• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 23. schůzi Poslanecké sněmovny. Chtěl bych říci, že organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 23. schůze dne 20. listopadu tohoto roku a pozvánka vám byla rozeslána v pátek dne 21. listopadu.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla, což byl případ paní poslankyně Berdychové, platí tak, jak bylo oznámeno na 20. schůzi.

    Nyní bychom přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, aby ověřovali byli určeni pan poslanec Jiří Dolejš a pan poslanec František Laudát. Ptám se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, aby ověřovateli schůze byli poslanci Jiří Dolejš a pan František Laudát, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 1. Přihlášeno je 146, pro 141, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme ověřovateli 23. schůze určili pány poslance Jiřího Dolejše a Františka Laudáta.

    Potvrzuji, že omluvy na dnešní jednání jsou shodné s omluvami sdělenými na 20. schůzi, plus ještě zaznamenejte omluvu mou mezi 18. a 19. hodinou a rovněž omluvu pana poslance Běhounka, který se omlouvá mezi 15.30 a 18. hodinou. Tolik omluvy.

    Nyní bychom stanovili pořad 23. schůze, jehož návrh byl uveden na pozvánce.

    Chtěl bych vám sdělit, že poslanec Adolf Beznoska vzal zpět jménem navrhovatelů tyto návrhy: návrh poslanců Adolfa Beznosky, Petra Fialy, Ivana Adamce, Martina Novotného a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady číslo 583/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tisk 184, a návrh poslanců Adolfa Beznosky, Petra Fialy, Jana Zahradníka, Zbyňka Stanjury, Pavla Blažka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tisk 205 v prvém čtení. O tomto nehlasujeme, pouze pro informaci. Škrtněte si tedy body 33 a 36.

    Ještě bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium.

    Navrhujeme zařadit do programu 23. schůze nový bod. Ten by zněl: Návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny, sněmovní dokument číslo 1676, a to do bloku Zprávy, návrhy a další jako první bod.

    Dále navrhujeme vyhovět žádosti primátorky hlavního města Prahy paní Adriany Krnáčové, která požádala o vyřazení bodu 18 a 103 návrhu pořadu schůze, což tisk 115 ve druhém a třetím čtení, zákon o regulaci prostituce, z programu 23. schůze Sněmovny, důvodem je zvolení nového zastupitelstva.

    Ještě navrhujeme vyřadit následující body návrhu pořadu, to znamená body 12 a 97, což je druhé a třetí čtení školského zákona, tisk 288, a bod 19, tisk 309, první čtení návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje. Tolik návrhy z grémia.

    Mám zde celou řadu přihlášek k pořadu schůze. První je paní poslankyně Němcová, po ní pan poslanec Kalousek, potom paní poslankyně Chalánková, paní poslankyně Černochová a poslední zatím pan poslanec Martin Kolovratník. Slovo má paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, máte slovo. (V sále je silný ruch.)

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, chtěla bych navrhnout do pořadu této schůze nový bod a ten by nesl název "Zahraniční politika České republiky". K tomu, abych tento bod navrhla, mě vedou následující věci, které se v poslední době odehrály.

    Určitě si všichni, nejenom my politici, ale určitě i veřejnost všímáme opakovaného nesouladu mezi jednotlivými vystoupeními v poslední době prezidenta republiky na straně jedné a některými vyjádřeními členů vlády v čele s předsedou vlády na straně druhé. Všímáme si toho, že poprvé od roku 1989 dochází k tomu, že jsou dokonce zpochybňovány naše euroatlantické vazby. Česká republika -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám. Prosím, aby případné konzultace se členy vlády byly vedeny mimo tento sál. a prosím i ostatní, aby zaujali místa v lavicích a nechali paní poslankyni argumentovat v důstojné atmosféře. Děkuji.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Česká republika, je otřeseno její postavení nejenom ve strukturách NATO, jejímž jsme dlouholetým členem, ale také na půdě Evropské unie, a jak jsem řekla, vzhledem k těm kontroverzních výrokům na straně jedné, prezidenta republiky na straně druhé, je také rozpor uvnitř České republiky. A to bylo nebylo všechno. Dochází ještě k rozporům v samotném Ministerstvu zahraničních věcí, kdy si nutně všímáme izolovaných, zvláštních výroků pana náměstka Druláka, který sám vlastně zpochybňuje dosavadní politický kurz České republiky. K němu se ještě vrátím.

    Já bych vám chtěla postupně představit věci, které se odehrály, a proč si myslím, že o nich právě na parlamentní půdě máme mluvit.

    Samozřejmě, že všechno má svůj vývoj. Některé události už jsou staré dva měsíce, některé tři, některé dva týdny, ale parlament je kontrolním orgánem, který má za úkol z Ústavy kontrolovat vládu, a proto je potřeba, aby na parlamentní půdě tato debata byla slyšet.

    Chtěla bych zmínit tedy za prvé. Pokud jde o výroky prezidenta republiky, mohli bychom se vrátit až do počátku září, kdy těmi prvními na summitu NATO ve Walesu prezident republiky zpochybnil to, že na Ukrajině operují ruští vojáci. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale znovu prosím zejména poslance, kteří konzultují nahlas své postoje, aby tak nečinili, jak vpravo, tak vlevo. Dokonce vidím i člena vlády, který konzultuje, tak také prosím - mimo jednací sál.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Prezident republiky v onom rozhovoru pro ruskou televizi zpochybnil hospodářskou pomoc jak Evropské unie, tak Spojených států. A mně by zajímalo, jak i toto souzní s názorem předsedy vlády nebo ministra zahraničních věcí.

    O nesouladu mezi prezidentem a naší vládou svědčí také to, že 20. listopadu si pozvalo našeho velvyslance na Ukrajině Ivana Počucha ukrajinské ministerstvo zahraničí, kde mimo jiné sdělilo, že výroky prezidenta o Ukrajině a její suverenitě, kontrole jejích hranic a významu jsou toho typu, který nenavozuje normální zahraniční přátelské a solidní vztahy mezi našimi zeměmi. Hrad na to reagoval, že pravidelně konzultuje svou politiku s vládou, a i na to se chci zeptat pana předsedy vlády - zda tyto konzultace opravdu pravidelně probíhají, či neprobíhají, protože buďto si vymýšlí Hrad, když tvrdí, že je konzultuje pravidelně, a potom tedy koná tyto kroky na základě těchto konzultací, anebo Hrad lže, tedy prezidentská kancelář, jeho mluvčí i on sám lžou, a pravděpodobně proto, aby zastřeli své poslední mediální výstupy, které potřebují něčím prostě přebít... (Odmlka kvůli silnému hluku v sále a námitky poslankyně mimo mikrofon.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, ale takhle to opravdu nejde dál. Paní poslankyně, já si to s nimi vyřídím sám, nemusíte mě zastupovat.

    Důrazně vás žádám, abyste se usadili na svá místa, jinak budu nucen přerušit schůzi Sněmovny. Všichni víme, co máme na programu a jak by takové přerušení bylo interpretováno. Tak prosím nepokoušejte moji trpělivost a nechte paní poslankyni argumentovat. Děkuji.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já už toho moc na srdci nemám. Snažila jsem se být věcná a svou žádost o zařazení nového bodu podepřít spíše faktickými informacemi než svými nějakými vývody, protože to si myslím, že by patřilo až do té další části případné debaty, pokud by byla zařazena. Nicméně ještě zde musím zmínit události, které pan prezident Zeman zmínil při návštěvě v Kazachstánu 25. listopadu, kdy začal hovořit o tom, že Ukrajina má být neutrální, a mluvil také o finlandizaci, kterou považuje za optimální v této chvíli právě pro tuto část našeho světa.

    Já jsem přesvědčena o tom, že je zde zjevná disharmonie mezi výroky předsedy vlády a prezidenta republiky, nakonec předseda vlády z Ameriky posílá různé umravňující vzkazy jak prezidentovi, tak náměstkovi Drulákovi. Já absolutně nemůžu pochopit, že jeden úředník prostě může cvičit s politikou a dobrým jménem naší země způsobem, jakým to činí, a není okamžitě vyhozen.

    Takže toto jsou moje otázky, které jsem chtěla v rámci debaty vznést. Přeji si, nebo žádám Sněmovnu, aby bod, který by se jmenoval Zahraniční politika České republiky, byl zařazen jako druhý bod našeho dnešního jednání, a těm z vás, kteří poslouchali, děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a mám návrh zaznamenán. Pan předseda Kalousek a připraví se paní poslankyně Chalánková.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte, abych navrhl zařazení nového bodu na pořad této řádné schůze. K tomu zařazení mě vede jednak skutečnost, že společně s vládou se domníváme, že jednou ze základních priorit vlády České republiky je hladké a efektivní čerpání zdrojů ze strukturálních fondů Evropské unie, a jednak trochu má pozice pamětníka - omlouvám se za ni.

    Já si ale vzpomínám, že pro plánovací periodu 2007 až 2013 je konec roku 2014 srovnatelný s koncem roku 2007. 2007 až 2013 byla první celá perioda, které jsme se zúčastnili, a na konci roku 2007, tedy v prvním roce této plánovací periody, měla tehdejší vláda Mirka Topolánka odsouhlaseny a podepsány s Evropskou unií všechny operační programy s výjimkou jednoho jediného, což byla věda a výzkum, správce programu paní ministryně Kuchtová. A protože na konci toho roku 2007 tento operační program nedotáhla k vzájemnému odsouhlasení, byla nemilosrdně tehdejším premiérem odvolána z vlády za to, že na konci prvního roku této plánovací periody tento jeden program nebyl podepsán. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Budeme o tom hlasovat.

    Paní poslankyně Chalánková a připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Dovolte, abych se vrátila a požádala o zařazení bodu, který se bude týkat kauzy Denise a Davida Michalákových, českých dětí v Norsku.

    Jak si jistě všichni vzpomenete, celá tato Poslanecká sněmovna sem přinesla celou sérii interpelací v této věci, a to jak na premiéra České republiky, tak na jednotlivé ministry, kteří mají v této věci kompetence, ať se to týká pana ministra pro lidská práva, paní ministryně Válkové, paní ministryně Marksové-Tominové a pana ministra Zaorálka. Opakovaně jsem dostala spoustu odpovědí, jak není možné pro tyto děti a pro tuto matku nic učinit. Všechno jste slyšeli, protože všechny tyto interpelace byly podávány písemně a o všech se hovořilo na půdě této Poslanecké sněmovny. Těmto dětem skutečně nic nepomohlo, ani další aktivity, a případ se posouvá k neblahému konci.

    V září proběhla další schůzka, o které jsem vás již informovala, a to na půdě sociálně-právní ochrany dětí v Norsku, kdy bylo matce již vyhrožováno, že pokud nepřestane s aktivitami na půdě České republiky, tak jí budou děti odebrány do adopce. Termín této adopce se přibližuje, a pokud bude potvrzeno jednání 10. prosince, je možné i tento termín brát jako možné zahájení procesu předání dětí do adopce.

    Považuji tento případ za velmi naléhavý, a proto ještě jednou žádám i celou Poslaneckou sněmovnu, proč tento případ nosím a proč interpeluji jak pana premiéra, tak jednotlivé ministry. Tyto děti žijí trvale se svými rodiči, se svou matkou, momentálně jsou odebrány do pěstounské péče v Norsku. Jsou stále a nadále českými občany. Jak tyto děti, tak matka mají státní občanství České republiky s trvalým pobytem Hodonín. Přesto mám pocit z odpovědí na interpelace, že pokud by se tyto děti objevily nějakým způsobem na území České republiky, tak je Česká republika a české státní orgány s omluvou vrátí zpět do Norska. Upozorňovala jsem vás na to, že toto jsou čeští občané a jsou odebráni do norské pěstounské péče. Doufám, že slyšíte, co říkám. Norské soudy, pokud norský stát neuslyší a nebude si vědom silné intervence České republiky, tak jak to nastalo např. v případě indických dětí, kdy došlo k diplomatické intervenci a děti byly odevzdány rodičům a byly odeslány domů, tak si norský stát bude dál dělat, co uzná za vhodné. S našimi občany (Trvale silný hluk v sále!)

    Sdělím vám, z čeho vycházím. Vycházím z § 56 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, paní poslankyně. Opět hladina hluku převyšuje únosnou míru.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé, včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku, dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině.

    Během včerejška jsem navštívila v této věci Kancelář Úřadu mezinárodněprávní ochrany dětí, kde jsem se dozvěděla informace, které mě skutečně nepotěšily. Pan ředitel tohoto úřadu sdělil všem zúčastněným, kde byli zástupci jednotlivých ministerstev na úrovni úředníků, že Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí je český státní orgán, jehož kompetence končí na hranicích této země, a druhé státy nemusí jeho činnost akceptovat. Tomu skutečně nerozumím, k čemu potom takový úřad máme.

    Role státního občanství je zde neustále zpochybňována a z jednotlivých odpovědí na interpelace je jasné, že jednotliví ministři nekoordinují své kroky.

    Za systém, který v Norsku mají, zodpovídá určitě norský stát. Pokud se hájí tím, že rozhodování rodinných soudů v této věci je za zavřenými dveřmi a není žádná pravomoc a žádné informace možné získat, pak je to systém špatný. Je to systém neprůhledný a vedení norského státu si za něj zodpovídá. Ale já znovu opakuji, jedná se zde o české občany, kteří se obrátili o pomoc k českému státu. Matka, jak jsem vám opakovaně sdělila, byla všech podezření zbavena, nebylo vzneseno žádné obvinění k této matce. Matka smí vidět své děti pouze dvakrát za rok dvě hodiny, nesmí s nimi hovořit česky a nesmí projevit žádný cit, žádnou citovou vazbu k těmto dětem.

    Žádám českou vládu a žádám také vás, abyste mě podpořili, aby se této věci skutečně plně věnovala.

    Navrhuji zařazení tohoto bodu jako druhého bodu hned po prvním bodu této schůze.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní kolegyně, já se omlouvám, jakkoli to asi můžeme vyřešit hlasováním, ale druhý bod už navrhovala paní poslankyně Němcová, takže teoreticky... Tak po něm jako třetí bod. Dobře.

    Nyní se hlásí paní poslankyně Černochová. Ještě omlouvám paní poslankyni Kovářovou z dnešního jednání.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo, krásné odpoledne, dámy a pánové. Já bych se na vás, na kolegy a kolegyně, chtěla obrátit ve stejné věci jako paní poslankyně Chalánková, a to abychom zařadili na příští úterý jako bod číslo 1 pevně zařazený bod s názvem Informace předsedy vlády a příslušných ministrů ve věci odebrání dětí českých občanů norskými úřady. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím opět příslušné kolegy, aby konzultace nevedli za zády řečníka.

  • Poslankyně Jana Černochová: Aby se pan předseda vlády a příslušní ministři mohli připravit, aby získali potřebné informace, abychom skutečně nebyli pouze jakýmisi pasažéry, kteří sledují tento příběh, otřesný příběh, z jedoucího vlaku. Myslím si, že náš zákonodárný sbor má možnost přijmout nějaké usnesení, které by právě vedlo k tomu, co tady už zmiňovala paní kolegyně Chalánková.

    Novou skutečností je to, že 4. listopadu 2014 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku oznámil, že nepřijal stížnost české matky a shledal ji nepřípustnou, neboť matka se mohla už v dubnu znovu obrátit na norský soud a požádat o to, aby jí děti svěřil. Zatím to neudělala, a nevyčerpala tak prý všechny opravné prostředky, které má v Norsku. Pokud se informace o tom, že se Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku stížností skutečně zabýval a odmítl ji, zakládá se tato informace na pravdě, proto prosím, abychom dali i nějaký prostor panu premiérovi i ministrům. Padá tím poslední, byť teoretická překážka toho, aby Česká republika vzala Evu Michalákovou a její syny pod svou diplomatickou ochranu a oficiálně informovala vládu Norského království, že jejich dosud soukromý spor považuje za mezistátní spor mezi Českou republikou a Norskem ve smyslu mezinárodního práva veřejného. Nyní tedy je pouze na rozhodnutí České republiky, zda k tomuto výjimečnému a v dosavadních česko-norských vztazích bezprecedentnímu kroku přistoupí. Doposud to česká strana bohužel odmítala, ale teď už vlastně ty důvody, které nám říkal i pan ministr Zaorálek i jiní ministři, padly. Pokud se potvrdí informace, že Evropský soud pro lidská práva stížnost odmítl.

    Jak tady říkala správně i kolegyně Chalánková, obdobný krok učinila i Indie v podobném případu, který byl stejně otřesný, akorát trval necelý rok. Tady už se tento případ táhne čtyři roky! Sourozenci jsou od sebe odděleni, každý žije v jiné pěstounské rodině. Kdybyste chtěli těch informací víc, klidně mě můžete navštívit v poslanecké lavici, nebo paní kolegyni Chalánkovou, a můžeme vás skutečně do podrobností s tímto případem seznámit.

    Pokud nevíte, co je to diplomatická ochrana, tak je to terminus technicus, který znamená, že stát A - Česká republika - řekne, že spor jeho občana, to znamená paní Evy, Denise a Davida Michalákových, se státem B, to je s Norskem, považuje za svůj spor, vlastní, a tím z toho udělá mezistátní spor mezi Českou republikou a Norskem. Na začátku by zřejmě asi bylo namístě, aby se vydala patřičná diplomatická nóta, která bude požadovat umožnění okamžitého návratu dětí do vlasti.

    Víte, já se nechci dočkat toho, že se ten případ bude skutečně táhnout tak dlouho, než dětem bude 18 let. A bohužel někde i na mediálních sítích i podprahově, když jsem se bavila s některými právníky a advokáty, tak jsem došla k závěru - a ten dojem to nedělá jenom na mě -, že se Česká republika bojí, že by tímto sporem mohla přijít o tzv. norské peníze. A já si přece myslím, že jsme zákonodárci také od toho, abychom hájili práva našich občanů. Nemluvě o tom, že v jiných případech, v případě pana Bubeníka, v případě pana Pilipa i těch dvou fotografů v Řecku - pana Bubeníka jsme byli schopni vysápnout ze spárů Kuby, zpravodajce nebo fotografy, kteří spolupracovali s armádou, jsme byli schopni vytáhnout z Řecka, a tady nejsme schopni se postarat o vlastní občany? A nejsme schopni pomoci té rodině a nikdo není ochoten se tomuto případu skutečně věnovat tak, aby došlo, aby došlo...

    Já bych poprosila, pane premiére, když hovořím, tak za mnou tady (ve vládní lavici) nehalaste nic. Děkuju. Tak klaďte řečnické otázky na mikrofon, prosím, tohle není forma dialogu. Děkuji.

    Takže bych poprosila ctěné kolegyně a kolegy, aby se skutečně zamysleli nad tímto případem, požádali všechny ty, kteří sedí na pozicích, na kterých mohou s tímto něco udělat, aby s tím něco udělali. Na Ministerstvu zahraničních věcí mají bohužel v současné chvíli tendenci tvrdit, že paní Michaláková všechny opravné prostředky nevyčerpala. Podle nich je opravným prostředkem ona nová žaloba podle § 4 až 21, to je zákon o působnosti Barnevernu, kterou nyní připravuje nová norská advokátka paní Michalákové. Ale to, co tvrdí Ministerstvo zahraničních věcí, je nepravda, a to hned ze dvou důvodů. Paní Michaláková se nebude proti ničemu odvolávat. Ona zahajuje zcela nové řízení od nuly, na tom nejnižším správním stupni. Následovat pak budou opět všechna možná odvolání a dovolání. Je třeba si uvědomit, co je podstatou řízení podle § 2 až 21. Pokud by paní Michaláková na něco takového přistoupila, tak by musela podat prohlášení zhruba ve znění: Byla jsem příšerná ženská, manželka, hrozná matka svých dětí. Prošla jsem si terapií, navštěvuji pravidelně psychiatra. Děkuji vám, norský úřade, že jste mi mé děti odebrali. Ale teď vás prosím o to, abyste mě uznali za způsobilou vychovávat své děti a laskavě mi je vrátili! Asi pochopíme všichni, že tuto poníženou supliku paní Michaláková podávat nechce. Teoreticky by ji mohla podávat každých 12 měsíců, dokud dětem není 18 let. Dokonce existuje v České republice případ ženy, která takto žádala pětkrát. A tedy ergo podle logiky Ministerstva zahraničních věcí by nešla uplatnit diplomatická ochrana vlastně nikdy, protože tento typ opravného prostředku bude mít paní Michaláková k dispozici vlastně navždy.

    Ale o tom se prosím můžeme bavit v rámci diskuse, která by nemusela být dlouhá. Jenom prostě bychom měli mít informace ať už od pana premiéra, od příslušných ministrů.

    A to, jak tady za mnou pan premiér halekal o tom, že naše vláda před třemi lety mohla něco udělat - nemohla! Jak jsem tady řekla - a kdybyste si místo toho, že si s někým, pane premiére, povídáte, tak kdybyste mě poslouchal, tak byste zavnímal to, že jsem řekla, že 4. listopadu 2014 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku oznámil, že nepřijal stížnost české matky. Tím byl vyčerpán poslední prostředek, který vlastně bránil v tom, aby se to mohlo řešit diplomatickou cestou.

