• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 23. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci: pan poslanec Adam - zdravotní důvody, paní poslankyně Aulická Jírovcová - osobní důvody, pan místopředseda Bartošek 9.55 až 11 a 12.30 až 14.30 - pracovní důvody, pan poslanec Benešík do 10.40 a mezi 16. a 18. bez udání důvodu, pan poslanec Bezecný do 12 bez udání důvodu, pan poslanec Čihák - osobní důvody, pan poslanec Gabal do 11. - pracovní důvody, pan poslanec Gazdík 10 až 13 - pracovní důvody, pan poslanec Hájek - pracovní důvody, pan poslanec Heger do 13. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Horáček - pracovní důvody, pan poslanec Chalupa do 11.30 - pracovní důvody, paní místopředsedkyně Jermanová do 15.30 bez udání důvodu,pan poslanec Karamazov - osobní důvody, pan poslanec Kádner - pracovní důvody, pan poslanec Kořenek 11 až 13 - pracovní důvody, pan poslanec Lak do 11. - pracovní důvody, paní poslankyně Lorencová - rodinné důvody, paní poslankyně Nováková - zahraniční cesta, pan poslanec Josef Novotný - zdravotní důvody, paní poslankyně Nytrová - dopravní situace, paní poslankyně Pecková - pracovní důvody, pan poslanec Pfléger - pracovní důvody, pan poslanec Pilný do 13. hodiny - zdravotní důvody, pan poslanec Pleticha 9.30 až 12.30 a od 14.30 - pracovní důvody, pan poslanec Podivínský z dopoledního jednání bez udání důvodu, pan poslanec Schwarzenberg - pracovní důvody, pan poslanec Šidlo - pracovní důvody, Šincl - zdravotní důvody, pan poslanec Urban - zdravotní důvody, pan poslanec Vilímec - pracovní důvody, pan poslanec Zahradník do jedné hodiny z osobních důvodů, pan poslanec Zavadil z dopoledního jednání - zdravotní důvody, pan poslanec Zemánek od jedné hodiny - pracovní důvody a pan poslanec Ženíšek - rovněž pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér z dopoledního jednání a od 16 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Babiš do 16. hodiny - pracovní důvody, pan ministr Bělobrádek - pracovní důvody, pan ministr Chládek - pracovní důvody, pan ministr Chovanec do dvou hodin - pracovní důvody, paní ministryně Marksová do jedenácté - pracovní důvody, pan ministr Němeček - pracovní důvody, pan ministr Stropnický z dopoledního jednání z pracovních důvodů, paní ministryně Šlechtová do dvou hodin - pracovní důvody, paní ministryně Válková - zahraniční cesta a pan ministr Zaorálek - rovněž zahraniční cesta. Pan vicepremiér Bělobrádek upravuje svou omluvu tak, že se omlouvá až od 10 hodin. Tolik omluvy.

    Chtěl bych vás upozornit, že dnešní jednání zahájíme bodem 134, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11. hodiny je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 hodin proběhne jejich losování.

    Přistoupíme tedy k projednávání bodu

    Na pořad jednání 23. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem pět odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    A nyní bychom tedy přistoupili k jednotlivým interpelacím.

    Pan ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslankyně Marie Pěnčíkové ve věci zalesňovacích aktivit inženýra Gunnara Grabowského. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 326. Projednávání odpovědi bylo přerušeno.

    Otevírám rozpravu a vidím paní poslankyni Pěnčíkovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den. Děkuji za slovo.

    Vážený pane ministře, vaše odpověď na moji písemnou interpelaci mě přesvědčila, že konkrétní problém, který jsem popsala, je problémem nejenom Státního zemědělského intervenčního fondu, ale také konkrétních útvarů vašeho ministerstva. Plně chápu, že není ve vašich časových možnostech zabývat se každým jednotlivým případem, takže předpokládám, že jste svůj podpis pouze připojil pod odpověď, kterou vám vaši úředníci připravili, aniž byste ten problém hlouběji zkoumal, ale proto jsem nucena vás na tuto problematiku upozornit.

    Text odpovědi mi totiž přijde spíše jako pokus o hloupý žert. Pokud totiž skutečně chodí pracovníci SZIFu kontrolovat stav buřeně v měsíci listopadu a pokud považují náhradu obalované sadby za neobalovanou, která je minimálně desetkrát levnější, za nepodstatnou odchylku při realizaci projektu, pak nabývám dojmu, že se děje něco špatného v zemi české a v SZIFu obzvlášť. Představa, jaké peníze jsou SZIFem vypláceny a jak jsou následně kontrolovány, mě - mírně řečeno - děsí.

    Česká inspekce životního prostředí v tomto případě opakovaně upozornila na podezření z nedodržení dotačních pravidel a SZIF však žádné nenašel. Škoda že už patrně nenajde ani údajné stromky, které mají na těchto pozemcích už několik let být.

    Já jsem vás interpelovala ve věci jednoho konkrétního případu. Bohužel se ale zdaleka nejedná o případ ojedinělý. Opravdu chápu, že nemůžete řešit každý jednotlivý případ, pokud ale vaši úředníci běžně rozdělují dotační prostředky uvedeným způsobem, tak buď musíte zjednat nápravu vy, nebo bude nezbytné, aby zasáhly evropské kontrolní orgány, které u nás máme opravdu všichni strašně rádi. Já vás touto interpelací chtěla na tento problém upozornit. Chápu, vím, že SZIF asi není ani kapacitně schopen dělat více, ale pokud se pracovníkům SZIFu dostane do rukou konkrétní příklad, a to například na podnět zrovna České inspekce životního prostředí, která určitě nemá v popisu práce dělat si srandu ze zaměstnanců SZIFu, měli by se alespoň těmito případy řádně zabývat.

    Mám na vás zcela konkrétní dotaz, a to co s tím opravdu míníte dělat, aby k takovýmto pochybením nedocházelo. A samozřejmě budu chtít, aby Sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí na mou interpelaci. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si přeje reagovat.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážené milé poslankyně, vážení poslanci, vážená paní poslankyně. Já se tou věcí samozřejmě zabývám, protože těch podnětů na podobné případy je vícero než ten váš, takže jsem se tou problematikou začal teď intenzivně zabývat. Jsem si vědom toho, že mnohdy úředníci jak na Státním zemědělském intervenčním fondu, tak i někteří úředníci Ministerstva zemědělství si možná zlehčují situaci tím, že pokud už tam byla povinná určitá kontrola, tak byť i já jsem vznesl tady tento dotaz, tak je pro ně jednodušší někdy vzít ctrl C - ctrl V a dát jednoduchou odpověď, aniž by si museli komplikovat život.

    Samozřejmě jsem si vědom toho, že v ten okamžik dochází k určitému možnému prostoru pro pochybení, a my se budeme zabývat u nás s odborem auditu a supervize, jak tuto záležitost i ve vztahu k SZIFu, který je, řekněme, vlastní intervenční fond, byť my jsme jeho zakladatelem, tuto situaci změnit, abychom byli schopni křížově se podívat na to, jaký ten stav ve skutečnosti je. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Pěnčíková si přeje vystoupit. Prosím.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Samozřejmě vám velice děkuji za odpověď. To je potěšitelné, protože toto je problém, který se táhne opravdu už od vašich předchůdců, a je potřeba to řešit systémově, protože případů, jak sám uvádíte, je hodně. To není jenom tento jeden, je jich opravdu řádově více, nebudu to tady vyčítat, ale klidně si můžete objet Státní zemědělský intervenční fond, pracovníci vám určitě poreferují.

    Každopádně poprosím Sněmovnu o vyslovení nesouhlasu, abych vaši odpověď měla znovu písemně, a určitě si ty případy budu hlídat, zkontroluji si je a případně se v budoucnu zase obrátím. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím a paní poslankyně Pěnčíková již avizovala, že žádá, aby Sněmovna s odpovědí pana ministra vyslovila nesouhlas. To je návrh usnesení, tak jak byl přednesen paní poslankyní Pěnčíkovou. Ještě zazvoním na kolegy.

    Budeme tedy hlasovat. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí pana ministra zemědělství Mariana Jurečky na interpelaci paní poslankyně Marie Pěnčíkové."

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 23, přihlášeno je 100, pro 36, proti 50, tento návrh nebyl přijat.

    Budeme pokračovat další interpelací. Pan ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci odvolání generálního ředitele Povodí Odry. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 338. Projednávání odpovědi bylo rovněž přerušeno.

    Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Než se dám ke konkrétní písemné interpelaci, chtěl bych požádat pana předsedu Poslanecké sněmovny, aby u premiéra zjednal pořádek, aby členové vlády odpovídali na písemné interpelace. Poslanecká sněmovna v druhém či třetím zářijovém týdnu neschválila písemnou odpověď bývalého ministra dopravy Antonína Prachaře. Dneska máme 4. prosince a do dnešního dne nikdo z ministerstva dopravy neodpověděl. To, že tam 14 dní teď není ministr, není důvod pro to, protože zákonná lhůta dávno uplynula. Já bych s tím vystoupil před programem, ale nechtěl jsem zdržovat. Myslím si, že je nepřípustné, když Poslanecká sněmovna svým hlasováním rozhodla, že není spokojena s odpovědí, aby nová odpověď nepřišla. Prosím, aby pan premiér zjednal pořádek. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji za upozornění a obrátím se na předsedu vlády dopisem a upozorním ho na to, že je potřeba dodržovat zákony.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji vám. A teď k předmětné interpelaci.

    Nejdřív bych chtěl pana ministra přivítat v Poslanecké sněmovně. On tady včera sice dvacet minut byl, řekl si svých pět vět a zase odběhl. Doufám, že dneska tu bude o něco déle. Říkám to proto, že interpelaci jsem já podal 28. srpna a odpověď jsem dostal 28. září v zákonné lhůtě, od té doby bylo mnoho jednacích dnů, kdy byly písemné interpelace a pan ministr tady nebyl.

    Mám tady poměrně hodně podkladů, tak dovolte, abych byl trošku možná delší, nebudu tak vstřícný jako má předchůdkyně u první písemné interpelace.

    Problém je ten, že jsem se zeptal pana ministra docela stručně, proč byl odvolán generální ředitel Povodí Odry. Místo aby pan ministr popravdě odpověděl - aspoň já dovozuji ze všech jeho postupů před tím odvoláním a po odvolání - místo aby po pravdě odpověděl: já jsem tam chtěl mít svého člověka, nejlépe z KDU-ČSL, proto jsem se potřeboval zbavit stávajícího generálního ředitele, tak bych nemohl nic říkat. Mohlo by se mi to nelíbit, ale ministr má na to právo. Mohl takhle postupovat.

    Takhle mi dal školení, o které jsem vůbec nestál, o tom, co je státní podnik, jak funguje státní podnik, jaká je tam dozorčí rada, jaké má pravomoci dozorčí rada, a jedinou větou, kterou se pokusil odpovědět na odvolání, je podle mě věta, která uráží bývalého generálního ředitele, která je obecná, která se dá použít úplně vždycky, protože není ničím doložená. Je to obecné tvrzení - vzal jsem si tablet, abych to mohl ocenit: "V případě Povodí Odry jsem na základě mnoha informací o neoptimální komunikaci" - neoptimální komunikaci - "ředitele Krajíčka vůči podřízeným, ministerstvu i samosprávě přistoupil k jeho odvolání." Neříká, jakých informací, od koho ty informace měl a co je to optimální a co je to neoptimální komunikace. Já vám potom popíšu problém, v čem byl. Nebyl generální ředitel ochoten poslouchat personální pokyny prvního náměstka ministra zemědělství. Tak je tam třeba napsat: nesplnil přání prvního náměstka ministra zemědělství, proto jsem ho odvolal. Zase bych s tím nesouhlasil, ale bylo by to poctivé. Jestli je neoptimální komunikace, že generální ředitel, který je zodpovědný za velmi významný podnik, neposlouchá personální pokyny někoho, kdo nemá žádnou zodpovědnost za tento podnik, tak je to opravdu neoptimální komunikace. Já bych řekl, že to je svévole tohoto náměstka. Nic víc, nic míň.

    Když jsem se dozvěděl z webových stránek o tom, že probíhá výběrové řízení, z toho jsem dovodil, že byl ředitel odvolán, obrátil jsem se na věcně příslušného náměstka ministra zemědělství pana Kendíka. Někdy předtím, než jsem podal interpelaci, tedy mezi 20. a 25. srpnem.

    Pane ministře, zjednejte si pořádek na ministerstvu! Váš náměstek mi do dnešního dne neodpověděl. Možná kdyby se nepodepisoval pan ministr a poslouchal mě, tak by pak ve svém vystoupení... Já počkám. (Ministr ze svého místa: Poslouchám.)

    Mně přijde nenormální, aby náměstek ministra, člena vlády, která se zodpovídá Poslanecké sněmovně, na slušný dotaz, písemný, člena Poslanecké sněmovny prostě neodpověděl. Nebudu interpretovat telefonické výmluvy, když jsem to nechal urgovat. Evidentně věcně příslušný náměstek se bál odpovědět.

    Tak jsem požádal v té samé době, abychom mohli zkonfrontovat různé přístupy. Našel jsem si na webových stránkách, kdo je předsedou dozorčí rady tohoto státního podniku. Je to shodou okolností hejtman Moravskoslezského kraje, sociální demokrat. My tam jsme v opozici a vedeme poměrně urputnou opoziční politiku vůči němu. Pan hejtman na rozdíl od náměstka ministra zemědělství věcně příslušného mi skutečně odpověděl, a já vám budu citovat z jeho odpovědi, protože jsem oběma vlastně položil stejné otázky. Protože než jsem interpeloval pana ministra, chtěl jsem mít jasno od těch, kteří to mají na starosti věcně či funkčně... (Hledá v podkladech.)

    Než to najdu, budu pokračovat jinde.

    V zásadě, když to shrnu, předseda dozorčí rady mi řekl: Po celou dobu fungování dnes už bývalého generálního ředitele měl podnik výborné hospodářské výsledky. Za celou dobu fungování bývalého generálního ředitele dozorčí rada ani jednou nenašla žádnou připomínku, kterou by uplatňovala vůči generálnímu řediteli. Podle informací, které má k dispozici předseda dozorčí rady, ani jednou se nestalo, že by generální ředitel neplnil pokyny zakladatele, Ministerstva zemědělství.

    Chci říct, že za tu dobu, kdy tam působil pan generální ředitel, proběhlo celkem 24 kontrol. Je vidět, jak to funguje u nás v kontrolním systému. Za tři roky proběhne ve státním podniku 24 kontrol. Mám u sebe, nebudu vás tím zatěžovat, v zásadě všechny kontroly dopadly bez problémů. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr chce reagovat. Prosím, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Zaznělo tady několik otázek a zaznělo tady několik polopravd a musím na ně nějakým způsobem reagovat.

    V případě mého odvolání pana generálního ředitele Povodí Odry nehrály v tom roli ekonomické výsledky podniku Povodí Odry. Nemyslím si, že to, co jste tady říkal, že to je v tom sledu, jak to je.

    Za prvé bych se důrazně ohradil oproti vaším vyjádřením na adresu toho, že tam na mém ministerstvu vládne nějaká rodina. Já tam mám dneska prvního náměstka Jirsu, jeho manželka tam nepůsobí a nepůsobila tam už v době, kdy jsem řešil otázku generálního ředitele Povodí Odry. Takže pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vyprošoval bych si tady zkreslování informací. Pokud je používáte, tak řekněte, odkdy dokdy a jestli ten stav je dnes. Potom to působí poněkud lacině.

    Potom musím říct, já jsem k tomu tak nikdy nepřistupoval. Já jsem tam zdědil úředníky na ministerstvu, kdy tam pracuje matka s dcerou, pracují tam manželé, otec se synem a nevidím v tom nic problematického. Pokud bychom toto měli vidět jako problém ve státní správě, tak se potom o tom bavme, jestli to problém je. A vůbec bych nechtěl ani říkat, a myslím, že je to taky v pořádku, pokud váš bratr působil v nějakém státním podniku také na vlivné pozici, také v tom nevidím žádný problém.

    Já jsem se rozhodl odvolat generálního ředitel a je to plné právo ministra, protože ministr nese odpovědnost za podniky, které spadají do jeho gesce, a za lidi, kteří je vedou. Ten proces byl takový, že mělo být vypsáno výběrové řízení na pozici ředitele jednoho ze závodů. Pan první náměstek velice slušně s panem generálním ředitelem říkal, že by byl rád, aby to výběrové řízení bylo vypsáno jako otevřené. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura, po něm se hlásí pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Na ty otázky jste mi, pane ministře, neodpověděl, kromě jedné. A v tom se shodujeme. Neposlechl generální ředitel vašeho prvního náměstka, tak jste ho odvolal. Já jsem to nijak nezpochybnil. (Místopředseda Bělobrádek z lavice: Ministra! Ministr Jurečka z místa: Mě!) Nebo ministra. On nesl odpovědnost za ten podnik. Nic na tom, a já jsem přece jasně říkal, že nebudu hodnotit nového generálního ředitele, dokud nebude nějaký čas, a neříkal jsem, že bude špatný generální ředitel. Tak mi to nevkládejte do úst. Já jsem (nesrozumitelné) říkal, že to je čirou náhodou, že dva ze tří byli vaši členové. Víc jsem neříkal. Neporovnával jsem ostatní podniky, nedělal jsem si statistiku. Nebyl žádný důvod. Mě zajímá tento, žiju v tomto regionu a nechtěl jsem z toho dělat generální otázku všech výběrových řízení, která jste vypsal nebo nevypsal.

    Nicméně ptal jsem se třeba, jestli jste se ptal předsedy dozorčí rady na to, jak ten ředitel působil. Nebo je to tak, že kdo si jednou dovolí postavit se ministrovi, letí? Takhle jste to postavil vy. Já o tom vím! Já jsem i řekl, že generální ředitel to odmítl udělat. Neřekl jsem žádnou novou informaci. A to jsme ve shodě. Oba jsme popisovali stejný skutek stejnými slovy. Nebo skoro stejnými slovy.

    Našel jsem ten papír. "Dozorčí rada neměla po celou dobu působení Ing. Miroslava Krajíčka ve funkci generálního ředitele Povodí Odry jedinou výhradu. Pan generální ředitel vždy plnil svěřené úkoly na sto procent a v návaznosti na splněné úkoly dozorčí rady pravidelně doporučovala zakladateli dozorčí rada vyplatil generálnímu řediteli odměny dle nastavené směrnice v plné výši. Hospodářské výsledky byly za působení generálního ředitele Krajíčka ve funkci vždy kladné. A to konkrétně v roce 2011 12,721 mil. zisk, v roce 2012 15,247 mil. a v roce 2013 16,603 mil." To znamená každý rok.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím o klid v sále!

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: A předseda dozorčí rady a hejtman pokračuje: "Co se týče spolupráce Moravskoslezského kraje a krajského úřadu s Povodím Odry, musím konstatovat, že byla naprosto bezproblémová a profesionální. Zvláště si cením spolupráce v oblasti krizového řízení, kdy generální ředitel inženýr Krajíček byl aktivním účastníkem jednání Bezpečnostní rady kraje a zejména povodňové komise. Tolik k vašim otázkám," píše hejtman a předseda dozorčí rady.

    "Co se týče samotného odvolání, musím konstatovat, a to i v návaznosti na mé odpovědi výše..." (Odmlka pro získání pozornosti.)

    Tak já to zopakuju: "Tolik k vašim otázkám. Co se týče samotného odvolání, musím konstatovat, a to i v návaznosti na vaše otázky výše, že já osobně ať již v pozici předsedy dozorčí rady, či v pozici hejtmana Moravskoslezského kraje jsem neshledal jediný důvod k tomuto aktu. Respektuji však právo zakladatele na rozhodnutí v oblasti personální. Očekávám však stejně jako vy, že nový generální ředitel, který vzejde z výběrového řízení, bude manažersky minimálně stejně zdatný jako jeho předchůdce, poněvadž Povodí Odry hraje nejen důležitou roli z pohledu vodohospodářské politiky České republiky, ale je také důležitým a významným partnerem Moravskoslezského kraje."

    To znamená, předseda dozorčí rady konstatuje, že neměli jedinou výhradu po celou dobu, všechny úkoly, které byly uloženy dozorčí radou, generální ředitel splnil. Dozorčí rada vždy navrhla v souladu se směrnicemi (nesrozumitelné) zakladatele odměnu v plné výši. Kdybyste mi, pane ministře, napsal: odvolal jsem generálního ředitele, protože nesplnil mé přání, tak tady opět nejsem! Já jsem nezpochybnil vaše právo a mluvil jsem o tom ve svém prvním vystoupení. Nezpochybnil jsem vaše právo vyměnit! Mě na té odpovědi opravdu rozčílila ta věta "neoptimální komunikace se samosprávou". Ptal jsem se, ať to doložíte. Položil jsem otázku, jeden nebo dva příklady samosprávy. Tady vidíte vrcholného představitele samosprávy kraje, který hodnotí spolupráci jako bezproblémovou, stoprocentně profesionální, s plnou spokojeností.

    Takže já nevím, jestli si rozumíme, v čem je ten spor. Mně vadí, že jste nepoužil pravdivou argumentaci. Ne že jste to udělal, na to máte plné právo a to jsem nikdy nezpochybnil. Ani jsem nezkoumal vaše ostatní personální kroky, nebyl důvod. Takže podruhé se vás ptám, jestli jste schopen říct z té samosprávy, že o tom píšete. Nebo vůči podřízeným zaměstnancům. S tím zakladatelem, to jsem přece uznal ve svém prvním vystoupení a ten případ popisujeme oba stejně.

    Když jsem se ptal pana ředitele, bývalého, proč trval na uzavřeném výběrovém řízení, nejsem vodohospodář, tak mi k tomu dal těchto osm argumentů, které údajně řekl i panu prvnímu náměstkovi. Vám asi ne, protože si myslím, že to není ani na jednání s ministrem, ale skutečně s pověřeným členem vedení ministerstva. Ty důvody, proč chtěl člověka zevnitř podniku, jsou tyto:

    Základní znalost o území, tocích, majetku na vodních tocích a vodních dílech. Umístění, stav, základní údaje v rozhodující případech, například kapacita koryt ve městech. Důraz na péči o tento majetek, a tudíž jeho provozní spolehlivost, zejména v zátěžových situacích.

    Za druhé. Základní znalost o prostředcích, stavební stroje, automobily, další technika, kterými disponuje závod, případně jiné útvary či dostupné firmy.

    Za třetí. Lidské zdroje závodu. Personální obsazení podniku zejména v oblastech navazujících na činnost závodů, představitelé relevantních úřadů, hasičů a dalších složek integrovaného záchranného systému. Péče o kvalitní personální obsazení závodu.

    Za čtvrté. Problematika bezpečnosti přehrad. Zajištění pravidelného sledování stavu přehrad, zjištění poruch a vyhodnocení rizik s tím spojených, stanovení opatření, jejich realizace podle zjištění poruch a podle priorit v závislosti na riziku pro přehradu. Podobná problematika u ochrany říčních hrází.

    Za páté. Znalost povodňové problematiky na vodních tocích. Povodňové stupně, nebezpečné úseky, rozsah záplavy.

    Za šesté. Povodňová problematika na přehradách, prostory přehrad, povodňové řízení, překročení limitních hladin, bezpečnost přehrady za povodně, krizové řízení.

    Za sedmé. Organizace povodňové služby, jednání povodňových komisí, komunikace se starosty, hasiči, armádou.

    Za osmé. Zabezpečovací práce za povodní, rychlé zajištění techniky, pracovníků a podobně.

    A pan bývalý generální ředitel na můj dotaz uvedl, a já bych řekl, že jsem to taky řekl ve svém prvním vystoupení, uvedené okruhy lze jistě poznat také v praxi na samotné pozici. Nicméně, to jsem říkal, ten jeho odhad vycházející z personálních zkušeností, že ten rozdíl mezi člověkem zevnitř a zvenku je zhruba dva roky. Nemluvil jsem opravdu nic o tom, že nový generální ředitel svoji funkci nezvládne. To se může říct za rok, za dva. Uvidíme, jaké budou hospodářské výsledky a jaké budou další okruhy těch činností. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré ráno. Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl potvrdit stanovisko, které říká, že ministr má právo odvolat ředitele své organizace. Dokonce má ze zákona právo udělat to bez důvodu. Je to čistě na něm. A já bych toto podporoval, protože ministr nese odpovědnost za fungování resortu. A šel bych ještě dál. Myslím si, že kde takovéto právo ministr má, skoro ani nemá vypisovat výběrové řízení. Pokud si je někým jistý, že bude dobrý generální ředitel, pak by si za tím měl prostě stát a neměl by vypisovat pseudovýběrová řízení a dělat z ostatních, promiňte mi ten výraz, ale z těch, co se přihlásili do výběrového řízení, protože ministr už je dávno rozhodnut, z nich dělat pitomce, ale rovnou říct: Toto je můj kandidát a já ho chci rovnou jmenovat. Je to lepší styl řízení než dělat široká výběrová řízení a vytvářet jakousi mlhu proto, abych tam dostal lidi, kteří jsou z pravidla nepříliš kompetentní. Jenom tím vlastně dělám jakési alibi, že vypíšu výběrové řízení, ale stejně už jsem dávno rozhodnut, koho tam dám. V tomto ohledu bych bojoval za právo jakéhokoli ministra, aby měl tuto pravomoc takto se chovat, neboť je odpovědný za resort. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Než dám slovo panu ministrovi, ještě vás seznámím s pár omluvami. Pan poslanec Berkovec od 11 hodin do 13 hodin z důvodu účasti na pohřbu, pan poslanec Sedláček se omlouvá do 11. hodiny, pan poslanec Zavadil ruší svoji omluvu, protože je zde celou dobu přítomen. A pak tady mám omluvu, která pravděpodobně je platná od 11 hodin, protože je to omluva pana ministra dopravy, nového pana ministra dopravy, který mi píše, že bude v 11 hodin jmenován a od té doby se omlouvá. (Smích v sále, volání zprava.) Ano, má vzorný sekretariát. Takže vás informuji, že pan ministr za předpokladu, že bude jmenován (smích), se od 11 hodin omlouvá. To jsou tedy omluvy.

    A nyní má slovo pan ministr zemědělství.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího vám, pane poslanče Stanjuro, poděkovat, protože poprvé jsem od vás slyšel, že jste řekněme svá slova zmírnil a za něco se omluvil. Takže beru to ve vztahu k těm věcem, které tam zazněly, a vážím si toho. S panem náměstkem Kendíkem si tu situaci proberu, proč ta odpověď nešla, a pokusím se zjednat v té věci nápravu, aby to byl standardní postup.

    Musím se přiznat, že je pro mě dost zarážející, pánové oba dva poslanci prostřednictvím pana předsedajícího, způsob uvažování a vaší logiky v tom slova smyslu, že já tady naplňuji nějakou personální politiku KDU-ČSL. Já musím tedy říct, jestli vy takto argumentujete, tak si říkám, jak hluboko pod kůži se tato praxe musela dostat za vašeho ministrování, protože když si proberu všechny klíčové personální změny, které jsem dělal, tak si myslím, že toto je možná první případ, kdy nastoupil na pozici ředitele nějaké mé podřízené organizace v rámci resortu člověk, který je člen KDU. Mně by bylo úplně jedno před tím podpisem, jestli pan Pagáč je člen ODS, TOP 09, ČSSD, ANO nebo KSČM. Opravdu mně to bylo jedno. V té komisi seděli lidé z akademické sféry, odborníci vodohospodářství a ti dali ministru nějaké doporučení. Takže tady opravdu si vyprošuji tuto argumentaci.

    A já jsem to nechtěl použít. Ale teď to použiju, aby všichni ostatní poslanci si možná rozšířili obzory, proč tu debatu tady vedeme. Je problém také třeba v tom, že bývalý generální ředitel pan Krajíček je člen ODS a bývalý poslanec? Byl vybrán v roce 2011 na základě výběrového řízení? Takže já bych stejně mohl ty argumenty tady otočit, kdybych tady byl ve Sněmovně jako poslanec v roce 2011, a ptát se úplně stejnou rétorikou, jako se ptáte vy teď mě. A já jsem to nechtěl udělat, ale musel jsem to udělat proto, aby ostatní poslanci, kteří třeba nemají tuto historickou souvislost, pochopili možná, proč tu debatu tady dneska vedeme.

    Takže tolik reakce k těmto věcem. Myslím, že to, co jste vy zmínili, jsem teď shrnul v tom podstatném.

    Ještě řeknu jednu věc. Kdybych chtěl postupovat v té logice, jako vy uvádíte, ve vztahu k nějaké personální politice, tak s ohledem na šíři toho resortu to můžu dělat úplně jiným způsobem a v jiné rovině. Já jsem první ministr, který teď přišel po dlouhé době a který upravil vnitřní řád na ministerstvu. A požaduji, aby na každou pozici na resortu bylo vypsáno výběrové řízení, jedině v situaci, pokud nepřijde ředitel odboru a nepožádá mne o výjimku. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní faktické poznámky, ještě než vystoupí pan vicepremiér. První faktická je pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Laudát a pan poslanec Kučera. Všechno faktické poznámky.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ještě 27 dnů a už to nebudete muset řešit. Podle nového služebního zákona to bude řešit u vás tajemník a nebudete si tady říkat - já jsem zařídil, aby takové či onaké bylo výběrové řízení. Máme na to služební zákon.

    Vy jste to celé otočil. Já jsem se ptal, proč jste férově neřekl, proč jste vyměnil ředitele. A jen tak mimochodem, a opravdu jsem na tom nebazíroval, jsem se nenavážel do toho, kdo je nový. Mě zajímá, proč jste nenapsal pravdu do té odpovědi. Dvakrát jsem se dneska zeptal, ať mi uvedete příklad té špatné komunikace se samosprávou nebo s podřízenými, ani jednou jste mi neodpověděl a vytahujete staré věci.

    Já si myslím, že o tom, jestli bylo dobré rozhodnutí Ing. Krajíčka jmenovat do té funkce, jsou jeho výsledky. Tak jak jsem řekl, že pana Pagáče budu hodnotit až po nějaké době. Jestli bude mít dobré výsledky, tak klidně řeknu, že je dobrý ředitel. A ani jednou jsem neřekl, že bude špatný nebo že jste špatně vybrali. To jste si zase otočil k tomu, abyste mohl tady vést nějaké politické hrátky.

    Kdybyste sem chodil, pane ministře, častěji, tak byste věděl, že to není poprvé, co jsem se omluvil. Člověk se někdy splete, někdy se nechá unést. Takže nejste ani první a obávám se, že ani poslední, že se zase nechám někdy unést nebo někdy nebudu mít přesné informace. Pokud je nemám, tak nemám žádný problém se omluvit. Přijde mi to úplně normální. Nedělám z toho žádnou vědu. A říkám, není to za tím řečništěm ani poprvé a bohužel ani naposled, jak se znám. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pane ministře zemědělství, udělal jste hrubou a nemravnou chybu, respektive váš náměstek. Takže já na rozdíl od pana Stanjury si myslím, že byste se měl zamyslet nad tím, jak v tom budete pokračovat. Jaký je rozdíl mezi tím, když vy vyhazujete lidi, a tím, co dělali komunisti v šedesátém devátém, sedmdesátém roce? Co tohle děláte? Proboha, přestaňte si do Paláce Charitas chodit pro papírky. Dobře víte, co vám říkám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní faktická poznámka pana poslance Kučery. S faktickou poznámkou potom pan vicepremiér.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Využiji toho, že pan ministr zemědělství Jurečka k nám asi po půl roce zavítal, takže rozšířím debatu, kterou tady říkali mí předřečníci pan poslanec Stanjura a pan poslanec Laudát. Já bych chtěl upozornit na jiné výběrové řízení, které probíhalo možná podobným způsobem, a to je výběrové řízení na vedení státního podniku Lesy České republiky, kdy ze šesti členů topmanagementu byli vybráni výběrovým řízením čtyři manažeři ze CEW, ať to je generální ředitel pan Szórád ze CEW, ekonomický ředitel ze skupiny CEW, obchodní ředitel pan Srba ze CEW a vedoucí vnitřního auditu ze skupiny CEW. Toto výběrové řízení nás mimochodem stálo 1,6 mil. korun. Kdyby to pan ministr Jurečka rozhodl v kanceláři, ve které to rozhodnutí skutečně proběhlo, tak jsme mohli aspoň 1,9 mil. korun ušetřit.

    Asi všichni víte, že navíc se tito dva pánové, pan Ing. Srba a pan Szórád, aktivně účastnili svou osobní účastí při projednávání arbitráže skupiny CEW v Paříži proti České republice. A my jsme je dneska jmenovali do vedení státního podniku, potažmo pan ministr zemědělství Jurečka. Já si myslím, že nám všem je úplně jasné, že personální politika pana ministra Jurečky, a to dokladuje i příklad z Povodí Odry i příklad z Lesů České republiky, je velmi tristní. Na Lesích České republiky vidíme, že pan ministr Jurečka věnoval Lesy České republiky lidem, kteří vyváděli ohromné prostředky prostřednictvím nevýhodných zakázek. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktickou poznámku má pan vicepremiér Bělobrádek.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího bych předřečníkům jenom chtěl říct, že oni asi podle sebe soudí tebe, protože oni na to byli zvyklí. Já jsem skutečně nevěděl, jestli je členem a nebo ne a je mi to úplně jedno. Já jsem přijal na svůj úřad bratra vašeho poslance Bendy a neptal jsem se ho, jestli je z ODS, nebo ne. (Hlas ze sálu, že není.) A je mi to úplně jedno. Ale bylo mi to jedno a nezkoumal jsem to. Je mi to fakt úplně jedno! A takhle postupuji dál.

    Myslím si, že to, jak zákeřně teď používáte, že je někdo něčím členem, tak bojujete právě proti tomu, aby členství v nějaké straně nebylo dehonestujícím příkladem pro to, aby někdo někam vůbec mohl kandidovat.

    Prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Laudátovi. Víte, měl byste se nejdřív podívat, jak čistili vaši kolegové ve vládě pana premiéra Nečase lidi podle stranických legitimací, a to, že na Ministerstvu zahraničí nebylo místo ani pro bývalé ministry, ne proto, že by byli asi neschopní a bez kontaktů, ale prostě proto, že byli z nějaké strany, tak vy máte co nejvíc říkat! Principiálně pokud tedy nevěříte tomu, že jsme nevěděli, že jeden z lidí je z nějaké strany, věřit tomu nemusíte, ale je to pravda. A pokud říkáte, že jsme lháři, ano, beru to tak. Ale rozhodně to tak nebylo. My máme svědomí čisté, a jestli vy jste to takhle dělali, tak my si lidi podle stranických legitimací rozhodně nelustrujeme!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď tady mám několik faktických poznámek. Musím to seřadit, jak byly podávány. Je to taky faktická poznámka, pane ministře, nebo chcete řádně vystoupit? V tom případě budete muset vydržet. Pan poslanec Bendl chtěl řádné vystoupení. V tom případě pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Laudát s faktickými.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně to fakt není příjemné, že člen vlády si řekne svoje a odejde. Já jsem chtěl reagovat na vystoupení pana vicepremiéra, stejně to řeknu, ale on už tu prostě není. Myslím si, že to není fér jednání říci si své a odejít.

