• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, zahajuji druhý jednací den 26. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Tejc hlasuje s kartou číslo 6.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci a členové vlády: pan poslanec Brázdil - zdravotní důvody, pan poslanec Černý - zdravotní důvody, pan poslanec Fichtner od 14 hodin - pracovní důvody, pan místopředseda Gazdík - osobní důvody, pan poslanec Hájek - zahraniční cesta, pan poslanec Heger - osobní důvody, paní poslankyně Kailová - zdravotní důvody, pan poslanec Kostřica - pracovní důvody, paní poslankyně Maxová - zahraniční cesta, paní poslankyně Pecková - pracovní důvody, pan poslanec Pleticha do 12.45 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Svoboda bez udání důvodu, pan poslanec Šrámek - rodinné důvody, paní poslankyně Váhalová - zahraniční cesta, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Ženíšek - pracovní důvody.

    Pan poslanec Pfléger má kartu číslo 10.

    Z členů vlády se omlouvají: pan vicepremiér Bělobrádek - zdravotní důvody, pan ministr Brabec - zahraniční cesta, pan ministr Chovanec - pracovní důvody, pan ministr Jurečka - pracovní důvody, pan ministr Mládek - ten tady ale asi bude, takže to zatím nevypadá na omluvu, pan ministr Němeček - pracovní důvody, pan ministr Stropnický do 11 hodin a od 12.20 do 14.30 hodin z pracovních důvodů, paní ministryně Šlechtová od 14.30 hodin - zahraniční cesta, pan ministr Ťok z pracovních důvodů.

    S přednostním právem se hlásí pan předseda Sklenák. Ještě připomínám, že ve 12.45 hodin máme pevně zařazené volby, to znamená body 92 až 97.

    Pane předsedo, máte slovo. Potom pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Roman Sklenák: Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Děkuji za slovo. Tak jak bylo včera avizováno před přestávkou na poradu klubu hnutí Úsvit, navrhuji, abychom dnes doprojednali tisk 351, novelu energetického zákona ve druhém čtení. Navrhuji tedy, abychom dnes po pevně zařazeném bodu číslo 60, což je plemenářský zákon, pevně zařadili tisk 351, energetický zákon.

    Současně si dovoluji navrhnout, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích po 19. i po 21. hodině.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré ráno, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, dovolte, abych jménem poslaneckého klubu ANO navrhl pevné zařazení bodu číslo 21 dnešního pořadu. Je to novela zákona o spotřebních daních, sněmovní tisk 417, první čtení, dnes, pokud projde, tak po energetickém zákonu, po bodu číslo 4 (správně 3).

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pane předsedo. Prosím ještě o číslo bodu.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Je to bod číslo 21, sněmovní tisk 417.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě - paní poslankyně Aulická Jírovcová hlasuje s kartou číslo 12.

    Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já mám komentář k tomu návrhu, že budeme dnes jednat po 19. i 21. hodině. Dnes je nejdelší den. Máme do 19. hodiny 8,5 hodiny jednacího dne. Já avizuji dopředu, že pokud si to prohlasujete, tak uděláme všechno pro to, aby se stejně nejednalo. Nemá to žádnou úroveň, abychom jednali 12 až 14 hodin denně. To prostě nemá žádný smysl. Včera nám to nikdo neřekl na grémiu Poslanecké sněmovny, že se o něčem takovém uvažuje, takže říkám dopředu férově, abyste zvážili tento návrh. Přestože ho prohlasujete, tak avizuji, že uděláme všechno pro to, aby se po 19. a 21. hodině dnes už nejednalo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Ano. Já rozumím poznámce pana kolegy Stanjury. Uvědomuji si, že je dnes dlouhý den. Pokud nenastane něco podobného, co bylo včera, to znamená, že bychom čerpali v nějakém velkém množství přestávky, tak nepředpokládám, že bychom po 19. hodině jednali. Ale v případě, že zde propřestávkujeme půl dne, tak pak si myslím, že bychom měli dost energie jednat i v těchto hodinách.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Pokud se nikdo další nehlásí, tak se budeme muset hlasováním vypořádat s návrhy, které padly.

    Pan předseda Sklenák - bod číslo 3, to znamená energetický zákon, který je přerušen, zařadit pevně dnes po bodu 60.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 15. Přihlášeno je 139, pro 103, proti 11. Tento návrh byl přijat.

    Pak zde padl procedurální návrh na to, aby Sněmovna dnes jednala i po 19. a 21. hodině. Teoreticky bychom o tom měli hlasovat dvakrát, ale zeptám se, zda stačí jedno hlasování. Stačí.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana předsedy Sklenáka, abychom dnes jednali po 19. i 21. hodině. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 16. Přihlášeno je 140, pro 70, proti 60. Tento návrh nebyl přijat. (Potlesk některých poslanců. Hluk v sále.)

    Vyčkáme na kontrolu hlasování. Dobře. Není námitek proti záznamu o hlasování.

    Budeme pokračovat hlasováním o návrhu pana předsedy Faltýnka, který navrhuje, aby bod 21, sněmovní tisk 417, byl zařazen pevně jako třetí bod dnešního jednání, to znamená po bodu 3.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 17. Přihlášeno je 146, pro 76, proti 34. Tento návrh byl přijat.

    Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které padly k pořadu schůze, a budeme tedy pokračovat podle upraveného pořadu. Prvním bodem, který budeme projednávat, je

    Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 394/1. Prosím za navrhovatele pana poslance Ondřeje Benešíka - místo pana kolegy Benešíka se té role ujme pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

    Já prosím sněmovnu, aby se uklidnila a vyslechla pana předkladatele v důstojné atmosféře. ***

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, pane předsedo, dobrý den, páni kolegové poslanci a paní kolegyně poslankyně. Jménem skupiny předkladatelů vám předkládám návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, plemenářský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Pro média připomínám, že se nejedná o legislativu týkající se chovu a množení psů, ale o hospodářská zvířata, v tomto případě o chov koní.

    Věřím, že nebudete tento návrh posuzovat podle jeho délky, protože se vejde na jeden řádek, ale podle potřeby jeho přijetí.

    Důvodem pro změnu je nutné ukončení dotačního titulu z národního dotačního programu Podpora Národnímu hřebčínu Kladruby nad Labem, státní podnik, Zemskému hřebčínu Písek a Zemskému hřebčínu Tlumačov, jenž byl dosud hlavním zdrojem financování těchto státních podniků. Dotační titul bude muset být ukončen v souvislosti s ukončením přechodného období, jež vyplývá z legislativy Evropské unie. Místo státních podniků, u nichž by se v budoucnu jednalo o z hlediska evropského práva nedovolenou veřejnou podporu, bude financování zajištěno prostřednictvím státní příspěvkové organizace, na kterou přejdou práva a závazky těchto podniků. Předmětem novely zákona je změna vymezení pojmu oprávněná osoba v ustanovení § 2 odst.1 písm. j), tak aby tento pojem nově dopadal i na státní příspěvkové organizace.

    Pokud by k novelizaci nedošlo, hrozí, že by zemské hřebčince nemohly vykonávat odborné činnosti podle plemenářského zákona. Dovolím si vás tedy, vážené paní kolegyně a páni kolegové, požádat o přijetí tohoto návrhu zákona. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana zpravodaje, kterým byl určen pan poslanec Petr Bendl, aby se ujal slova.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře zemědělství, kolegyně, kolegové, dovolte mi říct pár slov k tomuto materiálu, který předkládají poslanci, nebo poslaneckému návrhu zákona, který reaguje na změnu právního postavení hřebčínů ze státního podniku na příspěvkové organizace.

    Věcně tomu návrhu rozumím, byť si myslím, že je přežitý, a myslím, že většina z vás velmi dobře ví, že přechod na příspěvkové organizace, tzn. na právní formu organizací, které jsou v Evropě přežité, nemůže být na dlouhou dobu. To za prvé. Za druhé, to že to předkládají poslanci, je spíše ukázka schopnosti ministerstva zemědělství a jeho vedení, jak se v resortu orientuje. Já bych očekával, že něco takového předloží ministr, anebo že toho bude minimálně účasten.

    Návrh podporuji, aby prošel do druhého čtení, ale znovu říkám, je to spíš ukázka nekoncepčnosti a nepřemýšlení o tom, co bude potřeba dělat dál, protože je evidentní, že z příspěvkových organizací budeme muset přejít na jinou právní formu, to za prvé, za druhé že toto je účelový krok, kterým hledáme způsob, jak dofinancovat opravdu nutné potřeby v oblasti plemenářství a v oblasti fungování státního podniku, nebo dnešního státního podniku v Písku a Kladrubech, a zejména v Tlumačově a v Písku. Tento materiál doporučuji a je mi líto, že to musí předkládat poslanci.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. V tom případě obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana zástupce předkladatelů a pana zpravodaje, zda si přejí závěrečná slova. Není tomu tak. Děkuji. Nepadl žádný návrh na vrácení či zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru a v souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh na garanční výbor. Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby garančním výborem byl výbor zemědělský a aby mu tento tisk byl přikázán, prosím, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 18, přihlášeno je 154, pro 147, proti nikdo, tento návrh byl přijat a my jsme tedy přikázali tento tisk k projednání výboru zemědělskému jako výboru garančnímu.

    Zeptám se ještě, protože organizační výbor nenavrhl tento tisk přikázat dalšímu výboru, zda je zde zájem o přikázání ještě některému jinému výboru. Není tomu tak. V tom případě jsme vyčerpali tento bod v prvém čtení a já končím projednávání bodu číslo 60.

    Budeme tedy pokračovat bodem číslo

    Je to bod, který byl včera přerušen. Prosím pana ministr Mládka a pana zpravodaje Milana Urbana, aby zaujali svá místa, a budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které mám osm přihlášek. Slovo dostane paní poslankyně - omlouvám se, dostávám informaci, že paní poslankyně Hnyková již pronesla svůj příspěvek. Slovo bude mít pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Lank. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Než přednesu svůj příspěvek, ještě bych navázal na včerejší projednávání tady. Jsou přítomni oba u stolku zpravodajů, jak předkladatel, tak zpravodaj. Já jsem tady včera vznesl otázku, kam s projednáváním tohoto zákona tak spěcháme, a nedostal jsem na ni doposud žádnou odpověď. Dovolím si hned na úvod tuto otázku zopakovat. Proč tak spěcháme s projednáváním tohoto zákona, ke kterému máme tolik výhrad, že tam je mnoho problematických míst? Věřím, že se dnes dočkám odpovědi na tuto svoji otázku.

    Rád bych nyní vyjádřil ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, zejména ke kontrolnímu závěru, kde jsou některá skandální odhalení. Na pomoc si vezmu stanovisko jak NKÚ, tak Energetického regulačního úřadu.

    Kontrolní zpráva poukazuje na několik zásadních skutečností, které přispěly k tomu, že Česká republika zaplatí za podporu obnovitelných zdrojů 1 bilion korun, tedy tisíc miliard. Bylo to způsobeno velmi nehospodárným a neefektivním systémem podpory ze strany České republiky, který vedl, a tak jak je nastaven, stále povede k plýtvání finančních prostředků vybraných od konečných spotřebitelů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid, aby pan poslanec nebyl rušen nadměrným hlukem.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Zákonnými garanty nastavení tohoto systému, a tedy plná odpovědnost za výsledek, padá na Ministerstvo průmyslu a obchodu a na minulé vedení Energetického regulačního úřadu. Závěry NKÚ jasně popisují, co se vlastně v oblasti podporovaných zdrojů podepsalo na dnešním stavu. Je to velmi špatná legislativa úpravy systému podpory obnovitelných zdrojů v ČR.

    Dovolím si tady vsuvku. My tu velmi špatnou legislativu tady chceme udržovat tím, že budeme spěchat s přijetím tohoto zákona.

    Chybějící zákonné mechanismy k pružnému omezení podpory v případě nadměrného nekontrolovatelného růstu výroby z obnovitelných zdrojů energie, což už se také u nás dělo, katastrofální nesoučinnost subjektů podílejících se na systému podpory a plošný systém zavedení podpory bez ohledu na náklady spojené s podporou a vhodnost využití daného zdroje v podmínkách České republiky. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Jsou zde dvě faktické, pan poslanec Zemek, potom pan poslanec Holík.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ani jsem nechtěl moc reagovat, ale včera jsem viděl různé příspěvky k tomuto tématu v televizi, které pokládám za naprosto neslýchané. A potom, co jsem tady vyslechl poměrně dlouhý elaborát napsaný o škodlivosti fotovoltaiky a další věci, by mě zajímalo, kde tato vládní předloha hovoří o další podpoře fotovoltaiky. Já jsem to tam nenašel. Asi jsem zákon četl špatně. Ale asi se patrně bavíme o úplně jiné novele.

    Jinak pro vaši informaci, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, o tom, že se nic nedělalo s regulací fotovoltaiky, to je nesmysl. Pokud si vzpomínám, tak se v minulém volebním období přijala například srážková daň, která toto kompenzuje.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Holík, faktická poznámka.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem velice pečlivě poslouchal vystoupení předkladatelů a musím říct, že jsem nikde nezaregistroval, jaké budou mít dopady na nás všechny, jak se to projeví v ceně energií. Z toho důvodu se ptám, jak můžeme přijmout takovéto státní nařízení, které bude mít zásadní vliv na chod celé ekonomiky České republiky, zásadní vliv na nás na všechny, pokud nedokážeme říct, jestli tento návrh bude přínosem nebo újmou. Takže z tohoto důvodu žádám vypracovat dvě analýzy - jednu aby vypracovali navrhovatelé, druhou analýzu aby vypracovala opozice. A do té doby, než tyto analýzy budou vypracovány, navrhuji vrátit tento zákon do prvního čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, faktická poznámka slouží k tomu, aby poslanec mohl reagovat na průběh rozpravy. Není možné během faktické poznámky cokoliv navrhovat. Děkuji.

    Pan poslanec Fiedler ještě faktická poznámka.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Krátce bych zareagoval na předřečníka pana kolegu poslance Zemka, který tady uvedl, že nebude další podpora fotovoltaických elektráren. V této navržené novele se přece mluví o tom, že bude možnost velké fotovoltaické elektrárny rozdělit na menší, a tím pádem budou mít provozovatelé další finanční bonus. Nevím, jak, prostřednictvím pana předsedajícího, vy, pane kolego, ale já to pokládám za další podporu, další bonus navíc těm, co to provozují, kteří na úkor ostatních občanů ve společnosti, kteří platí vysoké ceny za elektrickou energii, budou dostávat ještě další finanční bonus. Já to tedy takto vidím. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Zemek s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Musím opět reagovat. Nevím, pane kolego, na základě jakých výpočtů docházíte k tomu, že dojde v tomto případě ke vzrůstu ceny elektřiny. Pokud bych vás měl v rychlosti něco naučit, tak cena elektřiny pro domácnosti se skládá z několika složek. Je tam složka regulovaná a složka neregulovaná. Složku neregulovanou prostě ovládá trh, to je ta silová elektřina. Pak tam máte složku regulovanou. Máte tam i ten podíl na podporované zdroje. A to nejsou pouze fotovoltaické elektrárny, bavíme se o podporovaných zdrojích. Takže tam máme třeba i kombinovanou výboru tepla. Pokud mám poslední informace, tak tam dneska ten podíl v tom koláči dělá nějakých 10 %. Co se týče regulované složky, kterou může ovládat regulační úřad, tak ta tvoří asi 55 % z koláče, což je skoro nejvíce v Evropě. Tady je určitě prostor pro nějaké zmenšování. Ono to nefunguje tak jednoduše, že když jednu složku koláče zmenšíte, tak vám automaticky klesne cena ostatní. Takhle to nefunguje, není to tak jednoduché.

    To, že tady máte nějakou teorii, že tady dojde k nějakému nárůstu, já si myslím že ne. Navíc tady máte nástroj vlády, kterému se říká národní akční plán, který určuje, kolik a jakých podporovaných zdrojů můžete připojit k síti. To je další nástroj, který se naprosto opomíjí. To jen pro vaši informaci. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Igora Nykla.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne. Děkuji za slovo. Chtěl bych panu poslanci Zemkovi prostřednictvím předsedajícího říct, že jsem se taky včera díval na televizi na Události. Údaje, které tam padaly, byly pro mě šokující. Bylo tam vlastně vysloveno, jak souvisí tento energetický zákon s tím nepodařeným solárním byznysem. Někteří, co tam vystupovali, říkali, že lidé, kteří připravili ten hrůzostrašný solární byznys, se nyní podílejí na přípravě tohoto energetického zákona a že pracují v Legislativní radě vlády. Dokonce tam padlo jejich jméno. Dokonce tam někdo říkal, že za to bude určitě trestně stíhán, že je jmenoval. Čili tam je souvislost. Bylo to tam jasně řečeno. Já ty lidi neznám, ale bylo tam o nich mluveno dost divně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka není. Prosím pana poslance Lanka. Po něm se připraví paní poslankyně Olga Havlová.

  • Poslanec Martin Lank: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, ono se tady poslední dobou hodně mluví o tom, jak se vlastně stalo, že začal solární boom v České republice, kdo za to může, kdo to způsobil a tak podobně. Já jsem to tehdy poměrně intenzivně sledoval, i když se přiznám, že vlastně z druhé strany barikády coby novinář. Dal jsem si to trošku do kupy, abychom si to zrekapitulovali, protože je evidentní, že vás to zajímá, takže vám to zkusím trošku přiblížit i z toho důvodu, že už skoro každý zapomněl, jak strašně jednoduché to vlastně tenkrát bylo, jak velice jednoduše se stalo, že dneska platíme za každou megawatthodinu poplatek na obnovitelné zdroje ve výši 495 korun a navíc ještě státní rozpočet doplácí přes 15 mld. korun, a to prosím každý rok po dobu dvaceti let. To znamená, že výsledný účet je 1 bil. korun, tedy tisíc miliard. Pojďme si říct, jak se to stalo, abychom už stejné chyby neopakovali.

    Na začátku stál zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, na který dneska všichni, nebo téměř většina svaluje vinu. On tento zákon byl sice poměrně nekvalitní, ale svoji vinu na solárním boomu nese i minulé vedení Energetického regulačního úřadu, kvůli kterému ovšem nikdo žádnou dozorčí radu tenkrát zřizovat nechtěl. Nezávislý audit od společnosti BDO, který si můžete přečíst na stránkách regulátora a který zadala po svém nástupu předsedkyně Vitásková, došel k několika poměrně neblahým závěrům.

    Ten nekvalitní zákon umožnil bývalému vedení Energetického regulačního úřadu nastavovat ceny velice volně. Přestože byla právě zněním zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, meziroční možnost korekce výkupních cen ze strany Energetického regulačního úřadu omezena, nastavil regulátor způsob výpočtu podpory výkupních cen dokonce nad rámec toho, co chtěl zákon. Energetický regulační úřad tím zřejmě vysoce negativně omezil konečnou výši výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren, ale nikdo ho nekontroloval a nikdo tehdy nekřičel na poplach.

    Mezi další pochybení Energetického regulačního úřadu patří způsob, jakým uplatňoval svoji pravomoc vydávat vyhlášky. Podle § 4 vyhlášky 475/2005 Sb., kterou se vlastně stanovovala cena na základě zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, měly být výkupní ceny nastaveny tak, aby investoři dosáhli nezáporné velikosti čisté současné hodnoty toku hotovosti po zdanění za celou dobu životnosti výroben elektřiny při využití diskontní míry ve výši průměrného váženého nákladu kapitálu. Z důvodu aplikace této metody výpočtu bylo místo zákonem požadovaných 15 let doby návratnosti dosahováno doby návratnosti na úrovni 11 až 12 let. Já to trošku zjednoduším: Jinými slovy, majitelům solárních elektráren se jejich investice vrátila díky našim platbám o tři roky dříve, než požadoval zákon.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další vystoupí paní poslankyně Havlová a připraví se pan poslanec Andrle.

    Pardon, paní poslankyně, ještě než vám dám slovo, tak dvě omluvy. Paní poslankyně Dobešová se omlouvá do 10 hodin z dnešního jednání ze zdravotních důvodů a pan poslanec Soukup se omlouvá mezi 13. a 16. hodinou z pracovních důvodů. Omlouvám se za přerušení a prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, trend nezodpovědnosti v této republice stále roste, a proto můj boj za hlídacího psa, tedy současný Energetický regulační úřad. Rozhodla jsem se opět vystoupit na jeho podporu, tentokrát se svým pozměňovacím návrhem, který by rušil zřízení takzvané rady ERÚ. Chtěla bych vás požádat o jeho zvážení bez ohledu na politické dohody, na vaše osobní preference, bez ohledu na to, co jste dosud slyšeli. Samozřejmě že můj návrh bude moci projít pouze v případě, že nebude přijat komplexní pozměňovací návrh, který obsahuje i tento můj návrh, tedy zrušit ustanovení okolo rady Energetického regulačního úřadu.

    Jsem poslankyně za Moravskoslezský kraj a tam v plném rozsahu můžete vidět, co znamenají vysoké ceny energií pro obyčejné lidi. Je to sociální problém, o kterém všichni víme. V České republice jsou stovky tisíc domácností, které pobírají příspěvky na bydlení, protože vlastně nemají peníze na elektřinu, plyn nebo vodu.

    Energetický regulační úřad podle mého názoru za poslední 3,5 roku ukázal, že spotřebitelům dokáže pomoci a že bude tlačit na ceny dolů. Jde mu o to, že zasáhl i v oblasti obnovitelných zdrojů, že snížil regulované ceny elektřiny a plynu, že konečně pracoval ve prospěch zákazníků, tedy proti velkým firmám. Vznik rady Energetického regulačního úřadu politici ČSSD dlouhodobě slibovali. Prý jde o politické rozhodnutí, které nemá nikdo kritizovat, protože je na něm údajně shoda. Já tady politickou shodu rozhodně necítím.

    Návrh z dílny Ministerstva práce a obchodu je tak špatný, že to bude znamenat rozpad úřadu. Jde o přímou politizaci úřadu, kdy členy rady vybere ministr průmyslu a schválí je vláda, ale především ministr průmyslu bude moci na základě prohřešku kdykoli kohokoli odvolat. Členové rady jsou tedy vydáni na milost a nemilost ministra průmyslu. Došlo k vyřazení prezidenta republiky ze jmenovacího a odvolacího procesu a to je jasným signálem, že úřad se má dostat pod přímý dohled výkonné moci. Ministerstvo se dodnes neobtěžovalo odpovědět na celou řadu věcí spojenou se vznikem rady. Prý jsou to hysterické výkřiky.

    Ale já se tedy ptám pana ministra veřejně. Řídí předseda rady jenom radu? Podle novely totiž neřídí úřad, který neřídí ani rada, rada je totiž pouze v čele úřadu. Jde o závažný problém, zda má skutečně úřad jednu statutární osobu, která je odpovědná za chod celého úřadu. Kdo bude podepisovat prováděcí předpisy? Vyhlášky a cenová rozhodnutí musí podepsat jedna konkrétní osoba, ale novela nestanovuje, kdo by to měl být. Navíc třeba rada odhlasuje cenové rozhodnutí, se kterým dotyčná odpovědná osoba nebude souhlasit. Musí tedy takové rozhodnutí také podepsat a nést za něj odpovědnost? Jak se bude rozhodovat v případech, kdy měl dosud odpovědnost předseda úřadu? Například jde o soudní řízení s regulovanými subjekty, některá rozhodnutí, druhoinstanční řízení a podobně. Co se stane, pokud rada neodsouhlasí například cenová rozhodnutí? Rada přijímá návrhy většinou tří hlasů, ale co když pro nějaký návrh ty tři hlasy zrovna nebudou? Kdo bude odpovědný? Co se stane? Pan ministr navrhne odvolání všech, dokud se cenové rozhodnutí neodhlasuje? Co znamená méně závažné pochybení ve funkci člena rady? Může být člen rady odvolán, když nebude poslouchat pokynů z ministerstva? Kdo bude řídit každodenní práci Energetického regulačního úřadu a jaký bude vztah rady k exekutivě úřadu? Kdo bude schvalovat a podepisovat smlouvy, kdo bude řídit denní práci úřadu, když se má rada scházet jednou za dva týdny?***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Andrle. Připraví se pan poslanec Kádner.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, mám s sebou časopis Veřejné zakázky, ve kterém v posledním čísle 19 najdete článek, v němž Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že podpora zelené energii bude - cituji - "extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky a že nás bude stát jeden bilion korun". Je to tento článek v tomto čísle. (Ukazuje časopis.) Tak určitě to není vycucáno z prstu.

    Určitě se všichni shodneme, že nejhlasitějším kritikem novely energetického zákona je paní předsedkyně Vitásková a jí vedený Energetický regulační úřad. Proto jsem ji požádal, aby mi její úřad poslal shrnutí výhrad, které proti zákonu mám. Paní Vitásková něco přednesla již na semináři zde v Poslanecké sněmovně, ale tento souhrn bych si dovolil pro jeho zajímavost ocitovat.

    Ještě bych chtěl říci panu Igoru Nyklovi, doktoru, že si ho velice vážím a že jsem tedy dal na jeho včerejší radu, že jsem paní Vitáskovou požádal o její stanovisko. A není to tedy stanovisko mé.

    Za prvé vadí způsob projednávání legislativy. Během jednání před meziresortním připomínkovým řízením uplatnil Energetický regulační úřad jakožto centrální orgán státní správy v oblasti energetiky více než 110 návrhů změn zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, které nebyly všechny zpracovány. Naopak, před zahájením meziresortního připomínkového řízení vložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu bez projednání s ERÚ do návrhu několik zásadních úprav, které by ve svém důsledku paralyzovaly činnost národního regulátora. V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu novely uplatněno více než tisíc připomínek od asi 40 připomínkových míst. V řadě případů se jednalo o připomínky zásadní. Jen ERÚ v rámci meziresortního připomínkového řízení uplatnil 194 připomínek, z toho 75 zásadních.

    Následně proběhlo bilaterální projednání zásadních připomínek mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ, kdy v návaznosti na toto jednání ministerstvo zaslalo ERÚ vypořádací tabulku z tohoto jednání, ovšem bez textu upravovaných ustanovení. Úplné znění zákona bylo ERÚ doručeno až den před postoupením návrhu Legislativní radě vlády. I v tomto případě bylo do novely vloženo několik zásadních změn, na které nedostal ERÚ právo reagovat. ERÚ upozornil ministerstvo celkem na 42 připomínek k vypořádání návrhu novely zákona, z nichž 22 bylo označeno jako rozpor s neakceptováním připomínky ERÚ, 16 zásadních připomínek nově ERÚ uplatnil k novému textu a ve čtyřech případech ERÚ upozornil na zmatečnost textu zákona.

    Přestože vypořádání připomínek nebylo dokončeno, byl materiál projednán Legislativní radou vlády, z velké části však za účasti pouze minima jejích členů. I přes značné rozpory s deklarací nedodělků ze strany členů Legislativní rady vlády byl materiál doporučen k projednání vládou bez dalšího projednání v Legislativní radě vlády. V závěrečném stanovisku Legislativní rady vlády byl zmíněn pouze jeden rozpor ERÚ, a to ještě k tomu chybně. Připomínky regulátora byly vypořádány a s ohledem na stanovisko Legislativní rady vlády nemohly ani být případné rozpory projednány vládou České republiky. Materiál byl tak vládou schválen i přes nedostatky legislativního textu i jeho odůvodnění.

    Za druhé je zde nedostatečná kvantifikace dopadů novely předkladatelem. ERÚ opětovně upozorňuje na své výhrady k závěrečné zprávě o hodnocení dopadů regulace, pokud se jedná o novelu energetického zákona, zejména na zcela nedostatečnou kvantifikaci dopadů navrhovaných změn. V závěrečné zprávě RIA k novele energetického zákona je v kapitole III Vyhodnocení nákladů a přínosů provedeno zhodnocení nákladů ve vztahu k ERÚ, zejména v souvislosti s novými kompetencemi úřadu. V žádné části závěrečné zprávy RIA však není zhodnocení dopadů, resp. nákladů v souvislosti s novými povinnostmi regulovaných subjektů. Například povinnost registrovat odběrná a předávací místa, povinnosti ve vztahu k nové úpravě smluv atd. Pro ERÚ je právě toto bohužel chybějící zhodnocení dopadů klíčové vzhledem k jeho povinnostem v rámci regulace cen vyplývajících z ustanovení § 19a zejména vzhledem k povinnosti zohlednit právě náklady regulovaných subjektů, které s nově navrhovanými povinnostmi nepochybně vzniknou, vniknou do cen, a tedy jejich potenciální vliv na konečné ceny energie pro zákazníky. ERÚ je povinen chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, přičemž se samozřejmě jedná především o dopady na zákazníky v podobě cen energií. Proto je tak důležité zpracování a včasné předložení důsledků kvantifikace dopadů novely zákona č. 458/2000 Sb. tak, aby bylo možné předurčit, jaký dopad budou mít navrhované změny do regulace cen a potažmo cen energií pro konečného spotřebitele. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než dám slovo panu poslanci Kádnerovi, jakkoli jsem tolerance sama, tak upozorňuji všechny diskutující na § 59 odst. 4 jednacího řádu Sněmovny, tzn. poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Já se snažím být tolerantní, ale opravdu si myslím, že bychom měli mít na paměti, co je psáno v jednacím řádu, když se zde snažíme argumentovat. Pokud je to k věci, já samozřejmě problém s tím nemám. Ale mám pocit, že některá vystoupení - zejména konec vystoupení pana kolegy Andrleho už byl trošku mimo jednacím řádem upravovaný obsah vystoupení.

    Slovo má pan poslanec Kádner.

  • Poslanec David Kádner: Vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že zákony, které přijímá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, by měly být schvalovány až po důkladné diskusi a předložení všech argumentů.

    Nyní projednáváme novelu energetického zákona. Občané by měli vědět, že když jde o energetiku, tak jde vždy jak o velké peníze, tak o velké emoce. Do hry vstupují silné lobbistické tlaky od nejrůznějších zájmových skupin. Své zájmy logicky hájí ti, kdo v energetice podnikají, ale i mnozí jiní. Potom jsou zde občané, kteří jsou však většinou v pozici čekatelů na to, jak to celé dopadne. V horším případě potom v pozici rukojmí jednotlivých politických či byznysových hráčů.

    Krásným příkladem jsou další zákony, které se energetiky jasně dotýkají, např. horní zákon, který kromě dalších věcí obsahuje zvýšení poplatku z vydobytého nerostu. Nejspíš si vzpomenete na to, co už se kolem tohoto zákona doposud událo. Novela horního zákona byla teprve v meziresortním připomínkovém řízení a ještě zdaleka ji neschválila vláda, natož aby se jí zabýval parlament, ale se zvýšením příjmů z hnědého uhlí se počítalo již v návrhu rozpočtu na rok 2015. Původně tvůrci novely říkali, že počítají s jasnou kalkulací zvýšení poplatků za uhlí na regiony, tedy že se udělá tzv. hodnocení dopadu regulace RIA. Zákon se ale připravuje v takovém spěchu, že vláda tento závazek zcela ignorovala - a jinými slovy, vše vzniká překotně, na koleni a bez jasného vyčíslení dopadů. Můžeme se pouze dohadovat, zda je to dílem náhody, neschopnosti a nebo jde o záměr.

    Dalším příkladem je dlouhotrvající bitva o tzv. prolomení limitu těžby uhlí. Rozhodnutí o zrušení či posunutí limitů se odkládá již roky, i když těžaři -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám, ale toto je přesně ten případ. Projednáváme energetický zákon, nikoliv horní zákon. Prosím, mluvte k věci. Já vás tedy formálně vedu k věci.

  • Poslanec David Kádner: (Po chvilce.) Tak já se omlouvám... (Snaží se zorientovat.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, pokud si potřebujete utřídit myšlenky, tak je zde žádost o vystoupení s přednostním právem, takže umožním vystoupit paní poslankyni Černochové a potom byste se vrátil k řečnickému pultu, pokud s tím budete souhlasit.

  • Poslanec David Kádner: Já vám děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych chtěla poprosit, abychom byli shovívaví stejně, jako jsme v jiných případech. Pokud se tady projednávaly daňové balíčky a vaše stranická kolegyně, pane předsedo Poslanecké sněmovny, tady citovala nejmenovaného básníka, taky ji nikdo nevyvolával k věci. A já si myslím, že byť ten příspěvek, který tady vznášel kolega Kádner, se majoritně týkal hornického zákona, tak to samozřejmě s energetickým zákonem souvisí. Stejně tak jako jeho předřečník, který tady hovořil také na téma regulačního úřadu.

