišťuje Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor a tato munice bude převezena do skladu Armády České republiky v Květné.

    Pokud jde o kontrolu ve Slatině, je to součást kontrolní činnosti, která dneska probíhá nejenom tam, ale probíhá po celém území České republiky, a v okamžiku, kdy je zjištěn problém ze strany Policie České republiky, tak Policie České republiky zahajuje příslušné vyšetřování.

    Já samozřejmě jako předseda vlády nemám ani nemohu mít konkrétní informace, které se týkají tohoto konkrétního policejního vyšetřování. Předpokládám, že policie bude postupovat v souladu se zákony obdobným způsobem, jako se postupuje ve Vrběticích. To znamená, v případě, že se o munici nepostará její majitel, že se o ni nepostará její vlastník a bude tady existovat problém ohrožení, tak o převoz té munice se v rámci režimu příslušného zákona postará Policie České republiky.

    My jsme v rámci České republiky nezdědili žádné připravené sklady pro takovouto situaci. Areál v Květné Armáda České republiky chtěla prodat. My jsme ten prodej pozastavili a Armáda České republiky přizpůsobila a Ministerstvo obrany přizpůsobilo sklad v Květné k tomu, abychom tam mohli eventuálně skladovat munici, kterou její vlastníci nebudou schopni uskladnit bezpečně jinde. Čili vytvořili jsme v rámci České republiky jedno záložní místo, které bude sloužit pro to, abychom tam bezpečně - a zdůrazňuji bezpečně, za dodržování všech přísných zákonných parametrů pod dozorem Armády České republiky, za kontroly Policie České republiky - uskladnili munici, o kterou se nebudou schopni v zákonném režimu postarat její vlastníci. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Nechce, děkuji. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Hovorka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající.

    Vážený pane předsedo vlády, nedávno se na veřejnosti objevilo memorandum o spolupráci mezi významnými průmyslovými podniky na severní Moravě - OKD, Třineckými železárnami, ArcelorMittalem Ostrava, Vítkovicemi, jejich odborovými sdruženími, Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Českou republikou zastoupenou členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace a samosprávami Moravskoslezského a Zlínského kraje. Toto memorandum si klade za cíl zajistit stabilní financování zdravotních služeb a udržet sociální a zdravotní postavení stávajících i bývalých zaměstnanců významných průmyslových podniků v systému veřejného zdravotního pojištění.

    Memorandum poukazuje na dlouhodobý pokles cen uhlí a útlum těžby s dopady do dalších průmyslových odvětví. Autoři memoranda zdůrazňují potřebu zajištění zdravotních služeb jako nejvýznamnějšího pilíře sociálního smíru, který vyžaduje včasné a nadčasové řešení, které by mělo předejít nevratným politickým rozhodnutím, která mohou utlumit systém více zdravotních pojišťoven, např. vytvoření superpojišťovny z VZP, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny. Proto se zúčastněné strany rozhodly prosadit záměr na vybudování silné a finančně stabilní zdravotní pojišťovny a připravit projekt sloučení dotčených zdravotních pojišťoven - zde zřejmě byla na mysli Česká průmyslová zdravotní pojišťovna s Revírní bratrskou pokladnou, zdravotní pojišťovnou, s cílem zajistit sloučení nejpozději do konce roku 2015.

    Velmi mě překvapilo, že se mezi zúčastněnými stranami memoranda objevují i krajské samosprávy zastoupené hejtmany Moravskoslezského a Zlínského kraje. Ale oba hejtmani, jak Miroslav Novák, tak dr. Stanislav Mišák, se však od tohoto memoranda velmi ostře distancovali (předsedající upozorňuje na čas) a uvedli, že s nimi tento záměr ani nikdo nekonzultoval. Zřejmě se tedy jedná o velmi promyšlený pokus prosadit účelové sloučení zdravotních pojišťoven, České průmyslové zdravotní a Revírní bratrské zdravotní pojišťovny, a snaha získat pro tento záměr politickou podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: (Vstupuje do řeči.) Pane poslanče, já se opravdu moc omlouvám, ale je potřeba dodržet časové limity kvůli vašim kolegům, aby měli stejnou šanci. (Poslanec Hovorka děkuje.) Prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, musím říci, že skutečně na mě celá akce s memorandem činí velmi pochybný dojem. Mé informace, které v této věci mám, jsou obdobné jako vaše. Hejtmani obou krajů se distancovali od toho, že by kdykoli takovéto memorandum podepsali. Podle všeho se od toho distancuje také Revírní bratrská pokladna, a je tedy evidentní, že se jednalo o to, že memorandum bylo připraveno bez jejich vědomí. Podle všeho také OKD, které bylo iniciátorem tohoto procesu, nakonec svůj záměr zřejmě odložilo. Ale to nic nemění na tom, že podle zákona č. 280/1992 Sb. tady máme definován proces, který řeší otázku vydání povolení Ministerstva zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí k otázce sloučení zdravotních pojišťoven. Jedná se o řízení, které podléhá obecné právní úpravě správního řádu. Samozřejmě z tohoto důvodu také není možné do tohoto řízení zasahovat. K vydání rozhodnutí o sloučení je příslušné Ministerstvo zdravotnictví a v průběhu řízení se musí vypořádat se všemi skutečnostmi uvedenými účastníky a důvody udělení či neudělení povolení, řádně vysvětlit odůvodnění tohoto rozhodnutí. V případě, že by sloučení obou pojišťoven nebylo v souladu s podmínkami, které jsou pojišťovny povinny splnit - Ministerstvo zdravotnictví podmínky povinně přezkoumává - byla by taková skutečnost zohledněna a povolení by nebylo uděleno.

    Já jsem si také vyžádal vyjádření Ministerstva financí, které k obdobnému dotazu už uvedlo, že případné sloučení těchto dvou pojišťoven nepodporuje. Čili v tuto chvíli nevidím na straně státní správy argumenty i důvody pro to, proč by státní správa měla sloučení zdravotních pojišťoven, které jste popsal, podporovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance... Nechce položit doplňující otázku. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Velmi pěkně děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem musel teď trošinku zkorigovat tu otázku, protože už v interpelaci kolegy Karamazova byly některé věci kroků vlády ve vztahu k muničním skladům vysvětleny. Ale přes to všechno si myslím, že Vrbětice jsou naprosto specifickým případem, který byl i tady v Poslanecké sněmovně několikrát diskutován jak v oblasti krizového plánu, tak v oblasti nasazování jednotek, v oblasti příčin té samotné mimořádné události. Vrbětice jsou neustále místem činu, kde probíhá šetření, jsou ve stavu, který nepředstavuje normální život v této oblasti. Já bych velmi poprosil o to, zda bychom přímo k těm Vrběticím neslyšeli stanovisko pana premiéra k dalším krokům vlády, které budou doprovázet tento vývoj.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, velmi stručně. Možná ještě některé informace, které zatím nezazněly v průběhu dnešních interpelací.

    Pokud jde za prvé o Vrbětice. V současné době bylo z Vrbětic podle informací, které jsem obdržel, zatím vyvezeno více jak 55 nákladních automobilů a bylo vyvezeno přes 700 tun materiálu. 9. března letošního roku vláda rozhodla o uvolnění 47 mil. korun na další práce v souvislosti s likvidací nevybuchlé munice v areálu muničních skladů ve Vrběticích. Tady tedy pokračuje vláda v plnění svého závazku ochránit zdraví a životy občanů a vyčistit celý areál muničního skladu. Peníze jsou určeny především na mzdy hasičů, policistů a další výdaje při vyklízení muničních areálů a rovněž na ostrahu objektu.

    Tady nezbývá než si povzdechnout nad tím, že v minulosti státní správa umožnila takovouto kumulaci munice v areálu ve Vrběticích, protože náklady, které jsou nyní spojeny s řešením této situace, budou značné a budou nepochybně dosahovat bohužel nikoliv desítek milionů korun, ale v celkovém součtu pravděpodobně několika set milionů korun, které bude muset stát vynaložit v souvislosti s řešením výbuchů, ke kterým došlo ve Vrběticích.

    První kamiony z Vrbětic do Květné vyrazily 7. března. Jak už jsem zmínil, vláda také rozhodla o tom, že v případě, že nebude možné uzavřít nájemní smlouvy o uložení munice nebo výbušnin v Květné mezi jejich privátními vlastníky a Armádou České republiky, resp. Ministerstvem obrany, budou tyto výbušniny vyváženy z areálu Vrbětice v režimu evakuace z pokynu velitele zásahu. Nechceme, abychom byli blokováni potenciální nedohodou mezi vlastníky munice a Ministerstvem obrany, a chceme udržet tempo sanačních prací a odvozu munice v areálu ve Vrběticích. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku, poprosím tedy další v pořadí a to je paní poslankyně Němcová, aby přednesla svou interpelaci. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci výroků členky vaší vlády paní ministryně pro místní rozvoj, která se nedávno na svém facebooku svěřila svým fanouškům s tím, že během své práce na Ministerstvu pro místní rozvoj přichází k závažným informacím, které svědčí o, slušně řečeno, nehospodárnosti některých hejtmanů při čerpání financí z regionálních programů, ale že je toho mnohem více, a že toho, čeho je více, se jí na facebook nevejde, ale pro jistotu si to všechno schovává do trezoru.

    Chci se vás zeptat, jestli si myslíte, že je správné, aby členka vaší vlády místo toho, aby když se setká se skutečnostmi, které by měla spíše ohlásit orgánům činným v trestním řízení, si tyto skutečnosti strká do svého sejfu a schovává si je na nějakou příhodnou dobu, aby je mohla použít, a nechci říci, jakým způsobem.

    Chci se vás za druhé zeptat, jestli jste se tedy s paní ministryní osobně setkal nebo setkáte, zda jste ji požádal, případně, že nemáte čas na osobní setkání, aby vám odpověď vysvětlila písemně, co tímto výrokem myslela.

    A za třetí se vás chci zeptat, zda se domníváte, že je normální, aby v demokratické zemi mohla sedět ve vládě osoba, která provozuje takovéhle aktivity. Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, vážené poslankyně, já jsem především přesvědčen o tom, že paní ministryně Šlechtová má skutečně hodně práce na Ministerstvu pro místní rozvoj a má hodně věcí, které musí v letošním roce dotáhnout do konce. Už dnes jsme tu mluvili o Integrovaném regionálním operačním programu, který zrovna tedy nepatří mezi favority z hlediska tempa schvalování ze strany Evropské komise, tzn. nebude to pravděpodobně úplně první operační program, který dokážeme spustit, a určitě by bylo v zájmu Ministerstva pro místní rozvoj, aby ministerstvo, které má na starosti vůbec koordinaci čerpání prostředků z Evropské unie, nebylo úplně poslední, pokud jde o jeho vlastní operační program. Stejně tak paní ministryně Šlechtová má za úkol připravit nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Má za úkol připravit novelu stavebního zákona, kde by se mělo sloučit stavební řízení, územní řízení a povolování EIA. Má participovat na přípravě zákona o sociálním bydlení. Takže těch věcí je tam skutečně velké množství.

    Já jsem přesvědčen o tom a trvám na tom, že by paní ministryně měla trávit méně času na sociálních sítích a více se věnovat agendě ministerstva, protože evidentně ten pobyt na sociálních sítích jí přináší spíše komplikace. Já jsem s paní ministryní Šlechtovou měl možnost o této věci osobně hovořit na jednání koaliční rady, ještě jsem jí také poslal dopis, paní ministryni Šlechtové, a v tom dopise jsem ji požádal, aby pokud to vyjádření odpovídá realitě, které napsala na sociální sítě, tak jsem jí napsal, že jsem přesvědčen o tom, že v právním státě, kterým Česká republika bezpochyby je, je povinností občana oznámit orgánům činným v trestním řízení jakékoli informace a podezření ze spáchání přestupku či trestného činu. Sdělil jsem jí tedy své přesvědčení o tom, že pokud jako člen vlády získá informace, které nasvědčují nějaké trestné činnosti, tak by se měla neprodleně obrátit na orgány činné v trestním řízení. Současně jsem paní ministryni požádal v tomto svém dopise, aby do konce měsíce dubna informovala o konkrétních krocích, které podnikla v případě těchto svých podezření, pokud se k těmto podezřením, které uvedla na sociální sítě, hlásí.

