• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další den 25. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tyto poslankyně a poslanci: paní poslankyně Balaštíková - zdravotní důvody, pan poslanec Benešík - pracovní důvody, pan poslanec Farský od 15 do 22 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Gabal - zahraniční cesta, pan poslanec Holeček - osobní důvody, paní poslankyně Langšádlová od 18. hodiny - pracovní důvody, paní poslankyně Lorencová - zdravotní důvody, paní poslankyně Pěnčíková - rodinné důvody, pan poslanec Tureček - zahraniční cesta, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Zemánek - zahraniční cesta.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Babiš - pracovní důvody, pan ministr Stropnický do 10 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Ťok - pracovní důvody a paní ministryně Válková - zdravotní důvody.

    Na dnešní jednání máme pevně zařazené body v tomto pořadí: bod 99 a další body z bloku třetích čtení, které již mají splněny zákonné lhůty, to znamená body 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 97, 98, 100 a 101, a poté bychom pokračovali dalšími pevně zařazenými body 28, 29, 31, 35, 47, 38, 53, 33 a 59. Pokud se nikdo nehlásí - hlásí. Pan poslanec Vondráček. Prosím, pane kolego.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já vím, že máme hodně pevně zařazených bodů, a respektuji to uspořádání, jak jsme udělali. Přesto jsme se s kolegy dohodli, kdyby byla nějaká šance, že bychom zvládli všechny pevně zařazené body v dnešním dni, tak bych navrhoval, aby po pevně zařazených bodech byl ještě zařazen bod 50, tedy tisk 272, to je návrh novely zákona, která řeší omezení a zákaz kouření v restauracích, protože tento bod tady máme už od července a doposud jsme se k němu dostali jednou na dvacet minut. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, navrhujete po pevně zařazených bodech, dobrá. Pan poslanec Adam.

  • Poslanec Petr Adam: Dobré ráno, dámy a pánové. Já bych rád za klub hnutí Úsvit navrhl zařazení nového bodu na program této schůze, a to Informace ministra průmyslu a obchodu k projednávání tisku 351, tedy energetického zákona. Bod bych chtěl zařadit na pátek jako první bod ranního jednání.

    Při projednávání tohoto zákona jsme totiž svědky mnoha... (Neklid a šum v jednací síni.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se moc omlouvám, ale prosím o klid ve sněmovně, protože nejsem schopen rozumět panu poslanci, co navrhuje... Prosím.

  • Poslanec Petr Adam: Při projednávání tohoto zákona jsme totiž svědky mnoha excesů, které jsou pro náš klub naprosto nepochopitelné, a chceme, aby je ministr náležitě vysvětlil. Za prvé jde o rovinu politickou a řekněme ústavněprávní. Tak nestandardní projednávání některého zákona, aby člověk pohledal. Nejdřív se na jeho schválení tlačilo tak, že ministr Mládek porušil snad všechna legislativní pravidla... (Řečník se odmlčel pro silný ruch v jednací síni.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, já prosím o klid, nebo budu nucen přerušit schůzi Sněmovny.

  • Poslanec Petr Adam: Takže ministr Mládek porušil snad všechna legislativní pravidla, předkládal několik verzí zákona, nevypořádal připomínky, kterých bylo více než tisíc, nespočítal dopady regulace, takže mu Komise RIA hodila na hlavu. Pak se zákon dostal do prvního čtení v listopadu loňského roku, ale ministr Mládek musel odcestovat, takže byl zákon stažen a na poslední chvíli byl puštěn do druhého čtení těsně před Vánocemi. (Neklid v jednací síni trvá.) Poslanci přednesli přes 350 pozměňovacích návrhů a na základě argumentů paní předsedkyně Energetického regulačního úřadu Vitáskové požádali poslanci aspoň o vyčíslení dopadů, které takto bombardovaná novela může mít. Projednávání ve Sněmovně provázela celá řada prohřešků proti jednacímu řádu a vyslovený amatérismus, zejména na hospodářském výboru. Tam se bez usnesení měnily termíny zasedání, projednávalo se na několikrát, zpravodaj -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jednou prosím Poslaneckou sněmovnu, aby se ztišila.

  • Poslanec Petr Adam: Projednávalo se na několikrát, zpravodaji poslanci Urbanovi museli radit lobbisté, jak má navrhovat hlasování, atd. atd.

    Osobně se domnívám, že vyvrcholením tohoto nestandardního způsobu projednávání byla žádost na poslední chvíli o zařazení druhého čtení na program této schůze. Pro náš klub bylo zcela jasné, že takový návrh spolu s kolegy vetujeme. Jistě si dobře všichni vzpomínáte na první čtení tohoto zákona. Nechtěli jsme ho pustit do projednávání ve výborech. To bylo slov a ujišťování, že na všechno bude dostatek času a že se všechno stihne řádně projednat! Děje se přesný opak. Naprosto nestandardní projednání ve výborech a teď horečné pokusy o mimořádné zařazení na schůzi.

    A pak přichází další rovina, rovina faktická. Energetický regulační úřad dnes zpochybnil výpočty Ministerstva průmyslu a obchodu, a když se podívám na přesnost předpovědí ministerstva u energetických zákonů za posledních deset let, fandím spíše regulátorovi. Jeden příklad za všechny... (Odmlka pro hluk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Děkuji.

  • Poslanec Petr Adam: Ministerstvo předpokládalo, že nám obnovitelné zdroje zvýší cenu elektřiny asi o procento. Ale zmýlilo se o celý bilion korun a přibližně přehodnotilo svůj odhad o tři tisíce procent. Ano, budeme platit o tři tisíce procent víc, než předpokládalo ministerstvo.

    Paní Vitásková nám v dopise, který jste všichni obdrželi, slíbila, že do konce února předloží dopady tak, jak je odhaduje Energetický regulační úřad. A já nevidím jediný důvod, proč bychom na tyto výpočty neměli počkat, abychom věděli, jestli na nás pan Mládek nepřichystal nějakou past, kterou zaplatí všichni naši voliči na fakturách za elektřinu a plyn.

    Moje poslední poznámka směřuje k tomu, že jsme uspořádali na půdě Poslanecké sněmovny již dva semináře k této problematice. V obou případech se naše obavy spíše prohloubily. Ale Ministerstvo argumenty týkající se ohrožení ochrany těch nejslabších spotřebitelů i energetické bezpečnosti České republiky okázale bagatelizuje.

    Vzhledem k tomu, jaké výsledky zatím předvedl pan ministr Mládek, nám blikají všechny kontrolky a navrhujeme projednání zákona odložit do okamžiku, než bude jasné, jak spočítal dopady Energetický regulační úřad. V rámci tohoto bodu bychom pak rádi navrhli, aby bylo další projednávání zákona odloženo až do té doby, než se pod záštitou hospodářského výboru uskuteční seminář, který přesně zhodnotí dopady návrhu zákony i dopady jednotlivých pozměňovacích návrhů. Na tomto semináři by mělo být dáno slovo všem zainteresovaným skupinám, protože MPO je, co se týče ochoty dávat informace, velmi skoupé. Já si v žádném případě nedovedu představit, že bychom na půdě Sněmovny hlasovali o tomto zákonu, když nemáme výši dopadů na ceny energií. Tyto dopady mohou být obrovské. Je dokonce možné, že nám hrozí další tunel velikosti solárních elektráren. Tam to totiž svého času vypadalo hodně podobně. Pospíchalo se a zbrkle se hlasovalo o pozměňovacích návrzích, které měly stamiliardové dopady.

    Na závěr tedy ještě jednou opakuji: chceme znát informaci ministra průmyslu, proč tlačí tak nehorázně zbrkle na nezodpovědné projednání tohoto zákona. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S přednostním právem pan ministr průmyslu a obchodu.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi reagovat na toto vystoupení, které bohužel asi nepřispěje k vážnosti Poslanecké sněmovny a rozšiřuje poslanecký folklor. Takže já bych si na pana kolegu prostřednictvím pana předsedajícího dovolil reagovat, protože to, co sdělil, je naprosto neuvěřitelné.

    Já bych se chtěl ohradit proti tomu, že neprobíhá řádné připomínkové řízení. Tento zákon projednáváme, ano, bylo dvakrát první čtení. Mýlíte se, pane kolego, před Vánoci nebylo žádné druhé čtení. První čtení proběhlo nadvakrát, bylo uskutečněno před Vánoci. Poté byl tento zákon nadstandardně přidělen do šesti - slovy šesti výborů. Je to samozřejmě suverénní právo tohoto orgánu projednávat, v kolika výborech chce, byly vyčerpány téměř všechny.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Paní místopředsedkyně Jermanová se omlouvá dnes na celý den ze zdravotních důvodů.

    Slovo má pan předseda klubu TOP 09.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, jenom pro pořádek, aby nedošlo k omylu. Poslanci TOP 09 se připojili k vetu poslanců Úsvitu a ODS proti zařazení tohoto zákona ve třetím čtení na této schůzi. Naším jediným důvodem byla skutečnost, že pokud v pondělí hospodářský výbor přijal téměř 200 pozměňujících návrhů, tak prostě potřebujeme nějaký minimální čas na to, abychom je mohli prodiskutovat a abychom vůbec věděli, o čem hlasujeme. To je, myslím, vzhledem k tomu časovému limitu zřejmé.

    Rozhodně ty další motivy, které tady zazněly, nejsou motivy našimi. My nepodezíráme Ministerstvo průmyslu a obchodu z podvodu. Ten zákon pokládáme za potřebný a pevně věříme, že na příští schůzi se dohodneme na příslušných pozměňujících návrzích a zákon schválíme. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Urban k pořadu schůze?

  • Poslanec Milan Urban: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Skoro by se mi nechtělo na to reagovat, ale nejde to. Za prvé, jednání hospodářského výboru - koneckonců každého výboru - jsou veřejná, takže kdo chce, tak se může na to jednání v podstatě podívat, jak probíhalo, on line, a není v tom žádný problém.

    Motivy pana kolegy z Úsvitu. Já myslím, že všichni tušíte, že někdo Úsvitu neustále píše tady ty projevy, protože pravděpodobně nesouhlasí s tím, aby byla vytvořena jakási rada, a tedy manipuluje některými poslanci hnutí Úsvit. To se nedá nic dělat, to se tak stává, že někdo bývá pod vlivem zvnějšku této Poslanecké sněmovny.

    Nicméně nebylo přijato ani 200 pozměňovacích návrhů, ani 189, bylo jich přijato mnohem méně a byly přijaty v podstatě pozměňovací návrhy -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já vám nechci vstupovat do vašeho projevu, jenom upozorňuji, že není rozprava, takže očekávám, že na konci svého vystoupení navrhnete nějakou změnu programu. Jinak bych vás musel požádat, abyste ukončil svůj výstup.

  • Poslanec Milan Urban: Buďte v napětí, pane předsedo, že se tak může stát. (Smích v sále.) Takže nebylo přijato ani 200, ani 189, bylo přijato mnohem méně pozměňovacích návrhů a byly to návrhy většinou totožné, které byly přijaty rozpočtovým výborem, ale protože hospodářský výbor je gesčním výborem, tak přece jen projednal i tyto již schválené pozměňovací návrhy rozpočtového výboru.

    Takže já bych si vyprosil, aby se tady někdo pokoušel dehonestovat hospodářský výbor, a vyprosil bych si ještě více, aby se tady pokoušel dehonestovat mé jméno. Pánové, prosím, to nedělejte. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: No, pane poslanče, to jste mi to neulehčil. Já jsem byl tolerance sama, ale musím konstatovat, že vaše vystoupení bylo v rozporu s jednacím řádem.

    Pan poslanec Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já se tentokrát - možná se mi trochu budete divit - připojím k panu kolegovi Kalouskovi. On totiž stejně tak jako já velmi dobře pamatuje situaci, kdy se tady dělaly různé reformní a úsporné balíčky a kdy jsme obdrželi soubor 52 stran pozměňovacích návrhů a byli jsme nuceni o nich hlasovat téměř ze dne na den. Pan kolega Kalousek nechce opakovat stejnou chybu, proto s úpěnlivostí sobě vlastní žádá nás všechny, abychom také tak nečinili, takže mu docela dobře rozumím.

    Pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedy, děkuji vám za to, že jste za nějaký ten rok změnil podstatně svůj přístup. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Já jménem poslaneckých klubů sociální demokracie a hnutí Úsvit vetuji zařazení bodu, který navrhoval pan poslanec Adam. (Ozývají se hlasy ze sálu, že ne Úsvitu, ale ANO.) Jménem poslaneckých klubů sociální demokracie a ANO. Omlouvám se. (Smích v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Se stanoviskem klubu za poslanecký klub ANO. Prosím.

  • Poslanec Roman Kubíček: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl podpořit pana poslance Urbana. Chtěl bych říci, že energetický zákon se začal projednávat již v loňském roce. Rozpočtový výbor předložil pozměňovací návrhy již před koncem roku 2014. Všechny pozměňovací návrhy byly doručeny všem poslancům rozpočtového, hospodářského, zemědělského a dalších výborů. Podotýkám, že byla ustavena pracovní skupina, která se scházela nezávisle na jednání hospodářského výboru, a veškeré pozměňovací návrhy byly konzultovány s MPO a s Ministerstvem financí. Já jsem garantem za klub ANO a mohu říci, že asi jinému zákonu nebylo věnováno tolik času jako energetickému zákonu, takže bych si vyprosil prostřednictvím pana předsedajícího, aby poslanci hnutí Úsvit napadali práci poslanců této Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Chtěl jsem dát slovo panu poslanci Adamovi s přednostním právem, ale vzhledem k tomu, že dorazil předseda klubu hnutí Úsvit, tak - dobrá, tak teď tu není předseda klubu hnutí Úsvit, tak s přednostním právem pan místopředseda. Prosím.

  • Poslanec Petr Adam: Je to naprosto jednoduché. Je-li všechno v pořádku, pojďme se tomu věnovat na půl hodinky tady v tomto bodu, pojďme si vypořádat připomínky, které všichni máme. Jisté nestandardní věci tam jsou. Nebylo zasedání hospodářského výboru zcela veřejné, nebyli tam propuštěni například zástupci regulátora. Nebyli. Nebyli tam. Nebyli připuštěni do budovy.

    Je tam spousta otázek a my bychom rádi o tom diskutovali. Je-li vše OK, vyřídíme si to v pátek jako první bod a nebudeme o tom mluvit. Proč spěchat? Je to důležitý zákon, pojďme se o něm pobavit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Jenom upozorňuji, že bylo vzneseno veto dvou poslaneckých klubů, tudíž váš návrh je nehlasovatelný. S přednostním právem pan předseda hnutí Úsvit. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já jenom krátce se musím samozřejmě ohradit proti té výtce, že hnutí Úsvit je snad někým manipulováno. Já myslím, že je to přesně naopak, protože když tady vidím, že u energetického zákonu je 300 pozměňujících návrhů, z toho prakticky většina z nich prošla, nebo všechny, v jednotlivých výborech, to znamená i za souhlasu vládních poslanců, no tak to přece svědčí o tom, že tady máme další zákonný paskvil, který naopak my chceme, aby byl vrácen k dopracování ministerstvu, aby poslanci - já nevím, kolik z vás je tady odborníků na energetiku, ale určitě ne většina - tak aby se to právě takto závažný zákon, u kterého dokonce ta vládní předloha nebyla schopna spočítat ani dopady na občany, ani to není tady vypočítané ani finančně, což všichni víme, tak aby tento závažný zákon se 300 pozměňujícími návrhy, ve kterých se nevyznají ani odborníci, a upřímně řečeno, nevyznáte se v nich podle mě ani většina z vás komplexně, jak tak mám informace z výborů, tak aby se vrátil ministerstvu, aby toto vypořádalo se svým velkým aparátem a aby to jenom předložilo zpátky v nějaké lepší, přehlednější formě pro občany a i pro odborníky. To je vše. To jsou ty naše důvody a není v tom nic jiného, samozřejmě žádná manipulace apod., to přece není pravda. To jsem chtěl jenom vysvětlit. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále do rozpravy pan poslanec Hovorka, prosím. Respektive ne do rozpravy, ale k pořadu schůze, protože není rozprava. Stejně jako u pana poslance Urbana očekávám, že něco navrhnete, pane kolego.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že včera v 21 hodin byla přerušena 24. schůze, informace vlády ke kauze Vrbětice, chtěl bych poprosit, aby organizační výbor vytvořil podmínky, aby mohla být v rámci tohoto jednacího týdne dokončena podrobná rozprava k tomuto bodu a potom aby byl dán příslušný čas k vyjádření ministerstvům, než se celý bod uzavře. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, budeme se této věci věnovat na jednání výboru, které začíná dnes v jednu hodinu.

    Dále k pořadu schůze nikoho nevidím. Omlouvám se, pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já už to navrhnu dneska, a kdyby mi to neprošlo, navrhnu to zítra znova. My jsme včera začali projednávat bod Informace vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice a podle mého názoru už se rozprava blížila ke konci, už jsme byli těsně před tím, než se podají návrhy na usnesení. Bohužel se schůze v 19 hodin přerušila kvůli jiné schůzi, tak já navrhuji, abychom pokračování tohoto bodu pevně zařadili na zítřek jako první bod. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášky nevidím, budeme hlasovat. Návrh pana poslance Adama je nehlasovatelný, protože proti němu bylo vzneseno veto.

    Tudíž se musíme vypořádat pouze s návrhem pana poslance Vondráška, který bod 50, tisk 272, navrhuje zařadit na dnešek po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 87, přihlášeno 174, pro 52, proti 47, tento návrh nebyl přijat.

    Pan předseda Stanjura - bod Informace vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice pevně zařadit na zítřek jako první bod.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 88, přihlášeno 177, pro 83, proti 51, tento návrh nebyl přijat.

    Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Je to až úsměvné, jak se vládní koalice bojí této debaty. My se v tuto chvíli musíme poradit o našem dalším postupu, takže žádám o přestávku na jednání klubu v délce 37 minut. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já té žádosti vyhovím a budeme pokračovat v 10 hodin. Přerušuji jednání schůze do 10.00.

    (Jednání přerušeno v 9.23 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pěkné dobré dopoledne. Uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu Občanské demokratické strany.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 99, což je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šplechtová a zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Josef Uhlík. Tak pana poslance Josefa Uhlíka nevidím.

    Hlásí se pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane místopředsedo, dovolte, abych vaším prostřednictvím panu předsedovi klubu ODS řekl, abych ho poprosil, aby ve svých výrocích prosím rozlišoval vládu a jednotlivé vládní strany při hlasování. Není to poprvé, kdy pravá část opozice hovoří o tom, že vláda něco nechce nebo vláda proti něčemu hlasuje. Velmi často, ale řekl bych, že už jsou to - mým odhadem - desítky případů, kdy vláda nehlasuje jednotně pro návrhy opozice a i podle sjetiny ani opozice, a tím nechci jenom říkat levá strana a pravá strana opozice, nehlasují jednotně. Takže směšovat vládu a opozici není úplně korektní. I podle sjetiny vaše dva kluby například nehlasovaly také jednotně. Tak jen takovou technickou poznámku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi. Dále s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pan vicepremiér má naprostou pravdu, nechal jsem se unést. Uvědomil jsem si to hned, když jsem odcházel z jednacího sálu. Správný výrok je, že dvě vládní strany nepodpořily ten návrh a kolegové z KDU-ČSL ten můj návrh podpořili. Takže tím se omlouvám, opravdu ten výrok nebyl přesný, ale nebyl to úmysl. Nebyl to úmysl, ale viděli jsme všichni ty výsledky. Omlouvám se za to zkratkovité vyjádření. Správně ta věta měla znít, že dvě vládní strany, nebo dvě větší vládní strany tento návrh nepodpořily, kdežto kolegové z KDU hlasovali s námi. Takže věřím, že mou omluvu přijmete. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. To já zase pana místopředsedu Bělobrádka prosím o pochopení, že já si to asi neodvyknu, protože i lidová pranostika nám říká "spolu chyceni, spolu oběšeni".

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Pan vicepremiér se ještě hlásí o slovo. Prosím, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, pak bych mohl, samozřejmě nadneseně, říci, že i opozice jaksi je spolu chycena, spolu oběšena, a v tom případě by to mělo také logiku, že opozice podpořila částečně a částečně nepodpořila.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi a budeme pokračovat v bodě 99. Místo u stolku zpravodajů už zaujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Josef Uhlík. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 308/2.

    Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, děkuji za slovo. Já bych chtěl ještě jednou plédovat pro svůj drobný pozměňovací návrh, který jsem načetl při projednávání ve druhém čtení tohoto zákona o službách a který se týkal vlastně toho, aby mohly být uvedeny podrobnosti týkající se rozúčtování studené vody, aby tyto podrobnosti mohly být uvedeny vyhláškou. Paní ministryně moje vystoupení komentovala, že to vyhláškou bude provedeno, ale jak jsem tady uvedl ve svém vystoupení, na to, aby byla tato podzákonná norma v život, mohla být, musí být opora v zákoně podle Ústavy. A v tomto zákoně, v této novele se vlastně zmiňuje o podzákonné normě pouze § 6, který se týká teplé vody a rozúčtování tepla. Takže tato drobná novela nebo tento pozměňovací návrh by měl tento nedostatek odstranit a prosím vás o jeho podporu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Hlásí se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, náš klub bude hlasovat proti tomuto návrhu a dovolte, abych v krátkosti uvedl dva hlavní důvody, i když mají stejný ukazatel, stejnou snahu.

    Vláda navrhuje, aby stát vstupoval do doposud volných smluvních vztahů. V důvodové zprávě je napsáno, že návrh zákona nepřináší žádné náklady pro státní a veřejné složky, a to je pravda. Na druhé straně ten bod (nesrozumitelné) včetně dopadů na podnikatelské prostředí a není pravda, že ten návrh zákona, pokud bude v tom znění, v jakém je, nepřinese nikomu náklady. Přinese náklady majitelům domů nebo družstevníkům, kteří mají družstevní bydlení, protože doposud bylo na domluvě těch, kteří v tom domě bydlí, jakým způsobem budou rozúčtovávat např. teplo. Tímto návrhem zákona je nutíte, aby v těch budovách a v těch starších domech zejména, kde nejsou jednotlivé měřicí přístroje, aby je ti majitelé instalovali. To znamená, je to dodatečný náklad. To je ten první důvod.

    A ten druhý, úplně stejný. Snižuje se možná pokuta ze 100 korun na 50 korun. Odůvodnění je velmi slabé. Říká se, že díky hlasům laické veřejnosti. Ale opět vstupujeme do smluvních vztahů a stát, resp. vy, kteří to podpoříte, zase budete hlasovat ve prospěch těch, kteří mají nějaký problém a neplatí včas, a v neprospěch těch slušných, kteří svoje závazky platí včas.

    To jsou dva hlavní důvody, proč tento návrh zákona nepodpoříme. My jsme o tom mluvili v prvém a druhém čtení, nicméně před závěrečným hlasováním jsme považovali za povinnost vám to připomenout, vysvětlit, a pokud zastáváte stejný názor jako my, zejména kolegové z ANO, kteří velmi často tvrdí, že jsou taky pravicového smýšlení, tak nepřidávejte zase povinnost státu do smluvních vztahů, nechte na lidech, ať se dohodnou mezi sebou, jak to bude v jejich domech fungovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji ještě jednou za slovo. Tak já teď musím zase ten návrh hájit, protože jestli jsem to dobře pochopil, tak ta novela v § 6 odst. 1 právě mluví o tom, že se má účtovat na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě atd. Teprve pokud nedojde k dohodě, tak ta novela zákona vlastně řeší, jak má být postupováno dál. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To bohužel není pravda. Pan poslanec Plzák přednesl stávající znění zákona, ocitoval přesně. Když se podíváte přesně do toho, co je škrtnuté, ten odstavec v novém znění, tak si přečtěte stávající odstavec, který přestává platit, který je přesně v duchu, o kterém jste mluvil, a to nahrazuje jinými odstavci, kde je napsáno na základě měřicích přístrojů. Máme vytištěné stejné materiály. Poprosím vás, přečtěte si ten škrtnutý odstavec, a ten už platit nebude.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Prosím, pan poslanec Koubek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych jenom podpořit svým slovem pozměňovací návrh kolegy Plzáka, protože i tak, jak já jsem měl možnost se s tím seznámit, i na mě se obrátila Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu a upozorňují na to, že zatímco od roku 1995 už existují pravidla pro rozúčtování teplé vody, pro studenou to chybí. Myslím si, že ten návrh pana kolegy Plzáka splňuje základní parametry, které by bylo potřeba, aby mohlo Ministerstvo pro místní rozvoj do připravované vyhlášky zahrnout tak, aby tato pravidla, která jsou dneska pro teplou vodu, bylo možné, aby byla případně identická či podobná, každopádně uplatnitelná i pro rozpočet studené vody. Takže za sebe musím říct, že tento pozměňovací návrh plně podporuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koubkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nehlásí-li se nikdo, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně paní ministryně. Není zájem o závěrečná slova.

    Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, přistoupíme k hlasování. Máme před sebou tři pozměňovací návrhy A, B a C. Navrhuji tento postup. Co se týká A, máme rozdělený tento pozměňovací návrh na A1 až A10, tak doporučuji, abychom hlasovali en bloc. A1 až A9 jsou úpravy terminologické a A10 nám posouvá účinnost zákona od 1. 1. 2016. B je jeden pozměňovací návrh, jedna část, a to už tady bylo zmiňováno kolegy, to je pozměňovací návrh pana kolegy Plzáka. A C máme dílčí C1 až C4, také doporučuje en bloc, to je můj pozměňovací návrh a tam se jedná také o upřesnění terminologie, aby se vyloučil možný dvojí právní výklad. Pak budeme hlasovat o celém návrhu se schválenými pozměňovacími návrhy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, jestli má někdo výhrady proti tomuto postupu. Nějaký protinávrh? Není tomu tak. Je tady žádost o odhlášení. Všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Dám hlasovat o návrhu postupu tak, jak jej přednesl pan zpravodaj pan poslanec Uhlík.

    Zahajuji hlasování o návrhu procedury, tak jak ji přednesl pan zpravodaj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 89, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 169, proti žádný, návrh byl přijat.

    Poprosím tedy pana zpravodaje, aby se ujal slova k první sérii pozměňovacích návrhů.

  • Poslanec Josef Uhlík: Hlasujeme o pozměňovacím návrhu A1 až A10. Doporučuji schválení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? Prosím paní ministryni, aby si zapnula mikrofon. (Ministryně: Souhlasím.) Stanoviska jsou souhlasná.

    Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích pod písmeny A1 až A10. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 90, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 171, proti žádný, návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Uhlík: Hlasujeme o pozměňovacím návrhu B pana kolegy Plzáka. Tady je mé stanovisko neutrální, myslím si, že je to zbytné, že to bude řešit příslušná vyhláška, která je teď v pracovní verzi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Nesouhlasné.)

    Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Plzáka pod písmenem B. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 91, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 58, návrh nebyl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Uhlík: Přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu C, C1 až C4, a tady je souhlasné stanovisko.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Souhlasné.)

    Zahajuji hlasování o návrhu pod písmenem C1 až C4. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 92, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 160, proti 1, návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Uhlík: Závěrečné, hlasujeme o komplexním zákonu včetně schválených pozměňovacích návrhů. Kladné stanovisko.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Bylo tedy hlasováno o všech pozměňovacích návrzích. Přikročíme k hlasování návrhu zákona jako celku.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 308, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Prosím o stanovisko pana zpravodaje. (Souhlasné.) Paní ministryně. (Souhlasné.)

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu zákona. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 93, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 129, proti 16, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji i paní ministryni.

  • Poslanec Josef Uhlík: Také děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr Jiří Dienstbier a zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Vladimír Koníček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 262/2.

    Otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Pan ministr. Prosím. Pan poslanec Blažek uvolní panu ministrovi cestu. Děkuji.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, pouze požádám o schválení této technické novely.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj - přeje si závěrečné slovo? Nepřeje.

    Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby nám oznámil postup při hlasování a pak přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a vyjádřil se k nim. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, bylo předloženo pět pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy v usnesení kontrolního výboru, doporučuji hlasovat jako en bloc, a poté o návrhu zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Procedura je poměrně jednoduchá. Vyjadřuje s ní někdo nesouhlas si nebo přeje, abychom o té proceduře hlasovali? Není podle mého názoru potřeba. Prosím tedy pana zpravodaje, aby přednášel jednotlivé návrhy zákonů a vyjádřil se k nim. Prosím, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec Vladimír Koníček: Takže pozměňovací návrhy 1 až 5. Doporučuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr? (Souhlas.) Souhlas.

    Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích 1 až 5. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 94, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro 168, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Prosím hlasovat o zákonu jako celku s přijatými pozměňovacími návrhy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 166/1993, Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 262, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Prosím o stanovisko, pane zpravodaji. (Souhlas.) Pane ministře? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 95, přihlášeno je 175 poslankyň a poslanců, pro 172, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi za spolupráci.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Milan Urban. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 301/2.

    Otvírám rozpravu k tomuto bodu.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si pouze připomenout, že důvodů předložení návrhu novely zákona je hned několik. Tím nejdůležitějším je implementace směrnice Evropské unie o energetické účinnosti z roku 2012.

    K vládnímu návrhu přijal hospodářský výbor řadu pozměňovacích návrhů, se kterými souhlasím. Rovněž mohu podpořit pozměňovací návrh pana poslance Adamce, který spočívá ve zrušení takzvané plošné povinnosti zpracovat průkaz pro bytové domy a administrativní budovy. Po konzultaci s Evropskou komisí jsem dospěl k závěru, že toto zjednodušení pomůže snížit občanům ČR finanční zátěž a zároveň nevystavíme Českou republiku žádnému riziku následných nápravných kroků ze strany EK, a proto tento pozměňovací návrh akceptuji.

    Na druhou stranu nemohu souhlasit s návrhem pana poslance Novotného na zrušení dvou ustanovení týkajících se měření spotřeby tepelné energie. Mám za to, že byť se argumenty pana poslance zdají logické, podceňují práci odborníků, kteří se problematikou úspor energie zabývají již dlouhou dobu. Musíme mít na paměti, že u těchto dvou ustanovení nejde jen o transpozici směrnice z roku 2012, ale rovněž o dodatečnou transpozici směrnice z roku 2006. Ta je předmětem řízení o porušení Smlouvy o fungování EU. Pokud tedy připustíte, aby ke zrušení ustanovení došlo, vystavujete tím ČR významnému riziku soudní žaloby ze strany EK. A i když chápu, že argument "Evropa to chce" není ten zcela zásadní pro přijímání národní legislativy, dovolím si říct, že tento případ je bohužel výjimka.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Mládkovi. Dále do rozpravy je přihlášen pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Po něm pan poslanec Adamec.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, vážení představitelé vlády, dámy a pánové, budu tedy hovořit, jak lze asi očekávat i po slovech pana ministra, o tématu, ke kterému jsem se vyjadřoval v souvislosti s tímto zákonem už opakovaně, a o tématu - konkrétně jde tedy o téma povinného zavedení takzvaných poměrových indikátorů, které slouží jednak k změření tepelných poměrů v bytových domech a poté k rozúčtování mezi jednotlivými obyvateli.

    Na vystoupení pana ministra mě zaujalo to, že na jedné straně říká, že moje argumenty mohou znít na první pohled jako logické, ale že podceňuji nějaký přístup a nějakou práci odborníků. Já tedy musím říct, že jsem se v posledních dvou měsících setkal z řad odborné veřejnosti, lidí, kteří publikují v odborných časopisech články na toto téma, celkem jednoznačně s podporou toho mého pohledu na věc a mých argumentů, které tady za chvíli zazní. Zároveň upozorňuji, že tato problematika je dnes už rozsáhle známá a vnímaná lidmi ze společenství vlastníků jednotek, tj. představiteli těchto společenství. Totéž se týká bytových družstev. V tom smyslu probíhala rozsáhlá korespondenční komunikace s ministerstvem, kdy i tito zástupci upozorňovali na možnost vzniku problému.

    Jako obvykle tady slyšíme varování před evropskou směrnicí a případným postupem proti nám. Je potřeba upozornit, že ten případný postup proti nám by mohl být uplatněn primárně proto, že ministerstvo nezpracovalo onu analýzu, která je podmínkou udělení výjimky. To jest, ve chvíli, kdy by tato analýza existovala, tak bychom se z této povinnosti mohli vyvléct. Bohužel tato analýza - a upozorňovali jsme na to na hospodářském výboru - nespatřila světlo světa a my vlastní nečinností ženeme tisíce a tisíce lidí do experimentu, který může být po mém soudu velmi nebezpečný. Jako legislativci bychom neměli přispívat k vytváření právního prostředí, které zavádí chaos a může zavdávat příčinu k řadě právních sporů. Těch nejasností kolem indikátorů je celá spousta. Jak jsem zmínil, již dnes proti nim protestuje podstatná část odborné veřejnosti i řada zástupců těch subjektů, které budou mít nově povinnost je zavést, někteří dokonce říkají, že zvažují podnět až k Ústavnímu soudu.

