• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, zahajuji další den jednání 19. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás tady srdečně vítám.

    Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Náhradní kartu číslo 18 má pan poslanec Jaroslav Foldyna.

    Nejdřív budu konstatovat omluvy neúčasti na dnešním jednání, o kterou požádali následující poslanci a poslankyně: Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, Hana Aulická Jírovcová ze zdravotních důvodů, pan poslanec Pavel Blažek z osobních důvodů, Milan Brázdil ze zdravotních důvodů, z osobních důvodů pan poslanec Petr Fiala, Bohuslav Chalupa od 11 hodin do 14.30 z pracovních důvodů, David Kádner celý den z pracovních důvodů, Martin Kolovratník ze zdravotních důvodů, Radka Maxová z rodinných důvodů, Marie Pěnčíková z osobních důvodů, Tomáš Podivínský na dopolední jednání zatím bez uvedení důvodu, Roman Procházka z pracovních důvodů, Martin Sedlář z rodinných důvodů, do 15 hodin z osobních důvodů Štěpán Stupčuk, Ladislav Šincl z osobních důvodů na celý den, František Vácha ze zdravotních důvodů na celý den.

    Z členů vlády se na dnešní jednání omlouvají z důvodu zahraniční cesty místopředseda Andrej Babiš, na dopolední jednání ministr Milan Chovanec z pracovních důvodů, ministr zemědělství Marian Jurečka z důvodu zahraniční cesty stejně jako Svatopluk Němeček, ministr zdravotnictví, a z pracovních důvodů dále Antonín Prachař, Helena Válková a z důvodu zahraniční cesty na odpolední jednání ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Ostatní by měli být přítomni.

    Na dnešní jednání jsme již pevně zařadili body 84, 85, 86, to jsou mezinárodní smlouvy, dále body 20, 21, 53 a 129, to jsou první čtení zákonů a zpráva, a bod 64, to je sněmovní tisk 250, návrh zákona o Národním parku Šumava z dílny našeho Senátu, a bod 5, což je sněmovní tisk 144, druhé čtení návrhu zákona o vyrovnání s církvemi. Dále bychom se měli vypořádat s přerušeným bodem číslo 14, což je sněmovní tisk 329, státní dluhopisový program, který jsme v pátek 24. 10. přerušili do dnešního dne. Je třeba rozhodnout, jak s ním naložíme. (V sále je nepředstavitelný hluk.)

    Tím otevírám rozpravu k návrhu programu schůze a případné jeho změny. Jako první se hlásí předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.

    Než dám panu předsedovi slovo, požádám vás o klid!, vážené paní kolegyně, páni kolegové. Prosím, abyste se ztišili... Ještě jednou požádám o ztišení. Tak.

    Pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl dvě změny pořadu schůze. Obě se týkají působení naší armády v zahraničních misích. Chtěl bych navrhnout, abychom sněmovní tisk číslo 244, což je bod 120, Informace o nasazení sil Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2013, zařadili pevně na tento pátek na 12 hodin 30 minut a abychom zařadili nový bod na jednání Poslanecké sněmovny a byl by to sněmovní tisk číslo 348, Vládní návrh působení sil Ministerstva obrany České republiky v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016, a tento nový bod abychom zařadili bezprostředně po tom bodu, který jsem navrhoval předtím, to znamená po bodu 120. To znamená také na pátek poté, co ve 12.30 projednáme bod 120, tak hned po něm bychom projednali tento nový bod, tisk číslo 348, zkráceně řečeno zahraniční mise. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Poznamenám si tedy 11.30, pane předsedo. (Předseda: 12.30.) 12.30 a dva body - bod číslo 120 a tisk číslo 348.

    Nyní pan předseda poslaneckého klubu ANO Faltýnek a potom pan předseda hnutí Úsvit Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl předřazení následujících bodů, a sice bodu číslo 18, vládní návrh o některých podmínkách a o výkonu některých činností v oblastí cestovního ruchu. Jedná se o tisk 276, prvé čtení, jehož projednávání bylo přerušeno. Potom bod 23, vládní návrh, kterým se upravují některé podmínky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů. Je to sněmovní tisk číslo 308, prvé čtení, a sice na dnešek jako osmý a devátý bod za body, které předkládá ministr průmyslu a obchodu.

    Potom mi dovolte navrhnout pevné zařazení na pátek 31. 10. po již pevně zařazeném bodu číslo 1 jako bodu druhý veto prezidenta zákona tisk 82, péče o dítě. A potom za tento bod zařadit body ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, konkrétně body číslo 8, 54, 55, 56 a 59, což jsou tisky 261, 304, 305, 306 a 307. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda Okamura, poté pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych navrhnout na dnešek, jestli bychom mohli zařadit jako pevný bod (obrací se směrem k předsedajícímu) - já nevím, jsou nějaké pevné body dneska? (Předsedající: Ano.) Takže hned za pevně zařazené body jestli bychom mohli zařadit mimořádný bod, a to je řešení v obci Vlachovice-Vrbětice. Je to ta obec, která mimochodem je v mém bývalém senátním obvodě ve Zlínském kraji, kde došlo 16. 10. 2014 k výbuchu muničního skladu mimořádného rozsahu.

    Občané sesbírali za jeden den petici, která už má 200 podpisů. Zástupci petičního výboru občanů se za chvíli dostaví i tamhle na galerii. Povolal jsem je, poprosili jsme je, přestože je to více než 300 kilometrů. Rádi bychom využili i přítomnosti pana ministra obrany, protože občané mají velké množství otázek, které by se rádi dozvěděli. Je to krásný kraj, je to Zlínský kraj, je to samozřejmě kraj můj a rád bych se při této příležitosti, kdybychom odsouhlasili tento mimořádný bod - nechceme z toho dělat politiku, říkám předem. Nechceme z toho dělat žádné obstrukce, jenom bychom - tamhle máme na galerii dva občany. Jsou to zástupci vlastně petičního výboru právě z Vlachovic-Vrbětic.

    Prostě my bychom jim rádi společně pomohli a rádi bychom se ministra obrany právě zeptali na celou řadu otázek, které jsou odmítány občanům - je jim odmítáno jejich zodpovězení. Jsou to například otázky typu jaká vojenská technika, v jakém objemu je tam uskladněna. Jsou to otázky, jakým firmám, za jakých podmínek byly v areálu objekty pronajaty. Jsou to otázky typu, jakým způsobem byla zabezpečena a kontrolována bezpečnost areálu. Další otázkou, na kterou občané už mnoho dní čekají, aby jim byla zodpovězena, občané, kteří tam bydlí... (Poslanec se obrací na předsedajícího s nevyřčenou prosbou.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, znovu požádám Sněmovnu o klid. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, případné hloučky a diskuse na jiné téma přesuňte do předsálí. I já potřebuji přesně slyšet, jaký je návrh, abych o něm mohl potom nechat hlasovat. Děkuji.

    Prosím, pokračujte. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Občané už se téměř čtrnáct dní ptají dále na otázky, jakým způsobem byli zástupci okolních obcí o povaze a objemu skladovaného materiálu vyrozuměni. Vyrozuměni nebyli dostatečně. Jsou tady další otázky. Zdali podléhala munice, která byla do těchto skladů navážena, kontrole také během její přepravy. V jaké vzdálenosti od osídlených území u nás ve Zlínském kraji jsou umístěny obdobné sklady, a to nejen ve Zlínském kraji, ale i v České republice, aby se taková věc nemohla opakovat. Dále se chceme zeptat, zdali společnost Bochemie recykluje v areálu bývalých muničních skladů raketové palivo, které je vysoce hořlavé. Jinak tento záměr byl schválen nejen vojenským stavebním úřadem v Olomouci, ale i zastupiteli Zlínského kraje, ovšem občané nebyli dostatečně informováni. Chceme se zeptat také na to, zdali byla v rámci EIA přezkoumávána také možnost vzniku výbuchu munice v tomto areálu, jakým způsobem je vlastně provoz firmy Bochemie kontrolován, zdali je chloristan amonný z areálu bývalých muničních skladů skutečně vyvážen, nebo není vyvážen, zdali podléhá jeho přeprava kontrole. Rádi bychom také požádali Ministerstvo obrany o vypracování nezávislého posudku pro případ zasažení výrobního areálu společnosti Bochemie municí z okolních skladů. Rádi bychom také požádali, a tím bych už to v tuto chvíli ukončil, také pro občany, záznam naměřených hodnot zplodin, který provedla krajská hygienická stanice, a rovněž monitorování těchto zplodin po dobu trvání mimořádných bezpečnostních opatření.

    Znovu jsem vás chtěl poprosit, zdali tento bod - znovu zdůrazňuji, nechceme z toho dělat žádnou politiku, jenom bychom rádi obdrželi informaci pro občany Zlínského kraje, konkrétně občany Vrbětic-Vlachovic, kde to tedy velice dobře znám, co mohou čekat, v jakém je to stavu, ptají se na různé úřady, posílají dopisy, a nikdo jim nechce odpovědět. Přitom tam vedle toho musí žít, mají tam své domy, mají tam své rodiny a hrozí další možné různé výbuchy. Takže bychom rádi slyšeli od pana ministra obrany, neříkám teď, pakliže byste odhlasovali tento bod, ať se pan ministr klidně připraví, znovu říkám, žádné politikum z toho nechceme dělat ani z toho nebudeme dělat, chceme jenom ucelenou informaci, aby občané byli ubezpečeni a abychom i do budoucna v České republice měli my všichni občané České republiky jasnou informaci, že se takového nic třeba už nemůže opakovat, nebo jaká jsou rizika.

    Děkuji za vstřícnost a prosím o odsouhlasení tohoto mimořádného bodu na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny po projednání pevných bodů. Název je Řešení situace v obci Vlachovice-Vrbětice a v podstatě i problematiky muničních skladů jako takové. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Byl by to nejdříve desátý bod. Ale budeme pokračovat. Pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Než přednesu svůj návrh, chtěl bych s dojetím ocenit postoj pana předsedy Okamury, který z toho nechce dělat žádné politikum. To jednoho fakt potěší. Děkuji.

    Dovolte, abych přednesl žádost, se kterou se zahraniční výbor Poslanecké sněmovny obrací na Poslaneckou sněmovnu, aby byly pevně zařazeny body některých důležitých mezinárodních smluv. Opravdu z toho nechceme dělat politikum. Je to předjednáno se všemi předkladateli, kteří budou přítomni, a ty smlouvy jsou pod časovým tlakem.

    O zařazení žádá zahraniční výbor na čtvrtek 30. 10. po písemných interpelacích a již pevně zařazeném bodě číslo 70, takže by se jednalo v pořadí o body 3 až 8. Bod 3 by byl sněmovní tisk 280, vládní návrh, kterým se předkládají k vyslovení souhlasu s ratifikací Manilské změny Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků. Čtvrtý bod by byla změna dohody mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, sněmovní tisk 333. To by se týkalo Ministerstva dopravy.

    Dále by zbyly tři body týkající se Ministerstva financí. Pátý bod by byl sněmovní tisk 228, souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění, šestý bod by byl sněmovní tisk 318, vládní návrh Dohody mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech, sedmý bod vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o převádění a sdílení příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí, sněmovní tisk 324. Jako osmý bod, kde by byl předkladatelem kdokoli, kdo by zastupoval Úřad vlády, je vládní návrh ratifikace Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

    Znovu opakuji, že to je předjednáno se všemi předkladateli. Domníváme se, že to časově zatíží Sněmovnu minimálně. Je to šest mezinárodních smluv. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Jenom krátce, pane předsedající, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já na konto řečí pana kolegy Okamury podpořím návrh na zařazení nového bodu co se týká situace po výbuchu muničního skladu a lepší informovanosti občanů Zlínského kraje, potažmo toho regionu, který je nejvíce postižen.

    Jenom prostřednictvím předsedajícího pro pana kolegu Okamuru. Možná jsem v tom hluku trošku přeslechl, ale pocit, že se píší petice a nikdo nereaguje a tak podobně, já mohu po konzultaci s předsedkyní petičního výboru sdělit, že žádná petice do petičního výboru v tomto smyslu nedorazila, tudíž nebylo čím se zabývat. Připomínám, že petiční výbor jest tím orgánem Poslanecké sněmovny, který v té první linii je jediným, který se může peticemi zabývat. Čili pokud ta petice, prostřednictvím předsedajícího, pane kolego Okamuro, někde tady ještě ve vzduchu prostě putuje nebo bloudí, prosím urychleně dopravit na petiční výbor, aby skutečně podle toho, jakým způsobem ta procedura má podle jednacího řádu Sněmovny probíhat, také co nejrychleji mohla být projednávána.

    Opakuji, že návrh na zařazení nového bodu podpořím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Komplikujete mi to, protože teď se přihlásil ministr obrany České republiky Martin Stropnický. Samozřejmě vnímám faktické poznámky pana předsedy Fialy, pana kolegy Benešíka, ale bavíme se teď o programu. Také se hlásil pan předseda klubu ODS. Nyní tedy ministr obrany Martin Stropnický s přednostním právem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové a prostřednictvím předsedajícího pane poslanče Okamuro, já bych vás chtěl aspoň teď v největší stručnosti přece jenom trošku informovat o tom, co probíhá, především s ohledem na to, že zítra podnikneme s ministrem Chovancem cestu přímo na místo ještě s řadou odborníků a chceme tu situaci na místě analyzovat, vyhodnotit a přijmout jakýsi plán opatření, který patrně bude velmi rychle následovat v tom smyslu, že jsme byli i premiérem požádáni, abychom do pondělní vlády tento materiál připravili, a ten už bude reagovat v konkrétech.

    Já bych se tedy přimlouval za to, abychom třeba dnes nediskutovali všechny ty otázky, tu řadu otázek, které sdílím s vámi, tu potřebnost na ně odpovědět, ale protože v následujících dovoluji si říct téměř hodinách se má v tomto ohledu stát něco zásadního, tak si myslím, že vás rád budu informovat, až budu vědět konkréta určená na místě. Znovu opakuji, že zítra. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Martinu Stropnickému. Vnímám to jako návrh, aby to bylo v jiný den než dnes večer, takže navrhovatel se podle toho bude muset zařídit.

    Nyní tedy přihlášený pan kolega Fiedler, pan poslanec Radim Fiala, pan kolega Stanjura a potom pan kolega Benešík. K programu pořád. A potom se pan kolega Okamura hlásí asi s návrhem na jiný termín než dnes večer, když slyšel stanovisko ministra obrany. Prosím, pane poslanče, máte slovo k programu naší schůze.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych jen zareagoval velmi krátce na slova pana ministra Stropnického, protože si vybavuji, že včera večer ve zprávách bylo řečeno, že čekáte na nějakou výzvu nebo na nějaký impulz. Tak jestli tím impulzem měla být ta petice občanů z Vlachovic-Vrbětic, tak ta petice je dnes tady ve Sněmovně. Občané dále sbírají podpisy a jsem tedy rád, že se bude konečně něco v této záležitosti konat.

    A to, co asi chtěl říct náš předseda Tomio Okamura - nechám na vašem zvážení, pokud s tím bude souhlasit náš klub, že navrhnete den programu této schůze, zdůrazňuji této schůze, kdy budeme tuto záležitost řešit, protože informace, které z Vrbětic prosakují, že se v podstatě neví, co tam bouchlo, kolik toho bouchlo, jsou opravdu pro ty občany, kteří jsou v okruhu do jednoho, jednoho a půl kilometru velmi znepokojující. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ale páni kolegové, jednáme - já jsem velmi tolerantní člověk - ale jednáme o programu schůze. Prosím, abyste se vyjadřovali k tomu, co je předmětem programu schůze, protože tohle je debata, která patří potom k tomu bodu samotnému.

    Pan poslanec Radim Fiala, pak předseda klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl vyjádřit také k tomuto bodu programu schůze a myslím si, že je to velmi důležité. Já jsem tady zaslechl poznámku pana kolegy Kalouska o tom, jak to určitě není žádné politikum, poznámku kolegů z KSČM, kdy to tedy máme řešit peticí. Vážení kolegové, já si myslím, že jde o velmi závažnou situaci. Jestli nám tady v České republice několik dnů vybuchuje muniční sklad, tak je prostě naší povinností jako občanů této republiky ptát se minimálně ministra obrany, jak jsou obecně zajištěny muniční sklady, aby se toto nestalo. My to přece nemůžeme přejít jenom tak. To nemůžeme přejít žádnou poznámkou, ať ironickou, nebo nějakou peticí, ale je potřeba se zeptat, co se udělá pro to, aby se takové věci nestávaly. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, máte jiný termín toho zařazení, pokud jste říkal, že se hlásíte k programu schůze? (Poslanec Radim Fiala mimo mikrofon.) Ne, já nemůžu navrhovat, vy musíte navrhovat, vy jste se hlásil do programu schůze.

  • Poslanec Radim Fiala: Dobře, tak jestliže pan ministr řekl, že to budou během několika následujících hodin řešit s panem ministrem vnitra, tak já navrhuji, aby se to zařadilo na páteční program po pevně zařazených bodech.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Tak ještě nechám faktickou poznámku předsedovi klubu KSČM, a teď už jsem tedy za hranou jednacího řádu, protože se hlásil pan předseda klubu ODS s řádnou přihláškou k programu. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já se moc omlouvám panu předsedovi klubu ODS, že jsem ho krátce předběhl, ale já mám pocit, že tady za hnutí Úsvit každý mluví jiným jazykem nebo o něčem jiném. Přece o peticích mluvil, pane kolego předsedo klubu prostřednictvím předsedajícího, váš pan předseda Okamura. Já jsem jenom poznamenal, že žádná petice zatím nedošla, ale nikoli že bych vás vyzýval, ať to řešíte peticemi. Ten problém vidíme jako velmi vážný a řekl jsem, že váš návrh bodu podpoříme. Tak se prosím pěkně poslouchejme. A všem se omlouvám za to, že jsem sem vůbec musel jít. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura k programu dnešní schůze. Věřím, že dodrží... Tak výborně, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl zareagovat na návrh předsedy poslaneckého klubu ANO, kdy navrhl zařadit dneska pevně nějaké body, nic proti tomu - ale doprostřed již pevně zařazených bodů. A já to nepovažuji za férové kvůli tomu, že pan poslanec Zahradník se snažil několikrát, abychom pevně zařadili bod číslo 64, a zase někdo navrhuje body před to. Já tedy říkám, že v okamžiku, a můžete si to potom prohlasovat - tak je potom malá šance, že ty body dneska doprojednáme, ty, o které máte zájem. Naopak, pokud ten svůj návrh modifikujete, aby to bylo po všech pevně zařazených bodech, pak je velká šance, že ty body dneska doprojednáme. Nic víc, nic míň. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to byla poznámka. Nyní pan poslanec Benešík a pan poslanec Novotný.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já budu velmi stručný, protože v podstatě moje prosba již byla vyslyšena. Velmi jsem se přimlouval za to, aby ten bod o muničním skladu byl zařazen poté, co pan ministr, tuším, že i vnitra i obrany, navštíví přímo místo činu, tak jak jsem to vyrozuměl od odpovědných pracovníků krajského úřadu z kanceláře hejtmana.

    A jenom úplně poslední věc k tomu. Zaznělo tady, že zastupitelé Zlínského kraje o té záležitosti v nějakém čase, v nějaké verzi rozhodovali. Ujišťoval jsem se jako zastupitel Zlínského kraje - není tomu tak, není to vůbec v kompetenci samosprávných orgánů kraje. Ale jsem velmi rád za to, že tento bod bude zařazen a bude zařazen poté, co páni ministři vykonají návštěvu na místě činu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: A navrhnete nějaký konkrétní termín, pane kolego, nebo ne? Ne, dobře. Tak musím tedy dát slovo panu kolegovi Okamurovi, protože ten se hlásí ještě před panem poslancem Novotným. Prosím, pane předsedo, navrhněte nový termín.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, tak já jsem se domluvil s panem ministrem obrany, že by tedy úvodní informaci o tom stavu přednesl v pátek po té návštěvě. Já mu tedy předám tyto otázky, těch je celkem dost, takže jsme se dohodli, že co vypracuje, tak vypracuje, nebudeme na to nijak tlačit. Děkuji moc panu ministrovi za vstřícnost. Takže jsem chtěl tady říct, že jsme se dohodli na pátek, tedy že by řekl, jaký je tam ve čtvrtek stav, co zjistili s panem ministrem vnitra, abychom občanům mohli podat nějakou informaci, přičemž znova říkám, že předám tyto otázky. Takže teď se chci zeptat, jestli v pátek jsou nějaké pevné body. (Předsedající: Ano, jsou.) A je to lepší zařadit tedy na nějaký pevný čas nebo...

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak zatím jsou pevně zařazeny body na ráno, a to tak, že tři, a poté jsou navrženy další body, takže zatím to vypadá tak, že jeden návrh není hlasovatelný, protože už je zařazen, a ostatní body podle výsledků hlasování. Čili za pevně zařazené body, když řeknete, tak je to v pořádku.

  • Poslanec Tomio Okamura: Takže za pevně zařazené body v pátek prosím zařadit bod řešení situace kolem výbuchu muničního skladu u obce Vlachovice-Vrbětice. Děkuji, tedy v pátek.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, v pátek za pevně zařazené body, před body volebními, tak abychom volební body, které máme také zařazeny na hodinu... Pardon, ty jsou na čtvrtek. Tak po pevně zařazených bodech.

    Pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Novotný: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych požádal o pevné zařazení bodu číslo 67, návrh zastupitelstva Karlovarského kraje, na pátek po pevně zařazených bodech. Tento návrh zastupitelstva Karlovarského kraje byl už několikrát zařazen do programu jednání Sněmovny, ale bohužel vždycky spadl pod stůl. Takže tentokrát bych si dovolil požádat vás o pevné zařazení tohoto bodu na pátek po pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji, čili to budeme hlasovat postupně. Ještě někdo další do programu schůze? Není tomu tak, můžeme tedy jednotlivě hlasovat.

    Nejdříve je návrh pana předsedy Jana Hamáčka, abychom bod č. 120 tisk 240 zařadili na pátek na 12.30 a po něm nově zařadili tisk 348. Má někdo výhradu, nebo můžu nechat hlasovat o obou návrzích najednou? Nikdo nezpochybňuje.

    Budeme rozhodovat v hlasování číslo 80, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro toto pevné zařazení bodů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 80 z přítomných 171 poslance pro 124, proti 1. Návrh byl přijat, tedy jsme pevně zařadili na 12.30 tyto dva body.***

  • Poslanec Jaroslav Borka: Pane předsedající, chtěl bych zpochybnit toto hlasování, neboť jsem mačkal "ano", ale bohužel mi vyšlo, že jsem se zdržel.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Čili je to návrh o nesouhlasu s elektronickým zápisem o výsledku hlasování.

    Rozhodneme bezprostředně o tom, zda přijímáte námitku pana poslance Borky, a to v hlasování 84, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro, aby se hlasování zpochybnilo. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování číslo 84 ze 173 přítomných pro 163, proti 2. Návrh byl přijat.

    Budeme tedy opakovat hlasování. Ptám se paní kolegyně Chalánkové, jestli se hlásí. Nehlásí. Dobře.

    Budeme tedy opakovat hlasování o pevném zařazení bodu Informace ministra obrany o situaci o výbuchu muničního skladu ve Zlínském kraji na pátek po pevně zařazených bodech.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 85 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 85 z přítomných 173 pro 78. Ani v tomto hlasování návrh nebyl přijat.

    Budeme muset pravděpodobně řešit tu informaci, kterou je ochoten pan ministr poskytnout, jiným způsobem.

    Nyní budeme hlasovat o návrzích pana poslance Kalouska, který navrhuje zařadit pevně na návrh zahraničního výboru první čtení na čtvrtek 30. 10. po písemných interpelacích - k již pevně zařazenému bodu 70 pevně zařadit body s příslušnými ministry předkladateli, a to jako body 3 a 4, smlouvy Ministerstva dopravy, je to manilská smlouva, bod 4 by byla dohoda mezi Českou republikou a vládou Hongkongu jako zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky. Můžeme hlasovat najednou mezinárodní smlouvy, nebo chcete po jednotlivých ministerstvech. Pan ministr zahraničí říká, že najednou. Dobře. Můžeme tedy body 3, 4, 5, 6, 7, 8, tak jak byly předneseny. Požaduje někdo ode mě, abych je znovu ocitoval? Ne. Můžeme hlasovat najednou.

    Hlasování pořadové číslo 86. Ptám se, kdo je pro toto pevné zařazení bodů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 86 z přítomných 173 pro 43, proti 70. Návrh nebyl přijat. Budeme tyto smlouvy hlasovat v pořadí.

    Nyní jde o návrh, protože ostatní debata byla o bodě, který navrhl pan předseda Okamura, návrh pana poslance Novotného o pevně zařazeném bodu, návrh Karlovarského kraje na projednání novely zákona.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 87, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro toto pevné zařazení bodu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 87 z přítomných 173 poslanců pro 12, proti 70. Návrh nebyl přijat. Kolegy z Karlovarského kraje podpořili jen jednotlivci.

    Tím jsme vyčerpali jednotlivé návrhy na změnu pořadu této schůze a konstatuji, že jsme na dnešní jednací den zařadili jenom dva nové body, a to osmý a devátý, body 18 a 23. Můžeme tedy přistoupit k jednotlivým bodům, tak jak byly navrženy.

    Ještě předtím, než začneme pořad schůze, konstatuji, že byla doručena předsedovi další omluva, a to z osobních důvodů pana poslance Adama Rykaly na dnešní a zítřejší jednací den. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych vám dnes tady uvedl vlastně tři rámcové smlouvy, které by chtěla uzavřít Evropská unie se třemi zeměmi Asie, nebo lépe zeměmi ASEANu. Ta první, kterou bych chtěl předložit, je rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínskou republikou. Dovolte mi, abych vám k ní řekl několik věcí, které snad je dobré si tady připomenout, máme-li o této smlouvě hlasovat.

    Chtěl bych upozornit, že to vlastně není první smlouva, kterou EU takto uzavírá s jednou ze zemí ASEANu. Tou první byla Indonésie, teď tady máme Filipíny a já vám za chvilku předložím ještě Vietnam. Chci vás upozornit na to, že je to poměrně docela zásadní krok, který EU dělá, protože Indonésie - to bylo 250 mil. obyvatel, Filipíny - to je stovka milionů, a Vietnam - to je vlastně také téměř 100 milionů obyvatel. Takže to je dohromady 450 milionů obyvatel - partner. A je to vlastně poprvé v historii, kdy takto EU uzavírá tento typ dohody o partnerství a spolupráci se zeměmi ASEANu.

    Co se týče Filipín, Filipíny jsou poměrně také velmi zajímavá země, stejně jako Indonésie byla. U Filipín bych zdůraznil to, že Filipíny dnes podle analýz by měly dosáhnout v ranku nejbližších let příčky země, která bude patřit mezi dvacet největších ekonomik světa. Viděl jsem analýzu, ve které v roce 2050 se předpokládá, že Filipíny budou šestnáctou největší ekonomikou světa. Já bych to podepřel tím, že v roce 2013 měly Filipíny ekonomický růst 7,2 procenta, což je vlastně po Číně druhý největší ekonomický růst, růst HDP v zemích Asie. Je to země, která dle mého je pro Českou republiku dneska také zajímavý partner. Já bych chtěl připomenout, že první, kdo vyvážel z České republiky nebo z Československa do Filipín, byl náš podnikatel Baťa a v současné době jsme tam poměrně úspěšní ve vývozu elektroniky. Filipíny vyhlásily modernizaci armády a je tady celá řada příležitostí pro české firmy. Takže si myslím, co se týče obecně našeho postavení ve Filipínách, tak je velmi dobré, protože historie vztahů mezi Filipínami a Českou republikou je velmi pozitivní. Už čeští jezuité dorazili do Filipín na konci 17. století a od té doby jsou tam Češi, poměrně řada Čechů je tam velmi známých, a dokonce někteří jsou součástí filipínských učebnic na školách.

    Takže vám mohu tuto smlouvu doporučit. Myslím si, že je pro Českou republiku velmi dobrá věc se na tomto podílet v rámci EU a podpořit uzavření této dohody o partnerství a spolupráci s Filipínskou republikou. Mohu vás ujistit, že ratifikace této smlouvy nebude předpokládat žádné finanční ani rozpočtové dopady. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi, včetně jeho historického exkurzu do vztahů mezi Českou republikou a Filipínskou republikou.

    Prosím pana zpravodaje, aby se ujal své zpravodajské zprávy. Prosím, pane profesore.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. V podstatě hlavní bylo řečeno. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že se jedná opravdu o komplexní dohodu zahrnující spolupráci ve všech snad oblastech politiky, obchodu, kultury a dalších. Mimo jiné je tady také i boj proti pašování drog a praní špinavých peněz, což je pro mne tedy sympatické, určitě. Zajímavá informace je o této smlouvě ta, že vláda vyslovila souhlas s dohodou již 14. prosince 2010 a po čtyřech letech se dostáváme tedy teď k prvnímu čtení. Faktem je, že Parlament České republiky dostal tuto dohodu již v červnu 2013, ale v důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny dohoda nebyla projednána.

