• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 23. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím žádnou takovouto informaci nemám.

    Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych vás informovat, že dne 8. prosince tohoto roku zanikl poslanecký mandát Tomáši Podivínskému. Proto je nutno učinit některé ústavní kroky a jedním z nich je slib nové poslankyně.

    Žádám tedy paní předsedkyni mandátového a imunitního výboru paní poslankyni Miroslavu Němcovou, aby nás seznámila s kroky, které tento výbor učinil, a poté přečetla Ústavou předepsaný slib, který paní poslankyně složí do mých rukou. Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážení členové vlády, dovolte mi, abych vás informovala o tom, že dne 8. prosince roku 2014 zanikl mandát poslance Parlamentu České republiky pana Tomáše Jana Podivínského, a to okamžikem vzniku funkce, která je ze zákona neslučitelná s funkcí poslance.

    V souladu s ustanovením § 7 jednacího řádu Poslanecké sněmovny o začátku výkonu funkce vykonávané v rámci zaměstnaneckého poměru v České republice, Ministerstvu zahraničí, pan Podivínský písemně informoval předsedu Poslanecké sněmovny. Jedná se o funkci, do které byl pan Podivínský jmenován podle ustanovení článku 63e) Ústavy České republiky.

    Náhradnicí za KDU-ČSL za volební kraj Moravskoslezský je paní Pavla Golasowská.

    Mandátový a imunitní výbor na své dnešní schůzi přijal usnesení číslo 1, ve kterém konstatoval, že za prvé dne 8. prosince 2014 zanikl mandát poslance Mgr. Tomáše Jana Podivínského, narozeného dne 21. listopadu 1969, a to způsobem podle ustanovení § 3 a § 6 písm. f) zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Za druhé současně konstatoval, že dne 8. prosince 2014 vznikl mandát poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky paní Mgr. Bc. Pavly Golasowské, narozené dne 18. května 1964.

    V souladu s ustanovením § 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny složí paní poslankyně Pavla Golasowská poslanecký slib.

    Prosím paní poslankyni, aby předstoupila před Poslaneckou sněmovnu. Zároveň poprosím pana předsedu Poslanecké sněmovny, aby slib nové paní poslankyně přijal. Vás, dámy a pánové, prosím, abyste povstali. (Předseda PSP i nová poslankyně předstupují před poslance. Poslanci v lavicích povstávají.) Děkuji.

    Slib zní takto: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

    (Poslankyně Golasowská stvrzuje slib podáním ruky předsedovi PSP a podpisem.)

    Vážená paní poslankyně, blahopřeji vám. (Potlesk. Poslanci usedají zpět do lavic. Předseda PSP se vrací na místo pro předsedajícího.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dovolte mi, abych mezi námi uvítal paní poslankyni Pavlu Golasowskou a popřál jí v poslanecké práci hodně úspěchů.

    Současně mi dovolte, abych zde mezi námi poprvé uvítal nově jmenovaného ministra dopravy pana Dana Ťoka a rovněž mu popřál hodně úspěchů v jeho náročné práci.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Adam - zdravotní důvody, pan poslanec Antonín - zdravotní důvody, paní poslankyně Aulická Jírovcová - osobní důvody, paní poslankyně Balaštíková - pracovní důvody, pan poslanec Bezecný do třetí hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Beznoska - zahraniční cesta, pan poslanec Farský - pracovní důvody, pan poslanec Fichtner - osobní důvody, pan poslanec Jandák - zdravotní důvody, pan poslanec Janulík - osobní důvody, pan poslanec Nekl - zahraniční cesta, pan poslanec Nykl - rodinné důvody, pan poslanec Vozdecký - osobní důvody, pan poslanec Ženíšek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér z důvodu zahraniční cesty, pan vicepremiér Bělobrádek 14.45 až 15.45 - pracovní důvody, pan ministr Chovanec - pracovní důvody, pan ministr Jurečka do 15.30 - pracovní důvody, pan ministr Němeček - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek do 18. hodiny - pracovní důvody. Tolik tedy omluvy.

    Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body 132 a 133, což jsou pracovně řečeno české děti v Norsku - zpráva a ledová kalamita - zpráva. Dále bychom se měli věnovat bodům z bloku návrhů zákonů vrácených Senátem, body 2 až 6, a poté bodům, jejichž předkladateli jsou Senát a zastupitelstva krajů, body 48 až 53. (V sále je značný hluk.)

    Chtěl bych ale ještě informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. První je vyhovět žádosti ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka vyřadit bod 75, což je sněmovní tisk 336, Dohoda České republiky a Gruzie o atomové energii v prvním čtení, z programu schůze. A v případě projednání pevně zařazených bodů pokračovat návrhy zákonů z bloku prvního čtení. Tolik je tedy návrh z grémia.

    Zeptám se, zda se někdo hlásí k pořadu schůze. Pan poslanec Volný, potom pan poslanec Fiala a potom pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den, pane předsedající, kolegyně, kolegové.

    Chtěl bych vás požádat o zařazení nového bodu Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednávání sněmovního tisku 311, Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšování dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a o jejich oznámení obecně. Jde o zkrácení lhůty na 30 dní. Děkuji za zařazení tohoto bodu jako první bod ještě před pevně zařazenými body. Bude to otázka pěti minut. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Fiala.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pěkné odpoledne.

    Také bych vás chtěl požádat za klub hnutí Úsvit o zařazení dvou bodů, a to na čtvrtek. To znamená, necháme prostor dnešním bodům a ve středu rozpočtu, na čtvrtek na 11 hodin bychom chtěli pevně zařadit tisk číslo 319, to je Ústava České republiky. Znamená to přímou volbu starostů a hejtmanů. A hned potom bychom chtěli zařadit tisk 183, to je návrh zákona o místním referendu. Děkuji vám všem za podporu těchto dvou návrhů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon. Mohu se jenom ujistit, pane poslanče, ten první bod byl číslo tisku?

  • Poslanec Radim Fiala: Tisk 319 - Ústava ČR.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A bylo by to na čtvrtek v 11 hodin. Rozumím.

    Pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedo, vážení kolegové a vážené kolegyně, dobré odpoledne.

    Já bych poprosil tradičně o zařazení volebních bodů. Je to většina volebních bodů z toho minulého týdne, kdy jsme nebyli úspěšní. Jsou to body 98, 99, 100 a 101. Vzhledem k tomu, že zítra se budeme věnovat především a jen a pouze státnímu rozpočtu, tak prosím o zařazení voleb zmíněných volebních bodů na čtvrtek 11. prosince pevně na 12.30 hodin před polední pauzou. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Vondráček. ***

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Dobrý den všem. Já bych chtěl navrhnout zařazení bodu, který sice nebyl projednán v grémiu, nicméně má to své odůvodnění. J

    Navrhoval, aby mezi blok zákonů, o kterých budeme hlasovat, které byly vráceny Senátem, to znamená po bodu 6, byl zařazen bod číslo 32, sněmovní tisk 219, a to z toho bych důvodu, že se jedná vlastně o obdobnou problematiku, jako je bod číslo 51, což je potom návrh navržený Senátem. A po věcné stránce by bylo vhodnější projednat tento zákon jako první. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Takže bod 32, což jsou místní poplatky, po bodu 6 na dnešek. Paní poslankyně Němcová.

    Já jenom poprosím diskutující hlouček před řečništěm, aby umožnil paní poslankyni vystoupit. Děkuji.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, minulý týden jsem zde navrhovala při zahájení schůze zařazení nového bodu do našeho programu, a to s názvem Zahraniční politika České republiky. Své důvody jsem tam uvedla jasně, nicméně tento návrh Sněmovna nepřijala. Přestože jsem přesvědčena, že Sněmovna je kontrolním orgánem, tedy institucí, která má kontrolovat vládu, protože se nechci dočítat pouze z novin nebo z médií o tom, co si který člen vlády myslí o výrocích například pana prezidenta, které se týkají zahraniční politiky naší země. Domnívám se, že by Sněmovna tuto kontrolní roli měla skutečně reálně, naprosto jednoznačně uplatňovat.

    Proto mi dovolte, abych znovu požádala o zařazení tohoto bodu s názvem Zahraniční politika České republiky, a to na zítra, středu 10. prosince, po již pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Také k pořadu schůze? Je zde dotaz pana předsedy Kováčika, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Já nikoho nevidím, tak jste poslední, pane kolego. (V sále je silný hluk.)

  • Poslanec Pavel Kováčik: Poslední v řadě neznamená poslední v životě. Já jsem schválně, kolegyně a kolegové - všechny vás zdravím, včetně vlády a včetně pana předsedy - čekal, až zazní všechny návrhy na změnu pořadu schůze.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid, aby pan předseda mohl sdělit to, co nám chce sdělit, a abychom to všichni slyšeli.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedo. Aby mě nikdo nemohl obvinit, že zabírám, zapleveluji, zaneplešuji čas určený k návrhům na změny pořadu, tak jsem čekal až na konec.

    Kolegyně a kolegové, začíná pravděpodobně, a tu pravděpodobnost já vidím jako hodně vysokou, poslední týden letošního jednání Poslanecké sněmovny. Rád bych, a spolu s vámi, věřím, aby tomu tak skutečně bylo. A na začátku tohoto posledního týdne, který je týdnem předvánočním, pro některé přímo adventním, abychom mohli městu a světu ukázat i vlídnější naši tvář, rozumnější, klidnější, než tomu bylo v uplynulých týdnech a měsících, tak jsme se právě, klub KSČM, rozhodli v této chvíli navázat na tradici, která tady již po mnoha léta panuje právě v tomto čase, a předat vám malý dárek. Připravili jsme pro vás jako obvykle kalendář, abychom v souvislosti se změněným harmonogramem všichni měli šanci si do kalendáře poznamenat, jaký zrovna že týden je, a nedávali do toho týdne něco jiného, než tam skutečně patří dát, abychom se třeba i stihli i na základě toho kalendáře trošičku zklidnit a přemýšlet nad tím, že se můžeme především zabývat věcmi, které trápí občany a nikoliv přednostně těmi, které zde případně trápí nás samotné.

    Takže v této souvislosti mi dovolte, abych poděkoval za ten letošní rok. Nebylo vždy jenom zle, někdy bylo i méně zle, někdy bylo dokonce i skoro dobře. Aby ten příští rok byly situace, kdy je skoro dobře, častější, abychom se více respektovali, abychom více slyšeli názory i těch druhých a také je dokázali vnímat a přemýšlet o nich. Přišli jsme s tématem, které zajisté je blízké všem. Citáty, aforismy, bonmoty a epigramy v souvislosti vztahu muže a ženy. Není to žádná politika, čili nikoho to nemůže urazit.

    Já vám v této souvislosti chci popřát hezké svátky jménem poslaneckého klubu, i hodně zdraví, hodně štěstí, hodně pohody a hodně osobních úspěchů do příštího roku. Pracovní úspěchy přejme přiměřeně nám všem. Děkuji. (Slabý potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi klubu KSČM a to bylo poslední vystoupení před hlasováním. Takže vás poprosím, abyste zaujali svá místa v sále, a budeme hlasovat o předložených návrzích.

    Nejprve návrh z grémia. Já jenom upozorňuji, že ten, kdo mi psal podklady, tak to nenapsal úplně správně. Pan ministr zahraničí nechce vyřadit dohodu s Gruzií o atomové energii, ale chce vyřadit asociační dohodu s Gruzií. Takže abychom všichni věděli, o čem hlasujeme, je to dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Gruzií, tisk 336, bod 75. Současně grémium navrhuje, abychom, pokud projednáme pevně zařazené body, pokračovali, předpokládám, dnes návrhy zákonů z bloku prvních čtení. Zeptám se, zda je námitka proti spojenému hlasování o závěru grémia. Pokud tomu tak není, tak jedním hlasováním.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 53, přihlášeno je 170, pro 160, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Nyní jednotlivé body, tak jak byly navrhovány z pléna. Pan poslanec Volný nový bod, zkrácení lhůty sněmovního tisku 311, smlouva Česká republika - USA, jako první bod na dnešní jednání Sněmovny. Je to tak, pane poslanče. (Ano.)

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 54, přihlášeno 171, pro 151, proti 4. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Fiala za hnutí Úsvit dva nové body, a to tisky 319 a 183 v tomto pořadí, na čtvrtek na 11. hodinu. Zeptám se: je zde zájem hlasovat odděleně, nebo můžeme jedním hlasováním? Nikdo nenamítá proti spojenému hlasování.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tisky 319 a 183 nově zařadili na čtvrtek 11. hodinu. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 55, přihlášeno je 171, pro 67, proti 72. Tento návrh nebyl přijat.

    Pan poslanec Kolovratník - volební body 98 až 101 na čtvrtek 12.30.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 56, přihlášeno je 171, pro 158, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Vondráček, abychom bod číslo 32, což je zákon o místních poplatcích v prvém čtení, tisk 219, zařadili dnes po bodu číslo 6.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 57, přihlášeno je 172, pro 87, proti 41. Tento návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Adam Rykala: Vážený pane předsedo, hlasoval jsem ne, ale na sjetině mám ano. Zpochybňuji hlasování.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Je zde námitka pana poslance Rykaly proti záznamu o hlasování, o které rozhodneme bezprostředně.

    Zahajuji hlasování, a ptám se, kdo souhlasí s námitkou pana poslance Rykaly, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 58. Přihlášeno je 173, pro 155, tento návrh byl přijat.

    Budeme tedy opakovat hlasování o návrhu pana poslance Vondráčka, abychom bod 32, tisk 219, zařadili po bodu 6 na dnešek.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 59. Přihlášeno je 174, pro 90, proti 49. Tento návrh byl přijat.

    Paní poslankyně Němcová navrhuje, abychom zařadili nový bod s názvem Zahraniční politika České republiky, a to na středu po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 60. Přihlášeno je 174, pro 61, proti 62. Tento návrh nebyl přijat.

    Pan poslanec Kováčik nic nenavrhoval, ten nám přál hezké svátky. Takže to bylo asi poslední hlasování. (Reakce ze sálu.) Pokud něco navrhnete, pane poslanče, a bude to hlasovatelné (s úsměvem), tak o tom nechám hlasovat.

    Zeptám se, zda bylo hlasováno o všech návrzích, které zde byly předneseny. Nikdo nemá námitek, takže tím pokládám tuto část za vyřešenou. Jenom konstatuji, že přehled zbývajících bodů na jednání Sněmovny máte na lavicích.

    Otevírám první bod dnešního jednání, což je právě čerstvě zařazený bod

    Prosím pana poslance Volného, aby se ujal slova.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegové, předkládám návrh a žádám vás o jeho schválení. Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednávání sněmovního tisku 311, to je Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšování dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku. Žádám o zkrácení doby na projednávání mezi druhým a třetím čtením o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Zahajuji obecnou rozpravu. Pan poslanec Kučera? Ne, pan poslanec Kučera se nehlásí. Poprosím tedy jenom pana poslance Volného, stačí, když se odkážete na svoje úvodní slovo a na návrh, který v něm padl.

  • Poslanec Jan Volný: Odkazuji se na své původní slovo, a žádám o zkrácení o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já rozpravu končím. Zeptám se - závěrečné slovo, předpokládám, pan poslanec nechce? Tedy nám zbývá jenom hlasovat.

    Přečtu návrh usnesení: "Poslanecká Sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovního tisku 311, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act, která byla podepsána v Praze v České republice dne 4. srpna 2014, ve výborech o 30 dnů." Toto je návrh usnesení.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomu návrhu?

    Hlasování má číslo 61, přihlášeno je 175, pro 123, proti 17. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že lhůta byla zkrácena, a končím projednávání tohoto bodu.

    Budeme pokračovat bodem

    Chtěl bych vás informovat, že na lavice vám byl doručen podklad k tomuto bodu, a buď byl, nebo bude vám doručen i materiál, který obsahuje návrh usnesení. Prosím paní navrhovatelku tohoto bodu, paní poslankyni Jitku Chalánkovou, aby se ujala slova. Prosím

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo.

    Vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám nejprve poděkovala, že díky vašemu hlasování z vůle Sněmovny byl tento bod, případ Denise a Davida Michalákových, zařazen na projednávání tohoto jednání Poslanecké sněmovny. I to je velmi důležitým signálem, že Česká republika velmi vážně vnímá tuto kauzu a chce se v ní angažovat. Chce také Norsku ukázat, že tuto problematiku chce projednávat a chce tímto nějaký signál vyslat. Takže děkuji vám ještě jednou za tuto možnost. Současně bych chtěla poděkovat také panu prezidentovi, který sleduje tuto kauzu a takto se i vyjádřil. Zároveň bych chtěla poděkovat členům petičního výboru za návrat dětí Michalákových do České republiky, kteří nezištně na svých pozicích sepisují jednotlivé petiční archy, dávají je k podpisu a také založili účet na pomoc paní Michalákové.

    A nyní již k věci. Nejprve základní fakta.

    Domnívám se, že jsem již několikrát od března tohoto roku přednesla řadu interpelací jak na premiéra České republiky, tak na jednotlivé příslušné resortní ministry. Dovolte mi, abych vás také ujistila, že návrh usnesení, který budu předkládat, vychází z těchto interpelací a také z odpovědí jednotlivých ministrů na tyto interpelace.

    Děti Denis a David byly před třemi roky odebrány české matce žijící v Norsku pro podezření z užití násilí a sexuálního zneužívání ze strany otce a umístěny do pěstounské péče. Matka od začátku obvinění kategoricky popírá a v otázce použití násilí přiznává jen běžné výchovné plácnutí. Udání ze školky ani od přechodné pěstounky nepotvrdila ani norská policie ani lékařské zprávy a v nejzávažnějších obviněních nepadlo ani trestní oznámení. Přesto děti i nadále zůstávají v pěstounské péči dvou různých norských rodin a matka se s nimi smí vídat jen dvakrát ročně na dvě hodiny. Právo na kontakt je upřeno i dalším rodinným příslušníkům, kteří žijí v České republice. Aktuálně hrozí, že matka bude rodičovských práv zbavena úplně a děti budou v Norsku dány k adopci. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím, aby se z pověření předsedy vlády ujala slova paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, máte slovo. Ještě omluvím pana poslance Pražáka z dnešního jednání od 14.30 do 17 hodin z důvodu pracovního jednání mimo Sněmovnu.

    Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za slovo. K této kauze jsme tady vystupovali několikrát. Možná bych úplně na začátek reagovala na něco, co tady bylo řečeno minulý týden, protože to teď vypadá, jako kdyby tato vláda, která je tady od ledna letošního roku, tuto kauzu ignorovala a nevěnovala se jí, a proto na nás padá veškerá vina za to, jaká je situace. (V sále je trvalý hluk.)

    Tato kauza se řeší od roku 2011. Minulý týden nám tady bylo vyčítáno, že jsme nevyužili jediný institut, který umožňuje vrácení dětí do Norska, a to je takzvaná diplomatická ochrana. Chtěla bych tady říct, že návrh na použití tohoto institutu byl nejprve na úřednické úrovni navržen už v roce 2011. A posléze -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, paní ministryně, ale zejména teď z levé části sálu se ozývá nadměrný hluk. A já ty dva vidím a nebudu je jmenovat, pokud toho nechají. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: To znamená, že v říjnu 2011 na úřednické úrovni na meziresortním setkání, které se touto kauzou zabývalo, bylo navrženo tento institut využít, a to naším ředitelem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu v Brně. Na tento návrh nebylo nijak reflektováno. Podruhé, na ministerské úrovni, se toto odehrávalo někdy v únoru 2013. Bylo to jednání mezi bývalou paní ministryní Müllerovou a panem ministrem Schwarzenbergem. V tu dobu tady nebyla naše vláda. Byla tu úplně jiná vláda, která se rozhodla tento institut nevyužít. Takže prosím, abyste nám to nevyčítali, protože tady byla od roku 2011 řada možností, jak se v tomto případě angažovat.

    Od té doby je tady celý seznam úkonů, které byly učiněny. Když budu hovořit za resort Ministerstva práce a sociálních věcí, jedná se o podporu prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, tak je zde celý seznam věcí, kdy se pomáhalo rodině těchto chlapců, a to jak matce, tak jejímu tatínkovi, to znamená dědečkovi těchto dětí, a také tetě, to znamená sestře matky. Celý ten seznam tady číst nebudu, ale máme ho k dispozici a možná ho už máte vytištěný k dispozici i vy.

    Asi úplně nejzásadnější je, že těm příbuzným, kteří žijí tady v České republice, byla nabídnuta zdarma právní pomoc. Co se týče matky, tak ta, protože žije v Norsku a je to jednání před norskými soudy, té my jako Česká republika nejsme schopni nabídnout zdarma právní pomoc, ale ta má nárok na zdarma právní pomoc v Norsku, kterou může využít. Ale podle mých informací ji využít odmítala. Nicméně to je čistě na jejím rozhodnutí.

    A teď jsme u další zásadní věci a to je, že od jara, pokud vím, od dubna, je v Norsku možnost, aby matka znovu podala k soudu novou žádost, aby se děti vrátily do její péče. Tato možnost dosud nebyla využita. A vzhledem k tomu, že se bavíme o kauze, která se odehrává v Norsku podle norských zákonů před norským soudem, je tohle naprosto zásadní úkon. Doporučení, aby matka této možnosti využila, dostala opět jak od našeho ředitele Úřadu pro mezinárodní ochranu v Brně, tak od velvyslance v Norsku, a to opakovaně, a dokonce zřejmě i od své advokátky.

    Také už jsme tady hovořili o tom, že advokátkou matky, nebo advokátkou rodiny, chcete-li, byla podána stížnost proti Norsku u Evropského soudu pro lidská práva a na konci srpna byla tato stížnost zamítnuta s tím, že ji soud nebude projednávat. Zase asi také proto, že matka nevyužila to, co jsem už řekla, že nepodala v Norsku tuto žádost.

    Jinak také co se týče působení této vlády, došlo k tomu, že psala veřejná ochránkyně práv dopis své norské kolegyni, kde dostala odpověď s tím, že norská ochránkyně práv nemůže zasahovat konkrétně do jednotlivých kauz. Dále jsem já odeslala a prostřednictvím zastupitelského úřadu v Oslu předala dopis svému ministerskému protějšku. Na to jsme dosud odpověď nedostali.

    Zároveň pan premiér už jednal telefonicky, já si to radši tady nalistuji (chviličku hledá v papírech), s velvyslancem České republiky v Norsku, jednalo se a bude se jednat s norskou velvyslankyní tady v České republice. Pan premiér se sešel osobně s dědečkem těch dětí Michalákových. A ještě zítra je jednání pana premiéra tady se zástupci příslušných ministerstev - Ministerstva zahraničních věcí, spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí - na ministerské úrovni. Zároveň už o této kauze také hovořil, zatím jen jednou, ministr zahraničních věcí se svým protějškem.

    V tuto chvíli nemáme v ruce žádné, řekla bych, právní nástroje, jak tu kauzu v Norsku ovlivnit, ale jsem přesvědčena, že děláme naprosté maximum, abychom dali norské straně najevo, že nám tyto děti nejsou lhostejné a že se o ně zajímáme a že samozřejmě chceme, pokud možno, co nejvíc informací. Ale opakuji, bylo tady období asi dva a půl roku, kdy toto bylo v rukou vlády, v rukou těch stran, které jsou v současné době v opozici a které nás tady nejvíc kritizují za nečinnost, která je podle mě naprosto neoprávněná.

    Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk z řad ČSSD.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni a zahajuji všeobecnou rozpravu. Registruji přihlášku paní zpravodajky, resp. navrhovatelky, ale jako první se přihlásila paní ministryně spravedlnosti. Takže nyní má slovo paní ministryně spravedlnosti a potom paní poslankyně Chalánková.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, ráda bych se vyjádřila k této velmi citlivé záležitosti. Osobně samozřejmě sdílím pocity většiny poslanců, že by Česká republika měla udělat maximum. Vláda svůj postoj myslím jasně demonstrovala, jak moje kolegyně z vlády před chvílí vysvětlila a doložila. Také zde provedla takovou rámcovou analýzu právních limitů, které nás brzdí od toho, abychom byli aktivnější, protože absence mezinárodních smluv pochopitelně brání tomu, aby Česká republika využila jinak možností, které by k dispozici měla. Podle mého názoru takovým kamenem úrazu obdobných případů, čili když se odebírají děti z rodin pěstounské péče, je rozdílné pojetí sociálně-právní ochrany dětí v jednotlivých státech a i určité obecné zvyklosti při výchově dětí, které se mohou výrazně v jednotlivých státech lišit. A může být i jinak vnímáno to, co je pro dítě škodlivé a co nikoliv. Jedině tak si dovedu vysvětlit postoj Norska, byť s ním nesouhlasím. Na druhé straně musíme respektovat své možnosti. Ty jsou dosti omezené. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Hlásí se paní poslankyně Chalánková stále v rozpravě.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Já bych zareagovala na několik věcí. V žádném případě nechci tuto kauzu hrotit politicky ani mezi jednotlivými stranami, které jsou zastoupeny v této Poslanecké sněmovně, ani mezi vládou bývalou a minulou. Je pravdou, že v období minulé vlády probíhaly opravné soudní procesy v Norsku, kde se maminka odvolávala proti rozhodnutí krajské komise, potom proběhl okresní soud, krajský soud a dovolání k nejvyššímu soudu a podala k Evropskému soudu pro lidská práva. Takže to je ten důvod, proč některé věci probíhaly v Norsku v té době takto. Já jsem informace o této kauze získala až na přelomu loňského a letošního roku a okamžitě jsem vás všechny s touto kauzou seznámila. Takže to je můj postoj k této věci.

    Pokud tady zaznělo: možnosti právní pomoci v České republice členům rodiny zdarma - ano.

    A další: proč matka nevyužije v Norsku právní pomoc zdarma. O takovou právní pomoc již požádala, norskou advokátku měla a k dobrému cíli tato právní pomoc nevedla. Proto jsme založili účet a sbírku na pomoc paní Michalákové, aby si mohla zaplatit kvalitní právní pomoc, kvalitní advokátku, která je schopna a ochotna jít i ve svém sporu proti norskému Barnevernu. Mohu vás ujistit, že takové spory jsou velmi závažné, velmi složité a velmi obtížné. Na konferenci, která proběhla 3. 10. t. r. v Praze, byly prezentovány případy jednotlivých advokátů, jednotlivých maminek, jednotlivých rodin, které se týkají stále se zvyšujícího počtu odebíraných dětí v zemích Rady Evropy, v těch severských zemích, a tyto právní spory jsou opravdu velmi složité.

    Pak zde zaznělo, proč matka nevyužila tzv. v uvozovkách opravných možností. Již jsem se toho dotkla při svém úvodním komentáři. Matka může znovu požádat o novou žalobu, ale od dubna letošního roku. Jenže proč tak dosud neučinila? Za prvé jsem vás upozornila, že by si komplikovala proces u Evropského soudu pro lidská práva a naopak. V čem taková žaloba vlastně spočívá? Přečtu vám paragrafy 4 až 21, které se týkají legislativy norského Barnevernu:

    "§ 4-21. Zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do péče

    (1) 1. Krajská komise může zrušit rozhodnutí o svěření dítěte do péče, pokud existuje velká pravděpodobnost, že rodiče dokážou dítěti zajistit zodpovědnou péči.

    2. Rozhodnutí se však nemůže zrušit, pokud si dítě vytvořilo takový vztah k lidem a prostředí, kde se nachází, že by přemístění dítěte mohlo dítěti způsobit závažné problémy.

    3. Před zrušením rozhodnutí mají pěstouni dítěte právo se vyjádřit.

    (2) 1. Strany nemohou požadovat, aby se zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do péče projednávalo krajskou komisí, pokud byl případ krajskou komisí nebo soudy projednáván během posledních dvanácti měsíců." To znamená, může opakovaně jít hlavou proti zdi každých dvanáct měsíců.

    "2. Pokud žádosti o zrušení nebylo vyhověno v předchozím rozhodnutí nebo rozsudku s odkazem na § 4 až 21 odst. 1 bod 2, může se nové projednání požadovat pouze tehdy, pokud lze doložit, že v situaci dítěte nastaly významné změny."

