• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné dopoledne, vážení členové vlády, zahajuji třetí den 25. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. V tento moment eviduji jednu náhradní kartu s číslem 1, kterou si vyzvedl pan poslanec Tejc.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně. Pan poslanec Jiří Běhounek ze zdravotních důvodů, pan poslanec Karel Černý ze zdravotních důvodů, pan poslanec René Číp ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Ivana Dobešová ze zdravotních důvodů, pan poslanec Karel Fiedler od 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Matej Fichtner z dopoledního jednání ze zdravotních důvodů, pan poslanec Vlastimil Gabrhel z pracovních důvodů, pan poslanec Václav Horáček z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Hnyková z pracovních důvodů, pan poslanec David Kádner ze zdravotních důvodů, pan poslanec Daniel Korte do 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Koskuba do 10 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jiří Koubek z osobních důvodů, paní poslankyně Jana Lorencová ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Květa Matušovská do 11 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Igor Nykl od 12.15 do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Miroslav Opálka ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Jana Pastuchová z pracovních důvodů, pan poslanec Stanislav Pfléger od 15 do 23 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Ivan Pilný z osobních a pracovních důvodů, pan poslanec Lukáš Pleticha z pracovních důvodů, pan poslanec Zdeněk Soukup z rodinných důvodů, pan poslanec Zbyněk Stanjura ze zdravotních důvodů, pan poslanec Milan Urban ze zdravotních důvodů, pan poslanec Pavel Volčík z rodinných důvodů, pan poslanec Radek Vondráček z pracovních důvodů, pan poslanec Josef Vozdecký ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Kristýna Zelienková ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jiří Zemánek od 12 hodin z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se dnes omlouvá pan ministr Jiří Dienstbier z pracovních důvodů, paní ministryně Michaela Marksová z dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan ministr Jan Mládek z odpoledního jednání z pracovních důvodů, pan ministr Martin Stropnický z dopoledního jednání z pracovních důvodů, do 14.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Dan Ťok a paní ministryně Helena Válková od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

    Ještě ke mně doputovala jedna omluvenka, dnes od 9 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marta Semelová.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 139, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Přistoupíme tedy k projednání bodu

    Na pořad jednání 25. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

    Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Nyní tedy přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. První je ministryně spravedlnosti Helena Válková, která odpověděla na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci stanoviska k poskytování kopií z trestního spisu poškozenému. Interpelace se spolu s odpověďmi předkládá jako tisk 381.

    Otevírám rozpravu a dávám slovo paní ministryni.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, tady opravdu není namístě mít úsměv na tváři, protože jde o smutnou odpověď na ještě smutnější otázku, kterou opakovaně zodpovídám. Tento případ mě provází od mého nástupu do funkce. Sama osobně jsem přesvědčena o tom, stejně jako pan interpelující poslanec Ondráček, že v této věci od samého začátku bylo všechno špatně, a celkem si za tím stojím.

    Bohužel, důkazy, které byly shromážděny, jsou naprosto nedostatečné, vyhodnocené, byť opakovaně, nenabízejí dostatečný objektivní obraz o celé velmi tragické události. Rozhodně rodiče zesnulého chápu a vím, že se budou stále snažit zjistit pravdu, i když to bude s odstupem času stále obtížnější.

    Abych pro rekapitulaci pro méně zasvěcené ještě jednou celý příběh představila. Písemně se na mě obrátil 27. srpna 2014 pan poslanec Ondráček, který se mě dotazoval na postup státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 paní doktorky Matesové v řízení spočívajícím v neposkytnutí kopie videozáznamu z ohledání místa činu, kde byl nalezen zesnulý Petr Stráník, mladý muž, nebyl to tedy žádný muž zralého věku, ale kolem třiceti let.

    V odpovědi ze dne 18. 9. 2014 jsem pana poslance informovala, že Městské státní zastupitelství v Praze námitku k postupu dozorové státní zástupkyně vyhodnotilo jako podnět k výkonu dohledu nad činností nižšího státního zastupitelství a bude se jí zabývat až poté, co bude spisový materiál vrácen Nejvyšším státním zastupitelstvím po provedení kontroly skončené věci. Tam jsem požádala o provedení kontroly skončené věci v souvislosti s žádostí rodičů zesnulého.

    Městská státní zástupkyně paní doktorka Hercegová na mé vyžádání zaslala doplňující podklady, na jejichž základě jsem panu poslanci sdělila, že postup paní doktorky Matesové byl přezkoumán v rámci provedeného dohledu podle stávajícího, podle mě ne zcela optimálního zákona o státním zastupitelství - i v tomto bodě tedy ne dobře upravený dohled - se závěrem, že v něm nebylo shledáno pochybení a že z tohoto důvodu byl podnět manželů Stráníkových, rodičů zesnulého, odložen jako nedůvodný. To už opakovaně.

    Veškerý spisový materiál týkající se úmrtí Petra Stráníka byl přezkoumán Nejvyšším státním zastupitelstvím, a to v rámci provedené prověrky skončené věci - o to jsem je požádala -, opět se závěrem, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že úmrtí Petra Stráníka ve smyslu trestního zákoníku lze kvalifikovat jako trestný čin, čili opět se závěrem, že se jednalo o sebevraždu. O to tady totiž jde. Ten spor je veden - rodiče zesnulého upozorňují na veškeré okolnosti případu, které nasvědčují tomu, že zde cizí zavinění bylo. Závěry policie a státního zastupitelství opakovaně tvrdí, že takové pochybnosti zde neexistují a že provedené důkazy dostatečně umožňují závěr, že zde žádné cizí zavinění nebylo a že se jedná skutečně o sebevraždu. Nejvyšší státní zastupitelství se tedy ztotožnilo se závěrem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 i Městského státního zastupitelství v Praze. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Eviduji přihlášku do rozpravy, takže máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobrý den, pane předsedající. Očekával jsem, že budu moct hovořit jako první, nestalo se, paní ministryně byla rychlejší. Nevadí, aspoň už jste částečně seznámeni s kauzou, a můžeme se o ní bavit trochu odborněji.

    Ta kauza má delší genezi. Já jsem paní ministryni nejprve interpeloval ústně, a to 12. 6., v této věci a paní ministryně mi odpověděla, můžete si to najít na stenozáznamu, že to, jak rozhodoval policejní orgán, potažmo dozorové státní zastupitelství, nepokládám v této věci za správný postup. Neznamená to, že by takový postup ovšem byl nezákonný. Tak policejní orgány, státní zástupce pracují špatně, není to správný postup, ovšem zřejmě je to správný postup, který je v souladu se zákonem.

    Bavili jsme se o té věci několikrát a samozřejmě výsledek té ústní interpelace byl takový, že paní ministryně přislíbila - cituji: "Za sebe mohu slíbit, že speciálně v tomto případě o tom budu hovořit s dozorujícím státním zástupcem, aby se, až se věc příště dostane na stůl, postupovalo jiným způsobem."

    Na základě toho rodiče zesnulého Petra Stráníka znovu požádali policejní orgán o pořízení (vydání) videozáznamu, který byl policejním orgánem pořízen v souvislosti s ohledáním místa činu. Policejní orgán znovu odpověděl, že takový záznam nevydá. Odůvodnění, které následovalo - rodiče si samozřejmě stěžovali a věc musel posuzovat dozorující státní zástupce, to znamená Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6. Policejní orgán své odůvodnění odůvodňuje tak, že s přihlédnutím ke skutečnostem, že zesnulý byl - a teď poslouchejte, může se to týkat každého z nás, jak si vykládá policejní orgán a státní zástupce právo. S přihlédnutí ke skutečnostem, že zesnulý byl ženatý, tudíž jeho rodiče nejsou ve věci jedinými poškozenými, mnoho materiálů, mezi nimi i fotografií, které bylo v minulosti ze spisu v kopii pořízeno, bylo následně použito ke zveřejnění ve sdělovacích prostředcích, je třeba s přihlédnutím k ustanovení § 8b trestního řádu šetřit práva manželky zesnulého. Z uvedeného důvodu pořízení zmíněné kopie ohledání místa činu i nadále odmítám. Rodičům, zmocněnci a tak dále jsem toto písemně sdělil.

    Paní státní zástupkyně, která věc znovu přezkoumala, podala rodičům toto vyjádření. Dále s přihlédnutím ke skutečnostem, že zesnulý Petr Stráník byl ženatý, a tak dále, jak jsem před chvílí citoval, nelze tuto kopii videozáznamu rodičům zesnulého Petra Stráníka vydat. To znamená, že manželka poškozeného je zřejmě jedinou poškozenou, byť mohli být třeba v rozvodovém řízení a chybělo jim pouze to jedno razítko, kde by bylo to, že už manželka zesnulého s ním nemá nic společného. Na druhé straně jsou rodiče zesnulého, a ať se děje co se děje, tak je tam vždycky pokrevní příbuznost. A vezměte si, kdo z vás, a většina z vás jste rodiči, tak ať se vašemu dítěti stane cokoliv, ať se dostane za hranu zákona, vždycky ho budete podvědomě chránit, protože jste jeho biologickými rodiči. Zde vám orgán činný v trestním řízení sděluje, že vy jste vlastně až na druhé koleji, protože váš syn si dovolil vzít někoho, a vlastně že vy v této době asi nemáte to správné právo.

    Nic takového trestní řád neříká. Paragraf 65 trestního řádu říká, nevím, jestli to budu citovat správně: Obviněný a tak dále, poškozený, jeho zmocněnec má právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky, poznámky a na vlastní náklady pořizovat kopie jeho spisů nebo jeho částí. Druhý odstavec tohoto paragrafu říká: V přípravném řízení může policejní orgán nebo státní zástupce ze závažných důvodů toto odepřít. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji tři přihlášky do rozpravy. S přednostním právem paní ministryně Válková, potom pan poslanec Gabal a poté paní poslankyně Havlová. Máte slovo, paní ministryně.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím chci panu poslanci, byť to může znít paradoxně, poděkovat za to, že se nevzdal snahy upozorňovat na tento případ. Doprovází mě od února minulého roku. Osobně jsem hovořila s manželi Stráníkovými. Sdílím nejenom jejich lidskou bolest nad tím, co se stalo, samozřejmě ne v té intenzitě jako oni. Je mi to nesmírně líto, obzvlášť když jsem se seznámila se spisem a jako ministryně spravedlnosti jsem si myslela, že s tím také mohu trošku tím správným směrem pohnout. Narazila jsem na své kompetence. Ale tím se nechci vymlouvat, protože nástroje, které mám k dispozici, jsem využila a zbývá poslední a to je legislativní. Nemohu toho ve vztahu k policii příliš učinit, pouze se obrátit na kolegu ministra vnitra, ale ve vztahu ke státním zástupcům ano. Čili navrhnout zákon, který by lépe než dosud ošetřoval i odpovědnost státních zástupců za nekvalitní práci. V tomto směru - a budu teď opatrná, stejně jako pan poslanec, který dlouhá léta působil a částečně, byť již ne bezprostředně, působí v oblasti policejní činnosti, vím, že nesprávný a nezákonný postup orgánu činného v trestním řízení je velmi odlišný a má i odlišné důsledky. Přinejmenším nesprávné postupy - těch tam bylo několik. Některé z nich vyjmenoval pan poslanec. I v oblasti, kterou mám možnost jako ministryně spravedlnosti uplatnit, jsem využila snad úplně všeho. Aspoň doufám, protože i na základě osobního rozhovoru s nejvyšším státním zástupcem mi slíbil, že tomu bude věnovat zvláštní pozornost. Nicméně pan poslanec měl pravdu, když zmínil, že zvláštní pozornost bych spatřovala i v tom, že by prověrku ve skončené věci zpracoval a zajistil někdo, kdo se věcí dosud nezabýval a měl objektivnější postup.

    To, že paní vrchní státní zástupkyně doktorka Bradáčová teď dělá ještě dohled nad dohledem městského státního zastupitelství, který podle mého názoru nebyl vykonaný dobře, je také věc, kterou nemusela akceptovat, ale akceptovala ji.

    Výsledky dohledu samozřejmě nemůžu v současné době předvídat. Myslím si, že návrh nového zákona o státním zastupitelství by byl takovým malinkým posunem k větší odpovědnosti státních zástupců za svoji práci a i k možnostem vyvodit v případě, že budou nesprávně postupovat, nejenom nezákonně, jejich odpovědnost, protože je tam několik druhů kárných provinění. Samozřejmě to manželům Stráníkovým nepomůže v řešení jejich případu, nicméně pro úplnost to dodávám, abyste věděli, že v tomto směru bychom měli využít i nástroje legislativní, aby podobné případy v budoucnu nekončily tak, jak se zdá, že skončí tento případ, čili velkými otázníky a nezodpovězenými otázkami. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky, které ke mně dorazily. Od 9 do 13 hodin se omlouvá paní poslankyně Marie Benešová. Do 12 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Volný. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Gabal. Připraví se paní poslankyně Havlová.

  • Poslanec Ivan Gabal: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolím si odhlédnout od emocionální a lidské stránky pozice obou rodičů a budu z trochu jiného úhlu velmi stručný. Uvedu několik bodů týkajících se tohoto šlendriánu, protože si myslím, že tady se nedá použít ani slovo alibismus.

    Za prvé je třeba se v daném kontextu podívat na statistiky vývoje úspěšnosti vyšetřování vražd. Klesají a zhoršují se a to, co bývalo pýchou naší policie, se začíná stávat velkým problémem a tento jeden konkrétní příklad se svými vážnými pochybnostmi o postupu vyšetřování ukazuje, co může být u kořene. Při podrobnějším seznámení se s věcným obsahem, s tím, co kolega zmiňoval, já jako nepolicista a neprávník musím konstatovat, že vyšetřování postupovalo v evidentním rozporu s elementární logikou a fakty. Ale postup se nedá označit za hloupý. Ten postup není hloupý. Ten postup směřuje k manipulaci faktů, aby se zakrylo to, že někdo byl na počátku líný odvést svoji práci odpovědně. Evidentní rozpor mezi fakty a logikou se týká všech kontrolních mechanismů.

    Doufám, že zítra zařadíme projednání zprávy z Opencard a podíváme se na práci státního zastupitelství z jiného úhlu, ale dojem je velmi podobný. Tady vládne zásadním způsobem alibismus i mezi těmi, kteří mají dohlížet na práci, která má vyšetřovat závažnou kriminalitu. Všichni mi tvrdí, že nemají zákonné prostředky k tomu, aby kontrolu, která evidentně musí najít pochybení, byli schopni dovést k závěru, že k pochybením došlo. Já jsem za krátkou dobu působení viděl tolik závěrů o provedené kontrole, která nezjistila pochybení, a přitom tam pochybení byla, že bych za takovou práci ze své firmy vyrazil sekretářku. A oni to dělají státní zástupci! Oni to dělají nadřízení policisté! Ona to dělá Generální inspekce bezpečnostních sborů! Jako člen kontrolní komise jsem si dovolil, protože v tom sedím, tak to vím, obrátit se i na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Závěr byl samozřejmě negativní. A přitom když teď studujeme spis, a mě ke spisu nechtěli pustit, ale dostal jsem nabídku, že se můžu neformálně potkat s vyšetřovatelem a on mi to vysvětlí, já jsem to odmítl, tak tam pochybení jsou. A někdo udělá závěr, že ale nejsou tak závažná, aby se začaly vyvozovat závěry.

    A teď jsme u kořene věci. Já si myslím, že se nebavme o tom, jestli došlo, nebo nedošlo k pochybením a zda to dokážeme ještě vyšetřit, to nechám policistům, ale pojďme se bavit o schopnosti vyvodit odpovědnost vůči těm lidem, kteří nejsou ochotni vykonávat odpovědně svoji práci, a to tak, abych se nemusel identifikovat s tím, co mi paní Stráníková řekla jako první větu na našem setkání: S mou zkušeností nemůžu věřit tomu, že žijeme v právním státě. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Havlová a připraví se pan poslanec Schwarz.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vždycky ztráta dítěte je něco otřesného a obzvláště pro tu rodinu. Já jsem si taky tím prošla. Zúčastnila jsem se semináře, který pořádal pan poslanec Ondráček, který se těchto neobjasněných úmrtí týkal. Byla jsem docela otřesena těmi výsledky, které jsem se tam dověděla, protože jestliže lékař, který si zavolá na policii, že má podezření z trestného činu, a žádá, aby byla provedena soudní pitva, a není mu to umožněno od nějakého policisty, který sedí někde u telefonu na druhém konci republiky a vůbec neví, o co se jedná, tak to je asi špatně.

    Nejsem určitě sama, na koho se rodiče zesnulého manželé Stráníkovi obrátili. Nebudu tady už dlouho mluvit, protože všechno přede mnou téměř bylo řečeno. Ale jenom některé věci, které tu ještě nezazněly. Budu citovat z dopisu od rodičů: "Policie nezajistila řádné důkazy na místě činu. Nevyslechla sousedy. Nechala zničit záznamy kamer v bance, když na synův účet vkládala nějaká osoba peníze v době, kdy už nežil." No přece toto není možné. A řekněte mně, jak se může s takovouto věcí policie vypořádat. O tom videozáznamu už tu bylo řečeno hodně.

    A na závěr ještě je tady důležitá věc. Aktuálně máme nový důkaz, a to navazuji na telefonní hovory. "Cca před nálezem už ztuhlého těla našeho syna Petra byla v jeho bytě nějaká osoba, která aktivně odmítla dva příchozí hovory, což je doloženo analýzou policie a znaleckým posudkem. Přesto policie tvrdí, že hovory byly ukončeny operátorem. Toto tvrzení opírá kapitán Hrdlička o telefonní hovor, o kterém není ve spise záznam, ani neví s kým volal. Vyvrací tak důkazy odborného pracoviště policie, které odporují verzi sebevraždy."

    A na závěr, a s tím já plně souhlasím, píší: "Policie za žádnou cenu nechce přiznat pochybení, raději ztrácí a zpochybňuje důkazy. Policii nevadí, že tím kryje vrahy. Podle pana profesora Strejce přitom hrozí nebezpečí, že neodhalený vrah bude vraždit dále. Pro tohoto vraha je vždycky nejtěžší ta první vražda!"

    Myslím, že tady k tomu bylo řečeno už dost, a plně se ztotožňuji s tím, abychom se k této problematice vrátili, až bude mít paní ministryně nějaké výsledky od naší nejvyšší státní zástupkyně... vrchní, pardon.

    A ještě jednu věc na závěr. Já myslím, jak tu všichni sedíme, tak nám musí jezdit husí kůže, protože my zjišťujeme, že nemáme žádné pravomoci a ani ministryně spravedlnosti nemá pravomoci do takových případů zasahovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Schwarz a připraví se pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne, pane místopředsedo. Těžce se mně bude mluvit po panu Gabalovi, protože souhlasím s jeho slovy. Ale kolegyně, kolegové, jestli si dobře pamatuji, tak jsem u takové složky pracoval a budu koukat na kolegu Ondráčka, abych neulítl s některými hodnoticími věcmi. Ale já bych vás chtěl jenom upozornit na jednu věc. Víte, proč se po 20 letech u policie tomu nedivím, že to je běžné? Já vám to tady klidně řeknu. Já se tomu nedivím. Je to strašně smutné, ale nedivím se tomu.

    A teď konkrétně. On nemluvil podle mě, pokud si dobře pamatuju, trestní řád, trestní zákon, závazné pokyny policejního prezidenta, tak nemluvil o nějakých policistech v uniformě někde z obvodního oddělení Čierna pri Čope. On mluvil o kriminální službě, předpokládám. Tam se musí vyšetřovat tyhle věci, takže to nejsou řadoví policisté. Tak tohle by nás mělo všechny vyburcovat k tomu, abychom začali něco dělat. Víte, on nemluvil o náhodě. To není možné, aby městské státní zastupitelství, já jsem tady chviličku, jsem tady elév mezi vámi, ale už další problém, H-system byl problém, Opencard, řeknu to na rovinu, byl problém, kde se podepsalo městské státní zastupitelství, a tady taky. Tak něco tady smrdí, nezlobte se, klidně to řeknu. A pokud se u policie takhle pracuje, tak opravdu je to smutné. A ještě nejsmutnější je to, že paní ministryně opravdu s tím nemůže nic udělat, protože když policie ztratí důkaz a nebo její vnitřní kontrola něco náhodou prohlásí, že to je špatná práce, tak se to nedotáhne dál, třeba na GIBSu a podobně, s tím jsem se taky setkal. Nezlobte se, já to tady řeknu na férovku: Blíží se to běžné praxi. Není to nestandardní výkon. Je plno policistů slušných, ale toto, co jsme tady dneska slyšeli, se začíná blížit běžné praxi a mrzí mě to. A je to zaviněno nejenom touhle i předchozí vládou, ale dlouhodobým vývojem, jak se k policii nabírali lidi, jak se u nich pracuje, jak si vážila personálních rezerv, dříve se tomu říkalo kádrů. Je mi to strašně líto.

    Chci vás tímto svým vystoupením vyburcovat k tomu, abychom se nad tím společně zamysleli, nehádali se tu někdy, i když asi to k demokracii patří. Ale až to postihne některé z vás, nemyslím to vážné, třeba něco jednoduššího, třeba vám vykradou dům a policie vám nedá vůbec nahlédnout do spisu, pak teprve začnete přemýšlet, uvidíte. Ale já jsem v tom žil, tak vím, o čem mluvím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní je připraven do rozpravy pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dopředu se přiznám, že do problematiky práce policie příliš nevidím, když to řeknu tak, ale je fakt, že vystoupení kolegy Ondráčka ve mně vyvolalo poměrně velké emoce. Škoda, že tady není pan ministr vnitra, aby nám k tomu něco řekl. A já řeknu za svoji osobu. Já jsem lékař, chirurg, a přestože chybovati je lidské, tak my jsme stavěni do situace, kdy si v podstatě chybovat nemůžeme dovolit, a je to logické, protože pokud chybujeme, tak to samozřejmě má závažné zdravotní následky pro naše pacienty. Někdy tak z legrace, když vidím, jak pracují někteří řemeslníci, tak vždycky říkám: My kdybychom operovali, jako vy jste tohle udělali, tak ten demografický vývoj u nás bude asi podstatně horší, než ho máme.

    Ale mě zaráží, že v této problematice práce justičních orgánů, policie může mít také závažné zdravotní důsledky. Důsledky pro rodiny, psychickou újmu atd. My když chybujeme, tak jsme okamžitě vystaveni značné negativní mediální popularizaci, což nás ničí. Jsme vystaveni trestnímu stíhání, jsme vystaveni značným peněžitým nárokům atd., atd. A já se ptám: Kde je ta rovnováha? Kde je v tomto případě nějaká medializace špatné práce? Kde je nějaké trestní stíhání, nějaký postih? Já tu vidím strašnou nerovnovážnost, přestože si myslím, že ta práce v obou případech je celkem rovnocenná. Jsem z toho poměrně zaražený. Je to opravdu věc, kterou bychom se tu asi měli nějak zabývat. Nevím, jestli k tomu můžu nějak pomoct, ale pokud mě někdo o tu pomoc požádá, budu se snažit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Adámek.

  • Poslanec František Adámek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegové, kolegyně, nechci mluvit dlouze. Já v podstatě asi jako vy všichni, a už to tady bylo řečeno, jak říkal kolega Schwarz, že nám leze mráz po zádech, mně tedy určitě. Z velké části se chci přihlásit i k tomu, co říká.

    Nicméně k tomu, co říkal kolega Ondráček, když hovořil. Já jsem si říkal, jestli je polovina z toho, co říká, pravda, tak je to strašný. A k tomu, abych přece jenom se s vámi podělil o svůj názor. Mě do jisté míry přiměl kolega Schwarz, když řekl, a já, ač neodborník, pouze člen vyšetřovací komise, on se o Opencard taky zmínil, že ho k tomu názoru vedou výsledky, že se některé ty věci, o kterých zde bylo hovořeno, stávají ne excesem, ale bohužel, zřejmě, jak říkají lidé, kteří zde hovořili, byli 20 let u policie, pomalu běžnou praxí. A já si to dám do souvislostí se současnou situací, kdy budeme uvolňovat velké prostředky na nábor lidí, mám teď na mysli situaci celosvětovou z hlediska terorismu a tak dále, tak to mi, vám musím říct, leze mráz po zádech ještě víc. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Ještě pan poslanec Ondráček.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Už si to dovolím pouze shrnout. Manželé Stráníkovi se obrátili na řadu z nás poslanců napříč celým politickým spektrem. S každým, kdo na té kauze dělá, jsem v určitém kontaktu a máme rozděleny určité úlohy, protože nechceme takovou věc nechat usnout a chceme svým způsobem trošku přispět k tomu, aby došlo k nějaké nápravě, aby došlo k posunu. Bylo zmíněno, že existuje určitý šlendrián, že práce není správná, hodnoticí kontrolní orgány hovoří o pochybení, ale nevyvozují z toho odpovědnost. To je ten náš problém.

    My máme na všechno zákony, na všechno máme uvnitř policie závazné pokyny policejních prezidentů, relativně všechno máme dobře zpracované. To jsme i konstatovali na našem kolokviu. Ale bohužel to nedodržujeme. My to nedodržujeme. A když zjistíme, že to nedodržujeme, tak s tím stejně nic neděláme. Ale přitom ta možnost taková je. V trestním právu hmotném, v trestním zákoníku máme trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, dokonce i formou nedbalostní. Akorát není odvaha říci, že takové jednání už naplňuje znaky takového trestného činu.

    A kolega Gabal zmínil, že GIBS se takovou věcí zabýval, ale hodnotí, že to není tak škodlivé nebo nebezpečné. Zřejmě na GIBSu ještě nezaznamenali, že trestní zákoník nemá materiální pojetí trestného činu, ale pouze formální. Takže tam se má posuzovat, jestli byly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu, a pokud ano, má zahájit trestní stíhání. U některých trestných činů existuje společenská škodlivost, což je určitý znak, který nahrazoval materiální pojetí, ale aplikuje se u majetkových trestných činů podle hlavy 5.

    Jde o to, a můžeme tady vytvářet jaké chceme zákony - vymahatelnost práva, ať přestupkového, správního, ale i toho trestního, je bohužel tristní, někdy bohužel skoro nulová. A dokud nebudeme činit kroky tímto směrem, aby právní normy, které se tu tvoří, byly aplikovány a byly užívány, tak tady můžeme pracovat celé dny.

    Všichni, kteří jste na tom pracovali a děláte nebo budete v této věci pomáhat, budu za to rád. Kdo by měl větší zájem, mám bohužel i fotodokumentaci z těch míst. A to, co tam je všechno špatně...

    Asi budeme přijímat nějaké usnesení, že nesouhlasím s odpovědí paní ministryně. Není to nic proti vám, paní ministryně. Samozřejmě vím o vaší bezmocnosti a bavili jsme se o tom mnohokrát, ale je to určitý projev vyjádření toho stavu tím, že můžu říct: Nesouhlasím s tím, co jste mi konstatovala, i přesto, že víme, že s tím bohužel zatím nemůžete nic udělat.

    Děkuju vám všem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem paní ministryně, potom paní poslankyně Havlová.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, samozřejmě hranice své kompetence vnímám velmi jasně na straně jedné, na straně druhé si myslím, že vždycky člověk má nějakou možnost něco ještě dělat, takže naopak uvítám, pokud mě budete znovu interpelovat, protože vám budu mít možnost sdělit výsledek své snahy o provedení dohledu nad dohledem ze strany Vrchního státního zastupitelství. A samozřejmě pokud to dopadne tak, že by byl tento dohled odmítnut nebo měl negativní výsledek, tak zkoumám další možnosti, jakým způsobem do této kauzy ještě zasáhnout. Nevím, jestli opravdu budu moci ovlivnit jejich průběh, spíše si myslím, že ne, ale pokud jde o vyvození odpovědnosti, tam jsem se ještě zcela nevzdala. Takže pokud budu mít prostřednictvím dalších interpelací, byť jsou mi nepříjemné jako ministryni spravedlnosti, ale jako poslankyně je považuji za velice užitečné a prospěšné, možnost se vyjádřit, tak to určitě velmi ráda a doufám, že také zodpovědně, učiním. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Ještě je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Havlová, potom pan poslanec Ondráček.

  • Poslankyně Olga Havlová: Kolegyně, kolegové, já jenom technickou. Navrhla bych, aby se o této interpelaci nehlasovalo, ale aby byla přerušena až do dalšího vyjádření paní ministryně, jak v této kauze bylo naloženo nadále. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Protože se jedná o procedurální návrh, budu muset o něm nechat hlasovat. Jen říkám, druhou možností je rozpravu ukončit, přijmout nesouhlasné usnesení s tím, že na to paní ministryně bude muset opakovaně odpovědět. Jsou dvě možnosti. Ale máme zde procedurální návrh na přerušení tohoto bodu.

    Zahajuji hlasování... (Několik poslanců se dohaduje o přihlášení/odhlášení). Tedy prohlašuji toto hlasování za zmatečné a dám znovu hlasovat. Zazvoním na gong, abych přivolal kolegy a kolegyně z předsálí. Mám zde žádost o odhlášení, tedy všechny vás odhlásím a požádám vás o to, abyste se opakovaně přihlásili svými elektronickými kartami.

    Dám hlasovat o přerušení tohoto bodu do té doby, než bude mít paní ministryně informace ze zastupitelství.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 31, přítomných poslankyň a poslanců je 101, pro návrh 49, proti 14. Tento návrh nebyl přijat.

    V tom případě budeme pokračovat v projednávání, a než uzavřu rozpravu, abychom přijali usnesení, táži se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím rozpravu a táži se pana poslance Ondráčka, jaké navrhuje usnesení pro Poslaneckou sněmovnu k této odpovědi paní ministryně.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Asi prvním bodem by bylo, že nesouhlasíme s odpovědí paní ministryně. A pokud by šlo, tak druhým bodem, že žádáme paní ministryni, aby Poslaneckou sněmovnu informovala o stanovisku nejvyšší státní zástupkyně paní - pardon, pražské vrchní státní zástupkyně doktorky Bradáčové o výkonu dohledu nad dohledem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, vzhledem k tomu, že jsme v písemných interpelacích, tak jednací řád umožňuje přijmout pouze souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko, to znamená, o tom mohu dát hlasovat. Vše ostatní bude na tom, jak se případně domluvíte s paní ministryní.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobře, takže pouze nesouhlasné stanovisko. A my se s paní ministryní domluvíme. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Dám tedy hlasovat o nesouhlasném stanovisku na odpověď paní ministryně.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s nesouhlasným stanoviskem k odpovědi? Táži se, kdo je pro.

    Přítomných poslankyň a poslanců je 112, pro návrh 72, proti návrhu 5. Tento návrh byl přijat. Já vám děkuji a končím tuto písemnou interpelaci. Děkuji paní ministryni.

    Zahajuji projednávání další písemné interpelace, kdy ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslance Petra Bendla ve věci aukcí. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 383. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Bendl. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já jsem se obrátil na ministra zemědělství se dvěma jednoduchými otázkami, které se týkají aukcí organizovaných Lesy ČR, aukcí tzv. nastojato a prezenčních aukcí, které probíhaly v letošním roce a budou probíhat v roce... Nebo probíhaly v loňském roce a budou probíhat v roce letošním. Zeptal jsem se pana ministra, jak je to s administrací, zda aukce organizují samy Lesy ČR, či je organizuje někdo jiný.

    Pan ministr mi odpověděl, že Lesy ČR byly vyzvány dozorčí radou v únoru loňského roku k tomu, aby státní podnik Lesy ČR realizoval prezenční aukce dříví s cílem umožnit účast v soutěži o lesnické těžební zakázky malého rozsahu i širšímu spektru uchazečů, kteří neuspěli v takových těch velkých komplexních zakázkách, malým těžařům apod. Do této míry mám pocit, že je to správně. Pan ministr tady uvádí, že tak jak jsou organizovány aukce, že to je naprosto transparentní způsob prodeje dříví s vysokou mírou vypovídající schopnosti o aktuální tržní situaci a Lesy ČR předpokládají realizovat prostřednictvím tohoto systému roční objem ve výši až 20 % objemu těžby, což je přibližně 160 tisíc kubíků dřeva, které by mělo být prodáváno prostřednictvím aukcí, resp. prostřednictvím prezenčního způsobu prodeje dřeva. Pan ministr mi odpověděl, že v podstatě existují dva způsoby probíhající aukce - jeden elektronický, který si Lesy ČR dělají vlastními silami, a vypočítávají množství dřeva metodou postavenou na tzv. objemových tabulkách, která ne vždy je přesná, a elektronickým způsobem je prezentováno, že Lesy prodávají takovéto dřevo. Může se přihlásit kdokoli, případně si přeměřit, jestli opravdu je to množství adekvátní, či nikoliv, a může podat svou nabídku v rámci podmínek.

    Tolik si myslím, že je absolutně v pořádku, a myslím si, že je to systém, který lze nazvat transparentní. Ovšem jinak je to už u prezentačního způsobu prodeje dřeva, o kterém se pan ministr příliš nerozepisuje. Pouze říká, že prezentační aukce jsou připravovány a porosty pro aukce měřeny pracovníky společnosti Foresta SG, což je společnost, jak jsem pochopil z odpovědi, která pro Lesy ČR organizuje tento prodej.

    Já nejsem spokojený s odpovědí jednak proto, že jsem přesvědčený, že to Lesy ČR mohou stejně jako ten systém elektronické aukce dělat vlastními silami. Ale pokud by se rozhodly, aby tuto zakázku pro Lesy ČR dělal někdo jiný, mělo by to projít výběrovým řízením, mělo by být jasné, za jakých podmínek někdo pro někoho prodává dřevo. Podle mých informací společnost Foresta neprošla výběrovým řízením. Chci se zeptat pana ministra, zda to tak je, či není. Podle mých informací Lesy ČR sice Forestě nic neplatí, ale každý, kdo uspěje, Forestě zaplatí. Podle mých informací je to 50 korun za kubík. V letošním roce - ne, v loňském, omlouvám se, pořád mám ten rok 2014 v hlavě. V loňském roce, uvádíte ve své odpovědi, bylo touto cestou prodáno zhruba 38 tisíc kubíků, a předpokládáte, že v roce letošním, v roce 2015, touto metodou prodá společnost Foresta SG pro Lesy ČR zhruba 160 tisíc kubíků. Vynásobeno 50 korunami nejde zrovna o malou částku.