    Takže já jenom konstatuji na základě toho všeho, že Filipínská republika snad by nemusela nikomu vadit, to není kontroverzní smlouva, naopak je přínosem, a doporučuji ji schválit do druhého čtení s tím, aby byla projednána v zahraničním výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Konstatuji, že nemám do obecné rozpravy žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím. Ptám se, jestli bude mít někdo návrh na přikázání jinému výboru k projednání, protože organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru, pan zpravodaj to zopakoval. Má někdo jiný návrh? Nevidím tedy jiný návrh hlasování než přikázání zahraničnímu výboru.

    O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 88, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání této smlouvy zahraničnímu výboru . Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 88, z přítomných 173 pro 128, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 84.

    Pokračujeme pevně zařazeným bodem číslo 85. Pan ministr si sice sedl na své místo, ale já ho znovu požádám, aby přišel ke stolku zpravodajů, protože i tato smlouva je jeho. Jde o

    Pan ministr zahraničí má slovo. Prosím.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Tak je to podobné, já už jsem to tady avizoval, po Indonésii a Filipínách je tady třetí země, také téměř 100 milionů obyvatel, a to je Vietnam. Takže i tady vlastně platí, co bylo řečeno. Zpravodaj to správně řekl ve vystoupení k Filipínám, že tato smlouva má opravdu charakter globální, to znamená, ona postihuje celou řadu oblastí, nejenom ekonomiku, o které jsem mluvil, ale také takové věci jako otázky kulturní, ale třeba i pašování drog, praní špinavých peněz, to znamená boj proti těmto jevům jako součást vlastně určitého společného postupu. Takže je to něco, co zasahuje vlastně všechny oblasti života - pokrývá tato smlouva.

    Samozřejmě by mohla mít a měla by mít vliv na rozvoj vztahů mezi evropskými zeměmi, zeměmi EU, a Vietnamem také proto, že na tuto smlouvu navazuje také to, že v současné době EU vyjednává s Vietnamem smlouvu o volném obchodu a ta by měla být dokončena v příštím roce. Takže pokud by se tato smlouva ratifikovala, tak já si myslím, že právě v souvislosti s tou dohodou o volném obchodu, která by měla být uzavřena v příštím roce, to může výrazně zlepšit možnosti firem států EU, tedy včetně České republiky, pronikat na vietnamský trh, právě proto, že by to zlepšilo podmínky v oblasti tarifní liberalizace, odstranění i netarifních překážek a zlepšení i toho regulatorního prostředí. Takže v návaznosti na chystanou zónu volného obchodu by to i pro Českou republiku mohl být výrazný posun, co se týče těch podmínek pro obchodní výměnu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Jiřího Miholu, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážení kolegové. Já bych vlastně stanovisko pana ministra jenom velmi stručně doplnil. Je to dohoda navazující na předchozí dohodu Evropské unie s Filipínskou republikou. Rád bych tady podotkl skutečnost, že tato dohoda byla již jednou předložena Poslanecké sněmovně, a to v červnu 2013, ale z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny už nebyla projednána. Je tedy předkládána opětovně.

    Co se týká jejího cíle. Cílem této dohody je stanovit rámec pro posílení bilaterálních vztahů mezi Evropskou unií a Vietnamem a pro užší spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Dohoda obsahuje všechny politické doložky, které bývají běžně začleňovány do rámcových dohod sjednávaných Evropskou unií s dalšími zeměmi. Dále bych konstatoval, že nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, veřejnou správu. Je v souladu s legislativou Evropské unie.

    Doporučuji přikázat zahraničnímu výboru a dát souhlas s ratifikací. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím.

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru, totéž navrhuje pan zpravodaj. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak, ale mám požadavek na odhlášení, takže vás odhlašuji a požádám vás o novou registraci. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se počet poslanců ustálí, rozhodneme hlasováním pořadové číslo 89, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto tisku 223 zahraničními výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 89, z přítomných 136 pro 129, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.

    Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím bod 85.

    Pan ministr zůstal u stolku zpravodajů, protože dalším bodem je bod číslo 86. Požádám pana poslance Robina Böhnische, aby se dostavil ke stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení. Bod 86 je

    Prosím pana ministra o jeho úvodní slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Také děkuji. Takže tady je třetí a v této sérii poslední návrh smlouvy, která se také týká partnerství a spolupráce Evropské unie. Tentokrát tou zemí je Mongolsko.

    Víte, že mezi Českou republikou a Mongolskem je poměrně významná tradice minulých vztahů. Já bych připomněl, že ještě v době socialismu jsme budovali dost významnou část tehdejší mongolské průmyslové základny. Také po roce 1990, kdy Mongolsko oproti Vietnamu začalo budovat demokratickou společnost s tržní ekonomikou, tak Mongolsko bylo a je stále mezi pěti hlavními prioritami rozvojové pomoci České republiky, takže to poměrně významné angažmá České republiky v Mongolsku pokračovalo i tím, že se Mongolsko stalo prioritní zemí rozvojové pomoci. A když vezmu tuhle poměrně dost velkou českou investici v minulosti při budování průmyslu i v oblasti rozvojové, tak musím bohužel konstatovat, že se nám příliš nepodařilo navázat v normální obchodní výměně. Tam si myslím, že obchod neodpovídá úrovni vztahů obou zemí ani té tradici, minulosti. To se nám z důvodů, o kterých není čas tady teď asi debatovat, úplně nepovedlo. Takže kdybych měl doporučit tuto smlouvu, doporučil bych ji také proto, že by to mohl být krok k tomu, abychom s tou situací něco učinili. Protože pro Mongolsko je Evropská unie významný partner. Pro Mongolsko je to třetí největší obchodní partner vůbec. V současné době je ale aktivita různých společností v Mongolsku vysoká. Tam je velice významná aktivita USA, Japonska, Kanady, takže tam je poměrně silná konkurence. Myslím si, že je důležité, že Evropská unie se snaží pro ty vztahy v nejrůznějších oblastech vytvořit co nejlepší podmínky a že tady tato smlouva by k tomu mohla dát podnět a krok.

    Pro Českou republiku je podle mě jednoznačné, že bychom tuto smlouvu měli podpořit a využít té jejich základny, abychom možná dohnali to, co se nám prozatím v Mongolsku úplně nepodařilo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře, a prosím pana zpravodaje Robina Böhnische, aby se ujal své zpravodajské zprávy. Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan ministr mluvil z velké části o minulosti. Já se tady dotknu smlouvy a současného stavu.

    Mezi Unií a Mongolskem neexistuje dosud žádný právní rámec k vedení politického dialogu a ten chce Unie i touto dohodou zintenzivnit. Mongolsko zároveň setrvale projevuje zájem o větší pozornost ze strany Unie. Tahle dohoda podporuje bilaterální, regionální a mezinárodní spolupráci a tvoří základ pro účinnější spolupráci Evropské unie, jejích členských států s Mongolskem v oblasti rozvoje obchodu a investic, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a zahrnuje řadu dalších oblastí.

    Postoj České republiky, jak už říkal pan ministr, ke sjednání dohody byl od začátku kladný i vzhledem k historickým vazbám Československa, České republiky a Mongolska. České firmy v Mongolsku tradičně působí v oblasti dopravy, těžebního průmyslu, zdravotnictví, energetiky a průzkumu nerostných zdrojů, nicméně jistě ne v dostatečné nebo v žádoucí míře. K hlavním perspektivním oblastem budoucí spolupráce se tak řadí průzkum a těžba surovin, energetika, rozvoj zemědělství, dopravní infrastruktura, ekologie, cestovní ruch a regionální rozvoj.

    Obsah dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky. Já tedy doporučuji postoupit tisk do druhého čtení a projednání v zahraničním výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání v zahraničním výboru, totéž navrhuje zpravodaj. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat pouze o tomto návrhu.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 90. Ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 90, z přítomných 153 pro 141, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.

    Děkuji a končím bod číslo 86.

    Ještě než budeme pokračovat, konstatuji došlou omluvu předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Roman Procházka z dnešního jednání z pracovních důvodů.

    Pokračovat budeme bodem číslo

    Požádám pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Stejně o to požádám pana poslance Milana Urbana, který je zpravodajem tohoto tisku. Protože z pověření vlády přednese úvodní slovo pan ministr Jan Mládek, tak ho zároveň žádám o slovo. Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh tohoto zákona má především upravovat zvyšování energetické účinnosti v České republice a podporovat energetické úspory. Hlavním důvodem pro novelizaci zákona je směrnice 212/27/EU o energetické účinnosti, kterou má ČR povinnost transponovat. Dalším důvodem je dodatečná částečná úprava implementace již transponovaných směrnic, a to směrnic o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Posledním důvodem novely zákona jsou zkušenosti z aplikační praxe stávajícího znění, kdy v rámci poslední novely zákona došlo k velkým úpravám povinností pro občany ČR a po více jak roční praktické aplikaci je potřeba některé povinnosti upravit.

    Část směrnice o energetické účinnosti, která je implementována do této novely, upravuje zejména oblasti energetického auditu, energetického posudku, hospodárné užívání energie ústředními institucemi a energetické služby. Mezi navrhované změny patří povinnost pro velké podnikatele absolvovat energetický audit, a to každé čtyři roky. Nově je v zákoně zavedena rovněž oblast energetických služeb, přičemž ministerstvo bude zveřejňovat vedle seznamu energetických specialistů rovněž seznam takzvaných poskytovatelů energetických služeb, ze kterého mohou občané získat informace o dostupných firmách na trhu. Poskytovatelé energetických služeb byli dosud upraveni v rámci energetického zákona, ale kvůli potřebě a návaznosti na nové požadavky ze strany EU je celá oblast energetických služeb řešena v této novele. Zásadní novinka týkající se průkazu energetické náročnosti budov je zavedení úlevy od povinnosti mít zpracovaný průkaz v případě prodeje či pronájmu budovy postavené před rokem 1947. Tato možnost je podmíněna písemnou dohodou obou stran. Úleva je nastavena hlavně pro rodinné domy, kde je zpracování průkazu příliš finančně zatěžující a i pro tyto staré budovy formální.

    Další významná změna je v oblasti státní energetické koncepce, kterou novela standardizuje formou jejího zpracování včetně vymezení cílů státu v oblasti energetického plánování v energetice. Určité změny jsou provedeny i v ustanovení týkajícím se obcí a krajů v rámci zpracování územních energetických koncepcí. Státní energetická inspekce výrazně posílí kontrolní činnost směrem ke kvalitě zpracovávaných dokumentů, jako jsou například právě průkazy energetické náročnosti budovy nebo energetické audity.

    Dámy a pánové, na závěr si dovoluji upozornit, že většina navrhovaných změn zákona odráží některou z evropských směrnic a nešetrná úprava navrhovaných změn může ČR způsobit problémy při vykazování implementací těchto směrnic vůči Evropské komisi.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Žádám pana zpravodaje Milana Urbana, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr tady poměrně podrobně uvedl, o co se jedná v této novele zákona o hospodaření s energií. Předpokládám, že bude tato novela přikázána hospodářskému výboru. Možná bych vyzdvihl jedno téma, které tady pan ministr zmínil, a to je otázka státní energetické koncepce a způsobu projednávání, které je řešeno v paragrafech tohoto zákona. Myslím si, že diskuse na hospodářském výboru bude určitě vedena i o tom, jakým způsobem má být státní energetická koncepce schvalována. Dnes je to tak, že Ministerstvo průmyslu připraví, vláda schvaluje. Otázkou je, jestli z hlediska nějaké stability energetických koncepcí do budoucna by neměla být ratifikace učiněna Poslaneckou sněmovnou. To znamená, abych předešel některým výhradám, nemyslím, že Poslanecká sněmovna by měla tvořit koncepci, ale měla by ji buď přijmout, jak ji schválí vláda, nebo vrátit, čili odmítnout, ale to je věc, která je k diskusi jako ostatně možná další detaily tohoto zákona.

    Já bych to teď nechal na hospodářský výbor a doporučuji propustit do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám písemnou přihlášku, ale vidím přihlášku z místa. Prosím, pane kolego, máte slovo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Velmi stručně. Také jsem pro propuštění do hospodářského výboru, nicméně bych chtěl říct, že veškeré kroky, které se budou týkat různých auditů, koncepcí, stojí peníze. A tady je na zamyšlení, jestli tím nezatěžujeme příliš mnoho podnikatelský sektor. Chápu, že jsou na jedné straně směrnice Evropské unie a na druhé straně jsou náklady, a myslím si, že necitelným přístupem bychom opravdu způsobili velké škody.

    Ale mám jinou připomínku. Tady padlo, že energetické štítky se nebudou týkat budov, které byly postaveny před rokem 1948 a které se prodávají. Myslím si, že máme jiný problém, který tady na obcích je, že děláme energetické štítky na budovy, které nikdy nebudeme prodávat, jako jsou radnice, školy a tak dále a tak dále. Je to zbytečně zatěžující náklad. Myslím si, že bychom se s tímto měli nějak popasovat v rámci hospodářského výboru nebo případně dalších čtení.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ptám se, kdo další. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Možná bychom s panem ministrem mohli pár vět v diskusi věnovat už dneska v prvém čtení. Mě zajímá ten interval a povinné audity jednou za čtyři roky. Jestli je to interval, se kterým jsme ještě schopni pracovat, zda jsme schopni najít třeba delší interval, a pokud ne, tak proč. Protože si myslím, že to skutečně bude zvyšovat náklady a logicky náklady těchto podniků se zase promítnou do cen jejich produktů. Plně souhlasím s připomínkou, kterou řekl můj kolega Ivan Adamec. Je to opravdu nesmyslné a mohli bychom najít řešení, které ušetří obcím peníze, které pak mohou investovat mnohem smysluplněji než dělat energetické audity na své budovy, které skutečně prodávat nechtějí a nebudou.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan poslanec Herbert Pavera s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové.

    Vážený pane předsedající, chci se taky přihlásit k tomu, co tady řekli mí předřečníci - pan Stanjura a pan kolega z ODS Adamec, který upozorňoval na to, že energetické audity na obcích by neměly být povinností, ale měly by se dělat jenom tehdy, když obec rekonstruuje nebo připravuje žádost o dotaci nebo vystavuje. Řeknu příklad z minulosti, jak energetické audity dopadly před deseti a více lety, kdy jsme měli povinnost energetické audity na obcích dělat. Leží nám za stovky tisíc, jsou na nic. Vyhodili jsme opravdu spoustu peněz a potom se změnily normy, museli jsme energetické audity dělat znovu, musíme dělat energetické štítky. Nevím, jestli tam je opravdu tak dalece příkaz Evropské unie, nebo jestli je to lobby některých skupin, které se zabývají těmito věcmi. Velice by mě to zajímalo z hlediska obce. Opravdu si myslím, že obce ani podnikatelé by neměli být zatěžováni tím, co není pro jejich potřebu nutné. I když chápu, že z hlediska energií je nutné šetřit energiemi, ale nabádám všechny, abychom opravdu neschvalovali něco, co ublíží jak obcím, tak i podnikatelské veřejnosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Paverovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan zpravodaj Milan Urban. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: K energetickým štítkům. Aby nedošlo k nedorozumění, nerad bych vás edukoval. A s veškerým respektem k opozici je potřeba říct, že energetické štítky už tady dávno zavedeny jsou. Možná si někteří vzpomenete, jak to tehdy bylo. Já to nedělám často, ale u tohoto si to obzvlášť užiji, protože tehdy jsem řekl, když se to tady projednávalo, že to je fakt pitomost. Někteří na to budete pamatovat. Teď nás to dohnalo. Voda někam utekla a ukázalo se, že jsem v mnohém měl pravdu. A možná je to příležitost k tomu, abychom se znovu nad tím zamysleli, protože je to fakt pitomost. A některé věci, které můžeme v České republice udělat v porovnání se směrnicí, abychom se s tím vypořádali. Opravdu se mi teď zdá příhodná doba, aby hospodářský výbor v tomto směru ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu hledal nějaké řešení, aby se věci, které zbytečně zatěžují občany, instituce a samosprávy, ze zákona vyndaly, pokud to bude jenom trochu možné. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než dám slovo panu poslanci Stanjurovi, konstatuji, že pan předseda vlády má náhradní kartu číslo 54.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Musím souhlasit s panem zpravodajem. Říkal to tehdy, říkali jsme to tehdy mnozí také. Rozdíl byl v tom, že vládní poslanci byli masírováni zejména úředníky Ministerstva průmyslu a obchodu. Říkám úředníky - že to tak prostě být musí! Jinak že bude infringement, budeme platit pokuty a podobně. Nám se to tehdy nezdálo, jenom jsme nebyli schopni v tom čase a časovém tlaku doložit naši oprávněnou obavu, že to tak být nemusí. A že máme manévrovací prostor. Takže plně potvrzuji to, co říká pan poslanec Urban. Není to jenom tím, že jsme si vyměnili lavice vládní a opoziční. V opozici je vždycky jednodušší být proti. Ale vítám snahu to upravit, zjemnit a pokud možno všude, kde to jde, tu povinnost odebrat. Tam, kde to vůbec není rozumné.

    Jenom říkám, a nevím, jestli tam sedí ti samí úředníci, kteří nám to tvrdí, já se klidně podívám do starých podkladů, kteří nám to tvrdili, že nemůžeme uhnout ani milimetr. My jsme tehdy říkali, že jsme bruselštější než Brusel. Ale zpráva našeho úřednictva, které teď bude od 1. ledna naprosto nezávislé a chráněné služebním zákonem, byla: Přes to nejede vlak, takhle to být prostě musí. A praxe ukazuje, naštěstí, že to tak vždycky není a že máme nějaký prostor buď něco vyjednat, nebo aspoň nepřidávat k tomu, co už udělat musíme. Takže v tom určitě vládní koalice bude mít naši podporu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr Jan Mládek v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Chtěl bych poděkovat za podněty na projednávání tohoto zákona, které už jsou uvedeny v prvním čtení. Chtěl bych zdůraznit, že obecně je prioritou vlády snižování CO2, kdy se je identifikuje s tím cílem, který je na evropské úrovni. Máme velký problém s cílem zvyšování podílu OZE, což je také všeobecně známo. Ale energetické úspory zvyšování účinnosti jsou samozřejmě vládní prioritou, byť ne nutně v tom objemu, který je zatím navrhován. A samozřejmě tenhle cíl se také dostává do sporu s administrativní náročností. Proto tento zákon přichází s tím, že štítky na budovy při prodeji a pronájmu nebudou povinné u budov z roku 1947 a starších. Je to dáno logikou, že tam to štítkování je zbytečně, protože všechny ty domy spadnou do té nejhorší kategorie, takže se ví, že tyto domy z energetického hlediska nejsou v pořádku, a není to žádné překvapivé sdělení. Proč je to rok 1947? Protože na to existuje precedens z některých jiných zemí, kde neprováděli gold-plating a stanovili si tam takovýto rok. Ale samozřejmě jsme připraveni o tom diskutovat.

    Stejně tak jako energetický audit, kde to je doporučení Evropské unie, a v té debatě v hospodářském výboru se budeme zabývat samozřejmě tím, zdali je to doporučení opravdu naprosto tvrdé, anebo jestli je tam nějaký prostor. To je myslím celkem legitimní diskuse, protože ano, občas existuje tendence si to zjednodušit, neriskovat tzv. infringement nebo správní řízení, ale na straně druhé je opět administrativní náročnost procesů.

    Takže vítám tuto debatu a podrobně se jí budeme věnovat na jednání hospodářského výboru, případně jiných výborů. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Nikoho dalšího do rozpravy nevidím. Ještě faktickou poznámku pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, tak to je hezký! Já tady slyším, jak si opozice a koalice vyměňují názory, že vlastně to myslely už tehdy, že by to nemělo být, ale realita byla pak naprosto jiná. Já vám něco řeknu. Mně první týden v lednu roku 2014 přišla energetická inspekce a první, co ji zajímalo, jestli máme ty štítky na školách, na tělocvičnách, na radnici. Samozřejmě, neměli jsme je! Jako každý! A hned začalo správní řízení! Tak jenom na vysvětlení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo další do rozpravy? Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak. V rozpravě, pane zpravodaji, vystoupilo sedm vystupujících, z toho někteří opakovaně. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Je to pravda, pane zpravodaji? Je tomu tak. Budeme se tedy zabývat pouze návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat pouze o přikázání hospodářskému výboru.

    Rozhodneme tak v hlasování pořadové číslo 91, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání hospodářskému výboru. Je někdo proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 91 z přítomných 159 pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému a lhůta k projednání zůstala podle zákona o jednacím řádu 60 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 20.

    Pokračovat budeme bodem číslo

    Požádám pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby zůstal u stolku zpravodajů. Žádám, aby pan poslanec Martin Novotný zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení.

    Z pověření vlády návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pane ministře, prosím, máte úvodní slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych uvedl materiál Ministerstva průmyslu a obchodu předkládaný na dnešní schůzi k projednávání. Jedná se o návrh novely zákona o investičních pobídkách, jehož součástí je související změna zákona o daních z příjmu, zákona o zaměstnanosti a zákona o dani z nemovitých věcí.

    Materiál byl připraven zejména v návaznosti na přijetí nových evropských předpisů pro oblast veřejné podpory. Z pohledu investičních pobídek jsou nejzásadnější dvě změny, které tyto nové předpisy přinášejí. Za prvé plošné snížení přípustné míry regionální veřejné podpory v České republice na 25 % způsobilých nákladů oproti dřívějším 40 %. V některých okolních státech může tato podpora aktuálně dosáhnout až 50 %, například v Maďarsku a Bulharsku. Dále jde například o omezení blokové výjimky pro režimy podpory s ročním objemem podpory nad 150 mil. eur, kam spadají investiční pobídky. Tyto režimy podpory musejí být dále evaluovány na základě plánu hodnocení schváleného Evropskou komisí.

    V reakci na tyto skutečnosti byl připraven návrh zákona, který adaptuje systém investičních pobídek na nová evropská pravidla pro poskytování veřejné podpory a současně přispěje k udržení konkurenceschopnosti českého systému pobídek v mezinárodní soutěži. Předloženým návrhem zákona dojde zejména k rozšíření regionů pro poskytnutí hmotné podpory na tvorbu nových pracovních míst a také rekvalifikace a školení zaměstnanců. Navýšení maximálního limitu kapitálové podpory pro strategické investiční akce. Zavedení nové formy investiční pobídky, osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách. Také k lepšímu zpřístupnění pobídek projektům technologických center a center strategických služeb.

    Navrhovaná opatření usnadní investorům čerpání podpory, zrychlí návratnost podpořených investic, a tím zvýší atraktivnost celého systému pobídek. Ani při těchto změnách však nemůže skutečné čerpání investičních pobídek překročit částku stanovenou podle aktuální mapy regionální podpory, to je 25 % způsobilých nákladů u velkých podniků. Oproti předchozímu období, kdy byla povolena míra podpory až 40 %, se tedy závazky státu sníží. Závazky státu budou navíc protikladně vykompenzovány zvýšením příjmů z trhu práce a nepřímých daní. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi a žádám, aby svou zpravodajskou zprávu přednesl zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak uvedl pan ministr ve svém úvodním slově, tato novela má z velké části transpoziční charakter. Já se však domnívám, že důsledky těch transpozic jsou natolik zásadní pro oblast veřejné podpory, že omezit se jenom na debatu o tom, že promítáme nové podmínky evropské legislativy, je nedostatečné.

    Projednávaná novela upravuje jednu konkrétní oblast, takzvané veřejné podpory. Tímto termínem jsme se v posledních letech naučili eurojazykem nazývat problematiku regulace inherence veřejných subjektů prostřednictvím veřejných prostředků do volné soutěže ekonomických subjektů na trhu. V tomto případě jde tedy o regulaci různých forem podpory investic prostřednictvím takzvaných investičních pobídek. Oproti stávající legislativě novela představuje primárně onu implementaci dvou novelizovaných evropských předpisů, konkrétně nového obecného nařízení o tzv. o blokových výjimkách, General Block Exemption Regulation, a nové mapě regionální podpory na léta 2014 až 2020 (řekl: dvanáct), která dosud platné limity v této oblasti pro regiony ČR snižuje, a to tak podstatným způsobem, že je potřeba to nejenom říct, ale i podtrhnout a zdůraznit.

    Podobně jako v ostatních oblastech regulace veřejné podpory pro oblast investičních pobídek legislativní model stanovuje výjimky z obecného principu zákazu veřejné podpory, a to formou objemových limitů a dalších podmínek. Zjednodušené formulaci lze základní dvě novinky implementované novelou z dříve zmíněných evropských předpisů hodnotit jako další zpřísnění podmínek veřejné podpory. Oproti stávající definici blokové výjimky je stanoven objemový limit 150 mil. eur ročně, v rámci kterého se podpora poskytuje bez nutnosti dalšího posuzování Evropskou komisí. Vyšší úroveň podpory implikuje notifikační proces daleko přísnějšími podmínkami.

    Pokud jde o limitaci prostřednictvím mapy regionální podpory, i zde dochází ke zpřísnění formou snížení limitu pro jednotlivé regiony České republiky, a to v návaznosti na jejich současnou kategorizaci dle pásem stanovených dle procentního podílu HDP na obyvatele vůči průměru EU, a to z dosavadního limitu 40 % na už zmíněných 25 %.

    Důvodová zpráva shrnuje vývoj systému investičních pobídek v České republice, jejich forem, nejrůznějších forem poskytování slev a aktivní finanční podpory a shrnutí ročních bilancí v této oblasti. Já ale považuji za vůbec nejdůležitější, že při onom bilančním pohledu sice najdeme kvantifikaci, ale je tam stále uváděna kvantifikace očekávaných přínosů, to jest kvantifikace tehdejších expektací. Ve zprávě obecně postrádám hlubší analýzu skutečných efektů a dosavadní úspěšnosti systému, která pro hodnocení jeho nového nastavení pro příští období má zásadní význam. Zpráva dál obsahuje jakousi delší podrobnou komparaci jednotlivých variant možných řešení od nulové varianty až po variantu preferovanou, která je označena číslem dvě. Jde o novelu zákona o investičních pobídkách podle obecného nařízení o blokových výjimkách, které jsem tady už zmínil. (V sále je šum.)

    Já předpokládám, že zmíněné aspekty jednotlivých řešení budou podrobně diskutovány na hospodářském výboru a v rámci dalších čtení zákona. Osobně však považuji absenci důkladné SWOT analýzy, účinnosti a efektivity systému investičních pobídek za natolik podstatnou pro vypovídací hodnotu a kvalitativní posouzení této novely, že budu - a též z důvodu obecného ideového nesouhlasu s celým systémem evropské regulace veřejné podpory jako takovým - navrhovat vrácení novely vládě k přepracování.

    V této souvislosti mám mnoho otazníků zejména kolem kvantifikace dopadu novely na státní rozpočet, zejména s ohledem na očekávané výnosy posilující příjmovou stránku rozpočtu, to jest na předpokládané celkové kladné saldo aplikace. Zároveň ale realisticky konstatuji, že očekávám, že Sněmovna jako celek zaujme k návrhu tradiční postoj, který Sněmovna zaujímá k implementaci evropské legislativy a jejích nástrojů, to jest přístup dle hesla "když už, tak už", a očekávám, že přes můj návrh k přepracování budeme mít prostor v hospodářském výboru k diskutování detailních jednotlivých položek tohoto návrhu zákona.

    Děkuju vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodajovi za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče. Zatím jediný přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuju za slovo, vážený pane předsedající.

    Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych řekl pár slov k této novele zákona. Myslím, že mnoho už zaznělo zejména od pana zpravodaje, nicméně pár slov bych ještě doplnil. Novela reaguje na nové nařízení Komise č. 651 z roku 2014, které stanovuje rozsah povolené veřejné podpory v souvislosti s programovacím obdobím 2014 až 2020. Je chvályhodné, že toto nařízení bylo promítnuto tak rychle do novely zákona, protože nařízení je tuším z června tohoto roku. Co ovšem není chvályhodné, to jsou další pasáže, které máme v této novele uvedeny. To znamená to, co je ta harmonizační část, tedy reakce na nové nařízení, to je v pořádku a nemůže tomu být ani jinak. Ovšem to, co je nad rámec harmonizace, je, a už se to tady začíná stávat poměrně tradicí, velmi diskutabilní a musím říct, že si to nezaslouží podporu poslanců TOP 09.

    Z nejproblematičtějších bodů vyjímám návrh na zřízení takzvaných speciálních ekonomických zón, v první fázi realizovaný prostřednictvím takzvaných zvýhodněných průmyslových zón, které budou mít vyšší míru podpory, než mají ostatní průmyslové zóny. To mají být dosud neobsazené průmyslové zóny v hospodářsky slabých regionech. V Moravskoslezském kraji mají být tři takto zvýhodněné zóny, ve Zlínském kraji jedna a v Ústeckém kraji jedna. Tady bych chtěl skutečně poukázat, že se jedná o poměrné upřednostňování Moravskoslezského kraje před kraji ostatními, to znamená před krajem Ústeckým, případně před krajem Zlínským. Je to poměrně do očí bijící a skutečně nevím, co ministerstvo vedlo k této podpoře, byť se jenom explicitně objevuje v důvodové zprávě, nikoli ve vlastním textu zákona.