    Děkuji za pozornost a moc vás prosím o podporu návrhu. Zařadit tedy bod s názvem Informace předsedy vlády a příslušných ministrů ve věci odebrání dětí českých občanů norskými úřady na příští úterý, to je 9. 12., jako první bod. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, ano, ano. Nyní pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, pane předsedo, pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Moje žádost a návrhy nebudou tak třaskavé a náročné jako ty předchozí. Jsou to spíše návrhy organizační od volební komise.

    Za prvé poprosím o vyřazení bodu č. 104, změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, týká se to tedy volebních bodů. Vyřazení bodu 104 je z toho důvodu, že nebyl předložen žádný návrh naší komisi.

    A potom prosím o pevné zařazení následujícího bloku volebních bodů, a to dohromady do jednoho bloku. Je to bod 105 - vedoucí stálé delegace do Meziparlamentní unie, 106 - vedoucí stálé delegace do Středoevropské iniciativy, 107 - volba předsedy vyšetřovací komise k D47, bod 108 - volba členů rady Státního fondu kultury, a bod 109 - volba členů dozorčí rady Vinařského fondu. A dovolím si požádat o pevné zařazení těchto bodů. Ještě jednou zopakuji: 105, 106, 107, 108 a 109 na zítřek, tedy na středu 3. prosince, jako poslední bod před obědovou pauzou. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, to by znamenalo velký optimismus na vaší straně, protože zítra je druhé čtení státního rozpočtu a obávám se, že ho před polednem neskončíme. Takže buď se budete muset dohodnout s panem ministrem financí, že bod o státním rozpočtu bude přerušen a pevně tam na 12.30 můžeme dát volební body, což lze za předpokladu, že s tím bude souhlasit pan ministr financí, anebo byste musel přijít s nějakým jiným návrhem. (Poslanec Kolovratník se radí mimo mikrofon s ministrem financí.) Já vím, že s tím musí souhlasit Sněmovna, ale v rámci dobrých vztahů v hnutí ANO by asi bylo fajn, aby s tím souhlasil i ministr financí.

    Tak k čemu jste dospěli?

  • Poslanec Martin Kolovratník: Diskutovali jsme o tom na klubu, myslím, že jsme schopni dosáhnout kompromisu, pokud ty volební body zařadíme ve 13 hodin, tak jsme schopni tu volbu zrealizovat i ty výsledky sečíst a představit je potom během odpolední části.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tam se obávám, že je svolán organizační výbor, takže to taky nepůjde. Nechcete to udělat ve čtvrtek? Já si myslím, že by bylo rozumnější to udělat ve čtvrtek ve 12.30.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Optickou kontrolou vidím pokyvování mezi všemi poslaneckými kluby, tak souhlasím, nemám s tím problém. Aspoň nenaboříme jednání o státním rozpočtu. Navrhuji tedy stejný formát, ale ve čtvrtek 4. 12. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobře, rozumím. Znamenám si.

    Poslední přihlášený v této fázi je pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Děkuji za slovo. Já bych tu nejprve řekl pár vět a potom zkusím naformulovat název bodu, protože v této chvíli nemáme ministra dopravy.

    Před chvílí jsem na serverech četl, že náš národní dopravce České dráhy dělá, co může. Já si to skutečně nemyslím. Nejde o to, že nemohou být vypravovány vlaky. To je jasné, to je věc, kterou neovlivní ani České dráhy ani Správa železniční dopravní cesty. Ale co České dráhy ovlivnit mohou, je, jak se starají o klienty, kteří uvízli v pasti. Absolutně...

    Já jsem z Moravskoslezského kraje a polovinu včerejší noci jsem strávil telefonáty s lidmi, kteří buď cestovali do Prahy, nebo z Prahy. V okamžiku, kdy už bylo jasné, že neprojíždějí vlaky minimálně z Olomouce do Ostravy, České dráhy vypravovaly další a další rychlíky, aby ty rychlíky zastavily, v poli a nechaly lidi bez pomoci, bez občerstvení, bez tepla. Dokonce poskytovaly špatné informace. V době mobilů! České dráhy fungovaly jako před čtyřiceti lety, kdy vypadne jedna pevná linka. Například: Přestupte si z pendolina, teď pojede osobní vlak do Kolína a z Kolína pojede vlak zpátky do Prahy. Mnozí tak udělali, přijeli do Kolína a v Kolíně jim řekli: Ne, to vám nemohl nikdo říct v Českých dráhách, žádný vlak do Prahy nepojede. Pak přijel třeba RailJet, aspoň byl vyhřátý, plný cizinců. Zůstal stát v Kolíně, po několika minutách cestující z toho vlaku vyhnali, že prý tam bude špatný vzduch. Do studené haly, kde mnohé matky opravdu vlastním tělem zahřívaly malé děti. Bez možnosti občerstvení a podobně.

    Já si myslím, že je potřeba, abychom dostali informaci třeba příští úterý. Zřejmě to bude na pana předsedu vlády, protože nevím, jestli můžeme požádat ministra dopravy. Vím, že má být jmenován ve čtvrtek.

    Chci, abychom jasně odlišili to, že nemohly jezdit vlaky, a to, jak se České dráhy chovají ke klientům. Nebudu mluvit o privátních společnostech. To je jejich zodpovědnost. Nemám ani zprávy. Já mám zprávy od svých spoluobčanů ze svého kraje, jak to fungovalo v Českých dráhách. A byly to stovky či tisíce lidí, které trávily dnešní noc v nedůstojných podmínkách.

    Dnešní oznámení, která považuju za naprosto samozřejmá, že někdo vrátí jízdné, a je to ještě jako oslavná zpráva - ale my jsme se o ty lidi nepostarali! To já považuju za velkou chybu. Nemáme sice ministra dopravy, ale máme řídicí výbor Českých drah, který to samozřejmě může řešit jak s managementem, tak s dozorčí radou.

    Myslím si, že bychom měli dostat zprávu o tom, zda se České dráhy zachovaly správně a zda se o své klienty postaraly, nebo ne. Podle mých informací, a říkám, jsem z toho kraje, kde byl hlavní tah zastaven, se o ty klienty postaraly špatně. Mnozí nocovali ve vlacích, což bylo ještě lepší než ti, kteří museli nocovat ve studených nevytopených nádražních halách.

    Navrhuji, aby nám pan předseda vlády, pokud tím pověří jiného člena vlády, nemám žádný problém, pokud ten bod zařadíme, příští týden v úterý třeba jako třetí bod, podal informaci o fungování státních organizací v době kalamity - ať České dráhy, či SŽDC.

    A jenom tak na okraj. Jsou věci, kterým laik úplně nerozumí, takže možná bychom si mohli nechat vysvětlit zprávu, která ode dneška visí na serverech, že v Ruzyni všechno funguje, všechno běží, a jediný, kdo měl problém, je v Kbelích vojenský speciál. Jediné letadlo, které nebylo schopno odletět či fungovat v České republice, je vojenský speciál, všechno ostatní v civilním sektoru prostě funguje bez problémů. Já tomu skutečně nerozumím. Takže bych poprosil k té informaci o tom, jak fungovaly České dráhy, a zejména České dráhy, protože říkám, to, že se nemohlo jezdit, to každý pochopí, tak i tu informaci, proč jediné letadlo, které mělo problém s odletem, je vojenský speciál.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. (Nehlásí.) Pokud tomu tak není, přivolám kolegy z předsálí a budeme se vypořádávat s jednotlivými návrhy. O návrzích pana poslance Beznosky hlasovat nemusíme, ty jsou staženy.

    Z grémia je tady nový bod komise pro práci Sněmovny, stažení bodů 18 a 103, plus vyřazení bodů 12, 97 a 19. Zeptám se, zda můžeme hlasovat najednou. (Nesouhlas z pléna.) Postupně? Dobrá.

    První bod, který navrhuje grémium, je zařadit nový bod, což je Návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny, dokument 1676, a to do bloku Zprávy, návrhy a další jako první bod.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 2, je v něm přihlášeno 168, pro 153, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Druhý bod - vyhovět žádosti primátorky hlavního města Prahy a vyřadit body 18 a 103.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 3, přihlášeno je 168, pro 153, proti 2. Tento návrh byl přijat.

    Další návrh - jsou to dva body, ale je to logická souvislost, body 12 a 97, což je druhé a třetí čtení stejného návrhu zákona, tedy školského zákona.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 4, přihlášeno 168, pro 159, proti 1. Návrh byl přijat.

    Vyřazení bodu 19, tisk 309, první čtení návrhu zákona o podpoře regionálního rozvoje.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    (Hlasování má číslo 5.) Přihlášeno je 169, pro 163, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Toť návrhy z grémia a nyní jednotlivé návrhy tak, jak byly přednášeny z pléna.

    Paní poslankyně Němcová - zařadit nový bod jako druhý bod dnešního jednání, název by byl Zahraniční politika České republiky.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 6, přihlášeno je 170, pro 48, proti 78. Tento návrh nebyl přijat. ***

  • Poslankyně Jana Černochová: Já moc děkuji za to, že poslanci a poslankyně podpořili návrh paní kolegyně. Je identický, takže stahuji svůj návrh.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji.

    Pan poslanec Kolovratník, nejprve vyřadit bod 104, což jsou změny v orgánech Sněmovny.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 9, přihlášeno je 170, pro 152, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Potom ještě pan poslanec Kolovratník žádá, abychom na tento čtvrtek na 12.30 pevně zařadili body 105, 106, 107, 108 a 109, tzn. tento čtvrtek 12.30 pevně tyto body.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 10, přihlášeno je 171, pro 166, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    A poslední bod je bod pana předsedy Stanjury: Informace předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády o fungování státních organizací České dráhy a Správa železniční dopravní cesty v době ledové kalamity. Je s tím takto souhlas? (Poslanec Stanjura souhlasí.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 11, přihlášeno 171, pro 96, proti 43. Návrh byl přijat.

    Já se zeptám ještě pana předsedy Stanjury, kam vlastně navrhoval ten bod zařadit, protože to jsem měl asi říci.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem navrhoval příští týden v úterý odpoledne po těch bodech, pokud budou prohlasovány, takže po bodu paní poslankyně Chalánkové, tzn. v tomto případě jako druhý bod v úterý příští týden.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. (Hluk v sále.) Bylo to jako druhý bod. Můžeme vzít za prokázané, že jsme o tom hlasovali? Není proti tomu námitek? (Nikdo se nehlásí.) Takže tak, jak to bylo navrženo na mikrofon, jako druhý bod v úterý, pevně zařazeno. Nikdo nežádá další hlasování. (Nežádá.) Děkuji. Tím jsme se vypořádali s pozměňujícími návrhy.

    A ještě nám zbývá hlasovat o programu schůze jako celku. Takže já se ptám, kdo souhlasí, aby byl schválen celý návrh 23. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 12, přihlášeno je 172, pro 167, proti 2. Tento návrh byl přijat a pořad schůze schválen.

    Přistoupíme tedy k prvnímu bodu schůze, kterým je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede paní ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Paní ministryně, prosím máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci. Já vám předkládám tento návrh zákona do druhého čtení. Myslím si, že s detaily už jsme všichni byli seznámeni ve čtení prvním, takže já tímto končím svoji úvodní řeč. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru, ústavněprávnímu výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru pro sociální politiku. Usnesení rozpočtového výboru a výboru pro sociální politiku byla doručena jako tisky 277/1 a 2. Ústavně právní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj usnesení dosud nedoručily.

    Prosím zpravodaje rozpočtového výboru, kterým je pan poslanec František Laudát, aby se ujal slova.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Tady existovala dohoda všech předsedů politických klubů. Takže pan předseda rozpočtového výboru Václav Votava si osvojil návrh vzešlý z této dohody, a co jste obdrželi, tak jak jste avizoval, pane předsedo, je usnesení rozpočtového výboru. Všem je vám to známo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pověřeného zástupce ústavněprávního výboru, zda chce vystoupit. Není tomu tak. Zástupce výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj? Pan poslanec Petrů. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj vzhledem k turbulencím, které kolem tohoto zákona probíhaly, tento zákon neprojednal. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A prosím pana poslance Beznosku, který je zpravodajem výboru pro sociální politiku, aby rovněž vystoupil a seznámil nás s jednáním výboru.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Hezké odpoledne, pane předsedo, dámy a pánové. Výbor pro sociální politiku podpořil komplexní pozměňovací návrh, který přijal výbor rozpočtový, tzn. ten návrh, který byl předmětem té široké sněmovní shody. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Tím jsme vyčerpali úvodní slova a otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednu přihlášku, a to přihlášku pana poslance Marka Bendy, kterému rovnou udělím slovo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já vím, že se nikomu k platům poslanců a vůbec vládních činitelů mluvit nechce, a já nebudu příliš dlouho mluvit o jejich výši a o tom, o kolik měly nebo neměly být zvýšeny, protože myslím, že to všichni víte a znáte. Můžeme se samozřejmě na věc dívat optikou toho, že si platy o 11, 3, 7, 14 % zvyšujeme nebo že si je o 14, 11, 28 % snižujeme, protože všichni víme, jaká měla být výše platů v příštím roce. Můžeme se bavit také o tom, jestli opravdu je od nás rozumné a správné se odvázat od systému, který byl někdy na začátku vládou tehdy Vladimíra Špidly nastaven, že je vázán na průměrný plat ve veřejné sféře. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď se ptám pana poslance Plíška, zda je to faktická poznámka, nebo řádná přihláška. Faktická. Fakticky byl první pan poslanec Plíšek, potom pan vicepremiér Babiš a pak je tady ještě faktická poznámka pana poslance Šarapatky. V tomto pořadí faktické poznámky.

  • Poslanec Martin Plíšek: Děkuji. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vzal jsem si faktickou, protože budu velmi stručný. Myslím si, že to absurdní divadlo, které nám tady vládní koalice v poslední době předvádí ohledně tohoto zákona, vede TOP 09 k jasným závěrům se tohoto trapného divadla nezúčastňovat. Nicméně bych zde chtěl pro historii připomenout, že to byla pravicová vláda za ministra financí Miroslava Kalouska, která snížila a zmrazila platy poslanců a senátorů a také nechala zdanit jejich náhrady. Měla k tomu v té době hospodářské recese své důvody, měla k tomu většinovou vůli a odvahu a tehdy nepotřebovala dělat nějaké dohody s opozicí, zkrátka si to dokázala v minulém volebním období prohlasovat na půdě Poslanecké sněmovny.

    Sobotkova vláda s ministrem financí Andrejem Babišem nebyla za celý tento rok schopna vyřešit tento problém koncepčně pro nadcházející roky. Jak už tady bylo zmíněno, souhlasili vládní poslanci, vládní předsedové klubů, s dohodou napříč politickým spektrem, aby potom na nátlak premiéra od této dohody sociální demokracie vycouvala a následně tedy hnutí ANO a přidala se ještě KDU-ČSL se zajímavým nápadem. To znamená, že tato vláda nemá vůli ani odvahu tento problém řešit a předkládá nám jenom handrkování a trapné divadlo, kterého jsme byli v poslední době svědkem. Takže k tomu není potřeba nic dalšího dodávat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má faktickou poznámku pan vicepremiér a připraví se pan poslanec Šarapatka. (V sále je neklid.)

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, k vystoupení pana poslance Bendy. Bohužel musím souhlasit s jeho první částí vystoupení. Je to fraška. Proto jsem reagoval tak, jak jsem reagoval. Média to samozřejmě zase vytrhla z kontextu. Já jsem řekl, že ministři by neměli být poslanci. Jsem tady stále obviňován ze střetu zájmů, ale tady je flagrantní střet zájmů. Neznám zaměstnance firmy, který by si sobě rozhodoval o platu. Já jsem to komentoval, že vlastně my tady máme sami sobě rozhodovat o platech. Nebylo to samozřejmě myšleno vážně. Byla tady nějaká dohoda, byla porušena. Je to fraška, a proto jsem se k tomu vyjadřoval tak, jak jsem se vyjádřil, že ministr by neměl být poslanec a možná by měl rozhodovat o platech poslanců podle rychlosti schvalování zákonů, protože potřebujeme zákony schvalovat, abychom se pohnuli dál - rozpočty, EIA a tak dále, to, co tady někdo v minulosti zapomněl schválit. Samozřejmě to byla jenom sarkastická poznámka vytrhnutá z kontextu našimi médii. Nebylo to myšleno vážně. (Veselost v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktickou poznámku má pan poslanec Šarapatka. Po něm s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se připojím k hodnocení, že to je opravdu maškaráda. Podle toho, co jsme slyšeli v médiích, se jedná zhruba o platy tří set lidí a v celkovém objemu to má být asi 78 milionů. Přitom soudců jsou tři tisíce. A dále v médiích zaznělo, že se v budoucnosti počítá, že naše platy mají být fixovány na platy soudců, například 0,8. A já se ptám proč? My máme menší vzdělání? Méně pracujeme? Nebo naše práce má menší důležitost? Vždyť my rozhodujeme o deseti milionech obyvatel této republiky. Někteří z nás mají dvě nebo více vysokých škol a studovali jsme mnoho let, abychom toto vzdělání získali. Mnozí z nás pracují dvanáct nebo více hodin nejenom tady ve Sněmovně, ale ve výborech, v regionech a tak dále. Takže si myslím, že bychom měli mít platy na vysoké, odpovídající úrovni. Ale pro to, abychom je mohli mít, to tady nesmíme ve Sněmovně spát. To se nesmíme hádat a vykřikovat jeden na druhého sprostá slova. To nesmíme chodit na mikrofon a mluvit tady půl hodiny, aniž bychom řekli jedinou seriózní myšlenku.

    Já si myslím, že bychom měli mít vysoké platy, které by současně přinesly odpovídající vážnost postu poslance. Nedávno jsem byl v britském parlamentu. Poslanec na postu šéfa výboru si volá k odpovědnosti ministra vlády. A to u nás určitě není. Takže já bych chtěl, abychom měli odpovídající platy (upozornění na čas) a abychom si je tady odpracovali. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktickou má pan ministr Jurečka. Připraví se pan předseda Stanjura.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne, pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych jenom stručně zareagovat, protože tady byla zmíněna KDU-ČSL. (V sále je veliký neklid!)

    My jsme v situaci, kdy evidentně se nám nějaká představa, že bychom se tady mohli racionálně dohodnout, dnes ráno na předsednictvu KDU-ČSL navrhli, ať to zmrazení zůstane ještě jeden rok, ať zde vznikne pracovní skupina zástupců vlády, Poslanecké sněmovny, Senátu, samosprávy, Svazu měst a obcí, ať jsou tam zástupci, zástupci i opozice -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, abyste zachovali klid! ***

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: - a ať se najde seriózní systém, který dokážeme představit veřejnosti, aby veřejnost věděla, že platy, které pobíráme, jsou adekvátní zodpovědnosti lidí, kteří jsou v legislativním procesu, kteří jsou na komunální úrovni, a abychom ten systém dokázali dlouhodobě nastavit. O to nám šlo v této situaci. Proto ten návrh dnes na předsednictvu KDU-ČSL zazněl. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dovolte pár reakcí na své předřečníky. Jestli pan ministr Babiš říká, že by bylo fajn, aby ministři nebyli poslanci, tak je to jednoduché: stačí, když se vzdá mandátu, a může jít příkladem všem ostatním poslancům i ministrům. (Pobavení a potlesk zprava.) To není nic složitého, kvůli tomu nemusíme měnit zákon.

    Nezná firmu, kde by si zaměstnanci určovali platy. Já také ne. To jsme ve shodě. Ale my nejsme firma! Nebo čí jsme firma? A jen tak mimochodem, moc soudní si už roky určuje své platy, takže nejsme zdaleka jediní. My jim je sice jakoby určíme, ale oni si pak sami vysoudí, že to tak být nesmí. Takže neříkejme, že jsme jediní. Nejsme jediní! A návrh, že by vláda, která se zodpovídá Sněmovně, milostivě určovala platy podle toho, jak budeme jednat rychle, tak ono by se to dalo ještě vylepšit: Kdo bude pro vládní návrh, dostane peníze, a kdo bude proti vládnímu návrhu, ten je prostě nedostane! (Potlesk zejména ODS, TOP 09, Úsvitu a části ČSSD.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Chci upozornit všechny, kteří na mě tady syčí a gestikulují, že je mám na seznamu, ale seznam faktických poznámek je dlouhý. Nyní pan poslanec Blažek, po něm pan poslanec Kučera a potom se dostane na pana poslance Jandáka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji. Já také bych reagoval na pana ministra Babiše, ale trošku z jiného úhlu. Dneska jsem viděl tiskovou konferenci a viděl jsem jich více v poslední době - a pane ministře, vám by se mělo říkat "mělo by se". Vy si pletete dvě věci. Vy jste na jedné straně politický agitátor, což je v pořádku, kandidujete, ale vy jste i ministr téhle vlády. Tisková konference: mělo by se, aby klouzavé mandáty byly, jak se tomu říká, mělo by se, aby některé věci fungovaly jinak. Vy jste rok členem této vlády. Já s vámi souhlasím, že za těch 25 let se ukázalo, že možná některé věci, které zavedl tehdejší ústavodárce, fungují možná jinak, než se tehdy myslelo, ale vy máte přijít s návrhem novely Ústavy. To je vážná věc a možná správná, aby byly klouzavé mandáty, bavme se o tom. Ale tisková konference, kde člen vlády říká: mělo by se... Kdo by to měl udělat? No přece vy! Vaše vláda má přijít s tímto návrhem, a ne udělat lidovou tiskovku mělo by se a spoléhat na to, že lidé si ještě pořád nezvykli, že jste ve vládě, protože to mělo by se je vlastně zase na tu Sněmovnu, že by to možná měla udělat - ale s tím musíte přijít vy! Máte k tomu klíčová ministerstva, jako je Ministerstvo spravedlnosti. Můžeme se bavit o spoustě věcí, které dnes možná nefungují, jak by fungovat měly, a možná je čas i na nějakou závažnou změnu Ústavy, ale vy jste mělo by se! Vy to musíte udělat! To za prvé.

