• Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře kultury, člene vlády, zahajuji další jednací den 19. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám.

    Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešní jednání požádali tito poslanci a poslankyně: poslanec Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, poslankyně Markéta Adamová od 12.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Hana Aulická ze zdravotních důvodů, pan poslanec Miloš Babiš od 11.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Martina Berdychová od 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Běhounek z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Birke z pracovních důvodů, paní poslankyně Vlasta Bohdalová z pracovních důvodů, pan poslanec Milan Brázdil ze zdravotních důvodů, pan poslanec Ivan Gabal od 10.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Hnyková od 14 do 18 z pracovních důvodů, pan poslanec Václav Horáček od 14 do 18 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Simeon Karamazov do 17 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Martin Komárek do 10.30 z osobních důvodů, pan poslanec Vladimír Koníček od 12 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jiří Koskuba ze 17 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jiří Koubek do 12 hodin z osobních důvodů. Pan poslanec Pavel Kováčik se omlouvá z dopoledního jednání z osobních důvodů. Paní poslankyně Helena Langšádlová se omlouvá do 12 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně Nina Nováková se omlouvá z pracovních důvodů na celý den. Paní poslankyně Jana Pastuchová se omlouvá od 16 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Martin Plíšek se omlouvá na celý den z osobních důvodů. Pan poslanec Roman Procházka se omlouvá od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Adam Rykala se omlouvá na celý den z osobních důvodů. Pan poslanec Ladislav Šincl se taktéž omlouvá z osobních důvodů. Pan poslanec František Vácha se omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Roman Váňa od 14.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Václav Votava se omlouvá od 13 hodin ze zdravotních důvodů.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: pan ministr Andrej Babiš z rodinných důvodů, pan vicepremiér Pavel Bělobrádek od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Jiří Dienstbier z pracovních důvodů, pan ministr Milan Chovanec do 11 hodin a od 12.30 z pracovních důvodů, pan ministr Marian Jurečka z důvodu zahraniční cesty, paní ministryně Michaela Marksová do 11 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Svatopluk Němeček z důvodu zahraniční cesty, Pan ministr Antonín Prachař se omlouvá od 9.50 do 15 z pracovních důvodů. Pan ministr Martin Stropnický se omlouvá z pracovních důvodů. Paní ministryně Karla Šlechtová se omlouvá z pracovních důvodů a pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se omlouvá z důvodu zahraniční cesty. To byly ve stručnosti omluvy.

    Dnešní jednací den zahájíme bodem číslo 132, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k interpelacím ústním a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Přistoupíme tedy k bodu

    Vidím, že pan premiér má náhradní kartu číslo 54 - oznamuji. Děkuji, pane premiére.

    První interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Němcová ve věci personální změny na ministerstvech spravovaných politickým hnutím ANO. Tato interpelace byla přerušena. Jedná se o sněmovní tisk 315. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové.

    Na dnešním programu máme písemné interpelace. Pravděpodobně v úvodu budou, nebo jsou zařazeny mé tři první. Musím předeslat, že obě, nebo všechny tři jsou staršího data, protože ty první dvě jsem odesílala předsedovi vlády se žádostí o odpověď 2. června letošního roku. Pan premiér mi v zákonné lhůtě 30 dnů odpověděl, to je v pořádku. Tato odpověď ale neobsahovala to základní, co jsem od něho na tuto interpelaci chtěla slyšet.

    Touto interpelací bylo tedy to, co se děje na ministerstvech spravovaných hnutím ANO Andreje Babiše. Týká se to především Ministerstva financí, Ministerstva dopravy a Ministerstva spravedlnosti. Vycházela jsem při přípravě těchto interpelací z veřejných zdrojů, tedy toho, co se objevilo v médiích na toto téma, a přesně tyto ohlasy v médiích byly důvodem, proč jsem interpelaci podala a o odpověď pana premiéra požádala.

    Musím říci tedy, že již 16. dubna letošního roku píše Mladá fronta DNES, tedy deník, který vlastní Andrej Babiš, v článku Babišovi lidé postupně obsazují stát, že lidé, kteří pracovali v některé z firem Agrofertu, případně v těch, které se skupinou aktivně spolupracovaly, získávají posty náměstků či usedají v dozorčích a správních radách. Teď citace: "Příliv těchto lidí je opravdu silný. Z dlouhodobého hlediska to vytváří řadu rizik. Dále se tím zvyšuje koncentrace moci a vlivu. Je třeba konečně nastavit nějaká pravidla," uvedl už tehdy ředitel Transparency International David Ondráčka. Největší čistky se podle Mladé fronty DNES odehrávají právě v rezortech řízených ANO. "Z rezortů" - opět cituji - "odcházejí celé týmy úředníků, řadoví referenti. Jen na Ministerstvu životního prostředí do té doby nastoupilo skoro pět desítek nových lidí, na Ministerstvo dopravy přes dvacet." Tato čísla jsou tedy čísla, která jsem převzala z veřejných zdrojů. Nejsou to má čísla, nejsou to mé nějaké výmysly. Ptala jsem se předsedy vlády na to, co on na tyto posuny říká.

    Musím říci k této citaci z deníku Mladá fronta DNES, jak jsem již řekla, vlastněného Andrejem Babišem, že renomovaní a zkušení novináři, kteří buďto z tohoto listu odešli, anebo v něm vůbec nepracovali, ale patří k žurnalistické elitě České republiky, říkají, že ani tak není důležité, co se v těchto novinách píše, jako to, o čem se v nich nepíše. To je ale na jinou interpelaci. Možná ani ne na interpelaci, ale spíše na to, abychom každý sám a potom ve svých klubech přemítali nad tím, jak moc jsme zodpovědní za oklešťování svobody, svobodného vyjadřování v médiích.

    Chtěla bych k tomu říci ještě toto. Andrej Babiš tvrdí, že si média koupil proto, aby o něm nešířila lži. Předpokládám tedy, že Mladá fronta DNES měla jiné informace, než panu předsedovi vlády poskytly rezorty, protože Mladá fronta uvádí jiná čísla, než jaká čísla o pohybu na ministerstvech spravovaných hnutím ANO jsem já získala z odpovědi předsedy vlády. Proto jsem požádala o projednání této interpelace na půdě Poslanecké sněmovny, protože se domnívám, že jde o jev, který tady nebyl, o jev mimořádný a velmi nebezpečný střet zájmů koncentrující jak moc politickou, tak moc ekonomickou a moc mediální. Tomuto střetu zájmu čelíme a tomuto střetu zájmu se pan premiér ve své odpovědi zcela vyhnul.

    Chtěla bych teď, aby mi pan premiér objasnil, z jaké pozice přistupoval k těmto odpovědím. Zejména bych chtěla slyšet to, jak on vnímá střet zájmu prorůstáním lidí z Agrofertu do státní sféry. Je pravda, že jsem tuto interpelaci psala v době, kdy se chystalo finální projednání zákona o státní službě. Tehdy hrozilo, že zakonzervování těchto lidí bude i nadále ovlivňovat českou politiku, ať už v případných demokratických volbách zvítězí kdokoliv. Mezitím došlo tedy ke schválení zákona, z jehož textu jsem ráda, že alespoň ta zásadní rizika, kterých jsme se tehdy obávali, byla odstraněna. Nicméně střet zájmů přetrvává a to je hlavní, nač se chci zeptat pana předsedy vlády. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Němcové. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem na písemnou interpelaci paní poslankyně Němcové odpověděl rovněž písemnou formou, a to 3. července letošního roku, kde jsem na její dotaz uvedl informace, které jsem získal od jednotlivých rezortů, a uvedl jsem tam seznam osob, které přišly po volbách do státní správy a předtím působily ve společnosti Agrofert. To znamená, tady je poskytnuta přesná informace o tom, koho se to konkrétně týká. Myslím, že je zbytečné, abych tady teď svoji odpověď znovu četl.

    Pokud se podíváme na zákony České republiky, na pravidla, která jsou stanovena z hlediska přijímání osob do státní správy, tak ta pravidla tady řadu let nejsou v dostatečné podobě, řadu let tady nejsou na takové úrovni, jako jsou třeba ve vyspělejších západoevropských zemích. Já myslím, že jsme si tady všichni zažili v minulých měsících diskusi o zákonu o státní službě. Jsem rád, že nakonec se podařilo dosáhnout shody a zákon o státní službě začne v České republice platit od 1. ledna příštího roku.

    Já to říkám proto, že když jsme vedli debatu o zákonu o státní službě, tak jsme diskutovali také o otázce takzvané propustnosti státní správy. Diskutovali jsme o tom, do jaké míry má být státní správa uzavřená, nebo do jaké míry má být státní správa otevřená i pro lidi, kteří v ní dříve vůbec nepracovali, pracovali třeba v privátním sektoru a teď se rozhodnou do státní správy jít. Já myslím, že z tohoto hlediska je jedno, v jaké firmě pracovali, ale může nastat situace - a víme, že podnikatelé vstupují do politiky, bylo tomu tak v minulosti a pravděpodobně to tak bude i v budoucnosti - že podnikatel vstoupí do politiky a že do státní správy budou přicházet i lidé, kteří třeba předtím pracovali v jeho firmě. Tady může hrozit určitý střet zájmů.

    Když jsme vedli debatu o zákonu o státní službě, tak sociální demokracie prosazovala, aby státní správa byla do určité míry uzavřená. Uzavřená v tom slova smyslu, že pro zastávání vyšší pozice ve státní správě by byla vyžadována určitá praxe ve státní správě nebo v samosprávě. S tím názorem jsme uspěli pouze zčásti, protože jsme chtěli dosáhnout kompromisu, a vím, že například Občanská demokratická strana prosazovala větší otevřenost státní správy a požadovala, abychom takovou praxi po lidech, kteří se budou ucházet například o funkci ředitele odboru nebo odborného náměstka, abychom po nich takovou praxi ve státní správě nepožadovali.

    Tady si myslím, že je určitý rozpor mezi řekněme duchem vaší interpelace, tím, na co se ve skutečnosti ptáte, a tím, co prosazovala vaše vlastní politická strana v jednání o zákonu o státní službě, protože buď tady budou obecná pravidla, která budou klást určitá omezení pro přístup lidí do státní správy, nebo tady takováto obecná pravidla nebudou, a pak se bude rozhodovat ad hoc. Já jsem stoupencem toho, aby tady takováto obecná pravidla byla. Pokud tady tato pravidla budou, alespoň zčásti se nám podařilo prosadit kritéria ať už z hlediska praxe, nebo odbornosti pro to, aby někdo mohl ve státní správě zastávat vedoucí pozici, tak to samozřejmě bude vytvářet jisté překážky pro to, aby lidé z komerční sféry přecházeli rovnou do státní správy. Bude to prostě vytvářet jisté požadavky na to, aby je museli splnit a nemohli přímo hned začít zastávat vrcholové řídicí pozice ve státní správě. Já si myslím, že to je dobře, protože samozřejmě tady může docházet - a nedá se to vyloučit, že mohou mít různé zájmové skupiny, skupiny, které mají svůj původ ve firemních strukturách, zájem na tom, aby zčásti privatizovaly státní správu. Takové ataky jsme tady měli už v minulých letech. Státní správa se tomu velmi těžce bránila. Já jsem rád, že od Nového roku budeme mít pravidla, která by nám v tom alespoň zčásti mohla pomoci.

    Pokud jde o zastoupení lidí, kteří přímo pocházejí ze společnosti Agrofert, tak musím říci, že se nejedná o příliš velký okruh osob a nejedná se o osoby, které by ve státní správě zastávaly velké množství vedoucích pozic, a to na úrovni náměstků nebo třeba na úrovni vedoucích podřízených státních organizací. Čili já tady nevidím nějaké systémové riziko, nevidím tady důkaz pro tvrzení, že by snad Agrofert začal ovládat nějakou významnou část státní správy nebo že by se snad snažil významnou část státní správy privatizovat. Okruh osob, které přešly ze společnosti Agrofert do státní správy, není takového rozsahu a tito lidé nezastávají tak významné pozice, aby to vytvářelo situaci, která by pro státní správu byla z nějakého hlediska riziková, nebo aby to byla situace, kterou bych musel jako předseda vlády řešit tím, že bych se vložil do těchto personálních rozhodnutí, která ovšem přísluší jednotlivým ministrům, to znamená, že nepřísluší přímo předsedovi vlády, ale přísluší jednotlivým členům vlády.

    Proto pokud mohu shrnout svoji reakci na vaši písemnou interpelaci, domnívám se, že jsem vám poskytl informace, které jste požadovala jako poslankyně Parlamentu. To je za prvé.

    A za druhé, jsem přesvědčen o tom, že to, co nám může pomoci čelit jakýmkoliv možným rizikům v budoucnosti, bude důsledná aplikace zákona o státní službě, který jsme schválili a který začne platit od 1. ledna příštího roku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Dále se do rozpravy přihlásila paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Ještě jednou děkuji za slovo. Já bych tedy chtěla rozvést vzhledem ke slovům pana premiéra své důvody, které mě vedly k napsání té interpelace. Jestliže pan premiér říká, že nevidí rizika, která vidím já, tak je potřeba si objasnit, kdo co vidíme nebo kdo co čteme, co si porovnáváme za informace.

    Takže pro doplnění. Ve své odpovědi, pane premiére, jste nejmenoval všechny osoby působící ve státní správě tak či onak dříve spojené s Agrofertem. Musím ještě říci, že vy jste mi napsal v té odpovědi, že mi uvádíte osoby, které mají bezprostřední vztah. Bezprostřední. A za tím slůvkem bezprostřední se může skrývat leccos. Ale vy jste neuvedl například ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra dopravy Antonína Prachaře. Neuvedl jste Soňu Křítkovou, která je dnes pověřena Ředitelstvím silnic a dálnic, a sám v té odpovědi mi píšete, myslím, že to je poslední věta: "Současně bych rád zdůraznil, že koaliční vláda vybírá své kandidáty především s ohledem na jejich odborné kvality." Takže já bych se potřebovala zeptat, jakou odbornou kvalitu či jakou kompetenci může mít bývalá ředitelka marketingu a komunikace Agrofertu pro řízení tak komplikované instituce, jako je Ředitelství silnic a dálnic.

    Pro doplnění, jsou další osoby, které jsou spojené s Agrofertem a působí jednak v Poslanecké sněmovně, na komunální úrovni, to je například paní Radmila Kleslová v Praze. Ale tento problém uznávám, je jiný, je širší a týká se jiného okruhu otázek, které vám budu směřovat ve své interpelaci, na kterou už jste mi odpověděl, ale budeme ji tady projednávat, a ta se týká situace v Ústavu pro studium totalitních režimů a právě v souvislosti s lidmi, jako je například Radmila Kleslová, lidi z okruhu StB, o nichž teď vyšly zajímavé materiály, kolik lidí a na jakých místech pochází z Agrofertu a dostává se do státní správy. Ale uznávám, že tak jsem svou otázku tenkrát neformulovala a na tu jste mi nemusel odpovídat, k tomu se teprve dostaneme. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych k tomuto tématu vystoupil. Já chci potvrdit, zmínil to pan premiér ve svém dnešním vystoupení, že jsme uzavřeli dohodu, co se týče služebního zákona, a že jsme opravdu prosazovali větší otevřenost státní správy pro lidi z privátního sektoru, a na tom se nic nemění. Bohužel jsme příliš neuspěli, ale to už je výsledek postoje vládní koalice, který plně respektuji. Přestože jsme v tomto bodě neuspěli, tak dohoda byla natolik cenná, že jsme kvůli tomu dohodu neblokovali. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Dále se do obecné rozpravy přihlásil s žádostí o slovo pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že určitě bychom tady mohli zpracovávat statistiky, které by se týkaly personálních změn po jednotlivých volbách. Asi ano. Mohli bychom je tady teď proti sobě vytahovat a říkat, podívejte se, vy jste v tom roce 2006, když jste sestavili Topolánkovu vládu, tak kolik lidí odešlo. Já bych tady mohl hledat citáty bývalého předsedy ODS Topolánka. Možná to neříkal on, možná to říkal jeho poradce pan Dalík o té noci dlouhých nožů, že je potřeba udělat noc dlouhých nožů, aby ti sociální demokraté vypadli z těch ministerstev po těch osmi letech, kdy tady byla koaliční vláda, v jejímž čele byla sociální demokracie. Prostě tohle tady teď můžeme dělat. Já myslím, že to k ničemu není a je určitě dobře, že jsme se dokázali domluvit a že tady bude zákon o státní službě. A to, co asi bezpečně víme a na čem se můžeme vláda i opozice shodnout, že už prostě tyhle statistiky takto dramatické nebudou po příštích volbách, protože začne platit zákon o státní službě. Vláda na sebe dobrovolně přijala jeho omezení už během tohoto funkčního období. My jsme to mohli samozřejmě také řešit chytristikou, že bychom řekli fajn, bude zákon o státní službě, ale začne platit až na tu příští vládu. Tohle jsme neudělali. Není to jenom otázka našeho statečného přístupu, ale také tlaku, který tady je samozřejmě ze strany Evropské komise. Ten tlak už je tady dlouhé roky, protože Česká republika ten zákon neměla. Takže teď jsme to konečně udělali a musíme se začít chovat v souladu s tímto zákonem a od 1. ledna to takto bude. A jakmile budou příští volby do Poslanecké sněmovny a přijde nová vláda, tak bude muset respektovat už tato omezení zákona o státní službě.

    Čili určitě se můžeme vracet do minulosti, můžeme si vyčítat různá čísla, můžete to vyčítat i této vládě, která přišla. Já jenom chci říci prakticky, ten problém je také trošku způsobený tím, že my jsme jako vláda České republiky nestřídali standardní politickou vládu, ale střídali jsme vládu Jiřího Rusnoka. A věřte mi, že i vláda Jiřího Rusnoka za těch osm devět měsíců, kdy tam byla, udělala velké množství personálních změn a řada těch lidí přišla do státní správy skutečně jenom na chvíli. Byla hodně spojena s ministry Rusnokovy vlády a velká část z nich s nimi také z vlády odešla. Prostě oni to nevnímali - vzhledem k tomu, že ta vláda byla skutečně vnímána jako dočasná, tak řada těch lidí, kteří přišli s Rusnokovými ministry, tu svoji misi vnímala jako silně dočasnou, ohraničenou mandátem jejich ministra, a řada z nich automaticky ze státní správy sama odešla v okamžiku, kdy přišla nová vláda. Samozřejmě že ne všichni, ale velké množství z nich. Čili to střídání a změny jsou spojeny také s tím, že minulá vláda skončila. Pak byla dočasná vláda, pak byly parlamentní volby. Teď přišla standardní politická vláda, která má jasný mandát od občanů, který byl dán volbami do Poslanecké sněmovny.

    Já bych byl pro to, abychom se teď soustředili na platný právní stav, na to, co se bude odehrávat. Když jsem mluvil o tom, že bych chtěl, aby se už postupovalo v souladu s tím připraveným zákonem o státní službě, popravdě řečeno, hlavně jsem myslel na odměny, protože to je velké a živé téma a vím, že to zajímá i lidi. Samozřejmě že to bude zajímat i opozici, jaké se rozdělují odměny ve státní správě. Já se snažím, a taková je moje praxe na úřadu vlády, abychom skutečně už teď, v letošním roce, dodržovali ten maximální limit na odměny, který předpokládá zákon o státní službě, který začne platit od příštího roku. To znamená, snažím se, aby odměny nepřekročily 25 % celoročního příjmu dotyčného státního úředníka, a byl bych rád, kdyby takto postupovali i další členové vlády. Tam, kde oni mají pravomoc rozhodovat o odměnách, aby už poskytovali odměny uměřeně v souladu s těmi principy, se kterými počítá nová úprava zákona o státní službě. Čili tolik k tomuto. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Stanjura, po něm paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem se přihlásil s faktickou, tak mi můžete pustit dvě minuty, abych nemluvil příliš dlouho. Já jsem jenom chtěl zareagovat, řekl bych, poměrně vstřícně a s úsměvem, na tvrzení pana premiéra. Já jsem se nechtěl měřit, kdo jich propustil víc nebo méně, ale znám tu vaši argumentaci. Pan premiér říká: "My jsme se dobrovolně omezili tím, že jsme spolu s opozicí schválili služební zákon." No ale poté, co jste 1 100 lidí vyměnili. Tak to omezení zase není tak úplně velké, to jsem chtěl připomenout, toto číslo, abych tento argument když ne úplně vyvrátil, tak přinejmenším relativizoval. Když vyměním 1 100 lidí, tak pak se můžu dobrovolně omezit, protože po roce od voleb už v zásadě žádné velké změny dělat nemusím kromě toho, kdy měníte lidi, kteří se neosvědčili, tedy přišli s vámi. A já jsem rovnou říkal, že jsme nepočítali náměstky. To znamená, že pokud odcházeli z ministerstva náměstci, kteří přišli s ministry Rusnokovy vlády, tak je to v pořádku. My to chápeme jako lidi, které si přivádí ministr, a určitě bychom tady (nesrozumitelné), kolik náměstků odešlo a kolik nových náměstků vzniklo.

    K těm odměnám. My jsme mysleli něco jiného. My jsme nemysleli, aby se dodržovaly ty odměny. Nic proti tomu, co jste říkal, ale pak je samozřejmě velký prostor pro ty odměny, které jsou úplně neadekvátní. Vzpomeňme si na generálního ředitele ŘSD, který tam byl čtyři měsíce a dostal za to 11 platů, 2,2 milionu za čtyři měsíce. O tom se může i nejlepším úředníkům ve státní správě zdát, i když budou mít 25 % ročních odměn. A říkám za čtyři měsíce. Kdyby to bylo za čtyři roky kvalitní služby, nijak bych asi neprotestoval.

    A poslední, to mě fakt pobavilo, už jsem pochopil přístup pana premiéra. Andrej Babiš neměl vybudovanou politickou stranu, ale měl vybudovaný Agrofert, tak si vzal ty lidi z Agrofertu. Já tomu rozumím, je to poměrně srozumitelné. My to vidíme trošku jinak, ale to nevadí. A myslím, že k úkolům nejenom vlády, vládní koalice, toho hlídání střetu zájmů, k tomu slouží opozice, aby se ptala, případně ukazovala na rizika.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Prosím paní poslankyni Němcovou do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji ještě jednou za slovo. Tak já jsem také s lehkým úsměvem musela přejít tu poznámku, že když nemám politickou stranu, tak si vezmu lidi z firmy. To si myslím, že takhle cynicky přistupovat k tomu, jak má být vytvářena demokratická země s volnou soutěží politických stran, asi přistupovat nelze.

    Potom ještě dvě poznámky. Na rizikové propojování byznysu a politiky upozorňuje ve své poslední zprávě také BIS. Citace: "Obvyklým přístupem bylo například získávání vlivu na základě vztahu k předchozím zaměstnavatelům nebo vazeb z dřívějšího působení v podnikatelské či neziskové sféře," stojí ve zprávě tajné služby.

    Musím také uvést článek z 3. srpna 2014, který je vlastně rozhovorem vicepremiéra Pavla Bělobrádka, předsedy lidovců, který si stěžuje, jak se v kabinetu Bohuslava Sobotky nedebatuje o obsazování klíčových pozic a ministři jsou tlačeni schvalovat lidi, o nichž nedostanou příležitost si cokoliv říci. Tady je přímá odpověď na otázku: "Ve středu jste požádal vládu, aby zřídila monitorovací výbor pro správu státních hmotných rezerv, která kontroluje sklady se zbožím pro krize za 40 mld. korun. Máte obavy, že se tam čachruje?" ptá se novinář pana vicepremiéra Bělobrádka. A ten odpovídá - cituji: " Kontrola ukázala, že státní hmotné rezervy, kde chybělo třeba 700 tisíc litrů nafty, které tam fyzicky měly být, jsou velmi lukrativním artiklem, s nímž soukromé firmy velmi rády obchodují. Na správném čase naskladnění a vyskladnění zásob z rezerv můžete vydělat obrovské peníze." Další dotaz: "Říkáte, že se ozývají hlasy upozorňující, že na těchto obchodech výrazně vydělávají firmy ze skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Můžete být konkrétní?" Odpovídá: "No, ve státních rezervách máte palivo, obilí, maso. V tom všem Agrofert podniká. Proto jsem přesvědčen, že je potřeba, aby vládní monitorovací výbor vznikl a rozptýlil obavy ze střetu zájmů." Na dotaz, kdo by v tomto monitorovacím výboru měl být, pan vicepremiér říká, že by to měli být ministři průmyslu, zemědělství a financí, aby veřejnost viděla, že je tady nějaký dohled důsledně kontrolující obchody instituce, u níž má velké zakázky firma pana ministra financí.

    Tady tedy cituji z rozhovoru. Myslím, že k posunu mohlo dojít v nějakých úvodních větách, ale těžko v těch odpovědích. A mně z toho vyplývá otázka, jak to tedy vypadá s oním vládním monitorovacím výborem. Já bych ho nenazvala pro správu státních hmotných rezerv, ale vládní monitorovací výbor pro Agrofert. Chtěla bych vědět, kdo v něm skutečně bude zasedat, protože představa, že to bude ministr průmyslu, zemědělství, financí asi tak úplně neodpovídá tomu, co bych si představovala.

    A potom ještě jedna poznámka. Jestliže zde pan premiér mluvil o tom, a já rozumím, že každá nová vláda si po volbách přivádí svoji administrativu, to tak bylo, je, a bude. Když se to děje za normálních okolností, tedy za okolností, že je to politická demokraticky fungující strana, která má průhlednou strukturu, je dohledatelné, kdo skutečně v jejích řadách působil a jak v ní působil, na rozdíl od toho, když to je firma, kde nic takového nedohledáme, jenom víme. A mohla bych to citovat, kteří všichni lidé usedli na různých ministerstvech a předtím byli ve firmě pana premiéra. Tak já se domnívám, že takové střídání normální není.

    Jestliže tady operuje pan předseda vlády situací, kterou zdědil, to já beru, že též ona dočasná vláda Jiřího Rusnoka, nebo jak s oblibou říkal pan prezident Zeman, vláda odborníků, že tam dosadila lidi, kteří potom odešli, tím si tak úplně jistá nejsem, protože celý vznik této vlády byl prostě zaprvé odměnou pana prezidenta těm, kteří ho vytlačili do prezidentského křesla, a zadruhé, a to se jenom domnívám, nemohu to tvrdit autoritativně, ale propojení s Lukoilem a podobnými firmami bylo v pozadí této vlády, zatímco v pozadí Sobotkovy vlády je propojení se skupinou Agrofert.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Pan premiér požádal o slovo, po něm pan vicepremiér Bělobrádek - pardon, pane premiére, omlouvám se, pan poslanec Schwarz je přihlášen k faktické poznámce. Nezlobte se prosím. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, omlouvám se panu premiérovi. Opravdu jsem byl přihlášen.

    Chtěl bych už skončit s povídáním o Agrofertu a o nás. Reaguji na vystoupení pana premiéra a paní Němcové. Nezlobte se, když tyto věci chci tvrdit, tak si je zjistím. Já sám patřím k Severočeši.cz, osm let budujeme politickou strukturu, máme ji, sice v kraji, ale máme ji. ANO je z roku 2011. Nám se líbila myšlenka, proto jsme se spojili. Ti, co tady sedí, spočítejte si, kdo je opravdu skutečně z Agrofertu. To by tam asi muselo být hodně veterinářů, hodně policistů jako já. Z Agrofertu je nás tady minimum. Jsou tady z ANO ti, kteří se vložili do ANO v roce 2011, začali ho budovat, a tyto lidi lidé volili. Každému se stále líbí povídat o panu Babišovi, o Agrofertu. Já sám nejsem Agrofert, jenom se mi líbila myšlenka ANO. Tak tady i působím. Chtěl bych požádat, přestaňte už o tom hovořit. Já tady nevytahuji věci, nechci na této půdě, které znám z praxe. Takže si ty lidi spočítejte, ukažte konkrétně, kdo si myslíte, že je z Agrofertu a že dělá něco špatně. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. Nyní ještě s faktickou, pane premiére, opět se omlouvám, protože mezitím se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Opozice má samozřejmě radost, když mezi sebou debatuje vládní koalice. Jestli jste si, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, všiml, tak my jsme citovali vystoupení ministra zemědělství, předsedy poslaneckého klubu, paní kolegyně Němcová citovala vystoupení pana vicepremiéra Bělobrádka a o tom, že jste neměli vybudovanou politickou stranu, nehovořila opozice, ale premiér vaší vlády. Jestli tomu dobře rozumím, tak to spíš chápu jakoby slovo do koaličních řad, aby o tom koaliční poslanci a ministři nemluvili, a potom opozice nebudu citovat jejich vyjádření. Já jsem ve svém vystoupení svůj názor k tomu vůbec neřekl, jenom jsem mluvil o počtu lidí, kteří byli propuštěni z ministerstev, kteří přišli. Řekl jsem všechna ministerstva všech koaličních stran a reagoval jsem na služební zákon a pak jsem citoval pouze vládní politiky. Takže ten apel, který jste řekl, tak ať si to vezmou za svoje koaliční ministři a koaliční poslanci a my pak nebudeme citovat jejich vyjádření. Protože se velmi jednoduše říká, že opozice zase vytahuje pořád to samé. Ale není to pravda. Když se podíváte na dnešní stenozáznam nebo když si přečtete Právo v sobotu, Právo včera, rozhovor s panem vicepremiérem, dnešní vystoupení pana premiéra, tak mu řekněte, aby neříkal o vašem hnutí, že nemáte vybudováno. My jsme jenom reagovali na slova pana premiéra. My jsme to do debaty nepřinesli, přinesli to vládní politici. To jenom pro pořádek. Myslím, že debata je poměrně klidná a věcná, a to, že ocitujete vyjádření vládního politika, to víte, že z toho opozice není smutná, když jeden vládní politik ovlivňuje druhého, že protežuje svoji firmu, a ten druhý se brání tím, že já ne, to jsi byl vlastně ty. To se nám zase nemůžete úplně divit. Není to útok opozice, jsou to názory jednotlivých ministrů, členů vlády či předsedy poslaneckého klubu, shodou okolností vašeho.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan premiér. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych se ještě vyjádřil k tématu, které otevřela paní poslankyně Němcová a týká se to Správy státních hmotných rezerv. Domnívám se, že je potřeba informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že vláda provedla personální změnu ve vedení Správy hmotných rezerv. Nově jmenovaný předseda této Správy hmotných rezerv zahájil kontroly v této správě, to znamená dochází tam k auditu všech smluv, které byly uzavřeny v minulosti a týkají se ochraňování majetku ve Správě hmotných rezerv. Bohužel zjištění, která jsou, nejsou uspokojivá z pohledu státu, to znamená byly osloveny subjekty, které mají smlouvy se Správou státních hmotných rezerv, a bylo navrženo uzavření příslušných dodatků, aby se narovnal vztah s těmito firmami. Samozřejmě Správa hmotných rezerv bude požadovat, aby smlouvy byly opraveny, aby byly zdodatkovány. Pokud se to nepovede, tak se samozřejmě bude hledat možnost, jak se z eventuálně nevýhodných smluvních vztahů vyvázat. Nejsou tady činěny žádné výjimky, čili pokud jsou mezi partnery Správy hmotných rezerv společnosti, které patří do Agrofertu, tak i po těchto společnostech je požadováno, aby se smluvní vztahy narovnaly.

