• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 20. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Tuto schůzi jsem svolal podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 47 poslanců. Pozvánka vám byla rozdána prostřednictvím poslaneckých klubů dne 29. října.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami, a platí samozřejmě karty z 19. schůze, jakkoliv vlastně žádné nebyly. Co se týká omluv, tak ty jsou samozřejmě také shodné s omluvami z 19. schůze, navíc se ještě omlouvá pan poslanec Běhounek.

    Nyní bychom přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze a já navrhuji, aby to byli paní poslankyně Černochová a pan poslanec Čihák. Zeptám se, zda je jiný návrh. Není tomu tak. Takže budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby ověřovateli této schůze byli paní poslankyně Černochová a pan poslanec Čihák, ať prosím stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 1, přihlášeno je 139, pro 131, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme ověřovateli 20. schůze zvolili paní poslankyni Černochovou a pana poslance Čiháka.

    O omluvách jsem již mluvil.

    Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 20. schůze. Jeho návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout nějakou změnu ani doplnění pořadu a rovněž tento pořad nelze rozšiřovat. Před hlasováním registruji ještě přihlášku pana předsedy klubu TOP 09. Pan poslanec Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Já chápu, že nic nezměním na toku dějin ani na tom, že bude mimořádná schůze, kde budeme projednávat ty body, které jsou na pořadu, nicméně myslím, že důvod svolání té mimořádné schůze by neměl pro veřejnost i pro historii zůstat utajen.

    My jsme před 20 minutami přerušili řádnou schůzi, abychom zítra v 9 hodin v ní zase navázali, ale mezitím v úterý odpoledne si dáme mimořádnou schůzi, kam jsou zařazeny body Ministerstva financí, které logicky patří na tu řádnou schůzi, která je přerušená, ale z důvodů, které nikdo z nás nebyl schopen pochopit, jsou zařazeny na mimořádnou schůzi, která za chvíli pravděpodobně začne, protože ten program schválíte. Já jsem se jako jeden z předsedů klubů této Sněmovny usilovně snažil dopátrat, proč dochází k této naprosto mimořádné situaci. Proč řádná schůze, kde tyto body měly být projednány, je přerušena, je svolána mimořádná schůze, kam jsou tyto body zařazeny, a až skončí ta mimořádná schůze, tak zase bude pokračovat ta řádná. Bohužel nedozvěděl jsem se jinou odpověď, a to si myslím, že by mělo zaznít, a má-li někdo nějakou jinou, tak ať s ní vystoupí a řekne, že je to jinak. Já bych si opravdu přál, aby to bylo jinak. Ale nedozvěděl jsem se jinou odpověď, než že nebylo možné postupovat jinak, protože minulý týden předkladatel té drtivé většiny návrhů, ministr financí a předseda hnutí ANO 2011, má dovolenou, tudíž na nás neměl čas. Dneska tady bude, zítra nevíme, jestli tady bude, tak nezbývá nic jiného než svolat mimořádnou schůzi, kam mu všechny ty body zařadíme.

    Já si troufnu říct, že to je za 25 let moderního českého parlamentarismu další precedens a další neuvěřitelná událost v naší parlamentní kultuře. Každý z nás samozřejmě má občas nějaký problém. Zdravotní, osobní, rodinný. Pak ho řeší tím, že se vypáruje nebo požádá kolegu, ať ho zastoupí. Ale aby kvůli jednomu z nás - je nás tu 200 - aby kvůli jednomu z nás těch 199 se muselo podřídit a na základě blahosklonného schválení dalších dvou lídrů vládní koalice Sobotky a Bělobrádka jsme se všichni museli sejít na tu mimořádnou schůzi, protože ten jeden má tu dovolenou, to se tady ještě nestalo. Prostě já jsem na vás neměl čas. Já jsem měl předložit asi 9 návrhů zákonů, které pokládá vláda České republiky za důležité, měl jsem je předložit vám jako suverénu České republiky, jako Poslanecké sněmovně, ale já jsem opravdu neměl čas, já jsem se musel jet na riviéru poradit se svými kamarády z Petrohradu. Víte, my už se dneska nescházíme v Petrohradu, to je zastara, my už se dneska scházíme na Riviéře. A protože jsem se s nimi minulý týden musel sejít na Riviéře, tak jsem neměl čas na vás jako na Poslaneckou sněmovnu, a proto je teď svolána mimořádná schůze.

    Je to neuvěřitelná arogance oligarchické moci. Já proti ní protestuji jménem klubu TOP 09, a proto nebudeme hlasovat pro program této mimořádné schůze.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní chce vystoupit pan ministr financí. Prosím, aby se kolegové dohodli, zda první pan ministr financí, nebo zda pan předseda klubu ANO. Vypadá to na ministra financí. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bych chtěl, nevím, kde pan Kalousek zjistil, že jsem byl na riviéře. Já jsem na žádné riviéře nebyl. Já jsem byl dva dny v Berlíně, kde jsem podepisoval za Českou republiku na Globálním fóru pro transparentnost dohodu o výměně informací bankovních institucí. Bylo tam 90 ministrů financí a na žádné riviéře jsem nebyl. Takže nevím, kde na to chodíte.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom věcně reagovat stručně na vystoupení pana předsedy Kalouska. Abychom si vzpomněli, že když jsme tady navrhovali zkrácení lhůty pro projednávání těchto zákonů, abychom to stihli v řádných termínech, bohužel to bylo zavetováno, a proto jsme se rozhodli s omluvou vám všem svolat mimořádnou schůzi, abychom stihli tyto zákony projednat v těch časech tak, aby to mohlo platit od 1. ledna 2015. A šlo tehdy o tři dny, připomínám. Doufám, že si to pan kolega Kalousek prostřednictvím pana předsedajícího pamatuje, když jsme prosili o schválení na 27 dnů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ano, pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana předsedy. Kvůli tomu důvodu, který jste teď řekl, bude nebo byla svolána a zasedne ta druhá mimořádná schůze, aby ten zmatek byl ještě větší. Ale o této schůzi bylo rozhodnuto ještě dříve. O této schůzi bylo rozhodnuto ještě dříve, než se hlasovalo o zkrácení. A tu mimořádnou schůzi na 4. 11. jste se rozhodli svolat již první týden našeho zasedání prostě proto, že váš předseda neměl na tuto Sněmovnu čas. Já s tím nic neudělám. Já vím, že to tak proběhne. Já bych prostě jenom nerad, aby tento důvod, že pan předseda Babiš nejenom že neměl čas slavit státní svátek, to koneckonců chápu, to se mu nikdy nechtělo slavit, tak neslavil ani letos, ale kromě toho, že nechtěl slavit státní svátek, tak nechtěl ani předstoupit před tuto Sněmovnu minulý týden, tak teď budeme mít mimořádnou schůzi. Ale to nebylo kvůli našemu hlasování. To bylo kvůli tomu, že váš předseda tady minulý týden nechtěl být. Musel se radit se svými přáteli jinde než v Poslanecké sněmovně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další... Pan ministr financí. Jestli chcete reagovat, máte prostor. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já už nevím, jak to mám říct. Já vím, že díky poslanci Kortemu jsem dostal z češtiny 3C, ale já to zkusím ještě jednou. 28. října, minulý týden, jsem byl v Berlíně. Mám fotku, na které jsem vyfocený s generálním ředitelem OECD Gurriou, ministrem financí Německa, Francie, Itálie - a dalších 90 ministrů tam bylo! A podepsal jsem smlouvu. Tak já nevím, o čem mluví stále pan Kalousek. Nikde jsem nebyl se žádnými přáteli. Dokonce jsem se potkal s paní poslankyní Grässle v rámci mé dvoudenní návštěvy v Berlíně. Podepsal jsem smlouvu, pane poslanče Kalousku, o transparentním finančním účtu. Takže vám taky doporučuji, pokud máte nějaký účet v Rakousku (smích některých poslanců), abyste přesunul vaše peníze, protože... (Předseda Hamáček prosí ministra financí, aby k poslanci Kalouskovi hovořil jeho prostřednictvím. Ten však pokračuje ve své řeči dál, takže předsedovi Hamáčkovi není příliš rozumět.) ... od roku 2017 ... (není rozumět, předsedající i mistr hovoří současně) Česká republika se přihlásila k tomu, že bude sdělovat všechny účty českých občanů u 53 zemí Evropské unie! Od roku 2018 taky Monako, Švýcarsko a Rakousko. Takže jsem reprezentoval Českou republiku a nikde jsem nebyl se žádnými přáteli. Takže snad jsem to řekl srozumitelně. (Potlesk ze střední části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jednou pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovoluji si navrhnout, pane předsedo, abyste pana ministra nenapomínal. On jako ministr vlády má právo obracet se na mě přímo bez prostřednictví předsedajícího. (Nesouhlas ve sněmovně.) Domníval jsem se, že ano. Dobře, ale v každém případě se mě to nedotýká. Klidně může.

    Takže ať už vaším prostřednictvím, či mimo něj, že 28. října byl pan ministr v Berlíně, to víme všichni. 28. října také tato Sněmovna nezasedala, protože byl státní svátek, což možná pan ministr neví nebo to ignoruje. A to bylo úterý. Ale středa, čtvrtek, pátek tato Sněmovna zasedala. Pan ministr tady nebyl, protože měl prostě jiné starosti. Někteří z nás víme, jaké. A právě proto teď je svolána ta mimořádná schůze. A je to taková arogance oligarchické moci, že my pro ten program hlasovat nemůžeme, protože to se tady ještě nestalo. A ty trapné výmluvy - byl jsem v úterý v Berlíně, proto jsem tady středa, čtvrtek, pátek nemoh bejt, mám na to fotografie... To opravdu není důstojné vystoupení člena vlády před Poslaneckou sněmovnou. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych měl dotaz na vás, pane předsedo. Teď asi musím přímo, nevím čím prostřednictvím. Před chvilkou jsme měli 19. schůzi. Tu jste přerušil do zítřka 9 hodin. Teď začala 20., svolána je 21. Za náš klub musím říct, že vůbec nevíme, jak bude probíhat tento týden. Tak pokud má vládní koalice nějaký plán, aspoň které dny budou které tisky a které schůze, tak my bychom to rádi věděli, ať se můžeme řádně připravit. Bohužel to nevíme. My nevíme, čím začne zítra v 9 hodin schůze, kdy začne 21. schůze, kdy plánujete třetí čtení apod. Myslím si, že to opravdu není důstojné. Já jsem respektoval, že dneska nebylo grémium Sněmovny. Očekával jsem, že buď neformálně, nebo na mikrofon někdo řekne, jaká je představa vládní většiny, jak vlastně tento týden budeme pracovat. Mezitím někteří členové výboru mi říkají, že má proběhnout výbor, teď se mě ptají, kdy vlastně bude sněmovna, kdy nebude - a já nejsem schopen odpovědět. Tak pokud je nějaká představa, tak nám ji prosím sdělte. Pokud ne, tak to bude jako vždycky, že se to ráno dozvíme. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já dám slovo panu poslanci Sklenákovi, který předpokládám ví a odpoví, co má vládní koalice v plánu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Já se pokusím panu předsedovi Stanjurovi zodpovědět jeho dotaz. Byla svolána mimořádná schůze na 14. hodinu. Ta právě probíhá. Deset minut po jejím přerušení je svolána ta další schůze. Čili předpoklad je takový, že bychom dnes projednali druhá čtení plus další dva tisky, pokud to bude v našich silách. Potom by schůze byla přerušena, bylo by druhé čtení z druhé mimořádné schůze. Zítra bychom se vrátili do 19. schůze tak, jak bylo ohlášeno, v 9 hodin. A jak už jsme se bavili s některými předsedy klubů, tak by dneska večer nebo odpoledne mohla proběhnout schůzka, na které bychom se domluvili, pokud to bude možné se domluvit, na tom, jak bude probíhat ten zítřejší den. Takže taková je alespoň moje představa. Samozřejmě třetí čtení je možné absolvovat v okamžiku, kdy jsou splněny lhůty a kdy jsou jednací dny vyčleněny pro třetí čtení, čili předpoklad je, že třetí čtení by se odehrála v pátek. Ve čtvrtek třetí čtení předpokládám, že bychom asi nemohli absolvovat. A já bych potom chtěl právě z toho důvodu, aby tento plán mohl být splněn, navrhnout, abychom dnes jednali i po 19. a 21. hodině, ale předpokládám, že to mohu učinit, až bude schválen program schůze, takže s tím ještě vystoupím.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nezlobte se, pane předsedo, že obtěžuji. Nezlobte se, kolegové. Ale opravdu se nedomnívám, že by si Poslanecká sněmovna zasloužila, aby jí tady jakýkoli člen vlády bezostyšně lhal, aniž by si dělal starosti s tím, co řekl minulý týden. Pan ministr financí říkal, že tady minulý týden nemohl být, protože byl v Berlíně, jednal o daňových únicích. Nicméně tady zaznělo - a to si nikdo nevymyslel, to někdo četl z jeho vlastního omluvného dopisu, který vložil do systému, kde se každý z nás z nějakého důvodu omlouváme ze zasedání Poslanecké sněmovny, že ve čtvrtek a v pátek ve dnech 30. a 31. 10. se ministr financí Babiš omlouvá z rodinných důvodů. Před pěti minutami jste nám tady, pane ministře, říkal, že jste jednal o daňových podvodech, a proto jste tady nemohl být. Aniž jste si dělal starosti s tím, z jakého důvodu jste se minulý týden omlouval. Proč nám tady - a nejenom nám, ale naším prostřednictvím veřejnosti - neustále a bezostyšně lžete?! Jste snad s těmi daňovými podvodníky v nějakých rodinných vztazích, že jste se kvůli tomu omlouval z rodinných důvodů? (Úsměv mezi některými přítomnými.) Já trvám na tom, co všichni víme, že jste se jel radit se svými kamarády z Petrohradu a neměl jste čas na Poslaneckou sněmovnu! A proto je na tento den svolána Poslanecká sněmovna na mimořádnou schůzi! A proto my pro tento program mimořádné schůze nebudeme hlasovat, protože jsme minimálně za českou veřejnost dotčeni, že prostě máte jiné priority, než jsou vládní návrhy, před Poslaneckou sněmovnou!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: My tady vlastně vedeme dvě debaty najednou. Tak já se zase vrátím do té druhé debaty.

    Pane předsedo Sklenáku prostřednictvím pana předsedy, vaše odpověď mně tedy v žádném případě nestačí. Stačil jsem si za tu chvilku zjistit, že s žádným předsedou opoziční strany jste nejednal. Jestli jste jednal s některými předsedy koaličních klubů nebo se všemi předsedy koaličních klubů, to já fakt nevím. Ale ani s jedním předsedou klubů opozičních stran jste nejednal. Taktně jste zamlčel čtvrtek. Já jsem chtěl plán na celý týden. Který den bude která schůze! A vy říkáte, že někdy odpoledne nás milostivě možná svoláte, abyste nás poinformoval. Já bych to chtěl vědět dneska! Bude se ve čtvrtek jednat? Která schůze bude? Pane předsedo, nekřičte na mě, prostřednictvím... (K poslanci Faltýnkovi. U stenografického stolku, který je vedle řečniště, však žádný křik poslance Faltýnka slyšet nebyl.) Vždycky je to předem. Ještě jsem nezažil, že nejdřív jednáme, a pak se teda domluvíme později, o čem vlastně jednáme a co je na pořadu věci. Vy to možná víte, my to prostě nevíme. Chceme se řádně připravit. Dneska jsme zařadili pět zákonů vrácených ze Senátu. Budou zítra? Budou pozítří? Máme se na to připravit? Nebo to vyřadíme ze schůze? My to prostě nevíme! To není žádná schválnost. To je schválnost z vaší strany. Na mikrofon řekněte, s kterými předsedy poslaneckých klubů jste to konzultoval. S opozičními skutečně ne. (Napjatá atmosféra v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Fiala, potom pan předseda Sklenák. ***

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Chci říci jenom krátkou poznámku a svůj poznatek. I já jsem čekal, že bude například dnes ráno grémium Sněmovny, kde se dohodneme, jak týden bude probíhat. Žádné grémium samozřejmě nebylo. My se připravujeme poctivě na všechny schůze a všichni si pamatujete, že už tady sedíme, pokud budu považovat i mimořádné schůze za program, pět šest týdnů od rána do večera a jednáme o zákonech. Je to naše práce, to je v pořádku. Ale i my v opozici máme návrhy zákonů, chceme nějaká svá opoziční okénka, chceme projednat své návrhy zákonů. Hnutí Úsvit tam má například návrh zákona o referendu nebo odpovědnost politiků a podobné věci a chceme se k tomu také dostat. Rádi tady budeme sedět, jak dlouho to bude nutné, ale potřebujeme projednat i naše zákony, protože jsme to prostě a jednoduše slíbili našim voličům a lidem, kteří nás volili. Na tom není nic složitého. A když nemáme ani grémia, když se neradí o programu schůzí, tak se prostě na naše zákony nedostane. Takže i já bych prosil, aby se v této věci něco změnilo, abychom i my měli možnost zde projednávat naše návrhy, opoziční návrhy zákonů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Sklenák, potom pan místopředseda Gazdík.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Jenom abych odpověděl panu předsedovi Stanjurovi. Krátce před schůzí jsem se s panem předsedou Kalouskem bavil o tom, že bychom se dnes večer sešli k tomu, jak bude vypadat průběh schůze další týden. Říkal jsem, že jsem mluvil s některými, a samozřejmě jsem v tom dialogu chtěl pokračovat. Ale kolegyně a kolegové, když se podíváme, jak probíhalo posledních 14 dní, není věcí jen poslanců vládní koalice, jak tady schůze probíhají. Nám je neustále vyčítáno a je to opakováno jak zde, tak i mimo Sněmovnu, věty typu: každé ráno zde poslanci koalice načítají změny a mění program. Já jsem si dal tu práci a nechal jsem si vypsat, jak probíhají diskuse o programu. A když se na podíváte, tak návrhů z řad opozičních poslanců na změnu programu schůze je mnohem více než návrhů poslanců koalice. Jen připomenu debatu v pátek, která zde byla vyvolána právě představiteli hnutí Úsvit. I tím, že jsme se tady velkou dobu bavili na jejich témata, tak jsme třeba nestihli projednat body, které byly pevně zařazeny a s kterými jsme počítali, že je projednáme.