    A za druhé bych ještě rád řekl jednu věc. Když pan kolega Šarapatka říkal o nějaké vážnosti poslanců. Prosím vás, tady se dohodly nějaké kluby a jeden stranický sekretariát tu dohodu zvrátil a uvidíte při hlasování, že ji zvrátil úspěšně. Takže jaký - jak vy jste to říkal? - dobrý zvuk téhle Sněmovny může být? Vždyť ona v podstatě nemusí být! Stačí, aby se zasedlo v Lidovém domě, a ať je to rozhodnutí bohulibé, nebo ne, ale v podstatě stranický sekretariát, přesně jak je to psáno, jak by to nemělo být, rozhodl o tom, jak tahle Sněmovna bude hlasovat. A jeden jediný stačí. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Jakou větší dehonestaci Sněmovny ještě chcete? (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Jandák.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já se nebudu vyjadřovat k platům jako takovým. Chtěl bych trochu jenom zareagovat na slova ministra Babiše a na to, co tady už téměř rok poslouchám o tom, kdo je čí zaměstnanec, či není zaměstnanec. Je evidentní, že pan ministr Babiš nepochopil, co to je parlamentní demokracie, jak funguje náš ústavní systém, a já bych mu to možná zkusil trochu přirovnat k tomu firemnímu, kterému pravděpodobně pan ministr Babiš rozumí více.

    Pane ministře Babiši, my jsme tady představenstvo jako Sněmovna v tom firemním pojetí a vy jste ředitel finanční. To znamená, pokud někdo někomu má určovat, co má dělat a nemá dělat, tak to určuje představenstvo finančnímu řediteli, nikoliv naopak. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Janák, po něm pan předseda Kováčik. Zatím stále faktické poznámky.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, teď něco pro novináře. Nebojte se, nebudu tlačit, aby se zvyšoval plat. Já jsem dokonce včera navrhl, abychom měli nulové navýšení. Ale o tom jsem nechtěl mluvit.

    Já myslím, že tady mluvíme trošku mimo. My bychom se měli zamyslet, dámy a pánové, dvě stě mužů a žen, které si lid zvolil, za co jsme trestáni a proč zrovna my jsme trestáni. A to mi ještě nikdo neodpověděl! A to prý žijeme v demokracii. Za co jsme trestáni? Proč jsme trestáni? Ať mně někdo na tohle odpoví a možná od toho momentu může začít nějaká diskuse. Ale dokud nevím, za co jsem ten trest dostal, tak nemohu diskutovat. Děkuji vám. (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedo, paní a pánové, přeji vám hezký dobrý den. Dovolím si velmi krátký bonmot. V případě, že budeme odměňováni podle toho, jak rychle budeme schvalovat zákony, tak zákony se dají dělat buď rychle, nebo dobře. A vrátím míček zpátky. Poslanci budou odměňováni podle toho, jak rychle schvalují zákony, a ministři potom by měli mít stanoven plat od Poslanecké sněmovny za to, jak se zúčastní na interpelacích. Ale to jsou věci, které jsou naprosto mimo, že?

    Přečtu vám usnesení z 38. schůze Sněmovny ze dne 26. listopadu 2004. Tato Sněmovna přijala usnesení poměrně velkou většinou a to usnesení zní: Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby zpracovala novely zákonů o platech a odměnách státních zaměstnanců, ústavních činitelů, soudců, státních zástupců, vedoucích ústředních orgánů, zastupitelů obecních a krajských zastupitelstev a vedoucích jimi zřízených organizací, včetně systému valorizace, a předložila Poslanecké sněmovně do 30. června 2005. To usnesení zatím nikdo nezrušil a žádná vláda, která od roku 2004 tady fungovala, toto usnesení nesplnila. Kdyby kterákoliv z těchto vlád k tomu takovýmto způsobem přistoupila, nemuseli jsme se tady zúčastnit žádného trapného divadla, všechno běželo, jak běžet má, a nebyli bychom tady pro srandu králíkům.

    Já jenom říkám, že v případě, že ten zákon dopadne tak, jak jsme si mysleli, to znamená jako vždycky, tak poslanecký klub KSČM je připraven obdobný návrh usnesení přinést, kterým by zmocnil, v uvozovkách, Sněmovna zmocnila vládu, aby tento krok učinila alespoň teď, včetně toho automatu, čili překládám valorizací, tak, abychom tady nemuseli každou chvíli, každý rok nebo každé období podléhat tomuto trapnému divadlu. (Předsedající: Čas, pane kolego!) Ale hlavně, my se tady staráme o sebe, zatímco se máme starat o občany, a teď zrovna ten dojem z toho nemám! Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Novotného. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Novotný: Paní předsedající, dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já jsem chtěl trošku ironicky doplnit ten pozoruhodný návrh pana ministra zemědělství na vytvoření oné široké komise nejrůznějších profesních organizací, svazů ještě o zastoupení zástupců odborové organizace, nejlépe předsedy Českomoravské komory pana Středuly, jestli by se mohl také k té otázce při platech odborářských vůdců, které občas byly i medializovány, vyjádřit.

    Ale nejde mi hlavně o tohle téma. Vize, která tady byla řečena a která občas vzbudila ironický úsměv, je v podstatě takovou skrytou tendencí, kdy Poslanecká sněmovna se zbavuje své základní autonomní funkce v ústavním systému a má být nahrazována nejrůznějšími korporátními organizacemi, kde budou zastoupeni ti moudří z profesních svazů a budou rozhodovat o podstatných věcech v této zemi. To, že tento pohled na svět občas zastával předseda hnutí ANO, mě nepřekvapuje, ale že se k němu hlásí už i KDU-ČSL, to mě překvapuje hodně.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Komárka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Já nebudu mluvit vůbec k platům, jenom odpovím drahému kolegovi Jandákovi na jeho otázku, za co jsme trestáni.

    Je to skutečně jako ve škole, kdy třída vcelku slušných holek a kluků je trestána za ty grázly. Čili milý kolego Jandáku, jsme trestáni za našeho bývalého kolegu, který byl přichycen s krabicí s podivným vínem, za našeho dalšího bývalého kolegu, který se skutečným vínem opil tak, až spadl ze schodů. Za našeho bývalého kolegu, shodou okolností také premiéra vlády této země, který si koupil byt za peníze, které nedokázal vysvětlit. Pak se schovával za záda podivného strýčka Vika a nechal si sníst směnku od jednoho pravicového politika. Jsme trestáni za jiného našeho bývalého kolegu, shodou okolností taktéž premiéra této země, protože mandát není klouzavý, který si za státní peníze živil na svém úřadě milenku a sledoval vlastní manželku pomocí této milenky. Mohl bych pokračovat. Těch příkladů zdaleka není většina. Možná to není ani desetina, jsou to ale bohužel příklady tak křiklavé, že jsme za ně od lidí trestáni - obávám se, že bohužel právem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jsme dneska slyšeli už mnoho vystoupení, jak jsme to nepřipravili, neprojednali a jak je třeba najít systém lepší, uděláme komisi, nejlépe aby v čele této široké komise byl Bohuslav Sobotka, to je ten pravý.

    Ale bylo to přece úplně jinak. Uzavřeli jsme dohodu uvnitř Poslanecké sněmovny, všech sedm poslaneckých klubů, s vědomím premiéra. Ta dohoda měla dvě části - procedurální, kde uhnula opozice, nevyužila svých práv, a obsahovou, kde jsme se shodli. Neříkám, že někdo někomu uhnul. My jsme svoji část splnili, premiér a předseda klubu socdem nás podvedli, protože svoji část dohody plnit nechtějí. A já normálně kritizuji vládní koalici, ale vždycky mi vadí - když něco ta Sněmovna schválila, já jsem byl třeba proti, nebo Sněmovna nepodpořila, já jsem byl pro, tak nebudu říkat, že za to může vládní koalice. Za to může člověk, který tady dneska, teď, nesedí. Já vím, že je omluven. Předseda vlády, který o té dohodě věděl, než se uzavřela. Pak si to z nějakých důvodů rozmyslel, pak měl plno řečí, mediálních výstupů! Teď tu není.

    Návrh pana kolegy Votavy chystalo Ministerstvo práce a sociálních věcí - logicky, když byla dohoda, proč by nám to úředníci nenapsali, ať je to správně. Paní ministryně radši neřekne nic, protože co bychom k tomu bodu říkali? Nejlépe mlčet, rychle odhlasovat a jít pryč!

    A pak opravdu jako novinka v Poslanecké sněmovně, to jsem ještě nezažil, jsem tady teď čtyři roky na rozdíl od mnoha služebně starších kolegů - výbor, který měl projednat nějaký návrh zákona, to kvůli turbulenci neprojednal! No to jsem ještě nezažil teda! Kdo rozhodl, že je turbulence? Politická, letecká - já nevím. Ale kvůli turbulencím výbor, který to měl projednat, to prostě neprojednal. (Smích v sále.) Já bych chtěl být taky v takovém výboru, že bychom prohlásili, že jsou turbulence, zrušili bychom zasedání. Nemuseli bychom zkoušet České dráhy, jestli jezdí do Prahy, z Prahy do Moravskoslezského kraje, či naopak. (Upozornění na časový limit.)

    Opravdu, pane předsedo, nebo paní místopředsedkyně, já bych chtěl, aby vedení Sněmovny se zeptalo příslušného výboru a funkcionářů toho výboru, kdo určil, že byla turbulence, a co je to za novinku v jednacím řádu.

    Děkuji. (Silný potlesk napravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Další s faktickou nebo s řádnou přihláškou? S faktickou pan poslanec Petrů. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Petrů: Paní místopředsedkyně, rád bych odpověděl kolegovi Stanjurovi. Prosím vás, v prvé řadě do výboru pro veřejnou správu nenavrhl nikdo, ani organizační výbor, ani žádný člen organizačního výboru. Já bych rád požádal všechny kolegy, aby příště nepřidělovali do žádného výboru věci, o kterých si členové nerozhodli, že je budou mít, anebo organizační výbor. V prvé řadě, nebylo to nikdy zvykem, tak bych rád byl, aby to taky tak bylo i nadále. Ale hlavně bylo to v době, když jsme to měli projednávat, kdy byly různé varianty. Bylo předloženo 1 %, byla dohoda o 3,5 %, byla dohoda úplně jiná. My jsme v podstatě neměli před sebou nějaký relevantní závěr, který bychom mohli projednávat. Takže z toho důvodu výbor pro veřejnou správu se tímto nezabýval. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. S další faktickou pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za vysvětlení, už jsem to pochopil. Členové výboru za sociální demokracii ještě neměli usnesení svého předsednictva. Chudáci by museli rozhodovat mezi několika variantami, tak to radši neprojednávali. Co kdyby se spletli a rozhodli jinak, než chce předsednictvo. Děkuji za vysvětlení. (Potlesk.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím.

    Zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Hamáčka, pana poslance Miholu a paní navrhovatelku, pana poslance Okamuru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, chtěl bych se v podrobné rozpravě přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému evidován pod číslem 1723. Je to můj pokus situaci řešit systémově a jednou provždy a tak, aby ono navýšení nepřekročilo pro příští rok 3,5 %. Prosím, abyste si tento dokument prostudovali, abyste se k němu vrátili na jednání svých poslaneckých klubů. Myslím si, že to je rozumný kompromisní návrh, který tu situaci vyřeší jednou provždy.

    Nemám radost z té situaci, ale role předsedy Sněmovny není jenom o věcech veselých. Je to i o tom, že v případech, že hrozí něco, co by Poslaneckou sněmovnu poškodilo - a já jsem přesvědčen, že současná situace samozřejmě nepřidala na důstojnosti tohoto zákonodárného sboru, a nechci se bavit o tom, kdo za to může. Chci se podívat do budoucna, a proto navrhuji řešení, které dle mého názoru je hájitelné, je systémové a je jednou provždy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Miholu a prosím, aby se připravila paní ministryně Marksová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dovoluji si načíst pozměňovací návrh, který je veden v systému pod číslem 1722. Jen ve stručnosti - budu rád, když mu budete věnovat pozornost a pozorně si ho prostudujete - jen v krátkosti bych ho charakterizoval, že je v něm navrženo, aby platová základna poslaneckých platů byla pro rok 2015 zachována v úrovni stanovené od 1. ledna 2011.

    A ještě si dovoluji načíst - to v systému není - doprovodné usnesení číslo 87, a to že Poslanecká sněmovna ukládá vládě České republiky vytvořit pracovní skupinu složenou ze zástupců tripartity, poslaneckých a senátorských klubů (vzrušená reakce z lavic napravo), Asociace krajů a Svazu měst a obcí pro vytvoření návrhu pravidel pro odměňování ústavních činitelů a představitelů regionální a municipální správy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kováčika, poté se připraví řádně přihlášený pan poslanec Okamura a poté pan poslanec Kalousek. Pardon, ještě paní ministryně.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom bych chtěl poprosit prostřednictvím paní předsedající pana kolegu Miholu, jestli by nezvážil v tom návrhu usnesení, který je velmi podobný tomu, který jsem tady citoval ve své předcházející řeči, a který, jak mi vyčinili kolegyně a kolegové, jsem ne dosti silně oznámil, že je z pera Komunistické strany Čech a Moravy, jestli by pan kolega nezvážil přece jenom tu formulaci trošku změnit. Poslanecká sněmovna nemůže ukládat vládě České republiky, může požádat vládu České republiky. A ta formulace by tam tedy měla být - Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní ministryni Marksovou-Tominovou, poté pan poslanec Okamura a poté pan poslanec Kalousek.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážená paní předsedající, poslankyně a poslanci, já bych chtěla požádat o zkrácení lhůty mezi doručením pozměňovacích návrhů a zahájením třetího čtení ze 72 hodin na 48 hodin. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1715 a dovolte mi pár slov.

    Poslanecký klub hnutí Úsvit přímé demokracie navrhuje nulové navýšení mzdy poslanců, tedy zamrazení, a to až do 31. 12. 2018. Zároveň vyzýváme vládu, aby po těchto nedůstojných tahanicích a poté, co se tady vládní strany neustále hádají a nemohly se ani dodnes dohodnout na jednotném návrhu, tak aby neprodleně předložily nový zákon o platu ústavních činitelů, který bude mít tři parametry, na které bychom my ho rádi navázali. A to v návaznosti na průměrnou mzdu v České republice s ohledem na minimální mzdu a také na průměrný důchod, abychom při uvažování nad novým zákonem provázali platy s těmito třemi parametry a tím, že to navrhujeme zamrazit -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám a poprosím ctěné kolegyně a kolegyně, aby ztišili hladinu hluku, abychom slyšeli vaše návrhy. Pokud si máte co říct, prosím, jděte do předsálí. Děkuji.

  • Poslanec Tomio Okamura: - a to, že hnutí Úsvit dává k hlasování návrh zamrazit platy poslanců a podobných činitelů až do roku 2018, tak to myslíme v tom smyslu, a důvod je ten, že po těch nekonečných tahanicích vládní koalice, po tom neuvěřitelném divadlu, které je tady předváděno už několik měsíců včetně toho, že ten zákon už tady je někdy od léta a teď se vláda tváří, jako by o něm nevěděla, nebo jako by to bylo snad kvůli opozici, tak tím vytváříme vládě více než dostatečný prostor k tomu, aby nový zákon předložila a abychom právě nebyli znovu svědky této komedie, která se tady děje.

    Děkuji a prosím vás o podporu tohoto našeho pozměňovacího návrhu, tedy nulové navýšení, zamrazení platů poslanců až do roku 2018, konkrétně 30. prosince 2018. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Mám zde ještě faktickou poznámku - pane poslanče Kalousku, vydržte, prosím - pana poslance Plzáka. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl zareagovat. Už v tom mám trošku zmatek. Tady byl návrh na nulové navýšení. Jednáme tedy o nulovém navýšení, nebo o tom 26procentním snížení oproti tomu, na co podle zákonné normy máme nárok, jak tady říkal kolega Benda? Já totiž vysvětluji veřejnosti, která se mě ptá. Říkám: my snad ani tady ty platy nezvyšujeme, my se tady dohadujeme o tom, o kolik ty platy snížíme proti zákonné normě. Jestli to bude o 25 %, nebo 23 %, jak by chtěl pan premiér, nebo jestli to bude 12 %. Ať mně to tedy někdo vysvětlí. Ale jinak samozřejmě to nulové navýšení. Já vím, že když se nám přidá o 600, 800 korun, je to hodně peněz. Je to hodně peněz, ale i takhle vysoká částka mně prostě nestojí za to, aby mně lidi říkali: vy jste si zase navýšili platy. Tak já děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Pak tady mám další dvě poznámky. Pana poslance Blažka a pana poslance Miholy. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Blažek: Podruhé dobrý den. Já v reakci na pana poslance Okamuru. Nemyslím, že to je, že se koalice hádá nedůstojně, jaké mají být platy v této otázce. Vždyť to přece bylo úplně jinak. Poslanecké kluby se dohodly na určitém způsobu řešení, náhle se z nebes, konkrétně z USA, snesl svatý muž v bílém jménem Bohuslav Sobotka, který před celým národem hraje jednoduchou roli. Tady se banda - a teď použiji hnusné slovo Miloše Zemana - nenažranců domluvila na nějakém zvednutí platu a já, svatý muž, tohle nepřipustím.

    Musím se zastat koalice. Co mají potom dělat ti ostatní koaliční partneři, že nechce být svatý, že nechce být od bláta, tak reagují způsobem, který je dneska až úsměvný, tím myslím postoj KDU-ČSL, kde nakonec nulová varianta je úplně nejlepší, a teď se budeme všichni předhánět. Tak rovnou odhlasujme, že nebudou žádné platy, a bude to! Já myslím, že národ bude spokojený, já budu svatější než Bohuslav Sobotka, když tohle navrhnu, a budu moci chodit mezi lid. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Miholu. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážení kolegové, já jenom bych reflektoval poznámku pana předsedy Kováčika k tomu usnesení číslo 87, které jsem před chvílí načetl, abych požádal o opravu."Poslanecká sněmovna žádá" namísto "Poslanecká sněmovna ukládá" vládě České republiky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: To nejde. Ve faktické nemůžete dávat změnu návrhu. Musíte do řádné přihlášky. Takže vás poprosím, abyste se ještě jednou řádně přihlásil.

    A nyní prosím pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi dvě poznámky.

    Za prvé, návrh pana předsedy Miholy je z pozice koaličního poslance v podstatě geniální. To bych rád ocenil. Za prvé tím širokým sestavením té komise, nedostatečně alibistickým, myslím, že tam už jenom chybí rybářská, myslivecká stráž, jinak bychom to měli komplet. (Smích v sále.) A za druhé, pokud by Sněmovna něco takového přijala, vláda by to realizovala, tak by se mediálně naprosto odclonily veškeré skutečné problémy. Všimněte si prosím, že v těchto dnech, kdy máme na stole naprosto zásadní normy, ať už je to státní rozpočet, kdy marně se snažíme vést diskusi o zahraniční politice, jejíž pověst je podle našeho názoru ohrožena, tak nic jiného nezajímá veřejnost ani česká média než platy. Sestaví-li se taková komise a bude tři čtvrtě roku pracovat, tak se nikdo nebude zajímat o to, že vláda není schopna znegociovat operační programy, že si není vědoma své zahraniční politiky, že zhoršuje veřejné rozpočty České republiky, ale povedeme pořád diskusi o platech, která bude dál a dál snižovat prestiž Poslanecké sněmovny, protože jinak ta veřejná diskuse skončit nemůže.

    Všimněte si, že v podstatě je to prezentováno tak, že jsme všichni nenažranci. Vyjádřil se k tomu i odborový předák, jehož plat je vyšší než plat ministra. Já mu ho nezávidím. (Smích a potlesk v sále.) Já se touto - dovolíte-li - touto odlehčenou formou snažím přesvědčit většinu z nás, abychom návrh pana poslance Miholy nepřijímali. Nezdá se mi. Opravdu se mi nezdá vhodný, byť z určitého úhlu pohledu z hlediska koaličního reprezentanta je z těch důvodů, které jsem řekl, geniální.