    Bohužel musím říci, že minulé vlády nevěnovaly situaci ve Správě státních hmotných rezerv dostatečnou pozornost. Kdyby minulé vlády věnovaly svoji pozornost, tak by nemohlo docházet k tomu, že budou uzavírány smlouvy nevýhodné pro stát. Kdyby věnovaly dostatečnou pozornost, tak by nemuselo docházet ke kauzám, kterou v tuto chvíli Správa státních hmotných rezerv řeší, a to je otázka společnosti Viktoria Gruppe a ochraňování zásob ropy pro stát. To jsou věci, které jsou v tuto chvíli komplikované, nicméně chci ujistit všechny poslance a poslankyně, že nové vedení Správy hmotných rezerv všechny tyto kauzy řeší, vyhodnocuje se i eventuální trestněprávní odpovědnost, pokud se týká jednotlivých uzavřených smluv. V případě, že tady bude konstatována možnost trestněprávní odpovědnosti, tak už jsou podávána a budou podávána příslušná trestní oznámení, která se budou týkat pracovníků, kteří eventuálně nevýhodné smlouvy pro stát uzavřeli.

    V každém případě je ale trestuhodné, že vlády v minulých letech nereagovaly. Bohužel musím říci, nereagovaly ani na upozornění bezpečnostních složek České republiky. Upozornění tady v minulosti prokazatelně existovala a bohužel minulé vlády buď tato upozornění ignorovaly, nebo je neřešily dostatečně, a to se také podepsalo na stávajícím stavu Správy státních hmotných rezerv. Stav nebyl vyvolán současnou vládou, není způsoben tím, že mezi dodavateli jsou zřejmě i společnosti, které patří Agrofertu, ale v tuto chvíli současná vláda chce tuto situaci jednoznačně radikálně řešit, narovnat smluvní vztahy a zajistit, aby stát nepřicházel o žádné finanční prostředky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, jenom bych zareagoval. Myslím, že i v roce 2010 proběhl poměrně razantní zásah do lidí, kteří působili ve státní správě. To, že se na některých ministerstvech nenašla ani referentská místa pro bývalé ministry, kteří byli poměrně zdatní jak jazykově, tak odborně, je smutnou vizitkou, protože v zahraničí to skutečně nebývá zvykem.

    Co se týká hmotných rezerv, ano, já jsem inicioval vznik tohoto subjektu. Chtěl jsem, aby byl vládní monitorovací výbor právě proto, aby veškerá podezření a takové ty ataky, které byly vůči Agrofertu a vůči hnutí ANO, byly odkloněny, respektive, aby byly vyvráceny. A vyvrácení je velmi jednoduché. Nemáme žádnou indicii, že by jakýmkoliv způsobem Agrofert dělal cokoliv, co by bylo nemravné nebo neslučitelné se zákonem, ale co určitě víme pozitivně, že bývalá vláda, a především vláda Petra Nečase, zanedbala významným způsobem hospodaření se státními hmotnými rezervami a český stát s tím má obrovské problémy. Možná i vy se potom budete divit, že někteří lidé, kteří mohou být s vaší stranou spojováni, možná skončí tam, kde se jim to nebude moc líbit.

    Mou snahou byl tento monitorovací vládní výbor, byl ustanoven a má sloužit k tomu, aby otevřeně rozklíčoval to, co se skutečně děje, a aby se skutečně jednoznačně podezření vyvrátila, nebo naopak potvrdila, ale zatím se všechna vyvrátila, že dochází k něčemu nečestnému nebo protiprávnímu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně a kolegové, vážený pane místopředsedo. Já se omlouvám, že jsem tady neseděl v sále, nicméně jsem na zemědělském výboru bedlivě sledoval vystoupení kolegy, v tuto chvilku nepřítomného, pana Stanjury a kolegyně Němcové. Protože v interpelaci padlo moje jméno, tak bych na to rád s dovolením zareagoval.

    Já bych se především chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zmíněným kolegům Stanjurovi a Němcové omluvit za to, že jsem si dovolil v podstatě celý svůj profesní život pracovat v zemědělství a posledních patnáct let ve skupině Agrofert. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. Když už jsme u omluv, tak tu mám ještě dvě. Paní poslankyně Olga Havlová se omlouvá dnes mezi 9 a 11.30 a pan poslanec Milan Urban se omlouvá dnes do 11 hodin.

    Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Po něm s přednostním právem pan ministr životního prostředí. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl jsem reagovat na pana předsedu zemědělského výboru Faltýnka, protože si o něm myslím, že je zemědělský odborník a rozumí věcem, které se zemědělství týkají. Jakkoliv s úsměvem velmi nesouhlasím v tom, že by vliv Agrofertu na zemědělství byl dvě procenta. Možná z pohledu množství půdy vlastněné Agrofertem. (Poslanec Faltýnek přitakává v lavici.) Ale vzhledem k působení Agrofertu v zemědělském sektoru, on sám dobře ví, že to není pravda a že se statistikou si můžeme hrát jakkoli.

    Ale já právě proto, že považuji pana předsedu zemědělského výboru za zemědělského odborníka, beru nesmírně vážně to, co napsal ve svém rozhovoru, který zveřejnil v Právu, kde říká, že je velmi - použiji vlastní slova - podezřelé, když ministr zemědělství zvedne dotace do osiva cukrovky ze 100 milionů na 450 milionů v okamžiku, kdy jeho kamarádi - toto jsou slova, která byla použita - osiva cukrovky prodávají a živí se tímto. Myslím si, že to je vážná věc a že by to měl ministr zemědělství vysvětlit. On sice na naše jednání nechodí, nechodí odpovídat na interpelace, ani včera ani dnes na jednání Poslanecké sněmovny. Stejně jako minulý týden. Zkrátka prostě je zcela jistě zaměstnán vším možným jenom ne prací Poslanecké sněmovny a zákony, které probíráme.

    Nicméně jsem chtěl říct tuto záležitost a myslím si, pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, že i tohle je záležitost, kterou by se měla zabývat vaše komise, která, jak zde bylo řečeno, bude projednávat vztahy týkající se konfliktu zájmů. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Pan ministr zemědělství je z dnešního jednání omluven z důvodu zahraniční cesty, připomínám.

    Další s přednostním právem - pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, víte, že obvykle vystupuji pouze ve svých bodech, popřípadě v bodech svých kolegů, kde funguji jako univerzální voják. Dnes to asi opět předvedu. Ale tentokrát udělám výjimku, protože za prvé tady zaznělo také moje jméno.

    Pan předseda Faltýnek se omlouval, on je velmi slušný. Já se omlouvat nebudu. Nebudu se omlouvat za to a považuji si za čest, že jsem šest let pracoval pro Agrofert. Řeknu vám, co mě to naučilo. Naučilo mě to řídit velkou firmu, mít odpovědnost za stovky lidí. Za to, že fabrika bude mít na mzdy, že budeme hospodařit efektivně, že budeme hospodařit v souladu se zákonem a že budeme fungovat, což mnohé firmy takto nefungují. A také mi to dalo tu zkušenost řídit rezort. Protože si myslím, že prostě každý ministerský rezort je dneska obrovská firma s obrovskou odpovědností, s obrovskými rozpočty a s tisíci, nebo dokonce desítkami tisíc lidí.

    Musím říct, že kdybych tu zkušenost neměl, a pracoval jsem pro toho Babiše, který je jedním z nejnáročnějších šéfů v tomto státě, to si troufám říct z vlastní zkušenosti. Pracoval jsem pro něj opravdu sedm dní v týdnu, 365 dní v roce a tam se braly telefony ve dvě hodiny ráno i v neděli. A je to dobrá zkušenost, dámy a pánové. Dobrá zkušenost z reálného světa, dobrá zkušenost, o čem ten svět je. Troufám si říct, že to mi dalo i tu odvahu se vší pokorou, abych se vůbec ucházel o to, abych si takový rezort dovolil řídit. Mimo jiné i rezort, kde v řadě případů musím vyklízet obrovský chlív, který tam zbyl po mých předchůdcích. Bez této zkušenosti by to bylo velmi složité.

    Děkuju vám. (Potlesk z lavic ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. A teď tu máme smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Chalupa, po něm pan poslanec Laudát. Po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové. Mně to tady připomíná diskusi asi měsíc po tom, kdy jsme nastoupili své poslanecké mandáty. Zopakuju, co jsem tehdy říkal. Nejsem zaměstnanec Agrofertu. Nikdy jsem nebyl zaměstnanec Agrofertu. Pokud jde o stranickou strukturu, mám tu čest být krajským předsedou hnutí ANO v Jihomoravském kraji a můžu vás ujistit, že stranickou strukturu máme vybudovanou. Nevím, kolik procent lidí členů hnutí ANO tam je zaměstnáno v Agrofertu, ale bude to v řádu jednotek procent možná. A pokud jde o tu terminologii nebo to, co tady paní kolegyně Němcová, prostřednictvím pana předsedajícího, zmínila germánskou mytologii, tak bych se jí chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího, aby nám tady vysvětlila terminologii noc dlouhých nožů, kterou, jestli si dobře pamatuju, použil bývalý předseda ODS. Aby nám vysvětlila konsekvence s dílnou pana Hitlera a třeba nám i řekne, kolik to tehdy stálo lidských životů a podobně. Pokud se budeme bavit tímto způsobem. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Připraví se pan poslanec Bendl.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, TOP 09 od počátku upozorňovala na to, že tady může hrozit střet zájmů nevídaného rozsahu. A nevím, čemu se divíte. Už je to tady. Prostě to se dalo čekat logicky.

    Panu ministru Brabcovi. Někdo se něco naučil, ale jaká racionalita je dneska například v rezortu dopravy? A pan premiér nepovažoval za nutné ani na mimořádné schůzi ani při jiné příležitosti tady říci, jak si představuje řešení problémů, které se tam navršily. Ne v minulosti, ale teď. My jsme napadali a připomínali aktuální problémy, které tam vyrobil pan ministr Prachař.

    Ale to, co je podstatné, my si můžeme tady něco říkat, Babišova média a ostatní novináři čekající na příležitost, protože se změnila nejenom Babišova média, ale i ostatní média, až na vzácné výjimky, si můžou povídat a oblbovat lidi, čím chtějí. Ale to, co je podstatnější a co si říkám: Pane premiére, co budete dělat, až Bruselu dojde trpělivost, až nám zarazí dotace? Jste schopen tady garantovat, že se tak nikdy nestane?

    Když jsme tady při různých návštěvách slýchali i různé vyslance, účetní dvory z Bruselu nebo blízkých měst, orgány Evropské unie, oni často vycházejí i z citací v médiích. Oni berou, že média nejsou až tak prolhaná, jak to ve skutečnosti asi v řadě případů je. Často jsme tím byli úplně fascinováni, ale dneska si tady mezi sebou vyměňují natvrdo své názory ministři vaší vlády. To znamená, těžko se bude říkat a vy budete zdůvodňovat: Oni to neřekli. Oni to takhle nemysleli. Já bych byl rád, abyste tady prostě vystoupil a řekl: Ano, garantuji, že to funguje tak, že se tyto věci stát nemůžou. A pak už to nebude, jestli Jurečka přihrál někam 450 milionů na osiva nebo tamhle někdo něco potlačil, nakoupil nebo nenakoupil (upozornění na čas), pak už to bude o těch asi 600 miliardách pro tohle programovací období. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručný. Ještě v reakci na pana ministra životního prostředí. My jsme přátelé dá se říci dlouholetí, známe se dlouhou dobu. A tak jsem chtěl říct na mikrofon, že to není o konkrétní personálii, že to není o konkrétním člověku a jeho zkušenostech. Je to o faktu, že ve vedení státu sedí lidé, kteří reprezentují významnou firmu, často téměř s monopolním postavením, která čerpá evropské peníze, která má nějaké ekonomické, konkrétní finanční vztahy se státem jako takovým, a že zkrátka opozice si musí hlídat tyto záležitosti. Koneckonců to, co slyšíme dneska od jednotlivých poslanců parlamentu Evropské unie, kteří kritizují a všímají si téhle situace v České republice, že jsou tady lidé, kteří jsou v potenciálním konfliktu zájmů, a že se jim to nelíbí, jsou tam některá až tak ostrá vyjádření, kde říkají, že kdyby v podobném konfliktu zájmu bylo některé vedení země, kam jde humanitární pomoc z Evropské unie, tak by jim ji okamžitě zarazili, protože nic takového by Evropská unie jako taková nedovolila, a i oni budou hlídat, jestli náhodou nedochází ke zneužívání postavení konkrétní fyzické osoby. Takže to není o tom, jestli je někdo dobrý, nebo špatný manažer. Já si skoro myslím, že obojí je nebezpečné v případě, že by se stalo něco, co ta opozice hlídat musí a hlídat bude.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Němcová. Do rozpravy, nebo s návrhem usnesení? (Poslankyně Němcová: Do rozpravy.) Do rozpravy. Prosím, paní poslankyně Němcová, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já bych se pravděpodobně vešla i do faktické poznámky, ale chtěla jsem pouze reagovat na to, co zde řekl pan kolega Faltýnek.

    Má interpelace v žádném případě nebyla směřovaná proti tomu, co jste dělali před vstupem do politiky. Já musím reagovat na vaše slova, kde jste říkal: Já jsem si poctivě žil. Já musím říct, že my jsme si taky poctivě žili. Já jsem nevstoupila do politiky ze školy a nestala jsem se politikem. Předtím jsem měla soukromé knihkupectví, něco jsem si taky ozkoušela. Jsem šťastná, že jsem se takhle mohla po pádu komunistického režimu postavit na vlastní nohy a prokázat, jestli na nich umím, nebo neumím stát. Moc bych si vyprosila, abyste nás napadal z toho, že tato pravicová strana, na kterou jste ukazoval do lavic, ODS, je například stranou, kde lidé neprošli žádnou normální praxí, žádným normálním životem. Mně se neomlouvejte, já tady poukazuji na to, ani jsem nežádala ničí omluvu. Já jsem žádala odpověď předsedy vlády na to, aby mi vysvětlil, v jakém střetu zájmu se ocitáme, jestliže do státní správy - a teď prosím, aby mě poslouchali ještě někteří další kolegové z hnutí ANO, nemluvila jsem o Poslanecké sněmovně, mluvila jsem o státní správě, ministerstvech, která jsou řízena hnutím ANO - jestliže prorůstání této společnosti Agrofert do státní správy je, nebo není rizikem.

    Argumentovala jsem výstupy z Evropské unie. Argumentovala jsem komentáři z novin. Argumentovala jsem také vašimi vzájemnými přestřelkami, které jste si v rámci koalice sdělovali v médiích. V žádném případě jsem nezpochybňovala vaši předchozí soukromou činnost, ať už byla v rezortu pana Babiše nebo kohokoli. Já se tím začínám zabývat teprve ve chvíli, kdy jsme v politice, kdy politika má být svobodnou soutěží politických stran nebo politických hnutí, ale svobodnou soutěží. A já tento svobodný prostor přestávám vidět zejména proto, že tady média, která mají hlídat svobodný prostor, vlastní ten stejný člověk, který vlastní Agrofert, a ten stejný člověk, který je tady místopředsedou vlády a ministrem financí. Tam já to riziko spatřuji. Tady evidentně dochází k tomu, že svobodná soutěž má už jiné parametry, než na které jsem byla zvyklá ve chvíli, kdy jsem vstupovala do politiky já sama, a kde tato rizika opravdu neexistovala. Proto o nich mluvím. A nebylo to v žádném případě namířeno osobně proti vám. (Slabý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan předseda Faltýnek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, vládo, kolegové. Já nemůžu nereagovat na projevy paní kolegyně Němcové a pana Stanjury, prostřednictvím pana předsedajícího. Na co my si to tady hrajeme? Vy tady kritizujete, že si pan Babiš přivedl lidi z Agrofertu? Vy tady tvrdíte, že do vlády a do ministerstev by měli chodit jenom političtí matadoři? Nebylo by taky rozumné zakázat lidem z Agrofertu chodit k volbám? Co to tady děláte za kastaci? My přece chceme, aby tam byli schopní, pracovití, poctiví lidé. A jestli jsou deset let v nějaké politické straně, nebo jsou nestraníci, ale jsou profíci, o to by nám přece mělo jít. Já jsem úplně zděšen tím, co tady dneska slyším. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Nyní pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane poslanče. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Kolegyně, kolegové, já jsem neměl v úmyslu jít do nějakých osobních napadání nebo útoků. Já jsem jenom reagoval na to, co tady zaznělo od kolegyně Němcové a pana Stanjury.

    Ale ještě mi dovolte jednu poznámku k vystoupení Františka Laudáta k tomu Bruselu. Víte, já nevím, kdo z vás v posledních minus dva roky zpátky a v posledních pěti letech chodil po těch chodbách na Komisi nebo v Evropském parlamentu. Víte, mně tam bylo při těch debatách s kolegy ze zemědělského výboru, z výboru pro životní prostředí s vrcholovými představiteli na DG AGRI velmi smutno a stydno za to, že jsem byl Čech. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já do Bruselu nechodím, tak nevím, jestli bych se tam styděl, nebo nestyděl. Nevím, jak by se např. dnes lidé z různých výborů pro bezpečnost v orgánech NATO tvářili na to, že když dojde na zásadní věci - a tam skutečně, jestli se připojíme k nějaké alianci ohnutých banánů nebo neohnutých banánů, asi je bagatelní, a každý si tak nějak snaží utrhnout ten svůj píseček, ale nejsou to zásadní věci. Vy dneska selháváte v zahraniční politice v těch elementárních věcech, tj. bezpečnost, ochrana svobody, ochrana lidských práv. Takže tam bych se hanbou propadal. A ničíte to, co tady vybudoval Václav Havel, náš kredit. Tak nevím, jestli se mám stydět dneska víc. Za tohle já bych se styděl, jestli se přidáme k nějaké alianci, jestli ještě někde utrhneme dotaci, což vůbec nezpochybňuji, že je potřebné možná pro nějakou část zemědělců, pro nějaký obor v zemědělství, např. cukrovou řepu, já to nezpochybňuji, protože tomu nerozumím a nevím. Když to dělá Jurečka, tak to bude asi správně. Nicméně vy selháváte v těch podstatnějších věcech.

    Ale o to nejde. Já jsem jenom chtěl, aby tady vystoupil premiér a řekl, že z tohoto pohledu nehrozí žádné riziko, že by Česká republika nakonec mohla mít veškeré dotace zaražené. Koukejte už také na současnost a budoucnost. Já nezpochybňuji například, a řekl jsem to tady mockrát, Prachaře za minulé věci, které se děly na ŘSD. Ty nějak má řešit. Když někde něco najdete, tak zavolejte policii. Ale vy fatálně selháváte ve věcech aktuálních. Mě zajímá současnost, budoucnost. Dlouho si nevystačíte, když budete lidi krmit minulostí. Začněte je krmit reálně výsledky práce současnosti. O nic jiného mně tady nejde. A stačí, když pan premiér tady řekne - ano, já za to ručím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Jestliže ne, rozpravu končím a dovolím se otázat paní poslankyně Miroslavy Němcové, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k odpovědi pana premiéra. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo ještě jednou, pane místopředsedo. Já tedy po té rozpravě, která proběhla, kdy jsme se dotkli řady okruhů, ale nemám pocit, že by pan premiér dostatečně reflektoval onen střet zájmů, o kterém já jsem mluvila, navrhnu usnesení Poslanecké sněmovny: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády na interpelaci - a teď je tam to číslo, které nevím z hlavy - Miroslavy Němcové ve věci střet zájmů - Agrofert.

    Musím předpokládat samozřejmě jako realista, že toto usnesení nebude přijato. To je normální možnost při hlasování. Tak chci avizovat, tak jak už jsem to ostatně učinila ve svém úvodním slově, že v tomto tématu budu pokračovat i dalšími písemnými interpelacemi. Ten druhý okruh jsem naznačila, tzn. okruh lidí spojených s bývalou Státní bezpečností působících v řadách současného managementu dosazeného Agrofertem. Státního managementu myslím. A ten další okruh se bude týkat přesné výše finanční, tedy čerpání dotací a obchodu se státem, se společností Agrofert. Takže pokračovat v tématu budeme, ať už rozhodnutí Sněmovny na tuto interpelaci bude jakékoli. Svůj návrh usnesení jsem přednesla a děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové a budeme hlasovat o návrhu usnesení, který přednesla, s tím, že Sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana premiéra na interpelaci paní poslankyně Miroslavy Němcové ve věci personální změny na ministerstvech spravovaných politickým hnutím ANO dle sněmovního tisku číslo 315.

    Já zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro? (Poslanci vlevo žádají odhlášení.) Pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Poté, co se počet přítomných ustálil, zahajuji hlasování o usnesení tak, jak bylo předneseno. Kdo je pro toto usnesení, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 104, přihlášeno je 88 (na tabuli vzápětí 89) poslankyň a poslanců, pro 28, proti 54. Návrh usnesení nebyl přijat. Děkuji panu premiérovi i paní poslankyni.

    Další interpelací, kterou se budeme zabývat, je interpelace, kdy pan předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci paní poslankyně Miroslavy Němcové ve věci úniků odposlechů a informací z vyšetřovacích spisů do médií. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 316. Projednání této odpovědi bylo minulý čtvrtek přerušeno a já otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, u té první interpelace, kterou jsem vznášela, jsem věděla, že je rozpor mezi mnou a panem premiérem. Každý tu věc cítíme jinak. Neberu to fatálně, je to nakonec přirozené. Na politickém spektru jsou názory odleva doprava. Rozumím i tomu, že pan premiér je vázán koalicí, která mu neumožňuje působit tak, aby si ji pohněval nebo rozbil. To všechno já chápu. Chtěla bych to říct na úvod této druhé interpelace, která se týká úniku odposlechů - tím myslím zejména úniku odposlechů do médií.

    Chci konstatovat, mám alespoň ten pocit, že v této interpelaci si s panem premiérem rozumíme o trochu více. Chci mu poděkovat za odpověď, kterou jsem dostala. Svou interpelaci jsem posílala 2. června, tak jako tu předchozí. V řádné době jsem dostala od pana předsedy odpověď. A oba dva se zabýváme tím, co považujeme za velké riziko, pokud jde o spravedlnost, o průchod spravedlnosti v České republice.

    Děkuji vám tedy, pane předsedo vlády. Já jsem ráda, že se shodneme v tom, že nezákonné zveřejňování skutečností relevantních v trestním řízení je nepřijatelné, neboť tímto dochází mj. i ke zpochybňování principu spravedlivého procesu. Přesvědčivou odpověď bych ale ještě ráda dostala v tom slova smyslu, jaké kroky skutečně můžete učinit ze své pozice, anebo jste už dokonce učinil k tomu, aby tento nešvar, který já považuji za jed současné společnosti, byl ne úplně odvrácen, to se nám zcela jistě nepodaří, ale v maximálním možném způsobu omezen. Chtěla bych říci, že se tím zabývám, ať chci nebo nechci, každou chvíli, protože mám dojem, že celý veřejný diskurs, debata o tom, co je politika a kdo v ní hraje jakou roli, se odehrává jenom prostřednictvím kriminalizace a skandalizace. A k tomu nejúčinnější metodou je používání odposlechů.

    Sám pan předseda vlády - a děkuji za to, nevím, zda to bude chtít ve své odpovědi znovu zopakovat - mi velmi obšírně popsal např. počty jednotlivých úniků informací, kdy v roce 2013 to bylo - píše pan premiér - celkem 157 případů. Nejvíce případů úniku informací v tomto roce bylo prošetřováno u Policie České republiky a to bylo celkem 142 případů. Rozvádí tam také čísla, která se týkají roku 2012, kde těchto případů bylo celkem 129. A opět zde figuruje významně Policie České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dále se do rozpravy hlásí pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já se domnívám, že v tomto režimu máte tu odpověď, které se týkala interpelace paní poslankyně Němcové, k dispozici. Já jsem se ve své odpovědi skutečně soustředil na to, jaké mechanismy má stát, státní správa pro to, aby řešila otázky úniku odposlechů a informací z vyšetřovacích spisů do médií, což bylo téma písemné interpelace paní poslankyně Němcové.

    Já jsem ve své odpovědi zmínil zejména aktivitu Generální inspekce bezpečnostních sborů, která se těmito případy zabývá. Skutečně platí, že v roce 2012 se inspekce zabývala úniky informací celkem ve 204 případech, pokud šlo o rok 2013, tam se zabývala úniky informací ve 157 případech, s tím, že v řadě případů se zabývala úniky na základě vlastní iniciativy. Také platí informace, kterou zde zmínila paní poslankyně Němcová, že největší počet případů úniků informací byl prošetřován u Policie ČR. Jenom v roce 2013 to bylo 142 případů, předtím v roce 2012 to bylo 180 případů, ale bohužel tyto případy byly prošetřovány i u dalších složek bezpečnostních sborů.

    Chtěl bych ujistit jak paní poslankyni, tak i Poslaneckou sněmovnu, že z pohledu Generální inspekce bezpečnostních sborů těmto únikům bude i nadále věnována dostatečná pozornost s tím, že tady dochází i ke spolupráci s vedením bezpečnostních sborů s cílem navrhnout a realizovat taková preventivní opatření, která by eliminovala možnost úniku těchto citlivých informací v průběhu vyšetřování. Chci pouze upozornit na fakt, že tyto informace v rámci probíhajícího trestního řízení nemají k dispozici pouze bezpečnostní složky, ale v určité fázi se s těmito informacemi seznamují i další účastníci trestního řízení, včetně právních zástupců. To znamená, pak už dochází k významnému rozšiřování počtu lidí, kteří se mohou se záznamy, které jsou součástí příslušných trestních spisů, seznámit, a pak už je to okruh osob, který stát plně nemá pod svou kontrolou a nemůže úplně omezit a zabránit tomu, jakým způsobem je pak následně s těmito informacemi nakládáno. Tam je samozřejmě pak otázka legislativy, která řeší zveřejňování takovýchto odposlechů, a tam je otázka veřejného zájmu předmětem trvalé diskuse a vím, že je to předmětem i trvalé diskuse tady na půdě Poslanecké sněmovny.

    Čili pokud shrnu přístup státní správy a přístup vlády, já podkládám tuto otázku za závažnou. Nezákonné zveřejňování skutečností, které jsou relevantní v trestním řízení, je nepřijatelné, protože tím dochází mj. i ke zpochybňování principů spravedlivého procesu. Cílem vlády by mělo být, aby každému občanovi bylo zajištěno a garantováno jeho právo na spravedlivý proces. Problém s odposlechy je přirozeně závažným problémem a musím říci, že negativa porušování zákonů v tomto směru se prolínají funkčním obdobím několika posledních vlád, aniž by se podařilo najít nějaké komplexní, celkové a skutečně efektivní řešení. Čili tady v tuto chvíli je vláda připravena důsledně využívat možnosti stávající legislativy a byl jsem ujištěn, že i Generální inspekce bezpečnostních sborů je připravena velmi aktivně pracovat se všemi podněty, které obdrží, popř. s podněty, které získá v rámci své vlastní činnosti. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a mám zde faktickou přihlášku pana poslance Štětiny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, už jsem chtěl vystoupit v minulém bodu, ale ještě jsem se ovládl, ale teď už nemůžu. Mě vůbec netrápí, že noviny něco otisknou, mě trápí jiná věc. Mě trápí to, že vůbec k takovýmto událostem dochází, že politici si domlouvají kšefty! Když si přečtete knihu, kterou teď nebudu jmenovat, protože bych se mohl dopustit propagace, která není dovolena, ale jedná se tedy o kmotra Mrázka. Jedná se o věc, která zde probíhala historicky desetiletí, kterou někdo vedl. Takže nenadávejme novinářům, že něco otisknou. Kdyby nebylo co otisknout, tak by to jistě neotiskli. (Projevy nesouhlasu.)

    Já jsem byl sledován Státní bezpečnostní od roku 1969 do roku 1978. Počítám s tím, že moje telefony jsou nahrávány. Není to nic mimořádné. Prostě musíme s tím všichni počítat, protože jsou zde služby, které samozřejmě mohou a dokážou to. Ale je potřeba, abychom se všichni chovali tak, abychom nedávali novinářům žádnou záminku k tomu, aby mohli něco psát. Takže mě to netrápí a já na druhou stranu jsem rád, že prostě máme mezi sebou novináře, kteří to napíšou. Já vám děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a táži se, zda se - paní poslankyně Němcová se hlásí do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Asi nejprve k panu poslanci Štětinovi. My si v této otázce určitě nebudeme rozumět a absolutně odmítám vaše osočování z toho, že by například mě mohlo trápit to, že jsou zveřejňovány věci, které usvědčují lidi z trestného konání. Já jsem přesvědčena, a tak je také koncipován náš právní řád, je stanoven tak, aby si nemohl nikdo z občanů České republiky stěžovat na to, že se mu nedostalo zákonného procesu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Zlatušku a připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, k tomu, co tady říkala paní poslankyně Němcová. Myslím, že jednak v tom citovaném úryvku se dopustila toho, že trošku smotala dohromady pád Nečasovy vlády. Byla tam sice zmínka o tom, že jeden z těch problémů bylo, co se odehrávalo v posteli - já bych dodal, že to bylo placeno z veřejných peněz. Ale bylo to dáno do souvislosti s vlastnictvím Mafry. Pokud vím, Mafra byla koupena Andrejem Babišem až podstatně později.

