• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 25. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci a poslankyně: paní poslankyně Adamová - zdravotní důvody, paní poslankyně Balaštíková - zdravotní důvody, pan poslanec Holeček - osobní důvody, paní místopředsedkyně Jermanová - zdravotní důvody, pan poslanec Sedláček do 15 hodin - osobní důvody, pan poslanec Tureček - zahraniční cesta, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Zemánek - zahraniční cesta.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Babiš - pracovní důvody, paní ministryně Marksová - pracovní důvody, pan ministr Němeček - pracovní důvody, pan ministr Ťok - pracovní důvody, paní ministryně Válková - zdravotní důvody, pan ministr Zaorálek - rovněž zdravotní důvody. Tolik omluvy.

    Poprosím o klid. Děkuji.

    Chtěl bych vás nejprve seznámit s návrhy, které vzešly z dnešního grémia. Dnes, tedy v úterý 10. 2., bychom zařadili do pořadu schůze a projednali jako první tři body zákony vrácené Senátem, což je tisk 299/8, tisk 300/5 a tisk 339/7. Je to posuzování vlivů na životní prostředí, veřejné zakázky a ochrana zemědělského půdního fondu. Potom bychom pokračovali bodem, který jsme zařadili v tom minulém týdnu, to je bezpečnostní situace v České republice, bod 108, a poté bychom pokračovali pevně zařazenými body, to znamená 60, 61, 62, 63, 18 a 19. To je tedy k dnešku.

    Ve středu 11. 2. bychom projednali bod 99, což je tisk 308, zákon ve třetím čtení, jako první bod, jedná se o zákon o užívání bytů, poté bychom pokračovali dalšími 11 návrhy zákonů ve třetím čtení a potom již pevně zařazené body 28, 29 a 31.

    Ve čtvrtek 12. 2. bychom bod 117, což jsou dotační programy, zpráva, tisk 373, projednali jako první bod. Upozorňuji, že ve čtvrtek vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali písemné interpelace, nebude od 9 do 11 hodin ten standardní bod písemných interpelacích, ale začne sněmovna již v 9 hodin rovnou projednáváním schválených bodů a jako první by tedy byl bod 117.

    A poslední informace - v pátek 13. 2. bychom ve 12.45 hodin zařadili volební body.

    Tolik návrh, na kterém se shodlo grémium.

    Ještě vás upozorňuji, že v 19 hodin budeme pokračovat v přerušené 24. schůzi.

    Nyní zde mám přihlášky k programu schůze. S přednostním právem pan předseda Kalousek. Jenom se zeptám pana předsedy Kolovratníka - vzhledem k tomu, že ten návrh je zde z grémia - když tak potom můžete vystoupit. (Oslovený - připomínka mimo mikrofon.) Dobrá, takže po panu předsedovi Kalouskovi vystoupí pan poslanec Kolovratník, potom pan poslanec Blažek. (Neustálý hluk v sále.)

    Já znovu prosím o klid, aby pan předseda v důstojné atmosféře mohl sdělit svůj návrh.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Doufám, že jste všichni příjemně naladěni po lednové ztučnělé výplatě, protože co jsme si tolik přidali, o to více budete nakloněni mému návrhu. Protože vás chci požádat, aby byl zařazen... (Odmlka pro hluk v sále.) Fichtnere, Fichtnere...

    Protože jsem si vás chtěl dovolit požádat, aby byl zařazen nový bod na pořad dnešní schůze, který by se jmenoval mimořádná - pardon - mezinárodní konference o bezpečnosti v Mnichově. Vzhledem k situaci, která je z hlediska mezinárodní bezpečnosti ať už na východních hranicích Ukrajiny, nebo na Blízkém východě, pravděpodobně v letošním roce nebyl a nebude významnější mezinárodní summit, než byla mezinárodní konference o bezpečnosti v Mnichově. Všechny evropské státy... nebo vlády -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já opravdu prosím o klid. Pokud někdo chce diskutovat, tak mimo jednací sál.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ale já můžu v jednacím sále, pane předsedo, viďte?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vy samozřejmě můžete pokračovat, snažil jsem se vám zjednat důstojnou atmosféru.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vlády všech evropských států na této konferenci byly zastoupeny na té nejvyšší možné úrovni. Tu svým prezidentem, tu svým premiérem, tu alespoň svým ministrem zahraničních věcí. Právě proto, že všechny si uvědomují, že tento summit byl pravděpodobně nejdůležitějším mezinárodním setkáním týkajícím se bezpečí a budoucnosti každého občana v Evropě.

    Za vládu České republiky tam nebyl nikdo. Slovy nikdo. Byl to jednak šok, jednak velmi trpké potvrzení našeho již několik měsíců probíhajícího přesvědčení, že prestiž mezinárodní politiky české vlády se prudce snížila, že vlastně nikoho nezajímáme. Taky jsme tam nikomu nechyběli. A co hůř, i česká vláda tento problém chápe velmi podobně: V zásadě nás to nezajímá, co bychom tam dělali.

    Za českou vládu dostal pozvánku alespoň tedy ministr zahraničí - ze slušnosti. Nikoliv premiér, nikoliv prezident jako součást exekutivy, ale ministr zahraničí. A ministr zahraničí se omluvil! Co by tam dělal! Takže tam nebyl slovy nikdo.

    (Důrazně:) Pokud na to tímto způsobem trestuhodně rezignovala česká vláda, neměl by na to rezignovat Parlament a neměla by na to rezignovat Poslanecká sněmovna, které se česká vláda zodpovídá. Znovu opakuji - za posledních 25 let nebyla nikdy mezinárodní situace v oblasti bezpečnosti tak citlivá, tak napjatá, jako je v roce letošním. Mezinárodní konference v Mnichově byla naprosto vrcholným, důležitým summitem, kde měl být aspoň jeden zástupce české vlády, kde mělo zaznít stanovisko české vlády nebo kde měla být česká vláda alespoň vidět! Jestliže tam nebyla, je to trestuhodné, a ještě trestuhodnější by bylo, kdyby se tím nezabývala Poslanecká sněmovna jako suverén, jako kontrolní orgán, které se česká vláda zpovídá a zodpovídá.

    Myslím si, že by si Poslanecká sněmovna zasloužila vysvětlení předsedy vlády, proč na českou vládu nebyl nikdo přítomen. A velmi bych jako předkladatel tohoto návrhu ocenil, kdyby předseda vlády našel nějakou méně nejapnou výmluvu, než že ministra zahraničí bolelo koleno. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní mám s přednostním právem pana ministra průmyslu a obchodu, ale rovněž přednostní právo uplatńuje kolega Sklenák. Ano. Pan předseda klubu ČSSD, prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Já musím říct, že vládní poslanci vycházejí velmi často vstříc návrhům podobným, které zde přednesl pan předseda Kalousek. Jen připomenu, že jen na dnešní den máme dva mimořádné body, které si vyžádala opozice. Budeme se bavit o bezpečnostní situaci a imigrační politice v České republice a v 19 hodin se vrátíme do schůze, která se zabývá muničním skladem ve Vlachovicích-Vrběticích. Nejsme jako vládní koalice v minulém volebním období, kde by bez rozmyslu každý návrh opozice byl zavetován. Nicméně důvody, které vedly pana ministra Zaorálka k neúčasti na zmíněné konferenci, byly sděleny. Pan ministr měl původně v úmyslu na tuto konferenci odcestovat, ale ze zdravotních důvodů to nebylo možné.

    Na základě toho, co jsem řekl, jménem poslaneckého klubu sociální demokracie a hnutí ANO vetuji zařazení tohoto bodu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Mládek.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych navrhl zařazení sněmovního tisku číslo 351, druhé čtení, energetický zákon, na zítra 14.30 jako pevný bod. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Podívám se. Zítra. Ano, dobrá. Nyní se hlásí pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Přicházím s nekonfliktním návrhem a navážu na pana předsedajícího ve věci volebních bodů. Jak jste obdrželi informaci z grémia, je navrženo, aby body 105, 106 a 107 byly pevně zařazeny v pátek ve 12.45, a já bych prosil ještě k nim přidat, resp. zařadit dva nové body. Bude to za prvé volba vedoucího stálé delegace ve Středoevropské iniciativě a za druhé volba vedoucího stálé delegace v Meziparlamentní unii. Připomínám, že jsou to dvě delegace, jejichž vedoucího nemáme obsazeného od podzimu loňského roku. K těm třem již daným volebním bodům prosím ještě přidat dva nové, Středoevropskou iniciativu a Meziparlamentní unii. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, znamenám si. A pan poslanec Blažek má slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Samozřejmě v situaci, v jaké jsem v posledních dnech a hodinách, nemohu jinak, než navrhnout bod, který by se jmenoval Informace vlády o tzv. dohodě s justicí a situace v resortu spravedlnosti. Chci ale prosím na úvod říci, že situace vypadá tak, že by teď bylo strašně pohodlné pro opozičního politika kritizovat jak odcházející ministryni, tak koalici, a nevím, koho ještě, ale to je přesně to, co teď dělat nechci. Jednak tu není paní ministryně a jednak už je oznámeno, že tam proběhne určitá výměna, takže bych to vzal ode mě vlastně svým způsobem jako nefér nebo hovoření spíše k minulosti.

    Na tom, co se stalo za poslední týdny, je nejzajímavější do jisté míry úplně něco jiného než nějaké personální výměny. Dovolte mi zopakovat, že náš ústavní systém je založený na tom, že existují tři tzv. moci, a to moc výkonná, zákonodárná a soudní. Bohužel v posledních týdnech dochází k tomu, a to je paradoxem dnešní doby, že zatímco někteří představitelé soudů byli strašně hákliví na to, když se jim takzvaně politici pletli do soudnictví, tak dnes naopak jsme svědky jevu, kdy někteří představitelé justice se velmi aktivně chtějí podílet na výkonu výkonné moci, a dokonce zasahovat i do moci zákonodárné.

    Naším úkolem je, a teď bych řekl nás všech, ať jsme z jakékoli strany, trvat na tom, že zákony této země dělá Parlament a že od provádění výkonné moci je vláda a některé další správní úřady, nikdo jiný.

    Dovolte mi říci pár slov k té dohodě, a proč tvrdím, že dohoda byla uzavřena předčasně a pod nátlakem, že vlastně o žádnou dohodu se v pravém slova smyslu nejedná a nemůže jednat. Myslím si, že ti ministři, kteří na vládě včera nehlasovali pro tu dohodu, hlasovali dobře, zatímco ministři, kteří hlasovali pro dohodu, myslím, že v budoucnosti hodnoceni dobře býti nemohou.

    Za prvé není pravda, že touto dohodou se ušetřily státu nějaké 4,5 mld. Ono je to naopak. Předčasně stát uvolňuje 1 mld. 200 mil. Kč na platy soudců na základě dohody - a to vám budu tvrdit vždycky a vím, že mám pravdu - na základě dohody, kterou si připravili představitelé justice sami. Důvod opravdu byl panika z toho, že dojde ke změně ministryně, a já vlastně ani nevím proč, ale opravdu panika z toho, že ministrem mohl být pan Pelikán, kterého teď nechci hodnotit. Proto jsme sledovali v posledních dnech, a to je ten zásah moci soudní, kam se fakt nemá plést, a to je ta dojemná snaha zachránit ministryni, která vyhovuje některým justičním kruhům.

    Dámy a pánové, já musím říci, tohle je přesně to, do čeho se soudy opravdu plést nemají. Je věcí voleb, kdo je zvolený poslancem. Na základě voleb se určuje nějaká vládní koalice a je to potom tato vládní koalice, která dosazuje ministry. Nikoli soudci.

    Z tohoto hlediska musím systémově - opakuji, systémově - říci, že ten postoj, kdy se neustoupilo těmto soudním kruhům, považuji systémově za správný. A v zásadě neuškodí, když tady jednou řeknu nepřímo pěknou větu i o Andreji Babišovi, že systémově to bylo vyřešeno správně - ale tím, že ho chválím, mu vlastně škodím, takže plním docela dobře svou opoziční práci. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane kolego, ale hladina hluku zase dosahuje nesnesitelných výšin.

  • Poslanec Pavel Blažek: - že jakýkoliv cíl se musí dosáhnout podle pravidel. A je sice dobré, že byl vybrán dobrý předseda Nejvyššího soudu, řekněme. Je možná dobré, že soudci teď se pletou, kam se plést nemají. Ale odporuje to pravidlům. Když nebudou platit základní pravidla, tak se ocitneme v chaosu. A já si myslím, dámy a pánové, že naším úkolem teď bude jednoznačně zdůraznit, že zákony vznikají v téhle Sněmovně, vláda má vládnout a soudci mají soudit.

    Děkuji. (Potlesk v lavicích napravo.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda klubu ODS. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo.

    Mám dvě věci. Na dnešní poradě grémia Poslanecké sněmovny jsme se dohodli, že opoziční strany navrhnou na zítřek po pevně zařazených bodech opoziční okénko, jednotlivé návrhy jejich poslanců či skupin poslanců. Tak mi dovolte, abych načetl zařazení celkem šesti bodů zítra po pevně zařazených bodech.

    Jsou to body - bod číslo 35, sněmovní tisk 146, návrh poslance Petra Fialy, zjednodušeně FAÚ.

    Jako druhý bod číslo 47, sněmovní tisk 235, návrh poslanců Jiřího Dolejše, Miloslavy Vostré a dalších na - zjednodušeně - majetková přiznání.

    Jako třetí bod bod číslo 38, sněmovní tisk 167, návrh poslanců Miroslava Kalouska a Františka Laudáta a dalších o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.

    Jako čtvrtý bod navrhuji zařadit bod číslo 53, sněmovní tisk 319, návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Davida Kádnera a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon Ústava České republiky, zjednodušeně přímá volba starostů.

    Jako pátý bod číslo 33, sněmovní tisk 126, návrh poslanců Soni Markové a Stanislava Mackovíka na vydání zákona, kterým se mění zákon o veřejném zdravotním pojištění.

    A jako číslo šest bod číslo 59 - omlouvám se kolegovi Tejcovi v opozičním okénku - sněmovní tisk 372, návrh poslanců Jeronýma Tejce, Radka Vondráčka a Jiřího Junka, Marka Černocha a dalších, zjednodušeně exekutoři, exekuční řád.

    To je první návrh, který mám. Pak mi dovolte, abych se vyjádřil k návrhu pana ministra obchodu a průmyslu k energetickému zákonu.

    Určitě se shodneme, že ten zákon je důležitý, a současně, že je složitý. Pro mne z nepochopitelných důvodů vládní koalice přikázala tento tisk šesti výborům. Podle mého názoru vznikl neskutečný zmatek. V každém z výborů se projednávaly stovky pozměňovacích návrhů, a to různých. Včera hospodářský výbor, pokud mám dobrou informaci, přijal 187 pozměňujících návrhů. A vy po nás chcete, aby zítra proběhlo druhé čtení, abychom byli schopni přečíst ty stovky pozměňovacích návrhů a případně doplnili ještě nějaký další nebo dali nějakou alternativu. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zatím poslední je pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v duchu a v rámci konstruktivního jednání Sněmovny dnes, kdy máme před sebou poměrně zásadní zákonné normy, které se nám vrátily ze Senátu, abych v duchu tohoto konstruktivního jednání stáhl naše veto na návrh kolegy Kalouska. Doporučuji hlasovat o jeho návrhu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, tím pádem se ten návrh stává znovu hlasovatelným. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Pokud ne, tak přivolám kolegy a budeme hlasovat.

    Navrhuji, abychom nejprve - pokud nebudou námitky - hlasovali o návrhu z grémia. Zeptám se, zda je možné hlasovat najednou, nebo zda jsou zde žádosti o jednotlivá hlasování. Navrhuji hlasovat najednou, pokud není námitek. Není tomu tak.

    Budeme hlasovat o komplexním návrhu, na kterém se shodlo vedení Sněmovny a poslaneckých klubů.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 77, přihlášeno je 182, pro 177, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kalouska. To je nový bod, který by měl název Mezinárodní konference o bezpečnosti v Mnichově, a byl by to první bod ve středu odpoledne.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 78, přihlášeno je 182, pro 76, proti 79. Tento návrh nebyl přijat.

    Návrh pana ministra Mládka je nehlasovatelný.

    Nyní tedy návrh pana kolegy Kolovratníka. My už jsme stanovili na základě dohody z grémia, že volby budou v pátek ve 12.45 hodin. Teď se jedná pouze o to, že bychom zařadili nové dva body na schůzi Sněmovny. Byla by to volba vedoucího stálé delegace do Středoevropské iniciativy a volba vedoucího stálé delegace do MPU. Tyto dva body bychom rovnou pevně zařadili do onoho volebního bloku v pátek ve 12.45 hodin.

    Není zde námitka proti společnému hlasování? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 79, přihlášeno je 182, pro 157, proti 5. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Blažek - nový bod Informace vlády o takzvané dohodě s justicí a o situaci v resortu spravedlnosti. Pan poslanec žádal, aby tento bod byl zařazen jako první bod dnešního jednání Sněmovny.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 80, přihlášeno je 182, pro 82, proti 77. Tento návrh nebyl přijat.

    Poslední hlasování je takzvané opoziční okénko, to znamená pevně zařadit body 35, 47, 38, 53, 33 a 59 jako první body odpoledního jednání Sněmovny zítra. Je to tak, pane předsedo Stanjuro? V tomto pořadí? Omlouvám se, takže po pevně zařazených bodech zítra odpoledne v tomto pořadí - 35, 47, 38, 53, 33 a 59.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 81, přihlášeno je 182, pro 179, proti 1.

    Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které padly. Vidím s přednostním právem pana předsedu Kalouska. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, jenom krátkou poznámku. Za prvé děkuji za možnost, že o mém návrhu bylo hlasováno. Bylo to daleko férovější než ono veto.

    Za druhé, to hlasování nás bohužel utvrdilo v tom, co se skutečně domníváme, že je nulový zájem vládních koaličních stran o tuto problematiku. Poté, co vláda svou neúčastí na mnichovské konferenci projevila nulový zájem o bezpečnost Evropy a nejaktuálnější témata, projevila tento nulový zájem i vládní koalice.

    Já myslím, že většina z nás dobře ví, že nejsme pupkem světa a že se nám nestane nic jiného, než že za náš nezájem, alibismus a pštrosí politiku se nám svět po zásluze odmění svým vlastním nezájmem o nás a o naše zájmy. Bude to spravedlivé, ale díky vám to bude ke škodě občanů České republiky. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já ještě omluvím pana poslance Gabala, který se omlouvá dnes od 14.30 až do pátku do konce jednacího dne z důvodu dlouhodobě plánované zahraniční cesty.

    Ještě než přistoupíme k projednávání návrhů zákonů vrácených Senátem, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení těmto senátorům: panu senátoru Eybertovi, Malému, Martínkovi, Šilarovi a Velebovi.

    Chci vám říci, že informace k pozměňovacím návrhům Senátu vám byly rozdány do vaší pošty.

    O tomto souhlasu musíme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s vystoupením jmenovaných senátorů, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování pořadové číslo 82, přihlášeno je 182, pro 170, proti 3. Tento návrh tedy byl přijat.

    Bez dalšího můžeme přistoupit k prvnímu bodu, kterým je

    Senát návrh zákona vrátil se svými pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 299/9. Vítám tady pana senátora Šilara a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, prosím, máte slovo. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne dámy a pánové, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budu velmi stručný. Určitě mě doplní pan zpravodaj ze Senátu.

    Řeknu, že v rámci výborů a potom i v rámci pléna byla Senátu novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí a změny některých souvisejících zákonů diskutována velmi intenzivně v několika výborech, následně v plénu v Senátu a byla tedy vrácena zpět Sněmovně s dvěma pozměňovacími návrhy. Jeden se týká odkladného účinku, o kterém, jak víte, už jsme intenzivně hovořili nejen ve výborech Sněmovny, ale i tady na plénu. Druhý pozměňovací návrh se týká nabytí účinnosti zákona, která vlastně z pevného data 1. března 2015 byla posunuta na první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

    Já bych chtěl říct, že oba tyto pozměňovací návrhy Ministerstvo životního prostředí podporuje jako předkladatel a že především v tom prvním pozměňovacím návrhu, tedy v tom, který se týká odkladného účinku žalob, tak ten jsme samozřejmě komunikovali i s Evropskou komisí a ta nám sdělila, že s tímto návrhem souhlasí. To znamená, jsem rád, že mohu konstatovat, že verze, která nám byla vrácena Senátem do Poslanecké sněmovny, je pro nás jako pro předkladatele přijatelná a mohu doporučit její přijetí Sněmovnou. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zeptám se, zda někdo ze zpravodajů, a to buď pan poslanec Kučera, nebo pan poslanec Petrů nebo pan poslanec Zahradník se chce vyjádřit k usnesení Senátu. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu. Jako první dám slovo panu senátorovi. Prosím. Po něm se hlásí pan poslanec Zahradník.