    Obecně zavádění speciálních ekonomických zón je cestou zpět o pár desítek let. Je to systematické narušování principů rovných příležitostí a rovných podmínek v podnikání. I v důvodové zprávě se přiznává, že některé země od nich ustupují. Ustupuje od nich Maďarsko. A mě mrzí, že tady není pan ministr financí Babiš, protože od nich ustupuje i Chorvatsko. (Smích v pravé části sálu.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi a ptám se, kdo dál do rozpravy. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a předpokládám, že poté se vyjádří zpravodaj, který má návrh. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych podtrhnout vystoupení mého předřečníka, protože to je jenom teorie, že obec by nesouhlasila. Uvědomme si ten tlak státních orgánů v okamžiku, kdy je výborný investor a teď poslední, co chce, je osvobození od daně z nemovitosti. Už vidím to zastupitelstvo, jak opravdu svobodně rozhoduje, zda si ten svůj příjem nechá vzít, nebo ne.

    Myslím si, že to je věc státu a neměli bychom do toho míchat daně, které jsou stoprocentním příjmem obcí. Jsou problematické daňové prázdniny, budiž, to je ale stát. Jsou to sdílené daně a podobně. Daň z nemovitostí je stoprocentně příjmem obce. Už tak je velmi složité najít v obci nějakou dohodu na tom, jak má být vysoká. Je to poměrně komplikovaná věc, koeficienty, místní koeficienty a složitě. Nicméně chci říct, že to není zanedbatelný příjem v těch obcích. A takhle to postavit znamená, že před zastupitelstvo přijede buď pan ministr, nebo nějaký náměstek, nebo nějaký úředník, a řekne: "No chcete tady sto nebo dvě stě pracovních míst, nebo nechcete? No tak se svobodně rozhodněte." Myslím, že bude mnohem lepší, když to v tom vůbec nebude. Ty částky nejsou zas tak horentní a mnohem lepší bychom měli uvažovat obecně o podporách, pokud vůbec mají být, tam, kde je podle územního plánu plocha průmyslu. Myslím si, že je to mnohem lepší než i ty plochy průmyslu rozdělovat na vyvolené a nevyvolené. To má vlastně provázanost vlastně i - pokud si vzpomenete, máme, myslím, že v hospodářském výboru, nebo nejenom v hospodářském výboru, zákon o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, změnu. Tam se znova mluví o vybraných či preferovaných průmyslových zónách. Mnozí z nás o tom mluvili v prvém čtení k tomu návrhu zákona. Myslím si, že bychom to tak neměli dělat.

    Pokud možno když už chceme dávat, a nejsme v tom bohužel úplně svobodní, protože naši konkurenti v okolních zemích investiční nabídky také nabízejí, to myslím, že je relevantní argument, ale neměli bychom už zase to rozdělovat a preferovat pouze některé. Samozřejmě když bude někdo preferovat Moravskoslezský kraj, nemám nic proti tomu jako poslanec tohoto regionu, nicméně i kromě těch tří průmyslových zón, o kterých mluví důvodová zpráva, existují další plochy průmyslu. Pokud budeme preferovat tři, tak ostatní města a ostatní obce budou mít horší prostor pro to, jak lákat investory na své území. A pokud se zastupitelstvo rozhodne, že nebude vybírat daň z nemovitosti, to už může dneska. Nepotřebuje to mít v zákoně o investičních pobídkách, je to svobodné rozhodnutí každého zastupitelstva, zda a v jaké výši bude stanovovat daň z nemovitosti.

    Takže bych se opravdu přimlouval za to, a doufám, že pan ministr ty argumenty zváží, aby to jako nástroj pobídek vůbec nebylo, abychom oddělili přístup státu, když láká investory, a nemíchal bych do toho nějakou pravomoc zastupitelstva obce. Museli bychom také vidět nějakou kvantifikaci. Bezesporu poplatek za vynětí je mnohem větší než daň z nemovitosti. Na druhé straně zase je to nějaká kompenzace pro tu obec v okamžiku, kdy tam daň z nemovitostí je vypsána a platí se. Jsou to zdroje, z kterých může vyřešit veřejnou dopravu, osvětlení, čistotu v tom městě apod. Takže byla by hrozná škoda tuhle pravomoc obcím odebrat.

    Slyším tu námitku, že je to se souhlasem obce, ale popsal jsem ten případ, že zastupitelé se skutečně nebudou cítit komfortně a nebudou mít svobodné rozhodnutí v okamžiku, kdy stát na ně bude tlačit a bude říkat: když nám to schválíte, investor bude, když nám to neschválíte... Nevím, proč nás to vůbec napadlo, zda je to problém skutečně investorů. Pokud ano, tak pan ministr má možná nějaká čísla, zda si na to investoři, už ti, kteří tady jsou, stěžují na výši daně z nemovitosti, a kolik se z toho vybere, či nevybere.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než budeme pokračovat v rozpravě, konstatuji omluvy paní poslankyně Olgy Havlové od 14 hodin na celý den a kolegy Fiedlera od 12 do 13 hodin. Pan kolega Běhounek se omlouvá až na den zítřejší.

    Pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Obávám se, že pokud sem budou chodit, pane ministře, takovéhle zákony, že tím neuvěřitelně popichujete a vytváříte prostor prostě pro obrovské korupční tlaky, v tomhle případě na obce a města. Skutečně transponujte evropské směrnice, co musíme a co je racionální, ale to, co vy do toho přidáváte - já vím, že je to politika vlády, ale je to politika do budoucna smrtelná. Vy jste se prostě etablovali, že budete bojovat proti korupci, ale tímhle tím naopak vytváříte příležitost. Vždycky ta korupce bude odvislá od toho, jaké příležitosti vytváříte.

    Vím, že si to tady odhlasujete, TOP 09 bude podporovat návrh - nevím, jestli na přepracování, nebo co tady padlo, přepracování a vrácení, ono je to jedno, aby z toho tyto věci vymizely, a nemáme problém s transpozicí evropské směrnice. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní řádná přihláška pana poslance Urbana.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane předsedo. V prvé řadě je potřeba říct, že tím dominantním, kdo rozhoduje o tom, jestli v nějakém území bude průmyslová zóna, potažmo investor, který využije zákon o pobídkách, je obec, nikoliv stát. To není tak, že stát se rozhodne proti vůli obce postavit někde průmyslovou zónu. Naopak.

    Jednou se mi stalo kdysi historicky, přišel za mnou jakýsi starosta a říkal: "My to tam nechceme." Já jsem říkal: "Pane starosto, udělal jste mi radost, máme o práci míň." Čili tenhle mýtus prosím opravdu neplatí. Ta obec je rozhodujícím článkem v tom, jestli jsou, nebo nejsou průmyslové zóny a jsou zainvestovávány bez, nebo s pobídkami jednotlivými investory. To za prvé.

    Za druhé je tady jakási libůstka, proč některé zóny - dřív se jim říkalo strategické, teď to jsou nějaké ekonomické zóny - proč to tam je. To tam není proto, že to je politika sociální demokracie, i když je politikou sociální demokracie snažit se vytvářet nová pracovní místa, ale je to tam proto, že ta směrnice umožňuje v určitých případech jít na určité zvýhodnění proti plošnému úřednímu uspořádání nebo popisu té směrnice. Čili tam, kde je ta zóna ekonomická nebo strategická, tam lze využít vyšších možností proti té evropské směrnici, než je plošné u těch ostatních. Samozřejmě můžeme o tom vést debatu, že to má platit pro všechny stejně, nicméně taky tady nemáme investory, které bychom mohli hodit do jednoho pytle. Jsou tady prostě zájemci strategičtí a možná méně strategičtí. A týká se to i jednotlivých regionů v České republice. To, že to není jaksi celoplošně v této chvíli uspořádáno, že každý kraj nemá v tom návrhu jakousi ekonomickou či strategickou zónu, to je dáno i historií, protože v podstatě strategické zóny existují a překlápí se jenom názvosloví nebo pojmosloví tak trochu v tom zákoně, aby bylo možno bez výtek Evropské unie využít nějaké parametry.

    Takže nehledejte v tomto případě, že jsme bruselštější než Brusel. V tomto případě je to možná pravda, ale je to ve prospěch České republiky. To je potřeba z mého pohledu zvážit. Jestli má být daň z nemovitosti - určitě je to otázka k debatě, to si myslím, že ano. Ale jestli nám to evropská směrnice v určitých případech dovoluje, a první i poslední právo má zastupitelstvo obce, tak já v tom zase tak velký problém nevidím, i když trochu ho cítím, jak tady ta debata byla naznačena. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych využil faktickou připomínku na jeden konkrétní a věcný dotaz na pana ministra. Mně se úplně nezdá, abychom tiskopis pro uplatnění investiční nabídky, což je poměrně dlouhý formulář, měli jako přílohu zákona. Nevím, proč to tam tak je. Rozumím tomu, že si pak ministerstvo nebo CzechInvest nějaký formulář stanoví, ale v okamžiku, kdy to dáme do zákona a něco změníme, cokoli, co se ukáže za rok, za dva, že tam potřebujeme, tak budeme muset novelizovat zákon. Myslím, že to je nic proti ničemu a že by stálo za to ze zákona to vypustit a nechat formulář v pravomoci těch, kteří budou organizovat a budou jednat s potenciálními investory a firmami, které budou chtít využít zákon o investičních pobídkách. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za dodržení času. Zeptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. (Hlásí se ministr.) Pan ministr bude mít samozřejmě závěrečné slovo, pokud o ně požádá. Dobrá. Takže to bude formou závěrečného slova.

    Já tady mám poznámku od kolegy Filipa, že od pana zpravodaje nepadl, ale byl zmíněn návrh na vrácení k dopracování. Pokud ho chcete uplatnit, pane zpravodaji, tak musíte teď v rozpravě. Beru to jako přihlášku do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Pane předsedo, já děkuji za slovo. Já skutečně jsem to ve svém úvodním slově řekl v jakémsi očekávacím modu, takže teď ten očekávací modus naplním. Rád bych doporučil, aby Sněmovna svým usnesením vrátila tento návrh novely zákona vládě k dopracování. Důvodů tady padla celá řada. Já je považuji za relevantní.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Beru to jako návrh Sněmovně na vrácení předloženého návrhu k dopracování. Pan poslanec Bendl řádně, nebo fakticky? Fakticky stačí, dobře.

  • Poslanec Petr Bendl: Mně budou stačit ty dvě minuty, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl podělit o zkušenost, neboť jsem za dobu působení ve veřejné správě zprovoznil několik průmyslových zón. U některých jsem byl dokonce od samého začátku, od schvalování územního plánu a podobně.

    Chtěl bych doporučit jednu věc. Já si myslím, že v okamžiku, kdy ten zákon bude měnit pravidla hry už v průběhu doby, kdy ty investiční pobídky probíhají, budeme měnit i pro potenciální investory zásadně základnu toho, v čem je podpoříme a v čem nikoliv. Už tady není takový tlak, jako býval v minulosti, na nové investiční pobídky. Myslím, že by bylo dobře, aby se stát více soustředil na existující průmyslové zóny, jim aby věnoval pozornost, aby je čistil, aby je pomáhal zbavovat, řeknu, ekologických zátěží a podobně a neměnil už a nepřinášel další a další nové termíny, například strategická průmyslová zóna a podobně. Tomu nerozumím. Někde může strategicky, zjednodušeně řečeno, pomoci malé obci přivedení investora, který zaměstná 20 až 50 lidí, a nemusí to být v zákoně o investičních pobídkách a podobně. Moc bych prosil, abychom tu situaci nekomplikovali, spíše zjednodušovali a dělali obecná pravidla, a ne výjimky pro jednotlivé regiony.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu ukončím. Zeptám se pana zpravodaje a pana ministra, zda mají zájem o závěrečná slova. Nejprve asi pana ministra a potom pana zpravodaje. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl vaším prostřednictvím ujistit kolegy z pravicových stran, že ano, tento návrh skutečně není ideově čistý, ideologicky to neodpovídá vašim koncepcím. Ale tak bohužel neodpovídá skoro nic na světě.

    Měli jsme tady předsedu vlády, který se později stal prezidentem, který nám vždycky vykládal, že se máme poučit ve Spojených státech, tam že také vláda nedává žádné investiční pobídky. Ano, tehdejší premiér měl pravdu, federální vláda Spojených států žádné investiční pobídky nedává. To je pravda. Jenomže velké množství investičních pobídek, aby dosáhly přesně toho, co chceme my, dávají vlády jednotlivých států americké unie, dávají velká města. Tam je to všechno úplně jinak.

    Pobídky se vám mohou líbit, nebo nelíbit, ale prostě my žijeme ve světě, kde naše konkurence ty pobídky používá. A my jsme s tímto zákonem, s touto novelou přišli ne primárně proto, že je potřebná nějaká harmonizace, ale protože chceme udržet konkurenceschopnost naší země při získávání zahraničních investic, protože v globalizovaném světě žijeme většinou tak, že investor přijde a začne zkoumat tři lokality, jednu na Slovensku, jednu v Polsku, jednu v České republice, jezdí mezi těmito lokalitami a snaží se získat nejvýhodnější podmínky a sdělovat, co ta jiná strana nabízí. Výsledkem tohoto vyjednávacího procesu je buď to, že investici získáme, nebo naopak nezískáme.

    Od 1. července se nám změnily podmínky oproti našim hlavním konkurentům, to je proti Polsku a Slovensku. Evropská komise totiž přepočítala hrubý domácí produkt na hlavu a zjistila, že už jsme spadli do jiné kategorie. To znamená, že u nás je maximální podpora nyní 25 %, na Slovensku a v Polsku zůstala 40 %. A tato novela je snaha projevit určitou pružnost a zajistit některé jiné instrumenty tak, abychom ty investice získali.

    Musím říci, že úplně nerozumím debatě o obcích, která tady byla zvednuta. Jednak argument o tom, že stát zatlačí a obec to udělá, prostě není pravdivý, už jenom proto, že jsme to zkusili. Zkusili jsme to v Brně, kde jsem strávil sedm hodin na zastupitelstvu města Brna a zastupitelstvo se rozhodlo, že ho minimálně 2 tis. pracovních míst v logistickém centru firmy Amazon nezajímají. Doporučuji se podívat na výsledky voleb. Ať si každý tuto lekci vyhodnotí sám. Stejně tak může odmítnout jakákoliv jiná obec.

    Chtěl bych říci, že nezáleží u obcí ani tak na objemu peněz. Ten nebude skutečně zas tak velký. Obec má možnost odmítnout, obec to dělat nemusí. Nicméně investor, který přijde, tak vám řekne jednoduchou věc. On nechce jít do obce, která bude nepřátelská, které se ta investice nebude líbit ať už z těch, nebo oněch důvodů. Už jenom proto, že on dojede do sousední země nebo do jiného kraje a najde obce, které mají pozitivnější přístup. Takže v tomto případě jde spíše o jistý signál, že ta obec má politickou vůli investici získat, protože jak už tady říkal kolega Urban, na to je zapotřebí nejenom vůle centrální vlády, ale také lokálních autorit, ať už obcí, nebo krajů.

    Máme i příklady, kdy tato vůle nebyla a investice se prostě nerealizovala. Byl to pokus finské firmy Milikoski postavit v Opatovicích papírnu. Ani Pardubický ani Královéhradecký kraj ani města a obce to v zásadě nechtěly. Výsledkem toho je, že Milikoski připravoval investici simultánně v Opatovicích a zároveň kus od našich hranic v Bavorsku. Když zjistil, že tady není vůle, postavil papírnu v Bavorsku a vozí se tam samozřejmě i dříví z České republiky, aniž bychom se podíleli na zaměstnanosti. Čili v otevřeném světě je to otevřená volba a tento zákon pouze dává možnost buď to udělat, nebo neudělat. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj, závěrečné slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, já chci poděkovat všem vystupujícím za zajímavé podněty pro další debatu v hospodářském výboru. Jenom chci říct, že pan ministr reagoval na ten ideový odpor vůči pobídkám. Z mých úst zaznělo něco trošku jiného, a to jest ideový nesouhlas vůbec s koncepcí veřejné podpory, tak jak ji reguluje Evropská unie, to je s tím arbitrárním stanovováním nejrůznějších limitů, jejich nedostatečným zdůvodněním, vůbec jejich existencí apod. To je něco trošku jiného než samotná ta podmnožina debaty o investičních pobídkách jako takových.

    Já chci ocenit zejména vystoupení kolegy Urbana z hlediska ocenění z opozičních řad ve vztahu ke koaličnímu poslanci a pevně věřím, a měli bychom si to pohlídat, že v hospodářském výboru skutečně budeme seznámeni, a to v písemné formě, s nějakým analytickým materiálem, který by vyhodnocoval dosavadní zkušenosti z fungování tohoto systému. Sám osobně jsem přesvědčen - uvidíme, jaké bude to bilanční číslo takového analytického materiálu -, že bychom našli celou řadu konkrétních případů, kdy je otázka, zda tato opatření efektivní byla, zda byla nasměrována skutečně do strategických oblastí, a nikoliv třeba rozhodnutím náhodným. Uvidíme, budeme si určitě hlídat, aby ten materiál zazněl.

    Pokud jde o to téma, řekněme, citlivosti obcí, obecních samospráv, na případné zahrnutí daně z nemovitosti jako jedné z těch forem, je potřeba chápat, že obce jsou skutečně po mnoha a mnoha letech velmi a velmi citlivé na jakékoli další formy přenášení zodpovědností za celostátní strategické záležitosti z centra na obce. Posilování podílu mandatorních výdajů v rozpočtech obcí, dlouhodobý vývoj v oblasti RUDu snad s výjimkou těch malých obcí vedl k čím dál větší napjatosti rozpočtů obcí a právě daň z nemovitostí přes její dvojsečnost, kdy na jedné straně umožňuje získávat příjmy, na druhé straně často vede k naštvání místních obyvatel, když ty příjmy se získávají příliš razantně, je jedním z mála instrumentů jakési fiskální autonomie obcí. A právě proto, že je jich velmi málo, se obávám, že obce můžou být v konkrétních případech velmi citlivé a nepříliš rády z tohoto opatření. Je něco jiného podporovat hospodářský rozvoj formou územního plánování a něco jiného být přímo navázáni na ty finanční mechanismy. Opravdu léta a léta zažíváme, že co není schopno vyřešit centrum, tak v jistém objemu přenáší na obce a ty obce už nemají kde na to brát peníze.

    Tolik tedy moje závěrečné slovo a očekávám, že debata bude zajímavá i v následujících čteních.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, ale mám zde ještě přednostní právo nebo žádost o vystoupení s přednostním právem - pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Je škoda, že jste nenechal pana ministra vystoupit v rozpravě, jak chtěl, a navedl jste ho na to závěrečné slovo. My jsme tady ale nevedli ideový nebo ideologický spor, ani to z mých úst nepadlo. My jsme měli opravdu, řekl bych, věcné připomínky. Ta výhrada obcí - já rozumím tomu, že obec má v rukou územní plán, pak se vyjadřuje k územnímu řízení, stavebnímu povolení. Ale já jsem myslel z toho nástroje investičních pobídek prostě vytáhnout daň, jejíž příjem je stoprocentně příjmem obce. To ještě neznamená, že ta obec - může se stát, že obec chce toho investora, vytvoří k tomu územní plán, dá kladné stanovisko v územním řízení a stavebním povolení, ale taky chce inkasovat daň z nemovitosti docela logicky, protože ji používá na obsluhu svého majetku. Vždycky tam nemusí být státní komunikace, mohou tam být účelové komunikace, veřejné osvětlení apod. To znamená, já jsem chtěl, aby z těch ekonomických (nesrozumitelné). A pokud mě paměť neklame - já jsem si proto porovnal ta čísla, jestli ti investoři si stěžují, když tak mě nechytejte za slovo - ale mám pocit, že celostátní výnos daně z nemovitosti je zhruba kolem devíti nebo devíti a půl miliardy ve všech obcích, vlastně z celého území, protože každý metr čtvereční patří kromě vojenských újezdů nějaké obci. Proto to nepovažujeme za tak významnou položku a proto jsem se ptal, jestli je nějaká zkušenost z toho, že investoři říkají: my bychom neradi platili daň z nemovitosti, nebo je to jenom nápad našeho ministerstva, jak rozšířit tu paletu nástrojů, ale pak je to na úkor obecních rozpočtů. To je třeba říct. A zatím ty investiční pobídky šly převážně z úrovně státu. (Hluk v sále.)

    S panem poslancem Urbanem jsme kdysi před mnoha lety společně chystali jednu úspěšnou průmyslovou zónu. On v té době byl ministr průmyslu a obchodu a já jsem byl členem krajské rady a ta spolupráce podle mě byla pragmatická. Své ideové výhrady jsme si nechali na teoretickou debatu. I v tom svém vystoupení jsem říkal, že chápeme, že v rámci konkurence s okolními státy, které investiční pobídky používají, nemůžeme být jediní, kteří řeknou, že je mít nebudeme. Jenom bych se trošku ohradil proti té interpretaci, protože pan ministr říkal, že jsme propadli. Česká republika někam propadla, a tudíž má nižší míru podpory. Ta interpretace je přesně opačná. Jsme úspěšnější a jsme bohatší, proto podle těch evropských pravidel máme nárok na nižší procento podpory. Takže to není žádné propadnutí. Já se opravdu ohrazuji. Mnozí politici tady vystupují, jak všechno jde špatně, 25 let se nic nedaří, ale tady je jasný ekonomický důkaz na rozdíl od našich sousedů, kteří nevyskočili, to znamená v interpretaci pana ministra nepropadli, budou mít nárok na vyšší podporu, protože jsou hospodářsky slabší. Takhle se přece interpretují ta čísla. (Hluk v sále.)

    Pane předsedo, to se fakt...

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já se omlouvám. Všechny chci uklidnit, že v jednu hodinu vyhlásím pauzu, tak to prosím ještě vydržte, pokusíme se dodělat tento tisk.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já určitě nebudu nějak protahovat své vystoupení. Myslím, že je ještě třeba hlasovat o přikázání, nebylo mým úmyslem, abych protahoval jednání do 13.01 nebo 13.02. Jenom bych chtěl poprosit pana ministra, aby neříkal, že jsme propadli, protože ta míra spoluúčasti, resp. proč je výše investičních pobídek nižší, je, protože jsme úspěšnější než naši sousedé. Nebo se pletu? Já myslím, že se nepletu. Česká republika nikam nepropadla.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan předseda Stanjura s přednostním právem. Rozprava byla ukončena, závěrečná slova byla přednesena, tudíž nám zbývá pouze hlasovat.

    Pan zpravodaj navrhl, aby tento tisk byl vrácen navrhovateli k dopracování. To je hlasování, ve kterém právě teď rozhodneme.

    Já tedy zahájím hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby tento tisk byl vrácen navrhovateli k dopracování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 92, přihlášeno 170, pro 36, proti 82. Tento návrh nebyl přijat.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh hospodářskému výboru. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak.

    Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tento tisk přikázali výboru hospodářskému, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    V hlasování číslo 93 přihlášeno 171, pro 155. Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru hospodářskému, a končím jeho projednávání.

    Krásně nám to vyšlo, jedna hodina, takže přeruším jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se znovu ve 14.30 hodin. Současně upozorňuji členy organizačního výboru, že tento výbor se sejde pět minut po přerušení schůze, to znamená ve 13.05 ve stálých prostorách. Přeji dobrou chuť a uvidíme se odpoledne.

    (Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne milé kolegyně, milí kolegové, přeji vám dobré zažití po obědě. Budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, jímž je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, základním cílem předkládaného návrhu novely zákona o metrologii je vyhovět potřebám praxe a odstranit vývojově překonané požadavky. Návrh zpřesňuje práva a povinnosti jednotlivých úřadů, které zabezpečují provádění zákona, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Českého metrologického institutu. Zvyšuje také ochranu spotřebitelů při přezkušování měření stanovenými měřidly, neboť nesprávným měřením mohou být významně poškozeny jejich zájmy. Podle návrhu si budou moci vyžádat přezkoušení měřidla a získané dokumenty pak použít při řešení reklamace. Může se jednat o případy komunálních měřidel, jako jsou vodoměry, elektroměry, plynoměry a měřidla tepla. Návrh novely také umožňuje konstrukční změny stanovených měřidel, která už nejsou nově uváděna na trh, ale podléhají metrologické kontrole během provozování. Návrh dále upravuje možnost prodloužení platnosti ověření měřidel. Povolení tohoto prodloužení ovšem závisí na výsledku tzv. statistické výběrové zkoušky. Zkouška, při níž se rozhoduje, zda daný soubor měřidel splňuje požadavky na základě zkoušky výběru. Toto opatření významně přispěje ke snížení zátěže uživatelů stanovených měřidel, neboť bude moci být prodloužena doba platnosti ověření pro soubory měřidel, nikoliv jednotlivé kusy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi a prosím nyní pana zpravodaje pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Jaroslav Klaška, o slovo. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi stručně okomentovat tuto novelu. V průběhu účinnosti zákona o metrologii se vývoj technologií v tomto oboru posunul kupředu, a jak ukazuje praxe, některá ustanovení zákona jsou již s ohledem na tento technologický vývoj překonaná. Cílem novely je tedy reakce na potřeby praxe, odstranění vývojově překonaných požadavků, úprava některých ustanovení s ohledem na aplikační praxi, implementace změn technického rázu a snížení administrativní zátěže pro malé a střední podnikatele. Návrhem nedochází k zásadním změnám právní úpravy v oblasti metrologie ani se neimplementuje právo Evropské unie.

    To je všechno z mé stručné zpravodajské zprávy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho stručnou zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Nehlásí-li se nikdo, končím obecnou rozpravu. Neeviduji také žádný návrh na vrácení či zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Ptám se, jestli má někdo nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Mám tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny a poprosím vás, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu zákona k projednání hospodářskému výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání hospodářskému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 94, přihlášeno je 123 poslankyň a poslanců, pro 122, proti žádný. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru.

    Končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 129. Je jím

    Poprosím přítomného pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby se ujal slova a tento materiál nám představil. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložená zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2013 byla zpracována na základě zákona číslo 47/2002 Sb. -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane ministře, omluvte mě prosím, přeruším vás a prosím, abychom posečkali a budeme pokračovat, až se ctěná Sněmovna uklidní... Děkuji vám, milé kolegyně, milí kolegové. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: - na základě zákona číslo 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Zpráva charakterizuje vývoj vybraných ekonomických ukazatelů malých a středních podniků v roce 2013. Ve srovnání s předchozím obdobím rovněž obsahuje souhrnné informace o finančních podporách poskytnutých malým a středním podnikům z národních prostředků a z prostředků Evropské unie jednotlivými ministerstvy v loňském roce.

    Na úvod bych rád sdělil, že podnikatelskou činnost vykonávalo celkem 1,1 milionu právnických a fyzických osob spadající do kategorie malých a středních podniků, přičemž podíl malých a středních podniků na celkovém počtu podniků byl 99,83 %. Malé a střední podniky zaměstnávají 1,78 milionu zaměstnanců, což představuje 60 % zaměstnanců v podnikatelské sféře. Potěšitelné také rozhodně je, že v roce 2013 došlo k meziročnímu zvýšení vývozu malých a středních podniků o 75 miliard korun. Podíl malých a středních podniků na celkovém vývozu tak tvořil téměř 54 %.

    Rád bych zmínil, že ve zprávě jsou analyzovány podpůrné programy zaměřené na malé a střední podniky. Například v rámci OPI bylo k 31. 12. 2013 rozhodnuto o podporách ve výši téměř 62 miliard korun pro malé a střední podniky. Malé a střední podniky jsme také podpořili v oblasti výzkumu a vývoje v programu TIP částkou 870 milionů korun. Dále malé a střední podniky byly podpořeny v rámci programu Záruka, Inostart, Efekt. Malé a střední podniky podporují i jiná ministerstva a veškeré údaje o jednotlivých programech jsou v materiálu.

    Malé a střední podniky se stále potýkají s některými problémy. Mezi největší patří jejich nízká inovační aktivita. Malé a střední podniky se také musí vyrovnat s nedostatečným množstvím zakázek a s tím spojenou velkou konkurencí, nízkou dostupností kvalifikovaných pracovníků a zkušených manažerů. Podniky vidí jako problematické rovněž zvyšující se náklady a ztížený přístup k financování, a to zejména pro nově se rozvíjející firmy.

    Na základě výše uvedeného chci potvrdit závazek MPO, že se budeme v budoucnu soustřeďovat zejména na podporu inovačních aktivit, exportu, v oblasti energetiky, zpřístupnění rozvojového i provozního financování a na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Tato opatření budou implementována, zejména prostřednictvím nového operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které pomohou díky pákovému efektu a zapojení soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru, záruky nebo rizikového kapitálu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Tento sněmovní tisk projednal hospodářský výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 279/1. Prosím tedy zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Martina Novotného, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Jednotliví členové hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se zhruba ve čtvrthodinové diskuzi vyjadřovali k této zprávě. Konstatovali jsme jak trendová čísla, z nichž některá byla pozitivní, některá ale úplně ne. Týkalo se to třeba poklesu podnikatelských subjektů určitého typu v určitých oblastech.

