• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, měl bych říci vážení členové vlády, ale žádného ministra zde nevidím a vzhledem k tomu, že bez účasti alespoň jednoho ministra nemůžeme pokračovat, tak prosím zástupce koaličních klubů, aby nám alespoň jednoho ministra zajistili.

    Vítám paní ministryni práce a sociálních věcí, která svou přítomností umožnila pokračování schůze.

    Vážená paní ministryně, zahajuji druhý den 25. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Pan poslanec Tejc má kartu číslo 1.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Černý - zdravotní důvody, pan poslanec Číp - zdravotní důvody, pan poslanec Gabrhel od 14.30 - pracovní důvody, pan poslanec Chalupa od 9.30 do 12.30 - pracovní důvody, pan poslanec Karamazov do 10 hodin - osobní důvody, pan poslanec Kádner - zdravotní důvody, pan poslanec Korte do 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Koubek - osobní důvody, pan poslanec Opálka - zdravotní důvody, paní poslankyně Pastuchová do 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Stanjura - zdravotní důvody, pan poslanec Urban - zdravotní důvody, pan poslanec Volčík - rodinné důvody, pan poslanec Vozdecký - zdravotní důvody, paní poslankyně Zelienková - zdravotní důvody a pan poslanec Zemek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Brabec - pracovní důvody, pan ministr Herman - pracovní důvody, pan ministr Stropnický do 11 a od 16 hodin - pracovní důvody, paní ministryně Válková mezi 14.30 a 16. hodinou, rovněž pracovní důvody. Tolik tedy omluvy.

    Dnes bychom pokračovali dalšími body z bloku druhého čtení zákonů a poté bychom případně pokračovali v projednávání bodů z bloku prvního čtení zákonů. Ale vidím zde pana poslance Sklenáka, předsedu klubu sociální demokracie. Prosím.

    Prosím o klid, abychom všichni věděli, co pan předseda chce navrhnout.

  • Poslanec Roman Sklenák: Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Dovoluji si navrhnout drobnou změnu v programu, z dobrých důvodů pevně zařadit bod 18, sněmovní tisk 144, což je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, a bod 19, sněmovní tisk 219, což je zákon o místních poplatcích, pevně na 10. února po pevně zařazených bodech.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit s nějakým návrhem k pořadu schůze. Pokud ne, tak budeme hlasovat o návrhu pana poslance Sklenáka. Zeptám se, zda je zde požadavek na oddělené hlasování, nebo zda můžeme hlasovat o obou těchto návrzích najednou. Námitku proti spojenému hlasování nevidím, takže rozhodneme jedním hlasováním. Ještě zopakuji, jsou to body 18 a 19, pevně zařadit na 10. 2. po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 18, přihlášeno je 132, pro 102, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Tím jsme se vypořádali se změnami programu a přistoupíme ke schválenému pořadu schůze. Zahajuji přerušený bod

    Chtěl bych vás informovat, že včera jsme tento bod přerušili před úvodním slovem paní ministryně, takže v této fázi paní ministryně může přistoupit k řečništi a z pověření vlády tento tisk uvést. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

    Ale já prosím o klid! Opravdu prosím, abyste se usadili, zejména skupinka přede mnou. Děkuji. Paní ministryně má slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, jak jsem včera již předeslala, navrhované novely související s rekodifikací soukromého práva, čili s přijetím nového občanského zákoníku a s nabytím jeho účinnosti, vycházejí z poznatků, které jsme získali při aplikaci doprovodných zákonů, a mají za cíl odstranit problémy, které znemožňují řádné uplatňování nejen občanského zákoníku, ale i související legislativy. Materiál byl zpracován v souladu s plánem legislativních prací.

    Konkrétně se jedná o tyto změny. Jde o změnu zákona o soudních poplatcích, kdy dochází ke změně osoby poplatníka soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku. Nově by to tedy podle navrhované úpravy měl být ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář byl plátcem takového soudního poplatku. Změna navazuje na zákon číslo 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, kde se stanoví v § 108 a následujících nové oprávnění notáře vykonávat přímé zápisy do veřejného rejstříku. Podle platné právní úpravy je poplatníkem soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku sám notář, přičemž tato úprava se jeví jako nevhodná. Notář není totiž účastníkem zápisu, pouze zápis provádí, stejně jako dosud soud. Proto navrhovaná úprava mění osobu poplatníka soudního poplatku za zápis. Poplatníkem bude ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář bude plátcem soudního poplatku, který soudní poplatek vybírá a odvádí správci poplatků. Novela upravuje proces vybírání soudních poplatků notáři a odvádění soudu. Touto úpravou bude na rejstříkové soudy napadat významně méně návrhů než na dosavadní zápis, který byl prováděn soudy.

    Návrh zákona vytváří nový soudní poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem. Je to nová položka 39 zákona o soudních poplatcích. Za první zápis akciové společnosti bude vybírán soudní poplatek ve výši 8 tis. Kč, u soudu dosud 12 tis. Kč. Za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti navrhujeme poplatek ve výši 2 700 Kč, u soudu 6 tis. Kč. Za změny či doplnění soudní poplatek ve výši 1 tis. Kč, u soudu ve výši 2 tis. Kč. Hlavním důvodem pro takové snížení je skutečnost, že přímý zápis u notáře neklade na soud takové nároky. Zároveň však nějaký soudní poplatek musí prostě být vyměřen, protože soud i nadále povede rejstříkové spisy.

    Mezi hlavní výhody, které přímé zápisy notářem přinášejí, patří výrazné zrychlení zápisu. Víte, že máme také úkol, který legislativně řešíme, v současné době umožnit zakládání společností s ručením omezeným za celkově částku nepřevyšující 100 eur a také do tří dnů. Už tento návrh, který tady předkládám, ten druhý požadavek, který je vlastně takovou prekondicionalitou pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů, zrychluje zápis tak, že notář, který jej během jednoho dne provede, v podstatě zkrátí současnou dobu, která se pohybuje celkem kolem jednoho týdne, způsobem, který už předvídají podmínky, které nám byly stanoveny a jejichž nedodržení by ohrozilo čerpání těch takzvaných evropských peněz. Takže pro podnikatelské prostředí přináší tato změna svá nezpochybnitelná pozitiva. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Tento návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání ústavněprávnímu výboru a usnesení výboru byla doručena jako tisky 306/1 a 2. Prosím pana zpravodaje, pana poslance Lukáše Pletichu.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, tisk 306 byl přikázán ústavněprávnímu výboru, který se jím zabýval na své 24. schůzi dne 15. ledna 2015. Ústavněprávní výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila, a dále doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala k tomuto návrhu několik změn a doplňků, s kterými vás nyní ve stručnosti seznámím.

    První návrh na změnu a doplňky - jedná se o odstranění výkladové nejasnosti u spolků, a aby spolky byly osvobozeny od soudního poplatku i u prvozápisu. To je pod bodem II číslo 1.

    Dále ústavněprávní výbor navrhl, aby se obnovilo osvobození zdravotních pojišťoven od soudního poplatku, protože s tímto návrhem vyslovilo souhlas i Ministerstvo zdravotnictví a lze očekávat, že se tím sníží transakční náklady na vymáhání zdravotního pojištění plus ještě dalších nároků, a tím, že se získá více peněz, nebo s menšími náklady více peněz do systému zdravotnictví.

    Další změnou, kterou tam ústavněprávní výbor navrhl, je, aby elektronické platební rozkazy, aby zůstalo zachování snížení soudního poplatku, tak jak to je doposud.

    Další, čím jsme se zabývali, to je snížením soudního poplatku za návrh zápisu skutečností do veřejného rejstříku provedeného notářem, ovšem nikoliv až v takové míře, jak to navrhuje samo Ministerstvo spravedlnosti, ale také snížené, ale trochu více, tak, aby za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku byl 10 tisíc korun. Za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti nebo spolku bylo 5 tisíc korun a za změny nebo doplnění prováděné notářem bylo 1 500 korun. Tímto návrhem sledujeme stejný cíl jako paní ministryně, aby se odbřemenilo soudům, aby to bylo výhodné, aby tuto agendu převzali notáři, ovšem aby zase nedošlo až k takovému výpadku příjmů do systému justice.

    Potom jsme dále přijali návrh na usnesení, aby se rozšířila pravomoc notářů i na vkládání listin do Sbírky listin. A konečně jsme přijali ještě několik technických úprav, které všechny máte uvedeny v tisku 306/2. Konečně se musel změnit i navrhovaný začátek právní účinnosti, protože podle původních plánů tyto změny měly začít platit k 1. lednu 2015. To už teď není možné, takže změnil se tam i návrh, aby zákon a tyto změny začaly platit prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

    Dále tradičně ústavněprávní výbor pověřil předsedu výboru, aby tato usnesení předal předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocnil zpravodaje výboru, co jsem také já, abych toto přednesl na schůzi, což právě činím. A dále, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

    To je myslím ve stručnosti to, na čem jsme se usnesli, a to další netřeba příliš komentovat, protože úvodní slovo paní ministryně bylo vyčerpávající a já k tomu nemám co dodat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Ještě než otevřu rozpravu, tak dvě omluvy. Pan poslanec Grospič od 14 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání a pan poslanec Benešík od 9 hodin do 9.30 hodin z pracovních důvodů.

    Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím a zahajuji podrobnou rozpravu. Také žádné přihlášky nemám, takže podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že nepadlo nic, co by vyžadovalo hlasování, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem 12, což je

    Prosím pana ministra dopravy Dana Ťoka, aby tento tisk uvedl z pověření vlády. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci.

    Cílem předložené novely zákona o námořní plavbě je implementace požadavků mezinárodních právních smluv do právního řádu České republiky, vytvoření podmínek k jejich ratifikaci a transpozice sekundárních právních aktů Evropské unie v oblasti výcviku a certifikace námořníků, podmínek pro práci na moři a ochrany mořského prostředí. V souvislosti s mezinárodními námořními úmluvami je nutno zejména zabezpečit implementaci změn Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, certifikace a strážní služby, úmluva STCW, které byly přijaty v roce 2010 konferencí smluvních stran této úmluvy ve filipínské Manile, a přizpůsobit český právní řád plánované ratifikaci Úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 2006 o práci na moři. Tyto mezinárodní úmluvy se po ratifikaci stanou součástí našeho právního řádu, a je tedy třeba zajistit soulad zákona o námořní plavbě s nimi. Úmluva STCW je nejvýznamnější mezinárodní smlouva, která stanovuje minimální požadavky na způsobilost námořníků, jejich výcvik a osvědčování. Jejím hlavním cílem je zajistit zvýšení ochrany života a majetku na moři a ochrany mořského prostředí.

    Návrh zákona upouští od přísnějších podmínek pro osvědčení námořníků nepožadovaných úmluvou do té míry, nakolik se tato právní úprava jeví jako neopodstatněná zátěž pro uchazeče.

    Úmluva o práci na moři byla přijata na 94. zasedání Mezinárodní konference práce dne 23. února 2006 a její ratifikaci gesčně zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je mezinárodním nástrojem, jehož cílem je zabezpečit právo všech námořníků na důstojné zaměstnání. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. My jsme tento návrh v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 271/1. Prosím pana zpravodaje pana poslance Stanislava Pflégera, aby nás seznámil se závěry. Prosím.

  • Poslanec Stanislav Pfléger: Dobrý den, pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové.

    Usnesení hospodářského výboru z 15. schůze ze dne 14. ledna 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je to sněmovní tisk 271. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka ministra dopravy Ladislava Němce a zpravodajské zprávy poslance Stanislava Pflégera a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 271 ve znění schválených pozměňovacích návrhů, které vám byly doručeny jako sněmovní tisk 271/1. Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. A za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, což jsem právě učinil. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře - pardon, pane zpravodaji, povýšil jsem vás.

    Otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím nikdo nehlásí. Pokud tomu opravdu tak je, tak obecnou rozpravu končím, otevírám podrobnou rozpravu. V podrobné rozpravě pan ministr. Prosím.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych rád požádal, tím, že nebyl žádný další pozměňovací návrh, jestli by bylo možné zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením ze 72 hodin na 48 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan zpravodaj se také hlásil? (Zpravodaj odpovídá panu předsedajícímu mimo mikrofon.) Se stejným návrhem, dobrá. Pokud není další přihláška do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    Budeme tedy muset rozhodnout pouze o návrhu, který zde padl, a to je návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Ještě přivolám kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 19, přihlášeno je 166, pro 121, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím pana ministra zdravotnictví, aby se ujal slova a tisk nám uvedl. Prosím.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vám připomenul obsah předkládaného návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    Smyslem návrhu novely zákona o léčivech je umožnit využití finančních prostředků na zvláštním účtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv odchylně od účelu jejich užití stanoveného v § 112 tohoto zákona. Podle uvedeného ustanovení Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv tyto finanční prostředky náleží jako náhrada výdajů za provedení odborných úkonů od subjektů, na jejichž žádost se tyto úkony provádějí, a to tehdy, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. Předkládaným návrhem zákonem se navrhuje rozšířit účel užití těchto mimorozpočtových finančních prostředků Státního ústavu pro kontrolu léčiv zakotvením možnosti jejich jednorázového převodu z jeho zvláštního účtu na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví. (V sále je velmi silný hluk.)

    Důvodem pro převod těchto finančních prostředků pro potřebu resortu je zejména nabytí účinnosti zákona č. 109/2014 Sb., kterým se mění zákon o pojistném na veřejné zdravotním pojištění a zákon o veřejném zdravotním pojištění, kterým se zvýšily od 1. července 2014 měsíční platby za státní pojištěnce o 58 korun za měsíc, tj. na 845 korun. Účelem tohoto návrhu bylo navýšení prostředků veřejného zdravotního pojištění tak, aby bylo možno kompenzovat výpadek příjmů poskytovatelů zdravotních služeb v důsledku zrušení regulačních poplatků. Toto opatření představuje dopad na státní rozpočet v letošním roce ve výši cca 4,2 mld. korun. Na pokrytí výše uvedených nároků na státní rozpočet se může Ministerstvo zdravotnictví podílet již pouze zmíněnými mimorozpočtovými prostředky SÚKLu. Proto vláda rozhodla navrhnout novelu zákona o léčivech, který zajistí v letošním roce jednorázový převod těchto prostředků ve výši 1,7 mld. korun do státního rozpočtu. Tato částka byla stanovena tak, aby nezaložila dodatečné požadavky SÚKLu na výdaje ze státního rozpočtu. Tyto poskytnuté finanční prostředky budou účelově vázány a jejich -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se omlouvám, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale hladina zvuku opět překračuje únosnou mez.***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vládní návrh posuzovaného zákona byl projednán v rámci prvého čtení na 19. schůzi Poslanecké sněmovny konané dne 19. října 2014 a usnesením číslo 461 byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví, který jej projednal na 13. schůzi konané dne 12. listopadu 2014 a doporučil Poslanecké sněmovně s vládním návrhem zákona vyslovit souhlas.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik na úvod k předkládanému vládnímu návrhu zákona. Věřím, že návrh podpoříte v dalším legislativním procesu. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Jak jste sám již uvedl, tento tisk jsme přikázali výboru pro zdravotnictví. Usnesení bylo doručeno jako tisk 269/1. Prosím pana zpravodaje pana poslance Davida Kasala. (Jmenovaný poslanec je překvapen, z rohu vybíhá jiný poslanec. Rozruch v sále.) Bude změna zpravodaje? Ne. (Poslanec Kaňkovský se radí s předsedajícím.) Omlouvám se za chybu v podkladech. Prosím pana poslance Kaňkovského, který byl určen zpravodajem. Mám zde uvedeno jméno pana poslance Kasala, kterému se tímto omlouvám za překvapení. Pan poslanec Kaňkovský se ujme slova.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro zdravotnictví ze 13. schůze, která byla konaná dne 12. listopadu 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, zákon o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, jedná se o sněmovní tisk 269.

    Po úvodním slově a informaci náměstkyně pro legislativu a právo Lenky Tesky Arnoštové, zpravodajské zprávě poslance Víta Kaňkovského a po rozpravě výbor pro zdravotnictví:

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, zákon o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 269;

    II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

    Tolik k usnesení výboru pro zdravotnictví.

    Nad rámec tohoto usnesení chci uvést, že podobně jako včera u bodu 2 zde došlo k tomu, že se předpokládalo, že zákon, návrh zákona bude schválen v roce 2014, a účinnost zákona je navržena od 1. 1. 2015. Abychom se nedostali do situace, kdy budeme polemizovat o tom, zda jsme se znovu neocitli v zemi, kdy zítra již znamená včera, přihlašuji se a avizuji, že v podrobné rozpravě načtu jednoduchý pozměňovací návrh, který upraví účinnost tohoto zákona tak, aby to bylo v souladu s legislativou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říci jen pár věcí k tomuto návrhu zákona. Možná by bylo dobré, kdyby pan ministr k tomu řekl něco víc, jestli považuje za systémové, že se prostředky, které vytvořil Státní ústav pro kontrolu léčiv, používají takovýmto způsobem na sanaci dvou zdravotnických zařízení, a jestli ty peníze, které budou takto využity, budou stačit k odvrácení problémů, které jsou v konkrétních nemocničních zařízeních. A potom také, jestli peníze, které se takto vynaloží, nebudou ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv chybět na další agendu, která spadne pod kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv. A je to samozřejmě otázka, jestli i ty poplatky, které SÚKL vybírá v souvislosti s registrací léčiv a se správními řízeními, jsou nastaveny ve správné výši.

    Čili to si myslím, že by bylo dobré, aby k tomuto návrhu zaznělo, protože i když ho schválila vláda a má jaksi podporu i zdravotnického výboru, tak je to takový hodně nestandardní postup a bylo by dobré, abychom o tom věděli více. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud není žádná přihláška, tak obecnou rozpravu končím. Otevřu rozpravu podrobnou. Pan zpravodaj avizoval své vystoupení, tak má možnost. Prosím.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré dopoledne. Jak jsem již avizoval, nežijeme v zemi, kde zítra již znamená včera, jak nám ji opěvoval Julius Fučík, a doufám, že ani nebudeme.

    Předkládám pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, zákon o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 269.

    Článek III Účinnost nově zní: "Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení."

    Toť vše.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále do podrobné rozpravy nikoho nevidím, takže podrobnou rozpravu končím. A vzhledem k tomu, že nepadl žádný... Zeptám se ještě na závěrečná slova, jestli... Je zájem. Prosím, pan ministr.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, já bych vaším prostřednictvím zareagoval na dotazy, které tady byly vzneseny, jestli je toto opatření systémové, nebo není. Asi úplně systémové není. Nicméně si myslím, že je logické, správné a že je plně v kontextu s ostatními kroky této vlády, která se snaží, aby finanční prostředky neležely zbytečně na účtech a aby byly využívány pro účel, který je správný. Myslím si, že pokud se v uplynulých letech podařilo Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv nashromáždit takovéto prostředky, když je nepotřebuje teď aktuálně pro svoji činnost, tak je v pořádku, aby byly využity pro potřeby zdravotnictví.

    Ještě jsem dnes ověřoval finanční situaci SÚKLu. Pan ředitel Blahuda mi říkal, že je tam celkem něco přes 2 miliardy, to znamená, i když provedeme tento odvod, tak 300 milionů bohatě stačí na všechny potřeby Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

    Možná bych využil, že mám možnost v této velevážené sněmovně mluvit. Řeknu ještě informaci, co se týče SÚKLu. Jenom za loňský rok díky revizím Státní ústav pro kontrolu léčiv ušetřil systému zdravotního pojištění přes 2 miliardy korun, takže je vidět, že tato instituce funguje tak, jak má. A myslím si, že jí nezpůsobíme žádnou nevratnou újmu, kde bychom poškodili její funkčnost. Jinak bych rozhodně s ničím takovým nepřišel. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj závěrečné slovo nežádá. Tím pádem, jak jsem již avizoval, nepadl žádný návrh, o kterém bychom mohli hlasovat, takže končím druhé čtení tohoto tisku a děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodajovi.

    Zahajuji bod

    Prosím pana ministra Marcela Chládka, aby se ujal slova a předložený návrh z pověření vlády uvedl.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo. Vážení poslanci, vážené poslankyně, vzhledem k tomu, že již při prvním čtení tady byla poměrně široká diskuse a debata, kde jsme podrobně probrali jednotlivé body této novely, tak si dovolím pouze připomenout, že tato novela řeší celou řadu záležitostí, které byly prodiskutovány na jednotlivých výborech i podvýborech i za účasti odborné veřejnosti. Největší debata byla ohledně § 16, která dnes je, řekněme tomu, i poměrně zajímavým tématem mediálně, protože se k tomu vyjadřuje celá řada i státníků. A určitě je dobře, že tímto paragrafem se snažíme dostat do hlavního vzdělávacího proudu co největší počet dětí. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a rovněž výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru vám byla doručena jako tisky 288/1-4. Nejprve prosím zpravodajku výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu paní poslankyni Vlastu Bohdalovou a po ní se připraví paní poslankyně Chalánková. Prosím.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Kromě toho, že jsem zpravodajkou výboru pro tisk 288, jsem také zpravodajkou tohoto tisku ve Sněmovně.

    Jak už bylo řečeno, tisk byl přikázán dvěma výborům, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru sociálnímu. Oba tyto výbory podrobně jak v podvýborech, tak na jednáních výborů tento zákon projednaly a přijaly usnesení. Kromě toho již do této chvíle k tomuto zákonu jsou v systému pozměňovací návrhy, které budou dnes načteny. Musím vás upozornit, že v této chvíli je jich 21.

    Já vás teď seznámím s usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka za MŠMT a zpravodajské zprávě poslankyně Vlasty Bohdalové doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění těchto pozměňovacích návrhů.

    Jak už jsem říkala, některé pozměňovací návrhy, které byly přijaty na školském výboru, jsou zahrnuty do tohoto usnesení a je jich poměrně dost. Nebudu je tedy číst. Upozorňuji vás, že celé toto usnesení najdete v systému pod číslem 288/4.

    Dále bych se ráda přihlásila do podrobné rozpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne. Děkuji zpravodajce paní poslankyni Vlastě Bohdalové a nyní prosím zpravodajku výboru pro sociální politiku paní poslankyni Jitku Chalánkovou o slovo. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dobrý den, pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové. Výbor pro sociální politiku se sněmovním tiskem číslo 288 zabýval na své schůzi dne 14. ledna a máme před sebou usnesení tohoto výboru:

    84. usnesení výboru pro sociální politiku k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 288.

    Po úvodním slově náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Mlsny, zpravodajské zprávě poslankyně Jitky Chalánkové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 288, s těmito změnami a doplňky...

    Kompletní tisk tohoto usnesení máte v systému. Jen bych tady chtěla upozornit na jeden pozměňovací návrh tohoto výboru, který byl schválen, a to bod 3: V části první čl. I se v dosavadním bodě 7 v § 16a odstavec 5 zrušuje. - Toto je usnesení výboru sociálního, kterým byla otevřena velká diskuse v mediálním prostoru, politickém prostoru apod.

    II. Výbor pro sociální politiku zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji, paní zpravodajko, a otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první s přednostním právem přihlášena paní místopředsedkyně Jermanová, po ní pan poslanec Kořenek.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr školství zde předkládá komplexní novelu školského zákona. Tato novela přináší mnoho pozitivních změn, nicméně jsou oblasti, které tato novela měla upravovat, přesto k tomu ale nedošlo. Mám na mysli domácí dikci zákona individuální vzdělávání žáků na druhém stupni základní školy.

    Domácí vzdělávání na prvním stupni je v České republice již patnáct let standardní součástí vzdělávacího systému. Za tu dobu jím prošly stovky dětí. Všechny úspěšně nastoupily do vyššího stupně vzdělávání, ukončily základní školu a střední školu a řada z nich dnes studuje na vysokých školách. Patnáct let zkušeností tedy hodnověrně prokázalo, že domácí vzdělávání nejenom zajišťuje svým absolventům plnohodnotnou socializaci, ale taky jim umožňuje úspěšné zapojení do dalších stupňů vzdělávání.

    Obavy z nedostatečné socializace jsou hlavním důvodem rezervovaného postoje části veřejnosti k domácímu vzdělávání. Z pohledu lidí, kteří s domácím vzděláváním a jeho žáky nemají osobní zkušenost, je toto pochopitelné. Nicméně rodiče jsou si rizika nedostatečné socializace vědomi, a proto se aktivně snaží vytvářet příležitost pro společné trávení času s dětmi z jiných rodin i jiných sociálních prostředí. Díky vyšší efektivitě domácího vzdělávání mají děti dostatek času na odpolední zájmové aktivity v různých oddílech, klubech, navštěvují řadu kroužků. To jim umožňuje dostat se do kontaktu s velmi širokým spektrem svých vrstevníků, často širším, než jaké poskytuje běžná školní třída. Kromě toho i samotná výuka také často probíhá ve skupinách. Obvykle se domluví několik rodin a umožní tak vzdělávání svých dětí ve věkově heterogenních kolektivech. Ty jsou navíc pro další život i sociální vazby daleko přínosnější. Kromě docházky do školy se nikdo z nás v dalším životě již ve věkově homogenním kolektivu nepohybuje.

    Pokusné ověřování domácího vzdělávání na druhém stupni probíhá již osmým rokem a Ministerstvem školství řízený Národní ústav pro vzdělávání doporučil jeho legislativní ukotvení i pro druhý stupeň. V tomto duchu byla příslušnými věcně odpovědnými odbory MŠMT pod vedením předchozího ministra školství Petra Fialy připravena novela stávajícího § 41 školského zákona, jejíž projednávání bylo přerušeno kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Nyní pan ministr Chládek předložil do vnějšího připomínkového řízení vlastní návrh novely, která domácí vzdělávání na druhém stupni nezahrnuje. Z hlediska věcného i z hlediska legislativního procesu důvody proti předložení novely nejsou.

    Návrh novelizace § 41 již prošel vnitřním i vnějším připomínkovým řízením.

    Přestože návrh novely školského zákona vítám a oceňuji úsilí, které bylo její přípravě věnováno, dovoluji si upozornit, že oblast domácího vzdělávání v něm není řešena tak, jak by v souladu s doporučeními ministerstvem řízeného Národního ústavu pro vzdělávání měla. Žádné věcné ani legislativní důvody pro to ovšem nejsou. Proto bych ráda předložila pozměňovací návrh, který se pokusí tento nedostatek napravit, a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Putnové.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já chci jenom s potěšením konstatovat, že návrh, o kterém mluvila paní místopředsedkyně, se stal součástí usnesení školského výboru. Školský výbor projevil značnou shodu na tom, že by individuální domácí vzdělání mělo být součástí systému naší školské politiky. Takže tato právní norma, věřme, bude v našem novelizovaném školském zákoně zakotvena. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla faktická poznámka a nyní už s řádnými přihláškami první pan poslanec Kořenek, připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda.

  • Poslanec Petr Kořenek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Já si dovolím jen velmi krátce poznamenat k již zmiňovanému § 16a odst. 5, který tu padl a který byl předmětem velmi široké diskuse. Nebudu rozebírat jednotlivé věci, které proběhly na podvýborech a výborech, ale chci varovat před vypuštěním této části, a to z mnoha dobrých důvodů.

    Jako ředitel školy i jako učitel jsem se dlouhá léta zabýval integrací a inkluzí. Upozorňuji, že i přes všechna ujišťování, která byla při diskusích, dojde vypuštěním - a teď vůbec nediskutuji, zda formulace je dobrá, nebo je špatná, mluvím jen o tom, že tím, že se vypustí tyto dvě věty, zdánlivě nepodstatné, dopustíme možnost daleko vyšší diagnostiky dětí s mentálním postižením. V podstatě se to bude zakládat jenom na lékařských podkladech, bez zákonného zmocnění posuzovat dítě v souvislostech. Ten nešťastný odstavec říká ve větě první, že vždy je potřeba dítě posuzovat na základě poznatků lékařské vědy, což si myslím, že je v pořádku, protože u každého žáka, u každého dítěte, pokud pracujete s diagnózou nebo s nějakou speciální vzdělávací potřebou, měli byste mít zcela jednoznačně lékařský podklad. Věta druhá říká, že pokud pracujeme s těmito výstupy, pak je potřeba zohlednit kulturní, sociální a další vlivy, které na žáka působí. Nevidím na tomto paragrafu nic kontroverzního. Ano, jsou situace, kdy např. SPC a poradenská zařízení jsou při speciálních školách. A tady existuje důvodná obava, že může být toto postavení zneužito k zařazování žáků do speciálních škol. Ale prosím vás, to je systémová chyba. To je systémová chyba. A my musíme díky tomu, že nemáme odvětvové řízení školství, mít jakési zmocnění pro centrální úřad, což je Ministerstvo školství, aby mohlo stanovovat jednotná pravidla pro poradenský systém. Takže já jen, abyste k tomuto přistupovali velmi uvážlivě.

    Pak si dovolím obecně říci, že jsou věci, i pozměňovací návrhy, u kterých jsme žádali příslušné poslance, aby zvážili, zda nebude vhodnější posoudit, vést odbornou diskusi, a změny, které navrhují, včlenit v dalším kole úpravy školského zákona. Varuji před náhlými změnami nebo vlamováním se do zákonů poslanci. Proč? Jako ředitel jsem se mnohokrát potýkal s problémy, které vznikly ve školském zákoně. Mohl bych vzpomenout správní řízení, kdy Sněmovna, při vší úctě, schválila věc, která byla naprosto nerealizovatelná, a pak jsme v praxi museli hledat cesty, jak realizovat zákon a přitom ho neporušit, což v podstatě nebylo možné. A právě se to stává tím, že někdy se přijmou pozměňovací návrhy bez dalších návazností a souvislostí.

    Dovolím si pak načíst pozměňovací návrhy k usnesení školského výboru, pokud by nebyly přijaty, tak budou načteny i samostatně. Budou se týkat právě dvou věcí. Toho nešťastného registru pedagogických pracovníků, který jsme napřed schválili a teď ho zase rušíme, to je trochu nonsens - a já vám řeknu, proč.

    Pozměňovací návrh k usnesení školského výboru vypouští, resp. nahrazuje body, kterými by se z vládního návrhu novely školského zákona vypustila nová úprava registru pedagogických pracovníků. Musíme si uvědomit, že zavedením tohoto registru mají být vytvořeny předpoklady pro napravení dlouhodobě kritizovaného nedostatku objektivních statistických údajů o stavu, vývoji pedagogické profese. Stát nemá žádný nástroj pro sledování dostupnosti kvalifikovaných pedagogů, jejich profesního rozvoje, pohybu a setrvání ve vzdělávací soustavě.

    Já bych jen velmi krátce, ten text máte k dispozici v pozměňovacích návrzích, upozornil na jednu věc. Jako ředitelé jsme pravidelně prováděli tzv. rychlá šetření. Neustále se něco zjišťovalo, ale na trhu se učily úplně jiné obory, než byly ve školách potřeba. Ostatně kvalifikovaní učitelé nebyli. Ministerstvo od okamžiku, kdy byla zrušena vyhláška, tuším, 139, je to v podstatě minulost, která určovala přesné aprobace a byla nahrazena volnějším zákonem 563, tak v podstatě na druhém stupni máte kvalifikovaného pedagoga, který má příslušné vzdělání podle paragrafu právě v tomto zákoně, ale nesledují se tzv. aprobace. To znamená učitelé, kteří mají konkrétní aprobaci na konkrétní předmět. A myslím si osobně, že pokud bude existovat tento registr, a tak jak ministerstvo deklarovalo, nejedná se o nestandardní zátěž, protože myslím, že ve školství se vypisuje spousta jiných nepotřebných věcí, tak v tomto případě by to mohlo skutečně sloužit k nasměrování a k získání informací i pro pedagogické fakulty, které obory je potřeba studovat.

    Druhý, který považuji za daleko závažnější, je již zmíněné individuální vzdělávání. Musím předeslat, že nemám problém s individuálním vzděláváním jako takovým, ale pokud si přečtete příslušný paragraf ve školském zákoně, tak zjistíte, že rozhodovací pravomoc je především na řediteli školy. Ale ředitel školy nemá, kromě správního řádu, protože musí postupovat podle správního řádu, jakékoli možnosti posuzovat komplex znalostí, vědomostí, všech těch věcí, které vstupují. Já tu nebudu opakovat věci o tom, že to může být zneužito, protože na straně druhé individuální vzdělávání může pomoci žákům s výrazným zdravotním hendikepem, máme žáky, kteří mají i jiné problémy a kdy skutečně pro individuální vzdělávání je důvod. Ale je potřeba stanovit jasná pravidla prostě se vším všudy, včetně pravomocí ředitele, včetně povinností instituce, povinností rodičů, kontrolních orgánů. Není možné to nechat tak vágně upraveno, jak je to v současné době. Může se nám totiž stát - a já jsem byl pod tlakem různých lobbistických skupin, které přesně vědí, proč chtějí individuální vzdělávání takovýmto způsobem legalizovat.

    Jen pro vás. V usnesení školského výboru se navrhuje doplnit do projednávané novely školského zákona ustanovení, která ve všech základních školách v České republice plošně umožní povolovat žákům tzv. domácí vzdělávání. Zákon používá pojmu individuální vzdělávání i na druhém stupni základní školy. Záměrně zdůrazňují plošně ve všech základních školách, neboť v současnosti, a na to upozorňuji, v České republice možné individuální vzdělávání na druhém stupni v některých školách je v pokusném ověřování vyhlašovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Než budeme pokračovat, mám zde dvě faktické poznámky. Je to pan poslanec Beznoska a paní poslankyně Putnová. Předtím ještě přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes mezi 15. a 17. hodinou se omlouvá pan poslanec Karel Rais z důvodu jednání. Od 10 do 13 se omlouvá z důvodu návštěvy lékaře pan poslanec Michal Kučera. Dále ze zdravotních důvodů se dnes do 11 hodin omlouvá pan poslanec Pavel Šrámek. A dále se dnes omlouvá od 10 do 13 hodin pan poslanec Karel Pražák.

    Nyní tedy pan poslanec Beznoska se svou faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Velmi krátce bych si dovolil zareagovat na pana kolegu Kořenka. Byl přítomen na jednání výboru pro sociální politiku, kdy jsme velmi intenzivně a důsledně probírali ustanovení § 16. Já také jako historický ředitel školy celkem rozumím jeho vysvětlení. Přesto si myslím, že větším nebezpečím pro tuto novelu je tam § 16 zachovat. Proto bych byl rád, abychom podpořili jeho zrušení. To je první poznámka.

    Druhá poznámka se týká možnosti individuální vzdělávání ve druhém stupni základní školy. Ze své pedagogické praxe i jako poslanec to považuji za samozřejmost, nehledě k tomu, že i v návrhu školského výboru je, že na výstupu normálně otestuje domácí vzdělávání, případně individuální vzdělávání Česká školní inspekce. Takže z mého pohledu je správně, aby individuální vzdělávací cesta byla možná na obou stupních základního vzdělávání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní poprosím paní poslankyni Annu Putnovou s její faktickou poznámkou. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré dopoledne.

    Nedá mi to, abych se nevyjádřila ke komentáři a k vystoupení pana poslance Kořenka. Myslím, že názor na to, zda máme umožnit individuální vzdělání na druhém stupni, je věc, která vychází z vnitřního přesvědčení. Ti z nás, kteří jsou si jisti tím, že za vzdělání dětí zodpovídají rodiče, by jim měli dát také patřičné nástroje a možnosti, aby toto přesvědčení uplatňovali. A pokud jde o konkrétní věci, chci říct, že piloty už probíhaly dostatečně dlouho. Máme už změřeno, máme už provedené piloty. A to, co navrhuje pan poslanec Kořenek, abychom o tom diskutovali, mohu shrnout jedinou větou: odklad je začátek neúspěchu. Jestli individuální vzdělání na druhém stupni nechcete, tak to řekněte, a nemá cenu, abyste se schovávali za to, že budeme pilotovat to, co pilotované bylo. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Eviduji další faktickou poznámku pana poslance Kořenka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Nevím, co bych měl říct. Myslím, že všechno, co jsem měl na srdci, jsem řekl. A znovu říkám. V praxi se s problémem budou potýkat ředitelé školy. Ředitel školy představuje instituci a může jenom to, co je mu povoleno zákonem či zákonným předpisem. Takže pokud budeme mít kvalitně připravené zákonné předpisy a budeme mít věci dotažené do konce, pak si myslím, že s tím není problém. Ale v tuto chvíli to není vyřešeno. Nerad bych znovu, až se vrátím do praxe, řešil to, co jsem si sám způsobil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Žádnou další faktickou poznámku neeviduji. V tom případě je řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Svoboda. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k tomu již diskutovanému obsahu předkládaného zákona, konkrétně k bodu 5 § 16a. To je velmi nebezpečný paragraf. Pan kolega Kořenek tady ve své argumentaci mluvil dvakrát velmi rozdílně. Pokud hovořil o § 16a, navrhoval, aby se rozšířil prostor, aniž by pro to bylo zákonné zdůvodnění. Pokud se týká individuálního vzdělávání, naopak volá po tom, aby zákonné zdůvodnění bylo naprosto jasné a definované.