    Základní problém spočívá v tom, že ono měřidlo, indikátor, ve skutečnosti měřidlem není. Není měřidlem dle příslušného zákona o meteorologii a tento zákon výslovně říká, že pro stanovení ceny služeb nebo stanovení poplatků, tarifů lze použít pouze stanovená měřidla. Neboli my v tuto chvíli schvalujeme zákon, který vědomě porušuje jiný zákon, který je platný. Myslím si, že by Poslanecká sněmovna něco takového v žádném případě neměla vědomě činit.

    Chci upozornit na další věc. Sami výrobci těchto indikátorů v technické dokumentaci k těmto zařízením uvádějí pozoruhodné věci, například to, že je potřeba ono naměřené vynásobit takzvaným vyhodnocovacím součinitelem, který vychází z toho, jak dobře je to měřidlo "umístěno" na příslušný radiátor, a může vést k nutnosti vynásobit onu naměřenou hodnotu součiniteli od 0,8 do 1,7. Neboli ten výrobce prakticky přiznává, že míra nepřesnosti tohoto přístroje přesahuje dokonce 200 procent. Jaký součinitel použít, má odhadnout majitel toho indikátoru sám, to jest asi se podívat, jak ho na ten radiátor umístil, nebo na tu otopnou soustavu, a odhadnout, jakým součinitelem to má vynásobit. Představte si, že na základě něčeho, co samo o sobě přiznává, že má rozptyl v kvalitě měření 200 procent, budeme vést lidi v bytových domech do procesu, aby podle toho rozúčtovávali platby penězi. Neboli je to nepřesné, spousta odborníků říká, že to neodpovídá dokonce fyzikálním parametrům otopných soustav, které jsou běžné v České republice, zároveň to odporuje zákonu jinému, o meteorologii, ale my vědomě teď chceme stanovit lidem povinnost toto dělat. Já si myslím, že ten, kdo uvažuje zdravým rozumem a logicky, jak koneckonců řekl pan ministr, s takovým postupem nebude moci souhlasit. A já věřím, že jsem vás třeba, snad aspoň některé, přesvědčil, abyste v tomto směru podpořili můj pozměňovací návrh.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená vládo, já tedy musím s potěšením konstatovat, že mé vystoupení na minulé schůzi tady nebylo marné ohledně energetických štítků, resp. průkazů energetické náročnosti. Já jsem vždycky avizoval, že budu bojovat proti věcem, které zatěžují vlastníky dalšími náklady. Musím říci, že po podání toho pozměňujícího návrhu jsem samozřejmě obdržel také reakce, ale nejtvrdší reakce a nejvíce agresivní reakce byly od těch, kteří se právě těmito štítky a jejich zpracováním živí, kteří to mají jako byznys. Mě to jenom utvrdilo v tom, že si skutečně musíme dát příště pozor, abychom nejenom tuto směrnici, ale jakoukoli jinou směrnici, která nám přijde z Evropy, pečlivě posuzovali, abychom zbytečně nepřidávali další požadavky, protože skutečně následky mohou být pro vlastníky a případně určitou skupinu našich občanů velmi nepříjemné.

    Cením si toho, že to tady zaznělo. Jsem moc rád, že to takto je. Chtěl bych vás poprosit, abyste můj pozměňovací návrh podpořili. Rozhodně si myslím, že to bude dobrá věc, protože skutečně je na vlastníkovi konkrétní budovy, aby si rozhodl právě v ten okamžik, kdy s tou budovou chce něco dělat, že si nechá zpracovat ten štítek nebo průkaz energetické náročnosti. Díky za to, že se to odpracovalo, a věřím tomu, že i do budoucna pro nás je to zdvižený prst, jak se máme ke směrnicím, které nám přicházejí z Bruselu, chovat.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Adamcovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych rád zareagoval na vystoupení pana poslance Novotného a jeho pozměňovací návrh. Já bych chtěl říci, že chápeme, že to je komplikovaná problematika, že jsme na konci pětadvacetileté cesty, která začala někdy po roce 1989, kdy se teplo vůbec neměřilo, kde se měřil jen výkon teplárny a rozpočítávalo se to na půl města, že jsme se postupně dostali až k jednotlivým domům a teď řešíme úplně finální fázi rozpočtení mezi jednotlivé byty. Je samozřejmě pravda, že jsou problémy s přesností měření, s jejich věrohodností atd. Zároveň bych chtěl ovšem podotknout, s čím to porovnáváme. My máme alternativu, že to porovnáváme s nějakým administrativním rozpočítáváním nákladů, které je rovněž nespravedlivé a které také nezohledňuje zcela férově, kdo spotřeboval více a kdo spotřeboval méně tepla v daném domě.

    Chtěl bych říci, že Ministerstvo průmyslu a obchodu jedná se všemi organizacemi, které se tomu věnují. Česká státní energetická inspekce, která to má na starosti, deklarovala, že v prvním roce nebude udělovat tresty za neplnění těchto věcí, ale bude spíše poradním orgánem, který navrhne nějaká nápravná opatření. Ministerstvo se pokusí vyjednat výjimku, ale bude to docela složité, bude to trvat nejméně rok. A pokud bude schválen tento pozměňovací návrh, tak hrozí, že nebudou dotace na tuto oblast, které nepochybně též potřebujeme.

    Čili bych poprosil o nehlasování pro návrh pana poslance Novotného, přestože do určité míry rozumím jeho argumentům a tomu, že toto je složitá problematika, kde není jednoduché zajistit férové rozpočítání tepla na jednotlivé domácnosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Mládkovi. Mám faktickou poznámku pana poslance Martina Novotného, protože ještě kolega Gazdík neukončil rozpravu ve třetím čtení. Žádám tedy pana zpravodaje o strpení. On potom vystoupí se svým závěrečným vystoupením. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Novotný: Dámy a pánové, budu velmi stručný. Já si to překládám do srozumitelného jazyka, že pan ministr si je vědom, že tím mohou vzniknout problémy, a tak to příslušné kontrolní orgány nebudou první rok raději kontrolovat. Tím vznikne čas, aby se ta problematika případně dořešila. Já si přece jenom myslím, že čistější legislativní postup je ten zmetek do platnosti vůbec neuvádět než ho do ní uvést a zároveň říci, že se ale nebudeme zabývat kontrolou, protože víme, že by to mohlo způsobit problémy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana zpravodaje, jestli chce vystoupit v rozpravě, nebo už jenom se závěrečným slovem. V rozpravě. Prosím, pan poslanec Urban v rozpravě.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. V rozpravě snad proto, abych nebránil někomu dalšímu ještě vystoupit.

    Já považuji návrh pana poslance Novotného za racionální a inspirativní, nicméně pro bezpečnost výsledku schválení celého zákona přece jen se musím přidržet toho, co tady říkal pan ministr, to znamená, že bychom se mohli dostat do nějakých problémů s poskytováním dotací, tak navrhuji nějaký kompromis. Já budu doporučovat zdržet se při tomto návrhu, ale jsem připraven velmi intenzivně, pokud k tomu bude vůle, s panem kolegou Novotným či dalšími připravovat změnu tak, aby netrvala rok, ale aby ta změna byla mnohem kratší, abychom se pokusili v rámci nějaké odborné skupiny připravit takový návrh, který bychom mohli poslaneckou iniciativou prohnat Poslaneckou sněmovnou. Zároveň bych chtěl požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se tomuto inspirativnímu návrhu, který má odborný charakter, věnovalo s maximální péčí. Dnes se zdá, že se nedá z mého pohledu zpravodaje doporučit nic jiného, než se zdržet. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Marek Benda ještě pořád v rozpravě ve třetím čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, musím říci, že poslouchám tuto rozpravu a připadám si trošičku jako Alenka v říši divů. Ministr nám říká, že to je blbě, že to ví, že to je blbě, a že to jeho kontrolní orgány nebudou první rok kontrolovat, aby z toho nebyl průšvih. Já si tedy nejsem jist, jestli ministr má vůbec tuto pravomoc v právním státě přikázat svým orgánům, aby něco nekontrolovaly, ale věřme tomu, že si pan ministr myslí, že tuto pravomoc má.

    Pan zpravodaj nám říká - je to blbě, vím, že je to blbě, ale protože to teď nejsem schopen vyřešit, tak to raději honem schvalme a do dalšího půl roku nebo tři čtvrtě roku to opravme.

    Mně to připadá jako poměrně nenormální postup. To se na mě nezlobte. V tu chvíli bych já navrhoval, abychom hlasovali o návrhu, aby tento návrh zákona byl vrácen do druhého čtení. Ať si tedy sednou odborníci z hospodářského výboru s Ministerstvem průmyslu a obchodu a zkusí vymyslet řešení, které bude ještě v tomto reálném čase - já říkám: vraťme do druhého čtení, ne že to teď schválíme s variantou, že víme, že to je blbě a že to budeme opravovat až potom, co schválíme to, co je blbě. To se mi fakt zdá jako nepřirozený postup.

    Takže navrhuji vrátit zákon do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem místopředseda Sněmovny Petr Gazdík, poté také s přednostním právem zpravodaj. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, takřka každý den se v této Sněmovně stává, že vláda nám předloží nějaký návrh, při jehož závěrečném schvalování nebo při schvalování se řekne, že ono se to stejně do půl roku nějak opraví a někdo předloží nějaký návrh, abychom to urychleně opravili. Já bych tady chtěl důrazně poprosit vládu, aby nám předkládala jenom takové návrhy, které se nebudou muset opravovat. Snižujeme tím zákonodárný proces i úlohu Sněmovny jako celku i sebe sama. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Gazdíkovi. Předpokládám, že tím nemyslel, že žádný poslanec nemá právo na pozměňovací návrh.

    Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Jeden i druhý předřečník nějakým způsobem manipulují s tím, co já jsem tady řekl. Já jsem neřekl, že to je blbě. Já jsem řekl, že návrh pana poslance Novotného je inspirativní, to znamená, že v nějakém budoucím čase můžeme posunout pozitivně to, co dnes schválíme, dopředu. Čili používejte sluch, a pak se snažte komentovat přesně to, co já jsem tady řekl. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl, poté vnímám přihlášku předsedy klubu Úsvit pana Černocha. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. My se dostáváme do zajímavé situace v podstatě jenom proto, abychom si odčárkli, že projde nějaký zákon, o kterém jsme přesvědčeni ve valné většině, ti, kteří se tím podrobně zabýváme, že tedy není úplně ten správný. Ale abychom měli tu čárku, tak pošleme do legislativního procesu a do veřejnosti návrh, se kterým příliš ztotožněni nejsme.

    Já jsem se chtěl zeptat pana ministra nebo pana zpravodaje prostřednictvím předsedajícího: Co tedy brání tomu, abychom to vrátili zpět do výboru, doopravili to a pustili to ven ve formě, o kterou se budeme moct opřít? Protože, nezlobte se, takhle to spíš vypadá, jako kdyby si to někdo na trhu přál, jako kdyby všichni ti výrobci těch indikátorů apod. už byli natěšeni na to, až tenhle zákon vyjde ven. Já bych vás moc prosil, abyste tohle vzali nesmírně vážně, protože vždycky říkáte, jak je potřeba ten trh... A obracím se zejména na ty, kteří říkají, že jsou v této vládě pravicoví, aby zvážili, zda nepodpořit návrh vrácení do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Marka Bendy, potom přednostní práva pana předsedy Černocha a pana ministra Mládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám panu zpravodaji, prostřednictvím pana předsedajícího bych na jeho slova přece jenom rád zareagoval. Říct o návrhu, který říká "vyhoďte z vládního návrhu regulaci, kterou tam zadáváte, vyhoďte z něj povinnost na každé konečné měřidlo dát nějaký měřič", že je inspirativní, mně připadá fakt úsměvné. Nezlobte se na mě. Buď si jsme vědomi toho, že dát na každý měřič měřidlo, které je navrhované ve vládním návrhu, je omyl - a já si myslím, že to omyl je, a myslím si, že si to dnes myslí už i ministr průmyslu a obchodu a že si to myslí i pan zpravodaj, akorát si to nechce úplně přiznat, že tímto způsobem to nelze udělat. (Hluk v sále.) Ale možná se mýlím. Možná si pan zpravodaj myslí, že na každé topení je třeba dát měřič, který má odchylku 150 až 200 %. Možná, že si to pan zpravodaj myslí. Ale říci pojďme se vrátit do stávajícího stavu a nedělejme tuto regulaci, která přinutí každou domácnost si tam dát měřák, že je to inspirativní návrh... Já nevím, k čemu vás inspiruje. Inspirativní by přece bylo to vypustit a pak se bavit o tom, jakým způsobem máme teplo regulovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě před přednostními právy jedna faktická poznámka předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jenom, jestli byste mně zjednal pořádek. Děkuji. (Hluk v sále a zejména v první řadě hnutí ANO a před ní, tj. před předsednickým pultem, skupinka poslanců živě diskutuje, zčásti otočení k řečníkovi zády.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě požádám sněmovnu o klid. Prosím -

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: (Vstupuje hlasitě do řeči.) Školský zákon ještě není, kolegyně a kolegové. Školský zákon ještě není, a pokud ho chcete řešit, tak ho řešte tamhle. (Předsedající se snaží vstoupit posl. Stanjurovi do řeči: Pane... Pane předsedo...) Já se omlouvám. Nějak jsem se zapomněl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, nechte to na mě. Já bych požádal kolegy, kteří mají jiná témata k řešení, a je jich mnoho při třetím čtení, aby jiná témata diskutovali pouze v předsálí, a jednotlivé poslance, aby případně ve svých návrzích respektovali, že jim bylo uděleno slovo. (Skupinka diskutujících poslanců odchází ze sálu.)

    Ještě, pane předsedo, než vám zpátky udělím slovo, se zeptám, aby si rozmyslel pan kolega Bendl, jestli v jeho vystoupení mám vnímat procedurální návrh podle § 95 odst. 2, tzn. vrácení do druhého čtení. Vnímám, že ano, tak jsem to zachytil správně. (Bez námitek.) Požádám tedy, aby si to poznamenal i zpravodaj, protože to bude předmětem hlasování.

    Pokud to telefonování s hlasitým telefonem bude mimo sál, můžete pokračovat.

    Pane předsedo, máte slovo zpět.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak zbylo mi 48 vteřin, ale to mně stačí. Kolegyně, kolegové, ten spor je úplně jednoduchý. Vláda říká: dáme tam měřidla, která nejsou měřidla a která nám dávají jenom orientační výsledky. Nic víc, nic míň. Sami za sebe si představte, jestli vy byste chtěli platit účet za topení podle takovýchhle tzv. měřidel. Já si myslím, že ne! Ale pokud to podpoříte, tak všechny donutíte, aby takhle platili, ten rozptyl 0,8 krát 1,7 od toho základu naměřený je přece obrovský. A zdůvodnění je: To chce Brusel! Soudruzi z Bruselu by nám mohli dělat problémy. To je sice možné. Nedělejme ale problémy občanům České republiky! (Potlesk ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Pan zpravodaj nyní. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Milan Urban: (Přichází k řečništi s úsměvem.) Je to opravdu poučné pro mě. Kolegyně, kolegové, asi míra kompromisu z mé strany byla překročena natolik, že není porozumění na straně opozice. Tak, jak jsem starý a šedivý, se z toho musím poučit, protože já jsem neřekl nic jiného, než že návrh pana poslance je inspirativní a že jsem připraven do budoucna na něm nějak pracovat, a tím jsem pravděpodobně způsobil tady tu velkou roztržku v Poslanecké sněmovně. (S úsměvem.) Takže dobře, příště budu opatrnější na ty kompromisy a budu říkat, že návrhy opozice tím, že jsou opoziční, tak se nedá nic dělat, jsou špatné. A zamezím pravděpodobně tomu, že se budeme těm zákonům věnovat tak dlouho. Je to poučné, ale příště si myslím, že se budu snažit o věcný pohled a nějaké kompromisy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní se ptám pana kolegy Bendla, jestli trvá na své faktické poznámce. (Ano.) A potom přednostní práva pana předsedy Černocha a pana ministra Mládka. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já jsem chtěl pouze potvrdit, byť se o tom zmiňoval i Marek Benda, že je inspirativní vrátit tento návrh do druhého čtení, proto takto činím a navrhuji vrácení tohoto materiálu do druhého čtení. Protože si myslím, že tenhle materiál je inspirativní především pro některé výrobce právě těch měřidel. A není to úplně přesně tak, že by vláda chtěla dát někam nějaká měřidla. Vláda říká "milí občané, vy si koupíte od výrobců těch měřidel měřidla" - ono se vždycky ví, kteří to jsou - "a povinně si je koupíte ze svého". Ne že by vláda říkala "my vám je koupíme".

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní přednostní právo pana předsedy klubu Úsvit Marka Černocha. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové. To znělo trošku jako výhrůžka od pana kolegy Urbana na opoziční návrhy.

    Já si myslím, že tady lítá, jestli je to špatně, nebo jestli je to dobře, kdo co vlastně řekl. Ale je tady jasná věc, že něco špatně tam určitě je. Tím bych rád řekl, že poslanecký klub hnutí Úsvit podpoří návrh na vrácení do druhého čtení. Díky.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Pan ministr Mládek. Ještě v rozpravě, pane ministře? (Souhlas.) V rozpravě. Tak prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především bych rád udělal téměř státoprávní ohrazení vůči vyjádření pana poslance Bendy skrze vás, pane předsedající. Já jsem rozhodně nenařizoval Státní energetické inspekci, jak má kontrolovat. Já jsem pouze citoval prohlášení šéfa této inspekce, který sdělil, že bude postupovat, jak je obvyklé i v některých jiných případech, že samozřejmě kontrola běží hned. Ale v první fázi je doporučení, protože subjekty ještě neumějí pracovat s novým zákonem, a teprve v další fázi přichází represe. To je všechno, co jsem chtěl sdělit. Takže se musím ohradit vůči tomu, že bych někomu něco přikazoval. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ještě faktická poznámka pana poslance Petra Bendla. Pokusím se, pokud se nikdo nebude hlásit, ukončit rozpravu ve třetím čtení. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já už budu opravdu stručný. Chtěl bych jen panu ministrovi prostřednictvím předsedajícího říci, že moje zkušenosti s fungováním s Evropou v tomto ohledu jsou takové, že pokud Sněmovna nebo vláda prokáže, že má příslušný materiál už na jednání Poslanecké sněmovny, tak vůči České republice není vystupováno jakkoli přísně. Je to tak běžné v celé Evropské unii, že v případě, že stát prokáže, že se tím problémem zabývá, řeší jej a má jen na stole, tak Evropská komise vůči nám nepostupuje nijak restriktivně. Já se naopak bojím, že v případě, že tento návrh neprojde, vrácení do druhého čtení, tak to schválíme a už se k němu nikdy nevrátíme právě s odkazem na to, že Evropa už by nám to naopak vyčítala, že chceme něco opravit. Proto si myslím, že je daleko lepší říci lidem, že je nebudeme nutit, aby si od předem daných výrobců nakupovali tato měřicí zařízení, a naopak budeme hledat cestu, aby se tak stát nemuselo, a Evropě prokážeme, že tímto tématem se zabýváme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě rozpravu neukončím, protože se přihlásil předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, já budu jen velmi stručný. Pan ministr říkal, že vrácení zákona do druhého čtení je odložení na neurčito. Já si dovoluji nesouhlasit. Prostě je to odložení o měsíc, není žádný důvod, abychom to tady v březnu neměli ve třetím čtení poté, co to projedná výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to je samozřejmě věc jasná z jednacího řádu.

    Nyní tedy nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. (Ministr ani zpravodaj nemají zájem.)

    Nyní tedy požádám pana zpravodaje, když jsme rozpravu ukončili, aby nám přednesl věci, které jsou procedurálně třeba řešit. Pak se vrátíme, po hlasování, k pozměňovacím návrhům, pokud neprojde návrh na vrácení do druhého čtení, který byl přednesen. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych tedy navrhoval hlasovat nejdříve o vrácení do druhého čtení, a pokud ten návrh neprojde, tak pak bych teprve seznámil Poslaneckou sněmovnu s návrhem procedury.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jiný návrh není, protože ve druhém čtení návrh na zamítnutí nepadl. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom zjistili přesný počet poslanců a poslankyň ve sněmovně vzhledem k tomu, že jsem některé diskutující vyzval, aby diskutovali v předsálí. Počkám, až se ustálí počet přihlášených... Myslím, že můžeme hlasovat.

    V hlasování pořadové číslo 96 rozhodneme o případném vrácení návrhu zákona do druhého čtení.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 96. Z přítomných 168 poslanců pro 51, proti 71, návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. O vyjádření také žádám ministra Mládka. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Navrhl bych proceduru. Nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích, které jsou obsaženy v usnesení hospodářského výboru číslo 113 z 15. schůze. Navrhuji, abychom samostatně hlasovali o bodu A1, poté hlasovali en bloc o bodech A2 až A18, poté hlasovali o legislativně technických připomínkách, dále pak hlasovali o pozměňovacím návrhu pana Martina Novotného pod písmenem B, dále pozměňovacím návrhu pana poslance Adamce pod písmenem C, pana poslance Václava Zemka pod písmenem D. To by byly všechny pozměňovací návrhy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě počkáme na poradu s legislativou. Myslím, že procedura je poměrně jasná, protože jde v pořadí jednotlivých pozměňovacích návrhů, jen bod A je rozdělen do A1 a A2 až A18, před dalšími návrhy legislativně technické a potom B, C, D. Chcete, abychom dali hlasovat o proceduře? Není to potřeba, můžeme tedy tak postupovat. Pan zpravodaji, jednotlivé návrhy.

  • Poslanec Milan Urban: Ještě dovolte, pane místopředsedo, abych řekl malou změnu na základě upozornění legislativy. Nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, tedy legislativně technických úpravách, poté bychom museli hlasovat o pozměňovacím návrhu pod bodem C pana poslance Adamce, protože pokud projde, tak A1 a D2 jsou nehlasovatelné. Dále bude hlasováno o D2, nebo o celém D, já navrhuji o celém D. Pokud projde, A1 je nehlasovatelné, a pozměňovací návrh A, pokud projde, B není hlasovatelný, případně B. Takže to je nový návrh procedury na základě aktuálního doporučení legislativy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže raději nechám schválit proceduru. (Zpravodaj: Raději ano.) Opakuji: legislativně technické, C, D, pokud nikdo nenavrhuje po částech, potom teprve A1 a potom ten zbytek.

    Rozhodneme o proceduře hlasováním 97, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 97. Z přítomných 177 pro 177, procedura byla schválena, můžeme hlasovat jednotlivé návrhy. Prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Nyní bychom hlasovali o legislativně technických úpravách. (Ministr má stanovisko kladné.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 98 a ptám se, kdo je pro přijetí legislativně technických úprav. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 98. Z přítomných 178 pro 178, návrh byl přijat. Pokračujeme.

  • Poslanec Milan Urban: Nyní pozměňovací návrh pana poslance Adamce pod písmenem C. Stanovisko pozitivní. (Ministr má stanovisko souhlasné.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 99 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

    Hlasování pořadové číslo 99. Z přítomných 177 pro 130, proti 2. Návrh byl přijat. Další návrh. ***

  • Poslanec Milan Urban: Další je návrh pod písmenem D kromě D2, které je nehlasovatelné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Zpravodaj i ministr souhlasí.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 100 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 100 z přítomných 178 pro 141, proti 35. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Milan Urban: Další návrh je hlasování en bloc o A2 až A18. Stanovisko souhlasné. (Ministr souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 101. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 101 z přítomných 178 pro 176, proti nikdo. Návrh byl přijat. Poslední návrh.

  • Poslanec Milan Urban: Podle legislativy je tímto bod B nehlasovatelný a hlasovali bychom teď o zákonu jako celku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Souhlas, že B je nehlasovatelné. Budeme hlasovat o návrhu jako celku.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 301, ve znění pozměňovacích návrhů."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 102 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 102 z přítomných 178 pro 139, proti 16. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Končím bod č. 90.

    Dalším bodem jednání podle schváleného pořadu schůze je

    Děkuji, že pan ministr Mládek zůstal u stolku zpravodajů. Požádám zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Martina Novotného, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 302/2.

    Otevírám rozpravu a konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy z místa. Vidím pana ministra Mládka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl materiál MPO návrh novely zákona o investičních pobídkách, jehož součástí je související změna zákona o daních z příjmu, zákona o zaměstnanosti a zákona o dani z nemovitých věcí.

    Chtěl bych pouze zrekapitulovat, že návrh novely zákona vychází z nových evropských předpisů pro oblast veřejné podpory, které do systému investičních pobídek přinášejí zásadní změny. Předložený návrh zákona přizpůsobuje investiční pobídky těmto novým pravidlům a zároveň zvyšuje jejich atraktivitu pro zahraniční investory, která zajistí konkurenceschopnost České republiky v mezinárodní soutěži. Vše již bylo podrobně popsáno v prvním a druhém čtení.

    Hospodářský výbor schválil novelu zákona ve znění čtyř pozměňovacích návrhů. První dva se týkají úpravy výpočtu slev na dani jako formy investiční pobídky. Výsledná částka nově vychází z průměrných hodnot ze tří zdaňovacích období, a tak odráží skutečnou výši příjmu poplatníka. S těmito pozměňovacími návrhy souhlasím, neboť tato změna umožní eliminovat vliv jednorázových výkyvů v příjmech poplatníka a zamezí spekulativnímu jednání a přispěje k větší motivaci expandujících firem rozšiřovat výrobu na území České republiky. Ke třetímu pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru, jenž obsahuje změnu přechodného ustanovení k novele zákona o daních z příjmu, je můj postoj neutrální, řekněme negativní. Ale je to spíše vynucené, protože respektuji stanovisko Ministerstva financí, které je v tomto případě relevantní. S posledním pozměňovacím návrhem hospodářského výboru řešícím posun účinnosti novely zákona na 1. května letošního roku souhlasím. Rovněž souhlasím s pozměňovacím návrhem pana poslance Novotného předneseným ve druhém čtení, který je legislativně technickým upřesněním.

    Děkuji za pozornost. (Neklid v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Do rozpravy se nikdo další nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Žádám zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Zároveň, než pan zpravodaj bude přednášet návrh procedury, prosím sněmovnu o klid, abychom mohli v prostředí tomu odpovídajícímu jednat ve třetím čtení. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Martin Novotný: Dámy a pánové, procedura bude navržena poměrně v jednoduché podobě. Počet pozměňovacích návrhů v tomto případě není až zas tak velký, ale v souvislosti i s vyjádřením pana ministra k návrhu číslo 3, kdy jde o úpravu přechodných ustanovení, navrhuji, abychom o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovali zvlášť, a to jak o pozměňovacích návrzích hospodářského výboru, tak i o posledním pozměňovacím návrhu legislativně technického charakteru.

    Procedura bude po jednotlivých návrzích A1 až 4 a potom B.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: A1 až 4 a B. Dobře. Má někdo výhradu? Není tomu tak. Můžeme tedy přednášet jednotlivé návrhy a říkat stanoviska. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, nejprve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu z části A číslo 1. Moje stanovisko je kladné. (Ministr souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 103 a ptám se, kdo je pro pozměňovací návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 103 z přítomných 177 pro 160, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Martin Novotný: Když dovolíte, nevzal jsem si hlasovací kartu, takže si pro ni skočím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě počkáme. Prosím.

  • Poslanec Martin Novotný: Omlouvám se, kolegové, za tuhle chvilku zdržení. Pozměňovací návrh A2. Stanovisko kladné. (Ministr souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 104 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 104 z přítomných 177 pro 165, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Martin Novotný: Pozměňovací návrh A3. Poprosím nejprve o stanovisko pana ministra. (Ministr má stanovisko záporné.) Moje stanovisko je neutrální.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 105 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 105 z přítomných 177 pro 43, proti 77. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Martin Novotný: Pozměňovací návrh A4. Stanovisko kladné. (Ministr souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 106. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 106 z přítomných 177 pro 167, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Martin Novotný: A konečně pozměňovací návrh část B. Tam znovu připomínám, že se jedná o pozměňovací návrh v části čtvrté bodu 7. Stanovisko kladné. (Ministr souhlasí.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 107. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 107. Z přítomných 177 pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a měli bychom se ještě vypořádat s legislativně technickými, jestli tam nějaké jsou. Pokud nejsou, pane zpravodaji, ptám se, jestli je všechno vyčerpáno.

  • Poslanec Martin Novotný: Už je všechno vyčerpáno, ano.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak dobře, takže můžeme přednést návrh usnesení.

    Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 302, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahájil jsem hlasování 108 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 108. Z přítomných 176 pro 135, proti 31. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 91.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Děkuji panu ministrovi Mládkovi, že zůstal u stolku zpravodajů, a děkuji i panu zpravodaji hospodářského výboru, panu poslanci Jaroslavu Klaškovi, že už zaujal své místo. Konstatuji, že poslanecký návrh je uveden ve sněmovním tisku 303/2.

    Otevírám rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Eviduji přihlášku pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, základním přáním předložené novely zákona o metrologii je vyhovět potřebám praxe a odstranit vývojově překonané požadavky. Návrh mimo jiné zpřesňuje práva a povinnosti subjektů v oblasti metrologie a zvyšuje ochranu spotřebitelů při přezkušování stanovených měřidel. K návrhu zákona byl uplatněn jeden pozměňovací návrh, s nímž souhlasím a podporuji jej. Čili bych chtěl požádat o podporu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, kdo další do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Žádám pana zpravodaje, aby přednesl pozměňovací návrh a před hlasováním se k němu vyjádřil, stejně jako pan ministr tak učinil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v této novele o metrologii byl podán jeden pozměňující návrh, který byl projednán hospodářským výborem. Pozměňovací návrh je obsažen v usnesení hospodářského výboru č. 112 z 15. schůze ze 14. ledna. Jednalo se o tisk 303/1 a celý materiál najdete v tisku 303/2. Tak jak říkal pan ministr stanovisko kladné, připojuji se k němu i za sebe, za zpravodaje.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Čili procedura jednoduchá, jeden pozměňovací návrh, oba účastníci se vyjádřili, že souhlasí s pozměňovacím návrhem.

    Budeme tedy bez hlasování o proceduře rovnou hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu, a to v hlasování pořadové číslo 109, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tento pozměňovací návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 109. Z přítomných 179 pro 150, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Protože to byl jediný pozměňovací návrh, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisk 303, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 110... Aha, tak se omlouvám, hlasování pořadové číslo 110 prohlašuji za zmatečné a požádám vás všechny o novou registraci, protože jsem vás odhlásil. Jakmile se ustálí počet přihlášených poslanců...

    O zákonu jako o celku - s vaším dovolením nebudu opakovat návrh usnesení a zahájím hlasování pořadové číslo 111. Ptám se, kdo je pro návrh zákona o metrologii. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 111. Z přítomných 160 pro 160, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod č. 92.

    Dalším bodem je bod číslo

    Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal svá místa pan zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Lukáš Pleticha, za vládu pan ministr Brabec za paní ministryni Válkovou, která je řádně omluvena. Pan ministr Brabec se rovnou hlásí do rozpravy, do které nemám žádnou jinou písemnou přihlášku, jen konstatuji, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 261/2. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tuto roli jsem si ještě nezkusil, ministra spravedlnosti, tak je to i pro mě premiéra, budu se snažit být velmi stručný.

    Tento návrh je předkládán za účelem zajištění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu. Implementační lhůta uplynula 11. ledna 2015. Předmětný návrh zákona byl projednán 12. listopadu loňského roku ústavněprávním výborem, který k němu přijal pozměňovací návrhy, se kterými souhlasím a podporuji jejich schválení. Ve druhém čtení nebyly k tomuto návrhu uplatněny žádné pozměňovací návrhy.

    Vzhledem k tomu, že tento návrh zvyšuje ochranu obětí trestné činnosti, věřím, že jej podpoříte. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Eviduji přihlášku paní kolegyně Bebarové, ale tu tady nevidím, takže její přihláška propadá. V rozpravě pan zpravodaj. Nebo už mimo rozpravu, pane zpravodaji? Ne, ještě v rozpravě. (Odpověď mimo mikrofon.) Dobře. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Vzhledem k tomu, že rozprava neproběhla, pan ministr se nehlásí, požádám tedy zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil stejně jako pan ministr. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, byl podán jeden pozměňující návrh, který má legislativně technický charakter. Těch pozměňovacích bodů je tam 1 až 7, ale nejsou konfliktní mezi sebou, takže myslím, že si můžeme dovolit dát o tom hlasovat en bloc. Takže bychom mohli hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu a pak o zákonu jako celku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Jde o jednoduchou proceduru. Ptám se i těch diskutujících o jiných tématech, zda mám dávat hlasovat o proceduře (zvýšeným hlasem). Není tomu tak, budeme se tedy přidržovat procedury, kterou navrhl pan zpravodaj. Ještě než dám hlasovat, požádám sněmovnu o klid a kolegy, aby se vrátili na svá místa, pokud se chtějí účastnit hlasování, abychom mohli rozhodnout o tomto návrhu. Děkuji. Prosím, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který je obsažen v usnesení ústavněprávního výboru číslo 80 ze dne 12. listopadu 2014, máme to ve sněmovním tisku 261/2.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vaše stanovisko? (Kladné.) Pan ministr? (Kladné.) Ano.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 112 a ptám se, kdo je pro tyto pozměňovací návrhy. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 112 z přítomných 171 poslanců pro 136, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    To jsou všechny pozměňovací návrhy, ano, pane zpravodaji? (Souhlas.)