  • Senátor Petr Šilar: Dobré odpoledne dámy a pánové. Děkuji, pane předsedo za udělení slova. Já bych chtěl jenom krátce zaujmout vaši pozornost právě pozměňovacím návrhem k zákonu číslo 100/2001 Sb., tzv. EIA. Přečetl bych usnesení, které jsme přijali, a potom vysvětlím tu drobnou změnu.

    V článku 1 v bodě 9 § 9d odst. 2 navrhujeme upravit text takto: O žalobách proti rozhodnutím vydaným v navazujících řízeních rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla k soudu. Soud i bez návrhu rozhodne o přiznání odkladného účinku žalobě nebo o předběžném opatření podle soudního řádu správního. Soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí.

    V tom původním znění totiž bylo to, co... tam byl okamžitý, ve větě, že soud přijme okamžitě odkladný účinek. To je drobná změna, která podle našeho názoru a myslím si, že i názoru předkladatele vylepšuje tento text právě v tomto bodě, abychom se více ochránili proti, jak jsme my říkali v Senátu, takovým šikanózním žalobám, a kde bychom mohli lépe uplatnit tu možnost pro občanská sdružení, aby mohla podávat věci soudu.

    A druhý článek, který tady už byl zmiňován, je otázka účinnosti, že tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Ne tak, jak bylo dříve stanoveno pevné datum.

    Děkuji. Já si myslím, že to stačí, protože právě byla velice pečlivě tato záležitost mnohokrát diskutována. Myslím, že tohle je velmi rozumný návrh, který by mohl ten zákon vylepšit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu senátorovi. Prosím pana poslance Zahradníka.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl vyjádřit k tomu návrhu, který byl tady vrácen Senátem ve znění pozměňujícího návrhu. Já jsem k tomuto zákonu vystupoval jak na jednání výboru, tak na jednání Sněmovny opakovaně a předkládal jsem důvody, proč je tento návrh špatný, proč může zablokovat průběh významných investic v blízké budoucnosti u nás, proč snižuje naši konkurenceschopnost a proč významně zvyšuje již tak silné postavení ekologických organizací v našem systému. Čekal jsem, jak se Senát ujme projednávání tohoto zákona, a byl jsem rád, že se Senát toho ujal s velkým zájmem. Sledoval jsem, jak se vyjádří k jednotlivým problematickým ustanovením. Musím říci, že návrh, který předkládá pan senátor jako zpravodaj ze Senátu, do jisté míry ten návrh vylepšuje, maličko, ale přece jenom vylepšuje. Je to sice málo, ale aspoň něco. Soud bude muset i bez podání návrhu rozhodnout o tom, zdali dané žalobě v navazujícím řízení přizná, anebo nepřizná odkladný účinek. To víme, že už je docela zásadní věc. Navazující řízení, řízení územní, stavební, již je řízení, ve kterém vynakládá investor značné finanční prostředky, a každý odkladný účinek vložený do toho procesu může znamenat finanční ztrátu.

    Co mne ale velmi znepokojuje a s čím se tedy Senát, i když vím, že o tom diskutoval, ale s čím se nevypořádal, je velmi silné postavení toho, čemu ten zákon říká dotčená veřejnost. Občanská demokratická strana je zásadně pro to, aby lidé, kteří jsou zúčastněni v procesu projednávání té investice, do ní mohli mluvit. Aby do ní mohli zasahovat, aby dotčená veřejnost měla všechna práva, která jí náleží. My jsme přesvědčeni o tom, že by do toho měli mluvit zejména lidé, kteří bydlí v místě, kde dotčený zájem má být realizován, kteří tam žijí, kterých se to bude dotýkat, a nikoliv lidé, kteří z nějakého svého přesvědčení, většinou tedy daného ideologicky, lidé, kteří nemají přímo osobní vztah k danému území, mohli způsobit pozastavení daného procesu. Podávali jsme v tom smyslu pozměňovací návrh, aby jak ty dotčené osoby, které mají více než tříletou historii, tak i ty, které jsou vybaveny dvěma sty podpisy, musely doložit určitou místní příslušnost. Tehdy ten můj návrh byl takový, aby minimálně 50 podpisů muselo být podpisů lidí, kteří mají trvalé bydliště, trvalý pobyt v tom dotčeném území. Ministerstvo se k tomu vyjádřilo negativně, dokladujíc svůj postoj zásadami evropského práva. Nikdo nesmí být krácen na uplatnění svých práv protestovat proti něčemu z titulu svého místa pobytu. A i Sněmovna popravdě, svou většinou vašich hlasů rozhodla o tom, že tyto návrhy byly zamítnuty. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci. Další přihlášky nemám, takže rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    V tom případě přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Ano, všechny vás odhlásím a prosím o novou registraci.

    Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 299/8, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 299/9.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 83, přihlášeno je 168, pro 104, proti 30. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

    Končím tento bod. Děkuji panu senátorovi i panu ministrovi samozřejmě.

    Otevírám bod

    Senát nám tento tisk vrátil s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 300/6. Vítám tady pana senátora Radko Martínka.

    Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Paní ministryně, prosím máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení kolegové, já se vracím k naší novele o veřejných zakázkách, která byla Poslaneckou sněmovnou postoupena do Senátu. (Hluk v sále.) Senát ji vrátil, a to především ze dvou důvodů. Jedná se o tzv. retroaktivitu, kde je nutné -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid. Zejména v této fázi skupinku vpravo. Děkuji.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji, pane předsedající.

    Jedná se o tzv. retroaktivitu platnosti této novely. S tímto Ministerstvo pro místní rozvoj souhlasí. Dále se diskutovaly opět vícepráce 20 - 50 %. Následně Senát přišel s návrhem zvýšit z 20 % limit na 30 %. Principiálně z hlediska názoru Ministerstva pro místní rozvoj i vzhledem k tomu, že u návrhu Poslanecké sněmovny, která navrhovala 50 %, jsem byla ve svém stanovisku neutrální i k této problematice, MMR zaujímá neutrální stanovisko. Jak jsem sdělila Poslanecké sněmovně, 50 %... (Odmlka kvůli k hluku v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já opravdu prosím o klid.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: 50 % na vícepráce bude umožňovat nový zákon o veřejných zakázkách, který by měl vejít v účinnost do 18. dubna 2016. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se zpravodajů příslušných výborů, kterými jsou pan poslanec Okleštěk a pan poslanec Pfléger, jestli chtějí vystoupit. Nechtějí. V tom případě otevírám rozpravu a prosím jako prvního pana senátora Radko Martínka.

  • Senátor Radko Martínek: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, mým úkolem je obhájit návrh Senátu, se kterým vrací zpět novelizaci zákona o veřejných zakázkách.

    V Senátu přesto, že jsme si byli od počátku vědomi, že to je pouze dílčí novela, která neřeší základní problémy, které může vyřešit jenom a pouze nový zákon, na kterém Ministerstvo pro místní rozvoj intenzivně pracuje, tak přesto byla o tomto návrhu zákona poměrně velká debata. Debata se týkala především tzv. méněprací, víceprací a toho příslušného procenta pro vícepráce. Nakonec Senát myslím rozumně přijal stanovisko takové, že záležitost více- a méněprací je poměrně složitá záležitost, která potřebuje širší projednání, a proto tuto záležitost v zásadě nechal na nový zákon, stejně jako všechny ostatní věci a připomínky, které ke stávajícímu stavu, který, jak všichni víme, je neutěšený, kolegové senátoři měli.

    Výsledkem bylo, jak sdělila paní ministryně, že jsme museli řešit bohužel přímou retroaktivitu, protože bohužel ten zákon nebyl projednán do konce minulého roku a od 1. ledna letošního roku naběhly některé paragrafy. Proto jsme museli návrh vrátit zpět. Takže první pozměňovací část jsou v zásadě technické záležitosti spojené s retroaktivitou. Ten druhý pozměňovací návrh, který navyšuje vícepráce na 30 %, byl jakýmsi kompromisem, který vřele doporučuji, protože jednak zůstává Česká republika v tomto nejpřísnější v Evropě, protože kromě nás má 30 % pouze Slovinsko, většina všech ostatních zemí má v souladu s novou směrnicí 50 % víceprací jako maximum, a pomůže tahle změna řešit alespoň ukončení stávajícího čerpání tam, kde jsou problémy právě s těmi vícepracemi a méněpracemi. Nicméně to definitivní řešení, jak jsem říkal, spočívá na novém zákonu zadávání veřejných zakázek, kde, jak víte, směrnice už předpokládá 50 %. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že 30 % víceprací neznamená vícepráce jako takové, ale je to právě i řešení nutných problémů, které vznikají např. při rekonstrukcích, kde, jak jistě víte, vlastně žádná rekonstrukce se neobejde bez toho, aby v rámci stavební činnosti nedošlo ke změnám původně plánovaným, jak byly plánovány v projektech.

    Vzhledem k tomu, že zůstává výše na 30 %, tzn. nejméně, jak jsem zdůraznil, v Evropě, myslím si, že by to nemělo dělat žádný problém.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane senátore. Mám zde jednu faktickou poznámku, to je pan poslanec Bendl, a potom řádně pan poslanec Farský.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, ve stručnosti využiji tuto dvouminutovou část jednání Poslanecké sněmovny k tomu, abych řekl stručně stanovisko.

    Máme na stole zákon, který bude za pár měsíců znovu měněn. Znovu budeme říkat zcela jiné věci do veřejného sektoru, jakým způsobem mají veřejné zakázky fungovat. To je jedna poznámka. To bude jenom součást jakéhosi, řeknu, možná chaosu v tom, co se bude do budoucna dít. Teď to děláme účelově jenom proto, abychom možná mohli čerpat evropské peníze, přitom je stejně nebudeme čerpat dřív než na podzim, možná spíše na jaře roku příštího. Do té doby už by dávno měla Sněmovna mít na stole nový zákon o veřejných zakázkách.

    Proto si nemyslím, že tenhle zákon vůbec má spatřit světlo světa, a to především proto, a tím možná některé z vás nepřekvapím - já si prostě nemyslím, že máme zvedat hranici možnosti zvedání množství víceprací a ceny za vícepráce. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Farský.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu zdržovat, protože bych mluvil velice podobně jako pan kolega Bendl. Myslím si také, že po té dlouhé diskusi, kterou jsme tu posledně absolvovali, když jsme při schvalování tohoto zákona debatovali, jestli ten limit má být 50procentní a jestli jsme na to připraveni, abychom takto bez další úpravy kontrolních mechanismů zvedli možnost víceprací, kdy jsme debatovali o tom, jestli 20 milionů dávat z ruky na právní služby smysl má, jestli přijmout ten lex Česká pošta ve smyslu toho, že by IT zakázky tekly přes Českou poštu tak trochu neviditelným způsobem, tu debatu už jsme absolvovali a já bych chtěl poděkovat za to, že se Sněmovna přiklonila k tomu, že tyto díry navrtané do zákona o veřejných zakázkách nepřijala.

    Připojil bych se také ale k tomu, že zákon o veřejných zakázkách skutečně musí být do dubna příštího roku zcela nově vypracován. V letošním roce se mu budeme určitě v mnoha výborech věnovat dost zásadním způsobem, protože je to zákon, skrz který ročně protečou stamiliardy veřejných prostředků, kdy se vybrané daně vrací zpátky do ekonomiky skrz investice, a je to jeden ze stěžejních zákonů, který by měl být maximálně jednoduchý, maximálně efektivní, ale i maximálně transparentní. A i když je to mnohým jako protimluv, tak transparentnost mnohdy, a pokud je správně uchopena, vede k tomu, že se administrativa snižuje, ale musí být skutečně uchopena z té správné strany. Doufám, že zákon, který v tuto chvíli je v přípravě - bohužel ještě jsem ho neviděl v paragrafovaném znění, ale očekávám, že do Sněmovny musí dorazit spíše během dnů než měsíců, protože lhůta jednoho roku na projednání takto složitého nového zákona je skutečně krátká -, že tento zákon tímto směrem bude postupovat a nebude jen další složitostí.

    My dnes budeme hlasovat o dvou možnostech. Jednak sněmovní návrh, kde se senátoři v dlouhé debatě, kterou jsem si ze stenoprotokolu s chutí přečetl, bavili o tom, jestli 20 %, 50 %, umožnit jakou výši víceprací. Debata to byla skutečně košatá, vycházela ze zkušeností mnoha komunálních politiků, kteří sedí v Senátu, ale když jsem si ji přečetl, tak mi tam absolutně chybělo zdůvodnění toho, proč 30, proč ne 35, proč ne 40, a v podstatě, jak z toho textu vyplývalo, bude to jakýsi kompromis, který by ještě Sněmovna mohla přijmout. Chybí k tomu jakákoli analýza. Ona chyběla i k 50 %, která jsme tu minule zamítli, a tak bych apeloval na vás jako své kolegy, abychom v tomto neměnili, je to zbytečné navýšení, zbytečné otevření prostoru pro šlendrián, pro možnou korupci, pro machinaci s veřejnými zakázkami. Nechme tam těch 20 % a pracujme na novém zákoně.

    Můžete mít možná obavu, že v tu chvíli, kdy nebude přijata senátní verze, tak se těžko najdou hlasy pro sněmovní. Možná teď budu až příkrý, ale ony kdyby se nenašly, tak se nic hrozného nestane. Ono možná by veřejným zakázkám prospělo nejvíce to, kdybychom pravidla neměnili každých pár měsíců a kdyby se jednou ta pravidla už udržela a nějakou dobu používala. A zákon, tu novelu, ať přijmeme v jakémkoli znění, tak vždycky to bude zase znamenat turbulence ve veřejných zakázkách, změny výkladu, změny výkladu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, budou to komplikace. Je s velkým otazníkem, jestli se vůbec vyplatí na jeden rok přijímat.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Farskému. Mám tu faktickou poznámku pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Na rozdíl od svých dvou předřečníků řeknu, že z vlastní zkušenosti vím, že to, co říkali, je prostě všechno úplně jinak. Jestli nebudeme mít liberální a tolerantní zákon a ve veřejné správě a na všech místech slušné lidi, tak žádný zákon to nenapraví. V tuto chvíli to přece není o tom, a mluvím spíše o velkých a složitých zakázkách, že se prodražují a že to bude automaticky o 30 %. Jestliže nemůžete odečíst to, co se změní, a jen nasčítáváte plusy směrem jakoby ke změnám, k předražení, už jsem to tu říkal posledně, a vzhledem k tomu, že se té branže ani nedotýkáte vzdáleně, tak nevíte, o čem mluvíte. Nás to hrozným způsobem deklasuje a možná, že je to asi poučení pro paní ministryni, že skutečně ať udělá rozbor z praktické asi zejména stavařiny, ale ono se to týká i technologických zakázek a dalších, kde je zakopaný pes. Uvědomte si, že jestliže výstavba nějaké železnice nebo metra apod. trvá pět šest let, tak během té doby se technologie tak mění, ale vy musíte něco vysoutěžit. A všechno, co tam dáte nové, lepší, úspornější, efektivnější, tak vlastně je změna navíc, takže to faktické zdražení většinou nebude o 50 nebo o 30 %. Když se vezme absolutní hodnota, tak to může být třeba o 5 %, o 4 %, ale vy už se dostáváte za hranice zákona. Jestli vám nevadí, že zřejmě čerpání z minulého období dopadne katastrofou a celá Evropa se na nás budou koukat, co jsme to za magory, kteří jsou zkorumpovaní, nedodržují zákony... Já bych poprosil, až bude transponovaná nová evropská směrnice, nejsem optimista, tak aby skutečně analýza tady byla na stole a aby i příslušné podnikatelské svazy udělaly osvětu mezi poslanci ODS a některými dalšími, o co skutečně v této problematice běží. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za dodržení času. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Ano, prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za podněty, které zde znovu padaly. Předpokládám, že si pamatujete, že Ministerstvo pro místní rozvoj ani já osobě jsme nenavrhovaly žádné navýšení z 20 % jakkoli výše. Je to návrh Senátu, já jsem zde sdělila své stanovisko. Budeme neutrální, a to pouze z principu, protože 50 % samozřejmě bude obsahovat nový zákon, ke kterému budou následovat další debaty. Nový zákon spatřil světlo světa, byl zaslán na ÚOHS, který je spolupředkladatelem tohoto zákona, a bude se debatovat v dalších měsících na úrovni všech odborných skupin. Předpokládám, že do Poslanecké sněmovny by mohl dojít v létě tohoto roku, červen, červenec, 12. 7. nejpozději, tak aby opravdu se vše stihlo. Samozřejmě zároveň ještě chci informovat, že počítám s tím, že bych se ráda setkala se všemi poslaneckými kluby, kde bychom jim s kolegy představili jednak celý nový zákon a samozřejmě jeho smysl a teze. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni za závěrečné slovo. Rozprava byla ukončena, ale s přednostním právem se hlásí pan předseda klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Krátká reakce. Na náš klub má smysl přijít v okamžiku, kdy budeme skutečně debatovat. Nemá cenu přijít představit hotový tvar, který půjde do vlády. Věřím, že to tak bude.

    Nicméně v té debatě pořád zaznívá magické číslo 50. Ale to přece není vůbec důležité. Důležité je, abychom uměli odečíst méněpráce. My se tomu pořád vyhýbáme. Prostě vysvětlete někomu, kdo v tom nedělá, že když máte zakázku za miliardu, že výsledná cena může být 1,5 miliardy, že 50 % je to pravé. Tak to přece nemůže být. A když jim vysvětlíte, že děláte změny na obou dvou stranách, že třeba jsou změny 60 % rozpočtu, ale celková cena není miliarda, ale 990 milionů, tak jste ušetřili 10 milionů. Ne že jste udělali 60 % víceprací. A to je ten problém. Tady o tom debatujeme. Pak je ta debata úplně zmatečná. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Rozprava byla ukončena. Proběhla i závěrečná slova, takže budeme hlasovat. Já zase přivolám kolegy z předsálí a budeme hlasovat podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., který se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 300/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 300/6."

    Je zde žádost o odhlášení. Prosím o novou registraci.

    Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 84. Přihlášeno je 178, pro 93, proti 58. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji paní ministryni i panu senátorovi. Končím bod 142.

    Mám tady ještě omluvu pana poslance Josefa Novotného z dnešního jednání, a to od 18 hodin. Mám zde omluvu, to je to samé, akorát dvakrát, takže pouze pan poslanec Novotný.

    Budeme pokračovat bodem 143. Pan poslanec Borka se hlásí? Není tomu tak. (V sále je velký hluk a neklid.) Pan poslanec Horáček s faktickou, není ale rozprava, takže faktickou nemohu připustit.

    Je to bod

    Senát nám vrátil návrh zákona se svými pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 339/8. Pan senátor Martínek zůstává.

    Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu vyjádřil pan ministr životního prostředí Brabec. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové.

    Byl bych velmi rád, kdybych se mohl vyjádřit k tomuto návrhu tak pozitivně z pohledu předkladatele, jako tomu bylo v případě EIA. Ale bohužel to udělat nemůžu. Vy si pamatujete, že při projednávání této novely, troufám si říct, že velmi zásadní novely, která už je projednávána několik let v této Sněmovně, ve výborech a potom na plénu, Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel nemohlo vyslovit souhlas s návrhy, které podstatným způsobem rozšiřovaly případy, kdy není třeba souhlasu orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, popřípadě kdy se neplatí odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Oproti verzi, která přišla z Ministerstva životního prostředí a která byla kompromisem jednotlivých resortů již v rámci jednání ve Sněmovně, došlo k přijetí několika pozměňovacích návrhů, které tyto výjimky rozšiřovaly. Nicméně to byly věci, kde došlo k určitému kompromisu a které nakonec předkladatel uznal jako akceptovatelné.

