• Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, přeji vám pěkné dobré ráno. Zahajuji další den 19. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Jan Hamáček z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Hana Aulická ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jan Bartošek do 11 a od 13 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Marek Benda z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Marie Benešová do 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Zdeněk Bezecný do 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Běhounek z osobních důvodů, pan poslanec Marek Černoch od 14.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Černochová z pracovních důvodů, paní poslankyně Ivana Dobešová z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Jan Farský z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Karel Fiedler do 10.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Vlastimil Gabrhel z pracovních důvodů, pan poslanec Stanislav Grospič z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Havíř z pracovních důvodů, paní poslankyně Olga Havlová ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Jana Hnyková z rodinných důvodů, pan poslanec Jaroslav Holík z osobních důvodů, pan poslanec Pavel Holík z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Miloslav Janulík z pracovních důvodů, paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová ze zdravotních důvodů, pan poslanec Vít Kaňkovský bez udání důvodu, pan poslanec Simeon Karamazov z osobních důvodů, pan poslanec David Kádner z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Jaroslav Klaška z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Klán z osobních důvodů, pan poslanec Václav Klučka z pracovních důvodů, pan poslanec Vladimír Koníček z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Petr Kořenek z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Koskuba z osobních důvodů, pan poslanec Pavel Kováčik z důvodu zahraniční cesty - to už jsme u K, dostáváme se postupně k L -, pan poslanec Martin Klán z pracovních důvodů do 15 hodin, pan poslanec Jaroslav Lobkowicz z pracovních důvodů, paní poslankyně Miroslava Němcová ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Alena Nohavová z osobních důvodů, paní poslankyně Nina Nováková z pracovních důvodů, pan poslanec Josef Novotný z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Martin Novotný z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Zdeněk Ondráček z rodinných důvodů, pan poslanec Herbert Pavera z osobních důvodů, paní poslankyně Gabriela Pecková do 11.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Ivan Pilný do 13 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Martin Plíšek od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Roman Procházka z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Hana Putnová od 12 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Adam Rykala z osobních důvodů, pan poslanec Jan Sedláček do 11 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Martin Sedlář z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Antonín Seďa z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Karel Schwarzenberg z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Skalický z pracovních důvodů, pan poslanec Zdeněk Syblík z pracovních důvodů, pan poslanec Roman Sklenák bez udání důvodu, pan poslanec Josef Šenfeld z osobních důvodů, pan poslanec Pavel Šrámek z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Štětina do 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Lubomír Toufar z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Dana Váhalová z osobních důvodů, pan poslanec Roman Váňa z pracovních důvodů, pan poslanec Vladislav Vilímec z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Volný z osobních důvodů, pan poslanec Radek Vondráček z pracovních důvodů, pan poslanec Josef Vondrášek z osobních důvodů, pan poslanec Václav Votava z rodinných důvodů, pan poslanec Rostislav Vyzula z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Zahradník z osobních důvodů, pan poslanec Josef Zahradníček z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Zemánek z pracovních důvodů, pan poslanec Marek Ženíšek z pracovních důvodů.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: pan ministr Andrej Babiš z pracovních důvodů, pan vicepremiér Pavel Bělobrádek z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Richard Brabec z pracovních důvodů, pan ministr Daniel Herman z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Marcel Chládek od 17.15 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Milan Chovanec do 13.30 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Marian Jurečka z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Jan Mládek z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, paní ministryně Karla Šlechtová z pracovních důvodů z dopoledního jednání, paní ministryně Helena Válková do 15.30 z pracovních důvodů a pan ministr Lubomír Zaorálek z důvodu zahraniční cesty.

    To ale není ještě všechno. Právě mi bylo doručeno na stůl: paní poslankyně Margita Balaštíková se omlouvá od 9 do 13 z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Sedláček se omlouvá od 9 do 11 a poté od 12 do 14 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Jaroslav Faltýnek se omlouvá mezi 9. a 15. hodinou z pracovních důvodů, paní poslankyně Jitka Chalánková se omlouvá dnes od 12 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Kovářová se omlouvá dnes od 9 do 12 z pracovních důvodů, paní ministryně Marksová Tominová se omlouvá dnes dopoledne z důvodu neodkladných dlouhodobě plánovaných pracovních aktivit.

    To byly ve stručnosti omluvy.

    Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Dnešní jednání zahájíme bodem

    První interpelaci má přednést paní poslankyně Miroslava Němcová ve věci úniku informací z odposlechů a informací z vyšetřovacích spisů do médií, nicméně paní poslankyně není přítomna. To se týká i druhé interpelace, takže interpelaci číslo 1 i 2 přerušuji pro nepřítomnost interpelující.

    Budeme se zabývat třetí interpelací na předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Interpelujícím bude pan poslanec Zbyněk Stanjura a bude pana premiéra interpelovat ve věci vykupovaných pozemků pro silniční, železniční, vodní a energetické stavby.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Asi už mohu mluvit, i když mě pan místopředseda nevyzval.

    Já jsem položil panu premiérovi pět konkrétních dotazů k zákonu, který jsme přijali. Bylo to ještě v době, kdy ten zákon se zrovna projednával v Senátu. Já jsem s tou odpovědí vyslovil nesouhlas, ne proto, že se s panem premiérem lišíme v tom, jestli ten zákon je dobře, nebo špatně, nebo zda některé paragrafy pomohou, či nepomohou, ale proto, pane premiére prostřednictvím pana místopředsedy, že jste mi bohužel na ty konkrétní dotazy neodpověděl. Vy jste shrnul ve své odpovědi ten legislativní proces, shrnul jste některé informace, které byly v důvodové zprávě i které zazněly během rozpravy buď tady, nebo v Senátu, ale ten můj klíčový dotaz - pokud shrnu, ať nečtu všech pět, protože všechny kolegyně a všichni kolegové mají text jak mojí interpelace, tak vaší odpovědi k dispozici jako sněmovní tisk číslo 322 - byla otázka, jak se vlastně ten zákon bude aplikovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem rád, že se s panem poslancem Stanjurou shodujeme v tom, že je potřeba něco udělat s tím stávajícím stavem, který je nevyhovující. Pokud se podíváme na současný stav, bohužel ještě stále v zásadě současný stav, ono se na tom zatím moc nezměnilo, protože ten nový zákon byl schválen teprve nedávno v rámci legislativního procesu, a když se podíváme na ten současný stav, podíváme se na stav výkupu pozemků v trase některých strategických komunikací, dám třeba příklad trasa R35 v Pardubickém, resp. Hradeckém, ale zejména v Pardubickém kraji, to je situace, kdy velká část výkupů byla zastavena. Byla zastavena proto, že lidé odmítali prodat pozemky, vlastníci odmítali prodat pozemky za stávající výkupní ceny. Současně tím, že se začala projednávat tato novela, o které teď byla řeč a která byla schválena, tak v tom okamžiku přestali prodávat i všichni ostatní, protože čekali na to, že budou schválena nová pravidla. A teď by měl nastat onen zlom, který všichni vyhlížíme a čekáme, že skutečně bude možné na základě těchto nových pravidel se znovu vrátit k výkupům pozemků tam, kde to pro výstavbu dopravní infrastruktury je nezbytné.

    Já se tady nechci vracet do historie, ale platí, že se tady i v minulosti stala řada chyb. Je zřejmé, že ta změna pravidel, která a priori byla motivovaná snahou vlády ušetřit peníze za výkup pozemků, ta změna nebyla šťastná. Skutečně se to projevilo negativně v minulých letech. Prostě občané více odmítali prodávat své pozemky, rostl počet pozemků, které byly určeny pro vyvlastňovací řízení, a pokud by to tímto směrem šlo, tak bychom se pravděpodobně žádných nových staveb v oblasti liniových staveb nedočkali.