    Takže samozřejmě může být vždy nějaká představa o tom, jak bude vypadat ten který jednací den, jak bude vypadat celá schůze, ale poslanci a poslankyně velmi často program mění. A co je také podle mého názoru takovým nešvarem, že jednací dny už dávno nekončí tak, že skončí v hodiny vymezené jednacím řádem pro jednání Sněmovny, ale končí tím způsobem, že si některá opoziční strana vezme přestávku na jednání klubu. Takže kdybychom věděli, co chystají opoziční kluby, kdy se radit, tak bychom také mohli program připravovat lépe.

    Já jsem samozřejmě velmi rád, když se budeme o programu bavit, když budeme dodržovat nějaké představy, ale kroky musí být učiněny z obou stran.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda Gazdík dává přednost panu předsedovi Kalouskovi.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane předsedo, jako předseda klubu TOP 09 jsem samozřejmě připraven se sejít a projednat další průběh efektivního projednávání bodů. Ale teď bych se ještě vaším prostřednictvím, pane předsedo, chtěl obrátit na pana kolegu a předsedu klubu ANO pana předsedu Faltýnka jako předsedu klubu našich kolegů, který tady minulý týden seděl, čtvrtek a pátek, a snažili jsme se jednat.

    Vám opravdu nevadí, že vám váš předseda a ministr financí naprosto bezostyšně lže? Že se na vás dívá odtud z tohoto místa, jako se na vás dívám já, a říká: minulý týden jsem byl služebně zaneprázdněn, a přitom už zapomněl, že se omlouval z rodinných důvodů, a zapomněl, že odjel na dovolenou? Možná jste na to zvyklý. Je to běžné, že Babiš lže pořád. Ale my se domníváme, že ministr vlády České republiky nemá v Poslanecké sněmovně lhát!

    Já si vás tady dovoluji požádat, pane předsedo, jestli byste alespoň řekl, jestli vám to vadí, nebo nevadí. Protože nám to tedy vadí! Ministr vlády tady prokazatelně lhal! Buď lhal, když se omlouval z rodinných důvodů, anebo lhal, když říkal, že tu nebyl z pracovních důvodů. Anebo lže pořád. Lhal minimálně jednou. Domnívám se, že by si Poslanecká sněmovna zasloužila vaše stanovisko.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď pan předseda klubu ODS, potom pan předseda klubu ANO.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo, dovolte mi, abych po krátké konzultaci se svými kolegy předsedy opozičních klubů požádal o třicetiminutovou pauzu. My předsedové opozičních klubů se chceme poradit, nechceme nečinně přihlížet tomu, co se tady děje s programem, takže se chceme společně poradit a potřebujeme na to zhruba 30 minut. Pak vám oznámíme, jaký bude postup opozice. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se, pane předsedo, jestli chcete přestávku teď hned, nebo mám umožnit vystoupení. Takže po vystoupení pana předsedy Faltýnka vyhlásím onu pauzu. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, možná by bylo dobře, kdybychom využili třicetiminutové přestávky nejenom na poradu opozičních klubů, ale že bychom třeba našli společný konsensus na další program a další jednání Poslanecké sněmovny dnes, zítra a v tomto týdnu. Ale je to jenom můj momentální nápad. Pokud je hloupý, tak se za něj omlouvám.

    K otázce pana kolegy Kalouska. Víte, je tady mezi námi pouze jeden novinář, který teď fotí, ale kamery jedou. Kdyby nejely kamery, tak ušetříme, přátelé, spoustu času pro normální práci. Ale možná si na to také časem zvykneme (zvedá prudce ruce nahoru a dolů) a budeme tady také takto vystupovat a bouřit do těch kamer (zvýšeným hlasem)!

    Pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, já znám pana Babiše pouze patnáct let, není to dlouhá doba, a vážím si ho z několika důvodů a jeden z důvodů je, že nelže a že vždycky splní to, co slíbí, na rozdíl od mnoha profesionálních politiků, kdy si jeden den podáte ruce a druhý den je to všechno jinak. A já se ptám, pane kolego, a je jedno, jestli je to z opozice, koalice, to je jedno, vždyť jsme si na to včera podali ruce. A on říká: ale to je přece v politice normální. Čemu se divíš? Odkud jsi? Jsi z Hané? Jsi normální? Takto to v naší politice funguje. A my se pokoušíme malinkými krůčky to postupně měnit. Vím, že to bude trvat strašně dlouho, ale přesto se o to pokusíme.

    Takže tolik jenom velmi stručně má odpověď. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem slíbil, že po vystoupení pana předsedy Faltýnka přeruším schůzi (k hlásícímu se poslanci Kalouskovi). Dám vám prostor k poradě a samozřejmě, až se zde znovu sejdeme, tak nijak nebudu bránit, nebo řídící schůze, přednostním vystoupením. Sejdeme se zde ve 14.58 hodin. Přerušuji schůzi do 14.58 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 14.28 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, po přestávce na jednání klubu Občanské demokratické strany v délce 30 minut budeme pokračovat v našem jednání.

    Než pokročíme k pořadu schůze, mám tu dvě omluvy: pan poslanec Jaroslav Klaška prosí, aby byl omluven dnes od 15.30 hodin z důvodu pracovní cesty, a pan poslanec Martin Novotný se omlouvá z jednání Sněmovny dnes od 15.30 a po zbytek týdne též z důvodu zahraniční cesty kontrolního výboru.

    S přednostním právem se hlásí předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nechci příliš zdržovat, ale dlužím ještě odpověď panu kolegovi Faltýnkovi. On tu říká, jak zná pana předsedu 15 let, jak mu nikdy nelhal. Tak já mohu říci, že ho znám ještě déle, že mi lhal pořád. Jaký to má smysl? Důležité je, zda ministr vlády České republiky lže, či nelže Poslanecké sněmovně. My jsme tu bohužel svědky toho, kdy ministr vlády České republiky prokazatelně lže Poslanecké sněmovně. Jestliže se pan ministr minulý týden omluví z rodinných důvodů a dnes nám tu tvrdí na záznam, že byl v zahraničí služebně a z pracovních důvodů, minimálně v jednom případě lhal. Možná v obou, ale v tom prvním ne, to skutečně na státní svátek pracoval, ale potom byl tam, kde jsem řekl.

    Vy říkáte, pane předsedo prostřednictvím předsedajícího: Přestaňme vést tyto plané řeči a pojďme dělat něco pořádného. Ale jak má být práce pořádná, když je postavena na lži? Na lži ministra Poslanecké sněmovně, na lži vlády veřejnosti. To pak výsledek těžko může odpovídat pořádné práci. Na lži nikdy žádná pořádná práce nevznikla.

    Nebudeme hlasovat pro program této schůze.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a nyní budeme hlasovat o návrhu pořadu 20. schůze Poslanecké sněmovny, tak jak byl písemně předložen. Přivolám naše kolegy z předsálí a opakuji, tak jak to již sdělil pan předseda, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu Sněmovny rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti o svolání schůze. Poprosím o klid v jednacím sále.

    Zahájím hlasování o pořadu 20. schůze Poslanecké sněmovny, tak jak byl písemně předložen.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 2. Přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 90, proti 32. Návrh byl přijat a pořad schůze byl schválen.***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych ve stručnosti uvedl, a tím připomněl takzvanou řádnou novelu zákona o spotřebních daních.

    Do zákona o spotřebních daních se navrhují dva hlavní okruhy změn související se zamezením zneužívání a obcházení daňových předpisů a vedoucí ke zlepšení efektivity výběru daní. Prvním okruhem je zpřísnění úpravy procesu povolovacích řízení tak, aby byl maximálně omezen počet rizikových subjektů, kterým je umožněno nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani. Druhou hlavní změnou je zavedení registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji. Účelem tohoto opatření je zamezit daňovým podvodům souvisejícím s ilegálním přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do pohonných hmot, zejména do motorové nafty.

    Dále se navrhuje změnit maximální výši zajištění spotřební daně u daňových skladů minerálních olejů ze současných 100 milionů korun na 1,5 miliardy korun, a to v případě poskytnutí finančních prostředků na depozitní účet správce daně. Totožná maximální výše zajištění daně se navrhuje zavést také v případě, je-li zajištění daně poskytnuto prostřednictvím finanční záruky.

    Součástí této řádné novely je rovněž změna zákona o povinném značení lihu. Navrhuje se dílčí úprava nastavení kaucí osob povinných značit líh tak, aby nebyla diskriminační vůči subjektům, jejichž činnost je zaměřena spíše na líh v menších spotřebitelských baleních. Zavádí se též další pásmo kauce pro velmi malé subjekty.

    Účinnost řádné novely zákona o spotřebních daních se navrhuje od 1. ledna 2015 s výjimkou části šesté, u níž je z legislativně technických důvodů nutné nabytí účinnosti k 31. 12. 2014.

    Tato řádná novela byla v prvním čtení projednána dne 23. září 2014 na 17. schůzi Poslanecké sněmovny, přikázána k projednání rozpočtovému výboru. Ten ji projednal na 13. schůzi dne 2. října 2014 a doporučil ji Poslanecké sněmovně schválit bez připomínek.

    Závěrem bych si vás dovolil požádat o projednání řádné novely zákona o spotřebních daních a avizuji, že v rámci podrobné rozpravy navrhnu zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 290/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Josef Vozdecký. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Josef Vozdecký: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jak už bylo řečeno, jedná se o větší novelu, jejímž cílem je přijetí nezbytných opatření ke zlepšení efektivity výběru daně a zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů.

    Tak jak bylo řečeno, v prvém čtení byl předložen k projednání rozpočtovému výboru, když návrh také byl podán, aby se projednal v hospodářském výboru, který nebyl Sněmovnou přijat. Lhůta k projednání na prvém čtení byla v souladu se zákonem. Na minulé schůzi vážený pan poslanec Volný předložil návrh na zkrácení lhůty k projednání sněmovního tisku 290 ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů, a tento návrh byl Sněmovnou schválen.

    Zákon byl zařazen na program rozpočtového výboru na jeho 13. schůzi 2. října 2014 a na této schůzi nebyl oficiálně podán žádný pozměňovací návrh. Výbor na základě hlasování doporučil Poslanecké sněmovně tento návrh schválit bez připomínek. Já bych ještě přesto seznámil s usnesením rozpočtového výboru ze 13. schůze, tedy z toho 2. října, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 290.

    Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Simoně Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Josefa Vozdeckého a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, schválila bez připomínek. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, což jsem tímto učinil.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otvírám obecnou rozpravu, do které jako první je přihlášen pan poslanec Petr Adam. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Dobré odpoledne. Já vám představím v jednoduchosti svůj pozměňovací návrh, který snad bude ku prospěchu věci a snad najde ve třetím čtení podporu.

    Stávající text zákona vyžaduje, aby vztah mezi osobami, které nakupují plyn pro vytápění jimi provozovaných objektů v objemu nad deset tun ročně, splňoval stejné požadavky, které jsou obvyklé pro velké komerční odběratele plynu. Mnohdy jde o fyzické osoby vytápějící pouze větší rodinný objekt, malý penzion, popřípadě o osoby, které překročí limitní hranici deseti tun pouze během velmi chladných zim. Vydání povinného zvláštního povolení je administrativně velmi náročné a zatěžuje jak žadatele, tak i státní správu. Přijetím návrhu se hranice pro povinné vlastnictví zvláštního povolení posune z deseti na dvacet tun. Tímto krokem nevzniká riziko daňových úniků. Sníží se však administrativa a zlepší se konkurenční podmínky mezi dodavateli plynu.

    K tomuto pozměňujícímu návrhu se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamovi. Dalším žádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Krásné odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych i já vám představil náš nový pozměňovací návrh, který v podstatě přináší další transparentnost a protikorupční opatření.

    Ve stručnosti jde o to, že správce daně by měl zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup u provozovatelů daňového skladu informaci o skutečnosti, že došlo ke snížení zajištění daně či upuštění od zajištění daně. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Lankovi. Dalším řádně přihlášeným je pan zpravodaj, pan poslanec Josef Vozdecký. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Josef Vozdecký: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem si připravil k tomuto tisku pozměňovací návrh, který se týká komodity víno. Primárně pozměňovací návrh souvisí s adaptací nové právní úpravy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1308/2013, která byla uplatněna do zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    Bude-li můj pozměňovací návrh přijat, pak úprava umožní správci daně v odůvodněných případech osvobodit od spotřební daně víno nebo meziprodukty, které se staly nevhodnými pro lidskou spotřebu buď přímo v rámci daňového skladu, nebo takové, které se vrátily do daňového skladu v rámci reklamace za podmínek stanovených zákonem. Může se například jednat o víno nebo o meziprodukty, které svými vlastnostmi nesplňují podmínky pro uvedení na trh z hlediska ostatních právních předpisů. Takové víno nebo meziprodukty budou zničeny za přítomnosti úřední osoby správce daně, aniž by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento pozměňovací návrh byl projednán na Ministerstvu financí a se Svazem vinařů České republiky a byl s ním vysloven souhlas. Nyní se tedy, vážený pane předsedající, přihlašuji do podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Ano, jste přihlášen do podrobné rozpravy. Já se ptám, kdo další se hlásí do rozpravy obecné. Jestli nikdo takový není, obecnou rozpravu končím. Přejdeme k rozpravě podrobné, protože tady nemám žádný návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání či přepracování. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Petr Adam. Prosím, pane poslanče. Pardon, pan ministr se hlásí, omlouvám se, pane ministře. S přednostním právem pan ministr Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já navrhuji zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Eviduji tento váš návrh. Nyní tedy prosím pana poslance Petra Adama. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který lze nalézt jako sněmovní dokument č. 1550. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamovi. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Lank: Ještě jednou krásné odpoledne. Dovolte mi vyjádřit potěšení, jak nám to tady krásně odsýpá v tuhle tu chvíli. Ani já nebudu zdržovat. Takže já se tímto pouze formálně přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který najdete zařazený v systému pod č. 1551.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Dále je přihlášen do podrobné rozpravy pan zpravodaj, pan poslanec Josef Vozdecký. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Vozdecký: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v podrobné rozpravě se hlásím k pozměňovacímu návrhu uvedenému pod číslem sněmovního dokumentu 1470, tak jak byl pod tímto číslem zadán do systému. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Posledním přihlášeným zatím do podrobné rozpravy je pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji. V rámci podrobné rozpravy se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 1545, a jedná se o posouzení subjektů dle ekonomické stability. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Budeme tedy hlasovat o návrzích. Navrhovatel navrhl zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin, o tomto návrhu dám hlasovat. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Já zahajuji hlasování o tom, abychom zkrátili lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin, tak jak to navrhl pan navrhovatel. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    V hlasování číslo 3 přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 14. Návrh byl přijat.

    Zkrátili jsme tedy lhůtu pro projednání mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

    Druhým bodem našeho dnešního jednání je

    I tento návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl, a tím připomněl takzvanou řádnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty.

    Hlavní změny, které jsou předmětem řádné novely zákona o dani z přidané hodnoty, souvisí s bojem proti daňovým únikům. V prvé řadě je třeba zmínit rozšíření systému reverse charge neboli režimu přenesení daňové povinnosti v návaznosti na dobrovolnou implementaci unijního práva. Dále změny týkající se zvláštního režimu pro investiční zlato, jejichž cílem je omezit zneužití tohoto zvláštního režimu a z toho plynoucí daňové úniky. V neposlední řadě se jedná o zavedení tzv. kontrolního hlášení, které by mělo umožnit správci daně včasné získání údajů, na základě kterých je možno účinněji zabránit daňovým únikům.

    Součástí této řádné novely je také odstranit nejasnosti v oblasti uplatnění DPH a osvobození od této daně u nemovitých věcí a zavedení režimu přenesení daňové povinnosti u dodání nemovitých věcí. Dále se navrhuje zachovat dosavadní výši obratu pro povinnou registraci plátců, tedy 1 milion korun, a zrušit tak schválené snížení tohoto limitu na 750 tisíc Kč.

    Účinnost řádné novely zákona o DPH se navrhuje od 1. 1. 2015 s výjimkou ustanovení souvisejících se zavedením kontrolního hlášení, u kterých se navrhuje účinnost 1. 1. 2016 a s výjimkou části čtvrté tohoto návrhu zákona, u níž se navrhuje z legislativně technických důvodů účinnosti 31. 12. 2014.

    Tato řádná novela byla v prvním čtení projednána dne 1. října 2014 na 17. schůzi Poslanecké sněmovny a přikázána k projednání rozpočtovému výboru. Zároveň byla u této řádné novely zkrácena lhůta na projednávání ve výborech o 30 dnů. Rozpočtový výbor projednal tuto řádnou novelu dne 23. října 2014 a doporučil Poslanecké sněmovně, aby tuto řádnou novelu přijala, a to ve znění tří pozměňovacích návrhů. S těmito pozměňovacími návrhy vyslovilo Ministerstvo financí souhlas.

    Závěrem bych si dovolil požádat o projednání řádné novely zákona o DPH a avizuji, že v rámci podrobné rozpravy navrhnu zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji vám za pozornost.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisky 291/1 a 291/2. Prosím nyní pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Václava Votavu, o zprávu rozpočtového výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Pěkné odpoledne dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 14. schůze konané dne 23. října ve věci sněmovního tisku a návrhu zákona, který právě projednáváme.

    Po úvodních slovech náměstkyně ministra financí a zpravodaje za prvé rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 291, schválila ve znění pozměňovacích návrhů. Ty pozměňovací návrhy nebudu číst. Jsou uvedeny v usnesení, které jistě všichni máte k dispozici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Radka Maxová. Pardon. Dal jsem přednost krásné dámě, ale je tu pán s přednostním právem. Prosím pana předsedu Občanské demokratické strany. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, když jsme tady na konci září projednávali vládní návrh velmi komplexních změn v daních z příjmů, upozorňovali jsme na to, že jde o poměrně velkou změnu celého systému daní a že to nemá žádnou jasnou koncepci a žádný jasný cíl. A tady zase máme znovu otevřenou daň z přidané hodnoty a ten návrh, který tady leží, je dalším jasným důkazem toho, že vláda žádnou koncepci nemá. Lidé očekávají od daňového systému především stabilitu, srozumitelnost, přehlednost, a my tady místo toho na základě vládního návrhu připravujeme už šestou změnu daňových zákonů v tomto volebním období.