    A já se chci zeptat, pane ministře, zda je pravda, že Foresta neprošla výběrovým řízením. Zda je pravda, že ti účastníci, kteří uspějí při prodeji dřeva patřícího Lesům ČR musí za to Forestě zaplatit a jak je ta částka veliká. Pokud se potvrdí mé informace, že se tak nedělo, jde o částku v milionech korun, které utíkají. A je to jakási mlha vytvářená navenek, že vlastně Lesy ČR to nic nestojí, ale prodávají majetek, který patří Lesům, a někdo za to inkasuje nějakou provizi. Prosím o vaši odpověď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se pana ministra, zda odpoví s přednostním právem. Je tomu tak. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré dopoledne, pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové.

    K těm otázkám, které zde zazněly. Já jen stručně shrnu, že celý ten systém, který nastavily Lesy ČR, je systém, který tady běží už více než pět let s tím, že my v tento okamžik děláme změny, které by měly vést k tomu, aby se dříví, kulatina vytěžená v Lesích ČR zpřístupnila i malým a středním zpracovatelům dřevní hmoty v České republice. Vede k tomu vícero nástrojů. Jedním z nich je právě způsob prodeje dříví aukcemi, ať už jsou to prezenční, nebo elektronické aukce. Zhruba 20 % objemu dřeva, které se těží u našich lesních správ, plánujeme prodávat tímto způsobem.

    Vysvětlím jenom stručně. V případě elektronické aukce kdokoli na území České republiky, kdo má zájem to dřevo koupit, může přes elektronický přístup na aukční systém, který běží v aplikaci firmy Elza soft s.r.o., může se podívat na nabídky, které tam jsou, může nakoupit z prostředí své kanceláře, nebo také může navštívit přímo konkrétní lokalitu, kde to dříví stojí v porostu nastojato, může si to, jak tady bylo řečeno, přeměřit a může tu nabídku podat.

    Potom je tady druhý systém, který vyžaduje vždy přítomnost kupujícího na místě. To je ten prezenční systém, kdy se tímto systémem snažíme více posílit postavení zpracovatelů, kteří jsou v tom regionu, protože ne každému se bude chtít jet přes celou republiku na druhý konec, kdyby chtěl nakupovat dřevo právě přes tento prezenční systém. Takže to je opravdu cíleno na lokální zpracovatele dřeva. A tady samozřejmě probíhá ohodnocení toho objemu dřeva, které je k dispozici k těžbě, dvěma způsoby. Jeden dělá firma Foresta SG. Tento systém běží v Lesích ČR již pátým rokem. Musím říct, že i Lesy ČR si dělají kontrolní měření, aby dokázaly případně některé odchylky zkorigovat. Systém u Foresty SG je unikátní. Žádná firma v České republice není schopna tento systém měření v současné době nabídnout. Situace je taková, že za tuto službu neplatí Lesy ČR firmě Foresta SG, nebyla tady nutnost tuto zakázku soutěžit, ale za tuto službu platí odběratelé dřeva přímo firmě Foresta SG. Je to dopředu známá informace, platí se okolo 50 korun z jednoho kubického metru. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Další přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Martin Novotný. Ne? Dobře. Dále zde mám přihlášku pana poslance Jiřího Koskuby. (Nepřítomen.) Není. V tom případě pan poslanec Petr Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ano, pane ministře, pět let běží zhruba systém zadávání tzv. komplexních zakázek, ale podle mých informací, a bude to tedy asi předmětem další interpelace na vás, abyste doložil, když říkáte, že Foresta SG už má pětiletou smlouvu s Lesy ČR, když to tu tvrdíte. V každém případě tato, řeknu, iniciace byla, aby Lesy ČR se chovaly tímto způsobem, je z února roku 2014, kdy už vámi velmi překopaná dozorčí rada Lesů ČR uložila Lesům ČR a jejich vedení, aby prodávaly skrzevá Forestu čím dál tím více dřeva. Je zcela jistě pozitivní, že ta cena je lepší než elektronický způsob. Je na zváženou, jestli by elektronický způsob aukcí neměly Lesy ČR, neboť to není tak chudá společnost, aby neměla na to, aby měřila množství prodávaného dříví tím moderním způsobem, metodou porostních tvarových křivek, a zároveň aby Lesy ČR, tvrdíte-li, že chcete jednat transparentně, doložily, proč zrovna má být ta padesátikorunová provize v okamžiku, kdy zkrátka Foresta možná kdysi prodávala, jestli je to vůbec pravda, nějaké menší množství dřeva pohybující se v řádech desítek tisíc korun - i to si myslím, že je špatně a nemělo by to tak být, ale dneska už se začínáme pohybovat v řádech milionů korun, kdy se malí regionální zpracovatelé dřeva chtějí dostat ke dřevu ještě mimo ty velké komplexní zakázky, a tam je jejich cena navyšována směrem k Forestě, která v tomto ohledu má monopol. Stát a Ministerstvo zemědělství by se na to neměly jen tak dívat a měly by tuhle záležitost upravit. Myslím si, že to, jak to probíhá, je netransparentní, a myslím si, že Lesy ČR jsou schopny tuto aukci dělat vlastními silami.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím a nikdo se nehlásí, tak rozpravu končím a nyní se táži tedy pana poslance Bendla, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi pana ministra.

  • Poslanec Petr Bendl: Já z důvodu toho, že pan ministr zcela jasně nevysvětlil, jak je to s Forestou SG, žádám nebo navrhuji nesouhlasné stanovisko s jeho odpovědí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme tedy hlasovat, kdo je pro nesouhlasné stanovisko k odpovědi pana ministra.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko. Kdo je proti?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 33, přítomných poslankyň a poslanců je 119, pro návrh 15, proti 38. Tento návrh nebyl přijat.

    Já vám děkuji a končím projednávání této písemné interpelace. Budeme pokračovat další a ta je opět na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslance Petra Bendla ve věci vypsání veřejné zakázky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 384. Otevírám rozpravu a hlásí se do ní pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, obrátil jsem se na pana ministra Jurečku v otázce vypsání zakázky na personální služby pro Lesy ČR, neboť podle mých informací Lesy ČR na to, aby si mohl generální ředitel vybrat své nejbližší spolupracovníky, nevypsaly výběrové řízení na společnost, která vypomáhala vybírat, a to bez ohledu na to, že Lesy ČR disponují poměrně kvalitním zázemím, co se týká personálního vybavení v této oblasti nebo v oblasti personálních služeb. Zakázka byla tzv. dána z ruky. Je to 1,92 mil. Kč, aby si generální ředitel vybral své nejbližší podřízené. Výsledkem bylo, že v průběhu tří dnů za 1,9 mil. Kč byli vybráni tři lidé. Byla sestavena komise, ve které byl generální ředitel, jeho podřízený, právě vedoucí personálního oddělení, zástupce z nevýběrového řízení vzešlé firmy, pak zástupce vysoké školy z oblasti lesnictví a zástupce Vojenských lesů. Počítám-li jednoduše, je to z pěti lidí jeden podřízený generálního ředitele a jeden zástupce firmy, která neprošla výběrovým řízením, kterou si vybral generální ředitel sám. Stálo to 1,92 mil. Kč a ti nejbližší spolupracovníci, kteří byli generálním ředitelem vybráni, nebo touto komisí vybráni, jsou bývalí spolupracovníci z firmy CE Wood a spolužáci - někteří. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne. Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi stručnou rekapitulaci, proč vůbec toto výběrové řízení. Dost často bylo takovým, řekněme, zvykovým právem, že v takových podnicích, jako jsou právě Lesy České republiky, se ty klíčové manažerské posty obsazovaly na základě určitého politického klíče. Já jsem se rozhodl, že už takhle nechci dále ve svém resortu pokračovat a že Lesy České republiky jsou naprosto klíčová strategická firma v rámci mého resortu, a chci, aby na pozicích jednotlivých výrobních ředitelů - jsou čtyři pozice, jsou to nejvyšší čtyři pozice včetně generálního ředitele, který je pátou, top managementu firmy. Tak chci, aby tam byli vybráni lidé, kteří jsou opravdu manažersky, odborně, lidsky to nejlepší, co můžeme vybrat. Proto jsme se dohodli s generálním ředitelem - a bylo to s mým vědomím - že bude postupovat tímto způsobem, protože tady byl i velice krátký časový úsek, abychom obměnili management, a bylo dohodnuto, že prostě bude oslovena tato firma.

    Je to zakázka, která stála 1,92 mil. Kč. Bylo to na základě obvyklých referenčních cen tady v této branži, které se pohybují na hodnotě tří až čtyř měsíčních hrubých platů těch osob, které jsou v tom výběrovém řízení vybírány. Bylo tam více než 50 uchazečů. Ta firma nedělala práci tří dnů. Ta firma dělala kompletní administraci tohoto výběrového řízení, to znamená vyhodnocení všech těch žadatelů, byly tam velice složité a náročné psychotesty, které trvaly několik hodin pro všechny uchazeče. To nebylo, že by si někdo přišel na tři dny někam posedět.

    Nicméně já jsem přesvědčen, že to byl správný krok, protože jestli vy obhajujete a říkáte, že personální kapacity Lesů České republiky, personální oddělení, byly vždy na dostatečné úrovni, já se sám teď táži, proč vlastně policie nám dnes chodí po Lesích České republiky, proč dnes - teď, před několika minutami - Česká tisková agentura zveřejnila, že budou padat další obvinění. Co tam dělali ti předchozí lidé v tom top managementu Lesů České republiky? A jestliže říkáte, že jsme vyhodili peníze, že to bylo zbytečné, já jsem přesvědčen, že to byl správný krok, který se ukazuje už jenom na výsledcích hospodaření. Meziročně mezi lety 2013 a 2014 nový management snížil provozní náklady Lesů České republiky, a to nepoklesly investice, bavíme se o provozních nákladech na IT oblast, na právní služby, o více než 250 mil. Kč.

    Já si troufnu tvrdit, že tyto náklady vynaložené na toto výběrové řízení byly velice dobře vynaloženými náklady. A myslím si, že se ještě u Lesů České republiky budeme divit, co se tam dělo za předchozích ministrů zemědělství, kteří tento podnik měli ve své gesci a nechali tam ty věci fungovat tak, jak to roky fungovalo. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi zemědělství. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dělal-li tam kdokoli cokoli, co je v rozporu s právními předpisy, pak by za to měl být potrestán. To platí pro každého za každé situace. Pokud tam něco takového je, pane ministře, tak vás velmi žádám, abyste to zveřejnil, řekl, kdo se čeho dopustil, a vyzval generálního ředitele a vedení Lesů České republiky, aby ten dotyčný byl potrestán. V tom já s vámi souhlasím a rozumím tomu, že ministr nemůže vědět všechno. Nicméně tady jste se sám přiznal, že jste to takto chtěl. Ale výsledek je ten, že si generální ředitel stejně vybral ty lidi, které chtěl mít vedle sebe. A já se tomu na jednu stranu nedivím. Tak proč to nemohlo být natolik transparentní, aby si generální ředitel řekl: já chci tyto lidi, jsou to moji nejbližší spolupracovníci, chci, aby Lesy České republiky fungovaly. Proč se tady musí předstírat to, že vytvoříme komisi, kde z pěti lidí má generální ředitel tři, takže si stejně sám rozhodne, kdo to bude. A předstíráme tady za necelé dva miliony korun, koho si generální ředitel vybere. To mně přijde nefér.

    Transparentnější by pro mě bylo, kdyby generální ředitel řekl: já ty lidi chci, chci tamty vyměnit a je to v pořádku, ušetřil jsem dva miliony korun, anebo tam mám dostatek lidí z personálního. Koneckonců členem komise byl šéf personálního oddělení, celého oddělení, který tři dny, i třicet dní, mohl pracovat na vyhodnocení toho, kdo tam vlastně nakonec bude.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s přednostním právem pan ministr, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já nevím, kdy jste dělal naposledy v privátním sektoru za posledních deset let, ale pokud máte nějaké informace, tak víte, že opravdu velké firmy, které mají řekněme srovnatelný obrat a majetek jako Lesy České republiky, tak standardně si top management těchto firem dělá na tyto klíčové pozice výběrové řízení prostřednictvím profesionálních personálních agentur, které to zajistí. Protože tady nejde o to si někoho pozvat a vybrat ze známých, nota bene v situaci, kdy se bavíme o zemědělství nebo o lesnictví. Máte tady prakticky omezený okruh lidí. Ti lidé se mezi sebou velice dobře znají, vždyť v rámci zemědělství po celé republice je to úzký okruh lidí, kteří se vzájemně znají, pracují ve společných firmách za ty roky. Já znám lidi, kteří jsou v Čechách i na Moravě. Takže není to o tom, že by si generální ředitel měl potřebu z padesáti lidí vybírat pár lidí. On to mohl udělat i bez toho výběrového řízení, ale my jsme stáli o to mít tady opravdu profesionálně zanalyzované uchazeče, vědět jejich psychologické profily, mít je podrobeny krizovým situacím. Ty výběrové pohovory probíhaly od dvou do čtyř hodin. To nevymyslíte jako generální ředitel ani jako ředitel personálního. Na to máte lidi, kteří skládají speciální dotazníky. Na základě toho - já jsem ty výsledky viděl - generální ředitel potom řekl ano, toto jsou vhodní uchazeči. On z těch padesáti lidí, kteří se tam hlásili, osobně si troufnu říci, že znal třicet až čtyřicet, ale jde o to mít ten kvalifikovaný podklad pro to, abych se správně mohl rozhodnout v tak klíčové pozici, jako je výběr tady těchto čtyř výrobních ředitelů.

    Takže je to standardní proces, který se děje, a odmítám tvrzení, že generální ředitel to dělal proto, aby si jako rozhodl stejně podle toho, jak to bylo na začátku. To bychom to nemuseli dělat. My jsme to mohli udělat a nikdo by nám neřekl půl slova. Já jsem mohl dát dvě politické nominace, sociální demokraté jednu, hnutí ANO jednu a mohli bychom mít vymalováno. Ale to jsme právě nechtěli.

    Možná dost často, já jsem to říkal i minule, vy někdy tou optikou podle sebe soudím tebe potom vytváříte tady tyto hypotézy. Poprosil bych, oprosťte se od toho. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem na vás, pane ministře, měl podobnou interpelaci, nicméně ústní. Já jsem pracoval v soukromém sektoru celý život. Nabíral jsem za těch 25 let skutečně stovky zaměstnanců, takže vím, jak taková výběrová řízení probíhají. To, co jste tady popisoval, jste popisoval - a víceméně ta vaše slova mi v tomto dávají za pravdu - takové vaše alibi. To nebylo výběrové řízení, to bylo vaše alibi. To, že tam nakonec vybral ředitel Szórád své bývalé kolegy z firmy CE Wood, to je jasné. To výběrové řízení skutečně bylo takovým vaším alibistickým pláštíkem, který to měl celé zakrýt.

    Já si myslím, že by bylo naprosto korektní a férové, kdyby si ředitel Szórád vybral své podřízené přímo a odpovědně se k tomu přihlásil a odpovědnost za to přebral. Tak alibisticky svaluje toto rozhodnutí za výběr svých bývalých spolupracovníků z firmy CE Wood na jakési výběrové řízení a alibisticky se vzdává - a vy s ním - své zodpovědnosti za to, že jste předal Lesy České republiky pracovníkům z firmy CE Wood. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi, nyní pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ne, já musím reagovat. Pane ministře, já jsem za svoji profesní kariéru opravdu organizoval a dělal stovky výběrových řízení a vybíral stovky lidí do různých pozic. Nevím, kolik jste jich vybíral vy ve své firmě doma, kolik výběrových řízení jste vypisoval a kolik lidí jste opravdu fyzicky vybral. To si myslím, že je trochu nesrovnatelné. Ale já chci na této interpelaci doložit, že to bylo opravdu spíš vytváření mlhy, protože ve finále si stejně generální ředitel vybral sám, a měl si vybrat sám od začátku. Má na to personální oddělení, má na to veškeré kapacity. Mohl si tuto záležitost udělat sám. Nemusel své nejbližší spolupracovníky vybírat skrze mlhu, protože to stejně nakonec skončilo tak, jak vy říkáte. Všichni se tam znají. To je oblast, kde koneckonců spolupracovali v CE Woodu. Tak proč to musím mlžit, nebo to fakt musím mlžit? Nebo to opravdu bylo potřeba, aby to tak vypadalo, když jsou to kdysi spolupracovníci ze CE Woodu, že to tak vlastně nebylo, že to je absolutně objektivní?

    Já bych generálnímu řediteli nikdy nebral tuhle pravomoc, ať si rozhodne sám, protože je za to plně odpovědný. Plně odpovědný.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní prosím pana ministra Jurečku. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji vám, pane předsedající. Já zareaguji na to, co tady kolegové řekli přede mnou. Já jsem nepochopil tu připomínku, že je tady něco alibistického. Já si nevybavuji, že bychom já nebo generální ředitel někdy alibisticky říkali: to my jsme si nevybrali, výrobní ředitele, to nám vybrala nějaká personální agentura Bubenik Partners. Ne, tak to nikdy nebylo a není a nebude. Tato agentura dala podklady, řekla: toto jsou z 50 lidí ti nejlepší uchazeči podle určitého pořadí a to konečné rozhodnutí udělejte vy. A to konečné rozhodnutí udělá generální ředitel na základě těchto fundovaných podkladů. V tom je to ratio, o kterém se tady celou dobu bavíme. Žádný alibismus tady nikdy nebyl a nikdy nebude. A jestli o něm hovoříte, tak mi vytáhněte nějakou citaci, kdy alibisticky jsem já anebo pan generální ředitel takto hovořil. To si vyprošuji, s dovolením.

    K tomu, co říkal pan poslanec Bendl. Víte, já jsem byl OSVČ od roku 2002 do ledna 2014. Ale mezitím jsem strávil osm let ve firmách s miliardovým obratem. Tak to bych jenom podotkl, abyste měl i tyto informace. Spoustu výběrových řízení jsme tam organizovali (nesrozumitelná poznámka zprava) - a poprosím, když tak se bavit prostřednictvím tady toho mikrofonu, děkuji vám za nějaké standardy.

    A ještě bych rád dodal: Principiálně vám tady vadí co? Vadí tady to, že ti lidé jsou tam deset měsíců ve funkci, dávají ten podnik do pořádku, ten podnik prosperuje, snižuje náklady, má rekordní zisk, rekordní investice, začíná se starat s péčí řádného hospodáře, vytváří pozitivní klima v sektoru? Lidé nejsou šikanováni, začíná to normálně fungovat, toto nám vadí? Anebo hledáme nějaké záminky, abychom si našli tady hůl, abychom mohli psa bíti, a říkali: ti lidé jsou ze CE Woodu. Jestli děláte někdo trošku v branži lesnické problematiky, tak víte, že spousta lidí má ve svých životopisech napsáno Lesy České republiky, Less & Forest, CE Wood, a někteří se otočili i vícekrát. To neznamená, že ti lidi jsou darebáci nebo zloději. Urážíte tady tímto způsobem. Pokud byste měli mít tuto logiku, nechci vám to podsouvat, ale tak to trošku vyplývá, pokud by ta logika měla být, to chcete říct, že ty stovky zaměstnanců, kteří pracovali v CE Woodu, jsou všichni darebáci? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. (Slabý potlesk zprava.) Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Prostřednictvím předsedajícího o urážení lidí se CE Woodu jste mluvil vy, bez ohledu na to, že CE Wood byl jeden z těch, kdo se chtěl soudit, a dokonce probíhala nějaká řízení v Bruselu směrem k Lesům České republiky. A myslím si, že ti, co se v téhle záležitosti pohybují, tuto kauzu dobře znají.

    Ale když jste tady říkal, že žádný Bubenik Partners nic nevybíral, že si to vybral nakonec generální ředitel, za těch 1,92 milionu korun, tak já vám jenom musím přečíst pravý opak toho, co jste nám tady teď řekl. Vy jste mi napsal, prostřednictvím předsedajícího, v odpovědi: V zájmu naprosté nestrannosti a objektivity byla výběrová komise sestavena ze zástupce společnosti Bubenik Partners. Takže Bubenik Partners rozhodoval o tom, kdo tam bude. Vy říkáte, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, že nikoliv, ale tady mi píšete, že ano, že rozhodoval. Tak si v tom prosím vás udělejte jasno. Já už se k tomu nechci vracet. Myslím, že kdo chtěl, tak tomu rozuměl, že zkrátka Bubenik Partners posloužil jenom jako alibi a mlha.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Není nikdo takový. Pokud se nikdo nehlásí, tady rozpravu končím a táži se pana poslance Bendla, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Já si myslím, že s takovýmto postupem ministra nemůžeme souhlasit, a nemůže to pro nás být relevantní odpověď, a proto navrhuji nesouhlas s touto odpovědí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Bendl navrhuje nesouhlas s touto odpovědí a já o tom dám hlasovat. To znamená, kdo je pro nesouhlas, zmáčkne ano, kdo je proti nesouhlasu, zmáčkne ne.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro nesouhlas s odpovědí pana ministra Jurečky, ať zmáčkne ano. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 34. Přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců. Pro 35, proti 45. Návrh nebyl přijat.

    Děkuji a konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců. Já nyní do 11. hodiny přerušuji jednání Poslanecké sněmovny a v 11 hodin budeme pokračovat dalšími body. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 10.47 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové, je jedenáctá hodina. Jenom připomínám, že po písemných interpelacích máme již pevně zařazené body 64, 65, 75, 123, 124 a 125. Pokračovat bychom měli dalšími body z bloku druhých a prvních čtení, poté případně body z bloku Zprávy, návrhy a další.

    Vidím s přednostním právem pana předsedu poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické, který má patrně něco k pořadu schůze. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Ano, je to tak, dovolil bych si přednést návrh na změnu pořadu schůze. Konkrétně navrhuji, abychom tři první čtení, která bychom měli projednávat asi zítra, přesunuli až na středu 11. února po bloku třetích čtení. Konkrétně jde o bod 28 - návrh zákona o zaměstnanosti, bod 29 - novela zákoníku práce a bod 31 - novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tedy tyto tři tisky přesunout, respektive pevně zařadit na středu 11. února po bloku třetích čtení. To je jeden návrh.

    Druhý návrh. Z důvodu nepřítomnosti pana ministra Zaorálka si dovoluji navrhnout pět dohod, které by měl předkládat zde ve Sněmovně, zařadit napevno zítra také po bloku třetích čtení. Jedná se o dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Filipínskou republikou, Vietnamem a Mongolskem. Jsou to body 71, 72 a 73, a potom asociační dohody o přidružení s Moldavskou republikou a s Ukrajinou, bod 76 a 79. Čili tyto dohody zítra po bloku třetích čtení. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych prosila o pevné zařazení bodu 118. Jedná se o Zprávu kontrolní rady Technologické agentury ČR za rok 2013. Nejenom že se jedná o zprávu, ale na tu zprávu také váže doporučení o odměnách za rok 2013. Prosila bych, abychom se vypořádali s dluhem, který vůči kontrolní agentuře máme, a žádám o pevné zařazení po dnes už pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Jestli se někdo další nehlásí k pořadu schůze, budeme hlasovat o těch návrzích. Nejprve jsou tady dva návrhy pana předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie. Jednak jsou to prvá čtení - body 28, 29 a 31, které by měly být přesunuty ze zítřka na 11. února po bloku třetích čtení, jednak body pana ministra Zaorálka - body 71, 72, 73, 76 a 79, které by měly být pevně zařazeny zítra po bloku třetích čtení. Ptám se, jestli můžeme o těchto - pardon, paní ministryni (Válkové) nejde hlasovací zařízení. Bude to tím, paní ministryně, že jste pořád přihlášena někde jinde. Ano, teď už by to mělo jít. V pořádku.

    Ptám se, jestli o těchto dvou návrzích můžeme hlasovat společně, nebo chcete hlasovat odděleně? Je tady žádost o hlasování odděleně? Není tomu tak, budeme tedy hlasovat společně.

    Zahajuji hlasování o návrhu, který přednesl pan předseda poslaneckého klubu sociální demokracie. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 35, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 92, proti 2. Návrh byl přijat.

    Dále tu máme druhý návrh - paní poslankyně Putnové. Bod číslo 118, zpráva Technologické agentury za rok 2013, aby byl přesunut na dnešek po pevně zařazených bodech, je-li tomu tak. (Nejsou námitky.)

    Zahajuji hlasování o návrhu paní poslankyně Putnové. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 36, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 100, proti žádný. I tento návrh byl přijat. Tím jsme se vypořádali s body pořadu schůze.

    Prvním bodem pořadu schůze je bod číslo

    Vláda předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i písm. f) jednacího řádu Poslanecké sněmovny bez zbytečného odkladu, tak aby umožnila jeho včasné projednání. Předložený návrh uvede ministryně spravedlnosti Helena Válková. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovoluji si vám předložit k projednání návrh na vyslovení předchozího souhlasu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropské nadace. Nové nařízení by mělo zjednodušit přeshraniční činnost veřejně prospěšných subjektů tím, že zakotví základní unifikovaná pravidla. Zároveň by díky své "evropské nálepce" mělo nařízení veřejně prospěšným subjektům zajistit určitou formu reklamy, zvýšit jejich důvěryhodnost pro jejich dárce a přilákat tak pro ně více zdrojů financování. Cílem nařízení není harmonizovat vnitrostátní právní úpravu v jednotlivých členských státech, nýbrž zavést novou nadnárodní právní formu, která bude existovat vedle forem veřejně prospěšných subjektů upravených právními řády jednotlivých členských států.

    Nad rámec dosud řečeného konstituování této nové formy je velmi vítáno nadačním sektorem v České republice, tak jak jsme měli možnost na Ministerstvu spravedlnosti zaregistrovat.

    K návrhu byla v roce 2012 schválena rámcová pozice, následně k němu zaujaly svá stanoviska obě komory Parlamentu ČR.

    Důvod, proč materiál předkládáme Parlamentu i nyní, je skutečnost, že je založen na takzvaných evolutivních klauzulích podle Lisabonské smlouvy článek 352 smlouvy a podle ustanovení jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu je vyslovení souhlasu s legislativním aktem přijímaným na základě tohoto právního základu podmíněno předchozím souhlasem obou komor Parlamentu ČR.

    Takže kdybychom to shrnuli, v České republice v rámci dosavadního projednávání je třeba prosadit možnost zřízení této nové formy nadace, protože to odpovídá nejenom evropským normám, ale i zájmům České republiky, aby tak měla právní úpravu srovnatelnou s jinými členskými státy EU.

    Návrh se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení předchozího souhlasu v okamžiku, kdy jsou známy podstatné rysy jeho finálního znění. V této souvislosti bych ráda upozornila, že v případě legislativních návrhů, které v průběhu vyjednávání doznávají velmi často změn, je někdy obtížné sladit procedurální postupy na vnitrostátní úrovni s procedurálními postupy v orgánech Evropské unie. Vnitrostátní proces pro udělení předchozího souhlasu trvá několik měsíců. Prostor pro analyzování nového znění návrhu před jeho projednáním v orgánech Evropské unie je výrazně kratší. Proto je, myslím, to načasování, to projednání nyní v Poslanecké sněmovně a posléze v Senátu sice obtížné, ale teď v ten správný okamžik. S tím souvisí i moje prosba na to, abyste předložený návrh podpořili. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni spravedlnosti. Předseda Poslanecké sněmovny přikázal svým rozhodnutím číslo 26 ze dne 18. listopadu 2014 tento návrh k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanovil mu k tomu lhůtu do 10. prosince 2014 do 10 hodin. Výbor navrhl projednat a přijmout usnesení, která vám byla doručena jako sněmovní tisk 362-E/1 a 2.

    Prosím nyní, aby slovo dostal zpravodaj výboru pan poslanec Ondřej Benešík, informoval vás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, paní ministryně, výbor pro evropské záležitosti se tímto bodem zabýval 9. prosince, takže lhůtu jsme stihli. Nyní dovolte, abych přečetl doporučující usnesení, protože mám za to, že paní ministryně tento bod osvětlila tak, jak měla, poměrně vyčerpávajícím způsobem, a proto není důvod se opakovat.

    Nyní tedy k tomuto usnesení: Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministryně spravedlnosti Mgr. Petra Jägra, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Ondřeje Benešíka a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje předchozí souhlas s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropské nadace, kterým se zavádí v oblasti práva Evropské unie jednotná nadnárodní právní forma nadace, jež bude existovat paralelně vedle národních nadací. Tolik doporučující usnesení.

    Ještě bych se s dovolením krátce vyjádřil k tomu, co tu zmínila paní ministryně, a sice že v době, když jsme projednávali tento návrh, tak návrh nebyl finální. My jsme se nicméně usnesli, a předpokládám, že Sněmovna se taktéž usnese k tomu aktuálnímu znění, a proto jsme přijali doprovodné usnesení, které připomíná víceméně to, co by vláda stejně udělala, ale přece jen pro pořádek, a sice pokud by se podstatné rysy návrhu měnily nebo došlo by k návrhům nějakých nových záležitostí, proto jsme upozornili vládu na to, že v takovém případě musí s takto upraveným návrhem přijít do Poslanecké sněmovny opět. Já bych proto s dovolením jen pro pořádek právě přečetl doprovodná usnesení, která se k tomuto vztahují:

    Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministryně spravedlnosti Mgr. Petra Jägra, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Ondřeje Benešíka a po rozpravě

    1. zastává názor, že k účinnému zajištění kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky ve smyslu § 109i písm. f) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, nad rozhodnutími, která vláda za Českou republika přijímá v orgánech Evropské unie, by mělo být Poslanecké sněmovně k vyslovení předchozího souhlasu vždy předloženo takové znění dokumentů, které již odráží politickou dohodu členských států;

    2. dodává, že nemá věcné výhrady k obsahu předloženého znění návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropské nadace, kterým se zavádí v oblasti práva Evropské unie jednotná nadnárodní právní forma nadace, jež bude existovat paralelně vedle národních nadací;

    3. žádá vládu, aby v případě změn podstatných prvků předloženého dokumentu nebo při úpravě nových otázek v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropské nadace, kterým se zavádí v oblasti práva Evropské unie jednotná nadnárodní právní forma nadace, jež bude existovat paralelně vedle národních nadací, znovu předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a k tomuto návrhu přiložila aktuální znění dokumentu;

    4. žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o dalším průběhu projednávání dokumentu v orgánech Evropské unie;

    5. žádá vládu, aby při vyjednávání finální podoby nařízení vyhodnotila daňová rizika.

    Tolik doprovodné usnesení výboru pro evropské záležitosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Jen upozorňuji, že v rozpravě lze podle § 109 jednacího řádu podat pouze návrh na zamítnutí nebo návrh na odročení projednání návrhů vlády. Jestli se nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, případně pana zpravodaje. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, protože návrh na zamítnutí nepadl. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan zpravodaj výboru pro evropské záležitosti pan poslanec Benešík. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 37. Přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 124, proti žádný. Návrh byl přijat. Děkuji paní ministryni a panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Prosím, aby se za vládu ujal slova - nebude to pan premiér, bude to pan skoro premiér, pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, při stanovování priorit v oblasti sjednávání smluv o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací vychází Národní bezpečnostní úřad z praktické potřeby výměny těchto informací s konkrétními státy v souladu se zahraničně politickými zájmy České republiky. Je potřeba zdůraznit, že smlouvy o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací jsou sjednávány jen s těmi státy, které prokážou schopnost zajistit reciproční poskytování informací s Českou republikou a bezpečnost těchto přenosů.

    Současné česko-srbské vztahy jsou tradičně na velmi dobré úrovni. Česká republika podporuje integraci Srbska do evropských struktur. Všestranný rozvoj politických, ekonomických a kulturních vztahů patří mezi důležité cíle české zahraniční politiky. V současné době Úřad poskytuje svému srbskému protějšku asistenci v oblasti právního rámce ochrany utajovaných informací a dále i v jednotlivých oblastech bezpečnosti, ať už personální, průmyslové, fyzické, administrativní a další. Úřad dále poskytuje i asistenci v oblasti kybernetické bezpečnosti mezi oběma státy. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi. Prosím pana zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Jaroslava Foldynu, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 285/1. - Ještě předtím s přednostním právem pan ministr.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, nevím prostřednictvím koho se mám na vás obrátit. (Přímo.) Nejsem ani téměřpremiér ani vicepremiér. Prosím, abyste tyto hrátky dnes už přestal provozovat. Děkuji. (Veselost napříč sálem.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se prosím. Měl jsem za to, že jste skutečně vicepremiérem. A tedy v materiálech mám, že to má odůvodnit premiér.

    Prosím nyní pana poslance Foldynu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, děkuji vám za slovo.

    Každý voják má ve své tobolce maršálskou hůl. (Veselost napříč sálem.)

    Po zprávě pana ministra si dovolím přednést návrh na usnesení zahraničního výboru, který tuto smlouvu projednal na svém zasedání 13. května 2013. Zahraniční výbor doporučuje Sněmovně, aby dala souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsané v Bělehradě 13. května 2013. Tolik usnesení zahraničního výboru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 38. Přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců. Pro 125, proti žádný. Návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Další bod je

    Prosím nyní taktéž pana ministra Milana Chovance, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, úmluva o účasti cizinců na veřejném životě byla přijata v roce 1992 a měla být prostředkem k podpoře integrace cizinců v oblasti politického a společenského dění na místní úrovni.

    Závazky plynoucí z úmluvy jsou rozděleny do tří kapitol, přičemž státy jsou povinny převzít závazky z kapitoly A. Ta upravuje právo cizinců na svobodu projevu, přijímání a šíření informací, svobodu shromažďování, svobodu sdružovací včetně práva zakládat odborové organizace na ochranu svých zájmů. Kapitola B se týká poradních orgánů reprezentujících cizince na místní úrovni a kapitola C volebního práva cizinců na místní úrovni. Přistupující státy mohou vznik závazků vyplývajících z těchto kapitol vyloučit svým prohlášením.

    Česká republika úmluvu podepsala již v roce 2000, k ratifikaci tedy nemohlo dojít, protože chyběla potřebná legislativa k zajištění plnění závazků vyplývajících z kapitoly A. V následujících letech byl opakovaně diskutován rozsah závazků, které má Česká republika přijmout. Na základě aktuálních analýz, které vzaly v úvahu mimo jiné i bezpečnostní aspekty, vláda předkládá ke schválení návrh na ratifikaci úmluvy v rozsahu kapitoly A a navrhuje aplikaci kapitoly B a C vyloučit prohlášením v souladu s čl. 1 této úmluvy.