    To znamená, pokud se matka obrátí proti norskému Barnevernu, tak musí uznat, že se polepšila, že rozhodnutí Barnevernu bylo správné, ale ona může doložit, že se již polepšila a žádá o svěření dítěte zpět do své péče. Pokud ale podává žalobu nebo stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, tak tam se domáhá zrušení rozhodnutí norského Barnevernu. Takže lze tvrdit, že podání žaloby podle § 4 až 21 by bylo automaticky důvodem k odmítnutí stížnosti ve Štrasburku, protože by odpadl stížnostní důvod. Takže to je ten důvod, proč doposud nepodala žalobu v Norsku. Protože neměla k dispozici rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

    Já uznávám, že tato vláda koná hodně činností, ale my chceme hlavně výsledek. Chtěla bych poděkovat předsedovi Sněmovny panu Hamáčkovi za zaslání a osobní kontakt s prezidentem Stortingu. Také panu premiérovi, jak jsme byli informováni, za jeho činnost. Také paní veřejné ochránkyni práv. Tady bych chtěla upozornit, že veřejný ochránce práv ještě před paní Šabatovou, pan Varvařovský, také v této věci intervenoval, a dokonce doložil pro naše potřeby rozhodnutí Evropského soudu v kauze Kutzner z roku 2002, kde je stanoveno a psáno, že pěstounská péče v žádném případě, a to ani v případě, že tam dítě již je plně integrováno, nesmí nahradit péči biologických rodičů. Takže tak asi, tak to je. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, když jsem viděl, že se nikdo nehlásí, aby podpořil paní poslankyni Chalánkovou, tak já tak učiním, protože ona zde mluvila velmi vstřícně napříč politickým spektrem, říkala: nechci to hrotit, chci ten výsledek a tak dále. A já za sebe říkám, že to hrotit chci, protože si myslím, že zkrátka nemůžeme nechat nejen tento případ ležet ladem. Není možné, abychom se spokojili se situací, jak vypadá. Máme hledat všechny možné prostředky k tomu, abychom děti navrátili zpátky do rodiny tak, jak patří.

    Pro mě vysvětlení ministryně spravedlnosti, která tady upozornila na problém, který považuji za vážný, že je-li někdo občan České republiky, má-li platné české občanství, ale zrovna náhodou má bydliště, nebo se zdržuje delší dobu někde jinde, pak se na něj nevztahuje stejný přístup jako na člověka, který tady má trvalé bydliště, přičemž ze zákona považujeme trvalé bydliště za čistě evidenční záležitost, za něco, co je pouze evidencí, aby systém veřejné správy věděl, kde kdo bydlí. Institutem trvalého bydliště se nic nezakládá, žádné právo k ničemu a podobně. Nerozumím dvojímu přístupu naší legislativy, nejsem přes to odborník, možná mi paní ministryně vysvětlí, jak je možný dvojí přístup k občanům České republiky směrem do zahraničí, protože se prostě může stát a je běžné, že naši občané pracují různě po světě, nejenom v Evropské unii nebo ve státech, které s Evropskou unií sousedí. Myslím si, že to je chyba, a proto velmi pléduji za to, co tady navrhuje paní poslankyně Chalánková. Chci ji podpořit v jejich aktivitách a vyjádřit jí obdiv za to, jak vytrvale a urputně za tím problémem jde, protože je to opravdu skandál a myslím si, že je potřeba, aby se tímto problémem zcela vážně a systémově - protože Michalákovi jsou pouze vrcholem ledovce, takových případů je celá řada a myslím, že bychom se tím zaobírat měli, a podporuji návrh usnesení, který předložila.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dále s přednostním právem paní ministryně spravedlnosti Helena Válková. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Po ní pan poslanec Šarapatka.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji. Já jsem byla vyzvána k upřesnění toho, co jsem tady řekla. Obrátím vaši pozornost na textaci Evropské úmluvy o předávání žádosti o právní pomoc zveřejněnou pod č. 110/2000 Sbírky mezinárodních smluv, podle které lze tedy požádat norské orgány o poskytnutí bezplatné právní pomoci pro případná jednání v Norsku. To jsem měla na mysli.

    Pokud jde o žádost o jinak bezplatnou právní pomoc, podle této výše uvedené úmluvy jde o to, že matka nemá v České republice obvyklé bydliště, a to je zase terminus technicus, který by chtěl asi vysvětlit v širším kontextu, nevím, jestli je teď na to tady vhodný prostor. Čili vycházíme z evropské úmluvy a pokud ji kritizujeme, budiž, můžeme k tomu udělat odborný seminář. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni Válkové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Milan Šarapatka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené dámy a pánové, bohužel nemůžu souhlasit s alibistickými vystoupeními členů vlády k tomuto případu. Ve zprávě, kterou jsme obdrželi, je napsáno, že už v lednu 2013 soud zprostil matku těchto dětí veškerých obvinění. To znamená, pokud nebyla v tomto okamžiku naplněna její práva, tak měla z naší strany jít okamžitě diplomatická nóta na Ministerstvo zahraničí Norska, která by žádala splnění jejího požadavku. Myslím si, že se naši představitelé musí začít chovat jako představitelé suverénního a sebevědomého státu, a nikoliv devótně žádat o splnění veškerých možností a tak dále. My musíme svoje občany chránit. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Já se omlouvám paní ministryni, ale já pořád nerozumím termínu obvyklé místo pobytu. Je to občan České republiky, anebo není? To je pro mě podstatné. Všechno ostatní by pro Českou republiku mělo být možná doporučující a podobně. Znovu tady důrazně říkám, že pro nás není klíčové to, jestli tady někdo trvale bydlí, ale klíčové je to, jestli je občanem České republiky, a v tomto ohledu bychom se za něj měli zasadit.

    A ještě, pokud mám čas, poznámku k opravným možnostem, které jsem ještě zachytil. To je nekonečné právní perpetuum mobile, zaměstnávání nekonečného množství právníků. Ale jak jsem pochopil, jedna z těch podmínek, která říká, že když si podle norských zákonů děti v okamžiku zvyknou na místo, ve kterém žily, tak to vlastně budou mít rodiče Michalákových, nebo matka, pořád těžší a těžší a v podstatě se nedočká nikdy. To jsou opravné možnosti, které tu situaci jenom komplikují a vlastně vzdalují děti od rodiny jako celek.

    Chci se ještě vrátit k tomu, co tady bylo diskutováno při jedné z minulých debat, a to byla možnost využití institutu povýšení do diplomatického sboru. Já vím, že to je asi nestandardní, že se na mě odborníci v mezinárodním právu hned vrhnou a řeknou, že tohle se prostě nedělá a že to není normální dělat něco podobného, ale možná by to byla situace, která by v krajním případě pomohla věci pohnout dopředu, protože už nic jiného nevidím než nekonečné soudy, a vlastně děti budou pořád tam, kde jsou, od sebe odděleny jako sourozenci a nebudou součástí rodiny.

    Navíc podtrhuji ještě jednu věc, že podle mých informací, které mám z médií, nebyla matka k ničemu odsouzena, byla zproštěna všech obvinění, tak nechápu, proč jedna z těch opravných podmínek je, že by se měla za něco omluvit nebo že by řekla, že už se polepšila a podobně, když se ničeho nedopustila.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dále se hlásí s přednostním právem paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Ještě než se rozmyslí další, kdo by chtěli vystupovat, tak jsem tady zachytila informace, že nemáme dostatek možností k předávání informací o jednotlivých sporech. Právě proto je to jeden z bodů usnesení, že chci, aby vláda iniciovala takovouto smlouvu, která by umožnila předávání informací o jednotlivých sporech mezi naší stranou a stranou norskou.

    Pak co se týká bydliště. Už jsem tady opakovaně recitovala § 56/1 zákona č. 89/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém: Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé, včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku, dána pravomoc českým soudům, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. S další řádnou přihláškou je připraven - prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom upozornit nebo požádat Sněmovnu, aby se na tento případ nedívala jako na případ dvou dětí a matky. Musíme si uvědomit, že takových případů je ve světě, že jsou někde české děti nebo naši občané protiprávně zadržování, takových případů je v současné době, bylo, je a bude víc a víc. A my bychom v tuhle chvíli měli, my jako Sněmovna a naše vláda, měli ukázat jasně a možná tvrdě říct, že jsme schopni se za svoje občany postavit, bojovat za ně a dovést takové kauzy do zdárného konce. Do zdárného konce ve smyslu zdárného pro české občany, a ne pro nějaké mezinárodní právo. Protože to jsou naši občané, to jsou naši spoluobčané a naší povinností je se o ně postarat. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Já bych chtěl znovu položit otázku, zdali někdo z vlády je na ni schopen odpovědět. Ministr pro lidská práva tady radši není, protože tady projednáváme problém, který se ho přeci netýká. Že tady není ministr zemědělství, na to jsem si zvykl, ten má opravdu hodně práce a toho to zajímat určitě nebude. A není tady ministr zahraničí, není tady premiér. Prosím, je někdo z vlády schopen odpovědět, jestli můžeme matce Michalákové dát statut diplomata? Anebo pokud nemůžeme, tak proč?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Prosím, paní poslankyně Černochová se dále hlásí o slovo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Pan kolega poslanec Bendl myslel statut diplomatické ochrany, ne statut diplomata. Já jenom bych možná na obhajobu pana ministra zahraničních věcí, se kterým jsem v pátek hovořila a prosil mě, abychom přesunuli tento bod na jiné datum. Bohužel tady není. Říkal mi, že veškeré informace, které by měl on a říkal on, by tady měla říkat paní ministryně Marksová. Takže budu doufat, že se na tuto otázku dozvíme odpověď od ní.

    Ale skutečně to, že tady není pan ministr Dienstbier, také nepovažuji, že je úplně normální. Byť včera v Interview říkal, že to je úplně mimo jeho jurisdikci. No nevím, k čemu tedy máme Ministerstvo pro lidská práva a rovné příležitosti, když ministr není schopen jednat ve shodě s ostatními členy vlády tak, aby se tato kauza netáhla už čtvrtým rokem.

    Česká republika byla v minulosti schopna, a ukázalo se to na několika případech, i ze zemí, o kterých bych rozhodně tady nemluvila jako o demokratických zemích, jako například z Kuby, dostat bývalé poslance pana Bubeníka a pana Pilipa. Stejně tak se podařilo v minulosti, není to tak dávno, tuším, že to bylo v loňském roce, jestli si vzpomenete na případ našich občanů zadržených na řeckém území při fotografování čehosi, co v někom mohlo vyvolávat nějaký pocit ochrany bezpečnosti jejich země, tak byli zadrženi a přes všechny možné intervence i spolupráci bezpečnostních sborů i zpravodajských služeb se ve finále podařilo tyto dva mladé muže dostat do České republiky. A tady je skutečně nepochopitelné pro každého, kdo se tomu případu alespoň trošku věnuje, kdo něco kolem toho načetl, že tady ten zájem České republiky v případě, kdy jde "jenom" - promiňte mi tu ironii - jenom o děti, tak že se o to nikdo nezajímá.

    Čeho chceme docílit? Chceme docílit toho, že těm dětem bude za pár let 18 let a že pak možná bude někdo dokladovat, co všechno pro to, aby se vrátily do České republiky, udělal?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, paní poslankyně, já bych teď rád docílil toho, aby v této sněmovně byl klid, aby poslanci sledovali vaše vystoupení! Děkuji.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Takže já bych, vážené kolegyně a kolegové, vás chtěla moc a moc poprosit, abyste podpořili návrh usnesení, který vám pak v podrobné rozpravě bude přečten, protože se skutečně domnívám, že možnost jít na to cestou diplomatické ochrany tady je. Pokud má paní ministryně Marksová pravdu, že už tento pokus tady byl, tak de facto Česká republika už má v tomhle ohledu i nějakou zkušenost. Neříkám, že bychom hned museli odvolávat norského velvyslance, ale myslím si, že v tuto chvíli by stačilo, kdyby i pan ministr Zaorálek, případně pan předseda vlády poslal diplomatickou nótu. Je to věc, která je v demokraciích v civilizovaných společnostech naprosto běžná, patří to mezi obyčeje, které v diplomacii jsou historicky dané, a myslím si, že by se jistě nikdo z norské strany nezlobil, kdyby takto byla česká vláda činila.

    Tedy znovu velmi pěkně prosím a apeluji na vás, podpořte ten návrh, protože skutečně naše nečinnost, a ano, uznávám, byla to i nečinnost předchozí vlády, tak spěje k tomu, že za chvíli děti dosáhnou plnoletosti a my si budeme tak maximálně říkat a vyčítat to, že jsme neudělali všechno to, co jsme jako zákonodárci udělat mohli.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Paní ministryně. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tady je, mám k dispozici v podstatě na dvě stránky A4 seznam jenom kroků Ministerstva zahraničních věcí, které byly v tomto případě učiněny. Začíná to červnem 2011, kdy bylo nejdřív Ministerstvo zahraničních věcí informováno o zahájení řízení u norského orgánu sociálně-právní ochrany dětí směřující k odebrání dětí z důvodu podezření na pohlavní zneužívání ze strany otce. V červnu 2011 byla hned zaslána, to znamená v témže měsíci byla neprodleně zaslána nóta zastupitelského úřadu v Oslo na Ministerstvo zahraničních věcí Norska se žádostí o informaci k případu a vysvětlení okolností, za kterých k tomuto odebrání došlo. A jak říkám, je tady toho téměř na dvě A4, já to tady asi nebudu celé číst, protože by to trvalo docela dlouho, ale je tady dejme tomu na stránku a půl seznam aktivit, které učinilo Ministerstvo zahraničních věcí za všech možných vlád, které od té doby tady prošly. Stejný seznam se týká našeho ministerstva, co jsme poskytli, jak jsem říkala, prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu v Brně. Takže ho můžeme také dát k dispozici, pokud už ho nemáte. To znamená, že řada aktivit byla, a jak jsem řekla, pan premiér řadu dalších aktivit chystá. Rozhodně tady neříkáme, že jsme udělali všechno - resp. my jsme udělali celkem všechno, co je v našich silách. Určitě za naše ministerstvo ale budeme v těch aktivitách a dotazech na norskou stranu samozřejmě pokračovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Nyní s přednostním právem paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já se vždycky pokusím zareagovat. Paní ministryně má pravdu, že Ministerstvo zahraničních věcí bylo informováno již v červnu 2011 o odebrání dětí, které proběhlo v květnu 2011, ale bylo informováno matkou, nikoliv žádným úřadem za norské strany. Takže na to bych chtěla upozornit. Paní konzulka pak na jednotlivá jednání chodila, ale matka si pro jistotu od druhého jednání s Barnevernem všechna další jednání a všechny další schůzky nahrávala. Všechna jednání máme k dispozici, včetně toho, jak jí bylo vyhrožováno, že děti budou odebrány do adopce. Tato pracovnice norského Barnevernu již v této službě nepracuje. Tato nahrávka již byla zveřejněna.

    Pokud se týká Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, také jsem se zúčastnila semináře, který ukazoval jeho možnosti, nebo spíše nemožnosti, které má. Bylo tam sděleno, že kompetence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí končí na hranicích této země, což mě vzhledem k názvu tohoto úřadu velmi zaujalo. Pokud tento úřad nemá dostatečné kompetence, pak bude pravděpodobně nezbytné předložit návrh zákona, který tyto kompetence rozšíří. Já žádám tento úřad, aby předložil možné garance, a myslím si, že i pro norskou stranu by bylo dobré, a prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí vhodné, kdyby Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí předložil souhrn garancí, kdy může garantovat péči a dohled nad touto rodinou, pokud se vrátí na území České republiky. Toto žádáme po Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

    Pokud se týká institutu diplomatické ochrany, který vznikl z toho důvodu, že matka vyčerpala všechny možnosti, které jí dává mezinárodní právo soukromé, a tento spor se přenáší do mezistátního sporu podle mezinárodního práva veřejného, tak já tady budu ve svém usnesení navrhovat poněkud širší pojem, aby vláda vyvinula maximální možné úsilí, aby ponechala možnost vyjednávání z obou stran, jaký směr a jaké způsoby vyjednávání si zvolí.

    A neustále zde slyšíme tzv. střet jurisdikcí, kdy my tady říkáme v České republice, naše vláda, naši ministři, že musíme respektovat rozhodnutí norských soudů. Nevím podle čeho. Rozhodnutí norských soudů v podstatě de iure v České republice ani neznáme a není žádná smlouva, která by nás zavazovala k tomu, abychom museli uznat rozhodnutí norských soudů!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Nyní paní poslankyně Černochová, po ní pan poslanec Bendl. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Pokud by to, co říkala paní ministryně Marksová, platilo, že Norsko je vytaženo z působnosti diplomatické ochrany, porušovalo by to nejenom Vídeňskou úmluvu, ale porušovalo by to i konvence dané mezinárodní organizací pod názvem OSN, takže já o tom velmi silně pochybuji. Prosím, prosím ještě jednou a apeluji opravdu na vás na všechny, včetně těch nepřítomných členů vlády, nehledejme důvody, proč něco nejde, najděme způsob, aby to šlo! Ať se paní ministryně, pan premiér, pan ministr Zaorálek sebere, odjede na tři dny do Norského království, sejde se se všemi možnými diplomaty, lidmi na jeho úrovni a najde způsob, jak docílit toho, aby ne tyto Vánoce, to už asi nestihneme, ale alespoň ty příští vánoční svátky, ti chlapci oslavili se svou rodinou, a teď neříkám, jestli s matkou, s dědečkem, ale se svou rodinou a se svými blízkými a hlavně spolu! Už několikrát tady bylo řečeno, že ty děti jsou oddělené. Bere jim dětství, bereme jim sourozence. Prosím, snažte se v rámci vlády České republiky se tam vypravit a hledat způsob, jak je dostat do České republiky. Neveďme a nepředvádějme papírovou válku, netrumfujme se, kdo popsal víc papírů, víc dokumentů o tom, co pro to udělal, ale snažme se něco udělat, něco hmatatelného, něco, co povede k tomu, že během příštího roku ty děti budou tady! Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Dále je přihlášen pan Petr Bendl, po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Při vší úctě, vážená paní ministryně, když říkáte, že máte seznam aktivit na čtyři stránky, a vy jste říkala, co všechno už jsme udělali, já to otočím. Ani čtyři stránky seznamu toho, co už český stát udělal, nevedly k tomu, že děti Michalákových jsou doma nebo jsou v rodině. Ani čtyři stránky! A možná to nebude ani pět stránek, možná to do budoucna nebude ani deset stránek! Prostě my se tady bude bavit pořád, co jsme udělali, ale výsledek bude bohužel pořád stejný: Děti budou tam, kde jsou, a nebudou u své matky. Proto prosím pro záznamy, já bych si dovolil navrhnout usnesení, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu, aby využila institut diplomatické ochrany pro matku dětí Michalákových.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Předpředchozí, předchozí a současná vláda asi formální kroky dělá, ale zjevně je vidět, že je to málo. Já bych očekával, že tady vystoupí pan premiér Sobotka a začne říkat, zda existují možnosti tlaku, který by byl už nestandardní, ale který by Norské království začal bolet. A to zatím nikdo asi o této cestě neuvažoval, včetně toho, že bych očekával podstatně větší aktivity v rámci institucí Evropské unie, protože samozřejmě Evropská unie má podstatně větší váhu a sílu, než máme my samostatně, takže tam také bych čekal podstatně razantnější postup. A bohužel je to taková divná tradice této země - malé sebevědomí, hrajeme si na místním písečku. A myslím si, že bychom měli ukázat, že to nejcennější, co pro nás je, jsou naši lidé, a ta děcka jsou naše, jsou to Češi, nikoliv Norové!

    Že tady není Dienstbier, mě to ani mě nepřekvapuje, protože on přece prosazuje přesně tu politiku, která vede k těmto zvrhlostem, že někdo, nějaká podivná instituce kdesi, si začne osobovat právo někomu sbírat děti a podobně. Takže ono to začíná u nějakých rovných příležitostí, ono to bude jen málo, že? Ono se to týká tří čtyř firem, ničeho se nebojte - za chvíli to začnou vnucovat všude. Různé instituce, které se vměšují, prolamují soukromí. Ostatně máme tady paní ministryni, která se na sociálním výboru proslavila oním výrokem o dětech a státu, takže prostě další věc. A možná i v širším kontextu bychom toto měli vnímat ve světle této neblahé zkušenosti s Norskem podstatně silněji.

    My jsme tam kdysi byli s komisí pro rovné příležitosti a skutečně jsme se vrátili, nebo minimálně já tedy, otřeseni z toho, jaké sociální inženýrství, které jde daleko za hranu osobních práv, za hranu rodiny, tak ono už to tam z toho čišelo, jaké tam mají zákony a podobně. Takže já bych poprosil, aby skutečně vláda začala zvažovat a nechala zjistit možnosti nestandardní, jak ty děti dostat domů. Já nevolám po nějakých rozvědkách, které je unesou, ale ekonomické tlaky, využití institucí Evropské unie a další a další. To, co děláte, je málo, je to slabé, chybí v tom sebevědomí, milí ministři a premiére! ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Laudátovi. V současné době neeviduji nikoho přihlášeného do všeobecné rozpravy. Ptám se na případná závěrečná slova ve všeobecné rozpravě. Pokud není zájem, končím všeobecnou rozpravu.

    Přistoupíme k rozpravě podrobné. Paní zpravodajka se jistě přihlásí ke svému návrhu usnesení. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Vážené dámy, vážení pánové, v předvečer Dne lidských práv bych vás chtěla požádat, abychom se společně zamysleli nad tím, co jsou základní lidská práva, abychom si uvědomili, že po té právní bitvě mezi jednotlivými judikáty, zda ještě existuje to základní lidské právo, a to je právo matky na své děti. Takže dovolte, abych přednesla návrh na usnesení. Mám ho poměrně širší, jak jsem již avizovala, přečtu ho celé.

    Poslanecká sněmovna. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, sedmé volební období. V bodě ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku.

    Poslanecká sněmovna

    I. konstatuje, že patří k základním principům českého i mezinárodního rodinného práva odvozeným z tradičních principů lidské spravedlnosti a morálky, že

    1. odebrání dítěte z rodiny a jeho umístění do náhradní péče smí být jen zcela krajním prostředkem ochrany dítěte a jeho zájmů a jako k takovému k němu smí být přistoupeno výlučně v situacích, kdy není možné žádné jiné řešení, které by umožnilo ponechání dětí v jeho rodině, a to pouze na nezbytně nutnou dobu, a vždy má být prováděno takovým způsobem, aby neznemožnilo budoucí možný návrat dítěte zpět do jeho rodiny.

    2. Pokud je odebrání dítěte z rodiny prokazatelně nezbytné a dítě nemůže být ani u jednoho z rodičů, má být přednostně umístěno do péče dítěti příbuzných, popřípadě jinak známých osob.

    3. Na pěstounskou péči nemá být pohlíženo jako na dlouhodobé umístění dětí k cizím lidem, které by nahrazovalo adopci, a rodiče mají mít právo na co nejširší možný styk s dětmi a na konzultace s pěstouny. Pěstounská péče zastupuje rodinu, ale nesmí ji nahrazovat.

    4. Sourozenci od sebe mohou být v případě odebrání rodičům rozděleni jen v krajních případech a výhradně z důvodů spočívajících ve vzájemném vztahu těchto sourozenců.

    5. Odebrané dítě má právo být i nadále vychováváno způsobem odpovídajícím jeho národnosti a kultuře země jeho původu a má právo být vyučováno svému rodnému jazyku tak, aby se do této země mohlo v budoucnosti vrátit.

    6. Důvody odebrání dítěte z rodiny, důvody rozdělení sourozenců a důvody umístění odebraných dětí k jiným osobám než k příbuzným musí být vždy podrobně, konkrétně a přezkoumatelným způsobem odůvodněny a prokázány.

    Bod II. Poslanecká sněmovna konstatuje, že nelze akceptovat žádné rozhodnutí, které by bylo v rozporu se zásadami uvedenými v bodě I.

    Odstavec III. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby požádala vládu Norského království o vysvětlení

    1. proč čeští státní občané Denis a David Michalákovi dál zůstávají v pěstounské péči cizích lidí, norských státních příslušníků, přestože původní důvod pro umístění dětí do pěstounské péče odpadl,

    2. zda se norské úřady zaobíraly či zaobírají možností požádat o spolupráci orgány České republiky a ve spolupráci s nimi svěřit Denise a Davida do péče jejich českých příbuzných, popřípadě do péče jiných českých pěstounů,

    3. proč od sebe oba sourozenci byli a stále zůstávají odděleni a umístěni v různých pěstounských rodinách.

    Bod IV. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v případě, že vláda Norského království neposkytne přijatelným a důvěryhodným způsobem podložené odpovědi na otázky uvedené v bodě III, vyvinula maximální úsilí k dosažení návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky.

    Bod V. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zvážila možnost podání mezistátní stížnosti na Norsko ve smyslu článku 33 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, a to popřípadě i společně s dalšími zainteresovanými zeměmi.

    Bod VI. Poslanecká sněmovna doporučuje prezidentu republiky a vládě, aby iniciovali sjednání mezinárodní smlouvy s Norskem, která by stanovila vzájemnou povinnost obou stran informovat se o všech správních a soudních řízeních týkajících se nezletilých občanů druhé smluvní strany a možnost vstupovat do těchto řízení.

    Bod VII. Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby nejpozději do 15. února 2015 informoval Poslaneckou sněmovnu o opatřeních, která vláda provedla, provádí a nebo hodlá provést podle bodu III. až VI.

    Dále zde máme část B, o které bych nechala hlasovat samostatně.

    Poslanecká sněmovna I. ustavuje stálou komisi pro pomoc nezletilým českým občanům v zahraničí. Tato stálá komise bude mít devět členů a její členové budou zvoleni z poslanců podle zásady poměrného zastoupení.

    II. Poslanecká sněmovna žádá předsedu Poslanecké sněmovny, aby na lednovou schůzi Poslanecké sněmovny zařadil bod s názvem volba členů stálé komise pro pomoc nezletilým českým občanům v zahraničí.

    Děkuji za pozornost. Předkládací zprávu k tomuto usnesení máte všichni předloženou na svých lavicích.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové za její návrh usnesení. Dále je do diskuse přihlášen pan poslanec Bendl, po něm paní poslankyně Maxová.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo. Než se tak ale stane, prosím různé hloučky, aby se rozptýlily a přestaly mluvit nahlas.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Svůj návrh usnesení už jsem avizoval v obecné rozpravě, je jednoduchý: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu, aby využila institut diplomatické ochrany pro matku dětí Michálkových.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi s jeho návrhem usnesení. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolila navrhnout, abychom o usnesení A hlasovali po jednotlivých římských číslicích zvlášť. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To je návrh, ke kterému v případě, že dojdeme k proceduře, bude určitě přihlédnuto.

    Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo takový není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, případně paní zpravodajky. Není zájem o závěrečná slova. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Poprosím paní zpravodajku, aby mi předložila návrh usnesení, protože je poněkud komplikovaný. Paní zpravodajko, prosím. (Zpravodajka nereaguje.) Prosím paní zpravodajku, aby mi předložila návrh usnesení, protože je poněkud komplikovaný. (Zpravodajka podává předsedajícímu písemnou verzi návrhu usnesení.) Děkuji.

    Máme tady dva návrhy usnesení. Nejprve návrh usnesení paní poslankyně Chalánkové, část A a část B. Část A má I, II, III, IV, V, VI, VII. Část B má části I a II. Pak tu máme návrh pana poslance Bendla. Je tady žádost paní poslankyně Maxové, abychom hlasovali o jednotlivých návrzích po těch římských číslicích. Má někdo proti tomuto návrhu námitku? Pokud nemá, nebudu dávat k tomu hlasovat a budeme hlasovat tak, jak navrhla paní poslankyně Maxová.

    Nejprve budeme hlasovat část A návrhu paní poslankyně Chalánkové, bod I s tím, že když to stručně přednesu - není potřeba to opakovat, myslím, znova - Poslanecká sněmovna konstatuje, že patří k základním principům českého a mezinárodního rodinného práva odvození z tradičních principů lidské spravedlnosti a morálky, že - a pak jsou tam vyjmenovány ty principy.

    Můžeme, prosím, hlasovat? Ví každý poslanec, o čem hlasuje? Je tady žádost o odhlášení, odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Kladné, ale dívám se přitom na paní ministryni spravedlnosti, protože to opravdu není můj obor.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní ministryně spravedlnosti také souhlasně kývá.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 68, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 160, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    A konečně bod VII v části A, ve které Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby nejpozději do 15. února informoval Poslaneckou sněmovnu o opatření, které vláda provedla. Stanoviska prosím? (Zpravodajka doporučuje.) Paní ministryně? (Ministryně má kladné stanovisko.)