    Tady máme na stole další novelu, která připravuje půdu pro opatření, které zkomplikuje život drobným podnikatelům a živnostníkům ještě více, a to je zavedení registračních pokladen, a vláda si pro to tady připravuje půdu tím, že zavede kontrolní hlášení. To znamená, že více než 250 tisíc plátců DPH bude muset začít každý měsíc podávat finančnímu úřadu kontrolní hlášení. A to znamená další papírování, další kontrola, další nedůvěra vůči občanům. Co to znamená v praxi. V praxi to znamená, že čtvrt milionu plátců DPH, kteří podávají výkazy čtvrtletně, tak budou nyní každý měsíc posílat hlášení o tržbách. To se týká malých firem, jako je třeba obchod s potravinami, restaurace, samostatný architekt, veterinární ordinace, instalatérská firma. Ti všichni teď budou každý měsíc trávit tři a půl hodiny, to je odhad podle vládního materiálu, tím, že budou psát další zbytečné měsíční hlášení. Navíc se tímto způsobem podnikatelům zase zvyšují náklady, zase na ně něco ukládá stát. Opět podle odhadů vlády to bude činit zhruba 1,4 miliardy korun ročně, které zaplatí podnikatelé. A samozřejmě pokud dojde k tomu dalšímu kroku, což je zavedení registračních pokladen, tak to bude znamenat náklady další.

    Já jsem na tiskové konferenci v této souvislosti připomenul slova bolševického revolucionáře Nikolaje Bucharina, který říkal, že socialismus, to je především evidence. Tak tady nám levicová vláda velmi dobře ukazuje, k čemu směřuje, protože toto je další evidence a evidence naprosto zbytečná.

    Nicméně my občanští demokraté, jak je naším zvykem, jsme se snažili přistoupit k tomuto vládnímu návrhu konstruktivně, a když už je otevřen tento zákon, tak přicházíme s dvěma pozměňovacími návrhy. Ten první pozměňovací návrh, já se potom k němu přihlásím v podrobné rozpravě, je to sněmovní dokument s číslem 1553, navrhuje snížení dolní sazby daně z přidané hodnoty na 10 %, tedy odstranění toho, co tady nedávno vládní koalice zavedla, třetí sazbu DPH. My chceme, aby ta nižší sazba DPH byla na úrovni 10 %, protože tři sazby DPH jsou komplikací pro systém. Přiznal to i pan ministr financí. Vláda oznamuje, že do dvou tří let chce zavést opět jenom dvě sazby. My nabízíme v době ekonomicky výhodných podmínek toto řešení hned a chceme, abychom měli jen dvě sazby a ta spodní byla na hranici 10 %.

    Ten druhý pozměňovací návrh je do systému vložen pod číslem 1554 a v tom upravujeme povinnost měsíčního kontrolního hlášení pouze pro plátce, kteří mají obrat přesahující jeden milion korun měsíčně. Tímto návrhem chceme chránit drobné živnostníky, malé a střední podnikatele, kteří tohoto obratu nedosahují, a chceme jim nadále ponechat povinnost, aby to hlášení podávali pouze - v uvozovkách - jednou za čtvrt roku. Není podle nás žádný důvod pro to, abychom je zatěžovali novou byrokracií a ztěžovali jim jejich podnikání.

    Dámy a pánové, já věřím, že naše pozměňovací návrhy pečlivě zvážíte a že se k nim mnozí z vás připojí, protože když to uděláme, tak snížíme byrokracii pro živnostníky, drobné podnikatele, firmy a samozřejmě také zpřehledníme a zjednodušíme daňový systém pro všechny občany České republiky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Další s přednostním právem přihlášen předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem tu v minulém období předložil a prosadil některé v té době velmi kontroverzní věci týkající se zvýšení efektivity výběru daně z přidané hodnoty. Připomenu jenom ty nejdiskutovanější z nich. Otázka vzájemného ručení nebo otázka seznamu neplatičů. Nebylo to nic, co by mě naplňovalo štěstím, nicméně předkládal jsem to s pevnou vírou, že toto zvýšení odpovědnosti těch, kteří mezi sebou obchodují, že si budou také dávat pozor, s kým obchodují, jestli je to seriózní partner, že přispěje nejenom k vyšší efektivitě výběru daní z DPH, ale že i je samotné ochrání před problémy, které plynou ze sekundární platební neschopnosti. Nakonec se to podařilo prosadit. Je potřeba poděkovat, že i se souhlasem tehdejší opozice, a jakkoliv ta ustanovení nějakým způsobem zatížila, ne tak dramaticky jako to, co se navrhuje teď, ale přesto nějakým způsobem zatížila daňové plátce, tak bylo možné vysledovat z výběru DPH v poměru s růstem tržeb, že skutečně se zvýšila díky těmto opatřením efektivita výběru DPH.

    Já tady ale v tomto případě se chci zdvořile zeptat pana ministra, kde on vidí ten efekt zvýšení výběru DPH, pokud výrazným způsobem zintenzivníme povinnost výkazu místo čtvrtletně měsíčně. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Než dám slovo s přednostním právem panu předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi, tak tu mám omluvy. Nejprve pan předseda Jan Hamáček se omlouvá z dnešního jednání od 16 hodin z osobních důvodů. Dále pan poslanec Gabal se omlouvá z dnešního jednání v době od 15 do 16 hodin. A pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá dnes od 18 hodin.

    Nyní prosím s přednostním právem pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych měl několik konkrétních materiálů k údajům, které se nacházejí v důvodové zprávě. Zajímalo by mě, jak zpracovatelé či předkladatelé toho materiálu k tomu přišli. Budeme se bavit teď o administrativní zátěži, která dopadne na podnikatele. Podle důvodové zprávy je odhadováno, že náklady podnikatelskému sektoru vzrostou o 1,4 mld. ročně, což za jedno volební období je takřka 6,5 mld. A je odhadováno, že tím, že musí někdo vyplňovat kontrolní výkaz, o kterém nikdo neví, jak bude vypadat, možná někdo to ví, ale nechtějí to napsat do návrhu zákona, že to bude trvat 3,24 hodiny a že při mzdě za hodinu 197 korun to pak dělá v té sumě, když se přepočte počet plátců, počet hodin a mzda 197 korun za hodinu 1,4 miliardy.

    Za prvé se chci zeptat, jak přišli předkladatelé na mzdu 197 korun. Jestli je to mzda, nebo je to mzda včetně odvodů. Protože pokud je to včetně odvodů, tak nevěřím, že tak důležitou činnost, která bude tak přísně sankcionována, budou dělat lidé s podprůměrným platem. Pokud je to bez odvodů, pak samozřejmě to číslo není relevantní a musíme ho vynásobit krát 1,34. Což 1,4 mld. není určitě malá částka. Takže můj první konkrétní dotaz zní: Za prvé, jak se určilo 3,24 hodiny? A za druhé, jestli 197 korun je odhad jaké kvalifikované síly a zda to je včetně odvodů, nebo bez odvodů. Pak můžeme posoudit, zda odhadované náklady ve výši 1,4 mld. jsou reálné, přeceněné nebo podceněné.

    Protože v rámci projednávání v rozpočtovém výboru jednotliví poslanci podávali různé pozměňující návrhy, ke kterým, tak jak jsme zvyklí, Ministerstvo financí přijalo buď záporné, nebo kladné stanovisko, tak chci říct, že s našimi návrhy, které přednesl pan předseda Fiala, v zásadě souhlasí i pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru. Protože mnohé jeho pozměňující návrhy, ke kterým ovšem Ministerstvo financí vyslovilo k mému překvapení zásadní nesouhlas, i když je to koaliční předseda rozpočtového výboru, jdou podobným směrem. To znamená zachovat kvartální povinnost těm, kteří mají kvartální povinnost platit DPH. Je tam tedy jiný limit pro ty, kteří by byli osvobozeni od kvartálního plnění nebo měsíčního plnění, ale je tam taky nastaven limit. A podobné věci, které mně osobně jsou sympatické. Nejsou totožné, to bych neříkal pravdu, nicméně jsou tady zajímavé věty, v té důvodové zprávě, proč je Ministerstvo financí proti návrhu pana předsedy rozpočtového výboru. A já bych chtěl vědět, z čeho to vychází, protože nejsem schopen posoudit, jestli ty informace jsou, či nejsou pravdivé.

    V zásadě se tady píše (cituje z donesených dokumentů), že ty subjekty s kvartálním plněním, s kvartální povinností, tento pozměňující návrh nepokryje značnou část plátců, kteří dnes již patří do segmentu, který se značnou měrou podílí na páchání daňové kriminality. To znamená, že ti, kteří - tady je černé na bílém, že na páchání daňové kriminality se značnou měrou podílejí ti, kteří mají kvartální plnění. Já nejsem schopen posoudit, jestli to je pravda, nebo není, tak by mě zajímalo, zda existuje nějaká statistika, jestli je to ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti či s Ministerstvem vnitra, nebo je to jenom takový argument, kterým se hledaly argumenty proti návrhu pana předsedy rozpočtového výboru.

    Píše se tady, a může to být zase pravda, že pokud bychom pozměňovací návrh přijali, že by mohlo docházet k daňovým únikům v řádu milionů korun. Což je samozřejmě pravda. Nicméně když se bavíme seriózně o karuselových obchodech, tak se určitě nebavíme o milionových ztrátách, ale o miliardových. Někteří říkají 100 miliard, někteří říkají 50, ale jsou to v řádu miliardy. Potom ta argumentace, která, říkám, může být pravdivá, nevím, na základě čeho vychází, jestli máme nějakou statistiku, kdo páchá daňové delikty a zda jsou odsouzeni k náhradě škody, zda tu škodu jsme schopni vymáhat, nebo nejsme, zda se jim zabavuje majetek. Prostě nevím. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. (K mikrofonu se chystá pan poslanec Kalousek.) Pardon. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj pan poslanec Votava, po něm s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já musím reagovat na svého kolegu z rozpočtového výboru pana předsedu Stanjuru.

    Kdyby on byl na rozpočtovém výboru... (Pan poslanec se z pravé strany sálu ohrazuje, ale není slyšet, co říká.) Prosím, já vám to nevyčítám, já to jenom konstatuji! (Řečník zvýšil hlas.) Opravdu to jenom konstatuji. Tak byste věděl, jak to s tím pozměňovacím návrhem, o kterém jste tady hovořil a dával ho do souvislosti se mnou, tak byste věděl, jak se to s tímto pozměňovacím návrhem mělo.

    Já jsem si pouze osvojil pozměňovací návrh Hospodářské komory. To není nic špatného. Hospodářská komora za mnou přišla. Určitě i vy sám, prostřednictvím pana předsedajícího, jste si někdy nějaký pozměňovací návrh profesní organizace, profesní komory osvojil. Já jsem jim také jasně řekl, že pokud stanovisko k tomu pozměňovacímu návrhu bude ze strany Ministerstva financí zamítavé, že já budu postupovat v souladu se zamítavým stanoviskem. To se také tak stalo. Prostě ten pozměňovací návrh byl podán proto, aby se o něm diskutovalo. Osvojil jsem si ho v rozpočtovém výboru, aby bylo známo stanovisko Ministerstva financí. Bylo zamítavé. Takže nakonec tento pozměňovací návrh neprošel. Neprošel proto, protože nezapadal do koncepce Ministerstva financí. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci říct, že jsem nekritizoval pana předsedu rozpočtového výboru. Tak se nemusí hájit. Já jsem ho v zásadě pochválil. Nevidím žádný problém v tom, že jste si osvojil pozměňující návrh Hospodářské komory, pane předsedo prostřednictvím pana místopředsedy. Nicméně já bych chtěl říct z vlastní zkušenosti, že když si osvojím některý návrh, o kterém si myslím, že je rozumný, tak za ním stojím. Ale nic proti. Já jsem mluvil o tom obsahu. Nebyl to žádný útok na vás nebo na vaše názory, tak se podle mě nemusíte bránit.

    Ale konkrétní dotazy k tomu zazněly. Argumentace, která byla proti, mi přišla poměrně slabá vůči návrhům, protože v zásadě každý návrh byl odmítnut slovy, když to trošku parafrázuji: Kdo podává takový pozměňující návrh, je proti boji s daňovou kriminalitou. A já si myslím, že to tak není, že se to nedá tak jednoduše odmítnout, že buď podpořím vládní návrh a bojuji s daňovou kriminalitou, a každý další návrh nabourává koncepci a jde proti. A to byly poměrně závažné věci, že třeba ti kvartální plátci tvoří značnou část, a když slyším značnou část, tak si myslím, že je to většina daňové kriminality, tak mě jenom zajímá, jestli to máme na základě pocitů, nebo nějakých faktů. A pokud na základě faktů, tak bych byl rád, kdybychom ta fakta slyšeli i my ostatní. Na tom není nic špatného.

    Já vám v žádném případě nevyčítám, že jste si to osvojil nebo že si na tom netrváte. Omlouvám se, jestli jste to pochopil jako útok na vás, a že máte potřebu se bránit, tak to vůbec nebylo myšleno. Je to samozřejmě takový levný faul: kdybyste byl na rozpočtovém výboru, mohl byste to vědět. (Námitky zpravodaje mimo mikrofon.)

    Já vím, že jste se omluvil. Ale ten faul zazněl. Musíme ale taky říct, kdy ten rozpočtový výbor byl. V průběhu Poslanecké sněmovny. Já jsem bohužel měl jiné povinnosti. Bylo to 29. října, což je vlastně minulý týden. Je třeba to říct celé.

    Myslím, že na mém názoru, že ten pozměňovací návrh byl rozumný, by nezměnila nic ani moje účast nebo moje neúčast na rozpočtovém výboru. Bohužel, kdyby to bylo v rozpočtovém týdnu, tak jsem se pravděpodobně zúčastnil, jako se snažím vždycky. Někdy se občas omluvím, protože zrovna příští týden máme velký problém, kdy volební výbor koliduje s rozpočtovým výborem, a já jsem členem obou. Buď budu přebíhat (upozornění na čas), ale v jisté fázi nebudu na tom prvním anebo na tom druhém.

    Děkuji za upozornění, pane místopředsedo. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Předtím, než vznesu druhý dotaz, chci potvrdit slova pana kolegy Stanjury. Tohle opravdu nikdo nevnímá jako osobní rýpnutí. Máme dlouhodobou zkušenost a chápeme, že řada našich kolegů z vládně koaličních lavic mívají sice pevný jasný názor, ale osobně se s ním neztotožňují, a my pro to máme plné pochopení.

    Nicméně - omlouvám se, že jsem za to zapomněl, ale já jsem chtěl doplnit ještě jeden dotaz na pana ministra. Ten první, abych připomněl, spočívá v tom, kde pan ministr vidí mechanismus onoho efektu lepšího výběru daně, když se zvýší hlášení z kvartálního na měsíční. Jaký mechanismus zvýší efektivitu výběru a vynahradí tak tu ne úplně malou administrativní zátěž pro podnikatele a v jakém objemu tu efektivitu vidí. To je první dotaz, který bych prosil, kdyby mohl zodpovědět.

    Druhý dotaz se váže k oné snížené sazbě, neboť zaznamenali jsme v minulosti vyjádření pana ministra, že hodlá v roce 2016, nejpozději v roce 2017 mít opět už jenom dvě sazby, protože do té druhé snížené bude přesunuto vše, co šestá směrnice umožňuje, a také že hodlá v roce 2017 dosáhnout vyrovnaných rozpočtů. A mně teď nejsou úplně jasné ty priority, pane ministře. Kdybyste nám mohl říct - na těch dvou sazbách budete trvat i tehdy, kdyby to mělo znamenat, že nedosáhnete vyrovnaných rozpočtů, anebo nebudete trvat na dosažení vyrovnaných rozpočtů v roce 2017 i za tu cenu, že něco zůstane v první snížené sazbě? Tahle politická priorita by nás samozřejmě velmi zajímala. Co bude pro vás důležitější? Jaký slib splníte prioritněji, jestli vyrovnané rozpočty, nebo ty dvě sazby?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní do obecné rozpravy neeviduji žádnou přihlášku. S faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nestačím žasnout nad dojemnou péčí, s níž se hlásí především kolegové z pravého spektra této Sněmovny o blaho těch, kteří obchodují s produkty, jako je nafta, jako jsou pohonné hmoty a další - líh apod., protože oni budou muset nějakou formou zavést registrační pokladny nebo nějaký systém, ve kterém budou muset přiznávat, i kdyby to bylo denně, ale ono to bude jenom jednou za měsíc, to, s čím obchodují, to znamená příjem toho, co dostanou do obchodu, a výsledek toho, co zobchodují. Ta dojemná péče mě překvapuje, nebo možná nepřekvapuje, tím spíš, že ve skutečnosti systém, který má být zaveden, i kdyby byl sebedražší, nikdy nedosáhne ani zlomek toho, o co přišli občané této země díky zákonům přijatým předchozími vládami, díky zákonům, které tady fungovaly celá dlouhá léta, a my jako řadoví daňoví poplatníci jsme platili daně, které díky těmto zákonům nešly do státní kasy, kam měly jít a kam jsme je v dobré víře platili, ale šly do kapes soukromým podnikatelům. Tento systém, který, já věřím, že se ho podaří zavést, by toto všechno měl zastavit. A obávám se, že ta dojemná péče o blaho těch, kteří s tím obchodují, má kořeny právě tady.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Ptám se, kdo další? S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jenom krátká poznámka k předchozímu vystoupení. S potřební daň byl minulý bod, teď se bavíme o DPH. Nic, jenom upozornění. Spotřební daň, a nijak jsme to nekritizovali, že se zavádí test ekonomické stability a boj proti daňovým únikům zrovna v těch citlivých položkách, o kterých jste hovořila, byla v minulém bodě. Tady se bavíme o DPH, které je samozřejmě mnohem širší než tyhle komodity. To jenom pro upřesnění, že spotřební daň už máme za sebou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, kde se hlásí pan ministr financí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já navrhuji zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Eviduji tento návrh na zkrácení. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Kubíček, který ruší svoji přihlášku. Dále pan poslanec Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. - Pardon, omlouvám se panu poslanci Holečkovi. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejsem si úplně jist, jestli jste neměl nabídnout závěrečná slova po obecné rozpravě, nicméně já chci, abyste si všimli, jak projednáváme tak důležitý zákon. My položíme věcné dotazy v obecné rozpravě, nula odpovědí a jediná odpověď je: navrhuji zkrácení lhůty. Nic víc jsem k tomu nechtěl říct.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s přednostním právem pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já nejsem trénovaný, tak jsem myslel, že to řeknu v závěrečné řeči, ale odpovím panu Stanjurovi.