    To znamená ještě jednou připomínám, že jde o ratifikaci povinné části A této úmluvy. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra. Nyní prosím, aby se slova ujal taktéž zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedo. Já v této chvíli nemám k navrženému zákonu komentář. Doporučuji, abychom provedli diskusi, protože jak vnímám z poslaneckých lavic, určitě budou připomínky k zařazení projednání do výborů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Fischerová, po ní pan poslanec Benda. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Přeji pěkné dopoledne. Pane místopředsedo, děkuji za slovo.

    Já se chci stručně v tom krátkém limitu jenom zeptat pana ministra, protože jsem si všimla, že doposud ratifikovalo tuto mezinárodní smlouvu osm států ze 48 členských zemí Rady Evropy. Tato smlouva byla revidována v roce 2014. Samozřejmě je to mezinárodní smlouva, která není úplně jednoduchá, neříkám, že nemáme podepisovat, ale vidím kolem této mezinárodní smlouvy opravdu diskusi, zejména dopad na místní samosprávy, volební právo a podobně.

    Ve stručnosti by mě zajímaly tyto věci. Které státy už to podepsaly. Dopad na místní samosprávy. Protože v kapitolách B a C je třeba také uvedena volební účast, která je hodně provázaná, volební zákon. V současné době ho máme částečně připravený, je rozpracován v různých verzích. Tyto podrobnosti by mě z toho zajímaly nejvíce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Šarapatka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, využiji toho, že je otevřen tento bod, abych položil trochu obecnější otázku k vládě, která ale myslím, že s tím velmi úzce souvisí.

    Bavíme se tady o úmluvě účasti cizinců na veřejném životě, kde asi nikdo nezpochybní, že má být ratifikována část A, která se opravdu týká jenom svobody vyjadřování. Části B a C jsou samozřejmě mnohem závažnějšího charakteru. Vede se, pokud je mi známo, na vládě, v jejích poradních orgánech a dalších orgánech vlády, diskuse o tom, jestli připustíme, nebo nepřipustíme a v jaké míře připustíme volební právo cizinců. Podotýkám, volební právo cizinců mimo Evropskou unii, protože samozřejmě cizinci z Evropské unie ho již dneska mají podle předpisů Evropské unie. Nebavíme se zjednodušeně řečeno o Evropanech, ale bavíme se zejména o Mimoevropanech z jakéhokoliv prostoru.

    Informace, které mám já, mně říkají, že vláda je připravena tento prostor začít otevírat, začít se bavit o tom, jestli představitelé z mimoevropských států budou, nebo nebudou mít pasivní volební právo. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Šarapatka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy a pánové, já se chci přidat k vyjádření svých předřečníků. Já se osobně domnívám, že právě volební právo má patřit především občanům. Volební právo je privilegium a je vyváženo povinnostmi, které mají občané vůči republice, a proto bych chtěl apelovat na vás na všechny, abychom nebyli přehnaně aktivističtí, abychom nebyli mezi prvními, kteří budou ratifikovat takovou smlouvu. Abychom nebyli bruselštější než Brusel. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Plzák. Po něm s řádnou přihláškou paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já si myslím, že to volební právo se v tomhle případě týká kapitoly C, ke které vláda hodlá uplatňovat výhrady. Rovněž tak ke kapitole B, která se týká, myslím, zřizování poradních orgánů. V podstatě vláda smlouvu, kterou již podepsala a máme ji ratifikovat, k této smlouvě uplatňuje výhrady ke dvěma třetinám a v podstatě by se ratifikovala jenom část A, která se týká lidských práv.

    Tady vidím problém v tom, že za prvé tu smlouvu zatím podepsalo myslím asi osm států, nebo strašně málo, takže nevidím důvod, proč bychom měli být v tom předním voji. Ještě navíc, když vůči dvěma třetinám té úmluvy vlastně chceme uplatňovat výhrady, to znamená, nehodláme je u nás zavádět v obecnou účinnost. A další věc, proč nevidím úplně důvod, proč to ratifikovat, je to, že kapitola A, věci, které v ní jsou uvedeny, nám vlastně zajišťuje Listina základních práv a svobod, která u nás platí. A tím si myslím, že ten podpis postrádá na takovém významu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně. Po ní pan poslanec Benešík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych chtěla z tohoto místa požádat spíše pana ministra, možná i pana zpravodaje, aby svá úvodní slova rozšířili, protože se mi zdá, že opravdu jde o docela vážné téma. Jistě, že můžeme říci, že jsme v prvém čtení, a že tedy stačí jenom takový nástřel tématu a že si to detailně probereme na příslušných výborech a potom se tady ve druhém čtení budeme věnovat zásadnější debatě. Ale myslím si, že pro tu zásadní orientaci jednotlivých členů parlamentu by bylo záslužnější, neb jde o skutečně vážné téma, aby nám pánové tuto normu představili více. Například zda je skutečně možné ratifikovat pouze část A a domluvit se na tom, že nebudou brány v potaz v té smlouvě části další. Jak potom ten proces vypadá.

    Mluvím zde totiž jako dlouholetá členka stálé delegace Poslanecké sněmovny do Rady Evropy. Tato organizace sdružuje 48 států. Jestliže osm z nich již tuto úmluvu podepsalo, tak by mě zajímalo, zda to byly státy, které ji podepsaly ještě před tou revizí, nebo až po té revizi. Protože v tu chvíli se dostáváme také do zvláštní situace, protože pokud to podepsaly ještě před tou revizí, tak by to pravděpodobně měly následně podepsat ještě znovu po té změně.

    Čili si myslím, že než se vůbec pustí parlament do něčeho, co by bylo závazným krokem ve vztahu k Radě Evropy, která potom má mechanismy, jak vymáhat některá rozhodnutí například monitorovacím procesem, který může spustit na jednotlivé členské země, a tím je stavět do docela závažného právního prostoru a sporu, tak si myslím, že by bylo potřebné, abychom velmi detailně znali pozici vlády k této věci. Prosím Sněmovnu, aby velmi opatrně postupovala při projednávání tohoto tématu, které zrovna nabylo aktuální podoby v souvislosti s událostmi, které rozvířily nejenom život v České republice, ale zejména poslední události v Paříži, kterým předcházela řada útoků i jinde ve světě. Tyto souvislosti bychom neměli pomíjet. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Benešík, po něm pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já velmi souhlasím s tím, abychom postupovali obezřetně. Myslím si, že to není úplně standardní mezinárodní smlouva, skutečně vyžaduje velkou pozornost, protože v ní vidím taktéž některé rizikové faktory. Ale jenom velmi krátce k tomu, co tady zaznělo - bruselštější než Brusel. Jenom pro informaci a pro vyjasnění: toto nemá s Evropskou unií vůbec nic společného. Je to iniciativa Rady Evropy a Rada Evropy není institucí Evropské unie. V Radě Evropy, která toto iniciuje, je například členským státem i Ruská federace. Takže jenom pro pořádek. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, chtěl bych připomenout ještě jednu věc a ta se týká kapitoly A odstavce na právo pokojně se sdružovat. Když jsem tady navrhoval v rámci projednávání zákona o posuzování vlivu na životní prostředí tu nezbytnost, aby alespoň 50 petentů té petice mělo trvalý pobyt v dotčeném území, tak ministerstvo argumentovalo také názory a precedenty evropského práva. A tady cituji z jejich stanoviska, že by nemělo být vyloučeno, aby podporu zmíněné právnické osobě, tedy té dotčené veřejnosti, nemělo být upřeno osobě soukromého práva, aby tuto podporu vyjádřila i osoba odlišná od občana EU, která nemá trvalý pobyt v ČR. Takže je možné, že by se podle této interpretace mohly v podstatě celé dotčené osoby skládat z cizinců, kteří nemají trvalý pobyt v České republice. A to si myslím, že by v některých záměrech, které se naše republika chystá realizovat a které určitě budou posuzovány již podle nového zákona, mohlo přinést poměrně značné problémy. Takže i tady se dovoluji připojit k těm, kteří vyzývají k opatrnosti.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana ministra. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych rád odpověděl na některé otázky, které tady teď v té diskusi padly. My jsme tu otázku projednávali na vládě několikrát, musím říct, vraceli jsme se k tomu a diskutovali jsme to velmi pečlivě. Já jsem ve svém úvodním slovu říkal, že ten závazek, který jsme podepsali v roce 2000, to znamená před 15 lety, nás zavazuje k tomu, abychom bez výhrad přijali kapitolu A. To už jsem tady říkal. Také jsem tady říkal, že lze u kapitol B a C je vyloučit prohlášením. K čemuž se česká vláda chystá. To jsou odpovědi prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni Němcové.

    Jestli můžeme odkládat věc, kterou jsme podepsali před 15 lety - já si nemyslím, že to je dobře. Osm států ratifikovalo, nejsem teď schopen je vyjmenovat, ale pamatuji si z té diskuse, že minimálně Itálie ratifikovala tu smlouvu taktéž jenom částečně. A nemyslím si, že v tom procesu byla sama.

    Pozice české vlády a pozice, teď tady budu mluvit sám za sebe i za to, co česká vláda odhlasovala, my si myslíme, že vyvrcholením integračního procesu, tedy získáním českého občanství, tak ruku v ruce s tím má jít právě možnost volit. To znamená, myslíme si, že by to volební právo, které právě odstavec C řeší, mělo zůstat jako určitý bonus pro člověka, který získá občanství země, v níž se rozhodl dál žít, a ta země ho přijímá. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za závěrečné slovo i za vysvětlení. Ptám se pana zpravodaje. Chce závěrečné slovo? (Ano.) Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Klasicky se odvolám na slova pana ministra. Nicméně budu navrhovat klasické usnesení pro projednání do druhého čtení a domnívám se, že připomínky kolegů, které tady padly, mohou být doplněny jako návrh na usnesení k projednání dalším výborům, popřípadě že tam může být i vyjmenováno explicitně, některé připomínky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. (Poslanec Benda se hlásí o slovo.) Já se obávám, pane poslanče Bendo, já jsem... (Chvíle vyjasňování.) Aha, jako za klub s přednostním právem. Prosím. Prosím, pane místopředsedo. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Využiji tohoto privilegia, že tady předseda našeho poslaneckého klubu není, neb je omluven pro nemoc.

    Doporučuji, abychom po proběhlé debatě tento návrh zákona kromě zahraničního výboru přikázali ještě výboru pro veřejnou správu a ústavněprávnímu výboru, aby byly právě probrány ony právní aspekty, a abychom prodloužili lhůtu o 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Tak já bych k tomu došel i bez přednostního práva.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Konstatuji, že pan poslanec Benda má návrh přikázat to výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavněprávnímu výboru a prodloužit lhůtu k projednání o 30 dnů. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o předložených návrzích. Nejprve tak, jak organizační výbor přikázal - přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 39, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 133, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dále pan poslanec Benda navrhl přikázat tento návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 40, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Dalším návrhem pana poslance Bendy je přikázat tento návrh k projednání ústavněprávnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 41, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Dále tady padl návrh na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů. Budeme o tomto návrhu hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro prodloužení lhůty o 30 dnů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 42, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 141, proti žádný.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavně právnímu výboru a lhůta byla prodloužena o 30 dnů. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

    Bodem číslo 123, kterým se budeme dále zabývat, je

    I tento materiál uvede pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych na základě příslušných usnesení vlády stručně uvedl oba dva materiály, tedy výroční materiály související s oblastí vnitřní bezpečnosti, a to zaprvé Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2013, jde o srovnání s rokem předešlým, a Zprávu o plnění úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015, a to s vyhodnocením za rok 2013.

    Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky podává zejména informace o stavu a vývoji kriminality a opatření, která by měla vést k jejímu snižování. Ministerstvo vnitra ji předkládá vládě a Poslanecké sněmovně každoročně, a to od roku 1993.

    V České republice bylo v roce 2013 zjištěno celkem 325 366 trestných činů. Meziročně došlo k nárůstu o 6,8 procenta, který se týkal všech souhrnných kategorií kriminality, zvláště krádeží, vloupání. Svými důsledky se na něm podílí i amnestie prezidenta republiky vyhlášená k 1. lednu 2013. Celkem bylo stíháno a vyšetřováno 117 682 osob. Zde se jedná o nárůst o 4,1 procenta, z toho 52,6 procenta byli recidivisté. Počet i podíl recidivistů byl v roce 2013 nejvyšší v historii České republiky. (V sále je velký hluk.)

    Dosavadní opatření proti recidivě v trestné činnosti se ukazují ne jako úplně účinná. Rozhodná a mezinárodně koordinovaná protiopatření vyžaduje strmý nárůst počtu vietnamských státních příslušníků, kteří jsou pachateli, a to především drogové kriminality. V některých lokalitách, například se jedná o Duchcovsko, České Budějovice či Ostravu, došlo v průběhu roku 2013 ke zvýšení mezietnického napětí. Výsledkem byla řada protiromských demonstrací. Řešení napětí v sociálně citlivých lokalitách proto patří k jedněm z priorit vlády České republiky.

    K pozitivním údajům za rok 2013 patří dosud nejlepší výsledky Policie České republiky při zabavování výnosů z trestné činnosti v průběhu trestního řízení. Bylo zajištěno celkem 8,5 miliardy korun. Také je pozitivní nejnižší počet osob, a to 583, které byly usmrceny na silnicích, jedná se, skoro se mi nechce říct, o nejlepší číslo, ale je to tak, od roku 1955. Pozitivní je též vývoj kriminality v roce 2014. Její předchozí nárůst se podařilo eliminovat a podle údajů za první pololetí došlo dokonce k poklesu celkové kriminality, a to o 8 procent.

    Zpráva byla projednána a vzata na vědomí vládou, a to usnesením č. 345 ze dne 12. května 2014.

    Druhým předkládaným materiálem je Zpráva o plnění úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality pro Českou republiku v letech 2012 až 2015 s tím, že se opět jedná o vhled pro rok 2013, která informuje o postupném naplňování dlouhodobých cílů uvedených v této strategii, to jest snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí občanů České republiky. Dále řeší snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin nebo jejich ochranu. Efektivní a (nesrozumitelné) systém prevence kriminality a komplexní přístup v komunitách postavených na spolupráci s obcemi, na spolupráci Policie České republiky a dalších subjektů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Zprávu projednal výbor pro bezpečnost, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 236/1. A já nyní prosím pana zpravodaje poslance Václava Klučku, aby informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Myslím, že nebudu už komentovat to, co říkal pan ministr, protože to plně vystihuje obsah jednání výboru pro bezpečnost, a seznámím vás s usnesením číslo 41 výboru pro bezpečnost z 11. schůze uskutečněné dne 4. září 2014 ke Zprávě o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2013 (ve srovnání s rokem 2012) a Zprávě o plnění úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 za rok 2013 (sněmovní tisk 236).

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova prvního náměstka ministra vnitra JUDr. Jiřího Nováčka, po zpravodajské zprávě zpravodaje výboru Ing. Václava Klučky a po obecné a podrobné rozpravě

    I. bere na vědomí Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2013 (ve srovnání s rokem 2012) a Zprávu o plnění úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 za rok 2013,

    II. pověřuje předsedu výboru pro bezpečnost, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

    III. ukládá zpravodaji výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky - což jsem tímto učinil.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já mám jenom věcné dotazy na pana ministra. Já samozřejmě vím o tom, že v České republice stoupá kriminalita cizinců, kteří tady mají dlouhodobý, možná často trvalý pobyt. A právě teď je to takovým aktuálním problémem. Já bych se chtěl zeptat, do jaké míry, protože v zákoně o pobytu cizinců je právě ta, řekl bych, zásadní větička, která je tam dneska, že zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze za podmínky, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. V podstatě tato podmínka je jak v případě zrušení povolení k dlouhodobému pobytu, tak v případě zániku platnosti zelené karty, modré karty, případně u trvalého pobytu. A já bych se chtěl pana ministra zeptat opravdu čistě věcně, do jaké míry se daří tento parametr aplikovat, nebo zdali je vůbec aplikován, jak si policie vůbec vysvětluje tento parametr, protože přesně, jak tady pan ministr říkal, stoupá značně kriminalita, ať jsou to Vietnamci a la drogy a další. A já když mluvím, řekl bych, i s vedoucími činiteli policie v jednotlivých regionech, tak mi potvrzují, že v poměru ta kriminalita cizinců skutečně stoupá.

    Proto se chci zeptat, protože v hnutí Úsvit, jak známo, připravujeme novely zákonů a jednu už jsme představili, konkrétně novelu zákona o církvích, kde také se hovoří zas na druhé straně o tom, že nesmí být ta nesnášenlivost apod., a na druhou stranu víme, že tady cizinci s dlouhodobým pobytem, např. pan Alrawi, předseda muslimské obce České republiky, otevřeně v mešitě při kázání říká česky - cituji - aby se věřící naučili nenávisti k neuznání Alláha, tedy k nenávisti vůči všem nevěřícím v islám - a zároveň v následujících vteřinách žádá, aby rodiče již od deseti let bili děti, pakliže se nechtějí modlit k Alláhovi. V jiném kázání tento člověk s dlouhodobým pobytem na území České republiky žádá, přímo tam říkají, resp. jeho kolega v té brněnské mešitě říká, a ty nahrávky už jsou samozřejmě zveřejněné, že sionistický Stát Izrael nemá právo na existenci. Je to stát uznaný OSN.

    Takže já se tady ptám věcně, ať je to ta kriminalita těch Vietnamců, nebo dalších cizinců, opravdu, do jaké míry se daří aplikovat tohle to nenápadné dvojsloví - ohrozit bezpečnost České republiky - nebo nenápadné čtyřsloví nebo pětisloví - závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Protože mně připadá, že je to v tom zákoně opravdu nedostatečné. Protože oni tady mají dlouhodobé pobyty, často i trvalé. A evidentně buď není vůle aplikovat tyhle věty, nebo je vůle, ale jsou problémy s tím to dokazovat, že skutečně k tomu dochází.

    Takže můj dotaz směřuje tímto směrem. Na kolik cizinců s dlouhodobými či trvalými pobyty se aplikovalo toto usnesení v zákoně a ukončil se jim skutečně dlouhodobý a trvalý pobyt? Jak se daří tento parametr posuzovat, který je teďka takto vážně v tomto zákoně? A jak se k tomu staví pan ministr a tato vláda, jestli je vůle tento parametr, tuto nenápadnou větičku, nějakým způsobem hlouběji aplikovat nebo ji dovysvětlit nebo nějakým způsobem k tomu dát nějaké vysvětlení na ministerstvu, nějaký - teď mi vypadlo to slovo - komentář nebo nějaké zdůvodnění, jakým způsobem postupovat při aplikaci tohoto parametru. Potažmo my právě z toho důvodu jsme u toho zákona u církví a chystáme i novelu zákona imigračního. My to právě rozšiřujeme explicitně o to, aby se na to podívaly třeba i ty zpravodajské služby, byť už dneska ony se na to dívají, ale protože explicitně to není v zákoně uvedeno, tak není tím pádem explicitně z našeho pohledu dána odpovědnost, kdo by případně mohl za to, kdyby tady k nějakým činům došlo. Takže mně se jedná o tento moment.

    A samozřejmě v případě, že by pan ministr tu odpověď tady nevěděl, je to v pořádku. Vůbec se nezlobím. Jenom prosím, jestli bych to mohl eventuálně obdržet nebo bychom si o tom mohli popovídat, protože cílem je myslím zajistit bezpečnost občanů České republiky. Takže není to žádný tlak na pana ministra. Čistě bych se chtěl zeptat, jaké jsou zkušenosti v této chvíli a co s tím dál nebo jaký je na to náhled. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Není nikdo takový, končím všeobecnou rozpravu. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. V rozpravě vystoupil jeden diskutující. Myslím si, že pan ministr má poznámky k tomuhle provedené, takže odpověď s největší pravděpodobností asi bude zaslána. A pokud jde o návrh usnesení, ten jsem přečetl a prosím o jeho hlasování.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Končím podrobnou rozpravu. Jestli se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, tak podrobnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra na závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, přesná data, která chce pan poslanec Okamura, zašleme v písemné podobě, to bezesporu ano. Status, který zákon například umožňuje, a to je zákaz pobytu v obcích, se opravdu aplikuje jenom na desítkách případů - v minulých letech. To je jedna z možností, která tam existuje.

    Co se týká toho, kdy získává cizinec status trvalého pobytu, tak je tam vyjádření Policie ČR i služeb, to znamená, než ten statut dostane, prochází poměrně silným bezpečnostním skenem. Je to tady zavedeno po dlouhou dobu. Nemyslím si, že na této praxi je potřeba něco zásadního měnit. Otázkou je, že potom dejme tomu soudní proces nebo soudní přezkum v případě odebrání trvalého pobytu nebo v případě zákazu pobytu v obci trvá někdy až tři roky, takže tam je potom možná potřeba hledat nějaké legislativní nástroje, aby tato možnost, kterou by český stát měl mít, byla jednodušeji aplikovatelná a byla jednodušší, co se času týče.

    O všech případných legislativních návrzích vlády, které by se této věci týkaly, jsem připraven Sněmovnu zpravit dejme tomu v rámci interpelace nebo v rámci nějaké poziční zprávy. Díky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přestože rozprava byla ukončena, tak s přednostním právem pan předseda Okamura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Děkuji za odpověď. Já bych jenom upřesnil to, jaká je naše představa. Já si myslím, že cizinci, kteří tady mají dlouhodobý nebo trvalý pobyt, tak by bylo záhodno, když neobdržují naše pravidla a páchají kriminální činy, aby jim byl ten pobyt ukončován. To znamená, já to řeknu na rovinu. Přece není možné, že někdo přijde do České republiky, v podstatě kromě svazků, to znamená třeba manželských, to znamená slučování rodiny, v podstatě oni si nás vybrali, ne že my jsme si je vybrali, to je myslím zásadní premisa, oni se sem pozvali, ne že my jsme je sem pozvali v drtivé většině, takže bychom očekávali a já bych očekával, že budou plnit naše pravidla a dodržovat naše zákony. To znamená, já bych byl velice rád, a říkám to zcela na rovinu, aby jakýkoliv cizinec s dlouhodobým či trvalým pobytem, který tady prostě páchá kriminální činnost a právě z mého pohledu závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje bezpečnost České republiky, jenže to je ta vágní formulace, abychom jim ty pobyty prostě ukončovali, aby to tady byla výstraha i pro ty ostatní, aby se chovali řádně, protože nevím, proč by měl český řádný občan doplácet na to, že tady nějací cizinci, kteří nemají ani občanství, páchají nějakou trestnou činnost. Proto já bych skutečně, říkám na rovinu, byl rád, aby Česká republika postupovala tímto způsobem, protože jestli máme společný cíl ochránit naše občany, občany České republiky, kteří jsou mimochodem i našimi voliči na rozdíl od těch ostatních, tak proto se na to ptám a ptám se, jaká je v tomto ohledu politika České republiky, vlády a pana ministra, zdali je vůle směřovat to k tomu, aby se skutečně ukončovaly pobyty cizím státním příslušníkům, kteří tady nedodržují naše pravidla.

    Říkáte, že to trvá tři roky. To víme, to já už tady po tom volám dlouhá léta, že je potřeba zpružnit český soudní systém. Já jsem a i za hnutí Úsvit jsme říkali mnohokrát návrh třeba na časově omezený mandát soudců, aby až do důchodu to neměli jisté, a tím pádem bychom je motivovali také k nějaké zvýšené činnosti, zvýšené aktivitě, protože souhlasím s tím, že tři roky čekat na soud, to tady zažíváme všichni v různých věcech, ať je to rozvod, nebo něco jiného. To opravdu nemá s demokracií nic společného.

    Ale chci se zeptat, jestli pan ministr bude mít vůli připravit v tomto ohledu nějaké legislativní řešení, anebo jestli na základě stávající legislativy je politický náhled na to, že bychom měli ukončovat pobyty cizincům s trvalými či dlouhodobými pobyty tak, aby skutečně byli co nejméně motivováni páchat tady tu trestnou činnost, protože trestná činnost cizinců stoupá v České republice. Proto o tom hovořím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Skončili jsme podrobnou rozpravu, budeme tedy hlasovat o usnesení, tak jak jej navrhl pan zpravodaj pan poslanec Václav Klučka. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o usnesení výboru pro bezpečnost, tak jak jej přednesl pan poslanec Václav Klučka. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 43, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 123, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Já děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a předávám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní a pánové, budeme pokračovat, a to bodem

    Pan ministr vnitra je připraven, prosím tedy pana Milana Chovance, aby se ujal slova.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představil materiál s názvem Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2013, Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2013 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2014.

    Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2013 popisuje předloňské významné události a trendy, které se právě v této oblasti udály. V první pasáži zprávy jsou informace o vývoji pravicové i levicové extremistické scény na celorepublikové úrovni. Nejvýznamnější událostí v roce 2013 byla série protiromských demonstrací trvajících od května do října tohoto roku. Tato shromáždění poukázala nejen na rizika aktivního zapojení místní populace, ale i na vypuknutí dalších výtržností v místech, která nebyla identifikována jako problémová. Později se cílem demonstrací staly policejní složky. Protestní shromáždění krajní pravice mobilizovala i scénu odpůrců. K občanským aktivistům a zástupcům romské minority se připojili i stoupenci krajní levice, k vzájemným střetům však docházelo případně velmi okrajově.

    V první části zprávy jsou uvedeny informace o počtu a charakteru akcí, o struktuře a počtu příznivců. Detailně jsou rozebrány jednotlivé subjekty. Na pravicové extrémní scéně je to pak zejména Dělnická strana sociální spravedlnosti, Dělnická mládež či militantní neonacistické buňky. Z hlediska levicových extremistů jsou k dispozici poznatky o scéně například marxisticko-leninské a dalších. Celkově bylo v roce 2013 na území České republiky spácháno 211 trestných činů s extremistickým podtextem, což představuje 0,06 % celkového objemu kriminality. Jednalo se o stejné procento jako v roce předešlém, tedy v roce 2012. Poslední pasáž reflektuje významné zahraniční události a trendy, které měly dopad na tuzemskou scénu.

    V samostatném dokumentu je obsaženo vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2013. Těžiště aktivit se soustředilo na zvládání extrémních shromáždění a jejich předcházení. Jednalo se například o záležitosti policie, například trénink, vzdělávání, využití antikonfliktních týmů, či směr právní, například školení, metodická činnost v oblasti shromažďovací agendy. Na Ministerstvu vnitra k tomu byla zřízena speciální pracovní skupina. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra Milanu Chovancovi. Konstatuji, že zprávu projednal výbor pro bezpečnost, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 329/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Václav Klučka za nepřítomnou zpravodajku Janu Černochovou, po dohodě ve výboru, nebudeme tedy o tom hlasovat, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Pěkně děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi tedy, abych vám podal informaci o 42. usnesení výboru pro bezpečnost z 11. schůze uskutečněné dne 4. září 2014 ke Zprávě o extremismu na území České republiky v roce 2013, Vyhodnocení plnění koncepce boje proti extremismu pro rok 2013 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2014, sněmovní tisk 239.

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova prvního náměstka ministra vnitra doktora Jiřího Nováčka, po zpravodajské zprávě zpravodajky výboru magistry Jany Černochové a po obecné a podrobné rozpravě

    1. bere na vědomí Zprávu o extremismu na území České republiky v roce 2013, Vyhodnocení plnění koncepce boje proti extremismu pro rok 2013 a Koncepci boje proti extremismu pro rok 2014;

    2. pověřuje předsedu výboru pro bezpečnost, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

    3. ukládá zpravodajce výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky - což jsem v jejím zastoupení provedl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Tomio Okamura. Jinou přihlášku zatím nemám. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mě tady skutečně - nevím, jestli mě to zaráží, nebo jestli jsem zklamaný, že tady se vždycky - já už jsem byl takhle v Senátu a teď jsem ve Sněmovně a vždycky se tady projedná nějaká taková zpráva, půlka sálu tady není, zbytek si povídá, pak se jenom zdvihne ruka a jde se dál.

    Vážení přátelé, takhle to přece nejde! My bychom měli nejenom odsouhlasovat a zdvihat ruku pro tyhle zprávy, ale zároveň bych očekával od vlády také koncepci řešení, aby k takovým jevům nedocházelo, samozřejmě funkční koncepci, která by skutečně zabírala. Kromě represe nebo nějakého vyhodnocování zprávy bychom se měli pobavit přece o tom, co jsou příčiny toho, že občané demonstrují například proti Romům. A to nikdo nepojmenovává.

    Opět mám otázku na pana ministra: Jaký názor je vlastně ve skutečnosti extrémní? Jaká je vlastně skutečná definice? Já vím, že jste říkal, že o tom budeme mluvit v jiném bodu, proto to nebudu do hloubky rozebírat. Když cizinec s dlouhodobým pobytem, předseda muslimských obcí pan Alrawi, veřejně říká při svém kázání větu: Abyste se naučili nenávisti k neuznání Alláha, tedy nenávisti vůči všem nevěřícím v islám - tedy i mně, já nevím, kdo tady z vás je věřící v islám, ale já určitě ne, a zároveň vyzývá, aby rodiče bili své děti už od deseti let, že už je to ten vhodný věk, kdy je můžou bít, pakliže se nechtějí modlit k Alláhovi. Takže tento názor evidentně extrémní není, protože policie nekoná a ani není aplikován paragraf zákona o pobytu cizinců v České republice a není to ani proti veřejnému pořádku ani ohrožení bezpečnosti. Takže toto extrémní není v České republice.

    Ale - extrémní jsou občané v Českých Budějovicích, kteří demonstrují proti Romům. To se ve zprávě objeví. Já to považuji za absolutně skandální, vážení přátelé, takové posuzování! Občan, který je naopak diskriminován a šikanován, slušný občan, který si ještě platí v těch Českých Budějovicích policii, která má chránit jeho, a romští spoluobčané se těmto daňovým poplatníkům smějí z oken paneláků, vysmívají se jim do obličejů, tak tito občané, kteří platí daně jako ovce na nějaké nepřizpůsobivé skupiny, tak se objeví ve zprávě o extremismu. To se mi snad úplně zdá! A naopak, to je jedno kdo, jestli cizinec nebo necizinec, který tady hlásá otevřenou nenávist vůči nám všem, tak se vůbec nic neděje, policie nekoná. Ale to tam pan ministr ještě nebyl, takže naopak já mám tady na něj pochvalu vzápětí.

    Není to náhodou úplně naopak? Vždyť to je absolutní chaos v našem státě. Měli bychom si jasně definovat, co tady vlastně chceme prosazovat.

    Já dojdu ještě k dalšímu bodu, co jsem chtěl říci.

    Důvody tohoto chování, vážení přátelé, to jsem říkal na úvod. My si tady vždycky jenom odsouhlasíme zprávu, ale musíme přece potírat důvody. A pakliže - já nevím - nadpoloviční většina občanů není spokojena s chováním romské minority, tak přece musíme udělat maximum pro to, aby se to změnilo, to jsou také čeští občané.

    Ale tady pan zbytečný ministr, pan ministr Dienstbier, kdy včera i Sněmovna hlasováním rozhodla, že ho vlastně už ani nechce poslouchat u některých zákonů, že si raději pozve někoho jiného, tak pan zbytečný ministr - musím říci, že nevím, jestli bez práce, ale předstírá nějakou práci - žádnou funkční koncepci nenavrhl. Naopak vidíme, že je to přesně naopak, a situace v české společnosti se jen zhoršuje.

    Já chci jenom říci, že bychom měli jasně identifikovat, v čem je majoritní společnost nespokojená, a pokusit se nastavit pravidla - bez politické korektnosti, vážení přátelé, naopak politicky nekorektně, otevřeně. A v tom pana ministra Chovance chválím, protože je jeden z mála politiků, který dokáže mluvit politicky nekorektně, což je dobře, že má sociální demokracie v řadách možná jednoho, možná dva, možná tři, ale pár politiků, kteří opravdu mluví otevřeně. Ať souhlasíme, nebo nesouhlasíme, vždycky je to dobře, když jsou politici, kteří mluví na rovinu. Aspoň je něco k diskusi.

    To je to, co mi tady chybí. Absolutně chybí koncepce této vlády, která by byla použitelná a skutečně řešila tyto nálady v české společnosti, oprávněné nálady majority. Zcela oprávněné nálady. Je úplně skandální, že slušní občané se ocitají v důvodové zprávě o extremismu a ti neslušní se tam neobjevují. To je opravdu vrchol, to je neuvěřitelné, vám říkám.

    Další věc. Takže já se znovu ptám a chtěl bych se na to zeptat otevřeně pana ministra vnitra, jestli by mi odpověděl, zdali vyjádření pana Alrawiho, předsedy muslimských obcí České republiky, je z jeho pohledu extrémní, či nikoliv. Už jsem to tady citoval dvakrát. Jsou to krátké větičky. Říká doslova v kázání: Abyste se naučili nenávisti k neuznání Alláha, tedy to znamená k nenávisti vůči nám všem nevěřícím v islám, a zároveň v následujících vteřinách žádá, že když už je dětem deset let, můžete je bít, když se nebudou modlit. Stejně tak jeho kolega v brněnské mešitě říká větu, že sionistický stát nemá právo na existenci, stát uznaný OSN.

    Ať jsme zastánci, nebo ne, já se na to ptám. Rád bych od pana ministra slyšel, zdali toto je extrémní názor, nebo ne. Ano, nebo ne. To je vše. Já říkám, je to extrémní a měli bychom to postihnout a takovému člověku bychom měli ukončit pobyt v České republice.

    A další věc, a to je, musím říci, pochvala panu ministrovi, protože to, co se děje tady v České republice, kdy v loňském roce byl zátah v mešitě na Černém Mostě, zátah policie kvůli té nenávistné knize Základy tauhídu, a já musím pochválit pana ministra, protože já jako jeden z mála jsem se už loni zastával Policie České republiky, která se na základě mediální štvanice musela málem omlouvat za ten zásah proti této extremistické a radikální knize. Pan ministr policii podržel a málem ovšem byla manipulována Policie České republiky, že se musela omlouvat za ten zásah. Takže to je důležité v těchto okamžicích, podržet tyto orgány, aby se nebály v tomto případě zasahovat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Roman Váňa, pak eviduji přihlášku pana ministra. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěl požádat pana předsedu Okamuru prostřednictvím pana předsedajícího, aby neurážel občany České republiky, že jsou ovce. Nemyslím si, že je to vhodné z tohoto místa takto říkat. To zaprvé.