    Myslím si, že jsme byli vždycky v tomto shovívaví, ať už jsme byli v pozici, nebo ať jsme v opozici. A já bych chtěla poprosit, aby se na tomto způsobu hodnocení nic neměnilo ani v této době, kdy jste vy v koalici. Přišlo by mi škoda, že se tady naruší nějaké vztahy, které mezi námi jsou. Byť některé vystoupení ano, může vyvolávat zvednutí obočí, tak jsme vždycky drželi to, že ti lidé mají právo tady říct svůj názor. A pokud někdo při projednávání energetického zákona tady nehovoří o Gruzii nebo o něčem, co se týká zahraniční politiky, ale stále se v mezích normy drží toho, co s tím může souviset, tak já prosím, abychom to tolerovali a abychom tady neznemožňovali naše kolegy. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já si myslím, že mně můžete vyčítat hodně věcí, ale rozhodně ne to, že bych nebyl tolerantní. Já jsem několikrát upozorňoval na to, že dám prostor a nebudeme se snažit nijak omezovat kolegy. Ale pokud kolega evidentně mluví o jiném zákoně, než projednáváme, tak jsem měl za to, že to splňuje náležitosti příslušného ustanovení jednacího řádu. Já tu vaši poznámku beru. Nepředpokládám, že bych kolegy dále nějak omezoval, ale v tomto případě jsem měl pocit, že opravdu to je přesně příklad toho, kdy v příslušném paragrafu jednacího řádu je toto oprávnění předsedajícího. Já samozřejmě kolegovi Kádnerovi umožním vystoupit. Pouze jsem se snažil upozornit, že jeho vystoupení dle mého názoru zcela zjevně není k projednávanému zákonu.

    Kolega Okamura. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, tak já teda musím trošku vyjádřit obdiv panu předsedovi Sněmovny Hamáčkovi, že takto prozíravě odtušil už po pár větách, zdali projev mého kolegy Davida Kádnera je k věci, nebo ne. Podle mne je hornický zákon, týká se energií, a velice zásadně, a je to téma, a v další fázi samozřejmě kolega Kádner - to mělo své důvody, aby o tomto mluvil a následně samozřejmě se z tohoto širšího rámce zaměřil k energetickému zákonu. My tímto přístupem jsme skutečně trochu znejistěni, proto hnutí Úsvit si musí vzít v tuto chvíli na úvod 20 minut pauzu, abychom se poradili, co to vlastně má znamenat, tento postup, protože podle našeho názoru my se vyjadřujeme k věci. Děkujeme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, samozřejmě na to právo máte. Já poté, co skončí pauza na poradu klubu Úsvit, umožním samozřejmě vystoupit panu poslanci Kádnerovi a dokončit jeho projev, tak jak zcela jistě zamýšlel, to znamená k energetickému zákonu. V 10.30 hodin budeme pokračovat.

    (Jednání přerušeno v 10.11 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je právě 10.30 hodin a budeme pokračovat v našem jednání. Prosím, abyste zaujali svá místa, a poprosím k mikrofonu pana poslance Kádnera. - Omlouvám se, pane poslanče. Mám zde ještě faktickou. Když vydržíte dvě minuty, poprosím pana poslance Böhnische. (Zleva poznámky ke jménu, to bylo vysloveno správně.) Říkala jsem Böhnische! Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Robin Böhnisch: To je úplně jedno, paní místopředsedkyně. Já jsem se přihlásil ještě před přestávkou. Chtěl jsem reagovat na slova paní kolegyně Černochové.

    Podívejte, já mám zcela pochopení pro vystoupení kolegů z Úsvitu. Rozumím tomu, že když si ty projevy připravili, tak je prostě přečíst chtějí, když si je doma napsali - pokud je nepsal někdo jiný někde úplně jinde. Ale zaujala mě ta slova o toleranci, o toleranci ODS v době, kdy vedla Poslaneckou sněmovnu. Kdybychom kopírovali tu skvělou toleranci ODS, tak už jsme dávno hlasovali o zkrácení lhůty pro řečníka na 10 minut. To byla tolerance ODS při tehdejších debatách, kdy například kolegyně Bohdalová necitovala nejmenovaného básníka, ale kdy citovala Chalíla Džibrána. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Kádnera.

  • Poslanec David Kádner: Paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové, na začátku chci poděkovat paní kolegyni Černochové za její vystoupení, ale teď navážu na předřečníka pana kolegu. Já si pamatuji z minulého období, kdy vy jste obstruovali, my jsme vám nějakým způsobem tady v tom pomáhali, že vy jste si tyhle vaše projevy na chodbě kopírovali, abyste jich měli co nejvíce, a nebyli jste schopni nějakým způsobem tam dávat vlastní slova. A já si myslím, že tím, že jsme v tom pouze jenom jediný náš klub, tak jsme si to docela poctivě připravili. Myslím si - a upřímně říkáme, že jsme to možná schválně prodloužili tak, abychom udělali a řekli veškeré ty detaily, a já si pořád myslím, že jenom zmínka jedné věty - to, že mi to nebylo umožněno přečíst celé, tak by vám zaklaplo, že to bylo o energetickém zákonu, že všechno to, co tady vlastně jsem chtěl přečíst, že to má a že to je jeden balíček, že za dva za tři měsíce se tady všichni potkáme přesně u těchto zákonů, které budeme schvalovat nebo o nich mluvit až po tom, co budeme mít tady nějakým způsobem energetický zákon, a nevíme, jak budou navazovat další, které sem přijdou. Takže si myslím, že to je akorát ten - já nevím, jak to mám říct slušně - nepořádek v Poslanecké sněmovně, to, co se tady nějakým způsobem chystá.

    Já vám přečtu jiný projev z jiného soudku. Měl jsem připraveny dva. Díky tomu, že tamten měl být o tom kraji, to, co by mohlo Ústecký kraj nějakým způsobem postihnout, a myslím si, že to v energetice je zastiženo. Tady v tom to bude trošku bezpečnostní.

    Jedním z nejvíce skloňovaných spojení v souvislosti s konfliktem na Ukrajině je energetická bezpečnost. Toto pondělí byl definitivně zastaven projekt plynovodu South Stream, zpožďuje se výstavba severojižního plynovodu STORK II-Moravia, protože náš monopolní přepravce NET4GAS má problémy pokrýt jeho financování ať už z prostředků českých a polských spotřebitelů, nebo EU, zejména však kvůli výši vlastního dluhu. V oblasti elektroenergetiky se musíme vypořádat s hrozbou blackoutu v Německu a řadou dalších potíží spojených hlavně s masivním nástupem obnovitelných zdrojů, které se dnes můžou skoro kdekoliv velmi levně pořídit. Z hlediska ekologie jsou zcela určitě potřebné, ale naše infrastruktura na ně není dobře připravena.

    Celý energetický sektor volá hlavně po stabilitě, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje už pátou novelu za posledních pět let. Legislativní balíček, o kterém dnes rozhodujeme, měl být velkou všeobjímající novelou, na které se shodnou politici i všichni účastníci trhu. Zákon však má velké chyby. Ani vláda sama ho nepovažuje za kvalitní, protože hned zaúkolovala pana ministra Mládka, aby udělal novelu novely. V situaci, kdy se má zavést nařízení a kontrola jednotného energetického trhu REMIT a kdy se mají kontrolovat na celoevropské úrovni obchody za 700 mld. eur ročně, považuji projednávání zákona, který je vysoce nekvalitní, za obrovské bezpečnostní riziko.

    Pokud zákon nepustíme dál, nic strašného se nestane. Evropské nařízení dál bude platit a vláda nařídila Ministerstvu průmyslu a obchodu připravit zákon nový. Doufám, že teď už pořádný. Takže bychom se za nějakých šest měsíců mohli dopracovat ke znění zákona, které by bylo přijatelné a dostatečně odborné a kvalitní. Tento zákon totiž způsobuje legislativně nestabilní prostředí v oblasti energetiky, což je jasné bezpečnostní riziko. Hrozí další novela novely, tento zákon je zmatečný, nikdo se v něm nevyzná, Energetický regulační úřad už byl nucen v zájmu ochrany práv účastníků trhu prodloužit regulační období v plynárenství o jeden rok, aby zajistil stabilní předvídatelné prostředí. Mám pocit, že bez ohledu na argumenty určité skupiny vyvíjející velký tlak na urychlené přijetí zákona bez řádného projednání, o čemž svědčí například totální nedostatek diskuse ve výborech v rámci druhého čtení. Nejvážnějším problémem ale je, že není odhadnut finanční dopad do cen pro konečného zákazníka ani do nákladů regulovaných subjektů. Nikdo mě nepřesvědčil, že po legislativní smršti ministra Mládka a poslance Urbana, tedy předložení zákona s tisíci připomínek a předložení dalších 289 návrhů vzešlých z hospodářského výboru, nebude hrozit zvýšení cen elektřiny, plynu a výhledově i tepla o 20 a více procent.

    Kde vidím další náklady? Dosud nevyřešený zůstává závazek pro regulované subjekty, aby kompenzovaly majitele pozemků, na nichž jsou energetická zařízení. Je tedy třeba zapsat věcná břemena nebo řešit finanční kompenzaci, případně vést elektrické vedení a plynovody jinudy. Návrh vypustil přechodné ustanovení a povinnost zaknihování řešit později problém neřeší. Odhadovaný dopad v plynárenství je až 20 mld. korun, v elektrárenství nebylo spočítáno, ale částka může být vyšší. Jen ČEPS odhaduje své náklady na 3 až 4 mld. korun. Kromě přímých nákladů a dopadů do cen to zabrání investicím do české infrastruktury a mezinárodních projektů.

    Další příklad je změna platby na obnovitelné zdroje. V případě změny poplatku na POZE ze spotřeby na platbu za jistič hrozí, že řada spotřebitelů sníží velikost svého jističe a výpadek z příjmů bude muset být hrazen ze státního rozpočtu. Opět se jedná o miliardy korun ročně. Náklady přinesou i změny v názvosloví a nutná změna milionů smluv. Kromě zmatků pro všechny spotřebitele to přinese velké náklady pro regulované subjekty, které se promítnou do cen. Hrozí riziko velikého množství soudních a dalších sporů. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Urbana. Připraví se po něm pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče. Dříve než začnete mluvit, prosím kolegy na levé straně, aby se ztišili, a pokud si mají co říci, aby tak učinili v předsálí. Děkuji.

    Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, já myslím, že je čas, abychom také postupně něco řekli po těch projevech, které tady zazněly.

    Začnu trošku odlehčením. Skutečně, pan ministr Mládek neřídí ministerstvo práce a obchodu, jak tady jedna kolegyně z hnutí Úsvit říkala. A pak tady jiný kolega, když mluvil o jiných zákonech, nesouvisejících s tím, který projednáváme, několikrát řekl hornický zákon. Podívejte se do stenozáznamu. Žádný takový zákon není. Já na tom chci demonstrovat, jak asi může vypadat kvalita věcného pohledu a obsahu jednotlivých projevů, když tady chybí elementární znalost jednotlivých ministerských resortů. Ale o tom jsem mluvit nechtěl.

    Já vám řeknu, o co tady skutečně jde, a je mi to líto. Tady jde o boj dvou státních institucí a vy to dobře víte, jako to vím já. Přitom ERÚ z hlediska metodického je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu. To, co se tady odehrává, je svým způsobem nehorázné, co vy se pokoušíte zahalit do vznosných slov o určité nezávislosti. Je to nezávislost, když šéf podřízené instituce - mimochodem, je mi to líto, zrovna obviněný šéf - stojí na vaší nezávislé tiskové konferenci hnutí Úsvit? To považujete za nezávislost a společnou budoucnost této instituce? No tedy potěš pánbůh, to se máme na co těšit z hlediska nezávislosti a odbornosti Energetického regulačního úřadu.

    Všechno, co tady čtete, tak kdo se trochu vyzná, tak ví, že to prostě psal drzý tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu, nosí vám to a pokouší se vás to naučit. No nic. Tak abychom některé věci uvedli na pravou míru.

    Vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona má plnou podporu takzvané tripartity. Kdybyste nevěděli, co to je, tak já vám to řeknu. To je sdružení, které sdružuje zaměstnavatele České republiky, protože ten zákon je výhodný pro průmysl. Průmysl České republiky je klíčový pro bohatství země, ale také je klíčový pro zaměstnanost, pro to, aby se zvyšovaly sociální příjmy občanů v České republice. Průmysl živí tento národ a jeho podíl na hrubém domácím produktu je zdaleka vyšší, než je průměr v Evropské unii. Ten návrh říká, že průmysl v některých odvětvích by měl díky metodě jističů možnost platit o trochu méně, a vypořádal se tedy se svou konkurencí.

    Obnovitelné zdroje v Německu, přátelé, neplatí průmysl. To platí občané. Tento zákon říká - průmysl může platit o trochu méně a občanům se nezdraží. Jak tady hrozíte neustále nějakými růsty cen, tisíciprocentními atd., tak to samozřejmě můžete dělat, já vám v té diskusi nebráním, ale je to absolutní nesmysl. Dobře víte, kdo jste ten zákon četl, že poplatky za obnovitelné zdroje jsou zastropovány na 495 Kč za megawatthodinu. Čili někdo bude platit méně, zaplať pánbůh, a zaměstná o to víc lidí, a nikdo nebude platit víc.

    Ten zákon také navrhuje mnohem větší pravomoci pro spotřebitele, pro domácnosti, pro občany, kteří se mohou chovat trochu sebevědoměji. Ten zákon implementuje některé rozumné věci Evropské unie. Podporují ho proto také odbory v rámci tripartity. Dost nahlas. Je to výjimečná shoda. Nestává se často, aby zákon, který vy považujete za špatný, podporovaly zároveň odbory a zároveň jej podporovali zaměstnavatelé.

    Co je tedy klíčové? O co je ta hádka, o co je ten spor státních institucí? No samozřejmě o tu radu. Ale proč, když návrh říká, že rada by měla mít ty kompetence až od poloviny roku 2017, tedy na konci funkčního období současné šéfky? Proč? Proč je taková válka o tu radu? Já to nechápu, nerozumím tomu. Přitom je to standardní mechanismus. Dojděte si na stáž na Český telekomunikační úřad a tam se dozvíte odpovědi na všechny vaše otázky. Nebo si dojeďte do kterékoli vyspělé země Evropské unie, kde to tak normálně funguje. Na tom není vůbec nic nenormálního. Bohužel, to celé, co tady musíme prožívat a budeme zřejmě prožívat s vámi ještě několik dnů, je zápas o tu takzvanou nezávislost, o tu radu, která má vzniknout v polovině roku 2017. Tak tomuhle chcete sloužit a sloužíte? Udělejte si víc tiskových konferencí, kde budete mít víc lidí z ERÚ a budete říkat: my se snažíme a bojujeme tady o nezávislost. Ale kdo tomu bude věřit?

    Takže mi dovolte, abych na závěr tohoto svého prvního vystoupení - jistě jich bude dnes víc, protože budu muset reagovat na vaše přátelská slova - pochválil jednoho z vašich poslanců, pana kolegu Andrleho, protože on tady transparentně řekl "já jsem si to nepřipravoval, já tady přečtu stanovisko Energetického regulačního úřadu". Beru to a cením si toho. Ostatní mají stejné podklady, jen to tady neřekli.

    Děkuji. (Potlesk z levé strany.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana kolegu Černocha, aby vydržel. Před ním jsou tady čtyři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, připraví se pan poslanec Holík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Jen bych krátce zareagoval na předřečníka, pana zpravodaje poslance Urbana. Tady mě zaujala věta, že zákon podporuje některé rozumné návrhy. Ty ostatní tedy máme chápat, jako že to jsou ty nerozumné? Nebo jak jsme této větě měli rozumět? Ale to jen na okraj.

    Bylo tady zmíněno, že zákon má podle tvrzení, já ho nerozporuji, já jsem na tripartitě nebyl, ale předpokládám tedy, že ano, že má podporu tripartity. Ale my jsme pořádali v pondělí seminář, na který tedy došel pan náměstek Šolc, ano, to je pravda, a tam byl ze strany agentury STEM prezentován i názor veřejnosti, jak se staví k těmto věcem, jak vnímá tyto věci, jak vnímá možná rizika. A já tedy nezastupuji tripartitu, zastupuji veřejnost, ty voliče. Jen takové strohé konstatování, proč jsme tady v té sněmovně.

    Pokud se mluví o tom, že občané zaplatí maximálně to, co platili doposud, ale tady hrozí reálné riziko, že doplatky provozovatelům budou vyšší, no tak to přece půjde ze státního rozpočtu. Takže to je taková kamufláž, že občany to víc stát nebude. Oni zase potom dostanou méně služeb ze státního rozpočtu, když tam těch odhadovaných 35 mld. budeme dávat provozovatelům za to, že jim dovolíme, aby si ty elektrárny rozdělili a bylo to pro ně daňově výhodnější. To je taková poloviční pravda. Poloviční pravda je celá lež!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Holíka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, ještě jednou dobrý den. Já teď tady zareaguji na slova pana poslance Urbana, kterého si jinak velice vážím.

    Jsem z Hané. Ze Zlínského okresu, kde je Haná, nejúrodnější část České republiky. Tato Haná je zaplácaná fotovoltaickými deskami a tam, kde je volné místo, tam se namísto cukrovky a obilí pěstuje řepka. Takže to, co tady vzniklo, ten obrovský boom s fotovoltaikou, já se děsím, že tento energetický zákon bude jeho pokračováním.

    Přiznám se, pokud jako spotřebitel platím za kilowatthodinu, je to v pořádku. Ale pokud ta část bude za velikost jističe, tak mě to nebude ani zajímat, abych šetřil. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím s další faktickou pana poslance Běhounka. Pane zpravodaji, musíte počkat, jste čtvrtý v pořadí s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, poslouchám to tady poměrně pečlivě. Ptám se vás: Víte, kde je sídlo Energetického regulačního úřadu? V Jihlavě. Jeďte se tam podívat, co tam z něj zbylo. A jeďte se podívat do Ostravy. A podívejte se na počty pozměňovacích návrhů, kdy Energetický regulační úřad, kdykoli byl otevřen zákon, tak se sídlo stěhovalo do Ostravy. Jestli tomuto věříte, prosím. (Potlesk v části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou prosím pana poslance Gabala, připraví se pan poslanec Kádner. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Dobrý den, paní předsedající, vládo, poslankyně, poslanci. Já jsem původně nechtěl mluvit, ale jenom dovolte, abych vám řekl stručnou informaci. Jako člověk, který se léta živil daty, vypočítáváním věcí, analýzou apod., poté, co jsem jako vy všichni obdržel do schránky dopis paní předsedkyně regulačního úřadu, jsem ji požádal, aby mi předložila výpočet svých odhadovaných extrémních částek nákladů na celou tu věc. Musím říct, že odpovědí bylo, že ten výpočet nemají. Když jsem včera sledoval v televizi mluvčího úřadu, tak jsem si uvědomil, že ten člověk hází ciframi a nemá výpočet. Panu kolegovi Adamovi jsem říkal, že měl štěstí, že se ho redaktor České televize nezeptal na to, kde vzal ta čísla a jak k nim došel.

    Takže já bych velmi poprosil, buď tady budeme strašit občany astronomickými částkami, anebo tady někdo předvede ten výpočet tak, aby ho mohl udělat kdokoli druhý, třetí, čtvrtý a dospěl pravděpodobnostně ke stejnému výsledku. Já, paní ministryně nebo ministr financí nebo kdokoli z opozice. A pokud tento výpočet paní Vitásková nepředvede, tak bych řekl, že je třeba jí používané částky definovat jako smyšlenky a zastrašování veřejnosti, a to říkám se vší odpovědností člověka, který napřed v tichosti požádal regulační úřad, aby mně poskytl podklady toho, čím hauzírují. Odpověď byla - nemáme data. (Předsedající: Váš čas.) Tak z čeho, proboha, pak vycházejí? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kádnera, po něm se připraví pan poslanec Urban a po něm pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec David Kádner: Paní předsedající, vaším prostřednictvím na pana kolegu Urbana. Je vidět, čeho jste si všímal, těch přeřeků, které jsme tady s paní kolegyní nějakým způsobem udělali. Ale vůbec neposloucháte, o čem vlastně naše celková debata je. Vy nám všem opozičním poslancům shazujete jakékoli zákony, protože jsou udělané na koleni, protože nejsou udělané, tak jak by měly být, a nepouštíte nám je do druhého čtení, aby se předělaly, aby to byla nějakým způsobem rozloha. A sem přijde vládní návrh, myslím si, že jeden z nejdůležitějších zákonů, a chcete, abychom ho tady odsouhlasili, předělali, de facto podle vašich slov na koleni. To znamená, že ani pan ministr, když sem něco předložil, tak si vlastně za tím ani nestál. On chce tu svoji zodpovědnost hodit na Poslaneckou sněmovnu. Ale nezlobte se na mě, i kdyby jich bylo sto, těch pozměňovacích návrhů, tak si myslím, že to tady nemá co dělat. Jestli je tolik pozměňovacích návrhů, tak by to mělo vzít ministerstvo pod sebe, mělo to celé předělat a poslat sem jeden jasný zákon, v kterém se každý vyzná, a nemusíme se o této debatě vůbec bavit dál. A není to o žádné radě nebo cokoli jiného, co se tam najde. Je to vyloženě o tom, že těch pozměňovacích návrhů je hodně, nikdo se v tom nevyzná a nikdo neví - nikdo neví - co v tom je skryté.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Urbana. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji. Abychom si rozuměli, mně vůbec nevadí, že tady vystupujete a říkáte své názory. Od toho Poslanecká sněmovna je. Ale zase vám nemůže vadit, když na vaše názory nějakým způsobem reagujeme. Buďme v tom spravedliví.

    Myslím si, že v mnohém nemáte pravdu. Dá se o tom polemizovat neskutečně dlouho po každém vystoupení. V každém případě pozměňovací návrhy na hospodářském výboru, těch není 350, ani 200, ani 230, jak tady zaznívala podobná čísla. Je jich mnohem méně. A znovu opakuji, znovu pro vás speciálně, že hospodářský výbor projednal pečlivě celou tu normu a přijal pouze pozměňovací návrhy, které byly zároveň podpořeny, vypořádány se stanoviskem, ano, Ministerstva průmyslu a obchodu. Všechny teorie o tom, kolik to zvýší cenu atd., považuji celkem za už zdůvodněné, že se jedná vyloženě o poplašné zprávy, nicméně asi v tom budete pokračovat.

    Jediná věc, kvůli které jsem se vlastně přihlásil, je ale jiná. Já si také vážím pana poslance Holíka a věřte mi, že mně je taky smutno z toho, když vidím na úrodné půdě fotovoltaické elektrárny gigantických rozměrů. Chce se mi z toho zvracet jako vám. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vaše dvě minuty uplynuly. Já prosím, abyste ten časový limit na faktickou poznámku dodržel.

  • Poslanec Milan Urban: Já děkuji. Už končím. Berte nějakou toleranci na to, že jsem zpravodajem. Příště se přihlásím s přednostním právem a budu mluvit déle. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se omlouvám, ale faktická poznámka je vymezena dvěma minutami. Děkuji.

    Prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Mám pochopení pro slova pana Urbana, je zpravodajem a nedělá mi problém, že přetáhne faktickou poznámku. Současně bych ale chtěl k panu zpravodaji říci, že je tedy škoda, že nepřišel na ty semináře, které jsme my pořádali, kde jsme si ty věci mohli už předříkat, mohli jsme si řadu věcí vyjasnit, že to tedy řešíme na půdě Poslanecké sněmovny. Zopakuji, byl tam pan náměstek Šolc, ale pan kolega poslanec Urban nepřišel, takže je to politováníhodné, že nevyužil této možnosti, aby nám vyvrátil naše argumenty. Nevyužil toho.

    Chtěl jsem reagovat na předřečníka kolegu pana poslance Gabala, ale vidím, že momentálně není. Pardon, je přítomen. Prostřednictvím paní předsedající pane poslanče, ty vaše argumenty, já je chápu, rozumím a souhlasím s nimi. Ale vy jste asi neslyšel to, co zaznělo na těch seminářích, o kterých jsem právě mluvil, ze strany zástupců ERÚ. Že oni vyčíslili nějaké hodnoty, které uměli spočítat, a ty, které neuměli spočítat, že nevyčíslí. To tam zaznělo. Vy kroutíte hlavou, ale já jsem na těch seminářích byl, vy ne, tak nevím, proč kroutíte hlavou. (Z pléna se ozývají námitky.) A pokud tedy -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím pana poslance, aby nepokřikoval z pléna, má možnost využít faktické poznámky. Děkuji. Prosím. Omlouvám se za přerušení.

  • Poslanec Karel Fiedler: A pokud tedy říkáte, že ta čísla nejsou spočítána, pokud to mám takto chápat, tak na základě čeho vláda předkládá tento návrh? K tomu opravdu není udělaný propočet? My budeme opravdu se pouštět do toho dobrodružství, které jsme už jednou absolvovali se solárem?

    Končí faktická poznámka, takže další v řádném vystoupení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem pana poslance Černocha. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Hezké dopoledne, stále ještě dopoledne dámy a pánové, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl také říci, že si vážím pana kolegy Urbana. My jsme nikdy neřekli, že bojujeme proti zákonu jako takovému, že ten zákon není potřeba. Ta novela potřeba je, ale říkáme, že ten zákon v současné době je tak chaotický, že se z něj věci vyndavají, věci se tam přidávají. Dneska už opravdu nikdo nedokáže vlastně s určitostí říct, jaké jsou propočty, jaké jsou výpočty.

    Vy jste tady zmínil, že se tady pár poslanců přeřekne, a házet to tímto směrem, si myslím, že to je právě to odvádění od věci. Tady nejde o to, abychom my napadali vás osobně nebo kohokoliv, ale tu novelu jako takovou, a to z toho důvodu, že prostě ta novela je absolutně nepřehledná v současné chvíli. Navíc několikrát tady padlo, že paní předsedkyně ERÚ, paní Vitásková, je stíhána, že se k nám přidala na tiskovou konferenci, že my jsme si ji vzali, že tady padá jakákoliv nezávislost. V první řadě, jestli mohu pane kolego Urbane prostřednictvím paní místopředsedkyně:, proč jste nepřišel na ten seminář, některý z těch tří, které se pořádaly, tam ty informace vyvrátit, nebo je říct? Byl tam pan náměstek Šolc, jinak z předkladatelů nikdo.

    V této chvíli ještě pojďme to tedy udělat tím způsobem, aby paní Vitásková měla tu možnost vystoupit tady ve Sněmovně a ty otázky zodpovědět. (Protesty z pléna.) Proč to není možné? Neustále se tady do ní někdo naváží. Je napadána za to, že šla s námi na tiskovou konferenci, tak ať má tu možnost své argumenty a to, že ta data prostě neexistují, tak ať má možnost to zodpovědět tady. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou pan poslanec Adam. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Adam: Děkuji. Já si vážím toho, že tady nikdo nechce být vlastně osobní, ale ono to jinak nejde. Co jsme udělali. My, opoziční poslanci, v parlamentu, v Poslanecké sněmovně České republiky, jsme si dovolili oslovit regulátora energetického trhu, státní orgán, na to, aby nám potvrdil nebo vyvrátil nějaké naše obavy ohledně energetického zákona. To jsme si tedy dovolili hodně, obrátit se na český státní úřad! Já se omlouvám. Nikdo z nás nechce být osobní, ale nikdo z nás nejezdil do Toskánska na dovolené s řediteli ČEZ a s někým podobným. To se tedy omlouvám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana ministra Mládka. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Já jenom velmi krátce. Je naprosto v pořádku, že si hnutí Úsvit udělalo seminář k energetickému zákonu. To je nepochybně chvályhodné, ale daleko lepší by bylo, kdyby stejnou aktivitu projevilo na zasedání hospodářského výboru, který je tím místem, kde to má být za účasti všech členů, případně dalších expertů, poslanců projednáno. Tam je to místo a tam se to mělo projednávat, nikoliv na jednom specializovaném semináři. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana zpravodaje pana poslance Urbana. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Jistě je to podstatné, co tady říkal pan poslanec Adam pro projednávání toho zákona. Ale aby se nemýlil, tak to tady říct musím. Bohužel. Pane poslanče prostřednictvím paní místopředsedkyně, nic takového se nestalo. A jestli to budete tvrdit veřejně, budu muset požádat mandátový a imunitní výbor, abyste to tam prokázal, protože to je věc, která mě poškozuje, případně budeme hledat možná nějaké chlapské řešení bez možnosti využít předsedající, kterou bych do toho nerad zatahoval. Ale prosím, nedělejte to, protože velmi se mýlíte!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. A nyní prosím řádnou přihlášku do rozpravy pana poslance Štětinu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než přistoupím ke své zprávě nebo projevu, tak mi dovolte několik slov dopředu. Myslel jsem si, že se budu trochu rozčilovat, ale nebudu, protože to za to nestojí. Ale není mně příjemné, řekl bych, uráží mě, když mě někdo obecně nazývá, že mně někdo chystá projevy. Já jsem si v životě dokázal udělat i prezentace i projevy, takže, prosím vás, to už tady neříkejte. Ať mně ho napíše kdokoliv, tak to přednáším já, ale já to snad ještě dokážu.

    Druhá věc, která souvisí s mým stářím, a souvisí to s tzv. obstrukcemi. Já to dnes nepovažuji za obstrukci. Obstrukce je něco jiného. Jestli chcete, rád vám to připomenu. Když se zde projednávaly restituce církevní, ale hlavně zdravotnické zákony, které jsou v podstatě nepolitické, tak to bylo trapné. Tady byly noční služby. Takže toto není obstrukce. To je demokratická výměna názorů, která na tuto sněmovnu určitě patří. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji tady faktickou poznámku pana poslance Kasala a chci se ho zeptat - asi omyl na vašem pultíku. (Poslanec Kasal, že to byl omyl.) Dobrá. Děkuji.

    Nyní mi dovolte, abych přečetla dvě omluvy, je to omluva pana ministra obrany z dnešního jednání od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Adamové od 14 hodin z pracovních důvodů.

    Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Černocha s přednostním právem.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Dámy a pánové, chtěl bych navrhnout přerušení tohoto bodu a umožnění vystoupení předsedkyně Energetického regulačního úřadu paní Aleny Vitáskové, tak aby bylo možné, aby odpověděla na dotazy a aby vysvětlila některé postoje k pozměňovacím návrhům. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji zde faktickou poznámku pana poslance Kořenka, ale bohužel ho teď nemohu k mikrofonu pustit, protože zazněl procedurální návrh. Musíme o něm hlasovat bezodkladně. (Náhlý ruch v sále.) Procedurální návrh, musíme o něm jednat bezodkladně, bez diskuse. (Poslanec Sklenák se postavil k mikrofonu.) Pane poslanče.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já se omlouvám, paní předsedající, ale já mám právo. A tohle už jsme řešili ve sněmovně několikrát. Pokud zazní procedurální návrh, tak je mým oprávněním navrhnout pozměňující návrh k tomuto procedurálnímu návrhu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá tedy, tak prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Protože tohle je opět poměrně překvapující návrh, tak já si v tuto chvíli dovolím vznést pozměňovací návrh k tomuto procedurálnímu návrhu, abychom přerušili jednání na deset minut.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže budeme hlasovat o protinávrhu - o přerušení jednání na deset minut. Svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými kartami. (Velký zmatek a hluk v sále.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vypršela lhůta pro přerušení. Je 11.40 a měli bychom pokračovat v našem jednání. Prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, který je přihlášen do rozpravy. (Hluk v sále, poslanci teprve usedají na svá místa.) Prosím máte slovo. Já poprosím o klid v sále, abychom mohli pokračovat v rozpravě. Děkuji. Prosím můžete, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já doufám, že se ještě sněmovna trochu uklidní, protože projednáváme opravdu velmi podstatnou a zásadní věc, která se může dotýkat jednak občanů, jednak našeho státního rozpočtu. (Stále hluk v sále.)