    Ale to podstatné, co v únicích odposlechů zůstává stranou, je, jestli tohle není zájem těch, kteří jsou v tom vyšetřování. Jejich advokáti mají přístup do spisů. V okamžiku, kdy se ty odposlechy dostanou ven, tak poté se dají používat absurdní analogie s procesem s Miladou Horákovou a naznačovat, že zde snad na základě těch publikovaných odposlechů chodí nějaké masové dopisy, které ovlivňují naši justici. Toto je manipulace veřejností, toto je manipulace tím procesem, který by měl nastat, a toto v důsledku poškozuje občany této země, občanskou společnost jako takovou.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Štětinu. ***

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji tedy ještě jednou. Nechci samozřejmě vyhrocovat situaci, ale musím říct kvůli pořádku několik věcí.

    Za prvé. Já jsem byl pouze na kandidátce Věcí veřejných a členem Věcí veřejných jsem nebyl ani nejsem a ani jsem nebyl.

    Za druhé. Já se domnívám, že tady mezi námi není tolik poslanců, kteří si pamatují padesátá léta. Já si je skutečně pamatuji. A pamatuji si moc dobře na proces s Miladou Horákovou a také si dobře pamatuji, jak mi rodiče říkali: Prosím tě, o tom nikde nemluv, nebo nás všechny zavřou. Já si samozřejmě nepřeji, aby se takováto doba znovu sem vrátila. Myslím si, že v tom je mezi námi souhlas.

    Já souhlasím i s vysvětlením pana premiéra. Mně úplně stačí, co řekl. Má pravdu.

    Poslední věc. Vážená paní poslankyně prostřednictvím předsedající, já jsem na vlastní kůži moc dobře zažil, co to je mediální lynč. Když jsem se stal nepohodlným, že jsem si dovolil kritizovat veliký korupční skandál, tak o mně Česká televize natočila pořad, dle kterého jsem měl zabít pacienta, protože jsem nevyjel od jednoho případu ke druhému. Mně to málem rozvrátilo rodinu, byl soud, nezávislý soud, ze kterého jsem měl velmi smíšené pocity a samozřejmě jsem ho prohrál. Takže mi nikdo nemusí říkat, co to je mediální lynč. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Registruji dvě přihlášky. Nejdříve faktickou pana poslance Plzáka a potom paní poslankyně do řádné rozpravy. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, chápu paní kolegyni Němcovou, že chce žít v demokratické svobodné společnosti. To chceme žít všichni. Ale co se tady v minulých letech vybudovalo? Vybudovalo se tady něco, čemu Američané říkají crony capitalism, kumpánský kapitalismus. To je to, že nevítězí ve svobodné demokratické společnosti ten, kdo je lepší, levnější, lépe podniká, ale ten, kdo má ty kumpány. Kumpány u úřadů, kumpány u politických stran atd. A to je to, co ti lidé, kteří potom vás nevolili, prostě nechtěli. A my to nechceme také. Tak nám tady neříkejte, že se chcete vrátit do té svobodné demokratické společnosti, co tady byla předtím. My to nechceme. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Ano, není to jednoduchá debata. Rozumím tomu, že se dotýkáme velmi citlivých a bolavých věcí, ale v takovém případě bych musela svému panu předřečníkovi říci a připomenout, aby se tedy také nějak silně postavil, když už tady vidí Českou republiku za uplynulých 25 let jenom jako společenství kumpánů a podivných lidí, k tomu, co řekl také jeden z velmi mediálně oblíbených lidí, Ivo Rittig, kterého já jsem v životě neviděla, nikdy jsem s ním nemluvila, ale řekl to na adresu předsedy vašeho hnutí, majitele Agrofertu. Ve chvíli, kdy Andrej Babiš - možná to najdete někdo, prosím, přesně - kritizoval právě ten korupční podle Andreje Babiše systém minulých let, tak Ivo Rittig mu vzkázal nějakou esemeskou: Ale Andreji, radši moc nemluv, vždyť víme, jak to bylo.

    Já bych moc uvítala, kdybyste dokázali, když už tedy máte ten namířený ukazováček zvednutý permanentně a dehonestujete uplynulých 25 let, kdybyste dokázali také alespoň minimální sebereflexi v tom, že se podíváte také sami na sebe a nebudete hledat vinu jenom u těch druhých.

    Pokud jde o pana poslance Zlatušku, já jsem prosím ničím nemanipulovala, já jsem tady jasně řekla, že čtu text, který není mým textem, že čtu článek, který zveřejnil pan Bohumil Doležal. Já s tímto článkem naprosto souhlasím, ty teze jsou mi blízké, ale nebyla to žádná manipulace. Prosím, abyste se takových výroků příště zdržel nebo lépe poslouchal ve chvíli, kdy tady někdo mluví, než na něj budete reagovat.

    Já jsem prostě přesvědčena o tom, možná i v souvislosti s nedávným státním svátkem, který jsme oslavili, tak jsem se podívala na stenozáznamy z první republiky, které jsou v archivu Poslanecké sněmovny, a dívala jsem se, jakou roli svobodné a demokratické společnosti připisoval tehdy Tomáš Garrigue Masaryk, který 22. prosince 1918 na Pražském hradě stanul před Národním shromážděním a jako nový prezident nově se zrodivšího státu definoval úkoly tohoto státu nejenom na poli hospodářském, nejenom na poli vzdělávacím, nejenom na poli zahraničním, ale řekl tam jednu větu, která nebývá tak často citována, a mně se zdá, že k té dnešní diskusi se velmi dobře hodí. Řekl: "Spravedlnost je matematikou humanity." Já si myslím, že tohle je věta, která by nám mohla jako výstražný maják blikat v hlavě, a měli bychom chápat, když se bavíme o tom, co jednak spravedlnost a jednak humanitu naší společnosti poškozuje.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní mám zde dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka a poté se připraví pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. To bude jenom velmi krátká reakce. Takovou esemesku přece, když si z někoho budu chtít vystřelit, napíše každý. Přece byste tomu nevěřila.

    A já jenom k té demokracii. Tady došlo totiž k tomu, že ti lidé se opravdu za naši svobodnou a demokratickou společnost, jakou jsme tady měli v posledních, já nevím, deseti letech, začali stydět. To, že jsme měli někde - aby tady chtěly žít naše děti - to nebylo proto, že bychom si to vymysleli. Kdo se s těmi mladšími lidmi stýká, ať jsou to moji kolegové v práci, tak ti vám opravdu řekli, že tady prostě žít nechtějí. Že tady žít nechtějí a že radši půjdou někam do zahraničí, protože se za tu zemi styděli. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Paní předsedající, jestli by to šlo nějak paní poslankyni Němcové vysvětlit, že v okamžiku, kdy tady cituje manipulativní text komentátora a ztotožňuje se s ním, tak je korektní o ní říci, že také manipuluje.

    Jinak k té další věci, co povídala, tak stejnou dikcí, jakou zvolila, bych mohl říci, že jedna majitelka knihkupectví tady citovala z esemesek pana Rittiga, o kterém se snažila předstírat, že ho nikdy neviděla, a navíc esemesky jsou v režimu listovního tajemství. Co k tomu dodat, že?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Novotného a poté se připraví paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Novotný: Pěkné dopoledne. Já zkusím být stručný. Nechtěl jsem původně vůbec do té debaty vstupovat.

    Ve své politické straně jsem se v minulých letech v mnoha případech velmi často utkal v konkurenčním boji s lidmi, kteří pro mě symbolizovali to, jak tato politická strana nemá vypadat. Takových soubojů jsem zažil mnoho. Občas jsem v nich prohrál, občas jsem v nich vyhrál. Tito lidé, kteří pro mě symbolizovali to, jak tato politická strana nemá vypadat, se velmi často chlubili svými byznysovými kontakty. Jmenovali nejrůznější jména. Jméno Andrej Babiš mezi těmito jmény nikdy nechybělo. Bylo to vždycky jméno, které bylo součástí oné šedé zóny těchto lidí. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou paní poslankyni Němcovou. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Tady je to tak snadné. Pan poslanec Zlatuška je přesvědčen, že já se s Ivo Rittigem nějak významně znám. Já opakuji, že jsem Ivo Rittiga neviděla, nemluvila s ním, osobně jsem se s ním nikdy nesetkala. Pokud jsem ho viděla, tak na obrázku v novinách.

    Mně, pane poslanče Plzáku prostřednictvím paní předsedající, nemůže Ivo Rittig poslat esemesku, tak jako že vtipnou esemesku může poslat kdokoli každému. Nemůže, protože na mně prostě nemá léta telefon a nemá mě léta ve své databázi užitečných kontaktů. Prostě takovou esemesku mi posílat nemůže. A já se tady od vás nenechám urážet, protože vy proto, abyste překryli to, o čem jsem mluvila i ve své první interpelaci, tedy o tom zločinném rozvratu České republiky pomocí vlivu mediálního, ekonomického a politického, toho gigantického střetu zájmů, tak se tady snažíte napadat člověka, který o hodnoty demokracie a svobody po celé své působení na politické scéně věrně usiloval. A já z toho neuhnu. Utvrzují mě v tom i voliči, kteří mi pětkrát dali znovu důvěru a se stoupajícím počtem hlasů mě vyslali do Poslanecké sněmovny.

    To jsem chtěla říct na margo této pro mě zcela ubohé diskuse ze strany dvou mých předřečníků. (Potlesk z řad ODS.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že udeřila jedenáctá hodina, přerušuji tuto interpelaci. Ani minutu. Je jedenáctá hodina, ukončujeme interpelace pro tento den. Přerušuji tuto interpelaci a budeme se jí zabývat na příštím projednávání.

    Vážené kolegyně a kolegové, připomínám, že po písemných interpelacích máme již pevně zařazený bod 70, poté bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadu této schůze. Upozorňuji, že na 12.30 hodin máme pevně zařazený blok voleb, a to body 102, 103, 104 a 105.

    Ještě se táži, zda se někdo hlásí s návrhem na změnu schváleného pořadu 19. schůze. Mám tady přihlášku pana poslance Sklenáka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové.

    Dovolil bych si navrhnout některé změny týkající se dnešního pořadu schůze. Tak jak jsem avizoval předsedům poslaneckých klubů již včera, navrhuji, abychom teď hned, ještě než se dostaneme k tomu jednomu pevně zařazenému bodu, projednali čtyři ratifikace v následujícím pořadí. První bod 89, sněmovní tisk 285, což je ratifikace Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, a potom tři druhá čtení, bod 73, sněmovní tisk 138, ratifikace Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, bod 74, sněmovní tisk 139, Protokol o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, a bod 75, sněmovní tisk 140, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti. Poté by následoval bod, který jsme již pevně zařadili.

    Druhý návrh se týká dnešního pořadu po skončení ústních interpelací, kdy bychom zařadili ještě tři body z gesce paní ministryně Marksové, jednak bod 71, tisk 136, což je ratifikace Doplňkové smlouvy pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Bod 52, sněmovní tisk 296, vládní návrh zákona o zaměstnanosti, a bod 49, sněmovní tisk 277, návrh zákona, kterým se mění zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci.

    Tolik tedy moje návrhy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Herman, pan ministr. Prosím, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, paní předsedající. Jako navrhovatel navrhuji stažení bodu volba členů Rady Státního fondu kultury ČR, protože nehrozí nebezpečí prodlení a zjistil jsem, že jsou tam některé komunikační šumy, které je třeba vyjasnit. Takže navrhuji stažení tohoto bodu z programu této schůze. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále registruji přihlášku pana poslance Klána.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde přednesl dva návrhy na změnu schváleného pořadu schůze. Prvním návrhem je vyřazení volebního bodu 104, volba vedoucího stálé delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy, z důvodu přerušení projednávání tohoto bodu ve volební komisi. Druhým návrhem je zařazení nového volebního bodu, který nese název Návrh na volbu členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření závažných pochybení, která se stala při realizaci výstavby dálnice D47. Tento bod navrhuji zařadit pevně na tento pátek, 31. 10., za tisk 82/7, bod 3 našeho programu, což je veto prezidenta zákona o dětských skupinách. Nejdříve však v 11.30.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí k programu. Není tomu tak. Dříve než přistoupíme k hlasování o návrzích, poprosím o klid ve sněmovně. Dříve než přistoupíme k hlasování, poprosím pana poslance Klána, aby znovu zopakoval svůj návrh, zejména ten nový bod, abychom přesně věděli, kam ho chcete zařadit.

  • Poslanec Jan Klán: Bylo by to na zítra po bodu 3, ale nejdříve v 11.30 to musí být. (Dotaz z předsednictva mimo mikrofon.) Ne, třetí bod jednání, tedy po bodu veto prezidenta, za ten bod.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Za bod veto prezidenta, nejdříve však v 11.30.

    Prosím pana poslance Stanjuru, který se hlásí.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych požádat pana poslance Klána, aby v tom nedělal takový zmatek. Stačí říct v 11.30. Ne po třetím bodě, nejdříve však v 11.30. Je hlasovatelné 11.30, je to jednoduché a je jedno, kolik bodů předtím uděláme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, táži se pana poslance Klána, zda chce opravit svůj návrh. Prosím, buďte tak laskav a načtěte to.

  • Poslanec Jan Klán: Vyhovím panu poslanci Stanjurovi - zařadit pevně na zítra 11.30.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, tak to bude určitě jednodušší. Táži se, zda má ještě někdo jiný návrh k programu. Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování podle jednotlivých návrhů.

    Nejdříve návrhy pana poslance Sklenáka, to je zařazení bodů 89, 73, 74, 75 před již pevně zařazený bod, to znamená před bod číslo 70. Táži se, zda můžeme hlasovat o všech těchto návrzích současně. Nevidím tady žádnou námitku.

    Tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 105, do kterého je přihlášeno 147 přítomných, pro 130. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat druhým návrhem pana poslance Sklenáka a to je zařazení bodů 71, 52 a 49 na dnes po ústních interpelacích. Ptám se, zda můžeme hlasovat o všech návrzích najednou. Nevidím námitku.

    Tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 106, do kterého je přihlášeno 149 přítomných, pro 102, proti 16. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat návrhem pana ministra Hermana na stažení bodu Volby členů Státního fondu kultury.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložený návrh. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 107, do kterého je přihlášeno 150 přítomných, pro 125, proti 10. Konstatuji, že návrh byl přijat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové pěkné dopoledne. Budeme pokračovat tak, jak jsme si schválili program. Prvním bodem, který otevřu, je

    Předložený návrh uvede pan ministr vnitra. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych v zastoupení předkladatele před vás předstoupil s žádostí o vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemně ochraně utajovaných informací. Tato smlouva byla po standardním vyjednávacím procesu uzavřena dne 13. května loňského roku v Bělehradu.

    Obecné důvody pro uzavírání smluv o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací jsou několikateré. Především se jedná o spolupráci ve výměně informací v oblasti hospodářské, politické, vojenské a v rámci ochrany bezpečnostních zájmů signatářů daných smluv. Základním předpokladem pro uzavření podobné smlouvy s jednotlivým státem je především ochota k vzájemné spolupráci ze strany partnerského státu a také především schopnost zajistit utajení předávaných informací. Tento předpoklad podle našeho názoru srbská strana jednoznačně splňuje. Současně Česká republika stejně jako Srbská republika má zájem na vzájemné spolupráci tohoto druhu, při níž dochází k výměně utajovaných informací. Tedy z věcného hlediska existují velmi dobré důvody pro uzavření této smlouvy se Srbskou republikou jako partnerem pro vzájemnou spolupráci přesně v dikci předkládané smlouvy.

    Z hlediska obsahového předkládaná smlouva vyhovuje potřebám a zájmům České republiky. Při vyjednávání textu smlouvy bylo postupováno v souladu se vzorovou smlouvou podle směrnice pro expertní jednání o návrzích smluv tohoto druhu a zájmy České republiky se podařilo prosadit v nejvyšší možné míře. Zástupci Srbské republiky s navrhovaným textem smlouvy souhlasí bez výhrad. Ratifikace předkládané smlouvy je v zájmu České republiky, a proto vás žádám o vyslovení souhlasu s tímto krokem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení. Projednáváme bod, který jsme si zařadili.

    Nyní poprosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Foldyna.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, pan ministr přednesl návrh předkládané smlouvy, okomentoval ji. Já se domnívám, že všechny věci, na které Sněmovna potřebuje znát odpovědi, asi řekl, a doporučuji, aby navrhovaná smlouva byla postoupena zahraničnímu výboru do dalšího projednání.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. V tento moment neeviduji někoho přihlášeného. Vypadá to, že nikdo nechce vystoupit. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova. Ani pan předkladatel ani pan zpravodaj nechtějí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Já se táži, zda máte ještě někdo jiný návrh? Vypadá to, že ne. V tom případě budeme hlasovat.

    Návrh usnesení je, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 110, přítomných poslanců je 154, pro takto navržené usnesení bylo 138 poslanců. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Tím končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod, kterým je

    Prosím, aby se ujal slova pan ministr vnitra Milan Chovanec.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, účelem předkládané smlouvy je zejména zájem odstranit nepřesnost údajů o státním občanství vedených v informačních systémech evidence obyvatel obou států, tedy České republiky a Slovenské republiky, které vznikly v důsledku rozdělení Československé Federativní Republiky ke dni 1. 1. 1993. Za tímto účelem proběhne jednorázové porovnání údajů o osobách, u nichž je uveden údaj o občanství České a Slovenské Federativní Republiky s evidencí obyvatel druhého státu. Smlouva má dále odstranit chybné údaje v registrech rodných čísel a zajistit reciproční uznání rodných čísel, která byla přidělena těmto občanům před datem 1. 1. 1993 na území České republiky a Slovenské republiky. Česká republika rodná čísla přidělená před tím datem ve Slovenské republice tímto aktem uzná.

    Smlouva však neřeší pouze problémy, které vznikly v důsledku rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky, ale umožní i výměnu informací s evidencí obyvatel a registrů rodných čísel a cílem je zajistit aktuálnost a správnost údajů v těchto registrech evidovaných. Smlouva dále umožní poskytování údajů z evidence obyvatel orgánům státní správy a samosprávy, a to pro potřeby vyhledávání vlastníků nemovitostí. Smlouva obsahuje úpravu ochrany osobních údajů. Podrobnosti realizace spolupráce podle smlouvy stanoví prováděcí protokol, který je přiložen pro vaši informaci.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Raise, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 138/1. ***

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Usnesení zahraničního výboru je následující. Po odůvodnění náměstka ministra vnitra pana magistra Jana Sixty a zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, která byla podepsána 20. ledna 2014 v Praze. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu, a táži se, za chcete někdo vystoupit k tomuto bodu, který projednáváme. Nikdo se nehlásí. V tom případě končím rozpravu a táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova. (Nikdo neměl zájem.) Dobře, tak budeme pokračovat.

    Přikročíme k hlasování o usnesení, které navrhl zahraniční výbor tak, jak zde bylo přečteno zpravodajem.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 111, přítomných poslankyň a poslanců je 155. Pro návrh je 137 poslankyň a poslanců, takže návrh usnesení byl přijat.

    Končím projednávání tohoto bodu. A než přistoupíme k dalšímu, tak přečtu jednu omluvenku. Z jednání 19. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 30. října od 16.30 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Miroslava Němcová.

    Otevírám bod

    Opět poprosím, aby se ujal slova pan ministr vnitra Milan Chovanec.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, cílem předkládaného protokolu je boj proti obchodování s lidmi jakožto závažné formě trestné činnosti. Je to samozřejmě i boj proti porušování lidských práv, který je zpravidla realizován na mezinárodní úrovni, a to ve formě zločinného spolčení.

    Protokol je prvním závazným mezinárodním dokumentem, který obsahuje jak jasnou definici obchodování s lidmi, tak i výčet konkrétních opatření, jež mají smluvní strany přijmout za účelem boje proti této trestné činnosti. Protokol si však neklade za cíl pouze kriminalizaci obchodování s lidmi a jejich vykořisťování, ale za důležité považuje i mezinárodní spolupráci při prevenci těchto škodlivých jevů. Zároveň protokol obsahuje opatření k zajištění pomoci obětem obchodování a jejich ochrany včetně ustanovení týkajících se jejich postavení v přijímacích státech a návratu do země jejich původu. Zvláštní pozornost je věnována rovněž zabezpečení cestovních dokladů vydávaných smluvními stranami tohoto protokolu.

    Protokol je doplňkovým dokumentem k Úmluvě OSN proti národnímu organizovanému zločinu. Všechna ustanovení je proto třeba vykládat v souladu s touto úmluvou. Pokud jde například o mezinárodní policejní spolupráci, právní pomoc, vydávání, odpovědnost právnických osob a podobně, uplatní se úprava obsažená v úmluvě. Pro doplnění uvádím, že úmluva vstoupila v platnost v České republice 24. října loňského roku.

    Prvého srpna tohoto roku vstoupila v platnost novela trestního zákoníku, která odstranila poslední nedostatek v možnosti plného provádění protokolu v našem vnitrostátním právu. V našem právním řádu dosud chyběla jednoznačná kriminalizace jednání spočívající v přijetí obětí obchodování s lidmi za účelem vykořisťování. Tímto byla odstraněna poslední překážka bránící ratifikaci této úmluvy.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a poprosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Roma Kostřicu, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 139/1.

  • Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane předsedající, dovolte, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru z 10. schůze tohoto výboru dne 21. května 2014. Po odůvodnění náměstka ministra vnitra pana Mgr. Jana Sixty, zpravodajské zprávě poslance Roma Kostřici a po proběhlé rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující ustanovení (usnesení): Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující ústavu (Úmluvu) Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, který byl podepsán za Českou republiku dne 10. prosince 2002.

    Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám rozpravu. Táži se, zda chce někdo vystoupit k tomuto bodu. Nikdo se nehlásí, v tom případě končím rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova. (Nikdo neměl zájem.) Děkuji.

    V tom případě přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem tak, jak ho zde přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro s navrženým usnesením, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 112. Přítomných poslankyň a poslanců je 159, pro návrh usnesení bylo 138 poslankyň a poslanců, takže návrh byl přijat.

    Končím projednávání tohoto bodu. Přečtu další omluvenku. Z dnešního jednání Poslanecké sněmovny se od 14 hodin z osobních důvodů omlouvá pan poslanec René Číp.

    Otevírám další bod a tím je

    Opět požádám pana ministra Milana Chovance, aby se ujal slova.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, materiál, který vám byl předložen, obsahuje návrh na ratifikaci takzvané smlouvy o policejní spolupráci mezi Českou republikou a Arménií. Účelem této dohody je poskytnout potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci policejních orgánů obou států v boji proti všem formám trestné činnosti. Dohoda umožňuje například výměnu operativních a strategických informací, ať již předávaných na žádost, či spontánně, vytváření pracovních týmů, vysílání konzultantů a styčných důstojníků, spolupráci při pátrání po osobách a věcech či spolupráci v oblasti ozbrojených bezpečnostních doprovodů, například u letadel. Dohoda dále upravuje náležitosti žádosti o spolupráci, možnost odmítnutí spolupráce, úhradu nákladů, ochranu osobních údajů či utajovaných informací.

    Jde o standardní smlouvu. Text vychází z českého návrh smlouvy a obsahuje ustanovení, které umožňuje a usnadňuje sdílení informací předaných arménskými orgány s dalšími státy Evropské unie, respektive státy schengenského prostoru, pro účely ochrany hranic a udělování víz.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru, pana poslance Pavla Holíka, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 140/1. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi načíst usnesení zahraničního výboru z 10. schůze dne 21. 5. 2014 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 30. ledna 2014 v Praze.

    Po odůvodnění náměstka ministra vnitra Mgr. Jana Sixty, zpravodajské zprávě poslance Pavla Holíka a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 30. ledna 2014 v Praze.

    Děkuji za slovo. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám rozpravu. Táži se, zda chcete někdo vystoupit k tomuto bodu? Pokud tomu tak není, v tom případě končím rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečná slova. (Nikdo se nehlásil.)

    V tom případě přistoupíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem, jak zde bylo přečteno.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 113. Z přítomných 160 poslankyň a poslanců je pro návrh 141. Konstatuji, že s usnesením byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod.

    Konstatuji, že tímto návrhem jsme se zabývali dne 11. června na 10. schůzi Poslanecké sněmovny, kde jsme přerušili rozpravu. Je to usnesení Poslanecké sněmovny č. 297. Připomínám, že tento návrh byl přikázán zahraničnímu výboru a výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 134/1 a 134/2.

    Nyní prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Marcel Chládek a zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Rom Kostřica. Táži se, zda pan navrhovatel, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, chce vystoupit. Dávám vám slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Jenom se v krátkosti vrátím k rekapitulaci přípravy této Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydaných v České republice a Slovenské republice.

    Příprava této smlouvy je poměrně dlouhá, protože její historie sahá již do roku 2010, kdy byla zahájena příprava této nové smlouvy, a byla podepsána, jak tady již bylo řečeno, 28. listopadu 2013. Vzhledem k tomu, že za mého předchůdce pana exministra Štyse nebylo toto projednáno s reprezentací vysokých škol a vyvstaly tam některé problémy, o kterých se diskutovalo, byl tento bod přerušen. Napravili jsme tuto chybu. S reprezentacemi vysokých škol to bylo projednáno, a to jak se zástupci Rady vysokých škol, tak České konference rektorů. Zároveň bylo připraveno prohlášení mezi ministerstvy školství České republiky a Slovenské republiky. To jsem si vám dovolil poslat, aby každý poslanec měl toto prohlášení. Toto prohlášení především řeší problematiku uznávání docentů a profesur. Vzhledem k tomu, že smlouva neupravuje vzájemné uznávání, zároveň se jednoznačně vyjadřujeme k tomu, že nebudou zpochybněny ani tituly profesorů a docentů, které byly získány na Slovensku v době po 31. 12. 1992.

    Zároveň jsme po tomto podpisu udělali ještě některé kroky v zájmu právní jistoty, že Ministerstvo školství tuto problematiku zahrnulo i do novely zákona o vysokých školách, který budete posléze mít také předložen na svých stolech k projednání.

    Diskuse, která probíhala mezi Radou vysokých škol a Českou konferencí rektorů, byl tam jeden bod, kde se neshodly, a to bylo ohledně docentů a profesorů, kteří by měli garantovat programy. Česká konference rektorů se přikláněla k názoru, že nebude možnost, aby zahraniční docenti a profesoři garantovali právě tyto programy z důvodů rozdílné úrovně zahraničních vysokých škol, přičemž ČKR je toho názoru, že akademičtí pracovníci, kteří přijdou ze zahraničí, a pokud budou mít zájem garantovat studijní program, budou i dlouhodobě v České republice působit a budou se tam i habilitovat. Toliko i z názoru České konference rektorů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Táži se, zda chtějí vystoupit zpravodajové - to znamená pan poslanec Rom Kostřica? Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru z 9. schůze dne 15. dubna 2014.

    Po odůvodnění náměstka ministra školství prof. Ing. Jaromíra Vebera, CSc., zpravodajské zprávě poslance Roma Kostřici a po proběhlé rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydaných v České republice a Slovenské republice, podepsané v Praze dne 28. listopadu 2013.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě se táži, zda pan zpravodaj Jiří Zlatuška vystoupí na začátku. Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, z hlediska stavu, který jsme měli minule při projednávání, se situace příliš nezměnila z pohledu školského výboru jako výboru, který je odborně způsobilý mluvit do věcné podstaty toho, co smlouva reguluje, nikoliv jen formálních aspektů. Já jsem se jako předseda výboru formálně dotázal České konference rektorů i Rady vysokých škol. Byly mi doručeny výhrady z Rady vysokých škol i výhrady České konference rektorů z hlediska právě problému s garancemi studijních oborů a problémů, které by jim smlouva způsobila. Žádné z těchto stanovisek nebylo těmito orgány akademické samosprávy vysokých škol nijak změněno nebo zpochybněno. Pan ministr zde uváděl ústní informaci, já konstatuji, že z hlediska oficiálních stanovisek platí pořád to původní. Změnilo se od té doby pouze to, že přibylo memorandum podepsané mezi ministerstvy školství. Memorandum nicméně není součástí smlouvy, nemá právně závaznou platnost a spíše potvrzuje všechno to, co se diskutovalo na školském výboru z hlediska problematických a nejednoznačných důsledků. Tam, kde se bude finálně rozhodovat o tom, jak bude smlouva a její ustanovení interpretována, to budou v takovémto případě jednotlivá personální oddělení vysokých škol, respektive děkanáty fakult v okamžiku, kdy budou sestavovat různé komise, kde se přítomnost docentů nebo profesorů vyžaduje. Tato interpretace bude z podstaty věci zatížena nejednoznačností, kterou memorandum samo o sobě bez změny podstaty nemůže odstranit.

    Zůstává zde stále základní problém přístupu - jestli chceme mít vysoké školství uzavřené jenom do vnitřního systému uvnitř České republiky. Tady bych konstatoval, že i to stanovisko České konference rektorů nebylo bohužel školskému výboru doručeno, ale jak je citoval pan ministr Chládek, znamená to, že se zúží rozsah lidí, kteří do budoucna budou moci v příslušných grémiích zasedat. Zužujeme si ten pomyslný rybník, ve kterém by mělo docházet k růstu kvality, a přitom se pomíjí skutečnost, že jak v České republice, tak na Slovensku se zpřísňují parametry těchto řízení. Paradoxně kombinace memoranda a toho, co zde pan ministr četl, znamená: pokud zde byly v minulosti nějaké problémy, tak je neřešíme, všechny tyto tituly jsou v pořádku, a přestože tvrdíme, že se v České republice i na Slovensku parametry těchto řízení zpřísňují, zlepšují, tak do budoucna to nebudeme uznávat a budeme tyto pracovníky nechávat procházet dalším, z podstaty věci nadbytečným řízením. Toto, myslím, jen zesiluje ty argumenty, které už jsem uváděl, když jsem tady prezentoval stanovisko výboru na minulém jednání. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě. O slovo se přihlásila s přednostním právem paní ministryně spravedlnosti Válková a potom řádně do rozpravy paní poslankyně Putnová. Prosím vás, paní ministryně, abyste se ujala slova.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych doplnila svého předřečníka pana profesora Zlatušku o pár informací, které on již avizoval ostatně.