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 69, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 159, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat návrhy pod písm. B. Paní poslankyně Černochová má faktickou poznámku? Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já se omlouvám, pane místopředsedo, až teď jsem si všimla, že v té římské sedmičce je podle bodu 3 až 6 a vzhledem k tomu, že ta pětka neprošla, tak se to musí celé přečíslovat. Jenom abychom na stenozáznam technicky zaznamenali to, že se to bude přečíslovávat k pětce, ne k šestce, aby pak nebyl nějaký problém. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Beru to jako námitku paní poslankyně. Je to legislativně technická připomínka paní poslankyně, o které dám hlasovat, pokud souhlasíte a nemá nikdo žádnou námitku proti.

    Zahajuji hlasování o legislativně technické připomínce paní poslankyně Černochové. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 70, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 160, proti žádný. Děkuji vám za přijetí této legislativně technické připomínky.

    Budeme hlasovat návrhy pod písm. B, a to opět na návrh paní poslankyně Maxové po římských číslicích I a II. Nejprve bod BI. Poslanecká sněmovna - je tady návrh dohromady. Paní poslankyně s tím také souhlasí. Takže oba dva body pod písm. B, pokud nemá nikdo žádnou námitku, budeme hlasovat dohromady.

    Zahajuji hlasování... Pardon, ještě stanoviska. Považuji toto hlasování za zmatečné. (Zpravodajka doporučuje.) Paní poslankyně doporučuje. Paní ministryně? (Ministryně má neutrální stanovisko.) Neutrální. Doběhne zmatečné hlasování.

    Zahajuji hlasování o návrhu paní poslankyně Chalánkové pod písm. B. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 72, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 48, proti 56. Návrh nebyl přijat.

    Posledním návrhem, s kterým se musíme vyrovnat, je návrh pana poslance Bendla, ve kterém se říká - prosím, parafrázuji, nemám písemně ten návrh usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby zajistila pro matku dětí institut diplomatické ochrany. Pan poslanec kývá. Stanovisko paní zpravodajky? (Zpravodajka souhlasí.) Paní ministryně? (Ministryně má negativní stanovisko.) Negativní.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 73, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 46, proti 49. Návrh nebyl přijat.

    Konstatuji tedy, že jsme schválili usnesení pod písmenem AI až VII vyjma jednoho bodu. Děkuji paní zpravodajce a paní ministryni za spolupráci a končím projednávání tohoto bodu. ***

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na schůzi Poslanecké sněmovny dne 2. prosince byl předseda vlády požádán o předložení informace o stavu fungování státních institucí v době kalamity, zejména jak se vypořádaly s nastalou situací České dráhy. Vzhledem k tomu, že se předseda vlády nemůže zúčastnit, dovolte mi, abych požadované informace poskytl osobně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane ministře. Budu velmi rád, když poskytnete, ale poprosím Poslaneckou sněmovnu o klid. Všechny, kteří se tady baví na jiná témata, než přednáší pan ministr, aby opustili tento jednací sál a abyste panu ministrovi hned při jeho prvním vystoupení ve Sněmovně nebrali iluze o této ctihodné instituci. Děkuji.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Já jsem právě chtěl zmínit, že to je mé první vystoupení na půdě Sněmovny a že za něj děkuji a těším se na spolupráci.

    Na začátek bych rád uvedl, že to, co nás postihlo začátkem prosince, byla klimatická kalamita, která se v podstatě nestala posledních 40 let. To, co se stalo, je, že ve dnech 1. až 3. prosince v podstatě ledový déšť vytvořil led na celém území České republiky, a rád bych tady řekl, že bylo velmi těžké zapůsobit standardními metodami a standardními záležitostmi na řešení této kalamity. Jenom pro ilustraci: Nástup kalamity byl tak rychlý, že od okamžiku varování Českého hydrometeorologického ústavu pro Prahu, což bylo v 16.07 prvního prosince, k zastavení provozu na trati Lysá-Milovice došlo v období 33 sekund. Pro vaši informaci, během 100 minut zamrzla celá republika. Já tady mám obrázek České republiky. (Ukazuje list papíru.) V podstatě od Berouna až do Ostravy za 100 minut byly odstaveny všechny tratě, všechny elektrické tratě, abych byl přesný.

    K samotné rekapitulaci bych rád uvedl, že České dráhy vypravovaly vlaky, dokud správce infrastruktury, to znamená SŽDC, neprohlásil tratě za nesjízdné pro elektrické vlaky. V té době, 1. prosince v 16 hodin, bylo v pohybu zhruba 600 vlaků v celé síti a v době zastavení bylo 120 vlaků. To znamená, během těch 100 minut zůstalo na tratích 120 vlaků, ve kterých bylo 20 tisíc pasažérů, a celkově kalamitou bylo zasaženo zhruba 100 tisíc lidí. To jen abyste si uvědomili rozsah té kalamity. V podstatě když vám jdou povodně, tak se dá reagovat postupně, protože voda jde pomalu, tohle všechno nastalo během 100 minut.

    Jak už uváděl předseda vlády v ústní interpelaci ve čtvrtek 4. prosince, byla snaha Českých drah a SŽDC primárně zaměřena na zajištění co nejrychlejšího dojetí vlaků nebo stažení vlaků, které se zastavily na širé trati, do nejbližších stanic, popřípadě evakuaci cestujících z těchto vlaků s vědomím, že jako první musí být zachráněni lidé v nevytápěných vlacích, soupravách uvízlých v místech se slabým signálem, a také u těch vlaků, kde vzhledem k jejich odstavení byla zhoršena možnost dodávky vody nebo občerstvení. Řešení kalamitní situace probíhalo v koordinaci zaměstnanců Správy železniční a dopravní cesty s jednotlivými dopravci, zejména s Českými dráhami a Hasičským záchranným sborem, sborem Správy železniční a dopravní cesty. Nehodové pohotovosti a pohotovostní služby plnily svoje povinnosti a úkoly nepřetržitě a rád bych řekl, že zaměstnanci ČD pozorným výkonem své služby zabránili vzniku dalších mimořádných situací zejména tím, že včas zastavili kvůli spadaným stromům a podobně.

    V pondělí a úterý 1. a 2. prosince byly v České republice takové povětrnostní podmínky, že z technického hlediska nebylo možné předem určit, jak dlouho bude nesjízdnost tratí trvat. Jednotlivé tratě byly průběžně projížděny montážními vozy, které zjišťovaly aktuální stav, a následně byla přijímána rozhodnutí o dalším postupu. Je nutné podotknout, že standardní průběh získávání informací dopravce funguje následným způsobem. Nejdřív informuje výpravčí dispečink SŽDC, dispečink SŽDC dispečink Český drah a České dráhy vlak a vlakové čety. České dráhy průběžně informovaly cestující hned po obdržení jakékoliv zpřesňující informace ze strany provozovatele dráhy SŽDC a cestující přímo ve vlacích byli informováni vlakovou četou. Informování veřejnosti probíhalo rovněž pomocí internetových stránek, mobilního internetu, aplikace ČD Můj vlak a interních e-mailových zprávy a automatických zpráv SMS. Bylo posíleno rovněž informační centrum, nicméně mám informace z Českých drah, že informační linky byly přetíženy, na většině linek bylo až 30 čekajících, což v podstatě znemožňovalo jakoukoliv normální komunikaci.

    Dále bych rád sdělil, že pro zajištění informovanosti bylo personálně posíleno kontaktní centrum. SŽDC spolu s Českými dráhami musí přijmout nezbytná opatření. Rád bych tady řekl, že to, co se na této kalamitě, a na tomto rozsahu kalamity ukázalo, je fakt, že bylo velmi složité komunikovat. Komunikovat proto, protože Správa železniční dopravní cesty a vlastně dopravci jako provozovatelé by měli mít mezi sebou takzvanou čínskou zeď, která umožňuje možnost konkurence mezi provozovateli jednotlivých vlaků, na druhé straně v takovýchto situacích musí začít komunikovat určitě mnohem lépe.

    Rád bych ještě doplnil informaci tím, že České dráhy měly rovněž nasmlouvány dieselové lokomotivy, které vlastně z těch tratí svážely jednotlivé vlaky. Během prvních tří hodin České dráhy byly schopny spolu se SŽDC a se záchranným sborem v podstatě 82 vlaků z těch 120 stáhnout do stanic a postarat se o cestující. Samozřejmě vzhledem k tomu rozsahu té situace jsme nebyli úplně schopni se postarat o všechny cestující. A myslím si, že mohly České dráhy i SŽDC informovat lépe, ale o tom se můžeme bavit dále.

    To, na co jsme přišli, je ještě další problém, a to jsou stromy u trati. Během kalamity bylo pokáceno zhruba 800 stromů, z nichž 300 bylo spadlých a ty zbylé byly pokáceny z preventivních důvodů. Může nastat otázka, proč toto nebylo uděláno předem. Tady bych zase odkázal na nesoulad mezi zákonem o ochraně životního prostředí a možností kácet tyto náletové dřeviny v ochranném pásmu železnice. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho zprávu. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Panu ministrovi nezávidím, že zrovna tento bod je jeho první vystoupení v Poslanecké sněmovně, a jsem si vědom toho, že nebyl ve funkci, takže kritická slova, která budu říkat, nebudu říkat na hlavu pana ministra, ale spíše se pokusím formulovat nějaké otázky a některá doporučení.

    Nevím, pane ministře, kdo vám chystal podklady, ale zpráva je příliš optimistická. Myslím, že Poslanecká sněmovna chápe, že nemohly jezdit vlaky, o tom není sporu, byla to vyšší moc a to nikomu nevyčítáme a je to pochopitelné. Nicméně je zvláštní např. to, že třeba už třetího, kdy soukromí dopravci, kterých se tak obávají České dráhy, přitom to je gigantický podnik, byli schopni vypravit více vlaků z Prahy do Ostravy než národní dopravce. Já tomu nerozumím. Mluvím o třetím, nemluvím o 1. prosinci. Já tomu opravdu nerozumím. Bohužel, České dráhy vypravovaly vlaky v okamžiku, kdy bylo jasné, že tratě jsou neprůjezdné. Vy jste mluvil o 16. hodině, 100 minutách. V 17.36, jako příklad, vyjíždělo pendolino z Prahy do Ostravy, aby zůstalo stát v poli, aby dostávali cestující naprosto mylné informace, jak se ukázalo. Jen popíšu příběh lidí z tohoto vlaku a pak to zkusím zobecnit.

    Tak po několika hodinách, dvou, třech, čtyřech, byla informace: Teď pojede vlak do Kolína, přestupte si, z Kolína jede 22.39 vlak do Prahy, dostanete se zpátky. Někteří cestující nabídky využili, dorazili do Kolína a tam jim řekli, že o žádném vlaku, který pojede do Prahy, nic nevědí a že určitě nic nepojede. Tak čekali, zima atd. Mě opravdu překvapila bohorovná vystoupení členů představenstva Českých drah, že tu ČD poskytly sušenku, tu poskytly čaj, tu vodu. Ony se prostě o lidi dobře nepostaraly. To je klíčový problém, o kterém debatujeme. I přístup k vrácení jízdného je podle mě neuvěřitelný. Neuvěřitelný! Možná dají někomu stovku, někomu připíšou 50 prémiových bodů, místo aby automaticky vrátily plné jízdné tomu, kdo je o to požádá. České dráhy dostávají z veřejných rozpočtů ročně 12 miliard korun. Myslím, že plné vrácení jízdného tomu, kdo se nedostal včas, ať už o hodiny, nebo o dny, je určitě ekonomicky nepoloží. Už vykládají o tom: Jeli jste pendolinem, tak vám možná vrátíme místenku, ale to jízdné jste nakonec použili. Sice jste nejeli tři hodiny, ale třeba 18 hodin, ale co byste chtěli? Mně to přijde opravdu neuvěřitelné od někoho, kdo čerpá 12 miliard ročně z veřejných rozpočtů.

    Stejně špatně jako ti cestující na tom byly vlakové čety, které nebyly schopny poskytovat informace, protože je neměly. Nevyčítám to těm lidem ve vlacích, ale připadá mi, že to bylo jako za Vlasty Buriana. Nefungoval dálnopis, tak nejsou informace. Ale v éře mobilů je to výborné. Cestujícím ve vlaku asi nepomohlo, že se něco zveřejňovalo na internetu. Jak se na ten internet přihlásit? Pochybuji, že by to fungovalo. Dokonce v Kolíně přijel regiojet směrem od Brna a cestující nastoupili, aby po půlhodině jim řekli: Jděte ven, tady by mohl být špatný vzduch. Protože ve vlaku bylo teplo. Takže ani ve vlaku nemohli sedět a zase šli zpátky do haly. A místo aby se představenstvo omluvilo a řeklo "milí klienti, my jsme to fakt nezvládli", tak slyším o sušenkách, vodách, o tom, jak komunikace v zásadě fungovala, když člen představenstva, omlouvám se, nevím který, v Událostech, komentářích říkal: No vlak tam sice stál 17 hodin, ale to vlastně bylo pro dobro cestujících, abychom neohrozili jejich bezpečnost. Dokáže si někdo z nás představit sedět 17 hodin ve vlaku? V zimě? Já tedy ne a jsem moc rád, že jsem mezi těmi cestujícími nebyl, že už jsem byl v Praze, protože normálně pravidelně jezdím.

    Takže to, co kritizujeme, je přístup Českých drah, a to zejména vrcholového managementu, protože to je jeho záležitost, ne těch lidí, kteří byli ve vlacích uvězněni stejně jako cestující, ohledně předávání informací. Nepřesné, mylné, zavádějící. Pak se samozřejmě stupňovala nervozita cestujících, nervozita lidí. Nevyčítám to těm, kteří tvořili vlakové posádky, ti za to nemohli. Ale dodneška mi připadá přístup...

    Mám návrh jednoho usnesení, který pak přečtu v podrobné rozpravě. My toho moc nemůžeme, ale návrh usnesení je, že Sněmovna žádá vládu, aby zajistila plné odškodnění klientů Českých drah, kteří byli postiženi námrazou a ledovkou mezi dny 1. až 3. prosince. To si myslím, že vláda umí přes řídicí výbor, i když to přinese teoreticky nějakou ekonomickou ztrátu, ale určitě to České dráhy nepoloží.

    Pár otázek. Pokud nebude pan ministr vědět dneska, mně to nevadí, protože respektuji, že je chvilku ve funkci. Tak možná bude vědět, pokud ne, tak bych poprosil o písemnou odpověď úplně v pohodě. Jestli existují krizové plány a jestli se podle nich postupovalo. A pokud ano, tak podle mě potřebují revizi, a kdy se na té revizi bude pracovat, aby byla. Proč nefungovala vnitřní komunikace? Opravdu ti lidé na nádražích ve vlacích neměli co lidem nabídnout, těm cestujícím, kteří byli evidentně nervózní a neinformovaní. Proč vyjížděly vlaky? Opravdu nepochopím, že po půl šesté vyjede vlak, který zůstane kousek za Prahou, a to už ledovka byla. Je nepříjemné nevyrazit, je to nepříjemné, ale nějak se v Praze zařídíte, když jste na nádraží, když vlak nepojede. Mnohem horší je skončit někde v poli, bez informací, bez občerstvení, bez tepla. Zase v létě, nebyla by ledovka, že, ale mohla by být jiná katastrofa. A tam je situace pro cestující jednodušší. Usnesení pak načtu.

    Mé přesvědčení je, že to České dráhy nezvládly, především ti, kteří tomu měli velet, ne ti, kteří spolu s klienty trávili hodiny. Zase mám zprávy, že průvodčí byli velmi unavení, ale přitom velmi příjemní, a ti tu svou práci zvládali. Ale když nemají dostatek informací v éře mobilů, tak se tomu těžko rozumí. Myslím, že informace o 3. prosinci by měla vést vládu k tomu, aby urychlila vyběrové řízení na rychlíkové tratě. Myslím, že to je dobře, že to Českým dráhám jen pomůže.

    A když už mluvíme o elektronických pokladnách a o nákupu v e-shopech, tak taková možná pro někoho drobná informace, ale je to podnět, který by zase mohla řešit řídicí nebo dozorčí rada. Soukromí dopravci vám umožňují bezplatně vrátit jízdné 15 minut před odjezdem. Proto mnozí využívají těchto služeb. U Českých drah, když se vám to stane, musíte písemně požádat a do 30 dnů dostanete třeba 25 %. Toto není souboj o klienty, ve kterém mohou České dráhy vyhrát. Minimálně by se měly srovnat s konkurencí. A je to správný trend, že České dráhy chtějí, aby se jízdenky prodávaly na internetu co nejvíce, tím pádem budou mít méně zaměstnanců v pokladnách. Ale pokud nebudou poskytovat tuto službu, která je u soukromých dopravců běžná, každý z nás si to může ověřit, tak prostě lidé to využívat nebudou, protože vrácené jízdné je příliš nízké a příliš administrativně náročné.

    Není to hlavní problém Českých drah, to se určitě s panem ministrem shodneme, ale myslím si, že České dráhy v komunikaci s klienty selhaly. A říkám: Já vinu vidím na vrcholovém a středním managementu, nevidím to na lidech, kteří tam byli. Pak vás poprosím o to usnesení. Možná by to pan ministr prosazoval i bez usnesení, ale myslím si, že jediné, co můžeme udělat, je požádat, aby stát ve státní firmě zařídil, aby těm, kteří chtěli, se plně vrátilo jízdné. I když nakonec druhý den dojeli, ale za jakých podmínek a v jaké čase. To si myslím, že je solidní přístup státu. Neumím to kvantifikovat. Jestli to bylo 100 tisíc lidí, kteří tím byli postiženi, to asi nedokážu odhadnout, je to možné, ale i to České dráhy bezesporu ekonomicky unesou. A mohou tím vytvořit lepší vazbu klientů, aby příště opět ti klienti cestovali národním dopravcem. Děkuju. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. A protože vystoupil jako první, tak si ho dovoluji požádat, aby se zároveň podle vžitého postupu v rozpravě ujal funkce zpravodaje. Děkuji. Pan předseda nadšeně kývá. Ano, děkuji.

    Dále tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera, po něm pan poslanec Herbert Pavera, poté s přednostním právem pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuju za slovo. Nejdřív bych asi chtěl upozornit, že ten bod se jmenuje Informace předsedy vlády o fungování Českých drah a SŽDC v době ledové kalamity. Předsedu vlády tady nevidím, myslel jsem si, že místo něho vystoupí aspoň první místopředseda Babiš a řekne nám třeba něco o těch rychlovlacích. Ten tady bohužel taky není. Spadlo to tedy na ministra dopravy, který je ve funkci teprve pár dnů, takže nám přečetl zprávu, kterou pravděpodobně někdo napsal, a popsal stav, co se v té době stalo.

    Co se v té době stalo, to víme všichni. Buď jsme to zažili, protože jsme v tom vlaku seděli, nebo jsme to četli. A myslím, že celkem podrobně. To, že může dojít k nějaké kalamitě, k přírodním podmínkám, které znemožní vlaku vycestovat, to víme taky. To, že to evidentně České dráhy nezvládly, na tom se v drtivé většině shodneme taky. Proto mě ve zprávě pana ministra dopravy chybělo, co s tím. Dostali jsme nějaký popis situace, ale ani sebemenší náznak, co se bude dít dál. Ani sebemenší náznak nějakého opatření, nějakého návrhu. Nečekal jsem, že nám tady předloží nějaké kompletní řešení. Na to je samozřejmě ještě velmi brzo. Ale tam nezazněl ani jeden jediný náznak. Byl to pouhý popis situace, jak říkám, situace, kterou jsme všichni zažili, případně si o ní velice podrobně přečetli. Tak teď nám to ještě jednou přečetl nový ministr dopravy. Očekával bych, že tu příště vystoupí s návrhem opatření, jakým způsobem bude lépe řídit České dráhy. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou poznámkou pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové, já jen můžu potvrdit slova svého předřečníka pana Stanjury, který tady mluvil o tom, že informovanost nebyla na nádražích skoro žádná, protože já jsem byl od večera v pondělí 1. prosince neustále v kontaktu jak s informačním střediskem, tak i s výpravčími a ti absolutně nevěděli vůbec nic. V úterý ráno jsem vstával v půl čtvrté, abych telefonoval výpravčím do Svinova, nevěděli vůbec o žádném vlaku. Postupně jsem volal v šest hodin, v osm hodin, v deset hodin, zda nějaký vlak jede. Řekli mi, že ne. Když jsem tam přijel v jednu hodinu, taky mě odkázali, že nejede žádný vlak, a přitom některé vlaky ze Slovenska s motorákem jely, kterým jsem sem dojel ve středu ráno, když mi ani nebyli schopni říci, že vyjel regiojet tažený motorákem, který jsem mohl stihnout, a možná jsem tu s ním byl dřív než zpožděnou Šíravou, která měla zpoždění několik hodin, a místo tříhodinové jízdy pendolinem jsem dojel do Prahy za více jak šest hodin ve vlaku, který nebyl vůbec vytápěn a nebylo tam vůbec možné koupit žádné nápoje, nic. To mě velice mrzelo.

    Souhlasím s tím, že za to nemohli obyčejní lidé, kteří pracují na nádražích, ale ti, kteří rozhodují. To znamená, tam by se měl udělat pořádek. A určitě by bylo dobré, kdyby České dráhy měly v záloze pro případ takovéto kalamity možná trošku lepší, rychlejší stroje, než kterými jsme jeli sedmdesátikilometrovou rychlostí do Prahy. Vzpomněl jsem si na staré časy, kdy jsme jezdili do Prahy motorákem a jezdili jsme více jak pět hodin, tak to bylo něco podobného, akorát že nyní to bylo v zimě a velice nepříjemné.

    Děkuji za pozornost a věřím, že České dráhy jsou opravdu úspěšné, pendolino je úspěšný stroj, ale myslím si, že ta informovanost byla nedostačující, velmi zklamala všechny cestující. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Birke, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Kolegyně, kolegové, já možná jenom aby bylo jasno, vaším prostřednictvím, omlouvám se, pane předsedající, panu poslanci Kučerovi, ten bod se sice jmenuje informace předsedy vlády, ale po dohodě s navrhovatelem, s panem poslancem Stanjurou, bylo dohodnuto, že tento bod bude předkládat nově jmenovaný ministr dopravy. To jenom aby bylo jasno, že není potřeba do premiéra kopat v jeho nepřítomnosti. Děkuji mnohokrát.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Birkemu. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Přihlásil jsem se ze stejného důvodu. Pan premiér toho má na hlavě hodně. Hodně kritických slov z mé strany a od mých kolegů si zaslouží a dostává je od nás. Ale v tomto případě, když jsem ten bod navrhl, jsem říkal, buď ministerský předseda, nebo jím pověřený člen vlády, protože jsme věděli, že má dojít ke jmenování. Ten postup je naprosto v pořádku. V tomto případě bych se pana premiéra zastal. Ale ve všech ostatních ne, tam si tu kritiku bezesporu zaslouží a jen do něj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vládo, nemám s sebou žádné poznámky. Jdu se s vámi podělit o svou praktickou zkušenost. Toho dne jsem v pondělí v 17 hodin chtěl stihnout vlak z Olomouce do Prahy. Samozřejmě žádný vlak nejel. Olomoucké nádraží bylo úplně plné lidí a všichni se ptali, proč to nejede, co je za problém. A můžu říct, že informovanost byla velmi malá. No nic. Příběh nekončí. Jel jsem domů, řekl jsem si, že budu sledovat internet, že internet je záruka informovanosti a že pojedu příští den v úterý ráno. Všichni víte proč, máme kluby, potřebujeme zde být. Takže jsem jel zpátky domů a asi od pěti hodin ráno jsem sledoval internet. U některých vlaků bylo napsáno, že se nepředpokládá žádné spojení, nicméně když jsem dorazil do Olomouce na hlavní nádraží, zase žádné vlaky nejely. Olomoucké nádraží bylo plné lidí, informovanost nulová.

    Nakonec jsem sedl do auta a jel jsem do Prahy autem. Je to asi poprvé... Vždycky jsme říkali, jak máme špatnou D1, jak máme špatnou infrastrukturu. Lidé v podstatě říkali: Nejezděte autem, jeďte vlakem, D1 stojí, ale vlaky jedou. Tak to bylo poprvé, kdy jsme mohli říct: D1 jede, vlaky stojí.

    Musím říct, že to není žádná výtka na nového ministra dopravy. Je to jenom řečnická otázka k tomu, aby se Ministerstvo dopravy zamyslelo. Informoval jsem se a zkoušel jsem hledat řešení, jak se dá tato situace řešit. Vím, že v depech Českých drah stojí možná několik set lokomotiv na dieselový pohon, které by tuto kalamitu zvládly. Ale to je jenom taková jakoby nabídka toho, co je v této situaci možné. A samozřejmě tyto možnosti musí posoudit Ministerstvo dopravy.

    Teď se ale ptám, pane ministře, a to je řečnická otázka, já na ni nechci odpověď, ale myslím, že se nesmí stát, aby Česká republika znovu takto na několik dní zamrzla a občané se prostě nemohli dostat do zaměstnání, domů, zůstali ve vlacích, a že s takovou kalamitou bychom měli počítat, nota bene v situaci, kdy je začátek prosince a celou zimu máme před sebou. Takže pan ministr a Ministerstvo dopravy konkrétně by nám měli říct, jak se připraví na takovou situaci, aby se taková situace neopakovala. Měli bychom se na to připravit jak v oblasti informovanosti, komunikace s lidmi, s občany, tak jak tuto situaci zajistit.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. A nyní prvním řádně přihlášeným je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, nezávidím první roli pana ministra dopravy - odpovídat ve Sněmovně na něco, o čem bohužel nemá řádné informace. Já bych mu mohl tyto informace poskytnout, protože jsem patřil mezi ty, které v pondělí postihla kalamita týkající se celé republiky. Strávil jsem pondělní odpoledne až noc na hlavním nádraží v Ostravě čerpaje informace z všech možných dostupných zdrojů, zda nějaký vlak pojede. Nestěžuji si na pracovníky Českých drah, na přístup, který měli, protože oni v tom jsou nevinně. Oni ty informace také neměli. Po pěti hodinách čekání, kdy jsem šel opakovaně co hodinu na informace, jsem zjistil, že k nim nedoputovala ani ta informace, že je něco na té železnici mimořádného. Oni se snažili získávat informace z veřejných zdrojů, z médií, ale ani ty informace pro ně nebyly přístupné. Když jsem se ptal, jestli jsou schopni zajistit nějakou informaci, tak se snažili dovolat na informační linky, interní informační linky, ale ty byly také obsazeny, natož informační linka oficiální, která je v rámci Českých drah zřízena pro cestující. Když jsem se tam zkoušel dovolat, bylo to marné. A ještě jednou opakuji - marné a znovu marné, neustále obsazeno, čili žádný údaj. To číslo je tam jenom jedno uvedeno, čili nevím, kolik lidí na něm mělo službu, jak se přepínali atd. Ale samozřejmě cestujícím určitě nepomohlo, že je neustále obsazeno.

    Základ celého problému byly informace. V tom se asi shodneme. Nebo spíše nedostatek informací. Tady třeba poukážu na skutečnost, že soukromí dopravci zareagovali vcelku bryskně a po asi dvou hodinách čekání některým cestujícím na nádraží začaly chodit esemesky, že jejich vlaky byly zrušeny. České dráhy neustále na světelné tabuli akorát zvyšovaly zpoždění, jako že by měly vlaky jezdit. Soukromí dopravci zareagovali. Někteří lidé odešli domů. Já jsem čekal, co se bude dít a zda ten vlak pojede, neboť jsem si říkal, že České dráhy mají asi nějaké spoje, které pojedou, když neustále pouze zvyšují zpoždění. Čili tady je něco špatného. Využívám i aplikace chytrých telefonů v rámci informací o zjišťování stavu dopravy, zpoždění apod. Žádné varování, že vlaky nepojedou. Dokonce když jsem to vzdal a paní mi nebyla schopna u pokladny říct, jestli vlaky jezdí, nebo nejezdí, protože tu informaci ani ona neměla, tak jsem si ještě v noci objednal jízdenku na ráno. Objednal a zaplatil pomocí internetové aplikace, která teoreticky už měla mít tu informaci a být zablokována s omluvou, že vlaky nejezdí. Ne, šlo to normálně. Koupil jsem si jízdenku na ráno. Když jsem ráno přijel, tak jsem zjistil, že bohužel vlaky nejezdí. Takže něco nefungovalo.