    Mohu tedy přednést návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a další související zákony, podle sněmovního tisku 261, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 113 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 113 z přítomných 175 pro 171 poslanců. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi Brabcovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 93.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Děkuji panu ministru Brabcovi, že zůstal u stolku zpravodajů, a žádám pana zpravodaje ústavněprávního výboru, pana poslance Marka Bendu, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj ÚPV.

    Otevírám rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Martina Plíška. Kolega Plíšek už jde. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych se před závěrečným hlasováním o tomto tisku na vás rád obrátil s žádostí o podporu mého pozměňovacího návrhu, který z trestního řádu vypouští podle mého názoru protiústavní ustanovení o tom, že by na základě rozhodnutí státního zástupce mohl být zabaven majetek podezřelé osoby ještě před zahájením samotného trestního stíhání. To znamená, v době přípravného řízení, kdy se teprve shromažďují veškeré podklady, by státní zástupce mohl rozhodnout o zabavení majetku podezřelé osoby. V naší Listině základních práv a svobod je ustanovení, že do základních lidských práv a svobod našich občanů lze zasahovat pouze v mezích zákona, a to na základě rozhodnutí soudu. Věřím, že toto není politická otázka, ale otázka ústavní jistoty a právní jistoty, tak abychom zde nezvyšovali kompetence například státních zástupců na úkor soudů. Proto na vás apeluji a žádám vás, abyste můj pozměňovací návrh, který byl předložen a načten, podpořili. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plíškovi za vystoupení v rozpravě. Ptám se, kdo další do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan poslanec Marek Benda se závěrečným slovem - nebo už přímo s procedurou? Prosím tedy pana zpravodaje, aby přednesl proceduru a oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil stejně jako pan ministr. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, bude to poměrně jednoduché. Návrh na zamítnutí ani jiné návrhy, které by byly hlasovatelné, podány nebyly. Máme tady návrhy pod bodem A, což je usnesení ústavněprávního výboru. Navrhuji, abychom ho hlasovali jako jedno hlasování. Nepokládám za nezbytné něco z toho vyčleňovat. A pak jsou tady návrhy pod bodem B pana kolegy Plíška, které musíme hlasovat také jako jedno hlasování. Pak můžeme přistoupit k závěrečnému hlasování. Jestli nemá nikdo nic proti této proceduře, navrhuji, že ji ani nemusíme schvalovat a můžeme rovnou přistoupit k hlasování o bodech pod bodem A.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, já myslím, že to jednoduché - dvakrát hlasování en bloc - bod A a bod B. Nikdo nic nenamítá, můžeme tedy proceduru takto podstoupit. Nyní tedy, pane zpravodaji, body A.

  • Poslanec Marek Benda: Body pod bodem A1 až A12. Jedná se o návrhy schválené ústavněprávním výborem. Pan ministr? (Ano.) Doporučuje. Zpravodaj také doporučuje.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 114 a ptám se, kdo je pro tyto pozměňovací návrhy. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 114 z přítomných 176 pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Ptám se kolegy Krákory, jestli se… Ne, nehlásí. Dobře, děkuji. Tedy další návrh?

  • Poslanec Marek Benda: Nyní zde jeden návrh pod bodem B1 pana kolegy Plíška. Pan ministr? (Souhlasím.) Souhlasí. Zpravodaj doporučuje.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 115 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 115 z přítomných 177 pro 127, proti 5. Návrh byl přijat.

    O všech návrzích tedy bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb.,

    o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 305, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 116 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 116 z přítomných 177 pro 153, proti 11. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím bod číslo 94.

    Dalším bodem jednání bod číslo

    Děkuji tedy panu ministrovi, že zaujal místo u stolku zpravodajů. Zároveň žádám, aby pan poslanec Lukáš Pleticha zaujal také místo u stolku zpravodajů, a konstatuji, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 306/3.

    Mám písemnou přihlášku do rozpravy, a to pana předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska k tomuto tisku. Prosím, pane předsedo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, ústavněprávní výbor po osvícené diskusi přijal několik pozměňovacích návrhů k tomuto tisku, se kterými až na jeden se všemi souhlasím, a u toho jednoho, je to bod číslo šest, bych rád okomentoval, proč nesouhlasím s pozměňovacím návrhem, proč souhlasím s vládní předlohou, a požádal vás o stejný postup. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Jeroným Tejc a eviduji přihlášku pana ministra Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážené dámy, vážení pánové, protože tady byl zmíněn ústavněprávní výbor, dovolte mi, abych se k této věci také vyjádřil. To, co říkal pan ministr Kalousek, je pravda, ale je to pravda jen částečně, protože původní návrhy jsou takové, resp. ten stav je takový, že dnes existuje poplatek v určité výši, soudní poplatek za zápis společnosti, a ministerstvo navrhuje, že ty poplatky razantně sníží v případě, že se občan, firma, obrátí nikoli na stát pro ten zápis této společnosti, ale na notáře. To znamená razantním způsobem pomáhá tomu, aby bylo výhodnější jít nikoli ke státu, ale k notáři a provést ten zápis tam. Ten důvod je podle mého názoru chvályhodný, tak jak to ministerstvo původně avizovalo, a to je ten, že by mělo dojít k odbřemenění soudů a právě ta finanční motivace toho, že tuto věc provede notář, by měla vést většinu podnikatelů k tomu, aby se ucházeli o zápis tam a nikoli u soudu.

    Ústavněprávní výbor tu věc samozřejmě hodnotil a hodnotil ji nejen z pohledu toho, jak dojde k odbřemenění soudů, ale také z pohledu možných výpadků státních financí. Obáváme se a obávali jsme se, že by mohlo v této věci dojít až k výpadku 130 nebo 150 milionů korun na příjmové straně státního rozpočtu, které by tedy chyběly státnímu rozpočtu, byť by nechyběly Ministerstvu financí, pokud by ono nebylo kráceno, a mělo by to pozitivní efekt na straně zaměstnanců soudů, kteří by mohli v této věci mít uvolněné ruce.

    Musím říct, že doposud si nikdo nedokáže přesně spočítat, o jaký výpadek by se jednalo, jsou to skutečně jen odhady. Odhady, které jsme si prováděli my na výboru, a odhady, které provádělo ministerstvo, se do značné míry liší. Já jsem ochoten akceptovat tu připomínku, která tady je. Myslím si, že nemá smysl, abychom se tady nyní přeli o to, jestli ta částka bude o tisíc korun vyšší, nebo nižší. Budeme respektovat - a takto jsme se dohodli jako poslanci ústavněprávního výboru - stanovisko ministerstva, které je v souladu s tím, co říkal pan exministr Kalousek, pokud to samozřejmě pan ministr Brabec zastupující paní ministryni Válkovou potvrdí, a myslím si, že tím by ta věc mohla být vyřešena.

    Jen bych chtěl skutečně na pravou míru uvést to, že by ústavněprávní výbor zvyšoval poplatky podnikatelům. Není to tak. My jsme jen to razantní snížení chtěli nahradit snížením méně razantním, které by znamenalo menší propad rozpočtu Ministerstva spravedlnosti, který jsme tady avizovali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, já jsem sice ohlásil pana ministra Brabce, ale mám tady dvě faktické poznámky, a to pana předsedy Stanjury a pana předsedy Kalouska, takže nejdřív vyčerpáme ty faktické poznámky. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dovolte, abych zareagoval na vystoupení pana kolegy Tejce. Je to jenom hra se slovíčky. Jestliže ve vládním návrhu je, že se bude platit 8 tisíc, 2 700 a tisíc a ÚPV z toho udělá 10 tisíc, 5 tisíc a 1 500, tak je to prostě zvýšení. Je to zvýšení ve prospěch státního rozpočtu. Na druhé straně je třeba říct, kdo vlastně ušetří. Ušetří podnikatelé, kteří za ty zápisy platí podle mého názoru nesmyslně vysoké částky. To znamená, v tom vládním návrhu je to prostě lepší než v návrhu ÚPV. A není to tak, že my jenom snížením snižujeme méně, než chtěla vláda. Prostě návrh ÚPV říká, že podnikatelé budou platit více než podle vládního návrhu. A zejména u toho prvního zápisu 2 700 a 5 tisíc je samozřejmě velká částka a nemůžete se na to vždycky dívat pohledem té velké firmy, pro kterou jsou to opravdu drobné. Musíme se na to dívat pohledem malé firmy, pro kterou je každých tisíc korun, které vydá zbytečně, opravdu úspora.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní dvě faktické poznámky. Nejdřív pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, pak pan poslanec Radek Vondráček. Ale nejdřív, než vám dám slovo, pane předsedo, požádám sněmovnu o klid. Žádám paní kolegyně a pány kolegy, aby se zklidnili a pokusili se vyslechnout připomínky ve třetím čtení. Jsme před rozhodnutím, vážným rozhodnutím o zákonu a prosím ty, kteří diskutují něco jiného, aby to diskutovali v předsálí.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já souhlasím s tím, co říkal pan doktor Tejc. Ale já jsem tady neřekl ve svém prvním vystoupení, že se jedná o zvýšení oproti dnešní skutečnosti. Prostě zavádíme nový režim a je to zvýšení oproti vládnímu návrhu. To jsem řekl a to znovu opakuji, což je tedy pravda, je to zvýšení oproti vládnímu návrhu. Vím, že to vypadá divně, když opoziční předák obhajuje vládní návrh oproti návrhu výboru, ale v tomto případě jsem skutečně přesvědčen, že návrh Ministerstva spravedlnosti je lepší.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Nyní eviduji přihlášku k faktické poznámce Radka Vondráčka, ale toho tady nevidím. A vidím. Pardon, omlouvám se, já jsem se díval na vaše původní místo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já už jenom v rámci precizování jednotlivých vyjádření. Chtěl bych doplnit: Uvědomme si, ano, nechceme zvyšovat zátěž podnikatelů, ale my tady snížíme výrazně poplatek jenom podle toho místa, kam si dotyčný člověk přijde vyřídit svoji záležitost. Takže vzhledem k tomu, že je to poměrně nekoncepční záležitost, resp. nedá se říct, že by byla vyloženě systémová, proto proběhla ta diskuse v ústavněprávním výboru a rozhodli jsme se pro určité kompromisní řešení, které by šetřilo rozpočet resortu. Kdybychom hřímali čistě jenom o tom, snížit zátěž jednotlivým podnikatelům, pak by bylo logičtější snížit zátěž i u těch soudních poplatků, jestliže se podává návrh prostřednictvím soudu. S žádným takovým návrhem opozice nepřišla.

    My jsme v těch diskusích pokračovali i po ústavněprávním výboru a samozřejmě nechceme klást překážky podnikání. Můžu říct, že za klub ANO i my se vrátíme a podpoříme ten původní vládní návrh. Vítáme to, aby se hlasovalo v tomto bodě zvlášť. Protože ta diskuse pokračovala i po ústavněprávním výboru, tak bych dokonce navrhl, aby se o jednotlivých pozměňovacích návrzích, které jsou obsahem usnesení ústavněprávního výboru, hlasovalo jednotlivě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan zpravodaj jistě eviduje. Nyní faktická poznámka pana předsedy Tejce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jeroným Tejc: Jenom pár čísel, abychom věděli, o čem hovoříme. Původně, a tak to zůstane i v případě, že se obrátíte na soud, bude soudní poplatek za zápis akciové společnosti 12 tisíc korun. Nově ministerstvo navrhuje, aby poplatek v případě, že se obrátíte na notáře, byl 8 tisíc korun, když se obrátíte na soud, 12 tisíc korun. Ústavněprávní výbor navrhoval, aby ta motivace směrem k notářům nebylo 8 tisíc proti 12, ale 10 tisíc korun proti 12 tisícům, tzn. výpadek pro stát při každém zápisu akciové společnosti by nebyl 4 tisíce korun, ale 2 tisíce korun. To jsou podle mého názoru srozumitelné věci, není to nic, na čem bychom museli podle mého názoru krvácet. Pozitivní efekt návrhu je v tom, že v případě, že lidé budou využívat služeb notářů, výrazným způsobem se uleví pracovníkům soudů a ti se samozřejmě budou moc věnovat jiné činnosti.

    V tomto smyslu ten návrh je určitě správný. Je jenom otázka, jaká výše by měla být. Proto my, kteří jsme o této věci rozhodovali, samozřejmě budeme respektovat stanovisko ministerstva, které za tuto věc nese odpovědnost a které se tedy rozhodlo jít touto cestou. Jenom bych chtěl upozornit na to, že skutečně při zápisu akciové společnosti si myslím, že 12 nebo 8 nebo 10 tisíc korun není rozhodující částka, která by bránila někomu v podnikání. Samozřejmě jiné to může být např. u s. r. o. apod. Ale jak říkám, je to zbytečný spor, jenom jsem se snažil vysvětlit, v čem tedy to snížení a zvýšení má spočívat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pan ministr Brabec v rozpravě. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Chci udělat radost všem, a teď nevím, jestli se dělá radost všem vaším prostřednictvím, pane předsedající, nebo přímo. (Předsedající: Přímo.) Ale já to zkusím, udělat radost všem přímo, těm, kteří se bavili právě o bodu šest.

    Chtěl bych potvrdit a tlumočit za Ministerstvo spravedlnosti, že ministerstvo bude souhlasit se všemi pozměňovacími návrhy s výjimkou dvou. První je návrh pana Mgr. Vondráčka, který navrhuje osvobodit zdravotní pojišťovny od soudního poplatku, a ten druhý, se kterým Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí, je právě už diskutovaný návrh, který směřuje ke zvýšení navrhované výše soudního poplatku v případě tzv. přímých zápisů do veřejných rejstříků, provedených notářem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v rozpravě? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Není. Pan zpravodaj také ne. Budeme tedy hlasovat o pozměňovacích návrzích.

    Prosím zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil, stejně jako o to znovu požádám pana ministra. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, budeme hlasovat po bodech. Všechny pozměňovací návrhy máme ve sněmovním tisku 306/3. Budeme tedy hlasovat po bodech a já vždy uvedu, čeho se pozměňovací návrh týká. Týká se to více nesourodých věcí, tak ať víme, o čem hlasujeme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, ale musíme se vypořádat s tím, jestli i ty jednotlivé body, tak jak to říkal pan poslanec Vondráček, jestli budeme mít samostatně uvnitř jednotlivých bodů. (Samostatně.) Samostatně, dobře. Má někdo výhradu? Není tomu tak. Chcete schválit proceduru? (Zpravodaj: Myslím si, že nemusíme.) Všichni rozumějí proceduře? Můžeme tedy začít. Prosím.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod bodem 1, který se týká zápisu spolků.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Zpravodaj: Kladné.) Pan ministr? (Souhlasím.) Ano.

    Rozhodneme v hlasování 117, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 117, z přítomných 175 pro 166, proti nikdo, návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Další návrh je pod bodem 2, týká se osvobození od soudních poplatků zdravotních pojišťoven. Stanovisko negativní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Také negativní.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 118 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 118, z přítomných 175 pro 51, proti 104, návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Další návrh je pod bodem 3 a je to legislativně technická úprava, novela. Stanovisko kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Také negativní.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 119. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 119, z přítomných 175 pro 168, nikdo proti, návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod bodem 4, týká se zachování snížení soudního poplatku u elektronických platebních rozkazů. Stanovisko kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Kladné.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 120 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 120, z přítomných 175 pro 168, nikdo proti, návrh byl přijat. Další pozměňovací návrh.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní se jedná o pozměňovací návrh pod bodem 5 a jedná se o legislativně technickou novelu. Stanovisko kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Kladné.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 121. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 121, z přítomných 175 pro 167, nikdo proti, návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní hlasujeme o pozměňovacím návrhu pod bodem 6, který se týká snížení poplatků za zápisy skutečností do veřejného rejstříků provedené notářem. To je téma, o kterém jsme před chvílí diskutovali. Moje stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu je negativní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Také negativní.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 122. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 122, z přítomných 175 pro 35, proti 125, návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Další návrh je pod bodem 7, jedná se o legislativně technickou úpravu místní příslušnosti. Stanovisko kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Kladné.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 123. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 123, z přítomných 175 pro 172, proti nikdo, návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod bodem 8. Jedná se opět o legislativně technickou novelu, doplnění výčtu zákonů. Stanovisko kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Kladné.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 124. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 124, z přítomných 176 pro 169, proti nikdo, návrh byl přijat. Devátý návrh.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Devátý návrh, jedná se opět o víceméně legislativně technickou novelu, která rozšiřuje oprávnění notářů, když provádějí zápisy, tak aby vkládali i do rejstříku listiny. Stanovisko kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Kladné.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 125 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 125, z přítomných 176 pro 173, proti nikdo, návrh byl přijat. Desátý návrh. ***

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Desátý návrh je v tuto chvíli opět legislativně technický návrh a jedná se o to, aby zákon, nebo tyto zákony, tento balík začal platit až prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po dni vyhlášení tohoto zákona. Původní návrh byl od 1. ledna, to už není možné, takže proto se to zhojuje, je to čistě technické řešení. Stanovisko kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili jiná legisvakance. Stanovisko pana ministra? (Pan ministr: Kladné.) Dobře.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 126. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 126, z přítomných 177 pro 175, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Je tomu tak, pane zpravodaji? (Je tomu tak.) Dobře, v tom případě přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, který se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva, podle sněmovního tisku 306, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 127 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 127, z přítomných 179 pro 175, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím bod číslo 95.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj výboru pro zdravotnictví poslanec Vít Kaňkovský.

    Ještě než budeme pokračovat, omluva od 12 do 17 hodin z pracovních důvodů byla doručena od paní poslankyně Zelienkové.

    Dovolte, abych konstatoval, že pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním tisku 269/2.

    Otevírám rozpravu ve třetím čtení - tím nemyslím diskusi uvnitř sálu, ale rozpravu - a mám do ní jednu faktickou přihlášku od pana poslance Igora Nykla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, já bych vás chtěl pochválit za to, že novelou tohoto zákona jste vlastně umožnil do rozpočtu zdravotnictví dostat 1,7 miliardy z toho takzvaného účtu SÚKLu, kde překvapivě se nahromadilo za odborné výkony, které SÚKL provádí, poměrně velké množství peněz, které skutečně budou racionálně využity. Zároveň jsem chtěl poprosit, aby se dále vlastně ministerstvo tím fondem, tím účtem zabývalo i v budoucnu, aby sledovalo, jaké peníze se tam vlastně hromadí, a pokud by to jenom trošku zase šlo a neohrozilo chod SÚKLu, aby i v budoucnu se vlastně ty peníze daly využít, protože mě překvapilo, jak velká suma tam vlastně je k dispozici. A nevím přesně, za jak velké období to bylo, ale určitě i pro mě to bylo překvapení. Takže děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Igoru Nyklovi. Ptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Také ne.

    V tom případě požádám zpravodaje, aby přednesl pozměňovací návrh a před hlasováním se k němu vyjádřil, stejně jako pan ministr. Pane zpravodaji, prosím.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré skoropoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Hlasovací procedura by měla být v tomto případě jednoduchá. Byl vznesen pouze jediný pozměňovací návrh, kterým jsem ve druhém čtení podal návrh na změnu účinnosti zákona tak, aby nedošlo k retroaktivitě. Takže tento pozměňovací návrh vám byl rozeslán pod číslem sněmovního tisku 269/2. Jiné pozměňovací návrhy vzneseny nebyly. Takže bychom měli nejprve hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu a poté o zákonu jako celku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, procedura je jednoduchá a myslím, že ji bez hlasování můžeme takto akceptovat. O tom pozměňovacím návrhu samozřejmě rozhodneme v následujícím hlasování, ale já vás nejdřív všechny odhlásím, protože se změnila účast. Požádám vás o novou registraci, prosím přihlaste se svými identifikačními kartami. A jakmile se ustálí počet přihlášených...

    O pozměňovacím návrhu s datem účinnosti zákona rozhodneme v hlasování pořadové číslo 128, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tuto změnu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 128, z přítomných 169 poslanců pro 166, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Protože to byl jediný pozměňovací návrh a rozhodli jsme o něm, přednesu návrh usnesení k celému návrhu zákona: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 269, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 129, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 129, z přítomných 171 poslance pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji, končím bod číslo 97.

    Budeme pokračovat bodem číslo 98. Před tímto bodem s přednostním právem předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Kolegyně, kolegové, já bych vás chtěl poprosit o přestávku na jednání klubu ANO před tímto bodem v trvání 15 minut. Náš klub by se sešel v zasedací místnosti číslo 56.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, vyhlásím přestávku, budu na vás velmi milosrdný, do 12.15 hodin, abyste měli čas na přechod do zasedací místnosti.

    (Jednání přerušeno v 11.58 hodin.)***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu.

    Otevírám další bod a tím je

    Zazvoním na gong, aby kolegové z předsálí přišli a účastnili se projednávaného bodu.

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek a zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 288/5.

    Já vás poprosím, abyste zaujali svá místa, abyste se ztišili, abychom navzájem rozuměli, co se zde projednává.

    Otevírám rozpravu a táži se, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu. První řádně přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Nina Nováková. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, nebudu mluvit dlouho. Jako členka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a jako členka obou podvýborů pro regionální školství mohu říci, že poslanci, kteří se tím zabývali, opravdu projednávání této novely poctivě odpracovali. Nejenže jsme diskutovali x-krát v podvýborech, ale zúčastňovali jsme se také řady seminářů a opravdu můžeme říci, že když podáváme pozměňovací návrhy, máme to skutečně promyšlené.

    Chtěla bych říci, že jestliže proces schvalování nebude tak, aby se nejprve hlasovalo o tom, co je opravdu prodiskutované, to znamená, jaká jsou usnesení výboru, jestliže začneme nějakou jinou procedurou, znamená to, že bude jasně vidět, co je pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prioritou. Pro nás za TOP 09 velmi prosím, zvažte svou podporu pozměňovacím návrhům jinak velmi respektovaného kolegy Kořenka, který vlastně ve svém pozměňovacím návrhu ruší možnost individuálního vzdělávání na druhém stupni. Chci říci, že to, že TOP 09 - a nejen TOP 09, také řada poslanců z poslaneckého klubu ANO - si uvědomuje, že individuální vzdělávání vůbec nenarušuje strukturu našeho klasického školství, že se jedná o stovky do tisíce žáků. Pro nás toto je naprosto závažné a je to limitující. Jestli toto nemůže projít, je to pro nás znamení, že nemůžeme podpořit celou novelu.

    Chtěla bych říci, jestli na tom stojí, na registru pedagogických pracovníků a na neschválení individuálního vzdělávání na druhém stupni - které, znovu říkám, se týká do tisíce dětí -, jestli kvůli tomu je ochotno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahodit ten naprosto pozitivní § 16, který je pozitivním průlomem v přístupu k žákům, kteří mají nějaké specifické potřeby, tak my toho velmi litujeme, ale přesto, pokud nebude splněna podmínka individuálního vzdělávání, pokud z § 16a nevypadne odstavec 5, který je velmi dlouze prodiskutován, tak poslanecký klub TOP 09 nemůže podpořit tuto novelu. A je nám to velmi líto, protože - znovu opakuji - § 16 obecně považujeme za velice pozitivní průlom.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Mám zde jednu faktickou poznámku, se kterou je přihlášena paní poslankyně Semelová, poté s přednostním právem pan ministr Chládek. Máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já už nebudu vystupovat k § 16, o tom byla diskuse dost podrobná tady i na různých seminářích. Musím ale reagovat na individuální vzdělávání.

    Já bych chtěla upozornit na to, že i podle současného školského zákona, podle současné legislativy je možné, aby se žák vzdělával mimo školu, pokud k tomu jsou závažné zdravotní důvody, případně pokud je žák se svými rodiči dlouhodobě v zahraničí. Je to umožněno podle individuálního vzdělávacího plánu. Já nevidím žádný důvod, aby se rozšiřovalo domácí neboli individuální vzdělávání i na druhý stupeň základní školy.

    My jako klub KSČM nesouhlasíme ani s domácím vzděláváním na prvním stupni. Myslíme si, že to nepřispívá ke kvalitě vzdělávání, že to degraduje učitelské povolání a že by to v naší legislativě vůbec být nemělo. Chci tím tedy říci, že klub KSČM, pokud bude ještě k tomu rozšířeno domácí vzdělávání na druhý stupeň základní školy, tak nepodpoří tuto novelu. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Chládek a po něm se připraví pan poslanec Zlatuška.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte tři krátké poznámky.

    Předně chci říci, že velmi děkuji opozici, že tuto novelu vesměs vnímá jako klíčovou a důležitou. Co se týká § 16, není to pouze § 16, ale je tam celá řada klíčových věcí, které pomůžou regionálnímu školství. U § 16 bych chtěl říci, že souhlasíme jako ministerstvo i s tím, aby byl vypuštěn odst. 5, tak jak to navrhuje i sociální výbor a někteří poslanci. Konzultovali jsme to s Evropskou komisí. Evropská komise řekla, pokud se týká jenom odst. 5, že s tím by nebyl problém. Byl by problém, kdyby nebyl schválen školský zákon s § 16, a problém by to byl, že to je jedna z podmínek pro čerpání prostředků z Evropské unie. To je moje první poznámka.

    Druhá poznámka k registru. Sami dobře víte, že jsme se dostali v minulosti do velmi problematické situace, že jsme měli 18 tisíc nekvalifikovaných učitelů, kteří měli opustit náš školský systém. Přesto jsme měli 7 tisíc učitelů na úřadu práce. Ten důvod je jednoduchý. My tady máme čísla krajů, které nám řeknou, kolik máme učitelů v jednom kraji, řeknou nám, jakého jsou věku, jakého jsou pohlaví, ale neřeknou nám aprobovanost. A pedagogické fakulty samy požádaly, že by jim tento registr lépe pomohl v zacílenosti jejich nabídky kurzů, resp. nabídky vzdělávání magisterského stupně, a že by se nestala situace, že ředitel má kopu žádostí o přijetí např. zaměření humanitního směru, a přesto nemůže sehnat kvalifikovaného pedagoga na obor matematika - fyzika. To je ten důvod, proč chceme, aby byl zaveden registr a mohli jsme lépe zacílit i požadavky na pedagogické fakulty.

    Věc třetí. Sami z debaty vidíte, že diskuse o domácím vzdělávání je opravdu velmi široká. A já cítím, že ještě ten problém není tak vydiskutovaný. Proto bych chtěl říci pro všechny poslance, kteří se tomu věnovali spíše okrajově, protože se věnují jiným problémům: Domácí vzdělávání je dnes zákonem povoleno až do páté třídy základní školy. Takže pro všechny malé děti ta možnost tady je. Na druhém stupni, jak tady mluvila i paní poslankyně za KSČM, je možnost v případech, pokud je to hodné zřetele, povolit individuální vzdělávací plán, např. pro těžce zdravotně postiženého žáka, pro sportovce, který se již zúčastňuje vrcholových soutěží, apod. Dnes je to opravdu marginální část asi 150 žáků. A my jsme rozšířili pokusné ověřování ze 7 škol na 19. Každá škola je v příslušném kraji, takže zajistí domácí vzdělávání pro všechny děti těch rodičů, které o to mají opravdu evidentní zájem. Ale nemyslím si, že v současné době jsme zatím připraveni na to, abychom to pustili do 4,5 tisíc základních škol.

    Protože ale chápu, že to je téma, které je důležité, navrhuji, abychom toto řešili samostatnou novelou a nespadl kvůli tomu celý školský zákon, který má 16 nebo 17 jiných bodů, které podporujete všichni napříč spektrem, ať jste zleva, nebo zprava, a tím bychom se nedostali i do problémů s čerpáním evropských prostředků. Protože já mám reálnou obavu, pokud by neprošel § 16, tak to bude velký problém pro Evropskou komisi. Proto bych navrhoval, že i naše legislativa může pomoci tomu z poslanců, kdo bude tento návrh chtít předložit jako samostatný, že mu může legislativa pomoci připravit tento návrh, připravit možnosti k realizování. A samozřejmě bych doporučoval i uspořádat seminář na půdě Poslanecké sněmovny, kde by se zdůraznila jak rizika, tak pozitiva domácího vzdělávání. Jsou na to různá hlediska. Jsou tam úspěšní studenti, ale jsou tam i žáci, kteří propadli. Tak jako v jiných systémech. Takže proto si myslím, že by bylo lépe, pokud by to bylo řešeno samostatnou novelou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Mám zde jednu faktickou poznámku paní poslankyně Putnové, tak ji poprosím. Poté řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Zlatuška a pan poslanec Beznoska. (Námitka, k faktické.) Takže v tom případě nejdřív faktická poznámka paní poslankyně Putnové.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré poledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Pane ministře, vy jste velmi zdatný komunikátor a taky manipulátor. Nikdo z opozice neřekl, že tato norma je klíčová a důležitá. Paní poslankyně Nováková mluvila o § 16 jako o dobré cestě a o dobrém návrhu. To je trochu rozdíl. Takže nám to nevkládejte do úst. Nevím, kdo jiný vás takto pochválil. Ale pochválil jste se sám, já to nemohu přijmout. (Potlesk zprava.)

    Další otázka, která se týká individuálního vzdělávání. Myslím, že jsme tomu skutečně hodně věnovali. A taky jsme se bavili o tom, že ten odklad je začátek neúspěchu! Vy vlastně individuální vzdělávání nechcete, nijak se tím netajíte a tady se nám snažíte slibovat nějaké další oddalování, které nás má uchlácholit. My se s tím nemůžeme smířit a já to tady říkám zcela otevřeně. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Beznoska a po něm pan poslanec Karamazov. Máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Hezké dopoledne. Já jenom velmi krátce. Ty dva zmíněné konfliktní body, § 16 odst. 5 je v pořádku, že se vypustí. Na tom asi panuje shoda. Mám trochu rozdílný názor od pana poslance Kořenka, ale na výboru pro sociální politiku debata kolem tohoto odstavce byla docela dlouhá. To je jeden bod.

    A druhý bod. Stejně tak jako paní kolegyně Putnová i paní kolegyně Nováková si myslím, že do moderního designu české vzdělávací soustavy individuální vzdělávání patří i pro druhý stupeň základní školy. A nemusí to být zrovna zdravotně hendikepovaní či mimořádně úspěšní sportovci. Prostě to otevřeme pro všechny, protože individuální vzdělání je také cestou. Děkuji. (Potlesk zprava.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat, tak přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes od 14.30 do 16 hodin z důvodu návštěvy lékaře se omlouvá paní poslankyně Zuzana Šánová, dále od 12 hodin se omlouvá ze zdravotních důvodů pan poslanec Josef Novotný, od 11.30 do 14.30 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Daniel Korte a dále do 16 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Stropnický.

    Nyní požádám o faktickou poznámku, kterou má přihlášen pan poslanec Karamazov a po něm pan poslanec Zahradník. Máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, rád bych také sdělil podmínky, za kterých Občanská demokratická strana podpoří tento zákon. Podmínky tu vlastně už padly. První je individuální vzdělávání. Pokud se dostane individuální vzdělávání prostřednictvím pozměňovacích návrhů do novely i pro druhý stupeň, tak ODS podpoří návrh, a podobně je tomu i pro registr pedagogických pracovníků. Naopak ten, pokud se tam dostane, tak ODS nebude moci podpořit tento návrh. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, nyní pan poslanec Zahradník a po něm pan poslanec Rais, oba s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pan místopředsedo, dámy a pánové, já bych se chtěl vyjádřit k tomu důvodu, který pan ministr uvedl ve prospěch zavedení registru učitelů. Žádný registr učitelů nepomůže k tomu, aby se zvýšil zájem o matematiku jak na základní, tak na střední a na vysoké škole, ani k tomu, aby se zvýšil zájem o studium učitelství matematiky a fyziky mezi uchazeči o studium na pedagogických fakultách. K tomu vedou jiné, daleko složitější a těžší cesty.