    A zadruhé bych ho chtěl požádat, aby Poslaneckou sněmovnu, nebo alespoň mě neoslovoval slovem přátelé. Nejsme přátelé a to říkám ze svého pohledu. A z pohledu pana Okamury, slyšel jsem, že v Úsvitu se nesmí přátelit s jinými politiky stejně, takže myslím, že to není vhodné. Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Romanu Váňovi. Nyní pan ministr vnitra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem zrovna chtěl pochválit práci bezpečnostního výboru, v jehož čele je Roman Váňa. A není to proto, že jsme ze stejné politické strany a jsme přátelé, my si tak i říkáme dokonce, ale je to proto, že ten výbor hledá cesty. My nemůžeme na fóru Poslanecké sněmovny, na plénu si myslet, že najdeme nějaký samospásný materiál. To je o tom, abychom ho hledali ve výborech, a Roman Váňa tu úlohu se svými kolegy z výboru plní velice dobře. A to při diskusi s policejním prezidentem, dejme tomu se zástupci GIBSu. Ale byl jsem naposled na schůzce, kde byly všechny tři naše tajné služby, zástupci výboru, a o těchto tématech jsme velice podrobně hovořili.

    Já si myslím, že Česká republika v minulosti zapomněla na to, že bezpečnostní prostor je potřeba rozvíjet, a úsporná opatření se dotkla například takových věcí, jako bylo snížení kapacit BIS o 20 %. Já tu nechci řešit škrty a další věci. Nechci tady atmosféru v Poslanecké sněmovně jitřit. Ale sebrat BIS v době, kdy se bezpečnostní rizika výrazně zvyšovala, 20 % jejích kapacit, prostě dobře nebylo. Jsme na začátku nového trendu a nového postupu, kdy vláda a Poslanecká sněmovna musí najít peníze a odvahu k tomu, aby řekla, že bezpečnostní prostor je důležitý. Pokud to neuděláme, dáme prostor populistům.

    K vaší otázce, prostřednictvím pana předsedajícího vážený pane poslanče Okamuro, k tomu, jestli to je, nebo není trestní čin, to, co říkal ten zástupce muslimské komunity. Já to nevím. Jestli se mě ptáte, jestli se mi ty výroky líbí, no tak se mi nelíbí. Stejně tak se mi nelíbí ani výroky o 11. září, které jsem někde zachytil, i o tom, že bychom měli umožnit aplikaci práva šaríja. Ale nemyslím si, že politici české vlády by měli eskalovat tento problém. Ten problém v muslimské komunitě se týká její naprosté minority a já bych byl nerad, abychom toto přenesli na základní eskalaci mezi českou vládou a vyznavači určitého náboženství. To o tom určitě není.

    Ten zásah se ukázal jako oprávněný. Posudek, který má policie v minulých týdnech k dispozici, prokazuje, že ta kniha byla závadová, to znamená, náš postoj tehdy se dnes ukazuje jako legitimní a správný. A to je asi vše, co jsem v současné době k té věci schopen říci.

    V otázce různých příprav, kdy stát analyzuje, řeší svoje problémy a záměry v bezpečnostní oblasti, těch analýz je velké množství. Já jsem připraven, pokud bude Poslanecká sněmovna chtít, ty analýzy nasdílet a de facto poslancům napsat odkazy na veřejně dostupné analýzy Ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality. Dejme tomu, dneska je velmi aktuální kyberzločin. To je otázka NBÚ, který je v současné době garantem boje v této oblasti. A to je možná také na samostatný seminář, primárně s výborem bezpečnostním, případně výborem pro obranu.

    Mohli bychom mluvit dlouhé a dlouhé hodiny. Takže jednoduchá odpověď na tu otázku: Nevím, ale každý občan České republiky, ať už má občanství, nebo trvalý pobyt, je zodpovědný za své výroky. A pokud se takové výroky dějí, já předpokládám, že minimálně po dnešní diskusi v Poslanecké sněmovně policie tyto výroky prověří. A bude prověřovat výroky každého takového člověka žijícího na území České republiky, zda se nedopouští trestného činu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Mám jinou přihlášku do rozpravy. Ano, pan předseda Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak teď jsem byl upozorněn, že zrovna možná byla špatně pochopena slova, protože někdo z poslanců zřejmě nerozumí slovům politická nekorektnost. To byla pochvala panu ministrovi, protože být politicky nekorektní je správné z mého pohledu. Ne že nekorektní, ale politicky nekorektní, což znamená, že mluví na rovinu, to, co si myslí.

    A jenom tady na pana poslance Váňu. Já jsem se musel zeptat, jak se vlastně jmenuje, protože já jsem ho tady ve Sněmovně upřímně řečeno nezaregistroval, takže jsem se zeptal kolegů, kdo to vlastně mluvil tady vůči mně. Takže děkuji, že jsem si vás všiml teď, když jste vystoupil na mikrofon, abych na vás vůbec zareagoval.

    Ale já jsem říkal, že stát dělá z občanů ovce, že platí daně. Ano, vy v ČSSD jste vyždímali občany tak, váš premiér Stanislav Gross, 100 milionů korun, nějak zázračně zbohatl. A odkud asi zbohatl? Vyždímali jste z lidí daně, vy, ČSSD, pane Váňo prostřednictvím pana předsedajícího. A kdo myslíte, že mu to zaplatil? Vy z kapsy, nebo nějaký privátní podnik? Váš premiér pan Sobotka - privatizace OKD. Ernst and Young, světová auditorská firma, sdělila, že ta privatizace je předražená minimálně o 20 miliard. A kdo že to zaplatil, tu privatizaci OKD? Já myslel, že daňoví poplatníci ze svých daní, pane Váňo! Nebo vy? Nebo soukromá firma? Ano, panu Bakalovi to šlo do kapsy eventuálně! Respektive ten měl tu privatizaci levnější.

    Ale vážený kolego, že vy tady mě napadnete na výraz, že já jsem řekl, že občané tady platí jak ovce daně, jsou ždímaní státem, a pak mají nedůstojné důchody kvůli vašim vládám, většina lidí do 10 tisíc, že se často senioři kvůli vašim vládám, i dalším samozřejmě, rozmýšlejí, jestli koupí o Velikonocích, které budou za chvíli, plato vajec navíc, nebo ne, tak to tedy je absolutně drzost, pane Váňo prostřednictvím pana předsedajícího! Já jsem v žádné vládě nebyl. Vy jste zadlužili zemi až po uši. Budou to splácet i další generace, včetně našich dětí. Nevím, jestli máte děti. A vy ještě říkáte, že občané nejsou ždímáni z daní. No tak, ano, já vám to tady zopakuji ještě jednou. Občané tady platí daně jako ovce kvůli takovým, jako jsou vaše vlády, stát je zadlužený až po uši, a nemají ani na důstojné sociální zabezpečení. Dva miliony lidí jsou na hranici chudoby, pane Váňo prostřednictvím pana předsedajícího. Vy asi žijete v nějakém akváriu tady ve Sněmovně nebo na Marsu. Vy jste byli u vlády! ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktické poznámky pana poslance Chvojky, Váni a Zlatušky. První pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo, faktická poznámka.

  • Poslanec Jan Chvojka: Já jsem chtěl reagovat na svého ctěného - a také nechci říct přítele, protože to opravdu není přítel - předřečníka pana Okamuru. On říkal, že nikdy ve vládě nebyl. Nemusíte se bát, ani tam nikdy nebudete. A nebudete už nikdy ani ve Sněmovně, protože vy tady končíte. S tou svou rétorikou, s tou prostě nikoho nezaujmete. Nejde vám to.

    Druhá věc. Vy jste říkal něco o tom, a urazil jste mého přítele Romana Váňu, jak kdo tady vysává stát, jak tady vysáváme občany, jak jsou ti občané ovce. Já bych řekl, že kdo je tady ovce, to je těch devět členů, nebo osm členů hnutí Úsvit, toho podivného hnutí, které dostává, ždímá ty peníze z toho státu, dostává vysoké milionové příspěvky na svou činnost, a z těch příspěvků, které toto hnutí dostane, pak vám chodí ty odvody za to, že jste dělali nějakou rádoby kvazikampaň. Takže kdo tady ždímá nejvíc stát, to je tak hnutí Úsvit, s.r.o. A nikdo jiný. Vy jste ten největší lupič. (Ohlas v sále, potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Roman Váňa, poté pan poslanec Zlatuška. Pan kolega Váňa se odhlásil, pan poslanec Zlatuška bude mít slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, předně bych chtěl poděkovat panu poslanci Váňovi za to, co zde říkal. Souzněl i se mnou. Děkuji mu za to.

    Druhá poznámka k tomu, čeho jsme zde byli svědky. Jednací řád stanoví, že poslanci na sebe přímo nepořvávají, neoslovují se přímo a oslovují se prostřednictvím předsedajícího. To, co jsme zde viděli, bylo pořvávání jednoho poslance tady odtud na druhého v lavici, do kterého byla občas vložena formulace "prostřednictvím předsedajícího", ale evidentně to bylo přímé oslovování poslance. Domnívám se, že byste, pane předsedající, měl v takovém případě zakročit a odnímat slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Já budu přísnější na kolegy. Abych uklidnil situaci, budu konstatovat omluvy, které nevím, jestli byly konstatovány, protože při přejímání řízení jsem se s místopředsedou Gazdíkem nedohodl. Čili omlouvá se od 14.30 hodin pan kolega Babiš a do 14 hodin pan poslanec Sedláček.

    Nyní s přednostním právem - nebo s faktickou poznámkou, pane předsedo? S faktickou poznámkou pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, já se domnívám, že poznámka, která padla před chvílí, je naprosto správná, ale padla pozdě. Já jsem přesvědčen, že pravidla se mají dodržovat, ale pak se musí dodržovat všechna. Ono je těžké nejprve porušit lustrační zákon, potom porušit zákon o rozpočtových pravidlech, potom porušit zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a porušovat z hlediska arogance většiny vládní koalice všechny zákony, které se nám nehodí, a pak se dovolávat jednoho zákona, který zrovna chceme dodržovat. Kdybychom ta pravidla dodržovali od začátku všechna a důsledně, pak k takovým věcem nemůže docházet. (Poslanci TOP 09 tleskají.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Přistupujeme k rozpravě podrobné. O slovo se nikdo nehlásí, ale požádám ještě pana zpravodaje, aby se minimálně přihlásil k usnesení, které přečetl v obecné rozpravě. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Velmi správně jste odhadl moji roli, protože já se hlásím k usnesení, které jsem jako usnesení výboru pro bezpečnost přednesl v obecné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokud nikdo další v rozpravě podrobné nevystoupí, bude jediné hlasování o návrhu usnesení, který přeložil výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny v tisku 239/1.

    O tomto návrhu budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 44, které zahajuji a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 44, z přítomných 158 pro 127, proti nikdo. Návrh byl přijat. Usnesení bylo schváleno, děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím bod číslo 124.

    Pokračovat budeme bodem číslo 125, to je

    Z pověření vlády uvede tento tisk ministr vnitra Milan Chovanec a já ho žádám, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, usnesením vlády ČR číslo 548 ze dne 9. července 2014, kterým byla schválena Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky pro rok 2013, bylo uloženo ministrovi vnitra tuto zprávu odůvodnit v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

    Zpráva, kterou předkládám, má informativní charakter. Popisuje situaci v oblasti legální a nelegální migrace, mezinárodní ochrany a integrace cizinců na území České republiky a přináší základní analýzu migračních trendů. Současně poskytuje informaci o legislativních aktivitách týkajících se zákona o pobytu cizinců, tedy zákona č. 326/1999 Sb., a zákona o azylu, tedy zákona 325/1999 Sb., a zákona o zaměstnanosti, tedy zákona č. 435/2004 Sb. Zpráva rovněž věnuje pozornost hodnocení schengenské spolupráce v rámci Evropské unie a v rámci schengenského hodnocení České republiky, jehož hlavní část se uskutečnila již v roce 2012. Dále se zpráva věnuje oblasti vízové politiky, problematice provádění readmisních dohod a dobrovolných návratů, zahraniční rozvojové spolupráci České republiky, projektů Ministerstva vnitra, které jsou zaměřeny na specifické kategorie cizinců. Dále jsou zde popisovány humanitární projekty a migrační projekty. Zpráva též charakterizuje trestnou činnost cizinců páchanou na území České republiky.

    Ze skutečností ve zprávě uvedených vyplývá, že situace v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2013 nedoznala zásadních změn proti vývoji v několika posledních letech a migračně-bezpečnostní situaci v České republice lze z tohoto hlediska hodnotit jako situaci stabilní.

    Dovolte mi nyní pár aktuálních dat k roku 2014. Ke dni 31. prosince 2014 bylo evidováno 451 923 cizinců s povoleným přechodným či trvalým pobytem na území České republiky, to je o 10 387 osob více než na konci roku 2013. Cizinci tak tvoří v současné populaci v České republice zhruba 4 %.

    Z této zprávy a z těchto analýz vyplývají následující trendy: V České republice již žije více cizinců se statutem trvalý pobyt, a to 251 tisíc, než se statutem přechodný pobyt, kde tento statut má v současné době cca 200 tisíc cizinců. Jde o důsledek ekonomické krize, kdy od roku 2008 je příchod cizinců víceméně stabilní. Počet cizinců ze zemí mimo Evropskou unii je 266 tisíc, z nichž téměř dvě třetiny, 67 %, pobývají na území s trvalým pobytem. Počet cizinců ze zemí Evropské unie je 185 tisíc, nicméně občané tohoto prostoru se nemají povinnost registrovat a reálné číslo je tedy pravděpodobně vyšší. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra Milanu Chovancovi a konstatuji, že zprávu projednal výbor pro bezpečnost, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 273/1. Požádám pana zpravodaje výboru poslance Josefa Zahradníčka, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny, a poté otevřu všeobecnou rozpravu k tomuto tisku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji. Příjemný dobrý den. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, zpravodajská zpráva ke sněmovnímu tisku 273, a to ohledně situace v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2013, kterou celkově podrobně okomentoval zde přítomný pan ministr a nemusím ji, doufám, nijak doplňovat. Také bych mu chtěl poděkovat za to, jak zprávu doplnil o informaci o stavu v roce 2014.

    Výborem pro bezpečnost byla zpráva projednána na 11. schůzi dne 4. září letošního roku a výbor přijal ke zprávě usnesení číslo 43, které cituji:

    Usnesení číslo 43 výboru pro bezpečnost z 11. schůze uskutečněné dne 4. září roku 2014 ke Zprávě o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2013, sněmovní tisk číslo 273.

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova prvního náměstka ministra vnitra dr. Jiřího Nováčka a po zpravodajské zprávě zpravodaje výboru Josefa Zahradníčka a po obecné a podrobné rozpravě

    1. bere na vědomí Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2013;

    2. pověřuje předsedu výboru pro bezpečnost, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

    3. ukládá zpravodaji výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, a ptám se, kdo se hlásí z místa k otázce migrace a integrace. Nikoho nevidím, všeobecnou rozpravu končím. Přistoupíme k podrobné rozpravě, tam také nemám žádnou písemnou přihlášku, jen žádám, aby pan zpravodaj zopakoval to, co tu bylo nejméně dvakrát řečeno, že bereme zprávu na vědomí.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Doporučuji proto Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vzala zprávu na vědomí. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není, takže můžeme hlasovat.

    Budeme rozhodovat hlasováním pořadové číslo 45, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro usnesení, které nám předložil výbor pro bezpečnost. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 45. Z přítomných 154 poslanců pro 108, proti nikdo. Návrh byl přijat. Vzali jsme zprávu na vědomí. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 125.

    Podle schváleného pořadu schůze máme před sebou bod číslo

    Předloženou zprávu projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 196/1. K tomuto bodu jste zároveň obdrželi sněmovní dokument 858, který obsahuje usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu číslo 55 z jeho 6. schůze z 29. května minulého roku.

    Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru paní poslankyně Anna Putnová a informovala nás o jednání výboru a přednesla návrhy usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak už bylo řečeno, budeme se zabývat zprávou Kontrolní rady Technologické agentury České republiky, která nás vrátí do roku 2013.

    Orgánem Technologické agentury České republiky je i Kontrolní rada, která má především kontrolní funkci rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura České republiky příslušnost hospodaření. Kontrolní rada předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Předseda Kontrolní rady Technologické agentury České republiky předložil řádně zprávu o činnosti Kontrolní rady Technologické agentury za období 2013 spolu s hodnocením plněných úkolů, jedná se o sněmovní tisk číslo 196, ze kterého jasně vyplývá, že v předmětném období plnila Kontrolní rada Technologické agentury České republiky všechny své zákonné povinnosti. Tato zpráva byla projednána dne 29. 5. 2014 na 7. schůzi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a bylo přijato usnesení, kterým výbor doporučuje Sněmovně s touto zprávou vyslovit souhlas. Toto usnesení máte k dispozici jako tisk číslo 196/1. Je to usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovy ze 6. schůze dne 29. května.

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění místopředsedy Kontrolní rady Technologické agentury České republiky pana Holla, zpravodajské zprávě poslankyně Putnové a po rozpravě

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vyslovit souhlas se zprávou o činnosti Kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2013, tisk 196;

    2. pověřuje předsedu výboru poslance Jiřího Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

    3. pověřuje zpravodajku výboru poslankyni Annu Putnovou, aby toto usnesení přednesla na schůzi Poslanecké sněmovny.

    Jak už bylo řečeno, dodatkem k této zprávě je také návrh na odměny členů Kontrolní rady Technologické agentury za jejich celoroční práci, který byl taktéž na výše zmíněné schůzi výboru po přijetí usnesení týkající se zprávy o činnosti projednán a bylo přijato usnesení, které máte k dispozici jako sněmovní dokument číslo 858 a kterým výbor doporučuje Sněmovně stanovit výši odměn jednotlivým členům Kontrolní rady Technologické agentury, jak je v něm uvedeno. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce paní poslankyni Anně Putnové za její zpravodajskou zprávu i konstataci jednotlivých usnesení. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo do rozpravy hlásí z místa. Nikoho nevidím. Všeobecnou rozpravu končím.

    Budeme tedy hlasovat o přednesených návrzích, a to pravděpodobně jednotlivě. To znamená, nejdříve o tom, že souhlasíme se zprávou, to není vzetí na vědomí, ale souhlas se zprávou, a potom bychom hlasovali o odměnách jednotlivých členů Kontrolní rady. Ptám se, jestli je výhrada proti tomu, abychom je hlasovali všechny najednou, nebo chcete jednotlivě.

  • Poslankyně Anna Putnová: Domnívám se, že to musíme hlasovat samostatně. Je to jeden tisk, ale dva body.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je samozřejmé. Dvě hlasování. Mně jde o to, jestli u jednotlivých členů Kontrolní rady můžeme hlasovat najednou. Nikdo nemá výhradu proti tomuto postupu. Děkuji vám.

    Budeme nejdříve hlasovat o tom, že souhlasíme se zprávou Kontrolní rady, a to v hlasování pořadové číslo 46, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Pardon, omlouvám se. Prohlašuji hlasování 46 za zmatečné. Všechny vás odhlašuji. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přítomných, zahájím hlasování... Myslím, že už je to v pořádku.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 47 a ptám se, kdo je pro souhlas se zprávou Kontrolní rady. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 47 z přítomných 109 poslanců pro 109, proti nikdo. Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas se zprávou Kontrolní rady Technologické agentury.

    Druhé hlasování - schválení odměn členům Kontrolní rady v hlasování pořadové číslo 48, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro schválení odměn. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 48 z přítomných 110 pro 104, proti nikdo. I tento návrh byl přijat. Schválili jsme tedy odměny členům Kontrolní rady. Děkuji paní zpravodajce a končím bod 118.

    Naše jednání bude pokračovat bodem

    Žádám, aby se slova ujal ministr dopravy Dan Ťok. Zároveň požádám pana poslance Pavla Holíka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, aby potom odůvodnil zpravodajskou zprávu. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, výcvik... Promiňte, já se omlouvám, bohužel se mi to... Ano. (Nalezen správný podklad.)

    Předkládaná mezinárodní smlouva upravující silniční dopravu nahrazuje původní dohodou mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě uzavřenou v roce 1963. Jelikož tato původní dohoda již nevyhovuje současným podmínkám, bylo nezbytné sjednat novou dvoustrannou smlouvu o mezinárodní silniční dopravě. Po vyjednávání byla smlouva podepsána dne 22. května 2013 v Lipsku.

    Cílem navrhované úpravy je vytvoření komplexního rámce pro provozování nákladní a osobní silniční dopravy mezi oběma státy. Smlouva upravuje oblast nákladní a osobní silniční dopravy, zejména pak povolovací systém, typy přeprav, jež nepodléhají povolovacímu řízení. Smluvně již jsou rovněž upraveny povinnosti dopravců a sankce plynoucí z porušení smlouvy.

    Text smlouvy je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii. Sjednání smlouvy nevyžaduje změny v českém právním řádu a nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

    Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s ratifikací tohoto smluvního dokumentu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru dopravy Danu Ťokovi. Žádám zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Pavla Holíka, aby odůvodnil usnesení výboru, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 142/1. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl usnesení zahraničního výboru z 10. schůze dne 21. května 2014 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě.

    Po odůvodnění náměstka ministra dopravy Ing. Ladislava Němce, zpravodajské zprávě poslance Pavla Holíka a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Ptám se, kdo se do ní hlásí, protože žádnou písemnou přihlášku nemám. Končím tedy rozpravu. Zájem o závěrečné slovo v tom případě nebude.

    Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem, a to v hlasování pořadové číslo 49, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 49 z přítomných 112 pro 109, proti nikdo. Návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas, a došlo tedy k ratifikaci příslušné smlouvy.

    Vzhledem k času nebudu zahajovat žádný jiný bod, jenom budu konstatovat omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny. Potom ohlásím polední přestávku do 14.30, po které budou následovat ústní interpelace.

    Ještě předtím paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Promiňte, jenom zdvořilá žádost, jestli byste při omluvách mohl též zmínit omluvy ministrů kvůli odpoledním interpelacím, abychom my, kteří interpelujeme, věděli, zda tady vůbec jsou příslušní ministři. Děkuji vám. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je důležité. Proto jsem považoval za nutné je konstatovat.

    První tedy budu konstatovat omluvu od 17 hodin pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Čili pokud jste přihlášeni k této interpelaci, tak je tam jenom hodina pro něj.

    Dále se omlouvá mezi 15. a 18. hodinou pan poslanec Bronislav Schwarz, pan poslanec Vlastimil Vozka mezi 15. a 19. hodinou. A paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová se omlouvá do 16 hodin. Pan poslanec Skalický se omlouvá mezi 14.30 a 17. hodinou. Dále se omlouvá paní poslankyně Balaštíková z 22. a 23. ledna z pracovních důvodů.

    Teď mi připomněla svoji omluvu paní ministryně spravedlnosti Helena Válková a já ji tady najdu v dokumentech a založím ji do omluv. Jiný ministr se zatím neomlouvá kromě těch, kteří byli konstatováni ráno, a teď tedy pan ministr Němeček od 17 hodin a paní ministryně Válková. Od kolika hodin, paní ministryně? (Domluva s ministryní.) Zopakuji tedy omluvy, které byly konstatovány ráno. To znamená ministr Jiří Dienstbier, paní ministryně Michaela Marksová, pan ministr Jan Mládek, pan ministr Stropnický jenom na dopolední jednání, čili ten by tady měl být připraven. A pan ministr Ťok, který se omlouval taky jenom dopoledne, ale už přišel na ten bod. A paní ministryně Válková se omlouvá od 14.30, protože má jmenování soudců. Takže v tomto ohledu jsou to všichni ministři, kteří se omlouvají.

    Dobrou chuť k obědu.

    (Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, je 14.30 hodin a my budeme pokračovat v programu naší 25. schůzi Poslanecké sněmovny bodem

    Nejprve zahájíme ústní interpelaci na pana premiéra vlády České republiky Bohuslava Sobotku. První interpelaci dle vylosovaného pořadí přednese pan poslanec Miroslav Kalousek, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci stavu přípravy státní služby s vazbou na čerpání evropských fondů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vážený pane premiére, v prosinci jsem měl tu čest vás interpelovat v otázce přípravy fiskální periody let 2013-2020 s tím, že uplynul již rok a není zatím negociován jediný program a jeho negociace je v nedohlednu. Paní ministryně Šlechtová na interpelaci, kterou jsem měl podobnou, si vyhradila právo mít stejnou dobu, jako měla Topolánkova vláda, tedy 18 měsíců, a přislíbila, že negociace tedy do těch 18 měsíců proběhne, což je do června letošního roku. Já jsem tuhle informaci přijal s uspokojením, nicméně nemohu říct, že bych tomu v tuhle chvíli věřil, neboť průběh služebního zákona a existence státní služby je podmínkou pro čerpání, a jakkoliv se nám podařilo schválit zákon o státní službě, mám pocit, že vláda již několik měsíců tvrdě spí a že přípravě státní služby chybí předpis o systemizaci, to znamená, že vůbec nevíme, kdo v té státní službě bude a nebude, a tudíž ani nevíme, kolik nás to bude stát, nemáme-li předpis. Chybí pravidla pro organizaci služebního úřadu, chybí nařízení vlády stanovující obory služby a není vůbec připravena úřednická zkouška. Není-li připravena úřednická zkouška, pochopitelně nelze ukončit ani přechodné období.

    Neumím si představit, doufám, že mě vyvedete z omylu, že tohle vše lze stihnout tak, aby do června letošního roku běžela státní služba bezchybně, a tím pádem bylo možné spustit čerpání fondů z Evropské unie. Pokud se mýlím, prosím vyveďte mě z omylu. Pokud se ale nemýlím, prosím, abyste řekl (upozornění na čas), jaké důsledky vyvodíte z toho, že nebudeme připraveni včas.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a poprosím pana premiéra o odpověď na první interpelaci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl určitě jak pana poslance Kalouska, tak všechny poslance a poslankyně ujistit o tom, že vláda dělá všechno pro to, abychom byli připraveni včas. Je to boj na dvou frontách. V první fázi je to naše snaha co nejdříve ukončit technická jednání s Evropskou komisí o podobě všech operačních programů. Chtěl bych informovat o tom, že u tří operačních programů jsou už technická jednání v zásadě ukončena. To jsou tři operační programy, které byly odeslány do Bruselu ještě v loňském roce. U naprosté většiny ostatních operačních programů předpokládáme, že budou odeslány teď, ještě v měsíci lednu, a v následujících týdnech budou u nich dokončeny technické negociace. Čili překážka a problém není na straně přípravy jednotlivých operačních programů. Tady si myslím, že vláda postupuje maximálně rychle.

    To, co je samozřejmě problémem větším, ono to souvisí s tím, jak Česká republika byla připravena v oblasti tzv. obecných kondicionalit, to znamená podmínek, které jsou důležité pro to, abychom jednak byli schopni uzavřít dohodu o partnerství a potom tedy dosáhnout zahájení čerpání evropských prostředků. Jednou z těch klíčových podmínek bylo přijetí zákona o státní službě. Já jsem rád, že je v té věci jasno. Vzpomínám si na diskusi, která tady byla vedena v Poslanecké sněmovně ještě v loňském roce, kdy vláda předložila tento návrh zákona a vedli jsme debatu o tom, do jaké míry Evropská komise po nás vlastně požaduje přijetí zákona o státní službě, a já myslím, že teď je zcela evidentní, že je to klíčová podmínka, že to byla klíčová podmínka přijetí zákona o státní službě a jeho plná implementace pro to, abychom vůbec mohli začít čerpat evropské prostředky.

    Teď ve středu budeme na jednání vlády projednávat aktualizovaný harmonogram přípravy všech podzákonných předpisů, které by měly vést k implementaci zákona o státní službě. Harmonogram už je připraven ze strany Ministerstva vnitra a je připraven tak, abychom všechny klíčové předpisy schválili během prvního pololetí letošního roku. To znamená, měly by být tyto předpisy připraveny tak, aby naprostá většina z nich prošla vládou ještě v první polovině roku 2015.

    Chci připomenout, že jsme se zavázali v rámci dohody o partnerství, že urychlíme účinné zavádění zákona o státní službě, který vstoupí v účinnost 1. ledna roku 2015, zatímco všechny podstatné dokumenty pro jeho zavádění vstoupí v účinnost a budou plně uplatňovány do konce roku 2015. Ale současně se říká v dohodě o partnerství, že zákon musí být formálně schválen do doby, než budou přijaty programy evropských strukturálních a investičních fondů. Chci tedy konstatovat, že zákon již schválen byl, účinný je a naším cílem je, abychom také naplnili tu zbylou podmínku dohody o partnerství, to znamená, že všechny tyto předpisy vstoupí v účinnost a budou plně uplatňovány do konce roku 2015.

    Intenzivně jednáme s Evropskou komisí. Chci zmínit zejména jednání, které se uskutečnilo 9. ledna letošního roku s cílem vyměnit si informace o implementaci zákona o státní službě. Na základě tohoto jednání jsme se dohodli, že Česká republika zašle Evropské komisi v co nejkratším termínu seznam všech prováděcích předpisů včetně aktualizovaného harmonogramu jejich zavádění. Budeme mít tedy zpracovaný akční plán. Ten akční plán se bude vyhodnocovat. Předpokládáme tedy, že na přelomu ledna - února bude pokračovat další jednání s Evropskou komisí.

    Pokud jde o přípravu na čerpání prostředků, chci zmínit to, že vláda už v loňském roce začala připravovat pravidla tak, abychom mohli vyhlašovat výzvy pro čerpání ještě před schválením programu, to znamená umožní nám to legislativa, a naším cílem je, abychom se připravili dostatečně tak, že by mohla vláda u jednotlivých připravených operačních programů už odsouhlasit systém vyhlašování výzev s tím, že by některé z těchto výzev mohly být vyhlášeny ještě během prvního pololetí letošního roku.

    Tolik tedy velmi stručně k tomu, jakým způsobem vláda teď intenzivně pracuje na implementaci zákona o státní službě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a pan poslanec Kalousek má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za odpověď, pane premiére. Obávám se, že kromě toho boje na dvou frontách, s kterými souhlasím, je potřeba přidat ještě frontu třetí a to je boj s vlastní neschopností. Jestli měsíc poté, co byl schválen o státní službě, vláda podle vašich slov příští týden bude schvalovat harmonogram, jak budou zpracovány zákonné normy, tak je to k smíchu. Ten harmonogram, jak jistě dobře víte, měla vláda schvalovat v době, kdy se zákon projednával, tak jako se to vždy dělá u těchto norem. I vaše slova mi jenom potvrdila, že jste tři měsíce spali, protože teď teprve budete projednávat harmonogram.

    Nicméně beru na vědomí vaši informaci, že to během prvního pololetí schválíte a že tím tedy není ohrožen závazek paní ministryně Šlechtové, která tady před měsícem řekla, že do konce června budou znegociovány všechny programy, tak jako se to podařilo Topolánkově vládě, tedy 18 měsíců od vydání pravidel Evropské komise. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Pan premiér s doplňující odpovědí. Prosím, pane premiére. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já souhlasím s tím, že by bylo určitě pozdě, kdybychom se začali zabývat harmonogramem přípravy těchto dokumentů až na jednání vlády, které bude příští týden. Já chci pouze připomenout, že jsem zde uvedl, že půjde o aktualizaci harmonogramu. Budeme aktualizovat harmonogram. Návrhy už se připravují na jednotlivých resortech, to znamená zejména na Ministerstvu vnitra, ale také na Ministerstvu práce a sociálních věcí a také na Ministerstvu financí. Čili v tuto chvíli vláda bude projednávat aktualizovaný harmonogram a tento aktualizovaný harmonogram, který bychom měli projednat a schválit na jednání vlády příští týden, poskytneme zástupcům Evropské komise na nejbližším jednání, které se uskuteční právě proto, abychom se ubezpečili o tom, že Evropská komise dobře rozumí té přípravě, jak probíhá v České republice, a že tato příprava odpovídá tomu, co Česká republika garantovala v rámci dohody o partnerství.

    Jenom chci také připomenout, že v rámci aktualizovaného harmonogramu řešíme také otázku úpravy odměňování zaměstnanců ve státní službě. Tím se mimo jiné zabývala také koaliční rada, která se sešla po minulém jednání vlády, a naším cílem je rovněž i v této oblasti schválit změnu pravidel tak, abychom garantovali odměňování státní správy, které bude poctivé, spravedlivé a bude transparentní a bude tam zejména transparentně stanovena výkonová složka platů státních zaměstnanců.

    Tolik jenom velmi stručně ještě k debatě s Evropskou komisí. V každém případě chci konstatovat, že to je jedna z klíčových priorit z hlediska přípravy vlády na čerpání evropských prostředků - dotáhnout do konce plnou implementaci zákona o státní službě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Přikročíme ke druhé interpelaci. Pan poslanec Igor Jakubčík bude interpelovat pana premiéra ve věci jednotné zahraniční politiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v médiích se objevují zprávy, že někteří koaliční politici, například ale i pan prezident a hlavně státní úředníci, vystupují v řadě případů jako by jejich prohlášení a vyhlášení byla oficiální zahraniční politikou České republiky. Například mohu uvést vyjádření státního tajemníka pro evropské záležitosti k přijetí imigrantů z Afriky a dalších problémových zemí nebo prohlášení náměstka ministra zahraničí k oblasti dodržování lidských práv. Myslím si a jsem přesvědčen, že tato vyjádření nikdy nebyla oficiální zahraniční politikou vlády. Po těchto excesech vždy následuje vysvětlování ministrů i vás, pane premiére, v médiích. Nedělá to příliš dobrý dojem nejen na naše obyvatele, ale i na náš obraz v Evropské unii.

    Můj dotaz zní, jaké kroky přijala vláda k prosazení jednotného vystupování v zahraničněpolitických otázkách, aby lépe prosazovala naše národní zájmy a byla čitelná. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Jakubčíkovi a prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, za vykonávání pravomoci v oblasti zahraniční politiky je odpovědná vláda, konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí. Projevem této pravomoci je, že vláda definuje základní linie naší zahraniční politiky v souladu s koncepčními materiály, jako je koncepce zahraniční politiky České republiky a také bezpečnostní strategie České republiky.

