• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji dnešní jednací den 23. schůze Poslanecké sněmovny, všechny vás tady vítám.

    Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami a případně mi oznamte, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan premiér Bohuslav Sobotka má náhradní kartu číslo 18.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, Ivan Adamec z osobních důvodů, Adamová Markéta do 11 hodin z pracovních důvodů, Antonín Pavel ze zdravotních důvodů, Aulická Jírovcová Hana z osobních důvodů, Marek Benda ze zdravotních důvodů, Benešík Ondřej do 11 hodin z pracovních důvodů, Jan Birke z důvodu zahraniční cesty, Jaroslav Borka z osobních důvodů, Dobešová Ivana z pracovních důvodů, Fichtner Matěj z osobních důvodů, Jakubčík Igor ze zdravotních důvodů, Karamazov Simeon - osobní důvody, David Kádner ze zdravotních důvodů, Petr Kořenek ze zdravotních důvodů, Koskuba Jiří z pracovních důvodů, Nykl Igor od 9.15 do 11.30 z pracovních důvodů, Ivan Pilný do 14 hodin ze zdravotních důvodů, Lukáš Pleticha do 13 hodin ze zdravotních důvodů, Roman Procházka od 10 hodin z pracovních důvodů, Adam Rykala z osobních důvodů, Jiří Skalický do 11 hodin z pracovních důvodů, Václav Snopek z osobních důvodů, Zdeněk Syblík do 15 hodin bez udání důvodu, Pavel Šrámek z pracovních důvodů, Josef Vozdecký ze zdravotních důvodů, Vlastimil Vozka od 14.30 do 19 z pracovních důvodů, Rostislav Vyzula do 11.30 z pracovních důvodů, Wernerová Markéta z pracovních důvodů, Jan Zahradník z osobních důvodů, Zelienková Kristýna do 12 hodin z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvají na dnešní jednání: Andrej Babiš z pracovních důvodů, Pavel Bělobrádek od 17.30 z pracovních důvodů, Jiří Dienstbier z pracovních důvodů, Marian Jurečka do 11.30 z pracovních důvodů, Michaela Marksová z důvodu zahraniční cesty, Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, Karla Šlechtová do 14 hodin z pracovních důvodů, Dan Ťok do 11 hodin z pracovních důvodů a paní ministryně Helena Válková do 14.30 z pracovních důvodů.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 134, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 hodin proběhne jejich losování.

    Přistoupíme nyní k bodu

    Bod 134, tedy odpovědi na písemné interpelace poslanců, s nimiž poslanci nevyslovili souhlas, byly zařazeny na pořad 23. schůze Sněmovny v pořadí, které nebylo dosud vyčerpáno.

    Začneme interpelací paní poslankyně Miroslavy Němcové ve věci situace v Ústavu pro studium totalitních režimů, Archivu bezpečnostních složek. Jde o sněmovní tisk 353, jednání o něm bylo minulý čtvrtek přerušeno. Zeptám se, jestli se hlásí paní poslankyně. Ano. Úvodní slovo paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, jsme v bloku odpovědí na písemné interpelace, které byly jednotlivými členy Poslanecké sněmovny vzneseny na předsedu vlády nebo členy vlády. Já jsem se obrátila na předsedu vlády již před nějakým časem například k otázce, kterou budeme projednávat nyní, k otázce toho, co se děje v Ústavu pro studium totalitních režimů.

    Možná někteří z vás jste zaznamenali z médií, že situace v tomto ústavu je velmi neradostná. Docházelo tam k bezprecedentním sporům, vnitřním sporům, které postupně rozkládaly organizaci. Byly tam dosazováni šéfové této instituce a odvoláváni jiní způsobem, který se nakonec ukázal alespoň v prvoinstančním sporu jako protiprávní. Teď mám na mysli odvolávání současného ministra kultury pana Hermana, který byl odvolán z funkce šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů. V první instanci soud rozhodl, že toto odvolání bylo protiprávní.

    Jeho nástupkyně paní Foglová způsobila v ústavu minimálně rozvrat, když to řeknu takovýmto slovem, a já jsem se proto obrátila na předsedu vlády, aby mi sdělil, jak se na tuto situaci vláda dívá a za jak velké ohrožení považuje rozklad Ústavu pro studium totalitních režimů. Jenom připomenu, že tento ústav vznikl na základě potřeby tehdejší Poslanecké sněmovny, tehdejší veřejnosti zkoumat naši minulost, dozvědět se vše, co poznamenalo oba totalitní režimy, kterými ve 20. století Česká republika prošla, a soustředit se na to, abychom znali jak metody, tak aktéry, kteří nesou přímou zodpovědnost za to, že naše země byla uvržena do těchto dvou totalitních režimů, zejména tedy příčiny a osoby, které se týkají totality komunistické v naší zemi.

    Proto si myslím, že na základě toho, co se tam děje, k tomu rozvratu, hrozí, že bude omezen přístup badatelům, který byl dosud naprosto svobodný. Měli přístup do těch složek, které byly již digitalizovány, i do těch, které ještě digitalizovány nebyly. Mohli se svým badatelským úsilím zabývat neomezeně. Nyní hrozí to, že budou provedeny - říká se tomu obvykle reorganizace, když se chce zastřít pravý úmysl věci - nějaké reorganizační změny, které minimálně zabrání, zbrzdí digitalizaci. Ten proces, který je nezbytně nutný k tomu, aby všechny dokumenty, které ústav zatím má, shromáždil, tak aby byly uchovány v dobré formě pro všechny budoucí generace. Zároveň aby umožnil naprosto svobodnou badatelskou práci.

    Pan premiér mi odpověděl na tuto mou interpelaci v podstatě způsobem, který já odmítám, protože jsem se vůbec nic nedozvěděla o tom, jak vláda hodlá svým přístupem zabránit tomu, aby dokumenty o naší minulosti nebyly záměrně uschovávány v Archivu bezpečnostních složek, tak aby k nim měli přístup jenom někteří vybraní badatelé. A to já právě považuji za celý klíč k té věci - jednak zpomalení digitalizace, jednak zabránění těm, kteří nebudou z nějakých subjektivních důvodů vybráni jako ty správné osoby, kterým by měl být umožněn přístup k těmto složkám, takže jim v tom bude zabráněno.

    Proto bych chtěla ještě jednou požádat předsedu vlády, aby vysvětlil svůj přístup a své budoucí kroky k této věci, jakým způsobem chce vláda zabránit tomu, aby nebyl ohrožen jednak přístup k archivům a jednak aby nebyli vyházeni lidé, o kterých už teď se mluví, že budou vyhozeni z ústavu, jsou jich více než dvě desítky, s tím, že do toho nového pracoviště, kam mají být převedeny digitalizované dokumenty, tedy do Archivu bezpečnostních složek, nebude tak volný přístup, jako byl dosud.

    Prosím tedy pana předsedu vlády, aby mi vysvětlil, co bude v této věci dělat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych velmi stručně zareagovat na vystoupení paní poslankyně Němcové, ve kterém reaguje na moji písemnou odpověď, kterou jsem jí zaslal na její interpelaci.

    Já tedy musím říci, že pokud jste měli možnost se s tou mojí odpovědí seznámit, tak víte, že jsem se snažil podrobně a konkrétně reagovat na všechny jednotlivé otázky, které mi paní poslankyně v té své písemné interpelaci položila. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se chce přihlásit do rozpravy. Paní poslankyně Němcová. Po ní se připraví pan poslanec Fiedler. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já samozřejmě potvrdím to, že vznik Ústavu pro studium totalitních režimů byl provázen velmi bouřlivou debatou. Vzpomínám si velmi dobře na to, jak část levicového spektra chtěla zabránit vzniku tohoto ústavu, jak my jsme byli přesvědčeni o tom, že bádat o naší minulosti je nezbytné k tomu, abychom pochopili, co se všechno stalo a kdo vytvářel struktury, které tady v době komunistického totalitního režimu čtyřicet let bránily svobodnému a demokratickému vývoji v naší zemi.

    Vzpomínám si na to velmi dobře, pane premiére, že to byla i část sociální demokracie a postupně též přidávala další kroky, kterými chtěla tento ústav napadat. Vzpomínám si na výhrady současného ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka vůči této instituci. Samozřejmě že vznik této instituce nutně byl velkým názorovým politickým střetem. My jsme měli zájem jako ODS na tom, aby celá naše totalitní minulost byla bezezbytku odhalena, a byly tu strany, které tento zájem neměly. Střet těchto dvou zájmů vyvolal velké politické napětí, a musím říci, že i po všech letech a po všech peripetiích, které s tímto ústavem jsou spjaty, jsem velmi ráda, že se jej nakonec podařilo prosadit a že přece jenom alespoň část těch dokumentů, které měly být zdigitalizovány, měly být zpřístupněny pro budoucí generace, měli jsme vědět, co se v naší zemi dělo, že část těchto dokumentů zachráněna je a zpracována také.

    Jenom bych chtěla dodat, a vyplývá to ze zajímavého článku Daniela Kaisera, který uveřejnil 25. října v deníku Echo, kdy píše o tom, že dnes je po sedmi letech skenování, doslova píše jako o život, digitalizováno asi 20 % archivů StB a lze předpokládat, že tím či oním způsobem důležitých materiálů je zdigitalizována zhruba polovina. Ovšem tempo digitalizace za daných okolností je zásadní veličinou. Za několik měsíců totiž může padnout verdikt Ústavního soudu nad podnětem Nejvyššího soudu, který ve jménu ochrany osobních údajů může silně omezit přístup k archivům StB, dnes poskytovaný všem. Je to stav hraničící s anarchií. Háček je v tom, za jakých politických poměrů proběhne ona změna. Pokud se povede přesun digitalizace do Archivu bezpečnostních složek a současně dostane stát opět nástroj, aby si vybíral badatele, které k archivům StB pustí, můžeme prohlásit, že otevřené archivy jsou minulostí, píše Daniel Kaiser a porovnává právě to, o čem vy jste také, pane premiére, mluvil, stav podobných ústavů v postkomunistických zemích. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan premiér, po něm je do rozpravy přihlášen pan poslanec Fiedler.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy a pánové, pokud jde o tu poslední otázku paní poslankyně Němcové, s paní Ewou Kopacz jsme nejednali o institucích tohoto typu, což samozřejmě nevylučuje to, abychom se o té věci bavili kdykoliv v budoucnu, ale nebylo to součástí naší agendy a nebylo to předmětem našeho jednání, byť jsme se také totalitní minulosti dotkli, protože jsme spolu hovořili o příštím lednu, o 70. výročí osvobození Osvětimi, o Mezinárodním dni obětí holokaustu, a nepochybně i zkoumání holokaustu souvisí se zdokumentováním období působení totalitních režimů tady na území dnešní České republiky. Čili přímo jsme o archivu nejednali, ale dotkli jsme se té problematiky alespoň v souvislosti s naším záměrem důstojně si na konci ledna příštího roku připomenout 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi.

    Pokud jde ještě o Ústav pro studium totalitních režimů, musím říci, že vláda má skutečně zájem na tom, aby z ústavu byla renomovaná nezávislá vědecká instituce, která bude mít renomé, která bude mít renomé nejenom tady u české odborné veřejnosti, ale také u odborné veřejnosti v zahraničí. Chci potvrdit, že vláda nepřipravuje a nebude realizovat žádné kroky, které by znemožňovaly či komplikovaly procesy, například digitalizace nebo zpřístupňování informací o fungování totalitních režimů v Československu ve 20. století.

    Pokud jde o otázku rychlosti digitalizace, i tady jsem se snažil paní poslankyni odpovědět v rámci své odpovědi na její interpelaci, protože je skutečně rozdíl, jestliže probíhá digitalizace tzv. mikrofiší, což je určitá část archivního materiálu. Je tam rozdílné tempo, když musíte potom digitalizovat archiválie, které se zachovaly pouze v papírové podobě. Tam to tempo už je přirozeně pomalejší. Ale já skutečně nejsem odborník na archivaci, nejsem odborník na digitalizaci. Tady se spoléhám na podklady, které jsem měl v této věci připraveny od svých spolupracovníků na Úřadu vlády.

    Pouze chci konstatovat, že rozhodně vláda nemá zájem, aby podnikala kroky, které by komplikovaly fungování Ústavu pro studium totalitních režimů. Myslím, že k tomu není žádný důvod. Že je potřeba, abychom se dívali na naši minulost s otevřenýma očima, abychom se snažili popisovat ji objektivně, aby ten objektivní popis, pravdivý popis minulosti se také promítl do vzdělávání našich dětí, abychom nezapomínali na to, co se odehrálo ve 20. století, protože ta zkušenost je na jedné straně unikátní, na druhé straně je varující. A samozřejmě platí, že pokud některé věci si nebudeme pamatovat, pokud si některé věci nebudeme uvědomovat, můžeme být také odsouzeni k tomu, abychom je zažívali znovu v nějakých různých nových mutacích.

    Chci také ujistit paní poslankyni, že skutečně nemám ani žádný politický zájem na tom jakýmkoliv způsobem narušovat fungování Ústavu pro studium totalitních režimů, prostě proto, že reprezentuji politickou stranu, která byla během totalitních režimů většinou zakázána, reprezentuji politickou stranu, která měla desítky a stovky politických vězňů ať už za nacistické okupace, nebo potom za komunistického režimu, a koneckonců i aktivity těchto lidí a osudy těchto lidí by měly být zmapovány, měly by být zdokumentovány, jejich spisy by měly být digitalizovány, aby se neztratily a aby byly přítomny pro badatele budoucnosti.

    Já samozřejmě také zaznamenáván z pohledu médií diskusi o tom, jak ústav funguje, ale mám pocit, že ta vědecká komunita, komunita expertů a specialistů, kteří se věnují této oblasti, to znamená archivaci minulosti, je velmi malá, a čím je ta komunita menší, tak tím ostřejší se tam vedou názorové spory. Nepochybně tam existují různé názorové skupiny, existují tam různé skupiny lidí, kteří se liší podle toho, ke komu mají sympatie, ke komu sympatie nemají, a já si myslím, že je strašně důležité, abychom si jako politici udrželi určitý odstup a abychom si i jako politici udrželi určitý nadhled nad některými těmi spory, které v této komunitě probíhají. Protože podle mého názoru pro nás by mělo být důležité, aby tady byly vytvořeny a zachovány systémové předpoklady pro objektivní mapování, pro objektivní archivování, pro pokračování procesu digitalizace, aby tady pro to byly vytvořeny i ekonomické podmínky.

    Tolik možná poslední poznámka k vyjádření paní poslankyně Němcové. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane premiére. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Fiedler a po něm pan ministr Herman.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já bych jen stručně zhodnotil, nebo zareagoval na vystoupení pana premiéra.

    Pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, nezlobte se na mne, to bylo mnoho zbytečných slov a málo konkrétních sdělení, vaše odpověď.

    Vyjádřil bych se k tomu, co jste tady ovšem řekl. Ještě předtím předešlu, že interpelaci paní poslankyně Němcové na vás i vaši odpověď znám. Seznámil jsem se s těmito dokumenty a můj pozměňovací návrh, který jsem podal, vycházel právě z údajů, které vy jste v této odpovědi uvedl. Proto mě velmi zaráží, když jste tady sdělil, že jste včera hlasoval proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Protože ve vaší odpovědi zaznělo, tam byla jasně uvedená čísla, kolik zaměstnanců má být propuštěno z ústavu a převedeno bez náhrady - ne převedeno, ale má být propuštěno bez náhrady a jinde mají nová pracovní místa vznikat, a proto bych velmi rád, přestože tento pozměňovací návrh byl zamítnut, znal vaši odpověď, proč jste tedy toto zamítl, ten pozměňovací návrh, a zachoval ten stav, kdy při propuštění zaměstnanců z ústavu zůstává objem mzdových prostředků stejný.

    A druhý dotaz, který bych chtěl položit. Vy jste tady řekl, že když vznikl tento ústav, že to bylo silně pod politickým vlivem, a zmínil jste, že on v podstatě pod politickými tlaky bohužel je stále a dodnes a pořád. Jestli jste tedy nakloněn tomu, aby došlo ke změně definice tohoto ústavu, to znamená, tím zákonem, který byl definován, jestli byste podpořil to, že bychom toto předefinovali, že bychom se přiklonili k tomu polskému systému, který tady byl zmíněn dneska, který je nám dáván jako za příklad, za příklad dobře fungující této instituce. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan ministr Herman.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, tato otázka, jak jistě chápete, se mě týká velmi osobně. Dovolím si proto malou rekapitulaci celého stavu.

    Když jsem v roce 2010 vyhrál ve výběrovém řízení spolu s deseti kandidáty, z nichž jsem byl vybrán do ústavu, tak jsem přišel do instituce, která byla velmi výrazně destabilizovaná. Mně se podařilo během tří let, která mi byly umožněna z celkových pěti, na tuto dobu byl můj mandát na začátku určen, tak se mi podařilo instituci stabilizovat. Digitalizace, o které se hovoří, probíhala velmi dobře a archivní správa Ministerstva vnitra, která je vlastně nejvyšším dozorujícím orgánem, nikdy neměla k tomuto procesu zásadní připomínky. ***

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já se ještě hlásím do rozpravy proto, že pan premiér ve svém druhém vystoupení zmínil důležitost všech dokumentů, které má k dispozici současná Česká republika. Tyto dokumenty se vážou k naší totalitní minulosti, jejich důležitost pro vzdělávání budoucích generací, pro práci pedagogů, pro studium našich novodobých dějin. V této souvislosti bych se ráda pana předsedy vlády zeptala ještě na něco, co úplně možná nesouvisí s Ústavem pro studium totalitních režimů, ale s tím tématem bezpochyby ano.

    Dostala se ke mně informace o projektu Příběhy bezpráví, který se deset let věnuje vzdělávání žáků základních a středních škol právě v oblasti moderních československých dějin s důrazem na období komunistického Československa. Tento projekt je ohrožen, protože v letošním roce končí dotace evropského operačního fondu administrovaného Ministerstvem školství. Tento projekt byl především financován právě z tohoto projektu. Žádný nový grant nebyl vyhlášen, tedy náhradní, něco, co by mohlo v případě, že tento projekt skončí, na něj navázat a mohlo usnadnit práci jak pedagogům, tak vzdělávání studentů či žáků.

    Mě by tedy zajímalo, když jste o tom, pane předsedo vlády, mluvil, zda projekt Příběhy bezpráví znáte, zda víte o tom, že například v rámci Měsíce filmu na školách uspořádali lidé z tohoto projektu 6 500 projekcí dokumentárních filmů a diskusí s pamětníky. Přibližně 250 tisíc žáků se tak seznámilo s příběhy aktivních odpůrců a obětí komunistického bezpráví. Školám v uplynulých deseti letech bylo poskytnuto 63 filmů právě z tohoto projektu. Spolu s nimi i metodické a informační příručky. Pedagogové se do nich zhruba podle vyjádření zapojili na 2 100 školách. Do pěti ročníků projektu Z místa, kde žijeme, se zapojilo 112 týmů ze základních a středních škol. Studenti letos již pošesté udělili cenu Příběhu bezpráví. Do internetové mapové aplikace Naše revoluce ukládá informace a fotografie 57 tříd. K Memorandu proti ztrátě paměti se připojilo již přes 3 tisíce signatářů 57 tříd.

    Já tyto údaje uvádím proto, abychom si byli vědomi, že vzdělávání našich studentů a žáků je skutečně informace o moderních dějinách, je to oblast, která neprobíhá snadno. Připadá mi zvláštní, že musíme používat pro tento klíčový typ vzdělávání peníze, které neinvestuje prioritně sama vláda, ale jsou čerpány zejména z různých grantů a projektů evropských peněz. Proto bych se chtěla ujistit, že vláda pamatuje na tuto oblast výuky moderních dějin, informací o totalitním komunistickém režimu, přípravě pomůcek pro pedagogy tak, aby tato výchova mohla bez problémů pokračovat. Chci tedy vědět, když už pan předseda vlády říká, že od ÚSTR dává ruce, že vlastně za nic nemůže, přestože dobře ví, a pan ministr kultury to zde zmínil, že k převolení rady došlo v roce 2012, kdy Senát disponoval naprostou většinou senátorů za ČSSD, takže tuto politickou odpovědnost ze sebe v žádném případě nemůže sejmout, ale když už to tak dělá, když to prostě takhle chce interpretovat a myslí si, že si necháme tuto odpověď vnutit, tak bych chtěla znát odpověď na to, co je skutečnou prioritou vlády v oblasti vzdělávání, a zejména konkrétní odpověď na otázku, co bude dále s projektem Příběhů bezpráví.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále se do rozpravy hlásí paní poslankyně Semelová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Dobré dopoledne. Jenom bych chtěla říci, že souhlasím s paní poslankyní Němcovou v tom, že výuka moderních dějin na našich školách je na velmi špatné úrovni a že by se určitě mělo přispět ke zlepšení a k větší objektivitě výuky historie. Bohužel už nemůžu souhlasit s tím, že k tomu přispívá program Příběhy bezpráví, které jsou velmi dezorientační formou výuky dějin, ale možná by bylo dobře v programu opravdu pokračovat a příběhy bezpráví dělat zase z této nové společnosti, která tady je, to znamená ukazovat příběhy bezpráví, které se dějí teď, tady, za těch 25 let, kdy jsou lidi bez práce, kdy jsou lidi na ulici, protože nemají na bydlení, kdy jsou lidi, kteří nemají na zdravotnictví, na léky a tak dále, kdy jsou žebráci. Takže si myslím, že v tom by se pokračovat mělo, a za 25 let je tady těch příběhů bezpráví pěkná řádka! (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dorazilo ke mně velké množství omluvenek, tak bych je přečetl, a pak vám udělím slovo. Z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec Jandák ze zdravotních důvodů, z dopoledního jednání se omlouvá pan ministr obrany z dnešního dne, od 9 do 11 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Urban. Dnešní den od 10 do 12 z pracovních důvodů semináře se omlouvá pan poslanec Berkovec. Dále od 13 hodin dnešní den a zítra z celého dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Zemánek. Od 9 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Kořenek. Dnešní den od 12.30 do 15.30 se omlouvám já z důvodu účasti na důchodové komisi. Svoji omluvu upřesňuje pan poslanec Koskuba, který se omlouvá z celého dne kromě intervalu 10.30 až 14.30, kdy bude přítomen na jednání.

    Já vám děkuji. A nyní udělím slovo paní poslankyni Němcové a poté je přihlášen pan ministr Herman.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Jenom krátkou glosu, i když člověk vždycky zvažuje, jestli jakkoliv glosovat vystoupení paní poslankyně Semelové má smysl. Ale přece jenom si neodpustím alespoň krátkou poznámku.

    Tak za prvé. Zachvěla jsem se v základech ve chvíli, kdy paní poslankyně řekne, že se mnou souhlasí. To si člověk řekne, že je něco katastrofálně špatně.

    Za druhé ale musím říci, že tu její rétoriku znám jako kafemlýnek. Prostě v každé situaci, kdy narazíme na to, co se dělo v tehdejším Československu v době totalitního režimu, který paní poslankyně Semelová obhajuje slovy - například při vraždě doktory Milady Horákové, že si vlastně o to téměř sama řekla, protože potvrdila všechna obvinění, která proti ní byla tehdy těmi sovětskými poradci připravena, a naším Urválkem a všemi ostatními soudruhy generální prokuratury vznesena za pomoci volání dělníků z fabrik "pověste je, zastřelte je a zabijte je!". Já rozumím tomu, že paní poslankyně Semelová cokoliv potřebuje obrátit, tak obrátí způsobem, který nám tady převedla, ale nikdy u myslících lidí, kteří vědí, v jakém marasmu jsme žili v době, kdy vládla z ústavy privilegovaně její strana bez omezení, tedy totalitně, a jakému marasmu v nesvobodě byla naše země vystavena a co všechno to znamenalo pro osudy statisíců občanů tehdejšího Československa a co nás poznamenává i dnes. (Ojedinělý potlesk z řad poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále je přihlášen pan ministr Herman. ***

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl reagovat na vystoupení paní kolegyně Semelové. Předpokládám, že je vám známý výraz chucpe. Výraz chucpe znamená například, když to vezmu do nacistické reality, že nacisté popravili rodiče malého dítěte, které pak deportovali s argumentem, že je sirotkem. Tak toto mně připomnělo vystoupení paní poslankyně.

    Chtěl bych zde říci pouze pár čísel. Komunisté v době své čtyřicetileté vlády popravili 248 osob, mezi nimi zmíněnou doktorku Miladu Horákovou. Na hranicích na ostnatých drátech, kterými ovinuli naši republiku, resp. jihozápadní hranici, zahynulo zhruba 760 osob. Poslední byl zastřelen v létě 1989 na Šumavě ve Strážném. 8 500 lidí bylo bez soudu ubito ve věznicích bez jakýchkoliv rozsudků. Velice hezky o této atmosféře hovoří velice pěkná divadelní hra Cena facky, kterou jsem mohl zhlédnout o tomto víkendu v Uherském Hradišti a hovoří o mučení elektrickými botami ze strany některých tehdejších vyšetřovatelů. A to bohužel se také už někdy vyřešilo spravedlností věčnou. 23 000 rehabilitačních rozsudků po roce 1989 hovoří o tom, kolik lidí bylo v době komunistické vlády nespravedlivě odsouzeno.

    Souhlasím s tím, že i dnes není všechno v pořádku, že opravdu jsou lidé bez práce, jsou i někteří na ulici. To jsou vážné problémy, kterými je třeba se zabývat. Ale jestli chce někdo srovnávat tisíce mrtvých a statisíce nespravedlivých rozsudků, tak to opravdu nemohu nazvat jinak než jak jsem řekl - chucpe. Děkuji vám. (Potlesk několika poslanců z lavic napravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře, a táži se, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Němcová.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já se už hlásím jenom proto, protože budu navrhovat Poslanecké sněmovně, aby hlasovala o mém návrhu, který sdělím, tedy že nesouhlasím s odpovědí předsedy vlády na mou interpelaci. A chci to zdůvodnit tím, že řada otázek je ještě velmi vážně k zodpovězení a právě ve chvíli, kdy mě Sněmovna podpoří v tomto nesouhlasu, vznikne prostor na to, aby tyto otázky mohly být zodpovězeny. Pro jistotu je zde přečtu. Je jich 15 a myslím si, že by nám měly objasnit skutečně to, co se v Ústavu pro studium totalitních režimů děje.

    Za prvé bych se chtěla předsedy vlády zeptat, zda ví, kdo a kdy rozhodl o navýšení rozpočtu kapitoly státního rozpočtu č. 355 Ústav pro studium totalitních režimů nad rámec střednědobého výhledu.

    Za druhé, za jakým účelem došlo k navýšení rozpočtu dokonce o 44 funkčních míst pro Ústav pro studium totalitních režimů a za jakým účelem pro Archiv bezpečnostních složek.

    Za třetí, jak bylo toto navýšení ze strany Ústavu a Archivu zdůvodněno.

    Za čtvrté se chci zeptat, zda pan předseda vlády osobně věděl nebo zda věděl ministr financí o chystaném propouštění ze strany ÚSTR.

    Za páté, zda jste věděl, že plánované změny nebyly řádně projednány na radě Ústavu ani předloženy odborům Ústavu.

    Za šesté, zda je vám známo, kolik pracovněprávních sporů již Ústav či Archiv bezpečnostních složek prohrály u soudu a kolik finančních prostředků musely svým bývalým zaměstnancům vyplatit.

    Za sedmé, zda víte o tom, že zasedly ve stanovené lhůtě po prohraných pracovněprávních sporech ve smyslu příslušných právních norem škodní komise obou institucí. Zda víte, koho označily za viníka porušení zákoníku práce.

    Za osmé, kolik dalších pracovněprávních sporů či jiných právních sporů je proti Ústavu či Archivu vedeno.

    Za deváté, proč Archiv bezpečnostních složek chce pod svou správu nezákonně získat zaměstnance digitalizace Ústavu a nezabývá se činnostmi, které má povinnost vykonávat, například zpracováváním a zpřístupňováním archivních fondů.

    Za desáté, zda můžete uvést, jaký počet pracovních míst má v současné době Archiv bezpečnostních složek. Kolik, a to tady bylo zmíněno, archiválií spravuje - čili tuto otázku už bych vám nekladla.

    Za jedenácté, jak dlouho ještě bude pravděpodobně trvat zpracování těchto fondů.

    Za dvanácté, jak je umožněno vyhledávání dokumentů a informací pro naplňování zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, v těchto přírůstcích, zejména o útvaru bývalé Veřejné bezpečnosti?

    Za třinácté, které z evidenčních údajů o převzatých dokumentech a archiváliích z provenience Veřejné bezpečnosti nejsou obsaženy v autonomním informačním systému Archivu bezpečnostních složek.

    A za čtrnácté bych vás požádala o uvedení měsíčních statistik zpracovávání odborných stanovisek od dubna 2013 do současné doby, které byly odesílány ve smyslu zákona č. 262/2011 Sb., a zdůvodnění toho, proč jich je stále méně.

    Patnáctý, poslední dotaz zní: Žádám o uvedení publikací, které byly za rok 2013 a 2014 schváleny jak radou Ústavu, tak řediteli instituce a nebyly dosud Ústavem vydány.

    Protože toto jsou důležité otázky, vztahují se přímo k předmětu, který je obsahem mé dnešní interpelace, proto navrhuji usnesení Poslanecké sněmovny, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády, a budu žádat doplnění těchto odpovědí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Ještě pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Ještě jednou velmi krátce. Já jsem položil panu premiérovi tady nějaké otázky, na které evidentně nemá zájem odpovědět. Já si jen myslím, že tím, pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, sám dáváte vážnost a úroveň těmto interpelacím, které jste kritizoval za účast poslanců. Tak pokud byste chtěl, aby se účast poslanců na interpelacích zvýšila, tak si myslím, že byste měl také více poslouchat, jaké otázky tady potom v diskusi padají.

    Poslouchal jsem i otázky, které tady vznesla paní poslankyně Němcová. Myslím si, že stojí za odpovědi, a vyzývám, abychom toto usnesení podpořili. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě jednou se táži, zda se někdo chce přihlásit do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě rozpravu končím a mám zde žádost o odhlášení. Takže vás všechny odhlásím, gongem ještě přivolám z předsálí kolegyně a kolegy. (Krátká pauza pro příchod poslanců.)

    Vzhledem k tomu, že nejsme usnášeníschopní, tak udělám to, že přeruším jednání Poslanecké sněmovny na 10 minut a požádám předsedy klubů, aby zajistili účast poslanců na jednání tak, abychom byli usnášeníschopní. Budeme pokračovat v 10.08 hodin.

    (Hlasy ze sálu, že přítomnost se zvýšila.) K usnášeníschopnosti je potřeba 67 poslanců, máme 61 poslanců. Nejsme usnášeníschopní.

    (Jednání přerušeno v 9.58 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Vzhledem k tomu, že počet přítomných poslankyň a poslanců se ustálil na počtu 81, konstatuji, že jsme usnášeníschopní. Předtím, než budeme hlasovat, bych ještě požádal paní poslankyni Němcovou, aby zopakovala svoje stanovisko k tomuto bodu, o kterém dám hlasovat.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jenom sdělím těm, kteří zde nebyli, že jsem požádala Sněmovnu o usnesení, že Sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády na mou interpelaci, která se týkala situace v Ústavu pro studium totalitních režimů. Přečetla jsem ještě 15 doplňujících otázek, které znovu číst nebudu, to nemá smysl, najdete si je ve stenozáznamu, které chci, aby premiér zodpověděl, a právě k zodpovězení těchto 15 dalších otázek může posloužit to, když vyslovíme nyní nesouhlas a vznikne prostor pro další debatu k tomuto tématu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme hlasovat, tak náhradní kartu k hlasování číslo 12 má pan poslanec Schwarzenberg, pan předseda Schwarzenberg.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko paní poslankyně Němcové. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 157, (z přítomných 100 poslanců) pro návrh 35, proti 39. Návrh byl zamítnut.

    Přistoupíme tedy k další písemné interpelaci na předsedu vlády. Tuto interpelaci má opět paní poslankyně Miroslava Němcová a je to ve věci úniku informací odposlechu a informací z vyšetřovacích spisů do médií. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako tisk 364. Toto projednávání bylo minulý čtvrtek přerušeno. Otevírám rozpravu, do které se hlásí paní Miroslava Němcová.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, tato interpelace byla sice přerušena již minulý týden, ale předtím byla přerušena již jednou, a to ve fázi, kdy jsme tu debatu otevřeli. Měla jsem zde vstupní vystoupení na téma úniku odposlechů. Sdělovala jsem základní teze ze své interpelace, tedy to, že považuji za neudržitelné, že jsou opakovaně masivně a cíleně zveřejňovány odposlechy, dokonce v poslední době soukromých hovorů, a tím je porušováno nedotknutelné soukromí, které je jedním ze základních práv občanů, zvláště pokud při tom není páchána trestná činnost. Uváděla jsem zde, že v tomto smyslu se zde k odposlechům vyjádřila též vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.

    Dostala jsem odpověď pana předsedy vlády, z níž vyplývá asi skutečnost, o které má smysl se tady bavit, protože to, jestli některé médium a někteří novináři zveřejní odposlechy, je věc jedna. Věcí druhou je, odkud tyto odposlechy získávají. Jestliže ve své odpovědi předseda vlády konstatuje, že v roce 2012 se Generální inspekce bezpečnostních sborů zabývala úniky informací ve 204 případech a nejvíce úniků bylo prověřováno u Policie České republiky, tedy 180 případů, jestliže v roce 2013, jak vyplývá z odpovědi předsedy vlády, se inspekce zabývala úniky ve 157 případech a nejvíce opět bylo prošetřováno u Policie České republiky, tedy 142 z těch 157, je zde téma, o kterém se máme bavit. Máme se bavit o tom, zda Policie České republiky má nastavený systém tak, aby k těmto únikům nemohlo docházet, aby zde bylo garantováno ono nejdůležitější právo, tedy právo na spravedlivý proces, na nedotknutelnost soukromí.

    V tomto ohledu nemohu souhlasit s tím, že mi pan předseda vlády sice poskytl onu statistiku, potom také píše o tom, že GIBS pečlivě projednává každou skutečnost, že šetří důkladně, ale já jsem v tom závěry, k jakým došel GIBS a co tedy může vláda České republiky udělat, nenašla. Proto bych žádala pana předsedu vlády, aby je Sněmovně sdělil a objasnil a rozšířil. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pan premiér se chystá k odpovědi. Máte slovo, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já už jsem vystupoval v první části reakce na svou písemnou odpověď na interpelaci paní poslankyně Němcové. Mohu pouze potvrdit, že nezákonné zveřejňování skutečnosti relevantní v trestním řízení je nepřijatelné, protože tím dochází mimo jiné ke zpochybňování principů spravedlivého procesu.