    Druhá poznámka je méně úsměvná. Ono je 2. prosince a předstupuje k mikrofonu předseda Poslanecké sněmovny a říká, přicházím s návrhem, který by mohl přinést řešení. Je 2. prosince. Vláda vládne rok. Rok ví o problému, který existuje, který byl svým způsobem založen ještě naší vládou, protože před čtyřmi roky, když jsme byli přesvědčeni o nezbytnosti úsporných opatření v celé společnosti, pokládali jsme za nezbytné začít u sebe, snížili jsme a zmrazili platy až do konce roku 2014. To jsme udělali. Udělali jsme to rychle, udělali jsme to bez zbytečných řečí, protože jsme prostě měli většinu v Poslanecké sněmovně, pokládali jsme to za správné. Měli jsme k tomu vůli a energii. Vládní koalice vládne rok, ví, že tenhle problém existuje, a 2. prosince říká předseda Sněmovny, že by možná měl nějaké řešení, které jsme ještě neviděli.

    Přiznám se, že způsob diskuse, který se vede posledních 14 dní, v nás vzbuzuje pocit štítivosti. Štítivosti už jenom proto, že poškozuje nejenom každého z nás, ale že poškozuje Poslaneckou sněmovnu jako instituci, a poškozování prestiže ústavní instituce není nikdy pro demokracii nic dobrého. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zavadila.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vážená paní místopředsedkyně, vážení zástupci vlády, kolegyně a kolegové, první poznámku. Jestli jste někteří neporozuměli, tak se tady platy nezvyšují, pouze se snažíme dorovnat to, o co se propadly. To snad je už dneska každému jasné. Pokud není, tak to teď opakuji.

    Druhá poznámka. Ano, dohody se mají držet, i o Vánocích se říká, a proto také na výboru pro sociální politiku v době, kdy už bylo jednání předsednictva, se ten výbor přihlásil k dohodám, které byly učiněny, a drželi jsme je. Já jsem se dokonce domníval, že už je načase, aby tato Sněmovna začala také dohody držet. Protože za mé účasti tady v této síni - teď se nebudu bavit o účasti venku - se tady málokdy dohody dodržovaly a nebudu rozebírat, čí vina to byla. Vždycky mi to vadilo, protože mně stačilo podat ruku. Nemusím si to psát.

    Třetí poznámka. No, to je hezký návrh, co kolega Mihola přinesl, to je rozšířená Národní fronta za totality. A já se k tomu nebudu víc vyjadřovat, protože to považuji za totální hloupost. Promiň, omlouvám se, já jsem zvyklý mluvit tak, jak jsem zvyklý.

    Takže co teď dál? Co nás čeká dál? Je tady x návrhů, o žádné pořádné dohodě teď nevím, tak já nevím, čeho se mám držet, tak se budu držet svého vlastního rozumu. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím pana poslance Miholu.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážení kolegové, nejdříve si dovolím krátkou reakci na předřečníky. K ČSSD se v této záležitosti moc vyjadřovat nechci, tam to všechno začalo, tyto problémy, takže mě trošku mrzí, že mě kolega z ČSSD teď vyčítá. Trošku jsem zmaten tím, že jeden říká totální blbost, druhý to tady hodnotí jako geniální návrh, který bych si nedovolil přivlastnit si sám, protože vlastně tady načítám stanovisko klubu KDU-ČSL. Ale zároveň tedy kolega Kalousek doporučil nepodpořit, takže je to v takovém určitém rozporu.

    Chtěl bych každopádně jasně říct, že KDU-ČSL drží a držela i v tomto případě dohodu a drželi jsme ji do poslední možné chvíle. Já doufám, že si toho kolegové alespoň laskavě všimli. A bylo to bez jakéhokoli "ale", což při vší úctě pro stranu TOP 09 tak bezvýhradně neplatilo, protože ano, uzavřeli jsme dohodu, ale je to věcí někoho. Já se domnívám, že když se uzavře dohoda, tak je to věcí těch, kteří tu dohodu uzavírají, bez jakéhokoli dalšího "ale". Takže to jen stručný komentář.

    A teď pro velký úspěch tedy k tomu usnesení číslo 187 bych si dovolil tu opravu, požádat: Poslanecká sněmovna "žádá" namísto Poslanecká sněmovna "ukládá" vládě České republiky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Milé kolegyně, milí kolegové, v těch vystoupeních už mockrát zaznělo, jak se to vyvíjelo, jaka byla ta dohoda, ale ten, který způsobil, že ta dohoda neplatí, tady prostě není. Já mám procedurální návrh, abychom tento bod přerušili do příchodu premiéra Bohuslava Sobotky. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, jelikož se jedná o procedurální návrh, necháme o něm hlasovat bez prodlení. Jen svolám kolegy z předsálí a všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami. Ještě malou chviličku, kolegové dobíhají.

    V tuto chvíli zahajuji hlasování o návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do doby příchodu pana premiéra.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Bylo to hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno 164 přítomných, pro 114. Konstatuji, že návrh byl přijat a tento bod je přerušen.

    Prosím o klid, budeme pokračovat podle schváleného programu. Dříve, než tak učiníme, ráda bych načetla pro stenozáznam, že přítomný jednání je pan poslanec Opálka a pan poslanec Leo Luzar. Děkuji. (V sále je značný hluk.)

    Nyní budeme pokračovat dalším bodem. Je to

    Já vás prosím o klid. Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova. A prosím Sněmovnu... Pane místopředsedo, vydržte, já opravdu žádám kolegy, aby se ztišili a případně šli řešit své záležitosti do předsálí.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Mně to nevadí, paní předsedkyně, já to budu číst.

    Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

    Návrh zákona je reakcí na schválení nařízení Evropské unie, které přináší novou úpravu boje proti zboží, které porušuje práva duševnímu vlastnictví, neboli proti tzv. padělkům. Cílí přitom na zboží nacházející se pod celním dohledem, tedy na zboží, které překračuje vnější hranici Evropské unie. Nařízení přitom předpokládá, že boj proti padělkům bude prováděn celními orgány členských zemí, jež v této souvislosti přijmou navazující právní úpravu. Tou by se měl stát právě navržený zákon. Podle úpravy evropského nařízení je v působnosti celních orgánů boj proti padělkům vykonávaný v součinnosti držitelů práv duševního vlastnictví, jejichž zájmy jsou tímto způsobem chráněny.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisku 267/1.

    Žádám zpravodaje rozpočtového výboru pana poslanec Jiřího Holečka, aby se ujal slova. Ještě ho požádám o chvilku a pokusím se získat pro jeho zpravodajskou zprávu pozornost.

    Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, diskuse na jiné téma, než je druhé čtení zákona o právech duševního vlastnictví, prosím přesuňte do kuloárů. Ale myslím to vážně. Předseda Sněmovny šel příkladem, pan kolega Schwarz nejde příkladem, ostatní kolegové také nejdou příkladem, prosím tedy Sněmovnu o klid.

    Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Holeček: Vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych poděkovat panu ministrovi za znovupředstavení i ve druhém čtení zákona pod sněmovním tiskem číslo 267. Mohu potvrdit a seznámit vás s usnesením rozpočtového výboru, který řádně tento zákon a tento sněmovní tisk projednal.

    Máme zde před sebou usnesení číslo 132 rozpočtového výboru z 13. schůze ze dne 2. října 2014 k vládnímu návrhu zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví. Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Holečka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, sněmovní tisk 267, schválila bez připomínek, za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku, a ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Pravděpodobně tedy nebude zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě.

    Zahajuji rozpravu podrobnou, do které také nemám žádnou přihlášku. Ne, vidím pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše v podrobné rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Chtěl bych navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Ještě někdo v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Nepadl žádný návrh, abychom mohli hlasovat, končím proto druhé čtení, když vidím, že není zájem o závěrečná slova ani od navrhovatele ani od zpravodaje.

    Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze, a to je... (Hlasy z pléna z levé strany: Kdy se o tom bude hlasovat?)

    Pardon, omlouvám se, já si jen připravuji další bod, který s tím souvisí, 268 (smích v sále), protože se také týká Celní správy, vymáhání práv duševního vlastnictví.

    Budeme hlasovat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Rozhodneme v hlasování číslo 14, já vás ale nejdříve odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, protože když jsem požádal kolegy, aby přenesli diskuse do předsálí, tak se sál přece jen trochu vylidnil.

    Počet přihlášených je dostatečný, můžeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání mezi druhým a třetím čtením.

    Hlasování číslo 14. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 14. Z přítomných 103 poslanců pro 92, proti nikdo, návrh byl přijat. Děkuji a končím bod číslo 8.

    Pokračovat budeme bodem číslo

    Navrhovatel i zpravodaj jsou na svých místech. Z pověření vlády tedy uvede návrh místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví .

    Návrh zákona navazuje na návrh zákona, který byl projednán na dnešním jednání Poslanecké sněmovny v rámci předchozího bodu. Jeho předmětem jsou nezbytné související změny v jiných zákonech. Rozsah návrhu je přitom nevelký, neboť obsahuje pouze technické novelizace zákona o ochraně spotřebitele a autorského zákona, které zřejmě není nutné podrobněji komentovat.

    Tento návrh zákona byl v prvním čtení projednán dne 24. října 2014 a přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Zároveň byla zkrácena lhůta pro projednání návrhu ve výborech na 30 dní. Rozpočtový výbor doporučil, aby Poslanecká sněmovna tento vládní návrh zákona schválila bez připomínek. Dovoluji si vás proto požádat o projednání a podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí a místopředsedovi vlády Andreji Babišovi a konstatuji, že návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání v rozpočtovém výboru, usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 268/1 a i tady žádám zpravodaje rozpočtového výboru poslance Jiřího Holečka, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Holeček: Vážené dámy, vážení pánové, i zde bych chtěl poděkovat panu ministrovi za uvedení ve druhém čtení tohoto návrhu zákona, který mohu potvrdit jako člen rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor ho řádně projednal a navrhl usnesení číslo 133, usnesení rozpočtového výboru z 13. schůze ze dne 2. října 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony související s přijetím zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

    Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Holečka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, sněmovní tisk 268, schválila bez připomínek, za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.

    Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho poslaneckou zprávu a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku, ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Vidím pana ministra financí a místopředsedu vlády pana Andreje Babiše. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dovoluji si navrhnout zkrácení lhůty na 48 hodin mezi druhým a třetím čtením tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v podrobné rozpravě? Také nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím.

    Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu, a to v hlasování pořadové číslo 15, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání na 48 hodin mezi druhým a třetím čtením. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 15. Z přítomných 119 pro 90, proti nikdo, návrh byl přijat.

    I tento zákon prošel druhým čtením a lhůta mezi druhým a třetím čtením bude 48 hodin. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím tento bod.

    Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat se stejným navrhovatelem a stejným zpravodajem, a to bodem

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Žádám pana místopředsedu, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o dani z nemovitých věcí. Návrh zákona je možné označit jako tzv. technickou novelu. Jeho hlavním cílem je provést věcná upřesnění, jejichž potřeba vyvstala z aplikační praxe, a rovněž odstranit některé nejasnosti právní úpravy daně z nemovitých věcí vyplývajících z rekodifikace soukromého práva a souvisejících změn.

    Návrh zákona byl v prvním čtení projednán dne 24. října 2014 na 19. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Zároveň byla u tohoto návrhu zkrácena lhůta pro jeho projednávání ve výborech na 30 dní. Materiál byl projednán na 12. schůzi rozpočtového výboru dne 13. listopadu 2014 a rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila.

    Navrhovaná účinnost zákona je k 1. lednu 2015. S ohledem na čas zbývající do konce roku a předpokládanou délku legislativního procesu bych vás chtěl požádat o schválení pozměňovacího návrhu, kterým bude účinnost návrhu zákona posunuta na 1. ledna 2016.

    Závěrem svého slova bych vás chtěl požádat o projednání a podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí a místopředsedovi vlády. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 292/1. Žádám tedy zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jiřího Holečka, aby se ujal své zpravodajské zprávy. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Holeček: Dámy a pánové, potřetí. Děkuji zde panu ministru financí, že nám představil ve druhém čtení i tento návrh zákona, který, jak řekl, 13. listopadu 2014 projednal rozpočtový výbor, a navrhl následující usnesení číslo 173.

    Usnesení rozpočtového výboru z 15. schůze zmiňovaného dne 13. listopadu 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 292. Po úvodním slově náměstka ministra financí Gregora a zpravodajské zprávě Jiřího Holečka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 292, schválila bez připomínek, a za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které nemám také žádnou písemnou přihlášku, ale vidím pana ministra financí, který se hlásí do podrobné rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Chci navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Kdo dál? Ano, pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je zařazen jako sněmovní dokument 1701 k tomuto zákonu. Jedná se o drobné úpravy. Jednak o posun účinnosti na 1. 1. 2016 a jednak je tam řešen vztah ke garážím. To znamená velice drobná výměna slov. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Volnému. Kdo dál v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat pouze o zkrácení lhůty na 48 hodin, a to v hlasování pořadové číslo 16, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 16. Z přítomných 136 pro 76, proti 7. - Ptám se, jestli pan kolega Vondrášek se hlásil. Ne, není tomu tak, není tam faktická poznámka. - Návrh byl přijat a končím tento bod ve druhém čtení.

    Dalším bodem k projednání je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zemědělství Marian Jurečka a požádám pana poslance Pavla Kováčika, aby se dostavil jako zpravodaj ke stolku zpravodajů. Předtím, než panu ministrovi dám slovo, jenom budu konstatovat, že jsme návrh přikázali k projednání zemědělskému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 340/1.

    Prosím, pane ministře, ujměte se svého úvodního slova.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, pěkný podvečer už. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

    Návrh zákona zabezpečuje administraci finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti po 1. lednu 2015, neboť ke konci roku 2014 dojde k redukci pobočkové sítě Ministerstva zemědělství, tzv. krajských agentur pro zemědělství a venkov, které v současné době administraci těchto příspěvků zajišťují. Do 31. prosince 2013 zajišťovaly administraci těchto finančních příspěvků krajské úřady, a to na základě zákona o státním rozpočtu. V důsledku nabytí účinnosti novely zákona o rozpočtových pravidlech č. 501/2012 Sb. však od 1. ledna 2014 nejsou pravidla poskytování finančních příspěvků vydávána ve formě přílohy zákona o státním rozpočtu, ale ve formě nařízení vlády. Od 1. ledna 2014 proto poskytování finančních příspěvků administruje Ministerstvo zemědělství prostřednictvím právě již zmiňovaných krajských agentur pro zemědělství a venkov, které však budou na konci tohoto roku zrušeny. Navrhovaná změna zákona proto zakotvuje kompetenci krajských úřadů v přenesené působnosti rozhodovat o poskytnutí finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti a v souvislosti s tím provádět kontrolu dodržování podmínek k poskytování finančních příspěvků.

    V návaznosti na tuto úpravu dochází také k doplnění, resp. zpřesnění ustanovení týkajícího se poskytování finančních příspěvků. Pouze pro úplnost dodávám, že se jedná o kompetenci, kterou krajské úřady již v minulosti vykonávaly, a to v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013. V důsledku změny právní úpravy však došlo ke změně kompetencí, nicméně příspěvek na výkon přenesené působnosti nebyl krajským úřadům snížen. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Marianu Jurečkovi a žádám pana zpravodaje, aby se ujal své zpravodajské zprávy o jednání v zemědělském výboru. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, zemědělský výbor projednal tento návrh zákona ve velmi racionálním jednání. Postavil se k němu jako k ryze technické novele, techničtější již být nemůže. Nepřijal žádné pozměňovací návrhy a ve svém usnesení po úvodních slovech doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona o myslivosti schválit, pověřil předsedu, aby s usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny, a zpravodaje, aby seznámil Sněmovnu s postupem projednávání ve výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ano, jedná se o technickou novelu, zjednodušeně řečeno, která říká: stát se v minulém volebním období zbavil některých byrokratických nástrojů, ušetřil na provozních výdajích chodu Ministerstva zemědělství a teď agendu, která se týká poskytování dotací do oblasti myslivosti, přesouvá na krajské úřady, přičemž dál o tom faktickém přidělování finančních prostředků bude rozhodovat ministerstvo, ale tu agendu už nebudeme dělat za provozní výdaje státu, ale za provozní výdaje jednotlivých krajů, které je budou administrovat, kontrolovat a podobně.

    Pro mě je tohle, řeknu, zákonná iniciativa naprosto nadbytečná, zbytečné výdaje s administrací jako takovou. Stačilo jednoduchým úkonem přesunout finanční prostředky buď na stát, ať o tom rozhoduje čistě ministerstvo, nebo ještě lépe řeknu do daňových prostředků jdoucích krajům nebo městům a obcím, a zbavili bychom se zbytečného byrokratického aparátu, protože finanční prostředky, které jdou na tuto oblast, rozhodně nejsou pro Ministerstvo zemědělství nějak významné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Žádnou další přihlášku do rozpravy nemám. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Otevírám tedy rozpravu podrobnou, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Také nikoho nevidím. I obecnou rozpravu končím.

    Protože nepadl žádný návrh na hlasování, končím i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodajovi a můžeme pokračovat.

    Dalším bodem našeho schváleného pořadu schůze je

    Děkuji, že u stolku zpravodajů už zaujali svá místa paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a pan zpravodaj výboru pro veřejnou zprávu poslanec Ladislav Okleštěk. Z pověření vlády uvede tento návrh zákona paní ministryně pro místní rozvoj paní Karla Šlechtová. Prosím ji, aby se ujala svého úvodního slova. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám dílčí novelu zákona o veřejných zakázkách. Předkládaný návrh zákona je obsažen v plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 schváleného usnesením vlády č. 165 ze dne 12. března 2014.

    Účelem navrhované novely je pouze dílčí změna. Nejedná se ani o technickou novelu, ale pouze o dílčí novelu předtím, než bude zpracován a v platnosti a účinnosti nový zákon o veřejných zakázkách, který Ministerstvo pro místní rozvoj zpracuje začátkem roku, nebo bude hotov tak, aby byl postoupen Poslanecké sněmovně buď ke konci roku 2015, nebo začátkem roku 2016. Novela zákona navrhuje rozšířit demonstrativní výčet kritérií hodnocení nabídek o možnost hodnotit také organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků podílejících se na plnění zakázky.

    Já bych zde chtěla zdůraznit, že tato dílčí novela navrhuje v podstatě pouze pět změn, pokud bych to měla opravdu zkrátit do toho, co ta novela obsahuje. Vše ostatní bude řešeno v tom novém zákoně. Jenom bych zde chtěla zmínit, že u toho nového zákona se nám velice často prolínají vaše připomínky, vaše pozměňovací návrhy s tím, co my plánujeme až do toho nového zákona. Je nutné si uvědomit, že Evropská komise ještě úplně nevydala nové směrnice k zakázkám, které budeme v podstatě implementovat do dubna 2016, kdy ten zákon musí být maximálně v účinnosti. Jedná se do 18. dubna příštího roku. (Hluk v sále.)

    Čili tato dílčí novela se skládá pouze z pěti změn. Rozšiřujeme hodnocení kvality týmu. Sami víte, že vzhledem k tomu, že většina zakázek skončí na tom, že dodavatelé podceňují cenu, většina zakázek v podstatě je opravdu podceněná, má to vliv i na nedočerpání evropských fondů, protože to, co tam zbude, na to už daný zadavatel či příjemce není připraven. Čili rozšíření hodnocení o další kritérium považujeme za jedno z mnohých, které vlastně může přivést investice nebo rozvíjet investiční výstavbu v České republice.

    Další věc, co měníme, je, že přijetím této novely dojde k formulační úpravě ustanovení upravujícího podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb tak, aby tato formulace lépe odpovídala potřebám praxe. Nově také bude muset potřeba dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. To znamená, že ty vícepráce, které se nedaly předvídat, budou zahrnuty jako vícepráce. To je zjednodušeně řečeno právě to, co jsem zde citovala. Navrhovaná změna situaci řeší v tom smyslu, že nelze po zadavateli vyžadovat větší péči než je obvyklá, čili než tu, kterou on mohl očekávat například při zpracování projektové dokumentace.

    Přijetím novely dojde také ke zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, čímž dojde ke zrychlení zadávacího procesu. Asi všichni víme, že toto byl a je ze stávajícího zákona o veřejných zakázkách celkem velký problém, protože především u velkých zakázek, například i u ICT, se obdržela pouze jenom jedna nabídka a muselo se dělat nové výběrové řízení, což nestojí malé peníze a především to velice dlouho trvá. Čili toto je věc, kterou řešíme již v této novele.

    Další kritéria, resp. otevřenost toho zákona budeme řešit až v tom novém zákoně. Teď opravdu jenom zdůrazňuji, že se jedná o dílčí novelu zákona o veřejných zakázkách.

    Na základě výsledků připomínkového řízení došlo též k úpravě týkající se citlivé činnosti, kdy by došlo k vyjmutí výkonu funkce člena hodnoticí komise z citlivé činnosti.

    Další oblastí, kterou předkládaná novela upravuje, je zrušení ustanovení zákona o veřejných zakázkách upravujících seznam hodnotitelů a zrušení povinnosti předkládat oponentní odborné vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek. Toto je další celkem velké, významné plus této novely, které, doufáme, i zrychlí průběh veřejných zakázek.

    V rámci projednávání návrhu v hospodářském výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byly podány čtyři pozměňovací návrhy. Já bych se stručně chtěla ke každému z nich zde vyjádřit, abyste i věděli, jak na ně budu následně reagovat ve třetím čtení.