    Dle naší ústavy, Ústavy České republiky, má prezident republiky pravomoc zastupovat stát navenek. Vláda tedy může koordinovat zahraniční politiku tím, že za prvé schvaluje strategické dokumenty a za druhé se také zabývá koordinací a schvalováním oficiálních cest ústavních činitelů do zahraničí, teď mám na mysli členy vlády a prezidenta republiky. Pro významná jednání, která se týkají zastupování České republiky a vyjadřování našich pozic při jednáních Evropské unie nebo Severoatlantické aliance, vláda schvaluje mandáty pro jednání našich zástupců.

    Vláda samozřejmě nemůže garantovat individuální názory jednotlivých představitelů politických stran, jednotlivých ústavních činitelů, kteří zastupují rozdílné politické strany. To, co vláda může zajistit, je kontinuální politika z hlediska mandátů a postupu našich představitelů v organizacích, v nichž Česká republika aktivně participuje. Vláda by samozřejmě měla také koordinovat postoje ústavních činitelů a klíčových ústavních činitelů k hlavním mezinárodním událostem, se kterými jsme jako Česká republika konfrontováni.

    Já myslím, že za poslední rok došlo k výraznému posílení koordinace vystupování naší země v rámci Evropské unie, došlo k výraznému posílení koordinace vystupování ústavních činitelů v rámci Severoatlantické aliance. Tak jak došlo k výraznému posílení ekonomické diplomacie a aktivity našich ústavních činitelů, tak se domnívám, že dochází také ke koordinaci postupů jednotlivých ústavních činitelů při podpoře našeho exportu.

    Pro to, abychom tu situaci ještě dále zlepšili, jsme společně s ministrem zahraničí přišli s návrhem na vytvoření určitého modelu koordinace zahraniční politiky České republiky. Je to nový formát, který tady v minulosti nebyl. Cílem je, abychom do koordinace zahrnuli prezidenta republiky, předsedy obou komor Parlamentu, předsedu vlády a ministry zahraničí a obrany, to znamená ústavní činitele, kteří nejčastěji z titulu svých funkcí reprezentují Českou republiku navenek. Dohodli jsme se na tom, že jednou za dva měsíce se pod vedením ministra zahraničí budou scházet zástupci Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády, Ministerstva obrany, Senátu a Poslanecké sněmovny a třikrát ročně by se ti ústavní činitelé, které jsem před malou chvílí vyjmenoval, sešli společně, tak abychom diskutovali klíčové koncepční otázky naší zahraniční politiky. Je to nový formát, v minulosti tady tato forma koordinace neexistovala a já si myslím, že je to naprosto nezbytné v dnešní době, zejména v situaci, kdy se změnila povaha mandátu prezidenta republiky. Prezident republiky je nyní volen přímo občany, to znamená, může být volen odlišnými politickými proudy a většinami, než jsou ty, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu, a je potřeba zajistit dobrou koordinaci naší zahraniční politiky.

    Možná poslední poznámka, proč je ta koordinace tak důležitá. Jde o to, aby naše země byla srozumitelná, aby byla čitelná, aby byla srozumitelná a čitelná pro naše partnery, které máme v Evropské unii, pro naše spojence, které máme v Severoatlantické alianci. Pokud se podíváme na to, co se dnes děje ve světě, tak já myslím, že je evidentní, že přibývá bezpečnostních rizik. My jsme vždycky byli zemí, která se snažila být aktivní, která se snažila ovlivňovat to, co se odehrává ve světě. Patříme mezi státy, které se aktivně zajímají a snaží se pomáhat, a i z tohoto hlediska je velmi důležité, abychom měli dobře sladěnou a koordinovanou naši zahraniční politiku.

    Čili tolik jenom velmi stručně k novému formátu, který začíná fungovat od jara letošního roku. Já pevně věřím, že to do budoucna bude velmi užitečná forma spolupráce mezi hlavními ústavními činiteli.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Jakubčík má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Děkuji, pane premiére. Jsem rád, že konečně v naší zahraniční politice nastává určitá koordinace. Jsem rád, že byly vytvořeny skupiny, které budou spolu jednat. Pouze mě trošku zarazila četnost jednání. Zdá se mi, že v současné situaci, kdy se situace jak ve světě, tak v Evropě mění takřka každým okamžikem, tak třikrát do roka se mi zdá být celkem málo. Jestli by nestálo za zvážení zvýšit četnost těchto koordinačních schůzek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér ještě doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Já děkuji. Především první poznámka. Pokládám vůbec za důležité, že se budou pravidelně scházet zástupci exekutivy a legislativy a že bude koordinována exekutivní diplomacie a parlamentní diplomacie. Ono to souvisí také s tím, abychom byli schopni lépe plánovat a koordinovat naše zahraniční cesty. Tady si myslím, že z hlediska přípravy podkladů schůzka na Ministerstvu zahraničí jednou za dva měsíce je optimálně časována.

    Pokud jde o schůzky na nejvyšší úrovni, my začínáme, ten model budeme zkoušet v letošním roce. Pokud by se přirozeně ukázala potřeba, aby se nejvyšší ústavní činitelé v tomto formátu koordinovali častěji, tak si myslím, že není asi žádný problém, abychom frekvenci podle potřeby zvýšili. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pane premiére. Tím jsme vyčerpali druhou interpelaci a přikročíme k třetí interpelaci pana poslance Bendla, který bude pana premiéra interpelovat ve věci státního podniku MERO a jeho personální situace. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, já nemám příliš mnoho času v rámci této interpelace rozebírat celkové vazby, které se dnes dějí kolem oblasti dodávek ropy a distribuce ropy skrze Českou republiku, případně do České republiky. Přesto nedávno probleskla zpráva, že šéf tohoto strategického, pro Českou republiku strategického podniku, kterým MERO bezesporu je, byl odvolán. Byl odvolán generální ředitel i poté, co jeho obchodní výsledky byly lepší, než bylo zadání zadavatele, poté, co deset let řídil tuto společnost bez jakýchkoliv skandálů, a předseda dozorčí rady státního podniku MERO sám informoval veřejnost o tom, že nebyly za panem generálním ředitelem žádné zásadní prohřešky a podobně. Přesto byl odvolán, stejně tak s ním odešli i další lidé z vedení tohoto podniku.

    Vzhledem k tomu, že podnik MERO, který zároveň řídí ČEPRO, které mimo jiné přimíchává do paliv biosložky, v této oblasti se točí opravdu miliardové částky, a vždycky v minulosti probíhala debata mezi ministrem průmyslu, ministrem financí, pokud se tam cokoliv personálně dělo, a samozřejmě premiérem, neboť se to týká významně strategické oblasti obchodu s ropou, chci se vás, pane premiére, zeptat, zda se ztotožňujete s těmi personálními změnami, zda jste o nich věděl a podporujete je a zda si uvědomujete, že máte místopředsedu vlády, který v tomto ohledu opravdu je ve významném konfliktu zájmů, a co uděláte pro to, aby případně ten konflikt zájmů zneužit nebyl. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážený pane místopředsedo. MERO Česká republika, akciová společnost, je vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností, která zajišťuje skladování nouzových strategických zásob ropy. Je známo, že jediným akcionářem společnosti MERO je Ministerstvo financí. Rozhodnutí jediného akcionáře je v působnosti valné hromady.

    Ministerstvo financí 7. ledna za základě podnětu dozorčí rady odvolalo z představenstva společnosti Jaroslava Pantůčka, Libora Lukáška a Vlastimila Bouru. Do představenstva společnosti byli současně jmenováni Stanislav Bruna a Otakar Krejza. Třetím členem představenstva společnosti MERO zůstává pan Vít Tůma. Stanislav Bruna se zároveň stal šéfem firmy. Jejich úkolem bude zajistit další zefektivnění hospodaření společnosti, zajistit kontinuitu obchodních vztahů s klíčovým zákazníky a připravit strategii společnosti v historicky nových podmínkách vývoje rafinérského průmyslu v České republice i v rámci evropského kontextu.

    Jak vyplývá z toho výše uvedeného, to rozhodnutí provedl ministr financí jakožto akcionář společnosti MERO. Bylo to tedy rozhodnutí jediného akcionáře. Byl jsem jako předseda vlády informován před tímto rozhodnutím ze strany ministra financí a byl jsem informován o tom, že Ministerstvo financí jakožto akcionář prostřednictvím zástupců v dozorčí radě nebylo spokojeno s fungováním společnosti a uplatňovalo připomínky v oblasti ekonomické výkonnosti, v oblasti nastavení odměňování a v oblasti kvality aktuální strategie společnosti. To byly tedy výhrady, které uplatnilo Ministerstvo financí, o těchto výhradách jsem byl informován a Ministerstvo financí následně provedlo změny ve vedení společnosti MERO.

    Pokud jde o otázku možného střetu zájmů a podezření na otázky střetu zájmů, nepochybně je potřeba hodnotit konkrétní případy, konkrétní situace, a pokud by byly konkrétní poznatky o tom, že dochází ke střetu zájmů nebo že je nějakým způsobem tady zneužit ten potenciál ke střetu zájmů ve prospěch nějakého konkrétního komerčního subjektu, v neprospěch zájmu státu, pokud by tady byly jakékoliv takového konkrétní poznatky, tak se jimi přirozeně budu zabývat. Zatím žádné takovéto konkrétní poznatky k dispozici nemám. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Bendl žádá o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za tu odpověď, pane premiére, byť mě příliš neuspokojila, a divím se, že jste případně nechtěl vědět víc, než bude odvolán generální ředitel, protože podle mých informací byl hospodářský výsledek MERO dokonce o 100 milionů vyšší, než se původně předpokládalo. A zároveň, pokud mám správné informace, nebyly opravdu, a prostřednictvím úst předsedy dozorčí rady nebyly vážné důvody k jeho odvolání. Pokud jste to věděl předem, pak tedy buď jste s tím byl ztotožněn, anebo jste nebyl schopen udělat už žádnou změnu. Pokud by platilo B, že jste nebyl schopen udělat žádnou změnu, pak mě vaše odpověď příliš neuklidnila, protože ten konflikt zájmů, všichni tušíme, je tam opravdu velký.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan premiér má doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já se domnívám, že je skutečně velmi důležité, abychom nemluvili jenom o střetu zájmů v obecné rovině. Přirozeně, jestliže majitel velké společnosti se dostane do pozice ministra financí, který vykonává za stát akcionářská práva v celé řadě firem se státní účastí, tak tady existuje potenciál pro střet zájmů, ale je potřeba mít tady eventuálně konkrétní důkazy o tom, že k tomu střetu zájmu dochází, respektive že je ten střet zájmů zneužíván v neprospěch státu a ve prospěch nějakého konkrétního komerčního subjektu. Čili v obecné rovině tady nepochybně existují situace, kdy může nastat střet zájmů, ale pak je důležité, aby tady byly konkrétní poznatky, podněty, kterými bychom se mohli zabývat. Čili znovu opakuji: Nepochybně, pokud by takovéto indicie zde byly, tak samozřejmě se jimi jako předseda vlády budu zabývat a nepochybně se jimi budou zabývat i dozorčí orgány těchto příslušných firem, ve kterých má stát svoji účast. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak tím jsme vyčerpali interpelaci pana poslance Bendla a čtvrtou interpelující bude paní poslankyně Miroslava Němcová, která pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci odškodnění studentů architektury v Brně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Dne 20. a 21. listopadu 1989 na brněnské fakultě architektury se sešli studenti a poté také pedagogičtí pracovníci k tomu, aby vyjádřili své občanské postoje. Na těchto zasedáních se zúčastnil též Ing. arch. Jan Snášel, tehdy předseda základní organizace KSČ a představitel fakulty. Vyhrožoval jak studentům, tak pedagogům, že budou-li stávkovat, tak studenti budou propuštěni ze studia, nebo vyhozeni ze studia, a pracovníkům pedagogickým hrozí propuštění. Za tyto své arogantní postoje se dočkal toho, že jej tři studenti, tehdejší studenti Martin Laštovička, Jiří Slezák, Zdeněk Hirnšal, označili jako muže arogantního, zneužívajícího politického postavení, demagoga, a odsoudili jeho kariéristické vystupování. Ing. arch. Snášel je zažaloval a v této věci probíhalo soudní řízení, více než 23 let opakovaně rozhodovaly soudy všech stupňů a nakonec až Ústavní soud v loňském roce rozhodl ve prospěch studentů. Já vám ocituji kousek z rozhodnutí Ústavního soudu, kdy říká, že tři studenti, jejichž součástí života se tento téměř čtvrt století trvající spor stal, již dávno nejsou mladí lidé, ale muži středního věku, mezitím dospěla celá nová generace. Zprávu, že se tehdy nedopustili ničeho špatného nebo nezákonného, ale naopak že jejich jednání bylo hodno respektu, protože riskovali pro dobrou věc v době, kdy výsledek nebyl nijak zaručen, mohla justice našeho státu vyslat mnohem dříve - říká Ústavní soud.

    Bývalí studenti se dožadují odškodnění po českém státu jako morálního a dostalo se jim odpovědi od paní ministryně Válkové, že jim nevyhoví, neb podle ní k žádné morální újmě nedošlo. Oni si to vysvětlují tak - cituji nyní z časopisu Reflex z ledna letošního roku - jako by jim stát říkal: Buďte rádi, že jste nebyli odsouzeni, mohlo to být horší. Jako by tím ale stát legitimizoval Snášelovu žalobu. To není normální.

    Chci se vás, pane premiére, zeptat, zda považujete za normální nikoli délku toho procesu, ale to, že nebudou odškodněni, zda si myslíte, že došlo, nebo nedošlo k morální újmě těchto lidí. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, Ing. arch. Jiří Slezák, Ing. Ing. arch. Martin Laštovička a Ing. arch. Zdeněk Hirnšal, jak jste již uvedla, bývalí studenti architektury v Brně, podali u Ministerstva spravedlnosti 8. srpna roku 2012 žádost o odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení. Je to tedy věc, která je samozřejmě již staršího data, nepřihodila se teprve nyní, a jak jste ji sama popsala, je to kauza, která se táhla v zásadě během celého polistopadového období.

    Pokud jde o tuto žádost, jejich žádosti bylo zčásti vyhověno, každému bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 87 tis. Kč. Tato výše byla Ministerstvem spravedlnosti shledána odpovídající vzhledem k tomu, že žadatelé již byli odškodněni na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. října roku 2005, a to ve výši 5 tis. eur pro každého. Podle mých podkladů, které jsem dostal z Ministerstva spravedlnosti, vycházelo ministerstvo z algoritmu sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna roku 2011. Jak jsem byl informován, žadatelé kromě vyššího peněžitého zadostiučinění požadovali i omluvu otištěnou v Mladé frontě Dnes. Tam tedy nedošlo k dohodě a žadatelé se obrátili s žalobou na soud. Věc je projednávána u Obvodního soudu pro Prahu 2. Ministerstvo spravedlnosti podalo své vyjádření k žalobě. Zatím v té věci podle mých informací nebylo nařízeno jednání. Tolik tedy stav celé záležitosti z pohledu Ministerstva spravedlnosti.

    Pro mě je skutečně v tuto chvíli komplikované, abych tady vyjadřoval nějaké své osobní názory v situaci, kdy probíhá soudní spor mezi těmito třemi občany a Ministerstvem spravedlnosti. Musím říci, že celou kauzu pokládám za velmi nešťastnou pro českou justici. Myslím, že ta délka soudního řízení je zcela zjevně nepřiměřená z pohledu toho, o čem se rozhodovalo, v jakém čase bylo možné tam dosáhnout rozhodnutí, a pevně věřím, že celá věc bude soudně již rychle dořešena. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já si přesto myslím, vážený pane předsedo vlády, že je možné v Poslanecké sněmovně, abyste na mikrofon řekl, zda si myslíte, že utrpěli tito bývalí studenti morální újmu, nebo nikoli. Jestliže se jim dostalo materiálního odškodnění, tak to přece o něčem vypovídá. Nemůžeme si říkat, že peníze jsou více než morálka. Tak by mě zajímalo, jestliže na jedné straně tedy proběhlo už nějaké finanční odškodnění, a já se nedohaduji o tom, jestli dostatečné, nebo nedostatečné, z mého pohledu zcela nedostatečné, ale zajímal mě váš názor, jestli si myslíte, že utrpěli morální újmu, nebo nikoliv.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní poslankyně, já se domnívám, že každý občan České republiky, pokud by se o jeho právech a povinnostech v rámci justičního systému rozhodovalo 25 let, nepochybně má právo tvrdit, že utrpěl morální újmu. Já si myslím, že v každém případě ta pomalost, s jakou se o této věci rozhodovalo, způsob fungování našeho justičního systému jednoznačně ukazuje na to, že něco není v pořádku. A souhlasil bych s tvrzením, že každý občan, který se dostane do této mašinérie a rozhoduje se takto dlouho o věci, která je poměrně jasná, utrpěl morální újmu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Tím jsme dokončili čtvrtou interpelaci. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který pana premiéra bude interpelovat ve věci dalších kroků vlády ve Vrběticích. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, kolem muničních skladů ve Vrběticích, Bohuslavicích se toho řeklo již hodně. Naposledy připomenu v sobotu jednání krajské konference sociální demokracie ve Zlíně. Taktéž petiční výbor projednal na svém veřejném pojednání petici za odvoz veškeré munice a nebezpečného materiálu z areálu bývalých vojenských skladů v katastru obcí Vlachovice a Vrbětice na základě petice občanů.

    Já - tak jako vy rozumíte občanům, kteří mají oprávněnou obavu o své bezpečí a o bezpečí svých blízkých. Proto se chci zeptat, vážený pane premiére, na konkrétní kroky, které vaše vláda provede, aby požadavky občanů byly naplněny a byla zajištěna jejich bezpečnost. Zároveň se ptám, jakým konkrétním způsobem se vláda zasadí o to, aby v budoucnu k takovým událostem vůbec nedocházelo. Děkuji za vaše konkrétní odpovědi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Poprosím pana premiéra o jeho stanovisko.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, domnívám se, že vývoj celé kauzy Vrbětice byl zde již dostatečně v Poslanecké sněmovně diskutován. Nicméně platí, že v této věci stále probíhá policejní vyšetřování, a já pevně věřím, že v budoucnu budeme seznámeni i s jeho výsledky.

    Pokud jde o situaci na místě samém, probíhá velmi intenzivně příprava v areálu ve Vrběticích na to, aby se mohla začít odvážet zde uskladněná munice. Je vytvořen vyskladňovací harmonogram. Počítá se tedy s tím, že tato munice bude vyvážena ve spolupráci s Armádou České republiky, samozřejmě za asistence policie. Policie České republiky bude současně provádět kontrolu, zda je vyskladňovaná munice bezpečná pro přepravu a další uskladnění. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a pan poslanec má ještě doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já bych vás v úvodu chtěl požádat o dvě věci. Tou první, kterou jste tady zmiňoval, je zajištění kontroly uskladněné munice a nebezpečného materiálu tak, aby jak odvoz, tak uskladnění byly bezpečné jak pro veřejnost, tak pro ostrahu. Tou druhou je, a taky jste se o tom zmiňoval, vyšetření konkrétní osobní zodpovědnosti za systémové chyby, ke kterým došlo v případě dříve připravovaného projektu mimovojskové logistiky munice a poté postupným pronajímáním muničních skladů soukromým společnostem. Obávám se totiž, jak to zaznělo už ve sdělovacích prostředcích, že může docházet k požadavkům na odškodnění, a bylo by spravedlivé vymáhat tyto náklady po těch, kteří tyto problémy zavinili.

    A poslední věc. Vy jste tady zmínil, že vláda nepředpokládá využití areálu na skladování munice, což je v pořádku. Nicméně upozorňuji, že Výzkumný technický ústav - odštěpný závod ve Slavičíně má určité schopnosti, které by bylo škoda, aby i z hlediska zaměstnanosti nebyly zachovány. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a doplňující odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Víte, já rozumím tomu, že může samozřejmě existovat netrpělivost na straně občanů, kteří bydlí v obcích v blízkosti toho muničního skladu ve Vlachovicích-Vrběticích. Naprosto chápu přání občanů okolních obcí, aby ta munice, která je zde uskladněna, byla odvezena, co nejdříve. Ale právě proto, že vláda chce garantovat maximální bezpečnost celého procesu, tak je potřeba mu věnovat dostatečnou přípravou a dostatečnou pozornost, včetně toho, že munice bude kontrolována ještě předtím, než bude transportována z Vlachovic a Vrbětic. Chci připomenout, že část této munice bude samozřejmě... bude s ní nakládáno dále v režii soukromých vlastníků. Část této munice bude zřejmě uskladněna v kapacitách, které vyčlenil stát, konkrétně tedy v lokalitě Květná.

    V každém případě stát bude vymáhat náklady, které jsou s touto operací spojeny, na vlastnících této munice. Když zde mluvíme o odpovědnosti a o budoucím vyvozování odpovědnosti, je potřeba si uvědomit, že primární odpovědnost má soukromý vlastník této munice, který ji skladoval v prostorách, které jsou ve vlastnictví účelové organizace Ministerstva obrany. To znamená, primární odpovědnost za stav munice a za to, k čemu došlo, nepochybně nese vlastník této munice, která byla v areálu Vlachovice-Vrbětice uskladněna. Nicméně stát jako garant bezpečnosti občanů nyní musí postupovat tak, aby vyloučil jakákoliv další rizika, a budeme postupovat skutečně velmi uvážlivě a opatrně s cílem, jakmile to bude možné, tak munici transportovat a ten prostor ve Vlachovicích a Vrběticích z tohoto hlediska vyklidit. Tolik tedy ještě doplněk vaší k otázce.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Další interpelaci přednese pan poslanec Ladislav Velebný, který bude pana premiéra interpelovat ve věci významné tržní síly. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuju za slovo. Vážený pane premiére, podle schváleného plánu legislativních prací vlády by měla vláda projednat novelu zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejich zneužití. Právní regulace významné tržní síly byla přijata v roce 2009 a hlavním cílem tohoto zákona bylo především vymezit pro potřeby ochrany hospodářské soutěže skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly a vytvořit nástroje pro zamezení těmto praktikám.

    Proto se ptám, jestli dojde k rozšíření působnosti zákona i na dodavatele. A tady chci upozornit, že ve všech evropských státech, ve kterých došlo k přijetí právní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, dochází pouze k jednosměrné regulaci. Takže se, pane premiére, ptám, v jakém stadiu se tato novela nachází a co od ní můžeme očekávat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, návrh novely zákona o významné tržní síle byl zpracován Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh jsem předložil vládě jako předseda vlády z titulu své koordinační funkce vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jak už zde bylo zmíněno, účelem zákona je mimo jiné ochrana potravin, ochrana spotřebitele, přirozeného tržního prostředí. V současné době je návrh připraven k projednání na vládě s tím, že projednávání je odloženo. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku a my přikročíme k sedmé interpelaci. Paní poslankyně Jana Fischerová bude pana premiéra Sobotku interpelovat ve věci výhledu daňového systému v České republice. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Já velice děkuji za slovo a obrátím se na pana premiéra ohledně daňového systému v České republice, výhled. A sice konkrétně:

    Vážený pane premiére, váš pan ministr vnitra, pan ministr Milan Chovanec, v novinách uvedl, že pokud se nepodaří panu ministru financí Babišovi ušetřit desítky miliard korun, poté ČSSD navrhne na příští rok zvýšení daní pro firmy a banky o 1 až 2 procenta. Čili můj konkrétní dotaz směřuje k možné korporátní dani z příjmu právnických osob, která v současné době činí 19 procent. Dle mého názoru zvyšovat daně korporacím, právnickým osobám, nemá cenu, neboť jsou zde různé hrozby, ať už se to týká nárůstu nezaměstnanosti, dále zhoršení konkurenceschopnosti domácích firem, odliv firem do daňových rájů atd. atd.

    Můj dotaz směřovaný k vám, pane předsedo, je: Opravdu plánuje případně vláda zvýšení daní právnických osob? Děkuji vám za odpověď předem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, pokud se ptáte, co plánuje vláda v daňové oblasti, tak mohu velmi jednoduše a transparentně odkázat na programové prohlášení vlády a mohu odkázat na koaliční smlouvu, kde je myslím velmi podrobně popsáno, co se chystá vláda v rámci svého mandátu v daňové oblasti udělat. Pokud bych se zabýval vazbou na zdanění právnických osob, pak je v koaliční smlouvě odkaz na možnost využít sektorovou daň v rozsahu cca 4 mld. korun příjmu veřejných rozpočtů v případě, že by se koalice rozhodla takto kompenzovat výpadek příjmu státního rozpočtu v případě snižování daně z přidané hodnoty pro některé vymezené položky. To je část v koaliční smlouvě, která se týká možného zavádění sektorové daně. Jenom připomínám, že sektorové daně, tzn. zdanění určité části právnických osob, byly v minulých letech zejména v souvislosti s reakcí na rozpočtové problémy po finanční krizi zaváděny v celé řadě zemí Evropy. A pokud vím, dodnes např. funguje sektorová daň ve formě vyššího zdanění bank i na sousedním Slovensku.

    Když jsme připravovali koaliční smlouvu a programové prohlášení vlády, tak jsme přirozeně diskutovali v rámci vládní koalice, kterou tvoří tři politické strany - každá z těchto stran kandidovala s poněkud odlišným programem - o tom, jak sladit naše názory na další vývoj daní. Vzhledem k tomu, že jsme se prioritně dohodli na změně rozpočtové politiky státu a dohodli jsme se na tom, že chceme ukončit politiku plošných škrtů a že naším cílem je podpora hospodářského růstu, tak jsme připravili určitý výhled zvýšení příjmů veřejných rozpočtů s tím, že v té první fázi chceme vyzkoušet a identifikovat všechny možnosti, jak zvýšit výběr daní v České republice bez toho, aniž bychom přistupovali k plošnému zvyšování daňových sazeb. Proto se vládní koalice rozhodla, že prosadí celou řadu legislativních změn, které by měly zlepšit boj s daňovými úniky a zvýšit výběr daní. Já se možná k některým z těch změn ještě dostanu. Pokud by se ukázalo, že tato opatření nejsou dostatečně efektivní, pokládám za zcela legitimní, abychom se v rámci vládní koalice k tomuto tématu vrátili a diskutovali o tom, jakým způsobem můžeme zvýšit příjmy státu např. tím, že bychom o něco zvýšili daň z příjmu právnických osob. Ale takovýto návrh v tuto chvíli není součástí vládního programu, není součástí koaliční smlouvy a na tomto postupu by se musely shodnout nejprve koaliční strany.

    Pokud jde o snahu zvýšit daňové příjmy. Já jsem přesvědčen o tom, že zde existuje velký prostor pro omezení daňových úniků, ale je potřeba schválit legislativu, která umožní státu zlepšit boj s těmito daňovými úniky. Připravujeme zákon o evidenci tržeb. Cílem je povinná registrace hotovostních tržeb a postupné zapojování podnikatelů do tohoto systému. Tento návrh, který připravuje Ministerstvo financí, je před vnějším připomínkovým řízením. Tento systém by měl být účinný alespoň zčásti v České republice od 1. ledna 2016. Druhá důležitá legislativa, na které nyní pracujeme, je zákon o prokazování původu majetku. To je věc, která může působit výrazně preventivně proti legalizaci příjmů z daňových úniků a trestné činnosti. Dalším důležitým zákonem je zákon o dani z hazardních her a přirozeně také připravujeme novelu zákona o daních z příjmů tak, abychom na základě koaliční smlouvy zrušili systém zdaňování superhrubé mzdy a vrátili se ke standardní dani z příjmů s tím, že tato daň z příjmů bude mít dvě pásma, pokud jde o zdaňování fyzických osob. To všechno jsou věci, se kterými počítáme v koaliční smlouvě. Počítáme s nimi v programovém prohlášení vlády a předpokládám tedy, že v letošním roce bychom tuto legislativu schválili a počínaje rokem 2016 a 2017 by měla výrazně přispět ke zvýšení výběru daní v České republice. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za obsáhlou odpověď. Paní poslankyně Fischerová má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za odpověď panu premiérovi. Já budu spíš už jenom konstatovat. Mně se vybavila včerejší odpolední diskuse, kdy jsme probírali důchodovou reformu a možnost zastavení příspěvků do druhého pilíře. A protože jste, pane premiére, měl určitě jiná vážná jednání, to chápu, tak zde pan vicepremiér neboli pan ministr financí Babiš řekl - prostě ty peníze budou, nebo nebudou, nějak to zařídíme. Takže teď, když jsem poslouchala vaši odpověď, jsem si jenom vybavila, že jste řekl, že to na jednu stranu připouštíte, že možná ke zvýšení výběru těch korporátních daní dojde, když se ty peníze nenajdou. Je to tak? Čili asi tak jsem si já teď představila tu vaši odpověď. A vím, že do zítřka má ještě hnutí ANO připomínkovat tu koaliční smlouvu a možná na to také dojde. Čili mně to asi teď stačí. Takhle jsem si já udělala závěr. Velice děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já bych si přece jen dovolil ještě reagovat, protože tady nejde o nějaké možnosti nebo pokusy, tady jde o realizaci opatření, která se osvědčila v řadě jiných zemí v rámci Evropy, a když mluvím o elektronické evidenci tržeb, tak mohu připomenout případ Chorvatska, v kombinaci s účtenkovou loterií případ Slovenska. Když mluvíme o elektronickém výkazu daně z přidané hodnoty, opět mohu připomenout konkrétní případ Slovenska. Čili snažíme se v opatřeních proti daňovým únikům inspirovat zeměmi, které dosáhly konkrétních výsledků. A jak Slovensko, tak Chorvatsko dosáhly konkrétních výsledků z hlediska zvýšení výběru daní poté, kdy se jim podařilo tato opatření realizovat. Čili já jsem přesvědčen o tom, že řada těchto opatření bude mít i konkrétní rozpočtové, pozitivní rozpočtové efekty. To, co potřebujeme, je zvládnout legislativní proces a zákony schválit během letošního roku, tak aby začaly být účinné od 1. ledna příštího roku.

    Pokud jde o kontrolní výkaz daně z přidané hodnoty, tam už legislativa byla schválena, tzn. teď už je jen potřeba, aby opatření bylo prakticky realizováno. A nejde jen o ty zákony. Chci připomenout to, že jsme vytvořili daňovou Kobru, tzn. instituci, která je postavena na mnohem lepší koordinaci spolupráce mezi policií, daňovou správou, celní správou, státním zastupitelstvím, tzn. abychom maximálně zefektivnili boj s velkými daňovými úniky, boj s velkými podvodníky. Jsem přesvědčen, že i tato lepší koordinace spolupráce státní správy bude mít konkrétní pozitivní rozpočtové přínosy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpověď. Pokročíme k osmé interpelaci - kterou pan poslanec Herbert Pavera stahuje, a půjdeme dále, k deváté interpelaci. Pan poslanec Adolf Beznoska bude pana premiéra interpelovat taktéž ve věci daní. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kouzlo nechtěného. Je vidět, že jsme s Janou Fischerovou oba ze stejné strany a trápí nás stejné náměty. I z tématu, které je pod mým jménem, je zřetelné, že jsem se chtěl ptát pana premiéra na stejnou problematiku. Tak abych tu úplně nestál zbytečně, tak se zkusím zeptat jinak.

    Vy jste, vážený pane premiére, podepisovali koaliční smlouvu a vytvářeli jste programové prohlášení při vědomí toho, že pan ministr financí sliboval, že na účtech státu a zlepšeným výběrem daní odhaduje profit zhruba 200 miliard. Pak tu po diskusi ve Sněmovně přiznal, že to byl předvolební fórek, a prohlásil, že to vypadá tak na 100 miliard. Přesto si myslím, protože dneska jsem četl i v týdeníku Ekonom rozhovor s vámi, že uvažujete o tom, že nějakým způsobem pracujete s myšlenkou zvýšit daň z příjmů právnických osob, případně sektorové daně. A protože jste tady velmi obsáhle paní kolegyni Fischerové vysvětloval, jak je vaším zvykem, co všechno se dělo, tak bych zeptal velmi stručně a velmi jasně: Přijdete vy jako premiér a předseda nejsilnější koaliční strany na schůzku, při které budete revidovat koaliční dohodu, s tím, že hodláte zvyšovat daň z příjmů právnických osob, případně zavést sektorovou daň?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi a poprosím o odpověď pana premiéra.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Především, vážený pane poslanče, jsem velmi rád, že mohu konstatovat, že v letošním roce dojde podle propočtů, které máme k dispozici, ke snížení celkového daňového zatížení, tzn. dále klesá složená daňová kvóta. Když se podíváte na opatření, která naše vláda schválila a uvedla je v život, tak jsou to opatření, která, pokud jde o občany, pokud jde o lidi ze středních a nízkopříjmových skupin, mají nepochybně pozitivní efekt na jejich příjmy. Teď mluvím o daňovém zatížení, teď mluvím o daňových sazbách - protože my jsme daně snížili. Snížili jsme je pracujícím důchodcům, vrátili jsme jim slevu na dani, snížili jsme daně rodinám s dětmi, protože jsme zvýšili odpočty na druhé a třetí dítě, snížili jsme daňové zatížení důchodců a rodin s dětmi, protože jsme snížili DPH na léky z 15 na 10 %. Myslím, že to jsou pozitivní změny, které nepochybně občané České republiky uvítali. Tolik tedy k otázce daňového zatížení.

    Pokud jde o debatu v koalici, myslím, že určitě není nic špatného, pokud poslance zajímá, jakým způsobem debata o koaliční smlouvě probíhá. Nechceme a neplánujeme změny koaliční smlouvy. To gros je přece dáno vládním programem, tím, s čím vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu, na základě čeho jsme dostali důvěry Poslanecké sněmovny. Ten text všichni poslanci obdrželi předtím, než se hlasovalo o vyjádření důvěry vládě. My jsme koaliční smlouvu dostatečně prodiskutovali, byla dobře promyšlena a není důvod, abychom teď, po roce, měnili text koaliční smlouvy.

    Pokud se tedy ptáte, tak já jako předseda sociální demokracie nejdu na jednání o plnění koaliční smlouvy s návrhy na její změny. Primárně chceme jednat o tom, jak se daří naplňovat jednotlivá ustanovení v koaliční smlouvě, na kterých jsme se dohodli. Jsou věci, které se podařilo splnit, jsou věci, na kterých se pracuje, a jsou věci, kde se bohužel na nich ještě dělat nezačalo, a tam bychom se chtěli dohodnout o tom, jak práce urychlit, jak věci zlepšit, zjednodušit, jak zlepšit koordinaci mezi jednotlivými resorty, abychom skutečně byli schopni celou koaliční smlouvu, tak jak jsme se na ní dohodli, naplnit. Takže není to něco, co by se mělo každou chvíli měnit, je to součást dohody, která tady byla na začátku vzniku vládní koalice. A znovu mohu pouze připomenout, že daňová politika je tam poměrně přesně popsána.

