• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další den 19. schůze Poslanecké sněmovny všechny vás vítám.

    Prosím, abyste všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím nemám žádnou takovou informaci.

    Chtěl bych vám sdělit, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Adamec - pracovní důvody, paní poslankyně Aulická Jírovcová - zdravotní důvody, pan místopředseda Bartošek od jedné hodiny - pracovní důvody, paní poslankyně Benešová - pracovní důvody, pan poslanec Běhounek od 12. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Černoch - pracovní důvody, pan poslanec Havíř - pracovní důvody, pan poslanec Huml bez udání důvodu, pan poslanec Jandák - zdravotní důvody, pan poslanec Kaňkovský do 10. hodiny z osobních důvodů, pan poslanec Kasal - pracovní důvody, pan poslanec Kádner - pracovní důvody, pan poslanec Klučka od jedné - zahraniční cesta, pan poslanec Kolovratník od tří - pracovní důvody, pan poslanec Koskuba - pracovní důvody, pan poslanec Kott z odpoledního jednání - pracovní důvody, paní poslankyně Kovářová do 12. hodiny z pracovních důvodů, pan poslanec Pleticha bez udání důvodu, pan poslanec Podivínský z dopoledního jednání - zdravotní důvody, pan poslanec Rykala z osobních důvodů, pan poslanec Sedláček do 11. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Šarapatka - zahraniční cesta, pan poslanec Vácha - pracovní důvody, pan poslanec Vyzula do 10.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Zemánek od 14.30 - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér - zahraniční cesta, pan ministr Babiš z dopoledního jednání z pracovních důvodů.

    Pan poslanec Syblík má náhradní kartu číslo 6.

    Pan místopředseda Bělobrádek do 11.30 z pracovních důvodů, pan ministr Dienstbier z pracovních důvodů, pan ministr Chovanec z dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan ministr Jurečka - zahraniční cesta, paní ministryně Marksová do 11 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček - zahraniční cesta, paní ministryně Válková - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek z dopoledního jednání - rovněž pracovní důvody.

    Ještě se omlouvá pan poslanec Rais, který se omlouvá na období mezi 10. a 12. hodinou z důvodu pracovního jednání na velvyslanectví Izraele. Tolik tedy omluvy.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 132, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možné podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Otevírám tedy bod

    Na pořad jednání 19. schůze bylo předloženo celkem sedm odpovědí na písemné interpelace, s nimiž nebyli poslanci spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6, který zní, že není-li interpelující poslanec na schůzi přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Nyní tedy přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. První interpelace je na pana předsedu vlády, který odpověděl na interpelaci paní poslankyně Němcové ve věci personální změny na ministerstvech spravovaných politickým hnutím ANO. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 315. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno na 17. schůzi. Otevírám rozpravu s tím, že pan premiér je omluven z důvodu účasti na Evropské radě.

    Paní poslankyně Němcová má slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, minule jsem požádala o přerušení mých tří interpelací - tato, kterou avizuje pan předseda, je první, dále by měly následovat dvě - na 17. schůzi z toho důvodu, že pan premiér nebyl přítomen. Věnoval se tehdy raději volební kampani, což jsem neakceptovala, ale nebylo mi to nic platné. Tentokrát akceptuji to, že jeho pracovní povinnosti jej vážou v Bruselu. To je pro mne pochopitelná a jasná omluva, ale žádám opět, aby má interpelace, nebo mé tři interpelace se neuskutečnily, protože to nedává smysl, abych já tady vznášela dotazy na premiéra v době jeho nepřítomnosti. Prosím tedy, aby byly opět přeloženy, a to do doby, než bude pan premiér přítomen. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To je pochopitelná žádost. Zeptám se jenom, abychom si to zjednodušili: Nebude námitka proti tomu, když formálně tedy otevřu všechny tři ty interpelace a najednou nechám hlasovat o tom, že všechny tři budou přerušeny? Námitka proti tomu není. V dalším bloku interpelací budou načteny nebo budeme v nich pokračovat v tom pořadí, v jakém byly navrženy dnes.

    Paní poslankyně Němcová navrhuje přerušit všechny tři své interpelace na pana předsedu vlády.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 39. Přihlášeno 94, pro 85, proti 1. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tisky 315, 316 a 317 byly přerušeny.

    Postoupíme k tisku 322, což je rovněž interpelace na předsedu vlády, ale ze strany pana poslance Stanjury. Otevírám rozpravu a očekávám podobný návrh.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane předsedo. Mám stejný návrh a stejně tak nevidím tady ministra zemědělství. Mám tam ještě jednu písemnou interpelaci na ministra zemědělství, takže navrhuji přerušit obě dvě interpelace - jak na pana premiéra, tak na pana ministra zemědělství, obě mé interpelace. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je v pořadí šestá interpelace, tisk 338 ve věci odvolání generálního ředitele Povodí Odry.

    Znovu se zeptám, protože pan ministr zemědělství je omluven, zda je námitka, abychom hlasovali o obou těchto interpelacích najednou.

    Pokud není, zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom přerušili interpelaci k tisku 322 a tisku 338. Kdo je pro prosím? Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 40. Přihlášeno 99, pro 89, proti 1. Tento návrh byl přijat, a tedy jsme přerušili i tyto dvě interpelace.

    Nyní tedy má slovo paní poslankyně Pěnčíková, která ovšem interpeluje rovněž pana ministra zemědělství ve věci zalesňovacích aktivit inženýra Gunnara Grabowského. Interpelace má číslo tisku 326. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Jelikož pan ministr je omluven, tak žádám také o přerušení tohoto bodu. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je procedurální návrh, o kterém bych měl nechat hlasovat bez rozpravy a hned potom dám slovo panu předsedovi Kováčikovi.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 41, přihlášeno 104, pro 92, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Takže i tato interpelace, tisk 326, byla přerušena.

    Teď má s přednostním právem slovo pan předseda klubu KSČM. Prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji pěkně za slovo a přeji hezký den všem, kteří jsou zde přítomni a kteří berou poslanecký, potažmo ministerský mandát nebo ministerské postavení jako něco vrcholného, co nás může v životě potkat, vrcholnou službu své vlasti a svému národu.

    Při této příležitosti bych se chtěl velmi hlasitě ohradit proti tomu, co tady od rána sledujeme. To množství omluv z pracovních důvodů zejména z řad členů vlády mě právě vede k tomu protestu, protože, nezlobte se na mě - ale jaké jiné pracovní důvody může mít člen vlády, tedy myslím pracovní důvody neúčasti na zasedání Poslanecké sněmovny v den interpelací, může mít člen vlády, než být tady, sedět ve Sněmovně, protože Sněmovna je ta, která vládu kontroluje? Zatím jsem si nevšiml, že by náš způsob parlamentní demokracie zvolil jinou cestu, zatím je to tak, že vláda je odvozena od Sněmovny, a tudíž je Sněmovnou kontrolována, a interpelace jsou jednou z mála vzácných příležitostí, kdy Sněmovna, včetně tedy poslanců a poslankyň z opozičních lavic, může vládu konkrétně prostřednictvím interpelací na jednotlivé ministry, případně na předsedu vlády, kontrolovat. Proto mě zaráží to množství omluv. A já bych rád požádal, když představitelé této vládní koalice prohlašují, že chtějí dělat věci jinak a také je jinak dělají a mají k tomu různé slogany, jako třeba "vedeme zemi k lepšímu" nebo "makáme a zamakáme" a podobně, aby tady také seděli a makali.

    Jste tady, kolegyně a kolegové z vlády, od toho, abyste tady při interpelacích seděli. Jinak to beru, jako že prostě je to věc formální, že ta kontrola se až tak nemusí uplatňovat, že jsou přece důležitější věci než se zpovídat z toho, co už jsme tady odpracovali.

    A já bych rád požádal - beru, že pan předseda vlády je na Evropské rady, to asi neovlivní, ale je to tak jediné, co beru - a já bych chtěl požádal pana předsedu vlády, aby si ve vládě udělal pořádek a aby příště, až bude interpelační čtvrtek, tady páni ministři a paní ministryně seděli a projevili alespoň tu základní elementární úctu vůči instituci, od které jsou odvozeni. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní s přednostním právem předseda klubu ODS pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poprosit pana předsedu, aby s premiérem domluvil, aby v případě omluv, pokud je ministr či ministerský předseda na zahraniční pracovní cestě, to zaznělo. To si myslím, že je logický argument a za náš klub říkám, že to plně respektujeme. A protože víme, že probíhá Evropská rada, tak dnes nebudeme kritizovat pana premiéra, protože bezesporu je v zájmu České republiky, aby se Evropské rady zúčastnil. Minule jsme ho kritizovali, když byl na volební kampani. Proto bude vždycky dobře, když se dozvíme, když se ministři, pokud to samozřejmě budou ochotni akceptovat, my jim to nemůžeme nařídit, napíšou: omlouvám se z pracovních důvodů, neboť jsem na zahraniční pracovní cestě, například v Bruselu. Myslím, že to Sněmovna pochopí. Náš klub určitě.

    Na druhé straně si myslím, že dnešní výsledek je poměrně tristní. Na druhé straně my si v klubu, a myslím, že nejsme jediný klub, nějakým způsobem plánujeme, jak budeme vystupovat, jak se kdo připravuje na jednotlivé body, jak zpravodajové k jednotlivým tiskům se připravují.

    Já bych chtěl požádat pana předsedu Sněmovny, aby přerušil jednání Sněmovny do 11. hodiny, kdy měly skončit písemné interpelace a kdy ti, kteří se těm bodům budou věnovat, se připravují a od 11. hodiny budou přítomni. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já to samozřejmě mohu udělat, pokud nemáte zájem o interpelaci na pana ministra dopravy, který je podle mých informací na cestě. Pan ministr Prachař není omluven. Poslední interpelace je na něj. Je to interpelace pana poslance Váchy, takže pokud trváte na své žádosti, tak já vám samozřejmě mohu vyhovět, ale je zde ještě tato možnost.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo, já jsem vstřícnost sama, není to moje interpelace, ale připadá mi nedůstojné, aby 113 lidí čekalo na ministra dopravy. Doufám, že nemá problém s dopravou do Poslanecké sněmovny. (Smích v sále.) Prostě 113 lidí - začíná se v 9 hodin, ne v 9.15, ale je to na panu poslanci Váchovi. Nechci mu brát možnost, aby on mohl debatovat o své interpelaci. Pokud přerušíte do příchodu ministra dopravy, já s tím žádný problém nemám a svůj návrh bych zopakoval, až skončí rozprava k předmětné interpelaci, o které jste hovořil.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ono se to mezitím vyřešilo, protože pan poslanec Vácha je omluven z jednání Sněmovny, takže se na něj vztahuje onen paragraf, který jsem citoval na začátku. V tom případě mám jednodušší situaci. Jakkoliv nám pravidla Sněmovny umožňují pokračovat v jednání po vyčerpání bodu písemných interpelací, tak respektuji žádost klubu ODS a přerušuji jednání schůze do 11. hodiny.

    (Jednání přerušeno v 9.16 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji vám pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v programu. Žádám vás, abyste zaujali místa a ukončili své hovory, abychom se dobře slyšeli. Připomínám, že po písemných interpelacích máme pevně již zařazené body 107, jedná se o zkrácení lhůty u sněmovního tisku 290, a bod 131, je to zřízení vyšetřovací komise k dálnici D47. Poté bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadu této schůze.

    Ptám se, kdo se hlásí s návrhem na změnu schváleného pořadu 19. schůze. Mám zde přihlášku pana Jana Zahradníka, takže vás požádám, abyste přednesl svůj návrh. Ještě jednu vás žádám, kolegyně a kolegové, abyste snížili hladinu hluku, abychom se slyšeli. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím již na této schůzi podruhé obrátit naší pozornost k senátnímu návrhu zákona o Národním parku Šumava, který máme na programu naší schůze. Návrh se postupem času stává poměrně citlivým, jeho projednání zde ve Sněmovně bude sledováno jak těmi, kteří jsou proti němu a jejichž maily dostáváme každý den v počtu několika desítek, tak i kteří jsou pro něj a kteří zdálky ze Šumavy sledují naše počínání. Domnívám se, že by bylo dobře, kdyby jak jeho předkladatelé, tedy představitelé Senátu, které zřejmě Senát nominuje, aby nám tento návrh zde předložili, tak i případně ti, kteří zde chtějí být osobně přítomni při tomto projednávání, mohli předvídat, kdy tento návrh přijde na pořad naší schůze.

    Proto si znovu dovoluji navrhnout, abychom tento návrh, který je nyní podle mých informací evidován jako bod číslo 64 našeho programu, jako sněmovní tisk 250, znovu opakuji, jedná se o senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, tak aby tento bod byl zařazen na program naší schůze na středu 29. října, tedy den po státním svátku. Jenom připomínám, že v ten den naše schůze začne v 11 hodin a na pořad toho dne jsou již pevně zařazeny body, které jsou podle mých informací nepříliš komplikovanými body. Máme projednat nějaké smlouvy, a tady se domnívám, že čas na jejich projednání nebude delší než dvě hodiny, a proto si dovoluji navrhnout, aby bod 64, sněmovní tisk 250, byl navržen na čas 14.30, tak jak bývá zvykem po polední přestávce, která bude v nějakém čase vyhlášena.

    Můj návrh zní, zařadit bod číslo 64, sněmovní tisk 250, na středu 29. října na 14.30. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za váš návrh. Než budeme pokračovat dál, poprosil bych předsedy poslaneckých klubů, aby přišli za mnou a domluvili jsme se na průběhu jednání, které bude následovat do polední přestávky.

    (Proběhla dvouminutová porada předsedů klubů.)

    Děkuji vám a ptám se, zda má ještě někdo návrh k pevně zařazeným bodům nebo k úpravě programu, k změně programu. Jestli tomu tak není, tak zde mám pouze jeden návrh, a to je ten, aby na středu 29. 10. ve 14.30 byl pevně zařazený bod zákon o Národním parku Šumava, je to sněmovní tisk 250.

    Zahájím hlasování a táži se, kdo je pro pevné zařazení tohoto bodu do programu. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 42, přítomných poslanců je 152, pro návrh 51, proti 54, tento návrh nebyl přijat.

    Vzhledem k tomu, že jsem neobdržel žádné návrhy k změně schváleného programu, budeme pokračovat v bodech, které máme pevně dány, a to je

    Prosím, aby tento návrh uvedl pověřený zástupce klubu ANO pan poslanec Jan Volný. Pane poslanče, ujměte se slova.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vládo, vážení kolegové, já bych vás chtěl tímto požádat o zkrácení termínu na projednání ve výborech k zákonu, který je v tisku 290, a to zkrácení na 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. V tento moment nevidím, že by se někdo hlásil do rozpravy. Je tomu tak. V tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se pana poslance, zda chce mít závěrečné slovo. Pane poslanče Volný, chcete mít - ne. Zříkáte se ho. V tom případě přistoupíme k rozpravě podrobné, a táži se - ano, pan předseda Stanjura. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já kolegiálně. Někteří kolegové nevědí přesně, o který bod se jedná. Tak bych prosil pana předkladatele, aby kromě čísla jim řekl i název zákona. Já si to nepamatuji. Ale nechci mluvit za předkladatele toho bodu. Takže minimálně dva kluby, a není to náš, úplně přesně nevědí, o který návrh zákona se jedná.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Takže já doplním. Je to novela zákona o spotřební dani. V podstatě je to zákon, který by měl nějakým způsobem hlídat obchod s lehkými topnými oleji a v podstatě by měl blokovat karuselové obchody, které se zde velice často dělají, a měl by vést ke zvýšení výběru spotřební daně. To je vlastně základní pilíř tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Stačí toto upřesnění? Vypadá to, že ano. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám. Já si nejsem jist, že jsem dobře slyšel, ale přece gros té novely je zejména o alkoholu, ne o lehkých topných olejích. Abychom tomu nepodlehli.

    My to nepodpoříme, protože si myslíme, že připomínek k tomu návrhu zákona od těch, kteří legálně a v pořádku podnikají, to znamená od těch dobrých, je poměrně hodně a myslím si, že se s tím musíme vypořádat ne ve zrychleném tempu, ale v normálním tempu. Není to o těch, kteří naopak obcházejí zákony a dělají ty neférové obchody a nezákonné věci. Ale na mnohé z nás se obrátili majitelé a provozovatelé těch likérek a vidí tam některé věci problematické. Přitom sami vítají, aby došlo k tomu zpřesnění. Dokonce navrhují, abych řekl, možná účinnější opatření ve smyslu dvou čísel na těch kolcích a podobně, aby bylo možné dohledat přesně na konkrétní lahvi, kdo ten kolek pořídil a kdo vyrobil ten alkohol, a tím to dát dohromady. To znamená, já jenom si myslím, že tohle je hlavní problém toho zákona a že ten čas potřebujeme. Pokud se to zkrátí, já tomu rozumím, jenom chci říct, že těch připomínek je poměrně hodně a jsou docela rozumné. A zase bychom ve zrychleném tempu neměli udělat chybu, protože si myslím, že ti zástupci mají poměrně racionální návrhy, jak odlišit ty poctivé od těch nepoctivých. O to by nám mělo jít, abychom nepřijali nějaké opatření, které dopadne plošně pro všechny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Než budeme pokračovat v podrobné rozpravě, tak mi dovolte, abych na galérii hostů přivítal delegaci gruzínského parlamentu, kterou vede pan Ivane Kiguradze. (Přítomní povstávají, potlesk.) Děkuji vám.

    O slovo se v podrobné rozpravě hlásil pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Já bych chtěl, kolegové, reagovat na pana Stanjuru. Ano, má v podstatě pravdu. Je to i o lihu. Je to o nějaké kauci na spotřební daň u lihu. Víme, že naši lihovarníci, zejména ti malí, mají i jiný model, kterým by se to dalo řešit. Já si myslím, že Ministerstvo financí to vyslyšelo a určitě v nějaké další novele s tím může pracovat, nicméně v současné době je málo času právě ve vztahu ke spotřební dani lehkých topných olejů, tak by bylo potřeba, aby se co nejrychleji tento zákon uvedl v život. To znamená ano, výhrady tam jsou. Nejsou až tak úplně mimo, ale v současné době je potřeba, aby se to urychleně projednalo. Mimo jiné rozpočtový výbor už toto projednal a v podstatě doporučil Poslanecké sněmovně schválit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pouze připomínám, že vzhledem k tomu, že jsme v podrobné rozpravě, tak v případě, že má dojít ke zkrácení lhůty, je potřeba, aby tento návrh zazněl právě v této podrobné rozpravě, abychom měli o čem hlasovat. Každopádně nyní se hlásí s přednostním právem pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Ještě jednou dobrý den kolegyně a kolegové. My máme podobné náměty, podobné ohlasy od občanů, zejména tedy od těch středních a menších obchodníků a výrobců alkoholických nápojů, ale ty informace jsou alespoň z mého pohledu poměrně poplašné. Když jsme tady v rámci řešení lihové aféry, resp. metanolové aféry, například řešili otázku, jak budou vypadat kolky, tak Poslanecká sněmovna schválila zákon, příslušná vyhláška dokonce obsahovala i přesné popisy a i obrazovou část, jak ten kolek má vypadat, ale ve skutečnosti reálně ty kolky vypadají úplně jinak a ta postupná čísla, která tam původně měla být a o kterých tady byla řeč tehdy, vzpomínáme si mnozí, velmi dramatická, tak ta tam nejsou a vlastně tím není zaručena dohledatelnost a ty hlavní způsoby řešení nebo prevence podobných událostí, jako byla metanolová aféra, tak značení třeba v tomto směru podle našich informací neobsahuje.

    Jestli je možné, a tady se ptám pana předkladatele pana kolegy Volného prostřednictvím předsedajícího, i tyto záležitosti ošetřit včetně kaucí, včetně daňových skladů, včetně těch věcí, které znevýhodní postavení drobných a středních podnikatelů v této oblasti v rámci těch třiceti dnů, potom s tím nemám problém. Ale slyšeli jsme tady mnohokrát sliby, že to, co říkáte, je sice pravda, ale nechme to na řešení další novely, velké novely, vládní novely atd. atd. Já už upřímně řečeno tomu nevěřím, že se něco takového v dohledné době podaří, a rozumím tomu, že některé části toho zákona je nutné, aby platily už od 1. 1. 2015, ale chtěl bych tady slyšet od pana kolegy předkladatele, jakým způsobem se tedy i tyto připomínky budou řešit. Pan kolega Stanjura tady sdělil v podstatě ty samé námitky, které máme i podle našich odborníků i my, a v tomto případě budu velmi zvažovat, jestli budu podporovat zkrácení, pokud pan kolega Volný mě nepřesvědčí o opaku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku, a s tou se hlásí pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Já bych chtěl učinit zadost proceduře a chtěl bych tady požádat o zkrácení doby na projednání o 30 dnů, tedy na 30 dnů.