    Jsem tedy rád, že byla schválena tato příslušná novela, a teď je na Ministerstvu dopravy, aby Ministerstvo dopravy připravilo příslušnou vnitrorezortní směrnici, která bude definovat postup státu z hlediska výkupu těchto pozemků a která bude také přesně definovat podmínky pro podání návrhu na vyvlastnění. Já předpokládám, že ta směrnice bude také obsahovat takové parametry, které vyloučí veškeré pochybnosti vyvlastňovacích úřadů tak, aby ta žádost vyvlastnitele nebyla zamítnuta. Ale já si myslím, že v tuto chvíli nemůžeme předjímat postup vyvlastňovacích úřadů na základě využití směrnice, která se zatím připravuje na půdě Ministerstva dopravy.

    My jsme stanovili zákonný rámec. V rámci této pozice ministr dopravy bude muset postupovat. Já pevně doufám, že ten zákonný rámec bude dostačující pro to, aby došlo ke kvalitativní změně z hlediska výkupu pozemků, a že bude připraven postup, který bude skutečně na tom závěru obsahovat možnost podat kvalifikovaný návrh na vyvlastnění pozemku, pokud se nepodaří s vlastníkem přes veškerou snahu ze strany státu dohodnout. Já se domnívám, že i ten fakt, že dáváme možnost nabídnout Ministerstvu dopravy vyšší cenu za vyvlastňovaní pozemek, je krok, který je vstřícný k vlastníkům pozemků. Stát volí tuto metodu. Nevolí metodu, řekněme, zpřísnění restrikce nebo zjemnění podmínek pro samotné vyvlastňovací řízení. Do toho nezasahujeme, ale zvyšujeme komfort pro vlastníky pozemků a to si myslím, že je také věc, která by měla být i v rámci posuzování těch návrhů na vyvlastnění vnímána. V každém případě máte pravdu v tom, že bude na Ředitelství silnic a dálnic, bude na investorovi, aby skutečně beze vší pochybnosti prokázal, že návrh na vyvlastnění je kvalifikovaný a že podání tomuto návrhu předcházelo maximální možné úsilí o to, aby k vykoupení pozemku došlo.

    Tolik velmi stručně na okraj vašich doplňujících dotazů, které máte. Domnívám se, že více k tomu bude možné říci poté, kdy bude definitivně známá podoba příslušné vyhlášky a více k tomu bude možné říci poté, kdy budeme mít za sebou určitou praxi z hlediska aplikace postupu na základě nového zákona, který jsme přijali. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Další se do rozpravy hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci potvrdit závěrečná slova pana premiéra. Já myslím, že si všichni přejeme, aby se proces urychlil. Mé dotazy směřovaly spíše k tomu, že si myslím, že zvolený postup, který byl avizován v rozpravě, sice bude správně, a v tom souhlasím s panem premiérem, nabízet vyšší ceny, nicméně si myslím, že pokud aplikace bude taková, jak bylo avizováno v rozpravě, tak k žádanému urychlení prostě nedojde, protože pokud nenabídneme rovnou šestnáctinásobek, tak se podle mě zvyšuje riziko vyvlastnění i při nižší nabídnuté ceně, a tím pádem prodloužení celého procesu. To je hlavní důvod jak interpelace, tak toho, že jsme říkali, že cíl, který vláda sleduje, je správný, ale metoda nám nepřidá úplně nejšťastnější ve smyslu urychlení. To, že nabídne lepší a spravedlivější ceny vlastníkům, jsme ve shodě. V tom žádný problém není.

    Vy ve své odpovědi, pane premiére, taky citujete, že ministr dopravy bude mít pravomoc zasáhnout v okamžiku, kdy dojde k zjevné nespravedlnosti vzniklé před účinností daného zákona. To znamená, když to přeložím, že pokud by cena podle dříve platné úpravy byla vyšší než nabízená, osminásobek, tak má ministr dopravy právo a možnost to dorovnat. To je správné. Jenom se ptám, proč jsme vlastně nezvolili postup, kdy jsme navrhovali, abychom se vrátili k té staré platné úpravě. Pak by nemohla vzniknout nespravedlnost, protože pokud by se posuzovalo podle stejných pravidel jako před novelou, která platila od 1. ledna 2013, tak bychom tento proces mohli ušetřit a mohli bychom zrychlit systém a časový průběh vyvlastňování. A to je vlastně jediný spor, jestli to vůbec mohu nazvat sporem, nebo spíše debatou o tom, jaký nástroj zvolit. To není ani spor o tom, jestli ceny jsou přiměřené, nebo nejsou. Vycházel jsem z informace a stanoviska právníků, že pokud bude muset přikročit k vyvlastnění, tak pouze když to bude šestnáctinásobek. A pokud je to relevantní názor a pokud by ho třeba zastávala i vládní legislativa, a proto jsem tu interpelaci dal, tak si myslím, že je rychlejší rovnou nabídnout šestnáctinásobek a urychlit proces, kdy majitel požádá a řekne, že osminásobek je málo. To byl jediný důvod. Není to něco, co bychom a priori kritizovali, protože to je vládní návrh a protože naše pozměňovací návrhy neuspěly. Já se domnívám, že spíše než šest měsíců je pro posouzení dopadů relevantní doba jednoho roku. Už proto, že ten vlastník bude mít sto dnů od okamžiku, kdy dostane nabídku. Nejsme netrpěliví, myslím, že reálně bude moci někdy na konci roku 2015 zhodnotit, zda došlo k navýšení cen, to bezesporu dojde, budou lepší a spravedlivější ceny pro majitele, ale zda došlo i k urychlení. To si myslím, že v tom se shodujeme. Naše připomínky či nápady vedly k tomu, aby pokud možno byl proces co nejrychlejší. Věřím tomu, že to nechápete jako a priori kritiku vlády, ale spíš debatu o tom, který nástroj a jaká metoda bude rychlejší.

    Problém, na který upozorňují právníci, je, že v aktu vyvlastnění se může vycházet pouze z obecněprávních předpisů, což bezesporu není vnitřní směrnice kteréhokoliv ministra. To znamená, platí to pro ministra dopravy. To, že se směrnicí musí řídit investorská organizace, je naprosto jasné. O tom vůbec nedebatujeme. Pokud by se šéf investorské organizace podřízené Ministerstvu dopravy neřídil směrnicí, tak bude vyměněn. To si myslím, že je úplně jednoduché. Jde spíše o to, jestli tato směrnice bude mít nějakou váhu ve vyvlastňovacím řízení. My se obáváme, že ne, ale souhlasím s vámi, že náš spor rozsoudí až čas. Chtěli jsme jenom v dobrém přispět k tomu, aby stát pokud možno vykupoval rychle a aby i komunikace - na čem si myslím, že vládne politická shoda, není velký rozpor mezi jednotlivými kluby, které komunikace jsou klíčové - já budu samozřejmě vždycky říkat, že na prvním místě je R35 a jsem rád, že o tom mluvil i pan premiér. Druhé spojení moravských a českých krajů je velmi důležité. Hned na druhém místě je, a tento názor není úplně populární v celé zemi, pražský okruh. Já si myslím, že to není, jak je to interpretováno, pouze okruh pro obyvatele Prahy, ale je to okruh, který potřebují všichni, abychom se na radiály, které tu jsou, poměrně rychle a komfortně dostali. Pokud bych mohl doporučit, a myslím si, že to není nic v rozporu se strategickými dokumenty Ministerstva dopravy i vlády České republiky jako celku, tak to jsou tyto dvě klíčové komunikace, když budu mluvit o silnicích. U železnic si myslím, že trasy koridoru jsou jasně dané a tam priority jsou úplně bez pochyb.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Pan premiér chce odpovědět. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já asi začnu tam, kde pan poslanec Stanjura skončil. Já jsem rád, že tady existuje alespoň elementární shoda, která se týká některých klíčových strategických komunikací v České republice. Myslím, že to dává jistou naději na to, že pokud se nám podaří dostat do legislativního procesu zákon o liniových stavbách, pokud bude takovýto zákon jednou v naší zemi schválen, tak nám dá šanci na to, abychom se i tady v Poslanecké sněmovně byli schopni na některých klíčových strategických stavbách napříč politickým spektrem dohodnout.