    Ještě k inkluzivnímu § 16. Samozřejmě chápu jeho důležitost ať už z hlediska všeobecné společenské objednávky, tak i z hlediska Evropské unie, ale musíme si uvědomit, že se nám nebude dařit naplňovat požadavky inkluze a integrace, aniž bychom významně zvýšili počet a také i statut asistentů učitele. Myslím, že jich je stále nedostatek a že i jejich pozice je velmi zatím problematická. I na to, pane ministře, je třeba, abyste se zaměřili.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Raise s faktickou poznámkou a poté se připraví řádně přihlášený pan poslanec Zlatuška. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já bych se chtěl vyjádřit k individuálnímu vzdělávání na druhém stupni. Myslím si, že jsem natolik liberální, že vím, že toto je velice krok správným směrem, ale na druhou stranu je potřeba diskutovat, za jakých podmínek toto individuální vzdělávání proběhne. Proto si myslím, že je namístě o tom ještě diskutovat a v podstatě tento problém detailněji řešit. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde dvě nové faktické poznámky. První je pan poslanec Kořenek a po něm paní poslankyně Semelová. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, budu velmi stručný. Jen si dovolím k asistentům pedagoga. Postavení ze zákona je naprosto jasné, myslím si, že asistenti pedagoga nejsou ten zásadní problém. Problém je v tom, že je schvalují kraje a kraje na to nemají peníze, nebo nedostávají, čili snaží se vystačit s těmi prostředky, které mají, a jestliže dostanete na plat asistenta na deset měsíců, musíte každý rok podstupovat tu proceduru, kdy se schvaluje. Každý kraj má jiný způsob přidělování finančních prostředků. To jsou ty problémy, to jsou technicko-organizační problémy, ale věřím, že právě vyhláškou přidělení finančních prostředků, jasným stanovením normativů by se tyto problémy měly vyřešit. Ale předně potřebujeme dostatek peněz. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Semelová.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já bych se jen v souvislosti ještě s domácím neboli individuálním vzděláváním chtěla zeptat kolegů a kolegyň po mé pravici, jak se to dává dohromady s vašimi proklamacemi týkajícími se inkluzivity vzdělávání, kdy chcete začleňovat všechny možné zdravotně postižené atd. do běžných tříd, kdy požadujete pomalu, aby speciální školství tady zaniklo, a přitom vyčleňujete určité žáky ze základního školství a necháváte je učit doma. To je první poznámka.

    Druhá věc, proč tu byl takový křik kvůli zákonu o pedagogických pracovnících, když právě vy na pravé straně jste požadovali, aby tam nebyly žádné výjimky, aby všichni měli kvalifikaci a nikdo nebyl neaprobovaný a nekvalifikovaný. A teď je necháte učit doma kýmkoli z řad rodičů. (Potlesk z levé strany.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka paní poslankyně Novákové. Máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Dámy a pánové, já se domnívám, že teď už je debata na té úrovni, že tak trochu zneužíváme logicky toho, že ne všichni poslanci se podrobně seznámili s obsahem všech pozměňovacích návrhů. Chtěla bych upozornit na to, že součástí pozměňovacích návrhů, které schválil výbor, a to je A, pozměňovací návrhy A10, 14 a 15, je i to, že by bylo individuální vzdělávání kontrolováno, že tam bude mít jakési dispozice Česká školní inspekce, a že pokud by se odehrávalo individuální vzdělávání na druhém stupni, je předpokladem, že garant má vysokoškolské vzdělání. A znovu bych chtěla upozornit: individuální vzdělávání - prosím, neobracejte to tak. Podmínka conditio sine qua non, podmínka, bez které to my nemůžeme podpořit, když nebude dovoleno několika desítkám či maximálně stovkám rodin, které se rozhodnou, ne že vyčleňují své děti, ale které se rozhodnou pro jinou variantu vzdělávání, tak vy riskujete - a tímto apeluji především na kolegyně a kolegy poslance z poslaneckého klubu ANO - dobře víte, že to je správné, a vy tím riskujete, že ta novela neprojde. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Schwarze.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré odpoledne, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, já se musím zastat pana ministra, protože už to řekla paní poslankyně Putnová, že na nás hraje, že slibuje nějaké domácí vzdělávání. Víte, to byl i můj tlak na pana ministra, že jsem mu řekl, že já také osobně jako člověk podporuji domácí vzdělávání - ale za jakých podmínek? Nedovedu si představit ve městě, kde bydlím, ve svém, kde je 14 základních škol, že každá škola bude provozovat domácí vzdělávání. To by se ti učitelé nebo ti ředitelé nebo ti, co to financují, z toho zbláznili. Teď to beru spíš ekonomicky. Podporuji domácí vzdělávání, ale za určitých podmínek. Například v kraji jedna škola, která to bude dělat. A když už se někdo rozhodne pro domácí vzdělávání, tak ať si tam dojede a ta škola je na to připravená. Z toho mám já strach. Takže to bych vám chtěl vysvětlit. To jsem sám apeloval na pana ministra. Není to jeho výmysl, že by sám nás chtěl uchlácholit, že si vymyslí nějakou novelu nebo my něco připravíme. Takhle to bylo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Pilný.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, určitě novela školského zákona je potřebná a já pro ni určitě zvednu svůj hlas. Na druhou stranu bych si dovolil upozornit, že přes to, co dnes odhlasujeme, budoucnost vzdělávání je personifikovaná a je také individuální. Je to už proto, že vzdělávání je dnes celoživotní proces a bez ohledu na to, jaká pravidla zavedeme v tom, co se odehrává v kamenných školách, tento proces bude pokračovat a je v tom budoucnost i České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní již tedy řádně přihlášený pan poslanec Zlatuška. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, situace, jak se mi jeví se školským zákonem, je krajně nešťastná vzhledem k době, kterou Ministerstvo školství promarnilo na to, aby mohla věcná debata v bodech, u kterých teď třeba pan ministr přistupuje na to, že by mohl pokračovat dál, probíhat. Oproti tomu neproběhla debata tam, kde by se dala dělat opatření, která by byla prospěšná.

    Začnu jenom velice stručně problémem domácího vzdělávání. Jedná se o to, aby za definovaných podmínek rodiče, kteří splňují kvalifikaci, která je stanovena zákonem, kontrolovaná inspekcí, vzdělávali z důvodů, které mohu osobně považovat za důvody, na které bych nikdy v případě vlastních dětí nepřistoupil, ale které mají rodiče hluboko v sobě, aby mohli tímto způsobem pokračovat z prvního stupně na druhý.

    Dlouhodobě se diskutovalo to, co tady naše kolegyně z komunistické strany říkala jako své principiální výhrady, u kterých samozřejmě komunistický pohled na to, jak má vypadat vzdělávání, je jiný než pohled liberální, nebo pohled lidí, kteří reprezentují společnost, která je založena více na svobodách. Akcentace tohoto způsobu, který zakáže zlomkům promile, o které se jedná, aby jejich děti mohly pokračovat v individuální formě vzdělávání z prvního stupně na druhý, to mi přijde jako nerozumné a svým způsobem zbytečné vynakládání energie.

    Připomněl bych, že když byl za předchozích vlád v novele připravován školský zákon, tak tam možnost pokračování individuálního vzdělávání na druhý stupeň byla. Je to věc, která byla dlouhodobě opírána o odborná stanoviska a vyhodnocení zkušeností, které jsou s domácím vzděláváním na základním stupni. Kdybych měl parafrázovat svůj dojem z těchto odborných stanovisek Národního ústavu pro vzdělávání, tak konstatuji, že se neshledaly žádné velké problémy s tím, jak domácí vzdělávání vypadá. Strašení nějakým propadáním, strašení sociálním vyloučením, výchovou nepoužitelných autistů, to zde vůbec nehrozí. Odborné doporučení už nejméně rok a půl staré je to, aby zákon změnil podmínky tak, aby umožnil individuální vzdělávání i na druhý stupeň. V průběhu přípravy této novely na Ministerstvu školství víceméně ad hoc bez odborných stanovisek převážil názor, že by individuální vzdělávání v novele předkládané být nemělo. Pan ministr toto prezentoval hned ze začátku projednávání jako víceméně své stanovisko, přes které nejede vlak. Jeho náměstek pan Mlsna v okamžiku, kdy sliboval poslancům pomoc při vypracovávání pozměňovacích návrhů, řekl, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude asistovat s přípravou do takzvaně komplexního návrhu pouze v případě, že tam nebude individuální vzdělávání. Po debatě ve výboru převážilo většinové stanovisko doporučit Poslanecké sněmovně, aby tato možnost byla umožněna.

    Dnes budeme stát před hlasováním pozměňovacího návrhu pana poslance Kořenka, který pouze reprodukuje odmítavé stanovisko pana ministra. Pan ministr zde učinil příslib, který může vypadat jako velice otevřený, prozíravý a všechno možné, ale přichází ve chvíli, kdy už meritorně nejednáme o tom, jak má věc vypadat. Mně samotnému by se nejvíc líbilo, kdyby se návrh vrátil do druhého čtení, ale pokud ministerstvo říká, že to z časových důvodů není možné, tak tohle respektuji. Ale čas na to udělat to tak, aby tam byly vyřešeny údajné problémy, o kterých mluví pan ministr, zde nepochybně byl. Byl bohužel promarněn. Z hlediska volby, před kterou dnes stojíme, jestli individuální domácí vzdělávání podpořit, nebo ne, je pro mě volbou deklarace principu, zda tento prvek ve školském zákoně do budoucna chceme, nebo nechceme, a naopak bych panu ministrovi poskytl prostor v tom, že v další novele, pokud jsou tam vysloveně problematické jednotlivosti, je možné tyto jednotlivosti spravit. Ale dnes máme rodiče, jejichž děti se vzdělávají individuálně na prvním stupni, chtějí pokračovat tímto způsobem na druhém a v okamžiku, kdy to do novely nedáme a řekneme, že budeme pořádat nějaké další semináře a připravíme nějakou další úpravu, tak v každém případě těmto rodičům dětí na prvním stupni způsobíme přetržku možnosti individuálního vzdělávání. A toto vidím jako základní problém.

    Pojďme vzít nabídku, kterou dal pan ministr, pozitivním způsobem. Přijměme dnes možnost individuálního vzdělávání, čili odmítněme pozměňovací návrh pana poslance Kořenka, a nechť Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tu pomocnou ruku podá v tom, aby do příští novely, projednávané za dva měsíce, přibyl pozměňovací návrh, který upraví eventuální problémy. Nezpůsobíme žádnou katastrofu, protože ten takt, ve kterém děti chodí do školy a vzdělávají se, je roční, nikoliv měsíční. Nezpůsobíme rozvrat vzdělávacího systému.

    Druhý bod, který vidím jako meritorně podstatně problematičtější, se týká registru pedagogických pracovníků. Registr pedagogických pracovníků, a plně souhlasím s tím, co říkal ve své poznámce pan kolega Pilný, prostě nesplní to, co slibuje. Bude stát pouze náklady jak na straně ministerstva, tak na straně škol a zavede účelovou evidenci osobních údajů pro plus minus 250 tisíc nebo kolik pedagogických pracovníků, které máme v systému našeho školství. Neporadí si nic s těmi problémy, které jsou za tím, co zde někteří z proponentů návrhu zmiňovali, jako problémy s kvalifikací učitelů, protože neřeší problém de facto krajových systémů vzdělávání, které jsou zde dány kompetencemi zřizovatelů vůči příslušným školám. Zákon nenapravuje kompetence, nevytváří jednotný způsob řízení školské soustavy z ministerstva, pouze vytváří jednoúčelovou a vcelku zbytečnou evidenci.

    Když si přečtete důvodovou zprávu k tomuto zákonu a zhodnocení dopadů a potřebnosti zavedení tohoto, tak se tam velice podrobně musel předkladatel vyrovnat s tím, že se fakticky zavádí evidenci, která by byla v rozporu s ústavně zaručenými právy na ochranu soukromí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jen pro pořádek říkám, že dnešní projednávání třetích čtení trvá do jedné hodiny, takže budeme postupovat tak, jak jsou přihlášení nyní s faktickou poznámkou. První faktickou poznámku má pan poslanec Kořenek. Vzdáváte se, dobře. Pak je zde přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Kostřica. Máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolím si ctěnou Sněmovnu seznámit jenom s takovou osobní vlastní zkušeností. Působil jsem po sedm roků jako expert v republice Maltě za bývalého režimu před rokem 1990 a kromě mě tam byla celá řada expertů, bylo tam cca 60 až 80 dětí expertů na prvním, druhém stupni školní docházky. Tehdejší vláda zakázala jinou školu než školu sovětskou, která tam byla. Všichni kromě tří nebohých dětí, které z těch 60 až 70 se účastnily výuky v azbuce, byla vzdělávána matkami, případně otci. Mohu říct, že podle mé zkušenosti všichni získali velice dobré znalosti a jejich výsledky, když byly potom hodnoceny při zkouškách v ČR, byly shledány jako jedny z nejlepších. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že máme jednu hodinu, přerušuji projednávání tohoto bodu a přerušuji ho do pátku do deváté hodiny ranní. Nyní bude přestávka na oběd. Poprosím, aby se za tři minuty sešel organizační výbor, tak jak je obvyklé. Jednání bude pokračovat ve 14.30. Děkuji vám.

    (Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v odpoledním jednání schůze Poslanecké sněmovny. Jako první bod máme zařazen

    Prosím ministryni práce a sociálních věcí paní Michaelu Marksovou, aby se ujala slova. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já zde uvádím vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti. Tento návrh především sjednocuje přístup k poskytování podpory v nezaměstnanosti u těch uchazečů, kterým zákon umožňuje a neumožňuje vykonávat takzvané nekolidující zaměstnání a zároveň pobírat či nepobírat souběžně podporu v nezaměstnanosti. Dnes je tam kategorie lidí, kteří mohou pobírat podporu a zároveň vykonávat takzvané nekolidující zaměstnání, jedná se o jednatele firem nebo členy správních a dozorčích rad. Tento návrh to sjednocuje. A je zde ještě několik dalších úprav, které všichni máte v podkladech. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Jaroslav Zavadil, aby se ujal slova.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý den, pane předsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, vážená vládo. V tomto případě také nebudu moc hovořit. Paní ministryně sdělila, o co vlastně v tom návrhu jde. Já se domnívám, že zatím v této fázi je potřeba jenom, abychom to propustili do druhého čtení. Já si sám říkám o to, aby to bylo přiděleno výboru pro sociální politiku, který by se měl zabývat právě těmi věcmi, které se týkají nekolidujícího zaměstnání, a hledat další možnosti, které se nabízejí.

    Takže tolik snad z mé strany zatím vše a žádám, aby to bylo propuštěno do druhého čtení s tím určením, aby to prošlo výborem pro sociální politiku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Beznosky. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Kolegyně, kolegové, ten úvod byl velmi stručný. Jsem rád, že pan předseda Zavadil sám navrhl, že pošleme tento zákon do výboru pro sociální politiku, protože k tomu mám alespoň tři připomínky, respektive ten zákon, návrh zákona přináší tři základní body, ke kterým bych se chtěl vyjádřit.

    První bod, který zrovnopravňuje dvě osoby, osoby žádající o podporu v nezaměstnanosti, to znamená skupiny žadatelů o podporu v nezaměstnanosti s nekolidujícím zaměstnáním a skupiny osob v postavení členů obchodních společností nebo družstev, jejich postavení dosud nebylo upraveno, to já považuji za správné toto, tady tomu rozumím. Rozumím i tomu řešení, které by tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti i zastavení její výplaty u uchazečů o zaměstnání s nekolidujícím zaměstnáním a uchazečů v postavení členů obchodních společností nebo družstev odvíjel od stejné rozhodné skutečnosti. Tam je to opravdu dobře. Je to řešení, které napravuje stav, který vznikl někdy v roce 2004, a teď tento bod tedy moji podporu mít bude.

    Co se týče druhého podstatného bodu, který nově zavádí možnost započítat dobu dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti do rozhodné doby pro schválení podpory v nezaměstnanosti za podmínky, že dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě 7 dnů, myslím si, že je to zatím jakoby aplikovatelné, ale do budoucna je to věc, která bude lehce zneužitelná. A to si myslím, že bude velké téma. Mimochodem na výboru, anebo případně sám v tomto bodě připravím pozměňovací návrh. Okruh těch osob, které by to zneužívaly, protože dneska podle statistik je to zhruba 400, tak by se podle mého názoru radikálně, ale opravdu radikálně zvýšil.

    Třetí podstatný bod, který ten návrh zákona opravuje, je úprava legislativního postavení státní příspěvkové organizace, Fondu dalšího vzdělávání, které dosud nebylo jednoznačně zakotveno. V překládaném návrhu je uvedeno, že možnost zřízení či zrušení státní příspěvkové organizace v zákoně o zaměstnanosti povede k vyloučení pochybností o jejich postavení a o vymezení oblasti, ve které bude oprávněna vykonávat svou činnost. To je věc, se kterou se ztotožnit dokážu a rozumím tomu.

    Čili za sebe říkám, že podpořím propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a ve druhém čtení buďto přijde výborový návrh, pozměňovací návrh, který navrhnu na jednání výboru, anebo ho prostě navrhnu sám.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že napadlo nic jiného v rozpravě než návrh na přikázání, tak o tom nyní budeme hlasovat.

    Organizační výbor v souladu s panem zpravodajem navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak. Mám zde žádost o odhlášení, takže prosím všechny o novou registraci.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním tohoto tisku výboru pro sociální politiku, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 130, přihlášeno je 112, pro 107, proti 1. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru pro sociální politiku. Děkuji panu zpravodaji i paní ministryni.

    Ještě zde mám omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Hubáčková, a to mezi 14.30 až 15.30 hodinou z důvodu návštěvy u lékaře.

    Budeme pokračovat bodem

    Opět prosím paní ministryni práce a sociálních věcí.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci. Cílem tohoto předloženého návrhu je především zachování právní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce, což je princip, na kterém se dohodla tripartita. Tím opodstatněním je, že se domníváme, že náhrady škody a nemajetkové újmy souvisí úzce se specifičností právních vztahů založených na výkonu závislé práce, nicméně to nebrání tomu, aby se i tato zvláštní právní úprava přizpůsobila novým trendům soukromého práva. Zároveň se v této souvislosti navrhuje, aby se zrušil zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který, jak známo, od svého schválení v roce 2006 ještě dosud nenabyl účinnosti. Takže se domníváme, že tento návrh může být přijat. Opakuji, shoda k tomuto řešení je i na základě závěrů tripartity.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Prosím pana zpravodaje, kterým je opět pan poslanec Jaroslav Zavadil. (V sále je velký hluk.)

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Tak ještě jednou hezký dobrý den. Já tentokrát budu mít trošičku delší komentář, resp. svoji zpravodajskou zprávu, protože si myslím, že tato norma si to zaslouží.

    Škoda, za kterou odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli, a její náhrada jako škoda, za kterou odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci, a její náhrada včetně...

    Pane předsedající, prosím vás, já je nechci napomínat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já poprosím levou stranu sálu, aby se ztišila. Děkuji.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám pěkně, pane předsedající. Budu pokračovat - včetně škody týkající se zdraví zaměstnance, a její náhrada byla vždy, ale je i v současné době podstatnou a významnou součástí právní úpravy pracovněprávních vztahů, kterou obsahovala a obsahuje zákonná úprava pracovněprávních vztahů. Bylo tomu tak za prvního zákoníku práce, je tomu tak i podle druhého zákoníku práce, který byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 262 v roce 2006 a nabyl právní účinnosti 1. ledna 2007.

    Právní úprava náhrady škody, za kterou odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli, a právní úprava náhrady škody, za kterou odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci, s výjimkou náhrady škody na zdraví zaměstnance, je obsažena v části 11 zákoníku práce a tato právní úprava vychází v zásadě z osvědčené úpravy náhrady škody podle prvního zákoníku práce.

    Náhrada škody na zdraví zaměstnance z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je s právní účinností od 1. ledna 2007 obsažena pouze v přechodných ustanoveních zákoníku práce, a to v ustanoveních § 365 až 393. Důvodem pro takový legislativní postup bylo to, že právní úpravu odpovědnosti za škodu zaměstnance z nemoci z povolání měl nahradit zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců měl, jak se původně předpokládalo, nabýt právní účinnosti již od 1. ledna 2007, ale víme, že se tak nestalo, a pokud by zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců nabyl právní účinnosti tak, jak byla předpokládána, byla by právní úprava náhrady škody na zdraví zaměstnanců obsažena v přechodných § 365 až 393 zákoníku práce. Byla by zkonzumovaná a namísto ní by se napříště postupovalo podle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců konstruovaného nikoliv na principu náhradovém, ale na principu pojišťovacím. Skutečností však je, že nabytí právní účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců bylo příslušnými zákony celkem čtyřikrát odloženo. Podtrhuji - čtyřikrát odloženo. Naposledy se tak stalo zákonem, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 184 v roce 2014, s tím, že nabytí právní účinnosti bylo stanoveno dnem 1. ledna 2017. To si tady určitě už pamatujeme.

    Nepopiratelnou skutečností je, že právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců by byla pro zaměstnance poškozené na zdraví méně výhodná, než je tomu podle právní úpravy odpovědnosti za škodu na zdraví podle zákoníku práce, za kterou jim na základě objektivní odpovědnosti, to znamená odpovědnosti za výsledek, odpovídá jejich zaměstnavatel.

    Právě otázka výhodnosti a paušálního přístupu ke všem fyzickým osobám zaměstnancům bez rozdílu vystoupila výrazně do popředí v souvislosti s nabytím právní účinnosti nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014, který vychází z předpokladu, že poškozená strana se stranou odpovědnou mají o náhradě škody jednat a dohodnout se o ní včetně výše její náhrady, a v případě, že k takové dohodě nedojde, musí poškozená strana podat občanskoprávní žalobu na odpovědnou stranu k soudu, chce-li se nějaké náhrady škody domoci.

    Přitom je nezbytné vnímat i tu skutečnost, že náklady náhrad za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání nese zaměstnavatel, což vyplývá již legálně z definice závislé práce, která je obsažena v § 2 zákoníku práce. Proto zákoník práce v § 365 stanovil právní úpravu pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Tato právní úprava je skutečně zastaralá a je poplatná době svého vzniku v roce 1992-1993. Zakládá monopol dvou pojišťoven, a to České pojišťovny, a. s., a Kooperativy, a. s., což není v souladu s evropským právem. Vychází se totiž z § 205d prvního zákoníku práce a vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Tato vyhláška byla čtyřikrát novelizována a náklady správní režie pojišťoven v zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání byly však dvakrát změněny také zákonem, naposledy zákonem č. 182/2014, na který si tady pamatujeme, který nabyl právní účinnosti 1. ledna 2015, kde se náklady správní režie uvedených pojišťoven snížily na 4 % z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce.

    Právní úpravu, kterou obsahuje § 365 zákoníku práce, který se odkazuje na § 205d prvního zákoníku práce nebo vyhlášku Ministerstvu financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, je nutné nahradit novou zákonnou právní úpravou. Tuto právní úpravu je nezbytné začít v působnosti vlády připravovat bez zbytečných odkladů a diskusí o tom, do působnosti kterého ústředního správního úřadu patří nebo nepatří.

    Hlavním účelem projednávaného vládního návrhu zákona je přenesení právní úpravy odpovědnosti zaměstnavatele - a tak dále, já bych takhle mohl pokračovat dál. Já vás nebudu zatěžovat tím, co tam je dál ve zprávě, protože tam toho je ještě hodně. Ale chtěl bych říci úplně na závěr, že se domnívám, že by měla Sněmovna propustit tento zákon do druhého čtení. Domnívám se, že by to měl dostat zase jako gesční výbor pro sociální politiku. A tady bych ještě navrhoval, že by se na tom měl také podílet hospodářský výbor, protože ty věci, které se týkají úrazového pojištění, jsou věci, které by je také měly mimo jiné zajímat.

    Takže můj návrh je propustit do druhého čtení a o návrzích do jednoho a druhého výboru nechat hlasovat. Já vám děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Opálka.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych nastínil některé problémy, které bych rád diskutoval a vyjasnil ve výboru pro sociální politiku, kterému navrhuje organizační výbor tento tisk projednat.

    Jako pozitivum hodnotím pevné zakotvení hmotněprávní úpravy do jednotné části zákoníku práce a valorizaci částek za odškodnění. To bylo dlouhodobě kritizováno a nakonec jsme se tím zabývali přednedávnem.

    Současně je však vládou navrhováno i zrušení dosud platného, ale neúčinného zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a zrušení nebo změna některých dalších s tím souvisejících zákonů, neboť podle vlády je v současné době již zřejmé, že podle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání provádět nebude, a není proto důvodné, aby byl zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, nadále udržován jako stále platný. Platný od roku 2006, leč dlouhodobě neúčinný. Myslím si, že tento zákon má svou historii řady novel, především novel ve smyslu odkládání jeho účinnosti. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se, kdo se dál hlásí. Pan poslanec Vilímec, prosím.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, pan zpravodaj byl velmi obsáhlý. Já se nebudu pouštět do hodnocení jednotlivých paragrafů. Víme, že zákon o úrazovém pojištění byl schválen v roce 2006. Od té doby uplynulo devět let. Udělal jsem si takový historický exkurs, protože tehdy jsem ještě nebyl poslancem, a vlastně jsem zjistil, že to byl zákon, který připravila a prosadila ještě vláda Jiřího Paroubka. Původně byla účinnost stanovena na 1. leden 2007, potom se to několikrát odsunovalo. Poslední odsunutí bylo už i z vůle této Sněmovny na 1. ledna 2017. Ten zákon, a taky o tom mluvil pan zpravodaj, měl nahradit, on použil slovo osvědčenou a já to také použiji, objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví a pojistnými dávkami, víceméně systémem úrazového pojištění zaměstnanců.

    Pročítal jsem si alespoň část tehdejší diskuse a musím uvést, že jedinou politickou stranou, jediným politickým subjektem, který byl proti schválení zákona, byla ODS. Zákon byl vetován Senátem a v zásadě prošel hlasy tehdejší koalice, ale protože Unie svobody, dnes již neexistující, dodala pouze dva hlasy, tak ten zbytek hlasů byl obstarán hlasy komunistických poslanců. To je historie tohoto návrhu.

    Pokud nová vláda nebo vláda současná, kde sociální demokracie hraje výraznou úlohu, navrhuje zrušení zákona, který prosazoval před devíti lety pan ministr Škromach, tak to vede k takové zvláštní situaci, že někteří z poslanců, kteří tehdy hlasovali pro zavedení zákona o úrazovém pojištění, teď budou hlasovat o zrušení. I takové jsou klikaté cesty politických postojů.

    Musím říci, že ODS je v tom konzistentní, byla konzistentní, nechtěla tento zákon. Ukázalo se, že stejně ty výdaje finanční atd., já tady můžu ocitovat i důvody, které se uváděly před devíti lety, paní poslankyni Páralovou z ODS, která uvedla: Za prvé, návrh přináší zbytečné finanční náklady, za druhé, zvyšuje sankce, za třetí zvyšuje povinnosti zaměstnavatelů atd., za páté, z hlediska bezpečnosti práce obsahuje malou motivaci k prevenci úrazů, a konečně za šesté, výrazně zvyšuje administrativní náročnost a prodražuje celý systém. Nebyla jediná v tomto hodnocení.

    Podle mého soudu další vývoj ukázal, že zákon o úrazovém pojištění nebyl nastaven šťastně, že přichází doba, kdy by se měl zrušit, a v tomto smyslu, tak jak ODS před devíti lety postupovala, tak bude postupovat i teď. To znamená, nemáme problém, jsme konzistentní politickou stranou, neměníme názory ani po devíti letech.

    Tolik spíše takový historický exkurs, který, myslím, je ale také namístě, protože zapomínati je lidské a někdy je potřeba to připomenout.

    Další věc se týká nastavení valorizačního schématu, nebo víceméně zákona o zmocnění. Tady bych jenom ocitoval, určitě to bude předmětem diskuse na výboru pro sociální politiku, že v důvodové zprávě se předpokládá, pokud dojde k valorizaci, že to bude znamenat víceméně dvojnásobek, nebo navýšení ročních výdajů o více než dvojnásobek, u bolestného na 600 až 750 milionů a u ztížení společenského uplatnění na 700 až 800 milionů korun. Důvodová zpráva předpokládá, že vzhledem k tomu, že vybrané pojistné činí zhruba 2 miliardy korun, že by se to mělo -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane kolego, ale prosím sněmovnu o klid.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Já už budu končit. Z toho pojistného. Myslím, že je to potřeba analyzovat, analyzovat na půdě výboru pro sociální politiku, protože jsou to poměrně velké částky. Za sebe, a myslím, že i za kolegy, souhlasím s tím, aby to prošlo do druhého čtení, aby výbor pro sociální politiku se tím intenzivně zabýval, nejen zrušením zákona o úrazovém pojištění, ale těmi dalšími věcmi, a případně učinil nezbytné úpravy. Děkuji za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, kdo dál se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. Tudíž se budeme zabývat návrhem na přikázání.

    Organizační výbor navrhl přikázat tento tisk výboru pro sociální politiku a pan zpravodaj navrhl přikázání hospodářskému výboru. To znamená, máme tady dva návrhy na přikázání. Zeptám se, zda ještě někdo má další návrh. Není tomu tak.

    Budeme hlasovat o přikázání výboru pro sociální politiku. Ještě zazvoním na kolegy v předsálí a budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 131. Přihlášeno je 146, pro 121, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 132. Přihlášeno je 147, pro 116, proti 5. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme přikázali tento tisk výboru pro sociální politiku a hospodářskému výboru. Tím končím projednávání bodu 29.

    Budeme pokračovat bodem

    Z pověření vlády tento tisk uvede pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. (Někteří poslanci se shlukují a debatují, ostatní se baví mezi sebou v lavicích.)

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl předkládaný návrh zákona novelizujícího zákon o veřejném zdravotním pojištění a další související zákony.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám a prosím hloučky v Poslanecké sněmovně, aby se buď usadily, nebo svou diskusi přenesly do předsálí. Platí to i pro předsedy poslaneckých klubů. A předsedu výboru pro sociální politiku taktéž. (Po chvíli se debatující poslanci rozešli na svá místa.) Děkuji.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je posílení státního dozoru nad finančními toky zdravotního pojištění a nad fungováním zdravotních pojišťoven, jak o tom hovoří programové prohlášení vlády České republiky. Na základě této skutečnosti se navrhuje změna právní úpravy v zákonech upravujících systém veřejného zdravotního pojištění a činnost zdravotních pojišťoven spočívající zejména v otázkách zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí nebo specifikace právní úpravy překážek pro výkon ředitele a členů orgánů zdravotních pojišťoven. Zveřejňování zmíněných smluv přinese zvýšení transparentnosti vynakládání veřejných prostředků v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Jde o komplexní úpravu, o níž jsem zde před Vánocemi v rámci projednávání návrhu zákona týkajícího se lázeňské péče hovořil.

    Tento návrh ukládá zdravotním pojišťovnám zveřejňovat základní smlouvy, a to včetně úhradových dodatků a všech změn, a to nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření těchto smluv. Navíc spolu s těmito smlouvami budou zdravotní pojišťovny zveřejňovat také skutečnost, zda se v daném případě řídí úhradovou vyhláškou, nebo nikoliv, což zvýší přehlednost zveřejňovaných smluv. Jedná se o návrh, který prošel řádným legislativním procesem a v jehož rámci jsou samozřejmě řešeny také související otázky ochrany osobních údajů nebo úprava příslušných sankcí.

    Co se týče úpravy poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí, je předloženým návrhem odstraňován dlouhodobě nevyhovující stav, kdy dotčená ministerstva mnohdy nedisponují podrobnými informacemi, které jsou nezbytné pro výkon jejich působnosti. Jedná se především o data a informace nezbytné k tvorbě úhradových mechanismů, sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb nebo rozvoj systému přerozdělování. Tyto informace mají k dispozici zdravotní pojišťovny, kterým ovšem není stanovena zákonná povinnost je ministerstvu poskytovat. Například při tvorbě úhradových vyhlášek vychází Ministerstvo zdravotnictví často ze zevšeobecněných dat a údajů, které nemají dostatečnou relevanci, a proto je žádoucí rozšířit oprávnění Ministerstva zdravotnictví získávat potřebné informace, které pomohou zajistit efektivní vynakládání veřejných prostředků systému veřejného zdravotního pojištění.

    Vymezení překážek pro výkon funkce u osob, které mají vliv na rozhodování zdravotní pojišťovny, tak aby nedocházelo ke střetům zájmů těchto osob, představuje opatření zajišťující nestranné rozhodování vrcholných orgánů zdravotních pojišťoven, což má pozitivní vliv na řádné hospodaření pojišťoven.

    V souvislosti s efektivním využíváním financování systému veřejného zdravotního pojištění obsahuje návrh také další ustanovení, týkající se například zákazu náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob, snížení povinného přídělu do rezervního fondu nebo zrušení zajišťovacího fondu, který již neplní svou funkci a jeho provoz je ztrátový. V návrhu pak nechybí ani příslušná úprava správních deliktů. Dále jsou v materiálu obsaženy úpravy dílčích problémů vyplývajících z aplikační praxe a vývoje v medicíně a některá legislativně technická zpřesnění.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, předložený návrh je jedním z opatření, která mají za cíl zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění, a proto věřím, že jej podpoříte. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Rostislav Vyzula.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, v podstatě to gros bylo řečeno. Já bych jenom doplnil pár informací, aby se nám tato novela, na kterou jsme dlouho čekali, více přiblížila.

    Předně návrh, který zde je, je to záležitost naplnění úkolů, které na něj vyplývají z usnesení vlády č. 308 ze dne 28. dubna 2014. Týká se potom bodů, které zde byly rozvedeny. A možná bych jenom krátce doplnil některé údaje.