    K tomu, co měl za připomínku pan kolega Kováčik. Ano, jde to do druhého čtení. Tam se dá načíst ledacos, nicméně rozpočtový výbor tento vládní návrh už projednal a doporučil ke schválení. Tuším, že tam kolem lihu nebyl žádný pozměňovací návrh. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Hlásíte se s přednostním právem? (Ano.) Takže s přednostním právem pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan místopředseda rozpočtového výboru má pravdu. Ale jak to probíhalo? Kolik dnů jsme na to měli, na přípravu pozměňovacích návrhů? Sami jsme to v rozpočtovém výboru konstatovali, že ta doba na podání smysluplného legislativně čistého pozměňovacího návrhu je mimořádně krátká. Takže ano, formálně to rozpočtový výbor projednal, vládní většina to odhlasovala. To je naprosto v pořádku, není třeba tuhle tu informaci rozporovat. Ale říkám, že ty podněty jsou závažné a není tak jednoduchá věc, že udělám z desítky - škrtnu a napíšu pozměňovací návrh, že to je osm. Prostě opravdu je to složité pro nás a měli jsme mimořádně málo času.

    Pokud necháme normální lhůtu, tak se k tomu rozpočtový výbor může samozřejmě vrátit. Dneska večer máme zasedání, můžeme otevřít novou lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů. Jinak stejně přijdou ve druhém čtení ty pozměňovací návrhy, protože to už bude čas, kdy budeme schopni pozměňovací návrhy podávat. V té extrémně krátké době jsme prostě nebyli schopni podávat pozměňovací návrhy. Sami si vzpomeňte, podívejte se do kalendářů, kdy v minulých týdnech zasedala Sněmovna. Od okamžiku, kdy zasedala Sněmovna, a my, kteří v té Sněmovně opravdu jsme, nemáme čas v tom okamžiku se věnovat tiskům, které jsou přikázány jednotlivým výborům.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, před časem jsme byli s rozpočtovým výborem v Plzeňském kraji a tam právě malí výrobci alkoholických nápojů přesně říkali to, co říkal pan předseda Kováčik. Tudíž opravdu prosím, aby tady pan Volný řekl, zda tedy v tom zkráceném termínu budou, či nebudou ty návrhy, protože to je docela podstatné. Opravdu má pravdu pan Stanjura, to byla válcovačka, v rozpočtovém výboru se to projednávalo. Myslím, že si výrobci prostě zaslouží, aby se věci změnily najednou, a ne zas čekat na nějakou virtuální novelu, kdy - buď. Mělo by tady jasně zaznít, zda to má někdo připravené a zda to tady bude tak, že při závěrečném schvalování to bude. Jinak to zkracování je opravdu škodlivé.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Řádně přihlášen do rozpravy je pan poslanec Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, jenom krátká reakce na pana kolegu Laudáta vaším prostřednictvím. Nevím o žádném válcování na rozpočtovém výboru. Na rozpočtovém výboru nikdo nikoho neválcoval, tam se hlasovalo. Samozřejmě pokud má koalice více hlasů, no tak přehlasuje opozici. To je naprosto zřejmé, pane kolego.

    Myslím, že pan kolega Stanjura - to je jeho legitimní požadavek, já ho nezpochybňuji. Nicméně v rozpočtovém výboru to projednáno bylo, pozměňovací návrh tam žádný nebyl k tomuto tématu třeba, k tomu lihu. Byl k vínu, který podával pan kolega Vozdecký, ten byl prohlasován. Nevím už, jestli i vašimi hlasy, to si nevzpomínám.

    Myslím si nicméně, že je ještě dostatek prostoru, i když to zkrátíme, na to, aby byly pozměňovací návrhy podány. Nevidím v tom žádný problém. Měli bychom určitě mít zájem, aby tedy od 1. 1. 2015 prostě tento zákon vešel v život. To asi bychom měli mít.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Faktickou poznámku má pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem přece nerozporoval to, co jste řekl, pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana místopředsedy. Já jsem i říkal a zdůvodnil jsem, proč jsme nepodali pozměňovací návrhy - pro extrémně krátkou dobu. To je prostě pravda. Teď i říkáme, že byl nedostatek času.

    Tak si to namodelujme. Dneska to zkrátíme, zítra zasedá Poslanecká sněmovna. V pondělí je poslanecký den, jsme ve svých kancelářích. V úterý je státní svátek, středa, čtvrtek, pátek - zasedá Poslanecká sněmovna. A v úterý 4. listopadu se skoro vsadím, že budete chtít mít druhé čtení. To znamená, kdy máme dostatek času na to, abychom to promysleli, legislativně připravili pozměňovací návrhy? Není dostatek času. Ano, legitimní většina to může 4. listopadu v druhém čtení prohlasovat a 7. listopadu v pátek to bude ve třetím čtení. To je všechno pravda.

    Ale znova a znova tady slyšíme, slyšíme to velmi často a slyšeli jsme to od předkladatele tohoto bodu: My víme, že tam je problém, ale pojďme to schválit, my budeme připravovat další novelu. S tím už bychom mohli jednou přestat. Jestli všichni uznáváme, že tam problém je, tak proč teď schválit novelu a začít práci na nové novele? To se fakt velmi těžko vysvětluje, proč takhle postupujeme. Pokud ten problém vidíme a pokud připomínky - a podle našeho názoru jsou racionální, tak to zapracujme do této novely. A nemusíme mít jednu k 1. lednu a jednu k 1. dubnu nebo k 1. květnu. Sami si vzpomeňte, u kolika návrhů zákonů tady to hájí většinou předkladatel toho zákona, logicky: "Já o tom vím, ale teď není čas, teď to musíme rychle schválit, ale slibuji vám, že okamžitě začnu pracovat." Jen tak namátkou pojištění (nesrozumitelné) vozidla nebo dětské skupiny. A mohl bych z programu schůze vyjmenovat dalších pět šest zákonů, u kterých tato stejná slova zaznívají.

    My jenom navrhujeme - tak to zkusme zastavit. Pokud tam ten problém vidíme, tak ho vyřešme. Třeba nám to bude trvat o měsíc nebo o dva déle, ale nebudeme muset dělat nové legislativní kolečko za pár měsíců. Nic víc, nic míň.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Další faktickou poznámku má pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Kolegové, znovu chci poprosit, abyste zvážili to zkrácení o 30 dnů. Opravdu jde především o ty lehké topné oleje.

    Ale chci jenom upozornit, že první čtení, kdy byl přikázán tento tisk rozpočtovému výboru, bylo přesně před měsícem - 23. 9., takže si myslím, že od té doby jsme mohli už mít něco na stole. A znova opakuji, že se to určitě bude řešit. Byl bych rád, aby se to vyřešilo tímto způsobem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se, zda si chcete vzít, pane poslanče, závěrečné slovo. Ne.

    Mám zde požadavek na odhlášení, takže vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili znovu svými elektronickými kartami.

    V podrobné rozpravě padl jeden návrh. Přečtu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat, a to je, že Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovního tisku 290 ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 43. Přítomných poslanců je 154, pro návrh bylo 87 poslanců (proti 29). Konstatuji, že návrh s usnesením byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

    Než budeme pokračovat dál, přečtu omluvenky, a to, že dnešní den z odpolední části jednání do 16 hodin se omlouvá pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan doktor Marcel Chládek. Dnes mezi 12.30 a 16. hodinou se z důvodu jednání omlouvá paní poslankyně Jana Hnyková. Z odpolední části jednání z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Václav Snopek. Dále od 13 hodin se omlouvá předseda Poslanecké sněmovny pan Hamáček. Dnes od 15 hodin se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec Vondrášek. Dnes mezi 11. a 18. hodinou z důvodů pracovních se omlouvá Jana Pastuchová. Dále se dnes omlouvá pan poslanec Martin Novotný z dnešního jednání z osobních důvodů. Dále se omlouvá z dnešního jednání paní místopředsedkyně Jermanová od 13 hodin, od 11.30 paní poslankyně Pastuchová. Z dneška a zítřka se omlouvá pan poslanec doktor Josef Novotný a z dnešního jednání od 12 hodin se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš.

    Budeme pokračovat v dalším bodu. Zahajuji projednávání bodu a tím je

    ***

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, jsem velmi ráda, že jsme se po řadě peripetií dnes dostali k projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k dálnici D47. Tato dopravní tepna Moravskoslezského kraje stála desítky miliard korun, které se mohou ztratit v nenávratnu. (V sále se poslanci hlasitě baví, poslankyně chvíli čeká.)

    Dálnice je postavena na špatném podkladu a reálně hrozí, že se bude muset přebudovat. Právě kvůli nekvalitnímu podkladu se vlní a už dnes je v některých úsecích dálnice omezen provoz. Hrozí také sesuv opěrných zdí, které jsou ukotveny v nekvalitním podloží. Dalším problémem jsou mosty. Při větší zátěži mohou spadnout.

    Kdyby se D47 zavřela, je tu reálné nebezpečí odchodu investorů do Polska a u nás v kraji rapidně vzroste už tak vysoká nezaměstnanost.

    V současné době je žaloba státu, resp. Ředitelství silnic a dálnic, proti zhotovitelům staveb řešena u rozhodčího soudu.

    Situace na D47 je zcela nepřijatelná v době, kdy není dostatek prostředků ve státním rozpočtu. Právě nepřiměřené náklady na stavbu silnic a dálnic v České republice přitom veřejnost dlouhodobě vnímá velmi negativně. Ještě horší je však stav, kdy předražená dálnice, kdy náklady na jeden kilometr dosahovaly jedné miliardy, vykazuje vady. Zhotovitel je odmítá zdarma opravit. Stát musel přikročit k soudnímu sporu, kde se domáhá zjednání nápravy.

    Komise by měla odpovědět na otázky, jaká vznikla konkrétní pochybení při výstavbě dálnice D47, ať už technická, ekonomická, nebo ekologická. Dále kdo škody způsobil. Za důležité považuji znát, zda Ředitelství silnic a dálnic využívá všech dostupných nástrojů v soudních sporech. V neposlední řadě by se měla komise zabývat i budoucností. D47 je systémový problém, který se může týkat i ostatních dálnic v naší republice. Kdo uhradí miliardy na opravy, nebo dokonce na novou dálnici? Komise musí odpovědět i na otázku, jak těmto systémovým selháním do budoucna předcházet. Proto vás na závěr vyzývám, abyste vznik této komise podpořili.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pouze poznamenávám, že usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, má obsahovat přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. Je důležité, aby to zaznělo v podrobné rozpravě.

    Děkuji paní poslankyni Olze Havlové, že si sedne ke stolku zpravodajů a bude se mnou provázet všeobecnou rozpravu, kterou tímto otevírám. Hlásí se pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážená vládo, jenom mi velmi krátce dovolte říct smysl té komise, a proč se ji snažíme ustanovit. Ten smysl je jasný a zřetelný. Já vím a vy všichni to také víte z médií, že na Ministerstvu dopravy se o D47 už dlouho jedná. Já si myslím, že ten čas můžeme počítat na roky, a nikdo z nás neví, co se skutečně stalo, jak se to prošetřovalo, co se dělo. V podstatě my všichni známe jediný výsledek, že D47 byla špatně postavena, že se po ní nedá jezdit, ale nikdo neurčil jasnou odpovědnost vůbec nikoho.

    Ta komise má jasný cíl - vyšetřit osobní zodpovědnost lidí, kteří se na této věci podíleli, ať se jedná o kohokoli, prostě podle systému padni komu padni.

    Protože se dlouho nic nedělo na Ministerstvu dopravy, protože nevíme, co se tam děje, tak bychom chtěli zjistit, jestli existuje prostor pro činnost orgánů činných v trestním řízení a na čí straně. To si myslím, že jsou závažné důvody, proč tuto komisi zřídit a z Ministerstva dopravy tuto problematiku přenést na veřejnou půdu, na půdu Poslanecké sněmovny.

    Ještě mi dovolte říci jednu věc. Mě se média včera ptala, jestli hnutí Úsvit vznik této komise podpoří. Já chci pro všechny zopakovat, že hnutí Úsvit bylo jedním z hlavních navrhovatelů a předkladatelů na zřízení této komise, protože nám není jedno, co se při stavbě této dálnice stalo, kam šly peníze, které se spotřebovaly na stavbu této dálnice, a hlavně kdo má osobní zodpovědnost za to, že tato stavba dopadla jak dopadla.

    Já pevně věřím, že tato vyšetřovací komise dá Poslanecké sněmovně a občanům České republiky jasný výsledek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde přihlášenou paní poslankyni Zelienkovou s faktickou poznámkou.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Já se omlouvám, pane předsedo. Chtěla bych jenom sdělit do stenozáznamu, že jsem v hlasování číslo 43 hlasovala pro. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Týká se to předchozího hlasování, které jsme měli jako poslední. Děkuji.

    Další faktickou poznámku má pan poslanec Kudela.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, já jsem jeden z těch, který jsem se podepsal pod žádost o zřízení této vyšetřovací komise. Moravskoslezský kraj, Ostrava se na dálnici D47 dlouho těšila, měla z ní velikou radost, že se stavba dálnice povedla v relativně krátkém termínu. Sledovali jsme stavbu dálnice a na druhou stranu také víme z komunikace s dělníky, kteří na té dálnici pracovali, že není vše úplně v pořádku. Dokonce tito lidé se nám smějí, říkají: Co chcete vyšetřovat? Vždyť my moc dobře víme, jak to bylo, že se nestavělo z kamene, ale z hlušiny, která se normálně po čase rozpadá. Podívejte se na naše místní komunikace, cesty, takže ve stavbě dálnice jsou nekvalitní materiály. Co chcete vyšetřovat? My to už dávno všechno víme.

    Já se podepisuji pod žádost o zřízení vyšetřovací komise a prosím, aby Sněmovna zřízení této vyšetřovací komise podpořila, aby se skutečně dobrala výsledku, co se vlastně s tou dálnicí všechno dělo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli eviduji dvě řádné přihlášky do diskuse. První je pan poslanec Birke a poté pan předseda Faltýnek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji. Vážená vládo, dámy a pánové, kolegyně, já se omlouvám, o mně je obecně známo, že mluvím spatra, ale tentokrát to mám napsané. Omlouvám se všem. Napsal jsem si to sám, pane kolego, budete se divit.

    Určitě nejsem sám, kdo sleduje smutnou ságu českých dálnic. Pro mnohé z nás je to bolestivý regionální problém. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Sesuvy půdy na D8, průsaky vody na D3, zdražení a rekonstrukce D1. V minulosti jsme mohli sledovat dokonce i odpískání dálnice na Vídeň. Předpokládám, že se situace změnila. Mohl bych samozřejmě pokračovat.

    Sotva asi najdeme region, který nečeká na zahájení nebo dokončení dálničního úseku nebo jiné klíčové komunikace. Naše země se může úspěšně poměřovat s vyspělou Evropou v řadě oblastí. Kvalita dálniční sítě to ale není. Ta nám plusové body jednoznačně ubírá. To ví každý, kdo jezdí autem do zahraničí, a já říkám, že se s tím musí něco opravdu udělat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale přece jenom ještě požádám o ztišení v sále, protože míra hluku je skutečně neúnosná. Děkuji vám. Můžete pokračovat.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuju, pane místopředsedo. Já už budu končit.

    Dále je tu aspekt personální, o kterém už jsem mluvil v souvislosti s Ředitelstvím silnic a dálnic, které je jednou stranou sporu o D47. Všichni vnímáme, že je na tom personálně špatně. Připomínám znovu, že za posledních deset let se ve vedení vystřídalo deset osob, z toho šest ředitelů bylo jmenovaných a čtyři ředitelé pověřeni řízením. Jen v letošním roce se zatím vyměnilo vedení ŘSD čtyřikrát. To určitě nesvědčí o dobré kondici této klíčové státní organizace. Pokud by se jednalo o soukromou firmu, asi by jí taková kadence změn ve vedení totálně vnitřně rozložila a destabilizovala. Můžeme doufat, že Ředitelství silnic a dálnic tuto situaci ustojí.

    Co ale považuji z hlediska záměru zřídit vyšetřovací komisi k D47 za větší problém, je ztráta kontinuity, ztráta institucionální paměti v Ředitelství silnic a dálnic. S každým odcházejícím ředitelem totiž odešli i jednotlivci, někdy i týmy, lidé, kteří se podíleli na přípravě různých staveb, ale třeba i na přípravě podkladů řešení sporů. Podle mého názoru teď bude komplikované zpětně dohledat podklady pro vyšetřovací komisi k projektu, který byl zahájen v roce 2003. Ano, jistě jsou tu podklady pro rozhodčí soud, ale ty určitě nebudou z pochopitelných důvodů, o kterých jsem už mluvil, pro účely komise plně použitelné.

    Závěrem mi dovolte shrnout to nejpodstatnější. Než rozhodneme o vyšetřování D47, měli bychom si udělat jasno v následujících otázkách. Je zadání pro vyšetřovací komisi tak, jak je obsažené v důvodové zprávě, vyvážené a dostatečné? Neměla by se komise zabývat problémy spojené s českými dálnicemi na mnohem širší úrovni? Neovlivní práce vyšetřovací komise průběh arbitráží, které se kolem D47 vedou? Jaké bude mít vyšetřovací komise podmínky pro svou činnost? Dostane se ke všem informacím, které bude potřebovat?

    A na závěr. Zmínil jsem tady řadu výhrad a připomínek. Mým záměrem ale není, jak se říká, sypat písek do soukolí. Naopak, mám zájem se problému s výstavbou českých dálnic do hloubky věnovat, třeba i jako člen vyšetřovací komise. Jen mě mrzí, že problémy musí zajít tak daleko, abychom je museli na půdě Poslanecké sněmovny tímto způsobem řešit.

    Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde přihlášené tři faktické poznámky. První pan předseda Okamura, poté paní poslankyně Havlová, pak pan poslanec Plzák. Máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mě to předešlé vystoupení malinko překvapilo, protože v podstatě jsem trošku znejistěl, zdali je cílem skutečně nějaké zlodějiny či předražování vyšetřit, nebo, řekl bych, do určitého odborně vypadajícího obalu, na kterém určitě bylo mnoho pravdy, nebo mnoho bodů, o kterých by šlo diskutovat, to bezesporu, tak to zaobalit tak, aby se něco jakoby zase poslalo do ztracena. Já znovu zdůrazňuji, že mně nepřipadá devět kilometrů dálnice D47 málo, protože se tady jedná o to, že ten kilometr stál přibližně miliardu korun, přičemž obvyklá cena je kolem půl miliardy. To znamená devět krát půl miliardy, tady může být škoda 4,5 miliardy korun, vážení přátelé, což mi připadá hodně. Takže na jednu stranu je devět, ale řekněme i B, že to může být 4,5 miliardy v korunách, nikoli v kilometrech. A to jsou setsakramentsky velké peníze.

    Druhá věc je, že nám se přece jedná o principiální věc. Proto naše poslankyně Olga Havlová s touto iniciativou přišla za hnutí Úsvit. Jsme velice rádi, že se k tomu připojila i celá řada poslanců a klubů skrz politické spektrum, což je skvělé. Podle našeho názoru se na dálnicích a silnicích předražuje či krade dobrých 25 let a v podstatě nikdy nebyl pojmenován ani viník, ani nebylo nastaveno systémové řešení, aby se toto nestávalo. Ani jedno, ani druhé.

    Můj předřečník tady vyjmenoval jakési ministry za posledních osm let. Já bych to posunul. Já myslím, že se to týká problému za posledních 25 let, a tam už se vystřídaly v podstatě všechny politické strany, které byly do té doby u vlády, to znamená ve Sněmovně.

    Takže je to principiální věc. Když jednou konečně zjistíme viníka a bude potrestán, tak si i ti další dají pozor.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já se omlouvám, přihlásil jste se s faktickou poznámkou, vaše dvě minuty uplynuly.