    Čili shrnuto a podtrženo, jsem přesvědčen o tom, že by se ministr měl chovat jiným způsobem, že by neměl zmiňovat trezory, ale pokud při své práci narazí na věci, které se týkají možného podezření ze spáchání jakéhokoli trestného činu, měl by postupovat transparentně, měl by se obrátit na Policii České republiky a nemělo by to být součástí nějakého politického zápasu nebo medializace obdobného typu. Paní ministryni jsem o to požádal jak osobně, tak jsem ji o to požádal písemnou formou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já samozřejmě, pane předsedo vlády, vítám to, že jste s paní ministryní mluvil. Doufám, že ona pochopila, co jí vlastně říkáte, protože se obávám, že pokud jste jí to nesdělil přes facebook, tak ona ostatní normální komunikační kanály tak dobře nevnímá a nerozumí jim, tak doufám, že tentokrát jim dobře porozuměla a že si pohlídá to, co přísluší členu vlády, jak se má chovat a jak má vystupovat, a to nejen na veřejnosti, ale veškerou svou prací. Ona tu říká: Škoda, že nejsou veřejná jednání vlády a že občané opravdu nevidí, jak se vládne, jak koalice v reálu funguje. Tak si myslím, že to je na jinou debatu, já už nebudu mít čas a vy také ne, abychom tuto otázku, jak v realitě koalice funguje, a škoda, že nevíme, jak to běží na vládě, abychom si o ní popovídali jindy. Najdeme jiný prostor a budeme se vás na tyto otázky ptát, ale zatím vám děkuji za odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana... Bez odpovědi. Dobrá.

    Máme dvě minuty do čtvrté hodiny, já bych v tuto chvíli, pokud s tím budete souhlasit, další interpelaci neotevírala, jen bych pro steno upřesnila omluvu. Z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec Jaroslav Holík, pan poslanec Pavel Holík je přítomen.

    Vzhledem k tomu, že každou vteřinou padne 16. hodina, upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Dříve ještě, než vyzveme prvního v pořadí, předám řízení schůze. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat, a to ústními interpelacemi podle vylosovaného pořadí na jednotlivé členy vlády. Prvním interpelujícím poslancem je pan poslanec Ladislav Velebný, který interpeluje nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka. Pan ministr je omluven z pracovních důvodů. Prosím, předneste svou interpelaci. Odpověď budete mít do 30 dní podle zákona o jednacím řádu. Máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane řádně omluvený ministře, vážené kolegyně, kolegové, Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Sdružením pro výstavbu komunikace I/11 a dalšími subjekty dlouhodobě usiluje o zařazení silničního a železničního koridoru Ostrava-Opava-Krnov-Bartultovice-Opole do globální sítě TEN-T do roku 2050. Zařazení do tohoto koridoru podpořilo svým usnesením Zastupitelstvo jak Moravskoslezského kraje, Zastupitelstvo Žilinského samosprávného kraje, tak i Opolského vojvodství včetně Rady powiatu - okresu Prudnik. V tomto smyslu byly uzavřeny deklarace mezi Moravskoslezským krajem, Žilinským samosprávným krajem a Opolským vojvodstvím.

    Jak asi víte, koncem roku 2013 bylo evropskými institucemi přijato mj. nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1315/2013, o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Toto nařízení zcela jednoznačně podporuje přeshraniční spojení států EU, což tento záměr splňuje.

    Vážený pane ministře, mé otázky tedy zní: Podpoří vaše Ministerstvo dopravy tento záměr při revizi transevropských dopravních sítí, která má na půdě EU proběhnout v roce 2016? A druhá otázka. Jak je Ministerstvo dopravy připraveno na tuto revizi, která má v příštím roce proběhnout a jaké kroky jste již učinili?. Pane ministře, děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Velebnému, téměř dodržel i čas určený pro interpelaci. Nyní má slovo pan poslanec Petr Bendl, který interpeluje pana ministra Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych mezi námi přivítal pana ministra zemědělství. Poprvé na této schůzi nás navštívil. Je dobře, že přišel aspoň na interpelace, byť nebyl na zákonech, které se týkají přímo Ministerstva zemědělství, při projednávání Poslanecké sněmovny.

    Já bych se chtěl pana ministra zemědělství zeptat, neboť byl a je také aktivní, stejně jako paní ministryně pro místní rozvoj, na Facebooku a tam jsem zaregistroval jeho významné výhrady vůči použití registračních pokladen. A říkal jsem si, no hurá, aspoň někdo pochopil, že tisíce živnostníků, kteří pracují v téhle oblasti, v rezortu zemědělství, snad svému ministrovi zatleskají, že si konečně uvědomil, že jde o likvidaci malých živnostníků a že to je vlastně snaha, jak všechny zahnat do zaměstnaneckého poměru. Místo toho jsem dnes zjistil, že už tam tyto výhrady nemá na Facebooku. Možná poté, co překládá návrhy zákonů na jednání vlády, kdy je ministr financí v konfliktu zájmů, tak tam za ministra financí, řeknu, obhajuje jeho návrhy zákonů, že třeba už pochopil, že registrační pokladny jsou správně, a já se chci zeptat pana ministra zemědělství, jak to tedy je, jestli jako první místopředseda KDU-ČSL podporuje zavedení registračních pokladen, či nikoliv. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi a požádám pana ministra zemědělství, aby se ujal svého slova k odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji vám, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, dobré odpoledne.

    Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, na úvod vaší interpelace musím říct, že má omluva byla řádná - z pracovních důvodů, protože včera a dnes tři velice důležité nevládní organizace v mém rezortu, z toho dvě měly volební sněm - místní akční skupiny, Agrární komora, takže z toho důvodu jsem se omluvil a dnes jsem ještě trávil odpoledne na republikové radě Asociace soukromého zemědělství, takže to považuji za dost důležité pro to, aby ministr využil svého práva omluvit se. Jenom abych to dovysvětlil, proč jsem zde nemohl být.

    Nicméně k vaší konkrétní interpelaci. Mé výroky jsou stále stejně konzistentní. Já jsem podepsal koaliční smlouvu a já jsem si vědom, co jsem v té koaliční smlouvě podepsal. A s tím, že je potřeba zavést elektronickou evidenci tržeb, neboli lidově řečeno registrační pokladny, tak tomu se nevyhýbám a k té zodpovědnosti se hlásím, ale je otázka rozsahu, jakým způsobem, do kterých oblastí, na jaké obratové skupiny a jakým způsobem případně to bude stát řekněme kompenzovat nebo nějakým způsobem pokryje náklady, které s tímto budou případně pro živnostníky a právnické osoby spojeny, a to jsem v rámci mezirezortního připomínkového řízení jako připomínku Ministerstva zemědělství také uplatnil ve vztahu k Ministerstvu financí, že postrádám důkladnou analýzu těchto věcí, které jsem teď ve stručnosti vyjmenoval, a bez této analýzy já osobně si nedokážu představit, že je možné postupovat při projednávání a nastavování tohoto systému v ČR. Takže to je stále stejné, konzistentní a já čekám, že v rámci vypořádání mezirezortního připomínkového řízení se k tomu Ministerstvo financí také jasně postaví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ano, je zájem o doplňující otázku pro pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo k doplňující otázce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Z vlastní zkušenosti vím, pane ministře zemědělství, že není potřeba věnovat dvanáct hodin denně jednání jakékoliv, byť významné asociace či Agrární komory, že všichni pochopí, zúčastníte-li se hodinu, hodinu a půl a pak navštívíte jednání Poslanecké sněmovny a budete projednávat zákony, které se rezortu Ministerstva zemědělství týkají, protože tady je především vaše odpovědnost. Ale vy to zřejmě chápete jinak. Dobrá.

    Jenom doplňující otázku. Dokdy tu analýzu dostanete, pokud vám ji slíbili, a zdali ji zveřejníte. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte dvě minuty na odpověď.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Ano, děkuji. Velice rád. Já bych jenom podotkl, že tam netrávím celé dny, ale vzhledem k tomu, že to bylo ve dvou dnech a konala se jedna z těchto akcí v Zábřehu na Moravě, druhá v Olomouci a třetí na Vysočině, tak ono logisticky je potřeba také nějakým způsobem napočítat i čas na dopravu z Prahy, zpátky, z Prahy do Olomouce atd. Takže jenom tolik na dovysvětlenou, ale myslím si, že to není předmětem toho, abychom tady vedli tuto polemiku.

    Já samozřejmě jsem řekl, že pokud nebudu mít kvalitní podklady a nebudeme mít dostatečně kvalitně prodiskutovány všechny souvislosti s přijetím tohoto zákona, tak jsem to řekl veřejně a to platí, že prostě já pro polotovar, který nebude řádně připraven, ruku nezvednu. Samozřejmě v okamžiku, kdy ty studie nebo to vypořádání dostanu, nemám problém to samozřejmě zveřejnit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za doplňující odpověď. Interpelace končí. Nyní tedy se slova ujme pan poslanec Jiří Petrů, který interpeluje nepřítomnou paní ministryni Karlu Šlechtovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Ano, děkuji, vážený pane předsedající. Má interpelace se týká průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti z programového období 2007-2013. V poslední monitorovací zprávě ze dne 7. ledna tohoto roku, která je k dispozici na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, je uvedeno, že celkové alokace pro období 2007-2013 ve výši 689,2 mld. jsou Evropské komisi zaslány žádosti ve výši 473,9 mld. Kč, což činí 68,8 % alokace. Z této monitorovací zprávy však není zřejmá výše úhrady finančních prostředků proplacených, říkáme tomu certifikovaných, Evropskou komisí do rozpočtu Ministerstva financí. Dotaz tedy směřuje na tuto skutečnost.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Odpověď dostanete, pane poslanče, do třiceti dnů.

    Nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Michala Kučery na nepřítomného a řádně omluveného ministra dopravy pana Ťoka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Já děkuji za slovo. Pan ministr se omluvil z pracovních důvodů, tohle to asi za práci nepovažuje.

    Vážený neznámý pane ministře Ťoku, doufám, že vás budu mít možnost poznat jinak než z televizních obrazovek, že občas zavítáte k nám do Poslanecké sněmovny nebo se třeba přijdete představit na hospodářský výbor. Zatím jsem měl možnost vás vidět pouze včera na tiskové konferenci, kdy jsem si se zděšením vyslechl, že chcete dostavět rychlostní komunikaci R7 pomocí zapojení financí soukromého sektoru, tzv. PPP projektem. Jistě chápu, že PPP projekty mají svou budoucnost a mají své místo ve výstavbě silniční sítě v České republice. Proč jste si ale k tomuto pokusu vybral zrovna těžce zkoušený Ústecký kraj? PPP projekty nejsou připraveny, není zpracovaná legislativa. Jinými slovy nám říkáte, že dostavbu rychlostní komunikace R7 Praha-Chomutov chcete znovu odložit. Uvědomujete si, pane ministře, že R7 má klíčový význam pro rozvoj regionu s 300 tisíci stálými obyvateli a pro další desítky tisíc těch, kteří region využívají pro pracovní a volnočasové aktivity? Jedná se o region s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v České republice. V některých částech se jedná o nezaměstnanost převyšující i 16 % práceschopného obyvatelstva. Míru nezaměstnanosti lze řešit investicemi nových investorů v průmyslových zónách regionu, resp. podporou malého a středního podnikání, kde je nezbytnou podmínkou kvalitní dopravní dostupnost, která také úzce souvisí s dostupností dalších veřejných služeb, zejména zdravotnictví.

    Chtěl bych vás tímto, pane ministře, požádat, abyste urychleně zahájil dostavbu silnice smrti R7 s obrovskou nehodovostí, vzal na vědomí výzvy a memoranda zástupců samospráv a urychleně zahájil dostavbu rychlostní silnice R7, a to bez jakéhokoliv dalšího odkladu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Žádám kolegy poslance, aby dodržovali časový termín. Odpověď bude jistě dodána do 30 dnů.

    Nyní interpeluje pan poslanec Jan Zahradník pana ministra financí Andreje Babiše, místopředsedu vlády. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se obracím se svou interpelací na pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše.

    Pane místopředsedo, přicházím s interpelací ve věci vládou zamýšlené povinnosti zavést registrační pokladny pro živnostníky. V této věci už někteří moji kolegové interpelovali v tom předchozím bloku pana premiéra.