    Já jsem shodou okolností měla minulý týden přednášky na Trnavské univerzitě a byla jsem požádána předsedou jejich konference rektorů panem profesorem docentem doktorem Markem Šmídem, který je rektor Trnavské univerzity, o sdělení stanoviska rektorů Slovenské republiky, kteří zásadně zpochybňují procedurální přijímání této smlouvy, pokud jde o její předchozí projednávání s Ministerstvem školství Slovenské republiky. Z tohoto důvodu také žádají, aby k tomu bylo přihlédnuto při projednávání jako k jejich stanovisku za samostatné vysoké školy na Slovensku. Samozřejmě žádat mohou, musí tady být někdo, kdo tu žádost přednese. Z českých poslanců jsem to já, činím tak velmi ráda.

    Pokud jde o srovnání s procedurálním přijímáním i v České republice, tak si myslím, že tady asi velké rozdíly nebudou. Je velice smutné, že v době sjednocující se Evropy restriktivně modifikujeme podmínky uznávání, a to ještě navíc se Slovenskem. Osobně by mi to mohlo být už jedno, protože se to nebude samozřejmě retroaktivně aplikovat, ale do budoucna si myslím, že je to velice škoda. Navíc jsme se bavili o určitých oborech zejména v oblasti medicíny, kde by přijetí této smlouvy mohlo ohrozit garanci našich oborů i opačně oborů na Slovensku špičkovými profesory a docenty.

    A jenom jako právník bych si dovolila poopravit informaci svého pana kolegy ministra Chládka, pokud jde o závaznost memoranda. Memorandum je vždycky nezávazné. Není součástí dokumentu, nemusí se k němu přihlížet. V podstatě se dá říci velmi stručně, že současný návrh už předem... (Domluva s ministrem u stolku zpravodajů.)

    Ne, tak se omlouvám, jestli jsem špatně pochopila poznámku pana ministra, že se změnila situace od předchozího projednávání tím, že zde existuje takové memorandum. Takže dobře. Právně závazné není, to všichni asi víme, ale hlavně ten současný návrh umožní různý nejednotný výklad, což si myslím z toho ryze juristického pohledu je velmi špatnou vizitkou nebo by bylo velmi špatnou vizitkou jakékoli Poslanecké sněmovny, která by na takový návrh šla. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu omluvu. Dnes od 14.30 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů a na celý zítřejší den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Radek Vondráček.

    Řádně přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Putnová.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré poledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámila s důvodem, který mě vedl k tomu, abych podpořila negativní stanovisko k této smlouvě, které jsme taky vyjádřili v usnesení školského výboru.

    Nová smlouva, která je nám předkládána, neobsahuje uznávání rovnocennosti akademických hodností docent a profesor do budoucna a pravděpodobně ani diplomy například o udělení titulu doktor práv, přičemž o tomto předkládací zpráva mlčí. Problematickým zůstává i ustanovení článku č. 13, ze kterého jasně nevyplývá, jakým způsobem se bude postupovat v případě osob, které tyto hodnosti získaly v období od rozpadu Československa do ratifikace nové smlouvy. (Poslanci se baví mezi sebou, v sále je trvalý hluk.)

    A teď už k tomu zmíněnému memorandu, které tady několikrát bylo zpochybněno z hlediska regulérnosti a uznávání. Prohlášení zástupců ministerstev školství České republiky a Slovenska ze dne 8. 9. 2014 ke spornému výkladu právě toho zmíněného článku 13 nové smlouvy vítáme, ale musím konstatovat tak jako řada předřečníků, že právní závaznost jakožto -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, jestli máte něco nutného na srdci, jděte to diskutovat před jednací sál. Ať se navzájem slyšíme. Respektujme se, prosím vás! Děkuji vám

  • Poslankyně Anna Putnová: Čili opakuji. Právní závaznost memoranda jako pramene mezinárodního práva veřejného je značně pochybná. Chtěla bych jenom připomenout, že školský výbor 29. května nedoporučil vyslovit souhlas, a pokud byly nějaké pochybnosti nebo potřeba vytvořit novou smlouvu, mělo Ministerstvo školství od konce května k tomu dostatek prostoru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Neeviduji nikoho dalšího, kdo je přihlášen do rozpravy. Máte slovo - pan poslanec Kořenek. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Chtěl bych jenom upozornit na text prohlášení, které bylo uzavřeno mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky. Bylo to podepsáno 8. 9. 2014. Předpokládám, že jste tento materiál dostali s průvodním dopisem ministra školství. V podstatě věci, které tam jsou nejasné, jsou tímto vysvětleny, takže nevidím důvod tuto smlouvu nepodpořit. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Zlatuška.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych chtěl panu poslanci Kořenkovi zdůraznit, že toto je přesně, čeho se týkalo vystoupení paní ministryně Válkové v té nezávaznosti podepsaného memoranda. Memorandum to nevysvětluje, to memorandum pouze potvrzuje, že smlouva obsahuje ustanovení, která nejsou jednoznačně interpretovatelná, nemá žádný závazný charakter, a platí proto to, co jsem říkal. Ten, kdo o tom bude rozhodovat, budou personální oddělení jednotlivých vysokých škol, resp. ti, kteří budou nominovat obsazení komisí, kde je zákonem požadováno zastoupení docentů a profesorů. Toto může být praxe, která se může výrazným způsobem odlišovat v okamžiku, kdy bude mít někdo zájem s tím procesem nějak manipulovat.

    Tato nejednoznačnost je podstatná. A rozhodně také podotýkám to, co už zde zaznělo v předchozí části projednávání. Máme podobné smlouvy se čtyřmi dalšími zeměmi, jsou různým způsobem formulované, a omezujeme to tady pouze se Slovenskem, se kterým z hlediska vhledu toho, co tyto tituly znamenají, a z hlediska vhledu toho, jak tam vypadá vysoké školství, máme jako Česká republika ty nejlepší kontakty. Paradoxně tady to uřízneme, v těch zbylých způsobech to necháme a necháváme to nejednoznačným způsobem. Memorandum samo na podstatě věci bohužel nic nemění.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo chcete přihlásit do rozpravy. Přihlášku neeviduji. V tom případě končím rozpravu a táži se pana ministra nebo pana zpravodaje na závěrečné slovo. Pane ministře, máte závěrečné slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Ve svém závěrečném slovu zdůrazním pouze to, že je to smlouva, která byla připravovaná před mým příchodem, a těžko v době ratifikace mohu zasahovat do již podepsané smlouvy. A zároveň nemůžeme připravovat novou smlouvu v době, kdy probíhá ratifikační proces.

    Chtěl bych podotknout a zdůraznit, že Slovenská národní rada tuto smlouvu schválila již 30. ledna 2014. Vzhledem k tomu, že tady zazněly informace, že na slovenské straně jsou o tom také pochybnosti, tak pouze informaci, kterou mám já. Oslovil mě jak ministr školství Slovenské republiky, že nás žádají o ratifikaci této smlouvy, a zároveň mě požádal velvyslanec Slovenské republiky tady v České republice o totéž. To je jeden z bodů.

    Já jsem přislíbil, že udělám dva kroky, které jsem také splnil a udělal. To znamená, za svého předchůdce jsem udělal a dokončil debatu s vysokými školami. Je pravdou, že problém tam vidí právě v uznávání profesorů Rada vysokých škol. V tom se shodneme. Zároveň ale Česká konference rektorů na jednání 10. 10. 2014 prohlásila, že oni v tom ten problém nevidí, a ani se neozvala žádná vysoká škola, resp. žádný rektor vysoké školy, že by viděl problém v tom, že by nemohli mít své vlastní profesory či docenty na uznávání jednotlivých programů.

    Výklad. Já jsem neříkal, jak kolegyně paní ministryně zmínila, nic o právním nebo neprávním výkladu prohlášení, které máte před sebou. Je to pouze potvrzení debaty, která probíhala na úrovni ministerstva školství jak České, tak Slovenské republiky.

    Toliko z mé strany s tím, že ratifikace se samozřejmě musí dokončit. A poslední subjekt, který je, je Poslanecká sněmovna. Senát již o tomto rozhodl a Národní rada Slovenské republiky taktéž. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní se táži zpravodajů. Můžete samozřejmě vystoupit oba. Nejdříve dám slovo panu poslanci Kostřicovi, poté pan poslanec Zlatuška.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se domnívám, že toto rozhodnutí školského výboru je škodlivé zejména z toho důvodu, že vysloveně zostuzuje v mých očích nějakým způsobem Slovenskou republiku a jejich vysokoškolský systém. Na mě to dělá dojem ten, že se může přihlásit na uvolněné místo docent nebo profesor z kteréhokoli jiného státu než zrovna ze Slovenska. Já si myslím, že je to strašná škoda, že nějakým způsobem narušujeme takové velmi dobré vztahy, které se Slovenskou republikou máme. A možná že díky tomu, že máme příliš mnoho informací o slovenském školství, vznikají z toho takovéto podle mého názoru zbytečné nesrovnalosti a nesváry. Navíc se domnívám, že každá vysoká škola předtím, než provede nějaké výběrové řízení, má velmi dobré informace o příslušném kandidátovi, tím spíše když se jedná o člověka ze Slovenské republiky.

    Uvědomte si také ještě jednu věc, že pochopitelně se není možno divit tomu, že Slovenská národní rada pozmění svůj názor nebo tím stejným způsobem nebude uznávat ani profesorské a docentské diplomy z České republiky. Já to znám z hlediska medicíny, kde spolupráce je velmi dobrá, jednotlivé fakulty se znají a jsou schopny doplnit nedostatek příslušných kandidátů na jedné i na druhé straně. Jsem pevně přesvědčen, že takovéto vnesení nějakých rozporů do těchto vztahů velmi dobře doposud spolu spolupracujících států po stránce vysokého školství je velmi škodlivé a velmi nevhodné.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane zpravodaji (k poslanci Zlatuškovi). Poprosím vás o trpělivost. Paní ministryně Válková se přihlásila s přednostním právem, čímž tedy opět otevře rozpravu. Máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji. Já si myslím, že je třeba uvést na správnou míru to, co tady právě zaznělo, alespoň z mého pohledu někoho, kdo se pohybuje na univerzitách jak českých, tak slovenských. Naopak já si myslím, že ratifikace této smlouvy zhorší vztahy v akademické oblasti mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Tím jsem si celkem jista. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji vám. Táži se vás, pane zpravodaji, zda chcete počkat až do závěrečného slova, nebo jste řádně přihlášen do rozpravy. Řádně přihlášen. Pojďte. Máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych chtěl potvrdit to, co tady teď pronesla paní ministryně Válková, a upozornit na to, co zde říkal kolega Kostřica, že nebylo věcně ani malinko relevantní. Ta smlouva se netýká obsazování pracovních míst. Ta smlouva se týká uznávání toho, že osoba prošla habilitačním řízením a byla jmenována docentem. Ale toto jmenování docentem nemá žádnou souvislost s konkrétním pracovním místem. Ani faktickou, ani hypotetickou, protože ani v zákoně nic takového nenajdete. Totéž u jmenovacího řízení. Jmenovací řízení profesorem znamená, že jmenovaný dostává dekret o tom, že byl jmenován profesorem, ale to nezakládá žádný nárok na pracovní místo. Takže to, co zde říkal pan kolega Kostřica o obsazování pracovních míst, to je věc, která nemá s touto smlouvou absolutně nic společného. Tohoto procesu se to netýká. V zákoně o vysokých školách najdete celkem šedesát míst, kde je použito slovo profesor, a vesměs s jednou jedinou výjimkou, a to je databáze docentů a profesorů, s touto výjimkou všechny výskyty tohoto slova se týkají jenom získání tady tohoto oprávnění.

    To, co byly problémy s interpretací té smlouvy z hlediska evropského prostoru, byly mimo jiné také proto, že bez ohledu na to, že používáme běžně označení jako titul docent nebo titul profesor, tak zase tyto tituly docent a profesor v zákonech nenajdete. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Petra Bendla a potom s přednostním právem pan ministr školství. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já tomu přestávám rozumět. Předseda školského výboru tady říká - je to skandální, nemáme to přijmout, mám tady od téměř všech českých vysokých škol napsáno, že tahle smlouva je špatně. Ministr školství mi říká - ta smlouva není úplně nejlepší, ale se Slováky jsem to všechno probral. Všichni říkají - je to v pořádku, nedá se nic dělat, pojďme tu ratifikaci dokončit, protože to na slovenské straně nevidí tak fatálně jako možná tady někteří. Možná někteří, jako třeba paní ministryně spravedlnosti, která, pokud vím, má profesuru v Trnavě, není tam úplně v nekonfliktu zájmů. Můj názor. Ale to asi v tom nehraje absolutní roli. Nemohli byste se prosím, vládní koalice, nějak domluvit a říct nějaké stanovisko? Proč to bylo ve výborech? Proč jedni říkají zásadně ne a druzí zásadně ano? Tomu fakt nerozumím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Mám dvě faktické poznámky. Ptám se, pane ministře, jestli vyčkáte... (Chce promluvit s faktickou.) Také se chcete přihlásit k faktické poznámce. Já vám to změřím a potom bude faktická poznámka pana kolegy Zlatušky a paní kolegyně Semelové. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, jenom faktickou poznámku pro pana poslance Bendla. Vy byste té smlouvě měl rozumět, protože vznikla za vás, pane poslanče. Tak to byste tomu měl rozumět. Já tady pouze řekl stanovisko za ministra školství, že jsem udělal ty dva kroky, to znamená to, co tady četl pan poslanec Zlatuška, se datovalo 22. 5., pak se to projednávalo ve Sněmovně. Protože ty vysoké školy s tím nesouhlasily, přerušilo se to. Proběhlo jednání s vysokými školami. Já jsem vám řekl stanovisko vysokých škol, jaké je teď, v tuto chvíli. Zároveň se udělalo prohlášení, aby dovysvětlilo některé sporné body té smlouvy. A to je maximum, co v tuto chvíli mohu udělat u smlouvy, která prostě běží ve chvíli, kdy se střídají vlády. To znamená, já osobně si myslím, a znovu musím potvrdit, že slovenská strana mi potvrdila ústy jak ministra, tak velvyslance, že chtějí ratifikaci dokončit. Takže tlumočím všechny tyto informace pro vaše co nejkvalitnější rozhodnutí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, já bych jenom pro pana poslance Bendla, jestli mně bylo špatně rozuměno. Já jsem četl ty, které říkaly, že by s tím potíže byly. Nečetl jsem ty, které říkaly, že by s tím potíže nebyly. Takže to byla Univerzita Karlova v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Vysoká škola báňská, Technická univerzita v Ostravě, Akademie výtvarných umění v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Akademie múzických umění v Praze, Univerzita Pardubice, Vysoká škola chemicko-technologická, Univerzita obrany a Metropolitní univerzita Praha. Nicméně stanoviska, že to není problematické, jsou výrazně v menšině a je nutné vidět, že zastoupení oborů je na těch školách různé. Paní ministryně Válková tady zmiňovala zdravotnické obory. To je jedna z těch oblastí. Veterina u nás nemá žádnou tuzemskou konkurenci. Jediná druhá srovnatelná veterina je v Košicích.

    A pak bych chtěl jenom fakticky potvrdit to, co tady říkal pan ministr. Pan ministr je v tom podle mého názoru nevinně. Snaží se zachovávat tvář procesu úřadu, za který neodpovídá. On nebyl ten, kdo... (Smích i potlesk zprava.) No, neodpovídá z té doby, kdy k tomuhle sjednávání došlo. Já jsem si vyžádal podklady o tom, na kterých schůzích vedení ministerstva se o tom jednalo. Vesměs to byly schůze, kde to měl v gesci tehdejší první náměstek Nantl, za to nemůže pan ministr Chládek. Podepsala tu smlouvu vláda prezidenta Rusnoka. Samozřejmě z hlediska kontinuity úřadu chápu, že zde pan ministr vystupuje - ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: - vystupuje, ale na věcné podstatě to nic nemění.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní ještě před faktickou poznámkou paní poslankyně Semelové faktická poznámka pana poslance Svobody, faktická poznámka pana poslance Blažka, s přednostním právem se hlásil pan poslanec Fiala. Ještě předtím, než dám slovo paní poslankyni Semelové, budu konstatovat omluvu pana ministra Chovance od 12 hodin a od 15 hodin pana poslance Janulíka.

    Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já jsem jenom chtěla, vážené kolegyně, kolegové připomenout - my jsme se skutečně v květnu dohodli na tom, že přerušíme jednání o smlouvě, protože tam bylo tehdy mnoho nejasností a byli jsme upozorněni řadou vysokých škol na to, že to může způsobit komplikace. Nicméně v tuto chvíli to, co nám tady čte pan předseda školského výboru, pan poslanec Zlatuška, tak to jsou všechno informace - seznam těch škol z toho května, kdy se to projednávalo, stejně tak jako ty obory, kde upozorňovali někteří představitelé vysokých škol, že se jich to může dotknout. To všechno je z května, předtím než Ministerstvo školství jednalo dál. Pokud jsou nějaké nové informace, tak ty tady teď nezazněly z úst pana poslance Zlatušky. A pokud je má, pokud je získal jako předseda školského výboru, tak mě překvapuje, že my jako členové školského výboru jsme je nedostali, že nám je neposkytl na rozdíl od Ministerstva školství, kde jsme dostali právě informaci o tom, jak se ta situace dál vyvíjela. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bohuslav Svoboda a připraví se pan kolega Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych jenom vyvrátit některé věci, které tu zaznívají, a říci, že také nemám odpověď na všechno, co chci znát. Samozřejmě umím pracovní právo a vím, že titul profesor a docent není vázán na pracovní místo. Na druhou stranu také vím, že akreditace oboru je vázaná na kvalifikaci pracovníků. To samozřejmě znamená, že jestliže já mám katedru, která učí nějaký obor, musím v čele té katedry mít někoho, kdo má titul docent nebo profesor. A v tom okamžiku soutěž o to místo dostává úplně jinou podobu, protože jenom ten, kdo ho má, a oprávněně ho má, může stanout v čele takového ústavu, takové kliky (?), aby ten obor vůbec nezanikl. To je zkreslující informace, že to není vázáno na pracovní místo. Je, protože zákon vyžaduje pro akreditaci, aby ten člověk ten titul měl. Ale můžete tam přijmout někoho jiného. Ano, můžete, ale pak to přestane fungovat jako katedra.

    A také mi trošičku vadí, když je přečten výčet univerzit, kterým to nevadí, nejsou vyjmenovány ty zásadní univerzity, které mají rating v mezinárodním rejstříku, jako je Karlova univerzita, technika, které něco znamenají prostě proto, že jsou aspoň v té prvé pětistovce. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Nyní pan poslanec Pavel Blažek s faktickou poznámkou. Pak je ještě jedna faktická poznámka kolegy Petra Fialy.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vždycky když jde o vysoké školy, tak ta debata je dramatičtější možná, než by měla být. Jenom připomenu trošku historie, že po roce 1918, když bylo Revoluční národní shromáždění, tak všechno probíhalo v pořádku, než došlo na vysoké školy. A to byla první velmi brutální politická dramatická debata. Konkrétně šlo o zřízení brněnské univerzity. Ten spor byl o něčem jiném, než vedeme my dneska. Ale na té debatě je zajímavé, že v zásadě si myslím, že se v té debatě už tak trošku ztrácíme. Ztrácejí se v tom trošku vysoké školy, které mají často rozdílná stanoviska k celé této záležitosti.

    Já bych jenom rád řekl - my jsme Parlament, respektive součást Parlamentu. A mě tam zajímá ta věc, když to schválila už Slovenská národní rada, tak by mě strašně zajímalo, co té Slovenské národní radě řekneme, pokud to dnes neschválíme. Já si to nedokážu představit. A nad tím je podle mě to, co říkal kolega Kostřica, to znamená nějaký taky zájem na dobrých vztazích se Slovenskem, které dobré jsou. Na mě to působí dojmem - říkám působí, to neznamená, že to tak opravdu je, ale tak by to možná působilo i na Slováky, respektive na slovenský parlament, ale možná i na Slováky, že my to neschvalujeme z nějaké předpojatosti vůči slovenským vysokým školám, jako bychom si mysleli, že jsou nekvalitní, respektive méně kvalitní než ty naše. Nedokážu si představit, že by to pochopili jinak. A to si myslím, že je nad tím vším, a proto je asi dobré tu smlouvu už schválit, pokud ji schválili Slováci, protože to odůvodnění, pokud to neschválíme, si nedokážu vůbec představit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci i za dodržení času. Nyní pan poslanec Zlatuška a faktická poznámka ještě kolegy Laudáta před přednostním právem pana poslance Fialy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, to, co zde říkal teď kolega Blažek, je přesně naopak. Ta smlouva potvrzuje současný stav s jedinou výjimkou. Říká: Nebudeme uznávat slovenské habilitace a jmenovací řízení a Slováci nebudou uznávat naše.

    S nějakým pohledem špatným směrem na slovenské školy se to má právě naopak. Pokud tu smlouvu odmítneme, tak pouze řekneme: Ano, považujeme slovenské vysoké školství za slušné školství a proces, kterým se zlepšují parametry slovenských škol, za proces, který je srovnatelný s procesem, který je v České republice. Akreditační komise na Slovensku dozírá na to, jak vypadají slovenské vysoké školy, a dozírá na to způsobem, že se na to přiměřeným způsobem můžeme spolehnout. Neznamená to, že se nenajdou jednotlivosti, ve kterých nebudou nějaké dílčí problémy.

    Paní kolegyni Semelové bych chtěl říct, že dopis od ministra školství s tím memorandem jsem dostal 22. října s tím, že je z něj vidět, že to dostali všichni poslanci, takže jsem toto nepovažoval za potřebné specificky dávat výboru já, když vím, že to poslal pan ministr Chládek.

    Ve zbytku konstatuji, že se nezměnilo žádné ze stanovisek reprezentací vysokých škol. Opakoval jsem stará stanoviska jenom proto, že nebyla změněna. Vyžádal jsem si je písemně, na písemné otázky jsem nedostal žádné odpovědi, žádné modifikace. Neformálně jsem se ptal, nebylo mi tady toto změněno. Ale tam není nic, co by bylo k formálnímu projednávání.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil váš čas, pane poslanče. Nyní pan poslanec František Laudát a pan kolega Fiala změnil také své vystoupení na faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom jestli si to pan kolega Blažek neumí představit, já taky, já si to umím představit. A já nevidím důvod, jestli to je špatně, proč bychom tady měli být tlačeni do toho to schvalovat kvůli přátelským vztahům. Myslím si, že pan Zlatuška to tady řekl jasně, že to vztahy nenaruší, že naopak přesný opak je pravdou. A doporučoval bych, abychom už šli radši k hlasování, nebo tady z toho uděláme kabaret. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, i za to upozornění. Já v každém případě ve 12.30 přeruším tento bod, i kdyby nebyl ukončen, protože máme pevně zařazený bod Návrh na změnu složení orgánů Poslanecké sněmovny.

    Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala. Pan kolega Blažek se mi odhlásil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, jenom velmi stručně. Protože tady několikrát bylo řečeno, že se smlouva připravovala za mého vedení ministerstva a kdo za co všechno může, tak úplně jednoduše zopakuji to, co jsem tady už jednou říkal.

    Já jsem skutečně začal připravovat se svými kolegy smlouvu na této úrovni se Slovenskou republikou, která měla zastřešit dosavadní smluvní vztahy. Měla odstranit problémy s uznáváním vzdělávání a netýkala se této otázky. Nevím, zda skutečně došlo v případě mého nástupce pana ministra Štyse k rozšíření toho obsahu smlouvy, o kterém jsme ale nikdy v tomto rozsahu s panem ministrem Čaplovičem nevyjednávali. Ale možná k němu ani nedošlo. Možná jenom tady při minulém projednávání někdo uplatnil extenzivní výklad, kterým vystrašil všechny ostatní, a tento extenzivní výklad pak nás samozřejmě pronásleduje dál.

    Ale jestliže tady máme memorandum, ve kterém se jasně vyjádřila obě ministerstva, jestliže tu máme nové stanovisko České konference rektorů, Rady vysokých škol, že jim ta smlouva nepřipadá v žádném případě závažná, tak pak opravdu nechápu, proč by Česká republika neměla udělat to, co udělala Slovenská republika, a neměla by tu smlouvu ratifikovat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Petru Fialovi za dodržení času. Nyní dvě faktické poznámky. Nejdříve paní ministryně Válková, pak pan ministr Chládek, pak kolega Zlatuška. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím k paní poslankyni Semelové. Jenom ta nová informace, myslím, že tady přece jenom byl právě ten vzkaz zaslaný rektory vysokých škol, univerzit na Slovensku, že procedurální postup projednávání této smlouvy oni považují za velmi nestandardní a že s obsahem smlouvy opakovaně prohlásili svůj nesouhlas. To za prvé.

    Za druhé, já jsem tedy i z proběhlé diskuse získala jednoznačný dojem, že naopak ta smlouva není v pořádku a umožňuje různý výklad. Já jsem kolegům právníkům zadala výklad současného znění navrhované smlouvy. Jak jsem říkala, Praha, Brno, Plzeň, každý z výkladů je odlišný. Pro mě je to důkaz toho, že nejednoznačnost jednotlivých ustanovení smlouvy logicky povede k různému výkladu. Jde tady relativně o dost.

    Do třetice, tady to zaznělo, tak abych nebyla já osobní, já si vzpomínám velice dobře na situaci, kdy například profesor Kratochvíl, tenkrát ještě docent Právnické fakulty v Brně, kolega pan poslanec Fiala ho bude dobře znát, měl možnost svoji profesuru obhájit v Praze. Praha nevycházela tenkrát vstříc docentům, protože samozřejmě preferovala svoje docenty, takže se obrátil na trnavskou univerzitu. Rovněž po velmi přísném akreditačním řízení získal profesuru tam. Garantoval donedávna řadu oborů. I v oblasti právní bylo třeba, abychom měli určitou alternativu. Právě úmyslně zmiňuji jeho, abych nemluvila o sobě a další -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, také vám skončil čas k faktické poznámce.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Ano, děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Marcel Chládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Já teď jenom zase na rozdíl vystoupím ne s nějakými osobními pocity nebo názory, jenom fakticky. Na Slovensku se to schválilo 31. ledna tohoto roku. Pokud s tím rektoři Slovenské republiky měli problém, ať si to řeší na svém území, měli na to celou dobu. Já mám pouze informaci od ministra školství a od velvyslance Slovenské republiky, že nás žádají, abychom už ten proces dokončili, a diví se, jak je možné, že nám to tady tak dlouho trvá.

    K poznámce pana poslance Fialy. Pan ministr Štys to podle mého názoru, jak jsem se díval na ten proces, nijak nerozšířil, to znamená, ten proces pouze dokončil, který byl započat za pana bývalého ministra Fialy, a já musím jako ministr konstatovat, že toto je mezinárodní smlouva, která spíše bude dělat mezinárodní problém, než že bychom tady se měli pasovat na levici, na pravici nebo různě z toho přeskakovat.

    Vysoké školy velké, poslední moje konstatování, pravdou je, že velké vysoké školy, jako je třeba Karlova univerzita, mi sdělila, že s tím žádný problém nemá.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, poté pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych chtěl jen k tomu, co tady říkal pan předseda Fiala. Jednání o smlouvě byla zahájena v únoru 2011 expertní komisí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V červnu 2011 projednána směrnice o dojednání k dohodě s příslušnými zúčastněnými, odborně za vysoké školy tam není nikdo. Tento návrh byl v období od března do června 2012 projednáván česko-slovenskou expertní skupinou, za vysoké školy ani z jedné strany tam nebyl nikdo. Dne 16. října 2012 byl text smlouvy schválen panem ministrem na 40. poradě vedení. Ve dnech 8.až 29. listopadu 2012 projednán v rámci vnějšího připomínkového řízení. Toto vnější připomínkové řízení nebylo vysokým školám dáno jakýmkoliv způsobem k vyjádření. Dne 28. května 2013 byl znovu schválen na 18. poradě vedení. Ani z této doby nebylo reprezentaci vysokých škol řečeno ani slovo. Takto vypadala otevřenost ministerstva vůči tomu prostředí.

    Dne 30. dubna 2013 byl návrh smlouvy v podobě, v jaké je předkládán, schválen vládou Slovenské republiky. Vláda České republiky o tom jednala 16. října 2013, podepsáno 28. listopadu 2013.

    Čili kompletně to bylo uděláno za ministrů Dobeše a Fialy. Bylo to dokončeno formálně za ministra Štyse, nicméně v době, kdy už to měli Slováci, takže se na tom textu nic neměnilo. Celou dobu to bylo děláno naprosto netransparentně, bez toho, aby dotčené školy o tom cokoli věděly. Toto je samozřejmě kořen toho.

    Jinak k té úvaze, že když to schválila slovenská strana, máme to schválit také. Takováto úvaha samozřejmě naznačuje, že nejsme suverénním parlamentem, že v okamžiku, kdy svolení k ratifikaci dá jedna strana, je zbytečné, abychom o tom jednali znovu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil váš čas, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Že to zaznívá zrovna -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, nezneužívejte faktickou poznámku. Děkuji.

    Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura, také k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pro nás je ta věc poměrně jednoduchá, my budeme hlasovat pro ratifikaci této smlouvy. Zlehčování toho, že domluvenou smlouvu parlament odmítne podle našeho názoru kvůli chybnému extenzivního výkladu, který byl navíc vyvrácen, nazvat se to nedá jinak, než opravdu že chcete jako zatopit ministru školství. To, že ho tady musí hájit opoziční poslanci, je poměrně úsměvné.

    Já jsem překvapen, jak vystupuje ministryně spravedlnosti. Být to její smlouva, z jejího rezortu, kterou ona zdědí, tak nás přesvědčuje, že je potřeba ji ratifikovat. Prostě v mezinárodní politice není možné, že když se změní vláda, že domluvené věci se tam prostě (nesrozumitelné), a pokud si už ministryně spravedlnosti myslí, že to je špatně, je tam devět měsíců, mohla iniciovat jednání se slovenskou vládou a mohli jsme tu mít jinou smlouvu! Jinak vůbec nerozumím té debatě.