    Problémy s odposlechy jsou závažným problémem a je otázka, zdali je tady nějaká zkušenost z jiných zemí, které mají demokratický právní stát, jakým způsobem lze omezit úniky odposlechů do médií v nějaké fázi vedení trestního řízení, které počítá s odposlechy jako s důkazním prostředkem. Já se domnívám, že se neobejdeme bez toho, aniž by pro trestní řízení odposlechy jako důkazní prostředky používány byly vzhledem k tomu, že je nutno bojovat s kriminalitou, s trestnou činností, která má v řadě případů velmi sofistikovanou podobu. Otázka je ovšem rozsahu pořizovaných odposlechů a toho, aby tyto odposlechy nebyly pořizovány k tíži třetích osob, které se na žádné závažné trestné činnosti nepodílejí, ale současně v případě, že dochází k úniku těchto odposlechů v rámci nějaké fáze trestního řízení, tak jsou porušována jejich práva. To si myslím, že je asi nejhorší případ, ke kterému může docházet. To znamená, že využití tohoto důkazního prostředku, využití odposlechu, nevede jenom k objasnění trestné činnosti a k potrestání pachatele, ale vede vlastně k jakési externalitě, kterou je fakt, že se tím stát touto svou činností dotýká práv občanů a jejich koneckonců také práva na zachování soukromí a na zachování důstojnosti.

    To, co je samozřejmě ještě komplikovanější, je to, zdali všechny informace, které jsou zveřejňovány v rámci trestního řízení a mají dopad na práva a důstojnost osob, které jsou v těchto odposleších zmiňovány, jakým způsobem potom se ta věc zohlední v situaci, kdy dotyčné osoby nejsou shledány vinnými ze závažné trestné činnosti a jsou např. v průběhu soudního řízení zbaveny všech podezření a jsou osvobozeny.

    Pokud zde paní poslankyně Němcová mluvila o počtu vyšetřování, která jsou vedena ze strany Generální inspekce ozbrojených sborů, GIBS, vůči Policii České republiky, tak samozřejmě že ta statistika ukazuje určitý nepoměr mezi počtem těchto šetření v jednotlivých bezpečnostních sborech. Ale já si myslím, že ten nepoměr je dán v zásadě objektivně tím, že právě policie se zabývá činnostmi, které se týkají vyšetřování, ve velkém rozsahu. Zde je tedy také statisticky největší potenciál k tomu, aby informace unikaly.

    Já si nejsem vědom toho, že by v posledních deseti měsících došlo k nějakému zhoršení stávajícího trendu, a nejsem si vědom toho, že bychom za posledních deset měsíců zaznamenali nějaké případy tohoto typu, na které by bylo nutné poukazovat tady, přímo na půdě Poslanecké sněmovny, v rozpravě, kterou vedeme. Chtěl bych ujistit paní poslankyni Němcovou, že i na základě stanoviska ministra vnitra, které koneckonců i ministr vnitra uplatnil ve formě podnětu k činnosti Generální inspekce ozbrojených bezpečnostních sborů, je této věci ze strany GIBS věnována dostatečná pozornost, a přirozeně veškeré podněty, které v takovéto věci přijdou, a koneckonců veškeré podněty, které se týkají možné trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů, jsou ze strany GIBS nestranně a nezávisle prověřeny a prošetřeny.

    Myslím si, že pokud jde speciálně o tuto kategorii trestné činnosti, možná by stálo za to, kdyby touto oblastí a statistikou, která by byla speciálně zaměřena do oblasti úniku informací, popř. úniku informací ze spisů, z odposlechů, tak by pravděpodobně bylo možné, aby příslušné poslanecké komisi, která dozoruje Generální inspekci bezpečnostních sborů, byly podány podrobnější informace o tom, jaké jsou trendy z hlediska odhalování této trestné činnosti, tzn. jak se mění počet trestných činů, které jsou v této souvislosti odhalovány. Myslím, že by to mohl být námět pro jednání jednak stálé komise pro kontrolu použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, tak samozřejmě podnět pro komisi, která má tady v Poslanecké sněmovně na starosti kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane premiére. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy, které dorazily. Od 9 do 10.15 se z dnešního jednání omlouvá paní místopředsedkyně Jermanová, dále od 14.30 se omlouvá z dnešního jednání pan poslanec Petr Fiala. Dnes z odpoledního jednání se omlouvá pan poslanec Jaroslav Zavadil a dne 11. 12. se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Roman Kubíček. A ještě náhradní hlasovací kartu číslo 13 má paní místopředsedkyně Jermanová.

    Budeme pokračovat v rozpravě a já se táži, kdo další se hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobrý den, pane předsedající, vládo, kolegyně, kolegové. Já myslím, že paní poslankyně Němcová se ani tak neptala na počty případů úniků odposlechů u policie, ale na to, jak takovým odposlechům nebo únikům lze zabránit. Problém z mé praxe více jak 23 let u Policie ČR je v tom, že je tam systémová chyba. Pokud policejní orgán se rozhodne provést odposlech nebo záznam, tak o tom ví cca 15 až 20 lidí. Potom je velmi těžká kontrola, kdo z těch 20 lidí takovou informaci vyzradil předtím, než odposlech byl nasazen, popřípadě kdo vyzradí informace, když se odposlechy už provádějí a fungují.

    U Policie ČR se po změně náhledu na vyšetřování, kdy odešla procesní samostatnost vyšetřovatele a vznikl tzv. policejní orgán - policejní orgán zpracuje záznam, předloží ho svým nadřízeným, ti doporučují a schvalují, následně to jde na státní zastupitelství a soud, který povoluje nebo souhlasí a nařizuje takový úkon, ale vždycky u toho jsou další tři až čtyři lidi. Pokud to dohromady sečtete: policejní orgán, operativa - řekněme dva, vyšetřovatel - řekněme jeden, doporučuje - jeden, jsme čtyři, schvaluje - jeden, to je pět, někdo, kdo vede deník utajovaných informací - šest, sekretářka - sedm. Jdeme na státní zastupitelství. Státní zástupce - osm, ten, kdo vede deník - devět, zapisovatelka - deset. Na soudě to samé - 11, 12, 13. Potom to jde na útvar specializovaných činností, který tyto věci pro Policii České republiky a další bezpečnostní sbory zajišťuje, tam se dostaneme na 14, 15, 16. A nikdo neví, kam až to číslo pokračuje.

    Takže vraťme se zpátky k možnosti, aby takový úkon prováděl procesně ověřený nebo samostatný vyšetřovatel, který nesl odpovědnost za to, co dělá, a byl v kontaktu se svou státní zástupkyní, která dozoruje, a potom se můžeme dostat na omezení takového počtu řekněme na čtyři až pět lidí. A ono zjistit, odkud nám to teče u čtyř pěti lidí, kteří se s tím seznamují, anebo u 25 nebo 20, je potom samozřejmě to číslo úplně někde jinde.

    K únikům utajovaných informací docházelo, dochází a docházet asi bude, protože problém je v systému a ten systém jsme si takto nastavili my.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a táži se… Pan poslanec Klučka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Myslím, že je mou povinností tady zareagovat na některé věci, které souvisí s činností stálé parlamentní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů.

    Já bych mohl uvádět několik podnětů, kdy jsme byli vyzváni k tomu, abychom prověřili, prošetřili únik informací týkající se i odposlechů, což jsme činili, a v podstatě neznám případ, kdy bychom došli ke konkrétnímu závěru, kdo že to ten odposlech způsobil. Z konstatování Generální inspekce bezpečnostních sborů, která pracuje pod dohledem státních zástupců, vždycky docházíme k názoru, že nebyl porušen zákon.

    Poslední případ jakéhosi možného úniku, ne odposlechů, ale úniku informací je ze současných dnů. To je problém toho, v jaké kondici a v jakém stavu pracují mobilní telefony u Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tato informace se stala mediální senzací s podporou některých dalších lidí a v podstatě způsobila významné bezpečnostní riziko této instituci. Nám to není lhostejné. Myslím si, že i tento případ budeme sledovat do takových závěrů, neboť tam probíhá trestní řízení týkající se právě možného úniku této informace ve vazbě na bezpečnostní riziko, které souvisí s dokumentem Bezpečnostní strategie Generální inspekce bezpečnostních sborů.

    Chci říct, že přestože komise ze zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů provádí pouze jenom kontrolu, to není ničím definováno, co ta kontrola znamená, co ta kontrola je, že tato komise prozatím z jednacího řádu Poslanecké sněmovny - tady předpokládám, že je to § 47 a následné - nedostala v tomto okamžiku usnesením zadání kontroly. To prostě je problém, který souvisí s dvěma zákony - zákonem o Generální inspekci a zákonem o jednacím řádu. Já jsem o tom mluvil při poslední novelizaci jednacího řádu, že je vůbec problém kontrolní komise. Je třeba se tímto paragrafem zabývat tak, abychom měli naprosto jasno, co můžeme v kontrolním orgánu provádět a co nemůžeme. Ale chci ubezpečit paní kolegyni prostřednictvím pana předsedajícího, věnujeme a budeme věnovat této oblasti úniku informací velkou pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, kdo další do rozpravy se hlásí. Paní poslankyně Němcová.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji ještě jednou za slovo. Já jsem již v rozpravě, která se konala před několika týdny, děkovala panu předsedovi vlády, protože jeho postoje ve smyslu, že ochrana soukromí, ochrana individuálních práv stojí jako základní pilíř demokratické společnosti, a měla jsem pocit, že on tento můj postoj sdílí, a za to jsem mu poděkovala. Neměla jsem pocit, že jdeme názorově proti sobě, že každý se na tuto otázku díváme úplně dramaticky jinak.

    Chci poděkovat nyní panu kolegovi Klučkovi, protože vím, že práce komise vůbec není jednoduchá, byť nejsem jejím členem, ale vím od svých kolegů za Občanské demokratické strany, kteří jsou v této komisi, nebo která je v této komisi, jak to tam je složité. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je s přednostním právem pan premiér. Poté se připraví pan poslanec Chalupa a poté pan poslanec Gabal.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl jenom potvrdit to, že paní poslankyni Němcové připravím písemnou odpověď jak na otázky, které položila v závěru minulého bodu, který se týkal ještě Ústavu pro studium totalitních režimů, protože to byly nové otázky nad rámec té původní písemné interpelace, která zde byla projednávána, a současně chci tedy přislíbit, že jakmile budou k dispozici relevantní údaje za rok 2014, tak bych je rovněž v písemné formě poskytl. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Chalupu a připraví se pan poslanec Gabal.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne, pane premiére, vážené kolegyně, kolegové.

    Jako člen té komise pro kontrolu GIBS chci navázat na své předřečníky a chci skutečně potvrdit, že GIBS, nebo parlamentní komise pro kontrolu GIBS se tou situací zabývá. Za sebe chci říct, že se to netýká podle mého názoru pouze odposlechů, ale bude nutno to, o čem se tady v podstatě hovořilo - podívat se jednak na GIBS jako takový systémově, tzn. jak po stránce legislativy, tak po stránce funkčnosti. A s tím souvisí i to, že bych se chtěl přimluvit za to, aby Sněmovna podpořila aktivitu komise na posílení jejího vybavení, možná i kompetencí, tak aby to nebyla bezzubá komise. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Gabala.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, vážení kolegové, jsem rád, že se rozběhla tato debata i napříč mezi koalicí a opozicí. Považoval bych za velmi důležité, kdyby se našla půda parlamentní nebo vládní k debatě o celém problému - ze dvou důvodů. Za prvé ona pravděpodobnost úniků roste tak, jak roste počet mobilních telefonů a jejich zapojení do kriminality obyčejné i organizovaného zločinu, a mezinárodního zejména. Za druhé to, co my vůbec nestíháme, je monitorování elektronické komunikace. Řekl bych, že z hlediska schopnosti nějak ten proces právně ošetřit a kontrolovat jsme v hlubokém záklonu za vývojem té situace nejenom v mezinárodním rozměru, kde jsme viděli obrovské problémy teď, které jsou, ale myslím, že i v domácím rozměru.

    Druhá věc. Můj dojem - dojem prosím - je, že právní ošetření nasazení odposlechů je jedna věc, která se kontroluje, a druhá věc je právní regulace jejich využití v soudní praxi. Tam se ten prostor tak zužuje, že podle mého názoru - a je to hypotéza - můžou existovat situace, kdy frustrovaní ať už policisté, nebo kdokoliv jiný, když vidí, že ta informace se nedostane až do fáze soudního posouzení, tak dojde k řízeným únikům té informace, protože prostě mají pocit, že je bezpečnostně důležitá.

    A třetí věc. Já osobně si myslím, že narůstá potřeba podílu těch aktivit, které vlastně vůbec nemíří k právnímu posouzení a jsou bezpečnostně preventivní. A tam je potřeba se o tom strašně pobavit, abychom se dokázali dostat do kontaktu jakoby s realitou, protože si myslím, že tam v kontaktu opravdu nejsme. Prosil bych pana premiéra, jestli by se v této věci vláda ujala nějaké iniciativy a mohli jsme se o tom pobavit, jak se vůbec prostě organizačně a legislativně k této agendě postavit, dostat se, participovat na ní. Můj osobní názor je, že já se nebojím narůstajícího podílu monitorování a odposlechů za předpokladu, že jsou parlamentně regulovány a kontrolovány, to znamená, že mají jakýsi demokratický environment, v kterém se realizují. A že ta rizika rostou ať už bezpečnostně, nebo kriminálně, je prostě pochopitelné.

    Děkuji. Překročil jsem čas, omlouvám se.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Klučka. Po něm se připraví pan poslanec Ondráček.

    Já vím, že tady na mne gestikulujete, že chcete faktickou poznámku, ale myslím si, že můžeme zachovat pořadí bez problému. Takže prosím.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Děkuji panu kolegovi za umožnění vystoupení, to nebude dlouhé.

    Já jsem v té zaujatosti vůči jenom kontrolní komisi Generální inspekce bezpečnostních sborů pozapomněl na to, že tady existují ještě další dva orgány, které se tím můžou bezprostředně zabývat, a to je jak kontrola kontrolní komise BIS, tedy ne GIBS, ale BIS, taky kontrolní komise pro odposlechy a použití operativní techniky české policie.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, ale nedá mi to. Není nás tady mnoho, a i přesto je tady hluk. Prosím hlouček vlevo, pokud si má co říct, aby tak učinil v předsálí, protože my posloucháme příspěvky lidí, kteří jsou u mikrofonu. Děkuji.

  • Poslanec Václav Klučka: Moc děkuji, paní místopředsedkyně.

    Protože jsem členem i té komise pro odposlechy a bohužel tady v této chvíli není Daniel Korte, který je předsedou, tak by mohl také říci, že i touhle tou situací se komise velmi intenzivně zabývá. A někdy narážíme na věci, které jsou až nepochopitelné, týkající se kupříkladu sdělení statistických záležitostí odposlechů u těch, které byly prováděny, nebyly pak dále použity, a je tam povinnost oznámit tomu, kdo byl odposloucháván, že odposloucháván byl. Po velmi těžkých diskusích jsme se dostali k jakési statistice týkající se Ministerstva vnitra a ještě dneska jsme úplně beznadějní se statistikou Ministerstva spravedlnosti. To jsou ty problémy, které nám potom ztěžují dotahovat ty záležitosti do konce a identifikovat přesně ten prostor, ve kterém bychom už mohli potom jasně ukázat na toho dotyčného, který se této věci dopustil. Teď mluvím o únicích. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji. Kolegyně, kolegové, musím souhlasit s panem kolegou Gabalem, který říkal, že u některé části policistů dochází nebo může dojít k určité frustraci a potom k řízenému úniku takových informací, které získají z vyšetřovacích spisů, popř. z odposlechů. Taková situace nastat může a myslím si, že v některých případech i nastává. Je to samozřejmě asi problém trestního řízení, které se vede, a důkazů, které se daří opatřovat v rámci trestního řízení, a potom samozřejmě asi, jaké je další naložení s takovou informací u státních zástupců a u soudců. Měli bychom si však uvědomit, že přípravné řízení trestní je neveřejné, a pokud bychom docílili toho, že o utajovaných informacích, což jsou právě odposlechy a jsou vždycky minimálně v režimu vyhrazené, bude vidět jen omezený okruh lidí, tak by se nám daleko lépe zjišťovalo, odkud takový únik informací může být.

    Já ještě z doby na ÚOKFK na protikorupční policii pamatuji, když jsem každý svůj záznam musel posílat nejenom svým nadřízeným, ale také nadřízeným na republikovém útvaru, to znamená náměstkům, popř. řediteli takového útvaru, a pouze oni odsouhlasili, co já mohu vydat za materiál a který můžu distribuovat potom ve vztahu k osobám podezřelým nebo k osobám, s kterými jsme trestní řízení vedli. A pokud takové informace ví poměrně široký okruh osob, vždycky je ten problém, že ty informace mohou unikat.

    Uvědomme si, že přípravné řízení trestní má být neveřejné, nebo je neveřejné podle trestního řádu, a okruh osob, který takové řízení vede, má být co nejužší. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Pro jistotu se ještě zeptám paní poslankyně Němcové, zda chce hlasovat souhlasné, či nesouhlasné. Nemusíme hlasovat. Děkuji.

    Nyní přistoupíme k další interpelaci a tou je přerušená interpelace, kterou interpelovala paní poslankyně Němcová pana premiéra ve věci sjednávání úvěrových smluv. Toto projednávání bylo přerušeno v obecné rozpravě a my tam i navážeme. Prosím, paní poslankyně, určitě se chcete přihlásit do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nevím vzhledem k času, jestli stihneme tuto interpelaci doprojednat, nebo zda bude též přerušena. Budu se snažit být stručná, nicméně pro kolegyně a kolegy musím připomenout, že v této interpelaci se dotýkám problémů, které souvisí s pochybnými praktikami některých společností, které sjednávají úvěrové smlouvy při nákupu ojetých automobilů v autobazarech a údajně špatně vypočítávají roční procentní sazbu nákladů, RPSN ve zkratce se tomu říká.

    Podle informací, které sdělil bývalý ředitel České obchodní inspekce pro východní Čechy Jiří Pěkný, který tyto prakticky odhalil, ani jeden inspektorát České obchodní inspekce neposuzuje výpočty roční procentní sazby nákladů správně. On se obrátil tehdy se svým zjištěním, které - myslím, že potom proběhly i některé rozhovory s panem Pěkným v médiích -, obrátil se na ministra průmyslu a obchodu Mládka, na tento problém jej upozornil. Cituji z jeho dopisu ministru Mládkovi: "Máme odůvodněné obavy, že odškodnění spotřebitelů, kteří byli takto poškozeni, může dosáhnout šesti 6 miliard korun. Uvítal bych, abyste vytvořil kontrolní skupinu, kde by bylo zapojeno Ministerstvo financí, protože mám podezření, že na tomto protizákonném jednání se mimo ředitelů a ústřední inspekce České obchodní inspekce mohli podílet i někteří zaměstnanci Ministerstva průmyslu a obchodu. Rád bych se na fungování této kontrolní skupiny podílel, aby se tato kauza, která nemá obdobu, rozkryla a viníci byli potrestání." Teď jsem citovala z dopisu bývalého ředitele České obchodní inspekce pro východní Čechy pana Jiřího Pěkného.

    Ovšem výsledkem jeho iniciativy nebylo to, co bychom asi očekávali, že okamžitě ministerstva začnou prověřovat stav ve věci, zda tedy došlo k pochybení, nedošlo, je výpočet správně, není dobře, kontrola České obchodní inspekce probíhá správně, nebo neprobíhá, prostě to, co by logicky mělo nastat. Došlo k tomu, že jedinou reakcí bylo odvolání ředitele Pěkného z funkce, údajně proto, že obvinil své kolegy z neschopnosti či korupce bez toho, že by v samotné věci proběhlo nějaké důkladné šetření.

    Pan předseda vlády mi odpověděl, skoro bych řekla, že obsáhle, ale tato odpověď byla, myslím, že je to tam i napsáno, a pokud ne, tak jsem přesvědčena, že ji formulovala Česká obchodní inspekce, a tedy z tohoto jediného úhlu pohledu byla posuzována věc, která je velmi závažná, a bylo by žádoucí, aby tam byla stanoviska lidí, kteří do toho přímo zapojeni nejsou, což Česká obchodní inspekce bezesporu je. To by mohlo být jedním ze stanovisek, ale ne jediným stanoviskem.

    Potom druhá věc, kterou k tomu je potřeba zmínit, že pan předseda vlády vypracoval odpověď na tuto interpelaci, nebo tým jeho spolupracovníků, jeho úřad, ta byla v nějaká formě medializována a to vedlo pana bývalého ředitele Jiřího Pěkného k tomu, že podal trestní oznámení na předsedu vlády s tím, že svou odpovědí na tuto interpelaci se měl dotknout zájmu právě tohoto člověka.

    Nyní otevírám toto téma. Chtěla bych po předsedovi vlády, aby ve své odpovědi, ne už teď jenom pro mě, ale pro Poslaneckou sněmovnu, nepoužil pouze argumentů České obchodní inspekce jako orgánu, který je napaden z nesprávného postupu, ale aby mi vysvětlil své osobní stanovisko a aby mi zároveň podal informaci o tom, jakou roli v tom sehrálo Ministerstvo průmyslu a obchodu, tedy jmenovitě ministr průmyslu a obchodu pan Mládek.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan premiér se zvedá a jde k mikrofonu. Pane premiére. Máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych říci, že nad rámec interpelace, kterou jsem obdržel od paní poslankyně Němcové, jsem také obdržel poměrně rozsáhlé podání od pana Jiřího Pěkného, které se týkalo poměrů, možná údajných poměrů, na České obchodní inspekci. Celé podání jsem postoupil na státní zastupitelství, tak aby státní zastupitelství mělo tyto informace k dispozici a mohlo je eventuálně prověřit, zdali ta obvinění a ty informace, které uvedl pan Pěkný v podání, které bylo doručeno na Úřad vlády, zdali jsou relevantní a nezakládají podezření z nějaké trestní činnosti. Chtěl bych doplnit svoji interpelaci o to, že jsem tedy postoupil informace, které poskytl pan Pěkný Úřadu vlády, také státnímu zastupitelství.

    Pokud jde o moji odpověď, tak jak je formulována, odpověď je formulována z právního hlediska. Domnívám se, že ani jinak formulována býti nemohla, to znamená, je formulována na základě platného právního stavu, je formulována na základě skutečných aktivit České obchodní inspekce, které byly realizovány, a je formulována i na základě vyjádření vedení České obchodní inspekce k důvodům odvolání pana Ing. Jiřího Pěkného z funkce ředitele východočeského inspektorátu této inspekce. Důvody, které jsem se dozvěděl po dotazu na Ministerstvo průmyslu a obchodu jako předseda vlády, jsem také uvedl do své odpovědi. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu dalšího přihlášeného a tou je paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já myslím, že jsme tady jak já ve své otázce, tak pan předseda ve své odpovědi popsali zhruba, o co jde. Česká obchodní inspekce neměla sjednocenou metodiku, jak tedy kontrolovat roční průměrnou sazbu nákladů. V řadě případů docházelo tedy k tomu, že spotřebitelé byli poškozeni. Dá se z toho vyvodit to, že Česká obchodní inspekce postupovala na jednom místě nějak a na jiném místě jinak. Já se nechci přít o to, jestli právní stav věci zakládá povinnost státu na odškodnění těm poškozeným spotřebitelům, protože to je určitě složitá právní otázka, na kterou tady není ani prostor, ale ani já jsem se téhle té otázce, té právní zodpovědnosti, tak důkladně nevěnovala. Nicméně ten odvolaný ředitel České obchodní inspekce ve svém textu říká, že si myslí, že zde odpovědnost státu je pro to, protože právě Česká obchodní inspekce v některých případech kontrolu prováděla a odsouhlasila to, že byli ti spotřebitelé takto poškozeni, a v tom on spatřuje odpovědnost státu, neb Česká obchodní inspekce je tedy institucí státu.

    Druhou věcí, kterou cítím jako velmi důležitou, je, že z vaší odpovědi, vážený pane předsedo vlády, bych ráda ocitovala toto: Žádosti pana inženýra Jiřího Pěkného o zařazení - to je v té vaší odpovědi - o zařazení do kontrolní skupiny věnující se problematice spotřebitelských úvěrů bylo vyhověno. Jinak řečeno, on žádal, protože viděl, že něco je špatně, žádal, aby byla vytvořena kontrolní komise, chtěl být jejím členem, vyhověno mu bylo. Pan inženýr Pěkný, dále pokračuji, byl členem pracovní skupiny, ustavené při České obchodní inspekci pro účely zlepšení koordinace a celkového výkonu dozoru nad poskytováním spotřebitelských úvěrů. Výsledkem práce této skupiny je materiál, který výrazně přispívá ke sjednocení výkladu problematiky spotřebitelských úvěrů.

    A mě by tedy zajímalo, jestliže podle vaší odpovědi, tak jak ji připravila Česká obchodní inspekce, odvedl pan inženýr Jiří Pěkný profesionální práci, přispěl k nápravě věci, která určitě v pořádku nebyla - proč byl potom vyhozen z práce?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan premiér se chystá k odpovědi. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych skutečně chtěl ještě připomenout jeden důležitý fakt. Účelem kontrol prováděných Českou obchodní inspekcí v oblasti spotřebitelského úvěru bylo zjištění, zda kontrolovaný subjekt řádně dodržuje povinnosti stanovené právními předpisy. Do kontrolního protokolu byla zaznamenána zjištění, která obsahovala nálezy s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, ze kterých tato kontrolní zjištění vycházejí. Je potřeba si uvědomit, že kontrolním protokolem tak nebylo verifikováno, že jednání kontrolovaných osob je v souladu s právními předpisy. Protože kdybychom uplatňovali takový to názor, tak by to fakticky znamenalo, že pokud dozorový orgán, a musím říci jakýkoliv dozorový orgán, v daný okamžik protiprávní jednání kontrolované osoby neodhalí, tak že vlastně takové jednání protiprávním není. To si myslím, že by byla velmi nebezpečná premisa, která by fakticky znamenala, že jakákoliv kontrola ze strany státních orgánů, která by v jakémkoliv případě neodhalila všechna pochybení, by vlastně amnestovala ta pochybení, která během kontroly identifikována nebyla. Myslím si, že takovým to způsobem skutečně nelze z tohoto úhlu pohledu a touto interpretací nelze přistupovat k vyhodnocení kontrol prováděných Českou obchodní inspekcí. (V sále značný hluk.)

    Pokud jde o důvody odvolání pana Pěkného z funkce ředitele východočeského inspektorátu České obchodní inspekce, musím říci, že k tomu se ústřední ředitel České obchodní inspekce již vyjádřil v tiskové zprávě ze dnes 19. června letošního roku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére, já se moc omlouvám, nechci zdržovat, ale je tady opravdu velký hluk a myslím si, že to je zbytečné. Obzvlášť některé hloučky tady mluví nahlas. Děkuji.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pokud budu vycházet z vyjádření ředitele České obchodní inspekce, důvodem pro odvolání pana Pěkného z funkce byla nespokojenost ústředního ředitele České obchodní inspekce se způsobem, vystupováním, jednáním a pracovní komunikací odvolaného ředitele, jak s ním samotným, tak s ostatními řediteli regionálních inspektorátů. To je tedy odpověď, kterou jsem dostal na svoji otázku směrem k důvodům po odvolání pana Pěkného z funkce ředitele východočeského inspektorátu České obchodní inspekce. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a znovu prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Co vám asi tak, vážený pane předsedo, mohli napsat. Že ho vyhodili, protože jim tam vadil a viděl jim pod prsty? Napsali vám, že ho vyhodili, protože neuměl komunikovat, protože já nevím, co všechno, aby to hezky znělo a na papíře dobře vypadalo.

    Bohužel máme minutu. Já tedy navrhuji Poslanecké sněmovně usnesení, že nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády na tuto interpelaci s tím, že sám dodává, že podal v této věci trestní oznámení. Trestní oznámení je podáno na něho. Tato věc bude mít pokračování. Sněmovna by se jí měla zabývat. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím.

    Zahajuji hlasování o návrhu paní poslankyně Němcové, to je vyslovení nesouhlasu s odpovědí pana premiéra na interpelaci. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 158, do kterého je přihlášeno 129 přítomných, pro 28. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Tímto končíme blok písemných interpelací a vyhlašuji pětiminutovou přestávku z provozních důvodů. Děkuji.

    (Jednání přerušeno od 11.00 do 11.05 hodin.)

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, uběhlo pět minut, budeme pokračovat v našem jednání. Nyní bychom se měli věnovat pevně zařazenému bodu 58, tím je sněmovní tisk 134, smlouva o souhlasu s ratifikací mezi Českou republikou a Slovenskou republikou ve druhém čtení. Dále bychom pak projednávali zbývající body z bloku smluv prvého a druhého čtení, případně body z bloku zprávy, návrhy a další dle schváleného programu pořadu schůze. Připomínám, že ve 12.30 máme pevně zařazený blok volebních bodů, body 98, 99, 100 a 101. Je to druhé kolo. Odpoledne projednáváme pak bod 135, což jsou ústní interpelace.

    Dříve než dám prostor řečníkům, kteří budou předkládat změny schváleného pořadu 23. schůze, dovolte, abych přečetla omluvy, které mi přišly na stůl. Je to omluva pana poslance Novotného z dnešního jednání z pracovních důvodů, dále je to omluva paní poslankyně Zuzky Bebarové-Rujbrové z dnešního jednání od 11.30 hodin do 14 hodin a od 18 hodin do konce jednacího dne. Dále je to omluva pana poslance Váchy, který se omlouvá z dnešního jednání z pracovních důvodů, a dále je to omluva paní poslankyně Lorencové, která se omlouvá z dnešního jednání z rodinných důvodů.

    Takže tímto jsme učinili formalitám zadost a já se táži, zda jsou zde návrhy na změny v pořadu schůze. Ano, eviduji přihlášku pana poslance Volného. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, paní předsedající. Vážení kolegové, možná jsem s tím otravný, ale uvědomuji si vážnost situace. Hrozně rád bych vás požádal o zařazení bodu do dnešní schůze, je to schválení ratifikace smlouvy, Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznámení obecně známé pod názvem FATCA. Rád bych tento bod zařadil na dnešní dopoledne po pevně zařazeném bodu pana ministra školství. Bohužel toto mi bylo včera vetováno a já bych chtěl požádat moc naše kolegy z opozice, pokud by mohli stáhnout svoje veto k tomuto bodu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ještě poprosím, pane poslanče, zda byste mi mohl říct alespoň číslo bodu nebo sněmovní tisk.

  • Poslanec Jan Volný: Je to sněmovní tisk 311.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další přihlášený, pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já bych nevystoupil, kdyby pan poslanec Volný neřekl "bohužel to bylo včera vetováno". Takže ono pak vypadá, jako že tady snad opozice brzdí řádné projednávání. Skutečnost je, že bohužel Ministerstvo financí zanedbalo termíny. Bohužel Ministerstvo financí zapomnělo zkrátit lhůty. Vzhledem k tomu, že bychom mohli poškodit české finanční domy, tak to udělat nechceme, a přestože Ministerstvo financí nemaká, tak to vetovat nebudeme. Ale byl bych rád, aby jasně zazněla příčina, proč to řešíme tímto procesně nestandardním způsobem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášenou je paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Hezké dopoledne. Za klub ODS bych chtěla říct, že návrh na veto tedy stahujeme po dohodě s kolegy... se zástupcem klubu za ANO.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní pan poslanec Volný. ***

  • Poslanec Jan Volný: Prosím vás, já musím reagovat prostřednictvím paní předsedající na pana kolegu Kalouska. Ano, omlouvám se za to slovo bohužel. Vím, proč to včera bylo vetováno. Uvědomuji si to a naopak chci poděkovat a oceňuji vstřícnost opozice jak ke zkrácení, tak k projednání. Omlouvám se za svoje slovo bohužel a děkuji. (Mírný potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Sklenák. (V sále je hluk.)

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já si dovoluji navrhnout, abychom dnes zařadili také sněmovní tisk 144, energetický zákon, a to po pevně zařazených bodech, předpokládám tedy, že pokud projde návrh kolegy Volného, tak by to byl třetí bod dnešního jednání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda má ještě někdo návrh na změnu pořadu schůze. Není tomu tak. Tudíž přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích. Dříve, než tak učiníme, poprosím o snížení hladiny hluku. Opravdu velmi těžko se pak odtud řídí a jakýkoliv návrh může být potom zkreslen.

    Ještě přihláška pana poslance Sklenáka.

  • Poslanec Roman Sklenák: Omlouvám se. Sněmovní tisk energetického zákona je správně 351.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Opravuji tedy. Děkuji a nyní přistoupíme k hlasování. Zavolám kolegy z předsálí, pokud tam někteří jsou.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Volného, a to je zařazení tisku 311 na dnešní den po pevně zařazených bodech, to znamená o již zmiňované dohodě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Zahajuji hlasování. (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Dobře, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili vašimi kartičkami.

    A nyní zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro návrh pana poslance Volného, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 160, do kterého je přihlášeno 117 přítomných, z čehož je pro 87. Konstatuji, že návrh byl schválen.

    Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu pana poslance Sklenáka, a to je zařazení tisku 351, energetický zákon, po již pevně zařazených bodech, to znamená jako bod č. 3 dnešního jednání.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 161, do kterého je přihlášeno 122 přítomných, pro 102. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní tedy budeme pokračovat podle upraveného programu jednání. Bodem, kterým se budeme zabývat, je

    Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 30. října na 19. schůzi Poslanecké sněmovny. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Marcel Chládek a zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Rom Kostřica.

    Nyní se táži pana ministra, zda chce vystoupit. Prosím, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil s dopisy, které jsem vám slíbil na minulém zasedání. Oslovili jsme sedm největších univerzit České republiky a žádná z těchto univerzit nám nenapsala, že doporučuje tuto smlouvu neschválit. Naopak. Karlova Univerzita nám píše, že tato smlouva neohrožuje ji ani obory na Karlově univerzitě. Česká zemědělská univerzita podporuje uzavření této smlouvy. Vysoká škola chemicko-technologická taktéž, taktéž Jihočeská univerzita. České vysoké učení nám napsalo, že k tomu nemá žádných připomínek, taktéž i Univerzita Palackého napsala, že tato smlouva nijak neohrožuje programy na Univerzitě Palackého. Z Masarykovy univerzity nám přišly dvě poznámky. Neodpověděl nám pan rektor, ale kvestorka Jitka Zlatušková, která nám napsala dva komentáře, ale není tam napsáno, že by se smlouva měla odmítnout. Zároveň tady mám vyjádření české Akreditační komise, že podporuje schválení této smlouvy, že je to v souladu s nastavenými pravidly.

    Protože tady byly informace o tom, že na Slovensku to někdo nechce, oslovili jsme slovenské ministerstvo a přišla nám informace z jejich akreditační skupiny, že taktéž podporuje návrh této smlouvy a žádá nás o ratifikaci.