  • Poslanec Tomio Okamura: Ano, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Havlová.

  • Poslankyně Olga Havlová: Já velice stručně. Tady můj předřečník pan poslanec Birke řekl jednu věc: že se řeší devět kilometrů v Moravskoslezském kraji. Ano, je to pravda. Ale proč právě v Moravskoslezském kraji se takhle špatně staví? To se budeme dál dívat, abychom se dočkali další Studénky, a budeme se dívat na to, jak umírají mrtví? A potom budeme teprve řešit tady tuto situaci? Já si myslím, že právě teď je ta chvíle na to, abychom to řešili a nečekali, až nám budou umírat další lidé. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Plzák. Po něm pak pan poslanec Birke.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Nebojte se, pane předsedo, já budu stručný.

    Samozřejmě ta komise by se mohla zabývat stavbou všech dálnic u nás. Byly tady nářky, že máme dálnice předražené. Pokud ta komise vznikne a bude se tímto zabývat, já bych jí doporučil jednu drobnost, která nám tady v čase nějak zanikla. Existoval na Ředitelství silnic a dálnic jakýsi pan Hála, člen sociální demokracie, a ten když byl zadržen, tak se u něj našel nějaký notýsek, kde měl zaznamenáno v tajné skrýši, komu ty peníze z dálnic šly. On snad byl potom osvobozen. A mě by zajímalo, kam se poděl ten notýsek (smích v sále), protože od té doby se po něm slehla zem (hlasitý potlesk poslance Fiedlera) a nebylo po něm ani vidu ani slechu. Tak prosím vás, pokud ta komise vznikne, velmi bych se přimlouval, pátrejte po tom notýsku a budeme mít třeba jasno, kam ty peníze z dálnic odešly. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní pan poslanec Birke.

  • Poslanec Jan Birke: Já to zkusím do těch dvou minut nacpat. Pane předsedo Okamuro prostřednictvím pana místopředsedy, pana předsedajícího, já předpokládám, že jsme v českém parlamentu, že jsem mluvil česky a že jsme si rozuměli. Jinými slovy, my nezpochybňujeme vyšetřovací komisi a devět kilometrů D47. Myslím, že to jsem řekl jasně. Několikrát jsem to zopakoval. To jenom na vaši reakci.

    Na druhou stranu já chápu různé šťouchance typu notýsků a podobně. Problém je v jedné věci. Já nevím, jestli ten notýsek někdy existoval. Já to nevím. Vy to víte. Já nevím, na koho ukazujete. Ale co vám chci říci: jestli tady dneska budeme říkat, že tady 25 let, já tady nebudu říkat, že 25 let se v České republice krade. Já nebudu vykřikovat takováto laciná gesta (řečník zvyšuje plynule hlas), která někteří předsedové politických stran hlavně před volbami vykřikují. Já jenom říkám, že všichni tady máme oznamovací povinnost! A pokud někdo z nás má pocit (řečník už křičí), že se tady krade, tak to proboha... Jsou tady orgány činné v trestním řízení, tak proč to někdo z nás neudělá? A jenom tady vykřikuje? (Řečník je velice rozzuřen.)

    Děkuju mnohokrát. (Řečník děkuje už klidným hlasem.) Omlouvám se, že jsem zvýšil hlas. (Velký potlesk ČSSD.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Já upřesním. Právníci mě možná opraví, ale orgány činné v trestním řízení jsou povinné konat, i když se jenom něco doslechnou nebo dozvědí z nějakých médií, že se něco takového děje. Nemusíte oznamovat. A ten notýsek, možná by nám řekl pan ministr, kde ten notýsek je, to já nevím. Ale to bylo regulérní. Ať ho někdo zapře. Pokud někdo řekne, že neexistoval... Ale já bych rád věděl, jestli existoval, a jestli existoval, tak kde je. To je všechno, co jsem řekl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. A nyní budeme pokračovat řádnou rozpravou. (Hlásí se poslanci s faktickými poznámkami, mj. už delší dobu poslanec Faltýnek.) Faktická poznámka? Pane ministře, taky faktická poznámka, nebo přednostní právo? Tak nejdřív faktická poznámka pana poslance Gabala.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Dobrý den. Já to nechci protahovat, kolegyně, kolegové, vládo. Já jsem jenom panu kolegovi Birkemu prostřednictvím předsedajícího chtěl říct: Zkušenost z vyšetřovací komise kauzy Opencard je, že můžete podat trestní oznámení - zdůvodněné, fakticky podložené - a nestačí to. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku má ještě pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já se omlouvám, že jsem změnil své řádné vystoupení na faktickou poznámku, protože bych se asi nedočkal. Nicméně já jsem chtěl říct jen jednu větu, že náš poslanecký klub podporuje zřízení této vyšetřovací komise. Omlouvám se kolegovi Birkemu, já jsem vůbec nepochopil ten jeho předvolební nebo povolební projev, ale myslím si, že postupně tato komise přijde na ty věci, které se tam děly, a rozkryje i nějaké další záležitosti. A klidně může v rámci D47 vyšetřovat i D1, protože D47 je pokračováním D1. Takže pojďme tu komisi zřídit a pojďme dál prosím k programu. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Chci si akorát upřesnit, pane předsedo Faltýnku - z řádné rozpravy vás tedy můžu škrtnout? (Poslanec Faltýnek souhlasí.) Dobře, děkuji. S přednostním právem pan ministr Chovanec.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Dobré poledne, dámy a pánové. Já nevím, na které filmy se někteří kolegové z Poslanecké sněmovny dívají, ale ministr vnitra ze zákona nemůže ingerovat do živých kauz, což znamená bohužel. Žádný notýsek nemám, nevím, jestli existoval, ale předpokládám, že existoval-li by, tak by orgány činné v trestním řízení použily při dokazování v kauze dotčeného pána. To znamená, v současné době vás musím zklamat, ale o žádném notýsku nic nevím. A doporučuji vám se znalostí věci, tak jak tady říkal jeden z kolegů, že nestačí mnohdy podat odůvodněné trestné oznámení. Abyste ne úplně věřili všemu, co se píše v některých novinách... V některých novinách. Děkuji. (Smích některých přítomných.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. S přednostním právem se hlásí pan ministr Prachař. Pane ministře, já se omlouvám, ještě pan poslanec Benešík s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Já děkuji za pochopení, pane ministře. Vážená Sněmovno, dámy a pánové, pane místopředsedo, prosím vás, držme se tématu. Říkám to tady poprvé. Vím, že můžeme mluvit o čemkoliv a dlouho, ale začínám mít dojem, že tento bod začíná velmi silně připomínat divadelní hru Ztráta třídní knihy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní už s přednostním právem pan ministr Prachař.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem už tady dlouho poslouchal o tom, v jaké situaci je Ministerstvo dopravy, jak se nic nedělá, nekoná, ať už to bylo před volbami, nebo ten folklór pokračuje i po volbách. Já bych k tomu chtěl říct několik málo poznámek. Z krizového manažera je manažer krize, tak uvidíme, kam to až dovedeme. Nechci se k tomu vyjadřovat dál. Já si myslím, že děláme maximum pro to, abychom ten stav, který jsme převzali, nějakým způsobem posunuli dál.

    Co se týká D47. Za mé éry D47 rozhodovaly čtyřikrát arbitrážní soudy ve věci valorizací a zjistili jsme k našemu velkému překvapení, že část prostředků, která byla ve valorizacích zaplacena, je tzv. promlčena a není možné tyto prostředky získat zpět, byť je na ně nárok, ale promlčený. Toto bylo pro mě velkým překvapením a v těchto sporech pokračujeme dál.

    Na Ředitelství silnic a dálnic je nový restart útvaru kontroly a kvality staveb. Dodáváme právním zástupcům, kteří byli řádně vysoutěženi, veškeré podklady a probíhá už zahájené arbitrážní řízení ve věci vad. Každý týden pravidelně monitorujeme mosty, na kterých jsem nechal omezit provoz na 50km rychlost a vyloučil vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Tyto mosty jsou v kategorii 6. Zhotovitel říká něco jiného, nechť o tom rozhodne odborná komise.

    Co se týká návrhu na zřízení vyšetřovací komise, já jsem se k tomu vyjadřoval už krátce po svém vstupu na Ministerstvo dopravy. Já takovouto iniciativu jednoznačně vítám. Ať už v souvislosti s platnými rozsudky, které dneska máme, ať už s pochybnostmi, že stát předkládá veškeré důkazní materiály v čase a kvalitě právním zástupcům státu. Tato dálnice byla uvedena do provozu v roce 2008. Tuto dálnici dozoroval tzv. vládní zmocněnec. Tuto dálnici řešila tzv. majetková komise, která byla poradním orgánem bývalých generálních ředitelů, a přitom tam byly zadávány zakázky právním kancelářím a posudky. Toto všechno jsou veřejně známé věci, které jsem už několikrát prezentoval. Proto se přimlouvám, aby Poslanecká sněmovna takovouto komisi zřídila, aby tam bylo transparentní zastoupení a ze strany Ministerstva dopravy i Ředitelství silnic a dálnic budou poskytovány takové podklady, které stávající právní spory nemohou v žádném případě ohrozit. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu ministrovi. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se tady vyjádřím k vystoupení pana kolegy Birkeho.

    Doprava je složitý rezort? Není. Ten je hodně sofistikovaný a poměrně jednoduchý proti jiným. Já jsem ochoten vzít to, že finance jsou složitý rezort, protože tam někdo zahýbe na druhém konci světa nějakými úrokovými sazbami a vzhledem k tomu, že jsme malá ekonomika, tak to sem doletí a může se ministr financí stavět na hlavu a často už jenom řeší následky. Doprava je sofistikovaná. Kde je český problém, to je skutečně to, že doprava vyžaduje dlouhodobou stabilitu. Já si troufám říct, že v lednu jsme byli krok před propastí, co se týká situace tohoto rezortu, a za pana Prachaře jsme ten krok udělali dopředu.

    Co se týká podkladů. Samozřejmě už je to nějaká doba, ale ve stavebním zákoně jsou dané jasně podstatně delší než záruční doby pro řadu věcí, kde není promlčená doba. Ty běží, ale chce to znalost stavebního zákona v zásadních věcech. Samozřejmě se počítá nějaká životnost staveb a tam, kde nebudou doklady, které samozřejmě někdo rád stornoval, mám ty osobní zkušenosti z jiných akcí v hlavním městě Praze, tak prostě nastupují analýzy. A bylo by asi zajímavé vědět - já jsem tady marně volal na mimořádné schůzi po tom, aby tady padla odpověď na to, zda byly některé analýzy, které zpracovávala např. pardubická univerzita, ignorovány, či dokonce zastaveny. Jak to vlastně s tím zjišťováním toho skutečného stavu je.

    My jsme se připojili k tomu, aby komise byla zřízena. Podepsala to většina členů klubu. Pokud někdo nebyl podepsán, tak jenom proto, že paní předkladatelka říkala, že bude mít dostatek podpisů, a ti naši kolegové tady v tu chvíli nebyli, ale nějakých dvacet, nebo přes dvacet to bylo.

    Vyšetřovací komise je bohužel smutným vyústěním toho, že Ministerstvo dopravy se chová divně. Já si myslím, že by nebyla potřeba, pokud ministr dopravy v okamžiku, kdy paní Havlová přišla s touto iniciativou, by sem dal zprávu, jak věci běží. Nic takového se tady neocitlo, takže o to více ta komise je naprosto oprávněná. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Dříve než pozvu k mikrofonu dalšího přihlášeného v pořadí a tím je pan poslanec Šidlo, dovolte mi načíst omluvy, a to pana magistra Vondráčka - pan poslanec se omlouvá z jednání dnešního dne od 12 do 13 hodin z důvodu pracovního jednání mimo budovu, dále zde mám omluvu paní poslankyně Maxové, která se omlouvá z dnešního jednání od 12.40 do 16 hodin a od 17.10 do 18, a potom se omlouvá ze zítřejšího jednání od 9 do 11.30. Děkuji.

    A nyní již máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se připojil - (předsedající omylem vypnula mikrofon) - k diskusi na téma vyšetřovací komise k realizaci D47.

    Já jsem ve Sněmovně už poměrně delší dobu a chtěl bych tady reagovat na to, co říkal pan kolega Birke. Já si myslím, že Poslanecká sněmovna žádným způsobem nenadužívá institut vyšetřovacích komisí. Já jsem jich tady zažil několik a komise vždycky byly spíš vytvořeny pod všeobecným tlakem určité nespokojenosti s realizací celé řady projektů, které prováděla exekutiva České republiky. Poslanecká sněmovna nejen jako legislativní, ale i politický orgán se snažila svým způsobem plnit svoji kontrolní roli vůči exekutivě. Já to tak vnímám i v tomto případě, kdy za námi přišla paní kolegyně Havlová a požádala náš klub, a přímo tedy mě, zda budeme ochotni podpořit vznik této vyšetřovací komise.

    Zaznělo také to, že závad při výstavbě liniových staveb na úrovni dálnic a rychlostních komunikací je v České republice celá řada. Ano, já tomu argumentu rozumím. Nejsem také zastánce toho, aby vyšetřovací komise byly u každé dílčí stavby, to si myslím, že by bylo velmi špatně i pro politickou scénu v České republice. Ale na druhé straně si myslím, že může být i dobrým argumentem to, že pokud se budeme zaobírat jednou konkrétní stavbou, která proběhla, případně jejím jednotlivým objektem nebo úsekem, tak můžeme také nastavit to, že politiky v České republice samozřejmě zajímá, jakým způsobem jsou tyto jednotlivé liniové stavby realizovány. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Prosím, aby se připravil pan poslanec Fiedler. (Posl. Okamura sděluje, že přihlášen není.) Mám vás tady nahlášeného s přednostním právem. (Pobavení.) Dobrá, tedy poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré poledne. Děkuji za slovo, paní předsedající. Já opravdu jen krátce. Mně by stačil možná čas faktické poznámky, protože řadu už tady řekli předřečníci, kteří si vzali faktické poznámky, takže já své vystoupení velmi upravím a také velmi zkrátím.

    Určitě podporujeme, jsem z poslaneckého klubu Úsvit, zřízení té komise. Tady v té věci souhlasím s tím, co řekl přede mnou už kolega Laudát. Pokud v té stavbě jsou materiály, a tyto informace veřejně jsou dostupné, které tam být nemají, tak si myslím, že je to naprosto jasné. Už odešel bohužel ministr dopravy Prachař, který tady před chvílí hovořil o tom, že na jiných stavbách jsme přišli o částky za valorizaci, které prostě nebyly nárokovány. A mě by zajímalo, jak pan ministr vyžaduje odpovědnost, nebo pokud vyžaduje odpovědnost, od osob, které jsou za toto odpovědné. A stejné je to u D47. Pokud tam jsou materiály, které tam být nemají, a indicie jsou zjevně takové, že tam takové materiály použity byly, tak minimálně - já nechci být soudcem - ale minimálně vidím odpovědnost, tam se shoduji s kolegou Laudátem, v dozoru stavby. Já jsem nějakou dobu působil jako stavbyvedoucí, setkával jsem se s dozorem stavby, tak se proboha ptám - co tam dělal ten dozor stavby? Já si myslím, že odpovědnost můžeme hledat jednoznačně také tady.

    A ještě bych chtěl zmínit jednu věc, která mi už několikrát probleskla hlavou, která se vám bude zdát, že nesouvisí s touto záležitostí, ale obecně tam souvislost je. Budu velmi krátký. Když jsme byli na jedné ze zahraničních cest, tak jsme v Arménii mluvili s arménským ombudsmanem a ten nám řekl informaci, že měli sektor, který byl trvale problematický, nefungoval, byl to sektor, kde byly absolutní problémy dlouhodobě, trvale. A dnes jim údajně poměrně slušně funguje. Nezměnili vůbec nic, nezměnili žádný zákon, nezměnili žádný systém, nezměnili žádné mechanismy. Změnili pouze jediné - toho nejvyššího šéfa odboru a celý odbor začal fungovat. A tady jsme u odpovědnosti všech osob, které se podílely na řízení ŘSD, Ministerstva dopravy. Já si myslím, že pokud bude personální politika dělána tak, že tam bude nominován člověk, který opravdu chce tyto věci řešit, tak nebudou muset vznikat různá jiná opatření a ty věci půjdou samy.

    Samozřejmě podporuji zřízení vyšetřovací komise a věřím, že odstartuje to, o čem se tady dlouho mluví, že máme dálnice, silnice předražené, že se u nás plýtvá, že tyto zakázky častokrát nerealizuje ten, kdo je vyhrál, ale třetí, čtvrtý, pátý subdodavatel v nějaké větvi subdodavatelů, takže zisky zůstávají někomu za nějakou přefakturaci a za málo peněz to pak realizuje ten chudák na konci, což jsme možná i v tomto případě tady toho svědky. Takže jeden z důvodů je určitě osobní odpovědnost manažerů a ti manažeři byli na postech šéfů ŘSD, šéfů těch firem nebo Ministerstva dopravy.

    A kladu si ještě jednu otázku. My jsme tady v naší republice byli svědky toho, že došlo k nějakým haváriím a neštěstím při stavbě mostů. A jestli si dobře pamatuji, tak jména firem, které jsou s tím spojeny, nám kontinuálně procházejí těmito kauzami, stejně jako nám kontinuálně procházejí těmi předraženými stavbami zase stejné názvy firem. Jak je to možné? Děkuji za slovo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana ministra Prachaře a poté se připraví pan poslanec Blažek. Prosím, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Paní předsedající, prostřednictvím vás bych chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Fiedlera. Já jsem se na rozdíl od všech řečníků, kteří tady udělali krátký exkurz do minulosti a ke všem stavbám a ke všem ředitelům ŘSD, kteří tady byli, a ministrům, vyjádřil pouze k dálnici D47, dneska dálnici D1. A když jsem hovořil o valorizacích a o soudních rozhodnutích, o arbitrážích, které nám jasně říkají, že tady došlo k neoprávněně vyplaceným finančním prostředkům, tak jsem měl na mysli skutečně dálnici D47, ke které tady vedeme diskusi o zřízení vyšetřovací komise, nikoliv k dalším jiným valorizacím, které nejsou předmětem. Tolik jenom na doplnění.

    Co se týká subdodávek a ostatních záležitostí, věřím tomu, že Poslanecká sněmovna se bude vážně zabývat zákonem o zadávání veřejných zakázek ve smyslu dikce evropské směrnice platné od února letošního roku a najde dostatek odvahy, aby změnila zákon o zadávání veřejných zakázek, které potom investorským organizacím dají daleko širší mandát, jak s našimi zhotoviteli, kteří se chovají tak, jak se chovají, můžeme naložit. My jsme udělali maximum pro to, abychom dokládali, a znova to opakuji, právní kanceláři, která vzešla z veřejného výběrového řízení a zastupuje dneska stát ve sporu se zhotoviteli - zhotovitelé jsou naprosto jasní: je to konsorcium vedené společností Eurovia. Za mé krátké doby jsem několikrát s tímto konsorciem jednal za účasti právních zástupců jak státu, společnosti Weil, tak se zástupci protistrany, s právní kanceláří pana Pokorného, který zastupuje v tomto soudním sporu zhotovitele, Eurovii.

    Já si myslím, že je důležité, aby pokračovaly tyto soudní spory, aby se zjistilo, kdo je za tyto vady, které Ředitelství silnic a dálnic jasně identifikovalo, popsalo a žalovalo. Je také potřeba říct, že v této kauze bylo podáno už několik trestních oznámení a policie v Ostravě všechna trestní oznámení odložila. Poslední odložení tohoto trestního podání jsme dostali v pondělí tento týden. Takže je potřeba se opravdu i zabývat, proč policie neustále odkládá trestní oznámení, které podává Ředitelství silnic a dálnic. Já jsem pro to, aby tato vyšetřovací komise vznikla, protože otázek je tady víc. To není jenom kvalita stavby, odpovědnost manažerů, ale je tady i otázka, jak byl celý tento proces řízen, a proto se znova přimlouvám, aby Poslanecká sněmovna takovouto komisi schválila. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu ministrovi a poprosím pana poslance Blažka, aby ještě chvilku posečkal, protože tady mám faktickou poznámku pana poslance Volného. (Omyl.) Ten ji ruší, takže máte prostor, pane poslanče. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Nemám nic proti tomu, aby vznikla tato vyšetřovací komise, ale měli bychom vždy stát oběma nohama na zemi a neklást si cíle, které komise nemůže splnit. Komise, abychom si to nepletli, že to je nějaký orgán činný v trestním řízení, tak ta komise vzniká na návrh politika, vznikne politický orgán politického orgánu a může mít nějaké politické závěry. Pokud někdo z vás má představu, že dnes se dozví nějaký lump, který něco kradl, řekněme, v ŘSD, že vznikla komise, a on to poběží vrátit, tak samozřejmě žije, řečeno s klasikem, sen směšného člověka.