    Oproti tomu verze, která dneska přichází ze Senátu, se bohužel již přímo dotýká ochrany zemědělského půdního fondu, a to v negativním smyslu. Ochranu zemědělské půdy výrazně oslabuje tam - například v bodu 15 § 9 odst. 2 písm. a) je to požadavek rozšíření případů, kdy nemá být záměr posuzován z hlediska dopadů na zemědělský půdní fond, a tento požadavek se totiž netýká jen platby odvodů, ale rezignuje zcela na ochranu zemědělské půdy obecně, neboť zábor pro tyto stavby by nepodléhal posouzení podle tohoto zákona vůbec. Podobně to je například v § 9 písm. a) bodu 17 a v několika dalších bodech. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se nejprve zpravodajů, paní poslankyně Pěnčíkové, pana poslance Kotta a pana poslance Kořenka, jestli si někdo z nich přeje vystoupit. Není tomu tak. Ještě se omlouvám - pan poslanec Vozka? Také nemá zájem. Dobrá, v tom případě otevírám rozpravu a prosím pana senátora Martínka, aby v ní vystoupil jako první. S přednostním právem potom pan předseda Faltýnek.

  • Senátor Radko Martínek: Dobrý den ještě jednou, vážené kolegyně, kolegové. Bohužel musím říci, že také já musím říct, že tento návrh zákona je bohužel poněkud složitější než ten první, který jsem tady obhajoval. A dovoluji si říct, že to je návrh zákona, který dost vážným způsobem, pokud bude přijat v poslanecké verzi nebo nebude přijat vůbec, dost vážným způsobem zasáhne města a obce České republiky.

    Všichni se tady shodneme na tom, že je potřeba chránit zemědělskou půdu, a jistě si troufám říct, že většina v této Poslanecké sněmovně má tisíc příkladů toho, jak byla nesmyslně ztracena zemědělská půda. Bohužel musím konstatovat, že ve většině případů se to dělo se souhlasem těch, kteří mají půdu chránit. Protože bez souhlasu orgánů, které chrání zemědělský půdní fond, nelze v této republice udělat vůbec nic. Jedinou výjimkou snad, která je jakousi polehčující okolností, jsou ony slavné elektrárny, sluneční elektrárny, kde se jedná o dočasnou stavbu a kde ti, kteří zabírali mnohdy tu nejkvalitnější půdu, využili tohoto pravidla a vyhnuli se v podstatě stanovisku orgánů, které mají hlídat úbytek zemědělského půdního fondu.

    Je mi velmi líto, že musím s panem ministrem nesouhlasit, ale bohužel musím sdělit, jakým způsobem probíhalo jednání o tomto zákoně v Senátu. Na výborech, které projednávaly tento návrh, tak bohužel na všechny návrhy znělo z ministerstva jenom jedno a jediné slovo a to je "ne". Je pravda, že sice pan ministr potom na plénu Sněmovny vyjádřil jakési přesvědčení, že by eventuálně s něčím souhlasil, ale jak všichni víte, zde v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu je ten předmět na diskusi, věcnou diskusi a argumentaci právě na výborech. A tam bohužel musím konstatovat, a je mi to velmi líto, že prostě k věcné diskusi o téhle záležitosti nedošlo.

    Musím se velmi výrazně ohradit proti tomu, že by přijetím senátní verze došlo k jakékoliv změně a snížení ochrany zemědělského půdního fondu. Všichni, kdo se touhle problematikou zabýváte, tak víte, že klíčová pro to, jak se hospodaří s půdou, je územně plánovací dokumentace. V územně plánovací dokumentaci prostě má zcela jasně orgán, který chrání zemědělskou půdu - Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a v zásadě všechny státní orgány mají právo veta. Bez souhlasu těchto orgánů nemůže být do žádného územního plánu nikde včleněno nic, co by poškozovalo zemědělský půdní fond. A to je dle mého názoru a názoru i Senátu ta platforma, na které by měla probíhat diskuse o tom, jak využít zemědělskou půdu nebo jak umožnit obcím, městům a krajům eventuální ekonomický rozvoj.

    Bohužel, jak říkám, musíme se tady na tom zákoně podívat také - on ten zákon nevzniká bez souvislostí. A já bych si dovolil vás, vážené kolegyně, kolegové, ještě upozornit na jednu věc. Tento zákon velmi úzce, přímo bytostně souvisí se zákonem o změně DPH, který se týká cen stavebních pozemků, a velmi výrazně souvisí samozřejmě s před chvílí přijatou EIA. Když dáme dohromady všechny tyto návrhy zákonů, tak bohužel ony se projednávají zde jako každý zvlášť. Ale v tom konci, na toho koncového uživatele to dopadne jako jeden celek. A jestliže tady došlo při zákoně o DPH reálně k zdražení zemědělské půdy, resp. stavebních pozemků o DPH, a znovu upozorňuji, že neplatí to, co tady bylo řečeno a co bylo řečeno i v Senátu, že to je zákon proti developerům, ale developeři zpravidla jsou plátci DPH, takže jestliže DPH jim bude nařízeno, tak oni si to zase odečtou. Ale to DPH dopadne zcela jednoznačně na konečné uživatele, tzn. stavitele rodinných domků, stavitele bytů, ale bohužel také na města a obce, které nejsou plátci DPH.

    Pokud se týká tohoto návrhu zákona, tak si vám dovolím jenom stručně popsat jednotlivé paragrafy, které obsahuje tohle usnesení.

    Takže k bodu 1. Předpokládám, že pan ministr, když hovořil o § 15, hovořil o bodu 1 návrhu zákona. Nicméně já bych si zase dovolil připomenout, že doposud nebylo pravidlem, aby tzv. stavby nicotného významu, tzn. stavby do 25 metrů čtverečních, byly podřízeny výkupu, tzn. platby za náhradu zemědělského půdního fondu. Prakticky to bude znamenat, když kdokoli z vás na své vlastní zahradě bude stavět jakoukoli stavbu tohoto malého rozsahu, jako je např. garáž, altán, zahradní chatka atd., tak po nabytí účinnosti tohoto zákona se budou hodně divit, protože v tom okamžiku budou platit za zábor zemědělského půdního fondu. Stejně tak se všechny ty návrhy týkají pouze staveb, které jsou ve veřejném zájmu. Nikoliv v žádném zájmu nějakých developerů nebo něčeho podobného. Takže to je bod 1 sněmovního usnesení.

    Pokud se týká bodu 2, tam Senát jenom upřesnil znění zákona v tom slova smyslu, aby to bylo v souladu se stavebním zákonem. A zase se to týká konkrétní věci, stanovení veřejného zájmu. Když si pročtu dikci zákona, tak jak nám byl předložen, tak veřejný zájem může být uplatněn jenom tehdy, jestliže stavby jsou v rámci územně plánovací dokumentace, ať už územních plánů, nebo zásad územního rozvoje. Jenom si dovoluji připomenout, že některé věci ale nejsou v zásadách územního rozvoje uvedeny. To znamená, tam ten spor o to, jestli je to ve veřejném zájmu, nebo není, je namístě, a týká se to např. takových věcí, jako je vedení nižší než 110 kW. Protože ty prostě jsou zavedeny jenom v územním plánu, ale v zásadách územního rozvoje vůbec nejsou. A v tomto případě se to týká jenom stanoviska, jestli je to ve veřejném zájmu, nebo ne.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Já děkuji panu senátorovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, prosím o pochopení. Chci vás požádat - po ukončení rozpravy před hlasováním - o 15 minut na poradu poslaneckého klubu TOP 09 a prosím členy klubu, aby se ihned po skončení rozpravy shromáždili v prostorách klubu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane předsedo, prosím, myslíte ihned, nebo po skončení rozpravy? (Po skončení rozpravy až vyhlásíte přestávku.) Ano, provedu, pane předsedo.

    Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo. Já se pokusím být velmi stručný a jenom bych krátce reagoval na informace, které tady zazněly zejména z úst pana senátora Martínka.

    Určitě má pravdu v tom, že tento zákon má širší souvislosti a souvisí s celou řadou a váže na celou řadu dalších zákonů, a zejména bych podtrhl tu větu, kterou řekl úplně na závěr, že z jeho pohledu, nebo z pohledu změn, které byly přijaty v Senátu, se jedná o snahu o zajištění rozvoje měst a obcí. To je pravda, v tom prostřednictvím pana předsedajícího, pane senátore, určitě spolu budeme souhlasit.

    Nicméně já bych se vrátil krátce do historie, proč vlastně vznikla novela tohoto zákona a jak se těžko hledal kompromis, protože předpokládám, že většina z nás ví, že jeden centimetr ornice se tvoří sto let. Tuto informaci asi většina z nás má. Na druhé straně stávající vládní koalice má ve svém vládním prohlášení a v programu vlády snahu o podporu nových pracovních míst. Čili jsme poměrně těžce hledali kompromis mezi jednotlivými resorty a zájmy jednotlivých resortů, ať již to bylo Ministerstvo zemědělství, které má také v koaliční smlouvě větu, že budeme chránit zemědělský půdní fond, a Ministerstvem průmyslu obchodu, CzechInvestem, Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími dotčenými orgány, které zase měly zájem uvolnit vynětí ze zemědělského půdního fondu, abychom podpořili výstavbu investičních celků samozřejmě v průmyslových zónách obcí a vytvořili nová pracovní místa. Čili kompromis se hledal velmi těžko a věci, které se v Senátu podařilo do té novely propracovat, tak my jsme o nich diskutovali v rámci Poslanecké sněmovny. Diskutovali jsme o nich na zemědělském výboru, na hospodářském výboru, na další výborech, kde se tato novela projednávala. Za sebe nebo za zemědělský výbor můžu říct, že sněmovní verze byla určitým kompromisem, který zohledňoval ochranu zemědělského půdního fondu a současně možnost tvorby nových pracovních míst, a já sám jsem tady vlastně uváděl dva případy, proč vlastně jsem byl jedním z iniciátorů této novely, a na tom jsme se tehdy shodli i s opozicí, že je potřeba napravit určitou chybu, která se stala v minulosti právě díky rozvoji fotovoltaiky, kdy minulá vláda, nebo předminulá vláda reagovala na zastavování orné půdy fotovoltaickými elektrárnami právě tímto zákonem, kdy se výrazně zvýšily poplatky za vynětí orné půdy, a bylo to právě díky zejména fotovoltaickým elektrárnám.

    Takže já jenom závěrem bych chtěl konstatovat, že debata u nás v klubu a samozřejmě i v koalici nebyla jednoduchá, nicméně preferovali bychom, abychom se přiklonili ke sněmovní verzi a potom vedli rychlou debatu o možnosti doplnit následnou úpravou zákona věci, které v Senátu padly a jsou smysluplné, a určitě si myslím, že jsme schopni i se Senátem najít společnou řeč, jak to opravit tak, aby zákon byl potom ideální.

    Takže tolik jenom velmi stručně z mé strany za náš poslanecký klub po dnešním jednání, kdy jsme tuto věc velmi intenzivně diskutovali. Děkuji za pozornost.

    ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy a vážení pánové, já bych chtěl říct, že tento návrh senátního zákona vyvolal poměrně velký odpor zejména odborné veřejnosti. Dostali jsme celou řadu dopisů a e-mailů právě od zástupců odborné společnosti a odborné veřejnosti, kteří se vyslovují proti přijetí právě této senátní verze.

    Já nevím, jestli většina - podle mě asi většina z vás se neměla úplně možnost seznámit s těmi výstupy z odborné veřejnosti vzhledem k tomu, že jsme neměli možnost logicky tento senátní návrh projednat ve výborech, kde by pro to byl i prostor. Proto mi dovolte, abych vás jako předseda podvýboru ochrana krajiny a přírody seznámil s obsahem těch nejzávažnějších informací, které právě v dopisech od odborníků byly uvedeny.

    Já bych jako první zmínil dopis České pedologické společnosti, tedy prof. dr. Bořivoje Šarapatky, který jste jistě dostali a s kterým jste se seznámili, a tady bych citoval, kde prof. Šarapatka píše, že společnost znepokojily výjimky, které jsou v usneseních výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu a návazně pak v usnesení Senátu ze dne 14. ledna. Jedná se o pozměňovací návrhy, a to zmiňoval tady pan ministr životního prostředí, zejména v bodu 15 § 9. Tam dochází k těm nejzávažnějším změnám, které se týkají zejména výjimek a změkčení podmínek souvisejících se zábory půdy a stanovením poplatků za toto odnětí. Musím říci, že Česká pedologická společnost se vyslovila zásadně proti přijetí senátního pozměňovacího návrhu.

    Stejně tak se vyslovila proti Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky, a to ústy jejího předsedy dr. Radima Šráma. Já si tady dovolím citovat doslova některé pasáže tohoto dopisu, protože si myslím, že jsou velice závažné, a myslím si, že by tady skutečně na tomto plénu měly zaznít. Tedy cituji:

    Vláda České republiky se ve svém programovém prohlášení zavázala k posílení ochrany orné půdy a půdního fondu. Předložila však novelu zákona, která snižuje poplatky za zábor půdy, ty přitom představují jedinečný, jedině skutečně účinný ekonomický nástroj na ochranu půdy. Stávající výše poplatků za zábor půdy nestačí na motivaci developerů k vyššímu využití starých průmyslových areálů, tzv. brownfields, či méně atraktivního nezastavěného území. V ekologicky citlivých územích se již poplatek nemá násobit všemi koeficienty ekologických vah, ale pouze jedním nejvyšším koeficientem. Poslanecká sněmovna výjimku rozšířila a Senát prosadil další dramatický nárůst výjimek. Nižší poplatky za zábor půdy se mají platit pro veškeré dálnice i silnice, včetně souvisejících dopravních staveb, nebo státem podporované průmyslové stavby či výrobní haly a sklady zařazené do územního plánu obce či kraje kdykoliv v minulosti i v budoucnosti.

    Dále členové Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR konstatovali, že kvůli neustále klesající kvalitě půdy není česká krajina schopna absorbovat nadměrné dešťové srážky. Půda zbavená organické hmoty nemůže vázat vodu, která by mohla být k dispozici pro plodiny v suchých obdobích. Každoroční ztráty na přírodním kapitálu zemědělské půdy a zemědělské produkci dosahují desítek miliard korun. Přestože novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu navrhuje řadu pozitivních opatření, např. rozšíření kompetencí České inspekce životního prostředí v oblasti ochrany kvality zemědělské půdy, senátní výjimky ruší smysl zákonné ochrany půdy a povedou k rozsáhlému nárůstu ničení kvalitní zemědělské půdy u nás a k možnému budoucímu nedostatku potravin. Jsme přesvědčeni, že s pozměňovacími návrhy Senátu by měl být vysloven nesouhlas, protože neodpovídají svému účelu, to je ochraně půdy.

    Tolik citace z dopisu Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

    Poslední dopis, který bych chtěl tady zmínit, je víceméně podporou tohoto stanoviska komise Akademie věd a je to vyjádření České společnosti pro ekologii krajiny, která se vyjádřila podpůrně ke stanovisku Akademie věd.

    Dámy a pánové, věřím, že tyto odborné argumenty, které by samozřejmě spíše měly zaznívat ve výborech, a z logiky věci jsem je tedy zmínil dnes ve Sněmovně, na plénu Sněmovny, tyto odborné argumenty vás přesvědčí k tomu, že senátní verzi zákona o zemědělském půdním fondu nepodpoříte. Chci říci, že tak učiní i klub TOP 09 a Starostové, a to i přesto, že v senátním návrhu jsou i některé body, které by samozřejmě stály za to, aby byly dále diskutovány. Je to např. vyjmutí pozemků pro rodinné domy ze zemědělského půdního fondu. Ale to jsou samozřejmě věci možná pro další diskusi. Chtěl bych vás tedy vyzvat, abyste senátní verzi zákona nepodpořili, stejně jak to učiní i klub TOP 09.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní s přednostním právem pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Paní kolegyně Pěnčíková bude muset ještě chvilku posečkat. Děkuji za pochopení, paní kolegyně. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové. Já budu velice stručný. Když se tato novela začala tvořit a Ministerstvo životního prostředí ji připravilo a dalo do meziresortního připomínkového řízení, tak jsme vedli opravdu docela dlouhou debatu o tom, kde najít tu hranu mezi tím stále ještě chránit zemědělský půdní fond, kvalitní ornou půdu v České republice, a jak vyjít vstříc zájmu těch, kteří chtějí vytvářet nová pracovní místa v České republice. Předložený dokument, který nakonec Ministerstvo životního prostředí vypořádalo, vláda jej projednala a Poslanecká sněmovna schválila, je myslím kompromis toho možného, kdy ještě můžeme hovořit o tom, že vůbec ta novela je a může nést název novela o ochraně zemědělského půdního fondu, tak jak ten zákon zní. Cokoliv dalšího, co Senát teď připravil, a připravil tady poměrně velký rozsah výjimek, si myslím, že už jde opravdu nad rámec toho, co jsem před chvílí řekl.

    Mě trošičku překvapuje v diskusi jedna věc a sám sebe se ptám, kde v meziresortním připomínkovém řízení byl hlas obcí a krajů, když tento materiál dostaly. Proč se tehdy neozvaly a neřekly: máme tady nějaké argumenty, proč některé věci upravit. Proč se to řešilo až na půdě Senátu? A v tento okamžik říkám, že jednoznačně já jako ministr zemědělství stojím za tím, abychom schválili původní návrh, který byl Sněmovnou projednán, a pokud jsou tady některé odůvodněné, ještě další výjimečné případy, tak o nich veďme diskusi a případně se k nim vraťme. V tento okamžik opravdu nevidím důvod, abychom přijímali ten navržený materiál, který nám přišel ze Senátu, v takovém rozsahu, jak je nám předkládán.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kaňkovský. Ne, nemá zájem. Tak tedy pan senátor, prosím. Po něm s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Radko Martínek: Děkuji. Vaším prostřednictvím bych panu ministrovi řekl jednu věc. Pozměňovací návrhy, které jsou tady předkládány Senátem, jsou vesměs na návrhy, které předložil právě Svaz měst a obcí a Asociace krajů, a předkládal ho v celém tom průběhu připomínkového řízení, stejně tak, jak tady někdo zmínil, že už se to probíralo zde v Poslanecké sněmovně. Takže problém je v tom, že na to nikdo nereagoval.

    Je mi líto, že zas musím zdržovat, ale opravdu je potřeba říci, co je v tom bodu 15 § 9, který je takovým zásahem do ochrany zemědělského půdního fondu. Tento bod obsahuje následující tři body:

    Za prvé - na pozemcích uvedených ve schválené územně plánovací dokumentaci, to znamená na pozemcích, s kterými vyslovil souhlas orgán chránící zemědělský fond a které jsou určeny pro výstavbu objektů, zařízení občanské vybavenosti nebo objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních. Bod 1. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Něco už řekl pan senátor. V našem klubu jsme od začátku projednávání tohoto tisku měli k dispozici stanoviska Svazu měst a obcí. To, že je vláda ignorovala, je jiná věc. Tak jim nevyčítejte, kde byli. Od samého počátku chtěli to samé, co se povedlo prosadit až v Senátu. My jsme tady o tom mluvili i v Poslanecké sněmovně. Není pravda, že někdo něco zaspal. Je pravda, že vláda jejich připomínky odmítla, resp. ministerstvo, nevím, jestli to bylo až na vládě, jestli to bylo vypořádáno. Vidíme, jak se vypořádávají zásadní připomínky obcí. Zásadní připomínka obcí - nesouhlas, a pak máme - jsou vypořádány všechny připomínky. Takhle to přece funguje.

    Před třemi měsíci byly volby. Řekl bych, že takřka všechny poslanecké kluby, které zasedají v této Sněmovně, mají kolegy na radnicích, a vy jim nechcete umožnit, aby mohly plnit svůj územní plán. Vláda zatvrzele trvá na svém, místo aby vzala trošku zpátečku a řekla: Ten návrh Senátu je rozumný. Chceme podpořit rozumný rozvoj obcí. Bavíme se o - všechny obchvaty opravdu nejsou na pozemcích státu. Jižní obchvat Opavy staví kraj. Je to komunikace II. třídy.