    V žádném případě, to mohu zcela jistě garantovat, protože bezpečně vím, že to žádná z koaličních stran navrhovat nebude, v žádném případě nepočítáme se zvyšováním daně z přidané hodnoty, nepočítáme s tím, že by se mělo zvýšit daňové zatížení středně- a nízkopříjmových skupin. Prostě s něčím takovým koalice v žádném případě nepočítá a ponecháváme si otevřenou možnost debaty o sektorové dani pro případ, že by se ukázala v příštích letech potřeba posílení příjmů státního rozpočtu. Ta potřeba se může ukázat v situaci, kdy bude nutné zajistit dostatek peněz na kvalitní financování veřejných služeb, kdy bude potřeba zajistit dostatek peněz na vzdělávání, na podporu vědy a výzkumu nebo třeba na valorizaci penzí v následujících letech. Čili jsou tady objektivní potřeby dobrého fungování státu, jsou tu potřeby rozumné hospodářské politiky a může se ukázat, že bude potřeba se vrátit k diskusi o daňových sazbách. Ale v této chvíli takovou diskusi nepředpokládám.

    To, co předpokládám, je debata o rychlosti, s jakou budeme zavádět jednotlivá opatření proti daňovým únikům. Protože tady už není na co čekat, ty koncepty jsou známé, jsou vyzkoušené a je potřeba věci připravit a prosadit je do praxe, zorganizovat je v rámci daňové správy a tady si myslím, že to je téma pro diskusi v rámci koalice, aby všechna tato opatření běžela dostatečně rychle a aby přinesla pozitivní efekt pro veřejné rozpočty a aby se pozitivně odrazila už na přípravě státního rozpočtu na rok 2016. Na tom nám v rámci této diskuse bude skutečně velmi silně záležet. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Beznoska s jeho doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Jen krátký doplňující dotaz. Vy jste ve svém vystoupení zmínil účtenkovou loterii a Slovensko. Můj dotaz je velmi krátký: Vy jako premiér, jaký je váš názor na tu taškařici, podle mého názoru, s účtenkovou loterií?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane premiére, jaký je váš názor na tu taškařici? Prosím o odpověď. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím, že se účtenková loterie nedá vytrhávat od systému, v rámci kterého je organizována na Slovensku. Kdybyste se mě zeptal, jaký je můj názor na tu taškařici s registračními pokladnami, tak vám řeknu škoda, že už je Česká republika deset let nemá. Účtenková loterie je součástí systému registračních pokladen, tak jak na Slovensku funguje. Je to systém, který umožní poskytnout zpětnou vazbu pro daňovou správu, a je to velmi dobrá motivace pro občany, aby vyžadovali účtenky, aby se zajímali o to, jestli dostanou při nákupu zboží účtenku. A současně tím, že se účtenky registrují jako losy, které jsou potom slosovány v rámci účtenkové loterie, tak to vlastně dává možnost daňové správě, aby mohla kontrolovat reálnost hlášení, která získává z registračních pokladen. Čili je to model, který podle mého názoru vhodně doplňuje systém registračních pokladen, zlepšuje kontrolní možnosti státu a zvyšuje motivaci občanů, aby si skutečně přebírali účtenku. Určitě bych nemluvil o taškařici, protože cokoliv, co nám pomůže zlepšit výběr daní v České republice, je myslím velmi užitečné.

    Chtěl bych také poznamenat, že pokud jde o daňové podvodníky, tak ti přece nepoškozují jenom stát, nepoškozují jenom občany, státní rozpočet, ale poškozují i hospodářskou soutěž. Přece ti, kdo neplatí daně, jsou v nepoctivé výhodě oproti těm, kdo respektují zákony a daně do státního rozpočtu odvádějí. Já si myslím, že je potřeba, aby tady byly rovné, spravedlivé podmínky, a stát k tomu musí přispět mimo jiné tím, že bude schopen vymáhat daně, třeba prostřednictvím účtenkové loterie. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpověď na tuto interpelaci. V daňové oblasti zůstaneme i nadále, neboť pan poslanec Ladislav Šincl bude pana premiéra interpelovat ve věci sektorové daně pro banky, pojišťovny a telekomunikační společnosti. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Nejsem s panem poslancem Beznoskou a paní poslankyní Fischerovou z jedné strany, a proto můj pohled na sektor daně je trošku opačný.

    Vážený pane premiére, koaliční smlouva o programovém prohlášení vlády obsahuje celou řadu závazků. Dovolte mi jen uvést malý výběr. Jde například o nastartování udržitelného hospodářského růstu, tvorbu nových pracovních míst, pravidelné zvyšování důchodu seniorům, zavedení porodného i na druhé dítě, a tak dále a tak dále. Všechny tyto vládní priority něco ovšem stojí a z něčeho se musí zaplatit. Pan ministr financí Babiš pod svým volebním heslem "ano, my to zařídíme" slíbil, že na všechny vládní priority uvedené v koaliční smlouvě dokáže zajistit dostatečné množství finančních prostředků bez dalšího daňového zatížení obyčejných poplatníků, drobných živnostníků a hlavně bez dalšího zvyšování deficitu státního rozpočtu jen řádným výběrem stávajících daní. Moc bych si to přál, protože vládní priority jsou důležité, ale může se v praxi stát, že sliby pana ministra financí se nenaplní a realita bude jiná. Už dnes se vážně diskutuje o existenci rizika absence prostředků ve státním rozpočtu.

    Již to tu dnes bylo řečeno. Možností, jak řešit finanční potřeby vládních priorit, je zavedení takzvané sektorové daně, to je daně pro velké banky, pro pojišťovny či telekomunikační společnosti, které dosahují mnohamiliardových zisků, které pocházejí z České republiky, ale končí v zahraničí u jejich vlastníků. Proto se vás chci zeptat, jak se díváte na možné zavedení této daně, se kterou v případě nedostatku financí pro naplňování závazků vlády počítá koaliční smlouva i programové prohlášení vlády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Poprosím pana premiéra o jeho odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, myslím, že jsem měl možnost v předcházejících dvou interpelacích popsat pozici, ve které se v tuto chvíli vláda nachází. Vycházím tedy z koaliční smlouvy, z programového prohlášení vlády a nad rámec toho mohu poznamenat, že určitě nikdo rád nezvyšuje daně a je vždycky mnohem příjemnější, pokud si to můžeme dovolit z hlediska rozpočtu a vývoje ekonomiky, spíše daňové zatížení snižovat. Ale Česká republika má v tuto chvíli ještě stále rozpočtový schodek, i když se nám v loňském roce podařilo dosáhnout výrazně lepšího hospodaření, než předpokládal schválený státní rozpočet, i když v letošním roce chceme schodek dále redukovat, tak ještě stále máme deficitní hospodaření státu.

    Cílem vlády kromě toho, že chceme zajistit dobré fungování státu a veřejných služeb, je také rozpočtový schodek postupně redukovat. Chtěli bychom skutečně dosáhnout toho, aby v příštích letech klesal podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. To znamená, snažíme se o to dělat takovou rozpočtovou politiku, abychom výrazně zpomalili tempo zadlužování České republiky. Proto je myslím zcela legitimní, abychom přemýšleli o zvýšení příjmů veřejných rozpočtů, abychom hledali možnosti, jak posílit příjmy veřejných rozpočtů tam, kde evidentně Česká republika o velké finanční příjmy přichází.

    Já už jsem tady mluvil o prioritě, kterou vláda má, tím je tedy ucpat díry v našem daňovém systému, dosáhnout zlepšení výběru daní prostřednictvím naprosto konkrétních návrhů zákonů, o kterých jsem tady před malou chvílí mluvil. To je cesta, kterou jsme se vydali, a teď ji musíme dotáhnout do konce, byť to nebude jednoduché, byť to nebude populární, protože to samozřejmě bude znamenat něco nového. Bude to nový prvek v rámci našeho daňového systému. Je potřeba to dobře připravit, vysvětlit to veřejnosti, vysvětlit to podnikatelským subjektům, udělat to způsobem, který bude co nejméně administrativně náročný a bude technologicky na úrovni. To je myslím velmi důležité.

    Pokud by se ukázalo, a mám na mysli roky 2016 a 2017 v mandátu této vlády, že tyto zdroje, které mobilizujeme bojem proti daňovým únikům, nebudou stačit pro pokrytí nezbytných výdajů veřejných rozpočtů, tak je zde myslím možnost debatovat o sektorové dani. Chci jenom připomenout, že naše země samozřejmě čelí, podobně jako jiné ekonomiky, výraznému odlivu kapitálu do zahraničí právě v důsledku toho, že máme nízké korporátní zdanění. Velká část finančních prostředků tak odplývá do zahraničí, aniž by mohla být využita pro potřeby investic a rozvoje tady v České republice. Možnost určité daňové přirážky, která by se týkala některých sektorů ekonomiky, například bankovnictví, je myslím legitimní cesta další diskuse pro případ, že by opatření v boji proti daňovým únikům nepřinesla dostatečné finanční prostředky, pro případ, že by úspory, které realizujeme v provozu státu, nepřinesly dostatečné zdroje pro jeho další fungování.

    Jsem velmi rád, že kromě toho, že připravujeme opatření proti daňovým únikům a že už některá z nich prakticky realizujeme, tak se daří také šetřit v klasickém provozu státu. Mám na mysli i otázku informačních technologií a investic v této oblasti. Mám radost z toho, že řada resortů se snaží změnit praxi zažitou z minulých let, kdy velká část zakázek zejména v oblasti IT, byla poskytována bez dostatečných a transparentních výběrových řízení. Praxe se velmi rychle mění. A jak se praxe rychle mění a jak roste tlak ze strany vlády na výběrová řízení, tak se daří také snižovat provozní náklady. Snažíme se hledat možnosti, jak zajistit financování státu bez toho, aniž by se musely zvýšit některé daňové sazby. Pokud to možné nebude, myslím si, že jednou z možností je zvýšení daně z příjmů právnických osob, buď tedy zvýšení celkové sazby, anebo zavedení sektorové daně pro některý ze sektorů, a podobně jako na Slovensku by tou možností mohlo být i vyšší zdanění bank.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Šincl má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji. Vážený pane premiére, například tuzemským bankám a spořitelnám za rok 2013 meziročně stoupl souhrnný čistý zisk o 11 milionů (miliard?) korun na 64,3 miliardy korun. Za jedenáct měsíců loňského roku vydělal český bankovní sektor 58,8 miliardy korun, a to jenom z toho důvodu, že údaje za celý rok ještě nejsou k dispozici. Místo toho, aby tento vytvořený zisk získaný z peněženek českých občanů, jejich klientů, v České republice investovaly, tento zisk je z českých bankovních dcer vyváděn ven jejich matkám do zahraničí a český stát z toho nemá vůbec nic. Podobná situace je i v oblasti pojišťovnictví a telekomunikací.

    Moje otázka. Nemyslíte si, že 4 miliardy korun uvedené v koaliční smlouvě nejsou pro tyto bohaté bankovní společnosti, pojišťovny nebo telekomunikační společnosti málo? Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S doplňující odpovědí pan premiér.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím si, že je všeobecně známo, že bankovní sektor v České republice je stabilní. Ta stabilita bankovního sektoru byla do značné míry dána i v důsledku výrazných investic veřejného sektoru do jeho restrukturalizace a opakované privatizace. Čili daňoví poplatníci se v minulém desetiletí výrazně podíleli z prostředků státního rozpočtu na stabilizaci našeho bankovního sektoru, finančního sektoru, a z hospodářského hlediska by nepochybně bylo užitečné, pokud by se zdroje z finančního sektoru vracely v co největším rozsahu do české ekonomiky ať už ve formě úvěrů, nebo ve formě investic. Bohužel, vlastnická struktura našeho bankovního sektoru je taková, že nejvýznamnější finanční instituce jsou v rukou zahraničních vlastníků, a dochází tedy k transferům kapitálu, k transferům dividend do mateřských společností.

    Domnívám se, že celkové zdanění finančního sektoru v České republice je nízké a zavedení sektorové daně pro finanční sektor by neznamenalo nějakou konkurenční nevýhodu České republiky, ale mohlo by pomoci z hlediska mobilizace příjmů veřejných rozpočtů. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpověď na interpelaci pana poslance Šincla a dostáváme se k pravděpodobně poslední interpelaci, kterou přednese pan poslanec Josef Nekl, a bude interpelovat pana premiéra ve věci dohody TTIP a vystoupení pana náměstka Druláka v Evropské unii. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací související s postojem České republiky při projednávání dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství, která je známa pod zkratkou TTIP. Náměstek ministra zahraničních věcí pan Drulák prohlásil na konferenci v Bruselu na začátku tohoto týdne, že Česká republika dohodu podporuje. Proto vás žádám o odpovězení následujících otázek. Za prvé, měl náměstek Drulák k takovému prohlášení mandát? Za druhé, kdo mu jej udělil? Za třetí, proč zasedá pracovní skupina na Ministerstvu průmyslu a obchodu k této smlouvě, když má Česká republika podle náměstka Druláka jasno v tom, že smlouvu podporuje? A za čtvrté, jak můžete jako vláda, případně jak může úředník ministerstva dávat takový bianco šek, a to ve chvíli, kdy přesný obsah smlouvy není znám, a o řadě bodů, které budou mít především dopad na všechny občany našeho státu, týkající se například životního prostředí, bezpečnosti potravin, regulace chemických látek. Znamená to tedy, že i kdyby smlouva byla nakonec vyjednána tak, že může ohrozit zdraví občanů, vláda České republiky ji podpoří? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Neklovi a poprosím pana premiéra o jeho odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl především říci, že není tady žádný bianco šek. Není tady žádný bianco šek ze strany vlády České republiky, česká vláda podporuje vyjednávání smlouvy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Ale jestli budeme schopni a připraveni tuto smlouvu podpořit, bude záležet na její konkrétní podobě a na jejím konkrétním znění. Čili nejedná se o bianco šek, jedná se ale o aktivní přístup k vyjednávání této smlouvy. Myslím si, že je potřeba si uvědomit, že dnešní svět se mění, že je tady velká snaha integrovat ekonomické celky, a myslím si, že by Evropská unie neměla zůstat stranou. To znamená, dochází tady k propojování jednotlivých integračních uskupení, vytvářejí se zóny volného obchodu, a pokud by Evropská unie dlouhodobě zůstávala stranou těchto tendencí, tak na to dříve nebo později doplatíme z hlediska možností našeho exportu a našeho obchodu.

    Na základě analýz, které zpracovala česká vláda, zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, jsme přesvědčeni o tom, že vytvoření společného obchodního prostoru mezi Evropou a Spojenými státy by mělo na českou ekonomiku pozitivní vliv. To znamená, vedlo by k posílení investic a vedlo by k tvorbě nových pracovních míst. Jsme přesvědčeni o tom, a ta analýza tomu nasvědčuje, že naše ekonomika je do té míry konkurenceschopná v rámci Evropské unie, že bychom byli schopni těchto výhod uzavření smlouvy TTIP využít ve prospěch dalšího ekonomického růstu.

    Jsou tady ovšem části smlouvy, které v tuto chvíli budí pochybnosti, a je potřeba pokračovat v jejich trpělivém, pečlivém a důkladném vyjednávání. V žádném případě nebudeme souhlasit s takovou smlouvou, která by například snížila standardy ochrany zdraví obyvatel České republiky. Nebudeme souhlasit s takovou smlouvou, která by znamenala snížení standardu v oblasti ochrany zaměstnanců. Nebudeme souhlasit se smlouvou, která by nám neposkytla například stejný přístup pro naše firmy, pro evropské firmy na trh s veřejnými zakázkami ve Spojených státech, jako je připravena a jako poskytuje Evropa pro přístup amerických firem na trh s veřejnými zakázkami v Evropě. Čili je tady nepochybně nutná reciprocita a je tady nepochybně nutný důraz na standardy, které se týkají kvality života v Evropě, tak jak je máme nastaveny v oblasti ochrany zdraví, v oblasti ochrany spotřebitele, v oblasti ochrany životního prostředí, a nemělo by dojít uzavřením této smlouvy ke snížení standardů, se kterými počítá ať už česká, nebo evropská legislativa.

    V každém případě ale platí, že jsme připraveni se aktivně podílet na vyjednáváních, která se dnes vedou mezi Evropskou unií a Spojenými státy, a vidíme tady skutečně velmi zajímavý ekonomický potenciál, pokud by se transatlantickou obchodní a investiční dohodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií podařilo uzavřít.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Nekl s jeho doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Nekl: Možná stanovisko než otázka. Děkuji, pane premiére, za odpověď. Svým způsobem jsem rád, že jste to takhle formuloval, s tím ale, že právě jak mám informace z Evropského parlamentu, tak pan náměstek Drulák neřekl jediný důvod, proč bychom smlouvu měli podporovat, a přitom řekl, že ji podporujeme. Přitom tato smlouva je kritizována i napříč Evropou z různých politických pozic. A vystoupení pana Druláka bylo spíše ideologické, protože jak se dříve strašilo imperialistickým Západem, dneska se straší putinovským Ruskem. A navíc, jak jste sám řekl, nebylo to doposud projednáno ani se sociálními partnery. Nezlobte se, že mám obavu z této smlouvy, protože máme jisté neblahé zkušenosti, kdy se projednávaly vstupní podmínky přístupu do Evropské unie. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Neklovi a poslední odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já nejprve ještě k těm výhodám. K tomu, co by uzavření té dohody mohlo přinést. Nepochybně je tady pozitivní dopad na rozvoj vzájemného obchodu a investic, liberalizaci služeb, odstranění cel na průmyslové a na zemědělské výrobky, odstranění netarifních a regulatorních překážek obchodu. A znovu opakuji: Je evidentní z analýz, které máme k dispozici, že česká ekonomika by byla schopna využít uzavření této smlouvy k další expanzi a k dalšímu růstu. Ale chci jasně slíbit, že nic nebude uzavřeno tak, aby o tom nemohla probíhat veřejná diskuse. Chci jasně slíbit, že se vláda zasadí o to, aby občané byli o všech aspektech připravované smlouvy informováni. Přirozeně i uzavírání této smlouvy bude podléhat příslušným demokratickým mechanismům. To znamená, nechceme cokoli vyjednávat za zády občanů České republiky a s těmi informacemi, které teď máme k dispozici, se domníváme, že pozitiva uzavření této smlouvy převažují nad potenciálními riziky. Potenciální rizika je nutno omezit tím, v jaké konkrétní podobě bude smlouva vyjednána. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za nejen tuto, ale za všechny odpovědi, a tím končím interpelace na premiéra a budeme pokračovat interpelacemi na jednotlivé ministry. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Budeme tedy pokračovat interpelacemi na členy vlády. Jako první byla vylosována paní poslankyně Miroslava Němcová, která bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou - kterou zde nevidím, takže předpokládám, že paní poslankyně asi načte... Prosím, paní poslankyni, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, děkuji vám za slovo. Paní ministryně oznámila včas, že nebude moci z vážných pracovních důvodů být přítomna této interpelaci, což já plně akceptuji, proto ji vznáším s tím, že mi bude odpovězeno písemně. Je to stejné téma, s jakým jsem se obracela na předsedu vlády, tedy odškodnění tří studentů brněnské fakulty architektury z roku 1989.

    Chci se zeptat paní ministryně a budu chtít odpověď tedy na otázku, na základě čeho dospělo Ministerstvo spravedlnosti k závěru, že u těchto lidí nedošlo k žádné morální újmě. Za druhé se jí chci zeptat, protože během 23 let, kdy se tento spor táhl, tak přes všechny soudní instance, přes soudy všech typů se jím zabývali soudci velmi kvalifikovaně a též velmi nekvalifikovaně. Od té nekvalifikované práci mluví závěr Ústavního soudu, zároveň s názorem odvolacího soudu se shoduje v tom, že například způsob řešení daného případu, který použil soud prvního stupně, je neakceptovatelný. Proto mě zajímá, zda paní ministryně si udělá analýzu toho, kteří soudci a jak v tomto případu postupovali, a proti těm, kteří zapříčinili to, že stát bude nebo by měl podle mě tyto lidi stoprocentně odškodnit, jaké nástroje použije pro pokárání nebo nápravu těchto soudců. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a nyní prosím druhou poslankyni vylosovanou v pořadí paní poslankyni Peckovou, která bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, dámy a pánové, paní předsedající, vážený pane ministře. Sliby se prý mají plnit o Vánocích. Ministerstvo školství udělalo pravý opak! Na podzim schválilo desetimilionovou dotaci na mezinárodní kurzy pro nadané středoškoláky a před Vánoci ji zrušilo s tím, že program je elitářský a že je v rozporu se zásadami rovného přístupu ke vzdělání.

    Dámy a pánové, z naší země netryská ropa, naše země není obklopena mořem plným ryb, stříbro jsme si vytěžili, takže naší zlatou žílou, naší bonanzou musí být lidské zdroje, naše děti. A ty talentované bychom si měli zvlášť hýčkat, pečovat o jejich nadání a rozvíjet ho, protože v nich je šance pro celou společnost, že ji ve všech oborech vědění i konání posune dopředu. Jedineční odborníci, kteří z nich vyrostou, budou i cenným vývozním artiklem a investice do nich se naší zemi vrátí mnohonásobně.

    Pan náměstek Fidrmuc mluví o větší podpoře tuzemských projektů, tak bych se moc ráda zeptala pana ministra, jaké ty tuzemské projekty to budou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych předně nejprve uvedl na pravou míru, že tam se nejednalo o dotační systém, protože ta zmiňovaná instituce, která je prostředníkem pro tyto online kurzy v zahraničí, tak se z mně neznámého důvodu nepřihlásila do tohoto dotačního systému, ale po jednání, která byla v kanceláři ministra, tak argumenty, které předložili, tak mně se ten projekt velmi líbil a říkal jsem si, že takovýto projekt by klidně v České republice mohl být. Proto se připravila smlouva o dlouhodobé spolupráci, a pokud tato smlouva ještě není podepsána, tak samozřejmě ani jedna ze stran to nemůže považovat za finále.

    V průběhu jednání pak vámi zmiňovaný náměstek přišel s argumenty, které byly velmi kritické k tomuto nabízenému kurzu, a proto jsem požádal, aby se sešel se zmiňovanými zástupci tohoto prostředníka. Zmiňovaní zástupci tohoto prostředníka se s panem náměstkem sešli a já měl informaci, že pochyby dále trvají u pana náměstka, ba co více, místo vysvětlení byl na něj vytvořen nepřiměřený nátlak, kdy mu bylo máváno nějakou tiskovou zprávou, že pokud tu smlouvu nepodepíše, tak prostě bude tato tisková zpráva, budou chodit informace na všechny sloupy, kde to možné je - od prezidenta počínaje přes Poslaneckou sněmovnu až velvyslanectvím konče.

    Co se týče koncepce vzdělávání nadaných žáků, tak ta visí na webu ministerstva a je až do roku 2020. Tam je možno se podívat. Vzhledem k tomu, že i mně osobně je tato situace nemilá, dostal pan náměstek za úkol těm 150 studentům nabídnout alternativní kurz zdarma. Tato nabídka i visí na webu, je možno ji od pana náměstka vyžádat. Některé z těchto kurzů jsou v českém jazyce, některé mají pasáže i v anglickém jazyce, některé nabídky dokonce, které tam jsou, tak nejsou jenom českých vysokých škol, ale jsou i zahraničních vysokých škol a zdarma.

    Problém žáků, kteří by se chtěli přihlásit i do vámi zmiňovaného kurzu, my řešíme ještě vyhlášením fondu pro nadané žáky z méně majetných rodin a tam se mohou přihlásit i žáci vámi zmiňovaného kurzu. Máme tam stanoven požadavek, aby to bylo pro žáky, jejichž příjem rodiny je pod hranicí čtyřnásobku životního minima, to znamená, že to není jenom pro tu nejchudší oblast, ale i pro děti z řekněme nízkopříjmových rodin, ale určitě ne z těch nejchudších. Tím vytvoříme i možnost, aby se mohli přihlásit. Vzhledem k pochybnosti, která tam je, tam máme požadavek, abychom to mohli dávat přímo dětem, abychom to nedávali prostřednictvím nějaké organizace. Podle mých informací, které jsme se dozvěděli posléze, si tento prostředník z těchto finančních prostředků, které by posílal stát, bere příspěvek na své vlastní platy, a tam bychom se mohli opravdu dostat do rozporu, o čem mluvil pan náměstek, že by mohlo dojít k nehospodárnému nakládání s veřejnými finančními prostředky.

    Pokud budete mít zájem, paní poslankyně, i o jmenovité seznamy kurzů, protože těch kurzů je samozřejmě mnohem více, ale těch vytipovaných, zajistím, aby pan náměstek vám písemně tento seznam poslal a zároveň aby vám poslal i fond pro nadané žáky, který bude právě nabídnut i těm, kteří si zvolí jinou alternativu než tuto naši nabídku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Nebude to otázka. Jenom potvrdím, že skutečně bych ráda měla ty seznamy a především by mě zajímaly ty projekty, to jsou mezinárodní, protože o to nám právě jde a v tom byl právě tento projekt cenný, že byl mezinárodní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o reakci.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Určitě, naprosto s vámi souhlasím, paní poslankyně. Já myslím, že mezi námi není rozpor, ale určitě chápete i moji situaci, že se nemůžeme dostat do rozporu se zákonem, pokud někdo ve vysoké pozici tvrdí vážné argumenty a ta druhá strana mu je bohužel nevyvrátila. Ale uděláme všechno pro to, aby - dřív se říkalo ani zrno nazmar, tak já říkám ani talent nazmar, abychom udělali maximum pro to, aby talentované děti měly možnost se zúčastnit kurzů nad rámec jejich vlastní výuky.

    A ještě jednu informaci pro vás. Výhoda těchto nabídek je, že dokonce jsou provázány na rámcové vzdělávací programy, což u vámi zmiňovaného programu není.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Leo Luzar, který bude interpelovat nepřítomného - ne, už přítomného - pana ministra zahraničí. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Leo Luzar: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení členové vlády, jistě víte, že je 70. výročí konce druhé světové války, a při tomto výročí jsme konfrontováni se snahami některých významných politiků vykládat dějiny druhé světové války trošku jinak. Všichni znáte vystoupení premiéra Jaceňuka, ke kterému se odvážně vyjádřil náš pan prezident Zeman, za což mu dík. Bohužel byl asi jediný. Poslední aktuální je vyjádření polského ministra zahraničních věcí Grzegorze Schetyny, který na přímou otázku, zda není chyba nepozvat na oslavu osvobození Osvětimi ruského prezidenta, který je dědicem Sovětského svazu a Rudé armády, přímo odpověděl: Je třeba říci, že Auschwitz osvobodil 1. ukrajinský front. Byli to ukrajinští vojáci, kteří otevřeli brány koncentračního tábora Auschwitz.

    Tady bych si dovolil poznamenat, že Rudá armáda za druhé světové války nazývala fronty podle místa jejich působení, ne podle národnosti vojáků, kteří tam sloužili, a tak první ukrajinský front se původně jmenoval Voroněžský, 4. ukrajinský front původně Jižní. Jedná se dle mého buď o hrubou neznalost, nebo úmyslně snížit význam Rudé armády v konci druhé světové války s pohledem na aktuální věci.

    Totéž se děje v pobaltských zemích, které jsou už členy Evropské unie, a to Estonsko, Lotyšsko a Litva, kdy se veřejně oslavují vojska SS, kde se promenádují v uniformách SS a provolávají tato fašistická hesla. Ač pominu oběti, které byly způsobeny na obou stranách, tak nelze pominout oběti židovské, které v těchto zemích zahynuly. A tady si dovolím připomenout - (Upozorňován na čas.) Výborně. Čili já položím pouze tři otázky panu ministrovi s dovolením.

    Bude česká diplomacie reagovat na otevřené snahy měnit historii druhé světové války významnými politiky? Jaká byla instrukce nehlasovat rezoluci OSN proti fašismu? Je to záměr zahraniční diplomacie České republiky a Evropské unie ignorovat projevy a akce snažící se ponižovat zásluhy Sovětského svazu na porážce fašismu? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne. Já bych chtěl ujistit Sněmovnu, že Česká republika respektuje výsledky druhé světové války a vysoce oceňuje roli občanů bývalého Sovětského svazu, tedy i jeho nástupnických států, jako je Rusko, Ukrajina a dalších, při osvobození Československa od nacismu. Myslím, že tento postoj je trvale přítomný ve všech postojích dnešní vlády a v celé zahraniční politice České republiky. Já bych jenom chtěl připomenout, že my teď aktuálně připravujeme mezinárodní fórum k 70. výročí osvobození koncentračních táborů pod názvem Let My People Live, které se uskuteční v Praze a v Terezíně 26. a 27. ledna, teď, už příští týden. Zároveň si Česká republika připomene osvobození Československa spojeneckými vojsky, 70. výročí tohoto osvobození, a samozřejmě že sledujeme to, jakým způsobem se k těmto výročím staví naši sousedé a ostatní partneři.

    Pokud se týká ukrajinské vlády, tak jak máme program té vlády, její programové prohlášení, tak jak sledujeme i aktivity ukrajinských politiků, a dokonce bych řekl i názory veřejného mínění na Ukrajině, tak si nemyslím, že by tady byly důvody k obavám z nějakých pokusů o revidování výsledků druhé světové války. Co se týče i výsledků voleb, posledních parlamentních, tak z těch extrémnějších, radikálně pravicových uskupení, těch dvou nejambicióznějších, se prosadilo pouze jedno a v této chvíli si nemyslím, že by ty názory na Ukrajině měly nějakým způsobem, že by měly nějaký vzestup nebo že by ten počet těch extrémních postojů nějak rostl. Třeba ten pochod, který se pravidelně pořádá a který se pořádal i nedávno a který připomíná činnost některých extrémních sdružení z druhé světové války, tak ten počet těch účastníků se vlastně zase rok od roku snížil a není to tak, že by tam ta situace nějak dramaticky vyvíjela.

    Podobně bych hodnotil i situaci v Lotyšsku a Estonsku. Tam si myslím, že se jedná o společensky marginální skupinu lidí, kteří své aktivity omezují spíš na ten jarní každoroční pochod spojený s kladením věnců. Pokud vím, ze strany lotyšské nebo estonské vlády to není nijak podporováno a předpokládám, že kdyby se to stalo, tak že by z toho ta vláda učinila nějaký příslušný závěr.

    Co se týče toho výroku, který vy jste zmiňoval, nebo toho vystoupení premiéra Jaceňuka pro německou televizi, tak tam vím, že z ukrajinské strany přišlo nějaké vyjádření, které odkazovalo na to, že byl - nevím - nerespektován kontext toho vystoupení a nějakým způsobem se to interpretovalo. Já celkem necítím žádnou potřebu k tomu nic dodávat ani nějak interpretovat to, co bylo řečeno z ukrajinské strany, protože to bylo televizní vystoupení a nepřísluší mi, abych to nějak dál rozebíral, nebo rozebíral vysvětlení ukrajinské strany. Pro mě je zásadní to, jaká je politika oficiálních představitelů Ukrajiny, a tady se domnívám, že tam nejsou žádné náznaky toho, že by někdo začínal s nějakou revizí nebo přepisováním druhé světové války.

    Co se týče některých těch událostí, nebo pokud se objevují nějaké insignie a podobně, tak vás mohu ujistit, že i o věcech, které by se mi v tomto směru nelíbily, tak o nich jednám s příslušnými partnery na ukrajinské straně. Protože upozorňuji na to, že v českém veřejném mínění podobné insignie nebo používání některých věcí, které připomínají... že to prostě nalézá dost neblahý ohlas a že je to věc, která je tady hodnocena jako vážná. Takže ukrajinské partnery upozorňuji na to, jak je to citlivě vnímáno na české straně. Ale domnívám se, že opravdu je to v této chvíli marginální a rozhodně u ukrajinských partnerů nevidím nejmenší snahu to nějak obhajovat nebo nějakým způsobem revidovat výsledky druhé světové války.

    A možná ještě, jestli mám čas...? (Předsedající: Už ho nemáte.) Už nemám. (Směje se.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o položení doplňující otázky. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leo Luzar: Pane ministře, já vás požádám o písemnou odpověď na ty tři otázky, které jsem v závěru položil.

    Chci využít tu minutu. V Lotyšsku za války bylo 93 tisíc Židů, 92 tisíc jich bylo povražděno. Zbyl tam tisíc. Teď ten pochod, který tam probíhá, to je výsměch těmto obětem. Protestovali proti tomu Izraelci. My zůstáváme v klidu, pouze zavřeme oči a říkáme ona vláda to nepodporovala, ale že se to děje v souhlasu, v tichém souhlasu, to je druhá věc. Já si myslím, že to by se v demokratické zemi, členu Evropské unie, nemělo stávat. A vy byste měl diplomaticky reagovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano. Já už jsem tady řekl, že když se setkávám s představiteli, v tomto případě jsem zmínil Ukrajinu, tak se s nimi bavím i o věcech, které jsou v české veřejnosti vnímány citlivě, ale vzhledem k tomu, že na druhé straně nacházím pochopení a porozumění tomu, nemám dojem, že by někdo měl tendenci nějaké podobné excesy hájit. Chápu to tak, že i když se podíváme třeba k našim sousedům, nechci teď jmenovat, tak zjistíme, že i tam existují určité extrémní podoby politických hnutí, a dokonce bohužel v poslední době se mi zdá, že to nebezpečí spíš roste. Je to věc, která mě osobně velmi znepokojuje, a je to, jak víte, způsobeno i poměrně dramatickou situací třeba i na jihu Evropy. Takže ty souvislosti jsou nepříjemné. Je to vážná věc. Takže pokud vás znepokojují tyto tendence, tak se tomu zase moc nedivím. V tom současném světě a v současné Evropě je to velký problém. Ale jenom upozorňuji na to, že se s ním setkáváme v celé řadě zemí a pravděpodobně, jenom tím chci říci, že ta dementi nebo veřejné ohrazení - pak bych musel vzít potaz, že je to někdy problém i u zemí daleko blíže, kde je to také svízelné. Já vlastně sdílím vaše znepokojení, jenom si myslím, že ten problém je takový, že je to politická výzva pro všechny z nás, kteří chceme, aby v našich zemích se uchoval demokratický boj, abychom tomu čelili. A podle mě k tomu vede celá řada nástrojů. Já to beru tak, že musíme hledat spojence v ostatních zemích, které v tomhle půjdou společně v jedné alianci proti podobným tendencím. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já se na vás obracím s následující interpelací. Vy jste se loni vyjádřil v tom smyslu, že se budete - nebo vaše ministerstvo - ucházet v rámci operačního programu Životní prostředí o získání 9 mld. Kč na takzvané kotlíkové dotace z evropských fondů. Má se podle vašich slov jednat o 150 tis. vyměněných kotlů, s tím, že významná část z tohoto objemu by měla jít do Moravskoslezského kraje, který, jak víme, je nejvíce postižen. K tomu je třeba říci, že loni se přestaly prodávat kotle první a druhé emisní třídy a od roku 2018 se už budou smět prodávat pouze kotle od čtvrté emisní třídy výše, s tím, že od roku 2017 mohou úředníci žádat předložení revize kotle na tuhá paliva. Pokud provozovatel nepředloží tuto revizní zprávu, riskuje pokutu až 20 tis. korun.