    A to, co nefungovalo, dle mého názoru souvisí s podstatně vážnějším problémem. Protože to, co teď můžeme probírat a nad čím se můžeme zamýšlet, může působit i úsměvně. Samozřejmě ne pro ty lidi, co chudáci trávili dvacet hodin ve vlaku, ale pro nás ostatní, které nepostihlo to čekání ve zmrzlém vlaku, to může být úsměvné. Co není úsměvné, je princip krizového řízení. Informace cestovaly. Železničáři, vlakvedoucí, obsluhy posílali informace a někde ty informace samozřejmě v průběhu toku informací končí. Tam někde má být dle správného krizového plánu člověk, který přijme rozhodnutí. Tento člověk na tomto místě dle mého názoru zklamal. On to rozhodnutí nepřijal. On ho možná odložil, vyhodnocoval, ale on v určitém okamžiku měl přijmout rozhodnutí, nést za něj zodpovědnost. Přijmout rozhodnutí v rámci krizového řízení. A já z tohoto pohledu vnímám velké poučení - a teď bych možná spíše vyzval nepřítomného ministra vnitra, aby začal činit a prověřil krizový plán českých železnic.

    Železnice neustále je strategický podnik. Dopravně strategický podnik. Přijde-li jakákoli - a nechci být poslem špatných zpráv - situace, a byli jsme toho svědky např. ve Španělsku, jakýkoli útok některých skupin na železnici, tato přírodní katastrofa je jasným signálem, že České dráhy nemají dobře zvládnuté krizové řízení. Vřele bych doporučil ministru vnitra provést hloubkovou kontrolu přípravy krizových plánů tady těchto liniových dopravců a obecně těch, kteří můžou být potenciálním cílem jakýchkoli problémů spojených s dnešní žhavou situací. Toto by mělo být alarmující, protože samozřejmě - zima, mrzlo dva dny, potom se vlaky rozjely a všechno plyne, jak má. Ale uvědomme si, v jakém světě momentálně jsme a co všechno na základě této skutečnosti nefungování krizového řízení a krizového plánu může v jiných situacích nastat. A tady toto mě nutí k zamyšlení - a tady bych požádal pana ministra, aby z titulu své funkce provedl hloubkovou analýzu toho, co se stalo, hlavně v krizovém řízení, teď nemyslím ty jednotlivé činnosti, které na té dráze byly, ale v rámci krizového řízení, přípravy krizových plánů a hlavně činnosti v rámci krizových plánů. Protože tady dle mého názoru zodpovědní selhali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, je potřeba si uvědomit, že každá věc něco stojí. Já za svého působení v Microsoftu jsem létal do Seattlu, kde jednou za dvacet let napadne pět centimetrů sněhu. Je to problém, je to kalamita, to město je paralyzováno, ale rozhodně kvůli tomu nenakoupí desítky pluhů a nestaví krizové řízení na to, aby se něco takového vyrobilo. Můžeme to samozřejmě udělat, ale bude to stát obrovské peníze.

    Internet je všemocný pán, ale neví, kdy rozmrznou dráty. Bohužel. Přetížená call centra v té situaci prostě musí existovat. Dají se vybudovat na velkou kapacitu, ale to není otázka malých nákladů. Krizové plány nebo oživování dieselových lokomotiv, nebo dokonce jejich skladování někde, aby byly použitelné v těchto situacích, prostě stojí obrovské peníze. A je potřeba si říct, jestli tahle země na to má, aby to řešila, nebo jestli bohužel ta kalamita, která naštěstí přichází velmi zřídka a je spojená také s určitými náklady, a ty jsou minimální proti tomu, kdybychom stavěli, udržovali, trénovali lidi a trénovali tento systém - je na zvážení, jestli něco takového má stavět, a samozřejmě i na zvážení ministra dopravy nebo ministra vnitra, jestli si toto dá do rozpočtu, protože ty peníze budou velmi vysoké. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému za jeho faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Já se víceméně chci ztotožnit se slovy pana poslance Pilného. To je skutečně pravda. Právě proto bych očekával - a ve vystoupení ministra dopravy mi chybělo - nějaký návrh opatření, tzn. co s tím budeme dělat. Já netvrdím, že se tady musí oživovat dieselové lokomotivy. Ale v okamžiku, kdy to nezmíní ministr dopravy, tak to začnou zmiňovat ve své tvůrčí iniciativě poslanci a začnou tady oživovat dieselové lokomotivy.

    Já jsem samozřejmě nečekal, že nám tady předloží nějaké kompletní řešení, a znovu lituji, že to padlo na hlavu nového ministra. Jeho první vystoupení ve Sněmovně je poměrně obtížný bod, kdy dostává v uvozovkách za uši za něco, co nezpůsobil. Proto bych byl radši, kdyby tady vystoupil třeba onen zmiňovaný premiér či vicepremiér.

    Opatření, které by se tady mělo zmínit, by nám skutečně mělo říct, jestli potřebujeme dělat krizové plány na situaci, která je tři dny v roce a byla by natolik drahá, že by se nám to nevyplatilo, anebo že je to nutné udělat. Tohle to bych očekával právě od ministra dopravy a věřím, že v budoucnu nás s takovým, řeknu, v uvozovkách krizovým opatřením seznámí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Dobrý podvečer, dámy a pánové, pane místopředsedo. Já bych úvodem chtěl poděkovat všem těm železničářům, kteří skutečně v té době dělali všechno, co mohli. Protože na železnici je opravdu řada dobrých poctivých lidí, kteří se snažili dělat maximum. Těm bych chtěl z tohoto místa poděkovat. To za prvé.

    Za druhé. Ano, došlo k neočekávané situaci, na kterou České dráhy nebyly připraveny, a je třeba si z toho vzít ne poučení, ale opravdu připravit systémové řešení. Já jsem si v této chvíli vzpomněl na povodně v roce 2002 tady v Praze, kdy bylo zatopeno 18 stanic, škoda 7 mld., a potom byly asi tři roky velké diskuse, kdo to zavinil, jestli Igor Němec jako tenkrát primátor města. Přehazovalo se to jak ping-pong a po třech letech to skončilo, vyšumělo to do ztracena. Ale nevyšumělo to do ztracena z pohledu, kdo je vinen, ale bylo z toho poučení, že byly přijaty systémové kroky, které v dnešní době již zabezpečují, že taková situace se nemůže opakovat. A já předpokládám, že jak nový ministr dopravy, tak nový ředitel Českých drah si z toho vezmou poučení a připraví systémové řešení, které uspokojí jak poslance, tak zejména naši veřejnost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Nejprve s faktickou poznámkou, která má přednost před přednostním právem, pan poslanec Leo Luzar, po něm s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji, pane předsedající. Vašim prostřednictvím ke kolegům, kteří hovořili o tom, že krizové řízení je drahé. Ano, stojí peníze, ale kdyby krizové řízení fungovalo, jak má, tak se dá předejít podstatně větším škodám na životech. A to je třeba si vždycky uvědomit. Po 11. září i v Americe pochopili, že i velmoc je zranitelná a že krizové řízení k něčemu funguje a něco říká. Strašně nerad bych, aby to skončilo na tom, jestli mají mít České dráhy dieselové lokomotivy, nebo nemají. Já si myslím, že o to tady vůbec nejde. Ale odhalila se slabina krizového řízení jednoho z vážných dopravců, který ovlivňuje dopravu a ekonomiku v této zemi. Krizové řízení v oblasti minimálně informační absolutně selhalo. Jsme tady svědky, a dneska už diskuse byla, v posledních čtrnácti dnech se tady točí diskuse kolem muničního skladu, kde také sehrála velkou roli informační blokáda, nebo chcete-li nedostatek informací, které by lidi uklidnily, popřípadě jim umožnily nějak reagovat. Toto je druhý případ v krátké době, kdy informace v informační společnosti 21. století nefungovaly tak, jak mají. Někdo by se na to měl opravdu zaměřit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Dovolte mi, abych reagoval na některé věci, které tady byly řečeny. Já jsem původně zamýšlel, že vystoupím až na konec, nicméně poznámek mám několik a rád bych na některé věci reagoval už teď.

    Za prvé. Chtěl bych říct na začátek jednu věc. Já tady nestojím proto, abych hájil, že České dráhy a SŽDC udělaly všechno správně. Já už jsem na prvních vystoupeních říkal, že s některými kroky nejsem spokojen, a na jednom z prvních vystoupení jsem se všem cestujícím omluvil, protože si myslím, že mohly zafungovat lépe. Na druhé straně si myslím, že musíme rozlišovat mezi dvěma pojmy. Jedna věc je krizová komunikace a jedna věc jsou krizové plány a to, jak byly realizovány. Z hlediska krizových plánů jak České dráhy, tak ŠŽDC mají své krizové plány a to, že kalamitu zvládly, ukazuje, že zafungovaly poměrně dobře. Druhá záležitost je, že komunikace Českých drah a řekl bych většiny státních firem není úplně ideální a je na ní potřeba zapracovat. Jenom bych rád reagoval na některé věci a pak se k té myšlence vrátím.

    Vypravování vlaků v době, kdy z dnešního pohledu bylo všem jasné, že to bude fungovat, je systém, který dneska funguje tak, že správce tratí, což je SŽDC, říká a uzavírá jednotlivé tratě. Pokud neuzavře trať, tak dost dobře provozovatel, což jsou České dráhy, si nemůže dovolit nevypravit vlak, protože si myslí, že trať bude průjezdná. V tomto okamžiku jsem informován, že byly pochybnosti, jestli pendolino dojede, ale bohužel SŽDC nezafungovala dostatečně rychle a nedala pokyn, aby nevyjíždělo.

    Co se týče vrácení jízdného, souhlasím s tím. Mám ve svých podkladech, že České dráhy jízdné a nebo část jízdného vracejí. Měli bychom být pružnější a měli bychom zafungovat lépe.

    Co se týče výběrových řízení, jak tady bylo řečeno, samozřejmě výběrová řízení budou pokračovat a já se hlásím k tomu, že tak, jak vláda nastavila plán liberalizace železnice, by měl fungovat.

    Co se týče návrhu opatření. Možná jsem to tady nezmínil dostatečně na začátek, očekával jsem, že o tom budu obsáhleji mluvit ve svém závěrečném shrnutí, nicméně se situací a s tím, co nastalo, nejsme spokojeni. Já tedy určitě ne. Měl jsem už debatu s Českými dráhami a budu pokračovat i v SŽDC. Musíme zpracovat návrh krizové komunikace, která bude reagovat na nastalou situaci. Pravděpodobně ani nepomůže se na takovouto krizovou kalamitu připravit nějak obsáhleji. Za prvé kvůli penězům, ale za druhé si uvědomte, že to je síťové odvětví. To, co se nám stalo, na jedné koleji nebo dvoukoleji stálo několik souprav za sebou. Kdybychom měli dvakrát nebo třikrát tolik dieselových lokomotiv, tak vlaky musí odsouvat jeden za druhým a stejně by to nepomohlo. Musíme být dobrý hospodář a nebudeme investovat tam, kde by věci nepomohly.

    Já za sebe, a už to tady zaznělo od některých z vás, si myslím, že pracovníci Českých drah udělali obrovský kus práce. Zabránili ještě větším škodám a byli schopni i lidi uklidnit. Problém je v komunikaci mezi SŽDC a Českými dráhami a ve zvyku, jak komunikujeme. SŽDC dávala informace, že další informace přijdou za dvě hodiny, něco přijde za další hodiny. Mně tam chyběla komunikace typu: cestující, jste ve vlaku, kde je teplo, kde máte světlo. Venku je opravdu kalamita, pro vás je bezpečné zůstat tady. Hydrometeorologický ústav neříká, že by se počasí mohlo dalších deset, dvanáct hodin zlepšit, prosím, buďte připraveni na to, že být tady ve vlaku je pro vás v současné době nejbezpečnější. Tímto způsobem bohužel nikdo nekomunikoval. Myslím si, že to je nefér vůči cestujícím a nefér vůči všem.

    Jenom takovou vsuvku. Já jsem jel v pátek z Prahy do Bratislavy a v neděli zpátky z Bratislavy do Prahy. Průměrné zpoždění bez kalamity bylo zhruba 40 minut. Není to dlouhá trasa a způsob, jakým jsme komunikovali jako České dráhy, já to beru na sebe, bylo: zpoždění je 40 minut, omlouvám se vám. Nic víc, nic míň. Já si myslím, že to není možné, že je potřeba na této věci pracovat. Takže bych chtěl ubezpečit všechny z vás, že ministerstvo jako zřizovatel a jako organizace, která řídí České dráhy i SŽDC, bude samozřejmě velmi dbát na to, aby udělalo všechno proto, aby krizové plány a hlavně krizová komunikacemi mezi těmito dvěma subjekty fungovaly co možná nejlíp. Na druhé straně musím upozornit, že musíme stále dodržovat princip, že jestliže České dráhy jsou dopravce a SŽDC je správcem sítí, tak to musí být rovnocenná komunikace vůči všem dopravcům, nejenom vůči Českým dráhám, takže budeme muset převzít i další subjekty a musíme být opatrní v tom, jak moc tyto dva subjekty spravovat, protože bych chtěl upozornit, že nemáme unitární železnici, už ji máme částečně liberalizovanou a jdeme směrem k celé liberalizaci.

    Takže bych chtěl jenom říct, že připomínky beru vážně a kroky, které se tady navrhují, se v podstatě chystáme udělat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Děkuji panu ministrovi dopravy. Ještě před řádně přihlášeným Miroslavem Opálkou s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. A...

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem věřil, že najdu -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, hned vám dám slovo. Jenom se ptám pana kolegy Benešíka, jestli bude faktická, nebo... (Faktická). Faktická, dobře. Děkuji. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem věřil, že se v rozpravě objeví téma, kde můžu kritizovat premiéra. Jsou to ty zmiňované soutěže.

    Pane ministře, vláda to odsunula, že se má začít až na podzim, respektive s jízdním řádem 2018/2019. Já vás žádám, a je to tak, aby to bylo dřív. Původně měli jezdit vítězové soutěže v prosinci 2014 trať Ostrava - Opava - Krnov - Olomouc. Já jsem rozhodl, protože z formálních důvodů bylo zrušeno výběrové řízení, že to dáme z ruky. Můj nástupce to prostě zrušil. Od té doby jak ministr Žák, tak ministr Prachař vždycky si vládou nechali posvětit další odklad. Takže ten plán sice existuje, ale je to prostě někde za čtyři roky a to mi přijde, že to tempo je prostě hrozně pomalé.

    Děkuji za to vysvětlení, ale tady předseda klubu Úsvit Radim Fiala říkal, že v pět hodin už v Olomouci nejely vlaky a o půl šesté byl vypraven vlak z Prahy do Ostravy. A já jsem asi pochopil, v čem je problém - ona ta trať není chápaná ani v těch číslech jako jedna. Takže pravděpodobně o půl šesté ještě bylo sjízdné Praha - Kolín, ale i kdyby to jelo do Olomouce, tak už se dál nedostane. Ten vlak prostě nesmí vyjet! A pak je to chyba SŽDC! Já myslím, že je třeba měřit všem stejně přísně. Prostě v okamžiku, kdy už v Olomouci nejezdily vlaky, tak se vypravovaly vlaky z Prahy do Ostravy. A jak by tam asi dojely? Možná by dojely do Olomouce, možná... a přesně to se stalo. A to je ten problém. A říkám ti na těch nádražích, když neodjeli, měli sice problém, ale je to lepší než zůstat v těch vlacích.

    Já jsem nevolal po žádných nových investicích, nákupu nových strojů. Podle mě se v té krizi ukázalo, kdo z řídících pracovníků zvládá krize a umí vydávat pokyny a umí komunikovat s cestujícími a kdo ne. Na to nepotřebujeme žádné stamilionové investice. Já nevolám po tom, abychom měli v každém nádraží na odstavné koleji připraveno deset dieselových lokomotiv, to nemá žádný smysl. Ale někteří konkrétní lidé selhali v komunikaci a klíčovým místem v tom problému jsou cestující. Na tom se shodujeme, že neměli kvalitní informace. A shodujeme se na tom, že za to nemohou ti lidé ve vlacích a obsluha vlaků. Na tom se všichni shodujeme. K tomu by měla směřovat debata i doporučení, případně usnesení. Věřím, že podpoříme plné odškodnění klientů. To je podle mě jediné smysluplné, co dneska může Sněmovna směrem k vládě udělat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Stanjurovi a kolega Benešík počká, protože elektronická přihláška má přednost, takže pan kolega Kasal s faktickou poznámkou také, ale s elektronickou přihláškou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Jen bych se k tomu krátce vyjádřil v poznámce, co se týká extrémnosti té situace. Já jsem daný den nejel vlakem, takže jsem měl asi výhodu. Nicméně jen bych chtěl sdělit, že mezi cestou z Pardubic do Prahy, kdy jsem jel autem, tak za tu dobu mi namrzlo auto tak, dokonce přední sklo a na zrcátkách bylo přes centimetr ledu, že když jsem přijel sem na parkoviště, tady v Praze se vůbec o ničem nevědělo, tak to auto bylo zcela namrzlé, jako když jsem přijel ze Sibiře. Tím chci jenom říct, že samozřejmě informovanost je důležitá a tam byla určitě chyba. Ale opravdu chci upozornit na extrémnost té situace, kdy namrzání bylo velmi rychlé a v některých fázích i hydrometeorologický ústav nestíhal. I když jsem poslouchal, že v Olomouci je namrzlo, tak po cestě už bylo dávno tady k Praze taky, a přitom to nebylo ještě i sdělovacími prostředky dáno. Tak to jenom k vysvětlení situace.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Kasalovi i za dodržení času k faktické poznámce. Pan kolega Benešík s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem chtěl říct, že jsem ten den vlakem nejel. Já vlakem do práce do Prahy nejezdím, protože trať k nám ještě nedorazila. My se tady bavíme poměrně dlouho o tom, že jednou za 40 let zmrznou dráty a je z toho problém. Je to tak. Já ten problém nezlehčuji. Věřím tomu, že pan nový progresivní ministr se ze situace poučí a že přijme opatření k tomu, aby se podobným situacím pokud možno v co největší míře předcházelo. Jen bych chtěl v této souvislosti zmínit jednu věc. Jsou tisíce řidičů, a já bohužel mezi ně patřím také, kteří z už uvedených důvodů nemohou do Prahy a z Prahy jezdit vlakem. Jezdí autem. A na D1 podobné kalamity zažíváme téměř denně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Benešíkovi. Nyní ještě faktická poznámka pana kolegy Birkeho a potom řádná přihláška pana poslance Opálky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající, budu opravdu krátký. Ale jak poslouchám příběhy jednotlivých poslanců z daných regionů, tak mi dovolte opravdu, abych řekl taky jeden příběh. Musím říci, že skutečně, a teď mluvím jako starosta, ono to fakt zmrzlo za 25 minut. Paradoxem je to, že to zmrzlo ne v celé České republice, protože třeba deset kilometrů od mého města nebylo nic, bylo sucho. Chci říct ale jednu důležitou věc. Za prvé to zvládli určitě starostové kromě železničářů, protože ti zcela určitě měli informace jako první právě hydrometeorologického ústavu. Ale co je taky důležité, tak pan ministr, aby neměl pocit, že dostává skutečně za uši tady za něco, co nezpůsobil, ale tak to není vůbec chápáno v žádném případě, tak chci říci, že tentokrát jestli z mého pohledu aspoň, tak to zvládli cestáři. Problém je v jedné věci, že máme na komunikacích tolik kamionů, že kamiony cestáře nepustily na to, aby mohli posolit komunikace první a mezinárodní třídy. Děkuju.

    A poslední věc jenom, co chci říci, my jsme dokonce museli zavřít i schengenskou hranici. Takže to jenom abychom dokreslili situaci, která je, to byl přechod do Polska. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Birkemu za faktickou poznámku a nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Miroslav Opálka. Připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, v tomto volebním období se přihlásit řádnou přihláškou do obecné rozpravy je skoro jako jet vlakem 1. 12. Takové nadužívání přednostních práv a faktických poznámek, které je neseriózní ke kolegům, kteří čekají ve frontě, si myslím, že je taky určitá kalamita této Poslanecké sněmovny. Ale k věci.

    Strávím týdně na dvou cestách dvakrát čtyři hodiny, to je osm hodin ve vlaku. To je za měsíc 32 hodin a to nepočítám zpoždění a ztracené přípoje. Za tu dobu jsem už zažil ledasco, ale tentokrát mi cesta z 1. na 2. prosince trvala z Opavy do Prahy 26 hodin. Dovolte mi, abych se zmínil o tom, co vše ji provázelo, protože dokreslí to, o čem se tady hovořilo. Nejde vůbec o počasí, nejde vůbec o techniku, jde o krizový informační dispečink. Ten neexistuje. Ten není, a pokud je, tak ten člověk by už tam dneska neměl sedět.

    Víte, v roce 1997 jsem v Opavě zažil velkou povodeň. Ty zmatky, které kolem toho vznikly, a myslím, že by o tom mohl hovořit kolega Klučka, který se snažil to potom na magistrátě nějak krizově taky řešit, vedly aspoň k tomu, že se vytvořil Integrovaný záchranný systém. Ono se za pět roků v roce 2002 v Praze ukázalo, že to zas tak moc nefunguje, ale přesto jenom ta informace z meteorologických stanovišť na obce, kraje a ministerstva nějakým způsobem fungovala. A já si myslím, že to je přesně ten moment, kdy Ministerstvo dopravy, protože kdo jiný by měl zvážit, jakým způsobem Správa železniční dopravní cesty Českých drah s meteorologickými stanicemi a dalšími zainteresovanými institucemi vytvoří nějaký krizový informační dispečink, který bude vědět, co má dělat s informacemi, které k němu v krátké době připlynou, protože pak by se nemohlo stát to, co se stalo mně.

    Jezdím většinou v neděli nebo v pondělí vlakem Kysuca. Kdysi to byl rychlík, teď z toho udělali "écéčko", nic se nezměnilo, akorát že z toho vyřadili vůz první třídy a z bufetového oddílu udělali první třídu. To vám přeju zažít, ty čtyři hodiny cesty, když si nemůžete přehodit ani nohu přes nohu, protože jsou tam stolíky k jídlu a ne k tomu, abyste tam čtyři hodiny seděli. Ale to asi není předmětem toho, co chci říci. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Slova se ujme Ludvík Hovorka a připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říct, že skutečně za situaci která nastala, to znamená mimořádné nepříznivé klimatické podmínky, určitě nikdo nemůže, ale společným jmenovatelem krizové situace na dráze byla neinformovanost, neexistovalo spojení, bez spojení nebylo velení, nefungovalo krizové řízení, chyběly prostředky náhradní přepravy. Zjistil jsem, že České dráhy mají v podstatě na dálkovou dopravu deset funkčních dieselových lokomotiv pro celou republiku. Myslím, že pokud se někdo honosí názvem národní dopravce, pak musí mít funkční krizové scénáře a rovněž musí mít náhradní prostředky na zajištění přepravy při mimořádných situacích, a to nemusí být jenom námraza, může to být rozsáhlý výpadek elektrického proudu, potrhání trolejí ve větším rozsahu apod.

    Pokud je kalamitní situace, rovněž není možné pouštět vlaky na obsazenou trať a ucpanou trať. Měl jsem tu zkušenost, že jsem cestoval z Uherského Hradiště do Prahy 19 hodin. To, že je něco v nepořádku, jsem zjistil, když jsem si chtěl koupit místenku na pendolino a v Uherském Hradišti mi paní jenom s úsměvem řekla, že mi to neprodá, že asi to mé pendolino nestihneme. V Otrokovicích jsme stáli asi hodinu a potom nás zavezli někde před Přerov. Tam jsme zůstali stát, od deseti hodin vlak přestal topit a průvodčí se snažil, chodil každou hodinu a říkal, že si myslí, že za hodinu už pojedeme. Potom oznámil, že nás asi odtáhnou zpátky do Hulína, aby nás vytopili, ale nakonec přijela dieselová lokomotiva a o půl třetí ráno nás dovezla do Přerova. Tam nám řekli, že si můžeme vzít taxík do Olomouce, tak jsme přejeli do Olomouce taxíkem a tam jsme čekali dál, protože nikdo nebyl schopen říct, kdy co pojede. Vůbec nikdo nevěděl, kdy co konkrétně pojede. U vlaků, které se objevovaly, naskakovala informace: nejede, nejede, zrušen a zhruba, já nevím, tisícovka a možná více lidí čekalo na to, co se bude dít. První vlak, který vyjel z Olomouce, resp. už předtím někde z Bohumína, byl IC vlak 540 Hutník s hodinovým zpožděním, který nás potom nakonec ve 12 hodin druhého dne dovezl do Prahy.

    Skutečně si myslím, že řadoví zaměstnanci za to nemohli, ale oni neměli informace. Dokonce když jsem žádal o nějaké informace k tomu Hutníku, tak mi řekli: On stejně nepojede až do Prahy, protože za Zábřehem zcela určitě padají stromy a on se dál nedostane. Ten vlak se dostal až dál do Prahy. Lidé na přepážkách telefonovali na dispečink, ale pochopitelně nemohli se dovolat dispečerovi, protože jeden dispečer v Přerově nemůže obsáhnout všechny telefony, které na něj směřují.

    Takže tady já vidím cestu k nápravě, to znamená v zajištění kvalitního krizového řízení a samozřejmě zajištění i těch prostředků, a to myslím zcela vážně, protože České dráhy se v minulosti zbavily velkého počtu dieselových lokomotiv. Uznávám, že je asi neekonomické zajišťovat dieselové lokomotivy pro celou republiku, ale myslím si, že České dráhy jako mateřská firma má smlouvy třeba s ČD Cargo apod. a musí umět zajistit náhradní přepravu, náhradní trakci v dohledné době. A tady si myslím, že je úkol pro Ministerstvo dopravy, a proto jsem si připravil i návrh usnesení k tomuto bodu, který má tři části. Je to:

    Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby prostřednictvím řídicího výboru Českých drah, a. s., uložila Českým dráhám, akciové společnosti:

    1. zajistit dostatečný počet dieselových lokomotiv pro zajištění nouzového provozu dálkové dopravy pro vlaky kategorie EC, IC, expres a rychlík při nepříznivých klimatických podmínkách a rozsáhlých výpadcích elektřiny; ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, který se přihlásí, protože je přihlášen do podrobné rozpravy, k tomuto návrhu na usnesení.

    Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa, pak bude pokračovat pan kolega Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Vážené kolegyně, kolegové, nezlobte se, ale myslím, že těch příběhů o tom, jak kdo cestoval vlakem, už tady bylo hodně a každý z nás má nějakou zkušenost. Vraťme se k tomu, co projednáváme. Pokud máte návrhy na usnesení, s tím asi problém nemáme, ale tady plyne čas naprosto zbytečně. Utrácíme tady čas. Máme projednávat, máme se dostat k jiným závažným bodům. Prosím vás, už ne příběhy o tom, jak jste cestovali vlakem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Chalupovi, ale vyhovět mu jistě může málokdo, protože samozřejmě každý, kdo bude hovořit k tématu, těžko mu mohu vzít slovo, pokud mluví k té situaci, která je předmětem jednání Poslanecké sněmovny.

    Nyní tedy pan kolega Klučka a připraví se pan kolega Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Prostřednictvím vás vyřiďte kolegovi Chalupovi, že ho potěším. Nebude to příběh o tom, jak jsem cestoval vlakem, protože já jsem dojel skutečně ve tři čtvrtě na pět do Prahy pendolinem a neměl jsem ten problém, který jste měli vy ostatní.

    Vždycky, když někdo navrhne tento bod jednání Poslanecké sněmovně, když se má projednávat velmi aktuální situace kolem krize, která vznikne kupříkladu na dráhách, jak ji dneska nazýváme, respektive možná nás čeká tento týden ještě jednání o muničních skladech, tak se trošku hrozím toho, z jakého informačního zdroje vycházíme, co všechno o té situaci víme, nakolik jsme schopni objektivně posuzovat jevy, které s takovou situací jsou spojené.

    Jsem podjatý. Já jsem oblast krizového plánování vystudoval. Jsem podjatý, trošku víc možná tomu rozumím než někteří ostatní. Troufnu si říct, že krizové plánování existuje na Českých dráhách, že se zpracovávají jednotlivé situace. Ale taky vím dneska, že praktická zkušenost z ledové kalamity ukazuje, že nefunguje tato oblast tak, jak možná byla naplánovaná, že přináší s sebou obrovská rizika. Podotýkám rizika z ledové kalamity. To ještě neznamená, že nastávají rizika ohrožení zdraví, životů a majetku občanů, což je jedno ze základních kritérií, které v oblasti krizového plánu sehrává velmi významnou roli. A když zahrnujeme do celého krizového plánu celou součást integrovaného záchranného systému. Já nevím, nakolik byla propracovaná, nebo nebyla propracovaná kalamita tohoto typu, ale mohu vám dneska zcela jednoznačně říci, že dráhy a celá naše společnost zažily malý blackout v přímém přenosu. To ještě ta elektrika šla, ale zůstala stát. Sto tisíc lidí, nebo jak se to odhaduje, se dostalo do situace, která není normální, do určité nejistoty. Nevěděli, co mají dále plánovat.