    Souhlasím s tím, že R35 jako alternativa vůči D1 po 25 letech od roku 1989, které si letos připomínáme, je ostuda a je škoda, že jediné, k čemu jsme se dostali, je modernizace D1. Určitě je dobře, že jsme se dostali k modernizaci D1, byť to v současných měsících a letech vytváří obrovské dopravní problémy, ale modernizace je naprosto nezbytná. Ale nedostali jsme se bohužel příliš dál. To znamená, cílem vlády je, abychom pokročili, abychom hodně nakročili z hlediska výstavby R35. Souhlasím také s tím, že pražský okruh rozhodně není jenom otázka Prahy. Ještě bych možná doplnil, že pro naši zemi, která leží v centru Evropy a která to velmi často prodává, když usilujeme o nové investice, tak říkáme, že jsme v centru Evropy, je to výhodná logistická podoba, a potom, když se investoři podívají na mapu, tak zjistí, že naše dálniční spojení se sousedy není dobudované ani po 25 letech. To znamená, když se podíváte, tak tam, kde byla železná opona, máme problém s dálničním spojením dodneška s výjimkou tedy propojení na Německo v Plzeňském kraji. Dobudování dálničního spojení s Rakouskem a dokončení D8 je nepochybně další klíčová dopravní priorita, kterou vláda má.

    Vím, že v minulosti, a už jsem tady o tom částečně mluvil, se kyvadlo trošku pohybovalo z jedné na druhou stranu. Byl tady určitý zákon, byla tady legislativa, která tady platila před rokem 2013. Legislativa umožňovala určité výkupní ceny. Pak došlo k tomu, že se kyvadlo posunulo způsobem ve snaze ušetřit finanční prostředky, což vedlo k tomu, že se zastavily výkupy. My se teď snažíme kyvadlo vrátit trošku zpátky a možná ho dostat někam, kde máme pocit, že je rovnovážný stav. Nebylo záměrem vlády, abychom se dostali do nějakého jiného opačného extrému. Já si vzpomínám, že když jsme projednávali materiál na vládě, návrh zákona o tom, že to bude až šestnáctinásobek, tak jsme čelili i kritice v části tisku, v části médií s tím, že zbytečně vyhazujeme finanční prostředky, že to je příliš, že by to nemělo být až na této úrovni. Chápu, že je potřeba být opatrný. My jsme se také snažili, abychom se příliš nedostali do opačného extrému, z extrému, kde na jedné straně stát nabízel tak málo, že lidé odmítali prodávat, do opačného extrému, kdy bychom příliš vynakládali velké množství finančních prostředků v zájmu urychlit a zrealizovat výkupy.

    Tím také odpovídám na otázku pana poslance Stanjury. Rozpětí, jednotlivé stupně jsou tam nezbytné z hlediska toho, abychom skutečně postupovali s péčí řádného hospodáře. A praxe v příštích měsících a letech ukáže, do jaké míry to bylo odpovědné, do jaké míry nám to skutečně umožnilo i třeba při osminásobku zajistit zrychlení výkupů a zajistit zrychlení výstavby. To si myslím, že je jedna věc, která se skutečně teprve ukáže. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dále se do obecné rozpravy přihlásil pan ministr dopravy Antonín Prachař, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené poslankyně a poslanci, chtěl bych reagovat na diskusi k zákonu 416. Chtěl bych jen ujistit pana poslance Stanjuru prostřednictvím vás, pane předsedající, že směrnice, která upravuje postup investorských organizací, byla mnou vydána neprodleně poté, co zákon vstoupil, tuším, 13. září, poté co vyšel ve Sbírce, v účinnost. Dnes investorské organizace postupují podle této směrnice. Ta směrnice se vyvíjela. My nechceme zdržovat procesy výkupu pozemků, proto jsme tuto směrnici v kompetenci ministra dopravy upravili tak, že je tam osminásobek přímo ve lhůtě devadesáti dnů. Devadesát dnů je lhůta, která je daná, poté může začít proces vyvlastňování. Nemůžeme tuto lhůtu zkrátit.

    Mám už první výsledky, kdy jsme oslovili vlastníky pozemků na strategických komunikacích, zejména dálnice D11, R11. Každých čtrnáct dní dostávám na pravidelných poradách s Ředitelstvím silnic a dálnic vývoj v těchto důležitých záležitostech výkupu pozemků na strategických komunikacích. Mám tady s sebou i tabulku, která vypadá takhle nějak (ukazuje poslancům tabulku na tabletu). Ty žluté části znamenají, že tam vlastník akceptoval nabídku osminásobku. To znamená, v tuto chvíli mohu říci, že se nám výrazným způsobem daří sjednávat dohody s majiteli pozemků.

    Co se týká možností úpravy tohoto pásma, tak jsme zvolili tuto variantu proto, abychom v rámci vývoje, který na trhu bude, i v rámci toho, jak se nám bude dařit, nemuseli přicházet pokaždé do Poslanecké sněmovny a projednávat tady dlouze úpravu, jestli osminásobek, devítinásobek, nebo desetinásobek. Proto jsme v zákoně uvedli, že to může být až šestnáctinásobek a určité zmocnění od osmnácti je v kompetenci ministra dopravy. Ministr dopravy není cenotvůrce. Ve směrnici je popsaný naprosto přesně proces, jakým způsobem může ministr udělit výjimku. Výjimka je na základě žádosti investorské organizace opatřena doklady, opatřena podpisem ředitele odboru územního plánu Ministerstva dopravy, a nakonec na základě takovýchto doporučení může a nemusí ministr dopravy udělit výjimku. Takže to není na libovůli samotné jedné osoby, ať už tam sedí kdokoliv.

    Skutečné výsledky tohoto procesu budeme znát za devadesát dní, to znamená někdy v prvním čtvrtletí roku 2015.

    Myslím si, že tento zákon je jedním z důležitých bodů, neříkám, že vyřeší všechno, ale jedním z důležitých bodů, jak celou tu výstavbu urychlit, samozřejmě výkup pozemků. Pokud je majetkoprávní vypořádání, tak tam dává možnost, jak pokračovat dál v procesu přípravy projektové dokumentace. Není to samospasitelné, ale je to jedna z částí, která může pomoci. Na ostatních, dalších možnostech, jak celý tento proces urychlit, se na Ministerstvu dopravy pracuje. Například novela zákona číslo 13, která už byla projednána v Legislativní radě vlády. Předpokládám, že bude v co nejkratším čase zařazena na pořad jednání vlády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Prachařovi. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Šidlo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci poděkovat panu premiérovi za tu odpověď, za debatu, kterou dnes vedeme. Nebudu navrhovat, aby Sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí, protože si myslím, že ta rozprava proběhla velice dobře.

