• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další den 25. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslankyně a poslanci: Jan Hamáček z rodinných důvodů, Margit Balaštíková ze zdravotních důvodů, Ondřej Benešík z pracovních důvodů, z pracovních důvodů od 11 do 18 hodin Zdeněk Bezecný, z pracovních důvodů Jan Birke, od 12.30 ze zdravotních důvodů Bohdalová Vlasta, z osobních důvodů, Jaroslav Borka, ze zdravotních důvodů Marek Černoch, z důvodu zahraniční cesty Ivan Gabal, z osobních důvodů Pavel Havíř, z osobních důvodů Radim Holeček, z důvodu zahraniční cesty Miloslav Janulík, ze zdravotních důvodů Jaroslava Jermanová, od 11. do 19. hodiny ze zdravotních důvodů Martin Kolovratník, ze zdravotních důvodů Jiří Koskuba, do 11.30 z pracovních důvodů Petr Kořenek, ze zdravotních důvodů Jana Lorencová, mezi 13. a 14. hodinou z pracovních důvodů Radka Maxová, ze zdravotních důvodů Josef Novotný, od 12 hodin z pracovních důvodů Ivan Pilný, z pracovních důvodů Lukáš Pleticha, z pracovních důvodů Karel Schwarzenberg, od 9.30 do 13 hodin z pracovních důvodů Zdeněk Soukup, z důvodu zahraniční cesty Karel Tureček, do 10.30 bez udání důvodu Milan Urban, dále z pracovních důvodů Radek Vondráček, ze zdravotních důvodů Josef Vondrášek, od 14.30 do 19 hodin z rodinných důvodů Vozka Vlastimil, z pracovních důvodů Markéta Wernerová, z důvodu zahraniční cesty Jiří Zemánek a z pracovních důvodů Jiří Zlatuška.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér Bohuslav Sobotka z důvodu zahraniční cesty, z pracovních důvodů pan vicepremiér Andrej Babiš, z důvodu zahraniční cesty pan vicepremiér Pavel Bělobrádek, dále ministři: z pracovních důvodů Jiří Dienstbier, z dopoledního jednání z pracovních důvodů Milan Chovanec, z dopoledního jednání z pracovních důvodů Michaela Marksová, z dopoledního jednání z pracovních důvodů Martin Stropnický, z pracovních důvodů zahraniční cesty Karla Šlechtová, z pracovních důvodů Dan Ťok a ze zdravotních důvodů Helena Válková.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na dnešní jednání máme pevně zařazené body 117, je to sněmovní tisk 373, a 84, sněmovní tisk 336.

    Organizační výbor ve středu 11. února projednal pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2015 a v této souvislosti navrhuji zařadit do 25. schůze nový bod a tím je Návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2015, je to sněmovní dokument 1965, a zařadit jej pevně jako třetí bod dnešního jednání.

    Dále navrhuji zařadit pevně jako čtvrtý bod dnešního jednání Návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Je to sněmovní dokument 1676, bod 111.

    Pokud není námitek, nechal bych hlasovat o těchto návrzích najednou. Jestliže nikdo nemáte námitky, zahájím hlasování. Ještě počkám, jestli kolega Sklenák... Můžu pokračovat? Dobře.

    Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den, pane místopředsedo. Já nemám námitky, ale měli bychom mít normální prostor navrhnout změny programu, ne že vy si navrhujete svoje a hned hlasujete. Rozumíme si? Já chci navrhovat změny programu schůze. Myslím, že nejdříve musí zaznít všechny návrhy, a pak se může hlasovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, je zde druhý návrh. V tom případě budeme pokračovat v tom, jak říká pan předseda Stanjura, jestli proti tomu není námitka, pokračoval bych tímto způsobem.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Takže navrhuji zařadit bod číslo 108, Informace vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice, dnes pevně na 11.30.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Já si také dovoluji navrhnout změnu pořadu schůze. První věc se týká bodů, které jsme měli pevně zařazeny v úterý, které předkládá Senát a zastupitelstva krajů. Čtyři body, měli jsme je v úterý na programu. Bohužel se na ně nedostalo, páni senátoři, páni hejtmani zde čekali, a proto bych navrhl zařadit tyto čtyři body - konkrétně jsou to tedy body 60, 61, 62 a 63 - na zítřek pevně po bloku třetích čtení. To je jeden můj návrh.

    Druhý návrh je vyřadit po dohodě s ministrem zahraničí z pořadu schůze asociační dohodu s Gruzií, bod 84.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli tomu dobře rozumím, pane předsedo, znamená to bod 84, který máme pevně zařazený, navrhujete vyřadit z dnešního jednání - nebo celkově z pořadu schůze, nebo z dnešního jednání? (Poslanec Sklenák z místa: Z pořadu schůze.) Z pořadu schůze.

    Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Kolegové, kolegyně, my víme, že dneska nebudou interpelace na premiéra, když je na zahraniční služební cestě, tomu rozumíme. Ale pan místopředseda Sněmovny četl neuvěřitelně dlouhý seznam ministrů, kteří se omlouvají. Je interpelační den, je jediný týden schůze a já nevím, jestli kromě zde sedících ministrů - mám pocit, že tak to bylo kompatibilní, že všichni ostatní se omluvili, možná s jedinou výjimkou. Tak když takhle vláda přistupuje k interpelacím, tak tedy navrhuji, abyste přečetl seznam přítomných, protože budeme odevzdávat návrh interpelací do 11. hodiny a mluvit k prázdné lavici nemá žádný smysl.

    Takže bych prosil, abyste ještě jednou a pomalu přečetl ty omlouvané ministry, případně nám pak doplnil, kdo tady vlastně odpoledne bude, na koho má vůbec smysl se obracet, s kým vůbec má cenu debatovat a kdo se tomu jako obvykle vyhýbá a je někde pryč. Chápeme omluvu pana premiéra, to je naprosto jasné, když je na Evropské radě, s tím jsme srozuměni od začátku týdne a také jsme s tím počítali. Jinak nevím, jak ty interpelace odpoledne vlastně budou probíhat. (Potlesk v lavicích napravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přestože jsem četl, kdo z členů vlády se omlouvá, tak pro pořádek je tedy přečtu ještě jednou. Poté dostane slovo pan předseda Kováčik.

    Z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan premiér Bohuslav Sobotka, z pracovních důvodů pan vicepremiér Andrej Babiš, z důvodu zahraniční cesty pan vicepremiér Pavel Bělobrádek a dále ministři: z pracovních důvodů Jiří Dienstbier, z dopoledního jednání z pracovních důvodů Milan Chovanec, z dopoledního jednání z pracovních důvodů Michaela Marksová, z dopoledního jednání z pracovních důvodů Martin Stropnický, dále z důvodu zahraniční cesty Karla Šlechtová, z pracovních důvodů Dan Ťok a z důvodů zdravotních Helena Válková.

    Máte slovo, pane předsedo. ***

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, páni ministři, paní a pánové, jsou dvě zvyklosti, nebo jsou dva zlozvyky, které tato vláda převzala od vlád minulých. Tím prvním zlozvykem je nepřítomnost ministrů ve Sněmovně zejména při interpelacích a tím druhým je to, co tady probíhá neustále s výjimkou krátké chvíle včera odpoledne, a to je odsouvání poslaneckých, zejména opozičních návrhů zákonů někam hodně, hodně, hodně dozadu, tak aby na ně nedošlo.

    Já chci poprosit, aby - a vím, že to někdy není jednoduché - se vláda na svém nejbližším zasedání vážně zabývala tím, že ona je ta, která je zodpovědná Sněmovně, a že institut interpelací je na to, aby se ta zodpovědnost Sněmovně konkrétně projednávala, konkrétně se z té zodpovědnosti skládaly účty.

    Ujišťuji vás, kolegyně a kolegové, že snahy, které tady občas jsou patrné, že by se tedy instaloval institut klouzavého mandátu nebo takzvaného klouzavého mandátu, věc nenapraví. Naopak, jestliže bude klouzavý mandát, čili ministři již nebudou moci býti poslanci, tak už je tady prostě neuvidíme vůbec. Takže se zamysleme nad tím, jak to vlastně chceme dál dělat.

    Myslím si, že interpelace jsou záležitostí, která ve všech parlamentech světa, kde je mají v jednacím řádu, je pojímána vážně. Nemusí být plný sál, všude, kde jsme byli, jsme se přesvědčili, že tomu tak nemusí být, ale interpelovaný ministr a interpelující poslanec vždy přítomni byli, pravda, s výjimkou českého parlamentu. Já teď v této chvíli nebudu nic navrhovat, jenom chci apelovat na to, aby tento prostředek demokracie byl také plně nebo co nejplněji využíván.

    A není to jenom o tom, že přece si stěžují, že "nemám čas na práci, protože musím naplano sedět ve Sněmovně". Žádný z členů Sněmovny ani z těch, co Sněmovně odpovídají, ve Sněmovně nikdy nesedí naplano. A pokud snad nějaký takový pocit někdo má, nechť se toho mandátu, ať už ve Sněmovně, nebo ve vládě, vzdá a postoupí to někomu, kdo k tomu bude přistupovat zodpovědněji. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Ještě ke mně dorazily dvě omluvenky. Dnes se ze zdravotních důvodů omlouvá z celého dnešního jednání pan ministr Svatopluk Němeček. Dále se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec Pavel Blažek.

    Táži se, zda máte ještě někdo návrhy na úpravu dnešního programu nebo připomínky. V případě, že by tomu tak nebylo, přistoupíme k hlasování.

    Nejprve bych se tedy vypořádal s dnes již pevně zařazenými body, protože pan předseda Sklenák navrhl, aby byl vyřazen bod 84, který byl původně napevno zařazen. Ještě se chci zeptat - je to tedy po dohodě s ministrem zahraničních věcí? (Poslanec Sklenák kýve, že ano.) Ano. Takže on navrhuje tento bod z dnešního jednání vyřadit.

    Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vyřazení bodu 84, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 140, přítomných poslankyň a poslanců je 130, pro návrh 122, proti 1. Návrh byl přijat, to znamená, že bod číslo 84 vyřazujeme z pořadu schůze.

    Dalším je návrh, aby byl zařazen - tedy ne jako třetí, ale jako druhý bod dnešního jednání - bod pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2015. Je to sněmovní dokument 1965.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby tento bod byl zařazen jako druhý na dnešní jednání, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 141, přítomných poslankyň a poslanců je 130, pro návrh 127, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Jako třetí bod dnešního jednání bychom zařadili návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Je to sněmovní dokument 1676, bod 111.

    Kdo je pro zařazení tohoto bodu, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Zahájili jsme hlasování. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 142, přítomných poslankyň a poslanců je 135, pro návrh 130, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dále zde eviduji návrh, aby dnes od 11.30 byl napevno zařazen bod číslo 108, což je Informace vlády o bezpečnostní situaci, návrh pana předsedy Stanjury.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zařazení tohoto bodu, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

    Je to hlasování pořadové číslo 143, přítomných poslankyň a poslanců je 136, pro návrh 124, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dále zde eviduji ještě jeden návrh, a to je, aby body 60, 61, 62 a 63 byly zařazeny napevno zítra, v pátek, po bloku třetích čtení.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 144, přítomných poslankyň a poslanců je 137, pro návrh 132, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

    Myslím, že jsem se vypořádal se všemi návrhy na úpravu programu. Nikdo nic nenamítá, je tomu tak. V tom případě přikročíme k programu tak, jak jsme ho schválili.

    Zahajuji projednávání prvního bodu dnešního programu. Tím jsou

    Předloženou zprávu uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Já vás požádám, pane ministře, abyste se ujal slova.

    Současně vás, kolegyně a kolegové, v případě, že máte něco potřebného řešit, abyste šli do předsálí, abychom dobře rozuměli, co bude pan ministr přednášet.

    Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dotační programy na rok 2015 vycházejí z dikce § 1 a § 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že stát přispívá k zachování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. Zároveň podporou vytváří předpoklady k udržování osídlené a kulturní krajiny a k rozvoji mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí. Dotační programy, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, jsou podle § 2 odst. 2 výše uvedeného zákona prováděny Ministerstvem zemědělství a jsou administrovány na základě jím vydaných zásad. Předkládaný materiál obsahuje dotační programy pro rok 2015, jejichž účel včetně rozsahu finančních prostředků schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky současně se státním rozpočtem. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo předkladatele. Přečtu jednu omluvenku. Dnes se omlouvá do 12 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Milan Šarapatka.

    Zprávu projednal zemědělský výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 373/1 a prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pan poslanec Ladislav Velebný a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že nás pan ministr podrobně seznámil s tímto sněmovním tiskem 373 a zvlášť zdůraznil i doprovodné usnesení, které zemědělský výbor důkladně s ním probral a doplnil o ty částky, které tady sdělil, tak vás seznámím pouze s usnesením zemědělského výboru.

    K dotačním programům zemědělství pro rok 2015 poskytovaných podle § 2 a § 2d zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, jak jsem konstatoval, sněmovní tisk 373, tak zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově prvního náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrly a zpravodajské zprávě poslance Ladislava Velebného a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby dotační programy zemědělství pro rok 2015, poskytované podle § 2 a § 2d zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 373, po obecné a podrobné rozpravě schválila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které zatím neeviduji žádného přihlášeného, ale s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Když dovolíte, tak já jsem se hlásil do řádné rozpravy, ale nebojte se, nebudu příliš dlouhý v téhle problematice. Opravdu se jí věnoval zemědělský výbor poměrně podrobně, protože je to sledováno zemědělskou veřejností, především tahle oblast. Já bych k tomu chtěl říct nejprve ty pozitivní věci.

    Myslím, že je dobře, že zemědělský výbor podpořil trend, který začala především Nečasova vláda, a to je v oblasti podpory živočišné výroby. Nákazový fond, který vznikl za doby ministrování Ivana Fuksy, je dobře, že existuje, a rád tady slyším, že ministr zemědělství říká, že by v průběhu roku nákazový fond doplnil až o 300 milionů korun. Je dobře, že můžeme finančně subvencovat některé oblasti tak, aby české zemědělství bylo konkurenceschopné. A můžeme to udělat, a to je potřeba také připomenout, především díky tomu, že stát může využívat zdroje vytvořené v zemědělském sektoru, ať už to je v Lesích České republiky, jejich zisky je možné přelévat především do této oblasti díky zákonu, který zase vznikl v době Nečasovy vlády, a stejně tak využíváme peníze třeba z národního podniku Budvar. Je to tak dobře a v tomhle ohledu to tady tak má zaznít. Je dobře, že v tom Ministerstvo zemědělství pokračuje.

    Co ale si myslím, že stojí za to zmínit trochu v kritickém pohledu na věc, a ono to tady dílem padlo, kdy ministr říkal, že připravujeme až o 15 milionů případně podpořit program na mimoprodukční funkce rybníků. Já myslím, obecně platí, že Česká republika se má více věnovat suchu. V oblasti zemědělství bychom měli více mluvit o projektech, které se budou věnovat potenciálně možným vzniklým situacím, které hrozí v případě, že se nedostává deště, a tyhle problémy potkávají Českou republiku čím dál častěji. Mám pocit, že se musíme zcela vážně, ve větším objemu financí věnovat vodě v krajině, mimoprodukční funkci rybníků, obnovování rybníků, obnovování vodních ploch v obcích a podobně, protože víte sami, ta čísla není potřeba zde zdůrazňovat a znovu opakovat, ale v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zanikla spousta rybníků a voda nám v krajině obrovským způsobem chybí. 15 milionů nás nezachrání. Potřebujeme nějaký silný program, který by umožnil městům a obcím, aby mohly obnovovat rybníky, aby je mohly využívat nejenom zemědělští producenti a hospodáři a sedláci, ale aby je mohla využívat krajina jako celek. Potřebujeme to pro rozvoj venkova a bylo by dobře, kdyby ministr zemědělství a vláda toto vzaly v potaz. Já už na to upozorňuji poněkolikáté. Považuji to za velmi vážnou věc. V případě, že přijdou povodně, často napáchají velmi významné škody, ale přijde-li sucho, jsou ty škody povětšině řádově větší a výkyvy počasí, myslím, že je jenom otázka času, kdy nám něco takového přinesou, a měli bychom se této problematice věnovat.

    Stejně tak jsem kritizoval i na jednání zemědělského výboru finanční prostředky, které jdou do poradenství. Myslím si, že není potřeba, aby byly tak veliké. Že bychom byli schopni tam více ušetřit a případně podpořit některé jiné programy a projekty, tak jak je považujeme za prioritní, ať už je to mimoprodukční funkce rybníků, či cokoliv jiného.

    Děkuji vám. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Kováčik, po něm pan předseda Faltýnek. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, jenom velmi krátce. Historie dotačních programů v zemědělství nezačíná vládou Petra Nečase, jak jste se možná někteří mohli z předřečníkových slov domnívat, ale tím, že byl přijat zemědělský zákon, na základě kterého ty dotační programy vznikají. A rok 1997 je tím začátkem, který dal průchod alespoň částečnému řešení potřeb, které naše zemědělství a potažmo i potravinářství má v návaznosti na věci, které posléze potom třeba nebyly možné, nebo nebyly snadné nebo nebyly řešitelné prostřednictvím takzvaných - (důrazně:) takzvaných - evropských peněz, které odvedeme do Bruselu a pak je ztěžka dobýváme zpátky.

    Musím říci, že jsem rád, že jsem našel silného spojence. Již od toho roku 1997 zejména se tady čas od času zmiňuji o naší programové prioritě zadržování vody v krajině. V Petrovi Bendlovi bez nadsázky vidím silného spojence v tomto snažení, protože koneckonců on to již řekl, do budoucna nebude jiná cesta, než řešit klimatickou změnu a její následky tím, že se postaráme o to, aby vody z toho našeho území, z té střechy Evropy, protože tou jsme, co nejméně odtékalo, ale zároveň abychom dokázali eliminovat následky náhlých přívalů a podobně, jak jsme viděli v povodních.

    Třetí věc - otázka podpory živočišné výroby. Já jsem původem zootechnik, čili je to moje srdeční záležitost, a myslím si, že to je krok správným směrem. Opět to tedy nezačínalo Ivanem Fuksou, začínalo to daleko dříve, ale to není důležité. Důležité je, že na základě možností, které nám rozpočet dává, jsou ty prostředky dotovány, nicméně dovedu si představit, že toho bude podstatně víc, protože tím, co po transformaci zemědělství z živočišné výroby zbylo, díru do světa neuděláme. Ty dramatické poklesy stavů, zejména stavů krav, ale i ostatních kategorií hospodářských zvířat, nezachráníme těmi v uvozovkách troškami, co se jako solí přisoluje, ale je potřeba daleko masivnější opatření. Anebo je potřeba, aby ta opatření byla systémovější. Jsem rád, že se postupně slyší na to, že vedle podpory prvovýroby, živočišné výroby a tak podobně se také podporuje celý ten systém, celý ten řetězec, celá ta vertikála, to znamená i to zpracování. Bude málo platné, když naši zemědělci vyprodukují jatečná zvířata, mléko, vejce, další produkty a nebude je mít tady kdo vykoupit za rozumné ceny nebo za ceny, které jsou objektivní zpracovat a také dále distribuovat na trh. To potom snadněji naši konkurenti na tom takzvaně jednotném trhu Evropské unie naše výrobce a zpracovatele převálcují.

    Já v této chvíli tvrdím, že dotační programy jsou věcí, která je dohodou napříč členů zemědělského výboru, a proto i klub KSČM tento návrh podpoří. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Zahradník, po něm pan předseda Faltýnek. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já bych se chtěl také vyjádřit s podporou zejména k těm dotačním titulům, které budou podporovat mimoprodukční funkce zemědělství, konkrétně zachování vody v krajině. Karel Havlíček Borovský napsal v jednom svém epigramu: Nechlubte se, vlastenci, není to věc řádná, že neteče odnikud do Čech voda žádná. To víme dobře. A co u nás vznikne v podobě srážek, budeme se muset snažit chtě nechtě u nás zachovat.

    Proto bych chtěl připomenout, že existuje takzvaný plán hlavních povodí, tedy plán, který vlastně zmapoval všechny možné potenciální prostory, kde by bylo možné v případě potřeby vodu u nás uchovávat. Nejsou to žádné velké plány na nějaké megastavby, ale jsou to prostě prostory, které by se měly územně chránit, aby v případě potřeby bylo možné tyto nádrže na tocích u nás vybudovat. Přimlouval bych se, zdali by se ministerstvo mohlo znovu vrátit k tomuto plánu, zrevidovat jeho podobu a případně znovu do hry vrátit proces uchování těchto území pro budoucí ochranu, pro zachování vody v krajině.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Bendl - nebo to je řádná přihláška do rozpravy? (Řádná přihláška.) Takže nyní s přednostním právem pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré dopoledne, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Já nechci protahovat tento bod, nicméně mi dovolte pouze dvě poznámky z titulu předsedy zemědělského výboru. Chci potvrdit to, co tady řekl místopředseda Kováčik ze zemědělského výboru, že tato záležitost na zemědělském výboru získala podporu napříč politickým spektrem a v podstatě téměř všichni přítomní s výjimkou jednoho hlasu byli pro, a pokud se týká doprovodného usnesení, tak všichni přítomní poslanci a poslankyně byli pro.

    Pokud se týká - a teď to myslím, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Petře Bendle, v dobrém - toho evergreenu zadržení vody v krajině, tak já si myslím, že přichází doba, kdy to budeme muset opravdu začít velmi vážně řešit. Jenom pro vaši informaci - po dohodě s panem poslancem Gabrhelem, který je ze Znojemska a je členem zemědělského výboru, se dneska v jednu hodinu scházíme s některými podnikateli z té oblasti, kteří s tím mají obrovský problém, se zemědělci, s výkonnými zemědělci. Kde v podstatě v těch aridních oblastech, jako je Znojemsko, Břeclavsko, jižní Morava celá, ten problém je dneska obrovský a tito zemědělci jsou v podstatě postiženi suchem každý rok a je potřeba to začít vážně řešit. Schůzky se zúčastní i prezident Agrární komory, kolega Toman. Čili tolik jenom informace pro nás pro všechny, že zemědělský výbor je připraven se touto problematikou vážně zabývat a samozřejmě po debatě s ministrem zemědělství v průběhu roku i v dalších letech hledat zdroje na to, aby se tato záležitost začala - ona se řeší samozřejmě, ale aby se řešila více intenzivněji a aby se našly prostředky, které do této oblasti v průběhu těch příštích let půjdou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já jsem to v dobrém myslel, prostřednictvím pana předsedajícího k panu předsedovi zemědělského výboru. Já jsem to nemyslel nijak ve zlém. On dobře ví, že na to upozorňuji dlouhou dobu, že to je jenom otázka času, kdy přijdou vážné problémy se suchem, a že na to máme být připraveni. Zemědělci nemají k dispozici vodní zdroje, takové ty přírodní vodní zdroje. Obracím se proto možná i na ministra životního prostředí, protože často v těch územních plánech máme definovány třeba jenom mokřady a bylo by dobře v územních plánech doporučovat, aby ty rybníky tam vznikaly. Já jsem mluvil s jedním člověkem, který se pět let snažil na svém pozemku vybudovat rybník. Pět let prostě se trápil s legislativou, protože to nešlo. Oni se ho ptali: Proč chcete rybník, vždyť z toho nemůžete nic mí? On říká: No, já z toho nebudu nic mít, já prostě chci, aby se tam, kde kdysi rybník byl, prostě vrátil. My máme strašně komplikovanou legislativu k tomu, abychom obnovili tam, kde kdysi bývaly, a samozřejmě je finančně extrémně náročné pro vlastníky vodních ploch, neprodukčních rybníků, aby se dostali k tomu, že ty rybníky je potřeba vyčistit, aby vodu opravdu zadržely, aby se nestaly jenom takovou průtočnou louží a posléze jenom mokřadem, který vlastně do budoucna nic neřeší.

    Takže jsem rád, že se na tomhle shodneme. Děkuji za to. Myslím, že v tom, pokud budeme spolupracovat, najdeme společnou řeč.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Pavera. Máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové. Také klub TOP 09 a Starostové podpoří tento dotační program.

    Když to vezmu historicky, zemědělci získávali dotace již za první republiky, i když ne v takové míře jako v současné době. Ale abychom byli, jak to tady už zaznělo, konkurenceschopní v celé Evropě, je třeba podpořit jak živočišnou výrobu, tak i tu rostlinnou. Jsem strašně moc rád, že mezi dotačními tituly jsou i tituly na podporu včelařství, sadovnictví a také na údržbu a obnovu kulturního fondu na venkově. Tím se trošičku zemědělství přece jen vrací k tomu venkovu skutečně, protože ono má ve svém názvu, že se zabývá i rozvojem, nebo v náplni má i rozvoj venkova. Ale rozvoj venkova, to je většinou z pohledu zemědělství jenom údržba krajiny, popř. zachytávání vody v krajině a podobně. Kdežto teď, když se tam objevilo 50 milionů korun i na kulturní památky - děkuji panu ministrovi za to, že to tam zařadil - tak jsem rád, že i venkov získal nějaké finanční prostředky.

    Je škoda, že třeba, když si vzpomenu ještě v historii, když jsem chodil jako malý kluk za sedláky na návštěvu a jezdil jsem s nimi na pole s koňmi a podobně, tak jsem se zajímal o to, jak vlastně žijí. Sedláci vždycky patřili k nejbohatším lidem na vesnici, a to i v době socialismu. A to museli odvádět různé dávky státu a podobně a vydrželi, přežili v té těžké práci i bez různých dotací. Bohužel, dnešní svět je úplně jiný a Česká republika nemůže nepodpořit naše zemědělce, proto si myslím, že všichni bychom měli tento dotační program podpořit. Samozřejmě se budeme zabývat i tím, kam směřují dotace, kdo využívá dotační tituly, a určitě to bude zajímat i vás.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní se s přednostním právem hlásí do rozpravy pan ministr.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, já jsem si to chtěl nechat na závěrečné slovo, ale řeknu to teď, abychom možná tu diskusi trochu zrychlili, aby tady některé věci zazněly.

    Chtěl bych říct, že pokud jde o vodu v krajině, hospodaření s vodou a řešení následků sucha, tady si myslím, že se opravdu shodujeme úplně napříč touto Poslaneckou sněmovnou. My jsme se dohodli s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, dali jsme dohromady nadresortní pracovní skupinu, která tuto problematiku řeší. Do konce března budeme předkládat koncepční materiál na vládu, jak to řešit v rámci celé státní správy napříč resorty, protože nemůžeme v této věci postupovat separátně - zvlášť Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, MMR, MPO a další resorty. Prostě tady je potřeba ty věci sladit a zkoordinovat. Takže to samozřejmě je připravováno tak, abychom to dokázali řešit ve vícero rovinách. Já připomenu k problematice zadržení vody v krajině, dnes dotační titul "prevence před povodněmi III" je vlastně zaměřen nejenom na čistě protipovodňové stavby, ale aby ty stavby opravdu už byly kombinované s tím, že tu vodu v krajině také zadržují. Takže od malých poldrů, které jsou v katastrech obcí, malých vodních nádrží, až opravdu po ty velké. Takže to je jedna z věcí.

    Znovu rozbíháme aktivně pozemkové úpravy a samozřejmě i diskutujeme nad územní rezervou pro případné vodní nádrže, které tady v České republice, ty územní rezervy, jsou. Jak v této věci strategicky postupovat, kde chceme která vodní díla v příštích letech realizovat. S tím samozřejmě také souvisí postavení jednotlivých povodí, protože chceme intenzivně v letošním roce připravit asi změnu toho, co od povodí očekáváme. Protože například klíčová páteřní síť, která má dodávat vodu pro závlahy, tak ta je v České republice v dost žalostném stavu a prostě tady stát bude muset přijít a říct: Chceme to vybudovat, máme na to finanční prostředky, odkud, a někomu to uložit. A tady se nabízí, že asi povodí v této věci by měl být nejpřirozenější partner.

    Pokud jde obecně o to, co jsem tady slyšel zleva a zprava, asi všechny dotační tituly jsou potřebné, pokud si zjistíme, jaké mají dopady v praxi. Jenom ten problém je v tom, že asi peněz nenajdeme nikdy dostatek, abychom mohli všechny uspokojit. Nicméně jsme se teď snažili reagovat na to, že třeba právě změnou operačních programů a tím převedením 300 mil. eur z Programu rozvoje venkova na kapitolu OPŽP a IROP došlo k výpadku finančních prostředků pro, řekněme, to drobné kulturní dědictví na venkově. Takže i proto tam vznikl tento dotační titul, který tady je. A jak jsem říkal, v průběhu tohoto roku očekáváme minimálně u čtyř pěti dotačních titulů, že dokážeme z vnitřních úspor ministerstva tyto dotační tituly finančně posílit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. S faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Hlásíte se řádně, nebo s faktickou poznámkou? Řádně, dobře.

  • Poslanec Petr Bendl: Řádně, ale budu stručný, protože bych chtěl jenom krátce reagovat na to, co říkal pan ministr. Těch zdrojů, které může Ministerstvo zemědělství v debatě s ministrem financí využít, je více. A pokud to půjde napříč politickým spektrem, což tady pan předseda zemědělského výboru naznačil, a všichni víme, že jsme ještě dva roky zpátky nebyli schopni využívat zdroje jdoucí z Lesů České republiky, a jdou z Budvaru a z dalších státních podniků, a že Lesy České republiky mají zisk na úrovni zhruba čtyř pěti miliard korun, že můžeme určitě, pokud k tomu bude politická vůle napříč politickým spektrem, sáhnout do těchto financí, a ony se vlastně budou, teď řeknu, vracet dílem i tomu lesu, budou se vracet krajině jako takové a můžeme tam odsud sáhnout. Pokud politická vůle bude. Stejně pokud bude vůle ministra životního prostředí, tak v operačních programech se určitě v tomhle ohledu dá najít, ale tam by se měli domluvit ministr zemědělství a ministr životního prostředí tak, abychom neměli dva programy na totéž. Koneckonců by to v Evropě ani neprošlo. Jenom se musí říct, odkud ty finanční prostředky půjdou.

    Bohužel moje zkušenost byla, bylo to vidět i na systému čerpání, že systém čerpání peněz z operačního programu Životní prostředí byl daleko komplikovanější než systém čerpání peněz z operačního Programu rozvoje venkova. Proto se tam taky čerpalo lépe a více a na životním prostředí to prostě nešlo. Tam buď se zjednoduší systém čerpání na životním prostředí, anebo to bude ta samá písnička jako v minulosti a to si myslím nikdo nepřeje. Chceme, aby ten systém byl jednoduchý a finance podle mě, pokud bude politická vůle, tak opravdu jsou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s přednostním právem pan ministr Brabec.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré ráno, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také stručně zareagovat. Navážu na to, co jste říkali, co říkal můj kolega ministr zemědělství Marian Jurečka.

    My skutečně tu záležitost zadržení vody v krajině vnímáme velmi závažně. Myslím si, že trend je jasný, a bohužel bude jasný i do budoucnosti. To znamená extremizace počasí v souvislosti s vývojem klimatu. Už dneska skutečně v některých oblastech na té zmiňované jižní Moravě voda prostě chybí pořád. A je nesporné, že musíme využít, souhlasím s kolegou Petrem Bendlem, vaším prostřednictvím, pane předsedající - i když to možná můžu udělat bez vašeho prostřednictví...

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Souhlasit můžete i bez mého prostřednictví.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, takže můžu udělat radost někomu i souhlasit bez prostřednictví, to je pro mě dobrá zpráva.

    Takže je to opravdu klíčové. Ta skupina "Sucho", kterou jsme spolu s Marianem založili, opravdu nebude jenom formální. Je to pracovní tým lidí ze všech resortů, ze všech oblastí, které se tím zabývají. My jsme zjistili, že v uplynulých letech tady existovala celá řada izolovaných skupin a skupinek od akademické sféry až po tu praktickou a všichni se zabývali v podstatě týmž. To znamená suchem, jak udržet vodu v krajině, ale málo ti lidé spolu spolupracovali. Takže naším cílem je připravit koncepční materiál do vlády v oblasti legislativní, technické, preventivní a samozřejmě i potom možná v tom pejorativním smyslu slova represivní. To znamená, jaké nástroje můžeme dneska využít a samozřejmě jaké máme k dispozici peníze. A souhlasím s tím, že v operačním programu Životní prostředí bylo a i bude, byť tedy výrazně méně peněz. A souhlasím také s tím, že čerpání bylo významně složitější než třeba u operačního programu zemědělského.

    Takže to je všechno teď náš cíl. My to fakt bereme jako vážný problém a nečekáme na to, až zase vysvitne sluníčko, protože ten reálný problém a nízký stav podzemních vod mimo jiné už tam přetrvává neustále a je to velmi varující. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Neeviduji nikoho dalšího, kdo by byl přihlášen do rozpravy. Jestliže tomu tak je, končím všeobecnou rozpravu a táži se, zda si vezme pan předkladatel a pan zpravodaj závěrečné slovo. Takže pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vidím, že můžeme být s předloženým materiálem vcelku spokojeni, takže materiál doporučuji schválit. Pouze se přihlásím k návrhu usnesení, které jsem přednesl v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám rozpravu podrobnou a požádám vás tedy, jestli jsem to dobře zaregistroval, pane zpravodaji, o přečtení návrhu usnesení.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Usnesení zemědělského výboru z 15. schůze dne 14. ledna 2015 k Dotačním programům zemědělství pro rok 2015 poskytovaným podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 373.

    Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny PČR po úvodním slově náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrly, zpravodajské zprávě poslance Ladislava Velebného a po rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby Dotační programy zemědělství pro rok 2015 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 373, schválila;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny;

    III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Myslím, že z jednání zemědělského výboru je podstatný ten první bod, a to je, že Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Dotační programy zemědělství pro rok 2015. Další doprovodná usnesení nejsou pro naše usnesení podstatná. Takže navrhuji, abychom dali hlasovat o tom prvním usnesení, že Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Dotační programy zemědělství pro rok 2015, jestli někdo nemáte námitku proti takto navrženému postupu. (Bez námitek.)

    Jestliže tomu tak není a nikdo se nehlásí dále do podrobné rozpravy, v tom případě podrobnou rozpravu končím. Táži se, jestli po podrobné rozpravě pan zpravodaj, příp. pan ministr si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Takže dám hlasovat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro navržené usnesení tak, jak bylo přečteno, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 145, přítomných poslankyň a poslanců 150, pro návrh 129, proti 2. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Končím projednání tohoto bodu.

    Dorazily ke mně další omluvenky, tak je přečtu. Ze zdravotních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Matěj Fichtner, mezi 13. a 21. hodinou se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Bronislav Schwarz a z osobních důvodů se dnes omlouvá paní poslankyně Martina Berdychová. Ještě upozorňuji na to, že nejpozději do 11. hodiny je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    A ještě bych vás chtěl informovat, tak jak včera proběhlo jednání organizačního výboru, že dnes po ukončení bodu Ústní interpelace budeme pokračovat v přerušené 24. schůzi Poslanecké sněmovny až do ukončení podrobné rozpravy.

    Budeme pokračovat dál v programu tak, jak jsme si ho schválili. Dalším bodem dnešního jednání je

    Prosím pověřeného člena organizačního výboru pana poslance Václava Votavu, aby se ujal slova a předložený sněmovní dokument uvedl. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo. Dovolte mi, abych vás seznámil z pověření s usnesením organizačního výboru z 28. schůze 11. února 2015 k Návrhu Pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2015.

    Organizační výbor Poslanecké sněmovny

    I.doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna schvaluje Pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2015, ve znění schválených Pravidel hospodaření pro rok 2014 s výší příspěvku měsíčně: pevná částka na kluby 24 500,- Kč, variabilní částka na člena klubu vládní strany 5 314,- Kč a variabilní částka na člena klubu nevládní strany 6 908,- Kč (koeficient 1,3). Pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2015 tvoří přílohu tohoto usnesení;

    II.pověřuje odůvodněním tohoto návrhu na schůzi Poslanecké sněmovny poslance Václava Votavu, což jsem tímto také učinil.

    Vážený pane místopředsedo, můžeme nechat hlasovat o tomto usnesení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Určitě o něm hlasovat budeme. Ale já nejdřív zahájím všeobecnou rozpravu v případě, že někdo bude chtít diskutovat na toto téma. To znamená, zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se z poslankyň a poslanců do ní chce přihlásit. Nikoho nevidím. V tom případě končím všeobecnou rozpravu.

    Chcete si vzít závěrečné slovo po všeobecné rozpravě, pane poslanče?

  • Poslanec Václav Votava: Není třeba, moje stanovisko je samozřejmě souhlasné.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Takže otevírám podrobnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. V tom případě vás poprosím, abyste návrh usnesení přečetl nyní v podrobné rozpravě, abychom o něm mohli dát hlasovat.

  • Poslanec Václav Votava: Takže to budu, vážený pane místopředsedo, opakovat to, co jsem již přečetl. Nicméně tak tedy učiním.

    Poslanecká sněmovna schvaluje Pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2015 ve znění schválených Pravidel hospodaření pro rok 2014 s výší příspěvku měsíčně: pevná částka na kluby 24 500,- Kč, variabilní částka na člena klubu vládní strany 5 314,- Kč a variabilní částka na člena klubu nevládní strany 6 908,- Kč. Pravidla hospodaření jsou přílohou tohoto usnesení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám velmi děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu. Eviduji zde žádost o odhlášení, takže vás odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Počet se ustálil a v tom případě já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak, jak byl přednesen panem poslancem. Takže táži se, kdo je pro, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 146, přítomných poslankyň a poslanců 139, pro návrh 135, proti nikdo. Konstatuji, že s usnesením byl vysloven souhlas a návrh usnesení byl schválen.