    Já dobře vím, že zde už byl jeden pokus takové zařízení zavádět a Občanská demokratická strana a tehdy i já osobně jsme s tím nesouhlasili a protestovali jsme proti tomu. Proto mi připadá velmi nepřípadné a nedobré, že kvůli avizovaným větším výběrům daní ve výši 10 miliard korun hodláte šikanovat statisíce poctivých podnikatelů. Já bych se ve své interpelaci chtěl zaměřit na ty, kteří podnikají opravdu velmi drobně, na ty opravdu drobné podnikatele. Ty důchodce, kteří si drobným podnikáním přivydělávají k důchodu, nebo maminky na rodičovské dovolené, které si po odpoledních také hodlají svým drobným podnikáním přivydělávat.

    Moje otázka zní, zdali má vláda zpracovanou analýzu dopadu zavedení registračních pokladen na živnostníky. A druhá otázka, zdali existuje materiál na úrovni vlády nebo vašeho ministerstva, který by řekl, kolik živnostníků již další náklady neunese. Kolik jich prostě za těchto podmínek skončí své podnikání, a tím se připraví o docela dobrý příjem. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Babiše, aby se ujal odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já mám pocit, že jde stále o velké nedorozumění. Protože já nevím, proč stále mluvíte o registračních pokladnách. Nikdo žádné registrační pokladny nezavádí. Netýká se to ani živnostníků ani důchodců ani maminek. Takže já skutečně nevím, jestli pošlu nějakou analýzu. Dneska je to v Právu, už jsem to tu jednou četl, můžu to přečíst znovu. Je to opatření proti krácení tržeb. To znamená, ti, kteří krátí tržby, okrádají jednak občany, protože se tváří, že platí daně a neplatí, a potom vlastně podnikají nekorektně, protože ti, kteří platí daně - vůči těm mají konkurenční výhodu. A to my chceme změnit. Chceme rovné podmínky pro všechny.

    Šedá ekonomika v České republice dělá asi 15 % HDP, to je asi 82 miliardy korun. My jsme analyzovali všude v Evropě, jaké mají systémy, jaké jsou povinnosti prodejců, zákazníků. Vzhledem k tomu, že máme nějaký vývoj v systémech a v elektronice, tak jednoduše ten model, který my chceme zavést a který je známý našim občanům z dovolených v Chorvatsku, je nejlepší. To určitě majitel Vítkovice Tours pan Honek netušil, když mi to řekl v roce 2012, jaký je to dobrý systém, co tady způsobí. Teď mám pocit, že se to stalo hlavním programem v rámci programu Antibabiš, teď je hlavní program evidence tržeb. A stále se mluví o registračních pokladnách. Tady i pan Skopeček - já nevím, jak už to mám říct, že to nejsou registrační pokladny a že je to skutečně opatření, které zrovna ten trh - které je spravedlivé. A když to zaváděli v Chorvatsku, tak 93 % tamních občanů to podpořilo. Podle naších výzkumů a podle Hospodářské komory, podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků - všichni to podporují. Tak já skutečně nevím, kde je ten problém.

    Takže my vypořádáváme teď připomínky, ty budou hotovy do 27. března. Samozřejmě v rámci koalice jsou také dotazy, my jsme na to dělali dopadové studie. Mimochodem dělali jsme také dopadovou studii na registr smluv. Já nevím, kdo z té studie si co vzal. Když Ministerstvo vnitra říká, že za pět minut zaregistruje smlouvu, a ÚOHS říká za čtyři hodiny, v obci Planá říkají, že je to bude stát 1 500 korun a jinde říkají, že to bude 30 korun, tak já nevím, na co jsou takové studie. Byrokracie státu funguje - na ty studie, komise, stále něco. A my to určitě předložíme v rámci vypořádání a ty dopady, dneska už o tom byla řeč v rámci interpelace s panem Stanjurou, tak tu jednorázovou slevu na dani my chceme jenom pro fyzické osoby, která má kompenzovat náklady na pořízení softwaru. Výše slevy bude omezena nějakou částkou, ještě nevíme jakou, a bude se uplatňovat za rok, kdy vstoupí do systému. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře, skončilo pět minut. (Ministr: Už uběhlo pět minut?) Pan poslanec položí doplňující otázku. Budete mít další dvě minuty. (Dobře, omlouvám se.)

    Prosím, pane poslanče. Máte minutu na doplňující otázku.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, můžete tu ideu, tu myšlenku, nazývat jakýmikoliv jmény, ale pravdou je, a v tom je její reálné zhmotnění pro živnostníky, budou si muset koupit - mnozí ji nemají - tu registrační pokladnu, budou ji muset připojit k vašemu ministerstvu a zajistit její provoz. A to je pro ty lidi obrovský náklad nejenom hmotný, ale i duchovní.

    A s tím Chorvatskem, prosím, to nás tedy nestrašte. Ono má vůči nám poloviční ekonomiku a dvojnásobnou úroveň té u nás nežádané šedé ekonomiky.

    Takže já myslím, že to je skutečně další nástroj, kterým chcete ty drobné živnostníky šikanovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jestli pan ministr chce doplňující odpověď? Ano. Máte dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: To je debata s hluchoněmými. To je těžké. Když bude stále někdo mluvit o živnostnících, tak si mluvte o živnostnících. Žádných živnostníků se to vlastně netýká. Proč mluvíte o živnostnících? Jedná se o restaurace a maloobchod. Mimochodem o kamenné obchody. Také o Vietnamce, kteří, jak známo, neplatí daně. Takže proč mluvíte o živnostnících? Vůbec se jich to netýká. O čem mluvíte?

    A tady jsou ta zařízení, pane kolego. Já vám to ofotím. Takováto malinká zařízení. Dokonce v Chorvatsku byla obrovská konkurence. Dávali to mobilní operátoři, 570 korun měsíčně. A ještě si to odpočítají ze základu daně. A jedná se jenom o fyzické osoby. Takže prosím vás, nemluvte o registračních pokladnách a nemluvte o živnostnících. Není to o živnostnících. Není. Je to o těch, kteří krátí tržby a vlastně okrádají i lidi, protože se tváří, že platí daně, a neplatí a nekale podnikají vůči ostatním, kteří podnikají tak, že platí daně. A tím chceme snížit daň. Vy jste daně zvyšovali, tak my chceme DPH snížit. Takže by bylo dobré, abychom se shodli na pojmech. Jo? Nejsou to registrační pokladny, nejsou to živnostníci.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Bude ještě několik obdobných interpelací, budeme se o tom ještě bavit déle. Nyní pan poslanec Ladislav Šincl ve věci opatření proti daňovým únikům v lihu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, předně musím uvítat, že jste se dnes dostavil na interpelace. Je to dost vzácná věc. Proto bych využil této vzácné příležitosti a zeptal se na moji interpelaci.

    Téměř v každém svém veřejném vystoupení sdělujete veřejnosti, jak vám záleží na zlepšeném výběru daní a kolik různých opatření máte připravených proti daňovým únikům. Ve svém úřadě jste již delší dobu, ale výsledky moc oslňující podle mého názoru nejsou. V mnohých oblastech na Ministerstvu financí existují jistě rezervy.

    Jedna z oblastí, kde byste více měli zintenzivnit boj proti daňovým únikům, je i oblast lihu, výběru spotřební daně na líh a sudového vína. Myslím si, že by bylo dobré, abyste nechal zpracovat podrobnou analýzu všech opatření, kterou se Ministerstvo financí chystá vykonat v návaznosti na odhalení, jež přinesla takzvaná metanolová aféra a později i trestní proces s jejími aktéry. Zajímalo by mě, jaké jste připravil návrhy opatření, která by mohla vést k modernizaci kolků i dalších nástrojů daňové a bezpečnostní evidence alkoholu tak, aby stát technologicky lépe čelil snahám o jejich padělání, o nelegální prodej a daňové úniky.

    Domnívám se, že správnou cestou by bylo zavedení stejného pravidla u kontrolních pásek na alkohol, jaké platí například u tabákových výrobků, totiž že za vydaný kolek se platí státu předem. Z kontrolní pásky by se stala cenina, která už v sobě zahrnuje příslušnou spotřební daň. Toto opatření by bylo mnohem účinnější a zabránilo by okrádání státu prostřednictvím nejrůznějších podvodů s kontrolními páskami a následného neplacení spotřební daně. Zajímal by mě váš názor na tuto myšlenku, na tento můj názor. Proč je to u jednoho předmětu spotřební daně, to je tabáku, takto a u jiného předmětu spotřební daně jinak, čili na konci řetězce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádám pana ministra financí a místopředsedu vlády, aby odpověděl na tuto otázku pana poslance Šincla. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji vám, pane předsedající. No tak samozřejmě, měli jsme tady lihovou aféru. Je zajímavé, jak tam hezky spolupracovali celníci. Celní správu jsem zdědil také v nějakém stavu, je tam několik trestních oznámení, GIBS to vyšetřuje. Měli jsme tady hezkou aféru Zadeha, ten nás okradl asi o 4,5 mld. Takže ta Celní správa je také v nějakém stavu, nevím, kdo to řídil předtím, jestli vůbec.

    Takže určitě tahle problematika je předmětem našeho zkoumání, protože v rámci zákona o povinném značení lihu došlo k omezení velikosti spotřebitelského balení lihu, zavedení nového systému registrace výrobců, dovozců a distributorů lihu se zpřísněnými vstupními požadavky, včetně povinnosti poskytování kaucí, zavedení povinnosti konečných prodejců nakupovat lihoviny pouze od registrovaných subjektů, zpřísnění pravidel pro nakládání s kontrolními páskami k zamezení jejich zneužití na černém trhu včetně sankce za jejich ztrátu či zničení ve výši spotřební daně a zavedení nových kontrolních pásek s lepšími ochrannými prvky či stanovení řady pravidel a omezení směřujících k eliminaci prodeje nelegálního lihu v restauračních a jiných podobných podnicích.

    Technická novela byla provedena s účinností od 1. ledna 2015. Vedle toho byla realizována řada nelegislativních opatření zejména metodického charakteru v rámci činnosti orgánů celní správy ČR.

    Další opatření proti daňovým únikům na lihu je likvidace lihovin. Je možná pouze za účasti správce daně. Subjekty jsou povinny kdykoliv prokázat zdanění a legálnost držení lihu předepsanými doklady. Podmínky výroby lihu a lihovin dále přesně stanoví zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Tento zákon provází vyhláška Ministerstva financí a druhá vyhláška Ministerstva zemědělství. Zákon o lihu stanoví další přesná evidence, stanoví denaturační prostředky pro zneužití lihu, měřidla a podobně, oznamování prodeje lihovin za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky spotřební daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, správci daně před zahájením prodeje, dále možnost neuznání osvobození zvláště denaturovaného lihu podle předpisu jiného členského státu, který byl použit ve výrobku a bylo následně prokázáno zneužití.