    Vy tady ekonomickými nástroji brzdíte rozvoj obcí a současně říkáte to, co tady říkáte velmi často: My sice víme, že to není úplně dobře, ale slibuji, do roka a do dne nebo do měsíce a do dne přinesu další novelu. Dneska to můžeme vyřešit. Nemusíme psát další novelu. Jenom trošku poslouchejte kolegy v obcích. Stát není chytřejší, než 6 245 starostů a 14 hejtmanů. Prostě není.

    Tvorba územního plánu je velmi komplikovaná, a než se dojde nějakého výsledku, je to velmi komplikovaný proces, do kterého zasahují orgány výkonu státní správy. Každý z nás, který kdy nesl na zastupitelstvo územní plán nebo změnu územního plánu od zadání konceptu a schválení, ví, jak je to komplikované. A vy vlastně říkáte: Nebudete tam stavět. Stát možná, my to potřebujeme, my jo, my ty jedničky a dálnice, to si uděláme, ale vaše zájmy nás vůbec nezajímají.

    Ale nežijte v tom velkoměstě. Podívejte se, že obchvaty jsou i na druhých, třetích třídách. Nebo i na místních komunikacích. Představte si, že jsou i města a obce, které si staví komunikace na svých pozemcích. A budou platit. Ani ne sobě, že jo. To je ten problém, který je klíčový, a vy vlastně říkáte zastupitelům a starostům: Vaše problémy nás nezajímají. Zaplaťte pořádně. My jsme ti správní ochránci. U státu ne, to my chceme, ale u vás, na to my kašleme.

    Proto my budeme hlasovat pro senátní verzi, protože je prostě lepší a vychází vstříc samosprávám. A já, který v samosprávě působil roky, mám respekt ke všem, kterým se povedlo schválit územní plán, a lituji ty, kterým soudy ničí buď už zásady územního rozvoje, nebo jednotlivé územní plány, protože tím trpí celé území, a tím pádem trpí občané toho území. To je třeba si říct.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: A mně se chce něco říct. A já to řeknu. Prostě není to pravda. Pro pana kolegu Stanjuru. Vy jste nám u toho nesvítil. My jsme při tom vyjednávání byli v rámci meziresortu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, mým prostřednictvím. Děkuji.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Jak jsem se toho mohl dopustit! Samozřejmě vaším prostřednictvím, pane kolego.

    My jsme skutečně, vaším prostřednictvím, pane kolego Stanjuro, vyjednávali v meziresortu. Vaším prostřednictvím. (Ukazuje na předsedajícího.) My jsme vyjednávali v rámci meziresortu tyto připomínky Svazu měst a obcí a ten kompromis, který se tam objevil v poslanecké verzi, právě to, že pozemky do 5 000 metrů v proluce, je kompromis, který tenkrát byl v meziresortu dosažen se Svazem měst a obcí. A to, co se tam objevilo ze Senátu, znamená, že opět je pro jakékoli bydlení v zastavitelné ploše kdekoli, to znamená, taková ta strašná sídelní kaše, že se dovolí jakákoli výstavba, je opět takhle volně možná a přístupná, a je z tohoto případu vyňata. A to jsou přesně ty věci, kterým jsme chtěli zabránit a kde ta dohoda opravdu, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pro pana Stanjuru, tam byla. To znamená, není to tak, že jsme arogantně setřeli všechny připomínky, že nás nezajímají. Zajímaly nás a tenkrát jsme dospěli k té dohodě. Bohužel teď se to opět objevilo v tomto naprosto bezbřehém rozsahu, to znamená, že je vlastně vyňato z posuzování dopadu na zemědělský půdní fond úplně cokoli, které se týká bydlení, a to si myslíme, že je za hranou a že už opravdu ani náhodou nesouvisí s ochranou zemědělského půdního fondu, protože my chceme vymístit stavby mimo zemědělský půdní fond. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Za prvé bych chtěl požádat pana ministra, aby se mnou nemluvil jako s kamarádem z hospody. To si opravdu nechte, pane ministře. Vy jste ve vládě. Já samozřejmě vím, že jsem vám k tomu takzvaně nesvítil. Ale co jste vlastně řekl? Já, ministr životního prostředí, budu rozhodovat o tom, jestli se v obci na druhém konci republiky postaví nějaká, jak jste říkal, na těch pozemcích ta hrůza. To znamená, vy si myslíte, že jste chytřejší než zastupitelstva těch obcí. Vy jste ten nejosvícenější po celé republice říkat, jestli je to vhodná zástavba, nebo ne. Jestli ty domečky jsou hezké, nebo ne. A jak chcete zabránit té výstavbě, pane ministře? Zkuste mi odpovědět. Jak chcete zabránit té výstavbě ve schválené územně plánovací dokumentaci. Jak jí chcete zabránit? Vy chcete jenom peníze, nic jiného!

    Já jsem neřekl, že jste arogantní, to protestujete proti něčemu, co jsem neřekl. Já jsem řekl, že zatvrzele trváte na svém. O aroganci jsem vůbec nemluvil, to jste si sám vymyslel, abyste měl jak protestovat, nebo proti čemu. Ale proč si myslíte, že jste chytřejší než ta zastupitelstva? Kolik vy osobně jste navrhl a prosadil územních plánů? Myslím si, že ani jeden. Já vám to nevyčítám. Ale proč si myslíte, že stát je chytřejší než samospráva? To není důvod.

    Bezbřehé povolení. Získat stavební povolení i v rámci územně plánovací komise není žádné bezbřehé. Je to velmi komplikované. Zkuste si to někdy. Možná to za vás vyřizuje někdo jiný a připadá vám to jednoduché. Je velmi složité dostat stavební povolení na obyčejnou garáž. Zkuste si to někdy, jak dlouho to trvá a kolik měsíců. Většinou získání povolení trvá déle než samotná stavba. Tak jaké bezbřehé povolování staveb?

    Když je to určeno k zástavbě a k bydlení v územním plánu, tak říká ministr životního prostředí: takovou hrůzu my nedovolíme. Já tomu opravdu nerozumím. Nazval jste to asi přesně, když jste říkal, že to tak není, ale podle vašeho vystoupení bych řekl, že to tak, bohužel, je.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní konečně řádně přihlášená paní poslankyně Pěnčíková, po ní pan poslanec Bendl. Pardon. Faktickou poznámku, pane poslanče? Aha, to jste neřekl. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Omlouvám se paní kolegyni, ale já jsem se opravdu hlásil jenom v rychlé reakci na to, co říkal pan ministr. Mě, pane ministře, klidně můžete oslovovat téměř napřímo, protože my jsme spolu do té hospody chodili a dokonce jsme kdysi dělali na územním plánu města Kladna.

    Ale v okamžiku, kdy něco máte v územním plánu, žádný orgán ochrany Zemědělského půdního fondu, když už je to v územním plánu, nezakáže nikomu něco stavět. On jenom vybere ty penízky. To je to, co chcete od lidí, kteří budou, pane nepřítomný ministře zemědělství, projednáváme jenom zákon o Zemědělském půdním fondu, tak co jsem překvapen, že tady pan ministr zemědělství zase není.

    Ale všichni ti, kteří si budou chtít dostavět garáž, stejně jako vy, pane ministře, když jste chtěli prosadit jenom blbý billboard někde, tak bylo potřeba někde udělat nějakou zástavbu, tak budete muset zaplatit ze ZPF ve vymezeném území pro zástavbu. Vy to nezakážete. Vy jenom pro stát chcete od lidí další peníze.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi, nyní řádně přihlášená - omlouvám se, pan poslanec Jaroslav Borka s faktickou poznámkou. Ne, dobře. Konečně paní poslankyně Pěnčíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den. Konečně děkuji za slovo. Já to odvrátím zase trošku na druhou stranu. Budu stručná, protože spousta věcí tady už zazněla, takže to nebudu znovu rozebírat.

    Každopádně v prvé řadě bych chtěla říct, že když jsem četla stenozáznam z projednávání tohoto zákona v Senátu, měla jsem pocit, že Edgar Alan Poe nám vstal z mrtvých, aby napsal další povídku. Argumentace některých senátorů ve mně vzbudila opravdu podobné pocity, jako když jsem četla jeho Jámu a kyvadlo.

    Návrh Senátu nemá s ochranou půdy vůbec, ale vůbec nic společného. Jak už tady zmínil kolega Faltýnek, jeden centimetr ornice nám vzniká více než sto let. A to nikdo z nás tady neurychlí, dámy a pánové. Takže opravdu nejsme v pozici, abychom mohli rozdávat. Už jsem uvažovala nad tím, že by možná bylo lepší ten zákon ze zákona na ochranu zemědělského půdního fondu přejmenovat na zákon na podporu developerských projektů. My jako klub bychom to nepodpořili, ale alespoň bychom v tom měli jasno.

    Vyjela jsem si sjetinu hlasování třetího čtení tohoto zákona z 12. prosince loňského roku tady ve Sněmovně a hlasů pro naši verzi bylo 135 ze 166 přítomných poslanců a poslankyň.

    Chtěla bych jen upozornit, že Senát nám tam v podstatě nevložil nic nového. Ty návrhy jsme tady měli, s těmi jsme se vypořádali a zákon jsme schválili tak, jak jsme ho schválili. Možná někteří z vás zjistí, že vlastně tenkrát nevěděli, o čem hlasují, což už tady známe. Ale já apeluji na váš zdravý rozum a na vaši zodpovědnost. Zamyslete se nad tím a nehlasujte pro Senát.

    A už jen na závěr. Bylo tady dneska několikrát zmíněno programové prohlášení vlády a pro resort Ministerstva zemědělství je tam napsáno: Vláda posílí ochranu kvalitní orné půdy a půdního fondu. Takže ukažte, že jste to mysleli vážně.

    Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pěnčíkové. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo - tentokrát řádné přihlášky.

    Vrátím se k tomu začátku, který tady dílem nakousl pan předseda Faltýnek. Ano, ten zákon, který měníme, byl jednou ze záchranných brzd předešlé vlády, která chtěla zabránit tomu, aby tzv. dočasné stavby ve formě fotovoltaických elektráren místo ječmene vyrůstaly na polích. A my dneska říkáme, že tuhle normu chceme změnit a je to v pořádku.

    Zároveň se bavíme o jednotlivých detailech toho, jak ten zemědělský půdní fond funguje či nefunguje. Já bych prosil jako člověk, který byl pár let placený profesionál za práci právě na územních plánech, chtěl tady zdůraznit to, co možná tady ještě někteří pořád nechápou, že při vzniku územního plánu se všechny významné orgány státní správy, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, Ministerstvo životního prostředí, krajský úřad, všechny další instituce, které kolikrát ani nevymyslíte, jejich názvy, kolik státních organizací vůbec se k čemu vyjadřuje, protože se zjistí, že tam měly nějaký kabel nebo něco podobného, který vede tou či onou vesnicí, a úplně zíráte, kdo všechno se musí vyjadřovat k územnímu plánu - ale dobrá, budiž. Prostě ten územní plán - na miskách vah se zvažuje to, co chtějí místní občané. Třeba by si chtěli rozšířit zahradu proto, aby si jejich děti mohly někde na jejich parcele postavit rodinný dům. To je legitimní požadavek, protože prostě města a obce se rozrůstají a my jim to, doufám, přejeme, nebo aspoň si to myslím.

    Ale samozřejmě existuje mnoho regulativů. Takže ten, kdo byl někdy účasten projednávání procesu územního plánu, který trvá měsíce, někdy bohužel i roky, zvlášť u těch větších územních celků, takže tam se zkrátka na miskách vah zvažuje, co ještě je možné dovolit, co nikoliv. Tam ten stát má významně mnoho kompetencí k tomu, aby řekl: Tady chráním zemědělský půdní fond. Tady už žádný rozvoj obce nepřipadá do úvahy. A tady nepostavíte už ani tu garáž, které tady pan ministr životního prostředí chce bránit, protože říká, že tomu bude bránit tím, že lidé zaplatí víc peněz za vynětí. Takže bohatým to vadit nebude a chudé chcete pravděpodobně mlátit čepicí tímhle způsobem. Nevím, jestli to je tedy dobrá cesta, ale budiž.

    Já tím chci jenom říct, že to, co opravdu chrání zemědělský půdní fond do budoucna a brání tomu, aby nevznikaly takové ty pseudoprůmyslové zóny, a to je v pořádku, tak je to územní plán. Všechno ostatní nebo to, o čem my se tady bavíme v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, takhle by se to vůbec jmenovat nemělo. To je zákon o poplatcích za vynětí ze zemědělského půdního fondu. A tam je vidět samozřejmě, kdo koho preferuje, kdo jakou chce dělat politiku, od koho chci peníze a od koho je případně nechci. Na jednu stranu vláda říká: "Žádné zvyšování daní." Speciálně hnutí ANO říká: "Žádné zvyšování daní, ale za přístavbu garáže, milej zlatej, to si teda připlať." To je takové nenápadné, protože to nikdo za zvyšování daní moc nepovažuje. Ale já tím chráním zemědělský půdní fond. Houbeles! Já tím jenom říkám: "Ty si to tam postavit můžeš, ale zaplatíš víc prostě za tu garáž anebo za to rozšíření domu, protože holt je vás třeba víc a potřebujete si přistavět."

    A stejně tak platí to, co říkal pan senátor Radko Martínek, když říkal, že to souvisí s těmi ostatními zákony o dépéháčku. Vy jste pomohli v zákoně o DPH naopak těm developerským firmám. On to tady řekl s takovým diplomatickým výrazem, nebo větami, aby neurazil vládní poslance a vládu jako takovou, ale v podstatě jako opoziční to řeknu tedy natvrdo: Prostě jste vyšli vstříc developerům, protože ti si to dépéháčko odečtou, kdežto ten soukromník nebo fyzická osoba, která si bude chtít postavit rodinný dům, tak to dépéháčko prostě zaplatí. Tak to jenom řekněte - my přejeme spíš těm developerům, a těm větším, a ještě jim naložíme tím, že tady si to nikdo nebude moct odečíst z nákladů. Tady to ta fyzická osoba zaplatí panu ministrovi do jeho Státního fondu životního prostředí ty penízky, po kterých touží, aby je mohl rozdělovat. Takto je to pravda! Ano.

    Pan ministr životního prostředí mi tady říká: To je do obcí! Proti jeho rozhodnutí a proti návrhu Ministerstva životního prostředí, protože na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byli zásadně proti tomu, aby obcím bylo dáno víc peněz. Teď mi tady pan ministr životního prostředí říká: Ale dostanou obce. Ne, my jsme navrhovali jako občanští demokraté, aby z toho obce měly o něco víc, protože se to týká jejich rozvoje, a neměly deset procent, ale čtyřicet. Nakonec prošlo třicet procent z vynětí ze zemědělského půdního fondu do rozpočtu obcí. No zaplať pánbůh za to. To je určitě dobrá zpráva pro obce, protože budou muset investovat do věcí, o kterých tady také byla řeč.

    Místní komunikace - každý z vás, kdo je z trošku malého města, nebo i z většího, protože místní komunikace v jednotlivých čtvrtích jsou katastrofální. A jedna z největších investic, která do budoucna města a obce čeká, jsou právě peníze do místní infrastruktury tohoto typu. Proto se tady hádáme o to, aby z vynětí ze zemědělského půdního fondu nemusely jít poplatky třeba na místní komunikace, protože já mám osobní zkušenost s tím, když se dělal chodník z Lán dolů směrem na Stochov, tak vynětí ze zemědělského půdního fondu stálo - ten chodník, aby lidi vůbec na autobus mohli chodit ne po silnici, ale po chodníku - stálo víc vynětí ze zemědělského půdního fondu než samotná realizace toho chodníku. A to chceme změnit, doufám, aspoň společně, nebo slovy pana předsedy Faltýnka, že zkrátka změna je nutná. Musíme vyjít praktickým věcem, které z praxe přicházejí, víc vstříc.

    Proto chci poděkovat senátorům za to, že se - jak to říct slušně - že se pochlapili a vyslyšeli na rozdíl od ministra zemědělství, který v podstatě tady dneska přiznal, že žádné připomínky Svazu měst a obcí a krajů vůbec nevzal v potaz, nebo o nich možná ani vlastně nevěděl. My jsme se o nich vážně bavili na jednotlivých výborech. A to, co přinášejí senátoři, já myslím, že přináší praxe, nebo před senátory přináší praxe, a měli bychom jim vyjít vstříc. Jakkoliv s některými politicky jsem na úplně jiné straně barikády, v tomhle chci vyjádřit souhlas a plnou podporu senátnímu návrhu za to, s čím senátoři přicházejí mezi nás. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Pokusím se být stručný a přispět i svou troškou do mlýna.

    Nejprve krátká poznámka. Tady se hodně omílal ten problém s garážemi. Já tedy nevím, jestli jsem ten zákon špatně pochopil, ten sněmovní, ale tam ty garáže, nebo resp. drobné stavby, jsou už součástí té výjimky, které právě nespadají do toho vynětí ze zemědělského půdního fondu, to znamená, že pokud si stavíme garáž u svého rodinného domku, tak za to už nic neplatíme podle toho sněmovního. Ale možná si někdo chce postavit garáž někde jako ve volném prostoru, někde na poli, tak potom samozřejmě ano. Tak tolik má poznámka.

    Jinak když jsem tady poslouchal debatu, tak mi to skoro připadlo, že sněmovní verze prostě za každou cenu brání dalšímu rozvoji a další výstavbě, ale já se domnívám, že to tak prostě není. Ten sněmovní tisk, který tady prostě prošel, pro který hlasovalo napříč spektrem, myslím, víc jak 130 poslanců, tak právě zohledňoval různé aspekty, proběhla tady různá vypořádávací řízení, meziresortem to prošlo, a myslím si, že to je takový vhodný kompromis.

    Tady bych trochu oponoval té senátní verzi. Víte, ten zákon se jmenuje, a už tady bylo řečeno, řekla to, myslím, paní kolegyně Pěnčíková, ten zákon se jmenuje o ochraně zemědělského půdního fondu. Není to ani zákon o výstavbě ani zákon o liniových stavbách, je to zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. A pokud tady přijmeme pozměňovací návrhy ze Senátu, alespoň tedy některé z nich, samozřejmě jsou tam i relevantní, například o komunikacích, tam si myslím, že je určitá disproporce, kdy stát je zvýhodněn proti samosprávám, samosprávným celkům, tam by se nechalo zvažovat o tom diskutovat, ale jsou tam minimálně tři pozměňovací návrhy, které prostě jdou proti smyslu toho zákona. A buď tu půdu chceme chránit, nebo ne. A ono to není jen o tom, o nějaké půdě. Ono to má vazbu i na ochranu vodních zdrojů, i na ochranu protipovodňovou. Vždyť si vezměme, že pokud tu půdu vyjmeme a postavíme tam dům nebo halu, tak už to nikdy nikdo nedá zpátky. To je jedna věc.

    Tak potom k těm konkrétním pozměňovákům. Co mi vadí na senátní verzi, je to, že třeba v jednom pozměňovacím návrhu se tam rozšiřuje právě výčet těch výjimek, kdy už to nemusí jít do rozhodovacího řízení o vynětí ze zemědělského půdního fondu. Ten zákon má vlastně dva nástroje, jak půdu chráníme. Jednak to je rozhodování správního úřadu a jednak systém poplatků, které mají motivovat investory, aby si přednostně vybírali tu půdu, která není zemědělsky cenná. To znamená především brownfieldy a méně hodnotné půdy. Oba dva tyto nástroje senátní návrh nabourává. Jednak, jak už jsem říkal, rozšiřování těch výjimek, které vlastně ani nepřijdou do toho správního řízení o odnětí ze zemědělského půdního fondu, a jednak rozšíření výjimek, které se vlastně vyjímají ty pozemky z platby nebo z těch poplatků. To jsou dvě takové věci.