    Já vám děkuji, pane poslanče, a končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod, kterým je

    Sněmovní dokument 1676, který vám byl doručen, obsahuje usnesení organizačního výboru číslo 113 ze dne 20. listopadu 2014. Z pověření organizačního výboru tento návrh odůvodní místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Máte slovo, pane místopředsedo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, budu stručný. Na začátku našeho volebního období při jednání o vytvoření orgánů Poslanecké sněmovny nevznikl, na rozdíl od minulosti, orgán, který byl celou dobu součástí orgánů Poslanecké sněmovny, a to stálá komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Práci Kanceláře měla na starosti při dělbě práce paní první místopředsedkyně Jaroslava Jermanová a pověření členové klubů, kteří měli dbát na to, aby jednotlivé požadavky byly realizovány. Po roce vyhodnocení zjišťujeme, že orgán chybí, a proto na návrh, který padl v organizačním výboru, máte předložen tento dokument, který zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny.

    Doporučujeme na základě usnesení organizačního výboru Poslanecké sněmovny, aby stálá komise měla 15 členů. Stanoví se, že uvedená komise bude ustavena podle zásad poměrného zastoupení. V tomto ohledu tedy máte předložen návrh, a pokud jej odhlasujeme, můžeme komisi zřídit. Předsedové poslaneckých klubů budou nominovat její jednotlivé členy a komise by začala pracovat po jejím zřízení a zalidnění, abych to vyjádřil jednodušším způsobem. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo, a děkuji, že jste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám všeobecnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Pan poslanec Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych podpořit tento návrh. Vím, o čem mluvím, protože jsem byl dlouhá léta členem této komise a byl jsem i jejím předsedou. Tato komise má být partnerem Kanceláře Poslanecké sněmovny, partnerem pro pana kancléře, nemluvím jen o spolupráci, ale samozřejmě o tom, aby schvalovala různé návrhy, které jdou ze strany jak Kanceláře Poslanecké sněmovny, tak samozřejmě od samotných poslanců. Měla by se také tato komise vyjadřovat a vždy se vyjadřovala k rozpočtu Poslanecké sněmovny. Je to velice důležité. Proto apeluji, abychom tuto komisi ustavili a aby začala pracovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Chci oznámit, že pan poslanec Huml si vzal náhradní kartu číslo 10 pro další hlasování.

    Táži se, kdo se další hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se pana místopředsedy, zda si chce vzít závěrečné slovo předtím, než otevřu podrobnou rozpravu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, já jsem přesvědčen, že je potřeba pouze otevřít podrobnou rozpravu, kde bych přečetl celý text usnesení, ač ho mají všichni předaný.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a tímto tedy otevírám podrobnou rozpravu a požádám vás, jestli přečtete návrh usnesení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Poslanecká sněmovna by se zabývala usnesením:

    I. Poslanecká sněmovna podle § 47 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny.

    II. Určuje počet členů na 15.

    III. Stanoví, že uvedená komise bude ustavena podle zásad poměrného zastoupení.

    To je celé usnesení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím.

    Zahajuji hlasování o návrhu usnesení, tak jak bylo předneseno. Táži se, kdo je pro tento návrh usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 147. Přítomných poslankyň a poslanců je 144, pro návrh je 133, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen a stálá komise byla zřízena.

    Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Poprosím vás, kolegyně a kolegové, v případě, že máte něco na srdci, co si chcete říci, abyste si to říkali v předsálí, protože skutečně hluk je poměrně vysoký. Děkuji.

    Požádám, aby se slova ujal pan ministr životního prostředí Brabec.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Ještě jednou dobré ráno. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, takže tentokrát v roli pana ministra dopravy, budu se snažit být co nejstručnější.

    Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí je nejvýznamnější mezinárodní smlouvou, která se zabývá problematikou ochrany mořského prostředí před znečištěním z lodí. Byla přijata na mezinárodní konferenci už v roce 1973 a její přílohy stanovují technické požadavky na konstrukci námořních lodí a jejich vybavení tak, aby v maximální míře minimalizovaly riziko úniku škodlivin do mořského prostředí. Z důvodů celosvětově stoupající péče o ochranu ovzduší přijaly smluvní strany úmluvy 26. září roku 1997 pozměňující protokol a protokolem byla k původním přílohám připojena ještě další příloha stanovující pravidla pro omezování plynných exhalací z lodí.

    Z hlediska ochrany mořského prostředí a globálního významu úmluvy je žádoucí, aby Česká republika vyjádřila souhlas být vázána všemi jejími částmi. Přístup k protokolu je nezbytný z důvodu naplnění závazků České republiky, které plynou z členství v Evropské unii. Materie obsažená v úmluvě je úzce spjata s unijní právní úpravou zaměřenou na oblast technické způsobilosti plavidel a sankcionování znečištění mořského prostředí. Praktický dopad předkládané smlouvy MARPOL je zjevný u námořních jachet, které plují pod vlajkou České republiky, neboť také spadají do její působnosti. Jejich počty nejsou v České republice vůbec bezvýznamné, dosahují řádově stovek těchto lodí.

    Cílem protokolu z roku 1997 i celé úmluvy je mj. upravovat práva a povinnosti osob a regulace věcí, jejichž úprava je vyhrazena v zákoně. Z téhož důvodu má protokol z roku 1997 charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie.

    Dovolil bych si vás touto cestou požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací tohoto smluvního dokumentu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a poprosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Raise, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 168/1. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedající. Mám před sebou usnesení zahraničního výboru z 10. schůze z 21. května loňského roku k vládnímu návrhu, který zde byl citován.

    Po odůvodnění náměstka ministra dopravy Ing. Ladislava Němce, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě zahraniční výbor

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna dává souhlas

    a) s přístupem k Protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí,

    b) k ratifikaci mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí ve znění protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

    III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru - což tímto činím. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. V tom případě rozpravu končím. Táži se pana zpravodaje, případně pana ministra, zda si chtějí vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Děkuji.

    V tom případě přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 148. Pro návrh 109, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Dívám se, že i zde se ujme slova pan ministr Brabec. Poprosím vás o uvedení tohoto bodu.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji ještě jednou. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes to se mnou budete muset vydržet trochu déle. Mám zde několik rolí a tato je jedna z nich.

    Dovolte mi tedy, abych odůvodnil vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech. Tato dohoda byla podepsána 6. března loňského roku v Nassau. Ministerstvo financí zahájilo od roku 2009 řadu jednání se státy s preferenčními daňovými režimy, takzvané daňové ráje, a doposud sjednalo čtrnáct návrhů dohod o výměně informací s příslušnými jurisdikcemi. Tento návrh dohody je dalším z nich pokračujícím v legislativním procesu vedoucím k ratifikaci prezidentem. Sjednávání této dohody proběhlo rovněž na základě vzorového návrhu směrnice pro expertní jednání o dohodách a návrhu dohody o výměně informací v daňových záležitostech, které byly schváleny usnesením vlády 22. března 2010. Tato dohoda plně vyhovuje standardům OECD pro mezinárodní výměnu daňových informací.

    Uzavřením této dohody Česká republika získá možnost dožádání příslušného orgánu smluvního státu o informace, které jsou významné pro zjištění, stanovení a zabezpečení úhrady daní, popřípadě k vyšetřování nebo trestnímu stíhání daňových trestných činů. Od uplatňování dohody lze očekávat možnost českých daňových správců doměřit daň, která by českými daňovými rezidenty nebyla odvedena, a také zvýšení daňové disciplíny tuzemských rezidentů do budoucna. Sjednání této dohody by mělo přispět k příznivému fiskálnímu dopadu na příjmy České republiky a ke zvýšení prevence finanční kriminality obecně.

    Dovoluji si vás tedy požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Janu Fischerovou, aby odůvodnila usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 204/1. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Vážený zbytku vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, pan ministr životního prostředí zde namísto pana ministra financí, pana vicepremiéra Babiše, předložil ve druhém čtení ke schválení tuto mezinárodní smlouvu. Já jsem si i říkala, že to nejspíš dneska budete prezentovat, pane ministře, vy. Ale na druhou stranu mě to mrzí, ne že bych k vám neměla důvěru, ale vím, že budou další zákony a mezinárodní smlouvy, u nichž bylo přerušeno jednání právě kvůli nepřítomnosti odpovídajících ministrů. Takže k tomu dnes ještě nejspíše dojdeme, protože máme před sebou celý blok mezinárodních smluv.

    Já se zde jako zpravodajka tohoto tisku vrátím ke dni 25. června 2014, kdy byl na zahraničním výboru projednán tento tisk. Věcně k tomu nebyly připomínky, protože se jedná opravdu o prevenci. Mělo by to přispět k prevenci finanční kriminality.

    Dovolím si přečíst usnesení zahraničního výboru. Tento výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Nassau dne 6. března 2014." Dále pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji vám všem za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Iniciativně tento návrh projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 204/2. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka tohoto výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá.

  • Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru, který tento tisk 204 projednal na své schůzi dne 3. září 2014. Po úvodním slově náměstkyně ministra financí a zpravodajské zprávě rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Nassau dne 6. března 2014."

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Neeviduji nikoho, v tom případě rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova. Pan ministr? Paní zpravodajky? Není tomu tak.

    Nyní přikročíme k hlasování o navržených usneseních. Jsou to návrhy usnesení zahraničního a rozpočtového výboru, jak byly přečteny. Eviduji žádost odhlášení, takže vás odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrhy usnesení, jak byla přečtena, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 149. Přítomných poslankyň a poslanců je 118, pro návrh 116, proti žádný. Konstatuji, že s návrhy usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    I zde poprosím pana ministra životního prostředí, aby se ujal slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Znovu děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ke změně Dohody o mezinárodní finanční korporaci, ve zkratce IFC, dochází v souvislosti se širšími reformami ve skupině Světové banky, které reagují na rostoucí váhu rozvojových a tranzitivních zemí v globální ekonomice a vyžadují si odpovídající revizi mezinárodních smluv. Změna dohody IFC vyplývá z rozhodnutí Správní rady o změně stanov a selektivním navýšení kapitálu v roce 2010. V souladu s čl. 7 stanov IFC rozhodly o přijetí této změny tři pětiny guvernérů IFC vlastnící 85 % všech hlasovacích práv. Správní rada IFC přijala návrh na změnu 9. března 2012.

    Schválené rozhodnutí Správní rady navrhuje na základě zasedání společného ministerského výboru Rady guvernérů banky a fondu pro převod reálných zdrojů v dubnu 2010 navýšení podílu základních hlasů na pevně danou úroveň 5,55 % z celkového počtu hlasů. Tato skutečnost zabrání do budoucna snižování podílu základních hlasů, a tím ochrání hlasovací sílu zemí s malým počtem hlasů, respektive rozvojových a tranzitivních zemí. V případě České republiky zůstává hlasovací podíl zachován na úrovni 0,38 % bez jakýchkoliv dopadů na státní rozpočet.

    V rámci IFC změna dohody již vstoupila v platnost a jedná se tak o aplikaci této změny do českého právního řádu. Dovoluji si proto doporučit Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s ratifikací této dohody. Děkuji vám za pozornost.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Reného Čípa, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 217/1. Máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, zahraniční výbor na své 11. schůzi dne 25. června 2014 předmětnou dohodu projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci (IFC) vyplývající z usnesení Správní rady IFC číslo 256 ze dne 9. března 2012." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu a táži se, zda se do ní chce někdo přihlásit. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova - pane ministře? (Ne.) Pan zpravodaj? Není tomu tak. Přikročíme tedy k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem.

    Dávám hlasovat a táži se, kdo je pro toto usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 150, přítomných poslankyň a poslanců je 130, pro 120, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Končím projednávání tohoto bodu a s přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, promiňte prosím, že vás zdržím jen jednu minutu. Využiji svého přednostního práva a skutečnosti, že mezi námi sedí pan ministr Herman, abych připomněl, že zítra se opětovně pokusíme zvolit Radu Fondu české kinematografie. Myslím si, že nejenom odborná veřejnost, ale i my všichni si přejeme, aby se podařilo už tu radu zvolit. Ovšem má-li se tak stát, tak se to těžko stane bez dohody napříč politickými kluby. A tu dohodu prostě musí někdo zmoderovat. Já si těžko umím představit, že ji zmoderuje někdo jiný než ten, kdo za to nese největší odpovědnost, a to je ministr kultury. Takže berete tohle jako můj prosebný apel s tím, že když se to nepodaří vzhledem k tomu, že pan ministr není z hnutí ANO, pravděpodobně nebude okamžitě odvolán, ale i tak by to bylo velmi nepříjemné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Hlásí se pan ministr kultury.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, já opětovně chci poděkovat panu předsedovi Kalouskovi, protože si vážím jeho zájmu o to, aby volby do Rady Státního fondu kinematografie proběhly dobře, a nerozuměl jsem úplně té poznámce, protože vedu intenzivní jednání o této věci. Hovořil jsem o tom přímo i s ním. On mě odkázal na jednoho ze svých poslanců, členů klubu, to znamená, že tato jednání vedu jednak s předsedy klubů ve spolupráci s předsedou našeho klubu panem kolegou Miholou, a nevidím nejmenší důvod k tomu, že by se zde neměla ta volba podařit, protože je to věc natolik nadstranická a věcná, že věřím, že všichni máme zájem na tom, aby naše kinematografie byla v dobrých rukou, co se týká této rady. Takže ještě jednou děkuji za tento zájem a úplně té poznámce nerozumím, nicméně samozřejmě ji berou vážně a přesně v tomto duchu jednám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budeme pokračovat dál v programu. Dalším bodem měl být vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Prištině dne 26. listopadu 2013, je to sněmovní tisk 123 ve druhé čtení. Tento bod byl přerušen a byl přerušen do doby přítomnosti ministra zahraničních věcí a ministra financí. Bohužel tato podmínka není naplněna, takže budeme pokračovat dál do splnění této podmínky, kdy budou přítomni oba dva ministři. Takže tento bod odkládám do přítomnosti obou ministrů.

    Budeme pokračovat dalším bodem a tím je

    Prosím, aby i zde úvodní slovo přednesl pan ministr Brabec.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji vám, pane předsedající za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vám předložit k projednání smluvní dokument v oblasti mezinárodních daňových vztahů, a sice Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Pákistánskou islámskou republikou. Tato smlouva byla podepsána 2. května loňského roku v Praze. Jde o standardní kompletní bilaterální smlouvu, která upravuje zdaňování a zároveň i vyloučení mezinárodního dvojího zdanění různých druhů příjmů. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Pákistánem se v současné době neaplikuje žádná smlouva, a může tedy vznikat nežádoucí mezinárodní dvojí zdanění.

    Tato smlouva, která byla na expertní úrovni sjednána na základě vzorových modelů OECD a OSN, standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady České republiky a Pákistánu. Stanoví zásadu rovného nakládání se subjekty obou smluvních stran, umožňuje neformální řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění daňové smlouvy a rovněž umožňuje výměnu informací v kontextu daní všeho druhu. Smlouva se zabývá zdaňováním všech druhů příjmů a obecně aplikuje jako metodu vyloučení dvojího zdanění metodu prostého zápočtu zahraniční daně.

    Přímý dopad na státní rozpočet České republiky tato mezinárodní daňová smlouva mít nebude. Celkový přínos plynoucí z uzavření smlouvy bude záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce. Tato smlouva zajisté nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy a nemůže tak založit novou daňovou povinnost.

    Navrhuji, by Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala v úvahu zmíněné skutečnosti při projednávání Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou, a dovoluji si navrhnout, aby tato mezinárodní smlouva byla v prvém čtení přikázána příslušným sněmovním výborům. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní prosím, aby se ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Milan Šarapatka. (Není přítomen.) Vypadá to, že nemáme zpravodaje pro prvé čtení. Poprosím tedy pana předsedu klubu sociální demokracie. Pane předsedo Sklenáku, potřeboval bych, abyste navrhl nového zpravodaje pro prvé čtení, protože zde není přítomen pan poslanec Milan Šarapatka. (Posl. Sklenák namítá, že se nejedná o poslance ČSSD. Po chvíli se přihlásila posl. Fischerová.)

    Paní poslankyně Fischerová se toho ochotně ujme. Já vám moc děkuji, paní poslankyně, že jste pomohla vyřešit vzniklou situaci. ***

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Děkuji i za důvěru, velmi ráda navážu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě než vám udělím slovo, tak vzhledem k tomu, že se jedná o změnu zpravodaje, budeme muset o tom dát hlasovat. Dávám hlasovat o tom, že měníme zpravodaje pro první čtení, a to je paní poslankyně Fischerová.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro změnu zpravodaje. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 151. Přítomných poslankyň a poslanců je 141, pro návrh je 124. Schválili jsme změnu zpravodaje, respektive zpravodajky.

    Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji velice za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci říci stručně, tak jak už zde přednesl opět pan ministr životního prostředí v zastoupení pana ministra financí tento návrh mezinárodní smlouvy, její ratifikace se bude odrážet opět v pomoci podnikatelům. Jedná se o dvojí zdanění. Víme, že země, kde máme možnost obchodovat a rozvíjet tuto činnost, tak jedině je to přínosem pro naši republiku. Já proto velmi stručně vyjádřím tady názor na tento návrh ratifikace této mezinárodní smlouvy, čili kladné stanovisko, a doporučuji postoupit do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní přihlásil. Nikdo. Děkuji vám. Končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zda máte někdo ještě nějaký jiný návrh. Není tomu tak.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 152. Přítomných poslankyň a poslanců je 145, pro návrh 126, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Končím projednávání tohoto bodu a současně předám řízení schůze kolegovi Gazdíkovi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pěkné dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Předložený návrh neuvede ministr dopravy Dan Ťok, ale uvede pan ministr životního prostředí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. I na moři je životní prostředí, takže se mi ten resort prolíná.

    Dovolte mi, abych uvedl tento vládní návrh a poznamenal, že výcvik členů posádek námořních lodí hraje v oblasti námořní bezpečnosti důležitou roli. Z tohoto důvodu přijaly členské státy Mezinárodní námořní organizace v roce 1978 Mezinárodní úmluvu o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků. Úmluva vstoupila v platnost 28. dubna 1984 a začala platit i pro Československou - tenkrát ještě - socialistickou republiku.

    Vzhledem k vývoji zejména v oblasti technologií bylo rozhodnuto o komplexní revizi předkládané úmluvy a konference smluvních stran konaná v červnu roku 2010 přijala ve filipínské Manile rozsáhlé změny přílohy a předpisů, tzv. Manilské změny. Přijetí Manilských změn je pro nás nezbytné z důvodu posílení bezpečnosti, života a majetku na moři, ochrany mořského prostředí a v neposlední řadě také zajištění lepších možností uplatnit se na trhu práce pro 1 200 českých námořníků a členů posádek námořních lodí. Zároveň bude zajištěna transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimální úrovni výcviku námořníků.

    Proces sjednání předkládané úmluvy je třeba sladit se současnými ústavněprávními požadavky. Předkládám tedy společně s Manilskými změnami k ratifikaci rovněž původní text úmluvy. Manilské změny jsou v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii a se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva. Provádění Manilských změn nebude mít žádný dopad na výdaje státního rozpočtu.

    Dovoluji si vás tedy tímto požádat, vážené kolegyně, vážení kolegové, o projednání tohoto materiálu ve výborech Sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Richardu Brabcovi. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan ministr poměrně zevrubně okomentoval tuto úmluvu o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků. Já snad jen doplním, že základní povinnost, kterou na sebe smluvní strany převzaly, spočívá v závazku provádět ustanovení tady této úmluvy, přijímat všechna opatření ve svých vnitrostátních právních řádech k úplnému naplnění jejich ustanovení, aby se zajistilo, že z hlediska bezpečnosti života a majetku na moři a z hlediska ochrany mořského prostředí budou posádky lodí kvalifikované a způsobilé pro výkon jejich povinností.

    Byla tady řeč o tom, na co tady tato úmluva navazuje, na ty předchozí z roku 1978, i o té reakci na vývoj zejména v oblasti technologií, na což reagovala Manilská změna nebo úmluva v červnu 2010. A také potvrzuji, že je v zájmu České republiky přijetí tady této úmluvy, neboť má dopad na zhruba 1 200 českých námořníků na mezinárodním trhu práce, dále na organizace, které v České republice působí a které v souladu s požadavky této úmluvy poskytují výcvik námořníků.

    Doporučuji postoupit tuto úmluvu k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Je tady žádost o odhlášení, odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu k projednání zahraničnímu výboru.

    O tomto zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 153. Přihlášeno je 133 poslankyň a poslanců, pro 133, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme návrh přikázali k projednání zahraničnímu výboru. Končím první čtení tohoto bodu.

    Dalším bodem je

    Prosím tedy, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a zpravodajka zahraničního výboru paní poslankyně Jana Fischerová.

    Ptám se, jestli mají zájem navrhovatelé, to je pan ministr zahraničí či pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek vystoupit. Případně paní zpravodajka? Pan ministr Mládek se hlásí. Pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Možná bych jenom do rozpravy řekl několik poznámek k diskusi. Rád bych ještě jednou zdůraznil, že tady v této dohodě, kterou předkládám, protože se Česká republika zavázala, že bude ratifikovat tuto dohodu stejně jako ostatní členské státy, že ji předkládám jako dohodu, která se týká přidružení, a ne členství Ukrajiny, protože se to pořád v rozpravách nerespektuje.

    Já bych chtěl znovu připomenout, že dohoda o přidružení pro Českou republiku byla přijata na začátku devadesátých let minulého století a tato dohoda ještě samozřejmě nebyla rozhodnutím o tom, že Česká republika se bude ucházet o členství. Tak bych byl rád, kdyby toto se mělo na paměti při diskusi a nedocházelo opakovaně ke směšování dohody o přidružení s dohodou o členství.

    Účel té dohody je, jak víte, právě to, aby se provázaly a prohloubily hospodářské a politické vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou.

    Já vím dobře, že v této chvíli asi událostí, která by tu měla být zmíněna, protože je teď úplně zásadní pro další vývoj na Ukrajině, jsou jednání, která probíhají v Minsku ve formátu Ukrajina, Rusko, Německo a Francie, protože se jich zúčastní především prezidenti Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska. Jestli dovolíte, tak já bych vám jen ve dvou minutách řekl, co se v této chvíli v Minsku děje, protože to nepřímo souvisí s touto dohodou.

    Podle informací, které mám přímo z Minsku, se v celonočním mnohahodinovém jednání nakonec zástupci shodli na zhruba dvanácti základních bodech memoranda, které by mělo být přijato a podepsáno. Problém je kolem posledních dvou bodů memoranda. Věcně ten úplně základní problém, který způsobuje, že to jednání stále pokračuje a ještě do této chvíle neskončilo, je v tom, že je problém vytyčit demarkační linii. Tu linii, která je bodem dotyku nebo prostorem dotyku, ze které by se měly odstranit těžké zbraně a která by se měla respektovat oběma stranami. To, co se celkem předpokládalo, že bude problém, že strana separatistů má jinou představu o tom, kudy by ta linie měla vést, než je představa, kterou má Ukrajina. A pokud je mi známo, tak to je v této chvíli tím základním kamenem sporu a důvodem toho, proč ta jednání vlastně do této chvíle neskončila.

    Nicméně já od začátku podporuji tuto diplomatickou aktivitu Evropy, Evropské unie a evropské diplomacie, protože jsem přesvědčen, že to je nejlepší cesta, jak situaci na výchově Ukrajiny změnit a zastavit násilí. Přesto jsem stále přesvědčen, že i ten fakt, že jednání probíhají tak dlouho, je zároveň vyjádřením určité dostředivé síly a zájmu zúčastněných dohodu nalézt. Zároveň jsem si vědom toho, že nejde o to, mít dohodu o příměří nebo míru na papíře, ale že je třeba jí dosáhnout v tom prostoru, ve kterém se stále bohužel bojuje. Přesto se domnívám a jsem přesvědčen, že jednání se doberou nějakého výsledku a že ti, kteří strávili tolik hodin vyjednáváním textu memoranda, neřeknou nakonec, že se to nepovedlo. Jsem přesvědčen, že diplomatická cesta k řešení krize na Ukrajině se ukáže být správnou. Jsem rád, že evropská politika nečeká a že se účastní a snaží za každou cenu to dotáhnout do výsledku, který bude znamenat ukončení střelby, stažení těžkých zbraní a stažení - což je mimochodem také předmětem toho jednání - všech cizích vojáků nebo těch, kteří do toho prostoru přišli odjinud. To je také předmětem toho jednání a dokonce i s tím už byla, pokud vím, určitá shoda. Ze všech informací, které mám, se domnívám, že to pořád postupuje směrem, který bychom potřebovali, nicméně stále není konec a rozhodně vyhráno samozřejmě zdaleka není.

    Říkám to tady proto, že asociační dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou je také něčím, co bylo výsledkem jednání. Rád bych tady ještě jednou připomněl, že v těchto jednáních poprvé sehrálo roli také Rusko. Já si dovolím znovu vám připomenout, co už jsem tady říkal, že implementace ekonomické části dohody o volné zóně obchodu byla odložena, to znamená, teď je tady asociační dohoda, ale implementace ekonomické části se odkládá až do 31. prosince 2015. To bylo rozhodnuto v jednáních mezi zástupci Evropské unie, Ukrajiny a Ruska. Důvodem je, že na ruské straně byla obava, že toto ovlivní obchodní výměnu mezi Ukrajinou a Ruskem, a Rusko tím, že Ukrajina akceptovala to, že se platnost ekonomické dohody odloží, tak Rusko výměnou za tento krok přislíbilo, že neuvalí na Ukrajinu v tomto roce žádné obchodní restrikce.

    To, co tady říkám, že z krize politické, ale vlastně na Ukrajině i ekonomické se lze dostat pouze jednáním. A Evropa by se v tom měla snažit pomoci, především proto, že Ukrajina a její konsolidace, nebo naopak tragický vývoj je něco, co by nesmírně ovlivnilo bezpečnost Evropy, stabilitu Evropy ekonomickou i bezpečnostní. Proto se domnívám, že je to věc, které bychom se měli věnovat, a já vám tady ještě jednou dnes navrhuji, abychom to pustili do prvního čtení a o asociační dohodě se vážně bavili ve výborech Sněmovny. To je moje prosba na vás. Doufám, že se to povede.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi zahraničí. Nyní prosím pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který se hlásí o slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte i mně říci několik slov na téma dohody o přidružení s Ukrajinou. Kolega Zaorálek tady velmi výrazně zmínil politický rozměr a já považuji za potřebné zde vystoupit, protože dohoda o přidružení je především dohodou o volném obchodu, a to se trochu ztrácí z debaty, která tady probíhá už delší dobu. Tento ekonomický rozměr je velmi důležitý, protože je prohloubena komplexní oblast volného obchodu. DCFTA, kterou vám zde dnes představujeme, je součástí Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy a Ukrajinou. Jejím cílem je nastavit rámec pro posílení a modernizaci obchodních vztahů mezi EU a Ukrajinou, přispět k rozvoji ukrajinské ekonomiky prostřednictvím otevírání trhů, a to zejména postupným odstraňováním cel a kvót, harmonizací legislativy, která ovlivňuje obchod, a přibližováním ukrajinské ekonomiky standardům Evropské unie.

    Ukrajina je pro Českou republiku historicky významným obchodním partnerem. Vzájemné hospodářské vztahy se od roku 1993 vyvíjely pozitivně, vývoz na Ukrajinu vzrostl od té doby na desetinásobek. V teritoriálně orientovaných exportních strategiích byla v posledních letech vždy řazena mezi jednu z prioritních zemí. Celkový obrat vzájemného obchodu dosáhl v roce 2013 téměř 56 miliard, český vývoz činil 32 miliard. Aktuálně nastavené celní tarify jsou relativně nízké, a proto DCFTA je důležitá především z důvodu odstranění netarifních překážek obchodu. Zásadní je fakt, že další liberalizací vzájemného obchodu se i českým firmám otevře trh zhruba se 45 miliony obyvatel. Také je ovšem pravda, že výsledky minulého roku budou výrazně horší než výsledky roku 2013, a to bohužel nejenom díky konfliktu na východní Ukrajině, ale díky velmi neuspokojivé situaci v ukrajinském hospodářství obecně. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu. Nyní má nárok na vystoupení zpravodajka zahraničního výboru paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Já vám, pane místopředsedo, děkuji za slovo a navážu na slova předřečníků. Nebudu už se vracet k tomu, co zde říkal pan ministr zahraničí, protože to by bylo opakování. Spíš jenom dodám, že tak jak mnozí sledujete aktuální vývoj kolem nočního jednání, setkání v Minsku, tak mezitím už byla podepsaná vlastně dohoda, což je velice dobře jistě z mého pohledu, a věřím tomu, že tak to cítíme každý z nás, jak tady v lavicích sedíme. Protože osobně, když se zamyslím nad celkovou situací vůbec tady u nás v republice od roku 1990, takové ohrožení v okolních zemích, a když soucítíme vlastně s nimi, tak to je opravdu něco neskutečného, čemu musíme věnovat náležitou pozornost.

    Já jako zpravodajka tohoto tisku se už nebudu vracet k tomu, co jsem v obecné rozpravě uváděla. Bylo to 10. prosince loňského roku. Ten den přímo také zasedal Senát a schválil ratifikaci této asociační dohody. To jenom pro souvislost, abychom věděli.

    Mě i zajímalo, jak probíhá debata a vyjádření ostatních států Evropské unie k podepsání této asociační dohody. Měli jsme možnost s některými kolegy tady ze Sněmovny jednat se zahraničním výborem v Polsku, Německu. Například Poláci nám řekli, že tam to bylo stoprocentními hlasy hned velmi rychle odsouhlaseno. Opravdu se k tomu postavili velice vstřícně, jednoznačně. A já chci říci za sebe i za klub Občanské demokratické strany, tak jak o tom debatujeme, tak opravdu Ukrajina a naše osobní zkušenosti s tímto blízkým východním, řeknu, přítelem, partnerem, nám na srdci velice leží a dodám k tomu ještě osobní zkušenosti. Když jsem mluvila minulý víkend se členy partnerské delegace se Zakarpatí, tam jsme o té věci měli možnost se aktuálně bavit a ty neskutečné ztráty, které tam byly i na životech, myslíme, že už je to pro nás všechny tak zasahující zpráva, že musíme být vstřícní v tuto dobu, dolní komora Parlamentu, a být nápomocni a ničím jiným než teď ukázat, že nepřešlapujeme na místě, ale tuto ratifikaci asociační dohody podporujeme. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce Janě Fischerové. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Obecná rozprava minule byla přerušena, nebo ukončena poté, co pan poslanec René Číp podal pozměňovací návrh, tedy procedurální návrh - odročit projednávání tohoto bodu na dobu neurčitou. Více najdete ve stenozáznamu. Já přivolám ještě kolegy z předsálí a o tomto procedurálním návrhu dám hlasovat. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance René Čípa, který navrhl toto usnesení - odročit projednávání tohoto bodu na dobu neurčitou.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 154. Přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 35, proti 76. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Vojtěch Filip, po něm paní poslankyně Váhalová, pan poslanec Foldyna, paní poslankyně Zelienková. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, je to samozřejmě velmi vážná věc, kterou projednáváme. Já jsem si se zájmem přečetl alespoň české agenturní zprávy o 16 hodinách jednání k dohodě o příměří na Ukrajině a jednotlivá stanoviska. Samozřejmě je otázka, jaký bude dál vývoj Ukrajiny jako našeho evropského souseda, stejně jako jsou sousedem další státy Východního partnerství, pokud jde o Českou republiku, potažmo o Evropskou unii.

    Co mě zaráží, a dovolte mi, abych se s vámi podělil o věc, která je podle mého soudu velmi zarážející a měli bychom na ni znát odpověď. Teď nemyslím od velvyslanectví Ukrajinské republiky, to si může vyžádat pan ministr zahraničních věcí, případně výbor zahraniční, ale já vám ocituji, co mám z posudků o perzekuci členů stranických organizací Komunistické strany Ukrajiny. Jde o to - já jsem veřejně oznámil, že pomůžeme našim partnerům na Ukrajině právní pomocí, posíláme tam na jednání naše advokáty, členy strany, kteří se zabývají tím případem. Samozřejmě máme ty informace poměrně věcné.

    Řekl bych několik údajů. Většina těch trestně stíhaných je za sbírání petice. Nevím, jestli si to někdo uvědomuje, co to je petiční právo jako jedno ze základních práv občanů, aby vyjádřili svoji vůli. Za sbírání petice jsou lidé zavíráni, jsou lidé unášeni lidmi správy tajné služby Ukrajiny v Charkovské oblasti - tímto způsobem 11. května loňského roku například zajali Vladimíra Primulova, kterého vyslýchali, a to bez jakýchkoliv dokumentů ve městě Selatovo. Byl potom přemístěn do Charkova. Pomohli až zástupci OBSE, na které se obrátili právní zástupci toho trestně stíhaného. Když se k tomu objevili i právní zástupci z Řecka, z Portugalska a z České republiky, tak panu Primulovovi byl po jeho neoficiálním zatčení podle ukrajinského trestního zákoníku změněn statut z obviněného - byl statut podezřelého změněn na statut svědka, aby vůbec bylo možné zapsat jednotlivé úkony v trestní věci. Ještě horší to bylo s panem Archipovem v strachyňsko-luhanském okrese, který zástupci ASSU, tedy tou tajnou službou Ukrajiny, správou tajné služby Ukrajiny, byl zadržen, byl unesen, byl nezvěstný celou dobu. Nalezli ho vyhozeného v polích. Dál se proti němu vede trestní řízení, i když nebyl řádně obžalován, a opět šlo o řešení petice.

    Problematický byl i osud pana Sinajeva, když pana Sinajeva zatkli policisté a příslušníci ozbrojených sil Ukrajiny, kteří svá jména odmítli poskytnout, za přítomnosti manželky pana Sinajeva. Byl převezen do Luhanské oblasti, do města Starobilsk, tam byl mučen. Je na to záznam OBSE. Když byl držen nezákonně ve vazbě, důstojníci ho bili, pouštěli na něj elektrický proud, pálili ho na těle zapalovačem apod. Po tom zásahu OBSE pana Sinajeva přestali vyslýchat jako obviněného a udělali z něj svědka, aby vůbec nějakým způsobem legalizovali ten trestní spis. Potom právní zástupce pana Sinajeva odvezl pana Sinajeva zpátky k rodině do města Kupjansk, kde si ho převzali příbuzní. Ale byl znovu unesen na pět dnů, a teprve po zásahu OBSE, po obdržení oficiálních rozhovorů ASSU Luhanské oblasti začal vést ten spis proti Sinajevovi jako proti svědkovi.

    V tomto ohledu tedy se ptám, nakolik je kompatibilní trestní právo současné Ukrajiny s trestním právem Evropské unie a s těmi dalšími momenty, když jedno ze základních práv, právo na petici, právo na vyjádření svého názoru je upíráno. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Pane ministře, paní zpravodajko, vážené dámy a pánové, projednáváme dohodu o přidružení mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé. Tato dohoda, která přináší novou etapu ve vývoji smluvních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou, se bohužel stala také jedním z podnětů současného vývoje na Ukrajině. Minulá reprezentace Ukrajiny tuto dohodu nejprve podporovala, ale potom se rozhodla tuto dohodu nepodepsat s odvoláním na to, že pokud Evropská unie nebude také kompenzovat vzniklé náklady Ukrajiny, není na ni tato připravena. To vedlo v první fázi k demokratickým protestům, které se však zvrhly v podstatě k ozbrojenému převzetí moci a odstranění vlády.

    Ukrajina se sice rozhodla vykročit cestou sblížení s Evropou, ale je velkou otázkou, zda je na to připravena. Protože už před současným válečným konfliktem měla výrazné problémy a dnes prožívá krizi s dalekosáhlými důsledky způsobenou válkou na východě Ukrajiny.

    Pro vaši informaci, dle odhadů Ministerstva financí Ukrajiny jeden den bojů na východě Ukrajiny představuje pro státní pokladnu náklady pěti až deseti milionů dolarů. Hrubé výpočty ukazují, že válka bere nejenom spoustu peněz z rozpočtu, ale také vedla ke ztrátě až 20 % hospodářské výkonnosti Ukrajiny a ztrátě sedmi procent území. Ukrajina anexí Krymu přišla o pět procent HDP a válkou na východě Ukrajiny o oblasti, kde se tvořilo 10 až 15 % HDP. Vezmeme-li v úvahu, že HDP Ukrajiny v roce 2013 představoval asi 177 mld. dolarů, jedná se o ztrátu ve výši až 35 mld. dolarů, což představuje 814 mld. korun. K tomu je třeba připočítat náklady na 850 tis. uprchlíků z východních oblastí. Ukrajinská ekonomika navíc prožívá bankovní krizi. Pokud nedostane v nejbližší době stabilizační úvěr Mezinárodního měnového fondu, hrozí jí další ztráty. To znamená, že v současné době Ukrajina není připravena na splnění ekonomických podmínek této smlouvy.

    V kontextu těchto informací vítám, že se v zásadní ekonomické části, která počítá s postupným odstraněním obchodních bariér a harmonizací předpisů ve vybraných sektorech, odkládá ekonomická část dohody až na rok 2016. Odhaduje se totiž, že náklady pro Ukrajinu mohou být kolem 15 mld. eur ročně na přizpůsobení ekonomiky na standardy Evropské unie. Je zřejmé, že v současné době Ukrajina není na tyto výdaje připravena. Pokud by však trvala válka, obávám se, že Ukrajina by nebyla připravena ani v roce 2016. V této souvislosti bude velmi důležité uskutečnění politických cílů této dohody. To znamená důraz na podporu postupného sbližování smluvních stran na základě společných hodnot a posílení politického dialogu prosazujícího zachování a posilování míru a stability jak v regionálním, tak v širším mezinárodním měřítku. Tato smlouva by se tedy měla stát nástrojem pro zastavení pokračování války na Ukrajině a měla by zabránit jejímu rozšíření do dalších zemí Evropy. Vojenské řešení přináší pouze utrpení civilního obyvatelstva a likviduje ekonomiku a životaschopnost země. Je třeba, aby obě strany konfliktu dodržely nově a těžce vzniklou dohodu mírového řešení a kompromisů.