    Já se ohrazuji proti tomu, co řekl! Já jsem interpelaci podal a nebyl jsem spokojen s odpovědí, protože jsem nebyl spokojen s důvodem odvolání. Já tady nenapadám politickou příslušnost nového generálního ředitele a říkám to tady potřetí! Podle mého názoru to opravdu není přitěžující okolnost. Jenom jsem se pousmál, že dva ze tří byli členové KDU, a protože v regionu se nic neutají, tak ten, který nakonec nebyl vybrán, se už docela dopředu ve svém městě a okolí v tom křesle viděl. A podle mých informací jednali s panem ministrem. Možná to není pravda. Ale to není klíč debaty, kterou dneska vedeme.

    Nevím, jak mám říct panu vicepremiérovi, že nového generálního ředitele budu hodnotit podle výsledků, co je na tom špatně. On mi říká, že je to špatně. Podle mě je to dobře. Nebudu ho hodnotit podle toho, jestli je tam, či onde politicky organizován. Říkám to tu potřetí. Ale dopředu taky nebudu říkat, že to je dobře, protože to nevím. Může se ukázat, že to byl dobrý tah, ale to ještě neznamená, že když nový generální ředitel bude dobrý, že ten starý byl špatný. Takhle jednoduše to nefunguje.

    A pan ministr možná, když teď přišel potřetí, že mi potřetí konečně odpoví na otázky se samosprávou a s podřízenými ve firmě. Mně by stačilo, kdyby tady teď řekl: V odpovědi jsem to neuvedl úplně přesně, hlavním důvodem odvolání bylo, že neposlechl mé přání, nebo moje doporučení, nebo můj příkaz. Pokud to neřekne, navrhnu Sněmovně, aby vyslovila nesouhlas s odpovědí, pokud to řekne, tak sice s tím nebudu souhlasit, ale stačí mi to, protože se točíme a kolegové z KDU debatu otáčejí úplně někam jinam. Já jsem byl sedm měsíců ministrem a nevyhodil jsem jediného lidovce, jestli to vidíte takhle. (Předsedající upozorňuje na čas.) A nepřivedl jsem na manažerskou funkci žádného člena ODS, jestli vás tohle zajímá. To je všechno.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Čas, pane kolego. Děkuji. Pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Pane vicepremiére - není tady. Jenom chci říct, že nemůžu za to, jestli někoho vyhazoval Nečas nebo jeho Nagyová, nemůžu za to, jestli vyhazoval někoho Topolánek a jeho Dalíci a podobně. To se ptejte jich. Já jenom v tomto případě vím, že jste zbytečně a nemravně vyhodili slušného pracovitého člověka, který měl výsledky. Nic víc, nic méně. Ale myslím si, že před vámi hluboce smeknu, když tuhle lumpárnu napravíte.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická. Teď byl řádně přihlášen pan poslanec Bendl za předpokladu, že pan ministr si nepřeje využít přednostního práva. Využije, tak poprosím pana poslance, aby posečkal. S přednostním právem pan ministr.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: K tomu, vážený pane předsedo Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, co jste říkal. Já jsem vám v té odpovědi napsal: V případě Povodí Odry jsem na základě mnoha informací o neoptimální komunikaci ředitele Krajíčka vůči podřízeným, ministerstvu i samosprávě přistoupil k jeho odvolání. Byli za mnou i někteří starostové ještě před rozhodnutím o odvolání, kteří si stěžovali na komunikaci s Generálním ředitelstvím Povodí Odry - například z oblasti nově budované nádrže Nové Heřminovy.

    Potom je tady další záležitost. I někteří lidé, ale to nebyl ten zásadní důvod, znovu opakuji, i někteří jeho podřízení, když jsem se ptal a zjišťoval jsem informaci ještě předtím, než jsem ten krok udělal, a to já dělám, že si obvolám lidi třeba i na těch nejnižších pozicích a ptám se, jak to ve struktuře funguje, a říkali, že tam všechno není optimální. Ale znovu říkám, že základní argument pro odvolání byl postup v případě výběrového řízení, kdy mně pan generální ředitel, a musím říct, že i poměrně dost arogantním způsobem, řekne, že prostě tímto postupem nebude fungovat. A já znovu řeknu, že není přece nic proti ničemu, aby všechno, co jste přečetl, osm argumentů, které sepsal tehdy pan generální ředitel Krajíček, aby ten člověk, který je zevnitř podniku, se do výběrového řízení přihlásil a svoji odbornost obhájil. Možná o to víc bude jeho mandát jako ředitele podniku silnější. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde mám opět několik faktických poznámek - pan poslanec Stanjura, pan poslanec Kučera, pan poslanec Luzar.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Musím říci, že navrhuji Sněmovně, aby vyslovila nesouhlas s odpovědí, protože pan ministr nakládá, nakládá na toho slušného člověka, kterého odvolal, neustále víc a víc.

    Ten argument s tím starostou je fakt komický. Nepovede se žádnému generálnímu řediteli Povodí Odry, aby ho pochválil starosta obce Nové Heřminovy. To jsem si jistý. Naprosto jistý!

    A jestli argument pro odvolání nebo špatnou komunikaci je ten, že obec, která se brání výstavbě přehrady, nehodnotí dobře ředitele podniku, který má od vlády za úkol tu přehradu postavit, tak to je postavené úplně na hlavu. Ani novému generálnímu řediteli, ani budoucímu a přespříštímu se to nepovede. Já jsem tam dvakrát na debatě s občany byl ještě jako primátor Opavy, který hájil tu přehradu, protože pomůže to Krnovu, pomůže to Opavě. Ale pro tu obec je to velmi bolestivé, a ti místní občané tu přehradu prostě nechtějí. A říct, že starosta této obce není spokojen s činností ředitele, jehož úkolem od vlády je udělat přesný opak, než si přeje samospráva v té obci, je opravdu pokrytecké.

    A když už mluvíme o té aroganci, já si myslím, že funkce s sebou nenese automaticky nárok na pravdu a je to i o nějaké slušné lidské komunikaci. Pan ministr je mladý člověk, pan generální ředitel je minimálně o generaci starší. A to, že si trval na svém, je hodnoceno jako arogance. To, že neposlouchal ministra, je hodnoceno jako arogance a důvod k odvolání. Já tomu rozumím, že ministr ho kvůli tomu může odvolat. Ale já k tomu říkám, že si stojí na svém, i když ho to stojí židli. A protože - a já jsem to tady říkal, že pana Krajíčka dlouhodobě znám a že mám s ním velmi dobré vztahy a že si ho vážím. A protože ho znám, jak komunikuje v krizových situacích, v jiných situacích, tak jsem si jist, že to není arogantní člověk, pokud se ovšem míra arogance neposuzuje podle toho, že souhlasí s ministrem nebo nesouhlasí, tak v tomhle tom hodnocení byl arogantní, že si dovolil nesouhlasit s ministrem a dovolil si trvat na svém.

    A jen tak mimochodem - (Předsedající upozorňuje na čas.) Já vím, že je čas, jen ještě poslední větu.

    Nový generální ředitel už vyhověl panu ministrovi a vypsal otevřené výběrové řízení na ředitele závodu, uvidíme, kdo to bude, jestli to bude někdo zevnitř, nebo zvenku. A ten argument o tom, že má silnější mandát... Bývalý generální říkal: nebudu dělat..., já jsem přesvědčen, že je lepší člověk zevnitř, tak nebudu hrát komedii a nebudu tam pouštět lidi zvenku, když já to rozhodnu a chci tam člověka zevnitř, některého, který vyhraje výběrové řízení. Na tom není nic špatného.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou, potom pan poslanec Luzar.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já jsem ten příklad o výběrovém řízení v Lesích České republiky uváděl jako příklad naprosto tristní personální politiky pana ministra zemědělství Jurečky, abych podtrhl vystoupení svého kolegy pana poslance Stanjury.

    Jsem rád, že pan ministr Jurečka potvrdil, že do managementu Lesů České republiky obsadil lidi, kteří skutečně vyváděli ohromné prostředky prostřednictvím nevýhodných zakázek v době, kdy působili ve skupině CE Wood, a že se aktivně - a to zaznělo i z úst pana ministra Jurečky - že se aktivně účastnili arbitráže proti České republice, kterou vedla CE Wood v Paříži. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Luzar.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, hodinu a patnáct minut poslouchám diskusi a je docela zajímavá.

    Jsem z Ostravy, Moravskoslezského kraje, a Povodí Odry je mi také blízké. Ale minulý týden se mi stala situace, kdy mi volal člověk, jehož jméno nebudu říkat, řekněme mu pan M, a říkal mi: "Moje manželka pracuje ve firmě osm let, já tam pracuji dva roky a můj syn po škole tam nastoupil před půl rokem." Všichni tito tři lidé dostali výpověď k 1. lednu, protože firma ekonomicky neprospívá. Jak poslouchám tuto debatu, co mám těmto lidem říci? V této zemi je tolik nezaměstnaných lidí, s každodenními problémy o tom, čím se budou živit, jak budou fungovat, čím zabezpečí rodinu, a my tady hodinu a čtvrt rozebíráme, jestli nějaký generální ředitel byl odvolán správně, nebo nebyl odvolán správně.

    Pánové, já doufám, a teď hovořím k pravici, že stejně budete debatovat hodinu a čtvrt o každém z těchto lidí, kteří tuto osobní tragédii prožívají dnes a denně. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktickou poznámku má pan poslanec Laudát. Ještě poprosím o strpení, pane kolego, jenom bych chtěl přečíst omluvu pana poslance Šarapatky mezi 11. a 12. hodinou, a pak mezi 14. a 15. hodinou a omluvu paní poslankyně Adamové z celého dnešního jednacího dne.

  • Poslanec František Laudát: Já vaším prostřednictvím, pane předsedo - děkuji za slovo - zareaguji na pana Luzara.

    Víte, mě děsí jedno - lidí je spousta, spousta lidí je nezaměstnaných a je to špatně. Na druhou stranu schopných lidí zase tolik není. Já bych jako odstrašující příklad, kam vede personální genocida - vypůjčuji si slova odborového svazu - personální genocida na Ředitelství silnic a dálnic vede k rozkladu té instituce. A myslím si, že i hodina tady stojí za to, abychom se zastali slušného člověka.

    Víte, já bych byl rád - kdyby to nebyla KDU a byl to Babiš, tak možná bych mlčel, protože... Ale KDU se staví do role nějakého morálního garanta. A já bych jim řekl, já osobně přistupuji k lidem ne podle partajní knížky, dokonce i mají kontroverzní názory, ale buď něco umí, nebo neumí.

    A pane Jurečko, víte, ideolog pražského jara Jan Procházka napsal knížku, která se jmenuje Přestřelka. Tam byl chlap, který utíkal přes hranice, protože se chtěl dostat za rodinou, někde na jižní Moravě, tam ho zastřelili, a je tam jedna věta: V té márnici už neleží imperialista nebo nepřítel lidu, ale mrtvý člověk. Zkuste se chovat o level výš v té jednodušší úrovni, prostě tímto způsobem ve svém resortu. Já pak před vámi budu opravdu chodit v úklonu, protože skutečně práce a pokora, trošku pokory do toho vládnutí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Luzar s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Leo Luzar: Pane předsedo, vaším prostřednictvím bych se obrátil na kolegu Laudáta a vyprosil bych si, aby lidé byli nazýváni nevzdělanými, nepotřebnými, jenom proto, že přišli o práci, popřípadě jinak bráno, že toto jsou lidé jakoby lepší, a proto se jimi budeme zabývat, a ti ostatní, ti prostě mají smůlu, že přišli o práci. Je nám to líto, a jenom si povzdechneme. Čili tady bych opravdu silně zvažoval každé slovo vůči těm, kteří o práci přišli. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dovolte jen krátkou reflexi k mému předřečníkovi. Pane poslanče, ve vší úctě, teď neprojednáváme otázku nezaměstnanosti, teď je prostě interpelace na konkrétní personální krok, tedy v širším slova smyslu na personální politiku ministra zemědělství, protože tato personální politika do značné míry ovlivňuje efektivitu hospodaření s významnými státními prostředky, a my tady vedeme diskusi o tom, jestli ta personální politika je promyšlená a systémová, nebo jestli je zaujatá, stranicky zatížená a jestli základním předpokladem pro výkon funkce generálního ředitele je lezení do zadnice, protože když do zadnice panu ministrovi neleze, tak je to označeno za aroganci. To si myslím, že je předmětem této diskuse, nikoliv nezaměstnanost, což je samozřejmě tíživý problém a můžeme se mu věnovat kdykoliv jindy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka, pokud se nepletu. Ne, je tomu jinak. Pan poslanec Kostřica chce uplatnit faktickou poznámku. S řádnou přihláškou stále čeká pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, kolegyně, já jsem dalek toho, abych používal nějaké bonmoty. To si myslím, že na naší politické scéně jsou jiní lidé, odpovědnější k tomu, nicméně se domnívám, že k péči zmíněného generálního ředitele patří také samozřejmě péče o břehy, a na mě dělá postup pana ministra Jurečky dojem bezbřehé arogance. Děkuji vám. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A teď tedy pan poslanec Bendl s řádnou přihláškou. Je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se to pokusím ještě jednou shrnout pro ty z vás, kteří přišli později. Prostě Ministerstvo zemědělství, aspoň tak jak to vidím já, nesouhlasilo s tím, že generální ředitel si chce vybrat do uvolněné funkce ve svém středním managementu někoho zevnitř Povodí Odry. A protože se to ministrovi nelíbilo, protože by rád, aby se tam dostal také někdo zvenčí, nebo aby také někdo zvenčí té firmy měl šanci se tam dostat, a shodou okolností a náhod se dva dny předtím, než vyhrál výběrové řízení ten dotyčný člověk, dozvěděl ministr, že to je také člen KDU-ČSL, tak pak byl odvolán generální ředitel dobře fungující společnosti, státního podniku, který plnil úkoly vlády, a to dokonce přesto, že starosta nebo občané obce, kteří nesouhlasí s tím, řeknu, aby nějaký celostní projekt, který má pomoci Opavě a dalším obcím, tak proto byl nakonec tedy generální ředitel odvolán.

    Já jsem přesvědčen o tom, že to je špatná personální politika, že by si ministr zemědělství měl vážit každého generálního ředitele, který funguje dobře. Jestli je tohle princip, na základě kterého se chce Ministerstvo zemědělství a vláda rozhodovat, pak fajn, dobře, aspoň ať se to veřejnost dozví.

    Já jsem se chtěl ještě jednou na vás obrátit, pane ministře, přestože se pokusím celou tu problematiku podrobně sem dát jako nesouhlas s interpelací, kterou jsem poslal na vás a která se týká výběrového řízení právě v Lesích ČR, zda byste potvrdil, anebo vyvrátil, že firma, která organizovala výběrové řízení na obsazení vedení Lesů ČR vzešla z výběrového řízení, či nikoliv.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr je přihlášen, a má tedy slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Zaznělo tady několikrát slovo špatná personální politika. Já myslím, že přesně tady budu souhlasit s panem kolegou Stanjurou. Personální změny vyhodnocujme, prosím vás pěkně, ať na Lesích, na Povodí Odry, na jakékoliv jiné mně podřízené nebo pod nás spadající organizaci v okamžiku, kdy jsou nějaké výsledky, takže první výsledky můžeme zhodnotit po konci roku 2014, ty hospodářské, ty budou jasně dány na papíře. Jiné výsledky můžeme hodnotit - například ty, které dávají dohromady nějaké právní věci, již v průběhu času.

    Já udělám jinou věc. Za resort zemědělství si nechám zpracovat za posledních osm let přehled toho, v jakých vedoucích pozicích tam byli dosazováni lidé na základě výběrového řízení či přímého jmenování mými předchůdci a s jakou tedy, když to tady dneska několikrát bylo zmiňováno, politickou příslušností, ať si v té statistice uděláme totiž jasno, protože já musím říct, že jestliže jsem například pozoroval v tu dobu jako člověk, který byl v praxi, například dění na ÚKZÚZ v Brně, kdy přišel do vedení této vyloženě odborné organizace člověk, který tam byl dosazen. A zase, mohl bych to tady kolegům vysvětlovat, na základě zhruba asi jakých předpokladů, protože oni touto optikou tady soudí dnes mě, já to dělat nechci, ale člověk, který opravdu, ale opravdu vůbec tomu nerozuměl, té problematice ani té organizaci, a tu organizaci dovedl do velice komplikované situace, tak to si myslím, že je špatná personální politika.

    Pokud se podíváme na Lesy ČR, Lesy ČR už jsem tu zmiňoval. V letošním roce dosáhnou rekordního zisku. Dokázaly udělat výraznou úsporu oproti plánovaným výdajům v letošním roce především v oblasti IT. Na Státním pozemkovém úřadě dneska intenzivně pracujeme na věcech, kdy se vyšetřují okolnosti vydávání restitučních nároků v minulosti a některých pozemků, aby tyto věci skončily, pokud možno, u soudu, a ten rozsah tam bude opravdu veliký. Takže přišli lidé, kteří tyto věci začali dávat dohromady. Většina jejich předchůdců k těm věcem buďto mlčela, anebo nedělala nic pozitivního, aby se ty věci rozkryly. Takže poprosím o to hodnocení personální politiky až s nějakým odstupem času. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nejprve faktická poznámka pana poslance Laudáta. Dává přednost panu předsedovi Kalouskovi, takže v tom případě pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom stručné doporučení. Pane ministře, myslel-li jste skutečně vážně, že budete osm let zpátky zjišťovat politickou příslušnost těch či oněch zaměstnanců Ministerstva zemědělství, nezapomeňte přitom na rasu, náboženské přesvědčení a sexuální orientaci, ať to máte v kupě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát trvá na své faktické poznámce? (Ano.)

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Ve věci zjišťování politické příslušnosti jsem chtěl říct totéž.

    A k panu Luzarovi. Přesně bylo interpretováno to, co jsem neřekl. Pro mě je vzácný každý člověk a já nekoukám na to, v jaké pozici je. Mám velké výhrady proti lidem, kteří dokonce vedli tuto zemi, a vážím si víc možná lecjakého bezdomovce než jich. Takže prosím, tohle mně nepodsouvejte v žádném případě. Ale my se tady konkrétně zabýváme jedním hodně nešťastným a řekl bych lidsky hodně problémovým krokem. Nic víc, nic méně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nikoho dalšího přihlášeného nemám, tím bych rozpravu ukončil. Pan předseda Stanjura již v rozpravě navrhl nesouhlas s odpovědí pana ministra zemědělství, takže já zavolám kolegy z předsálí. Paní poslankyně Němcová se hlásí s faktickou poznámkou? (Ne.) Tak ji odmazávám.

    Budeme hlasovat o návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s odpovědí ministra zemědělství Mariana Jurečky na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci odvolání generálního ředitele Povodí Odry."

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. - Omlouvám se, neviděl jsem žádost o odhlášení, takže toto prohlašuji za zmatečné. Všechny vás odhlásím. Prosím o novou registraci a hlasování budeme opakovat. ***

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo.

    Vážené dámy a pánové, já jsem v této situaci už potřetí, kdy budu žádat Sněmovnu o přerušení svých interpelací, a to proto, že předseda vlády není přítomen. Rozumím tomu, že je omluven. Musím pro korektnost říci, že jednou se mé interpelace nemohly projednávat, protože jsem já ze zdravotních důvodů nebyla přítomna, to se prostě stává. Ale nemá smysl, abychom projednávali interpelace, kdy kladu otázky předsedovi vlády za jeho nepřítomnosti. Možná by to jakž takž šlo u té první, kdy se zabýváme situací na Ústavu pro studium totalitních režimů, tedy když bych chtěla přistoupit, a to já nechci, že tu premiér není. Ale u těch druhých to nejde také, protože jednak tu není premiér, a ta další interpelace se týká úniku odposlechů a informací z vyšetřovacích spisů do médií. Možná teoreticky by bylo možno ji projednávat, kdyby tady byl alespoň ministr vnitra, protože jeho se to zejména týká, jestliže například v roce 2012 z celkového počtu 204 šetřených úniků bylo 180 od policie a v roce 2013 z celkových 157 bylo 142 od Policie České republiky šetřeno jako úniky nelegální. V tom případě, když tu není ministr vnitra, postrádá to také smysl. Ta třetí interpelace se týká sjednávání úvěrových smluv, ve které velmi zásadní roli hraje ministerstvo vedené ministrem Mládkem a ten tu také není.

    Takže nevidím nejmenší důvod, abych se tady namáhala, vysvětlovala a kladla otázky, když není nikdo, kdo by na ně mohl jakkoliv odpovědět. Proto žádám o to, aby všechny tyto mé tři interpelace byly přerušeny do doby příštího týdne, kdy doufám, že tady pan premiér bude. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Je zde návrh, abychom tisk 353, tisk 364 a 365 přerušili. Zeptám se, zda je námitka, abychom to udělali jedním hlasováním. Není tomu tak, takže v jednom hlasování přerušíme všechny tři interpelace vzhledem k tomu, že premiér je omluven.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s přerušením těchto tří interpelací, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 26. Přihlášeno je 113, pro 90, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Vidím pana předsedu klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Díky tomu, že jsme nějakou dobu ušetřili, byli jsme připraveni, že schůze bude pokračovat v 11 hodin, takže žádám jménem našeho klubu o přestávku v délce 27 minut, abychom mohli tak, jak jsme předpokládali, pokračovat od 11. hodiny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, vyhovím. Přerušuji schůzi do 11 hodin, kdy budeme pokračovat podle schváleného pořadu, to znamená body 127 a 128, to jsou body veřejného ochránce práv, a potom bodem 103, což je podpora vzdělávání.

    (Jednání přerušeno v 10.34 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní bychom pokračovali v dnešním dopoledni a krátce po poledni pevně zařazenými body. Měli bychom se věnovat bodům 127, 128 a 103, což jsou sněmovní tisky 327, 328 a sněmovní dokument 1700. Dále bychom projednávali body z bloku smluv ve druhém a prvním čtení dle schváleného pořadu schůze. Připomínám, že ve 12.30 máme pevně zařazený blok volebních bodů, tedy body 97, 98, 99, 100 a 101. Odpoledne, protože je čtvrtek, projednáme bod 135, což jsou ústní interpelace, a za chvilku bude vylosováno pořadí ústních interpelací.

    Podle změny usnesení k jednacímu řádu se ptám, jestli má někdo návrh na změnu pořadu schůze. Nikoho nevidím, budeme tedy pokračovat jednotlivými body. Ještě předtím, než zahájím bod 127, konstatuji omluvu pana ministra Stropnického, který byl omluven na půl dne jednacího, na celý den z pracovních důvodů.

    Nyní budeme pokračovat bodem 127. Pardon, ještě tady mám jednu omluvu, a je to omluva pana poslance Martina Komárka od 11 do 12.30 z osobních důvodů.

    Nejdříve mi dovolte, abych mezi námi přivítal zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka, který už určitě vchází mezi nás. Ano, už vidím pana kolegu Křečka.

    Z pověření vlády materiál uvede ministr Jiří Dienstbier, který bude mít úvodní slovo k této zprávě. Požádal bych zároveň také, aby se připravil pan poslanec Pavel Plzák, který je zpravodajem petičního výboru. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby se zabývala legislativními podněty uvedenými v úvodu souhrnné zprávy, části I Zevšeobecnění poznatků doporučení Poslanecké sněmovně, a aby předložila do 30. září 2014 Poslanecké sněmovně zprávu o využití těchto podnětů. Součástí zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 je celkem 18 doporučení na změny stávající právní úpravy.

    Zpráva o využití doporučení veřejného ochránce práv na změny právní úpravy uvedených v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 byla vypracována na základě podkladů zaslaných dotčenými ministry. Z těchto podkladů vyplývá, že problémy, na něž ochránce upozorňuje, již jsou ve většině případů v současné době řešeny, nebo jejich řešení vláda připravuje, či o nalezení řešení usiluje. V některých případech, např. v případě sjednocení výkonu památkové péče pod jednu instituci, jejíž stanovisko k ochraně památkové péče bude závazné, nebo v případě problematiky kontinuity mysliveckého hospodaření, však vláda k doporučením ochránce zaujala negativní stanovisko.

    K jednotlivým doporučením k podnětu ochránce svěřit přijetím novely zákona o pozemních komunikacích působnost silničního správního úřadu výhradně obecním úřadům obce s rozšířenou působností vláda uvádí, že podnět ochránce byl zohledněn již v návrhu novely zákona o pozemních komunikacích, jehož projednávání nebylo v minulém volebním období Poslanecké sněmovny dokončeno, nicméně 12. listopadu 2014 vláda svým usnesením schválila nový návrh novely citovaného zákona, v němž zůstanou ochráncem navrhované změny zachovány.

    V nové právní úpravě památkové péče, jíž by se vláda měla zabývat v roce 2015, se v souladu s doporučením ochránce počítá s možností kompenzace za omezení vlastnických práv vlastníků nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkově chráněných územích. Nepředpokládá se však změna modelu výkonu státní správy na úseku památkové péče ve smyslu doporučení ochránce. (V sále je silný hluk.)

    Co se týče doporučení zakotvit do správního řádu povinnost správního orgánu poučit účastníka řízení o právu podat proti správnímu rozhodnutí správní žalobu, vláda s navrhovanou změnou správního řádu souhlasí a navrhne ji s ohledem na hospodárnost legislativního procesu při nejbližší vhodné novelizaci správního řádu... (Odmlka pro hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, páni kolegové, žádal bych všechny, kteří se nechtějí zabývat doporučením veřejného ochránce práv vůči vládě a zprávou vlády k tomu, aby přesunuli své diskuse mimo jednací sál a nechali pana ministra, aby v klidu odůvodnil, proč se některými doporučeními vláda nezabývala, nepředložila nám novelu zákonů, anebo proč se jimi zabývala. Myslím, že to je pro nás důležité. Není potřeba, abychom tady znovu zažívali rezignaci někoho z těch, kteří byli touto Sněmovnou vybráni do funkce veřejného ochránce práv nebo jeho zástupce. Děkuji.

    Pane ministře, můžete pokračovat.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Také děkuji. Doporučením ochránce týkajícím se problematiky evidence uchazečů o zaměstnání za nedostavení se na kontaktní místo veřejné správy DONEZ bylo částečně vyhověno, když byla zrušena sankce za nedostavení se uchazeče o zaměstnání na kontaktní místo veřejné správy a neoznámení důvodů, pro které se uchazeč o zaměstnání nedostavil na kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu bez vážného důvodu.

    K doporučení ochránce zrušit ustanovení článku II odst. 4 zákona č. 300/2011 Sb. vláda uvádí, že předmětné ustanovení bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu pod spisovou značkou Plénum Ústavního soudu 6 z roku 2013 ze dne 2. dubna 2013.

    Požadavek ochránce komplexně řešit otázky zdravotního pojištění cizinců tak, aby nedocházelo k absenci zdravotního pojištění určitých skupin cizinců. K tomu vláda uvádí, že se jedná o velmi složitou problematiku, kterou je nutné nově legislativně nastavit v rámci komplexní reformy cizineckého práva, přičemž s ohledem na naléhavost tohoto problému se vláda zabývá souvisejícími analýzami, na jejichž základě bude rozhodnuto o dalším postupu v předmětné oblasti. Jednu takovou analýzu právě vláda tento týden v pondělí schválila.

    Doporučení ochránce týkající se chybějící účinné právní úpravy poměrů zaměstnanců vykonávajících státní správu bylo naplněno přijetím zákona o státní službě.

    Doporučení upravit zajištění bezplatné právní pomoci by mělo být naplněno během tohoto volebního období, přičemž v současné době se předpokládá, že by příslušný zákon měl nabýt účinnosti od konce roku 2016. V současné době připravovaný plán legislativních prací vlády na rok 2015 počítá s tím, že v polovině následujícího roku by měl být vládě předložen věcný záměr zákona o sociálním bydlení. Tím bude naplněno doporučení ochránce týkající se bydlení osob ohrožených sociálním vyloučením.

    K doporučení ochránce týkajícímu se karty sociálních systémů, tzv. sKarty, se uvádí, že karta sociálních systémů byla zrušena.

    Návrhem novely školského zákona, který je v současné době projednáván Poslaneckou sněmovnou, bylo naplněno doporučení ochránce výslovně ve školském zákoně stanovit přednost individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné základní škole.

    S ohledem na doporučení ochránce upravit výši soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby tak, aby neobsahoval procentuální podíl z výše požadované náhrady nemajetkové újmy v penězích, a zároveň soudní poplatek snížit na tisíc korun podrobí vláda otázku snížení soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby dalšímu rozboru.

    Doporučení ochránce týkajícího se osvobození od soudního poplatku za správní žalobu ve věcech zaměstnanosti a dávek pěstounské péče bylo vyhověno. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Jiřímu Dienstbierovi. Konstatuji, že tento sněmovní tisk projednal petiční výbor. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 327/1. Žádám zpravodaje petičního výboru pana poslance Pavla Plzáka, aby informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Poté otevřu rozpravu a požádám o slovo zástupce veřejného ochránce práv pana Stanislava Křečka.

    Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v úvodu svého vystoupení bych měl procedurální návrh, zda by nebylo možné mé vystoupení a eventuálně všeobecnou rozpravu sloučit k oběma bodům do jednoho, přičemž v podrobné rozpravě bych potom přednesl dva návrhy na usnesení, o kterých bychom hlasovali zvlášť.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To samozřejmě můžeme, to není nic, co bychom mohli vyloučit. To znamená, že bychom diskutovali zároveň o zprávách za rok 2012 a za rok 2013. Má někdo výhradu k tomuto postupu? Myslím, že ani pan ministr ani pan zástupce veřejného ochránce práv. Jenom tu zprávu po tom budeme muset asi doplnit o ještě jedno vystoupení pana ministra, ale to si myslím, že bude vhodné.

    Tento procedurální návrh budeme hlasovat bez rozpravy v hlasování číslo 27, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro sloučení rozpravy k bodu 127 a 128. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 27 z přítomných 142 pro 113, proti 1. Návrh byl přijat.

    Prosím zpravodaje o zpravodajskou zprávu. Pak ještě dám slovo panu ministrovi Dienstbierovi. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Pavel Plzák: Takže děkuji za to, že mohu pokračovat.

    Veřejný ochránce práv předkládá ve smyslu § 23 odst. 1 zákona číslo 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, Poslanecké sněmovně souhrnnou zprávu o činnosti za kalendářní rok. Součástí této zprávy jsou i doporučení na legislativní změny vyplývající z činnosti ombudsmana. Sněmovna bere tyto zprávy na vědomí a žádá vládu, aby se těmito podněty zabývala a o jejich využití či nevyužití předložila Sněmovně zprávu.

    Zprávu o činnosti za rok 2012 předložil veřejný ochránce práv na 6. schůzi Sněmovny dne 6. února 2014 a za rok 2013 na 10. schůzi dne 19. června 2014. Vláda byla požádána, aby zprávu o využití, jak tady zmínil pan ministr, legislativních podnětů předložila do 30. září letošního roku Poslanecké sněmovně. Vláda obě zprávy vypracovala a schválila na svém zasedání dne 15. září 2014.

    Za rok 2012 předložil ombudsman 18 legislativních podnětů, za rok 2013 celkem 10 doporučení na změnu právních předpisů.

    Zpráva za rok 2012 se zabývá i některými podněty z roku 2010 a 2011. Kdo jste pozorně poslouchal pana ministra ve zprávě o využití legislativních podnětů za rok 2012, tak se k nim vyjadřoval poměrně podrobně. Ve svém dalším vystoupení nám zmíní ještě něco, jak byly využity podněty za rok 2013. Já jsem vypracoval jenom takový jednoduchý souhrn.

    Kdybych to mohl shrnout, tak za rok 2012 byly tři podněty a za rok 2013 jeden podnět akceptovány a jsou v legislativním procesu. Částečně je akceptováno a současně jsou v legislativním procesu tři podněty za rok 2012 a žádný podnět za rok 2013. Dalších pět podnětů za rok 2012 a čtyři podněty za rok 2013 byly akceptovány a jsou v plánu začlenit je do novelizace legislativy. Tři podněty za rok 2012 považuje vláda již za vyřešeny, v jednom případě za rok 2012 a ve dvou případech za rok 2013 je problém analyzován a neúspěšně ve třech případech za oba roky byly podněty neakceptovány.

    Rozprava na petičním výboru nebyla příliš hojná. Víceméně největší problém vidíme kolem začlenění cizinců z třetích zemí do našeho systému veřejného zdravotního pojištění, za který by se paní veřejná ochránkyně práv velmi přimlouvala. Tento problém byl již projednáván jednak při novele zákona o pobytu cizinců zde na půdě Sněmovny, jednak byl projednáván na půdě zdravotního výboru, ale i petičního výboru. Oba výbory doporučovaly problém analyzovat. Mně se dostala do ruky analýza Ministerstva vnitra, která říká, že náš systém by to zatěžovalo několikamiliardovými částkami. Nevím, jak se k tomu bude stavět další analýza. Veřejný ochránce práv tvrdí, že naopak to náš systém nezatíží, naopak to pro něj bude prospěšné.

    Takže jestli ten postup by byl správný, tak bych dal slovo ještě jednou panu ministrovi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě panu ministrovi slovo dám, ale můžete při té součinnosti přečíst i zprávu z jednání petičního výboru z roku 2013 a potom pan ministr tu zprávu doplní.

  • Poslanec Pavel Plzák: Já jsem to už ve své zprávě řekl. To vyhodnocení bylo za oba roky. Já jsem mluvil o těch procesech za rok 2012 i 2013. Proto jsem to chtěl sloučit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Vzhledem k tomu, že jsme sloučili rozpravu ke zprávě veřejného ochránce práv za rok 2012 a 2013 žádám, pana ministra Jiřího Dienstbiera, aby přednesl úvodní slovo z pověření vlády k bodu číslo 128, kterým je

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vynechám obecný úvod, protože by byl shodný jako u předchozí zprávy, a půjdu konkrétně k jednotlivým doporučením ve zprávě za rok 2013.

    Vláda souhlasí s podnětem ochránce, který navrhuje zavedení speciální skutkové podstaty přestupku a správního deliktu spočívajícího v neoprávněném zásahu zaměstnavatele do soukromí zaměstnance. V současné době připravovaný návrh plánu legislativních prací vlády na rok 2015 obsahuje úkol pro Ministerstvo práce a sociálních věcí předložit vládě v dubnu 2015 návrh novely zákona o inspekci práce, kterým bude požadavek ochránce naplněn.