    Za prvé. My jsme vždycky říkali, že chceme vybrat daně. Finanční správa, která je v rozkladu, která udělala z Prahy daňový ráj, a ty karusely, lihová mafie, která nám ukradla 6,7 mld., kauza Ecoll, která začala v roce 2008, nám ukradla 4,5 mld., tak nejdřív to musí někdo začít řídit, tu finanční správu a celní správu. Na karuselech byli okradeni naši občané od roku 2009 do 2013 o 70 mld. Na to jsou čísla. A když jsem nastoupil na Ministerstvo financí, tak přítel pana Kalouska Knížek říkal sám, že vidí prostor ve vybírání daní 30 mld. To se dá dohledat v médiích. A odborné studie říkají o karuselech, že tam je potenciál 2,7 % HDP, tj. asi 100 mld. Pan Kalousek říkal, jak bojoval. Nevím, jak bojoval. Já jsem zorganizovali setkání ministrů financí Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Chorvatska a my Češi jsme poprvé na radě Ecofinu předložili návrh, aby Brusel nám dal větší možnost rozhodovat o karuselech, protože tam jde o čas. A děláme na tom. Teď jsem pro to získal i rumunskou ministryni financí. Chystáme dopis na Komisi a už jsme jednali na úrovni ředitelů DG a já se chystám za panem komisařem Moscovicim a máme na to podporu hlavně od Rakouska, Slovenska, ale i ostatní - pan Scheuble, německý ministr financí, také přislíbil podporu.

    Ta Kobra tolik skloňovaná, já jsem samozřejmě mediálně velice špatně vybaven, tak když jsem nastoupil 29. ledna večer do úřadu, tak 30. jsem jel na Slovensko, kde jsem potkal tři ministry, a jeden byl ministr financí, a tam jsem poprvé slyšel jméno Kobra. A co je to ta Kobra? Nic jiného, že předtím fungovalo FAÚ, celní finanční správa a dostali jsme konečně k tomu příslušného policajta. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s přednostním právem nejprve pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Odpusťte prosím, pane ministře, je to asi moje vina, že jsem vnesl do diskuse tolik oblíbené karusely a Kobru. Nicméně ten návrh, který projednáváme, neříká nic o karuselech ani o Kobře. Já jsem chtěl jenom demonstrovat, že byť o tom můžeme mediálně mluvit, tak efektivita výběru DPH se vám zhoršuje. To je fakt. Asi tak jako oproti nám investujete méně. Prostě jestliže výběr DPH roste pomaleji, než rostou tržby, tak je evidentní, že se zhoršuje efektivita výběru. Byť nominálně, meziročně samozřejmě s vyšším výkonem ekonomiky oproti loňsku je vyšší výběr DPH. Ale pokud roste výběr DPH pomaleji, než roste růst tržeb, tak se prostě snižuje efektivita. To tak je. To není ideologický spor.

    Ale já ten spor tady vést ani nechci. Já jsem položil tu zdvořilou otázku, na kterou jsem nedostal odpověď, abych o tom mohl zodpovědně hlasovat. Jestliže dnes ten výkaz jsme povinni - promiňte, že používám první osobu, nejsem podnikatel, ale kdyby tady byli malí podnikatelé, tak by řekli - jestliže jsme povinni dělat ten výkaz jednou za čtvrt roku, jakým mechanismem a v jakém objemu těch daní vybereme víc, když to budeme muset dělat jednou měsíčně? To je to, co nevím! Kdybychom to nedělali vůbec, tak bych rozuměl připomínce paní poslankyně Lorencové, že tedy aspoň jednou za měsíc a ono to možná k něčemu bude. Ale teď se to dělá jednou za čtvrt roku a já fakt nevím. Já přesně vím, co to bude znamenat pro toho drobného podnikatele. Ale fakt nevím, jaký objem, jaký přínos a především jakým mechanismem to zlepší tu efektivitu výběru daní, když to budu muset dělat jednou za měsíc. Já se přiznávám k nevědomosti, že to nevím, a chci tu prostou jednoduchou odpověď pana ministra, že díky tomu vybereme o dvě, pět, deset miliard víc, protože to bude znamenat - dvojtečka - a teď těch několik vět, které já si představit neumím. Ale pan ministr, když to navrhuje a chce tím ty podnikatele zatížit, tak si toho musí být samozřejmě vědom.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní, pardon, s faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová, po ní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, přinejmenším v tom - prostřednictvím pana předsedajícího pro pana poslance Kalouska - se vybere, a to o strašně moc peněz víc, že se budou peníze vyplácet přes účty a nikoliv cash. Já sama jsem stála v době, kdy jsem točila reportáže, ve frontě s kamerou, kde stály desítky - a když jsem to potom sledovala dál - stovky lidí, kteří dostali svoji výplatu podle minimální mzdy, a pro tu zbývající část výplaty si šli stoupnout do fronty k nějakému zapadlému okénku a tam jim pan pokladní cáloval ty peníze v hotovosti. Jenom já jsem jich za hodinu, možná dvě, viděla stovky. Tak mi řekněte, jestli není už toto důvod pro to, aby se s tím nějaký pořádek udělal. Aby se zavedl systém, který toto nedovolí!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jenom aby nedošlo k nedorozumění. Už k němu došlo. Ve vší úctě k paní poslankyni Lorencové, reagovala na úplně jiný dotaz, než jsem položil, a na úplně jinou problematiku, než o které já jsem mluvil. Aby snad nedošlo k omylu, že tady padla odpověď na můj dotaz. Já bych poprosil pana ministra, jestli by mně mohl odpovědět na moji otázku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám v zásadě stejnou prosbu, ale s jinou otázkou. Já jsem se ptal, jestli těch 1,4 mld. nákladů, což je podle důvodové zprávy odhadován dopad na podnikatelský sektor ročně, když se tam uvažovala ta hodinová mzda, jestli byla s odvody, nebo bez. Protože je to buď bez 34 %, nebo včetně. A to je docela zásadní. To jsou stamilionové částky.

    Nedá mi, abych nezareagoval na vystoupení pana ministra financí a zeptal se, co je vlastně špatně. On říkal - zvedli jste z 10 na 15 a to je chyba. Nechci tu polemizovat s tímto názorem, to je legitimní politický názor. A v okamžiku, kdy řekneme, že se nám to úplně nepovedlo, a navrhujeme z 15 na 10, tak je to zase chyba. Tak já už tomu nerozumím. Chybné je zvednout, anebo snížit? Vládní koalice říká, že když to navrhuje opozice, tak je chyba obojí. To je jedno, jestli zvedají, nebo snižují, vždycky je to chyba. A my to děláme vždycky dobře a je jedno, jestli jsme proti snížení, nebo podporujeme tu chybnou sazbu, kterou ta pravice zavedla. A o tom není spor. Já se chci jenom zeptat, co je tedy chyba. Rozumím té kritice, že to byla chyba z 10 na 15. Dneska leží podruhé v tomto volebním období na stole náš návrh, abychom tu chybu odstranili, napravili. Dali jsme jednu sazbu nižší, jednu sazbu sníženou, a to ve výši 10 %, a zase slyšíme, že to je chyba. Podle mě logicky nemůže platit obojí. Může platit buď jedno, nebo druhé. Ale mě spíš zajímá ten odhad nákladů, toho dopadu na podnikatelský sektor. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já jsem myslel, že pravičáci vědí, co je chyba. Myslel jsem, že navyšovat daně pro pravičáky je chyba. Pokud byste předtím řídili finanční a celní správu řádně, pokud byste možná historicky zdanili i hazard, tak možná DPH nebylo třeba navyšovat. Nižší sazba DPH je správně. Sazba DPH je u nás jedna z nejvyšších v Evropě. My určitě, pokud to rozpočet dovolí, protože chceme mít perspektivně vyrovnaný rozpočet, máme představu, když zavedeme tato opatření, že bychom se chtěli znovu vrátit na sníženou sazbu DPH 10 % - tu, kterou naše pravice navýšila. Snad už jsem to vysvětlil, že by bylo dobře snížit daně. Nejdřív vybrat, potom snížit.

    Akorát bych znovu chtěl informovat, že Chorvatsko je on-line a výkaz DPH není on-line. Výkaz DPH podle mého názoru, jak jsem se ptal ve firmách, nebude stát firmy de facto skoro nic. Dobrá účetní se do toho zacvičí, má na to rok a firma to zvládne bez nákladů. A software, který de facto okopčíme, protože ho zavedli jinde, odhadujeme, že nás vyjde řádově asi na 250 milionů korun. Díky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Fischerová. Prosím, paní poslankyně. - Pardon, pan ministr ještě jednu větu, pokud mu to paní poslankyně umožní.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Omlouvám se. Ještě jsem zapomněl panu Kalouskovi odpovědět na měsíční a kvartální DPH. Ano, o tom jsme dlouho diskutovali i s Hospodářskou komorou. Pochopili na základě praxe, že kvartál je dlouhé období na to, když někdo dělá karusely a založí firmu a je schopen ji za měsíc, dva, tři zlikvidovat. Zkušenosti jsou takové, že tři měsíce pro daňové podvody jsou dlouhé období. Tam jde o čas.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, byť to byly minimálně věty čtyři. Nyní paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Já velice děkuji za slovo. Budu opravdu stručná. Vážené kolegyně, kolegové, obrátím se na pana ministr Babiše, protože jsem poslouchala pozorně celou rozpravu a mluvilo se hlavně o karuselech, ale mluvilo se zde také o samosprávách. Náš pan předseda Zbyněk Stanjura o tom mluvil. Protože jsem neustále v kontaktu se starostkami, starosty malých obcí, měst, tak mi říkali, že některá města si musí pořizovat právě na DPH, na vyúčtování, další outsourcingové služby, čili ještě vnější služby. A každá změna DPH má velký vliv nejenom na podniky a malé firmy a na ty, které to nic nestojí, jak zde bylo řečeno, kontrolní vyúčtování, ale jsou zde i obce. Na ty prosím nezapomínat, vážený pane ministře. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Nyní s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Chci poděkovat za odpověď. Ta je srozumitelná, bohužel vychází z toho, že podvodník zůstane nehybný a nebude na to reagovat. Pokud je to opravdu tak, jak pan ministr odpověděl, nemám důvod mu nevěřit, tak si troufnu říct, že opatření je zcela neúčinné. Dnes prostě ten neurologický bod v karuselovém řetězci ví, že má nějaký čtvrtletní prostor, samozřejmě nespadl z nebe, existuje, bohužel má nějakou svoji ekonomickou historii, dneska je to mnohem sofistikovanější, než to bylo v 90. letech. Pravidelně platí, chová se řádně, a pak v jednom období tu ránu udělá. Teď ji udělá v období jednoho kvartálu, nebude pro něj sebemenší problém udělat ji v prostoru jednoho měsíce. To znamená, že ti poctiví z toho snadno utečou, ti nepoctiví budou zatíženi víc. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý večer. Chtěl bych se touto formou přihlásit k písemnému pozměňovacímu návrhu, který je v informačním systému uveden pod č. 1533. Jedná se o technickou úpravu § 101f, kdy kontrolní hlášení je v návrhu definováno délkou pět dní. Změna je pět pracovních dnů. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Raisovi. Dalším řádně přihlášeným je paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové, pane předsedo. Chtěla bych se touto formou přihlásit k pozměňovacímu návrhu 1548, který obsahuje pozměňovací návrh, aby umožnil zařadit do snížené sazby DPH i potraviny s léčebným účinkem. Jsou to potraviny pro zvláštní lékařské účely a potraviny bez fenylalaninu. Důvodová zpráva je přiložena k pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové. Nyní s přednostním právem pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Já se zde přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně vysvětlil v obecné rozpravě a z nichž jeden dává šanci panu ministru financí, abychom společně už v pátek rozhodli o tom, že snížíme dolní sazbu DPH na jednu hodnotu, a to 10 %. Jsou to tedy pozměňovací návrhy vložené do systému pod č. 1553 a 1554.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně pana ministra? Není zájem o závěrečná slova.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin, jak jej přednesl pan ministr financí Andrej Babiš. Je tu žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, o důvodech, proč je nezbytné novelizovat zákon o státním rozpočtu na letošní rok tak, aby reflektoval současnou situaci a co nejvěrohodněji odrážel očekávané skutečnosti, jsem vás již informoval v rámci prvního čtení. Teď bych jen rád upozornil, že před měsícem očekávané skutečnosti se znovu změnily. Budete o tom informováni pozměňovacím návrhem k tomuto zákonu v podrobné rozpravě, také navrhnu zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru, usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 293/1. Nyní prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Václava Votavu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 14. schůze konané dne 8. října 2014 k návrhu zákona a tisku, který právě projednáváme.

    Po úvodních slovech rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 475/2013 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 a o změně zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, ve znění zákona č. 258/2013 Sb., sněmovní tisk 293, schválila bez připomínek; za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem tímto také učinil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Jestliže se nikdo nehlásí, končím a... Pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Mám pouze prosbu s dotazem na pana ministra, pokud, asi nebude schopen říci číslo z hlavy okamžitě, tak zda by nás o tom mohl informovat před třetím čtením, jaký je aktuální stav položky vládní rozpočtová rezerva, kapitola Všeobecná pokladní správa. Jaký je teď aktuální stav. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova před podrobnou rozpravou. Není zájem. Otevírám tedy podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je uložen v systému pod číslem sněmovního dokumentu 1487. Jedná se o zpřesňující podmínky predikce naplňování státního rozpočtu. Reflektuje změny oproti prognózám ze dne předložení návrhu a co nejvěrohodněji odráží očekávané skutečnosti. Součástí tohoto pozměňovacího návrhu je přehledná tabulka, která veškeré změny popisuje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. Dále se do podrobné rozpravy hlásí pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já navrhuji v rámci podrobné rozpravy zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.

    A odpověď panu poslanci Kalouskovi. Pokud se nepletu, ale ověřím to, je stav rozpočtové rezervy nula.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dále se do podrobné rozpravy hlásí s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Je-li tomu opravdu tak, že v položce vládní rozpočtová rezerva je nula, pak mi nezbývá nic jiného, než vám připomenout naši diskusi o rozpočtu na rok 2014, kdy tu ministr financí hřímal, jak chce snížit provozní výdaje a jak to prosadí tím, že minimálně pět miliard přesune do vládní rozpočtové rezervy. A já jsem si tenkrát dovolil oponovat a říkal vám: Kolegové, jestli to myslíte vážně, tak pro to zřiďte speciální položku, o které bude rozhodovat Sněmovna, protože jakmile to necháte ve vládní rozpočtové rezervě, tak to ta vláda utratí. Já nevím, jak to je, ale jestli je tam nula, tak se to stalo. Tak to vláda utratila. Jinými slovy, dovoluji si říci, že vláda klamala. Ti, kteří nám tenkrát říkali, že to je od nás fakt ošklivé, že vládě nechceme věřit, že pět miliard chce ušetřit, tak aspoň víte, že jsme měli pravdu. A u pana ministra Brabce si vyberu svoji výhru, protože ten se mi tenkrát smál a říkal "my těch pět miliard opravdu chceme ušetřit", a myslím, si, že jsme se vsadili.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dále s přednostním právem pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já fakt nevím, o čem pan Kalousek mluví. Státní rozpočet - zákon byl deficit 112 a my jsme řekli ano, že to dáme do rozpočtové rezervy. O tom vláda rozhodla, dali jsme to, protože já jsem chtěl, abychom měli menší deficit než 112. A my ho budeme mít. My budeme někde kolem 80 miliard, takže ušetříme nejenom pět, ale 32. A dnes, ke konci října, máme o 2,1 miliardy menší deficit než minulý rok, minulý rok jsme skončili někde na 80,3, takže já skutečně nechápu, o čem je debata. Cíl byl mít menší deficit než 112 a ten jsme bohatě přeplnili, i když jsme pustili spotřebu, a lidi věří a dělají spotřebu. Proto máme i větší DPH, tak nechápu tu debatu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Mluvíme o tom, pane ministře, jak rozumíme - nejen ve státním rozpočtu, ale v domácnosti a ve firmě - jak všichni rozumíme slovu šetřit provozní výdaje. Šetřit provozní výdaje, tomu rozumíme tak, že se jich utratí méně, a ne že více. My se tu společně napříč politickým spektrem radujeme, že přece jen ekonomický růst navrátil se do eurozóny i do České republiky, není to zásluha naší vlády, není to ani zásluha vaší vlády, a náš státní rozpočet díky tomu má vyšší příjmy, než se dalo čekat. Proto bude také nižší deficit. Ale vy neutratíte méně, jak jste slibovali tady při projednávání státního rozpočtu.

    Já jsem tu otázku položil z jiného důvodu. Já jsem se domníval, že pět miliard, které jste tu svatosvatě sliboval a Brabec se o ně sázel, a vaši kolegové se na mě zlobili, když jsem říkal, že vám nevěřím, protože jak se objeví ve vládní rezervě, tak je prostě vláda utratí, tím jsem si byl naprosto jist. Já jsem si myslel do této chvíle, protože informace nemám, že jste to zatím neudělali, že tam pět miliard máte, a chtěl jsem říci: no tak když už za každou cenu jste přidali státním úředníkům, tak jim to dejte z vládní rezervy. Ale vy už jste ji rozfrcali. To znamená, vám nezbývá už nic jiného než příjmy, které máte navíc a které by měly být použity ke snížení deficitu, promítnete do těch výdajů, protože jste utratili i to, co jste slibovali, že ušetříte. Vy už máte prázdno a teď už jedete jenom na ten ekonomický vývoj, za který nemůžete, který já vám sice přeji, ale rozhodně tomu neříkejme šetření.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan ministr, po něm paní poslankyně Lorencová s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já navrhnu těm studentům z Brna, jestli by nevzali pana poslance Kalouska do jejich firmy, jmenuje se Demagog.