    Doufám, že ukrajinská vláda potlačí projevy neofašismu a národnostní nesnášenlivosti, které prezentují některé politické síly na Ukrajině, a to v zájmu všech občanů Ukrajiny. To by měla umožnit také tato smlouva. Pokud se podaří udržet mír na Ukrajině, má tato země velký potenciál také pro nás, pro Českou republiku. Česká republika je mezi členskými zeměmi Evropské unie pátým největším vývozcem na Ukrajinu a šestým největším dovozcem z Ukrajiny. Odhaduje se, že 450 mil. korun ročně by mohli čeští exportéři ušetřit díky snížení celních nákladů, až ekonomická smlouva začne platit. O jednu miliardu ročně by také mohl být posílen vývoz českých výrobků na Ukrajinu díky změnám ve clech. HDP České republiky by mohlo vzrůst tak o dvě miliardy korun a to by mohlo přinést kolem 2 000 nových pracovních míst. Ovšem pokud bude trvat válka na Ukrajině, tak můžeme počítat spíše s velkými ztrátami.

    Na základě všech těchto údajů jsem se rozhodla tuto smlouvu podpořit. Ovšem má podpora je v této chvíli spíše výrazem solidarity s těžce zkoušeným ukrajinským lidem. Chci také věřit tomu, že tato smlouva může přispět k míru, demokratické a suverénní Ukrajině, která se díky ní může oprostit od všech projevů neofašismu a národní nesnášenlivosti.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Váhalové. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Řádně přihlášen. Tak řádně přihlášen nejprve pan poslanec Okamura, po něm řádně přihlášen pan předseda Kalousek s přednostním právem. Pak řádně přihlášený pan poslanec Foldyna. Nicméně vás kolegové upozorňuji, že na 11.30 hodin máme pevně zařazený bod Informace vlády o bezpečnostní a imigrační politice.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, abych dal prostor i tady kolegovi Kalouskovi, tak já opravdu to mám na pět minut. Takže se nebojte. Vím, že na mě ukazujete hodinkami, ale bude to v pořádku.

    Vážené dámy a pánové, když tu dnes budeme hovořit o smlouvě o přidružení Ukrajiny k EU, pak bude dobré si připomenout, co vlastně vyvolalo krvavé události v této zemi, co bylo příčinou vzestupu nacistů a fašistů, co vedlo k odtržení Krymu a k občanské válce na východě Ukrajiny. Byla to skutečně do značné míry politika Evropské unie, která se snažila vrazit klín mezi Rusko a Ukrajinu. Připomeňme, že nejde jen o putinovské Rusko, ale o Rusko, které navzdory korupčním vládám, podvodům a krádežím surovin, které na Ukrajině probíhaly, Ukrajinu dlouhodobě dotovalo. A to proto, že Ukrajina byla a je ve své podstatě vnímána Ruskem jako taková kolébka Ruska.

    Ukrajina není nic jiného než původní Kyjevská Rus, a přilehlé oblasti, které pokud nebyly součástí Ruska, patřily k Rakousku-Uhersku. Evropská unie tlačená Spojenými státy americkými se rozhodla, že se tuto zemi, která historicky patřila k Rusku, pokusí destabilizovat a převést do své sféry vlivu. Nikoliv Rusko, ale v prvé řadě velká část obyvatel samotné Ukrajiny tohle vnímala a vnímá jako ohrožení. Přijetí asociační dohody je tedy symbolický akt, který říká, že se má tato země v budoucnu stát součástí Evropské unie. A já se ptám: Umí si kdokoli z vás, kdokoli zodpovědný, představit, že by se Ukrajina stala součástí Evropské unie? Umí si kdokoli z vás, kdo je zodpovědný, představit, že by se o Ukrajinu rozšířila nejen zóna volného obchodu, ale také zóna volného pohybu? Umí si někdo představit, jak by to otřáslo naším pracovním trhem? Už jen zrušení víz by mělo za následek migraci statisíců, či spíše milionů lidí, neřkuli tedy ten definitivní volný pohyb osob. A to se vším, co s tím souvisí, včetně následné kriminality.

    O Ukrajině si nedělejme iluze. Není to země samých demokratů, eurofilů, kteří bojují se zlými Rusy. Je to země samozřejmě, kde je spousta poctivých a pracovitých lidí, ale také země, která je rozvrácená ekonomicky, politicky i morálně. Nepokrytě se tu krade a vraždí, a to každý den. Podvádí se i na nejvyšší úrovni. Vláda této země se chopila moci násilným způsobem, který v zemi vyvolal občanskou válku. Podepisovat dohody s lidmi, kteří vraždí občany vlastní země, dohody s takovými lidmi podepisovat nelze. Za Úsvit jsme zásadně proti. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se panu předsedovi Kalouskovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Mládek, po něm pan předseda Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych si dovolil zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na vystoupení pana předsedy Okamury. Kolem Ukrajiny je mnoho komplikovaných záležitostí, které tady jistě budeme diskutovat. Ale podle mého názoru některé věci jsou jasné a měli bychom tam zaujmout jasný postoj. Měli bychom být na straně těch, kteří budou prosazovat, aby ukrajinští občané mohli jezdit do Evropské unie alespoň jako turisté, což v tuto chvíli je velmi obtížné, protože bezvízově mohou jet, pouze pokud dostanou biometrický pas, a má to mnoho omezení. Samozřejmě pracovní trh musíme chránit, ale je třeba také říct, že český průmysl má zájem o vysoce kvalifikované lidi včetně lidí z Ukrajiny. Takže v této otázce si myslím, že by měla být jednota a měli bychom dát jasný postoj. A všechny ty složité otázky budeme diskutovat dále. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pane předsedo (k poslanci Kalouskovi), ještě s faktickou poznámkou pan předseda Okamura. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi krátkou reakci. No, my máme v České republice více než půl milionu nezaměstnaných. A jestli vládní politika řešení nezaměstnanosti českých občanů je příliv ukrajinských pracovníků, tak já jsem zásadně proti. A dám k tomu důkaz.

    Loni tato vláda uzavřela smlouvu o miliardové investiční pobídce s korejskou firmou Nexen. (Hluk v sále.) Jak ovšem víte, možná nevíte, tak v té smlouvě, kde se podporují za peníze českých daňových poplatníků pracovní místa, není podmínka, že mají být zaměstnáni občané České republiky. Vláda podepsala smlouvu s touto firmou za obrovské peníze daňových poplatníků, za investiční pobídky, kde je v tomto bodě napsáno, že je podmínkou zaměstnat nikoliv občany České republiky, ale občany Evropské unie. Neboli to skončí tak, že tyto firmy, stejně jako mnohé další firmy, které máme na průmyslových zónách, podseknou mzdy. Finálně za ně nemůže pracovat český občan, protože se prostě jeho rodina neuživí, a budou tam Bulhaři, Rumuni, popř. občané Polské republiky, kteří jsou samozřejmě také občané Evropské unie, mají ale nižší mzdové nároky. Tak jestli toto je politika vlády, co se týče zaměstnanosti, tak to opravdu ne. Ano, to v té smlouvě je. To si tam, vážení přátelé, přečtěte. Tam je podmínkou zaměstnat občany Evropské unie (s důrazem), nikoliv České republiky. Je to tam černé na bílém, vážení přátelé, už jsem to tady kritizoval loni. Takže jenom na to reaguji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě jednou se omlouvám panu předsedovi. S faktickou poznámkou pan ministr zemědělství jde hájit čest vlády. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já bych byl velice rád, aby pan kolega Okamura prostřednictvím pana předsedajícího... Vlastně já mohu napřímo... Takže aby si napřed nastudoval faktický stav věci a nepletl tady páté přes deváté a nemíchal hrušky s jabkama. Ten princip obsazování pracovních míst na trhu práce v České republice je jasně daný. Nic se na tom nemění. Jestliže tady mám nějakou pozici... Občan České republiky, občan Evropské unie. Pokud nenajdeme nikoho z této množiny lidí, tak potom v ten okamžik může to pracovní místo dostat někdo jiný z jiné země. Takže napřed si ty věci nastudujte, prosím vás pěkně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Já se omlouvám, s faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Bendl, pak pan poslanec Kalousek, pak pan poslanec Okamura, což tak vyjde do 11.30, kdy máme pevně zařazený bod. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Jenom technická. Prostřednictvím pana předsedajícího - vyřiďte panu ministrovi, že musí prostřednictvím pana předsedajícího. Že už by si konečně měl ten jednací řád přečíst.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s přednostním... Pardon, pan předseda Kalousek se hlásil s faktickou poznámkou před vámi, potom pan poslanec Okamura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám. Nezbylo mi nic jiného, než změnit přednostní právo na faktickou, snad to stihnu, abych řekl velmi stručné stanovisko poslaneckého klubu TOP 09.

    Co se týče tohoto vládního návrhu smlouvy, jednoznačná podpora.

    Co se týče stručné reakce na některé naše předřečníky. Prosím, abychom se zamysleli nad tím, zda se v tomto světě chceme řídit pravidly, a nebo pocity a propagandou. Chceme-li se řídit pravidly, tak hovoříme-li o demarkační čáře, což je pojem, který tady několikrát řekl pan ministr Zaorálek, tak pro civilizované lidi jediná demarkační čára jsou hranice mezinárodně uznané mezinárodními smlouvami mezi Ukrajinou a Ruskou federací a žádnou jinou demarkační čáru nemůžeme brát vážně! Já jsem velmi rád, že se podařilo uzavřít nějakou dohodu, a obávám se, že ta dohoda nebude respektovat mezinárodními smlouvami uznané hranice. A pevně doufám, že celý civilizovaný svět se bude dál od této dohody snažit, aby ty hranice platily a aby nepadly některé zásady mezinárodního práva a stability tohoto světa, protože ten stojí na pravidlech (s důrazem), a nikoliv na pocitech a ideových výkřicích.

    Dámy, kdybyste na sebe méně křičely, abych třeba měl potom více času. (Ke dvěma poslankyním sedícím blízko řečniště. Hluk v sále a celkově napjatá atmosféra.)

    A také pevně doufám, že vláda České republiky i Poslanecká sněmovna si uvědomí, že největším bezpečnostním rizikem České republiky je rozpínavost Rusa a jeho neschopnost smířit se s výsledky studené války, a nikoliv jiná, nikoliv jiná tak mediálně našlehávaná témata, abychom odvrátili svoji pozornost od našeho největší nebezpečí. Je to rozpínavost ruského imperialismu! (Potlesk poslanců zprava i několika poslanců ze středu sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Dobrý den. Tak já bych jen krátce zareagoval na pana ministra Jurečku. Pane ministře, nejdřív si nastudujte zákon o jednacím řádu, protože já vás mohu oslovovat přímo, ale vy nás poslance oslovovat přímo nemůžete. Takže přestaňte tady poučovat a nejdřív si nastudujte zákon. (Z poslaneckých lavic zleva se ozývá: Může!) Pardon... No, říkal to tady předřečník, já jsem se z toho poučil také. Ale aspoň tady nemudruji.

    A druhá věc je zákon o tom zaměstnávání. Pane ministře, vy to opravdu nemáte nastudované. Protože do toho zákona, když sháníte volné místo, tak vy nejdřív dáváte do podmínek na úřadu práce ty podmínky. A to je právě problém třeba s těmi vietnamskými prodejnami atd. Oni si tam dávají podmínky, které nemůže český uchazeč splnit. Například maturita ve vietnamštině. A potom čekáte, zdali na to místo se přihlásí český občan. Právě proto, že se ani přihlásit nemůže - a tam je ta díra v zákoně, kterou jsem kritizoval minule. Nebo tam dáte tak nízkou mzdu, na kterou se opět ten český občan přihlásit nechce. A je to třeba ta podmínka vzdělání v jazyce, který v České republice není vlastně reálný. Já se ptám, proč musí mít maturitu ve vietnamštině prodavač ve vietnamské večerce. Naopak by měl umět česky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Okamurovi a vzhledem k tomu, že je 11.30 hodin, přerušuji... (Poslankyně Němcová se hlásí o slovo.) Omlouvám se, paní kolegyně, uplynulo 11.30 hodin, musím přerušit bod číslo 79.

    Zahajujeme bod číslo

    Tímto bodem jsme se zabývali v úterý 10. února, kdy jsme jej přerušili ve všeobecné rozpravě. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za vládu pan ministr zahraničí a zpravodajka tohoto bodu paní poslankyně Miroslava Němcová.

    Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Další na řadě je paní poslankyně Helena Langšádlová. (Stahuje svou přihlášku.) Ano. V tom případě paní poslankyni Langšádlovou odmazávám. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Bohuslav Chalupa, který je nepřítomen, ruším tedy jeho přihlášku. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Radim Fiala, který je taktéž nepřítomen, dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Soukup, který je taktéž nepřítomen.

    Žádá o slovo paní zpravodajka. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo, to chci říci jako první.

    Za druhé, protože pravděpodobně ti, kteří byli přihlášeni, se už do rozpravy zapojit nechtějí, možná se objeví ještě někteří další, ale mou povinností je, ještě než bude rozprava uzavřena, přečíst návrh usnesení, který byl včera, tak jak jsme jej zformulovali, tak jsme jej doručili předsedům poslaneckých klubů, aby jej měli k dispozici pro konzultaci uvnitř svých klubů se svými poslanci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní zpravodajko. Dovoluji si požádat o klid v Poslanecké sněmovně, prosím, abyste své rozhovory přerušili, aby paní zpravodajka mohla přednést návrh usnesení.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Tedy přednáším tento návrh usnesení. Má sedm bodů.

    1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Iinformaci vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice v České republice.

    2. Žádá vládu o průběžné informování Sněmovny o postojích, které bude obhajovat na všech zahraničních jednáních zabývajících se bezpečnostní a imigrační politikou.

    3. Podporuje posílení humanitární pomoci z rozpočtu České republiky v uprchlických táborech v Jordánsku, Turecku a dalších zemích, kam masově prchají lidé ze Sýrie.

    4. Odmítá povinné kvóty pro přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích Evropské unie.

    5. Vyzývá vládu, aby se důsledně věnovala zprávám BIS o bezpečnostních rizicích vyplývajících z financování islámského fundamentalismu na území České republiky.

    6. Podporuje volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru a odmítá návrhy na jeho omezení. Zároveň podporujeme společný postup zemí Evropské unie k vyšší ochraně vnější hranice schengenského prostoru.

    7. Žádá vládu o posílení bezpečnostních prvků migračního procesu. - Tento bod v podstatě reaguje na diskusi, která zde byla, o zpřísnění pravidel pro získávání trvalého pobytu na území České republiky migrujících osob.

    Tolik je návrh usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Prosím, aby se k návrhu přihlásila ještě v podrobné rozpravě. Nyní o slovo požádal pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Nevím, jestli teď mohu komentovat návrh usnesení. Mohu? (Předsedající souhlasí.)

    Omlouvám se, nebyl jsem tu na rozpravě, která tady probíhala během týdne k tomuto tématu, takže se s tím seznamuji až nyní, ale za sebe bych rád řekl, tak jak tu slyším ty body, tak víceméně se s nimi dokážu ztotožnit. Samozřejmě nemám žádný problém s podáváním informací o postojích, které zaujímáme k otázkám imigrace v Evropě a bezpečnostní politice. Dokonce tu mohu říci, že navrhuji a budu předkládat vládě návrh na posílení oné humanitární pomoci v oblasti, jak tu bylo zmíněno, takže to je něco, co už je v chodu. Dokonce mohu vřele souhlasit s návrhem, který tu zazněl, že Česká republika nechce akceptovat kvóty na nějaké přijímání uprchlíků z jednotlivých členských zemí. To je stanovisko, které je na vládě podporováno podle mě jednohlasně. Zároveň jsem připraven tady naprosto slíbit, že vláda bude zprávám BIS o bezpečnostním prostředí dnes věnovat v souvislosti s tzv. islámským fundamentalismem nejvyšší pozornost, to vám slíbím poměrně snadno a samozřejmě pro to není problém zvednout ruku.

    Zároveň mě těší, že v usnesení je napsáno, že podporujeme volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru, protože jsem přesvědčen, že pro Českou republiku to má obrovský význam z řady důvodů, které není třeba snad tady ani vyjmenovávat. Zároveň jsem přesvědčen, že bych to nenapsal lépe, než je tady napsáno, že podporujeme společný postup zemí Evropské unie k vyšší ochraně vnější hranice Evropy. Vzhledem k tomu, že do Evropy přichází každý rok 1,5 milionu uprchlíků, tak je dnes Evropa nejotevřenější kontinent na světě. Nejsme žádná pevnost, my jsme dnes skutečně průchodné místo jako žádné druhé. Dokonce ani Amerika nemá takové množství příchozích, jako má Evropa, a máme právo podle mě se chránit, když jsme ohrožování tou pátou kolonou uvnitř. Takže já to pokládám za naprosto jasný axiom naší politiky.

    Pak tu je, že žádáme o posílení bezpečnostních prvků migračního procesu. To si, myslím, že v té atmosféře, která dnes je, je pochopitelné.

    Takže já za sebe mohu říci, jak jsem to tak sledoval a teď si to přečetl, já pro to zvednu ruku a doporučím i těm, kteří mě budou mít zájem poslouchat, aby pro to zvedli ruku také. Pokud je to to, co se tu navrhlo, tak za sebe mohu říci, že to podporuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, poslanecký klub KSČM rovněž nemá s většinou bodů návrhu problém, většinu jich podporuje. U některých máme trochu pochybnost, a proto nám dovolte, abychom tu pochybnost vyjádřili v hlasování. Rád bych vás požádal, pane předsedající, abyste nechal o jednotlivých bodech hlasovat zvlášť. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, rozumím tomuto požadavku, nicméně o tom bychom se měli bavit až v podrobné rozpravě, ale registruji.

    Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže nikdo další se nehlásí, končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. O slovo se hlásí paní zpravodajka. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Dámy a pánové, já se pouze odkazuji na usnesení, které jsem přednesla v obecné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dále se hlásí o slovo pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se hlásím ke svému návrhu usnesení, který jsem tu zmínil, přečetl v obecné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Ptám se, kdo ještě další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně paní zpravodajky. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já chci v závěrečném slově pouze konstatovat, že jsem ráda, že debata, která se dotýká bezpečnostních otázek České republiky, stejně tak jako se dotýká bezpečnostních otázek mnoha zemí Evropské unie, ale i zámoří, v českém parlamentu proběhla. Vážím si toho, že Poslanecká sněmovna věnovala svůj čas této otázce. Jakkoli uběhl měsíc po tragických událostech v Paříži a už jsme trochu ukolébáni tím, že už to není to nejžhavější téma, že jakoby je přebíjejí jiná témata, tak jsem přesvědčena o tom, že toto riziko je vážné, silné a je rolí a úkolem parlamentu, aby k němu zaujal své stanovisko. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Přejdeme prosím k návrhu usnesení. Máme tady dva návrhy usnesení. Paní zpravodajka přednesla jeden, pan poslanec Laudát, a tady ho předám paní zpravodajce, druhý.

    Je tady žádost pana poslance Kováčika o to, abychom o jednotlivých bodech návrhů usnesení hlasovali jednotlivě. Nemusím o tom dávat hlasovat. Je s tím všeobecný souhlas, předpokládám. Prosím paní zpravodajku, aby přednášela jednotlivé body návrhů usnesení a já o nich následně dám hlasovat. Děkuji.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo. Teď se musíme domluvit, jak budeme postupovat, jestli budeme nejprve hlasovat, a navrhuji to jako zpravodaj, v pořadí, jak byly návrhy podány. Nejprve zazněl návrh na usnesení pana poslance Laudáta, který má tři body. Samozřejmě každý bod zvlášť, protože zde byl myslím požadavek na hlasování po jednotlivých bodech. U toho mého. Přečtu návrh pana poslance Laudáta, má tři body.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Laudát chce doplnit. Prosím, pane poslanče. (Poslanec mluví mimo mikrofon.)

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Chtěla jsem pouze dodržet pořadí podávaných pozměňovacích návrhů. Pan kolega Laudát navrhuje Poslanecké sněmovně, jestli to mohu takto tlumočit přes mikrofon, aby se nejprve hlasovalo o usnesení, které jsem přednesla já, potom budeme hlasovat o jeho návrhu usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Není námitka proti tomuto postupu? Není, děkuji. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Pokud není, tak budeme hlasovat o sedmibodovém usnesení, které jsem přečetla.

    První bod zní takto: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Informaci vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice v České republice." Stanovisko kladné. (Ministr souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 155, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 152, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Druhý bod: "Poslanecká sněmovna žádá vládu o průběžné informování Sněmovny o postojích, které bude obhajovat na všech zahraničních jednáních zabývajících se bezpečnostní a imigrační politikou." (Zpravodajka i ministr souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 156, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 151, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Třetí bod: "Poslanecká sněmovna podporuje posílení humanitární pomoci z rozpočtu České republiky v uprchlických táborech v Jordánsku, Turecku a dalších zemích, kam masově prchají lidé ze Sýrie."

    Dopředu říkám, že všechna má stanoviska jsou kladná - navrhovala jsem toto usnesení.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Také mohu dopředu říct, že s body, co jsem tady četl, souhlasím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 157, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 149, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Čtvrtý bod: "Poslanecká sněmovna odmítá povinné kvóty pro přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích Evropské unie."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanoviska obou jsou kladná.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 158, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 123, proti 1. Návrh byl přijat.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Pátým bodem je návrh: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby se důsledně věnovala zprávám BIS o bezpečnostních rizicích vyplývajících z financování islámského fundamentalismu na území České republiky."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanoviska jsou kladná.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 159, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 153, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Šestým bodem je tento návrh: "Poslanecká sněmovna podporuje volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru a odmítá návrhy na jeho omezení. Zároveň podporujeme společný postup zemí Evropské unie k vyšší ochraně vnější hranice schengenského prostoru."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanoviska jsou kladná.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 160, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 146, proti žádný.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Posledním bodem je: "Poslanecká sněmovna žádá vládu o posílení bezpečnostních prvků migračního procesu."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanoviska jsou taktéž kladná.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 161, přihlášeno je taktéž 161 poslankyň a poslanců, pro 151, proti žádný. I tento návrh jsme přijali.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Nyní je zde tedy návrh pana poslance Františka Laudáta. Má tři body. Jestli dovolíte, přečtu je všechny najednou. Nebo se pan místopředseda musí zeptat, zda budeme hlasovat jednotlivě nebo o všech návrzích najednou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Byl tady všeobecný souhlas s tím, že budeme o bodech pana poslance Laudáta hlasovat najednou, jestli není jiný návrh.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Návrh usnesení zní takto.

    Bod 1: "Poslanecká sněmovna oceňuje vládu za přijetí postižených dětí a jejich rodin a humanitární pomoc v oblastech válečného konfliktu."

    Bod 2: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že syrští a iráčtí křesťané a jezídi jsou nejvíce ohroženou skupinou obyvatel v současném válečném konfliktu na území Sýrie a Iráku."

    Bod 3: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby umožnila vstup na území České republiky žadatelům, kteří jsou nejvíce ohroženou skupinou obyvatel v místě konfliktu a splní všechny požadavky na případnou úspěšnou integraci do naší společnosti. Zvláštní zřetel by měl být brán na slučování rozdělených rodin."

    To je návrh usnesení. Stanovisko mé je kladné. (Ministr má stanovisko neutrální.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Laudáta. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 162, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 6. Návrh nebyl přijat.

    Tím jsme se vypořádali se všemi body. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu.

    S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo. ***

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom jistá drobná pochybnost, jestli se náhodu nemá hlasovat ještě o návrhu jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se domnívám, že ne, protože jste sami navrhli, aby se hlasovalo po jednotlivých bodech a to usnesení má jednotlivé body. Nevidím důvod k tomu, aby bylo hlasováno. To není zákon. Ale proti mému postupu můžete podat námitku. Není tomu tak.

    Dalším bodem našeho jednání bude dnes přerušený, před chvílí přerušený bod číslo

    Skončili jsme v obecné rozpravě. Prosím pana ministra i pana zpravodaje, aby se zaujali místo u stolku zpravodajů.

    Dalším řádně přihlášeným byl pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Ke stolku zpravodajů usedá posl. Fischerová.) Pardon, paní zpravodajko, nejste pán, jste paní. Omlouvám se. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane řídící. Kolegyně a kolegové, projednávat asociační dohodu s Ukrajinou je určitě pro každý stát Evropské unie složité. Domnívám se, že bychom měli tuto asociační dohodu podrobit určité diskusi a ve druhém čtení, budeme-li připravovat schválení této asociační dohody, myslím si, že bychom měli přijmout určitá doprovodná usnesení nebo doprovodné usnesení k této asociační dohodě.

    Víte, díval jsem se na některé věci konkrétně té asociační dohody. Jenom přednesu jednu poznámku. Implementace asociační dohody Ukrajiny bude stát dalších 104 miliard amerických dolarů. Bude to pro Ukrajinu velmi složité, ale bude to velmi složité i pro státy Evropské unie. Přijímáme, nebo mluvíme o asociační dohodě se státem, který má 50 milionů obyvatel, v této chvíli je totálně rozvrácen, probíhá tam občanská válka, v tomto státě jsou velmi citelně znát určité negativní jevy, jako je xenofobie, antisemitismus a fašismus, a je nutné, abychom ve svém projednávání přijali například doprovodné usnesení, kde se vůči těmto jevům vymezujeme, upozorňujeme Ukrajince, aby i oni takto učinili, a zabývali jsme se dalšími věcmi. Jednou z těch věcí je samozřejmě vytvoření mírových podmínek na Ukrajině k tomu, aby lidé na Ukrajině, ať jsou to Ukrajinci, nebo Rusové, prostě občané Ukrajiny, nežili v takové situaci, kdy se musí bát o životy svých dětí. Je potřeba také definovat některé budoucí vztahy. Já si myslím, že mír na Ukrajině je také podmíněn tím, když budeme hovořit o tom, co je tím axiomem toho, proč se tam také válčí, a je to určitá snaha Ukrajincům říci, že mají možnost vstoupit do NATO. A to je velmi významná záležitost i pro bezpečnost České republiky. Ukrajina v této chvíli není státem, který by byl připraven vstupovat do NATO, a my bychom to ve svém doprovodném usnesení k asociační dohodě měli také zmínit. Je nutné, aby se hledala mírová východiska. Jiné než nevojenské východisko, tedy diplomatické východisko, na Ukrajině neexistuje. A já si myslím, že i toto by mělo být součástí určitého doprovodného usnesení.

    Jen ještě k té asociační dohodě. Evropa odmítá geneticky upravené potraviny, nicméně v čl. 404 se hovoří o tom, že se zvýší využití biotechnologií na území Ukrajiny. Může se tedy stát, že významné americké firmy budou rozvíjet své biotechnologie na Ukrajině a Ukrajina bude vyvážet do Evropské unie biologicky upravené potraviny. Já si myslím, že i na to je třeba v doprovodném usnesení jako určité obavě České republiky vůči tomuto upozornit.

    Čili chtěl bych říci, budeme-li schvalovat asociační dohodu s Ukrajinou, je potřeba, abychom jako český parlament řekli své připomínky a doprovodili tuto asociační dohodu doprovodným usnesením. To byl obsah mé poznámky. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek a pak paní poslankyně Zelienková řádně přihlášená, pak poslanec Fiedler řádně přihlášený. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, v minulém bodě k Ukrajině jsem se musel přihlásit s faktickou poznámkou, jinak bych nemohl promluvit, a mluvil jsem tady velmi krátce, takže teď dovolte ještě, abych své vystoupení doplnil, a prosím, aby bylo vnímáno jako kompaktní vystoupení.

    Opravdu nechápeme, anebo nechceme chápat, o co tady skutečně jde? Opravdu nechápeme, že globální svět se mění a že jakkoliv je to nepříjemné, jakkoliv se nám to nelíbí, tak že roste hranice mezi západním světem, který vyznává hodnoty, o kterých tady mluvíme dnes a denně již 25 let, a jiným světem? Opravdu nechápeme, že musíme rezignovat na to, že existuje pojem univerzální hodnoty, protože žádné univerzální hodnoty nejsou, a že náš svět, náš život, ve kterém chceme žít, je opřen o hodnoty, které teď už nemůžeme vyvážet, protože na to nemáme sílu, ale musíme je bránit a musíme je bránit za každou cenu, protože jinak by život většiny z nás pozbyl smyslu?

    A v takovém případě prosím pěkně je pro nás klíčová odpověď na jednu jedinou jednoduchou otázku: na Západ, nebo na Východ? Tady neexistuje třetí cesta! Tady neexistují mosty mezi Západem a Východem - už jenom proto, že ze strategického hlediska řízení boje to první, co se vyhazuje do povětří, jsou mosty. A já bych si strašně přál, strana, kde jsem prvním místopředsedou, by si strašně přála, aby Česká republika patřila na Západ, ale chceme-li patřit na Západ, tak kromě slov, kterými to občas někde říkáme, to musíme podpořit i zcela jasnými činy, a dokonce i někde ochotou k oběti. Ano, chceme patřit Západ, protože chceme patřit ke svobodnému světu. Nemyslím si, že v tom máme úplně jasno v této Sněmovně, a už vůbec ne v této společnosti. Velmi vás prosím, abyste pochopili, že to teď vůbec není zápas pravice nebo levice nebo nových hnutí, která přicházejí s něčím úplně novým. Že je to docela obyčejná otázka, zda chci, nebo nechci zůstat svobodný, zda patřím na Západ, nebo patřím na Východ. Chci-li zůstat někde mezi tím, protože má členská základna si není úplně jista - pane ministře Zaorálku - tak budu ten první, kdo se propadne mezi těma dvěma židlemi, protože tam je mezera.

    Já mluvím za ty, kteří prostě chtějí patřit na Západ a chtějí to říkat nejenom tím, že to říkají tady teď do mikrofonu, ale ochotou svých činů, a bude-li potřeba, i svých obětí. Uvědomme si prosím, že teď jsme jedno políčko na globální šachovnici. A záleží na nás, kam chceme patřit. Moc vás prosím o toto zamyšlení. (Potlesk poslanců klubu TOP 09 a Starostové. )

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním… Pardon, s faktickou poznámkou pan místopředseda Filip, poté s přednostním…

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já jen fakticky k tomu, co řekl pan kolega Kalousek. Ano, jde o ty univerzální hodnoty, například o hodnotu svobody a podobně. Ale také se musím bavit o tom, nebo přemýšlet nad tím, s kým se spojuji. A pro mne je velmi těžké hlasovat pro asociační dohodu, když představitel státu, o jehož asociační hodnotě jednáme, prohlásí, že sovětská vojska v roce 1943 obsadila Ukrajinu a pak obsadila Německo. Jaksi převrátit výsledek druhé světové války, popřít Teherán, popřít Jaltu, popřít postupimskou konferenci - to je vážné ohrožení svobody! (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Tejc, po něm pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím, že se shodneme na tom, že do vystoupení Miroslava Kalouska ta debata byla celkem věcná a směřovala k tomu, k čemu směřovat měla, to znamená k tomu, že ten návrh posoudí výbory. Ale dovolte mi na to také krátce zareagovat.

    Myslím, že tady nerozhodujeme o tom, jestli Česká republika půjde západoevropskou cestou, nebo ne. Tady nehlasujeme o tom, jestli se připojíme k Evropské unii. My už v ní jsme. My spolurozhodujeme o Evropské unii. Takže prosím nevyvolávejme tyto dojmy.

    A pokud jde o ty hodnoty. Ano, pojďme společně pracovat na tom, aby hodnoty, základní lidská práva, byly dodržovány. Ale nedívejme se na ty věci černobíle. Nedívejme se přes brýle růžové na Ukrajinu a přes tmavé na Rusko. Problémy jsou na obou stranách a myslím, že bychom měli jasně trvat na tom, že v obou případech, v obou těchto zemích budou dodržována lidská práva, bude respektována demokracie, a ne se tvářit, že v jednom je to výborné a v tom druhém špatné. V obou případech jsou problémy a myslím si, že to je věc, proč tady například někteří kolegové hovoří o potřebě doprovodného usnesení k asociační dohodě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, poté pan ministr Mládek a pan ministr Zaorálek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Na rozdíl od vystoupení pana předsedy Tejce jsem přesvědčen, že můj příspěvek byl velmi věcný a že vrátil diskusi do té roviny, kam skutečně patří. Do prosté otázky, zda na Západ, nebo na Východ. A není úplně náhodou, že bezprostředně poté, co jsem vystoupil já, vystoupil ten, řekněme, druhý extrém, pan předseda Filip, který naprosto zásadně nesouhlasil - a těžko by mě překvapil jakýkoliv jiný postoj - s tím, co jsem řekl.

    Ta největší chyba, kterou bychom mohli udělat, by bylo hledat kompromis někde uprostřed, což je asi tak to, co tady předvedl pan poslanec Tejc: budeme tím mostem. Budeme tím mostem, který to bude hlídat na obou stranách, jestli je to jako opravdu fakt dobrý. No tak ten most je ten první, kdo je tím terčem. My si opravdu musíme odpovědět na otázku, která není až tak pestrobarevná, ona je opravdu černobílá. A nehledejte mezi tím žádná duhová spektra. Ta otázka je černobílá. Patříme na Západ, nebo na Východ? Kdybych byl teď poslancem jakékoliv západoevropské země, tak bych říkal: Podívejte se na ty Čechy, oni nevědí, co chtějí. Tak postavme tu zeď na Šumavě, ať jdou k Putinovi, já se jich bojím! Ale protože jsem mezi Čechy a nechci, aby ta zeď byla na Šumavě, chci, aby byla pokud možno co nejdál na východ od našich hranic, tak vám říkám: Proboha, rozhodněme se! My patříme na Západ.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Dále - pardon pane ministře - s faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik a pan poslanec Foldyna. Poté přednostní práva.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Když se jde na západ, přijde se z východu, pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího. Může se to taky stát. Pepa Nos takhle zpíval i kdysi dávno jednu písničku a měl v tom v podstatě skoro bych řekl i pravdu. Alespoň tedy ta empirie taková může být.

    Ale mluví se tady v jiné souvislosti o ohrožení křesťanské civilizace radikálním islamismem. Já si osobně myslím, že Česká republika patří do Evropy, do střední Evropy. A Evropa začíná Gibraltarem a končí Uralem. A celá tato Evropa je křesťanskou civilizací. To není jenom katolická civilizace, to je i pravoslavná. Prostě ty kořeny jsou kdysi dávno společné a já si myslím, že pokud budeme dovnitř neustále posilovat, obnovovat jakési umělé hranice a meze a budeme se v rámci té Evropy od Gibraltaru po Ural neustále dohadovat, hádat nebo i spolu bojovat, no to si nás potom ten Islámský stát namaže na chleba. Myslím si, že je třeba hledat jednotu v celé Evropě, nikoli pouze v západní a střední, případně jižní, ale že předností do budoucna, chce-li tato evropská křesťanská civilizace přežít a rozvíjet se, tak musí být v celoevropském, ale skutečně celoevropském pohledu.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Stanislav Huml, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Stanislav Huml: Já bych si také dovolil polemizovat s kolegou Kalouskem. To, co předvádíte, je populismus nejhrubšího zrna, prostřednictvím předsedajícího. My jsme se přece rozhodli, my jsme součástí Západu, jsme součástí Evropské unie. Takhle otázka vůbec nestojí.

    Opravdu otázka stojí, s kým chceme v Evropské unii být a jestli umožníme Evropské unii se rozšířit o spolek fašistů. Ukrajinský sociální nacionalismus považuje ukrajinský národ za společenství krve a rasy. (V pravé části sálu se ozývá nesouhlas.) Moment, já teď cituji, s odpuštěním. Otázku totální ukrajinizace v budoucím sociálně nacionalistickém státě vyřeší razantní politika během tří až šesti měsíců. Autorem je poslanec Verchovnej rady Andrej Belickij, velitel bloku Azov. Kdo viděl na videích, jak se choval Jaško, Jaroš a další hvězdy Ukrajiny, tak ví, o čem mluvím. O to tady jde, zda si chceme podávat ruku s těmito lidmi. A v tom já vidím problém a proto s tím problém mám já. Zda se budeme rozšiřovat i o tyto lidi. Zda tedy Ukrajina je schopná docílit stavu, kdy lidská práva budou vnímána tak, jak je fundament Evropské unie. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Kalouska, poté pana poslance Foldyny. Eviduji obě přednostní práva pánů ministrů. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. K tomu, co zaznělo přede mnou - ano, formálně jsme se rozhodli. Formálně jsme se rozhodli stát členy Evropské unie a stát se členy NATO. A rozhodli jsme se tak doopravdy? Rozhodli jsme se tak ve svých srdcích a ve svých činech? Anebo tam vypadáme vůči většině partnerů jako pátá kolona? A to je přesně ta odpověď, kterou musíme umět dát. Jestli ten civilizovaný svět, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Humle, dospěje k názoru, a já bych se mu zase tolik nedivil, že jsme tam ta pátá kolona, no tak se nás zbaví. A já bych opravdu nerad, aby se nás zbavil jako páté kolony, protože to, že v českých médiích, v české veřejnosti i v této Sněmovně je mnoho Putinových propagandistů, o tom nemám nejmenších pochyb. (Potlesk z lavic TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Foldyna, poté pan poslanec Jandák.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Já bych se vrátil k poznámce kolegy Tejce, kterého pan kolega Kalousek kritizoval. Tady přece nejde o černobílé vidění. Tady jde o to, když chceme, aby právo platilo na obou stranách. O ničem větším tady diskuse není než o tom, že chceme, aby právo, lidská práva platila na obou stranách, a vymezujeme se k těm krokům, které to negují. Nemyslím si, že se můžeme vrátit do období 50. let a říct "kdo nejde s námi, jde proti nám". Četl jsme Mňačkovy Opožděné reportáže a vypadá to, jako bychom se vraceli do terminologie Opožděných reportáží.