    Mám jeden konkrétní případ, je to spíš na ministra dopravy. To je právě problém s vyvlastněním na komunikaci, která je klíčová pro moravskoslezský region. Je to stavba na I/11, úsek Mokré Lazce - hranice okresu Ostrava. Stalo se, že stát vyvlastnil, postavil a v této chvíli uspěl bývalý vlastník. Má pravomocné soudní rozhodnutí, že to vyvlastnění neproběhlo v souladu s českým právním řádem. Poprosil bych pana ministra, aby to přes ŘSD vyřešil, protože je to velmi komplikovaná situace. Chyba se stala s největší pravděpodobností na Magistrátu města Ostravy při přeneseném výkonu státní správy v okamžiku toho vyvlastnění. Je to velmi nepříjemné, je to velmi tristní situace i pro investora, i pro majitele. Ta stavba stojí na tom pozemku, část komunikace je hotová, neříkám, že zkolaudovaná, ale vybudovaná. Teď, asi před čtyřmi týdny, byl ten člověk u mě v poslanecké kanceláři, slíbil jsem mu, že se o tom zmíním. Jednal jsem o tom s náměstkem na ŘSD v rámci semináře, na kterém byl i pan ministr. Je to třeba ohlídat.

    Já tu debatu obohatím ještě o některé nástroje, které se podle mého názoru, nevím jestli vždycky měly řešit legislativou, nebo snad exekutivou. Problémy, které vznikají při výkupech, jsou také ty, kdy plánovaná trasa rozdělí pozemek toho vlastníka, a teď mu zůstává kus vlevo a kus vpravo, velmi často bez smysluplného využití. Podle stávajících předpisů a postupů investorská organizace nemůže ty zbývající části vykoupit a to je samozřejmě komplikace i pro toho vlastníka, ale i pro tu investorskou organizaci. Takže možná bychom mohli společně hledat možnosti, aby ŘSD jménem státu mohlo také dělat směny pozemků. Mnozí soukromí zemědělci jsou připraveni se i toho pozemku vzdát, nechtějí peníze, chtějí jiný pozemek, ale ŘSD nemá kompetenci směnu dojednat. Je to velmi komplikované, vstupují do toho další státní orgány a opět se prodlužuje termín přípravy staveb.

    Když mluvím o těch zbytcích pozemků, zažil jsem situaci, kdy investor nechtěl koupit vnitřek kruhového objezdu, protože argumentace těch úředníků byla, že tam ta komunikace není. Tak si představte vlastníka, že vám někdo na vašem pozemku vykoupí kruhový objezd a říká: Ten vnitřek si nechte, pane vlastníku. Možná to byl špatný úředník, ti se samozřejmě bojí, že když vykoupí o metr víc, než je přesně nakreslená trasa komunikace, jednou mohou mít problém. Já se jim nedivím. Já jsem se vždycky přimlouval a přimlouvám za spolupráci se samosprávou, ať už obecní, městskou, či krajskou, protože tam ty možnosti jednat s vlastníky, případně vykoupit ty zbytky pozemku, jsou samozřejmě vyšší. Kdyby tu pravomoc měl i stát a investorské organizace státu, tak by to mohlo být mnohdy úspěšnější a mnohdy rychlejší.

    Jak jsem říkal ve svém prvním vystoupení, jsou dva typy vlastníků. Naprostá většina, zdrcující většina je připravena vzdát se ve prospěch nějaké stavby svého pozemku, pokud dostane férovou nabídku. Ale ti pak mají problém třeba s těmi zbytky pozemků, které pak už skutečně nemají smysluplné využití. Pak je ta druhá výrazná menšina, která se prostě se státem domluvit nechce, která chce tu stavbu blokovat, a to je právě prostor na to vyvlastnění. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, pane ministře, dámy a pánové, využiji téhle příležitosti, interpelace svého kolegy Zbyňka Stanjury na pana premiéra, k tomu, abych řekl, že je dobře, že jsme se nakonec domluvili na tom, že stát má více možností a větší rozptyl v tom objemu peněz, jak vykupovat pozemky za účelem výstavby veřejně prospěšných staveb, jakými komunikace bezesporu jsou. V minulosti, pan premiér si možná bude pamatovat, kdy ještě ve funkci ministra financí, Středočeský kraj pomáhal státu vykupovat pozemky právě pod komunikacemi, kde na veřejnou správu a na kraje a na obce se tato státní vyhláška nevztahovala a kraje mohly vykupovat pozemky. A my v zájmu dobrého rozvoje regionu jsme vlastně pro stát a po dohodě se státem a s Ministerstvem financí a dopravy tehdy vykupovali pozemky.

    Nicméně chtěl bych ještě obrátit pozornost vás, pane premiére, nejenom na výkupy pozemků pod budoucími komunikacemi, ale také na výkupy pozemků pod existujícími komunikacemi. Protože za minulého režimu se stavěly silnice tak, jak si to stát naplánoval, bez pohledu na soukromé vlastníky. Ukazuje se, že opravdu máme neustále ještě v roce 2014 poměrně významné množství vlastníků pozemků pod komunikacemi, které vlastník nemůže využívat. A je na státu, aby se téhle záležitosti věnoval a dovyčistil i tuhle záležitost a vykoupil pozemky pod komunikacemi. Chtěl jsem se zeptat, zda tuhle situaci nějak vnímáte a zda jste připraveni ji řešit. Případně, jestli by mohl odpovědět pan ministr dopravy. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolím si také využít tohoto prostoru interpelace pana kolegy Stanjury k řešení jedné mé určité pochybnosti, která zazněla i při projednávání novely zákona 416.

    Pan premiér tady říkal, jaké jsou problémy s původní realizací předchozí novely zákona 416, co to přineslo za komplikace a jakým způsobem se zablokovaly výkupy pozemků. Já ale chci upozornit na jednu věc. Ono je tam velmi problematické ustanovení o tom, že vycházíme z tzv. stanovené ceny. Původní záměr, protože už jsem tady delší dobu v Poslanecké sněmovně, když se projednávala novela zákona 416, byla směřována, resp. celý zákon se přijímal, byl směřován k tomu, abychom snížili ceny pozemků, které představovaly v té době kolem 20 % konečné realizační ceny investice do dopravní infrastruktury. Snažili jsme se snížit ceny tak, aby odpovídaly reálným cenám bonity půdy. Jenže problém je v tom, že vznikla situace, kdy toto opatření, které bylo přijato, nebylo realizováno v praxi. Vycházelo se pořád z cen stavebních pozemků, případně soudní znalci používali platnou vyhlášku, která hovořila o cenách půdy pod dopravní infrastrukturu v ceně 100 korun, a nikdy se tam nepromítala ta částka, která skutečně reálně odpovídala částce, která je dána kvalitou půdy, na které se mělo stavět. Tak mám obavu, že i to, že se nezměnil a nebyl udělán řádný výklad a nebylo provázání dalších právních norem z hlediska otázky stanovené ceny, tak stanovená cena bude určována jako v minulosti a bohužel tato novela zákona 416 tyto ceny ještě násobí. Takže nakonec původní obava, že se pohybujeme někde zhruba na jedné pětině a někdy i více konečné realizační ceny dopravní infrastruktury, budeme i za cenu určitého urychlení, i když nejsem stoprocentně přesvědčen, že k urychlení musí dojít, ale budeme v cenách ještě mnohem vyšších z hlediska poměru výkupu pozemků ke konečné realizační ceně.

    Tady bych chtěl požádat pana premiéra, zda by bylo možné nějakým způsobem provést revizi právních norem, které souvisí právě s určením stanovené ceny pro výkupy, případně vyvlastnění pozemků, abychom se skutečně pohybovali v reálných podmínkách předchozích ustanovení zákona, a tím pádem i té novely, která byla v současné době přijata.