    Jak už jste slyšeli, poslanecký klub hnutí Úsvit bude požadovat, aby byl zákon vrácen do prvního čtení nebo aby se poslanci dohodli, že se jím už nebudou zabývat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já prosím opravdu sněmovnu o klid. Děkuji.

  • Poslanec Karel Fiedler: Také děkuji. Dovolím si shrnout hlavní důvody, proč jsme k tomu dospěli. Půjde o takové shrnutí výhrad mých předřečníků.

    Zazněly tady výhrady vůči celé řadě ustanovení plánované novely. Nejvíce nám však vadí překotné přijímání těchto novel, které vede k tomu, že se v něm objevuje řada logických nesmyslů. Vláda navíc svým usnesením číslo 851 nařídila ministrovi průmyslu, aby do konce příštího roku připravil novelu energetického zákona, která bude novelizovat novelu zákona, jež ještě teprve nyní prochází druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Takže tradiční postup - chystáme už novely toho, co budeme přijímat.

    Pan ministr má předložit návrh novely energetického zákona s úpravou základních pravidel pro výkon regulace v energetických odvětvích a oblast správního trestání při porušení povinností vyplývajících z energetického zákona. Tím pádem ještě předtím, než víme, jak dopadne stávající změna regulačních pravidel, už se připravuje další změna regulačních pravidel, což je obrovské vyvolávání nestability, protože se nám zásady regulací mění rychleji než jednou za rok.

    Tady dám jen krátkou vsuvku. Zúčastnil jsem se několika jednání průmyslníků a obchodníků na Svazu průmyslu. Všichni unisono mluví o tom, že je nejdůležitější stabilita a předvídatelnost.

    Jak se tedy firmy mají připravit na nové regulační období, jak má úřad hlídat ceny pro konečné spotřebitele a jak se má investovat do ochrany našich sítí proti nebezpečí ze zahraničí? Je to přímé ohrožení stability našeho trhu. Dovolím si sdělit zásadní výhrady vedoucí k destabilizaci energetického trhu a ohrožení energetické bezpečnosti České republiky.

    Jednak jde už o mnohokrát zmíněnou radu Energetického regulačního úřadu § 17b v současném znění novely. V podstatě se zákonem ruší současné vedení úřadu, ale nově vzniklá rada nebude úřad řídit, protože k tomu nebude mít oprávnění. Je také omezena nezávislost úřadu, protože je ze jmenovacího a odvolacího procesu vyřazen prezident republiky. Navíc členové rady mohou být odvoláni za méně závažná pochybení. Zarážející však je do meziresortního připomínkového řízení do 20. listopadu zařazený návrh zákona o zřízení Úřadu pro ochranu podnikání v dopravě, kde je vedení dopravního regulátora složeno a jmenováno stejně jako současné vedení Energetického regulačního úřadu. Pokud to tedy nevadí na dopravě, proč je v novele energetického zákona zrušen stávající systém vedení energetického úřadu? Domnívám se, že jde o účelový krok, který má mířit osobně na současné personální vedení úřadu.

    Dále je to nová konstrukce regulovaných služeb, cen a typů smluv, která podle právníků může vést k tomu, že se budou muset měnit všechny smlouvy mezi koncovými zákazníky a obchodníky s energiemi. Sami uvažte, co by to asi v našich podmínkách a zvyklostech znamenalo.

    Poplatek na ERÚ podle § 17d odst. 2 je koncipován najednou naprosto nesystémově jinak než např. poplatek u operátora trhu OTE, čímž se stává zmatek. Výši poplatku má nově určovat vláda, ale nejsou definovány podmínky. Hrozí omezení financování úřadu, a tím pádem omezení jeho nezávislosti, protože bude záviset na libovůli vlády.

    Regulační období § 19a je pro všechny regulované subjekty pevně nastaveno zákonem jako pětileté. Přes rozpor vznesený v rámci meziresortního připomínkového řízení a v Legislativní radě vlády nebyl do návrhu zakomponován krizový mechanismus, aby ve vážných situacích mohlo být regulační období prodlouženo.

    Nedostatečné sankce fyzických osob ve vztahu k nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií povedou k tomu, že při dohledu nad obchody s ročním obratem 700 mld. eur bude moci fyzickým osobám udělit sankci pouze do výše 50 tis. korun. Já zopakuji ta čísla: obchody s ročním obratem 700 mld. eur a sankce 50 tis. korun. Přičemž objemy podvodných transakcí mohou dosahovat až odhadem 70 mld. eur ročně. Pak budou moci nerušeně podvodníci podvádět dál a na rozdíl od Německa nepůjde o trestný čin.

    Zastropování maximálního množství podporované elektřiny bylo vyjmuto z připravovaného zákona. Nemáme tedy možnost snadno a bez retroaktivních zásahů ověřit, zda nedošlo v rozporu s notifikací Evropské unie k překompenzaci podpory u solárních elektráren. Jednalo se o nástroj, jak zmírnit dopady notifikace EU, která nám pravděpodobně nařídí kontroly po deseti letech, kdy bude muset řada subjektů peníze již vyplacené vracet. K jakým zmatkům to povede, to si dovedete asi jistě představit.

    Přechodná ustanovení ke stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a přenosové soustavy předpokládají, že se zavede nové účtování poplatků na obnovitelné zdroje, platby za jistič, nikoliv za spotřebu, často zmiňované, již od 1. 7. 2015. V takovém případě by ale zákon musel vyjít ve Sbírce zákonů do 31. ledna 2015, což jsme už nestihli, čili to vlastně není možné ani projednat.

    Proto klub Úsvit navrhuje, aby zákon byl vrácen do prvního čtení. Pokud skutečně hrozí nebezpečí z prodlení kvůli evropským předpisům a případně dalším ustanovením, existuje možnost přijmout kompromisní komplexní pozměňovací návrh vytvořený ERÚ. O dalších bodech by se mělo jednat v odborné diskusi a měly by být předloženy do novely zákona dle usnesení vlády České republiky č. 851/2014. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se pana ministra, zda se hlásí s přednostním právem. Je tomu tak, prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpovím na výzvu pana poslance z Úsvitu vaším prostřednictvím paní předsedající, i když mám pocit, že už jsem to všechno sdělil ve svém úvodním slově, ale znovu to zopakuji.

    Důvodem předložení této novely je potřeba transpozice evropských předpisů, vyřešení též směrnice o ekonomické efektivnosti, která měla být transponována již 5. června 2014. Ta se primárně řeší zákonem, který je v této chvíli již v Senátu, nicméně i tento zákon částečně na to reaguje. Samozřejmě je to také reakce na notifikaci zákona o obnovitelných zdrojích, kde bych chtěl podotknout, že situace je poměrně složitá, protože notifikace byla provedena částečně pouze pro zdroje uvedené do provozu od 1. 1. 2013. To předtím nebylo, protože samotné jednotlivé generální direktoráty nemají zřejmo, co je důležitější, jestli překompenzace, nebo případná retroaktivita, která by hrozila. Dalším důvodem je potřeba sladit názvosloví, protože platí nový občanský zákoník, zdaleka ne všechno, všechny jeho důsledky jsou promítnuty. A v neposlední řadě, nebo možná, že na prvním místě, je to ta věc, že to děláme pro český průmysl, tak aby byl konkurenceschopný, což už tady bylo mnohokráte řečeno, a je to samozřejmě s plnou podporou tripartity. To jsou ty důvody, proč tento zákon předkládám.

    Chtěl bych říci, že jsou absurdní nápady, že bych to měl spojit s další novelou, nebo pobavil mě nápad, že když nějaký zákon má příliš mnoho pozměňovacích návrhů, že ho vrátíme. Pokud bychom šli touto cestou, tak sděluji: To je cesta do pekel, protože pak by jeden každý poslanec mohl zablokovat jakýkoli zákon, protože by podal 200 pozměňovacích návrhů, a pak by bylo sděleno, že zákon je špatný, protože je příliš mnoho pozměňovacích návrhů. To by byla definice v kruhu, hodně špatný nápad, který samozřejmě, pevně doufám, že nebude přijat, protože to už by se blížilo právu veta jednoho každého poslance projednávat zákon. Tato instituce, kterou tu reprezentujeme, má obrovský vliv, obrovskou zodpovědnost, ale měla by rozhodovat většinově a nenechat se vydírat jednotlivými poslanci, kterým se nelíbí některé záležitosti.

    Chtěl bych se také zmínit o nákladech pro spotřebitele. Náklady pro spotřebitele, které budou promítnuty do cen, jsou v zásadě tři. Je to větší výběr peněz na fungování Energetického regulačního úřadu o 86 milionů korun. Podotýkám, že to není na radu, je to na ERÚ, aby mohl lépe fungovat. Rovněž nejsou zcela relevantní úvahy o tom, jak moc se prodraží rada. V tuto chvíli má paní předsedkyně pět místopředsedů a místopředsedkyň, tak já pevně doufám, že když bude zřízena rada, budeme mít pouze čtyři. To je dostatečné. Rovněž je absurdní připomínka, že by měla mít menší požadavky na kvalifikaci. Je tomu přesně naopak. V tuto chvíli někteří místopředsedové nesplňují podmínky na kvalifikaci, a přesto vykonávají svoji funkci.

    Chtěl bych také sdělit panu kolegovi Andrlemu prostřednictvím paní předsedající, že než bude navrhovat paní předsedkyni na Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost, tak by měl vyčkat na rozhodnutí nezávislého soudu, protože paní předsedkyně je obviněna z trestných činů, ve kterých není úplně malá sazba. Já si rozhodně nepřisvojuji právo soudní moci, ale soudní moc bude muset rozhodnout, zda jsou tato obvinění opodstatněná, nebo neopodstatněná, a nebylo by dobré navrhovat někoho, kdo je potom pravomocně odsouzen. Chtěl jsem předat tuto informaci, protože možná, že kdyby tohoto nebylo, této nemilé situace, tak bychom si ušetřili celou řadu diskusí, protože by pro ni nebyl důvod. Osobně bych byl nejraději, aby nějakým způsobem soudy rozhodly, ale samozřejmě chápu, že nemohu tlačit jako zástupce exekutivní moci ani na časové hledisko rozhodování soudů. Prostě až rozhodnou, tak rozhodnou a my se podle toho budeme muset zařídit.

    Další položkou, která se promítne do cen, je 70 milionů korun, které budou použity na odstrašování ptáků, aby nelítali na dráty vysokého napětí. Pak ještě může mít nějaký dopad registrace odběrních míst v řádu zhruba 30 milionů korun, ale podotýkám, to je po roce 2020. Čili ty přímé dopady na spotřebitele jsou v řádu korun a mluvíme o promilích, ani ne o procentech. To je třeba jasně sdělit, co jsou přímé dopady této novely.

    Chtěl bych také sdělit, že vzhledem k nešťastné situaci ohledně paní předsedkyně, tak v zásadě bych mohl i poděkovat za jednu věc, protože všechno špatné je k něčemu dobré. To špatné k něčemu dobré je to, že málokterý zákon, kde jsou probírány i ty nejabsurdnější možnosti, i ty nejabsurdnější mezery, které by kdy mohly nastat, které pravděpodobně nenastanou, ale my se jimi zabýváme, zabýváme se jimi ve výborech, zabýváme se jimi na plénu, tak že u tohoto zákona mám, upřímně řečeno, větší jistotu, že se nestane nic mimořádného právě z tohoto důvodu, že všechno je důkladně probráno.

    Ty neustále rekriminované fotovoltaiky - tak bych chtěl požádat některé kolegy z Úsvitu opět prostřednictvím paní předsedající, aby zaujali k mé osobě alespoň rovný přístup jako k paní Vitáskové. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Přeji vám pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. Mám zde dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Adam a po něm pan poslanec Pilný. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Adam: Ještě jednou dobrý den. Musím zareagovat na slova předřečníka. Zaznívá tady často argumentace, že tuto normu je nutné prohlasovat a protáhnout Sněmovnou co nejrychleji kvůli EU. Novela nezohledňuje nařízení REMIT. To je požadavek EU! Byli bychom v tuto chvíli jeden z prvních tří států, který takovouhle normu přijal. Platí to pouze ve dvou státech. Není kam spěchat. Nikdo na nás netlačí, sankce nám nehrozí. Návrh z hlediska EU, resp. z hlediska práva EU, nezakotvuje ani energetického ombudsmana, ke kterému máme povinnost k 1. 7. A upřímně, pokud se tento zákon nepřijme teď v této podobě tak, jak je navržen, platí směrnice EU. Ta je českému právu nadřazena.

    Pan ministr nás vyzývá, abychom věřili argumentům Ministerstva průmyslu a obchodu. Ano, proč ne, ale MPO například říká, že v roce 2020 bude náklad na POZE 45 mld. korun a my jsme toho dosáhli již v roce 2014 a v roce 2020 bude minimálně o 20 % vyšší. Těch mýlek v historii Ministerstva průmyslu a obchodu již bylo tolik, že nám musí blikat veškeré varovné kontrolky, a proto děláme tuto opoziční práci zde tak svědomitě. Chceme podporovat český průmysl, ale chceme ho podporovat za cenu risku, protože jsme přesvědčeni o tom, že musíme prohnat tento zákon. Já jsem včera řekl: Vyřešme to nařízením vlády, zadotujme český průmysl. Bude to fungovat a bude to bez rizika. Chceme podporovat český průmysl, a neřešíme překompenzaci a neřešíme ani podkompenzaci solárních elektráren. Pokud k tomu přistoupíme jako k regulérnímu byznysu, pak musíme řešit, že někdo na tom vydělává nemravně a někdo prodělává. Pojďme systém narovnat. Má o to někdo zájem? My ano. Pojďme se o tom bavit, pojďme to vrátit a pojďme to dokončit. (Hlasitý potlesk posl. Fiedlera.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Pilného. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych si dovolil krátce se vyjádřit k práci hospodářského výboru. Hospodářský výbor projednal naprosto profesionálně všechny pozměňovací návrhy k tomuto zákonu. Na toto jednání byla pozvána i předsedkyně Energetického regulačního úřadu, bylo pro ni rezervováno místo, nedostavila se. Byli tam dva zástupci ERÚ, kteří nic neřekli. Byli tam také zástupci Úsvitu, kteří měli k dispozici stejné podklady, jako mají dnes, a nevyjadřovali se.

    K tomu kontroverznímu bodu, který se týká potenciálního dělení solárních elektráren nebo panelů, bych chtěl říct, že hospodářský výbor zamítl zvýšení limitu právě proto, aby nedocházelo ke spekulacím. K té věci se určitě ještě vrátíme, abychom vyvrátili veškeré pochybnosti, že by takové spekulace mohly nastat. Na druhou stranu upozorňuji, že princip toho, že by se energie měla spotřebovávat tam, kde se vyrábí, je naprosto v pořádku. Kdybychom ho důsledně uplatňovali a důsledněji uplatňovali, nemuseli bychom vystěhovávat obyvatele Horního Jiřetína. Takže tato cesta je naprosto správná.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji další faktickou poznámku pana poslance Adama. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Děkuji a opět zareaguji na slova předřečníka, kterého si opravdu nesmírně vážím. Jak říkám, částečně souhlasím s tím - jednání hospodářského výboru bylo profesionální, nicméně pojďme si to podat v číslech: 189 pozměňovacích návrhů, z nichž více než polovina byla od poslance vládní koalice, bylo projednáno za dvě a čtvrt hodiny. Já si myslím, že to hovoří za vše. Rozprava byla otevřena jen k bodům, kdy jsme si to museli vynutit. Já neříkám, že to nebylo profesionální, bylo to dobře připraveno, ale pořád tam něco nehraje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní neeviduji nikoho s faktickou poznámkou, přistoupíme tedy k řádné rozpravě. Paní poslankyně Jana Hnyková nyní vystoupí se svým příspěvkem. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Já si nasadím brýle.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než začnete se svým příspěvkem, tak požádám kolegyně a kolegyně, aby v případě, že mají něco důležitého k řešení, šli do předsálí, aby se zde snížila hladina hluku. Děkuji vám. Můžete pokračovat.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Já vám také děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se znovu vrátila k problematice změn spotřebitelských smluv v energetice týkajících se dodávky energií a souvisejících služeb, tedy k tématu, které jsem ve svém včerejším vystoupení pouze naznačila a které se věnuje oslabování ochrany spotřebitele na energetickém trhu ČR ve vztahu k novele energetického zákona, k novele zákona o podporovaných zdrojích a také novele zákona o ochraně spotřebitele. (V sále je velký hluk.)

    Zásadním negativním výstupem vyplývajícím z novel je pravděpodobná nutnost změnit přibližně pět milionů stávajících spotřebitelských smluv. Jak již jsem uvedla a vy jste tady všichni slyšeli, problém vidím na první pohled v tom, že této situace mohou využít například podomní prodejci proslulí klamavou reklamou a svými zákeřnými fintami směřovanými např. do řad důchodců nebo sociálně slabších spoluobčanů, kteří se v procesech volného trhu s energií díky zavádějícím informacím prodejců lehce ztratí. Důvěra v odborníka, který se navíc často vydává za státního úředníka, obvykle za zaměstnance Energetického regulačního úřadu, Státní energetické inspekce nebo České obchodní inspekce nebo za pracovníka zavedené, renomované společnosti, ale přesvědčí i mladší lidi, kteří mají dojem, že mají o energetickém trhu a svých právech přehled, a to bez ohledu na to, jaký mají přístup k informacím. S ohledem na nutnost vizuální kontroly stávajících smluv a jejich přepisování ať již z důvodu aktualizace, či neoprávněné manipulace s nimi tak může v budoucnu docházet k podepsání smluv na dodávku energie a související služby pro stejné časové období u více dodavatelů zároveň, jak se nyní děje, naštěstí jen nahodile.

    Pane předsedající, já bych chtěla zjednat klid, protože tady mluvím o lidech, a jak je očividně vidno, nikoho to nezajímá!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, paní poslankyně, já vás podpořím ve vaší žádosti a zopakuji to, aby kdo má něco důležitého k řešení, odešel do předsálí a tam to prodiskutoval a v sále aby byl klid a slyšeli jsme, co přednášíte. Já vám děkuji, kolegyně a kolegové, že to budete respektovat.

    Prosím, pokračujte. ***

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Posléze může dojít ke změnám dodavatelů bez ohledu na konec kontraktů s původním dodavatelem, z čehož zpravidla vyplývají smluvní pokuty obsažené ve smlouvách nebo všeobecných obchodních podmínkách. Obojí vzhledem k množství vynucených změn pak může zvýšit počet takovýchto případů. Řešení problémů pak padne na spotřebitelské organizace, Energetický regulační úřad a jeho pracovníky včetně interního ombudsmana nebo také na ombudsmana veřejných práv, případně na soudy. Samotné množství změn ve spotřebitelských smlouvách způsobí skokově i vyšší administrativní zátěž u dodavatelů. Kromě toho, že se to jistě někde finančně promítne, bude pravděpodobně docházet i k drobným následným chybám, které jsou s touto činností spojeny za běžné situace. V tomto případě však může jít dokonce o masové měřítko. To, že by se ve spotřebitelských smlouvách případně mohly objevit i jiné změny než ty, které by vycházely přímo ze změn zákonů, raději ani nedomýšlím.

    Nechci se opakovat, ale ráda bych dodala ještě pár slov k problematice mimosoudních řešení spotřebitelských sporů, konkrétně tedy v energetických odvětvích. Je jistě dobré využívat širší spektrum nástrojů, které může spotřebitelské spory řešit bez zásahu soudu a proces tak zrychlit a zlevnit. Existuje zde však ombudsman veřejných práv, jehož agenda je, řekněme, všeobecná. Na spotřebitelské spory v energetice se dlouhodobě zaměřuje právě Energetický regulační úřad. V minulosti to bylo jeho oddělení ochrany spotřebitele, později přibyl i interní ombudsman, který se věnoval další části této agendy. Je z mého pohledu netransparentní štěpit tuto činnost mezi více subjektů, které by si navíc mohly konkurovat, případně řešit stejný případ, doručený na obě místa zároveň, a navrhnout odlišné postupy, i když by v závěru vedly ke stejnému cíli. Kromě zbytečného zdvojení nebo ztrojení agendy pokládám také za zbytečné, aby byl financován další subjekt, který by se alternativním řešením spotřebitelských sporů zabýval. Pokud by byl subjekt financován ze soukromých zdrojů, obávala bych se pak o jeho nezávislost.

    Posledním tématem, které v energetických odvětvích ve vztahu ke spotřebitelům musím uvést, je energetická chudoba. Je zajímavé, kolik úsilí věnuje Ministerstvo průmyslu a obchodu narovnání situace na energetickém trhu České republiky, aniž by jakkoli spolupracovalo na prospotřebitelských sociálních tématech a řešeních, jež by ulehčila těm nejpotřebnějším. Mělo by spolupracovat s Ministerstvem práce a sociálních věcí a zjistit, kolik domácností pobírá dávky na bydlení, které jsou z velké části tvořeny právě příspěvkem na energie, a bez ohledu na zájmy velkých energetických firem by ministerstvo mělo přemýšlet o tom, jak zákazníky ochránit.

    Musím znovu zdůraznit a v závěru říci, že v celé Evropské unii v dnešní době dochází ke snaze ochránit spotřebitele před obřími korporacemi, zejména pak v bankovnictví, energetice a telekomunikacích. V Evropské unii pro obyčejného člověka je někdy velmi složité a finančně náročné se bránit nepřiměřeným pokutám takovýchto korporací. Naopak obří firmy mají dostatek financí na celá právní oddělení, která jsou schopna obyčejného člověka během sporu doslova rozdrtit. A právě těmto lidem by měl být k dispozici ombudsman Energetického regulačního úřadu.

    Vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych z tohoto místa poděkovat všem členům výboru pro sociální politiku, kteří přispěli ke schválení mého pozměňujícího návrhu o zavedení energetického ombudsmana do zákona. Věřím, že toto usnesení tady na plénu také podpoříte. Ptám se při této příležitosti, proč ministerstvo nezavedlo již energetického ombudsmana přímo do zákona. Vím, že energetický ombudsman je možná malá kapička v moři, ale přesto může přispět alespoň k částečnému napravení některých křivd obyčejných lidí naší země.

    Já vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Budeme pokračovat v řádné rozpravě. Nyní je přihlášen pan poslanec Adam.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Já se na začátku svého vystoupení musím trošičku vrátit k exkurzu do rodinných dovolených. Já jsem opravdu pouze řekl, že já do Toskánska nejezdím, čímž říkám, že já jsem člověk, který miluje Řecko, jezdím na dovolenou tam. Pokud jde o Itálii, končím v Bibione a mám tam politické vazby, potkávám se tam s druhým poslancem Adamem velice často.

    Ale nyní se vrátím ke svému pozměňovacímu návrhu. Ten se týká prevence toho, abychom nepřišli o peníze, které platíme na obnovitelné zdroje. Můj návrh nebyl v hospodářském výboru přijat a vypustilo ho také z původní novely Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vzhledem k závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu a několika reportážím ve zpravodajství České televize se ale ukazuje, že tady ze strany Evropské unie hrozí reálně nařízení, abychom zastavili pro některé obnovitelné zdroje podporu a abychom ji také vybrali zpátky. Co pak udělají neprůhlední majitelé velkých solárních elektráren? Zkrachují. Žádné peníze nevrátí a my budeme mnoho let řešit otázku odstranění panelů nebo vůbec vypořádání se s nefungujícími solárními elektrárnami. Ministerstvo průmyslu a obchodu vypustilo úpravu překompenzace pouze na základě velmi obecné charakteristiky Legislativní rady vlády, která označila úpravu za retroaktivní, čímž se problém nevyřešil, pouze odsunul do budoucna, neboť Evropská unie bude trvat na zavedení podobného mechanismu. Výroba elektřiny by měla být podporována v takovém množství, se kterým bylo kalkulováno při výpočtu výše výkupní ceny garantující patnáctiletou dobu návratnosti. Výroba elektřiny nad rámec tohoto množství by byla založena na tržním principu bez podpory.

    Teď se dostávám k tomu důležitému, finanční stránce věci. Podle analýz Energetického regulačního úřadu a nezávislých odborníků na datech z let 2010 až 2013 by se roční úspora vícenákladů potřebných na krytí podpory pohybovala v průměru kolem 1 až 1,5 mld. korun každý rok. Každý rok bychom ušetřili po dobu nejméně deseti let přes miliardu korun. Proto vracím návrh do hry.

    Mnou prezentované návrhy zavádějí do zákona mechanismus definující limity maximálního množství elektřiny, na které je výrobce oprávněn nárokovat podporu za celou dobu životnosti výroby elektřiny a v rámci jednoho kalendářního roku. Nejedná se o zavedení limitů na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale o limit množství elektřiny, na kterou je výrobci umožněno uplatnit provozní podporu podle zákona o podporovaných a obnovitelných zdrojích energie. Uplatněním mechanismu maximálního množství elektřiny s nárokem na podporu výrobce inkasuje podporu pouze na takové množství elektřiny, se kterým bylo kalkulováno při výpočtu výše výkupní ceny garantující patnáctiletou dobu.

    Jak jsem uvedl, důvodem pro navržení tohoto mechanismu je vytvoření předpokladu pro plnění závazku České republiky plynoucího z notifikace zákona číslo 165/2012 Sb., ve kterém se Česká republika zavázala postoupit k individuální kontrole všech výroben obnovitelných zdrojů energie v desátém roce provozu výrobny a ověřit, zda nedochází u konkrétního příjemce podpory k nadměrné kompenzaci podporou poskytnutou z veřejných prostředků. Česká republika se již zavázala v Evropské komisi k této kontrole pro zdroje a výrobny uvedené do provozu po 1. lednu 2013, nicméně notifikace stále probíhá a je velmi pravděpodobné, že minimálně stejný závazek bude Evropská komise vyžadovat pro Českou republiku i pro všechny ostatní výrobny a zdroje.

    Implementace opatření vedoucího k omezení množství elektřiny s nárokem na podporu bude předmětem další novely zákona. Nicméně stanovení limitu množství elektřiny s nárokem na podporu je velmi důležité opatření, které je nutné zavést před samotnou individuální kontrolou po deseti letech, jelikož se lze důvodně obávat, že zákon číslo 165/2012 Sb., ale především zákon číslo 180/2012 Sb. umožňoval nadměrnou kompenzaci veřejné podpory, která je v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise vydanými na jeho základě. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a nyní požádám dalšího přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Andrle. Pouze pro pořádek připomínám, že ve 12.45 máme napevno zařazené volební body. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu stručný, protože hodně z toho, co jsem chtěl říci, zde řekl Karel Fiedler. Navážu volně na projev.

    Dalším problémem s hrozící ostudou v Evropské unii jsou nedostatečné sankce fyzických osob ve vztahu k řízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, tzv. REMIT. Ministerstvo navrhuje, zda přestupek spočívající v manipulaci velkoobchodního trhu s energiemi... teď jsem něco vynechal... se uložila pokuta do výše 50 tisíc korun. Navržená výše sankcí ve výši 50 tisíc korun za přestupky v oblasti velkoobchodu s energiemi je zanedbatelná a nefunkční. Energetický regulační úřad navrhoval možnosti sankcionovat přestupky až do výše 10 milionů korun, což naplňuje příslušná ustanovení nařízení REMIT o účinných odrazujících a přiměřených sankcích, čl. 18 odst. 1. Například v Německu je za podobnou činnost trest až několik let vězení. U nás prostě zaplatíte 50 tisíc korun a vesele manipulujete s cenou dál. Abyste si to uměli představit, jde o trh s objemem 700 mld. eur ročně a jednotlivé obchody jsou v řádech stovek milionů až miliard korun. To už se vyplatí riskovat pokutu, když jde o jediný trest!

    Jako poslance mě zaráží, že sankční ustanovení obecně neprošla kontrolou Legislativní rady vlády, neboť jak se Ministerstvo průmyslu a obchodu přiznalo, nebyla dopracována ani před posledním jednáním Legislativní rady vlády v říjnu loňského roku.

    Obecně je v zákoně patrný trend omezit kontrolní pravomoc státu a trestání nepoctivců. Zjednodušeně řečeno, pokud někdo podvádí s výrobou z obnovitelných zdrojů, hrozí mu pokuta, ale nikoli ztráta podpory. Pokud někdo manipuluje s velkoobchodním trhem, hrozí mu směšná pokuta, ale podvod není trestným činem. Pokud někdo poškozuje spotřebitele, dokáže se potrestání úspěšně bránit mnoho let pomocí najatých právníků.

    Rád bych, aby ministerstvo odpovědělo, proč nechce bojovat proti podvodům a nabízí bagatelní pokuty místo řádného potrestání nepoctivců. Moc vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, nebudu vás dlouho zdržovat, přesto bych zde chtěl otevřít jednu otázku a obrátit se na pana ministra průmyslu s žádostí o odpověď na tuto otázku. My jsme na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj probírali i tento návrh zákona a mj. jsme se zabývali tím, že zákon počítá s jakousi revizí inženýrských sítí v území, jejich zapsání do katastru a vyčištění a udělání pořádku v tomto ohledu. Potud, myslím si, že je to chvályhodné. Nicméně je evidentní, že půjde o desítky let, řeknu padesát, možná i více let zanedbané záležitosti, kdy existují položené energetické sítě v území, a pokud se máme probrat tímto, tzn. projít všechnu dokumentaci jednotlivých stavebních úřadů, podívat se, jestli opravdu tam to blokování území je, jestli jsou tam plomby apod., tohle projít nebude vůbec žádná legrace a něco to bude stát.

    A já bych se chtěl obrátit na pana ministra průmyslu, zdali by mi byl schopen odpovědět, kdo to zaplatí, zjednodušeně. Zaplatí tuto revizi stát, neboť to v minulosti byl stát, kdo dokonce bez ladu a skladu, bez toho, aniž by se ohlížel na to, jestli někomu ty pozemky patří, nebo nepatří, tak tam zkrátka položil inženýrské sítě nebo položil v tomto případě elektřinu, nebo, chcete-li, kabely, zjednodušeně řečeno. Kdo bude tím, kdo to bude financovat? Vlastníci sítí? Pokud to budou vlastníci, proplatí jim to stát, nebo tuto cenu započtou do ceny energie atd.? Zkrátka chtěl bych ujistit, že to nepůjde na bianco šek uživatelů a spotřebitelů, ale půjde to, předpokládám, nejspíše za státem. To je jedna věc. A druhá, jak dlouho předpokládáte, že takovýto proces bude existovat? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou, nebo s přednostním právem? S přednostním právem, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Chtěl bych poděkovat za tuto intervenci. Toto je skutečně jeden z nejvýznamnějších problémů, na který jsme narazili. Nebylo to v původním návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu, bylo to zařazeno na podnět Legislativní rady vlády, a to snaha o vyřešení toho, že 52 let od roku 1948 do roku 2000 nebyla řádně zapisována věcná břemena při výstavbě energetických sítí.

    To, co se předpokládá, je promítnutí, tzn. ne klasické vložení, ale nějakým způsobem zaznamenání těchto břemen. Bylo zjištěno při té debatě, že samozřejmě je tam minimálně riziko administrativních nákladů a také jistá nesystémovost v této věci, protože věcná břemena se dělají nejenom kvůli energetickým sítím, ale dělají se také kvůli telekomunikačním kabelům, kanalizacím, vodovodům a jiným záležitostem. Čili po jednání i s šéfem katastrálního úřadu panem Večeřou je dohoda taková, že tento zákon to řešit nebude a bude to řešit katastrální zákon, který vyřeší všechny problémy nejenom energetické sítě, ale i ty ostatní. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní je řádně přihlášený do rozpravy, pan poslanec Karel Fiedler. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ještě na úvod toho svého vystoupení připomenul se svým dotazem na ministra financí, kdy jsem se dotazoval, jestli nebudou chybět ve státním rozpočtu ty výpadky placení ze solární daně, když připustíme rozdělení elektráren, těch solárních elektráren, na ty menší. Je chvályhodné, že se snažíme mít co nejméně deficitní rozpočet, ale znovu opakuji, připadá mi zvláštní honit živnostníky na nějakých tisícových částkách a rozpočet potom na nějakých milionech, nebo možná stamilionech, když tam si necháme uplavat odhadem asi dvě miliardy ročně za to, že připustíme takovou jednoduchou účetní operaci, že se to rozdělí na dvě a bude to daňově vycházet jinak. Tak jestli to panu ministru nevadí. Mně by to tedy určitě vadilo. Odpověď jsem nedostal poprvé, zkouším to podruhé. V prvním případě na pana ministra Mládka třetí dotaz byl úspěšný, takže věřím, že se té odpovědi dočkám.