    Další taková věc, která byla součástí sněmovního návrhu, bylo to, že se zohledňovaly stávající průmyslové zóny. Na to se bral ohled, zejména ostravská průmyslová zóna a další, které už byly rozpracované a kde už řada investorů investovala, a byla obava z toho, aby tyto, nebo pozemky v těchto zónách nezůstaly ležet ladem, tak z tohoto důvodu se tam vlastně zřizoval ten institut nebo to datum, do kdy nebo do jaké platnosti těch konkrétních územních plánů je to možné ještě zařadit. Tady vlastně to konkrétní datum úplně vymizelo, to znamená, že se otevírá prostor pro nové developery, aby stavěli na zelené louce. Tam není stanoven termín. Ano, tam bylo v tom původním do konce roku 2014 a u nových už to neplatí. V tomto senátním návrhu se žádné takovéto striktní datum neuvádí, to znamená, že to otevírá prostě - ano, tady si naplánujeme novou průmyslovou zónu a už tady můžeme jet podle toho senátního návrhu.

    Takže to jsou takové základní věci, které mi v tom senátním vadí, a proto pro něj hlasovat nebudu. Budu hlasovat pro původní sněmovní, který se domnívám, že je vhodným kompromisem. Samozřejmě potom můžeme někdy v budoucnu uvažovat zahrnout tam ty relevantní senátní návrhy, viz třeba u těch komunikací, v nějaké další novele.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi stručný. Dámy a pánové, především se chci omluvit vaším prostřednictvím panu kolegovi Stanjurovi, pokud měl pocit, že jsem na něj pokřikoval. Já se vždycky u toho pultíku trochu rozvášním, ale on to dělá také, takže snad mi to odpustí.

    Ale chtěl bych říci, že ta novela určitě není dokonalá, tak jako máloco, co jsme schopni nejen v této Sněmovně, ale myslím kdekoli vyskladnit i jako lidé. Prostě vždycky je to o kompromisech. Já jsem ale přesvědčen, že ten kompromis, který byl ve sněmovní verzi, je k té pomyslné dokonalosti přece jen blíže než senátní návrh, který jde výrazněji za tu hranu. Proto bych vás po zvážení všech okolností a po vyslechnutí všech připomínek, i se zohledněním toho, co říkal pan senátor Martínek, požádal, abyste hlasovali pro původní, tedy sněmovní verzi.

    Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Pan senátor nemá zájem o závěrečné slovo. Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Nicméně poslanecký klub TOP 09 a Starostové požádal o čtvrthodinovou pauzu na jednání poslaneckého klubu. Omlouvám se panu předsedovi. Vyhlašuji tedy čtvrthodinovou pauzu. Sejdeme se tady v 16.32 hodin. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 16.17 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážení kolegové, vážené kolegyně, uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové a s přednostním právem se hlásí jeho předseda pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás podle našeho zvyku hrát s otevřenými kartami seznámil s postojem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové k tomuto návrhu zákona.

    Vládní návrh, který schválila Poslanecká sněmovna před časem, byl podle nás velmi špatný a nepřijatelný. Řekli jsme své výhrady, hlasovali jsme proti němu. Senátní návrh, který se sem vrací s pozměňovacími návrhy, byť v jednom či dvou bodech je sympatický, doplňuje tu nepřijatelnou předlohu o mnoho dalších nepřijatelných bodů a těžko posuzovat, kterou předlohu pokládáme za méně přijatelnou. Zda tu, kterou schválila Poslanecká sněmovna, či tu, kterou navrhuje Senát. Obě dvě jsou podle našeho názoru velmi špatné. Ani jedna, ani druhá by neměla být schválena.

    Pokud by byla standardní situace a vládní koalice jako kompaktní těleso by na to měla jednotný názor, tak bychom pravděpodobně hlasovali aktivně proti oběma dvěma předlohám, protože koneckonců vládní většina by si stejně prosadila své. Za reálné situace, která je, to však nechceme být my, kteří to budeme vládní koalici pískat, zda projde špatný návrh A nebo špatný návrh B. To si budete muset mezi sebou ujasnit sami, kolegové, a proto se poslanci TOP 09 vypnou a nezúčastní se hlasování o zákonu, se kterým nechtějí nic mít. Je to vaše odpovědnost. Bůh s vámi, kolegové.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.

    Nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Než přednesu návrh usnesení, tak vás nejprve všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 339/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 339/8."

    O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 85, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 47, proti 89. Návrh nebyl přijat.

    Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Prosím, aby bylo nastaveno kvorum 101. To je nastaveno.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 339/7.

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 86, přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro 130 poslanců a poslankyň, proti 5. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyjádřili souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu senátorovi a končím projednávání tohoto bodu.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Prosím pověřeného člena vlády pana ministra vnitra Milana Chovance, aby se ujal slova, a ctěné pány poslance a poslankyně prosím o klid! Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi zahájit tuto diskusi na téma migrace a pomoc uprchlíkům konstatováním, že vláda České republiky se touto problematikou dlouhodobě zaobírá, a je potřeba také na začátku této diskuse říci, že stále i přes stávající rizika, která ve světě jsou, ať už je to konflikt v Sýrii, odchody lidí z Eritreje a z dalších území, konflikt na Ukrajině, tak se stále jeví situace pro Českou republiku jako klidná.

    Ke dni 31. 12. 2014 bylo evidováno 451 923 cizinců s povoleným přechodným či trvalým pobytem na území České republiky. To je zhruba o 10 300 více než oproti roku 2013. Cizinci i podle tohoto čísla tvoří zhruba 4 % populace v České republice. V České republice v současné době žije se statutem trvalý pobyt více cizinců, a to 251 tisíc, se statutem přechodný je to zhruba 200 tisíc lidí. Je to důsledkem ekonomické krize, kdy od roku 2008 je příchod cizinců do České republiky víceméně stabilní. Počet cizinců ze zemí mimo Evropskou unii je 266 tisíc, z nich téměř dvě třetiny, tedy 67 %, pobývají na území České republiky s trvalým pobytem. Počet cizinců ze zemí Evropské unie je 185 tisíc. Ovšem chci tady jasně říci, že občané států v Evropské unii nemají povinnost se registrovat a toto číslo nemusí být úplně přesné. Mezi nejvíce zastoupené státní příslušnosti patří občané tří zemí: Ukrajiny - 104 tisíc, Vietnamu - zhruba 57 tisíc, Ruské federace - přibližně 35 tisíc. Ze zemí Evropské unie jsou to občané především Slovenska, jichž evidujeme na území České republiky zhruba 96 tisíc, Německa a Polska vždy po 20 tisících. ***

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Tento bod jsme požadovali projednávat v Poslanecké sněmovně již před měsícem, bylo to těsně po oněch kriticky nešťastných událostech ve Francii, v Paříži. Ukazuje se, jak čas rychle letí a jak ona ztráta času, kdy se k projednávání tohoto tématu dostáváme až nyní, hraje proti té možné debatě, která by měla silný náboj se vzkazem pro naše občany, nebyla by pouhou statistikou, tak jak jsme ji slyšeli z úst pana ministra Chovance. Jak tento čas jsme zkrátka promarnili.

    Já jsem přesvědčena o tom, že debata se má vést jiným směrem, než jak jsme to nyní slyšeli. Je určitě v pořádku, že dostaneme statistiku toho, kolik ze kterých zemí sem přichází utečenců, kolik z které země žádá o azyl na našem území, co zhruba nás může čekat - a to jsem z toho nepochopila projevu pana ministra - co nás může čekat zhruba v příštích měsících. Zda tento nárůst posílí, nebo neposílí, jak se chceme postavit k politice azylu, jak se chceme postavit k politice získávání státního občanství, jak chceme zpřísnit tato pravidla právě proto, abychom zajistili to, jak máme napsáno na tabuli, tedy bezpečnostní situaci České republice, a to ve vztahu k imigračním vlnám, které jsou v pohybu.

    Pan ministr Chovanec měl bezpochyby pravdu, že je to největší vlna migrantů, která nyní po druhé světové válce zaplavila svět. Miliony lidí jsou na postupu, zatím je zachytávají pouze některé země, a situace nevypadá, že by mohla být snadno vyřešena. Vidíme podle Europolu například, který přiznává, že hrozba teroristických útoků v Evropě je nyní tak vysoká, že v žádném případě nelze zachytit všechna možná rizika. Máme zde zprávu o tom, jak v Německu, Francii, Belgii, Nizozemí existuje až 20 spících teroristických buněk možná se 120, možná se 180 členy připravenými zaútočit. V této souvislosti jistě nemyslíme pouze na to, co se odehrálo v Paříži, protože každý máme paměť delší než v horizontu jednoho měsíce, umíme si srovnat v hlavě ony útoky už minimálně od roku 1980, které postihovaly země všech kontinentů, snad kromě Antarktidy. Všechny země, které se kdy postavily islámskému teroru, na to svým způsobem doplatily tím, že teroristický atak je dříve nebo později neminul.

    Já bych tu také mohla jako pan ministr číst nějakou statistiku, mám ji připravenou, o tom, ve kterých zemích od roku 1980 islamisté, ať už to byl Taliban, Al-Káida nebo nyní Islámský stát, zaútočili, kolik tisíc obětí mají na svědomí. My se přece ale potřebujeme dostat k něčemu jinému. My se potřebujeme dobrat v této diskusi k otázce toho, co reálně může udělat česká vláda pro bezpečí našich občanů na našem území, jak jsou jednotlivé resorty připraveny na svůj úkol.

    Tedy bych se chtěla konkrétně zeptat nejprve pana předsedy vlády a pana ministra zahraničních věcí - který tu není, ale oni jsou dvě rozhodující postavy v této věci -, jak konzultují s panem prezidentem zahraniční politiku, jak docházejí ke shodným stanoviskům, jak tato stanoviska jsou prezentována na mezinárodní úrovni. Já mám dojem, že jsme sice tady v Poslanecké sněmovně už několikrát se snažili navodit debatu o zahraniční politice naší země, vláda tuto debatu nepodporovala, a když, tak pouze s ujištěním, že se bude snažit o nějaké konzultace s Hradem, že víceméně to funguje, že pan prezident ladí a zajímají ho názory vlády, ale potom přijde na věc a jsme konfrontováni s tím, jak to vypadá v realitě. Tady v Poslanecké sněmovně slyšíme, jak se na Hradě konzultuje a ladí, a potom se dozvíme při každém jednotlivém výjezdu pana prezidenta za naše hranice, že sladěno není nic a že s údivem na nás hledí jak partneři z NATO, tak partneři z Evropské unie a už vůbec nevědí, co si s Českou republikou mají počít. Čili moje otázka zní na pana premiéra, jak skutečně přijímá svou ústavní roli, ústavní roli vlády, která zodpovídá za kroky prezidenta, jak se chce s touto ústavní rolí popasovat, bez toho, že by uhýbal, jakkoli chápu, že to má těžké, protože uvnitř sociální demokracie je stále silné křídlo, které podporuje pana prezidenta Zemana, a pan premiér musí tančit mezi vejci, aby to ustál. Ale mě toto nezajímá, co si sociální demokracie uvnitř chce, může nebo musí vybojovat. Mě zajímá bezpečnostní politika státu a zajímá mě, zda předseda vlády je schopen dostát své roli, tedy člověka, který zodpovídá za zahraniční politiku naší země a neuvádí Českou republiku jako zemi, nad kterou visí otazník jako země chaotické, nespolehlivé a neperspektivní.

    Dále bych chtěla znát odpověď na otázku z Ministerstva obrany, co se děje s vývozem zbraní z České republiky. Zda se nemůže stát, že přijdou do nesprávných rukou. Zda skutečně máme pod kontrolou vývoz tak, aby nemohl sloužit právě teroristům. My jsme tyto otázky sdělovali už na našich tiskových konferencích před 14 dny, před třemi týdny a já jsem očekávala, že v zahájení této debaty vystoupí předseda vlády. Nechci tím říci, že pan ministr vnitra k tomu není kompetentní člověk, ale jedná-li se o bezpečnostní situaci státu v kritických podmínkách, jichž jsme nyní svědkem, očekávala bych, že zde bude jasné, srozumitelné slovo nejprve předsedy vlády, který nám představí obecný rámec, a poté jednotliví ministři, tak jak jsme je o to požádali, řeknou, co ze své pravomoci, ze svých kompetencí mají připraveno a co chtějí podniknout.

    Chtěla bych tedy slyšet od ministra kultury, jak nahlíží na aktivity muslimů na českém území, jak to, co čteme z některých jejich textů, které se hlásí k tomu, že by chtěli, aby česká společnost byla islamizována, aby sice se rozvíjelo to dobré, co naše kultura obsahuje, ale aby to bylo v souladu s islámem a aby byla česká kultura postupně inspirována islámskými hodnotami, zda Ministerstvo kultury se k tomu nějak staví, co na to říká, jak jedná s muslimskými obcemi, jaký přehled o nich má. My se sice dočítáme v médiích, že je mezi nimi chaos, že jedny jsou spíše takové, obávám se říci přímo militantní, ale vidíme to z některých vystoupení jejich zástupců, konkrétně pana Abbase např. v televizním vystoupení, nebo jsou zde takoví, kteří se hlásí spíše k umírněnému křídlu, jakkoli potom sami ve svých textech říkají, že nic jako umírněný muslim neexistuje, že to je protimluv. Čili chtěla bych něco takového shrnujícího, nějaký postoj ministra kultury bych chtěla slyšet, když už ne pro nic jiného tak proto, že zde byla avizována iniciativa některých členů Poslanecké sněmovny, hnutí Úsvit, kteří chtějí zpřísnit zákon, který se týká registrace náboženských společností. Pan ministr odpovídal, ale v tisku, nikoliv v Poslanecké sněmovně, že vlastně je to volání na nesprávném hrobě, protože nic takového není zapotřebí, protože zákon všechna rizika, o kterých se hnutí Úsvit zmiňuje, tak zákon všechna tato rizika umí eliminovat. Já bych chtěla slyšet, aby nám řekl tady, jak je to s oněmi zvláštními právy náboženských společností a církví k tomu, aby mohly např. působit v armádě, v sociálních službách, ve školství, mohly oddávat atd. Jak je to tedy přesně upraveno dnes a co všechno by musely muslimské obce v České republice splnit, aby onu registraci získaly. Já osobně to vím, protože jsem se tímto tématem zabývala, ale myslím si, že část členů Poslanecké sněmovny by toto vysvětlení přijala s povděkem, protože by to pro ně znamenalo daleko širší informaci tak, aby mohli komplexněji tuto otázku pojmout, a zároveň by tímto splnil také pan ministr svou povinnost k veřejnosti. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byla paní poslankyně Miroslava Němcová. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat tentokrát přednostními právy. Nejdříve s přednostním právem v rozpravě pan ministr vnitra Milan Chovanec. Dále se s přednostním právem hlásí předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si tu znamenal některé otázky paní kolegyně Němcové, prostřednictvím pana předsedajícího. Pokusím se odpovědět.

    Já si nemyslím, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, že se tady promarnil nějaký čas. V mezidobí od událostí v Charlie Hebdo ve Francii tuto problematiku projednával bezpečnostní výbor, zahraniční výbor, evropský výbor a zástupci petičního výboru se zúčastnili návštěvy uprchlického tábora. Já jsem byl na schůzi bezpečnostního výboru, který diskutoval se zástupci našich služeb - Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Diskuse byla velice zajímavá. Byli tam i zástupci vaší politické strany. Já si myslím, že po třech hodinách, co jsme tam strávili, jsme odešli, alespoň většina, s přesvědčením, že naše tajné služby se problému už dávno věnují a věnovaly se mu dávno předtím, než byl problém ve Francii. Nota bene vláda Bohuslava Sobotky byla tou vládou, která od Bezpečnostní informační služby a ostatních složek vyžadovala jejich postoj a jejich informace k radikalizaci muslimské menšiny v České republice daleko předtím, než ve Francii tento problém vznikl.

    Otázka kvót je pozice české vlády. Česká vláda, a to jsem tady říkal, řekla jednoznačně: Chceme pomáhat především v zemích, kam uprchlíci prvosledově putují: Jordánsko, Turecko a další země. Tam jsme připraveni poslat finanční prostředky, poslat své specialisty. O kvótách jsme připraveni debatovat, ale nepřipadá pro nás v úvahu, aby to byla naše pozice, kterou takzvaně bezhlavě přijmeme. To je celé.

    Je také potřeba si poctivě přiznat, že v současné době se diskutuje o ochraně vnějších hranic Schengenu. Hned po události ve Francii se sešli zástupci šesti velkých evropských zemí a Spojených států a stanovisko těchto zástupců v poloze ministrů vnitra znělo jednoznačně: Evropská unie si musí lépe začít chránit svoji vnější hranici, především mořskou. To jsou debaty, které se vedou. Já jsem měl tu čest zastupovat Českou republiku na fóru ministrů vnitra v Rize a naše pozice byla velice jednoduchá. Jsme zemí, která naštěstí nemá velkou muslimskou komunitu, která se radikalizuje. Jsme zemí, které se netýkají zahraniční bojovníci, žádného takového neevidujeme, ale bereme problémy našich partnerů jako své problémy. To znamená, jsme bráni, alespoň z mého pohledu, jako velice kvalitní a dobrý spojenec ve všech těchto aktivitách. Nejsme tam zemí druhé ani třetí kategorie, to v žádném případě není pravda. A to, že Česká republika vykročila proevropským směrem, se dnes ukazuje jako velmi moudré i v diskusi při implementaci služebního zákona a i při tom, že se nám daří s Evropskou komisí dohodnout parametry, za jakých budou puštěny programy v rozsahu 660 mld. korun. Já si nemyslím, že by Česká republika byla v současné době otloukánkem v Evropě. Opak je spíš pravdou.

    Co se týká zákonnosti a zákona, jestli jsme připraveni zpřísnit nějakým způsobem zákony týkající se pobytu cizinců. Ano, jsme. Máme připravenu novelu a novela by měla dát větší prostor bezpečnostním složkám v České republice při takzvaném bezpečnostním skenu příchozích.

    Vy jste hovořila o tom, jakým způsobem bude Ministerstvo financí, nechci za něj hovořit, reagovat na převody podezřelých peněz. Kdybyste si všimla, tato informace je v důvodové zprávě asi dva roky. Převod se uskutečnil. Ale je to stará informace, není to nová informace. Vláda na to reagovala tím, že schválila možnost, aby Bezpečnostní informací služba měla vhled jak do bankovních převodů, tak do výpisů při volání mobily. I na toto vláda svým způsobem reagovala.

    My jsme na diskusi připraveni. Já nabízím všem předsedům výborů, kterých se to týká, pokud chtějí v debatě pokračovat, jsme připraveni přijít, jsme připraveni debatu vést a jsme připraveni velice trpělivě a pečlivě zodpovídat vaše otázky.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra Milanu Chovancovi. Nyní vystoupí předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Pane premiére, máte slovo. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem dnes přišel na schůzi Poslanecké sněmovny, abych se přirozeně zapojil i do této rozpravy, která je zde vedena v rámci bodu Informace vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice v České republice.

    Mohu potvrdit, že boj s terorismem se stal prioritou celé Evropské unie. A není to jenom v souvislosti s teroristickými útoky, ke kterým došlo před určitou dobou v Paříži. Je to v souvislosti s tím, co se odehrává dnes v Sýrii, co se dnes odehrává v Iráku, je to v souvislosti s tím, jak velké množství občanů celé řady zemí Evropské unie se účastní přímo tohoto konfliktu.

    Je zřejmé, že Česká republika v tuto chvíli není teroristické hrozbě bezprostředně vystavena, ale zařadili jsme se v boji proti terorismu mezi partnery těch zemí Evropské unie, které jsou touto hrozbou přímo zasažené. Jak už jsem řekl, boj s terorismem se stal klíčovým tématem a v nadcházejících měsících se Evropská unie zaměří na posílení implementace existujících opatření a strategií, které v tuto chvíli na půdě Evropské unie máme. Jde o to, aby nezůstala pouze na papíře, ale aby se začala reálně uskutečňovat v politice jednotlivých členských zemí Evropské unie. Mám na mysli například strategii pro boj s fenoménem zahraničních bojovníků, která už na úrovni Evropské unie byla přijata v říjnu roku 2014.