    A ještě mám jednu poznámku a dovolte mi, abych se obrátil na pana ministra dopravy a požádal ho, zda by bylo možné v té době, až bude schopen vyhodnotit reálně náklady, které souvisí s vyvlastněním a výkupy pozemků za období, o kterém hovořil, řekněme zhruba po prvním čtvrtletí roku 2015, nám dal k dispozici, a řekl bych i všem členům hospodářského výboru, porovnání nákladů na výkupy pozemků, které souvisely s původním způsobem výkupu a vyvlastnění pozemků, které byly realizovány u silniční dopravní infrastruktury. A ty, které byly nastaveny novelou zákona 416, kde se hovoří o uplatnění té směrnice a násobků, které souvisí s těmi stanovenými cenami. Protože si myslím, že to bude důležité vodítko k tomu, abychom, bohužel třeba i za cenu možného urychlení, nezvyšovali náklady na výkupy tak neúměrně, že nakonec naše dopravní stavby ve veřejném zájmu budou ještě mnohem dražší, než byly dosud. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šidlovi. Nyní pan ministr Prachař. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, já nechci tuto debatu, nicméně velmi zajímavou a prospěšnou, zbytečně prodlužovat. Jenom bych chtěl vaším prostřednictvím ujistit pana poslance Šidla, že v době, když jsme dělali analýzu, jaký násobek chceme použít na výkupy tak, abychom motivovali a neprodlužovali a nezvyšovali náklady na vyvlastňovací řízení, které nakonec stejně zaplatí stát, kdy jsme si dělali dopady maximálního využití i do potenciálního 16násobku, tak jsme se dopracovali k číslu, kdy dopady do ceny staveb dopravní infrastruktury byly v rozmezí do 2,5 %. To znamená, že i v tom hypoteticky nejhorším případě, jak navrhovala opozice, zvýšit a stanovit fix, třeba i ten 16násobek, tak bychom se dostali do nákladů zhruba 2,5 % na výstavbu dopravní infrastruktury. Chtěl bych podotknout, že v nabídkových řízeních dneska dosahujeme slevy oproti projektovým cenám, cenám v rozpočtu řádově 30 až 40 %. Ale samozřejmě jsme připraveni tyto dopady zpracovat, jakmile budeme mít vyhodnocení. Ale nepředpokládáme, že by zvýšení výkupních cen mělo drastický vliv na ceny dopravních staveb.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Prachařovi. Dále se hlásí o slovo pan premiér. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přirozeně to, co připomínal pan poslanec Bendl, platí. To znamená, stát by se měl věnovat také tomu, aby dočistil otázku vlastnictví pod stávajícími komunikacemi. Týká se to i komunikací druhé a třetí třídy, které jsou ve vlastnictví krajů. A tam musím říci, že probíhá a bude pokračovat i v příštích letech program, kdy vláda podporuje proces výkupu pozemků pod komunikacemi druhé a třetí kategorie.

    Možná bych se ještě vyjádřil k tomu, co zaznělo ve vystoupení pana poslance Šidla, protože on se ptal na to, položil takovou řečnickou otázku, jestli vůbec potřebujeme zrychlení výstavby dopravní infrastruktury. Vím, že my o tom často mluvíme, a priori to předpokládáme, že to je správné, že urychlit je potřeba. A já si myslím, že existují racionální argumenty, proč bychom měli urychlit výstavbu dopravní infrastruktury. Je to prostě tak, já se domnívám, že argumentů je celá řada. Zmíním pouze některé. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Nyní pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: K vystoupení pana premiéra. Já mu samozřejmě rozumím, to nebyla řečnická otázka, zda urychlovat výstavbu dopravní infrastruktury. Já jsem spíš směřoval k tomu, co také zmínil, to byla otázka ekonomiky staveb dopravní infrastruktury. Protože svým způsobem pořád vnímám, že náklady na výstavbu jednoho kilometru jakékoli silniční infrastruktury v České republice jsou stále vysoké. Já si myslím, že k té ceně a jejímu zvyšování přispívá právě otázka výkupu pozemků. Proto jsem také směřoval svůj požadavek, nebo drobnou žádost v tom smyslu, zda bychom se mohli v budoucnu zaobírat také správným výkladem pojmu stanovená cena. Protože ta bohužel nepronikla do všech legislativních opatření České republiky, která jsou využívána v praxi právě pro určování cen pozemků, zejména pro dopravní infrastrukturu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šidlovi a ptám, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestli nikdo takový není, obecnou rozpravu končím a táži se pana poslance Zbyňka Stanjury, jaké navrhne usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Pan poslanec nenavrhuje žádné usnesení. Já mu děkuji a končím tuto písemnou interpelaci.

    Dalším interpelovaným bude nepřítomný ministr zemědělství Marian Jurečka, který odpověděl na interpelaci paní poslankyně Marie Pěnčíkové ve věci zalesňovacích aktivit pana inženýra Gunnara Grabowského. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 326. Projednání této odpovědi bylo minulý čtvrtek přerušeno. Otevírám rozpravu, do které se hlásí paní poslankyně Pěnčíková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Jelikož pan ministr je opět nepřítomen, tak bych ráda požádala o přerušení tohoto bodu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já tedy přeruším tento bod pro nepřítomnost pana ministra. Budeme o přerušení tohoto bodu hlasovat. Přivolám ještě kolegy z předsálí, jestli to k něčemu bude. (Poslanci sporadicky chodí do sálu.) Všechny vás odhlašuji, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Potřebného počtu přítomných poslanců nedosaženo.)

    Prosím, pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Evidentně, když je přítomno 47 poslanců, nemůžeme hlasovat. Příští interpelace - má písemná interpelace - je opět na ministra zemědělství. Poprvé jsem se rozčílil hodně, to bylo před čtrnácti dny. Minulý týden jsem se trošku rozčílil, dneska už rozčílený nejsem.

    Pan ministr zemědělství, pane premiére, sem prostě nechodí. Udělejte s ním pořádek. To není normální. Jsme tu třetí týden, probíháme tři schůze, pan premiér tu dvakrát byl, jednou byl omluven, že je na Evropské radě, což je prostě věc, kterou každý poslanec pochopí, a ministr zemědělství ani jednou za tři interpelační čtvrtky nedorazí do Poslanecké sněmovny. Já už nejsem ani rozčílený. On se před námi prostě schovává. Já tomu jinak nerozumím. Pak ty interpelace samozřejmě pozbývají aktuálnosti. To si jenom hrajeme, že máme interpelace. Ministra zemědělství jsme nemohli interpelovat mnoho týdnů ani ústně ani v odpovědích na písemné interpelace. Já vím, že to říkám těm nepravým, že to říkám těm, kteří jsou přítomni. Ale když ministerský předseda, který má bezesporu víc povinností než ministr, každý mi řekne, že má víc povinností, ze tří týdnů tady dvakrát je a jednou je v Bruselu na důležitém jednání, tak není možné, aby členové jeho týmu tady nebyli ani jednou za tři týdny jednání pléna Poslanecké sněmovny.

    Já se omlouvám, pane předsedo, nemůžete nechat hlasovat, ale pochopitelně já jako předkladatel písemné interpelace jsem proti tomu, abychom projednávali sněmovní tisk 338 bez přítomnosti ministra zemědělství, nemá to žádný význam. Právě proto jsem nesouhlasil s odpovědí, abych mohl některé otázky debatovat na plénu, mohl klást doplňující otázky a poslouchat odpovědi pana ministra. To bohužel opět nemohu, takže u sněmovního tisku 338 prosím o stejný postup jako u sněmovního tisku 326. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pokud nebude nikdo z přítomných poslanců protestovat, budeme pokračovat další interpelací na přítomného ministra dopravy Antonína Prachaře. Není proti takovému postupu námitka? Není.