    Já bych vás zároveň jako ministr školství, byť tato ratifikace byla nastavena ještě před touto vládou, chtěl požádat po těchto informacích, abychom schválili ratifikaci smlouvy už také z toho důvodu, že mám na stole dopis velvyslance Slovenské republiky, který nás žádá o urychlení dokončení ratifikace, a že je to velký problém ve vztazích mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

    Vážené dámy, vážení pánové, děkuji za pozornost a žádám vás o podporu tohoto návrhu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní se táži pana zpravodaje zahraničního výboru, zda chce vystoupit. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Dobrý den, děkuji za slovo. Jenom jsem chtěl udělat malou poznámku, doplnění pana ministra Chládka. Já jsem si vyhledal zápis ze zasedání Slovenské národní rady, což je obdoba našeho parlamentu, kde se jednalo o tomto problému, a chtěl bych ctěné publikum ujistit o tom, že bylo přítomno 135 poslanců, nikdo se nezdržel, nikdo nebyl proti, všichni se vyjádřili pro ratifikaci této smlouvy. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní se táži pana zpravodaje výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pana Zlatušky, zda chce vystoupit. Je tomu tak? Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře, výbor v době, kdy to projednával, přijal nesouhlasné stanovisko. Přijal to na základě podkladů, které jsme obdrželi od České konference rektorů a Rady vysokých škol. Na základě věcného posouzení informací smlouva meritorně nemění stav uznávání vysokoškolského vzdělávání tam, kde se jedná o bakaláře a magistry. Nemění ho ani tam, kde Ministerstvo školství argumentuje tím, že se zavádí nějaké zpřísnění v tom, že by se neměly uznávat doklady o vzdělání dosažené na pobočkách vysokých škol ve druhém státě. Vzhledem k tomu, že takovouto konstrukci nezná vysokoškolský zákon jako takový, tak z hlediska dokladů o vzdělání je tady toto zcela jistě argument, který není použitelný.

    To podstatné, co smlouva obsahuje, je změna režimu uznávání získané kvalifikace docent a profesor, tedy výsledků habilitačního a jmenovacího řízení mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Doposud stav vycházel z toho, že zde byla kontinuita daná existencí vysokých škol v dřívějším společném státě, srovnatelný systém srovnatelných parametrů akreditačních řízení v obou zemích včetně spolupráce akreditačních agentur. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jenom připomínám, že v tuto chvíli už se ocitáme v obecné rozpravě, protože v tomto bodě byl tento bod přerušen. Mám zde faktické poznámky, a to pana poslance Kudely a pana poslance Raise. Pan poslanec Kudela byl zřejmě omyl. Prosím pana poslance Raise. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Stručně. Každý proces má stránku formální a stránku obsahovou. Ztotožňuji se, co se týká obsahu, že je potřeba, aby ministerstvo věnovalo pozornost kvalitě. To je naprosto samozřejmé a tam si myslím, že jsme ve shodě. Ale na druhou stranu bych chtěl také zdůraznit to, že je neopomenutelný fakt, že tady pět univerzit řeklo, že s tím nemá problém. Ve čtvrtek proběhla konference rektorů. Jestli tomu dobře rozumím, pokud mám informace, je to taky bez problémů. Čili musíme taky trochu akceptovat prostředí, ve kterém se pohybujeme. Ne vždy se ztotožňuji s názorem Ministerstva školství, ale tentokrát bych ho chtěl podpořit. A domnívám se, že názor klubu ANO, když jsme to projednávali, byl v podstatě pozitivní, si myslím. To je další argument.

    Na druhou stranu to, co říkal Jiří Zlatuška z oblasti systémové, je to naprostá pravda. Je potřeba to řešit systémově, ale holt tady stojíme před problémem, kdy slovenská vláda včetně prezidenta to projednala, schválila, tak na to musíme taky reagovat. Spíš bych tady byl tentokrát na straně Ministerstva školství. Děkuju.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. V podkladech mám přihlášku paní ministryně Válkové, která tady není, tudíž její přihláška propadá. Táži se pana navrhovatele, zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím a přistoupíme k hlasování o navržených usneseních. V každém případě budeme nejdřív hlasovat o prvním návrhu usnesení, to je návrhu zahraničního výboru, který dává souhlas k ratifikaci. A nebude-li přijat tento návrh, bude tím naplněno usnesení výboru pro školství, tělovýchovu a mládež, kdy nebude dán souhlas k ratifikaci. To jenom pro informaci.

    Nyní poprosím pana zpravodaje, jestli chce ještě jednou přečíst usnesení, ať tak učiní. Mezitím vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru z 9. schůze dne 15. dubna 2014 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice, podepsaná v Praze dne 28. listopadu 2013.

    Po odůvodnění náměstka ministra školství prof. Ing. Jaromíra Vebera a zpravodajské zprávě poslance Roma Kostřici a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice, podepsané v Praze dne 28. listopadu 2013. Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, za třetí, zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Jenom připomínám, že v tomto okamžiku budeme hlasovat s návrhem pro ratifikaci.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

    Hlasování s pořadovým číslem 163, do kterého je přihlášeno 130, pro 125 přítomných. (Proti 1.) Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.

    Nyní přistupujeme k projednávání bodu číslo

    Prosím, aby se slova ujal vládou pověřený pan ministr životního prostředí pan ministr Brabec. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Krásné dopoledne. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložená dohoda reaguje na přijetí amerického zákona Foreign Account Tax Compliance Act, ve zkratce takzvaná FATCA. Dohoda je alternativou k exteritoriálnímu účinku amerického zákona FATCA a jejím primárním účelem je zmírnit jeho dopady na finanční instituce v České republice. Na základě dohody si budou daňové správy České republiky a Spojených států amerických automaticky každoročně vyměňovat údaje o finančních účtech, které vedou jejich finanční instituce rezidentům druhé smluvní strany. Informace o oznamovaných účtech nahlásí jednou za rok české finanční správě a ta je následně automaticky předá americké daňové správě.

    Dovolil bych si ve zkratce připomenout hlavní přínosy této dohody. Dohoda zajistí jednotné řešení pro finanční instituce v rámci celé České republiky, což povede ke snížení jejich administrativních nákladů. Díky dohodě získá česká finanční správa údaje o českých daňových rezidentech vedených finančními institucemi ve Spojených státech amerických. Bylo možno vyjednat další neoznamované produkty oproti americké modelové smlouvě a je stále otevřena možnost vyjednat v případě změny české sektorové legislativy další neoznamující instituce nebo produkty. K prvnímu předání informací by mělo dojít v září příštího roku. K provedení dohody je v legislativním procesu také zákon tzv. lex FATCA, který především stanoví povinnost a oprávnění finančním institucím informace o účtech klientů shromažďovat a oznamovat finanční správě.

    V současné době je Česká republika Spojenými státy americkými zařazena na seznam států, které podepsaly dohodu, a díky této skutečnosti není do 31. prosince letošního roku na české finanční instituce uplatňována srážka 30 procent.

    Setrvání České republiky na tomto seznamu je podmíněno včasnou ratifikací dohody. V případě, že by dohoda nebyla včas ratifikována, hrozí následující rizika: Při jakékoliv platbě ze zdroje ve Spojených státech amerických bude zadrženo 30 procent částky a české finanční instituci převedeno pouze zbývajících 70 procent. Přímý dopad je pak minimálně jedna miliarda korun ročně. Dále, Česká republika by vydala silný politický signál, že nadále nemá zájem být součástí skupiny států, které hodlají bojovat s daňovými úniky. Obdobné dohody totiž uzavírají se Spojenými státy americkými další státy celého světa. A v neposlední řadě náklady na jednotlivé české finanční instituce by se vzhledem k nenaplněnému očekávání sjednání dohody významně zvýšily a bylo by na ně nahlíženo jako na problematické v rámci nadnárodních finančních skupin.

    Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, s ohledem na uvedené argumenty vás prosím o vyslovení souhlasu s ratifikací dohody. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Raise, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 311/1. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý den. Já bych přednesl usnesení zahraničního výboru z 13. schůze z 12. listopadu 2014, kdy zahraniční výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act, která byla podepsána v Praze v České republice dne 4. srpna 2014. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Iniciativně tento návrh projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 311/2. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka tohoto výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto tiskem se, jak už bylo řečeno, iniciativně zabýval rozpočtový výbor a rovněž doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s touto dohodou vyslovila souhlas. A já za sebe doporučuji, abychom hlasovali o usnesení zahraničního výboru. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Leo Luzara. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, tato mezinárodní smlouva je velice potřebná. Je velice potřebná z jednoho důvodu, že bojuje proti daňovým únikům. Bohužel ale bojuje proti daňovým únikům amerických občanů. Ne českých občanů, ale amerických občanů.

    Spojené státy americké připravily zákon, který postihuje jejich občany před tím, aby neschovávali své peníze v zahraničí. Z tohoto pohledu plně chápu a podporuji. Že k tomu je dodatek, že ti, co tyto údaje nebudou dávat, budou potrestáni, ty finanční instituce v rámci celého světa, protože finanční instituce jsou globální, to si bohužel budeme muset říct, tak to beru jako určitý donucovací prostředek na tzv. nehodné státy, řekneme-li to takhle. Byť v preambuli této smlouvy se hovoří o tom, že my jsme hodný stát a máme velice dobré vztahy se Spojenými státy, a tudíž že bychom v tomto měli být zařazeni mezi ty lepší státy a nemělo by se to uplatňovat. Budiž, je to tam.

    Co mi ale vadí, je nevyváženost této smlouvy. My budeme poskytovat Spojeným státům údaje o všech aktivitách jejich občanů v rámci finančního sektoru České republiky. Bohužel americké finanční instituce tyto údaje o českých občanech poskytovat nebudou. Je v této smlouvě zcela zřejmé, že budou poskytovat údaje pouze u daňových rezidentů, kteří dostávají platby ze Spojených států, tzn. mají tam nějaký příjem. Tyto údaje budou dostávat, ale také ne jako hodnotu financí uložených na účtě, ale pouze úroky, které na tom účtě byly připsány. (Hluk v sále.) Netýká se to také depozitu právnických osob, tzn. o právnické osobě, která bude mít založen depozitní účet v USA, nebude česká finanční správa tyto údaje dostávat. Čili tato smlouva je silně nevyvážená v neprospěch České republiky. Na to chci upozornit.

    Za druhé. Ve smlouvě je psáno, že se Spojené státy jednostranně zavazují podporovat daňovou legislativu, aby tyto smlouvy byly vyváženější. A tady si dovoluji apelovat na Ministerstvo financí, které by mělo být asi gesčním partnerem těchto smluv, aby urychleně připravilo podobný návrh smlouvy, který by upravil nevyvážený vztah v této smlouvě a který by Spojené státy, jak se zavazují v preambuli, přijaly do svého systému práva, tzn. aby se vyvážily vztahy mezi finančními institucemi a občany České republiky a Spojených států amerických. Pokud to tak nebude učiněno, tak samozřejmě my přicházíme o důležité informace v boji proti špinavým penězům a daňovým únikům. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    Nyní přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Pokud ho shrnu: Poslanecká sněmovna souhlasí s ratifikací této smlouvy.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 164, do kterého bylo přihlášeno 141 přítomných, pro 80. (Z tabule proti 8.) Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.

    Dalším bodem programu je

    Jenom pro informaci, toto projednávání bylo přerušeno v obecné rozpravě v úterý 4. 11.

    Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujal navrhovatel tohoto bodu pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který již stojí u řečnického pultíku, a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak už řekla paní předsedající, návrh zákona č. 458/2000 Sb., byl již jednou otevřen a přerušen v obecné rozpravě prvního čtení. Proto moje úvodní slovo bude velmi krátké a nebudu opakovat to, co jsem říkal při prvním projednávání.

    Vláda vám předkládá, vážení páni poslanci, paní poslankyně, k projednání návrh novely energetického zákona. Jde o rozsáhlou novelu zákona, která zahrnuje také návrhy na úpravu dalších s tím souvisejících zákonů. Zejména se jedná o zákon 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, který je věcně velmi úzce propojen s energetickým zákonem. Dále navrhujeme změnit zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, do něhož by měla být nově zařazena příslušná ustanovení týkající se Státní energetické inspekce. Dále se navrhuje novelizovat zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, z něhož navrhujeme vypustit ustanovení týkající se osvobození od daně z elektřiny. Úprava se rovněž týká zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy a dalších zákonů, které nyní s vyjmenovanými právními předpisy souvisí.

    K tomuto návrhu již proběhla poměrně podrobná debata, na kterou bych mohl reagovat, ale nebudu. Jenom bych chtěl krátce sdělit dvě věci. Občas se objevily návrhy, že by tento zákon měl být omezen pouze na implementaci práv EU včetně tzv. infringementů. Chtěl bych pro informaci členů parlamentu sdělit, co jsou hlavní příčiny změn v tomto zákoně, protože to může být zajímavé.

    Především největší masa změn připadá na novelu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, to je 27 % změn. Upřesnění termínu a legislativně technické změny 18 % změn. Režim výběru plateb a další zkušenosti 18 %. Ochrana spotřebitele 15 %. Správní delikty 9 %. Implementace práva EU včetně zahájení řízení s ČR o porušení přístupové smlouvy infringementy pouhých 8 %. Rozšíření kompetencí ERÚ 3,2 % a pouhé 1,8 % je věnováno zřízení rady ERÚ.

    Druhý bod, ke kterému bych se ještě rád vyjádřil. Byla tady debata o potřebnosti rady ERÚ. Chtěl bych jenom informovat, že z 21 členských zemí Evropské unie, které mají něco obdobného jako regulační úřad, mimo ČR jich 18 má tuto radu. Nemají ji pouze tři země - Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. To je myslím informace, která mluví sama za sebe.

    To je všechno na úvod. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se pana zpravodaje. Má zájem? Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tato novela je z hlediska rozsahu poměrně značná, je složitá a má samozřejmě velké dopady nejenom do energetického světa, ale i do světa průmyslu i do rodin, tedy domácností v České republice. Z tohoto důvodu si myslím, že bude nutné zachovat řádné projednávání, tedy lhůty pro projednávání.

    Registroval jsem různé inspirativní nápady zkrátit projednávání, ale to si myslím, že dost dobře možné není. Jako zpravodaj budu určitě navrhovat, pokud se dostane tato novela do druhého čtení, aby na hospodářském výboru byl stanoven harmonogram pro projednávání, tedy pro podávání pozměňovacích návrhů, které nepochybně zazní. V té době určitě uspořádáme seminář, otevřený seminář v Parlamentu České republiky. Tedy byl bych rád, abychom konzultovali tuto novelu i nadále s širokou odbornou veřejností. Zasedne podvýbor pro energetiku a nepochybně se musíme také smířit s tím, že už budeme v roce 2015, a jestli se tedy nemýlím, tak všechny pozměňovací návrhy, které zazní na plénu při druhém čtení, bude muset znovu projednávat hospodářský výbor. Tedy z tohoto důvodu je zřejmé, že ambice zkrátit projednávání této rozsáhlé novely jsou liché, a tedy musíme dát čas na velmi precizní odborné projednávání této novely.

    Na závěr vás chci požádat, abychom i v souladu s tím, co tady říkal pan ministr, že z velké části se jedná o implementaci evropského práva, propustili tuto normu do druhého čtení a věnovali se odborné práci na výborech, seminářích a podvýborech, a pak samozřejmě doporučíme Poslanecké sněmovně další průběh projednávání. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Není tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Mám zde dvě faktické poznámky - pana poslance Radima Fialy a potom pana ministra Mládka. (Poslanec Fiala dává přednost panu ministrovi.) Výborně. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych jenom chtěl potvrdit slova pana kolegy Urbana, že to musíme projednat v řádném termínu. Můj úřad by se neodvážil navrhnout zkrácení, protože již projednávání v Legislativní radě vlády bylo velmi dlouhé a komplikované. Je to těžká materie a já rozhodně žádné zkracování navrhovat nebudu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a nyní prosím k mikrofonu se řádnou přihláškou do rozpravy pana poslance Kučeru. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Havlová a poté pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy a vážení pánové, před sebou máme dokument, který svým rozsahem je, troufnu si říct, poměrně rozsáhlý. Je to několik set stran a nevím, jestli někdo z vás ho vůbec byl schopen celý přečíst, nebo ochoten, kromě těch, kteří se o to vyloženě zajímají.

    Návrh zákona obsahuje téměř nebo možná více než 500 novelizačních změn. Pět set novelizačním změn v této novele! Tato novela bude mít zcela nepochybně obrovský dopad do environmentální udržitelnosti energetiky -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale hluk je tady opravdu značný. Chvilku počkám, než se sněmovna uklidní.

  • Poslanec Michal Kučera: Tedy jak jsem říkal, bude mít obrovský dopad do environmentální udržitelnosti energetiky, bude mít dopad do konkurenceschopnosti průmyslu, bude mít dopad na konečné ceny energií, a tudíž i kapsy a peněženky občanů České republiky. Bude nově účtovat platby za obnovitelné zdroje energie nebo za jejich podporu. Je tam celá řada změn a celá řada novel, které se sebou navzájem nesouvisí a tvoří docela výbušnou směs, která je posouvána, nebo je snaha ji posunout směrem k dopracování ve výborech.

    Abych řekl pravdu, je mi docela záhadou, proč tato rozsáhlá, nehomogenní a nedobře projednaná novela je v tomto stavu předkládána do Sněmovny. Máme ještě živé paměti a víceméně ta kauza ještě je teď živá, kdy podobná novela, a to je novela tzv. EIA, vlivů, dopadů na životní prostředí, byla téměř dotvářena ve čtyřech poslaneckých výborech. Podobný osud čeká tuto novelu energetického zákona.

    Když říkám, že tato novela je nepřipravená, a už jsem to tady zmiňoval ve své faktické poznámce, když jsme tento bod začali projednávat, podívejme se prosím na důvodovou zprávu, která se jmenuje Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA k návrhu novely zákona.

    Pokud v této novele zákona měníme například podporu k obnovitelným zdrojům, měníme a nastavujeme poplatky za činnost Energetického regulačního úřadu, zjednodušujeme podmínky pro výrobu elektřiny s instalovaným výkonem a nastavujeme další parametry, tak tady se dočteme, že dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty tato novela nemá. Nemá!

    Jak už jsem říkal, měníme například náš vztah k podpoře obnovitelných zdrojů, rušíme podporu decentrální výroby elektřiny z důvodu tzv. neprokazatelnosti veřejného zájmu, což bude mít určitě také přímý vliv jak na státní rozpočet, tak na životní prostředí. Když se podíváme do oné důvodové zprávy, o které se bavím, dopady na životní prostředí: Ne. Já si nedokážu představit, co by mělo mít větší dopady na životní prostředí než novela energetického zákona.

    A s takto chabě zpracovanou důvodovou zprávou sem přichází pan ministr průmyslu Mládek a říká nám: vážení poslanci, dotvořte ji k obrazu svému.

    Já se dotknu samozřejmě ještě dalších částí v této novele a to je tolik diskutované sporné zřízení rady Energetického regulačního úřadu. Rada má být pětičlenná a funkční období členů má být pět let. Tady cituji z té novely. Člen rady musí mít magisterské vysokoškolské vzdělání a sedm let praxe byl energetice, z toho tři roky ve vedoucí funkci. Členy rady jmenuje vláda. Rada schvaluje plán činnosti ERÚ, návrh rozpočtu, závěrečný účet, zprávu o činnosti atd. Dosavadní předseda Energetického regulačního úřadu se stane předsedou rady, vzorem pro zřízení rady je podle důvodové zprávy obdobné uspořádání v sektoru telekomunikací. Podle mého názoru a textu novely je vzorem spíše kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu, případně Bankovní rada České národní banky. Podle mého názoru to není systémově správný krok, protože ERÚ je spíše exekutivní orgán na rozdíl od České národní banky, případně NKÚ, a zřízení této rady bude mít velké riziko na rozmělnění odpovědnosti vedení ERÚ. Dnes totiž za činnost Energetického regulačního úřadu zodpovídá předseda. Po navrhované změně bude za činnost ERÚ zodpovídat kolektivní orgán. Je to asi podobné, jako kdyby v čele ministerstva nebyl ministr, ale nějaká rada ministerstva, která by přijímala svá rozhodnutí. Chtěl bych podotknout, že i v sousedních státech, v Německu a v Rakousku, je oddělená exekutivní role předsedy a místopředsedů od role kontrolní, tedy od úlohy dozorčí rady. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat v rozpravě, dovolte mi, abych konstatoval omluvy. Pan ministr Dan Ťok se omlouvá od 11 do 16 hodin, pan poslanec Stanislav Grospič od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Martina Berdychová od 11 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Votava z osobních důvodů od 12.30 mezi 11. až 14.30 se omlouvá z jednání pan poslanec Petr Kořenek. Ještě mám další omluvu - paní poslankyně Pastuchová od 11.30 do 12.15, pan poslanec Klaška od 11 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Markéta Adamová od 11 do 12 hodin prodloužila ranní omluvu. A pan ministr vnitra se omlouvá z účasti na celý den. To byly omluvy.

    Budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Olgy Havlové. Stranickou kolegyni předběhne s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já jsem se sice k tomuto již někdy před pár týdny, tuším, vyjadřoval, ale nějak se to nevhodně přerušilo ne naší vinou, takže ty argumenty je potřeba trošku znovu zdůraznit, proč my se stavíme jako Úsvit k tomu návrhu zákona trošku, řekl bych - respektive velmi zdrženlivě.

    V podstatě souhlasím s tím, že stávající energetický zákon je třeba upravit, to je zcela jasné. Ale musím říci, že z našeho pohledu tento zákon je dalším legislativním zmetkem, nad kterým tady budeme jistě trávit delší čas, o čemž svědčí právě i to přerušení při minulém projednávání a ty obrovské reakce kladné či záporné, které se v této diskusi již začaly.

    V podstatě na tom, že je tento zákon špatný, se shoduje jak celá odborná veřejnost. Tím myslím energetiky, podnikatele a myslím tím i Energetický regulační úřad. My jsme organizovali, protože tomuto tématu se věnujeme v Úsvitu, ve Sněmovně seminář, který byl, řekl bych, plný až k prasknutí. Organizovala ho kolegyně z Úsvitu Olga Havlová a tam skutečně byly strany pro i proti. Zaznělo tam obrovské množství připomínek. Nechci zdržovat zas nějakým zásadně dlouhým projevem. Kdybych je tady měl všechny jmenovat z toho dlouhého semináře, tak to bychom tady skutečně byli až do odpoledne, takže bych skutečně vytáhl ty zásadní.

    Z našeho pohledu je to další snaha vládní koalice po služebním zákonu nadále zpolitizovat další část státní správy nebo státních organizací. Konkrétně podle našeho názoru se zákon snaží zpolitizovat řízení Energetického regulačního úřadu. Zřizuje radu, která ho má kontrolovat. A tuto radu opět - už je to ten model, který jsme tady viděli v bleděmodrém u služebního zákona - má jmenovat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. A to, co je na tom pozoruhodné, což by ani tak pozoruhodné nebylo možná v některých situacích, ale hlavně tu chybí jasné a konkrétní důvody pro odvolání radních. To znamená, opět to zavání bohužel tím, že když se řízení vymkne z ruky, tak v podstatě bude moct být odvolán radní na základě jakýchsi ne zcela pochopitelných důvodů a bude moct pokračovat jakási politizace či nějaké politické tlaky na Energetický regulační úřad, což je tedy původní naše výtka, která se nám velice nelíbí. To znamená, hrozí tu politizace Energetického regulačního úřadu, který, jak víme, je pod obrovskými tlaky. Týkalo se to i solárního byznysu, se kterým samozřejmě v Úsvitu také nesouhlasíme. Ale rozhodně odmítáme pokračovat nebo tiše tady mlčet k dalším podobným trendům. Když politici jednou situaci nezvládli, vidíme to na tom solárním byznysu, a v podstatě teď by se do područí politiků měl ještě nadále vlastně poroučet Energetický regulační úřad, který tak jako tak už nyní je z různých důvodů propírán.

    Takže to, proč tady má vzniknout nějaká politická rada, která má jakoby oslabit pozici ředitele Energetického regulačního úřadu, vnímáme, že se jedná o zpolitizování celé věci, a v podstatě, když to řeknu na rovinu, aby byli lehce manipulovatelní jak členové rady, tak práce Energetického regulačního úřadu.

    V podstatě tu analogii se služebním zákonem jsem tady už zmiňoval, ale nezbývá mi než říci, že se tady vláda snaží zlikvidovat nezávislost dalšího úřadu a převést další úřad do své kompetence. Já samozřejmě v uvozovkách chápu proč. Je tu vládní politický úkol, který říká musíme dostavět Temelín, popřípadě blok v Dukovanech. Abychom to mohli zdůvodnit, je třeba potřeba začít zdražovat elektřinu, a to na politický povel. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Tomiu Okamurovi. V rozpravě vystoupí paní poslankyně Olga Havlová. Připraví se pan poslanec Marek Černoch. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, hlavním problémem novely zákona je podle mého názoru to, že se vychází vstříc zájmům monopolu. Zvyšuje se totiž tlak na Energetický regulační úřad, aby rozhodoval v jejich zájmu. To znamená, že porostou zisky cizím vlastníkům za rozvod energie, které zaplatí náš běžný zákazník. Energetický regulační úřad má hájit na trhu rovné postavení všech účastníků a je garantem stabilního investičního prostředí. Je to takový hlídač cen, který má být vykostěn ve svých kompetencích, a hrozí zvyšování cen. Vláda úmyslně oklešťuje pravomoci tohoto hlídacího psa ve prospěch cizích majitelů rozvodných sítí a firem, což v podstatě znamená, že přednost má vydělávání peněz velkých monopolů. Už nyní máme ceny za rozvod elektrické energie nejvyšší v Evropě. Primární úkol Energetický regulačního úřadu, tedy ochrana běžných spotřebitelů, se dostává úplně na vedlejší kolej. Místo hlídacího psa ceny elektřiny tepla, plynu, bude ERÚ hlídací pes zisků energetických firem. Osobní odpovědnost předsedkyně se nahradí kolektivní nezodpovědností, tedy nějakou radou, kde v čele už nebudou odborníci, ale politici, a jediným kritériem je vysokoškolské vzdělání.

    Jsem velmi znepokojena, jakým způsobem vláda tlačí energetický zákon. Chci kritizovat nejen samotnou podstatu zákona, ale také legislativní proces, kterým má být zákon schvalován. Jak tu bylo již řečeno, na téma energetického zákona jsem pořádala seminář, kde hlavním hostem semináře byla předsedkyně Energetického regulačního úřadu paní Alena Vitásková, která zákon velmi tvrdě kritizovala. Ráda bych citovala její slova, která tam zazněla: "Navrhovaná novela energetického zákona, která se předkládá Parlamentu ČR, je zmetek, který bude mít negativní dopad na energetický trh, na ekonomiku ČR, negativní dopad do cen pro konečné spotřebitele. Něco podobného tu bylo před několika lety, to se připustil fotovoltaický boom, který pravděpodobně připravila stejná parta." A citovala bych ještě dále: "Novela energetického zákona vede k ochromení činnosti ERÚ, způsobuje legislativně nestabilní prostředí v oblasti energetiky, přináší chaos a poškozuje spotřebitele." Toť konec citace. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové. S faktickou poznámkou pan poslanec Karel Šidlo - nebo? S řádnou přihláškou. Je před vámi kolega Marek Černoch, takže musíte počkat, pane kolego. Nyní pan poslanec Marek Černoch a poté pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý den dámy a pánové. Jenom velmi krátce, protože už bylo všechno řečeno. Z těch důvodů, které tady padly, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna nepustila projednávaný materiál do druhého čtení a vrátila ho vládě k přepracování. A ideálně, aby ho vláda stáhla sama a udělala jednu novelu, a to pořádnou novelu. Navrhuji tedy, aby byla projednávaná ve výborech a maximálně možná lhůta 90 dnů, aby byla dodržena. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Černochovi. Nyní pan poslanec Karel Šidlo s řádnou přihláškou do rozpravy. Zatím poslední přihlášený. Dejme tomu, že to stihneme do 12.30. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych při projednávání takto složité novely energetického zákona, já z mé paměti vybírám to, že kdykoliv se projednával energetický zákon, vždycky to byla složitá novela, protože zasahuje velice významně nejen do hospodářství České republiky, ale do celé řady podnikatelských záměrů v České republice. Vždycky je to složité. Je to náročné. Já vítám snad jednu jedinou věc, že tato novela se prolíná ve všech dalších zákonech, které souvisí s energetikou, a my současně projednáváme i zákon o podporovaných zdrojích energie. Tato novela snad komplexně bude pamatovat na všechny potřebné změny, protože tam vznikalo vždy nejvíce problémů.

    Samozřejmě složitost této novely je o tom, že má velké množství novelizačních bodů a ne všechny vyplývají z nařízení Evropské komise nebo Evropského parlamentu o energetické účinnosti, o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a případně hlavními směry pro transevropské energetické sítě. Je i logické, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se snažilo do té novely dát další poznatky, které přinesla praxe, a chápu i to, jakým způsobem se jednotlivé subjekty brání tomu, aby tyto změny byly přijaty v takovéto šíři, a upozorňují na nedostatky, které mohou v praxi vzniknout.

    Já jsem si dovolil vybrat jenom několik málo poznámek, které souvisí s obsahem této novely, které považuji, resp. považujeme jako klub KSČM za nutné k diskusi, a vítám slova pana zpravodaje, protože si myslím, že skutečně tato obsáhlá novela si zaslouží řádný proces projednávání, i to, jakým způsobem navrhoval zapojení do veřejné diskuse prostřednictvím semináře a samozřejmě na základě těchto poznatků, které bude organizovat například hospodářský výbor, i intenzivní zapojení podvýboru pro energetiku.

    Já si myslím, že jedním z důležitých momentů je tam ochrana zájmu spotřebitelů. Je tam přesně definovaná pasáž, která platí i dnes, ale v podstatě se dá říci, že je velkým problémem to, co se prolíná paragrafy 2, 19 a 50 a podle právníků a jejich výkladu to může vést k tomu, že se budou měnit všechny smlouvy mezi koncovými zákazníky a obchodníky s energiemi. Bohužel, toto je velký objem zhruba 5 milionů smluv a já se obávám, že po zkušenostech, které jsme měli s liberalizací trhu a distribucí elektrické energie, bude u těchto smluv docházet k významně nepřehledné situaci, zejména pro zákazníky.

    Další věcí, kterou považuji za velmi nepřátelskou vůči zákazníkům, je, že se mění lhůta pro vypovězení lhůty na ukončení a vypovězení smlouvy. Myslím si, že toto má velmi negativní dopad v tom, že se zkrátila 14denní lhůta pouze na dobu mezi podpisem smlouvy a nabytím účinnosti smlouvy.

    Dalším problémovým momentem je poplatek na Energetický regulační úřad, i když chápu, že musí být nějakým způsobem nahrazena daň z elektrické energie, a na druhé straně vnímám to, že je to zcela jinak řešeno, než je to běžné u operátora trhu s energiemi. Regulační období je také jedním z klíčových momentů, který tam je pro regulované subjekty, protože je nastaveno pětileté období. Bohužel, není tam alternativa na jeho úpravu.

    O radě Energetického úřadu tady bylo hovořeno. Já bych snad upozornil jenom na jeden moment, který považuji za velice technicky problematický, a to je znění § 17b, kde se ruší funkce předsedy ERÚ, a přitom v § 17f se s ní pracuje.

    Já si neodpustím na závěr, abych byl velice krátký, poslední věc, kterou považuji za chybu již v předchozí novele energetického zákona, a to je to z mého hlediska velmi nesystematické přebírání odpovědnosti Energetickým regulačním úřadem za kontrolní orgán, což je Státní energetická inspekce. Ono to pokračuje dál, takže ty tři pilíře, které by měly regulovat, nastavovat pravidla a kontrolovat energetické odvětví, se neustále zhutňují a točí směrem za Energetickým regulačním úřadem.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Šidlovi. Nyní s přednostním právem pan ministr průmyslu a obchodu. Po něm pan poslanec Laudát.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych chtěl poděkovat za diskusi. Poprosit o propuštění do druhého čtení a slibuji, na všechny podněty budu reagovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Laudát se hlásí, nebo svoji přihlášku stahuje? Já budu muset za minutu skončit, tak mě šetřete, protože máme další bod. ***

  • Poslanec František Laudát: Nebudu paralyzovat jednání Sněmovny, i když jsem chtěl vystupovat k některým bodům a k celkovému kontextu. Nicméně bych poprosil pana zpravodaje, aby zaregistroval, že navrhuji zamítnutí zákona v prvním čtení, v případě, že neprojde, tak prodloužení lhůty na 90 dnů. U přikázání výborům navrhuji, aby vedle hospodářského se tím zabýval ústavněprávní, protože je tam transpozice občanského zákoníku, sociální, protože já bych rád, aby už konečně toto inženýrství, toto podivné inženýrství se promítlo, aby někdo řekl o skutečných dopadech do sociálního výboru, byť vám to možná přijde, že chci něco obstruovat. Toť vše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní a pánové, vzhledem k tomu, že je 12.30 a máme pevně zařazené volební body, musím tento bod přerušit. Ještě se hlásí kolega - výbory. Ale já přeruším ten bod před ukončením rozpravy, abyste mohli přednášet návrhy. Já s tím nemohu nic nadělat, protože je to rozhodnutí Sněmovny.

    Pan předseda klubu ODS, prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám dva pracovní návrhy: Aby Sněmovna rozhodla hlasováním, že nastaly mimořádné okolnosti, a pokud to projde, aby posunuly volby po dokončení rozpravy a prvého čtení této novely zákona. To si myslím, že procedurálně je možné, bude samozřejmě záležet na vůli Sněmovny. Pan místopředseda to sám ovlivnit nemůže. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To jste mi alespoň pomohl vyřešit situaci, protože jsem to chtěl dotáhnout, ale nepodařilo se.

    Čili nyní bude hlasování o tom, že nastala mimořádná situace a jestli můžeme ještě prodloužit jednání o tomto zákonu. První hlasování číslo 165, že tady je mimořádná situace, pro kterou pevně zařazený bod odložíme o několik minut.

    Zahájil jsem hlasování 165. Ptám se, kdo je pro to, že taková situace nastala. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 165. Z přítomných 152 pro 111, proti 1. Návrh byl přijat.

    Budeme tedy hlasovat, že před zahájením bloku voleb dokončíme bod číslo 17, to znamená novelu energetického zákona.

    Zahájil jsem hlasování 166 a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh a odložení bloku voleb. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 166. Z přítomných 153 pro 112, proti nikdo. Můžeme tedy pokračovat.

    Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Pro výbory mám samozřejmě v jednacím řádu speciálně vymezené okénko, čili rozhodnutí o výborech je věc, která bude až po těch prvních procedurálních návrzích. Prosím, pane zpravodaji, přečtěte nám návrhy, které tady máme k rozhodnutí.

  • Poslanec Milan Urban: Než to udělám, pane místopředsedo, vzhledem k tomu, děkuji vám, že se vytvořil alespoň malý čas, tak dovolte velice stručně okomentovat diskusi, za kterou také děkuji. Ono v ní totiž zaznělo mnoho mýtů a řekněme jednostranných pohledů, abych to řekl nějak diplomaticky. Tak dovolte alespoň velmi krátký komentář.

    Co se týká plateb a obnovitelných zdrojů ze zahraničí. Naopak tento zákon právě řeší to, aby nikdo nemohl zneužívat toho, že dodává energii ze zahraničí a byla tady proplácena s příspěvkem na obnovitelné zdroje. Tak to je na adresu pana poslance Kučery.

    Pak chci říct, že tady mnohokrát zaznívalo, že ten zákon bude zdražovat obnovitelné zdroje. Není to pravda. Ty jsme již dávno zastropovali částkou 495 korun za megawatthodinu a tento zákon to neprolamuje, tuto hranici. Naopak, omezuje jakékoliv další platby za obnovitelné zdroje.