    Předevčírem na Pražském hradě dostal premiér Slovenské republiky nejvyšší státní vyznamenání. Mnozí z nás, kteří jsme tam byli, jsme v tom okamžiku zatleskali. Zrovna tento premiér tu smlouvu podepsal, pokud mám dobré informace. Co mu dneska řekneme? My jsme se sešli, náš pan předseda výboru má pochybnosti, ministryně spravedlnosti má také pochybnosti, no tak my to prostě ratifikovat nebudeme. A současně říkáme: nenaruší to naše dobré vzájemné vztahy. To prostě není pravda. To prostě není pravda. Pokud chcete, hlasujte proti, nic vám v tom nebrání, ale nezavádět takovéto... Ratifikovali jsme mnohem horší smlouvy. Mnohem horší smlouvy jsme ratifikovali. (Hluk v sále.) No, je to pravda. Se zdůvodněním, a je jedno, kdo byl ve vládě, kdo byl v opozici, že je to dojednáno a ten stát navenek musí vystupovat jako celek. My se tady můžeme dohadovat o daních, sociální politice, zdravotnictví, to je v pořádku, ale není možné takhle přistupovat k mezinárodním smlouvám. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Pavla Blažka, poté pana poslance Kostřici, potom přihláška s přednostním právem paní ministryně.

    Pane poslanče, já vám ještě dám slovo, ale poznamenávám, že po vašem vystoupení přeruším tento bod, poznamenám ty, kteří se hlásili do rozpravy, a budeme potom muset v tomto bodu pokračovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Tak pokud by se šlo hlasovat a vzdal by se další kolega, tak já se klidně vzdám, pane předsedající.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ale jsou další kolegové, kteří se hlásí. Já to nemohu...

  • Poslanec Pavel Blažek: Kdyby se vzdali také, tak se vzdám také. (Směje se.) Aby se mohlo hlasovat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych to zkusil odhlasovat. Paní ministryně se také chce vzdát slova? Ne. Tak pokračujeme.

  • Poslanec Pavel Blažek: Tak já si ho nechám, dobře.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Tak já prosím, ještě jednou řeknu - nechci řešit detaily téhle smlouvy, chci jenom říci následující, jak bude působit, pokud tu smlouvu neschválíme, a řeknu to pokud možno co nejjednodušeji.

    Jestliže argumentace tady je, že samotné slovenské vysoké školy nám píší nebo nám říkají, že ta smlouva není dobrá a u nich procházela nějakým netransparentním způsobem, tak my tím de facto říkáme: my v Praze víme lépe než Slovenská národní rada, co je pro Slováky dobré. Ten návrat do roku 1920! a to je strašně nepřijatelné, a jestli je Slovák na něco citlivý, tak je to přesně tohle! (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A protože je právě 12.30, přerušuji tento bod s tím, že je přihlášen byl s faktickou poznámkou pan zpravodaj Rom Kostřica a do rozpravy byla přihlášena s přednostním právem paní ministryně Helena Válková.

    Přerušuji bod číslo 70 a budeme se zabývat pevně zařazeným bodem, nebo pevně zařazenými body, abych byl přesný, a to body 102 a 103. Nyní bod

    Na lavice vám bylo rozdáno usnesení volební komise číslo 74 ze dne 21. října, usnesení číslo 80 ze dne 24. října 2014. Prosím, aby se slova ujal místopředseda volební komise pan poslanec Jan Klán a provedl nás hlasováním. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, volební komise na žádost poslaneckých klubů vyhlásila lhůtu na doručení návrhů na změny v orgánech Poslanecké sněmovny do 29. září 2014 a následně také na žádost poslaneckých klubů volební komise vyhlásila další lhůtu do 20. října 2014.

    Obdrželi jsme proto na lavice dvě usnesení volební komise číslo 74 a číslo 80, týkající se návrhu na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Budu číst rezignace v jednom bloku z obou usnesení a nominace také v jednom bloku, abychom mohli en bloc hlasovat o rezignacích a následně en bloc o nominacích.

    Rezignace: hospodářský výbor Karel Pražák - Úsvit, volební výbor Daniel Korte - TOP 09 a Starostové, výbor pro sociální politiku Pavel Volčík - ANO 2011, volební komise Radka Maxová - ANO 2011, stálá delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy Soňa Marková - KSČM.

    Nyní nominace: hospodářský výbor Milan Šarapatka - hnutí Úsvit, volební výbor Zdeněk Bezecný - TOP 09 a Starostové, výbor pro sociální politiku Zuzana Šánová - ANO 2011, volební komise Zuzana Šánová - ANO 2011, stálá delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy Stanislav Grospič - KSČM.

    Zákon číslo 1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že změny v ustavených orgánech a komisích lze provádět jen se souhlasem Poslanecké sněmovny a volba se koná většinovým způsobem. Jednací řád Poslanecké sněmovny však nestanoví způsob hlasování. Protože volba výborů, komisí a delegací probíhala vždy veřejným hlasováním, navrhuje volební komise hlasování veřejné pomocí hlasovacího zařízení.

    Doporučuji tedy, aby po rozpravě k navrženým kandidátům nejprve Sněmovna jedním hlasováním konstatovala rezignaci poslanců a poté aby Poslanecká sněmovna provedla pomocí hlasovacího zařízení en bloc volbu nových členů orgánů Poslanecké sněmovny, tak jak je navrhly jednotlivé poslanecké kluby.

    Nyní prosím, pane místopředsedo, abyste otevřel rozpravu k tomuto bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Budeme tedy diskutovat k navrženému přednesu usnesením volebního výboru. Otevírám rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Pan kolega Šarapatka. Myslel jsem, že se bude hlásit až k dalšímu bodu. Tomu jsem tak rozuměl. Tam se bude volit předseda stálé delegace. Ano. Nyní bez rozpravy. Rozpravu končím.

    Vypořádáme se s návrhem, který tady zazněl, tzn., že bychom podle návrhu volební komise hlasovali dvakrát, to znamená nejdříve všechny rezignace a poté nové zařazení do výboru. Má někdo výhradu? Nemá. Můžeme tedy takto rozhodnout.

    Pan ministr Daniel Herman se hlásí. Otevřel rozpravu, ale samozřejmě pan ministr na to má právo kdykoli. Prosím, pan ministr kultury Daniel Herman má slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, navrhuji, aby nominace byla hlasována jednotlivě, po jménech do stálé delegace.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nominace po jménech u jednotlivých výborů a delegací? (Ano, děkuji.) Ano, to je změna, ale není problém. Než bych dal - kolik je tam nominací - dobře. Pan místopředseda volební komise k tomu?

  • Poslanec Jan Klán: Já bych se chtěl jenom ujistit, jestli pan ministr nemyslel jen do té stálé delegace do Středoevropské iniciativy. Chcete po jednotlivých jménech všechno? Tak všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Všechny. Dobře. Rezignace jedním hlasováním, nominace po jménech. Souhlas? Nebudu to zpochybňovat žádným způsobem, takový návrh je relevantní.

    Rozhodneme o všech rezignacích jedním hlasováním. Je to hlasování číslo 114, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro to, přijmout rezignace jednotlivých členů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 114, z přítomných 162 pro 136, proti nikdo. Rezignace byly přijaty.

    Nyní budeme hlasovat o jednotlivých nominacích. Prosím, pane místopředsedo volební komise, přednášejte jednotlivé nominace a budeme o nich hlasovat. Já vás ještě všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci, přihlaste se svými identifikačními kartami a budeme hlasovat o jednotlivých nominacích. Přednášejte jednotlivá jména.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Prvním návrhem je pan poslanec Milan Šarapatka, hnutí Úsvit, hospodářský výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ptám se, kdo je pro. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 115. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 115, z přítomných 139 pro 133, proti 1. Další návrh.

  • Poslanec Jan Klán: Druhým návrhem je pan poslanec Zdeněk Bezecný, TOP 09 a Starostové, volební výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 116. Ptám se, kdo je pro obsazení výboru panem Bezecným. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 116, z přítomných 141 poslance pro 140, proti nikdo, i tento návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Jan Klán: Dalším návrhem je paní poslankyně Zuzana Šánová, hnutí ANO 2011, výbor pro sociální politiku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 117. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 117, z přítomných 141 poslance pro 139, proti nikdo, tento návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Jan Klán: Dalším návrhem je opět paní poslankyně Zuzana Šánová, hnutí ANO 2011, volební komise.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 118 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 118, z přítomných 142 poslanců pro 138, proti nikdo, i tento návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Jan Klán: Posledním návrhem je pan poslanec Stanislav Grospič, KSČM, stálá delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 119. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 119, z přítomných 143 pro 121, proti 1, návrh byl přijat.

    Děkuji vám. Tím jsme vyčerpali všechny nominace do jednotlivých výborů a komisí a stálé delegace a končím bod číslo 102. ***

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Poslanecká sněmovna v prvé volbě nezvolila vedoucího této stále delegace, proto volební komise vyhlásila další lhůtu na podání nominací na místo uvolněné paní poslankyní Kateřinou Konečnou, jejím zvolením europoslankyní, a to na vedoucího stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie. Ve lhůtě dne 29. září 2014 doručily tři poslanecké kluby nominace a tyto nominace máte uvedené v usnesení číslo 76, které vám bylo rozdáno na lavice. Toto usnesení nyní přečtu.

    Volební komise Poslanecké sněmovny Parlamentu pověřuje předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka - který je dnes omluven -, aby seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu za prvé s návrhy poslaneckých klubů vedoucího stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie - je to pan Stanislav Grospič, KSČM, Jaroslav Lobkowicz, TOP 09 a Starostové a pan Milan Šarapatka, hnutí Úsvit. Za druhé s tím, že v souladu s volebním řádem se jedná o volbu tajnou.

    Tady chci upozornit, že se volí jeden kandidát, a připomínám, že musí být označeni všichni kandidáti na hlasovacím lístku, jinak je hlas neplatný. Usnesení volební komise bylo pro informaci zasláno emailem všem předsedům poslaneckých klubů. Volební komise konstatovala, že je možno v souladu s volebním řádem přistoupit k tajné volbě.

    Nyní prosím, pane místopředsedo, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Otevírám rozpravu. Mám do ní přihlášku pana poslance Milana Šarapatky. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pravděpodobně chcete oslovit kolegyně a kolegy ve svůj prospěch. Prosím.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, přestože vím, jakým způsobem jsou tady obsazována místa v jednotlivých delegacích, komisích a tak dále, tak bych se přesto chtěl ke své nominaci vyjádřit.

    Meziparlamentní unie je jednou z nejstarších mezinárodních organizací a vznikla už v roce 1889. Nemá de facto žádné faktické pravomoci, ale přesto je to významné fórum multilaterální diplomacie, protože tam dochází ke střetávání názorů a případně koordinaci mezi jednotlivými představiteli zastupitelských sborů. Jako důkaz její důležitosti bych tady chtěl uvést, že při posledním zasedání byl vedoucím německé delegace šéf Bundestagu.

    Naše účast v Meziparlamentní unii je do této doby pouze zcela pasivní. Domnívám se, že je potřeba s tím něco udělat a stát se platným členem a aktivním členem této organizace. To je také důvod, proč jsem se rozhodl kandidovat. Domnívám se, že mám s diplomacií dostatečné zkušenosti. Skoro 15 let jsem působil na postu velvyslance v afrických a několika asijských zemích. Mám také doktorát z diplomacie, hovořím - abych se nemýlil - rusky, německy, anglicky, francouzsky, španělsky, indonésky, učím se italsky. Jsem připraven se činnosti Meziparlamentní unie aktivně účastnit. Vím, a chtěl bych proto apelovat, vážené dámy a pánové, na to, abyste při této volbě neuplatňovali čistě stranický princip a zvážili moji kvalifikaci. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Kdo dál do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Podle § 71 se stanoví, v kterých případech se hlasuje tajně. Pan místopředseda volební komise to ohlásil. Můžeme tedy podle návrhu volební komise dál postupovat. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: Protože se jedná o tajnou volbu, prosím, pane předsedo, abyste přerušil projednávání tohoto bodu a vyhlásil konání tajných voleb.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jaký čas potřebujete?

  • Poslanec Jan Klán: Já si myslím, že jsme připraveni. Tak za tři minuty začneme vydávat volební lístky. Na vydávání bude stačit 15 minut, protože se jedná o jeden hlasovací lístek, a na zpracování také 20 minut. S výsledky vás mohu buď seznámit těsně před konáním odpoledních ústních interpelací, třeba ve 14.25 anebo před začátkem večerního jednání v 18.00 hodin. Já rozhodnutí nechám na vás, pane předsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě předtím, než přeruším jednání, konstatuji od 14 hodin omluvu, která došla předsedovi Poslanecké sněmovny, paní poslankyně Zelienkové. Nyní přerušuji jednání Poslanecké sněmovny s tím, že do 13.05 hodin budou vydávány hlasovací lístky. Přerušuji jednání do 14.25 hodin na vyhlášení výsledků voleb a ve 14.30 budeme pokračovat ústními interpelacemi. Přerušuji jednání na vykonání tajné volby.

    (Jednání přerušeno ve 12.46 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, velmi rád bych začal naše jednání, ale není tady přítomen žádný z členů vlády. Počkáme, až nějaký přijde, a poté nás pan místopředseda volební komise, pan poslanec... (Do jednacího sálu vchází ministryně Marksová.) Á, už jednu členku vidím, výborně.

    Zahajuji tedy odpolední jednání 19. schůze Poslanecké sněmovny. Než začneme projednávat bod 133, ústní interpelace, požádám místopředsedu volební komise pana poslance Jana Klána, aby nás seznámil s výsledkem volby, která proběhla před polední přestávkou. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledky prvního kola druhé volby vedoucího stálé delegace Parlamentu do Meziparlamentní unie.

    Počet vydaných hlasovacích lístků byl 140, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků také 140. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků nula. Pro pana poslance Stanislava Grospiče bylo odevzdáno 58 hlasů, pro pana poslance Jaroslava Lobkowicze bylo odevzdáno 41 hlasů, pro pana poslance Milana Šarapatku bylo odevzdáno 20 hlasů. V prvním kole nebyl zvolen nikdo, protože kvorum bylo 71 hlasů. Do druhého kola postupuje pan poslanec Stanislav Grospič a pan poslanec Jaroslav Lobkowicz. Upozorňuji, že druhé kolo se bude konat až poté, co se sejdu s předsedy poslaneckých klubů a vymyslíme nějakou lhůtu, kdy se to druhé kolo bude konat, protože zítřek máme nabitý a jindy to asi nepůjde dělat, takže to pravděpodobně bude až na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Budeme vás včas informovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi volební komise za seznámení s výsledky volby, která proběhla. Nyní posečkáme do 14. hodiny 30. minuty a budeme pokračovat bodem 133, jímž jsou ústní interpelace. Děkuji.

    (Jednání přerušeno ve 14.27 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 14.30. Dovolte mi, abych zahájil další bod našeho pořadu schůze.

    Jsou to ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes dopoledne za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve v čase 14.30 až 16 hodin na pana premiéra, na ostatní členy vlády od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců dle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

    Nyní uděluji slovo prvnímu vylosovanému, jímž je poslanec Karel Fiedler, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku ve věci nákupu a prodeje bitevníků L-159. Připraví se pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych se věnovat spíše ekonomické stránce té věci než nějaké praktické.

    My jsme tady, pane premiére, už toto zmiňovali na půdě Sněmovny. Jen velmi stručně bych zopakoval pár informací. Česká republika nakoupila celkem 72 kusů bitevníků L-159 v celkové ceně 50 nebo 51 miliard korun, je uváděno. Z toho mám informace, které jsem si získal, že je uskladněno 36 letounů, čili polovina z těchto letounů, se dá říci, že byla nakoupena zbytečně, což odpovídá částce 25 miliard korun zhruba zaokrouhleně. Pokud bychom do toho chtěli započítat i náklady za uložení těchto bitevníků a zakonzervování, tak z dostupných informací do roku 2011 to bylo 250 milionů korun a to je zhruba částka, kterou bychom mohli obdržet za to, pokud bychom prodali bitevníky, o kterých se momentálně jedná.

    My jsme také v této Sněmovně řešili návrh poslaneckého klubu Úsvit o péči řádného hospodáře o majetek České republiky a vy jste byl jeden z těch, který říkal, že to je naprosto zbytečné, že to není třeba dublovat, že u nás všechno funguje. A já mám naprosto konkrétní dotaz: Jak v rámci těch konkrétních opatření a zákonů, na které se odvolávala vládní koalice, to bylo řešeno? Kdo tedy nese odpovědnost za to, že daňoví poplatníci zaplatili prostřednictvím státního rozpočtu, respektive ne zaplatili, ale vyhodili 25 miliard korun za nepotřebné bitevníky? A druhý dotaz, zda osoby, které tenkrát rozhodovaly o nákupu tohoto nesmyslného počtu 72 kusů bitevníků L-159, byly účastny i výběrového řízení na pronájem letadel Gripen. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak především za prvé je evidentní, že snaha rozvíjet letecký průmysl v České republice primárně prostřednictvím státních zakázek byl omyl. Prostě tohle možné už v dnešní době není. Ta výroba je tak náročná, je vystavena tak ostré konkurenci, vyžaduje tak rozsáhlé investice do výzkumu, inovací, do prodejní sítě, do servisní sítě, že to prostě není v silách státu, aby prostřednictvím veřejných zakázek byl schopen primárně rozvíjet letecký průmysl v České republice. Zakázky od veřejného sektoru mohou být doplňkovým zdrojem příjmů našeho leteckého průmyslu. Mohou mu třeba pomáhat financovat některé projekty, mohou to být referenční projekty, které mu mohou pomoci na třetích trzích, ale v žádném případě už nebude možné do budoucna snažit se o to, o co se snažily pravicové vlády v době, kdy realizovaly tento kontrakt, to znamená učinit tedy velkou objednávku letounů L-159, objednávku, která vysoce přesahovala kapacitní potřeby tehdejší, ale i dnešní Armády České republiky. Nakonec celá ta akce skončila tím, že letouny byly zakonzervovány. Jsou uloženy v ochranné atmosféře. Průběžně jsou kontrolovány, samozřejmě tak aby to uložení je co nejméně poškodilo.

    Už roky a roky se vlády snažily zrealizovat jejich prodej prostě proto, že ty letouny morálně zastarávají, tím pádem klesá jejich hodnota. Už to prostě dneska nejsou letouny na té úrovni, jak byly v době, kdy byly pořízeny. Je v zájmu podle mého názoru státu, aby ten prodej byl realizován, aby byl dokončen. Tady jsou jasné dobré zprávy v tom smyslu, že problém neprodejnosti uskladněných L-159 bude vyřešen. Po letech, kdy ten prodej nebyl možný, a skutečně byla realizována celá řada pokusů, všechny ty pokusy ztroskotaly, tak se podařilo najít na uskladněné bitevníky L-159 kupce. Vláda samozřejmě na tom prodeji intenzivně spolupracuje. Armáda by se tak měla zbavit všech uskladněných letounů a AERO Vodochody jako jejich výrobce by mělo získat dvě reference, to znamená referenci díky prodeji americké společnosti Draken a referenci díky potenciálnímu prodeji do Iráku.

    Pro český letecký průmysl to podle mého názoru je dobrá zpráva, protože to může znamenat určitý pozitivní impuls, to obnovení možnosti prodeje původních českých bojových letadel. Dá totiž příležitost i novým projektům. Po podpisu prodeje Drakenu koneckonců i firma AERO ihned představila nový projekt pro novou generaci cvičného letounu L-39. Ta koupě ze strany Draken je v tuto chvíli již plně potvrzená, prochází realizací, a máme tedy velkou šanci na to, že tento prodej bude kompletně dokončen.

    Pokud jde o jednání s Irákem, to v tuto chvíli probíhá. Je zde dohoda mezi AERO a Ministerstvem obrany. Počítá se s tím, že se odkoupí celkem 15 letounů L-159 ze zásob Ministerstva obrany do Iráku a AERO odkoupí 4 aktivní letouny, 11 nepoužívaných, které jsou v současné době uloženy v ochranné atmosféře. Dokončení irácké transakce přirozeně závisí na vývoji složité situace na území Iráku, kde obecně nepřehledná situace nepřeje mezinárodnímu obchodu, ale irácká vláda přirozeně zbraně v této situaci výrazně potřebuje, což je pozitivní vyhlídka pro český zbrojní export. Navíc chci připomenout, že do Iráku směřovala i darovaná česká munice z armádních zdrojů na podporu obrany proti Islámskému státu.

    Jsem přesvědčený o tom, že rozhodnutí Ministerstva obrany a vlády o prodeji těchto letounů bylo správné. Dlouhá léta se ten problém řešit nepodařilo, teď se ho vyřešit, pevně doufám, podaří. Letouny bohužel morálně zastaraly, jejich tržní hodnota se výrazně snížila. A to, že v tuto chvíli nejsme schopni realizovat prodej za jejich pořizovací hodnotu, odpovídá této situaci a tomuto stavu.

    Jak znovu zdůrazňuji, je jasné, že nebude možné do budoucna financovat rozvoj českého leteckého průmyslu stěžejně a meritorně právě přes veřejné zakázky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, zdali pan poslanec Fiedler má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Musím říct, že bohužel dle předpokladu jsem se nedočkal odpovědi na to, na co jsem primárně žádal, to je na to, jak bude vyvozena odpovědnost osob, které ze státního rozpočtu utratily 25 miliard navíc. To, pane premiére, že nám tady vysvětlíte, že prostě nelze rozvoj českého letectví takto podporovat, s tím souhlasím. Ale já jsem se ptal na to - vy jste zamítli náš návrh zákona, který v podstatě říkal, že i ti úředníci těch ministerstev musí hospodařit s péčí řádného hospodáře. A tady, já vím, že to je v minulosti, že to je z minulých let, tomu tak evidentně nebylo.

    Já tedy zopakuji svůj dotaz: Budete požadovat nějakou konkrétní odpovědnost konkrétních osob, které tento nesmyslný obchod, který velmi výrazně finančně poškodil naši republiku a náš rozpočet, budete něco takového vyžadovat a realizovat? Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a prosím pana premiéra o doplňující odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že Ústava České republiky neumožňuje přijímat zákony, které mají retroaktivní dopad, zejména pokud by se jednalo o retroaktivní dopad v řádu patnácti dvaceti let. Myslím, že je potřeba si uvědomit, kdy ta politická rozhodnutí byla učiněna. Ta byla učiněna na sklonku devadesátých let, čili to je období, kdy tato rozhodnutí byla učiněna. Byla učiněna na úrovni tehdejší vlády, na úrovni Ministerstva obrany. Byly poskytnuty státní záruky společnosti AERO Vodochody, ty následně musely být proplaceny. To znamená, byly realizovány rozsáhlé veřejné výdaje v souvislosti s těmi tehdejšími rozhodnutími, ale byly pořízeny letouny, které zčásti Armáda České republiky používala, zčásti ta poptávka byla předimenzovaná. Jsou to události, ke kterým došlo před patnácti lety.

    Kdokoliv v této zemi může samozřejmě podat příslušná trestní oznámení, aby se tím policie mohla zabývat. Pane poslanče, můžete to kdykoliv učinit i vy a mohl jste to učinit i před několika měsíci, pokud budete chtít, aby policie tyto věci ještě zpětně prošetřila, ale je otázka, jestli tahle aktivita ze strany policie a náklady, které s tím budou spojené, mohou vést po patnácti dvaceti letech k nějakému konkrétnímu výsledku.

    Já jsem spíše stoupencem konkrétních výsledků, a konkrétním výsledkem je to, že se nám podaří konečně po deseti patnácti letech odprodat nadbytečné letouny L-159 a získáme díky tomu snad i určité reference pro náš letecký průmysl, možná i do budoucna nějaké nové zakázky, což by zase zčásti zpětně mohlo zhojit ekonomické škody, které tady nastaly. Je to věc, která je skutečně v čase hodně daleko v minulosti a těžko teď retroaktivně můžeme do těch procesů, které se odehrály, zasahovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Procedurální návrh - pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, prosím, že do toho vstupuji, ale vidím počet přihlášených. Dávám procedurální návrh, aby Sněmovna přerušila jednání do okamžiku, než budeme alespoň teoreticky usnášeníschopní. To říkám s vědomím, že nejsme schopni se na tom usnést, protože nejsme usnášeníschopní. (Smích v sále.) Dívám se do těch prázdných vládních lavic a říkám si, jestli si z nás děláte nebo neděláte legraci, kolegové.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér. Prosím, pane premiére. (Poslanec Kalousek namítá, že podal procedurální návrh.) Pardon, ještě pan premiér.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já se omlouvám, nebudu mluvit dlouho. Jenom chci upozornit na to, že i opoziční lavice jsou výrazně prázdné, ať už jde o pravicovou, nebo levicovou opozici, tak ani tady není ta docházka bohužel dnes stoprocentní.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, je tady procedurální návrh pana předsedy Kalouska a žádost o odhlášení, takže já vás tedy všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    V tuto chvíli musím konstatovat, že skutečně Sněmovna není usnášeníschopná. Podle jednacího řádu musí být přítomna více než třetina poslanců, to je minimálně 67. Přerušuji tedy jednání Sněmovny do 14.55 hodin na deset minut s tím, že přivolám naše kolegy, a věřím, že ve 14.55 hodin budeme usnášeníschopní. Děkuji.

    (Jednání přerušeno ve 14.44 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Milé kolegyně, milí kolegové, budeme pokračovat v našem jednání. Dle stanoviska legislativy není možné během interpelací komukoli dát prostor pro námitku. Za tento postup se omlouvám, nicméně je to nová situace, která se tady ještě nevyskytla.

    Budeme pokračovat v ústních interpelacích. Druhým interpelujícím je pan poslanec Petr Fiala, který bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci státního rozpočtu. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, námitku nevznesu, místo toho vznesu svoji interpelaci na pana premiéra.

    Pane premiére, vy jste v rámci projednávání státního rozpočtu v prvním čtení zde vůbec nevystupoval, což pokládám za neobvyklé, a chtěl bych vás proto požádat o vysvětlení základních parametrů rozpočtu a vlastně i některých pojmů.

    Ministr financí vaší vlády označil tento rozpočet za prorůstový, proinvestiční, přičemž to nepotvrzují fakta. Já jenom připomenu, že v roce 2013 skončil státní rozpočet se schodkem 81 mld. Kč a investice přitom dosahovaly 97 mld. a prakticky ještě výš, a tento rozpočet se schodkem 100 mld. počítá s investicemi pouze ve výši 75,6 mld. Kč, to znamená, že investice jsou o 26 % nižší. Nebylo by tedy lepší rozpočet, jehož deficit je 100 mld. Kč v době, kdy očekáváme dvou- až tříprocentní růst HDP, označit spíše jako přerozdělovací rozpočet? Všem berete, dáváte jenom některým vybraným skupinám. Přitom je hodně naivní očekávat, že by růst, kterému se teď můžeme těšit, byl donekonečna. Horší časy samozřejmě mohou přijít. Když se podíváte do zahraničí, tak Německo, Francie a další státy počítají s možným hospodářským poklesem, ale tato vláda jako by to neviděla, neinvestuje, místo toho rozdává.

    Pane premiére, ptám se tedy: Vaše vláda má dobré podmínky pro to, aby v dobrých časech splácela dluhy, investovala do dopravní infrastruktury, do podnikání atd. Proč to neděláte?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi a prosím pana premiéra o jeho odpověď na tuto interpelaci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem měl teď shodou okolností před interpelacemi jednání se zástupci Hospodářské komory. Rozpočet jsme projednávali i se Svazem průmyslu a dopravy, s Konfederací podnikatelských svazů, s Českomoravskou konfederací odborových svazů, s Asociací samostatných odborů. Mohu vás informovat o tom, že jak zástupci podnikatelů, tak zástupci odborů návrh rozpočtu podpořili.

    Možná si pan poslanec Fiala všiml, že v okamžiku, kdy jsme tady projednávali státní rozpočet, tak ani na Václavském náměstí ani na náměstí Republiky ani tady před Poslaneckou sněmovnou nebo v okolí Poslanecké sněmovny nebyl jediný demonstrant, který by demonstroval proti vládní rozpočtové politice. My jsme postavili rozpočet, který naše země potřebuje. Je to rozpočet, který meziročně zvyšuje investice. Je to rozpočet, který počítá s tím, že budeme schopni zapojit peníze z Evropské unie. Je to rozpočet, který po řadě let napravuje chyby, které se tady odehrávaly např. v mzdové politice vlády.

    Myslím si, že není možné, aby pravicová strana, konkrétně ODS, která tady roky dusila mzdy, to znamená, že několik let po sobě tady klesaly reálné platy, aby pravicová strana, která tady roky dusila valorizaci penzí, to znamená, že tady byly mizerné valorizace penzí v průměru 45 Kč, v tuto chvíli doporučovala vládě, aby v té politice pokračovala. Jak dlouho myslíte, že by to trvalo, než by zdravotním sestrám, lidem, kteří pracují v sociálních službách, policistům, hasičům, došla trpělivost s vládou, která jim roky a roky snižuje jejich reálné výplaty? Přece ti lidé, kteří pracují v těchto profesích pro veřejný sektor, také musí zaplatit nájem. Musí se postarat o své děti, musí se postarat o své rodiče. Mají výdaje, které jsou spojeny s provozem jejich rodin a domácností, a stát jim každý rok snižoval jejich reálné mzdy. To se dá dělat rok, dá se to dělat dva roky, ale nedá se to dělat pět nebo deset let. To znamená, my jsme ukončili devastující politiku vlády v oblasti platů.

    A není pravda, že nedáváme peníze do investic. Podívejte se na rozpočet Státního fondu dopravy v příštím roce. Ten počítá s výdaji přes 90 mld. Kč, a pokud jde o deficity veřejných rozpočtů, tak deficity veřejných rozpočtů budou nižší, než s nimi počítaly výhledy pravicových vlád, které tady byly v uplynulých letech. Schodek státního rozpočtu bude nižší, než s ním počítaly výhledy pravicových vlád v době, kdy vaše ODS, pane poslanče, byla ve vládě. To je realita. To znamená, máme nižší schodek státního rozpočtu, ale jsme schopni v rámci rozpočtu lépe reagovat na potřeby země, tak abychom zajistili dobré fungování státu a zajistili investice, které budeme muset realizovat.