    První z nich byla elektronizace komunikace s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. My jsme původně s tímto návrhem nesouhlasili, nicméně svůj postoj jsme změnili na kladný. To znamená, že komunikace bude moci probíhat elektronickým způsobem, což dosud neprobíhá. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Šlechtové. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářskému výboru. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 300/1 až 300/3. Prosím, aby se své zpravodajské zprávy nejdříve ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Pěkné odpoledne, pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové. Sněmovna dostala sněmovní tisk 300 od vlády 3. 9. Byl rozeslán všem poslancům. Organizační výbor projednal návrh a doporučil 4. 9. usnesením číslo 81, určil zpravodaje mne, Ladislava Oklešťka, a přikázal k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. První čtení proběhlo 1. 10. na 17. schůzi. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh 14. 11., usnesení bylo doručeno poslancům jako sněmovní tisk 300/2. Hospodářský výbor projednal návrh a vydal 27. 11. 2014 usnesení, které bylo doručeno poslancům jako sněmovní tisk 300/3. Dále byl podán pozměňovací návrh, který předkládal František Vácha pod číslem 1663, a to 17. 11. 2014.

    Ke zdůvodnění této novely vystoupila paní ministryně vyčerpávajícím způsobem, takže já k tomu nemám co dodat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a eviduji jeho přihlášku do rozpravy jako přednostní.

    Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Stanislav Pfléger. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo ke své zpravodajské zprávě.

  • Poslanec Stanislav Pfléger: Dobrý den, pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Hospodářský výbor na své 14. schůzi dne 20. listopadu 2014 přijal k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 173/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341, kterým se mění zákon č. 137 o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tj. sněmovní tisk 300, toto usnesení: Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí úvodního slova ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové, zpravodajské zprávy poslance Stanislava Pflégera a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 300 ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Za druhé, zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. A za třetí, pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, což jsem právě učinil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Jako prvního mám přihlášeného pana poslance Ladislava Oklešťka, který jako zpravodaj má přednost před řádně přihlášenými, kterých je v tuto chvíli pět, takže je šestý v obecné rozpravě. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo v obecné rozpravě.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Takže mám tu čest předložit usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze 16. schůze dne 11. listopadu 2014, kde výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 16. schůzi po odůvodnění Ing. Karly Šlechtové, ministryně pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě poslance Ladislava Oklešťka a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 300 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, a to takto: V části první v čl. I se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: "3. V § 23 odst. 7 písm. a) bodě 3 se číslo "20" nahrazuje číslem "50."" Ostatní body se přečíslují. Za druhé, zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Za třetí, pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Oklešťkovi. V rozpravě vystoupí pan poslanec Rostislav Vyzula, připraví se paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já mám dvě zdánlivé drobnosti v podobě pozměňovacího návrhu, ke kterému se později přihlásím. Ale nejsou to jen drobnosti. Měly by vést ke spravedlivějšímu průběhu veřejných zakázek.

    První se týká elektronických aukcí. Tady je jedna věc, která je poněkud kuriózní, a to je to, že hodnoticí komise hodnotí nabídkové ceny ve fázi posuzování. V dalším průběhu probíhá elektronická aukce, která výrazně mění ceny nabídek, a přitom ta hodnoticí komise se k tomu už potom nemůže dále vyjádřit. Proto budu doporučovat v pozměňovacím návrhu to, aby hodnoticí komise mohla posoudit nabídkové ceny podle paragrafu, který je zde uveden, a to po ukončení elektronické aukce. To je první věc. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rostislavu Vyzulovi. Slova se ujme paní poslankyně Jana Černochová, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Krásné odpoledne, dámy a pánové.

    Vážená paní ministryně, samozřejmě vítám, že se mění a novelizuje zákon o veřejných zakázkách, kde skutečně jeho poslední podoba byla velmi špatná. Ti z nás, kteří se pohybují v komunální politice nějakou dobu, s jistým sentimentem a láskou vzpomínají na zákon 199 o veřejných zakázkách, který byl úplně jednoduchý a podle mého názoru i poměrně transparentní. To opravdu i úředníci a celý aparát zvládali bez toho, aniž by musely všechny samosprávy i veřejné instituce plýtvat finančními prostředky na to, že si najímají různé administrátory soutěží tak, aby alespoň měly cosi, co vytvoří nějaký blok mezi nimi a ÚOHS.

    Já jsem chtěla spíš uklidnit, že to, co jste tady zmiňovala, je nějaká prozatímní malá novela, že skutečně k velké novele dojde brzy, že se nebudeme každý rok zabývat novým a novým zákonem, že se skutečně podaří předložit kvalitní, stabilní zákon, který se nebude každý rok měnit, který skutečně poskytne veřejnoprávním korporacím jistotu v tom smyslu, že budou vědět nejenom veřejnoprávní korporace, ale i podnikatelské subjekty, s čím mohou v dalších letech počítat. Byla bych velmi ráda, aby se skutečně tento zákon přesně do režimu dostal, aby se nám to povedlo. Takže bych chtěla poprosit o informaci, jestli už na té velké novele opravdu někdo pracuje, protože bych chtěla docílit toho, abychom ji třeba tady měli v lednu. Když si spočítáme ten legislativní proces, jak je zdlouhavý, tak to zase bude ke konci roku s nějakou legisvakancí. Takže bylo řečeno 2016-2017. Bylo by fajn, kdyby se to povedlo dřív.

    Chtěla jsem zároveň poprosit - mezitím došel pan ministr obrany, za což mu děkuji. Konzultovala jsem to s jeho kabinetem, protože na jednom z posledních jednání výboru pro obranu byla v souvislosti se zákonem o veřejných zakázkách diskutována otázka vyjmutí státních podniků z působnosti tohoto zákona. Jednalo se konkrétně o LOM a VOP CZ, což jsou vlastně státní podniky v gesci Ministerstva obrany. V rámci projednávání této otázky na výboru, kdy tam byl i přítomen pan ministr, bylo řečeno, že záměrem Ministerstva obrany je tuto problematiku vyřešit v rámci další novelizace zákona o veřejných zakázkách. Pozměňovací návrhy, které jsem si doteď přečetla a byly avizovány nebo jsou v systému, bohužel žádný z nich neobsahuje vynětí těchto podniků z působnosti tohoto zákona. Myslím si, že na vynětí z působnosti tohoto zákona byla shoda napříč spektrem, bavili jsme se o tom i v souvislosti se sankcemi vůči Rusku. Jak víme, LOM Praha, LOM Pardubice je státní podnik, kterého se tato opatření velmi dotýkají, protože jsou tyto podniky centrálou nejenom pro evropské země, ale i pro Spojené státy, kde se opravují vrtulníky. Já bych nechtěla, aby byly jednou sankcionovány sankcemi a podruhé ještě aby dva roky nebyly schopny vysoutěžit v rámci tohoto zákona, který se na ně doposud vztahoval, vůbec nic.

    Takže jsem chtěla poprosit pana ministra Stropnického, jestli by mi odpověděl, jak Ministerstvo obrany, jestli stále počítá s touto změnou v nějaké další novelizaci, nebo jestli pan ministr změnil své stanovisko a nebude tuto novelizaci navrhovat. Trošku mě to mrzí, protože kdybych bývala byla věděla, že to tady nebude, tak bych se pokusila nějaký pozměňovací návrh sama připravit. Brala jsem to, že když jsme si to na výboru řekli, že už to bude v této novele. Ale pokud mě skutečně paní ministryně ubezpečí, že v lednu tady budeme mít velkou novelu, a pan ministr řekne, že to ve velké novele bude navrhovat, tak budu spokojená. Ale nechtěla bych, aby se to odkládalo zase o dalších několik měsíců, nebo i let, protože situace v LOM i ve VOP CZ stran veřejných zakázek je velmi nepříjemná a myslím si, že i z hlediska bezpečnosti naší země není úplně žádoucí, aby veškeré informace, které plynou z těchto podniků napojených na Ministerstvo obrany, byly úplně do všech důsledků veřejné. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl vyjádřit obecně k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Byl bych velmi rád, aby se ve velké novele, která se připravuje na Ministerstvu pro místní rozvoj, objevily i zásadní systémové změny v zadávání veřejných zakázek zejména na stavební práce. Dochází k tomu, že často menší firmy, které slouží jako subdodavatelé velkých firem, jsou zneužívány a jsou v systému diskriminovány. Čili narovnání systému podle vzoru německého soutěžního práva a převzetí dobrých věcí, které se objevují v německém soutěžním systému, který klade subdodavatele na roveň generálním dodavatelům staveb.

    Také si myslím, že není v pořádku, že v zákonu o zadávání veřejných zakázek se pouze píše, že zadavatel veřejné zakázky by měl postupovat s náležitou péčí, protože tento termín je velmi neurčitý. Měl by tam být jasně specifikován termín "s péčí řádného hospodáře", který již byl judikován, a podle toho by vlastně toto ustanovení v případě nedodržení mohlo být vymáháno. K tomu se ostatně vyjádřím také v podrobné rozpravě, do které se tímto hlásím.

    Současně se chci ještě dotknout jednoho pozměňovacího návrhu, který prošel ve výboru, který navrhuje v § 23 odst. 7 písm. a) v bodě tři se číslo "20" nahrazuje číslem "50". Já dovedu pochopit, že při zadávání veřejných zakázek se velmi často vyskytnou případy, zejména u liniových staveb, kdy dojde k navýšení objemu zakázky, a pokud číslo překročí číslovku 20, tak by se zakázka měla správně znovu soutěžit, což je ovšem problém, protože jsou potom problémy se zárukami a podobně, kdy by měl na stavbu nastoupit nový dodavatel a podobně. Ale domnívám se, že takto obrovský nárůst z 20 na 50 je nepřípustný. Proto si dovolím navrhnout pozměňovací návrh, který by číslovku 20 upravil na 30, v podrobné rozpravě.

    Nyní se chci dotknout podle mě určitých rizik, která se týkají některých sporných ustanovení zákona, která nevnímám tak jednoznačně, jak je tady zmínila paní ministryně. Já se domnívám, že tak jak se vyvíjí systém veřejných zakázek, že v dlouhodobém výhledu je spíše orientace na koncesní systém, a u nás by se mohlo jednat o nastavení dlouhodobých smluv téměř bez možnosti dodatečných úprav parametrů na celý komplex služby jedné firmě za fixovanou cenu. Mohlo by to vést k systému PPP projektů. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, eviduji vaši přihlášku. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Váchu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který jsem načetl do systému pod číslem 1663, jak bylo zmíněno panem zpravodajem.

    Mnou navrhovaná změna zákona o veřejných zakázkách rozšiřuje oblast zadavatelů veřejných zakázek o zákonem dané organizační složky veřejného zadavatele, které samostatně nakládají s přidělenými finančními prostředky. Jedná se o jednoduchou změnu, která vyplývá z doporučení expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj a současně z metodiky MMR k zadávání veřejných zakázek pro rok 2014. Aplikací tohoto pozměňovacího návrhu by došlo současně k transpozici ustanovení směrnice Evropské unie o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU do českého právního řádu, směrnice, která se týká samostatných provozních jednotek.

    Jako příklad bych chtěl uvést fakulty vysokých škol, které jsou zřizovány podle zákona č. 111/1998 Sb., § 22, o vysokých školách. V současné právní úpravě je veřejným zadavatelem vysoká škola reprezentovaná rektorátem, nicméně valná většina zakázek je realizována fakultami, které disponují vlastními finančními prostředky podle § 24 zákona č. 111 o vysokých školách, a jsou explicitně jmenovány v doporučení expertní komise ministerstva. A jsou to právě fakulty, které realizují přípravu a technické specifikace a jsou příjemci většiny soutěžených zakázek. Různorodost fakult znemožňuje na vysokých školách smysluplné a racionální zadávání veřejných zakázek, a dochází tak k výrazným časovým prodlevám při nákupu zboží a služeb, což v mnoha případech paralyzuje, doslova paralyzuje činnost a základní poslání fakult, a dochází tak mnohdy i k nadměrnému plýtvání veřejnými prostředky.

    Je nutné dodat, že v praxi by tento pozměňovací návrh znamenal, že by veřejné zakázky na vysokých školách mohly soutěžit fakulty pouze po předchozím delegování této pravomoci rektorátem vysoké školy. Nicméně ministerstvo má k mému pozměňovacímu návrhu poněkud rezervovaný vztah s argumenty, že když už je to deklarováno v metodice, nemusí se to dávat do zákona, a že to stanovisko nikdy nebylo zpochybněno ze strany orgánů dohledu, jako je ÚOHS nebo soudy. Nelze ale předpokládat, že by ministerstvo nějakým způsobem mohlo ovlivnit současnou nebo budoucí rozhodovací pravomoc ÚOHS nebo soudu. Z tohoto důvodu oprávněně vysoké školy nezadávají zakázky přes fakulty, ale pouze centrálně přes rektorát. Není totiž pravda, že by nikdy nebylo toto stanovisko ministerstva zpochybněno ze strany ÚOHS. V době dohadů s řídicím orgánem operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na téma sčítání bylo právě argumentem řídicího orgánu stanovisko ÚOHS, které vyznívalo tak, že zadavatelem je jen a pouze právní subjekt, tedy rektorát, a že tedy nelze zadávat přes fakulty. Z toho také dodnes odvozuje řídicí orgán OPVK nutnost sčítání přes univerzity, přes rektoráty. A přesně to je jeden z důvodů, proč se univerzity neodvažují zadávat samostatně zakázky přes fakulty, přestože existují doporučení expertní skupiny, případně metodiky ministerstva. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji panu poslanci Váchovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátce podpořit návrh svého kolegy děkana jedné z fakult Jihočeské univerzity. Zjevně má podobné problémy jako já. Jsem rovněž děkanem jedné z fakult Pardubické univerzity a často řešíme problém se zadáváním veřejných zakázek na zboží, jehož cena se musí sčítat, tak jak už tady kolega říkal, přes celou univerzitu, což vede k velmi paradoxním a nepříjemným situacím, kdy na relativně levné zboží musíme dělat velké výběrové řízení přes celou univerzitu. Tím, že fakulty jsou mnohdy velmi různorodé, tak nakonec dochází k tomu, že si koupíme to, co přesně nechceme, že to koupíme velmi draze a předraženě a neplní to vlastně tu funkci. Takže bych vás rovněž chtěl požádat o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Karamazovi. Nyní s další faktickou poznámkou pan poslanec Vácha. Pardon, pan poslanec Vácha je džentlmen, dává přednost paní poslankyni Putnové. Takže paní poslankyně Putnová, po ní pan poslanec Vácha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ráda bych se také přihlásila k návrhu, který tady avizoval pan poslanec Vácha. Moje zkušenosti je velmi obdobná a řada z vás, kteří spolupracují s vysokými školami, se potýká s tím, že si školy stěžuji na malou flexibilitu a pomalou akceschopnost v řadě řešení spolupráce například s praxí. Věřím, že tento pozměňující návrh pana poslance Váchy by mohl v řadě případů pomoci fakultám, aby byly lépe připraveny pro to aktuálně reagovat na situaci tím, že budou zadavatelé veřejných zakázek. Proto se také přimlouvám za podporu tohoto návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vácha, po něm pan poslanec Karamazov.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Chtěl bych jenom upozornit - pan poslanec Hovorka mluvil o účelově zřizovaných společnostech, tak aby se obcházel zákon. V tomto případě jsou fakulty zřízeny podle zákona, mají vlastní finanční prostředky a psychologie vědců je úplně jiná než normálních lidí. Vědci v podstatě nějakým způsobem používají k výzkumu veřejné prostředky, které jsou limitované, a oni k tomu, aby dosáhli nějakých rozumných výsledků, samozřejmě velice hospodárně nakládají s těmito prostředky. Je velmi složité jim potom vysvětlovat, že když za vámi přijde vědec, že si vybral v obchodě třeba tablet na výzkum někde na poli nebo v přírodě, který stojí 1 500 korun, protože pro něj je nejdůležitější, aby měl co nejdelší výdrž baterie, a díky výběrovému řízení nebo díky rámcové smlouvě si ho musí ze svých grantových prostředků koupit za 5 tisíc korun, to znamená, rozdíl je tam 3 500, tak se potom velice těžko vysvětluje vám jako děkanovi, ale vám jako zákonodárci, jak je možné, že k takovýmto situacím dochází. Takže bych opravdu poprosil Sněmovnu, jestli by tento pozměňovací návrh nepodpořila.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom vaším prostřednictvím odpověděl s velkým zpožděním na připomínku nebo dotaz paní poslankyně Černochové. My ta pravidla, která by umožňovala efektivnější využívání a pružnější využívání státních podniků, jichž jsme zřizovatelem, tak to chceme vtělit do té velké připravované, nebo větší připravované novely. Ale už v této bylo vynecháno nebo není specifikováno procento in-house pro ty jednotlivé podniky, takže to by mělo svým způsobem napomoci. To je vše, děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Stropnickému. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem člověk, který má zkušenosti ještě s bývalým zákonem o veřejných zakázkách. Chtěl bych upozornit na některé věci, které by se nám mohly stát.

    Obecně si myslím, že potřebujeme nový zákon o veřejných zakázkách, protože zkušenosti s tím stávajícím jsou špatné. V Čechách existuje povědomí, že všechno, co je nejlevnější, je nejlepší. Všichni mají pocit, v Čechách i na Moravě i ve Slezsku mají všichni obavu ve veřejné správě koupit něco, co je malinko dražší, byť kvalitnější, neboť budou okamžitě napadeni a řeknu kriminalizováni a podobně. Tento zákon by měl zprůhlednit a jasně dát pravidla, že je možné kupovat kvalitní věci, že je možné zkontrolovat to, že si někdo koupil kvalitní věc, protože bychom měli jako čeští zákonodárci mít zájem na tom nedávat práci Číňanům, nic proti Číně nebo Vietnamu a podobně, ale měli bychom dělat maximum pro to, aby jsou-li na českém trhu kvalitní výrobky, měly šanci se na něm také uplatnit.

    Zákon, tak jak je dnes často populisticky využíván, vznikal pod velmi populistickým tlakem, právě pod tlakem toho - zákon musí říkat, že co je nejlevnější, je nejlepší. Proto nezávidím paní ministryni úkol provést Poslaneckou sněmovnou normu, která by měla vzít v potaz na jednu stranu absolutní opravdu transparentnost toho, že ten, kdo se snaží vypsat veřejnou zakázku, nebude muset mít strach, jsou-li jeho úmysly poctivé, že s tou zakázkou projde, aby nebyl kriminalizován, na straně druhé se nesmí stát, aby mohl být ten zákon zneužíván a umožňoval lidem se nečestnými úmysly získávat veřejné zakázky.

    Z tohoto pohledu chci upozornit na pozměňovací návrh, který prošel výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který říká, že v souladu s doporučením Evropské unie nebo s tím, že v Evropské unii to takto je možné, že se doporučuje, aby v zákoně bylo zvednutí toho možného dodatečného limitu zvýšení zakázky místo stávajících 20 % na procent 50. Já si nejsem jistý, že je tohle paragraf, který by v Čechách pozitivně fungoval. Spíš si myslím, že zlepší trend všech těch zájemců, kteří jdou do veřejného řízení a do zakázky, že tu cenu podhodí, aby se k zakázce dostal v doufání, že už to není dvacetiprocentní limit, ale je padesátiprocentní, tak to se přece potom, přátelé, nějak domluvíme. Tohle je něco, co se mi nezdá, a nebudu rozhodně podporovat zvýšení limitu na dodatečné práce z 20 na 50 %.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní tu mám s faktickou poznámkou - pan poslanec Ivan Adam? Ne? Adamec. Pardon. Omlouvám se panu poslanci za zkomolení jeho jména. Udělal jsem to nerad a už se to nebude opakovat.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, dámy a pánové. Jsem rád, že mi příště přijdete konečně na jméno.

    Já jsem tady chtěl zareagovat na to, co říkal kolega Bendl. Víte, ono těch 50 % mě samozřejmě překvapilo také, a když jsem o tom přemýšlel, tak pokud budeme bojovat proti korupci a budeme to myslet vážně, tak tady naopak otvíráme korupční prostor. Já vím, jak to bylo myšleno. Ono totiž dneska existují také méněpráce a mně by se to líbilo tak, kdyby ty vícepráce a méněpráce se započítaly, a pak teprve od toho se odpočítávalo další případné navýšení. To bohužel tento pozměňovací návrh neobsahuje a já s tím mám vážný problém ho podpořit.

    Jinak možná pár reakcí na to, co tady padlo. Já si pořád myslím, že nejenom ten poslední zákon o zadávání veřejných zakázek, který byl z dílny koalice, kdy já jsem tu nebyl, ale naši, že byl ten špatný. On každý, který přišel po tom prvním, byl vždy horší a horší, až byl ten nejhorší. Tuhle úpravu vítám. Ale na druhou stranu já vždycky říkám: víte, pokud se ty obě strany, ten zadavatel a dodavatel, budou chovat tak, že se dohodnou, že budou podvádět, tak tomu nezabráníme žádným zákonem. Na to máme jiné orgány, které to musí vyšetřit. Akorát vlastně těmi dalšími zákonnými změnami ztrpčujeme život těm poctivým, kteří to myslí vážně a dostávají se kolikrát do situace takové, že nakonec nemohou ani tu zakázku pořádně odsoutěžit, protože buď to objektivně nejde, anebo to prostě nejsou schopni administrativně zvládnout. Takže já si myslím, že ty zákony jsou pořád stejné. Pořád hledáme, jak zabránit těm věcem, které nechceme, ale já si nejsem jistý, že je to ta správná cesta. Nicméně jsme v Evropské unii. Oni to jinak neumějí. A já si dovolím vyslovit své poslední přání ve své faktické připomínce, aby ten nový zákon nebyl tak drastický, drakonický a tak tvrdý vůči běžnému zadavateli, abychom skutečně mohli soutěžit s vědomím toho, že všichni poctiví prostě dosáhnou svého a že ty zločince prostě odstavíme stranou.