    Podporuji vznik této komise, ale dopředu říkám, neklaďme si cíle nesplnitelné. Nějaké politické závěry o tom, co třeba bylo špatně, můžeme přijmout pro to, aby něco bylo lepší, nebo když tady mám kolegy z ANO, aby bylo líp. Ale myslím si, že nic jiného z tohoto vzniknout nemůže.

    Ještě k diskusi, kterou tady poslouchám. Mně už to vadí delší dobu. Měli bychom si uvědomit jednu věc. Neměli bychom tu paušálně vystoupit a říkat třeba: policie nefunguje, soudy nefungují. Pak máte v televizi policistu, ten říká: já bych fungoval, ale mně chybí pořádné zákony. Pak tam vystoupí nějaký advokát, ten zase řekne: no kdyby ty soudy fungovaly...

    Není naším úkolem, ba naopak, my máme hájit ústavní instituce, a tím, že na sebe všechny instituce tohoto státu postupně plivají, tak si občané vytvářejí obraz, který není pravdivý a není správný. Všechno může být lepší, ale pokud jde o policii, a to měl říct ministr vnitra, a já se divím, že to neřekl, policie u nás funguje standardním způsobem. Představa, že nefunguje, je mylná. Občané by nepoznali, že nefunguje Sněmovna, že nefunguje Senát, že nefunguje vláda a že nefunguje další orgán, druhý den. Kdyby nefungovala policie, tak druhý den to poznáte všichni a okamžitě. To prostě není pravda. A tato paušální tvrzení jsou nesprávná a nespravedlivá. V tomto státě je ručně zhruba 300 tisíc trestních oznámení, z toho část je udání, to znamená, že jsou úplně nesmyslná, kde řeší úplně jiné záležitosti, a zahájí se 100 tisíc trestních stíhání ročně. Neříkejme tedy policistům, že nedělají. Možná jich je až moc na to, kolik nás je, těch trestních oznámení.

    Poprosím vás, abychom neustále nepomlouvali státní orgány tohoto státu, protože tím tomuto státu neprospíváme, naopak mu škodíme, a škodíme mu u voličů všech stran. My jsme tady od toho, aby se to zlepšovalo, a nikoli abychom tady jenom tak vykládali, že ten to dělá špatně, tamten to dělá špatně. Existuje nějaká vláda, ta ať to řeší, a existuje Sněmovna, která tomu pomáhá, ať už je koalice, nebo opozice.

    Závěrem mi dovolte říci jednu věc. Z celé debaty si ten, kdo to poslouchal dnes, odnese jediný závěr, a to zejména, pokud pracuje jako vyšší státní úředník. Hlavně si nesmí vést notýsek.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Stanjura s přednostním právem, nebo s faktickou? S přednostním právem.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevyužil jsem přednostního práva, čekal jsem, až ostatní řečníci řeknou to, co sdělit chtějí. Dvě věci. Budu velmi rychlý a tu závažnější věc si nechám asi po skončení tohoto bodu.

    Za prvé, náš klub vznik komise podpoří, nevidíme v tom žádný problém. Na druhé straně mnozí mluvili o tom, jak jsou chyby v realizaci, ale já tvrdím se znalostí věci, že velmi často chyby vznikají už na začátku při přípravě. Myslím si, že název by byl mnohem lepší, ale je to na předkladatelích, kdyby tam bylo nejenom k realizaci, ale i k přípravě a realizaci stavby D47, protože mnohdy když uděláte chybu v přípravě, tak v realizaci se pouze jenom ukáže a není to chyba realizace, ale přípravy.

    A pokud se tomu chceme věnovat skutečně důkladně, a já jsem z regionu, který na tu dálnici čekal desítky let, a všichni napříč politickým spektrem jsme volali, že tu dálnici chceme, tak bychom neměli zapomínat na přípravu, na nepovedený PPP projekt, který vlastně zprofanoval vůbec PPP projekt v dopravě na roky dopředu, kde stát zaplatil stamiliony jenom za odstoupení od smlouvy, kde škody byly opravdu nesmírně vysoké. To je náš podnět k tomu, abychom to vzali včetně přípravy. Pak samozřejmě do toho automaticky padá i PPP projekt. Nemusíme ho takto speciálně dávat do názvu bodu, a my jsme připraveni se na práci komise standardním způsobem podílet.

    A už jenom jednu věc. I když debata byla poměrně vzrušená, někdo si stěžoval, jak se tady kdo napadá nebo nenapadá, v tomto bodě jste ani opozici nepotřebovali. Tady si vládní koalice vystačila docela sama.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a ještě jednou se táži, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se, zda je zájem o závěrečné slovo. (Nikdo se nehlásil.) Dobrá. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, a tam předpokládám, že se hlásí paní poslankyně Havlová.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Načetla bych návrh usnesení Poslanecká sněmovny.

    Poslanecká sněmovna

    I. zřizuje podle čl. 30 Ústavy České republiky a podle § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecká sněmovny, vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro vyšetření závažných pochybení, která se stala při přípravě a realizaci stavby dálnice D47;

    II. ukládá vyšetřovací komisi prověřit činnost všech orgánů činných v tomto řízení a kontrolních orgánů;

    III. stanoví lhůtu do šesti měsíců ode dne zřízení vyšetřovací komise, v níž je vyšetřovací komise povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně;

    IV. určuje počet členů vyšetřovací komise na 9, a to v zastoupení poslaneckých klubů takto: ČSSD - 2 členové, ANO 2011 - 2 členové, KSČM - 1 člen, TOP 09 - 1 člen, ODS - 1 člen, KDU-ČSL - 1 člen, Úsvit přímé demokracie - 1 člen.

    Komise bude mít předsedu, místopředsedu a tedy dalších 7 členů. Doba činnosti komise bude 6 měsíců. Komise bude jednat minimálně jednou měsíčně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Gabal.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Omlouvám se za prodlužování. Dámy a pánové, jenom bych paní navrhovatelce navrhl to, co tady zmínil pan ministr, a to je, abyste tam měli i vyšetřování, aby se komise mohla zabývat i tím, proč se nevyšetřilo, protože pokud podávají příslušné instituce trestní oznámení a policie to odkládá, tak by komise měla mít možnost se podívat, proč policie nevyšetřila. (Odpověď od stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Tam je jenom kontrolní, a ne vyšetřovací. (Odpověď od stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Všech orgánů činných - dobře. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Jen potvrzuji, že v bodě II to doopravdy je. Ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se Poslanecké sněmovny, zda můžeme hlasovat o usnesení jako celku. Není proti tomu námitek, tudíž pro jistotu vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartičkami.

    Zahajuji hlasování k přednesenému návrhu usnesení a táži se, kdo je pro. Zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 44, do kterého je přihlášeno 135 přítomných, pro 134, proti 1.

    Konstatuji, že vyšetřovací komise byla zřízena. (Potlesk vpravo.) Končím projednávání bodu 131.

    S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jsou věci, které musí předseda klubu sledovat, a které když zjistí, musí oznámit Sněmovně, i když z toho nemá žádnou osobní radost. Tak věřte, že z toho radost nemám, ale říct to prostě musím, protože pravidla jsou jenom jedna a musí se dodržovat.

    Na začátku minulého bodu vystoupila paní poslankyně Zelienková. Sice nepožadovala zpochybnění hlasování, ale tady autoritativně řekla na mikrofon, že hlasovala pro. Ale podle sjetiny nebyla přihlášena. Už to, jak se v tomto volebním období říká, že já jsem chtěl hlasovat pro a hlasoval jsem proti, už to je proti jednacímu řádu. Správná námitka je: já jsem hlasoval pro nebo proti, a na sjetině mám něco jiného. To bych ještě toleroval. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. Děkuji. Nyní přistoupíme k projednávání bodu 5, což je přerušené projednávání bodu

    Prosím pana navrhovatele pana poslance Foldynu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a prosím, aby taktéž učinil zpravodaj ústavněprávního výboru pan Bronislav Schwarz. Konstatuji, že tento bod jsme přerušili v obecné rozpravě.

    S přednostním právem eviduji do obecné rozpravy přihlášku pana poslance Laudáta. Prosím, aby se připravil pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já budu pokračovat v tomto bodě ve své jízdě. Nechci paralyzovat jednání Sněmovny, tudíž dávám procedurální návrh, aby tento bod byl přerušen do doby, než bude k jeho projednávání přítomen pan ministr zemědělství a zejména pan premiér. Při projednávání v prvním čtení jsme tady požadovali po panu premiérovi, aby jednal s Ekumenickou radou církví, zeptal se jich na jejich názor a zda je nutné lhůty prodlužovat, anebo že tam bude vzájemná džentlmenská dohoda. Jelikož tuto odpověď neslyšíme, tak proto vznáším tento procedurální návrh. V případě, že tento procedurální návrh nebude přijat, tak potom žádám o přestávku jménem klubu TOP 09 v délce 18 minut. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vzhledem k tomu, že to je procedurální návrh, budeme o něm hlasovat bez rozpravy. Prosím všechny, odhlásím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartičkami.

    Vzhledem k tomu, že se počet ustálil, zahajuji hlasování o procedurálním návrhu na přerušení tohoto bodu do doby přítomnosti příslušných ministrů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování končím a konstatuji, že tento návrh byl zamítnut.

    Pan poslanec Laudát s přednostním právem.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dovolte, abych požádal jménem klubu TOP 09 o přestávku v délce trvání 16 minut. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá tedy. Já přerušuji jednání do 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat interpelacemi.

    (Jednání přerušeno ve 12.44 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně a milí kolegové. Je 14 hodin 30 minut, a to je čas určený pro bod

    Nejprve na pana premiéra. Pan premiér je bohužel nepřítomen ze závažného důvodu, z jednání Evropské rady. Začneme tedy interpelací paní poslankyně Gabriely Peckové, která pana premiéra bude interpelovat ve věci zpětvzetí Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování, tzv. Lanzarotské úmluvy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, vážený nepřítomný pane premiére, dámy a pánové. V úterý jsme si vyslechli, že vláda vzala zpět úmluvu o boji proti sexuálnímu násilí na dětech. Celý rok jsem v Radě Evropy pracovala, abych zbavila Českou republiku nálepky, že se jako jediná k úmluvě nepřipojila.

    Dokument obsahuje nástroje mezinárodní spolupráce, jak zvýšit povědomí, zlepšit prevenci, účinněji stíhat pachatele a chránit oběti.

    Zločin sexuálního násilí na dětech má díky informačním a komunikačním technologiím mezinárodní rozměr. Často začíná na internetu a sociální sítě jsou dokonalou mezinárodní databází potenciálních obětí. V té databázi jsou i naše děti. Tak proč naše vláda těsně před dokončením legislativního procesu vzala tak zásadní dokument zpět? Svým charakterem je to mezinárodní smlouva, takže kromě výhrady na ní nelze nic přepracovávat. Opravdu chceme být zpět na černé listině těch, kteří se nechtějí přidat k boji proti sexuálnímu násilí na dětech? Zeptejte se této Sněmovny, pane premiére, myslím, že vám odpoví napříč politickým spektrem a jednohlasně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Peckové, která dostane od pana předsedy vlády písemnou odpověď ve lhůtě podle jednacího řádu.

    S další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, která byla vylosována na druhém místě. Připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že tu dnes pan premiér není, svoji interpelaci nepřednesu a odložím ji na další týden. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní poslankyně tedy stahuje svoji interpelaci na pana premiéra. Další interpelaci na pana premiéra má pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak. Hezké odpoledne. Vážený pane premiére v nepřítomnosti, já bych se vás v závěru své interpelace dotázal. Nyní - po vašem nástupu k vládě jsme se před prázdninami a v průběhu prázdnin dozvídali, že na vašich ministerstvech, na jednotlivých ministerstvech, probíhaly audity, kterými byly zjišťovány určité nedostatky. Například Ministerstvo financí, právní služby, cirka 60 milionů korun. Ministerstvo zemědělství, nevýhodné zakázky za cirka 250 milionů korun. Ministerstvo obrany, externí smlouvy na hlídání muniční základny a 6 vojenských skladů za stovky milionů korun s problematickou možností vypovězení takovýchto smluv. Ministerstvo zdravotnictví, informace o problémech na Státním úřadu pro kontrolu léčiv. Ministerstvo školství nám sdělilo problémy externích smluv zaměstnanců a jejich příbuzných. No a od ministra vnitra jsme se dozvěděli, že na Ministerstvu vnitra kradli i vlastní zaměstnanci.

    Dovolil bych si vám v této věci položit otázku, v kolika případech a v jakých konkrétních věcech jste postupovali, nebo vaši ministři, ve smyslu § 8 odst. 1 věty druhé trestního řádu, kde se praví, že státní orgány jsou povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Chtěl bych znát takovou odpověď, pokud všechny informace, které jste sdělovali, nebyly pouze předvolební rétorika. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi, kterému taktéž bude odpovězeno písemně.

    Poprosím s poslední interpelací na pana premiéra pana poslance Jiřího Valentu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, rád bych se vás zeptal, zda se zakládá na pravdě informace uveřejněná ve Finančních novinách 20. října a i jinde, údajně podložená dokumenty ČTK, která tvrdí, že Evropská komise začala Česko šetřit kvůli schvalované novele zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Novela zmíněného zákona má být údajně v rozporu se směrnicí Evropské unie a omezovat práva spotřebitele. V případě jejího přijetí v aktuální podobě, tedy také po projednání a schválení Senátem, k čemuž došlo 22. října, tedy včera, by prý České republice hrozily milionové sankce. Senátní hospodářský výbor však také, stejně jako hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, doporučil své komoře schválení novely beze změny s tím, že odpovědnost leží na Ministerstvu průmyslu a obchodu, a jestli toto ministerstvo cítí, že je schopno svoji odpověď soudnímu dvoru a případně i ČTÚ obhájit, není prý důvod, proč by se toto doporučení výboru mělo měnit. A přesně toto si myslím i já jakožto zpravodaj tohoto zákona v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny v Poslanecké sněmovně jako takové.

    Dopis Evropské komise, který údajně dorazil, je však podle prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Šuchmana součástí pouze takzvaného neformálního dialogu v rámci systému EU Pilot, a tedy nikoli oficiálním stanoviskem Evropské komise.

    Ptám se vás tedy, jedná se tedy již opravdu o proces, i když zatím jen neformálního vyšetřování Evropskou komisí, nebo pravdu má prezident asociace Šuchman, který tvrdí, že jde pouze o jakýsi neformální dialog v rámci systému EU Pilot.

    Za druhé. Je tato novela podle vás skutečně v rozporu se směrnicí Evropské unie, a omezuje tudíž práva spotřebitele? Podotýkám, že stanovisko MPO poskytnuté hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny nebylo negativní.

    A za třetí. Jaké kroky podnikne koaliční vláda v případě, že by se přesto později ukázalo, že jde o reálnou faktickou neslučitelnost s evropským právem? Pro úplnost je třeba doplnit, že inkriminované pozměňovací návrhy podali a prosadili koaliční poslanci. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Valentovi. Tím jsme vyčerpali veškeré ústní interpelace na pana premiéra. A než přejdeme na ústní interpelace na jednotlivé členy vlády, přečtu omluvy, které tady mám. Pan poslanec Farský se omlouvá dnes od 14.30 hodin z osobních důvodů. Dále pan poslanec Vlastimil Vozka se omlouvá dnes mezi 15. a 18. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji. Dále pan ministr obrany Martin Stropnický se dnes omlouvá z odpoledního jednání z důvodu projednávání návrhu zákonů v Senátu. Dále paní poslankyně Gabriela Hubáčková se omlouvá dnes mezi 11.45 a 13. hodinou z důvodu jednání - to už uplynulo. Dále se omlouvá pan poslanec Stanislav Pfléger dnes od 14.30 do 15.30 z důvodů pracovních. Pan ministr Chovanec se dnes omlouvá z odpoledního jednání z důvodu pracovních povinností v rezortu. Dále se omlouvá pan poslanec Roman Kubíček dnes od 15 hodin z pracovních důvodů. Dále pan poslanec Bohuslav Chalupa dnes od 14.30 z rodinných důvodů. Dále poslankyně Markéta Adamová se omlouvá dnes od 14.30 z pracovních důvodů. Pan poslanec Beznoska se omlouvá dnes od 12 hodin a z pátečního jednání z důvodu zahraniční pracovní cesty.

    A teď si dovolím poprosit pana poslance Antonína Seďu, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážený pane nepřítomný místopředsedo vlády, naše země se potýká s řadou problémů, které musí současná vláda řešit, a jedním z nich je skutečnost, že zahraniční firmy odlévají z naší země stále více zisků ke svým akcionářům. Jen v loňském roce odteklo ze země přes 300 miliard. korun, což je dvakrát více než v roce 2003. Tato částka pro představu představuje přibližně 8 % hrubého domácího produktu. Tyto peníze potom scházejí pro rozvoj investic a pro vytváření nových pracovních míst. Dále tyto scházející peníze snižují růst příjmů občanů naší země. Zase pro vaši informaci, růst příjmů Čechů se za posledních 20 let přiblížil průměru vyspělých zemí Evropské unie pouze o 0,1 %.

    Vážený pane ministře, programové prohlášení vlády mimo jiné hovoří o přijetí nezbytných opatření ke zvýšení efektivity výběru daní a zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů. Proto se chci zeptat, zda vy osobně či vaše ministerstvo připravujete nějaké legislativní změny, které by snížily tento odtok zisků zahraničních firem z České republiky. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Bohužel pan ministr financí je nepřítomen, takže na jeho interpelaci bude odpovězeno písemně.

    Další interpelující bude paní poslankyně Marta Semelová, která bude interpelovat přítomnou ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci dávek v hmotné nouzi a poukázek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, moje interpelace se týká nového způsobu vyplácení dávek v hmotné nouzi podle nařízení Úřadu práce, aby více jak poloviny vyplácely jednotlivé úřady ve stravenkách. Někde se tak děje od října, jinde tomu tak je od listopadu. Pravidla si mohou upravit samy regiony.

    Rozumím snaze zamezit zneužívání dávek. Asi je toto opatření vhodné například u gamblerů, alkoholiků a podobně. Na druhou stranu se mnohé rodiny díky novému systému mohou dostat do velmi vážných situací, kdy jim nebudou stačit peníze například na nájem. Mám informace o případu, kdy žadatelka dostává dávku hmotné nouze ve výši 3 300 korun a její měsíční náklady na bydlení v družstevním bytě jsou 5 500. Pokud dostane polovinu ve stravenkách, nebude schopna nájem zaplatit. Je zde reálné riziko, že se celé rodiny ocitnou na ulici, že se zvýší počet lidí bez domova.

    Chci se proto zeptat, jestli je toto riziko nějak ošetřeno. Dále, jestli je pravda, že o tom, kdo dostane místo peněz poukázky na jídlo a za kolik, rozhodují jednotliví pracovníci úřadů práce, a konečně, zda úředníci posuzují individuálně životní a sociální situaci každého žadatele, kterému změní výplatu dávky, protože podle mých informací někde se tak děje plošně bez jakéhokoliv šetření.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci. První jsem chtěla říct, že je mi tady taky velká zima.

    Druhé je, že možnost vyplácet v poukázkách v rámci zákona o pomoci v hmotné nouzi je v tomto zákoně od počátku jeho účinnosti, tj. od roku 2006. (Poznámky z protilehlých lavic.) A pořád je mi zima. Ta možnost je ale jenom na tzv. příspěvek na živobytí a na mimořádnou okamžitou pomoc. Doplatek na bydlení je samostatná dávka a tam samozřejmě nic v poukázkách vyplácet nelze, protože to jde přímo majitelům ubytovacího zařízení.