    Myslím si, že tak jak je rozpočet postaven, umožňuje snížit deficit veřejných rozpočtů, umožňuje, abychom kvalitně profinancovali veřejné služby, abychom zajistili stabilitu zdravotnictví, abychom zajistili stabilitu a dostatečnou kvalitu našeho vzdělávacího systému a abychom napravili ty nejhorší chyby, ke kterým došlo v platové politice a v sociální oblasti. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím pana předsedu Fialu o doplňující otázku. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: S doplňující otázkou je to složité, protože vy jste mi, pane premiére, vlastně vůbec neodpověděl. Vy jste mi zopakoval svoji mantru o tom, jak tady vládla Nečasova vláda, co všichni víme a jak jsme dělali jakési chyby, které se tady snažíte popsat, ale neodpovídáte mi na to, proč jste sestavili rozpočet v této struktuře v dnešní době, kdy máme úplně jiné ekonomické podmínky. Ta čísla mluví sama za sebe. Jestliže státní rozpočet v roce 2013 skončil schodkem 81 miliard korun a teď plánujete schodek 100 miliard a říkáte mi, že to je nižší, tak to si opravdu těžko můžeme rozumět.

    Ale doplňující otázku mám. Já nerozumím tomu, proč v době, kdy máme takto dobré ekonomické parametry, snižujete výdaje na výzkum, a fakticky je to tak, že v roce 2013 byly výdaje na výzkum, vývoj a inovace o 5 miliard korun vyšší, než budou ty, které plánujete pro příští rok. Tak na to mi ještě odpovězte, protože ten výzkum to je jenom jeden z příkladů toho, jak málo investiční a málo rozumný je rozpočet, který jste sestavili.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Poprosím pana premiéra o doplňující odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že nejde jenom o objem výdajů, ale jde také o jejich efektivitu. A pokud jde o výdaje na vědu, výzkum a inovace v minulých letech a jejich efektivitu, já myslím, že to je téma, kterému se určitě ještě i tady v Poslanecké sněmovně budeme intenzivně věnovat. Protože mimo jiné byly využity evropské fondy, mimo jiné se u nás postavilo za využití evropských fondů kolem 40 nových výzkumných center, několik velkých vědeckých infrastruktur a jeden z vážných rozpočtových problémů, které budeme muset řešit, je udržitelnost těchto center v příštích pěti letech, kdy bude potřeba je financovat z veřejných rozpočtů a kdy jsou omezeny jejich příjmy z komerčních zdrojů právě v důsledku evropských podmínek. A je otázka, jestli rozhodnutí o těchto investicích bylo skutečně správné, jestli bylo dostatečně promyšlené a jestli si to Česká republika z rozpočtového hlediska vůbec může dovolit.

    Chci připomenout, že jsme v letošním roce oproti původním plánům Rusnokovy vlády navýšili výdaje na vědu, výzkum a inovace o 900 milionů korun. 900 milionů korun jsme přesunuli v rámci struktury státního rozpočtu, posílili jsme tyto výdaje. V meziročním srovnání v příštím roce tyto výdaje porostou, protože počítáme s tím, že v prvním pololetí příštího roku ještě navýšíme výdaje na vědu, výzkum a inovace. Takto jsme se dohodli při přípravě zákona o státním rozpočtu. To znamená, celkem oproti těm rozpočtovaným výdajům by se tam mělo najít ještě minimálně 600 milionů korun na to, abychom tuto oblast posílili, a samozřejmě povedeme debatu zejména o tom, abychom posílili aplikovaný výzkum, abychom posílili projekty, které jsou v gesci Technologické agentury, které mohou mít přímý pozitivní dopad na zvýšení konkurenceschopnosti našeho průmyslu. Čili vláda počítá s tím, že v příštím roce navýšíme oproti letošním výdajům výdaje do oblasti vědy, výzkumu a inovací.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Miroslav Kalousek na pana premiéra ve věci koordinace zahraniční politiky. Připraví se paní poslankyně Pavlína Nytrová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, za koncept zahraniční politiky a její výkon odpovídá vláda České republiky. Prezident České republiky zastupuje zemi navenek. Tolik Ústava. Značná část české veřejnosti, a já se k té veřejnosti hlásím, je velmi znepokojena řadou excesů na mezinárodní scéně, kterých se dopouští pan prezident republiky. Dokud jezdil na ostrov Rhodos na velmi kontroverzní ekonomické konference spolu se soudruhy Zbytkem a Filipem jako důchodce z Vysočiny, byla to jeho věc. Ale on tam letos byl jako prezident České republiky a logicky, protože nikdo jiný by tam taky nejel, logicky jako jediná hlava státu ze všech zemí Evropské unie a dopouštěl se tam výroků v protikladu s politikou České republiky. Krátce poté, co byly odsouhlaseny sankce, on na ostrově Rhodos vyzval ke zrušení těchto sankcí. Zrovna tak jako jeho návštěva v Číně byla velkou ostudou české mezinárodní zahraniční politiky. Dvacet let česká zahraniční politika respektuje celistvost Číny, ale neznamená to, že by rezignovala na obhajobu lidských práv v Číně. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Poprosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především pokud jde o čínskou cestu prezidenta republiky, to nebylo nic mimořádného. Nebylo to žádné zjevení z nebes, že se prezident České republiky vydal na návštěvu Čínské republiky. Je to součástí změny, kterou začala realizovat nová vláda České republiky. My jsme to jasně řekli na začátku. Má to oporu v našich volebních programech, má to oporu v koaliční smlouvě, v programovém prohlášení vlády. Zcela vědomě se snažíme zintenzivnit politické kontakty s Čínskou lidovou republikou. To znamená, v prvních měsících letošního roku, poté kdy vznikla nová česká vláda, se odehrála celá série diplomatických jednání. Do Číny přijeli čeští ministři, představitelé Čínské republiky navštívili Českou republiku a určitým diplomatickým vrcholem letošního roku pak byla návštěva prezidenta republiky, kterého doprovázela také početná podnikatelská delegace.

    Chci vás informovat o tom, že v příštím roce se plánuje návštěva na úrovni předsedy vlády v Čínské lidové republice. Opět počítáme s tím, že bychom návštěvy využili k tomu, abychom podpořili náš export, abychom podpořili příliv investic do České republiky. Čili opět v příštím roce počítáme s podnikatelskou delegací.

    Rozhodně nesouhlasím s tím, že návštěva prezidenta v Číně byla ostudou naší zahraniční politiky. Já si myslím, že návštěva prezidenta v Číně byl diplomatický politický úspěch a byl to také ekonomický úspěch. Mě jenom mrzí, že praktické výsledky cesty zastínila debata o tom, jakým letounem se prezident republiky dopravoval do České republiky. Myslím si, že kdyby zvolil standardní dopravu, to znamená vrátil se stejným letadlem, jako do Číny přiletěl, tak bychom možná měli větší prostor pro to, abychom debatovali o skutečném obsahu čínské cesty, o tom, co se tam odehrálo, jakým způsobem byly otevřeny dveře pro náš export do Číny a jakým způsobem byly povzbuzeny investice z Číny směrem do České republiky. Je to věc, která souvisí se zahraniční politikou nové české vlády. Odehrála se v kontextu návštěvy ministra zahraničí v Číně a návštěvy dalších členů vlády v Číně. Koneckonců několik členů vlády doprovázelo na této zahraniční cestě i prezidenta republiky. Tady nevidím žádný nesoulad a nějakou potřebu lépe koordinovat zahraniční politiku.

    Jiná věc je návštěva prezidenta republiky na ostrově Rhodos. Musím říci, že to byla cesta, která byla iniciována v zásadě ze strany pana prezidenta. Pan prezident navštěvuje Rhodos pravidelně každý rok. V letošním roce tam byl, tuším, poprvé ve funkci hlavy státu. Myslím si, že některé jeho výroky, které na ostrově Rhodos pronesl, nezapadají do koncepce naší zahraniční politiky, a je to téma, o kterém vedeme s panem prezidentem diskusi. My jsme se po zavedení přímé volby prezidenta ocitli v situaci, kdy prezident republiky může být zvolen občany bez ohledu na politické složení Poslanecké sněmovny, bez ohledu na politické složení vlády. Může být zvolen prezident, který pochází zcela z odlišné politické strany, než jsou třeba strany současné vlády nebo jakékoliv příští vládní koalice, a to samozřejmě vyžaduje mnohem lepší koordinaci v oblasti zahraniční politiky.

    Já jsem přesvědčen o tom, že v základních rysech, které se týkají bezpečnostních zájmů České republiky, našich zájmů na pokračování integrace Evropské unie, tady nejsou žádné střety, které by oslabovaly pozici České republiky navenek. V klíčových otázkách jsme schopni postupovat společně a nemyslím si, že by tady docházelo ke konfliktům, které by rozostřovaly, znejisťovaly, oslabovaly diplomatické působení českých představitelů v zahraničí. To se týká i vrcholného summitu NATO, který se odehrál v letošním roce, kde delegaci České republiky vedl prezident republiky a kde opět prezident republiky vystupoval na základě mandátu, který schválila česká vláda.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím pana poslance Kalouska o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za odpověď, pane premiére. Beru na vědomí, že rezignaci na obhajobu lidských práv v Číně bere vláda jako součást své nové zahraniční politiky. Nemám z toho radost, ale musím to přijmout, protože pan prezident tam nic jiného neudělal. Celistvost Číny a obhajoba lidských práv jsou dvě různé věci. A on kromě toho, že potvrdil celistvost Číny, tak také rezignoval na to, že bude obhajovat lidská práva. Je pro mě smutnou informací, že s tím česká vláda souhlasí.

    Děkuji za informaci o tom, že na ostrově Rhodos nezastupoval pan prezident zájmy české zahraniční politiky, a proto opakuji svoji otázku: Co uděláte pro to, aby tam neopakoval jako prezident republiky excesy, které tam jako důchodce z Vysočiny dělat mohl, ale jako prezident republiky dělat nemůže, protože odpovědná je za to vláda, ne on:

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Česká republika ve své zahraniční politice nerezignuje na otázku obhajoby a prosazování univerzálních lidských práv. Je přece zřejmé, že tahle otázka zůstává a zůstane součástí naší zahraniční politiky. To přece vychází z naší historické zkušenosti, z našich dějin, z toho, co jsme si prožili. Já si myslím, že ať tady budou vlády pravicové, nebo levicové, tak důraz na svobodu, demokracii, ochranu lidských práv zůstane součástí naší zahraniční politiky. Debata se vede o tom, jakým způsobem budeme tato témata komunikovat s jednotlivými státy, se kterými má zájem Česká republika udržovat diplomatické a hospodářské vztahy. Jakým způsobem témata budeme komunikovat tak, aby to byla komunikace, která bude maximálně efektivní.

    Já nesouhlasím s tím, že tady došlo k nějakým radikálním změnám, pokud jde o vnímání územní celistvosti Číny nebo politiky nevměšování se do čínských záležitostí. Česká republika ani v době, kdy tady byly pravicové vlády, neuznala exilovou tibetskou vládu. Česká republika ani v době, kdy tady byly pravicové vlády, neuznala samostatnost ostrova Tchaj-wan, to znamená respektovala stejné principy, které popsal prezident Zeman při své nedávné návštěvě Číny. A musím říci, že to potvrdil ve svém rozhovoru pro iDNES i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který jasně popsal, že i v době, kdy on byl ministr zahraničí, tyto principy vůči Číně česká zahraniční politika respektovala.

    Pokud jde o otázku lidských práv, jsou součástí našeho dialogu se všemi zeměmi, se kterými má Česká republika zahraniční, diplomatické a ekonomické vztahy. Já jsem tuto otázku zmínil také na česko-čínském fóru, kde jsme měli možnost jednat s místopředsedou čínské vlády. Zdůraznil jsem to, že otázka lidských práv je charakteristickou součástí naší zahraniční politiky a že o lidských právech budeme mluvit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za doplňující odpověď. Další, čtvrtou interpelaci přednese paní poslankyně Pavlína Nytrová na pana premiéra ve věci zkrácení pracovní doby. Připraví se paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za udělení slova. Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se vás dotázala na problematiku dohody mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem, na problematiku takzvaného kurzarbeitu, zkrácené pracovní doby, kdy se především jedná o překlenutí období slabé poptávky u zaměstnavatelů. Dovolte mi, abych položila následující otázky: O jaké variantě, o jaké podobě sdílení práce se na vládní úrovni uvažuje? Je zpracována analýza dopadů na státní rozpočet, která potvrdí či vyvrátí vhodnost řešení nezaměstnanosti dohodou mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem? Jaké jsou výsledky této analýzy a jakým způsobem bude kurzarbeit financovaný?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nytrové. Poprosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych vás informovat o tom, že vláda skutečně připravuje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti příspěvek v době částečné nezaměstnanosti. U nás se pro to vžil název, který je používán v Německu a v Rakousku, kde tyto příspěvky fungují. Jde o tzv. kurzarbeit. Příspěvek bude součástí aktivní politiky zaměstnanosti. Uvažuje se, že by byl poskytován v případech extrémních ekonomických problémů, ať už v důsledku vnější recese, popř. v důsledku ekonomických problémů spojených s uplatňováním mezinárodních sankcí. Nebo by mohl být využit při živelních pohromách, které by plošně zasáhly českou ekonomiku. Zaměstnavatel bude muset v takovém případě prokázat, že výpadek je způsoben poruchou v národním hospodářství, tedy že je způsoben situací, kterou on sám nezpůsobil. Budou stanovena kritéria pro hodnocení tohoto ekonomického dopadu a počítáme s tím, že o poskytování příspěvku bude rozhodovat komise, která bude vytvořena při krajských pobočkách Úřadu práce. O vyhlášení stavu, kdy bude možné používat kurzarbeit, bude rozhodovat vláda a současně použití těchto finančních prostředků bude kontrolovat Ministerstvo práce a sociálních věcí a také Ministerstvo financí.

    V rámci kurzarbeitu by měl být poskytován příspěvek na částečnou refundaci mzdových nákladů zaměstnavatelů s tím, že vedeme debatu o tom, jestli tento příspěvek, který bude poskytován, bude vázán na současně probíhající vzdělávání ze strany zaměstnanců. My bychom rádi dosáhli toho, a varianta, o které se v tuto chvíli diskutuje, je taková, že by příspěvek zaměstnavatele ke mzdě byl 40 %, příspěvek vlády 20 %. To znamená, zaměstnanec by v případě výpadku firmy dostával příspěvek ve výši zhruba 60 %. Byli bychom rádi, kdyby tento nový nástroj mohl být aplikován už od začátku příštího roku. Proto předpokládáme, že v pondělí by vláda měla definitivně schválit koncept kurzarbeitu v České republice. Měl by být připraven konkrétní pozměňující návrh a rádi bychom využili toho, že na půdě Poslanecké sněmovny je projednávána novela zákona o zaměstnanosti, abychom do ní kurzarbeit mohli zakotvit.

    Myslím, že by to mohlo být praktické opatření, které by skutečně mohlo vykrýt dočasně výpadky firem. Mohlo by to pomoci stabilizovat zaměstnanost, protože nám to umožní a firmám to umožní, aby nemusely lidi propouštět v případě, kdy mají dočasný výpadek z hlediska svého prodeje, mohly zaměstnance udržet do doby, než se podaří získat například nové zákazníky nebo získat nové trhy, nebo do doby, než se zlepší hospodářská situace, například kdy odezní důsledky nějaké výraznější živelní pohromy. Čili je to nástroj, který by měl podpořit zaměstnanost. Je to nástroj, který byl pozitivně vyzkoušen v Německu a v Rakousku. Tedy máme tady pozitivní vzory, kterými bychom se chtěli inspirovat. Současně ale je důležité, aby ta pravidla byla nastavena tak, že nebude možné jejich zneužívání. Prostě nechceme, aby to byl nástroj, který budou firmy používat jako neoprávněnou hospodářskou výhodu. Nechceme, aby se firmy vymlouvaly na situaci, která ve skutečnosti nenastala. Prostě tam musí být nastavena jasná pravidla. Musí být poskytování příspěvku nemilosrdně kontrolováno, tak aby nedocházelo k problémům z hlediska čerpání těchto peněz a nedocházelo k nějakému neférovému narušování hospodářské soutěže.

    Čili to jsou ty základní parametry, o kterých teď vedeme debatu v rámci vládní koalice, povedeme diskusi na vládě. Koaliční strany se shodly na tom, že zavedeme systém kurzarbeitu v České republice. Teď už ho jenom musíme dostat do konkrétní legislativy. Ale já doufám, že v lednu, únoru příštího roku už by zákon mohl být součástí našeho právního řádu. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi, a přestože paní poslankyně vypadá velmi spokojeně, ptám se, jestli má doplňující otázku. Nemá. Děkuji paní poslankyni i panu premiérovi.

    Další, pátou interpelaci přednese paní poslankyně Dana Váhalová ve věci Evropské rady. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající, pane premiére, vládo, dámy a pánové, ve dnech 23. a 24. října se uskutečnilo v Bruselu jednání Evropské rady. Hlavním bodem jednání byly cíle Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. V této souvislosti by mě zajímalo, jakého kompromisu bylo dosaženo a jak tyto cíle Evropské unie budou vypadat. Jedním z hlavních úkolů české energetické politiky je zajištění garance suverenity energetického mixu ve vztahu k plnění cíle podílu obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Podařilo se tento náš cíl promítnout do výsledků jednání Evropské rady? Jaké jsou tedy aktuální informace? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem popsal mandát české vlády ještě předtím, než začalo jednání Evropské rady, na jednání výboru pro evropské záležitosti. Pozice české vlády nebyla nikterak překvapivá ani pro naše partnery v rámci Evropské unie, protože těch posledních osm devět měsíců, kdy je tady nová česká vláda, jsme pozici vydefinovali hned na začátku a velmi intenzivně jsme ji komunikovali. Na naší pozici jsme se dohodli i se zaměstnavateli, dohodli jsme se i s odbory a snažili jsme se získat spojence, což se nám podařilo, protože pozice, kterou zaujala Česká republika, byla podporována i pozicemi dalších zemí V4, to znamená Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Komunikovali jsme v této věci také se státy, jako je Rumunsko nebo Bulharsko. Snažili jsme se dosáhnout toho, aby výsledek dohody o klimatickém balíčku na úrovni Evropské unie byl sice dostatečně ambiciózní z hlediska ochrany klimatu a životního prostředí, ale současně aby zohlednil potřebu udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Myslím, že se to povedlo, protože se nám podařilo uhájit několik důležitých parametrů v rámci klimatického balíčku.

    Za prvé, klimatický balíček neznamená žádný zásah do naší národní autonomie zvolit si do budoucna energetický mix. To znamená, že Česká republika v okamžiku, kdy budeme jednat o aktualizaci naší energetické koncepce, v okamžiku, kdy budeme jednat o aktualizaci surovinové politiky, tak nebudeme vázáni evropskými předpisy, pokud jde o stanovení podílu jednotlivých zdrojů energie, včetně energie, kterou získáváme z jádra. Čili udržení svobody energetického mixu.

    Za druhé, podařilo se dosáhnout toho, že podíl obnovitelných zdrojů, který byl na evropské úrovni stanoven na 27 %, nebude povinně rozepsán mezi jednotlivé členské státy Evropské unie. Dá se totiž předpokládat, že řada evropských zemí dosáhne vyššího podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030, než je tento stanovený cíl. To znamená, že tam bude možné splnit celkové parametry na úrovni Evropské unie, aniž by k dosažení toho cíle byla nucena každá jednotlivá členská země. Postoj České republiky byl logický, protože jednotlivé členské země mají rozdílné přírodní podmínky, mají rozdílný podíl obnovitelných zdrojů, mají rozdílné rozpočtové možnosti, jak obnovitelné zdroje podporovat. My jsme si bohužel do značné míry rozpočtové možnosti zúžili už v minulých letech tím, jak rychle tady narostly kapacity v oblasti solárních zdrojů a jak výrazná veřejná podpora je s financováním solárních zdrojů v České republice potřeba. Čili tady jsme zabránili rizikům, která by byla spojena s dalšími tlaky na růst ceny elektrické energie, na růst rozpočtových výdajů, pokud bychom museli dosáhnout povinně cíle 27 % i na národní úrovni. Čili tempo zvyšování podílu obnovitelných zdrojů je opět na nás. Jak rychle půjdeme směrem k vyššímu podílu obnovitelných zdrojů.

    Poslední cíl, který byl stanoven, je otázka energetické efektivity, to znamená snižování energetické náročnosti. Ten cíl na evropské úrovni byl stanoven ve výši 27 %, byl stanoven jako indikativní a opět je tady výslovný zákaz mechanicky ten cíl rozepisovat mezi jednotlivé členské země Evropské unie. Čili i tady, ačkoliv je nepochybně důležité, abychom investovali v příštích letech do snižování energetické náročnosti, a to nejenom průmyslu, ale samozřejmě také domácností a veřejného sektoru, a budeme to dělat, tak i tady máme svobodu z hlediska tempa nárůstu energetické efektivity v České republice. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane předsedající. Možná ne doplňující otázku, ale jenom poděkování, že se skutečně podařilo naše cíle obhájit tak, jak jsme o tom hovořili na evropském výboru, a tak, jak nám pan premiér slíbil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i panu premiérovi. Další interpelaci přednese pan poslanec Václav Klučka na pana premiéra ve věci závazku zvyšovat platy. Pardon, ve věci kriminality v České republice. Prosím, pane poslanče. (Smích v sále.)

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuju, pane místopředsedo. To se fakt povedlo.

    Vážený pane premiére, společenské mínění a názor občanů v českém státě týkající se hodnocení kriminality není dobré. Ona to dokazují i čísla, s kterými se budeme moci seznámit poté, kdy projednáme v této Sněmovně Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku za rok 2013, a předpokládám, že k tomu skutečně dojde.

    Kriminalita vzrostla meziročně oproti roku 2012 o 6,8 % a týká se to násilné, mravnostní, majetkové, hospodářské i ostatní kriminality. Násilná kriminalita, tím i počet vražd, sice poklesla o 3,2 %, ale objevuje se nový fenomén nesmírné mimořádné brutality. Markantnější byl nárůst majetkové a hospodářské kriminality - skoro o 10 %. Zjištěná drogová kriminalita - zjištěná drogová kriminalita (opakuje s důrazem na slově zjištěná) - vzrostla téměř o 27 %. Toto naše občany velmi znepokojuje. Dochází k novým fenoménům. Dochází ke zneužívání názvů nemocí - ebola, vydírání. Dochází k obrovskému napětí ve společnosti.

    Pane premiére, jak míní vláda s tímto stavem dále zacházet?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Než poprosím pana premiéra o odpověď, přečtu ještě omluvy. Dnes od 16 hodin se omlouvá pan poslanec Volný z pracovních důvodů, pan poslanec Čihák taktéž od 16 hodin z pracovních důvodů, do 16.30 hodin se omlouvá pan poslanec Petr Kořenek z důvodu semináře, dále se z dnešního odpoledního jednání omlouvá paní poslankyně Chalánková z pracovních důvodů, paní poslankyně Lorencová se omlouvá z odpoledního jednání z pracovních důvodů a pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá z odpoledního jednání z pracovních důvodů.

    Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že pro vládu České republiky je boj s kriminalitou jednou z klíčových priorit. Já už jsem o tom mluvil, když jsem nastiňoval témata, kterým se chceme intenzivně věnovat v roce 2015. Právě jedním z těchto témat byl boj proti kriminalitě, proti organizovanému zločinu. Chtěl bych informovat o tom, že bezpečnostní rada vlády opakovaně projednávala v posledních měsících strategii boje proti organizovanému zločinu v České republice. Chci tady zmínit několik konkrétních opatření, která se týkají bezpečnosti občanů a naší snahy bezpečnost občanů zvýšit.

    Věc, po které se dlouhodobě volalo, a volali po ní jak občané tak i samosprávy, je otázka vytvoření registru přestupků. Já jsem rád, že vláda schválila a už poslala sem do Poslanecké sněmovny návrh zákona, kterým se mění zákon o přestupcích. Navrhovaná úprava by měla umožnit postihovat recidivu páchání přestupků zejména tím, že se odstupňují výše dosavadních sankcí, a to především u přestupků u majetku, proti občanskému soužití a veřejnému pořádku. Za tímto účelem vlastně poprvé v historii zavádíme centrální evidenci vybraných přestupků, která bude realizována prostřednictvím rejstříku trestů. To znamená, využijeme kapacity, které má k dispozici Ministerstvo spravedlnosti, a navážeme na rejstřík trestů i evidenci vybraných přestupků. Pokud se po dvou třech letech ukáže, že seznam vybraných přestupků bude třeba rozšířit, tak už to nebude nikterak složitá operace, protože prostě jenom změníme zákon, rozšíříme počet přestupků a budeme moci využívat stávající informační systém.

    Zvyšujeme pokuty, které budou spojeny právě s opakováním přestupků. To, co je také důležité, je, že narušujeme výrazně systém toho, že bylo možné se vyhýbat přestupku díky jeho promlčení. V původní roční lhůtě se dříve lidé, kteří páchali přestupky, pokoušeli různým způsobem uniknout. Nyní bude řízení přerušeno v případě, že nebudou komunikovat s úřady. To znamená, je tady větší šance na to, že ti, kdo páchají přestupky, budou za ty přestupky také potrestáni. Čili první oblast, které se chceme věnovat, je i ta drobná kriminalita, která se týká páchání přestupků. Ale i ta drobná kriminalita samozřejmě lidi obtěžuje, otravuje, narušuje a komplikuje jejich životy.

    Druhá věc, která je důležitá, je postupné naplnění počtu policistů na plánované stavy. To je myslím důležitá věc. To znamená, budeme mít dostatek finančních prostředků na to, aby policie skutečně mohla postupně naplnit všechny plánované stavy a počty policistů ve všech svých útvarech. Policisté, hasiči dostanou nová služební vozidla. To znamená, je také snaha investovat do výbavy policistů.

    Už jsem tady zmiňoval otázku strategie vlády v boji s organizovaným zločinem. Organizovaný zločin má přirozeně řadu forem, řadu stránek. Já tady chci zmínit některé z nich, protože toho času není mnoho. Jedna z důležitých oblastí je boj proti obchodu s drogami. V této oblasti se zlepšila spolupráce při potírání drogové kriminality se spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko, protože bohužel Česká republika slouží jako místo, kde se drogy vyrábějí, a velká část produkce směřuje do oblastí bohatších trhů z hlediska překupníků a prodejců drog, a to je Sasko a Bavorsko. Daří se realizovat akce, díky kterým se narušuje výroba drog na území České republiky. Snažíme se také jednat s Polskem a snažíme se jednat se Slovenskem, abychom sjednotili pravidla pro volně prodejná léčiva tak, aby zbytečně Polsko neposkytovalo rychle, levně dostupné suroviny pro výrobu a prodej drog na území České republiky. Čili i o tom opakovaně jednáme s polskou stranou a podporujeme její snahu zpřísnit legislativu v této oblasti.

    Chci ještě zmínit také tu část organizovaného zločinu, která se týká okrádání státu, zejména v podobě daňových podvodů. Je důležité, že se rozjela daňová Kobra. To znamená posílení spolupráce mezi policií a finanční správou. Jsem rád, že daňová Kobra už má naprosto konkrétní výsledky. Jsem rád, že se připravuje centrální evidence účtů. Jsem rád, že se připravuje zákon o prokazování původu majetku. Tohle všechno by v boji s finanční kriminalitou mohlo také pomoci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Klučka má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. To je fakt, že ten čas na odpověď je někdy velmi malý. Ale jedno číslo mi dovolte ještě říci. V roce 2013 bylo stíháno a vyšetřováno 117 682 lidí, z toho 52,6 % recidivistů. Toto je následek amnestie. Ale to je taky věc, která souvisí v daném okamžiku i s kvalitou probační a mediační služby. Já bych se jenom dotázal, pane premiére, jestli i v této oblasti recidivy a probační a mediační služby předpokládáme určitou nápravu. Jinak si myslím, že statistika pak za rok 2014 jasně ukáže to, co jste dneska řekl, a že budeme moci konfrontovat výsledky s rokem 2013.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan premiér odpoví doplňující odpovědí. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že analýza statistiky bude velmi důležitá a zajímavá z hlediska toho, jestli všechna opatření, ke kterým se upínáme a snažíme se je dotáhnout do konce, budou mít efekt z hlediska snížení kriminality. A pravděpodobně některá z nich budou mít dlouhodobější dopad.

    Ale pokud jde o probační a mediační službu. To, co nás čeká, je obecně reforma vězeňství. Na to musí také navázat změny, které se budou týkat probační a mediační služby. Já bych byl rád, kdybychom dosáhli také úspor z hlediska provozu našeho vězeňského systému, pokud se konečně podaří Ministerstvu spravedlnosti dotáhnout do konce projekt domácího vězení v tom slova smyslu, že tady bude elektronické sledování delikventů. Ten systém je mnohem levnější a mnohem efektivnější. Peníze, které ušetříme v této oblasti, bychom podle mého názoru měli věnovat do oblasti práce s lidmi, kteří vycházejí z vězení, do oblasti prevence opakování trestné činnosti. To si myslím, že by pro společnost mohlo být velmi zajímavé a mohlo by to být velmi efektivní. Takže ušetřit peníze v oblasti vězeňství a modernizovat probační a mediační službu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Se sedmou interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Velebný, který se bude ptát na závazek zvyšovat platy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, vláda má za sebou schválení svého prvního rozpočtu, který svým složením, prioritami a naplněním jednotlivých kapitol charakterizuje jasnou změnu v sociální a hospodářské politice. Změnu, která má za cíl nejen napravit omyly a asociální reformní přešlapy předchozích pravicových vlád, ale především zkvalitnit a stabilizovat veřejné služby, zajistit příliv nových investic, významně podpořit rodiny s dětmi, seniory a hlavně pomáhat s vytvářením nových pracovních míst.

    Ptám se tedy, pane premiére, jaké konkrétní dopady to vše bude mít na občany naší země včetně závazku zvyšovat platy státním zaměstnancům a v jakém časovém horizontu to vše bude probíhat. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě než popíšu harmonogram, pro který se vláda České republiky rozhodla z hlediska zvyšování platů, chci se jenom vrátit k otázce zvyšování platů. Protože on samotný ten pojem je u některých kategorií zaměstnanců veřejného sektoru hodně nepřesný.