    Podnět ochránce provést úpravu zákonů tak, aby se provozovatelé malých výroben elektřiny mohli stát uchazečů o zaměstnání, měli nárok na podporu v nezaměstnanosti a pro účely nároku na dávky se posuzoval pouze jejich skutečný příjem z provozu výrobny, řeší návrh novely energetického zákona, který vláda předložila Poslanecké sněmovně v říjnu tohoto roku. Úprava se týká zjednodušení výroby elektřiny u malých zdrojů, a to pro vlastní spotřebu zákazníka. Nejedná se proto o podnikání s takto vyrobenou elektřinou. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Jiřímu Dienstbierovi. Zpravodajskou zprávu jsme si vyslechli.

    Zahajuji všeobecnou (sloučenou) rozpravu, do které mám přihlášku pana zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka. Prosím, máte slovo.

    Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, pan ministr i zpravodaj vás velmi podrobně seznámili, jak bylo naloženo s návrhy veřejného ochránce práv. Mně nezbývá než konstatovat, že naprosté většině návrhů bylo vyhověno, a to nejen ze strany vlády, které bych chtěl poděkovat, ale také ze strany poslanců, kteří řadu těch doporučení zařadili do svých vlastních návrhů, a tak došlo k jejich realizaci.

    Některé věci, které dosud nebyly splněny a které jsme navrhovali, jsou připravovány k řešení. Dovolte, abych zvlášť vypíchl podle mého názoru potřebu upravit bezplatnou právní pomoc občanům, protože ta se jeví z hlediska práva i z hlediska postavení občanů i z našeho hlediska velice naléhavou.

    Takže mi nezbývá než abych jenom poděkoval vládě, poděkoval i vám za vstřícnost k návrhům veřejného ochránce práv a využil tohoto místa k tomu, abych vyjádřil přesvědčení, že i v budoucím roce, k němuž vám přeji hodně úspěchů, bude tato úspěšná práce pokračovat. Děkuji.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci veřejné ochránkyně práv. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? (Ne.) Pan zpravodaj nám přednese návrhy usnesení v podrobné rozpravě.

    Takže otevírám rozpravu podrobnou. Nejdřív pan zpravodaj - jednotlivá usnesení k bodům 127, 128. Prosím.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji ještě jednou za slovo. Ke sněmovnímu tisku 327 bych si na základě usnesení petičního výboru z 11. schůze 18. listopadu 2014 a doporučení petičního výboru dovolil předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu o využití doporučení veřejného ochránce práv na změny právní úpravy, uvedených v souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012."

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Prosím ještě ve sloučené rozpravě i to druhé usnesení k bodu 128 a potom přeruším tu sloučenou rozpravu.

  • Poslanec Pavel Plzák: Ke sněmovnímu tisku 328 rovněž na základě usnesení petičního výboru ze stejné schůze a na jeho doporučení si dovoluji navrhnout Sněmovně přijmout toto následující usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu o využití doporučení veřejného ochránce práv na změny právní úpravy uvedených v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013."

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo po podrobné rozpravě. Pan ministr nenavrhuje nic. Pan kolega Křeček taky ne. V tomto případě končím sloučenou rozpravu k bodu 127 a 128.

    Budeme se zabývat bodem

    Budeme se zabývat usnesením, které pan zpravodaj přednesl jako první. Všichni ho máte ve svých tiscích. Má někdo zájem, aby ho pan zpravodaj zopakoval? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování číslo 28, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přijetí usnesení navrženého petičním výborem. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 28. Z přítomných 148 pro 129, proti nikdo. Návrh byl přijat. Končím bod 127.

    Zahajuji bod

    Budeme se zabývat usnesením, které ve sloučené rozpravě přednesl pan zpravodaj. Má někdo zájem opakovat ten návrh usnesení, který přijal petiční výbor? Není tomu tak.

    Budeme hlasovat o navrženém usnesení v hlasování pořadové číslo 29, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přijetí tohoto usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 29. Z přítomných 150 pro 129, proti nikdo. Návrh byl přijat. Usnesení bylo schváleno. Končím bod číslo 128.

    Děkuji panu ministrovi Jiřímu Dienstbierovi, děkuji zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislavu Křečkovi a končím tento bod. Děkujeme, na shledanou. Hezkou cestu do Brna.

    Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Bod číslo

    K tomuto bodu vám byl doručen dokument 1700, který obsahuje návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Žádám navrhovatele tohoto bodu poslance Jiřího Miholu, aby se ujal slova. Zároveň ho požádám, aby po dobu otevřené rozpravy setrval u stolku zpravodajů a rozpravu sledoval. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovoluji si vám předložit návrh usnesení k podpoře občanského vzdělávání v České republice. Jedná se o usnesení, které volně navazuje na seminář, jenž se uskutečnil na půdě Poslanecké sněmovny 30. října tohoto roku. Pořádal jsem ho s podporou výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat jeho předsedovi a všem členům a zároveň také všem účastníkům z řad Poslanecké sněmovny, neboť vlastně za každý politický klub vyjma KSČM, ale přizváni byli úplně všichni, se zúčastnil nejméně jeden poslanec tohoto semináře.

    Usnesení, které vám nyní předkládám, bylo vypracováno u příležitosti 25. výročí od listopadových události 1989, chcete-li, od začátku sametové revoluce.

    Dvacet pět let od sametové revoluce je jistě důvodem k ohlédnutí a bilanci stavu české demokracie a s tím také souvisí otázka, co pro její kvalitu můžeme udělat. Významnou cestu představuje právě občanské vzdělávání. V této souvislosti bych chtěl citovat amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, který řekl: "Demokracie nemůže uspět, pokud ti, kteří vyjadřují svoji volbu, nejsou připraveni volit moudře."

    Občanské vzdělávání, v některých zemích označované též jako politické vzdělávání, představuje výchovně vzdělávací aktivity, které posilují občany v tom, aby se informovaně, odpovědně a aktivně podíleli na spravování veřejných věcí a na rozvoji a kultivování občanské společnosti. Při tomto tvrzení vycházíme z historické zkušenosti, že bez aktivního přístupu a podílu občanů na věcech veřejných zůstávají demokratické instituce pouze prázdnými skořápkami. Občanské vzdělávání posiluje demokracii proti totalitárním systémům, proti politickému extremismu i nejrůznějším typům manipulací. Není to české specifikum či vynález, i když v českém prostoru má možná překvapivě poměrně dlouhou tradici, která se však z povědomí z různých důvodů poněkud vytratila.

    Na zasedání Národního shromáždění československého roku 1919 zazněla jako tisk 428 zpráva kulturního výboru o zákoně a organizaci lidových kurzů občanské výchovy, z níž si dovolím volně ty nejdůležitější pasáže citovat. Cituji: Nevyhnutelnou podmínkou a nejzávažnějším předpokladem existence svobodného národního státu jest politická vyspělost státních občanů. Jen tehdy lze v prvé míře očekávati zdar veškerého národního života ve státu, když všichni jeho příslušníci jsou si plně vědomi nejen svých státoobčanských práv, nýbrž i svých povinností k státu, a jsou prodchnuti pospolitým duchem příslušenství k jednomu a témuž státnímu útvaru i láskou ke své vlasti.

    Cituji dál z tohoto dokumentu: Stát sám jest povinen vzít ve své péči jako jeden ze svých nejpřednějších a nejvznešenějších úkolů politickou výchovu veškerého občanstva státního. Úkolem této politické výchovy jest napřed překlenouti onu propast mezi státem a občanstvem.

    A závěrečná citace z tohoto dokumentu: Každý občan jest povinen přispívati svou hřivnou ke zdaru státu. Bez usilovného spolupůsobení občanů nemůže svobodný stát prospívati. To vše vštípiti v mysli státních občanů jest úkolem politické výchovy. Tuto výchovu prováděti bude stát jednak ve školách, jednak zvláštní lidovou výchovou.

    Tolik citace tohoto dokumentu z roku 1919.

    Dnes, kdy nás jen několik málo let dělí od stého výročí demokracie v našich zemích, víme, že demokracie není samozřejmá. Vždyť podstatnou část tohoto období si naši občané prožili v totalitě, ať už nacistické, ještě déle pak komunistické. Tato historická zkušenost nám musí být mementem. Nemusíme se vydávat nutně specificky českou cestou. S občanským vzděláváním jako funkčním systémem jsou zde zkušenosti v tradičních západních demokraciích. Je mnoho inspirativních zemí, ale pro kulturní a historickou blízkost je mi nejbližší Německo, kde má občanské vzdělávání tradici již od druhé světové války, v plném rozvinutí ve výchovně vzdělávacím procesu od 70. let minulého století.

    Jakou cestou prosadit a posílit občanské vzdělávání? To bylo předmětem jednání říjnového semináře "25 let české demokracie" a bude předmětem dalších diskusí mezi politiky, politology, učiteli a dalšími odborníky domácími i zahraničními, včetně veřejnosti. Je otázkou, zdali cesta podpory občanského vzdělávání povede přes posílení současných předmětů, například občanské výchovy, rozšířením jejich obsahů a časové dotace, nebo jinými způsoby. Za velmi důležité považuji, aby se tato odborná a společenská diskuse vůbec otevřela. I vy dnes k tomu můžete přispět.

    Chtěl bych zde zdůraznit, že podpora občanskému vzdělávání je jasně vyjádřena v programovém prohlášení vlády a podporu občanskému vzdělávání přislíbili také všichni zástupci politických klubů, kteří se zúčastnili semináře, o kterém jsem se již zmínil.

    Děkuji vám za pozornost.

    A nyní bych přikročil k tomu, abych zde přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny k podpoře občanského vzdělávání, který je veden jako sněmovní dokument 1700.

    "Poslanecká sněmovna u příležitosti 25. výročí obnovení svobodného samostatného a demokratického právního státu na území České republiky a k podpoře rozvoje systému demokratického občanského vzdělávání v České republice s ohledem na ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992, Ústavu České republiky, s ohledem na usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, s ohledem na duchovní a mravní odkaz prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a prvního českého prezidenta Václava Havla, s ohledem na členství České republiky v Evropské unii a NATO, jež ji řadí do rodiny evropských a světových demokracií, a vzhledem k tomu, že

    A) nevyhnutelnou podmínkou a nejzásadnějším předpokladem existence svobodného demokratického právního státu je rozvinuté demokratické smýšlení jeho občanů,

    B) svoboda, demokracie a právní stát jsou hodnotami, o které musí každá nová generace s plným občanským nasazením pečovat a chránit je,

    C) stát založený na demokratických hodnotách se nesmí vázat ani na výlučnou ideologii ani na náboženské vyznání

    1. vyjadřuje úctu a uznání všem občanům, kteří se zasloužili o rozvoj svobody, demokratického právního státu a občanské společnosti v České republice.

    2. podtrhuje klíčový význam občanského vzdělávání v demokratickém duchu pro udržitelnost svobodného a demokratického právního státu v České republice.

    3. prohlašuje, že občanské vzdělávání v demokratickém duchu je opakem indoktrinace a politické propagandy, kterou provozují nedemokratická politická zřízení.

    4. zdůrazňuje, že cílem občanského vzdělávání je vychovávat svobodné občany, tedy občany, kteří jsou schopni vlastního kritického úsudku o veřejných záležitostech, kteří jsou nakloněni osobnímu aktivnímu zapojení do veřejného dění a respektují při tom základní lidská a politická práva ostatních občanů,

    5. zdůrazňuje, že občanské vzdělávání v České republice musí být založeno na demokratických principech, kterými rozumí zákaz indoktrinace, prezentaci kontroverzních témat z více různých úhlů pohledu a podporu samostatného myšlení občanů,

    6. vyjadřuje svoji podporu rozvoji systému občanského vzdělávání v České republice.

    Dámy a pánové, prosím vás o podporu tohoto usnesení a děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Miholovi a otevírám rozpravu. Hlásí se pan kolega... (Poslanec Jandák stojí u místa pana poslance Zavadila a oba dva se usmívají na předsedajícího. Předsedající chvíli mlčí a čeká. Někteří jiní poslanci napovídají panu předsedajícímu: Jandák! Jmenuje se Jandák.) Já nevím, co si... Dobře. Vítězslav Jandák. Nevěděl jsem, jestli bude kolega Zavadil první, nebo se nehlásil.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Pane předsedající, děkuji vám. Jsem na rozpacích. Ale chtěl jsem říct prostřednictvím předsedajícího: Soudruhu, řekl jste to krásně. (Smích v sále. Potlesk z různých stran.) Víte, nezlobte se na mě, ale pro mě je svatá Ústava a Listina základních práv a svobod. Ale tato usnesení jsem ve svém mládí a středním věku slýchával. Akorát měla rudý podtext. Ale byla stejně blbá jako ta vaše! (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Hned dám kolegovi Miholovi slovo, jenom budu konstatovat omluvy, aby se situace ve sněmovně trochu zklidnila. Paní kolegyně ministryně práce sociálních věcí Michaela Marksová se omlouvá od 12 hodin z pracovních důvodů, pan kolega Bezecný od 12 do 14.30 hodin a pan Daniel Korte od 11 do 13.00 hodin. (V sále je rušno.)

    Slovo má v otevřené rozpravě pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Mihola: Ač mě to mrzí, tak musím na koaličního kolegu reagovat.

    Pane poslanče Jandáku, vy jste měl možnost přijít diskutovat na seminář. Mohl jste připomínkovat usnesení. Mohl jste mi posílat různé vzkazy. Všechno by to bylo legitimní. Já se nebráním kritickým názorům. Vzhledem k tomu, že k ničemu takovému nedošlo, nechal jste si to až teď na tuto chvíli a bez nějakých argumentů, zvažoval jsem, jestli vůbec má cenu odpovídat, jestli to není, promiňte, zahazování se, protože taková spontánní reakce bez jediného argumentu opravdu přijde hodně nízká. Nechci tady rozebírat, kdo byl, nebo nebyl soudruh. Já nevím, jak jste na tom byl vy. Já vás ubezpečuji, že já jsem nebyl ani pionýr. Takže tady to vaše soudružské přirovnání opravdu nesedí. To tedy pardon.

    Co se týká vašeho názoru, já ho respektuji, máte na něj právo, stejně tak jak se postavíte k hlasování. Jenom bych položil takovou řečnickou otázku: Jakým způsobem chcete k té kultivaci občanské společnosti a vůbec politiky přispět vy? Jestli máte třeba nějaké náhradní řešení. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, kdo dál do rozpravy. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Otevírám rozpravu podrobnou, to jest k návrhu usnesení. Je tady návrh jiného usnesení? (Není.)

    Prosím pěkně, aby pan kolega Mihola pravděpodobně konstatoval to, co tady četl v úvodním slově jako návrh usnesení v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dámy a pánové, navrhuji to ono usnesení, které jsem tady předčítal slovo od slova. Myslím, že to není zapotřebí znovu. Prosím znovu o vaši podporu tohoto usnesení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Mihola odkázal na sněmovní dokument 1700, jehož obsahem je navržené usnesení Poslanecké sněmovny. Má někdo jiný návrh jiného usnesení v podrobné rozpravě? Není tomu tak. I podrobnou rozpravu končím. O závěrečné slovo tedy pravděpodobně zájem nebude, protože v podrobné rozpravě jiný návrh nepadl.

    O návrhu usnesení rozhodneme v hlasování číslo 30, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro navržené usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 30, z přítomných 151 poslance, pro 82, proti 20. (Potlesk zprava.) Návrh byl přijat.

    Pan kolega Mihola se ještě hlásí, než ukončím bod.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji vám, vážení kolegové, za podporu tohoto usnesení. Velmi si toho vážím a jsem připraven pracovat dále spolu s některými z vás, kteří jste se již přihlásili, na podpoře občanského vzdělávání v České republice. Děkuji. (Hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Jenom pro stenozáznam, pane předsedající. Stává se mi to maximálně jednou za deset let, ale stalo se. To, co jsme tady hlasovali před chvílí, byla věc, kterou jsem v žádném případě nemohl podpořit. Přesto se na sjetině ukázalo ano. Čili hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro. Pro stenozáznam - nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Tím jsme skončili bod číslo 103. Podle schváleného pořadu schůze po pevně zařazených bodech budeme pokračovat smlouvami ve druhém čtení, čili dokončení ratifikace jednotlivých mezinárodních smluv. (Hluk v sále neustává.)

    Začínáme bodem číslo 56, ale ještě než zahájím bod, požádám kolegy o klid. Děkuji.

    Před námi je sněmovní tisk 136.

    Prosím, aby se slova ujala paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ale požádám, protože bude náhradní zpravodaj, aby byl připraven pan kolega Adolf Beznoska. Paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, smyslem tohoto návrhu je doplnit již existující smlouvu o existujícím sociálním zabezpečení tak, aby občané Spojených států amerických, kteří jsou vysláni americkými firmami sem do České republiky, měli stejné podmínky, jako mají občané České republiky, když jsou vysláni českými firmami do Spojených států amerických. Jde o to, že pracovníci českých firem zůstávají zdravotně pojištěni pouze v České republice a v opačném případě tomu tak není. Občané Spojených států amerických tady u nás stále platí dvojí pojištění, dvojí zdravotní pojištění, americké i české, ale přitom zůstávají kryti americkým systémem.

    Myslím si, že to stačí. Ještě jenom dodám, abyste měli představu, o kolik lidí se jedná. V uplynulém roce se jednalo asi o 250 osob, které byly zdravotně a sociálně pojištěny ve Spojených státech amerických. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové. Konstatuji, že usnesení zahraničního výboru a výboru pro sociální politiku vám bylo doručeno jako sněmovní tisky 136/1 a 136/2. Nyní bych požádal postupně zpravodaje. Nejdřív pan poslanec a zpravodaj výboru pro sociální politiku Adolf Beznoska. Připraví se pan zpravodaj Karel Rais za výbor zahraniční. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Já jenom, kolegyně a kolegové, krátce doplním. Ta smlouva byla podepsána v roce 2007, platná od 1. 1. 2009. A právě až při její aplikaci se narazilo na problém, o kterém hovořila paní ministryně. Čili je to srovnání podmínek pro Američany pracující v České republice, aby měli stejné podmínky jako Češi, kteří pracují ve Spojených státech. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní žádám zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Raise, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Zahraniční výbor se na své 10. schůzi 21. května zabýval touto smlouvou a po odůvodnění prvního náměstka ministryně práce a sociálních věcí pana doktora Šimerky a zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě zahraniční výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Doplňkové smlouvy pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsané v Praze 23. září 2013; pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Pan zpravodaj Beznoska také chce konstatovat usnesení výboru. (Je už připraven u řečniště.) Ale připomínám, že usnesení zahraničního výboru bude první k hlasování vzhledem k tomu, že je podle Ústavy České republiky přesnější, odpovídá čl. 49 Ústavy České republiky, a bude tedy hlasováno jako první, abychom předešli případným excesům při výkladu takové smlouvy.

    Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku z 8. schůze ze dne 12. června týkajícím se předmětné smlouvy.

    Po úvodním slově Jiřího Biskupa, vrchního ředitele ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě poslance Radima Holečka a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s ratifikací Doplňkové smlouvy pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsané v Praze 23. září 2013."

    II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny."

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v rozpravě k jednotlivým usnesením, kterou otevírám? Nikdo se nehlásí. Rozpravu končím.

    Jak jsem řekl, budeme hlasovat nejdříve o usnesení zahraničního výboru, protože jeho formulace je přesná, odpovídající Ústavě.

    O usnesení rozhodneme v hlasování číslo 31, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 31, z přítomných 151 poslance pro 129, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas a ratifikační proces ve Sněmovně byl ukončen.

    Poděkuji ještě paní ministryni práce a sociálních věcí a pánům zpravodajům.

    Pokračovat budeme bodem

    Smlouvu měl předkládat ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Předloží ji pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Požádám pana zpravodaje Robina Böhnische, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a požádám zástupce vlády ministra životního prostředí, aby za vládu návrh předložil. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré dopoledne, dámy a pánové, já se pokusím, seč mi budou chabé síly stačit, zastoupit pana ministra financí. Jsem rád, že jsem ho nemusel včera zastupovat na státním rozpočtu, to by bylo složitější.

    Ve snaze omezit daňové zatížení daňových poplatníků a vyloučit mezinárodní dvojí zdanění, k němuž bez existence daňových smluv dochází v mezinárodních hospodářských, obchodních, ale i kulturních stycích a jehož příčinou je kolize daňových zákonů jednotlivých států, je mezi zeměmi obvyklé sjednávat bilaterální smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Republikou Kosovo se v současné době žádná takováto mezinárodní komplexní daňová smlouva neuplatňuje. Neaplikuje se ani daňová smlouva s bývalou Jugoslávií ani daňová smlouva se Srbskem a Černou Horou. Jde tedy o komplexní daňovou smlouvu, která tak upravuje zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. Tato důležitá smlouva rovněž přispěje k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, tj. mezi stát zdroje příjmu a stát jeho příjemce.

    Smlouva byla sjednána na základě vzorových modelů OECD a OSN a standardně vychází z daňových zákonů obou států, přičemž nestanoví daňovým subjektům žádné další povinnosti než ty, které jsou již v těchto zákonech obsaženy. Jako všechny smlouvy tohoto typu i tato upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou smluvních stran. Umožňuje tedy řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění smlouvy výměnou informací a koordinací činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení vyloučení případných daňových úniků a podvodů. Smlouva současně zajišťuje daňovou nediskriminaci českých subjektů v Kosovu a zvýší také právní jistotu investorů i ostatních daňových subjektů, a to zejména pokud jde o existenci a výši jejich daňové povinnosti.

    Současně bych vás chtěl, vážené kolegyně, vážení kolegové, informovat, že dne 23. dubna letošního roku Senát Parlamentu České republiky již vyslovil souhlas s ratifikací této smlouvy. Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny rovněž odsouhlasil ratifikaci smlouvy a smlouvu také již ratifikovalo Kosovo.

    Na základě již uvedeného navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s ratifikací smlouvy. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní žádám zpravodaje pana poslance Robina Böhnische, aby odůvodnil usnesení výboru před Poslaneckou sněmovnou, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 123/1. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Tak není žádným tajemstvím, že ratifikační proces ve Sněmovně probíhal déle, než bývá u smluv podobného charakteru zvykem. Nicméně už 25. června na 11. schůzi Sněmovny se zahraniční výbor k této předložené záležitosti vyjádřil, a to tak, že doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Prištině dne 26. listopadu 2013, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Tolik na úvod. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A vzhledem k tomu, že se chci přihlásit do rozpravy, tak požádám o výměnu řízení schůze a hlásím se do rozpravy. Eviduji přihlášku pana poslance Foldyny.

    (K předsednickému stolu usedá místopředseda Bartošek)

    Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já si dovolím sdělit, že s ratifikačním procesem k této smlouvě mám vážné ústavněprávní pochybnosti. Myslím si, že se jimi měly zabývat výbory Poslanecké sněmovny i Senátu vzhledem k tomu, že Republika Kosovo není právně uznána. Její uznání nepodpořil dostatek států, tj. nejméně jedna třetina států OSN, a v tomto ohledu tedy těžko můžeme uzavírat smlouvu s neexistujícím státem. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat. Po skončení rozpravy, dobře.

    Máte slovo, pane poslanče Foldyno.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám za slovo. Pane předsedající, vládo, moji kolegové, jedná se tady o uzavření smlouvy se státem, který z pohledu mezinárodního práva neexistuje. Je sice pravda, že ho Česká republika v roce 2008 uznala, nicméně z pohledu mezinárodního práva tento subjekt neexistuje. Já vám řeknu zdůvodnění, které k tomu mám, abychom tuto smlouvu odložili a vůbec neprojednávali.

    V roce 1999 pakt NATO, jehož jsme členy, bombardoval tehdejší Jugoslávii v rozporu s mezinárodním právem, tedy bez mandátu Rady Bezpečnosti OSN. Na základě toho došlo k vytvoření situace, že byla uzavřena mírová smlouva o zastavení tohoto bombardování po 76 dnech. V této mírové smlouvě byla dohoda, že OSN přijme usnesení. Toto usnesení se jmenuje usnesení Rady Bezpečnosti 1244. Než jsem šel k tomuto mikrofonu, díval jsem se na web OSN. Toto usnesení platí, nebylo zrušeno a toto usnesení 1244 garantuje integritu tehdejších hranic bývalé Jugoslávie a nástupnického státu Srbska. V roce 2004, když byla vyhlášena separatisticky místně Republika Kosovo, byla v Kosovu vyhlášena v rozporu s mezinárodním právem, v rozporu s Helsinskou smlouvu, a to, že to Česká republika a některé státy, a není jich málo, to podotýkám, to samozřejmě chápu, uznaly, je bezprecedentní fakt, že je destabilizováno mezinárodní právo. Je to důvod toho, v jaké současné situaci se Evropa a svět nachází, protože destabilizace se stala důvodem k tomu, že se dnes potýkáme s výkladem mezinárodního práva, kdy se dostáváme na pokraj vyhlášení války.

    Já myslím, že Česká republika, mluvíme-li v této době často o odkazech prezidentů, mluvili jsme o odkazu prezidenta Václava Havla, přihlásili jsme se k odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, tak my, pokračovatelé Československé republiky, pokračovatelé idejí československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který budoval tento náš stát s jugoslávským pasem v kapse, si nemůžeme dovolit špinit ruce stejně, jako si je ušpinila česká vláda na svém výjezdním zasedání v roce 2008 v Teplicích, kdy mimo rámec daného programu přijala potupně v Sudetech usnesení o tom, že Česká republika opustivší ideji československého státu a Tomáše Garrigua Masaryka uznala tento kvazistát, který z pohledu mezinárodního práva je velmi nejasný, dle mého soudu neexistující.

    Tudíž doporučuji, abychom tuto mezinárodní smlouvu s tímto pochybným subjektem neprojednávali a odložili. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jan Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové a kolegyně, ač můžu s panem kolegou Foltýnem (Foldynou - neklid v levé části sálu) souhlasit a rozumím mu, nicméně fakt je jeden, že tato republika Kosovo přijala, ale co víc, s touto republikou se obchoduje, a teď bychom měli asi pominout politické pohledy na věc. Prostě se obchoduje a problémy to dělá. Proto Ministerstvo financí tuto smlouvu předložilo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní se hlásí pan zpravodaj Robin Böhnisch a po něm pan ministr.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem v poměrně příjemné luxusní situaci jako náhradní zpravodaj, že nejsem nijak emočně zaujatý ať pro tuto smlouvu, nebo proti ní. Dokonce jsem jeden z těch poslanců, který v době Topolánkovy vlády hlasoval pro výzvu vládě, aby neuznávala stát Kosovo. Nicméně teď jsme v situaci, kdy Kosovo je jednou ze zemí české rozvojové spolupráce, kde se realizují naše rozvojové projekty, kde působí naše firmy, a jim je potřeba zařídit nějaké komfortní prostředí v této zemi. Pokud mám dobré informace, tak touto Sněmovnou prošlo předtím už asi 17 smluv s Kosovem, aniž by si v této Sněmovně příliš někdo takové záležitosti všiml. Tato smlouva se zdržela v zahraničním výboru, povolávali jsme si pracovníky Ministerstva zahraničních věcí hned několikrát, dozvěděli jsme se řadu ekonomických údajů o naší spolupráci a obchodní výměně s Kosovem. Tedy jen jako zpravodaj připomínám i tato fakta. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní má slovo pan ministr. Nehlásil jste se s faktickou poznámkou? (K posl. Foldynovi. Posl. Foldyna ukazuje na faktickou poznámku.) V tom případě máte přednost, pane poslanče Foldyno.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Já bych pana zpravodaje, svého kolegu, chtěl upozornit, když tady zmínil, že jsme sedmnáctkrát projednávali tuto smlouvu, nebo některou ze smluv, nebo otázku Kosova, tak já jsem tady sedmnáctkrát vystoupil a sedmnáctkrát jsem upozornil, že bychom si neměli špinit ruce poškozováním mezinárodního práva, že bychom měli pokračovat i v myšlenkách našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a Československa, jsme-li pokračovateli těch myšlenek. A sedmnáctkrát jsem na to upozornil a sedmnáctkrát to těsně neprošlo, takže třeba to jednou projde.

    Dokud tady budu moct stát v této Sněmovně, vždycky budu poukazovat na porušování mezinárodních smluv a především porušování toho, čemu se říká přátelství mezi národy. (Hoří velmi důrazně.) Protože chtěl bych poučit svého kolegu, že to byla Jugoslávie, byla to země, která stála vždycky po boku Československa, byla to Jugoslávie v roce 1938, kde téměř sto tisíc dobrovolníků se hlásilo bojovat proti uznání Mnichovské dohody, té potupné dohody, stejné dohody stejného typu, která dneska tu Jugoslávii připravila o Kosovo!

    Takže já se na vás, moji kolegové poslanci, obracím proto, abychom nebyli nazváni těmi, kteří se k svým přátelům obracejí v jejich těžké chvíli zády! (Potlesk poslaneckého klubu ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde faktickou poznámku, s kterou se hlásí pan poslanec René Číp. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Omlouvám se za určitou hlasovou indispozici, jsem nachlazen, proto budu velice stručný.

    Vzpomínám si, jsou to zhruba dva měsíce, kdy zde probíhala mimořádná schůze k sankcím vůči Rusku s tím, že se zde horovalo pro striktní dodržování mezinárodního práva. Já si dovolím tvrdit, že v podstatě schválení tohoto tisku je naprosto flagrantním porušením tohoto mezinárodního práva, nejenom nerespektováním zmíněné rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244, ale domnívám se, že demokratická instituce, jakou je jistě naše Poslanecká sněmovna, by se neměla dopouštět - a tady zdůrazňuji vědomého a podtrhuji vědomého - nerespektování, či dokonce porušování tohoto mezinárodněprávního aktu.

    Děkuji a apeluji na vaše svědomí. (Potlesk poslaneckého klubu ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku - pan poslanec Foldyna.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Dovolte mi ještě jednu faktickou poznámku, kterou jsem si uvědomil.

    V nedávných dnech jsme tady byli svědky ohromné diskuse o tom, že principy morálky a práva jsou nadřazovány obchodu. Já se tady teď pokouším o opak toho. To znamená, my jsme tady mluvili o odkazu Václava Havla a principu morálky, lidských práv a práva ve vztahu k obchodu s Čínou, a dnes tady slyšíme argumenty - ve vztahu k obchodu porušíme principy morálky a práva, protože teď se nám to prostě hodí!

    Tak já bych vás, kolegové, chtěl poprosit, abychom měli jednu morálku, jeden princip a jeden přístup. Nikoli dva. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní s přednostním právem pan ministr.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátkou reakci.

    Já chápu určitě emoce pana kolegy Foldyny, jsou zřejmé, dlouho se k tomu tímto způsobem vyjadřuje. Já se také budu snažit být objektivní, a jenom mi dovolte citovat některá fakta, je otázka, jestli je vezmeme na vědomí.

    Tady se to teď trošku zvrtlo v jakousi disputaci i právní, zda je to krok v rozporu s mezinárodním právem, nebo ne. Kosovo bylo uznáno 108 členskými státy Organizace spojených národů a 23 členy členských států Evropské unie - s výjimkou tedy Španělska, Kypru, Řecka, Rumunska a Slovenska. Ačkoliv není členem OSN, nezávislost Kosova podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu z roku 2010, vyhlášení nezávislosti bylo uznáno, jako že není v rozporu s mezinárodním právem. Tolik tedy fakta.

    Česká republika udržuje diplomatické styky s Kosovem prostřednictvím velvyslanectví v Prištině a tato smlouva opravdu má ryze ekonomický charakter. V Kosovu působí desítky společností českých, ten obrat mezi Českou republikou a Kosovem není závratný, jedná se kolem 11 miliónů eur ročně, ale přesto tam máme celou řadu českých subjektů, které bychom tímto způsobem potřebovali ochránit.

    Takže toť prosím jenom fakta za tu druhou stranu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní je řádně přihlášen do rozpravy pan místopředseda Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já tedy opakuji, že pokud jde o ekonomické zájmy, tak jak tady řekl pan kolega Volný, ty jsou chráněny jinou smlouvou o ochraně investic, případně zabránění dvojímu zdanění. Ty naše firmy nebudou dvakrát zdaněny, protože na to území se samozřejmě vztahuje i smlouva se Srbskem, tedy s bývalou Jugoslávií, ta nebyla zrušena, funguje, existuje.

    Pokud jde o rozvojovou pomoc, ta samozřejmě na tom nezávisí, protože tu můžeme poskytovat i do mandátních území a také jsme to tak dělali, to prostě není problém. Takže v tomto ohledu je evidentně ta právní situace jasná.

    Já jsem tady, pane ministře, citoval to usnesení Mezinárodního soudu v Haagu. To skutečně nic neznamená jiného, než že tím vyhlášením samostatnosti nebylo porušeno mezinárodní právo - to, jaký metr si na to bereme, je druhá věc. A prosím neříkejte před touto Sněmovnou, že udržujeme diplomatické styky na úrovni velvyslanectví, když žádný velvyslanec z České republiky v Prištině nebyl jmenován. Jestli tam je chargé d´affaires, tak je tam chargé d´affaires, ale nikoli velvyslanec, protože chargé d´affaires jmenuje ministr zahraničí, velvyslance jmenuje prezident republiky. A ten proces ratifikace podle mezinárodního práva, podle české ústavy samozřejmě končí až tím jmenováním velvyslance a to prezident republiky neučinil - ani Václav Klaus, opakuji, ani Miloš Zeman.

    Takže v tomto ohledu ani Česká republika není mezi těmi, chcete-li, sto osmi, jak se říká, státy, které zcela uznaly Republiku Kosovo, protože ten závěrečný krok žádný ze dvou prezidentů, kteří o tom měli rozhodovat, neučinil. Měli proto jistě dobré důvody.

    A ještě jednou se omlouvám, ve svém úvodním projevu jsem řekl, že to bylo v Liberci, bylo to skutečně v Teplicích, jak mě správně opravil kolega Foldyna.

    Čili v tomto ohledu mi dovolte říci, že schválení této smlouvy skutečně je v rozporu s českými zájmy, protože naše ekonomické zájmy jsou ochráněny jinou smlouvou, a my samozřejmě, pokud tento krok učiníme, si výrazným způsobem zhoršíme situaci nejen v Srbsku, ale také v jiných státech, jako je např. Chorvatsko jako stát Evropské unie, jako je Makedonie, která je v přijímacím řízení, jako je Bosna a Hercegovina, tam ještě výraznějším způsobem, a v tomto ohledu tedy situaci na Balkáně prosím vnímejme trochu jinak, než se to někdy zdá z pohledu těch dokumentů, které jsou na papíře. A nedivme se, že takovou smlouvu nedělá Slovensko, že ji nedělá Řecko, a má pro to jak slovenský soused, tak Řecko velmi dobré důvody.