    Způsob výplaty v poukázkách se teď znova začal vlastně zavádět od září 2014 a je tam poměrně přísný metodický pokyn. Za prvé u těch dvou - příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc - tam je to nejméně 35 % a nejvíce 65 % může být poskytnuto v poukázkách, zbytek penězi. U mimořádné okamžité pomoci je to třeba poukázka na ledničku, takže ten člověk dostane papír, bude tam, já nevím, lednice v hodnotě 5 000 korun, přijde s tím do obchodu smluvního, oni si to od něho vezmou, dají mu ledničku a nechají si to proplatit.

    Jinak obecně způsob výplaty skutečně má brát v úvahu individuální situaci osoby v hmotné nouzi a i se hodnotí využití dávky k tomu účelu, k jakému je určena. Poukázky se smějí poskytovat jenom v odůvodněných případech v zákonem stanoveném rozmezí a v rozhodnutí o poskytnutí dávky, když je částečně v poukázkách, se to musí zdůvodnit. Jinak bylo teď v létě výběrové řízení, byli vybráni tři poskytovatelé poukázek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Pokud by to takto bylo, tak je to určitě lepší. Nicméně fakt je, že když dostane dotyčný 65 % té dávky v poukázce, i kdyby to bylo na ledničku, tak pokud nebude mít na nájem, tak si ledničku může dát akorát pod most. Takže bych byla ráda, kdyby skutečně tato záležitost byla ošetřena tak, aby lidé se nedostávali do těchto situací, protože -- už se to objevilo v tisku, že řada těch rodin se ozývá na úřady práce a že situace je trošku jiná, než by to mělo být tak, jak je to v zákoně. Jinak vím, že je to od roku 2006, ale teď to přichází znovu na pořad dne.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní ministryně, pakliže má zájem o doplňující odpověď. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Já bych k tomu řekla, že vzhledem k tomu, že to teď znova běží od září, si necháme udělat vyhodnocení za první měsíce a potom si to tady můžeme znova říci na další interpelaci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni a paní poslankyni. Než předám slovo paní poslankyni Černochové, tak ještě pan poslanec Roman Sklenák se omlouvá z dnešního odpoledního jednání od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů.

    A teď už paní poslankyně Černochová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci nákupu na Ministerstvu obrany. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Není mi zima, ale je mi smutno. Pan ministr už neprojednává zákony v Senátu. Projednávání zákonů, které jsem sledovala, protože to byly zákony, které procházely naším výborem pro obranu, se doprojednaly před půl hodinou, takže pan ministr obrany Stropnický tady může sedět, a není pravda, že by jeho povinnost byla sedět v Senátu a projednávat tam věci, které jsme tady schválili. Není tomu tak a z tohoto důvodu obě interpelace na pana ministra Stropnického stahuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím na chvilku o vystřídání.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací a tu má Petr Gazdík na pana ministra Stropnického.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové.

    Vážený pane ministře, dovoluji si vás požádat o vysvětlení důvodů, proč vaše ministerstvo nepodpoří společný nákup vojenských 3D radarů v rámci Visegrádské čtyřky, které prosazovaly české a slovenské firmy. Pane ministře, prosím, proč jste se rozhodl vypsat vlastní otevřené výběrové řízení, které naopak zvýší šance zahraničních dodavatelů - švédské zbrojovky Saab a americké zbrojovky Lockheed Martin, když armády zahraničních států, jako jsou armády Maďarska, Polska, souhlasily se spoluprací na dodávkách od českých společností Československé konsorcium v čele s pardubickou Retií a kopřivnickou Tatra Trucks? Proč jste tedy rozhodl opustit projekt Visegrádské čtyřky, když původní záměr spočíval právě ve společném nákupu? Proč má podle vašeho názoru mít Česká republika jiné dodavatele než další státy dohody Visegrádské čtverky a v čem jsou tito dodavatelé lepší než dodavatelé naši, které schvalují armády dalších států této dohody?

    Pane ministře, vzhledem k tomu, jak jednáte za Českou republiku v rámci tohoto projektu, když v České republice zásadně vyčleňujete ze spolupráce s dalšími státy Visegrádské čtverky, rád bych věděl, v čem tedy konkrétně spolupráci České republiky ve vojenské oblasti ve Visegrádské čtverce spatřujete, respektive zda takovýto postup, jakým v současné době jednáte na mezinárodním poli, je dobrou ukázkou spolupráce. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo. Na půl hodiny teď omlouvám z jednání paní poslankyni Balaštíkovou.

    Budeme pokračovat dál. Šestým v pořadí v interpelacích byl vylosován pan poslanec Rom Kostřica. ***

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře Němečku, vzhledem k vaší nepřítomnosti si dovoluji zrušit svoji interpelaci a doufat ve šťastné vylosování při příštích interpelacích. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. S další interpelací, taktéž na pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, je připraven pan poslanec Ludvík Hovorka ve věci nedodání podkladů kontrolnímu výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený nepřítomný pane ministře, 19. 6. jsem vás požádal o předložení auditu vyhodnocení pilotního projektu outsourcingu účetnictví v nemocnici Na Homolce a vyvození odpovědnosti a potrestání konkrétních viníků. 19. 6. jsem také interpeloval pana premiéra, který mi odpověděl, že požádal pana ministra zdravotnictví, aby v okamžiku, kdy bude mít k dispozici konečné výsledky kontroly, přijal důsledně všechna potřebná personální opatření, která s výsledky této kontroly budou souviset.

    18. září jste mi odpověděl, že detaily opravdu teď nejste schopen odpovědět takto z hlavy, ale: "My vám na všechny otázky pečlivě odpovíme formou písemné odpovědi. Já bych byl jenom rád, aby tu zaznělo, že si myslím, že tato problematika bude řešena systémově, a to tím, že do konce tohoto měsíce by mělo být uzavřeno výběrové řízení na ředitele nemocnice Na Homolce a pak předpokládám, že všechny tyto věci bude řešit nový pan ředitel." 25. září jsem dostal v podstatě podobnou odpověď. 4. září na jednání kontrolního výboru bylo slíbeno dodat audit v Nemocnici Na Homolce, a dosud nebyl předložen.

    Do dnešního dne, pane ministře, nemám odpověď na uvedené interpelace, které jsem vám přednesl. Slíbené systémové řešení, které jste sliboval v Nemocnici Na Homolce, jste neudělal. Výběrové řízení jste zrušil a na místo ředitele jste dosadil člověka, který se ani nepřihlásil, a ten ponechal všechny dosavadní manažery ve funkci. Audit slíbený kontrolnímu výboru jste nedodal. Pane ministře, nevidím vůli problém v Nemocnici Na Homolce a jejích dceřiných firmách řešit. Žádám vás o předložení odpovědí a auditu kontrolnímu výboru a žádám vás o lepší spolupráci v této věci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi, kterému bude odpovězeno písemně.

    S další interpelací vystoupí paní poslankyně Jitka Chalánková, která bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci českých dětí v Norsku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za trpělivost. (Paní poslankyně je velmi udýchaná.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Klidně se vydýchejte, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Téma není nové. Vážená paní ministryně, chci se opět vrátit ke kauze českých dětí v Norsku a tentokrát navázat na svoji interpelaci z 25. března letošního roku. Byl to sněmovní tisk 187. Ptala jsem se vás tehdy, zda je vám znám případ, kdy se po intervenci indické vlády podařilo vrátit dvě indické děti, odebrané z vykonstruovaných důvodů norským Barnevernem, zpět jejich indickým rodičům. Ptala jsem se proto, že ten případ je v mnohém podobný případu odebraných českých dětí a pro evidentně zcela bezradnou českou vládu by mohl být svého druhu návodem, jak postupovat.

    Odpověděla jste mi tehdy, že tento případ neznáte. Táži se tedy, zda jste se s ním od té doby seznámila a zda jste v postupu indické vlády shledala něco pro nás inspirativního. To je první otázka.

    A za druhé, tehdy jste mi neodpověděla, zda hodláte přímo jednat se svou norskou rezortní kolegyní, ministryní Solveig Horne. Táži se tedy, zda jste s norskou ministryní pro děti, rovné příležitosti a sociální začlenění již jednala a popřípadě zda Ministerstvo práce a sociálních věcí přímo jedná s norskou vládou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a dovoluji si požádat paní ministryni práce a sociálních věcí o odpověď. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, my jsme celou dobu od března prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně v tomto případě, myslím, udělali úplně všechno, co jsme jako česká strana mohli. Jestli se inspiroval nakonec ten ÚPMOD tím indickým případem, to já nevím. Já jsem se tedy, musím říci a přiznat, s tím potom detailně neseznámila, nicméně v tom mezidobí došlo k tomu, že byl nejprve odeslán dopis české ombudsmanky na norskou ombudsmanku. Odpověď přišla, myslím, asi tak po dvou měsících, možná i trochu později, a v podstatě říkala to, že do jednotlivých kauz a do rozhodování o jednotlivých případech ombudsmanka nemůže zasahovat a v podstatě celý ten dopis byl velice obecný a odmítavý.

    Já jsem zatím poslala dopis svému protějšku, ministryni, pod kterou patří dětská práva. Ještě jsme také nedostali odpověď.

    Co se týče jednání s norskou vládou, tak mělo dojít k mému setkání s norským velvyslancem, ke kterému v létě nedošlo, ale právě mezitím bohužel došlo k tomu, že se, pokud si to dobře pamatuji, norský velvyslanec měnil, takže s tím novým jsme se ještě nebavili.

    Ráda bych také k tomu podotkla, že pokud vím, tak mezitím ta kauza, která byla u Evropského soudu pro lidská práva, tak ten soud nedal té české rodině zapravdu v tom sporu s Norskem. Doufám, že se nemýlím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za odpověď. Paní poslankyně Chalánková má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já jenom krátce. Já jsem se ptala, jestli jste se seznámila s tou kauzou. To jsme si vyjasnili. Dopis od své kolegyně z Norska zatím nemáte. K setkání nedošlo.

    Já jen znovu připomínám, že neustále čtu, že se občané tam musí podrobit jurisdikci toho státu a my zase proti tomu klademe tu informaci, že jsou to státní příslušníci České republiky.

    O výsledku Evropského soudu pro lidská práva informovaná nejsem, nevím, jestli rodiče. Jediné, co obecně vím na základě konference, která proběhla 3. 10. v Praze, která se těmto kauzám věnovala z obecného pohledu, a to jako kauzám odebírání dětí v zemích Rady Evropy obecně, tak tam byl i soudce Evropského soudu pro lidská práva, který tam přímo sdělil, že tento soud proti Británii a Norsku v posledních asi dvou letech těchto rozsudků příliš mnoho nedává ve prospěch těch lidí. To znamená, že je to věc také ke sledování, ale nevím o výsledku tohoto rozhodnutí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní ministryně chce ještě doplnit odpověď. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Já snad ještě jenom doplním, že mám celý seznam aktů, které udělala česká strana prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu v Brně. Já se prostě domnívám, že v tuto chvíli nemůžeme dělat víc, protože jestliže norská strana trvá na tom, to jsou skutečně v tuto chvíli vlastně jejich děti a jsou v jejich jurisdikci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni i paní poslankyni. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou ve věci justičního areálu v Ústí nad Labem. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, přeji krásné odpoledne.

    Vážená nepřítomná paní ministryně, je obecně známou skutečností a oficiální statistiky Ministerstva spravedlnosti to dokládají, že soudy v Ústí nad Labem, konkrétně krajský soud i okresní soud, patří v hodnocení délky civilního soudního řízení v rámci České republiky k těm úplně nejpomalejším. Pro ilustraci si dovoluji připomenout, že průměrná délka civilního soudního řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem činila v roce 2013 665 dní a u Okresního soudu v Ústí nad Labem dokonce rekordních 876 dní. V problematice soudnictví se rozhodně necítím být odborníkem. Nicméně jako poslance zvoleného za Ústecký kraj mě tato skutečnost velmi znepokojuje. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi, který již naznačil, že mu odpověď bude poslána písemně.

    Dalším interpelujícím bude pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat pana ministra Mládka ve věci CzechInvestu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že tady pan ministr Mládek opět není, a moc často ho tady nevídám, svou interpelaci stahuji a doufám, že příští čtvrtek se tady už konečně objeví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další interpelace - pan poslanec Jiří Valenta svou interpelaci stáhl, následuje pan poslanec Ladislav Šincl, který má interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci hornických důchodů. Připraví se pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, jsem poslancem z Moravskoslezského kraje, konkrétně z velice těžce zkoušeného regionu Karvinsko, kde je evidováno více než 22 tisíc nezaměstnaných a o jedno jakékoli volné pracovní místo se uchází dlouhá fronta téměř 35 nezaměstnaných. V této nelehké době má těžební společnosti OKD připravený velice nepříjemný předvánoční dárek, kdy ztratí zaměstnání dalších 300 lidí. Zčásti se to také dotkne důlních pracovníků, zdejších horníků. Jsem přesvědčen, že kromě získávání nových investorů a vytváření nových pracovních míst by mohlo tomuto hornickému regionu pomoci i odsouhlasení předčasných odchodů horníků do důchodu, tak jak to v minulosti řešilo vládní nařízení číslo 363. Toto řešení je určitě pro stát výhodnější a levnější než evidovat propuštěné horníky s tzv. prošlou expozicí na úřadu práce, zvláště když každý nezaměstnaný stojí státní rozpočet minimálně 250 tis. Kč. Jen pro porovnání si dovolím připomenout, že v Polsku mohou horníci do penze už ve 43 letech po odpracování 25 let v dole. Ve Francii a Belgii v 50 až- 55 letech a v sousedním Německu horníci odcházejí do důchodu v 55 letech.

    Je naprosto nezbytné, aby byla přijata změna tohoto vládního nařízení a následně i zákon, který by umožnil odchod do předčasného důchodu nejen horníkům, ale v dalších profesích v těžkém průmyslu. Vím, že v tomto roce již probíhá příprava novely již zmiňovaného nařízení vlády a zákona o důchodovém pojištění, které toto by mohlo vyřešit, ale zajímalo by mě, v jakém to je stadiu a jak je tato příprava daleko. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí o odpověď. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, tuto problematiku lze rozdělit na dvě části, tedy především na základě úkolu, který pochází ještě z doby vlády předchozí, a v dohodě s odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu v současné době je ve vnějším připomínkovém řízení. Jsou tam tedy dva návrhy.

    Za prvé jde o novely zákona o důchodovém pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a ty obě odstraňují časové podmínky pro zvláštní nároky osob ve vymezených povoláních v hlubinném hornictví, což znamená, že odstraňují podmínku vstupu do těchto zaměstnání před rokem 1993 a podmínku odpracování potřebného počtu směn do konce roku 2008, to znamená, že tuto podmínku bude možno splnit i po tomto datu. Kromě toho jde ještě o návrh novely nařízení vlády číslo 163/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Tato novela odstraňuje podmínku odpracování potřebného počtu směn do konce roku 2008. A znovu opakuji, že to je teď v připomínkovém řízení. Připomínkové řízení končí dne 5. listopadu, takže tam uvidíme, jak se k tomu ostatní rezorty vyjadřují, a pak samozřejmě nastane standardní legislativní proces. My předpokládáme, že to bude navrženo do vlády do konce roku 2014 a že by termín nabytí účinnosti byl šest měsíců po vyhlášení.

    Jinak bych ještě ráda zdůraznila, že nejde o nějaké předčasné hornické důchody, ale vlastně o řádné starobní důchody, pro které jsou stanoveny zvláštní podmínky, které se týkají např. nižšího důchodového věku, a od něj se pak mohou odvíjet předčasné starobní důchody podle nějakých obecných kritérií. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Prosím pana poslance, zdali má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, děkuji za vaši odpověď a oceňuji snahu věc řešit. Asi je to tím, že jste se zúčastnila fárání na dole Lazy v Orlové se mnou společně a viděla jste na vlastní oči, jak fyzicky je práce horníka náročná. Jistě se mnou tedy budete souhlasit, že je úplný nesmysl, aby tito pracující odcházeli do důchodu např. v 65 letech, když průměrná doba dožití horníka je 58 let.

    Ale je ještě jedna věc, která mě v této věci trápí, a to že přestože stovkám těchto horníků, českých horníků, hrozí, že skončí na pracovním úřadě, firma OKD chce v příštích letech opět najímat havíře, ale z Polska. Asi kolem 1 300 lidí. Zástupci OKD tvrdí, že se firma bez nich neobejde. Sama jste při fárání mohla zjistit, že skoro velká část zde přítomných horníků mluvila polsky, jestli si dobře pamatujete. To nebyla náhoda.

    Prosím vás o odpověď na otázku, zda i toto se chystáte nějak ze své pozice řešit a zda připravujete nějaké opatření, jak zvýhodnit české horníky oproti jiným horníkům, kteří berou práci českým horníkům. Děkuji.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za dotaz. Ano, dobře si pamatuji na to, jak jsme tam byli a že jsme tam viděli směnu polských horníků, nicméně zde se jedná o věc poměrně komplikovanou, protože Polsko je členskou zemí Evropské unie a samozřejmě my nemůžeme rozlišovat a diskriminovat mezi českým a polským zaměstnancem obecně. Nicméně se tímto určitě budeme zabývat a možná zkoušet najít nějaké řešení. Nicméně v tuto chvíli zejména chceme dotáhnout do konce legislativní proces, o kterém jsem mluvila předtím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za odpověď. Dalším interpelujícím, v pořadí 13., bude pan poslanec Simeon Karamazov, který bude interpelovat pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka ve věci hodnocení výsledků výzkumu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane místopředsedo vlády, v současné době je hodnocení výsledků vědy a výzkumu založené především na počítání publikací autorů. Publikování výsledků je prostředek, jak informovat odbornou komunitu o tom, že na nějakém problému pracujeme a že jsme k nějakým výsledkům došli. Vlastní výsledky jsou většinou někde jinde. Je jasné, že v humanitních oborech je forma výsledků taková, že je lze plně vyjádřit textem, ale v technických, přírodovědných, ale i medicínských oborech je text pouze ozvěnou výsledku bádání a určitou indikací toho, co se na kterém pracovišti odehrává. Publikace jsou bezesporu velmi důležité pro spolupráci pracovišť, bez nichž dnes není možno dosáhnout žádného pokroku ve většině oborů. Pokud však učiníme z této druhotné informace základ řízení, a financování a odměňování je součást řízení, nebude výsledkem tohoto kroku zvýšení výzkumné produktivity, ale pouze zvýšení počtu publikací. O tom svědčí to, že každým rokem roste počet hodnocených publikací, a stále se proto musí upravovat pravidla pro přidělování prostředků, která jsou na to navázána. Tedy měnit pravidla v průběhu hry, a ještě k tomu se zpětnou platností. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana vicepremiéra o odpověď. Prosím, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Dobré odpoledne, kolegové, kolegyně. Co se týká publikací, ty jsou jedním z hodnocených parametrů. Samozřejmě se hodnotí i patenty, hodnotí se i různé technologické postupy a podobně. Protože ta motivace, aby se zvýšila výkonnost české vědy, co se týká impaktovaných časopisů, byla zase přehnaná do určitého extrému, s tím souhlasím, tak i v některých oborech se v podstatě publikační činnost razantně omezila. S tím souvisí i vyškrtnutí některých časopisů z hodnocení. Takže k tomu došlo. Proti tomu některé technické obory třeba protestovaly, že národní některé časopisy jsou vyškrtnuty, protože jim to umožňovalo právě publikací textů získávat další body. Tyto změny právě byly vyvolány tím, že potom se honily články, nikoliv něco jiného.

    Počítáme tedy s tím, že po té redukci některých časopisů se změní i hodnoty. My se skutečně musíme dostat do toho systému, aby vědecký výkon byl více orientován a abychom dostali skutečně co nejvíce výsledků, které budou aplikovatelné v praxi. Jsem rád, že rozlišujete ty humanitní obory, kde v podstatě publikace, ať už v časopise, nebo nějaká odborná kniha, popřípadě něco podobného, je v podstatě jedno z mála věcí, kterými se to dá měřit.