    Myslím si, že z geopolitického hlediska naše země nemůže nebýt součástí určitého bloku politického i vojenského. Ale v rámci toho bloku my tam nejsme satelitním státem. My jsme partnerským státem a říkáme svoje poznámky, které jsou opodstatněné v historii, kterou jsme prožili. A nemyslím si, že partnerství je něco horšího než to, co tady předvádíme. Já prostě nechci být jenom satelitem. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka Vítězslava Jandáka, potom přednostní práva pánů ministrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Není to faktická poznámka, je to otázka. Já jsem z toho jelen, přátelé. Kolega Kalousek má obavu, a asi oprávněnou, že jsme pátou kolonou. Ale já se ho chci prostřednictvím předsedajícího zeptat: A co vlády Řecka, Kypru, Rakouska, Maďarska? Prokristapána, to jsou šesté kolony? Já nevím. Můžete mi prosím poradit a odpovědět? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, poté pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Poté řádně přihlášený pan kolega Fiedler. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Já se tedy pravděpodobně také pokusím zareagovat na probíhající rozpravu. Na začátku bych ale rád řekl, že já vůbec nesdílím takový pyšný a arogantní pojem Západu, jaký tady předvedl pan poslanec Kalousek. Já mám dojem, že já vidím historii úplně jiného Západu než on. Já vůbec nevím, že bychom my jako představitelé toho Západu, ke kterému on se hlásí, se měli tvářit jako nějaká vyvolená civilizace.

    Dovolte, abych vám připomněl, že ten Západ, o kterém pan Kalousek zřejmě mluví, uspořádal ve dvacátém století dvě nejstrašnější světové války, ve kterých zahynuly miliony lidí. Já bych vám rád řekl, že ty války, které tady byly a které způsobily smrt desítek milionů lidí, desítky milionů obětí, nezpůsobil nikdo východní, to nezpůsobil nikdo zdaleka, ale my sami. A holokaust je dokonce v něčem jakoby vyvrcholení historie Západu. Chápete? Ty stovky let evropské historie, to jsou také stovky let likvidace menšin. Vzpomeňte si na španělskou reconquistu v 16. století. Vzpomeňte si, jak se tam zacházelo s Židy, jak se tam zacházelo s muslimy. To je historie Západu. Historie agrese dokonce v Jižní Americe a v dalších zemích. Celá historie Západu je prostě plná krve!

    Ale k čemu já bych se tady rád přihlásil, vážení kolegové - k tomu, co Evropa vyvodila z této své historie po druhé světové válce, kdy si prostě v Evropě tady někteří lidé uvědomili, že takhle to dál nejde. Že ty potoky krve, miliony mrtvých, žen a dětí, je něco, co neseme jako odpovědnost s sebou. (Hovoří velmi důrazně, silným hlasem.) Že dokonce my jako Západ máme odpovědnost za plynové komory, ve kterých jsme dokázali trávit lidi jako králíky! To jsme my dokázali jako Západ!

    A na to v té chvíli - a také proto, co z toho Západu zbylo! V bipolárním světě se scvrkl svět tak, že Evropa se propadla do nicoty. Nebyla žádným politickým činitelem. Vypadalo to, že se desítky let styděla za to, co způsobila! A jediné, co tu povstalo jako naděje toho Západu, o kterém s takovou pýchou mluvil pan Kalousek jediné - je ta myšlenka, že když jsme se takhle probrodili tou krví, tak bychom mohli založit společenství na hodnotách, kde budeme respektovat to, že chceme-li toto neopakovat a žít v míru, tak musíme spolupracovat a založit něco, že budeme obchodovat, stýkat se a budeme se chránit toho, abychom upadli do pokušení znovu si to vyřizovat pěstmi.

    To je historie Západu. Strašná, přátelé! Strašná historie Západu!

    A já vděčím těm, kteří v té chvíli skutečného ponížení Západu - uvědomte si, že to, jaká byla Evropa, jak se s ní zacházelo po druhé světové válce, to bylo opravdu ponižující. Vždyť se stala ničím! Úplně zmizela mezi dvěma velmocemi, které si podobu světa a rovnováhu vytvářely na základě nukleárních zbraní.

    Chápete? Tohle není žádná povznášející historie. A jediné, co nás zachraňuje posledních 50 - 60 let, je to, že jsme se rozhodli, že tohle nebudeme opakovat a že založíme společenství, které bude naopak prosperovat ekonomicky, a ty ekonomické vazby nám snad nedovolí opakovat ty strašné chyby minulosti.

    Pan Kalousek tady řekl, že žádné univerzální hodnoty neexistují. Takhle to tady prostě řekl - nic takového není. Ale chápete? My jsme právě na těchto hodnotách, na tom, že se prostě nemůžeme pobíjet, že se lidé nemají mučit, že se tu nebudeme vraždit, že budeme dodržovat mír a že budeme spolupracovat, na těchto hodnotách, o kterých já jsem přesvědčen, že mají univerzální charakter - pan Kalousek tvrdí, že nic takového neexistuje! - na těch jsme založili evropskou civilizaci po válce. A dokonce jsme doufali, že se k nám třeba potom časem někdo přidá.

    O univerzalitě hodnot já mluvím proto, protože jsem přesvědčen, že o těchto hodnotách, na kterých Evropa začala žít po válce, jsme schopni mluvit třeba také s Číňany, s Asiaty a se všemi a že máme ambici toto, co je nápravou toho, co jsme způsobili v minulosti, také prosazovat ve světě.

    Mně připadá ta vize, kterou tady pan Kalousek předvedl, že my, Západ, jsme ten poslední, kdo má ty hodnoty, neuniverzální, jak on řekl, jenom naše, jenom západní, my jsme ten poslední, kdo je drží, říká pan Kalousek, tak je musíme teď opevnit. Musíme zřejmě vybudovat nějaké kvalitní zdi - a nejlépe se úplně odizolovat! Já vás chci ujistit, že v celé historii, kterou pan Kalousek zřejmě příliš nezná, všechny pokusy vytvářet tyto zdi ztroskotaly. Každé zdi byly probořeny. Vždycky se našli barbaři, kteří těmi hradbami vtrhli a zničili tu civilizaci, která si myslela, že se takto uzavře sama do sebe.

    Já jsem přesvědčen, že bychom neměli být takto pyšní, jak jsme tady slyšeli, a tvrdit, že stojíme nad ostatními, protože když se za sebou ohlédneme, tak zjistíme, že bychom se měli často stydět za to, co jsme tady dopustili. Zároveň si myslím, že máme povinnost se o hodnotách, které máme, bavit s ostatními, protože bychom si měli přát, aby je sdílel i svět kolem nás. Já vás ujišťuji, že si myslím, že ve všech koutech světa existují lidé, kteří jsou připraveni se s námi o tom bavit, a kteří dokonce věří, že je něco, co nás může spojovat.

    Víte, já jsem byl fascinován tím, co teď řekl americký prezident v New Yorku, když říkal, kde začínají univerzální lidské hodnoty. A on řekl: Začínají v nejrůznějších chatrčích světa, kde jsou lidé často v bídě, v bigotním xenofobním prostředí, kde trpí, a kde ti lidé doufají, že existují nějaká univerzální práva, kterých se mohou dovolat a o která bojují. A tito lidé v nejrůznějších částech světa jsou našimi spojenci. A oni se možná někdy dívají k nám, na ten bohatý Západ, a doufají, že my je v té jejich bídě podržíme.

    Chápete? Tenhle způsob, kterým se prezident Spojených států obrací na chudé vesnice v Africe a v Asii a říká "tam jsou ti, kteří vytvářejí univerzalitu a cenné hodnoty, na kterých doufáme svět bude stát", to je skutečně pro mě humanistický pohled. A ne pohled někoho, kdo tady vystoupí a řekne "my tady jsme ten pupek, který jediný obnovil hodnoty světa, a my se musíme před těmi ostatními zločinnými barbary opevnit". To je špatná představa a já ji tady odmítám. (Potlesk z levé strany.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem sice říkal, že bude mluvit pan ministr Mládek a poté pan ministr Herman, který se přihlásil s přednostním právem, ale předtím jsou faktické poznámky pana poslance Marka Bendy, Zbyňka Stanjury, Miroslava Kalouska, Michala Kučery. Pan poslanec Marek Benda. Prosím o nezneužívání faktické poznámky. Ale pan kolega Benda ví, co je faktická poznámka. Máte slovo, pane kolego.

  • Poslanec Marek Benda: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já musím říci, že jsem se do té debaty vůbec nechtěl zapojovat, dokud nevystoupil pan ministr Zaorálek se svým neuvěřitelným projevem, ve kterém řekne Západ je úplně špatně, můžeme za všechno. (Protestní hlasy z levé strany sálu.) No ne, poslouchali jste ho? Poslouchali jste ho prosím? Všechno je úplně špatně, jsme zdegenerovaní. To mně přijde jako tak neuvěřitelný projev, to, co tady zaznívá, že si myslím, že to tady fakt zaznívat nesmí.

    Věty o dvou světových válkách, které Západ vyvolal. Čím začala prosím druhá světová válka? Paktem dvou šílenců, Molotova a Ribbentropa, resp. Stalina a Hitlera (protesty z levé strany sálu), kteří ani jeden z nich nemají se Západem a křesťanskou civilizací nic společného. Nic společného! (Potlesk z pravé strany.) Každý z jiného úhlu pohledu, ale jsou představiteli přesně světa, ve kterém Bůh je mrtev a může se úplně všechno. Jeden z pýchy nadřazenosti rasy, druhý z pýchy nadřazenosti třídy a s tímto zahájí druhou světovou válku rozdělením Polska. A pan ministr Zaorálek mi tady bude vykládat, že to je vina Západu? To snad nemyslí vážně! (Potlesk z řad poslanců ODS.)***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dále pan kolega Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Na tu otázku, kterou položil Miroslav Kalousek, jestli chceme patřit na Západ, nebo na Východ, a já jsem si myslel, že každý člen demokratické strany v tom má jasno, že chce patřit na Západ, tak pan ministr Zaorálek mě přesvědčil, že on tam patřit nechce. Zapomněl v tom expozé, v tom, jak plival na naši historii, na naše dějiny, zapomněl třeba na gulagy, Sovětský svaz, Pol Pota, a teď bych mohl jmenovat všechny komunistické zločiny. To se mu nějak nehodí. To se mu nějak nehodí. Já nevím, jestli má před sjezdem. Neuvěřitelné vystoupení. Neuvěřitelné vystoupení extrémního levičáka. Já doufám, že to skutečně se nebude překládat a naši spojenci to neuslyší, to, co tady předvedl. Opravdu. Vy předkládáte asociační dohodu a chcete ji, nebo nechcete po tom, co jste řekl? Tak když ji nechcete, tak ji tady nepředkládejte! Nemůžete být pro i proti! To opravdu ne! Já jsem opravdu zděšen z toho, co jste dneska řekl, jak jste nablil na nás na všechny, na naše předky, co jste tam všechno přišil na křížek. Ještě se tomu usmíváte! Já vím, že se vám líbí, když se kdysi jezdilo do Severní Koreje a podobně, ale tam se mi fakt nelíbí. A jsem hrdý na to, že patříme na ten Západ, a pro mě je to úplně jednoduchá otázka. Já ji vnímám spíš jako řečnickou. Ale po tom, co jste dneska předvedl, tak já nevím, kam vy chcete patřit a kam chcete vést českou zahraniční politiku. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dále faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska, poté poznámka pana poslance Michala Kučery. A žádám všechny, aby se přihlásili elektronicky. Připomínám, že jak k faktickým, tak řádným přihláškám elektronická přihláška má přednost. V tomto ohledu nemohu porušovat jednací řád.

    Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, pan ministr Zaorálek sice porušil všechny hlukové, hygienické limity, ale udělal to jenom proto, aby čtvrt hodiny tepal a kritizoval výroky, kterých jsem se nedopustil. Já jsem tady opravdu nehájil čarodějnické procesy. Já jsem tady opravdu nehájil svatou inkvizici ani útoky Richarda Lví Srdce na Jeruzalém. Já jsem hájil hodnoty, ke kterým Evropa došla tím, když si schválila Listinu základních práv a svobod a na jejich obranu zřídila Radu Evropy. To jsou hodnoty, které žijeme, které jsou zakotveny - omlouvám se všem ateistům a muslimům - které jsou zakotveny v křesťanském kulturním světě, v kterém jsme se narodili a v kterém chceme žít. Ať si to uvědomujeme, nebo ne, tak jeho hodnoty sdílíme.

    Já jsem chtěl jenom upozornit na drobnou věc. Že ten křesťanský kulturní svět dnes nemá tolik síly na to, aby ty své hodnoty učinil univerzálními, takže mu nezbude nic jiného, než aby je učinil hodnotami svými, které bude hájit s nulovou tolerancí před kýmkoliv, kdo je bude chtít znehodnotit, a že prostě na nás jako na srdci Evropy, je, abychom se rozhodli, jestli chceme ty západoevropské křesťanské kulturní hodnoty, anebo oligarchii asijsko-stalinsko-putinského typu. Nic mezi tím není. A že ty signály civilizovanému světu musíme dávat nejenom svými řečmi, ale i svými činy. Nic jiného jsem říct nechtěl s tím, že TOP 09 udělá vše pro to, abychom patřili do toho západního křesťanského světa -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Já jsem upozorňoval na překročení faktických poznámek. (Předsedající vypnul poslanci Kalouskovi mikrofon.)

  • Poslanec Miroslav Kalousek: (Hovoří bez mikrofonu.) On mě vypnul! Tak já to řeknu bez mikrofonu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, pane poslanče, přihlásil jste se k faktické poznámce. Prosím, respektujte jednací řád! Dále za vámi je přihlášeno dalších deset lidí k faktické poznámce. Já si myslím, že i oni mají právo stejné jako vy vystoupit v této Sněmovně.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: (Bez mikrofonu.) Respektuji. Navzdory... (Pokračuje dále i bez mikrofonu, nebylo rozumět. Bouchání do lavic. Výkřiky: Fuj!)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dále pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych v krátkosti zareagoval na ten nehorázný projev, který tady předvedl ministr Zaorálek. Pan ministře, asi víte, že o víkendu proběhla v Mnichově významná bezpečnostní konference a tam jste si možná ten projev mohl vyzkoušet. Možná že byste se dozvěděl, co by vám kolegové na něj řekli. Vás ale, tuším, bolelo koleno.

    Myslím, že víte, co se v Mnichově říkalo o České republice. Nic. Neříkalo se nic. Víte, respekt si zaslouží silný spojenec a respekt si zaslouží i silný soupeř. Česká republika pod vaším vedením není ani silným spojencem ani silným soupeřem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec František Laudát k faktické poznámce. Poté pan poslanec Ženíšek. Všechny ostatní elektronicky přihlášené mám v evidenci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Moc bych poprosil trošku o zklidnění té atmosféry.

    Jenom k panu Zaorálkovi. Víte, nevraždil Západ, vraždili němečtí fašisté. Nevraždili Čechoslováci, Češi a Slováci, vraždili a zavírali lidi českoslovenští komunisté. Nevraždili Rusové, vraždila Stalinova klika, a podobně. A takhle bychom mohli pokračovat. Já mám na to úplně jiný přístup.

    Nicméně chci vás požádat. Jak by vám bylo, kdybyste skutečně se upínali k něčemu jako k naději a tamhle někde ve Spojených státech v Kongresu by se tímto způsobem hádali a vy jste čekali. Ukrajinský lid. Tady nerozhodujeme o nějakých porošenkách, o nějakých oligarších, já nevím o kom, o fašistech, případně ukrajinských, co tady zaznělo. Tady rozhodujeme o budoucnosti Ukrajinců, o budoucnosti jejich dětí. A vy se tady hádáte.

    Prosím vás, pojďte hlasovat. Moc prosím, aby se všichni s těmi dalšími poznámkami vzdali příspěvku, abychom konečně a důstojně prohlasovali tu smlouvu a dali Ukrajincům naději. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Marek Ženíšek s faktickou poznámkou. Pravděpodobně neposlechne svého stranického kolegu, aby se vzdal slova. Máte slovo.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Pane předsedající, prostřednictvím vašeho - Františku, mám tě rád, ale nevzdám se té možnosti. Jenom krátkou poznámku k tomu, co zde řekl pan ministr zahraničí, která mě vyprovokovala k tomuto výstupu. K tomu, co zde řekl kolega Huml nebo pan poslanec Foldyna, nemá cenu se vyjadřovat. Tam vždy víme, s čím před tento mikrofon přijdou.

    Pan ministr zde hovořil o tom, že ho zaujal výrok pana prezidenta Obamy, a mluvil o něm s takovým nadšením, že to snad vypadalo, jako kdyby mu to pan prezident říkal z očí do očí. Dovolte mi připomenout, pane ministře, že to, co tady řekl pan kolega Huml, to, co tady řekl pan kolega Foldyna, a to, co jste tady řekl vy, je přesně ten důvod, proč vás pan prezident Obama ještě zatím oficiálně nepřijal a asi nepřijme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Miroslav Opálka, poté pan poslanec Jiří Junek s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, víte, nejhorší je, když do všeho fušuje politik, aniž má ve všem klasické vzdělání. Myslím si, že té historie bychom mohli zanechat, protože to, co tu padlo, jestli to jednou někdo bude vyhodnocovat, tak... Rozumím, že jsou různé pohledy, ale pravda by se neměla ohýbat. Já mohu vysvětlovat, že druhá světová válka začala tím, že Hitler dostal podporu od německého kapitálu a pak mu požehnali zbraně ti nejvyšší, kteří měli nad ideologií moc. A nebudete s tím souhlasit, protože máte jiné vidění. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Nyní pan poslanec Jiří Junek, potom pan poslanec (Mládek?), který se přihlásil k faktické poznámce a pak změnil své přednostní právo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Junek: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Já musím reagovat na několik předřečníků.

    Za prvé pan poslanec Kováčik. Souhlasím, Evropa od Pyrenejí po Ural. Nicméně měli byste to vyřídit panu Putinovi v Moskvě, že bychom se opravdu neměli v Evropě hádat. Pak si nás opravdu Islámský stát namaže na chleba. V tom máte pravdu. Ale musí začít pan Putin. (S důrazem:) A nesmí posílat tanky a vojáky na Ukrajinu!

    Druhá věc - pan poslanec Jandák. Chtěl bych reagovat. Bylo řečeno srovnání - státy, Řecko, Maďarsko atd. Ale já nechci být jako Řecko. Ano, tam vyhráli komunisti. Ano, je to pátá kolona Ruska. Já nechci být jako oni! (Výkřiky z míst poslanců KSČM.)

    Třetí poznámka - pan ministr Zaorálek, ten výčet, co všechno Západ spáchal. Paráda. Ale co gulag? Co rusko-finská válka? Co hladomor na Ukrajině! To jsou výdobytky Západu? Já myslím že ne.

    Pan poslanec Foldyna - poslední poznámka. Bylo řečeno, že jsou nějaká doprovodná usnesení, a argumentovalo se tím, že na Ukrajině - antisemitismus, fašismus. Ano, ale to samé je v Německu, ve Francii, u nás. To jsou prostě doprovodné jevy demokracie. S tím se holt nedá nic dělat. (Ironický smích z levé strany sálu.) Takže byl bych rád, abychom nepoužívali tyto neférové věci. Abychom prostě neřekli Ukrajina, to jsou fašisti a antisemitisti. Děkuji. (Výkřiky z levé strany sálu, potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr Jan Mládek k faktické poznámce. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážení kolegové, já se musím uchýlit k faktické poznámce, protože přednostní právo je bezcenné v tuto chvíli. Já jsem se do vystoupení pana předsedy Kalouska domníval, že se blížíme k posunu této smlouvy do výborů, protože upřímně řečeno - o čem to vlastně je? To přece není volba mezi Západem a Východem, to je ekonomická dohoda Evropské unie s Ukrajinou, pravda, s politickým přesahem. Já jsem měl naději, že tu dohodu dříve nebo později pragmaticky schválíme, je i v našem zájmu, ale zároveň že vyjádříme určitý distanc od některých věcí, které se dějí na Ukrajině. Že například sdělíme, že bychom se nechtěli dočkat informací, že Prahu osvobodil wehrmacht, skoro to tak občas vypadá. Že když chceme lidská práva, tak je nechceme jenom v Rusku, ale také na Ukrajině, a že nebudeme zavírat oči, to bychom také měli sdělit, že nebudeme chtít dvojí standardy. Že se nám nelíbí oligarchové - mně se také nelíbí, ale vedle ruských oligarchů jsou samozřejmě problémem také ukrajinští oligarchové. A od toho bychom se také měli distancovat.

    Samozřejmě problém na Ukrajině není v tom, že tam jsou někde nějaké marginální skupiny, které fašizují. Ale důležitý je postoj vlády, aby se od nich distancovala, což mám pocit, že jsme zatím nezaslechli. A domnívám se, že my tady rozhodně nestojíme před volbou Západ, nebo Východ. Do NATO jsme vstoupili v roce 1999, v roce 2004 jsme vstoupili do Evropské unie a já jsem přesvědčen, že jsme součástí Západu a je to tak správně.

    Já jsem v roce 1982 byl ve východním Berlíně, loučil jsem se se svým americkým přítelem, který odcházel -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vám musím odebrat slovo, protože vám skončil čas k faktické poznámce. (Ministr: Budu disciplinovaný, pane předsedo.) Děkuji za respektování jednacího řádu. (Potlesk z řad ČSSD.)

    Nyní pan poslanec Korte, poté pan poslanec Foldyna.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Pan ministr zahraničí reagoval na projev pana Kalouska, ale zdá se, že reagoval na něco jiného, než pan Kalousek řekl. Ve svém skandálním projevu řekl to, co řekl, a je třeba to vidět v kontextu vnitropolitické, vnitrostranické situace v ČSSD. Pan ministr zahraničí je velmi často hlasitě kritizován ze strany levého - ultralevého křídla své strany a ČSSD má před sjezdem. Sapienti sat. Ale já chci říci, že v jedné věci - tím pana ministra asi překvapím - s ním zcela souhlasím, a to když řekl, že Evropa se ze svých krvavých dějin poučila. Ano, Evropa se poučila. Takže třeba představa, že by Německo napadlo Holandsko nebo Francii, je naprosto absurdní. Ale pane ministře, je to Rusko, které se nepoučilo! Rusko, které okupuje Abcházii a Jižní Osetii, teritoriální součásti Gruzie! Rusko, které anektovalo Krym! Rusko, které aktivně podporuje separatisty ve východní Ukrajině! A nechci zabředávat do starších dějin.

    Pane ministře, Rusko se nepoučilo a to je to, na co Kalousek ve svém projevu upozorňoval. To jste, bohužel, pominul. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Foldyna, poté paní poslankyně Němcová.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Chtěl jsem začít něčím jiným, nicméně mi to nedá. Prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Kortemu. (Důrazně:) Promiňte, Rusko v roce 1999 nebombardovalo Jugoslávii! Kazetové bomby ruské nezabily Milici Rakič v roce 1999 v dubnu! Čili musíte si uvědomit, kdo tady koho kdy bombardoval, kdo tady válčil. Já nechci být zastáncem žádného Ruska, ale mluvme pravdu! Když chceme mluvit pravdu a lidé se dívají na televizi, tak si myslí, že druhou světovou válku začal Sovětský svaz a de facto nejvíc obětí té války vynutili vojáci Rudé armády. Vy jste si nikdo nevšimli, že v roce 1938 to byla zrada Daladiera a Chamberlaina, byla to zrada Anglie a Francie, zrada demokratického Československa? Pakt Molotov a Ribbentrop byl rok poté, kdy došlo k úplně jiným krokům. Já je tady nechci hájit. Ale nelžeme tady, nevytvářejme tady umělé dojmy! Prostě v této chvíli se používá jakýkoliv úder, jenom když to je úder. A to je prosím smutné z českého parlamentu. (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Němcová. Připraví se pan poslanec Šarapatka, poté pan poslanec Kalousek.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já vystupuji, pane místopředsedo, jenom proto, abych řekla, že zásadně odmítám ten projev, který zde pronesl ministr zahraničních věcí. Považuji ho za nesmírně varovný pro renomé České republiky právě proto, že zazněl z úst ministra zahraničních věcí. Jestliže před chvílí jsme zde mluvili o Ukrajině, já jsem byla ten, kdo navrhoval, abychom toto téma doprojednali, protože jsem měla dojem, že panu ministrovi na tom záleží. Pak, po jeho projevu, se nám dostává kusých reakcí tu ze strany sociálních demokratů: no, nedivte se, ono je před sjezdem a on se musel ozvat. Někteří z nás si povzdychli: no, on se asi zbláznil - s odpuštěním, já tedy pro to důkaz nemám, promiňte, že to takhle otevřeně říkám. Ale přesvědčena jsem o tom, že váš projev měl úroveň asi takovou, jako když teď otevřeli komunisté ve svém sídle onu výstavu úspěchů Pol Pot... Severní Koreje. (Smích z řad poslanců KSČM.) Myslím si, že tam jako úvodní projev by byl zcela namístě. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Milan Šarapatka, připraví se pan poslanec Kalousek. Všichni s faktickou poznámkou. Prosím, pan poslanec Šarapatka, eviduji tedy z místa přihlášku pana poslance Jandáka ještě jednou, ale pokud se přihlásí někdo elektronicky, pane poslanče, tak stejně bude mít před vámi přednost. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já musím říct, že na rozdíl od některých svých kolegů já s touto smlouvou souhlasím. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že se jedná pouze o první a formální krok, který Ukrajině v tuto chvíli nijak nepomůže. Naopak postupně otevře trh Ukrajiny podstatně silnějším hráčům ze Západu a Ukrajina bude mít velký problém se těmto hráčům bránit. Současně zaváže Evropskou unii ekonomicky podporovat Ukrajinu a podle mého nejsou vůbec v tuto chvíli vyřešeny otázky, z jakých zdrojů, a nejsou identifikovány objemy té pomoci. Nás Řecko stálo dosud 240 mld. eur. Ukrajina je pětkrát větší! Máme na to? Děkuju vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Já rozumím panu ministru Mládkovi, který říká: Proboha, o co tady jde? Tohle je v podstatě technický dokument, pusťme ho do druhého čtení! Proč o něm vedeme politickou debatu?

    Ale kdy jindy, kdy jindy máme vést zásadní politickou debatu, co chceme a kam patříme, než při těchto bodech vzhledem k tomu, jaké naprosto nečitelné výstupy vydává česká vláda ve spolupráci s prezidentem republiky? Pan ministr Mládek se tady formálně přihlásil - nemůže ani jinak, protože tomu tak skutečně je - ke členství v zemích Evropské unie a NATO, ale současně říká: No, ale my tam jako můžeme být tou pátou kolonou, protože jsme suverénní země. Jeho vystoupení i jeho konkrétní politické kroky jako ministra průmyslu a obchodu nás bohužel utvrzují v tom, že on chce být tou pátou kolonou, a nás to mimořádně znepokojuje.

    A to, co jsem chtěl říct panu ministru Zaorálkovi, když tady tak jako naplival na ten západní svět a řekl, že musíme být otevření, tak bych vás, to je o tom, jestli jezdíme ven, nebo nejezdíme, tak bych chtěl strašně moc poprosit, až zase příště bude tak velevýznamný summit jako konference v Mnichově, tak si prosím nemažte doma v kuchyni koleno opodeldokem. Já nepochybuji o tom, že vás bolelo, ale to opravdu není argument, proč ministr zahraničí nejede na tento summit. A jeďte tam říct stanovisko České republiky.

    K poslancům KDU-ČSL bych chtěl říct, že s tím, co tady říkají, já skoro vždycky souhlasím. Problém je, že oni potom vždycky hlasují a vždycky dělají něco, co není ve prospěch České republiky a jejího ukotvení v západním světě. (Předsedající: Pane poslanče...) Vy si musíte... Ano.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, dokončil jste svůj projev ve faktické poznámce. Děkuji za respektování jednacího řádu. Pan poslanec Vítězslav Jandák k faktické poznámce.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Fakticky se chci jenom bránit tamhle panu kolegovi. Nebudu se dále politicky šířit, protože mám strach o minské rozhovory, protože určitě Putin je v šoku a Porošenko přestal v Rusku prodávat bonbony.

    Ale já jsem chtěl říct vám, pane kolego, že jsem doteď nevěděl, že v Rakousku a Maďarsku vládnou komunisté. Děkuju vám. Ty země jste jmenoval! (Smích části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandákovi. A nyní dvě přednostní práva: pan ministr Herman a pan ministr Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych začal takovou anekdotou, kterou jsem začal svůj příspěvek loni na podzim v americkém Kongresu, když jsme tam byli odhalovat bustu Václava Havla. Je to z doby předlistopadové.

    Setkal se americký a tehdejší československý prezident a hovoří spolu. Československý prezident říká svému americkému kolegovi: "Pane prezidente, u nás máme svobodu slova." A americký prezident říká: "No, to je fajn. A u nás máme svobodu i poté, co to slovo vyřkneme." Já si myslím, že to je rozdíl mezi Západem a Východem, minimálně tak, jak jsme to chápali do roku 1989.

    Myslím, že téma, o kterém tady hovoříme, je příliš závažné na to, abychom ho zneužívali k nějakým krátkodechým politickým cílům. A myslím si, že bychom se měli podívat do historie. Protože stačí se jenom podívat na naše stoly, na to, jak píšeme. Tam, kde se píše latinkou, tam je prostě Západ. My jsme součástí Západu tisíc let. Souvisí to s naší polohou. Vezmu jenom velmi krátce dva základní roky. Rok 845, kdy v řezenské katedrále přijímá křest prvních 14 českých lechů. A rok 863, kdy velkomoravský kníže Rastislav pozval byzantské věrozvěsty Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. To jasně poznačilo identitu této země. Země, která patří k Západu, ale je velmi blízká také kultuře Východu, a je tedy schopná vytvářet jakousi krajinu mostů. A to je myslím velká přidaná hodnota.

    Vždycky jsme v minulosti součástí Západu byli. Do roku 1803, kdy Napoleon Bonaparte zlikvidoval Svatou říši římskou, poté 150 let jsme byli opět součástí západních společenství. A po té strašlivé katastrofě druhé světové války, ano, kdy mnoho lidí bylo oprávněně zklamáno velkou a děsivou politikou appeasementu tehdejších představitelů demokratických zemí tváří v tvář Adolfu Hitlerovi, se opět zrodila myšlenka na troskách druhou světovou válkou zničené Evropy postavit nové společenství, a to nejenom Společenství uhlí a oceli, ale také společenství ducha. Přišli s tím lidé jako Konrad Adenauer, Alcide de Gasperi a Robert Schuman. To je základ Evropské unie. Jestliže dnes vidíme ty věci pouze horizontálně, jestliže zapomínáme na to, že je to právě idea, idea ducha, která nás spojuje, tak pochopitelně se vytrácejí určité pilíře stability, na kterých Evropa i naše identita stojí. O tom nakonec svědčí i celá diskuse o evropské ústavě, kdy nejsme schopni se k vlastním kořenům své identity přiznat. Toto ideové duchovní vakuum, které tady vytváříme nejenom my u nás, ale bohužel v Evropě potom nasává různé nebezpečné trendy, které k nám třeba přicházejí odjinud.

    Ale ta historická fakta důležitá jsou. Tady celá řada historických fakt zazněla. Gulagy, které byly předobrazem nacistických koncentračních táborů, opravdu nebyly nějakým výplodem Západu. Nacistický ideolog Joseph Goebbels se nikdy netajil svou fascinací bolševickým pučem v Rusku, který znamenal naprostou katastrofu ve 20. století, která umožnila expanzi tohoto moru bolševismu do Evropy a i do jiných kontinentů světa.

    Takže toto jsou myslím fakta, na která nemůžeme zapomínat. Na druhou stranu, svět se opravdu posunul někam jinam. Dnes jsme, zaplaťpánbůh, součástí svobodného světa. Ano, světa, který má své kořeny právě v té západní kultuře. Ale myslím, že už je to dneska poněkud složitější než jenom ono vidění Západ-Východ, tak jako před rokem 1989. Máme jedinečnou možnost opět být tím mostem jako před tisíci lety a měli bychom tváří v tvář utrpení našemu blízkému národu na Ukrajině, který je prostě pod obrovským tlakem ze strany ruského agresora, nabídnout ruku k pomoci. Není to jenom o ekonomice, je to i o oné solidaritě, která je jedním z pilířů Evropského společenství, Evropské unie. Nenechme se zatahovat do nějakých krátkodobých partikulárních stranickopolitických zájmů a snažme se věcně přistupovat k tomuto problému. Jsme, Bohu díky, na té straně svobody, lidských práv. Nenechme si toto vzít! Je to naše velká odpovědnost i vůči těm, kteří za tyto ideály zemřeli. Stojíme dnes ve chvíli, kdy země nám kulturně a historicky velmi blízká potřebuje naši pomoc. Dejme jí tuto pomoc, na kterou má jistě právo, a snažme se formulovat věci jasně.

    Já jsem hrdý na to, že jsme součástí Západu. Pokládám se za západního politika a jsem rád, že i třeba bezpečnostní strategie České republiky, kterou jsme projednávali na vládě nedávno, stojí na těch dvou základních pilířích, tedy Severoatlantické alianci a Evropské unii. Nezpochybňujte toto! Jsou to velmi důležité pilíře, které nám usnadňují a umožňují, abychom realizovali svou solidaritu vůči zemi, která je v ohrožení a trpí opravdu bezprecedentní agresí obrovského státu, který má za svými hranicemi.

    Děkuji vám. (Potlesk v pravé polovině sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Hermanovi. Nyní dvě faktické poznámky před vystoupením pana ministra Zaorálka, a to pana poslance Kalouska a pana poslance Jandáka (Poslanec Jandák ze sálu: Já byl dřív!) Ale on má elektronickou přihlášku. Pane poslanče, já jsem vás na to upozorňoval. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (Poslanec Jandák ze sálu: Segregace!) ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr Herman řekl, že je rád, že patříme k Západu, a že se pokládá za prozápadního politika. Potom chybí odpověď na jednu jedinou otázku. Pokud je tomu tak, prostřednictvím pana předsedajícího pane ministře, proč se tak nechováte? Proč o tom pouze mluvíte a pak se šroubovitým pohybem zavrtáváte do zadnice postsovětských oligarchů? Těžko vám pak věřit! Těžko pak věřit tomu, že se skutečně pokládáte za prozápadního politika a že jste hrdý na to, že patříte k Západu.

    Dámy a pánové, ta diskuse se může točit už jenom dokola. Já znovu opakuji, máme na vybranou mezi A a B. Nemáme A minus, nebo nemáme B plus. Buď chceme patřit k Západu, nebo nechceme. A jestliže nechceme patřit k Západu, budeme patřit k Východu, protože nedáme-li jednoznačnou odpověď, tak ten Západ nás k tomu Východu vytlačí. Co by s námi dělal, když nechceme být spolehlivý partner? A já provokuji tuto diskusi z jednoho jediného důvodu, abych vás mobilizoval k tomu, abychom byli spolehlivý partner. Aby se nás západní civilizované země nebály jako páté kolony. Protože poté, co tady říkal pan ministr Mládek i pan ministr Zaorálek, je velké nebezpečí, že jako pátá kolona vnímáni budeme. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji tentokrát za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vítězslav Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Já děkuji, pane předsedající. K příteli Mirkovi Kalouskovi se nebudu vyjadřovat, ten bojuje za Západ. Pan předseda TOP 09 zřejmě už bojuje v Kyjevě. (Smích v sále.)

    Ale já jsem chtěl říct jinou věc. Já jsem chtěl říct k svému předřečníkovi Danielovi Hermanovi. Danieli, bezvadnej projev. Ale řekl jsi tam dvě věci. Joseph Goebbels. Tak já bych tě chtěl upozornit, že institut Josepha Goebbelse byl před několika měsíci teprve zrušen v Kyjevě, jestli jsi to nevěděl. A měla ho jedna strana, která je součástí vládní koalice. Nechci ji jmenovat.

    A potom druhá věc. Ty jsi tady řekl, možná že ti to ulétlo: až po roce 1989 jsme pochopili. Já, člověče, pochopil už dávno předtím. Děkuji. (Smích a potlesk napříč sálem.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandákovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a poté pan kolega Fiedler, paní kolegyně Zelienková. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano. Doufám, že se nám podaří vrátit se k oné asociační dohodě s Ukrajinou.

    Já možná ještě na margo té debaty bych rád shrnul, že to celé, co jsem chtěl říci, je pouze to, že si myslím, že humanismus je dřina. A zvlášť pokud tady někdo říká, abychom byli pro někoho spojenec, tak že musíme být spolehliví, tak já si myslím, že tu spolehlivost můžeme držet, jedině když si nebudeme lhát do kapsy. Chápete? Když si uvědomíme, že humanismus je skutečně dřina a že je snadné se dostat na scestí a že i tady v Evropě nás potkávala obrovská rizika, kdy jsme ty hodnoty nedokázali uhájit.