    Pokud se týká zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, to je to, co jsme tady obšírně diskutovali těsně před Vánocemi. Jedná se o veřejné peníze, a proto veřejnost má právo vidět, zda jsou v této oblasti nějaké nesrovnalosti. V současné době totiž je možno získat takovéto informace, ale jenom na základě žádosti prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

    K dalšímu bodu. Pokud se týká poskytování informací zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí, tam myslím, že bylo všechno řečeno.

    K dalšímu bodu. Zákaz náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob. Tady bych chtěl poukázat na jeden fakt, že dle dostupných dat Ministerstva zdravotnictví došlo například k 1. 1. 2012 k nestandardnímu přechodu cca 24 tisíc pojištěnců ze Všeobecné zdravotní pojišťovny do Vojenské zdravotní pojišťovny, což pro VZP znamenalo pokles příjmů o půl milionu za rok. Nehledě k tomu, že ty třetí osoby používají velmi nekalé metody, a tím přivádějí v omyl dané klienty. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím tři přihlášky. První je paní poslankyně Soňa Marková a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto návrhu zákona, který nazýváme také někdy tzv. transparenční novelou.

    Tato novelizace si vytyčila za cíl upravit nově některé oblasti, jako je povinné zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, rozšíření informační povinnosti zdravotních pojišťoven vůči Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí, zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob, snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu, zpřesnění právní úpravy střetu zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven.

    Vycházíme-li z toho, že se jedná o první takto rozsáhlou vládní novelu zákonů ve zdravotnictví připravenou kompletně touto vládou a že je nám předkládána po roce jejího působení, mám za to, že by se mělo jednat již o systémovou komplexní změnu, do které se promítají největší problémy našeho zdravotnictví a jejich řešení. Z prostého výčtu oblastí, do kterých zasahuje, je však jasné, že tomu tak zřejmě úplně není.

    Vláda sama sobě připravila již na jaře loňského roku materiál, kde identifikovala největší problémy zdravotnictví a rozdělila je do tří oblastí. Tou první byly problémy, které lze řešit téměř okamžitě v rámci činnosti ministerstva, např. činnost přístrojové komise. Tím druhým bodem potom byly problémy, k jejichž řešení je třeba relativně jednodušší právní úprava. A potom to byly problémy, systémové změny, jejichž úprava měla být součástí širší novelizace příslušných zákonů, kterou jsme měli mít na stole právě někdy v této době. Realita je nicméně taková, že z první skupiny se částečně rozjela pouze přístrojová komise, další body se tak nějak zasekly na půli cesty. Z rychlých změn, které měly být účinné k začátku letošního roku, se nakonec stal text, který máme dnes před sebou a máme ho posoudit. Ty dlouhodobé změny tady jsou zatím v nedohlednu. A systémově neřeší tato novela téměř nic.

    Co tedy řeší trošku podrobněji. Takže co se týká zveřejňování smluv, je to v podstatě úprava, kterou jsme již jednou schvalovali, aby poté ministerstvo coby gestor změnilo názor a při hlasování o vráceném textu již bylo proti této úpravě. Navíc zveřejňování smluv minimálně ze strany největší zdravotní pojišťovny již probíhá, přičemž máme k dispozici i jiné nástroje, jak zkultivovat veřejnou kontrolu smluv o úhradách, než je pouze zákon. A jak navíc vyplývá ze samé podstaty smluv o úhradách, z jejich zveřejnění se nedozvíme plnění faktické, a tak půjde o značně nedokonalou informaci.

    Druhý bod, kterým se tato novela zabývá, je rozšíření informační povinnosti. Zde se rozšiřuje informační povinnost zdravotních pojišťoven především vůči Ministerstvu zdravotnictví. A jak? Ministerstvo identifikovalo, že mu scházejí informace, které potřebuje k tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění. Dále sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, udržování a rozvoj systému přerozdělování pojistného nebo sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb. Naskýtá se tedy otázka, jak to Ministerstvo zdravotnictví dělalo doposud, jak byly připravovány úhradové vyhlášky, jak Ministerstvo zdravotnictví sledovalo plnění povinnosti zdravotních pojišťoven zajistit místní a časovou dostupnost hrazených služeb, jak ministerstvo dosud pracovalo na kultivaci systému přerozdělování, o kterém slýcháme již delší dobu. Co to je nákladová efektivita zdravotních služeb, přesně nevíme. Máme ji definovanou pro léčivé přípravky jako poměr mezi náklady a přínosy spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu. S touto hodnotou také pracuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a k těmto údajům již Ministerstvo zdravotnictví přístup má. U léčivých přípravků máme také zakotveno, že nákladová efektivita je předmětem obchodního tajemství. Co je nákladová efektivita zdravotních služeb, nadále nevíme. Nevíme, je-li součástí obchodního tajemství, a nevíme, co s tímto údajem Ministerstvo zdravotnictví smí či nesmí dělat.

    Další téma, které se prolíná touto novelou, je potom zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob. I zde lze se záměrem jen souhlasit. Praktické provedení ovšem poněkud pokulhává, neboť vůbec nevylučuje možnost, že zdravotní pojišťovny přijmou na jakýkoli druh dohody mimo pracovní poměr prakticky i stejné osoby, které pro ně tuto práci vykonávaly doposud, čímž přestávají být třetí osobou a mohou stejné praktiky provozovat i nadále.

    Další téma se potom týká snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu. Ovšem toto opatření z těch všech zvažovaných, která nám jsou předkládána, je asi to nejhorší a nejnezodpovědnější. Systém, který obhospodařuje 200 miliard korun, nemůže přece fungovat bez rezerv. Již snížení ze 3 % na 1,5 % bylo nezodpovědné, ale další snížení na 0,75 % je už poněkud nepochopitelné. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším v obecné rozpravě je pan poslanec Hovorka, připraví se pan poslanec Heger.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím několik poznámek k předloženému návrhu zákona. On obsahuje některé dobré věci a také obsahuje některé věci škodlivé. Nejdříve vyjmenuji ty dobré věci.

    Samozřejmě transparentnost je důležitá, ovšem toto pojetí transparentnosti, kdy smlouvy nejsou podmíněny, resp. zveřejnění není podmíněno platností, nebo jejich účinnost a platnost není podmíněna zveřejněním, samozřejmě přináší ten problém, na který se můžeme podívat v případě protonového centra. Pokud by platil systém, že smlouva, pokud není zveřejněna, není platná a není účinná, tak by smlouva o smlouvě budoucí s protonovým centrem, kterou uzavřel tehdy nucený správce VZP, nikdy nevstoupila v platnost a odpadly by jakékoli arbitráže a jakékoli soudní spory. To jen dávám na zvážení panu ministrovi.

    Co je důležité - považuji i zákaz zdravotním pojišťovnám vykonávat nábor pojištěnců prostřednictvím třetích osob za provizi. Současně považuji za vhodné, že pokud se po dlouhodobém pobytu v cizině vrátí pojištěnec opět ke své zdravotní pojišťovně do českého systému zdravotního pojištění, pak musí doba opětovného přihlášení trvat minimálně dva měsíce, než může pojištěnec čerpat péči, a to proto, aby se zabránilo spekulativnímu čerpání levnější zdravotní péče u nás. A to je, bohužel, velmi obvyklé, že lidé ze zahraničí si přijíždějí, odskakují si do České republiky udělat údržbu svého těla, a samozřejmě je to na úkor našeho systému veřejného zdravotního pojištění.

    Za dobré rovněž považuji, že novela upřesňuje, co je zdravotním výkonem v seznamu výkonů myšleno a jaké jsou podmínky pro vykázání takového výkonu. Pokud nedojde k dohodě mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, musí se vykazování řídit pravidly v seznamu zdravotních výkonů.

    Současně považuji za vhodné, že se zdravotním pojišťovnám ukládá bezúplatně předávat Ministerstvu zdravotnictví informace z informačního systému pro tvorbu úhradových mechanismů a sledování efektivity zdravotních služeb. Myslím si, že by tu měla být zakotvena i povinnost členů správních, případně dozorčích rad jmenovaných ministerstvy, aby měli povinnost informovat svá ministerstva o dění ve zdravotních pojišťovnách, protože dnes se tu bohužel naráží na povinnost mlčenlivosti a myslím si, že toto je v naprostém rozporu s efektivním výkonem dozoru nad zdravotními pojišťovnami.

    Nyní se ale zmíním o věcech, které považuji za špatné. Ke dni 1. 2. 2016 se zrušuje bez náhrady zajišťovací fond zdravotních pojišťoven, který byl před několika lety téměř vyčerpán ve prospěch mimořádného přerozdělení pro VZP. Jednalo se tehdy o částku 3 miliardy korun, bylo to, tuším, v roce 2011 nebo 2012, kdy se tato částka vlastně sebrala všem zdravotním pojišťovnám a poslala se do VZP. Zajišťovací fond měl sloužit původně pro uspokojení pohledávek případné likvidované Zaměstnanecké pojišťovny. Současně Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že Státní ústav pro kontrolu léčiv není schopen vykonat hloubkové kompletní revize léčivých přípravků v léčivých skupinách ani za tři roky. Proto se navrhuje termín hloubkových revizí léčivých přípravků prodloužit na pět let a doplnit o zkrácené revize. Vzpomínám si, jak tu v roce 2007 ministr Julínek sliboval, jak právě systém hloubkových revizí ve skupinách přinese obrovské úspory v nákladech na léčiva. Ukazuje se po těch letech, že nestačí ani tři roky a je třeba prodloužit tuto lhůtu na pět let.

    Snižování rezervních fondů zdravotních pojišťoven je nežádoucí a nebezpečné. V současné době výběr pojistného roste a je třeba pamatovat, že krizové situace se mohou opakovat, jak se cyklicky opakují. I z toho důvodu výbor pro zdravotnictví doporučuje ministerstvu vytvořit podmínky v úhradové vyhlášce pro naplnění rezervního fondu zdravotních pojišťoven, takže tady předpokládám, že není možné rezervní fond dále snižovat.

    Při řešení střetu zájmů ředitele a členů orgánů zdravotních pojišťoven by se mělo pamatovat samozřejmě na osoby blízké, ale předpokládám, že zejména tato část zákona bude předmětem velké diskuse na zdravotním výboru, protože řešení střetu zájmů samozřejmě bude znamenat překážku pro působení pro prakticky všechny lékaře, kteří mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

    Za důležité považuji posunout termíny pro dohodovací řízení a tvorbu úhradové vyhlášky na dřívější datum, a to z toho důvodu, že není možné, aby se úhradová vyhláška přijímala v závěru kalendářního roku. A řeknu praktický příklad. Úhradová vyhláška pro tento rok vyšla ve Sbírce zákonů 23. 12. Její konečná podoba je výrazně jiná, než se připravovala a se kterou zdravotní pojišťovny byly seznámeny. To samozřejmě přináší problém, protože dochází ke zvýšení výdajů zdravotních pojišťoven nad to, co ony měly připraveno a schváleno ve svých zdravotně pojistných plánech. Například jen u Všeobecné zdravotní pojišťovny toto navýšení dělá 1,6 miliardy, se kterým se tato pojišťovna musí nějakým způsobem vypořádat. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Hovorkovi, a ještě než vystoupí pan poslanec Heger, tak tady mám faktickou poznámku pana poslance Nykla. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne. Já bych navázal na to, co řekl pan poslanec Hovorka. Já jsem vcelku spokojen s tím zákonem, s tím návrhem, to je pěkně uděláno, ale je tam ten § 18, ve kterém jsou dva body, které říkají, že členy orgánu správní rady pojišťovny nesmí být lidé, kteří vlastně mají nějakou smlouvu s pojišťovnou, poskytují služby. Já si myslím, že to je nedobře vyřešeno, protože právě lidé, kteří pracují ve zdravotnictví a rozumějí tomu mnohdy více než lidé, kteří jsou trošku odtrženi od toho zdravotnictví, mají výhodu, že v té správní radě jsou schopni pracovat skutečně odborněji než ti lidé, kteří nejsou v tom oboru. A pravda je, že právě že to je transparentní, čili pokud ti lidé mají nějakou smlouvu s pojišťovnou, ta smlouva je teď veřejná, nebo bude veřejná, uveřejněna, čili každý si může dohledat, zda ten člověk, který je ve správní radě a zároveň pracuje ve zdravotnictví, nemá z toho nějaké výhody.

    Takže bych se přikláněl za to, aby se ve zdravotním výboru v rámci projednávání upravily tady tyto body, ale jinak celkově k tomu návrhu zákona nemám žádné velké připomínky a jsem rád, že časově bylo splněno to, kdy jsme v prosinci projednávali ten návrh poslance Hovorky - bylo řečeno, že v brzké době přijde vládní návrh, takže je to splněno a to je dobře a máme čas tady upravit některé ty drobnosti v tom zákoně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji panu poslanci Nyklovi. Další řádně přihlášený je pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dobré odpoledne. Já nebudu myslím mluvit dlouho, už hodně o důležitosti toho zákona tady bylo řečeno, tak se soustředím jenom na pár věcí.

    Mluvilo se tady o tom, že zákon přináší řadu pozitivních záležitostí, já se k tomu mohu jenom připojit a zcela určitě klub TOP 09 a Starostů ho podpoří a nemáme k těm detailům větší výhrady. Snad bych jenom v detailu zmínil, že rezervní fond je záležitostí, která vypadá jako neobyčejně důležitá. Ale když si uvědomíme, že ten rezervní fond, ať byl větší, nebo je redukován již nyní a bude ještě o něco redukovanější, tak pokrývá úhrady, které ve zdravotním pojištění znamenají náklady jednoho až tří dnů. Čili je to velmi, velmi malý objem prostředků. A je tady víceméně zavedený institut ochrany státu přinejmenším nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a stát svými předběžnými úhradami, eventuálně půjčkami, je schopen krizové věci, jako byla třeba krize ve zdravotnictví způsobená hospodářskou krizí a sníženými výběry pojistného, tak dokáže překlenout, i když není mnohdy schopen v ten správný čas krizový zvýšit platby za pojištěnce. Takže já osobně bych výšku rezervního fondu nijak zvlášť nepřeceňoval.

    Samozřejmě jsou tady další výhrady, další detaily, ke kterým byly výhrady, například to, co říkal pan kolega poslanec Hovorka, o termínech některých věcí. Já bych k tomu vydání úhradové vyhlášky připojil ještě termín zdravotně pojistných plánů, které jsou tak trošku vždycky s úhradovou vyhláškou v kolizi, apod. Na tom je potřeba dále pracovat, jako je potřeba pracovat dále dlouhodobě na informatice, já bych řekl manažerské informatice nad celým systémem. Já nemyslím, že je pravda, že ministerstvo nemá a v minulosti nemělo žádná data k dispozici, nad kterými by mohlo dělat nějaké analýzy systému. Problém je v tom, že v minulosti se možná příliš velký důraz nad tu manažerskou analytiku systému příliš nekladl, ale na druhou stranu tam, kde si ministerstvo ta data chtělo opatřit, tak si je opatřilo a tu analytiku bylo schopné dělat. To, co je uzákoněno v tom návrhu, že pojišťovny musí určité spektrum dat odvádět paušálně, průběžně, bez jakýchkoli dalších debat, je správné čistě z hlediska provozu toho systému a provozu Ministerstva zdravotnictví, a usnadní tedy práci ministerstva.

    S tím vším tedy souhlas. Ale je potřeba říct jednu věc, kterou tu načala už paní kolegyně Marková. Ten zákon je do značné míry jakýsi kodexový zákon a tvoří spolu se zákonem o službách v podstatě dva pilíře, na kterých poskytování služeb stojí. Zákon o zdravotních službách nebo zákony o zdravotních službách říkají, jak se ty služby poskytují správně, když to zjednoduším, a zákon o veřejném zdravotním pojištění říká, jak se ty služby platí, to jest, jaké jsou úhrady, jak se ty peníze do systému dostanou, jaká je spoluúčast pacientů, jak známe z nesčetných diskuzí o regulačních poplatcích, jak se přerozdělují výběry apod.

    V těch kodexových věcech je ale potřeba přiznat, že máme od doby, kdy byl systém veřejného zdravotního pojištění tady založen, určité defekty, z nichž já bych si vybral pro svoji analýzu oblast právě úhradových mechanismů a úhrad cenotvorby, která dělá obrovské problémy přes všechny pokusy, které tady byly ji napravit. Je potřeba říct, že přestože ministerstvo, které vedl kdysi Tomáš Julínek, je dodnes velmi kritizované za implementaci regulačních poplatků, tak je nedostatečně oceněné to, co se v této éře odehrálo, a to bylo upřesnění cenotvorby a pravidel úhrad za léčiva. To byl průlomový krok, který vnesl do jedné třetiny úhradových mechanismů pořádek, přestože ten pořádek se nastoloval řadu let, než se usadil, než byly dalšími drobnými úpravami v tom zákonném mechanismu a algoritmu obroušeny některé hroty, ale v podstatě tento krok zahájený v roce 2007 vedl k tomu, že úhrady, nebo ceny léků a to, kolik v těch úhradách platí zdravotní pojištění, jsou dneska jedny z nejnižších v Evropě a naopak se setkáváme s problematikou nikoli vysoké ceny léčiv, ale s problematikou nedostatku léčiv na trhu díky tomu, že ceny jsou někde až příliš nízké na to, aby v tom tržním prostředí, kde se léková politika musí z příkazu evropské směrnice pohybovat, tak to prostředí je znehodnoceno právě těmi nízkými cenami.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Snad příliš neprozradím, když mu pogratuluji k jeho dnešním narozeninám a popřeji, ať zdravotní pojištění, které právě projednáváme, v budoucnu používá co nejméně. Děkuji. (Potlesk napříč sálem.)

    Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré odpoledne, pane předsedající, dámy a pánové.

    Zákon, který máme teď před sebou na stole, je skutečně zákon velmi potřebný a je nutné na začátku říct, že novela, která je obsahem tohoto zákona, je skutečná dobrá, že otevírá celou řadu věcí, které byly neřešeny a nešetřeny. Já bych mohl souhlasit prakticky se všemi svými předřečníky, kteří tady mluvili. Souhlasím i s kolegou Nyklem v tom, že odborníci mají být u toho, když se o tom rozhoduje. Zrovna tak souhlasím s tím, co říkal kolega Heger o některých nedostatcích. I slova kolegyně Markové obsahovala řadu věcí, které jsou zásadní.

    Co mně však na tomto zákoně vadí, je obecný princip našeho přístupu ke zdravotnictví a poskytování zdravotních služeb. Mám s pojišťovnictvím zkušenosti prakticky od jeho začátku. Znám všecky varianty jeho vývoje. Ten systém má celou dobu jeden naprosto zásadní nedostatek. Ten nedostatek spočívá v tom, že se neustále zabýváme tím, co zdravotnictví stojí, jaké jsou náklady v jednotlivých položkách, kde bychom měli ušetřit, co bychom měli hradit, ale vůbec se nezabýváme tím, jaká je efektivita léčebného procesu. Stále hovoříme jenom o cost a nehovoříme vůbec o pojmu benefit. A to skutečně patří do každé činnosti, ta činnost něco stojí, ale také musí něco dávat. Ona samozřejmě dává, ale je to pojišťovnický systém, kde máme jako jednoho z dalších hráčů pojištěnce, občana, a ten by měl vědět, co mu pojišťovna nabízí, v jaké kvalitě a s jakým výsledkem. VZP má obrovský pool informací o tom, jak léčebná péče vypadá, údaje o tom, jak dlouhé jsou hospitalizační doby na jednotlivých pracovištích, jaké jsou rehospitalizace, recidivy. To všecko máme. Přesto se s tím nikdy nepracovalo. Nikdy se nepracovalo s tím, zda pojišťovna uzavírá smlouvy se zařízením, které je v konkurenčním boji jednotlivých zařízení kvalitní.

    A to, co tady chci otevřít, je otázka, že bychom měli v nějaké podobě umožnit to, aby informace o výsledku činnosti jednotlivých zdravotnických zařízení byla informací veřejnou. To není nová věc. Je celá řada zemí, kde tuto informaci pacienti mají. Dokonce máme v Kanadě specifickou pracovní skupinu, což jsou strojvůdci vlaků, co jedou napříč Kanadou a na jednom konci nasednou a jedou dva dny a pak zase jedou dva dny zpátky. Ti mají ve svém zdravotním pojištění jednu zvláštnost, kterou jim vybojovaly odbory. Když jsou nemocní, tak si při závažných onemocněních mohou vybrat jakékoliv zdravotnické zařízení na území Kanady a celých Spojených států. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane kolego. Poprosím, abyste pokračoval až poté, co se sněmovna uklidní. Moc děkuji.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Já jsem se skoro lekl, že už nebudu smět pokračovat, ale výsledek byl dobrý.

    Myslím si, že to je skutečně velmi zásadní věc, kterou by se tato Sněmovna měla začít zabývat, protože po těch téměř 20 letech, kdy má možnost účastnit se všech možných jednání o pojišťovnictví a o jeho systému, jsem přesvědčen o tom, že pokud nezačneme hovořit, že na jedné straně mince je také kvalita péče a výsledky, nikdy nedospějeme k tomu, aby cost, ta cena, byla v nějaké podobě, v nějakých otěžích, které to budou řídit, a veškeré povídání o nadstandardu a o regulačních poplatcích zase ztrácí smysl, když nevíme, jestli to dáváme někomu, kdo skutečně tu péči dělá v nějaké standardní nebo mimořádné podobě. Byl bych velmi rád, kdyby se na to téma začalo hovořit, protože máme celou řadu zákonů zdravotnictví upravujících a tento bod stále zůstává velmi, velmi neřešený, a jsem přesvědčen, že je vlastně tou nejdůležitější částí. Protože co je cílem celého zdravotnictví? Uzdravit člověka v té jednoduché variantě. A my vlastně tím se nezabýváme. My se zabýváme, co by to uzdravení stálo, kdyby se povedlo. A jestli se povede, to nevíme.

    Nic to nemění na tom, že tento návrh zákona je návrhem dobrým, že je návrhem, který jde dopředu, ale byl bych velmi rád, kdyby v této podobě po jednání ve zdravotním výboru se otevřely dveře pro tuto cestu dalších diskusí o tom, jak má být zdravotnictví cestou pojištění financováno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi a gratuluji panu ministrovi. Nestává se často, že by opoziční poslanci tak vehementně chválili vládní návrhy zákonů. (Pobavení.)

    Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím vystoupit jenom velmi krátce a v podstatě chci poděkovat za velmi kultivovanou rozpravu, racionální, která k tomu návrhu zazněla. Chci tady potvrdit to, že jsme si samozřejmě vědomi, že ten návrh řeší několik konkrétních závažných problémů českého zdravotnictví, že neřeší úplně všechno. Tuto ambici jsme opravdu neměli a myslím si, že by nebyla reálná.

    To, jak jsem zaznamenal, kde jsou trochu rozdílné názory, to je na záležitost rezervního fondu, kde se ztotožňuji s tím, co tady zaznělo, že to je opravdu pseudorezervní fond, protože v okamžiku, kdy přijde opravdu závažný problém, tak stejně není schopen systém zdravotního pojištění stabilizovat a musí zasahovat stát. Ale děkuji tady i za otevření dalších témat, která asi v průběhu času, který budeme mít do druhého čtení, nevyřešíme a nepřetavíme do legislativní podoby, ale chci tady říct Poslanecké sněmovně, že na spoustě věcí pracujeme, byť některé věci prostě vyžadují čas. Myslím si, že velkým problémem českého zdravotnictví v minulosti bylo, že jsme ty věci chtěli urychlit, že jsme se chtěli vyvarovat toho to odpracovat, připravit koncepčně, nachystat. Myslím si, že zvláště co se týče práce ÚZISu jako nějaké datové základny pro české zdravotnictví, tak je tady veliký posun i díky jejímu novému řediteli, který už prokázal, že něco umí, a věřím, že i o tom se povede debata v rámci zdravotního výboru a v rámci dalších fór, kam by se to mělo ubírat. Slibuji, že budeme na tom pracovat a že přijdeme i s dalšími věcmi, které vývoj budou posunovat. Takže myslím si, že toto jsou konkrétní kroky, které teď předkládáme, které pomohou, ale jsme si vědomi, že nejsou jediné a že musí následovat další, nicméně říkám, některé věci prostě potřebují práci a potřebují čas. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Ptám se, jestli má někdo nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Je tady žádost o vaše odhlášení, odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Přistoupíme k hlasování o přikázání předloženého návrhu k projednání výboru pro zdravotnictví.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 133, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 142 poslankyň a poslanců, proti žádný. Konstatuji, že návrh byl přijat a tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví.

    Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    V úterý 17. 6. byl tento návrh přerušen v obecné rozpravě na 10. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 146/1.

    Nyní prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal zástupce navrhovatelů pan poslanec Petr Fiala a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Votava. Ptám se nejprve pana poslance Fialy jako zástupce navrhovatelů, jestli má zájem o úvodní slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám zájem o úvodní slovo, mimo jiné proto, že tento návrh jsem předkládal jménem Občanské demokratické strany v dubnu minulého roku. Na pořad jednání se dostal, jak zde bylo řečeno panem místopředsedou Sněmovny, v půlce června, byla zde bouřlivá debata a diskuse byla posléze přerušena a dnes, po tak dlouhé době, se k tomu návrhu zase vracíme. Tak považuji za užitečné, abych přece jenom připomenul, v čem je jeho podstata a proč chceme posílit nezávislost takzvané finanční rozvědky, tedy Finančního analytického útvaru, FAÚ, jak se říká ve zkratce, na Ministerstvu financí.

    Ta dlouhá doba, která uběhla od té chvíle, kdy jsme začali ten návrh projednávat, je samozřejmě negativní a nesvědčí příliš o vstřícnosti vůči návrhům opozice. Na druhé straně byla užitečná v tom, že možná mnozí z vás si více uvědomili, jak je ten návrh aktuální a jak moc ho potřebujeme. Má to i obecný rozměr, protože jsme v situaci, kdy stát nás stále více kontroluje, od kamer na ulicích, v obchodech přes odposlechy, které se stávají běžnou součástí našich životů, až po třeba novou potřebu dokazovat, jak kdo získal majetek atd. Ale s růstem pravomoci těch kontrolních a bezpečnostních orgánů, s růstem pravomoci, který je sám o sobě někdy sporný, musí být také posilována kontrola těchto orgánů, musí být tedy posilována kontrola kontrolorů, protože demokracie nemůže dopustit, aby měl jednotlivec nebo nějaká skupina možnost kontrolní činnost využít ve svůj prospěch nebo ji zneužít proti druhým. Proto chceme posílit kontrolu nezávislosti FAÚ, Finančního analytického útvaru, na vedení Ministerstva vnitra. Přístup ke klíčovým informacím má samozřejmě ministr financí, pod jehož kontrolu útvar, který monitoruje dění a peněžní toky v české ekonomice a politice, spadá, a v tom může být dlouhodobě problém i proto, že současný ministr financí se svými aktivitami ocitá ve stálém permanentním střetu zájmů. A je to i další důvod, proč chceme, aby ředitele Finančního analytického útvaru jmenovala a odvolávala vláda jako kolektivní orgán, samozřejmě na návrh Ministerstva financí. Dále chceme vytvořit samostatný kontrolní orgán v Poslanecké sněmovně pro dohled nad činností FAÚ, podobně jako je tomu při kontrole zpravodajských služeb, jako je třeba BIS nebo Vojenské zpravodajství.

    Přestože ten návrh má i aktuální rozměr a přestože může pomoci současnému ministru financí, aby nebyl v podezření z toho, že může zneužívat účelovým způsobem ty informace, které se mu dostávají, tak bych rád připomenul, že to není účelový návrh, že podobný návrh předkládala Občanská demokratická strana už v minulém období a že pouze vzhledem k pádu vlády a rozpuštění Sněmovny se ho nepodařilo projednat. Není to tedy poprvé, co se tím zabýváme. Jde nikoliv o účelový krok, ale o systémovou změnou, kterou považujeme za správnou. Proto vás, dámy a pánové, žádám o podporu našeho návrhu a žádám vás o to, abyste ho propustili do dalšího čtení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi, zástupci navrhovatelů, a nyní poprosím pana zpravodaje o slovo. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, členové vlády, chtěl bych vás předně informovat o tom, že rozpočtový výbor 28. ledna tohoto roku svým usnesením číslo 189 ustanovil podvýbor pro státní aktiva, pasiva a činnost Finančního analytického útvaru. Já jsem tady hovořil, protože se nalézáme v přerušeném prvním čtení, tak když jsme projednávali minule to prvé čtení, tak jsem tady hovořil o tom, že tento podvýbor již v minulosti fungoval v rámci rozpočtového výboru, potom nebyl obnoven v dalším volebním období, a řekl jsem také, že si umím dobře představit fungování tohoto podvýboru v rámci rozpočtového výboru, právě i se zaměřením na činnost Finančního analytického útvaru. Já si myslím, že je zcela legitimní vést diskusi o působnosti, kompetencích tohoto útvaru, který má samozřejmě mimořádné kompetence. Mimořádné kompetence v tom, že působí také coby v podstatě - nebo vykonává určitou zpravodajskou činnost v boji proti praní špinavých peněz. Dovedu si i samozřejmě představit a je legitimní diskuse i o určité kontrole tohoto Finančního analytického útvaru a myslím si, že i na půdě tedy rozpočtového výboru by řada věcí právě o činnosti tohoto Finančního analytického útvaru zaznít měla. Tolik jenom pro připomenutí, to, co se odehrálo tedy v tom období, od toho, kdy jsme zahájili první čtení, do dnešního dne o zřízení podvýboru mimo jiné pro Finanční analytický útvar.

    Jenom ještě možná k doplnění. Tento podvýbor bude mít devět členů. Pět členů musí být tedy z rozpočtového výboru a čtyři členové nemusí být členy rozpočtového výboru. Samozřejmě zřízení toho podvýboru bylo dáno ve známost klubům poslaneckým, takže pokud samozřejmě je zájem účastnit se na tomto výboru, nikomu tím bráněno není, ani tím, že tedy není členem rozpočtového výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi a budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Nikdo takový není, končím tedy obecnou rozpravu a eviduji návrh na zamítnutí předloženého návrhu, který přednesl pan poslanec Zdeněk Ondráček a pan poslanec Matěj Fichtner. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, tak jak jej předložil pan poslanec Zdeněk Ondráček a pan poslanec Matěj Fichtner.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 134, přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro 36, proti 57. Návrh nebyl přijat.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak.

    Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru?

    Zahajuji hlasování o přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 135, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že jsme tento návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji. ***

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za udělení slova. Milé kolegyně a kolegové, když dovolíte, tak pro nováčky uvedu tento tisk v tomto volebním období poprvé. Pamětníci, kteří tady už nějaký pátek zažili, si vzpomenou, že jak v mé osobě, tak i jiní kolegové z jiných stran s podobným tématem tady už stáli. Pravdou je, že to je skutečně evergreen, že tento nástroj na řešení šedé ekonomiky se diskutuje v podstatě po celou dobu existence Poslanecké sněmovny České republiky. Byl tady, jestli dobře počítám, desetkrát a z toho z mé politické frakce já tady stojím popáté. Nevím, jestli to bude šťastnější, ale věřím, že jistá vstřícnost mezi vámi se může najít pro projednání tohoto návrhu, protože o tomto či podobném řešení šedé ekonomiky se hodně diskutovalo už v předvolební kampani a mnozí jste něco podobného slibovali svým voličům.

    Pravdou také je, a to si dovolím připomenout, že tento instrument není něco, co by úplně vybočovalo, spadlo k nám z nebes, ale dokonce už byl dvakrát zakotven v našem právním řádu. Právní řád se samozřejmě vyvíjí, takže asi byste mě upozornili na to, že ten kontext je aktuálně trošičku jiný, ale prostě není to žádná divočina. Je pravdou, že nejen schválen, ale dokonce uplatňován byl tento instrument již v dobách Masarykovy republiky, konkrétně v letech 1920 až 1929. Bylo to v té podobě jak pro fyzické, tak právnické osoby, a protože tehdy samozřejmě nominální a kupní síla české měny byla trochu jiná, hranicí byl 1 milion korun tehdy československých. Znovu byl tento instrument zakotven do právního řádu po roce 1989, to je také dobré vnímat a uvědomit si, konkrétně to bylo jaro 1992, tedy doba převratných změn, kdy byl schválen na území České republiky tehdy ještě v rámci federace. Prosazovala to tehdejší vláda Petra Pitharta. Předkladatelem toho návrhu nebyl žádný levičák, ale tehdejší ministr financí Karel Špaček. Opět to bylo určeno, směřováno, k fyzickým i právnickým osobám, opět tou hranicí byl 1 milion korun majetku. Stalo se to, že se nám federace rozpadla, že od roku 1993 začala podstatná reforma daňového systému, a protože účinnost tohoto zákona měla být realizována rokem 1995, kdy se mělo poprvé dávat majetkové přiznání, tak k tomu už nedošlo a tento bohužel tehdy redundantní prvek v právním řádu byl zlikvidován v roce 1994. Ale existovalo to. Touto inspirací byli motivováni opakovaně různí předkladatelé podobného návrhu. Zejména bylo takové plodné období v dobách vlády premiéra Miloše Zemana, kdy návrh na majetkové přiznání nejprve v roce 1999 předkládal pan vicepremiér vlády Pavel Mertlík a o dva roky později pan ministr Jiří Rusnok. Vzhledem k tomu - známá věc - že tehdy vláda Miloše Zemana byla vázána opoziční smlouvou, tak si dovedete asi představit, jak to dopadlo a na co to přesně narazilo.