    Paragraf 16a v sobě obsahuje celou řadu problémů. My vlastně tuto úpravu školského zákona, která jen tak mimochodem je velmi dobrá a přínosná, děláme také proto, abychom snížili procento dětí, které jsou vyjmuty z hlavního vzdělávacího proudu, protože počet dětí v naší zemi byl rozhodně významně vyšší, než jaký je standard. A dokonce podle mého názoru významně vyšší, než jaká je vůbec potřeba pro individuální vzdělávání. Mám-li to definovat i velmi jednoduše, celá řada romských dětí byla vyřazena z hlavního proudu vzdělávání pod obrazem nějakých vágních zdravotních důvodů. V tuto chvíli dostáváme na stůl paragraf, který zase vrátí tu možnost vágního rozhodování a omezuje možnosti toho, co je zdůvodněné. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dále přihlášena do rozpravy je paní poslankyně Pecková.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Základní vzdělávání je na začátku cesty, která končí uplatněním na trhu práce. Čím vyšší stupeň na něj navazuje, tím vyšší jsou šance na toto uplatnění. Lidé, kterým se z nejrůznějších důvodů základní vzdělání ukončit nepodařilo, jsou tímto hendikepem zatíženi v podstatě po celý život, například i při výpočtu důchodu. Mnozí z nich jsou tak v podstatě trvale závislí na sociálních dávkách. Ukončeným základním vzděláním jsou totiž podmíněny i rekvalifikační kurzy. Například na Praze 3, kde bydlím, báječně funguje rekvalifikační občanské sdružení Buči a to eviduje ročně 2 800 žádostí o účast v těchto kurzech. Ale 90 % uchazečů nemá ukončené základní vzdělání. Oni sami v současné době poskytují určité kurzy českého jazyka, matematiky i cizího jazyka, ale situaci uchazečů to nijak neřeší, protože to občanské sdružení nemá samozřejmě žádnou akreditaci vydávat na závěr těchto kurzů potřebné osvědčení. To řeší pouze kurzy na doplnění základního vzdělání, které může organizovat krajský úřad podle § 55 školského zákona.

    Přestože v naší republice žije v podstatě plus minus 500 tisíc příslušníků národnostních menšin, z nichž 85 % nemá ukončené základní vzdělání, kurzy na jeho doplnění jsou zřizovány spíše výjimečně. Zákon neupřesňuje, zda kurzy mají probíhat formou prezenčního, nebo dálkového studia ani zda mají probíhat při základních, nebo středních školách. Reálnou šanci řádně kurz ukončit má v podstatě ale pouze kurz formou dálkového studia. Protože pokud už frekventant nějaké uplatnění vůbec na trhu práce získal, nemůže si dovolit v tom zaměstnání opakovaně chybět. Dálková forma studia je ale v České republice zcela ojedinělá, takže zájemci o něj musí dojíždět často do jiného kraje a vynakládat tak na dopravu finanční prostředky, které se jim už tak nedostávají. Přibližně ve 20 % toto také bývá důvodem, proč předčasně tento kurz ukončí.

    Uplatnění na trhu práce je podmínkou nejen ekonomické nezávislosti, ale je i prevencí sociopatologických jevů, jako je sociální vyloučení, xenofobie, kriminalita, závislost na drogách, alkoholu nebo gamblerství. Dovolím si proto podat pozměňovací návrh, který si klade za cíl, aby kraje zajistily ve všech krajích České republiky tyto kurzy na doplnění základního vzdělání v dálkové formě. (V sále zesiluje hluk.) Také považuji za velmi účelné, aby informovanost o jejich konání byla dostatečná, zprostředkovaná například úřadem práce nebo institucemi, které se v daném regionu tou problematikou zabývají.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně. Požádám kolegy a kolegyně v pravé části sálu, aby nehlučeli, protože je skutečně problém rozumět, co říkáte. Děkuji.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Také děkuji. Já už končím a jenom bych doplnila, že se k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 1811, přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Fiedler. Připraví se paní poslankyně Berdychová.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Chtěl bych představit pozměňovací návrh, který je nahrán v systému, ke kterému se samozřejmě v podrobné rozpravě potom přihlásím. Je to sněmovní tisk (dokument) 1422. Týká se věci, která sice u nás je víceméně nějakým způsobem v praxi realizována, ale není podložena zákonem.

    Můj pozměňovací návrh vychází z praktické debaty a z praktické diskuse s řadou ředitelů odborných technických škol a týká se právě podpory tohoto technického školství. Na jedné straně máme 500 nebo 600 tisíc nezaměstnaných a na druhé straně naprosto paradoxním způsobem zaměstnavatelé, průmyslové podniky, mají problém sehnat kvalifikovanou pracovní sílu i do dělnických profesí, což je naprosto absurdní situace. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní požádám paní poslankyni Berdychovou o její příspěvek do rozpravy a připraví se pan poslanec Holeček. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, s novelou školského zákona jsem se seznámila už v červnu loňského roku, kdy se mi nepodařilo prosadit v rámci projednávání zákona o pedagogických pracovnících podporu pro neslyšící děti, a to zařazení nové kategorie pedagogického pracovníka - tlumočníka českého znakového jazyka. Pan ministr při projednávání tohoto zákona slíbil, že problematiku neslyšících pomůže vyřešit v rámci novely školského zákona, a to také ministerstvo splnilo a ve spolupráci s ASNEP, což je asociace zastřešující organizace neslyšících a nedoslýchavých, a s legislativou ministerstva, takže od července připravujeme změny v novele školského zákona v § 16, který právě řeší podporu pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Už se to nestačilo začlenit do připravované novely, takže byl připraven pozměňovací poslanecký návrh.

    Od září jsem byla přítomna několika setkáním, kulatým stolům odborné veřejnosti, neziskových organizací, která projednávala právě sporná místa v § 16 a také § 16a. Výstupem projednávání jsou mé předkládané změny v § 16, které jsou v souladu s postojem ministerstva, ale také změny v § 16a už zmiňovaného odst. 5, který se naopak stal velmi sporným místem.

    Předkládaný poslanecký návrh jsem proto rozdělila na dvě části. V první, můžu říct nekonfliktní části, jsou řešeny dohodnuté změny § 16, a to, že mezi podpůrná opatření se doplňují služby odborníků, kteří jsou zcela zásadní podmínkou úspěšného vzdělávání žáků, kteří užívají komunikační systém neslyšících a hluchoslepých osob. Dále bylo mezi podpůrná opatření doplněno působení dalšího pedagoga ve třídě. Toto opatření je určeno zejména třídním kolektivům, ve kterých je více žáků s těžkým zdravotním postižením.

    Naopak se z návrhu podpůrných opatření vyřazuje zařazení do speciální školy. Zařazení do speciální školy není samo o sobě podpůrným opatřením, jedná se pouze o jednu z možných forem vzdělávání. Písmeno i) v odst. 2 proto poslanecký návrh zcela ruší.

    Nově lze podpůrná opatření, která jsou rozdělena do pěti stupňů, kombinovat. Žák tak nemusí projít postupně stupni opatření od jedničky do pětky, ale podpora je volena tak, aby vyhovovala míře závažnosti vzdělávání potřeb dítěte. Dětem mohou být poskytnuta opatření i v různé intenzitě, například méně podpory asistenta, více úprav obsahu vzdělávání. Žák tak dostane podporu tzv. šitou na míru svým potřebám.

    Doplněny jsou dva nové odstavce, které řeší podporu pro děti neslyšící a pro děti s alternativními a augmentativními způsoby komunikace. Neslyšícím dětem je dána podpora vzdělávání v jejich rodném jazyce, tedy jazyce znakovém, a zaručeno je také to, že tlumočník českého znakového jazyka bude odborně způsobilý.

    Dále je upravena potřeba pro děti s nejtěžšími zdravotními hendikepy tak, aby zařazení těchto dětí do školy speciální nemuselo předcházet vyčerpání podpůrných opatření v běžné škole.

    To jsou navrhované změny v § 16, které se nám duplicitně objevují i v pozměňovacím návrhu paní poslankyně Bohdalové, jenom ten můj je trošku něco širší o jeden odstavec.

    A teď druhá část mého pozměňovacího návrhu, která řeší zrušení odst. 5 v § 16a, a to obou vět. První věta, která říká, že závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské a poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy, je pouze prázdnou deklarací a je zcela zbytečná, protože posuzování zdravotního stavu řeší zákon o zdravotních službách, zákon o nelékařských zdravotnických povoláních.

    Věta druhá má mít za cíl, aby za lehké mentální postižení, za tuto diagnostiku, nebyly považovány děti, které pocházejí ze sociálně či kulturně znevýhodněného prostředí, tedy jde o to, aby do praktických škol nebyly umisťovány děti, které tam nepatří, aby tyto děti byly vzdělávány v běžných školách a měly tak rovný přístup ke vzdělávání. To byl záměr ministerstva, proč tuto formulaci v zákoně má. Naopak ale odborná veřejnost vidí v tomto ustanovení efekt zcela opačný, a to, jak už tady bylo přede mnou zmíněno panem poslancem Svobodou, že naopak do praktických škol bude umisťováno více dětí, a to i dětí bez lehkého mentálního postižení.

    Na základě diskusí s odbornou veřejností, seminářů, kulatých stolů, jednání ve výborech, při kterých zaznělo množství obav z různých interpretací tohoto ustanovení, obav z toho, že formulace přinese v praxi více nejasností a naopak původní záměr ministerstva bude zcela opačný, předkládám tento pozměňovací návrh na vypuštění obou vět, tedy celého odstavce 5 z § 16a.

    Při jednání s odbornou veřejností bylo mimo jiné zpochybněno zavádění nové diagnostiky mentálního postižení metody DSM-5, která je určena psychiatrům a není dosud platným diagnostickým nástrojem. Poradenským zařízením je dávána nesplnitelná podmínka, a to dohlížet na postup lékařů při posuzování zdravotního stavu dětí. Přitom od roku 2009 do roku 2013 klesl počet dětí s diagnostikou lehkého mentálního postižení o celou třetinu. Česká republika se dostává na evropský průměr takto diagnostikovaných dětí. Diagnostiku proto není nutné aktuálně měnit. Naopak je potřeba posílit personálně školská poradenská zařízení, zajistit včasnou diagnostiku dětí, sjednotit metodické vedení poraden a finanční prostředky cílit na přímou podporu dětí, a ne na zavádění nové diagnostiky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pozměňující návrh je pak potřeba načíst v podrobné rozpravě.

    Eviduji zde jednu faktickou poznámku, kterou má pan poslanec Kořenek. Po něm se připraví do rozpravy pan poslanec Radim Holeček.

  • Poslanec Petr Kořenek: Já si jenom dovolím jednu poznámku. Chci trošku upravit nepřesnost. Nikde nepadla žádná informace o tom, že by se měl měnit diagnostický nástroj DSM-5. To je nástroj, který se používá v Americe, který je určen pro Ameriku. Evropská unie ani Česká republika nemůže tento nástroj užívat. Jediná informace, která v této souvislosti padla, je, že tento nástroj zohledňuje, čili ta DSM-5, i vliv prostředí. To byla jenom jakoby informace. Ale u nás platí MKN-10 a podle té se postupuje. V podstatě DSM-5 není diagnostický nástroj. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Radim Holeček a po něm je přihlášená paní poslankyně Nina Nováková. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážený zbytku vlády, vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl krátce pozastavit, nebo vysvětlit důvod, proč nesouhlasím s registrem pedagogických pracovníků, a to hlavně z pozice ochrany soukromí. Samozřejmě rozumím tomu, že stát, potažmo resort školství potřebuje znát data a vědět, po jaké specializaci učitelů je poptávka, znát dostupnost lidských zdrojů ve školství atd., jak zde dobře řekl pan kolega Kořenek. Ale řešit tuto otázku vytvořením registru, který bude sdružovat data o citlivých osobních údajích pedagogických pracovníků, ať už anonymizovaně, anebo pseudoanonymizovaně, považuji za neodůvodněné. Jako zásadní problém vidím kupříkladu sdružování údajů o pohlaví a věku pedagogického pracovníka, a to především z důvodu, že požadování těchto údajů je v případě ucházení se o jakékoli zaměstnání z hlediska pracovního práva jednoznačně diskriminační. Návrh také předpokládá sdružovat údaje o dosaženém vzdělání a probíhajícím vzdělávání, rozsahu a obsahu činnosti pedagogického pracovníka či trvání jeho pracovněprávního vztahu. To ale vše jsou osobní údaje.

    V současné době, kdy většina nabídek a poptávek práce je uskutečňována pomocí nejrůznějších webových serverů, jsem přesvědčen, MŠMT může podobná a potřebná statistická data, nebo alespoň jejich významnou část, získat například systematickým sběrem dat z těchto inzercí a mnohem snadněji tak zjistit, o jaké aprobace pedagogických pracovníků je na trhu práce zájem. Existuje-li potenciální nebezpečí spočívající v případném úniku osobních dat pedagogických pracovníků z příslušného registru, a toto nebezpečí existuje u každého takového registru, je, myslím, zcela namístě velmi pečlivě zvažovat, zda nejsou potřebná statistická data dosažitelná způsobem, který by pedagogické pracovníky riziku úniku jejich citlivých osobních údajů nevystavoval.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám paní poslankyni Ninu Novákovou. Připraví se paní poslankyně Marta Semelová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, dříve než si dovolím představit vám a zdůvodnit pozměňovací návrh, který jsem už vložila do systému, dovolte mi krátkou poznámku.

    Jednání o novele školského zákona kromě toho, že vykazuje jisté znaky toho, že každý z nás ukazuje, z jakých východisek se na věc vzdělávání a výchovy nové generace dívá, vykazuje jednu pro mne velice nepříjemnou věc a to je všeobecná nedůvěra, a to nedůvěra vzájemně jednotlivých sociálních skupin k sobě a nedůvěra i jednotlivých profesí. Když se hovoří o individuálním vzdělávání, ukazuje se jasná nedůvěra státu vůči rodičům, jako bychom jim nedůvěřovali, že právě jim nejvíce leží na srdci, jak jejich děti v budoucnu uspějí. Je tam ještě v podtextu další nedůvěra a to je, že v rámci individuálních vzdělávání by se možná mohli spolu dostávat do intenzivních kontaktů lidé, kteří mají třeba nějaký trochu alternativní názor na život v této společnosti. Další důkaz nedůvěry. Když hovoříme o § 16, zejména 16a, a potom se naše debaty zúžily už jenom na jeden odstavec, zase je tam patrná nedůvěra. My stále předpokládáme, že někdo něco zneužije. To, co byl poslední výraz nedůvěry, to je dvou profesí, psychiatři a kliničtí psychologové pracující ve školských poradenských zařízeních. Dámy a pánové, proč je víc psychiatr než klinický psycholog či kvalifikovaný pracovník ve školském poradenském zařízení, když se nejedná o nemoc dítěte, když se jedná o to, aby se konkretizoval způsob podpůrného opatření?

    A teď už mi dovolte, abych se obránila ke svému pozměňovacímu návrhu.

    Týká se školských rad. Už v době, kdy se naše společnost snažila o demokratizaci svého života, to znamená na začátku devadesátých let, vznikla v rámci zákona číslo 564, kde se jednalo o státní správě a samosprávě, možnost zřídit školskou radu. Já bych si dovolila upozornit, školskou radu mohl zřídit zřizovatel, ale mohla ji také navrhnout velká část rodičů či zákonných zástupců školy nebo ji mohli navrhnout pedagogové. Čili od počátku... (Poslankyně se odmlčela a dívá se na skupinu poslanců, kteří se v sále hlasitě baví.) Od počátku byla snaha, aby vznikl nějaký prostor, nějaké prostředí, kde se mohou stýkat zřizovatel, který zastupuje občany, komunity, v nichž je škola, aby se mohli stýkat rodiče, pedagogové a zletilí žáci. To je jistě nápad a záměr velice chvályhodný. Zdůrazňuji ale, že na začátku devadesátých let zřízení školské rady bylo dobrovolné.

    Když potom bylo zřízení školské rady uzákoněno v roce 2004, mnohé školy a mnozí se na to dívali tak trošku bezradně a mnozí z nás, kteří jsme tehdy ve školském systému byli, si říkali, že to je vlastně orgán jakýsi nadbytečný. On totiž - a to zůstává i v novele školského zákona - tento orgán má v podstatě veliké možnosti hovořit do chodu školy. Já si jen dovolím upozornit - školská rada schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, schvaluje školní řád, to znamená interní předpis, na kterém by se v zásadě měli podílet ti, kteří se jím potom musí řídit, a školním řádem se tedy musí řídit vedení školy, pedagogové a žáci. Dále školská rada schvaluje pravidla pro hodnocení žáků, to znamená, může do školského systému zasahovat až tak, že třeba doporučuje řediteli školy, aby nedávali hodnocení pomocí známek, ale doporučuje třeba slovní hodnocení, atd. Čili do chodu školy může zasahovat opravdu hodně. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Požádám paní poslankyni Martu Semelovou o její příspěvek do rozpravy. Připraví se pan poslanec Zlatuška.

  • Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se chtěla vyjádřit ke dvěma problémům týkajícím se školského zákona a to jsou přípravné třídy a dále individuální vzdělávání, které by mělo být rozšířeno na druhý stupeň základních škol. Pokud jde o přípravné třídy, přihlásím se potom ke svému pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 1599, a nyní bych to krátce odůvodnila.

    Předškolní vzdělávání má velký význam pro rozvoj dítěte ve věku, kdy se formují základy jeho osobnosti a tvoří se i základní předpoklady pro další vzdělávání. Kromě toho plní mateřská škola i funkci výchovnou a sociální. Proto rozvíjení dítěte by se pochopitelně kromě rodiny mělo odehrávat právě v mateřské škole pod vedením učitelek, které mají kvalifikaci zaměřenou na toto věkové období a jeho specifika. Kromě toho odpovídají potřebám předškolního vzdělávání i prostory a jejich zařízení včetně hygienických a pochopitelně i pomůcky a vybavení vůbec.

    Pokud jde o přípravné třídy na základních školách, vnímám jejich zřizování jako nutnost řešit nedostatečnou kapacitu mateřských škol v důsledku jejich dřívějšího masivního a nesmyslného rušení. Určeny by měly být dětem se sociálním znevýhodněním, respektive s odkladem školní docházky, tak aby úspěšně zvládly následný nástup do první třídy základní školy. Ovšem v případě dostatečného počtu míst v mateřských školách by i tuto úlohu měly plnit právě ony a ne školy základní. Na druhou stranu uznávám, že je pro dítě vždy lepší, když jeho předškolní příprava proběhne v přípravné třídě základní školy, než kdyby prošlo pouhou hlídací službou v dětské skupině.

    V žádném případě však nemohu souhlasit s návrhem Ministerstva školství rozšířit okruh těch, kdo mohou zřizovat přípravné třídy základních škol, o školy církevní a náboženské společnosti. Garantem za předškolní vzdělávání by měl být stát společně s kraji a obcemi. Navíc je v současné době rozšířena možnost navýšení kapacit mateřských škol vyšší finanční podporou obcí ze státního rozpočtu, národního fondu či z evropských fondů. Kromě toho demografický vývoj naznačuje, že v budoucích letech dojde ke snižování počtu dětí v mateřských školách. Rozšiřování okruhu těch, kdo mohou přípravné třídy zřizovat, tak považuji za zcela zbytečné. Proto navrhuji, aby zůstal tento paragraf v dosavadním znění, to znamená, aby pravomoc zřizovat přípravnou třídu měla obec, svazek obcí nebo kraj. Církve a náboženské společnosti navrhuji z paragrafu 47 odstavec 1 vypustit.

    Tolik k mému návrhu týkajícímu se přípravných tříd na základních školách.

    Nyní k tolik diskutovanému pozměňovacímu návrhu, který některé kolegyně a kolegové předkládají, to znamená rozšíření domácího, tedy individuálního vzdělávání i na druhý stupeň základní školy. K tomuto problému jsem vystupovala už v průběhu prvního čtení, kdy jsem upozornila na to, že základní škola kromě poskytování vzdělávání, což je samozřejmě základní, plní i další úkoly. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Eviduji dvě faktické poznámky. První má paní poslankyně Nina Nováková a poté paní poslankyně Anna Putnová. Takže paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, promluvím velice krátce. Před chvílí jsem tady hovořila o zjevné nedůvěře. Dnes v tomto příspěvku jsme to opět slyšeli. Byla tam vyjádřena nedůvěra k církevním školám, případně soukromým školám, že by byly hodny toho, aby ovlivňovaly dítě první rok před nástupem k povinné školní docházce. A pak se ta slova ještě zesílila. Mohlo by se stát, že v těch individuálních skupinách budou se shromažďovat děti, které jsou třeba pod vlivem nějaké náboženské skupiny. Jakým právem je škola, která je církevní, nazývána tou, které nemá dát stát důvěru? Slyšeli jsme tady dokonce vyjádření, že to je rizikové. Mně to, dámy a pánové, je tady nás mnoho dříve narozených, připomnělo, že rizikové chování dětí, když budou pod vlivem nějakého náboženského přesvědčení, je totéž, jak už jsme slyšeli, náboženství je opium lidstva. Mnozí z nás to známe. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám s další faktickou poznámkou paní poslankyni Putnovou a poté je do rozpravy přihlášen pan poslanec Zlatuška.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji za slovo. Já jsem se cítila fakticky vyvolaná, takže mně nezbývá, než abych reagovala na některé věty, které tady zazněly.

    Především je potřeba říct, že pokud se bavíme o individuálním vzdělání, bavíme se o základní ideji, kdo je zodpovědný za vzdělání našich dětí. Já chápu celkem pozici poslanců komunistické strany, že jsou přesvědčeni, že stát je zodpovědný za vzdělávání a k tomu má mít všechny patřičné nástroje, ať už kontrolní, tak i restriktivní.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, a než udělím další slovo, tak pro pořádek upřesním jednu omluvu. Dnes bylo ráno načteno, že dnešní den se omlouvá pan poslanec Daniel Korte. Po rozpravě s ním je to tak, že dnes je pan poslanec Daniel Korte přítomen a omlouvá se zítra do 13 hodin z pracovních důvodů. Tak tolik pro pořádek a nyní požádám pana poslance Zlatušku o jeho příspěvek do rozpravy a poté je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, debata o novele školského zákona je poměrně dlouhá z toho důvodu, že na samotném výboru se nepodařilo dojít k uspokojivě shodnému stanovisku, ta většina tam nebyla taková, aby to bylo možné označit za konsensus. A je zde také stanovisko, doporučení výboru sociálního.

    Jednoznačně se kloním k tomu, co zde už poměrně kvalifikovaně a podrobně říkala paní kolegyně poslankyně Berdychová. Uváděla konkrétní důvody pro to, proč by se měla ta problematická ustanovení z § 16a vypustit. Uvedla také celou řadu podporujících odborných i společenských uskupení.

    V jednání, které na výboru tady kolem tohoto bylo, bych ten spor charakterizoval jako spor, ve kterém stojí několik skupin, několik zájmových skupin. Jedna z nich jsou psychiatři, vedle nich psychologové, tam ještě kliničtí respektive poradenští, a vedle toho speciální pedagogové. Tady v tomto věcném sporu, který měl být posuzován především dialogem a jakýmsi terminologickým zpřesňováním toho, o co se jedná, se bohužel předkladatel přiklonil jen k jedné z těch skupin a ty zbylé se rozhodl ignorovat, nebrat je v potaz, a to přesto, že v ustanovení, vlastním textu té novely, je tam odkaz na parametry, které jsou veskrze lékařské, tak jak tady zcela správně poznamenával pan poslanec Svoboda. Lékařské posuzování navzdory té obecné deklaratorní rovině v zákoně je svěřováno nelékařům se všemi sekundárními důsledky, které to má, kolize se zákony, které určují, jakým způsobem se vykonává lékařská profese a jaká je tam odpovědnost, i kolize s odpovědností za tady takové posuzování. Čili další spor, který je tam, je ten spor mezi lékaři nelékaři.

    Kdybych chtěl charakterizovat to, jak v dnešní podobě navrhované ministerstvem ustanovení toho zákona tam je, tak v poloze, kdy se to týká problematiky veskrze psychiatrické, lékařské versus psychologické nebo poradenské, ministerstvo volí deklaratorní ustanovení, které říká: uděláme to odborně - ale dává to do rukou neodborníků. Bylo by to asi, jako kdybychom popisovali bezpečnost jaderné elektrárny. Do předpisu, kterým by se to řídilo, bychom dali, že se to řídí podle poznatků vědy a techniky, zejména jaderné fyziky a podobných disciplín, a provádění bychom tímtéž zákonem svěřili jako zájmovou aktivitu dětí v mateřských školkách při hraní si na pískovišti. Toto je extrémní vypodobnění, ale takto chápu ten problém, jak stojí.

    Na výboru samotném na to upozorňoval pan doktor Matys, který poukazoval na to, že ustanovení, tak jak je tam dnes napsáno, jenom zastírá skutečný stav v rozsudku DM a je tam vlastně jako obejití skutečného stavu vůči těm následným soudním jednáním, která mohou v budoucnu na Českou republiku dopadnout. Považuji za důležité tady toto zmínit, protože pokud přijmeme tu myšlenku, že se s tím rozsudkem můžeme vypořádat tak, že nebudeme evolučně postupovat směrem ke zmenšování podílů těch vyčleňovaných dětí - zase paní poslankyně Berdychová už tady říkala ta konkrétní čísla, nebudu je opakovat - tak pokud se na tohle to postavíme, tak můžeme naopak zhoršit situaci České republiky vůči těm mezinárodním orgánům, které nás v minulosti kritizovaly. S tím souvisí také to, jaká opatření jsou kolem tady tohoto prakticky prováděna a čemu slouží tady tahle ta zástěrka té řekněme vědeckosti, odbornosti, která je tam tímto způsobem do zákona dávána.

    Pan poslanec Kořenek zde zmínil, že je zbytečné se bavit o manuálu DSM-5, protože je to manuál, který u nás není použitelný, platí jenom pro Spojené státy, a že nikdo tady takovýto manuál nezmiňoval. No, v zákoně samotném ten manuál zmíněn není, ale byl zmíněn na kulatém stole hned v úvodním vystoupení v kulatém stole, který Ministerstvo školství organizovalo 8. prosince 2014, mimochodem kulatém stole, který byl organizován v pauze mezi dvěma jednáními školského výboru, která byla zaměřena na to, aby se projasnila stanoviska. Nicméně zápis z toho kulatého stolu jsme dostali den před zasedáním podvýboru a navíc to dostali jenom účastníci toho kulatého stolu, takže tady Ministerstvo školství bohužel promarnilo příležitost přispět k tomu, aby se dospělo k většímu konsensu. Ale toto je jedno místo, kde byl manuál DSM-5 zmíněn. Druhé místo, kde byl zmíněn, byla prezentace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k naplňování akčního plánu, která proběhla 20. března 2014. Byla to zpráva o implementaci změn v oblasti diagnostické a tam se hned na první stránce té prezentace říká: "Diagnostika jako nástroj podpory dětí z kulturně odlišného a sociokulturně znevýhodněného prostředí. Odborníci v Evropě i ve Spojených státech se shodují na tom, že role inteligenčních testů při stanovování školní úspěšnosti žáků z kulturně odlišného a sociálně znevýhodněného prostředí je na ústupu. Testy samy nedokáží zachytit další důležité ukazatele pro školní úspěšnost a socializaci těchto žáků." A třetí odrážka: "Východiskem se stane DSM-5 (The Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disordes), který umožňuje rozšíření postupů o další kvality a dovednosti žáka důležité pro jeho vzdělávání." ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde tři faktické poznámky, tedy už čtyři. První má pan ministr, dále pan poslanec Kořenek, pan poslanec Svoboda a pan poslanec Gabal.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji za slovo. Dovolím si reagovat, protože vystoupení pana Zlatušky bylo plné nepravd. Chtěl bych reagovat alespoň na ty z nich, které se týkají zákona, protože jak je dobrým zvykem pana poslance Zlatušky, tak ve svých vystoupeních mnohdy komentuje věci, které se vůbec netýkají zákona.

    Není pravdou, a chtěl bych se proti tomu ohradit, co tady řekl pan poslanec Zlatuška, že předkladatel ignoroval jednu skupinu při diskusi. Ta diskuse tady byla tak široká, probíhala tady tak dlouho, že dokonce jsme umožnili i výboru, aby poslanci mohli být účastni této diskuse. A na ten kulatý, jím zmiňovaný kulatý stůl byli všichni poslanci pozváni, takže se mohli zúčastnit. Nemuseli čekat na zápis.

    Co se týká diskuse na výboru, dovolím si ostatní poslance, kteří nebyli přítomni, informovat o tom, že v rámci § 16 se tam diskutovalo o jedné větě - podotýkám o jedné větě - tři hodiny. A že výbor nedošel ke konsensu, tak já si myslím, to je také do značné míry ovlivněno způsobem řízení tohoto výboru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kořenek. ***

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dovolím si reagovat jenom na to, co tady zaznělo ve slovech předsedy. Předně bych se chtěl ohradit proti tomu, že projekty RAMPS a VIP nebyly užitečné. Zeptejte se těch ředitelů, kteří vybudovali školská poradenská zařízení, zeptejte se těch lidí, kteří skutečně pomoc potřebovali a tu pomoc dostali z těchto projektů. A já prosím, aby půda Sněmovny nebyla zneužívána k dehonestaci lidí, kteří pro školství něco udělali a jenom o tom nemluví. Já si paní dr. Zapletalové, byť jsem ji viděl třikrát v životě, velmi vážím, protože je to člověk, který o školství něco ví a něco pro něj skutečně udělal.

    Co se týká citace DSM-5, jenom řeknu. Citace z jiných zdrojů je naprosto běžná. Já myslím, že vědci používají naprosto jednoznačně poznatky, které získali v cizí literatuře, inspirují se a upozorňují, že něco takového existuje. Nijak jinak to nevnímám.

    Co se týká zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, upozorňuji, že tento zákon je určen pro přesně vymezený okruh subjektů, které jsou v tomto zákoně definovány, tzn. že vylučujeme školská poradenská zařízení. Takže školská poradenská zařízení se řídí trošku jinými předpisy a bylo tady upozorněno, že mezi školským psychologem a klinickým psychologem rozdíl není. Já jsem taky upozorňoval na to, že kliničtí psychologové mají daleko širší rozsah činnosti než psychologové pedagogičtí a v podstatě vyšetření dítěte si samozřejmě žádá i delší čas.

    A co se týká toho vzpomínaného výboru a nejednoznačného přijetí usnesení, tak já jenom bych chtěl pro úplnost a celkový obrázek upozornit, že z 21 členů výboru bylo 15 přítomných a pro usnesení hlasovalo 11 a 4 se zdrželi. Takže nejedná se o žádné nejednoznačné rozhodnutí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Svoboda, po něm pan poslanec Gabal a po něm pan poslanec Zlatuška. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Chtěl bych jenom věcně podpořit argumenty, své argumenty, které zde řekl pan kolega Zlatuška. Mám k dispozici materiál, který je rozeslán organizací AGPP, což je organizace zastupující profesní zájmy pedagogických a psychologických poraden, kde - cituji: "V této souvislosti je povinností každé pedagogicko-psychologické poradny vyhodnocovat oprávněnost vydaných odborných posudků." (S důrazem na slova vyhodnocovat oprávněnost.) A poslední věta je: "Předpokládáme, že všechny pedagogicko-psychologické poradny takto budou postupovat."

    Čili pedagogicko-psychologické poradny posuzují oprávněnost odborného posudku psychiatrického bez jakéhokoli dalšího komentáře. Tady opouštíme to, že znalecký posudek lze vyvrátit jenom jiným znaleckým posudkem, resp. musí to být podání, které bude řešit pravděpodobně soud. Tady to budou řešit pedagogicko-psychologické poradny bez jakýchkoli mantinelů a bez jakékoli kvalifikace.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu dvě omluvenky, než udělím další slovo. Dnes se omlouvá od 11.15 do 19 hodin z pracovních důvodů pan ministr dopravy Dan Ťok a pan poslanec Bohuslav Chalupa upravuje svoji dnešní omluvenku - původně se omlouval od 9.30 do 12.30, zkrátil to do 10.15.

    A nyní s další faktickou poznámkou pan poslanec Gabal.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Já se kolegům a kolegyním omlouvám. Nechci zdržovat, ale protože jednáme dlouho, chtěl jsem se zeptat pana kolegy Zlatušky, jestli jsem slyšel dobře, že do diagnostického výzkumu šla jedna miliarda korun při takových počtech chybně vyřazených dětí. Mohl byste mi říct, prosím vás, za jaké období to bylo a zda je to nějakým způsobem navázáno na některý z paragrafů navrhované legislativy? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec může hned odpovědět, protože je přihlášen s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Jsou to ty projekty, které jsem zmiňoval, čili je to v době realizace operačního programu a financí z Evropského sociálního fondu. Podrobněji by tady tohle mělo Ministerstvo školství v příslušných listech těch projektů. Tam by se také viděl překryv těch projektů, financování těch aktivit.

    To, co zde říkal pan poslanec Kořenek. Věc není černobílá. Lidé dělají dobré věci i věci, na kterých mají nějaký osobní zájem. Tady z hlediska těch prostředků se mi zdá osobní zájem nepochybný, resp. i v souvislosti s tou debatou si to těžko dovedu vysvětlit jinak.

    A co se týče pana ministra z hlediska nerespektování části zájmových skupin, které byly na kulatém stolu. Zde jsem pouze parafrázoval vyjádření pana náměstka Mlsny tak, jak jej řekl na školském výboru. Řekl, že na kulatém stolu se střetla stanoviska psychologů a psychiatrů a ministerstvo se rozhodlo dát na psychiatry a neslyšet psychology.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. A nyní řádně přihlášení do rozpravy. První je paní poslankyně Anna Putnová a připraví se po ní paní poslankyně Ivana Dobešová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, připravila jsem pozměňující návrh a předtím, než se k němu přihlásím v podrobné rozpravě, ráda bych vás seznámila s jeho obsahem. Je to pozměňující návrh, který má dva body, jejichž hlavním cílem je zachovat současnou právní úpravu. Jedná se o vypuštění novelizačního bodu číslo 75 a číslo 89. Řeknu ve stručnosti, o co se jedná.

    Pokud jde o novelizační bod 75, ten předpokládá, že by se rušila pravomoc navrhovat odvolání ředitelů školským radám. Mnozí z vás si pamatují, když jsme se v roce 2010 snažili pro školské rady vymoci větší pravomoci a také odpovědnost za vzdělávání dětí. Většinou se jedná o rodiče, kteří jsou na vzdělávání a na kvalitě školy přímo zainteresovaní. Považuji za krok zpět, abychom umenšovali pravomoc rodičů, abychom v situaci, kdy si přejeme, aby rodičovská veřejnost se podílela na zodpovědnosti za kvalitu školy, byla tímto způsobem obejita. Čili pléduji pro to, aby tento novelizační bod byl vypuštěn a byla ponechána stejná úprava.

    Totéž se týká novelizačního bodu číslo 89. Jedná se o možnost dostat se k informacím týkajícím se výsledků maturitních zkoušek. Současná právní úprava je taková, že pokud si požádáte o výsledky maturitních zkoušek, dostanete celý balík výsledků, který anonymizuje jednotlivé studenty, nicméně máte výsledky ze školy. Právní úprava, kterou přináší novela školského zákona, se týká toho, že by tyto výsledky spadaly do zvláštního systému, který by podléhal utajení. Považuji to znovu za velmi chybný krok. Důvodová zpráva uvádí, že smyslem je chránit především data, která by byla získána vytěžováním pro účely, pro něž nebyla použita a jejichž naplnění by narušilo důvěryhodnost zpracování těchto dat. - Není naprosto zřejmé, proč by důvěryhodnost měla být narušena tím, že bude o věci informováno. Snad jen že by se vycházelo z předpokladu, že ty informace samotné jsou pochybné a že by neobstály při kritice veřejnosti. Transparentnost je jedním z principů veřejné správy, a proto navrhuji, abychom měli právo získávat svobodně informace a aby právní úprava, která toto dnes umožňuje, zůstala i nadále zachovaná.

    Novela školského zákona, tak jak jsme ji měli možnost posuzovat do této chvíle, přináší několik kontroverzních ustanovení a současně přináší i návrhy, které nás vracejí o dvě generace zpátky. Administrace, kontrola, restrikce, utajování informací. Tyto dva novelizační body, které jsem zmiňovala, jsou příkladem toho, že novelou školského zákona se v některých případech vracíme do období tuhé normalizace. Nemohu tedy proto s tímto předkladem v těchto bodech souhlasit a přihlásím se v podrobné debatě k pozměňujícímu návrhu.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám paní poslankyni Ivanu Dobešovou o její příspěvek do rozpravy. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Dobrý den, vážený pane předsedající, dobrý den, vážený pane ministře, vážení kolegové. Já bych také ráda přispěla svým příspěvkem k diskusi nad tématem novely zákona 561, školského zákona.