    Já k vám tedy směřuji dvě otázky. S jakými palivy počítáte pro tyto inovované kotle, resp. jaká paliva by měla být prioritní pro tyto inovované kotle? Za druhé, kdy hodláte předložit první výzvy pro tento program.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, vážený pane poslanče. Děkuji za ten dotaz, který je opravdu velmi aktuální v těchto dnech, protože pokračuje intenzivně jednání s Evropskou komisí právě o posledním otevřeném problému v rámci operačního programu Životní prostředí na léta 2014 až 2020 a tím posledním otevřeným problémem je právě záležitost těch takzvaných kotlíkových dotací ve velkém rozsahu. Potvrzuji to, co jste řekl, potvrzuji tu částku. Opravdu by se mělo jednat o 9 mld. Kč z prioritní osy číslo 2, tedy zlepšení kvality ovzduší. My jsme v těch posledních jednáních, která se vedou a která se ještě povedou v nejbližších dnech. Já jsem poslední telefonickou debatu měl ještě dnes dopoledne s kolegy z DG Regio.

    Situace je momentálně taková, že Evropská komise podmiňuje podle posledních informací poskytnutí těchto peněz splněním několika požadavků. Za prvé se velmi pravděpodobně bude jednat v této chvíli pouze o kotle páté emisní třídy. Není tam explicitně řečeno, o jaká paliva se bude jednat, a podle informací, které máme, tak jsou i ty poslední velmi moderní kotle, automatické kotle na spalování uhlí, které splňují pátou emisní třídu, ale je jich zatím málo. To znamená, nebude tam explicitně stanoveno ani vyloučeno nějaké palivo, ale s tím, že ty kotle budou muset splňovat emisní třídu a budou muset snižovat mimo jiné i emise nejen prachových mikročástic, o které především jde, ale i emise CO2.

    K vaší druhé otázce. Dneska je to samozřejmě otázka té záležitosti obecného přístupu Evropské komise k operačním programům v České republice, o tom tedy už dnes řeč byla a ještě bude, ale my předpokládáme, že pokud všechno dobře půjde, tak v návaznosti na schválení tohoto operačního programu, který patří mezi ty dva nejpřipravenější, by k vypisování prvních výzev mělo dojít někdy ke konci druhého kvartálu letošního roku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Tak za prvé je zřejmé, že se tedy bude jednat o veliký tlak na biologická paliva, na biomasu. Moje první otázka tedy zní, zdali nějak spolupracujete s Ministerstvem zemědělství ve věci zajištění dostatečné produkce biopaliv pro tyto kotle v daném předmětném území.

    Druhá otázka se týká zajištění financování. Když tedy vypíšete výzvy ve druhém kvartále, tak je možné, že by mohly být již třeba zálohově realizovány v roce 2015. Přitom ale, pane ministře, víme, že v rozpočtu vaší kapitoly ve státním rozpočtu nemáte na financování programového období 2014 až 2020 žádné peníze rozpočtovány, což znamená, že kdybyste to chtěli nějak zálohově převádět z loňského roku, kde zřejmě nějaký zbytek je, tak s tím můžete mít problémy pak při vyúčtování celého dotačního programu na konci období 2020. (Předsedající: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas.) Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: My s ministerstvem zemědělství spolupracujeme obecně i v této záležitosti, nejenom tedy nad konkrétními regiony, ale obecně spíše záležitosti využitelnosti takzvaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů. V tomto případě jde spíše o jinou otázku než o paliva do těchto kotlů, to musím přiznat.

    Z hlediska financování vás chci ujistit, že za prvé je tam jiná - ono to tady nepadlo možná dříve - struktura financování než v operačním programu Životní prostředí 2007-2013. To znamená, je tam daleko menší objem peněz ze státního rozpočtu, je tam kofinancování především 85 % evropské zdroje a 15 % žadatel, takže tam je daleko menší zátěž na rozpočet i na zdroje ze Státního fondu životního prostředí. Takže my opravdu nepředpokládáme v žádném případě, že by mělo dojít k nějakému zatížení v letošním roce. Zkušenost s kotlíkovými dotacemi, kterou už máme, nás prostě vede k tomu, že vždycky je to záležitost určité setrvačnosti několika měsíců, takže předpokládáme, že první nároky, byť by se jednalo o zálohové platby, přijdou až v roce 2016.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní další v pořadí a tím je pan poslanec Zlatuška, který bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane ministře, v tiskové zprávě MŠMT jste 29. července 2014 ohlásil rozhodnutí podpořit studium nadaných studentů CTYOnline v Centru pro talentovanou mládež při Univerzitě Johnse Hopkinse. Své rozhodnutí jste rovněž sdělil v dopise č. j.: MŠMT-3043712014-1 datovaném 10. září, tedy den po jednání vlády k podpoře nadaných studentů.

    Návazně na to váš náměstek Hulínský z vašeho pověření v dopise č.j.: MŠMT-31 780/2014-11 ze 23. prosince informoval o revokaci rozhodnutí a zrušení talentovaným studentům přislíbené podpory.

    Ve zdůvodnění Vaší revokace stojí informace o nepřijatelně vysokých nákladech, stojí zde mj.: "Na uvedený kurz on line formou John (sic!) Hopkins University vychází příspěvek z dotace přes 20 tis. Kč." To je srovnáno s náklady v českých kurzech s informací, že "na obdobné kurzy, které organizují vysoké školy v ČR v prezenční formě, státní rozpočet přispívá částkou cca 4-5 tis. Kč na žáka".

    V dalším odstavci je jako příklad uveden také program TALNET. Webové stránky programu TALNET, tedy programu CZ.2.17/3.1.00/31165, uvádí, že v něm byla z peněz ministerstva podpořena účast 430 žáků za celkové náklady 8,43 mil. Kč.

    Vystudoval jsem matematiku, a vydělím-li 8,43 mil. 430 účastníky, získávám s přesností na dvě platné číslice výsledek shodou okolností právě 20 tis. korun na účastníka. Vašim úředníkům však výsledek této operace dělení dvou čísel vyšel pouze 4-5 tis. Dovoluji si požádat o popis matematických operací, kterými dělení dá tento ministerský výsledek, nikoli výsledek obvyklé matematiky.

    V souvislosti s plánovaným zaváděním povinné maturity z matematiky (upozornění na čas) si rovněž dovoluji požádat o informaci, zda se v ní bude používat běžných aritmetických operací dávajících výsledek, který vyšel mně, nebo zda bude vyžadována znalost početních úkonů, které jsou jak mimo mou kvalifikaci jako matematika, tak je takto nezvládla spočítat ani kalkulačka. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se opravdu omlouvám, ale jsou tu i ostatní kolegové. Prosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já se musím přiznat, že jsem trochu v rozpacích, protože byť jsem pozorně naslouchal, tak jsem rozuměl asi tak každé třetí větě. Takže jestli bych mohl poprosit - méně drmolit a více artikulovat, protože pak nemohu odpovědět na všechno.

    Co se týče vaší otázky, tak jsem aspoň vyrozuměl z těch úseků, ta první část se týká toho dotazu, na který již jsem tady odpovídal, tak odkazuji na svou odpověď na předchozí dotaz. Co se týká matematických a aritmetických kroků úředníků, tak vám bude odpovězeno písemně, protože já jsem to s nimi nepočítal. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec chce položit doplňující otázku? Prosím.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Jinými slovy: Jednoduché dělení dvou čísel je nad možnosti nejen úředníků, ale ministra, který chce přichystat povinnou maturitu z matematiky. Rozumím tomu správně?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o reakci.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: A zdůrazňuji, že má otázka se netýkala přidělení financí tomu programu, pouze výsledku dělení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: To jsem velmi rád, že se, pane poslanče, netýkala tato otázka toho programu, protože byste byl ve střetu zájmů, protože jste místopředsedou té organizace.

    A druhá věc, pane poslanče. Není to nad možnosti ministra, to dělení, je to pod jeho rozlišovací schopnost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím dalšího poslance, kterým je pan poslanec Farský, který bude interpelovat zatím nepřítomného pana ministra vnitra Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Já bych chtěl na pana nepřítomného ministra vnitra - už přítomného ministra vnitra, vítejte - vznést otázku k nejstaršímu neprojednanému tisku ve Sněmovně, což je tisk číslo 42, který se tento týden dočkal významného jubilea, kdy od prvního čtení uplynul právě rok. A chtěl bych se zeptat tak, jak už je u mě zvykem, pana ministra, v jakém je aktuálně stadiu, na co se můžeme těšit, kdy se sem dostane. A k tomu bych měl poznámku, že kdyby se ho podařilo prosadit co možná nejrychleji, tak si myslím, že by možná ani nebylo nutné, tak jak zaznělo v poslední době v několika interpelacích, ale opakovala se i v médiích, zvyšovat daně. Myslím si, že to je přesně ten tisk, který může přinést miliardové úspory efektivnějším vynakládáním prostředků tak, jako se mu to povedlo na Slovensku.

    Moje otázka je tedy, kdy už budu zbaven tohoto břímě a bude tento tisk připraven do Sněmovny k projednání. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se nebudu vracet k té historii, to si tady děláme téměř každé interpelace, já bych pouze asi informoval kolegu a i vás ostatní o posunu ve věci.

    My jsme dostali za úkol z koaliční rady, abychom připravili zadání dopadové studie pro tento zákon, s tím, že Ministerstvo vnitra 21. ledna oslovilo ostatní ústřední správní orgány a jiné orgány veřejné moci, aby provedly zhodnocení dopadů, které má komplexní pozměňovací návrh v jejich působnosti. Po obdržení těchto informací předpokládáme, že tato dopadová studie by měla být hotová do poloviny měsíce března. Pokud tato dopadová studie dopadne pozitivně pro takzvaný komplexní pozměňovací návrh, který měl na starosti tým poslanců v čele s panem poslancem Vondráčkem z hnutí ANO, tak by tento text měl být dán do Poslanecké sněmovny. To znamená, tento text by měl být k dispozici do konce měsíce března, následně předpokládám, že koaliční rada posoudí dopadovou studii a rozhodne se o tom, jestli tento komplexní pozměňovací návrh bude ještě upraven, či nikoliv.

    Ten finální text, vážený pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, bych vám rád sdělil, byl finalizován i s Rekonstrukcí státu, a ten finální text, který odcházel jako žádost o dopadovou studii, byl tedy odsouhlasený i tímto neziskovým sektorem s tím, že je dostačující. Uvidíme, jak tato dopadová studie dopadne.

    V otázce zvyšování daní, já bych tady, jestli dovolíte, byť to není k tématu, k tomu řekl jenom pár vět. Já jsem pouze říkal, že vládní program a koaliční smlouva generuje nové potřebné výdaje a že budeme chtít vidět v polovině letošního roku, jestli Ministerstvo financí bude schopno tyto příjmy získat. A pokud ne, že bychom se rádi vrátili k rok staré debatě, tedy k debatě před podpisem koaliční smlouvy, kdy jsme navrhovali zvýšení daní. To znamená, buď se nám někdy v polovině letošního roku povede s Ministerstvem financí vykomunikovat, že finanční prostředky jsou zajištěny, anebo jsme říkali, vraťme se k rok staré diskusi o tom, že budeme zvyšovat daně. Já jsem explicitně nehovořil. Pouze jsem říkal, že to byla vize sociální demokracie pro zajištění potřebných zhruba 40 mld. na financování státu pro příští rok.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance Farského, zda chce položit otázku. Chce, prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Samotný návrh zákona prošel několika výbory, všechny to vyřešily přerušením. Jeden z nich přijal závěrečné usnesení, to bylo loni v červnu nebo koncem května na ústavněprávním výboru, a na něm padl závěr, jak by měl ten výsledný návrh vypadat, aby se mohl vrátit zpátky do sněmovny. Pokud mě informace neklamou, tak v tom výsledném návrhu, který teď byl rozeslán do RIA, je vyňat ČEZ jako společnost, na kterou by se registr smluv nevztahoval, a zároveň jsou vyňaty faktury a objednávky, u nichž je možnost zveřejňování automatizovatelná, to znamená beznákladová. Chci se zeptat, jestli ty informace jsou správné a proč k tomu odklonu od závěru ústavněprávního výboru, kde jsem se měl ještě šanci na tom rozhodování podílet, proč k tomu došlo. Já bych se neptal v interpelacích, ale já bohužel se ty informace dozvídám velice neoficiálními cestami (upozornění na čas) a nedostávám se ani na ta jednání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím o reakci pana ministra.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: K tomu je jednoduchá pomoc. Abychom tedy ty texty mohli srovnat, tak já vám ten text, pane kolego, nechám zaslat. Pokud je zájem Poslanecké sněmovny, nechám to zaslat všem poslancům do jejich e-mailových schránek. Doufám, že to nebude bráno jako nevyžádaná pošta.

    Já si nemyslím, že to je v tomto modelu, jak jste říkal, na druhou stranu je to komplexní pozměňovací návrh trojice poslanců v čele s panem poslancem Vondráčkem. Znovu říkám, ten finální text byl odkonzultován i s Rekonstrukcí státu, která byla v této věci velmi aktivní. Ten finální text si myslím, že byste mohl mít ve lhůtě do dvou dnů ve své e-mailové schránce a pak se na tom můžeme sejít.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za odpověď. Další v pořadí je paní poslankyně Pěnčíková, která bude interpelovat pana ministra zahraničí Zaorálka. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo. Já budu stručná. V pondělí se pan náměstek Petr Drulák na konferenci v Bruselu vyslovil pro přijetí dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Chci se vás, pane ministře, zeptat, zda tato slova byla řečena s vaším vědomím a souhlasem, případně kdo panu Drulákovi dal mandát k takovému vyjádření. A pokud k tomuto vyjádření pověření neměl, tak já osobně to považuji za jeho výrazné pochybení a zajímá mě, jaké následky si za to pan náměstek ponese. A druhá otázka. Jak vůbec může říct takové stanovisko, pokud ještě není známa ani konečná podoba této smlouvy? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Já se domnívám, pokud vím, tak co pan náměstek řekl, tak řekl pouze to, že Česká republika podporuje vyjednávání smlouvy TTIP. Já bych chtěl upozornit, že to vyjednávání se děje na základě mandátu, který dostala Evropská komise k tomu vyjednávání. Mandát, který má Evropská komise, je veřejně známý. A myslím si, že nikdo ten mandát nechápe tak, že je to nějaký automatický souhlas s tím, co bude výsledkem vyjednávání. To je jediné, k čemu se dnes můžeme přihlásit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně nemá zájem položit doplňující otázku, proto poprosím další v pořadí, to je paní poslankyně Matušovská, která bude interpelovat pana ministra dopravy Ťoka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, ráda bych se zeptala na informaci, která minulý týden zazněla na kontrolním výboru, a to že stát se dostane k podkladům a technických detailům o fungování současného mýtného systému nejdříve po 31. prosinci 2016. Přitom tentýž den končí smlouva s jeho dodavatelem, firmou Kapsch, a od 1. ledna 2017 má začít fungovat nový systém. V neděli však výkonný ředitel Kapsche pan Karel Černý řekl, že veškerou dokumentaci včetně dat, hardware i software má současný vlastník a provozovatel mýtného systému, Ministerstvo dopravy potažmo ŘSD. Také váš náměstek, pane ministře, na 10. schůzi kontrolního výboru dne 9. 10. uvedl - cituji: Software i mýtné brány jsou ve vlastnictví státu. Vlastní obhospodařování tohoto softwaru je velice složitou záležitostí. Ministerstvo dopravy se snaží proniknout do softwaru, do instalačních modů tak, aby se nestalo, že firma Kapsch ukončí svou činnost k 31. 12. 2016 a Ministerstvo dopravy nebude mít k dispozici žádný software a systém by mohl zkolabovat. Protože nikde není řečeno, že pokud máme mýtné brány a software k dispozici, tak že ten systém nadále pojede, protože lidský faktor je tam velice důležitý. Konec citace.

    Proto se, pane ministře, ze zájmu jako zpravodajka kontrolního výboru ptám k této problematice, jestli mi můžete nyní říci, jak to tedy doopravdy je. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz, protože opravdu na jednání kontrolního výboru jsem řekl, že kompletní dokumentaci, tu, kterou budeme moci použít k provozování toho systému, dostaneme až 31. 12. 2016. Na druhé straně musím připustit, že prohlášení představitelů firmy Kapsch je pravdivé do té míry, že nám předali všechnu dokumentaci, kterou mají sepsánu ve smlouvách a kterou nám měli předat. Nicméně je to dokumentace, jako by to byl návod k použití. Takže my přesně víme, že když zmáčkneme klávesnici jednu nebo další, co to udělá v tom systému, ale nerozumíme tomu systému a nejsme schopni ten systém konfigurovat. To znamená, máme-li tam jakoukoli změnu, tak musíme požádat Kapsch a udělat ty věci skrze něj. To znamená, my opravdu si nemůžeme dneska podle stávajících smluv vyzkoušet ten systém a udělat tam změny tak, abychom byli třeba schopni ho převzít a provozovat sami.

    My máme rovněž k dispozici zdrojové kódy k tomu systému. Jsou zamčené v trezoru na bezpečnostním oddělení Ministerstva dopravy s tím, že pokud je zkusíme odlepit, tak padají garance Kapsche a veškeré garance za to, že ten systém pojede - nepojede nebudou na Kapschi, ale byly by na Ministerstvu dopravy, potažmo na ŘSD. Takže jsme v situaci, kdy můžeme třeba vyzkoušet - nebo já jsem si myslel, že bychom měli mít šanci mít vyzkoušet, jak fungují zdrojové kódy a jestli do toho systému můžeme jít. V podstatě nemůžeme, protože denní fakturace je zhruba 30 milionů a ohrozit jenom hodinu se nám zdá nebezpečné.

    Takže já poté, co dostaneme první výsledky od skupiny, která se zabývá vlastně dalším osudem mýta, chci vstoupit do jednání s firmou Kapsch o tom, jestli by nám opravdu férovým způsobem nedali k dispozici dokumentaci a informace, které by nám pomohly v dalších krocích. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se paní poslankyně. Nechce položit doplňující otázku, proto poprosím další v pořadí, tou je paní poslankyně Nováková, která bude interpelovat ministra školství pana Marcela Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, znovu se vracím k dnes již dvakrát zmiňovanému problému, to je v podstatě určité zneužití důvěry žáků, konkrétně, abychom si to dovedli představit, jsou to žáci třeba kvinty, já konkrétně jednoho toho postiženého znám, protože je z mého domovského gymnázia. Tito studenti věřili slibu pana ministra, že když oni sami do toho vloží práci, vloží do toho peníze, bylo to přes 5 tisíc, že zbytek jim ministerstvo doplatí a oni se budou moci zúčastnit toho projektu Centra talentované mládeže.

    Upozorňuji, že ta Univerzita John (správně Johns) Hopkins je na našem vzdělávacím trhu už od roku 1979. Spolupracuje s ní 41 gymnázií. A teď vlastně ty děti dostaly odpověď od dospělých, od ministra, že slovo neplatí. Já možná chápu, že to nebylo úplně z vaší vůle, ale pane ministře, tady si myslím, že je důležitější, abyste jaksi nezradil slovo, které jste dal těm studentům, než to, že se něco nelíbí některému z vašich náměstků.

    A potom bych měla ještě, jestli mohu, jeden dotaz. Je nemírně důležité, abychom pečovali o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale stejně tak důležité je, aby pedagogové měli dobré metodické materiály k tomu, aby vyhledávali nadané žáky. Protože jsem to zatím nenašla v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků v nabídce, chtěla bych se zeptat, jestli o něčem takovém uvažujete. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. ***

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci a vážená paní poslankyně, k vašemu dotazu. Já jsem se studenty vámi zmiňovanými nejednal, takže jim jsem ani nemohl nic slíbit. Jednal jsem se zástupci té organizace a tam jsem jim přislíbil, že uděláme maximum pro to, abychom to mohli podpořit. To, že jsou dlouho tady u nás na trhu, je pravda. A pravda také je, že dlouhodobě se dobývají na ministerstvo k nějaké dotaci a nikdy v minulosti stát tuto aktivitu nepodpořil a já měl dobrou vůli tuto aktivitu podpořit. Jak se říká: pro dobrotu na žebrotu. Protože pak když se vám objeví situace, kdy opravdu nemůžete jako ministr dát někomu příkaz, aby něco podepsal ze závažných důvodů, a samozřejmě ty důvody tady byly zmiňovány, tak těm studentům, o kterých jste hovořila - byla ta odpověď i předchozí, ale zopakuji -, nabízíme nějaké alternativní řešení, a to ve dvojím způsobu - buď nabídku zdarma jiných kurzů podobného charakteru, anebo kdyby trvali na něčem takovém, otevírá se fond na podporu nadané mládeže do čtyřnásobku u dětí, jejichž rodina nepřevýší čtyřnásobek životního minima, ale nejen na tento konkrétní kurz, ale na jakýkoli kurz si ony vyberou. Takže ta možnost tady je pro děti, které jsou taky přihlášeny, které budou patřit do řekněme nadstandardně finančně zabezpečených rodin a platí vysoké školné na některých školách, ze kterých se hlásí, tak si myslím, že to takový problém nebude.

    Nyní k té druhé části vašeho dotazu. Vy jste se ptala, podle čeho se řídí vlastně celá oblast vzdělávání nadaných. Jedna z nich je vyhláška 73/2005 o vzdělávání dětí - studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí - žáků, studentů mimořádně nadaných. Tam je samozřejmě celá pasáž, která popisuje, jak se tím řídit. Na to navazuje ještě další vyhláška 55/2015. Naší snahou je samozřejmě poskytovat i metodickou pomoc a počítáme s tím, že v rámci té strategie budeme také pracovat s učiteli, jak pomáhat nadaným.

    Mnohdy se dostáváme do situace, kdy náš systém v minulosti nebyl schopen dostatečně podpořit nadané studenty. Uvedu jeden příklad, kdy za mnou přišli rodiče žáka, kterému byly čtyři roky a něco, a my jsme ho neuměli dostat do základní školy, přestože inteligenčně již na to měl. Měl změřený inteligenční kvocient 150. A těch 150 jenom proto, že to víc neměřilo, ty testy pro děti. Náš systém prostě neuměl toto dítě zařadit do systému tak, aby mu byly nabídnuty nějaké alternativy a takzvaně nezakrněl. Musel jsem k tomu dát ministerskou výjimku. To si nemyslím, že je dobře. Měli bychom to systémově řešit. Souhlasím s vámi, že bychom měli vytvořit systém tak, a tady ta debata včera byla asi tuším dvouhodinová o inkluzi, a inkluze není jenom o tom, jak pomáhat dětem s nějakým hendikepem a dětem, které měly bohužel nebo mají tu smůlu, že jim něco brání v přístupu do hlavního vzdělávacího proudu, ale pomoci i těm nadaným. Ale samozřejmě české školství má v tomto dlouhodobě výrazný hendikep a já věřím, že se nám ho podaří narovnat. K tomu samozřejmě patří i metodické vedení učitelů, protože právě učitelé by měli být ti, kteří by měli pracovat s nadanými žáky a pečovat o ně i v tom hlavním vzdělávacím proudu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a vidím, že paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Nina Nováková: Přece jenom bych ráda soustředila pozornost na ten projekt, který má tento v angličtině vedený v podstatě z toho, co jsem slyšela od vyučujících, de facto na takové nižší vysokoškolské úrovni vedený projekt, tak tento projekt Talnet, o kterém jsem zatím jako o jediném slyšela, že by to měl nahradit, tak přece jenom jestli to srovnání, jestli to bude adekvátní náhrada, to budeme jistě s kolegyněmi a s kolegy sledovat a budeme se ptát studentů, jak to budou moci porovnat, takže budeme možná mít i příležitost ke srovnání. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o reakci.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Já pouze k tomu doplním: drtivá většina těch kurzů, které jsou v nabídce pro nadané žáky, jsou samozřejmě identické, takže můžou být podobné. Jeden z momentů, který třeba může být v té nabídce, není to jenom jeden, je jich tam asi 25 v té nabídce, které jsou podobné, ne stejné, ale podobné. Jsou zpracovány našimi vysokými školami. Některé jsou, jeden z problémů, některé jsou třeba v češtině, ale některé tam mají i ty anglické pasáže, anglické části. Ale právě protože kdyby si někdo z těch studentů nevybral tuto nabídku, tak nabízíme tu alternativu, podporu toho fondu, to znamená pro ty děti, které si nebudou schopny to zaplatit, nebo jejich rodina, tak jim nabízíme tento fond. Přijde nám to i systémovější řešení než vybrat jednu aktivitu, protože bychom se mohli dostat do situace, a máme taky několik těch dopisů, že nám někdo píše, proč podporujeme zrovna konkrétně tuto jednu aktivitu, ale jich je celá řada. Ale stoprocentně již nyní vám můžu říci, že nemůžeme najít stejný a totožný kurz, ale pracujeme také na tom, že připravujeme v rámci těch finančních prostředků, které by se daly do této aktivity, to znamená, například ta částka pět milionů korun by měla jít do fondu pro nadané žáky a pět milionů korun bychom chtěli poskytnout i vysokým školám na vývoj jejich programů a zlepšení jejich programů, aby byly alternativní jak v rámci českého jazyka, tak ten samý kurz i v angličtině.

    Další věc, která tam na to navazuje, je samozřejmě daleko více ještě propagovat vzdělávání v anglickém jazyce na vysokých školách, které samozřejmě je v nabídce, a není o ně takový zájem i mezi zahraničními studenty, jaký by mohl být. Takže těch kroků je povícero. A když budete chtít, tak vám pošleme i ten seznam tak jako vaší kolegyni, protože to není jen ten jeden typ kurzů, o kterém jste mluvila.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Seďovi, který bude interpelovat místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane místopředsedo vlády, při projednávání státního rozpočtu nebyl schválen pozměňující návrh, který měl pro tento rok vyřešit financování kosmických aktivit České republiky ve vztahu k Evropské kosmické agentuře. Chápu, že to bylo nesystémové řešení a že nebude vhodné pro další roky, ale proto by mě zajímalo, jakým způsobem vy jako místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovaci se k tomuto problému postavíte. Pouze chci připomenout, že pro příští rok realizace projektů v rámci Evropské kosmické agentury měl být vyčleněn na tyto projekty příspěvek naší země ve výši 355 milionů korun. Bez tohoto příspěvku není možné zapojit české firmy do těchto projektů a plnit tak národní kosmický plán.

    Z mého pohledu jsou dvě cesty, jak tohle řešit, a teď myslím nejenom v tomto roce, protože předpokládám, že ty peníze se ve státním rozpočtu najdou, ale pro další roky. Tou první a pro veřejnost transparentnější je založení nové kapitoly státního rozpočtu pro kosmickou agenturu České republiky, nebo doplnit do kapitoly Ministerstva dopravy podkapitolu stejného názvu. Možná existuje i řešení, které podporuje i pan předseda vlády, a to založení Úřadu pro vědu a výzkum, který by poté měl financování projektu Evropské kosmické agentury na starosti.

    Chci se zeptat, vážený pane místopředsedo, jestli budete řešit systémové financování kosmické agentury České republiky a financování projektu ESA. A pokud ano, kterou variantu řešení preferujete. Děkuji za vaši konkrétní odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana místopředsedu vlády, aby reagoval. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, tato interpelace by spíše měla směřovat na ministra dopravy, popřípadě na ministra školství a tělovýchovy, jelikož problematika národní kosmické agentury a kosmických aktivit je primárně svěřena do gesce Ministerstva dopravy, a to na základě usnesení vlády z předchozích let. K téhle podle mého názoru nesystémové změně došlo z iniciativy Ministerstva dopravy, protože do té doby to bylo v kompetenci Ministerstva školství.

    Oba pozměňující návrhy ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu byly zamítnuty. A z našeho pohledu, co se týká otázek vědy, výzkumu a inovací, tak za mezinárodní spolupráci a tady i za příspěvky do ESA je kompletně a kompetenčně odpovědné Ministerstvo školství, které každoročně platí povinné příspěvky ve výši cca 300 milionů korun. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane místopředsedo vlády, děkuji za odpověď. Nicméně si myslím, že obecně lze říct, že vlastní rozdělení jak činnosti, tak financování je nejen nesystémové, ale i velmi náročné na vzájemnou spolupráci jak resortů, tak také i nákladné z důvodu ztráty času a administrativy. Já už jsem několikrát navrhoval, aby se výdaje na vědu a výzkum sloučily a aby to byla samostatná kapitola, anebo aby jednotlivá ministerstva, např. Ministerstvo obrany, měla tuto možnost. Nicméně to neprošlo.

    Jinak já jsem chtěl ve stejné věci interpelovat pana ministra dopravy. Já se na příslušné ministry obrátím písemně v této záležitosti a doufám, že těch 355 mil. korun se najde. Zároveň bych chtěl opravdu požádat vás jako místopředsedu vlády pro inovace, vědu a výzkum, abyste našel ve spolupráci s příslušnými ministry a s ministrem financí nějaké systémové řešení pro další roky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana místopředsedu vlády o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, já s tím souhlasím. My se budeme snažit právě, jak jsem říkal na začátku, že to převedení nebylo úplně systémové, aby to mělo skutečně logiku a abychom se nedostávali do situace, že je tady část peněz, které ani nešly přes Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace, a teď se shánějí peníze, protože něco je na ministerstvech, něco ne. Já se domnívám, že tak jak je to jinde ve světě, tak některé resorty budou mít vlastní kapitoly na VaV v rámci svých rozpočtů. Všude ve světě je obrana, vnitro apod., protože tam to má svoji logiku. Přičemž oni čerpají samozřejmě i z těch peněz přes agentury apod. Takže určitě, spolehněte se, že s panem ministrem vejdeme v jednání a budeme se snažit, aby k těmto situacím nedocházelo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím, aby svou interpelaci přednesl další v pořadí, a to je pan poslanec Tejc, který bude interpelovat ministra dopravy Ťoka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych vás požádal o odpověď na otázku, zda Ministerstvo dopravy hodlá, či nehodlá - a v tom případě proč - měnit současnou vyhlášku, která upravuje zpoplatnění dálnic, a to v souvislosti s městy, u nichž se tyto dálnice nacházejí. Nejen já, ale i řada kolegů v minulosti pronásledovala vašeho předchůdce a jejich předchůdce s tím, že je třeba změnit tuto úpravu, protože např. v Brně, kde je dálnice D1 od roku 2011 zpoplatněna v úseku, který nikdy zpoplatněn nebyl, tzn. v úseku mezi Kývalkou a Slatinou, dochází k masivnímu nárůstu dopravy objížděním této dálnice. Dochází k tomu, že se hluk a exhalace objevují na místech, kde rozhodně nejsou žádoucí, tzn. v hustě obydlených částech, které jsou přilehlé k dálnici. Myslím si, že naším cílem by mělo být chránit občany, nejen státní pokladnu. Myslím si, že dokonce ani nedochází v tuto chvíli k tomu, že by se výrazně obohacovala státní pokladna, protože prostě ti, kteří dálniční známku nechtějí platit a nechtějí si ji koupit, tak si ji prostě nekoupí, jenom využívají těchto tras, např. v městských částech Bosonohy, Bohunice a dalších. A musím říct, že tuto situaci nejen já, ale především místní obyvatelé z regionu, odkud pocházím, považují za velmi nesprávnou a mnohdy až kritickou.

    Chtěl bych také upozornit na to, že v rozporu s tím, co bylo učiněno v tomto úseku, jiný úsek dálnice, který je daleko dál od města, ale na který jsou napojena obchodní centra, zpoplatněn není. To znamená, nejde podle mého názoru o logické rozhodnutí, ale možná o to, abychom jej dali do rozumné míry tak, aby se ulevilo občanům. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra dopravy o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pozice Ministerstva dopravy je následující. V současné době nechceme dělat výjimky, nebo nebylo naším zájmem dělat výjimky ve zpoplatnění dálnic u měst. Zájem byl na tom maximalizovat výběr mýta a výběr příspěvků z kuponů z dálničních známek.