    Mne nejvíc zaujala v diskuzi jedna zmínka nebo jedno téma, které je velmi podobné jako to, co jsem říkal ve své zpravodajské zprávě k návrhu zákona o investičních pobídkách. Ta struktura té zprávy o vývoji malého a středního podnikání na jedné straně uvádí statistická data, na druhé straně uvádí poměrně rozsáhlý přehled nejrůznějších nástrojů podpory rozvoje malého a středního podnikání. Co ovšem v ní nenajdeme, je provázání těchto nástrojů, nějaké měření jejich efektivity a jakékoliv hypotézy, které se týkají toho, jak tyto nástroje - jaký mají vliv na jednotlivá data, která vyplývají z té statistiky. Bylo na druhé straně zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu přislíbeno, že v souvislosti s několika chystanými legislativními návrhy, které mají doputovat do Sněmovny, takový analytický podklad bude předložen a v tom smyslu budeme moci dosáhnout hlubšího vhledu do té problematiky.

    Hospodářský výboru tu zprávu vzal na vědomí a totéž by měla v tuto chvíli učinit Poslanecká sněmovna.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí do všeobecné rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy všeobecnou rozpravu. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí. Končím tedy podrobnou rozpravu. Závěrečné slovo pana ministra, případně pana zpravodaje? (Není zájem.)

    Poprosím tedy pana zpravodaje, aby přednesl návrh usnesení. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Martin Novotný: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Zprávu o vývoji malého a středního podnikání v roce 2013.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za tento návrh usnesení. Dám o něm hlasovat.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 95, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců. Pro 147, proti žádný. Návrh usnesení byl přijat.

    Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Obecná rozprava byla přerušena ve středu 22. 10. Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě. V tuto chvíli do obecné rozpravy eviduji přihlášku paní poslankyně Jany Fischerové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem sice tu přihlášku už vyčerpala minule, ale ráda jsem tady u mluvicího pultu opět, protože jsem se chtěla opět přihlásit. Jenom stručně, protože už jsme o tom mluvili minulý týden. Takže na dané téma chci zde říci asi čtyři body.

    Tento zákon, řeknu 159, jak se o něm mluvívá běžně u profesionálů, tak ten již platí a je dobře, že nyní k němu je připravena novela. Ale ta novela, jak je připravena, tak přesto vidím provést ještě pozměňovací návrhy, o kterých jsme dneska i diskutovali v podvýboru pro cestovní ruch, a ty zatím ještě nejsou zcela připraveny. A proto já chci z tohoto místa říci, protože jsem poslouchala pozorně také řeč paní ministryně, kdy navrhovala zkrácení termínu na projednání ve výboru nebo i výborech na 30 dnů, takže zde říkám ze svých zkušeností, že je to potřeba připravit pořádně a po řádnou dobu, tedy projednání dvakrát třicet dnů, čili na dva měsíce. Toto nechat, zachovat stávající dobu dle jednacího řádu.

    Vyjádřím se tak proto, protože jsem minule také zapomněla říci jednu důležitou věc: oznámit zde střet zájmů, protože jsem zakládala cestovní kancelář v roce 1991. Já už v ní teď fyzicky nepůsobím, protože mám jiné povinnosti. Od té doby, co jsem přešla do veřejných funkcí, tak tam vykonává vše manžel plus další lidé. Takže to jsem zapomněla minule také říci.

    A pak ještě k tomuto návrhu, k té novele o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, bych ještě řekla následující věc, že nejvíc v tom, jak jsem si pročítala znění této novely, tak opravdu po diskuzích s asociací cestovních kanceláří, které máme na trhu dvě, tak nejvíc tam problematické je zavedení pojistných limitů - jeden milion a čtyři miliony. Tedy ještě dovysvětlím, že ten jeden milion je pro malé cestovní kanceláře - dojde k tomu, že skončí, protože je to obrovská částka pro ty malé podnikatelské subjekty. A čtyři miliony zase pro ty cestovní kanceláře, aniž bych jakoukoliv tady jmenovala, což není dobré někoho zde zrovna tady prosazovat, tak na našem trhu jsou české podnikatelské subjekty, které mají mnohonásobně velké obraty, ale budou mít dle znění této novely čtyři miliony pojistné plnění vůči pojišťovnám. A to je také diskriminující, protože tam se vůbec nezohledňuje výše obratu těchto cestovních kanceláří.

    Takže proto na závěr svého krátkého příspěvku jsem chtěla zdůraznit: ano, je to dobře, pojďme postoupit tuto novelu do druhého čtení, ale v řádném termínu dle jednacího řádu, čili v době 60 dnů na projednání ve výboru.

    Děkuji vám, kteří jste mne poslouchali, za vaši pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Paní zpravodajka, pardon, po ní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych navázala na paní poslankyni Fischerovou, a naopak bych vás vyzvala, abychom postoupili novelu zákona o podnikání v cestovním ruchu do dalšího čtení a zkrátili lhůtu na projednání ve výborech na 30 dnů.

    Podvýbor pro cestovní ruch se touto novelou zabýval už několikrát, víceméně jsme si vydiskutovali s asociacemi cestovních kanceláří, s pojišťovnami jejich připomínky. Je na tom víceméně shoda. Teď už se řeší takový poslední detail, který už je i na cestě, pouze ho nemáme dneska k dispozici. Trošku podvýbor cestovního ruchu předběhl i jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kterému by měl být tento sněmovní tisk teprve předložen. Takže opravdu tuto problematiku řešíme už dlouhodobě a jsme už téměř ve finále. Takže i když někdo k tomu bude mít výtky, požádala bych vás o podporu zkrácení lhůty na 30 dnů. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Dále s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ani přednostní právo neuplatňuji, vydržel jsem.

    Ten zákon zavádí další a nové regulace. Vím, že zní argument, že už tady byl jednou, už v roce 2013, a už tehdy jsem pro něj nehlasoval, protože jsem například nepochopil, proč má být každý měsíc hlášení o počtu prodaných zájezdů a celkové tržbě. U plátců DPH vůbec měsíčně je to poměrně jednoduché. Každý měsíc se odevzdávají výkazy DPH, kde je úplně jasné, kolik to... A už tehdy jsem měl pochybnosti, tehdy byl ministr Jankovský, co s takovou přehršlí údajů se bude vlastně dít. Já tomu fakt nerozumím, k čemu nám to bude. Už to, že zákon vstupuje do obchodního vztahu mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří, cestovní agenturou - budiž. Myslím si, že by to mělo být na jejich smluvní dohodě, jaké všechny údaje si pojišťovna vyžádá a zda pojistí, nebo nepojistí. Je to rozhodnutí toho, kdo to riziko nese, té pojišťovny. Já s tím nemám žádný problém. Ale další a další povinnosti - mně to nepřipadá jako rozumné a zajímalo by mě, co se s tím bude dít. Každý měsíc pošlou všichni informace o počtu prodaných zájezdů a celkových tržbách. Tomu rozumím. Dostaneme kvantum dat - a co se s nimi bude dělat, s těmi daty? To budeme schraňovat? Nebo na základě toho bude podnět vůči pojišťovně, aby vypověděla pojistnou smlouvu? A mluvíme pořád jenom o straně příjmů nebo tržeb, nemluvíme o straně nákladů. To je mnohem zajímavější hospodářský výsledek, nejenom tržby, protože pokud máte jenom jednu stranu z má dáti - dal, tak co vám to řekne? Neúplnou informaci.

    O výši povinných částek, o tom už debatovali jiní, když jsme poprvé měli debatu k tomuto zákonu, k tomu se nebudu vracet, to určitě proběhla debata. Ale fakt nevím, kam tak spěcháme. Samozřejmě můžete prohlasovat zkrácení lhůty, nic proti tomu, ale kam tak spěcháme? Co se vlastně změní? Je to v zásadě jediný produkt, kdy ten klient - z mnoha produktů, které každý z nás dnes a denně používá, každý z voličů používá, kdy máte jakoby stoprocentní ochranu. U mnoha jiných, když zaplatíte zálohu na kuchyň nebo na něco, ta firma zkrachuje, tak se sice můžete domáhat svých práv, ale je to buď v konkursním řízení, anebo v insolvenčním řízení, nebo v nějakém občanskoprávním sporu nebo obchodním sporu, tu jistotu nemáte. A není důvod nevěřit těm číslům, která jsou v důvodové zprávě. Úpadek není nijak masový v tom počtu. Když si vezmete i počet klientů k tomu počtu klientů, kteří si zakoupí nějaký zájezd za rok, a teď zjistíte počet klientů, které potřebujeme dostat zpátky do republiky, kteří se musí dopravit zpátky, tak je to zase zanedbatelné procento. Tím samozřejmě neříkám, že nemáme ochraňovat ty, kterým se to stane a bez cizího zavinění zůstanou někde v cizině, a letadlo neletí, protože někdo nezaplatil, a v hotelu říkají, že mají opustit pokoj, který si ti klienti řádně zaplatili, a cestovka tam ty peníze neposlala apod. Ale nevím, jestli jdeme správnou cestou.

    Poprosil bych v rozpravě, jestli by paní ministryně mohla odpovědět na základní otázku: Co s tím kvantem dat budeme dělat? Jedna věc je zavést povinnost a druhá věc, aby to mělo nějaký smysl.

    A druhá otázka. Myslím, že ten dohled bychom mohli nechat České národní bance. Je to tam tak nejasně formulované, že dohled nad plněním těch pojistných (nesrozumitelné) bude mít Česká národní banka ve spolupráci s ministerstvem. Já tomu moc nerozumím. Myslím, že má být nedělitelná odpovědnost. To znamená - co to znamená? Kdo půjde na kontrolu? Kdo nakonec rozhodne, zda je to rizikový případ, nebo není a zda je případně třeba sankce na tu pojišťovnu, protože ta nese to riziko a uzavírá pojistné smlouvy. Přimlouval bych se za to, ať je to jedno. Mně připadá logičtější, aby to byla Česká národní banka, která obecně má celý sektor na starosti. Případně v oblasti pojišťovnictví je to i Ministerstvo financí. A teď tady zavádíme Ministerstvo pro místní rozvoj. Nepřipadá mi to příliš logické a asi bych potřeboval upřesnění, proč se takový model navrhuje, s takovou sdílenou odpovědností, a jak to bude v praxi fungovat kromě toho, že to bude napsáno v zákoně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážená paní ministryně, sice projednáváme novelu zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, ale už jsem se hlásil minulý týden. A je to určeno pro všechny kolegyně a kolegy a netýká se to jenom tohoto zákona. Všichni víme, že existuje zákon o střetu zájmů, je to zákon číslo 159/2006 Sb. A konkrétně existuje § 8 - Oznámení o osobním zájmu. Opravdu bych byl rád, aby při každém projednávání zákona na této půdě se ti lidé, kteří jsou v tomto střetu zájmu, vyjádřili a tento střet zájmu nahlásili. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Končím tedy obecnou rozpravu v případě, že není žádná přihláška. Neeviduji návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru a poté na zkrácení lhůty. nejprve tedy přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ptám se, kdo má další návrh. Pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Chtěl bych upozornit Poslaneckou sněmovnu na název tohoto bodu - novela zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu. A vzhledem k tomu, že se jedná o podnikání, chtěl bych navrhnout přikázání tohoto bodu do hospodářského výboru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Ptám se, jestli je ještě nějaký další návrh. Pan poslanec Stanjura, prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nemám návrh, pane místopředsedo, ale položil jsem konkrétním dotazy a očekával jsem, že buď bude nějaké závěrečné slovo, nebo paní ministryně v rozpravě vystoupí. Vy jste to tak uspěchal, že už závěrečné slovo jste jako přeskočil. Tak myslím, jestli bychom se mohli vrátit kousek zpátky, než začneme hlasovat - pokud paní ministryně vystoupí. Pokud ne, tak se nedozvím odpovědi na své otázky, ale nebylo by to poprvé a obávám se, že ani naposledy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Paní ministryně samozřejmě jestli má zájem o závěrečné slovo, je jí umožněno. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za dotazy. Pokusím se na ně odpovědět.

    Ohledně prvního dotazu, co budeme dělat s takovou evidencí, tak v tuto chvíli je to opravdu pro účely získávání informací o hospodaření cestovních kanceláří, zejména ze strany pojišťoven pro stanovení pojistného rizika. Ono to souvisí i s tím, co říkala paní poslankyně Fischerová. Jeden milion - čtyři milióny. To dnes bylo projednáváno na podvýboru a my jsme schopni z toho nějakým způsobem ustoupit či se o tom dále bavit. Čili informace nejsou pouze o tom, že budeme mít informace o tržbách cestovních kanceláří, ale i o pojistných rizicích. Domníváme se jako Ministerstvo pro místní rozvoj, že to je velice důležité pro naše občany, aby tohle věděli. Souvisí to s celkovou konstrukcí zákona.

    Na vaši druhou otázku - teď se omlouvám, jestli že týkala pojistného - toho dohledu. Tak ten dohled bude především ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a hned zde sdělím důvod. Kompetenční zákon jasně říká, že cestovní ruch je pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj a tímto bychom si i ten dohled chtěli nechat u sebe.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Takže nejdřív k tomu druhému bodu. Tomu já rozumím, kdyby tam nebyla ta Česká národní banka. Mně vadí ta společná odpovědnost. A ptám se - když to bude jenom MMR bez České národní banky, dobře. Podle mne je to lepší, když tam jsou obě dvě instituce. Tam si neumím představit - tu spolupráci možná ano, ale hlavně kdo bude rozhodovat.

    Ale u té odpovědi na první otázku, omlouvám se, ale vy jste mi vlastně neodpověděla. Vy říkáte pro potřeby pojistek. To je pro pojišťovny. Ale tam není povinnost hlásit to pojišťovnám. Jestli si to pojišťovna vymíní v pojistné smlouvě, tak je to v naprostém pořádku. Není třeba, abychom jim do toho vstupovali. Je to docela běžné u provozních úvěrů nebo u jiných úvěrů, že pojišťovny chtějí mít průběžné hlášení nejenom o tržbách, ale nákladech, hospodaření. Taky velmi často pojišťovny nebo banky chtějí, aby se zastavily pohledávky ve prospěch těch, kteří... To je naprosto v pořádku.

    Jenom nerozumím tomu - všichni to pošlou vám, vy to roztřídíte a pošlete to zase všem těm pojišťovnám? Tomu já nerozumím. Proč to bude dělat státní správa, když by si to měla dělat ta pojišťovna sama. Nic proti tomu, když to pojišťovna chce po tom, koho ona pojistí. Ale nerozumím tomu, proč těch tisíce hlášení přijde na MMR. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Paní ministryně se znovu hlásí o slovo, čímž otevře obecnou rozpravu. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se vyjádřím a pokusím se to vysvětlit ještě jednou, nicméně toto jsou přesně věci, které bychom chtěli nechat i do výborů a do druhého čtení, ale zkusím ještě jednou reagovat na Českou národní banku. Česká národní banka nedohlíží na cestovní kanceláře. Budeme to my. A my to chceme dělat, protože to máme v kompetenci, a myslím si, že je to tak i správné.

    Ta druhá věc, opravdu, co budeme dělat s těmi daty. Celkovou novelou se budeme snažit ochránit naše spotřebitele, to znamená občany. Budeme mít databázi, kde všechno bude evidováno, a já ani neříkám, že se k tomu budou dostávat jednotlivé cestovní kanceláře. Budou to informace naše, které budou v našem systému, které bude MMR gestorovat a které bude mít k dispozici. Takže to ještě k vašim věcem.

    Já rozumím té nerovnováze, kterou naznačujete, nicméně tady bych si dovolila sdělit, že toto je jedno z těch témat, kromě pojištění a ještě kromě vztahu vůči pojišťovnám, co bychom chtěli nechat do druhého čtení. My jsme si toho vědomi, a pokud mohu, ráda bych požádala Sněmovnu, aby to dnes prošlo prvním čtením a ponechali jste to na druhé čtení. To, co zde říkala paní zpravodajka Berdychová - my bychom byli velice rádi, pokud by ten termín byl zkrácen tak, aby novela platila od 1. dubna 2015. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já určitě vítám to, že je tady tendence pokračovat v určité ochraně spotřebitele, tedy toho, kdo si objednává službu u cestovních kanceláří. Povinné pojištění cestovních kanceláří podle nějaké velikosti, větší či menší, já myslím, že je správné. Ale nevím, jestli jsem se nepřeslechl nebo jsem si špatně vyložil to, co tady říkala paní ministryně, ale ona říkala, že data, která budou sbírána o počtu zájezdů atd., budou sloužit pro přehled i pro pojišťovny. A v tom já bych viděl problém, protože aby pojišťovny podnikaly bez rizika s tím, že stát za ně to riziko řeší tím, že bude sbírat a analyzovat podklady, tak to si myslím, že tedy je pro privátní sféru, aniž bych byl ten, kdo by - nebo jsem ten, kdo přeje privátní sféře, ať se jí daří, ale s tímhle pomáháním pojistíme cestovní kanceláře, protože to určuje zákon, pojistíme je na základě nějaké velikosti, ale máme tolik informací od státu, že neneseme žádné riziko za to pojištění, tak to nevím, jestli jsem se nepřeslechl. Pokud by to tak bylo, tak to se mi jeví tak trochu jako problém. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dneska máme konec října, říkáme, že potřebujeme zkrátit lhůtu na třicet dnů, příští týden je další schůze, takže toho času je opravdu málo. Podle mne i kdyby bylo šedesát dnů, tak není žádným způsobem ohroženo datum 1. dubna. Já to tedy nevidím. To znamená, my jsme schopni to mít do šedesáti dnů projednané, možná o něco dřív, tak fakt nevidím tu lhůtu, a navíc, jak mě poučily kolegyně a kolegové, kteří v této oblasti mají větší zkušenosti než já, 1. dubna je v zásadě také už po začátku sezóny, kdy naprostá většina zájezdů je nakoupených, možná ne naprostá většina, ale mnoho zájezdů už je nakoupených. Tak já tomu spěchu upřímně nerozumím, když současně slyším, a jsem rád, že ještě budeme diskutovat některé věci. Výhoda toho prvého čtení je v tom, že tady jsme všichni. Takhle to bude v jednom nebo ve dvou výborech a můžeme se k tomu my ostatní zase vracet, kteří v těch výborech nejsme.

    Já souhlasím s tím, co říkal pan poslanec Urban. Je to v zásadě to samé, co jsem říkal já. Proč to budeme dělat, veřejná správa, stát, proč to bude dělat ve prospěch zase jiných soukromých subjektů, což jsou bezesporu pojišťovny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za faktickou poznámku. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Paní poslankyně Fischerová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Opětovně děkuji za slovo. Opravdu budu stručná. Mám na to už méně než dvě minuty. Chci, když teď tak hezky posloucháte, na vás takhle napříč politickým spektrem apelovat, opravdu podpořte, aby se to projednalo v šedesáti dnech. My jsme si spočítali, že tím nic neuspěcháme a zejména - zájezdy se vlastně prodávají celoročně a nejvíce se nakupuje koncem roku, abych řekla pravdu. Takže kdyby to mělo vyjít na 1. dubna 2015, tak je to tak nějak už uprostřed sezóny. Pojďme připravit něco, co nebude vraceno nazpátek, aby to nebyl paskvil. Já vám za to moc děkuji, i paní ministryni.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Není tady nikdo takový. Končím tedy obecnou rozpravu.

    Vrátíme se zpátky k přikázání výborům. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Dále tady pan poslanec Kučera navrhl přikázání hospodářskému výboru. Ptám se, jestli má ještě někdo nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Přivolám naše kolegy z předsálí a přistoupíme k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj? Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 96, přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dále pan poslanec Kučera navrhuje přikázat tento návrh zákona k projednání hospodářskému výboru.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 97, přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 117, proti 32. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme návrh přikázali výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářskému výboru.

    Dále eviduji návrh paní zpravodajky Berdychové na zkrácení lhůty o 30 dnů.

    Zahajuji hlasování o návrhu na zkrácení lhůty o 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 98, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 44. Návrh nebyl přijat.

    Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářskému výboru a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní zpravodajce i paní ministryni. ***

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já bych vám chtěla představit novelu zákona, která zde byla zmíněna, která vychází z plánu legislativních prací na zbývající část roku 2014 a byla zpracována - ona se jmenuje celkem dlouze, je to novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní ministryně, moc mě to mrzí, že vás musím přerušit. Nicméně přesto, že některé společenské zvyklosti se postupně mění, tak společenskou zvyklost o tom, že bychom měli poslouchat toho, kdo představuje, zvláště když je to dáma, bychom měnit tady ve sněmovně nemuseli. Proto vám prosím, milé kolegyně a kolegové, abyste poslouchali paní ministryni a své hovory přesunuli do předsálí. Děkuji.

    Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji. Tato novela se váže na zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tzv. energetický zákon. Novela energetického zákona a tato novela musejí jít ruku v ruce.

    Důvody této novelizace jsou dvojí. Především došlo k situaci, kdy zákon o službách se v důsledku legislativních změn v oblasti energetiky a rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu dostal do vazby na tyto předpisy, zejména na připravenou vyhlášku o rozúčtování nákladů na teplo, která by měla nahradit stávající vyhlášku č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody mezi příjemce služeb. V souvislosti s projednáváním návrhu vyhlášky o rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu v legislativních orgánech vlády došlo k požadavku na přesun zmocnění k vydání této vyhlášky z energetického zákona do zákona o službách, což lépe vyhovuje věcné podstatě této úpravy, a dále k požadavku na zpřesnění zmocnění. Proto je v návrhu zákona o službách upraveno zrušovací ustanovení, kterým se ruší zmocnění k vydání stávající vyhlášky, které, jak jsem již sdělila, je dosud obsaženo v energetickém zákoně. Novelou zákona o službách budou rovněž odstraněny problémy, které jsou vyvolány současnou úpravou zmocňovacího ustanovení, u kterého vyvstaly otázky jeho právní legitimity týkající se stanovení mezí pro vydání prováděcího právního aktu, kdy tyto zákonné meze zmocnění byly dle komise Legislativní rady vlády upraveny nedostatečně. Změna ustanovení o zmocnění nově obsahuje i základní principy a meze pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu tak, aby byly dostatečně stanoveny mantinely pro vydání prováděcího právního aktu. Aby tedy mohla být vydána nová vyhláška o teple, je nezbytné přijmout nejdříve novelu zákona o službách. Novela zákona o službách reaguje v novém znění v § 6 odst. 1 i na změnu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, kde je mimo jiné uvedena povinnost instalovat do bytů přístroje registrující dodávku tepelné energie a stanoví, že i když se bude rozúčtování nákladů na teplo řídit dohodou, bude tato dohoda vždy reflektovat náměry měřičů tepelné energie.

    Dále je důvodem novelizace úprava sankcí zde obsažených, a to s ohledem na poznatky z praxe, kdy se zákonem stanovená výše pokuty jeví značně vysoká. Dále se navrhuje zrušit ustanovení o možnosti uplatnění poplatku z prodlení, protože občanský zákoník umožňuje pro případy z prodlení s peněžitým plněním účtovat úrok z prodlení. V praxi působí tato dvojkolejná úprava velké problémy. Další úprava se týká pouze sjednocení názvosloví.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, závěrem bych chtěla zmínit, že na základě tohoto zákona bude možné vydat, jak jsem již zmínila, prováděcí právní předpis, který doplní právní úpravu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody mezi příjemci služeb. Závěrem mi dovolte požádat Poslaneckou sněmovnu o projednání a postoupení předkládané novely zákona do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Já jenom upozorňuji - nechci nikomu radit -, že do druhého čtení to nemůže postoupit, aniž by dva poslanecké kluby zavetovaly projednání podle § 90. Ale už tady vidím s faktickou poznámkou pana poslance Petra Bendla. Ne, takže další je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Benda. - Pardon, omlouvám se. Nyní prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení poslanec Josef Uhlík. Prosím, Jožko.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za vynucené slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v krátkosti vám přinesl svoji zpravodajskou zprávu, jak já vidím tuto novelu.

    Předložená norma má dvě části. Ta první se týká změn v tzv. zákoně o službách č. 67/2013 Sb., kterým se upravují pravidla související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Jsou tam důležité změny, já tady mám čtyři odrážky. Tato novela reaguje na legislativní změny v oblasti rozúčtování nákladů na teplo a teplou užitkovou vodu, stanovuje způsob úhrady služeb, zálohování, používání paušálních plateb a sankcí. Dále upravuje dosavadní nesrovnalosti v terminologii s novým občanským zákoníkem, poplatek z prodlení neboli úrok z prodlení. Dále snižuje stanovenou pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním ze sto korun na padesát za každý započatý den. Dále nově obsahuje zmocňovací ustanovení umožňující vydat vyhlášku, která stanovuje podstatné náležitosti pro zúčtování nákladů na tepelnou energii a na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele. To, co se týká zákona o službách.

    Druhá část novely se týká změny energetického zákona č. 458/2000 Sb. V této části se ruší zmocňovací ustanovení v energetickém zákoně, a jak už jsem uvedl, přesouvá jej do zákona o službách. V návaznosti na novelu je připraven návrh nové prováděcí vyhlášky, která nahradí stávající vyhlášku č. 372/2001 Sb.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s přednostním právem hlásí pan místopředseda klubu TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jménem dvou klubů, TOP 09 a ODS, dávám veto na projednávání v režimu § 90 jednacího řádu, takže teď už to bude moci jít do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak teď už to bude moci jít do druhého čtení. Eviduji tuto vaši žádost. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já vlastně tady chci vznést jenom jednu takovou obecnou otázku na paní ministryni - a poprosím pana poslance Schwarze, aby přestal rušit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, prosím, abyste... Děkuji.***

  • Poslanec Marek Benda: Mně někdy připadá, že se některé zákony předkládají jenom proto, aby se něco předložilo, že je to zapotřebí. Já chápu, že se upravují nějaká rozúčtování. Ale absolutně nechápu, proč se sahá do výše pokut. Zdůvodnění v důvodové zprávě je opravdu výrazně, ale výrazně slaboučké. Jestli důvodová zpráva k výši pokut říká: Pokuta ve výši 100 korun za každý započatý den prodlení se jeví podle názoru především laické veřejnosti jako nepřiměřeně vysoká a to je důvod, proč měníme zákon, mně to přijde úplně komické. Tady není žádné zdůvodnění, jestli to na někoho dopadá nepřiměřeně, nedopadá nepřiměřeně. Navíc se tam mimochodem v § 13, který doposud říkal "nesplní nějakou svoji povinnost", tak teď se tam dává "zejména nesplní-li tyto povinnosti". Což znamená, že to je na všechny, protože zejména je jenom výčtové. Ale tyhle tam zejména uvedeme. A jsou to povinnosti, které nejsou tak úplně zanedbatelné. Například poskytovatel služeb včas nepředloží vyúčtování, nebo naopak příjemce včas neoznámí změnu počtu osob v bytě.

    Já bych čekal, že když se rozhodnu pokutu snížit ze 100 korun na 50, tak vysvětlím proč. Komu se to zdá nepřiměřené. Jestli to na někoho příliš tvrdě dopadlo. A ne že tady napíšu: Především podle názoru laické veřejnosti. Tak přišly na ministerstvo tři dopisy, nebo sedm dopisů? Na základě čeho měníme tímto způsobem výši pokut? Mně to připadá fakt lehce absurdní a poprosil bych, jestli to může být vysvětleno.

    A ještě kdybychom aspoň byli schopni v odstavci druhém říct, pokud se nedohodnou jinak, je výše 50, ale můžou se dohodnout až do původní výše 100. Ale tady řeknu: Musí to být maximálně 50, a když se nedohodnou, je to 50. Ale to přece jsou někdy, jestli mi ve velkém domě nebo bytovém společenství nepředloží vyúčtování hospodaření s energií, tak jednám se subjektem, který má mnohamilionové, možná miliardové obraty. Ten se na mě úplně v klidu vykašle a pokuta 50 korun za den je podle mého názoru pro něj úplně směšná.

    Tak jenom bych prosil, abychom si fakt dávali záležet na tom, když něco předkládáme, aby bylo zdůvodněno, proč je to předloženo a jaké mají být dopady. A ne tak, že si někdo na ministerstvu - a teď to vůbec nevyčítám paní ministryni, protože chápu, že je tam nová a připravoval to někdo úplně jiný - že si někdo na ministerstvu vzpomene, tak se podívá do éteru a řekne: "Sto se mi zdá moc, dáme padesát."

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mám taky dva konkrétní dotazy. Za prvé je tam, že se dvě třetiny nájemců mohou dohodnout. Proč jsou dvě třetiny, proč tam není 51 %? To je první.