    Takže se omlouvám, dal jsem vám špatnou informaci, protože já skutečně mám problémy s účetnictvím státu. To se skutečně učím, protože je úplně jiné než účetnictví normální firmy, protože stát není normální firma. (Pobavení v sále.)

    Takže chci vás jenom informovat, tady mi píše pan náměstek Gregor, že těch pět miliard je skutečně zavázáno a čerpány nebudou. Takže ve VVR - vládní rozpočtové rezervě - je pět miliard, které nelze čerpat, protože je vláda zavázala. Takže nevím, jestli to stačí. Takže jsme ušetřili těch pět miliard. Podle mě jsme ušetřili 32, ale vy se v tom účetnictví lépe orientujete, pro mě je to stále skutečně jako zázrak přírody. (Hlasitější pobavení v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová, po ní s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolím si připomenout období zhruba před deseti lety, možná méně, kdy jsem navštívila Ministerstvo financí a tam jsem se dozvěděla, že poctivě jsou sice vyměřovány daně ve stovkách miliard, a když jsem se zeptala, kolik bylo vybráno, tak nastalo rozpačité ticho. Možná to jsou peníze, které dneska současná vláda má k dispozici?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Lorencové. S faktickou poznámkou se ještě přihlásil pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že jsme před malou chvílí mohli vidět typickou metodu, kterou například pan poslanec Kalousek, ale není jediný v opozici, tady používá pro vedení rozpravy v Poslanecké sněmovně. Pan poslanec si tady vytyčil tezi, která byla od samého počátku nepravdivá, a několik minut na základě této teze kritizoval vládu, která podle něho do poslední mrtě utratila všechny finanční prostředky včetně pěti miliard korun, o které jsme při schvalování zákona o státním rozpočtu posílili vládní rozpočtovou rezervu.

    Myslím si, že je namístě, jestliže se ukáže, že pan Kalousek kritizoval vládu za něco, co vláda neudělala, naopak vláda udělala přesný opak toho, co tady kritizoval pan poslanec Kalousek, jestliže se teď ukáže, že se pan Kalousek mýlil, což se před chvílí ukázalo, protože ministr financí tady potvrdil věc, která se skutečně stala, a dokonce, vážené poslankyně, vážení poslanci, to není nic tajného. Kdyby si pan poslanec Kalousek přečetl usnesení vlády, které je veřejné, které už je několik měsíců staré, kde vláda přijala jasné usnesení, že těch pět miliard korun neutratí z vládní rozpočtové rezervy - neutratí! - pět miliard korun - vláda zavázala svým usnesením, že ty finanční prostředky nepoužije. To znamená, rozhodla se před několika měsíci, že sníží schodek státního rozpočtu právě o těchto pět miliard korun.

    Prostě nebyl žádný důvod, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, abyste tady vládu kritizoval. Stačilo, kdybyste si jako odpovědný poslanec přečetl usnesení vlády - v té rozpočtové oblasti jich zase není tolik - kdybyste si přečetl usnesení vlády a seznámil se s tím, jakým způsobem vláda zasahovala do zákona o státním rozpočtu během letošního roku, tam byste velmi jednoduše zjistil, že vláda těch pět miliard korun zavázala. Neutratila je. Ty finanční prostředky tady zůstaly a bude o ně nižší deficit státního rozpočtu.

    Vím, že ten čas tady samozřejmě utíká -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane premiére, dvě minuty pro faktickou poznámku vypršely.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Já budu respektovat to, že uplynul tento limit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já rozumím vašemu rozhořčení, pane premiére, pravděpodobně proto, že jste tu diskusi nesledoval od začátku. Kdybych se mýlil, kdybych přišel s tvrzením, že ve vládní rozpočtové rezervě je nula, a na ni navázal tu tezi, tak byste měl plnou pravdu. Já byl bohužel uveden v omyl. Řekl jsem, že to nevím, a zeptal jsem se odpovědného ministra, kolik tam je. On říkal, že je přesvědčen, že je tam nula. A já jsem říkal: je-li to takto, pak tedy to má tyto důsledky. Pak ministr financí - nechci říct, že se probudil - dostal informaci od svého náměstka, opravil se, říká: ono to tak není, ono je tam pět miliard. Jestli je tam pět miliard, tak samozřejmě má kritika nemůže platit. Ta se odvíjela od informace pana ministra financí, že je tam nula.

    Takže se vrátím k tomu, proč jsem se původně ptal. Je-li tam těch pět miliard zavázaných vládou, a nemám důvod nevěřit, pak nevidím důvod, proč tady děláme štábní zákonné cvičení, když tak jak vláda zavázala svým usnesením těchto pět miliard, tak tu jednu miliardu, o které se tady bavíme, souvztažných příjmů a výdajů může svým usnesením rozvázat. A proč tedy vláda tímto bodem vůbec zatěžuje Poslaneckou sněmovnu, když ty prostředky má k dispozici a stačilo by Poslaneckou sněmovnu pouze informovat, že z těch pěti miliard tedy tu jednu miliardu utratí za ty platy. Proč volíte mnohem složitější mechanismus, tomu nerozumím a na to jsem se chtěl zeptat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní se hlásí do rozpravy pan premiér Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem přirozeně debatu sledoval, ne že jsem ji nesledoval. Poslouchal jsem vystoupení pana poslance Kalouska, poslouchal jsem vystoupení i pana ministra financí. Já jsem tady celou dobu v Poslanecké sněmovně a poslouchám ta vystoupení, která tady jsou k jednotlivým návrhům zákonů. Čili není to tak, že bych tady nebyl, nebo že bych dokonce debatu nesledoval, a proto musím říci, že ta debata probíhala trošku jinak, než nám to tady popsal pan poslanec Kalousek.

    On sem prostě přišel s tezí, že vláda utratila celou vládní rozpočtovou rezervu. S tou tezí sem přišel do Poslanecké sněmovny a nenamáhal se dostatečně připravit na tuto diskusi (projevy nesouhlasu a bouchaní do lavic napravo), prostě proto, že vláda skutečně těch pět miliard korun zavázala a ty finanční prostředky neutratila. Ty finanční prostředky jsou zavázány na základě veřejného usnesení vlády, je to součástí materiálů, které jsou veřejně publikovány, dají se dohledat na webu vlády. Tudíž tyto finanční prostředky byly dány stranou, tak aby nebyly zapojeny do výdajů státního rozpočtu, aby se o tyto výdaje státního rozpočtu snížil vládní deficit. A jestliže vláda tyto peníze zavázala, tak už s nimi nepočítá ve vládní rozpočtové rezervě. A nepočítáme s tím, že bychom je v letošním roce jakýmkoliv způsobem používali. Ano, platí tato informace, to znamená, že vláda v tuto chvíli nepočítá s tím, že by dále používala vládní rozpočtovou rezervu, a těch pět miliard korun jsme zavázali a nebudeme je v letošním roce utrácet.

    Takže by bylo dobře, kdyby nejprve tedy pan poslanec Kalousek si tyto věci ověřil, a teprve pak vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny s drtivou kritikou toho, jak vláda utratila i těch pět miliard korun, a že se vsadil s panem poslancem Brabcem, a že tedy vyhrál, že jsme na ty peníze sáhli, a že jsme tedy udělali něco, co je v rozporu s tím, co jsme říkali, když jsme projednávali zákon o státním rozpočtu tady v Poslanecké sněmovně. My jsme přece tady projednávali zákon o státním rozpočtu, ty peníze jsme stáhli do vládní rozpočtové rezervy. Opozice tehdy říkala, že je chceme utratit, a my jsme se ve vládní koalici dohodli a rozhodli, že ty peníze neutratíme, a jsou zavázány a o ty se sníží deficit státního rozpočtu, tak jak o tom tady hovořil ministr financí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, pane premiére, ale nemáte pravdu. A je to velmi jednoduché, prostě prokáže to steno. Já vám nechám přinést steno, oba dva budeme mít stejné a jeden z nás se omluví, protože nepředpokládám, že byste teď nemluvil pravdu z nevědomosti.

    Já jsem se zeptal, jaká částka je na vládní rozpočtové rezervě, a pan ministr řekl nula. Je-li tam pět miliard zavázaných prostředků, tak tam nemůže být nula. To, že je něco zavázáno, neznamená, že je tam nula. Do té míry oba dva státnímu účetnictví rozumíme. Je tam tedy pět miliard, které vláda zavázala svým usnesením. A protože ministr financí má kompetenci do padesáti milionů, ty peníze jsou zavázány, tak kdyby chtěl někomu pan ministr ze své vůli poslat třicet milionů, tak nemůže, protože ty prostředky jsou zavázány. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo Kalousku, i pro vás platí dvě minuty ve faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pak se opravil, a mně jde o jednu jedinou věc. Proč to tedy neuděláte vládním usnesením a proč nás tady cvičíte s novelou zákona o státním rozpočtu?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pouze se potřebuji zeptat - hlásíte se s přednostním právem? S přednostním právem, dobře, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já si myslím, že se musíme vrátit k podstatě té debaty, která se tady vede. Ta podstata debaty je o tom, jestli vláda utratila, nebo neutratila těch pět miliard korun, které se převedly do vládní rozpočtové rezervy v době, kdy jsme schvalovali zákon o státním rozpočtu. To je přece podstata této věci. A my se bavíme o tom, a to je věc, s kterou počítáme, a vedli jsme také o ní diskusi už na vládě, že skutečně ve vládní rozpočtové rezervě je z pohledu vlády nula, protože vláda už rozhodla jednou o tom, že těch pět miliard korun zaváže. To je faktická realita a vláda nepočítá s tím, že by ty finanční prostředky utratila. Čili když se vrátím k tomu, co je podstata této debaty, co zde bylo kritizováno, bylo zde kritizováno, že vláda údajně utratila pět miliard korun. Znovu musím potvrdit, že je vláda neutratila a že je nemíní utratit. Čili z pohledu vlády je ve vládní rozpočtové rezervě nula, protože se nechystá tyto finanční prostředky rozvázat, když už je svým usnesením jednou zavázala. Prostě vláda pro to nemá důvod na základě všech informací, které máme k dispozici k dnešnímu datu. Čili v té diskusi o tom, jestli vláda utratila, nebo neutratila pět miliard korun, je myslím naprosto zřejmé, že ta kritika nebyla oprávněná. Vláda pět miliard korun neutratila, jsou zavázány usnesením vlády a vláda je nepoužije v rámci možností, které by měla, to znamená, utratit ty peníze v rámci vládní rozpočtové rezervy. Ale to už je rozhodnutí, které je skutečně několik měsíců staré, několik měsíců visí usnesení vlády na webu a nebylo potřeba, abychom o tom tady dnes diskutovali, pokud by se neobjevila ta teze, že údajně tady vláda ty finanční prostředky utratila. Takže ta věc je zřejmá, neutratili jsme je, nechystáme se je utratit ani dnes večer, jak zde naznačil pan poslanec Kalousek.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Mně je líto, že se přeme o něco, na co máme v tuhle chvíli stejný názor. Jestli je tam pět miliard zavázaných korun, tak je vláda neutratila. Moje kritika vyplývala ryze z toho, že pan ministr financí řekl, že je tam nula. Z pohledu vlády tam může být cokoliv, pro mě je důležitá účetní informace. Podle účetní informace je tam pět miliard. Jestli si vláda k tomu přijala to či ono usnesení, je mi úplně jedno. Ve vládní rozpočtové rezervě je pět miliard. Já beru, že je vláda neutratila, ale původní informace od pana ministra byla, že je tam nula.

    Pak se vracím zpět k té připomínce, kvůli které jsem tu otázku položil. Očekával jsem odpověď pět miliard, dostal jsem odpověď nula. Teď, když jsem konečně dostal odpověď pět miliard, tak říkám: Přátelé, máte tam pět miliard korun, které jste si zavázali svým usnesením, a během pěti minut z těch pěti miliard můžete rozvázat jednu miliardu na platy, aniž byste tím zatěžovali Poslaneckou sněmovnu a novelizovali státní rozpočet. Proč děláte mnohem komplikovanější mechanismus novely zákona, když to můžete udělat jedním vládním usnesením? Tak zní ta otázka.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní zodpovědně čekající pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se nezapojím do debaty, jestli je to nula, nebo pět miliard. Já mám jenom jednu prosbu pro nás všechny, když mluvíme o straně příjmů a výdajů. Není to první vláda, není to první Sněmovna, kdy říkáme "šetříme, protože jsme víc vybrali". To je podle mě zmatení pojmů. Šetřit můžeme na výdajové straně. A protože to myslím opravdu na všechny, tak si pamatuji z vlády některého svého kolegu, který když měl úspory, říkal: Já jsem uspořil, protože jsem prodal majetek, mám plus miliardu. To ale není úspora. To mateme sami sebe a mateme veřejnost. Úspora je na výdajové stránce. Když se lépe plní příjmy, tak máme nižší deficit. Ale to, že máme nižší deficit, ještě neznamená, že jsme lépe hospodařili. Může to znamenat, a nemusí. Vždycky musíme porovnat obě dvě stránky.

    K tomu samotnému návrhu zákona. Tak 3. září jsme ho dostali. Třetího září - to už vláda vládla poměrně dlouho. V tom návrhu bylo, že Státní fond dopravní infrastruktury potřebuje dvě miliardy. Já myslím, že všichni, kteří aspoň trošku sledují dopravu, už věděli, že ta potřeba není. Ale kdybychom to řekli 3. září, tak jsme zkritizováni za to, že bráníme rozvoji dopravní infrastruktury a teď nevím, co všechno. Ale ukazuje se, že jsme měli pravdu. Takže ten pozměňující návrh, který přednesl pan poslanec Kubíček, má logiku. Bylo zbytečné je tam posílat. Jenom říkám, že toho 3. září není tak dávno, aby to vláda nevěděla už 3. září. Není to 3. března nebo 3. května, kdy se velmi těžko odhaduje, jaké bude reálné plnění jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.

    Já myslím, že pro nás je to docela jednoduchý bod, pro náš klub. My jsme hlasovali proti rozpočtu na rok 2014, takže budeme hlasovat i proti tomuhle. To není k témuž materiálu, který tam je, který de facto třeba u aukce kmitočtů jenom konstatuje skutečnost a opravuje ta čísla podle skutečnosti. Ale my jsme ten rozpočet považovali a považujeme za chybný. A kolik se uspoří, nebo kolik vláda uspoří, to si řekneme, až budeme mít výsledky za celý rok, a my to budeme posuzovat na výdajové stránce, ne na příjmové stránce. Tam se samozřejmě může snížit deficit.

    Takže bych prosil všechny, možná marně, když budeme mluvit o tom, že šetříme, tak do šetření nezapočítávejme zvýšené daňové výnosy. To není žádné šetření, to platí daňoví poplatníci.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se řádně hlásí do rozpravy pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Tak ještě jednou ten dotaz, který jsem chtěl položit, a nemohl jsem na základě toho, že jsem dostával různé informace. Teď, když jsme se shodli, že ve vládní rozpočtové rezervě je pět miliard korun a jsou zavázány, tedy zmrazeny vládním usnesením, vláda sama sobě dala závazek, že je neutratí, tak se vraťme k tomu, co tady věcně v tuhle chvíli schvalujeme.

    Vláda potřebuje - přijala politické rozhodnutí podporované většinou této Poslanecké sněmovny, já s tím nesouhlasím, ale většina s tím souhlasí, že ještě letos potřebuje zhruba o miliardu více na platy. Když budeme mít ve všech položkách vymeteno, nebudeme schopni nikde v rozpočtu učinit rozpočtové opatření, ty peníze takzvaně najít, jak se někdy říká, a dát je na platy vládním usnesením, pak holt nám nezbývá, než ta nejkomplikovanější a málo používaná varianta - on zákon o státním rozpočtu se nenovelizuje každý rok -, že místo rozpočtového opatření, které vláda učiní, a má to ve své kompetenci, se požádá Poslanecká sněmovna o schválení novely státního rozpočtu. Je to ten nejkomplikovanější, časově nejnáročnější i pro nás způsob, jak naplnit ten věcný cíl, že vláda chce přidat na platy miliardu. Přičemž je tady někde položka pěti miliard, kde vláda během pětiminutového vládního usnesení, aniž by potřebovala novelizovat návrh státního rozpočtu, tu miliardu může přesunout na příslušné platy. Jeden papír, který předloží ministr financí do vlády, a jedno hlasování vlády. Žádné první, druhé, třetí čtení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Podotýkám, že jsme v podrobné rozpravě. Táži se, zda se někdo ještě hlásí do podrobné rozpravy. Nevidím. Takže není tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se na závěrečná slova. Pan zpravodaj Votava ne. Pane vicepremiére? Také ne. Dobře.

    V tento moment přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o - tady mi vyskočila faktická poznámka. Pan předseda Okamura? Ne. V tom případě přistoupíme k hlasování.

    Navrhovatel navrhuje zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Je to hlasování číslo 5. Kdo je proti?

    Končím hlasování. Přítomných poslanců je 157, pro tento návrh bylo 87 poslanců. Návrh byl přijat. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Přistoupíme k dalšímu bodu a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, má přispět k transparentnosti hospodaření s veřejnými prostředky v rámci územních rozpočtů a ke snížení legislativních a nelegislativních bariér implementace evropských a investičních fondů v programovém období let 2014 až 2020.

    Předkládaný návrh zákona v části první upravuje definice základních pojmů a postup pro poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí územních rozpočtů, základní náležitosti žádosti a veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Obsah a zveřejnění záměrů územního samosprávného celku poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel stanovený poskytovatelem. Záměr je obdobou programu podle zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Povinnost zveřejňovat smlouvy o poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí nad 10 tisíc korun na portálu veřejné správy. Orgány příslušné k rozhodování sporu veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Možnost poskytovatele uložit příjemci dotace opatření k nápravě pochybení zjištěných při kontrole s tím, že pokud příjemce provede opatření k nápravě, nebude mu uložen odvod za porušení rozpočtové kázně. Toto ustanovení má umožnit zjednodušení administrativy při implementaci prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů. Částku tisíc korun, do které nebude odvod za porušení rozpočtové kázně ukládán, což má rovněž umožnit zjednodušení administrativy při implementaci prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů. Možnost zjednodušeného vykazování některých výdajů paušální částkou uložení nižšího odvodu za porušení méně závažné povinnosti pevnou částkou, procentem nebo v rámci procentního rozmezí, sčítání odvodu za porušení méně závažných povinností, nestanoví-li smlouva jinak, a uložení odvodu za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek ve výši nejzávažnějšího porušení, nestanoví-li poskytovatel dotace jinak.