    Poprosím tedy pana poslance Františka Váchu, který nám sdělí něco o písemné interpelaci, kterou podal na pana ministra Antonína Prachaře ve věci vývoje prací na přípravě dálnice D3 okolo Českých Budějovic. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové. Pane ministře, já jsem vás interpeloval a ve své odpovědi ze dne 8. srpna mě ujišťujete, že se osobně zasadíte, aby příprava dálnice D3 nebyla nějak odložena. Dne 2. října jsme se z médií dozvěděli, že na zasedání vládní odborné komise k opětovnému posouzení nabídek na zhotovitele úseku dálnice D3 mezi Veselím a Bošilcem a mezi Borkem a Úsilným se opětovně nerozhodlo o vítězi, rozhodnutí se tedy přesunulo. O to zajímavější je, že 1. října vydalo Ministerstvo dopravy prohlášení, ve kterém slibuje zahájení 400 km nových silnic a dálnic do konce roku 2016, a v tomto sdělení je uveden předpoklad zahájení staveb uvedených předmětných úseků dálnice D3 ještě v roce 2014. To po verdiktu komise samozřejmě můžeme téměř vyloučit, a proto bych se chtěl zeptat, pane ministře, kdy se opětovně sejde výběrová komise. To je první dotaz.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne, pane premiére, pane předsedající. Úplně mimo, vím, že se to nemá, ale musím. Někdo u nás nechal brýle už od rána. Podívejte se, komu chybí tyhle brýle. (Drží brýle v ruce a ukazuje je do všech stran.) Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Našly se brýle. Prosím, kdo špatně vidí, ať se o ně přihlásí.

    Nyní se hlásí o slovo pan ministr dopravy Antonín Prachař. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, co se týká interpelace dálnice D3, máte pravdu, že už více než rok trvá zasedání hodnoticí komise poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vrátil rozhodnutí původní komise s dotazem na nápadně nízkou cenu. Musím říct, že ani mě to netěší, že tato komise není schopná v délce jednoho roku přijmout rozhodnutí. Věřím tomu, že pokud se Poslanecké sněmovně podaří do konce roku schválit novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, kde členové komise nebudou muset mít prověrku na stupeň důvěrné, a budeme tak mít širší spektrum lidí, kteří mohou zodpovědně posuzovat nabídky zhotovitelů, tak se dostaneme i tady k určitému procesu zrychlení.

    Co se týká problematiky celé dálnice D3, kterou mám od Ředitelství silnic a dálnic, opravdu musím konstatovat, že úsek 0310 Úsilné-Hodějovice, obchvat Českých Budějovic, tady se skutečně pokračuje na způsobu řešení. Proběhlo jednání mezi Ředitelstvím silnic a dálnic, Sdružením pro výstavbu dálnice D3, zástupcem města, zástupcem Jihočeského kraje pana hejtmana Zimoly o možnostech dílčích úprav výškového vedení dálnice kolem Českých Budějovic. Tato jednání byla vedena se zřetelem na neprodlužování času na přípravu stavby a možnost včasného zahájení prací, včetně čerpání prostředků Evropské unie v rámci operačního programu.

    Poslední jednání k dálničnímu obchvatu proběhlo 3. 11. Hlavním výstupem z tohoto jednání je, že navržený tunel a trasování v délce jednoho kilometru, neboť kratší řešení by skutečně znamenalo změnu územních plánů obcí, tedy možnost reálného zpoždění několika let a nemožnost vyčerpání finančních prostředků z OPD. Trasa bude rovněž řešena s vydaným územním rozhodnutím. Toto řešení, které vyplynulo z těchto jednání, bude předloženo centrální komisi Ministerstva dopravy, která by měla tento návrh potvrdit a jednoznačně schválit.

    Chtěl bych říct, že jsme se zabývali možností úspory finančních prostředků v řádu několika miliard. Jednání měla být směřována k tomu, abychom i v případě, že najdeme shodu v rámci platných stávajících rozhodnutí, pokud budeme stavět tunel, který bude kratší než jeden kilometr, můžeme paradoxně lhůtu uvedení do provozu i zkrátit. Toto bylo jediným cílem. Zkrátit lhůtu v okamžiku, kdy začneme stavět, uspořit finanční prostředky a zabezpečit maximální komfort občanů na dálnici D3 v okolí Českých Budějovic.

    Problémem zůstává vzájemná vzdálenost mimoúrovňových křižovatek na obchvatu Českých Budějovic, ke kterému bylo již několikrát vydáno negativní stanovisko Ministerstva vnitra, kdy plánované sjezdy jsou v takové blízkosti, které odporují platným vyhláškám, a máme negativní stanovisko Ministerstva vnitra. K této problematice je vyvoláno jednání v termínu 13. 11., a to zástupců Ministerstva dopravy, vnitra, Ředitelství silnic a dálnic, Krajského úřadu Jihočeského kraje, Magistrátu Českých Budějovic. Z tohoto, případně dalšího jednání musí vyplynout způsob řešení mimoúrovňových křižovatek v okolí Českých Budějovic.

    V současné době se aktualizuje dokumentace pro stavební povolení, připravují se výkupy pozemků, vyhotovuje se záborový elaborát, to znamená dotčené katastrální území, dále schváleny geometrické oddělovací plány, objednána první část znaleckých posudků a v průběhu měsíce listopadu budou oslovováni majitelé potřebných pozemků. Předpokládáme při standardním průběhu vydání stavebního povolení ve čtvrtém kvartálu roku 2015 a zahájení stavby v roce 2016.

    Pro úplnost vám dám písemnou odpověď. A tady vám předám plánovaný harmonogram výstavby tak, abychom ho mohli potom vzájemně kontrolovat. (Ministr ukazuje složku s barevnou tabulkou směrem k poslanci Váchovi.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi dopravy. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Já bych chtěl panu ministrovi poděkovat za odpověď. Nicméně bych ho chtěl poprosit, opravdu poprosit, jestli by nezvážili na ministerstvu to zpoplatnění částí dálnic, které se stávají obchvaty města. Protože dálnice kolem Českých Budějovic se stane opravdu obchvatem města. Tudy přestanou jezdit občané a dál bude město ucpané.

    Nicméně já mám pocit z té situace kolem dálnice D3, že největší problém je v jisté komunikaci mezi ministerstvem a příslušnými magistráty, obecními úřady, krajským úřadem, příp. médii, příp. občany. A on už tu není pan předseda vlády, ale chtěl jsem se zeptat, jestli jste nezvažovali vytvoření nějaké funkce - já nechci říkat vládní zmocněnec, ale nějakého člověka, který by byl zodpovědnou osobou, která by měla pravomoci a byla by schopna koordinovat všechny ty složité mechanismy a věděla by o té stavbě mnohem víc než velmi často odvolávaní ředitelé ŘSD nebo jejich náměstci či další úředníci na ŘSD. Ta osoba by pak byla schopná i komunikovat s veřejností, s magistráty apod. Tak jestli jste neuvažovali i o této variantě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vy jste tady zmínil, že se na D3 nepokračuje z důvodu toho, že byly zrušeny Zásady rozvoje Středočeského kraje. Tomu nerozumím. Myslím si, že Zásady rozvoje Středočeského kraje nemají souvislost s vydáním stavebního povolení na stavbě D3 jako takové. Proto bych prosil, jestli byste to nevysvětlil, protože to prostě ke stavebnímu řízení nepatří. Středočeský kraj, pokud dobře vím, má schválený územní plán, tudíž není důvod, aby se na té stavbě nepokračovalo. Proto prosím o vysvětlení, jak to tedy je, příp. kdo takovýto plán zrušil a kdy. I když si myslím, že to s tím úplně nesouvisí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Než dám slovo panu poslanci Tejcovi - našly se dva vyplněné, ale nepodepsané lístky na přihlášku k ústní interpelaci ve věci akčního plánu na podporu hospodářského růstu. Někdo si je odhodil a nepodepsal, jsou tady u mě.