    Já vám děkuji za pozornost. A rozhodně těch 50 % vnímám jako velmi podezřelou záležitost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Nyní s faktickou poznámkou - nebo přednostním právem, pane předsedo? Nejprve s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Dámy a pánové, vážená vládo, pokusím se být velmi stručný. Co se týče zvýšení limitu z dvaceti na padesát, tak musím říci, my neděláme něco, co je nad rámec směrnice Evropské unie, což celá řada lidí jak v minulosti, tak přítomnosti vždycky tady ve všech pádech skloňovala. Zkrátka a dobře, celá sedmadvacítka dneska pracuje s padesátiprocentním limitem víceprací. Kromě Slovinska, které má 30 %, a České republiky, která má aktuálně 20 %. To znamená, v tuto chvíli srovnáváme pouze limit na padesát jako všechny členské státy Evropské unie. To je první věc.

    Druhá věc. Ještě malou poznámku prostřednictvím pana předsedajícího mému kolegovi Ivanu Adamcovi, taktéž starostovi. Já myslím, že oba dva víme, o čem hovoříme, protože se s veřejnou zakázkou potýkáme dnes a denně. Já musím říci, že tady je zapomínáno ještě na jednu věc, velmi důležitou, a to je projekce, projektant. Myslím, že tam je zakopaný pes. Pokud zadavatel netlačí na projektanta, netlačí na projektanta a několikrát ho nenutí, aby přepsal, překreslil projektovou dokumentaci na základě požadavku projektanta, tak si tady můžeme schvalovat zákon, jaký chceme, ale zkrátka a dobře, pokud projektant stokrát a jednou zdůvodní, že ta práce nebo ta zakázka je takhle drahá, tak potom v tom výsledku stejně to dopadne tak, jak to dopadne, a mnohdy se modlíme, jak dopadne výběrové řízení. A už nemluvím o dalších případech, protože to je na samostatné vystoupení. Nicméně v tuto chvíli ambicí mou a ambicí mých kolegů bylo pouze srovnat parametr z dvaceti na padesát. Já taky se velmi těším na nový zákon, na novou novelu, protože pracovat s tou stávající, prostě, dámy a pánové, jde velmi těžko. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan Pilný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil reagovat na vystoupení dvou poslanců hospodářského výboru, které se týkalo především toho limitu 50 procent. Na hospodářském výboru probíhala diskuse a můj názor, myslím, že to tady bylo řečeno z obou stran, a je to dobře, protože ty vícepráce často nastávají proto - ne s úmyslem, ale proto, že ten projekt byl špatně připraven. To je úplně bez debaty.

    Na druhou stranu otevření těch vrat do 50 procent není něco, co se mi zdá v tomto okamžiku jako rozumné, protože by to skutečně mohlo být zneužíváno v řadě případů. A já si myslím, že nastavit ten limit někam, tady byl pozměňovací návrh na 30 %, je rozumné, a počkat, co to udělá, do té velké novely, a pak to třeba na těch 50 procent srovnat podle toho, jak to bude vypadat. Ale v tomto okamžiku se mi zdá i pro mě osobně těch 50 procent příliš vysoko. Ale je to skutečně o té projektové přípravě, protože řada těch věcí vyplývá z tohohle.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, já uvedu jenom příklad, proč jsme dávali z dvaceti na padesát. Čerstvě se provádí projekt IOP, oprava zámků, konkrétně ve Valticích, kde jenom administrování příprav toho projektu trvalo rok a půl. Vytendrováno to bylo na jeden rok, kdy se to má provést. Byl tam plánován tři týdny archeologický průzkum. Ten archeologický průzkum trval tři měsíce. Odkryly se podlahy barokního divadla do hloubky 7 metrů, kde se objevila bývalá ulice. To všechno financoval dodavatel z vytendrovaných finančních prostředků. Tak teď si seberte, kolik zůstalo na realizaci projektu. Došlo k přeprojektování, dokonce umístění určitých technologických zařízení, takže došlo ke změně projektu atd. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Petrů. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Bendl, po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, koukat na limit 50 % prizmatem jednoduchých staveb, ať jsou to domy toho či onoho druhu nebo silnice, je jedna věc, ale u složitých staveb, kde je kombinace stavební části se složitými technologiemi, které trvají dlouhou dobu, tak to vůbec není přehnané. A jestliže celá Evropa snad s jedinou výjimkou k tomu přistoupila, tak ví moc dobře proč. Během doby, kdy se takováto díla staví - nebudu teď zmiňovat Blanku, ale standardně, kdy to trvá dva až čtyři roky - tak dochází k takovým technologickým inovacím, a jestliže nechcete uvádět do provozu třeba dopravně složité stavby typu metra, které jsou zastaralé už v době, kdy je zprovozňujete, tak tam to je prostě bez selského rozumu, to rozhodování. A uvědomte si, že ono se to zdá jako obrovské, ale jestliže jeden krajský soud už dal precedenční rozhodnutí, a to v té novele není, že se budou odečítat méněpráce, to znamená to, co se nebude realizovat, to je zase selský rozum a velí, že by mělo jít o absolutní částku, nikoli že budeme nesčítat plusy a minusy. Tak jestliže vy tam potom chcete v průběhu toho, jak firma nabídne technologii, tam dát to nejmodernější, tak samozřejmě už musíte generovat změny stavby, stavební části, a pak se vám vlastně celá ta technologie dostává do změny. To znamená, že ono to takhle vypadá absurdně, ale pak se dostáváme přesně k těm případům, že oni musí naplánovat dokonce i typ svítidel, a pak jim seberou evropské dotace nebo je obviní policie, protože daná firma už ta svítidla nevyrábí. (Upozornění na čas.) Takže to prostě není tak. U jednoduchých staveb bych to pochopil, ale nikoli u složitých. A prosím, neposílejte naše dotace z Evropské unie zbytečně do deklasu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Pan poslanec Bendl ctí vyšší autoritu, to jest svého předsedu, a dává přednost. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Tak za prvé chci ubezpečit ty, kteří mají obavu, že nevyčerpané evropské fondy jsou zbytečná starost. Jestli projde EIA ve vládním znění, tak je úplně jedno, jaký bude zákon o zadávání veřejných zakázek - neutratíme, nevyčerpáme jediné euro. Abych trošku spojil debatu o těch dvou choulostivých bodech, které dneska máme. Za prvé.

    Za druhé dobrá zpráva pro Poslaneckou sněmovnu, jak se mění společenská atmosféra. Kdybychom tyto pozměňovací návrhy, které teď naprosto věcně, klidně argumentujeme, někdo je pro, někdo je proti, ukazujeme přednosti, poukazujeme na rizika a zápory, přednesli před dvěma a půl lety ve Sněmovně, tak jsme označeni za korupčníky, lidi, kteří chtějí rozkrást všechny peníze a podobně. Atmosféra se úplně změnila a je to dobře. Jenom připomenu u jiných zákonů, kdy si budeme myslet, že jsme pod velkým mediálním tlakem, že to tak prostě není. My jsme tomu podlehli, já jsem ve Sněmovně seděl. Nakonec Sněmovna rezignovala a řekla: my do toho boje nejdeme. Nikdo neměl odvahu navrhovat pozměňovací návrhy, aby nebyl označen za korupčníka. Praxe ukázala, že je to špatně. Ale není to ta ideální cesta, dopadlo to na tisíce starostů i dalších zadavatelů, kteří v tom byli v podstatě nevinně. Ale tehdy Sněmovna nenašla odvahu, a já jsem byl členem vládní koalice, se tomu postavit a prosadit racionální návrhy. Už to, že se povedlo docela v klidu bez (nesrozumitelné) debaty zvýšit limity pro malé zakázky, které tehdy byly hysterické a původní návrh byl, aby i na stavební práce byl limit 1 milion. Nakonec vznikly tři, teď je zpátky šest. Ukázalo se, že nakonec to tak velký problém není, jak to vypadalo v té veřejné debatě před dvěma a půl či třemi lety.

    Já chci říct, co mi v té novele chybí. A protože jsem byl vládní poslanec, dokonce předseda vládního klubu, tak znám takové: my připravujeme lepší, nový, úplně nový zákon, teď jsme to nestihli, podpořme aspoň tu novelu. My jsme to říkali taky, tak to neberte jenom jako kritiku opozice za každou cenu. Pořád mi tam chybí, že kritériem nemohou být reference. To, že dostanete v zásadě bezcenný list, kde je seznam staveb, které realizovali, a ten tam buď je, nebo není a vy s tím nic nemůžete dělat. Kolegové z komunální politiky mi určitě potvrdí, že máme stejnou zkušenost. Firma, která nám vyhrála zakázku, odflákla tu realizaci, protože podsekla cenu, nechtěla držet záruku, museli jsme se s nimi soudit, mnohdy to opravit za vlastní peníze, rok, dva, tři, čtyři roky ty peníze z nich dostávat zpátky. Nebo naopak, započetli jsme to proti poslední faktuře, zase zažaloval dodavatel to město, toho zadavatele, a zase se to táhlo měsíce a roky. Pořád je to stejné. Kdo z vás by si vybral firmu na stavbu garáže či rodinného domu bez toho, že by se zeptal, komu už ten dům postavili, jestli dům nespadl do tří let, jestli do té střechy neteče? Je to naprosto normální a racionální. My znovu nedáváme mezi možná hodnoticí kritéria reference, klíčový bod. Rozumím tomu, že to nemůže být absolutní kritérium. Veďme debatu o tom, že třeba reference mohou mít maximálně jenom nějakou váhu, aby zase reference nepřevážily, a tím pádem automaticky nevyhrávaly nejvyšší nabídky, nesmyslně vysoké, jenom proto, že hodnoticí komise dá skvělé reference a těm ostatním je sníží. To tam vůbec není.

    Za druhé tam není vůbec to, co skutečně brzdí čerpání evropských peněz a zejména čerpání veřejných peněz, a když to jsou (nesrozumitelné) evropské peníze, to je podle mě naprosto - jak bych to řekl slušně? - naprosto neuvěřitelně dlouhá doba rozhodování ÚOHSu. My, kteří máme zkušenosti s tím, jak na ÚOHSu ležely velké dopravní zakázky za miliardy korun a ÚOHS nerozhodoval osm, deset, dvanáct, čtrnáct ne dní, měsíců. Vždycky jsme měli podezření, že na pozadí toho vyčkávání probíhají dohody, vzadu mezi těmi zadavateli, jestli by tam nemohly být nějaké subdodávky a co by se nemohlo udělat. A myslím, že by bylo rozumné, abychom v zákoně stanovili limity pro rozhodování ÚOHSu a na druhé straně zvýšili poplatky za podání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a aby v případě, že se ukáže, že to podání bylo v zásadě jenom obstrukční, propadly ve prospěch státu či tohoto úřadu. To si myslím, že je rozumná věc, která mi tam opět chybí. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Blažek, po něm pan poslanec Laudát atd.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Už tedy budu stručný, protože mnoho toho řekl Zbyněk Stanjura, můj předřečník.

    Já jsem chtěl svého milého kolegu z výboru pro veřejnou správu prostřednictvím předsedajícího ujistit, že opravdu to, že nečerpá Česká republika z evropských peněz tak, jak by si přála, příčinou není, že jsme nezvedli limit víceprací z 20 procent na 50. Daleko zásadnějších příčin jsou celé mraky.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Po něm pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Pardon, pana poslance Blažka jsem zapomněl. Cítí se naštván zjevně, omlouvám se. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Blažek se zklidní. (Smích několika poslanců z levé části sálu.)

    Já jenom chci říct ke kolegovi Stanjurovi. Já to ale nasčítávám právě proto, že to jsou jenom plusy, ale neodečítají se minusy. Samozřejmě tady nejde o absolutní částku. Tam si pak samozřejmě tak, jak je novela postavena, tak si vytrhnete jisté spektrum případů, a jestli to chcete udělat obecně, ale problém je, že potom opravdu před Evropou vypadáme jako nějací gauneři, což částečně jsme si možná vysloužili právem, ale částečně také ne. Protože nikdo, když nemá tak tvrdé zákony, tak oni jsou potom výborní čerpači dotací. Kdežto my ne. To je prostě problém. A když se s nimi bavíte, tak oni vám řeknou: No, to je fakt, že vy máte teda tvrdší zákony a podle třeba německých byste se vešli, podle českých ne a bude korekce a my vám to sebereme a ještě zaplatíte pokutu. Ale to je váš problém, jaké zákony si schvalujete. My po vás nechcem nic jiného než abyste dodržovali zákony, které jste si přijali.

    Skutečně je to problém, paní ministryně je v tom nevinně. Kdyby paní Jourová místo celostránkových rozhovorů v Hospodářských novinách, jak udělá revoluci v zakázkách, ušila jednoduše, a nám to slibovala do konce června, technickou novelu, a do konce roku řekla, že to možná nestihne, ale na přelomu nového roku že už bude připravena transpozice evropské směrnice, no a pak už, než odešla do Bruselu, tak mi říkala, že vlastně jsou na to dva roky. Tak jsou holt na to dva roky. Ale když tak posloucháme nového kandidáta na ministra a jeho orientaci po včerejším vystoupení v resortu dopravy, tak si myslím, že se toho stejně zas tolik stavět nebude. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Po panu poslanci Laudátovi pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Navážu volně na pana kolegu Stanjuru. Podívejte, on mluvil, a velmi správně, o tom, že existuje určitý strach v oblasti zadavatelů veřejných zakázek z určité stíhatelnosti, nejasnosti některých právních výkladů a podobně. Tady chci jenom říci, že sebelepší zákon tohle nevyřeší.

    Chtěl bych požádat paní ministryni, bylo by velmi dobré tento zákon ještě hodně diskutovat s paní ministryní spravedlnosti a s ministrem vnitra. Důvod je jednoduchý. Ten problém je, že u nás existují, pokud jde o praxi orgánů činných v trestním řízení, stovky výkladů toho, co je trestné a co není, a to zvláště v této oblasti. Takže jestliže nějaký starosta, který pochází třeba z Karlovarska, a dělají určité výběrové řízení určitým způsobem, tak místní státní zastupitelství neříká nic. Ale ten starosta si přečte v novinách, že za totéž třeba v Ostravě je někdo trestně stíhán. Je z toho určité východisko, neříkám, že to vyřeší vše. Ale v podstatě jak některé policejní orgány, tak třeba nejvyšší státní zástupce má možnost vydávat některá sjednocující stanoviska. Pokud k tomuto nedojde z hlediska výkonné moci, tak bohužel ať dnes uděláme ten zákon jakkoliv, tak znovu můžeme nechat starosty, ale nejenom starosty, to se týká i univerzit a dalších subjektů, zase v právní nejistotě, že ten či onen policista, ten či onen státní zástupce bude postupovat jiným způsobem.

    Dovolte mi ještě jedno přiznání. Když jsem v té vládě byl, tak jsem byl v této věci neúspěšný. Dokonce proběhlo jednání na úrovni premiér, ministr financí, ministr spravedlnosti a vnitra. Uznávám, že to bylo ke konci té vlády, ale nepodařilo se nám apelovat na to, aby orgány činné v trestním řízení nějakou takovouto sjednocující praxi vedly, protože to považuji za nutné. Nechci také vynechat, že i Nejvyšší soud může dávat stanoviska, která mají obecně závaznou povahu. Ne úplně, ale mají sjednocující vůči judikatuře soudu. Bez toho tu právní jistotu nenajdeme a budeme se pořád motat v takovém tom vakuu, kdy nikdo nebude si nikdy jistý, jestli to rozhodování je dobré, přestože se nic nekrade a nic nemizí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Birke, po něm pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, velmi krátce zmíním tři bodíčky, které tady zazněly, a chtěl bych je připomenout.

    První věc. Osobně si myslím, že celý zákon o zadávání veřejných zakázek by mohl mít jednu větu. "Vysoutěžená cena musí být v místě a čase obvyklá." Takové k zamyšlení. Mířím k tomu, že by se celý zákon měl opravdu zjednodušit. Velmi bych podpořil slova pana starosty a kolegy poslance Birkeho o tom, že klíč k tomu, aby celá soutěž byla v pořádku, tak je potřeba, aby byla výborná projektová a předprojektová příprava. Tam leží první z klíčů.

    Co se týče věcí, které nám komplikují život v praxi, tak bych se připojil ke slovům Zbyňka Stanjury a upozornil bych na to, že je potřeba se zamýšlet nad úlohou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, o časovém intervalu jeho rozhodování, případně o výši kauce toho, kdo podává tu stížnost, protože sám jsem na vlastní kůži zažil a vlastně ještě zažívám, že most není otevřen, kdy se nám celá stavba prodloužila jenom na dvě odvolání o jeden a půl roku. Takže to je taková drobná noticka.

    A třetí věc, a také kolegové už o ní hovořili, bavili jsme se tady o památkářích a archeologickém průzkumu. V našem městě jsem zažil to, že jsme našli nebožtíka, který neležel východ-západ, ale ležel sever-jih, a to byla záminka k tomu, aby byl nasazen 24hodinový archeologický průzkum. Tento záchranný archeologický průzkum stál 24 milionů korun a zdržel celou stavbu o 11 měsíců.

    To, že tady s vámi stojím, mám velkou kliku, protože mě chtěli podnikající na Staroměstském náměstí prostě zastřelit, jakkoli jsem v tom nevinně a v předprojektové přípravě jsme udělali sondy na základě požadavků archeologů. Prostě jsou to věci, které přinese život, a pak rozumím tomu, že je potřeba je řešit. Takže to je další připomínka.

    A poslední věc, abych nezdržoval, a taky čas, je těch 20 %. Myslím, že z logiky věci, co vám tady říkám, když je dobrá předprojektová a projektová příprava, tak pak limit 20 % určitě stačí. Padesát procent, tam bych byl velmi opatrný. (Upozornění na čas.)

    A jedna kratičká na závěr: Je fajn mít výborný stavební dozor. Jinak v tom lítáte. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s faktickou poznámkou, zatím ne s přednostním právem, pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát, pane předsedající, myslím, že ještě dlouho ne.

    Děkuji mockrát za tuhle debatu. Myslím, že je úžasná především proto, protože jsme v pozici 20 až 50 % probrali v podstatě celý zákon o veřejných zakázkách. Myslím, že tady bylo zmíněno úplně všechno. Dovolte mi ovšem ale, abych tady zmínil ještě jednu bizarní věc, která se stala přímo mně jako starostovi města, s kterou si v podstatě nevíte vůbec rady. No víte, bouchnete do stolu a nějak to zařídíte. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jsem vstřícnost sama, pane kolego. (K mikrofonu kráčí poslankyně Jana Černochová.) Pardon, paní poslankyně. Mám tady tři kolegy. Pan poslanec Stanjura nejprve s faktickou poznámkou - a ten vám dává přednost. Je to džentlmen. Od něj jsem to tušil. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych možná za pana kolegu Birkeho ten příběh ještě dokončila. Ono když stihnete tu dotaci proinvestovat v tom vašem dějství, které se stalo, tak se vám pak stane za tři roky, za čtyři roky, děláte ty monitorovací zprávy, chodí vám tam všichni na ty monitorovací zprávy koukat, posíláte je na všechny možné instituce, ale za čtyři roky se vám stane, že pak vám někdo napíše dopis, který bude přezkoumávat tu zakázku, jako se to teď stalo nám. Řekne se: ale tak ta zakázka byla o něco nižší - ta první cena. Jak je možné, že městská část vybrala tu druhou? A nikoho nezajímá, že mezitím to zkoumal ÚOHS, a hrozí vám, jako hrozí nám, že budeme vracet evropskou dotaci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Za prvé jsem trošku očekával, že se paní ministryně zapojí do té debaty a že se nám pokusí aspoň odpovědět. Když to nechá na závěrečné slovo, tak zase budeme moci reagovat jen my s přednostním právem. Ale nevadí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, tady musím paní ministryni hájit. Paní ministryně není poslankyně a nemůže mít faktickou poznámku.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem nemluvil o faktických.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Může mít jedině přednostní právo. A zatím tu máme půl hodiny faktické poznámky. Takže hned jak skončí faktické poznámky, paní ministryně se zapojí.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, neskákejte mi do řeči. (Místopředseda Gazdík: Omlouvám se.) Přestože se mnou nesouhlasíte, já jsem jednací řád neporušil. Možná se vám nelíbí, co říkám, ale nemáte právo mě přerušovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, nemám. Omlouvám se.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji moc. To nebyla nijak nepřátelská poznámka. Já jsem říkal, že by bylo fajn, abychom spolu debatovali s paní ministryní. Vůči panu místopředsedovi to úplně přátelské nebylo, ale on si začal.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Chtěl jsem hájit dámu. Omlouvám se.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: A zase mi to dělá. (Smích v sále.) Zase mi vstupuje do té rozpravy, i když nemá.