    Při projednávání návrhu zákona v rozpočtovém výboru byl přijat pozměňovací návrh obsahující úpravy, kterým byly zohledněny některé zásadní připomínky uplatněné některými kraji a Svazem měst a obcí. Pozměňovací návrh upravuje zveřejňování veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup místo na portálu veřejné správy. Dobrovolný svazek obcí by smlouvy zveřejňoval na úředních deskách členských obcí. V pozměňovacím návrhu byla rovněž zvýšena hranice pro povinné zveřejnění smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci z 10 tisíc korun na 50 tisíc korun. Dále je navrženo nahradit pojem "záměr" pojmem "program", který územní samosprávné celky běžně používají. Doba 90 dnů jako minimální doba pro zveřejnění záměru, resp. programu, byla při jednání podvýboru rozpočtového výboru vysvětlena. Jedná se o nejkratší dobu, po kterou má zveřejnění trvat. V souvislosti s těmito úpravami byly upraveny i odkazy a poznámky pod čarou a ustanovení o správních deliktech.

    Úprava poskytování dotací vyvolala potřebu některých úprav i v zákonech o obcích a krajích a o hlavním městě Praze. Úprava těchto zákonů je navržena v části druhé až páté a spočívá v doplnění působnosti orgánů příslušných v rozhodování o poskytnutí peněžních prostředků z územních rozpočtů a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí. Z důvodu odstranění několika administrativních nedopatření, k nimž došlo při přepisu textu zákona o krajích a hlavním městě Praze, byl v rozpočtovém výboru zpracován pozměňovací návrh odstraňující tato nedopatření, který bude na této schůzi přednesen.

    Ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byl projednán pozměňovací návrh na formulační úpravu § 22 odst. 6 zákona číslo 250/2000 Sb., k čemuž zaujímám neutrální postoj.

    V podrobné rozpravě budu navrhovat zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 294/1 až 4. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Zemánek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, pan ministr ve své řeči v tomto druhém čtení sněmovního tisku číslo 294 prošel výsledky jednání, která probíhala, a to na jednání rozpočtového výboru a na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Hned v prvním čtení těmto dvěma výborům byl tento tisk přikázán. Z těchto jednání vzešly dva pozměňovací návrhy pod čísly 294/3 a pod číslem 294/4 a taktéž byly podány ještě dva pozměňovací návrhy pod číslem 1535 a 1546. Domnívám se, že v danou chvíli asi takto úvodní slovo stačí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Petr Bendl - který dnes zde není přítomen. Mohu požádat nějakého člena výboru pro veřejnou správu, aby přednesl stanovisko tohoto výboru? Vypadá to, že daný výbor není zastoupen. Já vás požádám, paní poslankyně, materiál vám dám k dispozici. Děkuji vám.***

  • Poslankyně Milada Halíková: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se zabýval předmětným tiskem na své 15. schůzi dne 23. října letošního roku a přijal následující usnesení.

    Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 294 projednat a schválit ve znění přijatého pozměňovacího návrhu, a sice k bodu 14 § 22 se přidává nový odstavec s číslem 6. Slova "domnívá-li se na základě kontrolního zjištění" doporučujeme nahradit slovy "zjistili na základě kontroly". Dále ve svém usnesení výbor zmocnil zpravodaje výboru s usnesením seznámit Sněmovnu a předsedkyni výboru zaslat toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Moc vám děkuji, paní poslankyně Halíková, že jste se toho tak zodpovědně ujala. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, kdy eviduji dva přihlášené. Je to pan poslanec Vilímec a pan poslanec Bezecný. Takže první do rozpravy pan poslanec Vilímec.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, tento sněmovní tisk možná není až tak mediálně zajímavý, ale on významně ovlivňuje život obcí a krajů. Já jsem již v prvním čtení tohoto sněmovního tisku upozorňoval na mnohá vážná úskalí, a to především v požadavcích, které jsou kladeny na kraje, ale především na obce, a to bez rozdílu jejich velikosti, při rozhodování o poskytnutí dotací z veřejných rozpočtů, ale také administrace těchto dotací. Při pochopitelné snaze o nastavení jasnějších pravidel by tento tisk dostával především obce do naprosto těžkopádné pozice, kdy hrozilo při extenzivnějším výkladu, že každé poskytnutí dotace by z administrativního i časového hlediska bylo velmi náročné a téměř neprůchodné jak pro poskytovatele, tak i příjemce dotace. Snaha o větší informovanost se totiž začala ve vládním návrhu dostávat do zjevného protikladu s racionalitou a přiměřenou administrativou.

    Na závěr prvního čtení jsem také vyjádřil přesvědčení, že snad dojde především v rozpočtovém výboru k určitým nezbytným úpravám. Mohu s potěšením konstatovat, že se tak skutečně stalo. Podvýbor pro územní financování a posléze rozpočtový výbor přijal pozměňovací návrh na základě diskuse. Pozměňující návrh, který jsem podal společně s panem zpravodajem s ambicí odstranit v rámci možností administrativní náročnost spojenou s původním textem vládního návrhu. Musím také konstatovat, že pan ministr byl poměrně nezvykle podrobný při prezentaci tohoto sněmovního tisku, takže on většinu změn, které jsou obsaženy v návrhu usnesení rozpočtového výboru, okomentoval, takže určitě to nebudu opakovat, byť jsou tam ještě nějaké další změny. Protože víte, my jsme před časem v bouřlivé diskusi schválili novelu zákona o sociálních službách, na základě které by kraje měly poskytovat prostředky na sociální služby, ale ten návrh zákona, který byl přijat, vůbec nepočítal s tím, že se tak bude dít na základě veřejnoprávních smluv. Takže samozřejmě ten zákon také musel být nějak uveden do poznámky pod čarou v těchto rozpočtových pravidlech.

    Změn je tam více, ale nebudu o nich podrobně mluvit. Chtěl bych pouze zdůraznit, že návrh rozpočtového výboru, tak jak byl přijat a tak jak byl konzultován s Ministerstvem financí, se Svazem měst a obcí a Asociací krajů, je vzájemně hodně provázaný a ve vztahu k hlasování ve třetím čtení si nedokážu představit, že se bude hlasovat po jednotlivých bodech o tomto návrhu.

    Vážené kolegyně a kolegové, tyto úpravy, které schválil rozpočtový výbor, jsou nezbytné, aby nedošlo skutečně k tomu, že každá běžná výše dotace hasičskému spolku nebo Junáku bude obrovsky administrativně zatěžovat příjemce i poskytovatele. Beztak oproti stávajícímu platnému stavu tento sněmovní tisk požaduje u každé dotace uzavírat tzv. veřejnoprávní smlouvu. Bez ohledu na to, zda jde o 500 korun na odměny vítězům dětské soutěže, anebo jde o dotaci v řádu milionů korun. Takže i tak i po revizi rozpočtového výboru samozřejmě ten text bude určitě vytvářet daleko tvrdší prostředí pro obce i kraje. Nicméně oproti původní verzi usnesení rozpočtového výboru vychází myslím z rozumnějšího pohledu na reálný život a potřeby obcí i krajů, a proto je určitě namístě návrh rozpočtového výboru podpořit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Bezecný. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych ve stručnosti zdůvodnil pozměňovací návrh, který je vložen do systému.

    Hlavním cílem pozměňovacího návrhu je posílit transparentnost procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů. Předložený vládní návrh zákona předpokládá pouze zveřejnění záměru poskytovatele dotace a dále smluv uzavřených s příjemci. Tyto zveřejněné úkony proto neposkytují veřejnosti detailnější přehled o průběhu celého procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí, ale pouze o jeho počátku a konci. Z takto zveřejněných úkonů nebudou pro veřejnost dostupné informace o přehledu všech podaných žádostí a stejně tak nebudou veřejně dostupné údaje o tom, z jakých důvodů byly některé žádosti zamítnuty, zatímco jiným žádostem bylo vyhověno. Za účelem zvýšení transparentnosti celého procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí a za účelem posílení kontroly veřejnosti nad tímto procesem se proto navrhuje, aby poskytovatelé byli povinni zveřejnit též seznam všech přijatých žádostí a po přijetí rozhodnutí o žádostech též seznam žádostí, které byly schváleny, a seznam žádostí, které byly zamítnuty. V případě zamítnutých žádostí budou též poskytovatelé povinni k jednotlivým žádostem uvést stručné zdůvodnění jejich zamítnutí. Navrhované povinné zveřejňování seznamu žadatelů a příjemců je obvyklým institutem, který se naplňuje u různých kategorií dotací a návratných výpomocí. K tomuto návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Vilímec. (Přichází poslanec Adamec.)

  • Poslanec Ivan Adamec: Dobrý večer, dámy a pánové, milá vládo. Budu stručný. Když jsem poslouchal návrhy na pozměňovací návrhy, tak ty jdou přesně proti sobě. A protože řada z nás pořád vykonává funkce starostů, místostarostů a víme, jak složitá je administrativa na obcích, tak mi nedá ve své faktické připomínce se tady zastat obcí. Myslím si, že administrativy je skutečně hodně, je jí dost, a představa, že tím, že všechno zveřejním, to bude průhlednější, že to bude lepší a že nám to bude fungovat smysluplněji a lépe, to já prostě po svých zkušenostech nesdílím. Opravdu bych se přimlouval za to, aby zvítězil zdravý selský rozum. Abychom nehloupli tím, že všechno budeme zveřejňovat polopatě. Kdo chce, dneska si ty informace stejně zjistí. Máme na to spoustu nástrojů. Já si myslím, že je zbytečné neustále každý krok prostě podsouvat lidem, kteří o to v řadě případů ani zájem nemají.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, za vaši faktickou poznámku. Nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy již neeviduji. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje a pana vicepremiéra, zda si chcete vzít závěrečná slova v obecné rozpravě. Není tomu tak. Dobře. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji prvního přihlášeného a tím je pan poslanec Bezecný. Pan poslanec Kubíček svou přihlášku stáhl.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Děkuji za slovo. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 1546. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan vicepremiér Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Navrhuji zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dále se hlásí pan zpravodaj.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Já bych si dovolil se jenom přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1535, což je pozměňovací návrh, který jsem dal. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Pan zpravodaj nebo pan vicepremiér? Není tomu tak. Eviduji žádost o vaše odhlášení, než budeme hlasovat. Takže já vás odhlašuji a požádám vás, abyste se opět přihlásili. Budeme hlasovat o návrhu zkrácení lhůty pro třetí čtení, a to na 48 hodin.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 6, přítomných poslanců je 143, pro návrh 85 (proti 21). Návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena na 48 hodin. Tím končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Přistoupíme k dalšímu bodu a tím je

    I zde požádám, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, při prvním čtení jsem zde vyjmenoval sedm hlavních změn, které návrh novely přináší. Teď se omezím na dvě nejdůležitější. Je to za prvé posílení úlohy poskytovatelů dotací při zjišťování nesprávností, kterých se během jeho používání nebo souvislosti s nimi dopouštějí jejich příjemci, a při nápravě těchto nesprávností a jejich postihování. Za druhé zmocnění Ministerstva financí k vydávání státních dluhopisů a ke krytí rozpočtovaného schodku státního rozpočtu a ke splácení jistin státního dluhu.

    U druhého bodu bych se chtěl krátce zastavit. Je jasné, že když zákon o státním rozpočtu každý rok stanoví, že schodek státního rozpočtu se vypořádá zvýšením stavu státních dluhopisů do té a té výše, není nutné stanovit novým zákonem, že se v této výši skutečně vydají. Domnívám se však, že zákonem není nutné povolovat Ministerstvu financí vydání státních dluhopisů ani v ostatních případech, kromě případů, kdy se překročí rozpočtovaný schodek státního rozpočtu a částku překročení je třeba uhradit penězi získanými z prodeje státních dluhopisů, čímž se dlouhodobě zvyšuje státní dluh. Krátkodobě může být toto zvýšení schodku pokryto zapojením peněžních prostředků státní pokladny. Vydáním a prodejem dluhopisů za účelem splácení jistin státního dluhu se státní dluh zvýší jen do doby, než se penězi z tohoto prodeje jistin uhradí. Pak se zase vrátí na původní výši.

    Důvěryhodný stát své dluhy platit musí bez ohledu na legislativní procesy. A kdyby nepřijetí zákona vydání státních dluhopisů mu splacení některých z nich znemožnilo, dostal by se do postavení nespolehlivého dlužníka a musel by příště platit vyšší úroky, resp. by měl vůbec problém s financováním svých potřeb samotným při jakékoliv výši úroků. Rozhodnutí, že se mají vydat dluhopisy k pokrytí splátek státního dluhu a souvisejících potřeb, není nutné přijímat zákonem, tedy jinak než vydáním nového dluhu, protože jiný zdroj než v takovém případě není k dispozici. A do doby dosažení přebytkových státních rozpočtů tomu ani nemůže být jinak.

    V podrobné rozpravě navrhnu zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane vicepremiére. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a iniciativně tento návrh projednal i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 295/1 až 4. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Roman Kubíček.

  • Poslanec Roman Kubíček: Dobrý den, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové.

    První čtení bylo projednáno 1. 10. 2014 na 17. schůzi a bylo přikázáno výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a rozpočtovému výboru. Dovolím si přečíst usnesení rozpočtového výboru č. 149 ze 14. schůze ze dne 23. října 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 295.

    Po úvodním slově náměstka financí Jana Gregora, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 295, schválila ve znění těchto pozměňovacích návrhů - pozměňovací návrhy jsou obsahem tohoto usnesení, nebudu citovat.

    II. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní prosím, aby se ujal slova zástupce výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože pan poslanec Bendl se omlouvá. Takže pan poslanec Petrů.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením číslo 68 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze dne 23. října 2014. Výbor pro veřejnou správu doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 295 projednat a schválit ve znění příslušného pozměňovacího návrhu a ten zní: k novelizačnímu bodu č. 11 § 14f odst. 1 se slova "pokud se na základě kontrolního zjištění domnívá" nahrazují slovy "zjistili na základě kontroly". Dále pak zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. A za třetí pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

    To je usnesení výboru pro veřejnou správu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dva přihlášené. Prvním z nich je pan poslanec Vilímec a jako druhý pan poslanec Klučka. Požádám pana poslance Vilímce o jeho příspěvek do rozpravy.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já navážu na své vystoupení v prvním čtení k tomuto tisku a na druhý důvod předložení tohoto návrhu zákona, který zde rozebíral pan ministr financí, a to snahu vlády odebrat Poslanecké sněmovně a vůbec Parlamentu České republiky kontrolní pravomoc při vydávání státních dluhopisů.

    Jak víme, zatímco současná legislativní praxe vyžaduje k vydávání státních dluhopisů zmocnění přijetím zvláštního zákona, vláda v tomto sněmovním tisku 295 navrhuje s jednou jedinou výjimkou, to je vydání státních dluhopisů na krytí v případě vyššího schodku, jinak obecné předání zmocnění k vydání státních dluhopisů jednou provždy Ministerstvu financí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a požádám pana poslance Klučku, který je přihlášen řádně do rozpravy.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, má role je teď docela zvláštní, protože to bude role omluvná. Já se musím omluvit za to, že jsem vcelku předčasně dal do systému k tomuto zákonu jeden pozměňovací návrh pod číslem 1537, aniž bych si uvědomil, že usnesení rozpočtového výboru obsah tohoto pozměňovacího návrhu již akceptuje a že je to pouze rozděleno do jednotlivých částí. Takže já se chci prosím za to velmi omluvit a pro stenozáznam teď říkám, že se nebudu k tomuto pozměňovacímu návrhu v podrobné rozpravě hlásit. Děkuji vám. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo - pane vicepremiére? (Ne.) Pane zpravodaji? Také ne. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dva přihlášené poslance. Prvním z nich je pan poslanec Kubíček a druhým pan poslanec Vilímec. Pan poslanec Kubíček ruší svou přihlášku, v tom případě pan poslanec Vilímec.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se v podrobné rozpravě přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě, a tento pozměňovací návrh je vložen do elektronického systému pod číslem 1549.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se hlásí pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bych chtěl navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se někdo hlásí ještě do podrobné rozpravy. Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já si dovolím mít připomínku nebo povzdech na to, jaký je to obrovský rozpor mezi slovy a tím, co se opravdu dělá. Krátce poté, co se ustanovila tato Sněmovna, tak zejména noví kolegové říkali: dělali jste to špatně, my to budeme dělat jinak a lépe, a chceme proto nový jednací řád této Sněmovny. My jsme říkali: proč ne? V rámci toho, že jsme to dělali špatně a vy to chcete dělat jinak a lépe, jste zdůrazňovali, a já doufám, že to také Sněmovna schválí, že mezi druhým a třetím čtením právě proto, abychom měli čas na pozměňovací návrhy, bude moci být nejméně týden, že 72 hodin je málo, protože vy chcete jednat odpovědně. A teď chodí ministr financí jeden bod za druhým a říká v souladu se stále ještě platným jednacím řádem: navrhuji zkrátit na 48 hodin, navrhuji zkrátit na 48 hodin, navrhuji zkrátit na 48 hodin. Tak proč současně kritizujete všechny bývalé Sněmovny, že to dělaly špatně, a vy to chcete dělat lépe?

    Tohle nejsou jednoduché materie. Při novele zákona o státním rozpočtu pan ministr jednoznačně prokázal, že vůbec netuší, co předkládá a o čem je řeč, a přesto to chcete zkrátit na 48 hodin, i když padají pozměňovací návrhy. Máte na to právo, protože máte většinu, ale je to zcela v rozporu s tím, co jste vždycky kritizovali a co jste si prosadili do jednacího řádu. Obávám se, že takhle postupujete v celé řadě dalších případů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Žádný pozměňovací návrh nezazněl. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Dobře, děkuji. Končím podrobnou rozpravu a táži se, zda si chce pan zpravodaj nebo pan vicepremiér vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování. Zazněl zde návrh na zkrácení lhůty na projednání mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Opět eviduji žádost o odhlášení, takže já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 48 hodin, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování číslo 7, přítomných poslankyň a poslanců je 136, pro návrh bylo 82. Návrh byl přijat.