    Co se týká ERÚ, tak jenom jednu poznámku. Solární byznys, podíl ERÚ na tom, že dopadl tak drasticky a dramaticky pro Českou republiku, je minimálně 20procentní, možná větší. Podíl na tom, že to je tak špatně, je to dáno - a já řeknu, proč si to myslím, a můžete si to ověřit. V roce 2006 se dramaticky změnila metodika výpočtu a poplatku pro obnovitelné zdroje a v tom roce 2006 došlo k velmi značnému skokovému nárůstu poplatků za obnovitelné zdroje. A tu metodiku nikdo ERÚ nevnucoval, to byla jejich práce, ale to nic. 495 korun platí i pro ERÚ a pro všechny.

    Snad ještě jedna poznámka. Energetický regulační úřad, kolegyně a kolegové, neurčuje cenu, ta cena je složena ze tří složek. Za prvé silové elektřiny, to znamená výroby té elektřiny, která je určována trhem, tedy burzou, když se bavíme o elektrické energii. Tato silová elektřina tvoří zhruba skoro polovinu z té skladby té ceny. Pak jsou to obnovitelné zdroje, tedy poplatky za obnovitelné zdroje, jak jsem řekl. Ty jsou zastropovány tou částkou 495 korun a ten návrh to neprolamuje, naopak. No a pak jsou to náklady na distribuci, to je jediná příležitost vyjádření se ERÚ, ale z hlediska kontroly, protože distributoři mohou započíst do té ceny jen to, co je jednotlivými předpisy přesně dáno. ERÚ je tady od toho, aby kontroloval distributory, což je právě aby tam nezapočítávali něco jiného a nadbytečného. Čili role ERÚ je samozřejmě nezastupitelná. Jestli bude v podobě jednoho šéfa, nebo rady složené z odborníků, na té roli se z hlediska nezávislosti vůbec nic nemění. A myslím si, že naopak to posouvá Energetický regulační úřad a Českou republiku mezi vyspělejší země Evropské unie.

    Myslím, že bude jasné, a vždycky to tak bylo v případě energetického zákona, že se tady budou protínat různé zájmy a ty zájmy budou samozřejmě tlumočeny jednotlivými poslankyněmi a poslanci, převtěleny v různé pozměňovací návrhy. To tak je a bude. Od toho je tady ale to, co jsem řekl. Hospodářský výbor, seminář, na který vás samozřejmě všechny zvu, kdo máte zájem o to, řešit energetický zákon. A od toho je tady nakonec i tato ctěná Sněmovna, která o pozměňovacích návrzích rozhodne.

    Já se tedy těším na odbornou diskusi. Tak jak říkal pan ministr, i já jsem otevřený všem návrhům, které zazní, a myslím si, že je máme řešit v prvé řadě z pohledu odborného. A samozřejmě mají i své politické konsekvence, takže to se potom promítne při tom hlasování o pozměňovacích návrzích a zákonu jako celku. Takže doufám, že ten zákon propustíme do druhého čtení, do té odborné debaty, a můžeme se na něj společně těšit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo zpravodaje a jenom žádám, aby kontroloval podle svých poznámek jednotlivé návrhy k hlasování.

    Prvním návrhem, který bychom měli hlasovat, je návrh na odročení, který jsem podával já. A v tomto ohledu na něm netrvám vzhledem k tomu, že tady padl příslib z hospodářského výboru o tom semináři, který jsem požadoval. Potom bychom hlasovali zamítnutí, tedy vrácení navrhovatelům k dopracování zamítnutí, prodloužení lhůty o 30 dní, a potom bych se zeptal, které výbory, kromě toho, co řekl pan kolega Laudát v rozpravě, by se zabývaly návrhem zákona. ***

  • Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, prosím ještě o zařazení na projednání do zemědělského výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zemědělský výbor. Paní poslankyně Havlová a potom pan poslanec Böhnisch. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Olga Havlová: Hlasovalo se o prodloužení o 30 dnů a já jsem navrhovala prodloužení o 90 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To není možné. V hlasování je možné podle zákona o jednacím řádu buď zkrátit lhůtu o 30 dnů, se souhlasem navrhovatele i na kratší část, a prodloužení pouze o 30 dnů na 90 dnů, víc zákon neumožňuje. Opravdu to takhle nejde.

    Nyní tedy pan kolega Böhnisch. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji, pane místopředsedo. Nebude to překvapivé, dovoluji si požádat o přikázání také do výboru pro životní prostředí. (Ojedinělý potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, výbor pro životní prostředí. Pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Jenom podpořím kolegu Fialu. Chtěl jsem požádat o totéž, aby to šlo i do zemědělského výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, čili budeme hlasovat postupně hospodářský výbor, rozpočtový výbor, zemědělský výbor a výbor pro životní prostředí. Pan poslanec Jeroným Tejc se ještě hlásí. (V sále je velký hluk.)

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já jsem návrh nepodával, nicméně se s ním klidně ztotožním, ale pokud si dobře pamatuji, tak padl v rozpravě ještě návrh na ústavněprávní výbor. (Ojedinělý potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ano, ÚPV. Pan zpravodaj doplní z průběhu rozpravy.

  • Poslanec Milan Urban: Já jsem, pane místopředsedo, zaznamenal ještě jeden výbor, a to je sociální od pana poslance Laudáta. (Mírná veselost v sále.) Budeme o něm muset také rozhodnout hlasováním.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, výbor pro sociální politiku. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo. Prosím o klid!

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nic proti návrhům. Ale od 1. ledna máme institut garančního výboru. Každý výbor si může vzít, co chce. Přijde mi to trošku zbytečné. Myslím, že je dobře, že bude institut garančního výboru. Nemusíme hlasovat o šesti výborech, protože každý výbor si iniciativně, aniž mu to přikáže Sněmovna, zákon může projednat. Nic proti návrhům. Jenom jsem chtěl vyjasnit situaci. Ještě bych s největší chutí navrhl petiční výbor. To je poslední, na který jsme zapomněli, ale nenavrhuji to. (Veselost v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. O institutu garančního výboru nemusíme hovořit. Je to regulérní návrh vznesený v rozpravě na základě tohoto dotazu.

    Pan kolega Laudát ještě doplní návrhy, které jsem si nepoznamenal v jeho rychlém vystoupení. Omlouvám se mu.

  • Poslanec František Laudát: Pane místopředsedo, s přednostním právem nikoliv. Nevím, čemu se u sociálního výboru smějete. To jenom svědčí o tom, že tady někdo neví, co je základní sociální položka, základní výdaj rodiny a jedince. Promiňte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě. Myslím, že se smáli jenom ti, kteří nečetli § 11 a 17, který se samozřejmě dotýká ochrany spotřebitele. V tomto ohledu zopakuji výbory: hospodářský výbor, rozpočtový výbor, zemědělský výbor, ústavněprávní výbor, výbor pro životní prostředí a výbor pro sociální politiku. Ano? Nikdo další.

    Budeme tedy hlasovat, a to v hlasování pořadové číslo 170 - výbor hospodářský, přikázání. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 170 z přítomných 136 pro 134, návrh byl přijat.

    Nyní rozpočtový výbor. Hlasování pořadové číslo 171, které jsem zahájil. Kdo je pro rozpočtový výbor? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 171 z přítomných 136 pro 98, proti 13. Návrh byl přijat.

    Výbor zemědělský. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 172 a ptám se, kdo je pro zemědělský výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 172 z přítomných 135 pro 113, proti 56. Návrh byl přijat.

    Výbor ústavněprávní. Hlasování pořadové číslo 173, které jsem zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 173 z přítomných 136 pro 93, proti 14. I tento návrh byl přijat.

    Budeme pokračovat výborem pro životní prostředí v hlasování pořadové číslo 174, které jsem zahájil. Kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 174 z přítomných 136 pro 122, proti 9. Návrh byl přijat.

    Jako poslední bude hlasování o přikázání výboru pro sociální politiku. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 175 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 175 z přítomných 136 pro 105, proti 10. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému, rozpočtovému, zemědělskému, ústavněprávnímu, pro životní prostředí a pro sociální politiku. Lhůta k projednání je podle zákona 60 dnů.

    Prosím, ještě pan zpravodaj. ***

  • Poslanec Milan Urban: Chci pogratulovat všem výborům, které tuto materii získaly do své gesce. Prosím, máte co dělat o Vánocích. Přeji vám jinak pěkné svátky, ale má to asi 600 stran, tak bude dobré, abychom to mohli odborně projednat, abyste tento materiál pokud možno nastudovali. A já vám za to děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím bod číslo 17.

    Podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny se budeme zabývat druhým kolem voleb, bodem číslo

    Prosím, aby předseda volební komise Martin Kolovratník zopakoval kandidáta, který postupuje do druhého kola. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, dobré odpoledne. Nabrali jsme dramatické zpoždění, tak s vaším svolením budu maximálně stručný, abych trochu toho zpoždění dohnal. Budeme mít čtyři volební body, jak řekl pan předsedající. Tím prvním je vedoucí stálé delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy, jsme ve druhém kole tajné volby a do něj postoupil Stanislav Grospič za KSČM. Připomenu, že kvorum bylo před týdnem 75, Stanislav Grospič měl 69 hlasů.

    Protože se jedná o tajnou volbu, prosím, pane předsedající, abyste nyní přerušil tento bod a otevřel bod číslo 99.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, rozprava se již nevede, byla ukončena. Přerušuji jednání na tajnou volbu.

    Druhým bodem je

    Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: I tady jsme tedy ve druhém kole tajné volby. Před týdnem byli dva kandidáti a ani jeden z nich neuspěl, nebyl zvolen. Oba tedy postoupili do druhého kola. Já připomenu, že Jan Birke za ČSSD měl 40 hlasů, Stanislav Pfléger za ANO 68 hlasů. I zde bylo kvorum 75.

    Prosím o přerušení i tohoto bodu a otevření dalšího.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Opakuji, že ani tady se už rozprava nevede, protože byla ukončena. Přerušuji bod 99 pro tajnou volbu.

    Bod číslo

    Prosím, pane předsedo, máte slovo, zopakujte kandidáty.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, s vaším svolením nebudu číst všechny kandidáty, kteří postoupili. Podklady jsme rozeslali na poslanecké kluby, pokud není jiný návrh. Opět jenom připomenu - nebyli jsme příliš úspěšní. Z 25 kandidátů volíme celkem 13 členů Rady Státního fondu kultury. Uspěl, postoupil pouze jeden kandidát. Ten získal nadpoloviční počet hlasů. Na 12 neobsazených míst postupuje tedy 24 zbývajících kandidátů a já prosím, pane předsedající, o přerušení bodu a otevření dalšího.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Také konstatuji, že se rozprava již nevede, přerušíme jednání na tajnou volbu.

    Poslední volební bod je

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: U Vinařského fondu byl zvolen jeden kandidát. Volili jsme tři neobsazená místa, úspěšný byl poslanec Josef Vozdecký za ANO. V tuto chvíli jsou dvě neobsazená místa, to znamená, postupují čtyři kandidáti. Rychlá rekapitulace: Petr Adam 47 hlasů, Jaroslav Faltýnek 68 hlasů, Herbert Pavera 36 a Josef Valihrach 41 hlasů. To byly výsledky z prvního kola a tito čtyři kandidáti se nyní utkají o zbylá dvě volná místa.

    Pane předsedo, poprosím, abyste přerušil projednávání i tohoto bodu a vyhlásil konání tajných voleb.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Přerušuji i bod číslo 101. Ptám se, pane předsedo, kolik potřebujete na vydávání lístků a dokdy mám přerušit schůzi.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Na vydávání volebních lístků bych požádal o 22 minut, navrhuji tedy průběh voleb do 13.15 hodin. Po dohodě s vámi potom výsledky voleb vyhlásím ve 14.25 hodin před zahájením odpoledních interpelací.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, čili přerušuji jednání Poslanecké sněmovny na vykonání tajných voleb. Sejdeme se tady ve 14.25 před ústními interpelacemi, aby předseda volební komise mohl vyhlásit výsledek tajných voleb.

  • Poslanec Martin Kolovratník: A já vás zvu do Státních aktů, kolegové.

    (Jednání přerušeno ve 12.54 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, ještě než dám slovo panu poslanci Kolovratníkovi, tak vás seznámím s omluvami.

    Pan poslanec Volný z odpoledního jednání - pracovní důvody, pan poslanec Gabal - odpolední jednání, pracovní důvody, pan poslanec Miloš Babiš z odpoledního jednání - pracovní důvody, pan poslanec Adámek z odpoledního jednání od 15 hodin - osobní důvody, paní poslankyně Kovářová - pracovní důvody, také odpolední jednání, pan poslanec Plíšek - pracovní důvody, z odpoledního jednání se omlouvá a pan poslanec Chalupa z důvodu jednání mezi 14.30 a 16.30. Tolik tedy omluvy. Pan poslanec Sedláček od 16 hodin - pracovní důvody.

    Nyní poprosím předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky druhého kola voleb. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, pane premiére, vážení kolegové, kolegyně, dobré odpoledne před prořídlými řadami Sněmovny. Věřím, že teď média zaznamenají, kteří členové vlády a poslanci a poslankyně jsou nejvzornější i ve čtvrtek odpoledne.

    Než zahájíme ve 14.30, tedy v pevný čas interpelace, tak vás seznámím s oněmi výsledky voleb. Bohužel musím konstatovat, že jsme nebyli příliš úspěšní. Postupně jedna volba po druhé.

    Co se týká volby předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření závažných pochybení na D47, bylo vydáno i odevzdáno 126 hlasů. Kvorum tedy bylo pro platnost volby nebo pro úspěšné zvolení bylo kvorum 64 hlasy.

    Poslanec Birke získal 27 hlasů a poslanec Stanislav Pfleger získal 63 hlasy. Takže bohužel o jeden hlas zvolen nebyl nikdo. Volba nebyla úspěšná. Konstatuji, že tím volba končí, to znamená, že volební komise bude muset vyhlásit novou lhůtu. Předpokládám, že volbu budeme opakovat na řádné lednové schůzi Poslanecké sněmovny.

    Co se týká volby dvou členů Dozorčí rady Vinařského fondu, i zde bylo vydáno a odevzdáno 126 hlasů. I zde bylo kvorum 64.

    Pro Petra Adama hlasovalo 38 poslanců, pro Jaroslava Faltýnka 62, pro Herberta Paveru 40 a pro Josefa Valihracha 21. Takže ani v tomto případě nebyl nikdo zvolen. I zde volba končí a zůstávají dvě neobsazená místa.

    V případě volby vedoucího stálé delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy byl ve druhém kole jeden kandidát - Stanislav Grospič z KSČM. Získal 49 hlasů. Ani on tedy nebyl zvolen. I tato volba je u konce.

    Poslední, čtvrtá volba, to byl onen velký počet kandidátů do Rady Státního fondu kultury České republiky. Tady připomenu, že před týdnem jsme z volených dvanácti členů zvolili jednoho. Nyní zbývalo obsadit dvanáct jmen a já nebudu zdržovat, nebudu všechna ta jména číst, protože budou v oficiálním protokolu, který rozešleme na poslaneckého kluby. Vyberu jen ono jediné jméno, které bylo úspěšné, kandidát který byl úspěšný - byl to pan Jiří Merger, který získal přesně kvorum, tedy 64 hlasy, a byl v druhém kole zvolen.

    Tím tedy konstatuji, že Rada Státního fondu kultury České republiky má po dnešku dva členy. Zbývá dovolit deset členů. I v tomto případě komise vyhlásí novou lhůtu a novou volbu, která proběhne na lednové schůzi.

    Tolik volby. Děkuji za prostor a předávám slovo panu předsedajícímu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Chvíli vyčkám, až na tabuli naskočí 14.30.

    Zahájíme interpelace. Připraví se pan poslanec Nykl a po něm paní poslankyně Adamová.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, pane premiére, zbytku vlády.

    Mezi ČSSD a hnutím ANO, zdá se, je poněkud rozdílný pohled na to, v jaké kondici je zdravotnictví. Vy jste v podstatě před čtrnácti dny prohlásil na konferenci Zdravotnictví 2015, že zdravotnictví funguje z celkového hlediska efektivně, a tak by se mohlo zdát, že my vlastně příliš kritizujeme ten systém zdravotnictví. Já bych vám chtěl říct, jaká je realita. Váš ministr zdravotnictví prohlásil minulý týden, že tzv. systém DRG, to jsou úhrady akutní péče v nemocnici, stojí zcela na hausnumerech a bude trvat nejmíň tři čtyři roky, než vůbec začne fungovat transparentní a spravedlivé oceňování úhrad. Chybí v podstatě transparentní zákon, tzv. úhradová vyhláška je tak komplikovaná, že tomu v podstatě nikdo nerozumí, a v podstatě existuje pouze tzv. individuální ujednání mezi pojišťovnami a poskytovateli. A to jsou tři čtvrtiny smluv, které jsou samozřejmě nekontrolovatelné.

    Porušujeme pravidla o přesčasové práci ve zdravotnictví. Máme kritizovaný systém vzdělávání. Máme velký odchod mladých lékařů do zahraničí, zachraňují nás Slováci, hrozí kolaps systému praktických lékařů a lékařů pro děti. Máme předražené nákupy přístrojů z prostředků EU, kde jsou podávána trestní oznámení a kde EU zastavila dotace. Jsou odhaleny závažné hospodářské delikty například v Nemocnici Na Homolce, kde se zdá, že bylo nehospodárně vyvedeno 3,4 miliardy korun, kde to šetří policie. Máme nejlevnější léky v EU, které nám umožňují reexporty, a naopak máme nejdražší přístroje kardiovertery, defibrilátory, stenty, které samozřejmě jsou nehospodárné pro pojišťovny. Máme nedořešené miliardové kauzy IZIP, protonové centrum a mnohdy chybí morálka. Například ředitel některé pojišťovny si koupí Audi A8 long za čtyři miliony a vůbec mu to nevadí. (Předsedající: Čas.)

    Doufám, že jsem vás přesvědčil o tom, že naše kritika je asi oprávněná. Mně stačí odpověď ano, ne, nebo aspoň částečně ano. Děkuji.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě, když se podíváme na to, jaké náklady se vydávají v různých zemích světa a Evropské unie na zdravotnictví ve vztahu k hrubému domácímu produktu, tak zdravotní péči, kterou získáváme v České republice, pořizujeme relativně levně. My vydáváme na zdravotnictví kolem 7 % HDP. Když to porovnáme s dalšími zeměmi, patříme mezi státy, které v poměru k HDP vydávají spíše méně, než je průměr ve vyspělých zemích, které jsou na obdobné úrovni, jako je Česká republika. Vydáváme méně, bohužel za to platíme takovou věcí, jako je např. mzdová konkurence, pokud jde o naše lékaře a pokud jde o naše specialisty. Jednou z částí zdravotnictví, kde výrazně šetříme finanční prostředky, jsou přirozeně mzdové fondy, které u nás nedosahují takového podílu na celkových výdajích ve zdravotnictví jako v některých jiných vyspělých zemích. Když se podíváte na podíl nákladů personálních, ten se u nás vesměs pohybuje někde kolem 50 %, v zemích, které jsou vyspělejší nebo stejně vyspělé jako Česká republika, je to 55 nebo 60 %, které se dávají na mzdy. To je jeden z důvodů, proč dáváme málo, a není to dlouhodobě udržitelná cesta.

    Já jsem v této Poslanecké sněmovně kritizoval minulé pravicové vlády za celou řadu kroků, které podle mého názoru nevedly k transparentnímu postupu, a jsem strašně rád, že se nám podařilo zabránit věcem, které by nám znemožnily cokoli se zdravotnictvím dělat. Chtěl bych připomenout, že tady byla vláda, která chtěla privatizovat zdravotní pojišťovny. Chtěla je převést na akciové společnosti. Dokážete si představit, jak by to asi vypadalo, kdyby dneska místo veřejnoprávních zdravotních pojišťoven, na které se můžeme dívat, které můžeme nyní zákonem zmocnit k tomu, aby zveřejňovaly smlouvy, u kterých můžeme řešit jejich provozní náklady, kdyby místo těchto veřejných zdravotních pojišťoven tady byly soukromé akciové společnosti? Dopadlo by to jako na Slovensku, kde vedou arbitráž s vládou v okamžiku, kdy tamní vláda se snaží změnit jakýkoli parametr z hlediska řízení zdravotní péče. Je strašně dobře, že se u nás podařilo zabránit privatizaci zdravotních pojišťoven, a jsem přesvědčen o tom, že jedním z důvodů, proč je naše zdravotnictví tak efektivní, je, že není zprivatizováno, pokud jde o segment velkých zdravotnických specializovaných zařízení, jako jsou např. fakultní nemocnice, a že se nepovedlo zprivatizovat zdravotní pojišťovny. Proto v tuto chvíli vláda může disponovat nástroji k tomu, abychom zlepšili efektivitu zdravotní péče.

    Rozhodně nebudu rozporovat některé příklady, které tady byly uvedeny, protože já sám jsem je v minulosti kritizoval. Chci zmínit např. podivnou privatizaci tkáňového centra v Brně ve fakultní nemocnici, kterou jsem kritizoval, a vůbec dodnes nechápu, proč stát místo toho, aby sám investoval peníze do výzkumu a vývoje v této oblasti, a sami víme, kolik miliard se v této oblasti rozdělovalo v minulých letech z prostředků EU, tak místo aby ty peníze investoval stát, a ty peníze měl, byly tady prostředky z evropských fondů, tak místo toho se tkáňové centrum privatizovalo a řeklo se, že privátní subjekt je schopen uplatnit prostředky na podporu výzkumu a vývoje.

    Byla tady řada kroků, která nebyla v pořádku, a já myslím, že teď máme výbornou příležitost, abychom se na to podívali.

    To, co pokládám za důležité, je racionální rozhodování z hlediska umisťování drahé přístrojové techniky. Samozřejmě že jedna věc je, aby se tady soutěžilo, aby přístroje nedodávala jedna, maximálně dvě firmy, ale aby tady byla otevřená výběrová řízení na jejich pořizování, ale stejně tak je důležité, aby přístroje byly rozmisťovány racionálně, tedy abychom zbytečně neměli vysokou koncentraci drahé zdravotnické techniky, která pak nebude v území efektivně využita.

    Jsem rád, že je v Legislativní radě vlády novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, že ta zakotví zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb, to si myslím, že je velmi důležitá věc. Poskytování informací ze strany zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví, tak aby se mj. dala udělat i reforma DRG, aby se systém opíral o větší, silnější základy z hlediska např. počtu referenčních zdravotnických zařízení. Jestliže tady bude zaveden zákaz náboru pojištěnců, tak aby si pojišťovny nepřetahovaly pojištěnce, jestliže tady budou sníženy příděly do rezervního fondu, bude tady ošetřen konflikt zájmů ve správních orgánech zdravotních pojišťoven, který tady dodneška pořádně ošetřený není, myslím si, že máme prostor pro to, abychom snížili úniky ve zdravotnictví.

    Já prostě jenom odmítám říkat, že zdravotnictví je černá díra, protože mi to připadá pohrdavé vůči práci tisíců lékařů, zdravotních sester, pomocného zdravotního personálu, prostě všech těch lidí (upozornění na čas), kteří se za nelehkých podmínek snaží, aby naše zdravotnictví fungovalo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Zeptám se pana poslance, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za obsáhlou odpověď. Já jsem skutečně chtěl jenom ano, nebo ne, a to proto, že vy se často s panem ministrem díváte, že hnutí ANO je příliš kritické k resortu zdravotnictví, a já jsem vám uvedl jedenáct závažných příkladů a na nich jsem ukázal, že se na nás nesmíte zlobit, že jsme kritičtí. A to jsem chtěl jenom slyšet. Doufám, že jsem vás přesvědčil. Bylo jich jedenáct, když tak si to ještě třeba na stenozáznamech přečtěte. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér si přeje využít svého práva na reakci?

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím si, že je to vcelku milé, že spolu takto vedeme debatu v rámci vládní koalice skrze institut interpelací.

    Jenom chci říci, že v tomto spor není. Myslím, že spor je možná trošku v tom, že teď máme šanci konstruktivně s tím něco udělat. Já jsem to zažil řadu let v opozici, možná vy tuto zkušenost nemáte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ale já už jsem tady v Poslanecké sněmovně hodně dlouho nadával na poměry. Roky jsme tady nadávali na poměry a nemohli jsme s tím vůbec nic udělat. Teď je šance s tím něco udělat. Takže si říkám, že možná bude lepší tu energii místo toho, abychom nadávali na poměry, věnovat tomu, diskutovat o konstruktivním řešení. Tedy bavit se o tom, jestli to, co máme na stole, zákony, které předkládáme, jestli to je skutečně řešení problému, který tady je, nebo jestli bychom je měli udělat nějak jinak. Proto jsem zmiňoval novelu zákona o zdravotním pojištění, která je teď v Legislativní radě vlády, protože si myslím, že tam můžeme řadu dobrých pravidel schválit.

    Otevřeme systém, zajistíme zveřejňování smluv. A já si myslím, že zveřejňování smluv v systému zdravotního pojištění nám umožní, abychom eliminovali protekční extrémy, které tam evidentně existují. Protože já jsem taky viděl v novinách přehledy základních sazeb, které mají jednotliví poskytovatelé zdravotní péče v segmentu lůžkových zařízení, a je to velmi zvláštní. Když se na ten seznam podíváte, jsou tam velmi zajímavé subjekty a člověk se ptá proč. Proč mají vyšší sazby než třeba některé specializované fakultní nemocnice, zrovna některá privátní zdravotnická zařízení. Zveřejňování já velmi podporuji a myslím si, že to je dobrá cesta, jak to zvládnout, ale nestačí to. Pak se bavme také o racionalizaci pořizování léků a určitě o tom, aby tady byla jistota, že se věci nenakupují předraženým způsobem a že ze zdravotnictví neutíkají peníze, které by tam měly zůstat. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla první interpelace. S druhou interpelací vystoupí paní poslankyně Adamová na téma zahraniční politika České republiky. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, ve své interpelaci bych se chtěla soustředit na vaši včerejší schůzku s panem prezidentem Zemanem, kterou jste svolal s cílem vyjasnit si zahraničněpolitické postoje vlády a pana prezidenta, a především mi jde o postoje ke konfliktu na Ukrajině. Chci se zeptat na nějaké konkrétnější výsledky než jen to, že jste se dohodli, že se budete třikrát ročně scházet, protože podle vyjádření mluvčího pana prezidenta - které si dovolím citovat: Pan premiér nezmínil po celou dobu schůzky žádný z podstatných rozdílů mezi panem prezidentem a jím v oblasti zahraniční politiky. Tedy podle tohoto vyjádření to chápu tak, že jsou vaše názory a postoje víceméně v souladu.

    V tom případě by mě zajímalo, zda souhlasíte s panem prezidentem, že konflikt na Ukrajině je jenom jakousi chřipkou, a zda se také kloníte k názoru, že by byla vhodná tzv. finlandizace Ukrajiny. Bavili jste se o těchto konkrétních věcech, a pokud ano, tak s jakým výsledkem? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Pan předseda vlády bude reagovat.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že mě také překvapily zasvěcené komentáře pana Ovčáčka, mluvčího pana prezidenta, po té schůzce, protože my jsme seděli s panem prezidentem sami dva v kanceláři a já jsem si nevšiml, že by tam byl s námi ještě pan Ovčáček. Čili docela mě to překvapilo, že potom pan Ovčáček komentoval to, o čem jsme spolu s panem prezidentem mluvili a o čem jsme naopak v žádném případě nemluvili.

    Ale k vaší interpelaci, kterou máte a která je asi logická.

    První věc. Já nepokládám zase za tak málo, že jsme v tom našem systému politické scény, který občas může působit hodně chaoticky a hodně roztříštěně, s prezidentem a dalšími našimi ústavními činiteli dosáhli určité dohody. Dohodli jsme se na tom, že tady bude existovat formát, který nám umožní, abychom koordinovali zahraniční politiku státu. A já vám popíšu svoji představu, se kterou prezident republiky včera souhlasit. Je to představa, že se třikrát ročně sejdou klíčoví ústavní činitelé, jejichž odpovědnost je i spojena s reprezentováním České republiky navenek z hlediska zahraniční a bezpečnostní politiky. Ten formát by byl předseda vlády, prezident republiky, ministr zahraničí, ministr obrany a předsedové obou komor. Proč předsedové obou komor. Protože oni vedou parlamentní diplomacii, to znamená, jak předseda Sněmovny, tak předseda Senátu. Současně parlamenty vysílají své delegace. Čili je dobré, aby tady existoval jakýsi koordinační mechanismus na vrcholné úrovni.

    Tato skupina ústavních činitelů by se scházela třikrát ročně, ale zhruba dvakrát měsíčně by se scházeli její zmocněnci nebo náměstci, abychom koordinovali ty věci na praktické úrovni. To znamená, abychom se například nedublovali z hlediska ekonomické diplomacie. Jestliže pan prezident plánuje cesty, kde budou podnikatelské delegace, stejně uvažuje ministr průmyslu nebo třeba předseda vlády, tak chceme, aby tady byla koordinace v oblasti ekonomické diplomacie, abychom šetřili finanční prostředky, abychom maximálně efektivně podpořili export. Totéž se týká přípravy na klíčové summity Evropské unie, na klíčové summity NATO. Schůzky by měly zahrnovat tuto agendu a cílem je, i když jednotliví ústavní činitelé mohou mít odlišné názory, odlišné akcenty, abychom sjednocovali postoj České republiky navenek. To nemůže být jednorázová věc ve smyslu, že se sejdeme a odpřisáhneme, že už teď budeme říkat jenom to samé za Českou republiku. To musí být proces, který je permanentní a do kterého prostě vstupují aktuální události.

    Čili tolik jenom velmi stručně k tomu koordinačnímu mechanismu, o kterém chci také informovat Poslaneckou sněmovnu, a byl bych rád, kdyby se nám během roku 2015 podařilo tento koordinační mechanismus realizovat, a pokud se osvědčí, tak si myslím, že ho potom mohou použít i následující politické garnitury k tomu, aby Česká republika fungovala navenek srozumitelně, aby byla spolehlivý a vypočitatelný partner i pro naše spojence v Unii nebo pro naše spojence v NATO.

    Druhá poznámka se týká těch zásadních sporů nebo nesouladů mezi vládou a prezidentem republiky. Skutečně platí, že pokud jde o vztahy k evropské integraci, pokud jde o názory na výzvy, které dneska jsou před Severoatlantickou aliancí, tak tady nejsou rozpory mezi prezidentem republiky a vládou České republiky. Myslím, že to ukázalo jak naše vystupování na půdě Evropské unie, tak koneckonců i působení naší delegace na vrcholném summitu NATO, který se odehrál loni na podzim. Čili tady nejsou zásadní rozpory. My společně s prezidentem, vláda vystupuje na podporu dalšího pokračování evropské integrace. V rámci Severoatlantické aliance jsme se jasně vyjádřili pro poskytnutí bezpečnostních záruk členským zemím, které jsou například dneska v té části světa, která hraničí s konfliktem na Ukrajině. Tam si myslím, že také existovala shoda. Možná se s panem prezidentem neshodujeme ve všech názorech a ve všech stanoviscích, asi pokud jde o finlandizaci, a koneckonců včera jsme o tom také krátce diskutovali. Já jsem přesvědčen, že finlandizace není vhodná cesta pro Ukrajinu. Myslím si, že vývoj na Ukrajině překonal nějakou vnitřní fázi, která by mohla ve finlandizaci vyústit, a především si myslím, že finlandizace je něco, co bylo spojeno se studenou válkou, a já doufám, že se nedostaneme znovu do éry studené války, a jako něco, co bylo spojeno s filozofií sfér vlivů, které se respektovaly, sfér vlivů, které definovaly mocnosti, a jednotlivé země se samy nemohly rozhodnout, jestli budou patřit do té sféry vlivu, nebo o svém vývoji budou rozhodovat jinak. Čili finlandizace podle mého názoru není systém, který bychom dnes měli v rámci stávající mezinárodní politiky používat, a myslím si, že Ukrajina má právo na to, aby se rozhodla o své budoucnosti sama.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně chce vystoupit. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za odpověď. Mě by ale zajímalo více konkrétně. Když bude docházet k takovýmto nesouladům, jako došlo, třeba tady v tom případě jste přiznal, v oblasti té finlandizace, nebo resp. tady v této otázce, tak jak budete postupovat? Protože jedna věc je tedy dohodnout se dopředu, nebo resp. prokonzultovat některé věci, a druhá věc je, jak budete reagovat, když pan prezident bude opět takovýmto způsobem, podle mého názoru nevhodně, některé věci komentovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přece nuance v zahraniční politice existují i v jiných demokratických státech. Když se podíváme třeba na sousední Německo, tak nepochybně kancléřka Merkelová má možná jiné akcenty než ministr zahraničí, který je příslušníkem sociálně demokratické strany a není členem kancléřčiny CDU. Prostě nuance existují a nepochybně budou existovat i tady v České republice. A nepochybně pan prezident má své názory a vláda možná v některých věcech nebo já jako premiér či ministr zahraničí budeme mít názory v něčem odlišné. Ale klíčové je, jak budeme vystupovat na půdě organizací, kterých jsme členy, ať už je to Unie, nebo je to NATO, nebo je to třeba OSN, abychom byli čitelní pro naše partnery, spojence, abychom byli zemí, která je srozumitelná a konzistentní z hlediska svých postojů. Tady si myslím, že poctivá snaha o koordinaci postupu jednotlivých ústavních činitelů je něco, co by mělo dostat šanci. Uvidíme, jestli to bude fungovat. Já jsem v tomto směru optimista a domnívám se, že snaha o slaďování těch pozic může zlepšit vnímání České republiky navenek. Nicméně vláda tady není od toho, aby fungovala jako cenzor vůči prezidentovi republiky. Prezident republiky má svůj mandát, má svoji odpovědnost, měl by ho vykonávat v zájmu občanů České republiky, stejně jako vláda by měla svůj mandát vykonávat v tom nejlepším zájmu naší země.

    A pokud jde o mezinárodní situaci, myslím, že to pro nás určitě bude ještě těžká zkouška, protože mezinárodních rizik přibývá. Bezpečnostní situace se v posledních měsících a letech spíše zhoršuje a nepochybně to bude klást stále větší nároky na to, aby Česká republika byla schopná se správně rozhodovat, aby byla schopná správně reagovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla interpelace číslo dvě. Jako číslo tři vystoupí paní poslankyně Dana Váhalová ve věci návštěva Izraele. ***

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pane premiére, 26. listopadu 2014 jste společně s dalšími členy kabinetu a zástupci českých podnikatelů zakončil třídenní pracovní návštěvu Izraele. V rámci těchto mezivládních konzultací v Jeruzalémě bylo podepsáno 10 memorand a dohod rozšiřujících spolupráci obou našich zemí. Česko-izraelské vztahy navazují na dlouhou tradici přátelských kontaktů a mají charakter strategického partnerství.