    Já jsem se nedávno účastnil oné konference tady pořádané k 70. výročí holocaustu, jednak v Terezíně s velkou účastí řady zahraničních hostů a také myslitelů, jako je Timothy Snyder a řada dalších. A ty debaty, které se tu konaly, se týkaly právě toho, jak vlastně dodnes po těch letech se klade otázka, jak se to vlastně vůbec mohlo stát. Jak je možné, že uprostřed vyspělého státu, který byl dokonce jednou z nejkulturnějších zemí Evropy, jak je možné, že se tam všichni pustili do hubení lidí, jak jsem to tady říkal, jako králíků. A IG Farben a další fabriky dodávaly prostě produkty. To si, přátelé, nenamlouvejme, že nám to tady někdo zatáhl z východu nebo odněkud. Tohle bylo vytvořeno tady z našich vlastních zdrojů v naší vlastní kultuře.

    Takže tím chci říci, že uvědomit si to a uvědomit si ta nebezpečí, která má humanistická kultura a humanistické myšlenky, jak je chápal třeba Masaryk, že to je něco, co je skutečně pracné a není to tak samozřejmé. A mně ta pýcha, kterou jsem tady zaslechl, připadala jako něco, před čím je třeba varovat. Proto jsem na to zareagoval. Připadá mi, že takto pyšně nemůžeme o sobě mluvit jako o kultuře, která nějak převyšuje ty ostatní. Jediné, co jsem snad chtěl říci, že si nejsem tak jistý, že jsme prostě automaticky o tolik lepší než ti ostatní. Tím jsem nemyslel Východ. Tím jsem myslel prostě Asii, Jižní Ameriku a celou řadu dalších. Já mám pocit, nevím, jestli spolehlivě existují na nebi někde napsané univerzální hodnoty. Ale ta univerzalita existuje jako jakýsi cíl, kterého chceme dosáhnout. Má-li ta planeta vypadat trochu spořádaně a nemá-li shořet v nějakém požáru, tak je třeba, abychom spolu dokázali mluvit, a pokoušet se o to.

    Přátelé, to, co se dneska děje v Minsku, to je zrovna pokus se spolu bavit! A jde o to, jestli to dokážeme! Dneska mám zprávy, že tam Vladimír Putin přesvědčoval separatisty, aby akceptovali dohodu. Rozumíte, tak nad tím vším mávneme rukou? Řekneme - tohle je jiná kultura, jiná civilizace, s těmi se nebudeme bavit, to nás nezajímá? Anebo budeme hledat cestu, dohodu, právě na těch hodnotách, kterými chceme, aby žili i ti ostatní? Protože jen tady v Evropě, kdybychom je hájili, tak je to málo. Proto tady předkládáme tu asociační dohodu s Ukrajinou. Přece nezodpovídáme otázku "je teda Ukrajina Západ, nebo Východ?". Nikdo se tak neptá. Možná můžeme mít pochyby. Možná máme pocit, že na Ukrajině je řada věcí, které by se v Evropě takto neděly. A dokonce si myslím, máme povinnost o tom i s Ukrajinci mluvit. A pokud tady zazněly pochyby o tom, jak se tam interpretuje historie, tak vás mohu ujistit, že s ukrajinským ministrem Klimkinem i s prezidentem Porošenkem jsem otevřeně mluvil o tom, co tady znepokojuje. Používání insignií a tendence chápat minulost tak, jak tady v Česku se prostě nedá hájit! O tom jsem otevřeně mluvil dokonce i před ostatními ministry! To prostě je součástí toho zápasu o hodnoty, které chceme, aby se prosazovaly ve světě. A tahle asociační dohoda je přece součástí té otevřenosti, o které jsem mluvil.

    My neříkáme, že budeme o někom rozhodovat, jestli patří na Západ, nebo Východ. My chceme spolupracovat, když ten druhý říká, že o to stojí. Proto tu dohodu tady dnes máme. My přece nekádrujeme, nikoho neznámkujeme. Když chcete spolupracovat, pojďte, ale je třeba respektovat určitá pravidla. Asociační dohoda je o těchto pravidlech v oblasti justice, fungování policie, bezpečnostních sil apod. Ta základní pravidla, která jsou podmínkou možné spolupráce. Proto prohlubujeme vazbu mezi Ukrajinou a Evropou. Je to prosazování těch hodnot, které bychom byli rádi, kdyby byly univerzální. Protože by se možná potom na světě lépe žilo. A proto, řekněme, mi vadilo, když tady někdo řekne - nic takového neexistuje. Anebo když někdo říká, že my jsme výsadní kultura, která bude učit pravděpodobně ty ostatní, a když jsou nebezpeční, tak se před nimi ohradíme. Já jsem pouze řekl, že tato vize světa je nefunkční. Už to takhle prostě nemůže fungovat.

    Ale jinak bych se rád vrátil k té podstatě věci. Myslím si, že tahle asociační dohoda je prostě ruka podaná Ukrajině. Ukrajina je ve složité situaci, to tady zaznělo. Je ve složité situaci politické, ekonomické. Dokonce z hlediska bezpečnosti to, co se děje na východě, ohrožuje nejenom Ukrajinu, ale dokonce i nás. To všechno je pravda. Přesto si myslím, že udělat tento krok a nabídnout tuto ruku je něco, co má smysl. Myslím si, že je to otázka naší sebejistoty, abychom toto udělali, a sebevědomí a toho, že jsme přesvědčeni, že to, čemu věříme dnes a co tady v Evropě hájíme, jsme schopni také nabídnout těm kolem nás. Tolik.

    Mám dojem, že to striktní vytváření demarkačních linií mezi Východem, Západem, Severem a Jihem příliš nepomůže.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Mám tady dvě faktické poznámky. Připustím jednu. Ve 13 hodin přeruším jednání schůze, protože bude pokračovat odpolední jednání podle zákona o jednacím řádu. Nyní tedy pan poslanec Martin Novotný k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. ***

  • Poslanec Martin Novotný: Dámy a pánové, neuslyšíte ode mě žádné velké historické exkurzy. Já se domnívám, že jednání o bodu asociační dohoda je v podstatě o jediném. Jsou mezi námi ti, kteří chtějí dát při vědomí všech problémů, při vědomí všech excesů, které se na Ukrajině dějí, této zemi šanci, aby se mohla podílet na světě evropských hodnot a volného obchodu. Myslím, že tu budou zároveň i lidé, kteří si myslí, že tuto šanci Ukrajina dostat nemá, a kteří vnímají jako silnější moment moment respektování sféry vlivu jedné země, která je na východ od Ukrajiny. O ničem jiném tato naše debata není.

    Já si myslím, že je naší povinností se přiklonit k těm, kteří chtějí dát Ukrajině šanci, před těmi, kteří chtějí respektovat vnímání světa prostřednictvím sfér vlivu. Bohužel, takových je mezi námi stále ještě hodně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému a přerušuji projednávání tohoto bodu. Pokračovat budeme ve 14.30 hodin ústními interpelacemi. Přerušeno je ve chvíli, kdy v obecné rozpravě je přihlášen k faktické poznámce předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a řádně přihlášený do rozpravy Karel Fiedler a paní poslankyně Zelienková. Tak bude pokračovat jednání, až otevřeme tento bod. Zatím děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a přerušuji jednání do 14.30 hodin.

    Děkuji i panu velvyslanci Ukrajiny v České republice za jeho účast na dnešním jednání. Myslím, že vzhledem k tomu, jak dobře umí česky, si vyslechl celou debatu velmi pozorně.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Připomínám členům podvýboru pro vězeňství schůzku ve 13.15 hodin v jednací síni číslo 23. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pro stenozáznam. I po přerušení schůze odpolední omluvy, a to je pan poslanec Rais od 14.30 do 17.30, od 14.30 do 18 hodin se omlouvá pan kolega Karel Fiedler a pan poslanec Leo Luzar od 11.30 hodin se omlouvá z dnešního jednacího dne. Děkuji.

    (Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Než přejdeme k ústním interpelacím na pana premiéra a následně na členy vlády, dovolte mi, abych přečetl omluvy, které se mi nashromáždily. Nejprve pan ministr vnitra Milan Chovanec se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny z celého dnešního dne, z odpoledního jednání Poslanecké sněmovny z důvodu povinností v resortu. Pan poslanec Josef Nekl se omlouvá dnes od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů. Dále pan poslanec Martin Plíšek se omlouvá dnes od 14 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů. Pan poslanec Bohuslav Chalupa se omlouvá dnes od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Jaroslav Foldyna se omlouvá od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Petr Kořenek se omlouvá dnes z odpoledního jednání z důvodů pracovních. To byly omluvy.

    Zahájíme první interpelací, kdy pan poslanec René Číp bude interpelovat nepřítomného pana premiéra Bohuslava Sobotku, který je na jednání Evropské rady ve věci rezoluce Valného shromáždění OSN a hlasování České republiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, v letošním roce si připomínáme 70. výročí ukončení druhé světové války a vítězství nad fašismem. Je to důležité jubileum pro svět i pro Českou republiku. Počet Čechů padlých v druhé světové válce se dle různých údajů liší, avšak všude převyšuje 300 tisíc mrtvých. Dnes je to pro mnohé zřejmě jen číslo. Pro mne se však jedná o více než 300 tisíc lidských bytostí, hrdinů své doby a občanů, kteří se nebáli nasadit životy v boji proti nacistickému zlu. Dnes ani jindy nesmíme zapomínat na jejich hrdinství, za něž zaplatili cenu nejvyšší. Proto nedovedu pochopit, jak se naše země zachovala při hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci o efektivnějších opatřeních k boji proti glorifikaci nacismu, neonacismu a jiných praktik, které podporují oživování současných forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a s nimi spojených intolerancí, kterou společně předložilo třicet států, kdy se náš zástupce zdržel hlasování.

    Vážený pane premiére, můžete mi vysvětlit toto naše hlasování, a zda dnes vůbec stojí ještě Česká republika na straně bojovníků proti nacismu? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Čípovi, kterému bude odpovězeno písemně.

    Budeme pokračovat dále. Protože tím jsme vyčerpali ústní interpelace na premiéra, budeme pokračovat dále ústními interpelacemi na jednotlivé členy vlády. První ústní interpelace na členy vlády byla vylosována pro pana poslance Zdeňka Ondráčka, který bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci objektivity zpravodajství České televize. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Především bych chtěl poděkovat panu ministrovi, že jako jeden z mála ministrů pravidelně dochází na interpelace a je tady přítomen, takže za to určitě dík, pane ministře.

    Objektivita zpravodajství. Přemýšlel jsem, komu tuto otázku položit, a vzhledem k tomu, jak jste minule byl schopen kvalitně odpovídat na dabing v České televizi - a teď samozřejmě nemyslím to ironicky - tak bych se vás dotázal na to, kdo vlastně zodpovídá za to, co Česká televize vysílá a jaká je objektivita zpravodajství. Jde mi o to, že nedávno jsem se dočetl, že radní Michal Jankovec uvedl, že Česká televize má určeno na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení. Česká televize se na to nesmí dívat tak, jako kdyby byla součástí Ruska, které nikdy žádné humanistické tradice v evropském slova smyslu nemělo.

    To znamená, jestli tomu dobře rozumím, že Evropská komise prostřednictvím České televize říká, jaký máme mít pohled na svět? Co máme považovat za dobré a co máme považovat za špatné? Domníval jsem se, že Česká televize by měla vysílat objektivně a předkládat nám informace a zpravodajství, které je. Takže jestli byste mi odpověděl na otázku, kterou jsem položil hned na začátku, to znamená, kdo vlastně odpovídá za to, co Česká televize vysílá.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Poprosím pana ministra kultury o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, děkuji za tento dotaz.

    Dohled nad dodržováním povinnosti vysílat objektivní informace je svěřen samostatnému správnímu úřadu, a to Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. V rámci České televize pak na plnění veřejné služby dohlíží Rada České televize. Ministerstvo kultury nemá žádnou zákonnou pravomoc jakkoliv zasahovat do činnosti České televize či do podoby a obsahu programů, které šíří. Tento stav vychází z ústavně zaručených práv na svobodu slova a šíření informací, přičemž zasahování státních orgánů do činnosti provozovatelů televizního vysílání je zcela nepřípustné, a to v souladu s článkem 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s článkem 17 Listiny základních práv a svobod. Každý provozovatel vysílání má podle zákona právo vysílat program svobodně a nezávisle, přičemž do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Ale protože samozřejmě Česká televize spadá jako mediální záležitost do kompetence Ministerstva kultury v tom smyslu legislativním, tak Ministerstvo kultury plánuje na prosinec letošního roku předložit vládě novely zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu. Jejich záměrem bude mimo jiné garantovat provozovatelům veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání prostor na jejich rozvoj a současně stanovit mantinely, aby nedocházelo k rušení hospodářské soutěže a nepřípustnému využívání veřejných prostředků. Cílem by však mělo být rovněž přispět k transparentnímu, účinnému a odpovědnému plnění veřejné služby.

    Takže zcela na závěr ještě jednou zopakuji jádro své odpovědi, že dohled nad dodržováním povinnosti vysílat objektivní informace je svěřen Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a v rámci České televize pak na plnění veřejné služby dohlíží Rada České televize. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance Ondráčka o doplňující otázku, má-li zájem. Má. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane ministře. Jenom doplňující jednoduchou otázku: Jste vy osobně jako ministr kultury Daniel Herman spokojen s objektivitou zpravodajství České televize?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra o odpověď na velmi subjektivní otázku.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: To je opravdu velmi subjektivní otázka. Já bych možná zkusil odpovědět na tu druhou část. Jako ministr kultury - to mi skutečně nepřísluší. Ale jako občan a člověk Daniel Herman samozřejmě nějaký názor mám. Vnímám tam určité rezervy a myslím si, že je co zlepšovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přejdeme k druhé interpelaci, kdy paní poslankyně Marta Semelová bude interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci předávání majetku církvím. Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, předávání majetku církvím potvrzuje, že protesty proti přijetí zákona byly zcela oprávněné. Z různých míst přicházejí upozornění na riziko, že církve získávají dvojí platby, že získají finanční kompenzaci za majetek, za který už dříve zaplaceno dostaly, na nedostupnost informací o průběhu vydávání majetku. Stát přichází o značné finance. Například státní podnik Lesy České republiky přijde do roku 2019 kvůli takzvaným restitucím o více jak 5 mld. Kč.

    Nyní k dotazu. Je pravda, že vedení Ministerstva zemědělství vydalo interní pokyn úředníkům Státního pozemkového úřadu vydat řádu maltézských rytířů vše, co si nárokují?

    Jsou případy, kdy běží soudní řízení, během nichž je dokazováno, že předkládané nároky jsou zcela neoprávněné. Státní pozemkový úřad disponuje dostatkem dokumentů o tomto faktu, a pokud jeho úředníci uposlechnou tento pokyn, poruší zákon. Konkrétní příklad je z Prahy Březiněves. V roce 1994 zaregistrovalo na Ministerstvu kultury šest lidí řád maltézských rytířů, mimochodem členem řádu je i Karel Schwarzenberg, ti se prohlásili za nástupce konventu kněží řádu maltézských rytířů a nyní si nárokují majetek v hodnotě několika miliard korun. Pokud by Státní pozemkový úřad postupoval dle platného zákona č. 428/2012 Sb., který mu ukládá, aby v případě pochybností nevydával majetek, musel by se ho řád maltézských rytířů domáhat u nezávislého soudu, kde by mimo jiné musel prokázat, že je skutečně právním nástupcem, že údajná křivda mu vznikla po 25. únoru 1948 a že majetek mu byl odebrán bez náhrady. Ale to by pro řád znamenalo značnou komplikaci. (Předsedající upozorňuje na čas.) Proto se ptám, jestli je pravda, že vedení Ministerstva zemědělství tento pokyn vydalo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Tak já se velice stručně k těm záležitostem, které tady vznesla paní poslankyně, vyjádřím. V úvodu bych asi připomněl, že můj resort opravdu neřeší otázku finanční a finančního narovnání. Je to úplně mimo naše kompetence a to, o čem se tady vede veřejná diskuse, je samozřejmě věc, která jde naprosto mimo nás. Pokud jde o ten proces, jak běží, tak víceméně do konce roku 2015 všechny výzvy budou muset být vypořádány, anebo budou předány k projednání soudy.

    K tomu pokynu, který jste tady zmiňovala. Žádný pokyn ve vztahu k maltézským rytířům a ke komukoliv jinému nebyl nikdy a nebude vydán. Já jako ministr a lidé na Ministerstvu zemědělství nemáme žádnou kompetenci vstupovat a vůbec se vyjadřovat k otázkám průběhu církevních restitucí, protože to je záležitost čistě právní. V této věci mají konat a konají Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky na základě právních posudků.

    Všichni jsme si moc dobře vědomi, jak je tento proces sledován, a evidentně budou případy, které skončí u soudu, protože úředníci nejenom že by neměli argumenty pro to případně nějaký majetek vydat, ale především proto, že jsou tam i protiargumenty. Ty věci jsou natolik sporné, že je prostě rozhodne soud. Dnes už víceméně, nebudu je jmenovat, ale už u některých konkrétních případů víme, že prostě od SPÚ a od Lesů to rozhodnutí nepadne. Prostě bude o tom rozhodovat soud.

    Pokud by tady bylo jakékoliv podezření z vaší strany, že nějakým způsobem my vstupujeme do toho procesu, tak buďto předložte důkazy, anebo máte samozřejmě možnost podat trestní oznámení, pokud máte nějaké oprávněné podezření. Tyto věci běží naprosto transparentně a za tím si stojím.

    Pokud jde o Lesy České republiky, nevím, z čeho vychází informace, že Lesy České republiky přijdou o 5 miliard korun. Nevím, jestli to je vyčíslení zisku, ztráty zisku, tržeb nebo majetku. Ta číslovka nemůže být ani v jednom případě správná. Ano, bude vydán majetek, který bude asi okolo 100 tisíc, nebo přes 100 tisíc hektarů, ta čísla se od začátku ví. Nicméně zásadním způsobem to hospodaření Lesů České republiky neovlivní s ohledem na to, že Lesy České republiky obhospodařují 1,2 mil. hektarů v České republice.

    Pokud jde o snížení zisku nebo tržeb Lesů České republiky, nebude to souviset až tak významně s církevními restitucemi, ale spíše se změnou způsobu hospodaření Lesů České republiky, kde se snažíme dávat daleko větší sociální akcent a vytváření nových pracovních míst ať už přímo v lesích, nebo v celém tom odvětví.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za úplnou a jasnou odpověď. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Pokud jde o tu informaci o Lesích, tak vycházím z informace pro vládu, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství.

    Jinak dovolte, abych se ještě zeptala v té souvislosti na další záležitost a to jsou okolnosti odchodu náměstka Státního pozemkového úřadu Vojtěcha Weise, který měl na starosti právě tuto agendu. Nemusel náhodou odejít z toho důvodu, že se přísně držel litery zákona, žádosti o vydání půdy pečlivě prověřoval a odmítal vydávat církvím vše, co si nárokují?

    A poslední dotaz. Chtěla bych se zeptat - souhlasíte se záměrem prodloužit lhůtu pro kontrolu vydávaného majetku, nebo dojde k dalšímu blokování zákona o prodloužení lhůt pro kontrolu vydávaného majetku ze strany KDU-ČSL?

    Jinak pro upřesnění bych ještě chtěla říci, že pro tisk jste uvedl (upozornění na čas), že vydávání majetku církvím se neuvěřitelně vleče a úřad nestíhá vracet církvím půdu v zákonných lhůtách.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak pokud jde o otázku odvolání pana náměstka Weise, tady musím říci, že především jeho odvolání leží v kompetenci paní ústřední ředitelky. Já nejsem jeho nadřízený a já jsem jej neodvolával, odvolávala jej ona. Pokud mám informace od ní, tak to bylo na základě nedostatečné kvality jeho práce, pokud jde o odbornost, kdy ani po půl roce nebyl na jednání schopen plně kompetentně ovládat agendu a problematiku, kterou má. A pak obecně, to není jenom agenda církevních restitucí, která pod něj spadala, ale obecně i restitučních procesů, komunikace se všemi krajskými pracovišti, a tady byly opravdu významné nedostatky v jeho manažerské práci. Proto byl pan náměstek - napřed byl upozorněn někdy v průběhu měsíce září, aby ve své práci přidal, aby fungoval tak, jak náměstek má fungovat, a na základě toho, že se ty záležitosti nezlepšily, tak jej potom paní ředitelka odvolala. To je jediné, co mohu říci k panu náměstku Weisovi.

    Pokud jde o otázku toho, co jsem mediálně řekl, že se proces restitucí neskutečně vleče, tak je potřeba si uvědomit, že opravdu stát v případě některých výzev nebyl schopen dodržet lhůty předepsané zákonem, které mu Poslanecká sněmovna schválila. To, že se schválil zákon, který řeší obrovský objem restitučního majetku, a nepřipravily se na to ty instituce po personální a organizační stránce, je věc druhá. Takže my opravdu jsme v některých případech nebyli schopni dodržet zákonné lhůty a oprávněné osoby by dnes na nás a na stát mohly podávat oprávněně žaloby. To je situace, která je fakt a která je prostě nepřehlédnutelná, takže ten výrok je v zásadě naprosto pravdivý. Já na něm neshledávám nic závažného nebo nic, co by způsobovalo nějaké otazníky. Prostě to je konstatování stavu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme ke třetí interpelaci, kdy poslanec Stanislav Mackovík bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci dodávek materiálu ukrajinské armádě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pane ministře, dovolte mi, abych se vás zeptal na to, jaký výstrojní materiál, v jakém objemu a za jakou cenu byl poskytnut pro ukrajinskou armádu, a potom, zda ukrajinské straně z rezerv nebo přebytků naší armády byly poskytnuty nějaké optické, optoelektronické, popřípadě elektronické systémy. Třetí část mého dotazu je soustředěna na to, zda na území Ukrajiny v současné době působí příslušníci naší armády a v jakých funkcích a v jakém zařazení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra obrany Martina Stropnického o odpověď.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Já bych si k tomu dotazu dovolil uvést následující. Ukrajinská strana se na nás obrátila jako na mnoho dalších zemí s žádostí o materiální pomoc prakticky ve všech druzích, které si lze kolem fungování a provozu armády představit, protože ta armáda je samozřejmě v poměrně bídném stavu a po léta byla podfinancována.

    My jsme - a to je známá věc, jednak je to postoj celé Aliance, že Aliance jako taková žádné zbraně neposkytuje, a potom jaká je ta jiná konkrétní pomoc, to už je na každém členském aliančním státu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Mackovík má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Já bych se ještě jednou obrátil s dotazem, zda na území Ukrajiny působí naši vojáci a s jakým zařazením a zda kromě těch čistě výstrojních součástek tam byly nějaké elektronické nebo optoelektronické přístroje dodány. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Já se moc omlouvám. Já jsem už měl pocit, že mi ten čas teče, tak jsem na tohle to doplnění zapomněl. Nemám žádné informace, že by tam optické nebo optoelektronické přístroje z české strany byly dodávány. Máme informace o tom, že některé soukromé subjekty jednají s ukrajinskou stranou. Nabízejí určité kapacity ve smyslu dovybavení i z hlediska materiálu i know how ostrahy západní hranice Ukrajiny, protože ukrajinská strana má v tomto ohledu velice snížené kapacity. Ale ta jednání probíhají. Označil bych je jako za středně pokročilá, nikoliv něco finálního.

    Co se týče naší nějaké konkrétní pomoci, když pominu ten textil, tak my jsme vyslali do Kyjeva jednoho logistika, důstojníka, odborníka na logistiku. Ten ukrajinské armádě pomáhá v tom oboru, v kterém je specialistou. To je jediný, o kterém my víme a kterého jsme vyslali my jako ministerstvo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi obrany. Přikročíme ke čtvrté interpelaci. Pan poslanec Daniel Korte bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, v současné době nepřítomného, ve věci finančních prostředků České republiky palestinské autonomii. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Pana ministra jsem potkal na chodníku před Sněmovnou. Volal na mě, to nestihnete! Já jsem říkal, já ano. On říkal, já ne! Nemám nohu, nemohu chodit. Tak já počkám. (Ministr Zaorálek přichází.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stihl to pan ministr, přesto, že nemá nohu. Stihl to.

  • Poslanec Daniel Korte: Můžeme?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Už 30 sekund můžete.

  • Poslanec Daniel Korte: Jak zajisté víte, vážený pane ministře, palestinská samospráva by se bez mezinárodní finanční pomoci vůbec neobešla, nemohla by fungovat. Na co se ovšem prostředky z této pomoci vydávají? Řekněme si pro ilustraci několik čísel. Zatímco dělník v Jerichu pobírá 300 až 500 dolarů měsíčně, pracovník palestinské samosprávy v bezpečnostních složkách 2 500, úředník v průměru 2 700. Je tedy vidět, že úředníci palestinské samosprávy si za naše peníze dovedou docela dobře žít, a to nevíme, jak jsou honorovány jejich špičky, nikým nevolené, neboť poslední volby byly v roce 2004 se čtyřletým mandátem. A zároveň předáci organizace Fatah, která kolaboruje s teroristickou organizací Hamás. Ale to není všechno. Palestinští teroristé odsouzení za násilné trestné činy proti obyvatelstvu v Izraeli pobírají, resp. jejich rodiny, 3 500 dolarů měsíčně, což je, pane ministře, přímý návod a podněcování k terorismu.

    A já se proto ptám, jaký je český příspěvek palestinské samosprávě, kdo kontroluje, na co je vydáván a na co je skutečně vydáván.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Rozumím interpelaci a pokusím se odpovědět. Dobrý den přeji ještě jednou.

    Jenom na začátku připomenu, že palestinská území patří podle koncepce zahraniční rozvojové spolupráce naší země na léta 2010 až 2017 mezi prioritní země. Je to věc, která je dlouhodobá. Ty priority se stanovovaly už před řadou let, a dokonce ta pomoc poskytovaná v Palestině, ta byla realizována už v minulém období, to je od roku 1996 do roku 2013. Od roku 1996 do 2013 už to bylo 22 rozvojových projektů v celkovém hodnotě 300 milionů korun, k nimž se přidala i mimořádná rekonstrukční pomoc ve výši 60 milionů korun v roce 2008. My jsme se tam hodně angažovali v oblasti elektrifikace, tam jsme se stali dokonce jedním z významných, velice významných v sektoru elektrifikace. V současné době zahraniční spolupráce České republiky na palestinských územích činí 13,5 milionu korun ročně. Ty projekty se zaměřují vlastně většinou právě na energetickou infrastrukturu a také na zvýšení efektivity zemědělské produkce. V loňském roce došlo na základě střednědobého vyhodnocení koncepce k útlumu v sektoru vodního hospodářství a peníze se přesunuly právě do oblasti sociální infrastruktury a služeb. Česká republika se zaměřuje zejména na guvernorát Tubás, a tam už od roku 1996 se díky naší pomoci elektrifikovalo 30 vesnic, což nastartovalo stavební boom a poměrně i dost rozvoj té oblasti.

    To, co asi zajímá vás, pane poslanče, bych zvýraznil. My tam realizujeme pomoc formou vázaných peněžních darů, z nichž se přímo na místě vypisují výběrová řízení. Na formulaci projektových podkladů i těch výběrových komisí se podílejí i čeští experti a o realizace se ucházejí jak české, tak místní palestinské firmy. To nejpodstatnější, jak jsem poslouchal vaši interpelaci, je to, že se nejedná o rozpočtovou pomoc přímo v palestinské správě, ale my to poskytujeme, jak jsem říkal, guvernorátu Tubás se to poskytuje na konkrétní projekty, které se dostávají těm firmám, které to realizují. Ale rozpočtová pomoc nejde přímo palestinské správě.

    Příští týden zrovna bude přítomen zástupce České rozvojové agentury a zástupce odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničí za účelem monitorování těch projektů a s tím, že se budou zároveň i hledat a zkoumat nové náměty, partneři a projekty. Mimoto působí v Ramalláhu na našem úřadu také rozvojová diplomatka na plný úvazek. Také bych ještě řekl, že tam poskytujeme vládní rozvojová stipendia. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Já jsem, pane ministře, velmi potěšen s vaší odpovědí, to je, že z prostředků České republiky se ať už přímo, nebo nepřímo nepodporují teroristické organizace a teroristické činy. Nicméně přece jenom otázky kontroly využití těch prostředků by mě zajímaly blíže, takže eventuálně písemně, kdybyste byl tak laskav, budu spokojen. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Pavlína Nytrová, kterou ale nevidím, není přítomna, interpelace tedy propadá. Stejně tak paní poslankyně Helena Langšádlová - stáhla svoji šestou interpelaci na pana ministra financí. Dostáváme se k sedmé interpelaci, kdy pan poslanec Igor Nykl bude interpelovat pana ministra školství Marcela Chládka ve věci dotace do sportu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, už v minulosti jsem vás asi dvakrát interpeloval kvůli dotaci do sportu a dneska to učiním potřetí. V podstatě důvodem je to, že před pár dny jsme se dozvěděli, že Nejvyšší kontrolní úřad podal tři trestní oznámení v souvislosti s dotacemi do sportu za období 2011 až 2013, kdy kontroloři NKÚ zjistili neuvěřitelný fakt, že zhruba 800 mil. Kč bylo rozdáno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zcela netransparentně jako dotace do sportu a další stovky milionů, jak je uvedeno v té zprávě, byly poskytnuty na základě neúplných dat, chybějících dat, dokonce zcela chybějících žádostí, což je pro mě šokující. Zpráva tak potvrdila vlastně to, co se snažíme i našem hnutí ANO ukázat v souvislosti s prací našeho garanta pro sport pana Holečka, že to, co se odehrávalo na poli sportu v letech před námi, bylo téměř neuvěřitelné.

    Já se tedy chci zeptat na tři věci. První - uznáváte, že pan poslanec Holeček skutečně oprávněně bojuje? Protože vy jste s ním byl často ve sporu a tvrdil jste, že ten jeho boj je někdy formou sebeprezentace. Za druhé - jak mohla být udělena dotace na žádost, která chybí? To mi hlava nebere, to by mě zajímalo. A za třetí - jestli vy nějak naložíte s tím faktem toho NKÚ, nebo se spokojíte s tím, že jsou pouze tři trestní oznámení na tak obrovskou sumu peněz. Jestli máte nějakou vizi, co s tím ještě uděláte vy jako v rámci vašich možností, například jestli tam nepracují dál lidé, kteří byli zodpovědni za tuto divnou dotační politiku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená poslankyně, vážení poslanci, vážený pane doktore, já jsem velmi rád, že hnutí ANO se zajímá o tu problematiku sportu. I naše hnutí ČSSD se velmi zajímá o tuto problematiku. S tím, že ta oblast zprávy NKÚ se týká let 2011 až 2013. Já se pokusím popsat nejprve ten problém, a pak vám řeknu, co jsme již udělali ještě předtím, než vyšla zpráva NKÚ. Protože řada kroků, které jsme udělali, v podstatě odstranila problém, který tam byl předtím. Kdybych na něco zapomněl, tak eventuálně vás poprosím mně zkontrolovat a ještě vám odpovím na pana Holečka.

    Co se týče zprávy NKÚ, musím se přiznat, že mě nezarazila, protože v té oblasti sportu byl nehorázný nepořádek. Systém byl nastaven netransparentně. Myslím si, že tak byl nastaven i záměrně. Rozhodoval víceméně o financích do sportu jeden muž, rozdělovalo se na úrovni náměstka ministra. To kontrolované období bylo za tří ministrů, pana ministra Dobeše, pana ministra Fialy, pana ministra Štyse. Těch zmiňovaných 800 mil. Kč - tak bych chtěl říci, abych nebyl jenom kritický k minulému období, že tam nedošlo k nějakému přímému rozkradení těch 800 mil. Kč, ale NKÚ má pravdu v tom, že tam nebyly nastaveny transparentní podmínky, a ty nebyly nastaveny z jednoho prostého důvodu.

    Já chci říci, že sportovci využili ty prostředky tak, jak jim byly poskytnuty. Kromě jedné dotace - k té se vrátím. Na tu jsou podána ta trestní oznámení. Ale těch 800 mil. Kč bylo posláno ve chvíli, kdy padla Sazka, a v podstatě 800 mil. Kč bylo posláno z Poslanecké sněmovny na Ministerstvo školství a Ministerstvo školství, aspoň podle mého názoru, v té chvíli chtělo rychle rozdělit ty peníze, a tak vyhlásilo program, kde víceméně ty prostředky rozdělovalo tak, že to rozeslalo na příslušné svazy, a byla tam celá řada chyb díky tomu spěchu. To rozdělení tuším začalo za pana ministra Dobeše, dále pokračovalo za pana ministra Fialy.

    Ten největší problém, který já tam vidím, je žádost za 4,5 mil. Kč, která byla podána nějakým subjektem, který nemá vůbec nic společného se sportem, a s velkou pravděpodobností těch 4,5 mil. Kč nepoužili ve spojení se sportem. Vím o tom, že NKÚ podal tři trestní oznámení. Já předpokládám, že jedno z nich směřuje právě na tuto konkrétní dotaci. Systém tam byl nastaven tak, že odpovědnost jako taková byla na náměstku pro oblast sportu, to byl pan Kocourek za ODS, a samozřejmě že to procházelo i poradou vedení. Ale tady bych asi nevinil jednotlivé ministry, protože oni samozřejmě musí spoléhat na to, jakým způsobem je to připraveno ze strany odborného náměstka.

    Jaké kroky jsme udělali? Ještě předtím, než vyšla zpráva NKÚ, jsme zrušili program, z kterého šlo těch 800 mil. Kč, protože tam jsme opravdu nedohledali nějaká transparentní pravidla. Další krok, který jsme udělali, protože jsme přebírali, jestli si vzpomínáte, vládu již v běhu, to znamená, byly podány žádosti za nějakých podmínek, byl to červen roku 2013, my jsme nastupovali leden 2014, takže jsme zastavili, prokontrolovali ty programy. Po revizi se z pěti programů udělalo sedm programů, aby byly více zaměřené a zacílené - když budete chtít, mohu vám pak vyjmenovat přesně ty programy - aby to nebylo jenom zaměřeno na jednu oblast, a z těch finančních prostředků si každý žádal, na co chce, tak aby to bylo na reprezentaci, na mládež, na hendikepované sportovce, údržba sportovišť apod. To byl první krok. Takže by se nemělo stát, že by se rozdělovaly peníze a nikdo by nevěděl, kam to jde.

    Pak byl druhý krok k větší transparentnosti. To byl vznik Národní rady pro sport, kde jsou přizváni mimochodem všichni zástupci parlamentních stran a zároveň jsou tam zástupci všech velkých svazů i těch sdružujících organizací. Další kontrolní mechanismus, který tam je, že to prochází ještě dalšími výběrovými komisemi, takže je tam několik kontrolních mechanismů, aby to neprocházelo pouze jedněma rukama. A chceme v tom pokračovat.

    Co se týče pana náměstka Holečka, já vítám, když někdo chce transparentnost, ale byl bych raději, kdybychom se bavili o strategii, protože pokud se budeme bavit o nějakém plotě nebo o jedné posteli v Nymburce, tak si myslím, že nám pak uniknou ty velké věci. Já jsem rád, že nyní jsme snad našli s panem Holečkem stejnou notu, že je nutné řešit ty miliardy a stovky milionů než jednu postel v Nymburce, kde pan Železný řekl, když tam byl teď naposledy, že v ní spal, když mu bylo devatenáct, a teď tam byl a v podstatě je to stejné. A že apeluje na to, aby vrcholoví sportovci měli připraveny odpovídající podmínky.

    To by bylo k tomu. Mám ještě čas? ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nemáte, pane ministře.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Nemám, takže děkuji. Jestli mi dáte možnost, tak vám doodpovím, co jsem nestihl.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana poslance Nykla o doplňující otázku.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za odpověď, pane ministře. Určitě vítám zřízení Národní rady pro sport, ale už v ní je trošku takový otazníček. Je otázka, jestli lidé, co tam jsou, jsou všichni ideální, aby to nebylo tak, že někde je kozel zahradníkem. Například tam máte zástupce automotoklubu pana Ječmínka, který byl člověkem, který byl tolik let pravou rukou pana Hušáka v Sazce. Na závěr se sice rozkmotřili, ale dovedli Sazku tam, kde je. On je zrovna jeden z těch, který je citován, že dostal neoprávněnou dotaci na nějaký autokemp, poměrně velkou. To znamená člověk, který má teď za sebou nějaké hříchy, a zase působí v té radě. Čili jestli ten výběr - a on byl tam nominován dodatečně, vy ho tam nemáte původně - byl správný. Jestli tam neděláte chybičky a lidé to vnímají. Chce to trošku restartovat mnohdy asi s jinými lidmi. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Co se týče autoklubu, tam mi spíše vadí jiná věc a říkal jsem to i veřejně. Tady si sportovní prostředí zvyklo, že si rozbetluje svoji oblast - a já to budu parafrázovat. Oni mají jednu skupinu, která jezdí do kopce, druhá jezdí z kopce, třetí jezdí do zatáčky a na všechno by chtěli podporu na reprezentaci. Já si nemyslím, že je špatně, že zástupci jednotlivých svazů a asociací jsou v radě, protože je to poradní orgán. Já je chci do té hry vtáhnout, aby oni sami také mohli mluvit do podmínek a aby sami převzali zodpovědnost. Nedávám tam konkrétního pana Ječmínka, pana Nováka nebo někoho jiného, ale on je předseda nebo prezident příslušné asociace, jak se nazývají. A tady já vyzývám vždy konkrétní asociaci nebo organizaci - pokud nejste spokojeni s vaší reprezentací, tak si zvolte jiné vedení, protože budu komunikovat s vedením. Pro mě bude partnerem předseda příslušné organizace, protože si nedovedu představit, že bych řekl, že s ním jednat nebudu a vezmu si někoho jiného. Vzhledem k tomu, že oni mají velký balík finančních prostředků, myslím si, že tam musí být, abychom mohli i na té radě diskutovat o tom, jestli jsou prostředky efektivně využívány. Tam si myslím, že by problém nebyl.