    Nutná protiteroristická opatření diskutovali minulý měsíc jak ministři zahraničí, bylo to na Radě pro zahraniční záležitosti 19. ledna, tak naši kolegové na neformálním jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí, které proběhlo 29. ledna a které zde také ve svém vystoupení zmínil ministr vnitra. V diskusi na toto téma pokračovala debata také na pondělní schůzce Rady pro zahraniční záležitosti a předpokládám, a jsme na to připraveni, že jednou z klíčových součástí současného plánovaného neformálního zasedání Evropské rady, které proběhne tento týden, to znamená 12. února, bude právě otázka posílení koordinace jednotlivých evropských zemí v boji proti terorismu. Evropská rada dá již dohodnutým iniciativám formální rámec v podobě konkrétního rozhodnutí, jak dál. Tato rozhodnutí na nejvyšší úrovni pak nasměrují další práci evropských institucí a členských států.

    Pokud jde o externí dimenzi boje s terorismem, bude na úrovni Evropské unie také výrazně prohloubena. Ministři zahraničí Evropské unie se shodli na posílení spolupráce a politického dialogu se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, také Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce. Sdílení informací k efektivní mezinárodní spolupráci považujeme v boji proti terorismu za klíčové prvky. Rovněž jsme se s našimi partnery v rámci Evropské unie shodli na tom, že by Evropská unie měla vyvinout komunikační strategii zacílenou na arabské země a na arabské komunity v Evropské unii, která by měla posílit působení proti radikalizaci těchto komunit zejména na sociálních sítích.

    V důsledku teroristických útoků, ke kterým došlo v Paříži a které nám znovu připomněly hrozící nebezpečí radikalizace určitých částí obyvatel Evropské unie v důsledku aktivit Islámského státu, se nelze v žádném případě vyhnout ani posílení vnitřních opatření v rámci Evropské unie. Česká republika podporuje posílení kontrol rizikových osob na vnějších hranicích Evropské unie a především také podporujeme vytvoření unijního systému sdílení informací o cestujících v letecké dopravě. Tato směrnice by měla být v Evropském parlamentu urgentně odblokována. Společný postup v rámci unijního systému je klíčovou součástí naší schopnosti včas podezřelé teroristy identifikovat a odhalit.

    Musím také říci, že na druhou stranu vnímáme velmi citlivě možné zásahy do schengenských pravidel v podobě návrhu kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie. Volný pohyb v rámci schengenského prostoru považujeme za jeden ze základních stavebních kamenů evropské integrace a měli bychom jako Česká republika učinit vše, abychom tuto svobodu udrželi navzdory zhoršeným vnějším a vnitřním bezpečnostním podmínkám.

    Samozřejmě, že platí, že klíčovým zdrojem teroristické hrozby jsou nevyřešené a stále probíhající konflikty v regionu Blízkého východu a severní Afriky. Proto je nezbytné, aby Česká republika a mezinárodní organizace, jejichž jsme členem, v první řadě Evropská unie, zvýšily svou angažovanost a úsilí o vyřešení konfliktu zejména v Sýrii, Iráku, ale také Libyi, Jemenu, Somálsku, Nigérii, Afghánistánu a Pákistánu. Tohle všechno jsou země, které velmi často navzdory dlouholeté snaze mezinárodního společenství poskytují dnes zázemí pro infrastrukturu, která může poskytovat podporu ať už ve formě finanční, organizační, ve formě výcviku, dodávek zbraní pro možné teroristické struktury pro jejich útoky na půdě Evropské unie. Myslím si, že je evidentní, že v procesu stabilizace těchto regionů, stabilizace těchto zemí, které velmi často patří k zemím, které jsou zmítány občanskou válkou, které patří mezi země, kde se státní struktury zhroutily, kde stát plně nekontroluje celé území těchto států, je evidentní, že tady se musí také velmi silně angažovat i muslimské státy, zejména arabské státy.

    Je nutné také podotknout, že boj proti terorismu a extremismu rozhodně není bojem proti islámu a proti muslimům. Nejde o konflikt civilizací nebo střet Západu s Východem. Myslím si, že vytvořit tento falešný dojem je právě cílem teroristů. Jejich cílem je také přispět k radikalizaci a štěpení evropské společnosti právě tím, že realizují takové brutální útoky, jakých jsme byli svědky nedávno v Paříži. Je třeba také zdůraznit, že velká většina obětí Islámského státu nebo dalších teroristických útoků ve světě jsou právě muslimové. Čili toto není otázka střetu civilizací. Toto je otázka na půdě Evropské unie střetu těch, kdo usilují o dodržování zákona, existenci právního státu, respektování principů demokratické kultury a demokratického zřízení v Evropě, a těch, kdo porušují zákony, těch, kdo páchají násilnou trestnou činnost, která má často podobu politicky motivovaných nebo nábožensky motivovaných teroristických útoků.

    Jak už jsem řekl, Česká republika je v oblasti boje proti terorismu a podpory spolupráce evropských zemí aktivní. Chci připomenout, že naše bezpečnostní složky na všech úrovních jsou integrovány do sdílení informací, které pomáhají při prevenci a odhalování teroristických činností. Znovu jsme si to potvrdili i po útocích v Paříži a znovu naše bezpečnostní složky byly v aktuálním, přímém a intenzivním kontaktu se svými partnery, a to nejenom v evropských zemích. Česká republika podporuje zesílení spolupráce všech relevantních evropských institucí a budeme podporovat implementaci strategií, které by měly zlepšit šance na boj s rizikem teroristických útoků.

    Chci také připomenout Poslanecké sněmovně, že vláda aktuálně schválila novou bezpečnostní strategii České republiky, bezpečnostní strategii České republiky 2015. Provedli jsme tak aktualizaci bezpečnostní strategie, která byla naposledy aktualizována v roce 2011. Nový text bezpečnostní strategie státu staví terorismus, ať už v podobě mezinárodních teroristických organizací, nebo osamělých bojovníků, mezi nejvýznamnější hrozby pro bezpečnost České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi za jeho vystoupení. Než budeme pokračovat s přednostním právem pana poslance Petra Fialy, budu konstatovat omluvy, které mi došly. Omlouvá se od 17 do 18 hodin pan poslanec Karel Fiedler, pan poslanec Jan Volný z pracovních důvodů od 17 hodin do konce pracovního dne a od 17.30 hodin do konce jednacího dne paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

    Nyní žádám pana poslance Petra Fialu, aby se ujal slova v rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem rád, že pan premiér chce poskytnout prostor i opozici, aby se mohla vyjádřit, jak sám řekl. Nicméně já jsem hlavně rád, že tady vystoupil, protože my jsme se dlouho snažili, aby na půdě Poslanecké sněmovny byla vedena diskuse jak o imigrační politice, bezpečnostní situaci země, tak samozřejmě také o zahraniční politice, což se nám dlouho nedařilo, a myslím si, že pan premiér se této debatě jistým způsobem vyhýbal nebo vyhýbá. Takže jsem rád, že tady dnes je a že s námi o těchto věcech hovoří.

    Nicméně já jsem se ho snažil velmi bedlivě poslouchat a na některé otázky, které byly položeny už v tom úvodním slově paní poslankyně Němcové, a na některé otázky, které vlastně visí ve vzduchu, jsme žádnou odpověď neslyšeli. Já jsem se dozvěděl hodně o tom, kde se schází Evropská unie, které orgány se scházejí, že jsme členy Evropské unie, že jsme aktivními členy, že jsme aktivními členy NATO, že jsme zvýšili výdaje na obranu, ale o konkrétních postojích České republiky při jednání v rámci Evropské unie, při jednání dalších orgánů, o těch konkrétních krocích jsem se toho dozvěděl velmi málo.

    Já se tady ještě jednou vrátím k otázce, která zazněla na začátku dnešního jednání Poslanecké sněmovny a kterou jsem já předtím zmínil na tiskové konferenci. Tou je naše neúčast na mnichovské bezpečnostní konferenci. Ono to není vůbec banální. My se možná účastníme nějakých jednání v určitých orgánech Unie a tam posloucháme, co se kde chystá, ale klíčové konference v klíčový okamžik, klíčový okamžik z hlediska bezpečnosti evropské civilizace, západních demokracií, se prostě naše vláda neúčastní. A to si myslím, že hodně vypovídá o naší zahraniční politice a o smyslu, který tato vláda má pro skutečná nebezpečí, která ve světě existují.

    Dámy a pánové, těch nebezpečí je spousta, ale ta základní nebezpečí jsou dvě. Je to konflikt na východě Ukrajiny a je to samozřejmě to, co se děje v rámci boje s Islámským státem, resp. co se děje z hlediska agresivního útoku islámského terorismu, nebo militantního islámu, směrem k západní civilizaci a konkrétně směrem k zemím Evropské unie.

    Celý západní svět v posledních dvou dnech napjatě sledoval vývoj kolem situace na východní Ukrajině, diplomatická jednání, aktivity, které se tam odehrávaly ze strany paní kancléřky Merkelové, prezidenta Hollanda a dalších. Celý západní svět, západní demokracie se účastnily mnichovské bezpečnostní konference, protože právě tam se o těchto tématech diskutovalo. Kdo tam chyběl, byla Česká republika, které se přitom tato situace extrémně dotýká. My jsme stále ještě v geopolitickém prostoru, který může být případným větším nedorozuměním, nebo neporozuměním si mezi Západem a Východem - a záměrně používám tato slova, která se znovu frekventovaně objevují v zahraničním tisku - my tímto neporozuměním můžeme být významně bezpečnostně ohroženi. Co dělá česká vláda, jakou má pozici, proč se toho neúčastí, proč se k tomu žádným způsobem nevyjadřujeme, na to jsem odpověď od pana premiéra zde neslyšel. Já to považuji za závažnou chybu, za chybu, která nás ohrožuje. Nikdy za posledních 20 let, a teď cituji ze zahraničních médií, nikdy za posledních 20 let nebylo neporozumění mezi Západem a Ruskem tak velké, jak je v těchto dnech. Česká republika se mezinárodních fór, kde se o tomto diskutuje, neúčastí, mlčí, tváří se, že se nic neděje.

    Druhé nebezpečí, které se nás také extrémně dotýká, je radikální islám. Dámy a pánové, já zde nebudu opakovat řadu svých argumentů, které vnáším do veřejné diskuse, ale připomenu jenom jednu věc. Boj, nebo ohrožení, kterému jsme vystaveni ze strany radikálního islámu, není jenom ohrožení z hlediska Islámského státu, který nesmírně brutálním způsobem postupuje na Blízkém východě, ale je to i ohrožení, které máme uvnitř Evropské unie, s kterým jsme bezprostředně - bezprostředně! - konfrontováni. A já chápu, že řada politiků má hlavní starost, aby se po událostech v Paříži a po dalších informacích o tom, co se děje, co dělá Islámský stát, aby se hněv obyvatelstva neobrátil proti islámu. Já tomu rozumím, chápu to a samozřejmě jsem první, kdo bude říkat, že islám a militantní islám není totéž, a tak podobně. Nicméně nesmíme zavírat oči před tím, že ve jménu islámu se v řadě asijských a afrických zemích rozpoutalo doslova peklo na zemi a že jsou to právě ti teroristé, kteří nás ohrožují, kteří se většinou zrovna k radikálnímu islámu hlásí. A naší větší starostí, než aby si někdo nemyslel náhodou něco špatného o islámu, to jsme přece vždycky schopni vysvětlit, tento rozdíl mezi politickou ideologií, politickým náboženstvím a náboženstvím, tak musí být - musí být! - bezpečnost našich občanů.

    Dámy a pánové, tady máme opravdu vážný problém. Na nás neútočí jenom někdo zvnějšku. A ani tohle nebezpečí, že na nás útočí někdo zvnějšku, se nedá podceňovat. Zvláště když třeba česká vláda ani neví, jestli s tím někým zvnějšku, třeba s Islámským státem, má aktivně bojovat, nebo nemá bojovat. Pan prezident si myslí, že máme bojovat, pan ministr zahraničních věcí si myslí, že nemáme bojovat, a tak dál, a tak bych mohl pokračovat. Ale ten problém je, že islámský terorismus, resp. militantní islám má svoje základny i mezi občany Evropské unie, a to už je problém, ke kterému se musíme postavit čelem a s kterým musíme něco dělat. A tady je právě důležité, jaký postoj při hledání těch společných postupů v rámci Evropské unie zastává česká vláda. Jaký ten postoj je. Co to bude znamenat pro naše občany, jak budeme zabezpečovat bezpečnost, ale současně zachovávat svobodu našich lidí. Co si o tom česká vláda myslí, co bude zastávat při jednáních v Evropské unii. Na tyto otázky jsem žádnou odpověď neslyšel. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi. Ještě než budeme pokračovat dál v diskusi, pan kolega Benešík s faktickou poznámkou, pak dále s přednostním právem pan Zbyněk Stanjura, pak se vrátíme k řádně přihlášeným. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážená vládo, myslím si, že v předešlém příspěvku zaznělo volání po tom, aby Parlament měl větší možnost diskutovat s vládou, popř. kontrolovat vládu ohledně jejího mandátu před jednáním nejenom Evropské rady, ale taktéž Rady EU, což jsou jednotlivé formace podle jednotlivých gescí. Je to záležitost, o které já osobně dlouho přemýšlím, a myslím si, že po vzoru některých jiných evropských výborů a samozřejmě i po poradě v předsednictvu našeho evropského výboru, tedy i s panem předsedou Fialou, bychom zvážili možnost, abychom na naše zasedání před klíčovými důležitými zasedáními jednotlivých formací Rady EU zvali i jednotlivé ministry, tak abychom věděli jejich pozici, např. při tak důležité diskusi, jako je azylová politika, ale taky např. při některých jednáních ohledně ekonomických záležitostí před Ecofinem. Berme to tak, že je to jakýsi závazek, jakési společné volání po tom, aby Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého gesčního výboru tuto kontrolu měla.

    Z tohoto místa bych chtěl ještě jednou poděkovat panu premiérovi, který pravidelně na naše zasedání chodí a pravidelně nás informuje o pozicích vlády, o mandátu premiéra před zasedáním Evropské rady. Myslím si, že ze zítřejšího zasedání je z vážných důvodů omluven, nicméně pro ty z vás, kteří byste chtěli znát jeho mandát před zasedáním Evropské rady, zítra náš výbor pokračuje ve čtvrt na devět ráno a určitě to stihneme, než začne sněmovna v 9 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi výboru pro evropské záležitosti i za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mnohé už řekl pan předseda Petr Fiala, ale dovolte mi, abych položil panu premiérovi několik otázek právě proto, abychom zjistili, jaká je pozice české vlády, případně České republiky.

    Konflikt v Sýrii. Mě by zajímalo, jaký je názor premiéra ČR, kdo je partnerem pro ČR, případně EU pro jednání o situaci v Sýrii. Kdo je partnerem v Sýrii. Jestli takového partnera vidíme, anebo nevidíme, a co budeme prosazovat v rámci EU, zda se shodneme s našimi spojenci na partnerovi, protože bezesporu tam nějakého partnera k dialogu potřebujeme.

    Druhá věc, v poměrně dlouhém vystoupení pana premiéra mi chybělo jméno jednoho státu, našeho spojence v NATO, a to je Turecko. Já jsem měl možnost být v delegaci s panem předsedou Hamáčkem, byli jsme tam zástupci šesti klubů a měli jsme velmi zajímavá jednání ať už s prezidentem Turecké republiky, s šéfem v parlamentu a s mnohými dalšími. Možná to všichni nevíte, ale v Turecku jsou oficiálně registrovány 2 miliony uprchlíků ze Sýrie, a odhaduje se, že celkový počet uprchlíků jsou 4 miliony. Turecko je náš spojenec a péče o ty miliony uprchlíků je stojí zhruba 5 mld. amerických dolarů ročně. A já se ptám, jaká je pozice České republiky. Jakou finanční pomoc EU vůči Turecku budeme prosazovat, protože když se o ty uprchlíky nepostará Turecko, tak se vydají směr Evropa. To je bezesporu pravda. A hrozí velká uprchlická vlna. Myslím, že je v našem zájmu, abychom ekonomicky Turecku pomáhali. Jen pro představu, těch 5 mld. amerických dolarů je celková obchodní bilance České republiky s Tureckem ročně. Myslím si, že je v zájmu celé Evropy, aby se o ty uprchlíky náš spojenec, Turecko - zatím Evropská unie, jestli si přesně pamatuji číslo, nebylo vyšší než 200 milionů eur. Tak si zvažme mnohdy nesmyslné evropské programy, které běží nejenom v naší zemi, ale v mnoha dalších zemích, vůči těm 200 milionům eur.

    Mluvil o tom pan předseda Fiala. V tom vystoupení ani jednou nezaznělo slovo Ukrajina, ukrajinská krize. V posledních dnech opravdu celý demokratický svět sleduje návrhy, diplomatické aktivity, a my slyšíme návrhy našeho ministra průmyslu a obchodu, které jsou úplně v kontradikci s tím, co Evropa, Spojené státy a naši spojenci prosazují. A já se ptám, jaká je pozice české vlády. K sankcím jsme se připojili proto, že jsme museli, nebo proto, že jsme chtěli? Já to chci slyšet. Jestli jsme chtěli, nebo jestli jsme museli. Nebo pořád budeme slyšet, že to nefunguje, nezabírá atd., atd.

    Velmi závažná otázka, kterou zmínil pan premiér, jsou navrátilci. Chci se zeptat, jaká bude pozice naší vlády, až některá z členských zemí přijde podle mě s oprávněným návrhem, že navrátilcům budou buď zabavovat pasy, nebo jim budou brát občanství, a stoprocentně se ozvou tzv. ochránci lidských práv, kteří budou protestovat. A já se ptám, i když nás se to naštěstí netýká, jaká bude pozice naší vlády. Budeme podporovat naše spojence v tom, aby vůči těmto lidem zaujali tvrdý postup včetně ztráty pasů, možnosti vycestování či ztráty občanství?

    A poslední otázka je, pan premiér mluvil o rozpočtu Ministerstva obrany apod., a pak se dočteme, když si zjistíme výsledek rozpočtu za rok 2014, myslím, že 5. ledna to publikoval ministr financí, že v loňském roce Ministerstvo obrany nebylo schopno vyčerpat 4 mld. svého rozpočtu. Jak je to možné? (Ministr Stropnický mimo mikrofon: To je velmi jednoduché.) Je to velmi jednoduché, říká ministr obrany. K čemu další peníze chce, když není schopen vyčerpat to, co má?

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Nejdříve faktická poznámka pana poslance Matěje Fichtnera. Nevidím, to je asi omyl. V tom případě přednostní právo ministra obrany Martina Stropnického. Ministr obrany vlády ČR Martin Stropnický. Pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom krátkou poznámku k tomu, co bylo právě řečeno. Nebyl sebemenší problém samozřejmě ty peníze utratit. Je problém je utratit ekonomicky. Vzniklo to z převážné většiny z toho, že jsme nechtěli sukcedovat do nevýhodných smluv, že firmy na to byly velmi nezvyklé, na takový stav, že o nás teď dokonce říkají - já to beru jako lichotku - že se handrkujeme o peníze a podobně. A ten objem samozřejmě byl velký. To byla ta hlavní příčina. Pak byly ještě některé další jako neschopnost vysoutěžit některé věci, jako zákon 137, který v podstatě některé věci paralyzuje, a naši partneři alianční nakupují podle úplně jiných pravidel. Takže těch důvodů bylo několik.

    Ještě jestli si mohu dovolit něco málo k bezpečnostní situaci taky přidat, i když pan premiér toho relativně hodně řekl i z té oblasti obrany. My jsme na tom waleském summitu patřili skutečně k nejaktivnějším zemím, musím říct, ať už z hlediska toho, že jsme reagovali na rozpočtovou nedostatečnost. Samozřejmě že jsme měli poklesy jedny ze dvou, ze tří největších ze všech členských zemí za poslední roky, takže pořád ještě na tom nejsme bůhvíjak skvěle, ale všichni ocenili tu změnu trendu. Ale zdaleka ne všichni kolegové ministři obrany aliančních zemí třeba uspěli ve svých vládách nebo ve svých parlamentech, aby jejich rozpočty byly navýšeny. Dokonce třeba ve Francii chtěl odstoupit celý generální štáb právě z důvodu nedostatečného rozpočtování.