    Já jsem přesvědčen, že není možné v tuhle chvíli produkovat něco, co nemá správný právní základ podle Ústavy České republiky!***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První má paní poslankyně Němcová, po ní pan poslanec Benešík. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, tuto smlouvu předkládá nebo měl by předkládat první místopředseda vlády, ministr financí Andrej Babiš. Není tady, je omluven. Předkládá ji za něj tedy pan ministr životního prostředí. Já mu z tohoto místa chci poděkovat, ale to myslím fakt vážně, za to, že tady vždycky je. Myslím, že tím vyjadřuje dostatečně vážnost Poslanecké sněmovně, akorát že na druhou stranu na sebe strhává možná podezření, že vzhledem k tomu, že všichni jeho ministerští kolegové musí někde pracovat, tak on že na práci nic nemá, protože to za ně tady může všechno vždycky vzít. Ale to už je na vašem uvážení, vážený pane ministře, jak s tím naložíte.

    Ale když se vrátím, tak tedy tuto smlouvu předkládá první místopředseda vlády. Část poslanců této vlády s ní má problém. Tato smlouva má jak rozměr zahraničněpolitický, tak také rozměr finanční. Vzhledem k tomu, že tu není ani ministr zahraničních věcí ani ministr financí jako předkladatel, dávám tedy procedurální návrh pro Sněmovnu na přerušení projednávání této smlouvy do doby přítomnosti jak ministra zahraničních věcí, tak ministra financí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat nyní a hned. To znamená, ještě předtím vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili.

    Budeme hlasovat o tom, že přerušujeme projednávání tohoto bodu do té doby, než budou přítomni ministr zahraničních věcí a ministr financí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Je to hlasování 32, přítomných poslankyň a poslanců je 147, pro návrh 137. Návrh byl přijat a já přerušuji projednávání tohoto bodu.

    (O slovo se hlásí poslanec Zlatuška.) Je přerušen bod a v tento moment mohou vystupovat pouze lidé s přednostním právem. Omlouvám se. (Poslanec Zlatuška sděluje, že jde o ministra zahraničí.) Jestli můžu poprosit na mikrofon.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, omlouvám se, já jsem se hlásil už před hlasováním. Ale Česká republika nemá ministra zahraničních věcí. Ta podmínka je nesplnitelná!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, opravíme to ve stenoprotokolu. Ano, máme ministra zahraničí.

    Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu a tím je

    Prosím, aby se ujal slova opět pan ministr životního prostředí. Máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říct, že po tom, co řekla paní kolegyně Němcová, jsem se nad sebou vážně zamyslel, jestli nemám odejít něco dělat, ale věřte, že pro mě je zasedání Sněmovny tak zásadní, že já zvládám obě ty věci dohromady. (Potlesk.) Já se pak pokusím s panem premiérem dohodnout na nějaké satisfakci a vánočních odměnách, ale zatím jsem to zkoušel jednou a nesetkalo se to úplně s úspěchem, tak doufám, že mě v tom podpoříte.

    Dovolte mi, abych tentokrát z této pozice promluvil za pana ministra dopravy. Tady si myslím, že částečně to odůvodněné je, už proto, že pan ministr Ťok, nový ministr dopravy, byl teprve před několika okamžiky jmenován na Hradě panem prezidentem, takže už se určitě příštího jednání zúčastní a nenechá mne v tom. Já mám dnes balík bodů, tak se budu snažit vás nezdržovat.

    Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s návrhem na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace. Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace jsou sjednávány se zeměmi, které se z celosvětového hlediska významně podílejí na vesmírném programu a disponují velice kvalitní technologií. Smyslem předkládané dohody je zajistit úzké zapojení Švýcarska do fází budování a provozu evropských programů globálních družicových navigačních systémů Galileo a EGNOS. Zapojení Švýcarska do evropského programu globálního navigačního družicového systému je považováno za politicky i ekonomicky velmi přínosné a vhodné. Švýcarsko je totiž, víme, nejbližším partnerem Evropské unie při spolupráci v rámci programu Galileo už od jeho počátku. Přispívá politicky, technicky i finančně, a to ke všem fázím programu Galileo prostřednictvím svého členství v Evropské kosmické agentuře a prostřednictvím své neformální účasti v řídicích strukturách určených pro program Galileo. Tato dohoda dodá spolupráci formální charakter.

    Dohoda o spolupráci byla podepsána ministrem dopravy 5. prosince loňského roku v Bruselu. Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii a s dalšími závazky přijatými v rámci platných smluv.

    Dovolil bych si vás tady touto cestou požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody a děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance René Čípa, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 137/1. Máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Jak zde uvedl již univerzální pan ministr Brabec, v podstatě jde o něco, na co můžeme být tedy naopak teď skutečně právem hrdí, co může dokonce pomoci i nevidomým spoluobčanům.

    Já bych si dovolil načíst usnesení zahraničního výboru. Zahraniční výbor na své 10. schůzi dne 21. května 2014 předmětnou dohodu projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace." Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Je tomu tak? Je tomu tak, rozpravu končím. Táži se, zda si chce pan ministr vzít závěrečné slovo. (Ne.) Pan zpravodaj? Není tomu tak.

    V tom případě přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Máme hlasování číslo 33, přítomných poslankyň a poslanců 153, pro návrh 138. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Tím končím projednávání tohoto. Máme ještě dvě minuty - minutu. Vzhledem k tomu, že na 12.30 máme zařazeny volební body, tak už bych další bod neotevíral, abychom ho nemuseli přerušovat v průběhu jeho projednávání, a přistoupili bychom rovnou k těmto volebním bodům, zda nemá nikdo námitky proti tomuto postupu. Není tomu tak. ***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Pane předsedající, děkuji za slovo. Všem přeji hezký den a pustíme se do volebních bodů. Dnes toho bude, vážené kolegyně a vážení kolegové, trošku více. Pokusím se být stručný a efektivní, a hlavně vše pečlivě vysvětlit, tak abychom se u voleb zbytečně nezdržovali, anebo nedošlo k chybám. Registruji dnes velký zájem o naši práci na ochozu, na galerii, tak vysílám divákům pozdrav a věřím, že i díky těmto návštěvám bude činnost Poslanecké sněmovny pozitivně vnímána veřejností. Dobrý den na balkon.

    Nyní tedy k volebním bodům. Začneme bodem volba vedoucího stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie. Sněmovnu si dovolím poprosit o klid, aby vám nic neuniklo. Připomenu, že v této volbě se jedná o uvolněné místo vedoucího této stálé delegace, kterou zastávala naše bývalá kolegyně Kateřina Konečná, která byla zvolena europoslankyní.

    Poslanecká sněmovna ve druhé volbě v prvním kole, bylo to 30. listopadu, vedoucího této stálé delegace nezvolila. Do druhého kola tehdy 30. listopadu postoupili kolegové poslanci Stanislav Grospič za KSČM, získal 58 hlasů, a kolega poslanec Jaroslav Lobkowicz za TOP 09 a Starostové, který získal 41 našich hlasů.

    Protože se jedná o druhé kolo tajné volby, rozpravu už mít nebudeme, a já vás nyní, pane předsedající, prosím, abyste bez rozpravy přerušil projednávání tohoto bodu a otevřel další bod, kterým bude Návrh na volbu vedoucího stálé delegace do Středoevropské iniciativy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přerušuji jednání na tajnou volbu. Rozprava se nevede, protože ta již byla ukončena. Otevírám bod

    Opět prosím předsedu volební komise, aby nás uvedl do tohoto bodu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tady je situace malinko jiná. Zde ještě volba zatím neproběhla, protože připomenu, že na podzimních schůzích jsme teprve donominovávali další členy této delegace, a je to tedy delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy. I zde volební komise vyhlašovala lhůtu na podání nominací na uvolněné místo po paní poslankyni Kateřině Konečné.

    Volební komise na své schůzi 4. listopadu přijala usnesení číslo 85, kde pověřuje předsedu komise, tedy mne, aby vás seznámil s tím, že návrh na vedoucího stálé delegace byl pouze jeden, a byl to návrh na pana poslance Stanislava Grospiče za KSČM. Druhým bodem onoho usnesení je konstatování, že v souladu s volebním řádem se jedná o volbu tajnou. Usnesení volební komise bylo e-mailem zasláno všem předsedům poslaneckých klubů a komise konstatovala, že podle volebního řádu můžeme přistoupit k volbě tajné.

    V tomto bodě nyní prosím, pane předsedo, abyste otevřel rozpravu k navrženému kandidátovi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, pane předsedající. Protože i tady se jedná o volbu tajnou, kterou budeme realizovat za chvíli ve Státních aktech, prosím, abyste i tento bod v tuto chvíli přerušil a otevřel další volební bod, to bude návrh na volbu předsedy vyšetřovací komise Sněmovny pro vyšetření závažných pochybení na D47.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přerušuji tento bod, a než budeme pokračovat, načtu jednu omluvenku. Dnes, 4. 12., se od 11.50 z resortních důvodů omlouvá pan ministr Daniel Herman.

    Otevírám další bod, kterým je

    Opět prosím, pane předsedo, abyste se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, připomenu, že tuto komisi jsme se rozhodli ustavit, že jsme ji volbou už také naplnili, ale během poslední schůze při přerušování programu nedošlo k volbě předsedy této komise. Bohužel už je to téměř měsíc a půl, ale komise ve chvíli, kdy nemá svého předsedu, logicky zatím nemůže fungovat.

    Připomenu také to, že ve stanovené lhůtě byly volební komisi poslaneckými kluby doručeny dva návrhy na volbu předsedy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane předsedo. Já vás, kolegyně a kolegové, požádám o klid, abychom se navzájem nepřekřikovali. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Byly předloženy dva návrhy, a to poslanec Jan Birke za ČSSD a Stanislav Pfléger za ANO. Jedná se o usnesení volební komise číslo 84 z 15. schůze dne 4. listopadu. Podle § 75 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se předsedové komisí Poslanecké sněmovny volí většinovým způsobem a tajným hlasováním, standardně dvoukolově, to je konstatování faktů.

    Nyní vás, pane předsedo, prosím, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, do rozpravy jsem se přihlásil a vysvětlím proč. Bude to, řekněme, taková organizační prosba, nebo žádost na vás na Sněmovnu jménem budoucího předsedy této komise, ať jím bude zvolen kdokoli ze dvou navržených kandidátů. To vysvětlení je takové. Když jsme tuto komisi ustanovili, bylo to naším usnesením číslo 468 ze dne 23. října, tak jsme jí v bodu 3 tohoto usnesení dali do vínku šest měsíců na její práci. To znamená, konstatovali jsme, že má předložit výsledky své práce do šesti měsíců od ustavení komise. Jak jsem řekl před chvílí, bohužel uplynul téměř měsíc a půl, komise ještě nepracuje, takže bych vás v tuto chvíli - návrh nebo způsob jsem předjednal a neměl by být v rozporu s jednacím řádem - v tuto chvíli bych vás požádal o to, aby Sněmovna upravila svoje usnesení a konstatovala, že dává komisi lhůtu šesti měsíců ode dne zvolení předsedy.

    Procesně by to bylo tak, že v tuto chvíli navrhuji nové usnesení Poslanecké sněmovny, které by znělo takto: Poslanecká sněmovna mění své usnesení číslo 468 ze dne 23. října 2014 v bodu 3 takto: Poslanecká sněmovna stanoví lhůtu pro předložení zjištění komise s návrhem Poslanecké sněmovně na termín do šesti měsíců ode dne zvolení předsedy této komise.

    Pochopitelně se pojďte v rozpravě vyjádřit k této změně. Pokud nebude žádný problém, měl by být tento návrh teď okamžitě hlasovatelný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Usnesení Sněmovna samozřejmě změnit může, ale důležité je, aby se k tomu případně v rozpravě vyjádřili i jiné kolegyně a kolegové, zda nemají problém s takto navrženým postupem. Nemají, dobře.

    Navrhuji postup, že ukončím rozpravu v případě, že se do ní nikdo nepřihlásí, a následně dám hlasovat před přerušením tohoto bodu o změně usnesení. Nikdo nevznáší námitku, dobře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Není tomu tak. Rozpravu končím a táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, není potřeba. Myslím, že to není konfliktní bod, předjednal jsem ho s jednotlivými kluby. Pokud je souhlas, můžeme přistoupit k hlasování.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Zahajuji hlasování o usnesení, tak jak zde bylo načteno, a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 34, přítomných poslankyň a poslanců je 157, pro návrh 136. Takto navržené usnesení bylo přijato.

    Patrně dáte návrh na přerušení bodu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Ano, chci poděkovat jménem budoucího předsedy této komise, že jste lhůtu posunuli, aby byl čas na práci, a nyní tedy, pane předsedající, prosím o přerušení tohoto bodu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Přerušuji tento bod a otevírám další volební bod a tím je

    Na lavice vám bylo doručeno usnesení volební komise číslo 87 ze dne 2. prosince 2014. Opět vás žádám, pane předsedo, abyste se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: U návrhu na volbu členů Rady Státního fondu kultury České republiky připomenu to, že tento návrh zaslal Poslanecké sněmovně pan ministr kultury Daniel Herman. Nominace pana ministra byla ve volební komisi projednána a přijata v usnesení číslo 87, které máte rozdáno na svých lavicích a které bylo také zasláno předsedům poslaneckých klubů se stručnou charakteristikou jednotlivých kandidátů. Stejně tak dopis pana ministra i životopisy jednotlivých nominantů jsme rozeslali na všechny poslanecké kluby a bylo to 21. listopadu 2014. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Otevírám rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. V tom případě končím rozpravu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já prosím i v tomto případě o přerušení tohoto bodu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a já přerušuji tento volební bod.

    Půjdeme k poslednímu volebnímu bodu. Tím je

    Na lavice vám bylo doručeno usnesení volební komise číslo 86 ze dne 2. prosince. Opět vás žádám, pane předsedo, abyste se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Volební komise přijala návrhy poslaneckých klubů na volbu členů Dozorčí rady vinařského fondu dne 1. prosince a jde o nominace za tři uvolněná místa, která se uvolnila rezignací dosavadních členů. Byli to pánové Jiří Papež, Pavel Suchánek a Pavol Lukša. Volební komise 2. prosince na své schůzi přijala usnesení číslo 87 a poslanecké kluby navrhují tyto své zástupce: hnutí Úsvit Petra Adama, ODS Petra Bendla, poslanecký klub ANO Jaroslava Faltýnka a Josefa Vozdeckého, poslanecký klub TOP 09 Herberta Paveru a KDU-ČSL pana Josefa Valihracha.

    I v tomto případě podle usnesení číslo 86 volební komise navrhuje provést tuto volbu tajně.

    Usnesení máte rozdáno na svých lavicích. Připomenu tedy, že v tomto případě obsazujeme tři místa a máme na ně šest kandidátů. Navrhuji tedy volbu tajnou a nyní prosím, pane předsedající, abyste otevřel rozpravu k návrhům.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí. Není tomu tak, rozpravu končím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji. V tomto případě musíme hlasováním rozhodnout o tom, že chceme hlasovat tajně. Byl to pouze návrh komise. Takže pane předsedající, prosím, abyste nechal hlasovat o tom, že tuto volbu provedeme tajným způsobem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, abychom provedli hlasování tajným způsobem, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování číslo 35. Přítomných poslankyň a poslanců je 157, pro návrh je 127. Návrh byl přijat a volba bude tajná.

    Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji. Nyní máme všechny body zde na sále projednané. Urny jsou ve Státních aktech připravené. Než se odebereme, tak kolegyně a kolegové -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tento bod - já vás přeruším - musíme nejdřív přerušit.

  • Poslanec Martin Kolovratník: O to jsem chtěl požádat za tři věty. Já jsem chtěl ještě jednou poprosit a apelovat, kolegyně, kolegové, opravdu pečlivě prosím vyplňujte ty volební lístky především u Rady Státního fondu kultury České republiky. Znovu opakuji: u každého jména buď kolečko nebo křížek.

    A nyní vás, pane předsedající, prosím o přerušení tohoto bodu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přerušuji tento bod a volba následuje bezprostředně, předpokládám.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Ano. Takže můžeme vyhlásit termín voleb. Na vydání lístků tentokrát dáme 45 minut, takže máme čas až do 13.30 hodin se dostavit k provedení volby. A předesílám, výsledky voleb oznámím po dohodě s předsedajícím ve 14.25, tedy pět minut před zahájením odpoledních interpelací, tak aby interpelace nebyly narušeny. Děkuji a pojďme volit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a přerušuji jednání do 14.25 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 12.46 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Zahajuji odpolední část jednání Poslanecké sněmovny, a než přistoupíme k bodu 135, což jsou ústní interpelace, prosím předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, já vám pěkně děkuji. Přeji do prořídlých řad odpoledních naší Sněmovny hezký den.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní vás tedy seznámím s výsledky všech volebních bodů a jednotlivých voleb, které jsme realizovali dnes v polední pauze. Předešlu nebo naznačím, že jsme nebyli v těch volbách příliš úspěšní a že jsme v řadě případů nezvolili, ale tak už to bývá. A teď tedy budu konstatovat fakta.

    Ve všech volebních bodech bylo vydáno i odevzdáno 148 platných hlasovacích lístků. Kvorum voleb tedy bylo 75, kvorum nutné pro zvolení daného kandidáta nebo kandidátky.

    První volba byla stálá delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie. Poslanec Stanislav Grospič získal 66 hlasů a Jaroslav Lobkowicz 56 hlasů. Nebyl tedy zvolen nikdo. Připomenu, že toto už bylo druhé kolo tajné volby, tzn. tím, že nikdo zvolen nebyl, tato volba v tuto chvíli končí, je uzavřena a volební komise bude vyhlašovat úplně od začátku novou lhůtu na nové nominace. Je to tedy do Meziparlamentní unie.

    Další volba se týkala vedoucího stálé delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy. Navržen byl pouze pan poslanec Stanislav Grospič. Ten získal 69 hlasů, takže ani v tomto případě nebylo dosaženo kvora a zvoleno nebylo. U této volby se bude opakovat, tedy proběhne druhé kolo, do kterého postupuje právě Stanislav Grospič.

    Třetí volba se týkala předsedy oné komise pro D47. Pro poslance Jana Birkeho bylo odevzdáno 43 hlasů, pro Stanislava Pflégra 68 hlasů. Takže ani v tomto případě nebyl nikdo zvolen. I zde vyhlásíme druhé kolo a postupují oba kandidáti, tedy Jan Birke i Stanislav Pfléger.

    Čtvrtá volba, to byla ta náročná, to bylo oněch 25 jmen do Rady Státního fondu kultury České republiky. Byť jmen a kandidátů bylo hodně, tak jsme museli zachovat parametry tajné volby, tzn. můžeme zvolit pouze toho, kdo získá nadpoloviční počet hlasů. Stal se jím pouze jeden kandidát a byl to pan Jiří Dědeček. Ještě jednou zopakuji - Jiří Dědeček byl zvolen, získal 78 hlasů.

    Podle ustanovení tajné volby do druhého kola postupuje dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst, takže náhodou to vychází na oněch 24. Takže všech 24 jmen v uvozovkách neúspěšných v prvním kole postupuje do druhého kola.

    A konečně pátá volba, ta se týkala oné Dozorčí rady Vinařského fondu, kde jsme ze šesti kandidátů vybírali tři členy. Tak i v tomto případě byl aspoň jeden úspěch a v prvním kole byl zvolen Josef Vozdecký. Pan poslanec Vozdecký získal 90 hlasů (potlesk), takže pod čarou poměrně významnou převahu.

    Tady bych asi měl přečíst výsledky všech kandidátů: Petr Adam 47 hlasů, Petr Bendl 33 hlasy, Jaroslav Faltýnek 68 hlasů, Herbert Pavera 36 a Josef Valihrach 41 hlas.

    Takže rekapitulace této volby: V prvním kole byl zvolen Josef Vozdecký s 90 hlasy a do druhého kola postupuje Jaroslav Faltýnek se 68 hlasy a Petr Adam se 47 hlasy.

    A poslední informace, kolegyně a kolegové, je organizační. V tuto chvíli předpokládám, že volební komise vypíše ona druhá kola příští týden opět na čtvrtek na 12 hodin a 30 minut, pokud nedojde k nějakému jinému požadavku od předsedů poslaneckých klubů.

    Je 14.30, já končím volební body a rád předávám slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi volební komise. Přes neúspěch v mnoha oblastech té volby jsem rád, že Sněmovna má svého zástupce ve Vinařském fondu. To je velmi dobrá zpráva.

    Než přikročíme k interpelacím na pana premiéra, přečtu ještě omluvy. Paní poslankyně Nytrová prosí o zrušení omluvy z dnešního jednání od 14.30. Dále pan poslanec Soukup se omlouvá dnes od 14.25 ze zdravotních důvodů. Paní poslankyně Kristýna Zelienková se omlouvá dnes mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů. Pan poslanec Ivan Gabal se omlouvá dnes od 14.30 z pracovních důvodů. Paní poslankyně Květa Matušovská se omlouvá dnes od 14.30 do 19 z důvodu jednání.

    A teď už přistoupíme k bodu

    Přistoupíme k bodu 135, jímž jsou ústní interpelace na pana premiéra Bohuslava Sobotku.

    Jako první bude interpelovat pan poslanec Miroslav Kalousek pana premiéra ve věci stavu přípravy operačních programů Evropské unie a finanční periody. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, vláda České republiky vyhlásila čerpání ze strukturálních fondů jako jednu ze svých hlavních priorit a není důvod, aby v tomto případě opozice oponovala. Ano, domníváme se to samé. Nicméně uběhl rok první plánovací periody 2007 až 2020 a uběhl první rok vaší vlády a dosud není uzavřen v diskusi s Evropskou komisí jeden jediný operační program. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a nyní prosím pana premiéra o jeho odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych reagoval na tuto interpelaci, která se týká skutečně vážného tématu. Souhlasím s tím, že je to nezpochybnitelná priorita z pohledu jednání vlády a je to také důležitá priorita z hlediska hospodářského růstu a pracovních míst. Těžko si lze představit, že budeme schopni realizovat hospodářskou politiku na podporu růstu, pokud její součástí nebude rychlé a efektivní čerpání prostředků z Evropské unie.

    Chci připomenout několik faktů a odpovědět na otázku, kterou pan poslanec Kalousek položil. Především chci říci, že základní legislativa pro nové programové období byla vydána Evropskou komisí v prosinci roku 2013. V prosinci roku 2013. Od toho se mohla odvinout finální příprava dohody o partnerství. Chci připomenout, že nová vláda nastoupila na samém konci ledna 2014, tzn. museli jsme pracovat s dokumenty, které jsme měli k dispozici. Mým cílem bylo v první fázi rychle ukončit jednání s Evropskou komisí o uzavření dohody o partnerství. To se povedlo v první polovině letošního roku. Poté v polovině letošního roku, tzn. v červenci, jsme odeslali Evropské komisi postupně všechny operační programy, tzn. ještě před prázdninami byly postupně odeslány všechny operační programy, a čekali jsme na vyjádření Evropské komise k těmto operačním programům. V říjnu - Evropská komise bohužel využila celý čas, který formálně má na to, aby poslala připomínky, tzn. časově nám to neulehčila. V říjnu jsme obdrželi připomínky Evropské komise k jednotlivým operačním programům a to, co teď už probíhá, je úplně poslední, závěrečná fáze schvalování operačních programů. Potřebujeme získat formální souhlas Evropské komise se všemi operačními programy. Proto teď správci operačních programů reagovali na připomínky Evropské komise, zapracovali připomínky Evropské komise a dva operační programy, které pan poslanec Kalousek zmínil, už nejsou zasílány Evropské komisi k připomínkám, ale byly zaslány Evropské komisi ke schválení po vypořádání připomínek. Zbylé operační programy po vypořádání připomínek budou zaslány ke schválení Evropské komisi do konce ledna roku 2015. Čili deadline pro operační programy pro zaslání, nikoli k připomínkám Evropské komise, ale ke schválení Evropské komise po zapracování jejich připomínek a po ukončení formálního dialogu o připomínkách, je leden roku 2015.

    Současně pokládám za důležité zmínit, že nás čeká ještě jeden vážný problém, který se týká Integrovaného regionálního operačního programu. Tak jak jsem byl informován Ministerstvem pro místní rozvoj, je potřeba ještě vyřešit jeden problém, který zpochybňuje - nebo jedno téma, které otevřela Evropská komise ve svém vyjádření v IROP, a to je otázka implementace prostřednictvím regionálních rad, tzn. struktur, které tu fungovaly pro čerpání prostředků v rámci regionálních operačních programů. Tady požaduje Evropská komise začlenění regionálních rad do celkové struktury Ministerstva pro místní rozvoj a je potřeba, aby tu rychle došlo ke shodě s kraji a tato operace byla realizována.

    To je tedy situace z hlediska schvalování operačních programů, takže předpokládáme, že během měsíce ledna budou zbylé operační programy zaslány Evropské komisi.

    Poslední poznámka, kterou bych chtěl ještě říci v rámci své odpovědi na interpelaci, je, že tady máme obecné podmínky, kterými v rámci schválení dohody o partnerství Evropská komise podmínila schválení jakýchkoli našich operačních programů. Chci zmínit přijetí zákona o státní službě. Jsem rád, že se vládě i po dohodě tady v Parlamentu podařilo zákon schválit. Chci zmínit zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. Tady je velmi důležité, aby na této schůzi Poslanecké sněmovny byl dokončen schvalovací proces a rovněž tady Česká republika splnila předběžnou podmínku pro to, aby bylo možné dosáhnout schválení všech našich operačních programů.

    Cílem vlády tedy je, abychom schválili programy včas, a cílem vlády také je, abychom se už do té doby, abychom neztráceli čas, připravili na čerpání, včetně přípravy jednotného metodického prostředí, včetně koordinace přípravy výzev, tzn. už teď aby jednotlivé řídicí orgány pracovaly na podobě a struktuře výzev tak, abychom potom neztráceli čas. Jakmile budou operační programy formálně komisí schváleny, tak abychom už mohli jednotlivé výzvy začít vypisovat. Ale je velmi důležité, abychom splnili i obecné podmínky.

    Jen chci připomenout, že vláda v okamžiku, kdy nastoupila, tak žádná z těchto obecných podmínek ani splněna nebyla a museli jsme nejprve protlačit příslušné návrhy zákonů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Kalousek má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za odpověď, pane premiére. Jako částečný argument jste uvedl fakt, že vláda se ujala svého mandátu až v lednu letošního roku. Pro srovnání uvádím, že i Topolánkova vláda v roce 2007 se ujala své vlády až v lednu, konkrétně 9. ledna, přesto do roku 2007 dokázala mít operační programy vzájemně schválené.

    Prosím tedy o dodatečnou odpověď na dvě jednoduché otázky: Proč je vaše vláda evidentně ve srovnání méně kompetentní a méně rychlá, než byla vláda Topolánkova, a za druhé konečný termín, pane premiére. Mě nezajímá až tolik, kdy to v nějakém stavu do Evropské komise odešlete, ale kdy to budete mít znegociováno. To znamená, přál bych si jasnou odpověď předsedy vlády, kdy Česká republika bude mít, do jakého termínu, odsouhlaseny všechny operační programy s Evropskou komisí. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a poprosím pana premiéra o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Víte, Česká republika už v minulosti ledasco slíbila. Slíbila to i Topolánkova vláda, bohužel nic z toho nebylo splněno. Chci připomenout, že zákon o státní službě musela prosadit až naše vláda. Chci připomenout, že novelu zákona o posuzováni vlivu na životní prostředí jsme museli připravit v dialogu s Evropskou komisí až teď, a snažíme se ho prosadit. Je tady celá řada podmínek, které se musí nejprve splnit pro to, abychom mohli dosáhnout schválení operačních programů.

    Ale bohužel, není to jediná věc. Tady chybí celá řada strategických dokumentů, které jsou naprosto nezbytné pro to, abychom v této nové aktuální struktuře evropské peníze mohli čerpat. Chci připomenout např. plán odpadového hospodářství, který nebyl. Chci připomenout strategii vzdělávání romských dětí, kterou teď schvalovala na jednání vláda. Prostě celá řada strategických dokumentů musela být zpracována během posledních deseti měsíců prostě proto, že jsme strategické dokumenty nenalezli na ministerstvech. Ty věci nebyly odpracovány, ty činnosti nebyly dokončeny, a v tuto chvíli vláda ČR postupuje tak, abychom vyloučili jakékoli zpoždění, které by bylo zaviněno z naší strany, abychom se včas připravili na čerpání prostředků z Evropské unie, abychom včas informovali i potenciální žadatele o dotace např. o tom, v jaké struktuře, v jakém harmonogramu budou zveřejňovány výzvy u jednotlivých operačních programů.

    V tuto chvíli do konce ledna chceme k formálnímu souhlasu Evropské komise odeslat poslední operační programy, tak aby je Evropská komise mohla schválit. (Pokřik ze sálu: Datum!)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pány poslance, aby na sebe nepokřikovali.

    S další interpelací je připraven pan poslanec Martin Novotný, který bude interpelovat premiéra Bohuslava Sobotku ve věci vyhodnocení fungování Českých drah. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, v posledních hodinách doznívající události spojené s ledovkou, námrazou v ČR a s důsledky, které tato situace měla zejména v oblasti hromadné dopravy, v nás vyvolávají celou řadu otázek. Znovu nám připomněly, jak je naše společnost křehká z hlediska důsledků vlivu počasí třeba na tu technologickou civilizační slupku. V minulosti nám tyto problémy prověřily častokrát povodně, a v této souvislosti lze říct, že např. náš integrovaný záchranný systém i po těch prověrkách, kterými prošel, je na řešení těchto krizových situací připraven dobře. Ty poslední události v tomto směru prověřily připravenost a schopnost také stoprocentně vlastněných státních akciových společností, mezi nimi i Českých drah.

    Já bych ve své otázce odlišil rovinu technicko-logistické připravenosti, schopnosti technologicky řešit situaci, od roviny lidské, komunikační, kdy jsem byli v poslední době svědky, a jak přes média se k nám dostávaly informace, tak i různými e-maily z řad občanů o tom, že právě ony velké kolosy, organizace tohoto typu nezvládají tyto situace z hlediska informovanosti, využívání moderních technologií k informovanosti zákazníka, a v takové té obecné lidské rovině péče o člověka, který se ocitne v krizové situaci třeba někde uprostřed noci, uprostřed krajiny ve vlaku.

    Případů je mnoho, a já bych se chtěl zeptat s vědomím, a proto se ptám předsedy vlády v tuto chvíli, že dnes zrovna nastupuje do funkce nový ministr dopravy, zda a jak se vláda těmito zkušenostmi zatím zabývala, či zda a jak pan premiér plánuje dát této státní společnosti zpětnou vazbu. Moderní společnosti tohoto typu mají přesné metodické postupy, jak v takových situacích postupovat, mají rozvinuté nejrůznější informační systémy. České dráhy v tomto zjevně zcela nezafungovaly. Chci se tedy zeptat, jak pan premiér tu situaci hodnotí, případně jak chce vláda ve svém vztahu k této společnosti vlastněné státem v následujících dnech postupovat i třeba ve vztahu k zástupcům státu ve statutárních orgánech z hlediska hodnocení jejich činnosti a případného budoucího řízení těchto společností, tak aby se tyto problémy už neopakovaly, tak aby tato společnost v příští zkoušce tohoto typu obstála lépe. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Pan premiér má nyní slovo. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, souhlasím s tím, že každá krize nebo krizová situace by měla být využita k tomu, abychom se z ní poučili. Souhlasím také s tím, že náš integrovaný záchranný systém je skutečně na evropské úrovni, a myslím si, že z tohoto hlediska patříme k vzorovým státům Evropské unie, pokud jde o to, jak jsou tyto systémy nastaveny. Ovšem i ten integrovaný záchranný systém musí mít dostatek vstupních dat, aby se mohl na budoucí rizika připravit, a tady bohužel musím vzpomenout Vrbětice, Vlachovice, které v zásadě jako by neexistovaly z hlediska krizového plánování, tak jak fungovalo v minulých letech v ČR, a teď bohužel na to asi do značné míry také doplácíme.

    Ale k situaci na Českých dráhách. Já jsem přirozeně požádal vedení Českých drah, aby mi zpracovalo písemný podklad pro odpověď na interpelaci pana poslance. Mám zde informace, některé možná stihnu říci, jiné bych mu zřejmě předal písemnou formou, nicméně chtěl bych vás informovat o tom, že jsem se dohodl dnes s novým ministrem dopravy, že se zítra odpoledne sejdeme s vedením Českých drah, sejdeme se i s vedením železničních odborů a jedno z důležitých téma, které chceme diskutovat, je i reflexe kalamity ve vztahu k řídicím systémům Českých drah a k jejich krizovému plánování do budoucna.

    Domnívám se, a také jsem měl řadu signálů od občanů, že všechno v pořádku nebylo. Ale chtěl bych přece jenom zmínit jednu věc, abych na ni nezapomněl. Chtěl bych poděkovat pracovníkům Českých drah, těm všem řadovým pracovníkům Českých drah, kteří před tuto kalamitní situaci byli postaveni a museli se s ní vypořádat a snažili se maximálně pomoci. Snažili se maximálně pomoci z hlediska provozu Českých drah, snažili se maximálně pomoci cestujícím, aby se dostali domů, a když už to nešlo, tak se jim snažili maximálně pomoci z hlediska zlepšení jejich podmínek. Bohužel ne všude se to podařilo.

    Pokud jde o tu kalamitní situaci, kalamita vznikla z důvodů extrémně nepříznivých klimatických podmínek, vytvořila se velmi silná námraza během několika desítek minut a na mimořádně velkém území. České dráhy vypravovaly vlaky jako dopravce, dokud správce infrastruktury, tedy SŽDC, neprohlásil tratě za nesjízdné pro elektrické vlaky. V tu chvíli, kdy se to stalo, na trati uvízlo cca 120 vlaků Českých drah, odstavených různě po trasách, někde i na špatném signálu mobilních operátorů. Situace se dotkla cca 100 tisíc cestujících na Českých dráhách.

    České dráhy z hlediska své strategie v tu chvíli se primárně snažily zaměřit na evakuaci cestujících z vlaků, nebo alespoň vlaků do otevřených stanic na tratích s vědomím, že jako první musí být zachráněni lidé ve vlacích, které nejsou vytápěny, v soupravách uvízlých v místech se slabým signálem a také u těch vlaků, kde vzhledem k jejich odstavení byla zhoršena možnost dodávky vody nebo občerstvení.

    Tak jak jsem byl informován ze strany Českých drah, vlaky s funkčním jídelním vozem a topením odstavené ve stanici byly z tohoto pohledu řešeny až v poslední řadě. Tak jak jsem byl rovněž informován, zaměstnanci Českých drah se snažili ve spolupráci se záchranáři rozdávat teplé nápoje ve stanicích, ve vlacích, sháněli pro cestující alespoň nějaké drobné občerstvení.

    Částečně byl náhradní provoz zajištěn dieselovými lokomotivami, tak jak v tuto chvíli konstatují a tvrdí České dráhy, o většinu, zdůrazňuji většinu, ne o všechny, o většinu cestujících bylo postaráno v průměru do tří hodin od okamžiku, kdy vlaky uvízly. Bohužel byly i situace, kde cestující zůstali v uvízlém vlaku výrazně delší dobu.