    Nezapomněl jsem na nic? Mám takový dojem, že jste se ptal více. (Poslanec Nykl hovoří ze svého místa.) Pan poslanec se ptá, jestli podáme nějaká další trestní oznámení. Myslím, že jich NKÚ podal tolik, že už není třeba dávat další trestní oznámení, protože předpokládám, že oni je ze zákona musí podat. Předpokládám, že pokryla všechny problémy, které tam jsou. My jsme pouze dostali zprávu, kterou jsme vyhodnotili.

    Poslední poznámka, jestli mám ještě čas. Ne. Když porovnám některou tiskovou zprávu NKÚ a opravdu tu zprávu, tak mi někdy přijde, že tisková zpráva píše o něčem jiném, než je zpráva. Mnohdy zpráva NKÚ není tak brutální, jak jejich tisková zpráva.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan ministr je plný energie, přestože ho čeká ještě hodně interpelací, jak vidím. Další interpelaci přednese paní poslankyně Nina Nováková na pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci rady fondu kinematografie. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, 4. dubna 2015 končí mandát Rady Státního fondu kinematografie. Fond zcela v souladu se všemi zákony vyhlásil už v srpnu výzvu a do konce září se shromáždilo 134 nominací, z toho 117 bylo uznáno bez závad. 23 institucí vyslalo své kandidáty a z mého pohledu tak za ně převzalo garanci morální i odbornou. Bezprostředně nato byli předáni kandidáti na ministerstvo. Další úkol tedy ležel na ministrovi a poslední fáze leží na nás poslancích. Lze litovat, že se nikdo nechopil iniciativy, aby zrealizoval myslím si dobrý příklad, který udělal volební výbor v loňském roce při výběru kandidátů do Rady České televize a Českého rozhlasu. Zorganizovali jsme veřejné slyšení, aby všichni poslanci měli možnost s kandidáty pohovořit a veřejně jim třeba položit otázky. Škoda. Teď se čas velice rychle blíží ke konci, protože již zítra máme poslední možnost zvolit kandidáty. Pokud se to nepodaří, budou muset být vypsány nové výzvy na nové kandidáty. Zlí jazykové tvrdí, že část Poslanecké sněmovny si to tak i přeje. Já patřím k těm, kteří si to nepřejí, protože si myslím, že vše mělo a má proběhnout v řádných lhůtách. Vše tedy zůstalo na kuloárních politických vyjednáváních.

    Chtěla bych se zeptat vás, pane ministře, jestli se domníváte, že jste udělal pro zdar tohoto úkolu maximum. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně a kolegové, děkuji za tento impuls. Asi nikdy nelze říct, že člověk udělal maximum, protože zdravá míra pokory je určitě velmi důležitým prvkem naší práce. Ale na druhou stranu si nemyslím, že by něco zásadního bylo zanedbáno, ač samozřejmě slyšení s jednotlivými kandidáty je určitě inovativní názor a určitě je dobré, abychom ho zohlednili. Děkuji za něj.

    Co se týká vlastního průběhu, na svém minulém zasedání Poslanecká sněmovna volila z dvaceti kandidátů devět členů Rady Státního fondu kinematografie. Ze seznamu byli námi zvoleni dva členové, a sice pan Přemysl Martínek a pan Jiří Kubíček. Oba tito zvolení pánové jsou obecně uznávanými odborníky v oblasti kinematografie. Pan Martínek je odborníkem v oblasti filmové distribuce se zkušeností s distribucí evropských filmů a fungování zahraničních festivalů. Pan Kubíček je vysokoškolský pedagog, zakladatel katedry animace FAMU s velkou praxí v oblasti animované tvorby, znalec dějin české i světové animace, spolupracovník například Břetislava Pojara, scenárista a dramaturg krátkého filmu.

    Do druhého kola postoupilo čtrnáct kandidátů, kteří jsou rovněž uznávanými osobnostmi a případné zvolení kohokoliv z nich, a to zdůrazňuji, bude mít pozitivní dopad na činnost fondu a především na českou kinematografii. Z těchto kandidátů je potřeba dovolit sedm členů, aby rada fondu byla kompletní, a tedy devítičlenná, jak říká zákon o audiovizi. Současní členové Rady Fondu kinematografie mají zákonem přesně ukončený mandát, a to sice do 5. dubna, nikoliv 4., ale to je drobný detail. V případě, že by se volba nezdařila, bude znemožněno filmové obci žádat o dotace na projekty z oblasti kinematografie, což by samozřejmě bylo velmi špatně.

    Činnost, povinnosti a odpovědnost nové rady je definována novým zákonem a od činnosti původní Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie se výrazně liší.

    Možná jenom pro stručnou rekapitulaci. Nová rada má mít ze zákona, jak jsem řekl, jen devět členů. Současná, stará rada, má dnes dvanáct členů, původně jich bylo třináct, ale jedna členka v říjnu rezignovala. Nová rada je nyní volena poprvé podle zákona o audiovizi, kdy navrhují v datem omezené výzvě subjekty z oblasti kinematografie. Nová rada se bude každý rok obměňovat, a to její tři členové. Tato cirkulace by měla zaručit, aby rada nebyla napadána z toho, že se podporují takzvaní kamarádi, a pokud žadatel není kamarád, tak podporu nikdy nedostane.

    Dovolím si zcela na závěr subjektivní poznámku. Právě toto si myslím, že u některých z našich kolegyň a kolegů může působit určitý problém. Velmi apeluji na vaši odpovědnost, abychom zítra dovolili zbývající členy, a znovu říkám, že kdokoliv z nich, z navržených kandidátů, je opravdu dobrým odborníkem a volba nemůže být špatná. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Nina Nováková: Já mám doplňující otázku, pane ministře, stejně osobní jako jeden z mých předchůdců. Kdybyste uzavíral sázku, budou zítra zvoleni kandidáti v dostatečném počtu?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, prosím, zavěštěte.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: I když se jmenuji Daniel, necítím se býti prorokem, ale doufám, že ano. Já se zásadně nesázím, ale pokud k tomu budeme přistupovat racionálně, poctivě, tak nevidím jediný důvod, proč by tomu tak být nemělo. Na druhou stranu musím říci, že jsem sám překvapen mírou různých "zájmů", se kterými se tady setkávám, protože já k tomu přistupuji opravdu naprosto transparentně, bez jakýchkoli postranních úmyslů. A to, s čím se najednou tady setkávám ze strany různých osob, mě překvapuje. Takže znovu říkám: Buďme věcní a snažme se opravdu zvolit ty členy. V podstatě nikdo z těch, kteří jsou navrženi, nebude chybou. Takže pevně věřím, že odpovědnost zvítězí a rada bude zítra kompletní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i za jeho optimismus.

    Devátou interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci vrácení DPH a kontrol finančních úřadů. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, obracím se na vás ve věci výzvy k odstranění pochybení, kterou pro daňový subjekt podalo 21. 11. 2014 územní pracoviště Finančního úřadu pro Prahu 10. Výzva byla řádně zdůvodněna pochybnostmi správce daně o údajích v daňovém přiznání za třetí čtvrtletí 2014. Zároveň správce daně vyzval daňový subjekt, aby se domluvil s příslušným finančním úřadem na kontrole. A nyní pár faktů: Výzvu daňový subjekt obdržel 25. 11. a následující den volali, aby se dohodli na provedené kontrole. Po dalších voláních konečně bylo rozhodnuto, kdo kontrolu provede, a ta proběhla 11. prosince. Byly předloženy požadované doklady, některé z nich si kontroloři ofotili. Od té doby firma marně čeká na uzavření šetření a zejména čeká na vrácení peněz z daně z přidané hodnoty.

    Vážený pane ministře, opravdu nechci řešit tento konkrétní případ, ale chci se zeptat, zda je běžné, aby finanční úřad prováděl tak dlouho toto šetření, protože tím stát způsobuje ekonomické škody. A také se chci ujistit, že tuto proceduru finanční úřad nedělá na konci roku systémově a ve velkém množství firem, aby zlepšil hospodaření státu.

    Mohu rozumět tomu, že z důvodu kontrol řada českých firem změnila své působiště a přestěhovala se do hlavního města. Proto se chci zeptat, pane ministře, zda vaše ministerstvo neuvažuje o změně zákona, aby firmy zdaňovaly tam, kde mají provozovny a kde podnikají, a ne tam, kde mají fiktivní sídlo své firmy. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi, kterému bude odpovězeno písemně.

    Přikročíme k desáté interpelaci, kterou pan poslanec Ladislav Šincl přednese taktéž na nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci dřívějšího odchodu horníků do důchodu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Dle Ústavy, čl. 68, je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně. To platí i pro její ministry. Pan ministr financí Babiš není žádnou výjimkou, a proto by si měl své povinnosti plnit a být zde přítomen a odpovídat na interpelace. Místo toho se opět omluvil.

    K mé interpelaci. V současné době je v připomínkovém řízení novela zákona, která by měla umožnit horníkům dřívější odchod do důchodu o pět let. Průměrná doba dožití horníka je totiž 58 let, a tak odchod do důchodu například v 65 letech je absolutní nesmysl. Jen pro porovnání, v Polsku mohou horníci jít do penze už ve 43 letech. Po odpracování 25 let v dole. Ve Francii a Belgii v 50 a 55 letech. A v sousedním Německu horníci odcházejí do důchodu v 55 letech. I z tohoto důvodu se s vámi několikrát sešli zástupci hornických odborů a dle mých informací jste jim minimálně třikrát slíbil v této věci svou podporu. Ale co se stalo? Hornické odbory místo této několikrát slibované podpory dostaly dopis, kde prostřednictvím vašeho náměstka Jana Gregora ze 23. ledna 2015 bylo sděleno negativní stanovisko. Zde je. (Ukazuje listinu.)

    Chtěl jsem se vás proto tady přímo na kameru zeptat a získat jasnou odpověď bez různých kliček na tyto otázky: Zda vaše sliby platí, nebo neplatí. Jestli platí, tak jak si horníci mají vysvětlit stanovisko Ministerstva financí a vaše postoje ve vládě k tomuto návrhu. A jestli neplatí a vaše sliby jsou jen prázdná slova, jak lidé mají věřit vašim jiným předvolebním slibům, jako jsou: Ano, bude líp! Ano, my to zařídíme! Ano, my na to dohlédneme! Nebo například: Nejsme jako politici, my sliby plníme. (Upozornění na čas.)

    Bylo by dobré, kdybyste také mezi horníky sfáral a pochopil, jaká je jejich situace. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi, kterému bude odpovězeno písemně.

    Jedenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Gabriela Pecková, která bude interpelovat přítomného ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka ve věci provázání systému péče o ohrožené děti. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové. Na své lednové schůzi v letošním roce se sociální výbor zase zabýval tématem náhradní rodinné péče a sociálně-právní ochranou dětí. Klíčovou záležitostí je zcela jistě meziresortní spolupráce v této oblasti, respektive sjednocení péče o ohrožené děti. Neprovázanost systému služeb vede v této oblasti k tomu, že paralelně resortem Ministerstva práce a sociálních věcí, školství i resortem zdravotnictví jsou zajišťovány různé formy pobytových služeb pro tyto ohrožené děti. Z toho potom vyplývá, že každý typ této služby je jinak řízen, jinak financován, jinak kontrolován a i standardy pro ně jsou jinak nastavovány.

    Už počátkem roku 2012 uložila vláda v rámci Národní strategie ochrany práv dětí Ministerstvu práce a sociálních věcí připravit legislativní úpravu která by vedla ke sjednocení systému péče o ohrožené děti. Spolugestorem tohoto úkolu je Ministerstvo školství. Stejným úkolem pověřila Ministerstvo práce a sociálních věcí i stávající vláda a věcný záměr má být hotov již v červnu tohoto roku. Takže by mě zajímalo, jak daleko s přípravou tohoto sjednocení je Ministerstvo školství a jaké kroky byly učiněny. Zajímalo by mě, jaká je stávající lůžková kapacita ve všech školsko-zdravotnických pobytových zařízeních, což jsou zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. A nejlépe bych poprosila vývoj za posledních pět let a to bych poprosila písemně. Potom by mě samozřejmě zajímala i obložnost, resp. volná kapacita těchto lůžek v posledních pěti letech. A asi mám konec...?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, paní poslankyně, máte konec. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Máte naprostou pravdu, vážená paní poslankyně, ono už to dávno mělo být, když ten úkol je od roku 2012. A já vám řeknu ten současný stav, je to opravdu velmi problematické, protože to, co je roztříštěno do několika resortů, tak samozřejmě ta koordinace je o to ztíženější. Gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které již předložilo věcný záměr, jak jistě víte, s tím, že já se zaměřím především na oblast Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. U nás dokonce prochází nyní transformací systém výchovných zařízení, protože některá ta zařízení už neodpovídají kritériím moderních zařízení, kde by děti měly být.

    Co se týká ministerstva, my jsme jednoznačně nakloněni postupné transformaci ústavní péče v péči komunitní. To znamená zařízení rodinného typu s menší kapacitou. Co se týká kapacity, tak jsem rád, že budete chtít zprávu písemně, protože se vám přiznám, že bych nedokázal říci z hlavy počet lůžek a ani vývoj za pět let vám neřeknu z hlavy, ale ve spolupráci asi s 15 ministry, kteří se tam vystřídali za pět let, tak vám dáme zprávu dohromady.

    Já si myslím, že toto do budoucna musí být opravdu systematizováno do jednoho řídicího místa, protože opravdu je to velmi problematické, a nám všem společně jde o to, aby naše děti, byť jsou v těch zařízeních, ve kterých jsou, měly pokud možno co nejlepší naši péči. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně si přeje doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Já bych ještě poprosila, pane ministře, když už budete v těch statistikách, jestli byste mi mohl ještě doplnit, samozřejmě také písemně, jaká byla výše transferů ze státního rozpočtu těmto organizacím, včetně dotací a jakýchkoli jiných příspěvků a investičních dotací také za posledních pět let. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, teď jsem zvědav, jestli to máte všechno v hlavě.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že paní poslankyně má přání to poslat písemně, tak jsem jen chtěl říci - paní poslankyně, vaše přání je mi rozkazem a pošleme vám to. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho vstřícnost. Přikročíme k 12. interpelaci, kdy paní poslankyně Jana Černochová bude interpelovat ministra obrany ve věci personálního zabezpečení armády. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já na ty rozkazy hezky navážu.

    Vážený pane ministře, vloni v létě jste říkal, že armáda má podstav a že musí být intenzivnější v náborech. V tom s vámi naprosto souhlasím. A pevně věřím, že si všichni uvědomují, že zastavení náborů ozbrojených i bezpečnostních složek, tak jak probíhalo před mnoha a mnoha lety, byla obrovská chyba. Proto bych se chtěla zeptat, jak se dařilo náborování v loňském roce, jaká byla celková odchodovost a jaké jsou vaše cíle, ambice pro tento rok, kolik nováčků nám loni nastoupilo do armády z přímého náboru a jaký byl náborový cíl, kolik lidí přišlo do armády z Univerzity obrany, která je velmi prestižní vysokou školou, a myslím si, že skutečně ty její výsledky jsou vynikající nejenom na úrovni České republiky, ale i z celosvětového měřítka. A za třetí, zároveň by mě zajímalo, jaká byla celková loňská odchodovost ze všech složek a jaký máte tedy náborový cíl pro tento rok. A případně jakou plus minus očekáváte odchodovost. Ale vím, že to by bylo věštění z křišťálové koule. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, je to otázka určitě, dovolím si říct, i společného zájmu, o které docela často diskutujeme i mimo tuto místnost.

    Ale teď ta požadovaná čísla. Já se přiznám, že jsem se je nenaučil nazpaměť, protože je chci říct přesně a je jich celá řada. Ale v roce 2014, tedy loni, byl rekrutační cíl celkem 585 osob, z toho v přímém náboru do přípravné služby 310 osob a nábor na zmiňovanou univerzitu 275 osob. Cíl byl splněn na téměř 110 %, tzn. že do přípravné služby bylo přijato 324 osob a na Univerzitu obrany Brno 318 studentů a 9 vojáků v záloze, tedy celkem 651 osob oproti plánu, ten zopakuji - 585.

    A jak je to na ten stávající rok? Tam je rekrutační cíl podstatně ambicioznější, a to je 1 500 osob, čili téměř trojnásobek, z toho v přímém náboru do přípravné služby 1 150 a nábor na Univerzitu obrany 350. K 1. 1. tohoto roku bylo do přípravné služby přijato 302 osob a k 1. 4. je v současnosti vydáno celkem 274 rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. Podle dosavadních zkušeností v tomto roce je tedy předpoklad, že rekrutační cíl 1 500 osob bude splněn. Ale my máme plány ještě za horizont roku 2015. Pro rok 2016 bychom to rádi navýšili na 1 800 osob a v následujícím roce, čili 2017, na 2 000 osob. V těch letech plánujeme vždycky 350 studentů z Univerzity obrany.

    Možná ještě k té informaci, aby byla o něco detailnější, tak v roce 2014 z resortu MO odešlo celkem 1 088 vojáků z povolání, přibylo 651. V roce 2015, v tuto chvíli, je rozhodnuto o 251 vojácích z povolání, kterým skončí služební poměr v tomto roce. Případné další odchody může ovlivnit novela zákona č. 221, která bude platí od 1. 7. tohoto roku.

    K 1. 2. 2015 jsou skutečné počty resortu následující: 20 823 vojáků z povolání a 7 495 občanských zaměstnanců, celkem tedy 28 318 osob.

    To bych asi považoval za vše. Pokud jsem na něco zapomněl, tak to ještě doplním. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já děkuji panu ministrovi za ta podrobná čísla a jenom vyslovím určitou naději, že v rámci té konkurence, která momentálně probíhá u celkově bezpečnostních a obranných složek, se najde skutečně dostatek mužů a žen, kteří budou ochotni pracovat pro Armádu České republiky, protože skutečně jak Ministerstvo vnitra, tak městská policie, obecní policie, všude hledají mladé zdravé muže a ženy a skutečně na trhu práce jich není zas až tak tolik. Takže nemám žádnou doplňující otázku na pana ministra. Jenom si myslím, že všichni, co tady sedíme, cítíme, že skutečně naše armáda potřebuje větší počet lidí, než kteří tady byli v minulých letech. A děkuji za to ubezpečení, že se tomu tak děje.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Paní poslankyně Jana Fischerová přednese následující 13. interpelaci na pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci korporátní daně. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Přeji vám všem příjemné odpoledne. Děkuji za slovo.

    Vážený pane ministře, budu stručná ve svém dotazu. Konkrétně se to týká korporátní daně. A proč se ptám přímo vás. Při minulých interpelacích jsem takto oslovila i pana premiéra. Jedná se mi o to, že v naší republice vlastně už od roku 2010 daně z příjmů pro firmy jsou na úrovni 19 %, přičemž jenom zmíním, že do roku 1995 tomu bylo 41 %. Celosvětově se tyto korporátní daně snižují. Je předpoklad, že ještě se snižovat budou. Ale vývoj jde samozřejmě dál, mapa se nám mění a požadavky jednotlivých zemí také a konkurenceschopnost je asi to prioritní, co by nás mělo zajímat. Je to mimochodem také v programovém prohlášení vlády.

    Dívala jsem se i na web Ministerstva průmyslu a obchodu a tam jsem zjistila, že jako první bod je uvedena podpora podnikání. Takže mě, pane ministře, zajímá, jestli v tomto směru máte podobný názor, který zmínil již pan ministr Chovanec, a nebo před 14 dny zmínil pan premiér Sobotka, že se zvažuje i zvyšování daní firmám o 1 až 2 %, nebo jestli máte názor jiný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra průmyslu a obchodu o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz na korporátní daň. Ta věc je taková, že samozřejmě konkurenceschopnost je primárním cílem, předpokládám, celé vlády, nikoliv jenom Ministerstva průmyslu a obchodu, které má toto ve své gesci, takříkajíc v užším slova smyslu, protože bez toho, aniž bychom byli schopni získávat zahraniční investice, tato země prosperovat nebude. A nechci tady opakovat všechny investice, které byly získány v minulém roce, ať už je to Hyundai MOBIS, nebo Nexen Tire. Je předpoklad, že další investice budou získány i v letošním roce. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Mládkovi. Paní poslankyně má doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Já také děkuji panu ministrovi Mládkovi. Je pravda, že jsem nezmínila další snižování korporátních daní u nás. Opravdu mě zajímalo, jak se díváte na případné zvyšování daní z příjmů právnických osob. Ale kéž opravdu dojde k naplnění toho, že se zvýší příjem daní a k tomuto nedojde, protože kdyby došlo ke zvyšování daní právnických osob, tak vám doporučuji hodně jednat s Hospodářskou komorou a všemi firmami, protože by to pro naši republiku nebylo v rámci konkurenceschopnosti a nezaměstnanosti, vytváření nových pracovních míst vůbec pozitivní.

    Takže když mám dát doplňující otázku, pane ministře, tak se zeptám: Dokážete to?

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Myslíte jednat s komorou?

  • Poslankyně Jana Fischerová: Dobře. Jde mi o komunikaci s podnikatelskou sférou. Mluvil jste o tom, že to nejsou jen firmy, právnické osoby, samozřejmě i menší firmy, takže nechme to asi otevřené, možná se zeptám za půl roku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Děkuji paní poslankyni. Uvidíme, co ty karuselové obchody.

    Další interpelaci přednese paní poslankyně Marie Pěnčíková, která bude interpelovat pana ministra zemědělství ve věci odvolání náměstka Státního pozemkového úřadu. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mě už v podstatě předběhla paní kolegyně Semelová, vy jste mi na řadu otázek už odpověděl. Přesto se ještě zeptám.

    S ohledem na to, že jak pan tajemník, tak právě i paní ředitelka Maradová byli na svých pozicích poměrně krátkou dobu a jedná se opravdu o složitou a rozsáhlou agendu, nepovažujete vy osobně tento krok řekněme za unáhlený? Navíc paní ředitelka vlastně nastoupila jako odbornice, ale na pozemkové úpravy, a v jedné ze současně největších a nejdůležitějších agend úřadu se musela sama také teprve zorientovat.

    Druhý dotaz, a ten je patrně momentálně důležitější, jak to vypadá s výběrem nového náměstka na úseku pro majetkové vyrovnání, jelikož v průběhu církevních restitucí je nutné tento post obsadit co nejdříve. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, pokud jde o váš dotaz, zda to bylo unáhlené, nebo neunáhlené, tak prostě musím říci, že třeba i lidé, kteří přišli se mnou na ministerstvo, zhruba po třech čtyřech měsících jsem si udělal vyhodnocení, jak kdo pracuje, a dokonce i tyto lidi jsem se některé po pěti měsících prostě rozhodl z pracovního poměru propustit. Myslím si, že po třech čtyřech měsících člověk má dost prostoru. Proto máme mimochodem v zákoníku práce tříměsíční zkušební lhůtu, abychom poznali, jestli ten člověk je schopen svou pozici zvládat, či nikoliv. Paní ředitelka to vyhodnotila v tomto případě takto, jak jsem zmiňoval už v té předešlé odpovědi.

    Pokud jde o ni samotnou, je to člověk, který 20 let dělá v této problematice, samozřejmě prioritně v oblasti pozemkových úprav, ale zná celou činnost a agendu dřívějšího Pozemkového fondu a Státního pozemkového úřadu velice dobře. Takže já věřím tomu a myslím, že i ty kroky se ukazují, že svou pozici paní ředitelka zvládá, je to vidět, i pokud jde třeba o řešení starých kauz, které tam dříve běžely v rámci restitučních nároků, v jejím přístupu k iniciaci a diskusi o tom, že budeme muset dělat novelu zákona a řešit další vypořádání, ať chráníme, řekněme, půdní fond České republiky pro půdní rezervu atd. Takže si myslím, že je opravdu dostatečně kompetentní.

    Pokud jde o jmenování nového náměstka po uvolněném místě po panu náměstku Weisovi, mám informaci, že by paní ředitelka Maradová měla k 16. 2. jmenovat náměstka pana dr. Stanislava Novotného. Je to člověk, který dlouhodobě pracoval na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, takže myslím, že tuto problematiku ten člověk docela dobře také zná. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Patnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Radka Maxová, která bude interpelovat pana ministra Marcela Chládka ve věci genderové senzitivity. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Vím, že se všichni divíte, ale je potřeba na tom začít pracovat.

    Vážený pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, genderová problematika je téma, o kterém se hodně mluví a málo koná, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, musím konstatovat. Já osobně považuji Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy za startovací čáru pro rozběh změny vnímání této otázky, neboť kromě rodiny nás poměrně dlouhou část života provází i vzdělávání. A pokud není tato problematika zařazena v oblasti vzdělávání, tak nám ani nařízení typu kvóty moc nepomohou.

    Proto se vás ptám, jak moc je pro ministra školství, tedy vás, důležitá genderová senzitivita ve vzdělávání a kdy se začne prakticky pracovat s analýzou současného stavu a dlouhodobou vizí genderově senzitivního školství, která je zpracovaná na Ministerstvu školství s konkrétními kroky, akorát se s ní nepracuje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o jeho odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážená paní poslankyně, já vůbec nevím, kde jste vzala tu informaci, že by Ministerstvo školství se této problematice nevěnovalo, protože je to pro nás mimořádně důležitá oblast a věnujeme se jí opravdu mimořádně, i já jako ministr školství. Abych vás nenechal na pochybách, tak vám řeknu konkrétní kroky, které se v naší oblasti českého školství dějí. Je to dokonce zahrnuto v rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání a je to konkrétně v oblastech "Člověk a jeho svět", "Výchova ke zdraví". V těchto oblastech se promítá i genderová politika. Zabývá se tím také Národní ústav pro vzdělávání, který je přímo řízen organizací Ministerstva školství, a zabývá se tím také samotné ministerstvo, které zkoumá právě genderovou senzitivitu v učebnicích a zkoumá, jestli pomůcky a učebnice jsou genderově vyvážené a genderově korektní. V další oblasti, co pro to děláme - i Česká školní inspekce při své inspekční činnosti se snaží odstraňovat genderové stereotypy, protože máte naprostou pravdu, že začátek musí být u našich dětí, a myslím si, že máme určité rezervy, ale jsme na dobré cestě.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane ministře. Přesně takovou odpověď jsem předpokládala, očekávala, že vše funguje tak, jak má. Ale jste na omylu! Já se ptám, proč byla tedy přeřazena problematika genderového vzdělávání pod jiného náměstka a zdali tedy opravdu budete pracovat s tou analýzou, která tam leží už tři roky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Na doplňující otázku odpoví pan ministr.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji a také pěkné odpoledne, paní, paně, pane a paní... (Smích.) Já už jsem z té genderové vyváženosti v rozpacích.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já to mám genderově jasné, pane ministře! (Pobavení.)

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Máte to vyvážené? Tak to jsem rád.

    K vaší doplňující otázce. Nevím, jak s tím pracovali mí předchůdci, ale my s tím pracujeme. Při vší úctě, paní poslankyně, organizaci, pod kterého náměstka jakou problematiku začleněním, jestli s dovolením necháte na ministra. Děkuji.

    A znovu se musím vrátit k tomu, když to máte v rámcových vzdělávacích programech, tak je snad jasné, že se s tím pracuje a že se to řeší. A když budete chtít, tak vám dáme nahlédnout, pokud jste neviděla zprávu České školní inspekce, která se touto problematikou zabývá, tak vám můžeme i tuto problematiku dát.

    Co je problém, když už tedy se bavíme o tomto tématu, tak abychom přešli k tomu hlavnímu problému, a co ještě neumíme zajistit, tak neumíme zajistit, abychom byli i genderově vyvážení, co se týká učitelů ne tak směrem k výkladu, ale že máme v některých typech škol větší množství jedné skupiny na úkor druhé skupiny, abych byl genderově vyvážený, a samozřejmě i toto se může odrážet v té dané problematice. Ale děláme všechno pro to, například i zvyšováním finančních prostředků pro učitele, aby se nám i toto podařilo odstranit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za odpověď, pane ministře. Jako další, kdo bude interpelovat, je pan místopředseda Petr Gazdík a opět svou interpelaci bude směřovat na vás.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane ministře. V polovině února se podle mých informací mají na půdě Masarykovy univerzity v Brně instalovat dvě magnetické rezonance pro vědecké účely za celkem 102 milionů korun. Zakázka přitom byla zadána bez výběrového řízení, dotace má univerzitě poskytnout Ministerstvo školství. Podle nezávislé expertizy zadané jedním ze senátorů je přitom projekt předražený zhruba o 15 až 25 milionů, tj. o čtvrtinu. K podobnému závěru dospěla i expertiza, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo školství. Necháte, pane ministře, proplatit tento předražený projekt? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr vám jistě odpoví.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, já už jsem na to jednou odpovídal. Ten vývoj v podstatě obdobný, neproplatili jsme to a ani tak nehodláme učinit zatím z jednoho prostého důvodu - protože je na to podáno trestní oznámení. Je to v šetření - kauza nákupu magnetické rezonance od nejmenované společnosti. Zatím nebyla přeposlána ani k žádosti k vyplacení, takže my čekáme samozřejmě, jakým způsobem to vyřeší i policejní orgány. Ty se již dotazovaly na Ministerstvu školství. My jsme poskytli veškeré podklady. Snad jediná potěšující zpráva je, že tam je to genderově vyvážené.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku? Ano, pan místopředseda se ještě doptá.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji nejenom za to, že je to genderově vyvážené, i za odpověď. Přesto si vás dovoluji požádat, pane ministře: jste ochoten mně či ostatním poslancům dát k dispozici expertní posudek pana Zdeňka Kváče, který si ministerstvo samo zadalo, na základě kterého se rozhoduje a který taktéž tvrdí, že ta zakázka je minimálně o 15 až 25 milionů předražená? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Jsem. Pouze zjistím, jestli v tom není nějaký právní problém. Pokud ne, určitě dokonce jsem ochoten vám poskytnout i stanovisko ÚOHS a další stanoviska, která tam jsou, protože to je záležitost, která se již táhne delší dobu, a mým hlavním cílem je, abych já nenesl zodpovědnost za věc, která byla nastartována před mým příchodem, a ten problém se táhne již delší dobu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za odpověď. Další v pořadí je vylosován pan poslanec Ivan Adamec, bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka.

  • Poslanec Ivan Adamec: Hezké odpoledne, dámy a pánové, pane ministře, členové vlády. Já se budu ptát ohledně informace, která proběhla v médiích někdy tři týdny nazpět. Už jsem si to připravoval na minulé interpelace, bohužel jsem nebyl vylosován. Jednalo se o zpoplatnění připojení WiFi.

    Já bych to řekl ještě možná šířeji. Jednalo se vlastně o zpoplatnění nelicencovaných pásem, protože to není jenom WiFi 2,4 GHz, jsou to i jiné frekvence, a ono to vzbudilo velkou paniku. Samozřejmě vím, že pan ministr se k tomu vyjádřil zamítavě, dokonce i pan premiér říkal, že WiFi zpoplatňovat nebudeme, nicméně když se vypustí takováto informace, vždy to má nějaký důvod, nějaké příčiny, proč tomu tak je. Já si myslím, že samozřejmě - a nechci to potvrdit - může tam být určitý záměr, průzkum trhu, anebo jestli to byl nějaký výmysl úředníka, který se vymkl kontrole, který toto začal rozšiřovat. Mě by skutečně zajímalo, aby pan ministr nám to tady řekl na půdě Poslanecké sněmovny veřejně, protože když vezmu, že máme dneska cca 1 300 poskytovatelů lokálního internetu připojením typu WiFi, což je dneska nejčastější připojení, tak si myslím, že to rozhodně za pozornost stojí.

    Hovoří se tam o komerčním využití. Mě pak napadla ještě jedna věc, že přístroje na bázi WiFi nejsou jenom počítače, že to není jenom připojení k internetu, že se to týká i jiných odvětví, případně mohu jmenovat třeba i modelářství, kde dneska vysílací soupravy jsou právě na této frekvenci, a je otázka toho, za co se bude považovat komerční využití a co nebude. Takže i tam by to mohlo vzbudit určitou paniku a možná odchod lidí od této činnosti, kterou já považuji za velmi dobrou.

    Takže bych chtěl, aby pan ministr nám k této tematice něco řekl, protože skutečně to není zase tak úplně marginální záležitost, a věřím tomu, že zpoplatnění WiFi se v nejbližší, dlouhé době nečeká, protože přece chceme všichni... (Předsedající: Váš čas, pane poslanče!) Ano, poslední věta. Všichni chceme, aby připojení k internetu bylo co nejvíce dostupné, a tím pádem i nejlevnější. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především bych chtěl znovu jednoznačně opakovat, že žádné zpoplatnění WiFi Ministerstvo průmyslu a obchodu nepřipravuje. Pro to, abych vás uvedl do situace, shrnu vývoj.

    Český telekomunikační úřad připravil strategii správy rádiového spektra na základě státní politiky v oblasti elektronických komunikací Digitálního Česka 2.0, jejíž součástí je strategie sítí nové generace. Tyto klíčové dokumenty je třeba připravovat ve vzájemném souhlasu a tento fakt je i důvodem převzetí tvorby strategie správy rádiového spektra do gesce MPO. Z tohoto důvodu jsme požádali předsedu vládu o prodloužení termínu pro předložení materiálu do vlády do 30. června 2015. Nicméně naším cílem je v co nejkratší době připravit materiál k zaslání do meziresortního připomínkového řízení a neprodleně poté předložit vládě, což chceme učinit nejpozději do 31. března t. r.

    Důvodem pro připomínkové řízení obou dvou materiálů je, že ty materiály jsou spojeny. Primárně se dokonce nehraje ani o ty WiFi, ale o těch 14 miliard evropských fondů, které mají být alokovány na rozvoji vysokorychlostního internetu především ve venkovských oblastech České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, zda pan Adamec bude mít doplňující otázku. Bude se ptát, tak prosím.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za vysvětlení panu ministrovi. Ale zeptám se úplně napřímo: Kdo může za takovýto únik informací, o takovouto poplašnou zprávu, kterou nepovažuji vůbec za dobrou pro naše podnikatelské prostředí? Kdo za to může? Zda je to ČTÚ nebo Ministerstvo průmyslu?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra pro doplnění odpovědi.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Děkuji za tento dotaz. Ta nešťastná debata vznikla kvůli tomu, že byl vytažen na veřejnost materiál, který byl interní, který byl potom široce interpretován, což by tak být nemělo, protože úřady by měly mít možnost do té doby, než to předloží vládě, veřejnosti, mít možnost vnitřní diskuse. Kdo to vynesl, to nevím.

    Na druhé straně úplně zabránit takovýmto věcem je těžké, protože zase nechci úplně omezovat debatu, aby už i v přípravných materiálech se všichni omezovali tím, že nemůžou přijít s žádným nápadem s vědomím toho, že by mohl být vnímán špatně. Minimálně by to mělo fungovat tak, že veřejná správa probere nejrůznější varianty, a to i včetně těch, které později nebudou přijaty, už jenom prostě že musí zjistit, jak říkával klasik, kudy cesta nevede.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Další v pořadí je pan poslanec Michal Kučera, který interpeluje pana ministra Milana Chovance. Bohužel není přítomen, tak se chci zeptat, zda načtete do stena svou interpelaci.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr Chovanec dal přednost jinému programu, než jsou interpelace poslanců Parlamentu České republiky, tak svou interpelaci stahuji a načtu ji příště, až přijde mezi nás. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Devatenáctá v pořadí je poslankyně Alena Nohavová, která interpeluje pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Hezké odpoledne. Děkuji za slovo.

    Vážený pane ministře, ve vládním prohlášení je kladen velký důraz na vzdělávání a výchovu obecně. Současný stav ve financování školství ze státního rozpočtu je takový, že změny v počtech vzdělávaných žáků ve školních družinách a základních uměleckých školách nejsou v normativu nijak zohledňovány. Jako jihočeská poslankyně konstatuji, že ve školním roce 2010/2011 byl počet žáků 46 990, ve školním roce 2014/2015 to už bylo 50 373, což je nárůst o 7,2 %. Ve školních družinách a v klubech bylo ale ve školním roce 2010/2011 15 932 žáků a ve školním roce 2014/2015 to už bylo 18 310 žáků, což je nárůst na 14,9 %, tedy v podstatě dvojnásobný. Takže se zvyšuje počet žáků v družinách a to negativně ovlivňuje celkovou úroveň odměňování v základních školách. Když k tomu připočtu, že v Jihočeském kraji existuje devět ZUŠek s celkovým rozpočtem 15,8 milionu korun, které navštěvuje 1 535 žáků, a dalších 22 organizací Jihočeského kraje s rozpočtem 133,3 milionu pro 11 094 žáků, tak vynaložené prostředky na přímé výdaje v ZUŠkách dosahují cca 4,1 % z celkového rozpočtu na přímé výdaje, čímž zatěžují rozpočet přímých výdajů pro základní školy. (Upozornění na časový limit.)

    Položím otázku: Uvažuje Ministerstvo školství o samostatném normativu pro základní školy - samozřejmě s určitou kontrolou proti zneužití? A za druhé, případně alespoň zohlednit republikové normativy při současném růstu mimoškolních aktivit ve školních družinách a v základních uměleckých školách.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající.