    V této souvislosti bych se vás chtěla dotázat na konkrétní výsledky vaší návštěvy, a nakolik tato návštěva přispěla k prohloubení tohoto strategického partnerství a posílení ekonomické spolupráce mezi našimi státy. Dále bych se ráda zeptala, jaký je postoj vlády České republiky ke snaze o uznání Státu Palestina, protože minulý víkend jsem v rámci členství v podvýboru pro Blízký východ a arabský svět měla možnost jednat v Palestině i Izraeli s ministry obou těchto vlád a byli jsme často dotazováni na postoje našich vlád a našich zemí. A budeme tuto situaci nebo tuto otázku řešit i v rámci Rady Evropy. Takže děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády odpoví.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, uskutečnění návštěvy v Izraeli pokládám za velmi důležitý krok v rámci zahraniční politiky České republiky. My jsme tím navázali na dlouhodobou dohodu, která tady existuje mezi Českou republikou a Izraelem o strategickém partnerství, které zahrnuje i to, že střídavě se scházejí vládní delegace v jednotlivých zemích. To znamená, navázali jsme na předcházející setkání, která proběhla mezi českou a izraelskou vládou za předcházejících vlád, ať už to bylo v Izraeli, nebo ať už to bylo v České republice. V roce 2013 k tomu setkání nedošlo vzhledem k vnitropolitické situaci tady v České republice. Jsem rád, že jsme ještě zvládli v roce 2014 toto jednání uskutečnit. Myslím, že to bude mít praktický dopad na zintenzivnění vztahů mezi Českou republikou a Izraelem. Myslím, že nemusím připomínat, že naše vztahy jsou dány určitou historickou blízkostí. Je tady tradice, která začíná Tomášem Garriguem Masarykem, pokračuje přes Jana Masaryka, přes pomoc, kterou tehdejší Československo poskytlo při vzniku Izraele dodávkami letadel a zbraní, které tehdy pomohly uhájit existenci samostatného Státu Izrael, a pokračovaly samozřejmě i v letech po roce 1989.

    Vy jste se ptala, paní poslankyně, na konkrétní výsledky. Byla tam 40členná podnikatelská mise společně s osmi ministry české vlády, byla tam také mise představitelů institucí z oblasti vědy a výzkumu. My jsme právě otázku spolupráce v oblasti vědy, výzkumu, aplikací učinili hlavním tématem setkání české a izraelské vlády, ale samozřejmě jsme se zabývali i dalšími oblastmi. Dohodnuty tedy byly oblasti výzkumu a vývoje, programy podpory spolupráce v základním aplikovaném výzkumu, společná účast na projektech v rámci evropského programu Horizont 2020. Byla prodiskutována možnost vyslání styčného pracovníka pro vědu a výzkum na velvyslanectví České republiky v Tel Avivu, který by vlastně přímo na místě koordinoval spolupráci mezi našimi vědci a vědeckými institucemi. V Izraeli je podle mého názoru možné čerpat velmi zajímavé zkušenosti s komerčním využitím výsledků výzkumu a také s podporou inovativního podnikání. V této oblasti dosahuje Izrael dlouhodobě velmi dobrých výsledků.

    Součástí bylo také jednání v oblasti zdravotnictví. My bychom rádi čerpali z Izraelských zkušeností s medikací léčebného konopí. Rádi bychom také zajistili školení českého zdravotnického personálu pro tuto oblast. Byla také diskutována případná možnost vývozu léčebného konopí do České republiky tak, aby se tady zlepšilo konkurenční prostředí a snížily eventuální ceny, pokud jde o dostupnost pro naše spotřebitele.

    Dalším důležitým tématem byla kybernetická bezpečnost. I tady patří Izrael mezi světovou špičku. My jsme jednali o tom, a jednali tam také zástupci Národního centra kybernetické bezpečnosti při NBÚ, o sdílení informací a izraelských zkušeností. Diskutovali jsme také o spolupráci v oblasti obrany, bezpečnosti, včetně výměny informací, které souvisí se situací na Blízkém východě.

    Jak už jste zmínila, paní poslankyně, bylo podepsáno 10 konkrétních prohlášení včetně společného prohlášení předsedů vlád.

    Velmi stručně k otázce Palestiny. Česká republika dlouhodobě zastává konzistentní postoj. My jsme přesvědčeni o tom, že pro mírové řešení situace v této části Blízkého východu je nezbytné dosáhnout toho, aby vedle sebe mírově koexistovaly dva státy: Stát Izrael a palestinský stát. Čili v horizontu, který bude záležet na vývoji jednání mezi Izraelem a Palestinci, Česká republika podporuje vznik samostatného palestinského státu, ale upřednostňujeme přímá jednání mezi Izraelem a Palestinci s cílem zakotvit budoucí vztahy těchto dvou států, protože bez toho, aniž by ty budoucí vztahy byly zakotveny na základě přímých jednání mezi Izraelem a Palestinci, nepokládáme za rozumné, aby se podnikaly jednostranné kroky, které jsme viděli například v tom, co učinila švédská vláda, to znamená jednostranně uznala existenci státu Palestina. Česká vláda se nechystá učinit takovýto jednostranný krok a jsme připraveni využít toho, že Česká republika má dobré strategické partnerství s Izraelem, ale má také velmi dobré a přátelské vztahy s řadou arabských zemí. Jsme samozřejmě připraveni pomáhat při tlaku na znovuobnovení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou. (Upozornění na čas.) Tak, děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně s doplňujícím dotazem. Prosím.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Já děkuji, pane premiére, za odpověď. Možná jenom jestli byste nám mohl říci, které podnikatelské subjekty se účastnily této mise.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Tady se, paní poslankyně, omlouvám. Nemám teď k dispozici seznam těch podnikatelských subjektů, nicméně myslím, že to bylo transparentní, že ten seznam je veřejný. Pro vaše potřeby požádám Úřad vlády, aby vám zaslal seznam subjektů, které se účastnily. Chci jenom zdůraznit, že mise měla skutečně dvě části, a myslím si, že do budoucna bychom takto jako Česká republika měli vhodně postupovat vůči těm zemím, kde v oblasti vědy, výzkumu a inovací můžeme získat nové kontakty, nové zkušenosti. To znamená, kromě klasických podnikatelských subjektů, které zahrnovaly jak oblast řekněme průmyslovou, tak i oblast farmacie, zemědělství a podobně, tak vedle toho tam byli zástupci našich vědeckých institucí, výzkumných ústavů nebo třeba Technologické agentury České republiky, tak abychom podpořili tu linii spolupráce v oblasti vědy a výzkumu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Čtvrtá interpelace bude od pana poslance Herberta Pavery na téma moderní léčebné metody. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, jsem z Moravskoslezského kraje a sleduji, jak díky několika poslancům vládní koalice z hnutí ANO může hrozit pacientům, kteří trpí onemocněním ischemie dolní končetiny, takzvanou diabetickou nohou, amputace končetiny. Přestože existuje léčba, přestože se dají zachránit. Na tiskové konferenci 7. listopadu totiž z jejich úst zazněla slova, kterými se nejen opětovně opřeli o Ministerstvo zdravotnictví, ale především zasáhli srdce mnohých lidí, kterým možná berou naději na brzké uzdravení. Na zmiňované konferenci zpochybňovali léčbu kmenovými buňkami při ischemii dolní končetiny s tím, že se zatím nejedná o medicínu založenou na vědeckých důkazech, a proto je třeba být velmi opatrný s aplikacemi těchto metod do veřejného zdravotního pojištění. Navíc se argumentuje výpočty, že stát bude muset zaplatit až čtyři miliardy korun ročně za léčbu touto metodou. Podle mých informací se zmíněný zákrok týká ročně zatím maximálně 500 pacientů. V nákladech napočítáme maximálně desítky milionů korun. A připomenul bych, že pokud těmto pacientům bude končetina zbytečně amputována, finanční náklad bude přibližně pětkrát až šestkrát vyšší. V případě 500 zbytečných amputací ročně jde o náklady ve stovkách milionů korun ročně.

    Jelikož tato situace nastala v důsledku sporu dvou ministrů vaší vlády, ptám se přímo vás, pane premiére, co uděláte proto, aby se situace co nejdříve vyřešila a úhrada zmiňované unikátní metody byla včas zařazena do úhradové vyhlášky. Pokud se tak nestane, jak vysvětlíte lidem, kterým bude amputována končetina, či navzdory tomu, že existuje léčba, tak o svou končetinu přijdou. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda vlády bude reagovat.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, asi všichni víme, že pokrok v oblasti vědy a výzkumu a také pokrok v oblasti medicíny před nás klade řadu morálních, ale také ekonomických otázek. Myslím, že to, co je velmi důležité, je, abychom o těchto odborných tématech samozřejmě vedli politickou debatu, je možné, abychom vyjadřovali své politické názory, ale já bych upřednostňoval, aby podklady pro jakákoli rozhodnutí připravovali odborníci, aby podklady připravovaly odborné společnosti, aby podklady byly připraveny na základě analýzy situace v jiných zemích, které jsou srovnatelné s Českou republikou, například zeměmi Evropské unie.

    Setkáváme se, a to je přirozeně logické a budeme muset ten proces zvládat, setkáváme se s tím, že jsou tady nové léčebné metody, jsou tady nové léčebné preparáty. Šance na jejich aplikaci roste v okamžiku, kdy je zde dána šance na úhrady ze všeobecného zdravotního pojištění, což bylo koneckonců i předmětem této interpelace. I tady jsou to především ekonomické otázky, které by měly být zodpovězeny, a jsou to také morální otázky, na které musíme být schopni zvládat reagovat.

    Zažili jsme tady v minulosti snahy získat úhrady z všeobecného zdravotního pojištění na některé léčebné metody i prostřednictvím mediálního nátlaku, mediálních akcí, zažili jsme tady případ jednoho léčebného centra, tuším tady v Praze, které získalo předběžnou smlouvu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na základě rozhodnutí nuceného správce Všeobecné zdravotní pojišťovny a od toho pak odvozovalo své arbitrážní nároky vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně. To znamená, setkáváme se s různými metodami a cestami k tomu, jak pro některé léčebné metody získat úhrady ze zdravotního pojištění.

    Myslím si, že to, co je důležité, a už jsme tady o tom dnes také diskutovali v rámci jiné interpelace, nastavit jasnou, transparentní proceduru, která bude umožňovat ekonomické, morální a zdravotní rozhodnutí na základě zvážení všech těchto hledisek tak, aby bylo zřejmé, že o tom, co bude financováno ze všeobecného zdravotního pojištění, se rozhoduje podle předem známých pravidel, na základě předem známých kritérií, a že se rozhoduje na základě léčebných metod, které mají alespoň elementární podporu odborných společností, které působí v našem zdravotnictví.

    Vůbec nechci zpochybňovat otázku regenerace nebo regenerativní medicíny. V naší zemi je celá řada subjektů, které se podílejí na vývoji a výzkumu v této oblasti. Nechci zpochybňovat fakt, že to možná bude v krátké době velmi zajímavá alternativa vůči jiným metodám léčby, jako vy jste třeba zmínil chirurgickou metodu, a i tady je třeba potom zvažovat otázku úhrad tak, aby to bylo efektivní z hlediska fungování zdravotnického systému.

    Znovu opakuji, byl bych velmi nerad, kdyby politická polemika nebo polemika v médiích, která je velmi často zjednodušující, znemožnila, abychom racionálně na základě konkrétních medicínských kritérií posoudili vhodnost léčby toho typu, která byla zmíněna v interpelaci. Myslím si, že je potřeba, aby tady probíhal jasný, transparentní proces, který bude znamenat, že pokud se rozhodneme jakoukoli novou léčbu hradit, nebudou tady žádné pochybnosti o tom, že to bylo správné rozhodnutí v rámci zásad, na kterých funguje systém našeho zdravotnictví. Čili byl bych velmi nerad, kdyby mediální přestřelka mezi ministrem financí a ministrem zdravotnictví diskreditovala dopředu zbytečně jakoukoli léčebnou metodu, která by se v relativně krátkém čase mohla ukázat jako rozumná a užitečná pro velké množství pacientů. Jsem tedy pro to, aby se situace zklidnila, abychom nechali promluvit odborníky, abychom jim dali čas, možnost, aby se k té věci jednoznačně vyjádřili, a pak by se definitivně mělo rozhodnout Ministerstvo zdravotnictví a Všeobecná zdravotní pojišťovna.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec si přeje ještě položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane premiére. Vy jste mluvil o odbornosti, o prověřenosti té metody. Já bych chtěl upozornit na to, že právě doktor Václav Procházka, který vede tým ve Fakultní nemocnici Ostrava, ve které nyní dokážou pacientům zachránit nohu před amputací, je součástí světového týmu specialistů, špičkovou v oboru, a dosáhl na vědecké úrovni maxima toho, co se dá docílit. Zmiňovaná v uvozovkách neprověřená metoda je aplikována v mnoha zemích, prokazatelně podle mnoha klientských studií funguje a bude fatální chybou, pokud se díky tomu, že nebude zajištěna úhrada z veřejného pojištění, od Nového roku přestane u nás aplikovat.

    Také bych se chtěl zeptat, viděl jsem tady pana vicepremiéra pro vědu a výzkum pana doktora Pavla Bělobrádka, co na to říká, na potlačování moderních medicínských metod, jak to zapadá do jeho vize podpory vědy a výzkumu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Interpelace na členy vlády následují, takže odpoví zatím pan premiér.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Ještě se velmi rychle vrátím k tomu konkrétnímu problému. Jenom chci říci, že tohle je věc, se kterou se budeme setkávat v budoucích měsících a letech neustále. Pokrok se zastavit nedá a je to dobře. V medicíně je to věc, která je velmi rychlá a intenzivní, a je to také dobře, protože pokrok v medicíně dává šanci na uzdravení dalším pacientům, u kterých to třeba v minulosti bylo nepředstavitelné. A pokud víme, že se budeme muset vyrovnávat s novými léčebnými metodami, tak o to důležitější je, abychom měli nastavený systém, jak tyto věci posuzovat, a v okamžiku, kdy splní podmínky, aby tady byla šance na to, že budou financovány ze systému všeobecného zdravotního pojištění.

    Co je potřeba brát také v úvahu, jsou možnosti systému všeobecného zdravotního pojištění, to znamená, ta implementace musí být realizována také s ohledem na ekonomické limity, na ekonomické bariéry. Tady se znovu vracím k tomu, čeho se týkala i interpelace, protože se může skutečně stát, a nemusí to být tak vzdálená budoucnost, že tyto nové metody, pokud budou skutečně aplikovány, budou ve finále možná i efektivnější než stávající metody léčby. Ani to se nedá vyloučit. Samozřejmě by bylo velmi užitečné, kdyby se k takovému závěru došlo.

    Nicméně znovu zdůrazňuji, jsem proti tomu, aby se tady nálepkovalo, aby se tady v rámci politické diskuse smetla nějaká léčebná metoda bez dalšího jenom proto, že třeba na jejím výzkumu nebo na jejím vývoji se podílel někdo, vůči komu tady mohou existovat nějaké objektivní nebo subjektivní výhrady. Jsem pro odborné posouzení celé věci s chladnou hlavou na základě určitých standardů a pro rozhodování, které bude v zájmu pacientů České republiky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pátou interpelací bude interpelace pana poslance Karla Fiedlera ve věci SPÚ, pravděpodobně Státní památkový ústav. (Poslanec Fiedler: Pozemkový.) Lépe to nechat na řečníkovi. Prosím.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedo. Se svou interpelací se samozřejmě obracím na premiéra vlády a nejprve v úvodu shrnu stručná fakta.

    Novela zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, sněmovní tisk 144, byla rozeslána poslancům 24. března tohoto roku. První čtení tohoto zákona probíhalo 20. června tohoto roku na 10. schůzi. Na 19. schůzi bylo toto projednávání ve druhém čtení přerušeno a na 23. schůzi, té aktuální, se s velkou pravděpodobností opět nedostane na program této schůze. 24. července probíhala mimořádná schůze, kde jste prostřednictvím pana předsedajícího, pane premiére, říkal, odkazoval nás, konkrétně mě s mým požadavkem, na stránky Úřadu vlády - vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

    Jak tento výbor pracuje? První zasedání 11. dubna 2014, druhé zasedání 6. 5. 2014, třetí zasedání 6. června 2014 a zatím poslední, čtvrté zasedání 12. srpna 2014. Plán harmonogramu zasedání na druhé pololetí není. Já se ptám, co tedy dělá tento výbor, jak pokračuje kontrola vlády nad vydáváním církevních restitucí. To, kde jste nás na mimořádné schůzi odkazoval, že máme využít interpelací. Jak probíhají interpelace, kde čas je velmi krátký, známe. Čili můj dotaz zní: Má vláda ponětí, v jakém stavu je v tuto chvíli vůbec vydávání církevních restitucí? A co bude dělat s už dávno překročeným termínem 30. června? Děkuji.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že otázka, co s těmi termíny, které byly překročeny - a je pravda, že byly překročeny, protože evidentně Státní pozemkový úřad nebyl připraven na to, aby v takovém rozsahu a takové intenzitě realizoval toto nové kolo restitučního procesu -, by měla směřovat na autory zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ten návrh zákona tady byl prosazen v Poslanecké sněmovně velmi těsnou většinou v minulých letech. Ten návrh zákona byl napaden u Ústavního soudu. Ústavní soud ho nezrušil.

    Základní rámec pro realizaci zákona o narovnání s církvemi tvoří jednak tento zákon a samozřejmě pak další platné zákony České republiky.

    To, co může vláda jasně garantovat, je, že její úřady a její instituce, které jsou dotčeny zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi, postupují striktně na základě zákona. Vláda svým usnesením ze dne 17. března zřídila vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Vládní výbor se zabývá monitorováním informací o tom, jak probíhá realizace zákona o majetkovém narovnání s církvemi. Zaměřuje se na způsob aplikace zákona tak, aby byly všechny instituce informovány, aby se sladily postupy státu v této věci. Vyhodnocuje se procesní průběh eventuálních soudních sporů, které se týkají majetkového vyrovnání s církvemi. Výbor také vypracovává a vládě čtvrtletně předkládá zprávy o průběhu vydávání majetku, o podaných žalobách a o průběhu soudních sporů v těchto věcech. Pokud tedy otázka směřovala k tomu, zda vláda je informována, pak říkám ano, vláda je informována prostřednictvím čtvrtletních zpráv, které předkládá vládě vládní výbor, který byl zřízen k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

    Já jsem přesvědčen o tom, že lhůty, tak jak byly nastaveny v zákoně, nebyly nastaveny realisticky, nebyly nastaveny s ohledem na znalost věci. A bohužel ty organizační změny, které probíhaly předtím, než začal být realizován zákon o majetkovém narovnání s církvemi, tzn. změny, které souvisely se vznikem Státního pozemkového úřadu, který vznikl integrací dvou státních institucí těsně předtím, než ten proces byl zahájen, propouštění pracovníků ze Státního pozemkového úřadu těsně předtím, než restituce byly zahájeny, tohle všechno nepomohlo tomu, aby úřad byl dostatečně připraven na tak intenzivní kolo restitucí, které v tuto chvíli a v letošním roce je nucen realizovat.

    Výbor je průběžně informován o počtu výzev, o uzavřených dohodách, o počtu schválených dohod ve správním řízení, o rozeslaných dohodách k podpisu. Je samozřejmě informován nejen ze strany Státního pozemkového úřadu, ale je také informován ze strany Lesů ČR. Je informován ze strany Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a také ze strany Ministerstva kultury, jehož některé resortní organizace jsou rovněž dotčeny jako povinné osoby zákonem o majetkovém narovnání s církvemi.

    Čili tolik informace o tom, jak v tuto chvíli probíhá tento proces. Kdyby byla přijata příslušná novela, která leží tady v Poslanecké sněmovně - musím říci, že přijetí této novely podporuji -, tak by to nepochybně zlepšilo právní postavení státu. A musím říci, že mě mrzí, že bohužel možná i v důsledku přístupu některých poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně ze strany opozice návrh zákona dosud přijat nebyl. Pokládal bych za vhodné, kdyby v krátkém čase Poslanecká sněmovna ten návrh mohla schválit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec má prostor pro doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího pane premiére, já vám bohužel odpovím úplně stejně, jako jsem vám odpověděl dopoledne: Mnoho zbytečných slov pro nic a málo konkrétních faktů. Vy si asi děláte legraci, pane premiére. Vy jste v dopise, kterým jste mi odpovídal na mé dotazy, napsal, to bylo někdy v první polovině roku, že jste si velmi dobře vědom toho, jaká je situace, jaké byly příčiny. A já se tedy asi marně ptám, protože vy postupujete podle hesla ptejte se mě, na co chcete, já si stejně odpovím na to, na co chci já. Vy jste přece nekonali. Vy jste napsal v té odpovědi mně osobně, že jste si vědom toho, jak bylo všechno poddimenzováno, jak bylo špatně navrženo, že jste si toho byli vědomi už na konci loňského roku. A vaše koaliční vláda v této věci je absolutně nečinná. Neočekávám vaši odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ale přesto ji dostanete, pane kolego (smích v sále), protože pan premiér si přeje reagovat.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě že kdyby zákon o majetkovém narovnání s církvemi nebyl koncipován způsobem, že na ten zákon přímo navazují smlouvy uzavřené mezi státem a jednotlivými církvemi, tak by pravděpodobně bylo snazší dosáhnout úprav některých parametrů tohoto návrhu zákona. Bohužel právní konstrukce, která byla zvolena, neumožňuje Poslanecké sněmovně ani poté, kdy došlo ke změně jejího politického složení po volbách do Poslanecké sněmovny, aby zákon jednostranným rozhodnutím Poslanecké sněmovny upravila nebo změnila. Změna podstatných parametrů by vyžadovala nové vyjednávání s církvemi o smlouvách, které byly uzavřeny mezi církvemi a státem.

    Já jsem po volbách církve oslovil s tím, že mě zajímá jejich názor na to, zdali bychom mohli otevřít toto téma a bavit se o změnách některých parametrů zákona o narovnání s církvemi. Nevím, jestli některá jiná politická strana se snažila na toto téma s církvemi diskutovat. Sociální demokracie to udělala. S církvemi jsme diskutovali a bohužel jsme získali negativní stanovisko, a to nejenom ze strany katolické církve, ale i dalších církví, které byly smluvní stranou státu v oblasti majetkového narovnání mezi státem a církvemi. To negativní stanovisko nám znemožňuje, abychom při respektování principů ústavnosti a při respektování principů právního státu jednostranně změnili podstatné náležitosti v církevním narovnání, které jsou současně zmíněny i v těchto smlouvách.

    Prodloužení termínu je možná věc. Ta novela už tady v Poslanecké sněmovně leží řadu měsíců. A mě jenom mrzí, že Poslanecká sněmovna se nedostala k tomu, aby ji projednala a schválila. Já tuto novelu podporuji, jsem připraven pro ni hlasovat a bylo by dobře, kdyby v Poslanecké sněmovně co nejdříve přišla na řadu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další interpelace pan poslanec Šincl ve věci zvýšení platů ve zdravotnictví.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, díky působení minulých vlád a jejich necitlivému škrtání a snižování nutných finančních prostředků na nepravých místech je také zdravotnictví a sociální péče v opravdu nelehké situaci. Jedním z důsledků tohoto minulého působení vlád je kritické snížení počtu potřebného personálu na minimum. Zcela běžně jsou zaměstnanci v nemocnicích přetěžováni a v těchto nelehkých podmínkách se snaží o to, aby zdravotnictví a sociální služby vůbec fungovaly. To vše za situace, kdy ve zdravotnictví a sociálních službách klesla výše mezd na nejnižší úroveň ze všech resortů. Zaměstnanci nemocnic a dalších lůžkových zařízení už mnoho let nedostali přidáno, loni jim dokonce platy meziročně klesly o 229 korun. Je velmi varovné, že mnozí zaměstnanci ve zdravotnictví v případě jiné nabídky se chystají z uvedeného důvodu svoji práci opustit.

    Vím, že se tuto situaci snažíte řešit, a také vím, že jste se chystali těmto pracovníkům zvýšit jejich tarifní platy o 3,5 %. Já osobně si ovšem myslím, že je to málo. Myslím si, že tito lidé, kteří denně zachraňují lidské životy v těžkých podmínkách, si zaslouží vyšší ocenění své práce. Jistě se z pravice ozve, že jakékoli zvýšení platů těchto zaměstnanců je plýtvání, hýření apod. Ale celkové náklady na zvýšení tarifních platů např. o 5 % by nebyly vzhledem k objemu prostředků, které ve zdravotnictví jsou, vůbec nic.

    Z tohoto důvodu se vás, pane premiére, chci zeptat, jakým způsobem budou splněny sliby vlády České republiky týkající se odměn za práci ve zdravotnictví a o kolik se jim jejich platy zvýší. Děkuji.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér bude reagovat.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda počítala s tím, že zvýší platy zaměstnanců veřejného sektoru včetně zaměstnanců ve zdravotnictví, které pokládám za součást veřejného sektoru, od 1. ledna 2015. Příznivý vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu v letošním roce umožnil vládě to, aby předsunula u části zaměstnanců veřejného sektoru zvýšení platů už na 1. listopad letošního roku. Říkám to proto, že toto předsunutí se týkalo zaměstnanců, jejichž platy jsou přímo financovány ze státního rozpočtu, to znamená, že vláda mohla přímo navýšit svým rozhodnutím rozpočtové kapitoly jednotlivých úřadů, aby došlo ke zvýšení tarifních mezd od 1. listopadu.

    My jsme tedy přijali nařízení vlády. Přesunuli jsme zhruba 1 mld. korun na navýšení platů a odvodů jednotlivým resortům a 1. listopadu letošního roku se zvýšily tarifní platy o 3,5 %. Týkalo se to například zaměstnanců finančních úřadů nebo zaměstnanců úřadů práce, dotklo se to ale také lidí, kteří fungují v rámci resortu školství, to znamená, že se to dotklo i pracovníků ve školství. Pokud šlo o pracovníky ve zdravotnictví, tam se vláda shodla na tom, že platové opatření provedeme až k 1. lednu roku 2015, abychom byli schopni zajistit finanční prostředky na zvýšení platů pracovníků ve zdravotnictví. Pokud bychom platy zvýšili už od 1. listopadu jako u ostatních, tak bychom nebyli schopni zajistit přísun finančních prostředků a mohli bychom některé poskytovatele zdravotní péče dostat do složité ekonomické situace. Proto vláda schválila na svém posledním zasedání návrh nařízení na základě materiálu, který připravila ministryně práce a sociálních věcí, ve kterém jsme rozhodli o zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví, u těch, kterých se tedy dotýkají tarifní platové tabulky, ať už jsou to lékaři, nebo jsou to zdravotní sestry, o 5 % od 1. ledna roku 2015. Toto rozhodnutí již vláda učinila. Současně ministr zdravotnictví připravuje úhradovou vyhlášku, která by měla zajistit přesun finančních prostředků k poskytovatelům zdravotní péče tak, aby měli dostatek finančních zdrojů na to, aby toto opatření, navýšení tarifních platů o 5 % od 1. ledna příštího roku, mohli realizovat. Předpokládám tedy, že od 1. ledna příštího roku by k tomuto navýšení mělo dojít.

    Pokud jde o zaměstnance zdravotnictví, kteří pracují v akciových společnostech, tam bude samozřejmě navýšení platu záležet na výsledku jejich kolektivního vyjednávání. Vláda doporučila krajům, které jsou akcionáři největšího počtu nemocnic, které mají formu akciové společnosti, aby postupovaly obdobně, jak bude postupovat vláda v zařízeních, která přímo zřizuje, což jsou například fakultní nemocnice, kde se tedy toto platové opatření, navýšení o 5 %, promítne plně od 1. ledna příštího roku.

    Současně bych chtěl využít i této příležitosti, abych informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, že vláda se rozhodla také na svém posledním zasedání odstranit velký hendikep, který se týká odměňování pracovníků sociálních služeb, těch, kteří jsou v přímém výkonu, to znamená těch, kteří se přímo v zařízeních pro seniory, v zařízeních, která vykonávají sociální služby a starají se třeba nejenom o seniory, ale také o hendikepované spoluobčany, a to aby došlo k výraznému navýšení platů. Já jsem přesvědčen o tom, že pracovníci sociálních služeb dlouhodobě byli skutečně platově velmi podceněni, a jsem rád, že na stejném zasedání vlády, kde jsme zvýšili platy ve zdravotnictví, jsme zvýšili i platy u lidí, kteří pracují v sociálních službách, včetně navýšení, které bylo 1. listopadu, kde se platy navýšily o 3,5 %, tak od 1. ledna se zvyšují o další 4 %, celkem tedy u speciálních sociálních služeb se navýší plat v průměru o zhruba 7,5 %. Vláda na to vyčlenila finanční prostředky v rámci vyjednávání zákona o státním rozpočtu, kde to byla jedna z priorit vlády. Bylo to zhruba tři čtvrtě miliardy korun, které byly přesunuty do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, aby se finanční prostředky na platy lidí, kteří dělají v sociálních službách, mohly dostat k poskytovatelům sociálních služeb. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec si nepřeje dále vystupovat, takže budeme pokračovat sedmou interpelací. Paní poslankyně Nytrová na téma podpora hospodářského růstu.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane premiére, chtěla bych se dotknout významného koncepčního dokumentu, Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti České republiky, dokumentu, který byl dle dostupných informací zpracován ve spolupráci s podnikatelskými a odborovými organizacemi a jehož cílem je reagovat na aktuální hospodářské potřeby. Má otázka zní: V jaké fázi se příprava tohoto strategického dokumentu nachází? Mohl byste nám podat bližší informace k tomuto dokumentu, a to v oblasti zaměstnanosti? Děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan premiér.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda schválila Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Je tedy přijat na úrovni vlády jako celku. Ještě předtím s materiálem souhlasili sociální partneři. Chci především říci, že celý ten Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti byl připraven zčásti na základě iniciativy sociálních partnerů, ale byl připraven hlavně v těsné spolupráci se zaměstnavateli a odbory. My jsme nechtěli jenom přidat nějakou další strategii k velkému množství strategií a akčních plánů, které vláda už má schválené, ale chtěli jsme vytvořit dokument, který bude přesný, bude cílený na problémy, které vidíme jako aktuální. Chtěli jsme připravit dokument, který bude kontrolovatelný ze strany sociálních partnerů, a jsme připraveni důsledně monitorovat právě ve spolupráci s tripartitou to, jakým způsobem se nám bude dařit jednotlivé bariéry hospodářského růstu odstraňovat.

    Máme v tuto chvíli dokument. Ten se jmenuje Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Máme dohodu se sociálními partnery o jeho kontrole a teď je velmi důležité, aby jednotlivá ministerstva postupovala v souladu s tímto dokumentem a abychom postupně na jednotlivých opatřeních pracovali. To vždycky není úplně jednoduchá věc, protože jak to vyplývá z byrokratické povahy jednotlivých úřadů a ministerstev, tak ony se brání jakýmkoliv novým úkolům a jakékoliv nové práci. Takže vedeme diskusi, která je určitě velmi dramatická, s Ministerstvem spravedlnosti, které se brání tomu, aby muselo předložit novelu zákona o insolvenčním řízení, ačkoliv je evidentní, že tady existují slabiny systému konkurzu, jak probíhá v České republice, a byli jsme na to opakovaně upozorňováni řadou podnikatelských subjektů, že je potřeba, abychom tady zlepšili právní rámec. Čili to je jenom jeden z konkrétních příkladů, ale dalo by se takto i pokračovat.

    Zaznamenal jsem dotaz, který se týká zaměstnanosti. Já myslím, že nemůžeme otázku zaměstnanosti vnímat jenom v takovém úzkém pohledu, že zaměstnanost rovná se úřady práce, rovná se aktivní politika zaměstnanosti. To znamená, že úřady práce vyplácejí dotace firmám za to, že někoho zaměstnávají. Vláda se snaží, abychom otázku zaměstnanosti vnímali v širším rozměru, protože o zaměstnanosti rozhoduje také naše schopnost budovat dopravní infrastrukturu. O zaměstnanosti rozhodne naše schopnost zahájit čerpání z nových fondů Evropské unie. Pokud jde o dočerpání starých fondů z Evropské unie, ještě tam vedeme bitvu, ale bohužel je to bitva, která se vede možná s dvouletým nebo tříletým zpožděním, protože kdyby takto intenzivně, jako my postupujeme dnes, postupovala vláda před dvěma nebo třemi lety, tak jsme neměli takový problém s tím, že hrozí v letošním roce propadnutí evropských prostředků zhruba v řádu 20 mld. korun. Takže vedeme ještě bitvu, ale víme, že to je boj, který je velmi těžký, ale vedle toho je důležité začít co nejrychleji čerpat během příštího roku. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se paní poslankyně, zda chce ještě vystoupit. Ano, je tomu tak, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Ve své odpovědi jste mimo jiné uvedl, že může dojít k propadu finančních prostředků, které se nám nemusí podařit vyčerpat v čase. A já se ptám: Pokud k této situaci, k tomuto černému scénáři opravdu dojde, kdo za to ponese zodpovědnost?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Domnívám se, že vláda v této věci postupuje maximálně otevřeně a transparentně. My už několik měsíců na vládě projednáváme materiály, které jsou zcela veřejné a které ukazují, jak se vyvíjí čerpání v rámci starých strukturálních fondů. Je evidentní, že se nám v některých oblastech podařilo čerpání urychlit, to znamená, že konečné výsledky budou o něco lepší, než na začátku předpokládali správci jednotlivých operačních programů, ale jinde se to možná i z objektivních důvodů povést nemohlo. Očekáváme tedy na základě posledních odhadů to, že nebudeme schopni vyčerpat efektivně částku, která se může blížit zhruba 20 mld. korun, ale říkám, jsou to předběžné odhady na základě toho, jaké informace má Ministerstvo pro místní rozvoj od jednotlivých správců operačních programů.

    Paní poslankyně se ptala na odpovědnost. Já myslím, že to, co je klíčové, je, abychom se v první fázi pokusili udělat maximum pro vyčerpání finančních prostředků. Ve druhé fázi bude asi dobré, až budeme jednotlivé operační programy uzavírat, aby se jasně popsala historie. Aby se jasně popsalo a zveřejnilo, co se vlastně dělo v minulých letech. Kde nastalo zpoždění? Proč byl problém, že se změnila metodika kontroly? To byla jedna z věcí, která byla velmi podstatná pro zpoždění čerpání, že jsme v průběhu celého procesu museli zpřísňovat metodiku kontroly, protože Evropská komise konstatovala, že naše metodika je příliš děravá z hlediska posuzování jednotlivých projektů. Možná jsme se teď dostali do trošku opačného extrému, ale to se nedá nic dělat. V tuhle chvíli postupujeme podle platné metodiky, která tady pro audity existuje. A otázka je také struktury operačních programů těch projektů, na které se správci operačních programů soustředili.

    Já myslím, že je tady celá řada aspektů, o kterých bude potřeba otevřeně mluvit. Ale čas pro tu debatu přijde. Jakmile se programy budou uzavírat, tak by to vláda měla otevřeně popsat a zveřejnit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Antonín Seďa na téma Akční plán hospodářského růstu. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, je tady náhoda, že budu pokračovat po mojí kolegyni. Nicméně chtěl jsem se zeptat na Akční plán hospodářského růstu a zaměstnanosti, zda je provázán s prioritami programového prohlášení vaší vlády. A co by mě zajímalo, tak by mě zajímaly konkrétní kroky vlády pro podporu hospodářského růstu, o kterém jste se tady již zmínil. A také, zda dokument počítá a stanovuje priority pro čerpání a efektivní využívání evropských strukturálních a investičních fondů v novém programovacím období 2014 až 2020.