    Vzhledem k tomu, že jsem zpravodajem za klub ANO pro mé kolegy, tak jsem tuto novelu opravdu velmi pečlivě prostudovala a ve své zprávě, kterou jsem zpracovala pro kolegy, jsem konstatovala, že novela ve své šíři upravuje 30 témat. Bohužel veškerá diskuse na výborech, podvýborech se točila pouze kolem témat tří. Jedno z nich byl § 16, který ve stávajícím znění zákona 561 je velmi obecný a neurčující žádná pravidla pro posuzování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a novela tohoto zákona se opravdu snaží poprvé v historii nastavit určitá pravidla. Já si toho velmi vážím. Překvapila mne reakce všech asociací, institucí zabývajících se tímto tématem a jejich urputnost soustředit se na § 16a odst. 5 a ty sporné věty, které tu dnes zazněly několikrát. Vážím si všech kolegů, kteří zde vystoupili a prostudovali si tento paragraf a přes prizma svých zkušeností zde sdělili svůj názor. Dovolte mi, abych i já sdělila svůj názor.

    Nevím, kolik z vás zde přítomných či vůbec sedících v parlamentu máte doma mentálně zdravotně postižené dítě. Já už 20 let. Dnes jsem se poprvé dozvěděla, že diagnóza mentálně zdravotního postižení neexistuje. Já s ní žiji 20 let. Musím říci, že jsem si prošla několika pedagogicko-psychologickými poradnami a jejich vyšetřeními a zaplatila jsem daň za to, že jsme v roce 2000 se rozhodli veškerou odpovědnost přenést na kraje a kraje si ve svých koncepcích řídí také své pedagogicko-psychologické poradny, tudíž přístupy k vyšetření jsou různé a pokyny, jak postupovat na základě výsledků vyšetření, jsou také rozdílné. A já poprvé v této novele vnímám pokus Ministerstva školství opět dostat pod kontrolu to, aby ten člověk, který je vyšetřován v pedagogicko-psychologické poradně, byl vyšetřen se stejným výsledkem na Moravě jako v Praze. Díky tomu, že tady byla tato centralizace, jsem k takovému výsledku u mého dítěte nedospěla.

    Překvapuje mě, že najednou, když je snaha říci, že mentální postižení bychom měli posuzovat také ve vztahu k sociálnímu a kulturnímu zázemí dítěte, je to vlastně kontraproduktivní. Z mého pohledu to není kontraproduktivní. Já se nestydím, aby ke mně přišel nějaký odborník, do mé domácnosti, provedl se mnou rozhovor a dospěl k závěru, jestli se dostatečně svému dítěti věnuji, nebo ne, a pokud dojde k závěru, že ne, tak očekávám, že mi doporučí, co bych dále pro jeho rozvoj měla udělat.

    Myslím si, že záměr ministerstva nebyl až tak hluboce dotažen, jak je tady některými poslanci naznačováno. Je mi to nesmírně líto, protože všichni ti, co zasvěceně o tom hovoří, co mají na to názor, po skončení této sněmovny zavřou za sebou dveře a nemusí se tím problémem zabývat. Já ano, protože se svým dítětem jsem 24 hodin denně. Proto prosím vezměte v úvahu, protože jste moudří lidé, i můj názor člověka, který 20 let s tímto problémem žije. Možná že nebude pro vás dostatečně důležitý, možná že se přikloníte k názoru jiných poslanců, přesto vás prosím, vezměte ho alespoň v potaz.

    To je k § 16. Myslím si, že k tomu zaznělo opravdu hodně.

    Dalším tématem, které se táhlo jednáním podvýborů a výborů, bylo domácí vzdělávání. Za sebe jako ředitelka školy říkám, že domácí vzdělávání určitě své místo ve vzdělávacím systému má. Měli bychom ale vyhodnotit, zda opravdu na všech základních školách na druhém stupni jsou vytvořeny takové podmínky, aby ředitelé mohli toto domácí vzdělávání zajistit. Řekl tu už pan poslanec Kořenek, že opravdu to zkomplikuje z hlediska organizace ředitelům život. Ne malých škol, ale škol velkých, protože jistě, někteří rodiče budou žádat konzultace a to je čas, který pedagogové musí tomu dítěti věnovat mimo svoji pracovní povinnost. Vím, že Ministerstvo školství nemá ve svých prostředcích žádné speciální prostředky vyhraněné na mzdy pedagogů, kteří se tomuto tématu budou věnovat. Proto prosím pojďme zvážit, zda opravdu je nutné, aby toto domácí vzdělávání, tento pozměňovací návrh, který chce plošně zařadit domácí vzdělávání do všech škol, je opravdu nutný, jestli by nebylo lépe, pokud by domácí vzdělávání bylo zajištěno na určitém typu základních škol, řekněme tak, aby byly spádové z hlediska regionu.

    Co se týká registru smluv, musím říci, že já jako ředitel to vnímám jako krok pozitivní, protože opravdu v poslední době pedagogické fakulty vzdělávají více pedagogů v oborech, které nejsou tolik potřeba na trhu práce, a méně vzdělávají v přírodních vědách, matematice, fyzice atd. a registr smluv by k tomuto jistě měl pomoci.

    Jak už jsem řekla, novela zákona řeší daleko více bodů a bude vymezovat život ve školách v daleko více oblastech, než zde bylo zmíněno. Jednou z oblastí jsou závěrečné zkoušky, které budou nyní garantovány jednotným zadáváním, což považuji za velmi dobrý krok ke sjednocení výstupů tohoto typu vzdělávání.

    To, co tato novela neřeší a co bych ráda řešila pozměňovacími návrhy, je kvalita odborného vzdělávání na středních odborných školách. Proto jsem připravila jeden z pozměňovacích návrhů týkající se možnosti vzniku tzv. firemních škol. Je tím myšleno to, že nepředpokládám obecně nárůst středních škol, protože těch je v této republice hodně, ale předpokládám, že ty školy, které krajské úřady chtějí necitlivě zoptimalizovat a mnohdy násilně spojit s jiným typem středních škol, jako je třeba gymnázium, obchodní akademie, a které tím samozřejmě ve své kvalitě v budoucnu utrpí, bude možné převést na firmy, které projeví o tyto odborné školy zájem, protože jejich výrobní program koresponduje právě s obsahem vzdělávání těchto odborných škol. Byla bych velice ráda, kdybyste tento pozměňovací návrh podpořili, stal se součástí vládního pozměňovacího návrhu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Zlatušky. Potom se připraví se svým příspěvkem paní poslankyně Nohavová. Máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, naprosto souhlasím s tím, co tady říkala kolegyně Dobešová o potřebě sjednocení posuzování tak, aby nedocházelo k odlišnostem. Bohužel, kdyby jenom toto bylo součástí ministerského návrhu, bylo by to v pořádku.

    Co se týká vlivů prostředí, které se zde opakovaně zmiňují, mám tady obsah manuálu MKF, což je manuál Světové zdravotnické organizace, který je platný i v České republice. V okamžiku, kdy se člověk do tohoto manuálu podívá na to, co je v něm upravováno, jsou tam části - jednostupňová kvalifikace, dvoustupňová kvalifikace, jsou tam podkapitoly - tělesné funkce, tělesné struktury, aktivity a participace a čtyři faktory prostředí. Faktory prostředí včetně sociálního jsou dnes součástí tohoto manuálu. Není potřeba se někam vlamovat nějakými dalšími ustanoveními. Je to obsaženo v tom, co by mělo být dnes bráno v úvahu a co také všechny oponentní posudky říkaly: řiďte se manuálem MKF, nikoliv neplatnou americkou knihou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, i za dodržení času. Ještě jedna faktická poznámka. Hlásí se pan poslanec Bendl. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, ještě na konto předřečnice, která chce dát pozměňovací návrhy, které by umožnily privatizování nebo odprodej soukromým firmám středních škol, chci říci, že paní poslankyně je zároveň paní ředitelkou jedné ze středních škol, kde společnost Agrofert žádala Středočeský kraj o odkup této školy, kterou kraj potřebuje. Myslím, že by bylo od ní fér, kdyby řekla, že je trochu v konfliktu zájmu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně Dobešová s faktickou poznámkou.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Dámy a pánové, dovolte mi, abych na toto zareagovala. Je to prosím dezinformace, která prošla novinami, o tom, že firma Agrofert chtěla odkoupit Střední zemědělskou a vyšší odbornou školu v Benešově. Já jsem u jednání byla. Nechtěla ji odkoupit. Jednala s krajem o pronájmu na deset let se závazkem investic do majetku kraje. Nechtěla řešit odkup majetku kraje. Takže mi to je nesmírně líto. Je to dezinformace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou opět pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, že jste se k tomu takto přihlásila. Právě proto navrhujete pozměňovací návrhy, aby toto zákon umožnil. Vedení Středočeského kraje oficiálně na jednání krajského zastupitelstva na otázku, zda Agrofert měl zájem na tom koupit tuto střední školu, dostalo odpověď, že ano.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Dobešová s faktickou poznámkou.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Pak se omlouvám. Diskuse nebyla podstatná, protože ten dopis mám v ruce. Nic takového tam nezaznělo. Je mi nesmírně líto, že Středočeský kraj dezinformuje. Je mi to nesmírně líto.

    Vycházela jsem z jiné zkušenosti. Na mě se obracejí zástupci různých krajů. Jeden z mých prvních úkolů byl v listopadu loňského roku, kdy jsem se stala předsedkyní podvýboru, vyřešit problémy v Pardubickém kraji, kde se opravdu řešila velmi necitlivě optimalizace jedenácti škol. Jsem ráda, že ve finále se podařilo najít řešení, že se toto nepodařilo. Vím, že v jiných krajích projevily některé firmy zájem o to, aby mohly provozovat školy, které kraje chtěly zoptimalizovat. Nebylo jim to umožněno. To byl jediný cíl. A myslím, že by nebylo fér to vztahovat jenom na jednu školu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Naopak, paní kolegyně prostřednictvím předsedajícího. Bylo by fér, kdybyste řekla, že jste v konfliktu zájmů, že jste ředitelkou organizace, která jedná o desetiletém nájemném střední školy s významnými pozemky na Benešovsku a podobně, která reprezentuje politickou stranu, která má k Agrofertu velmi blízko. A nezlobte se, prostě je to konflikt zájmů, měla jste to tady říct. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Děkuji. Zatím nebudeme pokračovat v rozpravě, ale s faktickou poznámkou - prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Já bych na to také ještě ráda jednou reagovala. Nevím, o kterých pozemcích mluvíte, protože žádné pozemky Středočeský kraj v Benešově nevlastní. Vy jste je totiž ještě nestihli za 15 let převést od Pozemkového fondu. Vy jste tak liknaví, až vám je někdo vytáhne! Takže prosím, nemaťte aspoň tady tu Poslaneckou sněmovnu a buďte natolik féroví, že řeknete, že pozemky jsou Pozemkového fondu a jsou v pronájmu, je o ně dána žádost a nejsou vydány. Takže o tyto pozemky nebude moct jít.

    A protože držíte moji brožuru, tak ráda bych reagovala na tu kauzu, kterou rozvíjíte na krajském úřadě ve snaze nějak školu poškodit. Prosím, je to brožura, která naprosto přesně v souladu s požadavky kraje propojuje školu s praxí. Nejenom že se tam propaguje Agrofert, ale i jiné firmy. A samozřejmě že tam hovoří i zástupci ODS, například na poslední straně za Svaz zemědělců. Je tam logo Středočeského kraje a jsou tam loga samozřejmě také jiných firem.

    Děkuju vám, pane Bendle, za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Ivaně Dobešové. Pan kolega Schwarz byl přihlášen ještě před kolegou Bendlem k faktické poznámce. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já bych vás poprosil, kolegyni i kolegu, bavme se o školském zákoně. Já se nechci zastávat, já ten váš problém nechci řešit. Jenom vás chci požádat, když už mě bavilo poslouchat návrhy tamhle z pravicového spektra, co bychom mohli odhlasovat, tak bych prosil, nestrhávejme zase tuhle sněmovnu někam. Bavíme se o školském zákoně. Nechápu střet zájmů. Řešme školský zákon, který bude pro všechny školy - nejenom její nebo Agrofertu nebo Středočeského kraje. Prosím vás, pro všechny školy. Třeba u mě i v Mostě. Děkuju. (Tleskají poslanci ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Schwarzovi. Jenom upozorňuji, že každý poslanec, který vystupuje, pokud se cítí v konfliktu zájmů, to má před svým vystoupením ohlásit, to je zákon o jednacím řádu. Čili v tomto ohledu nemohu té diskusi nijakým způsobem zabránit.

    Prosím, pan poslanec Bendl k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já už budu stručný. Prostě paní kolegyně prostřednictvím předsedajícího, vlastně jste potvrdila, že o těch pozemcích víte. Občanská demokratická strana už druhé volební období nemá koalici na kraji, nevyjednávala s vámi jako s ředitelkou jím řízené organizace a Agrofertem o zájmu o odkoupení či dlouhodobém pronájmu střední školy. Nicméně tady navrhujete, aby se v zákoně, o kterém dneska mluvíme, zavedly paragrafy, které by vám usnadnily cestu k tomu, aby Agrofert tuto střední školu koupil. A to, že jste zmínila tuhle brožuru - no já ji tady mám dlouhou dobu schovanou, protože tam prezentujete především Agrofert a vůbec ne zřizovatele, který vás financuje. Ale to už je jenom vaše věc a věc hnutí ANO, kterého jste členem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Dobešové. Pak se snad dostane na řádně přihlášenou kolegyni Alenu Nohavovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Moc děkuju, že si ji konečně pan poslanec Bendl přečetl. Obávám se, že když byl hejtmanem, tak žádnou moji brožuru nečetl. Jestli jsem dosáhla toho efektu, že se opravdu seznámil se školou, tak mě to velmi těší. Doufám, že vy ostatní si ji také přečtete. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v řádné rozpravě. Vystoupí paní poslankyně Alena Nohavová, připraví se pan poslanec Ivan Gabal. Paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěla vyjádřit k § 47 školského zákona, který jedná o zřizování přípravných tříd. Vládní návrh říká, že obec, kraj, svazek obcí, náboženské společnosti mohou zřizovat přípravné třídy v základních školách pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, zejména dětí, kterým byl povolen odklad školní docházky. V pozměňovacím návrhu navrhuji nahradit slovo zejména slovem přednostně, a to z toho důvodu, že ve skutečnosti by takovéto třídy mohly být naplněny dětmi mladšími, a to i dětmi pětiletými, a děti s odkladem školní docházky by v podstatě byly opomenuty. Slovo přednostně tedy tuto nejednoznačnost napravuje. Tím není nikterak bráněno zřizovatelům - prostě přednostně budou umístěny děti s odkladem školní docházky, a bude-li místo, mohou být zařazeny do této třídy i děti bez odkladu, zejména děti s hraničními stavy, kdy sice podle odborníků by byl vhodný odklad školní docházky, ale rodiče s tím nesouhlasí. Nebo zase naopak, kdy rodiče odklad požadují, ale dle názoru odborných pedagogů není odklad nezbytný. Uvedené znění jednoznačně tedy upřednostní děti s odkladem školní docházky a to navíc navazuje i na připravovanou novelu o zřizování povinného posledního ročníku mateřské školy. V podrobné rozpravě se potom přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Nohavové. V rozpravě vystoupí pan poslanec Ivan Gabal a připraví se pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové, vládo. Já v podrobné rozpravě přednesu svůj pozměňovací návrh. Teď se do ní hlásím. Dovolte mi jenom pár slov k jeho zdůvodnění.

    Vzdělávací systém je integrující nejenom v oblasti přenosu poznatků kulturního kapitálu, rozvíjení schopností, tradic, ale také z hlediska vývoje společenských nerovností v přístupu na pracovní trh, v zaměstnanosti, v kvalitě i v životní úrovni. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů vzdělanostních nerovností v České republice a nerovností vzdělanostních šancí je sociální původ. Vzdělání a sociální postavení rodičů významným způsobem, jak ukazují výsledky dostupných analýz, ovlivňují šance dětí. Vzdělávací systém tak přímo ovlivňuje nerovnosti v české společnosti, její soudržnost, výskyt a šance na překonání špatné sociální situace, nižšího vzdělání rodičů apod. V mezinárodních srovnáních a výzkumech např. OECD patří Česká republika dlouhodobě k zemím, kde jsou vzdělanostní výsledky a vzdělanostní dráhy dětí nadprůměrně silně ovlivněny jejich sociálním původem a jsou tak silně ovlivněny mimoškolními faktory. Pro vaši představu: dlouhodobě zhruba ze 60 a 70 srovnávaných zemí je Česká republika z hlediska síly vlivu sociálního původu na vzdělanostní dráhu dětí asi čtvrtá, pátá s nejsilnějším efektem.

    Česká republika dosud čerpá informace o váze sociálního původu a nižší přidané hodnotě školy pro šance dětí zejména z mezinárodních výzkumů PISA. A protože se dlouhodobě nedaří zlepšovat výsledky žáků pramenící z jejich sociálního původu, je nutné zavést pravidelné sledování a na základě našeho vlastního podrobného šetření provádět vývoj jak vzdělanostních drah a šancí dětí právě na základě jejich ekonomického, sociálního a etnického původu. To vše je nezbytné pro efektivní zavádění a využívání školské politiky, pro její optimalizaci včetně finančních investic.

    Je potřeba zdůraznit, a pro vaši představu, že u nás mají tyto nerovnosti mimořádně významný územní dopad na snižování šancí dětí z některých regionů bez ohledu na jejich individuální schopnosti. To znamená pro poslance z Moravskoslezského kraje, Ústeckého kraje, Karlovarského kraje, částečně Olomouckého kraje je to opravdu silné téma a hledání odpovědi na to, proč jsou děti v těchto regionech strukturálně zatížené znevýhodněny a mají nižší šance na dosahování vyšších stupňů vzdělání, je skutečně relevantní. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Gabalovi za jeho vystoupení. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Rostislav Vyzula, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych obrátil vaši pozornost na jednu záležitost, která se týká školského zákona, a to v části první článku jedna, novelizační bod číslo 31. Navrhuji jej bez náhrady zrušit. A vzhledem k tomu, že bych se přihlásil potom v podrobné rozpravě k tomuto návrhu, tak bych jej teď jenom krátce odůvodnil.

    Novelizační bod číslo 31 v části první článek jedna novely mění § 50 školského zákona v tom smyslu, že doplňuje odst. 4 následovně. Cituji: "Pokud se cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů a nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, přestává být dnem následujícím po uplynutí této doby žákem školy."

    Je tady určitá diskrepance, která by mohla vést k diskriminaci cizinců. Já bych se to jenom pokusil definovat. Pojem cizince je definován v ustanovení § 20, přičemž cizinci se zde rozumějí občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, jakož i občané třetích států, kteří mají stejné podmínky pro přístup ke vzdělávání definovanému v odst. 2 písm a) až d). Navrhovaný odst. 4 zavádí odlišný režim pro cizince, když na tyto se dle výše uvedených ustanovení vztahuje povinná školní docházka, měli by mít dle § 20 stejné podmínky pro přístup ke vzdělání. Jestliže však tito nemají povolený trvalý pobyt, což je ovšem odlišný institut od oprávnění pobývat dle § 36, pak v případě šedesátidenní neomluvené absence přestávají být žáky školy, což však občana České republiky potkat nemůže. Tedy jde o to, abychom nediskriminovali cizince z Evropské unie, poněvadž jsou známy výsledky jednání Evropské komise, která již tuto diskriminaci například v případě Španělského království řešila, a mohlo by to být předmětem potom zbytečného soudního jednání.

    To je vše. Já vám děkuji za pozornost a pochopitelně i případnou podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rostislavu Vyzulovi a jako poslední řádně přihlášený v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane kolego, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych se na úvod svého vystoupení chtěl nejprve zmínit k tématu, které teď tady připomněl pan kolega Vyzula, a to jsou podmínky pro účast na vzdělávacím procesu pro cizince - ne příslušníky Evropské unie. Já si vzpomínám, jak jsem tady před mnoha lety jako tehdy krajský hejtman předkládal krajský návrh zákona, který by právě umožnil těmto dětem přístup nejenom ke vzdělání, ale i k aktivitám, které jsou nabízeny našimi školami mimo hlavní vzdělávací proces, tedy třeba školní stravování nebo účast na kroužcích a mimovzdělávacích aktivitách. Tehdy byl ten návrh jako návrh krajský smeten ze stolu, ale vidím, že nakonec tedy na to dochází a že přes vady, které pan kolega Vyzula právem vytýká, tito naši vlastně spoluobčané mají právo na vzdělání podobné jako děti naše.

    Dále bych chtěl už teď v rámci svého připraveného příspěvku upozornit na několik věcí, zejména tedy § 19, který ukládá ministerstvu stanovit vyhláškou různé procesní věci pro zajištění právě naplňování tohoto zákona, konkrétně tedy písmeno h), které stanoví podmínky pro využití asistenta pedagoga. Musíme si uvědomit, jak velký význam má tento institut, protože chceme-li integrovat děti s větší nebo menší mírou postižení do hlavního proudu vzdělávacího procesu, je podle mého názoru osoba a funkce asistenta pedagoga nezbytná. Navíc na pedagogických fakultách probíhá příprava učitelů pro základní školy ve strukturovaném studiu, to znamená, studenti ukončí první, bakalářský stupeň, a na to ještě musí absolvovat stupeň magisterský, protože stát se učitelem je možné pouze pro ty, kteří absolvovali magisterský stupeň studia. Absolventi, kteří by z jakýchkoliv důvodů chtěli skončit své studium bakalářským titulem, jim jsou umožněna vlastně v tomto oboru učitelství jenom asi dvě možná uplatnění - člověk angažovaný při přípravě volnočasových aktivit dětí, případně tedy asistent pedagoga. Proto se přimlouvám za to, aby právě působnost tohoto asistenta byla v doprovodných usneseních a doprovodných dokumentech, které ministerstvo bude připravovat, velmi důkladně zvážena.

    Dále bych se chtěl vyjádřit k registru pedagogických pracovníků. To, co myslím hlavně můžeme vytýkat, je, že vlastně dává k dispozici poměrně i soukromá data učitelů, již tady kritizoval můj kolega poslanec Radim Holeček. Já bych se chtěl podívat na jinou věc, kterou bych tomuto registru chtěl vytýkat, a to je to, že mnozí z nás, myslím, že i pan poslanec Kořenek se tak zmiňoval, a nakonec i určitá mediální interpretace tohoto paragrafu zaznívá v našich médiích, že by tento registr mohl pomoci k tomu, aby školy mohly lépe získávat nedostatkové aprobace učitelů do svých učitelských sborů. Mám tedy obavu, že to k tomu bohužel nepřispěje, protože některé nedostatkové aprobace, mám teď na mysli třeba a aprobace matematika - fyzika, tedy zejména učitelství fyziky je velmi úzkoprofilové, velmi malý počet absolventů středních škol se odhodlává jít na pedagogické fakulty studovat fyziku. Samozřejmě je to proto, že je to obor velmi náročný ať už z hlediska studia samotného, nebo potom i z hlediska výkonu učitelské praxe. Podobný osud stíhá matematiku. Já si tedy myslím, že počet budoucích učitelů matematiky, případně těchto aprobací, nezvýšíme tím, že budeme tvořit registr pedagogických pracovníků, jehož existence jednak tedy zatíží ředitele škol další administrativní činností a jednak samozřejmě také otevře určité osobní údaje učitelů. Proto bych se připojil k těm poslancům a poslankyním, kteří budou hlasovat pro vyřazení tohoto paragrafu, konkrétně § 28a, z předloženého návrhu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. O zákazu reklamy, ale také o zákazu nabízení k prodeji anebo prodeje samotného. Jednak tedy se už toto poměrně citlivé téma v názvu paragrafu neobjevuje, tam to končí tou reklamou, o zákazu prodeje se tam tedy nehovoří. Přitom je to poměrně citlivé, protože je tady zakazován prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů. Kdo tyto požadavky bude určovat? No, v další větě se říká, že to bude určovat ministerstvo vyhláškou, nebo dvě ministerstva vyhláškou. Tedy to zase bude ministerský úředník, který ve své moudrosti bude vědět, které jsou ty výživové požadavky.

    Takovéto vágní stanovení může být poměrně nebezpečné. Mám s tím svou vlastní zkušenost. Když jsem kdysi při zakládání soukromé školy jako novopečený ředitel psal školní řád, tak jsem tam tenkrát také napsal takové vágní ustanovení, že je zakázáno donášet do školy látky zdraví škodlivé. Měl jsem na mysli, kdyby možná někoho napadlo donést nějaký alkohol nebo nedejbože drogy, načež jeden chytrý student opáčil, zdali se ten zákaz také vztahuje na chleba se sádlem, který je také možno vnímat jako zdraví škodlivý, i když generace našich dědů na něm vyrostly a byla to pro ně docela kýžená potravina.

    Proto si myslím, že je lepší, a myslím, že je tady určitá příprava podrobnějšího výčtu těch nápojů a potravin, které skutečně škodí, tedy řekněme nápojů například podle obsahu kofeinu, a to se dá poměrně přesně stanovit. Co třeba mléko? Mléko je považováno jistě za zdravou potravinu, ale je považováno za stejně zdravou potravinu mléko zbarvené nebo mléko oslazené, doplněné o nějakou umělou ochucovací přísadu? To prostě tady samozřejmě z toho přímo neplyne. Bude to dáno na vůli ministerských úředníků, a proto si myslím, že tento paragraf také v tom návrhu podle mého názoru není vhodně umístěn.

    Já jsem žádný pozměňovací návrh nepřipravil, jenom chci vyjádřit svůj názor, který z těchto dvou důvodů k tomu návrhu příliš pozitivní není.

    Děkuji mnohokrát a tím se s vámi loučím. Na shledanou.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Nyní ještě v obecné rozpravě předseda klubu KDU-ČSL, pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, již jen několik poznámek k novele školského zákona. Poněvadž jsem také místopředseda školského výboru, účastnil jsem se těch debat, tak bych tady chtěl na některé příspěvky drobně reagovat. Záměrně vystupuji až jako poslední s přednostním právem, právě proto, že jsem tady celou tuto obšírnou debatu poslouchal, abych si ještě některé věci ujasnil nebo na jiné mohl reagovat.

    Myslím si, že té problematice byla věnována patřičná pozornost jak na podvýborech, tak potom na samotném školském výboru. Někteří kolegové se tady jenom zopakovali, jiní své názory, podněty a připomínky rozšířili nebo sdělili ještě něco nového.

    Takže mi dovolte, abych nejdříve zdůraznil podporu KDU-ČSL individuálnímu vzdělávání neboli domácímu vzdělávání. Jsme přesvědčeni, že jednak je funkční na prvním stupni, kde je již patnáct let součástí standardního vzdělávacího systému, a také pokusné ověřování tohoto domácího vzdělávání na druhém stupni probíhá již osmým rokem a Národní ústav pro vzdělávání doporučuje legislativní ukotvení tohoto domácího vzdělávání pro druhý stupeň.

    Já sám jsem se tomu docela obšírně věnoval a víte, že i v jiných záležitostech se snažíme nejenom komunikovat, ale poznávat i terén, a tak bych si i dovolil polemizovat s tezemi, které tady zazněly, jako degradace povolání učitele. To si opravdu nemyslím. Já myslím, že je to docela nelehké rozhodnutí pro domácí vzdělávání už vzhledem k tomu, jaké nároky na toho, kdo vzdělává, to klade. To si opravdu nemůže troufnout každý. A také představa, že celé toto vzdělávání se odehrává jenom v pokoji někde na jednom místě v uzavřeném prostoru, si myslím, že je lichá. To vím z konkrétních situací, kdy jednak jsou předměty, kde je záhodno, že se schází více lidí a je pro ně k dispozici odborník, protože skutečně ne všechno třeba zvládnou rodiče samotní, takže i v tomto ten systém funkční je. A pak si myslím, že právě ten individuální přístup dovoluje daleko více praktického poznávání, než umožňuje škola.

    A když tady byla řeč o těch laboratořích, jakkoliv jsou velmi důležité, vzpomeňme si všichni, když v těch třídách, tehdy třeba se třiceti, čtyřiceti, dnes, dobře, jen s dvaceti žáky, tak si toho pokusu naplno užívali ti v předních řadách nebo ti, co tomu byli nejblíže, ti v druhých už tak jenom pokukovali a ti třetí už se bavili kolikrát o něčem jiném. Takže ono pak nejde říci, že musí být nutně tady v tomto nějaký hendikep to, když doma někdo někomu předvede něco, přímo tomu jedinci, a může se mu naplno takto věnovat.

    Podporuji pozměňovací návrh paní docentky Putnové v tomto ohledu a myslím si, že jsme už vícekrát deklarovali, že tady vlastně je společný pohled většiny klubů, pokud vím, tak pěti klubů, což jsme opakovaně i na výborech připomínali.

    Potom bych se chtěl vyjádřit také k otázce přípravných tříd. Je dobře, že se rozšiřují, ale naprosto mi není jasné, proč by se měly vyjmout z dotací nebo z podpory na provoz církevní třídy nebo církevní školství. Já kudy chodím a jezdím - a věřte, že jsem hodně v kontaktu se spoustou zařízení a se spoustou kolegů třeba z pedagogické fakulty, tak i ti upřednostňují pro svoje děti, a prosím vás, není to otázka konfese, ale když mohou, tak upřednostňují velmi často právě církevní školky, pokud jsou po ruce, nebo k dispozici, nebo základní školy, takže naprosto tento přístup nechápu. My bychom podle dosažených výsledků a podle zájmu o církevní školství měli spíše podporu pěstovat a zdůrazňovat, nikoliv je z něčeho vyjímat.

    Co se týká školských rad, které, jak bylo řečeno, fungují od roku 2004, já si myslím, že svůj smysl mají, ale pakliže fungují, což se obávám, že v mnoha případech je to spíše formální záležitost a nenaplněná idea, což je škoda. Tady bych spíše požadoval, aby po těch x letech byla činnost školských rad a jejich funkčnost nějakým skutečně obšírnějším způsobem vyhodnocena. Tady bych narazil i na to - jsem pro spoluúčast rodičů na chodu a řízení školy, ale nesmí se to odehrávat tak, že jsou tito rodiče voleni naprosto formálně, nikde se nikomu ani nepředstavují. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Miholovi. Ptám se, jestli se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Pokud jde o návrhy, myslím, že tam nepadl žádný, o kterém bychom mohli hlasovat po obecné rozpravě.

    Než zahájíme rozpravu podrobnou, budu konstatovat omluvu pana poslance Stanislava Humla od 14.30 do konce dnešního jednacího dne.

    Zahajuji podrobnou rozpravu a první je přihlášen pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych se jen velmi krátce přihlásit k písemným pozměňovacím návrhům v tisku 288. Jedná se o dva návrhy, které se vztahují k usnesení školského výboru a byly vloženy do systému pod čísly 1869 a 1870, a další dva pozměňovací návrhy, které jsou zaneseny v systému pod čísly 1871 a 1872. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Kořenkovi. Nyní v podrobné rozpravě paní poslankyně Pecková. Připraví se pan kolega Fiedler. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dámy a pánové, já bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 1811. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Karel Fiedler v podrobné rozpravě. Pan poslanec Karel Fiedler v podrobné rozpravě. Připraví se paní poslankyně Berdychová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den. V podrobné rozpravě jen krátce - přihlašuji se ke sněmovnímu tisku 1422, což je pozměňovací návrh, který se týká tohoto školského zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berdychová, připraví se paní kolegyně Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je do systému vložen pod číslem 1824.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Berdychové. Nyní paní poslankyně Nováková, připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji ta slovo. Dámy a pánové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému pod číslem 1757. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Marta Semelová a připraví se paní poslankyně Putnová.

    Kolegyně Semelová tady není, takže jí propadá pořadí. Zařadím ji na konec. (Poslankyně vbíhá do sálu.) Už je tady. Tak paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Chtěla bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 1599, který je zanesen v elektronické podobě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní poslankyně Putnová nyní. Připraví se paní kolegyně Dobešová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji za slovo. Chci se přihlásit k pozměňujícímu návrhu, který nese číslo 1889. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Dobešová. Prosím.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přihlašuji se k dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je uvedený v elektronickém systému pod číslem 1892, druhý pod číslem 1896.

    Dále mi dovolte, abych v zastoupení paní inženýrky Jaroslavy Jermanové přihlásila také její pozměňovací návrh, který je v elektronickém systému pod číslem 1336. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Alena Nohavová, potom pan poslanec Gabal. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, který byl vložen do systému pod číslem 1827.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Gabal nyní, poté pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, vážený pane předsedající. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu 1882, který se týká pravidelného měření nerovnosti vzdělanostních šancí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Vyzula, připraví se pan poslanec Snopek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu k tisku 288, jedná se o sněmovní tisk (dokument) 1728.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Snopek, připraví se paní poslankyně Bohdalová.

  • Poslanec Václav Snopek: Hezké poledne, dámy a pánové. Hlásím se k pozměňujícímu návrhu, který byl zařazen do systému pod číslem 1899. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Bohdalová. Prosím.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu k sněmovnímu tisku 288, který je v systému uveden pod číslem 1825.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji.

    Poslední v podrobné rozpravě pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je vložen v elektronickém systému pod číslem 1848.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji.

    To byl poslední písemně přihlášený poslanec, poslankyně v podrobné rozpravě. Ptám se, kdo se ještě do podrobné rozpravy hlásí. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím.

    Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Ano, máte slovo, pane ministře.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych vám předně poděkovat za podnětnou diskusi, která v drtivé většině byla kromě pár minut v odborné rovině. Za to bych chtěl velmi poděkovat. Také bych chtěl poděkovat za to, že velká část změn, protože jich tam napočítáte asi osmnáct nebo dvacet v té novele, tak vzhledem k tomu, že nikdo kriticky nevystupoval k většině těchto návrhů, tak to beru tak, že to je pozitivně vnímáno napříč politickým spektrem, a takto by to mělo být. Samozřejmě těch 21 nebo 22 pozměňovacích návrhů si nyní necháme stáhnout a dáme vám k tomu i odborné stanovisko naší legislativy. Takže ještě jednou děkuji za spolupráci. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi školství. A nyní paní zpravodajka, jestli se nehlásí k závěrečnému slovu po podrobné rozpravě. (Nehlásila se.) Protože v podrobné rozpravě nepadl žádný návrh, který bychom měli hlasovat, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 14.

    Pokračovat budeme bodem číslo 15. Tím je

    Paní ministryně Šlechtová už je u stolku zpravodajů, protože bude přednášet z pověření vlády tento návrh, a vítám i pana kolegu Josefa Uhlíka, který je zpravodajem výboru. Prosím paní ministryni Karlu Šlechtovou, aby se ujala slova s uvedením návrhu zákona. Paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych stručně uvedla tento bod.

    Důvodem zpracování dané novely je především úprava zmocnění k vydání prováděcího předpisu, konkrétně vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody mezi příjemci služeb. V této souvislosti je v novele upraveno zrušovací ustanovení, kterým se ruší zmocnění k vydání stávající vyhlášky, které je dosud obsaženo v energetickém zákonu. Novelou zákona o službách budou odstraněny problémy, které jsou vyvolány současnou úpravou zmocňovacího ustanovení, které je podle názoru vládní legislativy pravděpodobně v rozporu s ústavními principy České republiky na požadavky ustanovení mezí zákona při vydávání podzákonných předpisů.

    Novela reaguje i na změnu zákona číslo 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, kde je mimo jiné uvedena povinnost instalovat do bytu přístroje registrující dodávku tepelné energie, a to úpravou obsaženou v § 6 odst. 1, kde se stanoví možnost rozúčtování nákladů na teplo a teplé užitkové vody podle jiných pravidel, než stanoví vyhláška, avšak vždy odvozeně z náměrů měřičů tepla a tepelné energie.

    Dalšími důvody k návrhu novely zákona o službách je odstranění zbytečné tvrdosti zákona v případě uplatnění pokuty při neplnění povinnosti poskytovatele služeb nebo příjemce služeb, kdy se zákonem stanovená výše pokuty jeví značně vysoká - 100 korun za každý započatý den prodlení.

    Dále zrušení ustanovení o možnosti uplatnění poplatků z prodlení, protože občanský zákoník již nadále s institutem poplatků z prodlení nepočítá a pro případy z prodlení s peněžitým plněním upravuje pouze možnost účtovat úrok z prodlení. V praxi působí tato dvojkolejná úprava velké problémy.

    Dalším důvodem je sjednocení názvosloví.