    Druhá věc je mnohem problematičtější a to je počet osob v bytě. V zásadě nemáme nástroj, jak to reálně zjistit. Samozřejmě, pokud je přihlásí na evidenci obyvatel, tak to je jednoduché. Ale velmi často v těch bytech žijí lidé, kteří nejsou hlášeni na té konkrétní adrese a samozřejmě spotřebovávají teplou vodu, případně vytápění. Ale zejména je to u teplé vody, tam myslím, že má smysl mluvit o počtu obyvatel. Jestli topíte pro jednoho nebo pro pět v bytě je skoro jedno. Ale u teplé vody - jak prakticky si to představujeme? Co vlastně znamená porušení, že nenahlásil počet osob? Těch, které tam skutečně žijí? Nebo těch, kteří jsou hlášeni v evidenci obyvatel? Protože to je mnohdy diametrálně odlišné množství. A kdo to bude kontrolovat? Třeba u společenství vlastníků to bude výbor? Nebo kdo bude chodit do bytů a kontrolovat, kolik jich tam reálně žije? To je hrozně složité. Já to také nemířím jako kritiku na paní ministryni. Souhlasím s tím, co říkal můj kolega Marek Benda. Ale ono to vypadá velmi jednoduše, ten tisk je poměrně útlý. Ale podle mě tam vzniká víc problémů než u těch řešení.

    Tak první dotaz, proč dvě třetiny a ne většina, to by mi přišlo jako logické, že většina se domluví. A zase, proč vůbec vstupujeme do smluvních vztahů? Proč vstupujeme do smluvních vztahů, proč má stát říkat, že těch 50 korun je to pravé? A pak mě zajímá skutečně, jak se bude určovat počet osob, protože to je mimořádně problematické. Souvisí to s tím, že lidé, kteří jsou hlášeni na obecních úřadech, na radnicích, tak reálně bydlí někde jinde. Z mnoha důvodů se mnozí vyhýbají přebírání pošty a naše obecní úřady jsou zavaleny jenom poštou, kdy oni si to nevybírají a podobně. A nemyslím si, že touto novelou vyřešíme tento závažný problém, který bezesporu trápí ty, kteří zase poctivě platí, hlásí, mají známý počet lidí, kteří žijí v tom bytě. Ale chybí mi tady nástroj, jak se zaměřit na ty, kteří toho zneužívají. Protože, osobní zkušenost, člověk ví, ten soused ví, kolik tam reálně žije lidí. Ale pak se podívá, zeptá se na obecním úřadě a řeknou: Tam žije jeden člověk. Protože nikdo jiný na té adrese hlášen není.

    Je to samozřejmě zase na smluvní volnosti toho majitele, společenství vlastníků, soukromého majitele nebo družstva, aby to třeba dalo do nájemních smluv pod nějakou sankcí a podobně. Ale to zase my vstupujeme do nějaké smluvní volnosti, vymýšlíme nějaké regulace nebo nějaké nástroje, kterými se tváříme, že pomůžeme, ale já nevěřím, že touto novelou skutečně ten problém pomůžeme řešit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není nikdo takový, končím tedy obecnou rozpravu. Závěrečné slovo paní ministryně případně pana zpravodaje. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, děkuji pánům poslancům za jejich dotazy. Pokusím se velice stručně pouze reagovat v rámci své závěrečné řeči. Toto jsou věci, kterými se také chceme zabývat ve druhém čtení. A také proto jsme se domluvili právě na tom, že postoupíme standardní postup, druhé a třetí čtení.

    Ohledně dvou třetin nájemců, tak to se tam nemění, to tam zůstává. To jsme v novele nezměnili, to tam bylo už předtím. Ohledně počtu osob - rozumím, co říkáte, protože to se opravdu velice těžko řeší, kdo je tam trvale a kdo je tam opravdu žijící, protože když má trvalé bydliště někde jinde. Samozřejmě je možné udělat to, což ale nebude možné úplně regulovat touto novelou, že SVJ nebo družstvo nebo kdokoliv jiný se dohodne s obcí na nějaké dohodě a že bude doplácet nějaké poplatky za ty osoby, které jsou tam evidované. Toto by bylo nutné dát i do stanov jednotlivých SVJ a podobně. Nicméně toto nevyřešíme touto novelou, řekli jste velice správně.

    Já bych i přesto, že zde padaly tyto náměty, za ně poděkovala a přesto bych vás požádala, jestli bychom tento zákon mohli postoupit do druhého čtení, kde předpokládám, že ve výborech pro veřejnou správu, regionální rozvoj a pravděpodobně hospodářském výboru toto bude projednáno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pan zpravodaj závěrečné slovo - nemá zájem. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci se přít, ale ty dvě třetiny ve starém znění nejsou, když se podívám do toho tisku, na konci jsou vlastně vyznačené změny. A jsou jenom v novém § 13. V tom původním § 13 ty dvě třetiny nejsou. Možná jsou v nějakém jiném zákoně, to nejsem schopen říct, ale když se podíváte do toho tisku, pokud ho máte celý vytištěný, tak v poslední části je vždycky vyznačení navrhovaných změn v původním paragrafu, kde se mluví mj. o těch stokorunách, se o žádných dvou třetinách nehovoří. Hovoří se až v tom novém navrženém znění. Tak nerozumím tomu, jak říkáte, že to zůstává stejné, když to v tom původním znění prostě není.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Dám tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 99. Přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 157, proti jeden. Návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji. ***

  • Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, páni poslanci, připadl mi úkol seznámit vás se senátním návrhem zákona o Národním parku Šumava. Proč právě Senát přichází s návrhem tohoto zákona? (V sále přetrvává hluk.)

    V Senátu se v průběhu minulých let konala řada veřejných slyšení a seminářů k problematice Národního parku Šumava. Řada výborů opakovaně v minulých letech -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane senátore, znovu prosím sněmovnu, aby se ztišila.

  • Senátor Pavel Eybert: Řada výborů opakovaně v minulých letech i letos navštívila Národní park Šumava a členové výborů diskutovali o těchto problémech. Senátorům přišlo velice líto, že příroda, lesní systémy v minulých letech velmi utrpěly, že na Šumavě v národním parku uschlo vlivem nezvládnuté kůrovcové kalamity více jak dvacet tisíc hektarů vzrostlého smrkového lesa. Jelikož dosud žádný z návrhů zákona o Národním parku Šumava nebyl schválen a ten poslední návrh, připravený v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny, skončil s jejím koncem, rozhodlo se dvacet senátorů tento návrh zvednout, dopracovat a podat k projednání v Senátu. Je to zákon ve všech nutných směrech projednaný a schválený dle platných pravidel. Na zákonu pracovalo Ministerstvo životního prostředí, Rada Národního parku Šumava, státní Správa Národního parku Šumava, starostové, zastupitelé obcí v národním parku a oba kraje, na jejichž území se národní park nachází. Prošel celou řadou schvalovacích procesů, jak je to nutné. Jinak to totiž ani nejde, chcete-li dodržet zákonný postup. Že tomu tak bylo a že jak obce tak kraje toto potvrzují, máte v jejich vyjádření, která jste dostali.

    Přesto jsme my senátoři, Senát, napadáni, že jsme při určování zonace vycházeli vstříc některým vlastníkům a developerům při určování zonace, což je úplně mimo realitu. Zonaci dohodla státní Správa Národního parku Šumava se starosty, zastupitelstvy už v roce 2013, kdy ještě nikdo nevěděl, že budeme podávat my jako Senát návrh zákona. My jsme jej přebrali, protože jen tak je možné proces zonace uskutečnit.

    Zonace v parku rozšiřuje proti stávajícímu stavu první zóny z 13 % na 26 % s tím, že pouze ve 4 % z těchto 26 % bude možné zasahovat tak, aby se stabilizovaly a odpovídaly požadavkům na první zóny a byly schopny samostatného udržení v tomto režimu. Dále předurčuje dalších 8 % plochy Národního parku Šumava do druhých zón - z prvních zón do druhých zón, a to v horizontu plánu péče. Zároveň zonace při tomto násobném zvětšení prvních zón snižuje počet prvních zón ze 135 na 35, a to z důvodu, že dnešní malé a četné ostrůvky prvních zón působí jako pěstírny lýkožrouta smrkového bez možnosti dobré ochrany okolního lesa tzv. pufračními pásmy. Tam, kde dochází k přesunům z ploch z druhé zóny do třetí zóny, ale i opačně, dochází k těmto úpravám po dohodě státní Správy Národního parku Šumava, zastupitelů, starostů, rady parku vždy dle platné a schválené územně plánovací dokumentace. Jde pouze o zhruba jen 20 hektarů z 68 tisíc hektarů Národního parku Šumava.

    Odpůrci tohoto zákona se vyjadřují, že po schválení tohoto zákona budou zastavěny dvě třetiny plochy parku. Je to naprosto lživý výrok. Zákon říká, že v prvních zónách se nesmí stavět nic mimo zařízení sloužící k ochraně přírody, ve druhých zónách lze umisťovat a povolovat pouze to, co není v rozporu s posláním parku, a v praxi to znamená, že státní Správa Národního parku Šumava vydává závazná, znovu opakuji závazná stanoviska ke všemu, o cokoli a kdokoli požádá. Bez jejího souhlasu v parku nepostaví legálně nikdo nic. Ve třetích zónách, které tvoří méně jak 5 % území parku, a jde o zastavěná nebo zastavitelná území, dříve intravilány obcí nebo území natolik pozměněná, že je nelze znovu zařadit do druhé nebo první zóny, lze povolovat pouze to, co je v souladu s platnou územněplánovací dokumentací. I tady se ke všemu vyjadřuje státní Správa Národního parku Šumava, ale také všechny ostatní orgány státní správy a instituce. Bez souhlasu státní Správy Národního parku nemůžete v národním parku v podstatě nic. Nemůžete vytyčovat běžecké tratě, nemůžete provádět geologický průzkum, nemůžete provádět změny ve využití ploch, a tudíž ani dělat změny územních plánů, pokud k tomu nemáte souhlas. Nakonec jsou tyto podmínky identické ve stávajícím nařízení vlády, kterým byl Národní park Šumava založen.

    Aby byl zajištěn alespoň minimální přístup do prvních zón, a to v souladu s posláním parku, navrhuje zákon základní cestní síť na území parku, po které se bude moci návštěvník pohybovat. Tato cestní síť má být vyznačena správou parku a doplňována podle změn. Vstup do prvních zón mimo tuto lesní síť bude jen na povolení správy parku. Výjimku tvoří obyvatelé s trvalým pobytem, vlastníci nebo nájemci pozemku, orgány veřejné správy, správních orgánů a pracovníci záchranného integrovaného systému.

    V péči o les se postupuje dle obecného principu, tedy podle zákona č. 289/1995 Sb., takzvaného lesního zákona a jeho ustanovení o lesích zvláštního určení s tím, že v prvních zónách má přednost zákon 114 z roku 1992, § 22 o ochraně přírody a krajiny. Zde jde opět o shodu se současným právním stavem, který je podle nařízení vlády, kterým byl park zřízen.

    V zemědělství jsou dle návrhu zákona louky a pastviny využívány pro extenzivní chov dobytka v souladu s ekologicky únosnou mírou zatížení, stanovenou s ohledem na plán péče v národním parku správou parku. Ostatní pozemky nelesní a nezemědělské lze též využívat pouze v souladu s platnou územně plánovací dokumentací.

    Jelikož území Národního parku Šumava prošlo třikrát masivním vylidněním - odsun českých obyvatel na počátku 2. světové války, odsun německých obyvatel na konci 2. světové války a potřetí při vytváření pohraničního pásma po roce 1948 -, dostala se celá řada pozemků, které by jinde patřily obyvatelům, právnickým osobám, obcím, do majetku České republiky, jeho subjektů. Jak známo, stát za své nemovitosti daň z nemovitosti neplatí. Toto významně snižuje příjmy obcí a dělá jim tuto situaci a problémy i celá řada dalších problémů z hlediska péče o obce. Z tohoto důvodu navrhujeme zákonem převod některých pozemků do vlastnictví obcí z majetku státu. Ono to většinou jde i podle současných právních norem, ale jde o proces dlouhý, administrativně náročný. Došlo by tak ke zjednodušení byrokracie. Ze stejných důvodů pak navrhujeme i finanční příspěvek, a to ve výši 500 Kč na rok za každý hektar katastrálního území obcí, které se nacházejí na území parku. Stát v těchto katastrech vlastní převažující procenta ploch a ne vždy se o ně stará tak, aby s tím byla obecná spokojenost - neseká trávu, kopřivy, buřeň, neudržuje cesty. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu senátorovi Eybertovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, hezké odpoledne. Já bych nejprve měl jednu faktickou poznámku ke svému předřečníkovi. On zmínil, že Národní park Šumava je pětkrát menší než Bavorský národní... Tam jste chtěl říct (k senátorovi Eybertovi), že je pětkrát větší. Podle posledních údajů Bavorský les je asi zhruba třetinový co Šumavský národní park. To jen na okraj faktická poznámka.

    No, dostalo se nám na stůl poměrně výbušné téma, alespoň soudě podle množství různých emailů a dopisů, které mi došly. Asi i vám došly. Já bych nespekuloval o tom, jestli jsou to výpisy z nějakého automatu, nebo jsou to reální lidé. Já jsem se na některé emaily snažil odepisovat a ti lidé na to reagovali, takže já bych tyhle spekulace nechal stranou, jestli jsou to nějaké vygenerované falešné adresy, nebo ne.

    Ale vraťme se k zákonu. Můj předřečník tady říkal, že zákon byl dobře projednán. Já jsem se tedy sám zúčastnil v minulém volebním období projednávání ministerského návrhu na ministerstvu za ministra Chalupy a musím říct, že tam se toho zúčastnilo mnohem větší spektrum různých skupin, než tady říkal pan senátor. Jednak různá občanská sdružení ať už z jedné, či z druhé strany, byli tam nejen zástupci, řekněme, zelených iniciativ, ale i zástupci třeba té protistrany, když bereme tu stranu toho konfliktu nebo toho sporu, byli tam zástupci vědecké obce, univerzit. Takže tady mi trochu tohle zrovna chybí. A tady bych měl první výtku k projednávání této předlohy - že tam vlastně nebyl zcela dodržen postup, který stanovuje obecná právní norma, kterou je zákon 114 o ochraně přírody a krajiny, který jasně ukládá, že při projednávání takovéto předlohy by se měla účastnit veřejnost a mělo by to být projednáváno s veřejností. Respektuji, že tam byly účastny obce, kraje, ale chybí mi tam i ty další subjekty, které k tomu mají, co říct. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho obsáhlou zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které nejprve s faktickou poznámkou pouze pan poslanec František Laudát, po něm s přednostním právem pan poslanec Okamura a pan místopředseda Filip. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom tady technicky poznamenám k jednomu hnízdu, jak o tom mluvil pan senátor. Petiční výbor obdržel petici. Bylo tam myslím asi 22 tisíc dopisů proti tomuto zákonu v této podobě. Než jsme ji projednávali, tak už bylo podepsáno v souladu s pravidly přes 30 tisíc, nebyly uznávány. Kdybychom do toho zahrnuli i elektronické souhlasy s touto peticí, tak se dneska blížíme k nějakým 50 tisícům. Poprosil bych pana senátora, aby tady tohle neříkal, jestli maily šly, nebo nešly z jednoho hnízda. Já ani nemám čas to zkoumat. Zřejmě někteří developeři ano.

    A jenom vám k tomu chci ještě technicky říci, že petiční výbor se ztotožnil s cíli této petice a přijali jsme k tomu i příslušné usnesení. Tolik jenom na vysvětlení.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda Okamura, po něm pan předseda Filip. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, senátní návrh zákona o Národním parku Šumava vychází z předloh vypracovaných již dříve bývalým ministrem Chalupou za ODS a plzeňským krajským úřadem, to znamená ČSSD a KSČM. V Senátu ho vyjednal senátor Jirsa, což je jihočeská ODS, blízký spolupracovník jihočeského podnikatele Pavla Dlouhého.

    Návrh dělá cestu další zástavbě. Umožňuje ji až na dvou třetinách plochy národního parku developerským projektům a naopak nedává prostor divoké přírodě, samozřejmě ve prospěch těžařských firem. Bezmála dvě třetiny národního parku tak otevírá developerským projektům. Konkrétně na 65 % plochy národního parku totiž půjde umísťovat stavby, a když cituji ze zákona, v souladu s územně plánovací dokumentací - § 6 odst. 5 - nebo stavby sloužící k turistice, sportu, pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku - § 6 odst. 4. Jenomže posláním - jak je tam dále napsáno v zákoně - národního parku má být mimo jiné vágní podpora, když tedy ohodnotím tu formulaci, udržitelného rozvoje územně samosprávných celků. Nikde v zákoně není ovšem řečeno, co to znamená udržitelný, takže půjde stavět prakticky cokoliv. Zákon výslovně rozšiřuje stavební zóny tak, že na tom vydělají různé, řekl bych, i mediálně kontroverzní postavy, to je můj názor. Senátoři do částí parku, které jsou výslovně určeny k výstavbě, navrhují přidat i lukrativní parcely na loukách kolem Filipovy Hutě, Stožce a Českých Žlebů, blízko Kvildy a Srní, nad Čeňkovou pilou, v Novém Údolí atd. Dohromady chtějí do stavební zóny nově zařadit parcely, které by stačily zhruba na sedm tisíc nových domů.

    Samozřejmě zákon také velice, řekl bych, jasnou cestou z mého pohledu vyvádí pozemky z majetku státu převodem na obce, které je mohou obratem rozprodat. Obcím totiž dává nárok na bezplatný převod každého státního pozemku na jejich katastru, pokud jej v územním plánu zařadily mezi tzv. zastavěná území a pokud o něj ve lhůtě jednoho roku požádají - § 11. Nikde v důvodové zprávě není řečeno, kolika parcel nebo v jaké hodnotě by se měl stát vzdát. Když v minulosti obce na Šumavě dostaly zdarma státní půdu, obratem ji rozprodaly developerům. Dodnes tu mimochodem stojí kolem cest billboardy s nabídkou stavebních parcel. Návrh tedy jde na ruku spekulantům s pozemky, neboť navrhuje převod pozemků kolem obcí do tzv. třetí, tj. zastavitelné zóny, kde je pak už jednoduché převést je na lukrativní stavební parcely. Tyto pozemky mají podle informací dopředu nakoupené některé stavební firmy, realitní kanceláře apod., včetně lidí s osobními vazbami na politiky, například poradce zmíněného senátora ODS Jirsy.

    Pozoruhodné je, že vláda sice vydala k návrhu jednoznačně negativní stanovisko, ale minule vládní poslanci hlasovali pro odložení prvního čtení. Zejména ČSSD v tom není jednotná. Část ČSSD blízká jihočeskému hejtmanovi totiž senátní návrh z nějakého důvodu podporuje. Jiný návrh připravilo Ministerstvo životního prostředí, co se týče Šumavy. To chce upřesnit pravidla pro všechny národní parky v zákoně o ochraně přírody a krajiny, což je z našeho pohledu postup logický. Nyní je v mezirezortním připomínkovém řízení. Uvidíme, co z něj vypadne, nicméně návrh, co jsme zatím viděli, zdaleka není tak špatný jako ten senátní. Bude potřeba jej sice asi ještě v další diskusi vylepšit, rozhodně si však myslíme, že takový typ zákona by měl projít standardním legislativním procesem a mezirezortním připomínkovým řízením.

    V Úsvitu jsme jednoznačně přesvědčeni, že senátní návrh zákona, o kterém tady teď jednáme, je naopak potřeba co nejrychleji zamítnout, a to již teď v prvním čtení. Takže my navrhujeme zamítnutí již v prvním čtení, protože jeho prostřednictvím podle našeho názoru vykonávají zastánci tohoto návrhu tlak na Ministerstvo životního prostředí, aby ochranu více omezilo. Takže my dáváme návrh na zamítnutí již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Okamurovi. Eviduji jeho návrh na zamítnutí návrhu zákona v prvém čtení. Dále je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi nejdříve odcitovat jeden článek z ústavního systému ČR, jde o článek čtyři: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona, v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Článek čtyři odst. 1 dál nebudu citovat.

    Já jsem v roce 1998 slíbil svým voličům v jižních Čechách, že se pokusím přeměnit nařízení vlády z roku 1992, které neodpovídá tomuto ústavnímu článku platnému od 1. 1. 1993, zákonem o národním parku. Pokusil jsem o to celkem třikrát. První pokus v roce 1999 skončil zamítnutím v podrobné rozpravě ve druhém čtení na návrh tehdy kolegy poslance Ambrozka, později ministra životního prostředí, který proslul největší sekyrou ve Fondu životního prostředí, která kdy byla zaseknuta v tomto fondu, a čerpáním prostředků, které daleko přesahovaly jeho funkční období. Podruhé jsem se o to pokusil v roce 2002. Skončil jsem také v prvním čtení, a přesto jsem se o to pokusil potřetí v roce 2006, resp. 2007, než se na mě dostala řada, ještě za ministrování pana ministra Bursíka, a skončil jsem v prvním čtení zamítnutím návrhu zákona.

    A tady si dovolím odbočit. Od té chvíle jsem žádný zákon nepsal, podporoval jsem každý návrh zákona, který tady byl předložen, byť jsem s jeho obsahem nesouhlasil. Protože jsem přesvědčen, že všechny zlodějiny, znovu opakuji, zlodějiny, zločiny, které se dějí na území Národního parku Šumava, jsou dány tím, že tento národní park není ovládán zákonem. Podotýkám, že pokud chceme vyhovět ústavním procedurám, tak je potřeba na každý národní park pamatovat zákonem, byť bychom v takovém zákoně upravili pouze předmět ochrany a hranice parku, protože při nástupu nové vlády může, pokud jde o nařízení vlády, samozřejmě každá nová vláda hranice parku libovolně měnit bez souhlasu zákonodárců a bez toho, že by se ohlížela na to, jakým způsobem se v tom kterém území hospodaří.

    Já, pravda, nesouhlasím s obsahem toho, co přijali senátoři, to je mé právo, nakonec je to i má povinnost jako poslance zvoleného v Jihočeském kraji, abych se tím zabýval, na druhou stranu ale nemohu mlčet k tomu, že jsou tady navrhovány z určitých úhlů pohledu celkem logické návrhy na zamítnutí nebo přepracování. Prosím vás, pokud se nebudeme jako zákonodárný sbor vytrvale věnovat tomu, co se odehrává v Národním parku Šumava, tak to, co se tam dělo doposud, se bude díl dál. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Nyní s přednostním právem pan ministr životního prostředí. A než mu dám slovo, paní poslankyně Lorencová stahuje svoji omluvu dnes od 16 do 18 hodin, naopak se omlouvá pan ministr vnitra Milan Chovanec dnes od 16.30 hodin z pracovních důvodů.

    Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, když jsem nastupoval před necelými devíti měsíci do své funkce, tak mě můj předchůdce Tomáš Podivínský, dneska tady není, myslím, a další lidé varovali a říkali, také tě mimo jiné čeká problém Šumavy. A já jsem říkal proboha, jaký by tam měl být problém, vždyť je tam krásně a nic zásadního se tam snad nic neděje z hlediska životního prostředí. A pak jsem to postupně pochopil. Na tom začátku jsem udělal chybu, že jsem tam nejezdil tolik, jak jsem tam jezdit měl. Měl jsem jiné starosti, ale pak jsem si ten čas udělal.

    Šumava je pro nás, bavíme se o národním parku, tedy téměř 70 tisících hektarech, je pro Čechy jakási ikona přírody. Máme ji někde uvnitř uloženou jako ty temně zelené, temné neproniknutelné hvozdy, vpravdě klostermannovské, tak jak to známe z knížek Karla Klostermanna, ale je to také linie konfliktů. Je to linie konfliktů mezi velkou většinou obcí, a to je potřeba říct, a kolegové, myslím, že nahoře také jsou i z obcí kolem Šumavy, tak vědí, že se velmi často s nimi bavím. A obce si dlouhodobě stěžují, že se nemohou rozvíjet, že je tam vyšší nezaměstnanost, nebo vysoká nezaměstnanost, že jim byla slibována prosperita a ta se jaksi nedostavila. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prvním řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. - Pardon, pane poslanče. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že pan poslanec Kučera přijde za chvilku na řadu. Se zásadním stanoviskem našeho klubu vystoupí pan poslanec Zahradník, takže já jenom k tomu, co tady zatím zaznělo.

    Rozumím tomu, co tady říkal pan ministr, nicméně v této chvíli mluvíme o návrhu, který tady v Poslanecké sněmovně ještě není. Pan ministr říkal, že je lepší. No může to být. Teď to skutečně nejsem schopen posoudit, zda je, nebo není. A pokud dneska zamítneme tento návrh zákona, tak se stejně nic nevyřeší. Myslím si, že lepší je metoda propustit do druhého čtení, klidně prodloužit lhůtu na projednání ve výborech. Mezitím může přijít vládní návrh zákona a pak můžeme ve výborech porovnat obě dvě verze a vést racionální debatu. Tohle mi připadá jako smysluplný postup.

    Vy jste, pane ministře, říkal, že dneska nebudete pro to hlasovat. Ale dneska o tom nebudeme hlasovat. Dneska vůbec nebudeme hlasovat, jestli ten zákon přijmeme, nebo ne. Dneska budeme hlasovat pouze o tom, zda ho pustíme do výborů a zda pustíme debatu. Myslím si, že je korektní i vůči našim kolegům ze Senátu - když jsem se díval na sjetinu, tak to vlastně podpořili takřka všichni senátoři bez ohledu na politickou příslušnost - to klidně propustit, klidně prodloužit lhůtu, doufám, že předkladatelé by s tím souhlasili, pro projednání ve výborech, a mezitím budete mít prostor, aby vláda projednala váš návrh a pak jsme se rozhodovali nad oběma. Takhle máme jednu novelu, která je někým kritizovaná, někým hájená. Nechci vést k tomu meritorní debatu, tu povede pan poslanec Zahradník, ale spíš procedurálně a procesně. Přijde mi to lepší i jako kolegiálně vůči našim kolegům ze Senátu. Přitom nehrozí, dneska nebudeme rozhodovat, zda ten zákon přijmeme, nebo ne. Pokud ho náhodou dneska zamítneme, tak se stejně nic nevyřeší. Ten problém zůstane, ta stanoviska jsou poměrně nesmiřitelná. Pokud dáme dostatek času ve výborech, tak věřím, že ta stanoviska se mohou sblížit. Všichni zainteresovaní, jak říkal pan zpravodaj, všechny zájmové skupiny se zaklínají tím, že chtějí pro Šumavu to nejlepší, nemám důvod jim nevěřit, tak jim vytvořme prostor a čas pro to, aby mohli hledat nějaké řešení, které možná nebude vyhovovat všem ve sto procentech, ale nikdo se nebude cítit úplně poražen, že jeho názor vůbec nezazněl.

    Omlouvám se, že jsem takhle využil svého přednostního práva, ale to mi procedurálně připadá správně. Říkám, za náš klub s naším stanoviskem potom vystoupí pan poslanec Zahradník. Tak jenom prosím, abyste zvažovali tuto procedurální možnost. A opravdu pro všechny - dneska o tom zákonu nebudeme hlasovat. Dneska buď dáme prostor pro výbory k nějaké podrobné debatě a s prodloužením lhůty bychom mohli počkat na vládní návrh novely stočtrnáctky a případně pak vést debatu k oběma těm novelám, protože v této chvíli vůbec my, kteří jsme v opozičních lavicích, těžko můžeme říkat, že návrh pana ministra bude lepší, nebo horší. Možná fakt bude lepší. Nechci říkat dopředu, že automaticky bude špatný, jenom proto, že my jsme v opozici a bude ho předkládat vláda. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní avizovaný pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den a děkuji za slovo. Začínám rozumět panu poslanci Komárkovi, který se tady vyhrazuje vůči přednostním právům. Nicméně mi to aspoň dá možnost reagovat na své předřečníky.

    Zaujalo mě přiznání pana ministra Brabce, který nám tady řekl, že před devíti měsíci nevěděl o problematice Šumavy vůbec nic. Myslím si, že je to zajímavé přiznání z úst ministra životního prostředí.

    Taky bych chtěl reagovat na pana poslance Filipa, který zde mluvil o hospodaření v Národním parku Šumava, a ve svém projevu bych chtěl přinést trochu jiný pohled na hospodaření v národním parku. Národní park je území, které neslouží k tomu, aby se tam realizoval hospodářský výsledek. Národní park je území, na kterém člověk prostě nehospodaří. Primárně ho člověk neužívá k tomu, aby z něho měl hospodářský užitek. V České republice člověk hospodaří na 98,5 % území, to jsou území, kde nejsou národní parky a která slouží k hospodaření. Je jedno, jestli se tam pěstuje obilí, těží nerosty, dělají skládky nebo stavějí dálnice. Oproti tomu stojí národní park v území, kde nechceme realizovat hospodářský výnos. Je to odvážné tvrzení. Někomu se nemusí líbit, já ale říkám, že 1,5 % území našeho státu si můžeme dovolit nechat ve stavu, kde na něm nehospodaříme. Každá vzdělaná a kulturní společnost si to může dovolit. A pokud se na tomto shodneme, pak je reálná odpovědná debata, nakolik toto území, tuto divočinu mají lidé navštěvovat, mají si prohlížet, jak se příroda obnovuje, atd. Debata se potom nemůže vést o tom, jestli se tam budou, či nebudou místo uschlých stromů vysazovat stromy nové. Dále se může vést debata, zda je potřeba samostatný zákon o Šumavě, nebo zda vše řešit novelou zákona číslo 114, o ochraně přírody, jak o tom už ostatně mluvil ministr životního prostředí, kdy se jedná o novelu velmi ambiciozní a měla by řešit nejenom zonaci v národních parcích, ale i měnit přístup k ochraně přírody jako takové.