    Vážená paní poslankyně, ano uvažujeme nejen to, protože současný systém, který je tady již léta, je přežitý. Způsob financování, tak jak je nastaveno financování regionálního školství, nejenže neumožňuje, aby Ministerstvo školství ovlivňovalo posílání těchto finančních prostředků, ale nemůže je ani cíleně zaměřit. Tam je financování nastaveno tak, že my určujeme normativy a základní umělecké školy jsou v podstatě financovány nepřímo ze strany Ministerstva školství. Chodí to tedy přes krajské normativy. Ministerstvo školství jediné, co může udělat a co umí, tak může zohlednit nárůst počtu dětí a žáků v dané věkové kategorii, ale není již schopno podle školského zákona udělat změnu podle počtu školních družin, klubů nebo základních uměleckých škol. Ten systém je nastavený tak, že v podstatě ministerstvo může poslat peníze, ale není schopné dohlédnout, kam budou přeposílány dále.

    Takže za současného stavu není schopno ministerstvo zaručit, že bude docházet k narůstání finančních prostředků například na základní umělecké školy nebo zájmovou činnost s tím, že až vám sem půjde nová strategie, tak jsem udělal i změnu ve strategiích, které byly udělány přede mnou, kde z mně neznámého důvodu byla obrovská snaha potlačit základní umělecké školy. Ani si nemyslím, že by to chtěl některý z ministrů, ale prostě tam je nějaký úředník, který nemá rád základní umělecké školy. A v podstatě tam byla v té dlouhodobé strategii redukce základních uměleckých škol apod.

    Myslím, že musíme jít opačnou cestou, že musíme jít cestou podpory právě zájmové činnosti, základních uměleckých škol, ale i školních družin, protože samozřejmě sladit pracovní život rodičů s potřebami smysluplné naplněnosti života a času jejich dětí, tak musí tam škola hrát mimořádně důležitou roli. Máme připravený koncept na změnu financování regionálního školství, který nyní prodělává určitou debatu. Myslím si, že je to jedna z nejtěžších otázek, která vůbec na ministerstvu školství leží, protože je tam velmi složitý mechanismus, který se různě přepočítává.

    Pokud by vám stačila takto ta odpověď - pokud byste chtěla vědět přímo takzvaně, a Sněmovna slovutná mi odpustí, do střev těch změn, tak bych vás chtěl pozvat na kulatý stůl, který se zabývá právě touto problematikou, kde byste eventuálně viděla a mohla dát i připomínku ke způsobu financování například základních uměleckých škol anebo školních jídelen. Omlouvám se - družin.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní poslankyně, budete se ještě doptávat? Máte prostor.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Nestihla jsem to dočíst, takže položím ještě třetí doplňující otázku, jestli uvažujete tedy, nebo máte v tom, co uvažujete, i rozšířit normativ o pětileté děti v rámci posledního přípravného ročníku, respektive povinného ročníku v mateřských školách. Protože tady ty normativy jsou zase jiné pro mateřské školy a jiné pro základní školy a je v nich podstatný rozdíl.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pane ministře, jestli odpovíte.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Určitě. Děkuji. Pokud projde návrh, který připravujeme do další novely školského zákona, kde bude povinnost posledního předškolního vzdělávání, tak se dostaneme do úplně jiného režimu. V podstatě, když to zjednoduším, tak ty děti, které budou v posledním roce, budou v podstatě v režimu povinné školní docházky a bude se na ně vztahovat stejný režim jako na děti starší s tím, že stát bude přebírat samozřejmě finanční garanci za tuto oblast. Po vzoru některých států, kde dokonce to dělaly od čtyř let, finanční zabezpečení v posledním roce bude ze strany státu daleko výraznější, než které je například v momentální situaci pro mateřské školy. Pokud mám ještě čas, jenom pro pořádek, bude se to především týkat těch dvou typů posledního povinného roku, a to je přípravná třída u základní školy a poslední rok mateřské školy. Ten třetí typ domácího vzdělávání samozřejmě bude v trochu jiném režimu.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, za odpověď. Dalším vylosovaným je pan poslanec Jan Zahradník, který interpeluje pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká případného záměru budoucího budování trvalého úložiště radioaktivního odpadu v České republice. Vzhledem k tomu, že záměr zahájit byť jen průzkumné práce ve vybraných lokalitách vyvolává poměrně značnou nervozitu a je důvodem k častým dotazům, dovoluji si vám, vážený pane ministře, položit následující otázky.

    1. Jaké rozměry bude případná stavba mít a jaký časový horizont je plánován pro její bezpečné fungování?

    2. Kdy by měla být případná stavba zahájena a jaké budou přibližně náklady na její vybudování?

    3. Jaké jsou zkušenosti s fungováním podobných staveb ve světě?

    4. Objevují se názory, že současný jaderný odpad, to, co dnes považujeme za jaderný odpad, by mohl být v budoucnosti strategickou surovinou. Zabývají se nějaká pracoviště výzkumem v tomto směru?

    5. Je pravdivá informace, že Česká republika plánuje ukládat ten odpad tak, že jej již principiálně nebude možné vyjmout a případně znovu použít?

    Děkuji předem za odpovědi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi reagovat na tuto interpelaci. V úvodu bych chtěl požádat, abych mohl odpovědět na některé věci písemně, protože nejsem připraven tady improvizovat, zejména ne na téma rozměrů stavby, přesných nákladů, ale přece jenom některé věci bych rád sdělil, protože se touto věcí opravdu zabýváme.

    Ministerstvo průmyslu a obchodu má podřízenou instituci, která se jmenuje SÚRAO, čili Správa jaderných úložišť. Je to instituce, která - to je málo známo - již úložiště provozuje. Jedno je uzavřené úložiště nízkoradioaktivního odpadu Hostim a pak je tady ještě další úložiště Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova. Částečně je využívána i kapacita úložiště Dukovany. Kapacita úložiště Bratrství bude vyčerpána v roce 2018, kdy úložiště bude uzavřeno.

    Nicméně dotaz byl směřován k něčemu trochu jinému, to znamená, co se stane s vyhořelým jaderným palivem. Chtěl bych říci, že byly vytipovány na základě geologických parametrů lokality, kde by podle prvotních odhadů mohlo být jedno úložiště postaveno. Jsou to: Čertovka v Lubenci, Ústecký kraj, Březový potok Pačejovice, Chanovice Plzeňský kraj, Magdaléna Jistebnice, Vlksice Jihočeský kraj, Čihadlo Pluhův Žďár, Lodhéřov Jihočeský kraj, Hrádek Nový Rychnov, Rohozná Kraj Vysočina, Horka Budišov, Oslavička Kraj Vysočina a v Dolní Rožínce, Kraj Vysočina.

    V této chvíli probíhá snaha zahájit první fázi geologického průzkumu. Ten geologický průzkum byl rozdělen do dvou etap. První je neinvazivní, aniž by se nějakým způsobem kopalo hlouběji než dva metry. Bude to děláno z povrchu poté, co dojde k odsouhlasení tohoto geologického průzkumu. Pak by měla následovat druhá etapa geologického průzkumu, kdy už by měly být prováděny zemní práce. Smyslem tohoto geologického průzkumu je zjistit, které lokality jsou vhodné, protože bylo na základě dosavadního geologického průzkumu vytipováno těch sedm lokalit, které by měly být vhodné k uložení radioaktivního odpadu, ale na to jistota úplně není, proto je třeba další geologický průzkum.

    To, co je v tuto chvíli nešťastné, je to, že v řadě oblastí je blokován samotný geologický průzkum, který v žádném případě neznamená zahájení stavby. Ten znamená pouze zjištění, jestli je lokalita vhodná, protože těch lokalit je sedm. Může se stát, že při podrobnějším průzkumu se zjistí, že nakonec vůbec není vhodná na výstavbu jaderného úložiště. V tuto chvíli se zdá, že by mohl být zahájen geologický průzkum v některých lokalitách na Vysočině, kde v podstatě je již souhlas obcí, a jediní, kdo protestují, jsou občanská sdružení, která nejsou v dané lokalitě, což samozřejmě mohou, ale přece jen to o něčem svědčí.

    Podotýkám, že již samotný geologický průzkum znamená dotace, které jsou určeny na přípravu této lokality.

    V ideálním případě - a podotýkám, to bych chtěl ještě zdůraznit - my jednáme se všemi obcemi, dokonce se z nich stala pracovní skupina vládní rady pro energetickou a surovinovou politiku, tak aby byl přístup i těchto obcí do diskuse o této záležitosti, protože samozřejmě výstavba jakéhokoliv úložiště není možná bez souhlasu obce, resp. obcí, kterých se to týká, protože jich je zpravidla několik.

    V optimálním případě by v roce 2020 měl proběhnout výběr dvou kandidátních lokalit, to znamená, že bychom snížili počet lokalit ze sedmi na dvě, které by byly dále rozvíjeny, protože musí být jedna záložní lokalita.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já se omlouvám, vašich pět minut vypršelo. Když tak jestli dokončíte případně potom v čase pro doplňující otázku. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já přijímám nabídku pana ministra na stručnou písemnou odpověď v některých věcech.

    Jenom připomínám jednu věc. Ty časové horizonty vyplývají z fyzikálních podmínek uložených materiálů a pro jejich bezpečné uložení jsou tady v řádu sta, možná tisíců let, po kterých by to úložiště mělo být bezpečné. Jenom si uvědomme, že sklad munice ve Vrběticích se začal vymykat kontrole již za necelých deset let. Takže tady prosím, aby skutečně celé té myšlence o tomto principu vůbec, proč tyto materiály trvale nevratně ukládat, jsou smysluplné.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vypadá to, že pan ministr vám ještě odpoví.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych chtěl poděkovat panu poslanci Zahradníkovi prostřednictvím vás, pane předsedající, že základní odpověď bude písemná.

    Nicméně bych chtěl dodat ještě jednu věc. Ono je to také o tom, jaké máme alternativy. Je samozřejmě možné se dohodnout, jako se tomu stalo v Německu, že se žádné trvalé úložiště budovat nebude. Výsledkem toho je, že Německo má v tuto chvíli 19 dočasných úložišť vedle jedné každé jaderné elektrárny. Já osobně si myslím, že to riziko je daleko větší například v tom případě Německa, 19 úložišť, z nichž jedno každé může být předmětem teroristického útoku, náhodného pádu letadla nebo nějakého jiného selhání, než mít jedno centrální úložiště, na které je možné soustředit ochranu.

    Žádné další alternativy moc nejsou. Bylo tady zvažováno evropské úložiště. To v tuto chvíli vypadá jako fata morgana. Pak bylo ještě zvažováno, že by to bylo možné vyvézt do nějakých oblastí na Sibiři, kde je i tak zvýšená radiace. To se obávám, je též mimo mísu. Je tam ta poslední varianta, která byla zmíněna, to je, že to bude přepracováno na jaderné palivo nového typu, ale to je v tuto chvíli trochu science fiction, že to skutečně tak bude. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Než budeme pokračovat, tak přečtu omluvenky, které dorazily. Od 16.30 do konce jednání tohoto dne se schůze Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Toufar, dále dnešní den mezi 18. hodinou a 21. hodinou se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Herbert Pavera. Od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová. Dále od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Volný a dále od 18 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

    Budeme pokračovat dál. V pořadí 21. byla vylosovaná paní poslankyně Jana Hnyková, která interpeluje pana ministra vnitra Milana Chovance. Chci se zeptat, zda přečtete do stenozáznamu svoji interpelaci. Prosím, načtěte ji, bude vám odpovězeno písemně.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se rozhodla, že ji přečtu, protože ta situace, se kterou vás chci seznámit, je velmi závažná.

    Vážený nepřítomný pane ministře, ve vaší gesci je integrovaný záchranný systém a krizové situace a jejich řešení. Součástí integrovaného záchranného systému na území města Prahy je i Záchranná služba města Prahy. Současná situace na záchranné službě se začíná velmi vyhrocovat. Odborová organizace zde vyhlásila stávkovou pohotovost pro porušování zákoníku práce a platné kolektivní smlouvy. Ředitel odmítá komunikovat se zaměstnanci a nekoncepční změny v provozu, nesystémová a unáhlená rozhodnutí a diskriminační částky (?), které se v poslední době odehrály, jsou příčinou dnešní napjaté situace, ve které vedení záchranné služby, a to především v podobě ředitele pana Schwarze, který nevytváří podmínky pro tuto práci, naopak šíří mezi zaměstnanci atmosféru strachu a nejistoty, obav z represí a ztráty zaměstnání. Vím, že můžete, kdybyste tu byl, namítat, že vám to nepřináleží, že se to týká pouze krizových situací, přesto vás o této situaci musím informovat, protože považuji tuto situaci za velmi závažnou. Nikdy nevíme, k jakému neštěstí a následné krizové situaci může dojít v takovém velkém městě, jako je Praha, a je potřeba, aby všechny složky integrovaného záchranného systému fungovaly, tak jak mají, a lidé v nich měli pracovní podmínky, které odpovídají jejich náročné práci.

    Proto se ptám, zda jste o této celé situaci informován a co hodláte udělat pro nápravu tohoto neutěšeného stavu. Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Měla jste to úplně v časovém limitu, takže vám děkuji.

    Jako další je pan poslanec Leoš Heger, který interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážená Sněmovno, já si dovolím interpelovat nepřítomného pana ministra zdravotnictví dr. Němečka, a to s dotazem, zda má nějaké představy o vývoji a záměrech fúze dvou zdravotních pojišťoven, České průmyslové zdravotní pojišťovny a Revírní bratrské pokladny, o kterémžto záměru pronikly informace na veřejnost. Revírní bratrská pokladna je zdravotní pojišťovna s dlouhodobě velmi dobrými výsledky, zatímco Česká průmyslová zdravotní pojišťovna snížila svá aktiva v posledním období. Pozitivní hospodářské výsledky Revírní bratrské pokladny mohou samozřejmě vyvolávat na trhu veřejného zdravotního pojištění zájem o fúzi a převzetí takto úspěšné pojišťovny. Situace Revírní bratrské pokladny komplikují v tomto směru hospodaření OKD, akciové společnosti, která má relativně silné zastoupení ve správní radě zdravotní pojišťovny, a celá ta situace se odehrává na pozadí nálezu NKÚ, který byl prezentován na podzim loňského roku se závěry, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna zvýhodňuje agelovské nemocnice před jinými, což vnáší do celé fúze samozřejmě několik otazníků. Budu rád za písemnou odpověď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Než budeme pokračovat, tak přečtu další omluvenku, která ke mně dorazila. Od 16.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr zemědělství Marian Jurečka.

    Dvacátý třetí v pořadí je pan poslanec Miroslav Kalousek, kterého zde nevidím. Vzhledem k tomu, že zde není, budeme pokračovat dalším vylosovaným a tím je pan poslanec René Číp, který interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci přiznávání zahraničních důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení jako orgán příslušný k jednání v této problematice mnohdy musí dlouze vyjednávat se svými zahraničními partnery, aby se naši občané domohli přiznání důchodu za svou práci v zahraničí. Mám konkrétní příklad, kdy náš občan ani po šesté urgenci ČSSZ na německého nositele pojištění nemá přiznaný německý důchod, na který má nárok, a to se jedná o důchod přiznávaný členskou zemí Evropské unie. Nechci zde ale řešit konkrétní příklad, a tak se vás ptám, jaká je průměrná doba, za jakou Česká správa sociálního zabezpečení dostává rozhodnutí od zahraničních nositelů pojištění. Také bych rád znal počty našich občanů, kterých se to týká. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám paní ministryni o odpověď. Máte slovo, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týče přiznání důchodů v případech s mezinárodním prvkem, kdy je potřeba pro nárok na důchod zohlednit doby důchodového pojištění získané v různých státech Evropské unie, musíme konstatovat, že to trvá standardně déle než vyřízení důchodu čistě národního a může to být dáno potřebou kdysi důchodové instituce těch příslušných zemí. Potřebují zjistit nebo ověřit údaje o získaných dobách pojištění, potřebují si je také případně vzájemně vyměnit, a teprve potom může být důchod přiznán s přihlédnutím k platným předpisům Evropské unie, zejména co se týká evropského nařízení o koordinaci systému sociálního zabezpečení. A právě zde také často bývá potřeba v jednotlivých státech došetřit některé skutečnosti, což samozřejmě může prodloužit délku řízení o přiznání důchodu.

    Co se týče vyřizování žádostí, klíčovou roli hraje instituce toho státu, ve kterém dotyčný v současné době bydlí, protože tam je role tzv. kontaktního místa. Jejím prostřednictvím se žadatel o důchod může obracet i na důchodové instituce ostatních členských zemí. A pokud se tady, jestli jsem tomu dobře porozuměla, jedná o to, že se dotyčný žadatel domnívá, že vyřízení jeho žádosti ve Spolkové republice Německo trvá příliš dlouho, tak doporučujeme, aby se obrátil na Českou správu sociálního zabezpečení s tím, aby urgovala postup německé strany, ale u toho bude muset asi doložit osobní údaje, včetně, pokud možno, jeho německého čísla pojištěnce. Nicméně toto z hlediska české správy může být jenom jakési podpůrné opatření, které buď německá strana vyslyší, nebo nevyslyší, ale my nemůžeme přímo do jejich administrativy zasahovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně, a chci se zeptat pana poslance, zda se bude doptávat. Ne. Takže odpověď vám stačí. Dobře. Děkuji.

    Dalším v pořadí je pan poslanec Stanislav Grospič, který bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo. ***

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji. Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím vážený pane ministře, dovolte, abych se zeptal na následující věc. Podle platného ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví může orgán ochrany veřejného zdraví na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou s výjimkou mikrobiotických ukazatelů, jestliže používání vody určité jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí potom příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu tří let, ale na žádost uvedené osoby může být tato doba prodloužena, a to však nejdéle na další tři roky.

    V této souvislosti bych se vás chtěl zeptat, jak případně Ministerstvo zdravotnictví či dotčené orgány ochrany veřejného zdraví řeší situaci, která nastala v městě Lysá nad Labem, kde krajská hygienická správa na základě výše uvedeného ustanovení zvýšila limity pro dusičnany obsažené v pitné vodě distribuované ze dvou vrtů na 80 miligramů na litr a ze strany občanů zde existují dlouhodobé obavy o to, že v tomto případě nešlo o správné rozhodnutí, naopak že toto rozhodnutí dlouhodobě může mít vliv na ohrožení zdraví především dětí. V této souvislosti bych se chtěl také vás zeptat na stav tohoto ustanovení zákona a potom také zákona, který se týká úpravy režimu vodního zákona 254/2001 Sb.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dvacátý šestý v pořadí je pan poslanec Jan Farský, který interpeluje ministra kultury Daniela Hermana ve věci duálního jazykového vysílání České televize. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane ministře, dovoluji si na vás obrátit s dotazem týkajícím se duálního jazykového vysílání České televize. Již delší dobu jsem ve spojení s Českou středoškolskou unií, která svým projektem Ne dabingu usiluje o možnost přijímat v běžném pozemním vysílání cizojazyčné pořady v originálním znění s anglickými či českými titulky. Zasazují se o prosazení duálního vysílání cizojazyčných pořadů, a to s originální i českou zvukovou stopou, mezi kterými by bylo možné si vybrat.

    Česká republika se dlouhodobě umísťuje na posledních místech žebříčků znalostí cizích jazyků a já jsem přesvědčen, že právě sledování pořadů v původním znění tyto znalosti zlepšuje a rovněž také v divácích budí sebedůvěru, jazyk aktivně používat.

    Vážený pane ministře, prosím vás o váš názor v této věci a o informaci, zda se Ministerstvo kultury duálním jazykovým vysíláním bude v brzké době zabývat. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za váš dotaz, pane poslanče, a požádám ministra kultury Daniela Hermana, aby vám na to odpověděl.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové, Česká televize má ze zákona povinnost poskytovat službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu. Za tím účelem se Česká televize snaží naplňovat veřejnou službu také tím, že zpřístupňuje pořady v původním znění nebo v jazycích národnostních menšin, konkrétně v polštině, dále nepřekládá pořady ve slovenštině a věnuje pozornost výuce angličtiny především na programu určeném dětem. S ohledem na přání diváků vysílá řadu převzatých filmů a dokumentů buď s titulky, nebo v kombinované variantě zvané duál, kde si divák může zvolit buď dabing, nebo původní znění. Tato přání diváků mají dvojí základ. Jednak mít možnost sledovat zejména audiovizuální díla v původním znění, to je mít autentický zážitek, a dále pak i vzdělávací, neboť zkušenosti ze zahraničí ukazují, že veřejnost je schopna zlepšovat svoji jazykovou vybavenost i díky sledování televizních filmů a pořadů v cizojazyčných verzích.

    V současné době je reálná možnost duálního vysílání pouze přes satelit, v terestrickém vysílání duálně vysílat nelze, neboť set-top boxy ve většině domácností neumožňují dvě zvukové stopy oddělit. Další překážkou, s kterou je třeba se vypořádat, je omezená kapacita datového toku signálu, jímž se vysílání zemskou cestou šíří. I tak Česká televize dle aktuálních informací, které mám k dispozici, vyplývá, že v roce 2013 bylo na programech ČT1, ČT2, ČT Art a ČT dětský kanál odvysíláno 2 076 hodin duálního vysílání a k tomu byly navíc vysílány pořady opatřené otevřenými titulky. V roce 2013 to už bylo na stejných programech 2 655 hodin, tedy nárůst o 580 hodin vysílacího času. Z hlediska podílu na celém vysílání těchto programů je to 10 % celkové vysílací plochy.

    Z těchto čísel je patrné, že Česká televize se snaží divákům vyhovět a množství takto vysílaných pořadů navyšuje. Naplňování tohoto úkolu je však omezeno, jak jsem již zmínil, objektivními překážkami technického rázu. Hodnocení, zdali tímto Česká televize naplňuje v úvodu vystoupení zmíněné potřeby společnosti, je ovšem na Radě České televize. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Odpověď stačí, nebo se budete ještě doptávat? Takže doplňující otázka.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane ministře, myslím, že se shodneme, že znalost cizích jazyků je v současné době zcela zásadní a že zvláště znalost anglického jazyka je takřka nevyhnutelná pro to, aby mohl v současné době člověk uspět v jakémkoli oboru. Myslím si, že nejpřirozenější cestou, jak zrovna angličtinu dostat pod kůži, je právě tím, že můžou děti, ale i dospělí sledovat filmy v původním znění i třeba i s titulky. Je to nepřirozenější cesta a z mého pohledu je to i veřejná služba. Určitě i naplňování veřejné služby. Určitě je mnoho překážek, mnoho komplikací. Mně osobně ale vůbec nepřipadá dostatečné to, v jakém rozsahu jsou v České republice takto pořady prezentovány. Moje otázka je na vás: Vám to přijde, tak jak to dneska v České televizi funguje, adekvátní, nebo by ten čas měl být rozšířený?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana ministra, aby odpověděl na vaši doplňující otázku.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Pane poslanče, mně je tato otázka velmi blízká, protože jsem se narodil a žil jsem v Českých Budějovicích a v podstatě jsem vyrůstal na rakouské televizi. Takže vám velmi dobře rozumím a souhlasím s vámi, že je to velmi přirozený nástroj, jak zvyšovat jazykové znalosti. A myslím si, že to není dostatečné, tak jak je to dnes. Na druhou stranu Ministerstvo kultury není tím orgánem, který toto může určovat, ale je to samozřejmě určitý impuls, který je možné třeba projednávat s Radou České televize. Já s vámi plně souhlasím, že je třeba tuto možnost rozšiřovat, a určitě v rozsahu svých kompetencí a možností i na základě svých osobních zkušeností, jak jsem zmiňoval, se o to budu snažit, protože naprosto jsem s vámi ve shodě, že je třeba jazykové znalosti i touto formou rozšiřovat do té míry, do které je to možné.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další vylosovanou, v pořadí 27., je paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, přibližně před tři čtvrtě rokem jsem se na vás obrátila s dotazem na specifický problém. Jde o nedostatek zubních lékařů, či snad lépe řečeno jejich nepříznivé rozmístění na území České republiky, které zásadním způsobem snižuje dostupnost jejich služeb, tedy specifického okruhu zdravotní péče. Důvody tohoto jevu jsou zřejmé. Absolventi stomatologie se na venkov příliš nehrnou a i jejich starší kolegové preferují zřizování svých ordinací ve větších městech. Zubní lékaři, kteří na venkově působí, stárnou a po jejich odchodu do starobního důchodu často není nikdo, kdo by je nahradil. Důsledky pro obyvatele menších obcí a měst jsou jasné. Jsou nuceni si hledat nového zubního lékaře, kterého často nenacházejí, a pokud ano, tak jsou nezřídka nuceni dojíždět do velkých vzdáleností. S ubíhajícím časem se problém prohlubuje.

    Vážený pane ministře, v odpovědi na moji interpelaci jste přislíbil uskutečnit kroky, které by popisovaný problém vyřešily či alespoň zmírnily. Ráda bych se zeptala, jak v mezičase vaše práce pokročila. Předem děkuji za písemnou odpověď, jakou byla první písemná, protože i v případě mé první interpelace jste byl nepřítomen. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní požádám pana poslance Reného Čípa, který bude interpelovat ministra obrany Martina Stropnického.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci daru 10 tisíc kusů převážně zimní výstroje Ukrajině. Chtěl bych po vás informaci, komu konkrétně či které instituci byla tato výstroj darována a zda nám můžete poskytnout garanci, že tato výstroj neskončí zčásti či zcela u dobrovolnických jednotek Pravého sektoru či u soukromých armád oligarchů. Dle informací se jednalo o trvale nepotřebný majetek. Zajímalo by mě, kolik takového majetku naše armáda ještě má a zda neuvažujete o tom věnovat případné další nepotřebné ošacení lidem bez domova a sociálně slabým u nás v České republice. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana ministra, aby odpověděl.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Už nedisponujeme žádným přebytečným majetkem tohoto typu, čili to byla jednorázová záležitost. Samozřejmě v případě nějaké akutní potřeby bychom mohli ještě zvážit, podívali bychom se do svých starších zásob, ale rozhodně by to nebylo na úkor vybavenosti naší vlastní armády. Žádost byla podána oficiální cestou, to znamená přes ukrajinské velvyslanectví. Dodávka bude, zčásti ještě není realizovaná. Jak jsem říkal ve svém prvním vysvětlení, dopravu si ukrajinská strana obstarává sama. Bude věnována na základě oficiální žádosti oficiálním ozbrojeným ukrajinským silám. Nemáme samozřejmě možnost, abychom tam konkrétně dohlíželi - dovolím si takový vulgarismus - kdo si ten kabát na sebe navlíkne, ale není nejmenší důvod si myslet, že by to mělo končit v nějakých nepovolaných rukou. To je asi všechno, co bych k tomu dodal.

    Přiznám se ale, to je osobní poznámka na okraj, že mě trochu mrzí, jako by tam byla presumpce určité viny nebo minimálně podezření v případě, když Ukrajině, která nám je v řadě ohledů blízká, včetně i geografické blízkosti a do jisté míry třeba i kulturní, že se vnímá takhle ostře nebo s takovými častými pochybami. Jako příklad uvedu zjevnou provokaci a manipulaci a můžeme se dohadovat, kdo ji způsobil. Ale je to pár dnů, kdy po veřejných sítích lítal děkovný dopis ministra obrany Ukrajiny mně za dodávku tanků. Byl to evidentní podvrh, který žil několik dnů, který vyvolal různé otázky novinářů, ale i jiných lidí. Ukrajinské ministerstvo se na svých webových stránkách od toho oficiálně distancovalo, že není původcem. Bylo to na hlavičkovém papíře s podpisem ukrajinského ministra obrany. Nebyla to pravda. Stejně tak si dovolím tvrdit, že není založeno na žádné skutečnosti, že bychom posílali nějakou výbavu někomu jinému, než je řekněme oficiální ukrajinská armáda. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat. Pan poslanec bude mít doplňující otázku? Je tomu tak. Ptejte se, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Děkuji panu ministrovi. Budu jej brát za slovo. Trošku jsem měl problém s termínem oficiální ukrajinská armáda, abychom se skutečně ve finále nedozvěděli, že to třeba skončilo u některých batalionů typu Azov, Ajdar, Dněpr a podobně. To by byli asi ti nesprávní příjemci takového druhu daru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Můžeme pokračovat dál. Nyní je jako 29. vylosovaný pan poslanec Ladislav Šincl, který interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající.

    Pane nepřítomný ministře, ve svých předvolebních slibech jste sliboval, jak budete makat. To je v překladu pracovat. Ale vaše práce, jestli se nepletu, je tady v Poslanecké sněmovně, protože podle Ústavy čl. 68, jak jsem se již dneska zmiňoval, vláda a ministři jsou odpovědní Poslanecké sněmovně. A to platí samozřejmě i pro vás. Tak by mě opravdu zajímalo, proč vás tady nepotkávám a proč tady mluvíme naprázdno a proč od vás přímo neslyšíme vaše odpovědi. Moc by mě opravdu zajímaly. Chtěl bych se vás zeptat, jestli vás tady na interpelacích někdy opravdu uvidíme a jestli nám budete přímo odpovídat na naše otázky. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Odpověď pana vicepremiéra vám bude zaslána písemně.

    Nyní požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přistoupila se svou interpelací, kterou směřuje na paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, ve své interpelaci bych ráda upozornila na dlouhodobě existující problém v podobě vysoké nezaměstnanosti žen. Palčivě se to týká mimo jiné těch, které se na trh práce vracejí po mateřské dovolené. Podle předloňských údajů dosahuje zaměstnanost žen s dětmi do šesti let v České republice pouze 35,8 %, což je druhá nejnižší hodnota v Evropské unii. Průměr zemí EU je téměř 60 %. Je zjevné, že jde o problém, se kterým je bez zbytečného otálení třeba něco dělat. Jednou z cest, jak umožnit zaměstnatelnost maminek, a tím i jejich zdárný návrat na trh práce a rozvoj jejich potenciálu je usnadnění práce na částečný úvazek. Toho lze dosáhnout například prostřednictvím snížení odvodů na zdravotní pojištění.

    Vážená paní ministryně, jaké kroky hodláte v této oblasti učinit? Jaká opatření, která budou zaměstnavatele motivovat k přijímání maminek na zkrácené pracovní úvazky, se chystáte realizovat? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně a požádám paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já věřím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí učinilo v posledním půlroce v této oblasti některé rozhodující kroky. Na podzim loňského roku byla vládou České republiky přijata jednak strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 a jednak jsou vlastně už dokončeny přípravy operačního programu Zaměstnanost. Tyto dva dokumenty obsahují postavení žen na trhu práce jako samostatné priority. Jsou tam projekty, které budou právě přispívat k většímu slaďování rodinného a pracovního života, a to například prostřednictvím podpory zavádění flexibilních organizací práce či vytváření dětských skupin. U dětských skupin se počítá s financováním právě z operačního programu Zaměstnanost. Samozřejmá budou opatření k posilování kvalifikace či vzdělávání s cílem udržet kontakt s trhem práce i v době rodičovské dovolené a také se jako velice vhodný způsob uplatnění matek na trhu práce ukazuje podpora provozování samostatně výdělečné činnosti, kde Ministerstvo práce prostřednictvím Úřadu práce podporuje jejich zahájení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně. Vypadá to, že paní poslankyně bude mít ještě doplňující dotaz. Tak prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji moc za odpověď. Ráda bych se jen zeptala ohledně posledního návrhu, o kterém jste hovořila, kdy ho budete do vlády předkládat. A pokud bude vládou schválen, kdy byste očekávala jeho účinnost zde v Poslanecké sněmovně, tedy ve smyslu zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně na to odpoví.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Já myslím, že ten materiál může být hotov za jeden až dva měsíce, protože je v podstatě připraven. Spíš je to ještě na diskusi na koaliční radě. A co se týče legislativního procesu, tak bych odhadovala takový rok a půl, než by se celý dokončil.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám pana poslance Jana Farského, který interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše ve věci cenzury internetu. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený nepřítomný pane ministře, před čtyřmi lety jsme v Poslanecké sněmovně přijímali zpřísňující zákon o loteriích a samozřejmostí bylo, že když skřípneme české loterijní společnosti, tak musíme zabránit také tomu, aby se nepřesunuly do zahraničí a loterijní hry neprovozovaly ze zahraničních serverů, a vyhnuly se tak zcela regulaci i daním v České republice. Tehdy jsme použili paragraf, který měl snad počátek na Ministerstvu financí. Ovšem ukázalo se, že ten paragraf nezabrání tomu, aby někdo nemohl hrát z České republiky na zahraničních serverech a přitom se tvářit, jako že není v České republice. Internet skutečně nemá hranice. Ale zároveň ten paragraf umožňoval to, aby byl cenzurován internet. Já jsem byl nezkušeným, neznalým této problematiky, ovšem zafungovala výborně občanská společnost v tom, že jsem přes víkend obdržel nejenom několik tisíc nadávek, které jsem si v té chvíli snad i zasloužil, ale také několik desítek velice logických e-mailů, které popisovaly, jakým způsobem ten zákaz jde lehce obejít, ale jakým způsobem ten paragraf jde také lehce využít k cenzuře internetu.

    Jak jsem se dozvěděl, tak ten paragraf bez změny je součástí nového loterijního zákona, který je připravován na vašem ministerstvu. A tak má otázka je, jestli si uvědomujete, že ten paragraf je nefunkční, že nezabrání tomu, aby čeští hráči hráli na zahraničních serverech, ale že naopak ohrožuje svobodu internetu. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dorazila ke mně jedna omluvenka. Od 16.50 hodin do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Zelienková.

    A nyní požádám pana poslance Antonína Seďu, který interpeluje pana ministra financí a vicepremiéra Andreje Babiše. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane první místopředsedo vlády, vaše stanovisko uvedené v dopise čj. MF-28555/2014/56-5602 ze dne 9. dubna 2014 a další korespondence ukazuje na nekonání vašeho ministerstva ve věci miliardové škody státu způsobené podvodným výmazem zástavních práv na Katastrálním úřadu Brno. Je to vše v souvislosti s postoupením pohledávek státní společnosti Konpo, s. r. o., z roku 2001. Jednou z těchto pohledávek byla pohledávka za firmou Ostroj Opava vůči Komerční bance, posléze postoupená jako aktivum Konsolidační bance. Protože pohledávky byly kryty zástavními právy, pouze připomínám, že společnost Konpo prodalo společnosti Eximtra pohledávku za Ostrojem Opava krytou zástavním právem a tato společnost získanou pohledávku převedla na firmu Karajan Financial Services Ltd. z Britských Panenských ostrovů. Údajně došlo ke spáchání dvou trestných činů.

    Proto se ptám, pane ministře financí: Bude vaše ministerstvo konat v dané věci ve snaze získat oprávněné peníze zpět? Bude vaše Ministerstvo financí vymáhat rozdíl mezi pohledávkou a uhrazenou cenou, jestliže smlouvy jsou právně neplatné? Nebo budete dělat mrtvého brouka, tak jak to dělali vaši předchůdci?

    Děkuji za vaše písemné odpovědi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši interpelaci. Jak jste řekl, bude vám odpovězeno písemně.

    Nyní požádám pana poslance Jana Zahradníka, který interpeluje ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci sedmé verze OPŽP. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, na stránkách Státního fondu životního prostředí se nachází jako poslední, sedmá verze operačního programu Životní prostředí pro programové období 2014 až 2020. Sledoval jsem, jakým způsobem se tato poslední verze, která byla podle stránek předložena ke schválení komisi, hodlá vypořádat s energetickými úsporami. Chybí mi tam jeden významný segment spotřeby energie na komunální úrovni a tím je veřejné osvětlení.

    Z analýzy absorbční kapacity v oblasti podpory veřejného osvětlení, kterou dělal Elektrotechnický zkušební ústav a NAVIGA, s. r. o., v loňském roce, vyplývá, že například 44 % sloupů, 43 % rozvodů, 19 % svítidel je starších 21 let. U 50 % soustav veřejného osvětlení nedošlo nikdy ke generální opravě. Nejvýznamnějším důvodem neoptimálního stavu veřejného osvětlení podle jejich provozovatelů je vysoká energetická náročnost. Přitom existuje již poměrně široká nabídka LED systémů veřejného osvětlení umožňujících až 50procentní úspory energie a návratnost investice v rozmezí do čtyř, případně šesti let. Veřejné osvětlení financují z veřejných rozpočtů převážně obce a ty odkládají investice bez vnější podpory a zaměřují se především na údržbu.

    Z uvedených důvodů by byla podpora investic do veřejného osvětlení z operačního programu Životní prostředí potřebná a účelná. Moje otázka zní: Proč nebyla podpora obnovy veřejného osvětlení v obcích zařazena do operačního programu Životní prostředí 2014 až 2020? A za druhé, zdali se také tím operačním programem bude zabývat řídicí výbor OPŽP, který zatím jedná pouze formou per rollam. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající. Jsem rád, že dneska se můžu zase vyjádřit k nějakému tématu, které se týká mého resortu, protože jsem tady celé dopoledne i část odpoledne řešil především cizí věci a děkuji svému věrnému poslanci kolegovi, vaším prostřednictvím, panu kolegovi Zahradníkovi, za tento dotaz. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá to, že pan poslanec Zahradník ještě položí doplňující otázku. Tak pojďte na to, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Ta věc, pane ministře, je mi známá. Je mi ale známo i to, že v jistém období byly kontakty s Komisí, to jednání, poměrně nadějné, ale pak došlo k nějakému možná ochabnutí z naší strany a ta nadějně se vyvíjející věc nebyla dotažena do konce. Je to velká škoda, protože skutečně veřejné osvětlení je významným prvkem financování ze strany obcí, zatěžuje to jejich náklady. Bylo by dobře, kdyby třeba, jak jste naznačil, ministerstvo zvážilo možnou podporu z nějakých jiných národních zdrojů, za což bych předem poděkoval.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá to, že odpověď není potřeba, bylo to pouze konstatování. Pochopil jsem to dobře? (Poslanec Zahradník souhlasí.) Děkuji za to.