    V poslední době se ke mně dostalo několik žádostí, např. z Českých Budějovic, Brna i od ostatních kolegů při jednání s asociacemi krajů. Já jsem říkal své stanovisko. Já rozumím tomu, co říkal pan poslanec Tejc, rozumím tomu, co říkali i jiní, ať už primátoři velkých měst, nebo hejtmani. Tady je spíš otázka, že bychom měli měřit všem stejným metrem. To znamená, buď uděláme části nezpoplatněné kolem velkých měst tam, kde se dá použít tato komunikace pro okruhy - tady bych ale rád zdůraznil, že si myslím, že by to mělo být ne pro kamionovou dopravu, ale jenom pro dopravu aut. My jsme se dohodli s pány hejtmany, že oni zkusí navrhnout nějaký systém. Já bych rád, abychom takovýto materiál projednali v rámci koalice, protože si musíme říct, co je naší prioritou. Jestli naplnit rozpočet na opravu dálnic, a hlavně o jakou částku by šlo. Jestli by se třeba nedala kompenzovat jiným způsobem, např. mírným zvýšením dálniční známky že by se ty okruhy prostě udělaly nezpoplatněné. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec podle všeho chce doplnit. Prosím.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za odpověď. Každopádně jde mi skutečně o osobní auta, rozhodně ne o kamiony. Budu rád, pokud analýza bude provedena, pokud debata s hejtmany a s dalšími bude pokračovat, protože si myslím, že nejde skutečně jen o město Brno, jde i o další, jde o všechny aglomerace, kde dálnice skutečně není ani tak dálnicí, jako spíš působí jako obchvat, jako přirozená trasa, která se využívá jako městský okruh. Myslím si, že pokud dálnice D1 v té části není zpoplatněna v Praze v průjezdu aglomerací, myslím si, že by tak nemuselo být ani v Brně. Takže pléduji za to, abychom to přehodnotili. Myslím si, že ani žádný podstatný propad výběru dálničních známek to nebude, protože ti, kteří dnes objíždějí tu trasu, protože si nechtějí koupit dálniční známku, tak si ji prostě nekupují, takže v tomto smyslu si myslím, že ten výpadek, byť by určitě nějaký nastal, by nemusel být fatální pro státní rozpočet. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Já bych chtěl potvrdit, že hodlám v té debatě pokračovat. Budu dále v kontaktu s hejtmany a vyzvu i další, možná tímto vyzývám i další primátory, kteří mají zájem, a zkusíme nachystat materiál, který by byl projednatelný. A musíme si říci, co je naší prioritou. Souhlasím s tím a rozumím tomu, že by to mohlo být řešení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Šincl, který bude interpelovat ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, meteorologové dnes v oblasti Karvinska, Ostravska, Frýdeckomístecka vyhlásili kvůli zhoršené kvalitě ovzduší opět smogovou situaci a nedoporučují občanům vůbec vycházet ven. Zase se zde zákonem stanovená norma pro polétavý prach PM10 a benzopyren přes veškeré sliby různých ministrů životního prostředí překračuje. Na tuto situaci reagují i mnozí občané. Například v prosinci mi napsal občan z Orlové, pan David Kozík. Z důvodu časového omezení určeného na interpelace mi dovolte zde uvést jen malý výběr z jeho dopisu. Cituji: Znečištění ovzduší částice PM10 Orlová, kde bydlím, 279 mikrogramů na metr krychlový, Věřnovice 303 mikrogramů na metr krychlový, Ostrava- Mariánské Hory 233 mikrogramů, Havířov 231 atd. Limit je, jak jistě víte, 50 mikrogramů na metr krychlový. Nemohu ani otevřít okno. Kdo dneska potřebuje kyslík, že? Moje bunda smrdí, jako by byla uzená. Proč s tím něco neděláte? Vím, jak je složité to řešit, ale rád bych viděl v televizi, jak tento problém chcete vyřešit místo nekonečných slibů. Konec citace.

    Já jsem mu odepsal, že tento problém vidím velice osobně. Jedním z důvodů je i to, že v tomto regionu sám bydlím se svou rodinou a moc dobře vím, jaké nebezpečí se v tomto překračování imisních limitů skrývá. Je to totiž jeden z důvodů, proč v tomto regionu je nejvyšší počet nádorových onemocnění u dospělých a bohužel dnes i u dětí. V této věci jsem už mnohokrát, opravdu mnohokrát, v Poslanecké sněmovně vystupoval a interpeloval jsem všechny ministry životního prostředí, které jsem za svou éru zažil, a už ani nevím, kolik jich bylo. Všichni mi slíbili, že se to zlepší. Všechny předchozí vlády deklarovaly, že ovzduší na Ostravsku -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, omlouvám se.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Jelikož vy jste ministr životního prostředí a máte pracovní náplň, tak by mě zajímalo, co vy s tímto problémem budete dělat, a také to, co já mám těmto občanům na jejich dotazy odpovídat. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci a poprosím všechny interpelující, aby si hlídali čas, protože překročením limitu okrádáte své kolegy o možnost vystoupit. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, věřte mi, že kdybych měl ten pověstný Arabelin prsten, tak první věc, kterou bych v oblasti životního prostředí udělal, tak bych ho použil samozřejmě na zlepšení ovzduší na Ostravsku.

    Jestli vám slibovali mí předchůdci, že ta věc je řešitelná rychle a bezbolestně, tak vám prostě lhali. Vy dobře víte, že to tak rychle a bezbolestně možné není. Nicméně je tu celá řada kroků, které jsme udělali a které nadále děláme a o kterých jsem přesvědčen, že mohou přinést řešení, resp. zlepšení, ale nebude to v horizontu jednoho roku, ale bohužel, s plnou vážností to musím říct, bude to v horizontu několika dalších let.

    Možná jen pro srovnání počty smogových situací. Protože třeba minulý rok oproti třeba topné sezóně 2010/2011, kdy v oblasti celého Moravskoslezského kraje, tedy oblastí Ostravskokarvinska, Třinecka, bylo více jak 20 smogových situací, tak minulý rok jich bylo "jenom" pět. Ale letos, v této topné sezóně 2014/2015, která ještě neskončila, už jich máme také pět. Vlastně ta dnešní je pátá. To znamená, daleko víc, přes desítky miliard, které natekly do zlepšení životního prostředí na Ostravsku především formou operačního programu Životní prostředí, odprášení velkých průmyslových aglomerací ArcelorMittal, Nové Hutě, dalších podniků, tak to prostě nepřineslo zatím ten efekt, který bychom si přáli.

    Já se vůbec nechci vymlouvat na to, jestli je to větší vina Polska nebo naší části. Pravda je ta, že si musíme přiznat, že počet smogových situací zatím stále více ovlivňuje počasí než to, co se tam děje. My máme, a dnes jsem už o tom hovořil, byla to interpelace pana kolegy Zahradníka, připravený, jak víte, program kotlíkových dotací. Pokud se nám ho opravdu podaří dotáhnout do konce, a já pevně věřím, že se nám to podaří, ono se nám to určitě podaří dotáhnout do konce, ale pokud to nebude komplikováno nějakými dodatečnými podmínkami, tak bychom chtěli v horizontu roku 2016, a věřím, že by se nám to mohlo podařit, vyměnit opravdu více jak 100 tisíc lokálních topenišť. Protože lokální topeniště, a to už je dnes potvrzeno, to nejsou jen dojmy, znamenají poměrně významné zatížení především smogových situací v nepříznivých povětrnostních podmínkách polétavým prachem, prachovými mikročásticemi PM10 a PM2,5, které na sebe potom vážou karcinogeny.

    Další část je průmysl. Máme připravena další opatření, která vyplývají ze zpřísnění podmínek provozu významných průmyslových podniků, kde v rámci evropské směrnice od roku 2017 tu je další zpřísnění emisních limitů z hlediska provozu, které by opět mělo přinést zlepšení. Kromě toho připravujeme s Moravskoslezským krajem, s krajským úřadem, a i s městem Ostrava řešení pro tzv. územní emisní stropy, které lze vyhlásit pro menší zařízení, např. menší slévárny, haldy, odvaly a další, které lze vyhlásit v rámci stávajícího zákona o ochraně ovzduší ve spolupráci s příslušnými krajským úřadem. Další záležitost, ke které chceme sáhnout, resp. diskutujeme s krajským úřadem Moravskoslezského kraje a třeba i s městem Ostrava, jsou nízkoemisní dopravní zóny. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, ale i váš čas vypršel.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Už vypršel. Omlouvám se. Jsem připraven ještě na doplňující odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Samozřejmě chci položit doplňující otázku, protože situace v našem kraji v této oblasti je velice těžká.

    Pane ministře, vůbec se nedivte těmto občanům, že píšou takovéto maily. Já se jim také vůbec nedivím. Všechny předchozí vlády deklarovaly, že ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jejich prioritou, jen se to nějak vůbec neprojevuje. Stačí opravdu otevřít v Karviné, Ostravě, Frýdku-Místku okno a hned to pochopíte.

    Vy jste se tady zmínil, že je to otázka několika dalších let. Už jsem tady asi osmý rok a pořád slyším, že je to otázka několika dalších let. Mohl byste říct, aby se lidé za těmito obrazovkami mohli těšit, kdy se to tedy změní? Já asi v té době už nebudu poslancem a vy nebudete ministrem, ale třeba tady ten slib zazní, že třeba za pět let by se to mohlo vyřešit. Ještě jste se zmínil, že smogový limit byl překročen jenom pětkrát. Jenomže limit je stanoven na 50 mikrogramů a tento limit byl překročen v minulém roce x-krát. Vy se bavíte o daleko vyšším limitu, kdy je vyhlášen smogový limit.

    Děkuji za odpovězení otázky, které teď od vás čekám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Pane poslanče, budu se snažit být velmi stručný. Jak jsem říkal, nemůžu nic slibovat, protože jsou věci, které nemáme tak úplně v moci z hlediska povětrnostních podmínek nebo některých polských vlivů. Ale jsem pevně přesvědčen pro vás i pro ty, kteří to poslouchají, nebo pro ostatní kolegy z Moravskoslezského kraje, především z Ostravskokarvinska a Třinecka, že ve chvíli, kdy zrealizujeme opravdu významný, pro mě revoluční kotlíkový program, který půjde opravdu z významné části právě do Moravskoslezského kraje, tak už v topné sezóně 2016-2017 jsem přesvědčen, že poznáte rozdíl. Děkuji. Ale je možné, že tady už v té době nebudu, ale budu rád, když se to naplní bez ohledu na to, zda budu ministrem, nebo nebudu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Hovorka, který bude interpelovat ministra školství Marcela Chládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulém roce jsem vás interpeloval v souvislosti s veřejnou zakázkou na pořízení specializovaných celotělových magnetických skenerů pro výzkum struktury mozku a míchy, nukleární magnetickou rezonanci v brněnském výzkumném institutu CEITEC Masarykovy univerzity. 5. listopadu 2014 Masarykova univerzita zveřejnila informaci, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdil správný postup zadavatele při zmíněné veřejné zakázce.

    V této souvislosti si vás, pane ministře, dovoluji požádat o sdělení - za prvé - jaké všechny posudky, odborné, znalecké, expertní a podobně Ministerstvo školství doposud zadalo, nebo má k dispozici. Za druhé, které z těchto posudků se zabývaly cenou přístrojového vybavení a k jakým závěrům ohledně ceny se v nich dospělo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jenom v rychlosti zrekapituluji historii, protože se to táhne již nějakou dobu.

    V projektu původně byly plánované jiné přístroje s tím, že tady byla žádost o podstatnou změnu. Příjemce této dotace si nechal vypracovat tři posudky, tuším, že jsme se o tom bavili, které oni měli. Tři posudky byly od zahraničních expertů, protože tam byly další výtky, tak ještě mají nějaký znalecký posudek z České republiky. To je z jejich strany. Pravdou také je, když se vrátíme k rekapitulaci, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže neshledal pochybení, ale pravdou také je, že celá tato záležitost je nyní v šetření Policie České republiky, protože na to bylo podáno trestní oznámení a řeší příslušnou část konkrétně vámi jmenované univerzity a Ministerstvo školství samozřejmě poskytlo všechny podklady a je v součinnosti pro toto šetření.

    Co se týká Ministerstva školství, tak si zadalo vlastní znalecký posudek a podle informací, které mám, ověření ceny přístrojů pro schválení dotačního programu a jejich výše byla shledána dle tohoto posudku jako tržní v místě a čase obvyklá. Pokud by došlo na nezpůsobilé výdaje, jako u všech ostatních projektů by nedošlo k proplacení těchto výdajů. Podobná situace, jako je u tohoto projektu, je ještě u jednoho projektu, kde se to řeší v té samé situaci, takže to není jedna jediná věc. Uvidíme, jakým způsobem to vyšetří Policie České republiky. Ze strany ministerstva tedy byly učiněny tyto kroky a s tímto výsledkem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za vysvětlení, pane ministře. Chtěl bych se jenom zeptat, jestli následný posudek, který si zadalo Ministerstvo školství, je tedy v pořadí čtvrtý znalecký posudek bez tří, které jste uvedl na začátku. A jestli tedy ten posudek byl zadán až poté, co vlastně úřad vyhodnotil, že postup zadavatele byl správný a že jenom ministerstvo si chtělo ověřit cenu, jestli je skutečně nastavena správně, protože jinak by pochopitelně posudek pozbýval zřejmě smysl, pokud úřad už nějakým způsobem rozhodl. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Podle mých informací finanční prostředky ještě nebyly proplaceny, protože příjemce přístroje zatím nepředložil všechny dokumenty ke schválení. S velkou pravděpodobností podle posledních informací by tak měl učinit v únoru 2015. Pokud to takto předloží, tak samozřejmě bude schvalovací a posuzovací proces.

    Ono těch posudků existuje ještě mnohem více. Ještě bych chtěl zmínit jeden posudek a to byl důvod, proč si ministerstvo zadávalo další vlastní posudek, a to je posudek auditního orgánu Ministerstva financí, který právě byl zaměřen na pořizovací cenu tomografu s tím, že na základě toho si ministerstvo vyžádalo ještě další nezávislý znalecký posudek, aby Ministerstvo školství samozřejmě také krylo samo sebe a mělo k tomu další jiné nezávislé posouzení, nezávisle na posudcích, které nám předkládala Masarykova univerzita. Takže uvidíme. Já si myslím, že asi nejzásadnější bude celá záležitost spíše v šetření Policie České republiky, a ať orgány činné v trestním řízení tak činí. Podle toho samozřejmě bude ovlivněno i financování celého tohoto projektu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Bendl, který bude interpelovat ministra zemědělství Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, kolegyně a kolegové. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátil s dotazem. Často říkáte a argumentujete tím, že v minulosti docházelo k mrhání finančními prostředky a že je třeba tomuto zabránit. Já musím říct objektivně, že s vámi v řadě případů souhlasím. Například v kauze "ryba domácí" a podobně. Proto jsem také nikdy žádnou takovouto smlouvu nepodepsal ani jsem ten projekt nespustil. Ale vy jste se podle mě dopustil bezprecedentní, řeknu neetické záležitosti, a to že jste se propůjčil k propagaci za státní peníze, propagaci tzv. regionální potraviny. Myslím si, že jste tím předčil i takové borce, jakými byl David Rath, který na svou vlastní propagaci utrácel také milionové částky tehdy z krajského rozpočtu.

    Já bych se vás chtěl zeptat, jestli už máte vyhodnocení této vaší osobní kampaně, jak dopadla, kdy je případně zveřejníte a dáte veřejnosti k dispozici.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, tak na ten dotaz, který zde zazněl, si dovolím říci krátké shrnutí. Ministerstvo zemědělství již více než 10 let podporuje obecně marketingové kampaně na podporu značky kvality Klasa a na tzv. regionální potravinu. Na značku Klasa jsme vydali za těch 10 let zhruba 1,5 mld. korun. Do dnešních dnů nikdo nikdy nebyl schopen změřit, nakolik ta investice v částce 1,5 mld. do podpory Klasy byla efektivní, pokud jde o zvýšení prodejů těch kterých výrobků. Vyčítal nám to i jako ministerstvu Nejvyšší kontrolní úřad ve svých zjištěních. Nicméně to je stav, se kterým se do budoucna nehodláme smířit, a hodláme tyto věci inovovat a změnit. Ale říkám to jenom na nějaké orámování na úvod té diskuse.

    My jsme se tedy na podzim loňského roku v rámci řádně vysoutěžené kampaně na podporu regionální potraviny s ohledem na ten vývoj, který tady všichni víme, po ruských sankcích, obecně na tom, co se dělo na trzích v Evropské unii, rozhodli zvýšenou aktivitou podpořit výrobce regionálních potravin, potravin s označením Klasa, potravin, které nesly chráněné označení BIO, zeměpisné označení atd. Takže jsme, řekněme, zkoncentrovali tu kampaň do období tří měsíců a kampaň, celkově jak média uvádí, že stála 60 milionů, tak to je celkový úhrn, který byl vysoutěžen na období roku 2014 a části roku 2015.

    Pokud jde o samotný náklad na tu soutěž, to znamená organizaci té soutěže, tzn. to, co bylo navíc, nad rámec toho, co by stejně proběhlo, tak je to částka okolo 15 milionů korun. Pokud jde o vyhodnocení kampaně jako takové, tak my jsme samozřejmě zatím v první fázi hodnocení. Teď v pondělí jsme zveřejnili informace o tom, kolik přišlo hracích karet, těch přišlo 111 tisíc. Očekávali jsme původně něco okolo 75 tisíc. Takže ta realita byla významně vyšší. Když si uvědomíme, že na každé hrací kartě bylo 30 log těchto označení, tak jsme na částce někde přes 3,3 milionů produktů, a když vezmeme průměrnou cenu regionálního produktu, náš odhad je spíše defenzivní, tak bychom mohli toto kvantifikovat něco na částku okolo 100 až 110 milionů korun. Samozřejmě takto to úplně hodnotit nelze, tu kampaň, my spíše očekáváme hodnocení a teď jsme vyzvali všechny firmy v České republice, které nesou označení a mohou udělit označení regionální potraviny, Klasa, potravinářský výrobek garantovaný Českou potravinářskou komorou atd., všech těch sedm označení, aby nám daly data a srovnaly nám období, kdy tady byl rok 2013, 2012, 2011, kdy tyto kampaně neprobíhaly, zdali se u těchto výrobků podařilo zvýšit prodej co do objemu tržeb. Takže tato čísla od nich očekáváme, pokud nám je všichni poskytnou, někdy koncem února, počátkem března a potom budeme mít poměrně kvalitní vyhodnocení.

    Samozřejmě v rámci té kampaně jsou věci, které nelze vyhodnotit tvrdě, řekněme, v řeči čísel, a to je to, o čem jsem hovořil na úvod, když jsem hovořil o Klase, kdy jsme proinvestovali 1,5 miliardy, která je neměřitelná exaktně. Ale je tady řekněme určitý efekt, to znamená to, že to téma se otevřelo, že se o tom tématu hovořilo, významně v médiích se o něm hovořilo, a já mám na to pozitivní reakce ze strany jak potravinářů, tak zemědělců.

    Takže samozřejmě se tím vyhodnocením zabýváme dneska, intenzivně také vedeme debatu, jak do budoucna s těmito kampaněmi dál nakládat. Jak do toho více vtáhnout výrobce potravin a zemědělce, aby oni sami byli účastni procesu nastavování těchto marketingových kampaní v budoucnu. Takže takto zatím stručná odpověď. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem se ptal především na to, kdy vyhodnotíte ten váš videoklip, který financoval daňový poplatník. Abychom věděli, jak efektivní to bylo, že ministr se předvádí v České televizi za peníze daňových poplatníků. To považuji za neetické a nemělo by se to dít.

    Jinak podporuji fakt, že máme dělat všechno pro to, aby propagace regionálních potravin, koneckonců jsme to tak dělali vždycky, byla, aby stát si tohoto všímal, aby podporoval drobné producenty a výrobce zdravých a kvalitních potravin.

    Jinak jsem pochopil z toho, co jste říkal, že nemáte k dispozici data z roku 2012 a 2013, jak na tom byly firmy, kterých se to týkalo. To znamená, teď je požádáte, oni vám napíšou nějaké číslo. A to by byli blázni, kdyby nenapsali, že tam mezi tím je velký rozdíl a že by zase rádi napříště, aby se jim státní rozpočet věnoval. Takže vy nemáte bázi, v tuhle chvíli, vůči které to budete posuzovat. (Upozornění na čas.) To si myslím, že je taky fatálně špatně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o reakci pana ministra.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji Pokud jde o mé osobní vyhodnocení mého účinkování ve spotu, já k tomu dodám jenom tolik: Jsou tady příklady, kdy v podobných spotech na podobné šíři vystupovali ministři Francie, ministr Polské republiky a já jsem první ministr, který zcela jednoznačně otevřeně mluví o tom, jak je důležité, aby si lidé, když nakupují, uvědomovali, odkud nakupují tu potravinu, kdo ji vyrobil, kdo platí daně v České republice, kdo platí sociální a zdravotní, kdo zaměstnává lidi a občany České republiky. A mluvím o tom od začátku, už někdy od roku 2010. Jsem člověk, který vzešel z potravinářství a zemědělství, já si na nic nehraji. Není to žádné roubování někoho někam. Každý ať si o tom udělá obrázek sám. Jestli je to předmětem kritiky, tak samozřejmě voliči to vyhodnotí a nebudou za to Jurečku příště volit, já se s tím smířím, já s tím nemám žádný problém. Nicméně musím říct, že pokud mohu říct své subjektivní hodnocení z reakcí lidí, které potkávám, kteří mi píšou na facebooku, na e-mail, tak ty reakce jsou z 95 % kladné. Musím říct, že v okamžiku, kdy se o tom i mediálně hovořilo, a musím tady poděkovat nepřítomnému kolegovi Tejcovi prostřednictvím paní předsedající, tak v okamžiku, kdy se o tom začalo mediálně výrazně hovořit, tak my jsme viděli, jak dramaticky narostl počet odevzdávaných hracích karet do této soutěže. Takže i ten mediální zájem, který se potom věnoval tomu, že ministr hraje v takovéto reklamě, pomohl tomu, že daleko více lidí se v závěru do soutěže zapojilo.

    Takže nemusíte se mnou souhlasit, subjektivní hodnocení a reakce lidí jsou takové, jaké jsem popsal. Ale řeč čísel budeme mít na konci března. A já si nemyslím, že by firmy měly důvod zkreslovat data, protože my také víme, kolik jsme těm firmám případně dali, řekněme, prostoru, pokud jde o rozsah sortimentu, který mohly oceňovat těmi označeními, takže ony to nemůžou tak úplně jednoduše nafixlovat, aby řekly, ta čísla byla tehdy dramaticky jiná, teď je nějakým způsobem výrazně vylepšíme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím je místopředseda sněmovny Petr Gazdík a bude interpelovat paní ministryni Šlechtovou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, podobně jako řada ostatních jsem se nedávno v médiích dočetl o pozastavení schválení operačních programů, u nichž se schválení předpokládalo ještě na přelomu roku. Po ročním fungování vaší vlády nemá Česká republika schválený jediný operační program. Je to alarmující o to více, že například sousední Slovensko má dnes schváleny všechny operační programy.

    Vážená paní ministryně, já bych se chtěl zeptat ale na konkrétní otázky, na které prosím, abyste mi poskytla odpověď. Za prvé, je pravdou, že jste obdržela od Evropské komise dopis, ve kterém Evropská unie jasně říká, že dokud vláda nepozastaví svůj skluz, který má ve služebním zákoně a v jeho realizaci a schvalování předpisů s ním souvisejících, tak nebude schválen jediný operační program v České republice? Za druhé, je pravda pořád to, co jste říkala dříve, že do konce června budou schváleny veškeré operační programy a bude moci začít dojít k realizaci tohoto plánovacího období? Děkuji za odpověď.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, odpovím na všechny otázky a možná ještě dodám některé informace.

    Co se týká vyjednávání s Evropskou komisí. Domnívám se, že je velkým úspěchem této vlády, že se nám podařilo vyjednat Dohodu o partnerství. Ta Dohoda o partnerství byl opravdu celkem náročný materiál, vyjednávaný s Evropskou komisí po dobu dvou let, kde Evropská komise bazírovala i na jednotlivých slovíčkách v rámci tohoto dokumentu.

    Co se týká toho, že dosud není schválen ani jeden operační program a Slovenská republika i některé další mají schválené operační programy, tady lze lavírovat, ale to by bylo spíše na podrobnější debatu, jak Evropská komise přistupuje k České republice jako takové. Příští týden budu dávat na vládu materiál, kde jsme jako národní orgán pro koordinaci vyhodnotili přístup Evropské komise k mnoha členským zemím, a Česká republika z toho vychází nejhůře, to znamená, že na nás jsou kladeny nejstriktnější podmínky. Samozřejmě se můžeme pouze domnívat, z jakého důvodu to je. Může to být samozřejmě chybování, nedočerpání, mediální kauzy ohledně ROPů, ROP Severozápad, zavírání osob, které byly odpovědny za čerpání evropských fondů. Tuto image Česká republika v Evropské komisi má.

    Co se týká schvalování těch programů. Já už jsem to říkala několikrát. Komise vydala pozdě nařízení a opravdu na poslední chvíli, kde pokud bychom měli čerpat od 1. 1. 2014, tak to nebylo ani legislativně možné, protože nařízení byla Evropskou komisí zveřejněna v prosinci 2013. Následuje minimálně tři čtvrtě roku, než se schválí dohoda, kterou jsme schválili. Teprve poté se vyjednávají programy. To je prostě celý ten proces, jak Evropská komise nastavila nařízení pro programové období 2014-2020.

    Na vaši otázku, tu druhou, zda bychom měli stihnout schvalování programu do června tohoto roku, se domnívám stále, že ano.

    Co se týká služebního zákona a vlivu na již tři zaslané programy na Evropskou komisi, zde není problémem služební zákon úplně jako takový, protože se domnívám, že po tolika letech, kdy ho Evropská komise od České republiky vyžadovala, tak toto vlastně je vláda, která jej schválila, nicméně problémem je, že my nyní tvoříme implementační dokumenty, prováděcí dokumenty právě u služebního zákona, což obnáší právě i například systém odměňování, což je pro Evropskou komisi nejklíčovější bod. 9. ledna tady proběhlo jednání s Evropskou komisí, kde Evropská komise konstatovala celkem pozitivní progres v rámci přípravy harmonogramu a nastavení schvalování prováděcích předpisů, nicméně nejvíc ji zajímá systém odměňování, což se nyní řeší na úrovni MPSV a Ministerstva financí. Nicméně co se týká schvalování programů, tak naše programy posunula do druhé vlny, to znamená, nebudou schvalovány, nebo neměly by být schváleny v polovině února, jak původně avizovala, ale někdy v druhém kvartálu, duben, květen, červen. Počítám, že všechny programy budou schváleny do června. Jestli to takto stačí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Vidím, že pan místopředseda Sněmovny chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já chci jenom paní ministryni poděkovat za poměrně velmi jasnou odpověď. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Adam Rykala, který bude interpelovat ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. Dobrý den pane ministře. Vážené poslankyně, vážení poslanci, o stavu dálnice D47 bylo napsáno mnoho, bylo řečeno i na půdě této Poslanecké sněmovny mnoho. Nicméně dočetl jsem se v pondělí na stránkách tisku, že firma, která stavěla dálnici D47, odmítá se podílet na opravě této dálnice a odmítá se podílet na opravě mostů, které jsou v katastrofálním stavu.

    Já bych se vás chtěl zeptat, pane ministře, jestli si myslíte, že opravdu za ten stav dálnice D47, ale i některých jiných silnic v naší České republice je opravdu odpovědná jen firma, která staví tyto dálnice, nebo je odpovědný i stát, potažmo Ředitelství silnic a dálnic. Jak je možné, že dálnice v České republice jsou mnohem dražší než například v Rakousku nebo Německu, a přitom ten stav je mnohem horší než v Rakousku nebo Německu? Proč není stát, potažmo vaše ministerstvo schopno kontrolovat výstavbu silnic a dálnic? Respektive máme nějakou projektovou dokumentaci, potom probíhá samotná stavba a my se dozvíme pár let poté, co dálnice D47 byla uvedena v provoz, kdy se po ní jezdí, resp. i nejezdí, tak se dozvíme, že vlastně není v pořádku ta stavba. Dozvíme se, že ten stav neodpovídá nějakým standardům, a dokonce se snižuje rychlost na 30 kilometrů v hodině. Takže já bych se vás chtěl zeptat, pane ministře, kdo je odpovědný za tuto situaci a jak to bude ministerstvo řešit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Děkuji. Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, rád bych zareagoval na tento dotaz. Já to vezmu trošku šířeji, co mi čas dovolí.

    Ano, my jsme podruhé poslali konsorciu vedenému firmou Eurovia pro dálnici D47 výzvu, aby začali opravovat tuto silnici, zejména postižené mosty, které hrozí zřícením. Já tady za sebe mohu říct, že jsme připraveni po jejich zamítavém stanovisku učinit to, co jsme řekli, to znamená, že začneme opravovat dálnici, zejména ty mosty, sami, protože tam hrozí zřícení a z hlediska pohledu dobrého hospodáře prostě je nemůžeme nechat destruovat způsobem, který by provedl vlastně ten studený odval, který je v podloží.

    Co se týče zbytku té otázky, já s vámi souhlasím v tom, že určitě není jednoznačná odpovědnost jednoho nebo druhého. Na druhé straně nemohu akceptovat fakt, že je tady zhotovitel, který zhotoví dálnici, po které se svým způsobem nedá jezdit, a on řekne, že za to nemá žádnou zodpovědnost. Nota bene, že tu zodpovědnost zpochybňuje u arbitráže, a my dostáváme uživatele této silnice, naše občany, do situace, že nejsou schopni, nebo nemohou užívat tu dálnici v tom smyslu, jak byla určena. To, co se stane, stane se to, co vyšetří orgány v trestním řízení, které opravdu určí, kdo je za to zodpovědný. My jsme dneska v situaci, že probíhá arbitráž. Arbitráž o to, kdo je zodpovědný za vady a do jaké míry, probíhá už rok. Obávám se, že teď prostě bude pokračovat možná ještě rok nebo dva. Já nejsem s tímto stavem v žádném případě spokojený. My chceme najít metodu, jak budeme opravovat tu dálnici v souladu s tím, aby se stát nedostal do nevýhodné situace a mohl vymáhat veškerou škodu po zhotoviteli v té míře, v které arbitráž určí, že tu škodu zavinil.

    Co se týče odpovědnosti pracovníků na straně státu, to znamená pracovníků zejména na straně ŘSD a dohledových organizací, kteří měli činit a konat, tak tam podle mých informací už se udály kroky a určitě budeme vyvozovat zodpovědnost těchto pracovníků i nadále. To vám mohu garantovat, stejně jako občanům této země. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Nechce, dobrá.

    Další v pořadí je paní poslankyně Maxová, která svoji interpelaci stáhla. Proto prosím pana poslance Čípa, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Hermana. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci nehospodárného zacházení s kulturním dědictvím ze strany České televize. Z okruhu znalců a nemalé skupiny rozhořčených diváků dostávám informace, které svědčí o macešském nakládání s dabingy zahraničních filmů a seriálů, které Česká televize zdědila po Československé televizi. Není nic neobvyklého, když se i proslulé dabingy ponechávají v archivu a nahrazují dabingy novými či pouhým otitulkováním. Původní dabingy tedy Česká televize není ochotna ani prodat pro domácí použití a pořizování nových dabingů svědčí o dostatku financí, kterými Česká televize disponuje, a je tedy na zváženou, zda nesnížit koncesionářské poplatky. A protože minulá vedení České televize na konci devadesátých let zašla až tak daleko, že několik set dabovaných filmů a seriálů ve výborném stavu nechala skartovat, převážně z archivu Československé televize Brno, je zřejmé, že šlo minimálně o macešský přístup. I když současné vedení ČT za toto není zodpovědné a vychází divákům v tomto směru více vstříc, tak přesto devět desetin dabovaných titulů se nevysílá vůbec, nebo s novým dabingem.

    Prosím vás, pane ministře, abyste dal podnět ke zjištění, zda je možno alespoň něco z toho, co bylo na konci devadesátých let papírově skartováno, nějakým způsobem získat a zachránit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, děkuji za tento podnět, který je určitě velmi důležitý. Jenom musím v úvodu říci, že pojem dabing není upraven žádným zákonem v působnosti Ministerstva kultury. Nicméně samozřejmě podnět pro Českou televizi dát mohu. Ale pochopitelně téma dabingu je tématem důležitým zvláště v České republice.

    Dnes platné znění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání způsobuje aplikační potíže, a je někdy dokonce na hraně s demokratickými principy právního státu i zdravého úsudku v této věci.

    Současně je třeba si uvědomit, že překlad z původního znění by měl i vystihovat maximálním způsobem původní znění a záměr tvůrce, jinak by došlo k narušení hodnoty celého díla. Z hlediska autentičnosti dabingu je proto nutné používat výrazy, které se někdy nemusí některým divákům zdát vhodné, nicméně k danému filmu, epizodě, seriálu z jeho povahy patří. Pochopitelně úroveň jazyka má ty hranice, že nesmí docházet k ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje těch, kterým je ten dotyčný snímek určen.

    V létě loňského roku proběhla v médiích informace ohledně požadavku některých herců zvučných jmen, kteří vstoupili do sporu s některými dabingovými studii ohledně pracovních podmínek a odměňování za vykonanou práci. Na idnes byl popsán požadavek, že dabéři požadují odměňování podle počtu natočeného textu, nikoliv od hodiny, neboť díky technice se proces dabingu zrychluje a herci za stejný časový úsek namluví daleko více textu než v minulosti. Následkem tohoto sporu některá dabingová studia přeobsadila dabéry, a tak například Julii Robertsovou už třeba nebude mluvit její tradiční hlas Nely Boudové. Spor se netýká České televize ani studia Virtual, kde se dělají uznávané české verze filmů pro kina včetně disneyovek. Jedná se čistě o pracovněprávní spor.

    Možná bude také zajímavé, abych uvedl, že Česká televize podporuje jistý rozsah duálního vysílání. Od 1. prosince 2011 nabízí u vybraných pořadů originální zvuk v rámci satelitního příjmu na kanálech ČT1, ČT2 i ČT1HD. Naopak zejména z důvodu omezené dostupnosti nutné šířky přenosového pásma je pozemní distribuce České televize vybavena výhradně národním zvukovým doprovodem ve stereofonní verzi. Duální vysílání pro některé pořady, sitcomy vysílané ze záznamu, používá televize Prima Cool, tedy ne jako lineární živé, ale na vyžádání, a sice na internetu, neboť v rámci vysílání nemá televize pro tuto funkci kmitočtovou kapacitu.

    Jak jsem řekl na začátku, pojem dabing není upraven žádným zákonem v působnosti Ministerstva kultury, ale mediální zákony, které se televize týkají, v naší kompetenci jsou.

    Děkuji za tento impuls a určitě se budu s pracovníky televize o tomto tématu bavit. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Já bych rád poděkoval panu ministrovi a beru ho víceméně za slovo, s tím, že bych tady snad znovu zdůraznil i to ekonomické hledisko hospodárnosti. Pakliže existuje nějaký televizní snímek, který je již svým způsobem kvalitně nadabován a lze ho využít, aby skutečně nedocházelo k tomu, že jsou vynakládány další a další prostředky na pouhé otitulkování nebo předabování. Děkuji.