    Ale taková už je minulost. Nyní žijeme dnes a já si myslím, že je dobré si připomenout i mezinárodní souvislosti a mezinárodní komparace. Pravdou je, že institut majetkového přiznání v minulosti v řadě zemí byl, ale také je třeba dodat ve spojení s majetkovou daní, konkrétně s daní z bohatství, která je postupně v těch zemích nyní odbourávána, že tento institut už není zrovna četný a vyskytuje se v poněkud pozměněné podobě. Například na Slovensku, kde je uzákoněn od roku 2011, v Bulharsku, kde se vlastně nejedná o povinnost majetkového přiznání, ale o možnost reagovat na výzvu daňového úřadu, objevuje se to v pobaltských republikách, ve Švýcarsku to mohou dělat ve své kompetenci jednotlivé kantony. To je mezinárodní souvislost.

    Když jsem tady říkal, že někteří z vás jste to možná slibovali, ale v každém případě jste to měli napsané ve volebním programu, tak bych připomněl především sociální demokracii, která opakovaně podobný návrh předkládala, nejen ústy svých ministrů, ale v dobách, kdy seděla v opozici, i prostřednictvím svých poslanců jakožto poslanců opozičních. Teď na ně dolehl úděl koaliční loajality a koaličních souvislostí, ale přesto si myslím, že by měli návrh, který je velmi podobný tomu, co sami předkládali, vnímat, a to nejen proto, že mezi své politické priority to zařadil tehdy premiér, dnes prezident Miloš Zeman.

    Pokud jsem správně četl dokumenty hnutí ANO, tak před volbami mluvili o této věci spíše v souvislosti s přiznáními veřejných činitelů, politiků a úředníků. Ale je pravdou, že po vzniku vládní koalice korporovali do vládního programového prohlášení řešit tuto otázku, byť poněkud odlišným způsobem, než je návrh, který máte teď před sebou. Ve vládním programovém prohlášení se v podstatě chce, aby se to řešilo nikoliv na půdě samostatného systému majetkových přiznání, ale v rámci legislativy daňové a trestní. A pokud jsem dobře vnímal, tak se k tomu vyjadřoval i koaliční partner, strana KDU-ČSL, strana lidová, která dávala přednost, akcentovala ústy svých představitelů spíše to soudní řešení.

    A tady jsme u dilematu, před kterým budeme stát, pokud tedy chceme tento materiál vzít vážně a dál se nad ním zamýšlet, popřípadě ho dál diskutovat či ve druhém čtení ho zdokonalovat, protože si musíme uvědomit, že základní rozdíl, který tady je mezi možnými návrhy, je ten, že ten náš...

    (Řečník mluví velmi hlasitě, k řečništi přistupuje poslanec Kováčik a říká mu, aby ubral na hlasitosti.) Ale zas na druhou stranu ti, co méně slyší, tak slyší výborně, že? Já trošku uberu, jestli toho budu schopen. Ale jo, půjde to. ***

  • Poslanec Josef Vozdecký: Vážený pane předsedající, děkuji za udělení slova. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se v úloze zpravodaje velmi stručně vyjádřil k obsahu tohoto návrhu a sdělil k tomu moje stanovisko.

    Tak jak uvedl zástupce předkladatelů, jde svým obsahem i rozsahem o to, že právní úprava přiznání majetku není v našem právním řádu v současné době zakotvena. Hovořil o minulosti. Mám poznamenáno, že od roku 1999 proběhlo několik snah začlenit právní úpravu přiznání majetku do právního řádu, a to jak ze strany vlády, tak i ze strany Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky formou poslaneckých návrhů, avšak ani jeden z předložených návrhů nebyl schválen.

    Tak dovolte mi stručně ještě k této úpravě. Navrhovaná právní úprava poslaneckým návrhem zákona poslanců z řad Komunistické strany Čech a Moravy by tak měla zaplnit vzniklou mezeru v právním řádu v oblasti správy daní a omezit daňové úniky, případně jim zcela zamezit. Navrhovaná právní úprava, o které hovoří zástupce předkladatelů, se dotýká povinné osoby, za kterou je považována jak fyzická osoba, tak i osoba právnická, jejíž majetek přesahuje hodnoty v navrhovaném zákoně stanovené 10 milionů korun u fyzických osob a 30 milionů korun u právnických osob. Považuji to za důležitost v tomto návrhu. Navrhovaná právní úprava by měla přispět k získání podpory pro vymáhání daňových nedoplatků v případě daňových dlužníků, ale především by se však měla stát i preventivním nástrojem k omezení daňových úniků, a tím i nástrojem pro docílení vyšších příjmů státního rozpočtu.

    Tak jak bylo konstatováno, podtrhuji, že vláda projednala tento návrh zákona a zaujala k němu neutrální stanovisko. Uvedla a zdůraznila ve stanovisku, že si je vědoma potřeby řešit problém daňových úniků a přijmout opatření k jejich zamezení. Nicméně se nedomnívá, že předložený poslanecký návrh zákona je schopen danému cíli dostát. Vláda konstatuje, že poslanecký návrh zákona trpí mnoha koncepčními, systémovými, právními i legislativně technickými nedostatky, které by při aplikaci zákona v praxi mohly způsobit řadu výkladových problémů, resp. činí zákon prakticky neaplikovatelným. Například v návrhu zákona je návrh na dodatečnou daň z majetku se sazbou 100 %, což lze jen stěží považovat za daň, ale jde ve skutečnosti o zvláštní formu trestu propadnutí majetku, která by mohla být nakonec i přísnější než samotný trest propadnutí majetku, jak jej zná trestní právo, neboť povinné osobě není majetek zabaven, nýbrž musí uhradit částku, která může být i vyšší než částka obdržená z jeho zpeněžení.

    Tedy znovu podtrhuji, že vláda konstatuje, že poslanecký návrh trpí věcnými právními i legislativně technickými nedostatky, mezi něž lze řadit zejména terminologickou nejednotnost, nesprávné vymezení pojmů a nevhodné a ve výsledku matoucí použití zavedených pojmů.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, měl jsem možnost seznámit se s vládním návrhem znění zákona o prokazování původu majetku, což v mém případě označuji, že jde o zjednodušení de facto pro novelu zákona o daních z příjmu a trestního zákoníku. A jaký je stav legislativního procesu? Aktuálně je takový, že tento návrh prošel vnějším připomínkovým řízením, probíhá vypořádání připomínek a snad v únoru ještě bude s vysokou pravděpodobností předložen vládě. No a kdyby tomu tak bylo tak, jak jsem si to spočítal i já, a tak, jak to uvádím, mohl by být vládní návrh zákona předložen už třeba na březnovém jednání Sněmovny. Návrh účinnosti, tak jak uvádí vládní návrh zákona, by měl být k 1. lednu 2016.

    Tedy na závěr, jaké je moje doporučení jako zpravodaje k předloženému a právě projednávanému poslaneckému návrhu zákona, sněmovní tisk 235. Já bych doporučoval jeho zamítnutí v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a eviduji jeho návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

    Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chvíli zvažoval, zda nemám svoji přihlášku odvolat, protože mě předešel pan zpravodaj. Já jsem se přihlásil v podstatě jenom proto, abych navrhl zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení. Je to pro mě takové hezké déjà vu. Poprvé jsem zamítnutí tohoto návrhu navrhoval v roce 1999. To už bude, kolegové, víc než 15 let. To byly časy, to jsem byl ještě mlád! Takže volá-li pan předkladatel po rozvaze, chci ho ujistit, že to máme už těch 15 let rozváženo. Slyšeli jsme ty samé argumenty, co jsme slyšeli během těch 15 let. A já ho jenom zklamu v jeho předpokladu, že opět naše argumenty uslyší. Já myslím, že jsme je opakovali tolikrát, že nepokládám za nezbytné vás s nimi zdržovat. Jenom se odvolávám na naše argumenty, které tady zaznívaly v letech 1999, 2005, 2010 a jsou stále stejné a stále platné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, my jsme v podstatě nečekali nic jiného, zejména od pana kolegy Kalouska, než že přijde návrh na zamítnutí. Trošku se divíme, že návrh na zamítnutí přichází od zástupce hnutí ANO, zejména proto, že toto hnutí se dostalo do Poslanecké sněmovny pod příslibem udělání pořádku poté, co se tady taková léta jenom kradlo. Všetci tu kradnú, to jste slyšeli všichni. A náš návrh zákona má ambici pomoci tomu procesu narovnání nedávné minulosti. Snadněji se narovnávala ta přednedávná nebo dávnější minulost, ale na tu polistopadovou minulost jako by se zapomínalo. A teď bych mohl připomínat privatizaci kuponovou, jakoukoliv jinou, krádež století atd., atd., co tady zní. Náš návrh měl na toto reagovat a měl, pravda, možná v hodině dvanácté, ale tady připomínám, že to není poprvé, co tento nebo podobný návrh předkládáme, měl v našem právním řádu a má v našem právním řádu zakotvit možnost dostižení těch, kteří k majetku přišli nečestným způsobem. A to dostižení zákonnou formou. My nechceme žádné vyrovnávání plošným znárodňováním, jak nám někdo s oblibou vlepuje tu a tam ještě pořád. Chceme, aby skutečně ten, kdo ke svému majetku přišel řádným a čestným způsobem a je schopen to doložit, jej ku prospěchu svému i své vlasti užíval, rozmnožoval, platil z něho řádně daně. Takový člověk je nám jako i vám zajisté milý. Ale ten, kdo holt kradl, loupil za bílého dne, ani poledne nedržel, dokonce i v neděli, tak ten by přece měl mít obavu, že jednou přijde taky zákon a že tu nečestnost odmění po zásluze. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, já se omlouvám. Je to procedurální návrh (poslanec Kováčik kýve na souhlas), o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Pan poslanec Kováčik navrhuje přerušit projednávání tohoto bodu do doby předložení vládního návrhu zákona. Takže já přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o přerušení tohoto bodu do předložení vládního návrhu zákona. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 136, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 90, proti 35. Návrh byl přijat.

    Přerušuji tedy bod číslo 47. Děkuji panu zpravodaji, panu navrhovateli.

    Dalším bodem je bod číslo

    Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 167/1. Prosím nyní, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, někoho možná uvedu v nedůvěřivý smích, když řeknu, že tato předloha není nijak motivována osobně. Ale doložím toto tvrzení odkazem na aktualizované programové prohlášení vlády ODS a TOP 09 a na volební program TOP 09, kdy v obou dvou materiálech naleznete poměrně podrobně propracovaný projekt Ministerstva hospodářství.

    Vládní zkušenost, kterou jsme společně, TOP 09 a ODS, udělali, nás přivedla k přesvědčení, že k výraznému zefektivnění státní správy by vedlo soustředění celé řady agend Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj do jednoho Ministerstva hospodářství, které by kromě správních agend bylo také zakladatelem akciových společností s majetkovou účastí státu a státních podniků. Ve vládě by seděly zhruba dvě vyrovnaně silné figury - jedna by na čele měla napsáno "bilance šetření a výběr daní", to by byl ministr financí, druhá by měla na čele napsáno "hospodářský růst", to by byl ten ministr hospodářství. Já jsem přesvědčen, že tato vize, kterou jsme, prosím pěkně, nevymysleli, jenom jsme oživili vizi z 90. let, myšlenka, která je tady poměrně už dlouho, že tato vize je mnohem efektivnějším modelem vládnutí než ten podrobný resortismus dnešní s jedním obrovským silným a průřezovým Ministerstvem financí.

    Zpracovat návrh na Ministerstvo hospodářství nemůže být úkolem opozice. To je příliš podrobný vládní projekt a jediný, kdo ho může předložit, je vláda, pokud by k takovému názoru došla. My jsme to nestihli, byť jsme to měli rozpracováno, neboť, jak víte, činnost vlády byla předčasně ukončena. Nicméně ten projekt by tady byl v legislativní podobě za naší vlády, pokud by vládní období trvalo až do roku 2010.

    To, co se však z toho udělat dá, a pokládám to za efektivní a systémové, je převést zakladatelskou úlohu akciových společností s majetkovou účastí státu a státních podniků pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proč? Vyplývá to jednak z historie, jakou se tyto akciové společnosti dostaly do zakladatelské role Ministerstva financí, a jednak z rozdílných priorit, které logicky mají jednotlivá ministerstva.

    Tedy k té historii. V dobách centrálně plánované ekonomiky a ještě začátkem 90. let byly tyto státní podniky, protože akciové společnosti byly státními podniky, pod jednotlivými ministerstvy, kam resortně příslušely - ČEZ, ČEPRO, MERO byly pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, a tak dále, nechci vás tím výčtem zatěžovat. Například letiště a ČSA byly pod Ministerstvem dopravy. Prostě byly resortně příslušné pod tu agendu, kam patřily. Neboť byly všechny zařazeny do privatizace, došlo v první fázi k jejich deetatizaci, transformaci na akciové společnosti a jejich akcionářem se stala právnická osoba zřízená lex specialis, jmenovalo se to Fond národního majetku. Byla to právnická osoba, která směla podnikat a stala se vlastníkem akcií těchto společností. S tím, že vize byla taková, že jejím úkolem potom bude prodej těchto akcií a následná privatizace, což samozřejmě v celé řadě případů proběhlo. Ale mezitím politická, veřejná i společenská diskuse usoudila, v některých případech podle mě velmi správně, jinde je to diskutabilní, že určitá odvětví jsou strategická a že si je stát musí ponechat, aby si zachoval svoji kontrolu, v případě energetiky dokonce i suverenitu. Přiznám se, že i já jsem tady prodělal poměrně značný názorový posun, protože jsem si vždy myslel - v 90. letech jsem se domníval, že akciovou společnost ČEZ máme privatizovat. Možná si někteří z vás vzpomenou, že Zemanova vláda dokonce schválila privatizační projektu ČEZ a chystala se ČEZ prodat. Protože pak nepřišla zajímavá nabídka, bylo od privatizace upuštěno. A myslím si, že dnes nikdo, ani ten nejpřesvědčivější liberál, za současné situace na energetickém trhu neuvažuje o tom, že by se stát měl zbavit své majority v této akciové společnosti.

    Potom je otázkou, kdo by měl skutečně odpovídat za hospodaření těchto strategických odvětví, zda ministerstvo, jehož hlavní prioritou je bilance veřejných rozpočtů, a má tedy logicky prioritní zájem na tom, aby vycashoval co nejvíc pasiv těchto společností, které mají vůči svému vlastníkovi. To je logický zájem, to říkám z vlastní zkušenosti, to je logický zájem každého Ministerstva financí maximalizovat příjmy státního rozpočtu. A mám-li pod svou správou, pod svým jediným podpisem možnost rozhodnout o výši dividendy, tak samozřejmě mám logický zájem v rámci priorit svého resortu tohle maximalizovat a sebrat si těch pasiv do státního rozpočtu co nejvíc. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se omlouvám. Prosím kolegy o klid a vás, abyste pokračoval, až v jednacím sále bude klid. Všichni, kteří se vybavujete, prosím, běžte do předsálí. Děkuji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vláda, pokud jsem dobře informován, nedávno přijala strategické rozhodnutí o tom, že budoucí pokračování jaderného programu by měl z větší části financovat ČEZ, akciová společnost. Já to nijak nepodrobuji kritice, je to typické strategické rozhodnutí pro budoucnost v okamžiku, kdy - promiňte, nebudu to rozvádět, vybočil bych - je to prostě typické strategické rozhodnutí vlády pro budoucnost a já ho nepodrobuji nějaké kritice. Ale k tomu a), že tuto mimořádně náročnou investici bude financovat především ČEZ, k tomu a) logicky musí zaznít také to b). V takovém případě je logická úvaha minimalizace dividendy, možná její zastavení, aby si akciová společnost dokázala vytvořit rezervy, aby se jí zvýšil rating, aby získala co nejlevnější úvěr a aby skutečně byla schopná takto stomiliardovou investici financovat, aniž by ji to oslabilo a vyčerpalo zásadním způsobem. Logická úvaha. To je úvaha, kterou nemůže mít ministr financí, protože ten chce co největší dividendu do příjmů státního rozpočtu, čím větší, tím lepší. A takových příkladů najdeme celou řadu - u ropy, u produktovodu, u ČEPRO, prostě vždycky to bude strategický rozvoj toho odvětví, které si stát chce nechat, anebo maximalizace příjmů, které si stát z těch podniků vezme. Ty dvě priority jdou do značné míry proti sobě. Což byl také důvod, proč již za minulé vlády byl připravován převod celého toho Fondu národního majetku - byl připravován pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Protože ono to skutečně fungovalo systémově, dokud to patřilo tomu Fondu národního majetku. Fond národního majetku byl právnickou osobou, nevládl mu žádný ministr, ministr financí byl pouze předsedou prezídia, rozhodovalo prezídium jako kolektivní orgán a buď realizovalo rozhodnutí o privatizaci, které předala vláda, anebo se staralo o řádné hospodaření a konkurenceschopnost podniků, které vlastnil. V okamžiku, kdy skončilo transformační období a byl zrušen Fond národního majetku jako právnická osoba, veškerá jeho aktiva převzalo Ministerstvo financí a došlo v zásadě k tomuto, troufnu si říct, nesystémovému stavu.

    Já si uvědomuji určitý maximalismus toho návrhu, který je předložen. Totiž cesta k nějaké systémovější úpravě, než je současný právní stav, ty cesty jsou dvě. Poměrně komplikovaná novela kompetenčního zákona, což by byla značně nepřehledná houšť, anebo nepřímá novelizace formou velmi jednoduchého zákona, zákona o působnosti MPO, což je svým způsobem nepřímá novela kompetenčního zákona. Ten zákon pak může být velmi jednoduchý a přehledný, protože celou řadu realizačních opatření nemusí definovat zákon a můžou je definovat podzákonné normy vlády, ať už její nařízení, usnesení či vyhláška. Uvědomuji si tu maximalizaci tím, že pod ten návrh, pokud by byl přijat tak, jak je teď předložen, tak v podstatě pod Ministerstvo financí, pardon pod Ministerstvo průmyslu a obchodu převádí všechno, včetně Lesů České republiky, včetně povodí. A já tady chápu, že existuje celá řada dobrých argumentů zvážit význam těchto subjektů na krajinu, na životní prostředí a diskutovat o tom, zda by neměly zůstat na Ministerstvu zemědělství, popřípadě přejít pod Ministerstvo životního prostředí, ale že možná není úplně nejšťastnější to, co je uvedeno v tomto návrhu, tedy to Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to prostě maximalistický návrh, kde ve druhém čtení předkladatelé předpokládají podrobnou systémovou diskuzi, co by mělo přejít pod jakého zakladatele. Ale o tom, čemu říkáme strategická odvětví, by diskuze být neměla. Současná situace navíc ještě je opepřena tím, že je tam jednoznačný konflikt zájmů současného zakladatele. To jenom taková třešnička na dortu, to je sice fakt, ale kvůli tomu to nepřekládáme. Předkládáme to proto, abychom našli systémové uspořádání, a jenom se odkazuji na to, že tento projekt byl v běhu už za minulého volebního období.

    Prosím tedy o propuštění do druhého čtení a budu se těšit na vášnivou a systémovou diskuzi, když to řeknu krátce: co patří kam. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Bylo tady konstatováno, že jde o zákon velmi jednoduchý. Toto tvrzení mohu potvrdit, protože tento zákon je v rozporu s ustanovenými elementárními pravidly tvorby právních předpisů, podle kterých nesmí být nepřímou novelou jiných zákonů. Předložený návrh však výrazným způsobem zasahuje celkem do osmi zákonů.

    Dál bych konstatoval - nebudu je tady celé citovat, jsou ve stanovisku vlády - dál bych konstatoval, že z tohoto jednoduchého, velmi jednoduchého zákona nejsou zřejmé, ani z důvodové zprávy, předmět a cíl koordinační a metodické funkce, kterou by mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonávat. Dál konstatuji, že poslanecký návrh zákona vykazuje i nedostatky legislativně technického charakteru, které kromě již shora zmíněných nepřípustných nepřímých novel zákonů či chybného uvedení názvů Ministerstva průmyslu a obchodu neodpovídá v § 4 ustáleným legislativně technickým požadavkům na nadpisy paragrafů a znění ustanovení o nabytí účinnosti právního předpisu. Dál bych konstatoval, že návrh odporuje dosavadní logice, kdy byla správa výdělečných subjektů ze státní účastí subsidiárně svěřena Ministerstvu financí jakožto strážci státního rozpočtu.

    Navrhovaná změna přitom vychází z nesprávné koncepce, jež odporuje závazkům, které na sebe Česká republika převzala při vstupu do Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu je totiž resortem pověřeným formováním podnikatelského prostředí v České republice. Pokud by zároveň spravovalo subjekty, které v tomto prostředí působí, a to nejednou jako velmi výrazní hráči, vznikal by tím nevyhnutelný konflikt zájmů. Ministerstvo průmyslu a obchodu by se při správě těchto subjektů nechovalo jako soukromý investor, ale nevyhnutelně by preferovalo cíle své hospodářské politiky. V ještě horší variantě by pak naopak hospodářskou politiku přizpůsobovalo potřebám spravovaných subjektů. Obě varianty pochopitelně notně potřebují trh a vytváří nerovnou soutěž mezi subjekty soukromými a státem kontrolovatelnými. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Ivanu Pilnému. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Snopek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jen velmi stručnou reakci na pana zpravodaje, samozřejmě s poděkováním, že se tomu věnoval. Znovu opakuji, že existují dvě cesty. Buď komplikovaná novela kompetenčního zákona, nebo tato nepřímá novela. Jak zaznělo i od pana zpravodaje, disponujeme celou řadou právních memorand, že to není cesta nepřípustná a že není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. (Řečníkovi zvoní v kapse mobil.) Moc se omlouvám za svůj telefon.

    To znamená, jsem si této výhrady vědom, znovu opakuji, disponujeme celou řadou právních memorand, že to není nepřípustná cesta, jak tu zaznělo, a že to není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

    Rovněž si dovoluji rozporovat, že současný stav je výsledek subsidiární logiky. Současný stav je nechtěný výsledek transformačního procesu, kdy podle dřívější logiky podniky patřily pod jednotlivá zakladatelská ministerstva, díky privatizačnímu a deetatizačnímu procesu se staly vlastnictvím právnické osoby, která se jmenovala Fond národního majetku, a po zrušení Fondu národního majetku, kdy aktiva přešla pod Ministerstvo financí, stalo se Ministerstvo financí zakladatelem těchto strategických odvětví ne proto, že tento výsledek někdo zamýšlel, ale proto, že se v jejich případě upustilo od privatizace a aktiva Fondu národního majetku nemohla přejít pod nic jiného než pod Ministerstvo financí. Tolik druhá poznámka.

    A třetí poznámka. To, že za současného stavu se pan zpravodaj obává konfliktu zájmů, kdy by tyto podniky odešly od Ministerstva financí, to mi přijde opravdu jako úsměvný žert. Blahopřeji. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Snopek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Snopek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, máme před sebou velice stručný návrh zákona, který by na první pohled mohl vypadat jako strašně jednoduchá norma. Bohužel, při hlubším zamyšlení zjistíme, že v té značné zjednodušenosti může být řada vážných problémů.

    Především, vyslechli jsme si tu zdůvodnění, proč to ministerstvo, proč ne to druhé. Já jsem dospěl na základě posuzování faktorů k tomu, že by to mělo spíš být skutečně Ministerstvo financí, ovšem z hlediska různorodosti podniků se státní účastí, je jich tu celá řada, neumím si představit, že by skutečně všechny podniky, od banky až po pivovar, řídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Myslím si, že nosná myšlenka čtyř paragrafů předloženého zákona je v tom, aby se skutečně našel naprosto adresný, zodpovědný činitel, tedy ministerstvo, které bude za tyto podniky se státní účastí zodpovídat. To je myslím meritum věci. Ovšem jaká bude cesta dosažení, o tom nejsem v tuto chvíli hluboce přesvědčen. Já si myslím, že v normálním legislativním procesu, pokud dáváme návrh zákona, který by měl něco upravit, tak by mělo být i to, že řadu speciálních zákonů budeme muset zrušit, abychom neměli zaplevelený právní řád. A my teď přijmeme nový zákon a budeme tam mít z minulosti řadu zákonů, podle kterých se vlastně činnost těchto podniků řídila. Tudíž myslím si, že tyto zákony by měly být především v tomto zákoně zrušeny, provedena hluboká analýza, a tím způsobem bychom se mohli dopracovat k nějakému výsledku. Bylo tu slíbeno, že by to bylo předloženo ve druhém čtení, ale já si myslím, že je zapotřebí, aby takováto analýza a rozklad byly předloženy už v té původní zprávě, abychom se mohli orientovat. Proto z tohoto důvodu dávám návrh vrátit návrh zákona k dopracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Snopkovi. Nyní pan zpravodaj pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče. (V sále je velmi rušno.)

  • Poslanec Ivan Pilný: Já jsem ve svém příspěvku nikde nekonstatoval, že navrhovaný jednoduchý zákon porušuje ústavní právo České republiky. Já jsem jen konstatoval, že porušuje elementární zásady tvorby předpisů a právních norem. Také jsem nemluvil o konfliktu zájmů ve smyslu personalizace, mluvil jsem o tom -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče, není vás dobře slyšet, protože míra hladiny hluku je v tomto sále příliš vysoká, a prosím, abyste pokračoval, až se rozpustí různé hloučky těch, kteří své věci půjdou řešit do předsálí, a pak prosím pokračujte. Děkuji.

  • Poslanec Ivan Pilný: Takže já jsem konstatoval, že střety zájmů tady nebyly mnou personalizovány, byly to střety zájmů mezi podniky soukromými a podniky ovládanými státem. Tam porušujeme elementární pravidla Evropské unie, ke kterým jsme se zavázali. Na druhou stranu jsem rád, že tady pan poslanec Kalousek, prostřednictvím pana předsedajícího, objasnil princip toho, proč je tento zákon předkládán. Je to opět útok na ministra financí. Ale myslím, že bychom neměli zákony personalizovat a tvořit je tímto způsobem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já z toho nechci dělat dialog předkladatele a zpravodaje, ale myslím si, že jsem poměrně velmi pečlivě vysvětlil motivy předkládání i okamžik, kdy tato vize vznikla, a tato vize vznikala v době, kdy opravdu nikdo neměl nejmenší tušení, kdo bude ministrem financí. Pracoval jsem v podstatě jakoby proti svému ministerstvu, ale pokládal jsem to za správné, pokládal jsem to za systémový krok, protože z Fondu národního majetku se stala sekce ministerstva. Sekce ministerstva mohla přejít kamkoli jinam. Tento Fond národního majetku, který je dnes sekcí ministerstva, lze poměrně jednoduchým a čitelným řezem oddělit a převést pod ministerstvo jiné. Já to pokládám za správné, vy ne, ale v žádném případě to není žádný osobní útok.

    Panu poslanci Snopkovi si troufnu říct, že to skutečně vyžaduje pak celou řadu podzákonných norem, ale ty už nemusí být v právním řádu. To, na co vy se ptáte, je jasně řečeno v § 3: Práva a povinnosti ústředních orgánů státní správy jako zakladatelů společností ovládaných státem přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo průmyslu a obchodu. To znamená, ono je to tam řečeno. Pak to samozřejmě vyžaduje poměrně náročný technický proces, ale ten je řešitelný vládními usneseními a vyhláškami jednotlivých ministerstev. Nemusí být v zákoně. O tom nelze pochybovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já si dovolím vznést procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do příští schůze.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se. O procedurálním návrhu budu muset dát hlasovat bez rozpravy. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Sklenáka. Pardon, je tady žádost o odhlášení. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Sklenáka na přerušení do příští schůze. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 138. Přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 141, proti 5. Návrh byl přijat.

    Nyní se hlásí s přednostním právem pan předseda Kalousek. Přerušuji projednávání tohoto návrhu zákona do příští schůze. Prosím, pane předsedo. (V sále je obrovský hluk!)

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte. Chtěl jsem jenom reagovat na procedurální návrh. Protože se o něm hlasuje bez rozpravy, tak využiji svého práva, abych vysvětlil, proč jsem tento návrh rád podpořil. Předložený návrh, ke kterému se vrátíme na příští schůzi, od nás není motivován snahou opozičně prudit. Je motivován snahou vést skutečně systémovou diskusi o nejefektivnější správě společností s majetkovou účastí státu. Pokud ten měsíc odkladu pomůže k tomu, že povedeme ve svých klubech i mezi sebou navzájem diskusi, kde si navzájem vyjasníme své připomínky, budu tomu jenom rád a budu se těšit na systémovou diskusi ve druhém čtení. Zatím vám děkuji za zájem, který jste této předloze věnovali.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi i panu zpravodaji Pilnému.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 319/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Tomio Okamura. (V sále je stále velký hluk a neklid!) Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pana poslance Volného prosím, aby uvolnil cestu panu poslanci Okamurovi. Děkuji, pane poslanče Volný.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako mnozí z vás mám názor, že ústava by se měla měnit co nejméně, a když už, tak s rozmyslem. Samozřejmě souhlas, tedy pokud je ústava skutečně dobrá. Naše ústava je ovšem v mnoha ohledech nejasná, nedostačující, nebo dokonce už ze současného hlediska špatná.

    V této souvislosti bych si vám tedy dovolil představit návrh ústavního zákona o přímé volbě starostů. Právě z toho důvodu by si ústava zasloužila velkou veřejnou diskusi o její komplexní proměně. V tomto ohledu už rok za hnutí Úsvit představujeme naše návrhy principiálních změn. Jednou z nich je právě změna volebního systému na celostátní i komunální úrovni. Změna ústavy je ovšem běh na velmi dlouhou trať, a proto změny, které považujeme za zásadní a které už dávno měly být přijaty, podáváme již dnes. Právě jednou z takových principiálních změn je přímá volba a odvolatelnost starostů, primátorů, popřípadě hejtmanů.

    Návrh zákona, který tu je před vámi, při jeho předkládání jsem se setkal s několika připomínkami. Na úvod bych chtěl zdůraznit, že náš návrh zákona je schválen Parlamentním institutem a máme písemně potvrzeno, že je tedy technicky i legislativně zcela v pořádku. To chci zdůraznit pro případ, kdyby tu měl kdokoliv námitky vůči profesionalitě zpracování.

    První námitka, se kterou jsem se setkal, je, že zde nejsou zásadní argumenty pro změnu volebního systému. Realita je ale úplně jiná, a to dokonce i realita našich okolních zemí. Česká republika je dokonce poslední - ano, slyšíte dobře - poslední zemí střední Evropy, která nemá zavedenou přímou volbu a odvolatelnost starostů či primátorů. Má ji Německo, Rakousko, Polsko i Slovensko. Jestliže má celý okolní civilizovaný svět včetně zemí Asie či Jižní Ameriky přímou volbu a odvolatelnost, a to nejenom starostů, pak zřejmě národy těchto zemí vědí, proč tomu tak je. Přímá volba starostů je naprosto standardním způsobem volby v mnoha evropských státech. Když tyto státy alespoň krátce explicitně vyjmenuji, tak přímá volba starostů je například v Itálii, Portugalsku, Řecku, na Kypru, ve Slovinsku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině, v Makedonii nebo i v Albánii. Přímá volba se aplikuje ale například i ve Velké Británii, kde o způsobu volby, zdali tedy přímá, či nepřímá, rozhodují občané v referendu. Dále v Německu a v Rakousku se užívá přímá volba v celé řadě spolkových zemí. V Norsku a Maďarsku je přímá volba starostů v obcích do 10 tis. obyvatel. V prvé řadě je tu zcela jasný princip, že volič ví, kdo bude na radnici vládnout a s jakým programem, a díky odvolatelnosti má možnost plnění slibů svých starostů vymáhat.

    Chápu, že přímá odpovědnost může být pro někoho nepříjemná, ale občané to uvítají. V České republice si naprostá a drtivá většina občanů samozřejmě přeje přímou volbu a odvolatelnost starostů a primátorů. Poslední průzkum na toto téma agentury STEM/MARK věnovaný přímé volbě starostů uvádí, že dokonce 86,3 % si přeje v České republice přímou volbu, tedy absolutně drtivá většina.