    Zaměřil bych se ještě na několik bodů, které se opakovaně objevují v argumentacích obhájců i odpůrců novely energetického zákona. Pokusím se je trochu rozebrat a ukázat jejich dopady na naši energetickou nezávislost a bezpečnost České republiky obecně. Jak jinak než ohrožení naší bezpečnosti lze totiž vnímat, když v době mezinárodních konfliktů, které mohou zamávat s cenami ropy, plynu a v konečném důsledku i elektřiny, podkopáváme nezávislost Energetického regulačního úřadu? Bereme mu peníze a omezujeme základní funkce regulátora. K čemu to povede? Velké energetické firmy si protlačí navýšení cen, které se regulují, protože u cen tržních přicházejí vlivem konkurence o zisky, a má jim k tomu pomoci vláda, která má mít obrovský bič na celý regulační úřad. Sníží jim reálně finanční prostředky a bude záviset jen na libovůli vlády, kolik peněz jim ministři dají. A k tomu bude ještě existovat rada Energetického regulačního úřadu, totálně závislá na výkonné moci. Pokud k tomu připočteme zhoršení regulace, o které tady už mluvili kolegové, jedná se doslova o smrticí koktejl.

    Teď se budu věnovat nesmyslné změně poplatků na činnost Energetického regulačního úřadu, který se teď počítá ze zákona, a sazba poplatků činí dvě koruny na megawatthodinu elektřiny a jednu korunu na megawatthodinu plynu. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ale říká, že sazbu poplatků stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrývala náklady na činnost Energetického regulačního úřadu a činila nejméně 1,70 koruny za měsíc, nejvýše však 2,50 koruny za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu, a nejméně 2,60 za měsíc, nejvýše však 3,90 za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího plyn. To bude asi třetina peněz oproti dnešku, protože se povinnost ERÚ neustále rozšiřuje a přibudou náklady na tu nesmyslnou a závislou radu ERÚ.

    Celá věc má ale řadu dalších negativ. Například navržený systém zvýhodňuje velkoodběratele vůči drobným zákazníkům. Obě kategorie totiž budou přispívat stejnou částkou, což tedy podle mne rozhodně není fér. Ze strany ministerstva nebylo nikdy vysvětleno, proč má být poplatek určovaný nařízením vlády, když stávající systém nevyvolával žádné praktické problémy. Nikdo neví, proč tato změna. Z návrhu není jasné, kdy má vláda nařízení vydat, což je ale podstatné pro sestavení rozpočtu vždy přibližně v polovině roku. Není jasné, kdo a kdy bude předávat vládě podklady pro určení sazby, protože vláda bude potřebovat znát rozpočet úřadu a zejména počet odběrných míst. Přechodná ustanovení neřeší, z čeho se bude počítat poplatek za rok 2015 a 2016. Navíc v ustanovení § 17d odst. 3 se i nadále hovoří o celkové spotřebě elektřiny a plynu, což je zjevně nesmyslné. Roční výše poplatků se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2 a celkové spotřeby elektřiny a plynu podle údajů předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice. Ministerstvo ani Legislativní rada vlády si zákon po sobě nepřečetly? Ukazuje to, co je zákon za zmetek. Celý paragraf je zjevně nedomyšlený a i jeho případné vylepšení nezajistí jeho realizovatelnost.

    Navrhoval bych proto zachovat stávající systém výpočtu i výběru poplatků, který zajistí bezproblémovou samofinancovatelnost úřadu minimálně do roku 2017. Toto lze vyřešit přijetím kompletního pozměňovacího návrhu, který navrhuje ERÚ.

    Dalším problémem je samozřejmě rada Energetického regulačního úřadu, kterou upravuje § 17b. Nejde o radu jako takovou. Asi by nebyl problém, kdyby byla ta rada dozorčí. Jenže úprava představuje naprostý obrat od původně zamýšleného kontrolního orgánu k orgánu řídicímu. Návrh také zcela překopává stávající organizaci úřadu, protože odstraňuje dosavadní institut jeho předsedkyně a místopředsedů, jinak běžný u většiny ústředních orgánů státní správy. Pořád není jasné, jestli činnost bude už nyní, nebo až od roku 2017. Jde o variantu na poslední chvíli okopírovanou podle vzoru ČTÚ, která se ovšem podle mých informací v praxi ukazuje jako nadbytečná a problematická. Například má na kontě přes 200 tisíc správních žalob za nečinnost. To chceme u ERÚ takový průšvih také? Jistě chápete, že otázka je to jen řečnická.

    Úprava ale znamená především omezení nezávislosti ERÚ, pokud má radu kompletně jmenovat a odvolávat vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu. Jde taky o rozpor se směrnicemi ERÚ. Návrh se asi nebude líbit ani prezidentu Zemanovi. Jde totiž o omezení pravomocí prezidenta, protože v rámci současné úpravy jmenuje a odvolává předsedu ERÚ prezident republiky.

    Z technického hlediska jde tedy, jak bývá ve Sněmovně častokrát říkáno zástupcem Legislativní rady vlády, o zmetek, a to z následujících důvodů. Není jasné, jestli jsou členové rady zaměstnanci ERÚ a které pracovněprávní předpisy se na ně vztahují. Není zřejmé, kdo bude řídit každodenní práci úřadu a jaký bude vztah členů rady k exekutivě úřadu. Rada měla být kontrolním orgánem regulační činnosti úřadu a předpokládalo se, že ji budou tvořit ekonomicky vzdělané osobnosti v navržené variantě, ale rozhoduje i všechny druhoinstanční právní záležitosti, pro což je ovšem potřeba právní, nikoliv ekonomické vzdělání. V předpokladech funkce není ekonomické ani právní vzdělání. Není zřejmý účel, proč vedle kolektivního orgánu rozkladové komise bude do správního rozhodování začleněn další kolektivní orgán. Není jasné, jakou roli bude mít rada v soudních záležitostech, které jsou pro energetické odvětví ještě důležitější než druhostupňová správní rozhodnutí ERÚ. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Zahradník, po něm pan poslanec Adam, dále pan poslanec Kořenek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych se vrátit k vystoupení pana poslance Bendla, k jeho otázce a k odpovědi pana ministra Mládka, tedy k problému zaknihování věcných břemen. Zaknihováním, pokud k němu dojde, budou vztahy postupně vyjasňovány, a bude tedy zřejmé, co se pod kterým pozemkem nebo nad kterým pozemkem z hlediska energetických soustav nachází. Majitelé pozemků, což jsou někdy soukromé osoby, někdy tedy subjekty místní nebo regionální samosprávy nebo tedy stát, jak se k tomu budou stavět. A protože představitelé místní a regionální samosprávy jsou povinováni chovat se jako řádní hospodáři, tak budou povinováni uplatnit ta věcná břemena, a to v čase velmi blízkém. Jsou stále sledováni jednak svými voliči a jednak také různými orgány, zejména orgány činnými v trestním řízení, aby se nestalo, že tady najednou nastane obrovský útok na distributory sítí, aby najednou nemuseli ve zvýšené míře zatěžovat spotřebitele náklady na uplatnění věcných břemen. (V sále je stále velký hluk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Další faktickou poznámku má pan poslanec Adam. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Já chci jménem klubu hnutí Úsvit podat dle § 63 jednacího řádu návrh na odročení tohoto bodu. Podmínkou pro pokračování přitom je účast paní předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové při projednávání tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jedná se o procedurální návrh. V tom případě o něm dám hlasovat. Ještě zazvoním na kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, jak byl předložen. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 20. Přítomných poslankyň a poslanců je 156, pro návrh 48, proti návrhu 76. Konstatuji, že návrh nebyl přijat.

    Mám zde ještě v obecné rozpravě jeden návrh a to je na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, který přednesli pan poslanec Černoch a pan poslanec Okamura. Ale táži se, ještě než dám hlasovat, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě obecnou rozpravu končím a táži se pana zpravodaje a pana předkladatele, zda chcete mít závěrečná slova. Není tomu tak.

    Dám hlasovat o vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání.

    Táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 21. Přítomných poslankyň a poslanců je 162. Pro návrh 54, proti 83, tento návrh byl zamítnut.

    V tento moment přerušuji projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat o půl třetí tím, že se otevře podrobná rozprava. Přerušuji tento bod.

    Budeme pokračovat pevně zařazenými volebními body, jak jsme si schválili. Poprosím pana předsedu volební komise, aby přistoupil k mikrofonu a provedl nás jednotlivým hlasováním. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Dovolím si vás požádat o klid a pozornost, protože volebních bodů je dnes poměrně dost. Bude tam poměrně velké množství důležitých informací, abychom při provádění volbami nechybovali.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Otevřu první bod a tím je

    K tomuto bodu vám bylo na lavice doručeno usnesení volební komise č. 97 ze dne 10. března tohoto roku. Požádám vás, abyste pokračoval v představení tohoto bodu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za otevření bodu č. 92, změn ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Velmi stručně zopakuji, že lhůta byla vyhlášena standardně před jednáním v tomto týdnu do minulého týdnu do pátku 6. 3. Volební komise k tomu přijala usnesení č. 97. Jak je zvykem i v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny o změnách v orgánech, hlasujeme veřejným hlasováním, tedy za komisi navrhuji veřejné hlasování, a to stejným způsobem, jak jsme zvyklí z předchozích schůzí Sněmovny, v jednom bloku rezignace a v jednom bloku nominace. Teď tedy přečtu rezignace a pak přečtu nominace a měli bychom o nich hlasovat.

    Nyní vás, pane předsedající, poprosím o otevření rozpravy k tomuto bodu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu a táži se, kdo se hlásí. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já se do rozpravy přihlásím.

    Kolegyně a kolegové, obracím se na vás s prosbou. Je to prosba jménem mých kolegů, jménem poslaneckého klubu hnutí ANO 2011. My jsme z technických důvodů měli malé nedorozumění. Velmi jednoduše vysvětlím. Nové nominace ze strany klubu byly doručeny včas v řádné lhůtě do minulého pátku a byly včera projednány ve volební komisi. Ale bohužel rezignace na místa, za která se kolegové budou měnit, jsme v komisi z technických důvodů nestihli projednat. Takže bych vás teď v rozpravě poprosil, když se do usnesení podíváte, tak já bych ty rezignace měl přečíst, jak byly v usnesení č. 97. Je to rezignace Josefa Hájka za ANO 2011 do hospodářského výboru. Dále rezignace Miloše Babiše z ústavněprávního výboru. Rezignace Martina Sedláře z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Rezignace pana poslance Stanislava Grospiče ze stálé delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy. To je obsah usnesení.

    Já si teď v rozpravě dovolím vás požádat, abychom v jednom bloku ještě hlasovali o další rezignaci. Je to rezignace paní kolegyně Jany Lorencové z výboru pro životní prostředí, dále rezignace poslance Matěje Fichtnera z výboru pro bezpečnost a rezignace Pavla Šrámka z výboru pro obranu. Jak jsem řekl, podklady jsme písemně v komisi měli, nestihli jsme je projednat a je možné procedurálně o tomto hlasovat najednou po této rozpravě.

    Doplním také nové nominace, jak máte ve svém usnesení. Nové nominace jsou: do hospodářského výboru Pavel Šrámek, do ústavněprávního výboru Helena Válková, do výboru pro veřejnou správu Jana Lorencová. Já si jménem klubu ANO dovolím poprosit vás kolegy a kolegyně ještě o odhlasování a schválení nové nominace, která byla dodána včas v termínu. Je to Josef Hájek do výboru pro obranu, Helena Válková do výboru pro bezpečnost a pan poslanec Martin Sedlář do výboru pro životní prostředí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Požádám vás, abyste nás provedl volbami, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za výzvu. Nyní tedy budeme hlasovat en bloc o navržených rezignacích. Ještě jednou zopakuji, jak byly v usnesení č. 97 plus, jak jsem načetl v rozpravě. Prosím, pane předsedající, nechte hlasovat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl přednesen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 22, přítomných poslankyň a poslanců je 168, pro návrh 144, proti žádný. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, pane předsedající. Nyní vás prosím, abyste nechal hlasovat o volbě, tedy o nových nominacích, a opět zopakuji, tak jak je máme v usnesení plus ona tři jména, která jsem požádal v rámci rozpravy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 23, přítomných poslankyň a poslanců je 168, pro návrh 146, proti žádný. Konstatuji, že návrh byl přijat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Konstatuji, že Poslanecká sněmovna provedla změny v orgánech tak, jak byly navrženy. Nyní vás, pane předsedo, prosím, abyste otevřel další volební bod. Je to bod číslo 93.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Končím projednávání tohoto bodu a otevírám projednávání bodu

    Na lavice vám bylo doručeno usnesení volební komise č. 98 ze dne 10. března tohoto roku. Připomínám, že jsme již rozhodli, že komise, kterou jsme usnesením Poslanecké sněmovny č. 636 zřídili, bude ustavena podle zásady poměrného zastoupení. Prosím, aby se ujal slova předseda volební komise Martin Kolovratník k tomuto bodu. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já na vás velmi stručně navážu a jenom zopakuji, že jsme komisi zřídili 12. února, skutečně má mít 15 členů a návrhy jednotlivých klubů byly projednány volební komisí, která k nim včera přijala usnesení č. 98. To usnesení vám bylo doručeno. Přesto vás prosím o chviličku trpělivosti, protože pro stenozáznam jednání Sněmovny jsem povinen nominace přečíst.

    Jsou to poslanci a poslankyně: Margita Balaštíková za ANO, je to v abecedním pořadí, Jan Bartošek za KDU-ČSL, Marek Černoch za Úsvit, Petr Gazdík a Jitka Chalánková za TOP 09, Miloslav Janulík a Jaroslava Jermanová za ANO, Petr Kořenek ČSSD, Radka Maxová ANO, Josef Nekl a Josef Šenfeld za KSČM, Roman Váňa a Ladislav Velebný za sociální demokracii a konečně Vladislav Vilímec za ODS.

    Teď, pane předsedo, prosím, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já tedy otevírám rozpravu k tomuto bodu a táži se, kdo se hlásí. (Z mnoha stran zaznívají hlasy: Ještě Votava.)

  • Poslanec Martin Kolovratník: Omlouvám se, teď technická. Omlouvám se. Tak mohu v rámci rozpravy. Václav Votava za sociální demokracii. Kolegům se omlouvám. Stane se maximálně jednou za deset let.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Věc byla napravena. Vidím, že do rozpravy se nikdo nehlásí, v tom případě rozpravu končím. Máte slovo, pane předsedo, proveďte nás hlasováním.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pokud žádné příspěvky do rozpravy nebyly, tak my za volební komisi navrhujeme provést volbu členů stálé komise veřejně pomocí hlasovacího zařízení. A pokud je politická dohoda, nejsou žádné spory, tak navrhuji hlasování en bloc, tedy o celém seznamu tak, jak byl v přijatém usnesení navržen, nikoliv po jednotlivých jménech.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a chci se zeptat, zda je někdo v rozporu s navrženým postupem hlasování. Nikoho nevidím. V tom případě budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh tak, jak byl přednesen, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 24, přítomných poslankyň a poslanců je 172, pro návrh 153, proti nikdo. Konstatuji, že jsme stálou komisi ustavili.

    Tím končím projednávání tohoto bodu č. 93 a otevírám bod

    Prosím, pane předsedo, abyste se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dovoluji si v tomto bodě připomenout, že se jedná o druhé kolo třetí volby, takže už čtvrtý, pátý, šestý pokus, a je to volba na uvolněné místo vedoucího stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie paní poslankyní Kateřinou Konečnou, která byla zvolena europoslankyní. První kolo této třetí volby proběhlo 13. února.

    Tento bod budeme volit tajně, tedy ve Státních aktech. Takže vás, pane předsedající, prosím, abyste v tuto chvíli přerušil projednávání tohoto bodu a otevřel další volební bod.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přerušuji tento bod na tajnou volbu a otevírám bod

    Prosím, pane předsedo, ujměte se slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, i tady mohu připomenout tuto mediálně vypjatou a sledovanou volbu. Zatím jsme během zimních měsíců úspěšní nebyli. Jenom krátce zkonstatuji, že druhé kolo druhé tajné volby proběhlo 13. února a předseda stále zvolen nebyl.

    Volební komise vyhlásila novou lhůtu do minulého týdne, do 6. března, kdy kluby podaly nové návrhy. Bylo přijato usnesení č. 99. V tomto usnesení konstatujeme, že jsme k volbě předsedy vyšetřovací komise k D47 obdrželi následující nominace: poslanec Jan Birke za sociální demokracii, poslanec Stanislav Pfléger, ten byl navržen jak klubem ANO, tak klubem hnutí Úsvit. Na svých volebních lístcích pochopitelně budete mít pouze dvě jména, tedy Jan Birke a Stanislav Pfléger. Toto usnesení jsme předali předsedům poslaneckých klubů, mají ho k dispozici, a podle § 75 jednacího řádu Poslanecké sněmovny budeme volit tajným hlasováním.

    Otevřeme tedy třetí tajnou volbu. Nyní prosím, pane předsedající, abyste i k tomuto bodu a navrženým kandidátům otevřel rozpravu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Otevírám rozpravu a eviduji jednu přihlášku paní poslankyně Havlové. (Dotaz poslankyně Havlové mimo mikrofon: Řádnou?) Ano, je to řádná rozprava. Ujměte se slova.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, všichni, jak tady sedíte, víte, že jsem byla iniciátorem, aby tato komise vznikla. Všichni jste ji schválili. A už mi to připadne opravdu nefér, když nejsme schopni za čtyři volby zvolit předsedu. Byla jsem přesvědčená o tom, že jestliže jsou dva kandidáti, kteří jsou z koaličních stran, že jste schopni se dohodnout a konečně jednoho z nich zvolit.

    V několika posledních dnech se na mne obracejí mnozí zástupci veřejnosti i médií se zásadní obavou ohledně toho, kdy už začne pracovat námi ustanovená vyšetřovací komise na dálnici D47. Přitom zaznívají vážná podezření ohledně role ČSSD v této věci, role jejího předsedy a současného premiéra pana Sobotky a v neposlední řadě i role pana poslance Birkeho, kterého ČSSD nominovala coby kandidáta na předsedu parlamentní vyšetřovací komise. Na všechny z nás se v této věci opakovaně obracejí nevládní organizace Vraťte nám stát! a Veřejnost proti korupci a celá věc hrozí přerůst v další blamáž a zklamání veřejnosti z úrovně politické kultury v České republice.

    Předtím, než půjdeme znovu volit předsedu vyšetřovací komise, chtěla bych, aby na tomto místě zaznělo otevřeně pro všechny poslance i pro veřejnost několik zásadních věcí. V prvé řadě připomínám, že problém dálnice D47 není nějakým drobným problémem a pochybením, nějakou drobnou nevýznamnou epizodou. Je to obří problém na více různých úsecích dálnice a délce mnoha kilometrů, který negativně ovlivňuje život lidí na Ostravsku, kde tak dlouho čekali na novou dálnici, až se dočkali dálnice úplně zfušované, kde místy mohou jezdit pouze rychlostí 60 km, na některých místech dokonce 30 km v hodině. Bavíme se o miliardách korun českých, o stovkách, či spíše možná o tisících vad. Bavíme se o problému, který ohrožuje funkčnost a užitek z projektu dálnice jako takové. (Velký hluk v sále.)

    Často v médiích i na této půdě slýcháme polemiku, zda si vlastně stát takto zfušovanou dálnici sám neobjednal a zda by neudělal lépe, kdyby se se stavebními firmami přestal soudit a raději jim znovu zaplatil, aby opravily to, co předtím zkazily. Lituji, ale na této platformě vymývání mozků a žonglování se slovy bez obsahu já debatu zcela odmítám. Veřejné zakázky na stavební práce tu nejsou od toho, aby se stavěly zkažené dálnice a potom se těm samým firmám platilo za to, aby je postavily znovu a správně. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, kolegyně, kolegové. Rozumím tomu, že je blízko oběda. Poprosím vás o trpělivost, abychom mohli dokončit rozpravu. Pouze pro pořádek připomínám, že je to volební bod, tedy je to o tom, že diskuse by měla být o tom, kdo je nominován. Takže vás poprosím, paní poslankyně, abyste dokončila svůj příspěvek a mohli jsme pokračovat.

  • Poslankyně Olga Havlová: Já se k tomu dostanu. Jsou spíše na straně stavebních firem. Já se ptám, co je jejich motivací a zda ta náhodou nesouvisí s financováním jejich politických stran, nebo dokonce snad s osobním i majetkovým prospěchem jich samotných. Podezření v této oblasti vzniklo v minulosti dokonce vůči některým ministrům dopravy a já bych zde chtěla například zmínit podivné narovnání se společností Eurovia, o které se snažil pan ministr Žák. Toto podezření ale bohužel zastiňuje i volbu, ke které se nyní chystáme. Ptám se na tomto místě pana premiéra z ČSSD, zda je pravdou, že pan doktor Radek Pokorný je jeho blízkým kamarádem, bývalým zaměstnavatelem a bývalým spolubydlícím. Ptám se dále, zda je pravdou, co nám říkají nevládní organizace, že tentýž Radek Pokorný je právním zástupcem Eurovie a dalších stavebních firem, které postavily zkaženou dálnici D47 na Ostravsku, a že je zároveň místopředsedou rozhodčího soudu, který má o věci rozhodovat. Ptám se v neposlední řadě, jestli je to ten samý Radek Pokorný, co radil Sokolovské uhelné v době, kdy se tato pod vedením pana Sobotky v pozici ministra financí privatizovala, a v době, kdy pan poslanec Birke zastával funkce v této společnosti.

    Bohužel, aniž bych čekala na odpověď pana premiéra, která možná, jak je tomu u pana premiéra zvykem, nepřijde, nebo přijde ve vyhýbavé podobě, musím odpovědět sama, že všechny tyto informace zcela křiklavě vyplývají z toho, co si každý může najít na internetu. Za této situace ČSSD zcela bezostyšně předkládá svoji nominaci na post předsedy parlamentní vyšetřovací komise, která má všechna pochybení stavebních firem vyšetřit. A je to právě kolega Birke z ČSSD, který nás zde všechny na plénu v říjnu přesvědčoval, že celá vyšetřovací komise je zbytečná, a teď se chce stát jejím předsedou. To už jsme opravdu úplně banánovou republikou, že toto připustíme? To už opravdu nám vůbec nezáleží na tom, co si veřejnost myslí? A je nám úplně jedno, s kým se premiér kamarádí a na jakých věcech proti státu pracuje? A ještě to podpoříme tím, že kolegu Birkeho zvolíme na toto místo, kam vůbec nepatří? (Hluk v sále, hloučky poslanců zleva reagují na řečnici.)

    Pan premiér Sobotka veřejně prohlašuje, že v době výstavby dálnice byla ČSSD v opozici, a nemůže tak být spojována s řízením Ministerstva dopravy za vlády. Dámy a pánové, tato tvrzení jsou vědomou bezskrupulózní a zákeřnou lží pana premiéra. Smlouvy na vadném úseku dálnice D47, o kterých zde hovoříme, byly uzavřeny v letech 2003 a 2004 a ke zprovoznění této dálnice došlo 1. 12. 2007. Výstavba tedy probíhala přibližně tři roky v době tří různých vlád ČSSD, které měly jedno společné, a to právě pana premiéra Sobotku na postu ministra financí. Je zjevné, že pan premiér se touto vědomou a hnusnou lží snaží zastřít svůj díl odpovědnosti, jakož i jasný střet zájmů, ve kterém se nachází. Touto vědomou lží se pan premiér snaží vyhnout i pro něj nepříjemné skutečnosti, že jeho blízký kamarád a vlivný člen ČSSD pan doktor Pokorný je placen za to, aby stát v arbitrážích se stavebními firmami prohrál.

    Jak se vypořádáme s tím, že se tu vědomě lže ve prospěch svých kamarádů a ve prospěch stavebních firem, které stát připravily o miliardy a snaží se podpásově přenést problém na pravicové strany, které jej po jeho vládě zdědily?

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, já toto odmítám a chce se mi věřit, že toto odmítnete i vy a rozhodnete se správně při volbě nového předsedy vyšetřovací komise pro dálnici D47. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji zde dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Birke, po něm pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Jan Birke: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím dostat do těch dvou minut a nebudu reagovat na všechno to, co tady bylo řečeno.

    Víte, v této zemi je zvykem, že když se rozhodnete na někoho plivnout, tak mu to zůstane na zádech. Já myslím, že všichni s tím mají bohaté zkušenosti, a bohužel už to nikdo z vás nesmyje. A já nejsem ten jediný, který s tím chci bojovat. Ale teď jsme byli přesně svědky toho, že bez žádných důkazů jsem byl označen jako člověk, který je ve střetu zájmů!

    Vážená paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, to je drzost největšího kalibru! Vy jste zaútočila nejenom na poslance Parlamentu České republiky, ale i na starostu města, který obhájil znovu mandát se 43 %. A jediný, kdo může určovat, jestli kradu nebo nekradu, jsou voliči! Anebo jsem ve střetu zájmu. Promiňte, omlouvám se, beru zpět. Nicméně já v tuto chvíli říkám: Jsme v demokratickém státě, je to tajná volba a rozhodnete podle nejlepšího svědomí a vědomí. A reagovat na podobné věci, vy na to bezesporu máte právo, prostřednictvím pana předsedajícího, já prostě nehodlám, protože s tím se nedá bojovat. Děkuju za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že byla plánována přestávka od jedné hodiny, nechám ještě nějakou dobu běžet rozpravu. Každopádně vzhledem k tomu, aby byla učiněna pak následně fyziologická přestávka i na oběd, budu to muset nějak rozhodnout a případně volbu rozdělit. Říkám to na úvod. A teď dám slova tak, jak jste se přihlásili s faktickou poznámkou. Je zde pan poslanec Sklenák, pan poslanec Okamura a pan poslanec Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, všichni víte, že tato Poslanecká sněmovna se netěší příliš velké důvěře občanů. Víte, že naše funkce poslankyň a poslanců jsou v žebříčku důvěryhodnosti občanů vždy až na samém dně. A právě taková vystoupení, které tady předvedla paní kolegyně Olga Havlová, jsou příčinou tohoto hodnocení. To bylo skutečně neuvěřitelné vystoupení.

    Pan kolega poslanec Honza Birke je v našem klubu odborník na dopravu. Pokud my jsme měli nominovat někoho na předsedu vyšetřovací komise, tak volba byla jednoznačná. O jeho odborných ani lidských kvalitách nemám sebemenších pochyb. V posledních dvou volbách dostal Jan Birke nejvíce hlasů, v jedné volbě mu ke zvolení chyběly tři hlasy. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan předseda Okamura s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já se jdu zastat samozřejmě paní kolegyně Havlové v tom smyslu, že, jak víte, tak komisi na prošetření věcí kolem dálnice D47 navrhovalo hnutí Úsvit, konkrétně naše poslankyně Havlová na tom odpracovala tu práci. A to, že už tady několik měsíců nebo delší dobu se nemůžeme shodnout na tom, kdo ji povede, jenom ukazuje na to, že jsme měli pravdu a že je to potřeba řádně prošetřit. Zatímco u jiných komisí se tady vládní koalice dokáže hned dohodnout a není problém, tak je zajímavé, že u této konkrétní komise, u předsedy, což je velice vlivná pozice, se najednou vládní koalice dohodnout nedokáže.

    My jsme samozřejmě navrhovali svého předsedu. Když jsme viděli, že pro to není ve vládní koalici politická vůle, aby předsedou této vyšetřovací komise byl poslanec za hnutí Úsvit, přestože my jsme ji navrhli - a děkuji, že jste to prohlasovali - tak já znovu říkám, že proto my jsme přikročili k tomu, že podporujeme kandidáta hnutí ANO, protože přece jenom jako strana, která je tady nově a nemá s tím přímo nic společného, tak nám to připadá bližší. A skutečně to, jak se tady dohadujeme a jaká je tady nervozita především v ČSSD, svědčí o tom, že to bude skutečně velice potřebné.

    Takže vážení přátelé, ne slova, ale činy. Takže dnešní volbou, prosím vás, ukažte, že to chcete prošetřit, že nějakým způsobem to chceme posunout. Protože to, co se tady děje, znovu a znovu ukazuje, o jaký šlendrián se jedná a že se tady jedná skutečně o nějaký zákulisní lobbing.

    Jinak paní poslankyně Havlová neříká, že někdo kradl. Paní poslankyně Havlová říkala o střetu zájmů. Takže to chci jenom zdůraznit, přestože to tady bylo již vysvětleno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní dostane slovo pan předseda Kalousek a po jeho faktické poznámce dám pětiminutovou přestávku a požádám předsedy klubů, aby za mnou přišli a domluvili jsme se na dalším postupu, protože přetahujeme plánovanou přestávku. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane poslanče Birke prostřednictvím pana předsedajícího, není pravdou, že jediný, kdo může rozhodovat o tom, kdo krade, či nekrade, jsou voliči, jak jste řekl. To právo rozhodovat o tom si osobuje i předseda vaší koaliční strany, keď hutorí, že všeci kradnú. Keď všeci, tak všeci! Vy nemůžete být žádnou výjimkou. (Ozývá se smích i potlesk.) A přesto, že jste tím pádem, pane starosto, sprostý podezřelý, tak já vás přesto budu volit. (Smích i potlesk některých poslanců zleva i zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a přerušuji jednání na pět minut. Požádám předsedy klubů, aby za mnou přišli a domluvili jsme se na dalším postupu jednání Poslanecké sněmovny.

    (Jednání přerušeno od 13.14 do 13.17 hodin na poradu předsedů poslaneckých klubů u předsedajícího.)

    Dámy a pánové, budeme pokračovat. S předsedy poslaneckých vzešla dohoda, že dokončíme tyto volební body, proběhnou volby a Poslanecká sněmovna ve svém jednání nebude pokračovat ve 14.30, ale v 15.00. To znamená, dokončíme tyto body a posuneme přestávku.

    Já se tedy vracím k přerušenému bodu a tím je vyšetřovací komise na stavbu dálnice D47. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Nikoho nevidím, tedy končím rozpravu a dávám slovo panu předsedovi volební komise.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Budu po rozpravě konstatovat, že o návrhu na tajné hlasování se nehlasuje, stanoví tak zákon o jednacím řádu Sněmovny. Takže i tato volba proběhne ve Státních aktech tajným způsobem pomocí lístků. A nyní tedy prosím, abyste i tento bod, pane předsedo, přerušil a otevřel další volební bod.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já ho přerušuji a otevírám bod

    Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dozorčí rada je také neúplná. Schází tam už jenom jeden člen. Dnes přistoupíme ke třetí volbě a vstoupíme do jejího prvního kola. (Hluk v sále.)

    Volební komise vyhlásila lhůtu pro nové nominace a přijala usnesení, kde konstatuje, že navrženi byli následující kandidáti: poslanec Miloslav Janulík za ANO 2011, pan Ing. Pavel Pastorek za poslanecký klub hnutí Úsvit a kolega poslanec Josef Uhlík, kterého navrhl poslanecký klub KDU-ČSL. K těmto nominacím jsme přijali ve volební komisi usnesení číslo 100, které navrhuje provést tuto volbu tajným způsobem. Je k dispozici na poslaneckých klubech.

    Nyní prosím, pane předsedo, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům. A do rozpravy ještě jednou konstatuji, že volební komise navrhuje volbu tajnou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: A já prosím, abychom v souladu s jednacím řádem v tomto případě nechali hlasovat o tajné volbě. Musíme to posvětit. Takže prosím hlasování o tom, že Vinařský fond bude volen tajným způsobem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, že volba do Vinařského fondu bude provedena tajným způsobem. Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přítomných poslankyň a poslanců je 171, pro návrh 110, proti žádný. Byl přijat návrh tajnou volbou.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, pane předsedající. Prosím o přerušení i tohoto bodu a otevření dalšího, už posledního volebního bodu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já tak činím a přerušuji tento bod a otevírám bod s pořadovým číslem

    Na lavice vám bylo doručeno usnesení volební komise číslo 93 ze dne 10. února 2015. Ujměte se slova, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tento volební bod je na opakovanou žádost pana ministra kultury, pana Daniela Hermana. Připomenu, že v první volbě byli zvoleni pouze dva členové, pánové Jiří Dědeček a Jiří Merger. Rada Státního fondu kultury může mít ze zákona až 13 členů a pan ministr Sněmovnu požádal o dovolení zbývajících členů a nabídl seznam navržených kandidátů. Usnesení číslo 93 máte na svých lavicích, bylo také rozesláno předsedům poslaneckých klubů, včetně žádosti pana ministra, životopisy i se stručnou charakteristikou jednotlivých kandidátů.