    Na rozdíl od ostatních národních parků se v Národním parku Šumava vede dvacet let debata o tom, jakým způsobem k tomuto území přistupovat. Jsou dvě strany barikády. Jedna říká, že je to hospodářský les a že se tam hraje pouze na ochranu přírody, že tam hnije dřevo za miliardy, že tam žili naši předci a že tam máme žít i dnes a přetvořit ten les jako takový. Na druhé straně stojí ochránci přírody, kteří říkají: Nechme to tak, jak to je, uzavřeme to, příroda má naprostou volnost, má to být 80 % první zóny. Není možné se přiklonit ani na jednu, ani na druhou stranu, je třeba hledat kompromis. Kompromisu se dosáhne pouze tak, že budou pevně stanovena pravidla a ustoupit bude muset každá strana. Troufnu si říct, že jediné správné řešení situace na Šumavě bude takové, se kterým nebude úplně spokojena ani jedna ze stran, protože každá bude muset ustoupit a hledat kompromisy. Na druhou stranu nemůže být debata o tom, jestli území národního parku má být upřednostněno pro aktivní turistiku před předmětem ochrany přírody, které tam jsou. Někdo si může myslet, že je hloupost nechodit do lesa, protože tam hnízdí tetřev. Já si to nemyslím. Tetřev do přírody patří stejně jako člověk. Poslední území, které mu můžeme nabídnout, je právě území národního parku. Nikomu nebude vadit, když nebude moci půl roku do tohoto území vstoupit a druhého půlroku tam zase bude moci jít.

    Byla tady mnohokrát zmíněna problematika kůrovce. Myslím, že tato situace už je naštěstí vyřešena. Ona si s tím poradila sama příroda. Kalamita jako taková skončila a přírodní cykly, jak je popisují přírodopisci, naštěstí platí a potvrdily se. Dnes by se dalo říct, že kůrovec je na standardním stavu. Les, který byl postižen právě tou kůrovcovou kalamitou, je dnes v takovém stavu, že na jeho místě už vyrůstá les nový a podstatně odolnější. Lidstvo do toho nemusí vůbec zasahovat. Fakta a skutečný stav hovoří jasně. Jedině snad může zůstat pocit, že se nám to nelíbí nebo že na to nejsme zvyklí. Zásahy proti kůrovci mohou být v druhé a především ve třetí zóně a tam se samozřejmě může taky i hospodařit.

    Šumava je velké území, v tuto chvíli nepříliš obydlené. Ovšem i zde probíhají změny. Šumava je dnes velmi zalesněná a nutno říci, že zalesněná uměle. O tom není pochyb. Jsou tam ale i původní mokřady, rašeliniště, za které můžeme být rádi. Národní park není zřízen proto, abychom si tam hráli na ochránce přírody. Národní park je zde proto, abychom nechali přírodu, aby si po zásahu člověkem na tomto území poradila sama.

    Můžeme vést diskusi, zda potřebujeme speciální zákon pro Národní park Šumava, což je ovšem nezbytné, aby se nastavily striktní podmínky, o kterých nebude moci nikdo polemizovat. Už žádné účelové posudky nebo nejednoznačné výklady a rozhodnutí správy a následné soudy. To by měl nově připravovaný zákon zaručit. Já se tady přikláním ke stanoviskům mnoha odborníků, mezi nimiž bych jmenoval třeba pana profesora Bedřicha Moldana, jednoho z prvních ministrů životního prostředí, kteří tvrdí, že zákonná úprava by měla proběhnout ve všech národních parcích České republiky na stejných principech a na stejném právním základu. Měla by to řešit komplexní novela zákona číslo 114, o ochraně přírody a krajiny. To bude velký úkol pro Ministerstvo životního prostředí a ministra životního prostředí. Věřím, že v tomto případě nezůstane pouze u ministerských slibů.

    K samotnému senátnímu návrhu je celá řada výhrad jak z vědeckých kruhů, tak z oblasti ochrany přírody. některé z těchto výhrad bych tady i zmínil. Už se jich dotkli i mí předřečníci, některé možná i zopakuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní s přednostním právem za poslanecký klub TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Omlouvám se moc velice těm, kteří jsou řádně přihlášeni, ale vzhledem k tomu, že považuji přece jenom za nutné - i se to hodí po vystoupení pana kolegy Kučery -, abych doplnil a v některých směrech rozvinul pohled TOP 09 jako konzervativní strany na tuto problematiku.

    Vážené kolegyně a kolegové, vrací se never ending story, zákon o Národním parku Šumava. Domnívám se, že předkládaný návrh novely zákona z dílny Senátu je jednou z ostudných kapitol dosavadní činnosti horní komory. Chceme-li si zachovat čest a naplnit svůj ústavní slib, zamítněme tuto předlohu již v prvém čtení. Navrhuji, aby po skončení obecné debaty, a už to tady padlo, bylo nejdříve hlasováno o návrhu na zamítnutí, pokud tady někdo přednese i další návrhy typu vrátit k přepracování a podobně.

    Úkolem národního parku je ochrana přírody v její přirozené podobě. Již méně se uvádí, že musíme chránit a nezasahovat do dynamických procesů, které na chráněném území probíhají. Součástí těchto dynamických procesů je náhlý nebo postupný zánik starých hodnot a následné vytváření hodnot nových. Může se nám to líbit, či nikoliv, rozhodně nesmíme potlačováním přirozené dynamiky v národních parcích konzervovat nějaký aktuální stav. Od toho mějme jiná území.

    Ostatně TOP 09 měla ve svém volebním programu již před nakonec neuskutečněnými předčasnými volbami v roce 2009 tezi o ochraně české kulturní krajiny, kterou jsme samozřejmě rozuměli přirozenou pestrou českou krajinu, nikoliv Babišovu řepkovou žlutou krajinu.

    Ochrana dynamických procesů v přírodě je nutná z důvodu toho, že dynamika nemilosrdně selektuje neperspektivní populace rostlin a živočichů a ponechává populace perspektivní. Tedy máme laboratoř, která nás nic nestojí a sama nám napoví, zda člověkem uměle řízené procesy v přírodě vyhoví budoucím nárokům. Toto srovnávací kritérium mezi činností člověka v oblasti přírody a přirozeným vývojem může být otázkou bytí a nebytí našich nástupců, či dokonce nás samotných.

    Česká republika má důslednou ochranou šumavské přírody jedinečnou, neopakovatelnou šanci stát se v této lokalitě velmi zajímavým místem. Důsledná velkorysá ochrana přírody však neznamená, že z ní úplně vyloučíme člověka. Už to tady padlo. Naopak, máme několik generací lidí, které vyrostly v městských aglomeracích, které již ztratily vazby na přírodu a úctu k živému. Proto by se měla chráněná území více otevřít nerušícímu přístupu lidí. Mezi nerušící přístup ale rozhodně nepatří developerské projekty nenažraných spekulantů, kteří chtějí být bohatí, ale jejich IQ jim na vytváření skutečně přínosných hodnot nestačí. Zbývá jim tedy spekulace s pozemky nebo parazitování na stávajících hodnotách bezuzdného ekonomického vytěžení. Typicky to lze vysledovat v celé řadě českých a moravských historických měst. Říká se tomu parazitní architektura. Žádná přidaná hodnota, žádné nadčasové dílo, jen parazitování na stávajícím geniu loci, místa.

    V oblasti přírody a krajiny bych za téměř developersky vytěžené území označil Krkonoše. Ty již v celé škále požadavků na národní park svoji roli nikdy plnit nebudou, minimálně ne v éře lidské existence.

    A nyní, jak konformní je senátní návrh zákona s konzervativním pohledem na ochranu šumavské přírody a principem předběžné opatrnosti? Velmi málo nebo vůbec. Je zcela nepřijatelné, aby se do třetí zóny přesouvaly jakékoliv pozemky na území parku. Ve třetí zóně lze po příslušné změně územního plánu stavět. Je nepřijatelné, aby do chráněného území měli přístup těžaři, pokud se zrovna nejedná o ohrožení bezpečnosti návštěvníků.

    Pokud stát chce ekonomické zhodnocení Šumavy, potom nejjistějším podnikatelským projektem je ochránit tamní přírodu a krajinu před politiky s barokním myšlením, před nenasytnými developery a spekulanty všeho druhu. Na vysvětlenou, svému přirozenému vývoji ponechaná příroda vytváří nekonečně větší pestrost tvarů a forem než člověkem uměle kultivovaná příroda, jak ji známe například z barokních zahrad. Nechtějme mít všechno jen nalajnované člověkem.

    K vlastnímu návrhu zákona. Podle odhadů, a už to tady padlo, by přijetí předlohy umožnilo až na 65 % území parku umisťovat stavby. Mohlo, ale nemuselo. Je známo, že ekonomicky či jinak motivovaní lokální politici a úředníci lehce ohnou výklad umístění stavby v souladu s územně plánovací dokumentací. Pan Okamura tady zmínil § 6 odst. 5. Stejně tak stavby sloužící, pokud nejsou v rozporu s posláním parku. Jenže pro kolik politiků a úředníků je nejvyšší mantrou skutečný zájem přírody? Přece kouskem zastavěné země Šumavu nezničíme? Jenže kousek sem, kousek tam, a jsou z toho Krkonoše a Špindlerovy Mlýny dva. Autoři návrhu se sami usvědčují ze skutečné motivace návrhu zákona, když do onoho poslání národního parku zahrnují i podporu udržitelného rozvoje územně samosprávných celků - § 1 odst. 1. Udržitelný územně samosprávný celek může být, když tam postavíme továrnu, v případě Šumavy spíš hotely, penziony, apartmány pro zbohatlíky, které už asi přehuštěný Špindl omrzel. Obávám se, že místo Šumavy zelené budeme mít Šumavu spekulantskou.

    Možná vidím předlohu příliš černě, ale jak známo, v české kotlině kdekoliv jen teoreticky připustíme možnost, je třeba počítat s nejhorším scénářem. Tudíž v nejhorším scénáři podle analýz bychom přijetím této předlohy ohrozili například část jezerní slatě a mezilesní slať potenciálním kácením, Nové údolí - plošná zástavba, Ptačí potok - kácení, Smrčina, hora - kácení, sjezdovka. Kaňon Křemelné - kácení, lokalita Roklanského potoka - zástavba, Hraničník, kopec - zástavba, louky u Čeňkovy pily - zástavba, Radvanovický hřbet - kácení. Podle některých odhadů by předloha mohla pustit do šumavské přírody, už tady padlo nějaké číslo, sedm tisíc projektů. Nemusím dodávat, co by z unikátního místa evropského významu zbylo.

    Zároveň dodávám, že petici proti této předloze podepsalo 42 500 lidí. Petiční výbor k tomu přijal usnesení a zároveň se také neztotožnil s názory, že snad Šumaváci či Jihočeši nejlépe vědí, co Šumava potřebuje. Soudíme, že problém ochrany Šumavy je celorepublikovou záležitostí, když už ne celoevropskou. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vyslechli jsme tady přednášku o developerských zločincích. Ono když chybějí argumenty, tak se to vždycky na ty developery - a já je nehájím, chraň bůh, vůbec nemám v úmyslu hájit developery, ale je to takové... Prostě dá se na to vždycky všechno navléci. To samé, když tady hovoříme o Brdech, tak samozřejmě tam nastoupí developeři a pořád se mluví o developerech. Ale nebráním je. Takže to jenom na okraj.

    Určitě dostáváte jako já řadu mailů, které jdou možná dneska do stovek. Když se člověk do těch mailů začte, tak je to tam samé "zabraňte ničení Šumavy!" a "za zachování národního parku Šumava!" a "neprodávejte prosím Šumavu!" a "zachraňte Šumavu!". Když se podívám blíže na mail do textu, tak se samozřejmě nemůžu ubránit tomu, že ty všechny maily přicházejí z jednoho místa pod různými adresami, už i z oslovení je to patrné, kdy to oslovení je naprosto jedno a nijak se nevymyká těm ostatním mailům. Prostě všechny takové uniformované maily, které zahlcují naše schránky. Já samozřejmě nezpochybňuji právo kohokoli na jeho názor, na jiný názor, než mám já, ale samozřejmě vůbec nevím, jestli ti, kteří jsou podepsáni pod těmi maily, skutečně existují. Vážně o tom pochybuji.

    Zaznělo tady z úst pana předsedy Okamury, že ten minulý zákon, který byl, on řekl z dílny krajského úřadu. Tak já bych si dovolil ho poopravit, krajský úřad nemá žádnou zákonodárnou iniciativu. Bylo to z dílny Zastupitelstva Plzeňského kraje. Ten tady byl v minulém volebním období, byl neustále odkládán, neustále vyřazován z programu schůze, nakonec tedy spadl pod stůl. V podstatě tento zákon navazuje na to, co tady předkládal Plzeňský kraj. Chtěl bych říct, že Zastupitelstvo Plzeňského kraje, jehož jsem členem, přijalo deklaraci k Národnímu parku Šumava v březnu tohoto roku, kde apeluje na vládu České republiky, na přijetí právě speciálního zákona o Národním parku Šumava. A musím říci, že jak tehdy pro ten návrh zákona z dílny Zastupitelstva Plzeňského kraje, tak i pro tuto deklaraci tehdy hlasovali na Zastupitelstvu Plzeňského kraje všichni bez rozdílu politických stran, takže nelze podsouvat, jestli ta či ona strana hlasovala jinak. Všichni se vyslovili pro přijetí toho zákona i pro přijetí té deklarace.

    V srpnu tohoto roku pak podepsal na Krajském úřadě Plzeňského kraje hejtman Václav Šlajs, starosta obce Sušice Petr Motl, starosta Klatov Rudolf Salvetr a starosta Modravy Antonín Schubert, který je předsedou Svazu obcí Národního parku Šumava, memorandum o Národním parku Šumava a já bych si dovolil, dámy a pánové, vás s tímto memorandem také seznámit.

    Memorandum hejtmana Plzeňského kraje a starostů o Národním parku Šumava.

    S ohledem na stále se horšící stav přírodního bohatství na Šumavě, úbytek pracovních příležitostí, stagnující návštěvnost Šumavy a dlouhotrvající odliv stálých šumavských obyvatel vydávají starostové význačných samospráv ležících v šumavském regionu a hejtman Plzeňského kraje toto memorandum:

    1. Šumava stále strádá. Dříve zelené kopce jsou nyní na mnoha místech suché, šumavská jezera obklopená zdravými lesy jsou minulostí, prastaré stromy u pramenů Vltavy jsou již také jen vzpomínkou starých časů. Postupná nicota se šíří Šumavou. Kopce, které ztratily svůj zdravý les, nezadržují vodu, čímž se zvyšuje riziko povodní. Dříve taje sníh, který většinou odtával později než v nížinách, takže hrozí větší rizika vyplývající z jarních tání. Návštěvníci nemají dostatečnou podporu, naopak narážejí na bariéry. Tato Šumava je pro turisty méně atraktivní, proto se zde zdržují méně a tolik se nevracejí. Poškozuje to práceschopnost místních obyvatel, kteří logicky hledají uplatnění jinde a odcházejí. Národní park leží na území 22 obcí, které potřebují svůj prostor na rozvoj.

    2. Stále se však nacházejí na Šumavě místa, která ještě nicotě nepodlehla - údolí řeky Křemelné, Povydří a další. Stále má význam snažit se s nicotou bojovat. Může být hůře a to my prostě nechceme.

    3. Setrváváme na stanovisku, že je třeba určit dlouhodobou strategii rozvoje Národního parku Šumava, která nebude podléhat politickým změnám, které se odehrávají na Ministerstvu životního prostředí jakožto řídicím orgánu. Z tohoto důvodu je třeba zakotvit fungování národního parku Šumava v zákonu, který těmto vlivům snáze odolá, než když jsou pravidla fungování zakotvena v právních normách nižší právní síly. Je třeba vyslyšet volání regionu na obsahovou náplň a podobu této právní normy a brát v potaz i názor jiných odborníků, nepatřících do aktivistického centra. Požadavek na zvláštní zákon o Šumavě není ničím neobvyklým. Jde jen o naplnění požadavku současné legislativy o ochraně přírody, která výslovně stanovuje, že národní park musí být zřízen zákonem. Jde i o naplnění Listiny základních práv a svobod, která stanovuje, že lze omezit práva jen na základě zákona.

    4. My, šumavští starostové a hejtman Plzeňského kraje, proto voláme po přijetí zákona o Národním parku Šumava, který ochrání přírodní bohatství Šumavy pro další generace, umožní jeho poznání širokému spektru návštěvníků a zajistí prosperitu regionu.

    Dámy a pánové, myslím, že je třeba se zamyslet i nad tímto memorandem, a já jistě doporučuji, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení, aby byla možnost o něm diskutovat. Neříkám, že ten zákon je úplně ideální, nicméně i prostor ve výborech, prostor při diskusi může třeba tento zákon posunout dále, může ho eventuálně vylepšit. Ale myslím si, že Šumava potřebuje svůj vlastní zákon. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak a vystoupení pana poslance Votavy si vynutilo smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Lank, po něm paní poslankyně Němcová, po ní pan poslanec Černoch, poté pan poslanec Okamura, pak s přednostním právem pan ministr Herman. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Lank: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já opravdu mám jenom takovou faktickou připomínku k informaci, která tady zazněla od mého předřečníka, co se týče hromadných mailů. Já jsem jich taky dostal dost a přiznám se, že v jedné fázi jsem se dostal do takového stadia, že jsem si říkal: ještě pár takových mailů a budu hlasovat pro, aby se Šumava nechala vybagrovat, protože už mě to začalo svým způsobem obtěžovat. Měl jsem taky své pochybnosti o tom, jestli to nejsou nějaké automaty, které tyhle texty rozesílají.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Prosím, paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, chtěla bych spíše reagovat na slova pana kolegy, který mluvil ještě před panem poslancem Votavou, zástupce TOP 09. Panu poslanci Votavovi chci naopak poděkovat za jeho stanovisko, kterým navrhuje propuštění této normy do druhého čtení. Nebudu opakovat to, co zde řekl předseda poslaneckého klubu ODS, že považujeme za potřebné o této normě mluvit. Jakkoliv nejsem přesvědčena o tom, že to, co máme na stole, je ideální, a nic ideálního ale nedostaneme, protože znesvářených stran je příliš, abychom se mohli dopracovat nějakého ideálu, tak chci polemizovat s tou částí projevu, kdy pan kolega zde mluvil o samosprávě v Národním parku Šumava. Tedy o tom, že tito starostové a lidé, kteří žijí v obcích dotčených národním parkem, by své území určitě asi nedokázali zvládnout. Že by dokázali zničit tu hodnotu, kterou nám tady příroda zanechala, nebo dědictví našich předchůdců zanechalo.

    Jsem přesvědčena, že to není pravda. Samospráva v tomto národním parku - tak jako všude jinde v České republice jsou lidé, kterým záleží na místě, kde žijí. Chtějí, aby se mohli rozvíjet. Řekněte mi, proč jedna obec mimo národní park má právo se rozvíjet a ta, která je v něm, nemá právo se rozvíjet! To nedává žádný smysl! Já polemizuji s touto tezí Františka Laudáta. Nedomnívám se, že podceňování samosprávy, podceňování starostů, kteří byli zvoleni, a lidí, kteří tam žijí a jsou zvyklí žít v přírodě, jsou zvyklí žít s přírodou a chránit ji, je tím, co by mělo zaznít z Poslanecké sněmovny. Já se chci těchto lidí velmi vehementně zastat, protože jsem i v minulosti měla řadu příležitostí s nimi mluvit a vím, jak koncepčně, ale zároveň konstruktivně přistupovali k tomu, jak má vypadat zákon o místech, kde oni žijí a chtějí žít i v budoucnosti.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Černoch. Po něm pan poslanec Okamura. Po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezký podvečer, dámy a pánové. Chtěl bych jenom podpořit slova svého kolegy Martina Lanka, protože to, co tady bylo řečeno panem kolegou Votavou, tak když jsme vstoupili do Sněmovny, tak zkušenější kolegové říkali, že přicházejí takové ty spamy a hromadné maily, tzv. tapetování. Tady u toho ten pocit nemám, protože musím říct, že na všechny ty e-maily jsem odpověděl, a pokud e-maily rozesílá robot, tak vás nejmenuje do e-mailu. A ve chvíli, kdy na tento mail odepíšete a ten člověk vám odpoví zpátky nebo vedete nějakou konverzaci, tak v té chvíli si nemyslím, že by to byly hromadně rozesílané e-maily. Navíc, protože mám předky ze Šumavy, tak některé ty lidi i znám, takže si myslím, že v tomto smyslu říct, že to bylo hromadné zahlcování e-maily nějakou radikální skupinou nebo nějakými skupinami, které v tomto směru pracují, tak si myslím, že to až tak úplně není pravda. K zákonu jako takovému bych rád vystoupil později, ale rád bych se ohradil vůči tomuhle, protože si nemyslím, že by to tentokrát bylo právě to již zmiňované tapetování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Kučera po něm pan poslanec Jakubčík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Dámy a pánové, já bych chtěl jenom ulevit pocitu pana poslance Votavy, protože vy jste nám tady řekl, že nelobbujete za developery. Pak jste za ně lobboval. Pane poslanče, smiřte se s tím pocitem, že lobbujete za developery, přiznejte si to a neříkejte nám, že nejdřív je tady obhajujete, a pak nám říkáte, že za ně vlastně nelobbujete. Tak buď ano, nebo ne, a mně je to z vašeho vystoupení jasné. Ano, lobbujete za developery. A znova opakuji náš návrh z úvodu zamítnout v prvním čtení tento návrh zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Dále pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Jakubčík, po něm pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tady musím zareagovat na slova paní poslankyně Němcové. Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl paní poslankyni Němcové říct, že ten rozdíl mezi obcemi v národním parku a mimo park skutečně je. A vy jste se ptala, jaká je přidaná hodnota. Ty obce v národním parku mají přidanou hodnotu právě proto, že jsou v národním parku. Na rozdíl od obcí ostatních.

    A jenom malou faktickou poznámku k tomu. Víte, kde jsou nejdražší pozemky v České republice? Jsou v Praze a v Národním parku Šumava.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dále pan poslanec Jakubčík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, rád bych reagoval na pana poslance Kučeru a pana poslance Laudáta. A použiju jejich rétoriku. Jedním z pokladů české země je Vltava. Řeka Vltava. Nádherný, krásný dá se říci veletok. Je to nádherný přírodní úkaz. Proč v Ústeckém kraji stavíte protipovodňová opatření? Proč v Praze se dělají protipovodňové bariéry? Vždyť je to příroda! Nechte přírodu přírodou. Proč se to všechno dělá? Kvůli tomu, aby se ochránil člověk a jeho stavby. Tak proč používáte tuto rétoriku v případě Šumavy? Proč nenecháte na Šumavě žít lidi? Proč nenecháte, aby ti lidé na Šumavě mohli pracovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se musím velice důrazně ohradit proti tomu, co řekl pan kolega Okamura, že tady lobbuji za nějaké developery! Já jsem, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, jasně řekl, že mně to někdy připadá, že právě těmi developery se straší, když nejsou argumenty. A to je třeba i v případě Brd. Nic víc, nic míň! Já jestli za něco lobbuji, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, tak lobbuji za stanovisko Plzeňského kraje, kde jsem zastupitelem. Lobbuji za stanovisko a názor obcí Plzeňského kraje, šumavských obcí. Tak prosím nepodsouvejte mi něco jiného.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Je to těžké téma, a kdykoliv tady bylo projednáváno, tak vždycky vzbudilo velkou vlnu vášní. Mám dojem, že ta debata je pořád vedena šíleným způsobem ve smyslu, když se někdo vyjádří pro to, že ten park přece jenom máme vnímat trošku civilně jako prostor pro život, tedy umožnit tam i nějaký rozvoj obcím, že tím zároveň jsme označkováni jako lidi, kteří buďto mají nějaké těžké byznysmeny za sebou, podloudně tam nakoupili pozemky, ví bůh, co tam všechno chtějí provést, a na druhé straně jsou ti andělé, kterým jde o tu čistou přírodu. To prostě já odmítám, tyhle ty černobílé pohledy na tak složitý problém. Chci říct - ptala jsem se na to i tamhle pana kolegy. Kdo z vás byl někdy na Grossglockneru? Jak jste tam jeli, přátelé? Šli jste tam pěšky, nebo jste vyjeli až nahoru na nejvyšší místo autem? Prošli jste se po těch cestičkách, které jsou vyznačeny pro turisty? Nebo chcete, aby Rakousko za chvíli řeklo: Když jsou tedy Češi tak útlocitní na Šumavu, tak my musíme být stejně útlocitní na naše národní parky a dáme tam tedy: Češi, nejezděte sem. Protože když u vás nesmí člověk do lesa, tak proč by mohl v autě na Grossglockner? Mně připadá úplně šílený způsob téhle debaty. Odmítám to, že jsme ti, kteří nerespektují přírodu, nevnímají její hodnoty jenom proto, že tvrdíme, že v přírodě také je místo pro člověka a je místo pro obce, které mají právo se nějakým rozumným způsobem rozvíjet. (Potlesk zprava.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Teď se přiznám, že tomu nerozumím. Pan poslanec Holík může jít na řádnou přihlášku, ale zároveň chce i faktickou poznámku. Pane poslanče, co je vám bližšího? Faktickou poznámku a po ní řádné vystoupení. Tak prosím.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážená prořídlá vládo (ve vládní lavici sedí pouze jeden ministr), vážení kolegové, v tomto okamžiku odpovím na poznámku paní kolegyně... (Chvíle ticha, řečník si nemůže vzpomenout na její jméno, ozývá se smích z různých stran, předsedající napovídá: Němcová.) Jasně, Němcové, aby tady nedošlo k nějaké záměně. Grossglockner je nejvyšší hora Rakouska a na tu se autem nedostanu. Můžu pouze projet Grossglocknerstrasse, tam je asfaltová cesta. Takže abychom nezaměňovali pojmy.

    A teď jestli dovolíte... Pane předsedající, dovolíte mi už pokračovat v mém vystoupení?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Určitě, určitě, teď skončila faktická poznámka, začíná řádné vystoupení. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Děkuji ještě jednou. Po řadě suchých čísel, vzájemných napadání slibuji, že moje vystoupení bude trošičku odpočinkové. Nicméně dovolte, abych v úvodu citoval nebo použil úvodník z Lidových novin ze dne 23. 5. Jak zhodnotit půdu na Šumavě? Lanovka na vrch Hraničník a obří sportoviště se školou za 800 milionů. Jsou to dva projekty, které mají vzniknout na území Národního parku Šumava. Spojuje je kromě jejich velikosti ještě jedna věc. Oba nadšeně prosazují starostové obcí, jejichž rodinní příslušníci v místě budoucích staveb skoupili pozemky.

    Samozřejmě pro zhodnocení uvedených pozemků je třeba, aby došlo ke změně zákona. A právě proto tady sedíme, abychom posoudili nový zákon, který prosazuje několik senátorů napojených na blízké těchto starostů a další majitele pozemků, kteří jsou v pozadí. Rozšířit stavební zónu, otevřít Šumavu developerským projektům a těžbě dřeva. Zákon je zdůvodňovaný tím, že musíme bojovat proti kůrovci, musíme zlepšit ekonomiku v regionu a musíme znovu osídlit Šumavu. Pokud tohle to vezmu, tak já to přivedu ad absurdum: kromě pohybu na zdravém vzduchu, ke kterému budou samozřejmě sloužit golfová hřiště, lanovky, sjezdovky, lanová centra, opičí dráhy v korunách stromů, ale také upravené ohniště s grilováním s výhledem na zastavěné okolní obce. Chcete to tak? (Hlas z pléna: Ne.)

    Ano, toto má také druhou stránku. Les umí žít bez zásahu člověka. Populace České republiky neroste, takže nepotřebuje nové stavby a nové ničení zemědělské a lesní půdy. Je si třeba uvědomit, jak už dopadla činnost člověka na naši přírodu. Co jsme měli, to jsme vytěžili a teď draze nakupujeme to zvenčí.

    Z toho důvodu se také zeptám tady pana předkladatele prostřednictvím pana předsedajícího: Když je všechno tak křišťálově čisté, řekněte mi prosím, proč už jsou ty pozemky skoupené?

    Dámy a pánové, uvědomme si, že lesy jsou akumulátorem pitné vody. A pitná voda je jeden z celosvětových problémů. Žijeme na střeše Evropy. K nám žádná voda nepřitéká. My musíme vystačit s tím, co nám naprší. A všichni víme, že tyto zdroje jsou hodně zranitelné. Vykácením a zabetonováním ploch tady tu vodu nezadržíme. Říká se také, že amazonský prales jsou plíce naší země. Já bych to trošku posunul - a šumavský národní park jsou plíce České republiky. Víme, že amazonský prales je těmi těžaři dřeva doslova vražděný. Já bych nechtěl, aby došlo k něčemu podobnému tady na Šumavě. Kolegové, je to na nás. Necháme tady Šumavu zásahy vytěžit a potom do budoucna si budeme vzduch kupovat tak, jak popsal kdysi spisovatel Beljajev v Prodavači vzduchu, že si ho budeme kupovat v aerosolech?