    Návazně na tuto situaci, ke které došlo 1. prosince, byl zajištěn na hlavních koridorových tratích alespoň omezený provoz vlaků, které byly taženy, jak už jsem zmínil, dieselovou lokomotivou.

    České dráhy mají nasmlouvané autobusové dopravce, kteří v případě mimořádných situací pomáhají dle svých aktuálních možností. Tady České dráhy poukazují na to, že se tady sešly faktory, které se týkaly ledovky na silnicích, a městské dopravní podniky nahrazovaly výpadek tramvají ve městech, to znamená tady byly tyto autobusy využity i v jiných kapacitách.

    Nechci teď pokračovat ve výčtu opatření, které České dráhy uvádějí v podkladu pro odpověď na vaši interpelaci. Nicméně chci říci, že už jenom fakt, že tyto věci byly zpracovány, už jenom fakt, že se tím skutečně chceme zabývat s panem ministrem dopravy, že nás bude zajímat zpětná vazba reflexe Českých drah a určitě nás bude zajímat, zda České dráhy a v jaké kvalitě mají zpracovány jasné krizové harmonogramy pro podobné situace. V případě, že tyto dokumenty připraveny nejsou, tak budeme trvat na tom, aby byly připraveny a zaměstnanci byli proškoleni. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Přistoupíme tedy k třetí interpelaci, kdy paní poslankyně Radka Maxová bude pana premiéra interpelovat ve věci koordinace protidrogové politiky. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den pane premiére.

    Nález NKÚ pod číslem 1225 peněžní prostředky poskytované na protidrogovou politiku prokázal, nebo ukázal na značnou roztříštěnost a neefektivitu rozdělování těchto peněžních prostředků. V roce 2012 činily účelově určené výdaje z rozpočtu státní správy a samosprávy na protidrogovou politiku 587,3 milionu. Peněžní prostředky státu na protidrogovou politiku jsou alokovány na více kapitolách státního rozpočtu, a to v ukazateli program protidrogové politiky. V letech 2010/2011 se na financování protidrogové politiky podílely kapitoly Úřadu vlády, Ministerstva zdravotnictví, školství, Ministerstva práce a sociálních věcí, spravedlnosti, obrany. Podle analýzy provedené sekretariátem rady bylo 35,7 projektů dotováno v roce 2011 souběžně z více než jedné kapitoly státního rozpočtu. Tento systém podpory vyžaduje koordinaci dotačních řízení, priority, časové harmonogramy, kritéria výběrových řízení, plány a výkon veřejnoprávních kontrol ústředních orgánů státní správy, což by měla zajišťovat rada. Úřad vlády České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství tyto povinnosti neplnily a rada nezískala podklady ani od ostatních ústředních orgánů státní správy. Nová pravidla pro vynakládání finančních prostředků státního rozpočtu na protidrogovou politiku schválená usnesením vlády ze dne 18. dubna 2012 již povinnosti neukládá.

    Co tedy vyplývá z nálezu NKÚ? Mezi systémové nedostatky patří na straně ústředních orgánů státní správy minimální četnost veřejnoprávních kontrol u příjemců dotace a nerespektování pravidel přijatých vládou České republiky k zajištění koordinace této kontrolní činnosti. Kontrole bylo podrobeno celkem 49 projektů, z toho u čtyř projektů zjištěno porušení povinností stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Příjemci dotace nevedli správně účetnictví, o čerpání poskytnuté dotace, čerpali dotaci nad limit mzdových nákladů, překročili procentuální podíl účastí státního rozpočtu stanovených v rozhodnutí o poskytování dotace a ve stanoveném termínu nepředložilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podklady pro finanční vypořádání poskytnuté dotace.

    Vláda České republika přijala 21. srpna 2013 usnesení, kde ukládá předsedovi Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky navrhnout opatření k zefektivnění meziresortní koordinace dotačních řízení a projednat je v rámci jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Já se tedy ptám, jaká jsou přijatá opatření k zefektivnění meziresortní koordinace dotačních řízení protidrogové politiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana premiéra o odpověď. A než pan premiér přijde, mám tady ještě omluvy. Pan poslanec Koskuba se omlouvá dnes od 15.30 hodin z důvodu návštěvy u lékaře, pan poslanec Bohuslav Chalupa se omlouvá dnes od 15 do 18 hodin z důvodu jednání ve volebním kraji a pan ministr Marian Jurečka se omlouvá dnes od 15 hodin z důvodu pracovního jednání.

    Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já určitě souhlasím s paní poslankyní v tom, že společným rizikovým jmenovatelem, který se táhne všemi oblastmi protidrogové politiky, od systému poskytování péče přes systém koordinace až po financování, je roztříštěnost protidrogových politik. Nesystémové umělé dělení problematiky závislostí dle druhu užívané látky, navíc neexistence efektivní politiky vůči jiným návykovým látkám, jiným než nelegálním návykovým látkám, je v této době v praxi neefektivní a neodráží podle mého přesvědčení skutečný rozsah problému, který tady ve společnosti ve skutečnosti existuje.

    Chtěl bych říci jasně, jaké kroky ke zlepšení koordinace probíhají aktuálně a které byly na úrovni vlády a rady vlády realizovány.

    Vláda odsouhlasila koncept integrované protidrogové politiky. Vláda schválila 20. října letošního roku rozšíření mandátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky také na otázky gamblingu a alkoholu. Byl schválen nový statut rady vlády. Záměrem tak je vytvořit silné koordinační místo pro integrovanou protidrogovou politiku. K posílení postavení a mandátu poradního orgánu vlády má dojít také tím, že se plánuje její ukotvení v zákoně o ochraně před škodami působenými tabákem, alkoholem a jiným návykovými látkami. Ministerstvo zdravotnictví teď připravuje nový zákon, který má zákon 379/2005 nahradit a který také legislativně ukotví integrovanou protidrogovou politiku a její koordinační mechanismy. Předpokládám tedy, že to by mělo poskytnout dostatečný zákonný rámec pro to, abychom tyto politiky mohli koordinovat. Je připravena revize národní strategie protidrogové politiky.

    Do strategie se tedy začleňuje problematika alkoholu a gamblingu s cílem vytvořit jednotnou protidrogovou politiku. Počítám s tím, že tato strategie bude předložena ke schválení do vlády doslova v nejbližších dnech. Čili je možné, že ještě do konce letošního roku by vláda tuto strategii měla projednat. Na základě strategie se připravují nové akční plány pro problematiku alkoholu, což bude v gesci Ministerstva zdravotnictví, a pro problematiku gamblingu, což by mělo být v gesci národního protidrogového koordinátora. Oba tyto akční plány mají termín pro předložení do vlády na březen roku 2015.

    Připravuje se také revize pracovních poradních orgánů Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, která je potřebná vzhledem k novému zaměření rady na integrovanou protidrogovou politiku. Poradní orgány rady jsou vhodným koordinačním nástrojem, který by měl zajistit spolupráci a koordinaci mezi všemi aktéry protidrogové politiky na pracovní úrovni. Jsou v ní zastoupeni jak zástupci relevantních ministerstev, tak i samosprávy, ale také odborné a vědecké obce. Výše uvedené kroky by měly vést k vytvoření nových nástrojů a také k posílení současných nástrojů koordinace a jsou zaměřeny právě na zvýšení koordinace integrované protidrogové politiky napříč státní správou, samosprávou a odbornou veřejností.

    Samozřejmě v další fázi nás také čeká diskuse o zajištění dostatečných finančních prostředků na integrovanou protidrogovou politiku, na to, jestli bude účelné a efektivní, abychom překonali i roztříštěnost rozpočtování těchto finančních prostředků. Myslím si, že to je téma na debatu mezi radou vlády nebo na bázi rady vlády mezi jednotlivými resorty, to znamená, jestli budeme schopni do budoucna dojít i k systému, že budeme schopni z jednoho místa financovat realizaci a podporu těch jednotlivých akčních plánů v rámci protidrogové politiky. Ale to je fáze, která je před námi. My se teď soustředíme a soustředili jsme se v těch prvních měsících a budeme se soustředit na jaře příštího roku na to, abychom vytvořili legislativní a organizační předpoklady pro faktickou koordinaci této politiky na bázi stávající rady vlády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím paní poslankyni na doplňující otázku.

  • Poslankyně Radka Maxová: Dovolila bych si doplňující otázku. Jestli i v tom zefektivnění meziresortním se počítá s posílením kontrol těch dotačních titulů, protože z toho závěru NKÚ jednoznačně vyplynulo, že ta kontrola není opravdu silná. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Nejprve tedy za Úřad vlády chci informovat o tom, že výplata, správa, účtování všech těchto dotačních titulů byly podřízeny zcela standardním postupům, které existují v rámci fungování kapitoly Úřadu vlády. Čili nejsou tam žádné speciální postupy, žádné zvláštní postupy. Vše bude řádně účtováno a kontrolováno v rámci interního auditu na Úřadu vlády. Já jsem nechal prověřit předpisy, nechal jsem sjednotit podmínky tak, abychom se skutečně na Úřadu vlády v příštích letech nedostali do jakýchkoliv pochybností z hlediska toho, že nebylo postupováno řádně se všemi finančními prostředky, které se vyplácejí ze státního rozpočtu v tomto směru. Nezbývá než doufat, že podobně budou postupovat i další resorty, které mají svěřeny tyto finanční prostředky, a souhlasím s tím, že pro kredibilitu jakékoliv vládní protidrogové politiky je nesmírně důležité, aby lidé měli jistotu, že peníze dojdou tam, kam mají jít. To znamená, že nebudou použity v rozporu s účelem, na který byly vyčleněny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Se čtvrtou interpelací je připravena paní poslankyně Marta Semelová, která bude pana premiéra interpelovat ve věci Pražského okruhu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, dlouhodobým pražským problémem je dostavba vnějšího silničního okruhu, který má odvést tranzitní automobilovou dopravu z vnitřní Prahy. Jde především o jeho dostavbu v severní části, Ruzyně, Suchdol a Březiněves, a propojení dálnice D8 na D1, což zároveň řeší neúnosnou situaci na Spořilově. Problém se táhne od roku 1999, kdy byl okruh schválen v územním plánu, ovšem dodnes není vyřešen z důvodu soudních rozhodnutí a nedostatku finančních prostředků. Proti okruhu v severní části se staví dotčené městské části a občanská sdružení. Návrhy na variantní řešení okruhu kolem Prahy, které by mělo být levnější a šetrnější k životnímu prostředí daných městských částí. Toto rozhodnutí je však mimo kompetenci zastupitelstva. Jde to také Středočeským krajem. A dosud o něm bohužel nebylo rozhodnuto ani jednáno. Za této situace nezbývá nic jiného než prosadit urychlenou dostavbu okruhu ve schválené stopě. Bohužel, zastupitelstvo poté, co byly schváleny zásady územního rozvoje v září 2014, toto už udělat nemůže, protože musí čekat, zda nebude rozhodnutí znovu napadeno u soudu a také zda budou ve státním rozpočtu nalezeny finanční prostředky včetně vyjednání dotace ze strany Evropského parlamentu pro dostavbu okruhu.

    Vy jste, pane premiére, v rámci předvolební kampaně navštívil oblast Spořilova a v diskusi s občany i při pozdější tiskové konferenci jste slíbil pomoc v řešení situace. Chci se vás proto zeptat, co konkrétně již bylo učiněno, jaké řešení je připravováno, zda se počítá při financování dopravních staveb i s dostavbou pražského silničního okruhu a jak pokročila příprava výstavby propojení silnice R7 z Ruzyně na Chomutov s dálnicí D8, která byla prezentována v září na tiskové konferenci ministra dopravy a která by mohla zabezpečit odklonění tranzitní dopravy mimo Prahu, a tím i odlehčit severnímu silničnímu okruhu a akceptovat tak některé připomínky zmiňovaných městských částí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana premiéra o odpověď k Pražskému okruhu. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, koridory, které vymezují umístění nedostavěných částí silničního okruhu kolem Prahy na území hlavního města Prahy, byly rozhodnutím soudu v minulosti zrušeny, a to tedy byly zrušeny v zásadách územního rozvoje hlavního města Prahy. V současné době byla vydána aktualizace číslo 1 zásad územního rozvoje hlavního města Prahy opatřením obecné povahy číslo 43 z roku 2014, konkrétně usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy ze dne 11. 9. letošního roku, když jsou tyto části silničního okruhu kolem Prahy opětovně vymezeny mimo jiné i na základě požadavku Ministerstva dopravy jako dotčeného orgánu ve věcech dopravy.

    Koridory vymezující umístění nedostavěných částí silničního okruhu kolem Prahy na území Středočeského kraje byly rozhodnutím soudu v minulosti zrušeny v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje, a to v úsecích 518, 519 Ruzyně-Suchdol-Březiněves a 520 Březiněves-Satalice. Úsek D1 Běchovice zrušen v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje nebyl. Žaloba byla v tomto bodě zamítnuta. Čili této části výstavby velkého okruhu se toto rozhodnutí soudu nedotklo. Trasa silničního okruhu kolem Prahy, která je prosazována ve výše uvedených územních plánech, je výsledkem dlouhodobého opakovaného procesu vyhledávání a projednávání velkého množství variant. Umístění trasy musí také odpovídat požadované dopravní funkci v dopravním systému České republiky. Primárním cílem výstavby kapacitní komunikace je zajištění kvalitní dopravní obslužnosti v řešeném území, to znamená pro území Prahy. Tato trasa je z mnoha hledisek nejvýhodnější, neboť propojí jednotlivé silniční tahy a rozvede dopravní zátěž po obvodě Prahy a v souhrnu dojde ke snížení dopravního zatížení vnitroměstské komunikační sítě.

    Proto musím říci, že jako předseda vlády podporuji dostavbu Pražského okruhu v této ustálené trase. Zejména pokud pražské zastupitelstvo schválilo doplnění zásad územního rozvoje tak, že tady tuto původní trasu, zejména pokud jde o propojení D1 a Běchovice, potvrdilo. Domnívám se, že tento úsek, jehož výstavba a dostavba by mohla snížit výrazně dopravní zatížení zejména části Praha-Spořilov, tak je v zásadě nejlépe připraven pro to, aby mohl být v příštích letech realizován.

    Domnívám se, že otázka výstavby Pražského okruhu není v tuto chvíli otázkou nedostatku finančních prostředků. Vláda, stát, Ministerstvo dopravy mají úplně jiný problém v těchto letech a to je nedostatek připravených staveb. Čili teď bude záležet na tom, jestli se podaří pokročit z hlediska přípravy a těch částí úseků, které nebyly dotčeny rozhodnutím soudu. Domnívám se, že zejména úsek D1 Běchovice v tomto směru tak, jak je vymezen v územněplánovací dokumentaci ať už Prahy, nebo Středočeského kraje, je pro to zejména vhodný.

    Pokud jde o úsek, který jsem zde zmiňoval, tedy úsek pod číslem 511 D1 Běchovice, v současné době je celý tento úsek vymezen v územněplánovací dokumentaci. Ředitelství silnic a dálnic činí kroky spojené se získáním územního rozhodnutí a nejdříve možný termín zahájení realizace stavby tohoto úseku 511 je zatím na základě informace, kterou jsem obdržel od Ministerstva dopravy, v roce 2019. Čili pokud se podaří postupovat a pokračovat v přípravě tohoto úseku, pak tím reálným rokem je rok 2019.

    Pokud jde o úseky Ruzyně-Suchdol-Březiněves, Březiněves-Satalice, to jsou úseky, které jsou v územně plánovací dokumentaci vymezeny pouze v částech, které leží na území hlavního města Prahy, nikoliv ve stávajících platných zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. To znamená, intenzivní projektová příprava může v této části velkého okruhu pokračovat poté, co bude uveden do souladu územní plán hlavního města Prahy s platnými zásadami územního rozvoje a bude zanesena stopa staveb 518, 519 do zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Dokud se tak nestane, nebude možné pokročit z hlediska přípravy tohoto úseku. Čili na tahu je v tuto chvíli, pokud jde o tento úsek, Středočeský kraj. Pokud jde o úsek D1 Běchovice, je na tahu Ředitelství silnic a dálnic z hlediska přípravy příslušné dokumentace. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jasnou odpověď. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Ano, téměř jasnou odpověď, nicméně přece jenom bych se chtěla ještě zeptat. Chápu správně, že tedy na ten úsek, o kterém jsem mluvila, v severní části, to znamená Ruzyně-Suchdol-Březiněves, peníze budou, počítá se s nimi? To je jedna věc. A druhá věc. Vy jste zmiňoval na tiskové konferenci, že už připravujete konkrétní kroky. Sliboval jste to při návštěvě občanů Spořilova. A mě by zajímalo, co konkrétně tedy při tomto úseku už bylo učiněno nebo co je připravováno.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Jak už jsem zmínil, nejbližší možný termín u toho úseku, který je v tuto chvíli nejméně dotčen problémy a spory, je úsek D1 Běchovice. Pokud ten úsek nadále nebude ohrožen z hlediska další přípravy územněplánovací dokumentace, tak zatím první termín, který je zmiňován ze strany Ministerstva dopravy pro financování, je rok 2019. My jsme na vládě projednávali v letošním roce výhled Ministerstva dopravy na zajištění financování úseků, které jsou ve fázi připravenosti tak, aby mohly být financovány letos, příští rok a napřesrok. To znamená, zatím vláda neprojednávala dokumentaci, která by řešila financování v období 2017, 2018, 2019, ale předpokládám, že v příštím roce se budeme zabývat už i rokem 2017 a v následujícím roce už by se mělo řešit i financování v roce 2018. Čili tady zatím já nemohu říci pro rok 2019, v jaké struktuře budou k dispozici finanční prostředky.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S pátou interpelací je připraven pan poslanec Václav Klučka, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s krizí na Ukrajině. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, já jsem většinou v interpelacích znám tím, že vystupuji především v oblasti vnitřní bezpečnosti. Teď z tohoto tématu neuhnu, protože energetická bezpečnost je nejen jednou z klíčových evropských priorit, která se zejména po různých současných i minulých extrémech, které se staly kupříkladu s nehodou ve Fukušimě, a sílícími teroristickými hrozbami a množícími se kybernetickými hrozbami stává velmi aktuálním celoevropským tématem, a ona nutně souvisí se zachováním i vnitřní bezpečnosti státu. Dle výsledku analýz provedených evropskou bezpečnostní organizací a Evropským fórem pro bezpečnost, výzkum a inovace je zabezpečení kritické energetické infrastruktury, a týká se to i České republiky, nedostatečné a nekonzistentní. Různé standardy, metodologie, technologie a legislativa v rámci Evropské unie zvyšují riziko napadení a možného ochromení infrastruktury klíčové pro chod jednotlivých států a v tom případě i celé Unie. Ekonomické a sociální důsledky rozsáhlejších výpadků rozvodných sítí mohou mít velmi závažné dopady, proto odolnost celoevropského energetického systému vůči krizovým událostem se stává jednou z hlavních priorit rozvoje všech států. Naplňování energetické strategie státu a bezpečnosti dodávek není bez koordinovaného zabezpečení kritické infrastruktury energetiky dostatečné a dlouhodobě udržitelné.

    Pane premiére, jaká je koncepce energetické bezpečnosti tohoto státu i ve vztahu k tomu, jaká rizika přináší situace na Ukrajině?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď, v níž jistě národ uklidní, že nebude v zimě mrznout.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já doufám, že nikoliv. Ale začal bych možná od toho, co začal pan poslanec Klučka ve svém vystoupení.

    Nejde jenom o Ukrajinu. Jde o celkovou energetickou bezpečnost České republiky. Tady bych chtěl říci, že je potřeba vycházet z toho, že jsme země, která má proexportně orientovanou ekonomiku, máme energeticky náročný průmysl, mezi evropskými státy jsme zemí, která má jeden z nejvyšších podílů průmyslu na tvorbě hrubého domácího produktu, to se v příštích letech nezmění z hlediska podílu průmyslu. A je potřeba, abychom tady měli dostatek elektrické energie, protože potenciální nedostatek zdrojů elektrické energie může znamenat nejistotu, která by už potom také mohla odradit investory od toho, aby nejenom přicházeli noví investoři do České republiky, ale mohlo by je to taky odradit od toho, aby investovali právě do modernizace průmyslu v naší zemi. Čili je to jedno z velkých rizik. A je to odpovědnost vlády v rámci vytváření dobrých podmínek pro prosperitu a podnikání v České republice, aby zajistila dostatečné, spolehlivé dodávky elektrické energie a dalších energetických zdrojů na území České republiky.

    Tady musím říci, že vláda je krátce předtím, než bude projednávat aktualizovanou energetickou koncepci. To znamená, chceme schválit dokument tak, abychom se přihlásili k tomu, jakým způsobem se bude vyvíjet energetika v naší zemi až do roku 2040. Součástí aktualizované státní energetické koncepce jsou také určité koridory, ve kterých bychom se měli pohybovat z hlediska výkonu jednotlivých zdrojů výroby energie na území České republiky.

    Chtěl bych informovat o tom, že vláda počítá i nadále s tím, že bychom měli využívat jadernou energetiku. Je to zdroj elektrické energie, který je málo závislý na jednom jediném dodavateli energetické suroviny. To znamená, poskytuje nám relativní energetickou nezávislost a relativní energetickou soběstačnost. Pokud jde o obnovitelné zdroje, je Česká republika logicky limitována svými přírodními podmínkami pro další rozvoj obnovitelných zdrojů a jsme také limitováni rozpočtovými možnostmi. Čili tolik jenom velmi stručně k tomu, že ASEK, to znamená aktualizovaná státní energetická koncepce, bere jako jedno z důležitých kritérií právě to, aby česká energetika v budoucnu zajišťovala stabilní rozvoj našeho hospodářství.

    Pokud jde o dodávky plynu, myslím, že je potřeba uvítat fakt, že došlo k dohodě mezi ukrajinskou vládou a ruskou vládou za silného zprostředkování Evropské komise o tom, že budou prováděny až do března dodávky plynu na Ukrajinu. Tady si myslím, že Evropská unie sehrála velmi pozitivní zprostředkující roli a je to určitě dobrá zpráva, že pokud ty dodávky skutečně budou realizovány, tak to jednak zabrání humanitární krizi na Ukrajině, jednak by to nemělo ohrožovat tranzit ruského plynu a ruské ropy přes ukrajinské území. V případě, že by tranzit byl nějakým způsobem ohrožen, pak má Česká republika i v důsledku správných strategických rozhodnutí v minulých letech diverzifikované zdroje z hlediska dodávek ropy a plynu, a to takovým způsobem, aby nás výpadek tranzitní trasy přes Ukrajinu neodřízl od zdrojů, které bychom reálně v České republice potřebovali.

    Vláda se snaží sledovat stav naplnění zásobníků. V podzemních zásobnících má Česká republika zásoby plynu na zhruba tři měsíce. V případě, že by zcela nebyly zastaveny dodávky plynu do Evropy, ruská strana by mohla zajistit dodávky prostřednictvím plynovodu Nordstream. To znamená, tady existují alternativy vůči té ukrajinské cestě. Domnívám se, že tady není důvod, aby v tuto chvíli existovalo nějaké znepokojení nebo nějaká nejistota z hlediska rizik v příštích měsících, pokud jde o ukrajinskou krizi. Sledujeme jednotlivé scénáře, připravujeme se na jednotlivé scénáře a tímto tématem se pravidelně zabývá i Bezpečnostní rada vlády.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane premiére. Já bych chtěl ale poprosit ještě o jednu věc. A je to opravdu prosba. I v tom ASEK a v tom ostatním, co se podniká k zajištění dodávek kupříkladu plynu, ať vláda prosím věnuje pozornost objektům kritické infrastruktury. Nic nám nepomůže, že zajistíme dodávky, a k tomu napadení pak dojde v těchto objektech. My máme problém s krizovým plánováním. Teď jsme to viděli na jiných segmentech tak, jak se to projevuje. Prosím, věnujte pozornost i tomuto aspektu a zkuste tu kritickou infrastrukturu ještě i do ASEK trošinku vylepšit. Moc děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Pan premiér a jeho doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Bohužel se ukazuje, že máme mezery v krizovém plánování. Situace, která je dnes ve Vlachovicích-Vrběticích, to jednoznačně dokládá. Objektivně i v situaci, kdy už tady řadu let funguje integrovaný záchranný systém, Česká republika má problém z hlediska krizového plánování. Zdá se, že krizové plány ani v současné podobě nezohledňují všechna rizika, která se dají objektivně identifikovat na území České republiky. Děkuji za tento námět. Myslím si, že je to určitě dobrý podnět pro jednání Bezpečnostní rady státu, abychom při revizi těchto dokumentů i otázce kritické infrastruktury z hlediska rozvodů elektrické energie a dalších zdrojů energií věnovali pozornost a měli je v krizových plánech zohledněny. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dostáváme se k šesté interpelaci, kdy pan poslanec Petr Fiala bude pana premiéra interpelovat ve věci nejednotné zahraniční politiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dámy a pánové. Vážený pane premiére, já bych nejprve připomenul váš výrok z 20. listopadu tohoto roku ze Spojených států, tak jak ho citovala Česká televize: Především platí, že pan náměstek Drulák stejně jako další zaměstnanci vlády musí respektovat politiku vlády. - Reagoval jste tak na dotazy médií, které si všimly značného ideového rozporu mezi vaším vztahem k odkazu Václava Havla v zahraniční politice a výroky prvního náměstka ministra zahraničí.

    Za prvé se tedy nabízí otázka, jestli vám přijde v pořádku takto napomínat své podřízené přes média ze zahraniční cesty při slavnostní příležitosti. Neumím si představit, že by to třeba nějaký jiný premiér takto dělal. Proč jste si nevydiskutovali tu otázku už dřív, protože názory Petra Druláka jsou dlouhodobě známé? A za druhé, a to je mnohem důležitější, jaká je tedy oficiální zahraniční politika této vlády? Je to třeba ta, kterou píše v té připravované Koncepci české zahraniční politiky právě pan náměstek Drulák?

    Já tady jenom připomínám některé postoje pana náměstka Druláka, které zastává dlouhodobě: Lidská práva ano, ale jenom ta postmoderní. Západ nemá pravdu, pravice se ujala špatné interpretace dějin. Více než Reagan má na pádu komunismu zásluhu Gorbačov. Je potřeba změnit jednoznačnou orientaci České republiky, posunout se na jih, na východ. Svoboda je relativní pojem. A tak dále a tak dále. Nebo je tou linií naší zahraniční politiky ta, kterou prezentuje na svých zahraničních cestách prezident Miloš Zeman? Abychom se učili od Číny, klaněli se Rusku a další podobné věci, které nám pan prezident na veřejnosti a v zahraničí prezentuje?

    Já se vás tedy, pane premiére, ptám, co uděláte pro to, aby naše zahraniční politika byla jednotná.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi za jeho otázku. Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já skutečně nechci teď polemizovat a vést debatu o tom, kdo má větší podíl na konci studené války, jestli to byl Reagan, nebo Gorbačov. Osobně se domnívám, že podíl na tom, jakým způsobem skončila válka, mají oba dva. Oba k tomu přispěli a oba k tomu přispěli v době, která vůbec nebyla jednoduchá.

    Ale teď se vrátím k zahraniční politice. Já myslím, že je zřejmé, že za vykonávání pravomocí v oblasti zahraniční politiky je odpovědná vláda, konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí. Vláda definuje základní linie zahraniční politiky, a to v souladu s dlouhodobými koncepčními materiály, jako je např. Koncepce zahraniční politiky, jako je např. Bezpečnostní strategie České republiky. Dle naší Ústavy má prezident republiky zastupovat stát navenek. Tolik tedy popis situace.

    Pokud jde o tyto dva základní koncepční dokumenty, ať už je to Koncepce zahraniční politiky, Bezpečnostní strategie České republiky, ty schvaluje vláda. Jsou tedy výrazem vládní politiky. Je zcela legitimní, aby se vedla diskuse při jejich přípravě. A je to naprosto i logické v situaci, kdy dochází ke změně vlády a kdy tady vládu stran, které byly orientovány výrazně pravicově, nahrazuje vláda, která má spíše středo-levicový charakter. To znamená, je to naprosto normální a běžné, že se taková diskuse při aktualizaci těchto strategických dokumentů vede.

    Chtěl bych ale zmínit základní linie naší zahraniční politiky. My jsme přece v Evropě. Jsme členy Evropské unie. Tím je dán jeden důležitý směr, o který se musíme starat, jakým způsobem Česká republika vystupuje v Evropě, jakým způsobem prosazuje své představy o další budoucnosti Evropské unie. A musím říci, že jsem nezaznamenal spory, které by zde byly mezi pozicí vlády, Ministerstva zahraničí a prezidenta republiky v těch uplynulých deseti měsících. Nejsou tady žádné spory. Nejsou tady žádné konkrétní příklady toho, že by v oblasti naší evropské politiky, v oblasti evropské integrace prezident, ministr zahraničí, vláda, premiér vystupovali na evropské půdě odlišným způsobem.

    Chci také připomenout, že se připravují mandáty, které jsou dobře koordinovány. Členové vlády zastávají pozice na základě mandátů, které schvaluje vláda České republiky. Schvalujeme také mandáty, koneckonců schvalujeme zahraniční cesty pro prezidenta republiky a ve spolupráci Ministerstva zahraničí a Kanceláře prezidenta republiky se připravují také podklady pro jednání prezidenta republiky na půdě Evropské unie.

    Pokud zmíním další důležitou linii, která se týká bezpečnosti České republiky. Naše bezpečnostní strategie, bezpečnostní politika je definována naším členstvím v Severoatlantické alianci. My jsme členy Severoatlantické aliance. Fungujeme v jejích strukturách. Opět platí, že postup zástupců České republiky ve strukturách na těch klíčových jednáních Severoatlantické aliance vychází z mandátů, které připravuje vláda, které připravuje Ministerstvo zahraničí, potažmo Ministerstvo obrany. Myslím, že je velký rozdíl mezi tím, zdali naše země má problém v tom, že její jednotliví klíčoví ústavní činitelé dělají odlišnou zahraniční politiku, anebo zdali ten problém je viděn v tom, že naši klíčoví ústavní činitelé mají odlišné výroky nebo odlišné názory na jednotlivé situace, které se objevují, ať už v domácí, nebo v zahraniční politice. Myslím, že není přece možné požadovat, aby všichni měli na věc úplně stejný názor. Aby tady neexistovaly nuance, které jsou přirozeně také dány politickou orientací jednotlivých ústavních činitelů. Nicméně v této situaci - a já bych ji nazval docela šťastným obdobím pro Českou republiku - v těch klíčových zahraničněpolitických oblastech, jako je otázka naší evropské orientace a jako je otázka naší bezpečnostní orientace, ministr zahraničí, vláda, premiér, prezident, předsedové Sněmovny, předsedové Senátu jsou schopni prezentovat společnou, sjednocenou zahraniční politiku České republiky. V minulosti to tak často nebylo. Já nechci připomínat problémy, které tady byly např. v situaci, kdy prezidentem republiky byl Václav Klaus, vláda byla složena ze stran, které zčásti byly protievropské, zčásti proevropské a docházelo tady k permanentním sporům ať už uvnitř vlády o naši evropskou politiku, nebo mezi vládou a prezidentem, mezi ministrem zahraničí a prezidentem o to, jak bude chápána a interpretována naše evropská zahraniční politika.

    Tolik velmi stručně k otázce, kterou jste položil.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Fiala: Ano, mám zájem. Pane premiére, úplně jste mi neodpověděl. A mně se zdá, že některé věci v zahraniční politice podceňujete. Já nevím, jestli proto, že tomu nerozumíte, nebo si to nechcete přiznat, ale i výroky reprezentantů našeho státu mají symbolický význam, zahraničí je sleduje, jsou mimořádně důležité a nemohou tady existovat v zásadních věcech rozpory, jako je např. vztah k Rusku, k NATO a v dalších věcech. Vy sám jste řekl, že ty rozpory existují, že si musíte promluvit s panem prezidentem, napomínal jste prvního náměstka ministra zahraničí. Tak nám neříkejte, že rozpory neexistují.

    A já jsem schválně tady zmínil to, co si pan Drulák myslí a co píše ve svých textech, protože to se odráží v té navrhované Koncepci zahraniční politiky. Já vám přečtu jeden citát: "Česká zahraniční politika vychází z politické tradice českého humanismu představované ve 20. století zejména Masarykem, reformním komunismem nebo disidentským hnutím." To je opravdu Koncepce zahraniční politiky, kterou nám předložíte, se kterou souhlasíte a podle které se bude řídit česká zahraniční politika? (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda logicky hraje a musí hrát sjednocující roli v oblasti zahraniční politiky. Protože není, kdo jiný by tuto roli mohl hrát. Tady pokládám za klíčovou shodu mezi předsedou vlády a ministrem zahraničí. Mezi předsedou vlády a ministrem zahraničí v těch klíčových otázkách shoda a velmi dobrá koordinace existuje. To se promítá také do toho, že na rozdíl od minulosti nemáme dva státní tajemníky pro Evropskou unii, ale stačí nám jenom jeden. Jenom jeden státní tajemník pro Evropskou unii! V minulosti jsme měli jednoho na Ministerstvu zahraničí, druhého jsme měli na Úřadu vlády. Tohle vypovídalo o tom, jak se tehdy prováděla koordinace zahraniční politiky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za tuto odpověď. Sedmým interpelujícím je pan poslanec Karel Fiedler, který bude pana premiéra Bohuslava Sobotku interpelovat ve věci platů manažerů ve firmách s podílem státu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, dobré odpoledne, pane premiére.

    Chtěl bych reagovat na záležitost, která je už dlouho zmiňována naší veřejností a hýbe názorem různých lidí a občanů, a to je platová úroveň manažerů ve firmách se státní účastí. Víme, že je častokrát kritizována výše těchto platů, výše různých zlatých padáků, odstupného. Konkrétně bych chtěl zmínit případ, kdy vím, že jsem byl informován o tom, že v takovém podniku bylo například v dohodě sepsáno, že odstupné dostane zaměstnanec ve výši dvanácti měsíčních platů i v případě, že sám podá výpověď. To tedy byla opravdu absurdní situace.