    I tady, kolegyně a kolegové, prosím o trpělivost, protože pro stenozáznam našeho jednání musím jména navržených přečíst, aby byla zaznamenána. Je to tedy usnesení volební komise číslo 93, které mne pověřuje, abych vás seznámil s návrhem kandidátů do Státního fondu kultury, tak jak byl předložen ministrem kultury.

    Jsou to pánové a paní Rudolf Adler, Luděk Beneš, Stanislav Doubrava, Ladislav Dušek, Roman Giebisch, Alexandr Gregar, Josef Herman, Jiří Hlaváč, Miloš Horanský, Irena Chovančíková, Karel Král, Jana Mertinová, Jiří Mojžíš, Jana Návratová, Martin Prokeš, Jan Simon, Marta Smolíková, Jiří Střecha, Doubravka Svobodová, Jarmila Šlaisová, Marcela Turečková, Dora Viceníková a Pavel Žur.

    Zvláštní zákon způsob volby nestanoví, ve volební komisi jsme opět navrhli volbu tajnou. A nyní vás, pane předsedající, prosím, abyste otevřel rozpravu s tím, že navrhujeme volbu tajnou a o ní poté musíme hlasovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Otevírám rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Přihlášku žádnou nevidím, takže rozpravu končím. Můžeme pokračovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: A já prosím o hlasování o tom, že budeme volit tajným způsobem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, že volba proběhne tajným způsobem, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 26. Z přítomných poslankyň a poslanců je 171, pro návrh 110, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, děkuji i předsedům poslaneckých klubů za onu dohodu. Nyní konečně, kolegyně a kolegové, můžeme jít volit.

    Takže já teď, pane předsedající, vás poprosím, abyste přerušil projednávání i tohoto bodu a vyhlásil konání tajných voleb. Když mám slovo, tak hned řeknu termín. Domluvme se zhruba na 35 minutách, takže hlasovat můžete od této chvíle až do 13.55 hodin s tím, že výsledky voleb oznámím potom po skončení polední pauzy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a přerušuji projednávání tohoto bodu. Pro pořádek konstatuji, že pokračovat Poslanecká sněmovna ve svém jednání bude od 15 hodin, bude to přerušený energetický zákon.

    Ještě bych chtěl poprosit členy organizačního výboru a vás, kolegyně a kolegové, abyste je při hlasování pustili dopředu, aby mohli odvolit, a následně bude pokračovat jednání organizačního výboru. Myslím si, že když se to všechno dobře povede, tak zhruba za 10 minut by se mohl sejít organizační výbor a mohl by začít své projednávání. Takže přerušuji dnešní schůzi do 15 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 13.23 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Požádám nejdříve pana předsedu volební komise poslance Kolovratníka, aby nám sdělil výsledky voleb. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Seznámím vás s výsledky oněch čtyř volebních bodů, které proběhly tajnou formou, a také vás seznámím s tím, jak budou volby probíhat případně dál, pokud budou další kola.

    Celkem vás přišlo k volbám 162. U všech čtyř volebních bodů bylo vydáno i odevzdáno 162 hlasovacích lístků. Kvorum nutné pro zvolení, tedy úspěch kandidáta, bylo 82.

    O tuto pozici se ucházeli poslanci Stanislav Grospič, Jaroslav Lobkowicz. Stanislav Grospič obdržel 91 hlas, Jaroslav Lobkowicz 50 hlasů, takže ve druhém kole této volby byl zvolen Stanislav Grospič a stává se vedoucím stálé delegace. (Potlesk.)

    Já myslím, že ten potlesk patří nám všem, protože jsme hlasovali od podzimu poněkolikáté. Sám za sebe i za volební komisi jsem rád, že se jeden z volebních bodů povedlo dotáhnout do konce.

    Bohužel v případu volby předsedy vyšetřovací komise pro závažná pochybení na D47 jsme tak úspěšní nebyli.

    Jan Birke získal 68 hlasů, Stanislav Pfléger 61 hlas. Jak jsem řekl, kvorum nutné pro zvolení bylo 82, takže bohužel ani v tomto případě jsme úspěšní nebyli a opět nikdo zvolen nebyl.

    Připomenu, že toto je první kolo již třetí volby, takže oba kandidáti postupují do druhého kola, budeme tedy vybírat ještě jednou. Druhé kolo budeme organizovat v prvním dubnovém týdnu, v další části této schůze.

    Co se týká volby jednoho člena Dozorčí rady Vinařského fondu, pro Miloslava Janulíka hlasovalo 44 poslanců a poslankyň. Pavel Pastorek obdržel 24 hlasů a Josef Uhlík 79 hlasů. Ani tady jsme bohužel nebyli úspěšní. V případě pana poslance Josefa Uhlíka tedy o tři hlasy, ale zvolen nebyl.

    V souladu s volebním řádem do druhého kola postupuje dvojnásobek kandidátů na počet neobsazených míst, tedy dva. Postupují Josef Uhlík a Miloslav Janulík. I toto druhé kolo zorganizujeme v prvním dubnovém týdnu.

    A konečně ona pro volební komisi náročná volba Státního fondu kultury České republiky. Tady hlavně pro stenozáznam a pro výsledky opět musím poprosit o vaši trpělivost, protože budu číst všechna jména i s dosaženým počtem hlasů. Rudolf Adler získal 49 hlasů, Luděk Beneš 67, Stanislav Doubrava 71, Ladislav Dušek 8, Roman Giebisch 46, Alexandr Gregar 5, Josef Herman 24 hlasů, Jiří Hlaváč 82 - a byl zvolen, Miloš Horanský také 82 a byl zvolen. Dále Irena Chovančíková 44 hlasů, Karel Král 62, Jana Mertinová 66, Jiří Mojžíš 6, Jana Návratová 24, Martin Prokeš 9, Jan Simon 7, Marta Smolíková 19, Jiří Střecha 23, Doubravka Svobodová 68, Jarmila Šlaisová 5, Marcela Turečková 13, Dora Viceníková 70 a Pavel Žura 6 hlasů.

    Takže v této volbě jsme zvolili další dva členy Rady Státního fondu kultury. Celkem tedy v tomto orgánu v tuto chvíli jsou čtyři místa obsazená a devět míst neobsazených.

    Do druhého kola tedy postupuje dvojnásobek kandidátů, tedy 18 kandidátů. Opět se omlouvám, pro stenozáznam musím přečíst jména postupujících.

    V prvním kole byli dnes zvoleni Jiří Hlaváč a Miloš Horanský. Do druhého kola postupují Rudolf Adler, Luděk Beneš, Stanislav Doubrava, Ladislav Dušek, Roman Giebisch, Josef Herman, Irena Chovančíková, Karel Král, Jana Mertinová, Jiří Mojžíš, Jana Návratová, Martin Prokeš, Jan Simon, Marta Smolíková, Jiří Střecha, Doubravka Svobodová, Marcela Turečková a Dora Viceníková.

    Ode mě ještě poslední informace, kolegyně a kolegové. Dnes jsme obsadili veřejným hlasováním, nebo naplnili, stálou komisi Sněmovny pro práci naší Kanceláře. Nyní musíme této komisi zvolit předsedu, takže v tuto chvíli vyhlašuji lhůtu na podávání návrhů na předsedu této stálé komise. Ta lhůta bude do pátku 27. března do 12 hodin, tedy do posledního pátku před druhou částí této schůze.

    Tolik volební informace. Děkuji za vaši pozornost a předávám slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Kolovratníkovi a končím volební body. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná by bylo jednodušší - já si chci jenom ověřit tu informaci. Snažil jsem se zapsat i ty hlasy, které hlásil pan předseda - mluvím o té radě. Mělo by postoupit 18 kandidátů. Vy jste četl podle mne, že dva kandidáti dostali 6 hlasů a o jednom jste prohlásil, že postoupil, a o jednom, že nepostoupil. Tak by mě zajímalo, jestli jsem si to zaznamenal dobře a jak jste tedy rozhodli, který z nich postupuje a který ne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, tak ještě pan předseda Kolovratník odpoví na dotaz.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já panu předsedovi vysekávám poklonu za pozornost, za tyto detaily. Omlouvám se, tu informaci jsem měl doplnit. Skutečně došlo k tomu, že dva kandidáti měli 6 hlasů, resp. dva měli 5 hlasů, ti nepostoupili, a další dva měli rovnost hlasů, takže jsme museli nějakým způsobem rozhodnout, jak to udělat. Pochopitelně nebylo možné, aby do druhého kola jich postoupilo 19, tedy více. To by nebylo v souladu s volebním řádem, takže jsme provedli se členy volební komise regulérní losování. Vzali jsme si obě jména, která jsme zakryli, a já jako předseda jsem jedno z těch jmen vylosoval. Vylosoval jsem toho, kdo postupuje, a byl to tedy kandidát Jiří Mojžíš. Takže to bylo losování volební komise.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji za upřesnění. Končím tyto volební body, resp. informaci předsedy volební komise.

    Ještě než budeme pokračovat - pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek je tady, pan zpravodaj také, takže můžeme pokračovat v přerušeném jednání. Předtím, než se dostaví ke stolku zpravodajů, budu konstatovat omluvy. Paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová se omlouvá od 15.30 do 17.30 hodin. Pokud jde o paní poslankyni Janu Lorencovou, omlouvá se z dnešního odpoledne z důvodu pracovního jednání. Od 15 do 16 hodin se omlouvá pan poslanec Vozdecký. Paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů a pan kolega Jiří Štětina do 17.45 hodin, ale to už myslím bylo konstatováno.

    Nyní tedy budeme pokračovat v přerušeném jednání, a to vystoupením v podrobné rozpravě.

    První přihlášenou v podrobné rozpravě je paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se pouze chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 2031, tisk 351. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Pan poslanec Jiří Štětina je omluven? Ne. To je podrobná rozprava, pane poslanče. Stahuje, dobře.

    Pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi jenom velice stručně se v podrobné rozpravě přihlásit k podanému pozměňovacímu návrhu, který je náležitě odůvodněn ve sněmovním dokumentu 2033. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Karel Fiedler v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, děkuji za slovo. Přihlašuji se ke sněmovním dokumentům číslo 2032 a číslo 2063. Pro stenozáznam, čili 2057 zůstává bez přihlášení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Václav Zemek v podrobné rozpravě. Pana kolegu Zemka nevidím, jeho přihláška zatím propadá. Bude pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, dovolte, abych načetl pozměňovací návrh, který jsem podával již v zemědělském výboru a který se týká těch provozovatelů elektráren z obnovitelných zdrojů, kteří byli dosavadním zákonem poškozeni a jimž nebyla zatím žádná kompenzace poškození ani přislíbena. Mají rozjednána různá soudní řízení. V případě vítězství v těch soudních řízeních by mohl stát doplatit daleko více než přijetím tohoto pozměňovacího návrhu. Nicméně nebudu na nikoho tlačit, dovolím si návrh načíst a odvolávat se spíše na ekonomický rozum a zdravý rozum.

    Tedy návrh zní: v části 14. čl. 17 Přechodná ustanovení se za bod 11 vkládá nový bod 12, který zní: 12. U výroben elektřiny využívajících energii slunečního záření s instalovaným výkonem nad 100 kW, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedeny do provozu od 1. 1. 2011 do 28. 2. 2011, se výše podpory počínaje dnem 1. 1. 2016 stanoví ve výši účinné ke dni právní moci rozhodnutí úřadu o udělení licence na výrobní zařízení využívající podporovaný zdroj energie, navýšené meziročně indexem cen průmyslových výrobců dle vyhlášky číslo 140/2009 Sb., a dále snížené o 10 % u výkupních cen a o 11 % u zelených bonusů, ekvivalentně platnému odvodu z elektřiny ze slunečního záření v zařízení, uvedených do provozu v roce 2010.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. Nyní pan poslanec Petr Adam v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Děkuji, pane předsedající. Já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který lze nalézt v systému jako sněmovní tisk (dokument) číslo 2044.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Zuzana Šánová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážení přítomní, tímto se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je zanesen pod sněmovním tiskem (dokumentem) číslo 2058.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 2054. Jedná se o pozměňovací návrh, který byl konzultován se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu a projednával ho i výbor pro životní prostředí, byť musím přiznat, že není součástí usnesení, kde jsme podpořili osm jiných pozměňovacích návrhů. Týká se pro úplnost využití odpadní energie při vlastní výrobě elektřiny a je plně v souladu s evropskou směrnicí o zvýšení energetické účinnosti. Musím k tomu ještě dodat to, že v případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by představoval určitou zátěž pro rozpočet v řádech milionů korun, ale jak jsem říkal, je to v souladu se směrnicí, která je kostrou novely, kterou tady dnes projednáváme.

    Ještě jednou zopakuji, že podrobnosti naleznete ve sněmovním tisku číslo 2054. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václav Zemkovi. Nyní pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. 2042, to je číslo, ke kterému se přihlašuji v systému pozměňovacích návrhů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí z místa do podrobné rozpravy k energetickému zákonu. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo - pane ministře? Ano, je. Prosím, pan ministr Mládek.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Všem bych chtěl poděkovat za konstruktivní projednávání tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj? Také. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Přidal bych se. Myslím, že je vidět, že ten zákon tady zajímá možná mnohem víc poslanců, než tomu bývalo dříve, takže i když jsme se na sebe možná trochu zlobili při debatách, tak to ale stálo za to. Přidávám se k tomu poděkování a myslím si, že ten zákon je tak důležitý, že si zasloužil i tak dlouhou dobu projednávání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jenom pana zpravodaje požádám, jestli souhlasí s mým tvrzením, že tady není žádný návrh, který bychom měli nyní hlasovat. Protože v průběhu rozpravy jsme hlasovali o návrhu, který měl být, že se vrací garančnímu výboru k novému projednání, ten neprošel. Zkrácení lhůty potom nepadlo, pokud mám dobré poznámky. Aby se garanční výbor nezabýval, také nepadlo. Návrh na zamítnutí by se samozřejmě hlasoval ve třetím čtení. Není o čem hlasovat. Končím proto druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 3 této schůze.

    Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem číslo

    Připomínám, že jsme v prvém čtení, a požádal bych pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože z pověření vlády bude návrh uvádět. Zároveň žádám pana poslance Miroslava Kalouska, který je zpravodajem tisku, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů.

    Nyní, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl novelu zákona o spotřebních daních a zákona o pohonných hmotách. Předkládaný materiál obsahuje dvě hlavní témata, a to zdanění a omezení nakládání se surovým tabákem a úpravu kaucí distributorů pohonných hmot.

    Prvním tématem předloženého návrhu zákona je řešení problematiky daňových úniků, které souvisí se surovým tabákem. Předmětnou úpravu lze rozdělit na dvě ucelené oblasti. Za prvé se s ohledem na zvyšující se výskyt podvodů se surovým tabákem navrhuje zavedení spotřební daně na surový tabák. Jedná se o zcela novou daň zaváděnou na daňovém území ČR. Tato daň není harmonizovaná směrnicí Evropské unie. Sazba daně ze surového tabáku je navázána na výši daně z tabáku ke kouření, a to z důvodu, že surový tabák je podle analýz ve značné míře užíván k jeho nelegální výrobě. Druhou oblastí úpravy je sledování nakládání se surovým tabákem a stanovení povinnosti osobám skladujícím surový tabák určený pro jiný účel než pro výrobu tabákových výrobků. Zavedení tohoto opatření na národní úrovni by mělo omezit a zprůhlednit pronikání surového tabáku na český trh.

    Druhu oblastí je změna zákona o pohonných hmotách. Tato úprava je reakcí na nález Ústavního soudu z loňského roku, který původní jednotnou výši kaucí distributorů pohonných hmot zrušil. Ústavním soudem bylo namítáno, že jednotná výše kauce dostatečně nezohledňuje specifika malých distributorů pohonných hmot. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády Andreji Babišovi a nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo a dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

    Dovolte, abych vás stručně seznámil s faktem, že se vlastně jedná o dva samostatné zákony, tedy novelu zákona o spotřební dani a novelu zákona o pohonných hmotách. V případě novely zákona o spotřební dani se jedná o poměrně řídké - nechci říct zcela ojedinělé, ale poměrně řídké - ve světě i v Evropské unii zdanění surového tabáku. To znamená, aplikace zdanění bude použita pouze na daňovém území České republiky, surový tabák bude muset být jinak definován, osoby, které skladují surový tabák, se budou muset registrovat u Celní správy, bude na ně vztažena povinnost kauce 20 milionů korun s možností snížení dle správního uvážení. Pravděpodobně, předpokládám, že předkladatel předpokládá, a budeme si toto muset upřesnit v dalším jednání, jak to správní uvažování bude vypadat a kdo o něj bude moci žádat a komu to bude povoleno, aby se tam zúžil korupční prostor. Předkladatel předpokládá omezení daňových úniků. Ze zemí, kde to bylo zavedeno, tak jako se předkladatel v případě elektronické evidence tržeb inspiroval v Chorvatsku, tak v tomto případě se inspiroval v Rumunsku, vedle Rumunska je tato úprava zavedena také na Slovensku a v Polsku. V daňové správě k nám progresi přináší svěží východní vítr. (Smích poslanců z pravé strany sálu).

    Navrhovaná právní úprava jde nad rámec tabákové směrnice, v podstatě se jedná o výjimku a jako taková bude muset být notifikována Evropskou unií, do okamžiku notifikace tento zákon nemůže být platný.

    Ta druhá novela, která s novelou zákona o spotřební dani - tady máme návrh zákona o spotřební dani, ale ta druhá novela, která je součástí tohoto tisku, se spotřební daní nijak nesouvisí, dokonce nijak nesouvisí ani s Ministerstvem financí kromě výkonů Celní správy, které tam má, protože je to kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu, je novela zákona o pohonných hmotách, kde se předkladatel - a pro mě je záhadou, proč je to Ministerstvo financí, když to má být Ministerstvo průmyslu a obchodu - kde se předkladatel snaží se ústavně konformně vyrovnat s nálezem Ústavního soudu, který svůj nález vydal, týkající se 20milionových kaucí. Předkladatel upravuje tedy, aby vyhověl nálezu Ústavního soudu, zákon o pohonných hmotách tak, že zachovává kauci 20 milionů korun, ale dává distributorům pohonných hmot možnost požádat o snížení kauce na 10 milionů za předpokladu, že budou dodržovat čtyři podmínky, a to registraci, aktivní distribuci - pod pojmem aktivní distribuce to znamená distribuce minimálně 300 tisíc litrů za kvartál - ekonomickou stabilitu a spolehlivost osoby vykonávající významný vliv na řízení distributora pohonných hmot, přičemž pokud budou splněny zmíněné čtyři podmínky, mají distributoři na sníženou kauci nárok. Tady je namístě pochválit předkladatele, že v podstatě tvoří z toho jasná pravidla a nárokovou část v případě, že podmínky jsou splněny. To znamená prostor pro volnou diskreční úvahu je tam minimální, a tím se samozřejmě zužuje i možné korupční riziko při rozhodování. Tolik tedy k obsahu těchto dvou novel zákonů.

    Jako zpravodaj Poslanecké sněmovny bych rád předkladateli položil několik otázek a upřesnil několik údajů, o kterých jsem přesvědčen, že na ně má Poslanecká sněmovna nárok, aby se mohla dál odpovědně rozhodovat.

    Za prvé je to mně unikající logika předkladatele a kombinace novel zákonů, zvlášť přihlédneme-li k tomu, že máme na této schůzi nejenom tisk 417, kde pod názvem spotřební daň máme dvě novely - novelu spotřební daně a novelu zákona o pohonných hmotách, ale také máme tisk 418, kde máme, světe, div se, zase novelu spotřební daně, jako by jedna nestačila, a vedle toho máme novelu zákona o ochraně ovzduší. V případě tisku 417, který se nazývá novela zákona o spotřební dani, je předkladatelem ministr financí, kterému daňová problematika kompetenčně přísluší, ale už mu vůbec nepřísluší novela zákona o pohonných hmotách. Ta přísluší ministrovi průmyslu a obchodu a je mi záhadou, a snad nám pan ministr vysvětlí, proč je zákon o pohonných hmotách krystalickým, mnohokrát Ústavním soudem kritizovaným přílepkem k zákonu o spotřební dani. To je prostě přílepek. To můžeme dát k zákonu o spotřební dani úplně stejně jako k zákonu o myslivosti, to jsou dva spolu nesouvisející zákony, ani kompetencí příslušných ústředních orgánů státní správy, ani legislativou. Ta jediná souvztažnost, která se tam snad dá odvodit, je, že v obou dvou zákonech má svoje výkonné pravomoci Celní správa. Ale to má koneckonců v zákoně o dopravě taky a zákon o dopravě také nikdy nebyl přílepkem spotřební daně.

    V případě toho tisku 418 - já se omlouvám, že se na něj teď odkazuji, když ho neprojednáváme, ale patří to k tomu - je ta logika ještě nepochopitelnější. Tam navrhuje vláda novelizovat zase spotřební daň. Takže na dvě schůze - na jednu schůzi nám dává dvě samostatné novely spotřební daně, k tomu je jako přílepek přidán zákon o ochraně ovzduší, za který odpovídá ministr životního prostředí, a aby se to nepletlo, tak to předkládá ministr zemědělství. Přiznám si, že tohle si nepamatuji za celá ta léta své parlamentní praxe. Znovu opakuji, 417 předkládá ministr financí, kde má svoji spotřební daň, ale má druhý zákon ministra průmyslu, který tady nijak nefiguruje ani jako spolupředkladatel. Ve 418 se jedná o kompetenci ministra financí a ministra životního prostředí, shodou okolností oba dva bývalé manažery Agrofertu, a předkládá to ministr zemědělství.

    Já bych se rád zeptal zde přítomného zejména pana předsedy vlády, jestli je to nějaký nový styl. Jestli se třeba dočkáme toho, že ministr kultury bude předkládat zákon o pohřebnictví, abychom nevyšli ze cviku. Já tomu opravdu nerozumím a myslím si, že by si Poslanecká sněmovna zasloužila vysvětlení této logiky, podle mě logiky nepochopitelné, nijak nesouvisející s kompetenčním zákonem, a spíše než logikou bych to chtěl označit za chaos. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného pana poslance Stanjuru. Vnímal jsem přihlášku pana zpravodaje Kalouska do obecné rozpravy a poté pan kolega Fiedler. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jsem rád, že přišel pan předseda vlády, protože první okruh problémů, kterému se chci věnovat, je legislativní či ústavní.

    Vzpomeňme si na rok 2014, kdy jsme tady souběžně projednávali dva sněmovní tisky, které měnily zákon o spotřebních daních. Byl to sněmovní tisk 208 - to byla změna daně z minerálních olejů, to znamená z nafty a z benzinu, a sněmovní tisk 215 - zelená nafta. Tady přes odpor opozice to prošlo poměrně hladce a oba dva zákony jsme odeslali do Senátu. Předseda Senátu, významný člen sociální demokracie, se rozhorlil a říká, že Senát jako instituce chrání čistotu legislativního procesu a nikdy nepřipustí souběžné projednávání dvou novel tohoto zákona, resp. kteréhokoli zákona. Načež senátoři jeden obsah - myslím, že té zelené nafty - přilepili nebo vložili k té změně daně z minerálních olejů, nebo naopak, to už není důležité. Už jsme se na to ptali. Vystoupil tady pan premiér a členové vlády, vládní poslanci. Říkali: To je naprosto v pořádku, postup Senátu je naprosto pochopitelný, legitimní a správný. Tehdy se ty sněmovní tisky aspoň lišily o sedm čísel. A hle, letos máme opět dva tisky změn - novela zákona o spotřebních daních, sněmovní tisk 417 a 418.

    Když jsem přemýšlel, jak vláda zareaguje, jestli Senát bude stejně zásadový a zase, ať dopadne projednávání těchto dvou tisků jakkoliv, z toho Senát vyrobí jeden návrh zákona, tak se ptám, když údajně spěcháme, proč toto riziko vrácení zákona ne z obsahových, ale legislativních či ústavních problémů vláda podstupuje. V zásadě mě napadl jediný důvod, že u tisku 418 se celý klub ANO chce zdržet jako podjatý, a tudíž nechce ohrozit přijetí těch dvou novel, které jsou ve sněmovním tisku 417 a 418. Ne že se zdrží jenom předseda, ale očekávám jako obvykle stoprocentní souhlas s předsedou, takže se zdrží všichni členové poslaneckého hnutí. To je jediné možné logické vysvětlení. Nicméně se obávám, že to narazí na nechuť Senátu, kterou tak silně předseda Senátu, který byl mezitím opakovaně zvolen, že tam bude určitě kontinuita, kterou jasně vyjádřil i v tom dopise, který máme všichni k dispozici, že prostě Senát jako instituce nepřipustí takové legislativní zmatky, že dvě novely.

    A máme je dneska oba dva na pořadu. Možná tu druhou dneska nestihneme, možná stihneme. Ale předpokládám, že ten průběh prvního, druhého a třetího čtení půjde ruku v ruce.

    Tak to je první dotaz a je to dotaz na pana předsedu vlády. On jako předseda sociální demokracie nám jistě sdělí, jaké stanovisko v tom bude vyznávat významný člen sociální demokracie, předseda Senátu.

    A teď k obsahu tohoto tisku. Před pár měsíci jsem se snažil prosadit já a pan kolega Fiedler, abych byl spravedlivý, je přihlášen hned po mně, určitě bude mluvit o tom podobném, do minulé novely. Pamatuji si projednávání tohoto zákona v Mladé Boleslavi na výjezdním zasedání rozpočtového výboru, kde paní náměstkyně Hornochová to prostě odmítla, že ten problém neexistuje.

    Mimochodem, pane premiére, je to ta náměstkyně, která minulý týden řekla v Lidovkách, že nechápe, že nerozumíte daňovým příjmům, že vy jako bývalý ministr financí byste měl vědět, proč to letos nesype tak, jak se čekalo, že tomu vůbec nerozumí, že zrovna vy se na to ptáte vůbec veřejně.

    Když jsem tady použil demonstrativní pomůcku a přinesl jsem nařezaný tabák, který jsem vám všem ukazoval, tak se podívejte do stenozáznamu, co mi řekl ministr financí, předkladatel dnešního materiálu: To je marketingový problém. Nic takového neexistuje. Hlasujte proti. Nic takového není. A po čtyřech měsících, nebo pěti, přichází ministr financí se zásadovým bojem proti daňovým únikům a v zásadě navrhuje to samé. Ani slovo o tom, co tady říkali loni v létě v červenci, v srpnu pan ministr nebo jeho náměstkyně, že to je marketingový problém, že neexistuje, že si opozice vymýšlí. Daňové úniky, pokud se nepletu, v té důvodové zprávě jsou za prvních devět měsíců roku 2014 500 milionů korun. Pokud je to číslo reálné, tak tím, že jste to neschválili od 1. ledna, tak jste minimálně v prvním pololetí způsobili škodu v rozpočtu České republiky ve výši 250 až 350 milionů korun. Ani slovo ani v důvodové zprávě, ani ve vystoupení pana ministra, aby řekl: promiňte, já jsem se spletl, opozice měla pravdu. Nic takového tam nenajdete. Jsou tam přesně ty samé argumenty, které jsme říkali: řezačky přímo v prodejnách, obchází se tím, dělají se tím daňové úniky. Mimochodem jedna je nedaleko Ministerstva financí, to jsem tady taky říkal loni v létě. A nic se nestalo. A vy všichni, milí kolegové a kolegyně z vládní koalice, jste hlasovali proti tomu návrhu.

    Dneska je ten samý návrh a věřím, že budete hlasovat pro. A my budeme taky hlasovat pro, protože to byl dobrý návrh. Jenom bych očekával, že se někdo k tomu přizná, že se mýlil nebo že neměl tolik informací nebo něco. Členové rozpočtového výboru si určitě vzpomenou na tu urputnou debatu, jak paní náměstkyně říkala: Ne, to není pravda, nesahejte do toho. To samé jsme mluvili o kurzu, že se bude muset znova sahat na daň z cigaret kvůli kurzu. Ne, nemáte pravdu. A zase se na to bude sahat a zase jsme měli pravdu. To už máme dvě novely.

    Já jako člen rozpočtového výboru jsem dostal před pár dny do mailu jako všichni ostatní členové rozpočtového výboru další novelu zákona o spotřebních daních. A pak pan ministr říká: Já jsem nejpilnější ministr, já mám nejvíc zákonů. No to je pravda, když místo jednoho zákona předložíte tři. Možná nám z toho Senát vyrobí jeden, tak se ta statistika zase sníží.

    Obsahově chci říct, že ten problém existuje, že je dobře, že ho vláda a Ministerstvo financí chtějí řešit. Můžeme se bavit o parametrech, protože se mi zase zdá, že 20 milionů kauce je poměrně vysoká. A Ministerstvo financí přesně popisuje, jak jsou chytří ti, kteří páchají ty daňové úniky, přestože tady pan ministr říkal, jak celníci to všechno vymýtí a že to není problém řešit legislativně. Tak co udělali? Mají na provozovně tři kila tabáku, jak píše důvodová zpráva, takže pokuta hrozí řádově v tisících korunách. V okamžiku, kdy prodají tři kilogramy, přivezou další tři kilogramy a Celní správa je v zásadě bezmocná.

    Mohli jsme to mít vyřešené od 1. ledna, kdybyste občas přemýšleli nad tím, co opozice říká a co navrhuje. To nebyl truc, to bylo doplnění tohoto zákona. Vy jste to šmahem odmítli jako marketingový problém. Jak to, že vznikl? Loni v září ještě nebyl? No byl, protože podle důvodové zprávy za prvních devět měsíců 2014 daňové úniky 495 milionů odhad. To nikdo samozřejmě přesně nespočítá. Ale není to zanedbatelná částka.

    To je druhý dotaz, tentokrát na pana předkladatele. Co se stalo, že změnil názor? A já říkám, že je dobře, že ten názor změnil, ale mohli jsme si to ušetřit. Pan kolega místopředseda rozpočtového výboru se na mě usmívá. No taky byl proti jako disciplinovaný člen, že jo, protože to řekl ministr a neslyšel na ty argumenty. Bohužel. A dneska bude pro, protože to samé už říká ne opozice, ale vláda. Je to trošku dětinské.

    Pak jsme vydíráni tím: Spěcháme. Musíme to projednat dneska, zítra. Musíme zkrátit lhůty. Neblbněte. Musíme rychle. Mohlo to platit od 1. ledna 2015.