    Já se chci vrátit. Paní ministryně v úvodním slově říkala, že nemůže souhlasit s pozměňovacím návrhem, který přijal hospodářský výbor, co se týče těch právních služeb. Já se chci zeptat zejména u těch bodů, co se týká rozhodčího či smírčího řízení, jestli skutečně je naším zájmem, aby zadavatelé v těch řízeních uspěli, nebo že mají vybrat nejlevnější právní firmu. To je přece něco úplně jiného. To jsou speciální případy. A paní ministryně říkala, že ministerstvo je zásadně proti, nebo silně proti, jestli jsem nenašel správný výraz, tak se omlouvám, není to, že bych chtěl ten výraz někam posunout. Já si naopak myslím, že návrh hospodářského výboru jde správným směrem, protože klíčové je uspět - ne mít levné právní zastoupení, ale uspět v arbitráži či smírčích řízeních vedených buď u nás, v třetí zemi nebo u mezinárodního arbitrážního či smírčího orgánu. Tam já považuji navrhovanou podmínku za správnou, tuto výjimku. A je i na veřejné kontrole, abychom zjistili a prověřili, zda není zneužívána. A výsledek je jednoduchý. Pokud je vybrána právní firma, která přispěje k tomu, že zadavatel vyhraje arbitráž či smírčí řízení, tak byla vybrána dobře. Pokud je vybrána firma, která k tomu nepřispěje, naopak přispěje k tomu, aby zadavatel prohrál, tak byla vybrána špatně, přestože měla možná levnější právní služby, protože ty právní služby jsou vždycky mnohem nižší než částka, o kterých se jedná.

    Nejsem členem hospodářského výboru, takže jsem se toho jednání ani hlasování nezúčastnil, ale chtěl bych podpořit stanovisko hospodářského výboru. Pokud se mýlím a jsou nějaké argumenty, které nám říkají, proč jsme proti, tak bych je rád slyšel, protože si myslím, že tady hrozí větší škody. A děje se to v každé branži. I v těch právních službách, kde se mnozí snaží dát nízkou cenu, aby se k té zakázce dostali. A teď ještě nebudu spekulovat o tom, co ti s těmi nízkými cenami, čí zájmy pak nakonec hájí. To u těch arbitráží a smírčích řízení je velmi problematické.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě jednou se omlouvám, že jsem ho přerušil.

    Paní ministryně se neustále hlásí, nicméně ještě tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Ludvík Hovorka, po něm pan poslanec Bohuslav Svoboda.

    (Předseda Sněmovny Hamáček z místa před vládní lavicí upozorňuje místopředsedu Gazdíka, že už je v sále přítomen pan premiér.)

    Omlouvám se panu poslanci Hovorkovi, protože jsme momentálně aktuálně splnili podmínku, se kterou byla přerušena schůze Poslanecké sněmovny k bodu 7, a to je přítomnost pana premiéra. Pan premiér je evidentně přítomen, takže přerušuji bod č. 12, kterým je vládní návrh zákona o veřejných zakázkách.

    Vrátíme k přerušenému bodu číslo

    Než přejdeme k debatě, mám tady omluvy. Nejprve od 18.30 hodin se dnes omlouvá pan poslanec Jiří Koskuba ze společenských důvodů. (Smích v sále.) Dále pan předseda Hamáček ruší dnešní omluvu. Evidentně. Je tady vedle mě. Dále pan poslanec Böhnisch se omlouvá dnes od 17.30 hodin z důvodu přijetí zahraniční delegace. Pan ministr Chovanec se omlouvá dnes od 17.30 hodin z pracovních důvodů. Takže to jsou omluvy.

    Bod 7 jsme přerušili v podrobné rozpravě. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Do podrobné rozpravy se hlásí pan místopředseda Gazdík. Předpokládám s přednostním právem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, vážený přítomný pane premiére. Já bych měl v podrobné rozpravě jednu závažnou otázku na pana premiéra. Nastudoval jsem si rozhodnutí Ústavního soudu v roce 2007, které plénum Ústavního soudu řešilo pod číslem 55/2005 16. 1. 2007 a které bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 65/2007.

    V tomto usnesení Ústavního soudu se zcela jasně říká - cituji: Za výrazný prvek záruky přiměřeného materiálního zabezpečení soudců z hlediska principu dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a požadavků jejich vzájemné vyváženosti je třeba považovat i přiměřenou vazbu mezi platem představitelů moci zákonodárné a výkonné na straně jedné a platem soudců na straně druhé. Konstrukce zákona o platu představitelů státní moci, která s pomocí jednotné platové základny a zákonem stanovených koeficientů zaručuje, že spolu se zvýšením platů soudců, představitelů moci zákonodárné a výkonné se ve stejném poměru automaticky zvýší i platy soudců, tak představuje významnou v právním řádu vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachován.

    Já bych se chtěl zeptat, pane premiére, prosím, jak vládní návrh zákona o platu představitelů státní moci toto usnesení Ústavního soudu splňuje a naplňuje. Děkuji. (Potlesk části poslanců.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan premiér si přeje reagovat? Ano. Po něm paní místopředsedkyně.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem se dnes omluvil na část odpoledního jednání Poslanecké sněmovny v důsledku toho, že v České republice je na oficiální návštěvě předsedkyně polské vlády paní Ewa Kopacz a v tuto chvíli probíhají naše rozhovory, které se týkají nejenom česko-polských vztahů, ale také našeho postupu v rámci Evropské unie a Visegrádské čtyřky. Do této chvíle jsme probrali řadu témat, která jsou podle mého názoru velmi důležitá pro naše mezinárodní a společné vztahy. Chci zmínit např. otázku propojení dopravní infrastruktury mezi Českou republikou a Polskem, ale také otázku společného boje proti výrobě drog. My tady máme problém s regulací prodeje léků, které obsahují pseudoefedrin v Polsku, ale také jsme diskutovali o tématech, která se týkají ochrany ovzduší a zlepšení stavu ovzduší v oblasti Moravskoslezského kraje a sousední části Polska. Čili byla to témata, která pokládám za velmi důležitá pro občany České republiky. V tuto chvíli tedy absolvuji rozhovory s předsedkyní polské vlády, která je tady v Praze na své první oficiální návštěvě ve funkci polské premiérky. Tyto rozhovory jsem přerušil, abych se mohl dostavit na jednání Poslanecké sněmovny. Chci i touto formou poděkovat předsedkyni polské vlády, že souhlasila s tím, že naše rozhovory budou přerušeny, abych se mohl schůze Poslanecké sněmovny účastnit.

    Pokud jde o otázku pana poslance Gazdíka, chci říci, že řešíme v tuto chvíli zákon, který byl změněn v předcházejících volebních obdobích. V případě, že by vláda nepředložila návrh na úpravu tohoto návrhu zákona, tak by od 1. ledna došlo k rozmrazení platů ústavních činitelů a byl by tam skokový nárůst o 26 %. Koaliční vláda se proto dohodla na tom, že předloží návrh zákona. Dohodli jsme se na tom už na jaře letošního roku. Do konce července jsme předložili do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který počítá s tím, že meziročně dojde k 1% nárůstu platu ústavních činitelů a na dalších několik let budou tyto platy ústavních činitelů zmrazeny. To je obsah vládní novely, kterou jsme předložili do Poslanecké sněmovny, která tedy byla projednána v prvém čtení a teď je předmětem jednání Poslanecké sněmovny.

    Pokud jde o otázku reakce na rozhodnutí Ústavního soudu, musím říci za prvé, že je potřeba reagovat v rámci této projednávané novely zákona tak, abychom se vyhnuli problémům možných žalob ze strany soudců, tzn. abychom reflektovali stanovisko Ústavního soudu ve vztahu k soudcům. Tady předpokládám, že bude přednesen příslušný pozměňující návrh v rámci projednávání tohoto zákona. A pokud jde o otázku vazby mezi platy poslanců a senátorů na platy ostatních ústavních činitelů, to je myslím věcí diskuse, která už tady v Poslanecké sněmovně probíhá řadu měsíců. Rovněž předpokládám a vím o tom, že byly předloženy pozměňující návrhy ze strany poslanců, které by měly do budoucna garantovat tuto vazbu.

    Chtěl bych vás informovat také o tom, že na toto téma včera diskutoval poslanecký klub sociální demokracie a shodli jsme se na tom, že jsme připraveni během projednávání tohoto návrhu zákona podpořit takové úpravy zákona, které do budoucna zajistí přímou vazbu mezi platy poslanců a senátorů a platy soudců, potažmo státních zástupců, soudců Ústavního soudu, tak aby se platy poslanců a senátorů odvíjely od platů ve veřejné sféře, tak jak s tím počítá konstrukce zákona. To znamená, jsme připraveni při respektování vládou navrženého meziročního nárůstu platů podpořit zakotvení mechanismu, který by navázal přímo platy poslanců a senátorů na platy zaměstnanců ve veřejné sféře. Tím pádem by, pokud by tento mechanismus byl zakotven, bylo naplněno to, co říká Ústavní soud ve svém nálezu. Ale je to rozhodnutí Poslanecké sněmovny a Poslanecká sněmovna sama se bude muset vyjádřit k jednotlivým pozměňujícím návrhům.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní paní místopředsedkyně Jermanová s přednostním právem, potom pan místopředseda Gazdík s přednostním právem, potom pan předseda klubu Stanjura s přednostním právem. Pak tady mám dvě řádné přihlášky. Jenom upozorňuji, že jsme v podrobné rozpravě.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrý večer, dámy a pánové. Nedá mi to, než reagovat na to, co se tady děje a co se dělo posledních čtrnáct dnů. Já jako místopředsedkyně Sněmovny, byť v koaliční vládě, musím teď hovořit přímo k panu premiérovi.

    Vy jste udělal jednu zásadní věc - zničil jste to, na čem jsme tady celou dobu pracovali, a to je nějaká konsensuální dohoda napříč politickými stranami. Přestože jsme političtí nováčci, tak víme, že toto se nedělá. A já očekávám od vás jako od předsedy strany, že se omluvíte všem poslancům, a to včetně svých, protože jste je poškodil v médiích. Jestliže tady je dohoda, tak se drží. A promiňte, ale myslím si, že za vaše populistické body před veřejností jste shodil 200 lidí, kteří tvoří zákony této republiky, na jednu stranu. Na druhou stranu mi dovolte, abych vám připomněla, že této Sněmovně vy skládáte účty, protože tato Sněmovna vám dává důvěru. Takže jakýkoli vzkaz přes média, že vy zařídíte, že poslanci udělají mimořádnou schůzi, že takhle to nebude, tak já bych prosila trošku pokory. Děkuji. (Velký potlesk i zvolání poslanců zprava a ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám panu premiérovi (jdoucímu k řečništi), ale s přednostním právem tady mám dvě přihlášky. Potom dám slovo jemu. Takže s přednostním právem pan místopředseda Gazdík.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane premiére, já chápu, že vystupujete podle hesla "ptejte se mě, na co chcete, já vám, na co chci, odpovím". Vy jste odpověděl opravdu "na co chci". Nicméně já se ptám na vládní návrh zákona (velmi rázně), o kterém jste mluvil, který zvyšuje platy ústavních činitelů o 1 % a dále je zmrazen. Považujete skutečně toto za něco, co je v souladu se zákonem, který vyšel ve Sbírce zákonů jako č. 65/2007, kde je jasně napsáno, že platy představitelů moci zákonodárné, výkonné a soudní - ve stejném poměru se mají automaticky zvýšit i platy soudců - a představuje to v právním řádu významnou vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachován? Myslím si, že podle vašeho návrhu v okamžiku, kdy v roce 2018 by byli naši budoucí kolegové na 53 % platů soudců, tak omlouvám se, jako matematik to nemohu považovat za vyváženost jednotlivých mocí. Vláda tady evidentně svým návrhem porušuje zákon, který vyšel ve Sbírce zákonů a který je rozhodnutím Ústavního soudu. To je jeden problém.

    Druhý problém je, že se musím přihlásit k tomu, co tady říkala kolegyně Jermanová. Vážený pane premiére, tady celá Sněmovna odhlasovala určitou dohodu, se kterou podle informací vašeho předsedy poslaneckého klubu jste byl vy ztotožněn. To, že vy si chcete dělat populistickou a falešnou kampaň na úkor nás všech, že nás špiníte před občany a snažíte se z nás udělat lidi, kteří chtějí víc a víc, a přitom nerespektujete rozhodnutí Ústavního soudu, za to vás taktéž vyzývám k tomu, abyste se této Sněmovně omluvil! Děkuji. (Potlesk i zvolání poslanců zprava a některých poslanců ANO. Vzrušená atmosféra v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další vystoupení s přednostním právem pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já pana premiéra k omluvě vyzývat nebudu, protože on se nám stejně neomluví, tak je to zbytečné. Já chci popsat to, jak nás pan premiér podvedl. Protože ta dohoda - já už jsem to říkal, on tady nebyl - měla dvě části: procedurální, aby opozice nevyužila svého zákonného práva zablokovat zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením pod třicet dnů, a současně obsahovala... My jsme uzavřeli obě dvě části. My jsme tu svou splnili! To se vám líbilo - 14. listopadu v pátek. To jsme byli všichni spokojení, jak za osm minut schůze proběhla, mimořádná schůze jako obvykle. Můžete kroutit hlavou, můžete říkat, že to není pravda. My víme, kde je pravda. Ta dohoda byla předjednána a čekali jsme na stanovisko klubu sociálních demokratů 13. listopadu po vašem klubu, kde podle našich informací, a máme to z úst předsedy vašeho klubu, já nevím, jestli jste byl přítomen, ale byl jste informován... Můžete kývat hlavou, jak chcete, my jsme dostali informaci. Udělejte si pořádek doma v sociální demokracii. My jsme dostali informaci: No, tak premiér nakonec musel respektovat tu dohodu, jdeme do toho. A my jsme 14. listopadu svoji část dohody splnili. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má prostor pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že není jenom tato Poslanecká sněmovna, není jenom Senát, není jenom prezident republiky, kteří se také podílejí na legislativním procesu, čili dohoda učiněná v Poslanecké sněmovně, předpokládám, že není závazná pro ostatní instituce, které se podílí na legislativním procesu, a nevím o tom, že by do tohoto procesu byly integrovány. (Nesouhlasné hlasy a bušení do lavic zprava. Předsedající žádá o klid.)

    A především není jenom tato Poslanecká sněmovna z hlediska mzdového vývoje. Já jsem velmi rád, že naše vláda v rozpočtu, který za malou chvíli budeme v Poslanecké sněmovně schvalovat, za několik málo dnů, našla finanční prostředky pro to, aby po letech, kdy reálné mzdy v České republice klesaly, mohla navýšit platy. Jsem rád, že našla peníze na to, aby mohla navýšit důchody. Důchody se budou zvyšovat v průměru o 200 korun. Platy většiny zaměstnanců veřejných rozpočtů vzrostou o 3,5 %. U některých profesí, kterým minulá vláda sebrala 10 % z tarifu, se snažíme vrátit až pětiprocentní nárůst. To se týká policistů a hasičů. Já se domnívám, že by bylo vnímáno jako krajně nespravedlivé, a nejenom že by to bylo vnímáno, ale ono by to nespravedlivé bylo, pokud by si zákonodárný sbor schválil výrazně rychlejší tempo nárůstu platů, než jsme schopni například valorizovat penze, než jsme schopni například zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru, to znamená u těch skupin obyvatel, kterým se nežije lehce a nežilo se jim lehce v uplynulých letech.

    Já jako předseda vlády nemohu ignorovat zbytek společnosti jenom proto, abych se zavděčil Poslanecké sněmovně. My jsme předložili vládní návrh zákona. Byl to zákon, na kterém se shodla vládní koalice, a předložili jsme návrh na to, aby platy rostly o 1 %. Na základě diskuse, která se vedla v Poslanecké sněmovně, a věc je zcela doložitelná, jsem opakovaně jako předseda vlády, jako poslanec vyjádřil svůj názor, že by tempo růstu platů ústavních činitelů nemělo být vyšší než růst platů ve veřejném sektoru. Domnívám se, že navýšení platu o 3,5 %, a to je názor, který jsem říkal opakovaně a říkám ho i teď, je otázka spravedlivá, to znamená, odpovídá to tomu, jak rostou platy ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Těžko bychom vysvětlili občanům, proč si právě Poslanecká sněmovna, která bohužel rozhoduje sama o svých platech, proč si právě poslanci, poslankyně schválili vyšší nárůst platů, než je u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Proto se domnívám, že nárůst platů, který zde byl dojednán ve výši 14 %, byl nepřiměřený, a z tohoto hlediska jsem s tím návrhem nevyjádřil svůj souhlas. Nebyl jsem přítomen u těchto jednání. V okamžiku, kdy jsem byl informován o jejich výsledku, jsem s tím návrhem nemohl vyjádřit svůj souhlas a vedení mé politické strany se rovněž k tomuto návrhu nepřipojilo.

    Já jsem rád, že v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně máme návrh zákona, který nám umožní, abychom se vyhnuli skokovému nárůstu platů. Mrzí mě, že zákon tady ležel několik měsíců nepovšimnut, aniž by byl projednán na půdě Poslanecké sněmovny. My jsme se opakovaně snažili, aby návrh byl projednán v dostatečném časovém předstihu. Bohužel na to nedošlo, velmi často i snahou opozice. V tuto chvíli jsme v určitém časovém napětí a já si myslím, že by bylo dobře, abychom návrh zákona schválili, abychom ho schválili v podobě, která bude přiměřená, která bude pochopitelná i ze strany občanů, a nedomnívám se - a nemám se tudíž za cokoliv omlouvat, já prostě říkám stále totéž -, že by tempo růstu platů poslanců a senátorů mělo být vyšší než tempo růstu platů, které jsme schopni zajistit skrze státní rozpočet zdravotním sestrám, lékařům nebo třeba učitelům. Prostě takto to je. Nevidím jediný důvod, proč bychom se v tempu růstu platů měli odlišit od ostatních zaměstnanců, kteří jsou stejně jako my závislí na příjmech z veřejných rozpočtů.

    Tolik mé stanovisko jako poslance, jako předsedy vlády. Domnívám se, že dohoda, která byla dosažena na úrovni klubů a rozpočtového výboru, není přiměřená. Navýšení o 14 % je příliš vysoké a podle mého názoru dohoda měla být sjednána na nižší úrovni, aby to odpovídalo platové situaci ve společnosti a sociální situaci ve společnosti. Podle mého názoru, kdyby Sněmovna schválila 14 %, tak to běžnému občanovi nejsme schopni srozumitelně vysvětlit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu Kalouska. To je faktická poznámka? To se omlouvám, v tom případě máte faktickou, potom další faktická pan poslanec Černoch a pak s přednostním právem pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom dvě poznámky. Peníze pro státní zaměstnance jste nenašli, pane premiére. Ty si půjčujete od jejich dětí a zvyšujete deficit. Ale to není podstatné. To, co jste tady řekl o dohodě, je naprosto legitimní názor a my bychom se nijak nezlobili, kdyby tento názor zastával váš poslanecký klub. Ale byl to váš poslanecký klub, byli to jeho zástupci, kteří za námi přišli a navrhli toto řešení, a my jsme říkali dobrá, v rámci stoprocentního konsensu napříč Sněmovnou, stoprocentní konsensus napříč Sněmovnou je něco celkem vzácného, v rámci stoprocentního konsensu budeme všichni tohle držet. Jakkoliv si někdo z nás o tom mohl myslet něco jiného. Prostě ta dohoda tu vznikla. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Černoch s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych se chtěl jenom zeptat, pane premiére, na jednu věc. Vy jste tady mluvil o sestřičkách, o seniorech, o tom, jak mají nízké důchody. A můžu se tedy zeptat na jednu věc? Proč mají ředitelé například Českých drah statisícové platy, statisícové odměny a ještě ve formě, která - dneska jsme se tady o tom bavili, jakým způsobem se starají o cestující ve chvíli, kdy je kalamita. Tam to nevadí? (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se panu předsedovi Stanjurovi, ale jsou zde ještě dvě faktické poznámky - pan poslanec Opálka a pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, jsem v Poslanecké Sněmovně od roku 2002 a od té doby řešíme neustále vlastní platy. Začalo to tím, že se zrušily třinácté a čtrnácté platy, zmrazily se platy, pak se mírně rozmrazily, pak se znovu zmrazily, pak se dokonce snížily a dneska vlastně hovořil pan exministr financí, který to snížení zajistil, a pan premiér, který potvrdil, že se nekoná dočasné snížení, ale trvalé. Víte, mně je to trapné, ale myslím si, že by bylo dobré vyzvat vládu, aby zákonem určila, že Poslanecká sněmovna nebude tyto platy určovat, ať to dělá Ústavní soud, on s tím má už bohaté zkušenosti a myslím, že si s tím poradí. (Potlesk poslanců KSČM a v pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, my se tady oháníme nějakým veřejným sektorem a růstem platů ve veřejném sektoru. My jsme ve volebním výboru nedávno probírali zprávu o hospodaření České televize, a když se podíváte na průměrné platy v České televizi, tak za posledních deset let je tam nárůst o 50 %! (Potlesk poslanců KSČM, ČSSD a v pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická - pan poslanec Blažek. A pak už to vypadá na pana kolegu Stanjuru.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jenom to zjednoduším. Pane premiére... On už to není! Aha! (Pobavení.) Já jsem to chtěl říct osobně jemu, aby nebyl závislý na tom, co řeknou novináři, nebo sepíšou z toho, co bylo řečeno, čili mu to řeknu osobně jindy. Teď nebudu zdržovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nám premiér věnoval asi 21 minut, což je asi tak desetkrát méně, než věnoval mediálním výstupům za poslední dva týdny k této věci. Nicméně jako obvykle neodpověděl na to, na co jsem se ho ptal.