    Chtěl bych se v této věci tedy zeptat, co vláda hodlá v této věci konat. Jestli tuto situaci, která dlouhodobě byla opomíjena, máte zájem nějakým způsobem řešit. Jestli jste spokojen s tímto stavem a jaké konkrétní kroky budou učiněny v tom, aby nedocházelo k tak extrémním případům a situacím, že tito manažeři, různí náměstci, jsou platově ohodnoceni mnohem výše, než jsou vrcholní politici v našem státě - třeba vaše pozice. Opravdu se domnívám, že vaše pozice, a teď nebudu hodnotit vaši práci, pane premiére, je v mých očích asi opravdu jedna z nejnáročnějších manažerských pozic. Máme tady řadu manažerů a ředitelů podniků, jejichž příjmy jsou několikanásobně větší, než jsou vrcholné pozice v našem státě, přičemž vyrábějí obrovské ztráty v řízení těchto podniků. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že pokud jde o odměňování státních manažerů, je potřeba odlišit dvě věci. Tou první rovinou je plat takovýchto manažerů. Jde o to, aby ten plat byl skutečně konkurenceschopný, aby nebyl pouze zdánlivě konkurenceschopný, a jde také o to, aby zřizovatelská ministerstva a ti, kdo odpovídají za chod státních nebo polostátních firem, měli v okamžiku, kdy najímají nové manažery do čela těchto společností, jasnou informaci o tom, jaká je situace na trhu. Zkrátka aby tito manažeři nebyli přepláceni z důvodu nějakého politického tlaku nebo z důvodu nějakých osobních sympatií a podobně. Čili jde o to, aby tady byla reálně nastavena úroveň odměňování managementu státních firem s ohledem na to, jak by tito lidé při svých schopnostech a kvalifikaci byli placeni na trhu.

    Druhá věc, která je podle mého názoru horší a komplikovanější a jsou s ní mnohem větší problémy, je vyjednávání nějakých nadstandardních podmínek ve smlouvách pro tyto státní a polostátní manažery. Tady si myslím, že je mnohem větší problém, a ukazuje se to v okamžiku, kdy dochází k výměnám, a docházelo v minulosti, ředitelů těchto společností právě v podobě konkurenčních doložek a dalo by se to také nazvat zlatým padákem, nepřiměřeně vysokým odstupným, které bylo v minulosti vypláceno.

    Já jsem rád, že se otázkou odměňování manažerů v polostátních firmách zabývala vláda už v únoru roku 2010. Tehdy schválila určité zásady pro odměňování a zásady pro to, jakým způsobem by měla být identifikována místa, kde vláda bude chtít vědět, jak jsou odměňováni manažeři státních a polostátních firem. My jsme během jednání naší vlády aktualizovali informace o managementu s tím, že informace, které vláda shromáždila, se týkaly působnosti 27 společností, u kterých bylo stanoveno celkem 77 funkčních míst, u kterých bylo hodnoceno a zjišťováno ohodnocení.

    Chtěl bych také říci, že jsme se dohodli na tom, že ministr financí provede aktualizaci zásad z roku 2010 právě proto, aby nám zásady umožnily sjednotit metodiku mezi jednotlivými ministerstvy právě v oblasti odstupného, konkurenčních doložek, takzvaných zlatých padáků. Chceme tedy, aby vláda ještě v první polovině příštího roku schválila upravené zásady, které by sjednocovaly podmínky v této oblasti pro všechny vrcholné manažery ve firmách, kde má stát podíl nebo kde má stát většinovou účast.

    Čili odpověď na vaši otázku je taková, že tímto tématem se vláda zabývala, zabývali jsme se tím konkrétně 12. listopadu letošního roku, a jsme připraveni se k tomu vrátit v první polovině roku 2015 na základě úkolu, který jsme uložili místopředsedovi vlády a ministrovi financí, aby doplnil tyto zásady, navrhl jejich doplnění a provedl novou revizi a aktualizaci toho, jak je management státních a polostátních firem odměňován a jestli jsou to relace, které odpovídají relacím na trhu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za odpověď, pane premiére. Byla celkem uspokojivá. Budeme tedy čekat, jaké bude řešení situace, jak jste naznačil, v první polovině roku 2015, jaké vláda tedy učiní kroky.

    Ale proč jsem využil možnosti reagovat na vaši odpověď, je to, že jste tady hovořil o konkurenceschopnosti a posouzení. Já to zkusím převést do trošku prozaičtější a názornější formy. Je tady řada firem s podílem státu, které, pokud to tedy vím správně, spadají pod Ministerstvo financí. Takže to znamená, že ministr financí, teď pomiňme to, že je to pan Andrej Babiš, on je takový malý ministr, ten ministr obecně bez jména, a pod sebou má několik manažerů, kteří mají mnohonásobně vyšší odměňování než on. Já ten stav opravdu pokládám za absurdní.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Prosím, pane premiére, o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že pokud porovnáme platy na některých pozicích ve státní správě, nemusí to být nutně jenom pozice ministra jako vrcholného představitele úřadu, ale mohu zmínit třeba i platy náměstků, tak se domnívám, že řada náměstků je manažersky obdobně vytížena, jako jsou například ředitelé těchto firem, nicméně ve státní správě jsou regulované tarifní tabulkové platy. Sami víme, jak obtížná tady byla a je diskuse o platech ústavních činitelů na půdě Poslanecké sněmovny. To se týká koneckonců i odměňování ministrů. Pokud jde o odměňování zástupců, respektive členů managementu státních a polostátních firem, na ty se žádná jiná regulace než regulace formou tohoto usnesení vlády nevztahuje. Proto se domnívám, že je důležité, aby alespoň tato regulace, kterou provádíme formou usnesení vlády, zajistila, že platy nebudou nepřiměřeně vysoké a že nebudou poskytovány žádné neoprávněné výhody spojené s tím, že manažer ve své funkci logicky jednou také musí skončit. Čili nechtěli bychom připustit nepřiměřeně vysoké platy a nechceme žádné nespravedlivé a nepřiměřené zlaté padáky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Osmou interpelaci přednese pan poslanec Jaroslav Holík, který bude pana premiéra Bohuslava Sobotku interpelovat ve věci muničního skladu ve Vrběticích. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, včera došlo v muničním skladu Vrbětice k dalšímu výbuchu skladu firmy Imex Group. Jednalo se o sklad č. 12, který je více jak kilometr vzdálený od dříve vybuchlého skladu č. 16. Podotýkám, že tento sklad byl prohlédnut a byl označen pyrotechniky jako bezpečný.

    Pane premiére, žádám prošetření, jak mohlo dojít k iniciaci munice, když celý areál byl pro civilisty uzavřen a mají tam přístup pouze příslušníci policie a armády. Nebo chcete říct, že tomu bylo jinak?

    Dále, pane premiére, po explozích těchto skladů bylo rozhodnuto, že areál ve Vrběticích bude vyklizen. Bude vyklizena i firma Bochemie? Totiž firma Bochemie se zabývá likvidací tuhého raketového paliva a má své sklady č. 3, 5 a 6 ve zmíněném areálu. Likvidace probíhá, že se to rozemele a vyluhuje se okysličovadlo, které se odděluje od hořící látky. Dle informací z důvěryhodných zdrojů je v tomto skladu 300-400 tun tohoto paliva. Toto uvedené palivo nemusí explodovat, ono stačí, když začne hořet, protože při hoření vznikají jedovaté látky, jako je čpavek, chlorovodík nebo oxidy dusíku, tak v tom případě by nezachránily místní obyvatele ani plynové masky.

    Pane premiére, bude firma Bochemie vyklizena, nebo si jenom sklady přemístí do oblasti zpracování, tedy daleko blíže obytným domům?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Pan premiér má nyní slovo, aby mu odpověděl. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vás informovat o tom, že areál ve Vrběticích má rozlohu 335 hektarů. Tento areál obsahuje 61 objektů, z čehož je 31 objektů pronajatých. Areál v tuto chvíli je ve vlastnictví Vojenského technického ústavu, který podléhá Ministerstvu obrany. Munice, která zde byla uskladněna, je z naprosté části municí v soukromém vlastnictví a byla uskladněna soukromými firmami, které si pronajaly od organizace zřizované Ministerstvem obrany tyto jednotlivé sklady proto, aby tam uložily svoji munici.

    Pokud jde o situaci, která se týká společnosti Bochemie, tady je obdobná situace, to znamená, Bochemie podniká v areálu Vlachovice-Vrbětice a musím říci, že jsem byl informován o tom, jaký je charakter podnikání této společnosti, a určitě to je téma, které je řešeno v rámci krizového řízení, a určitě se tímto tématem bude také zabývat předsednictvo Bezpečnostní rady státu, které se v sobotu odpoledne sejde přímo v obci Vlachovice. To znamená, přímo ve Vlachovicích se uskuteční v sobotu zasedání předsednictva Bezpečnostní rady státu a já chci také i na základě vašeho podnětu znát odpovědi na otázku možných rizik z hlediska pokračování podnikání společnosti Bochemie v této lokalitě. Předpokládám, že Policie ČR, Hasičský záchranný sbor budou schopny tato rizika identifikovat a dát doporučení z hlediska správného postupu, který by měl být realizován.

    Jinak platí to, co jste řekl. Byl připravován postupný odvoz munice. My jsme na základě i té situace, která byla, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, vyzvali soukromé majitele munice, aby v okamžiku, kdy bude povolen odvoz ze strany hlavního pyrotechnika, vedoucího zásahu, tak aby zahájili odvoz této munice, ale k zahájení odvozu munice nedošlo vzhledem k výbuchům, které se uskutečnily včerejšího dne. Tam bych chtěl pouze konstatovat, že Ministerstvo vnitra během včerejšího dne zpřesňovalo na základě informací od policie na místě informace o tom, co se vlastně v tomto areálu odehrálo, protože první informace přišla ráno, kdy v 7.15 byly zaznamenány první výbuchy a ministr vnitra byl informován, že je předpoklad, že ke vzniku zahoření došlo v místě epicentra. To byla první informace, která byla poskytnuta ministrovi vnitra. Od ministra vnitra jsem tuto informaci získal já jako předseda vlády, protože jsem se na něj obrátil na základě informací, které se objevily v médiích. To byla první informace, která byla k dispozici, a posléze, tak jak se situace vyjasňovala, tak Policie ČR zpřesňovala informaci o tom, co se ve skutečnosti v tomto areálu odehrálo.

    Předpokládám, že informace o aktuální situaci, o tom, jaká jsou aktuální rizika, jaká jsou aktuální doporučení z hlediska strategie postupu v tomto areálu, budou předmětem sobotního jednání Bezpečnostní rady státu. Pevně věřím, že bude řádně postaráno jak o bezpečí obyvatel v okolních obcích, tak samozřejmě o bezpečí příslušníků Policie a Armády ČR, kteří zasahují v tomto velmi rizikovém území.

    Stejně tak platí, co jsem řekl včera během jednání Poslanecké sněmovny. Úkolem Policie a Armády ČR je zajistit neprodyšné uzavření toho areálu tak, aby do areálu nikdo jiný bez policejního povolení neměl žádný přístup. I vzhledem k tomu, že v minulých letech podle informací, které mám k dispozici, Vojenský technický ústav neinvestoval do oplocení, které oplocuje celý areál, to oplocení vykazuje celou řadu technických poškození. To znamená, je nepochybně nutná i fyzická ostraha v okolí areálu tak, aby do toho areálu nikdo neměl přístup a nikdo nebyl ohrožen na životě a na zdraví.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Holík má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Pane premiére, děkuji za informaci. Jenom pro vás ostatní: Jsem z toho kraje a v tom areálu nebo u postižených obcí jsem byl víckrát než všichni tady asi poslanci dohromady. Chci jenom říct, ve firmě Bochemie při procesu mletí, a je to z důvěryhodných zdrojů, došlo třikrát k zahoření. Vždycky se to podařilo uhasit.

    A mám ještě jednu prosbu. Doufám, že budu moci na toto zasedání přijet, že mi nebude bráněno tak jako minule.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi a pan premiér chce odpovědět na doplňující otázku. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já samozřejmě nechci zpochybňovat zkušenosti pana poslance vzhledem k tomu, že z toho regionu pochází a ten region osobně zná. Já informace mám buď ze svých návštěv v tomto regionu, nebo zprostředkovaně, ať už od členů krajského krizového štábu, nebo od ministra obrany, nebo od ministra vnitra. Čili to jsou informace, kterými disponuji logicky jako předseda vlády, protože bohužel z toho regionu nepocházím.

    Nechci zpochybňovat to, že situace je velmi vážná. Jsem přesvědčen o tom, že orgány státu od okamžiku, kdy došlo v polovině října k výbuchu v areálu muničních skladů, orgány státu v žádném okamžiku situaci nepodcenily. Chci připomenout, že jak v prvním okamžiku došlo k evakuaci obyvatel, tak došlo k evakuaci obyvatel i v případě druhých výrazných výbuchů. Teď je potřeba, aby policie identifikovala příčiny výbuchu a stanovila další postup tak, abychom zajistili maximální bezpečnost pro občany i pro zasahující policisty, hasiče a vojáky. Myslím, že to, co je v tuto chvíli nejdůležitější, je ochrana a záchrana lidských životů, majetku občanů v dotčených obcích a stanovení takové strategie, která nám umožní bezpečnostní situaci v okolních obcích zklidnit během následujících dnů, týdnů. Strategie odvozu munice měla silnou podporu občanů dotčených obcí, měla jednoznačnou podporu starostů všech okolních obcí. Když jsem s nimi mluvil, tak všichni tito starostové podporovali záměr na převoz munice ještě předtím, než bude realizována širší sanace. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. S devátou interpelací je připraven pan poslanec Ladislav Velebný, který pana premiéra bude interpelovat ve věci kvality potravin. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Pane místopředsedo, děkuji. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, nedávno vyšla skvělá zpráva na Aktuálně.cz, že české potraviny co do kvality a bezpečnosti jsou nejlepší z postkomunistických zemí. Celosvětově jim pak prý patří 23. místo. Polsko, jehož potraviny jsou mnohdy považovány za méně kvalitní, skončilo jen o tři příčky za Českou republikou.

    Každému člověku, který se alespoň minimálně zajímá o kvalitu potravin, které nakupuje, musí být okamžitě jasné, že tady něco nesedí. Stačí si jen vzpomenout na opakované skandály, které byly s potravinami. Když se podíváme na české supermarkety nabízející potraviny, které jsou méně kvalitní než potraviny nabízené v západní Evropě, tak se ptám, proč je nedokážou nahrazovat i kvalitními českými potravinami. Toť otázka.

    Proto se vás, pane premiére, ptám, jaká opatření bude vláda prosazovat, aby se ke spotřebitelům dostávaly pouze kvalitní potravinářské produkty, když už máme zákon o potravinách číslo 139/2014 Sb., který nabude účinnosti od 1. ledna příštího roku, a jehož cílem - této novelizované právní úpravy - bylo přizpůsobení českého potravinového práva předpisům Evropské unie.

    A ještě jedna otázka, která s tímto docela souvisí. Pane premiére, s ohledem na plán legislativních prací vlády se chci zeptat na stav projednávání připravované novely zákona č. 395/2009, o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, začnu možná od konce. Novela zákona o významné tržní síle je připravena k projednání na vládě. Legislativní rada už ten návrh upravila. Návrh byl zařazen na jednání vlády, ale z jednání vlády byl stažen. Mimo jiné jsme obdrželi požadavek ze strany sociálních partnerů, aby ten návrh byl ještě předtím, než ho vláda definitivně schválí, projednán na Radě hospodářské a sociální dohody. Chci vás informovat o tom, že jsem se domluvil před několika dny se zástupci zaměstnavatelů a odborů, že na jednání pléna tripartity 2. února příštího roku bude zařazena i problematika zákona o významné tržní síle. Předpokládám, že po projednání v tripartitě už by nic nemělo bránit tomu, aby zákon byl posunut na jednání vlády, vláda ho projednala a odeslala do Poslanecké sněmovny. Čili tady už jsme ve fázi pokročilé přípravy, pouze jsem nechtěl, abychom narušili sociální dialog a nerespektovali žádost sociálních partnerů o to, aby ten zákon byl v tripartitě projednán. Tolik k té otázce, která se týkala novelizace zákona o významné tržní síle.

    Jinak chci říci, že jsem stoupencem toho, aby tento zákon zůstal součástí našeho právního řádu. Pokládal bych za cestu zpět, kdybychom zákon z našeho právního řádu odstranili, tak jak navrhují některé politické strany. Myslím si, že je to zákon, který by měl bránit diskriminaci a měl bránit zneužívání postavení ať už na straně prodejců, nebo na straně dodavatelů. Měl by být prostě spravedlivý, vyvážený. Podle mého názoru tahle ta úprava bude i ve prospěch spotřebitele.

    Pokud jde o ta opatření vlády z toho hlediska, abychom zajistili občanům, že si budou moci pořizovat a kupovat kvalitní potraviny - tady chci poděkovat Poslanecké sněmovně, protože se skutečně podařilo udělat velký kus práce. Tím, že se schválila novela zákona o potravinách, která začne platit od 1. ledna příštího roku, se povedlo prosadit některá opatření, která nejenom že adaptují naše předpisy na předpisy Evropské unie ve prospěch spotřebitelů, ale také zlepšují informovanost spotřebitele, protože se stanovuje rozsah a způsob uvádění údajů u nebalených potravin, například údaje o adrese výrobce, nebo u druhů potravin, které budou stanoveny prováděcím právním předpisem, údaje o množství hlavní složky a podobně. Ale také se v tom zákoně od 1. ledna zavádí nová informační povinnost pro provozovatele potravinářských podniků viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny seznam pěti zemí, které mají největší podíl na tržbách. Týká se to těch podniků, jejichž tržby z prodeje přesahují pět miliard korun za období, tzn. velkých obchodních řetězců. Nejedná se tedy o zemi původu, ale o zemi, ze které prodejce potraviny odebírá.

    Také se v této novele navyšuje maximální sazba sankce u uvádění na trh potravin, které nesplňují požadavky na správné označení nebo kvalitativní parametry. Zejména se jedná o tu kvalitu a ta sankce se zvyšuje z maxima původně tří milionů korun na nové maximum, které je deset milionů korun. Současně se také upravují a rozšiřují kompetence dozorových orgánů, které spadají pod Ministerstvo zemědělství, což také pokládám za velmi pozitivní a logický krok.

    Jsem přesvědčený o tom, že spolu s aktivním přístupem vlády, s tím, že vláda nechce likvidovat kontrolní a inspekční orgány, na rozdíl od minulých vlád nebudeme provádět škrty, které by znamenaly, že se budou tyto organizace rušit, rozpouštět, slučovat nebo že se budou propouštět kontroloři, čili chceme je rozpočtově stabilizovat, personálně stabilizovat, chceme je vybavit lepší legislativou, což už se zčásti stalo díky přijetí této novely. A samozřejmě bude snahou vlády využít kontrolní kapacity, které stát má k dispozici k tomu, abychom občanům skutečně garantovali, že bude velký tlak na výrobce a prodejce, aby dodržovali naše předpisy, aby dodržovali naše normy a maximálně jsme ochránili spotřebitele před tím, aby se setkával s nekvalitními potravinami nebo s potravinami, kde budou uváděny nepravdivé údaje, kde bude spotřebitel klamán. Prostě tady všude by stát měl být velmi aktivní a měl by velmi aktivně zasahovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Velebný má doplňující otázku? Nemá.

    S další interpelací je připravena paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích. Souhlasím s vaším včerejším vyjádřením, že stát nebyl dostatečně na podobnou krizovou situaci připraven. Dle mého názoru nemá v tuto chvíli smysl hledat viníka této nepřipravenosti a je především potřeba učinit vše pro to, aby došlo k nápravě tohoto stavu, a to co nejdříve.

    Chtěla bych se vás proto zeptat, jaké kroky již učinila vláda k tomu, aby bylo propříště předejito podobným situacím. Ráda bych se zeptala, zda jste již zadal pokyn k revizi jak příslušné legislativy, tak souvisejících krizových dokumentů tak, aby připravenost složek integrovaného záchranného systému byla v takových situacích vyšší.

    V souvislosti s touto tragédií vyšlo najevo, že například složky IZS neměly představu o tom, jaká munice a v jakém množství se v muničním skladu nachází. Domnívám se, že tato skutečnost se nemusí týkat jen Vrbětic. Chci se proto zeptat, zda má stát dostatečnou kontrolu nad všemi muničními sklady. Ví přesně, jaká munice a v jakém množství se v jednotlivých skladech nachází?

    A na závěr, zda již vláda ví přesně, jaký typ munice se nacházel v muničním skladu ve Vrběticích.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, já skutečně souhlasím s tím, co paní poslankyně řekla. To, co je teď klíčové, je, abychom nepromarnili čas a poučili se z té krize, že skutečně když, tuším, 16. října došlo k tomu výbuchu ve Vlachovicích-Vrběticích, tak teprve v tom okamžiku a v následujících hodinách a dnech ze strany složek integrovaného záchranného systému byly sumarizovány informace o tom, jak velké množství munice je vlastně v této lokalitě konkretizováno. To znamená, že nebyly k dispozici v té samé minutě, v okamžiku, kdy ta událost byla nahlášena integrovanému záchrannému systému, tak v tom samém okamžiku nebyly žádné takovéto komplexní informace k dispozici. Samozřejmě velitel zásahu Hasičského záchranného sboru, tak jak jsem byl informován, věděl, že jedou zasahovat do muničního skladu, tzn. měl rámcovou představu o tom, s jakými riziky se tam může setkat, a zareagoval v té chvíli zcela správně. Ale součástí krizové dokumentace nic takového nebylo. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně má doplňující otázku?

  • Poslankyně Jana Černochová: Mám doplňující otázku. Chtěla bych se tedy pana premiéra zeptat: Jaký typ munice se nacházel v muničním skladu ve Vrběticích?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér, pokud chce ještě odpovědět. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já se omlouvám, paní poslankyně po mně požaduje zcela konkrétní odpověď. Musím říci, že ve Vrběticích, v tom areálu, je zhruba 31 budov, které jsou využívány komerčními subjekty, tzn. skladů munice je tam velké množství, skladuje tam, tuším, pět právnických osob, tedy několik subjektů, ale musím říci, že tak jak jsem byl informován, pokud jde o primární výbuch, ke kterému došlo 16. října, tak jsem byl informován o tom, že tam byly uskladněny také mj. letecké pumy a že tam byly uskladněny dělostřelecké granáty.

    (Poslankyně Černochová z místa děkuje panu premiérovi.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpovědi. Uplynula 16. hodina a my budeme plynule pokračovat v interpelacích na členy vlády. Děkuji panu premiérovi za jeho odpovědi.

    První interpelaci bude mít dle vylosovaného pořadí pan poslanec Daniel Korte, který bude interpelovat ministra vnitra Milana Chovance ve věci vízové politiky vůči občanům Ruské federace. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě varovala před rostoucím vlivem nelegálních špionů z Ruské federace rejdících pod pláštíkem obchodníků, turistů či akademiků v České republice. Je jich, cituji doslova ze zprávy, extrémně vysoký počet, souvisí s mohutnou propagandou, propagandistickou ofenzívou Ruské federace, jejímž cílem je jednak dezinformovat např. o skutečných událostech na Ukrajině, a tím ovlivňovat veřejné mínění, jednak posilovat vliv Ruska v oblasti politické i ekonomické nejen v České republice, ale i v celé Evropské unii. Nelegální aktivity ruských zpravodajských služeb v České republice potvrzuje i Vojenské zpravodajství.

    Vážený pane ministře, nedomníváte se, že nadešel čas omezit vydávání víz občanům Ruské federace a zrušit povolení k trvalému pobytu těm, kteří je mají?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu a poprosím pana ministra vnitra Milana Chovance o odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, nedomnívám. Já si myslím, že nelze aplikovat kolektivní vinu a na občany Ruské federace jsou aplikovány naprosto stejné podmínky jako na jiné cizince. O každé žádosti je rozhodováno přísně individuálně podle zákona bez ohledu na státní příslušnost žadatele a všechny žádosti těchto lidí, tedy všech těchto cizinců včetně občanů Ruské federace, procházejí výrazně složitou prověrkou, a to včetně prověrkou bezpečnostních složek České republiky, tzn. ty samé služby, o kterých jste hovořil, nebo minimálně jedna z nich, se podílí na prověrce při žádosti o získání tohoto statutu na území České republiky. Průměrná délka řízení je zhruba 60 dní, což odpovídá řízení i u ostatních členských zemí Evropské unie, a zákonná lhůta v této době je stanovena ve výši 90 dnů.

    V České republice se v posledních dvou letech spustil projekt na zrychlenou a zjednodušenou proceduru udělování dlouhodobých víz, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a CzechInvestu, a samozřejmě i účastníky těchto zrychlených víz a zrychlených procesů mohou být občané Ruské federace. I tady se počítá se spoluúčastí a supervizí bezpečnostních složek České republiky, včetně BIS.

    To je asi vše k vašemu dotazu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou odpověď. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Já také děkuji panu ministrovi za jasnou odpověď, ale neříkám, že jste mě úplně uklidnil. Ono je třeba se připravovat na budoucí války, nikoli na ty minulé. A proto se ptám: Co všechno ještě se musí stát, pane ministře, abyste přistoupil k opatřením, o kterých jsem se zmínil?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Já teď marně hledám slova, abych se přiznal. Proces získání trvalého pobytu na území České republiky je pod drobnohledem bezpečnostních složek a každá taková jednotlivá žádost prochází skenem BIS i ostatních služeb. To znamená, že každý občan, nejenom z Ruské federace, ale i z ostatních zemí v rámci příslušné legislativy, prochází bezpečnostním skenem a mnohdy, nemohu kvantifikovat, ale mnohdy jsou tyto žádosti právě ze strany našich tajných služeb odmítnuty. Není dáno doporučení. Myslím si, že síto, které je v současné době nastaveno, je nastaveno profesně velmi dobře, a opravdu, pokud by nastala nějaká změna na politické scéně a muselo by to být v rámci našich přístupových smluv po dohodě s našimi evropskými partnery v rámci evropské legislativy, tak pak může dojít k jakémusi zpřísnění, ale zatím já k tomu nevidím podmínky ani věcné ani zákonné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přejdeme k druhé interpelaci, kterou měla mít původně paní poslankyně Chalánková, ta ale svoji interpelaci stáhla. Dostáváme se tedy ke třetí interpelaci. Pan poslanec Janulík bude interpelovat nepřítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci firmy Variomedical. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře - slyšel jsem, že pan ministr má nějaké neodkladné výjezdní zasedání, jako z udělání ve čtvrtek, když jsou interpelace.

    Rád bych se pana ministra Němečka zeptal na nákup multidetektorového CT přístroje Siemens SOMATOM Definition AS 64, který ve Fakultní nemocnici Ostrava nakupovala pod jeho vedením v roce 2009 od pro mě obskurní firmy VarioMedical, která shodou okolností sídlí v mém okresním městě Břeclavi, a paradoxní je, že se v tomto okresním městě ke své činnosti zaregistrovala dva měsíce před vypsáním soutěže na nákup tohoto přístroje. Firma byla původně s.r.o., dnes je to akciová společnost, přetransformovala se v září loňského roku. Přesunula adresu z jedné ulice na druhou. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se moc omlouvám, přestože jsem tolerance sama a mám vás rád, přesto doba určená je pouze dvě minuty, vy už jste to přesáhl o značnou část. Prosím, jestli byste dokončil.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Žádám tedy o odpověď. Mimochodem, Pharma Group firma je namočená v průšvihu s odvoláním slovenské ministryně zdravotnictví. Tady máme krásnou spojitost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně.

    Dalším interpelujícím je pan poslanec Josef Zahradníček, který bude interpelovat přítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci členského příspěvku do rozpočtu EU.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající a hlavně vážený pane ministře, moje interpelace na vás bude velice krátká, ale prosím i o písemnou odpověď. Mnozí občané se mě při různých setkáních ptají, a musím přiznat, že jim nedokážu odpovědět, na to, kolik vlastně Česká republika přispívá a jakou částku do rozpočtu Evropské unie a kolik finančních prostředků dostala z pokladny Evropské unie v daném roce. Proto vás prosím o odpověď, a ještě jednou podotýkám, že odpověď písemnou, v jaké výši byly členské příspěvky ČR do pokladny EU v letech 2010, 2011, 2012, 2013 a také v roce 2014 a kolik ČR z EU v uvedených letech obdržela. Děkuji vám za odpovědi a omlouvám se, že nevím, kde jsou uvedené údaje k dispozici. Vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníčkovi. Pět, pane ministře. Pět minut máte na odpověď. Prosím o vaši odpověď. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Nejdřív bych měl říct, že Evropská unie se financuje jenom příspěvky členských států. Nemá úvěry. Co tam přiteče, to odteče. Ona moc nemá peníze, takže teď dluží členským státům asi 23 mld. a nám asi 1,5 a ke konci roku nám bude dlužit asi 2,5. Nicméně my jsme měli šanci v rámci evropských fondů získat od 2004 do 2020 1 580 mld.

    Ohledně roku 2014 má EU schválený rozpočet ve výši 135 mld. eur a ČR se na financování podílí přibližně ve výši 41,6 mld. Kč, tj. přibližně 1,13 % na celkových odvodech EU. Od vstupu do EU je naše země čistým příjemcem fondů EU, takže do konce června tohoto roku jsme získali z rozpočtu od vstupu do Unie o 390 mld. Kč více, než jsme do rozpočtu EU odvedli. To znamená, že celkově od roku 2004 do poloviny roku 2014 jsme odvedli do rozpočtu EU 370 mld. Kč a získali 760.

    V tomto roce došlo k revizi účtů na základě hrubého národního důchodu a národní statistické úřady v září tohoto roku zveřejnily skutečnou výši hrubého národního důchodu vykazovaného na základě požadavků Eurostatu. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj příjmů do rozpočtu EU je založen právě na výši hrubého národního důchodu jednotlivých členských států, promítly se aktualizované údaje o skutečné výši hrubého národního důchodu předchozích let do výše odvodu členských států do rozpočtu EU v roce 2014.

    Na základě úpravy účtu hrubého národního důchodu měly členské státy odvést k 1. prosinci do rozpočtu EU dodatečné odvody ve výší 9,5 mld. eur. Největší dopad revize byl na Spojené království a na Nizozemí. Tam probíhala debata v rámci posledního zasedání Ecofinu, kde Velká Británie si prosadila nějaký splátkový kalendář, hlavně z titulů politických, ne z titulu, že by neměli peníze.

    Revize účtu měla dopad i na Českou republiku. Díky revizi se zvýšilo i naše HND a Česká republika musela dodatečně odvést prostředky ve výši 2,1 mld. Kč, tj. přibližně 5 % našeho ročního odvodu. V případě, že tyto dodatečné odvody nebudou využity na financování politik v roce 2014, což si myslíme, budou převedeny do rozpočtu 2015 a členským státům se na základě toho sníží v příštím roce jejich odvody.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradníček nemá doplňující otázku, a my pokročíme k další interpelaci.

    Paní poslankyně Radka Maxová bude interpelovat nepřítomného pana ministra Marcela Chládka ve věci protidrogové politiky na školách. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, nepřítomný pane ministře školství. Opět budu citovat nález NKÚ pod číslem 1225 peněžní prostředky poskytované na protidrogovou politiku, který poukázal na značnou roztříštěnost a neefektivitu rozdělování těchto peněžních prostředků.

    Celkově v roce 2012 bylo z rozpočtu státní správy, samosprávy na protidrogovou politiku vydáno celkem 587,3 mil. Kč. Z hlediska funkčního členění výdajů v roce 2020 (?) došlo k nárůstu ve všech oblastech s výjimkou prevence, prosazování práva a oblasti koordinace výzkum, hodnocení.

    Otázka prevence protidrogové politiky spadá především pod resort Ministerstva vnitra, ale i resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, do jehož působnosti spadá prevence rizikového chování u dětí a mládeže, tj. mimo jiné také prevence kriminality a užívání návykových látek. K zajištění kvality preventivních aktivit byl v roce 2006 na národní úrovni spuštěn systém certifikace preventivních programů, který byl v roce 2011 pozastaven.

    V roce 2012 byla dokončena v pořadí již třetí revize základních prvků celého systému, byly publikovány standardy odborné způsobilosti poskytovatelů školské primární prevence, certifikační řád a metodika místního šetření a manuál certifikátora. V roce 2012 Ministerstvo školství připravilo nový certifikační systém, který má v souladu s novými standardy pokrývat všechny formy rizikového chování. Z pověření Ministerstva školství bylo v červnu 2013 Národním ústavem pro vzdělávání otevřeno pracoviště pro certifikace, které bude celý systém koordinovat.

    V roce 2011 byl připravován návrh změny zákona číslo 383/2005 Sb., o pedagogických pracovnících, a spolu s ním návrh novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciální pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, který měl snížením přímé míry vyučovací povinnosti pomoci zajistit příznivější podmínky pro činnost školních metodiků prevence a také metodiku prevence v pedagogicko-psychologických poradnách. K těmto úpravám však v roce 2012 nedošlo.

    Můj dotaz na vás tedy zní, v jakém stavu je prevence protidrogové politiky na našich školách a zdali je, dle vašeho názoru, dostačující. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové. Na její interpelaci bude odpovězeno písemně.

    Nyní s další interpelací přichází paní poslankyně Jana Černochová, která bude pana ministra obrany interpelovat ve věci transportních automobilů CASA.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Bude to jednodušší, než si myslíte. Já stahuji interpelaci číslo 6, číslo 36, číslo 48 a číslo 52, protože rozumím tomu, že za té situace, která je ve Vrběticích, je pan ministr obrany tam a že se z dnešních interpelací omluvil, takže nemá smysl, abych podávala interpelaci. Stahuji je všechny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano. Děkuji, paní poslankyně. Eviduji vaše stažení a my postoupíme k další interpelaci.

    Paní poslankyně Jana Pastuchová bude interpelovat paní ministryni Marksovou-Tominovou ve věci dětí s poruchou autistického spektra ve věci příspěvku na péči u těchto osob.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám dotaz na nepřítomnou paní ministryni. Děkuji jí tímto za písemnou odpověď.

    V poslední době jsem se setkala hned s několika podněty jako určitě mnozí z vás od občanů pobírajících příspěvek na péči nebo vlastnících průkaz postiženého. Jejich snahou bylo z objektivních důvodů získat vyšší příspěvek na péči či vyšší stupeň zdravotně postiženého. Nejenže jim nárok posudkovými lékaři nebyl uznán, po jejich odvolání k odvolací komisi se dočkali šoku v podobě snížení stávající výše příspěvku na péči nebo stupně invalidity. Správní řád to nedovoluje. Správní orgán nemůže zhoršit situaci občana. Obzvláště takové jednání zaráží v případě postižených dětí, které jsou odkázány na péči svých rodičů.

    V poslední době se hodně zabývám autistickými dětmi a situací jejich rodin. S politováním musím konstatovat, že jim v České republice úřady nevycházejí zrovna vstříc. Péče o autistické dítě často vyžaduje celodenní péči, jeden z rodičů tedy zpravidla nemůže pracovat. Takové dítě je citlivé na jakoukoliv změnu, potřebuje řád a musí se s ním intenzivně pracovat. Vím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo nový metodický pokyn, který by měl takovým případům předcházet. Nejsem si ale jistá, zdali to stačí. V některých bodech je například právě pro autistické děti diskriminační.