    Prosím, nyní pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nesouvisí moje připomínka nebo prosba na pana ministra s dálnicí v jižních Čechách. Souvisí ale s tím, co bylo zmíněno, a to je otázka zpoplatnění některých úseků. Není to věc, kterou by zapřičinil pan ministr Prachař. Byl to jeden z jeho předchůdců, který rozhodl, že část brněnské dálnice, která nikdy nebyla zpoplatněna, protože se přímo dotýká Brna a funguje v zásadě jako obchvat města, byla zpoplatněna, což podle mého názoru, a tak jak tu situaci znám, nevedlo ani tak k tomu, že by se zvýšil výrazným způsobem výběr za dálniční známky, nesnížil se ani počet vozidel, která by mířila směrem do Brna. Bohužel ale se výrazně zvýšil výskyt těchto vozidel tam, kde žádné poplatky nejsou, přímo v jednotlivých městských částech, a občany to zejména v těch dopravních špičkách velmi zatěžuje. Proto tady pouze zmiňuji, že to není jeden jediný problém.

    Rozumím tomu, že ministerstvo se samozřejmě bude snažit o to, aby bylo výjimek co nejméně. Na druhé straně si myslím, že by stálo za debatu v nějakém výhledu např. v hospodářském výboru, to, jak byly vyhodnoceny ty změny, zda skutečně přispěly k tomu, že průjezdnost je vyšší, že výběr známek je vyšší, nebo to naopak znamená konkrétní komplikace. Nám by především mělo jít o lidi, kteří bydlí v těch jednotlivých místech. V tomto smyslu by neměli doplácet na to, že jiní, kteří si nechtějí zakoupit dálniční známku, potom jezdí přímo pod jejich okny.

    Takže to je moje prosba. Není to teď nic, co by muselo být vyřešeno během tohoto dne. Já si proto dovolím panu ministrovi situaci popsat písemně a požádám ho případně potom o písemnou reakci, abych nezatěžoval dnešní debatu, která byla věnována především dostavbě D3. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan ministr Prachař. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, tím, že rozprava ještě neskončila, tak jak jsem říkal ve svém předcházejícím vystoupení, požádal jsem Ředitelství silnic a dálnic, aby mi dalo informaci, jak bude probíhat další zasedání hodnoticí komise na D3. Takže jenom si dovolím doplnit: 4. 11. obdrželi uchazeči poslední otázky komise. Na odpovědi dostali lhůtu 10 pracovních dnů, tzn. 14. 11. Společnost Skanska dnes požádala o prodloužení lhůty o dalších 7 dnů. ŘSD jim odeslalo souhlas s prodloužením lhůty a komise zasedne na konci listopadu. Dá se předpokládat, že v prosinci bychom chtěli vyhlásit vítěze tohoto výběrového řízení na pokračování výstavby dálnice D3. Tolik tedy na doplnění.

    Co se týká námětu pana poslance Váchy, prostřednictvím vás, pane předsedající. Myslím, že všichni z historie pamatujeme, jak dopadla role zmocněnců pro výstavby dílčích úseků. Neblaze proslulá D47, která měla také svého zmocněnce na výstavbu. My se nepřikláníme k takovémuto řešení. Já si myslím, že máme na Ředitelství silnic a dálnic ve 13 závodech ředitele závodů, ti mají své ředitele úseku výstavby. Toto jsou ti lidé, kteří by měli jednoznačně zodpovídat za výstavbu a za komunikaci jak s místní, tak s krajskou samosprávou. Neumím si představit, že bychom šli znovu do takových problémů, jako byla dálnice D47, kde byl zmocněnec pro výstavbu. Následky takovéhoto rozhodování bude řešit komise jmenovaná Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Prachařovi. Dál se hlásí o slovo pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Já bych chtěl velmi poděkovat panu poslanci Tejcovi za shodný názor s mým. Samozřejmě D3 se postaví až za několik let, tzn. zpoplatnění nemusíme řešit dneska ani zítra. Ale určitě souhlasím s tím, že bychom se tím měli zabývat. A opravdu bych poprosil ministerstvo, aby se touto věcí zabývalo. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Já jsem se tu snažil položit otázku panu ministrovi dopravy, tak bych prosil, aby mi odpověděl na to, proč tedy vlastně se opravdu nestaví D3 ve Středočeském kraji a jak je to s územním plánem rozvoje, nebo jak to nazval.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr Prachař. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Chtěl bych odpovědět panu poslanci prostřednictvím vás, pane předsedající. Co se týká D3 ve Středočeském kraji od Tábora směrem k Praze, tak skutečně byly zrušeny zásady územního rozvoje kraje, to znamená příprava vůbec postupu dál. Pokud nebudou znova obnoveny Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, tak nemůže pokračovat. Tady čekáme na to, až Středočeský kraj, zastupitelstvo nám dá naprosto jasně doklad, že má obnovené zásady územního rozvoje kraje. Ve dvou krajích v ČR nemáme zásady územního rozvoje kraje - Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. V těchto dvou krajích nemůžeme pokračovat s přípravou výstavby dopravní infrastruktury.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Prachařovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se již nikdo nehlásí, tak tedy rozpravu končím a táži se pana poslance Františka Váchy, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny. (Posl. Vácha je zapředen do rozhovoru.) Pane poslanče Vácho, prosím, ptám se vás, jaké navrhujete usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.

  • Poslanec František Vácha: Já jsem s odpověďmi spokojen. (Pobavení.) Spokojenost, ano. Víc nepotřebuji. (Pobavení a potlesk.) Jestli chcete usnesení, tak...

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Předpokládám, že o tom, že jste spokojen, dávat hlasovat nebudu. Nerad bych vám to zkazil, tu spokojenost. (Smích.) Takže pan poslanec nenavrhuje žádné usnesení Poslanecké sněmovny. Myslím, že je to poprvé, co tady slyším, že je někdo s odpovědí ministra spokojen. A gratuluji také panu ministrovi Prachařovi, že toho dosáhl.

    Tím bychom vyčerpali interpelace, ale máme ještě dvě, které nebyly přerušeny a my bychom je měli přerušit. Přerušit je ale nemůžeme, protože o tom se hlasuje a je nás tu přítomno pouze 52. Takže já teď přerušuji jednání Sněmovny do 10.45, kdy se sejdeme znovu a pokusíme se znovu odhlasovat přerušení těch dvou interpelací. Zároveň prosím teď předsedy poslaneckých klubů, protože nám tady vznikla nepříjemná situace s ověřovateli zápisu, abychom se ji pokusili vyřešit. Prosím je o poradu.

    Děkuji a přerušuji jednání Sněmovny do 10.45.

    (Jednání přerušeno v 10.24 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, měli bychom hlasovat o přerušení interpelace paní poslankyně Pěnčíkové a pana poslance Stanjury. Já vás pro jistotu ještě všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Chvíli čeká na poslance přicházející z předsálí.)

    Protože ani nyní kvorum nedosáhlo potřebných 67 přítomných poslanců, tak přerušuji schůzi do 11 hodin, kdy se pokusíme znovu o hlasování o těchto a dalších bodech. Děkuji a přerušuji jednání schůze do 11 hodin.