    Já myslím, že by se hodně policistů a hasičů zlobilo, kdybychom řekli, že jim zvyšujeme platy - teď od 1. ledna by to mělo být zhruba o 5 %, resp. od 1. listopadu o 3,5 %, 1,5 % by se k tomu mělo přidat od 1. ledna příštího roku, čili celkem o 5 %. Tak to vlastně není žádné zvyšování platů, ale pouze vracíme policistům, hasičům a lidem, kteří pracují v bezpečnostních službách, např. v celní správě nebo např. ve vězeňské službě, část toho, co jim na tarifních platech sebrala Nečasova vláda. To se týká i dalších zaměstnanců veřejného sektoru, protože ta úsporná opatření, která byla realizována v minulých letech, buď vedla ke snížení tarifů u zaměstnanců veřejného sektoru, nebo vedla k tomu, že se vyprázdnily fondy, které byly určeny na odměny, tzn. snížila se průměrná výška odměn. Čili v každém případě, když započtu inflaci, tak v minulých letech se každý rok reálné platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, snižovaly. Poprvé po několika letech reálné platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, od 1. ledna příštího roku vzrostou. To je důležitá věc. Poprvé po řadě let bude kupní síla lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, vyšší, než byla v letošním nebo v loňském roce.

    Druhý mýtus, který se velmi často zmiňuje a objevuje ve veřejné debatě, je, že vláda zvyšuje platy úředníkům. Já chci připomenout, že těch klasických úředníků, kteří pracují pro stát, ať už třeba na finančních úřadech, nebo na úřadech práce, nebo třeba na ministerstvech, je celkem asi 65 tisíc. To jsou lidé, kteří spadnou do režimu zákona o státní službě. Ten zbytek, těch několik set tisíc dalších zaměstnanců veřejného sektoru, nejsou úředníci. Jsou to učitelé, jsou to policisté, jsou to hasiči, jsou to lidi, kteří pracují v sociálních službách, jsou to lidi, kteří pracují v kultuře, jsou to lidi, kteří pracují ve zdravotnictví. A já myslím, že není možné o nich hovořit jako o úřednících. Je to minimálně nepřesné. Čili zvýšení platů se týká nikoliv jenom úředníků, ale týká se zaměstnanců veřejného sektoru, jejichž platy jsou financovány ze státního rozpočtu nebo jejichž platy jsou financovány ze systému zdravotního pojištění.

    Od 1. listopadu letošního roku se tedy zvýší platy zaměstnanců ve veřejném sektoru o 3,5 %. Zatím mzdová vyjednávání ve zdravotnictví směřují k tomu, že od 1. ledna příštího roku by se měly zvýšit platy lidí, kteří pracují ve zdravotnictví. Ať už jsou to lékaři, zdravotní sestry, pomocný zdravotnický personál, nebo technický personál, tak platy lidí, kteří pracují ve zdravotnictví, by se měly zvýšit od 1. ledna o 5 %. Současně od 1. ledna k tomu listopadovému zvýšení platu o 3,5 % se u lidí, kteří pracují v bezpečnostních složkách, to jsou policisté, hasiči, celníci, lidi ve vězeňské službě, se ještě přidá zvýšení o 1,5 %. To jsou tedy změny, se kterými počítáme ve státním rozpočtu. Jsou to změny, se kterými počítáme v bilanci zdravotních pojišťoven. A na toto zvýšení budou zajištěny finanční prostředky.

    Cílem vlády je, aby to bylo zvýšení tarifů, čili nikoliv zvýšení nenárokových složek platu, ale zvýšení objemu prostředků na tarifní platy, aby bylo zajištěno, že se toto zvýšení dostane ke všem zaměstnancům veřejného sektoru v důsledku tarifních platových tabulek.

    A možná poslední poznámka, která se týká zaměstnanců, kteří jsou placeni z rozpočtu obcí a krajů. Protože samozřejmě s výjimkou zaměstnanců v sociálních službách, kde počítáme s tím, že budou navýšeny dotace, které se týkají sociálních služeb, tam dojde ke zvýšení od 1. ledna a dostanou na to zřizovatelé finanční prostředky, tak u obcí a krajů a jejich zaměstnanců, nejčastěji úředníků, budou muset obce a kraje hledat finanční prostředky ve svých daňových příjmech, podobně jako tyto finanční prostředky našla vláda. To znamená, my obcím a krajům nebudeme poskytovat speciální dotace na zvýšení platů jejich zaměstnanců, ale bude to záležet na jejich rozhodnutí, jestli se podobně jako vláda rozhodnou část svých příjmů vyčlenit na to, aby zvýšily platy svých zaměstnanců. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Velebný má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Pane premiére, jsem opravdu rád, že jste tady vysvětlil pojem státní zaměstnanec. A zvlášť budu rád, když si toho všimnou i novináři, protože tak široký pojem, co je schované pod státním zaměstnancem... Oni o tom totiž nepíšou. Takže děkuji za vysvětlení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. S osmou interpelací je připraven pan poslanec Antonín Seďa, který pana premiéra bude interpelovat ve věci financování politických stran. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, řadu let veřejnost oprávněně kritizuje netransparentní financování politických stran a různých politických hnutí. Všichni sice hovoří o tom, že je třeba změny, ale prozatím se toho moc neudálo. Proběhlá předvolební kampaň do Senátu a do komunálních voleb také ukázala, že v řadě míst se opět objevila úzká provázanost politiky a podnikatelů, a to právě netransparentním financováním politických stran. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Pan premiér má slovo a odpoví na to, jak daleko je příprava zákona o financování politických stran. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já se domnívám, že jsme dlužni veřejnosti legislativní úpravu ve dvou oblastech. Tou první je ta, kterou zmínil pan poslanec Seďa, a to je otázka financování politických stran, ale pak je tady ještě otázka financování politických kampaní a to je myslím samostatný problém, který tady je, protože ve volbách nekandidují jen politické strany, jejichž financování už přece jenom dnes je z určitého hlediska kontrolováno mj. i Poslaneckou sněmovnou, ale kandidují kandidáti nezávislí nebo kandidáti za tzv. politické strany, které jsou v zásadě jejich privátními politickými stranami, a tam není vůbec žádná kontrola volebních výdajů ani žádná povinnost zveřejnit jakékoliv volební výdaje. Čili máme tady dneska rozdílná pravidla pro jednotlivé účastníky politické soutěže ve volbách a to si myslím, že je chyba.

    Čili první věc je novela zákona o politických stranách. Jednak tedy platí, že legislativní plán vlády počítá s tím, že by návrh měl být předložen vládě nejpozději v lednu roku 2015. Tady počítáme s tím, že politické strany budou mít povinnost používat ke svému financování transparentní účet. Počítáme s tím, že bude stanoven limit pro dary od fyzických a právnických osob ve výši 2 mil. Kč v jednom kalendářním roce. Počítáme s tím, že bude podrobnější přehled příjmů a výdajů ve výročních finančních zprávách politických stran. Ty by měly být povinně zveřejňovány na internetu. A počítáme také s tím, že po pěti letech by vždy povinně měl být vyměněn auditor, který audituje zprávy o hospodaření politických stran. To jsou základní změny, se kterými počítá náš návrh.

    To, co pokládám za důležité, je, abychom ještě diskutovali o limitech výdajů na jednotlivé typy volebních kampaní, to souvisí s novelizacemi volebních zákonů, a pamatovali na to, aby všichni kandidáti museli povinně do určitého termínu po volbách předložit zprávu o financování své politické kampaně a aby uvedení nepravdivých údajů v takovýchto zprávách podléhalo určité sankci. Čili to si myslím, že jsou změny, které musí jít ještě nad rámec novelizace právní úpravy, která se týká hospodaření politických stran. Já myslím, že je naprosto nezbytné, abychom tyto regulace přijali, aby se volební kampaně už skutečně nezvrhly jenom v soupeření marketingových plánů a v soupeření mezi tím, kdo je schopen shromáždit jednorázově větší finanční prostředky na to, aby tyto marketingové plány realizoval, protože už jsme to viděli i teď v komunálních volbách, viděli jsme to v senátních volbách - byly obrovské rozdíly mezi finančními prostředky, které například byli schopni do volebních kampaní investovat jednotliví senátní kandidáti, a podle mého názoru příliš velké rozdíly mezi těmito finančními zdroji jednotlivých kandidátů už narušují pravidla pro spravedlivou soutěž v jednotlivých volbách. Čili očekávám, že o tom tady určitě bude bouřlivá diskuse v parlamentu, ale myslím si, že jsou to otázky, které bychom v každém případě měli diskutovat a které bychom v každém případě měli řešit. Bohužel nevyřešilo se to v minulých letech, nevyřešilo se to ani v souvislosti s přijímáním pravidel pro přímou volbu prezidenta republiky a já si myslím, že je naprosto nezbytné, abychom v tomto volebním období, ještě než budou volby do krajů a než budou volby do Poslanecké sněmovny, byli schopni schválit tyto regulace, které by podle mého názoru posílily fungování demokratického systému v naší zemi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Seďa má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, já souhlasím s tím, že je to i o financování předvolebních kampaní, nebo možná právě o financování předvolebních kampaní. Chtěl jsem se zeptat na limit 2 mil. Kč, zda vláda třeba neuvažuje o tom, že by vlastně zvýšila příspěvek politickým stranám, protože z mého pohledu tohle zase bude vyžadovat určitou míru kontroly. A sám jste říkal, že existují různé volby, třeba teď proběhlé komunální, kde kandidují nezávislí bezpartijní kandidáti. Tam vůbec se nevyžaduje žádná zpráva o vyúčtování kampaně, kde vzali na to peníze, kde nevzali na to peníze. Velké politické strany většinou už teď mají transparentní účty, nebo alespoň se o ně snaží. Takže jestli nebude lepší jít cestou zvýšení třeba toho příspěvku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Pan premiér a jeho doplňující odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: My nepočítáme, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s tím, že bychom zvyšovali státní příspěvek, ale ani ho nebudeme snižovat. V rámci volebního období vláda s něčím takovým nepočítá. Já osobně pokládám za chybu, že v minulých letech byl příspěvek politickým stranám snížen. Myslím, že to byl důsledek takového poměrně laciného populismu, a myslím si, že jakékoliv oslabování veřejného financování fungování politických stran je něco, co podporuje privatizaci politiky. A pokud nechceme privatizovat politiku v naší zemi a privatizovat veřejný prostor, tak bychom měli udržet podíl veřejného financování politických stran, mj. proto, že politické strany plní také určité společenské funkce integrace zájmů v rámci celé společnosti, a samozřejmě vedle toho je potřeba zajistit, aby politické strany plnily veřejný zájem, aby politické strany nesloužily k prosazování privátních zájmů komerčního nebo obchodního charakteru. Proto opatření k posílení kontroly financování politických stran.

    Čili nechceme zvyšovat příspěvek, nebudeme ho ani snižovat. Já si myslím, že je spravedlivé, že státní příspěvek se rozděluje na základě rozhodnutí voličů. To znamená, že strany dostávají pouze takové peníze, jakou mají společenskou podporu v jednotlivých typech voleb, tak jak jsou nastaveny. A pokládám za naprosto nezbytné vzhledem k tomu, že kandiduje čím dál tím více subjektů, které nepodléhají vůbec žádné kontrole, nemají vůbec žádnou povinnost cokoliv vyúčtovat, abychom skutečně pamatovali i na tyto volební subjekty a nastavili tam jasnou povinnost do určitého data od zvolení poskytnout informace, poskytnout veřejně dostupné informace o zdrojích pro financování volební kampaně a o rozpočtu volební kampaně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S další, dnes už asi poslední interpelací vystoupí pan poslanec Petr Bendl, který bude pana premiéra interpelovat ve věci dotací v zemědělství. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Předně musím říct, že bych si odpustil svou interpelaci, vážený pane premiére, kdyby se jednání Sněmovny pravidelně účastnil ministr zemědělství, který nás velmi ignoruje a chybí jak při projednávání jeho bodů, tak chybí i na interpelacích. Proto se omlouvám, ale nemohu než se zeptat vás a požádat vás o jednu záležitost.

    Nedávno jsem v médiích zaregistroval spor mezi ministrem zemědělství, který se ve svém vyjádření vyjádřil v tom smyslu, že ministr tvrdí, že některé z našich společných debat, které měl s panem předsedou zemědělského výboru Faltýnkem, zaváněly tím, že měly tendence, abychom nastavili společnou zemědělskou politiku s ohledem na aktivity Agrofertu. My jsme dnes o tom tady mluvili. Myslím si, že jsme tomu věnovali dost času, ale pan předseda zemědělského výboru v reakci na osočení možná ministrem zemědělství nejenom jeho osoby, ale také osoby pana Andreje Babiše, kde pan ministr zemědělství říká, že on na rozdíl od ministra financí ukončil své podnikání a firmu převedl na svoji manželku, říká, že mezi zemědělci se obecně ví, proč se pan ministr rozhodl navýšit alokaci na dotaci pro cukrovou řepu z původně navrhovaných 100 mil. na 450 mil. Kč, přičemž v textu se dále uvádí, že tak zřejmě - a nechce osočit nikoho, tady říká předseda zemědělského výboru, ale mohlo stát i s ohledem na své přátele, kteří prodávají osivo cukrovky. Bylo by to něco, co dospělí lidé zkrátka nedělají. Tím cituji pana předsedu zemědělského výboru, kterého, už jsem to tady dnes říkal, považuji za odborníka, v zemědělské oblasti má řadu informací.

    Proto vás chci požádat, pane premiére, abyste prověřil důvody, které vedly ke zvýšení alokace dotací na cukrovou řepu z původně plánovaných 100 mil. na 450 mil. Kč. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Vzhledem k tomu, že za minutu končí čas, nebo právě teď skončil čas pro interpelace na pana premiéra, pan premiér ještě odpoví, pokud Sněmovna nebude nic namítat, a tím skončí interpelace na pana premiéra. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem také zaznamenal tu přestřelku mezi panem Faltýnkem a panem Jurečkou, která se teď objevila skrze média a byla dnes znovu zmíněna v Poslanecké sněmovně. Já vás mohu tedy ujistit, že pan Jurečka, když jsme na vládě projednávali a schvalovali podmínky pro zemědělskou politiku v příštích letech, nic takového nezmiňoval a pan Faltýnek nic takového nezmiňoval na koaličních jednáních, kam má samozřejmě jako předseda klubu přístup. Čili pro mě osobně je to zvláštní, že tyto věci se ventilují skrze média takovýmto způsobem, ale nikdy nebyly předmětem diskuse ani na koaliční radě ani na jednání vlády. Pokud by takovéto věci byly a kolegové Faltýnek a Jurečka k nim měli připomínky, tak hlavní místo, kde to měli vznést, byl ten jednací stůl, kde jsme se domlouvali v rámci koalice a kde jsme potom slaďovali postoje v rámci vlády České republiky.

    Já bych chtěl jenom konstatovat, pokud jde o dotaz, který se týká navýšení u komodity cukrové řepy ze 100 milionů korun na 450 milionů korun, ten důvod je ten, že Česká republika se připravuje na zrušení cukerných kvót v roce 2015. To je objektivní jev, který nastane, a samozřejmě na to bude také příslušně reagovat cukerný trh. My jsme se snažili, aby podmínky pro zemědělskou politiku v rámci společné zemědělské politiky byly nastaveny tak, aby maximálním způsobem podpořily financování rozvojových investičních projektů v zemědělství, a to jak samotné zemědělské prvovýroby, tak i zpracování. Snažili jsme se, aby byly nastaveny tak, abychom posílili potravinovou soběstačnost České republiky, což je náš důležitý cíl i z hlediska bezpečnosti země jako takové. Podpory budou zaměřeny jak na mikro- a malé farmáře a zpracovatele, například rodinné farmy, tak i na ostatní zemědělské podniky. Čili to, co je myslím také důležité, abych ještě uvedl vzhledem ke krátkosti času: vláda schválila navýšení kofinancování Programu rozvoje venkova prostřednictvím státního rozpočtu z 15 na 25 %. To si myslím, že je také důležitá pozitivní zpráva pro ty, kdo se o dotace z Evropské unie budou ucházet. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére, a nyní budeme pokračovat v interpelacích jednotlivých poslanců k členům vlády.

    Na úvod po dohodě s předsedou poslaneckého klubu ODS zde přednesu jedno konstatování, a to je to, že na protest proti tomu, že se neúčastní ministři, tak ODS stahuje všechny své interpelace. Týká se to interpelací - budu říkat pouze čísla: 3, 6, 9, 16, 17, 20, 27, 28, 29 a 32. Takže všechny ostatní interpelace budou probíhat v tom pořadí, jak byly vylosovány.

    Jako první má svou interpelaci pan poslanec Rom Kostřica, a interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře Němečku, jiiž podruhé se pokouším nějakým způsobem přednést svoji interpelaci, kterou jsem minule z důvodu vaší nepřítomnosti zrušil. Nicméně tentokrát bych chtěl využít této možnosti a dostat aspoň vaši písemnou odpověď. Má interpelace se týká zákona o zdravotnických prostředcích, konkrétně jejich výdeje.

    Daný problém bych rád objasnil na příkladu ze svého vlastního oboru. Sluchadla jsou složité pomůcky, jejichž výběr, nastavení a výdej jsou přímou součástí terapie, kterou je kvalifikován provést pouze lékař. Neumí a nesmí je přidělit lékárník či laborant ve výdejně zdravotnických prostředků. Všude na světě jsou sluchadla zařazena do rizikové skupiny 2A. Jejich nesprávný výběr či nastavení může totiž poškodit zdraví, a u dětí dokonce způsobit trvalou invaliditu. To není jen můj názor, ale oficiální stanovisko odborné lékařské společnosti ORL. Z těchto důvodů Ministerstvo zdravotnictví sluchadla správně zařadilo mezi rizikové zdravotnické prostředky, které smí být vydávány pouze na poukaz. To bylo učiněno v § 10 pracovní verze vyhlášky zákona o zdravotnických prostředcích, která byla poslancům předložena spolu s první verzí sněmovního tisku 87.

    V čem je tedy problém? Nový zákon o zdravotnických prostředcích neurčuje jasně, jak a kde bude možno sluchadlo vydat. Pacienti a jejich lékaři mají obavy, aby po vstupu zákona v platnost byla tato léčba pomocí sluchadel dostupná. Naléhavost této problematiky v oboru mém, ale i v jiných si uvědomilo i Ministerstvo zdravotnictví. Proto svolalo na 10. 6. tohoto roku zástupce všech odborných společností, prodiskutovalo s nimi toto téma a pak jim rozeslalo následující návrh řešení. Paragraf 48 původního návrhu odstavec 1: Zdravotnický prostředek může být vydán pouze v lékárně, výdejně zdravotnických prostředků, oční optice nebo u smluvního výdejce, lékařem nebo zubním lékařem, který zdravotnický prostředek předepsal nebo indikoval, pokud vydání zdravotnického prostředku souvisí s poskytovanou zdravotní péčí. Seznam zdravotnických prostředků vydávaných lékařem nebo zubním lékařem stanoví prováděcí předpis. V konečném znění zákona se jedná o § 49, který ale v odstavci 2 říká pouze, že zdravotnický prostředek může být vydán pouze v lékárně, výdejně zdravotnických prostředků či oční optice či u smluvního výdejce. Chybí jasné určení, kdo bude onen smluvní výdejce. Jsme tedy stále v určité nejistotě, a proto prosím o objasnění a zejména ujištění, že léčbu pomocí sluchadel budeme moci my lékaři nadále poskytovat našim pacientům bez komplikací. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan ministr zde není, takže odpověď vám bude doručena písemně. Pouze vás žádám, když interpelujete, abyste dodrželi čas, který je určený k jednotlivým interpelacím.

    Další vylosovanou byla paní poslankyně Marta Semelová a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Paní poslankyně Semelová interpeluje paní ministryni Marksovou. Máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, v České republice je ohroženo chudobou zhruba 1,5 milionu lidí. Další dělí od oficiálního začlenění příjem vyšší o pár desetikorun. Chudoba bohužel dopadá i na děti. Člověka mrazí, když vidí, že se rodiče zadlužují, jen aby zaplatili základní životní potřeby, školní pomůcky a další náklady na vzdělání, a dokonce i obědy ve školní jídelně. Stále více rodin se obrací na školy, že na zaplacení obědů svých dětí nemají. Došli jsme tak daleko, že kvůli tomu vzniklo konto, na jehož účet posílají restaurace i jednotliví dárci peníze. Loni začalo díky tomu chodit do školní jídelny 370 školáků, kteří do té doby neobědvali. Teď už je to 600 dětí a další žádosti čekají na vyřízení. Musím říci, že je pro mě nepředstavitelné, že to, jestli se dítě nají, nebo ne, závisí na dobročinné charitě. Že jsme se dostali do situace, kdy se pořádají sbírky na chudé děti.

    Před několika dny jsem zaznamenala v České televizi informaci, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce pomoci situaci řešit. Údajně nemá jít jen o obědy, ale zaměřit se chce i na školní pomůcky a dopravu dětí do škol. Nejlepším řešením by bylo pochopitelně odstranění příčin chudoby. Dát lidem práci a důstojný plat, což je však v tomto režimu nemožné. Chci se proto zeptat, jaké konkrétní kroky a v jakém časovém sledu chcete realizovat. Jestli o tom budete jednat s dalšími rezorty, jako je například Ministerstvo školství nebo Ministerstvo financí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám paní ministryni o odpověď. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, především jsem chtěla říct, že jsem přijala záštitu nad tím projektem, který je tedy od soukromé nadace, protože jsem si vědoma, že to je problém, a protože jsem uvítala, že alespoň ta soukromá nadace to zvedla jako téma.

    To, že vzrůstají počty dětí, jejichž rodiče nemají na zaplacení obědů, víme, nicméně v tuto chvíli nemáme zatím v ruce žádná čísla. A co se týče dotazů na spolupráci s dalšími rezorty, tak právě už tento týden proběhla schůzka na úrovni náměstků mezi naším ministerstvem a Ministerstvem školství a začínáme jednat o dvou věcech. Jednou je tedy příspěvek na obědy pro chudé děti a druhá otázka, kterou se zabývám, jsou školní autobusy, protože se domnívám, že v naší zemi vlastně když někdo bydlí třeba i ve vyloučené lokalitě, ale stačí i normální vesnice, tak sice děti mají zlevněné jízdné, ale pořád za to musí platit. Myslím si, že myšlenka opravdu speciálních školních autobusů, které jezdí po venkově po nějakých méně dostupných oblastech a svážejí výhradně děti a je to zadarmo, je velice zajímavá. Ale jsme úplně na začátku těchto jednání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní poslankyně bude mít doplňující dotaz. Prosím.

  • Poslankyně Marta Semelová: Jenom drobnost už. Byla bych ráda za jakékoliv systematické řešení, které je určitě zapotřebí. Vítám tyto kroky. Bylo by možná i dobré se domluvit s Ministerstvem pro místní rozvoj, protože vím, že v některých krajích nebo i tady v Praze městské části dělají určitá konta, takže dát tyhle věci všechny dohromady, aby se opravdu jednalo o systematické řešení

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní ministryně bude reagovat.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Ještě jsem zapomněla upřesnit, že zakládáme pracovní skupinu a počítáme i s přizváním dalších rezortů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí je nyní se svou interpelací pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.

    Vážený nepřítomný pane ministře, z veřejně dostupných zdrojů a z informací od kolegů poslanců jsem získal informace o tom, že nová vyhláška Seznam výkonů s bodovými hodnotami bude obsahovat dva nové výkony, a to odběr a aplikace autologních kmenových buněk při ischemické chorobě dolních končetin. Údajně se jedná o společný podnět Angiologické a diabetologické společnosti. Můžete prosím sdělit, jaké je odůvodnění zavedení hrazení takto nákladné léčby? Podle dostupných informací má tento výkon být ohodnocen asi sto tisíci bodů, což se rovná úhradě ze zdravotního pojištění přibližně sto tisíc korun za jeden výkon.

    Pane ministře, můžete prosím odpovědět na několik otázek?

    Za prvé. Proč se možnost zavedení tohoto nového výkonu neprojednávala na pracovní skupině k přípravě seznamu výkonů, kde by muselo být předneseno odborné a ekonomické zdůvodnění? Za druhé. Ve které evropské zemi nebo zemi Evropské unie probíhá obdobná léčba kmenovými buňkami s výjimkou hematologie? Za třetí. Ve které zemi Evropské unie je taková léčba hrazena ze zdravotního pojištění? Za čtvrté. Kolik pacientů má být v roce 2015 odléčeno tímto výkonem a ve kterém zdravotnickém zařízení? Za páté. Je v daném případě u nás ukončen klinický výzkum ve třetí fázi, a je tedy standardní léčba povolena Státním ústavem pro kontrolu léčiv? Za šesté. Není hrazení tohoto výkonu v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění?

    Vážený pane ministře, můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jste ještě ve funkci ředitele Fakultní nemocnice Ostrava žádal Všeobecnou zdravotní pojišťovnu o úhradu obdobné léčby asi pro dva tisíce pacientů ročně? A nejedná se o výkon, který má zajistit příjmy pro nově vzniklé vědeckotechnické centrum 4MEDi - Centrum buněčné terapie a diagnostiky v Ostravě? Žádám vás o předložení žádosti odborných společností o zařazení tohoto nového výkonu, jeho řádné odůvodnění a příslušné kalkulace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Bude vám odpovězeno písemně.

    Nyní se svou interpelací s pořadovým číslem pět je pan poslanec Antonín Seďa a připraví se pan poslanec Jan Farský. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já vím, že pan ministr vnitra Milan Chovanec je v současné době ve Zlínském kraji na místě výbuchu muničního skladu. Přesto si k této problematice dovolím přednést ústní interpelaci, protože si myslím, že ty dva problémy, o kterých budu hovořit, jsou natolik závažné, aby Ministerstvo vnitra, potažmo Ministerstvo obrany, konaly.

    Výbuch munice v muničním skladu ve Vrběticích ukázal na dva možné problémy. Tím prvním je nebezpečnost těchto muničních skladů pro občany okolních měst a obcí. Tím druhým je obava z nelegálního obchodu s municí a obecně s vojenským materiálem. Proto rozumím obavám občanů obce i představitelů Zlínského kraje o svoji bezpečnost a o bezpečnost obyvatel.

    Vím, že dnes jste osobně na místě této katastrofy. Přesto využívám této interpelace, abych vás požádal o okamžité prověření zajištění bezpečnosti všech muničních skladů včetně prověření, zda skladování střeliva, výbušnin či dalšího vojenského materiálu je v souladu s platnými zákony České republiky, s platnými nařízeními a vyhláškami. Nyní jde totiž o rychlost provedených kontrol, protože existuje oprávněné podezření, že nejenom bezpečnost úložišť, ale i vlastní obchodování s municí neodpovídají pravidlům a bezpečnostním zájmům naší země. Děkuji proto za vaši odpověď a zejména za vaši rychlou reakci.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Osmou v pořadí byla vylosována paní poslankyně Alena Nohavová a připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Paní poslankyně Nohavová interpeluje ministra dopravy Antonína Prachaře. Máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, žádám vás o vaše stanovisko týkající se dostavby dálnice D3. Já jsem vás již interpelovala ohledně dostavby D3 směrem od Tábora k hranici s Rakouskem. Tentokrát vás žádám o sdělení, jaká je situace opačným směrem, tedy od Tábora, respektive od Miličína ku Praze, tedy průtah Středočeským krajem. Na některých úsecích je situace přímo tristní. Mám na mysli úseky kolem Benešova, Bystřice a Olbramovic, kde souvislé kolony doslova oddělují obec na dvě části a obyvatelé Olbramovic trpí nadměrným hlukem a smogem.

    Dotaz tedy zní velice jednoduše: Je již rozhodnuto, kudy povede trasa? Hovoří se o dvou variantách, to znamená přes Sázavské údolí nebo směrem na Mirošovice a D1. Na to navazuje druhý dotaz: V jakém stadiu se nachází příprava? Mám tedy tím na mysli výkupy pozemků, které mnohdy znemožňují výstavby jak dálnic, tak silnic. A třetí dotaz: Kdy se plánuje zahájení výstavby, případně v jaké části této trasy přes Středočeský kraj se začne s výstavbou?

    Ještě poznámka na závěr. Dostavbou D3 se značně uleví i D1. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr právě přišel, takže předpokládám, že bude připraven vám odpovědět. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Dobré odpoledne, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká dotazu na dostavbu dálnice D3 ve směru Tábor-Praha, chtěl bych říct jenom pár základních bodů, které v této chvíli je potřeba řešit. Nezbytnou podmínkou pro pokračování přípravy dálnice D3 na území Středočeského kraje je její stabilizace v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje neboli ZÚR, které byly zrušeny. To znamená, v okamžiku, kdy budou schváleny zásady územního rozvoje kraje, můžeme pokračovat ve stabilizaci vedení na území Středočeského kraje. Koridor pro dálnici D3 ve Středočeském kraji byl v zásadách územního rozvoje zrušen rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 50A9/2013-85 ze dne 14. 6. 2013, a to včetně Václavické spojky, to je napojení Benešova. Tady je přímo rozsudek, který byl na základě podání, a tím byly u Krajského soudu v Praze zrušeny zásady územního rozvoje, bez nichž není možné pokračovat dál. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Ptám se, zda budete mít doplňující dotaz. Není tomu tak. Děkuji.

    Další v pořadí jako desátý byl vylosován pan poslanec Miroslav Kalousek, který interpeluje ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Připraví se pan poslanec Jiří Zlatuška. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Páni ministři vnitra a obrany byli řádně omluveni s odůvodněním, že se nalézají na místě výbuchu. V naději, že na místě výbuchu se nalézá i pan ministr zahraničních věcí, stahuji svoji interpelaci. Nerad mluvím do zdi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jiří Zlatuška a po něm se připraví pan poslanec Ivo Pojezdný. Pan poslanec Jiří Zlatuška interpeluje paní ministryni Marksovou.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, paní ministryně tady sice není, ale moje otázka, kterou chci interpelovat, je velice jednoduchá.