    Nejde ovšem jen o občany. Prvním impulsem pro to, abych prosazoval přímou volbu starostů už v čase, kdy jsem teprve přemýšlel nad vstupem do Senátu, byly stesky starostů samotných. To znamená, byli to starostové, kteří jsou zastupitelé prakticky všech parlamentních stran, které dnes máme ve Sněmovně. Starostové si stěžovali a stěžují na vratkou pozici, kterou mají, na to, že ze dne na den mohou být odvoláni, pokud se znelíbí svým politickým partnerům či spolustraníkům. V praxi to často znamenalo dávat zakázky lidem spojeným s těmi, kdo o volbě starosty rozhodují, tedy zastupitelům. Přímá volba by tedy starostům umožnila nezávisle plnit volební program bez ohledu na lobbistické tlaky. Myslím, že z minulosti známe mnoho příkladů, kdy se starosta či primátor stali obětí puče, ať už koaličních stran, či dokonce strany vlastní. Nikdo ať mi netvrdí, že zákulisní převraty na radnicích prospívají obcím, starostům či stabilitě práce na radnici. Pokud starostu odvolávají občané, pak je to možné jen prostřednictvím referenda, to myslím, pakliže přijmeme tento ústavní zákon, a to je přece složitější a je třeba mít mnohem závažnější důvody, než když se dohodne parta nějakých straníků například s různými kmotry. V demokracii platí také zásada, že by měli vládnout občané.

    To, co z průzkumu dále vyplynulo, je dalším argumentem pro přímou volbu. Přímá volba starostů by zvýšila zájem občanů o komunální volby zhruba o 10 %. Tedy když to zopakuji, tak 86 % občanů si přeje přímou volbu starostů a i volební účast by se zvýšila o 10 %, to znamená vesměs velmi kladné aspekty. Mimochodem, podle průzkumu bezmála třetina dotázaných ani nevěděla, že starostové nejsou voleni přímo občany, ale obecními zastupitelstvy.

    Myslím, že důvodů pro přímou volbu starostů jsme našli víc než dost a zavírat před nimi oči je skutečně pohrdáním jak občany, tak demokracií. Myslím, že bychom měli vzít tento zájem občanů v potaz. A znovu zdůrazňuji, že jsme poslední zemí ve střední Evropě, která přímou volbu starostů nemá. To znamená, máme tady určitý deficit v demokracii alespoň na místní úrovni. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Pavel Blažek. (Posl. Blažek: Mám si sednout?) Nejenom sednout, i slovo, pane poslanče! Prosím také o vaše laskavé vyjádření. Děkuji.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobře. Děkuji za slovo. Já se omlouvám, dělám poprvé zpravodaje, tak jsem nevěděl, jestli si mám ještě sednout, nebo hovořit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Všecko je jednou poprvé. Ano.

  • Poslanec Pavel Blažek: A někdy také naposledy! Budu velmi stručný. Souhlasím s tím, co k tomuto návrhu řekla vláda, to znamená, nechci to tady všechno číst, základní body tam jsou. Snad to nejpodstatnější, že ani po několikaletých diskusích, kterých se účastnili představitelé obecních samospráv, se nepodařilo najít tak zásadní argumenty, které by tak významnou změnu uspořádání správy obce přesvědčivě odůvodnily. A další námitka, možná ještě zásadnější z více, které vláda uvedla, je to, že ten návrh vůbec nezohledňuje, jakým způsobem se na té obci bude rozhodovat, to znamená, jestli nadále to bude v rukou kolektivních orgánů, nebo případně toho přímo zvoleného starosty.

    Já tedy v podstatě si dovoluji dát návrh na vrácení k přepracování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil předseda poslaneckého klubu Úsvit přímé demokracie pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Pane místopředsedo, vážená vládo, návrh na zavedení přímé volby starostů, který vychází celkem ze tří analýz, které byly zpracovány na vládní úrovni, jsme podali s přesvědčením, že následné přijetí prováděcího zákona o přímé volbě starostů povede ke kvalitnější demokracii a správě veřejných věcí v České republice. Díky tomuto návrhu by také došlo ke zvýšení participace a angažovanosti českých občanů, kteří by mohli dění v místě svého bydliště ovlivnit ještě více. V současnosti totiž mohou zvolit jen zastupitele, kteří následně volí starostu. Jinou možnost ovlivnit to, kdo povede jejich město po další čtyři roky, nemají a to není úplně fér.

    Zároveň by zavedení přímé volby starostů přimělo ke snížení finančních úniků a kontroverzních rozhodnutí radnic a vedlo by k viditelné politické odpovědnosti starosty. Současný stav, kdy je starosta volen členy zastupitelstva obce, je nevyhovující, protože podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta totiž musí vykonávat mandát tak, aby se zavděčil zastupitelstvu. Starosta tedy tímto nemá tak dostatečně silný mandát pro kroky, které by místní obyvatelé sice uvítali, ale zastupitelstvo s nimi nesouhlasí. Nepřímo volení starostové navíc nemusí mít vždy podporu veřejnosti v obci. Starostou se může stát někdo, koho občané nechtějí a do čela obce je nasazen pouze z politických důvodů. Dochází i k případům, kdy má nepřímo zvolený starosta jen velmi slabý mandát a nemůže provádět potřebné změny. (V sále je velký hluk.)

    Zavedením přímé volby starostů se třikrát zabývala vláda Petra Nečase - bezvýsledně. Přímá volba starostů je přitom naprosto standardním způsobem volby v mnoha evropských státech. Tento druh volby je znám ze států, jako je Itálie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie nebo Albánie.

    Naším cílem je prosadit zavedení přímé volby starostů, které přináší oproti dnešní volbě řadu pozitiv, například větší odpovědnost přímo volených starostů ke spravovanému majetku v obci. Každý takový starosta bude mít přímou politickou odpovědnost za klíčové otázky v rámci správy obce. Volič bude lépe vybaven ke kontrole jím vybraného starosty, protože si bude ověřovat správnost své volby.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče. Dovoluji si vás poprosit, abyste pokračoval, až se sněmovna utiší. Děkuji.

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Než předám slovo panu poslanci Chvojkovi, tak ještě přečtu omluvy. Paní poslankyně Nina Nováková se omlouvá dnes od 17.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Josef Hájek se omlouvá dnes od 18 hodin z pracovních důvodů, dále paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová se omlouvá od 17.30 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

    A nyní už poprosím pana poslance Jana Chvojku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezký podvečer, dámy a pánové. Já se přiznám, že dle mého názoru občas tady projednáváme různé nesmysly a nedobré nápady, a skoro bych řekl, že toto je jeden z těch největších nedobrých nápadů, který zde ve Sněmovně je. Mám k tomu pár poznámek.

    Tak za prvé, nemyslím si, že to je něco, co lidé chtějí, a i přesto bychom se samozřejmě neměli zabývat zákony podle toho, jestli to lidé chtějí. Nicméně nemyslím si, že to, co říkal pan předseda Okamura, jestli ještě je předseda, prostřednictvím pana předsedajícího, znamená, že to lidé chtějí. Já si myslím, že obecní samospráva a obecní řízení a funkce starosty je ještě něco z institucí v České republice, co funguje a má relativní vážnost mezi českými občany. A přijde mi to, že kdybychom zavedli přímou volbu, takzvanou přímou volbu starostů, že bychom jen přispěli k dalšímu rozvratu tohoto státu. Bohužel myslím, že to je nesmyl. Mě trošku fascinují vždycky ta slova lidí z Úsvitu o té přímé demokracii, o přímé odvolatelnosti, o přímé odpovědnosti, jako kdyby politici nebyli odpovědní, jako kdyby si politik mohl krást a trestní zákon či český právní řád na něj nedopadal. Samozřejmě jsou to taková nesmyslná, populistická gesta, populistické řeči. To samozřejmě není pravda. Ale jinak si myslím, že ta lekce přímé demokracie, kterou dostal pan předseda Okamura někdy v pondělí nebo v neděli od svých členů, ta byla docela příjemná.

    Když se podíváme na Slovensko, kde ta přímá volba nejenom starostů, ale i jejich hejtmanů, respektive županů, funguje, tak zjistíme, že to, co zde říkal nejenom pan kolega Okamura, ale i ctěný kolega Černoch, že ten starosta má větší prostor pro realizaci svého programu, že to je nesmysl. To je prostě nesmysl. Samozřejmě starosta má mít většinu v tom zastupitelském orgánu té obce a je to o té většině těch zastupitelů. A když se podíváme na příklad, není to obec, je to Banskobystrický kraj, kde máme polofašistu pana Kotlebu, který jako jediný se tam dostal z toho svého uskupení, a jinak jsou tam ostatní z demokratických stran, tak podle mě je to jen člověk, který zabírá nějaké funkční místo toho župana, místo toho, kdo by tu funkci mohl vykonávat s nějakou podporou v zastupitelstvu kraje, a on to takhle blokuje, protože prostě dostane víc hlasů, byl zvolen, ale nemá za sebou absolutně žádného zastupitele jednoho jediného vyjma sebe. Takže pokud tohle to chceme, tak to schvalme. Já si myslím, že je to nesmysl. Dočkali bychom se jen toho, že bychom zde měli různé populisty, kteří by se možná jako jediní dostali za to své uskupení do zastupitelstva obce a neměli by absolutně, absolutně žádnou podporu v tom zastupitelstvu obce, města, či dokonce kraje, kdybychom zavedli i po vzoru přímé volby starostů přímou volbu hejtmanů.

    Takže já zásadně protestuji proti tomuto nápadu, podle mě jde o laciné, velmi populistické gesto. Myslím si, že lidé nemají žádný problém s tím, jak obce fungují. Lidé podle mě nemají žádný problém s tím, jak jsou starostové zvoleni. Ve většině obcí jsou zvoleni nebo se starosty stávají opravdu ti, kteří jsou lidmi chtění, aby dělali toho starostu. Je to o zodpovědnosti tomu zastupitelstvu, o zodpovědnosti těm stranám. A nemyslím si, že by jeden jediný, protože to je možné, jeden jediný člověk, který by se stal starostou a neměl by jinak za sebou nikoho, by nějakým způsobem ten program mohl plnit lépe, než ho ten starosta plní dnes. Takže jde o velký nesmysl a já navrhuji, aby byl tento návrh a tento tisk zamítnut v prvním čtení.

    Děkuji. (Ojedinělý potlesk ze středu jednací síně, slabý potlesk z pravé části.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Tak, nyní tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Miroslav Kalousek s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Kolegyně, kolegové, já jsem si vzal faktickou poznámku, abych vyjádřil svůj osobní postoj a nebylo to zaměňováno za postoj celého klubu. Budu velmi stručný.

    Již jednou jsem udělal těžkou chybu, motivovanou populismem a alibismem, když jsem hlasoval pro přímou volbu prezidenta, a přitom doufal, že to neprojde. Podruhé takovou chybu neudělám. Proto nemohu nikdy tento zákon podpořit. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Dobrý večer, dámy a pánové, vyslechli jsme si tady názory jednak na straně předkladatele, jednak oponentů, kteří to kritizovali. Já jsem poslouchal argumenty kolegy Chvojky pozorně. Znám tyto výhrady, jsou zmiňovány. A protože chci na to téma zavést věcnou diskusi, reálnou, prostě reálně toto posoudit, mám dotaz. Bylo tady za naši stranu řečeno, v kolika státech toto funguje. Vy uvádíte konkrétní příklady tam, kde s tím nejsou prostě ty nejlepší zkušenosti. Můžete říct, které ty státy, které to přijaly, posléze od toho odešly? Že ty problémy byly až takového rázu, že přistoupily ke změny zákona a vrátily se k původní verzi? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi a příště ho prosím, aby kolegu Chvojku oslovoval mým prostřednictvím. Dále s faktickou poznámkou paní poslankyně Miroslava Němcová, poté pan poslanec Martin Novotný, poté pan poslanec Chvojka. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já si myslím, že ten zákon je špatný, že má být zamítnut hned v prvém čtení. Ta diskuse k němu proběhne. Sdílím argumenty, které zde zatím zazněly ze strany pana poslance Chvojky, ale určitě zazní ještě další.

    Na tu otázku, která byla vznesena, v kterých zemích přijali přímou volbu starostů a posléze od ní odstoupili, protože byla neúnosná, byla chybná, no, na to si odpovězme sami. Když jsme jednou přijali přímou volbu prezidenta, tak už se jí nikdy nezbavíme, jakkoliv vidíme, že je špatná. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Novotný, po něm pan poslanec Chvojka.

  • Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Debata o zavedení přímé volby starostů je samozřejmě možná jako čistě hypotetická debata o změně jednoho z pilířů našeho ústavního systému. Vést tuto debatu na úrovni šesti či sedmi vět změny ústavy bez komplexní úvahy o změně fungování všech orgánů obcí, bez hluboké analýzy takového systému je na úrovni představování si onoho slavného modelu, když si Hurvínek představuje válku. My tady teď můžeme o tom diskutovat další hodiny a hodiny, ale na úrovni toho návrhu, který je předložen, je to naprosto nesmyslná debata. Pokud by někdo předložil ten návrh komplexně, já sám budu proti, protože si myslím, že systém, který dnes je, funguje dobře a občané jsou s ním spokojeni. Na druhé straně bez jakéhokoliv komplexního návrhu ta debata je ztrácením času nás všech. Na úrovni šesti či sedmi vět opravdu nejde řešit jakoukoliv úroveň ústavního systému naší země.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dorazila ke mně jedna omluva. Dnes od 17.30 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Böhnisch. Dále je do rozpravy s přednostním právem přihlášen pan předseda Okamura. (Poslanec Chvojka se hlásí z pléna s faktickou poznámkou.) V tom případě se omlouvám, já jsem přehlédl faktickou poznámku pana poslance Chvojky. Střídali jsme se zrovna s kolegou Gazdíkem.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Vy jste to nemohl vidět, protože jste tam ještě neseděl. Já jsem byl vyvolán, tak se pokusím reagovat na pana kolegu z Úsvitu a nějakým způsobem navážu na pana kolegu Novotného z ODS.

    Mně je to celkem jedno, v kterých státech to funguje. Já vím, že tady ta volba, "nepřímá", funguje také, historicky, a nechápu, proč bych měl něco měnit, něco co funguje, měnit na něco, co možná funguje někde jinde. Ono když se podíváme do USA, tak tam funguje také přímá volba i soudců a funguje tam nějak. A myslím si, že to je systém, který prostě v té Americe nikomu nevadí a funguje. Ale nevím, proč bych to zaváděl tady. Prostě tady ta volba starostů tak, jak je, to znamená v zastupitelstvech, funguje. Já jsem nečetl, ale ani za mnou nebyl nikdy nějaký volič, že by mu to vadilo. Já funguji také jako zastupitel města Chrudim, prostě znám ty poměry v komunální politice. Nikomu to nevadí, že starosta prostě není volen přímo.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan předseda Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych zareagoval v klidu na některé ty výtky. Tady padla výtka, že to dneska funguje a že má dnešní volba vážnost. Takže já bych jenom připomněl čísla. Jestli volební účast v komunálních volbách pod 50 % má u občanů vážnost, tak si naopak myslím, že občané nemají zájem se za stávajícího systému zapojit více do veřejného dění. Jestli si vzpomínám na poslední krajské volby, tak ty měly účast 40 % a my navrhujeme přímou volbu, změnu ústavy, která umožňuje třeba i přímou volbu hejtmanů, ale hlavně je to o těch starostech.

    Já bych tady znovu zopakoval to číslo, které jsem tady před chvílí říkal, že z průzkumu agentury STEM/MARK, který si mimochodem nechali vypracovávat i Starostové a nezávislí, vyplývá, že jenom zavedení přímé volby by zvýšilo účast občanů u voleb o 10 %. To znamená, nyní tady slyšíme od kritiků, že stávající volba má vážnost. Tak jestli volební účast pod 50 % je vážnost, to nevím, ale já bych řekl, že ta vážnost je, když je to alespoň přes polovinu, ten zájem těch občanů. To znamená, o to tady v podstatě jde.

    Dále bych znovu připomněl poslední průzkum agentury STEM/MARK věnovaný přímé volbě starostů, a už jsem tady říkal, že 86,3 % občanů České republiky si přeje přímou volbu. To znamená, kdyby to byl ten ideální stav, který tady dneska je, tak třeba by si to přálo 40 %, 30 %, nebo v každém případě podpolovina, nebo možná mírná nadpolovina, a mohli bychom o tom diskutovat. Ale pakliže 86,3 % občanů si přeje přímou volbu starostů, tak bychom to přece měli občanům umožnit. Takže to jenom tady opakuji k těm výtkám. A to je přesně o tom, jestli my jsme ty elity, které rozhodují o občanech, nebo jestli jsme ti politici, kteří by aspoň v tomto malinkém řekl bych ústupku směrem k většímu zapojení občanů těm občanům dali šanci. A já myslím, že bychom tu šanci měli občanům rozhodně dát.

    Tady padla otázka mého kolegy Karla Fiedlera, na kterou jsme se bohužel ovšem nedočkali odpovědi, protože ona není uspokojivá odpověď. Já odpovím za vás, ve které zemi zavedli přímou volbu starostů a následně ve které zemi tedy byli občané tak nespokojeni s touto volbou, že ji zrušili. My se tady odpovědi nedočkáme, protože drtivá většina zemí jednoznačně, která přímou volbu zavedla, tak ji má nadále. To znamená, není na to odpověď, že by více zemí, které ji zavedly, ji pak zrušily. Ne. Drtivá většina zemí, které ji zavedly, ji má nadále. To je odpověď, takže my se tady ani nedozvíme jinou odpověď, protože kritici ji nevědí, odpověď není možná.

    A já bych to znovu řekl, já to tady mám připraveno, opět jsem to tady četl, přímá volba je zavedena v Evropě v těchto zemích: Německo, Polsko, Rakousko, a já si myslím, že by bylo dobré se přiblížit západnímu světu, v Rakousku dle spolkové země, Slovensko, Itálie, Řecko, Kypr, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie, Albánie, Maďarsko. V Anglii a Walesu o způsobu volby rozhodují občané nejdříve v místním referendu, zdali budou přímo, či nepřímo.

    To znamená, tady ta otázka stojí jinak. Jestli tady Poslanecká sněmovna chce vyhovět přání 86 % občanů České republiky, zdali chceme zvýšit volební účast občanů aspoň přes polovinu, o 10 % navíc, a také zdali se chceme zapojit mezi všechny země v regionu, které jsou kolem nás, plus k zemím, které jsem tady například jmenoval. A tyto země, ani jedna z nich, co jsem říkal, nejenom že zavedly, ale nechystají se rušit.

    Tady padl potom takový dotaz, že prý nejsou jasné pravomoci a jak to tedy bude. Všichni přece víme, i právníci vědí, že pravomoci jsou zcela jasné, že v těchto zemích to funguje léta a pravomoci jsou zcela jasně rozdělené a k problémům tam ve srovnání se stávajícím stavem - on každý, i ten zastupitelský systém, i ta přímá volba, všechno má své kritiky a zastánce. Ani jeden stav není ideální. To tady říkám na rovinu. Ale jde o to, že přímou volbu na té aspoň komunální úrovni vyhodnocují vlastně všechny tyto země, že je o něco pro ty občany lepší. Já neříkám, že... jo, ony jsou názory různé.

    Takže mi dovolte jenom říci a znovu zdůraznit, že proto my jsme nepředkládali prováděcí zákon. To je přece záměr, jako je tomu u zákona o referendu, které je dáno v ústavě, a dodnes to tady není, ani po dvaceti letech, jako služební zákon, který konečně byl přijat a v ústavě to bylo a po létech jsme se tady na něčem dohodli, tedy my jsme hlasovali jako jediní proti, ale prošlo to Sněmovnou proti té verzi.

    Takže já bych jenom znovu zdůraznil, že bychom vás chtěli požádat, abychom se shodli aspoň na propuštění k diskusi nad přímou volbou do druhého čtení.

    Ta ústavní změna potom, ona nezavádí přímou volbu. K tomu je potřeba ten prováděcí zákon, a na tom jestli se shodneme do konce volebního období, to je otázka, ale aspoň je ten mantinel. Naopak mít ten prostor dokonce několik let, celá léta, to záleží už na vás na všech. Abychom se dohodli na tom, jaké parametry by měly být u případné přímé volby.

    A to všichni přece víme, že to takto je, takže tím, že umožníme ty mantinely po vzoru okolních zemí, které jsem tady jmenoval, po vzoru všech zemí kolem České republiky, to ještě nezavádíme, naopak je tady obrovský prostor, a vidíme, že u zákona o referendu ten prostor je dokonce dvacet let tady, kdy se o tom diskutuje, a není to ještě zavedeno.

    Takže já bych jenom teď v pár slovech řekl, jakým způsobem ten, řekl bych, příklad univerzálního modelu funguje. Starosta a zastupitelstvo mají rozdělené pravomoci. To znamená, že oni se nepřekrývají. To znamená, tam nedochází k tomu, že by se nějakým způsobem překrývali. Starosta je představitelem obce a nejvyšším výkonným orgánem obce, který vykonává správu obce. Ale to tady ten zákon neobsahuje. To reaguji na tu otázku prováděcího zákona, jaké by bylo rozdělení vlastně jejich pravomocí. Starosta svolává a vede zasedání obecního zastupitelstva a obecní rady. Podepisuje jimi přijatá usnesení. Nepodepsáním usnesení zastupitelstva může pozastavit jeho výkon, pokud se domnívá, že odporuje zákonu nebo je pro obec zjevně nevýhodné. Starosta zastupuje obec navenek ve vztahu ke státním orgánům, fyzickým i právnickým osobám. Starosta obce rozhoduje ve všech záležitostech správy obce, pokud nejsou zákonem nebo statutem, schvaluje jej ve vyhrazené pravomoci zastupitelstvo, vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu. Starosta je rovněž statutárním orgánem v majetkoprávních vztazích obce a pracovněprávních vztazích zaměstnanců obce. Vzájemné postavení zastupitelstva a starosty není založeno, a to bych chtěl zdůraznit, právě to je ta důležitá pointa, na principu nadřízenosti a podřízenosti, ale jedná se o orgány korelativní.

    Mandát starosty zaniká na základě zákonem stanovených taxativních důvodů, mimo jiné rovněž vyhlášením výsledku hlasování obyvatel obce o odvolání starosty. Tato skutečnost je projevem politické odpovědnosti starosty vůči obyvatelům obce. Na základě zákona o místním referendu může dojít k referendu obyvatel obce o odvolání starosty. Zejména by se mělo jednat o případy, pokud starosta hrubě či opakovaně zanedbává své úřední povinnosti, resp. porušuje právní předpisy, pokud nepřítomnost starosty či jeho nezpůsobilost k výkonu funkce trvá déle než šest měsíců atd. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní mám několik faktických poznámek. První je přihlášena paní poslankyně Němcová, poté pan poslanec Adam, pan poslanec Jakubčík a dále. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Jenom dvě poznámky k řečenému. Za prvé pokud jde o průzkum veřejného mínění, na základě něhož by mohlo dojít k zvýšení volební účasti o 10 %, tak já bych chtěla panu exsenátoru Okamurovi připomenout, že přímá volba do Senátu existuje a žádné dramatické volební účasti jsme se během ní nikdy nedočkali. Je tristní, v druhém kole někdy až kolem deseti, maximálně, procent. Tak to za prvé.

    Za druhé, pokud jde o to, zda bude přímo zvolený starosta pod větší kontrolou. Tedy já už si neumím představit na malých a středních obcích nebo na menších městech, jak byste si to ještě představoval. Tam totiž žádná anonymita pro komunálního politika dnes neexistuje. Lidé jsou pod setrvalou každodenní kontrolou, skoro si říkám, že na malých obcích a městech je to už dnes sebeobětování, když lidé do této role nastoupí, protože každý den pod touto kontrolou jsou. Přímá volba starosty nenapomůže tomu, aby míra anonymity, která je zcela normálně ve velkých sídlech, velkých městech, aby kontrola takto zvoleného přímého starosty byla větší. Od toho skutečně ve velkých sídlech slouží daleko lépe zastupitelstvo, které je složeno i z opozičních, i z koaličních stran, kde každý pohyb každé koruny a každého personálního rozhodnutí je kontrolován. V tomto ohledu si myslím, že pan kolega Okamura nemá žádný přehled o tom, jak obce fungují, s největší pravděpodobností proto, že nikdy v komunální sféře nepracoval, nefungoval, na rozdíl od mnohých z nás.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní tedy pan poslanec Adam se svou faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Jakubčík. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Mám pouze řečnickou otázku nepřítomnému panu předsedovi Kalouskovi prostřednictvím přítomného pana předsedajícího. Byl byste proti přímé volbě prezidenta, i kdyby vyhrál váš kandidát? Funguje demokracie, pouze pokud vyhraje váš kandidát, a pokud nevyhraje, tak je demokracie špatná? Nebo jak si to mám vysvětlit?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jakubčík, po něm pan poslanec Chvojka.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já mám rád čísla. Pan předseda Okamura nás tady zahrnul čísly, jak všichni občané chtějí přímou volbu, jak by se na ni těšili, ale já si myslím, že situace je trošku odlišná. V roce 2013 v naší republice bylo 8,5 milionu voličů. Přesně 8 424 227. Voleb se zúčastnilo, čili volilo, necelých 5 milionů lidí, 4 969 984 lidí volilo. Stranu, která prosazovala přímou volbu, volilo 342 339 lidí, což je 6,88 %. Nejsem přesvědčen o tom, že z 8,5 milionu lidí 342 339 je nějaké závratné číslo a že nás to opravňuje k tomu, abychom přistoupili k tomuto v České republice, v české zastupitelské demokracii k naprosto bezprecedentnímu kroku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou pan poslanec Chvojka, připraví se pan poslanec Okamura a poté pan poslanec Lank.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, už opravdu jenom pár krátkých poznámek, pak už reagovat nebudu. My se, prostřednictvím pana předsedajícího, s panem Okamurou neshodneme, to se nedá nic dělat.

    Tři poznámky. Co se týče odvolávání starosty občany obce nebo města, já si nedokážu představit, nebo nedělo by se nic jiného, než že by si opozice se starostou, či někdo, kdo toho starostu nemá rád, nedělo by se nic jiného, než že by byla různá referenda, různé mítinky, různé sešlosti na téma odvolání starosty. A proč? No protože to je docela dobrý prostor pro to, jak se zviditelnit. Žádný jiný důvod nemusí být. Starosta může být naprosto skvělý, ale když máme tuto možnost si někoho zkusit odvolat, tak proč bychom si to nezkusili, protože to je prostě docela dobrý nástroj k tomu, jak se zviditelnit. To je nesmysl. Opravdu by mě to vyděsilo, kdyby se tohle konalo.

    Co se týče teze, že zastupitelstvo má být protiváhou starosty, tak to je také nesmysl. Zastupitelstvo nemá být žádná protiváha, má to být orgán, ve kterém má mít starosta většinu pro to, aby mohl prosazovat svůj program, za který byl zvolen, resp. strana, za kterou byl zvolen, a ne že je tam nějaká protiváha nebo konkurence. To je prostě blbost, s prominutím, největšího kalibru.

    Už to říkala paní kolegyně Němcová, opravdu přímá nebo kvazipřímá volba nezapříčiňuje nějakou vysokou volební účast. Díval jsem se na ctěného kolegu Okamuru, když kandidoval na Zlínsku v roce 2012, a ten svůj mandát získal při účasti 26 %. A je to přímá volba a nezapříčinila, že by pan tehdejší senátor, když vyhrál, měl nějaký větší mandát nebo byla nějaká větší volební účast. Prostě je to nesmysl, větší volební účast by nebyla, obecní zřízení, tak jak ho máme koncipováno, funguje a není důvod toto měnit jenom na základě nějakých populistických gest. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvu. Z pracovních důvodů se od 18 hodin do konce jednacího dne omlouvá paní poslankyně Zelienková.

    Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Okamura a po něm pan poslanec Lank. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, tak já bych tady zareagoval. Tady se mluvilo o té kontrole starostů. Ale tady přece jasně mluvíme o něčem trošku jiném. Já bych jenom připomněl, že tady paní kolegyně hovořila o tom, že nemám zkušenosti s komunální politikou. Tak pravda, těch 78 obcí a měst, které jsem měl v senátním obvodě, když mi starostové říkali, že právě jsou nespokojeni s tím, a vyplývá to i z veřejných průzkumů, které jsem tady četl, nebo z veřejných tady zdrojů, že právě jsou často vazaly toho zastupitelstva, musí třeba dávat zastupitelům třeba různé práce, které obec dělá, aby je třeba nesesadili, a právě ti silní starostové, ti populární, ti vesměs by uvítali tu přímou volbu.

    Jinak vy jste říkala, co ve velkém městě? Tak teď jsme byli zrovna shodou okolností v kontaktu se starostou Kolína nad Rýnem, západoněmeckého Kolína nad Rýnem. A ptali jsme se ho, zdali je přímo volen. Ano, je. Takže teď nevím, jestli tedy - já teďka přesně ten argument jsem úplně nepochopil, protože naopak i ta největší města i ve světě, často světoznámá města, mají přímo volené starosty. A sama víte i další příklady. Podívejte se do Spojených států a tak dále. Já teď - a jsou to často mnohem větší města, světová města skutečně, která jsou v západním světě.

    Volební účast do Senátu, tak to už jsem vůbec nepochopil, protože přeci důvodem nízké účasti do Senátu je, že Senát nechtějí občané. Přeci to je úplně něco jiného. Proto - ano, máte pravdu, když si srovnáte volební účast do komunálních voleb a do senátních, tak je jiná, ale to přeci není výrazem toho, že přímá volba do starostů nepřinese vyšší účast, není argumentem, že v Senátu je nízká. Já jsem to vůbec nepochopil, vždyť volba do Senátu je na celostátní úrovni, celostátního zákonodárce, a tak to to občané vnímají, oni nejsou hloupí. A Senát považuje většina lidí za zbytečný, proto je tam přeci ta účast nízká. A je potřeba si říct, že to je ten důvod.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, váš čas na faktickou poznámku vypršel.

  • Poslanec Tomio Okamura: Pardon, jo, tak já se přihlašuji ještě znova na faktickou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další s faktickou je pan poslanec Lank, připraví se pan poslanec Novotný.

  • Poslanec Martin Lank: Vážené kolegyně, vážení kolegové, krásný podvečer v tuto chvíli. On pan předseda Okamura mi trochu vzal to, co já jsem tady chtěl říct. Já jsem taktéž chtěl zareagovat na některé z předřečníků a opravdu i já si myslím, že srovnávat senátní volby s volbami komunálními není úplně fér, protože opravdu víme, že senátní volby zkrátka netáhnou, kdežto ten komunál ty lidi skutečně zajímá. A co se týče přímé volby v komunálních volbách, tak čím menší obec nebo město, tak ono to tam už v podstatě svým způsobem funguje. Nedělejme si žádné velké iluze, že lidé na vesnicích volí prioritně strany. Oni především volí lidi, které znají. A často jim je úplně jedno, za jakou stranu jsou, zkrátka se třeba osvědčili, a ať už jsou nestraníci, nebo posléze do nějaké strany vstoupí, stejně je ti lidé nakonec zvolí. Je to zkrátka o tom, že toho svého souseda nebo toho člověka znají a vědí, co pro ně kdy udělal, případně udělat může. Já nevidím důvod, proč jim to neumožnit i formálně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Novotný a po něm pan předseda Stanjura. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Novotný: Tak, kolegyně a kolegové, já tu debatu nechci příliš extendovat, jenom jsem chtěl tady přečíst seznam oněch necivilizovaných evropských zemí, kde ta přímá volba není, kde je nepřímá volba. Jsou to Belgie, Finsko, Nizozemsko, Francie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Švédsko, Španělsko, Malta, Chorvatsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Pak jsou i země, kde je mix, kde jsou oba ty systémy v některých částech. A já si třeba vzpomínám na rozdíly mezi jihoněmeckým a severoněmeckým systémem, kdy v partnerském městě města, v kterém jsem stál v čele před pár lety, v Bavorsku byl starosta volen tak, že když byl zvolen poprvé, tak byl zvolen, řekněme, na čtyři roky, když se mu podařilo ten mandát obhájit, tak už byl zvolen na šest let a tuším, že v třetí volbě dokonce na osm let. Bylo to zajímavé, ale samozřejmě to bylo zkombinováno s tím, že ten starosta měl úplně jiné pravomoci a úplně jiný vztah k radě obce, nějakému případnému zastupitelstvu a podobně v tom jihoněmeckém systému.

    Já tím chci jenom naznačit, že ta debata, aniž by se propojili obě ty roviny, to jest rovina debaty o přímé volbě a o celém nastavení toho modelu, nemá vůbec žádný smysl. Jsem přesvědčený, že v tuto chvíli nejsou důvody to téma otevírat, a opravdu si myslím, že náš systém v zásadě funguje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Laudát. Mám vás poznamenaného v pořadí, pane Okamuro.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve se omlouvám svým třem kolegům, všechno to jsou zkušení komunální politici na rozdíl od mnoha předkladatelů tohoto zákona. Něco už řekl Martin Novotný. Myslím, že se shodujeme nejenom my, ale občané, že jestli něco funguje a má většinovou podporu a důvěru občanů, tak to jsou obce. A tady je návrh, jak ten systém rozvrátit. Ano, ono by to mohlo fungovat, ale pak by de facto ten přímo volený starosta či primátor podle mého názoru musel mít kompetence rady. A kdo zná kompetence rady, tak si položte otázku, jestli chceme tolik moci koncentrovat do jedněch rukou? A já říkám že ne. To je velmi nebezpečné. Ano, může to dobře fungovat, když bude starosta či primátor nebo starostka či primátorka na svém místě, ale taky to může mít velmi neblahé důsledky. Rada má velké personální pravomoci, velké pravomoci v nakládání s majetkem, v rámci rozpočtových opatření - a takhle bych jmenoval. Každý z vás, kdo seděl někdy v zastupitelstvu či v radě - já jsem byl 17 let členem zastupitelstva a osm let jsem měl možnost být primátorem a je to skvělá práce, ale nechtěl bych mít v jedněch rukou, v těch svých, kompetence rady.