    Prosím vás tedy o odpověď na otázku, jak je možné, že dochází ke snižování příspěvku na péči a stupňů invalidity navzdory správnímu řádu u případů, u kterých je jednoznačné, že snížení není ve veřejném zájmu? Nebo je ve veřejném zájmu sebrat už tak bezmocným rodinám autistických dětí těch pár tisíc, aby musely k tomu všemu ještě řešit existenční problémy? Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Pastuchové, které bude odpovězeno písemně.

    Další interpelaci přednese pan poslanec Jan Farský na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci přípravy zákona o registru smluv. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, v úterý 2. prosince to byl přesně jeden rok a bylo první výročí od chvíle, kdy tisk číslo 42 dorazil do Sněmovny a zákon o registru smluv se stal návrhem a tiskem. Od té doby prošel prvním čtením v lednu letošního roku, naposledy ve výborech bylo jednáno v červnu, v letošním červenci pan premiér na schůzce, které jsem měl tu možnost se zúčastnit, zadával práci pro Ministerstvo vnitra s cílem, aby v září mohl být projednán v druhém a předpokládám, že i ve třetím čtení. Je prosinec, a tak bych se chtěl zeptat, v jakém je stavu aktuálně příprava tohoto zákona, který teď by měl ležet na Ministerstvu vnitra. Kdy můžeme očekávat, že do Sněmovny dorazí. To je moje otázka na přípravu zákona o registru smluv. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Farskému. Pan ministr vnitra jistě pana poslanče potěší. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Úplně nevím, jak se tedy těší poslanci, to mi někdy vysvětlíte.

    Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tady dnes asi nezaznělo jedno důležité. Všechno, co tu říkal pan kolega Farský, prostřednictvím pana předsedajícího, tak chci říct, že je pravda. Ovšem je to o tom, že my jsme se na schůzce dohodli, že vláda nebude připravovat vlastní návrh, ale udělá komplexní pozměňovací návrh k tomuto návrhu, který předložil pan poslanec Farský. To znamená, to není vládní návrh a Ministerstvo vnitra není gesční ministerstvo, které by mělo připravovat ucelenou novelu nebo ucelený návrh z tzv. vládní dílny. Koalice se dohodla na tom, že vytvoří pracovní skupinu, kterou vede pan poslanec Vondráček z hnutí ANO, která má připravit právě tento komplexní pozměňovací návrh. My jsme veškeré texty a technickou podporu této pracovní skupině dodali, tak jak jsme se dohodli. Za nás to byla gesčně příslušná paní náměstkyně Krnáčová.

    Podle posledních informací, které mám od pana poslance Vondráčka, je text připraven a jsou připraveny podklady pro zadání studie RIA, tak jak se koalice dohodla, tak dopadové studie, který tento zákon může přinést. Já předpokládám, že pokud je toto pravda, a nemám důvod tomu nevěřit, že studia RIA by mohla být zadána někdy začátkem příštího roku. Otázkou je, kdy bude dopracována. Následně po obdržení této dopadové studie lze asi v těchto pracích dál pokračovat, vážený pane kolego.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím pana poslance o doplňující otázku. Potěšil pana poslance pan ministr vnitra?

  • Poslanec Jan Farský: Nedostalo se mi odpovědi. Tak se ještě zeptám. Bude tedy stanovovat Ministerstvo vnitra při té neúplně standardní žádosti o RIA k poslaneckému návrhu zákona, který teď upravuje do verze, bude stanovovat termín, dokdy mají jednotlivé subjekty doložit dopady? Protože pokud to stanoveno nebude, můžeme se tady stejným způsobem bavit v červnu příštího roku, v prosinci příštího roku, možná za dva roky a říkat, že se čeká na odpověď od ČD Cargo nebo ČEZ nebo kohokoliv dalšího, kdo by tuto odpověď měl podat. Z mého pohledu ten termín dán už musí být, protože tento zákon všichni, nebo 165 poslanců tady ze Sněmovny před volbami podporovalo, 78 včetně 7 členů vlády se pod něj podepsalo a aktuálně to vypadá, že nikdo z nich ho nechce.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Já tuto věc přednesu z pozice Ministerstva vnitra na koaliční radě a budeme hledat jednotný postup, protože vy jste tady vyjmenoval několik organizací, které podléhají jiným ministerstvům, než je Ministerstvo vnitra. To znamená, budeme muset s kolegy najít shodu na tom, jakou metodikou jim určíme termín k tomu, aby byl ten termín reálný, aby své odpovědi v rámci této dopadové studie odevzdali. O to se samozřejmě přičiním, protože si myslím, že tento zákon potřebný je. Na druhou stranu si myslím, že i ta obezřetnost, co se týče dopadové studie, je namístě, abychom si s vaničkou tzv. nevylili dítě.

    Pane poslanče, po té koaliční radě vám tady osobně slibuji, že vám sdělím názor koaliční rady včetně termínu, v němž by tyto odpovědi měly být dodány pro zpracování studie, abychom se tu opravdu za rok nesešli ve stejné situaci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho konkrétní slib. Rád mu osobně slibuji, že když bude chtít vědět, jak se těší poslanci, že mu to pak soukromě sdělím.

    Nyní bude interpelovat pan poslanec René Číp pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci neúčasti vojáků české armády na pietních aktech k uctění památky RA. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, interpeluji vás ve věci účasti vojáků české armády na pietních aktech k uctění památky padlých rudoarmějců. V říjnu letošního roku se konalo slavnostní celebrování ostatků rudoarmějců v Hustopečích u Brna. Byla tam i jistý činovník ČSBS. Dle jeho informací tam byly stovky lidí i generální konzul Ruské federace v Brně Andrej Jevgenjevič Šaraškin. Naproti tomu činovníci armády prý dostali zákaz se zúčastnit, protože armáda NATO se nemá podílet na pietách dnešní Ruské federace.

    Ptám se vás tedy, zda takový zákaz existuje. Příští rok budeme slavit kulaté výročí konce druhé světové války a byl bych velmi nerad, aby tyto oslavy měly provázet jakékoli excesy, a naopak očekávám důstojný a reprezentativní přístup i ze strany Armády České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Čípovi. Bude mu odpovězeno písemně pro nepřítomnost pana ministra.

    S další interpelací prosím pana poslance Jaroslava Borku, který bude interpelovat přítomného pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci diskriminace zájemců o přijetí k Policii České republiky. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, čas od času jsou spouštěny náborové kampaně o přijetí k Policii České republiky, ve kterých je několik podmínek. Chci se zastavit jen u jedné z nich, a to věku.

    Dolní hranice je stanovena zákonem, ale horní stanice stanovena není. Jako předpoklad k přijetí je samozřejmě absolvování fyzických a psychologických testů. Cituji: Fyzická, zdravotní a osobnostní způsobilost se prokazuje v průběhu přijímacího řízení, jehož součástí je i vyšetření zaměřené na zjištění přítomnosti omamných a psychotropních látek. Fyzická způsobilost se prokazuje testy tělesné zdatnosti, zdravotní způsobilost je posouzena lékařem a osobní způsobilost se prověřuje psychologickým vyšetřením. Tolik citace.

    Můj dotaz zní, vážený pane ministře, zda považujete za správné, že například vysokoškolsky vzdělaný člověk, kterému je 48 let, není k těmto testům ani připuštěn a je mu naznačeno, že je pro práci u Policie České republiky pro svůj věk neefektivní. Přitom, jak mi bylo sděleno, by například ve fyzických testech skončil nejhůře v první polovině v současnosti zaměstnaných policistů v kraji. Ptám se tedy, jestli to není mrhání lidským potenciálem a hlavně, jestli se nejedná o diskriminaci uchazeče.

    V této souvislosti bych se ještě zeptal, zda existuje pro práci u Policie České republiky, a je jedno, zda se jedná o pochůzkové, nebo kriminální služby, toto nepsané pravidlo a zda o něm víte. V mnoha směrech nezáleží na věku, ale na skutečném stavu psychických a fyzických sil jednotlivého člověka. O práci u policie se hlásí dost mladých lidí, ale například ze 40 uchazečů projdou fyzickými testy jen dva.

    Pane ministře, děkuji za odpověď a prosím o zvážení přijímat životem vyzrálejší uchazeče, kteří by uspokojili požadavky například pana poslance Korteho, prostřednictvím pana předsedajícího, a dalších při odhalování agentů zpravodajských služeb, například i agentů Spojených států amerických. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Borkovi. Prosím, pane ministře, máte slovo na vaši odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, začnu asi zprostředka té interpelace.

    Vážený pane poslanče, já nevím o žádném nepsaném pravidlu u Policie České republiky, které by mělo stanovovat jakousi horní hranici věku pro nástup k Policii České republiky. A tak jak jsem se informoval u policejního prezidenta, policie pouze a striktně dbá na to, aby byl dodržován a naplňován zákon. To znamená, to je přesně ten popis, který vy jste tady uvedl, to znamená fyzická způsobilost, způsobilost i po stránce psychologických testů a integrity osoby, která by pozici policisty měla vykonávat. Tak jak mě informovali policisté, kteří se náborem zabývají, dost často se stává, že daný uchazeč de facto nechce dál už podstupovat testy, když zjistí ad 1 nástupní plat, který u policie je, a za druhé, že by musel procházet ročním kurzem, který je nezbytně nutný k tomu, aby se mohl stát policistou. To znamená, roční kurz, který se většinou zabezpečuje ve středních policejních školách.

    Pokud máte nějaký konkrétní případ na mysli, budu velice rád, když mi ho předáte, abychom mohli provést příslušné šetření u tohoto případu. A budu dbát na to, aby ten případ byl vyšetřen a byla vám dána jasná odpověď k té konkrétní jedné osobě, o které jste hovořil. To znamená, o tom vysokoškolsky vzdělaném člověku ve věku 48 let, pokud si to správně pamatuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec si nepřeje doplňující otázku. Děkuji tedy i panu poslanci.

    Další interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci priorit současné vlády. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, včera jste při projednávání návrhu státního rozpočtu uvedl, že nechápete, proč byl podán návrh na zvýšení výdajů v oblasti obnovy kulturních památek. Důvody jsem uvedla již několikrát a ráda tak učiním znovu. Řídím se totiž dvěma zásadami: opakování je matkou moudrosti a trpělivost přináší růže - a zatím mne nezklamaly.

    Problém spočívá ve schválené Dohodě o partnerství mezi Českou republikou a EU. Na jejím základě budou podporovány pouze památky UNESCO, národní kulturní památky a památky v památkových rezervacích. Ostatních 40 tisíc kulturních památek z evropských peněz podporováno nebude. Proto nezbývá nic jiného než řešit jejich obnovu z národních zdrojů. Není třeba vytvářet žádné nové programy, ale posílit ty stávající. A přesně to učinil rozpočtový výbor, když podpořil posílení kapitoly Ministerstva kultury a MMR o 400 milionů korun. O jaké památky jde, je jasné. Kapličky, nejrůznější historické stavby, sochy, památníky či jiné pamětihodnosti, které jsou pro dané místo charakteristické, které vypovídají o jeho historii, které z něj dělají prostě něco více. Města a vesničky na jejich obnovu, která je významná i z hlediska ekonomického rozvoje našeho venkova, bohužel často nemají dostatek vlastních peněz, a tak je jediným řešením financování ze strany státu.

    Vážený pane ministře, důvody jsou nyní zřejmé a zřejmá je i jejich závažnost. Takže věřím, že již chápete, proč jsem návrh na obnovu kulturních památek podala. Kdyby snad přece jen ne, jsem vám samozřejmě k dispozici.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i za ujištění, že je panu ministrovi k dispozici. Prosím, pane ministře, teď budete naopak vy k dispozici paní poslankyni pro odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já to určitě chápu, proč to paní poslankyně podala. Nicméně když jsem ještě nebyl ministr, tak jsem tady byl na rozpočtovém výboru a tam paní poslankyně podala velice rozumný návrh rozšíření kapacit základních škol kolem Prahy a to jsme jí zrealizovali, protože to byl rozpočet, který my jsme netvořili. Takže tomu rozumím. Teď tomu návrhu nerozumím z toho důvodu, že se s tím neztotožnil ani pan ministr kultury, který dostal navýšený rozpočet, a já jsem si myslel, že to funguje tak, jak to funguje s resortem Ministerstva financí, že za mnou chodí x lidí, kteří vlastně mají nějaké požadavky, a to projednáváme. A ten rozpočet byl projednáván velice dlouhou dobu a velice transparentně, tak proto vlastně principiálně na koaliční radě jsme se k tomu postavili tak, že rozpočet významně navýšil výdajové rámce, protože samozřejmě nám to umožňuje vyšší příjem daní. Tak samozřejmě tady u nás je obrovský deficit v investicích nejenom do památek, ale i do dalších věcí v rámci různých resortů. Takže všechny žádosti, které mi pan ministr Herman za tento rok adresoval, různé podpory konkrétních památek, si myslím, že jsme vyřídili, tak proto jsem byl překvapen, že přišel takový návrh. Takže já tomu sice rozumím, ale na druhé straně my jsme, jak jsem to vzpomínal, od pozice v červnu letošního roku do září navýšili výdaje jednotlivých resortů dramaticky skoro o 20 miliard. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ptám se paní poslankyně Kovářové, zda chce položit doplňující otázku.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Já bych jenom chtěla říci, že navýšení programu na Ministerstvu kultury a na Ministerstvu pro místní rozvoj nezvyšuje výdaje státu, protože výdajové rámce jsou stanoveny. To za prvé. Za druhé, když hovoříte o základních školách, tehdy jste tomu také nevěřil a nakonec jste uznal, že to je dobrý titul, který byl otevřen.

    Mluvíme-li o investicích, investice do památek zvyšuje zaměstnanost v regionech. To za prvé. Za druhé je to podpora cestovního ruchu a myslím, že paní ministryně Šlechtová ví, o čem hovořím, protože my potřebujeme cestovní ruch, který budou absolvovat naši občané v České republice a budou se vracet opakovaně.

    Myslím, že pan ministr Herman určitě, kdyby došlo k navýšení dotačních titulů, které on tam má a které se neustále snižují a jsou skoro na hranici smysluplnosti, myslím si, že by to velmi rád uvítal. A uvítali by to rozhodně všichni starostové malých i velkých obcí a měst, protože ti (upozornění na čas) nemají na památky dnes peníze, protože musí řešit jiné priority a památky by chtěli rozhodně opravovat. Proto vás, pane ministře, ještě jednou prosím, (opakované upozornění na čas) abyste zvážil své rozhodnutí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych jen ujasnil, paní poslankyně, ten váš návrh s těmi školami byl skvělý. Ono se přihlásilo 30 obcí a ten program je za 800 milionů. Akorát já jsem se vás tehdy venku ptal, proč vám to nedal bývalý ministr financí z vaší strany. A to nechci tady říkat, co jste mi říkala.

    Takže v rámci resortu kultury tady paní předsedající taky navrhla navýšení filmových pobídek o 500 milionů. Takže ten rozpočet není nafukovací. Takže děláme, co můžeme. A určitě se budeme snažit pamatovat i na tyto vaše návrhy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím dalšího interpelujícího v pořadí, pana poslance Hovorku, který klade dotaz panu ministrovi Mládkovi. Prosím.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, znalost a dodržování technických norem je základním předpokladem udržení konkurenceschopnosti českých firem a odborné úrovně jejich projektantů a techniků v nejrůznějších oborech. Do doby nástupu pana ministra Římana byl Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví veřejně prospěšnou společností a podle mých informací fungoval velmi dobře. Zaměstnanci byli náležitě motivováni a vedeni k efektivitě a službě pro odbornou technickou veřejnost. Orientace v množství 31 tisíc norem není pro malé firmy jednoduchá, potřebují odbornou pomoc pro orientaci a vyhledávání v této záplavě předpisů. Pan ministr Říman rozhodl, že úřad zestátní, a udělal z něj stroj na peníze pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vy můžete v této praxi pokračovat a ponechat úřad jako stroj na peníze, ale též bez motivace lidí pro službu firmám a pro lepší orientaci ve světě norem, a zřejmě též nebudete mít na úřadě motivované lidi ochotné udělat něco navíc, aby se udrželo dobré renomé tohoto úřadu a jeho efektivita, stejně jako dobrá služba pro odbornou veřejnost, která přináší ekonomice státu daleko větší prostředky než vlastní prodej norem nebo přístup k jejich čtení a tisku.

    V současné době je na stránkách úřadu informace o změně cenové vyhlášky pro prodej technických norem, kdy se má v podstatě zdražit o sto procent, resp. zkrátit přístup ke čtení norem na půl roku a omezit maximální počet tisků těchto norem.

    Pane ministře, považujete zdražení norem a omezení přístupu ke čtení a tisku technických norem za správné a přínosné pro konkurenceschopnost české ekonomiky? Považujete existenci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako součásti MPO za správné a přínosné pro odbornou veřejnost a konkurenceschopnost tohoto úřadu? (Upozornění na čas.) Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra Mládka o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k vašemu dotazu bych rád uvedl, že usnesení vlády ze dne 16. června 2014 číslo 4037 k přípravě státního rozpočtu České republiky na rok 2015 a střednědobého výhledu na léta 2016 a 2017 přímo uložilo ministru průmyslu a obchodu zapracovat novelu vyhlášky číslo 486/2008 Sb., kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování, a to za účelem úpravy poplatků a za přístup k technickým normám ČSN s termínem účinnosti k 1. lednu 2015. Nepochybuji o tom, že znalost a dodržování norem je pro český průmysl zásadní a zvyšuje konkurenceschopnost naší ekonomiky. Návrh vyhlášky je však koncipován tak, aby nedošlo k razantnímu narušení zavedeného systému prodeje norem, aby zůstal přístup nadále uživatelsky komfortní, a to především pro malé a střední podniky. Musím odmítnout tezi, že je tento úřad nějakým strojem na peníze. Je to dosud výdělek zhruba 38 mil. korun ročně a technické normy jsou jedny z nejlevnějších norem v Evropské unii vůbec.

    To, co návrh vyhlášky konkrétně obsahuje, je zkrácení doby přístupu ke čtení technických norem z jednoho roku na šest měsíců za současnou cenu tisíc korun a zrušení neomezeného tisku technických norem, zavedení limitu tisíc stránek za částku 3 500 korun. Zároveň návrh této vyhlášky nově zavádí možnost dokoupení dalších stran po vyčerpání limitu, a to bez toho, aby bylo nutné opětovně obnovovat a platit přístup do databáze jako takové. Čili jinými slovy, podpora malých a středních firem je zachována, nikoli však podpora obchodování s vytištěnými technickými normami. Hlavním cílem této změny v oblasti technických norem je zajištění vyšších příjmů z prodeje norem při zachování prostředí a systému, který je uživatelům technických norem dobře znám. Zároveň jde o snahu nastavit dlouhodobě udržitelnou změnu, která se co nejméně dotkne každého ze zákazníků, především malých a středních podnikatelů.

    Od navrhované cenové vyhlášky si také slibujeme omezení nelegálního šíření technických norem v ČR. Z dostupných statistik vyplývá, že neomezený tisk technických norem je využíván uživateli technických norem nejen v souladu s právními předpisy, nýbrž dává široký prostor pro nelegální distribuci takto tištěných technických norem. Omezení tisku na tisíc stránek za částku 3 500 na šest měsíců tak má zabránit i tomu, aby neomezený tisk nebyl zneužíván k nelegálnímu šíření vytištěných technických norem. Novela zřejmě vyvolá u některých uživatelů nárůst administrativních nákladů, nicméně lze je považovat za přijatelný kompromis ve vztahu k požadavkům Ministerstva financí.

    Závěrem bych chtěl na tomto místě zdůraznit, že v České republice jsou technické normy nejlevnější v rámci EU a i po přijetí vyhlášky tomu tak zůstane.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně.

    Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Já nepochybuji o tom, že ty normy jsou možná nejlevnější v Evropské unii, ale to, co je důležité, je právě to, aby se činnost úřadu nějakým způsobem rozvíjela, aby tam byli motivovaní lidé. A je třeba také přemýšlet o tom, jestli to, co udělal pan ministr Říman, je správné. Jestli tento úřad má být jako státní, nebo jako veřejně prospěšná společnost a jestli ty peníze, které jsou příjmem Ministerstva průmyslu a obchodu, které, jak jsem byl informován, muselo zvýšit své vlastní příjmy proto, aby byl stabilizován státní rozpočet, jestli je tohle to správné, co se má na úřadu udělat. Proto doporučuji, abyste si skutečně promluvil s lidmi, kteří na úřadu dlouhodobě pracují, a zeptal se jich, jak ten úřad fungoval do doby, než byl zestátněn, a od té doby. (Předsedající upozorňuje na čas.) To si myslím, že to je asi to hlavní. A nemyslím si, že zdražování je ta nejlepší cesta, jak pomoci české ekonomice, zejména v současné době, kdy potřebujeme její největší růst. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já budu velmi stručný. Vážený pane poslanče, fungování úřadu a změna právní formy je něco, o čem vedu s představiteli úřadu dialog a samozřejmě jsem otevřen různým řešením. Ale to má volný vztah k té vyhlášce, která byla původně interpelována. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že původně ten tlak byl řádově větší. My jsme se zamýšleli nad tím, jestli tam přece jenom nějaký prostor není, a dospěli jsme k názoru, že určitý prostor tam je. Myslíme si, že záměrem zákonodárců bylo poskytnout levně firmám normy, ale nikoliv z toho udělat předmět obchodování. A to se tímto omezí. Takže si myslíme, že toto zásadním způsobem nenaruší podnikatelské prostředí. V zásadě každá firma, ta malá a střední, je dostane za stejných podmínek jako dosud. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi za odpověď. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Putnová. Bude interpelovat pana ministra Chládka, kterého tady nevidím. Takže předpokládám, že asi načtete.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Obvykle dávám přednost dialogu tváří v tvář, ale protože můj dotaz nesnese odkladu, spokojím se, pane ministře Chládku, tentokrát výjimečně s písemnou odpovědí.

    Můj dotaz je zaměřen na budoucí zvýšení platů učitelů v regionálním školství. Jedná se o více než 2 mld. a já bych chtěla od vás jasnou odpověď, zda tyto prostředky budou vyčleněny prostřednictvím rozvojového programu tak, jako jste to učinil v letošním roce, a to pouze pro pedagogy a nepedagogy ve veřejném školství, upozorňuji - v rozporu se zákonem. To je celé. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni. S další interpelací vystoupí pan poslanec Vácha a bude interpelovat pana ministra Bělobrádka, kterého zde také nevidím.

  • Poslanec František Vácha: Také nevidíme. Paní předsedající, pana místopředsedu vlády jsem včera viděl během projednávání státního rozpočtu přicházet a odcházet. Nevím, jestli slyšel moji řeč k hodnocení vědy a k financování vědy. Možná by si ji mohl přečíst, než bude odpovídat na moje dotazy. Nicméně moje dotazy zní:

    Pane místopředsedo, proč půjde na vědu v roce 2015 ze státního rozpočtu méně prostředků, přestože mezinárodní audit doporučuje dosáhnout zvýšení prostředků do roku 2020 na 1 % HDP a stejný cíl je deklarován i ve vládní strategii Evropa 2020 v usnesení vlády č. 434 ze dne 7. června 2010?

    Včera pan ministr financí během své závěrečné řeči ke státnímu rozpočtu oznámil, že všichni ministři byli se svými rozpočty spokojeni. (Místopředseda Babiš z vládní lavice mimo mikrofon: Byli nadšeni.) Teď mi to tady potvrdil. Byli nadšeni.

    Pane ministře, byl jste i vy spokojen se snižujícím se rozpočtem na vědu, výzkum a inovace v České republice? Protože hodnocení samozřejmě souvisí s financováním a financování s hodnocením, tak se chci zeptat, v jakém stavu je příprava hodnocení výzkumných organizací, podle které by se měl připravovat státní rozpočet na rok 2016. Ptám se z toho důvodu, že prý nedošlo k výběru zhotovitele výpočtu hodnocení. Kdy tedy dojde k výběru tohoto zhotovitele? Prosím přesné a závazné datum. Pokud totiž nedojde k výběru zhotovitele výpočtu, budete muset stejně jako v letošním roce navrhnout výdaje na vědu do státního rozpočtu v rozporu se zákony České republiky. Proč vaše administrativa při přípravě státního rozpočtu na vědu na rok 2015 nedodržela zákon 130/2002? Dozvěděl jsem se, že v pátek - (Předsedající s omluvou upozorňuje na čas.)

    Dobře, děkuji. Na shledanou. (Smích v sále.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Dalším interpelujícím v pořadí je pan poslanec Luzar a bude interpelovat ministra financí Andreje Babiše. Prosím máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, členové vlády. Pane ministře, jste úspěšný podnikatel a troufám si tvrdit, že vlastníte hodně firem, které splňují znaky dominance na českém trhu. Zajímal by mě váš názor, nebo spíše názor vašich ekonomických ředitelů, jak se tváří na splatnost faktur.

    Je vcelku běžné v České republice, že velké dominantní firmy posunuly splatnost faktur na 120 až 160 dní. Samozřejmě takováto splatnost jim velice pomáhá ekonomicky, protože ony započítávají faktury dnem dostání dokladů, ale od státu nárokují zápočet, popř. vratku daně, ale samy platí až s těmi 120 až 160 dny. Čili samozřejmě místo aby si vzaly finanční úvěr u banky a měly cash od banky na úroky, tak to čerpají od svých subdodavatelů, obvykle malých firem, obvykle živnostníků, kteří pro ně dělají různé práce, a pro ně je tento jejich postup docela výrazně likvidační.

    Osobně si myslím, že tato praxe je velice nevhodná pro společnost 21. století. Bojím se ale, že vyřešit to jednoduše zákonem, že bychom stanovili stejně, jako to mají státní instituce nebo obecní úřady, nějakou splatnost 30 dnů v rámci volných smluvních vztahů, by byl dost výrazný problém. Proto bych vám navrhl k zamyšlení možnost, že by stát přijal vůči velkým firmám nebo obecně vůči firmám možnost nároku na vratku, popř. započtení DPH až po faktickém zaplacení takovéto faktury, a ne jako dnes po obdržení dokladů, kdy si to ty firmy můžou nárokovat, popř. obdržení služby a zboží samozřejmě. Čili pokud by to nešlo udělat tak, že až po faktickém zaplacení faktury, by firma mohla od státu, potažmo finančního úřadu, nárokovat popř., provádět zápočet financí. Osobně takovouto praxi (upozornění na čas) považuji za špatnou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, než přečtu stanovisko našich expertů z ministerstva, tak...

    Já vám určitě rozumím. Rozumím vám dobře. Pokud vím, tenhle limit, nebo předepsání platební podmínky je v maloobchodě, kde je odsouhlaseno zákonitých 30 dnů, a dá se říct, že to pomohlo. Nicméně stát nemůže skutečně tady řešit a suplovat povinnosti účastníků trhu. Ona je to podobná situace, jak tady byl návrh, aby stát platil alimenty. Tady máme soudy. Soudy odsoudí někoho k placení alimentů. A teď tady byl návrh, abychom my jako stát nejdřív zaplatili ty alimenty a potom vymáhali peníze. To je samozřejmě úplně jiná motivace a ten stát z hlediska funkčního je na tom podstatně hůř než firma, která nemá ty peníze. Jinak to je ještě dobrý případ, když se platí pozdě. Nejhorší je, když se neplatí vůbec, že se odvede ta daň a potom jsou tam nějaké mechanismy v rámci insolvenčního řízení, kde je taková výjimka, že ta firma, která přišla o peníze, to může uplatnit v nějakém režimu, který je stanoven zákonem.

    Takže daňový zákon nemůže zasahovat do stanovení splatnosti faktur, omezovat např. maximální splatnost. To je případně v možnostech jiných zákonů, např. návrhu na změny dosavadních zákonů, které nejsou v gesci Ministerstva financí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji za odpověď, pane ministře. Možná by bylo dobré, abyste svým úředníkům, kteří připravili tuto odpověď, dal i své návrhy svých nápadů, které chcete zavést. Ony jsou dobré a řeší všechny problémy, které oni říkají, že proto to nejde udělat - elektronizace, evidence a tak dále, které vy chcete prosadit v modelu výběru DPH. Tohle by velice lehce vyřešily - splatnost faktur, kdy to dostal, jak je to možno vyplatit.

    Co se týče přirovnání s výživným, popřípadě s alimenty, je to přesně ono. Stát se vůči podnikatelům chová přesně tak, jak by se měl chovat možná vůči dětem, protože on podnikatelům umožní získat DPH hned, popřípadě do měsíce, pokud jsou měsíční plátci, ale oni zaplatili, fyzicky vydali peníze až za 120, 160 dní, tři měsíce, čtyři měsíce, čili stát je financuje dopředu. Umožňuje jim, aby na tom vydělávali. Proto také finanční ředitelé velkých firem, které mají monopol a jsou silní na trhu, toto zneužívají a dělají to. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Poprosím pana ministra o reakci.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já s vámi souhlasím. Je to k debatě, je to otázka dominance podle sektorů. Vím, že se to děje asi ve stavebnictví, ale aspoň v byznysu, co já jsem dělal, tam určitě není platební podmínka 120 dní, ale standard je 30, maximálně 60 dní. Můžeme se o tom bavit. Vzpomínal jsem maloobchod, tam to pomohlo. I když samozřejmě na druhé straně dominantní účastníci trhu to nechali těm chudákům dobře vyžrat v jiných věcech, v bonusech a tak dále, takže jim dali pocítit, že se tady prosadil nějaký jiný systém a povinnost platit do 30 dnů. Já jsem samozřejmě připraven s vámi o tom debatovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Valenta, který přednese svou interpelaci na pana ministra zdravotnictví.

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane nepřítomný ministře, můžete mi vysvětlit, z jakého důvodu se Česká republika nepřipojila k memorandu 13 členských zemí Evropské unie k obraně před mikrobem zvaným klostridie? Tato agresivní bakterie se velice snadno šíří, velice špatně léčí a nemocní mají doživotní problémy, nebo vysílením rovnou umírají. Onemocnění způsobilo v mnoha zemích epidemii, například ve Velké Británii zemřelo během jednoho roku z osmi tisíc infikovaných šest tisíc osob. Společenskou závažnost dokresluje také výše ročních celoevropských nákladů, která představuje částku 3 miliardy eur.

    Vážený pane ministře, domnívám se, že tady existuje důvod k nějaké zásadnější akci v České republice, zejména když lze konstatovat, že u nás žádná obrana, a dokonce ani prosté sledování počtu takto nemocných neexistuje. Někteří lékaři přiznávají, že situace je dokonce ještě horší než ve většině zemí Evropy. Primář mikrobiologie v Motole Otakar Nyč tvrdí, že jedním z důvodů, proč se situace s klostridiemi v České republice neřeší, je akutní nedostatek jednolůžkových pokojů. Současně dodává, že ví o případech, kdy jedno oddělení nákazu raději zametlo pod koberec, než aby ji muselo přiznat a čelit tak problému, jak pacienty s klostridií izolovat, aby byli současně ochráněni i pacienti jiní.

    Ptám se vás tedy nejen na důvod nepřipojení České republiky k memorandu, ale i na metodiku Ministerstva zdravotnictví při řešení tohoto ožehavého problému a také na důvod informačního vakua. Upozorňuji nejen na nedostatek informací směrem k veřejnosti, ale také na některé nevěrohodné údaje poskytované nemocnicemi i ministerstvem. Mohl bych uvést například počet nahlášených nemocničních infekčních onemocnění ve zmiňovaném Motole, který prý činí do 2 % všech pacientů. Tento údaj je v podivně ostrém kontrastu s úterním vyjádřením rakouského šéfa Agentury pro zdraví a potravinovou bezpečnost Franze Allerbergera, jenž pro svou zemi potvrzuje výši 14 % takovýchto pacientů. Nejlepší světové nemocnice hlásí 5 %. (Předsedající upozorňuje na čas.) Mělo by být zřejmé, že od špatných statistik se odvíjí i špatný přístup k systémové léčbě, a proto vřele doporučuji se i výkazními nedostatky intenzivně zaobírat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím další, kteří budou vystupovat s interpelacemi, aby opravdu dodržovali časový limit. Děkuji.

    Další interpelující je paní poslankyně Semelová, která bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká Fakulty společenských studií ve Vsetíně, která vznikla jako nová fakulta soukromé Vysoké školy Humanitas usnesením polské akreditační komise ze dne 12. 9. 2013 a rozhodnutím polského ministra vědy a školství ze dne 28. 2. 2014. Sídlem této vysoké školy je město Sosnowiec v Polsku. Fakulta společenských studií poskytuje studium ve studijních programech akreditovaných v zahraničí, konkrétně jde o studium kulinářského oboru v bakalářském programu. Podle mých informací akreditaci tohoto oboru Akreditační komise České republiky neudělila. Jde o druhý pokus studovat tento obor formou vysokoškolského studia. Poprvé to bylo v Liberci, kde byl obor vyučován na Fakultě architektury, nakonec nedostal akreditaci, proto se dále nevyučoval. Pro výuku byla nakonec získána polská vysoká škola.

    Nejsem si jista, ale je možné, že postup je podle zákona možný. Nicméně problém vidím v tom, že se zvyšuje počet soukromých škol a jejich absolventi pak nenacházejí odpovídající uplatnění. Chtěla bych se proto zeptat, zda považujete za vhodné, aby se tímto způsobem obešla česká Akreditační komise, která rozumně zvážila situaci, potřebnost oboru, jeho zabezpečení, sociální zázemí a vůbec podmínky v daném místě, a dále, jak je to s uznáváním takového vzdělání, když naše Akreditační komise akreditaci oboru neudělí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Zahradník a bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo.

    Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci přípravy návrhu nového operačního programu Životního prostředí. V šesté verzi připravovaného dokumentu v investiční prioritě tři, v prioritní ose tři, specifický cíl pět snížit environmentální rizika a rozvíjet systém jejich řízení jsou mimo jiné navrhovány následující typy podporovaných projektů: rekonstrukce zařízení výrob s nebezpečnými chemickými látkami; rekonstrukce chladicího zařízení; protipožární izolace zásobníků LPG; vybudování bezpečného stáčení vstupních surovin a nových produktů; rekonstrukce skladů hořlavých kapalin; rekonstrukce skladovacích nádrží kapalných uhlovodíků; rekonstrukce skladů kapalných průmyslových hnojiv; výstavba zabezpečení skladů agrochemikálií.

    Mezi případnými příjemci dotací jsou uvedeny například kraje a obce, státní podniky a také podnikatelské subjekty. Nám je známo, že jste na post ministra životního prostředí přišel z místa ředitele velkého chemického podniku patřícího do koncernu Agrofert. Ukazuje to na další možný střet zájmů ministra financí, předsedy hnutí ANO a majitele koncernu Agrofert Andreje Babiše.