    Ohledně placení spotřební daně, to je téma, které je teď na stole. My určitě - je tam jiná situace než u cigaret, kde je vlastně jediný výrobce, a tady samozřejmě je to otázka jednání a názoru, do jaké míry ohrozíme výrobce lihovin, ty, kteří platí daně a kteří se chovají slušně a podle zákonů a ohrozíme jejich cash flow, event. jejich podnikání a event. zaměstnanost. Takže to je předmětem analýzy. Vyjadřoval se k tomu nedávno i pan premiér, takže my to momentálně analyzujeme, jednáme s výrobci a dáme to k debatě. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Pan kolega Šincl se hlásí o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte jednu minutu.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, řekl jste mi, odpověděl jste mi, že je to předmětem zkoumání. Zkoumáte to již více než jeden rok, tedy já si myslím, že je to dost dlouhá doba na to zkoumání. A nevím, jestli jste mi rozuměl. Já jsem se vás ptal na váš názor na to, že by se spotřební daň u lihu vybírala předtím, tak jak je u tabákových výrobků. Jestli toto doporučujete, nebo ne. Z vaší zatímní odpovědi vyznělo to, že vám víc záleží na cash flow výrobců lihových výrobků než na výběru spotřební daně, jestli jsem to tak správně pochopil. Já si myslím, že u ministra financí by to mělo být trošku naopak, že by vám mohlo víc záležet na výběru spotřební daně než na cash flow výrobců lihových výrobků. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za doplňující otázku. Pan ministr financí ke své odpovědi, prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Mně záleží určitě na tom, abychom ty, kteří podnikají v této zemi, platí daně a zaměstnávají lidi, nelikvidovali opatřeními. A pokud jste mi nerozuměl, já vám to zopakuji. Já si nemyslím, že by desítky našich výrobců, kteří vyrábějí a platí daně včas, měli platit spotřební daň stejným způsobem, jako je to u tabáku. Takže já si to nemyslím, a pokud vy si to myslíte, tak já budu rád té debatě a řekneme si, co nám to přinese. Podle našich lidí z Celní správy a Finanční správy nám to nepřinese vůbec nic, akorát ohrozíme ty výrobce, kteří tady podnikají podle zákonů a platí daně, spotřební daň, včas.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Budeme pokračovat další interpelací na ministra financí a místopředsedu vlády, a to interpelací paní poslankyně Heleny Langšádlové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, před rokem jste reagoval na můj dotaz týkající se novely vyhlášky č. 278/1998 Sb. Tato vyhláška je klíčová pro to, aby fungoval systém dorovnávání úrokových rozdílů u proexportních úvěrů. Před rokem tato vyhláška nebyla na světě a není ani dnes. Tímto svým nekonáním, touto svou nečinností, pane ministře, jste poškodil naše vývozce. Byli připraveni o standardní nástroj podpory exportu, který se používá ve vyspělých zemích. Dovoluji si připomenout, že v minulém volebním období jsem jako poslankyně prosadila novelizaci zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Tato novela získala podporu napříč politickým spektrem a nabyla účinnosti již v roce 2013, pane ministře. Bohužel bez prováděcí vyhlášky nelze systém dorovnávání úrokových rozdílů spustit. Přitom státní rozpočet na rok 2014 s touto podporou českých vývozců a zaměstnavatelů počítal a měl na ni vyčleněny prostředky, které se nakonec pro tento účel nevyužily.

    Žádám vás proto o vysvětlení, co jste za ten celý rok na vašem úřadě udělal pro to, aby tato vyhláška byla vydaná, co se vám v této oblasti podařilo uskutečnit. Žádám vás o sdělení, z jakého důvodu jste potřebnou novelu vyhlášky doposud nevydal a kdy to hodláte napravit. (Předsedající hovoří současně s poslankyní: Děkuji. Paní poslankyně, když tak to učiňte v doplňující otázce.) Měl byste také zdůvodnit, proč jsou neexistencí tohoto nástroje exportu znevýhodněni naši exportéři. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, respektujme čas pro jednotlivé aktéry ústních interpelací. Odpoví pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Ve smyslu zákona o střetu zájmů chci nejdřív nahlásit střet zájmů, protože moje firma je čtvrtý největší český exportér, vyváží za 87 mld., takže něco o tom exportu asi vím.

    Takže vám chci jenom sdělit, že vyhlášku jsem nevydal a nevydám, protože ta vyhláška je nesmyslná, protože ta vyhláška by pomohla jenom bankám, žádným českým exportérům by nepomohla. A dělat tenhle hedging v době, kdy vlastně eurodepozit je negativní, kdy Česká republika je jedna z nejlepších v Evropě, máme desetileté bondy za 0,4 a kde banky jsou narvané penězi a jsou rády, že půjčují - tak jednoduše proč bychom dneska vlastně toto měli dotovat? Já k tomu nevidím důvod. Potom, kdyby ty úroky později stouply, tak to všechno zaplatí státní rozpočet. A pokud to státní rozpočet nevyužil, tak to je dobrá zpráva, ušetřili jsme a já jsem rád, že to tak je. Takže já určitě s tím mám zásadní problém a nevidím důvod, proč bych to dělal.

    My jsme zdědili hlavně jeden z největších průšvihů a to je Česká exportní banka. Tam máme velký problém, velký problém dopad na EGAP. Takže to, že někdo chodil do samoobsluhy a stát vlastně všechno kryl a platil 97,5 % a někteří naši exportéři vyváželi a bylo to tam brutálně rozkradeno, zasahovala policie, že tam byly falšované doklady atd., tak o tom si můžeme povídat někdy jindy, o exportu, jak to tu bylo organizováno. Takže já nevidím důvod, proč by stát měl toto dneska dotovat. Já myslím, že banky vydělávají slušně, a nevím, proč bychom jim my měli ještě víc přispívat na hedging. Takže v tom nevidím žádný smysl a žádnou vyhlášku dělat nebudu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pan ministr ani nevyužil čas. Paní poslankyně doplní svou otázku v jedné minutě.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Pane ministře, to je zcela standardní nástroj. Pokud tak nečiníte, doufám, že jste si vědom, že porušujete Ústavu. Vy jste ministr. Pokud je ten zákon platný a nesouhlasíte s ním, máte možnost podat novelu toho zákona. Ale ten zákon platný je a vy máte povinnost tu vyhlášku vydat. Pokud tak nečiníte, porušujete své ústavní povinnosti. Já nevím, jestli jste si toho vědom. Chápu, že jste v některých věcech dezorientovaný, co se týče vašich povinností, ale vy jste ministr, který je povinen dodržovat zákony tohoto státu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Pan ministr financí odpoví na doplňující otázku, prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za informaci. Tak já se budu informovat u svých právníků a podle toho se zařídím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a máme možnost pokročit dál. Nyní pan poslanec Martin Novotný stále na ministra financí a místopředsedu vlády ve věci elektronické evidence tržeb. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Já jsem se původně chtěl zeptat na jiný aspekt této problematiky, ale v diskusi zazněla jedna důležitá věta, které se chci chytit, a zeptat se, jestli byla skutečně míněna vážně.

    My často postrádáme analytické materiály k tomu konceptu elektronické evidence tržeb, a není se nám tedy možné divit, že klademe řadu otázek, protože ten koncept před sebou nevidíme. Pan ministr financí tu před chvílí řekl větu dohledatelnou ve stenozáznamu, že se ten systém nebude týkat živnostníků. My pro tuto kategorii máme ten vzletný právní pojem osoby samostatně výdělečně činné. Zahrnuje celou širokou škálu nejrůznějších činností v české ekonomice. Já se chci jednoduše a prostě zeptat, jestli tahle věta byla míněna vážně, autoritativně a jestli máme tedy počítat s tím, že osob samostatně výdělečně činných se tento systém v žádném ohledu a v žádném aspektu týkat nebude. To je jedna otázka.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za otázky v rámci interpelace. Pan ministr financí má svých pět minut na odpověď na položené otázky. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové. Vy mluvíte o živnostnících, registračních pokladnách. Já mluvím o maloobchodu, o restauracích a hotelích. Takže samozřejmě, o maloobchodu všichni asi víme, jaký je tady trh, a to, že je tam asi pár živnostníků, asi jo. Ale nemluvte, že je to o živnostnících. Vy stále melete o živnostnících. Já říkám, že je to maloobchod, restaurace a hotely. Vy to stále interpretujete politicky, že my něco máme proti živnostníkům. Nemáme nic, vůbec nic nemáme. Naopak právě pro ně, pro fyzické osoby, chceme dělat ty úlevy. Nechceme je dělat pro velké firmy, ale pro ně, právě pro fyzické osoby.

    A jestli se to bude týkat tohoto bufetu, já myslím, že se ho to ani nebude týkat. Takže je to v rámci specifikace těch subjektů, kterých se to bude týkat. A jestli se to bude týkat tady bufetu? Já nevím, ale pravděpodobně asi ne, protože my míříme hlavně na ty velké. Na těch 10 mld. krácení tržeb. Když to máme spočítáno na 10 mld. a vybíráme jenom 1,6 mld., tak asi tady máme nějaký problém.

    Takže pokud poslanecký klub ODS má zájem, tak já rád přijdu s paní náměstkyní Hornochovou a uděláme vám speciální prezentaci. Pokud o to je zájem, pokud to není jenom jako vždycky politická deklarace. A já jsem si myslel, že ODS má zájem, aby se tady vybíraly daně, aby se naopak daně snižovaly a aby tady všichni na trhu soutěžili objektivně, abychom neměli ty, kteří neplatí daně. Vy chcete asi podporovat ty, kteří neplatí daně, kteří tady podvádí, nebo já těm výtkám nerozumím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan Novotný má zájem o doplňující otázku. Pan ministr financí šetří čas pro další interpelující, to je výhodné pro kolegy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Já možná jenom doplňující poznámku. Mně ta otázka na míru zahrnutí živnostníků do systému zajímá proto, že ve chvíli, kdy se jejich organizace, asociace, ústy svého vedení vyjadřuje k tomuto systému, tak se vyjadřuje velmi pozitivně a podpůrně, a zároveň když si udělá interní průzkum, kolik jejích členů si myslí, že právě jejich činnosti by se ta záležitost měla dotýkat a mohla by je případně ohrozit, tak z hlediska té členské základny je 70 % proti a myslí si, že by do toho neměli být zahrnuti.

    Já jenom na závěr chci říci, že ukáže realita, kolik těch osob samostatně výdělečně činných v tom systému nakonec bude a jak je to ohrozí. A výzva, že nám bude předvedena prezentace, to nás určitě zajímat bude a rádi se něčeho takového zúčastníme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr financí Andrej Babiš doplní svou odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já nevím, odkud pan kolega poslanec má ty statistiky. Pan Havlíček, to je předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků, i pan Danda byl ráno u mě a všichni to podporují. A mají na to výzkum. Dokonce asociace bude dělat svůj web. Takže já nevím, kam vy chodíte na ty průzkumy. Oni mají jednoznačně průzkum, že jejich členové to podporují. Takže můžeme se s nimi potkat společně. My jsme dělali seminář i pro Hospodářskou komoru. Pan Dlouhý to také podporuje, všichni to podporují, jen vy s tím máte nějaký problém. Takže potkejme se společně a oni vám to vysvětlí, když mi nevěříte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí. Budeme pokračovat, a to ve věci dopadu elektronické evidence tržeb na živnostníky interpelací pana poslance Vladislava Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane ministře, vidím, že slovo živnostník se tady moc nenosí. A já nechci debatovat o tom, jestli je to poplatník daně z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti nebo živnostník. Ono je to jedno a totéž. Ale chtěl bych říci, že se tady pletou pojmy, a dokonce i částky. Já jsem se původně chtěl zeptat něco jiného, ale to se zeptám v doplňující otázce.

    Ale pan ministr zde uvedl, že poplatníci daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti zaplatili za minulý rok pouze 1,6 mld. korun. Pane ministře, možná byste si mohl více ověřovat ony údaje, protože to je údaj, který se týká výnosu daně na základě daňového přiznání. Když jsem byl na jednání o rozpočtovém určení daní na Ministerstvu financí, tak zástupkyně Generálního finančního ředitelství v listopadu minulého roku oznámila, že právě ti živnostníci, ty samostatně výdělečné osoby, zaplatili 9 mld. Ten zbytek, to jsou ty slevy na dani, které tam podávají i lidé, kteří pro souběh různých příjmů mají možnost si ty daňové výnosy odečíst.

    Takže já se chci zeptat skutečně, a pochopil jsem, že se odpovědi nedočkáme, jestli existuje nějaká analýza toho, a to i s využitím chorvatských zkušeností, kolika živnostníků, nebo respektive kolika poplatníků daně z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti se to dotkne. Kolik těchto osob bude muset ukončit své podnikání, protože jsou už teď na hranici ekonomické efektivnosti. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Pan ministr financí bude pokračovat v odpovědích na dané téma. Ještě není úplně vyčerpáno, pane ministře. Máte mnoho šancí. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pane předsedo, to bylo klasické vystoupení já o voze a on o koze. Já jsem řekl, že ze všech restaurací v této zemi jsme dostali 1,6 mld. korun na dani. Já jsem nemluvil o živnostnících. A v rámci těchto restaurací jsou i živnostníci samozřejmě, ale jsou tam všechny restaurace. Takže výnos daně ze všech restaurací je 1,6 mld. Takže nemluvím o živnostnících. Tam v rámci toho byznysu jsou samozřejmě živnostníci. Ale je jich poměrně... Ano, máme to spočítáno, máme analýzy, my vám to můžeme ukázat, ale pan Havlíček vám to určitě všechno řekne, ten na to má perfektní analýzy do detailů. Takže místo toho, abychom dostali 10 nebo 11 mld, tak jsem dostali 1,6 od těch poctivých.