    Vládní návrh zákona o službách, ve stručnosti, byl v prvním čtení projednáván 29. října 2014 a byl přikázán k projednání a projednán ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a podvýboru pro bytovou politiku. S pozměňovacími návrhy obsaženými v usnesení číslo 78 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoje ze dne 12. listopadu Ministerstvo pro místní rozvoj souhlasí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Karle Šlechtové. Konstatuji, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 308/1. Žádám pana zpravodaje výboru pana poslance Josefa Uhlíka, aby přenesl zpravodajskou zprávu. Prosím.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze dne 12. listopadu 2014. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 16. schůzi po odůvodnění Ing. Zdeňky Pikešové, ředitelky Úřadu Ministerstva pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě poslance Ing. Josefa Uhlíka a po rozpravě přijal tříbodové usnesení, kterým za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 308, návrh, projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. - Pozměňovacích návrhů je deset, z nichž devět se týká upřesnění pojmů a sladění s legislativou obdobného charakteru. Desátý pozměňovací návrh se týká účinnosti zákona, kdy se posouvá na 1. leden 2016.

    Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což tak činím. Za třetí pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Zatím děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do té se přihlásil pan poslanec Plzák a já mu hned uděluji slovo. Zatím jediný přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně zde zdůvodnila, proč dochází k novele tohoto tzv. zákona o službách, že se jedná hlavně o to, aby se odstranila diskrepance mezi novým občanským zákoníkem a stávajícím zákonem. Já bych chtěl upozornit na oblast, která si myslím, že není v tomto zákoně a v té novele úplně dobře řešena, a to se jedná o rozúčtování nákladů na teplou a studenou vodu a nákladů na rozúčtování tepla.

    Co se týká rozúčtování tepla a teplé vody, je tato oblast poměrně dobře a podrobně řešena, a to v § 6 novely tohoto zákona, a odkazuje na další prováděcí právní předpis v § 7. Ne tak je tomu v případě studené vody, kde tohoto rozúčtování se týká § 5, a tady bych rád citoval. Týká se to, a ta specifikace je poměrně vágní, budu citovat z § 5 odst. 2.

    Nedojde-li k ujednání nebo rozhodnutí družstva nebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto: a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorách v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční spotřeby. - Není zde žádný odkaz na další podzákonnou normu, případně vyhlášku, která by řešila to, co se stane, nebo jak se má rozúčtovat, nebo jaké vodoměry se mají použít, kolik jich má být, kde mají být umístěny, jak se má postupovat při poruše vodoměru, jak účtovat, když nelze zjistit stav na vodoměru zaviněným či nezaviněným uživatelem bytu, jak postupovat při změně uživatele bytu a kdo odpovídá za pravidelné ověřování vodoměrů a dalších podrobností.

    Tyto podrobnosti by podle mého názoru měly být upraveny podzákonnou normou, případnou vyhláškou, ale jelikož Ústava nám umožňuje vydat prováděcí předpis pouze na základě zákona, v podrobné rozpravě bych rád uvedl pozměňovací návrh, který by tuto nedokonalost měl odstranit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Eviduji jeho přihlášku do podrobné rozpravy. Ptám se, kdo další do obecné rozpravy. Nikoho nemám ani nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou a žádám pana Plzáka, aby přednesl svůj pozměňovací návrh, potom pan zpravodaj se hlásí do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Takže můj pozměňovací návrh by se týkal zmíněného § 5 odstavce 2 písm. a) a zněl by následovně. Písmeno a) Stávající úprava je: "dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech;" Nyní by bylo doplněno: "podrobnosti pravidel pro rozúčtování dodávek vody podle podružných vodoměrů jsou uvedeny v prováděcím právním předpisu, kterým se stanoví podrobnosti pro rozúčtování a vyúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé i studené vody." Dále již pokračuje stávající text. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní pan zpravodaj poslanec Josef Uhlík v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Josef Uhlík: Tak ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Chtěl bych vás seznámit a jenom říct, že jsem načetl pozměňovací návrh, jednoduchý, nachází se ve sněmovním dokumentu 1812. Týká se jenom předložky a jedná se o to, aby se právní výklad nemusel vykládat dvojím způsobem. Je to jenom zpřesnění.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Uhlíkovi. Kdo dál v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím a podrobnou rozpravu také končím. Nepadl žádný návrh, který by měl být hlasován. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Ano, prosím, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji za slovo. Já bych se jenom ráda vyjádřila k pozměňovacímu návrhu pana poslance Plzáka. Daná věc je řešena vyhláškou a nesouhlasím, aby byla součástí té jeho novely. Děkuji. A souhlasím s panem Uhlíkem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj, jestli má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Končím druhé čtení tohoto návrhu, bod číslo 15. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji.

    Pokusím se ještě projednat bod číslo

    Za ministra životního prostředí Richarda Brabce uvede tento tisk paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Prosím, aby se u stolku zpravodajů připravil pan zpravodaj Miloš Babiš, který je zpravodajem tohoto tisku. Paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v zastoupení pana ministra Brabce bych si dovolila přečíst úvodní slovo pro tento zákon.

    Dovoluji si vám předložit k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je zajištění plné kompatibility české právní úpravy se směrnicí INSPIRE. Jedná se o směrnici 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství, a to tak, aby se Česká republika vyhnula zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Evropské komise. Směrnice INSPIRE zakotvuje pravidla pro založení evropské infrastruktury prostorových dat.

    Základní principy směrnice jsou: prostorová data mají být sbírána a vytvářena pouze jednou, to znamená jedním subjektem, zajištění možnosti kombinovat prostorová data z různých zdrojů a sdílet je mezi mnoha uživateli a aplikacemi, zajištění snadnějšího vyhledávání a zveřejňování prostorových dat. (V sále je hlučno.)

    Evropská komise v lednu 2013 upozornila Českou republiku v rámci tzv. pilotního projektu na některé nedostatky při transpozici této směrnice. Předmětem kritiky byla zejména chybějící nebo nesprávná transpozice některých definic a pojmů, se kterými směrnice pracuje, a nesprávné provedení požadavků směrnice, aby důvody, pro které je možné odepřít zpřístupnění prostorových dat, byly vykládány restriktivním způsobem.

    Předložený návrh představuje novelu technického charakteru, která zpřesňuje stávající právní úpravu -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přeruším a poprosím sněmovnu o klid. Já bych jenom byl rád, abychom v klidu mohli dojednat do polední přestávky tento tisk. A ty, kteří budou diskutovat o něčem jiném, prosím, aby tak učinili v předsálí.

    Prosím pokračujte.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji. Předložený návrh představuje novelu technického charakteru, která zpřesňuje stávající právní úpravu zpřístupňování prostorových dat. K věcným změnám v předmětném materiálu nedochází. Předkládaný návrh mimo jiné zavádí nové legální definice některých pojmů, např. metadata nebo služby založené na prostorových datech, pravidlo, podle kterého lze v případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu požadovat úhradu za prohlížecí služby pouze tehdy, pokud tato úhrada slouží k zajištění, zachování a údržby prostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datech, povinnost restriktivního výkladu důvodů odepření zpřístupnění prostorových dat.

    Návrh zákona byl dne 21. října 2014 projednán v prvém čtení Poslaneckou sněmovnou, dne 12. listopadu 2014 ve výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Žádné pozměňovací návrhy nebyly uplatněny.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Karle Šlechtové a konstatuji, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 298/1 a 298/2. Prosím tedy pana zpravodaje Miloše Babiše, aby se ujal slova se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás seznámil s usnesením, které výbor pro životní prostředí na své 15. schůzi dne 12. listopadu 2014 přijal k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, tisk 298. Po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí Ing. Vladimíra Many, zpravodajské zprávě poslance Miloše Babiše, po rozpravě výbor pro životní prostředí za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila. Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Jana Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl připomenout nejprve, že jsme k tomuto návrhu diskutovali v prvním čtení a zejména pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura kritizoval složitý jazyk, nesrozumitelnost předloženého materiálu. Když jsem to pak studoval, tak jsem si říkal, že asi když tedy mají být tyto pojmy definovány, tak ten exaktní jazyk asi je namístě, nebo aspoň to jinak nejde. Takže se nebudu ve svém příspěvku nějak zase vracet k této kritice. Já jsem pak kritizoval možnost odmítnout zveřejnění některých dat. I to myslím si, že je nějak v tom zákoně vysvětlené.

    Ale chtěl bych se zaměřit na dvě věci. První věcí je, že v § 11b se obcím přidávají ještě dvě povinnosti. Totiž obce zpřístupňují data, pouze pokud tvorbu, shromažďování nebo šíření těchto dat ukládá zvláštní právní předpis. Původně tam bylo pouze slovo tvorba, novela přidává i shromažďování nebo šíření. Tady je třeba vzít v úvahu i to, zdali, i když tedy zákon říká, že dopad na veřejné rozpočty je nulový, zdali právě tyto povinnosti nezatíží obce nutností pořizovat si nějaké nové informační systémy, případně nějaké nové nosiče dat, což by tedy jejich rozpočty zatížilo.

    Druhá věc, o které se chci zmínit, se týká § 12 stávajícího zákona, tedy paragrafu, který není předmětem vládního návrhu. Ten § 12 hovoří o zprávě o stavu životního prostředí. Je to zpráva, jejíž projednání je na programu této schůze Sněmovny a my se k němu asi dostaneme v nějakém tom pokračování únorovém, protože je to bod, který má číslo větší, než je jedno sto. Přesto k tomu chci hovořit.

    Do roku 2009 Ministerstvo životního prostředí vydávalo krajské zprávy o životním prostředí, což byly materiály, které nějak souvisely s tou zprávou o životním prostředí České republiky, vycházely z dat, která byla shromážděna pro tu velkou zprávu, a já musím doložit ze své zkušenosti, že krajům tyto zprávy velmi pomáhaly. Stát totiž ukládá krajům celou řadu povinností, které kraje musí plnit, zpracovávat různé zprávy, záměry, plány rozvoje, strategie územního rozvoje a tam se jim exaktní informace o stavu životního prostředí, navíc každým rokem předkládané, velmi hodí. Proto před rokem výbor pro životní prostředí svým usnesením požádal vládu, aby zvážila možnost vydávání těchto zpráv v dalších letech, a to v elektronické podobě. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Eviduji jeho přihlášku do podrobné rozpravy.

    Vzhledem k tomu, že na 13. hodinu je plánován výbor organizační, přeruším jednání schůze s tím, že do obecné rozpravy a s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Michal Kučera. Zatím nikdo další. Ještě před přerušením schůze konstatuji omluvu z odpoledního jednání z pracovních důvodů pana poslance Stanislava Mackovíka.

    Je 13.03. Ve 13.08 nejpozději začne organizační výbor. Ostatním přeji dobrou chuť a sejdeme se ve 14.30.

    (Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pěkné odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Je 14.30 hodin a my budeme pokračovat v našem jednání odpoledním blokem. Budeme pokračovat projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 298. Nacházíme se ve druhém čtení.

    Prosím pana zpravodaje, případně pana ministra životního prostředí, je-li přítomen, aby zaujali místa u stolku zpravodajů. Obecná rozprava byla přerušena před polední přestávkou. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych jenom velice krátce vystoupil vzhledem k tomu, že tady není přítomen pan ministr Brabec, tak pouze s podporou pozměňovacího návrhu, který tady přednesl pan poslanec Zahradník s tím, že by zprávy o stavu životního prostředí měly zpracovávat i jednotlivé kraje. Myslím si, že tyto krajské zprávy umožní lépe cílit a směřovat podporu zejména ke krajům se silnou ekologickou zátěží, to znamená k Ústeckému kraji a ke kraji Moravskoslezskému.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestli nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se chtěl v podrobné rozpravě přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem již přečetl v rozpravě obecné. Jenom připomínám, tento návrh stanoví povinnost Ministerstvu životního prostředí v návaznosti na zprávu o životním prostředí České republiky vypracovávat zprávy o životním prostředí za jednotlivé kraje, čili ministerstvo shromáždí agregované údaje z velké zprávy do malých zpráv a bude to vydávat ministerstvo. Můj pozměňovací návrh byl zařazen do systému jako sněmovní dokument s číslem 1878.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Není nikdo takový, končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, případně pana zpravodaje. Není zájem, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

    Dalším bodem je

    Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr kultury Daniel Herman. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, Ministerstvo kultury předložilo uvedený návrh zákona vládě v souladu s plánem legislativních prací vlády. Hlavním účelem navrhované právní úpravy je vytvořit změnou zákona o Českém rozhlasu podmínky pro rozšíření možností příjmu stanice mluveného slova Českého rozhlasu Českého rozhlasu Plus, a to v pásmu velmi krátkých vln. Jedná se o stanici, kterou Český rozhlas již v omezeném rozsahu vysílá a která posluchačům kromě zpravodajství přináší rovněž publicistiku a vzdělávací pořady zejména v oblasti vědy, techniky a historie.

    Návrh obsahuje rovněž dílčí změnu zákona číslo 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, kterou se napravují legislativně technické nedostatky, mění se termín předkládání výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Poslanecké sněmovně a pro stanici Český rozhlas plus se zakotvuje zákaz zařazování reklamy a teleshoppingu.

    Z navrhované právní úpravy neplynou žádné nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Všechny náklady související s rozšířením možnosti vysílat stanici Český rozhlas Plus na velmi krátkých vlnách budou hrazeny z vlastních prostředků Českého rozhlasu.

    Vláda projednala tento návrh zákona dne 9. července 2014 a usnesením číslo 526 jej schválila. První čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně proběhlo 24. října loňského roku. Dne 12. listopadu 2014 proběhlo projednání tohoto návrhu zákona ve volebním výboru. Projednávání ale bylo přerušeno za účelem zpracování kompromisního pozměňovacího návrhu. Při následujícím projednávání návrhu zákona dne 7. ledna 2015 volební výbor předložené pozměňovací návrhy schválil a usnesením číslo 70 doporučil Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s tímto vládním návrhem zákona ve znění přijatých pozměňujících návrhů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi Danielu Hermanovi. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání volebnímu výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisky 266/1 a 266/2. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Stanislav Berkovec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám příjemné odpoledne. Dovolte krátkou exkurzi do této problematiky, jak se k ní postavil volební výbor, který se snaží na to nahlížet opravdu komplexně a velmi zodpovědně.

    V České republice je v podstatě takzvané duální rozhlasové prostředí, to znamená, že na jedné straně máme veřejnoprávní rozhlas, který ke svému vysílání využívá 13 regionálních studií a vysílá 8 celoplošných stanic, na druhé straně jsou to soukromí licencovaní provozovatelé rozhlasového vysílání, kterých je 51 a provozují 94 stanice.

    Ta novela je v podstatě velmi jednoduchá. Snaží se poskytnout co nejlepší veřejnou službu a v podstatě pokrýt stávající vysílání stanice mluveného slova, která už se vysílá pod názvem Český rozhlas Plus a která vlastně vznikla sloučením Rádia Leonardo, Rádia Česko a Rádia Český rozhlas 6. Protože v současné době je tato stanice provozována na středních vlnách a pomocí digitálního šíření, tak tady jde o navýšení kmitočtů VKV.

    Volební výbor si byl vědom toho, že by návrh mohl vzbudit obavy z narušení z duálního rozhlasového prostředí, a také vzbudil. My jsme tedy využili možnosti prodloužené lhůty k projednání a iniciovali jsme jednání vedení Českého rozhlasu s Asociací provozovatelů soukromého vysílání, protože ti se možná právem obávali toho, že dojde k narušení tržního prostředí, i když v současné době na rozhlasovém trhu Český rozhlas zaujímá podíl 21 %, což je mimochodem jeden z nejmenších podílů v současné Evropě. Nicméně je tam ve hře také využívání sponsoringu obchodních sdělení při vysílání kulturních a sportovních pořadů. Dovolte mi, abych osobně poděkoval za vstřícný přístup všem při těchto jednáních, ať už je to generální ředitel Českého rozhlasu pan Peter Duhan, anebo jsou to zástupci asociace, které při jednáních v podstatě vedl pan Michel Charlie Fleischmann. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli se hlásí pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Pane předsedající, dámy a pánové, v podstatě nemám co dodat k tomu, co řekl pan zpravodaj, tak se jistě divíte, proč vystupuji. Chci v návaznosti na jednání volebního výboru navrhnout určité doprovodné usnesení, nikoliv pozměňovací návrh, ale pouze jakousi deklaraci, která naváže tuto tzv. malou novelu na velkou novelizaci zákona o Českém rozhlasu. Já bych to tady stručně přerecitoval a pak bych v podrobné rozpravě to načetl.

    Doprovodné usnesení, o kterém jsme - abych byl čestný - jednali i ve volebním výboru, ale nebylo přijato většinou, přesto bych rád podobné usnesení předložil k laskavému uvážení vám, dámy a pánové poslanci. Čili to znění by bylo asi takhle: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá ministra kultury České republiky a volební výbor, aby do připravované novely zákona o Českém rozhlasu ve znění pozdějších předpisů zpracovali ustanovení o programové specifikaci jednotlivých celoplošných okruhů Českého rozhlasu, případně i s vymezením programových prvků zpravodajství, publicistiky a kultury tak, aby byly jednoznačně definovány obsahové nástroje veřejnoprávní služby a základní obsahový rámec jejího naplňování.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Hlásí se pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přeji hezké odpoledne.

    Kolegyně a kolegové, o mně je známo, že jsem na straně a budu na straně veřejnoprávních médií. Připomenu, že jsem před svou politickou kariérou dvanáct let působil jako člen managementu Českého rozhlasu, takže jsem ještě zažil přípravy na onu stanici Český rozhlas Plus. Vy, kteří tu problematiku neznáte detailně, tak po řadu několika let rozhlas provozoval relativně malinkaté, řekněme experimentální stanice nebo experimentální programy typu Český rozhlas Leonardo, zpravodajskou stanici atd. Pak je všechny sloučil do jednoho, právě do oné stanice mluveného slova Český rozhlas Plus. Takže pro vás laiky v mediální problematice dá se říci volným přirovnáním, že je to taková jakási obdoba zpravodajské "24" v České televizi, jak už ji všichni dobře znáte.

    Rozhlasu zatím nebylo umožněno právě, můžeme říci, díky zastaralosti toho zákona o ČRo, aby tuto stanici vysílal na FM vlnách, a on ji šířil tedy pouze v digitálním vysílání nebo po internetu. Tady se mu otevírá jakási možnost se rozšířit. Je argumentováno velmi pečlivě, a to jsme si pohlídali ve volebním výboru, že Český rozhlas nebude chtít žádné vysílače navíc. Je také jasně řečeno, že Český rozhlas nebude chtít žádné náklady navíc, že tedy si ušetří ze svého rozpočtu, respektive ta stanice už funguje, takže nebude navyšovat své náklady. A to všechno byly argumenty, které i mne přesvědčily pro to, abych tady ten návrh podpořil. (V sále je velký hluk.)

    Všichni jsme z nějakých regionů, takže vám chci připomenout, že jsem se snažil pohlídat i to, aby nebyly omezeny regionální stanice Českého rozhlasu, tedy ta jednotlivá krajská studia. A i to je tedy ze strany Českého rozhlasu garantováno.

    A snad poslední informace pro vás. Došlo sice na poslední chvíli, prakticky v předvečer jednání výboru, ale došlo i k dohodě ve věci onoho duálního systému vysílání právě mezi veřejnoprávním provozovatelem a těmi největšími hráči na soukromém trhu, tak aby ta křehká rovnováha, která byla nastavena v 90. letech, nebyla vychýlena.

    Řada hlasů se ptá na to, jak to bude vypadat s digitalizací rozhlasového vysílání. A řada oponentů říkala: "Přinuťte rozhlas, aby digitalizoval už nyní." Tak vám chci sdělit a tímto vás i nepřímo pozvat, že na konci února se bude konat pod záštitou volebního výboru a pod mým laskavým moderováním a svolením pana předsedy Martina Komárka další seminář, který se bude jmenovat právě Digitalizace rozhlasového vysílání a převedení všech rádií do systému tzv. DAB, tedy Digital Audio Broadcasting. Takže i tomu se budeme věnovat a mohu za nás garantovat, že v tom budeme velmi aktivní, agilní a budeme se snažit, aby se ten proces velmi urychlil.

    Závěrem bych se rád přimluvil a podpořil také to, co navrhuje Martin Komárek, ono doprovodné usnesení, tedy jakousi žádost Poslanecké sněmovny, nebo chcete-li apel směrem na pana ministra kultury, aby byly lépe a přesněji definovány programové okruhy Českého rozhlasu. Je to z jednoduchého důvodu. Sice máme Radu Českého rozhlasu, máme volební výbor, ale jaksi mluvit do programových otázek rozhlasu přece jen není tak jednoduché, a je to tak správně, musí být nastavena nějaká hráz mezi politickou scénou a veřejnoprávním médiem, ale na druhou stranu mělo by být jasně řečeno, co přesně nebo jaká je definice prvního kruhu, tak jak je to u České televize, jaká je definice druhého okruhu, třetího okruhu, teď tedy onoho nového. Takže i za toto doprovodné usnesení bych se rád přimluvil.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Martinu Kolovratníkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dobré odpoledne.

    Já jsem se chtěl ve své technické poznámce zeptat pana Kolovratníka, když propaguje tak nadšeně to digitální vysílání, které, jak je vidno v televizi, se velmi osvědčilo, jestli by se nevyjádřil k tomu, anebo to nechal na tom semináři možná, jak to bude s náklady. To, co jsem slyšel jako velký posluchač rozhlasu, tak se mi zdálo, že to je protiváha nákladová podstatně větší, než byla u televize. A zejména náklady na pořízení rozhlasového přijímače se tedy výrazně zvednou. A když pomyslím, kolik tady jezdí aut, a dneska téměř každé má rádio v autě, tak to bude transakce, která bude mimořádně rozsáhlá. Tak jenom apeluji, aby se zvážila i tahle stránka věci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Prosím, aby se příště na svého ctěného kolegu obracel mým prostřednictvím.

    Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji vám. Vážené dámy, vážení pánové, myslím, že pan kolega můj předřečník trošku ťukl hřebíček na hlavičku, protože my všichni, kteří jsme déle sloužící, si toto uvědomujeme. Proto jsme vždycky velice jemně a diskrétně netlačili digitalizaci rozhlasu dopředu, že jsme si všichni uvědomovali, co to bude za obrovské množství nákladů nejenom pro stát, ale také pro důchodce, kteří leckdy žijí jenom u toho rozhlasu. Takže myslím, že všichni toto víme a že dál budeme pokračovat v tom, že se nebudeme tlačit příliš do digitalizace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jandákovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já se pokusím na pana poslance Hegera reagovat velmi stručně. Za prvé, bude to pozvánka na onen seminář. Tam i tyto otázky budou zodpovězeny. Ty náklady - ony budou dva druhy nákladů. První náklady právě na pořízení technologií a vysílačů ze strany médií, tak jak jsme tu diskutovali kdysi u televizí. Tam se předpokládá, že lídrem, nebo budeme chtít a navrhovat, aby lídrem v tom byl právě Český rozhlas, který mimochodem teď v uvozovkách zápolí, a nechci říci soupeří, ale bojuje o vratky DPH a deklaruje, že pokud v té debatě o DPH bude úspěšný, tak právě ty peníze získané navíc investuje do rozvoje digitálních technologií. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi za faktickou poznámku. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, do které se hlásí pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Pane předsedající, dámy a pánové, já jenom načtu již avizované prohlášení, či doprovodné usnesení Sněmovny, o kterém bych rád, kdyby Sněmovna hlasovala ve třetím čtení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá ministra kultury České republiky a volební výbor, aby do připravované novely zákona o Českém rozhlasu ve znění pozdějších předpisů zapracovali ustanovení o programové specifikaci jednotlivých celoplošných okruhů Českého rozhlasu, případně i s vymezením programových prvků zpravodajství, publicistiky a kultury tak, aby byly jednoznačně definovány obsahové nástroje veřejnoprávní služby a základní obsahový rámec jejího naplňování.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana ministra, případně pana zpravodaje na závěrečná slova. Není zájem. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Než přejdeme k dalším bodům, což jsou první čtení, tak přečtu ještě omluvy. Nejprve dnes mezi 15 a 18.15 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Bohuslav Chalupa, dále pak paní poslankyně Jana Lorencová se dnes omlouvá mezi 14.30 a 19.15 z pracovních důvodů.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 20, což je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona vychází z návrhu vypracovaného na základě usnesení vlády číslo 714 ze dne 3. října 2012 k návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 269/1994 Sb., o rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který byl schválen usnesením vlády číslo 471 ze dne 19. června 2013 a předložen Poslanecké sněmovně. V důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny již nebyl minulým parlamentem projednán.

    Záměr evidovat v evidenci přestupků vedené rejstříkem trestů vybrané přestupky podle zvláštního zákona, to je zákona číslo 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, je v návrhu zákona upraven ve shodě s uloženým úkolem. Navrhovaná právní úprava posiluje recidivu vybraných přestupků, jde o přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku, zejména odstupňováním výše dosavadní sankce obsažené v zákoně o přestupcích. V souladu s ustanoveným principem rovnosti před zákonem budou evidovány též jednání mající znaky týchž vybraných přestupků, kterých se dopustily osoby, jež jsou disciplinárně postihovány podle zvláštních zákonů, to je osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci bezpečnostních sborů, osoby během výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo vazby. V evidenci přestupků nebudou vedena jednání mající znaky přestupků, kterých se dopustili příslušníci zpravodajské služby a zvláštních útvarů Policie České republiky, a to z důvodu ochrany státního zájmu.

    Za účelem posouzení spolehlivosti konkrétních osob se budou evidovat též další přestupky podle zákona o přestupcích a podle zvláštních zákonů. Cílem je nahradit institut čestných prohlášení, jejichž prostřednictvím se prokazovala spolehlivost fyzických osob podle zvláštních zákonů opisem z evidence přestupků. Návrh zákona též obsahuje dílčí změny, jejichž provedení si vyžádaly požadavky praktického užití zákona o přestupcích při vedení přestupkových řízení.

    Návrh zákona byl dne 7. 7. 2014 předložen v souladu s legislativními pravidly vlády předsedovi Legislativní rady vlády a předsedovi vlády k zařazení na program jednání vlády. Návrh zákona byl projednán v pracovních komisích Legislativní rady vlády, v komisi pro správní právo, v komisi pro finanční právo a v komisi pro trestní právo. Dne 22. 9. 2014 bylo do eKLEPu vloženo stanovisko předsedy Legislativní rady vlády. Předseda Legislativní rady vlády doporučil vládě schválit návrh zákona s tím, že požadoval znovu zvážit ponechání sankce zákazu pobytu v zákonu o přestupcích.

    Vláda návrh zákona z důvodů organizačních a také za účelem odstranění rozporu s Ministerstvem financí projednávala opakovaně. Dne 27. 10. 2014 vláda schválila návrh zákona usnesením číslo 864. Návrh zákona byl schválen ve znění stanoviska Legislativní rady vlády. Vláda dále rozhodla, že sankce zákazu pobytu zůstane součástí zákona o přestupcích, a souhlasila s návrhem na doplnění, který přednesl ministr obrany, a to doplnění novely zákona o vojácích z povolání, a ministr financí doplnění novel zákona o Finanční správě České republiky a zákona o Celní správě České republiky. Návrh byl upraven ve smyslu výše uvedeného. Do návrhu zákona byly zapracovány návrhy přijaté na jednání vlády i všechny připomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Bronislav Schwarz. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, ono se po panu ministrovi Chovancovi špatně mluví, protože on většinou ví, o čem mluví, a hlavně řekne všechno. Já jsem ho poslouchal. Tak o těch přestupcích řekl skutečně všechno. Já jenom chci dodat, tak spíš to zkrátit pro ty, co to zajímá, že v současné době v zásadě neexistuje centrální evidence přestupků s výjimkou přestupků v silniční dopravě a v oblasti životního prostředí. Takže vlastně výše popsaný stav neumožňuje vůbec efektivní boj s bagatelní a recidivující kriminalitou, pro zjednodušení. Drobné krádeže, méně závažné násilné činy poměrně často unikají pozornosti správních orgánů. Z toho důvodu já osobně jako praktik na této linii uvítám registr přestupků a budu rád, že to dopadne tak, že bude funkční. Pomůže všem slušným lidem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Radim Holeček: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jenom okamžitě navážu na svého předřečníka a řeknu, že tento vládní návrh chce správně zavést přísnější postih recidivy u závažnějších přestupků a tyto přestupky budou evidovány v rejstříku trestů. Já s tím naprosto souhlasím. Tuto novelu přestupkového zákona již měla na stole vláda Petra Nečase. Problémem v současné době ale je fakt, že neexistuje centrální evidence přestupků, a já jako předseda podvýboru pro ochranu soukromí nejsem nijak nadšený z vytváření dalšího registru, ze kterého by se mohla ztrácet data. Dnes jsem to už sám kritizoval tady - registr u školského zákona. Ale v tomto případě je to registr v pozitivním smyslu slova, avšak pouze u deliktů, kde jejich řetězením bude x-tý prohřešek považován za trestný čin. Takže z hlediska ochrany soukromí je kritérium účelu naplněno. Tento registr by mohl účinně a efektivněji pomoci s bojem s bagatelní kriminalitou, která velmi trápí můj Ústecký region. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Holečkovi a ptám se, kdo se další hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není tomu tak.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o přikázání k projednání ústavněprávnímu výboru. Já přivolám naše kolegy z předsálí. Nejprve vás všechny odhlásím, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 20, přihlášeno je 126 poslankyň a poslanců, pro 124, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme návrh přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání... (Ministr Chovanec poněkud otálí s odchodem od stolků zpravodajů.) Panu ministrovi se líbí u stolku zpravodajů, přesto už jsme u jiného zákona. Je to

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Návrh novely zákona číslo 58/1995 Sb. je předkládán v souladu s usnesením vlády číslo 744 z 10. října 2012 na základě kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce číslo 11/11 Peněžní prostředky poskytnuté České exportní bance ze státního rozpočtu a hospodaření této společnosti s prostředky, za které ručí stát, výkon akcionářských práv státu v České exportní bance.

    Z kontrolních závěrů vyplývá potřeba důsledné kontroly České exportní banky ze strany Ministerstva financí, a to jednak z pozice poskytovatele každoročních dotací ze státního rozpočtu, jednak z pozice rozhodujícího akcionáře při kontrole činnosti České exportní banky a při poskytování úvěrů.

    Hlavní změny, které jsou předmětem návrhu novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, zvyšují transparentnost produktů poskytovaného podpořeného financování a Ministerstvo financí umožní efektivní kontrolu při poskytování dotace ze státního rozpočtu. Za tímto účelem návrh zákona počítá s vydáním informací, které se týkají úvěrů poskytovaných v rámci podpořeného financování vývozu. Výhradně pro účely kontroly při poskytování dotace ze státního rozpočtu se navrhuje prolomení bankovního tajemství pro účely kontroly podpořeného financování poskytovaného exportní bankou.

    Účinnost novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou se navrhuje k 1. červnu 2015.

    Závěrem svého úvodního slova si vás dovoluji požádat o projednání návrhu zákona ve výborech a o jeho schválení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí a nyní jsem chtěl poprosit, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, což je pan poslanec Zbyněk Stanjura. Nicméně pan poslanec není přítomen a je tady návrh, aby se zpravodajem pro prvé čtení stal pan poslanec Kalousek. Je-li proti tomuto postupu námitka? Není, dám tedy hlasovat o změně zpravodaje.

    Zahajuji hlasování o změně zpravodaje z pana poslance Stanjury na pana poslance Kalouska. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 21, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 123, proti 3. Návrh byl přijat.

    Děkuji a poprosím pana zpravodaje, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, děkuji za důvěru. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych se pokusil zastoupit pana poslance Stanjuru.

    Předloha je logickou reakcí Ministerstva financí na kontrolní závěr týkající se efektivity využívání dotací ze státního rozpočtu pro Českou exportní banku. Dochází tam k upřesnění některých pojmů, což je myslím bez jakéhokoliv politika k dobru věci. Určitým problémem, který si podle mého názoru zasluhuje hlubokou diskusi, je bod 5, který v podstatě prolamuje bankovní tajemství. V případě České exportní banky prolamuje to bankovní tajemství samozřejmě v té oblasti, kdy dochází k dotacím ze státního rozpočtu. Myslím si, že tady, byť naprosto chápu předkladatele, je to jedna z možností, jak se vyrovnat s kontrolním závěrem o zjevně nedostatečné kontrole efektivity využívání prostředků státního fiskálu, který je poskytován speciální bance.

    Nicméně tady si pravděpodobně podle mého názoru - názoru, který jsem chtěl prezentovat v diskusi, dovolte, abych ho tady prezentoval jako zpravodaj - to bude zasluhovat poměrně hlubokou diskusi, co vlastně chceme. Chceme banku, nebo chceme agenturu. Podle současné legislativy je Česká exportní banka bankou. To znamená, je povinna řídit se zákonem o bankách, jejím regulátorem je bankovní regulátor, tedy centrální banka, Česká národní banka, která z pozice regulátora má přístup ke všem informacím, logicky tedy tam platí bankovní tajemství a nikdo jiný kromě orgánů společnosti a regulátora k těm informacím přístup nemá. Ministerstvo financí navrhuje, aby Česká exportní banka přesto, že zůstane bankou a bude dál se řídit zákonem o bankách, aby v případě dotací ze státního fiskálu bylo vůči Ministerstvu financí bankovní tajemství prolomeno. Jedno z nejdůležitějších pravidel důvěryhodnosti finančního systému a kapitálových trhů bude v tomto případě, byť - znovu opakuji - z pochopitelných důvodů, je to jedna z cest, bude prolomeno. Pokládám řečnickou otázku, zda v takovém případě bychom neměli rezignovat na to, že je to banka. Zda bychom se neměli zamyslet nad hlubší systémovou změnou, která byla již mnohokrát diskutována, a nikdy k tomu nedošlo, že to nebude Exportní banka, ale že to bude Česká exportní agentura, zřízená vládou, potom kontrolována a regulována vládou, pravděpodobně oběma dvěma ministerstvy, Ministerstvem průmyslu a Ministerstvem obchodu, a nedojde k něčemu, co mě ve svém názvu děsí, to je prolomení bankovního tajemství, protože do agentury potom, do své agentury má vláda volný vstup.

    Tyto nástroje podpory proexportní politiky jsou řešeny v euroatlantickém světě v daleko větším počtu agenturami než bankami. Já neříkám, že je to špatně, že máme banku. Ale pokud se rozhodneme, že chceme dál mít Českou exportní banku jako banku, tak se nikdy neodhodlám k prolomení bankovního tajemství, ani v tomto výjimečném případě. Tím chci jenom říct, že jakkoliv chápu návrh Ministerstva financí, tak si myslím, že pokud chce mít Ministerstvo financí ty informace, na které si dělá nárok v předloze, a my mu je chceme poskytnout a má to svoji logiku, pravděpodobně by je mělo mít, tak by se nemělo jednat o banku a měli bychom Českou exportní banku změnit na Českou exportní agenturu, pak by jejím regulátorem nebyla Česká centrální banka, ale bylo by to Ministerstvo financí a pak by to bylo systémově v pořádku.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí... (Hlásí se pan ministr.) Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já za Ministerstvo financí můžu sdělit, že Česká exportní banka je skutečně pro nás problém. V minulosti pravděpodobně byly schváleny operace, které asi neměly být schváleny. Já už jsem od počátku vyzýval banku, aby přišla i s novou strategií financování českého exportu, protože systém, který je dneska, že náš exportér, a to tedy nevím, například jestli slovenská minihuť je český export, kde máme problém za 4,5 mld. Určitě ne. Ani bytovky v Tunisu.

    Můj hlavní problém byl s tím, že exportér to vyexportuje a úvěr je vlastně poskytovaný jeho klientovi a on za to ručí de facto jen 2,5 procenta. Myslím si, že je to určitě skvělý nástroj hlavně pro exportéra. Samozřejmě chceme podporovat export, ale taky by to mělo asi být vyvážené. A v České exportní bance máme velké starosti s dědictvím, které tam zbylo a které řešíme, a stále údajně přicházejí nová překvapení.

    Já jsem určitě připraven o tom diskutovat, víceméně s tím souhlasím, že bychom se měli bavit o nějaké agentuře a že by to asi neměla být jako banka, jak je obvyklé u bank. Samozřejmě je tam i otázka členů dozorčí rady, jejich zodpovědnosti, do jaké míry člen dozorčí rady může vlastně požadovat nějaké informace. A je to samozřejmě zároveň i otázka EGAPu, který to garantuje. Takže jsem připraven se tomu věnovat a diskutovat o tom, jakým způsobem to změnit tak, aby to bylo adekvátní tomu, co ta banka skutečně dělá, v jaké pozici i ve vztahu našemu rozpočtu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí. Nyní pan zpravodaj s přednostním právem, po něm pan ministr s přednostním právem. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Kdybychom si dávali navzájem přes nos dál, tak by bylo pořád ticho. Děkuji panu ministrovi za vstřícnost.