    Prosil bych pana premiéra o odpověď, jak se zachová Senát, jestli má povědomí, nebo co bude senátorům a šéfovi Senátu doporučovat. Zda má tu jistotu, že Senát projedná dva samostatné tisky nebo bude mít ambici to slučovat do jednoho. Proč vlastně to riziko dvou tisků podstupují, když se o tom senátoři takhle minulý rok rozhodli. A pro pana ministra, co je vedlo ke změně názoru. A já říkám, že je to dobře. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já pouze navážu na slova svého předřečníka kolegy poslance Stanjury. Zmíním tady to, o čem on už hovořil, já to možná trošku rozvedu. On spoustu věcí už řekl za mě. Ale dotkl se spotřební daně tabákových listů. Je skutečně pravda, že tento pozměňovací návrh jsme tady projednávali, jak bylo správně řečeno, bylo to na výjezdním zasedání v Mladé Boleslavi, kde paní náměstkyně, i tady na zasedání v rozpočtovém výboru, to vyvrátila, že je to neopodstatněné, že není nutno nic řešit. No a vládní poslanci disciplinovaně zamítli. Dnes Ministerstvo financí předkládá v podstatě stejnou věc. Možná s trošku jiným číslem. Číslo sněmovního dokumentu 1066 je číslo mého pozměňovacího návrhu, který jsem podával loni, díky kterému jsme mohli za to období, co ten zákon neplatil a mohl platit, mít ve státním rozpočtu nějakých 250 mil. asi navíc. Odhadem. Vycházím tedy z údajů na blogu iDnes, který jistě uvádí správné věci, kde jsou slova Jitky Danielové z Generálního ředitelství cel, se kterou jsem tuto záležitost probíral loni v půlce roku, v létě, než jsem předložil ten pozměňovací návrh. Tyto argumenty, které jsem si získal, ke kterým jsem dospěl, jsem si ověřil od paní Danielové z Generálního ředitelství cel. Ta mi je už loni potvrdila. - Evidentně to pana ministra nezajímá, co tady povídám. (Dívá se na ministra Babiše u stolku zpravodajů.) - Paní Danielová mi to potvrdila už loni, ta fakta, která vy dneska máte v důvodové zprávě. A vy jste k tomu nepřistoupili. Vy jste zamítli tento pozměňovací návrh jako neopodstatněný. Když se podívám do toho, co uvádí, tak ten odhadovaný únik je 475 mil., za půl roku asi čtvrt miliardy. Vzhledem k tomu, že si myslím, že tenhle černý byznys s tabákem má progresi, tak je to možná více, ale nespekulujme.

    Znovu se vrátím k tomu, co jsem tady říkal při projednávání minulého bodu. Chudáky živnostníky budeme dusit registračními pokladnami, výkazy, mnoho těch živnostníků je rádo, že přežívají a že nejsou na pracovním úřadu a nezatěžují státní rozpočet. Tak je budeme týrat, ale tady prostě posíláme čtvrt miliardy k šípku, které jsme mohli mít ve státním rozpočtu. A pan ministr financí, který se tak rád holedbá, jak drží tu státní kasu, tak jsem zvědavý, jestli přizná evidentní chybu jeho ministerstva.

    Velmi komické pro mě bylo to, když jsem se s paní náměstkyní Hornochovou - já bych ji nezmiňoval, ale když už tady to jméno od kolegy Stanjury padlo, tak to tedy zmíním. Když jsem se tady s paní náměstkyní potkal v předsálí tohoto sálu někdy v prosinci a říkala mi, že ten pozměňovací návrh, který jsem předkládal já, předkládal ho i kolega Stanjura, že ho tenkrát nepochopila, tak jsem si myslel, že si asi dělá legraci. Protože jinak to nelze chápat, než že to je fraška. Jestli všechny zákony jsou připravovány tak kvalitně a tak odborně na základě faktů, které zná Generální ředitelství cel, které je podřízeno Ministerstvu financí, a Ministerstvo financí to zamítne a za půl roku se s tím ztotožní, tak to nám buď bůh milostiv! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi a nyní v rozpravě pan zpravodaj Miroslav Kalousek, tak jak oznámil ve své zpravodajské zprávě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, já jsem avizoval návrh k tomuto návrhu zákona. Předkládám tedy návrh na vrácení předkladateli k přepracování. Pod čarou se rozumí k přepracování se zvláštním důrazem na dopady regulace RIA. Ale to říkám už nikoliv jako obsah, prostě vrácení k přepracování. Jenom zdůrazňuji, co se tam má přepracovat. Má se tam přepracovat regulace RIA tak, aby odpovídala obecným zásadám. Protože to, co jsme dostali, je výsměch a pohrdání Poslaneckou sněmovnou.

    Druhý návrh je alternativní. Pokud by Poslanecká sněmovna tento můj návrh nepřijala, pak dávám návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do ukončení notifikačního procesu obou novel, to znamená novely zákona o spotřební dani a novely zákona o pohonných hmotách.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Po skončení obecné rozpravy o tom dám hlasovat. Ten je alternativní, to znamená, že postup, který předpokládá § 63, udržíme, takže bude nejdříve vrácení a potom to případné přerušení.

    Ptám se, jestli se hlásí někdo ještě do rozpravy. Není tomu tak. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pane navrhovateli, pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Ano, prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bych se chtěl vyjádřit k připomínkám. V první řadě pan exministr Kalousek ke střetu zájmů. Já skutečně nejsem ani dovozce ani výrobce surového tabáku, jsem vyléčený kuřák. Takže já už s tím střetem zájmů, se kterým se tady stále potýkáme, tak já ho hlásím předběžně už všude. Takže myslím, že střet zájmů, máme na to zákon, já podle toho zákona postupuji a je pravda, že sněmovní tisk 418, je to novela o spotřebních daních, která patří Ministerstvu financí, ale na vládě ji předkládal pan ministr zemědělství Jurečka, protože naše závazky vůči Evropské unii z hlediska biopaliv jsou v jeho kompetenci. Pokud to tak je, tak samozřejmě jsme to zdědili a pravděpodobně jsme ještě neměli čas to nějak uspořádat.

    Proč tady předkládáme tabák a pohonné hmoty? Pohonné hmoty, myslím, že pan Stanjura se vyjádřil, že je to logické. A ohledně tabáku můžu jenom říct, že není pravda, že bych nevnímal názory opozice. Naopak jsem je vnímal a měl jsem takové signály, že je to potřeba změnit, a uskutečnil jsem několik jednání i s Generálním ředitelstvím cel a v rámci Ministerstva financí a byl jsem ubezpečován, že je to v pořádku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní jestli má pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Ano, je tomu tak. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane ministře, já vám chci poděkovat za pokus o odpovědi na otázky zpravodaje (smích některých poslanců), ale musím říct, že nejsou pravdivé. Že jsou nepřesné.

    Jednak jste vůbec nezodpověděl logiku těch předkladatelů. Řekl jste, že na vládu to předložil pan ministr Jurečka - myšleno onen tisk 418. Ale to není pravda. Já mám před sebou záznam z jednání vlády - když jsem po roce a půl dostal zpravodajovat nějaký zákon, tak jsem se opravdu připravoval pečlivě - takže já mám před sebou záznam z jednání vlády z 23. února 2015, kde je u tohoto tisku napsáno, že vláda projednala materiál předložený prvním místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí - to určitě není Jurečka - a přijala usnesení s tím, že bere na vědomí, že první místopředseda vlády se při hlasování o přijetí navrhovaného usnesení zdržel hlasování z důvodu možného střetu zájmu. Ten samý text je u tisku 418 i 417. Vy jste předkládal i ta biopaliva. Až potom jste se s Jurečkou dohodli, že to předloží Jurečka, abyste mohl povedať, že za všetko mohú lidovci a ne vy. Ale to si necháme na tisk 418.

    Teď jsme u tisku 417, kde jste hlásil potenciální střet zájmů, a já znovu říkám, že nevím, kde je, a že si Poslanecká sněmovna zaslouží, abyste jí to řekl. Protože, jestli dovolíte, tak střet zájmů, to není novinářský termín. Ten je definován zákonem. Je definován zákonem o střetu zájmů § 8 odst. 1. Tam je napsáno, že střet zájmů není potřeba oznamovat v případě, jde-li o prospěch nebo zájem obecně zřejmý, jinými slovy, pokud někdo oznámí, že má střet zájmů, pokud je to v jeho osobní prospěch. Vy jste to oznámil. Vy jste říkal: Já z tohoto návrhu zákona mám osobní prospěch. To jste uvedl do záznamu z jednání vlády. Jestli vám vláda není pro legraci. A proto se ptám, zda Poslanecká sněmovna by si nezasloužila, abyste jí řekl, kde ten osobní prospěch v tomto zákoně máte. Protože v případě tisku 418 to víme. Tam vám vláda navrhuje návrhem pana ministra Jurečky poslat 4 mld. korun z veřejných rozpočtů. Tam to všichni víme. V případě tisku 417 to nevíme. Možná byste nám mohl stát za to, abyste nám řekl, kde ten soukromý prospěch máte, když jste ho ohlásil. Anebo jste ho ohlásil, i když ho nemáte? Tak máme potom úplně stejným způsobem brát všechna vaše prohlášení? Že prostě něco řeknete a ono to neplatí? Jak to tedy je? Já myslím, že tuto odpověď by si Poslanecká sněmovna zasloužila.

    Druhá věc je ona logika předkladatele. Odpovídám - nepředkládal pan ministr Kalousek zákon o pohonných hmotách. To předkládal pan ministra Kuba! Samozřejmě že ministr Kalousek na tom spolupracoval, protože ministr financí pod sebou celní správu, ale všichni si pamatujeme, že to tady předkládal pan ministr Kuba a pan ministr Kuba to taky obhajoval. A já se ptám, kde je Mládek? Nevadí mi, že tady není (s úsměvem), ale kde je v tom materiálu? Nikde. A proč jednu spotřební daň předkládá ministr financí a druhou spotřební daň předkládá ministr zemědělství? A proč vy předkládáte zákon, který vám kompetenčně nepatří? Na to jste nám tady neodpověděl.

    A třetí připomínka, kterou si dovoluji mít, je ke kvalitě práce těch úředníků. Ano, řada těch úředníků tam pracovala i dříve. Ale za Sobotky, za Rusnoka, za Janoty, za Kalouska bylo zvykem, že když ministr dostal takhle prachbídnou materii na stůl (ukazuje), tak to těm úředníkům hodil na hlavu - pokud uměl řídit. Zatímco vy jste to předložil v tom šíleném znění, ve kterým Poslanecká sněmovna je nucena to číst. A my, kteří víme, co je to RIA, to nutně musíme brát jako urážku vlastní inteligence. Proto ten návrh na vrácení k přepracování. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě v době závěrečných slov požádal s přednostním právem o své vystoupení předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych ještě doplnil vystoupení pana místopředsedy vlády a ministra financí. Ona v tom skutečně není žádná záhada. Jenom popíši to, jakým způsobem byly oba tisky projednávány na jednání vlády.

    Především platí, že obě novely zákona o spotřební dani předkládalo Ministerstvo financí. Podle kompetenčního zákona ani podle legislativních pravidel jiný postup možný není. Čili byly předloženy dvě normy, které zpracovalo a předložilo Ministerstvo financí.

    Pokud jde o uvádění, chtěl bych rozlišit dvě věci. Jedna věc je předložení novely do vlády a druhá věc je uvádění novely na jednání vlády. Vždycky když ministerstvo předkládá návrh zákona, tak současně ministr návrh zákona odůvodní. Na základě žádosti místopředsedy vlády a ministra financí novela zákona o spotřební dani, která se dotýkala biopaliv, vzhledem k tomu, že ministr financí dopředu avizoval střet zájmů v této oblasti, požádal ministra zemědělství Jurečku, aby tento zákon na jednání vlády uvedl. To znamená, zákon uváděl, okomentoval a vypořádával připomínky na jednání vlády nikoliv ministr financí, ale ministr zemědělství. To je k té záležitosti předložení zákonů do vlády a uvedení zákonů na jednání vlády.

    Chtěl bych také říci, že v těch původních dvou předlohách, tak jak byly předloženy do Legislativní rady vlády, ta problematika biopaliv byla původně řešena v obou těchto novelách zákona o spotřební dani. Na základě doporučení Legislativní rady vlády poté ve finální fázi vláda se souhlasem předkladatele souhlasila s tím, aby se problematika biopaliv sloučila do oné druhé normy, tzn. že první návrh, který tady dnes projednáváme a který řeší otázku tabáku a pohonných hmot, neřeší problematiku biopaliv a nově tato problematika byla zcela sloučena v té druhé normě. V okamžiku, kdy ministr financí na vládě oznamoval střet zájmů, tak přirozeně k tomu ještě nedošlo, protože to bylo na začátku projednávání tohoto bodu, a ministr financí v souladu se zákonem oznámil, že má v této problematice střet zájmů, a pak ho oznámil také u toho druhého návrhu zákona. Protože v okamžiku, kdy to oznamoval, ta problematika biopaliv byla rozdělena do obou těchto norem.

    Čili pokud si dobře uvědomuji, tak jak proběhlo jednání vlády, na základě doporučení vládní legislativy byla ta problematika rozdělena a v tuto chvíli již není důvod, aby ministr financí oznamoval střet zájmů u té normy, která se týká pohonných hmot a tabáku, a trvá ten důvod, který se týká té druhé novely zákona o spotřební dani, kterou teprve budeme na půdě Poslanecké sněmovny projednávat. To je ten důvod, proč na počátku projednávání této novely ministr financí a místopředseda vlády na jednání vlády oznámil střet zájmů. Teprve následně došlo k legislativní změně po projednání ve vládě a to už je teď součástí toho návrhu, tak jak byl předložen do Poslanecké sněmovny. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ano, vidím přihlášky, protože vystoupení předsedy vlády otevřelo znovu rozpravu, kterou jsem předtím ukončil. Budeme nejdříve vypořádávat faktické poznámky: pan poslanec Volný, pan poslanec Petr Fiala, potom s přednostním právem pan zpravodaj. Pan kolega Volný se nehlásí, v tom případě faktická poznámka pana poslance Petra Fialy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Pan premiér tady řekl, že mu postup připadá logický. Já jsem se ho snažil pochopit, ale mně tedy vůbec logický nepřipadá.

    Mám tomu rozumět tak, pane premiére, že pan ministr financí připravil se svým ministerstvem novelu zákona o biopalivech, ve které je ve střetu zájmů? Ta novela se jednoznačně týká výhod, které získá firma nebo firmy, které on vlastní, dovedl to až do toho stavu, kdy mu to vyhovuje, kdy to je tak, jak to chtěl ministr financí, pak se posadil na vládu, řekl "já tam mám střet zájmů" a pan ministr zemědělství to za něj přednesl? Rozumím tomu správně? A vy nám říkáte, že to je v pořádku, že toto je vyřešení toho střetu zájmů a že takto to má být. Vždyť to je úplně absurdní situace, která významným způsobem poškozuje politickou kulturu v této zemi! Já vás, pane premiére, žádám, abyste se k tomu nějak postavil. Ne tak, že to je v pořádku, a podíváme se, jak to na té vládě bylo, ale řešil skutečnou podstatu toho střetu zájmů. A ta podstata spočívá v tom, že si ministr financí připraví zákon, který mu vyhovuje, vyhovuje jeho podnikání, a pak alibisticky požádá kolegu, aby to za něj na vládě přednesl. To přece není normální! (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fialovi za dodržení času. Nyní s přednostním právem zpravodaj pan poslanec Kalousek, poté pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jsem naopak panu premiérovi rozuměl velmi dobře, děkuji za to vysvětlení, a opravdu nechápu, pane poslanče Fialo prostřednictvím pana předsedajícího, co na tom nechápete. (Smích v sále.) Vždyť přece stát teď už řídíme jako firmu! To jsme mnohokrát řekli. A když to převedu do byznysové situace, my staří demokraté s tím možná máme problém, ale prostě když to přenesu do byznysového světa, tak je přece známo, že ne všechno v koncernu Volkswagen dělá Wolfsburg. Něco dělá Seat, něco dělá Škodovka. Ne všechno v holdingu Agrofert dělá mateřská společnost Agrofert. Něco dělá Lovochemie, něco dělá Deza, něco dělají Kostelecké uzeniny. Ne všechno musí dělat Babiš sám, něco prostě za něj udělá Jurečka. (Smích v sále.) Vždyť řídíme stát jako firmu! A já myslím, že to vysvětlení jsme všichni pochopili, o to je to hroznější. To si nechme na ten bod 418.

    Já si u bodu 417 dovoluji konstatovat, že je odborně zpracován pod jakoukoli úroveň! Pod jakoukoli úroveň, kterou si zaslouží Poslanecká sněmovna, aby dostala předloženo jako vládní materiál od ústředního orgánu státní správy. A v zájmu osobní důstojnosti každého z vás, kolegové, si dovoluji opravdu doporučit vrátit to k přepracování. Ať se tam tedy naučej makat! Zatím o tom jen kecaj! (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní přednostní právo v rozpravě, znovuotevřené, pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem ve svém prvním vystoupení položil dotaz panu premiérovi. On mi samozřejmě neodpověděl. On odpovídal na dotazy, které položil pan zpravodaj panu ministru financí, a odpovídá premiér. No poměrně zvláštní. Počkám, až mě bude poslouchat, protože pak to nemá žádný smysl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosil bych Sněmovnu o klid.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych poprosil, aby pan premiér buď mi řekl, že mi nechce odpovědět na dotaz, který jsem mu vznesl, tzn. co nám udělá Senát, když mu pošleme dvě novely jednoho zákona, když minule byl tak zásadový. Teď jsem se dozvěděl, že jiný významný člen sociální demokracie to doporučil rozseknout z jednoho zákona na dva. Tak máte nějaký zmatek v sociální demokracii. Jeden významný člen říká "to je neústavní, musí to být v jednom", a jiný významný člen říká "rozdělme to na dva".

    Pak mám prosbu na pana předsedu rozpočtového výboru prostřednictvím pana řídícího. Já pevně doufám, že k tisku 418 bude chodit ministr Jurečka a úředníci Ministerstva zemědělství. Jinak je to úplný blázinec. Fakt tam nechci vidět lidi z Ministerstva financí na rozpočtovém výboru u tisku 418, když to předkládá ministr zemědělství. A nepředkládá to proto, že by byl ministr financí třeba dneska služebně v Bruselu, tak tady přečte úvodní slovo, které vyrábějí všichni úředníci všem ministrům, ať vládne kterákoli vláda.

    Takto si to, pane premiére, představujete, že náměstci a ředitelé odborů z Ministerstva zemědělství budou obhajovat a vysvětlovat tisk 418? No já ano po tom, jak vláda rozhodla zřejmě na doporučení ministra Jiřího Dienstbiera. Jinak to nemá žádnou logiku. A věřím, že kolegové a kolegyně z rozpočtového výboru mě podpoří a že takový blázinec nepřipustíme, aby někdo předkládal do Sněmovny tisk a úředníci z jiného ministerstva ho přicházeli obhajovat. To pak nemá žádnou logiku.

    Takže pane předsedo, hrozně prosím, aby k tomu bodu 418 přišel ministr Jurečka. Já jsem velmi skeptický, už jsem to tam šeptal kolegům z KDU-ČSL, při chronické neúčasti ministra Jurečky je velmi riskantní svěřit mu předkládání nějakého tisku do Poslanecké sněmovny. Ale možná je to nějaký skrytý zájem, aby biopaliva tak rychle neprošla, a to my tedy určitě podpoříme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já pro uklidnění situace - mám dvě faktické poznámky, ale pro uklidnění situace raději přečtu ještě omluvy. Pan poslanec Čihák se omlouvá od 17 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Jana Hnyková od 18 do 19 hodin také z důvodu pracovního jednání.

    Faktická poznámka pana zpravodaje, poté pan předseda rozpočtového výboru. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se obávám, pane poslanče Stanjuro prostřednictvím předsedajícího, že vaši žádost, aby to předkládal pan ministr Jurečka, nebude možné akceptovat. On to uváděl na vládě - zpracoval to ministr financí, uváděl to ministr zemědělství, protože ministr financí deklaroval střet zájmů, ale před Poslaneckou sněmovnou to nebude moct uvádět ani pan ministr Jurečka, protože pěstuje řepku. Takže pravděpodobně vládě nezbude nic jiného, než aby to uváděl ministr obrany, popř. aby to dostal jako svou vstupenku do vlády pan ministr Pelikán. Někdo takový se toho bude muset ujmout, koneckonců ty čtyři miliardy se nějak do Agrofertu ze státního rozpočtu dostat musí. To je dokonce snad i v koaliční smlouvě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. S faktickou poznámkou předseda rozpočtového výboru Václav Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, byl jsem dotázán ctihodným kolegou Stanjurou, tak také mu odpovím, ne abych mu to šeptal v lavici.

    Předkladatelem té čtyřistaosmnáctky je Ministerstvo financí, takže je logické, že bude předkládat také zástupce Ministerstva financí. Nicméně samozřejmě nic mi nebrání, abych přizval zástupce Ministerstva zemědělství. A jestli máte obrovské přání, abych pozval přímo pana ministra, nemám problém s tím, abych ho pozval, abych vám vyhověl. Takže tímto také činím a vyhovím vám, samozřejmě, a pozvu ho.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Votavovi za jeho upozornění. Ještě faktická poznámka pana poslance Stanjury. Doufám, že nebude chtít pozvat pana ministra životního prostředí, který je oblíbeným předkladatelem návrhů zákonů. Prosím. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Určitě ne. Já jsem opravdu zmatený. Premiér z ČSSD nám řekl, že zákon bude předkládat ministr zemědělství, předseda výboru z ČSSD nám říká, že předkladatelem je Ministerstvo financí. Já myslím, že nám žádné ministerstvo nic nepředkládá, ale ministři, případně vláda. Nevím kdo, ale Ministerstvo financí není předkladatel. Pan premiér říkal, že to Poslanecké sněmovně předloží ministr zemědělství \ ten podle mých informací zatím Ministerstvo financí neřídí. Fakt ne. Můžeme po tom ještě pátrat, nevím, proberte to třeba na koaliční radě, ale je to zvláštní.

    Já jenom říkám, abyste si z nás nedělali legraci. Když to budou chodit obhajovat lidi z Ministerstva financí, tak to tady má předkládat pan ministr financí. To, že před hlasováním řekne, že se zdržuje, protože je ve střetu zájmu, to je logické. Na to zákon myslí. Celé to připravil jeho úřad, bude to obhajovat jeho úřad a tady před námi bude vystupovat ministr zemědělství. To vám přijde normální? Mně tedy ne. To není žádné speciální přání, že bych chtěl na jednání rozpočtového výboru honit ministry, kteří s tou problematikou nesouvisí. Já tam chci pozvat toho ministra a jeho úředníky, kteří to podle vyjádření pana premiéra předkládají Poslanecké sněmovně a kteří to taky obhajovali na vládě. Takhle to aspoň před chvílí řekl pan premiér.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud není žádná další přihláška, znovu uzavírám rozpravu.

    Vím, že to berete jako velmi zbytečné, ale znovu opakuji to, co jsem říkal na začátku, že z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Čili v usnesení vlády je, že v Poslanecké sněmovně toto uvede ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. To se také v Poslanecké sněmovně stalo. Čili to není formální záležitost. Je to věc, která samozřejmě vyplývá z toho, jakým způsobem vláda předkládá ústavnímu orgánu, kterému je odpovědná, své návrhy.

    Ptám se, jestli je znovu zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není. Pan zpravodaj taky ne.

    Dovolte mi, abych tedy pokračoval podle § 90 odst. 7, protože pan zpravodaj ohlásil dva návrhy, to znamená vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který má podle § 90 odst. 7 přednost, a § 63 odst. 1 písm. a), tedy přerušení do notifikace, budeme hlasovat jako eventuální návrh, protože tak ho podmínil pan zpravodaj. Myslím, že je to logický postup. Nikdo nic nenamítá. Předtím odhlásím všechny, kteří mají zájem hlasovat. Požádám o to, aby se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

    Návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 27, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 27 z přítomných 150 pro 69, proti 65. Návrh nebyl přijat.

    Nyní druhý procedurální návrh - podle § 63 odst. 1 přerušení, a to do doby stanovené nikoliv pevně, ale vázající se k datu notifikace Evropskou komisí.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 28 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 28 z přítomných 155 poslanců pro 74, proti 68. Ani tento návrh nebyl přijat.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru podle novely zákona o jednacím řádu. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pan zpravodaj. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já patřím k těm, kteří dlouhodobě nemají rádi dva garanční výbory. Ale když už to vláda zmatlala tak, že dala dva nesouvisející návrhy zákonů do jednoho tisku a kromě spotřební daně, jak se ten bod jmenuje, je tam taky novela zákona o pohonných hmotách, která kompetenčně nepřísluší ani ministrovi financí ani rozpočtovému výboru, tak navrhuji přikázat také výboru hospodářskému.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Garanční výbor může být pouze jeden. Samozřejmě rozhodneme nejdříve o protinávrhu, to znamená přikázat to jako garančnímu výboru výboru hospodářskému.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 29, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro to, aby garančním výborem byl výbor hospodářský. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 29 z přítomných 158 pro 69, proti 70. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o tom, aby se garančním výborem podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny platného od 1. 3. letošního roku stal výbor rozpočtový.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 30 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 30 z přítomných 158 pro 154, proti nikdo. Tady jsme se shodli. Garančním výborem je tedy výbor rozpočtový.

    Kdo navrhuje, aby se návrhem zabýval ještě jiný výbor než garanční? Beru to tak, že pan zpravodaj navrhl hospodářský výbor, čili o tom musíme dát hlasovat jako o přikázání, nikoliv tedy jako garančnímu, ale jako dalšímu výboru.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 31. Ptám se, kdo je pro, aby zákon projednal i hospodářský výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 31 z přítomných 158 pro 86, proti 55. Hospodářský výbor se bude tímto tiskem zabývat z rozhodnutí Poslanecké sněmovny.

    Jiný návrh jsem neobdržel ani jej nevidím. Lhůty pro projednání zůstaly podle zákona o jednacím řádu. Děkuji panu ministrovi financí a místopředsedovi vlády Andreji Babišovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 21. Předávám řízení schůze.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat bodem

    Z pověření vlády předložený návrh uvede pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych zde představil vládní návrh novely zákona o zpravodajských službách, jeho hlavní cíle a přínosy. Tento návrh byl zpracován Bezpečnostní informační službou ve spolupráci s Úřadem pro zahraniční styky a informace, Vojenským zpravodajstvím a byl také konzultován s Ministerstvem financí. Novelu jsme připravili v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2014. První veřejná verze byla připomínkována již v září loňského roku. Nejedná se tedy v případě této novely o nějakou unáhlenou snahu zareagovat na současné dění, které je mimo jiné charakteristické tím, že roste počet teroristických útoků a zhoršuje se vnější bezpečnostní situace kolem Evropské unie, ale jde o strategický krok, který vychází vstříc dlouhodobým potřebám praxe.

    Cílem návrhu zákona je umožnit zpravodajským službám České republiky pro účely plnění jejich úkolů v zákonné působnosti přístup k následujícím údajům: k údajům, které uchovává Generální finanční ředitelství, k údajům, které uchovávají banky a družstevní záložny, a k údajům, které jsou v databázích všech účastníků veřejně dostupné telefonní služby. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Nyní prosím pana zpravodaje, kterým byl určen pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Bezecný.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předložená novela zákona o zpravodajských službách reaguje na současnou měnící se bezpečnostní situaci. Má podle předkládací zprávy pomoci zpravodajským službám získávat informace především v oblasti boje proti terorismu a ochrany ekonomických zájmů státu. Novelou se prolomí mlčenlivost při správě daní. Zpravodajská služba bude moci žádat informace ze správy daní od Generálního finančního ředitelství. Zpravodajským službám se dále umožní žádat od telekomunikačních operátorů údaje o klientech tak, aby byly schopny zjistit majitele telefonní stanice nebo telefonní číslo účastníka. V případě prolomení bankovního tajemství, které je pro plnění konkrétního úkolu a se svolením soudce umožněno už současnou zákonnou úpravou, se odstraňuje omezení výhradně na případy týkající se financování terorismu. Zpravodajské služby budou navíc nově moci žádat údaje také od spořitelních a úvěrních družstev.

    Novela výrazně zvyšuje pravomoci zpravodajských služeb. V oblasti jejich kontroly pak doplňuje zákon pouze o povinnost informovat ve zprávě o činnosti o počtu případů prolomení daňového a bankovního tajemství s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb. Stejné informace musí také jednou ročně předat vláda orgánům Poslanecké sněmovny určeným pro kontrolu zpravodajských služeb. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Jako první mám přihlášku paní poslankyně Černochové se stanoviskem klubu. Ale jste stejně první, paní poslankyně. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Jak už tady řekl pan zpravodaj, projednávali jsem tento záměr na výboru pro bezpečnost dokonce už i v minulém volebním období. Tehdy to byl výbor pro obranu a bezpečnost, byl to návrh zákona, který předkládala ještě Nečasova vláda, a na tomto návrhu zákona byla i tehdy podle mého názoru zcela správně politická shoda napříč politickým spektrem.

    To, kam se naše bezpečnostní situace, bezpečnostní situace celé Evropy, nejenom České republiky, posunula, mne utvrzuje v tom, že je správné, že tento návrh tady je takto včasně. Pouze bych chtěla reagovat na slova pana premiéra, že povinnost kontroly, nějaká norma, která bude navržena a která se právě vedle toho, že dnes poskytujeme nějaká oprávnění Bezpečnostní informační službě, tak za to samozřejmě musí být zvýšena ta kontrola. Trošku mě zaráží termín září 2015. Tady bych chtěla moc poprosit, jestli by se to, pane premiére, nemohlo střetnout třeba ve třetím čtení. Pokud přikážeme ve druhém čtení garančnímu výboru bezpečnostnímu, možná o to projeví zájem i výbor pro obranu. Byla bych velmi ráda, abychom před závěrečným hlasováním měli jasnou představu o tom, jakým způsobem budou ta oprávnění, která jsou skutečně bezprecedentně vysoká, jakým způsobem budeme my tyto služby za to, že nejsou tato oprávnění zneužívána, kontrolovat.

    Souhlasím i s tím, aby myšlenka orgánu odvozeného od Parlamentu byla diskutována i s opozicí. Děkuji za ten návrh. Když jsme my byli v pozici, tak jsme o tom také diskutovali s opozicí, a jak jsem řekla před malou chvílí, děkuji za to, že jste, pane premiére, předložili návrh Nečasovy vlády, který schválil výbor, ale bohužel tím, že naše vláda padla, tak nebylo možné to v roce 2013 v červenci projednat, a je to tady dnes. Zároveň ještě jednou apeluji na to, abychom parlamentní kontrolu, diskusi o té kontrole, tady neměli až v září, ale třeba před prázdninami alespoň v nějakém prvním kole. Děkuji pěkně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní kolegyně. Ještě přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Chalupa se omlouvá dnes mezi 17.45 a 19.15 z důvodů pracovních a pan poslanec Urban se omlouvá z dnešního jednání od 16.30 do konce jednání. Paní poslankyně Nováková od 17.30 také do konce jednání, takže tři omluvy to byly.

    Zeptám se, kdo se dál hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zeptám se - pan premiér má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, ne že bych už chtěl pronášet nějaké další dlouhé závěrečné slovo, ale chtěl bych reagovat jak na vystoupení pana zpravodaje, tak paní poslankyně Černochové, a chtěl bych jasně říci, že jsem připraven za prvé urychlit práce na přípravě návrhu zákona, který je zatím avizován v legislativním plánu vlády na září, to je první poznámka.

    Druhá poznámka. Jakmile budu mít na stole věcný záměr, který bude definovat způsob, jakým bychom generovali nově kontrolu a jakým způsobem bychom vytvořili druhý stupeň civilní kontroly, tak bych si dovolil svolat pracovní skupinu, iniciovat pracovní skupinu, ve které by měly své experty všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, tak abychom se na bázi této pracovní skupiny dohodli, jestli tohle je ta cesta, kterou bychom se měli vydat, abychom v okamžiku, kdy budeme už chystat paragrafované znění, měli elementární jistotu, že tato koncepce nebude na půdě Poslanecké sněmovny odmítnuta. Čili v okamžiku, kdy budu mít první návrh na stole, oslovil bych všechny kluby v Poslanecké sněmovně, aby vyslaly k jednání své experty, a současně pokud se dokážeme shodnout během jara letošního roku, pak si myslím, že jsme schopni urychlit i práce na tom návrhu zákona, tak aby dorazil do Poslanecké sněmovny co nejdříve.