    V současné době je metodika schválena na rok 2013 až 2015. Cílem je zachovat určitou kontinuitu, protože nám určitě nejde o to, abychom radikálním způsobem zasáhli do metodiky a rozkývali vlastně celý ten systém, nicméně změny tam určitě jsou. Už nyní přicházíme do systému peer review, kdy pouze kafemlejnek, který se snažil metrikou odstranit ten subjektivní pohled hodnotitelů, se ukázal jako příliš mechanický, to znamená, už teď se dá říci, že hodnotí navíc přes 356 expertů, z nichž je přes 50 ze zahraničí. Jsou rozděleni do 17 panelů. Ti by měli zohledňovat nejenom to, jaký je počet publikací, ale také jaké ty publikace jsou, nejenom v rámci impaktovaných časopisů. Je jasné, že stejně jako u jakýchkoliv jiných investic, i tady, když je to investice svým způsobem, ale investice bezpochyby je, tak očekáváme zvýšení konkurenceschopnosti a ta se dá samozřejmě měřit i tím, jaká je potom komercionalizace jednotlivých výstupů, a posílení vlastně hodnocení v rámci komercionalizace určitě chystáme.

    Co se týká rady, tak rada mohla být samozřejmě odvolána celá. Ona jí byla odvolána většina, to znamená, noví tam jsou z větší části, nicméně z hlediska kontinuity tam byli někteří zanecháni, s tím, že já se domnívám i z toho důvodu, že pan profesor Málek, který má hodnocení v podstatě na starosti, tak je důležité, aby tam z hlediska kontinuity zůstal. Nicméně já považuji hodnocení za určitý tanker, který se musí otáčet pomalu. Nicméně změny se určitě chystají. Nyní je i vlastně na Ministerstvu školství schválena IP metodika. Ta by měla také pomoci k tomu, aby se i více některé věci objektivizovaly, abychom dokázali věci, které se týkají výzkumu, dát do větší souvztažnosti s tím dopadem na praxi.

    Také je tady ale otázka zadání. To znamená, my vlastně hodnotíme zpětně. Naším cílem je, abychom dokázali v budoucnosti hodnotit nejenom každý rok, ale abychom se dostali do nějakých delších časových období. Diskutujeme o možnosti do hodnocení promítnout i určité možnosti jakéhosi kontraktového financování. To znamená, že také dáme, nejenom vyhodnotíme zpětně, co dělají, ale také pomocí určitého zadání řekneme, co chceme, co by mělo být výsledkem, a za to potom budou instituce hodnoceny. Takže z tohoto hlediska určitě ke změnám bude docházet. Ale rozhodně neslibuji žádné radikální kroky, které by systém rozkývaly. Nicméně ta orientace na komercionalizaci, na to, jakým způsobem, protože i patenty se dají udělat v určité míře, ale jejich využitelnost nemusí být taková. Co se týká technologických postupů, jestli smícháte 30 % džusu a 70 % vody, nebo to uděláte obráceně, vlastně trošku jinak, a uděláte v obráceném poměru, tak se to dá využít. Takže vždycky je to určitý souboj k tomu, jestli ti lidé se k tomu staví, že využívají toho systému, nebo ho zneužívají. Já myslím, že ho více využívají. Nicméně naší snahou bezpochyby je, aby docházelo k co největšímu a v tomto smyslu i k většímu procentuálnímu zastoupení výsledků, které budou mít v podstatě tu závěrečnou fázi, která se dá nazvat komercionalizace.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Já jsem použil slovo publikace jako symbol výsledku. Samozřejmě vím, že tam patří knihy a další záležitosti, které jste jmenoval, jako třeba patenty. Nicméně mám pocit, že ten systém přece jenom nějakou změnu chce. Vy jste potvrdil, že ano, a já děkuji za to, že jste v podstatě pregnantně odpověděl na moje dotazy.

    Mám doplňující otázku v tom smyslu, zda byste mohl říct nebo jmenovat některé země, které jsou, řekněme, srovnatelné nebo rozumné ve vědě a výzkumu - nemyslím teď nějaké rozvojové -, které používají podobný, poměrně podle mě hodně složitý systém hodnocení vědy a výzkumu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane vicepremiére o doplňující odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Tak ono asi takhle přímo, že se něco jako kafemlejnek používá, nemá srovnání. Na druhou stranu i náš systém je poměrně unikátní, a to v tom, že zahrnuje nejenom vysoké školy, ale zahrnuje Akademii věd, což je svým způsobem unikátní záležitost. Navíc máme rezortní výzkumáky, které jsou roztříštěny do 11 rezortů. Máme tady soukromé výzkumné instituce. To znamená, nelze to úplně srovnávat. Naopak my se můžeme v některých věcech inspirovat. Samozřejmě, řekl bych, technicky a mentálně je nám blízké Německo, kde mají fraunhofery a podobně, kde to má nějaký systém, ale i tam jim to trvalo desítky let, než to nějakým způsobem ustavili. Takže skutečně pro nás je důležité, aby ten systém nebyl pouze nějak koordinován, ale aby se začal řídit, aby to skutečně mělo nějaký směr. Takže ano, kafemlejnek vznikl proto, že tady v podstatě ta komunita je tady natolik malá, že když se navzájem hodnotili, tak to někdy budilo určité vášně, a zase ta pouhá metrika nemůže postihnout vlastně tu šíři a barevnost celého spektra. Takže naší snahou bude to kombinovat. A neumím si představit žádný systém, který by na současný systém, který je v České republice v hodnocení, byl aplikován na náš systém tak, jak je v podstatě strukturovaná ta oblast. Takže my ji chceme trošku restrukturalizovat, začít ji řídit a samozřejmě s tím jako významný nástroj, kde bude jeden z nejdůležitějších, se to udělá přes peníze, a proto je to samozřejmě záležitost metodiky. Takže ano, metodika je základním nástrojem, jak ovlivnit chod celého systému, a změny tam skutečně musí být.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím k mikrofonu další v pořadí vylosovanou, paní poslankyni Váhalovou, která přednese svou interpelaci na pana ministra Jurečku. (Dotaz však byl směřován na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.)

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, vážení kolegové, kolegové. Pane ministře, účastnil jste se jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy v Bruselu. Mohl byste nás alespoň stručně informovat o tématech tohoto jednání? Mohl byste nám říci, jaké postoje jste zaujímal k projednávaným tématům za Českou republiku? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji a přeji vám dobrý den. Rada pro všeobecné záležitosti se konala teď v úterý v Lucemburku a v podstatě 70 % času se věnovalo klimaticko-energetickému balíčku. To je také klíčové téma zřejmě pro Evropskou radu, která začíná dnes a bude trvat do zítřka. Myslím si, že to bude podobné v tom, že asi nejtěžší úkol, před kterým Evropská rada stojí, je právě dosáhnout shody mezi členskými státy právě v tom tzv. klimaticko-energetickém balíčku. Já jsem tam opravdu řekl pozici teď v Lucemburku, dokonce dvakrát. Jednak na jednání Rady a pak ještě i při jednání s předsedou Evropské rady panem Van Rompuyem. Podstata té pozice, kterou jsem tam prezentoval vlastně ještě v předvečer Evropské rady a kterou, předpokládám, bude i vstupovat, bude premiér, je to, že Česká republika v zásadě podporuje dosažení kompromisu na jednání Evropské rady teď ve čtvrtek a v pátek. Nicméně samozřejmě požadujeme zohlednění své české pozice. A těch zvláštností. Ty české zvláštnosti jsou jasné. My jsme stát, který nedisponuje zvláštními možnostmi pro stavbu větrných elektráren ani nemáme tolik slunečných dnů jako jižní státy Evropy. A zároveň, co je důležitý faktor, Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropské unie. Třicet osm procent našeho HDP pochází z průmyslové výroby. To jsou ty faktory, které samozřejmě je třeba vzít v potaz, když říkáme, že se chceme podepsat pod společnou evropskou pozici.

    V zásadě podporujeme princip snížit redukce emise na úroveň o 40 % z roku 1990 do roku 2030. Nicméně pokud se dohodneme na tomto závazném cíli, tak zároveň chceme, aby byl vytvořen kompenzační mechanismus, který České republice bude do určité míry sanovat, nebo pomůže jít utáhnout náklady, které nám tento cíl vyvolá. To znamená, my souhlasíme s dohodou, ale zároveň chceme, aby se vzaly v potaz zvláštnosti, specifika, v tomto případě specifika České republiky.

    Jsme dokonce připraveni podpořit i další cíle, to je samozřejmě onen podíl obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti. S tím, že jsme ovšem tady, řekl jsem dvakrát, že my je podporujeme, tyto dva cíle, jako nezávazné cíle na celoevropské úrovni a zároveň chceme určité garance, že pokud s nimi budeme v téhle podobě souhlasit, tak nedojde k překlopení těchto cílů na národní úroveň s tím, že bychom potom za to mohli být třeba sankcionováni. To je něco, co bychom nechtěli akceptovat, protože pak by to bylo pro nás velice nevýhodné.

    My prostě chceme, aby energetický mix zůstával v pravomoci jednotlivých členských států, aby se státy na základě svých zvláštností a specifik mohly rozhodnout, jaký typ energií budou využívat a jakým způsobem to budou garantovat. Protože jsou tady dvě významná hlediska. To první je, že nechceme, aby důsledky těchto opatření dopadly do cen energií a platili to občané této země. A to druhé hledisko, aby se ten balíček nepromítl do snížené konkurenceschopnosti českého průmyslu. To znamená, tyhle dvě věci chceme chránit. Aby se neplatila tady energie s vyššími cenami z kapes obyvatel. A druhá věc, aby se průmysl nestal nekonkurenceschopný díky tomu, že tady přijmeme podobná opatření. To znamená, docílit této rovnováhy, docílit toho, abychom v těchto dvou bodech nebyli ztratní. To jsou předpoklady, které chceme splnit, a s tím jdeme do těch jednání.

    Na druhé straně si uvědomuji že dosažení dohody a vytvoření společné evropské pozice je nesmírně důležité, protože jsem se účastnil Valného shromáždění OSN, kde zazněla jasná pozice z úst prezidenta Spojených států Baracka Obamy, stejně tak jako pozice Číny, která se k tomu postavila také velmi pozitivně, k těmto cílům v oblasti energetiky a klimatu, a je samozřejmě třeba, aby i Evropa do těch jednání, která se blíží, šla s jasnou společnou pozicí. Takže věřím, že se toho kompromisu podaří dosáhnout.

    Seznámil jsem vás se vstupními parametry, se kterými do toho jednání jde Česká republika.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně chce položit doplňující otázku panu ministru Zaorálkovi.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane ministře. Já možná jenom krátce. Říkal jste, že 70 % jednání byl klimaticko-energetický balíček. Možná čeho se týkalo těch zbývajících 30, jestli byste nám ještě mohl aspoň v krátkosti říci, která témata byla další. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Je tam ještě jedno téma, které se samozřejmě také objevilo, a to je téma současné určité hrozby stagnace eurozóny a Evropské unie a toho, jakým způsobem na to reagovat. Mluvilo se o investičním programu, který je součástí také plánu Evropské komise a toho, o kterém mluvil současný nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. A mluvilo se o tom, jakým způsobem zajistit financování těch 300 miliard, které by se měly takto použít pro rozběh evropské ekonomiky. A nejenom o tom, kde ty peníze najít, ale především o tom, jaké typy projektů připravit na národní úrovni společně s Evropskou komisí, aby to byl skutečně opravdu podnět k tomu, aby se čelilo stále poněkud hrozící stagnaci Evropské unie. To je téma, které Českou republiku nesmírně zajímá, protože my jako ekonomika závislá na exportu samozřejmě máme eminentní zájem na tom, aby se celou evropskou ekonomiku podařilo rozhýbat. To je téma, které se tam také objevilo významně.

    Víceméně poslední možná téma, které bych ještě zmínil, je otázka Ukrajiny, kde se také debatovaly některé zahraničněpolitické věci. To ovšem nebylo předmětem nějakého sporu, protože všeobecně se čeká na výsledek voleb na Ukrajině, které jsou teď už přede dveřmi. Panuje přesvědčení, že hodnocení situace i to, jak se plní příměří, přijde na řadu až po těch volbách. V této chvíli vzhledem k tomu, že situace je tam pořád složitá a nedá se říct, že by byly plněny podmínky příměří především z ruské strany, se téma debaty o sankcích se odkládá až do budoucna.

    To by bylo myslím ještě k dokreslení toho, co se tam odehrávalo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat pana ministra Jurečku.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, moje interpelace se týkala poskytování finančních příspěvků na vyhotovení lesních hospodářských plánů a na to, že existuje určitý rozpor mezi tím, jaké podmínky vyžaduje od žadatelů lesní zákon, a jaké podmínky vyžadují úředníci na základě nařízení vlády. Je to typická interpelace ústní vyžadující ústní odpověď a moji případnou repliku. Ale vzhledem k tomu, že pan ministr tady není, tak já si tu otázku nechám na příště a dneska tu interpelaci stahuji. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, děkuji. A prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou, která bude interpelovat pana ministra Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Mám tři konkrétní dotazy, které jsou směřovány na pana ministra Chládka. Týkají se písma Comenia Script.

    V současné době jsou na základních školách vyučovány dva druhy písma. Klasické vázané písmo a nové písmo Comenia Script. Tato písma nejsou stejná a pro malé žáky nejsou ani lehce zaměnitelná. Pro výuku se v Comenia Script vyžaduje souhlas zákonného zástupce dítěte, a pokud tento není dán, je škola povinna zajistit plnohodnotnou výuku v klasickém písmu. Problematická je v tomto ohledu situace především na školách v zahraničí, to znamená v tzv. evropských školách, kde výuka v Comenia Script působí žákům znatelné potíže, adaptační potíže ve výuce cizích jazyků, protože běžné zahraniční školy stejně jako přibližně 90 % českých škol učí v klasickém vázaném písmu. Pro výuku se v Comenia Script vyžaduje souhlas zákonného zástupce, ale právě na Evropské škole Brusel III naprosto chybí, neboť téměř polovina rodičů s tímto písmem nesouhlasila. Stejně tak je škola povinna informaci o typu vyučovaného písma umístit do svého vzdělávacího programu. Žáci mají nárok na výuku v klasickém písmu. Přecházím k dotazům. Jak je možné, že při zavádění nového typu písma právě na evropských školách, kde se žáci potýkají s mnoha problémy v zahraničí, nejsou dodržována pravidla pro zavádění Comenia Script? Za druhé: Jak je možné, že některé činnosti či dotazy rodičů pocházející ze sekce Evropské školy v Bruselu nebyly zodpovězeny či vyřízeny? Z jakého důvodu nekoná kroky k nápravě Česká školní inspekce? A za třetí: Jak situaci napravíte?

    Děkuji a očekávám konkrétní odpovědi. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, dostanete písemnou odpověď.

    Nyní prosím dalšího vylosovaného a to je pan poslanec Zahradníček, který bude interpelovat pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Příjemné dobré odpoledne, paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci.

    Vážený pane ministře, žádám vás, abyste jako zástupce akcionáře zabezpečil naplnění zákonné povinnosti a aby byla zveřejněna výroční zpráva Českých aerolinií, a. s., IČO 45795908, za rok 2013. Není mi známo, zda je již někde zpráva k dispozici, nebo zda byla, či nebyla vyhotovena.

    Děkuji za pozornost a za splnění požadavku a prosím o sdělení termínu zveřejnění výroční zprávy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra financí o reakci.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedkyně. Ohledně výroční zprávy ČSA. Výroční zpráva za rok 2012 byla podána 20. prosince 2013 a založena do Sbírky listin 8. ledna 2014. Výroční zpráva za rok 2013 byla schválena valnou hromadou ČSA v červnu 2014 a nebyla zveřejněna. Podle § 21 a zákona č. 563/1991 musí být výroční zpráva po ověření auditora nebo po schválení valnou hromadou zveřejněna, a to v lhůtě od splnění obou podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období. ČSA předpokládá její zveřejnění nejpozději do 31. 12. 2014.

    Já se ČSA zabývám denně, tady mám celou složku. (Ukazuje sálu průhlednou složku s barevnými grafy.) Takže pokud pan poslanec má zájem, mám takovou krásnou prezentaci tady, jak to vypadalo, jak tam byl ředitel Kůla, potom Tvrdík, co nakupoval, Lašák, Dvořák, Sinčák... Skvělá prezentace o ČSA. Mám tady plno papírů, můžu vás informovat. Teď jsem tam strávil tři hodiny, zajímal jsem se o prezentaci, jak to s ČSA bude. Dneska měla být valná hromada. Je to teď moje hobby. (Smích části poslanců.) Takže pokud máte zájem, rád vám udělám několik prezentací a dám vám kopie. Skutečně to je výsledek, jak tento stát umí zničit skvělé značky, protože ČSA patřilo mezi tři nejstarší značky aerolinií světa. Takže asi tak.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji vám, pane ministře, a přeji vám, aby se vám podařilo aspoň, nechci říct, navrátit do původního stavu České aerolinie, ale doufám, že aspoň v té výroční zprávě se dočteme, jak se tedy hospodařilo v této naší společnosti. A kdybych mohl poprosit o tu prezentaci, byl bych rád. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Můžu to chápat, že nechcete položit doplňující otázku? Nebo jestli pan ministr chce na to reagovat? Nechce. Dobrá. Děkuji.

    Nyní prosím další v pořadí paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedající.

    Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci nepřiměřené administrativní zátěže kladené na provozovatele čistíren odpadních vod. Vlastník, resp. provozovatel vodovodů, kanalizace nebo ČOV je povinen na základě tří různých zákonů vykazovat třikrát totéž - z toho jednou správci povodí, podruhé Českému statistickému úřadu a potřetí Vodoprávnímu úřadu. Náklady na tuto zbytečnou práci nenesou jen provozovatelé, ale i státní orgány, které tato hlášení přijímají a zpracovávají. V součtu za celý stát jde o desítky milionů korun každý rok, které by se daly snadno ušetřit. A to se neptám, zda a k čemu konečný příjemce tyto údaje vůbec použije.

    Pozoruhodné je, že dva z těchto tří výkazů jsou určeny stejnému rezortu, totiž zemědělství. Podotýkám, že patrně v rozporu s ústavním pořádkem České republiky je skutečnost, že vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. obsahuje povinnosti výrazně nad rámec toho, k čemu je ministerstvo zmocněno zákonem o vodách. Tento zákon ukládá v rámci provozní evidence vést například záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresovou dokumentaci vodovodu, nákladové listy, cenové kalkulace a podobně a tuto provozní evidenci předávat Vodoprávnímu úřadu. Vyhláška 428 vyžaduje údaje výrazně nad toto zákonné zmocnění.

    Moje otázka zní, zda pan ministr uvažuje o tom, že by se uvedené údaje vykazovaly pouze jednou pro Ministerstvo zemědělství a že by je toto ministerstvo dále poskytlo Českému statistickému úřadu, tak aby provozovatelé ČOV, vodovodů a kanalizací místo tří různých složitých hlášení museli podávat jen hlášení jedno. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, vaše odpověď bude uspokojena písemně.

    Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Štětinu, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Válkovou.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já dnešní interpelaci stahuji a nechám ji na příští čtvrtek, až zde bude přítomna paní ministryně. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Fischerovou, která bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Paní předsedající, děkuju za slovo. Já budu mít na paní ministryni zcela jednoduchý dotaz. Týká se zákona o podpoře cestovního ruchu. Když jsem v minulých letech pracovala v podvýboru pro cestovní ruch, již byla verze, dá se říct, paragrafová připravena, a vím, že došlo k tomu, že se bude vše připravovat znova. Vše souvisí s financováním cestovního ruchu na úrovních republiky, regionu, hlavního města Prahy. Mně jde jenom o to, vážená paní ministryně, v jaké fázi je nyní příprava tohoto zákona o cestovním ruchu. Víme také, že na rok 2015 v rámci programování dotací Evropské unie na cestovní ruch je nula.

    Jak budou tyto mezery v rozpočtu, ve státním rozpočtu dofinancovány? Jak vůbec vidíte vaši prioritu bojovat o cestovní ruch? Protože když jste se nám představovala v médiích, řeknu, když jsem o tom četla, tak vím, že jste tam i prezentovala, že cestovní ruch nebudete zanedbávat. Já mám z toho radost. Já sama říkám, že cestovní ruch je vlastně určitý druh průmyslu, který si zaslouží pozornost. A nejlépe by bylo, kdyby pan ministr financí měl přímo ve svém rozpočtu na další roky kapitolu pro cestovní ruch. Tím by mě velice potěšil. Asi takto zní můj dotaz na paní ministryni Ministerstva pro místní rozvoj. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím paní ministryni o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážená paní předsedající, vážení poslanci, vážené dámy a vážení pánové, děkuji za tento dotaz. Původně jsem si myslela, že se týká toho zákona, který byl včera přerušen.