    Dámy a pánové, dovolte, já teď malinko odbočím. Uděláme si takový malinký výlet. Pohodlně se usaďte, zavřete oči a ponoříme se do historie. Zhruba před třinácti miliardami let vznikl vesmír. Před pěti miliardami let vznikla Země. Zhruba milion let zpátky se tady objevil už vzpřímený člověk - homo erectus. Před deseti tisíci let si tento už dneska člověk homo sapiens, čili myslící, začal stavět své obydlí. A před sto lety začala masová zástavba naší země, likviduje se zemědělská a lesní půda. Dámy a pánové, všímáte si, akcelerace tohoto vývoje? Dokážete mi říct, co bude za padesát let? Z uvedené procházky vyplývá, že současnou tvář naší země už miliony let řídí příroda. A já si myslím, že ona to neřídí špatně. Nyní se vlády ujal člověk, který si myslí, že je pánem tvorstva.

    Dámy a pánové, ale my tady dneska sedíme a řešíme budoucnost našich dětí a našich vnuků. Dokážete se jim podívat do očí a říct: Víš, milý vnoučku, my ti tady předáváme výdobytky techniky, dáváme ti tady dálnice, přehrady, my ti dáváme výrobní budovy, dáváme ti tady logistická centra, hypermarkety, komunikační družicový systém. Víš, trošku jsme zapomněli, abys tady měl pitnou vodu, abys měl vzduch a abys měl také kde žít.

    Vážení kolegové, chcete to tak? Představujeme tady elitu České republiky, elitu, která dostala důvěru od našich voličů, a osud Šumavy je v našich rukou. Takže já jménem hnutí Úsvit navrhuji počkat na novelu zákona 114, jak navrhl pan ministr, a navrhuji zamítnout senátní návrh v prvním čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi, eviduji jeho návrh na zamítnutí. Nyní tu mám dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Jan Zahradník, po něm pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem se přihlásil k technické poznámce, i když jsem již další v pořadí regulérního vystoupení. Ale nemohl jsem při projevu pana kolegy Holíka nezareagovat takřka skoro na všechno, ale protože mám vyčleněny pouhé dvě minuty, musím říct jenom dvě reakce.

    Pane předsedající, vyřiďte panu Holíkovi, že se mýlí, když říká, že ten zákon je z dílny tří nebo několika senátorů. Pro něj hlasovalo 50 z 54 přítomných senátorů. Ti ten zákon podpořili. To jsou vážení lidé, zvolení v přímé volbě většinovým systémem, a za svoje konání mají plnou odpovědnost. Tak to za prvé. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, slibuji, předám. (Ozývá se smích.) Děkuji panu poslanci Zahradníkovi.

    Další s faktickou poznámkou pan poslanec Jakubčík, po něm pan poslanec Holík, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Okamura. Prosím.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl oslovit pana poslance Holíka vaším prostřednictvím. Vy tady tvrdíte - aby se nevytěžila Šumava. Tady je jasně vidět, že jste na té Šumavě asi nikdy nebyl. Řekněte mi, co se na té Šumavě dá vytěžit? Na těch popadaných shnilých kmenech, na těch šedivých uschlých kmenech nastojato? Co se tam dá vytěžit? Byl jste na té Šumavě? Projel jste si tu Šumavu? Ano, dá se těžit - ta krásná zelená Šumava, která ale bohužel je za českou hranicí, která je na bavorské straně.

    A ještě když mám tady minutu dvacet, tak chci ještě říci jednu věc. Navážu na pana místopředsedu Filipa a na pana ministra. Pan ministr nám tady řekl, že Šumavu navštíví 2 miliony lidí. Pan místopředseda Filip řekl, že ztráta národního parku se dá počítat v desítkách, ba ve stovkách milionů. Národní park Bavorská Ruda navštíví 760 tisíc lidí. Zisk tohoto národního parku je 28 milionů eur. Myslíte si, že naši němečtí sousedé tu bavorskou stranu drancují, chtějí ji celou vykácet, chtějí ji celou zlikvidovat? Byl jste někdo na té bavorské straně? Viděl jste někdo, jak to tam vypadá? Krásná zelená příroda, lidé žijící v souladu s přírodou, podnikatelé žijící v souladu s přírodou. Naopak počty obyvatel na bavorské straně se zvyšují, otevírají se tam nové ani ne průmyslové podniky, ale hlavně turistické podniky, otevírají se tam nové penziony. A že tam bydlím a že do toho Bavorska jezdím pomalu co čtrnáct dnů, jezdím tam mimochodem nakupovat, takže to tam vidím - ti lidé si tam špatně nežijí a ta příroda už si tam vůbec špatně nežije. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Holík, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Já odpovím na připomínky pana kolegy Jakubčíka a pana kolegy Zahradníka, samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího. Na té Šumavě jsem byl. Pan Jakubčík mně jistě odpoví, která část podlehla kůrovci a která část odolala. Ano, byl to Boubínský prales, kde nejsou zásahy. Ten přežil. (Senátor Eybert mimo mikrofon poslanci Holíkovi říká, že to není národní park.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Okamura myslím, že se hlásil. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. K panu kolegovi Zahradníkovi. To, že je někdo zvolen senátorem, ještě neznamená, že je to ctihodný člověk. Některé poslední personálie jsou velice sporné, ale voliči si je zvolili, tak je mají. Někteří voliči, opravuji.

    Pokud se týká vodního režimu. Já nevím, ale snad každý krajinář vám řekne, že když vezmete něco holosečí nebo zasahujete do toho území, tak že to je pro vodní režim to nejhorší, co můžete udělat. Takže pravý opak je pravdou. Není to pravda.

    Co se týká bavorské strany, tak pokud vím, jeden z německých ministrů životního prostředí sebral tu odvahu a řekl: Nechte bavorskou stranu Šumavy být. A dokonce kůrovec, já nevím, ve kterých vlnách těch kalamit, přišel právě z Bavorska. Takže tam to opravdu je ponecháno v některých zónách svému osudu tak, jak bychom se měli chovat i my v národním parku. A nebojte se o přírodu, ona si sama pomůže.

    Pokud se týká mé nedůvěry k samosprávám. Víte, nikdy nevidíte do nějakého jedince. A já si myslím, že jsou hodnoty, které je třeba chránit tak, aby byl vyloučen aspekt osobního selhání. Šumava a další národní parky si to zaslouží, podobně jako památky. Dnes a denně zažíváme osobní selhání jedinců před těmi naditými peněženkami nebo obálkami nebo penězi na účtu. A co si pak na těch lidech vezmete? Co si vezmete na tom, jak je možné, že někdo u Čeňkovy pily na těch loukách stavěl? Pak se všichni divili. Pak to všichni začnou kritizovat. Kdo je ten, kdo to povolil, kdo je tam pustil, kdo nezasáhl? Kde ti lidé jsou a co si na nich dnes vezmete? Ty boudy tam prostě stojí. Děkuji. (Ozývá se potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Robin Böhnisch, po něm pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom několik krátkých reakcí. Ta první se týká vystoupení pana kolegy Zahradníka. Na Šumavě není suchý les. Na Šumavě je místy les se suchým stromovým patrem. Nicméně vegetace, která se díky tomu rozvíjí v nižších úrovních, má samozřejmě z hlediska zadržování vody neobyčejně vysokou hodnotu. Takže to není důvod k žádnému strachu.

    Panu kolegu Jakubčíkovi bych chtěl poděkovat za popis bavorského parku. To je totiž naprosto přesné. A heslo toho Národního parku Bavorský les je nechat přírodu být přírodou. Tento senátní návrh zákona k takové formulaci rozhodně nepřispívá. Jsem tu asi vzděláním jediný lesník, takže si tu větu mohu dovolit. A říkám: než tento návrh ze Senátu, pak raději - zlatý kůrovec. Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný, po něm pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Novotný: Slibuji, že budu stručný. Hezké odpoledne. Já jsem chtěl prostřednictvím pana předsedajícího vzkázat panu kolegovi Laudátovi, aby ta mince měla opravdu obě strany. Že kromě toho, že můžou třeba na úrovni samosprávy existovat lidé, kteří podlehnou nějakým svodům, tak na úrovni pro změnu oněch ochránců, třeba památkové péče apod., existuje spousta lidí, kteří aplikují naprosto iracionální principy, které se neaplikují ani nikde v západní Evropě. Tím neumožňují třeba život spousty památkově chráněných objektů, realizaci věcí, které jsou v západní Evropě běžné v této oblasti, a používají principy, které jsou naprosto iracionální. Ta mince má vždycky dvě stránky a nestrašme tady jenom těmi developery a úplatnými členy samospráv. Život je daleko bohatší.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Nyní pan poslanec Ivan Gabal, po něm pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegové, jenom velice stručně. Doporučuji, kdo má šanci, aby se podíval přes internet anebo si to fakticky projel - kalifornské národní parky, kde jsou stovky a stovky kilometrů kůrovcem zlikvidovaného lesa. Ty rybí kosti se tam tyčí v obrovském množství. A jestliže se podíváte na hospodářská a turistická čísla v téhle oblasti, na rigidnost regulace, na to, že tam nemůžete opravdu postavit nic, můžete tam jezdit autem jenom na vybraných místech, bydlet, stanovat, cokoli, disciplinovanost... Tak to jsou obrovská čísla jak v penězích, tak v lidech, kteří to chtějí vidět v této podobě. Já si myslím, že to zásadní a klíčové rozhodnutí je, jestli chceme mít národní park se vším všudy včetně těch rybích kostí, anebo chceme mít les, ve kterém budeme hospodařit a kácet. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Usmívám se, když jsem slyšel ten bonmot, kdy byla Šumava nejzelenější, že to bylo v době, kdy tam jezdili zelení vojáci.

    Ale chtěl bych reagovat na svého předřečníka pana Novotného prostřednictvím pana předsedajícího. Ta mince má skutečně dvě strany, pane kolego. Skutečně na jedné straně jsou obecní samosprávy a obce a já jim nedávám nějaké zlé úmysly. Skutečně se rozhodují na základě svých parciálních zájmů obecních a třeba naprosto správně. Na druhé straně mince mohou být ti až řeknu militantní ochránci přírody, kteří by zakázali úplně všechno. A právě proto musíme mít kvalitní zákon o Šumavě, kvalitní novelu zákona č. 114, abychom tomuto zabránili. Tím kvalitním zákonem bohužel není senátní návrh o Šumavě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde dvě faktické poznámky. Pouze pro pořádek se zeptám. Pan poslanec Kučera? Už byl. Pan poslanec Hájek? Tak pojďte. Další faktická poznámka je vaše, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Hájek: Dobrý večer. Dámy a pánové, já se budu snažit být stručný. Já jsem poprvé tleskal panu Laudátovi, a to jsem tady rok. Vždycky je něco poprvé. Z mého pohledu bych byl velmi opatrný, co se týká důvěry zastupitelů. Já to řeknu z vlastní zkušenosti.

    Zastupitelé na Ostravsku dostali 5 % akcií OKD. Kontrolní balík - tyto akcie byly prodány Bakalovi a Bakala si za peníze postavil barák v Modravě. Zastupitelé dostali akcie vodáren. Kde tyto akcie skončily? Ve Francii u Veolie, pokud se nemýlím. Nechci a priori hovořit, že všichni zastupitelé jsou úplatní. Určitě ne. Je tam řada čestných a poctivých lidí. Ale pokud nepostavíme jasná pravidla, jasné mantinely, nenecháme v zákonu malilinkou skulinku, malilinká vrátka, tak se obávám, že toho dokážou naši lidé zneužít. Já ze svého pohledu budu hlasovat proti zamítnutí senátního návrhu, protože si myslím, že vrátka tam jsou, možná tam je brána, a budu souhlasit s návrhem pana ministra, abychom dělali novelu zákona 114 o přírodě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní je do rozpravy řádně přihlášený pan poslanec Jan Zahradník. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, když jsem tady minulý týden bojoval za to, aby projednání senátního návrhu zákona o Národním parku Šumava bylo do našeho programu umístěno na nějaký pevný čas, tak jsem si byl dobře vědom, co to bude znamenat. Věděl jsem dobře, jaká diskuse se tady rozehraje. Možná jsem překvapený tím, jak někteří z nás podlehli kampani a propagandě ekologických aktivistů, která se k nám dostává prostřednictvím opravdu fyzických občanů, kteří nám v dobré víře píšou své maily. Ovšem jejich názor je jednoznačně názorem ekologického aktivismu.

    Myslím, že, ať to dneska dopadne, jak chce, projednání zákona je podle mne nutné, a myslím si, že máme povinnost se s ním vypořádat, a to vypořádat se nějakým jasným rozhodnutím, ať už Senátu jako předkladatele zákona, tak také občanů Šumavy, představitelů šumavské samosprávy, lidí, kteří mají Šumavu opravdu rádi a kteří možná nejsou schopni tak jednoznačných vystoupení, jaká každý den dostáváme ve svých mailech. Ať už se to konečně rozhodne.

    Možná bych se nejprve pokusil vrátit k samotným počátkům, nebojte se, nikoliv počátkům světa nebo počátkům Šumavy jako pohoří, ale k počátkům vzniku Národního parku Šumava.

    Myslím, že Národní park Šumava je produktem doby, ve které vznikl. Jeho území bylo po staletí obýváno lidmi a také bylo významně lidmi formováno. Odsun původního německého obyvatelstva a 40 let uzavření jádrové části Šumavy za železnou oponou v době komunismu významně ovlivnilo přístup k tomuto území v prvních letech po sametové revoluci. Tehdy se vláda a také ochránci přírody a obyčejní milovníci této naší krásné části republiky rozhodli ochránit ji vyhlášením národního parku na celém území Šumavy. Dobře vím od svých přátel, kteří tehdy u toho byli, kteří byli tehdy těmi, kteří spolurozhodovali o zřízení národního parku, že jejich cílem bylo po čase, až se vyřeší možná důležitější problémy naší republiky, které tehdy byly na pořadu dne, se k Šumavě vrátit a o rozloze a povaze ochrany v Národním parku Šumavě nakonec definitivně rozhodnout.

    Myslím, že nejvýznamnějším faktem, který Šumavu přivedl k dnešnímu stavu, je to, že k tomuto návratu nikdy nedošlo. Tématu Šumavy a její ochrany se zmocnili, uchopili jej ekologičtí aktivisté, jejich vliv postupně sílil, jak v naší společnosti sílily vše a každého ochraňující a zároveň také ale menšinové názory. Zakrátko už nikoho z politiků nenapadlo, aby se k tématu rozvoje Národního parku Šumava vracel a nějak měnil stupeň jeho ochrany. Tak se správa národního parku řízená ministerstvem stala velmi silnou institucí, která sama stanovuje způsob ochrany přírody, sama sobě v něm povoluje výjimky, sama rozhoduje ve správním řízení o stížnostech obyvatel na svou činnost a také v neposlední řadě na Šumavě hospodaří a přitom utrácí obrovské státní dotace. Tito šumavští hospodáři, samozřejmě podporovaní ekologickými aktivisty, se nechtějí svého vlivu jen tak vzdát. Mají v tom velkou oporu, a měli také v minulosti, v mnoha ministrech životního prostředí. Tady bych chtěl zmínit zejména ministra Martina Bursíka, který pod politickým krytím tehdejší vládní koalice mohl započít s přeměnou Šumavy na divočinu. Na Šumavě se tak naplno rozběhl experiment, který podle mého názoru nemá v Evropě žádné obdoby.

    Naskýtají se ale dvě otázky. Za prvé: Jedná se vůbec o experiment? Neexistuje někde ve světě podobná situace, která již probíhá patřičně dlouhou dobu a na území, které má odpovídající velikost, aby na něm bylo možné aplikovat náš problém, které trvá odpovídající dlouhou dobu, kde území původně obývané lidmi, po staletí, bylo podrobeno této změně, tomuto návratu k jakési původní situace? A odpovídám, že nikoliv. Takové území nikde na světě není. Čili to je podle mého názoru důkaz, že se jedná o experiment, že Šumava je tedy tou laboratoří, o které mluvil pan kolega poslanec František Laudát. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jenom jestli jsem si správně poznamenal - navrhujete tedy, pane poslanče, ještě projednání v hospodářském výboru a ve výboru pro veřejnou správu?

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, pokud by byl ten zákon do druhého čtení propuštěn, respektive pokud by nebyl schválen na zamítnutí, tak bych se samozřejmě přihlásil s návrhem, do kterých výborů bych já navrhoval, nebo náš klub, zákon postoupit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Mám zde tři faktické poznámky. První má pan poslanec Laudát, po něm je pan poslanec Michal Kučera a třetí je pan poslanec Josef Hájek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. K panu kolegovi Zahradníkovi. V té laboratoři může rozhodovat jedině příroda. Pak to má cenu. To za prvé.

    A za druhé, pokud tady mluvíte o falangistech, teď nemyslím jenom pana kolegu Zahradníka. Víte, to, co já jsem tady udělal a vám přečetl, je čistá transpozice základních konzervativních hodnot na aplikaci ochrany přírody. Nic více, nic méně. To je konzervativní přístup. To, co vy možná hlásáte, je neokonzervatismus, už v té horší podobě, možná nějaký liberalismus, já nevím. Nechci vás urážet, to bych si nedovolil. Ale já jsem tady udělal čistou transpozici a jestli i to - tak prosím, vždycky to byli konzervativci, kteří až do éry Reagana ve Spojených státech byli lídry v ochraně přírody. Totéž Thatcherová, ta byla první, k vašemu možná překvapení, kdo přišel se zákony o odpadech a zákonem na ochranu přírody. Takže prosím, nechte tady těch keců o falangistech. (Nesouhlasný šum.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já jsem trochu čekal, že mě pan poslanec Zahradník zvedne ze židle. Stalo se. Já jeho názory znám celkem dobře a respektuji je. My jsme spolu ve výboru pro životní prostředí a tam ty názory pana poslance Zahradníka - odtamtud jsou mi i známy. Nicméně já bych chtěl na tu jeho adresu boje s kůrovcem, tím aktivním bojem s kůrovcem zmínit následující.

    V roce tuším 2011, víte, jakým způsobem se likvidoval kůrovec na Šumavě? Za použití pesticidů. A tu výjimku k použití chemie v boji s kůrovcem vydal odbor státní správy šumavského národního parku a vydal ji v roce 2011, tuším v červnu, a to až dodatečně poté, co lesníci použili pesticidy nebo prostředky na bázi pesticidů a používali je už od dubna. To je v konkrétním praktickém příkladě boje s kůrovcem, který probíhal v Národním parku Šumava. Tehdy ten národní park řídili vámi zmiňovaní ředitelé pan Mánek a pan Stráský.

    Já samozřejmě nechci nějak krutě hodnotit to uplynulé období, ale znovu volám po tom, aby se schválil kvalitní zákon o Národním parku Šumava. Senátní zákon to bohužel není. A protože mi jde také o záchranu Šumavy, tak si, pane kolego Zahradníku, prostřednictvím pana předsedajícího, připínám také "Zachraňme Šumavu". (Poslanec Kučera si připnul placku "Zachraňme Šumavu".)

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Hájek.

  • Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já děkuji svým kolegům, že mě bedlivě poslouchali, a proto chci opravit svůj výrok, protože v matematice je sice pravda, že dvakrát minus je plus, ale tady v češtině to tak neplatí. To znamená, můj správný výrok je, že budu hlasovat pro zamítnutí senátního návrhu a samozřejmě budu podporovat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, to za prvé.

    Za druhé, tady slova o čase jsou velmi relativní. Já jsem se letos také byl podívat na Šumavu, byl jsem na Prášilech, na Prášilském jezeře, a tam jsem se díval na hezkou tabuli, která popisovala tu situaci na Šumavě a hovořila o tom, že před šesti tisíci lety, což je relativně velmi krátká doba, byla průměrná teplota na Šumavě minus jedna celá dva stupně. To znamená, diskutovat o tom, jestli budou stromy růst tam nebo onde, za pět set, za tisíc let může být úplně někde jinde. To znamená, ta příroda opravdu si, pokud do toho člověk nevstupuje, ten pořádek udělá sama.

    A poslední větička. Já jsem z Ostravska tady s kolegyní Janou Lorencovou, která intenzivně pracuje v otázce olejových lagun, já jsem zažil řadu lagun těch uhelných. My kůrovce na tom Ostravsku nemáme, protože on tam by nepřežil. Takže já závidím těm oblastem, kde s tímto problémem bojují. My bychom na tom Ostravsku dali všechno pro to, abychom takový problém měli.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za faktickou poznámku. Další v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Zahradník a po něm pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já samozřejmě vystoupím jenom s reakcí, samozřejmě.

    Já jsem učitel povoláním, a tak jsem jaksi také zvyklý být celý život vzděláván. Jak dobře víte, aby učitelé mohli učit své žáky, tak je neustále zase někdo učí. Takže ta lekce, kterou pan kolega Laudát tady dává z konzervativismu, mi nikterak nevadí. Ne že bych si jeho návrhy bral k srdci, ono to je všechno jinak. Já myslím, že chce-li tady pan kolega Laudát říci, že původní situace je ta před těmi tisíci lety, než na Šumavu vstoupili lidé, tak je třeba, aby to řekl, že těch tisíc let lidské historie vymaže, vygumuje, jako by ti lidé tady nežili. To, že můj projev, který jsem si dlouze připravoval, jak jste tady asi poznali z toho, že jsem to četl většinou z listu, nazval kecy, to mě také příliš nevadí.

    Co mě trošku zamrzelo u kolegy Kučery, že se trochu neuctivě zmínil o kolegovi doktorovi Janu Stráském, kterého já si velmi vážím ať už jako politika, nebo jako prvního ředitele Krajského úřadu Jihočeského kraje. A také si vážím jeho odvahy, se kterou se ujal funkce ředitele Správy Národního parku Šumava v době, kdy to nebylo lehké, kdy tady vinou, vinou rozhodnutí ministra Bursíka za podpory a frenetického potlesku ekologických aktivistů Šumava chřadla, a svými zákroky vlastně Šumavu začal zachraňovat. To si myslím, že on udělal. Za to mu patří velké uznání. A mě mrzí, že kolega Kučera se o něm nevyjadřuje patřičně uctivě.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dvě faktické poznámky: první má pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Kučera. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo a slibuji, že budu co nejuctivější, neboť chci také reflektovat projev pana poslance Zahradníka. On řekl, že existují dvě cesty. Jakkoliv nejsem přítelem třetích cest, dovolím si tvrdit, že neexistují dvě, ale pouze tři cesty. Tu třetí si dovolím pojmenovat - vrátit Schwarzenbergům to, co jim bylo v roce 1947 protiústavně uloupeno. Není pochyb o tom, že by tam odpovědně a šetrně k přírodě hospodařili, tak jako to dělali 250 let předtím. Já to prosím pěkně nenavrhuji, abych nebyl obviněn z konfliktu zájmů. Ale pokud mluvíme o tom, kolik je cest, tak toto je teoreticky jedna z cest a není pochyb o tom, že by byla tou cestou nejkonzervativnější. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, a nepřihlásí-li se nikdo s další faktickou poznámkou, tak bude vystupovat pan ministr kultury Daniel Herman. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bohužel musím ještě reagovat na slova pana Zahradníka. Já jsem se v žádném případě nevyjadřoval neuctivě o vámi zmiňovaných pánech ředitelích. Já jsem jenom dokumentoval, co za jejich doby vedení národního parku způsobili, to znamená, že používali pesticidy na hubení kůrovce. Na tom nic neuctivého nevidím. Bylo to jejich rozhodnutí. Jestli bylo kvalifikované, nebo nekvalifikované, to jsem také nehodnotil. Pokud se někdo vyjadřuje neuctivě, pane kolego Zahradníku prostřednictvím pana předsedajícího, tak se vyjadřujete vy o ochráncích přírody.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že není žádná další - je další faktická poznámka. Teď se přihlásil pan poslanec Zahradník. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, aby bylo jasno, v roce 2011 to bylo 300 litrů pesticidů ročně použitých, v roce 2012 to bylo 200 litrů pesticidů. Pak je Mánek zakázal úplně a za ministra Bursíka a ředitele Krejčího to byly tisíce litrů pesticidů, které byly používány v Národním parku Šumava. Děkuji. (Sporé zatleskání zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s přednostním právem pan ministr kultury Daniel Herman.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nechci tady hovořit především o kulturní krajině, ale jako rodilý Jihočech, který v podstatě na Šumavě vyrůstal, bych si chtěl dovolit podělit se s vámi o svoje zkušenosti, protože mám Šumavu opravdu rád a mohu si dovolit říct, že ji dost dobře znám. Řada těch míst, těch místních názvů, které zde padají, mi opravdu něco říká, ať je to Radvanovický hřbet, Třístoličník, České Žleby, Stožec. Mám tam konkrétní představy.

    Domnívám se, že bychom se opravdu měli vrátit k té vlastní věci, o které zde hovoříme, že by neměla být ta optika projednávání pravicová, levicová, že by neměla být určována tím, kdo je autorem toho či onoho návrhu, ale že by nám opravdu mělo jít o věc. Jak já té věci rozumím, tak myslím, že jádrem problému a jádrem té diskuse je otázka, jestli je národní park na území obcí, anebo obce jsou na území národního parku.

    Šumava tedy je kulturní krajinou. Vezmu jenom jeden letopočet - rok 1010 je nejstarší písemná zmínka, kdy byla zmíněna v análech Zlatá stezka obchodní mezi městy Prachatice a Pasov. A samozřejmě že tato krajina byla staletí obydlená.

    Šumava má to specifikum, že se rozkládá na území tří zemí. Kromě České republiky je to také Německo, konkrétně Spolková země Bavorsko, a je to také Horní Rakousko. Když se podíváme na Šumavu ve všech těchto třech zemích a regionech, tak vidíme, že ten přístup je jiný. Podle mého povědomí ten nejekologičtější, nejvíce zelený, řekl bych pracovně, přístup je právě v Bavorsku, kde vidíme, že lesy na první pohled nejsou v úplně nejlepším stavu. Ale pozor - když do nich jdeme, tak vidíme, že tam už roste nové patro. To znamená, revitalizační schopnost přírody je obrovská. Ten les se obnovuje. Z mrtvých stromů čerpají živiny stromy nové. Na druhou stranu je zde ovšem otázka, jestli ta perioda, kdy ten velký les je mrtvý, jestli ta perioda není příliš dlouhá na to, aby voda nesplavila živiny a to nové patro mohlo vyrůst.

    Když se podíváme do Rakouska, tak tam naopak vůbec žádná chráněná oblast není. Tam se s lesem hospodaří. Ten les je v nejlepším stavu a rozhodně nelze opatství Schlegel v Horním Rakousku podezřívat z nějakého neekologického přístupu. A česká Šumava je něco mezi tím.

    Já jsem přesvědčený, že je třeba opravdu se na to dívat optikou věcnosti a odborného přístupu. A jak vím z těch návrhů, které jsem měl možnost číst, a jak také vím z rozhovorů s panem ministrem životního prostředí, tak podle mého názoru se ty věci doplňují. Podívejme se na to, mějme odvahu se na to opravdu podívat věcně, bez nějakých ideologických zástěrek a nějakých klapek, protože jde o unikátní území v srdci Evropy, které si ochranu zaslouží. Ale samozřejmě také lidé mají právo v této oblasti žít. Prostě železnou oponu nemůže nahrazovat opona zelená.

    Od svých dvou let, to znamená skoro padesát let, se dívám z okna naší chalupy na tokající tetřívky a mohu vám říct z vlastní zkušenosti, že ty tetřívky nevyženou ani táboráky na zahradách místních chalup, dokonce ani zrůdná meliorace v 80. letech, která tam proběhla, je nevyhnala. Troubící říjící jeleni jsou tak krotcí, že - to jsem viděl sám na fotografiích - dokážou přijít až do chalupy, a dokonce tedy si brát z okna z úst místní jedné obyvatelky třeba jablko nebo piškot. Takže nebojme se toho, že by tato zvířata nebyla schopná nějakým způsobem žít s tím lidským ruchem. Ale ten nesmí být nad míru. Určitě je třeba respektovat určitá území, která obývá rys, který potřebuje velké území, která obývají tetřevi hlušci, výr velký a další ptáci a zvířata. Myslím si ovšem, že to nejde proti sobě.

    Když se podíváme právě na jižní svahy Šumavy v Horním Rakousku, kde premonstrátské opatství Schlegel provozuje sjezdovky, které jsou hojně využívané, tak to určitě není na úkor ničení přírody. Je to velmi citlivé podobně - tady navážu na historii, myslím, velmi odpovědného hospodaření rodu Schwarzenbergů, když se začal budovat Schwarzenberský plavební kanál, který jsme nedávno prohlásili národní kulturní památkou zcela oprávněně. Nebojme se lidských zásahů, které ovšem budou citlivé, budou respektovat přírodu, ale na druhou stranu také umožní, aby v této mimořádné krajině kulturní ten život byl možný, aby tam lidé mohli pracovat, aby se tam mohla rozvíjet kultura, tak jak je tomu v 21. století potřeba. Takže opravdu odložme nějaké ideologické klapky, podívejme se na to věcně a vytěžme z těch návrhů, které přicházejí, to nejlepší, co bude pro rozvoj Šumavy optimální právě na prahu 21. století, protože jsme to my, kdo za ni v tuto chvíli má odpovědnost. A je to tak nádherná oblast, která opravdu stojí za to, abychom ji chránili a citlivě k ní přistupovali.