    Jistě se shodneme, pane premiére, že by v tomto plánu měla být i konkrétní opatření na podporu podnikatelského prostředí a zejména pro zvýšení konkurenceschopnosti naší země. Proto se vás ptám, pane předsedo vlády, jaká konkrétní opatření jsou součástí tohoto akčního plánu a jaké bude vyhodnocování a kontrola jejich plnění. Děkuji za vaši odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, poslanci, skutečně nešlo o to navršit nějakou další strategii, ale šlo o to, abychom prakticky shrnuli věci, které můžeme reálně garantovat a dotáhnout do konce taky jako vláda. To znamená, neslibovat věci, které budeme chtít, aby plnily vlády za 10 nebo za 15 let, ale dát do plánu věci, které můžeme udělat příští rok nebo napřesrok.

    Pokud jde o dotaz pana poslance Sedi, musím říci, že Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti velmi úzce souvisí s dohodou o partnerství, kterou jsme podepsali s Evropskou komisí a která vlastně ukazuje, kam budou směřovány finanční prostředky z evropských fondů. To propojení mezi akčním plánem a dohodou o partnerství je v zásadě absolutní, to znamená, vycházíme z něj a budeme se snažit orientovat finanční prostředky na základě dohody o partnerství do oblastí, kde si myslíme, že by mohly pomoci z hlediska posílení hospodářského růstu a zaměstnanosti.

    Já bych se rád ještě vyjádřil k otázce opatření, která se týkají podnikatelského prostředí, investic, rozvoje investiční výstavby a těch konkrétních opatření. Ale ještě než to udělám, tak bych využil toho, že jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny, a rád bych požádal Poslaneckou sněmovnu o podporu novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Protože ta je v akčním plánu také obsažena a Sněmovna o ní bude rozhodovat. Chtěl bych také požádat o podporu energetického zákona. Rovněž je to opatření, které může podpořit hospodářský růst, a vím, že zatím ještě tady neprošel prvým čtením v Poslanecké sněmovně, a pokládal bych to za velmi rozumné. Chci poděkovat také za podporu novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Opět nás tady čeká hlasování, tuším zítra, o EIA, a i schválení tohoto zákona nám otevře cestu k čerpání evropských prostředků. Takže všechno souvisí se vším, jak už to tak bývá. Řadu novel, které vláda předložila do Sněmovny, už předložila v kontextu toho Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Čili až budete hlasovat o novele veřejných zakázek, až budete hlasovat o EIA, až budete hlasovat o další legislativě, energetickém zákonu, tak současně hlasujete už i o realizaci tohoto akčního plánu, který má podporu zaměstnanců i zaměstnavatelů.

    Pokud jde o zatraktivnění podnikatelského prostředí, to, co lze použít, je otázka podpory začínajícím podnikatelům především prostřednictvím strukturálních fondů, podpora malých a středních podnikatelů prostřednictvím rozvoje a kapitálového posílení Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tlak České republiky na odstraňování překážek na jednotném trhu Evropské unie. Samozřejmě snížení administrativní zátěže. Máme tady 60 konkrétních opatření, která jsou výsledkem činnosti expertní skupiny, a na těch bychom chtěli pracovat. Už jsem tady zmiňoval fungující insolvenční řízení. To je teď míč, který leží na straně Ministerstva spravedlnosti. Ochranu spotřebitele a podporu spotřebitelské poptávky, ale také zvýšení potenciálu informačních technologií, využití možností rozvoje digitální ekonomiky v kontextu české ekonomiky. Ale jde také o zefektivnění ekonomické diplomacie. My jsme zřídili jedno kontaktní místo pro podnikatele v rámci podpory exportu. Financování a pojištění exportu, to znamená určité nutné změny v České exportní bance, v EGAP tak, aby úvěry byly poskytovány transparentně, aby byly poskytovány na reálné podnikatelské projekty, aby nebyly poskytovány jenom vymezenému okruhu podnikatelských subjektů, tak jak to bylo v minulosti. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Seďa chce ještě vystoupit. Ano, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. Já si dovolím jenom dvě poznámky. Ta první - každá vláda vlastně vytváří určité dokumenty a tady v tomto případě doufám a chci věřit tomu, že to nebude dokument, jak se říká, že papír snese všechno, ale že to bude reálný dokument, který vlastně bude kontrolován, ale hlavně přispěje k hospodářskému růstu země.

    A druhá poznámka. Vy jste tady zmínil novelu zákona o veřejných zakázkách. Já si vzpomínám, když se projednávala tady ve Sněmovně. Já jsem upozorňoval na problémy, které s touto novelou vzniknou, a myslím si, že čas ukázal, že tomu opravdu tak bylo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády ještě bude reagovat. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že to tak prostě je. A když se podíváme objektivně na bariéry hospodářského růstu, tak veřejné zadávání je nepochybně jednou z nich. My teď máme krátce po komunálních volbách a musím říci, že řada nových starostů se možná setká s dalšími kostlivci ve skříních, až je budou vymetat po svých předchůdcích, protože tady máme otázky, které se týkají čerpání evropských fondů a kontrol spojených s čerpáním evropských fondů, a v řadě případů kontroly zjistily pochybení právě v souvislosti s realizací zákona o zadávání veřejných zakázek. Bohužel je to tak. To s sebou nese sankce ze strany finančních úřadů a to s sebou přinese nepříjemné překvapení pro řadu měst a obcí, které v minulosti využily evropské projekty. Třeba se tam teď úplně vyměnila politická garnitura a nové vedení města bude muset zápasit s vážnými finančními problémy právě v důsledku sankčního systému, který souvisel s tím, jak se realizovalo zadávání veřejných zakázek, protože ne vždycky to souviselo s tím, že tam chtěl někdo krást. Velmi často se odehrály chyby na základě nejasných výkladů, na základě měnících se výkladů, na základě toho, že firmy, které byly najaty na organizaci veřejných zakázek, neodvedly kvalitní práci. To jsou věci, se kterými se reálně lidé setkávají, a já se obávám, že pokud těch případů bude přibývat, tak že vlastně bude růst i obava vůbec využívat evropské fondy, protože na začátku může být radost z toho, že se podařilo získat dotaci, radost ze zrealizovaného projektu, na konci pak samozřejmě obrovský finanční problém situaci, kdy následná kontrola zjistí nějaké pochybení. Takže je potřeba zlepšit vzdělávání, zjednodušit pravidla, připravit se dobře na čerpání nových evropských fondů, aby takovýchto smutných případů bylo co nejméně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Seďa zůstává, protože se bude dotazovat v deváté interpelaci na strukturální fondy Evropské unie.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, podíval jsem se na monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů za období let 2007 až 2013. Celková alokace k 3. 10. byla 695 miliard korun a celkové finanční prostředky v podaných žádostech převyšovaly 1 bilion 309 miliard korun. Pro placené prostředky představují výši 441,5 miliardy korun, což je cca 63,5 %, a zaslané žádosti na Evropskou komisi představují 376,5 miliardy korun, což je 54,2 %.

    Stále se hovoří o nedočerpání finančních prostředků z Evropské unie, což je obrovská škoda pro naši zemi. Proto se chci zeptat, pane premiére, jaký je současný stav čerpání operačních programů, který je na kritické úrovni, a zejména co hodlá vaše vláda dělat pro to, aby se tato situace zlepšila a aby Česká republika vyčerpala z těchto programů co nejvíce. Děkuji za vaši odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už jsem tady mluvil o tom, že určitě budeme mít ještě hodně času, až sečteme a podtrhneme účty za stávající strukturální fondy, tak pak bude dost času na to, abychom hovořili o tom, jak se vyvíjelo čerpání a kde jsou ty hlavní příčiny.

    Já bych rád informoval o tom, že pokud jde o rok 2014, k 30. září letošního roku bylo z limitu čerpání pro rok 2014 vyčerpáno za Českou republiku celkem 85,6 procenta. Evropské komisi musí Česká republika letos zaslat další výdaje k proplacení ve výši zhruba 84 miliard korun, aby došlo ke splnění tohoto limitu. Z informací řídicích orgánů a analýz Ministerstva pro místní rozvoj již nyní víme, že se nepodaří včas vyčerpat prostředky u všech programů. O tom už jsem v rámci interpelací informoval. Do skupiny programů, které o část své alokace přijdou, bude patřit operační program Životní prostředí, operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný operační program a také operační program Technická pomoc, regionální operační program Severozápad a operační program Praha - adaptabilita. To jsou tedy operační programy, kde očekáváme, že v letošním roce dojde k nevyčerpání finančních prostředků, a kumulovaně tedy bude vytvořena tato celková ztráta, která vzniká tím, že nevyužijeme potenciál, který máme pro to, abychom alokované finanční prostředky na realizaci projektů využili.

    Cílem letošního roku, a bylo to hlavně cílem aktivity vlády, která nastoupila na začátku letošního roku, bylo prostřednictvím krizových plánů snížit původní odhad nevyčerpání prostředků. Musím říci, že realizace stanovených opatření, na kterých jsme se dohodli na jaře, má pozitivní dopady. Má pozitivní dopady i v oblasti eliminace určitých rizik spojených s implementací operačních programů v tomto programovém období, ale také z hlediska celkového zlepšení implementace evropských fondů s využitím zkušeností pro rozbíhající se nové programové období 2014 až 2020. V případě některých operačních programů byla rizika související s nevyčerpáním prostředků snížena. Ovšem nadále riziko nevyčerpání části finančních prostředků přetrvává.

    Musím říci, že vláda se pravidelně zabývá tím, jak vypadá situace v jednotlivých operačních programech, pravidelně dostáváme na vládu informace o tom, jak probíhá čerpání v letošním roce. Snažíme se vyvíjet maximální tlak na jednotlivé řídicí orgány operačních programů, aby využily všech možností, jak zajistit to, aby Česká republika ztratila co nejméně. Jak už jsem zmínil, podle posledních prognóz by v roce 2014 Česká republika mohla nevyužít prostředky v rozsahu cca 20 miliard korun. To jsou poslední údaje za operační programy, které jsem zde zmiňoval.

    To znamená, budeme samozřejmě pokračovat v těch opatřeních. Blíží se konec roku, cílem je tedy maximálně naplnit predikce čerpání tak, jak byly realizovány, a naším cílem je tedy, abychom za rok 2014 dosáhli co nejlepších výsledků.

    Možná mi dovolte ještě stručnou poznámku, která se týká roku 2015. My předpokládáme, že většina opatření, která byla v jednotlivých operačních programech realizována v letošním roce, by se měla projevit zejména v roce 2015, čili předpokládám, že efekty z těchto opatření, které zčásti zasáhly rok 2014, by z větší části měly zasáhnout rok 2015 a pomoci nám při snížení rizik nedočerpání finančních prostředků v následujícím roce. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Seďa. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za ty informace. Doufám, že ztráta takzvaně nedočerpání peněz bude co nejnižší. Ale chtěl jsem se zeptat, jaký je váš pohled na ty hlavní důvody, proč se tomu tak stalo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím, že lze diskutovat o řadě věcí. Já jsem zaznamenal a zaznamenávali jsme všichni veřejnou debatu, která říkala, že tím hlavním důvodem je fakt, že minulá vláda nastavila příliš velké množství operačních programů. Ovšem když se podíváme na to, které operační programy mají problém z hlediska dočerpání finančních prostředků, tak kromě regionálního operačního programu Severozápad ty ostatní regionální operační programy nejsou zařazeny mezi těmi, kterých se týkají krizové plány. Čili pokud se bavíme o celkových objemech, nikoliv o mediálním dopadu, ale o celkových objemech prostředků, kde hrozí největší nedočerpání, tak jsou to operační programy zřizované ministerstvy, nikoliv operační programy té kategorie regionálních operačních programů. Čili tady si myslím, že hlavní problém není - s výjimkou regionálního operačního programu Severozápad.

    Myslím si, že chyba je v tom, že řídicí orgány nebyly dostatečně aktivní v počátcích toho programového období, tzn. v letech 2007 až 2013, kdy bylo třeba co nejrychleji operační programy spustit. To je první věc - slabá aktivita. Druhý důvod je nezvládnuté manažerské řízení na co nejvyšší úrovni. Chci jenom připomenout problémy, které byly třeba na fondu životního prostředí z hlediska slabého administrativního výkonu, toho, jak dlouho tam ležely žádosti, toho, jak dlouho trvalo jejich posuzování a administrace. To je jeden z těch příkladů, který nám bohužel hodně zkomplikoval situaci v dnešních dnech - to fungování v minulosti. No a pak samozřejmě problémy auditního orgánu, Ministerstva financí, které do konce roku 2012 fungovalo velmi špatně. Muselo dojít k pozastavování certifikace jednotlivých operačních programů. Chtěl bych jenom připomenout, že v době konce vlády Petra Nečase byla pozastavena certifikace dokonce pěti operačních programů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Myslím si, že stihneme ještě aspoň část jedné interpelace, jakkoliv pan poslanec Pavera svoji stáhl, tak to vypadá na paní kolegyni Váhalovou na téma platy ve zdravotnictví.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pěkný podvečer.

    Vážený pane premiére, zaznamenala jsem informaci, že finanční prostředky do nemocnic chce Ministerstvo zdravotnictví České republiky zajistit navýšením ceny práce v úhradové vyhlášce pro rok 2015 a také vládním nařízením, jež uloží 5% navýšení mezd v lůžkových zařízeních, jež jsou příspěvkovými organizacemi státu. Podle sdělení tisku však toto vládní nařízení nedosáhne právě na akciové společnosti, přitom mnoho krajů v minulosti převedlo své nemocnice právě na tyto akciové společnosti.

    V této souvislosti bych se chtěla zeptat, jaký je aktuální konsensus a jakým způsobem chcete zajistit zvýšení mezd i v těchto zařízeních. Jestli existuje nějaká dohoda, která bude dodržena. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády bude reagovat.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, skutečně už velmi stručně, protože já jsem popsal tu cestu, kterou jsme se nakonec dostali k tomu, že vláda mohla schválit na svém posledním zasedání zvýšení tarifních platů o 5 % ve zdravotnictví. Samozřejmě organizace, které mají formu akciové společnosti, nejsou ze zákona vázány tarifními platy a tady bude záležet na zřizovatelích. Vláda se snaží vytvořit ekonomické podmínky pro to, aby ke zvýšení platů dojít i v těchto organizacích.

    Cílem a tím hlavním nástrojem je podoba úhradové vyhlášky. Ministr zdravotnictví v posledních dnech a týdnech velmi pečlivě konzultoval podobu úhradové vyhlášky nejenom se zdravotními pojišťovnami, ale také s poskytovateli zdravotní péče, s Asociací nemocnic, s odborovými organizacemi, které působí ve zdravotnictví, s cílem získat jistotu, že podoba úhradové vyhlášky, tak jak bude schválena Ministerstvem zdravotnictví, skutečně zajistí dostatek peněz pro nemocnice, aby následně odbory v nemocnicích mohly vyjednat dostatečné zvýšení mezd v roce 2015 na té úrovni 5 %.

    Určitě jakmile bude nejbližší společné jednání mezi vládou a Asociací krajů, bude to jedno z témat, o kterém chceme s hejtmany hovořit, protože kraje tady nesou největší díl odpovědnosti. Mají ve své odpovědnosti nejvíce nemocnic, které jsou ve formě akciových společností, a tam budeme chtít s kraji o tom jednat a budeme chtít vědět, do jaké míry kraje podpořily realizaci navýšení platů ve zdravotnictví o 5 %. Myslím si, že to je důležité i z hlediska konkurenceschopnosti jednotlivých zdravotnických zařízení, a to si myslím, že může být argument, který bude sloužit ve prospěch zvýšení platů i tam, kde to přímo zákon neukládá. Protože pokud bude chtít zdravotnické zařízení dlouhodobě zůstat konkurenceschopné, mít schopnost zaměstnávat kvalitní lékaře, kvalitní zdravotní sestry, kvalitní zdravotnický personál, tak bude muset prostě na tu změnu v platech reagovat, protože příspěvkové organizace, státem kontrolované fakultní nemocnice k tomu zvýšení platů přistoupí. Čili to si myslím, že je přirozený motiv a přirozená motivace pro to, aby se i akciové společnosti, které jsou zřizovány kraji nebo třeba městy, snažily dosáhnout toho zvýšení platů o 5 %. Vláda dělá všechno pro to, aby úhradová vyhláška umožňovala přesunout nemocnicím dostatečné finanční prostředky.

    Jenom poslední poznámka. Součástí úhradové vyhlášky není jenom otázka zajištění prostředků na platy v příštím roce, ale důležitou součástí je také zajištění prostředků na kompenzaci zrušených poplatků ve zdravotnictví. To jsou ty další finanční prostředky, které půjdou právě pro to - a nejenom do nemocnic, ale také do ambulantní sféry -, aby se vykompenzoval příjem, který odpadne tím, že od 1. ledna příštího roku už nebudou platit poplatky u lékaře. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Já už možná jenom krátce. Pane premiére, pokud tomu dobře rozumím, tak ten konsensus se stále ještě hledá. Ještě se nenašel. Stále se na tom pracuje.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády pravděpodobně s posledním vystoupením.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Asi to bude otázka skutečně na Asociaci krajů, ale cílem vlády je, aby došlo ke zvýšení platů všech zdravotníků. V tomto smyslu budeme jednat i s Asociací krajů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak to byla 11. interpelace. Dvanáctou interpelaci již zahajovat nebudeme. Tím končím interpelace na předsedu vlády.

    Budeme pokračovat interpelacemi na jednotlivé ministry. Jenom ještě vás chci informovat - pan ministr Jurečka se omlouvá od 15.30, takže nebude přítomen na interpelacích, omlouvá se z pracovních důvodů.

    A ještě mi byly doručeny tyto omluvy. Paní poslankyně Berdychová od tří hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Sedláček od 14.30 z pracovních důvodů, ale to už jsem říkal. A paní poslankyně Zelienková od 14.30 z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

    Nic nám nebrání - (Poslanec Kováčik z lavice: Brání, čas.)

    Ano, máte pravdu, pane předsedo. Tak dvě minuty počkáme. Mezitím se pan poslanec Zlatuška nachystá a někdo sešteluje systém tak, aby tam byl první ten, kdo je první. (Na displeji začínají interpelace pořadovým číslem 3.)

    (Jednání přerušeno v 15.58 hodin do 16 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, budeme pokračovat ústními interpelacemi na členy vlády. Omlouvám informační zařízení, tam je to až od bodu tři, protože je momentálně zaseknuté. My začneme bodem jedna.

    První interpelaci přednese pan poslanec Jiří Zlatuška, který bude interpelovat ministra kultury Daniela Hermana ve věci podpory vědkyň. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Obracím se na pana ministra kultury Hermana. Osm profesorů a dva docenti z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity se v listopadu neúspěšně ozvali proti propuštění kurátorky Ústavu Anthropos Mgr. Martiny Galetové, Ph.D., z Moravského zemského muzea. Jedná se o antropoložku, která získala za svoji vědeckou práci z paleolitu nejprestižnější ocenění. V Česku jí byla v roce 2013 udělena cena předsedy Grantové agentury České republiky za vynikající výsledky v oboru společenských věd. Její práce byla zařazena mezi deset nejvýznamnějších světových archeologických objevů roku 2011 podle časopisu Archeology, který vydává Archeological Institute of America.

    Jako matka tří dětí byla propuštěna v době, kdy se měla vracet z rodičovské dovolené, během které zvládla vést muzejní časopis Antropologie, zařazený v době jejího působení do mezinárodního přehledu vědeckých časopisů SCOPUS, a její zapojení do práce dokumentují i veřejně dostupné výroční zprávy Moravského zemského muzea za léta 2012 a 2013, které zmiňují i její kontinuální vědeckou činnost během rodičovské dovolené. Přesto byla její rodičovská dovolená vzata jako důvod odmítnutí uděleného grantu Grantové agentury ČR ve výši přes 2 miliony korun a při posuzování na Ministerstvu kultury nebyl tento nedoložený, resp. zřejmě nedoložitelný argument rozporován.

    Vzhledem k tomu, že se již věci dostalo publicity, dovoluji si vás, pane ministře, touto formou vyzvat k péči o dobrou praxi vůči ženám-vědkyním vracejícím se z péče o malé děti. Je zřejmé, že ministr kultury nenese osobní odpovědnost za personální kroky institucí v celém resortu kultury a že je pravděpodobné, že se paní doktorka může práva domoci právní cestou. Přesto mám tento případ za výjimečný, jednak projeveným zastáním kapacit z oboru, mimochodem vesměs mužů, jednak tím, že zapadá do případů znevýhodňování špičkově kvalifikovaných pracovnic vracejících se do zaměstnání z mateřské nebo rodičovské dovolené.

    Zde nejde o kvóty nebo preference, nýbrž vcelku zřejmou diskriminaci. Gesce za její odstraňování patří jistě na Ministerstvo práce a sociálních věcí, případně v oblasti vědeckého uplatňování na RVVI, které ovšem rovněž dominují muži. Resort kultury by však mohl jít příkladem v pozitivním smyslu a připomínat, že i chování k ženám vědy na našich pracovištích není jen trpitelsky přijímaná nutnost ordinovaná zvenčí. Děkuji. (Připomínky ze sálu: Čas!)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Poprosím pana ministra Hermana o jeho odpověď.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji panu poslanci Zlatuškovi za jeho zájem a vážím si také zájmu akademické obce, která mě skutečně oslovila v této věci, a ač, tak jak už zaznělo v interpelaci, skutečně nemám personální pravomoci, co se týká jednotlivých příspěvkových organizací našeho resortu, tak samozřejmě to vnímám jako věc, o kterou je třeba se zajímat. Proto jsem tedy celou záležitost nechal skutečně prověřit. V tuto chvíli podle informací, které mám, bylo zjištěno, že s uvedenou pracovnicí muzea byl rozvázán pracovní poměr pro nadbytečnost na základě provedené reorganizace instituce. Ještě k tomu dodávám, že paní doktorka byla zaměstnána v muzeu na částečný úvazek.

    Co se týká uzavření smluvního vztahu s Grantovou agenturou České republiky k řešení účelového projektu, bylo prověřeno, že k tomuto kroku vedení muzea učinilo vše, co bylo v jeho možnostech. K řešení úkolu nedošlo, neboť nemohla být zajištěna garance jeho řešení z důvodu již zmíněné rodičovské dovolené právě hlavní řešitelky, která nepředložila záruky, které by umožnily uzavřít smluvní vztah k s Grantovou agenturou. Moravské zemské muzeum mělo o uzavření smluvního vztahu s Grantovou agenturou České republiky zájem, proto nabídlo jmenované dohodu o dočasném vedení grantu s tím, že do budoucna by se na grantu podílela dotyčná pracovnice. Toto však bylo odmítnuto.

    Ač jsou to věci, které už prošetřeny byly, přesto pokládám tento zájem renomovaných pracovníků akademické obce za opravdu závažný, a ač tedy, jak znovu opakuji, nemám personální pravomoci, které se týkají jednotlivých příspěvkových organizací, tak se znovu obrátím s dotazem na vedení Moravského zemského muzea a s žádostí o opětovné prošetření celé věci, protože samozřejmě ve chvíli, kdy jsou nějaké pochybnosti, je třeba, aby byly jakkoli odstraněny. Ještě jednou děkuji za tento zájem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Ptám se pana poslance Zlatušky. Má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane ministře, děkuji za nadějnou odpověď. Jenom bych chtěl zdůraznit, že ty rysy, kterými je zdůvodňována reorganizace, nadbytečnost u takto vynikající pracovnice, oceněné jak mezinárodně, tak národně, její ocenění visí koneckonců i na webových stránkách Ministerstva kultury, to všechno vzbuzuje důvodné podezření, že se jedná o klasický mobbing, to, čím pracovnice navracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené procházejí, a že na toto už upozorňovaly i spolky, které pečují o rovnost ve vědě. Proto doufám, že prošetření bude skutečně věcné, nikoli jen formální. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Pan ministr, prosím o doplňující odpověď.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Takto jsem myslel právě to dodatečné prošetření. Tady zazněly určité teze, které je třeba vzít skutečně velmi vážně. Samozřejmě každý občan má právo se potom také bránit právní cestou, takže je i mým zájmem být skutečně naprosto jistý, jak k věcem došlo, jaké problémy tam skutečně byly, že se eventuální podezření nepotvrdí, nebo také třeba potvrdí, takže v tomto smyslu můj dotaz bude směřován. Ještě jednou děkuji za zájem v této věci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Informační tabule se nám již ustálila. Budeme se věnovat druhé interpelaci, v níž se paní poslankyně Adamová bude ptát pana ministra Stropnického na prodej karlínských kasáren. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Vážený pane ministře, již v polovině února na šesté schůzi Poslanecké sněmovny jsem vás interpelovala s otázkou na prodej karlínských kasáren Jana Žižky. Tehdy byl zrušen první tendr, následoval sice druhý tendr v létě tohoto roku, ale do toho se žádný zájemce nepřihlásil. Důvodem k zrušení prvního tendru byly mnohé pochybnosti s vyhlášením, s jediným znaleckým posudkem, údajnými pochybeními úředníků, kteří měli být následně propuštěni. Tehdy jste okamžitě vyvodil důsledky. Druhý tendr s o 40 milionů vyšší vyhlašovací cenou byl naprosto neúspěšný, protože se nepřihlásil jediný zájemce.

    Jaké důsledky jste tedy vyvodil po tomto druhém tendru? Ale především se chci zeptat, jaký bude další postup s tímto chátrajícím komplexem. Zůstane stále nevyužitým? Od července přece jen uběhlo již dost času na to, aby v této věci ministerstvo představilo nějaký nový postup, a já se na něj tedy ptám. Předem děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana ministra Stropnického o odpověď. ***

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, rád vás budu informovat. Možná si dovolím ještě zrekapitulovat trošičku historii toho celého případu. Ten objekt byl vyřazen z užívání Armády České republiky v lednu 2013. Prohlášení o nepotřebnosti pro Ministerstvo obrany a stát proběhlo v dubnu 2013, poté byl objekt prohlášen za nemovitou kulturní památku. Cena pro prodej dle znaleckého posudku z 19. 6. téhož roku byla stanovena ve výši 580 milionů korun jakožto cena obvyklá. Potom závěr komise pro nakládání s nepotřebným nemovitým majetkem ze dne 12. 9. 2013, ten byl ve prospěch prodeje formou veřejného výběrového řízení, a potom dne 17. 11. 2013 byla stanovena minimální kupní cena pro první kolo, a to ve výši 581 milionů korun. Poté proběhla propagace pro první kolo výběrového řízení obvyklým způsobem na internetových stránkách Ministerstva obrany, potom v deníku Právo, s tím, že termín podání přihlášek byl do 13. 12. V termínu byly podány tři přihlášky s rozpětím nabídek 582 až 589,5 milionu korun, tedy rozpětí 17,5 milionu korun u nemovitosti, kde byla vyvolávací cena 581 milionů korun. Posléze bylo ukončení. Nejdřív byla vybrána společnost Griva Art s nejvyšší nabídkou 589,5 milionu a 11. 2. s touto firmou bylo ukončeno jednání o kupní smlouvě, což nám ten proces vyjednávací, resp. ministerstvu, umožňoval.

    Musím k tomu říct možná i to, co už přece jenom s časem trošku upadá v zapomnění, že celá transakce nebo výběrové řízení a potom i jeho publikovaný vítěz vyvolávalo obrovskou vlnu různých negativních mediálních reakcí, zpochybňování a poukazování na různá pochybení. V kategorii dnů bylo třeba tuto kritiku nebo poukazování na nedostatky vyhodnotit a poté, co bylo zjištěno, že prokazatelně jsou dva z těch tří uchazečů propojeni personálně, tak bylo rozhodnuto, jak bylo rozhodnuto.

    Potom se připravovalo druhé kolo. Ta příprava, musím říct, že byla podstatně pečlivější. Byl zadán nový znalecký posudek, který určil cenu na 620 milionů korun. Oslovili jsme maximum, nebo použili jsme všechny dostupné prostředky pro oslovení maxima případných zájemců. Samozřejmě inzerát v deníku, a to byla dlouhodobá smlouva na inzerci, potom další novinová inzerce proběhla v Hospodářských novinách a v týdeníku Ekonom, tiskové oddělení zajistilo v Aktuálně a tn.cz dopředu informace o prodeji. Samozřejmě, že se to objevilo opět na našich webových stránkách. Nabídli jsme to 73 developerským společnostem vedeným na stránkách firmy.cz, osmi zahraničním developerským společnostem. Oslovili jsme 89 našich zastupitelských úřadů a 19 českých center v zahraničí a dále potom 153 cizích zastupitelství pro Českou republiku. Přihlásili se čtyři zájemci. Mimochodem, byla prodloužena lhůta pro podání nabídek, ale přihláška pak nebyla doručena ve lhůtě žádná. Bylo tedy rozhodnuto, že bude vyhlášeno třetí kolo výběrového řízení.

    Po konzultacích s odborníky v tomto oboru, to znamená nemovitosti v řádu stovek milionů korun, bylo rozhodnuto, že je potřeba určitou dobu vyčkat. Ale mohu vás ujistit, že třetí kolo proběhne a že v žádném případě nedošlo k nějaké majetkové - (Upozornění na čas.) Ano, děkuji. Pozdržením v odprodeji se majetková situace ministerstva v žádném případě nezměnila. To znamená, že stát, resp. Ministerstvo obrany o majetek v žádném případě nepřišlo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, pane předsedající. Možná kdybychom to neslyšeli úplně tak od začátku, ale opravdu se soustředili na budoucnost, tak byste se, pane ministře, dostal k těm podstatnějším věcem, na které jsem se přímo ptala. Tedy co bude dál. Bude tedy třetí kolo, jsme se dozvěděli, ale mě by zajímaly ještě více podrobnosti, jestli budete dále přehodnocovat tu cenu, kdy dojde k třetímu kolu konkrétně, co bude do té doby, jestli využijete nějak ten objekt pro vlastní účely, či zůstane zakonzervován tak jako doposud a pronajímán pouze vlastně zčásti, pokud víme, a tak, městské nebo státní policii. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana ministra.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem se toho jenom dotkl samozřejmě. Jenom jsem to lehce zmínil, ale věřte mi, že není možné popisovat nějakou strategii u nemovitosti nebo strategii odprodeje u nemovitosti, jejíž cena se pohybuje v tomto řádu. Já jsem řekl to, co mohu říct, to znamená, že ten trh v takovém případě je nutno nechat odpočinout, a věřte, že jsme to konzultovali s předními odborníky, ale investice tohoto typu může oslovit v této zemi maximálně pět zájemců. A to je částečně možná odpověď na vaši otázku. Jinak to neberte jako nějaké moje tajnůstkářští, ale nerad bych ten další vývoj nějakou indiskrecí poškodil.

    Co se týče těch nákladů, tak ty pro nás činí nyní zhruba 30 tisíc korun měsíčně. Je to tak, jak říkáte. Částečně v užívání Policie České republiky. Ty náklady považuji za nízké a únosné - řekněme. Poslední věta. Na trhu nemovitostí to v žádném případě podle mých informací nevypadá na to, že by konkrétně v té lokalitě měla nemovitost ztrácet na ceně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který taktéž pana ministra obrany Martina Stropnického bude interpelovat na stav ve Vrběticích a Ministerstvu obrany. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, jistě se shodneme, že nejdůležitějším úkolem dneška se stalo zajištění bezpečnosti občanů v okolí muničních skladů ve Vrběticích. Vyslání vojáků Armády České republiky je pozitivním rozhodnutím ve vztahu k zajištění ostrahy dnes nebezpečných objektů. Nicméně, pane ministře, se mi nelíbí jistý alibismus vašeho ministerstva, zlehčování zodpovědnosti a nedostatečná informovanost vůči veřejnosti. Z tohoto pohledu mám na vás následující konkrétní dotazy.

    Je pravdou, pane ministře, že hodinu po prvním výbuchu byla na místě vojenská policie, a pokud ano, co tam dělala a jaké jsou výstupy z její činnosti? Podle sdělení vašich spolupracovníků jsou nájemní smlouvy i technický stav muničních skladů v pořádku. Chci se zeptat, kdo konkrétně a kdy podepsal tyto smlouvy a zda jste vy osobně zkontroloval, zda nájemní vztahy v těchto objektech jsou z pohledu českých zákonů v pořádku. Víte vy osobně, pane ministře, kolik tun munice a dalšího nebezpečného materiálu se nachází v dané lokalitě? Je ověřeno, že nedošlo k porušení zákona ve vztahu k obložnosti muničních skladů? Domníváte se, pane ministře, že ostraha areálu v počtu dvou lidí byla dostatečná? Jak řešily nájemní smlouvy zajištění ostrahy u všech pronajímaných objektů? Kdo má pravomoc kontrolovat vojenské výbušniny, když Český báňský úřad tvrdí, že tuto pravomoc má pouze u průmyslových výbušnin? Vážený pane ministře, jak je možné, že z vašeho ministerstva byly poskytnuty prvnímu místopředsedovi vlády informace, které jsou součástí policejního vyšetřovacího spisu?

    Děkuji za vaše konkrétní odpovědi. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi a poprosím pana ministra obrany o odpověď.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Já věřím, že se mi to do toho času, který mám k dispozici, vejde. To je možná několik interpelací najednou.

    Rád bych řekl, že Ministerstvo obrany a já už vůbec situaci nezlehčujeme. Ten zájem o to situaci řešit se neprojevuje expresivním slovníkem nebo silou hlasu, ale nějakými konkrétními postupy a činy. A my jsme v tomto, řekl bych, opravdu spolehliví.

    A to už se dostávám k první otázce, byla-li vojenská policie na místě hned po výbuchu, co dělala, jak dlouho zde působila. Musím říct jednu věc a ta se pořád prosím směšuje, zaměňuje a nevím už, jestli záměrně. Někdy to na mě dělá dojem, že záměrně. To nebyl vojenský muniční sklad. To byl civilní vojenský sklad, a je to civilní muniční sklad a ten má jiný režim včetně ochrany než vojenský muniční sklad. Je v něm, v tom civilním, soukromá munice firem, které mají řádnou licenci poskytnutou Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě dobrozdání Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničních věcí. Ten režim je úplně jiný, než je tomu u munice vojenské. Jestli to tak je správně, to může být předmětem oprávněné nebo polemické debaty, ale takový je stav teď.

    Požár v 9.45 onoho 16. října nahlásil František Machuča, to byl toho času zaměstnanec společnosti EXCALIBUR, na vrátnici areálu Bohuslavice nad Vláří, požár na objektu číslo 16. Požár byl na tísňovou linku 112 nahlášen v 9.49. V 10 obdržel stálý operační dozorčí velitelství vojenské policie Olomouc žádost od operačního střediska krajského ředitelství policie ČR Zlín o pomoc při zajištění činnosti prostoru VTÚ Slavičín - Vrbětice. V 10.05 se na místo dostavily první jednotky Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Na základě žádosti operačního důstojníka operačního střediska Policie České republiky Zlínského kraje dne 16. 10. v 10.45 rozhodl velitel velitelství Vojenské policie Olomouc o poskytnutí šesti příslušníků vojenské policie, takzvané skupiny rychlého zásahu, k součinnosti v místě nenadálé události. V 11.30 skupina rychlého zásahu velitelství Vojenské policie Olomouc zahájila činnost na místě dle pokynů velitele opatření Policie České republiky. Čili od prvního hlášení za 105 minut byla na místě jednotka vojenské policie z Olomouce. Potom byla požádána o asistenci a v 11.30 ukončila svou činnost a vrátila se zpět. Od té doby nebyly vzneseny žádné další požadavky ze strany policie České republiky. Proč? Protože Policie České republiky je garantem celého vyšetřování a celého zásahu. Dne 20. 10. velitel velitelství Vojenské policie Olomouc kontaktoval velitele opatření policie ohledně dalších možných požadavků a žádná další žádost o asistenci nebo součinnost nebyla formulována.