    Přiznali jsme tady, že nefungovala komunikace. To není, prosím, zvláštní oblast krizového plánování - komunikace. To je součást krizového řízení. Já nevím, jestli jednal krizový štáb na Českých dráhách a řešil kolektivně tenhle ten problém. Jestli existuje něco, co sdružuje Správu železniční cesty a dráhy a sdružuje České dráhy společně v jakémsi subjektu. Já to nevím, a proto také nechci v daném okamžiku hodnotit něco, jestli bylo nebo nebylo správně uděláno.

    To, co jsme tady dneska slyšeli, a to zase prostřednictvím pana předsedajícího pro pana ministra, to jsou cenné poznatky, zkušenosti z toho, jak to přímí účastníci zažili, jak to zažili na sobě. Já bych jenom poprosil, aby pohled do budoucna, který by měl napravit celou tu situaci a zabývat se i tím, že může dojít v celé ploše drážních cest v České republice k takové krizi, která bude kupříkladu znamenat i to, že budeme stanovovat evakuační centra, že budeme tu součást integrovanou záchrannou prostě potřebovat, tak abychom ty lidi dostali do objektů, z nichž se budou moci postupně dostat do svých domovů, když už nebude dráha fungovat.

    A ten blackout, to je strašná věc. Já vás s tím dneska nebudu obtěžovat, ale je zpracován po jednotlivých hodinách, dokonce i minutách, abyste věděli, co všechno přestane fungovat. Tady teď nám přestala fungovat jenom doprava, ale tam nám přestane fungovat úplně všechno, kupříkladu včetně mobilních telefonů. Tyhle situace musí být v tom krizovém plánování propracované. A já bych poprosil obecně, aby všichni, kdož dělají v této oblasti, dělali tak poctivě a profesionálně, aby pak občané skutečně tu ochranu v dané situaci cítili.

    Děkuji moc. (Potlesk v řadách poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Václavu Klučkovi. Poslední řádně přihlášený je pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Děkuji.

    Teď se jeden z mých kolegů poslanců ptal, jestli to mám dlouhé - tak odpovím jemu i vám, že nemám. A už budu velmi stručný, já to trochu odlehčím. Poprosím vás opravdu o stručnost. Teď jsme se dozvěděli už téměř od poloviny Sněmovny, kdo kdy cestoval vlakem a jak to na něj dopadlo. Při vší úctě, kolegyně a kolegové, chápu to a rozumím tomu, ale chci se zastat jak pana ministra, který je zde v nové funkci prvně, taky Českých drah. Ta situace byla skutečně mimořádná, extrémní, nečekaná. A to, s čím mohu souhlasit, tak jsou jisté potíže v komunikaci, jak už bylo řečeno, vlastně se budu opakovat, mezi SŽDC a právě oním dopravcem.

    Jenom chci říct, jsme s kolegy hospodářského výboru letos byli na dvou studijních cestách právě k železnicím a k veřejné dopravě, jednou to bylo ve Švýcarsku, jednou ve Španělsku, a to je skutečně vzor, který má ambici, aby byl naším cílem, abychom se mu jednou přiblížili. V obou těchto zemích mají centrální dispečink, kde z jedné místnosti, která má rozměr čtvrtiny tohoto sálu, jsou schopni řídit prakticky celou svoji zemi, celou republiku na dálku, mají okamžitě o všem přehled. Vím, že řadu z vás doprava zajímá, ale určitě nejste odborníci až do detailu.

    V těch západních zemích používají technologie, jako je tzv. GSM-A, tedy GSM pro železnici, kdy každý strojvedoucí je v okamžitém přímém spojení s oním dispečinkem. To jsou věci, o kterých dnes si stále jenom vyprávíme, ale ještě se v České republice nestaly, nebo se realizují pouze nějakým experimentálním způsobem na koridorech a ne na ostatních tratích.

    Tak já vás chci za koalici, za vládní poslance, za hnutí ANO ubezpečit o tom, že o těchhle věcech víme. Tyhle věci chceme ambiciózně řešit, chceme se jim věnovat. Podle nějakého politického klíče jsme i ve Státním fondu dopravní infrastruktury, ať už ve výboru, nebo v dozorčí radě. A já tady chci veřejně chci panu ministrovi nabídnout, že tyhle věci právě ve financování v SFDI budeme hlídat a budeme vyvíjet tlak na to, aby právě komunikace, ta technologie byla právě co nejrychleji instalována, aby je ten Správce železniční dopravní cesty mohl využívat.

    Závěrem svého vystoupení určitě nemířím na České dráhy, ale právě na SŽDC a na onu komunikaci, která je určitě lopotná a někdy těžkopádná, a máme tady dramaticky co zlepšovat. Věřím, že to právě bude téma pro řídicí výbor, s kterým pan ministr jistě bude jednat, ale chci vás poprosit a varovat před tím, abychom tu přijímali usnesení ve smyslu nařízení pořízení dieselových lokomotiv. To mi věřte, to skutečně není cesta. Nemohou mít České dráhy někde v depech po republice v uvozovkách nastartované dieselové lokomotivy s plnými nádržemi, jestli náhodou opět někde nedojde k námraze. To prostě není cesta a bylo by to naprosto nesmyslné opatření.

    A to je vše, děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Mám před sebou tři faktické poznámky. První faktická poznámka je pana poslance Laudáta, připraví se pan kolega Adamec a kolega Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Když už tady padlo něco o fondu, tak si je, pane ministře, pohlídejte, oni to dopracovali tak daleko, že nebyli ani usnášeníschopní a něco vyřizoval hospodářský výbor za ně, což tady nemá precedenčně... a je z toho vymlácená opozice, asi se někomu hodí, že tam nejsme. To za prvé.

    Za druhé. Platí to, co tady říkal pan kolega Klučka. Vláda, já budu trošku ostřejší, zatím asi příliš nemaká na krizových scénářích. Materiál, který nevím kdo spáchal, o krizovém řízení, o kritické infrastruktuře, tak to jsou bláboly, nebo aspoň ta verze, kterou já jsem viděl. Doufám, že mají možná nějakou dokonalejší, utajenou. A myslím si, že jestli tam něco v té neoficiální nějaké pracovní verzi bylo totálně pomíjeno, tak to byly právě dopravní sítě. Ty byly velice mizerně tam specifikované. Tam se to redukovalo na nějaké pro mě záhadné potraviny, něco kolem energetiky, něco velice málo, ale zjevně to dělali lidé, kteří nevědí vůbec, jak funguje život. A větší například městská aglomerace. Takže tam je možná nějaký klíč. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní pan poslanec Ivan Adamec, připraví se Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, já se omlouvám některým kolegům za to, že jsem se přihlásil. Nebudu jezdit po Čechách ani v kalamitě, ale po Švýcarsku. Vyprovokoval mě k tomu kolega Kolovratník, když tady porovnával něco neporovnatelného, protože shodou okolností, víte, jestli chceme být jako ve Švýcarsku, tak je potřeba říct to úplně na sto procent. V tom případě nesmíme být v Evropské unii, protože tam ta dráha, ty koleje jsou spravovány trošku jinak. Tam prostě není oddělení kolejí od dopravců. Tam co kolej, tak jeden dopravce. A to si myslím, že je potřeba tohle poctivě říkat, a když máme mít nějaký vzor, tak si musíme uvědomit souvislosti, že my v té Evropské unii jsme a nikdy železnice jako ve Švýcarsku mít nebudeme. A to nemluvím o dalších věcech, jako jsou jejich podmínky pro tu železnici, které jsou výrazně lepší než pro automobilovou dopravu vzhledem k geomorfologii Švýcarska. Takže já bych prosil přesně to říkat, protože skutečně tam je to trošku jinak.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Slova se ujme pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se také k faktické poznámce ještě pan kolega Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já bych rád vaším prostřednictvím také kolegu Kolovratníkovi řekl, že v tom návrhu usnesení je zajištění dostatečného počtu lokomotiv, a to nemusí být tak, že lokomotivy musí být nachystané, nastartované v depech. Tam se jedná o smluvní vztahy, které jsou mezi Českými dráhami matkou a například Českými dráhami Cargem. Já jsem také uvedl, že České dráhy měly velké množství dieselových lokomotiv a ty poměrně za nízkou cenu prodaly dalším dopravcům, kteří běžně pod elektrickou trakcí provozují přepravu nákladů dieselovými lokomotivami. A to jsem uvedl v souvislosti, že pokud se někdo honosí názvem národní dopravce, tak by měl umět zajistit provoz i v takové krizové situaci. Já si myslím, že krizové situace se dříve zpracovávaly poměrně obsáhle a rozsáhle a není důvod pro to, aby v současné době zpracované nebyly. To znamená, může nastat rozsáhlý výpadek proudu, může podobná situace, když bývají teplejší zimy, nastat opakovaně, a proto by měla být možnost, jak dopravit cestující přes republiku. A nejenom ty naše, ale i ty, kteří cestují mezinárodně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Zatím poslední faktická poznámka pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já se moc omlouvám a nechci zdržovat politickým hašteřením, ale prostřednictví pana předsedajícího pro kolegu Adamce. Byli jsme také ve Španělsku a Španělsko je v Evropské unii, má to oddělené stejně jako my a funguje to. Takže tím vzorem může být třeba Španělsko.

    A poslední douška. Byli jsme tam dokonce za vlastní peníze, protože organizační výbor nám zatípl tuto cestu, ale to už je pod čarou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: My jsme vám přáli, někteří, tu cestu do Švýcarska, protože myslím, že byla důležitá, ale organizační výbor je kolektivní orgán a samozřejmě jeho rozhodování je svéprávné.

    Nyní tedy jsme vyčerpali rozpravu obecnou. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo pana ministra po obecné rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych vás chtěl ujistit, že beru tu debatu tady vážně. Myslím, že tady padla spousta zajímavých věcí. Je pro nás ponaučením to, co tady zaznělo. My se musíme podívat opravdu na krizové plány a hlavně na krizovou komunikaci. To určitě uděláme. A hlavně mým cílem, chtěl bych vás ujistit, bude udělat z národního dopravce firmu, která bude vidět zákazníka na prvním místě a bude se k němu podle toho chovat, což ne vždy vidíme, a máme určitě desítky, možná stovky příkladů.

    Ještě bych chtěl říct panu poslanci Stanjurovi, že určitě nebudu brzdit a nebudu dávat návrhy na zpožďování liberalizace a podívám se, jestli to nemůžeme urychlit.

    Co se týče počtu lokomotiv a dalších věcí, nevím, jestli to opravdu patří do usnesení, nicméně my se tím počtem zabýváme. Já bych jenom chtěl možná dvě poznámky. České dráhy se zbavily spousty dieselových lokomotiv, ale chtěl bych upozornit, že ty nemohly stejně osobní vagony vozit, takže tam je mezi tím rozdíl. A ještě bych rád zdůraznil, že opravdu České dráhy měly připraveno asi deset krizových lokomotiv, všechny zafungovaly a fungovaly docela spolehlivě. Snad to i stačilo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Otevírám podrobnou rozpravu a do ní se hlásí pan Zbyněk Stanjura jako zpravodaj tohoto tisku.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se jenom odkazuji formálně na návrh usnesení, o kterém jsem mluvil v obecné rozpravě. Pak po ukončení podrobné rozpravy ho tu zopakuji. Jenom se chci zeptat pana předsedajícího, pana místopředsedy, jestli má i zpravodaj závěrečné slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě, po podrobné rozpravě.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. To mi stačí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní v podrobné rozpravě pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já se chci jenom odkázat na znění pozměňovacích návrhů, které jsem přednesl v obecné rozpravě. Tímto se k nim hlásím a chci, aby se o nich hlasovalo jednotlivě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Ptám se, kdo další do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr už ne. Zpravodaj ano. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já jsem nečekal tak dlouhou rozpravu, nicméně mám prosbu. Nám se občas stane, že z vážného problému pak uděláme karikaturu. Tak bych poprosil kolegy, kterým rozprava připadala dlouhá, aby to nekarikovali na tom, že jsme se bavili o tom, jak poslanci jeli do Prahy. To nebyl důvod, proč jsem ten bod navrhl, a to taky nebyl důvod, proč většina Sněmovny, naprostá většina Sněmovny vyhověla tomu mému návrhu. Tím důvodem byly desetitisíce cestujících, které zůstaly buď ve vlacích, nebo na nádraží. Fakt, aby to byla karikatura, kdo z kterého klubu popsal svoji cestu, to by mě moc mrzelo, nebylo by to spravedlivé a pak ten bod byl úplně zbytečný, kdyby tohle byla zpráva z tohoto bodu.

    A já s panem kolegou Kolovratníkem vycházím velmi dobře, nicméně musím říct, není třeba chránit ministra, protože to není kritika ministra. Není třeba. Pak ty politické proklamace bylo takové jakési předvolební heslo, jak hnutí ANO tam udělá pořádek, a chci říct, že už skoro krok vládnete, tak už možná nějaký výsledek by to mohlo být, když už do toho taháte politiku. Já jsem do toho politiku nechtěl tahat. A chci připomenout jako zpravodaj, že máme celkem pět návrhů usnesení. Vládní poslanci navrhli čtyři a opoziční jeden návrh usnesení. Tak jenom abychom věděli, když posuzujeme opozice, koalice, kdo co navrhuje. To je ze závěrečného slova všechno.

    Chci říct jenom panu místopředsedovi, že máme celkem pět návrhů usnesení. Navrhuji, abychom o každém z nich hlasovali zvlášť. Nejprve o tom mém a pak postupně o čtyřech návrzích, které přednesl pan poslanec Hovorka. Mám je všechny v písemné podobě a vždycky bych je přečetl před tím hlasováním, protože je nemají k dispozici jednotliví poslanci. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokud závěrečné slovo skončilo, budeme rozhodovat hlasováním k návrhům jednotlivých usnesení. Pan zpravodaj řekl, jakým způsobem budeme organizovat. Má někdo výhradu proti tomu postupu, který pan zpravodaj navrhl? Není tomu tak. Můžeme tedy postupovat tím způsobem, který pan zpravodaj navrhuje.

    Prosím, můžete začít, pane zpravodaji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nejprve budeme hlasovat o návrhu usnesení, které jsem přednesl já. Já ho zopakuji: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zajistila plné odškodnění klientů Českých drah postižených námrazou a ledovkou ve dnech 1. až 3. prosince 2014." Moje doporučení je kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan ministr - stanovisko?

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Mé doporučení je záporné s tím, že ale chci v rámci Českých drah vyhovět.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Slyšeli jsme návrh usnesení a doporučení.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 74. Ptám se, kdo je pro ten návrh usnesení. Pardon! Dobře, prohlašuji hlasování číslo 74 za zmatečné. Nejdřív vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. A jakmile se počet přítomných v sále ustálí, tak budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení.

    Hlasování číslo 75, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 75. Z přítomných 163 pro 61, proti 55. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Další návrhy jsou pana poslance Hovorky. První návrh: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby prostřednictvím řídicího výboru Českých drah uložila Českým dráhám, akciové společnosti, zajistit dostatečný počet dieselových lokomotiv pro zajištění nouzového provozu dálkové dopravy pro vlaky... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Klid prosím! Pokračujte, pane zpravodaji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já fakt počkám, to se nedá... (Hlas ze sálu: To se nedá poslouchat!)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych prosil jednotlivé kolegy poslance a poslankyně, aby mluvili, jenom když je jim uděleno slovo. Ti, kteří nemají zájem o projednání tohoto bodu, mohou odejít do předsálí. Je to jejich svobodná vůle.

    Pokračujte, pane zpravodaji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: V rámci koaliční spolupráce je třeba říct, že poslanci sociální demokracie křičí, že se nedají poslouchat návrhy jejich koaličního partnera. Já za to nemůžu, že jsem zpravodaj. Vyřiďte si na nějaké koaliční radě nebo někde jinde a nepokřikujte na mě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak prosím o návrh, pane zpravodaji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Zajistit dostatečný počet dieselových lokomotiv pro zajištění nouzového provozu dálkové dopravy pro vlaky kategorie Eurocity, Intercity, expres a rychlík při nepříznivých klimatických podmínkách a rozsáhlých výpadcích elektřiny. Mé stanovisko je záporné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální. Hlasitá reakce v sále, lze rozeznat i smích.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 76 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 76. Z přítomných 166 poslanců pro 15, proti 106. Návrh nebyl přijat. Prosím o další návrh.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Další navržené usnesení, to uvození je úplně stejné, nebudu ho číst. Ukládáme vládě prostřednictvím předsedy výboru prověřit připravenost Českých drah na zajištění provozu při mimořádných situacích a nepříznivých klimatických podmínkách. Moje stanovisko je neutrální.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.) Ano.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 77 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 77. Z přítomných 167 pro 118, proti 2. Návrh byl přijat. Další návrh?

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Za třetí, zajistit provoz krizového štábu a přiměřeného krizového hlasového centra při mimořádných situacích pro zajištění informovanosti zákazníků i personálu Českých drah. Neutrální stanovisko.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 78 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 78. Z přítomných 167 pro 58, proti 6, návrh nebyl přijat. Prosím další.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Poslanecká sněmovna současně žádá vládu, aby přehodnotila přiměřenost výše odměn vrcholového managementu Českých drah v návaznosti na dosahované výsledky Českých drah v osobní a nákladní dopravě. Mé stanovisko je záporné, protože to je věc exekutivy, a ne Sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 79 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 79. Z přítomných 167 pro 78, proti 21. Návrh nebyl přijat.

    Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. A pan zpravodaj tentokrát v roli předsedy poslaneckého klubu se hlásí s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dovolte mi krátký komentář k výsledkům hlasování. Začali jsme tak vstřícně, říkal jsem, že to nepadá na hlavu pana ministra. Nicméně podle mě neuvěřitelné rozhodnutí Sněmovny, která nechce odměnit klienty, a hlasují proti na doporučení pana ministra, už padá na jeho hlavu. Skoro polovina Sněmovny chtěla řešit platy tří členů představenstva Českých drah. Proč ne. Ale na ty desetitisíce zákazníků, kteří budou byrokraticky složitě žádat o peníze a nedostanou je zpátky v plné výši, kašlete! To je výsledek našeho jednání. To kdybych věděl, tak jsme ten bod nemuseli ani projednávat! (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS za jeho vystoupení. Jsme mezi body, ale s přednostním právem se hlásí předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já mezi body, protože jinak nemám šanci, jsem chtěl zareagovat na pro mě velmi pozoruhodné stanovisko pana ministra dopravy k prvnímu hlasování, které navrhl pan předseda Stanjura.

    Prosím, ještě jednou, pan ministr dopravy řekl: Jsem proti tomu, aby to řešila vláda, ale v zásadě vám slibuji, že v rámci Českých drah to nějak udělám. Mě by strašně zajímalo, jak by to chtěl nějak udělat, protože pokud vím, podle platného zákona lex specialis o dráhách České republiky dráhy řídí řídicí výbor, dohlíží na něj dozorčí rada, a pan ministr dopravy, pan Ťok, není členem ani řídicího výboru ani dozorčí rady. Ale stejně nám říká, že to prostě nějak, nějak udělá. A já mu věřím. Bereme na vědomí, že pan ministr dopravy je připraven makat a po vzoru svého předsedy strany chodit mimo zákon a v rozporu se zákonem to nějak udělat.

    Tímto vyjádřením, pane ministře, jste přebral politickou odpovědnost za vše, co se v Českých dráhách stane. Až se tam stane cokoliv a vy řeknete, že za to odpovídá řídicí výbor, generální ředitel nebo dozorčí rada, prosím pěkně, my vám to nebudeme věřit, protože teď jste nám řekl, že vy to prostě vždycky nějak uděláte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Poznámka pana předsedy klubu TOP 09 vyvolala žádost pana ministra dopravy - ne. Tak dobře. Nehlásí se s přednostním právem. Zato se hlásí s přednostním právem předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já si vzhledem k pokročilé hodině a mnoha bodům, které máme dnes projednat, dovoluji navrhnout, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. hodině.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, to je před blokem zákonů vrácených Senátem a předložených kraji, které jsem chtěl zahájit. Procedurální návrh rozhodneme bez rozpravy.

    Hlasujeme o návrhu jednat dnes po 19. hodině meritorně o zákonech do 21 hodin.

    Zahájil jsem hlasování číslo 80 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 80 z přítomných 166 pro 82, proti 33, návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy dnes jednat podle zatímního rozhodnutí do 19 hodin, pokud se nenajde někdo, kdo bude chtít zpochybnit své meritorní hlasování z důvodu rozdílu mezi svou vůlí a zápisem o výsledku v elektronické podobě.

    Pan poslanec Váňa. Ne, pan poslanec Velebný se hlásí. Omlouvám se, i kolegovi Váňovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Vážené kolegyně a kolegové, hlasoval jsem pro, ale objevil se mi křížek, takže zpochybňuji hlasování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Námitka proti elektronickému zápisu o výsledku hlasování byla přednesena bezprostředně. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami a na základě žádosti pana poslance Velebného budeme znovu hlasovat o procedurálním návrhu předsedy klubu sociální demokracie o dnešním jednání po 19. hodině. Počet přítomných se ustálil.

    Zahajuji hlasování číslo 81, kde rozhodneme o námitce. Prosím, kdo je pro přijetí námitky pana poslance Velebného? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 81, z přítomných 164 pro 157, proti nikdo. Námitka byla přijata.

    Budeme tedy opakovat hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Sklenáka, a to v hlasování 82, které jsem zahájil. Kdo je pro jednání o zákonech meritorně i po 19. hodině? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 82, z přítomných 163 pro 85, proti 42, návrh byl přijat.

    Ještě se hlásí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, takže nebudu konstatovat výsledek hlasování. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych poprosil vládní činitele, aby vzkázali ministrovi bez práce, který tu dnes není, který na 19 hodin sjednal jednání k Ústavě, že jednání tedy prostě nebude. Nic víc, nic míň. Příště, když nějaký ministr chce jednání, tak by mohl ten den alespoň strávit s námi. Navíc nemá žádné ministerstvo, které by řídil, ale přitom svolal jednání dnes deset minut po 19. hodině. To fakt nebude. Ať sem ani nejezdí, když už doteď nepřijel. (Potlesk převážně z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tento vzkaz pravděpodobně ze stenozáznamu mu bude přečten. Ještě předseda klubu TOP 09. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jen reflexe toho, co řekl pan poslanec Stanjura. Já bych nepospíchal. Nevzkazujte nic panu ministrovi bez práce, já si myslím, že to jednání klidně může být. Nejsem si jist, jestli budeme jednat v 19.10 hodin.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nemohu vám dát, pane předsedo výboru, slovo, protože mají slovo jen ti s přednostním právem. Jsme mezi body. Nikdo s přednostním právem se nehlásí. Dovolte mi, abych předtím, než zahájíme blok zákonů vrácených senátem, vám navrhl na žádost předsedy Senátu Milana Štěcha umožnit vystoupení senátorům a senátorkám, a to Josefu Táborskému, Františku Bublanovi, Elišce Wagnerové, Miroslavu Nenutilovi, Petru Šilarovi, Janu Hajdovi, Jaromíru Strnadovi a Veronice Vrecionové. Informace vám byly rozdány do vaší pošty. Tito senátoři by jednotlivé vrácené návrhy nebo zamítnuté návrhy senátem uváděli.

    Rozhodneme v hlasování číslo 83, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro vystoupení navržených senátorů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 83 z přítomných 168 pro 156, proti nikdo. Je vidět, že zástupce horní komory našeho Parlamentu máme rádi, takže budou všichni vystupovat. Konstatuji, že jsme tento návrh schválili.

    Nyní mi dovolte ještě konstatovat jednu omluvu, a to kolegy Bezecného od 18 hodin z důvodů pracovních. Omlouvá se tedy z dnešního jednání.

    Pokračovat budeme podle schváleného pořadu schůze a tím je bod číslo

    Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 49/5.

    Vítám mezi námi pana senátora Josefa Táborského a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženému pozměňovacímu návrhu vyjádřil ministr obrany Martin Stropnický. Pane ministře, máte slovo. A prosím Sněmovnu o klid, aby mohl pan ministr své stanovisko přednést v důstojném prostředí. Prosím.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si opět před vás předstoupit s návrhem novely zákona o vojácích z povolání, tentokrát ne v obšírné podobě, tak jako tomu bylo při jeho projednávání a schválení, vašem schválení, za které děkuji, ale stala se skutečně technická okolnost, že vznikla kolize v jednom detailu ve vztahu k zákonu č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře. Vzniklo to z toho, že zákon o vojácích z povolání měl jistou prodlevu v projednávání a mezitím vznikla novela -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás ještě přeruším a požádám kolegy o klid. Pokud předsedové klubů mají jiné jednání, prosím, respektujeme to, prosím ale, přeneste to do předsálí. Ostatní prosím také o to, abyste vyslechli pana ministra. Děkuji.

    Můžete pokračovat, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Já se přiznám, že bych vás rád ušetřil detailního vysvětlování té technikálie. Je to skutečně záležitost v té časové souslednosti, je to drobná technická změna, která nemá absolutně žádný vliv na právní charakter novely zákona o vojácích z povolání. Naopak bych velice rád tímto poděkoval senátorům, kteří si kolize mezi svými tisky 351 a 353/1 všimli a předložili technický, ale velmi potřebný pozměňovací návrh. Takže bych vás moc rád požádal o stejnou podporu, kterou jste už vyjádřili v novele zákona o vojácích z povolání při jejím schvalování. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a nyní bych požádal, aby se k usnesení Senátu vyjádřil zpravodaj výboru pro obranu poslanec David Kádner. Pane předsedo, máte něco? Nemá zájem vystoupit k usnesení Senátu, v tom případě požádám pana senátora Táborského, aby v otevřené rozpravě vystoupil jako první a vyjádřil se k usnesení Senátu. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Josef Táborský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Senát na své 26. schůzi konané 13. října tohoto roku k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk 353, přijal usnesení:

    1. vrací návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu uvedeného v příloze tohoto usnesení a

    2. pověřuje senátory Josefa Táborského a Františka Bublana odůvodněním tohoto usnesení.

    Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v části páté článek IV upravit takto:

    V § 5 odst. 1 písm. b) v bodě 10 zákona č. 217/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458 Sb. a projednávaného zákona se slova "v cizí měně" zrušují.

    Tak jak již pan ministr obrany v úvodním vystoupení zdůvodňoval, jedná se o legislativně technickou úpravu, která nemění obsah tohoto zákona. V rámci 17. schůze Poslanecké sněmovny byla přijata v rozpětí pěti dnů dvojí úprava stejné věci se stejným cílem. Jedná se o doplnění jednoho bodu do § 5 odst. 1 písm. b) zákona o státní sociální podpoře. Nyní je tudíž tato úprava obsažena jednak v již oběma komorami schválené doprovodné novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, to je poslanecký tisk číslo 256, jednak v doprovodné novele zákona o vojácích z povolání a to je poslanecký tisk 49.

    Senát se rozhodl odstranit tuto vadu dublované úpravy změnou článku VIII v předmětné doprovodné novele zákona o vojácích z povolání, neboť zde je stanovena pozdější účinnost, to znamená k 1. 7. 2015, než jaká je stanovena pro předmětnou konkurenční úpravu, která má účinnost 1. 1. 2015. Pan ministr obrany tento pozměňovací návrh v Senátu plně podpořil. V případě, že by nedošlo k této úpravě, potom je tady riziko a nebezpečí, že by tento zákon o vojácích z povolání musel být znovu novelizován, což si myslíme, že je téměř bezpředmětné a není potřeba a je lepší to vyřešit touto drobnou technickou legislativní úpravou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi. Kdo dál se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo - pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 49/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 49/5."

    Já vás všechny odhlásím a požádám o novou registraci, protože jsem přece jen několikrát vyzval, aby diskutující odešli mimo sál, takže musím požádat, aby se do sálu vrátili.

    Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme v hlasování o tomto návrhu, který jsem přečetl..., a to v hlasování 84, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tento návrh ve znění Senátu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 84, z přítomných 164 pro 162, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme přijali.