    Já bych jenom ještě jednou rád zdůraznil, aby mi bylo rozuměno, pane ministře. Možná je to překvapivé, ale já tady s vámi nejsem ve při. Souhlasím, že Česká exportní banka má celou řadu velmi problematických aktiv z minulosti. To říkám velmi eufemisticky, když říkám velmi problematických. Dokonce souhlasím s tím a trápilo mě, že jsem ty informace neměl, že Ministerstvo financí, které poskytuje České exportní bance prostředky státního fiskálu, pak nemá relevantní informace o rizicích, kterým jsou ty veřejné prostředky vystaveny. Souhlasím i s tím, aby ty informace mělo. Jenom tady prostě kladu řečnickou otázku, zda neexistuje, a podle mého názoru existuje, systémovější cesta než prolomení bankovního tajemství, a to v oné prosté skutečnosti, že banka přestane být bankou a stane se agenturou, bude plnit úplně stejné úkoly, ale jejím regulátorem už nebude banka, ale vláda. A vláda bude mít perfektní přehled o svých penězích, které své agentuře bude poskytovat. Není to model, který je potřeba vymýšlet. Je to model, který existuje v celé řadě zemí. Nenabízím to jako jedinou možnou cestu. Jenom prosím, abychom o tom ve druhém čtení opravdu důsledně diskutovali, protože prolomení bankovního tajemství prostě je nesystémový krok a může být vnímán i jako nebezpečný precedens. Co se udělá jednou, může se udělat podruhé, potřetí, počtvrté. A pak i v případech, které nejsou tak ospravedlnitelné, jako je případ tento.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodajovi. Nyní s přednostním právem pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych říct jednu věc. Problém ČEB je velký. Samozřejmě jsou tam některé úvěry z minulosti, které nikdy neměly být poskytnuty. Tato banka a EGAP musí vyřešit problémy z minula.

    Zároveň bych chtěl říct jako ministr, který zastupuje resort, který podporuje zahraniční obchod - jsem zásadně pro to, aby to zůstalo jako banka. Zatím nedošlo k žádné dohodě, že by to neměla být banka. A pokud bychom tento krok směrem k agentuře učinili, je to krok nevratný, protože v roce 2004 před vstupem, nebo před rokem 2004 před vstupem do Evropské unie jsme vyjednávali s Evropskou komisí o osudu Konsolidační banky, exportní banky a ČMRZB. Výsledkem vyjednávání bylo to, že Konsolidační banku jsme byli nuceni změnit na agenturu, postupně ji zlikvidovat, a bylo vyjednáno, že zůstanou dvě banky státní, nebo skoro státní, kde jedna podporuje export podle pravidel OECD a druhá, ČMRZB, podporuje malé a střední podniky a infrastrukturu. To máme vyjednáno. Pokud bychom stáhli ČEB do podoby agentury, tak je to nevratný proces, o kterém se domnívám, že by byl nežádoucí, a pevně doufám, že k tomu se nedopracujeme. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Mládkovi. Dále s přednostním právem pan ministr financí. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já ještě k tomu bankovnímu tajemství. Problém je samozřejmě, pokud je tam kontrola nebo jsou dotazy členů dozorčí rady, tak samozřejmě závisí na tom, jestli ten úředník banky je poskytne pravdivé informace, nebo odmítne poskytnout informace. Myslím, že většina z nás ví, že tam zasahovala v minulosti policie, že tam jsou trestně stíháni bývalí zaměstnanci, že se tam skutečně páchala pravděpodobně nějaká trestná činnost a že jsme tam přišli o velké peníze. Tak proto si myslím, že v této chvíli je lepší bankovní tajemství prolomit, protože jsme tam skutečně úplně v jiné pozici než u klasického bankovního tajemství, protože pokud my de facto garantujeme 97,5 procenta exportu, tak si myslím, že stát musí mít pravomoc, aby si ty informace ověřil. A v minulosti ty informace byly pravděpodobně odmítány nebo nebyly pravdivé, a proto tam máme skutečně obrovský problém, který je dneska vyčíslen až na desítky miliard korun. Takže si myslím, že je to něco jiného, tohle bankovní tajemství, než jsou ty klasické banky na bankovní tajemství, které jsme zvyklí. V tomto směru si myslím, že tady by měla být jako schválena nějaká výjimka.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já už to nechci protahovat, protože si myslím, že si to zaslouží diskusi v tom druhém čtení. Ale přece jen velmi stručnou reakci na oba dva předřečníky. Ano, opět souhlasím s tím, co říkal pan ministr Babiš. Ten stát do toho podle mého názoru musí vidět. Pak je ovšem otázkou, zda to má být banka. A já tady závidím panu ministru Mládkovi jeho naprosto jednoznačný názor. Já si dovolím říct, že i za tou alternativou, kterou prezentuji, nestojím tak úplně stoprocentně jednoznačně. Jenom si dovoluji tvrdit, že obě varianty mají své výhody a nevýhody a že bychom je měli velmi pečlivě prodiskutovat a zvážit, protože pokud systém agentur se stejným posláním úspěšně funguje v celé řadě zemí Evropské unie, tak nevidím důvod, proč by nemohl fungovat i v České republice. To, že jsme si to kdysi vyjednali s Evropskou unií, neznamená, že to musíme držet jako banku do skonání světa.

    A úplně drobnou technickou poznámku. Dnes už se nejedná o skoro státní subjekt, dnes se jedná o stoprocentně státní subjekt, protože podíly v ČMRZB, soukromé podíly, které tam měly některé privátní banky, jsme jako stát vykoupili právě proto, aby to mohlo sloužit jako platební agentura prostředků z Evropské unie. A ta musí být stoprocentně státní, tam nemohou být žádné soukromé podíly.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Kalouskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra případně pana zpravodaje. Není zájem.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo ještě nějaký jiný návrh? Pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Navrhuji ústavněprávnímu. Mimochodem, zaznělo to i v diskusi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Laudát navrhuje ústavněprávní výbor. Pan poslanec Velebný se hlásil? Se stejným návrhem, ano. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

    Nejprve tedy, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 22, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 146, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dalším návrhem byl návrh pana poslance Laudáta, abychom tento návrh přikázali ústavně právnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 23, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 145, proti 1. Návrh byl přijat.

    Já tedy konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání rozpočtovému a ústavněprávnímu výboru, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

    Nyní prosím, aby z pověření vlády předložený návrh taktéž uvedl místopředseda vlády a ministr financí pan poslanec Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vládou vám byl předložen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Tímto návrhem se ukončuje možnost vstupovat do tzv. druhého pilíře důchodového spoření. Vstup do systému tak bude zastaven v předstihu před ukončením druhého pilíře, čímž bude zamezeno nárůstu počtu účastníků v době před ukončením systému. Cílem této změny zákona je snížit nároky na administraci v rámci vypořádání prostředků účastníků a zamezit neodůvodněným nákladům. Zejména tak nebude narůstat objem prostředků, které by v důsledku vstupu nových účastníků byly přesměrovány z důchodového pojištění do důchodového pilíře. Od začátku roku 2013 do konce roku 2014 se odhaduje výše prostředků přesměrovaná z důchodového pojištění do důchodového spoření na 1,5 mld. korun. Se zastavením možnosti vstupu do druhého pilíře se rovněž ruší požadavek 50 tis. účastníků v důchodových fondech do dvou let ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů.

    Dále se navrhuje prodloužit stávající výjimku z limitu investování určenou pro počáteční období existence důchodových fondů do konce roku 2016. Tato úprava umožní investovat konzervativně i ve fondech, které podle statutu a zákona nejsou konzervativně zaměřeny. Účelem této změny je především ochrana prostředků účastníků před významnějším kolísáním hodnoty majetku v důchodových fondech před ukončením systému důchodového spoření a vyplacení prostředků účastníkům.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat o schválení předloženého návrhu zákona v prvním čtení. Z hlediska účelu navrhované právní úpravy hraje podstatnou roli časové hledisko. Navrhovaná právní úprava splní svůj účel pouze tehdy, jestliže nabude účinnost co nejdříve, pokud možno v prvních měsících roku 2015, v každém případě však ve značném časovém předstihu před zahájením ukončení důchodového spoření, k němuž má dojít k 1. lednu 2016. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi financí a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Syblík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, o účast ve druhém pilíři není velký zájem. Využívá jej jen asi 83 tisíc lidí, zejména proto, že důchodové spoření v sobě zakotvuje mimo jiné celou řadu neatraktivních podmínek. Je označován jako dobrovolný. Přesnější by ovšem bylo tento označit za povinný s dobrovolným vstupem, protože z druhého pilíře nelze vystoupit. Každý, kdo vstoupí do druhého pilíře, se zavazuje k tomu, že po zbytek své aktivní kariéry bude odvádět svoje spoření do soukromě spravovaného fondu, tedy bez garance státu. Tyto soukromé fondy mohou přitom investovat i s rizikem ztráty. Samozřejmě že správu odváděného spoření neprovádějí zadarmo, ale za úplatu, a to 10 %. Nikdo nemůže naspořené prostředky čerpat dříve než po přiznání starobního důchodu. Každý musí uzavřít smlouvu o pojištění důchodu s životní pojišťovnou. Rovněž pojištění důchodu s životní pojišťovnou také není zadarmo, ale za úplatu podle podmínek životní pojišťovny.

    S ohledem na vytyčený cíl zastavit vstup nových účastníků do systému důchodového spoření, o jehož ukončení rozhodla vláda, je nezbytné, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti co nejdříve. Ale o tom už tady hovořil pan ministr. Z tohoto důvodu doporučuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Okamura, po nich pan poslanec Vilímec. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovoluji si jménem dvou poslaneckých klubů, ODS a TOP 09, vyslovit veto s projednáváním v režimu podle § 90 jednacího řádu. Vnitřně mě přitom hřeje skutečnost, že tak činím i v souladu s vnitřním názorem pana místopředsedy vlády Babiše, který kdysi označil zrušení druhého pilíře za kardinální chybu a za omyl, se kterým neměl souhlasit v koaliční smlouvě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Okamura a eviduji to veto dvou poslaneckých klubů, tudíž nebudeme tento zákon schvalovat podle § 90. Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, dovolte mi jen krátce se vyjádřit k tomuto návrhu. Jsme rádi za hnutí Úsvit, že dochází k plnění dalšího programového bodu hnutí Úsvit, a tím je zrušení tzv. druhého důchodového pilíře. Ten je z našeho pohledu jednou z ukázek arogance bývalé vlády pana Kalouska, která se rozhodla privatizovat na maximum vše, co se dá, včetně části příjmů důchodového pojištění.

    V diskusi, která se vede o důchodové reformě, a to ať už ji vede kdokoliv, zatím postrádáme zcela jasný fakt. Za důchody a životní úroveň starých nebo bezmocných lidí ručí a musí vždy ručit stát, potažmo vláda. Této odpovědnosti se stát prostě nezbaví, a proto z ní také musí vycházet jeho úvahy, jak důchody zajistit. Jedinou formou, kterou dnes může stát zajistit, je podle našeho názoru průběžné financování ze státního rozpočtu. Pokud se státu zdá, že má na důchody málo peněz, musí přehodnotit priority a potřebné prostředky najít. Přitom peníze stát má a vybírá jich od občanů stále více. Uvědomuji si, že to je klišé, ale jsem zcela přesvědčen, že pouhé zvýšení efektivity hospodaření s penězi by potřebné peníze vládě přineslo ihned. Bohužel v tomto ohledu slyšíme od vlády stále pouze plané sliby a další zadlužování.

    K té mánii privatizovat důchody si dovolím citovat uznávanou ekonomku doc. Ilonu Švihlíkovou, která řekla: "Pokud by se přešlo na plně fondový systém, tak nejlepší, nebo logická reakce žen bude vůbec nemít děti, protože v tu chvíli mít děti je poukázka do chudoby." A tady je skutečně zakopaný pes. I zde mi dovolte citovat, a to českého ekonoma z časů, kdy ještě nebyl placený komerčními pojišťovnami. "Český důchodový systém vychází z předpokladů, že všichni dospělí jedinci budou mít děti." To však již dávno neplatí. Je zde stále více jednotlivců, kteří nijak do systému nepřispěli, tím má na mysli první důchodový pilíř, avšak dostávají z něj dávky. Řešení podle něj spočívá ve vytěsnění těchto tzv. černých pasažérů. Já bych citaci mírně opravil. Do systému přispíváme všichni, je ale třeba zohlednit jak. Stát musí skutečně znatelně podpořit a ocenit ty, kdo mají a řádně v řádných rodinách vychovají pracovité děti. Cestou není stále vyšší zdaňování nejchudších, cestou není lákání přistěhovalců, jak předvádí současná vláda, bez jediného mandátu od voličů, protože před volbami vůbec tato vláda neměla v programu, že bude zvát do naší země imigranty z muslimských zemí. Jediné řešení je mít tady děti, naše děti a ty děti naučit pracovat. Jiné cesty není.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Nyní prosím s přednostním právem pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vláda tímto krokem zahájila -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane předsedo, poprosím, aby se sněmovna ztišila, abyste vy pokračoval až v okamžiku, kdy tady výrazně poklesne hladina hluku. Děkuji.

  • Poslanec Petr Fiala: Tak já jsem řekl jen půlku první věty. Vláda tímto krokem zahájila rušení druhého pilíře důchodového spoření, i když je to fakticky v tuto chvíli jen zákaz vstupu do druhého pilíře. Vláda nám tu jasně říká: Zastavujeme jednu reformu, jeden pokus o řešení problémů, které tato společnost má a bude mít, a to je problém s tím, jak zajistit dostatečné finanční prostředky na penze, na důstojný život našich seniorů, ale žádnou jinou reformu, žádnou jinou koncepci, žádné jiné řešení vláda nepředložila a nepředkládá a to pokládám za mimořádně neodpovědné.

    Neodpovědné je i to, že vláda si tu hraje s důvěrou občanů. Více než 80 tisíc lidí uvěřilo, chtělo se chovat odpovědně, chtělo si spořit na svou budoucnost, a stát jim teď říká: Bylo to zbytečné, rušíme druhý pilíř, ale nemáme nic dalšího, počkejte si nějaké měsíce nebo roky a my možná přijdeme s něčím lepším.

    My v tuto chvíli velmi dobře víme, co vláda nechce. Vláda nechce zdravotnické poplatky, vláda nechce, aby lidé mohli chodit nakupovat, kdy oni chtějí, a obchodníci měli otevírací doby, o kterých si sami rozhodnou. Vláda nechce, aby živnostníci a drobní podnikatelé měli jednoduché podmínky pro svou práci. Vláda nechce, aby učitelé měli dost času na učení, ale chce, aby se museli věnovat byrokracii a dalším věcem. Neznáme ale žádnou skutečnou koncepci řešení základních problémů, před kterými stojí tato společnost. Takovou koncepci vláda nemá a takovou koncepci nemá ani v případě důchodového systému.

    Nevíme, jak vláda plánuje zabezpečit výplaty důchodů pro dnešní třicátníky, čtyřicátníky. Zato víme, že ročně důchodový systém má deficit v desítkách miliard korun a že zde není žádné řešení, které by tento deficit při stávajícím systému nějakým způsobem snížilo, změnilo, připravilo perspektivu pro naše seniory.

    Rušit druhý důchodový pilíř, dámy a pánové, je samozřejmě možné, a já bych byl připraven se o tom bavit, kdyby vláda řekla: Tato vaše cesta byla pravicová, špatná, a my tady máme dobrou levicovou koncepci, která bude znamenat, že v příštích deseti dvaceti letech bude penzijní systém vypadat tak a tak. Nic takového na stole není. Na stole je jen zastavení jednoho pokusu řešit problémy s penzemi, aniž proti tomu máme nějakou variantu.

    Dámy a pánové, to je naprosto neodpovědné jednání. Tady platí stará dobra konzervativní zásada a měla by platit i pro levicově smýšlející lidi: neměň věci, pokud si nejsi jist, že ty, které přinášíš, budou lepší. Tady se nic lepšího nepřináší, tady se likviduje jedna věc, žádná jiná zde není na stole, žádnou koncepci vláda nemá. Za takové situace opravdu nemůžeme zrušení druhého pilíře důchodového spoření přivítat. A já využívám této příležitosti i k tomu, abych vyzval vládu, aby když už tyto neodpovědné kroky dělá, co nejrychleji představila nějakou racionální, rozumnou koncepci důchodového systému, o kterém bude také diskutovat s opozicí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Zastříhal jsem ušima. Protože tam byla výzva na levici, tak reaguji. Já si myslím, že levice skutečně měla ambici neměnit to, co fungovalo, a nepouštět se do experimentů. A tuto ambici jste zadupali tím, že jste se pustili silově do reformy penzijního systému tím, že jste prosadili druhý pilíř. Když jsme tu říkali, a nejenom komunisté, ale i další, že po volbách, kdy už to s vámi šlo z kopce, že po volbách tento systém chceme změnit, a tím všichni účastníci měli jasnou informaci, že dojde k tomu, co se teď děje, tak vy jste nevnímali. Takže samozřejmě že ten systém, tak jak je tady budován, je hybridní, je nedobudovaný, je nestabilní, ale vy jste na to vymysleli jedinou odpověď: část toho zprivatizovat a dát to do kapitálových fondů. Tato odpověď je nedostačující. Proto jsme před volbami slibovali voličům to, co jsme slibovali, a nyní se to plní. A bohužel, zdá se, že hodláte jakoukoli další politickou dohodu na tom, jak by se to mělo rozumně dostavět a dopracovat, hodláte to sabotovat. Nyní se nic strašného nestane. Dobrá, možná se účinnost tohoto zákona nestihne do 1. dubna, nebude konec světa, protože zdá se, že ten váš slavný druhý pilíř, který se tu ruší, má takový nezájem, že dokonce i když se začalo šířit mediálními kanály, že by se dalo spekulovat na kompenzacích za těch pár stovek, co tam stát dal jako podporu, tak ani to nezlomilo lidi a počet účastníků neroste. Takže o čem se tady bavíme? Je to půlkrok, souhlasím. Ale potom půlkroku by mělo přijít B a C rozumným směrem a rozumný směr potřebuje věcnou shodu, a ne pouhé torpédování. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, v minulém volebním období jsem byl jako člen rozpočtového výboru zpravodajem důchodové reformy. Pamatuji si, jak jsem zde seděl hodiny a hodiny, když se projednávala důchodová reforma, a to nejen k zákonu o důchodovém spoření. Proto si neodpustím vystoupit v situaci, kdy vláda po dvouletém fungování druhého pilíře navrhuje faktický začátek demontáže celé důchodové reformy. Myslím, že při tak vážné věci není namístě, aby vláda žádala o zrychlené projednání podle § 90 odst. 2, protože je to skutečně závažná věc, která se netýká pouze naší generace, ale generací budoucích.

    Velmi podrobně jsem si pročetl důvodovou zprávu, která se odkazuje na výsledky jednání takzvané odborné důchodové komise, která byla ustavena při Ministerstvu práce a sociálních věcí. V pondělí i včera jsem si se zájmem pročítal pracovní materiály této odborné komise pro penzijní reformu, především takzvaného prvního pracovního týmu, který se zabývá zrušením druhého pilíře důchodového spoření, a byl jsem úrovní materiálů a výstupů docela zaskočen. Jako by ten tým, který pracuje na demontáži důchodové reformy, byl pouze stafáží něčeho, co již beztak koaliční vláda dopředu rozhodla a potřebuje k tomu dodat pouze zdání jakési odborné oponentury. Někteří členové komise, a to je docela zajímavé, a chci to tady zdůraznit, abych byl přesný, spíše onoho pracovního týmu, totiž vycházejí z premisy, že v zásadě takzvaná malá důchodová reforma prosazená vládou Petra Nečase a provedená vládou Petra Nečase, tedy nastavení procesu postupného zvyšování důchodového věku, situaci dlouhodobě vyřešila. Musíme si vybrat: Budeme kritizovat minulou vládu, že ve věcech důchodů dělala pouze velmi špatné kroky? Anebo naopak budeme chválit tuto vládu, jak je v pracovních materiálech odborné komise, že v zásadě prosazením malé důchodové reformy tento systém vyřešila?

    Chtěl bych citovat z materiálu z pracovního týmu, který jsem si přečetl. Byl to vlastně jediný větší materiál spojený s oním druhým pilířem a ukončením důchodového spoření. Materiál předložil profesor Jaroslav Vostatek, známý to odpůrce zavedení druhého pilíře důchodového systému. Budu citovat. Dle jeho názoru a názoru jedné demografické studie, na kterou se pan profesor Vostatek odkazuje: "Malá důchodová reforma změnila podstatně relace počtu zaměstnaných osob a osob v důchodovém věku. Podle této studie se sice zatížení důchodového systému v roce 2050 výrazně zvýší v relaci poklesu osob v produktivním věku na jednoho důchodce v poměru 1,62:1, ale v roce 2100 to bude naopak ve vyšším poměru, tedy 2,2:1, tedy ve vyšším poměru, než je to dnes." Z toho pan profesor Vostatek vyvodil, že by vlastně nemuselo docházet ke snížení starobních důchodů, protože jde pouze v průběhu sta let o jakési dílčí zhoršení uvedené relace.

    Co vlastně zatím tato komise vyhlašuje? Důchodový systém založený na větší míře spoření, na diverzifikaci zdrojů v době důchodového věku je zbytečná věc. Nečasova vláda neměla pravdu a svými účelovými argumenty pouze strašila občany, aby se zapojili v zájmu několika finančních skupin do spoření na důchody. Nedivím se, že při tak jednostranné argumentaci vzniká představa, že nejlepší cestou je vlastně nedělat nic, spoléhat na průběžný systém a vše bude fungovat v pořádku. Pokud se objeví fiskální argumenty, které tady zmínil i pan předseda Fiala, protože dobře víme, že v posledních letech je neustále důchodový účet ve schodku, tak se to odbude konstatováním, že přece nikde není dáno, že ony dvě položky státního rozpočtu, tedy příjmy z pojistného na důchodové pojištění a vyplácené dávky důchodového pojištění, spolu souvisí.

    Jsem přesvědčen, vážené kolegyně a kolegové, že nemůžeme vycházet z nějakého jednoho optimistického demografického scénáře. Tvrzení, že za sto let bude situace demograficky lepší, než je teď, je sice zajímavé, já jsem to nikdy neslyšel, ale budiž, ale zodpovědný politik sotva může na takové prognóze stavět. Ano, důchodovou reformou došlo k přesměrování 3 % určených pro průběžný systém do penzijních fondů. To všechno víme. A také došlo k tomu, že část inkasa výnosu z daně z přidané hodnoty dle rozpočtových pravidel je přesměrována na důchodový účet. To se velmi málo zmiňuje.

    Když tady pan poslanec Dolejš mluvil, že jen 82, 83 tisíc lidí se zapojilo do důchodového spoření, tak jsem jeden z nich. Já jsem se skutečně zapojil do důchodového spoření, takže v této věci jsem možná podjatý, v konfliktu zájmů. Určitě jsem očekával a očekávám od našeho státu, že dodržuje pravidla, která stanovil. Myslím, že podobně budou uvažovat i mnozí další účastníci důchodového spoření. To, že podobné systémy fungují ve světě nebo se o nich alespoň uvažuje, jak je vidět, vládu tolik nezajímá.

    Je zajímavé, když zde mluvil pan Kalousek o tom, že vnitřně, nevím to přesně, pan ministr Babiš není srozuměn se zrušením druhého pilíře, tak se objevuje v závěrech komise, že jediné Ministerstvo financí situaci komplikuje. To tady chci také uvést.

    Nechci dlouho mluvit, protože je jasné, že jako to zde v poslední době bývá, že silná vládní většina rozhodne, že debata sice probíhá, ale vláda většinou neposlouchá. Přiznám se a budu víceméně na závěr pouze opakovat to, co zde zmínil pan předseda Fiala. Na jedné straně něco rušíme, na druhé straně nic nepředkládáme a tvrdíme, že bude všechno fungovat perfektně, že není potřeba nic činit. Já si to nemyslím. Myslím si, že je to velmi nezodpovědná politika, a je potřeba, abychom to takto vnímali. Proto také, protože to tady myslím ještě nezaznělo, dávám v závěru mého vystoupení návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona hned v prvním čtení.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Než předám slovo panu poslanci Laudátovi, nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já si myslím, že se nejedná o takovou tragédii, protože lidé, kteří mají přebytečné finanční prostředky a chtějí si nějakým způsobem zabezpečit stáří, nemusí prostředky dávat do druhého pilíře, ale můžou si je investovat jinak. Můžou si je investovat do zlata, jiných komodit, do akcií. To záleží na nich. Má to výhodu, že pokud by nouzově ty prostředky potřebovali, tak si je můžou kdykoliv zase vzít, kdežto u druhého pilíře to nebylo možné.

    Pak tady padlo o malé důchodové reformě. Já bych tu zásluhu tak neviděl. Já jsem v parlamentu nebyl, ale myslím si, že malá důchodová reforma byla vynucena rozhodnutím Ústavního soudu, který řekl, že jelikož se jedná o pojistný systém, mělo by plnění z pojistného systému nějakým způsobem odpovídat odvedenému pojistnému, což se nedělo. Ten systém má v sobě průběžné nějaké prvky solidarity a že ta solidarita byla příliš velká. To si myslím, že bylo podstatou, proč se k tomu přikročilo. Ale stejně ty nůžky pořád mezi tím, co odvedeme na pojistném, a tím, co nakonec dostaneme jako důchod, jsou příliš velké. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se omlouvám, že to prodlužuji, nicméně to, co teď zaznělo, si prostě zaslouží, aby bylo uvedeno na pravou míru. Chápu, že tady pan doktor Plzák v té době nebyl, ale diskuse s opozicí, zejména se sociální demokracií, o důchodové reformě byla neskonale intenzivní. Dokonce došlo k celé řadě vyžádaných ústupků. Původně byl navržen povinný systém druhého pilíře. V okamžiku, kdy nám opozice řekla, že pokud to bude povinné, nemůžeme počítat s tím, že by dál přemýšleli o podpoře, přestoupili jsme na systém dobrovolný. Jestli si něco vyčítám, tak to, že jsme tenkrát tenhle ústupek udělali. A pokud jsme ho udělali, že jsme to neudělali aspoň tím systémem, že pojištěnec musí aktivně projevit svůj nesouhlas se vstupem do druhého pilíře. Legislativní úprava je taková, že vyžaduje aktivní souhlas. Myslím si, že kdyby byl vyžádán aktivní nesouhlas, tak ten poměr pojištěnců je dnes úplně jiný. To si vyčítám, možná jsme v tomhle měli být daleko důslednější. Ale prostě není pravda, že jsme s opozicí nejednali, a není pravda, že jsme nedělali ústupky. Jsem přesvědčen, že přístup opozice byl úplně stejný jako - samozřejmě ne že bych to přirovnával z morálního hlediska, ale stejná taktika jako přístup Henleinovy strany k Benešově vládě. Prostě budeme dávat tolik požadavků a ty budeme stupňovat, aby nemohly být naplněny, a tak jsme se nemohli dohodnout. Ale tu dohodu jsme hledali, hledali jsme ji poměrně dlouho.

    Za druhé. Prosím, abychom pochopili, když mluvíme o tom, že to bude nahrazeno nějakými věcmi ve třetím pilíři, tak neřešíme ten zásadní problém pohybující se v rozměru povinného pojištění. Třetí pilíř, popřípadě jeho substituce, které se mohou realizovat v kapitálovém pojištění, nikoliv v penzijním nebo v jakémkoliv jiném podobném produktu na finančním trhu, je nad rámec oněch 28 %. Každý z nás, kteří jsme zaměstnáni nebo kteří platíme daň ze závislé činnosti, platíme 28 % z ceny své práce na to, čemu se říká důchodové pojištění, ale je to spíše důchodová daň. Je to prostě povinný odvod, který tvoří 28 % ceny naší práce. Lhostejno, kolik platíme my a kolik platí náš zaměstnavatel, je to prostě náš hrubý příjem, je to cena naší práce. Logicky u někoho je těch 28 % hodně, u někoho málo. A ten systém, který zaujímá řešení těchto 28 %, ať už je to první, nebo druhý pilíř, nebo oba, by měl v sobě nést dva principy. Princip solidarity a princip zásluhovosti. Problém je, že samozřejmě ty principy jdou proti sobě. Čím větší je finanční napětí, tím větší je tlak na výdaje oproti příjmům. Tak logicky jeden ten princip válcuje ten druhý, což v našem případě je velmi dramaticky převažující princip solidarity, nebo chcete-li rovnostářství, nad principem zásluhovosti. Dokonce do té míry, že Ústavní soud rozhodnutím, se kterým jsem nesouhlasil, ale musel jsem ho respektovat jako každý politik, prostě nařídil zvýšit princip zásluhovosti v prvním pilíři. Bez ohledu na to, zda pro to existovaly, či neexistovaly zdroje. Pak jsou jenom dvě možnosti: buď přidat zdroje, nebo snížit stupeň rovnostářství. My jsme tenkrát udělali to B - byl snížen postup rovnostářství. Pokud Ústavní soud trval na tom, že někomu se musí přidat, tak v tom systému se holt muselo někomu sebrat.

    Nicméně dlouhodobě, tím, že ten systém je dlouhodobě deficitní a ty nůžky jsou bohužel rozevřené a budou se otvírat víc a víc, to nemůže dopadnout jinak, než že v rámci toho prvního a po vašem rozhodnutí už zase jediného pilíře to bude tendovat k rovné dávce. To nemůže skončit v onom průběžném prvním pilíři, to nemůže skončit jinak, než že to bude tendovat k rovné dávce. Prostě princip solidarity, nebo chcete-li rovnostářství, převáží téměř stoprocentně nad oním principem zásluhovosti, který by ale v tom systému měl být také! A já neznám jiný princip, protože to v rámci toho jednoho pilíře, kde ty dva principy jdou proti sobě, tak já neznám jiný způsob než oněch 28 % rozdělit na dvě části. Z té jedné udělat plně rovnostářskou, to je ten první pilíř. A z té druhé udělat plně zásluhovou. Pak tam máte oba principy zastoupeny v objemu oněch 28 %. Není to vůbec žádné vyvádění! Nevím, kdo si vymyslel slovo vyvádět! Obojí je povinné, to znamená, obojí zůstává v důchodovém systému! Dokonce v okamžiku, kdy je podmínkou vstupu do druhého pilíře přidávat si nějaká procenta ze svého, lhostejno kolik, v našem případě dvě procenta, ale ten parametr může být i jiný, tak to není vyvádění, ale posilování prostředků na důchodový systém. Protože tam přicházejí peníze navíc a ten první a druhý pilíř se musejí sečíst. Ten první řeší solidaritu a rovnostářství, ten druhý řeší zásluhovost.

    Vy jste z toho systému prostě škrtli princip zásluhovosti. Dobrá, je to vaše legitimní právo. Ale nepřicházíte vůbec s žádným jiným nápadem, jak posílit princip zásluhovosti v důchodovém systému! Prostě opět se vracíte jenom ke stoprocentnímu rovnostářství. Jako, jak to říká váš pan předseda, jako pravičáci se sociálním cítěním? Ne, ne, to je socialismus, to není sociální cítění. To je prostě jenom zrušení principu zásluhovosti v rámci povinného pojištění, vrácení se k rovnostářství a nenabídnutí žádné jiné alternativy. Já netvrdím, že jsme byli nositeli jediné pravdy. Udělali jsme prostě první mezikrok, který měl být dál posilován. A já bych to akceptoval, kdybyste řekli: To je špatně, my ten princip zásluhovosti v rámci oněch 28 % zajistíme jinak! Nevím jak, ale nemusím být ten nejchytřejší na světě. Ale vy to neříkáte! Vy nevíte jak, ale zrušíte to jediné, co ten princip zásluhovosti v tom systému se snažil zavést a udržet. To je na tom ta strašná chyba, ten strašný krok zpátky. A historie vám to jednou sečte. (Potlesk z lavic TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pokusím se o nějakou pamětnickou zkratku, aby si tady poslanci, jako je pan doktor Plzák, upřesnili věci. Ne všechno se psalo, ale ono se to psalo. Ještě někde před rokem 2006 vznikla tzv. Bezděkova komise. Byly v ní zastoupeny všechny parlamentní strany. Neznám přesně systém jednání, ale byl principiálně vygenerován jakýsi návrh. Na obranu komunistů musím říct, že v letech 2006 až 2010 byli z tehdejších parlamentních stran jedinou stranou, která bojovala proti vytvoření, proti penzijní reformě, vytvoření druhého pilíře. Sociální demokraté se s tím smířili, resp. dokonce to podporovali do nějaké doby, nicméně nebyli ochotni příliš vstřícně o tom jednat. A postupně, jak plynul čas, tak jako dělali mrtvé brouky, a sice deklarovali, že je třeba, aby se došlo ke shodě napříč politickým spektrem, ale zároveň se zachovali stejně, a kde že je tomu konec jako u zákona o rozpočtové odpovědnosti, také my se chceme dohodnout, všechno, pak se jim vyšlo vstříc, kde se dalo.

    Když tehdejší koalice v minulém období i na veliký mezinárodní tlak institucí jako OECD, kteří stále upozorňovali na to, že nemáme žádný definovaný dlouhodobě udržitelný systém penzí, penzijního systému, tak zase koalice vyšla sociálním demokratům, vstříc, z povinného bylo ustoupeno i pod tlakem odborářů, se kterými se dneska máte tak rádi, jsou to titíž lidé, na dobrovolnost, samozřejmě po razantním pokusu sousedního Slovenska, myslím, že měli deset procent povinně a obrovské kampani fondů došlo k tomu, že se ten základní první pilíř dostal do závažných problémů, takže potom to změkčovali a snižovali procenta, takže tady bylo přistoupeno k velice opatrnému bezpečnému náběhu. Faktem je, že jsme chtěli do toho zapojit také motivaci, co se týká dětí, které by mohly přispívat. Zkrachovalo to na jednom podivném hnutí, kterému se dneska blíží například hnutí Úsvit, něco podobného.

    Takže toto prostě objektivně není pravda.

    To, co mě na tom děsí, že když slýchám - nejsem členem té komise pro zrušení druhého pilíře, nebo jak se jmenuje, pod tím bývalým soudruhem, který to vede, nicméně slyším jenom jeho vystoupení v televizi. Skutečně lidem v uvozovkách těchto kvalit chcete věřit a chcete experimentovat s budoucností této země? Vy sami, kdo se o to zajímáte, znáte demografické křivky. Znáte, jaké budou zanedlouho a už jsou dneska vlastně podíly jednotlivých věkových skupin v naší společnosti. Vy jste zatím - ta komise nepřišla s žádným udržitelným modelem a do toho vy se s prominutím nestydíte přijít, abychom v devadesátce už tady něco začali blokovat, víceméně i rušit.

    A že lidi začali spekulovat po nějakých vašich prohlášeních. Já ze zeptám: Jestliže něco začne být výhodné, jako například bylo stavební spoření, tak ti lidé, kteří do toho začali vstupovat, tak jsou to spekulanti, nebo jsou to lidé, kteří hledají příležitost, chtějí někde spořit a samozřejmě vydělat? Vy chcete bojovat i proti této lidské přirozenosti?

    Co se týká dnešního návrhu, víte, to je prostě naprosto neuvěřitelné, co vy tady zkoušíte. Vy opravdu ženete tuhle republiku do hodně krizové situace, protože dneska NKÚ vydal nějaký výnos se zjištěním, že penzijní systém je trvale v deficitu několik let. Já vás upozorňuji, že když jsem se shodou okolností dostal někdy v roce 2007 do čela podvýboru pro penzijní reformu pod sociálním výborem, tak tehdejší guru sociální demokracie na sociální věci pan Škromach mi při jedné příležitosti říkal, protože v té době ještě byly přebytky penzijního systému: proč my to máme řešit dneska? A to bylo to východisko jejich dalšího chování, když prostě tehdy podle tehdejších ekonomických prognóz, křivek, příjmů a počtu lidí, kteří budou vstupovat, a věku dožití vycházelo, že vlastně penzijní účet se dostane do deficitu za patnáct roků. Tak proč bychom to měli řešit dneska, když to můžeme řešit, ať si to potom řeší ta populace, ta politická reprezentace za těch patnáct let? Tento neuvěřitelný výrok skutečně zazněl.

    Ono se ale stalo něco jiného. V roce 2008 k nám připádlovala během několika týdnů ekonomická krize, kterou nastartovaly Spojené státy, hypoteční krize, sami víte. A najednou dramaticky začaly růst počty nezaměstnaných, klesly výběry na sociální, vzrostl počet nezaměstnaných, a najednou mávnutím to, co mělo nastat na patnáct let, se stalo během jednoho roku. A od té doby se to už do plusu nedostalo a samozřejmě průběžně ten deficit narůstá.

    A vy dneska prostě rušíte, vy jste zavedli tři sazby DPH - k čemu to těm lidem bylo? Jsou skutečně ty léky levnější? Pár knihkupců se dalo slyšet, že něco zlevní, ale jako když jdete do toho obchodu a vidíte ty publikace, skutečně to je to, co jste měli udělat? Kromě toho, že jste zkomplikovali život a možná že kolem speciálně léků jste nahnali kšefty a ještě větší zisk distributorům léčiv, to se vám asi zřejmě povedlo podle některých analýz, tak jinak to nemá žádný efekt. Komplikujete lidem život.