    Co se týče nájemních smluv a technického stavu, kdo podepsal smlouvy atd. Seznam všech uzavřených nájemních smluv mezi Vojenských technickým ústavem a soukromými subjekty mám tady před sebou. V případě firmy Bochemie jde o tři smlouvy, dvě jsou z roku 2009, jedna je z roku 2010. EXCALIBUR, která tam má pronajatý největší počet budov, má dvě smlouvy, obě jsou z roku 2011. Imex Group, to je ta firma, jejíž dva objekty explodovaly, má jednu smlouvu, a to z 20. 7. 2011, STV Group, ta poslední firma, má také jednu smlouvu z roku 2011.

    Pronajímané objekty skladů byly v době předání do užívání prázdné a nenacházela se v nich žádná munice. V té době se munice nacházela pouze v objektech užívaných Vojenským technickým ústavem. Kolik tun munice a nebezpečného materiálu tam bylo, je? Ta čísla se v médiích dramaticky různí a je to neštěstí. Ale je to tak, že prostě kdo zveřejní více alarmující údaj a více alarmující zprávu, tak ten má šanci na to být publikován. Čili čísla nad 10 tisíc v tunách, která se vyskytovala, neodpovídají skutečnosti. Je to zhruba 7 500 tun, nikoliv 15 tisíc tun, jak jsem také někde slyšel. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano. Je to trošku problém. Tak já to musím vzít strašně rychle.

    Oblast podnikání s vojenským materiálem, municí, se řídí převážně zákonem 229. Tento zákon stanovuje povinnost vést evidenci bezpečnostního materiálu, stanovuje zabezpečit údaje. Když to zjednoduším ad absurdum, tak Vojenský technický ústav měl pravomoc sledovat obložnost a sledovat stav zabezpečovacích zařízení. Trhaviny, výbušniny kontroluje Báňský úřad, konkrétní munici měla kontrolovat Policie České republiky. Omlouvám se, ale pokusím se v druhé části interpelace odpovědět na zbývající dotazy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S doplňující otázkou pan ministr Seďa.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře. Já žádnou doplňující otázku nemám. Omlouvám se, těch otázek bylo hodně, takže vám jenom umožním v tom zbylém čase zodpovědět aspoň jednu nebo dvě další otázky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji. Já si myslím, že už jenom z toho, co jsem říkal v té poslední fázi své první odpovědi, vyplývá, že je docela obtížné se v tom vyznat. Myslím, že je to také jeden z těch důvodů, proč k té nehodě došlo.

    Teď prosím, abych nebyl nesprávně pochopen, ale ten muniční sklad, který pochází původně z první republiky, byl postaven dobře. Sám o sobě, ten terén. Munice, která tam vybuchla, mohla napáchat spoustu škod. A vlastně relativně, a teď nechci být cynický, ale ty škody byly relativně malé. A v tomto smyslu i pokračujeme s panem kolegou Chovancem, aby se konalo, řekněme, co nejméně spekulovalo. Strašně to neprospívá situaci, především těm obyvatelům.

    Co se týče informací, ty informace, které použil pan předseda Babiš, pocházely ze standardních evidenčních dokumentů, to znamená o vstupech do areálu, nikoliv z vyšetřovacího spisu. A dále, co se týče těch firemních informací, ty opravdu pocházely ze zcela otevřených zdrojů.

    Poslední věta. Záznam o tom, že ředitel Imexu den předtím navštívil ten sklad, je v návštěvní knize na vrátnici toho skladu a on sám toto nerozporoval. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi za velmi obsáhlou odpověď.

    Čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Josef Zahradníček, který bude pana ministra dopravy Dana Ťoka interpelovat ve věci řidičských průkazů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Příjemné dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající.

    Vážený pane ministře dopravy. Touto interpelací se na vás obracím se žádostí, zda lze učinit určitou nápravu ve věci vydávání řidičských průkazů adeptům, kteří právě řádně složili předepsané zkoušky. Je všeobecně známo, že nový řidič si musí ještě asi 20 dnů počkat na to, aby mu byl vydán řádný doklad, to je řidičský průkaz pro oprávnění řídit motorové vozidlo. A v tom je právě ten problém nového řidiče. Čekat po úspěšném složení zkoušky ještě asi těch 20 dnů na to, až mu v dnešní tak moderní době bude vydán úřadem potřebný řidičský průkaz. V poslední době se množí případy, kdy se nový adept řízení nemůže dočkat, ať to ví, nebo ne, a sedne bez oprávnění za volant či řídítka motorového vozidla a je zastaven policejním orgánem, a on nemá u sebe žádný doklad opravňující ho k řízení motorového vozidla - a je zle. Je na něho pohlíženo jako na člověka bez oprávnění k řízení motorového vozidla, je proti němu vedeno správní řízení, je mu odečteno sedm bodů a udělena pokuta 20 tisíc korun, nebo možná ještě více. Nechci ani domyslet, co by se stalo, kdyby se dopustil závažného dopravního přestupku. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra o odpověď na interpelaci. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Dobré odpoledne, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

    Současný vzor řidičského průkazu je předlohou, u které dochází k personifikaci pro jednotlivé žadatele přímo ve výrobě. Vydání řidičského průkazu je zároveň dokončením správního úkonu získání řidičského oprávnění a jedná se o doklad, který opravňuje k řízení motorových vozidel v celé Evropské unii. Lhůta 20 dnů vychází z technologie jeho výroby a zohledňuje také maximální lhůtu pro případy nárůstu počtu vydávaných řidičských průkazů. To znamená, je tam nějaká vata v tom, že i kdyby bylo těch průkazů hodně, tak tuhle tu lhůtu můžeme garantovat. Za zvýšený správní poplatek 500 korun může žadatel zažádat o předčasné nebo zrychlené vydání průkazu v kratší lhůtě pěti dnů. Obecně v praxi bývají obě lhůty obvykle ještě kratší, než jak jsou stanoveny právním předpisem. Z hlediska zákona ty termíny my jako ministerstvo nedoporučujeme zkracovat, protože garantovat kratší dobu by bylo z hlediska dnešních výrobních lhůt problematické. Nicméně bych vám chtěl slíbit, že se pokusím projednat, jestli by se dala tahle ta lhůta zkrátit. Ale protože se to dělá jenom na jednom místě, tak to opravdu pro všechna města v České republice není jednoduché. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradníček má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji vám, pane ministře. Mé doplnění se týká mé interpelace z 16. září letošního roku, kdy jsem písemně interpeloval vašeho předchůdce pana Antonína Prachaře ve věci memoranda k silnici 1/23 a 1/34, a potom v listopadu jsem mu osobně předal podklady, ale doposud jsem nedostal žádnou odpověď. Proto mi dovolte, a já jsem vám tady prostřednictvím vaší asistentky předal ten materiál, požádat vás o odpověď, na kterou čekají také starostové obcí a měst na trase silnice. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr má doplňující odpověď. Prosím.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Ještě jednou, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podle informací z mého kabinetu pan ministr Prachař odpověděl a odeslal odpověď do Sněmovny v řádném termínu, to je do 14. října. A podle dotazu tady ta odpověď byla přímo předána. Pro jistotu mám tady kopii toho dokumentu, tak vám ji můžu předat. (Předává.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, panu ministrovi za velmi pozitivní přístup. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Karel Fiedler, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Milana Chovance ve věci stížnosti na výsledky voleb. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, tak jen stručně, o co jde.

    Můj dotaz spočívá v tom, že jsme v posledních volbách, zvláště v těch komunálních, zaregistrovali rostoucí počet stížností na výsledky a především na průběh voleb. Dotaz spočívá v tom, v čem pan ministr vidí příčinu, jestli v tom vidí nějakou systémovou chybu, jestli to hodlá nějak řešit, nebo ne. Ale vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, využil bych v tomto případě formu písemné interpelace na pana ministra.

    Nyní ještě následuje druhý krátký dotaz. Z 28 států Evropské unie probíhají volby v cyklu jednodenní volby ve 26 a pouze ve dvou státech Evropské unie - tím druhým státem kromě České republiky je Itálie - jsou volby dvoudenní. Jestli se budeme snažit se přiblížit evropským zvyklostem, nebo budeme setrvávat neustále na našem stavu dvoudenních voleb. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Bude mu odpovězeno písemně.

    Šestou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Ondráček, který bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci odletu vojenského speciálu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, v minulém týdnu, na začátku prosince, se k nám dostavila ledovka. Paralyzovalo nám to dopravu. Paralyzovalo nám to dokonce i skoro půl jednacího dne zde v Poslanecké sněmovně, kdy jsme se tímto tématem zabývali.

    Nechci se k tomu vracet, ale přeci jen mi nedá, abych se nezeptal pana ministra obrany. V médiích jsem zaznamenal informaci, že v noci z 1. na 2. prosince měl odletět z pražského vojenského letiště ve Kbelích vojenský speciál, a to do Afghánistánu, kde měl vyměnit vojáky, kteří jsou na misích. Vzhledem k této kalamitě počasí toto vojenské letadlo nebylo schopno odstartovat. Na druhou stranu jsou informace o tom, že civilní letiště v Praze-Ruzyni bylo schopno i v době kalamity odbavovat lety běžně podle letového harmonogramu. Chtěl bych se tedy dotázat, proč armáda není schopna zajistit letový provoz vojáků a zda to nevypovídá něco o stavu naší armády v této době. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr už spěchá s odpovědí. Prosím, pane ministře. (Ministr běží k řečnickému pultu a poznamenává: I cesta se počítá do času. Smích nejblíže sedících poslanců.)

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, při té dlouhé rozpravě o mrazu, která tady proběhla na této schůzi, snad jediný dopravní prostředek, který nebyl zmíněn, bylo letadlo. A já to vůbec nechci zlehčovat, ale příčiny jsou vlastně, řekl bych, téměř triviální.

    Teď vážná věta. To nemá nic co do činění s výkonem nebo použitelností, nutností nasazení například gripenů nebo naší vzdušné obrany. Ta je zajišťována v úplně jiném režimu v Čáslavi. Ale toto letadlo, tento airbus takzvané vládní letky musel, stejně tak jako ten druhý, máme dva, jak patrně víte, musel stát venku, protože máme pouze jeden hangár, kam se airbus vejde, a v tom hangáru se dlouhodobě opravovala casa, jiný letoun, který tu opravu měl plánovanou, a nebylo možné ji změnit. K tomu přišla tato ve svém souhrnu projevů zcela ojedinělá kalamita, která ještě konkrétně ve Kbelích byla mimořádně intenzivní, tam byla ta námraza několikacentimetrová. Kromě toho disponuje letiště ještě standardními rozmrazovacími prostředky, které ale v této situaci nebyly účinné, a tak byl let odložen.

    Ale abych řekl něco ve smyslu ponaučení propříště. Jsme si vědomi, že je potřeba zajistit ještě jeden hangár, a tam jsou ty náklady odhadovány asi na 20 milionů korun, které budeme muset v rozpočtu najít. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Že máme dvě vojenská letadla, jsem věděl. Pokud kouknu na Ruzyň, tak tam si moc hangáru nevšímám a myslím, že všechna letadla, která přilétají a odlétají, jsou celou dobu venku, že ani do hangáru nezajíždějí. Takže to, že jsme letadla neměla v hangáru zaparkovaná, mně přijde trošku úsměvné, protože civilní letectvo si to je schopno ochránit. Bohužel to asi opravdu odpovídá něco málo o stavu naší armády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: A pan ministr už spěchá hájit naši armádu. Prosím, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím to tvrzení, že to odpovídá stavu naší armády, co nejjasněji odmítnout. Řekl jsem to myslím srozumitelně. V Čáslavi je to úplně jinak. Čáslav je naddimenzovaná, tam je toho prostoru daleko víc. Vládní letka přece jen, přece jen, neplní tak závažné úkoly, byť rotace v misích jistě není úkol marginální. Nejsem specialista přes letectví, ale domnívám se, že se to s Ruzyní nedá srovnávat. Ta má jednak zcela jiné kapacity a ta letadla tam také zůstávají jen po nezbytně nutnou dobu a neustále rotují. Čili většinou jde jenom o tankování, ten nejnutnější úklid a letadlo zase letí dál. Přesto postavíme i druhý hangár. Ale toto byla souhra nepředvídatelných okolností. Není myslím úplně fér z toho vyvozovat nějaký závěr nad stavem naší armády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dostáváme se k sedmé interpelaci. Pan poslanec Michal Kučera bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou ve věci obvodních soudů v Praze. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, mohla byste prosím vysvětlit objektivní důvod dislokace pouze části Obvodního soudu pro Prahu 5 z areálu Justičního paláce ve vlastnictví státu do nájmu soukromého vlastníka, kdy předpokládaná výše čistého nájmu činí více než 800 tis. korun měsíčně, dle mých informací tedy, zálohy na služby mají činit něco přes 200 tis. korun měsíčně, spotřeba energií cca 80 tis. měsíčně? Navíc dle mých informací naroste potřeba administrativního aparátu řádově o několik osob. A to za situace, kdy stávající využitelné prostory Justičního paláce v Praze 5 - Smíchov, kde nyní sídlí Krajský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 5, při schválení investic ve výši téměř 800 mil. na zamýšlené nástavby sestávající ze šesti budov zcela pokrývá personální požadavky a potřeby obou zmíněných soudů, kdy existují studie, že v případě dislokace části Obvodního soudu pro Prahu 5 z jedné z využívaných budov by Krajský soud v Praze musel navýšit počet zaměstnanců řádově o desítky míst. Nebojíte se, že dislokací části Obvodního soudu pro Prahu 5 jakožto pátého největšího soudu v České republice dojde ke zpomalení chodu soudu, zejména se prodlouží délka soudních řízení a ztíží se dostupnost veřejnosti k uplatnění svých práv? Navíc dislokace bez jediného výběrového řízení schválená dislokační komisí by měla být realizovaná tuším do 30 4. 2015, když v současné době není uzavřená ani nájemní smlouva, neproběhla žádná výběrová řízení na zajištění ICT vybavení soudu, není zajištěna ostraha objektu justiční stráží atd. Tuším, že ten dotyčný objekt je snad i památkově chráněný. Mohla byste mi prosím k tomu říct svůj názor? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, vážený kolego, který jste mně položil tento upřesňující dotaz stran dislokace Obvodního soudu Praha 5, milé kolegyně, milí kolegové, já bych chtěla uvést hlavně na pravou míru tvrzení, která zde byla právě vyřčena na adresu dislokace, protože se domnívám, že nejsou úplně přesná. Dovolte mně v zájmu stručnosti, abych použila písemného podkladu, který myslím dostatečně přesvědčivě postihuje meritum věci.

    Obvodní soud pro Prahu 5 je v současnosti umístěný do dvou budov - areálu Krajského soudu v Praze, konkrétně F a B, a využívá zde podprůměrné kancelářské plochy o výměře 10 metrů čtverečních a 13 jednacích síní. Ideální stav, tak jak dlouhodobě je konstatován, zajišťující bezproblémový chod Obvodního soudu Praha 5, je budoucí dislokace 186 zaměstnanců spočívající v užívání celkem 25 jednacích síní do budovy bývalého kláštera Sacré Coeur v Holečkově ulici 31, Praha 5. Tato varianta částečného přemístění, nikoliv úplného, Obvodního soudu pro Prahu 5, nicméně v docházkové vzdálenosti od té části, která zůstane zatím umístěna v dosavadních prostorách, byla vyhodnocena jako nejvýhodnější řešení, a to i vzhledem k tomu, že oba soudy, Krajský soud v Praze i Obvodní soud Praha 5, mají významný nedostatek kanceláří a jednacích síní a v současné době rozšíření kapacit v budově Krajského soudu v Praze naráží na své možnosti. Vznikají tak průtahy ve vyřizování agendy. Dalším důvodem byla v loňském roce výpověď Krajského soudu v Praze z užívaných prostor obvodním soudem, kterou potvrdila moje předchůdkyně paní poslankyně Benešová, tehdejší ministryně spravedlnosti.

    V současné době, máte pravdu, že je stanovený termín pro vyklizení 30. dubna 2015. Tento termín samozřejmě ještě diskutujeme a v případě potřeby bude prodloužen.

    Důležité je i jasné stanovení té potřebné změny, která se týká výše nájmu, a to právě s ohledem na to, že jsme dost dlouhou dobu čekali na projednání ve vládní dislokační komisi. Také jsme vedli řadu jednání přímo s vlastníkem objektu Sacré Coeur a podařilo se nám výši nájmu snížit, takže v současné době - a zde je třeba zdůraznit, že trvání má být maximálně pět let - činí výše nájmu bez úhrady služeb 10 607 tis. ročně, což při porovnání s jinými komerčními cenami objektů srovnatelných je cena velmi dobrá. Na to máme i vyjádření příslušných pracovišť.

    Konečné řešení dislokace Obvodního soudu pro Prahu 5 není ovšem uzavřeno. Stále narážíme na nedostatek finančních prostředků, což je úkolem i pro nového ekonomického náměstka, protože aby došlo k uspokojivému řešení, potřebovali bychom investice pohybující se v rozmezí 800 mil. korun až 1 mld., což souhlasím s případným kritickým posouzením takové investice, pokud by nešlo o investici, která by řešila kromě Obvodního soudu pro Prahu 5 i dislokaci dalších justičních složek, např. Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, Střediska Probační a mediační služby pro Prahu-západ a Prahu-východ. Takže myslím, že to je záležitost, která se musí pojímat i v tom komplexu dislokace, nevidět jenom jediný zájem na dislokaci Obvodního soudu Prahy 5.

    Ideální variantou by bylo získání vhodné budovy ve vlastnictví státu. O to samozřejmě usilujeme nejvíce. Další možností je získání vhodného pozemku a výstavba nové budovy či odkup stávajícího vhodného objektu. V minulosti jsme také prověřovali variantu převodu budovy České pošty v Holečkově ulici 106, Praha 5, její postupnou rekonstrukci. Ale sama na místě jsem byla seznámena se skutečností, že pod malbou jsou velmi cenné fresky, které by se musely opravit - (upozornění na čas) - ano - a tím by došlo k neúměrnému zvýšení investice. Takže jsme od tohoto záměru upustili.

    Čili kdybych to měla shrnout. Velmi obšírnou odpověď obdržel 5. prosince pan předseda Obvodního soudu Prahy 5 Frankič se všemi argumenty, které dokládají význam, nutnost současné varianty řešení. Byl seznámen, zatím s jeho reakcí jsem neměla možnost se opačně seznámit. Doufám, že ho odpověď uspokojila, alespoň vysvětlila současnou situaci. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Poprosím pana poslance o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji paní ministryni za odpověď. Jelikož nejsem soudce, situaci nehodnotím z pohledu efektivity i přechodu či nepřechodu z jedné budovy do druhé, co se týká výkonu soudního procesu, nicméně z pohledu efektivity nákladové. A vy jste tady sama zmínila, že v novém objektu budete platit 10 milionů korun ročně. Podle mých informací, když se podívám do materiálů, tak jenom náklady na IT sítě, bezpečnostní zařízení, pořízení nábytku a podobně, to znamená těch pět let, kdy tam hodláte údajně být, bude zhruba dalších 20 milionů korun. Z mého pohledu je tato investice a tento přechod velmi neefektivní zejména od představitele hnutí, které se onou efektivitou neustále ohání.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Paní ministryně má doplňující odpověď. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Já si tedy dovolím se ohradit, protože si myslím, že v současné situaci nejde o neefektivní řešení, že naopak jsme zvolili řešení, které je i z hlediska nákladového to nejméně náročné. V opačném případě jenom protrahujeme neúnosnou situaci, která vznikla za doby předcházející vedení resortu, mým prostřednictvím, respektive jeho možné ovlivňování ve smyslu investic.

    Ještě bych tady chtěla zdůraznit, že to bylo všechno řádně projednáno vládní dislokační komisí, a samozřejmě v kontaktu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jsme průběžně. Nikdy by Ministerstvo spravedlnosti nepostupovalo a dislokační komise by také neudělila svůj souhlas, kdyby nebylo patrné, že jde o efektivně vynaložené náklady. To, že to není zatím finální řešení, není v průtazích na straně Ministerstva spravedlnosti, ale podílí se na tom právě i stanovisko Obvodního soudu pro Prahu 5, které dlouhodobě zaujímá vůči své dislokaci velmi diskutabilní názor. Nechce se stěhovat, pak vyjadřuje svoje pochybnosti o variantách řešení. Musím zde také zmínit roli Městského soudu v Praze, kdy pan předseda Městského soudu doktor Vávra svůj podpis učinil na té trojstranné dohodě, která se týká právě nájmu prostor Sacré Coeur, čili z tohoto pohledu i zde jsme vyhověli všem formálním požadavkům, takže si myslím, že v současné situaci, v současném časovém presu je to takové řešení, které můžeme pokládat za efektivní, byť jistě ne ideální.

    A poslední věta. Myslím si, že pokud by se ještě vyskytla nějaká jiná varianta v době, než definitivně dojde k přestěhování soudu, tak samozřejmě pokud by bylo něco takového konkrétního, jsme připraveni o tom jednat, ale po těch několika letech jednání chci být realistkou. Myslím, že taková varianta v současné době neexistuje. Kéž bych se mýlila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Další interpelaci přednese pan poslanec Ladislav Šincl, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Andreje Babiše ve věci připravovaného loterijního zákona. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. V první řadě by mě zajímalo, jestli pan ministr financí pan Babiš je omluven z dnešního zasedání interpelací. To by mě tedy opravdu zajímalo. Mohl byste mi to sdělit, prosím?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokusím se to zjistit, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Dobře, děkuji. Nicméně jelikož tady pan ministr není přítomen, tak bych si dovolil říci svoji interpelaci v jeho nepřítomnosti.

    Vážený pane nepřítomný ministře, podle legislativního plánu prací, který jste sám odsouhlasil, má Ministerstvo financí předložit vládě zcela nový zákon o provozování hazardních her, v jehož rámci by měl být proces regulace loterií upraven komplexně při současném respektování primárního evropského práva, stejně jako bohaté judikatury Soudního dvora Evropské unie. Mělo by tím být naplněno programové prohlášení vlády, kde se vláda zavázala, že zabezpečí vyšší daňové příjmy z provozování loterií a jiných podobných her, a to zefektivněním výběru daní včetně zamezení daňových úniků z provozu nelegálních loterií a her na internetu. Termín předložení tohoto zákona do vlády byl stanoven na konec tohoto roku. Včera se poslanci sociální demokracie snažili v rámci projednávání státního rozpočtu na rok 2015 prosadit posílení rozpočtu o potřebné prostředky pro sport. I díky vašemu odmítavému stanovisku nebyl tento návrh přijat. Nicméně ve svém vystoupení jste zde uvedl, že brzy zde předložíte novelu zákona o hazardu, která bude mít pozitivní vazbu na sport. Pravděpodobně jste tím myslel asi to, že slibované vyšší daňové příjmy z provozování loterií by měly být systémovým zdrojem příjmů pro sport.

    Chtěl bych se vás tedy, pane nepřítomný ministře, zeptat, zdali bude v řádném termínu předložen do vlády loterijní zákon, který nebude v kolizi s primárním evropským právem, jak je zde již předložena poslanecká novela poslance Fichtnera a spol. Upozorňuji jenom na to, že dnes je 11. 12. A zdali bude obsahovat úpravu odvodu z loterií ve prospěch českého sportu. A v případě, že ano, zdali byste nám mohl říct, nebo odpovědět písemně, na jakou částku se mohou tímto způsobem čeští sportovci těšit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Pan ministr Andrej Babiš je skutečně omluven z dnešního jednání z pracovních důvodů. Bude vám tedy odpovězeno písemně, pane poslanče.

    Dalším interpelujícím bude pan poslanec Ivo Pojezný, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci kauzy Diag Human.

  • Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, asi nejsem jediný, kdo koncem července letošního roku zaznamenal v médiích, že spor naší republiky se společností Diag Human je u konce. Tento spor, táhnoucí se někdy od roku 1996, stál daňové poplatníky astronomické částky, a to nemám na mysli jen více než 320 mil. vyplacených v roce 2002, ale i další miliony, které si vyžádaly náklady spojené s touto kauzou. Tak svitla občanům, ale i mně naděje, že celá kauza je tímto u konce. Avšak Diag Human tvrdí něco jiného a ohání se rozhodnutím rozhodčího senátu ze dne 13. srpna 2008, podle nějž má Česká republika zaplatit 8 mld. korun, což se doposud nestalo. A tak se zmiňovaná společnost obrátila na zahraniční soudy. Mnozí z nás si jistě pamatují zabavení děl například Emila Fily ve Vídni, která sice byla nakonec vrácena, ale přece jen šlo o jakýsi varovný signál.

    Proto se ptám. Jak se tedy situace má v současnosti? Je kauza u svého definitivního konce? Skutečně se už daňoví poplatníci nemusí obávat toho, že by je tato kauza stála další miliony? Děkuji za objasnění.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pojeznému. Pan ministr Svatopluk Němeček panu poslanci nyní odpoví. Prosím, pane poslanče.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážený pane poslanče, jenom zrekapituluji základní body této celé kauzy, která, jak jste řekl, je nesmírně komplikovaná a nesmírně dlouhá. Mohu tady potvrdit výsledek, že 23. července letošního roku rozhodčí senát tohoto řízení toto řízení zastavil s tím, že již jednou bylo rozhodnuto, již jednou bylo odškodněno, a tím pádem firma Diag Human v arbitrážním řízení před tímto senátem vůči České republice nemá nárok na to, aby ji Česká republika vyplatila byť jedinou korunu. Nicméně je samozřejmě pravděpodobné, že firma Diag Human, která se v minulosti v tomto sporu neprezentovala jako, řekněme, společnost, která má zájem na tom, aby se vůči České republice chovala příliš férově, bude zkoušet tuto záležitost v zemích, které neznají právní řád České republiky, které neznají úplné detaily, uplatňovat ten již zrušený výsledek z předchozího řízení a bude se snažit, řekněme, tam, kde Česká republika nebude připravena, kde nebude počítat s touto možností, uplatňovat obstavení majetku České republiky a podobně. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, pan poslanec je spokojen a nemá doplňující otázku. Děkuji panu poslanci i panu ministrovi.

    Paní poslankyně Černochová přednese svou desátou interpelaci na nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci zákroků proti demonstrantům. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, v médiích se v nedávné době objevily informace o dvou minimálně zarážejících zákrocích Policie České republiky proti demonstrantům, kteří chtěli poklidným protestem vyjádřit svůj nesouhlas s působením prezidenta Zemana ve funkci. První incident se odehrál při návštěvě prezidenta v Krnově dne 11. listopadu. Zde na něj na náměstí čekalo několik desítek či stovek protestujících. Dva z nich si policisté v civilu bez závažnějšího důvodu odvezli na služebnu. Dočetla jsem se, že jste následně sám požadoval vysvětlení tohoto zákroku a krajský policejní ředitel dal pokyn k prověření postupu policistů.

    Druhý, dle mého názoru, daleko závažnější případ neoprávněného postupu policie se odehrál 17. listopadu v Praze. Občanský aktivista Otakar van Gemund měl záměr zúčastnit se toho dne protestů v místech, kde měl být přítomen prezident Zeman. Na Národní třídě jej nezastihl, před Karolinem a následně i na Albertově byl potom bezdůvodně legitimován, přičemž z projevů policistů bylo patrné, že si cíleně vybrali jeho a že byl toho dne policií sledován! Svůj názor na prezidenta pan van Gemund dokonce nevyjádřil, neboť z Albertova jej policisté odvezli k výslechu na stanici do Bartolomějské ulice a po dvou hodinách čekání byl pak propuštěn.

    O panu van Gemundovi, který je známým občanským aktivistou, si lze myslet cokoli. Forma protestu, kterou zvolil, však nebyla nijak nezákonná, a nebyl tedy důvod k tomu, aby policie jednala uvedeným způsobem. Chtěla bych se vás zeptat na následující. Jsou již známy závěry prošetřování zákroku policie proti dvěma demonstrantům v Krnově? Byl postup policie v tomto případě oprávněný a dle vašeho názoru adekvátní? Bude prošetřen postup policistů také v případě zadržení Otakara van Gemunda? Učinil jste již vy nebo policejní prezident v tomto ohledu nějaké kroky? Máte, pane ministře, nějaké informace, proč policie jednala uvedeným způsobem? Jaké důsledky hodláte vyvodit z tohoto případu, pokud se potvrdí, že policie pana van Gemunda nezákonně sledovala a bezdůvodně lustrovala a zadržela? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové, které bude odpovězeno písemně. Jedenáctou interpelaci paní poslankyně Pecková stáhla. Následuje dvanáctá interpelace paní poslankyně Jany Pastuchové, která pana ministra zdravotnictví bude interpelovat ve věci Dne srdce. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo, Vážený pane ministře, vážení kolegové, ráda bych se zeptala - z médií jsem se dozvěděla, že 29. září 2014 probíhal vlastně po celé republice akce Den srdce. Tímto vůbec neznevažuji, ba naopak, prevenci. Nicméně jednu z akcí organizovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která měla být financována od Ministerstva zdravotnictví. Dle dostupných informací by měla stát tato akce více než tři miliony, což si myslím, že vzhledem k situaci na Ministerstvu zdravotnictví, které bojuje o každou korunu, je poněkud nadstandardní.

    Dopisem 7. listopadu jsem oslovila ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice paní Danu Juráskovou s prosbou o zaslání finálního položkového rozpočtu celé této akce. Paní ředitelka Jurásková mi dopisem 2. prosince oznámila, že mi kompletní zprávu o akci včetně finálního rozpočtu poskytne, až bude dokončena. Je 11. prosince a tyto údaje stále nemám k dispozici. Zajímá mě, jaké aktivity a s jakým výsledkem byly realizovány, kolik se ve skutečnosti zapojilo lidí. Jsem přesvědčena o tom, že si každý občan naší republiky může nechat zkontrolovat, jak zdravé srdce má, u svého obvodního lékaře. Nemusí tedy chodit do stanu před nemocnici. Že se má pohybovat a nekouřit, je cenná rada, ale neměla by stát dle mého miliony.

    Ráda bych se vás proto zeptala jako nejvyššího představitele Ministerstva zdravotnictví, které na tuto akci poskytlo dotaci, z jakých zdrojů konkrétně byla akce financována a zdali a jakým způsobem kontrolujete na ministerstvu efektivitu těchto vynaložených prostředků. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové a poprosím pana ministra zdravotnictví. Prosím,pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážená paní poslankyně, co se týká projektu Den srdce, skutečně proběhl v září letošního roku a byl podpořen v rámci priorit strategie Zdraví 2020, což je program, který vyhlásila Světová zdravotnická organizace, ke kterému se přihlásila i Česká republika. V rámci tohoto programu je velký význam věnován právě screeningovým programům, programům prevence, programům podpory zdravého životního stylu. Protože, byť se to nezdá, ne každý občan v České republice je tak erudován jako někteří poslanci v Poslanecké sněmovně, byť víme, že bychom se měli hýbat, byť víme, že bychom měli vyšetřovat některé laboratorní parametry, které mohou být rizikové, tak bohužel ne každý to ví. Ale přesto jsem přesvědčen podobně jako Světová zdravotnická organizace a podobně, jako to předpokládá strategie Zdraví 2020, že prevence v této oblasti není nikdy dost.

    Akce byla hrazena z grantu, jednoho z mnoha grantů, které poskytuje Ministerstvo zdravotnictví na podobné akce. Tak jak jste řekla, hlavním organizátorem byla Všeobecná fakultní nemocnice, ale nezapojila se do toho samotná. Byla to celoplošná akce v rámci České republiky, kdy geograficky bylo zajištění této akce nejenom v Praze, ale i v Plzni, v Brně, v Olomouci a v Ostravě, kde spolugaranty byly i ostatní fakultní nemocnice. Akce probíhala přímo v prostorách těchto fakultních nemocnic a zároveň v tzv. edukačních stanech v centrech měst. Během tohoto jednoho dne byly celkem deseti tisícům občanů rozdány letáky, které je informovaly, co mají dělat a o zdravém životním stylu. Přímo v rámci těchto stanů více než 3000 občanů prošly měřením krevního tlaku, laboratorního vyšetření, které je seznámily s výsledky cholesterolu, s výsledky glykemie. A musím říct, že dokonce přímo z těchto stanů bylo asi deset občanů akutně odvezeno k hospitalizaci, protože se ukázaly enormně vysoké hodnoty krevního tlaku, které tyto občany ohrožovaly. Celkový rozpočet této akce byl zhruba dva a půl milionu korun. A musím skutečně došetřit, jestli ten detailní položkový rozpočet již na Ministerstvu zdravotnictví máme, či nikoliv. V okamžiku, kdy ho máme, tak určitě ho rádi poskytneme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně nemá doplňující otázku, budeme tedy pokračovat další interpelací, v níž pan poslanec Daniel Korte bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci finančních příspěvků České republiky. Prosím.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jak je vám zajisté známo, na půdě palestinské samosprávy operuje United Nations Relief and Works Agency. Agencie je OSN specializující se na pomoc palestinským uprchlíkům, zatímco pro uprchlíky z celého zbylého světa pracuje Vysoký úřad komisaře OSN pro uprchlíky. Tato agencie provozuje na palestinských územích školy, nemocnice, poskytuje sociální služby. Kromě toho, že uměle navyšuje, resp. udržuje počty uprchlíků, aby odůvodnila smysl své existence, je věrohodně zdokumentováno, že Hamás, teroristická organizace, mezinárodně uznávaná, odpalovala během letní války v Gaze své rakety z míst, z budov škol, které provozuje UNRWA. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu a poprosím pana ministra zahraničí o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já bych chtěl jenom ve své odpovědi ještě na začátku zdůraznit, že pomoc, kterou poskytujeme, kde využíváme Agentury pro pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě, tedy této humanitární organizaci se poskytuje vlastně už od roku - já mám tady údaje od roku 2008, ale pokud vím, tak se to poskytuje už od roku 1996, takže ČR poskytuje pomoc Palestině od roku 1996. Já tady mám částky třeba od roku 2008, kdy ČR poskytovala třeba na rekonstrukci palestinského uprchlického tábora v Libanonu 3 mil., 3,5 mil. právě přes tuhle Agenturu pro pomoc palestinským uprchlíkům, takto v roce 2009 to bylo 10 mil., to byla pomoc a obnova v souvislosti s konfliktem v Gaze, který tehdy proběhl, v roce 2010 to byly 3 mil. na sociální a vzdělávací potřeby, 2011 - 2,5 mil., 2012 - 4 mil. a palestinským uprchlíkům se poskytovalo 2,5 mil. v roce 2012. Podobně v roce 2013 se poskytlo dohromady 4 mil. a palestinským autonomním územím 2,5 mil., tedy to bylo v roce 2013. A nyní v roce 2014 jsme poskytli okamžitou zdravotnickou pomoc také jako důsledek konfliktu v Gaze, kde vznikla velká potřeba díky tisícům zraněných. Na obvazový materiál, dlahy, léky a dezinfekční prostředky jsme poskytli 3 mil. Kč. Takže to jsou prostředky poskytované přes Agenturu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům. A jenom říkám, že to není něco, co by bylo nového. Je to něco, co poskytujeme permanentně, a v současnosti to bylo poskytnuto především v souvislosti s tím, že tam vzniklo velké množství zraněných a postižených tím posledním konfliktem.