    Končím druhé čtení tohoto návrhu a zahajuji další bod, a tím je

    I zde požádám, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

    Předkládaný vládní návrh obsahuje pouze dvě změny spíše technického charakteru. Jedna je návrh na ukončení vydávání Cenového věstníku s regulačními rozhodnutími v listinné podobě, a tím uspořit náklady na jeho tisk a distribuci. Nadále bude Cenový věstník přístupný v digitální podobě na portálu veřejné správy. Druhou změnou je přizpůsobení požadavku nového zákona o kontrole a umožnit, aby pověření ke kontrole cen bylo formou buď písemného pověření, nebo průkazu. Jedná se o praxi, která byla užívána i v minulosti.

    Vládní návrh zákona projednal rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 14. schůzi dne 23. října 2014. V rámci jeho projednávání byly přijaty dva pozměňovací návrhy, se kterými se ztotožňuji. Doporučuji proto schválení vládního návrhu zákona ve znění zahrnujícím tyto návrhy.

    V podrobné rozpravě navrhnu zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Karel Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Já udělám stručnou rekapitulaci. První čtení tohoto vládního návrhu zákona bylo 1. 10. na 17. schůzi s tím, že bylo zamítnuto projednávání ve zkráceném režimu podle § 90. Rozpočtový výbor 8. 10. začal projednávat tento vládní návrh zákona a přerušil své projednávání do 23. 10. Mezitím rozpočtový výbor obdržel stanovisko vlády a 23. 10. znovu zasedal. Projednal pozměňovací návrhy včetně návrhu úpravy, který navrhovala vláda.

    Rozpočtový výbor přijal toto usnesení č. 148: Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Simony Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Karla Fiedlera a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou ve sněmovním tisku 254/2. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem právě učinil. Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. V tento moment neeviduji nikoho, kdo by do ní byl přihlášen. Táži se, zda je tomu tak. (Nikdo se nehlásí.) V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan zpravodaj nebo pan vicepremiér chtějí závěrečné slovo. O závěrečná slova v obecné rozpravě nemáte zájem. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a do té eviduji přihlášku pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dovoluji si navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda ještě někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě. Jestli tomu tak není, končím podrobnou rozpravu. I zde se táži pana zpravodaje a pana vicepremiéra, zda si chtějí vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o tom, že zkrátíme lhůtu na projednání mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 8, přítomných poslankyň a poslanců 143, pro návrh 80. (Z tabule proti 22.) Návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena na 48 hodin. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Otevírám další bod a tím je

    Prosím, aby tento návrh uvedl navrhovatel tohoto bodu pan poslanec Jaroslav Faltýnek. Prosím ujměte se slova.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych navrhl podle § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zkrátit u tisku 339 lhůtu pro projednání ve výborech na 30 dnů.

    Dovolte, abych to krátce okomentoval. Jedná se o návrh zákona o vynětí ze zemědělského půdního fondu. Tento zákon v prvním čtení byl projednán 21. 10. na 19. schůzi. Sněmovna ho přikázala čtyřem výborům, konkrétně výboru hospodářskému, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, výboru pro životní prostředí a zemědělskému výboru. Pro vaši informaci, zemědělský výbor projednal tento návrh na svém jednání 4. 11. a dál bude pokračovat 12. 11. v projednávání tohoto zákona a rovněž ostatní výbory, které jsem jmenoval, již mají v programu zařazen tento bod na projednání v termínu 11. a 12. listopadu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Neeviduji do ní žádnou přihlášku. Jestli je tomu tak, končím všeobecnou rozpravu a táži se, zda si pan zpravodaj chce vzít závěrečné slovo po všeobecné rozpravě. Není tomu tak. Nyní tedy přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Je to pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já ne že bych na tom trval, ale snad, pane předsedající, že byste už pana ministra financí propustil, aby nemátl předkladatele a nevypadal jako zpravodaj. (Vicepremiér Babiš totiž stále sedí u zpravodajského stolku. Veselo v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji. Požádám pana vicepremiéra pro pořádek, aby opustil místo zpravodaje a sedl si na své místo v Poslanecké sněmovně. (Vicepremiér Babiš si jde sednout na své místo do vládní lavice.) Pořádek musí být.

    Táži se, zda se někdo hlásí ještě v rozpravě podrobné. Má-li být návrh, o kterém se má hlasovat, musí zaznít v podrobné rozpravě. Takže hlásí se pan zpravodaj Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo. Tedy ještě jednou prosím o to, aby Sněmovna zkrátila u tisku 339 lhůtu pro projednání ve výborech na 39 dnů podle § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. (Nejasno v sále.) Prosím? Na 30 dnů. U tisku 339 na 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji. Táži, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Táži se pana poslance Faltýnka, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Dobře.

    Eviduji opět žádost o odhlášení. Takže vás všechny odhlásím a požádám, abyste se přihlásili. Než budeme hlasovat, ještě zazvoním, aby ti, co jsou v předsálí, se mohli hlasování zúčastnit.

    Nyní přečtu návrh na usnesení. Ten zní, že Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovníku tisku 339 - jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů - ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů k projednání. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předkládá k projednání návrh novely energetického zákona. Jde o rozsáhlou novelu zákona, která zahrnuje také návrhy na úpravy dalších s tím souvisejících zákonů. Zejména se jedná o zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, který je věcně velmi úzce propojen s energetickým zákonem. Dále navrhujeme změnit zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, do něhož by měla být nově zařazena příslušná ustanovení týkající se Státní energetické inspekce. Dále se navrhuje novelizovat zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, z něhož navrhujeme vypustit ustanovení týkající se osvobození od daně z elektřiny. Úprava se rovněž týká zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, a dalších zákonů, které s nyní vyjmenovanými právními předpisy souvisejí. (V sále je hluk.)

    Již z tohoto výčtu je zřejmé, že se nejedná o jednoduchou předlohu a že jde o vzájemně provázané zákonné předpisy. Tento komplexní návrh novely energetického zákona byl vyvolán zejména nutností transponovat směrnice a adaptovat nařízení Evropské unie, která se týkají energetické efektivnosti, transevropských energetických sítí, transparentnosti na velkoobchodních trzích s energií a dále nutnosti reagovat na výtky Evropské komise vůči České republice, které se týkají nedostatečné transpozice směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, a to v oblasti elektroenergetiky a teplárenství.

    Impulsem k novelizaci zákona o podporovaných zdrojích energie bylo dále notifikační rozhodnutí Evropské komise ke slučitelnosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s pravidly Evropské unie o veřejné podpoře. V tomto rozhodnutí Evropská komise uvádí podmínky, které musíme respektovat. Toto rozhodnutí se odrazilo v předloženém návrhu úpravou způsobu stanovení platby prostředků určených na podporu obnovitelných zdrojů energie tak, že z dosavadního výpočtu výše platby na podporu obnovitelných zdrojů energie -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane ministře, ale musím požádat kolegyně a kolegy o ztišení, abychom dobře rozuměli tomu, co přednášíte. Já vám děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: - závislé na spotřebovaném množství elektřiny se přejde na platbu stanovenou na měsíční bázi pro každé odběrné místo v závislosti na jeho rezervovaném příkonu. Tato změna zároveň pomůže napravit dopad dosavadního způsobu platby na konkurenceschopnost našeho hospodářství, zejména energeticky náročného průmyslu. Dopad na zákazníky s nízkou spotřebou elektřiny, kteří dosud přispívají na podporu obnovitelných zdrojů malými částkami, je eliminován opatřením, které obsahuje návrh zákona o podporovaných zdrojích energie. Toto navrhované opatření znamená, že platby takových zákazníků na podporu obnovitelných zdrojů by ani v budoucnu neměly překročit jejich dosavadní úroveň. Nově se navrhuje zřídit Rada Energetického regulačního úřadu. Navržené uspořádání rady vychází ze zahraničních zkušeností v uspořádání regulačních orgánů s možnostmi, které uvádí směrnice o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou, a z působnosti a organizace regulačních orgánů v jiných sektorech v České republice. Návrh věcně vychází z působnosti Rady Českého telekomunikačního úřadu zakotvené v zákoně o elektronických komunikacích. Při projednávání návrhu zákona byla rada i její postavení a působnost podrobena podrobné diskusi včetně jednání Legislativní rady vlády.

    Změna se dále týká například způsobu stanovení poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je v současné době stanoven zákonem v závislosti na množství spotřebované elektřiny a plynu. V souvislosti se změnou platby na podporu obnovitelných zdrojů vyvolanou notifikačním rozhodnutím Evropské komise a s následnou připravenou změnou tarifní struktury v elektroenergetice by měl být poplatek na činnost ERÚ stanoven na stejných principech jako platba na podporu obnovitelných zdrojů energie, to je nikoliv v závislosti na spotřebovaném množství energie, nýbrž v korunách na odběrné místo za měsíc. Princip, že poplatek je příjmem státního rozpočtu kapitoly ERÚ, se nemění. Financování Energetického regulačního úřadu by mělo být zcela pokryto tímto poplatkem.

    Množství změn zákona bylo vyvoláno novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Předmětem novely zákona o podporovaných zdrojích energie je zejména implementace některých ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, a to v oblasti podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a v oblasti vysokoúčinných soustav zásobování tepelnou energií, dále naplnění požadavků vyplývajících z rozhodnutí o notifikaci zákona č. 165/2012 Sb. u Evropské komise v oblasti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a opatření pro zlepšení kontrolního mechanismu.

    Dovoluji si připomenout, že návrh zákona byl postupně upravován podle výsledků meziresortního připomínkového řízení, podle výsledku podrobného projednání v Legislativní radě vlády, které bylo v několika kolech a kde byl detailně projednáván každý bod tohoto rozsáhlého materiálu. Vláda projednala návrh novelizace energetického zákona dne 20. října 2014 a ve znění, které vám předkládám, jej schválila.

    Projednání a přijetí tohoto návrhu bude mít pozitivní dopad jak na pozici České republiky vůči Evropské komisi, tak na postavení našeho průmyslu vůči jeho mezinárodní konkurenci. Žádám vás proto o podporu a postoupení tohoto vládního návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, a tím je pan poslanec Milan Urban. Máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tato norma, energetický zákon, je klíčovou normou nejen pro firmy a podnikatele v energetice, ale také pro český průmysl a české domácnosti. Pan ministr tady nastínil mnoho detailů, kterých oblastí se bude novela energetického zákona týkat. Já samozřejmě doporučuji propustit tuto novelu prvním čtením do hospodářského výboru. Zcela určitě to bude zásadní jednání v hospodářském výboru, protože témata mají své dopady, jak jsem řekl, na všechny oblasti života. Budu se těšit na odbornou debatu v příslušném hospodářském výboru. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji tři přihlášené s přednostním právem. První je pan předseda Okamura, po něm pan předseda Fiala, po něm pan místopředseda Filip. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak nám v Úsvitu je nad slunce jasné, že stávající energetický zákon je třeba upravit podle potřeb aktuální praxe. Nicméně předkládaný zákon je podle našeho názoru jen dalším legislativním zmetkem podobným občanskému zákoníku či služebnímu zákonu. Na tom, že je špatný, se shoduje celá odborná veřejnost - energetici, podnikatelé, a dokonce i Energetický regulační úřad.

    Včera na toto téma proběhl v Poslanecké sněmovně seminář naší poslankyně Úsvitu Olgy Havlové, který byl zcela zaplněn a zazněly tu velmi zásadní připomínky. Bylo jich tolik, že bych jen na jejich vylíčením tady strávil více času, než je zdrávo, proto svůj projev zkrátím a připomenu jen ty zásadní. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. Dále s přednostním právem je přihlášen pan předseda Radim Fiala, po něm pan místopředseda Filip a následuje pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážený pane předsedající. V brzké době bude Poslanecká sněmovna projednávat vládní novelu o podmínkách podnikání v energetických odvětvích. Vláda v této novele aplikuje do našeho právního řádu celou řadu pokynů, které nám opět přišly z Bruselu, a my tuto příležitost považujeme za zásadní proto, abychom vládě položili otázky, které zajímají nás a které zajímají hlavně naše občany.

    Řekněte, proč minulá aplikace příkazu z Bruselu v českých podmínkách skončila tak, že na našich polích místo zemědělské produkce vyrostly solární megatunely a celý národ dodnes ze svých kapes dotuje toto kalné podnikání několika málo vyvolených. Kdo a kdy z minulých politických představitelů země za to ponese odpovědnost? Proč se státní energetická koncepce a stejně tak i surovinová politika mění tak často a tak zásadně, že v důsledku platí, že Česká republika nemá vůbec žádnou koncepci v této klíčové oblasti budoucího vývoje? Kdy hodlá vláda usednout s opozicí a širokou odbornou veřejností konečně k jednomu stolu a vytvořit koncepci, která díky společnému jednání nebude radikálně změněna hned tou další vládou nebo další politickou garniturou? Proč v roce 2013 průměrná česká čtyřčlenná rodina zaplatila za podporu obnovitelných zdrojů 6 200 korun, tedy dokonce více než německá, zatímco celková částka činí 15,5 miliardy, a to ještě nemluvím o tom, že zatím německý průmysl je od moderní energie osvobozen, ten náš nikoliv. České podniky za stejný rok zaplatily dokonce 22 miliard. A pak se bavme o nějaké konkurenceschopnosti českého hospodářství. Stále je zde vláda Bohuslava Sobotky pouze krátce. Stále lze doufat, že k zásadním zlepšením v klíčových otázkách týkajících se každodenního života našich občanů brzy dojde. My se však hodláme ptát, kdy konečně existenční a provozní náklady pro naše domácnosti a firmy začnou být adekvátní a hlavně adekvátní příjmům českého občana. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další z přihlášených s přednostním právem je pan místopředseda Filip a připraví se pan předseda Stanjura. Máte slovo.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k návrhu zákona. Nedělám to úplně často, když to není přímo můj obor, ale tentokrát tak učinit musím, protože už delší dobu připravuji interpelaci ve věci působení vlády u společnosti Net4Gas a její nečinnosti u jejího snížení základního jmění.

    Tato distribuční společnost, protože zákon se toho týká, snížila základní jmění a vyvezla z České republiky částku prostředků, které vybrala od občanů České republiky za cenu energie v hodnotách desítek miliard korun. Já považuji její neinvestování ve třetím programovacím období, a tedy cenu energie dodávanou a neproinvestování těch částek do plynové soustavy za věc, která poškodila vážně občany České republiky, kteří si to museli zaplatit, a nakonec ty prostředky byly vyvezeny z České republiky při snížení základního jmění této společnosti. Jde o soukromou společnost, nemůžeme tak nic jiného učinit, ale vláda, která má v té společnosti svého zástupce, ničeho nečinila. Mrzí mě to, hovořil jsem o tom s několika ministry a považuji tedy tento krok za velmi nebezpečný do budoucna, a proto se delší dobu zabývám tím, co se stalo.

    Tento zákon se týká pěti milionů domácností. Upravuje jak výrobce, nebo upravuje fungování výrobců elektřiny včetně těch, kteří se zabývají obnovitelnými zdroji. Upravuje postavení výrobců tepla, funkci distributorů a jejich práci uvnitř toho trhu, přepravce, jako je Net4Gas a ČEZ, samozřejmě operátory a obchodníky. Přitom obrat regulovaného trhu činí cca dvě miliardy korun, ale po těch nechvalně známých věcech, které se tady odehrály zejména za vlády Miroslava Topolánka a působení Martina Bursíka, jsme v situaci, kdy na ty dvě miliardy korun regulovaného trhu vynakládáme na podporu 44 miliard, respektive 45 miliard korun. Považuji tedy ten zákon za dost zásadní na to, abychom se jím vážně zabývali.

    Zvažuji, nebo zvažoval jsem to, že bychom vrátili návrh zákona vládě k přepracování, ale to by se nám stalo, že o něm nebudeme diskutovat. Já to nebudu navrhovat a budu trvat na tom, abychom o tom návrhu zákona diskutovali, abychom se vyjádřili k jednotlivým věcem, které tam jsou, protože jde o to, že nová konstrukce regulovaných služeb, cen a typů smluv, tak jak je uvedeno v § 2, 19a, 50, v podstatě vyvolá změnu asi u pěti milionů smluv, které nemají žádný důvod, pouze vyvolají chaos na trhu.

    Poplatek na Energetický regulační úřad a jeho změna přináší zhoršení stávajícího vyhovujícího stavu pro všechny účastníky trhu. Regulační období - je pevně stanovená regulační perioda zákonem, kterou nechtějí ani regulované subjekty. To znamená, to, co je tam upraveno, v podstatě nemá žádný smysl. Obsahuje nedostatečné sankce ve vztahu k nařízení a integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

    Je problematické, co je obsaženo v zákoně, když zastropování, které se podařilo dosáhnout alespoň pro rok 2014, najednou nemá platit a nevíme, kam by se vyšplhala cena energie z obnovitelných zdrojů, kdyby to zastropování nebylo, protože hodnota státní dotace se alespoň nyní snižovala nebo alespoň se neudržovala, nemohla se zvyšovat. To je podle mého soudu docela zásadní věc. Týká se dokonce i našich závazků vůči Evropské komisi a notifikačnímu rozhodnutí o tzv. překompenzaci veřejné podpory, což je především v zájmu účastníků energetického trhu. Tady vidím další věci, které je potřeba řešit.

    Myslím, že je potřeba uvést, že problematické je zřízení i Rady Energetického regulačního úřadu. Teď nebudu říkat výhrady, které může mít regulační úřad sám, ale řeknu výhrady, které by měla mít tato Sněmovna. Já jsem zákon o služebním poměru tady nepodporoval. Vy jste se rozhodli, že dokonce přehlasujete i veto prezidenta k tomuto zákonu. Za to, že 1. ledna začne platit tento zákon, zrušíte to, co je v tom zákoně řešeno. Já si připadám, že levá ruka neví, co dělá pravá. Tak se na vládě jednou dohodněte, co tady bude platit. Jestli ten úřad chceme mít nezávislý, anebo ho chceme mít v nějakém područí. Ale pak jste tedy v tom případě nemohli do služebního zákona dát věci, které se týkaly Energetického regulačního úřadu, ale i dalších. Vy tady zřizujete orgán, který svým způsobem vyšachuje to rozhodování, správní rozhodování, které tady je a které alespoň při té činnosti, i když to nešlo zachránit, protože takové zákony tady v roce 2006 vznikly, respektive nařízení vlády podle zákona po roce 2005, a toho se tehdy Ministerstvo životního prostředí chopilo takovým způsobem, že jsme z toho měli tento více než čtyřicetimiliardový průšvih.