    Děkuji panu senátorovi, děkuji panu ministrovi a končím bod číslo 2.

    Pokračovat budeme bodem číslo 3. Tím je

    Senátoři, kteří měli jako zpravodajové tento tisk na starost, se dnes omlouvají, že není nutná jejich přítomnost při projednávání, a proto budu konstatovat, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 143/5.

    Prosím, aby se vyjádřil k návrhu a usnesení Senátu za navrhovatele k předloženým pozměňovacím návrhům pan poslanec Petr Kořenek, a paní kolegyně Wernerová jako zpravodajka už je také připravena. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Já se jenom odvolám na usnesení Poslanecké sněmovny číslo 444, kdy Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s novelou zákona č. 549. Jednalo se o sněmovní tisk 143. Při projednávání v Senátu došlo k vrácení Poslanecké sněmovně tím, že Senát navrhl dva pozměňovací návrhy.

    První se týká technických věcí, to znamená, doporučil v čl. I za bod 1 vložit bod 2, který zní: V § 11 odst. 6 se slova "položky 11 odst. 1 písm. c)" nahrazují slovy "položky 11 odst. 1 písm. b)" a následující body 2 až 5 označit jako body 3 až 6.

    A pak druhý byl v článku II slova "a pozbývá platnosti posledním dnem 18. měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení" vypustit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. K usnesení Senátu se vyjádří zpravodajka ústavněprávního výboru paní poslankyně Markéta Wernerová. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Wernerová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan předkladatel v podstatě řekl všeobjímající informace, nicméně já se ještě vyjádřím podrobněji k pozměňovacímu návrhu Senátu, a to k bodu číslo 1, který poměrně může zkomplikovat situaci. Protože v konečném důsledku ten návrh, jak je koncipován, způsobuje to, že při situacích živelních pohrom odpouštíme od soudních poplatků veškerým právnickým osobám. V případě ovšem této senátní změny dochází k tomu, že odpouštíme nejen změny, ale odpouštíme bohužel i první zápis. Tudíž může dojít k tomu, že bude zneužit tento institut, že v případě, že se nám stane jakákoli živelní pohroma, může být tento institut zneužit, a jakákoli nově vznikající právnická osoba může požádat o vznik, tudíž se jí nebudou týkat soudní poplatky. Vzhledem k tomu, jaké následky může tento senátní návrh způsobit, je mé stanovisko nedoporučující a přikláním se též ke sněmovní verzi návrhu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám rozpravu. Jako první se do ní hlásí paní ministryně spravedlnosti Helena Válková. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já souhlasím s tím, co zde bylo před chvílí řečeno. Pozměňovací návrh paní senátorky Wagnerové byl předložen s určitým odůvodněním, které nicméně vycházelo ze současné právní úpravy, která je chybná, neboť poslední novelou zákona o soudních poplatcích z roku 2013 došlo k rozšíření položky 11 bodu 1 o písm. b) a d) sazebníku poplatku, která stanovují soudní poplatek za první zápis a zápis změn a doplnění u spolku. Opomenutím nedošlo k odpovídající změně v ustanovení § 11 odst. 6.

    Původním úmyslem zákonodárce, tedy nás, Poslanecké sněmovny, bylo osvobodit řízení ve věcech změny či doplnění zápisu v důsledku přírodních živelních pohrom, nikoliv v případech řízení ve věci prvního zápisu do veřejného rejstříku v takových případech. Čili Ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že Poslanecká sněmovna by neměla vyslovit souhlas s návrhem zákona ve znění předloženém Senátem, ale návrh by měl být přijat ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, které bylo již právě připraveno s přihlédnutím k tomu, že bychom měli ten dosavadní chybný, nesprávný právní stav zvrátit do původního stavu před novelou, alespoň pokud jde o to opomenutí v ustanovení § 11 odst. 6, kde nebyla promítnuta novelizace, takže bychom ho měli navrátit do stavu, který odpovídá záměru zákonodárce.

    Jinak můžu slíbit za resort spravedlnosti, že samozřejmě bychom podpořili v případě, že by se do těch 18 měsíců nepodařilo přijmout zákon o veřejné prospěšnosti, novelizaci zákona o soudních poplatcích tak, aby samozřejmě nadále zůstalo v platnosti to osvobození od poplatků, čili nebylo limitováno těmi 18 měsíci. To by bylo jistě přáním všech, kteří teď budou hlasovat, protože panuje všeobecný konsensus, že by měly být v tomto řízení spolky a další odborové organizace, zaměstnavatelské organizace osvobozeny od placení soudního poplatku.

    Čili ještě jednou, navrhujeme, abychom neschválili senátní návrh, abychom se vrátili k propracovanější a ve svých důsledcích preciznější právní úpravě tak, jak ji schválila už jednou Poslanecká sněmovna. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Válkové. Nemám nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Budeme tedy pokračovat hlasováním.

    Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 143/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 143/5."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 85. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 85, z přítomných 166 pro 40, proti 111. Návrh nebyl přijat.

    Nyní tedy budeme hlasovat znovu podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí takového usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Už máme potřebný počet na tabuli jako kvorum.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, tedy podle sněmovního tisku 143/4."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 86 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

    Hlasování pořadové číslo 86, z přítomných 168 pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona jsme přijali.

    Děkuji panu navrhovateli, děkuji zpravodajce a končím bod číslo 3.

    Pokračovat budeme bodem číslo

    Senát vrátil návrh zákona spolu se svým návrhem, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 209/4. Vítám mezi námi pana senátora Petra Šilara a prosím, aby za navrhovatele se k usnesení Senátu a k předloženému pozměňovacímu návrhu vyjádřil místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Zároveň žádám, aby se připravil pan zpravodaj Jaroslav Klaška, pokud bude chtít hovořit. Ano, je tomu tak.

    Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, Senát vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacím návrhem na úpravu textové chyby v článku II bod 3 návrh zákona. Jedná se o přechodné ustanovení týkající se seznamu auditorů a asistentů auditora vedeného Komorou auditorů České republiky, který se formálně nahrazuje rejstříkem. Účelem tohoto přechodného ustanovení je zajištění návaznosti těchto záznamů na novou právní úpravu.

    Za navrhovatele souhlasím s pozměňovacím návrhem Senátu a doporučuji Poslanecké sněmovně schválit projednávaný návrh zákona ve znění odsouhlaseném Senátem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Nyní pan zpravodaj Jaroslav Klaška, který se vyjádří za rozpočtový výbor k usnesení Senátu. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Dobrý večer. Pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, já se připojuji ke stanovisku pana ministra financí. Jedná se skutečně o velmi jednoduchou úpravu, kde zůstala načtena nějaká chybička, a tuto chybu návrh Senátu odstraňuje. Takže jsem pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, tedy novely zákona ve znění vráceném sem Senátem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. V rozpravě se jako první vysloví pan senátor Petr Šilar a dále nemám žádnou další přihlášku. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Petr Šilar: Dobrý den, vážení páni poslanci, paní poslankyně. Pane předsedající, děkuji za slovo.

    Bylo tady avizováno, že skutečně pozměňovací návrh u daného tisku je velice stručný, a to v článku II bod 3 došlo k chybě. V původním návrhu bylo, že znění tohoto zákona je "přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona". Moji kolegové právníci na to přišli. Jako zpravodaj jsem navrhl tuto změnu, že místo "přede dnem" bude "ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona". Čili se skutečně jedná o věcnou chybu, která by ovšem způsobila komplikace v tomto zákoně jenom proto, že tam je změna jiného termínu. Děkuji a věřím, že tento návrh podpoříte, protože se jedná skutečně o věcné upravení zákona.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Pokud nejsou přihlášky, tak rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Pan senátor? Není tomu tak.

    Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 209/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 209/4."

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 87. Přihlášeno je 169, pro 130, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

    Děkuji panu senátorovi i panu ministrovi. Končím bod č. 4.

    Budeme pokračovat bodem

    Vítám mezi námi paní senátorku Vrecionovou. Konstatuji, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 216/4. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, Senátem vám byl vrácen návrh zákona, kterým se navrhuje novelizace zákona o investičních společnostech a investičních fondech a některých dalších zákonů na úseku kapitálového trhu. Hlavním cílem předkládaného návrhu je zpřesnění některých ustanovení zákona o investičních společnostech a investičních fondech v reakci na poznatky z aplikační praxe a na nutnou implementaci evropské legislativy. V návaznosti na tyto změny vyvstala potřeba upravit též ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Dalším cílem je upravit zákon o finančním arbitrovi, co se týče terminologie používané tímto zákonem a zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Předkládaný návrh zákona dále obsahuje nepatrnou novelu zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, jejímž účelem je transpozice evropské směrnice, pokud jde o zamezení nadměrného spoléhání se na ratingy při investování do dluhových nástrojů. Návrh zákona byl konzultován a vytvářen ve spolupráci s odbornou veřejností ze soukromé i akademické sféry, s Českou národní bankou a Asociací pro kapitálový trh České republiky. Je tedy nekonfliktní a podporuje se jím jednoznačný výklad předmětné úpravy a s tím spojená právní jistota adresátů normy.

    Návrh zákona byl Senátem vrácen s pozměňovacími návrhy, jimiž dochází ke zpřesnění normativního textu z hlediska jeho srozumitelnosti. Ministerstvo financí s těmito pozměňovacími návrhy souhlasí. Vzhledem k uvedenému si vás dovoluji požádat o schválení navrženého zákona ve znění těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji, pane vicepremiére. Ještě než dám slovo dalším, dvě omluvy: paní poslankyně Olga Havlová mezi 18. a 20. hodinou a paní poslankyně Maxová od 19.15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

    Zeptám se, zda se chce vyjádřit zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Fiala. Není tomu tak. Otevírám tím pádem rozpravu. Paní senátorka si přeje vystoupit? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Senátorka Veronika Vrecionová: Děkuji. Dobré odpoledne. Budu velice stručná. Pozměňovací návrh, který schválil Senát, obsahuje pouze legislativně technické úpravy, které vygenerovala legislativa Senátu. Není tam vůbec nic sporného a věcně se nic nemění. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Přihlášky nevidím, rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není. Paní senátorka si také nepřeje.

    V tom případě přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a některé další zákony v oblasti kapitálového trhu, podle sněmovního tisku 216/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 216/4".

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 88. Přihlášeno je 172, pro 153, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Já konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

    Končím bod č. 5. Děkuji paní senátorce, pokud ovšem nezůstává. Zůstává.

    Otevírám bod

    Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 253/4. Paní senátorka, jak jsem řekl, zůstává.

    Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan místopředseda vlády a ministr financí. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, Senátem vrácený vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, obsahuje několik zásadních opatření, která reagují na aktuální situaci v sektoru družstevních záložen, zejména na nárůst rizik v sektoru samotném a následně i rizik pro fond pojištění vkladů. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jiřího Dolejše, zda si přeje vystoupit. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Nerad zdržuji, ale přece jenom vzhledem k tomu, že kolem tohoto návrhu zákona byla poměrně intenzivní diskuse, a to nejenom na půdě rozpočtového výboru, tak dovolte pár poznámek, i když avizuji, že mé závěrečné resumé, a to jak v roli zpravodaje výboru, tak svým způsobem i doporučením k naší vlastní politické frakci bude neutrální. Tedy myslím, pokud jde o volbu mezi poslaneckou a senátní variantou.

    Problém je koncentrovaný, je koncentrovaný především do onoho odkladu rozhodného období pro pravidlo 1:10 do roku 2018. Ten samotný problém bilanční sumy 4 nebo 5 miliard není až tak rozhodující, a řekněme si rovnou, že dokonce ani nejde o to, zda se příslušné subjekty rozhodnou transformovat v banku, či nikoliv, ale jde o to, zda skutečně tady bojujeme o přežití sektoru kampeliček, či nikoliv, to za prvé. A za druhé, do jaké míry je oprávněný argument přímluvců některých kampeliček, že toto pravidlo jim tzv. podváže přísun likvidity do budoucího období.

    Samozřejmě ze strany kampeliček chodili přímluvci. Musím říct část sektoru, protože mezitím se vlastně reprezentace tohoto segmentu tak trochu rozpadla a vznikla nová sdružení, která reprezentují už jenom část toho segmentu. Ale dostali jsme, možná jste si toho všimli v poště, kdo čtete a sledujete bedlivě poštu, i přímluvu, otevřený dopis proti likvidaci kampeliček, což zní dramaticky. Podepsány jsou pod tím naše bývalá kolegyně Táňa Fischerová a z akademického prostředí např. docentka Švihlíková či doktorka Naďa Johanisová. Tyto dámy poměrně dramaticky tam líčí, jak bude nadějný a perspektivní segment kolektivního družstevního financování přijetím poslanecké verze zardoušen. Já ten dramatický tón zcela nesdílím, protože si myslím, že prostor pro skutečné svépomocné kolektivní financování bude zachován, ale bude to něco jiného, než jsme znali doposud.

    Zkrátka realita je taková, že jsme při obnovování kampeliček zvolili jakousi podivnou hybridní formu, kde odpovědnost družstevníků nebyla dotažena do konce, což ubozí řadoví střadatelé samozřejmě za to nemohou, ale vytvořili jsme prostor pro poněkud jiné druhy finančních transakcí a s těmi je třeba udělat konec. A teď jde o to, jak rázný a zda naše opatření nejsou kontraproduktivní, to znamená, zda pomůžeme dobré věci, anebo vše zkomplikujeme.

    Tady se dostávám k problému onoho vysychání likvidity, pokud to pravidlo 1:10 bude aplikováno dříve než v roce 2018. My jsme toto téma i po prohlasování sněmovní verze dál diskutovali. Dokonce jsme byli někdy v polovině listopadu na společném jednání rozpočtového výboru a bankovní rady, kde jsme dostali operativní informace - kolegové z rozpočtového výboru mi to mohou potvrdit -, kde jsme rozebírali nejenom aktuální stav v tomto segmentu, kolik je tam toxických aktiv, jaká je možnost financování a refinancování atd., ale dokonce už, protože byla v té době ta senátní verze, byl načten pozměňovací návrh tuším paní senátorky Wagnerové, tak jsme tam rozebírali, do jaké míry jsou relevantní argumenty, které byly vzneseny při tomto pozměňováku. Mám na mysli především argument, že když to takto rozhodneme, vyvoláme vlnu sporů, a že je dobré si vytvořit časový prostor pro to, abychom si ujasnili, jestli soudní spory vlastně nezkomplikují více věc samotnou. Tam jsme si víceméně ujasnili, nejsem expert na ústavní právo, ale tam jsme si ujasnili, že za prvé případný spor nemá odkladný účinek na tu normu. A za druhé, že vlastně se to netýká těch subjektů, které mají určitou, řekněme, bonitu a na něž se nevztahuje podezření z vysoké míry toxických aktiv a jakéhosi sbratřeného financování v rovině špičkového managementu.

    Takže faktem je, že ať zvolíme sněmovní, či senátní verzi, tak tam, kde je to špatné, tam nepochybně stejně přijde bankovní dohled a budou mít velké problémy bez ohledu na to, jestli tu lhůtu prodloužíme, či nikoliv. Takže to jenom na dovysvětlení, že jsme se tím opravdu zabývali.

    A z mého pohledu je poměrně neutrální stanovisko, zda hlasovat pro sněmovní, či senátní verzi, s tím, že senátní beru jako jakési jisté vstřícné gesto i politického charakteru, protože bohužel ti přímluvci trošku pracovali i se zneklidňováním vlastních střadatelů a vkladatelů, kteří by se samozřejmě mohli chovat poněkud iracionálně navzdory tomu, že existující vklady jsou stoprocentně ručeny, protože na sektor kampeliček se vztahovalo stoprocentní ručení jako na zbytek bankovního sektoru. Tím vlastně vznikl i problém ohrožení Fondu pojištění vkladů.

    Takže tolik na dovysvětlení a samozřejmě výsledek se zjeví na základě hlasování. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu. Zeptám se paní senátorky, zda si přeje vystoupit. Ano. Slovo má paní senátorka Vrecionová. ***

  • Senátorka Veronika Vrecionová: Dobré odpoledne ještě jednou a děkuji za slovo. (Snaží se upravit mikrofony.) To je strašně vysoké na mě.

    Já jsem tady pozorně poslouchala vaši diskusi a předpokládám, že tady padla stejně už drtivá většina argumentů, které jsem chtěla zmínit na podporu senátního návrhu, ale pokusím se tady alespoň dvě věci, které tady nepadly.

    Nás velice zarazilo na senátním hospodářském výboru, kde byl zástupce České národní banky a na můj dotaz, jestli má vypočítáno, jaký budou mít finanční dopad případné krachy kampeliček na Fond pojištění vkladů, řekl, že to nevypočítali, nicméně i proti vyjádření pana viceguvernéra, který říká, že by to nemělo být rozhodně likvidační pro kampeličky, tak on tam přímo potvrdil, že ČNB počítá s likvidací sektoru, když uvedl, že finanční dopady na Fond pojištění vkladů budou kompenzovány následným získáním prostředků, které vyplatí střadatelům, v záložnách z likvidace aktiv záložen, což tedy my jsme považovali za jasný důkaz toho, že by mělo o likvidaci tohoto sektoru jít. Znova bych chtěla upozornit, že vlastně neměníme tím vůbec nic jiného, že pouze bychom chtěli záložnám dát trošku více času, aby se s tou věcí vyrovnaly, protože je úplně jasné, že v momentě, kdy si musí vkladatel 10 % zmrazit a nemůže s tím nakládat, tak že samozřejmě jim vkladatelé odejdou.

    A ještě tedy jeden argument na zmíněnou protiústavnost, nebo vysvětlení případné protiústavnosti, kterou kolegyně vidí v tom, že při původně navrhované účinnosti tento zákon vstoupí do již platně uzavřených smluvních vztahů, například pětiletých termínovaných vkladů, s členy a zákon donutí záložny tyto vklady navzdory platné smlouvě neúročit, tj. bude se jednat o tzv. retroaktivní dopady zákona do již uzavřených smluvních vztahů. Navržené znění bez senátního pozměňovacího návrhu tak zjevně popírá Ústavou garantovanou jistotu právních vztahů běžných občanů ČR.

    Já bych vás velice ráda požádala, abyste zvážili svou podporu a podpořili tento náš senátní pozměňovací návrh, který nikterak nezasahuje do základních ustanovení tohoto zákona, my se všemi těmi opatřeními naprosto souhlasíme, a jen posouvá účinnost jednoho bodu a zpřísňuje jednu podmínku. Toto posunutí účinnosti nemůže nikomu včetně regulátora, což je ČNB, vadit, pokud tento sleduje deklarovaný zájem stabilizace tohoto sektoru.

    Na závěr bych chtěla říci, že diskuse jak na výborech, tak na plénu nebyla politizována a názory byly od všech kolegů z celého politického spektra podobné. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den. Kolegové, kolegyně, já jsem si vzal sice technickou, ale využiji i rozpravy. Nebude to dlouhé.

    Chtěl bych jenom podotknout jednu věc. Já jsem se nezabýval žádnou jinou novelou tak jako touto novelou. Opravdu mám pocit, že to, co prošlo Parlamentem, má hlavu a patu. Chci se pozastavit u těch 10 % zamrazení. Nesdílím názor, že kvůli zamrazení 10 % by měli odcházet klienti od těchto kampeliček. A myslím si, že pokud kampeličky jsou silné, schopné a podnikají poctivě, tak se nemusí ani jejich klienti ani kampeličky bát ani o klienty ani o ty prostředky. Já si myslím, že nějaká spoluúčast na ručení za úvěry a za chod celé záložny je namístě a je správná. Víte o tom, že kampeličky jako takové - nechtěl bych je vždycky házet do jednoho pytle - je tikající bomba, a můžeme si na příkladech z minulosti spočítat, kolik peněz už do toho stát dal, kolik kampeliček zkrachovalo a kolik kampeliček je možná už teď na zkrachování. Všechno bude platit stát, resp. z fondu pojištění. Já si myslím, že 10 % není moc a jako garance za podnikání a za kvalitní podnikání je to namístě. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dále do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím, a ještě než přistoupíme k hlasování - pan ministr Jurečka se omlouvá z dnešního jednání od 18.20 z pracovních důvodů a paní ministryně Válková rovněž z dnešního jednání od 18.45 také z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

    Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 253/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 253/4."

    (Spuštěno hlasování.) Omlouvám se, toto bylo zmatečné hlasování, protože tu byla žádost o odhlášení. Všechny faktické poznámky odmazávám, všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci. A můžeme hlasovat.

    Hlasujeme tedy pro senátní verzi.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 90, přihlášeno je 160, pro 46, proti 75. Tento návrh nebyl přijat.

    Budeme hlasovat ještě jednou, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí 101 poslance. Kvorum je nastaveno.

    Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, v kterém byl postoupen Senátu, podle tisku 253/3."

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 91, přihlášeno je 163, pro 145, proti 13. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme návrh zákona přijali v původním znění tak, jak byl postoupen Senátu podle tisku 253/3.

    Končím bod číslo 6 a budeme pokračovat bodem číslo

    Stanovisko vlády bylo doručeno jako tisk 219/1. Prosím za navrhovatele paní poslankyni Kristýnu Zelienkovou, aby se ujala slova. Prosím.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Dobrý večer. Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já bych vás velmi v rychlosti seznámila se sněmovním tiskem 219, ale v prvé řadě bych chtěla poděkovat za to, že jste umožnili vůbec tento sněmovní tisk dnes projednávat na schůzi, že jsme ho zařadili jako pevný bod.

    Jedná se o návrh zákona o místních poplatcích. Tento zákon upravuje stávající situaci, kdy za děti jsou povinni rodiče platit za odvoz odpadu. Pokud rodiče za děti neplatí, tak na tyto děti, pokud dovrší 18 let, je automaticky exekuce. Je to absolutní nesmysl. Proto návrh zákona tuto situaci upravuje, to znamená, že odpovědnost za platby za odvoz odpadu za děti jde za rodiči. Jenom bych chtěla tady podotknout k tomuto návrhu zákona, že tento návrh zákona neošetřuje situaci pouze u dětí, které jsou v dětských domovech, ale bude se týkat všech dětí. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Zkrácení lhůty až v rozpravě?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zkrácení lhůty až v rozpravě.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Tak jo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud je to všechno, tak děkuji za úvodní slovo. Prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Zemánka.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl zprávu pro první čtení tisku číslo 219 o místních poplatcích, což je návrh poslankyň a poslanců Zelienkové, Pastuchové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

    Je pravdou, že na základě platné právní úpravy zákona o místních poplatcích mohou obce vyměřovat a následně exekučně vymáhat místní poplatky po dětech. V případě prodlení a splacení poplatků pak dle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích obecní úřady mohou poplatek navýšit až na trojnásobek. K tomu v praxi zcela běžně dochází, zejména u poplatků za provoz shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Nezaplacené poplatky za odpad byly v minulosti vyměřovány přímo dětem a dítě se tak většinou o existenci svého pravomocně vyměřeného dluhu většinou dozví až po dosažení zletilosti, kdy jej po něm začne vymáhat exekutor včetně navýšení o náklady exekuce.

    Cílem návrhu zákona je osvobodit vybrané kategorie nezletilých osob od poplatků za provoz systému shromažďování, sběru, přípravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a převést poplatkovou povinnost z nezletilých poplatníků na jejich zákonné zástupce. Dále má tato úprava umožnit obcím zmírňovat přílišnou tvrdost zákona tím, že zcela nebo částečně prominou tento poplatek.

    Je pravdou, že pokud posuneme z prvního čtení zákon do druhého čtení, tak asi bude potřeba řešit některá systémová řešení včetně retroaktivity. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Vidím pana poslance Tejce. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych také podpořil jako jeden ze spolupředkladatelů to, aby tento návrh postoupil do druhého čtení. Původně jsem měl v úmyslu navrhnout sloučenou rozpravu i s bodem 51, místní poplatky, což je v zásadě stejný návrh ze Senátu, liší se v detailech. Já si myslím, že není důvod, abychom, pokud bychom tento návrh propustili do druhého čtení, neprojednali společně ve výborech i s tím dalších návrhem senátním, a uvidíme, který z nich se ukáže jako legislativně lepší nebo horší. Myslím si, že není důležité soupeřit se Senátem, ale vyřešit problém, který vyřešit musíme, a to je to, že není možné, aby děti, které se nemohou bránit exekuci, které ve dvou letech určitě nebudou podávat odpor proti platebnímu rozkazu na zaplacení a nebo nebudou si vybírat poštu, na které je uvedeno, že jsou dlužníky konkrétní částky, abychom je nechávali v tom právním stavu, v jakém jsou, a ony, přestože nejsou schopny se právně bránit, nemají žádné prostředky, kterými by uhradily poplatek za odpad, jsou následně trápeny například exekucí. Takže v tomto smyslu je dobře, že ten návrh tady je. Že tady je i senátní tisk.

    Já bych vás chtěl požádat o to, aby byl propuštěn do druhého čtení, i když jsem si vědom, že jsou zde námitky třeba vládní legislativy s ohledem na možnou retroaktivitu. Já jsem přesvědčen, že to jsou věci, které se dají odstranit ve výboru, a není třeba, abychom návrh teď vraceli například k dopracování, že by to byla škoda, protože ten návrh tady leží několik měsíců a je potřeba, aby byl projednán co nejdřív, nikoliv z důvodu, abychom si odškrtli kolonku ve volebním programu, ale abychom pomohli zejména dětem, které následně trpí exekucemi. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dál do obecné rozpravy. Paní navrhovatelko, teď je ten moment. Nechci vás vyvolávat, ale pokud chcete něco navrhnout, tak prosím.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Já bych jenom chtěla ještě podotknout, že pro mě samozřejmě téma exekuce je velmi zásadní a věnuji se exekucím od začátku, co jsem tady ve Sněmovně. Proto se domnívám, že exekuce vůči dětem jsou úplně to nejhorší, co může být. Budu ráda, pokud tento legislativní nedostatek napravíme společně. Tento návrh zákona je ve Sněmovně, nebo čeká na první čtení, už půl roku, takže já bych byla ráda, kdyby se nám podařilo opravdu to posunout do druhého čtení a dát tak dětem k Vánocům dárek.

    Samozřejmě bych chtěla navrhnout zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů a budu velmi ráda, když to ostatní poslanecké kluby podpoří, abychom co nejdřív mohli ulehčit všem dětem.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. To je návrh na zkrácení lhůty o 30 dní. Dál do rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. Vzhledem k tomu, že nepadlo nic, o čem bychom hlasovali ve smyslu vrácení nebo zamítnutí, tak se budeme zabývat pouze návrhem na přikázání výborům. Já jsem svým rozhodnutím navrhl přikázat tento návrh k projednání rozpočtovému výboru. Zeptám se, zda je zde ještě jiný návrh. Pan poslanec Schwarz.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer všem. Já bych měl návrh ještě ústavněprávní výbor. Teď koukám na předsedu, tak radši na mě nekouká.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Registruji. Žádný další návrh tady není, takže budeme hlasovat.

    Prvně budeme hlasovat o přikázání výboru rozpočtovému.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 92, přihlášeno 166, pro 149, proti 2. Tento návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 93, přihlášeno je 166, pro 134, proti 2. Tento návrh byl také přijat.

    Ještě bychom hlasovali o návrhu paní navrhovatelky, aby lhůta na projednání ve výborech byla zkrácena o 30 dní.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 94, přihlášeno je 166, pro 141, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Takže konstatuji, že jsme tisk přikázali rozpočtovému a ústavněprávnímu výboru a lhůta byla zkrácena o 30 dní. Končím bod číslo 32.

    Otevírám bod číslo 48, kterým je

    Stanovisko vlády bylo doručeno jako tisk 156/1. Z pověření Senátu předložený návrh zákona uvede pan senátor Jaroslav Zeman, kterého tady vítám a prosím, aby se ujal slova. ***

  • Senátor Jaroslav Zeman: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám jménem Senátu představil návrh na změnu zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, týkající se veřejné služby. Návrh je předkládán s cílem upravit institut veřejné služby v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky tak, aby mohl být tento institut opět využívám osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání podle srovnatelných pravidel, která byla nastavena před účinností sociální reformy. Do této účinnosti, to jest do 1. 1. 2012, náš právní řád umožňoval aplikovat institut veřejné služby tři roky, aniž by byla zpochybněna jeho ústavnost.