    Ale tady je to situace podstatně vážnější, protože skutečně ono je to taková docela věc, o které se nikdo nechce bavit, ale dneska už se za chvilku začneme blížit nějaké polovině rozpočtu, který je vázán na jedno jediné ministerstvo, bylo to nějak 42 %, nevím, kolik to bylo teď posledně, že to je kapitola rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, no a potom ze dne na den nikdo neudělá takové reformy a nezajistí takové příjmy, aby prostě vůbec byl schopen ufinancovat i mdlé důchody, které vy do budoucna našim nástupcům a možná i nám ordinujete.

    Já vás tedy vyzývám k tomu, aby tento bod byl stažen. Ke konci svého vystoupení dokonce dám návrh, protože mně by přišlo jako zodpovědné - my tady chceme dělat kroky, zrušíme druhý pilíř a tady předkládáme alespoň rámcově tento systém a za ním je ekonomická analýza udržitelnosti, finanční analýza udržitelnosti toho systému. Kde tu analýzu máte? Co vlastně chcete nabídnout? Vy tak hazardujete se společností, že v tomto případě je to téměř na to, abyste potom nesli trestněprávní odpovědnost do budoucna, protože tuto zemi, hrozíte, že můžete v nějakém horizontu rozvrátit způsobem, který se nedá konsolidovat bez opravdu drastických opatření.

    Další věc z toho o zásluhovosti, ke které se dokonce vyjádřil Ústavní soud, a těžko asi někdo bude říkat, že Ústavní soud jde na ruku pravicovým stranám, kterou rozhodně hnutí ANO, když se na tomto podílí, a dokonce aktivně podílí, takto v žádném případě nemůže být označena. Ale ona je tady ještě další dimenze. Já už jsem na to upozorňoval. Máme vicepremiéra pro vědu, inovace a nevím čeho všeho, výzkum, vývoj, věda, a váš pan ministr tady předložil také to, že se dramaticky zdanila část regulovaných fondů. Byla jedinečná šance, protože vy svým chováním, tím, že budete znepříjemňovat zákony a špehováním podnikatele, tak samozřejmě na této zemi hrozí už v poměrně krátkém horizontu kapitálová chudoba. Tím, že jste to poslali z 5 %, jestli si na to vzpomínáte, na 19 %, tak mizerné konkurenční prostředky, podmínky na trhu financování inovačních počinů, inovačních projektů rizikového kapitálu nemá v Evropě zřejmě nikdo, nevím, teď má Ministerstvo průmyslu a obchodu dát hospodářskému výboru analýzu konkurenceschopnosti našich finančních projektů po vaší novele zákona, zatím se k tomu nějak nemá, ale ono se to dá když tak asi zřejmě dohledat jinde, když to neudělá ministerstvo se stovkami úředníků, tak my to uděláme sami. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Máme tady před sebou procedurální návrh, který mám dát hlasovat bez rozpravy. Rozumím tomu, že nechcete až na konci obecné rozpravy? Chcete hned. Dobře. Já tedy zagonguji, aby měli jednotliví poslanci šanci se o tom rozhodnout. (Do sálu přichází větší počet poslanců.)

    Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Laudáta, který navrhl přerušení jednání o tisku 382 do doby, kdy vláda předloží koncepci důchodů. Já vás zatím odhlásil. Prosím vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom zajistili správný počet přítomných.

    O návrhu na přerušení tohoto bodu budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 24, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 24. Z přítomných 147 pro 36, proti 104. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat v rozpravě. S faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák, potom řádně přihlášený pan poslanec Beznoska. Žádám tedy pana poslance Plzáka, aby se ujal slova k faktické poznámce. Máte slovo, pane kolego.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Ve vší úctě k panu kolegovi Laudátovi. V mém projevu nezaznělo slovo šíbr. Já jsem pouze řekl, že přebytečné finanční prostředky si každý může investovat. A pokud si na to netroufá sám, víte sám dobře, že je tady řada, a myslím si, že někdy velmi solidních investičních fondů, že se tady nabízejí různá pojištění se spořením atd. Takže zase nevnucujte mi něco, co já jsem vůbec neřekl. Já tady nebudu uvádět všechny možnosti, jak si lidé mohou odkládat své přebytečné finanční prostředky. Vy to víte sám dobře, jak se to dá dělat. Já si myslím, že ti lidé, naši občané, kteří ty prostředky mají, si vždycky tu cestičku, kam si ty peníze ukládat, najdou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Faktická poznámka pana poslance Laudáta, potom faktická poznámka pana poslance Kučery. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Zareaguji na pana poslance Plzáka. Víte, jestliže investujete jako soukromý podnikatel, prostřednictvím samozřejmě předsedajícího, tak je to vaše velké riziko. Pokud si přečtete stávající legislativu k druhému penzijnímu systému, tak tam je řádově vyšší stupeň ochrany před hazardem, před proděláním, před tím, že vám ten fond zpronevěří prostředky. Je tam řádově větší ochrana a řádově tvrdší dohled nad penzijními fondy. To znamená, nikdy nebudete investovat jako soukromník, nebudete investovat tak bezpečně, jak je to dneska garantováno ve druhém pilíři. To je naprosto zásadní rozdíl. Protože když půjdete spekulovat na burzu, tak je to prostě vaše riziko, proděláte. Kdežto tady je řada rizik krytá, fondy jsou sledovány, jsou pod dohledem České národní banky atd. Tam je prostě řádově větší ochrana a to byla i reakce na ekonomickou krizi, kdy řada těch například gigafondů ve Spojených státech se dostala po jistou dobu do jistých problémů.

    Ale zase, byl to váš oblíbenec Rusnok, který nám ukazoval tehdy coby šéf Asociace penzijních fondů grafy na různých seminářích, protože tady k tomu byla skutečně řada seminářů, diskusí, debatních spolků, podvýborů, výborů atd., že vlastně i ta nejhlubší krize - prostě poměrně rychle se z toho fondy dostaly, a že fakticky například ztratily jmění v tom dlouhodobém horizontu. Tam to má tradici, která neohrožovala zásadní stabilitu. Některé se dostaly na přechodnou dobu do krize, nicméně je to neohrožovalo. Například přišly o majetek v hodnotě třeba -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, vypršel vám čas k faktické poznámce. Děkuji.

    Ještě než bude hovořit pan poslanec Kučera, dovolte, abych konstatoval tři došlé omluvy, a to paní poslankyně Bohdalové od 16 hodin, paní poslankyně Putnové od 17.45 a paní poslankyně Golasovské od 18 hodin.

    Nyní pan poslanec Kučera, poté pan poslanec Borka s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím reagovat na vystoupení pana poslance Plzáka, který vyslal do světa skutečně děsivý signál, když říká "Nevěřte v náš důchodový systém, zabezpečte se na budoucnost sami. Nakupujte zlato, investujte. Náš důchodový systém vám prostředky nezajistí." Je to skutečně děsivý signál, který vyslal zástupce vládní koalice do České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Borka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji, pane předsedo. Jenom pro stenozáznam. V posledním hlasování jsem hlasoval pro, ale objevilo se proti. Nezpochybňuji hlasování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nezpochybňujete hlasování. Dobře. To bylo pro stenozáznam.

    Nyní řádně přihlášený pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, udělám z toho faktickou poznámku. Vše podstatné zaznělo. Patřím také k těm,. kteří říkají, že zrušení druhého pilíře není dobře. Populace nám stárne. V roce 2050 na jednoho aktivního tu budou připadat dva starobní důchodci. Tempo zadlužování na důchodovém účtu poslední dva roky zhruba 52 miliard ročně, tři roky zpátky 33 miliard ročně. Prostě schodek se tam prohlubuje a je potřeba s tím něco dělat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Beznoska. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek. Poté pan poslanec Laudát také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Promiňte, prosím, není to úplně podstatné, ale přece jenom pro přesnou interpretaci minulosti. Pan poslanec Beznoska řekl, že na rozdíl ode mne se domnívá, že ten systém měl být povinný. To je nedorozumění. My jsme byli poslední na koaliční radě a v celé Sněmovně, kteří se snažili držet povinný vstup do druhého pilíře. A já jsem řekl, že si vyčítám, že jsme ten ústupek udělali, a když už jsme ho udělali, tak jsme měli alespoň trvat na aktivním projevu nesouhlasu, nikoliv na aktivním projevu vstupu. Jedná se o nedorozumění.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Laudáta a poté pan poslanec Kučera v řádné přihlášce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Ježíšmarjá. Já nebudu tak dlouho řečnit. Já se kupodivu zastanu pana poslance Plzáka, protože on má naprostou pravdu. Kdo bude dneska věřit, co se týká penzí, v tento stát po zrušení druhého pilíře a dalších krocích a nezodpovědné hospodářské politice? Tak samozřejmě pak je lepší, když pořídí něco. Akorát upozorňuji, aby s tím radši utekl pryč, než mu to tady ještě seberou. Musím se ho zastat, tak jak to pan kolega Plzák říká, tak já s tím výrokem souhlasím, nebo s tím přenesením toho výroku v té věcné rovině, že prostě nebude jistota. A skutečně, já vás znova vyzývám - vy jste ten návrh zamítli. Přece normální je v tak zásadní věci, nejdřív začnu přece tím, že mám jasnou představu a ekonomický model, jak to prosadím. Jestli přijde s nějakým geniálním nápadem, já budu první, kdo ho bude podporovat, protože tohle může být rozhodující politickou zátěží. Podívejte se v Řecku. Tam při krizi ne že se zmrazovaly penze nebo se přidávaly směšné částky. Tam se penze sbíraly. Tam se krátily, vážení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec... Tak dobře, ještě faktická poznámka pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Moc se omlouvám, ale já bych ještě doplnil pana poslance Laudáta o možná překvapivou informaci, zejména pro hnutí ANO, které se prezentovalo tím, že v žádném případě nechce zvyšovat daně. Teď ponechme stranou fakt, že zrušení zákona jednotného inkasního místa fakticky daně zvýšily podle právního stavu. Nicméně výši povinných odvodů stanovuje tzv. složená daňová kvóta. Prostředky šetřené do druhého pilíře, byť jsou povinné, se nezapočítávají do povinné daňové kvóty. Zrušením druhého pilíře jste zvýšili složenou daňovou kvótu a zvýšili jste zdanění. To je objektivní fakt podle mezinárodních standardů, jakkoliv chápu, že někteří z vás mezinárodní standardy nemají rádi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Výhodou toho, který hovoří naposledy, je, že už skoro všechno bylo řečeno. Já možná řeknu pár čísel a na začátek asi jenom to, že penzijní systém by měl být jedním z nejstabilnějších pilířů občanské společnosti. Jeho prostřednictvím získávají lidé v penzi prostředky na stáří a mladí naopak vědomí, jakým způsobem o ně bude postaráno, až budou v penzijním věku. Jestli něco potřebuje penzijní systém, tak potřebuje být důvěryhodný a potřebuje dlouhodobou a udržitelnou stabilitu. Splnění předvolebního slibu sociální demokracie za pomoci hnutí ANO může mít dalekosáhlé důsledky. Lidé ztratí jakoukoliv důvěru v jakoukoliv stabilitu. Systém, který má přetrvat desetiletí, bude tady zrušen skutečně během mrknutí oka, aniž by bylo řečeno, co bude dál. Jak bude moci přesvědčit jakákoliv další vláda, že jejich rozhodnutí přetrvají další volební cyklus? Co bude po dalších volbách. To skutečně se můžeme jenom domnívat. Nyní něco rušíte, aniž byste řekli, co bude zítra.

    Já bych tady chtěl říct pár čísel. Tady jsme neustále diskutovali o tom, kolik peněz je "vyváděno", i když to slovo, jak už správně řekl pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 pan poslanec Kalousek, to slovo "vyváděno" je naprosto scestné, protože to naopak spíše je posilováno. V roce 2013, tady budu citovat z nějakých čísel, v roce 2013 bylo na důchodech vyplaceno 373 miliard korun. Z toho 300 miliard bylo vyplaceno jako starobní důchod. Příjmy z důchodového pojištění přitom dosáhly 323 miliard. To vedlo k deficitu důchodového účtu ve výši téměř 50 miliard. Na této částce nemá druhá pilíř téměř žádný podíl. Svalovat vinu za deficit na vyvádění je skutečně nesmyslné. Za rok 2013 nashromáždily penzijní společnosti přibližně 440 milionů korun, takže tam připadá částka nějakých 260 milionů korun na stát, to je něco málo přes 5 promile deficitu a přibližně 0,8 promile příjmů důchodového účtu. O těchto penězích se bavíme. To jsou ty peníze, o kterých tady kolegové mluví, že byly vyváděny z důchodového systému. V roce 2013 0,8 promile příjmů důchodového účtu.

    Dámy a pánové, k čemu povede zrušení druhého pilíře. Tak zejména povede k destrukci fondového systému. Vyvolá nedůvěru v důchodový systém a v konečném důsledku připraví zejména mladší a aktivní generaci o šanci zajistit si prostředky na důstojné stáří. To bude výsledek rozhodnutí koalice ANO, ČSSD za podpory KSČM.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní pan poslanec Jan Volný a poté pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý večer pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych prosil o klid! ***

  • Poslanec Jan Volný: Dovolte mi, abych požádal tuto ctěnou Sněmovnu o možnost zkrácení projednávání tohoto zákona ve výborech na 20 dní. Pokud tento návrh nebude akceptován a bude vetován, potom vás prosím o zkrácení na 30 dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní faktická poznámka pana poslance Votavy, poté pana poslance Beznosky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, jenom k předřečníkovi. No, rušíme něco, o co je obrovský zájem. Opravdu, stojí nekonečné fronty před penzijními fondy. Těch 80 tisíc uzavřených smluv o tom jistě svědčí, o tom obrovském zájmu, naproti smlouvám, které jsou uzavřeny ve třetím pilíři a který je také podporován státem. Těch smluv je tam kolem 4 milionů. Já myslím, že lidé vyjádřili důvěru v tento systém, který je vaším dítětem, vyjádřili právě v tom vstupu těch 80 tisíc lidí, kteří se nechali nějakým způsobem přesvědčit těmi fondy. Takže rušíme něco, co nemá vůbec žádný smysl.

    A to, co říkal pan kolega Kalousek, že jsme vršili jednu podmínku za druhou, když se projednával druhý pilíř, není vůbec pravda. Jsme žádné podmínky nevršili, protože jsme od začátku nesouhlasili s druhým pilířem jako s nesmyslem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, nyní další faktická poznámka poslance Beznosky, potom pana poslance Kučery, potom pana poslance Bendy. Prosím.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Já jenom velmi krátce na pana poslance Votavu. No, to je právě to, o čem jsem hovořil ve svém vystoupení. Ta obrovská masáž veřejnosti, že po vašem nástupu do vlády druhý pilíř zrušíte. To myslím vypovídá mnohé. Ale dozvídám se tady celou řadu věcí nebo důvodů, proč tedy rušíme druhý pilíř, nebo ne proč, ale že rušíme druhý pilíř, a postrádal jsem v debatě, a požádal bych někoho z vládní koalice, to by mně se velmi líbilo, kdyby řekl, jakým způsobem chcete zatraktivnit třetí pilíř, jaké jsou další kroky k tomu, aby důchodový systém byl dlouhodobě udržitelný. Jedna část debaty je, že říkáte "my to zrušíme", a neříkáte co dál. Tak já bych se s dovolením například pana ministra financí na to zeptal, jakou má představu.

    A poznámka k panu poslanci Volnému, to zkrácení, bez opravdu objasnění, to je arogance, to se nedělá. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Marek Benda a poté pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo, já budu jenom krátce reagovat na vystoupení svého předřečníka pana poslance Votavy. Tak byli jste to právě vy, poslanci ČSSD, kteří vnesli nedůvěru do penzijního systému, nedůvěru mezi naše občany v tom, aby důvěřovali, že penze jim zajistí důstojné stáří. Když se dneska zeptáte kteréhokoliv mladého člověka, jakým způsobem bude zajištěn na stáří, jestli o tom uvažuje, tak on řekne: nikdy žádný důchod mít nebudu. A je to kvůli vašim vyjádřením, vážení poslanci levice, vážení poslanci ČSSD a KSČM. Děkuji. (Nesouhlasné výkřiky z levé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já bych prosil o klid. Pokud chcete hovořit, tak prostřednictvím předsedajícího.

    Nyní pan poslanec Benda, poté pan poslanec Miroslav Kalousek a další přihlášení do obecné rozpravy, ale s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Dobrý den, já jdu jenom sdělit, že zkrácení lhůty pod 30 dnů jménem poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetujeme. To je první poznámka. Takže váš návrh na 20 dnů není hlasovatelný.

    Druhá poznámka, kterou bych přece jenom přičinil. Za situace, kdy projednáváme novelu zákona o důchodovém spoření a není přítomna ministryně práce a sociálních věcí, mně to připadá opravdu poněkud pikantní. Opět je tady vládní koalici položeno asi tak 50 otázek na téma, co tedy bude s důchodovými pilíři do budoucna, jediný, kdo je občas schopen vystoupit, jsou poslanci vládní koalice, a vláda opět mlčí jak mrtvá ryba. Přemýšlím, k čemu takovou vládu potom máme. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, i za dodržení času. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek, poté pan poslanec Votava s faktickými poznámkami. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já jenom ad vystoupení pana kolegy Votavy. Prosím, nemaťme řečmi o třetím pilíři a jeho zatraktivnění, nemaťme fakty, že nemáte alternativu k penzijní reformě v rámci povinného pojištění. Penzijní fondy v rámci tzv. třetího pilíře je produkt srovnatelný s kapitálovým pojištěním nebo s jiným spořením, do kterého si dobrovolně spoříme své prostředky, ať už se státní podporou, či bez státní podpory. Je to srovnatelné se stavebním spořením, to je bohužel také se státní podporou. To jsou prostě produkty na finančním trhu, kam si spoříme dobrovolně své prostředky z vlastního rozhodnutí. Druhý pilíř je povinný odvod. Druhý pilíř je povinný odvod v rámci oněch povinných 28 % z ceny naší práce. Ten rušíte a činíte ten odvod 28 % opět plně rovnostářským. To znamená, tam neděláte vůbec žádnou reformu. Tam to jenom vracíte zpátky do onoho systému, o kterém již NKÚ, dokonce již i NKÚ po 20 letech, co to říká řada jiných lidí, i NKÚ říká to, co všichni víme, že ten systém je neudržitelný. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, nyní pan poslanec Votava, potom pan poslanec Sklenák, také ve faktických poznámkách. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, povinné spoření ve druhém pilíři to je, když do něj ten člověk vstoupí. Ale pak nemá možnost vystoupit! Tak je možná i o důvěře těch lidí, když do toho vstoupí, platí do toho a za třicet, třicet pět let - vědí, jestli se setkají s těmi prostředky nebo nesetkají? Navíc ten fond není garantován státem. To je o té důvěře, kterou jste ztratili.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Sklenák, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil reagovat na pana poslance Kučeru, který mluvil o tom, že poslanci, nebo sociální demokracie vnesla nedůvěru v penzijní systém. Já si myslím, že to nemůže myslet vážně, protože je evidentní, že občané této země mají důvěru v penzijní systém a jsou zodpovědní. Já jen připomenu, že ve třetím pilíři je nějakých 4,6 milionu občanů, což jsou téměř všichni ekonomicky aktivní lidé v této zemi. Takže lidé si uvědomují, co je čeká na stáří, jsou zodpovědní a snaží se spořit.

    Druhá věc je, že druhý pilíř, který byl zaveden, byl skutečně neatraktivní pro občany. Nemá to pro ně smysl, když mají spoření ve třetím pilíři, aby si zakládali ještě prakticky stejné spoření ve druhém pilíři. A pokud tady vykládá pan Kalousek, že systém je neudržitelný, tak samozřejmě to si všichni uvědomujeme. Ale když by ve druhém pilíři byla naplněna nějaká prognóza, že v něm budou také miliony lidí, tak jaký by byl výpadek v průběžném systému, kolik desítek miliard by nám dnes chybělo? Takže ta situace by se ekonomicky ještě zhoršila. Takže skutečně druhý pilíř nemá smysl, nepřináší nic lidem, není o něj zájem a je to slepá cesta. Čím dříve jej zrušíme, tím lépe. (Malý potlesk z levé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní další faktická poznámka pana poslance Kalouska a poté pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já, prostřednictvím pana předsedajícího, respektuji váš názor, pane poslanče Sklenáku, že druhý pilíř je slepá cesta. Můžete o tom být přesvědčen, já vám to neberu. Pak ale bych chápal, že když ho rušíte, říkáte, co místo toho. Protože to vracíte zpátky do toho neudržitelného systému. A to neříkáte. V rámci oněch 28 % povinného pojištění vy žádné řešení nenabízíte. Neříkejte třetí pilíř, to je soukromé spoření, to je jako jakékoliv jiné spoření. V rámci povinného pojištění jaké nabízíte jiné řešení než první průběžný pilíř, neudržitelný, jak říká už i váš bývalý poslanec, pan dnešní prezident Kala. Neudržitelný, nic jiného než návrat k neudržitelnému systému nenabízíte. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, poté pan poslanec František Laudát a poté pan poslanec Roman Sklenák. Nyní faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, důchodový systém je neudržitelný především proto, že klesá počet plátců do systému. A cesta není ve druhém pilíři, protože ten ještě odčerpává část peněz, které by normálně šly do financování v tom druhém pilíři v průběžném systému. Ale cesta je v podpoře rodin s dětmi, protože jedině děti, dostatek dětí může vyřešit problémy důchodového systému. A tady je cesta řešení důchodového problému. Není to ve druhém pilíři, který odčerpává peníze na příspěvky z toho průběžného systému a ve svém důsledku by způsobil, že by na výplaty v tom průběžném systému bylo méně peněz. To jsem chtěl jenom podotknout tady k této diskusi. Důležitá je podpora rodin s dětmi a věřím, že v diskusi o podobě penzijního systému tento problém konečně řešen bude. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní pan poslanec Laudát. Poté pan poslanec... Ne, nechce mluvit, dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. K panu předsedovi Votavovi - buď nevíte, nebo lžete. Protože já jsem si to skutečně zažil na vlastní kůži v roce 2007 až 2010, vy jste se nechtěli dohodnout a postupně jste v podstatě plynuli od toho, že je skutečně potřeba udělat nějaký penzijní systém podle standardních vzorů, až jste se vlastně sjednotili na tom, že asi zřejmě bude nejlepší jenom průběžný, tak jak ho stále a permanentně, já už jsem to tady říkal, chtěli a chtějí komunisté.

    Co se týká pana Hovorky, tak to je přesně ta jistota, kterou ordinujete této zemi. Vy tady slibujete medvěda, nebo kůži medvěda, který neexistuje. Nejenom že neběhá po lese, on dokonce neexistuje. Jestli skutečně budete, pokud se týká hnutí ANO, naslouchat tomu civilizačnímu tragédologovi, který vám teď má radit, co dál a jak zanikl starý Egypt, tak jestliže tenkrát už lze dopočítat, že oni vygenerovali takový kapitál, který jenom uživil pyramidy a stavbu pyramid, a na víc už nezbývalo, takže ta říše skončila, tak teď podle mého názoru v novodobé historii to bude tak, a vy jdete přesně tou cestou, že vygenerujete takové sociální náklady a speciálně v této části, to znamená penzijní systém, že už ta ekonomika na to nevygeneruje finance.

    Jenom bych připomněl, že i přesto, že jste dehonestovali, dehonestovali - to je skutečně - dehonestovali druhý penzijní systém během jeho vytváření, proto se tam nepřihlásilo 600 tisíc lidí, ale 81 tisíc. I když pro vás je to nic, pro mě 81 tisíc lidí - k tomu si připočtu funkční -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, opět vám skončil čas pro faktickou poznámku. (Poslanec Laudát: Tak já se přihlásím ještě jednou.) Prosím, nezneužívejte faktické poznámky. Děkuji.

    Nyní pan poslanec Kalousek k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Je skutečně zarážející, jak některé mýty jsou tvrzeny stále dokola bez ohledu na objektivní skutečnosti. Nic proti podpoře rodin s dětmi. Ale prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Hovorko, můžete vysvětlit, když ne nám všem, tak alespoň sám sobě, jak je možné, že jedna z nejchudších zemí na světě Niger má jednu z největších porodností - sedm dětí na jednu matku? Jak je možné, že naopak ty nejbohatší země, mezi které zaplať pánbůh se řadí i Česká republika, mají s natalitou a s demografickým vývojem potíže? Jste opravdu přesvědčen, že několik set korun měsíčně, nebo pro mě za mě i několik tisíc korun měsíčně, tu natalitu, a tím pozitivní dopad na penzijní účet zásadním způsobem změní? To přece není pravda. Objektivní skutečnosti z celého světa nám říkají, že problém je někde úplně jinde než v relativním nebo objektivním či subjektivním pocitu chudoby. Jinak by to prostě na tom světě bylo přesně obráceně. To už, věřte tomu, by se na natalitu projevilo a bylo by to mnohem levnější, takový hezký několikadenní energetický black out, popřípadě podpora kouření, která by se zvýšenou úmrtností na penzijním účtu také nějakým pozitivním způsobem projevila. Ne že bych jedno či druhé navrhoval. Ale bylo by to opravdu účinné. To, co říkáte vy, je hezké. Znovu říkám, nemám nic proti podpoře rodin s dětmi v rámci soudržné společnosti, ale s natalitou to neudělá vůbec nic. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi za dodržení času. Nyní ještě jednou faktická poznámka pana poslance Laudáta, potom faktická poznámka pana poslance Hovorky. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já ještě k sociálním demokratům. Vy se už skutečně dostáváte do kola, do cyklu vlastních lží. Já vím, že už si to nikdo nechce pamatovat, ale nevzpomínáte si náhodou, přátelé oranžové růže, že když tady byl diskutován, promýšlen ten model penzijní reformy, že se také zvedlo DPH, že zcela otevřeně byly výpočty a kalkulace, jaké bude s sebou penzijní reforma nést náklady? Že se zvýšilo DPH na to, aby právě byly finance na vykrývání schodku v průběžném systému? To už jste zapomněli?

    Já tady po vás nechtěl nic víc, a lidovci počínaje a sociálními demokraty konče včetně takzvané sociální pravice hnutí ANO, tak já tady nechci nic víc, než abyste to dostali na stejnou úroveň diskuse. A jestliže tady děláte nějaké kroky, tak postavte vedle toho peníze. Ono totiž budete muset přiznat: Vážení občané, vy budete solit o pět procent víc na daních ze svých platů s nejistým výsledkem, jestli možná za dvacet třicet let, podle věku, nějaká penze stejně přesto na vás zbude. To je ta skutečná realita. A pak tady posloucháme takové bláboly, že spoléháte na to, že se zvedne porodnost. Děkuju. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka a poté pan vicepremiér Andrej Babiš. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děti se skutečně nejvíce rodí v chudých zemích světa, v chudých regionech, a v těch bohatších se rodí méně. A to je příčinou i vymírání Evropy. Ale já jsem tady mluvil o zásluhovosti toho systému. To znamená, že rodiny, které mají děti a chovají se odpovědně, to znamená, přinášejí do systému budoucí plátce, a proto jsou vhodny podpory. Pokud toto bude zohledněno i v tom průběžném penzijním systému, tak si myslím, že to může pomoci problém vyřešit daleko lépe, než ho řešil systém, který byl navržen ve druhém pilíři. A to byla podstata toho, co jsem chtěl tady sdělit. To znamená skutečně podpořit to, že ti, kteří se starají, mají děti, budoucí plátce do důchodového systému, ti nejvíce pomáhají řešit důchodový systém, budoucí problémy důchodového systému. To jsem tady chtěl říct a to je v zásadě to, co by mělo být v budoucím plánu reformy, která se připravuje. To stěžejní - mít zásluhovost rodin s dětmi. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a nyní pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš v řádné přihlášce. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, předpokládám, že tahle debata tady vlastně probíhá od roku 2009 a že by bylo zřízeno x komisí a x řešení. Myslím si, že to řešení je relativně jednoduché. Buď budeme mít peníze na důchody, nebo nebudeme mít peníze na důchody. (Velký ohlas v pravé části sálu, bouřlivý potlesk TOP 09.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní mám faktické poznámky. Ptám se jenom pana kolegy Bendla, jestli měl faktickou, nebo řádnou. Řádnou. Dobře. Tak nyní pan poslanec Martin Novotný s faktickou poznámkou a pan poslanec Kalousek také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jenom se chci zeptat, jestli jsem to dobře pochopil, že nám pan ministr financí chtěl sdělit, že on se důchodu nebojí, že on má vyděláno. (Smích a potlesk zprava.) A ti všichni ostatní ať teď zasedají v těch komisích a nějak si to vymýšlejí. Protože žádnou jinou myšlenku jsem v tom vystoupení nenašel. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan poslanec Miroslav Kalousek k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jeden dotaz a jednu poznámku. Pan poslanec Hovorka tady nastínil celkem bohulibý cíl, jak odměnit ty budoucí plátce do systému. Chtěl jsem se ho zeptat, jak je chce odlišit od těch vychovatelů budoucích adresátů sociálních dávek, které budou ten systém zatěžovat a kterých není úplně málo. Tohle rozlišení je základní nevyřešený problém a podle mě nevyřešitelný - tohoto jinak celkem bohulibého cíle.

    No a co říct k panu ministrovi Babišovi? Ten prostě nezklamal. Ať je řeč o jakémkoli tématu, tak je to stále stejné. Prostě všeci kradnú, budě dobre, podvodníky dáme Kobre, aby ĺudia nemuseli trpět skrze karusely... (Smích zprava.) Tohle opravdu žádná komise nevyřeší. Souhlasím. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Laudáta, pak řádná přihláška pana poslance Bendla, pokud se zase někdo nerozhodne, že využije faktické poznámky. Prosím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. K tomu budou peníze, budou důchody, nebudou peníze... Tak taky je to to známé - nebude-li pršet, nezmoknem. To je asi tak na stejné úrovni.

    Vy jste teď zaznamenali, a dokonce jeden poslanec z hnutí ANO mně včera říkal zděšeně - nevím, budu se mýlit trošku v těch číslech - že asi 8 milionů lidí ovládá v podstatě 95 % majetku těch zbylých 7 milard občanů. Tak samozřejmě jsem mu na to odpověděl: No, jedna cesta ještě je - sebrat majetek těm 8 milionům lidí. Což v případě Česka si trošičku na nějakou chvilku pomůžeme taky u těch velikých hráčů. To je také jedno z řešení.

    Ale víte, problém je, že ono se to trošku zvrhává v nějakou komedii, ale ona tohle to skutečně není sranda. Protože jestli něco bude destabilizovat Českou republiku a fakticky všechny země, tak to je právě otázka zvládnutí, aby ta země byla schopna generovat prostředky a zajistit důstojné stáří svým důchodcům. Takže ono skutečně to je ta úplně nejklíčovější věc. Protože když se stane v nějakém období, že už nebude kam sáhnout, věřitelé nepůjčí další finance, tak to je na ten kolaps, a pak to může končit. V Řecku dokonce nezkolaboval ten systém absolutně, ale stejně i to sebrání důchodů podle mého, to je jeden z těch klíčových momentů, proč tam zřejmě vyhraje strana, před kterou i komunisté se bojí. Takže ono potom to má takové obrovské turbulence.

    Chápu, že jeden lokaj tady navrhne zkrácení termínu, předkladatel už pak odejde. Já vím, že si dal nějaký novoroční závazek, že na mě nebude reagovat. Ale ať si dělá, co chce. Nevylžete se z toho, že ženete republiku už možná ve střednědobém horizontu do obrovských problémů svým chováním. Skutečně obrovských problémů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas pro faktickou poznámku. Já se pokusím uklidnit situaci, i když mám ještě jednu faktickou poznámku. Ale než vystoupí pan poslanec Volný s faktickou poznámkou, budu konstatovat omluvy pana ministra Jurečky a pana ministra Chovance od 16.45 do konce jednacího dne.

    Faktická poznámka pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Já bych chtěl jen podtrhnout, co řekl náš předseda. On to řekl takovým tím svým způsobem, ale ona je to v podstatě pravda. Buď tento stát bude hospodařit dobře, bude výhledově přebytkový, bude mít peníze a bude mít na důchody, nebo bude hospodařit špatně a na ty důchody mít nebude. Pokud budeme hospodařit jako ve Švýcarsku, tak naši důchodci kromě důchodu dostanou i zadarmo oběd. Tam to je běžná věc. To znamená, ono to bylo v nadsázce, ale je to pravda. Buď budeme hospodařit dobře, anebo nebudeme, a pak jakákoli reforma je v podstatě zbytečná, protože na ni nebudeme mít peníze. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Pan kolega Bendl se rozhodl, že radši využije faktickou poznámku, aby se dostal ke slovu, a po něm znovu pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Mimo jiné i proto, že nechci už být dlouhý. Mám pocit, že marná snaha opozice vyprovokovat vládní koalici k tomu, když jednu záležitost nebo jeden princip, který by do budoucna měl šanci zajistit alespoň nějaké důchody těm, kteří se dostanou v budoucnosti do důchodového věku, ruší, tak aby řekli, co tedy místo toho jiného. V kampani jsme se to nedozvěděli. V kampani jsme jenom slyšeli o tom, že druhý pilíř je hanba a že je potřeba ho zrušit, a nenabízelo se tam to řešení. Teď už jsme v situaci, kdy nějaké řešení bude třeba dát na stůl, a má-li být dlouhodobé, je potřeba jednat napříč politickým spektrem, chceme-li, aby ten systém byl nějak udržitelný. To tady z toho nevidím. Mám pocit, že si z toho začínáme dělat příliš velkou legraci, přestože se jedná o velmi vážnou věc.

    Moc bych se chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího, jestli pan kolega Hovorka myslel opravdu vážně - protože to byl jediný systémový (s úsměvem) z mého pohledu krok, když říkal, že bychom měli poděkovat všem těm, kteří mají hodně dětí, nebo rodinám s hodně dětmi, protože to je ta jistota do budoucna, aby někdo platil ty daně. Já mám pocit, že tak to tedy určitě není. Že my bychom měli spíše podporovat ty rodiny, které myslí na budoucnost a chovají se ekonomicky tak, aby myslely na to, že jsou schopny uživit samy sebe i svoje vlastní děti.

    Možná bychom měli - ještě jednu poznámku - budovat systém, aby také děti byly nuceny myslet na své staré rodiče. Já jsem vždycky preferoval něco jako princip, kdy v okamžiku, kdy někdo platí alimenty na své dítě, zjednodušeně řečeno se starší člověk stará o své děti, že by měly mít také děti jistou povinnost vůči svým rodičům, pokud se o ně nestarají a pouze je odloží do domova důchodců. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Mám tu sice přednostní právo pana vicepremiéra Bělobrádka, ale mám tu čtyři faktické poznámky. Pan kolega Benešík s faktickou, nebo...? S faktickou, tak potom pátý. To je k faktickým poznámkám.

    Pan poslanec Laudát opět k faktické poznámce. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Směrem k panu poslanci Volnému.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě vás přeruším a prosím sněmovnu o klid, a to na levé i na pravé straně, včetně středu, protože tady není opravdu nic slyšet a nevím, jak to stenografky mohou vůbec zaznamenat při tom hluku. Prosím opravdu o klid. Děkuji. Můžete pokračovat.

  • Poslanec František Laudát: Pan poslanec Volný odešel, škoda, ale nevadí. V žádné zemi na světě veřejný sektor nevytvořil takové hodnoty, aby země prosperovala. Dokonce ani ne ve skandinávských. To, že uděláte efektivní státní správu, solidní prostředí, to je úloha státu, ale v žádné zemi na světě tyto hodnoty nevytváří stát. Stát přerozděluje to, co vybere. A nejdříve musíte ty hodnoty dole vytvořit. Vy se začínáte utápět v iluzi, že budete potlačovat, omezovat soukromý sektor, jeho prostředí, to zhoršujete parametry toho prostředí nebo se na to chystáte, takže vy nejenom že nezajistíte prostředky, vy dokonce tu situaci podle mého odhadu, a vy se mnou nebudete samozřejmě souhlasit, zhoršíte. Žádná země na světě. A přečtěte si kdejakou ekonomickou knihu, kterou nepsal zrovna Marx a Engels. Tam se to dočtete, jak funguje svět, jak se točí. Takže prosím ne. Nevěřím prostě na nějaké sliby, které lítají ve vzduchu, ale bylo by to k smíchu, kdybyste nezahazardovali s deseti miliony občanů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, tentokrát i za dodržení času. Nyní pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se pan poslanec Josef Hájek, poté Ludvík Hovorka a pak řádně přihlášený pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, dobrý večer, už musím říci. Já tu z pravé části politického spektra slyším stále jedno: Navrhněte nějakou alternativu. Nezlobte se na mě, já asi 15 let spořím ve třetím pilíři, v okamžiku, kdy toto spoření vzniklo, jsem do něho vstoupil. Před pár lety se objevil druhý pilíř, a nezlobte se na mě, on mě neoslovil, takže budu prosazovat třetí pilíř.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Hájek a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, zajímavá diskuse. Já jen v rámci diskuse jsem zaznamenal energické vystoupení kolegy Kučery a tady v mezisále jsem se ho zeptal, zda je členem nebo zda se přihlásil do druhého pilíře. A řekl mi, že není, takže to mě trochu překvapilo. Já kdybych horoval za nějakou věc, tak bych do ní vstoupil nebo bych pro ni pracoval, ale to se asi kolegy Kučery netýká.