    Ale nebylo to jenom v tomto ohledu, že jsme se snažili být aktivními členy. Bylo to i v tom, že jsme nabídli jako druhá země v pořadí okamžitě jednotky velmi rychlého nasazení v počtu 150 mužů. Ten projekt se už teď v detailu připravuje, tak aby byl už v roce 2015 na podzim v jakémsi rozjezdu a v 16. roce plně funkční. My jsme také třeba na posledním setkání ministrů obrany aliančních byli aktivní v otázce Gruzie. Gruzie, ta tady nepadla, samozřejmě není to úplně ta první linie, ale je to velice vážná situace. Gruzie se snaží, je velmi aktivní partner alianční. Má největší kontingent v Afghánistánu, má velice silný kontingent v Africe taky a ta situace v Abcházii a v Jižní Osetii vůbec není jednoduchá. A vlastně asi kdybychom se bývali víc poučili z té situace v Gruzii například, tak jsme možná nebyli tolik překvapení v Ukrajině.

    Čili to jenom k tomu, co jsme - v rychlosti to říkám - se snažili z toho summitu konkrétního vyvodit.

    Chtěl bych říct, že v Legislativní radě vlády je branný zákon, který by nám měl podstatně zjednodušit a zpružnit situaci kolem vytváření záloh, bez kterých se neobejdeme. Ani daleko větší armády, než je ta česká, se bez záloh neobejdou. Já budu velmi rád, až ho budu tady moct před vámi obhajovat. Ale už tak nám rozpočet letos umožňuje rekrutovat trojnásobný počet adeptů na vojenskou profesi než v loňském roce a to číslo chceme každý rok zvyšovat. Letos patnáct, následující rok osmnáct set a ten další dva tisíce vojáků.

    Co se týče, jenom už v rychlosti, Mnichova, jen za sebe - ministři obrany nebyli součástí toho auditoria, které tam mělo figurovat.

    Co se týče Sýrie, jenom krátkou poznámku, že asi víte, že máme jako zdaleka ne všichni funkční zastupitelský úřad, který vlastně vykonává některé agendy i pro naše spojence, pro Spojené státy, které tohle to velmi oceňují.

    Co se týče Turecka, tak ta otázka je jistě velmi legitimní a já s tím souhlasím, jak to tady zaznělo. K určitému mému i překvapení se o tom na poslední schůzce ministrů obrany aliančních nehovořilo, nebo jenom v nějakém detailu.

    A co se týče té Ukrajiny, myslím si, že nakonec to musel říct v podstatě francouzský prezident pod určitým tlakem a určitě to mělo nějaký politický podtext, že prolomil to určité pokrytectví, jak se ta krize, agrese nazývá - je to válka. Za sebe bych se toho slova neobával, i když je nepříjemné. Je to válka naštěstí lokální, zatím, ale myslím si, že tady třeba Evropa mohla být o něco odvážnější. Ono jakmile člověk to slovo vysloví, začne s ním pracovat a uvědomovat si to, tak se možná začne i trošku jinak chovat.

    Poslední věta. Není to žádné jásání z mé strany, ale všichni, kteří o sankcích pochybovali, by myslím měli zpytovat svědomí. Je to jedna z nemnohých možností, jak vytvářet tlak na Ruskou federaci. A pokud jsem dneska správně četl, tak se tam budou zavádět potravinové lístky. A to skutečně nejásám z toho, že tam mají lidé problémy s potravinami, ale ty sankce nějakým způsobem přiměly Rusko jednat a věříme, že to v příštích dnech přinese nějaký výsledek, konečně.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Stropnickému. Ještě než přistoupíme k další faktické poznámce pana poslance Stanjury, přečtu omluvu, která byla doručena. Od 17.30 do 20 hodin z důvodů rodinných se omlouvá paní poslankyně Lorencová.

    Nyní faktická poznámka předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Doplnil bych ještě jednu otázku. Myslím, že pan ministr Chovanec hovořil o sdílení informací mezi tajnými službami, což je určitě věc, kterou podporuje celé politické spektrum, to není problém. Nicméně bych chtěl zase, aby česká vláda, pokud o tom bude jednat, abychom se o ty informace dělili třeba s Tureckem. Byla informace poté, že spolupracovnice atentátníků cestovala přes Turecko. V době, kdy jsme tam byli na té návštěvě s panem předsedou Hamáčkem, tak prostě turečtí představitelé říkali, že neměli informace, tudíž nemohli žádným způsobem zasáhnout.

    A teď ještě k tomu nevyčerpanému rozpočtu, ať z toho pan ministr úplně nevyklouzne tak lehce. Neberte to prosím jako opoziční útok. Když o tom mluvím s mnohými vládními poslanci v kuloárech - oni samozřejmě z loajality k vládě na ten mikrofon nepůjdou - tak to vnímají podobně jako já jako vážný problém. Přestože existuje komplikovaný zákon, ale byl jste tam celý rok a podle mne se mohlo najít smysluplné využití těch peněz, a bohužel se to nepovedlo. Tak to neberte pouze jako opoziční výkřik. Skutečně věřte, že mezi koaličními poslanci jsou mnozí, kteří mají stejný názor. Tomu rozumím, že nepřijdou v debatě na mikrofon. Ale není to popichování opozice, je to spíš o tom, že těch peněz tam nebylo hodně. A když je ještě nevyčerpáme, tak na co si vlastně potom stěžujeme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě podle řádně přihlášených poslanců. Nyní pan poslanec František Laudát. Připraví se paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane premiére, když jsem požadoval samostatný bod, tak celkem se naplnily moje obavy, že teď to, co uslyšíte, nebude asi až tolik kompatibilní s předchozí diskusí. Já jsem tady avizoval, že chci upozornit na jednu specifickou skupinu a přesvědčit vás, nebo poprosit vás o nějakou velkorysost a vstřícnost v této záležitosti, a dokonce v tom budu navrhovat jakési usnesení Sněmovny.

    Dramatické mocenské zvraty v řadě arabských zemí plodí zlo, které nemá od druhé světové války obdoby. Asi se mnou budete souhlasit, že symbolem a vykonavatelem tohoto zla je tzv. Islámský stát, ISIS. Jeho psychopatičtí stoupenci vraždí své oběti přímo před televizními kamerami, což je fenomén, s kterým se civilizovaný svět již dlouho nesetkal. Na útěku jsou miliony lidí, kteří přežívají v nuzných podmínkách uprchlických táborů.

    Naše republika se účastní humanitární pomoci. Myslím, že sto milionů dává na pomoc na místě, a vláda v lednu rozhodla o přijetí patnácti vážně zraněných dětí, které by podle tvrzení pracovníků Ministerstva vnitra bez odborné lékařské pomoci dříve či později zemřely, a jejich rodin na našem území. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: (Přikrývá si mikrofon ubrouskem.) Já se moc omlouvám, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, jsem tady s přednostním právem, není tady náš pan předseda, ale já bych chtěla poprosit pana Laudáta a všechny ty, kteří tady prskají bacily na nás všechny, aby zůstali doma, protože jsem ráda, že mezi ohrožené skupiny zatím nepatřím, ale tím, že jdu na mikrofon po někom, kdo tady mluvil přede mnohou a prskal tady bacily, tak jistě patřit budu. Není to fér, není to solidní vůči nám všem, kteří jsme sem přišli. Chceme být zdraví, byť jsme někteří očkovaní. Ale možná škoda, že tady není paní místopředsedkyně Jermanová, že místo toho úžasného nápadu běhat s trubičkou proti alkoholu mohl někdo měřit na recepci teplotu kolegů. A kdo má teplotu, tak by sem nebyl vpuštěn. Já opravdu odmítám tady sedět s tím, že si tady budeme mezi 200 lidmi přenášet bacily. Takže prosím, chovejme se k sobě alespoň trochu ohleduplně. A buď sem dejte nějaké igelitové pytlíky, když po sobě mluvíme, anebo nechť ti, kteří jsou nemocní, skutečně zůstanou doma v posteli a koukají se na nás v televizi.

    K tomu, co tady zaznělo od pánů ministrů a pana premiéra. Já si myslím, že to nebylo jenom o té mnichovské konferenci. Předtím byla například 9. a 10. října konference v rámci Rady Evropské unie, kde bylo zasedání ministrů pro spravedlnost a vnitřní záležitosti, bylo to v Lucembursku, a ani na této konferenci resp. na Radě EU a konferenci, která byla po ní, nikdo z našich zástupců nebyl. Nebyl tam ani pan ministr vnitra Chovanec, nebyla tam ani paní ministryně spravedlnosti, nebyl tam ani pan premiér. A hlavní téma tohoto zasedání byla právě rizika spojená s počínající integrační vlnou do schengenského prostoru. Týkalo se to politiky hrozeb terorismu, ochrany vnějších hranic Evropské unie v rámci Schengenu.

    Já si myslím, že možná by řadu z vás i mě samotnou zajímal názor pana premiéra a případně dalších členů vlády, jak se budeme stavět k Řecku, protože tady je zřejmé, že Řekové, kteří jsou v schengenském prostoru -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, vím, že jste se přihlásila k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já jsem se hlásila rukou s přednostním právem. Já jsem to řekla hned na úvod.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se. Prosím, pokračujte.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Názor na Řecko, které je v schengenském prostoru od roku 2004, a jak víme, dlouhodobě nedodržují ochranu vnějších hranic. Zajímal by mě názor vlády České republiky na to, jak v případě, že se povede v Evropské unii diskuse o tom, zdali by Řecko mělo zůstat a mělo tvořit součást schengenského prostoru, jak budou naši zástupci naší vlády o tomto rozhodovat. Prosila bych tedy pana premiéra, aby řekl svůj názor na to, jakým způsobem by řešil řeckou otázku.

    K tomu, co tady právě zaznělo od pana premiéra. Prosím pěkně, nehrajme si na to, že bezpečnostní strategie je teď něčím novým. Vy jste pouze oprášili bezpečnostní strategii, kterou jsme vypracovávali my v roce 2011. To gros skutečně z ní zůstalo. Můžete si to porovnat na všech možných serverech. Akorát vy jste to opisovali tak důkladně, že vám uniklo to, že se geopolitická situace změnila tak zásadním způsobem, že do toho začalo promlouvat Rusko, takže ve vaší bezpečnostní strategii bohužel není pojmenována, protože jste opisovali od nás, není pojmenována hlavní hrozba a tou je Rusko. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Ještě než budeme pokračovat v rozpravě - já samozřejmě budu respektovat, že jste ohlásila své přednostní právo, ale já nemám pana kolegu Stanjuru omluveného ani mi neřekli, že bude na nějaký čas vzdálen, takže se nezlobte, že jsem přijal vaši přihlášku jako faktickou, ke které jste byla přihlášena.

    Zároveň využiji této krátké mezery, než udělím další slovo, k tomu, že bych požádal poslanecké kluby, aby navrhly zpravodaje. Většinou je to první vystupující v rozpravě. Respektuji návrh paní kolegyně Černochové, že by to neměl být ten, kdo je spíše vážně nemocen a vystupuje tady. V tomto ohledu jsem samozřejmě o pozici zpravodaje nepožádal nikoho z vystupujících z vlády ani s přednostním právem.

    Takže ještě budeme pokračovat faktickou poznámkou Františka Laudáta, pak řádnou přihláškou paní kolegyně Putnové. A požádám, jestli zpravodajkou bude paní kolegyně Miroslava Němcová, tak jestli s tím souhlasí, tak bychom potom... (Není rozumět, protože do řeči už začíná mluvit poslanec Laudát.)

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já jenom krátce. To, že jsem ochraptělý, ještě neznamená, že šířím bacily. Jestli někdo šíří bacila čím dál větší nenávisti, protože máte 6 % a nevíte, čeho se chytit... (Smích zleva.) Já jsem se vždycky hlásil své minulosti v ODS, ale poslední dobou se skutečně začínám za to stydět (s důrazem), že jsem v takovéhle straně byl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zejména za dodržení času k faktické poznámce. Takže pokud nikdo nic nenamítá, přidržíme se bez hlasování toho úzu, který platí v Poslanecké sněmovně, že první vystupující v rozpravě - tedy paní poslankyně Miroslava Němcová by byla zpravodajkou pro tento bod. Pokud nikdo nic nenamítá proti postupu předsedajícího, tak jsme s tím souhlasili. (Bez námitek.)

    Nyní bude vystupovat paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se s vámi podělila o osobní zkušenost, která se mě velmi dotkla. Myslím, že příběh někdy může napovědět víc než politické analýzy nebo -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě vás jednou přeruším a požádám kolegy a kolegyně o klid! (Hluk zejména zleva.) Pokud diskutujete jiné záležitosti, prosím, přesuňte je do kuloárů. Děkuji.

    Pokračujte prosím.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dovolím si tedy pokračovat. V roce 2011 se mi dostalo pozvání od profesorky Ahlam Imad z Petrochemické fakulty v Homsu. Byla jsem velmi tímto pozváním k návštěvě potěšena. Nevěděla jsem, čím jsem si to zasloužila. Předpokládala jsem, protože to bylo v době, kdy jsem byla děkankou Fakulty podnikatelské, že to souvisí s mou aktivitou a se snahou podpořit ženy v jejich tvůrčím rozvoji a bourání bariér pro jejich seberealizaci. Odpověděla jsem, že velmi ráda toto pozváni přijmu, a jakmile mi to čas dovolí, že se do Homsu vypravím.

    Na podzim roku 2012 mi můj kolega řekl: S paní profesorkou Imad už se nikdy nepotkáte. A odkázal mě na strohou agenturní zprávu v SANA, která byla z 28. června 2012. V této zprávě stálo: Profesorka Ahlam Imad byla 28. června 2012 ve svém domě v provincii Homs zabita spolu s pěti členy své rodiny... Dále tato agentura uvádí: Je to součást strategie teroristů, kteří likvidují experty a intelektuály.

    Musím říct, že se mě to hluboce dotklo, a přestože jsem neměla možnost se s paní profesorkou někdy potkat, často si na ni vzpomenu. Jsme vrstevnice, máme podobnou profesní kariéru. Snažily jsme se podporovat ženy v rámci jejich sebeprosazení. Jenom jsme se každá narodila v jiné zemi.

    Ten příběh, ten smutný příběh, by tady mohl skončit. Ale on nekončí. Protože to pozvání mně bylo tlumočeno mým kolegou, Syřanem, který je docentem Fakulty elektrotechniky a komunikací na VUT v Brně. Studoval v Brně, 18 let zde žije, oženil se s českou dívkou, mají dítě. V roce 2012 se mu podařilo část rodiny dostat do bezpečí, do bezpečí naší republiky. Přijel jeho bratr, také elektroinženýr, který vystudoval v Damašku, a jeho žena, učitelka angličtiny. Oba našli velmi rychle práci. Česká republika neměla žádné náklady s jejich přemístěním, s jejich asimilací. Stejně tak přijeli i rodiče. Bohužel jeho sestry zůstávají stále v Damašku. Jsou to vysokoškolačky, které žijí s rodinami v nebezpečné oblasti.

    Pokud jsme tady volali po tom, aby se vyjasnila stanoviska, abychom vlastně věděli, kdo je kdo a kdo za čím stojí, chci tady jasně a otevřeně říct, že jsem přesvědčená, že Česká republika musí projevit solidaritu vůči lidem, kteří jsou v tak bezprostředním ohrožení života. Ta solidarita se skládá jednak s těmi, kteří trpí, jsou to tedy ti ohrožení, ty rozdělené rodiny, křesťané apod., ale současně je to i solidarita se zeměmi, které nestrkají hlavu do písku a dělají maximum pro to, aby pomohly toto neštěstí, lidské neštěstí, zmírnit. Myslím si, že Česká republika má svoji zkušenost s tím, že totalitní a diktátorské režimy se snaží likvidovat jejich elity, intelektuální elity. Předpokládám, že bychom i proto měli mít svoje pochopení. A pokud voláme a žádáme po tom, aby se spojily rozdělené rodiny, chtěla bych říct, že je to součást pomoci, kterou pomáháme taky sami sobě. Pomáháme sobě, abychom jako národ mohli říct, že jsme udělali to, co jsme v dané chvíli udělat skutečně mohli, a mohli si za svým rozhodnutím stát.

    Obracím se na pana nepřítomného ministra zahraničí, zda může pomoci, aktivně pomoci tím, že se pokusí intervenovat a zařídit, aby se rozdělené rodiny, které nevykazují žádné bezpečnostní riziko a které se snadno aklimatizují, protože tady mají zázemí u svých rodinných příslušníků, spojily. Je to skutečně pomoc vlastnímu národu, abychom mohli na svoje rozhodnutí být také patřičně pyšní. Děkuji. (Potlesk zprava.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové. Slova se ujme paní poslankyně Zelienková, připraví se pan kolega Seďa. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji paní předřečnici za velice zajímavý příběh, ale dovolte mi, abych se krátce vrátila k situaci na Ukrajině.

    Zítra bude v Minsku schůzka tzv. normanského formátu, tedy Porošenko, Putin, Merkelová a Holland. Otevřeně říkám, že to je jedna z posledních možností, jak zabránit dalšímu prohloubení války, přičemž si teď nikdo nedokáže představit, jak hluboko by to mohlo zajít. Protože pokud schůzka opět selže a Spojené státy vyslyší žádost Ukrajiny o dodávku zbraní, nikdo neví, co udělá Rusko, a naše debata o bezpečnosti státu bude podstatně neklidnější, než je dnes.

    Když jsem před týdnem vystoupila ve Štrasburku na plenárním zasedání Rady Evropy k situaci na Ukrajině, připomněla jsem to, o čem mnozí stále pochybují. A protože o tom pochybují i někteří kolegové v této Sněmovně, svá slova zopakuji: Iniciátorem a organizátorem ozbrojeného povstání proti ukrajinskému státu je Rusko. Dnes a denně nás naši pozorovatelé, novináři i tajné služby informují o tom, že z Ruska na povstalecká území přijíždějí další kolony tanků, obrněných vozidel, těžkých zbraní a ruských vojáků. Tato válka vyhnala z domů už stovky tisíc lidí, vykopala hluboké příkopy a po skončení války bude trvat velmi dlouho, než dokážou místní lidé opět žít společně. Nikdo neublížil ruskojazyčnému obyvatelstvu tak jako prezident Putin a bez jeho podpory by válka na Ukrajině již dávno skončila. Proč to Putin dělá, o tom se můžeme jen dohadovat. Jasné ale je, že chce na Ukrajině vytvořit zamrzlý konflikt, který dlouhodobě uvrhne Ukrajinu do politické nestability a hospodářského marasmu, který ale zejména zabrání jakémukoli systémovému sbližování Ukrajiny s Evropou, protože jako odpověď by Putin zamrzlý konflikt opět rychle rozžhavil. Jasné dále je i to, že Putin prodlužuje válku proto, aby se zapomnělo na Krym, abychom si všichni jednoho dne řekli: Díky bohu, že se na Donbasu už nebojuje, a s Krymem teď Putina nebudeme provokovat, protože kdo ví, co by zase udělal. Můžeme proto jen doufat, že Putin těchto svých cílů už dosáhl a do Minsku zítra pojede s tím, že se opravdu chce na něčem dohodnout. Pokud ne na konci války, tak alespoň na skutečném příměří, na kterém by se dalo posléze stavět.