    Prosím vás, to já považuji za riziko, které podle mého soudu nemůžete obhájit před občany této republiky. Jestli chcete tímto způsobem postupovat a vyřadit fungující úřad - dobře, ale tak to udělejte čestně s tím, že se podíváte lidem do očí, a ne touto odbočkou, která je podle mého soudu víc než nebezpečná a může nás vést k dalšímu solárnímu tunelu. A já si to nepřeju. Říkám to tady zcela jasně a srozumitelně, že něco takového nebudu v zákoně podporovat.

    Já nechci, aby se to zamítlo nebo vrátilo k přepracování, já chci, aby se na tom pracovalo, protože energetická bezpečnost státu je jednou ze zásadních věcí, kterou má stát pro občany řešit. A přitom musím říct, že došlo k nějakým změnám.

    Nevím, k jaké poruše došlo v legislativním procesu, ale mně jste tady vyčítali při jiných návrzích, které jsem tady měl, takové věci, které podle mého soudu jsou spíše otázkou právního názoru než otázkou kvality legislativy, ale vám klidně vypadne v § 17 odstavci 2, že jste v odstavci 1 zrušili funkci předsedy Energetického regulačního úřadu. Vám vypadne důvěrná informace, ale přesto ji v jiném paragrafu necháte, například v § 20 - její definici jste zrušili. No už úplný nesmysl je v § 46, který obsahuje pravomoc Energetického regulačního úřadu v tom oslabeném postavení, aby rozhodoval za stavební úřad o tom, co to je ochranné pásmo elektrárny. Prosím vás ale, to si ze mě snad děláte legraci. Já žiju od Temelína kousíček, mám ho za zády, dívám se na chladicí věže, a vy z toho uděláte chaos! No to přece prosím vás nemůžete myslet úplně vážně!

    Já jsem přesvědčen, že by bylo vhodné nikoliv vrátit k přepracování, nikoliv zamítnout. Ten zákon nutně potřebujeme. Potřeba novelizace tady evidentně existuje, ale jsem přesvědčen o tom, že by se ten návrh zákona měl přerušit, udělat k němu kvalifikovaný seminář za účasti hospodářského výboru, výboru pro životní prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, a pak teprve dokončit s nějakým datem a výhledem s prodloužením lhůty k projednání ve výborech, jak se k tomu zákonu postavíme. Protože jestli o tom chcete jednat způsobem, na který, žel, jsme si museli znovu zvyknout, že se tady nikdo nebaví s kvalifikovanými námitkami, no tak potom se můžeme dočkat jenom toho, že si tady připravíme pro nevím koho další solární tunel, tentokrát v jiných obnovitelných zdrojích. A znovu opakuji, to si opravdu nepřeju. A nepřeju si, abychom o tom zákonu diskutovali tím, že to vezmeme na vědomí, co nám vláda krásně připravila, a co je, promiňte mi, alespoň v některých částech legislativním zmetkem. A teď hovořím z té své profese, kdy si myslím, že vím, jak se píše zákon a že provázanost jednotlivých paragrafů a odstavců a jednotlivých ustanovení musí mít nějaký charakter. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Kučery.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem velmi rozuměl tomu, co říkal můj předřečník, zejména v té oblasti jeho výhrad, zásadních výhrad k některým bodům této novely zákona. Dokonce bych se ztotožnil i s jeho názvem této novely jako legislativní zmetek. Čemu ovšem nerozumím, je to, že by tato novela i přesto měla být dále projednávána Poslaneckou sněmovnou a ta legislativní práce by neměla být na vládě, aby ten zákon skutečně dala do takového stavu, aby z něj nebyl legislativní zmetek, a abychom ten legislativní zmetek začali odstraňovat ve Sněmovně, ve výborech. Já si myslím, že nejdříve by vláda měla předložit zákon, který může vyžadovat menší úpravy, ty bychom mohli potom samozřejmě doplnit ve výborech. Já si nedokážu představit, že třeba hospodářský výbor bude pracovat a zastupovat legislativní proces, legislativní práci, kterou má za úkol ministr průmyslu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan ministr Mládek. (Námitka. K panu poslanci Stanjurovi:) Já jsem se právě chtěl zeptat, byl jste s přednostním právem, pane předsedo? Dobře. Pane ministře, já se omlouvám, zachováme pořadí, tak jak se přihlásili jednotliví diskutující. Vystoupí pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pan ministr bude mít určitě v průběhu projednávání tohoto zákona ještě dostatek času.

    Já se omlouvám, ale začnu vzpomínkou. Když chci něco kritizovat, tak možná je třeba vzpomenout, co my jsme nedělali dobře. Já jsem se z toho materiálu dozvěděl, že k tomu původnímu návrhu z dílny MPO bylo v rámci připomínkového řízení mezirezortního uplatněno více než tisíc připomínek. Tisíc! To samo o sobě vypovídá o kvalitě toho původního materiálu. My, kteří jsme tady byli v minulém volebním období, tak minimálně jeden zákon s tisícem připomínek si pamatujeme. Tehdejší vláda, já jsem byl součástí vládní koalice, v té době jsem ve vládě nebyl, to sem poslala a my jsme ho pak dotvářeli v hospodářském výboru - mimochodem, s panem předsedou Urbanem. Asi vás nepřekvapím, je to zákon o zadávání veřejných zakázek. Dnes se k němu nikdo nehlásí. Praxe ukázala, že byl špatný od samého počátku. My jsme připustili jako tehdejší vládní koalice, aby sem přišel s více než jedním tisícem nevypořádaných připomínek, protože to, že ministerstvo něco neakceptuje, není podle mého názoru vypořádání připomínky, je to jenom po té formální stránce. Pak jsme měli jeden komplexní pozměňující návrh, pak si myslím, že jsme měli druhý komplexní pozměňující návrh. K tomu jsme v jednotlivých výborech dělali pozměňující návrhy. Byli jsme pod velkým tlakem veřejnosti. Hlavně bylo takové heslo, že je to protikorupční zákon, každá, i legitimní připomínka, nositel, navrhovatel té legitimní připomínky byl onálepkován jako ten, který nechce bojovat s korupcí. Rozumná debata nakonec nebyla vůbec možná. A mnozí tušili, že to dopadne tak, jak to dopadlo.

    Praxe ukázala, že ten postup byl od začátku chybný. Proto jsem začal tou minulostí, kde jsme v těch lavicích byli například s kolegy ze sociální demokracie naopak. A dneska opakujeme totéž. Sice jsme si vyměnili ty lavice, jeden tisíc připomínek, nevypořádané připomínky, výjimka z LRV, nebylo v pracovních komisích. Ministr bez práce tu dneska není. Všimněte si, když napíšeme poslanecký návrh zákona z opozice, který má někdy dva odstavce, i šest stran vytvoří Legislativní rada vlády a říká: Není tam tečka, chybí tam středník, špatně jsou arabské číslice, špatně jsou římské číslice, všechno. A tady? U tisku, který má 430 stran, najednou jsou výjimky, urychluje se to, nevypořádává se to - jaký pak bude výsledek!

    Já na konci svého vystoupení za náš klub navrhnu zamítnutí již v prvém čtení. A klidně budeme podporovat i vrácení, protože ten efekt je stejný. Podle našeho názoru se to nedá opravit ve výborech. A hrát si na to, že zas vláda přinese a prostřednictvím nějakého poslance načte komplexní pozměňující návrh, který bude mít 200 stran, tak je to prostě špatně. To se ve sněmovních výborech opravdu opravit nedá.

    A to, co navrhoval pan místopředseda Filip. Já jsem pro, abychom vedli tu debatu, ale o základních parametrech toho zákona. Ne, že se ponoříme do jednotlivých paragrafů, písmen, podpísmen, odrážek. A to bychom si měli vyjasnit. Chceme, nebo nechceme měnit pět milionů smluv? Má to smysl? Nebo to nemá smysl? Když se na tom shodneme, tak je pak velká pravděpodobnost, že ty paragrafy se už napíšou dobře a nebudeme to tady amatérsky v těch výborech všelijak navrhovat a přeskupovat.

    Takže to je naše první zásadní výhrada, jak vlastně probíhal legislativní proces. A proč to vlastně dneska máme na mimořádné schůzi jako jediné prvé čtení! Tisíc připomínek, nevypořádané problémy. Zkušenost mi říká, že u energetického zákona, protože to je velmi složitý zákon, spěch nikam nevede. Sami vidíte, máme to na mimořádné schůzi, ale zatím ta vystoupení jsou na přerušení, vrácení, zamítnutí.

    Nedá mi, abych se nevrátil, když tak rádi kritizujeme vládu, zejména když je tam rozpor slov a činů, a na to my skutečně upozorňovat budeme. Já se hlásím k naší spoluzodpovědnosti. My jsme dosáhli kompromisu u služebního zákona, my jsme pro to hlasovali, hlasovali jsme i proti vetu prezidenta republiky - a tady vidíme útok na nezávislost regulátora. Já bych ještě pochopil - já říkám, ne souhlasil, ale pochopil -, kdyby nový systém vedení regulátora byl navržen po skončení funkčního období stávajícího vedení. Já bych s tím nesouhlasil, protože si myslím, že ta kolektivní odpovědnost není dobře, že je lepší, když je tam jeden, že to není klasický výkon státní správy ve smyslu organizace podřízená Ministerstvu průmyslu, ale opravdu nezávislý regulátor. Ale návrh, aby to bylo od 1. července příštího roku všechno jinak - jak jinak si to vysvětlit než jako útok na nezávislost tohoto regulátora a snaha možná z vedení odstranit nepohodlnou osobu? Protože stávající předsedkyně se velmi často veřejně pře s ministrem průmyslu a obchodu. To si myslím, že není žádné překvapení ani žádná nová informace. Reakce není debata o tom, jestli rada je lepší než jeden v čele. Reakce je - tak to prostě ukončíme. Máme na to většinu, tak od 1. 7. změníme pravidla hry. Kde jsou ty řeči o té nezávislosti! A my jsme se bavili o ministerských úřednících. A to je nezávislý regulátor. Neříkám, že to není svůdná myšlenka. Myslím, že neprozradím nic nového, když jsme si pohrávali, když jsme byli ve vládě, s podobnou myšlenkou u ÚOHS. Musím říct, že jsme to opravdu mezi sebou debatovali, myslím, že neformálně jsme o tom debatovali s kolegy z opozice. Nakonec jsme od toho ustoupili. Právě s tou výhradou, že nemáme měnit pravidla hry, pokud platí mandát stávajícího předsedy.

    Takže jestli jsem dobře zaznamenal tu debatu, protože my jsme to tady měli už jednou v tomto volebním období, myslím, že to byl návrh pana zpravodaje v jiném zákonu, a jestli jsem dobře zaznamenal tu veřejnou debatu, tak pan ministr říkal - jasně, zvažujeme, ale když tak až po konci funkčního období. Ten návrh říká úplně něco jiného.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi ODS. Nyní s faktickou poznámkou předběhne pana ministra Mládka, protože je přihlášen s přednostním právem, pan poslanec Ivan Pilný, předseda hospodářského výboru. Máte slovo. Prosím.

  • Poslanec Ivan Pilný: Díky. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já nebudu rozšiřovat seznam problémů, které tady byly pojmenovány. Klidně bych to tak mohl udělat. Také nebudu vyjadřovat svůj názor na řešení těchto problémů. Je jich prostě hodně. Ale to, co postrádáme, ať už se dneska dohodneme na jakémkoliv řešení, jsou data. Je zbytečné spekulovat o tom, jestli nějaké domácnosti nebudou šetřit, protože to vyjde levně, protože prostě nevíme, kolik jich je. Vůbec nevíme, jaký dopad to bude mít na velké průmyslové podniky. Nemáme prostě ta data. Nevíme, kolik to zdraží elektřinu, dodávku elektrické energie domácnostem s vyšší spotřebou. Byl tady také požadavek, a zaznělo to tady, po státní energetické koncepci, která má být předložena do vlády. S tou to velmi souvisí. Prostě konstatuji, že nemáme k dispozici data, a velmi bych apeloval na Ministerstvo průmyslu a obchodu - také nevíme, kolik bude stát a za jak dlouho se může předělat několik milionů smluv. Velmi bych apeloval, abychom tato data, až to budeme projednávat, protože projednat se to musí někdy, abychom je měli k dispozici, aby je MPO dodalo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Kučery.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tedy budu reagovat na slova svého předřečníka pana předsedy Pilného. My skutečně ta data nemáme. Já bych tady odkázal na důvodovou zprávu a možná, že by se pan kolega Pilný na to mohl zaměřit, která se jmenuje Závěrečná zpráva o hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad RIA k návrhu novely zákona. A tady čtu: Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty - ne. Nejsou žádné. Dopady na územní a samosprávné celky, obce, kraje - ne. Dopady na životní prostředí - ne. Tak toto je důvodová zpráva, kterou nám předložilo Ministerstvo průmyslu rukou ministra průmyslu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní má s přednostním právem slovo pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl reagovat na ta vystoupení, která tady byla, aby to nezapadlo, protože tady byly sděleny některé věci, které nejsou přesné, a některé jsou dokonce explicitně nepravdivé, tak bych to rád uvedl na pravou míru.

    Především není pravda, že tento zákon byl projednáván stejným způsobem jako zákon o veřejných zakázkách. To se musím velmi výrazně ohradit proti tomuto, protože tento zákon prošel řádně Legislativní radou vlády, prošel jí několikrát, nebyly zkracovány žádné lhůty, byly na to speciální pracovní komise, po kterých tady volal pan předseda Stanjura. To všechno proběhlo. A ten důvod, proč to nebylo na řádné schůzi, byl, že se zapracovávaly výsledky tohoto pečlivého projednávání v těch pracovních komisích do tohoto návrhu. Zároveň taky máme ambici, a to neskrývám, aby tento zákon vstoupil v platnost 1. července příštího roku, tak aby došlo k určitému zlepšení konkurenceschopnosti pro český průmysl.

    Já bych chtěl říct, že také to číslo, že bylo tisíc připomínek - ale to nejsou nevypořádané připomínky. To je tisíc připomínek v procesu vytváření toho zákona a to není nic divného u materie, která je takto komplikovaná, jako je tento zákon a související. To je tak v zásadě vždycky. Kromě toho to bohužel bylo rozšířeno činností Energetického regulačního úřadu, který z nějakých důvodů se cítil být zhrzený, že není spolupředkladatelem, ale tak je to prosím správně. Já bych z tohoto místa chtěl říct, že naprosto plně respektuji nezávislost Energetického regulačního úřadu, který je za to zodpovědný, nemá mu do toho vstupovat ministerstvo. Na straně druhé takto zákon garance zamýšlel. Tento úřad si sám sobě nemá psát paragrafy, podle kterých bude regulovat. Bylo by to jako policista, který by si psal sám sobě paragrafy, jak má vyšetřovat. Proto je to oddělené. Zákonodárnou iniciativu má Ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetický regulační úřad je připomínkovým místem, jehož všechny námitky byly pečlivě vypořádávány. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Nyní mám dvě faktické poznámky. Faktickou poznámku pana předsedy Romana Sklenáka a pan kolega Laudát si změnil svou přednostní na faktickou, ale pan kolega Sklenák... (Poslanci si dávají přednost.) Dobře, tak pan kolega Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo, oni mě donutili, abych nezdržoval. Jenom krátce.

    Pane ministře, my, TOP 09, také budeme podporovat vrácení k přepracování nebo zamítnutí. Nezlobte se na nás, vy nechtěně, možná, nebo chtěně, vaši úředníci, tady opakujete situaci, kdy byl ministrem průmyslu pan Kocourek. Přineseme něco pod pláštíkem, že transpozice EU. Najednou začala vypadávat naprosto zásadní rozhodnutí. Pak z toho byl guláš, který tady vzbudil velké emoce. A dneska to vedete úplně, nebo titíž úředníci, stejným směrem. Já před tím varuju a prosím skutečně tomu mělo předcházet věcné projednání v hospodářském výboru, aby byly vidět dopady. Pak paragrafové znění, a prosím skutečně, pokud je tam nějaký problém s transpozicí evropského práva, tak to oddělte. Ale já si myslím, že vaši úředníci a další vytvářejí úplně záměrně chaos a lepí tam i své věci. A strašně varuju před tím, aby se tady opakovala situace z minula. Dramatické schůzky, večeře, za hodinu už neplatilo, co jsme domluvili, na čem jsme se shodli. A samozřejmě otázka naprosto zásadní: Má se statut a podoba dnešního ČTÚ blížit stávající podobě ERÚ, nebo obráceně? Já prostě říkám, že b) je správně, a pro mě je nepřijatelné a pro nás je také nepřijatelné, aby byla jakýmkoli způsobem zpochybněna nezávislost nezávislého regulátora. A já si myslím, že spíš bych byl pro to, aby ČTÚ nastoupil cestu směrem k ERÚ než obráceně, to, co vy tady nebo vaši úředníci předkládáte. Ale to je věc politické diskuse. Ale já varuju před tím, asi tady padne nějaký návrh na přerušení tohoto bodu, tak prosím si do pátku nebo dokdy rozmyslete, co s tím, další postup. Ale rozhodně není to, abychom my toto předělávali v hospodářském výboru.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda Sklenák k faktické poznámce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, je zřejmé, že dnes bychom prvé čtení tohoto zákona nestihli. Vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, že nás čeká ještě jedna mimořádná schůze a máme rozjednanou řádnou, tak si dovolím přednést procedurální návrh, a to ten, že bychom tento bod přerušili a odročili do znovuzahájení 20. schůze Poslanecké sněmovny a současně tuto 20. schůzi Poslanecké sněmovny přerušili do pátku 7. listopadu 9 hodin. ***