    Vážený pane ministře, z jakého důvodu dochází k tomu, že budou podporovány tyto typy projektů, když za bezpečnost výroby a za bezpečnost nakládání s jejími produkty odpovídá provozovatel a vlastník firmy? Můžete vyloučit střet zájmů spočívající v tom, že možným žadatelem a případně příjemcem dotace může být některá společnost z koncernu Agrofert? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane poslanče, děkuji za ten dotaz. Chtěl bych vás ujistit o dvou věcech. Za prvé, ten specifický cíl pět, prioritní osa číslo tři, ze které jste citoval, ta byla už v minulém operačním programu 2007-2013. Objevila se v programu 2014-2020, který byl připraven ještě našimi předchůdci za Rusnokovy vlády. My jsme modifikovali pouze drobně některé ty záležitosti. To znamená, ve všech těch prioritních osách se objevily kromě samozřejmě obcí, spolků, krajů i podnikatelské osoby.

    K té vaší obavě, kterou, věřte, že bych normálně sdílel, kdyby se zakládala na pravdě, ale já vám ji hned vyloučím ve dvou ohledech. Za prvé. Máte plnou pravdu, že samozřejmě podnikatelé, provozovatelé těch zařízení, mají odpovědnost a také ručí nejenom jaksi pojistkou, ale také svými investičními zdroji za to, že budou plnit příslušné normy. Ale to, co se financuje z operačního programu Životní prostředí, tak to jsou zlepšení nebo snížení průmyslového znečištění, která jdou nad tyto normy. To znamená, jestliže ten podnikatel plní příslušnou normu jak České republiky, tedy příslušné emise, tak Evropské komise, tak samozřejmě na to plnění vlastních norem nedostane žádnou dotaci. On tu dotaci dostane až na to, pokud se zaváže, že sníží emise nad rámec existujících norem, což já si myslím, že je správně.

    Já bych vás chtěl ujistit - a vy jste členem, jestli se nemýlím, určitě řídicího výboru, protože se tam potkáváme, Státního fondu životního prostředí - tak vás chci ujistit, že opravdu ten střet zájmů tam nevidím, protože ovlivnění - možnost ovlivnění z mé strany, nebo dokonce ze strany pana ministra financí se opravdu limitně blíží k nule, a to zespoda. Tam je natolik sofistikovaný systém, a chtěl bych zdůraznit, že nejsme ROP Severozápad nebo další ROPy, kde to ovlivnění asi možné bylo, ale je tam monitorovací výbor složený z desítek lidí ze všech oblastí, z několika různých ministerstev, krajů, obcí, různých spolků. Tam budu volně parafrázovat, nebo dovolím si použít bonmot pana kolegy Kalouska - tam už opravdu schází akorát ta rybářská stráž v té skupině monitorovacího výboru. Tam je opravdu mnoho lidí, nevládní organizace. Všichni dohromady, ten monitorovací výbor dává kritéria pro hodnocení projektu, a pak konkrétní projekty jsou hodnoceny nezávislými experty, a pak jsou znovu schvalovány řídicím výborem, kde jsou zástupci Poslanecké sněmovny, Senátu, dalších ministerstev. Takže možnost, že by tam někdo strčil jakýsi svůj projekt a snažil se ho ovlivňovat, se opravdu limitně blíží nule. Protože ta kritéria jsou naprosto objektivní. Ona nejsou subjektivní - líbí-nelíbí, můj-cizí, ale prostě zda plní nějaké konkrétní normy, nějaké konkrétní snížení.

    Takže já tam opravdu ten střet zájmů nevidím, jakkoliv vím, že vždycky asi budu - já s tím počítám, koneckonců myslím, že to je úplně nejtransparentnější, že vždycky bude někdo někde vidět, že jestliže jsem dřív byl generálním ředitelem Lovochemie, tak tam jsou nějaké náznaky.

    Ale dovolte mi ještě v tuhle chvíli poznámku, že co já vím, tak Lovochemie byla úspěšným žadatelem z evropských fondů v době, kdy já jsem ještě ani netušil, že bych se někdy mohl stát ministrem životního prostředí, a některé společnosti skupiny Agrofert také byly úspěšnými žadateli. A to určitě pan ministr financí ještě zdaleka netušil, ani by ho nenapadlo ani v nejhorších snech, že by se stal ministrem financí. A bylo to opravdu proto, že ty projekty byly kvalitní a že byly dobře připravené, že byly objektivní. To mohu říci na konkrétním projektu Lovochemie z nějakého roku 2007, 2008.

    Myslím, že tady je velmi těžké nebo nemožné vyhledat nějaký střet zájmů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane ministře, vy jste tady žádnou z těch mých obav nerozptýlil, naopak jste je tedy potvrdil, protože já nevím, jaké občanské sdružení, dobrovolný svazek obcí, spolek by mohl budovat zabezpečený sklad agrochemikálií nebo budovat rekonstrukci skladu hořlavých kapalin. To je divné. Samozřejmě tady tohle všechno podnikatelské subjekty...

    Je jiná situace, než byla já nevím před kolika lety, která jste zmiňoval, protože nyní je tady ministrem financí Andrej Babiš a ministrem životního prostředí jste vy, představitelé toho koncernu. Takže tam ten střet zájmů jednoznačně nastane.

    Myslíte si, že tato opatření, tyto priority jsou významnější než zavádění hromadné dopravy na alternativní pohon nebo dotace na obnovu veřejného osvětlení v obcích - které jste z těch návrhů vyhodili? Vyškrtli? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím o reakci pana ministra.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Víte, pane poslanče, ono je to vždycky strašně relativní, protože těch oblastí, ze kterých by se dalo čerpat pro zlepšení životního prostředí, jsou opravdu desítky a není možné pokrýt všechno. Asi vám nevysvětlím ten střet zájmů, to tam vždycky si každý bude myslet. Já se domnívám, že není nic právě krásnějšího, když každý ví, že jsem byl dřív generální ředitel Lovochemie, a jsem ve stokrát větším hledáčku médií a všech a je to naprosto transparentní oproti Dalíkům a jiným systémům, které byly používány dřív. Takže myslím, že každý se na mne může podívat a každý si může zalovit v mém životopise. Myslím si, že je to velice průhledné.

    Ale k tomu, co jste říkal. My jsme třeba vlastně - i ze zdrojů Státního fondu životního prostředí i z minulého programu se investovalo poměrně hodně do některých obnovitelných zdrojů. Na druhé straně tento projekt a tyto priority z hlediska specifických cílů byly vyhodnoceny i Evropskou komisí. To bych chtěl zdůraznit. To není o tom, že Česká republika si něco vymyslí a automaticky jí to odsouhlasí. Evropská komise nám vrátila celou řadu specifických cílů a oblastí, protože jí prostě nepřišly jako adekvátní z hlediska těch efektů. Takže to, co tam dneska vidíte, je prostě program, který v té šesté, jak jste zmiňoval správně, v šesté verzi prošel mnoha diskusemi s experty Evropské komise, a některé cíle nám tam vyškrtli i oni. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Šarapatka, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra zahraničí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Dobrý večer, paní předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Přiznám se, že to je pro mne taková zvláštní situace hovořit s neviditelným a nepřítomným panem ministrem, ale přesto se o to pokusím.

    Vážený nepřítomný pane ministře, nedávno schválilo Valné shromáždění OSN rezoluci, která vyzývá všechny země světa, aby podnikly efektivnější opatření v boji proti heroizaci nacismu a jiným formám rasové diskriminace, xenofobie a netolerantnosti. Pro tento dokument hlasovalo letos 115 ze 193 členských zemí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas. Omlouvám se, dvě minuty jsou pryč.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Aha. Chtěl bych jen dokončit, že hlasování údajně proběhlo na přímý pokyn pana ministra Zaorálka. Žádám ho odpověď, proč se tak stalo. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Pojezný. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Udělám protentokrát výjimku, počkám si ještě týden na přítomnost pana ministra, a proto svoji interpelaci stahuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, tudíž prosím dalšího v pořadí, pana poslance Fiedlera, který přichází s interpelací na ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, pane ministře, chtěl bych učinit tento dotaz. Občané Vrbětic-Vlachovic nás kontaktují, telefonují, píší maily, vím, že to tu dnes zaznělo, ve věci odvozu munice z Vrbětic-Vlachovic. V dnešním proslovu, který tu řekl premiér Sobotka, bylo řečeno, že doposud nic nebylo odváženo, a občané tam zaregistrovali nákladní vozidla, která vyjíždějí z areálu skladu, jsou doprovázena policejními vozy, sanitkou. Činí dotaz, co se vlastně děje. Požádali nás o to, abychom učinili tento dotaz, co se tedy odváží. Já se ptám obzvláště v tom případě, že dnes tu zaznělo z úst premiéra Sobotky, že žádné odvozy dosud nebyly realizovány. Jestli na toto tedy umíte odpovědět, pokud se něco odváželo, co to tedy bylo, a protože to bylo zhruba v době včerejšího ranního výbuchu, tak obzvláště proto tyto dotazy občané pokládají a chtějí. Prostě to odpovídá tomu, že informace, které se jim dostávají, jsou protichůdné, a jak včera večer zaznělo i v televizním pořadu, nemají je, stěžují si. Tak bych vás poprosil o tuto odpověď. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Dříve než přijde pan ministr k mikrofonu, prosím hlouček vpravo, aby se ztišil. Děkuji.

    Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, asi nebudu schopen přesně definovat, co se odvezlo v den D z areálu. Jediné, co vím, že se odvážely z tohoto areálu postupně některé trhaviny k bezpečné likvidaci mimo areál.

    Pan premiér měl pravdu v tom, že se zatím neodvezla žádná munice, která je v majetku firem, ta je nadále ve skladech, a pouze některá část munice, kterou nebylo možno likvidovat na místě - pokud si správně pamatuji, říkal pan policejní prezident, že zhruba 120 kusů této nebezpečné munice bylo odvezeno mimo areál k zlikvidování, tzn. do jiné trhací jámy mimo areál ve Vrběticích, protože i ve Vrběticích jsou některé jámy pro bezpečnou likvidaci munice vybudovány, ale 120 kusů bylo potřeba odvést mimo. Je možné, že to bylo toto, já si to ověřím u policejního prezidenta, vyspecifikuji si rozsah den před druhou detonací, druhým výbuchem a den výbuchu, abych přesně věděl, co se tam stalo, a dám vám podrobnou informaci.

    Jediné, co se tam odváželo, je technické vybavení pyrotechniků a 120 kusů munice, kterou nebylo možné zlikvidovat na místě.

    Poslední informace z Vrbětic, kterou mám: zítra ve 14 hodin by se mělo rozhodnout o tom, jestli se občané vrátí do svých domovů. Policie spolupracuje se samosprávou, já jsem hovořil jak se starostou, tak se starostkou obou dvou obcí, které jsou evakuovány, jsme ve spojení pro případ nějaké další pomoci a předpokládám, že diskusi na toto téma i téma budoucnosti odvozů munice z tohoto areálu povedeme v sobotu na předsednictvu Bezpečnostní rady, která se bude konat přímo v těchto obcích nebo v obcích zasažených výbuchy z posledních dní.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táží se, zda je zájem o doplňující otázku? Není tomu tak.

    Prosím dalšího v pořadí, kterým je pan poslanec Kučera, který bude interpelovat taktéž pana ministra vnitra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo, doufám, že mě pan ministr vnitra bude vnímat.

    Pane ministře, chtěl bych upozornit a současně vás požádat o řešení situace na pobočkách České pošty v Ústeckém kraji, zejména na špatnou organizaci práce České pošty, kde jsou na pobočkách hodinové fronty k jednomu okénku, kde ve stejné nekonečné frontě čekají lidé na výplatu sociálních dávek, na nedoručené zásilky nebo třeba na zaslání doporučeného dopisu. To se týká nejen pošty v okresním městě Louny, ale i v dalších městech Ústeckého kraje, zejména pošty v našem krajském městě Ústí nad Labem, ale také v Lovosicích, Teplicích a v dalších městech. Pobočky nestačí zajišťovat úroveň služeb a často nabízejí i poměrně nedůstojné prostředí pro čekající klienty.

    Současně bych vás chtěl upozornit na konkrétní a velmi typický problém. Za všechna města bych zmínil např. město Louny. V Lounech se snížila kapacita České pošty, bylo zavřeno celé jedno podlaží, měla proběhnout údajně rekonstrukce, ale ta dosud neprobíhá. Úroveň zajištění služeb a hlavně jejich dostupnost je velmi omezená. Pobočka má velmi špatný přístup pro lidi se zdravotním postižením. A tady uvádím jeden příklad, ovšem podobná situace je i v dalších městech v Ústeckém kraji.

    Zajímalo by mne tedy, kdy a jaká opatření konkrétně přijmete, aby se mnou popisovaná situace zlepšila. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, já začnu odzadu vaší interpelace a to je pobočka v Lounech. V Lounech nebyla snížena kapacita, byla uzavřena jedna specializovaná pobočka v prvním patře, která byla přesunuta do patra spodního. Byla to speciální přepážka pro finanční služby, tzn. nedošlo ke snížení kapacity, ale k přesunutí do spodního patra. Co se týká této pošty, v současné době se finalizuje projekt na její rekonstrukci a na základě dodatečných požadavků hygieny se proces projektové přípravy teď dokončuje. Předpokládáme v roce 2015, že bude vypsáno standardní výběrové řízení pro dodávku stavebních prací pro tuto pobočku.

    Obecně co se týká situace na poštách. Samozřejmě vím o tom stavu, který je, že ten stav není ideální, a nutím vedení České pošty ke změnám. Měl by se připravovat v současné době koncept, který by měl být předložen v průběhu roku 2015, v jeho začátku, v lednu, v únoru, vedení České pošty k rozhodnutí. Tento systém by měl být novým systémem, vyvoláváním pro klienty České pošty, tzn. měla by se tam zjednodušit čekací doba, zkrátit čekací doba. Tento systém de facto je testován na pobočkách pošt v Evropě a měl by znamenat zkvalitnění služeb pro občany.

    Co se týká ostatních služeb, budu velice rád, a vedení České pošty si je toho velmi dobře vědomo, aby v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku přišli se změnou konceptu fungování, a to i po stránce otevíracích dob. Aby Česká pošta měla otevřeno v době, kdy jsou občané doma, tzn. ve večerních a odpoledních hodinách, aby Česká poště uměla také otevřít o víkendu, aby se Česká pošta začala přizpůsobovat klientům. To znamená, aby trošku nehřešila na to, že má v některých oblastech výraznější monopol.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Velice v krátkosti. Možná že zlepšenou organizací práce byste našel zdroje i uvnitř pošty, to je moje první připomínka.

    Druhá připomínka. S poštou v Lounech samozřejmě nemáte pravdu, protože kapacita finančních přepážek se přesunula do již existujících listovních přepážek, to znamená jedno patro se přesunulo do toho druhého na existující přepážky.

    Víte, mně stačí jednoduchá odpověď. Vy jste tady mluvil o reorganizaci České pošty. Já s tím souhlasím. Mně stačí ta odpověď de facto v termínu. Kdy je termín, kdy reorganizace bude dokončena a kdy bude všechno fungovat, tak jak má. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o reakci.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Podle mých informací, vážený pane kolego, je nadále v poště v Lounech v provozu pět přepážek ve spodním patře, plus dvě specializované pro finanční služby, tudíž z tohoto pohledu nedošlo ke snížení kapacity. Samozřejmě se to nahustilo na jeden prostor jednoho patra, v tom máte pravdu, ale těch přepážek je otevřených pět plus dva. To je informace z dnešního dne. Tedy přímo z České pošty v Lounech. Pokud to není pravda, ověřím si tu informaci, a pokud by to pravda nebyla, budu se vám muset příště omluvit, ale v mých podkladech je napsáno toto.

    Co se týká termínu, to je jednoduchá otázka se složitou odpovědí. Pošta neměla od státu v minulých pěti letech zadání, jakou cestou se má směřovat. V současné době jsme vytvořili koncepci. Já jsem tu koncepci poslal všem poslancům Parlamentu ČR a my v rámci té koncepce postupně pokračujeme. Samozřejmě pro reorganizaci České pošty jsou potřebné peníze.

    Pokud si myslíte, že v České poště existují nějaké výrazné úspory, tak vám jenom chci říct, že téměř 60 % nákladů České pošty tvoří mzdy, a v současné době končí kolektivní vyjednávání mezi managementem České pošty a odbory. Odbory za posledních pět let, nebo zaměstnanci České pošty za posledních pět let, pokud se nemýlím, nebyl jim zvyšován vůbec plat. To znamená, my jsme zvýšili plat všem státním zaměstnancům o 3,5 %. Prosím? (Hluk v sále.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy, aby nevykřikovali z pléna a nechali pana ministra dokončit.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Pokud považujeme zaměstnance České pošty, a my je považujeme, za státní zaměstnance, je legitimní požadavek na zvýšení platů někde v rozsahu kolem 3,5 %. Neznám definitivní dohodu mezi odbory a zaměstnanci České pošty, ale předpokládám, že někde tam se ta dohoda bude blížit. Jedno procento přidání mezd na České poště je, pane poslanče, 100 mil. korun, tedy je to 350 mil. korun. Česká pošta už v této době nedosahuje ani zisk tohoto rozsahu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, váš čas.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Termín je naplňován přesně podle toho, jak jsme vám předložili koncepci, a jsem připraven o tom s vámi diskutovat mimo tento pultík.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím k mikrofonu dalšího interpelujícího, jímž je pan poslanec Kalousek. Bude se obracet se svou interpelací na paní ministryně pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, v části interpelací na pana premiéra mi pan premiér potvrdil, že v letošním roce ještě nebyly a ani nebudou znegociovány operační programy s Evropskou komisí na finanční periodu v letech 2014 až 2020. V porovnání s rokem 2007, protože jiné porovnání nemáme, je to výrazné zpoždění a neodpovídá to deklarovaným prioritám české vlády. Leč to není jediná věc, kde si vláda odporuje ve svých deklarovaných prioritách.

    Prosím o odpověď, kterou mi pan premiér neuměl dát. Chápu, že tu informaci neměl, ale protože je to problematika, která se vás bezprostředně týká, máte ji v kompetenci, prosím tedy o určení termínu, kdy se domníváte a české veřejnosti prostřednictvím Sněmovny slíbíte, že ty programy znegociovány budou. Samozřejmě nevyžaduji datum, tím méně hodinu, stačí mi kvartál. První, druhý, třetí, čtvrtý. Teoreticky se spokojím s určením jaro, léto, podzim, zima, jak uznáte za vhodné. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tento dotaz. Odpovím na vše, na co jste se ptal, pane poslanče.

    Jedna věc je, že dosud nejsou znegociovány programy s Evropskou komisí. Já bych nejdřív v průběhu svých pěti minut řekla proč, protože ty důvody je nutné zmínit i pro naše občany.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se, paní ministryně, moc omlouvám, ale jde to i zprava, jde to i zleva. Pánové, máte-li si co říct, učiňte tak v předsálí, protože okrádáme pana poslance Kalouska o jeho odpověď, na kterou čeká. Děkuji.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Důvodů, proč toto programové období 2014-2020 je složitější, je několik. Jednak Evropská komise je mnohem přísnější, a v podstatě mohu říci můj osobní dojem, že si zasedla na Českou republiku kvůli tomu, jak úplně nevhodně jsme čerpali peníze v období 2007-2013. Je na nás velice přísná. Jsou přísnější nařízení EU, chce po nás v podstatě doslova slovíčkaření. My se tomu nebráníme, nicméně komunikace s Komisí je celkem velice náročná.

    Zároveň bych chtěla zmínit jednu věc. Zmiňoval jste to i u interpelace u pana premiéra i teď. Chtěla bych říct, že v programovém období 2007-2013 byly programy schváleny zhruba 18 měsíců poté, co vyšla nařízení EU. Nyní to očekávám také. Čili tímto vám odpovídám: vzhledem k tomu, že ta nařízení vyšla v prosinci 2013, náš odhad je jako ministerstva pro místní rozvoj i vzhledem k tomu, jak právě vypadá vyjednávání programů, druhý kvartál příštího roku, že by mohly být všechny programy schválené.

    Ještě bych si dovolila využít možná minutu tohoto času a sdělit vám, kdy očekáváme, že programy budou na Komisi zaslány. Očekáváme, že všechny programy budou posunuty Komisi do ledna. Jak říkal pan premiér, výjimkou může být Integrovaný regionální operační program a tam se řeší úředníci z úřadů regionálních rad. Já jsem dala hejtmanům nabídku, že si 300 lidí převezmu na Ministerstvo pro místní rozvoj, nicméně ten proces je personálně procesně náročný a ještě není úplně dovyjednán.

    Jestli vám to takto stačí, případně mohu zodpovědět více. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak.

    Přizvu tedy další ho pořadí. Svoji interpelaci přednese pan poslanec Ondráček a bude interpelovat pana ministr kultury Daniela Hermana. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, člene vlády, kolegyně, kolegové, v poslední době se na mě obrátilo několik spoluobčanů s otázkou exorcismu v České republice. Podnět k tomu je nedávno zveřejněné video z kostela ve Vranově nad Dyjí, kde kněz a skupina dospělých osob provádí náboženský rituál vymítání ďábla na ženě. Tato žena při tomto obřadu hlasitě křičí a velmi vulgárně nadává. Z toho lze usuzovat, že při tomto rituálu dotčená žena i trpěla. Domníval jsem se, a to zřejmě jako drtivá většina obyvatel České republiky, že tyto a jiné obdobné rituály byly církví užívány v dobách dávno minulých a že v 21. století již praktikovány nejsou. Zřejmě jsem se mýlil. A možná se časem dočkáme i zveřejnění přiznání čarodějnických procesů. Pro mě stejně jako i pro řadu spoluobčanů je nanejvýš zarážející, že na uveřejněném videu je patrná přítomnost také nejméně dvou dětí. Ano, slyšíte dobře. Dvě nezletilé děti byly přítomny církevnímu rituálu vymítání ďábla.

    Vzhledem k tomu, že církve a náboženské společnosti jsou u nás registrovány pod Ministerstvem kultury, obracím se na vás, vážený pane ministře, s těmito otázkami: Jak je možné, že se takového obřadu účastní děti, a nepovažujete jejich účast jako možné narušení vývoje? Má Ministerstvo kultury povědomí o tom, kolik případů exorcismu vykonávají církve ročně na našich spoluobčanech? A schvalujete vy osobně jako ministr kultury takové církevní obřady za správné, potřebné a v souladu s tím, pro co jsou církve zřizovány? Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče, o této konkrétní kauze, o které jste teď referoval, nemám bližší informace. Co se týká instituce exorcismu, tak pokud na základě svých teologických studií jsem schopen si na to vzpomenout, tak je to zbavování člověka vlivu zlých sil. Tento proces spočívá především v modlitbě nad takovým člověkem, ale to je široká škála možností, jak taková věc může probíhat. Pochopitelně pokud by tam došlo k nějakému podezření třeba z narušování výchovy mládeže nebo z nějakých takových to věcí, tak je třeba podat příslušný podnět. V tuto chvíli Ministerstvo kultury nedostalo žádný podnět tohoto typu, nejsem spraven ani o tom, že by někdo podal trestní oznámení, kde by se tato záležitost řešila.

    Co se týká registrování církví a náboženských společností, v České republice je registrováno zhruba 25 církví a náboženských společností, z nichž některé tento institut tzv. exorcismu znají, a pokud ho praktikují, tak je to jejich vnitřní záležitost. Zatím, znovu opakuji, nebylo zavedeno žádné řízení, které by se tohoto institutu, resp. nějakého jeho možného zneužívání, týkalo. Pokud máte, řekněme, konkrétní podnět od občanů, jak jste zmiňoval, tak určitě si ho od vás rád převezmu, a pokud to bude v kompetenci Ministerstva kultury, tak se samozřejmě takovou záležitostí budeme zabývat. Do této chvíle se tak zatím nestalo. Žádný takový podnět podán nebyl.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji. Sice jste mi neodpověděl skoro na nic, na co jsem se ptal z vašich osobních názorů. Vysvětlil jste mně, co je exorcismus. To jsem věděl, ale budiž. Podnět vám rád dám. Dám vám i odkaz na video, abyste se s tím mohl zabývat. I sám jsem přemýšlel, zda podat trestní oznámení. Uvidím ještě. Znovu si to prostuduji. Jenom bych chtěl vaším prostřednictvím připomenout, že asi zítra v tuto dobu nám tady po Česku bude běhat hodně malých i velkých ďáblíků, tak aby na to církve byly připravené. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra. Chcete reakci pana ministra, pane poslanče? (Nechce.) Nechcete. Dobře. Děkuji.

    Nyní prosím dalšího interpelujícího, pana poslance Plíška, který bude interpelovat paní poslankyni Válkovou. Ministryni Válkovou. Omlouvám se.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, já jsem původně chtěl paní ministryni Válkovou interpelovat ve věci její personální politiky, kdy jsme se tento týden dozvěděli, že z její původní sestavy týmu vedení ministerstva čtyř náměstků byl odvolán již třetí náměstek a dochází na ministerstvu k častým personálním změnám a turbulencím. Chtěl jsem se zeptat na příčiny, proč tomu tak je. Ale vzhledem k tomu, že paní ministryně je dnes řádně omluvená, tak si tuto interpelaci nechám na někdy příště. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím v pořadí je pan poslanec Zlatuška, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Bělobrádka.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Děkuji. Jedním z ústředních konceptů zpřístupňování výsledků vědy financované z veřejných zdrojů je jejich zpřístupňování v režimu tzv. otevřeného přístupu, open access. V civilizovaných zemích se stává základním požadavkem pro šíření získávaných vědeckých poznatků, kdy si financující agentury stanoví přímo jako povinnost příjemců dotací, byť částečných, zpřístupnit publikace i veškerá podkladová data v tzv. úložištích či repozitářích. Tato podmínka bude zahrnuta i v podmínkách financování projektů v rámci evropského programu Horizon 2020.

    Po výjezdu na seminář k open access v listopadu 2013 ve Velké Británii byla na Úřadu vlády ustanovena pracovní skupina pod vedením prof. Haňky, dříve poradce pro vědu předsedy vlády a donedávna i člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada pro výzkum, vývoj a inovace v březnu přijala k open access doporučení, které však nemá skutečné dopady. Zastavily se práce kodifikující ukládání doprovodných dokumentů v úložišti šedé literatury v Národní technické knihovně a ani požadavek zpřístupňování výsledků není uplatňován. Z hlediska publikací je přitom situace poměrně jednoduchá a ve světě zvládnutá. Řeší se dnes spíše přístup k podkladovým datům než otázka publikací jako takových. Podmínku si stanovují i privátní nadace, dlouhodobě například britský Wellcome Fund, ale v uplynulém týdnu třeba i nadace Billa a Melindy Gatesových. V tomto ohledu se pohybujeme směrem k zemím třetího světa s privatizovanými financemi na vědu.

    Otázka, rád dostanu písemnou odpověď: V jakém stavu je příprava národní politiky otevřeného přístupu a kdo nese odpovědnost za dosavadní průtahy?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím v pořadí je pan poslanec Nykl, který bude interpelovat taktéž nepřítomného ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, dne 12. 6. 2014 jsem vás interpeloval v otázce tzv. Národní rady pro sport, coby vašeho nově zřízeného poradního orgánu pro sport, kdy v té době především díky aktivitě našeho poslance, člena této rady, pana poslance Holečka, došlo k pozastavení vyplácení některých investičních položek do sportu zhruba v hodnotě 200 milionů korun, neboť se jevilo, že vyplácení těchto dotací nemusí být oprávněné a zcela obhajitelné.

    Můj dotaz tehdy zněl, jak bude probíhat revize těchto položek, co se vlastně odehraje. Vy jste řekl, že zhruba těch 27 položek necháte prověřit, a zdůraznil jste, že to neznamená, že by jim nebyla udělena dotace, ale než dáme prostředky, půjde kontrola. Z médií se nyní dozvídám, že vlastně všechny tyto položky mimo jednu dotaci, která měla jít panu Hadamčíkovi na Buly Arénu v Kravařích, byly schváleny. Na tom by možná nebylo nic zvláštního kdyby se neukázalo, že určitý problém tu je, a to v tom, že vlastně nikdo neměl k dispozici písemné závěry těchto kontrol se zdůvodněním, proč je tedy dotace oprávněná. A zde je příklad, na který se chci zeptat.

    Autoklub Česká republika, sídlo Opletalova ulice, Praha, dotace 6,6 milionu na opravu strojovny. Pokud je mi známo, v budově má kancelář tento autoklub, ale jinak je ta budova úspěšně komerčně pronajímána a s vlastním sportováním to nemá nic společného.

    Dotaz číslo jedna. Myslíte si, že v tomto konkrétním případě je to správné využití investiční dotace do sportu?

    Dotaz číslo dvě. Jsou k dispozici písemná zdůvodnění všech finálně schválených dotací? Mohli bychom si je přečíst?

    Dotaz číslo tři. Vy jste někde v tisku označil aktivity pana poslance Holečka jako nějakou jeho snahu o zviditelnění či sebeprezentaci. Dokonce pan Černošek, významný činovník na poli sportu, řekl v Hospodářských novinách, že (upozornění na čas) - děkuji - je to poprvé v historii, kdy je financování sportu předmětem politických her. Já si myslím, že je to poprvé, co jde o transparentní snahu (další upozornění na čas) o financování sportu. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale musíme dodržovat časový limit.

    A nyní poprosím dalšího v pořadí pana poslance Seďu, který bude interpelovat pana ministra vnitra Chovance.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, protože vím, že spěcháte, tak budu velmi rychlý. Některé informace už tady padly. Přes ujišťování veřejnosti, že je bezpečnost po prvním výbuchu muničního skladu zajištěna, tak se ukazuje, že tomu tak není. Nutná evakuace obyvatel Haluzic a Lipové po výbuchu dalšího muničního skladu firmy Imex Group zřejmě ukazuje na větší problémy se zajištěním bezpečnosti muničních skladů. Podle expertů, pokud v tomto muničním skladu byla uložena deklarovaná munice, nemohla tato munice vybuchnout samovolně. Odborníci nevěří v samovznícení a ani v přímou souvislost s prvním výbuchem. Existují obavy, že je v tom lidský faktor. Druhým problémem je rozcházení se informací poskytovaných státními orgány.

    Proto jsem se chtěl zeptat na dvě věci. První věc. Pane ministře, mohl byste poskytnout relevantní informace těmto občanům, nemyslím teď zrovna, ale v průběhu třeba zítřka, aby nejen obyvatelé z okolí vrbětického areálu byli řádně informováni? A také bych chtěl od vás ujištění, a to můžete tady, že vlastně ti obyvatelé, kteří byli evakuováni, mají podporu ze strany státu a Ministerstva vnitra. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě několik doplňků.

    Ti experti, kteří hovoří o možné příčině výbuchu, na tom místě nebyli a oni pouze posuzují de facto fakta, která jsou známa z médií. Vyšetřování Policie České republiky je pod dozorem státního zástupce, který toto vyšetřování vede v režimu "vyhrazené", to znamená, nelze k němu poskytovat ani informace policie bez dohody se státním zástupcem. Já jsem požádal policii, aby požádali státního zástupce, je-li možné uvolnit z vyšetřování některé informace, abychom tak mohli učinit, protože je potřeba veřejnosti alespoň část směru vyšetřování odtajnit. Je-li to možné a neuškodí-li to vlastnímu vyšetřování. To je věc, kterou jsme podnikli.

    Samozřejmě, vážený pane kolego, varianta lidského zavinění, nebo dokonce úmyslu je jednou z vyšetřovaných verzí, to bezesporu tak určitě je. Je to v tom prvním případě, je to i v tom druhém případě. Tuto variantu nelze pominout.

    A ty informace, které se rozcházely. No, my jsme poskytovali první informace včera po telemostu, který byl s panem hejtmanem Mišákem, který byl s velitelem zásahu a který byl s ostatními kolegy z místa samého. To byly první relevantní informace po tiskové konferenci. A v dopoledních hodinách jsem já obdržel informaci od policejního prezidenta, že hlídky Policie České republiky zaznamenaly výbuch, který byl z oblasti původního epicentra. To znamená, hlídka nahlásila ze dvou stanovišť, že výbuch prvotní byl z původního epicentra. Takovou informaci dostal i premiér České republiky, kterou tady včera říkal. Premiér byl informačně vybaven ode mne, já jsem byl informačně vybaven od policie.

    My jsme dnes poskytli ucelenou tiskovou zprávu, jak šel čas v té vrbětické kauze, aby občané věděli, jak se postupně informace vyvíjela. Problém nastal v tom, že nebyly letové podmínky, abychom byli schopni zjistit na místě, jestli opravdu vybuchla jiná budova. Já jsem ráno hovořil se starostou Újezdu, který mi jednoznačně říkal, že následně vybouchlo něco jiného než původní epicentrum, ale policie nebyla schopna toto zjistit dříve než v 16 hodin odpoledne, kdy vrtulník Armády České republiky de facto na perimetru daného areálu se zvedl a viděl, že tam hoří jiná budova.

    Já jsem dnes požádal pana kolegu Stropnického a budu ho žádat i v rámci předsednictva Bezpečnostní rady státu, aby ten dron, který byl stažen, zůstal na místě do té doby, než bude veškerá munice odvezena, protože je potřeba, aby tam byl technický prostředek, který je schopen v každou noční i denní hodinu zjistit, co se nad tím rozsáhlým areálem děje.

    Co se týká občanů, kteří byli evakuováni. Já jsem včera de facto zarazil diskusi o tom, že evakuovaní by měli být dejme tomu ubytováni v tělocvičnách, a zařídili jsme ubytování, které si myslím, že ti lidé krátkodobě potřebují, ubytování na úrovni 21. století. Poskytli jsme jim ubytovací kapacitu v zařízení Ministerstva vnitra v Luhačovicích. Je to v hotelu Hubert. To znamená, ti, kteří požádali o evakuaci, která byla na náklady státu udělána, jsou tam ubytováni zdarma, jsou jim poskytovány služby zdarma. Mohli využít služeb českého státu. Využil toho velmi malý počet z evakuovaných, z těch 430 lidí. Pokud mám poslední informace správné, tak je to více než 20 lidí, není to žádná velká část. Všichni ostatní našli ubytování u svých příbuzných a známých.

    Dobrá zpráva a světlo na konci tunelu je to, že výbuchy ustávají. Zítra by se měl znovu sejít na místě krizový štáb, měl by se sejít velitel zásahu a ve 14 hodin znovu rozhodnout o tom, jak dlouho evakuace ještě bude. Já pevně věřím, že zítra ve 14 hodin bude možné pustit občany do jejich domovů. Jinak občané, kteří mají oprávněné žádosti o vstup do tohoto prostoru, tak jsou jim poskytovány. Jsme si vědomi, že tam mají domácí zvířata. Jsme si vědomi toho, že na katastru obcí je i zemědělský podnik, kde je 80 krav, tak aby lidé netrpěli traumatem, že tam nechali domácí zvířata nebo hospodářská zvířata, tak velice šetrně policie přistupuje k tomu, aby se tito lidé dostali a mohli obstarat i domácí zvířata. Takže přistupujeme k tomu, jak to nejšetrněji jde, ale v rámci ochrany života těch lidí.

    Děkuji za tu otázku, pane poslanče.