    Institut veřejné služby je v současném právním řádu stále zakotven a jeho organizace Úřadem práce České republiky byla hodnocena v roce 2012 velmi pozitivně. Proto není potřeba z pohledu jeho řízení nic upravovat. Co je důležité upravit, je opětovné posílení motivační složky osob v hmotné nouzi a zakotvení do systému pomoci v hmotné nouzi hodnocení aktivní snahy osoby nalézt si zaměstnání a mezi tuto snahu mimo jiné zařadit i výkon veřejné služby v rozsahu alespoň 20 nebo 30 hodin za měsíc, tak jako tomu bylo dříve. Princip hodnocení této aktivity zůstane zachovaný, jako byl v minulosti a jako je i dnes v souvislosti s uplatněním pohledávek a nároků či využitím majetku. To znamená, že se bude postupně navyšovat částka živobytí o určený procentní rozdíl mezi životním a existenčním minimem. Úprava hodnocení vlastní aktivity a institutu veřejné služby bude tak ve větší míře sloužit k motivaci osob v hmotné nouzi nalézt si zaměstnání, k jeho zachování, jejich pracovních schopností a dovedností, a nezůstávat pouze pasivně na dávkách v pomoci v hmotné nouzi.

    Jde přímo o návrh, kdy osoby, které pobírají příspěvek na živobytí déle jak šest měsíců a nejsou nijak aktivní, to znamená nevykonávají veřejnou službu, dobrovolnickou službu, krátkodobé zaměstnání a podobně, budou mít částku živobytí na úrovni existenčního minima. Toto opatření se však nevztahuje na osoby, které mají odůvodněné překážky vykonávat pracovní činnost. Jedná se například o osoby starší 68 let, poživatele starobního důchodu, osoby invalidní ve druhém a třetím stupni invalidity, osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti či při nekvalifikaci osoby pobírající rodičovský příspěvek, osoby pečující o osoby závislé na příspěvku na péči a tak dále.

    Znamená to, že pokud osoba bude po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí aktivní, navýší se jí částka živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Další navýšení živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním a existenčním minimem osoba získá, pokud nemusí uplatňovat žádné nároky a pohledávky, nebo je uplatňuje, ke stejnému navýšení dojde zase o 30 % při hodnocení majetku. V součtu se osobě může tedy částka jejího živobytí může vyšplhat až na její životní minimum, což je jedním z principů hmotné nouze od jejího zavedení. V případě, že bude osoba vykonávat veřejnou nebo dobrovolnickou službu v rozsahu 30 hodin měsíčně, může jí být částka živobytí ještě navýšena o polovinu rozdílu mezi životním a existenčním minimem, to je 650 korun, to znamená, že může výši dostat i nad životní minimum.

    Dále v této novele zákona o pomoci v hmotné nouzi s ohledem na aktuální celkovou situaci na trhu práce a s přihlédnutím k obtížnému zaměstnávání osob pobírajících dávky důchodového pojištění navrhujeme zavést opatření, které je již zavedeno například u dávek nemocenského pojištění, a to započítávat dávky důchodového pojištění jen zčásti, respektive z 80 %. Toto opatření se dotkne pozitivně převážně osamělých důchodců.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci. V podstatě se dá zjednodušeně říci, že veřejná služba je sice v zákoně obsažena, ale zájem je nulový, neboť za její vykonávání neexistuje ani postih ani odměna. Veřejná služba je ale jedním z opatření, kterým se dá bojovat proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje nebo se práci vyhýbá. Systém pomoci v hmotné nouzi v současné době na aktivitu osob nijak nereaguje, respektive je zcela nedůležité, zda osoba v hmotné nouzi pracuje, či nikoliv, neboť dávka je poskytnuta ve stejné výši. Dá se tedy předpokládat, že pokud nedojde k realizaci v novele navržených opatření, může dojít k dalšímu prohloubení závislosti osob na dávkách nebo ztrátě schopnosti obnovit si pracovní dovednosti a sociální vazby. Dalším, ne zcela nezanedbatelným rizikem může být i negativní společenský postoj vůči osobám, které se pasívně vyhýbají práci.

    Vážené kolegyně a kolegové, přednesl jsem smysl předloženého návrhu, který se zaměřuje na dobrou praxi, která byla pozitivně hodnocena před účinností sociální reformy, a také reaguje na nález Ústavního soudu České republiky, a zachovává tak základní pilíře, aby byla aktivita osob v hmotné nouzi určitým způsobem bonifikována, aby osobám bylo zachováno hmotné zabezpečení. Dovoluji si vás za předkladatele požádat o postoupení tohoto návrhu do výboru, a děkuji za vaši pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji pane senátore. Ještě než dám slovo paní zpravodajce, tak pár omluv. Pan ministr Herman od 18.45 z resortních důvodů, pan ministr dopravy z dnešního jednání od 18.30 z pracovních důvodů a ze zítřejšího dopoledne rovněž pracovní důvody. A pan poslanec Havíř z dnešního jednání od 19. hodiny z pracovních důvodů. Tolik tedy další omluvy.

    Prosím paní poslankyni Markétu Adamovou, která již zaujala místo u řečniště, aby se ujala své role zpravodajky. Prosím.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych tedy stručně navázala na pana kolegu. Co se týče změny zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, tak tedy opravdu především upravuje institut veřejné služby, který je pro nález Ústavního soudu České republiky v praxi nedostatečně využíván, a je tedy předpokládáno, že hlavní příčinou je právě to, že osoba zapojená do veřejné služby není dostatečně motivována, což tato úprava tedy chce změnit. Je zaměřena na modifikaci zachovaného zbytku právní úpravy ohledně veřejné služby, a to tak, aby vyhověl základním požadavkům Ústavního soudu a zároveň zavedl bonifikaci výkonu veřejné služby při zachování hmotného zabezpečení během jejího výkonu. Dle předkladu je pro klienty veřejná služba dobrovolná.

    Co se týče stanoviska vlády, tak ta k němu zaujala neutrální postoj. Já bych řekla, že ještě některé věci v důvodové zprávě by se daly rozporovat. Mám na mysli především třeba to, že se deklaruje, že se jedná o rozpočtově neutrální návrh, protože ve variantě dvě se nedomníváme, že s tímto lze souhlasit, protože již samotný fakt navýšení částky o živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním minimem a existenčním minimem určitě přinese nějaké zvýšení nákladů. Proto si myslím, že by vlastně v případě, že návrh postoupí do druhého čtení, se jím měl zabývat velmi podrobně garanční výbor, tedy výbor pro sociální politiku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku paní poslankyně Pastuchové. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Dobrý podvečer, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych se také vyjádřila k tomuto návrhu na změnu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, která takzvaně vrací do hry institut veřejné služby v podobě, jak fungovala v létech 2009 až 2011.

    Pocházím z Libereckého kraje, konkrétně z Jablonce nad Nisou, kdysi okresu prosperujících textilek a výroby skla. Doba se změnila, nezaměstnanost roste, ale roste také počet lidí, kteří chodí na úřad práce s nataženou rukou, aniž by se snažili svůj osud nějak ovlivnit. Nejde o frázi. Osobně jsem se před několika týdny posadila vedle úřednice úřadu práce v Jablonci nad Nisou a byla jsem přítomna jednání s klienty, kteří si pro tyto dávky chodí. Dojem z toho mám takový, že je jedno, jestli ten člověk pracuje, nebo nepracuje, protože dávka v hmotné nouzi je pro všechny stejná, což si myslím, že je špatně. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě jedna omluva. Po 19. hodině se omlouvá pan kolega Vyzula.

    Zeptám, kdo dál se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím. Omlouvám se, paní ministryně, nechtěl jsem vás nijak zkrátit na vašich právech. Prosím, paní ministryně práce.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, já bych se jen velice krátce ráda vyjádřila k předkládanému návrhu zákona, o kterém tu už bylo všechno řečeno. Chci jen říci, protože jsem si vědoma, že řada obcí volá po obnovení tohoto institutu, tak podporuji tento návrh zákona s tím, že v další fázi legislativního procesu doporučuji, aby byly zohledněny připomínky, které jsou obsaženy ve stanovisku vlády k tomuto návrhu zákona a které jsou v podstatě technicko-legislativní povahy. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Dále do obecné rozpravy nemám žádnou přihlášku, tak ji končím. Návrh na vrácení nebo na zamítnutí nepadl. Zeptám se na závěrečná slova. Pane senátore? Závěrečné slovo ne, paní zpravodajka také ne. Budeme tedy hlasovat o přikázání. Je zde návrh z organizačního výboru na přikázání výboru pro sociální politiku. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak.

    Takže budeme hlasovat pouze o přikázání výboru pro sociální politiku. Ještě zazvoním.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 95. Přihlášeno je 166, pro 141, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Končím první čtení tohoto návrhu s tím, že byl přikázán výboru pro sociální politiku. Děkuji panu senátorovi a paní zpravodajce.

    Otevírám bod

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 221/1. Vítám zde pana senátora Gawlase, který nám návrh odůvodní, a rovnou mu dávám slovo. Prosím, pane senátore.

  • Senátor Petr Gawlas: Dobrý večer, děkuji pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s návrhem na změnu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Jedná se v zásadě o velmi stručnou, ale velice potřebnou novelu zákona, která reaguje zejména na problematiku zkracování trasy a objíždění mýta, a tím poškozování vozovek silnic nižších tříd části řidičů nákladních vozidel.

    Prvotním impulsem k přípravě předloženého návrhu byl extrémní nárůst těchto případů zejména v česko-polském příhraničí. Řidiči si zde objížděním placených úseků a používáním menších hraničních přechodů určených pro osobní dopravu výrazně zkracují trasu a šetří tak na palivu i na mýtném. Zmíněný problém se samozřejmě netýká pouze příhraničních oblastí. Velmi výrazně se projeví všude tam, kde časová a ekonomická výhodnost kratší trasy převáží nad hrozbou relativně nízkých stávajících sankcí, které hrozí řidičům za porušení zákazové značky zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez. Tento návrh dle očekávání narazil u Česmadu, podle jehož zástupců je porušování zákazu vjezdu selháním kontrolních orgánů a důkazem zanedbání údržby silnic. Při vší úctě k těmto názorům nepovažuji ani jeden za šťastný. S ohledem na velké množství a celkovou délku silnic třetích tříd a místních komunikací není reálně možné neustále tyto komunikace kontinuálně hlídat. Policie České republiky nemá na tuto preventivní činnost dostatek příslušníků ani prostředků. Kromě toho náplň práce policie je přece mnohem širší a nesestává jen z hlídkování u zákazových značek.

    Co je nesmírně důležité ze zkušeností starostů a dotčených obcí a příslušníků policie, je, že je navíc zřejmé, že stávající sankce nepůsobí na řidiče dostatečně preventivně. Ti totiž, pokud již jsou při tomto přestupku přistiženi, bez problémů sankci uhradí, protože mají spočteno, že se jim to tak jako tak ekonomicky vyplatí. Argument o zanedbání údržby silnic také neobstojí, protože alternativních tras vedoucích po silnicích vyšších tříd mají řidiči dostatek, problém je pouze v tom, že jsou obvykle delší a placené. Výsledkem současného stavu tak je, že řidiči nákladních vozidel nadále ničí silnice třetích tříd a místní komunikace. Kromě toho také jízdou po komunikacích, které nákladním vozidlům nejsou vůbec určené, ohrožují bezpečnost a ruší klid obyvatel v dotčených obcích. Tyto vozovky jsou často nezpevněné, bez chodníků, a někdy dokonce i bez řádných krajnic. Přičíst dále můžeme také zvýšenou prašnost a exhalace a musíme si uvědomit, že tyto komunikace nezřídka protínají samotná centra obcí a někdy doslova o centimetry míjejí ploty rodinných domků.

    To, o čem zde mluvím, nejsou zdaleka ničím výjimečné situace. V exponovaných místech je problém, který obce a jejich starosty trápí dlouhodobě, a prakticky nemine den, aby se tam několik takových vychytralých řidičů neobjevilo. Při takto velkém provozu je pak logické, že dochází i k nehodám, které mohou mít tragické následky. Mohu uvést nějaký čerstvý příklad, ke kterému došlo v minulém týdnu v obci Bukovec na Jablunkovsku, kde se pod přetíženým kamionem naloženým dřevem utrhla krajnice a část nákladu se vysypala na novou, nezkolaudovanou cyklostezku. Jen zázrakem se nikomu nic nestalo, ale stačilo, aby k nehodě došlo o několik metrů dál, kde zrovna pracovali dělníci na druhé etapě cyklostezky, a nehoda mohla mít tragické následky. Řekl bych, že pohár trpělivosti přetekl. A na dovršení celé ironie této situace pak řidič kamionu do důvodů nehody, do zápisu, uvedl, že se vyhýbal protijedoucímu kamionu. Vlastně tam neměl být ani jeden z nich.

    Nyní k návrhu samotnému. Současné znění zákona nezná specifický přestupek pro porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez, tj. zákazu vyplývajícího z dopravní značky č. B13. Porušení tohoto zákazu je dle současné úpravy možné kvalifikovat jen jako přestupek podle § 125 odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jehož se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu senátorovi za velmi podrobné zdůvodnění. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Jaroslava Foldynu.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedo. Vážení kolegové, vyslechli jsme si odůvodnění návrhu pana kolegy senátora, ve kterém uvedl celou řadu věcí, které jsou v tomto návrhu opodstatněné. Nicméně v této chvíli, tak jak jsem si zjistil informace, vláda připravuje komplexní návrh, který v jedné fázi, a ta je myslím si velmi důležitá, to je postih provinilců, nebude postihovat pouze řidiče, ale současně i přepravní firmu. To si myslím, že je důležité, abychom si tady v zásadě řekli, že Sněmovna jaksi vnímá tu potřebu, nicméně vláda připravila komplexní návrh, a proto doporučuji tento návrh nepustit do dalšího čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Otevírám obecnou rozpravu. Nejprve byl přihlášen pan poslanec Laudát, potom pan kolega Adamec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já nebudu tak radikální. My umožníme, aby šel tento návrh do druhého čtení. Pan senátor má pravdu v tom, že situaci je potřeba řešit. Nesouhlasím s ním, protože většinou ten nadřazený silniční skelet je kratší než historické trasy, po kterých se ta auta dostávají, protože i když mají ve většině míst podobné směrové vedení...

    Vážené dámy a pánové, tohle všechno je důsledek toho, že tady někdo zbabral, a chci říct, myslím si, že úmyslně, to je můj soukromý názor, výběr systému, jakým má být provozováno mýtné, protože v satelitním systému... A samozřejmě Němci, když ho zaváděli, dělo se jim totéž, že řidiči sjížděli na objízdné trasy. A pak není potřeba žádný zákon, nic, stačí, když starosta obce se dohodne se správním úřadem, ten dá avízo provozovateli mýtného, ten tu silnici nahraje do aktivní mapy, což je pouze operace na počítači, která trvá minuty. A když tam někdo sjede, tak mu to tam pípne, vysadí mu to tam dvakrát větší sazbu a reakční doba těch řidičů, než se vrátí na původní nadřazenou komunikaci a neškodí jak těm komunikacím, tak těm obyvatelům v sídelních lokalitách, je několik málo hodin, víceméně půl dne až jeden den. Nevím, jaké jsou čerstvé údaje, tohle je z toho začátku, když to zaváděli.

    Bylo by dobré, kdyby se vláda místo čarování, které zase předvede, jak bude trestat i firmy a podobně, zamyslela. Naštěstí předchozí ministr babrák už tady není, takže doufám, že nový ministr si to vezme jako jednu z priorit a udělá férovou soutěž na mýtné tak, aby se tyhle věci nemusely řešit.

    Jiná věc je, že i Ministerstvo dopravy bylo velice rigidní, a dopravní úřady, v tom, že řada omezení šla udělat uměle již pomocí úprav dopravního značení. A nevím o tom, že by to v některých vůbec někdy nějakém větším rozsahu udělala. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Adamec.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, pane senátore, samozřejmě chápu postoj pana zpravodaje Foldyny, rozumím tomu, nicméně v řadě případů už tady padlo to, aby právě vláda konala, abychom paralelně pustili takovéto návrhy zákona do dalších čtení. Myslím si, že to je nejlepší bič na to, aby se to pohnulo. Jinak samozřejmě problém to je. V současné době je to problém už dlouhodobějšího charakteru.

    Nechci tady hodnotit, jak se tady spustilo mýtné, jestli to byl správný moment, nebo nebyl. Vzpomínám si, že tehdy, když se spouštělo mýtné pomocí mýtných bran, i v tom zmiňovaném Německu byl trošku problém s tím satelitním systémem, protože to nebylo tak jednoduché nakonfigurovat tak, aby to fungovalo. Nicméně se domnívám, že bychom měli vládu tímto pohonit. A je mi v celku jedno, na jaký mýtný systém to bude fungovat. Nicméně ten problém tady je.

    Myslím si, že starostové obcí očekávají od Sněmovny, od tohoto ctěného shromáždění, že budeme konat. Máme tady podnět a byl bych rád, kdybychom si ten podnět podrželi. Nakonec mám pocit, že někde v programu máme i my poslanecký návrh, který by toto měl řešit podobným způsobem. Takže já bych vás požádal, abychom podpořili tento návrh tím, že ho pošleme do druhého čtení, a uvidíme, jak se celá situace vyvine.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Šidlo. Jenom prosím kolegy, aby neblokovali přístup k řečništi. (Jeden poslanec stál v cestě k řečnickému pultu.)

  • Poslanec Karel Šidlo: Tak já mohl jít druhou stranou. Děkuji za slovo, pane předsedající.

    Vážené dámy, vážení pánové, vládo, pane senátore, chci se připojit k výzvě kolegy Adamce v tom smyslu, že klub KSČM díky mé zprávě, kterou jsem dával k senátnímu návrhu, je připraven podpořit tuto novelu, protože o těch holubech na střechách jsme slyšeli tolik, že ty změny, které mají přijít, jsou vždycky slibovány. Bohužel realizační kroky k nim jsou velice zdlouhavé. (Hluk v sále.)

    Myslím si, že ten problém je velice palčivý. A přestože umíme označit komunikace, sankce je třeba jednoznačně přitvrdit, protože pouze to je v současné době jediný možný způsob, jak rychle reagovat na nešvary, které se odehrávají na silnicích druhých, třetích tříd, které nejsou uzpůsobeny pro tato těžká vozidla. A zejména v pohraničí. A je úplně jedno, jestli to bylo polské pohraničí, nebo je to pohraničí se Spolkovou republikou Německo. Jsou velice akutní. Silnice jsou poškozovány. Bohužel řidiči, byť jsou takto vedeni samozřejmě svými zaměstnavateli, těmi dopravci, nereagují na žádné upozornění a nejsou v podstatě schopni se ani podřídit dopravnímu značení.

    Myslím si, že je to dobrá iniciativa. My ji podpoříme a věřím, že úspěšně projde Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj chce ještě vystoupit v rozpravě. (Zpravodaj běží k řečnickému pultu. Smích některých poslanců.)

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Už jsem doklusal. Omlouvám se. Ještě jsem konzultoval s kolegy z hospodářského výboru stanovisko a myslíme si, že bychom mohli tu korekci, resp. připomínky, které tam vláda má, zakomponovat do druhého čtení. Když to bude probíhat v hospodářském výboru, tak se omlouvám, mohli bychom doporučit pustit tento zákon dál do druhého čtení a přikázat ho hospodářskému výboru.

    Děkuju a omlouvám se, že jsem předtím tak zbrkle zareagoval.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: V pořádku, pane zpravodaji. Vy jste v rozpravě nic nenavrhl, takže se nemáte za co omlouvat. Pokud nejsou další přihlášky, tak bych rozpravu ukončil. Zeptám se: závěrečná slova - pan senátor asi ne. Ano? (Má zájem.) Dobře. ***

  • Senátor Petr Gawlas: Já bych chtěl jenom poděkovat za slova a vystoupení pánů poslanců, kteří tento návrh podpořili. Měl jsem jeden velký dotaz. Zajímal by mě pak termín, kdy by vláda připravila ten komplexní návrh. Takže děkuji za podporu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan zpravodaj závěrečné slovo nežádá. Tím pádem můžeme přistoupit k hlasování. Žádný návrh ve smyslu požadavku na vrácení nebo zamítnutí nepadl, takže se budeme zabývat pouze návrhy na přikázání.

    Já jsem svým rozhodnutím navrhl přikázat návrh k projednání hospodářskému výboru. A vidím zde přihlášku pana poslance Schwarze.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer ještě jednou. Poprosil bych, pane předsedo, navrhuji ještě ústavněprávní výbor. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, budete velmi populární v ústavněprávním výboru. Registruji. Další návrhy nejsou, takže můžeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování o přikázání hospodářskému výboru. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 96, přihlášeno 167, pro 149, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní návrh pana kolegy Schwarze na přikázání ústavněprávnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování 97, přihlášeno je 167, pro 70, proti 25. Tento návrh nebyl přijat.

    Návrh na zkrácení lhůt nepadl. Tím pádem jsme ukončili první čtení tohoto tisku a já konstatuji, že byl přikázán výboru hospodářskému. Končím bod číslo 49. Děkuji panu senátorovi i panu zpravodaji.

    Bod

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 275/1. Předložený návrh odůvodní pan senátor František Bublan, kterého tady vítám. (Hluk v sále.) A rovnou ho prosím, aby se ujal slova. Pane senátore, je to na vás. A já prosím o klid, aby ti, kteří byli nadšení z projednání minulého bodu, své nadšení přenesli mimo sál. Prosím hlouček vlevo ode mě vedený ministrem zahraničních věcí, aby se také rozpustil. (Nevnímají. Jsou proto upozorňováni poslanci v okolí.) Pane ministře a další! (Už zareagovali.) Prosím.

  • Senátor František Bublan: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám představil senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, jinak také bývá nazýván zákonem o omezení prodejní doby ve vybraných svátcích.

    Jedná se o redukci prodejní doby ve vymezených prodejnách velkoobchodu a maloobchodu v zákonem určených státních svátcích, jak jsou definovány v zákoně č. 245/2000 Sb. Podle tohoto zákona jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu a zaměstnavatel může podle zákoníku práce nařídit práci v tuto dobu jen pro výkon vyjmenovaných nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Záměrem tohoto zákona je upravit tento vztah a přiblížit se alespoň částečně k normám, které jsou naprosto běžné, možná ještě trochu silnější, v ostatních evropských zemích. (Velký hluk v sále.)

    Hlavním cílem tohoto zákona je omezit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě tak, aby byl stanoven obecný zákaz prodeje ve vyjmenovaných svátcích a zkrácen prodej na Štědrý den do 12 hodin. Jedná se o tyto dny: 1. leden, tedy Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu, Velikonoční pondělí, 8. květen - Den vítězství, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu, 25. prosinec - 1. svátek vánoční, 26. prosinec - 2. svátek vánoční. Na Štědrý den by byl prodej omezen do 12 hodin. Navrženo je tedy zakázat prodej pouze v sedmi dnech roku. Nejdeme tedy cestou některých okolních států, kde je zakázán prodej každou neděli plus ve vybraných svátcích.

    Toto omezení by se netýkalo prodejen, jejichž plocha nepřesahuje 200 metrů čtverečních, čerpacích stanic, lékáren, prodejen na letištích, vlakových a autobusových nádraží, prodejen ve zdravotnických zařízeních a zákaz by neplatil v době, kdy by byl vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Omezení by se však vztahovalo i na zastavárny, sběrny odpadů a provozovny obchodující s použitým zbožím, a to bez ohledu na velikost prodejní doby.

    Hospodářský dopad. Na první pohled se může zdát, že dojde ke snížení příjmů státního rozpočtu ze zdanění zisku z tržeb, nicméně lze předpokládat, že se možné tržby v těchto sedmi dnech přesunou na menší prodejce nebo do ostatních pracovních dnů, takže k výpadku zdanění nemusí dojít. Navíc lze předpokládat vyšší příjmy v oblasti turismu a jiných služeb volného času.

    Sociální dopad předpokládám velmi příznivý. Volné dny budou nejenom pro zaměstnance dotčených obchodů, ale i pro ostatní obyvatelstvo příležitostí pro intenzivnější rodinný život a pro společné výlety, kulturní akce, sport a jiné aktivity.

    Navrhované řešení -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane senátore, já se velmi omlouvám, ale hladina hluku je zase vysoká. (Senátor Bublan: Děkuji.) Prosím.

  • Senátor František Bublan: Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána. Právo Evropské unie nemá společný předpis týkající se prodejní doby, avšak klade důraz na sladění pracovního a rodinného života.

    Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás požádal o projednání tohoto návrhu a případně propuštění do dalšího čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane senátore. Zpravodajkou byla určena paní poslankyně Květa Matušovská, která má slovo.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, vážený pane senátore, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila se svou zpravodajskou zprávou k sněmovnímu tisku 275, senátnímu návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě.

    Jak už bylo řečeno, tento návrh zákona řeší problematiku, jak upravit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě, a tím stanovit obecný zákaz prodejní doby ve vyjmenované svátky, které tady již zmínil pan předkladatel, a omezení samozřejmě i prodejní doby na Štědrý den. Zákaz se nebude týkat prodejen, které už byly také zmíněny - čerpací stanice, autobusová a vlaková nádraží, zdravotnická zařízení. Omezuje prodejní dobu pouze prodejní plochou 200 metrů čtverečních.

    Pokud se zaměřím na dopady na občany. Omezení prodejní doby bude mít jiné dopady na zaměstnance příslušných maloobchodů a velkoobchodů na jedné straně a na straně druhé to budou dopady na občana, spotřebitele, zákazníka.

    Dopady na zaměstnance. Předkladatelé upozorňují na příznivé sociální dopady na zaměstnance, kteří se budou moci více věnovat své rodině a odpočinku, na což EU klade zvýšený důraz. Je ovšem fakt, že většina zaměstnanců bere o svátcích příplatky, které by odpadly. Při velmi malých mzdách v tomto odvětví nejsou zdaleka zanedbatelné.

    Dopady na spotřebitele mohou být vnímány různorodě jak z pohledu občana velkého města, tak z pohledu občana z periferií a venkovských oblastí. Parlamentní institut se zaměřil na tuto problematiku již v minulých letech ve své srovnávací studii, která se zaměřuje na Dánsko, Německo, Norsko, Rakousko a Slovensko. V dané studii zjistíme, že každý stát má tuto problematiku upravenu po svém, ale ve většině států o svátcích a v některých i v neděli mají zavřeno. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. S přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, mám pocit, že tady bylo sice už řečeno téměř všechno důležité, jak jsem pozorně poslouchal, což je dobře, takže mi zbývá zdůraznit, že poslanecký klub KDU-ČSL podpoří senátní návrh o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který v praxi znamená omezení prodejní doby o vybraných svátcích.

    Neodpustím si jednu drobnou poznámku, že by mě docela zajímal klíč, který vedl k výběru vybraných svátků, a možná že se ho dozvíme, nebo se možná ten výběr může časem rozšířit, jak je tomu v některých rovněž připomenutých zemích.

    Bylo zde také řečeno, že se omezení nebude týkat bezvýhradně všech prodejen, ale pouze těch, jejichž plocha tedy přesahuje 200 metrů čtverečních. Vnímám, že na tuto záležitost existují různé pohledy. Není to podle mě téma ani levicové, ani pravicové, ani náboženské, je to téma, která by si možná zasloužilo nějaký vlastní sociologický výzkum. Nicméně se domnívám, že návrh může přispět ke sladění rodinného a pracovního života, a k tomu se KDU-ČSL dlouhodobě hlásí.

    Závěrem bych chtěl jenom dodat, že tímto návrhem s určitým zpožděním pouze následujeme státy západní Evropy včetně těch, které jsou nám kulturně a historicky nejblíže, jako je Německo, Rakousko a další. Byla tady také řeč o Evropské unii, takže i s těmito trendy se přijetím tohoto návrhu zákona sladíme.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Já děkuji panu předsedovi Miholovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Hluk v sále neutichá.)

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Dostal jsem několik výzev, abych svůj projev zkrátil, tak ho tímto i zkrátím. Z počtu přihlášených vidíme, že o diskusi bude velký zájem. Do školy jsme chodili všichni, všichni chodíme k lékaři a rádi se k těmto tématům vyjadřujeme, nakupovat chodíme taky všichni, takže se asi také všichni budou chtít vyjádřit i k tomuto tématu. Nicméně bych se chtěl dotknout několika bodů z tohoto senátního návrhu.