    Jako zpravodajka Parlamentního shromáždění Rady Evropy připravuji materiál na téma politické důsledky ukrajinské krize. V neděli jedu do Kyjeva, kde se setkám s prezidentem Porošenkem, premiérem Jaceňukem, velvyslanci zemí Evropské unie, a čeká mě i cesta na východ Ukrajiny. Jediným cílem Rady Evropy je ukončení bojů, obnovení spravedlnosti a demokratických a lidských práv všech tamních obyvatel bez rozdílu národnosti, jazyka či přesvědčení. A já se ze všech svých sil budu snažit, abych toto poslání Rady Evropy naplnila. Věřím zároveň, že takový je i zájem České republiky a že taková je i politika vlády, že naším primárním zájmem je ukončení bojů a následná politická stabilizace Ukrajiny a že je to pro nás důležité nejen z bezpečnostního hlediska, ale i z hlediska hodnot, díky kterým existuje společná Evropa. Vyzývám proto nás všechny, abychom se nad tímto cílem sjednotili a vystupovali v zájmu České republiky jednotně a srozumitelně, abychom si uvědomili, jaké jsou naše hodnoty, do jaké části světa patříme, na koho se spoléháme, kdo jsou naši přátelé a partneři a že každá další smrt nevinného člověka je naším velkým selháním.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Přeji vám pěkný podvečer. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Böhnische, po něm se připraví do rozpravy pan poslanec Seďa. Máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Poznámka se netýká projednávaného tématu, jen jsem hledal okamžik, kdy se vtěsnat s opravou svého hlasování. Bylo to to poslední hlasování číslo 86, kdy jsem hlasoval pro, ale na sjetině mám zdržel se. Hlasování nezpochybňuji a uvádím to jen pro potřebu stenozáznamu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Seďa a po něm pan poslanec Šarapatka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, chci vás v rámci dnešního projednávaného bodu jako předseda stálé delegace České republiky do Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance seznámit s přijatým usnesením číslo 412, které Parlamentní shromáždění NATO přijalo na svém výročním zasedání v Haagu 24. listopadu loňského roku.

    Toto usnesení s názvem o humanitární krizi na jižní hranicích Evropy konstatovalo, že celková nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe a zejména konflikty v Sýrii a Iráku vyvolaly zničující humanitární krizi, která v současnosti dosahuje již na hranice Evropy, a že od začátku války přišly v Sýrii a Iráku o život desítky tisíc lidí a miliony uprchly ze svých domovů a že tisíce uprchlíků a migrantů z regionu MENA zemřely při snaze překročit Středozemní moře. Shromáždění ocenilo úsilí Libanonu, Jordánska, Turecka a dalších zemí poskytnout přístřeší a stravu milionům syrských a iráckých uprchlíků, zároveň konstatovalo, že kapacita Libanonu a Jordánska se již blíží vyčerpání a že příchod syrských uprchlíků v posledních letech vedl k přelidnění, růstu cen, nedostatku vody, rostoucímu společenskému napětí a rostoucím ekonomickým těžkostem.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, jižní státy Evropy na sebe vzaly nepřiměřenou zátěž v péči o tyto uprchlíky a migranty, i když mnozí z nich v těchto zemích nezůstávají a rychle se přesouvají do severnějších států. Shromáždění poděkovalo humanitárnímu úsilí Itálie v rámci operace Mare Nostrum, která umožnila zatknout významný počet obchodníků s lidmi, kteří mají výrazný podíl na ztrátách životů migrantů na moři v centrální oblasti Středozemního moře. Parlamentní shromáždění Severoatlantické aliance naléhavě žádá vlády a parlamenty členských států Sevroatlantické aliance, aby zvýšily podporu těm hraničním státům, které nesou největší zátěž jako hostitelské země. Dále, aby vytvořily skutečný multilaterální program, který odradí obchodníky s lidmi a převaděče od jejich smrticí obchodní činnosti s cílem snížit počet uprchlíků umírajících na moři, a aby prohloubily spolupráci a zvýšily pomoc zemím původu a tranzitním zemím s cílem nalézt trvalé řešení pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové tohoto shromáždění žádají, aby země sladily své vnitrostátní právní normy pro stíhání obchodníků s lidmi a aby přehodnotily postupy přijímání uprchlíků v celé Evropě tak, aby zátěž přijímání takto obrovského počtu nelegálních migrantů byla sdílena spravedlivěji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Šarapatku. Připraví se paní poslankyně Langšádlová. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, vyslechl jsem tady mnoho stanovisek a názorů jak z pléna, tak od členů vlády. Přijde mi, zejména co se týká prezentace pánů ministrů a pana premiéra, že jsme strašně spokojeni a neuvědomujeme si, jaký je rozdíl mezi situací v České republice a situací v západní Evropě. Mně přijde, že bychom neměli kopírovat kroky, které dělá Francie, Holandsko, Belgie a další. My bychom měli dělat opatření k tomu, abychom se nikdy nedostali do situace, kde jsou dneska západoevropské státy. Dneska platí ve Francii za spoustu chyb svých předchozích vlád a jinde, kdy nedokázaly odstranit frustraci mezi imigranty a jejich potomky a majoritní společností.

    V České republice se musíme starat, abychom se v této situaci neocitli. Domnívám se, že nepomohou taková jednoduchá řešení jako demonstrace a vyzývání k bourání mešit, které tady zatím ani nestojí, a tak dále. Naší výhodou je především rozdílný historický vývoj. U nás je minimální počet imigrantů, v naší společnosti, ve srovnání se západní Evropou. Nemáme koloniální minulost, tudíž nevznikly ani disproporce a nějaké pocity historických křivd. Díky budování socialismu jsme nezažili v západní Evropě období ekonomického boomu v 60. a 70. letech, kdy západoevropské ekonomiky přivážely množství levné pracovní síly jak ze svých kolonií, tak i z ostatních rozvojových zemí. Největší skupinu imigrantů v naší republice tvoří Ukrajinci. Je jich zhruba 200 tisíc. Jejich výhodou je, že mají podobné kulturní a historické kořeny, neříkám stejné. Upřímně řečeno, když je potkáte na ulici, tak je v mnoha případech nepoznáte od Čechů. Neexistuje také sociální napětí mezi imigranty a majoritní společností.

    To jsou všechno výhody. Na druhé straně mi připadá, že vláda je v podstatě strašně spokojená s tím, co tady je. Přijde mi, že to tak nemusí být navždy a že bychom měli velmi aktivně působit pro to, abychom si problémy nepřidělávali. Domnívám se, že vláda a celá naše republika musí přistupovat k problému imigrace velmi aktivně. To znamená nečekat, koho nám přivane do republiky nějaký další konflikt nebo nějaká humanitární, případně jiná krize, nebo případně, koho nám přidělí Brusel, jak jsme se dozvěděli od pana státního tajemníka Prouzy. My bychom měli sami aktivně působit a vlastně si hledat mezi imigranty ty, kteří budou pro naši zemi přínosem, kteří nebudou pro majoritní společnost přítěží. A je to naše právo rozhodnout se, koho si do naší země pozveme, aby zde začal nový život. Měli bychom proto jasně definovat kritéria, koho v naší zemi chceme. Měli bychom tato kritéria přísně kontrolovat. Nelze například připustit, aby se nějaká minoritní komunita řídila vlastním právem, jak tomu je například v některých částech velkých měst západní Evropy, kde komunity žijí podle islámského práva šaría. Samozřejmě by se mělo dodržování takto nastavených kritérií velmi přísně kontrolovat, a to i takovým způsobem, že například již přidělené právo trvalého pobytu nebo právo přechodného pobytu by mohlo být v případě porušení například trestního kodexu nebo trestního zákoníku imigrantům odebráno.

    Myslím, že to všechno, o čem jsem tady hovořil, je zásadní rolí vlády. Vláda prostě musí převzít odpovědnost nad tím, aby připravila veškeré podstatné předpoklady, aby majoritní společnost nebyla omezována nebo případně ovlivňována případnými imigranty. To znamená, že vláda musí zajistit, aby se imigranti stali přínosem pro naši společnost a nikoliv přítěží. Chtěl bych se proto zeptat vládních představitelů. Já se domnívám, že nemáme zatím vypracovaný odpovídající právní rámec umožňující přijímání přistěhovalců ve větším množství a nemáme vypracovaný právní rámec pro to, aby se tito imigranti skutečně integrovali do společnosti. Nemáme definováno, kde vezmeme zdroje na jejich integraci, kde budou vydefinovány ubytovací kapacity, kam budou chodit tito imigranti na rekvalifikaci, kam budou chodit například do školy jejich děti, kdo jim garantuje pracovní místa, kde se budou vzdělávat, aby nepodlehli pocitu méněcennosti, jako tomu je například ve Francii. Neméně důležité ale bude pracovat s majoritní společností. My jsme sice díky koloniálnímu období a absenci ekonomického západoevropského zázraku byli uchráněni mezikulturního a sociálního antagonismu, ale současně jsme se díky tomu, že jsme nemohli cestovat, nenaučili s jinými etniky žít. Musíme se to opravdu naučit, abychom z nich neměli strach.

    Co se týká tématu syrských rodin a syrských dětí. Já a priori nejsem proti jejich přijetí. Musíme si ovšem uvědomit, tady se hovoří o 70 dětech, že v Sýrii podobným způsobem netrpí desítky ani stovky, ale statisíce dětí. Takže naše pomoc by měla směřovat především do míst konfliktů a zemí, které jsou bezprostředně s nimi sousedící.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Eviduji jednu faktickou poznámku, pan poslanec Benešík. Po něm se připraví paní poslankyně Langšádlová. Máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážené členky a členové vlády. Já bych jenom stručně reagoval na to, co říkal pan kolega Šarapatka, zejména na začátek a potom na konec. Právě my se musíme poučit od Francie, ale úplně z těch počátečních stadií. To znamená, abychom zabránili tomu, abychom si vytvořili ten problém, který Francie má dnes. Čili pokud máme jakékoliv migranty a imigranty přijímat, tak nejlépe z civilizačního okruhu, který je nám blízký. Čili to je tak trošku narážka na to náboženství, protože my v podstatě ochráníme i je.

    Já jsem zaznamenal nějakou petici 20 muslimských velvyslanců, kteří tvrdí, že Česká republika je islamofobní. A právě proto, pokud to tak vnímají, tak je ideální, aby tyto imigranty, kteří by náhodou tady byli vystaveni nebezpečí údajné islamofobie v České republice, aby je přijaly bohaté státy se stejnou kulturou, jako mají oni. To znamená Kuvajt, Spojené arabské emiráty, kde je zdravotnictví zadarmo. To znamená, já si myslím, že bychom se mohli spravedlivě podělit a potom Evropa a třeba Česká republika by právě mohla přijímat ty imigranty, kteří se nebudou cítit ohroženi a budou přínosem, což jsou právě v drtivé většině ti křesťanští uprchlíci. Čili k tomu asi tolik.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde dvě faktické poznámky, omlouvám se, paní poslankyně (Langšádlová). První má pan poslanec Šarapatka a druhou pan poslanec Fiedler. Takže poprosím nejprve pana poslance Šarapatku o jeho faktickou poznámku a připraví se pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl k panu předřečníkovi jenom říct, že s tím bezezbytku souhlasím. Já se skutečně domnívám, že bychom sem měli zvát lidi ze stejného kulturního okruhu, to znamená pokud možno lidi z blízkých zemí. Domnívám se dokonce, že paradoxně konflikt na Ukrajině by nám v tomto mohl pomoci. Tam jsou dneska lidé, kteří jsou případně ochotni změnit kompletně svůj život, a tak dále. Na druhou stranu, pokud se jedná o humanitární katastrofu, tak tam přece nebudeme rozlišovat, jestli ten Arábek vyznává křesťanství, nebo islám. Proboha, to skutečně snad ne! Děkuju vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní poprosím pana poslance Fiedlera. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer, děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych také chtěl zareagovat na to, co tady říkal kolega Ondřej Benešík, a s tím souhlasím, s myšlenkami, které tady zazněly od kolegy Benešíka. Opravdu jsem rád, že tady začíná zaznívat souhlasný názor, že se nechceme dostat tam, kam se dostaly ty státy, které tím prošly před námi. Proto přece tady o tom diskutujeme. A pokud je to naším společným cílem, tak jak se říká zaplaťpánbůh za to. My se tam prostě nechceme dostat. Nic víc. A tak jak tady kolega Benešík přede mnou také vzpomínal o slučitelnosti náboženských kultur a o bohatých státech, kde je zdravotnictví zdarma. Je to opravdu na pováženou. A položme si tu otázku, proč lidé tohoto náboženství nechtějí emigrovat do mnohem bohatějších zemí, než je Česká republika, kde by měli daleko menší jazykové problémy, kde by neměli náboženské problémy, a proč chtějí právě k nám.

    Jak jsem se dočetl na internetu, tak snad Saúdská Arábie hodlá vystavět nějakou zeď proti těmto uprchlíkům. A proč ta země, která má stejnou kulturu, stejné náboženství, chce stavět zeď - a my je tady budeme brát? To opravdu, nezlobte se na mě, nemá logiku, a souhlasím s názory kolegy Benešíka.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě jednu faktickou poznámku zde má pan poslanec Benešík. Pouze pro pořádek: tento bod budeme projednávat do 19.00.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Moc se omlouvám, že zdržuji. Jeno krátká replika na pana kolegu Fiedlera. Oni by možná do té země i chtěli. Otázka je, a to vlastně bylo odpovězeno na konci, jestli ta muslimská země ty muslimy sama chce.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní řádně přihlášená do rozpravy paní poslankyně Langšádlová. Máme tři minuty, tak jsme se usnesli, tak máte slovo.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Krásný večer, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Migrace k Evropě vždycky patřila. Vždycky v Evropě probíhala, probíhá a probíhat bude. Toho si musíme být vědomi. Ale na nás záleží, v jakém počtu a z jakých oblastí k nám migranti přicházejí a jak se nám je podaří integrovat do naší společnosti. Nelze na tento problém ani zdaleka pohlížet jenom z úhlu pohledu České republiky, protože nás se týká i to, co se děje v Evropě a v okolí Evropy. To má bezprostřední dopady na stav migrace a v tuto chvíli i migrační krize. Protože i výbor pro evropské záležitosti si je vědom závažnosti těchto otázek, tak jsme zřídili podvýbor pro migraci a azylovou politiku a věřím, že budeme přicházet i do Poslanecké sněmovny s našimi konkrétními návrhy týkajícími se právě migrace.

    Informace, se kterými se v posledních měsících setkávám na různých konferencích, seminářích, ale i na jednání v Bruselu, jsou mimořádně alarmující a mnohé zde zaznělo. V okolí Evropy došlo k několika válečným střetům, arabskému jaru, k rozvratu mnoha zemí a 25 milionů lidí - někteří hovoří ještě o větším počtu - je v pohybu. V okolí Evropy vypukla mimořádně rozsáhlá humanitární krize a ve Středozemí se nám rozběhl neuvěřitelný obchod s lidmi. Možná jste už slyšeli, že obchod s lidmi je dneska ve větším rozsahu než obchod se zbraněmi a s drogami. To jsou všechno věci, nad kterými nemůžeme zavírat oči. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně, já se omlouvám. Protože jsme překročili devatenáctou hodinu, tak navrhuji v případě, že nevznese někdo námitku, že byste přednesla svůj příspěvek a poté bychom ukončili, respektive přerušili tento bod s tím, že dál už nebudou ani faktické poznámky ani další příspěvky do diskuse. Takže se chci zeptat, zda někdo vznáší námitku proti takto navrženému postupu. Není tomu tak. Takže já vás poprosím, paní poslankyně, dokončete svůj příspěvek a pak přeruším tento bod. Děkuji.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Vážení kolegové, já vám děkuji za toleranci. Nebudu příliš dlouhá.

    Co je důležité rozlišovat a v diskusích posledních týdnů to ne vždy bylo rozlišováno, přichází azylant, a pokud přichází, tak zkrátka toho my si nevybíráme, vybrat nemůžeme. Musíme zahájit azylové řízení. Pokud je ochrana umožněna, tak ano, o něj se náš stát postará. Ale mnohdy se hovoří o velkých sociálních dávkách. Je dobré vědět, že v České republice dávky pro azylanty poté, co se jim poskytne ubytování, strava, tak jsou ve výši asi 15 korun na den, pokud se tady vedou dlouhé diskuse, jak moc to zatěžuje náš sociální systém. Ale na druhou stranu je potřeba velmi důsledně i s evropskými partnery hovořit o důsledné návratové politice, protože ti, kteří se sem dostanou na základě žádosti o azyl, ten není udělen, tak se musí navracet do zemí, odkud přišli.

    Samozřejmě další celou skupinou jsou ti, kteří sem přicházejí v rámci dlouhodobých víz, dlouhodobých pobytů, a to je ta část migrace, kterou máme a musíme řídit, protože je to vlastně několik skupin lidí. Jsou to ti, kteří přicházejí studovat, jsou to lidé z vědy a výzkumu, a já věřím, že jsou u nás na našich univerzitách vítáni, jsou to ti, kteří tady podnikají, jsou to ti, kteří získávají pracovní místa. A v této oblasti jsme také slyšeli spoustu nepravd a fám. Nikdo nám pracovní místa nebere! Pokud jakýkoliv cizinec získá pracovní místo v České republice, tak pouze poté, co na toto pracovní místo není zájemce z České republiky ani z jiné země Evropské unie.

    Další někdy diskutovanou skupinou jsou ti, kteří přicházejí z titulu sloučení manželství, ano, a v této oblasti v některých případech dochází opět k organizovanému zločinu a opět se zneužívá tohoto titulu a jsou tam nelegální postupy. O tom všem hovořme.

    Stejně tak si myslím, že je naprosto namístě, abychom hovořili, z jakých zemí vlastně migranti do České republiky mají přicházet. To když někteří kolegové hovořili o tom, že to mohou být například syrští křesťané, a vzbudilo to nevoli, vzbudilo to nevoli z několika stran. Ale já si myslím, že je naprosto legitimní si připustit, že evropská civilizace stojí na křesťanských kořenech a že právě křesťané by měli větší šanci se integrovat, a já si myslím, že toho si přece jsme vědomi, ať už v Boha věříme, nebo nevěříme. To, že naše evropská civilizace oproti jiným civilizacím stojí právě na těchto kořenech, to není otázka naší víry, to je přece otázka podstaty naší civilizace. A to, co je před námi, je bezpochyby to, abychom se k této problematice zachovali odpovědně, abychom neopakovali chyby, které udělaly mnohé země západní Evropy, aby migrační politika, ta, kterou můžeme ovlivňovat, zůstala na národní úrovni. To je náš velký zájem, abychom nepřijímali ty migranty, které v podstatě naši evropští partneři nezvládli. Myslím, že je potřeba hovořit o otázce úpravy informačních systémů. Je potřeba si také uvědomit, že naše zpravodajské služby mají mít možnost práva veta v případě udělování dlouhodobých pobytů a dlouhodobých víz. V tuto chvíli to tak není. To znamená, že když někdo požádá o dlouhodobé vízum, tak přestože zpravodajské služby vyhodnotí tohoto žadatele jako bezpečnostní riziko, přesto někdy dostane dlouhodobý pobyt a je jedno, jestli je to žadatel z východu, nebo z jihu. Ve chvíli, kdy naše zpravodajské služby vyhodnotí kohokoliv jako riskantního pro Českou republiku, tak nemá dostat povolení k dlouhodobému pobytu.

    Myslím, že před námi i v této oblasti je spousta výzev. Určitě promění to, co se odehrávalo a odehrává i z demografických důvodů, mimořádně promění Evropu, ve které žijeme. Jsem přesvědčena, že krize, kterou prožíváme, je pevně spjata i s hodnotovou a demografickou krizí nás Evropanů a máme právo a povinnost hájit hodnoty, na kterých evropská civilizace stojí. Na druhou stranu nesmíme při obraně těchto hodnot současně sami je popírat, a to pro mě je i to, pokud křičíme proti tomu, aby se přijaly například zraněné syrské děti. Protože jestliže někteří se dodnes odvolávají na naše civilizační hodnoty, tak k těm bezpochyby patří i solidarita.

    Já bych chtěla podpořit návrh Františka Laudáta a chtěla bych poprosit naši vládu, aby zvážila, zda nemůžeme přijmout více zraněných nemocných dětí, protože tady zaznělo, v uprchlických táborech žijí miliony lidí, dětí, které jsou ohroženy na životech. Jsou tam tisíce, nikoliv jednotky. A já si myslím, že máme povinnost se k tomuto postavit zodpovědně, tak, abychom udrželi bezpečnost v České republice, ale současně tak, abychom nešli proti hodnotám, na kterých právě naše civilizace stojí. Musíme se zkrátka více zajímat o to, co se děje nejenom u nás, ale i v Evropě a v jejím okolí. Bezpochyby jsme se zabývali hodně migrační a azylovou politikou, ale musíme se na tuto problematiku podívat komplexně, hovořit a diskutovat imigrační politikou a současně integraci cizinců, kteří k nám přicházejí.

    Děkuji. (Potlesk poslanců klubu TOP 09 a Starostové.)