    V souvislosti s přípravou zákona nebo projednáváním zákona o dětských skupinách budeme zítra čelit vetu prezidenta republiky. Při projednávání se ukázalo, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá vůbec představu o tom, na kolik dětí se event. negativní dopad ať již na lesní školky, nebo na vzdělávání, na které upozornila v tiskové zprávě třeba společnost Člověk v tísni, vztahuje. Nepovažuji za problém, že to neví sama paní ministryně, je to jenom jedna z dílčích oblastí, ale pokud se již několik měsíců jedná o tomto zákoně a ví se přinejmenším od doby, kdy šel zákon ze Sněmovny do Senátu, že je reálným problémem, že by se mohl nechtěně negativně dotknout velkého počtu lesních školek, nebo, jak hovoří tisková zpráva Člověka v tísni uveřejněná společností EDUin, řádově desetitisíců dětí, a v této situaci Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá představu o tom, jaký je vlastně konkrétní počet dětí, které by to mohlo negativně zasáhnout, tak si myslím, že je zde velký problém na straně zaměstnanců Ministerstva práce a sociálních věcí, a očekávám, že tam dojde k propouštění.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas vypršel. Když tak to můžete položit jako doplňující otázku.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Ano, ten dotaz se týká jenom toho, kolik lidí za toto bude propuštěno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A já požádám paní ministryni Marksovou o odpověď.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, kdybych teď byla opravdu politicky ostřílená, tak bych řekla číslo a opravdu by nebylo pánaboha, který by řekl, jestli je špatně. Kdybych řekla 10 400 dětí, tak by nikdo z nás nevěděl, jestli to číslo je správné, nebo ne. To jen tak jako na úvod.

    Jinak bych chtěla říci a připomenout, že zákon o dětských skupinách tady vzniká sedm let a začal vznikat na základě požadavků neziskových organizací a také zaměstnavatelů. Máme k dispozici studii z roku 2013, kterou si nechalo naše ministerstvo dělat. Zúčastnilo se jí 52 firem různých velikostí jak do 250, tak nad 250 zaměstnanců. Ty firmy byly z různých krajů, z různých oblastí a vyjadřovaly své přání mít takový zákon, který by jim umožnil zřídit nějaké hlídání dětí, které by ale zároveň nebylo tak složité jako mateřská školka. Z těchto společností jich 84 % uvedlo, že je pro ně dřívější návrat zaměstnanců z mateřské či rodičovské dovolené velice důležitý, a to především z důvodu udržení znalostí ve společnosti, protože je prostě problém, když jim lidé potom kvůli rodičovství odcházejí, a zároveň 60 % z nich uvedlo, že v tu chvíli, v tom roce 2013, nebylo schopno poskytovat zaměstnancům firemní předškolní zařízení. Takže opravdu ty podněty vznikly zespoda.

    Také si musíme uvědomit, že se pohybujeme doteď v situaci, kdy byly de facto u nás zrušeny jesle, to znamená zařízení péče o děti do tří let. My v současné chvíli, kdybychom brali ta veřejná zařízení, kterých je tady v republice už úplné minimum, myslím okolo devadesáti, tak to je schopno kapacitně poskytnout péči asi 10 % dětí do tří let, což je úplně směšné, a jsme za to opakovaně kritizováni Evropskou unií.

    V minulé době také došlo k tomu, že samozřejmě řada neziskových organizací si s tím nějakým způsobem začala radit po svém. A to, co teď vlastně vyplynulo v té velké debatě o zákonu o dětských skupinách, bylo, že tady neuvěřitelné množství organizací všeho možného typu se stará o předškolní děti a jede v podivném šedém režimu, to znamená pravidla tak trochu, ale ne úplně. Takže také jeden z těch záměrů zákona byl ta pravidla dát všem, protože já se pořád ještě domnívám, že když se bavíme o péči o předškolní děti, tak bychom asi měli vědět, kdo pečuje a za jakých okolností. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda budete mít doplňující otázku. Je tomu tak.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Paní ministryně, nejsem ani trošku spokojený s odpovědí. Ptal jsem se na nechtěný dopad na lesní školky konkrétně. U Člověka v tísni je to zhruba 10 tisíc dětí, co oni uvádějí v tiskové zprávě. Chápu bohulibé záměry obecné, ale jestli je tam nechtěný dopad na lesní školky a rodiče mají zájem o tyto lesní školky, ne o nějaká jiná zařízení, kde budou příslušně dimenzována umyvadla nebo záchodky, tak bych čekal, že Ministerstvo práce a sociálních věcí za ty plus minus dva měsíce aspoň zjistí, kolika dětí se toto reálně týká, jak velký je to problém, jestli máme, nebo nemáme zítra přijímat poměrně zvláštní legislativní konstrukci. Zbytek je pro mě nezajímavý. Jestli na Ministerstvu práce a sociálních věcí tato data nemají, tak tam někdo šeredně selhal a měl by za to nést následky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím paní ministryni o reakci.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Doplnění. Za prvé, lesní školky, jak už jsem tady říkala při projednávání tohoto zákona, již několik let usilují o zařazení do sítě mateřských školek. A teď asi před týdnem jasně řekl pan ministr školství, že je zařazuje do školského zákona a že je potřeba dořešit některé detaily. Pan ministr zdravotnictví také řekl, že se k tomu hlásí a že to vyřeší s hygienou. To znamená, že to je věc, která jde a vždycky šla úplně mimo náš zákon, to za prvé.

    To číslo, že mají zřejmě okolo dvou tisíc dětí, to najednou ony samy řekly. A my to nevíme, protože v žádné síti nejsou nikde registrováni a my nemáme žádnou sílu, jak sečíst děti v lesních školkách. To nám musí říct ta asociace a nám nezbývá, než jí věřit. To za prvé.

    Za druhé, co se týče zařízení Člověka v tísni, já bych tady chtěla říci, a jako že s Člověkem v tísni komunikujeme, tak celá léta, kdy se zákon připravoval, tak se připravoval ve spolupráci s mateřskými centry, která normálně deklarovala, že se o děti starají. Člověk v tísni se probral, abych tak řekla, někdy v létě, když už legislativní proces byl téměř dokončen. My jsme dodnes nedostali žádnou oficiální informaci, o kterých zařízeních přesně se bavíme, co přesně provozují a proč se bojí, že by to padlo do dětských skupin. A opět, my nemáme téměř žádnou možnost, jak zjistit počty dětí. Jak bychom to dělali, když jsou neregistrováni a když v podstatě, tak jak se ukazuje ale až teď v posledních dvou měsících, zřejmě v podstatě provozují načerno mateřské školky? Ale to jsou zařízení, která jedou v režimu sociálních služeb, jsou to nízkoprahová zařízení, takže to nemají být školky a neměl by se na to vztáhnout zákon o dětských skupinách. My to ale nevíme. Oni by nám museli jasně říct, kolik jich mají, jaké přesně mají na mysli a proč si myslí, že se na ně zákon o dětských skupinách vůbec vztáhne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní dvanáctý v pořadí je pan poslanec Ivo Pojezný, který interpeluje pana ministra Marcela Chládka, a připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jsem rád, že mohu interpelovat přímo vás, že mám to štěstí, že jako ministr jste přítomen.

    Kariérní systém pro učitele mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, jehož součástí je i tzv. standard učitele, vyvolává u pedagogické veřejnosti poměrně spoustu, řadu otázek. Nejen proto, že jeho důsledkem by mělo být, jak uvádějí autoři projektu, zvýšení konkurenceschopnosti České republiky, ale také proto, nebo např. proto, že se má dotknout odměňování učitelů, ale i chodu škol.

    Zajímalo by mě v této souvislosti za prvé, v jaké fázi se nachází příprava na kariérní systém pedagogických pracovníků, za druhé, kde se může odborná pedagogická veřejnost průběžně seznamovat s prací nad tímto projektem, a za třetí, zda jsou už některé první výstupy ze 102 škol, které se zapojily do pilotáže tohoto projektu. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra o odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, zároveň děkuji za tento dotaz. Co stihnu říci, řeknu na mikrofon, a vzhledem k tomu, že jsem si vzal materiál, který má asi 25 stran, který souhrnně popisuje kariérní systém, tak panu poslanci eventuálně ještě na nějaké další doplňující odpovědi můžu dát individuální nahlédnutí do tohoto systému.

    Je nutné si uvědomit, že tento projekt je z evropských systémů, evropských peněz, tzv. IPn. Projekt byl zahájen v roce 2012 a ukončení projektu bude 15. 1. 2015. V průběhu ukončení pak samozřejmě bude pilotní rozbíhání těchto jednotlivých systémů. Jsou tam tři cesty.Vy jste hovořil především o cestě rozvoje profesních kompetencí, kdy budou učitelé rozděleni do čtyř kariérních stupňů. První dva se budou týkat drtivé většiny učitelů, třetí a čtvrtý stupeň se bude týkat vybraných učitelů.

    Náběhová fáze, o které jste hovořil, co se týče finančních prostředků, by měla být od roku 2015 až do roku 2019, tedy počítáme s tím, že od prvního července 2018 by byl kariérní systém spuštěn v plném rozsahu. Počítá se i s tím, i když bylo připomínkové řízení, do kterého vás potom můžu nechat nahlédnout, ať se podíváte, tak se počítá i s tím, že autoři tohoto projektu budou dělat po jednotlivých částech regionu debaty s učiteli o tomto systému a bude se to ještě upravovat. S tím že jsou dvě části. První část je kariérní systém IPn a druhá část je opravdové zavedení kariérního řádu, které bude vycházet z IPn, a gros samozřejmě musíme zachovat z jednoho prostého důvodu - protože tam je udržitelnost tohoto projektu.

    Co se týká konkrétní časové posloupnosti, nechci tady předčítat celý systém, ale jsou tady jednotlivé kroky, tzn. i vyhlášení výběrového řízení na uchazeče v atestačních komisích, jmenování těchto komisí někdy na rok 2008, rozdávání podkladů v atestačních řízeních, to bych vám dal k nahlédnutí. Poté je tady samozřejmě i celý proces, jak bude nabíhat do jednotlivých systémů škol. Ale vzhledem k tomu, že materiál je opravdu pětadvacetistránkový, tak jestli takto mohu pro zkrácení, že nechám pana poslance do toho nahlédnout nebo mu dám kopii materiálu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Táži se pana poslance, zda odpověď, tak jak byla poskytnuta, je dostačující, s tím že vám pan ministr pošle podklady, které si s sebou přinesl. Děkuji vám.

    Budeme postupovat dál, tak jak byly interpelace vylosovány. Nyní bude mít svou interpelaci pan poslanec Miroslav Opálka a připraví se pan poslanec Jiří Štětina. Pan poslanec Opálka interpeluje pana vicepremiéra Andreje Babiše.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane místopředsedo vlády, chci vám popřát příjemnou rodinnou dovolenou ve Francii, ale vzhledem k tomu, že moje interpelace je docela akutní, tak si dovolím ji přednést a požádat o písemnou odpověď, i když jsem předpokládal, že se budete mít možnost veřejně obhájit a uvést věc na pravou míru.

    Jde mi o materiál, který koluje po internetu. Dovolil bych si z něj malou citaci, což bude vlastně problém. Ministerstvo financí údajně oznámilo, že sestavilo a analyzuje databázi údajů o nákladech nemocnic a srovnání úhrad zdravotních pojišťoven. Tuto analýzu chce využít například k optimalizaci zdravotního pojištění nebo zvýšení ekonomické efektivity poskytované zdravotní péče. Ukázalo se však, že bylo zcela obejito Ministerstvo zdravotnictví. Podle zjištění zdravotnického deníku tak Ministerstvo financí překročilo kompetenční zákon. Navíc tají, kdo pro něj citlivá data zdravotních pojišťoven zpracovává, což posiluje podezření, že je svěřilo vyvolené soukromé firmě, a to také bez zákonné opory. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Odpověď vám bude zaslána písemně.

    Nyní jako 14. v pořadí je pan poslanec Jiří Štětina, který interpeluje paní ministryni Helenu Válkovou, a připraví se pan poslanec Daniel Korte. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

    Vážená paní ministryně, obracím se na vás s interpelací ve věci probíhajících trestních řízení proti bývalému generálnímu řediteli ŘSD v České republice Ing. Alfredu Brunclíkovi. Výstavba a spravování dálniční a silniční sítě na území České republiky, situace na Ministerstvu dopravy a Generálním ředitelství ŘSD je dlouhou dobu předmětem zájmu politických stran, politiků, odborné i laické veřejnosti, ale zejména lobbistů. Jsme kritizováni Evropskou unií a hlavně sousedními státy kvůli špatnému průjezdu naší republikou po kvalitních silnicích a dálnicích. Z mediálních zdrojů, ale zejména z kontrolní zprávy NKÚ jsem si připravil analýzu, která se týká úlohy všech ředitelů na předraženosti nekvalitní sítě dálnic v naší republice.

    Ing. Alfred Brunclík vykonával funkci generálního ředitele od 5. 3. 2007 do 25. srpna 2010 a byl druhým nejdéle působícím ředitelem ŘSD od roku 1997. Za celou dobu jeho řízení v ŘSD nedošlo k takovým problémům při výstavbě a spravování dálniční a silniční sítě, kterou diskutujeme dnes. Jsem proto velmi překvapen, že proti Ing. Brunclíkovi je v současné době vedeno několik trestních řízení v souvislosti s výkonem funkce generálního ředitele, tedy i z doby, kdy na ŘSD působil pan Hala. Mám proto, vážená paní ministryně, vážné pochybnosti o tom, že trestní řízení je vedeno objektivně, není ovlivňováno politicky a obvinění mohou být účelově vykonstruovaná. Domnívám se, že v případu Ing. Brunclíka nejsou dodržována lidská práva a mezinárodní právní normy v oblasti trestního práva. Budu velmi rád, když z titulu své funkce prověříte tuto kauzu, a pokud shledáte výše uvedené nedostatky, vyvodíte z toho patřičné závěry a pojmenujete, kdo za touto kauzou stojí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Poprosím paní ministryni Válkovou o odpověď.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, je obtížné se vyjadřovat k takto konkrétně formulovanému dotazu v trestní věci. Jak všichni dobře víte, i v médiích a i s přihlédnutím k platným právním normám já nejsem jako ministryně spravedlnosti oprávněná nějak do trestního řízení zasahovat, ale samozřejmě, že mohu, pokud jsem takto interpelována, využít své kompetence podle § 13 příslušného zákona 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a vyžádat si konkrétnější informaci o aktuálním stavu řízení, o tom, jak věc probíhá, zda jsou dodržovány všechny garance nestranného, spravedlivého trestního procesu, právě zda nedochází k nezdůvodněným zásahům do základních lidských práv a svobod obviněného, zda nedochází k průtahům a zda je ve vyšetřování postupováno skutečně nestranně. Zda tak postupují jak státní zástupce, tak soudce. V tomto případě jsem tedy pochopila spíše z dotazu, který mně byl adresován, že jde o státní zastupitelství.

    Příslušné informace shromáždím a budu vás o výsledku, který si vyžádám v písemné podobě, informovat. Více k této věci teď říci nemohu a děkuji za dotaz.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Táži se, zda stačí takto odpověď. Dobře. Děkuji vám.

    Nyní vystoupí se svou interpelací pan poslanec Daniel Korte a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že se pan ministr Zaorálek neráčil dostavit, svoji interpelaci stahuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, která interpeluje paní ministryni Karlu Šlechtovou, a připraví se paní poslankyně Anna Putnová. Máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, podle mých informací byl vládě Evropskou komisí vrácen k přepracování jeden z operačních programů, Program rozvoje venkova, který je řízen Ministerstvem zemědělství. Domnívám se, že jedním z důvodů může být to, že spíše než Program rozvoje venkova by se tento operační program měl vzhledem k jeho navržené podobě jmenovat Program rozvoje zemědělců. Například kulturní památky a jejich obnova se v novém programovém období stávají onou příslovečnou popelkou. Ne že by nebyly podporovány vůbec, ale výrazně se zužuje jejich okruh a zmenšuje množství prostředků vyhrazených na jejich obnovu.

    Ale zpět k vrácenému návrhu operačního programu. Spíše než mé domněnky ohledně důvodů jeho vrácení by mě zajímalo vaše vysvětlení a především informace o dalším postupu. Stejně tak mě zajímá, zda podobně negativní vývoj lze očekávat i v případě dalších operačních programu. A co se týče zmíněné obnovy kulturních památek, kterou považuji za hodnou vaší pozornosti, bych ráda věděla, zda s jejím financováním počítáte v rámci úprav operačních programů, případně zda potřebné prostředky bude možné nalézt v národních zdrojích. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám paní poslankyni Annu Putnovou, která interpeluje pana ministra Marcela Chládka. Připraví se pan poslanec Jan Farský. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje interpelace na pana ministra Chládka se týká rozvojového programu, který má za cíl zvýšení platů pedagogických pracovníků v regionálním školství pro rok 2014. Tato jistě bohulibá aktivita by byla vítána celou veřejností, protože ministerstvo má oprávnění k vyhlášení takových to programů. Podle samotného školského zákona je však zakázána veškerá diskriminace v přístupu ke vzdělání podle § 2 odstavce písm. 1 a žádný typ zřizovatele není privilegován nad ostatní. Tento rozvojový program, který jste, pane ministře, vyhlásil, je určený plošně pro všechny kraje, ale pouze pro některé zřizovatele, resp. nejsou v tom zahrnuti soukromí zřizovatelé a církve.

    Čili můj dotaz je prostý. Jak je možné, že jste schválil vyhlášení takto zjevně protizákonného rozvojového programu? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana ministra Chládka, aby odpověděl.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Nemyslím si, že je tento rozvojový program protizákonný z jednoho prostého důvodu, protože je určen pro pracovníky škol a školských zařízení, které zřizují obce, svazky obcí a kraje, a to z toho důvodu, že jejich zaměstnanci pobírají plat a jsou odměňováni podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kdežto zaměstnanci škol jiných zřizovatelů, jako jsou například zmiňované církevní nebo soukromé školy, pobírají plat podle smluvní mzdy, a jeho výše tedy nepodléhá usměrňování dle výše uvedeného nařízení vlády. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda budete mít doplňující dotaz, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane ministře, když jste vyhlašoval tento rozvojový program, dával jste jasně najevo, že chcete posílit prestiž učitelů. Jak tedy zdůvodníte, že nebylo pamatováno na zřizovatele, a diskriminujete tak jednu část zřizovatelů? Čili vy jste z tohoto důvodu obešel svým rozvojovým programem určitý typ zřizovatelů, což já chápu jako diskriminační.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující dotaz. Pan ministr bude reagovat.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Už to tedy není protizákonné, jestli jsem správně pochopil. Jsem rád, že jsme si toto vysvětlili.

    K druhé části dotazu. Vzhledem k tomu, že připravujeme nový způsob financování církevního a soukromého školství a počítáme s tím, že na základě této debaty, které se účastní jak církev, tak soukromé školy, bude vymyšlen nový způsob financování, ve kterém bude zahrnut jak příspěvek od strany státu, tak příspěvek od zřizovatele, to znamená církve nebo soukromého subjektu, a budeme dělat financování tohoto systému školství jiným způsobem, tak to znamená, že stát nyní nediskriminuje nikoho z nich, ale dává svůj příspěvek podle toho, kdo je zřizovatel. Jak jistě víte, tak samozřejmě u škol, které jsou zřizovány veřejnoprávními subjekty, je samozřejmě jiný způsob financování. U soukromých je zase trochu jiný, ale přesto stát významnou mírou přispívá i těmto subjektům.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní požádám o interpelaci pana poslance Jana Farského na vicepremiéra Andreje Babiše. Pan poslanec není přítomen. V tom případě budeme pokračovat dál. Požádal bych tedy pana poslance Ludvíka Hovorku o jeho interpelaci na ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, činnost a hospodaření dceřiných firem v Nemocnici Na Homolce je masivní trestněprávní problém a já jsem čekal, že v této věci učiníte rázné kroky. Nemocnice Na Homolce obcházela zadávání veřejných zakázek veškerými nákupy přes dceřiné firmy HOLTE MEDICAL a HOLTE s.r. o. Existence dceřiných firem byla vládou České republiky tolerována od roku 1996 a od roku 1998. Podle odhadů je z nemocnice ročně vyváděno minimálně 700 mil. korun. V současné době jsou vyšetřováni bývalí vysocí manažeři této nemocnice, bývalý ředitel Dbalý a bývalý náměstek Toběrný. Výběrové řízení na místo ředitele bylo zrušeno, přímo vámi byl jmenován pan dr. Ing. Ivan Oliva. Ten ale všechny členy z dosavadního managementu včetně bývalého ředitele ponechal ve funkci a stejně tak i lidi, kteří jsou v dceřiných firmách.

    Já si myslím, že tady jste měl jednoznačně nařídit, pane ministře, aby došlo ke svolání mimořádných valných hromad těchto dceřiných společností a k výměně statutárních orgánů, neboť doposud v těchto statutárních orgánech zasedají lidé, kteří tam byli ještě před rokem a kteří mají tyto věci v řadě případů na svědomí, ať se jedná o paní Bieleszovou, nebo o bývalé právníky firmy Šachta a partners. Já si myslím, že je nutné kompletní odkrytí karet, zachránění dokumentace, vykonání forenzního auditu a připravení dceřiných společností na zánik. Místo toho v odpovědi, kterou jste mi dodal, pane ministře, jste uvedl pouze to, že jste se obrátili na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, abyste zjistili, jestli se v dceřiných firmách neděje něco protiprávního a zda zadávaly zakázky v souladu se zákonem. Já vám odpovím, že nezadávaly.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče. Bohužel čas, který byl určen pro vaši interpelaci, vypršel. Položte otázku, aby na ni bylo možné odpovědět.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Žádám vás, pane ministře, o sdělení, zda ve věci porušování pravidel při správě cizího majetku podáte trestní oznámení na konkrétní osoby a konkrétní firmy, protože je to vaší povinností jako nejvyššího představitele Ministerstva zdravotnictví a samozřejmě i nadřízeného všech ředitelů fakultních nemocnic. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám velmi děkuji, pane poslanče. A nyní bude mít svou interpelaci pan poslanec Antonín Seďa na ministra obrany Martina Stropnického. Připraví se pan poslanec Rom Kostřica. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, rozumím tomu, dokonce vítám vaši dnešní návštěvu na místě výbuchu munice v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku. Nicméně se obávám, že Ministerstvo obrany i orgány činné v trestním řízení by měly konat co nejrychleji. Zejména proto, že existuje podezření, že uskladnění munice neodpovídalo bezpečnostním normám. Je také zajímavé, jak informovaly sdělovací prostředky, že právě firma IMEX GROUP, která si sklad pronajímala od Vojenského technického ústavu již dříve, nelegálně obchodovala s vojenským materiálem. Podle mého názoru je nutno okamžitě prověřit všechny muniční sklady v České republice, jestli odpovídají bezpečnostním předpisům a zákonům České republiky, a také skutečnost, zda pronajímatelé z řad státních organizací či příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem obrany prosazují důsledné dodržování platných bezpečnostních opatření.

    Jsem přesvědčen, že je nutno okamžitě zahájit kontrolu nakládání s municí a vojenským materiálem. Proto se ptám, vážený pane ministře, zda jste ji již zahájil, a v případě, že nikoliv, zda ji zahájíte v co nejkratší době. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím pana poslance Kostřicu. Připraví se pan poslanec Daniel Korte. Máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Němečka tuto svoji druhou interpelaci stahuji. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám tedy pana poslance Korteho s jeho interpelací na pana ministra Lubomíra Zaorálka. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Jak jsem již zde pravil, protože se pan ministr Zaorálek neráčil dostavit, svoji interpelaci stahuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám tedy paní poslankyni Věru Kovářovou. Připraví se pan poslanec Antonín Seďa.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s následujícím problémem, se kterým jsem se obrátila již před chvilkou na paní ministryni Šlechtovou.

    Jde o to, že podle mého názoru je současná podoba návrhu operačního programu Program rozvoje venkova pro nové programové období popřením smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Smyslem tohoto nařízení je přitom snižování chudoby venkovských oblastí a zvýšení jejich hospodářského rozvoje. Proč si to myslím? V novém programovém období by totiž dle mně dostupných podkladů mělo v Programu rozvoje venkova dojít k vypuštění témat obnovy rozvoje vesnic včetně infrastruktury a služeb, kulturního dědictví i širšího podnikání a to si myslím, že je velmi špatně. V této souvislosti dokonce musím říct, jak jsem již připomněla, že Program rozvoje venkova ve stávajícím pojetí by se měl změnit na Program rozvoje zemědělství.

    Jak jistě víte, klást rovnítko mezi venkov a zemědělce je pošetilé. Můj dotaz tedy zní, zda se v rámci úprav Programu rozvoje venkova, který byl vládě Evropskou komisí vrácen k přepracování, pokusíte o zahrnutí výše uvedených témat tak, aby Program rozvoje venkova nebyl názvem zavádějícím, a zejména se přimlouvám o kulturní památky. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní má pan poslanec Antonín Seďa dvě interpelace, první je na pana ministra Antonína Prachaře a druhá na pana ministra Daniela Hermana, takže vás prosím o první interpelaci. ***

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, České dráhy mají dlouhodobé problémy s vytížeností kapacit osobní dopravy. Nicméně z důvodu oprav dálnice D1 dochází k opačnému efektu, kdy jsou kapacity přetíženy. Jedná se zejména o přepravu osob na Moravu, a to zejména v pátek odpoledne či v době před státními svátky či prodlouženými víkendy. Zároveň vlaky mimo některých mezinárodních či Pendolina přes jisté modernizace neodpovídají kvalitě osobní přepravy 21. století, Na rozdíl od konkurence, která má nakoupeny nové vlakové soupravy.

    Proto se chci zeptat, vážený pane ministře, zda České dráhy plánují posílení spojů v těchto inkriminovaných termínech či zda existuje plán modernizace vlakových souprav našeho státního dopravce. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a myslím, že můžeme rovnou přistoupit k druhé interpelaci. Přišel pan ministr kultury, takže můžete pokračovat ve druhé interpelaci.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane ministře, barokní hřbitov ve Střílkách byl postaven v letech 1730 až 1743 z popudu Antonína Petřvaldského z Petřvaldu. Po rekonstrukci, která mimo jiné stále není dokončena, bylo opraveno schodiště, balustrády a zdi. Byly umístěny kopie dříve ukradených a stále nenalezených soch. V roce 2010 byl barokní hřbitov vyhlášen národní kulturní památkou. Nicméně stát se k této památce moc vstřícně nechová. Občanské sdružení pro záchranu barokního hřbitova ve Střílkách vykonalo a stále činí mnoho práce a aktivit směřujících k dokončení oprav. Například před rokem, kdy nedostali dotaci z fondů Evropské unie, zorganizovali veřejnou sbírku. Z těchto důvodů se na vás, pane ministře, obracím o podporu dokončení opravy této národní kulturní památky. Děkuji za vaše vyjádření.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra o odpověď.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně kolegové, děkuji panu poslanci za tento impuls, za tuto interpelaci, protože barokní hřbitov ve Střílkách znám, navštívil jsem ho a pokládám ho opravdu za naprosto unikátní barokní památku, která skutečně nemá obdoby.

    Co se týká faktických informací, tak tak jak už zde bylo řečeno, hřbitov byl prohlášen za národní kulturní památku v roce 2010. Akce obnovy hřbitova byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví v letech 1999 až 2003 a potom podruhé v letech 2006 až 2014. Za tuto dobu byl na jeho obnovu poskytnut příspěvek ve výši bezmála 16 mil. korun, konkrétně je to 15,706 mil. korun. Areál včetně kaple byl staticky zajištěn, byly restaurovány kamenné prvky. V posledních letech, tedy i v letošním roce, je obnovováno zdivo kaple, protože tam zvětrávají některé bloky, které je třeba vyměnit. V letošním roce, tedy 2014, byl na obnovu zdiva kaple včetně schodišť poskytnut příspěvek ve výši 800 tis. korun. Restaurováním zbývající severní části pláště krypty z kvádrového zdiva a dvou vřetenových schodišť včetně opravy dvou dřevěných oken by tak byla dokončena první etapa projektu. Podle informace vlastníka náklady k celkovému dokončení obnovy památky se odhadují na 11 mil. korun. V ideálním stavu s předpokladem rozložení oprav do čtyř let včetně letošního roku by obnova památky měla být dokončena v roce 2017.

    Dne 9. června roku 2001 bylo bohužel odcizeno deset originálů barokních soch s tehdejším odhadem škody ve výši 300 tis. korun. Obec by ráda realizovala kopie soch a osadila je na původní místa. Bohužel však není dokumentace těchto soch, a tak zatím záměr nemohl být realizován.

    Samozřejmě, že je naším zájmem, abychom tuto unikátní barokní památku udrželi v co nejlepším stavu i do budoucna, a jsme připraveni se i nadále podílet na její obnově, protože to pokládám za opravdu jednu z prioritních akcí v této oblasti hřbitovní architektury z doby baroka. Děkuji za váš zájem a podporu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane ministře a táži se pana poslance - takže ano, bude mít doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď a za podporu dokončení oprav této národní kulturní památky. Já jsem nedávno interpeloval novou paní ministryni pro místní rozvoj, která slíbila, že z evropských fondů budou nějaké peníze taky na opravy kulturních památek. Tak myslím si, že pokud by se podařilo druhou etapu, nebo vlastně celou opravu dokončit dříve než v roce 2017, určitě by to zachránilo to, o čem jste mluvil, to znamená, že zdivo postupně zvětrává a i náklady na opravu se zvyšují. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda bude pan ministr ještě reagovat. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji a děkuji i za tento impuls. S paní ministryní Šlechtovou i s její předchůdkyní, paní dnes komisařkou Jourovou jsem hovořil o možnostech čerpání evropských fondů právě na obnovu památkového fondu a obě mě ujistily svým zájmem a podporou. Takže pevně věřím, že budeme schopni maximum finančních prostředků, které budou uvolněny právě na obnovu památkového fondu, moci investovat, a samozřejmě nezapomeneme ani na barokní hřbitov ve Střílkách. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a konstatuji, že jsme vyčerpali pro dnešní den ústní interpelace, a z toho důvodu ukončuji projednávání ústních interpelací.

    Přihlásil se s přednostním právem pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, míra přítomnosti, nebo spíš nepřítomnosti členů vlády na dnešních interpelacích a úroveň odpovědí na nás působí zhruba asi takovou mírou znevažování jako chování prezidenta republiky ke svátku 28. října. S chováním prezidenta republiky nic moc neuděláme, ten je zvolen všeholidem. Vůči vládě máme svoje povinnosti opozice. Musíme se poradit, jak dál budeme postupovat vůči tomuto zjevnému pohrdání vlády Poslaneckou sněmovnou. Z tohoto důvodu žádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu TOP 09 v délce dvou hodin. A obávám se, že naše frustrace bude taková, že se z ní nevyspíme a že i ten zítřek bude docela problematický. Nicméně teď žádám o přestávku v délce dvou hodin.