    My chceme těm poctivým dát výhodu, a proto říkáme: vy platíte za potraviny DPH 15 %, a je nenormální, a škoda, že někdo v minulosti to neudělal, když jste stále navyšovali DPH, tak my jim to chceme snížit z 21 % na 15 %. Chceme snížit daň těm, kteří platili a kteří začnou platit, protože předpokládám, že všichni začnou platit. V Chorvatsku se staly zázraky. Tam některé restaurace šly s tržbami o 500, 600, 700 % za jeden rok. Zázrak. Dokonce byl vtip, že když chceš úspěšně podnikat v restauracích, spoj se s finanční správou. Najednou všichni naskočili.

    Takže prosím vás, držme se skutečně faktů, co já říkám. To snížení daně je 400 milionů korun. Takže my očekáváme, když to zavedeme, že samozřejmě vybereme podstatně více. A proto si myslím, a můžeme dovolit a motivovat ty, kteří to začnou dělat, a kteří to dělají, a že jim chceme snížit DPH. Já myslím, že to má logiku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Pan kolega Vilímec položí doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte jednu minutu.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Pochopil jsem, že žádná analýza zatím neexistuje.

    Ale já se chci zeptat na jinou věc. Jestli povinnou osobou, která bude muset také být podrobena této elektronické evidenci tržeb, budou také obce. Protože i ty získávají tržby v hotovosti a nejen v souvislosti s místními nebo správními poplatky, ale za určité služby, jako jsou kopírovací služby a tak dále. Určitě uznáte, že obce nejsou zrovna ty, které by měly zájem na nějakém snižování daňových povinností prostě proto, že většinou jsou daňové výnosy výlučným příjmem jednotlivých obcí. Zeptám se, jestli i tento systém elektronické evidence bude zaveden u obcí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr má dvě minuty na odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já vím, že jsem blbý rétor, ale já fakt nevím, jak vám vysvětlit, že kopírovací služby nejsou restaurace a hotel. Znovu opakuji. Restaurace, hotely, maloobchod! Maloobchod to je Tesco, Billa, Vietnamec. To není kopírovací služba, pane kolego. Ani obec. Sorry. (Veselost v sále.) Přijdeme na prezentaci a všechno vám to ukážeme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr ani nevyčerpal na doplňující odpověď všech svůj čas. Budeme pokračovat. Prosím o klid ve Sněmovně.

    Dalším interpelujícím poslancem je pan poslanec Václav Klučka, který má interpelaci na pana ministra Milana Chovance ve věci Vrbětic. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Pan ministr se dostavil.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo.

    Řekl jste správně ve věci Vrbětic, protože na tabuli máme jenom postup Ministerstva vnitra, ale ono to spolu souvisí - Vrbětice a následný budoucí postup Ministerstva vnitra v řešení této mimořádné události. Já jsem už interpeloval i pana premiéra a to bylo z pohledu celé vlády a legislativní činnosti, která nás bude čekat v této Poslanecké sněmovně v souvislosti s touto mimořádnou událostí a s touto tragédií, která potkala Vrbětice a de facto zničila zařízení, které jsme dříve nazývali muničním skladem. (V sále je neklid.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane poslanče, přeruším a nechám vám čas na dokončení interpelace. Prosím kolegy a kolegyně, aby jiné debaty přenesli mimo sál. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Václav Klučka: Taky pěkně děkuji. Otázka, pane ministře, tedy zní: Jak dále Ministerstvo vnitra plánuje svou spoluúčast svými složkami policie, hasičů, krizového plánování na řešení situace, která se týká Vrbětic?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr vnitra je připraven odpovědět, jaký byl postup Ministerstva vnitra ve věci muničního skladu ve Vrběticích. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, otázka Vrbětic vyvolala velkou debatu a diskusi nad vůbec způsobem nakládání a obchodování s municí po celé České republice. V současné době běží ve věci zhruba sedm státních kontrol i v jiných skladech. Já se obávám, že i po nálezech například na Pardubicku a jinde se ukazuje, že bude potřeba systémové a hluboké řešení.

    Vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, budeme tam tak dlouho, dokud bude potřeba. Já jsem byl v areálu opět na návštěvě. Zjistili jsme, že přístupová cesta, která je v současné době jediná zprovozněná, vede kolem areálu Bochemie a vývoz materiálu z jednotlivých skladů je komplikovaný tím, že je potřeba, aby z vlastních skladů vyskladňovali materiál vojáci spolu s hasiči a policií, dováželi ho na takzvané překladiště, a teprve tam si ho případně přebírali vlastníci a odváželi ho k zákazníkovi a případně na přepracování nebo dejme tomu k uskladnění do Květné.

    My jsme poměrně dlouho čekali, než se Ministerstvu obrany a jeho složkám povede uzavřít s dotčenými firmami nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že se to nepodařilo, byli jsme nuceni na vládu přinést návrh usnesení, které veliteli zásahu umožňuje, aby materiál byl vyskladňován takzvaně nuceně, vyskladňován v první fázi na náklady státu, to se v současné době děje a je odváženo raketové palivo do Květné. Raketové palivo bude odvezeno všechno. Je to de facto vstupní surovina pro výrobu firmy Bochemie. S touto firmou jsme jednali. Jednání bylo velmi korektní a předpokládám, že s touto firmou dojde k uzavření nájemní smlouvy. Následně, jak to budou klimatické podmínky umožňovat, jak se bude dařit dekontaminovat jednotlivé prostředí k jednotlivým skladům, bude velitel zásahu nařizovat dotčeným firmám, které tam jsou podle toho, co si správně pamatuji, čtyři plus Vojenský technický ústav, s těmi bude jednáno ve smyslu: chceme odvážet, máte na to tolik dní, varianta je odvoz k zákazníkovi, odvoz do vlastních skladovacích prostor, pokud nemáte vlastní skladovací prostory, můžete využít Květnou, můžete ji využít v nájemním vztahu, pokud ji v nájemním vztahu nevyužijete, odvezeme to tam na náklady státu a budeme tyto náklady po vás vymáhat. To jsou tři varianty, které v současné době firmy mají.

    Specifický příklad je firma Bochemie, která by v současné době ráda obnovila výrobu. Má to několik problémů, které v současné době řeší velitel zásahu. Ve lhůtě mezi 13. a 15. březnem bude firmě Bochemie sděleno, zda je možné výrobu obnovit, a pokud ano, v jakém rozsahu. U firmy Bochemie jsem si vědomi toho, že tato firma nainvestovala výrazné finanční prostředky včetně užití dotace. Ona garantuje udržitelnost projektu. Mohlo by zde vzniknout plnění v neprospěch státu. To znamená, jsme velmi obezřetní, na druhou stranu prioritou i v této věci je bezpečnost obyvatel, bezpečnost zaměstnanců a primárně i bezpečnost obcí v okolí. Tady k tomu budeme přistupovat především z hlediska bezpečnosti.

    Co se týče nasazení armády. Já jsem skálopevně přesvědčen, že nasazení armády je nezbytně nutné. Jsem naprosto přesvědčen o tom, že tím, že jsme areál po druhém výbuchu začali hlídat pečlivěji, nebo se mi chce říct neprodyšněji, že to zamezuje především tomu, aby se kdokoliv dostal do areálu zvenčí, ať už za účelem pouhé zvědavosti, nebo případně za účelem, že by tam chtěl páchat nějakou trestnou činnost. To znamená, že armáda bude spolu s hasiči a policisty nasazena do té doby, dokud to bude nezbytně nutné. Já se obávám, že doba, kdy jsme schopni z Vrbětic odvézt poslední kamion, je doba, která se blíží jednomu roku. Máme ambici to zrychlit. V každém případě dnes nejsme ve stavu, že by do areálu mohl zajet kamion s návěsem. Není schopný se tam otočit a to právě dimenzuje a brzdí vykládku. V momentě, kdy bude možné dekontaminovat plot, který byl v dřívější době kolem celého areálu, povede se ho zčásti opravit, tak v částech, kde bude opraven plot, bude nahrazena fyzická ostraha ostrahou elektronickou. V tom momentě to bude znamenat, že armáda bude moci postupně snižovat počet svých příslušníků, kteří tento areál hlídají.

    V konci konců pracujeme na tom, aby materiál byl odvezen. Firmy dostaly od státu nabídku do Květné. Květná je využitelná i v případě, že by se našly další sklady, kde je potřeba manipulovat s municí tímto způsobem, to znamená nabídnout firmám adekvátní uskladnění jejich majetku, než si vyřeší svoje problémy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, upozorňuji na čas.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Takže v konci konců, vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vidím to na lhůtu cca jednoho roku a pracujeme na tom, aby to bylo kratší. Díky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Klučka má zájem o doplňující otázku a pan ministr bude mít ještě dvě minuty na doplnění. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Ten, kdo se podíval do toho seznamu interpelací, ví, že ty Vrbětice jsem měl rozdělené na čtyři části - premiér, ministr vnitra, ministr obrany a ministr financí. Zdá se, že už na ty další dvě bude těžce docházet.

    Ale zeptám se. Ty finanční prostředky, které schválila vláda, týkající se činnosti, provozu, související s likvidací této události, ty finanční prostředky byly stanoveny s výhledem tohoto jednoho roku? Nebo v případě, že dojde k jakékoliv situaci, která prodlouží tuhle tu záležitost, bude stát ještě finančními prostředky na tom participovat?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Pan ministr má dvě minuty na odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, ta zpráva dobrá není. Peníze, které jsme teď na vládě uvolnili, jsou na první pololetí letošního roku a jsou pouze ve smyslu potřeb Ministerstva vnitra. A samozřejmě své náklady ponese i Ministerstvo obrany, které je následně bude muset vyčíslit.

    My jsme se s panem vicepremiérem a ministrem financí Babišem opět seznámili na místě samém s rozsahem té katastrofy a já se obávám, že k těm 50 milionům, které tam utratíme v prvním pololetí, budeme potřebovat další finanční prostředky pro druhé pololetí. A potom přichází v úvahu, co s nimi dále. Pokud ten areál budeme chtít využívat, tak ho musíme plošně dekontaminovat a potom ty náklady lze vyčíslit odhadem v řádech dalších, já se to skoro bojím říct, ale stovek milionů. To znamená, pokud má dojít k plošné dekontaminaci tohoto areálu, aby byl schopen plnit veřejnou funkci nebo abychom byli schopni ho prodat, tak tam stát bude muset v budoucnu dát další finanční prostředky. Takže 47 milionů - první pololetí letošního roku, pak vyúčtování a žádost o další peníze. Taková je dohoda.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Milanu Chovancovi za doplňující odpověď. Budeme pokračovat další interpelací, a to interpelací pana poslance Josefa Zahradníčka na ministra Jana Mládka, který je ale řádně omluven, takže bude jenom vaše první část. Prosím.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Příjemné dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře, kolegyně, kolegové. Moje dnešní krátká interpelace je na téma budoucnost jaderných elektráren v České republice. Je všeobecně známo, že velmi častou, skloňovanou otázkou veřejnosti i v odborných kruzích je výstavba dalších jaderných bloků v našich dvou jaderných elektrárnách, to je v Dukovanech a v Temelíně.

    Vážený pane ministře, údajně existuje ve vašem resortu a ve vašem trezoru plán na výstavbu dalších jaderných bloků v České republice. Pokud je to pravda, prosím o zveřejnění tohoto plánu. Pokud tomu tak není, prosím alespoň o vaše stanovisko k této problematice.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas na otázku.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsem tolerance sama, ale prosím, respektujte to, případně vážné interpelace svěřte papíru a udělejte písemným způsobem.

    Budeme pokračovat, a to interpelací pana poslance Antonína Sedi na ministra obrany. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, policejní zatýkání na Ministerstvu obrany a ve firmě Excalibur Army týkající se nevýhodného prodeje nepotřebného majetku či prodeje VOP Štemberk opět ukazuje na problémy v tomto resortu. To, co je zajímavé na tomto případě, je skutečnost, že se mluví dokonce o organizované kriminální činnosti, kdy nepotřebný a vyřazený majetek byl přes státní podnik dále přeprodáván. Obviněný brigádní generál Vladislav Halenka byl sice zbaven funkce velitele vojenské logistiky, ale zároveň tvrdí, že je nevinný a že policie skočila na lep v boji mezi zbrojaři. Podle mého názoru je problémem celý systém nastavený v resortu Ministerstva obrany, kde se nevyžaduje a kde je prakticky nedohledatelná osobní odpovědnost.