    Senátní návrh zakazuje prodej v obchodech v osmi vyjmenovaných svátcích: na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, o vánočních svátcích, 24. do 12 hodin, na Boží hod vánoční a na Štěpána celý den. A týká se to prodejen s plochou nad 200 metrů čtverečních, jak tady v návrhu vidím. Netýká se lékáren a zdravotnických zařízení, čerpacích stanic a prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících. Mě by třeba zajímalo, jak se bude rozhodovat o tom, co je místem zvýšené koncentrace cestujících. To jsem z návrhu nějak nepostřehl, jestli na to bude nějaká komise či co. Ale asi by bylo zajímavé si to předem určit. Taky by mě zajímalo, jak například budou otevřeny lékárny, které jsou součástí hypermarketů. Lékárna, která je součástí hypermarketu, bude mít bohužel zavřeno a bude v silné konkurenční nevýhodě lékárny, která je naproti v ulici a která samozřejmě ve vyjmenovaných dnech bude moct být otevřená.

    O výběru svátků se tady už zmiňoval kolega předřečník. Mě by skutečně zajímalo, jak navrhovatelé přišli na to, že zavřeno má být na Velikonoční pondělí, ale na velikonoční neděli, tedy na Zmrtvýchvstání Páně nebo Boží hod velikonoční, bude zavřeno, což je hlavní svátek velikonoční. Tak asi bude podle té logiky otevřeno. V neděli na hlavní svátek bude otevřeno, ale chápu, že je to svátek křesťanský a levicoví kolegové to moc nevnímají. Na svatého Václava bude prodej zakázán, 5. 7. na Cyrila a Metoděje bude povolen.

    Vzhledem k tomu, jak je návrh postaven, a vzhledem k dohodě v klubu TOP 09 navrhuji zamítnout tento návrh zákona v prvním čtení. Beru jako naprosto lichý argument, který tady zaznívá o tom, že nutí nějaké pracovníky obchodů pracovat o svátcích. Všichni víme, aspoň ti, kteří jsme řídili nějaké firmy, že naopak o sváteční směny je často největší zájem, že se na to lidé hlásí, protože dostávají stoprocentní příplatky, a spíše vedoucí má problém jiný, že má na směnu přihlášených více lidí než méně. Trochu mě překvapuje, že tuto možnost pracovníků přivydělat si podporuje třeba odborový předák Středula se svým stotisícovým platem.

    Nemám rád stát, který nám říká, co máme a nemáme dělat o víkendu, co máme a nemáme dělat o svátku, zda máme jít nakupovat, nebo zda se máme procházet v parku. Já si myslím, že to by mělo být asi na každém z nás, jak se rozhodneme a jakým způsobem chceme dotyčný svátek trávit. Nemám rád stát, který nařizuje soukromým subjektům, který nařizuje živnostníkům, kdy mají mít otevřeno a kdy musí zavřít, protože stát si myslí, že to pro živnostníky je nejlepší. V neděli a o státních svátcích nechodím nakupovat, nebo aspoň většinou, věnuji se raději jiným aktivitám. Nicméně nebudu brát právo těm, kteří chtějí trávit neděle v hyperkrámu, protože si tak představují ideálně strávený sváteční čas.

    Znovu opakuji, navrhuji zamítnout tento zákon v prvním čtení po dohodě v klubu TOP 09. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní ještě než předám slovo s faktickou poznámkou paní poslankyni Putnové, dovolte, abych omluvil novou paní poslankyni Pavlu Golasowskou dnes od 19.20 do konce dnešního jednání z osobních důvodů.

    Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (Hluk v sále je stále velký!)

  • Poslankyně Anna Putnová: Hlasujme nohama. Dobrý večer, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Je zřejmé, že pokud se budeme rozhodovat o podpoře či nepodpoře tohoto zákona, dostáváme se do situace, kdy se musíme rozhodnout, jakou míru regulace ve svém životě chceme upřednostňovat. Proto doporučuji - hlasujme nohama. Pokud nebudeme chodit nakupovat, obchody když ne v prvním roce, nepochybně ve druhém roce najdou důvody, které vznešeně vypoví a zavřou obchody, které dnes tak rády provozují. Důvody pro to, aby bylo otevřeno či zavřeno, najdeme na jedné i na druhé straně. Ale rozhodující je míra regulace. Nepřeji si další regulace ve svém životě, proto budu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu. (Potlesk několika poslanců zprava.)***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové za její faktickou poznámku. Nyní s další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovoluji si vás oslovit a vyjádřit se k senátnímu návrhu zákona sněmovní tisk č. 275 o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě.

    Připomenu pár věcí z historie. Již v roce 2005 Odborový svaz pracovníků obchodu předložil tento návrh zákona, ale bohužel neúspěšně. Nebylo to z důvodu, že by nebyli znalí politického prostředí, ale mysleli si, že je to správná věc. Velmi je poškodila kampaň v médiích, a to především kampaň Rádia Impuls, které po celý den vysílalo anketu na téma "Co říkají posluchači na uzavření provozních jednotek v neděli?". V zákoně přitom nebyla ani zmínka o uzavření provozních jednotek v neděli. Přesto se v této době vzedmula proti zákonu velká nevole, která hraničila až s hysterií, a myslím, že to začíná nyní také.

    Jak jsem informovaná, při znovupředkládání zákona došli odboráři spolu s předkladateli ke kompromisu a podpořili sedm nejdůležitějších dní pro Českou republiku, během kterých by měly zůstat provozní jednotky uzavřeny. Já s tím nesouhlasím a myslím, že by se to mělo vztahovat na všechny svátky. Svátek je přeci významný den pro naši zem. Nebo se pletu? Měli bychom přeci naše děti učit, že svátek, jak už jsem řekla, je významný den, že bychom se měli zastavit, vzpomenout a uctít státní svátek. Pro nás všechny jsou nejdůležitější vánoční svátky. Domnívám se, že 25. a 26. prosince mají být rodiny pohromadě, a ne kroužit s nákupními košíky v obchodních centrech. Zákon se sice zaměřuje na velké hypermarkety, ale podle mě by se nařízení mělo týkat i obchodů kromě těch nejnutnějších, to znamená vyjmenovaných v zákoně, v nemocnicích, na pumpách a na letištích by to mělo být zachováno. V západní Evropě je uzavření prodejních jednotek o státních a ostatních svátcích naprostou samozřejmostí a i země bývalého východního bloku, jako je Polsko, Maďarsko a Slovensko, mají provozní jednotky uzavřené. Kdyby záleželo na mně, šla bych ještě dál. Zákon bych rozšířila i o uzavření obchodů i ve dny pracovního klidu, tedy v neděli. Pokud budeme vycházet z toho, že neděle je od slova nedělat, pak se má odpočívat, a platí to i pro pracovníky obchodu.

    Možná někdo bude napadat můj postoj za to, že bráním volnosti obchodu, že dojde k poklesu tržeb. Já si to nemyslím. Selským rozumem - zákazník má stále jen jednu peněženku a má jen jeden objem peněz, který může v obchodě utratit. Nemůžeme utratit více, když bude prodejna déle otevřena, a navíc, budu-li vědět, že je otevřeno pouze v sobotu, tak si nakoupím vše potřebné i na neděli!

    Poukázání na to, že zaměstnanci nedostanou příplatky za svátky a dny pracovního klidu, a proto rádi chodí v neděli do práce, je vrchol drzosti a neúcty vůči těmto zaměstnancům! Jsem přesvědčena, že by zaměstnanci měli mít takovou mzdu, aby nemuseli slyšet na příplatky. A uvedu příklad: Pokud jako podnikatelka zkrátím o jeden den otevírací dobu, a přesto budu mít pořád stejné tržby, mohu o ušetřené peníze zaměstnancům navýšit plat. Připomínám, že v obchodě jsou mzdy tak nízké, že často nestačí zaměstnancům na pokrytí základních životních potřeb, a na druhé straně čteme o nehorázných ziscích jednotlivých obchodních řetězců.

    V tuto chvíli se musím zastat zaměstnanců v obchodě. Jsou to především ženy, matky, manželky a mají své rodiny. Vraťme proto do naší společnosti úctu ke svátkům, dnům klidu a těmto lidem dopřejme prožívat společný život s jejich rodinami. Proto bych vás požádala, abyste podpořili tento zákon a propustili do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Než přijde další řádně přihlášený pan poslanec František Laudát, tak tu mám tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Jiří Koskuba, po něm pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Dámy a pánové, pane místopředsedo, zbytku vlády, nechci vás příliš dlouho zdržovat, protože i poslanci jsou lidé, a jak vidíte, ani my si neužíváme adventních dnů a sedíme zde po 19. hodině, protože musíme projednávat tento zákon. Omlouvám se vám všem, ač jsem sociální demokrat, plně se připojuji ve stručnosti k názoru, že tento zákon bychom měli zamítnout v prvním čtení, neboť chci být spravedlivý. Zapomnělo se na řadu dalších a dalších profesí, které nám zajišťují ty klidné dny. To bychom se časem dostali se svými regulacemi tak daleko, že v panem kolegou senátorem vyjmenovaných dnech raději nebudeme ani svítit, protože i ti lidé v elektrárnách musejí být. Dokonce já na Štědrý den vždycky smutně hledím na autobus, který projíždí naší ulicí, kde sedí řidič a maximálně jeden člověk. Zapomněli jsme na lidi v restauracích atd., atd.

    Osobně si myslím, že to v obchodech funguje stejně jako v nemocnicích. Jsou lidé, kteří si tuto profesi vybrali. Jsou lidé, kteří u nás v nemocnici v tyto dny slouží. Slouží tak proto, že je to jejich povolání, a ano, že si za to i přivydělají. Já se domnívám, že kdyby toto nechtěli, tak oni sloužit nemusí, k tomu zákony již máme, že je k tomu nikdo nemůže nutit, to se na mě nezlobte. A jestli se neprosadí, je to chyba tohoto parlamentu. Na druhé straně, jak zde zaznělo i od některých předřečníků, já jsem rád, když je někdo nebude obtěžovat tím, že do těch obchodů prostě nebude chodit. Pak je samozřejmě zavřou dál.

    Chtěl bych vás poprosit: Pojďme jednat rychle, ať se dostaneme domů. Byl zde jeden návrh, pojďme hlasovat pro, nebo proti, a bude to vyřešeno. Neomezuji vaši diskusi, ale rád bych šel též domů. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koskubovi. Než se tak ale stane, tak ještě dále je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan poslanec Martin Lank.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pan kolega Koskuba mi vzal část mého příspěvku přímo z úst, jak se říká i lidově jinak. Nicméně chci říct jinou věc. Tady se mluvilo o tom, že to není politická záležitost, že jde jenom o regulaci. Tak s tím já teda nemůžu nikdy souhlasit, protože regulace přece, to je vysoce politická záležitost, a regulujeme tady jenom část segmentu trhu. A regulace, prosím vás, já tomu rozumím, ale přece po mně jako po pravicovém politikovi nikdo nemůže chtít, že budu podporovat regulaci v jakékoliv podobě. Možná někdy to tady tak bylo, nicméně já to vidím jinak. To, že jsou obory, které musí pracovat o víkendech, o svátcích, to je jasné. Ale já jsem chtěl říct jinou věc. Ona to tady řekla paní kolegyně Hnyková, ono to začíná těmito svátky a za chvilku to budou další svátky, pak to budou neděle, pak to budou soboty. Pak řekneme, že v pět hodin už by krámy měly být zavřeny všechny, a takhle budeme pokračovat. Prostě klasická salámová metoda.

    A co se týká postoje odborů, tak si myslím, že úkol odborů, a teď mi odboráři prominou, je starat se, aby tady byla dobrá zaměstnanost, aby lidé dostali za svoji práci dobrý plat. A to si myslím, že tudy vede cesta. Pokud jsou tito lidé špatně placeni, tak je to práce pro odbory.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Lank, po něm paní poslankyně Semelová s faktickou poznámkou. ***

  • Poslanec Martin Lank: Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezký večer vám přeji. Já nejsem příznivcem přehnaných restrikcí, regulací a omezení, byť i některé důvody, které vedou předkladatele k návrhu tohoto zákona, vcelku chápu. Mě tam ale zaujala jedna věc a docela by mě zajímalo, jak to má být vyřešeno, protože když si tam přečtu, že to omezení se nevztahuje na prodejny s prodejní plochou do 200 metrů, tak se ptám, co bude s nákupními centry, kde jsou vlastně desítky až stovky samostatných, samostatně provozovaných pronajatých prodejních jednotek o pár metrech čtverečních. Takže na ty se to vztahovat nebude? To znamená, že bude v podstatě v tom nákupním centru uzavřen jenom ten velký supermarket? A znamená to tedy, že lidé o státních svátcích tam stejně budou chodit nakupovat boty, oblečení, hračky, drogerii v povánočních slevách a jediný rozdíl bude, že si v tom supermarketu nebudou moct koupit rohlík? Já tomu aspoň tak rozumím. Možná mě vyvedete z omylu, ale jestli to je takto, tak si nejsem úplně jist, že to plní to, co vlastně předkladatelé chtějí. Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já jsem chtěla zareagovat na některé předřečníky. Já bych nemluvila tak s despektem o lidech, kteří pracují v obchodě a jsou kolikrát v rukou podnikatelů v různých řetězcích. A ono takové to jejich svobodné rozhodnutí, jestli půjdou, nebo nepůjdou dělat přes čas, je trošku iluzorní. Jestli si myslíte, že oni si dupnou, a zrovna já tedy o svátku dělat nepůjdu, tak to není pravda, protože nad nimi visí bič nezaměstnanosti a druhý den už nemusí chodit do práce.

    Pokud jde o odbory, tak si uvědomme, že na mnoha místech ani nedovolují ty odbory založit! V momentě, kdy se o to někdo pokouší, tak okamžitě je s ním rozvázán pracovní poměr. A strach v obchodech vládne. To je další věc. To znamená, já si myslím, že bychom měli o tomhle diskutovat, nakonec i odbory to prosazují už dlouhou dobu, že bychom měli propustit tento zákon do druhého čtení. Uvědomuji si některá rizika, co se týká mezd, protože tito lidé pracují za velmi nízké mzdy v obchodě a i tohle je potřeba ošetřit, ale ne abychom to okamžitě zamítali v prvním čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. Tím jsme prozatím vyčerpali faktické poznámky a nyní řádně přihlášený pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Budu stručný. Návrh na zamítnutí už tady dal můj kolega, takže ho nemusím dávat.

    Za druhé. Podle mého lidé mají pracovat tam, kde chtějí a kde můžou. Za další. Když tento návrh zákona takto schválíme, tak vyvoláme celou řadu dalších úhybných manévrů, co je 200 metrů, co není. Třeba zahradnictví já nevím, jestli by bylo zavřené, nebo nebylo zavřené. To zjevně může mít řada z nich. Zanáší to totální nerovnost, protože kdo má například v některých obchodních domech i své malé provozovny, tak nebude moci možná, kdežto soused naproti bude moci jenom proto, že má plochu někde jinde. Je to jedno s druhým. Prosím, pojďte to ještě stihnout. Já avizuji, že si chci od 20 hodin vzít přestávku, nicméně toto považuji za skutečně hodně nešťastný návrh. A srovnávat nás se zeměmi, které žijí jiný rytmus života? Proč pořád budeme regulovat lidi, proč pořád budeme regulovat jejich zaměstnání a podobně? Situace není zdaleka tak dramatická, a navíc - my skutečně chceme brát peníze těm, kteří si je rádi vydělají?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zavadil, po něm paní poslankyně Černochová.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý den, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já budu hlasovat pro to, abychom pustili tento zákon do druhého čtení, a řeknu i proč.

    Tady padlo několik omylů. Prostřednictvím vás k panu kolegovi Kučerovi. První omyl je, že se to týká živnostníků. Těch by se to vlastně dotýkat nemělo, pokud nenajdeme jakýsi problém v tom, co tady bylo teď řečeno u velkých firem, které mají malé firmičky, kde ti živnostníci jsou, ale to se dá vyřešit ve druhém čtení a ve výborech. Takže to není úplně věc, která by musela být překážkou.

    Kolega Koskuba, prostřednictvím vás, ten jeho omyl spočívá v tom, že zatímco v elektrárnách se musí dělat, v některých provozech, v lékařských profesích se musí dělat, protože se ohrožuje zdraví, tak tady se dělat nemusí. My jsme přece byli zvyklí na to, že byly neděle zavřené, a dokonce si myslím, že konzumní společnost, ve které se teď nacházíme, by si potřebovala a zasloužila by si, aby neděle byly zavřené, aby nejenom svátky, ale aby i neděle, tak jako to je v jiných vyspělých zemích. Pokud se chceme dostávat někam tamhle do Tanzanie, pak prosím, pak si tady melme tyhle věci a říkejme si, co chceme, o liberalizaci a já nevím o čem všem. Ale to, že rodina se dostala někam jinam, že když se podíváte do IKEA na dětské koutky, kde se odkládají děti a rodiče létají po IKEA sami a děti nechají být, tak to se vám líbí? Mně tedy ne!

    Takže je potřeba se zamyslet nad hloubkou tohoto problému. To není jenom o tom, jestli to je levá, nebo pravá, jestli zavřeme, nebo nezavřeme. Jsem přesvědčen, že to je hluboký problém, a že kdyby skutečně bylo po mém, a já na to byl zvyklý a řada z vás, jak se na vás dívám, také, tak jsme neděli i svátky měli zavřené a vůbec to nikomu nevadilo. Jezdili jsme na kole, jezdili jsme s dětmi do přírody a bylo to daleko lepší než dneska lítat po obchodních domech!

    Takže prosím, to je jenom můj příspěvek k tomu. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zavadilovi. Faktická poznámka - paní poslankyně Černochová, pan poslanec Kučera, pan poslanec Stanjura.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já bych chtěla poprosit všechny kolegy, abychom se tady nesnažili nějakým způsobem regulovat chování lidí. Jestli někdo dává přednost místo hraní si na hřišti a běhání po lese konzumnímu životnímu stylu a chodí nakupovat, tak těžko může náš ctihodný zákonodárný sbor toto chování nějakým způsobem změnit. Zakážeme chodit lidem do restaurací? Zavřeme ty restaurace, protože stejným způsobem můžeme přistupovat k tomu, že místo toho, aby si někdo s dětmi po večerech pouštěl pohádky a četl jim knížky, tak si chodí lidé sednout do restaurace, popíjejí víno a baví se?

    Tím, co tady zaznělo, tak si myslím, že přesně ten trend bude opačný. Nezaměstnanost díky tomu naopak vzroste. Ti lidé, jak už tady bylo řečeno, velmi rádi za příplatek budou sloužit delší směny. A vezměte si jenom to, co se děje v pohraničí. Vždyť je to naše konkurenční výhoda, to, že Rakousko má zavřeno. I vzhledem k tomu, že bohužel ceny v České republice jsou někde vyšší než v Německu nebo v Rakousku, kde mají zavřeno, tak i zahraniční návštěvníci raději chodí o víkendech nakupovat do naší země, byť za větší finanční prostředky, ale vytváří to nějakou kupní sílu a pozitivně se to projevuje v naší ekonomice. Já bych se opravdu nechtěla dožít toho, čeho jsme byli v minulém režimu svědky, že jsme všichni jedli dva dny starý chleba, kyselé mléko. Prostě dneska se každý z nás posunuje v pracovním procesu tak, že chodíme domů pozdě. Já nevím, jestli pan senátor Bublan chodí nakupovat. Mě by zajímalo, jestli chodí nakupovat a kdy chodí nakupovat, jaké jsou jeho návyky. Já prostě chodím nakupovat o víkendu, protože dřív čas nemám! A věřím, že tímto způsobem se chová většina českého národa.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Stanjura a pak se uvidí.

  • Poslanec Michal Kučera: Já se omlouvám za to vystoupení, nicméně kolega Zavadil tím, že mě oslovil, mě docela zvedl z mé židle. Mně se líbí boj, který tady svádějí zejména ať současní, či bývalí odboroví předáci. Já si myslím, že ten boj by mohli vést i jinde. Navrhuji, aby ten boj přenesli například do našich automobilek. Ty jedou nepřetržitý provoz, čtyřsměnné provozy. Zkuste si to vyjednat v automobilkách v kolektivních smlouvách! Proč to chcete zakazovat v obchodech zákonem? Tady jsou ta ramena velká, ale v kolektivních smlouvách - já si myslím, že kdybyste tam takhle nastoupili, nechci jmenovat žádnou automobilku, ať se jí nedotknu, s tím, že chcete, aby v neděli se dělalo do dvanácti a o svátcích se nedělalo vůbec, tak si myslím, že by vás hnali velice.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Opálka, po něm pan poslanec Zavadil. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejdřív k tomu idylickému popisu, jak jsme dřív o těch nedělích chodívali do té přírody, ne do obchodu. Bodejť, za komunistů v těch obchodech nic nebylo, tak co bychom tam nakupovali, i kdyby otevřeli, že jo? Já jsem jako mladík musel chodit do těch front na vesnici v pátek, abych si to vystál čtyři hodiny, abychom koupili dva banány. To byly idylické doby, to bylo času na přírodu, na to hřiště! To je pravda. Když tam nic nemáme, tak si tam nic nekoupíme. Já po tom teda nevolám, mně se po tom fakt nestýská.

    Je to typická snaha levice páchat dobro. My vás uděláme šťastnými, i když nechcete! My vám to prostě nařídíme, protože my jsme přesvědčeni o své pravdě. Typické sociální inženýrství! Samozřejmě ty konkrétní otázky přivádějí předkladatele do úzkých, protože neumějí říct, proč vybrali zrovna tento segment. Dneska přece je tendence v těch velkých nákupních centrech mít malé obchodní jednotky. Jste někde dvacet roků zpátky, ne dvacet, patnáct let zpátky, kdy byly jenom hypermarkety a nebyly ty malé obchodní jednotky. Ale proč chcete těm lidem tohle zakázat? Přece ti lidé každou neděli hlasují, jestli to je pro ně dobře, nebo ne, a hlasují nohama a hlasují auty a veřejnou dopravou do těch center jezdí nakupovat.

    Já z toho nejsem nadšený, ale mně vadí ta snaha vnutit svůj názor zákonem. Tak přesvědčujte své odboráře, aby nechodili nakupovat! No, ono jich tolik už není, takže ono se to moc nepozná v těch hypermarketech. Ale prostě tohle myslím, že máme zamítnout, nepouštět to dál. To se totiž nedá opravit, to se dá jenom zamítnout. Opravit se to skutečně nedá. A samozřejmě nejsou schopni říct, proč to v jiných odvětvích nejde, a tady si vybrali, protože si myslí, že je to dobře. Tak nenakupujte vy, když vám to vadí, to je naprosto v pořádku, jděte příkladem, šiřte tu osvětu ve své politické straně a u těch vašich voličů, voličů máte poměrně dost, a pokud lidi nebudou chodit, tak ti obchodníci to prostě zavřou sami, protože to nebude mít smysl. Ale ekonomický smysl to bezesporu má.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Opálka, po něm pan poslanec Zavadil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, chci jenom zareagovat na některá předchozí vystoupení ve faktických poznámkách.

    Taky jsem vyrůstal v té době. V roce 1952 jsem se narodil. Tehdy každé dítě dostalo na den osminku litru mléka, protože byl ještě přídělový systém na lístky, a vyrostl jsem. Jestli ukazujeme na to, že nic v těch obchodech nebylo. Samozřejmě, byla větší kupní síla než zboží v obchodech, což - (Výbuch smíchu v sále.) Byla větší kupní síla než zboží v obchodech, to je pravda. Zajímavé, že nic nebylo, ale každý, když něco chtěl, tak to sehnal, ale to nechme na jiné.

    Já jsem chtěl reagovat na to kyselé mléko a na ten starý chleba. Víte, dneska to mléko nezkysne, ono nezkysne vůbec. Takže pijeme zdravě mléko, které už není schopné zkysnout, nebo zhořkne či shnije. A ten chleba druhý třetí den už taky není k jídlu. Měli bychom trošku poměřovat ty věci opravdu tak, jak jsou.

    A co se týká těch obchodů a třeba automobilek. Problém je v tom, že v obchodech většinou odbory nejsou. Já řeším s inspekcí práce problém jednoho českého obchodního řetězce, kde zaměstnanci pracují vlastně jakoby ve vícesměnném provozu, tudíž nemají nárok na příplatky o svátcích, a když náhodou zaměstnanci toho obchodního řetězce vyjde na den svátku volno, že nemusí pracovat, tak mu to volno strhnou z dovolené. Až tak daleko jsme to dopracovali.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Nyní pan poslanec Zavadil s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Já jenom bych každému doporučoval, aby se do té automobilky šel podívat. Já tam jezdil každý měsíc a vím, jak se tam dělá. Dělá se tam na čtyřsměnný provoz po šesti hodinách. To je úplně o něčem jiném než tady v těch velkoobchodech, kde se dělá mnohdy nejenom osm, ale více než deset a dvanáct hodin. Takže to je první poznámka. (Poznámka z pléna.)

    Hele, já bych doporučoval, kdybychom na sebe nekřičeli. Jestli chceš na mě křičet, tak pojď ven. (Výbuch smíchu v sále.) No, tam to bude lepší.

    Já bych chtěl pokračovat dál.

    K automobilkám, prosím vás, nepřirovnávejme obchodní řetězce a obchodní průmysl. Takže já se domnívám, že obchodní průmysl je dneska v takové situaci, že skutečně to snížení - nebo respektive byť se nám nelíbí ten počet svátků, a mně taky ne, protože jak už jsem řekl, tak já bych ty svátky zaříznul všechny, tak proč se vybralo jenom sedm svátků, to já nevím. Takže skutečně pojďme se nad tím zamyslet a propusťme to do druhého čtení a pojďme se bavit konkrétně potom, do jakých výborů to půjde atd.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Stanjura dal přednost panu poslanci Kalouskovi. Prosím, pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, já se domnívám, ale nikomu to nevnucuji, je to součást mého životního stylu, že o takto významném svátku se má člověk ráno hezky obléct, jít do kostela, pak poobědvat a pak se buď navštěvovat, nebo jít na procházku, trávit to jakýmkoliv milým způsobem jiným než v tom konzumním šílenství v rámci supermarketu. To je životní styl, který některý z nás vyznává, některý ne. Já si neumím představit, že budu někomu vnucovat svůj životní styl. Dokonce i Hospodin, když to tesal Mojžíšovi jako pomni, abys den sváteční světil, tak neříkal: a zřiď si k tomu stát a ten stát tím zákonem to musí zakázat. Prostě jenom apeloval na každého z nás, abychom ten sváteční den nějak světili.

    Prostě brát lidem svobodu, jakým způsobem se chtějí v takový okamžik zachovat, je absurdní! To je státní terorismus! To je prostě naprostý nesmysl! To odporuje něčemu, v čem tady žijeme několik tisíc let, a teď jsme si to ještě tak hezky ohraničili, že do 200 metrů ten svátek světit nemusíš a nad 200 metrů už ale musíš! Mimochodem, to v tom desateru není. Pomni, abys den sváteční světil nad 200 metrů (pobavení v sále), to jsem si tam opravdu nepřečetl. Já chápu, že v některých západních zemích to existuje, ale pak tam existuje spousta věcí, které já bych si přál, a ty vy zase odmítáte. A tohle je něco, co odporuje mé představě o lidské svobodě, o lidské volbě, volbě o svém životu. Já jsem zásadně proti.

    Poslancům ANO 2011 bych rád při této příležitosti řekl, že i zde se potýkají s konfliktem zájmu. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ne, já jsem se přihlásil s přednostním právem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To se moc omlouvám, přesto... Pan poslanec Stanjura vám dává přednost. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem se přihlásil s přednostním právem, takže nemohu být časově limitován.

    Takže i tady poslanci ANO 2011 jsou v konfliktu zájmů, protože jediní, kdo z něčeho takového mohou mít opravdový prospěch, jsou pekaři. Pekaři totiž musí dodat čerstvé pečivo do těch supermarketů každé ráno, kdy tam mají otevřeno. V okamžiku, kdy zakážeme supermarketům, aby měly otevřeno, ti lidé nesnědí méně chleba. Ti si den předtím budou muset nakoupit dvakrát tolik a pekař ušetří noční směnu s těmi příplatky. Což jak všichni víme, je v této zemi zejména pan Babiš. Tak bych docela rád, kdybyste se k tomuto konfliktu zájmu přihlásili, až o tom budete hlasovat.

    A abychom si to jako poslanecký klub TOP 90 mohli opravdu velmi pečlivě zanalyzovat, tak prosím o dvě hodiny přestávky na klub.