    Jestli se o něčem máme bavit, tak se bavme o volebním systému. Opravdu si myslíte, že ty plachty jsou něco, co občané vítají? Mateme voliče a říkáme, že v komunálních volbách mají dávat preferenční hlasy. Jsou to jediné volby, v kterých občan nemůže uplatnit preferenční hlas. Nic takového v komunálních volbách není. Tak se zkusme bavit, než napíšeme zákon, zda bude nějaká vůle změnit tento zákon, aby skutečně občan měl preferenční hlasy i v komunálních volbách. To bohužel nejde.

    Tento návrh nemá naši podporu a nemůže mít naši podporu. A kdo chce koncentrovat moc do jedněch rukou, tak by ho měl nazývat pravým jménem a neříkat, že to je ve prospěch občanů. Tak to prostě není. (Potlesk z pravé strany sálu).

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan předseda Okamura. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych tady chtěl zareagovat na velice zajímavý dotaz pana kolegy Adama. K tomu, jestli by Kalousek - on tady není, tak zareaguji já - prostě protestoval nebo se omlouval za přímou volbu prezidenta, pokud by byl prezidentem pan Karel Schwarzenberg. Já si myslím, že nikoliv, protože, víte slabost každého systému a nebo chybu v legislativě poznáte, když se na ten post dostane člověk, který ten zákon využívá na hraně, nebo dokonce za hranou, nebo ho i zneužívá. To znamená, že pokud by tam byl pan Schwarzenberg, tak si jsem stoprocentně jistý, že by ty lapsy, které dělá současný prezident, nedělal, tudíž by se to možná projevilo, ta slabost toho návrhu, až v příštích generacích, až by i došlo k tomu, že by se tam dostal někdo podobný. A to máte u každého zákona. Ono přece jenom je vždycky - od těchto lidí bychom měli požadovat a očekávat - i ta společnost, že jedna věc je zákon a druhá je jakési zvykové právo, jakýsi cit pro interpretaci toho zákona a pro jeho naplňování. Když vezmete do důsledku jakýkoli zákon a půjdete opravdu ho intenzivně využívat bez ohledu na zvykové právo, tak tuhle zemi postavíte na hlavu. Je to přesně u řady věcí, je to u jmenování vlády - zase, buď se řídíte nějakým slušným chováním, anebo necháte vládu bez mandátu několik měsíců zbytečně a vítěze, legitimního vítěze voleb, necháte prostě jako čekat a vlastně se to dostane až za hranu slušnosti. Totéž s jmenováním, já nevím, nějakých činitelů do bankovní rady nebo kamkoliv. Takže vždycky potom, když někdo porušuje i zvykové právo v kombinaci a je necitlivý vůči stávající legislativě, tak se odhalí slabiny toho systému.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Okamura, poté pan poslanec Svoboda a pan poslanec Kořenek. Máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, tak já jenom rychle. Tady byly argumenty o té zkušenosti z komunální politiky. Jenom bych připomenul, že návrh na přímou volbu prosazuje i hnutí Starostové a nezávislí, kteří mají několik set starostů a různých zastupitelů. Takže ono to asi nebude tak, že je to o té nezkušenosti, je to přesně naopak.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde další omluvenku. Od 18 hodin z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Pavel Šrámek.

    Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda a po něm pan poslanec Kořenek. Máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Já jsem měl možnost mluvit s primátorem Bratislavy, který je přímo volen. A problémy, které z toho má, jsou obrovské. I když má přidělenu daleko významnější pravomoc, než jakou mají zastupitelé v naší zemi.

    Myslím si, že nahromadění moci v jedněch rukou je hrozně nebezpečné. Mám s tím zkušenosti z lékařské komory, kde se volí přímo. V okamžiku, kdy ten člověk, který je postaven do čela komory, nedodržuje principy svého zvolení, tak se stane skutečně škůdcem.

    Já bych, pane Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího, já bych vám velmi přál, abyste byl přímo zvolen za primátora hlavního města Prahy, a pak bych se šel na vás podívat, protože byste byl, s prominutím, šašek!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kořenek a připraví se pan poslanec Vácha.

  • Poslanec Petr Kořenek: Dovolil bych si jenom pár konkrétních příkladů. Padlo tady, jak to funguje, a bylo vzpomenuto i Slovensko. Já sleduji dlouhodobě slovenskou politickou scénu i na té komunální politice, protože mám velmi úzké vazby. Co se týká zvýšení zájmu občanů o komunální politiku, tak poslední procento účasti ve Slovenské republice bylo 48,34 %, účasti ve volbách v komunální politice. Co se týká vyšších územněsprávních celků v roce 2013, tak to bylo 20 %. Župani byli voleni ve druhém kole, tam účast byla 11, 17, 22, tuším nejvíc měl Banskobystrický kraj. Jak to tam dopadlo, asi víme.

    Co se týká pravomoci, znám obce a města, které byly našimi partnerskými a kde většinu své energie musel starosta, případně primátor věnovat tomu, že bojoval se svými poslanci v rámci zastupitelstva a tu energii, kterou mohl věnovat rozvoji města, bohužel proplýtval tady. Takže bych velmi opatrně s těmi příklady ze zahraničí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Vácha a po něm je přihlášen pan poslanec Fiedler. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Děkuju, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych uvést na pravou míru informaci, kterou zmínil pan poslanec Okamura. Ano, někteří poslanci klubu TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí podali návrh na přímou volbu starostů. Ale protože jsou napojeni na starosty, tak si to s těmi starosty, pane předsedo Okamuro, prostřednictvím pana předsedajícího, vydiskutovali. A součástí tohoto návrhu je právě to, co jste zmiňoval, že by se mohlo diskutovat, součástí toho návrhu je to, že starostové by se volili pouze v obcích do 2000 obyvatel, pouze v obcích, kde není rada. To znamená, tam, kde je jenom ten starosta, možná s nějakou uklízečkou, ale není tam rada, není tam zastupitelstvo. To znamená jenom malé obce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zatím poslední faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Omlouvám se, že budu - malinko, ale jenom malinko odbočím od této věci - ale budu reagovat věcně na čísla, která tady zazněla, a budu naopak velmi krátký. Zaznělo tady několik údajů o nízké volební účasti, pokud se změnil ten systém, že ani tohle nezvedlo volební účast, že ta byla nízká. Uvádějí se čísla 14 %, 16 %, 28 %. Já, kolegové poslanci, doufám, že čísla, která jste uváděli o volebních účastech, si budete pamatovat. A až budeme zase někdy debatovat kvorum k referendu, tak je tady taky zopakujete. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zatím tady nevidím nikoho s faktickou poznámkou. Pan poslanec Vácha. Máte prostor.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Já to musím říct, já se musím opravit. V tom návrhu nejsou 2 tisíce, ale 1 500 obyvatel v obci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní přistoupíme k řádné rozpravě, do které je první přihlášen pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Adamec. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, ono už bylo mnohé řečeno, ale já musím reagovat na některé věci, které zde ještě nepadly. Mně vadí ten hrubý populismus, na základě kterého je takovýto návrh zvedán. Jde se jenom po povrchu. Přečetl jsem si, že občané si myslí, že by bylo lépe, kdybychom volili starosty přímo. Bez toho, aniž bych o tom cokoliv věděl. Bez toho, aniž bych sám věděl něco o kompetencích, a jak takové zastupitelstvo funguje, velké množství kompetencí, které tam je, tak to navrhnu, protože to nám přeci přinese nějaké body. My za to vlastně žádnou odpovědnost neneseme. My to jenom říkáme těm, kteří si myslí, aniž by, a není to jejich povinnost, znali vnitřek toho systému. Aniž by znali fungování veřejné správy. Aniž by věděli všechny detaily, tak ale na tom zřejmě panu poslanci Okamurovi vůbec nezáleží. Podstatné je, že jsem si přečetl něco na internetu a to by mohlo hodit nějaký ten bodík. Je to nezodpovědný populismus. Absolutně nezodpovědný populismus, o kterém nic pan Okamura a spol. nevědí.

    Já přiznávám, že jsem v konfliktu zájmů, protože jsem v tuto chvíli zastupitelem malé obce a byl jsem starostou města a byl jsem hejtmanem. Tento návrh ve své podstatě, pokud bychom šli opravdu do detailů a začali se bavit zcela vážně o tom, které kompetence by měl mít přímo volený starosta, jestli by to měl být rozpočet, jestli to má být jeden člověk, který rozhoduje o milionech korun, o tom, kam budou investovány. A kdo mu ho bude schvalovat? Na Slovensku to mají tak, že ho tedy navrhuje starosta, pokud vím, ale schvaluje to zastupitelstvo. Já tam mezi ty lidi jezdím, mám tam řadu přátel mezi starosty už dlouhá léta a vím, jaký to byl pro ně absolutní souboj a jak často jsou kolapsy. Jak je ten systém velmi nestabilní, kdy se často dostávala do zastupitelstev taková většina, která s tím starostou bojovala, a vlastně to rozházelo všechny sousedské a mezilidské vztahy uvnitř dané obce. To je panu Okamurovi zřejmě - prostřednictvím předsedajícího - úplně jedno.

    Myslím, že ten systém, který tady je - jasně, najdeme na něm chyby, protože je to hodně o lidech, jestli jsou schopni spolupracovat, anebo nejsou schopni spolupracovat. Jestli mají dobrou vůli, anebo ne. Ten systém, který máme, je tradičně zastupitelská demokracie. Tradiční pro Českou republiku nebo bývalé Československo. Myslím si, že měnit ho znamená změnit celý systém veřejné správy. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku - pan poslanec Černoch. Po něm pan poslanec Okamura. Máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, na pana kolegu Bendla. Každý má nějaký program. A Úsvit přímé demokracie má program, který je zaměřený na přímou demokracii. A zdali je to správně, nebo není správně, tak je na tom, aby to právě projednala tato Sněmovna, aby se to dostalo do výborů, kde se to odborně zpracovává, kde se k tomu každý může vyjádřit. A tyto řeči si myslím, že jsou absolutně nemístné a zbytečné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku pan předseda Okamura a po něm je pan poslanec Adam. Adamec, pardon. Máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, opět krátce. Přece populismus nemůže být to, když plníme program, který jsme slíbili. To je ten argument. Jestli tedy potom jsou populistické země jako Německo, Švýcarsko, Rakousko... To přece opravdu ta debata sklouzává k té nevěcné rovině. Tak prosím, argumentujme věcně. Přímou volbu mají nejvyspělejší země světa i samozřejmě Spojené státy, když jdu mimo Evropu. Takže prosím vás, opravdu argumentujme nějakým způsobem věcně. Já se o to snažím celou dobu.

    Mimochodem, mám tu Parlamentní institut - Přímá volba starostů. A nedávali jsme žádné politické zadání. A není to návrh jenom Okamury, nějaké hodnocení, ale Parlamentní institut nám tady sám píše, že jako typický argument pro přímou volbu starostů je skutečnost, že mohou oživit politickou participaci občanů na místní úrovni, protože přímá volba představuje přímou vazbu mezi voliči a samosprávou. Dále tady Parlamentní institut píše, že výhodou přímé volby starostů je jednoznačné oddělení výkonu státní správy a samosprávy na úrovni obcí, pokud je starosta samostatně odpovědný za výkon státní správy. Takže Parlamentní institut, pan Mgr. Štěpán Pecháček, pan Ing. Mgr. Martin Kuta, já je ani osobně neznám. Ale my jsme si to nechali zpracovat právě proto, že jsme si byli vědomi určité kritiky našich minulých návrhů - máme tady návrh i odsouhlasený i zpracovaný i okomentovaný.

    To znamená, znovu říkám, chtěl jsem vás požádat o to, abychom to propustili do druhého čtení, tam udělali tu diskusi skrz naskrz, může trvat jakkoli dlouho. A já slibuji, že ani nebudu říkat po dvou měsících, proč to tady ještě není. Pojďme to opravdu prodiskutovat ze všech stran. A když to většině Sněmovny připadne jako dobrý model a budeme se chtít přiblížit Rakousku, Německu, Švýcarsku, Velké Británii a dalším těmto světově vyspělým zemím, tak pojďme do toho a pojďme si to udělat třeba aspoň na obce, třeba byť to bude do 1 500 až 2 000 obyvatel, ale myslím, že to bude dobrý krok. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. A nyní tedy pan poslanec Adamec a připraví se po něm pan poslanec Beznoska.

  • Poslanec Ivan Adamec: Takže já děkuji, pane předsedající. Jsem rád, že jste mi konečně na druhý pokus přišel na jméno dnes večer, ale já už jsem na to zvyklý, takže -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem se vám omluvil, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Ale já vím, já to taky neberu osobně. (Ozývá se smích zprava.)

    Já možná bych tady úvodem řekl pár vět. Víte, já to tady poslouchám a nevím, jestli se mám rozčilovat, nebo jestli mně má být smutno, nebo jestli vůbec má cenu tady vykládat někomu, kdo se samosprávou nepřišel prakticky nikdy do styku, něco, co prostě je v nějakém stavu, v nějaké realitě. A fascinuje mě, jak se tady míchají jablka a hrušky, protože míchat anglosaský systém práva s evropským systémem práva je minimálně pro mě podivné. A nakonec když tady mluvíme o přímých volbách v jiných zemích, tak je potřeba říci, že je to právě o tom volebním systému. A že i ty země, které postupně přešly jako Polsko nebo Slovensko na přímou volbu, tak i ten systém předtím byl trošku jiný než v českých zemích. My tady máme prostě jinou tradici. Máme zastupitelskou demokracii, máme tady hodně malé obce. A de facto nejvíc pravomocí má zastupitelstvo obce. Já myslím, že je to takhle správně, jsme na to zvyklí, děláme to.

    Jen tak mimochodem, říkám to proto, že jsem byl pětkrát zvolen starostou okresního města o velikosti 31-32 tis. obyvatel a všechny ty volby jsem vyhrál i osobně. Ale problém skutečně tady v těch volbách - a to je potřeba si říci, jestli tady není potřeba se o tom chvilku bavit, že vlastně lidé nevědí, že nevolí přímo tu osobu, že de facto ty preferenční hlasy nejsou preferenční hlasy pro konkrétní lidi, ale pro ty kandidátky. To si myslím, že tady je trošku malý problém. Ale to by mě tak nevadilo.

    Mně vadí jiná věc v současné době. Víte, ona vyhraje skupina - politická strana, hnutí, nezávislí - a místo toho, aby ti, co jsou druzí, třetí, poslední dali možnost vítězům, aby se pokusili sestavit tu obecní vládu, tak čím dál tím častěji se to děje právě naopak, že všichni slabí se spojí proti těm silným. Ty poslední volby byly toho důkazem. A můžu říct, že já jako pětkrát zvolený starosta jsem prakticky skoro vždycky netrpěl těmi volbami, znáte to, kdo projde volbami, je to svým způsobem očistec, ale více jsem trpěl tím povolebním vyjednáváním, kde bylo velmi důležité se prostě nějakým způsobem shodnout na tom, jak postavit tu vítěznou koalici. A ta ignorace v současné době... Ona byla trošku vždycky, abych byl úplně upřímný... Ta ignorace toho vítěze mě irituje. To je potřeba tady říci.

    Ale na druhé straně k přímé volbě. Já si myslím, že je tady potřeba si také říci, co od toho starosty pak chceme. Tady se argumentovalo třeba Británií. Já vím, že v Británii pan starosta má víceméně ten zlatý řetěz na těch akcích, ale víceméně je to osoba, která zastupuje obec na takových těch společenských aktivitách a jeho výkonné pravomoci nejsou prakticky žádné.

    Jen tak mimochodem, když se mluví o pravomocech starostů, tak já bych chtěl říct jednu věc. Starosta má dvě pravomoci. První je zastupovat obec navenek, což je velmi diskutabilní pojem, každý si ho může vykládat trošku jinak, a pak nosit městské insignie. Žádné jiné pravomoci ten starosta nemá. On je totiž jedním z členů zastupitelstva obce nebo města. To je potřeba tady říct, že takto to je. A říkat, že starostu ovlivňují nějaké lobbistické skupiny zastupitelů, že mu vyhrožují, že ho odvolají na příštím zasedání zastupitelstva, tak to prosím vás není součástí reality. Většinou je to tak, že opozice, pokud je ostrá, se snaží starostu poslat zase někam jinam a používá k tomu různé praktiky. Ale je to opozice, má na to víceméně právo. A zastupitelstvo, podle mě ta koalice, ta by měla mít programové prohlášení a plnit ten program. Takže říkat, že starosta, když bude přímo volen, bude mít větší pravomoci prosadit svůj volební program, je naprosto lživá informace, protože ten starosta bez zastupitelstva neprosadí vůbec nic. Pokud jeho volebním programem není jenom chodit s tou zlatou šlajfkou na těch slavnostních aktivitách. To jsem chtěl říct. (Ozývá se smích zprava.) No, je potřeba si to říct takhle úplně naplno a nalít si čistého vína. Proto já to vnímám tak, že vlastně měnit ústavu, aniž bych věděl, co z toho vznikne, to mi připadá opravdu jako velmi nestandardní postup. A byl bych na to velmi opatrný.

    Já možná bych ještě zabrousil, co se děje v těch civilizovaných západoevropských zemích, kde jsou ty přímé volby. Víte, ono to mělo taky svůj vývoj. A je potřeba říct, když tady bylo třeba zmiňováno Německo. Ono je to v těch spolkových zemích v každé trošku nějak jinak. Ale já třeba, co jsem jezdil do zemí, jako je Hesensko, do Franků jsem jezdil, tak tam je to tak, že na starostu může kandidovat kdokoliv, kdo je dokonce občanem Spolkové republiky Německo. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Kalousek, po něm řádně do rozpravy pan poslanec Beznoska. Vaše faktická poznámka, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jen velmi stručná polemika s názorem, že je praxí, když vlivové skupiny vyhrožují odvoláním. Časy se mění, přicházejí nové pořádky. Dnes jsme byli udivenými svědky procesu, kdy se odvolávalo bez jakéhokoli vyhrožování. Prostě musíme si zvykat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan poslanec Beznoska, který je řádně přihlášen do rozpravy. Máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Úplně všechno bylo řečeno, mým úkolem bylo vymyslet něco, co ještě nikdo neřekl, nic mě nenapadá, tak jen taková praktická zkušenost. Čtvrté období v zastupitelstvu, osm roků na radnici, znám mraky komunálních politiků a nikdy se nikdo nezmínil, že by si přál přímou volbu starostů. To všechno, co říkal teď posledně Ivan Adamec, bych podepsal, podtrhl, zdůraznil, také nehledě k tomu, že Mladá Boleslav má nejdelší partnerství s městem na Slovensku, s Pezinkem. Téměř 80 let. S panem primátorem Oliverem Solgou jsme mnohokrát diskutovali na téma přímá volba. A já vám musím říci: buďme v tomto ohledu konzervativní. Já jsem konzervativní člověk. Co funguje, se nemá měnit, a už vůbec ne ústava, protože to by musela být zásadní věc, abychom do ní vstupovali. Proto zůstaňme u našeho modelu parlamentní a zastupitelské demokracie, je to model výborný, a tento návrh, který podali kolegové z Úsvitu přímé demokracie, pojďme zamítnout v prvním čtení. Děkuji pěkně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Kádnera. Máte slovo.

  • Poslanec David Kádner: Děkuji. Dobrý večer, už nebudu zdržovat a nebudu reagovat na to, co tu padlo. Jen krátce. Přece jen přes to, co tu padlo, a musím říci, že někde bych mohl souhlasit, někde ne, tak musím říci, že teď, co řeknu, tak mluvím o malých obcích. Ani já si teď v tuto chvíli neumím představit, že bychom bortili všechno hned na okresy, na kraje a dál, byť do budoucna si to představit samozřejmě umím, ale tak jak tu i pan kolega Adamec řekl, tak problém u malých obcí, ale i u větších, je, že když vyhraje daná kandidátní listina, tak ještě to neznamená, že ten, co je na té jedničce a v tu chvíli si to ti lidé zvolili, je opravdu tím starostou. Jsem starostou druhé období, nemám za sebou pět období, ale páté nebo čtvrté období v komunální politice, a myslím si, že malé obce si toto zaslouží, aby starosta vylezl před volbami a řekl: Já chci být starostou. A byl také nějakým způsobem, nějakým mandátem zvolen. Tak já bych poprosil, protože už v minulém období TOP 09 a Starostové měli návrh na přímou volbu starostů, myslím si, že do 1 500 nebo do 2 000 obyvatel, to, co teď před chvílí tady padlo, a Úsvit by přímou volbu starostů nedával, pokud by tady před tím nějaká byla. Ale myslím si, že tento návrh je aspoň dobrým podvozkem do druhého čtení a do toho, abychom se o tom pobavili na výborech a dali z toho něco dohromady tak, aby to mělo smysl a abychom se opravdu nevykašlali na malé obce, kde se opravdu setkávám, musím říci, že ne ve své obci, ale v jiných obcích, kde vyhrála kandidátka ...(Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) Měl tam být určitý starosta a je pouze v opozici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Neeviduji nikoho, kdo by byl přihlášen dále do rozpravy, ani s faktickou poznámkou. Je tomu tak? V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje a navrhovatele, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Dobře, děkuji.

    Mám zde dva návrhy. První je na zamítnutí a druhý na vrácení, to znamená, budeme hlasovat. Navrhuji v pořadí, že nejdříve návrh na zamítnutí, v případě, že neprojde, tak návrh na vrácení. Jestli není nikdo, kdo by rozporoval tento postup - není? Není, děkuji.

    Eviduji žádost o odhlášení, takže já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili. ***

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Přeji hezký večer.

    Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, to, co tady vidíte přede mnou, je takový malinkatý dort, protože zákon, který vám dnes hodlám předložit, má dneska svůj rok, roční narozeniny. (Poslankyně položila na řečnický pult malý ovocný dortík se zapálenou svíčkou.) Přesně v únoru 2014 jsme ho spolu s dalšími v poslaneckém klubu KSČM předložili do této Poslanecké sněmovny. (Potlesk napříč sálem.) Já ho potom předám zástupcům vládní koalice jako odměnu za to, jaký mají přístup k opozičním návrhům zákonů.

    Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 126. Tento náš návrh tedy vznikl v únoru 2014 a byl tedy předložen v době, kdy nebyl ještě předložen, natož schválen návrh vládní koalice. Tento náš návrh byl koncipován tak, že rušil všechny takzvané regulační poplatky a zároveň zaváděl limit 2 500 korun na hrazení doplatku za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečné hrazené ze zdravotního pojištění.

    KSČM se dlouhodobě plně staví za zájmy pacientů, a proto opakovaně, poprvé už v roce 2008, předkládala zákony a pozměňovací návrhy k zákonu o veřejném zdravotním pojištění na úplné zrušení takzvaných regulačních poplatků. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že současná vládní koalice již zrušila většinu těchto poplatků, i když se tak dělo v atmosféře negativních prohlášení představitelů části současné vládní koalice nejen u již zrušených poplatků za hospitalizaci, ale také u zdravotnických poplatků jako celku. Je evidentní, že téma poplatků ve zdravotnictví posloužilo jako lákadlo na důvěřivé voliče, ale ve skutečnosti je nikdo kromě KSČM úplně zrušit nechtěl. Pro osvěžení paměti jen připomínám, že Ústavní soud rozhodl dne 20. května 2008 o ústavnosti zavedení těchto poplatků i přesto, že byly zavedeny bezprecedentním způsobem, přijetím rozsáhlého pozměňovacího návrhu předloženého až v průběhu druhého čtení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a byl to tedy typický přílepek, tedy bez možnosti dostatečného posouzení a projednání v řádném legislativním procesu. Senátem pak prošel dokonce bez projednání.

    Ústavní soud při svém rozhodování využil argumentaci tehdejšího ministra zdravotnictví Julínka, že jediným důvodem k zavedení poplatků je jejich regulační účinek proti nadužívání zdravotní péče. Soud se na základě toho vyhnul námitce, že za péči se při jejím poskytování neplatí, tím, že poplatky nepovažoval za placení péče, ale za jakousi legitimní regulaci. Jako důležitou podmínku této legitimnosti poplatků uvedl také to, že se nesmí stát jakousi rdousicí překážkou přístupu ke zdravotní péči. Od té doby bylo možno na mnohých příkladech dokázat, že ani jedna z uvedených podmínek legitimnosti vybírání poplatků nebyla dodržena a splněna. Sám Ústavní soud vybídl také exekutivu, aby zjistila, zda neexistuje nějaký případ rdoušení, v uvozovkách, a v takovém případě by měl zákonodárce sám poplatky zrušit. Nakonec tak částečně učinil Ústavní soud poté, co Nečasova vláda naopak navýšila poplatek za hospitalizaci ze 60 na 100 korun. (V sále je hluk.)

    Podle našeho názoru byl i zbývající poplatek zvláště u pacientů, kteří zdravotní péči doopravdy potřebují, vlastně bezdůvodnou překážkou přístupu k této péči. Tato překážka může mít i diskriminační charakter, protože pro některé pacienty se jeví jako nepatrná, ale vždy existuje určitý počet pacientů trvale nebo momentálně neschopných platit. Od roku 2000 stouply výdaje občanů na zdravotnictví více než trojnásobně. Lidé dali za zdraví více než 40 mld. korun kromě toho, co zaplatí na zdravotním pojištění. Z toho v roce 2012 vydaly domácnosti 5,5 mld. korun za poplatky u lékaře, v lékárně a nemocnici. V roce 2007, kdy pacienti ještě neplatili regulační poplatky, tvořily soukromé výdaje obyvatel za zdraví 14,8 %. Po zavedení poplatků to bylo 16 %. Neustále také klesají doplatky za léky na recept. Spoluúčast pacientů se tak u mnohých skupin -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně, ale požádám kolegyně a kolegy o ztišení, aby bylo dobře slyšet, co přednášíte. Já vám děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji vám, pane předsedající. Já chápu, že tato slova už tady zazněla mnohokrát, ale opakování je matkou moudrosti - takže je to pravda. (K poslanci Chalupovi, který si kýchl.)

    Když se ještě znovu vrátím k tomu, proč KSČM navrhuje a navrhovala úplné zrušení všech zdravotnických poplatků, tak důvody byly skutečně ty, které jsem tady již vyjmenovala. Jenom bych připomněla jednu důležitou věc, že se situace pacientů zhoršovala v důsledku hospodářské a finanční krize a také díky tomu ztratil segment zdravotnictví kolem 30 mld. korun. Toto je nyní pomalu napravováno kromě jiného i navyšováním plateb za státní pojištěnce a lepšími hospodářskými výsledky.

    Ani jedna informace o přínosu zavedení takzvaných regulačních poplatků nebyla a doposud není podložena žádnou skutečně seriózní analýzou. Stále také není vůbec jasné, nakolik lidé, kteří péči potřebovali, k lékaři nešli či nebrali předepsané nutné léky, nakolik tak ohrozili svoje zdraví, nebo dokonce život a v konečném důsledku tak budou v budoucnu pro systém zdravotnictví dražší. Zdravotnické poplatky tak byly podle našeho názoru zavedeny především proto, aby si pacienti zvykli na to, že zdravotnictví je podnikání jako každé jiné a že za zdravotní péči se musí platit. Tím se otevřela cesta změny od solidárního zdravotnictví pro všechny potřebné pacienty garantované Ústavou České republiky na placené luxusní služby jen pro ty, kteří budou mít dostatek finančních prostředků. Z těchto důvodů se také okamžitě po zavedení poplatku začalo hovořit a částečně byly také zavedeny, jestli si pamatujete, placené nadstandardy, dále se mluvilo o řízené péči, o různých pojistných plánech podle placení pojistného, dokonce i o několikatisícovém poplatku za výběr operatéra a podobně. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a poprosím vás, abyste zaujala místo na pozici navrhovatelky. Jsem také rád, že byť se s vámi raduji, že jste slavila roční oslavu, tak že jste ten oheň brzo uhasila, protože si nejsem úplně jist, zda se v těchto prostorách můžeme pohybovat s otevřeným ohněm.

    Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Igor Nykl. Máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Děkuji za slovo. Vidím, že nás tlačí čas, a já skutečně potvrzuji, že zpravodajskou zprávu k tomuto návrhu jsem vypracovával někdy v únoru loňského roku, a je třeba říct, že je to tedy evergreen, o kterém jsme už mluvili tolikrát, že skutečně už si toho moc nezaslouží.

    Je třeba říct, že v září ve třetím čtení jsme zrušili regulační poplatky, o kterých se tady hovoří v tom návrhu, vyjma regulačního poplatku za pohotovost, který jako jediný se ukázal, že skutečně něco reguluje, to znamená, je správné, že existuje. Může se diskutovat o tom, jak to má být například s regulačním poplatkem za rychlou záchrannou službu, protože se zdá, že je zneužívána v současné době, nicméně je třeba říct, že tento návrh je vlastně jakýmsi vlamováním do otevřených dveří nebo pláčem na nesprávném hrobě.

    Vidím, že je pět minut do konce jednání, čili chci říct, abych byl stručný, že v této chvíli podporovat tento návrh nemá smysl, je dobré tento návrh skutečně zamítnout v prvním čtení, protože na zdravotním výboru už se toho namluvilo tolik kolem poplatků a těchto regulačních poplatků, že už skutečně o tom asi nikdo nechce vykládat. Něco jiného je vykládat o hospitalizačních poplatcích, protože skutečně okolní bohaté země mají zavedeny hospitalizační poplatky, ač mají na svých účtech úplně jiné peníze, než jsou v Česku, takže to je problematika, kolem které se dá hovořit. Víme, jak zrušením hospitalizačních poplatků narostl vlastně počet pacientů v léčebnách dlouhodobě nemocných, ale v této chvíli skutečně mluvit o regulačních poplatcích je už asi škoda.

    Co se týče ochranného limitu, který se snižuje ve vašem návrhu, ukazuje se, že spoluúčast pacientů v Česku vlastně je kolem 15 %, takže je vlastně ve srovnání s okolním světem nízká. Není třeba snižovat ochranný limit na vámi navrhovanou částku 2,5 tisíce korun.

    Takže abych to ukončil, navrhuji zamítnout tento rok starý návrh v prvém čtení a udělat tečku v této chvíli za problematikou regulačních poplatků ve zdravotnictví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane zpravodaji. Registruji váš návrh na zamítnutí. Mám zde dvě faktické poznámky. Takže první je pan předseda Okamura, poté pan vicepremiér Bělobrádek a dále s přednostním právem pan předseda Kováčik. Pan předseda Okamura je přihlášen, každopádně ho zde nevidím, v tom případě jdeme dál a další faktickou poznámku má nahlášenu pan vicepremiér Bělobrádek. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já se musím důrazně ohradit proti tomu, co tady udělala paní poslankyně Marková, protože předala dort předsedovi poslaneckého klubu sociální demokracie, a přestože jsme oba Náchoďáci, tak já jsem nejvýše postaveným členem vlády a očekával jsem, že dort dostanu já! (Smích.) Ale vím, že mám nadváhu, takže přesto to beru. Jen jsem chtěl upozornit, že přestože komunisté mají samozřejmě větší cit pro sociální rovnost, tak přece jenom určitá hierarchie by měla platit, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího! (Pobavení a potlesk. Předseda klubu ČSSD se snaží předat zmiňovaný dortík mpř. vlády Bělobrádkovi, ten jej však odmítá. Smích.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane vicepremiére. A nyní s přednostním právem pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, já se tentokrát skutečně přikláním k tomu, co tady sdělil pan vicepremiér. Je skutečně procedurálně momentálně výše přítomným členem vládní koalice a předsedou koaliční strany, zatímco pan předseda Sklenák, při vší úctě, je pouze předsedou poslaneckého klubu. Chci říci, že pan poslanec a předseda a vicepremiér Bělobrádek se nemusí obávat, dort je ovocný, tedy dietní, může přijmout tu nabídku od pana kolegy Sklenáka.

    Ale teď vážně. Zpravodaj mluví o tom, že se vlamujeme do otevřených dveří. Zpravodaj mluví o tom, že je třeba návrh zamítnout, protože je zbytečný, nadbytečný, už se cosi odpracovalo a podobně. Ne všechno se odpracovalo a bylo řečeno. Ale paní poslankyně Marková tím, že sem přinesla ten symbolický narozeninový dort, mluví o tom, že tisk, který projednáváme, číslo 126, je skutečně rok starý. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já pouze pro pořádek chci říct, že vypršela 19. hodina. Nechám vás dokončit váš příspěvek a poté přeruším projednávání tohoto bodu. Jestli někdo nevznáší námitku? Děkuji. Prosím, dokončete.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Já vidím 19. hodinu a dodržím jednací řád, čili poděkuji vám za pozornost a popřeji hezký večer.