    Jsem velice ráda za to, na co se ptáte. Jednak potvrzuju, že opravdu v budoucím programovém období, resp. již stávajícím od roku 2014 do roku 2020, nepůjde do cestovního ruchu téměř nic. A to téměř nic znamená, že to, co nebude napojeno na kulturní památky, kde jsme se pokusili opravdu, a teď mě berte za slovo, po několikahodinových jednáních, která trvala až třeba 10 hodin, s Evropskou komisí vyhádat, že tam budou kulturní památky, a to pouze památky, které patří UNESCO nebo které jsou národní kulturní památky, čili ty budou financované z budoucích fondů na roky 2014 až 2020.

    Co se týká mé podpory cestovního ruchu. Já jsem do médií již dvakrát na tiskových konferencích sdělila, že pro mě je cestovní ruch stejná priorita jako vše ostatní na Ministerstvu pro místní rozvoj, a pro mě je to nástroj regionální politiky. Další věc ohledně cestovního ruchu je věc týkající se CzechTourismu. Ráda bych posílila i činnosti této agentury, a to nejenom agendově ale samozřejmě i svým zaměřením.

    A co se týká peněz, tak já bych zde chtěla pouze zmínit, že jsem minulý týden podepisovala, kde jsem se musela rozhodnout, zda peníze do cestovního ruchu, nebo například do kulturních památek, a pokud jste sledovali mé jmenování, pan prezident žádal o kulturní památky, které já zaručuji od roku 2014 do roku 2020. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ptám se paní poslankyně, chce položit... Chce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Dám ještě takovou malou podotázku. Jsem ráda, že se této oblasti budete věnovat, paní ministryně. Tu zpětnou vazbu mám i od regionů. Oni právě nevědí, jakým stylem v příštím roce bude toto fungovat, protože někde jsou destinační managementy, někde nejsou, platí většinou všechno kraje a to asi do nekonečna nepůjde, když to systémově nebude zařazeno. Ale pořád tam opravdu chybí potom ty peníze. Škoda, že pan ministr financí teď odešel. Já pořád po něm pokukuju. Myslím, že by bylo nejlepší, kdyby to bylo celkově jako určité odvětví a přímo u něj, kdyby byla jistota pro další roky, pevná částka zakomponovaná.

    Ale mně ještě záleží na jedné věci. Národní podpora programu cestovního ruchu. Bylo to většinou 50 milionů na rok. Všimla jsem si, že na tento rok by mělo být, na příští rok taky. Ale říkám, že to je málo, když tam nebude dotace z Evropské unie. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji za doplňující dotaz. Vzhledem k tomu, že já se nyní v průběhu čtrnácti dnů, co sídlím na Ministerstvu pro místní rozvoj, zabývám i rozpočtem této instituce, tak musím sdělit, že potvrzuju vaše slova, že 50 milionů je tam na příští rok alokováno. Já se budu snažit o větší alokaci v této agendě. Protože jednak je to na MMR, je to naše priorita, a pokud MMR je místního rozvoje, tak je to součástí regionální politiky.

    Ještě jednu věc bych chtěla zmínit. Cestovní ruch se ocitl na Ministerstvu pro místní rozvoj v dávných letech, ale pokud se podíváme, komu přináší nějaké efekty, tak to nejsou jenom regiony jako takové, ale je to skrz cílové skupiny, a to jsou návštěvníci, to jsou ale i podnikatelé. Čili já zde chci velice silně hovořit i s ministrem průmyslu a obchodu, protože jeho se to týká také. Přesně tak. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Nyní dovolte, abych přečetla další omluvy, které přišly. Omlouvám z dnešního jednání pana poslance Sklenáka od 14.30 do 16.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Okamura z pracovních důvodů na dnešní odpoledne a pan poslanec Schwarz na dnešní odpoledne z pracovních důvodů.

    A nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra Dienstbiera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr Dienstbier není přítomen, svoji interpelaci stahuji a doufám, že budu mít příští týden větší štěstí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále zde máme interpelaci pana poslance Holečka, který ji však stahuje. A nyní poprosím tedy dalšího v pořadí, pana poslance Seďu, který interpeluje paní ministryni pro místní rozvoj. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

    Vážená paní ministryně, v srpnu tohoto roku jsem se obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo kultury ve věci Integrovaného regionálního operačního programu, konkrétně ke specifickému cíli 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska požádalo Ministerstvo kultury, aby se prostřednictvím vašeho ministerstva zvýšila podpora památek v městských a vesnických památkových rezervacích a zónách. Tomuto požadavku ministerstvo i vláda vyhověly. Programový dokument byl předložen Evropské komisi, která údajně chtěla zúžit podporu v oblasti památek.

    Z tohoto důvodu se vás ptám, paní ministryně, jak tento programový dokument v Evropské komisi dopadl a zda v něm byla zachována obnova památek podle požadavku Ministerstva kultury i Sdružení historických sídel.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji za dotaz. Já bych IROP vzala trošičku obšírněji, a to vzhledem k tomu, že mám pět minut na svou reakci. Samozřejmě se vyjádřím i ke kulturním památkám, na které ten dotaz byl.

    Integrovaný regionální operační program, ono to souvisí s mou odpovědí předchozí, nebude obsahovat podporu cestovního ruchu, ale bude obsahovat podporu kulturních památek. IROP, Integrovaný regionální operační program, v tuto chvíli není schválen Evropskou komisí. A nyní jsme obdrželi připomínky ze strany Evropské komise v rámci formálního dialogu s Evropskou komisí. On se projednával předtím zhruba od dubna do nyní neformálně, kdy jsme předjednali již některé věci.

    Komise jasně naznačila, co podporovat bude a co podporovat nebude. Já zde potvrzuju vaše slova, že kultura a cestovní ruch neměly být vůbec financované. Proto jsem i reagovala předtím, že jsme opravdu s panem náměstkem Braunem strávili s komisí asi sedmkrát několik hodin a snažili jsme se prosadit i to nemožné. Podařilo se nám prosadit tu kulturu, že je součástí Integrovaného regionálního operačního programu. Nicméně bude zaměřena na UNESCO, národní kulturní památky a seznam kandidátů na zařazení jako národní kulturní památka. Teď v tuto chvíli nejsem schopna vám sdělit větší detaily, protože 29. 10. proběhne první formální dialog s Evropskou komisí o celém IROPu, kde toto samozřejmě budeme debatovat. Jsem schopna vám reagovat následně po tomto jednání, tzn. někdy v listopadu, jak vlastně dopadnou další připomínky. Jak říkám, těch připomínek je 118, z toho kultury se týkají zhruba dvě.

    A komise, co nejvíce napadá - jestli ještě mohu, a mohu -, tak bych vás všechny chtěla informovat, že samozřejmě IROP je trošičku pod drobnohledem. EK se pozastavuje nad zapojením 482 pracovníků regionálních rad jako sedmi zprostředkujících subjektů v rámci tohoto programu a toto je z mého pohledu nejtěžší připomínka, kterou máme. O tom samozřejmě s Komisí budeme dále diskutovat a jednat. Sami víte, že regionální rady teď působí jako řídící orgán regionálních operačních programů, které v budoucím období nebudou, čili tuto připomínku já považuji v podstatě za tu nejstěžejnější. Jinak jsem minulý čtvrtek jednala osobně s Evropskou komisí sedm hodin, opět to jsou vždycky hodinová jednání, kde mě Komise ujistila v tom, že IROP patří mezi progresové programy, a chválila ho věcně. Čili po věcné stránce se nedomnívám, že problém bude, ale může být problém s tímto.

    Další hlavní připomínkou je, že Evropská komise požaduje zdůvodnění finančních alokací včetně alokací na kulturní památky a vůbec na celou tu novou prioritní osu, kam patří kulturní památky, čili to nyní na MMR budeme řešit. My v IROPu máme i podporu fyzických osob u jedné aktivity, což Komise napadá též. Tady si myslím, že asi ustoupíme. A také jako problematické vidí to, že vláda v červenci schválila program bez SEA, což už jsme napravili a na minulé vládě jsme schválili dodatečnou revokaci usnesení z července i se SEA. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A vidím, že pan poslanec touží položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji, paní ministryně, za vaši odpověď. Možná, že můj doplňující dotaz bude irelevantní. Já jsem se dozvěděl, že Ministerstvo kultury mělo s Ministerstvem pro místní rozvoj podepsat dohodu o náplni činnosti věcného grantu při realizaci Integrovaného regionálního operačního programu právě pro období 2014 až 2020. Chci se zeptat, jestli se v tom něco pohnulo, nebo se čeká vlastně na to rozhodnutí Evropské komise. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím paní ministryni o reakci.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Ministerstvo pro místní rozvoj nyní podepisuje, nebo jsme ve vyjednávání tzv. memorand s jednotlivými ministerstvy, protože ty agendy, které budou skryté pod Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci IROPu, se týkají i školství i dalších rezortů. Já neumím odpovědět teď, jestli už je to podepsané, nebo není, tu informaci opravdu nemám, ale potvrzuji, že to běží.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova, který přednese svoji interpelaci na pana ministra (místopředsedu) Bělobrádka. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo vlády, dovolím si navázat na svoji předchozí interpelaci. V uplynulém období byla v České republice vybudována značným nákladem, většinou z prostředků EU, mamutí výzkumná centra. Ta slibovala takzvanou udržitelnost, to znamená, že se po dobu pěti let budou používat ke slibovanému účelu. Ale dnes nejsou většinou schopna hradit ani své provozní náklady, natož reprodukci, a vyžadují další podporu státu. Stát tedy bude směrovat další prostředky především do těchto center, aby se nemusely vracet prostředky do fondů EU, a bude nejspíš zanedbávat ostatní oblasti, které by měly větší naději na uskutečnění, uplatnění a efektivní zhodnocení vložených prostředků.

    Důvody těchto přehmatů spočívají v nesprávném hodnocení postavení výzkumu ve společnosti. V oblasti technických a přírodovědných oborů, kam všechna vybudovaná obří centra patří, by měl výzkum nalézat cesty k prosperitě spolčenosti a vytvářet pro to příslušné prostředky. Většina vybudovaných center bohužel nemá a ani nikdy tyto cíle neměla. Jejich cílem bylo podle předepsaných evropských pravidel zvyšovat počet publikací, zvyšovat mobilitu výzkumných pracovníků, chlubit se špičkovým vybavením a poskytovat zdarma své vybavení podobně v uvozovkách neužitečným vědeckým institucím v Evropě. Udržování při životě, nebo spíš živoření obřích výzkumných center je tedy známkou naprosté bezradnosti při řízení této oblasti.

    Vážený pane místopředsedo vlády, vím, že za rezort vědy a výzkumu zodpovídáte teprve krátkou dobu, není to tedy kritika, ale je to otázka. Jak budete právě vy postupovat v otázce financování těchto center a jak chcete změnit přístup při vytváření nových dalších center? Podpora některých užitečných výzkumných aktivit má totiž většinou velmi rychlý ekonomický efekt, jinak by většina podnikatelů ani nemohla existovat. K tomu je ale potřeba umět hodnotit výsledky výzkumů jinak než počet publikací. Děkuji za pozornost a odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana místopředsedu vlády o reakci.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, pane poslanče, výzkumná centra byla v podstatě stavěna z VaVpI. Tento operační program tady běžel spoustu let, a jak říkáte, jsou to věci, které jsou spíše na bedrech předcházejících tří vlád.

    Druhá věc, která s tím souvisí. Nemyslím, že je to skutečně postaveno, jak říkáte, že většina z nich bude mít problémy. To teprve zjišťujeme. Ta tvrdá data tady totiž nikdo nemá. A to je věc, kterou se zabývá především Ministerstvo školství. Byla už jmenována zmocněnkyně Ministerstva školství, která má na starosti pouze tyto velké infrastruktury, s tím, že i na vládě, když jsme se bavili o rozpočtu, to byl jeden z důvodů, proč vlastně další peníze do vědy a výzkumu nedávat, abychom tady neživili neživotaschopné infrastruktury.

    Já jsem přesvědčen, že rozdělíme, jak máme informace alespoň dosud, všechna tato VaVpI centra do tří kategorií, které jsou bez problému a které fungují, a je jich dost, ta, která budou mít s udržitelností trochu problém, a pak je otázka, jak jim pomoct, a pak budou ta, nad kterými se musíme zamyslet, jestli skutečně nebude levnější ukončit jejich činnost, jejich rozestavěnost nebo je v nějaké fázi utlumit nebo skončit, abychom se nedostali do situace, kdy tady budeme pět let udržovat něco neživotaschopného a po pěti letech to stejně skončí. Takže je to velmi nepříjemné, ale odhaduji, že pokud k něčemu takovému dojdu, tak to budou jednotlivá centra, že jich nebudou desítky. Ale to je můj odhad, tvrdá data ještě nemáme.

    Další věc je, že obava, kterou jste vyslovil, že peníze, které budou použity na udržitelnost center, budou chybět někde jinde. Tomu se chceme rozhodně vyhnout. Pokud by docházelo k navyšování této udržitelnosti, tak by to měly být peníze navíc, protože samozřejmě ta zodpovědná nebo fungující bychom nechtěli dostat do situace, že budou platit za to, že holt někteří zřizovatelé těchto center přecenili svoje síly. Tam nejde jenom o to, v jakém oboru působí, ale také o to, že často centra měla mít nějakou míru spolufinancování, měla mít spolupráci s firmami. Ukazuje se, že některé podepsané předdohody s firmami byly čistě formální, takže se dostáváme do situace, která je velmi nepříjemná. Jsou samozřejmě velmi problematická centra, která tady jsou, a řešení nebude jednoduché. Nicméně vás chci ubezpečit, že vzniká mezirezortní komise. Chceme být i v tomhle smyslu aktivní. Je to samozřejmě záležitost především Ministerstva školství, částečně Ministerstva průmyslu a Ministerstva financí, ale chtěl bych, aby v tom ingerovala popřípadě i Rada vysokých škol, rektoři a Akademie věd. V tomhle smyslu je to důsledek toho, že VaVpI centra vznikala právě neřízeně. To, co chybí celému systému, je nic jiného než řízení. To znamená, že vznikala někdy až divoce. Byly takové univerzity, které řekly: my si uděláme jedno centrum, protože nás to eventuálně bude stát 10 % našeho rozpočtu a to utáhneme, i kdyby to náhodou nevyšlo, jak si představujeme. A byla některá pracoviště, která to hodně nadcenila a řekla si, že za ty peníze si postavíme nové budovy, tam to přesuneme a bude to prima.

    Další problém, který jste ani neříkal, je, že v infrastrukturách bude chybět až několik tisíc nových lidí. Buď se přetáhnou ze stávajících infrastruktur, což asi není to, co chceme, anebo je musíme přitáhnout zvenčí. To je samozřejmě taky velký problém, který řešíme. To znamená, jak při cestě do Spojených států, tak do Izraele příští měsíc se budeme snažit co nejvíce oslovit i naše partnery a samozřejmě i v rámci dalších zemí, jako je Německo, popřípadě jihovýchodní Asie, abychom sem dostali mozky, které nám s tím mohou velmi pomoct.

    Další věc, kterou jste zmínil, je, jakým způsobem vyhodnotit to, jakým způsobem budou pracovat. Ano, tam je v podstatě nějaký manažerský výhled a ten se ne vždycky dá dopředu odhadnout. Nicméně je to zase tím, že jsme ne vždycky, respektive moji předchůdci, dokázali říci, co je prioritou této země a nechali jsme to vlastně tak - jsou tady peníze z VaVpI, tak stavějme. Řešit to budeme především tím, že teď dochází k mapování situace, a potom budeme řešit skutečně jeden případ konkrétně od druhého a nevylučuji, že některé jednotlivé případy mohou skončit tím, že prostě skončí i s tím rizikem, že se vrátí peníze do Unie.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu místopředsedovi. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Opět děkuji za vyčerpávající odpověď. Zeptám se jenom na drobnou věc. Hodláte tedy nějakým způsobem zohlednit uplatnitelnost skutečných výsledků v praxi? Je to míněno spíš možná k technickým disciplínám, ale samozřejmě všude jinde.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane místopředsedo, o reakci.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Samozřejmě ano. S novým řízením, kterému se přezdívá GBER, tam došlo k tomu, že aby tam nebyla nedovolená podpora, je to vlastně veřejná výzkumná investice, a když si bude přivydělávat, tak je tam nějaké omezení. My jsme ho postavili za evropské peníze s nějakou dotací z národních zdrojů a teď by byli v komparativní výhodě proti soukromým kapacitám. Takže tam je nějaké omezení. Nicméně to, jakým způsobem budou spolupracovat s firmami reálně, jaké budou skutečné výsledky, to je velmi důležitý, možná jeden z nejdůležitějších parametrů, které by v některých oblastech měly být zhodnoceny.

    Navíc tady máme mezinárodní audit české vědy. Já to tady mám, když tak to můžu poslat. Nechci to tady číst. Je tady asi deset základních bodů, které byly doporučeny už před pěti lety a ne všechny se dosud realizovaly. Jen řeknu to, co by se v současné době mělo realizovat hlavně: nový zákon o podpoře VaVaI, to se připravuje, revize systému řízení a kompetencí, což je právě problém. Jedno z doporučení, pro vaši informaci, bylo, že nastavením společně s reformou státní správy by měly být posíleny ministerské kapacity, rada vlády by měla přesunout ohnisko zájmu k alokování rozpočtů a mikromanagementu na stanovování širších strategických směrů, Grantová a Technologická agentura by měly být podřízeny ministerstvu. To je jeden z doporučujících závěrů mezinárodního auditu. A my se přesně o to snažíme, aby rada vlády byla skutečně poradním orgánem, který se baví o strategii a koncepci, a vlastní výkonnou složku aby přebrala buď naše malá sekce na Úřadu vlády, anebo potom udělejme nějakou centrální autoritu, protože dělo-li se něco v Grantové agentuře, tak jsem pouze jedna sedmnáctina rady a jsem jedna sedmnáctina vlády, a můžu tím pádem navrhovat a odvolávat jako součást těchto kolektivních orgánů vedení Grantové agentury, ale nemám žádnou kontrolní roli. Kontrolní roli plní kontrolní rada a ta podléhá Parlamentu. Takže jestli mi rozumíte -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane místopředsedo, já se omlouvám, váš čas vypršel. Děkuji.

    Nyní prosím dalšího vylosovaného, což je místopředseda Sněmovny Petr Gazdík, který bude interpelovat pana ministra financí. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, vážený pane ministře. Zaznamenal jsem, že váš úřad připravuje novelu zákona o rozpočtovém určení daní, díky níž by si kraje měly v roce 2016 polepšit zhruba o 2,1 mld. Kč. Tato změna je jistě žádoucí. Není sporu o tom, že ji kraje potřebují, to ostatně vidí každý z nás při pohledu na stav krajských silnic a dalších krajem provozovaných organizací. Navýšení příjmů je dobré i proto, že ve veřejných prostředcích by se mělo v souladu s osvědčenou zásadou subsidiarity rozhodovat co nejblíže občanovi.

    V této souvislosti si vás dovoluji zeptat, zda počítáte i s navýšením daňových příjmů u obcí, protože reforma rozpočtového určení daní z roku 2012 se jednoznačně osvědčila, a myslím, že už nyní je možné říct, že obce a města prokázaly, že jsou dobrými hospodáři a že rozhodně hospodaří lépe, než jak hospodaří stát. Chtěl bych se také zeptat na to, jestli počítá vaše ministerstvo s tím, že udělá zejména u kritéria školství v novém rozpočtovém určení daní z roku 2012 důslednější analýzu a jestli ta analýza už se připravuje.

    Vážený pane ministře, rád bych se zeptal, jestli uvažujete o dalším navýšení daňových příjmů obcí a měst, a pokud ano, jestli bude to navýšení již zapracováno do připravované novely. Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra financí o reakci. Pane ministře, pět minut máte.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře. Děkuji za upozornění. Já to nevím. Děkuji za slovo.