    Moje vystoupení se týká, chce se dotknout kolegy Hovorky. Myslím si, že to je jedna z cest. Protože např. můj zeť pracuje ve francouzské firmě s francouzskými kolegy a ve Francii je naprosto přirozené, že lidé mají daňové úlevy. Právě čím více dětí, tím více úlev na vzdělání atd. To znamená, většina francouzských rodin středních vrstev a vyšších má čtyři a více dětí, kterým dávají vzdělání. Právě proto, že mají nižší daně, tak mohou daleko více prostředků dávat na vzdělání, tzn. vytvářet podmínky k tomu, aby tito lidé zabezpečovali budoucí prosperitu, v tomto případě Francie.

    Druhá věc. Co mohou řešit děti, tedy věc ohledně dětí, a v té souvislosti mne napadá možnost, a bylo to možná v minulé Poslanecké sněmovně diskutováno, je adresné směřování daní. To znamená, proč se nezabývat myšlenkou, že např. jedno procento z daní pracujícího může člověk odvádět přímo svým rodičům? To je také jedna z cest. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, poté pan poslanec Kučera, poté pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vaším prostřednictvím k panu poslanci Bendlovi a k panu poslanci Kalouskovi. Já jsem nehovořil o podpoře extrémní porodnosti, o podpoře nepřizpůsobivých, resp. velmi dobře systému přizpůsobivých lidí. Já jsem mluvil o podpoře rodin, které se starají o to, aby byl dostatek plátců do důchodového systému, tzn. rodin, které řádně vychovávají své děti. A tady je třeba říci, že rodina, která se rozhodne, že bude mít více dětí - tři čtyři - tak v podstatě se musí smířit s tím, že má prostě nižší standard, protože musí část prostředků odložit ve prospěch dětí. To tak je. A tady jde jen o narovnání určité nespravedlnosti, která dnes je, tzn. že rodiny, které jsou třeba jen s jedním dítětem nebo bez dětí, prostě z toho systému čerpají více a nestarají se tak o to, aby systém měl dostatek plátců. To jsem chtěl tady zdůraznit jasně, že bez tohoto, aniž bychom podpořili rodinu, aniž bychom podpořili odpovědnou rodinu a případě řešili i její snížení odvodů do systému, tak skutečně nemůže dojít k vyřešení problému ani důchodového, a řekněme z dlouhodobého pohledu, ani udržitelnosti financování zdravotnictví. Takže tolik na vysvětlenou.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tu musím reagovat na slova svého předřečníka pana poslance Hájka. Já skutečně nejsem ve druhém pilíři. A vysvětlím také proč. Když jsem se bavil se svým finančním poradcem, že bych měl zájem o vstup do druhého pilíře, tak mi řekl: Do druhého pilíře nevstupuj. Radím to tak všem svým klientům, protože tehdy poslanec, dnes premiér, Sobotka vyhlásil, že druhý pilíř bude po nástupu sociální demokracie k moci zrušen. Je to jasné znedůvěryhodnění důchodového systému a druhého pilíře. To je důvod, proč druhý pilíř nebyl úspěšný, protože od okamžiku jeho vzniku sociální demokracie a dnes již hnutí ANO od doby jeho programového prohlášení řeklo, že bude druhý důchodový pilíř rušit. To znamená, tu nejistotu mezi lidi vzneslo. A dokonce to převzal i finanční sektor a finanční poradci říkali: Nevstupujte do druhého pilíře, protože bude zrušen. Díky tomu, nebo kvůli tomu, že sociální demokracie a dnes již hnutí ANO tento systém znedůvěryhodnily.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Pavel Blažek, připraví se ještě jednou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Také v reakci na pana poslance Hájka. K té logice, kterou jste říkal při reakci na pana poslance Kučeru, vaším prostřednictvím (otáčí se k předsedajcímu). Ono by to vlastně znamenalo, a teď se omlouvám, že využiji příkladu z vašeho původního povolání. Kdybych tu hlasoval pro horní zákon, tak by to znamenalo, že musím jít pracovat do dolu, v té vaší logice. To neznamená, když tu schvalujeme nějaký zákon, že musíme využívat toho, co tu schválíme. My schvalujeme možnosti pro občany této země, aby např. pracovali v hornictví nebo aby např. využili či nevyužili tento tzv. druhý pilíř. Ale nezavádějme logiku, že co tu odhlasujeme, musíme také dělat, protože já bych třeba, když jsem říkal ten horní zákon, nepřál doly ani sobě ani těm dolům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Nyní pan poslanec Laudát k faktické poznámce. Upozorňuji na § 60 odst. 3 zákona o jednacím řádu, že pokud nepůjde o faktickou poznámku, odeberu vám slovo, pane poslanče. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Tak to zase budete prolamovat zvyklosti. Já jen na pana kolegu Hovorku. Tady nikdo drsně nemluvil o žádných vyloučených skupinách. Faktem je, že už ideolog pražského jara spisovatel Procházka ve své knize říkal, že některé lidi by se státu vyplatilo penzionovat, než začnou tzv. pracovat, to znamená už tenkrát v patnácti. To je tahle věc. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Poté pan poslanec Benešík v řádných přihláškách. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že není úplně pravda, co tady zaznělo. Chápu, že bylo pod rozlišovací schopností tehdejších vládních stran zaznamenat i petici, kterou podepsalo mnoho tisíc lidí, myslím, že to bylo přes 10 tisíc, kteří se vyjadřovali k důchodové reformě, která také hovořila o tom, že je tady alternativa k tomu, co připravila tehdejší vláda. Náš návrh důchodové reformy na našich webových stránkách visí od roku 2011. Pokud si toho někdo nevšiml, tak tady neříkejte, že žádná taková alternativa není. Alternativ je skutečně víc. Byly diskutovány. Vy jste měli vlastní. Takže není pravdou, že žádná není.

    To, co je teď na pořadu dne, sami jste přiznali, že druhý pilíř je nedůvěryhodný, že se do něj nehlásíte. My jsme si v okamžiku přijetí udělali velmi jednoduchý průzkum, kolik lidí, kolik poslanců a myslím i senátorů z tehdejší vládní koalice do druhého pilíře vstoupilo. Bylo to velmi smutné. Nedůvěřovali mu ani vlastní poslanci a senátoři. To také o něčem svědčí. To znamená, že v tomto smyslu jasně hovoříme o tom, že teď se připravuje - a Potůčkova komise má první výsledky, je v nich akceptována spousta věcí, které byly v našem návrhu důchodové reformy.

    Co se týká toho, že bychom všichni měli mít devět deset dětí. To prosím také není pravda. Ten problém totiž spočívá v tom, že tato společnost potřebuje pro zdravý demografický profil dětí skutečně více, ale mám-li to říct velmi jednoduše, tak potřebujeme, aby ti, kteří mají jedno dítě, měli dvě, a ti, co mají dvě, měli tři. A ne všechny vyspělé země - pan kolega Kalousek už tady není - mají málo dětí. Bavíme se o tom, že potřebujeme aspoň dvě děti na plodnou ženu, a to prosím minimálně dvě vyspělé země v rámci Evropské unie splňují, a to i když odečteme přistěhovalce z mimoevropských zemí a jejich potomky, kteří mají vyšší porodnost jaksi obecně. Princip znamená, že není pravdou, že potřebujeme odměňovat ty, kteří mají mnoho dětí.

    Další věc, kterou jsme zohledňovali, je zásluhovost, o které mluvil kolega Hovorka. Pokud je tady situace, kdy žena, která má třeba tři, čtyři, ale i pět dětí a stát jí řekne: doma ses flákala s dětmi, neodpracovala jsi dostatečný počet let, dáme ti tři a půl tisíce penze. Ale právě její děti, které chodí do práce, platí penzi potom nejenom svým rodičům, ale i těm, kteří žádné děti neměli. To není nic proti těm, kteří děti nemají. Někdo je prostě nechce, někdo je mít nemůže. Ale ti, kteří děti mají, do nich musí investovat svůj čas a samozřejmě i peníze. Jelikož určitě není ten správný přístup uplácet někoho za to, že má děti, tak je nutné zohlednit právě to, jestli děti chodí do práce, nebo ne. A to je právě i ten důvod, proč jsme třeba příznivci ne dalších porodných a dalších přídavků, ale snižování daní pro pracující rodiče. A stejně tak je to i v rámci důchodové reformy. Navrhovali jsme, aby děti mohly ze svých platů, a tím zohledníte, jestli děti pracují, část svého sociálního pojištění dát svým rodičům, a tím jim zvýšit penzi.

    To znamená, že těch věcí je víc. Ale mně se skutečně zdá, že jste si vůbec nelámali hlavu, že tady nějaké alternativy jsou, že tady je nějaký demografický profil společnosti, že se za posledních dvacet let narodilo o milion dětí méně, než je skutečně potřeba.

    Poslední věc, kterou bych chtěl říct, je, že věc je skutečně vážná. A dělat z toho na půdě Poslanecké sněmovny kabaret je podle mě velmi, velmi nezodpovědné, protože důchodová reforma je skutečně potřeba. Jenom se domníváme, že to, co jste navrhli vy, se moc nepovedlo.

    A co se týká druhého pilíře, že funguje v mnoha zemích. Podívejte se, v kolika zemích ho zrušili, v kolika zemích z něj lidé vystoupili, v kolika zemích se skutečně nepovedl. A je jich skutečně hodně - i v Evropě. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Benešík, zatím poslední řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, nechci být příliš osobní, ale na margo rodin, které mají více dětí. Já jsem z pěti dětí. Všichni máme jednu matku a jednoho otce, kteří jsou spolu dlouho sezdáni. Dokázali nás vychovat a myslím si, že nás všechny dokázali vychovat dobře. Nežili jsme nikdy ze sociálních dávek. Mám děti pouze tři - zatím - takže nejsem žádný velký premiant v tomto ohledu, ale mám ve svém okolí kamarády i příbuzné, kteří v mém věku mají pět dětí a umějí je uživit prací. Samozřejmě vítají, pokud se jim trochu odlehčí. Chtěl bych jenom říct, že o těchto rodinách mluvíme. Takové rodiny jsou, rodiny mají hodně dětí a dokážou je skutečně uživit. Pokud vyjdeme z tohoto skleníku, tak takové rodiny opravdu najdeme. O těchto KDU-ČSL mluví. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. Faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Potom přednostní práva - náhradní přednostní právo pana poslance Laudáta a pana předsedy Okamury. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. (V sále je hluk!)

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já jsem si se zájmem vyslechl návrh.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám ten čas prodloužím. Prosím znovu sněmovnu o klid! Opravdu tady není vůbec slyšet. A týká se to úplně všech částí Poslanecké sněmovny včetně vládních lavic. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuji za slovo. Se zájmem jsem si vyslechl návrh penzijní reformy z pera KDU-ČSL, který se dle pana vicepremiéra Bělobrádka jmenuje dvě děti na jednu plodnou ženu, jak to tady řekl. Jsem jedině pro, aby se podporovaly rodiny s dětmi. Nicméně se tady bavíme o důchodové reformě. Chci se zeptat, jakým způsobem budou řešeny páry, které nemohou mít děti, nebo které mají jedno dítě a je to jejich svobodná vůle. To tady přece neříkáte.

    To, co tady zaznívalo z úst zástupců KDU-ČSL, tomu se říká sociální inženýrství.

    K poznámce, co tady říkal pan vicepremiér Bělobrádek o kabaretu. Ten kabaret tady vytváří váš kolega, ministr financí Babiš. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi, že dodržel čas k faktické poznámce. S faktickou poznámkou pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Poté přednostní práva, která jsem ohlásil. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Nehodlám vám tady vyprávět celou naši koncepci. Zcela odmítám, že náš plán je dvě děti na plodnou ženu. Zcela to mrzačíte. Prosím, přečtěte si to. Vím, že vám to nestálo za to celou dobu, prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego, chápu vás, že vás to nezajímalo, ale přečtěte si to. Já vám to tady vysvětlovat nebudu, protože si myslím, že každý, kdo je gramotný, si to může přečíst.

    Druhá věc, která je zcela jednoznačná. Jestli tady hovoříte o tom, že dělá kabaret někdo jiný. Já to vím! Mně to vysvětlovat nemusíte. Já jsem taky nehovořil o vás nebo o někom takovém. Takže si to přečtěte. A navíc, opakuji, Potůčkova komise, můžete tam chodit také, a jestli odtud nemáte informace, to není můj problém, že tam nechodíte, je tam spousta věcí zapracována. Přečtěte si to. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní svou přihlášku na faktickou změnil pan poslanec Tomio Okamura, potom pan poslanec Michal Kučera také k faktické poznámce. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já jenom krátce zareaguji. No tak to, co tady řekl pan místopředseda Bělobrádek jménem vlády, tak to jsem snad špatně slyšel - aby ti, co mají dvě děti, měli tři. Já už jsem to tady říkal před půl rokem, že pakliže nebudeme mít 2,14 dítěte na matku, tak vymíráme. A už jsem před půl rokem říkal, aby vláda konečně předložila strategii zvýšení porodnosti a podpory mladých rodin s dětmi v České republice. Slyšíme jenom řeči. Žádná strategie tady není, stejně jako strategie řešení nezaměstnanosti v České republice. Pořád tady máme přes půl milionu nezaměstnaných. A když tady byl pozměňovací návrh Úsvitu, aby dostávali porodné, potažmo jsme chtěli diskutovat i o odečitatelných položkách u pracujících rodičů i na třetí a další dítě, ovšem u porodného pod podmínkou pracovní minulosti a bezúhonnosti, abychom podpořili ty řádné a nepodpořili parazitující, tak jste hlasovali proti! To znamená, tady slyšíme nějaké řeči, a vrcholem bylo vystoupení premiéra Sobotky v neděli v televizi, kdy nám potvrdil vlastně vaši strategii. Že prý k tomu, protože vymíráme, potřebujeme imigranty. A následně vláda předvedla jaké - že jsou to ti muslimští, z muslimských zemí. Původně to tady mělo být 15 nemocných dětí, záhy se z toho stalo i 55 příbuzných, nevím proč. To znamená, to je vaše strategie na zvyšování porodnosti v České republice, resp. na demografický nárůst občanů České republiky. A reálně jste nenavrhli nic pro to, absolutně nic pro to, aby rodiče v České republice měli tři a více dětí. Respektive přes 2,14. Nic. Jenom řeči. Proč jste to nenavrhli? To jsou jenom plané proklamace.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi i za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tady musím zareagovat svého předřečníka pana poslance, pana vicepremiéra Bělobrádka, který mě oslovil.

    Víte, pane vicepremiére, mě v principu nezajímá, co máte napsané někde na vašem stranickém webu. Nyní jste členem vlády a mě zajímá to, co jste jako člen vlády předložil do Sněmovny jako novelu zákona. A vy jste tady nepředložil nic. Nic, nic. Rušíte druhý důchodový pilíř a nepředložili jste nic. Odvoláváte se na nějakou komisi - ministr Babiš se té komisi vysmívá. Vaše práce je naprosto nekoncepční. Rušíte druhý důchodový pilíř, a přitom nemáte jiné řešení. Vy se odvoláváte na web, na váš stranický web, že tam máte nějaký popis důchodové reformy, a ministr Babiš se vysmívá všem komisím a říká, že se máme postarat sami, jak uznáme za vhodné. (Potlesk některých poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj s přednostním právem. Poté pan poslanec Laudát s přednostním právem.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Já tu debatu nechci příliš prodlužovat, ale chtěl bych jenom dvě věty. Z toho, co tady zaznívá ve spoustě vystoupení, vlastně pro mě je shrnutí. Všichni říkáte, že vlivem demografického stárnutí nemáme prostředky na financování průběžného důchodového systému, a zároveň říkáte: nerušte druhý důchodový pilíř, protože my z toho průběžného systému odvádíme pravidelně každý měsíc a každý rok 10 %. A tím ho tedy stabilizujeme, ten důchodový pilíř? Vždyť přece to není vůbec logické. Přeci takhle důchodový systém fungovat vůbec nemůže a stabilní rozhodně nebude. Je na tom potřeba, přátelé, opravdu zapracovat. A přemýšlejte o tom, co říkáte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě před vystoupením pana poslance Laudáta budu konstatovat omluvu, která přišla od 17.30 hodin od pana poslance Kudely. Nyní má slovo pan poslanec František Laudát jako zastupující předseda klubu TOP 09. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já myslím, že pan ministr financí to tady řekl naprosto jasně. Buď na ty penze bude, nebo nebude. Já s tím naprosto souhlasím. Pak je otázka, jestli to budou honit lidovci přes to, aby někdo na jejich pokyn - a musíte si to všichni přečíst na jejich webu, tam to najdete. Tak jako roďte, aby byly kusy. Tady vidíte, že když je úspěšný podnikatel, tak nejenom že dá práci průběžně stovkám, tisícům nebo desítkám tisíc lidí, ale taky vygeneruje ty zisky. Pro to, aby se uživili, nejenom když pracují, ale také potom v penzích. To za prvé.

    Zásadně bych se ohradil. Jestli vám, pane vicepremiére Bělobrádku, přijde, že tady děláme kabaret, když vy tady předkládáte - my chceme něco rušit a opozice nebo aspoň TOP 09, já nechci nic jiného, proto jsem dal ten procedurální návrh, než říkáme, fajn, vy chcete něco rušit. Tak vzhledem k tomu, že to je zásadní téma pro naši společnost a pro stabilitu této země, tak než začnete rušit, tak souběžně přijďte: máme tuto představu a ta je podložena ekonomikou tak, že bude udržitelná. Nic víc, nic méně po vás nechceme.

    Vy, pane Bělobrádku, tomuhle říkáte kabaret? Já tomu říkám zodpovědnost. A samozřejmě, jestliže tady někdo povídá věci tak, že zjevně nezná ani stávající legislativu, tak pak samozřejmě je logické, že na to někdo z opozice reaguje.

    Zásadně se ovšem musím ohradit proti panu předsedovi Úsvitu. My naopak chceme, abychom byli důstojnou zemí, sebevědomou zemí a nabídli jsme zejména těm, kteří naší společnosti pomohou, a jestliže dneska jim jde o život, tak abychom jim pomohli. Takže my tady se stavíme za to nejenom za vládu, že přijala ta nemocná děcka s jejich rodinami a že jim tady nabídne azyl, ale chceme dokonce, aby jich bylo víc. Jsou to křesťané, jsou to lidé, kteří jsou schopnější než většina lidí tady v té Sněmovně. Kór když slyším, co tady někteří povídáte. Takže my se naopak budeme snažit. A byli jste to vy, pane Bělobrádku, váš poslanec, který se bránil proti něčemu, co já jsem tady neřekl, a mohli jsme o tom začít diskutovat například v pátek, aby vláda měla silný mandát se v této věci rozhodovat, a ne až za nějaké tři neděle.

    A co se týká ještě pana Okamury. Minulé vlády bez nějakých velkých halasů a kraválů přijímaly uprchlíky. Ono to také o něčem svědčí. Začátkem 90. let nebyl takový candrbál a přišla sem řada volyňských Čechů. Byla válka, přišlo sem asi přes tři tisíce Srbů. Byla další válka, přicházeli sem další a další. Integrovali se, bylo to nějakým způsobem promyšlené. Někteří se chytili lépe, někteří hůře. Ale to, co předvádíte vy - ani nejste schopni zorganizovat důstojnou sanaci a bezpečnost ve Vrběticích. Tak co vlastně po vás můžeme chtít, když už mluvíte o těch kabaretech a nekabaretech, prosím vás! (Potlesk z lavic TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Faktická poznámka, ale elektronické mají přednost, pane kolego (Jandáku). Čili pan kolega Fiedler, pak kolega Holík a potom pan kolega Jandák. (Poslanec Jandák z hloučku před lavicemi: Já zapomenu myšlenku!) Pardon, pan vicepremiér je hned po panu Fiedlerovi a panu Holíkovi, protože mají elektronickou a nemůžu porušit jednací řád, i když jsem vás viděl, omlouvám se. Pan kolega Fiedler s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo, pane předsedající, a děkuji, že dodržujete tak striktně jednací řád. Ono se bude hodit, že pan vicepremiér Bělobrádek bude mít možnost zareagovat na mé krátké vystoupení.

    Pane vicepremiére, vy jste se tady odvolával na nějaký váš materiál, který je vaším stranickým materiálem. Já bych očekával, že když to máte tak dobře promyšleno, že už tady bude ležet návrh zákona od vašeho poslaneckého klubu nebo od vlády. Protože takové ty řeči v nějakých prohlášeních a v nějakých proklamacích, ty ten problém nevyřeší. To pouze vyřeší konkrétní praktické řešení návrhu zákona. Tak já předpokládám, že nás tady s tím vaším návrhem konkrétně seznámíte. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Holík, poté pan vicepremiér Bělobrádek. (Poslanec Jandák ze sálu: Předběhl mě!)

  • Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, dobrý večer. Já se omlouvám, že se tady objevuji opět, ale mám dojem, že téma tohoto bodu je novela důchodového systému. Hodně mě pozvedlo prohlášení pana kolegy Laudáta, prostřednictvím pana předsedajícího, kdy tady do toho mícháme Vrbětice. Za prvé, pan Okamura je poslanec za Středočeský kraj. Za druhé, poslancem jsem tam já a byl jsem tam osmkrát a ten problém se řeší! Takže nemíchejme tady jablka s hruškama.

    Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Laudáta poprosit, aby se aspoň styděl. Styděl před těmito lidmi, kteří tam žijí v otřesných podmínkách! ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr a vicepremiér Bělobrádek a poté pan poslanec Jandák. (Posl. Jandák: Snad tu myšlenku ještě udržím!) Věřím tomu, že pan kolega Jandák myšlenku udrží. Prosím, pane vicepremiére, omlouvám se, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vy jste nejdřív řekl něco o lidovecké politice, a pak řeknete, že vás nezajímá to, co máme na našich stránkách! Tak já vám fakt nerozumím! A je to typická arogance, že vás vlastně nezajímá, jaký mají jiní názor. To vás nezajímá! To je dobře, že to víme.

    Co se týká snížení odvodů a snížení pracujícím rodičům, tak to už od letoška platí, snížení daní pracujících rodičů.

    Co se týká druhého pilíře, ano, chceme ho zrušit. A chceme ho zrušit proto, že ani vy, ani vaši poslanci do něj nevstoupili, je nedůvěryhodný, říkáte to sami, a nechceme, aby tam vstupovali další. Přece o to tady jde!

    Co se týká kabaretu. Já vím, pane poslanče Laudáte, vás někdy ani není moc slyšet, já jsem vám někdy ani moc nerozuměl, ale to, že neposloucháte, co říkám, a pak na to reagujete - já jsem jasně řekl, že jsem tím nemyslel opozici, takže se tady točíte na něčem, co vůbec nemá smysl. Tak aspoň poslouchejte, když na to pak reagujete!

    Co se týká toho, že vás nezajímá náš návrh KDU-ČSL a že očekáváte - od toho je Potůčkova komise a v té komisi máte zastoupení i vy! Ano, můžeme tady udělat poslanecký návrh, který bude jenom za nás, ale my chceme, aby to bylo systémové řešení, které bude skutečně dlouhodobé. Proto jste tam pozváni i vy. A říkal jsem to tady. Kdybyste mě poslouchal, že tam je zapracována i spousta věcí, které jsou z našeho návrhu. Proto připravujeme koaliční návrh, ale chceme to předjednat s vámi, protože tady to není otázka hodin, týdnů, to je otázka skutečně na dlouhou dobu, na generace. O to přece tady jde! Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu vicepremiérovi. Nyní pan poslanec Jandák, potom další faktické poznámky. Pan poslanec Vítězslav Jandák k faktické poznámce. Už vám měřím čas. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji vám. Dámy a pánové, já tomu nerozumím. Já nerozumím jedné věci. Já mám Frantu Laudáta rád, moc rád, já ho znám 30 let, ale prosím vás, Františku prostřednictvím předsedajícího, tady vznikla z demokratických voleb nějaká vláda, většina v Poslanecké sněmovně a ta si něco umanula, ta většina, a teď tak rozhoduje! Proč se rozčilujete? Vždyť jste to předtím čtyři nebo osm let dělali vy! A byly to blbosti do nebe volající, co jste dělali! (Pobavení.) My to teď napravujeme. Babiš je z toho nešťastný, šediví z toho! (Smích a potlesk.) A vy říkáte prokristapána, vy zničíte tuhle zemi! Vždyť to není pravda! My se o něco pokoušíme, tato vládní koalice - ne, že bych byl ze všeho nadšený, ale o něco se právem pokoušíme a historie teprve ukáže a voliči, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Tak co blbnete a zdržujete? Děkuji vám. (Potlesk a pobavení napříč sálem.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandákovi i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera, poté pan poslanec Laudát, paní ministryně Marksová a potom pan kolega Laudát a Fiedler. Ale prosím o klid! Slovo má ve sněmovně jenom ten, komu ho předsedající udělí. Teď jsem ho udělil Michalu Kučerovi. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Škoda, že tady není pan vicepremiér Bělobrádek, on tady nebývá často, dneska tady byl výjimečně, protože on by ten kabaret tady mohl zase slyšet a zase vidět z úst mého předřečníka, ale všechna čest, bylo to fajn.

    Já bych chtěl tímto odpovědět a znovu připomenout panu vicepremiérovi Bělobrádkovi, že skutečně nečtu jeho stranický web, což neznamená, že mě nezajímá jeho názor. Já jsem tady jeho názor ve Sněmovně nezaznamenal. Jak jsem říkal, nebývá tady příliš často, takže možná neměl ani tu příležitost nám ho tady sdělit, a chtěl bych ho upozornit, že je členem vlády, která měla předložit novelu zákona o důchodové reformě, měla nám říct, na co se máme připravit, na co se mají připravit naše děti, na co se mají připravit naši partneři, naše partnerky, na co se máme připravit my, a toto jako vicepremiér vlády neudělal. Odkazuje nás na nějaký stranický web a já si myslím, že to je od vicepremiéra vlády naprosto nedostatečné - ruší druhý důchodový pilíř a nepřináší řešení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Poslankyně a poslanci, já mám jenom takový krátký vstup. Já bych chtěla do opozičních lavic vzkázat: čtěte, co je v koaliční smlouvě a co je ve vládním prohlášení. Tam není, že během roku 2014 tato vláda slibuje, že představí celou novou důchodovou reformu. To tam fakt není, ale je tam, že první krok bude zrušení druhého pilíře, a to proto, že prostě vyvádí peníze z toho veřejného místo toho, co by ten veřejný podporoval. A představení opatření důchodové reformy, kde každá politická strana má svého zástupce nebo zástupkyni, to je na programu v letošním roce a nedovedu si představit vládu, která by během prvního roku svého vládnutí takhle (luskla prsty) vyřešila důchodovou reformu. Já si myslím, že jsme dobrá vláda, ale jsme jenom lidi, nejsme úplní bozi a stále dodržujeme harmonogram, který je v těch dvou dokumentech, o kterých jsem mluvila. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Michaele Marksové. Slovo má k faktické poznámce pan poslanec Laudát a poté já, pak pan kolega Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já bych kolegovi Slávkovi Jandákovi vzkázal vaším prostřednictvím, že jsem dalek toho, abych se rozčiloval, kór když tady je takové zásadní prohlášení, jako ať studujeme všichni weby KDU-ČSL, tak to nejsou věci, které by mě rozčílily. Mě rozčílil spíš jejich postoj včera při tom hlasování o imigrační politice, protože vzhledem k tomu, jak se chtějí prezentovat veřejnosti a pak jak hlasují, tak to je tedy něco, co mě zasáhlo těžce a vnitřně, a to skutečně jsem zuřil, to se přiznám, na chodbě. Ale nikoliv dneska.

    My jsme nepřišli s ničím jiným, než že říkáme: vy jste do Sněmovny nic nepředložili. Já nebudu zkoumat, co řekne nějaký Potůček do televize nebo do rozhlasu nebo kam, já nevím, nebo do kdejakého tištěného plátku. Nás zajímá to, co vy tady děláte. A já nechci, aby to skončilo, jako když zjevně zdevastoval pan Prachař resort dopravy, načež při téměř ročním hodnocení vlády pan premiér Sobotka řekl v České televizi, že doufá, že pan Ťok dokončí práci na Ministerstvu dopravy. Děkuji. (Smích a potlesk pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času a nyní s faktickou poznámkou je pan místopředseda Filip a po něm pan poslanec Fiedler.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážené paní a pánové, dovolte mi krátkou faktickou poznámku k průběhu rozpravy. Nemohl jsem ji přednést jindy, ale přece jen se k tomu musím vyjádřit.

    Současná pravicová opozice pláče úplně na špatném hrobě. Ať si pláče na svém hrobě, protože každý, kdo je ve vládě, by měl vědět, že pokud chce prosadit něco, co má trvat dlouho, to je zejména důchodový systém, sociální systém a venkoncem i nějaký koncept daní, tak se musí dohodnout nejméně s částí opozice, aby vůbec nějaký zákon déle platil, a to u důchodového systému platí zejména. Vzpomeňte si, jak tedy vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska, promiňte mi, odporným způsobem protlačila zákon o druhém důchodovém pilíři. Pak se nedivte, že samozřejmě ho chtěli zrušit všechny parlamentní opoziční strany, ale i ty neparlamentní. Děkuji vám! (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Svoboda s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer ještě jednou. Pan místopředseda Bělobrádek už tady bohužel není a zapomněl - nebo nezapomněl, nechtěl, neuměl odpovědět na moji výzvu, kde je tedy nějaký ten návrh zákona, který by to řešil. Mluvil tady o nějaké strategii, o nějakých vizích, ale na moji otázku, kde tedy je návrh vládního zákona nebo jejich poslaneckého klubu, jsem se odpovědi nedočkal, nedozvěděl a pan vicepremiér už tady není.

    A k tomu porodnému a ke koeficientu dětí. Je to i naše téma Úsvitu, ale to, že tady o tom teď budeme řečnit, má jeden zásadní problém, který nevyřeší tu věc. Než nám ty děti dorostou a než začnou platit do důchodového systému, tak to bude trvat minimálně 20 až 25 let a neslyšel jsem, jak by chtěli řešit tedy to překlenovací období. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Svoboda s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Moje faktická poznámka se týká vystoupení kolegy Jandáka. Já se na něj vždycky těším, na ten krásný hlas, na ten krásný přednes, na to široké gesto i na tu slovní skladbu, která je velmi originální, na jedné straně velmi čistá, na druhé straně umí využít lidovou hantýrku. Je prostě radost to poslouchat.

    Dneska mě skutečně fascinoval, protože mi vysvětlil, že jsem tady zbytečně. On totiž pluralitní systém demokracie je zbytečný, protože nás je tady víc, tak co nám do toho mluvíte. My si to prohlasujeme, seďte tady, nediskutujte, počkejte, až to odhlasujeme, a pak zase můžete jít domů. Já s takovým principem práce souhlasit nemohu, protože z úplně jiných důvodů jsem šel do Poslanecké sněmovny. Ale znovu říkám, že se zase budu těšit na další vystoupení kolegy Jandáka. Doufám, že nebude příště popírat princip demokracie, na kterém tady pracujeme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Já musím osobně za sebe říci, že nejsem nijak nadšený z toho, že ten druhý pilíř rušíme, protože pokračujeme v té sérii kroků, které zpětně revidujeme zpátky do důchodového systému, a tím pochopitelně nepodporujeme jeho důvěryhodnost a důvěryhodnost infrastruktury, do které mají lidi spořit.

    Na druhou stranu v době, kdy se ten systém připravoval, bez ohledu na kritiku, která přicházela tehdy ze strany opozice, a nebyl to konsensuální návrh, to je prostě přece evidentní, jsem se ptal, zda existuje feasibility studie o tom, zda ten systém nabere dostatečnou podporu, zda se to modelovalo, zda se změřil zájem, zda se někdo zabýval tím, zda v zemi, kde se vytunelovalo tolik fondů, budou lidé ochotni dávat peníze do dalších fondů. Koho jsem se ptal, tak všichni říkali ne, taková studie není. Nebyl politický konsensus, byla tady přestřelka. Já jsem tady nebyl, ale vnímal jsem to. Na sílu se protlačuje infrastruktura, do které mají lidé spořit. A ono to kupodivu neuspělo. To je moje první poznámka. Teď se s tím nějak pasujeme. Já bych možná volil jinou cestu, ale respektuji rozhodnutí koalice a je to prostě jedno z variantních řešení. Je, protože se ten pokus nepovedl.

    Druhé, co je potřeba říci a co je potřeba ošetřit. Česká společnost nadále patří mezi ty země, které jakkoliv se dostanou do finanční tísně nebo vědí, že budou v budoucnu těžké časy, tak domácnosti začnou šetřit. Když se podíváte na výsledky stavebního spoření, tak vidíte, že ta vůle šetřit, důvěra v měnu, důvěra v prostředí tady je. To, co nemá důvěru, jsou instituce, které z hlediska penzijního systému tato Sněmovna dříve vytvořila. (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Potřebujeme tedy - ano, už končím - společně s vámi vytvořit instituce, kde se ta schopnost českých domácností šetřit může realizovat.

    A moje poslední námitka panu místopředsedovi vlády Babišovi. My nebudeme mít peníze proto, že jsme furt deficitní. My nebudeme mít peníze na důchodovém systému mimo jiné i proto, že se nám prodloužila střední délka života o deset let a vzrostla nám kvalita života, a to přece chceme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já vám připomínám váš čas. V případě, že chcete diskutovat delší dobu, přihlaste se řádně. Toto jsou faktické poznámky. Jsou na ně dvě minuty.

    Dále mám tři faktické poznámky. První je pan poslanec Benešík, poté pan poslanec Klaška a pan poslanec Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom k té slovní přestřelce ohledně webu KDU-ČSL. Já jsem také nabyl dojmu, že se na něj pan kolega Kučera odvolává - a pan vicepremiér Bělobrádek už je tady. Netušil jsem, že přijde do sálu v tuto chvíli, jinak by to asi vysvětil on. A právě proto jsme ten web vzpomenuli, abychom tu informaci doplnili, protože nám to přišlo tak, že se na to odvoláváte. A pak tady je série vystoupení, že vás nezajímá, co je na webu KDU-ČSL, ale přitom alespoň - možná nemám úplně pravdu, neposlouchal jsem stoprocentně - jste ty informace odtamtud použili, vyčítali nám je nebo jste je chtěli nějakým způsobem vysvětlit. Proto nám to takto došlo.

    Ještě poslední věc. Já vím, že obě témata jsou velmi důležitá, a nechci z toho dělat kabaret, ale myslím si, že věty o rozvratu na Ministerstvu dopravy u tohoto pultíku začínají už připomínat a rovnat se větám o karuselových obchodech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klaška a po něm pan poslanec Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan místopředseda Bělobrádek se tedy skutečně vrátil. Já jsem chtěl reagovat v podstatě ještě za něho ke kolegovi Fiedlerovi prostřednictvím pana předsedajícího o tom, že pan vicepremiér tady mluvil o koaličním návrhu, mluvil tady o pozici KDU-ČSL obecně, takže tu filozofii tady v podstatě objasnil, když hovořil o pracujících rodičích a tak podobně, abych se k tomu dále nevracel.

    Já bych chtěl říci, že skutečně projednáváme bod, který zastavuje vstup nových účastníků do druhého pilíře. Diskuse byla mnohem košatější, dostali jsme se tedy až k Vrběticím, což si nemyslím, že by sem úplně patřilo. Nicméně já jsem se o druhý pilíř také soukromě kdysi, když ještě jsem dávno netušil, že budu poslancem, zajímal. Bohužel jsem musel s lítostí konstatovat, že je pro mě neatraktivní, že se mi nevyplatí, a že ho tudíž nezúčastním. To je moje soukromé poznání. Docela s údivem jsem zaznamenal, že ani poslanci či senátoři bývalé koalice, která tento druhý pilíř navrhla, se ho neúčastní.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o faktickou poznámku pana poslance Kalouska. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Tak já si tu faktickou poznámku dovoluji pronést jako účastník druhého pilíře, který je připraven své legitimní očekávání hájit i soudní cestou.