    Opakuji, drtivá část šla na obvazový materiál, dlahy, léky a dezinfekční prostředky. Pokud vím, tak zaměstnanci ministerstva jsou v přímém kontaktu s těmi, kterým to předáváme, a existuje vlastně pravidelný způsob, kterým si ověřujeme to, jakým způsobem se s těmito prostředky zachází. Samozřejmě navíc nejsme jediná země, která to poskytuje. Tady spolupracujeme i s řadou dalších zemí a já mohu říci, že se na našich jednáních ministrů zabýváme také rozsahem pomoci a samozřejmě také se zabýváme tím, jakým způsobem máme garantováno, že se pomoc skutečně dostává do rukou těm, kteří ji potřebují, a nedochází tam k tomu, že by nějaká část byla užívána jinak.

    A v poslední době se - a také při poslední návštěvě Izraele a palestinských území jsme se o tom bavili, vlastně o významu kontroly. Myslím si, že je to jednak pomoc, kterou když poskytujeme, tak to rozhodně není třeba tak, že by to bylo ve sporu se stanoviskem Izraele, který, myslím si, že dokonce dá se říct velice stojí o to, abychom se v této věci angažovali, a v případě palestinských území, kde jsem o tom jednal s ministrem zahraničí, prezidentem, tak součástí těch rozhovorů bylo i to, že jsem mu sděloval, že státy EU stojí o to, aby příště byla velmi důkladná kontrola toho, jak se s prostředky, které z EU jdou, zachází. To samozřejmě souviselo s tím, co se objevilo v souvislosti s posledními událostmi, kdy se zjistilo, že se velké množství prostředků lilo do betonu, kterým se budovaly tunely. Já jsem se ptal ministra zahraničí, jak jsou schopni zajistit do budoucna kontrolní mechanismus, který by garantoval, že zítra se nebude opakovat něco podobného, a říkal jsem, že dokonce vytvoření takovéto kontroly je předpoklad toho, aby se do budoucna prostředky poskytovaly podobným způsobem, jako to bylo, protože to samozřejmě je zásadní věc, že žádná země EU nemá zájem přispívat na budování něčeho podobného, nebo nemá zájem na tom, aby se opakovala situace, kdy se zjistí, že třeba prostředky, které se dávají na cement nebo na beton, se pak používají na budování podobných tunelů, a že má-li evropská pomoc pokračovat, tak se musí podobný systém kontroly vytvořit, jinak vlastně nebude ochota peníze a prostředky poskytovat.

    Takže já vlastně souhlasím s tím, že zkušenosti jsou takové, že není možné bez zvláštního mechanismu kontroly, který bude fungovat a který (Předsedající: Čas, pane ministře!) Nebude možné v tom pokračovat, ale já se domnívám, že je dost velká ochota ty věci změnit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Já vás asi nyní překvapím, pane ministře, protože já jsem s tou odpovědí spokojen, a tudíž otázku, kterou jsem měl postavenu na aristotelském sylogismu, tj. UNRWA podporuje teroristickou organizaci Hamás, ČR podporuje UNRWA, eo ipso, ČR podporuje teroristickou organizaci Hamás, a co s tím chcete udělat, nepokládám. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já jsem spokojen, že pan poslanec Korte je spokojen. A my se budeme věnovat další interpelaci, v níž pan poslanec Milan Šarapatka bude... (Ministr Zaorálek si přeje reagovat.) Aha, pardon! Přestože pan poslanec Korte je spokojen, tak pan ministr...

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Nezlobte se, ale já ale nemůžu nevyužít příležitosti poprvé v životě odpovědět na otázku, která nebyla položena. (Pobavení.) I pro mě je to určitá šance a nevím, teď jsem přemýšlel rychle nad nějakým sylogismem, kterým bych vyvrátil aristotelovskou logiku, ale jenom chci říci to, že ČR nebude podporovat organizaci, která by podporovala organizaci Hamás, z toho důvodu, že se obávám, že podobný typ organizace nemá budoucnost, věřím, v tom prostoru, protože my jsme přesvědčeni, že jediná šance, která je pro to území, je, že se prosadí ti, kteří mají zájem na mírovém řešení konfliktu, a budeme podporovat pouze ty, kteří budou podporovat mírové řešení konfliktu.

    A co se týče pomoci palestinským uprchlíkům, tak máme zájem vytvořit takový systém pomoci, kde bude stoprocentně garantováno, že to, co poskytneme, skutečně půjde, já nevím, dětem nebo zraněným, ale v žádném případě to nepůjde na nějaké vyzbrojování nebo na pomoc někomu, kdo vlastně střádá prostředky na další konflikt. To mohu garantovat, že máme v tomto stejný zájem. Jestli se tam budeme angažovat, tak se budeme angažovat na mírovém řešení a nepřipustíme, aby finanční prostředky dávané do tohoto prostoru přispívaly k eskalaci. To je vyloučeno a to mohu slíbit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi a nyní již zmiňovaný pan poslanec Šarapatka, který bude pana vicepremiéra Bělobrádka interpelovat ve věci jednání s britským ministrem. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane místopředsedo, dne 3. listopadu schválila vláda ČR usnesením 910/2014 vaši pracovní návštěvu ve Velké Británii. Vláda dále schválila, že z peněz daňových poplatníků bude hrazena cesta 12 účastníků vojenským speciálem. Oficiálním výstupem z této cesty bylo vaše jednání s britským ministrem pro vědu, vzdělání, průmysl a informace Nickem Bolesem 6. listopadu 2014. Přijde mi to trochu málo na cestu 12členné delegace obrovským vládním leteckým speciálem. Možná by se vyplatilo, kdybyste na takovou cestu letěl linkovým letem, kterých mezi Prahou a Londýnem denně létá několik. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte, abych tedy odpověděl.

    Cesta se uskutečnila při příležitosti 25. výročí sametové revoluce ve Spojeném království. Základním důvodem této delegace, která byla vrcholová, s níž souhlasil předseda vlády a která byla i odsouhlasena tímto způsobem, byla tato akce, která byla pořádána československými studenty a ambasádou České republiky. To znamená, že to byla oficiální akce, nikoliv soukromá. To zcela kategoricky odmítám. Byla to akce pořádaná ambasádou České republiky. Při této příležitosti jsem se setkal s ministrem pro obchod, inovace a vzdělávání, který má na starosti politiku propojování vzdělání s byznysem. Původně plánovaná schůzka s britským protějškem ministrem pro vysoké školství, vědu, výzkum a inovace byla nakonec zrušena vzhledem k vytížení protějšku.

    Teď k vašim otázkám. Členy delegace byl velvyslanec pan Michal Žantovský, Daniel Herman jako ministr kultury, Karel Schwarzenberg jako předseda zahraničního výboru, paní Dagmar Havlová, která nakonec ze zdravotních důvodů neletěla, bývalý premiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Další lidi, o kterých jste hovořil, nebyli součástí delegace, nicméně letěl tam - pouze tam, zpátky letěl za své - Luděk Sekyra, který byl sponzorem této lavičky, která se v Oxfordské univerzitě otevírala. A to bylo na návrh našeho velvyslance ve Spojeném království, který s touto myšlenkou přišel a kterou si osvojila právě československá komunita studentů v Oxfordu.

    Dále to byla paní Lenka Rovná, která byla prorektorkou Karlovy univerzity. Bořek Šípek - nevím, jestli letěl potom zpátky s námi, to si opravdu nevzpomínám. Pak tam byli někteří další hosté. Chci říci, že také byl novinářský doprovod, který čítal devět novinářů, kteří k této významné akci byli přizváni a letěli s námi.

    Vzhledem k tomu, že delegace byla takto velká, a vzhledem k tomu, že tam letěl i novinářský doprovod, jak to na vrcholných akcích bývá, tak jsme letěli tímto speciálem. Já běžně na jednání létám samozřejmě linkou, a dokonce létám nikoliv byznys třídou, ale létám normální economy.

    Co se týká dalších otázek, co dělali ostatní členové, to se musíte zeptat jich. Ti měli svůj program, já jsem měl také svůj program. Co se týká vlastních akcí, bylo jich několik. Tou první bylo, že pátého byla na české a slovenské ambasádě speciální akce k 25. výročí sametové revoluce, kde byla velmi významná účast lidí, kteří se tam sešli z obou těchto států i včetně britských hostů. Byli tam přítomni dva bývalí premiéři naši a spousta významných hostů. Stejně tak co se týká peněz, které se týkají této lavičky, tak tu stát nehradil, ta byla právě řešena sponzorsky.

    Dále bych chtěl říct, že s nápadem umístit lavičku přišel náš velvyslanec. Vlastní realizace potom byla vlastně zajištěna českými a slovenskými studenty sdruženými v Československém studentském spolku. Účastnil se i prorektor univerzity profesor Andrew Hamilton, s ním jsme vedli také jednání. Tato jednání s dalšími významnými představiteli Oxfordské univerzity se týkala výměny studentů a další možné spolupráce. Laureát Templetonovy ceny Tomáš Halík, který, jak jste si asi povšiml, nebyl součástí delegace, neletěl s námi a byl tam za své.

    Tím chci říct, že tato akce i ambasádou České republiky byla hodnocena jako velmi úspěšná. Tato konference - bylo tam několik tiskových konferencí, podařilo se nám oslovit média a myslím si, že i prezentování odkazu Václava Havla ve Spojeném království se velmi vydařila. Jde tedy o několik věcí, které se tam odehrály. (Upozornění na čas.) Jeden den jsme přiletěli, druhý den jsme odletěli a já osobně jsem toho stihl skutečně hodně. Pozváni byli všichni členové české vlády. Paní ministryně Válková z pracovních důvodů, přestože už byla nahlášena, nemohla letět.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Šarapatka má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za vysvětlení, široké vysvětlení. Jenom mi pořád nejde do hlavy, proč se tedy to usnesení jmenuje Pracovní návštěva místopředsedy vlády Bělobrádka ve Velké Británii", nikoliv oficiální akce při příležitosti 25. výročí. A pokud to byla oficiální akce, kdo vybral členy delegace a proč se tam zúčastnili pouze představitelé KDU-ČSL a TOP 09, nikoliv ostatních parlamentních případně minimálně koaličních stran. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane vicepremiére, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Proč se to tak jmenovalo - protože to někdo navrhl a bylo to takto schváleno. Nemyslím si, že je úplně nutné, aby se tam podrobně vypisovalo úplně všechno.

    Co se týká vaší další otázky, já jsem vám na ni odpověděl. Pozváni byli všichni členové vlády České republiky. Mělo tam být i zastoupení koaličních stran s tím, že paní ministryně Válková vzhledem k tomu, že tady měla důležitý bod ve Sněmovně, jet nemohla. Byl tam i poradce pana premiéra a bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla. Jsem jaksi přesvědčen, že akce, na kterou jsme letěli, byla pořádána především ambasádou, takže je spíš potřeba se zeptat, proč ambasáda některé lidi pozvala nebo ne.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi i panu poslanci. Další interpelací bude interpelovat pan poslanec Ludvík Hovorka pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci pomoci České republiky uprchlíkům z Islámského státu. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající.

    Vážený pane ministře, náš poslanecký klub obdržel dopis Ekumenické rady církví v České republice, ze kterého vybírám některé pasáže:

    V posledních měsících členové křesťanských církví a náboženských společností s obavami sledují krutost, s níž bojovníci tzv. Islámského státu postupují proti křesťanům a jiným neislámským menšinám. Syrští křesťané a jejich souvěrci v Iráku a v Libanonu se ocitli na pokraji vyhubení. Islámský stát, který vede bojovou kampaň na území Sýrie a Iráku, likviduje všechny, kdo nepatří k radikálním vyznavačům islámu. Do skupiny určené k vyhlazení patří především křesťané. Nestačí-li uprchnout z míst, která Islámský stát obsadil, jsou muži popravováni, z mladších žen se stávají sexuální otrokyně. Islamisté zahájili v okupovaných oblastech konečné řešení křesťanské otázky.

    S lítostí sledujeme nepřesvědčivá a nejednoznačná vyjádření čelných představitelů naší země vůči politickému útlaku jiných režimů a ideologií. Mrzí nás, že přestáváme být vnímáni jako země, která si uchovala cit pro bolest druhých. Proto vás jménem křesťanů sdružených v Ekumenické radě církví v České republice naléhavě žádáme, abyste ve své zahraniční politice brali větší zřetel na situaci utiskovaných a pronásledovaných, pokoušeli se ve zmíněných oblastech pomoci trpícím a při svém rozhodování se jednostranně neřídili pouze ekonomickou výhodností.

    K tomu byla přiložena naléhavá výzva Ústřední rady evangelického společenství v Sýrii a Libanonu evangelikálním protestantským církvím a organizacím na celém světě. Zde je psáno, nebo je tady požadavek, aby křesťané na Blízkém východě přežili. Nestačí už žádat rovná práva a ochranu před pronásledováním. Nyní je namístě varovné volání vyslovené dříve, než křesťanství z Blízkého východu zcela vymizí. Jsou zde obsaženy výzvy - urychleně vyzvat vlády a všechny, kdo mají ve vašich zemích rozhodovací pravomoci, aby zvýšili povědomí obyvatel o bezprostředních nebezpečích obsažených ve stávající situaci, aby okamžitě podnikli kroky nutné k zastavení plenění, stejně jako k nucenému organizovanému vyhánění jednotlivců a komunit z rodného kraje pod hrozbou zbraní, aby vypracovali dlouhodobou strategii s cílem ukončit kruté násilí a nevybíravé vraždění a vyhánění jednotlivců i pospolitostí z Blízkého východu.

    Historické dlouhodobě vytvářené předivo mírumilovného soužití různých složek blízkovýchodní společnosti se valem drolí a to je potřeba urychleně zastavit. Je třeba urychleně poskytnout humanitární pomoc obětem současného násilí. Apelujeme na partnery, aby přispěli na pomoc s dodávkami potravin a vody, lékařskou a jinou formou pomoci válečným obětem a pomohli k návratu do domovských měst, vesnic a kostelů těm, kteří byli násilně donuceni vystěhovat se z rodného kraje nebo uprchnout do sousedních zemí.

    Chci se tedy zeptat, pane ministře, jak se Česká republika bude podílet na účinné pomoci obětem násilí a jak se zapojí do mezinárodní kampaně proti Islámskému státu na mezinárodní úrovni. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Poprosím pana ministra Zaorálka o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji tedy za interpelaci. Já bych rád ujistil pana poslance Hovorku, že může těm, kteří se na něj obrátili, že je může ujistit, že Česká republika se mimořádně angažuje právě v úsilí v boji s organizací tzv. Islámský stát. Mohu to doložit tím, že jsem se účastnil už v září konference svolané v Paříži k tématu bezpečnost Iráku. Byl jsem tam jediný zástupce střední Evropy, nebo, řekněme, postkomunistických zemí, tam žádný jiný nebyl. Díky tomu to bylo vnímáno, že vlastně reprezentuji skoro celý středoevropský region. Podobně jsem se účastnil konference v Berlíně. A ten důvod, proč jsem se vlastně účastnil, že myslím, že tady není žádná jiná země z těch zemí střední a východní Evropy, která má tolik aktivit například vůči Iráku a vůči tomu teritoriu.

    Vy jste mluvil o humanitární pomoci, o tom bych mohl mluvit zvlášť, ale podotýkám, že Česká republika je země, která jednak reagovala, jedna z těch, co reagovala nejrychleji, a velmi bryskně jsme rozhodli dokonce o poskytnutí daru do Iráku, potažmo do Erbílu, do kurdské části. Mimochodem právě v části, kde se také bojovalo s radikálními islamisty, kteří se podíleli na genocidě křesťanské skupiny jezídů, tam jsme nejenom přišli s humanitární pomocí, ale přišli jsme tam také s další materiální pomocí, že jsme jako vláda poskytli dar, munici, kterou Kurdové velice potřebovali v tom, aby se mohli bránit, a zároveň jsme spolupracovali na tom, aby Iráku, nejenom tedy Erbílu, ale i Bagdádu bylo možné poskytnout v co nejkratší době také další materiál vojenský, který potřebovali na to, aby se mohli bránit.

    A právě proto, že kontraktů a toho, co z naší strany bylo třeba schválit a potlačit, postrčit, tak jsem vlastně navštívil Irák, navštívil jsem Bagdád, navštívil jsem také Jordánsko, navštívil jsem Libanon, a vlastně všude tady jsem měl možnost na vlastní oči třeba vidět i projevy a dopady naší pomoci. Do Libanonu jsem cestoval právě proto, abych mluvil s představiteli Libanonu o tom, co je možné udělat, protože Libanon se octl také pod útokem bojovníků tzv. Islámského státu. Podařilo se mu ubránit, a my jsme jednali o tom, co může Česká republika udělat, aby obrana byla i nadále efektivní. Zajímali jsme se o to, co je možné dodat, ale zároveň jsme poskytli pomoc expertní. Došlo ke spolupráci mezi Ministerstvem obrany, bezpečnostními složkami ČR a Libanonu. Poskytli jsme celou řadu i prostředků, které oni potřebovali na různé typy rádiového spojení, práce s výbušninami, prostě celá řada věcí, kterou oni potřebovali do boje, tak se zjistilo, že máme jednak experty, kteří můžou pomoci, anebo jsme přijeli i s podnikateli, kteří v té oblasti bezpečnosti a vytváření, posilování bezpečnosti pracují a mohli nabídnout nejrůznější zařízení, které oni dnes potřebují. Dokonce v době, kdy jsem tam byl, se konala i schůzka mezi bezpečnostními experty a podnikateli v této oblasti a libanonskými představiteli. Nebyl to v té chvíli jejich první kontakt. Zároveň jsme se zajímali, které typy např. vojenského materiálu jsou pro Libanon zajímavé a co jim můžeme dodat.

    Vy jste mluvil zrovna o křesťanském obyvatelstvu, tak zrovna Libanon má velkou část křesťanského obyvatelstva a my určitě máme zájem na tom, aby křesťané nebyli třeba postupně z Libanonu vyháněni v důsledku tohoto rostoucího napětí.

    V Jordánsku jsem navštívil utečenecký tábor Zaatari poblíž hranice se Sýrií, kde je 90 tisíc uprchlíků na velice malé ploše. Já jsem tam byl proto, že tam směřujeme českou pomoc. Česká pomoc je směřována křesťanským charitativním organizacím, kterým my dáváme finanční prostředky, a ony za toto třeba organizují vzdělávání mladých žen, mladých mužů, rozšiřují jejich schopnosti, aby měli možnost později získat práci.

    Zároveň jsem navštívil nemocnici v Ammánu, kde máme tým lékařů - chirurgů z České republiky, kteří tam operují děti z utečeneckého tábora, které mají vrozené srdeční vady. Jak jsem si tam nechal vysvětlit, zhruba 6 % dětí trpí vadami, které je de facto činí buď ohroženými na životě, anebo žijí neplnohodnotný život. To je forma pomoci, za kterou nám Syřané děkovali, protože to jsou operace, které by si normálně nemohli dovolit. Ty děti to vrací do života. Byly tam operovány tři čtyři děti v době, kdy jsem tam přijel, dalších 17 čekalo. To tam ty naše týmy konkrétně dělají. Je to forma naší pomoci, kterou tam poskytujeme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moc se omlouvám, pane ministře, přestože mluvíte velmi zajímavě, váš čas už uplynul. Poprosím pana poslance Hovorku o doplňující otázku.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Pane ministře, samozřejmě děkuji, že se Česká republika zapojila do humanitární pomoci a především do materiální pomoci. Přesto jsem ještě vycítil v dopise, že je zapotřebí více informovat na úrovni vládní i na úrovni, řekněme, informovanosti obyvatelstva o tom, co se skutečně děje na území těch zemí, které jsou ovládány Islámským státem, protože informace, které se objevují v médiích, jsou velmi kusé a možná ani občané nejsou plně informováni o tom, co tam vlastně probíhá, v jakém rozsahu, vyvražďování komunit.

    Další věc. Vycítil jsem také z toho dopisu, že je zapotřebí větší aktivity na mezinárodní úrovni. To znamená zapojit se třeba na evropské úrovni nebo na úrovni OSN více do řešení, protože se zdá, že Evropa se zatím k tomu staví nepříliš důrazně a velmi opatrně. Takže toto jsou dvě věci, které mám potom. Informace, kterou jsme dostali, velký počet uprchlíků se nachází někde za tureckými hranicemi. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o vaši doplňující odpověď.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já se domnívám, že v zásadě to vaše varování před tím, jak nebezpečný problém to je, je namístě, a já to pokládám za naprosto přiměřené, a dokonce jsem rád, že na to mohu zareagovat a i touto formou vlastně dát informaci o tom, co Česká republika v této věci dělá. Já vás mohu ujistit, i když je to trochu bohužel, že touto věcí se budeme zřejmě zabývat opakovaně, a mohu slíbit, že i na vládě budu podávat informaci o tom, co Česká republika dělá vůči problému, který zřejmě nezmizí ani v nejbližších měsících, protože to, co se stalo, je bohužel - asi nejlépe se to dá vyjádřit tím, že poprvé v historii nějaká teroristická skupina se stala tak vlivnou a mocnou, že disponuje finančními prostředky takového rozsahu, o kterých se staré Al-Káidě ani nezdálo, protože má prostředky jednak z prodeje ropy, jednak ze starožitností, které získává tím, jak přepadává různé chrámy a pak prodává tyto starožitnosti v antikvariátech, v prodejnách v Dubaji a jinde. A pak, bohužel, ten třetí zdroj prostředků, to je obchod se ženami a s děvčaty, který doznal obrovského rozmachu a bohužel je to poměrně také významný zdroj. Já vím, že dokonce vlády současné, oficiální v Iráku i v Kurdistánu, i když to nepřiznají, tak ony vlastně vykupují stovky těch děvčat a žen, i když je to tajně, od těch islamistů, protože je to samozřejmě lepší než nejednat s těmi teroristy, ale nepřiznají to, protože to dělají ve skrytu, a to je bohužel další zdroj mimořádných prostředků, kterými oni disponují.

    Všichni víte, že se dostali k velmi moderním zbraním tím, že se dostali do kasáren v Mosulu a dalších. My jsme tady neměli tak nebezpečnou teroristickou skupinu, která je tak mohutná, tak dobře vyzbrojená a tak finančně vybavená. Proto si myslím, že je namístě o tom mluvit, a myslím, že budu rád, když se tomu budeme věnovat i tady ve Sněmovně. Já dokonce přijímám ten váš apel na to, aby česká vláda v tom úsilí nepolevovala, protože si myslím, že se nás to týká. To, co se děje v Iráku, v Sýrii se týká i České republiky a máme povinnost vůči tomu. Takže za tu interpelaci děkuji a myslím, že to není naposled, co se o tom bavíme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Šestnáctou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Petrů na ministra dopravy Dana Ťoka ve věcech financování akcí ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, pro členy vlády byla Ředitelstvím silnic a dálnic zpracována v září informace s názvem Přehled dopravních staveb s předpokládaným zahájením v letech 2014 až 2016 a jejich financování ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Bohužel musím konstatovat, že dle tohoto materiálu má Jihomoravský kraj pro uvedené roky suverénně nejnižší investice v porovnání s ostatními kraji. Do Jihomoravského kraje jdou na silnice 3 % investic a 2 % jdou potom na akce v rámci D1. Chybí zde prakticky všechny důležité akce v Jihomoravském kraji, jako je obchvat v Břeclavi I/55, Hodonína I/51, Mikulova I/52 a také silnice Bělechovice I/53. Těžko pochopitelný je ovšem postoj Ředitelství silnic a dálnic k obchvatu v Břeclavi, kterému končí platnost územního rozhodnutí v dubnu 2016, a pokud nebude vydáno stavební povolení, půjde dvanáctiletá práce investora vniveč a získat EIA podle nového zákona bude práce na několik let.

    Bývalý ministr dopravy v březnu letošního roku informoval tady v Poslanecké sněmovně, že Státní fond dopravní infrastruktury vyčlenil v letošním roce pro přípravné práce obchvatu v Břeclavi 16 milionů korun. Ptám se, jak tyto finanční prostředky Ředitelství silnic a dálnic využilo. Proč investor nerozfázuje výstavbu na objekty a úseky, které je možné realizovat postupně? Už částečná realizace mostů přes řeku Dyji a její rameno by pomohla dopravě v Břeclavi, která je dnes možná pouze přes jediný most a znamená každodenní dopravní kolaps. Při hustotě dopravy středem města, a to kamionové i cyklistické, dochází prakticky každý den k nehodám.

    Pane ministře, jaký názor máte k přístupu Ředitelství silnic a dálnic k Jihomoravskému kraji a konkrétně k obchvatu v Břeclavi. Změníte to? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, určitě máte pravdu. Jihomoravský kraj je v plánu SFDI, akcí SFDI, bohužel méně zastoupen. Ten zásadní důvod je, že Jihomoravský kraj má soudem zrušeny zásady územního rozvoje a tato skutečnost značně omezuje možnost akcelerace přípravy dopravních staveb v tomto kraji, zejména u velkých staveb, které jste jmenoval, R52, R55, R43. Kraj připravuje pořízení nových zásad územního rozvoje a Ministerstvo dopravy na tomto plánu úzce spolupracuje. V přípravě tak mohou pokračovat především, resp. pouze akce, které mají z minulosti vydaná územní rozhodnutí. Stavět lze jen na základě stavebních povolení. Ta u většiny jmenovaných staveb nejsou. I/55 Břeclav, I/51 Hodonín, R52 Mikulov a I/53 Bělechovice. Zároveň nelze očekávat, že by se do konce roku 2016 tato stavební povolení v rámci právní moci získala, proto nejsou součástí přehledu dopravních staveb s předpokládaným zahájením v letech 2014 až 2016.

    K zahájení v roce 2015 a 2016 jsou připravovány důležité silniční obchvaty Znojma na I/38 a Lechovic na I/53. Na obě stavby jsou vydána v právní moci stavební povolení na rozhodující objekty hlavní trasy. Zpracovává se zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele obou staveb.

    Dále je na vládním seznamu staveb ze září 2014 klíčová stavba I/42, velký městský okruh Brno, stavba Žabovřeská I, kde se dnes jedná o jedno z hlavních úzkých míst v Brně. Předpoklad zahájení v roce 2016. Stavbou dojde k propojení realizovaného pisáreckého tunelu a realizovaných tunelů Dobrovského, čímž bude zkompletovaná západní část velkého městského okruhu.

    Rád bych zdůraznil a musím přiznat, že bohužel brněnské ŘSD bylo postiženo tou personální situací nejvíc, a jeden z hlavních úkolů pro nového pana ředitele Ředitelství silnic a dálnic je stabilizace závodu Brno a rozjetí prací tam. Já bych vás rád přes to, co jsem tady ocitoval z nachystané zprávy, ujistil, že je mým záměrem jako bývalého Jihomoravana pomoci situaci v tomto kraji. Myslím si, že pokud se nám podaří některé věci udělat dřív, jako že to chceme udělat, tak udělám všechno pro to, abychom udělali třeba přesun i ve stávajícím plánu SFDI z některých položek tam, kde nebudeme nachystáni, pokud budeme nachystáni v Jihomoravském kraji.

    Co se týká obchvatu Břeclavi. Stavba má vydané územní rozhodnutí v právní moci a my to chceme udržet. Příprava stavby jako celku je složitá, protože obchvat prochází územím Natura 2000 a to celou záležitost nesmírně komplikuje. Územní rozhodnutí chce Ředitelství silnic a dálnic zafixovat vydáním stavebního povolení na dílčí část stavby. Jedná se o přeložky vodovodu, které mají již ukončené majetkoprávní vypořádání, a v průběhu druhého kvartálu roku 2015 očekáváme vydání stavebního povolení, takže by to mohlo zafixovat celou stavbu. Obchvat v Břeclavi patří určitě mezi naše priority. Těch 16 milionů, které byly vyčleněny ze SFDI, bylo určeno především na majetkoprávní přípravu dokumentace a dokumentace dílčích částí obchvatu. My se samozřejmě budeme snažit i o etapizaci staveb a urychlení těch věcí, ale chceme, aby nám nepadlo územní rozhodnutí, a zafixujeme to vydáním stavebního povolení. A jinak pro vaši informaci, jakmile budeme mít stabilnější situaci na ŘSD v Brně, už teď je to pro ně priorita, budeme ji chtít posunout ještě dál. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji panu ministrovi. On to pojmenoval poměrně přesně. Já bych chtěl jenom apelovat, to už není otázka, ale apel, aby opravdu se udrželo to územní rozhodnutí, protože to je základní věc, to je dvanáctiletá práce, která se musela odvést Ředitelství silnic a dálnic, a skutečně tím, že se vydá stavební povolení jenom na objekty, tak se zachrání vlastně celé to územní rozhodnutí.

    Druhá věc je ta etapizace. Skutečně rozhodující pro Břeclav nemusí být celý obchvat. Stačí dvě třetiny, které nepůjdou až do Rakouska, ale převedou dopravu od Hodonína směrem na Mikulov. Takže i to je řešení, které by velmi pomohlo, a bylo by to řešitelné. Vyhne se to tím pádem té Natuře a Natura se může s kompenzačním opatřením klidně dalších pět let vypořádávat tak, jak to zákon potřebuje, a může se ta stavba realizovat. Takže děkuji, bylo to pojmenováno úplně přesně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Sedmnáctou interpelaci přednese pan poslanec Igor Nykl, který bude interpelovat ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci protikuřáckého zákona. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkný večer, vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře. Česko je nejumírněnější země v regulaci kouření v Evropě a je označováno jako komín Evropy. My oba jsme internisté a moc mě potěšilo, když jste nastoupil do úřadu, tak jsem viděl, že jednou z vašich hlavních priorit bude připravit novelu protikuřáckého zákona, která by měla posunout situaci v Česku pozitivním směrem. Nyní se dozvídám, že vámi navržený protikuřácký zákon už není tak přísný, jak jsme si původně mysleli, kde jsme předpokládali, že dojde k zákazu kouření ve všech zařízeních společného stravování. Slyšíme, že půjde pouze o restaurace, kde se podává teplé jídlo, nebude se týkat barů, hospod, což mě strašně mrzí. A já se chci zeptat, jestli je to pravda, jaké argumenty vás přesvědčily k tomu, že jsme to tak zmírnili. Protože argument, že v restauracích poklesne tržba, není pravdivý. V Anglii, když se to stalo, tak v těch pubech naopak narostly tržby. Je to jenom přechodné období.

    Za druhé. Jak se budeme stavět k personálu, který tam pracuje mnoho hodin v tom zakouřeném prostředí? Mládež říká, že kdyby se nekouřilo v barech a na diskotékách, tak že nebude vůbec kouřit. Čili byla by to další výhoda. No a pak máme také odlehlá místa, kde je jen jedna hospůdka. Někdo by si chtěl zajít na pivo, ale bohužel to bude zrovna na kuřácká a on pojede mnoho kilometrů kvůli tomu, aby si dal jedno pivo? Čili omezujeme mu svobodu. Jestli byste byl tak hodný, jestli je to pravda, že ten zákon je tak zmírněný, tak jestli byste byl tak hodný a zkusil to vysvětlit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A pan ministr teď potěší buď kuřáky, nebo nekuřáky. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážený pane poslanče, musím uvést na pravou míru ta tvrzení, která se objevila. Návrh, který teprve půjde do vnějšího připomínkového řízení, který je v podstatě dokončen v rámci ministerstva a který prošel vnitřním připomínkovým řízením - já tady jenom připomenu, že se nejedná jenom o tabák, celý název zní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a jiných návykových látek a integrované protidrogové politice, čili je velmi komplexní. Je pravda, že v rámci připomínek Svazu podnikatelů v pohostinství byl tento návrh diskutován o tom, že by to bylo omezeno jen tam, kde se podávají jídla. Nicméně konečné rozhodnutí ministerstva je takové, a v této verzi půjde do vnějšího připomínkového řízení, že se bude týkat všech takzvaných provozoven veřejného stravování, mezi které patří i bary i ty provozovny, kde se podávají pouze nápoje. Jestli to stačí?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec?

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji panu ministrovi za extrémně příznivou zprávu. Jsem rád, že se to posunulo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: A protože jste byli oba extrémně rychlí, tak se ještě dostane na pana poslance Mackovíka, který přednese dnešní poslední interpelaci na pana ministra zdravotnictví ve věci financování.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Dobrý den, pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové.

    Já bych se na vás, pane ministře, obrátil s dotazem a ten se týká financování zdravotnické záchranné služby ve věci navýšení platu zdravotnických pracovníků, ke kterému má dojít od začátku příštího roku. Už se opakovaně bohužel stává, že zatímco peníze se najdou na lůžková zdravotnická zařízení, tak ne v plném rozsahu se tytéž peníze najdou pro zdravotnickou záchrannou službu a její pracovníky. Já bych byl rád, kdyby Ministerstvo zdravotnictví udělalo nějaký systémový krok, kterým by odteď a i do budoucna došlo k tomu, že se finanční prostředky najdou. Já chápu, že zřizovatelem záchranné služby jsou kraje. Nicméně jak už jsem řekl, záchranka je poskytovatelem přednemocniční neodkladné péče a musí poskytovat i za krizových stavů státu, a proto si myslím, že takové opatření by tady mělo být. Minulé vládě se povedlo slíbit, že ty peníze najde při akci Děkujeme, odcházíme, nicméně k tomu nedošlo. Pro kraje to byly obrovské milionové výdaje. Teď ta úhradová část také neplní to, aby naplnila rozpočty záchranky ve sto procentech.

    Takže jestli byste mohl odpovědět, zda chystáte nějaké zásadní opatření v této věci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, to nejlepší nakonec. Máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážený pane poslanče. Já bych možná svou odpověď rozdělil na dvě části. Když vezmu tu část, řekněme, opravdu dlouhodobého koncepčního řešení financování zdravotnické záchranné služby, tak tady musím na rovinu říci, že definitivní řešení, které by narovnalo financování za situace, kdy dle mého názoru není dlouhodobě únosné, aby na kraj jako zřizovatele byla přesouvána větší a větší tíha financování zdravotnické záchranné služby, zatím nemáme a nebyli jsme to schopni ani teď jednorázově v rámci úhradové vyhlášky vyřešit.

    Co s týče situace pro příští rok, tam to podle mých informací vypadá následovně. Ministerstvo zdravotnictví respektovalo dohodovací řízení mezi pojišťovnami a jednotlivými segmenty tam, kde došlo k dohodě. Byl jsem informován, že v případě zdravotnické záchranné služby došlo k dohodě, a my jsme tuto dohodu v podstatě vepsali do návrhu úhradové vyhlášky. Zároveň jsem byl informován, že dochází k zavedení několika nových výkonů pro zdravotnickou záchranou službu, které by měly také zajistit finanční prostředky. Takže v celkovém důsledku by na to pokrytí platů u zdravotnické záchranné služby mělo být dost.