    Děkuji vám. (Mírný potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní postoupíme k těm, kteří jsou řádně přihlášeni do rozpravy. První je paní poslankyně Jana Hnyková a poté paní poslankyně Alena Nohavová a další.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, konečně přišel na pořad jednání senátní návrh zákona o Národním parku Šumava a já bych si dovolila vyjádřit k němu svůj postoj. Začnu citátem Johanna Wolfganga Goetheho, který řekl: "Jedině příroda ví, co chce, nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby. Ty dělá jenom člověk." Proč začínám tímto citátem? Jsem přesvědčená, že skupina senátorů ve vší úctě k vám předkládají tento zákon a chybu dělají.

    Není mi jedno, co se bude dít v Národním parku Šumava. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Eviduji zde jednu faktickou poznámku, se kterou se přihlásil pan místopředseda Filip. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Nechci obtěžovat. Já jen k některým odborníkům, kteří samozřejmě hovoří o tom, jak se žije a hospodaří v Národním parku Šumava. Pan Kindlmann pracoval na vědeckovýzkumném projektu Následky invazí hmyzu na interakce hmyz-rostlina zprostředkované těkavými organickými látkami. V letech 2011 až 2013 celkově ze státního rozpočtu pro jihočeské Biologické centrum na to byly vyplaceny 4 mil. 479 tis. Kč.

    Víte, ono jde u některých odborníků spíš o to - a teď prosím, neberte to nijak osobně, já podporuji všechny prostředky pro vědu a výzkum, ale když jsme si dovolili tam utratit pro jiné projekty, například pro centrum biodiverzity, posílení základního výzkumu, dalších 78 mil. 975 tis., tak si někdy představuji, za co jsme to vlastně dali. Znovu opakuji, nejde mi o to, že bych nechtěl peníze pro jihočeské Biologické centrum, je to trošičku moje srdeční záležitost, velmi je podporuji, ale některé věty, které tady říkáte, jsou spíše znakem toho, že nevíte, o čem je řeč.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za faktickou poznámku. Nyní půjdeme zpátky k rozpravě. Je zde přihlášena jako první paní poslankyně Alena Nohavová, po ní paní poslankyně Zuzka Bebarová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, máme na pořadu jednání zákon o Národním parku Šumava předložený Senátem. Zaznělo zde a zřejmě zazní mnoho důvodů pro i proti. Každý z vás jistě za poslední desetiletí od orkánu Kyrill a Emma, které odstartovaly problémy okolo národního parku, již zaslechl většinu argumentů a udělal si svůj vlastní obrázek. Bohužel, z obou stran barikády zaznívá sprška polopravd, dezinterpretací i výslovných lží, že nemohu ani já zůstat k tomu lhostejná a nezbývá mi jako poslankyni za Jihočeský kraj, než se zapojit do diskuse.

    Zákon o Národním parku Šumava, jak byl zpracován, rozhodně není nejideálnějším z ideálních řešení. I já si dovedu představit řadu ustanovení jinak a lépe. Nicméně ze všech špatných řešení se předložený návrh jeví pro Šumavu v dané situaci jako jediný reálně možný. Ano, rozšíření prvních zón ze 13 % na 26 % a s dalším budoucím rozšířením až na 34 % se mi jeví až příliš, nicméně za stavu, kdy dnes oněch reálných 13 % prvních zón existuje ve více než 70, často velmi malých, lokalitách roztroušených po celém území parku, které jsou navíc obklopeny velkými pruhy druhých zón, kde -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale poprosím kolegy, potažmo kolegyně, kteří mají potřebu si něco sdělit, ať jdou do předsálí a neruší váš projev. Já vám děkuji. Můžete pokračovat. ***

  • Poslankyně Alena Nohavová: - jsme díky sabotáži pana Bursíka a dalších dopustili faktickou likvidaci dalších 14 % národního parku kůrovcem. Je bohužel nejen nesmyslné, ale přímo nemožné je scelit do větších celků, které by šlo smysluplně obklopit druhými a třetími zónami tak, aby se jejich rozloha nezvětšila. Splnit např. požadavek pana prezidenta, aby plocha prvních zón zůstala stejná, by šlo jen v případě, že některé existující první zóny bychom zcela zrušili a převedli je do druhých či třetích zón. A to asi není cílem a ani to není politicky a odborně přijatelné a průchozí. Ale ani opačný extrém, kdy pro rádoby zelené ekology je i výše uvedené rozšíření prvních zón málo a usilují o vybudování divočiny v srdci Evropy, která by zahrnovala více než 50 % národního parku, to není prostě reálné východisko. Tím v podstatě zlikvidujeme i podmínky pro trvalý život lidí na území parku.

    Lži o snaze zastavět Šumavu, lži o samoobnově šumavských pralesů jsou jen průvodním jevem činnosti těch, kteří se pod rouškou ekologie Šumavu snažili vydrancovat a chtějí tak nadále v tom pokračovat. Nelze dát za pravdu ani současnému ministru a vládě, že není potřeba samotný zákon o Národním parku Šumava, že věc vyřeší až novela zákona o ochraně přírody a následné plány péče v jednotlivých národních parcích. Viděli jsme v praxi minulých let, co si s takto postavenými normami ministři či ředitelé národních parků dovolili. Těm snahám může zabránit jedině zákon a jeho důsledné dodržování. Jen zákonem přesně stanovená zonace, která nebude připouštět účelové změny, zabrání budoucím bursíkovským zvěrstvům na přírodě.

    Šumava zákon o národním parku potřebuje, budu jej podporovat, a stejně tak stanovisko Jihočeského kraje i Plzeňského kraje je k tomuto zákonu kladné. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Zuzka Bebarová, po ní se připraví pan poslanec Vilímec. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Vždy, když petice, kterou petiční výbor této Sněmovny obdrží, souvisí s projednáváním některého z návrhů zákonů, informuji o tom Poslaneckou sněmovnu a ráda bych tak učinila i v současné době a zároveň uvedla na pravou míru některé informace podané zde poněkud nepřesně panem kolegou Laudátem.

    Petiční výbor obdržel petici nazvanou Za dobrý zákon o Národním parku Šumava. Jde o petici, ve které jsme žádáni, abychom přijali takový zákon o Národním parku Šumava, ve kterém bude hlavním cílem národního parku ochrana přírody, ostatní činnosti budou možné jen do takové míry, kdy neohrozí vzácnou přírodu, dále který zachová současnou rozlohu území ponechaného přírodě, to je 30 % národního parku, a stanoví jeho postupné rozšíření alespoň na 50 % do roku 2030, tak jak je to stanoveno v současném plánu péče o národní park z roku 2000 a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích, a který omezí další výstavbu tak, aby nezničila šumavskou krajinu. Petiční výbor tvoří prof. dr. Pavel Kindlmann, o kterém zde už byla řeč, Petr Vacek, herec, a pan dr. Jaromír Bláha z Hnutí Duha, a obsahuje nikoli více než 40 000 podpisů, ale 21 005 podpisů na prvé petiční listině a dále je to dalších 887 podpisů na později předložených petičních arších, celkem tedy 21 892 podpisů. Nepřihlížím k internetové podpoře, která převyšuje 5 000 podpisů, protože jak je zcela jistě poslancům petičního výboru i této Sněmovny známo, petiční zákon zná pouze podpisy zadokumentované na konkrétní listině.

    V souladu s pravidly jednání petičního výboru uspořádal petiční výbor slyšení, veřejné slyšení, ve kterém zástupce petentů a další přizvané odborníky vyslechl, a na svém následném jednání přijal usnesení, ve kterém ne tak, jak říkal pan poslanec Laudát, že by se ztotožnil se stanoviskem petentů, ale přijal usnesení, kterým vzal předloženou petici na vědomí a konstatoval, že ochrana přírodních a krajinných hodnot území Šumavy je záležitostí celé země, nikoli lokální.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Vilímec a po něm se připraví pan poslanec Marek Černoch.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, téma Národního parku Šumava, resp. zákona o Národním parku Šumava, se nám do této Sněmovny neustále vrací. Vrací se nám proto, že jsme v minulosti nebyli schopni když ne úplně, tak alespoň částečně tyto problémy uspokojivě formou zákona vyřešit. Pan poslanec Filip a další zde mluvili o tom, že již v minulosti bylo předloženo několik legislativních návrhů. Pan poslanec Filip se zmínil víceméně pouze o těch návrzích, kde on sám byl podepsán, ale těch návrhů bylo v minulých dvou volebních obdobích Poslanecké sněmovny několik. Byly to dva návrhy Plzeňského kraje, ne pouze jeden, ale dva návrhy Plzeňského kraje, a v minulém volebním období dokonce byl předložen i vládní návrh zákona. Jaké byly osudy těchto návrhů? Buďto nebyly projednány a byly posléze staženy jako v případě onoho prvního návrhu z dílny Plzeňského kraje po nástupu nového krajského vedení, anebo maximálně prošly prvním čtením, což byl v minulém volebním období případ onoho druhého návrhu zákona Plzeňského kraje a i onoho vládního návrhu zákona.

    Chtěl bych zdůraznit jako letitý zastupitel Plzeňského kraje, že oba dva návrhy v minulosti předložené Plzeňským krajem byly, pokud si dobře pamatuji, podpořeny všemi zastupitelskými kluby, dokonce všemi hlasy přítomnými na jednání zastupitelstva. Stejně tak byl podpořen prostřednictvím deklarace i tento návrh, který zde projednáváme. I to svědčí o tom, že existuje v místech, kde se skutečně nachází Národní park Šumava, nejen v šumavských obcích, ale jak v Plzeňském kraji, tak v Jihočeském kraji, velká vůle k úpravě zákonů formou: způsob správy národního parku, územní vymezení národního parku, rozdělení do jednotlivých zón podle typu ochrany přírody a dalších důležitých oblastí jak z pohledu péče a ochrany přírody, tak z pohledu obcí a obyvatel, kteří na území národního parku žijí. (V sále je šum, hluk.)

    Byl jsem vždy v minulosti velkým odpůrcem toho, aby se stal národní park mrtvým územím, kde se porůznu aplikují nějaké pokusné metody ochrany přírody. To, co je skutečně cenné z pohledu přírodních hodnot, musí požívat ochrany. Na tom se myslím všichni shodneme. Ale také si musíme uvědomit, že na území Národního parku Šumava odnepaměti žijí lidé, lidé v oněch šumavských obcích, a i oni zde musí nacházet životní podmínky. V minulosti se otázka zákonného vymezení Národního parku Šumava stávala předmětem nesmiřitelného zápasu mezi ekologickými aktivisty na jedné straně a na druhé straně obyvatel žijících v oněch šumavských obcích. Výsledek, jak víme, není příznivý, a proto je třeba konečně přijmout odpovídající zákon.

    Když jsem si přečetl stanovisko vlády k tomuto senátnímu návrhu - ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale opět musím kolegy a kolegyně upozornit, že stále projednáváme ještě jeden z bodů, který máme na programu, a jestli máte něco podstatného na řešení, jděte do předsálí, abychom slyšeli, co jednotliví řečníci říkají. Já vás poprosím, abyste to respektovali. Děkuji.

    Můžete pokračovat.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Vláda ve svém stanovisku, které jsem si přečetl, poukazuje na speciálnost takového zákona, na problém speciálnosti zákona o Národním parku Šumava, když máme více národních parků. Ano, to je známý a letitý argument. Není to argument, který by vláda předkládala poprvé. Bohužel, tento argument od problémů kolem Národního parku Šumava nikdy v minulosti nepomohl. Nedomnívám se proto, že to bude napříště jiné.

    Nechci zde diskutovat, vážené kolegyně a kolegové, i z důvodu času o detailech senátního návrhu zákona. Určitě se může v některých pasážích obměnit a myslím, že předkladatelé jsou si toho dobře vědomi. Jsem přesvědčen i v kontextu toho, co zde přednesl pan poslanec Zahradník i pan poslanec Stanjura, že tento návrh má projít do druhého čtení. Že má projít do příslušných výborů, které jistě dokážou posoudit mnohé detaily tohoto návrhu, třeba i situaci, kdy se prodlouží lhůta na projednání o dalších 20 dnů. Odsouváním projednání návrhu zákona o Národním parku Šumava, stejně tak i tohoto senátního návrhu, jsme fakticky v minulosti vždy ubližovali jak obyvatelům tam žijícím, tak také návštěvníkům, ale také národnímu parku samotnému. To si uvědomme a nesnažme se tyto chyby, kterých jsme dopustili v minulosti, opakovat i v tomto volebním období.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Marek Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Ještě jednou hezký večer, dámy a pánové, pane místopředsedo. Šumava budí velký rozruch nejen tady, ale budí rozruch i u občanů, protože e-maily, které chodí, tak chodí stále, chodí i teď v tuto chvíli. V tom, jak má zákon vypadat, se střetávají představy různých skupin, které se o Šumavu už dlouhodobě zajímají. A myslím si, že je velkým problémem zákona právě to, že je většinou připravován za přivřenými dveřmi a veřejnost, především ta odborná, ať už jsou to obce v místě, ať už jsou to organizace na ochranu přírody, se k návrhu dostává až poté, co je připraven. Široká debata o zákoně pak probíhá především tady v Poslanecké sněmovně a problémem často bývá, že předložené návrhy nebývají průsečíkem zájmů a kompromisem, ale jednostranně zpracovaným návrhem.

    Právě u tohoto zákona by bylo dobré, kdyby sem do Poslanecké sněmovny přišel návrh, nad kterým by panovala alespoň nějaká shoda těch zainteresovaných skupin. Kdyby návrh o Národním parku Šumava byl připraven vládou, jak už zde bylo řečeno, ale aby opravdu byl takový návrh připraven. Aby to nebyla opět pouhá slova. A to samozřejmě po důkladné debatě. Varianta, nad kterou panuje shoda v odborných kruzích, má daleko lepší vyhlídky, že nebude odstraněn, že nebude změněn a že nastane alespoň nějaký stav jistoty a stability. Že rozsah a obsah pojmu Národní park Šumava nebude zpochybňován z žádné strany. Možná ten strach, jak už zde několikrát zaznělo ohledně developerů a ohledně lidí, kteří bojují o Národní park Šumava, pramení právě z toho, že v minulosti většinou, pokud se něco povolilo, tak to okamžitě přestalo mít jakákoliv pravidla a stal se z toho jenom boj o peníze, o pozemky, o to, jak to nejlépe využít, což si myslím, že je špatně.

    Tato měřítka kvality, o kterých jsem mluvil před malou chvílí, tak alespoň z mého pohledu návrh 250, který právě teď projednáváme, nemá a neodpovídá, a proto já osobně tento návrh nepodpořím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Černochovi. Nyní se přihlásil pan místopředseda Poslanecké sněmovny a já mu hned udělím slovo. Pak se hlásil pan zpravodaj. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Když přijedete na Šumavu a podíváte se na ty uschlé stromy, tak si můžete klást otázku, zda to byla neochota anebo neschopnost předchozích vlád neřešit vzniklou situaci. Každopádně každý, kdo tam přijede, tak vám odsouhlasí, že to, co se na Šumavě odehrálo, byl zločin na přírodě. Zločin způsobený touhou po experimentu, neschopností, nevůlí, nebo to někdo prolobboval, aby to tam skutečně vypadalo tak hrozně, jak to tam vypadá.

    Podstatou je, že jestli tento senátní návrh zamítneme, jestliže mu nedáme šanci, aby byl projednán, znamená to, že budeme schvalovat devastaci, která probíhá na Šumavě, bez toho, že bychom byli ochotni učinit konkrétní krok k tomu, aby se situace zlepšila. Na tento senátní návrh je potřeba nahlížet tak, že je to přirozená reakce lidí, kteří se snaží danou situaci řešit v situaci, kdy předchozí vlády na tento krok zcela rezignovaly. Zákon, který pustíme dál, znamená šanci na to, že bude zaveden řád, který je tam tolik potřeba. Nechť se v dalším čtení tohoto zákona bavíme o těchto parametrech, ale zavedení řádu vnímám jako základní předpoklad zlepšení situace v Národním parku Šumava. Proto říkám, že je potřeba pustit tento zákon k dalšímu čtení, aby se situace v Národním parku Šumava zlepšila, potažmo situace a život lidí, kterých se to dotýká. Já vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Janu Bartoškovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, potom řádně přihlášený pan zpravodaj v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Teď jsem s otevřenou pusou a nevěřícně poslouchal, co tady přednesl můj předřečník. My se tady tři hodiny bavíme a víceméně i na odborné úrovni, ať ty argumenty jsou zleva, zprava, seshora nebo zezdola, tak ty argumenty zaznívají poměrně odborně, ať jsou pro, anebo proti. Můj předřečník to vyřešil. Za uschlou Šumavu můžou předchozí vlády. Výborný. (Potlesk z lavic TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kolega Zemek jako zpravodaj. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Nikoliv jako zpravodaj, ale jako řádně přihlášený v rozpravě. Já jsem tady pozorně poslouchal řadu příspěvků. Bohužel musím konstatovat, že se nám opět debata zvrtla ne v debatu o předloženém zákoně, ale v debatu, jestli kácet, nebo nekácet, kdo tam co udělal špatně a podobně. Nicméně už nebudu tu debatu dále vířit a chtěl bych se, jak už jsem avizoval, přihlásit k tomu návrhu, protože tady padly návrhy na zamítnutí, tak já bych chtěl spíš navrhnout to, abychom tento návrh vrátili předkladatelům k přepracování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to je procedurální návrh, který budeme hlasovat po skončení rozpravy.

    Pan předseda klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám radši jasné slovo. Pan poslanec říká navrhnout k přepracování a současně říkal, že bude podporovat novelu zákona č. 114. Tak co se má přepracovávat? Já myslím, že nemůžeme dělat obojí najednou. Jestli to dneska zamítneme nebo vrátíme k přepracování, to je legitimní, ale co budou kolegové v Senátu přepracovávat? A proč by to vlastně dělali, když tady mnozí, kteří budou pro to zamítnutí, současně říkají, že vlastně nechtějí žádný zákon o Šumavě? Tak mně to nepřipadá jako opravdu férové. To mi přijde jako jednodušší, když jsem pro zamítnutí - já tedy nejsem. Ale to mi přijde jako jasné slovo někoho, kdo se v téhle situaci rozhoduje. Ale vracet to senátorům, ať to přepracují, a současně jim říkat, žádný zákon nepotřebujeme, tak to má pak mít jeden paragraf, kterým se ruší zákon. Tomu já rozumím. Ale to nemusí dělat Senát, to může navrhnout pan ministr nebo někdo jiný. Takže podle mě to není cesta, přepracování, když současně vy a mnozí další říkáte, že je lepší žádný zákon o Šumavě. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dvě přednostní práva - předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a potom pan zpravodaj. Teď to chápu jako s přednostním právem zpravodaje. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Protože máme raději také jasné slovo, ale pochopitelně respektujeme, že ten návrh padl a je hlasovatelný, dovolujeme si jenom požádat zpravodaje, aby proceduru upravil tak, abychom nejprve hlasovali návrh o zamítnutí, a neprojde-li, abychom hlasovali návrh o vrácení k přepracování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, je to možný návrh podle jednacího řádu, i když jednací řád předpokládá opačný postup. Ale pan zpravodaj... Já mám pořád ambici, pokud mohu ukončit rozpravu, dokončit to do 19 hodin, protože žádný klub nepožádal o prodloužení jednací doby po 19. hodině. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Zemek: Já bych si nejprve dovolil k návrhu pana kolegy Kalouska. Ono skutečně je v jednacím řádě, že návrh na vrácení má přednost, takže já bych spíš navrhoval hlasovat o tom vrácení, a pak teprve, pokud to neprojde, tak o tom zamítnutí.

    A k námitce pana kolegy Stanjury. Víte, kdybyste pozorně poslouchal moji zpravodajskou zprávu, tak já jsem tam ty výtky konkrétně říkal, co mi vadí jako zpravodaji, i s těmi, co by šlo změnit. To je jedna věc. Já jsem nikde neřekl, že nejsem pro zákon o Národním parku Šumava. Ano, ale aby ten zákon prostě byl v nějakém konceptu s ostatními dalšími parky, a ne aby tady vznikaly samovolně jednotlivé návrhy o různých parcích. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Také u něj apeluji na krátké vystoupení. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nebudu mít dlouhé vystoupení. Nicméně korektně pan senátor za předkladatele tady trpělivě seděl celou naši dlouhou debatu, chce mít závěrečné slovo, tak abychom mu to umožnili, tak navrhuji jménem dvou klubů, a to jménem ODS a TOP 09, abychom dneska jednali a meritorně hlasovali návrh zákona i po 19. hodině. Myslím, že se to sluší po té zhruba skoro tři a půl... (Dotazy z pléna, zda mu jde o dokončení jen tohoto bodu.) No tohohle bodu. Ano, ano, ano. Jenom tohohle bodu, aby zástupce předkladatelů mohl nebo měl šanci říct závěrečné slovo a nebyl nervózní, že už má jenom tři nebo čtyři minuty. Takže předkládám tento procedurální návrh jménem našich dvou klubů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. O tom budeme muset rozhodnout hlasováním. Procedurální návrh bez rozpravy. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci.

    Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami k procedurálnímu návrhu o tom, abychom dnes jednali o bodu senátního návrhu zákona o Národním parku Šumava i po 19. hodině.

    Rozhodneme v hlasování číslo 100, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 100, z přítomných 157 poslanců, pro 144, proti 3. Návrh byl přijat.

    To máme odhlasováno. Můžeme pokračovat. Nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy ani faktickou poznámku. Ptám se, zda se někdo do rozpravy hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Zástupce navrhovatelů? Pane senátore? Máte zájem o závěrečné slovo? Ano. Tak prosím. Pan senátor Eybert. Závěrečné slovo navrhovatelů. (V sále panuje značný hluk.)

  • Senátor Pavel Eybert: Ještě jednou hezký dobrý den. Já bych nejprve zareagoval stručně na pár otázek, které přednesl zpravodaj.

    Chtěl bych znovu zdůraznit, že zonaci projednala státní správa, Ministerstvo životního prostředí tak, jak je ze zákona uloženo, a tuto zonaci tak, jak bychom ji převzali do zákona, prostě předložily do Poslanecké sněmovny s tím minulým návrhem, který zde byl. Já se nedomnívám, že by ho byla vláda předložila, kdyby nebyl řádně projednán tak, jak zákon ukládá. Čili tu zonaci udělalo Ministerstvo životního prostředí se státní správou a předložilo v minulém návrhu zákona. Nemám k tomu co dodat, protože jsme to přebrali komplet.

    Hájení kůrovce tím postupem, který tady léta navrhují a léta prosazují některé rádoby ekologické organizace, se stalo ve veřejnosti po uschnutí dvaceti tisíc hektarů jaksi už nekonzumovatelným. Přešli na jinou mantru. Mantru, kterou vám vtloukají celou dobu do hlavy: developeři, developeři, prodej pozemků, výstavba, dvě třetiny zastavíme. Je to naprostý nesmysl. Platí územní plány obcí. Má-li někdo chuť změnit územní plán, musí dostat souhlasné stanovisko státní Správy Národního parku a všech ostatních dalších orgánů. Čili to je prostě úplně mimo.

    Vstup do prvních zón. Říkal jsem tady, co se odehrávalo na parku předtím, než tam přišel pan ředitel Stráský a pan ředitel Mánek. V tichoučku si požádali o vybagrování všech cest, které na Šumavě existují, po kterých chodí turisté, po kterých se obsluhuje celé území. Málem to prošlo. Málem to stavební povolení na demolice těch cest dostali. Nikomu by to nevadilo. Tetřevovi určitě ne. Proto chceme, aby cestní síť byla v zákoně.

    Myslivost. Další mantra, kterou vám vtloukají do hlavy. Na území Národního parku Šumava právo myslivosti vykonává pouze státní správa. A vykonává ho z toho důvodu, že tam nejsou různí predátoři na různé, řeknu, živočichy a došlo by k obrovským škodám, kdyby tam došlo k přemnožení jelena, kdyby tam došlo k přemnožení dalších zvířat. Správa Národního parku Šumava tam musí dělat určitou redukci, protože tam nejsou přirození nepřátelé některých živočichů.

    Ptačí lokality. Těm, co jezdí na Šumavu, doporučuji jedno. Jděte si do toho uschlého lesa a chvilku se zaposlouchejte v tichu, jestli uslyšíte někde zpívat ptáka. Neuslyšíte. Jděte si o kousek vedle, o kilometr doleji ke Kvildě, zaposlouchejte se v tom zeleném lese. Uslyšíte. Takže ptačí lokality ten pták vyřešil za nás, protože holt tam, kde je uschlý les, tam nebude.

    Že bychom zavedli nerovnost mezi obcemi - tu jsme zavedli dávno. Zavedli jsme ji tím, že na Šumavě jsou intravilány obcí součástí parku, kdežto v jiných parcích nejsou součástí parku. Proto se jim snažíme trošku vypomoci tím, že bychom rádi získali některé pozemky z vlastnictví státu, a aby dostaly určitou kompenzaci za nevybíranou daň z nemovitostí, protože v těchto územích došlo k odsunu. Nejdříve Němci vyhnali Čechy, pak Češi vyhnali Němce a pak soudruzi po roce 1948 zavedli pohraniční pásmo, někde široké i dvanáct patnáct kilometrů, a tam už přestal bydlet člověk dočista. Jestli chceme mít Šumavu bez lidí, řekněme to rovnou. Vyžeňme je z těch obcí a nechme to prostě přírodě. Někomu by se to jistě líbilo.

    Návaznost cestní sítě. Proč tu cestní síť taky chceme? Tam je zodpovědnost státu za spoustu věcí. Požár, úraz člověka, já nevím, a tak dál. Tu cestní síť musí někdo udržovat a spravovat, a my tedy říkáme v návrhu zákona, že by bylo vhodné, aby správa Národního parku Šumava se o tuto cestní síť starala a vedla její evidenci.

    Takovou připomínku, která tady padla, že pan Stráský a pan Mánek používali pesticidy. Ano, použili. Ale v stokrát menším množství, než používal pan Krejčí jako pan ředitel před nimi. Už to tady říkal pan poslanec Zahradník. Máme na to důkazy, můžete si je přečíst ve zprávách národního parku, kolik se v kterém roce těch pesticidů nakoupilo a použilo. Hrozně jednoduché. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci navrhovatelů senátoru Eybertovi. Ještě pro jistotu, protože ani kolega Bartošek ani já nevíme, jestli byla přečtena omluva od 17 hodin pana poslance Martina Komárka, tak konstatuji tuto omluvu doručenou předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Nyní závěrečné slovo zpravodaje - nemá zájem. Jenom mě, pane zpravodaji, kontrolujte, protože jsem neřídil celou dobu jednání o zákonu. Byl minimálně třikrát návrh na zamítnutí a bylo navrženo, že se zákon vrací. V rozpravě padl i návrh na prodloužení lhůty. Protože nebyla stanovena lhůta, tak podle zákona se prodlužuje o 30 dnů bez dalšího. Potom byly navrženy ještě další věci, jako je přikázání - kromě výboru pro životní prostředí výbor hospodářský, pro veřejnou správu atd., ale o tom budeme diskutovat později.

    První, co bychom měli hlasovat, je změna pořadí, kterou navrhl pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Tedy podle zákona o jednacím řádu § 63 ve spojení s § 90 odst. 7 bychom hlasovali o změně pořadí.

    Před hlasováním se hlásí předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já jsem ve svém vystoupení řekl, že navrhuji prodloužit lhůtu o 90 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Aha. Já to tady nemám poznamenáno, takže o 90 dnů. Tam je ale třeba, abychom se bavili se souhlasem navrhovatele - nevím, je-li k tomu navrhovatel zmocněn Senátem? (Senátor Eybert souhlasí.) Dobře. Takže to bychom hlasovali poté, až bychom odhlasovali výbory.

    Pan předseda klubu TOP 09. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já cítím povinnost vysvětlit vám svoji neobvyklou žádost. Pro nás je to velmi důležité. (Sál utichl.) Prosím tedy o pochopení. Opravdu nemáme rádi alibismus, máme rádi jasné slovo. Jsme pro zamítnutí tohoto zákona. Pokud by ten návrh neprošel, tak raději podpoříme návrh na přepracování, než abychom se touto předlohou zabývali. Pokud bychom hlasovali klasicky, nejprve přepracování, tak to nepodpoříme, protože podporujeme zamítnutí, a dojde k situaci, kdy většina v této Sněmovně se nechce tímto zákonem zabývat ve druhém čtení, ale on tam přesto projde, protože my nepodpoříme návrh na přepracování, protože chceme zamítat. Prosím vás, já to říkám férově dopředu, co nás k tomu vede, aby to bylo přehledné a jasné, abychom mohli hlasovat obráceně - nejprve o zamítnutí, a potom o návrhu na přepracování.