    Nabízím komunikaci, nabízím spolupráci. Myslím si, že otázka za prvé kompetencí zpravodajských služeb, otázka za druhé kontroly zpravodajských služeb je něco, kde by měla existovat elementární shoda napříč politickým spektrem, protože tato pravidla by se neměla měnit po každých volbách, a je, myslím, logické, že v tomto směru vláda využila materiál, který už byl v minulosti připraven, a proto také předchází tomu druhému dokumentu, který se týká kontroly služeb, protože tam žádný takový materiál zatím připraven nebyl. Budeme ho teď společně chystat a já doufám, že budeme schopni tuto věc otevřít na půdě Poslanecké sněmovny dříve, než bylo původně avizováno. Ale jsou to věci, kde bychom měli hledat maximální možnou míru shody, pokud to bude alespoň trochu možné. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. V zastoupení předsedy poslaneckého klubu ODS s přednostním právem paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Já bych chtěla poděkovat panu premiérovi za jeho slova a chtěla bych i poprosit, protože jsme v mezičase hovořili i s panem předsedou výboru pro obranu Kádnerem, že si skutečně myslíme, že zpravodajské služby nejsou záležitostí pouze výboru pro bezpečnost, protože tady máme i jiné zpravodajské služby, rozvědku, kontrarozvědku, v rámci obrany. Nezpochybňuji nijak to, že by se měl stát garančním výborem výbor pro bezpečnost, ale chtěla bych ctěné kolegyně a kolegy poprosit, aby další výbor, kterému by tento tisk byl přidělen, byl výbor pro obranu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Zeptám se pana zpravodaje, jestli ještě chce uplatnit závěrečné slovo. Nechce. V tom případě se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy stanovíme garanční výbor. Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost, takže navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Proti tomu nikdo nic nenamítá ani nic jiného nenavrhuje. Ještě zazvoním.

    Budeme hlasovat o přikázání garančnímu výboru, a tedy výboru pro bezpečnost. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 32, přihlášeno je 160, pro 141, proti 1, návrh byl přijat. Garančním výborem jsme stanovili výbor pro bezpečnost a tisk jsme mu přikázali.

    Návrh na přikázání dalšímu výboru zde od organizačního výboru není a kolegyně Černochová navrhuje výbor pro obranu. Zeptám se, zda je ještě další návrh. Není tomu tak. (Hlas ze sálu: Je.) Pan kolega Votava, prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane předsedo. Myslím si, že by to mohl dostat i rozpočtový výbor, týká se to bankovního sektoru. Navrhuji rozpočtový výbor.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Jsou zde návrhy na přikázání výboru pro obranu a výboru rozpočtovému.

    Nejprve tedy budeme hlasovat o přikázání výboru pro obranu.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 33, přihlášeno je 161, pro 146, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru rozpočtovému.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 34, přihlášeno je 162, pro 109, proti 3, tento návrh byl rovněž přijat.

    Konstatuji, že jsme dále přikázali k projednání výboru pro obranu a rozpočtovému výboru. Nic dalšího v rozpravě, o čem bychom mohli hlasovat, nepadlo, takže tím jsme vyčerpali tento bod a já končím jeho projednávání. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl novelu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a některých dalších zákonů. Hlavní změny, které jsou předmětem novely zákona, související s implementací zásadního aktu Evropské unie v oblasti účetnictví, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků.

    V souladu s požadavky směrnice se navrhuje zavést kategorizaci účetních jednotek tak, že budou podle stanovených kritérií rozlišovány mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Umožnit mikro a malým účetním jednotkám zjednodušené vykazování údajů v účetní závěrce a jejich zveřejňování a další zjednodušení oproti středním a velkým účetním jednotkám. Návrh zákona dále zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách pro ústřední, regionální nebo místní orgány členského státu nebo třetí země. Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu především z důvodu větší transparentnosti plateb odváděných těmto orgánům. Bude se jednat o účetní jednotky, které působí v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích. Jedná se o přímou transpozici směrnice 2013/34/EU.

    Předložený návrh zákona obsahuje novou úpravu režimu jednoduchého účetnictví a možnosti jeho použití určenými účetními jednotkami při splnění stanovených podmínek. Způsob vedení jednoduchého účetnictví byl použit shodný, jako byl obsažen v účetních předpisech v minulosti. Oproti předcházející úpravě, kdy podmínkou pro možnost jeho použití byla maximální výše příjmů 3 miliony korun, je jako další podmínka doplněna i výše majetku účetní jednotky, a to v maximální hodnotě 1,5 milionu korun. Třetím kritériem pro možnost vedení jednoduchého účetnictví je, že daná účetní jednotka není plátcem DPH. Je třeba připomenout, že jednoduché účetnictví má ze své podstaty nepoměrně menší informační schopnost než standardní účetnictví, a to podvojné.

    Cílem nastavení kritérií je naplnění požadavku na transparentnost účetnictví, deklarovanou již zmíněnými směrnicemi Evropské unie, a zohlednění faktu, že velikost účetní jednotky nereprezentuje jen výše jejích příjmů, ale i objem majetku, který spravuje. Tato úprava vyvolala i změny zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu.

    Návrh zákona obsahuje též novelu zákona o auditorech vyvolanou účetní směrnicí EU. Účinnost novely zákona o účetnictví se navrhuje k 1. lednu 2016.

    Závěrem svého slova si vás dovoluji požádat o projednání a postoupení předkládané novely zákona do dalšího legislativního procesu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane vicepremiére. Prosím pana zpravodaje, kterým byl určen pro prvé čtení pan poslanec Radim Fiala.

  • Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych něco také řekl v rámci své zpravodajské zprávy k novele zákona o účetnictví.

    Formálním cílem této novely je snížit administrativní zátěž pro malé a střední podnikatele. De facto se jedná o implementaci směrnice Evropského parlamentu, atd., atd., atd., jak jsme tady už slyšeli od pana ministra financí. V Evropské unii totiž zasedala komise s názvem Zelená malým a středním podnikům, která v polovině roku 2008 uznala ústřední úlohu, kterou sehrávají malé a střední podniky v hospodářství Evropské unie. Směrnice proto obsahuje modernizaci účetních termínů a věcné úpravy zaváděné s ohledem na snižování administrativní zátěže mikro a malých účetních jednotek. Zároveň ale tato evropská směrnice, a tedy i naše česká novela, obsahuje zavedení povinnosti sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách nad 100 tisíc eur pro některé velké podniky.

    Ptáte se, proč bychom měli soubor těchto nesourodých opatření přijmout? Dovolte, abych ještě krátce promluvil o tom procesu, který vlastně přichází z Evropské unie do českého parlamentu.

    Dovolte mi, abych nyní parafrázoval odstavec Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy uvedený v této novele. Novela je potřebná, protože nám to prostě Brusel nařídil, a je předložena nyní, protože Brusel vyžaduje, aby byla do národních právních systémů implementována do konce července 2015. Takže úlohou naší Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a nás poslanců je v tomto případě být pouze prostředníkem, administrativním prostředníkem, byrokratickým prostředníkem, který poslušně potvrdí rozhodnutí bruselských byrokratů, které padlo zhruba před sedmi lety. To je rychlost! Rozhodnutí lidí, které naprostá většina z nás nezná a nikdy neviděla a také které občané neměli možnost volit. Rozhodnutí, které ale přesto celou řadu našich občanů citelně ovlivní. Novela má vstoupit v platnost v příštím roce, tedy po osmi letech poté, co byla identifikována v Evropské unii, tedy v Bruselu, její potřebnost. Tomu říkám rychlost a efektivita ve veřejném zájmu!

    Nuže já už nebudu dále zdržovat, protože těch osm let už stačilo. Je jedno, jakých politických barev je zrovna naše vláda a jaké barvy hájí opozice. Co Brusel prostě řekl, to naše vláda musí splnit, protože kdyby ne, tak by za to byla penalizována. Čas běží a nikdo si asi nepřejeme, aby začal osmý či devátý rok, který by dělil rozhodnutí Bruselu od jeho realizace. Proto, vážené kolegyně, vážení kolegové, vám sděluji, že mé stanovisko k této novele je kladné. Posuňme ji do druhého čtení k dalšímu projednání. Mé stanovisko je kladné vůči další debatě o této novele, prosím, pracujme však efektivně, protože tady zatím ještě nejsme v Bruselu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednu faktickou poznámku. Tak prosím, paní poslankyně Kovářová, ale můžete se přihlásit i řádně. Tímto způsobem jste akorát předběhla pana poslance Kalouska. Ale to si pak vyřídíte na klubu TOP 09. Prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já myslím, že mi to pan předseda odpustí. Mám jenom krátkou poznámku. Chápu, proč je nutné projednat tuto novelu zákona, já bych spíš chtěla jenom vznést pochybnost, zda limit pro vedení jednoduchého účetnictví ve výši 1,5 milionu korun - týká se majetku - není příliš přísný. Takový majetek mají v současnosti i malé subjekty ve městech a na vesnicích typu hasičů a podobných spolků, tedy nevidím důvod, proč na ně uvalovat tuto povinnost. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. A nyní již avizované vystoupení pana poslance Kalouska. Prosím. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Promiňte, že zneužívám situace následujícího bodu, abych se ještě třemi nebo čtyřmi větami vrátil k bodu předchozímu. Já jsem tady v několika kapitolách, a myslím si, že velmi ilustrativně, demonstroval naprostou neprofesionalitu práce ministra financí jak ve zpracování materiálu, tak v argumentaci, tak v jeho prezentaci. V podstatě jsem na to nedostal žádnou odpověď, pouze jste nás přehlasovali většinou, což je právo většiny. K té neprofesionalitě patří i to, že ač apeloval na urychlení lhůt, tak mu nikdo neposlal esemesku, nikdo mu neporadil a on sám nemá na to, aby na to přišel, že má požádat o zkrácení lhůty na 30 dnů. Kdybyste si na to náhodou, pane ministře, vzpomněl, nebo vám to někdo poradil, já jsem zpravodaj toho materiálu a předseda jednoho z opozičních klubů, tak my vám to pustíme, protože se za těch 30 dní projednat dá. Ale měl byste skutečně začít pracovat. Zatím je to k smíchu, to, co tady předvádíte.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kalousek. Dál do rozpravy nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Závěrečná slova pan zpravodaj nežádá. Pan vicepremiér nechce závěrečné slovo také. Takže v tom případě budeme rozhodovat o stanovení garančního výboru a přikázání k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru a současně navrhuji, aby rozpočtový výbor byl i výborem garančním. Zeptám se, zda chce přikázat někdo tento tisk jinému garančnímu výboru. Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu.

    Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 35, přihlášeno 164, pro 143, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Další návrhy na přikázání výborům zde nepadly. Ptám se pro jistotu, jestli někdo nechce navrhnout přikázání jinému výboru. Není tomu tak. V tom případě konstatuji, že jsme přikázali pouze výboru rozpočtovému jako garančnímu. Končím jednání bodu číslo 14.

    Budeme pokračovat bodem číslo 15, což je

    Znovu prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Andreje Babiše, aby se ujal slova a tisk nám z pověření vlády uvedl.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovoluji si vám představit vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o právní předpis, jehož úlohou je zastřešit národní rozpočtový rámec a definovat jeho nejvýznamnější principy a zásady. Specifické požadavky kladené na veřejné finance jsou provedeny návrhy zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Komplexní informaci o charakteru navrhované právní úpravy lze získat až z posouzení všech tří zmíněných norem. Proto velmi vítám, že se vládě podařilo nalézt shodu nad jejich zněním a návrhy mohou být projednávány současně.

    Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí reflektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných výkyvů hospodářského cyklu. Ústavní zákon pomůže zlepšit celkové hospodaření České republiky, posílit transparentnost a efektivnost veřejných financí a ve výsledku též podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky.

    Územním samosprávným celkům je návrhem uloženo dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž také vhodně podporovat hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost. Zdravé a udržitelné veřejné finance tak představují primární cíl a zároveň nutnou podmínku pro podporu hospodářského a společenského rozvoje, který umožňuje dosažené výsledky zaměstnanosti a zajištění mezigenerační soudržnosti. Zdravé a udržitelné veřejné finance zároveň patří mezi hlavní zásady koordinace hospodářských politik členských států Evropské unie, které jsou uskutečňovány v kontextu hlavních směrů hospodářských politik a hlavních zásad politiky zaměstnanosti, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie. Zdravé veřejné finance jsou považovány za prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silných udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což má napomoci k dosažení cílů v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti. Paktem o stabilitě a růstu navazujícím na smlouvu se všechny členské státy zavázaly dodržovat tzv. střednědobý rozpočtový cíl, jehož smyslem je zajistit rychlý pokrok směrem k udržitelnosti veřejných financí a zajistit prostor pro rozhodování vlády při nakládání s rozpočtem, a to především pokud jde o potřeby veřejných investic.

    Předkládaný návrh dále řeší rozpor mezi odpovědností vlády za dodržování mezinárodních závazků vyplývajících ze Smlouvy o fungování Evropské unie v oblasti fiskální disciplíny a nástroji, kterými disponuje. Je zřejmé, že vláda má pod přímou kontrolou pouze vybrané ústřední vládní instituce, přičemž fiskální a rozpočtová politika je realizovaná všemi úrovněmi vlády v nejširším slova smyslu, tedy územními samosprávnými celky, zdravotními pojišťovnami a dalšími veřejnými institucemi. Ústavní zákon definuje sledování rozpočtové odpovědnosti pro stejné institucionální pokrytí, jako je používáno v rámci rozpočtového dohledu Evropské unie.

    Návrh také na ústavní úrovni zavazuje veřejné instituce k tomu, aby při výkonu své činnosti dodržovaly pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti v nakládání s veřejnými financemi. Těžiště navrhované úpravy rozpočtové odpovědnosti spočívá v zavedení nových číselných fiskálních pravidel, která jsou ve svém základě zakotvena již na úrovni ústavního zákona. Za základní pravidlo lze považovat způsob stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí. Jeho cílem je, aby veřejné finance ve střednědobém horizontu nacházely pozici střednědobého rozpočtového cíle. V navazující právní úpravě je také navržen automatický nápravný mechanismus, který by veřejné finance měl k tomuto cíli vracet. Od celkových výdajů sektoru veřejných institucí bude odvozován výdajový rámec státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Základní princip pravidla je v zásadě konzistentní s požadavky tzv. fiskální smlouvy. Specifické pravidlo je navrhováno pro jednotlivé územní samosprávné celky, které v zájmu zdraví a udržitelných veřejných financí budou hospodařit tak, aby výše jejich individuálních celkových dluhů nepřekročila mez definovanou zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pro případ nedostatečné účinnosti uvedených pravidel, která by se promítla v nárůstu zadluženosti sektoru veřejných institucí, je navrženo pravidlo regulující úroveň podílu dluhu tohoto sektoru na HDP. Návrhem ústavního zákona je zavedena hranice 55 % HDP, při jejímž dosažení se v sektoru veřejných institucí uplatní opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí.

    Stejně jako u předchozích číselných fiskálních pravidel je konkrétní podoba pravidla definována zejména návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Stejným zákonem je dále navrženo zřídit Národní rozpočtovou radu, která bude působit jako nezávislý odborný orgán v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. Jejím úkolem bude sledovat vývoj hospodaření v sektoru veřejných institucí a zejména pak dodržování ústavním zákonem zavedených pravidel, která bude také hodnotit. Další dva členové rady budou voleni Poslaneckou sněmovnou. Podrobnosti týkající se jejich fungování budou stanoveny zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

    Předkládaná právní norma je koncipovaná jako předpis definující dlouhodobé směřování veřejných financí v České republice. Zároveň však poskytuje dostatečnou flexibilitu pro realizaci odpovědné hospodářské politiky vlády.

    Závěrem bych chtěl upozornit na skutečnost, že příprava ústavního zákona také sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformované v roce 2011. Návrh je také součástí transpozice směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu. Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2016.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Já tady eviduji přednostní práva. Táži se pánů poslanců, zda vydrží. Já bych mohla zahájit obecnou rozpravu. Dám tedy slovo panu zpravodaji. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já jsem myslel, paní místopředsedkyně, že nedostanu jako zpravodaj. Vy jste to napravila.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já jenom - přednostní právo má právo vždy. Tak proto jsem to domluvila. ***

  • Poslanec Václav Votava: Já vám za to velice děkuji.

    Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k ústavnímu zákonu o rozpočtové odpovědnosti, tisk 411.

    Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných konjunkturálních výkyvů. Ústavní zákon by měl zlepšit celkové hospodaření České republiky, posílit transparentnost, efektivnost veřejných financí a ve výsledku též podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky. Návrh ústavního zákona bude představovat hlavní nástroj umožňující postupné dosažení udržitelnosti veřejných financí České republiky, k němuž jsou nezbytná číselná fiskální pravidla, takzvaná dluhová pravidla, sledování jejich dodržování zajištěné zřízením nezávislé Národní rozpočtové rady a další opatření posilující transparentnost veřejných financí.

    Ve vlastním ústavním zákonu o rozpočtové odpovědnosti jsou zakotveny pouze základní principy, které si dovolím připomenout. Je to princip, že stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance. Je to i vzpomínané ustanovení tříčlenné Národní rozpočtové rady jako nezávislého orgánu voleného Poslaneckou sněmovnou mimo jiné ke sledování dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Je to zavedení dluhové brzdy počínaje zadlužením od 55 % hrubého domácího produktu. A je to ustanovení o hospodaření územního samosprávného celku tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila stanovenou mez, tedy mez stanovenou zákonem.

    Rozpočtové dopady uvádí tento tisk, jsou to jednak náklady na zřízení Národní rozpočtové rady v prvním roce jejího fungování, a to ve výši 16,5 milionu korun, a v dalších letech lze očekávat celkové roční náklady na fungování Národní rozpočtové rady ve výši 15 milionů korun. Je to tedy samozřejmě, jsou to platy těch tří členů Národní rozpočtové rady a náklady na zaměstnance úřadu Národní rozpočtové rady. Počítá se, že tam bude deset zaměstnanců.

    Jinak navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Je i v souladu, a tedy slučitelná s právem Evropské unie.

    Navrhuji, abychom sloučili rozpravu k tisku 411 a 412, to jsou ta rozpočtová pravidla, protože se jedná v podstatě o jednu a tutéž věc - ústavní zákon plus tedy rozpočtová pravidla. Myslím si, že by bylo vhodné vést rozpravu sloučenou.

    Doporučuji samozřejmě propuštění tohoto tisku tohoto ústavního zákona do druhého čtení a hlásím se, vážená paní předsedkyně, tímto i do obecné rozpravy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že to byl procedurální návrh, přistoupíme... (Vpravo se hlásí více předsedů s přednostními právy.) Přednostní právo? Chcete reagovat na ten návrh? Dávat protinávrh?

    Ne, my se teď musíme vypořádat s návrhem, že sloučíme rozpravu k bodu 411 a ke sněmovnímu tisku 412 (správně k bodu 15 = tisk 411 a k bodu 16 = tisk 412). Svolám kolegy z předsálí. (Velký rozruch v sále. Debata u stolku zpravodajů.)

    Tak přece jenom je tu protinávrh v tuto chvíli. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Požádal bych pana zpravodaje, že bychom k tomu přilepili i ten další bod. Myslím si, že ta debata má smysl - vést ji ke sněmovním tiskům 411, 412, 413. Tak jestli není námitka, tak bychom mohli hlasovat, že ta rozprava bude ke všem třem tiskům dohromady.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan zpravodaj, jestli se k tomu vyjádří. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Ano, je to možné. Jako zpravodaj s tím souhlasím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Budeme hlasovat o návrhu sloučit rozpravu k tisku 411, 412, 413. Pro jistotu vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování o předloženém návrhu. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 36, do kterého je přihlášeno 136 přítomných, pro 135, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat a budeme vést rozpravu ke všem třem bodům společně.

    Teď tady mám faktickou poznámku pana poslance Plzáka, ale ještě jsem neotevřela rozpravu, takže ji nemohu pustit. V tomto okamžiku... (Celý sál šumí.) Znovu opakuji, pane poslanče, není otevřena rozprava, nemohu pustit faktickou poznámku.

    Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám několik přednostních práv - pana poslance Kalouska, pana poslance Okamuru, pana poslance Klašku za pana předsedu Miholu, pana poslance Filipa a pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem se disciplinovaně dostavil k řečništi, ale nejsem si teď úplně jist, prosím, ať mě když tak proceduralisté poradí, že v okamžiku, když jsme sloučili rozpravu, zda by neměl mít předkladatel možnost říct aspoň krátká úvodní slova k dalším dvěma tiskům, stejně tak zpravodaj, a teprve potom bychom realizovali obecnou rozpravu. Myslím si, že tak by to bylo procedurálně správnější. Ale mohu se mýlit.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já s tím, pane poslanče, souhlasím a prosím pana navrhovatele, aby přednesl své úvodní slovo k oběma zbývajícím tiskům.

    Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Nejsou to krátká slova, budou to delší slova.

    Dámy a pánové, dovoluji si vám představit vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o právní předpis, který navazuje na návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a provádí jeho ustanovení.

    Předkládaný zákon představuje obecnou právní úpravu k dalším předpisům v rozpočtové oblasti, proto jsou v něm obsaženy pouze základní požadavky, které jsou dále upraveny speciální právní úpravou, například zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nebo zákonem o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Navrhovaný zákon upravuje, rozvíjí hlavní parametry stávajícího národního fiskálního rámce, který je založen na fiskálním sílení víceletých výdajů a fiskální decentralizaci. Koncepce stávající úpravy vychází z reformy veřejných financí připravené v roce 2003, jejíž hlavním cílem bylo posílit střednědobou dimenzi veřejných rozpočtů.

    Hlavní nedostatky současného českého fiskálního rámce lze spatřovat zejména ve sklonu k deficitnímu hospodaření, proticyklickém charakteru fiskální politiky a v absenci prvků omezujících informační asymetrii, podporujících kreditibilitu, flexibilitu a transparentnost hospodaření vládního sektoru. Právě tyto nedostatky by měl pomoci odstranit v co největší míře ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti a zejména na něj navazující předkládaný návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. (Hluk v sále.)

    Ke konkrétnímu obsahu návrhu zákona si dovolím uvést následující. Návrh zákona definuje pro účely rozpočtové odpovědnosti vymezení sektoru veřejných institucí. Jde o pokrytí, které je konzistentní s definicí využívanou v rámci rozpočtového dohledu Evropské unie. Snahou je rozšířit vnímání, v němž je v současnosti na národní úrovni chápána fiskální politika a veřejné finance. Dále je zavedena obecná úprava platná pro celý sektor veřejných institucí, vyžadující, aby každá veřejná instituce sestavovala návrh rozpočtu a střednědobého výhledu nejméně na dva další rozpočtové roky. Zároveň je uloženo návrhy, schválené rozpočty a střednědobé výhledy a plnění rozpočtů zveřejňovat. Ministerstvo financí bude povinno zveřejňovat informace požadované směrnicí o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. (Velký hluk zprava.)

    Návrh zákona také obsahuje požadavky kladené na makroekonomické a fiskální prognózy ministerstva využívané pro účely rozpočtového plánování. Patří mezi ně například jejich porovnávání s prognózami Evropské komise, příprava analýz citlivosti či zveřejňování metodik a předpokladů používaných při jejich tvorbě. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já vám poděkuji a teď pozvu k mikrofonu zpravodaje pro tento tisk a tím je pan poslanec Votava. Pak zase dojde řada na vás při dalším bodu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, myslím, že pan místopředseda vlády a ministr financí tady velice zevrubně okomentoval daný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Já bych možná jenom v kostce, ale velice stručně připomenul některé věci.

    Samozřejmě klíčovou je tzv. dluhová brzda, a to při zadlužení 55 % hrubého domácího produktu. Pokud by toto procento bylo překročeno, nastupují potom podle zákona vyjmenovaná opatření, která jsou tam, nebudu je jmenovat. Jsou tam další ustanovení, kdy tato opatření neplatí - v případě významného zhoršení ekonomického vývoje, v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu, po dobu mimořádných opatření vyhlášených vládou apod.

    Dluhová brzda se zavádí také pro územně samosprávní celky. Tam je hranice 60 % průměru jejich příjmů zadlužení za uplynulé čtyři roky. Pak je samozřejmě ten územně samosprávní celek povinen snižovat svůj dluh. Pokud se tak nestane, je tam opatření až po pozastavení převodu podílu daní podle rozpočtového určení daní.

    Tento zákon zřizuje Výbor pro rozpočtové prognózy, Národní rozpočtovou radu, která má hodnotit plnění fiskálních pravidel, sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí, předkládat Poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

    Účinnost zákona je 1. 1. 2016, a možná to pan ministr nevzpomenul, alespoň jsem to nezaregistroval, s výjimkou opatření na územně samosprávní celky - tam se posouvá účinnost k 1. 1. 2018, ale to je myslím jenom na okraj. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. A dříve než pozvu k mikrofonu pana ministra financí, aby otevřel další bod, dovolte mi, abych pro stenozáznam uvedla, že paní poslankyně Lorencová a pan poslanec Soukup jsou zpět na jednání, takže ruší svoji omluvu.

    Teď poprosím tedy pana ministra financí, aby otevřel další bod, a tím je

    Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh zákona je doprovodným zákonem k zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který provádí ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec komplexní návrh právní úpravy sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011. Příprava komplexní právní úpravy nicméně vychází z předpokladu, že provádění rozpočtové politiky a odpovědnost za ni spadá do kompetencí členských států Evropské unie. Návrh zároveň reaguje na povinnost řádně transponovat směrnici Rady č. 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu.

    Předkládaným návrhem zákona se mění 19 právních předpisů, a to zejména v souvislosti se zavedením nových číselných fiskálních pravidel, uložením povinností veřejným institucím sestavovat návrh rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu a zveřejňovat je zřízením Národní rozpočtové rady a zejména volbou jejího předsedy a členů.

    Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právními zásadami práva Evropské unie a přibližuje právní řád České republiky k ustanovením zakládajících smluv a k sekundárnímu právu Evropské unie. Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec návrh zákona sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011 a transponuje do vnitrostátního právního řádu směrnici Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.

    Členské státy se zavázaly uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. 12. 2013. Česká republika v dané souvislosti obdržela od Evropské komise v lednu loňského roku tzv. formální upozornění ohledně neúplné implementace uvedené směrnice.

    Účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2016 s výjimkou změny zákona o rozpočtovém určení daní, u nichž je navrženo nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2018.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A i nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení tohoto tisku a tím je pan poslanec Václav Votava. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, budu velice stručný. Jedná se o změnový zákon, který promítá změny do 19 zákonů, a to právě v souvislosti s právní úpravou rozpočtové odpovědnosti. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu sloučenou pro všechny tři tisky, a to 411, 412 a 413.

    Jako první s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající.

    Vážené dámy, vážení pánové, když jsem slyšel úvodní řeč pana ministra financí, tak se přiznám, že jsem byl mírně dojat. Byl to totiž ten samý text, který mi úředníci Ministerstva financí psali v roce 2013 k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který jsem sem v roce 2013 předkládal. K tomu návrhu, tak jak byl tenkrát předložen, ten text byl odpovídající. K tomu návrhu, který dnes máme k dispozici, je to úvodní slovo hořkým vtipem, když mluví o stabilizaci veřejných rozpočtů, o rozvoji, o odpovědnosti. Protože bohužel to jediné, co nám zůstalo, je to úvodní slovo, které zůstalo dva roky stejné, a název zákona o rozpočtové odpovědnosti. To všechno ostatní je úplně jiné, je to vykastrované a bylo by spravedlivé, kdyby ten název nebyl ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ale ústavní zákon o rozpočtové neodpovědnosti. Protože tím zákonem nám vláda neříká nic jiného, než že souhlasíme s tím, že dluh očištěný od dluhových rezerv by neměl být vyšší než 60 %. Do té doby nejsme připraveni dělat téměř nic. Na 55 % chceme dělat nějaká vágní prohlášení bez sankcí, a protože teď máme zhruba 43 % očištěných od těch rezerv, neříká ta vláda nic jiného, než že my se tady formálně hlásíme k nějakému názvu, kterému říkáme rozpočtová odpovědnost, a nepředstavujeme si pod tím nic jiného, než že zhruba půl bilionu - opakuji půl bilionu korun - si můžeme ještě dál půjčit na účet příštích generací, aniž bychom se z toho museli jakkoli zpovídat, nést za to jakékoli sankce nebo dělat jakákoli opatření. To je, prosím pěkně, zákon o rozpočtové neodpovědnosti. To není zákon o rozpočtové odpovědnosti. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura. Připraví se pan kolega Klaška za předsedu klubu. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já bych se rád vyjádřil jménem poslaneckého klubu Úsvit.

    Dluhy obecně nejsou nic dobrého. Ekonomové by k tomu dodali, že není dluh jako dluh. Pokud si půjčím na rozumnou věc, tedy pokud půjčené peníze dobře investuji, pak může být dluh i správným krokem z potíží či startem k prosperitě. Platí ale také to, že dlouhodobé zadlužování je cestou do pekla. V debatě o dluhové brzdě je třeba vidět priority trochu jinak, než jak je nastavuje vláda, a o tom bych chtěl hovořit.

    Zadlužení ve výši 55 % může, i nemusí být katastrofa podle toho, jak dlouho by trvalo. Platí samozřejmě, že čím déle, tím hůře. Protože rostou náklady na dluhovou službu a klesá bonita země na finančním trhu. Princip ústavní pojistky proti předlužení by měl podle našeho názoru v prvé řadě všechny vlády zavazovat k dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu a to tady chybí. Byť v současnosti je kvůli dosavadnímu neodpovědnému hospodaření vlád takový požadavek utopií, ovšem utopií, které by jednou měla být realitou.

    Osobně vidím jako riziko schválení v uvozovkách bezproblémové ústavní míry zadlužení, kdy celkem logicky hrozí, že se hranice 55 % stane spíše standardem pro další zadlužování. To správné cílování by totiž mělo být podle mého názoru zcela opačné. Ideálem je přebytek, nebo alespoň nula a pouze ve zlých časech dluh podle akutní potřeby, nikoliv podle předem dané laťky. To je myslím už ten základní rozdíl v pohledu této vlády a v pohledu, který vidíme my, to znamená v pohledu na zdravé hospodaření. Ústava by měla proto deklarovat v prvé řadě povinnost vlád hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a zavázat budoucí vlády, aby směřovaly k tomuto cíli. To nám tady v tomto návrhu prostě úplně chybí.

    Další problémy skrývá i navazující zákon o rozpočtové odpovědnosti. Návrh o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví úsporná opatření, která neplatí v případech katastrof nebo finančních krizí, které jsou definovány poklesem HDP v posledních dvou letech. Takže tady mi také připadá, že to není zdaleka ideální, protože krize, tedy krize faktické, nikoliv krize podle ekonomických příruček, se mohou objevit ze dne na den. A dám konkrétní příklad. Kdyby například byla americká federální vláda limitována navrhovanými českými zákony, to znamená tím, co tady teď navrhuje vláda, nesměla by v roce 2008 schválit programy TARP, zachraňovat automobilky a proticyklicky vykrývat hospodářský propad. Těsně před vypuknutím krize reálná ekonomika v USA rostla. V roce 2007 o 2,2 %. To znamená, že podle tabulek by USA nebyly v ekonomické krizi a výjimka na vládní hospodaření by se tedy nemohla uplatnit.

    To, co z toho plyne, je, že daleko lepší než zavazovat vládu konkrétními čísly, která nikdy nemohou reflektovat realitu života, je zavázat vlády všeobecně po vzoru konkrétně švýcarské ústavy. Ta v podstatě říká krátce ve třech bodech, že konfederace musí udržovat svoje příjmy a výdaje v rovnováze v průběhu času. Za druhé, pokud celkové výdaje federálního rozpočtu překročí strop ve smyslu ústavního zákona, je třeba kompenzovat tyto nadměrné výdaje úsporami, přičemž detaily budou specifikovány zákonem. A konečně za třetí, existují přitom některé typy výdajů, které jsou vyloučeny ze švýcarské dluhové brzdy. Jde především o zdravotní výdaje a dále výdaje spojené s pojištěním v nezaměstnanosti, které mají fungovat anticyklicky. Švýcarská dluhová brzda byla uzákoněna v roce 2003 a snížila růst veřejných výdajů z průměrné hodnoty 4,3 % na 2,6 %. V minulém desetiletí v roce 2004 stoupla sice hrubá zadluženost Švýcarska nejprve na 57,9 % HDP, poté v roce 2010 opět klesla na 42,1 %. A takového výsledku dosáhlo Švýcarsko mimo jiné právě díky své podobě takzvané dluhové brzdy. Cílem švýcarského systému je udržet celkové výdaje federální vlády relativně nezávisle na hospodářském cyklu tak, aby růst výdajů odrážel trendový dlouhodobý růst ekonomiky. Daňové příjmy pak mohou kolísat podle hospodářského cyklu, přičemž v tom případě není potřeba zvyšovat daně v době recese, a tudíž prohlubovat hospodářský pokles. A právě taková pružně nastavená dluhová brzda není procyklická, nezhoršuje průběh recese, naopak pomáhá recese vyrovnávat a dlouhodobě držet rozpočet na nejlepší možné úrovni. To by mělo být primárně naším cílem a cílem této vlády, a nikoliv držet formálně nějakou ústavou danou míru zadlužení. Tímto směrem se však vláda neubírá. Tímto moderním směrem z nejvyspělejších zemí světa.