    Chci se zeptat, pane ministře, zda a jak reagovala Vojenská policie v tomto případě, jak reagovalo Vojenské zpravodajství a také Inspekce Ministerstva obrany. A také, zda je jistota v tom, že prodej nepotřebného majetku, který, jak se ukazuje, je jinde velmi potřebný, nebude v budoucnu scházet a zda takzvaná optimalizace zásob a skladového hospodářství nepřináší další problémy. Chci pouze připomenout, že se celkem vyřadilo přes 12 tisíc položek v celkové hodnotě ve výši jedné miliardy korun. Prodejem bylo získáno 280 milionů korun.

    Závěrem se chci zeptat, pane ministře, na přijatá konkrétní opatření přijatá ve vašem resortu obrany, vyplývající z této kauzy. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, i za dodržení času v otázce v interpelaci. A prosím pana ministra obrany Martina Stropnického, aby odpověděl. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, děkuju za tuto koaliční interpelaci v situaci, kdy probíhá vyšetřovaní, a v situaci, kdy je dost obtížné komentovat to, co se dělo, děje, a už vůbec ne to, co se případně dít bude. To mě asi každý pochopí, že musíme zachovávat striktní zdrženlivost v komentářích. Takže musím být trošku obecnější.

    U těch mediálních, a ono se to potom bohužel promítá i do těch osobních vyjádření, jako by nedocházelo k nějaké zřetelné dělicí čáře. Vidíme titulky o tom, že ministerstvo neumí hospodařit, že ministerstvo má chaos v tom či onom. A potom, pokud se někdo prokouše tímhle tím dál, tak zjistí, že se mluví o roce 2010, 2011, 2012 a podobně. Čili bylo by docela fér tohle to oddělovat. Neříkám, že jsme za ten rok působení na ministerstvu dokázali všechny systémy nastavit úplně geniálně, skvěle, že všechno jde jako na drátku, ale samozřejmě že se tím zabýváme. A u počátku tohohle toho celého byl prostě i výkon, nebo řekněme činnost Vojenské policie a samozřejmě i příslušného zpravodajství. Já to skutečně nemohu dál komentovat. My jsme o celé té akci věděli. Věděli jsme o ní už od prvních týdnů mého osobního angažmá na Ministerstvu obrany a mělo to pro nás řadu nepříjemných důsledků, protože jsme nemohli v ničem postupovat tak, abychom třeba zamezili některým věcem, a zároveň jsme měli obavy, že někteří lidé by mohli, řekněme, páchat činy, které lze označit za trestné.

    To, že třeba pan generál Halenka teď uděluje interview, mi přijde krajně nevkusné. Já nebudu udělovat žádné interview v této věci, protože jak jsem řekl na začátku, ta věc je ve vyšetřování, a proto nemohu ani teď, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, říci přesně, jaké vyvodíme důsledky. Ale mohu vás ujistit, že podnikáme všechny kroky ve všech ostatních případech, kde jednat můžeme, aby k takovýmhle věcem nedocházelo. Ale my nemůžeme napravovat různé záměrné či nezáměrné omyly devadesátých let, kdy se hromadně rozprodával nepotřebný vojenský majetek s tím, aby se s ním začalo výhodně podnikat. To skutečně nespadá pod kompetenci tohoto vedení ministerstva. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Ano. Pan kolega Seďa položí doplňující otázku panu ministrovi. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Musím se přiznat, že jsem z toho trošku volajaký zmätený. Vy jste ministr obrany a jste zodpovědný za resort. Já jsem vás nevinil z toho. Já jsem se ptal, co se tam vlastně děje. Co se děje na resortu. A já chápu, že to běží asi za minulou vládou, protože optimalizace zásob a skladového hospodářství opravdu probíhala v letech 2010 až 2014. Možná ještě dobíhá. Mně jde spíš o to, jaká konkrétní opatření se v resortu přijmou, ať už personální, ať už systémová, tak, aby bylo transparentní nakládání s veřejnými prostředky. Nic víc, nic méně. Ale chápu, že pokud probíhá vyšetřování, některé detaily nemůžete říct. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k otázce. Pan ministr má dvě minuty na případné doplnění. Prosím, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji. Tak tedy jenom bleskově. Samozřejmě že došlo k poměrně zásadním personálním změnám, které potom samozřejmě byly interpretovány jako různé čistky a hony na čarodějnice. To byly právě ty změny, které měly odstavit dubiózní lidi od možnosti ovlivňovat ten proces třeba odprodávání nepotřebného majetku, včetně zastavení některých odprodejů, které nebyly zcela transparentní, byť to v první fázi bylo pro ministerstvo nevýhodné. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za doplnění odpovědi a budeme pokračovat 13. interpelací. Pan poslanec Zdeněk Ondráček na nepřítomného omluveného ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Bohužel, téma monitoringu křečka polního je tak zásadní téma, že bez přítomnosti pana ministra se tohoto tématu vzdám a počkám, až bude přítomen. Takže děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Škoda, nedozvíme se nic ani v písemné odpovědi o těch 5,5 mil. korun. Mrzí mě to.

    Tak budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Aulické Jírovcové na paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci financování sociálních služeb, které od 1. ledna 2015 přešlo na kraje. Bohužel musíme konstatovat, že i přes značné ujišťování ze strany MPSV došlo ve skutečnosti k ponížení poskytnutých dotací na jednotlivé kraje. Budu hovořit konkrétně na příkladu Ústeckého kraje.

    Obdržená dotace z MPSV byla značně snížena, než bylo původně počítáno. Při výpočtu požadavků vycházel kraj z alokace předchozího roku 2014 ze schválené metodiky. Toto ponížení se značně projevilo například u financí na navýšení mzdových nákladů na rok 2015. Obdrženo bylo pouze necelých 73 mil. korun, ale aby dotace korespondovala s alokací z listopadu a prosince roku 2014, dle kterých byla alokace navýšením spočítána, měl by kraj obdržet 167 mil. korun. Kraji také přibyli v roce 2015 další poskytovatelé sociálních služeb, které se vrátily z individuálních programů a byly financovány do roku 2014 z jiných zdrojů, což u Ústeckého kraje činí necelých 181 mil. korun. Důsledek je tedy takový, že kraje slíbené navýšení financí ve státním rozpočtu vůbec nepocítily, ba naopak, doplácejí většími financemi ze svých zdrojů na úkor jiných oblastí, které kraj také spravuje.

    Ptám se vás, paní ministryně, zda tuto situaci řešíte a budete o současném stavu jednat s kraji a chybějící finance, které byly původně slíbeny dle platné metodiky a jsou i podloženy, krajům přiznáte. Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, a nyní paní ministryně Michaela Marksová ve své odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňovalo na tuto situaci již od března minulého roku při požadavcích na úpravu rozpočtového výhledu a následně při přípravě státního rozpočtu na rok 2015. Především se nám jednalo o očekávaný výpadek finančních prostředků z individuálních projektů krajů na služby sociální prevence. Tento výpadek celorepublikově činí téměř jednu miliardu korun. A tam jsme narazili na jednání s Ministerstvem financí v rámci státního rozpočtu, kde tady na to jsme nakonec nevybojovali.

    Jinak co se týče celkové alokace, tak ta je pro rok 2015 vyšší, než byla pro rok 2014, ale samozřejmě, že po vyčlenění částky 750 mil. korun na navýšení mezd a platů vlastně kraje reálně disponují nižší částkou na podporu sociálních služeb než v předchozím roce.

    Musím taky říci, že již právě v průběhu přípravy státního rozpočtu došlo k jednání Asociace krajů s Ministerstvem financí. Nejdřív nám bylo řečeno, že to bude v pořádku, že údajně Ministerstvo financí slíbilo asociaci, že tam finanční prostředky dodá, ale pak tomu také tak nebylo. A teď vím, jak už jsem informována, o iniciativě Asociace krajů, která chce opět předložit Ministerstvu financí požadavek na navýšení na dotace sociální služby na letošní rok. Budu samozřejmě tuto iniciativu podporovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Není tomu tak, interpelace končí a pokračujeme interpelací pana poslance Daniela Korteho na ministra Daniela Hermana ve věci rekonstrukce Státní opery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, v roce 2013 přidělilo Ministerstvo kultury Národnímu divadlu 360 mil. na rekonstrukci historické a provozní budovy Státní opery. Je to o 150 mil. více, než bylo původně plánováno. V roce 2014 Ministerstvo kultury, tedy pod vaším vedením, navýšilo finanční prostředky na tuto akci o dalších 355 mil., tedy na celkových 715 mil. korun. Aby bylo jasno, já nezpochybňuji nutnost provést rekonstrukci budov Státní opery. Poslední rekonstrukce proběhla na přelomu 60. a 70. let, a to způsobem poplatným době. Mohu se pozastavit leda tak nad onou výší, to jest navýšením prostředků na celkovou rekonstrukci o půl miliardy, ale to si nechme na někdy jindy.

    Mě znepokojuje něco jiného. Před několika týdny jste si ve vládě nechal schválit 6 mil. 25 tis. korun na zakázku - cituji - "Rekonstrukce historické a provozní budovy Státní opery - zpracování projektové dokumentace - dodatečné práce", a to v jednacím řízení bez uveřejnění. Tedy zakázka bude přidělena dosavadnímu zpracovateli. Ponechávám stranou pojem dodatečný, který působí trošku komicky vzhledem k tomu, že rekonstrukce začne za rok a půl. Alarmující skutečností je, že zatímco za vlád TOP 09 a ODS v roce 2012 byly přiděleny zakázky za nula korun, za vašeho řízení v roce 2014 je to 100 mil. Nula versus sto. Proto se tážu, proč nebylo provedeno standardní výběrové řízení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr Daniel Herman je jistě připraven odpovědět krátce a výstižně. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, na základě osobní prohlídky prostor budov Státní opery mohu konstatovat, že se jedná o velmi nevyhovující stav a že převážná většina zařízení je již za dobou použitelnosti, což význam této kulturní památky zcela degraduje. Jak pan poslanec výstižně řekl, poslední rekonstrukce byla poplatná době svého provedení.

    Poslední věcná aktualizace Programu péče o národní kulturní poklad proběhla v roce 2012, kdy bylo usnesením vlády ze dne 19. července roku 2012 č. 549 schváleno rozšíření programu právě o rekonstrukci Státní opery. Realizace programu je schválena do roku 2018. V roce 2012, jak pan poslanec uvedl, bývalé vedení Ministerstva kultury tehdy pod vedením TOP 09 rozhodlo o přidělení dotace ze státního rozpočtu ve výši 360 mil. korun na tuto akci. Výše přidělené dotace však neodpovídala reálnému stavu, a tím ani požadavkům na celkovou rekonstrukci. Předchozí vedení Ministerstva kultury se nedokázalo vypořádat se zajištěním finančních prostředků na provedení generální rekonstrukce dotčených budov. Nové vedení ministerstva po seznámení se s dokumentací a stavem budov učinilo kroky pro zajištění finančních prostředků a iniciovalo řadu jednání, na kterých prosazovalo rozšíření rekonstrukce, s tím související navýšení dotace z původních 360 mil. o dalších 355, jak zde již zaznělo, tak, aby mohla být provedena generální rekonstrukce objektů historické a provozní budovy Státní opery a nemusela se opakovaně řešit další etapa rekonstrukce. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, žel, uplynul vám čas. Já bych si to rád také poslechl do konce, ale nemohu porušovat jednací řád. Pokusíme se k tomu využít po doplňující otázce pana kolegy Korteho těch dvou minut, které vám potom zbývají k odpovědi. (Ministr děkuje.) Prosím pana poslance Korteho k doplňující otázce.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já musím přiznat, že mě ta odpověď hluboce neuspokojuje, neboť pan ministr neodpověděl na moji otázku, proč nebylo použito standardního výběrového řízení na zakázku zpracování projektové dokumentace dodatečných stavebních prací. Na mě to prostě působí, že se jedná o dodatečnou malou domů pro spřátelenou firmu za účelem plnění stranické pokladny. Čili pane ministře, na moji otázku jste neodpověděl. A pokládám otázku druhou - proč nebyly tyto prostředky - 6 mil. 25 tis. - použity z oné gigantické sumy 715 mil., jež je na celkovou rekonstrukci vyčleněna.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Padla doplňující otázka, čas nebyl překročen. Pan ministr má dvě minuty. Prosím.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Ano, děkuji. Vidím, že pan poslanec hovoří ze své vlastní zkušenosti, protože to, co jsem nalezl na Ministerstvu kultury, odpovídá přesně tomu, co teď před chvilinkou pan poslanec řekl. Tak v tomto duchu my opravdu nepokračujeme. Jak jsem řekl, jedná se o finance z celkové alokace na národní kulturní poklad a jedná se o dodatečné práce, nikoliv o novou zakázku. To by asi bylo k odpovědi na dotaz pana poslance. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Interpelace končí. Pokračujeme interpelací paní poslankyně Miroslavy Strnadlové na nepřítomného, ale omluveného pana ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobrý den, pane předsedající. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že pan ministr dopravy není přítomen a já nerada mluvím k prázdným židlím, nechám si svoji interpelaci na nějakou jinou příležitost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je škoda, nic se nedozvíme o poplatcích, ani otázku.

    Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Věry Kovářové na nepřítomného omluveného pana ministra Jana Mládka ve věci pochybení při přípravě programového období 2014 až 2020. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jistě si pamatujete na loňské debaty ohledně toho, zda by v implementační struktuře operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost měly být zapojeny i MASky, místní akční skupiny, které by prostředky mezi určité skupiny příjemců, zejména drobných podnikatelů, měly být schopny rozdělit nejkvalifikovaněji. Tento požadavek u vás narazil. Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě razilo názor, podle něhož by i mikropodnikatelé měli žádat prostřednictvím organizace CzechInvest, a využití MASek, přestože decentralizované rozhodování v tomto případě prostě a jednoduše dává smysl, jste razantně odmítali. Jako rána z čistého nebe proto přišla informace z Evropské komise, podle níž CzechInvest tímto zprostředkujícím subjektem s ohledem na závazky obsažené v dohodě o partnerství být v žádném případě nemůže.

    Pane ministře, já se musím ptát, jak je to možné. Vodilo Ministerstvo průmyslu a obchodu opoziční, ale i koaliční poslance za nos úmyslně? Nebo jde o obrovské pochybení vyplývající z něčí nedbalosti? V každém případě jsem přesvědčena, že za toto faux pas by měl někdo nést z vašeho úřadu odpovědnost. Vážený pane ministře, ptám se proto, kdo to bude. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni. Písemnou odpověď podle jednacího řádu musíte obdržet do 30 dnů.

    Pokračujeme interpelací pana poslance Ludvíka Hovorky také na nepřítomného ministra Jana Mládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, občané Uherského Ostrohu, Moravského Písku a Veselí nad Moravou jsou znepokojeni žádostí firmy František Jampílek z lázní Toušeň o povolení těžby a úpravy štěrkopísku v Uherském Ostrohu II. Záměr představuje stanovení dobývacího prostoru a hornické činnosti spočívající v dobývání výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu, a sice štěrkopísku, Moravský Písek, Uherský Ostroh. Pro dobývání má být stanoven dobývací prostor o výměře přes 50 hektarů a pískovna má být napojena pomocí účelové komunikace přímo na silnici I/54 v prostoru mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou s rozsahem roční těžby 200 tisíc tun za rok. Hornická činnost do vytěžení zásob na ploše 24 hektarů má při této kapacitě probíhat 16 let. Tyto informace jsou běžně dostupné na webových stránkách obcí a jsou zřejmé z kladného posouzení vlivů tohoto záměru na životní prostředí EIA.

    Občané dotčených měst a obcí ale poukazují na stávající zátěž z již probíhající těžby štěrkopísku v Ostrožské Nové Vsi a na zkušenosti z nedávných povodní, kdy těžební činnost měla výrazný vliv na povodňové škody. Současně poukazují i na zdejší rozsáhlou oblast velké akumulace podzemních vod, která je významným zdrojem pitné vody pro Slovácké vodárny a kanalizace Uherské Hradiště a Vodárny a kanalizace Hodonín. Obávají se tak možného znečištění rezervoárů spodních vod s nedozírnými škodami, které by nemohly být nahrazeny.

    Proto vás žádám, aby vaše ministerstvo další těžbu štěrkopísku podle tohoto záměru nepovolovalo a nezvyšovalo zátěž obyvatelstva, životního prostředí a pozemních komunikací na Slovácku. Děkuji za případnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Odpověď má podle jednacího řádu pan ministr doručit do 30 dnů. Tím interpelace končí.

    Paní poslankyně Anna Putnová stáhla svoji přihlášku do ústních interpelací na ministra Chládka, a proto budeme pokračovat interpelací pana Radima Holečka na ministra dopravy Dana Ťoka, který je omluven. Pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci dodržování norem pro maximální hluk v souvislosti s provozováním železniční dopravy. K této mé interpelaci mne vede konkrétní podnět, který jsem jako poslanec zvolený za Ústecký kraj obdržel od občanů žijících v lokalitě Litoměřice-předměstí.

    V reakci na hromadnou stížnost na obtěžování hlukem v souvislosti s provozováním železniční dopravy, kterou občané žijící ve zmíněné lokalitě podali na místně příslušnou hygienickou stanici, provedla tato v loňském roce příslušná měření, jejichž oficiálním výsledkem je podle mých informací závěr, že zákonem povolená maximální hladina hluku je zde překračována o 8,8 decibelu. Pokud je mi známo, má v takovém případě původce hluku ze zákona povinnost konat a zajistit příslušná protihluková opatření. Informace o žádných takových aktivitách na straně SŽDC nejsou ale v tuto chvíli dostupné.

    Mé otázky. Jak jsou v rámci resortu dopravy v současnosti řešeny situace, kdy v souvislosti s provozováním železniční dopravy prokazatelně dochází k obtěžování obyvatel dotyčných lokalit nadměrným hlukem? Je tento problém řešen komplexně?

    Druhá otázka: Je na železniční trati, která je předmětem zmíněného konkrétního podnětu občanů, plánována modernizace? Pokud ano, budou součástí této modernizace i protihluková opatření? Železniční trať Lysá nad Labem - Ústí nad Labem-západ, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 072.

    A třetí otázka: Existuje v tuto chvíli nějaká záruka, resp. můžete mi vy, pane ministře, zaručit, že v lokalitách, kde hluk z provozu železnice překračuje zákonem povolené limity, nejsou a nebudou schváleny a realizovány projekty, které existující problém s nadměrným hlukem neřeší? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Odpověď by vám měla být doručena do 30 dní podle zákona o jednacím řádu.

    Nyní je na řadě interpelace pana poslance Jiřího Zlatušky na ministra školství Marcela Chládka ve věcech financování neúspěšných projektů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, Ministerstvo školství dává 1,4 miliardy korun, tedy částku srovnatelnou s údajným výpadkem rozpočtu vysokých škol, na výstavbu budovy CIIRC, tzv. Českého institutu informatiky, kybernetiky a robotiky, na ČVUT. Institut měl přitom po svém založení v roce 2013 za úkol připravit - cituji: kvalitní projekt v rámci operačního programu VaVpI. Projekt ČVUT v rámci tzv. Pražské výzvy předložilo, dokonce kvůli odstranění konkurence zabránilo své elektrofakultě předložit její projekt na přestavbu fakulty za 200 milionů korun. Úspěšný nicméně nebyl, skončil až pod čarou, na 18. místě z 19 posuzovaných. Šlo přitom už o třetí verzi. Připravován byl již pro Topolánkovu vládu i pro Nečasovu. Vědecký poradce premiérů prof. Haňka se vyjádřil jasně, že má komerční povahu, v podstatě se jedná o dodávky zahraničním firmám, a jako takový nemá být financován z veřejných prostředků, nýbrž jako investice firem.

    Veřejné peníze neúspěšným poškozují kvalitnější, včetně pražských. Absurdně navíc s podmínkami realizace měkčími než pro ostatní školy plnící povinné indikátory, udržitelnost i zákaz veřejné podpory.

    Kdo je jmenovitě odpovědný za veřejné financování neúspěšného projektu i za možná plýtvání veřejnými prostředky? Jaké jsou povinné indikátory, jak je zajištěna přísnost jejich plnění srovnatelná s operačními programy a co zabrání souběžnému vykazování i pro projekty VaVpI? Jak se vrátí alespoň část vložených prostředků zpět do státního rozpočtu, zejména z činností typu dodávek kontraktačního výzkumu (upozornění na dodržení času) a jak jsou nastaveny podmínky pro činnosti spadající do poskytování veřejné podpory a jaké jsou závazné indikátory a jejich plnění zveřejněny?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr Chládek je připraven. Pane ministře, máte pět minut na odpověď na dané otázky. Prosím, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já ani nevyčerpám těch pět minut. Není pravdou, že tento projekt byl hodnocen jako neúspěšný, tento projekt byl vyhodnocen jako úspěšný. Na loňském jednání na Ministerstvu financí při jednání o Pražské výzvě jsme se dohodli, že částka je tak příliš vysoká, že nejsou na to finanční prostředky vyčleněny v Pražské výzvě, proto jsme se rozhodli, že to bude přímo vyčleněno po dohodě s Ministerstvem financí ze státního rozpočtu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec má minutu na doplnění svých otázek. Prosím, pane poslanče, máte slovo .

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Mám zde pořadí projektů, seznam projektů doporučených k financování, výzva 3,4. Projekt CIIRC je tam jasně na 18. místě. Doporučen pouze k zařazení zásobníku, nic takového zde není. Doporučen ke schválení, to má těch 17 projektů nad tím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, jestli pan ministr chce doplnit svou odpověď. Ano. Tentokrát máte dvě minuty, můžete je vyčerpat.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, ani tak to nevyčerpán. Znovu musím potvrdit svou předchozí odpověď. Za účasti mé i pana ministra Babiše a rektorů to bylo dojednáno tak, jak jsem vám řekl a odpověděl v předchozí odpovědi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tato interpelace končí a pokračujeme interpelací pana poslance Zdeňka Soukupa na paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci dotace sociálních služeb v roce 2016. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Pane předsedající, děkuji za slovo. Už jsem si myslel, že budu mluvit k prázdné židli, ale paní ministryně vždycky přijde v pravý čas.

    Nedávno jsme schválili novelu zákona o sociálních službách, kterou jsme jejich financování převedli z Ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Ministerstvo ale v žádném případě nevypadá ze hry. Každý rok by mělo dotačnímu řízení vydat metodiku pro kraje. V té souvislosti se na mne obrátilo několik poskytovatelů sociální péče z Karlovarska znepokojených prodlevou ve vydání metodiky pro dotační řízení na rok 2016. Zdálo by se, že na začátku roku 2015 je ještě čas, nicméně dotační řízení je dlouhodobý proces a poskytovatelé mají se zpožďováním jeho jednotlivých kroků nedobré zkušenosti. Například v roce 2013, kdy nedostali peníze, nebo je dostali pozdě. To vážně ohrozilo některé služby.

    Tedy mám otázky pro paní ministryni, jsou tři. Tedy jaká bude metodika pro kraje, jaká bude její podoba. Bude metodika zaslána k připomínkám, kdy bude zveřejněna finální podoba? To je první otázka. Psát si to nemusíte, předám to na papíře. Za druhé: Kdy bude vyhlášeno dotační řízení na rok 2016 pro kraje, v jakém termínu budou kraje podávat žádosti o dotaci na rok 2016? Jaká bude podoba žádostí o dotace, včetně příloh? A dále, kdy bude otevřena aplikace pro podávání žádostí poskytovatelů sociálních služeb o finanční prostředky na rok 2016? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci a paní ministryně jistě ráda na otázky odpoví. Má písemný podklad, může jistě odpovídat v pořadí. Prosím, paní ministryně, máte slovo .

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, protože jsem bohužel tyto velice přesné otázky obdržela až teď, nikoli dopředu, tak úplně přesná data neznám, ale to vám určitě zodpovím případně písemně. Ale žádné organizace nemají žádný důvod k obavám, protože očekávám, že metodika bude vydána tak, aby to bylo pro všechny včas. Ano, počítáme s tím, že samozřejmě bude zaslána krajům a jejich organizacím k připomínkám, protože my si určitě nechceme dělat na ministerstvu něco bez těch, kterých se věci týkají.