    (Jednání přerušeno v 10.47 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne milé kolegyně, milí kolegové. Než budeme pokračovat v našem jednání, tak ještě přečtu další omluvy, které přibyly. Z jednání Poslanecké sněmovny se dnes od 9 do 18 hodin omlouvá pan poslanec Václav Zemek, dále z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Stanislav Mackovík, dále se dnes od 10 do 13 hodin omlouvá paní poslankyně Radka Maxová, pan ministr Martin Stropnický se omlouvá dnes z dopoledního jednání z pracovních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Rom Kostřica dnes od 9 do 13 z osobních důvodů, pan poslanec Martin Kolovratník se omlouvá dnes z celého dne z pracovních důvodů a pan poslanec Michal Kučera se omlouvá dnes mezi 12. a 19. hodinou z osobních důvodů.

    My bychom měli pokračovat přerušením dvou písemných interpelací na pana ministra Mariana Jurečku - paní poslankyně Pěnčíkové a pana poslance Stanjury. Já vás tedy znovu odhlásím a zkontroluji, zda je přítomný dostatečný počet poslanců. Pardon, omlouvám se. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Zmáčkl jsem špatné tlačítko. Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Bohužel nebylo dosaženo kvora, takže nemůžeme o těchto přerušení interpelací hlasovat.

    Nyní se nejprve přihlásil o slovo pan předseda Kalousek, po něm pan premiér. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, mám pocit, že tohle nemá cenu. Abychom se my, co jsme tady, tady vždycky jednou za čtvrt hodiny sešli a konstatovali, že je nás málo. Myslím, že každý z nás má mnohem důležitější věci na práci. Já prosím o dvě hodiny přestávky na poradu poslaneckého klubu TOP 09.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Teď jste mi to, pane předsedo, vůbec nezjednodušil. Ba naopak. Vzhledem ke skutečnosti, že páni poslanci Adolf Beznoska a Jaroslav Klaška, kteří byli zvoleni ověřovateli 19. schůze Poslanecké sněmovny, jsou omluveni, je nutno odhlasovat nové ověřovatele, aby v 11.30 mohlo proběhnout losování přihlášek k ústním interpelacím.

    Já bych navrhl, abychom ověřovateli pro losování ústních interpelací určili paní poslankyni Martu Semelovou, která je přítomna, a pana poslance Pavla Čiháka, který taktéž je přítomen. Nicméně nedosáhli jsme potřebného kvora, takže tím pádem nemůžeme hlasovat vzhledem k nedostatečnému počtu poslanců a pauze, a tím pádem nemohou proběhnout ústní interpelace dnes odpoledne.

    Hlásil se ještě o slovo pan premiér. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, já jsem měl subjektivní pocit, že jsem se hlásil dříve než pan poslanec Kalousek, ale respektuji vaše právo. Vy řídíte tuto schůzi Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane premiére. Pan poslanec Kalousek se mi hlásil o slovo ještě před řízením schůze, než jsem sem přišel. Omlouvám. se.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Možná ještě předtím, než jste byl zvolen, tak se přihlásil o slovo, pane místopředsedo. To je docela možné, že k tomu došlo. Ale já to nezpochybňuji. Jenom jsem si dovolil takový to komentář.

    Možná ještě jedna poznámka. Já jsem všiml, protože jsem tady dneska od rána od 9 hodin v jednacím sále Poslanecké sněmovny, tak jsem si všiml, že čas od času čtete ten dlouhý seznam poslanců a poslankyň omluvených ze zasedání schůze Poslanecké sněmovny. Já vím, že vás k tomu nutí jednací řád Poslanecké sněmovny, nicméně navrhoval bych takovou změnu. Možná by stálo za to, zejména ve čtvrtky, kdy je takový velký zájem o interpelace, číst seznam poslanců a poslankyň, kteří jsou přítomni. Já myslím, že by to bylo určité ocenění těch, kdo chodí na schůzi Poslanecké sněmovny, že by tady pozitivně zazněla ta jména těch, kdo tady sedí, a o těch, kteří tady nejsou, bychom skutečně mluvit nemuseli v této souvislosti. To je jenom taková drobná poznámka.

    Ale proč jsem chtěl vystoupit. Jednak bych chtěl poděkovat těm poslancům a poslankyním, kteří dneska přišli na schůzi Poslanecké sněmovny. Já vím, že se tady odehrávají permanentně diskuse o tom, že když jsou interpelace, tak je potřeba, aby tady byl předseda vlády. Já chci potvrdit, že tady dnes jsem. Počítám dokonce i s tím, že od 14.30 tady budu v Poslanecké sněmovně. Vyhradil jsem si svůj program a jsem samozřejmě připraven na to, abych odpovídal na interpelace poslanců a poslankyň na předsedu vlády. Myslím, že pokud předseda vlády nemá nějaký jiný důležitý program, tak by se měl snažit, aby tady na ty interpelace byl. Myslím, že o tom nemusíme do budoucna polemizovat. A chci také jasně říci, že pokud nebudu mít povinnosti typu jednání Evropské rady, kde předseda vlády není zastupitelný, tak se těch jednání budu účastnit.

    Proč jsem se ale přihlásil, je ještě věc, která je trošku odlišná od toho, o čem jsme tady dneska mluvili. Já jsem si všiml, že včera vpodvečer byla přerušena schůze Poslanecké sněmovny, a to na žádost opozičních klubů, které se dohodly, tři nebo čtyři opoziční kluby, vyskládaly své přestávky na jednání klubů tak, aby znemožnily jednání Poslanecké sněmovny po 19. hodině. Já to nepokládám za úplně dobré, protože tím už skutečně devalvujeme otázku přestávky na klub. Prostě tím, že ve standardní schůzi, kdy jsou standardní body, přerušíme schůzi takovým to způsobem, kdy jsme řadu věcí mohli včera projednat, Sněmovna byla usnášeníschopná, nebyl ten problém, jako je tady dnes, a byla tam celá řada bodů programu.

    Mimo jiné k tomu přerušení schůze Poslanecké sněmovny došlo těsně předtím, než měl přijít na řadu sněmovní tisk číslo 277. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych rád vás upozornil na to, že toto je poměrně závažný tisk, který by Poslanecká sněmovna měla podle mého názoru projednat. Nerozumím tomu, proč už tento tisk tři měsíce leží na půdě Poslanecké sněmovny, aniž by byl doprojednán v prvém čtení, aniž by se tím Poslanecká sněmovna zabývala. Říkám to proto, že se nejedná o nikterak složitý návrh zákona. Je to jedna strana. Je to jedna strana návrhu zákona. Má dva články. Článek číslo 1 a článek číslo 2, který definuje účinnost. Já bych chtěl upozornit se vší vážností jako předseda vlády Poslaneckou sněmovnu na důsledky tohoto návrhu zákona a na smysl toho návrhu zákona, který vláda předložila.

    Pro představitele moci zákonodárné, výkonné a soudní, kteří jsou uvedeni v § 1 písm. a) až f), byla zákonem číslo 425/2010 Sb. platová základna s účinností od 1. ledna 2011 stanovena speciálním ustanovením v redukované výši. Jedná se tedy o platovou základnu ústavních činitelů včetně platů poslanců a senátorů. Doba, po kterou se při určení platů a některých náhrad výdajů představitelů postupuje podle uvedené speciální platové základny, která byla stanovena v roce 2010, tato doba končí dnem 31. prosince 2014. Pokud, vážené poslankyně a vážení poslanci, nebude učiněno žádné opatření, potom by se od 1. ledna 2015 automaticky obnovil postup podle § 3 odst. 3 příslušného zákona a platová základna by se skokově navýšila na 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2013. Tím by došlo jednorázově ke zvýšení platové základny pro představitele s účinností od 1. ledna 2015 o 26 %. Postup podle tohoto obecného principu by si v roce 2015 přirozeně vyžádal dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. ***