    Takže když to shrnu, my sice budeme za klub hnutí Úsvit hlasovat pro propuštění do druhého čtení, protože jsme to měli i v našem programu, že je potřeba prosadit ústavní dluhovou brzdu, nicméně naše výtky, a myslím, že jsou to docela zásadní výtky, jsem tady sdělil a budeme návrh dále diskutovat a pokoušet se navrhovat změny.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Nyní pan poslanec Klaška v zastoupení předsedy klubu KDU-ČSL. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych shrnul dosavadní diskusi, jak ji sleduji poslední rok, ohledně rozpočtové odpovědnosti nebo tohoto tématu.

    Mám za to, že nejde o to, zda být rozpočtově odpovědný, na to odpovídá v podstatě Evropská unie, jejímž jsme členským státem, a její směrnice, také nedávné zkušenosti s dluhovou krizí, ale jde více o to, jak být rozpočtově odpovědný. A o tom je také dnešní diskuse. Jak jsem sledoval tuto diskusi v posledním roce, tak může být, že má někdo mantru, že pokud nebude v zákoně, a to prosím v ústavním zákoně, pravidlo o dluhové brzdě, že při dosažení hranice veřejného dluhu 55 % HDP, který vyhlásí nezávislá Národní rozpočtová rada, musí vláda co nejdříve do 15 nebo do 30 dní předložit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. A je to pro něho natolik klíčové opatření, že nic jiného ani nebere. Nebo je to pro něho nepodstatné nebo málo podstatné.

    Podle mého názoru jde ale v podstatě o opatření typu fiskální útes. A víme, jak taková řešení, která nabízí fiskální útes například v USA, dopadnou. Prostě vždycky dojde k nějaké dohodě, protože to je problém pro jakoukoliv vládu. Toto opatření tedy není účinné.

    V tomto kontextu mi dovolte zmínit, že Česká republika nežije ve vakuu. Okolo je Evropa, zejména Evropská unie se svou snahou o restart hospodářského růstu, s jejími pilíři restartu hospodářského růstu, s jejím unijním právem, obchodními vztahy a vazbami, je tady globalizovaná ekonomika, mezinárodní vývoj, a toto všechno objektivně a každodenně ovlivňuje také Českou republiku.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a nyní s přednostním právem pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane ministře, paní a pánové, dovolte mi dvě poznámky k tomuto tisku, k návrhu ústavního zákona.

    Tvůrci se ani nepokusili zařadit nějak fakticky tento návrh ústavního zákona do logiky Ústavy. Pravděpodobně by musel přijít před hlavu pátou nebo šestou, případně za ni podle toho, jak by vnímali otázku České národní banky, respektive jak by pokračovali v tom, co je potřeba udělat z pohledu moci výkonné. To je čistě ústavní hodnocení. Budu v něm ještě pokračovat, než řeknu určité organizační opatření, respektive návrh, který by k tomu měl směřovat.

    Na začátku našeho volebního období jsme neschválili vytvoření ústavní komise Poslanecké sněmovny, a nemáme tedy žádný orgán, který by byl zrcadlově připojen k tomu, abychom jednali s druhou komorou Parlamentu České republiky, se Senátem, o tom, jak dosáhnout shody v našem ústavním systému, abychom měnili, případně doplňovali Ústavu buď jednotlivými články Ústavy, nebo samostatnými ústavními zákony. To se nám vymstilo a myslím si, že to je trvalý deficit práce Poslanecké sněmovny. Nejde o to, že tady snad není ústavněprávní výbor, ten tady jistě je, ale jeho povinností je projednávat běžné zákony z pohledu náplně práce tohoto výboru a zabývat se tím, jakým způsobem respektují Ústavou daný systém. A když jsme jednali v podvýboru pro novelizaci Ústavy České republiky, tak vláda předložila ústy nebo dokumentem Jiřího Dienstbiera 11 návrhů na změnu a žádný takový návrh tam nebyl. Jiné návrhy, které vznikly při jednání podvýboru, těch bylo celkem 14, jeden tedy pocházel z toho rozpracovaného ústavního zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tedy z té konkrétní ústavní změny a potom z toho vyplývajících dalších zákonů, a potom těch dalších 13 se týkalo různých odvětví, nebo různých částí Ústavy, a jenom péčí členů podvýboru vůbec se téma rozpočtové odpovědnosti dostalo bez jakéhokoliv zpracování na jednání podvýboru.

    Z toho vyplývá, že spíše než bychom si vážili Ústavy České republiky a zacházeli s ní, s případnou její změnou, s odpovědností řádného hospodáře, a v tomto ohledu tedy řádného hospodáře i v oblasti práva, tak se k tomu chováme, jako že to lze přijmout ad hoc. Nejsem toho názoru, že je to možné. Jsem přesvědčen, a vůbec se nevyhýbám důkladné diskusi nad tímto návrhem ústavního zákona, jsem přesvědčen, že je potřeba, abychom tady jasně vymezili pravidla, jak dlouho je možné pracovat s deficitním hospodařením, jakým způsobem se od něj odpoutat a v jakých krocích sledovat to, aby jednotlivé složky státu, ale i samospráva podle Ústavy, která má svou možnost rozhodovat, respektovaly určitý finanční rámec. To je jistě věc, která každému odpovědnému hospodáři, ale i každému odpovědnému politikovi náleží.

    Chci tedy říct, že diskuse nad tímto zákonem je jistě velmi důležitá. Nebudu se bránit tomu, aby - a myslím si, že to bude ve vystoupení mých kolegů z klubu Komunistické strany Čech a Moravy i z pohledu samotného textu ústavního zákona zřetelně řečeno - diskusi na toto téma, v tom samostatném ústavním zákonu. Ale na druhou stranu si troufnu říct, že bez toho, že by současně po postoupení tohoto zákona do druhého čtení, abychom nezřídili komisi pro Ústavu nebo pro novelizaci Ústavy, byť dočasnou, která by měla ukončit i v tomto volebním období určitou etapu té naší, promiňte mi to slovo pro někoho pejorativní, revize Ústavy, ale uvědomme si, naše Ústava platí 23 let a vlastně největší debata o jejím působení, o jejím fungování byla po desetiletém působení. Pamatuji si na ten poměrně obsáhlý seminář tehdy v Senátu, která hodnotila jednotlivá ustanovení Ústavy a kam se posunujeme v tom ústavním systému. Ale od té doby, promiňte mi, se používá spíše salámová metoda a ta se k Ústavě nikdy nehodí. A proto kromě toho, že chci vést velmi vážnou debatu na toto téma, a to nejen v ústavněprávním výboru, ale myslím si, že právě v komisi pro Ústavu, kterou by bylo potřeba, abychom zřídili společně se Senátem, protože Ústavu nemůžete schválit jenom tím, že máte prostou většinu nebo ústavní většinu v jedné komoře. Když se podívám na poměry po volbách do Poslanecké sněmovny, po volbách do Senátu, tak je evidentní, že třípětinovou většinu v Senátu budeme možná dávat dohromady mnohem složitějším způsobem než třípětinovou většinu v této komoře, když nabízí za určitých podmínek podporu tohoto ústavního zákona z jedné strany TOP 09, a my deklarujeme naši ochotu se té debaty zúčastnit, i když to není pro nás priorita, ale na druhou stranu si uvědomujeme, že není možné, aby Česká republika se vyvíjela způsobem, který povede k jakémusi finančnímu krachu. A v tomto ohledu také jako řádní hospodáři se chceme na takovém textu podílet. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Než se vyjádřím k finanční ústavě, tak se chci vrátit ke svému předchozímu vystoupení k dani z tabáku, kdy jsem řekl, že všichni členové koalice hlasovali proti pozměňujícím návrhům. Není to pravda. Takže těm vládním poslancům, kteří před půl rokem hlasovali pro přijetí toho pozměňovacího návrhu, který jsem předkládal buď já, nebo pak kolega Fiedler, se tímto omlouvám. Nechal jsem se strhnout. Příště budu používat správnou formulaci téměř všichni vládní poslanci. Cítil jsem povinnost to říci.

    Dostávám se k finanční ústavě, což je dlouhodobý politický cíl mé politické strany, Občanské demokratické strany. My jsme v minulém volebním období ve vládě prosadili a do Sněmovny jsme poslali návrh finanční ústavy. Kdo z vás bude mít zájem, najde to jako sněmovní tisk číslo 821 z minulého volebního období. Cílem bylo a je vytvořit závazná pravidla pro politickou reprezentaci, která zabrání nadměrnému zadlužování České republiky.

    Musím říci, že v tom minulém volebním období jsme se poctivě snažili získat ústavní většinu, několik měsíců na Ministerstvu financí pracovala pracovní skupina, kde chodili zástupci všech poslaneckých klubů v minulém volebním období. Já jsem tam za svou politickou stranu chodil také. Vyjednávali jsme tam asi osm měsíců a zaregistrovali jsme a byli jsme připraveni připomínky a pozměňující návrhy opozice společně s nimi prosadit. Velká změna proti tomuto volebnímu období, kdy se vláda ani nepokusila, přitom my jsme měli dva opoziční kluby, v této Poslanecké sněmovně jsou čtyři opoziční kluby. My jsme v té době, aspoň na začátku, disponovali většinou 118 hlasů, vy máte 111, ale pořád to není 120.

    V této chvíli můžeme reálně porovnat čtyři návrhy. Já se to pokusím udělat, aby bylo jasné, jak budeme postupovat a proč tak budeme postupovat.

    První návrh je sněmovní tisk 821 z minulého volebního období. Druhý návrh podali kolegové z TOP 09 v tomto volebním období a je to sněmovní tisk číslo 24. Ten v zásadě obsahoval ty připomínky opozice, na které jsme byli připraveni přistoupit. Ten Sněmovna zamítla, pokud se nepletu, v prvém čtení. Třetí je návrh Ministerstva financí vedeného Andrejem Babišem, který odešel do meziresortního připomínkového řízení. Čtvrtý návrh je ten tisk, který dnes projednáváme, to znamená sněmovní tisk 411 a navazující sněmovní tisky 412 a 413.

    Než provedu podrobné srovnání těch návrhů, tak musím říci, že mezi návrhem 3 a 4 je podstatný rozdíl. Je to absolutní vítězství sociálních demokratů nad hnutím ANO, protože ten návrh, který poslalo Ministerstvo financí do připomínkového řízení, sice neodpovídá nám, byla tam jinak stanovena hranice, nebyly tam postupné hranice, ale přesto aspoň zachoval dluhovou brzdu. To, co vláda nakonec přijala po připomínkovém řízení, je vlastně prázdný dokument. Zůstal nadpis. Nic jiného tam není. Já jsem se díval do Wordu, už jsem to zapomněl, ale mám pocit, že ten ústavní zákon má 900 slov, není tam nic kromě obecných formulací, je tam jedna číslovka 55 %. Takže gratuluji kolegům ze sociální demokracie, oni to nikdy nechtěli a dokázali si v této koaliční vládě prosadit svou. Já si pamatuji ty debaty, jak chodil dnešní ministr průmyslu a obchodu Mládek za sociální demokraty v minulém volebním období. Jediný důvod, proč to vlastně projednáváme, je ten, že ta eurohujerská vláda to bere jako povinnost, protože to je ve fiskálkompaktu, takže to předkládá vlastně z povinnosti a ne proto, že je o tom přesvědčená.

    My budeme navrhovat ve druhém čtení pozměňující návrhy, které to vrátí zpátky ne do toho našeho návrhu, to bychom neuspěli, nebo možná také, ale do toho návrhu, který odešel z Ministerstva financí, protože návrh, pokud projde tak, jak byl na Ministerstvu financí, tak mohu slíbit za náš klub, že máte 16 hlasů, a to už se ta ústavní většina dá dosáhnout.

    A teď vám zkusím na faktech dokumentovat vítězství sociálních demokratů. Já jim to neberu, je to jejich politický názor, je to jejich legitimní politický názor, ale je škoda, že ho v tak neztenčené míře prosadili v koalici. V zásadě celá ta finanční ústava, nebo jestli to budeme nazývat zákon o ústavní odpovědnosti, řeší tři věci: Národní rozpočtovou radu, dluhovou brzdu a hospodaření samospráv.

    Nejjednodušší je národní rozpočtová rada. Ty čtyři návrhy se v zásadě neliší, když tak se liší jenom v detailu. V zásadě se říká, že budou sledovat hospodaření, jsou povinné materiály, ke kterým se budou vyjadřovat, složení 3 až 5 členů, o tom jsme debatovali, to je v zásadě jedno, bude je volit Poslanecká sněmovna, počet zaměstnanců se odhaduje mezi 10 a 15, malý úřad, náklady se odhadují někde mezi 20 a 50 mil. Kč. To znamená, že ty návrhy jsou v zásadě identické. Neříkám, že se tam nemůžeme přít o nějaký detail, ale v oblasti Národní rozpočtové rady vlastně politický spor neexistuje. A proč by také existoval? Ona v zásadě nemá žádné kompetence kromě toho, že se vyjadřuje povinně k některým materiálům.

    Já teď přeskočím na to třetí a to je hospodaření měst a obcí. Sedí tady mnoho zkušených zástupců samospráv. Reálně hospodaření obcí, měst a krajů není rozpočtovým problémem České republiky. Prostě není. Za těch 25 let, co hospodaří obce a města, a za těch 15 let, co hospodaří kraje, je jejich dluh srovnatelný s jednoročním deficitem státního rozpočtu, plus minus. Tak to prostě je. Města, obce a kraje na rozdíl od státu své dluhy platí a buď je stabilizují, nebo je dokonce v posledních letech snižují. A všichni víme, že klíčovou položku v zadlužení dělá hlavní město Praha, a je to logické. Když pak připočteme tři další velká statutární města, Brno, Ostravu a Plzeň, tak vlastně tvoří skoro polovinu, a jsme někde přibližně - nechytejte mě úplně za tu číslovku - kolem 60 miliard. A na všechny ostatní zůstává zhruba přibližně stejná částka.

    Návrhy jsou zase opět velmi podobné. Reagují, až když bude 60 % dluh HDP. V zásadě říkají, že samosprávy, které mají velký deficit, dlouhodobě nebo střednědobě velký deficit, pokud nebudou snižovat své zadlužení, tak jim bude krácena a zadržována určitá část rozpočtového určení daní. Návrhy se v zásadě neliší, jsou hodně srovnatelné. Jediné - vláda je přísnější. My jsme navrhovali, aby to platilo od 1. ledna 2020, to znamená, pokud přijde po příštích komunálních volbách nová reprezentace, aby ještě měla dva roky na to, aby s tím něco udělala. Vláda navrhuje 1. leden 2018. Ale je to věc, která nebrání případně i nám tento zákon podpořit, protože zase 2018 a 2020 je v zásadě dostatečná doba, aby se obce připravily. Budeme ale navrhovat, aby to bylo od 1. ledna 2020, aby i příští zastupitelstva měst a obcí měla aspoň dva roky na to, aby poznala, v jakém stavu přebírají hospodaření, a případně udělala nějaká opatření, ne že hned první rok přijdou o 5 % z rozpočtového určení daní. Věřím, že se na tom můžeme shodnout.

    Největší problém spočívá v dluhové brzdě. Slyšeli jsme tady nejenom dnes, ale i ve veřejné debatě za poslední týdny mnoho vzletných slov o tom, co všechno se stane, když se dosáhne číslovky 55 % HDP. Souhlasím s tím, že ta číslovka není klíčová. My jsme navrhovali nejdříve rozpětí od 40 do 50 %, byli jsme připraveni po konzultacích s opozicí to o pět procentních bodů zvednout, to znamená, že hranice mohly být 45 až 55, takže se vlastně v poslední fázi přibližujeme číslovce, kterou navrhlo Ministerstvo financí a kterou schválila vláda. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane předsedo. Sněmovnu žádám o klid.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu je to vážný materiál.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Máme tisk 411, jde o ústavní zákon. Prosím tedy, nechte řečníka souvisle hovořit. Děkuji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Také děkuji. Já chci právě vysvětlit následující postup, že nebudeme navrhovat žádné zamítnutí ani vrácení. Budeme hlasovat pro propuštění všech tří materiálů, ale chci vysvětlit jasně, jakou strategii a taktiku vyjednávání vůči vládní koalici zvolíme při projednávání ve výborech.

    V původním návrhu pásmo 48 až 50 % vláda měla povinnost předložit přebytkový či vyrovnaný státní rozpočet, rozpočty státních fondů a zdravotních pojišťoven. To samé by platilo pro územně samosprávné celky, tzn. kraje, města, obce, a ostatní veřejné instituce nesmějí přijímat nové dlouhodobé finanční závazky.

    A pak bylo poslední pásmo, větší než 50 %, kdy jsme navrhovali, aby si vláda přišla pro důvěru do Sněmovny. Což zase pro fungující koalici, ať je jakákoli, by neměl být problém. Pokud má vláda většinu, tak by si zase přišla pro důvěru, ale pokud koalice funguje, tak tu důvěru získá. Ale je to nějaké ověření si, že přestože zadlužení stouplo nad určitou částku, vláda má pořád podporu Poslanecké sněmovny. Žádná ústavní většina, prostá většina, tak jak se hlasuje o důvěře, a to je prostá většina přítomných členů Poslanecké sněmovny. Chci říct, není potřeba 101 hlasů, ale prostá většina přítomných.

    Navrhovali jsme výjimky, mnohé z nich jsou zachovány, aby se to nevztahovalo na období stavu ohrožení, válečného stavu, neuplatňuje se to v okamžiku, kdy dva kvartály po sobě by HDP propadlo o tři procentní body, resp. o pět procentních bodů za tři roky. Také by se to neuplatnilo v okamžiku, kdy stát postihne živelní pohroma a jsou třeba nové, neplánované výdaje státu. Také jsme navrhovali, aby rok po vyslovení, po jmenování nové vlády a vyslovení důvěry bylo moratorium, tzn. aby nová vláda měla jeden rok po svém jmenování na to, než se přistoupí k záchranným dluhovým brzdám.

    Kolegové z TOP 09, sněmovní tisk 24, v tomto volebním období vlastně ten návrh de facto použili. Jenom zvedli všechny ty hranice o pět procentních bodů. To znamená v návrhu, který Sněmovna zamítla, při 55 % si vláda musela říct o důvěru, při 53 % musela předložit vyrovnaný státní rozpočet. Rozdíl byl pět procentních bodů a vycházelo to právě z dlouhodobých konzultací s opozicí v minulém volebním období.

    Třetí návrh, to je návrh, který zpracovalo Ministerstvo financí pana ministra financí, který šel do meziresortního připomínkového řízení, měl jednu hranici 55 %. Naše stanovisko říká: není to dobře, ale proč ne. Není to důvod pro to, abychom hlasovali proti. Přestože si myslíme, že je lepší mít několik hranic a připravovat se postupně.

    Spor není o to, jestli to zasáhne tuto, nebo příští vládu. I náš návrh z minulého volebního období zasahoval až příští vlády, tak jako tento návrh, takže v tom jsou si podobné a v tom není spor. Můžeme dát pozměňující návrh, můžeme o tom debatovat, ale nebyl by to důvod pro to, abychom hlasovali proti.

    Ten návrh si z těch navržených opatření - ten totiž obsahoval v ústavním zákonu dluhovou brzdu, na rozdíl od toho, který přišel ve sněmovním tisku 411, a bylo tam celkem pět opatření automatické dluhové brzdy.

    Za prvé, že když to překročí 50 % HDP, vláda předloží návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu. Což s návrhem, kde my jsme říkali 48 až 53, se liší o pouhá 2 % HDP a je to správně. To je věc, kterou bychom mohli podpořit.

    Za druhé, to jsou územně samosprávné celky, že musí rovněž schválit vyrovnané rozpočty. I to bychom podpořili, protože to je také správně.

    Za další to byly ostatní veřejné instituce, že nesmějí přijímat nové dlouhodobé závazky, zase se to liší jenom o pět procentních bodů.

    Pak tam bylo zase snížení platu ústavních činitelů 20 % v návrhu, který odešel z Ministerstva financí, takže to opět kopírovalo předchozí návrhy, jenom s jinou hodnotou zadlužení HDP.

    Pak tam bylo dokonce velmi odvážné opatření, o kterém jsem si myslel, že to byl tzv. bílý pes, aby Ministerstvo financí mohlo v něčem ustoupit. Dokonce Ministerstvo financí navrhovalo, že v okamžiku, kdy bude zadlužení 55 % HDP, vláda - ne Sněmovna a Senát - vláda může snížit důchody. Ne snížit valorizaci důchodů a ne zákonem, ale exekutivním opatřením. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě než dám slovo s přednostním právem panu zpravodaji, dovolte, abych konstatoval z osobních důvodů omluvu Daniela Korteho od 17.30 do 19 hodin, od 17 do 19 hodin Ivan Gabala, od 18 do 19 z důvodů jednání kolegyně Hnykové a od 17.45 do 19 paní poslankyně Golasowské.

    Nyní pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych možná na úvod zareagoval na slova pana kolegy Stanjury. On si posteskl, že nebyli přizváni při tvorbě tohoto návrhu. Nevím, zdali Ministerstvo financí konzultovalo s opozičními stranami tento návrh. To asi není otázka, na kterou bych já měl odpovídat. Je pravda, že tehdy v roce 2011 nebo 2012, pokud si dobře pamatuji, tak já jsem byl členem té komise, která byla na Ministerstvu financí. Společně za naši stranu jsem tam byl s kolegou Mládkem. Byly tam i ostatní strany zastoupené v Poslanecké sněmovně. Ale musím říci, že když jsme tam vznášeli spoustu připomínek, tak nakonec výsledkem celého toho zákona byl zákon, kde naše připomínky nebyly. Minimálně ty připomínky, které byly nejdůležitější, ať se to týkalo těch jednotlivých hranic, limitů u té dluhové brzdy, ale i řady dalších. Já myslím, že pokud si tady někdo stýská, že nebyl přizván k projednávání na Ministerstvo financí, tak my jsme tam byli, ale nebylo nám to tehdy nic platné, protože stejně z toho nic se z ostatních připomínek, které jsme tam měli, neobjevilo v návrhu.

    Já bych chtěl zcela jasně tady říci, že cílem a politikou sociální demokracie jsou dlouhodobě udržitelné rozpočty. To jsme vždycky říkali a je tomu také tak. A i současná koaliční vláda ve svém programovém prohlášení, které vychází z koaliční smlouvy, se přihlásila k odpovědnému nakládání s finančními prostředky státu, a přihlásila se tedy k rozpočtové odpovědnosti. Ta finanční ústava s tzv. dluhovou brzdou je tedy opatřením, které ukládá právě povinnost udržovat dlouhodobě stabilní veřejné rozpočty, a tedy i veřejné služby, které zajistí kvalitní zdravotnictví, školství, důchodový nebo sociální systém a řadu dalších veřejných služeb.

    Možná stojí za zmínku, že na ústavní úrovni má finanční ústavu zakotvenu pouze devět států Evropské unie. Česká republika se tedy zařadí mezi tyto státy. Ostatní státy mají finanční ústavu buď implementovanou pouze na zákonné úrovni, tedy v běžném zákonu, anebo ji nemají vůbec, protože třeba nejsou členy eurozóny. My také nejsme členy eurozóny, budeme mít finanční ústavu. Pevně věřím, že ji budeme mít.

    Předkládaný ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti následuje po rozhodnutí vlády České republiky také přistoupit ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské měnové unii, tzv. fiskálnímu paktu, byť samozřejmě s odloženou účinností, a to tady zmiňoval i pan kolega Kalousek, s odloženou účinností rozpočtových ustanovení, jako je tedy hlava III a IV. Tyto hlavy III a IV samozřejmě po vstupu do eurozóny budeme muset plnit. To přistoupení je vlastně vyjádřením určitého symbolického návratu do hlavního proudu evropské integrace. Je také přihlášením se k tomu, že tedy Česká republika chce vstoupit do eurozóny. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a budeme pokračovat v rozpravě s tím, že mám dvě faktické poznámky a poté přihlášku pana ministra financí. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Připravené projevy mají ten problém, že předpokládají, že něco řeknu, a pak na to reaguje. Pan předseda rozpočtového výboru protestoval proti argumentaci, řekl členů ODS, zatím jsem byl první, který za náš klub vystoupil, a nic z toho, co on jakoby odvracel, jsem neřekl. Je škoda, že když seděl asi dva metry ode mě, že mě neposlouchal. Říkal jsem, že si sice myslím, že náš návrh byl lepší, ale že jsme připraveni hlasovat pro ten návrh, který zpracovalo Ministerstvo financí Andreje Babiše. Nemluvil jsem o tom a nekritizoval jsem hranici 55 %. Řekl jsem, že na to mám různé názory, ale že to není to klíčové a že hranice 55 % není taková věc, která by nám nedovolila podpořit návrh finanční ústavy.

    Takže prosím, abychom se poslouchali a protestovali a vyvraceli ty argumenty, které oponent použije v rozpravě, ne ty, o kterých si myslí někdo dopředu, že je použije. A říkal jsem, že i my jsme navrhovali něco, co by se týkalo následujících vlád, tak jak to navrhujete tato vláda, a nekritizoval jsem to, jenom jsem to konstatoval. A opravdu jsem si nestěžoval, že jsem nebyl v nějaké komisi. Jenom jsem konstatoval, že se vláda vůbec nepokusila - ne Ministerstvo financí, vláda a vládní koalice se nepokusila s opozicí tento návrh diskutovat předtím, než to poslala do Poslanecké sněmovny. Ale opravdu jsem si nestěžoval, nenesu to nijak úkorně. Jenom vám to vyrábí problém, že ta debata bude delší a že shoda se bude hledat možná delší dobu a možná složitěji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončil vám čas k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To mi řekněte, co to vlastně je. Děkuji. (Poznámka z pléna.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Ano, já jsem to slyšel, pane poslanče. Každý, kdo překročí dvouminutový limit, bude vypnut, protože tak zní jednací řád. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane vypínací předsedající.

    Pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím předsedajícího, já se s vámi nechci přít o těch parametrech, o kterých tady mluvíte. Vy jste přesvědčen, že za vyšší deficit je možné si koupit trvalý růst a blahobyt. Já si to nemyslím. Já si myslím, že je to neodpovědné vůči budoucnosti. Ani jeden z nás nejsme nositelé jedné jediné pravdy. To koneckonců ukáže budoucnost. Daleko víc mě dráždí postoj vašeho souseda, který verbálně říká, že chce šetřit, že nechce zadlužovat budoucnost, a přitom to dělá. V tomto směru vy jste průhlednější.

    Ale prosím, abychom nemátli pojmy. Vy když jste tady mluvil o dluhu přes 45 % v roce 2013, tak jste mluvil o nominálním dluhu a zapomněl jste ho očistit o dluhovou rezervu, která v té době byla větší než 300 mld. ze známých důvodů. Oba víme, že pro účely tohoto zákona i pro účely fiskálkompaktu je důležitý dluh očištěný o tuto dluhovou rezervu. Ten se počítá, žádný jiný. To, že jste snížili dluh - a já jsem v roce 2013 udělal totéž -, bylo jenom díky vysokým dluhovým rezervám, které musely být nashromážděny, a díky funkční státní pokladně, o které váš soused říká, že je nefunkční. Ale to je jenom cashová operace, kdy se vezmou zásoby ze sýpek a pustí se do spotřeby. To není žádná úspora. Prosím, nemaťte tady pojmy. Dnes dluh pro účely tohoto zákona je 43 %. Vy jste neušetřili nic, zvyšujete strukturální deficit a zhoršujete faktický stav veřejných financí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana zpravodaje, potom pan ministr financí místopředseda vlády Babiš. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, nechci to prodlužovat, ale pan kolega Stanjura mi zrovna utekl a chtěl jsem hovořit k němu, samozřejmě vaším prostřednictvím. Já jsem ho poslouchal velice dobře, ale on neposlouchal mne asi, protože já jsem říkal, že sleduji z médií výroky jednotlivých představitelů Občanské demokratické strany a zaregistroval jsem třeba výroky pana Skopečka. A to je představitel a expert Občanské demokratické strany. A ten tvrdě kritizoval hranici 55 %.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já vám děkuji, pane předsedo. Takže já bych se nějak vyjádřil celkově k tomu problému. Karusely taky budou, nebojte. (Reaguje na poznámky z lavic, následuje smích některých poslanců.)

    Pro mě za prvé je absurdní, že mi Evropská unie říká, že mám být rozpočtově zodpovědný. Já to vím, protože v podnikání musíte být rozpočtově zodpovědní, jinak zkrachujete. A to, nevím s kým si tykám, ale budu to dělat. Takže to je za prvé.

    Za druhé, mně by strašně bodlo - pan Stanjura tu není - proč jste to tedy nepřijali, ten návrh? Kdybyste ho byli udělali na 40 % nebo 35, tak o to lépe by se mi vyjednával rozpočet. To, co je tady na stole, je koaliční dohoda. My jsme nevyklidili žádné pozice, protože... k tomu se ještě dostanu.

    Po tom jednání s opozicí bylo jasně řečeno, že jednal s vámi pan premiér. A pokud nejednal, tak já jsem připraven. Potom bych chtěl uvést - prosím vás, mě vždycky fascinuje, když tady je debata virtuální. A hlavně nejsou uváděna správná čísla. Takže za prvé. My jsme poprvé od roku 1995 snížili absolutně dluh. Sice jenom o 18 mld., ale snížili. Za druhé jsme snížili dluhovou službu, tak nevím, kde to pan Okamura vzal. My jsme snížili dluhovou službu o 2,4 mld. korun. Toto všechno v situaci, kdy jsem převzal Finanční správu v rozkladu, Celní správu v rozkladu. Státní pokladna, která nemá účetnictví! Nemá účetnictví. Bylo do ní narváno pět miliard. A taky v situaci, kdy ve státní pokladně nejsou všechny veřejné instituce. Pokud by tam byly, tak náš dluh by byl cca o 100 až 120 mld. menší, protože ty peníze jsou různě v komerčních bankách.

    Česká republika dneska z hlediska pozice zadlužení je na tom velice dobře. Pokud bychom měli systém státní pokladny, tak bychom dokonce byli někde na úrovni 3, 4 v Evropě nejméně zadlužených zemí. A to jsme jenom na počátku cesty, protože samozřejmě tady mluvil pan Kalousek o tom strukturálním deficitu, ale de facto neudělal pro to vůbec nic. Protože kdyby řídil Finanční správu, Celní správu, kdyby zavedl cash pooling, centrální nákup, centrální řízení nemovitostí, kdyby zavedl aspoň nějaké opatření na výběr daní, jako my chceme dělat kontrolní hlášení a reverse charge. Ano, Česká republika je dneska lídrem daňové agendy v Evropské unii. Vědí o tom komisaři, vědí o tom politici, europoslanci, my dneska píšeme všem ministrům financí o reverse charge. Ano, reverse charge, to je ten lék na, karusely, 3,2 - potlesk. (Oživení a potlesk v pravé části sálu.) 3,2 miliardy eur, to je 108 mld., vážení. Každý rok. A ta Kobra zasahovala 14krát a vždy to bylo na karuselu.

    Takže kdybychom měli opatření, tzv. přenesení daňové povinnosti, tak bychom se blížili k cíli, a to je snižování deficitu.

    Takže pro mě toto všechno je virtuální číslo, které za naší vlády nikdy nemůže nastat. Protože pokud dluhová brzda je 55 % a my predikujeme 41, takže ten rozdíl 14 % HDP, to bychom museli mít deficity 600 mld. a to je absolutně vyloučeno. Můj návrh deficitu rozpočtu na 2016 bude 70 mld. A já chápu, že pan Kalousek mluví o strukturálním deficitu. Jo, to je důležité. Já s tím souhlasím. Taky bych ho chtěl. Ale ne dělat tím, že uškrtím všechno, ale my investujeme, protože taky je obrovský deficit investic, a taky jsme vpustili spotřebu. Takže samozřejmě všechna ta opatření přijdou v čase. ***