    Kdy bude vyhlášeno dotační řízení na rok 2016 pro kraje, tam očekávám stejná data jako letos, to znamená, že se to vždy odehrává po schválení státního rozpočtu, protože my musíme vědět, kolik finančních prostředků tam je, kdy bude přesně otevřena aplikace pro podávání žádostí poskytovatelů sociálních služeb o finanční prostředky. To už se pak týká jednotlivých krajů, ale tam je samozřejmě zájem, aby to bylo co nejdříve. Jakmile se rozhodne, kolik to bude peněz, kolik dostanou jednotlivé kraje, tak to ty kraje určitě udělají. Tyto věci se vždy tradičně odehrávají na podzim, takže tomu bude určitě i takto.

    A poslední otázka je, zda bude možné ze strany krajů ovlivnit podobu žádosti poskytovatelů v aplikaci... To je technický údaj, který já vám tady čtu, cosi o excelovské tabulce. To vám teď neodpovím, omlouvám se, ale odpovím vám na to písemně.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec má minutu na doplňující otázku.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Já jsem tu poslední otázku nepodával. Nicméně se zeptám. V podstatě v té metodice, a to mě velice zajímá, víte to už i z jednání výboru pro sociální politiku - bude tato metoda mít nějaký... bude v tom obsažen nějaký závazný pokyn o tom, aby všechny kraje zpracovávaly to dotační řízení v režimu veřejné podpory?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Co se týče režimu veřejné podpory, tak ano, tam skutečně bude pro rok 2016 konečně využit, asi takhle stručně je ta odpověď. Jinak detaily toho, co to znamená, tady mám také k dispozici a nechci je všechny číst, ale nicméně ano, bude poprvé v roce 2016 tento režim využit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Tím interpelace končí. Pan poslanec Simeon Karamazov stáhl svou interpelaci na ministra financí Andreje Babiše, ale budeme mít interpelaci číslo 24 pana poslance Zdeňka Syblíka právě na pana ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše ve věci elektronické evidence tržeb. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vím, že už tady o tom dneska byla řeč vícekrát.

    Musím říct, pane ministře, že jsem vám důvěřoval. Ale normálně jste mě tady dnešním vystoupením zmátl, že se na to musím ptát. Vy jste tady řekl několikrát dnes, že se to týká pouze restaurací a maloobchodu. Přitom v návrhu zákona je napsáno, že od 1. ledna se to týká restaurační, stravovací a ubytovací služby, od 1. dubna maloobchodu a velkoobchodu a od 1. července ostatních činností a služeb. Takže fakticky všech. Já jsem myslel, že v tom mám jasno, a zjistil jsem dneska, že v tom jasno nemám.

    Ještě bych chtěl k tomu říct, že podle vašich slov, pane ministře, dojde ke zpoždění a termín zavedení elektronické evidence tržeb vidíte až v roce 2017. No - a dojde k tomu vůbec tedy v tom roce 2017? Vypsat a realizovat výběrové řízení na hardware, zajistit software, bezproblémově probíhající proces ve Sněmovně a v Senátu, bezproblémové testování, zkoušení v pilotním provozu a dostatek času pro podnikatele na pořízení správného a certifikovaného zařízení atd., atd.

    Po konferenci o elektronické evidenci tržeb konané 3. března t. r. předseda Asociace podnikatelů a manažerů řekl - cituji: Důvodová zpráva k zákonu je špatná a nekonkrétní. Obhajovatelé zákona nevěděli, jak zajistí bezpečnost dat. Nevěděli, kolik bude stát roční provoz a údržba. Chorvatsko, podle kterého se vše připravuje, má desetkrát menší počet registrovaných poplatníků a objem dat. Jestli tohle je ukázka, jak pracují ministerští úředníci, a to při přípravě zákona, pak stav našeho státního aparátu je více než tragický. Konec citace.

    Vy jste tady přitom řekl, že s tím všichni souhlasí. Všechny asociace a všechna zájmová sdružení. Přitom tedy Asociace podnikatelů a manažerů, jejich předseda se vyjádřil tímto způsobem. Má to, prosím pěkně, na svých webových stránkách vyvěšeno, ta asociace. To jsem si nevymyslel. (Předsedající: Pane poslanče, skončil váš čas.) Takže já se ptám: není toto podcenění přípravy tohoto zákona? A bude vůbec uveden v život v tomto funkčním období této vlády? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem dnes tolerance sama. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já nevím, škoda, že jste neřekl jméno toho šéfa asociace, nebo jaké asociace. (Poslanec Syblík: Asociace podnikatelů a manažerů.) To neznám, takovou asociaci, co to je za asociaci. My jednáme s tou největší, Asociací malých a středních podniků a živnostníků, s panem Havlíčkem, druhá největší asociace, živnostníci, tu zastupuje pan Danda, který byl ráno u mě, ta je tady nejstarší ze všech, a Hospodářská komora.

    Takže já bych to zopakoval. První fáze jsou restaurační a stravovací služby, tzv. HORECA. Druhá fáze je maloobchod a velkoobchod. Pokud toto zvládneme, tak to bude heroický výkon. A mě se neptejte, jestli se to povede, nebo ne. Dneska ODS měla tiskovou konferenci, kde vyhlásila svatou válku proti tomuto projektu, že bude všechno obstruovat. Tak nevím, já o tom nerozhoduji sám. Prostě informace, o kterých mluvíte, si myslím, že jsou nějakého staršího data, a také musíte brát s rezervou, co se píše v tisku. My na to organizujeme x seminářů. Tak já nevím, já možná udělám nějaký seminář tady pro poslance, pravděpodobně v médiích je více různých negativních článků, než ministerstvo to stačí vysvětlovat. Ale nic jiného neplánujeme. Takže restaurační, stravovací služby, maloobchod - velkoobchod. A tu asociaci já neznám.

    Samozřejmě z hlediska funkčnosti - realizace celého toho projektu, no tak ten stát funguje, jak funguje. Máme zákon o veřejných zakázkách, máme tu různé zákony, které nás omezují. Dneska už padl takový dotaz - ten systém, že vlastně ohlašujete zakázku, a potom znovu a znovu. Takže v rámci rychlosti našeho státu a té naší byrokracie to směřujeme na 1. ledna 2016. Ale pokud se to nepovede, tak to bude o pár měsíců nebo týdnů později. Pokud vůbec to samozřejmě Sněmovna schválí, to já nevím. Já si myslím, že je to dobrý projekt, podporuje to většina účastníků trhu. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Není tomu tak. Pan kolega Syblík je spokojen s odpovědí.

    Takže máme rekordní, 25. interpelaci. Paní poslankyně Jana Hnyková bude interpelovat paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci rozpočtu dotací na sociální služby. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý večer. Děkuji, pane předsedající.

    Vážená paní ministryně, chtěla jsem se zeptat na dotace do sociálních služeb na letošní rok. Do sociálních služeb v této oblasti měla jít částka navýšená o 750 milionů, určená na zvýšení platů pracovníků v sociálních službách. Při návštěvě sociálního odboru Libereckého kraje a i z některých článků v novinách se dovídám, že kraje, na které dotace přešly, tyto finance nedostaly, a navíc si stěžují, že dostaly peněz méně než loni. Například ve zmiňovaném Libereckém kraji to dělá o 700 tisíc korun méně, a netýká se to jenom Libereckého kraje.

    Jak už jsme tady slyšeli, je sice hezké, že budete podporovat iniciativu Asociace krajů, ale situaci to neřeší. Sedíte s panem ministrem financí v jedné vládě, tak byste se měli domluvit. Vaše ministerstvo rozjelo převod financí na kraje a teď zase zůstávají sociální služby v nejistotě. To považuji za nezodpovědné. A panu ministru financí prostřednictvím pana předsedajícího vzkazuji, aby se nad tím zamyslel a začal spolupracovat s vámi, paní ministryně. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se paní ministryně - má svých pět minut na odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, odpověď bude vlastně totožná jako v případě interpelace číslo 14. Ano, je pravda, je to o dohodě našeho ministerstva a Ministerstva financí, a jak už jsem řekla v diskusi o státním rozpočtu, která probíhala loňský rok, my jsme upozorňovali na to, že těch 750 milionů na platy a na mzdy vlastně není navýšením, že to je jenom v rámci té částky, kterou jsme se zavázali dát do sociálních služeb v rámci vládního prohlášení. Takže jak říkáte, budeme muset více a lépe komunikovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Takže rekord překročíme. Protože není 17.55, zahájím ještě interpelaci. Pokud nemá paní kolegyně Hnyková doplňující otázku? Nemá, pochopil jsem to správně.

    Paní poslankyně Pavlína Nytrová má interpelaci na pana ministra Andreje Babiše. Není tady, tak propadá její pořadí.

    Paní poslankyně Jana Fischerová - je tady přítomna - na ministra financí ve věci elektronické evidence tržeb. Tak 27! Rekordní počet dneska. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Myslím, že uděláme tečku za dnešními interpelacemi a vrátíme se k oblíbenému tématu, pane ministře Babiši. (Ministr: Těším se.) Já se také těším. Protože už zde v této věci padlo mnohé, tak se mi těžko bude něco opakovat. Já sice něco ještě zopakuji, co chci zintenzivnit, ale to, co mě leží na srdci - a také jsem podnikala, pořád komunikuji s podnikateli, nejenom s tzv. osobami samostatně výdělečně činnými, ale i právě s těmi, co vlastní restaurace. Těším se, že se také přijedu podívat do Průhonic k panu ministrovi Babišovi do nové restaurace, protože to je příjemné, já tam jezdívám, takže se na to těším.

    A nyní se chci zeptat konkrétně na to: Tak jak se plánuje ten zákon o elektronické evidenci tržeb, tak já si myslím, že to je opravdu zbytečný krok. Vidím větší problémy spíše kolem práce načerno, kde nám uniká více peněz a ta práce u nás je drahá. Všechny daně, které s tím souvisí, s odvodem z práce, tak to je spíš ten hlavní problém. Ale tím, že tento zákon, který já bohužel nemám - předřečník přesně citoval, co v tom zákoně je, já nejsem z koalice, já jsem z opozice, ke mně se to nedostalo, já jenom opravdu všechno sháním z tisku - tak se chci zeptat. Tím, že toto bude navrhováno, a je s tím také slibováno, že bude DPH pro restaurace se snižovat na 15 %, pane ministře, tak já s tím souhlasím, protože vím, že tam jsou dvě různé sazby. Když se jídlo nosí ven, to je 15 %, co se zkonzumuje v restauraci 21 %. Když se to sladí, je to dobře. Ale chci se zeptat, jestli ten zákon, který se bude nejspíš ještě propracovávat dál, jestli to bude současně s tím 15procentním osvobozením DPH, nebo je to vaše zbožné přání. Jestli pro to máte víc ministrů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš má celých pět minut, pak ještě může být doplňující otázka a doplňující odpověď. To nám to vyjde.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Díky za ten příspěvek. Hlásím střet zájmů. Ano, Sokolovna Průhonice, první výplata a přišli číšníci a kuchaři a říkali: kde je výplata? My jsme řekli: poslali jsme to do banky. Na to nebyli zvyklí. Jelo se na cash. Takže platíme sociální, zdravotní. Máte pravdu, krácení tržeb je krácení i sociálního a zdravotního pro zaměstnance, proto se platí v cash. Takže ten efekt je tam jasný.

    A samozřejmě chtěl bych zároveň v rámci toho zákona navrhnout snížení z 19 na 15 %. To bude součástí. A jestli to projde? Pan premiér má určité výhrady, KDU řekla, že asi ano, tak to bude předmětem debaty a já pevně doufám, že je přesvědčím, protože když máme spočítaný únik v restauračních službách na 10 až 11 mld. a vybíráme 1,6, snížíme - a už jsem to tu říkal - o těch 6 %, je to 400 mil., tak je jasné, že vybereme víc. Chci to předkládat spolu dohromady, aby to bylo v jednom zákoně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane ministře, moc děkuji za odpověď. To je dobře, že to půjde ruku v ruce, už se mě na to ptali i někteří lidé. Jenom maličká poznámka. Ono to DPH není už 19, ono už je to 21. Ale děkuji velice.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak jestli ještě pan ministr chce něco odpovědět. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já se omlouvám, 21. Já už řeším i tu superhrubou mzdu, takže mám v hlavě nějaké jiné plány. Určitě máte pravdu, omlouvám se.