    Je to poznámka týkající se výtek, toho, že ten první nesmělý půlkrok k penzijní reformě, kterým současné parametry druhého pilíře jsou, byl protlačen - bylo řečeno odporně - bez politického konsensu. Já jsem dvacet let tvrdil, že ideální - a myslím si to svým způsobem pořád - penzijní reforma je taková, kde se dosáhne politického konsensu podobného jako třeba u služebního zákona, protože potom je možné spoléhat se na to, že ten systém bude alespoň politicky stabilní a že se nestane předmětem populistické volební kampaně před jakýmikoliv volbami z jakékoliv strany. No jo, ale tohle jsme říkali dvacet let. A dvacet let se toho politického konsensu nepodařilo dosáhnout.

    Vzpomínám si na Klausovu komisi k penzijní reformě, kterou vedl Václav Klaus jako předseda Sněmovny. Poměrně nejdále jsme byli za pana premiéra Paroubka, sice jenom v lehkých parametrických úpravách, ale přece jenom jsme se někam dostali. A když půl hodiny před podpisem komunisté odmítli připojit svůj podpis pod tou dohodou, tak cukl i pan premiér Paroubek, protože mu někdo spočítal, že jeho účast bez komunistů na této dohodě by to znamenal přeliv 3 % až 5 % jeho voličů ke KSČM, a nechtěl to riskovat. A na základě těchto úvah, nikoliv úvah o stabilitě penzijního systému, ale úvah, jak to kterou partaj poškodí u jejích voličů a zažene je k někomu jinému, na základě těchto úvah se vždy strany za těch 25 let tady ve Sněmovně rozhodovaly, když se rozhodovaly o penzijní reformě, a proto jsem přesvědčen, že nedosáhneme žádného výsledku, a ta jediná penzijní reforma -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče, já se omlouvám.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Prosím poslední větu. Ta jediná penzijní reforma, kterou vy předložíte - kromě toho, že jste zrušili něco existujícího - je to, co řekl pan místopředseda Babiš: Je to jednoduché: na důchody buď peníze budou, nebo nebudou. No nebudou, přátelé. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pro pořádek pouze zopakuji, že skutečně faktická poznámka má vyměřený čas dvě minuty, tak vás žádám v případě, že chcete mít příspěvek delší, hlaste se do řádné rozpravy.

    Eviduji další faktickou poznámku a tu má pan poslanec Bendl. Po něm v případě, že bude pokračovat rozprava, je přihlášen pan poslanec Pilný a po něm pan poslanec Zavadil. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího s panem poslancem Kalouskem nesouhlasit, protože jsem přesvědčený o tom, že se tady najde opoziční strana, která s touto vládou bude souhlasit, řeknu, s definováním důchodové reformy. A odpovědět si můžete sami, úmyslně se dívám tímto směrem (do lavic poslanců KSČM), protože to tady několikrát padlo, ta nabídka. Vždyť jeden z největších obhajovatelů tady jsou zastánci z levého spektra. Myslím si, že tam to směřuje. Bohužel si myslím, že pan poslanec Kalousek nemá pravdu.

    A chci poděkovat panu poslanci Jandákovi, kterého mám rád. Úplně nejradši ho mám v pohádkách. Ale tahle pohádka nebude mít dobrý konec, pane poslanče prostřednictvím předsedajícího.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvu. V dnešní den se omlouvá od 18 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Milan Šarapatka.

    Další faktickou poznámku má pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se nepřipojím k vzájemnému vyznávání lásky, které tady zaznívá mezi poslanci. Jenom chci vysvětlit panu poslanci Bendlovi, že se jedná o nedorozumění. My se prostě lišíme v tom, jak chápeme pojem opoziční strana. (Zprava zaznívá chachacha.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dorazila ke mně další omluvenka. Z dnešního jednání od 18 hodin do konce jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

    A nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy, pan poslanec Pilný a po něm se připraví pan poslanec Zavadil.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, přihlásil jsem se proto, že nechci zneužívat institut faktické poznámky. Tento bod se jmenuje "novela zákona o důchodovém spoření". Už tady byly probrány Vrbětice, migrace, situace na Ministerstvu dopravy.

    Ale chtěl bych připomenout, že mluvíme o lidech. Senioři jsou totiž lidé a přibývají. A to, co je důležité, je nejen to, že se tady občas usneseme na něčem, co trošku vypadá jako almužna, kterou jim hodíme přes plot, ale že touží po nějaké kvalitě života. Nemohu souhlasit s tím, že možná že na reformu a na přímou výplatu důchodů a důchodového zabezpečení nemáme peníze, ale máme peníze na něco jiného. Jsou tady evropské fondy, jsou tady státní peníze. Ti lidé se chtějí vzdělávat, chtějí pracovat. A rozhodně bychom jim neměli odepírat paušály, které zavedla nebo zrušila minulá vláda, pak je vrátil Ústavní soud. Měli bychom je nechat pracovat, protože oni jsou schopní a mohou pracovat, mohou se vzdělávat. Usilují o nějakou socializaci. Někteří z nich se nemohou pohybovat, takže kdybychom jim třeba dali úlevu DPH na počítače nebo na připojení na internet a další věci - mluvme o nich jako o lidech.

    A jestliže budeme dělat nějakou důchodovou reformu, tak bych byl rád, aby nebyla jenom o penězích a o tom, jestli zrušíme nějaký pilíř, nebo ne, ale abychom se skutečně podívali na ně jako na lidi a začali řešit jejich problém. To máme v mnoha zákonech v mnoha fondech. Měli bychom toto mít na paměti.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený je pan poslanec Zavadil.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký podvečer, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, vážená vládo.

    Dovolte mi několik poznámek jako člověka, který u těch důchodových věcí byl skoro od samého prvopočátku. Určitě mi prostřednictvím vás, pane místopředsedo, můj kolega Kalousek potvrdí, že jsme vedli spolu vášnivé debaty o druhém pilíři a že ty vášnivé debaty byly v té poloze, kdy já jsem tvrdil, že druhý pilíř je nesmyslný, a on tvrdil opak. Nebudu to dále rozebírat.

    Teď se nacházíme v situaci, kdy chceme druhý pilíř zrušit, a já se domnívám, že to rozhodnutí je správné. Mimochodem vám řeknu jednu informaci, kterou možná nevíte. V prosinci komise OECD pro důchody víceméně konstatovala, že jít cestou těch privátních fondů není zrovna dobré - to je konstatace, kterou si můžete zjistit, a budu rád, když si ji zjistíte alespoň ti, kteří se věnují důchodovým systémům - a že je potřeba se zabývat spíš průběžnými systémy.

    Když jsem za vlády Petra Nečase řekl možná trochu expresionalisticky, že jen moula si dá peníze do druhého pilíře, a to, co jsem řekl, mě opravňovalo víceméně proto, protože já chápu, že ideální by tehdy bylo, a to byly ty dohady, kdyby bylo povinné placení do toho druhého pilíře. Když se objevila možnost povinného placení, tak se objevilo zhruba na internetu, na těch různých webových stránkách, asi 70 000 kliknutí - 70 000 kliknutí, kdy lidé říkají "ani náhodou!". To tehdy trošičku zarazilo vládu Petra Nečase a ona couvla od toho povinného.

    Já rozumím tomu, že kapitálové fondy, které by to bývaly přivítaly a které samozřejmě tím systémem, tak jak byl nastaven - a já se teď nechci dohadovat o tom, jak byl nastaven - ve své podstatě to, že se vysávaly peníze z prvního pilíře, které vlastně se vysávaly, ať se na to díváme, jak se díváme, no tak prostě ti lidé si uvědomili konečně, že do povinného spoření nepůjdou. To, že se rozhodlo o nepovinném, to byla první rána kapitálovým fondům. To je potřeba si říct. To byla, protože kdyby to bylo povinné, tak dneska fungovaly, nebylo tam těch ubohých 83 tisíce lidí.

    Můžu debatovat a diskutovat o tom, jestli to, že někdo prohlásil před volbami, že zruší, že to mělo vliv na to, že tam ti lidé nechodili. O tom můžu debatovat, ale to nikdy nezjistím, jaká je pravda, tak jako já jsem řekl, že jenom moula si to tam dá, protože já to měl opřené o jiné skutečnosti. My jsme tehdy velmi sledovali, co se odehrávalo v Polsku, co se odehrávalo v Maďarsku, co se odehrávalo na Slovensku, jaké byly kapitálové výnosy těchto fondů. A to vám řeknu, že to bylo tristní, protože vám dodnes můžu říct čísla, která třeba ze Slovenska jsem měl v roce 2013, kdy výnosy, nebo spíše nevýnosy, protože ať už to byl dynamický fond, ať už to byl jiný fond, ať už to byl konzervativní fond, žádný tento fond neměl výnos v plusu. Žádný. Žádný.

    Takže když už se bavíme o důchodových systémech, tak bych byl rád, a bohužel to jsem tady necítil, a byť můj kolega Jandák to tady trošičku nadnesl, tak on v podstatě řekl pravdu. Pánové, to, co tady padlo, a teď myslím, že to bylo od Vojty Filipa - promiň, Vojto, že to takhle říkám - že ten systém byl schválen jenom koalicí bez ohledu na to, že opozice k tomu měla určité výhrady, tak to považuji také za špatné. A pokud jsou obavy, jak to bude dál, pokud tady z opozice padají slova, že koalice nemá zatím žádné návrhy, tak já se domnívám, že je má, že třetí pilíř, který by mohl posloužit jako pilíř, který nahradí druhý, a kde se dneska jedná o tom - a já předpokládám, že se to k opozici dostane, nechci jí teď radit, aby se dívala na webové stránky, to není mým cílem - já se domnívám, že z vlády dojde konečně návrh k tomu, jak by ten třetí pilíř měl vypadat, jak by ten třetí pilíř měl skutečně zamezit tomu, aby se tedy z prvního pilíře nic nevysávalo, jak by se mělo zapojit do třetího pilíře zaměstnanecko-zaměstnavatelské pojištění, protože to všechno s tím souvisí. Takže bych byl rád, kdybychom tyhle věci brali velmi opatrně.

    A já také doufám, že z vlády dostaneme všichni tady, nejenom koaliční poslanci, ale i vy, jak si představuje, aby ten třetí pilíř vypadal, protože jsem přesvědčen - a teď se nechci bavit o deficitu toho účtu, protože kdybych se měl bavit o deficitu toho účtu, tak bych tady mohl zabrousit do roku, kdy vládl ministr financí pan ministr Kočárník, kdy byl přebytek, kdy se snížil důchodový odvod pojistného o jedno procento, tuším, kdy najednou byl zase deficit. A takhle bych mohl pokračovat. S těmito čísly se dá dost dobře čarovat, ale to není debata teď na tuto scénu.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vidím zde jednu faktickou poznámku pana poslance Foldyny. Ne. Nemáte faktickou poznámku. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy. Táži se, zda tomu je tak. Ano. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat o návrzích.

    Mám zde návrh od pana poslance Vilímce na zamítnutí. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili. Ještě přivolám kolegy z předsálí.

    Budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 25. Přítomných poslankyň a poslanců je 159, pro návrh 37, proti 122. Návrh nebyl přijat.

    Také zde eviduji návrh na zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů. Kdo je pro tento návrh, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přítomných poslankyň a poslanců je 160, pro návrh 112, proti 35. Návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena na 30 dnů.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Já se táži, zda má někdo ještě jiný návrh na přikázání. Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Penze se vždycky diskutovaly bazálně v sociálním výboru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V sociálním výboru. Děkuji. Táži se, zda ještě někdo má jiný návrh na přikázání do výborů. Není tomu tak. Eviduji faktickou poznámku od pana poslance Grebeníčka. Není prostor pro faktické poznámky. (Poslanec Grebeníček má námitku k hlasování.) Budeme hlasovat. (Smích v sále.) To znamená, vznášíte námitku proti hlasování. Tak bude nejlepší, když nám řeknete na mikrofon, co potřebujete.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Já děkuji, pane předsedající. Jsem rád, že jste dospěl k takovému závěru, abych dostal prostor. Prostě mně asi budou věřit ti, co mě znají, že jsem samozřejmě hlasoval pro zamítnutí toho zamítnutí. (Smích v sále.) A na sjetině je opačný výsledek. Já nezpochybňuji celkové hlasování, jenom pro záznam, aby bylo jasné, že v těch věcech jsem principiální. A tak jak tady v diskusi zaznělo, my jsme byli jediní proti té koncepci důchodové reformy -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já bych rád, aby se z toho nestala debata. Pochopil jsem, že pro stenozáznam chcete upravit své hlasování. Já vám za to děkuji. Nyní budeme pokračovat přikázáním do výborů.

    Nejprve budeme hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání rozpočtovému výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 27, přítomných poslankyň a poslanců je 162. Pro návrh 162, proti žádný. Děkuji.

    Nyní budeme hlasovat, aby předložený návrh byl přikázán k projednání sociálnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 28, přítomných poslankyň a poslanců je 162, pro návrh 63, proti 46. Návrh nebyl přijat.

    Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dnů. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod. Tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (V sále je velmi hlučno.)

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, rád bych vám představil návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrh vychází z programového prohlášení vlády, kde se vláda zavazuje posílit právní možnosti obrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů. Podstatnou část předkládané novely tvoří změny týkající se -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale požádám kolegy a kolegyně o ztišení. Rozumím tomu, že předchozí bod byl náročný. Jestli to potřebujete prodiskutovat, tak vás poprosím, jděte do předsálí, ať dobře slyšíme přednes pana ministra. Děkuji vám.

    Prosím, pokračujte. ***

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Také děkuji. Podstatnou část předkládané novely tvoří změny týkající se zpřesnění procesu prošetřování podnětů osob veřejným ochráncem práv. Cílem je jeho zjednodušení, vyšší přívětivost vůči podavatelům podnětů a snížení administrativní náročnosti pro prošetřované úřady a instituce. Tyto změny nemají žádný vliv na to, že ochránce zůstává doporučujícím a odborným místem. V žádném případě nemá v žádné věci, ve které jedná, sám rozhodovat.

    V duchu programového prohlášení vlády novela také respektuje evropský trend zvýrazňování role ombudsmanů při ochraně základních práv a svobod, což je posun od klasického pojetí ombudsmana jako ochránce práv osob před nezákonným jednáním státní správy a nečinností. Stejně jako ombudsman v České republice, také v jiných zemích získávají tyto instituce působnost v oblasti ochrany osob např. v detenci nebo v oblasti ochrany před diskriminací.

    Ruku v ruce s rozšiřováním působnosti v zmíněné oblasti jde také nové oprávnění ombudsmana v možnostech obracení se na Ústavní soud, případně jiné soudy. Návrh dává nově ochránci jednak pravomoc navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů nebo jejich částí pro rozpor s ústavním pořádkem, jednak podat soudu veřejnou žalobu ve věcech diskriminace. Toto rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv vyplývá i z různých doporučení mezinárodních organizací, např. doporučení číslo 5 k plnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Posílení veřejného ochránce práv o možnost navrhnout zrušit zákon pro neústavnost u Ústavního soudu respektuje jeho úlohu v ochraně jednotlivců. Veřejný ochránce práv poté, co provede šetření konkrétního podnětu a bude mít odůvodněně za to, že nezákonnost jednání úřadů se opírá o neústavní zákon, má možnost obrátit se sám návrhem na Ústavní soud. Toto rozšíření pravomoci veřejného ochránce práv mimo jiné vyplývá i z rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy o posílení instituce ombudsmana v Evropě. Je to tedy v souladu s evropským trendem posilování pravomocí obdobných institucí v dalších evropských zemích. Doposud proces vypadá tak, že občan, jehož podnět byl shledán oprávněným ze strany veřejného ochránce práv, v případě, že se chce dále bránit, tak se musí bránit soudní cestou, a teprve v rámci soudního přezkumu může buď na jeho návrh, nebo i z vlastní iniciativy soud přerušit řízení a postoupit věc k rozhodnutí Ústavnímu soudu. V případě, že tak soud neučiní, až po dokončení nebo po vyčerpání všech opravných prostředků u soudu se sám konkrétní občan může obrátit v rámci své ústavní stížnosti na Ústavní soud i s návrhem na zrušení zákona pro tvrzený rozpor s ústavním pořádkem.

    Vládní novela tak v této oblasti doplňuje možnost ochrany jednotlivců tam, kde je tvrzená neústavnost zjevná z šetření ochránce. Brání tomu, aby úřad v neústavním jednání pokračoval vůči ostatním, kteří se na něho obrátí, a dává možnost ochránci jako ultima ratio obrátit se na Ústavní soud s návrhem, kterému může, ale také nemusí soud vyhovět. Tedy i tady se pořád nic nemění na základním principu, že veřejný ochránce práv sám nerozhoduje, pouze může dávat doporučení, případně návrhy, ale i zde s konečnou platností rozhoduje Ústavní soud. Podobné oprávnění v podobném mechanismu má také slovenský veřejný ochránce nebo např. polský ombudsman. To uvádím pro potvrzení toho, že evropským trendem je dávat obdobnou pravomoc obdobným institucím, tedy ombudsmanům v Evropě.

    Druhým navrhovaným oprávněním je podání veřejné žaloby ve věcech diskriminace, což bylo rovněž předmětem doporučení ochránce Poslanecké sněmovně v roce 2013. Smyslem tohoto nástroje je především řešit rozsáhlé a systémové případy diskriminace většího počtu osob. Na základě zkušenosti jde právní úprava v řadě evropských zemí právě tímto směrem. Nové oprávnění ochránce by zároveň významně posílilo ochranu před diskriminací, která zůstává v České republice často latentní a neřešená. O tom bohužel vypovídají i pravidelné zprávy ochránce o jeho činnosti jako národního orgánu pro rovné zacházení, které jsou Poslanecké sněmovně předkládány a které odhalují např. rozsáhlou a systémovou diskriminaci starších osob v přístupu k zaměstnání či finančním službám nebo osob se zdravotním postižením v přístupu ke zboží a službám. Celý návrh zákona je motivován zlepšením ochrany práv všech osob v České republice, v čemž lze vnímat jeho hlavní přínos.

    Závěrem bych vás proto požádal o jeho propuštění do dalšího čtení, kde bude samozřejmě příležitost vést nad všemi aspekty návrhu podrobnou debatu v příslušných výborech. Doufám, že se podaří dospět k jeho schválení tak, aby se co nejlépe posílila ochrana práv lidí v České republice. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Markéta Adamová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k této předkládané novele, tedy předkládanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a zákony s ním související. Hlavním cílem novely, jak již tady bylo i řečeno, je rozšíření pravomoci veřejného ochránce práv.

    V souvislosti s posílením lidskoprávních aspektů činnosti ochránce se tedy navrhuje dát ochránci dvě nová zvláštní oprávnění, kromě toho, že je tam ještě řada menších technických změn. Budu se tedy věnovat především těmto dvěma novým oprávněním.

    První oprávnění umožňuje ombudsmanovi podávat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části, čímž by mohl rovněž reagovat na poznatky zjištěné v praxi, pokud by dospěl k názoru, že některý zákon či jeho ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Předkladatel tento záměr odůvodňuje tím, že jedním z primárních úkolů ochránce je sledovat a přispívat k ochraně základních práv a svobod. Pokud tedy ochránce tento úkol má vykonávat efektivně, měl by mít přímý přístup k orgánu, který je oprávněn aspekty souladu právních předpisů s ústavním pořádkem, jehož součástí je i Listina základních práv a svobod, autoritativně posoudit a případné rozpory odstranit.

    Druhé navrhované nové opatření je podání veřejné žaloby v oblasti diskriminace, která je často problémem dotýkajícím se většího počtu blíže neurčených subjektů, a proto žaloby jednotlivců nemohou efektivně vést k jejímu úplnému potlačení. Přesně tedy budu citovat tuto změnu v zákoně číslo 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, tzv. antidiskriminačním zákonu, kde se v § 10 mění odstavec 2, a to na toto znění: Pokud by se porušení práva na rovné zacházení nebo diskriminace mohly dotknout většího nebo neurčitého počtu osob anebo pokud by jimi mohl být vážně ohrožen veřejný zájem, může se upuštění od diskriminace a nápravy závadného stavu domáhat i veřejný ochránce práv.

    Dle důvodové zprávy jsou navržené úpravy v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh přímo neimplementuje právo Evropské unie a nebude mít žádné negativní dopady na státní rozpočet. Připomínkové řízení bylo zkráceno na 10 pracovních dnů, zahájeno bylo v červenci minulého roku a vláda návrh schválila na své schůzi dne 8. 12. 2014.

    Protože bych nerada zneužívala zpravodajské zprávy k vlastnímu návrhu, tak bych se tímto ještě chtěla přihlásit rovnou do diskuse, kde ještě přednesu nějaké hodnocení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji, paní zpravodajko. Eviduji vaši přihlášku do rozpravy a konstatuji tedy, že do rozpravy máme přihlášeny tři lidi. Předtím tedy otevírám obecnou rozpravu a požádám prvního přihlášeného, je to pan předseda Okamura, po něm pan poslanec Fiedler, poté paní zpravodajka Adamová a pak pan poslanec Mihola. Máte slovo, pane předsedo.***

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, to, co je největší bolestí našeho státu, je každodenní bezpráví páchané státními orgány na občanech. Zní to sice strašlivě, ale každý z nás tady ve Sněmovně je určitě tak jako já denně oslovovaný lidmi, kteří prosí o pomoc v případech, kdy byla na nich spáchaná nějakými státními orgány křivda. A je to jen malá špička ledovce, protože pouze menšina lidí se dokáže účinně bránit a bojuje s nespravedlností do posledního dechu.

    Z tohoto pohledu je institut veřejného ochránce práv, ombudsmana, skutečně zásadní pomocí postiženým a zaslouží si maximální podporu. Představa, že se diskriminovaní lidé dokážou sami dostatečně bránit a nebo se bránit u soudu, je zcela iluzorní. Je proto nezbytné mít ombudsmana. A ten musí mít sílu a pravomoc efektivně problémy řešit, přičemž v současnosti nemá v podstatě žádnou pravomoc. Pouze podává zprávy a doporučení, což je bezzubé a absurdní. Stávající návrh jde správným směrem, i když zcela nedostatečně. Zákon by měl ombudsmanovi umožnit řešit bezpráví na všech úrovních, tedy například i v trestní rovině. A tady nezávislý přezkum práce státních institucí zcela citelně chybí. A já i Úsvit tento stav již léta kritizujeme.

    Dále je škoda, že vláda z finančních důvodů z návrhu vypustila část týkající se monitorování práv osob se zdravotním postižením podle článku 33 odstavec 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, kterou sama Česká republika ratifikovala. Citovaný článek smluvním stranám ukládá povinnost zřídit monitorovací orgán ve smyslu nezávislé instituce na ochranu a podporu lidských práv splňující takzvané pařížské principy. Z tohoto pohledu tedy zřizovat další nové instituce je podle mě daleko nákladnější než tuto pravomoc svěřit ochránci práv.

    Ale když jsme si tu řekli A, je nutné dodat i B k tomuto návrhu. Velmi těžko se rozhoduje o posilování pravomocí úřadu, jehož současná šéfka paní Šabatová se tu prezentuje jako obhájce takzvaně diskriminovaných menšin proti domácí české většině, která je ovšem ve skutečnosti tím, kdo je tady diskriminovaný. Skutečnost je tedy přesně opačná, než jak ji prezentuje stávající paní ombudsmanka.

    Rád bych paní Šabatové a dalším podobným typům, jako je například i ministr Dienstbier, připomněl, že lidská práva máme v naší republice všichni. Nejen Romové, muslimové či Arabové, jak to prezentují tito lid, ale také Češi, Moravané a Slezané. Lidská práva mají nejen intelektuálové z pražské kavárničky pro elitní synky. Ale světe div se v uvozovkách, podle zákona je mají mít i ti, které tito lumpenintelektuálové označují za extremisty. Mají je obyčejní občané v obcích, které terorizují nepřizpůsobivé menšiny. Mají je učitelé, kteří se bojí dát špatnou známku flákači jen proto, že je muslim. To je příklad ze západní Evropy.

    Samozřejmě vidím, že úřad ombudsmana denně řeší kauzy stovek postižených lidí. Ale přesto v něčem ostudně selhává. Ve veřejném hájení práv všech, tedy nejen vyvolených etnik a menšin. Je potřebné a nutné, aby ombudsman hájil práva všech. Nikdo z nás totiž neví, kdy se stane obětí nějakého institucionálního bezpráví. V podstatě tuhle zkušenost, věřím, může potvrdit i mnoho z nás přímo tady v sále.

    Z těchto důvodů, kdy vidíme značnou nevyváženost názoru ombudsmana vůči hájení práv většiny, hnutí Úsvit v současnosti nemůže navrhovanou změnu podpořit.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji jednu faktickou poznámku pana poslance Chvojky. Poprosím ho o faktickou poznámku. Poté je přihlášen pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Budu jenom krátce reagovat, ač jsem vystupovat nějak nechtěl, na pana předřečníka Okamuru. Tak nějak jsem čekal, že bude vystupovat, že nám možná řekne něco o kebabech, o hostincích U veselého vepříka a štěkajícího psíka či o dalších věcech. Bohužel tuto srandovní historku - už v ní dál nepokračoval na rozdíl od svého facebookového profilu.

    Chtěl jsem říct jen jednu věc. Já úplně ne se vším, co dělá stávající ombudsmanka, veřejná ochránkyně práv paní Šabatová, souhlasím. Myslím si, že její dva předchůdci byli, co se týče té drobné právnické práce, o něco lepší. Možná právě proto, že to byli právníci. Nicméně chtěl bych mu říct jednu věc. Každý zákon, který se zde schvaluje, je obecně závazný a neměl by se týkat, neměli bychom na něj položit prizmatem nějaké osobnosti, která tu funkci vykonává. To znamená, pokud schvalujeme zákon o státním zastupitelství a upravujeme nějak institut nejvyššího státního zástupce, tak bychom se neměli moc koukat na to, kdo tu funkci zrovna vykonává. To stejné platí i u funkce veřejného ochránce práv. Takže není to o paní Šabatové, i když se nám nemusí líbit, jak svoji práci vykonává. Je to o tom institutu. A například za pět let může být ombudsmanem pan Okamura - nedej bože, nedej bože - a ta práce bude vypadat třeba úplně jinak. Děkuji. (Ojedinělý potlesk z řad ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní pan poslanec Fiedler a po něm paní zpravodajka Adamová.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý podvečer ještě jednou. Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych navázat na to, co tady říkal Tomio Okamura, a také na to, co znám z debat s vámi, kolegy, zde v Poslanecké sněmovně, když jsme debatovali na toto téma. Byl jsem na to častokrát dotazován. A na základě toho, co je naším návrhem nebo naším názorem našeho poslaneckého klubu, vím, že tento názor mají i jiné poslanecké kluby nebo určitě i jiní poslanci přicházejí s procedurálním návrhem na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Váš návrh jsem zaevidoval. Nyní poprosím o vystoupení do rozpravy paní zpravodajku Adamovou a připraví se pan poslanec Mihola. Máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, podle vládní novely by se mohl ombudsman nově přímo obracet na Ústavní soud s žádostí na zrušení zákonů či jejich jednotlivých ustanovení. V současné době se přitom na Ústavní soud může přímo obracet de facto pouze prezident nebo nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Ústava České republiky staví na principu dělby moci, a to na zákonodárnou, výkonnou a soudní, jak samozřejmě víme, přičemž zákonodárná moc přitom náleží Parlamentu. Rozšířením těchto pravomocí veřejného ochránce práv, který je volen Poslaneckou sněmovnou, by tak de facto došlo k situaci, kdy ochránce vykonává jakýsi dozor nad činností orgánu, kterému je z výkonu své funkce odpovědný. To považuji za naprosto nesystémové opatření.

    Veřejný ochránce práv má již nyní možnost apelovat na poslance či senátory, aby návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu podali. Je na něm, aby svou neformální autoritou zapůsobil na dostatečný počet zákonodárců, kteří následně mohou konat v souladu se svými kompetencemi. Zakotvením této pravomoci do zákona o Ústavním soudu se předkladatel snaží tuto neformální autoritu nahradit autoritou formální. Nelze ani předpokládat, že by veřejný ochránce práv takovéto návrhy podával ve velkém počtu. Jednalo by se zřejmě o jednotky případů. Proto si nemyslím, že kvůli jednotkám případů bychom měli takto významnou kompetenci ochránci přiřknout.

    V současné době není veřejný ochránce zakotven v Ústavě České republiky na rozdíl třeba od NKÚ. A chceme-li tedy vážnost této instituce posunout směrem ke zvýšení kompetencí, pojďme se nejdříve zabývat v rámci novelizace Ústavy zakotvením veřejného ochránce právě v Ústavě. Není-li tak učiněno, nezvyšujme pravomoci veřejného ochránce jen proto, že sám ombudsman po takovém navýšení pravomocí volá.

    Podíváme-li se na vymezení úlohy veřejného ochránce dle současného znění zákona, lze konstatovat, že tento orgán byl zřízen, aby působil k ochraně osob před jednáním úřadů a také prováděl systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči s cílem posílit ochranu těchto osob. Pravomoci, které mu chce tato novela dále přiřknout, jdou významně za rámec této úlohy. Proto se tedy domnívám, že by v první řadě měla panovat shoda na zakotvení orgánu veřejného ochránce práv do Ústavy a následně bychom pak případně mohli řešit změny pravomocí. Takovýto postup by byl systémově správný a logický. Proto jsem se také rozhodla navrhnout zamítnutí v prvním čtení.

    Ale chtěla bych ještě tady k té diskusi říci, že bychom to opravdu neměli vztahovat na současnou ombudsmanku, ale brát to jako úřad, jako orgán, který je v tuto chvíli někým zastáván, ale nemusí to tak být samozřejmě a nebude to tak vždycky. Děkuji. (Ojedinělý potlesk.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Svoboda a po něm pan poslanec Jandák. Poté je řádně přihlášen pan předseda Mihola. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Já bych chtěl zareagovat na to, co tady zaznělo, tzn. vazba rozhodování na současnou ombudsmanku. Já jsem přesvědčen o tom, že soustředění neúměrné moci v jedněch rukou je zásadní chyba. Proto také máme tyto věci rozděleny a takovéto právo přístupu k Ústavnímu soudu vlastně má jako jedna osoba jenom prezident.

    Myslím si, že zamítnutí tohoto zákona se vůbec neopírá o to, kdo je v současné době ombudsmane, ale opírá se o to, že dání takových pravomocí do rukou jednoho člověka je prostě zásadní a principiální chyba. A máme téměř jistou záruku, že v budoucnosti, když se tam dostane někdo, kdo skutečně nebude ideální, že tu pravomoc zneužije. Mám s tím bohaté zkušenosti. Dali jsme lékařské komoře velké pravomoci a dopadla tak, jak dopadla. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Jenom ke kolegovi Bendlovi. Nebojte se, nebude to pohádka, i když se z toho může stát horor.

    Ale to, co chci navrhnout, dámy a pánové, protože my tady trošku o někom. Já bych dal návrh, aby nám přišla odůvodnit paní ombudsmanka, proč si stojí za tím, že chce rozšířit své pravomoci. Myslím, že to není špatný návrh, protože ona je ta pravá, která tu práci vykonává. Myslím si, že z jejích úst kdybychom to slyšeli, bylo by to lepší. Takže navrhuji přerušit a na příští schůzi aby vystoupila paní ombudsmanka. Děkuji vám. (Potlesk několika poslanců napříč sálem.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bezprostředně. (Hluk v sále, pocity nespokojenosti u některých poslanců.) Bezprostředně dám hlasovat, protože zazní-li návrh, musí se dát hlasovat podle jednacího řádu bezprostředně. Takže já zazvoním na kolegy a kolegyně z předsálí. Eviduji žádost o odhlášení. V tom případě vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými elektronickými kartami. (Poslanci přicházejí do sálu a přihlašují se.)

    Vzhledem k tomu, že se počet přítomných poslankyň a poslanců ustálil, zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení projednávání tohoto bodu. Kdo je pro, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti návrhu? Končím hlasování. (Potlesk některých poslanců po objevení se výsledků na tabuli.)

    Je to hlasování číslo 29, přítomných poslankyň a poslanců je 136, pro návrh 77, proti 18. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a projednávání tohoto bodu bylo přerušeno.

    S přednostním právem se hlásí pan ministr Dienstbier.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já už jsem si trošku zvykl, že pan poslanec Jandák tady občas navrhuje nesmysly, ale představa, že se tady nyní hlasovalo o tom, že vládní návrh zákona tady nebude předkládat zástupce vlády, ale veřejná ochránkyně práv, která sama žádné rozšíření svých pravomocí nenavrhuje, navrhuje ho vláda... (Hluk v sále. Poslanec Jandák mimo mikrofon rozčileně: Bez urážek!) Já bych chtěl upozornit na to (přidává na hlase kvůli hluku), že to je vládní návrh, který vyplývá z vládního prohlášení, kde tyto věci jsou výslovně uvedeny. Takže byť samozřejmě já respektuji toto rozhodnutí Poslanecké sněmovny, projednávání tohoto návrhu je přerušeno, jenom bych trval na tom, že pořád je to vládní návrh zákona, a nikoliv návrh zákona, který by předkládala veřejná ochránkyně práv.

    (Po návratu ministra Dienstbiera do vládní lavice k němu přichází hrozící poslanec Jandák se slovy: Bez urážek!!! Pak se vrací zpět do uličky mezi lavice sociální demokracie.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já upřesním pro pořádek, abychom věděli, kde se nacházíme - je přerušen bod a v tento moment mohou vystupovat pouze poslanci a poslankyně s přednostním právem. Eviduji dvě žádosti o vystoupení, je to pan předseda Okamura a po něm pan předseda Kalousek. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Tomio Okamura: No tak pane ministře... (Poslanec Jandák křičí mimo mikrofon: Urážet se nenechám!) Tak já počkám, až se tady dohádají v ČSSD s panem ministrem. (Ozývá se smích.)

    Pane ministře, teď jste si odpověděl sám. Jste úplně zbytečný ministr a já vás vyzývám k rezignaci! Váš úřad zbytečně utrácí peníze. Není žádný přínos. A jak vidíte, i Poslanecká sněmovna, místo abyste to navrhoval vy, si radši zvolí paní ombudsmanku. To je přece ten výsledek toho hlasování! Jste zbytečný, pane ministře. A my radši všichni... Sněmovna hlasováním řekla, že radši si poslechneme vysvětlení od paní ombudsmanky než od vás! To je přece ten výsledek. (Potlesk zprava zejména mezi poslanci hnutí Úsvit, rušno v sále, řada poslanců stojí před svými lavicemi, hluk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím pana předsedu Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Aniž bych chtěl hodnotit míru přínosnosti jednotlivých ministrů vlády (sál se ztišuje), já bych nejradši, kdyby byla prohlášena za zbytečnou celá. (Smích zejména zprava.)

    Tak jenom, pane ministře, opravdu nechápu vaše rozhořčení. Nikdo přece nezpochybňuje ten fakt, který nikdo ani nemůže změnit, že to je vládní návrh. A z pověření vlády ho obhajuje vždy jeden z jejích členů a tak to bude nepochybně i v dalším pokračování. Ale Poslanecká sněmovna se demokratickou většinou na návrh sociálně demokratického poslance rozhodla, že chce v rámci tohoto vládního návrhu vyslechnout názor ombudsmanky a přerušila do té doby, než...

    Oni se hádají, sociální demokrati. (Jako reakce na poslance Jandáka, Sklenáka a ministra Dienstbiera, kteří stojí před svými lavicemi a více než živě a hlasitě spolu "debatují". Smích v sále.) A hodně se hádají. (Ještě větší smích v sále. Potlesk.)

    Přerušili jsme to do té doby, než vyslechneme názor veřejného ochránce práv, což si myslím, že je naprosto legitimní požadavek Poslanecké sněmovny, a ten bude naplněn.

    Mám jenom mimo záznam. Samozřejmě nemůže Poslanecká sněmovna něco takového už odsouhlasit. Ten bod byl přerušen. Ale mám prosbu. Pane předsedo Sklenáku, zavolejte taky Křečka. (Řečeno přímo prosebně. Smích poslance Kalouska i většiny ostatních.) Představte si, že vyslechneme paní veřejnou ochránkyni práv a najednou budeme chtít přerušit, než vystoupí také zástupce veřejného ochránce práv, protože ten není jmenován, ten je také volen demokratickým zákonodárným sborem. Tak ať je tady taky. Já myslím, že by bylo dobrý vyslechnout oba. (Smích a potlesk zejména zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak. Já jenom zopakuji, v jaké fázi jsme přerušili projednávání tohoto bodu. Byla zde vznesena žádost, zda by paní ombudsmanka mohla být přítomna jednání, a bod byl přerušen do další schůze. To znamená, my paní ombudsmanku, předpokládám, oslovíme. A znovu říkám, bod byl přerušen do další schůze Poslanecké sněmovny.

    Eviduji přihlášku s přednostním právem pana předsedy Sklenáka. Máte slovo, pane předsedo. (Velký hluk v sále, zejména vpravo.)

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já si dovoluji požádat o přestávku na jednání klubu v délce třiceti minut.