    Třicátou čtvrtou byla vylosovaná paní poslankyně Marie Pěnčíková, která interpeluje ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, zejména ve venkovských oblastech po celé České republice dochází k rušení poboček České pošty. Ta avizovala, alespoň jak bylo médii prezentováno, že vyjde vstříc potřebám obcí, které budou mít poštovní služby v ne zrovna dostupné vzdálenosti, a zrušené pobočky nahradí alespoň tzv. výdejní místa určená pro nejvyužívanější služby, jako je výdej zásilek a balíků, poštovních poukázek a případně další.

    Ráda bych se zeptala, jak zřizování těchto výdejních míst probíhá a kolik poboček již bylo těmito výdejnami nahrazeno. Z konkrétní obce totiž vím, že ač poště dala k dispozici své prostory a nejbližší pobočka je s ohledem na vzdálenost pro řadu občanů v podstatě nedostupná, nebylo jim ani přes opakovanou žádost paní starostky vyhověno a výdejní místo v obci zřízeno nebylo, a to i přesto, že v minulosti poštu v obci měli a tato byla zrušena.

    Zástupci České pošty jsou si vědomi toho, že média to prezentují jako službu, kterou se budou přibližovat vesnicím. Dosud prý ale nedostali jasný pokyn ke strategii a údajně by ji měli mít v průběhu prvního čtvrtletí roku 2015. Není to ale trochu pozdě s ohledem na to, že pobočky jsou rušeny již řádově několik měsíců? A s kolika výdejními místy Česká pošta počítá a jaké podmínky pro zřízení výdejního místa tedy jsou? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, paní poslankyně, za vaši interpelaci. Nyní požádám paní poslankyni Gabrielu Peckovou o její interpelaci na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nebudu opakovat to, co jsem říkala při interpelaci na pana ministra Chládka, přestože se týká stejné věci - roztříštění péče o ohrožené děti mezi tři resorty a úkol, který od vlády dostalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, tuto péči sjednotit. Týká se to i Ministerstva zdravotnictví, protože pobytová zařízení pro děti do věku tří let jsou právě v gesci Ministerstva zdravotnictví.

    Takže bych chtěla vědět, jaké kroky podniklo dosud Ministerstvo zdravotnictví v plánu sjednotit péči o ohrožené děti. V té souvislosti bych poprosila samozřejmě písemně odpověď na tyto dotazy: Jaký je počet lůžkových kapacit dětských domovů pro děti do tří let věku a vývoj toho počtu za posledních pět let. Dále obložnost těch zařízení, resp. volné lůžkové kapacity, zase ten vývoj bych prosila za posledních pět let. V případě, že dětský domov provozuje zároveň i zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tak prosím o poskytnutí samostatných údajů. A nakonec bych i u tohoto resortu poprosila o vyčíslení finančních transferů ze státního rozpočtu pro dětský domov pro děti do tří let při Thomayerově fakultní nemocnici jako jediném přímo řízeném dětském domově Ministerstva zdravotnictví, prosím včetně dotací a jiných příspěvků i investičních dotací, také za posledních pět let. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jak jste říkala, odpověď vám přijde písemně.

    Přečtu další omluvenky. Dnes od 17 patrně do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Heger, dnešní den od 18. hodiny z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Vozdecký, od 16.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Šarapatka a dále od 16 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

    Přistoupíme k další interpelaci, tu má pan poslanec Michal Kučera a interpeluje ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, jakým způsobem budete řešit alarmující zneužívání přezkumných řízení ve správních řízeních, které upravuje správní řád v § 94 a následujících? Budete v této věci iniciovat novelu správního řádu? Jak vám potvrdí nejen dopravní policisté, ale také úředníci ve státní správě, je jasné, že různé spolky či společnosti si založily doslova byznys na automatickém generování podnětů k přezkumu nebo konkrétních podání, kterými zahlcují odvolací správní orgány. Ty jsou kvůli těmto obstrukcím a současné právní úpravě mnohdy paralyzovány. Navíc se množí i šikanózní podání na podjatost úředníků státní správy. Chtěl bych vás poprosit vzhledem k vaší nepřítomnosti o písemnou odpověď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám třicátého sedmého v pořadí, pana poslance Stanislava Grospiče, o jeho interpelaci, kdy interpeluje ministra dopravy Dana Ťoka. Máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, dovolte, abych se vás zeptal na souvislosti s plánem na rekonstrukci iniciovanou Správou železniční dopravní cesty na zkapacitnění trati 071 Nymburk - Mladá Boleslav, které je v plánu ve dvou etapách na letošní a příští rok, tj. rok 2015 a 2016, v etapě 2015 Luštěnice - Mladá Boleslav a v roce 2016 Veleliby - Luštěnice s tím, zda v souvislosti se zkapacitněním této trati je také reálně uvažováno s dokončením projektových příprav na tzv. vltavskou spojku, tzn. napojení této železniční trati na trať ve variantách Milovice - Vlkava či ve variantě kolem obchvatu města Nymburk. A dále bych se vás chtěl v této souvislosti také zeptat, zda je v reálném čase uvažováno právě v souvislosti s rekonstrukcí této trati také s rekonstrukcí železniční stanice Mladá Boleslav, hlavní nádraží. Děkuji vám za odpověď. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám další v pořadí, a to je paní poslankyně Pavlína Nytrová, která taktéž interpeluje ministra dopravy Dana Ťoka. Máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane ministře, obrátili se na mě občané města Frýdku-Místku s dotazem, zda je náš stát tak bohatý, že zbytečně opravuje povrch silnice 1/56, a to z Frýdku-Místku v úseku od kruhového objezdu u supermarketu Lidl v Místku po křižovatku v Kunčičkách u Bašky. V prosinci na této trase začalo frézování vozovky a pokládka nové vrstvy asfaltu. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby ta původní vrstva nebyla naprosto v pořádku, kdyby oprava na této komunikaci nebyla provedena už v roce 2013, kdyby se tato komunikace neopravovala v průběhu několika let pravidelně.

    Můj dotaz zní: Proč se opravuje silnice bez výmolů, děr a prasklin, kdo o této zbytečné investici rozhodl a na základě čeho, bude se v rámci stavby obchvatu Frýdku-Místku opět do tohoto povrchu zasahovat? Vzhledem k tomu, že zde nejste, děkuji vám za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, i vám bude odpovězeno písemně.

    Nyní požádám paní poslankyni Janu Hnykovou, která interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci neregistrovaných zařízení sociálních služeb. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Jsem ráda, že tu paní ministryně je, a obracím se na ni s problematikou neregistrovaných zařízení sociálních služeb.

    V poslední době, a to především s poslední kauzou v Přerově, se na mě jako členku výboru pro sociální politiku obrací řada občanů s otázkou, proč takovou situaci neřešíme a dopustíme, že lidé žijí v takových podmínkách. Ano, na veřejnost pronikají informace, že lidé žijí v některých takových zařízeních v nedůstojných podmínkách, s nedostatečnou hygienou, o nuzné stravě. Dochází tam prý k omezování osobní svobody a rizikovému podávání léků. Na tuto problematiku neustále upozorňuje i veřejná ochránkyně práv a naše přední gerontoložka paní doktorka Iva Holmerová řekla: "Je to skutečně zásadní díra v zákoně, se kterou si dosud ministerstva nedokázala poradit." Nemohu ani souhlasit s názorem Ministerstva práce a sociálních věcí, že stát nepochybil, ale jen přišel na to, že kontrolní mechanismy fungují a situace se řeší.

    Já se ptám, paní ministryně, jaká opatření jsou připravovaná, jak se tato situace bude řešit z pohledu ministerstva, zda úpravou v zákoně, nebo jsou připravovaná jiná řešení. Musím připomenout, že se jedná o staré, nemocné a bezbranné lidi a naše společnost je vystavuje podmínkám, které jsem již výše popsala. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za dotaz a paní ministryně je připravena vám odpovědět.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já také vnímám tuto situaci a tyto jevy jako velice závažné. Tento fenomén tady v poslední době narůstá a musím říci, že zejména je spojen s tím, když se zavedl do zákona o sociálních službách tzv. asistent sociální péče, kdy se umožnilo platit člověka, který není příbuzný. Toto opatření zajisté bylo myšleno dobře, aby se rozšířil počet možných pečovatelů, ale je to vlastně v současné době institut, který je právě takovými neregistrovanými zařízeními zneužíván.

    My jsme v roce 2014 prostřednictvím generálního ředitelství Úřadu práce České republiky, který vyplácí příspěvek na péči, vydali dokument, který se právě zneužíváním tohoto institutu zabývá a který před ním varuje. Zároveň také od ledna 2014 byla zvýšena správní pokuta za poskytování služeb bez registrace z 250 tisíc na jeden milion korun. V minulém roce na toto téma proběhla řada jednání právě také za účasti zmiňované veřejné ochránkyně práv, dále za účasti krajských úřadů, orgánů ochrany veřejného zdraví a dalších. Výsledkem toho opatření, které jsme mohli udělat hned, aniž bychom měnili zákon, byl dokument, který se jmenuje Doporučený postup Ministerstva práce a sociálních věcí číslo 2/2014, který slouží jako metodický materiál pro potřeby krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy právě pro stíhání poskytování sociálních služeb bez registrace. Jen tak pro zajímavost, v současné době ministerstvo prostřednictvím krajských úřadů eviduje 47 subjektů podezřelých právě z poskytování sociálních služeb bez registrace a u více než poloviny už je zahájeno správní řízení.

    Jinak co se týče odpovědnosti za vedení tohoto správního řízení ve věci poskytování sociálních služeb bez registrace, tak to jsou tedy právě primárně krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy a potom jako odvolací orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí.

    Dále jsme začali dělat takovou, dá se říci, osvětovou kampaň, kde zase prostřednictvím krajských úřadů aktivně varujeme občany před podvodnými poskytovateli sociálních služeb, a byla vydána právě informace právě z důvodu ochrany starších občanů a jejich rodinných příslušníků, aby věděli, jak identifikovat pobytovou sociální službu, která je registrovaná, a tu, která je neregistrovaná, jak postupovat při podávání žádosti o správnou registrovanou sociální službu. V tomto úsilí, které je takové osvětově metodické, budeme samozřejmě pokračovat.

    Pak je tu další oblast, a to je oblast změny zákona, tu připravujeme do novely zákona o sociálních službách, kde ale vlastně s platností té novely se počítá až od 1. ledna 2017. Tam chceme jasně stanovit konkrétní kompetence jednotlivých subjektů při řešení poskytování služeb bez registrace a posílit pravomoci správních orgánů. Nedílnou součástí těchto změn je také úzká spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu, které má na starosti živnostenský zákon, a také s Ministerstvem pro místní rozvoj, protože to má v gesci zákon stavební, protože často tyto neregistrované služby využívají mezer i v těchto oblastech. Určitě konkrétní opatření v zákoně budou projednávána také na výboru pro sociální politiku.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní ministryně, paní poslankyně nebude mít doplňující otázku, takže můžeme jít dál. Další v pořadí je paní poslankyně Jana Černochová, která interpeluje paní ministryni Helenu Válkovou. Máte slov.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Vážená paní ministryně, na začátku prosince loňského roku odsoudil Krajský soud v Liberci k 18 letům vězení již vězněného lékaře Jaroslava Bartáka, jehož případ byl značně medializován. Podle soudu se dopustil trestného činu plánování vražd a vydírání. Jedním z důkazních prostředků v této kauze byla nahrávka pořízená jedním z Bartákových spoluvězňů na nahrávací zařízení. Byly to hodinky s kamerou, které si prý sám opatřil ve chvíli, kdy si uvědomil, že Jaroslav Barták své plány myslí vážně. Chci důrazně podotknout, že není mým cílem jakkoli zpochybňovat rozhodnutí krajského soudu nebo spekulovat o vině či nevině pana doktora Bartáka, a to především s ohledem na jeho dřívější kauzu, za kterou si odpykává 12letý trest. Principiálně mě ale zaráží fakt, že vězni ve výkonu trestu mají možnost si ilegálně pořídit nahrávací zařízení, byť jako nástroj pro získání důkazů k usvědčení jejich kolegy ze spáchání trestného činu. Autor nahrávky, Bartákův spoluvězeň, u soudu odmítl sdělit, jak se k tomuto nahrávacímu zařízení dostal. Vedení věznice popírá, že by mu bylo cíleně podstrčeno, aby byl pořízen důkaz o Bartákově vině, a pokud to tak tedy bylo, pak je to velmi překvapivé.

    Chtěla bych se vás tedy paní ministryně zeptat, zda skutečnost, že do věznic je možné propašovat ať již nahrávací, či jiné zařízení, považujete za standardní. Zároveň bych se chtěla zeptat, zda neuvažujete o tom, prošetřit tento konkrétní případ, aby bylo zřejmé, jakým způsobem si dotyčný vězeň ty hodinky pořídil a zda se jedná jen o ojedinělou záležitost, či o frekventovaný jev. Jaká opatření případně hodláte přijmout, aby k obdobným záležitostem nedocházelo? Nechci tvrdit, že není dobře, že v tomto konkrétním případě právě tato záležitost posloužila k usvědčení z trestného činu, nicméně v jiných případech by pronesení nahrávacího nebo jiného zařízení, případně mobilního telefonu, mohlo mít naopak za následek např. právě dokonaný trestný čin. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám pana poslance Zdeňka Ondráčka ohledně jeho interpelace na ministra vnitra Milana Chovance. ***

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane nepřítomný ministře vnitra, v médiích jsem se dočetl a myslím, že to proběhlo i diskusemi, že vláda zamýšlí navýšit platy státních úředníků, diskutuje se o cca 10 až 25 %, o která by se měly navýšit jejich platy. Samozřejmě nemám nic proti tomu, je potřeba, aby státní správa a úředníci byli dobře placeni. Nevím, jaký je teď stav jejich odměňování, ale měl bych na vás jediný dotaz. Nemyslíte si, že by bylo eticky správné, aby předtím, než budete této skupině státních úředníků navyšovat platy o deset a možná víc procent, vyrovnat se s tím, že jste příslušníkům bezpečnostních sborů v roce 2010 odebrali na přechodnou dobu tří let 10 % z jejich platů a do dnešního dne jste jim vrátili pouze 5 %? To znamená, dlužíte příslušníkům bezpečnostních sborů stále 5 % plus míru inflace. Myslím si, že by bylo čestnější, kdybyste příslušníkům bezpečnostních sborů vrátili to, co jim bylo odebráno, a potom můžete navyšovat platy samozřejmě v dalších složkách Ministerstva vnitra, to znamená úředníkům. Není to nic proti úředníkům, ale narovnejme to, co bylo pokaženo za minulých vlád. Děkuji vám za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče, za vaši interpelaci. Můžeme jít dál. Čtyřicátou druhou je paní poslankyně Marta Semelová, která interpeluje ministra školství Marcela Chládka. Máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, až do loňského roku přispívalo Ministerstvo vnitra na některé miniobory, v rámci kterých se vyučuje například arabistika, perština, korejština, afrikanistika, vietnamistika, jazyky Balkánu, Kavkazu, Střední Asie a další. Vím, že se jedná o malé studijní obory, do nichž se zapisují jednotky studentů, některé z oborů v České republice unikátních, se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevírají jen jednou za pár let. Je mi také jasné, že se finančně jen těžko v uvozovkách vyplatí, přesto mají podle mého názoru svůj význam. Potřebujeme vzdělávat odborníky, kteří se orientují v prostředí, kultuře a mentalitě lidí žijících v těchto regionech. V České republice také žijí početné menšiny, například vietnamské rodiny. Kromě toho mají tyto obory význam pro ekonomiku naší země, pro vzájemný obchod a podobně. V letech 2008 až 2013 na jejich udržení přispívalo Ministerstvo vnitra, jež z rozhodnutí vlády posílalo každoroční dotaci 9,6 milionu korun. Tato podpora však skončila, což má své dopady. Není možné platit potřebný počet lektorů, zajistit profesní růst pedagogů, zavádět cizojazyčné studium oborů, vyvstávají potíže s materiálním zajištěním a stážemi. Je tu problém plnit závazky k zahraničním partnerům. Přitom spolupráce s Ministerstvem vnitra měla pokračovat až do roku 2018, přičemž se do ní měly zapojit i další dvě filozofické fakulty, z Brna a z Olomouce, které mají rovněž malé obory.

    Souhlasím s tím, že asi není možné otevírat tyto obory každý rok, ale zaniknout by neměly. Chci se proto zeptat, jestli se s nimi do budoucna počítá a jak je to s jejich financováním.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající, za slovo.

    Vážená paní poslankyně, k této problematice jsem byl osloven panem rektorem Karlovy univerzity panem profesorem Zimou asi před třemi týdny. Je pravdou, že ty programy již přestaly být financovány ze strany Ministerstva vnitra a nyní hledáme cestu, jak bychom tyto programy nebo tyto miniobory podpořili z jednoho prostého důvodu, protože kromě jmenovaných jsou tam ještě některé další, které potřebujeme nutně podpořit. Byť by se neotevíraly každý rok, tak hledáme nyní cestu, jak se domluvit s ostatními resorty, to znamená s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem průmyslu obchodu. Pokud by byla možnost, že bychom na to dostali i větší příspěvek ze státního rozpočtu, tak již od příštího roku bychom finančně podporovali asi v přibližně stejné výši, to znamená něco kolem 10 milionů korun. To jednání, předpokládám, by mělo být dokončeno během jednoho dvou měsíců s tím, že samozřejmě pravděpodobně nenajdeme finanční prostředky teď v tuto chvíli, ale aspoň částečně bychom chtěli tento problém řešit i pro stávající obory, které tam již nyní jsou. Jedná se samozřejmě potom o možnost, ale to je otázka pak do debaty, protože jsem byl oslovován z více stran, i co se týče financování jiných oborů, aby se to dělalo spíše řekněme koncepčnější cestou, aby to nebylo směrem k jedné univerzitě, ale ke všem, a proto se na ministerstvu připravuje návrh na změnu financování vysokého školství, které by v kontextu s vysokoškolským zákonem změnilo celý tento způsob financování.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane mistře. Doplňující otázka nebude, takže děkuji. Přečtu další dvě omluvenky. Od 17.30 se dnes omlouvá do konce jednacího dne pan poslanec Vít Kaňkovský a od 17.30 se dnes omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Václav Zemek.

    Čtyřicátou třetí interpelaci má pan poslanec Zdeněk Ondráček a interpeluje ministra obrany Martina Stropnického. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: (Udýchaným hlasem:) Ještě jednou, pane předsedající, děkuji za slovo. Trošku jsem se zadýchal, musel jsem si doběhnout pro podklady.

    Pane ministře, měl bych na vás takový dotaz. Začnu tím, co řekl americký senátor McCain: Myslím, že pokud bychom Ukrajině poslali vhodnou munici, nepoužívala by kazetové bomby.

    Myslím, že asi víme oba, co jsou kazetové bomby. Kazetové bomby používají v sobě i třeba bílý fosfor. Oboje je zakázaná munice a Česká republika v roce 2008 v Dublinu připodepsala takovou mezinárodní smlouvou o zákazu používání takové munice, za nás to byl konkrétně tenkrát ministr zahraničních věcí pan Schwarzenberg. Je pravdou, že tuto mezinárodní smlouvu nepodepsaly velké země jako Amerika, Rusko, Čína, ale my v Evropě a státy Evropské unie jsme ji podepsali. Já se vás ptám, zda o této věci jako ministr obrany víte, že se taková munice v bojích na jihovýchodní Ukrajině používá, a zda jste na diplomatické půdě udělal něco pro to, abyste vyjádřil nesouhlas s tím, že ukrajinští válečníci používají zakázanou munici. Zatím mně přijde, že ten konflikt akorát podporujeme, a tím, že mlčíme, se na páchání těch zločinů tam spolupodílime. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, nemáme žádné informace, že by Ukrajině byla dodávána výzbroj. Veškeré dosavadní dodávky, o kterých informace máme, se týkaly pouze výstroje. Výjimkou je dodávka určitého množství dělostřeleckých průzkumných radarů ze Spojených států, ale jsou to radary malého dosahu. Čili z toho vyplývá, že veškerá výzbroj používaná složkami ukrajinských ozbrojených sil pochází z výzbroje ukrajinské armády, která je z velké části ještě sovětské provenience. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec položí doplňující otázku.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak bohužel - já o voze, vy o koze. Já jsem samozřejmě neřekl, že byste dodávali munici, ale citoval jsem vám pana senátora McCaina: Myslím, že pokud bychom Ukrajině poslali vhodnou munici, nepoužívali by kazetové bomby.

    To znamená, vaši přátelé v Americe vědí, že ukrajinská armáda používá kazetové bomby, používá bílý fosfor. Jsou to zakázané zbraně. My jako Česká republika na rozdíl od Ameriky jsme podepsali v roce 2008 v Dublinu tuto mezinárodní smlouvu. A pokud to nevíte, tak se zeptejte svých spojenců z NATO, protože ti to vědí a pan senátor McCain to veřejně říká, anebo bohužel není možné se koukat jenom na veřejnoprávní televizi, protože o jejím zpravodajství a objektivitě zpravodajství jsem mluvil na začátku s panem ministrem Hermanem.

    Takže se ptám, když budete vědět, že ten problém tam je, zda diplomaticky se proti tomu nějakým způsobem vyjádříte. Je to zakázaná munice.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra, aby doplnil svoji odpověď.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Pokud budeme mít jistotu - já nechci zpochybňovat teď prohlášení toho či onoho senátora, ale nezapomínejme, že i Spojené státy mají svoji vnitropolitickou scénu - tak pokud bude prokázáno, že jsou tam tyto zbraně nebo tato munice používána, tak samozřejmě ty země, které se zavázaly k tomu, že ji používat nebudou - a jsem rád, že jste nezapomněl na to, že Ruská federace to taky nepodepsala - takže evropské země se rozhodně od toho nebudou distancovat. Nebo nemůžu mluvit za evropské země, budu mluvit za Českou republiku. Nevím, jestli tato odpověď je dostatečná.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Další interpelaci má paní poslankyně Marta Semelová na ministra kultury Daniela Hermana ve věci digitalizace fondů knihoven. Máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, koncem loňského roku proběhla sdělovacími prostředky zpráva týkající se digitalizace fondu Národní knihovny a Moravské zemské knihovny. Dosud byl tento projekt, který byl zahájen před více než dvěma lety, podle dostupných informací financován z velké části z prostředků Evropské unie. Podle zveřejněných zpráv však musí další peníze na digitalizaci zajistit Ministerstvo kultury, případně zmíněné knihovny, což je s dotacemi, které dostávají, těžko myslitelné. V souvislosti s financemi připomínám velmi nízké platy, které zaměstnanci knihoven mají.

    Chci se vás proto zeptat, jaký je výsledek jednání Ministerstva kultury a zástupců zmíněných knihoven, zda se podařilo vyčlenit potřebné finanční prostředky, jež by umožnily pokračování digitalizace, která má mimo jiné zpřístupnit knihovní fondy vyššímu počtu čtenářů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra kultury, aby vám odpověděl.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, kolegyně, kolegové, tento projekt - tedy udržitelnost projektu Národní digitální knihovny, realizovaného jednak Národní knihovnou České republiky a Moravskou zemskou knihovnou v Brně, byl do roku 2014 financován z Integrovaného operačního programu Evropské unie ve výši 255 milionů korun, což je 85 %, a spolufinancován ze státního rozpočtu ve výši 45 milionů korun, což je 15 %. Celkové náklady projektu jsou tedy 300 milionů korun.

    V případě Národní digitální knihovny se jedná o tzv. masovou digitalizaci novodobých dokumentů, tedy 19. a 20. století. Do konce roku 2014 bylo v rámci projektu zdigitalizováno přibližně 26 milionů stran dokumentů z fondů Národní knihovny České republiky a Moravské zemské knihovny v Brně. Financování projektu Národní digitální knihovna skončilo v roce 2014 a navazuje na něj pětileté období udržitelnosti již pouze prostřednictvím státního rozpočtu.

    Rozpočtové zajištění udržitelnosti projektu Národní digitální knihovny v letošním roce vypadá takto: 1,2 milionu korun - navýšení příspěvku Národní knihovně na osobní náklady mezi roky 2014 až 2015 z důvodu personálního zajištění zkušebního provozu Národní digitální knihovny. 10 milionů korun navýšení příspěvku na věcné náklady Národní knihovny mezi roky 2014/ 2015 z důvodu zprovoznění Národní digitální knihovny. 15 milionů korun se zavázala Národní knihovna zapojit do rozpočtu Národní digitální knihovny z peněžních fondů organizace v letošním roce. 2,51 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Národní knihovny na osobní náklady Národní digitální knihovny pro letošní rok. 4,76 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Národní knihovny na věcné náklady Národní digitální knihovny pro letošní rok a 4,19 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Moravské zemské knihovny na osobní náklady Národní digitální knihovny pro rok 2015. Z rozpočtu kapitoly je tedy vyčleněno v roce 2015 pro zajištění udržitelnosti Národní digitální knihovny na osobní náklady celkem 7,9 milionu korun a na věcné náklady celkem 29,76 milionu korun.

    Plně souhlasím s tím, že platy v našem resortu nejsou zdaleka ideální. Vím, že jsou podfinancované. Snažím se o to, aby se tato záležitost zlepšovala. V letošním roce jsme dosáhli navýšení průměru o 4 %, ale samozřejmě to není dostatečné a svá jednání s panem ministrem financí vedu neustále v tom smyslu, abychom dorovnávali ten deficit, který v našem resortu je. Děkuji vám za podporu této snahy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Doplňující otázka nebude? Děkuji.

    V tom případě požádám paní poslankyni Věru Kovářovou o její interpelaci, která směřuje k ministryni práce a sociálních věcí Michale Marksové. Máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, Alice Howland, harvardská profesorka, nadaná výzkumnice, lektorka, manželka a matka tří dospělých dětí, si jde ven zaběhat a brzy si uvědomí, že nemá ponětí, jak najít cestu zpátky domů. Touto cestou chodila roky, ale najednou nic nevypadá povědomě. Je naprosto ztracená. Lékařská diagnóza zní počátek Alzheimerovy choroby. Alice pomalu, ale nevyhnutelně ztrácí paměť a spojení s realitou, s čímž se musí vypořádat nejen ona, ale i její rodina. Tolik stručný popis hollywoodského filmu Still Alice, jehož hlavní představitelka letos aspiruje na udělení ceny Oscara.

    Pojednává o problému, který si možná raději nepřipouštíme, ale který před naší společností stojí, a my bychom se k němu měli postavit čelem. V České republice trpí Alzheimerovou chorobou 140 tisíc lidí, se stárnutím nemocných přibývá. V roce 2050 jich u nás může být až 225 tisíc. Ve zdravotnických a sociálních zařízeních se léčí minimum. Tři čtvrtiny jsou v péči rodin, pro které jde o velmi složitou situaci.

    V posledních měsících a týdnech bylo možné zaznamenat kritiku, podle níž na tuto výzvu český stát dosud nezareagoval odpovídajícím způsobem. Je to pravda? Skutečně nám chybí potřebná koncepce? A co se pro vyrovnání se s tímto jevem chystáte udělat vy? Byla bych ráda, kdyby toto důležité téma nezapadlo, kdyby mu byla věnována náležitá pozornost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám o odpověď.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já naprosto souhlasím s tím, že Alzheimerova choroba je chorobou budoucnosti, a také říkám, jaké služby si nastavíme dnes, tak je možná budeme sami potom potřebovat a konzumovat, takže tomu určitě musíme velkou pozornost věnovat.

    Když pominu ty, o které je pečováno doma, tak pro cílovou skupinu je určena sociální služba, domovy se zvláštním režimem. Já jsem jich už několik viděla a musím říci, že třeba konkrétně v Kraji Vysočina jsou ty domovy skutečně na špičkové úrovni. Je to možná také tím, že je tam úzká spolupráce s Rakouskem, kde se inspirují různými prvky, jak s těmito lidmi pracovat a jaké prostředí jim zařídit.

    Co se týče čísel, tak v roce 2014 byla na 255 těchto služeb vyčleněna částka ve výši 782,6 mil. Kč, a to formou dotací, což je nárůst proti roku 2013 o 15 %. Mluvím o dotacích, které šly skrz Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nepochybně jsou tam další částky, které šly třeba přímo z krajských úřadů.

    V rámci pracovní skupiny Ministerstva práce a sociálních věcí jsou, jak už jsem říkala u jiné interpelace, plánovány i změny v oblasti posuzování nároku na příspěvek na péči, což je vlastně ten druh dávky, který naopak posiluje neformální péči o klienty trpící i Alzheimerovou chorobou. Jde nám hlavně také o to, abychom v rámci pracovní skupiny přenastavili systém poskytování sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu, a také o návrh koncepce dlouhodobé péče. Součástí bude také podpora vzdělávání těchto pečujících osob. O konkrétních výstupech chceme diskutovat s odbornou veřejností asi ve druhém pololetí letošního roku.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně očividně položí doplňující otázku.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ano, děkuji. Paní ministryně, hovořila jste o finančních prostředcích, které byly vynaloženy v roce 2013 a 2014 na tento problém, tak bych se ráda optala, kolik finančních prostředků je vyčleněno pro letošní rok a kolik finančních prostředků bude vyčleněno na rok příští. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám o doplnění informace paní ministryni.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Tento dotaz je vlastně zatím předčasný, protože v současné době ještě není známa konkrétní výše, která bude přidělena prostřednictvím dotací domovům se zvláštním režimem, protože dotační řízení na podporu sociálních služeb pro rok 2015 v současné době na jednotlivých krajských úřadech probíhají, takže my ještě neznáme všechny jejich výsledky, to znamená, že ani nevíme tu sumu na rok následující.

    Nicméně jsem také chtěla zdůraznit, že součástí té změny v zákoně, kdy finanční prostředky rozdělují přímo kraje, bylo to, že kraje si musí udělat svoji koncepci, svůj plán sociálních služeb, to znamená, že budou muset samy zmapovat za metodické podpory ministerstva mimo jiné to, kolik služeb potřebují pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou, kolik asi budou potřebovat pobytových služeb, kolik lidí třeba bude moci dále zůstávat doma.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je připravena paní poslankyně Jana Černochová se svou interpelací. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, před několika lety začalo Ministerstvo obrany nakupovat přes alianční agenturu NAMSA, nyní přejmenovanou na NSPA. Jedná se o organizaci, která byla zřízena Severoatlantickou aliancí, aby uspokojovala potřeby armád členských států Aliance a díky agregovaným nákupům dosahovala výhodnějších cen pro klienty. Nákupy prostřednictvím NSPA se v loňském roce využívaly ve zvýšené míře. Zajímalo by mě, jaký objem nákupů, vyjádřeno v korunách prosím, předpokládáte v letošním roce, a také bych poprosila o informaci, jaké hlavní komodity přes NSPA vámi řízené ministerstvo nakupuje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám pana ministra, aby odpověděl.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, ale samozřejmě i vážení všichni ostatní, já jsem původně na té interpelaci dostal těch dotazů víc, takže se pokusím aspoň stručně odpovědět. Začnu tím, co jste teď vyslovila jako dotaz.

    Je to především munice. Byla to munice i v závěru loňského roku, kdy jsme se snažili ještě ty prostředky, které nám přibyly do rozpočtu v poslední fázi, a byl to jediný smysluplný a efektivní způsob, jak s nimi naložit, tak jsme nakoupili munici zhruba za 1,1 mld. Kč a budeme v tom doplňování munice, která patří k položkám, které byly dlouhou dobu zanedbávány, pokračovat i v letošním roce. Chceme pořizovat i naváděné střely Spike, které se používají jak na stopadesátdevítkách, tak na pandurech, a bude ta kapacita i na těch nových, protože už nám také nabíhá ta nová smlouva na gripeny, které budou mít konečně tu funkci vzduch-země.

    Odhadoval bych to na nízké stovky milionů, to znamená řekněme 200 až 300. Omlouvám se, nedokážu to teď přesněji specifikovat, ale doposud se v rámci té agentury nakoupilo za 3,3 mld. Kč za ta léta, odkdy to bylo zavedeno.

    Je samozřejmé, že se najdou kritici toho. Já bych ale chtěl říci několik možná důležitých detailů. Jednak to, že my se můžeme obrátit na tu agenturu především tehdy, když neexistuje jiná alternativa v domácím prostředí. My nejen deklarujeme, ale snažíme se samozřejmě náš zbrojní průmyslu do celé akviziční problematiky nebo do toho procesu maximálně zapojit, ale stává se, že jsou některá výběrová řízení neúspěšná, že se ti, kteří se neumístili, odvolávají atd. Potom se celý ten proces protahuje. Ale to, co je velmi důležité, je, že prostřednictvím NSPA se mohou realizovat i naše podniky a že to, musím říci, doposud nevyužívají tak, jak by bylo možné. Třeba výzev k předložení nabídky - protože ta agentura se prostě obrací veřejně, to je velmi snadno dohledatelné, to, co poptává - tak těch výzev třeba v roce 2013 bylo 802. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nebudete se ptát, nemáte doplňující otázku. Dobře. Děkuji vám. Děkuji vám, pane ministře.

    Čtyřicátý sedmý v pořadí je pan poslanec Ladislav Šincl. Nikde ho zde nevidím. To znamená, půjdeme dál. Pan poslanec Michal Kučera, čtyřicátý osmý, se zřekl své interpelace. Čtyřicátý devátý je pan poslanec Ladislav Šincl opět, to znamená, půjdeme dál. A paní poslankyně Jana Černochová, opět s interpelací na pana ministra.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. To jsem ani nedoufala, že dojde na čtyři mé interpelace. Já bych se chtěla zeptat pana ministra Stropnického. Ze zpráv vyplývá, že hospodaření státních podniků za loňský rok bylo ztrátové. Mám na mysli zejména LOM. Jako hlavní důvod se uvádí dopad sankcí uvalených na Rusko. Chtěla bych se zeptat, jestli se to nějakým způsobem vyhodnocovalo v rámci Ministerstva obrany a jestli skutečně je to ta hlavní příčina, nebo jestli ještě existují další. Ale já si myslím, že vzhledem k tomu, co probíhalo v těchto dnech, tak asi velmi složitě se bude hledat na to odpověď. Takže nebudu pana ministra trápit tím, aby odpovídal na něco, co by vyžadovalo spíš křišťálovou kouli v těchto dnech. Ale myslím si, že co křišťálovou kouli nevyžaduje, je příprava akčního plánu, který by měl zabránit svým způsobem opakování takových situací, kdy se napomůže státním podnikům s jakousi revitalizací.

    Takže bych se chtěla zeptat pana ministra, jestli něco takového jeho resort skutečně chystá. Na čem ten akční plán má stát, z čeho bude vycházet a jestli ho dostaneme v tomto čtvrtletí do výboru pro obranu nebo do konce roku 2015. Každý den je samozřejmě dobrý v těch geopolitických okolnostech, jejichž jsme svědky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pan ministr je již na cestě, aby vám odpověděl.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní kolegyně, paní poslankyně, páni poslanci, chci zdůraznit, že děláme maximum pro to, abychom postavili státní podniky na nohy. Není to jednoduché, ale není to nemožné. Řekl bych, že zcela zásadní je, aby v novele zákona 137 o zadávání veřejných zakázek byly učiněny takové změny, které by ty naše podniky, které jsme si sami založili pro specifické činnosti, aby nebyly penalizovány. Ten problém je zejména ten in house, který nyní požaduje 80 % činnosti ve prospěch zakladatele. Toto procento je prostě likvidační. My chceme po těch firmách nebo po těch podnicích, aby byly aktivní, aby si zakázky sháněly samy, aby nečekaly, co jim přineseme s prominutím pod nos. Ale tohle to procento je likvidační. Jsme v jednání s MMR a máme příslib, že se to má změnit. Všech pět současných strategických podniků si Ministerstvo obrany chce ponechat, protože bezpečnostně-politická situace tomu samozřejmě jenom dodává další pádné argumenty.

    My jsme přistoupili i ke zcela nezanedbatelným personálním změnám. Změnil se ředitel ve Vojenských lesích, změnil se ředitel VPOP Nový Jičín, změní se v bezprostřední budoucnosti ředitel VTÚ. Před několika minutami jsem tady v kuloárech měl aspoň hodinové jednání s ředitelem Vojenského výzkumného ústavu, kde se třeba v minulosti děly takové věci, že ten Vojenský výzkumný ústav vyvinul, řekněme, pro chemiky nějaké velice specializované vozidlo na podvozku IVECO nebo Tatra. Vyvíjel to za 50 milionů, a potom se změnil střednědobý plán a pozemní síly řekly, že to nechtějí. A tak se kapitola zavřela. Což mně přijde něco úplně absurdního, takže teď budeme muset vyvíjet jenom skutečně to, k čemu se potom závazně přihlásíme, že to budeme pořizovat. Myslím si, že některé podniky, například VPOP Nový Jičín, byly prakticky v kómatu a jakémsi podivném předprivatizačním stavu, takže na to jsme se už orientovali zkraje hned na jaře.

    Co se týče LOMu. LOM na tom není až tak zle. Samozřejmě ho penalizují. Musí teď nakupovat složitě některé až směšné díly za stovky násobků cen. To nás mimochodem také vede k tomu, abychom se zbytku ruské techniky co nejdříve zbavili, a pracujeme na tom. Ale je tam také nutný odprodej zásob. Je tam nutný odprodej nepotřebných nemovitostí včetně parcel a podobně. Máme na těch pět podniků vypracovány plány konsolidační, jak tady bylo řečeno. Ty jsou hotové, publikované, schválené vedením. Takže pokud byste, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, měla zájem, tak vám ten materiál rád poskytnu. Děkuji.