    Já se zeptám pana předsedy Sklenáka, ať nám řekne na mikrofon, jak to bylo. My jsme tu dohodu uzavřeli 13. listopadu ­- den předtím, než byla mimořádná schůze, a den předtím, než bylo slavnostní zasedání obou komor Parlamentu k 25 letům od 17. listopadu. Pan premiér tady byl podle mě ráno, byl tady i odpoledne, měl projev ve Federálním shromáždění, a dneska nám tvrdí, že o tom nevěděl. Já tomu prostě nevěřím, že o tom nevěděl. A když o tom věděl a bylo mu to tak proti srsti, tak to měl říct na té mimořádné schůzi, kde my jsme plnili svoji část dohody, a říct: Pozor, pozor, předsedové poslaneckých klubů, mě vůbec nezajímá vaše dohoda a to, že Sněmovna má nějakou dohodu. Já, Bohuslav Sobotka, jsem zásadně proti! Ale to neřekl, protože mu vyhovovala ta první část dohody, kterou my jsme splnili. A dneska mi na to neodpověděl. Zase jako kafemlejnek vykládá úplně něco jiného!

    Ale klíčová otázka zní: Můžeme dělat s předsedou klubu sociální demokracie dohodu, nebo nemůžeme? Po této zkušenosti říkám: nemůžeme! On není svéprávný díky předsednictvu ČSSD! On tu dohodu prostě uzavřít nemůže. Příště budeme vědět, že to je návrh dohody, který jejich stranický sekretariát ještě posoudí, ale o to mi fakt nemáme zájem, abychom čekali, jak se k tomu vyjádří předsednictvo. To už jsme dneska zažili, že? Turbulence. Někteří vaši poslanci měli takovou obavu, že raději nesvolali ani výbor, aby nebyli uvedeni v nemilost strany.

    Takže klíčová otázka není o tom, kdo má jaký názor. Já jsem to tady říkal. Kdyby nebyla dohoda, tak je to legitimní a každý klub prosazuje svůj názor, anebo mají některé kluby podobný názor a podobně. Já jsem se ptal, proč premiér shodil dohodu, o které věděl. Nenechte si namluvit, kolegyně a kolegové, že o tom premiér nevěděl. To prostě není pravda! My, kteří jsme u těch jednání byli, a mám minimálně šest kolegů předsedů poslaneckých klubů, kteří potvrdí má slova, to prostě není pravda, že pan premiér o té dohodě nevěděl. Tehdy se mu to hodilo, pak si to rozmyslel. A to je celý příběh! A proto dnes a denně posloucháme o tom, jak jsme tu nenažranci, tu o tom, jak Sněmovna je špatně fungující firma, tu jak odborářský boss, který bezesporu bere dvakrát více než poslanec, nám říká, jak si to vůbec dovolujeme projednávat. Ale základní otázka je jiná: Co je v platném právním řádu? My celou dobu jednáme o snížení platů, ne o zvýšení. Vláda navrhuje snížit platy o 25 %, dohoda předsedů poslaneckých klubů byla snížit platy o 12 %. My nic nenavrhujeme, žádné zvýšení. To v tom zákoně už dávno je! A dneska nám vláda, a omlouvám se, lidovecká komise chystá to samé. Tak se zamysleme, nejlépe pro rok 2018, a naši následovníci budou v tom roce řešit to samé, co řešíme my a co jsme řešili před třemi lety. A to je všechno. Ono to nějak dopadne.

    Už to, jak premiér lže a říká, že opozice chtěla obstrukcemi znemožnit projití toho zákona. Ten zákon sem přišel 31. července, nebo 1. srpna. Jednou za čtyři měsíce, a možná dvakrát, abych byl velkorysý, navrhl někdo z vládní koalice pevné zařazení toho budou. Ne každý den! Mezitím jste si úspěšně prosadili zařazení asi tak 80 bodů, ale pan premiér tady vytváří pohádku o tom, jak opozice svými hlasy blokovala projednávání toho zákona. Můžeme se podívat, kolikrát předseda vlády, ministryně práce a sociálních věcí nebo předseda klubu navrhovali zařazení toho bodu, a proč tedy neměli vládní většinu, když ji jindy mají. Moc dobře víte stejně jako já, že opozici se to nemusí líbit, ale o programu schůze rozhoduje většina. Bylo to tak vždycky. V okamžiku, kdy my jsme měli většinu, jsme také rozhodovali o programu schůze. Já si nestěžuji, jenom konstatuji. Nikdy by mě nenapadlo v době, kdy jsme měli většinu, si stěžovat, že nějaký bod nepřišel na řadu. Jedině bych to vyčítal sám sobě a svým kolegům předsedům koaličních klubů, že jsme něco opomněli a něco nepřišlo na řadu. To ano. Ale nikdy by mě nenapadlo za toho obviňovat opozici, protože opozice na to skutečně nemá vliv. (Potlesk poslanců ODS. ) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Vzhledem k tomu, že nemám další přihlášky do podrobné rozpravy, tak podrobnou rozpravu končím a přivolám kolegy z předsálí, protože budeme hlasovat.

    Padl zde návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Ještě než budeme hlasovat, předpokládám, že zájem o závěrečná slova není. Paní ministryně? Závěrečné slovo si nepřejete, předpokládám. Pan zpravodaj také ne. Je zde žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Prosím o novou registraci. Jakmile se ustálí počet na tabuli, zahájím hlasování.

    Budeme tedy hlasovat o tom, že Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro třetí čtení na 48 hodin.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 17. Přihlášeno 142, pro 87, proti 19.Tento návrh byl přijat. Lhůta byla zkrácena.

    Končím projednávání bodu 7. Velmi pravděpodobně se vrátíme do přerušeného bodu 12. Poprosím o vystřídání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budeme pokračovat bodem číslo

    Paní ministryně a pan zpravodaj jsou na svých místech.

    Podle mého soudu nebyla ukončena obecná rozprava. V obecné rozpravě s faktickou poznámkou pan kolega František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Právě proto, že tady jsme poprvé konfrontováni, byť to nevyčítám paní ministryni, ale její předchůdkyni, s neplněním a zásadním neplněním termínu, tak možná že by bylo docela dobré v tomto druhém čtení, kdyby tady zaznělo, kdy sem dorazí transpozice evropské směrnice. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pokud se nikdo nehlásí do obecné rozpravy - ještě vidím v obecné rozpravě pana kolegu Ludvíka Hovorku také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, já bych se ještě rád vyjádřil k bodům 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 18, 19, které se týkají zrušení řízení při podání jedné nabídky.

    Vím ze zkušenosti a podání některých investorů, především starostů, že tato záležitost může být problém. Jeden názor k tomu říká, že se odstraní komplikace, které stávající systém způsoboval zadavatelům. (V sále je nepříjemný ruch.) Dále se uvádí, že lze postupovat v souladu s § 84 odst. 3 písm. b) zákona a zrušit řízení s ohledem na jeho ekonomickou nevýhodnost před vydáním rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Neexistuje ovšem podle mého soudu žádný statistický údaj, kolik řízení bylo doposud zrušeno kvůli podání jedné nabídky, který by prokazoval pravdivost tvrzení v důvodové zprávě. Zároveň je v podstatě ponecháno na svévoli zadavatele, zda mu přijde jedna podaná nabídka vhodná, a novela nepřichází s žádným mechanismem porovnání, zda je skutečně jedna nabídka pro zadavatele výhodná a vhodná. Nechávám tedy na vašem zvážení, zda rušit stávající ustanovení o zrušení řízení.

    A ještě úvaha k podobě koncesního systému. Koncesní systém by mohl dát za vznik k oligopolnímu systému několika velkých firem, které by byly schopny plnit zakázky jakéhokoliv rozsahu, a vyřadil by tak z účasti menší společnosti, které by byly odsunuty do pozice subdodavatelů, či by byly zcela vyřazeny. To by výrazně navyšovalo hospodářskou soutěž a je otázkou, zda by zavedení koncesního systému nepřišlo do rozporu s evropským právem (upozornění na čas) hospodářské soutěže. To jenom na okraj k diskusím, které probíhaly. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka poslance Bohuslava Svobody. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové,byl jsem dnes přihlášen již v té předcházející části, proto navazuji na to, co tady zaznělo.

    Děkuji velmi panu kolegovi Birkemu i kolegyni Černochové za slova, která tady říkali z pozice starostů. Já z pozice primátora bych chtěl říct ještě jeden fakt, kterým je problém padesátiprocentních víceprací. Tunel Blanka stojí roughly 40 miliard. Když tam dáme 50% možnost navýšení, je to 20 miliard. Myslíte si, že je primátor schopen se svým zastupitelstvem plánovat, že utratí takovouto sumu navíc? Když jsme dělali Blanku, tak jsme potom museli dělat kontrolu všech víceprací. A já jenom konstatuji, že kdyby nebylo mostu, který byl postaven zvlášť a navíc, tak se do 20 % celé navýšení ceny tunelu Blanka vešlo.

    Velmi varuji před takovou sumou, která pro velké zakázky, a Praha nezná jiné než velké, znamená skutečně naprosto zničující sumu. Navíc každý takovýto prostor otevírá prostor velkým zadavatelům. Malí zadavatelé nebudou mít vůbec šanci soutěžit, protože ti velcí tu cenu podhodí tak významně, že se do toho malý zadavatel nikdy nebude moct vejít. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Ještě faktická poznámka pana kolegy Laudáta a potom s přednostním právem k faktické poznámce paní ministryně Šlechtová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Já tady nechci dělat advokáta koalici, nicméně znovu říkám, pokud by býval někdo načetl, že se budou vícepráce a méněpráce eliminovat, tak jako naprostý souhlas s panem docentem. Nicméně to tam není, takže tady je problém a opravdu ta technická novela - prostě předchůdkyně paní ministryně ji připravila mizerně. Já si nemůžu pomoct, zcela nedostatečně. A přitom slyšela těch asi deset bodů - technická změna parametrů, kde nejvíc tlačí ty zakázky bota, neudělala to z nějakých důvodů, asi zřejmě tlaků nějakých nevládních organizací.

    Tak přerušme ten bod do zítřka, nebo to někdo načte, a pak se může klidně ten limit zmenšit. Nicméně i tak podotýkám, že prostě budeme v Evropě dva státy, aspoň pokud mám věřit odborovým svazům, nebo kdo sem posílá ty dopisy, které budou mít nižší limity než těch padesát. A oni asi také mají prostě důvody, proč to říkají.

    Já znovu vám tady říkám, pokud byste u toho byli, tak víte, že ten vývoj je tak rychlý jak ve stavebních, tak v ostatních technologiích, že prostě budete uvádět do provozu stavby, které budou v době uvedení do provozu zastaralé, protože pak všechno je změna. Ale kdyby býval aspoň někdo načetl odečítání víceprací, méněprací, protože tady se nebavíme v řadě případů, ale říkám, je to jenom půlka té pravdy, o tom, že vzroste a že můžete ujet o 50 % ceny z toho díla. Tady jde o to, že nemůžete odečíst to, co ušetříte zpravidla podstatnou částí inovace.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem paní ministryně Karla Šlechtová. Nemám jinou přihlášku do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, mohl bych to považovat za závěrečné slovo předkladatelky, paní ministryně, jestli chcete. (Ministryně: Určitě.) Určitě. Tak pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím a závěrečné slovo paní ministryně Šlechtová. Prosím.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, děkuji mnohokrát za všechny podněty, které zde zazněly, nicméně se domnívám, že jsme tady hodně míchali nový zákon a stávající novelu.

    Novelu jsem zdědila a v podstatě ta novela nemusela vůbec být a existovat, protože jsme se měli všichni koncentrovat na nový zákon. Novela je na stole. Ze strany ministerstva to byl vstřícný krok k tomu, aby se eliminovaly ty největší z našeho pohledu, ale nejenom ze strany ministerského - tady bych ráda sdělila, že ta novela procházela kolegiem ministryně, expertními skupinami kolegů ze Svazu průmyslu a dopravy, sociálních a hospodářských partnerů, stavařů, ostatních. Není to jen výmysl Ministerstva pro místní rozvoj. Nicméně to, co jste tady říkali, v mnoha věcech se bude řešit v novém zákoně. Já bych se jenom odkázala na některé věci.

    Otázka méně- a víceprací. Tady bych si dovolila nesouhlasit, že mi někdo připravil špatnou novelu. Ta novela byla připravená již na konci srpna a na vládu byla dána 3. 9. Já jsem byla jmenována do funkce 8. 10., já se pouze vyjadřuji k pozměňovacím návrhům, které jsou mou povinností se k nim opravdu vyjádřit z pozice ministryně pro místní rozvoj. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím Sněmovnu o klid k vyslechnutí závěrečného slova paní ministryně. Vzhledem k tomu, že tento zákon projednáváme s určitým přerušením, tak prosím o soustředěnost. Prosím, paní ministryně, pokračujte.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji, pane předsedající. Existuje kolegium ministryně pro místní rozvoj, které bylo založeno již paní Jourovou. Setkalo se pouze jednou. Já bych samozřejmě chtěla, aby toto kolegium sestávalo právě z těch odborníků, kteří MMR mohou radit, mohou dávat vstupy do toho nového zákona, ať se týká o hospodářské partnery, ať se týká i o vaše členy. Nemyslím přímo poslance, ale vaše týmy, vaše právníky. Toto zde nabízím.

    Další věc, na kterou jsem byla dotazována, resp. zde hodně padala, je dvacet, padesát. Já bych ráda ještě chtěla sdělit, že Ministerstvo pro místní rozvoj nenavrhuje navýšení z dvaceti procent na padesát. Je to návrh pozměňovacích návrhů, ne Ministerstva pro místní rozvoj. My to navrhujeme až v tom novém zákoně podle evropské směrnice, ne teď. Je to dílčí novela, která má v podstatě jenom těch pět bodů, které jsem říkala v úvodu.

    Dále jsem byla dotazována, resp. zde padaly různé náměty ohledně ÚOHS. To je poslední věc, ke které se zde vyjádřím, a zbylé budeme probírat ve třetím čtení. Otázka ÚOHS je již nyní řešena ve správním řízení. Není to zakotveno v zákoně o veřejných zakázkách a ani to nebude zakotveno v zákoně o veřejných zakázkách. Existence ÚOHS a jeho pravomoci je na základě jiného zákona, není to řešeno v rámci zákona o veřejných zakázkách. Já sama chápu, že správní řízení může trvat až devět měsíců ze strany ÚOHS k tomu, aby se v podstatě pustil jiný podnět, který tam byl zaslán.

    Na druhou stranu mě zde velice potěšilo od mnoha poslanců a z různých klubů to, že sami přijímáte, že veřejné zakázky nejvíce ovlivňují projekty, které jsou kofinancované z Evropské unie. To znamená, že všichni ty peníze chceme. Nejde tu jenom o mě. Nejde o to, že já jsem v komunikaci s Komisí, nebo že jsem napadána, že nehájím zájmy České republiky. Ten zákon nám má pomoci. Tady ta novela nám má pomoci aspoň na tento rok, než bude nový zákon o veřejných zakázkách. A pokud je tady tolik návrhů, tak já navrhuji, pojďme se o tom bavit, ale o novém zákoně, ne o novele, která má řešit jenom dílčí věci, ani ne technické, jenom dílčí věci.

    Toto je ode mne vše a budu se těšit na třetí čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli má zájem zpravodaj o závěrečné slovo. Nemá. Druhý zpravodaj také nemá. Budeme se zabývat rozpravou podrobnou. První je přihlášený pan zpravodaj Okleštěk. Připraví se pan poslanec Vyzula. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já navrhuji v článku 4 nové znění, a to: Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Rostislav Vyzula, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já se tímto chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému vložen pod číslem 1726. Je složen ze tří bodů. První dva body se týkají elektronické aukce, tak jak jsem uvedl. To znamená, aby hodnoticí komise mohla hodnotit cenu až po proběhnuté elektronické aukci. Třetí bod se týká chráněných dílen, to znamená, aby někdo nechytračil a neprodával přes chráněné dílny úplně jiné zboží, které v chráněných dílnách nebylo vyrobeno, a přitom vlastně toto zboží tímto zvýhodňoval. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vyzulovi. Slova se ujme v podrobné rozpravě pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím přednést několik pozměňovacích návrhů. A sice v bodu 2 se slova "které zadavatel jednající s náležitou péčí" nahrazují slovy "které zadavatel jednající s péčí řádného hospodáře". A je to z toho důvodu, že ta náležitá péče je pojem neurčitý, zatímco pojem péče řádného hospodáře je pojem již judikovaný a lze najít odborné články, které se jeho definicí zabývají, a proto ho osobně považuji za určitější.

    K bodu 15. Navrhuji - bod 15 se zrušuje. Krátké zdůvodnění. Důvodová zpráva argumentuje zrušením seznamu hodnotitelů z důvodu nahrazení tohoto systému připravovaným systémem státní expertizy, který je však ve fázi přípravy, ale datum dokončení není známo a předpokládá se rok 2015. Důvodová zpráva sice hovoří o riziku duplicity kontroly, která by vedla k znesnadnění zadávání, je ovšem na zváženou, zda vypouštět seznam hodnotitelů ve chvíli, kdy není systém státní expertizy dovyvinutý a připravený.

    Dále - bod 33 se zrušuje. Krátké odůvodnění. Vypuštění zavedení institutu oponentního odborného posudku považuji za nevhodné. Oponentní posudek má sloužit jako pojistka při zadávání objemově velkých veřejných zakázek, přičemž příslušné má být k vystavení vždy ministerstvo. Důvodová zpráva argumentuje nedostatečnými administrativními kapacitami a prodloužením řízení o týdny. Dále uvádí, že je možné i bez tohoto ustanovení, aby si vláda případně ad hoc posudek vyžádala. Toto nelze přijmout jako relevantní argument. Pokud by vláda přistoupila jenom k fakultativnímu vyžádání třeba jen v polovině případů, aby tak měla lepší kontrolu nad veřejnými financemi, dojde ke stejnému administrativnímu problému s kapacitami a možná se řízení protáhne ještě víc. Pokud budou ministerstva s posudky počítat, lze se na ně včas připravit. Současný návrh dle mého názoru předpokládá, že vláda nebude vyžadovat oponentní posudky nikdy, což považuji za nesprávné a v rozporu s pravidly řádné péče o veřejné finance. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. V podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec František Vácha, připraví se Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 1663 ve znění: Do § 2 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e) ve znění: "organizační součást veřejného zadavatele podle odst. 2 písm. a) až d), která samostatně nakládá s přidělenými finančními prostředky, pokud na ně veřejný zadavatel podle odst. 2 písm. a) až d) přenese kompetence podle tohoto zákona svým rozhodnutím nebo vnitřním předpisem". Pak je tu poznámka pod čarou: např. § 22 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

    Jak jsem už zmiňoval, navrhovaná změna zákona rozšiřuje oblast zadavatelů veřejných zakázek o zákonem dané organizační složky veřejného zadavatele, které samostatně nakládají s přidělenými prostředky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Váchovi. Nyní v podrobné rozpravě pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážená vládo, já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaveden pod číslem 1731. V krátkosti, ač bych nepředpokládal, v této zemi existuje instituce, která nepoužívá český jazyk jako svůj mateřský jazyk, jmenovitě mířím k instituci natolik vážené, jako je Karlova univerzita. Všichni absolventi této univerzity mi dají za pravdu, že mají diplom v latině, že absolvovali Karlovu univerzitu. Zákon o veřejných zakázkách ale bohužel říká, že zadávací dokumentace nebo (nesrozumitelné) dokumentace prokazující kvalifikaci se může zadat v jazyce českém nebo slovenském. Ve své praxi jsem se setkal s tím, že zadavatelé vyžadovali přeložit diplom Univerzity Karlovy z latiny do češtiny. Smrtelně vážně. Nebyl to důvod k vyloučení, ale byl to důvod k tomu zdržet rozhodování, aby se určitá firma třeba nemohla přihlásit. Čili když máte tým, který se přihlásí, je to pět vysokoškoláků, všichni absolventi Univerzity Karlovy, tak za každý překlad z latiny do češtiny zaplatíte 1 500 korun, abyste to v zakázce doložili. A s tím jsem se fyzicky setkal, je to velký problém.

    Proto si dovoluji velice krátký pozměňovací návrh, který zní: V bodě 32 v páté části § 148 odst. 6 se doplňuje věta: "Vysokoškolské diplomy lze předkládat v latinském jazyce." Tento bod jsem konzultoval s legislativou ministerstva a vyjadřují s tím souhlas. Děkuji.