    Poslední novela o rozpočtovém určení daní, která se týkala obcí, nabyla účinnosti 1. ledna 2013 a zároveň, pokud se dobře pamatuji, tak byla novela na kraje, které přišly o peníze, a obce dostaly peníze, když to můžu tak říct. Dopady té novely na obce se dají hodnotit velice pozitivně a obce v roce 2013 uzavřely své hospodaření výsledkem plus 17,5 mld. To je nejlepší výsledek v časové řadě od roku 2000. Dopady u čtyř největších měst nedosáhly díky příznivému výběru daní původně předpokládaného dopadu - celkem 1,1 mld. - a ani omezení maximální rozlohy na obyvatele nemělo na obce výraznější dopad. Pouze u 48 obcí došlo k určité meziroční ztrátě z hlediska sdílených daňových příjmů, ale Ministerstvo financí nemuselo v této souvislosti ani u jedné z obcí zasahovat.

    Jako problematičtější se ukázalo začlenění nového kritéria počtu dětí, mateřských škol a žáků základních škol navštěvujících školu zřizovanou obcí. Šlo zejména o ne vždy úplné pochopení postupu výpočtu objemu prostředků plynoucích za žákem. V rámci rozpočtového určení daní Ministerstvo financí v této souvislosti zodpovídalo mnoho dotazů, na základě čehož byl následně na webových stránkách ministerstva zveřejněn podrobný postup propočtu.

    Pokud se týká dalšího směrování systému rozpočtového určení daní, rozhodlo se Ministerstvo financí na toto téma svolat koncem listopadu tohoto roku pracovní poradu. V současné době se již připravují pozvánky a počítá se s účastí zástupců Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a dalších sdružení, stejně tak jsou zároveň vítáni i zástupci z výboru Poslanecké sněmovny a Senátu.

    Chci jenom říct, že já jako ministr financí určitě k tomu nebudu mít politický přístup, nebudu rozlišovat kraje, obce, kdo jaký tam má politický vliv, nicméně si myslím, že to, že Ministerstvo financí teď bojuje proti daňovým podvodům a děláme velice konkrétní opatření, a tím vlastně i vybíráme více daní, tak tím pádem už přispíváme i k tomu, že peněz v rámci RUD dostanete také víc. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Má pan místopředseda - nemá. Takže děkuji. Můžeme tuto interpelaci ukončit a pokračujeme interpelací pana poslance Michala Kučery na ministra Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, i přes odpor obyvatel dotčených obcí jste rozhodl povolit průzkum území pro úložiště jaderného radioaktivního odpadu. Má otázka je jednoduchá. Proč povolujete průzkum v lokalitách, ve kterých je jasný odpor místního obyvatelstva proti jadernému úložišti? Mám na mysli třeba lokalitu Kraví hora nebo Čertovka na Lubenecku. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr bude míst svůj čas pro odpověď. Pane ministře, prosím, máte slovo k odpovědi na interpelaci.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za dotaz, pane kolego. Jenom možná i pro ostatní krátkou info. Za zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů je v ČR odpovědná Správa úložišť radioaktivního odpadu, to znamená SÚRAO, což je státní společnost, vlastně organizační složka státu zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu. ČR má dlouhodobou koncepci nakládání s radioaktivními odpady, která byla schválena v roce 2002, a tato koncepce mj. stanovuje harmonogram, vyhledávání, průzkumy a přípravy lokality pro hlubinné úložiště a následné stavby. Termín pro zahájení provozu úložiště, to bych rád zdůraznil, je rok 2065. Myslím si, že to bude rok, kdy už budou mnozí z nás mít jiné starosti, ale přesto samozřejmě ta věc má obrovskou setrvačnost a už dneska SÚRAO, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu, samozřejmě intenzivně pracuje na přípravě.

    V letech 2003-6 došlo k identifikaci na základě geologického průzkumu celkem šesti lokalit a později těch šest lokalit bylo rozšířeno ještě o další, sedmou lokalitu, právě zmíněnou Kraví horu ležící severozápadně od Brna, která už byla dotčena těžbou uranu. V říjnu 2013, tedy před rokem, obdrželo Ministerstvo životního prostředí žádosti o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry. Žadatelem bylo právě zmíněné SÚRAO a v těchto dnech 16. a 20. 10., tedy tento týden, byla vydána rozhodnutí o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry, ukládání radioaktivních odpadů na pěti lokalitách a předpokládáme, že v nejbližší době budou vydána povolení pro další lokality. Zdůrazňuji, vydaná rozhodnutí zatím nejsou pravomocná, a co bych chtěl zvláště zdůraznit, že všechna rozhodnutí se týkají pouze první etapy průzkumu, tedy vyhledávání. Nebudou zde projektovány ani prováděny žádné vrty ani jiné výzkumné technické práce se zásahem do pozemku, ale pouze mapování a povrchová geologická, geofyzikální měření, tedy ten pověstný geolog s batůžkem a s geologickým kladivem a maximálně s nějakou technikou. To je přímo podmínka tohoto rozhodnutí.

    A teď už přímo k dotazu pana poslance Kučery. Jedná se o to, že v této chvíli Ministerstvo životního prostředí nemá zákonnou možnost, aby nevydalo toto rozhodnutí o stanovení průzkumných území, protože k tomu není žádný důvod, právě k tomu nevydání. Teprve na základě dalších průzkumů, které bude provádět SÚRAO, by mělo v dalších letech dojít ke zúžení těchto lokalit na dvě a později na jednu, kde už potom budou prováděny práce, které by měly potom vyústit samozřejmě v EIA. To znamená, Ministerstvo životního prostředí bude určitě potom tu klíčovou lokalitu, možná dokonce dvě, posuzovat na základě té velké EIA. Stát prostřednictvím MPO a zmíněného SÚRAO již deset let pracuje docela intenzivně na tom, že se snaží samozřejmě s místními obcemi intenzivně komunikovat a přesvědčovat je, tedy zastupitele obcí, ale samozřejmě i obyvatelstvo o účelnosti této akce, a má to i určité ekonomické stimuly. Máte pravdu, pane poslanče, v tom, že tato záležitost se zatím nedaří, tak jak by si možná i MPO představovalo. Jinými slovy, bude to ještě poměrně dlouhá cesta k tomu, aby minimálně v jedné lokalitě došlo k určitému souladu s názorem samozřejmě veřejnosti, s názorem místních spolků, samozřejmě zastupitelstva, vedení obce.

    Já bych chtěl zdůraznit, že v této chvíli organizátorem této akce není Ministerstvo životního prostředí, ale je to již zmíněná organizace SÚRAO, tedy Správa úložišť radioaktivního odpadu, zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu, a my jsme v této chvíli pouze rozhodovali o tom velmi, velmi předběžném kroku, tedy stanovení průzkumných území, na což v této chvíli nemá vliv to, že v roce 2014 tam je předběžně nesouhlas. Skutečně v některých těch obcích ten nesouhlas je příkřejší, někde už proběhla referenda, která to odmítla, třeba ve zmíněné... (Je upozorňován na čas.) Ano, už se blížím ke konci. Ve zmíněné lokalitě Kraví hora je to stanovisko relativně příznivější. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Kučera jestli chce položit doplňující otázku. Ano. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za odpověď. A doplnil bych, že se jedná tedy o lokality dvě. Je to lokalita Kraví hora a lokalita Čertovka na Lubenecku. A má otázka je jednoduchá. Má otázka je, proč se provádí průzkum v lokalitách, kde je odpor proti jadernému úložišti.

    A podívejme se na to i z pohledu ekonomického. Kolik stojí takový průzkum a proč se tedy provádí někde, kde víme, že lidé jaderné úložiště nechtějí? Otázka je tedy, kolik stojí takový průzkum, proč se tedy provádí a jestli si myslíte, že na základě toho provedeného průzkumu se to stanovisko změní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane ministře, ještě než vám dám slovo, tak oznámím, že na dámských záchodech byl nalezen tento mobilní telefon. (Ukazuje jej přítomným.) Čili je tady přítomen, pokud je přítomna i majitelka, tak samozřejmě je tady u mne k dispozici.

    Pan ministr má slovo na doplňující odpověď.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Skoro jsem chtěl vykřiknout, že to je můj, ale potom jsem si uvědomil, do jaké situace bych se dostal. Takže není můj, mám jiný obal.

    Takže k doplňující otázce pana kolegy. Je to tak, že otázka, kolik stojí ten průzkum, by měla spíš směřovat na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Já si troufám říci, že v této fázi průzkum bude relativně určitě levný, protože tam nejde o žádná složitá měření, žádné vrty, žádné průzkumné práce složitější, invazivní do zemské kůry nebo do země jako takové. Tedy žádné invazivní zásahy.

    A k vaší otázce, kterou samozřejmě lidsky chápu, proč se pokračuje tam, respektive proč se posuzuje sedm lokalit. Těch sedm lokalit vyplynulo, jak jsem říkal, z před deseti lety stanoveného základního geologického průzkumu, kde by ty lokality byly vhodné. Jsem přesvědčen, že stát momentálně prostřednictvím MPO je přesvědčen, že v průběhu těch průzkumných prací, které budou následovat v těch příštích, řekněme, šesti až sedmi letech v nějakém zúženém počtu, se podaří přesvědčit minimálně jednu lokalitu o tom, že je pro ni třeba i ekonomicky zajímavé a že není riskantní tam to hlubinné úložiště nakonec vybudovat. A znova opakuji, jedná se o rok 2065, kdy se bude otevírat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu ministrovi. Budeme pokračovat další interpelací a to je interpelace pana poslance Josefa Zahradníčka na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o vzdělávání lékařů zdravotnické záchranné služby. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, vážené poslankyně a poslanci, že není dobrá situace v personálním zajištění lékařů ve výjezdových skupinách zdravotnických záchranných služeb v naší republice, není žádnou novinkou. Vím, že povinnost zajistit dostupnost přednemocniční neodkladné péče mají v České republice ve své gesci jednotlivé kraje. Nedostatek lékařů vede k obcházení zákoníku práce nebo k výraznému navýšení přesčasové práce. Vnímám, že jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je špatný, demotivující a zdlouhavý systém vzdělávání lékařů, tedy jejich předatestační příprava. Mé otázky tedy směřují právě ke stávajícímu vzdělávání lékařů a sociálně mzdovému zajištění pracovníků záchranných zdravotních skupin.

    Proto se ptám: Předloží vaše ministerstvo návrhy změny kvalifikačního vzdělávání lékařů a v jakém časovém horizontu bude změna realizována? Předloží vaše ministerstvo návrh legislativní úpravy, která by jak lékaře, tak nelékaře, to znamená záchranáře, pracovníky operačních středisek postavila v sociální mzdové oblasti na úroveň policistů a hasičů? Neboť i záchranná zdravotní služba je základní složkou integrovaného záchranného systému naší vlasti.

    Dále se ptám: Plánujete legislativní změnu, která by zřizovatelům jasně definovala minimální nepodkročitelnou výši provozního příspěvku a investic na pravidelnou obměnu vozového parku zdravotní záchranné služby? A naposledy se ptám, v jakém horizontu předpokládáte, že se situace v této oblasti zdravotnictví zlepší, a prosím o konkrétní údaje - tři, pět, deset či více let - a co by pro to mohla udělat Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

    Děkuji za písemnou odpověď a přítomným poslancům za pozornost a přeji krásný den a večer a děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Pan ministr je nepřítomen. Řádně omluven. Odpověď na vaše otázky bude doručena do třiceti dnů podle zákona o jednacím řádu.

    Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Niny Novákové na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážení členové vlády, obracím se již podruhé během půl roku na pana ministra školství Chládka s dotazem, zda se už rozbíhá nebo je připravována pracovní skupina pro implementaci etické výchovy do škol. Ten dotaz jsem poprvé vznesla v květnu 2014. Ptám se podruhé proto, že vycházím z přesvědčení, že pouze etická výchova je zaměřena na žáka jako komplexní osobnost s tělesným, duševním a sociálním rozměrem, a má proto šanci vybavit ho dovedností, kterou lze nazvat hledáním smyslu. Jenom žák, který ví, proč potřebuje získat znalosti a dovednosti, proč je výhodnější jednat správně a v souladu s vlastním svědomím, proč není hloupé myslet na druhé, je vybaven do života schopností hledat a nacházet cíle, které jsou v souladu s jeho možnostmi, a to přesně konvenuje také se současnou novelou školského zákona.

    Že je se potřeba implementace etické výchovy do našich škol, že zvyšuje, ukazují také výsledky průzkumů týkající se naší mladé generace. Kromě toho, že jsme na špičce Evropy v konzumaci alkoholu u mladých čtrnácti- až šestnáctiletých, v kouření, v kouření marihuany, dozvěděli jsme se na druhé straně také, jak velký vliv má na postoje mladých kvalita vztahů v rodině. Pro získání dovedností naslouchat druhým, být ohleduplný, přijímat druhé a tak dále jsou ideální právě hodiny etické výchovy.

    A teď otázka druhá. Program implementace etické výchovy do škol (upozorňována na čas.) souvisí také s rozpočtem. V minulém roce byla uspokojena pouze třetina škol, které měly zájem o program etické výchovy, takže se ptám, jestli pan ministr na to myslí v rozpočtu na příští rok. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já také děkuji, ale neděkuji za překročení času, paní kolegyně. Slova se ujme pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Máte slovo, pane ministře, k odpovědi.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já rovnou přejdu k odpovědi na dotaz, abychom to urychlili. Myslím na to, kudy chodím. A chceme podporovat etickou výchovu.

    Co se týká konkrétnosti, tak k tomu prvnímu dotazu. My jsme dokonce tu pracovní skupinu nyní povýšili na poradní sbor náměstka ministra pro oblast vzdělávání, to znamená náměstka, který má na starosti oblast regionálního školství, to znamená mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy. Zároveň se připravuje v rámci evropského projektu učebnice etické výchovy včetně metodiky, jak tuto oblast vyučovat na našich školách. Protože paní poslankyně má pravdu, že to je mimořádně důležitá oblast. A i ta čísla, která tam jsou, jsou opravdu alarmující.

    Samozřejmě i v rozpočtu myslíme na tuto problematiku. Plánujeme v rozpočtu 2014 i 2015 částku 2 a posléze 3 miliony korun na podporu konkrétně implementace etické výchovy do vzdělávání základních škol. Zároveň budeme vyhlašovat další rozvojový program.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy. Ptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující otázku. Paní poslankyně? Ne, nemá zájem o doplňující otázku, takže tato interpelace byla ukončena.

    Můžeme pokračovat další interpelací a to je interpelace pana poslance Ludvíka Hovorky na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka - kontrola Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já a další členové zdravotního výboru a předpokládám, že i ostatní poslanci jsme dostali tzv. otevřené dopisy zaměstnanců Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, ve kterých se poukazuje na nehospodárné vynakládání prostředků v této zdravotní pojišťovně a některé další skutečnosti. Já jsem potom obdržel dopis, ve kterém bylo vysvětleno, že všechny tyto údaje v podstatě jsou nesprávné, respektive že byly řádně projednány v dozorčích orgánech Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Posléze jsem dostal takový 29stránkový materiál, který se týká těch podkladů, a protože Ministerstvo zdravotnictví vykonává ze zákona dohled nad zdravotními pojišťovnami, a vláda má své zástupce ve Správní radě Zdravotní pojišťovny, tak žádám o prověření těchto věcí.

    Je zde poukazováno na podivné zadávání veřejných zakázek, dělení veřejných zakázek, účelové stanovení kritérií veřejných zakázek, upřednostňování určitých osob s vazbami na vedení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, pořizování nadstandardních osobních vozidel pro nejvyšší management Zdravotní pojišťovny v ceně 2,4 až 2,9 milionu korun. Dovoluji si upozornit, že Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ve zdravotně pojistném plánu na rok 2014 uvedla, že schodek 1,2 miliardy se bude snažit snížit snížením provozních nákladů, a toto podle mého názoru nekoresponduje s tím, co zde bylo uvedeno.

    Žádám tedy, pane ministře, o vykonání kontroly ve Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a prověření skutečností, které jsou uváděny v těchto podáních podnětů ke kontrole ve Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Protože pan ministr je řádně omluven, odpovědi na vaše otázky budou doručeny do 30 dnů. Ukončuji tedy interpelaci pořadové číslo 29.

    Budeme se zabývat další interpelací a to je interpelace paní poslankyně Jany Černochové na ministra obrany České republiky Martina Stropnického ve věci nákupu softwaru. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr tady před chvílí byl, byť byl omluven, že zasedá v Senátu. Nezasedal v Senátu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já doufám, že tady bude ještě, protože přišel.

  • Poslankyně Jana Černochová: Má tady věci, ale já myslím, že on se úmyslně těm interpelacím ode mne vyhýbá, takže si ji nechám napříště a budu doufat, že tady třeba pan ministr bude v tu chvíli, kdy na mne vyjde řada.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak uvidíme, jestli se vám podaří být vylosována příští týden. (Do sálu chvatně přichází ministr Stropnický.)

    Pan ministr už je tady. Protože jsme ušetřili nějakou minutu, já vám klidně tu interpelaci umožním ještě jednou, protože vidím, že to do 18 hodin stihnu. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.

    Pane ministře, nalezla jsem ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zakázce s názvem Analytický rešeršní a monitorovací systém ARMS. Má jít - cituji - o vybudování konsolidovaného kontrolního systému a monitorování nestandardních situací, podvodné i korupční jednání, zefektivnění informačního zabezpečení kontrolních pracovníků Inspekce Ministerstva obrany. Odhadovaná cena této zakázky bez DPH je 7 milionů korun. To je poměrně hodně peněz. Proto se chci zeptat, zda tento nástroj vaše inspekce nezbytně potřebuje, a co si od něj konkrétně slibujete. Jinými slovy, na základě čeho vznikla tato poptávka. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. I čas jsme ušetřili ještě nějaký. Prosím o odpověď pana ministra obrany. Pane ministře, máte slovo ke své odpovědi.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, šlo o následující věc. Šlo o to řešit závislost rezortu Ministerstva obrany na stávajících dodavatelích aplikačního programového vybavení rezortních informačních systémů. Vydal jsem 12. 9. toho roku úkol k dalšímu postupu integrace aplikovaného programového vybavení. Záměrem bylo ne utrácet, ale snížit investiční a provozní náklady. Rozumím tomu, že ten adresát nebo uživatel konečný, který by měl disponovat tím systémem, že to může vzbuzovat nějaké otázky, takže jsem rád, že jsem tu otázku dostal. Jde o to, aby jím mohla disponovat Inspekce Ministerstva obrany. Ta záležitost ale vůbec není uzavřená. Byl to návrh příslušného oddělení, respektive odboru. Protože jsem zjistil dodatečně, že ten systém už je funkční minimálně pro Vojenskou policii, tak ta akvizice bude nejenom projednána s Národním úřadem pro vyzbrojování, ale bude s největší pravděpodobností i zrušena. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku, paní poslankyně. Ano, je zájem.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji za toto ubezpečení, protože skutečně podle mých informací tady by došlo k duplikaci, protože podobný nástroj má mít k dispozici vámi řízené Vojenské zpravodajství, případně Vojenská policie. Takže bych poprosila, abych byla dodatečně písemně panem ministrem informována, jestli to tedy bylo zrušeno a ušetřili jsme z rozpočtu 7 milionů, nebo ne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Rozumím tomu tak, že odpověď neočekáváte k doplňující otázce. Pan ministr pravděpodobně odpoví. Pokud chcete, pane ministře, můžete, máte své dvě minuty na reakci na vystoupení paní poslankyně. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Těch 7 milionů samozřejmě nemělo být vyhozeno, ale měly ušetřit daleko víc peněz. Někdy jsou některé ty složky horlivé, proto si tento program navrhly. Nepodezíral bych je ani tak z toho, že chtěly nějakým způsobem nehospodárně nakládat s rozpočtem Ministerstva. Možná že to spíš vyplývalo z toho, jakým způsobem, jak efektivním způsobem ty složky, které jste jmenovala, ten systém využívají. A já si myslím, že ho nevyužívají úplně tak, jak by měly. Přesto nebudeme pořizovat další software tohoto typu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Stropnickému za jeho odpověď. Vyčerpali jsme tedy interpelaci pořadové číslo 30.

    Pan kolega Šincl je nepřítomen, čili interpelace číslo 31 také nebude projednána, na paní ministryni Marksovou.

    Dostáváme se k interpelaci číslo 32 a to je interpelace pana poslance Antonína Sedi na ministra obrany České republiky ve věci přepravní kapacita Armády České republiky. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážený pane ministře, vládou schválená koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025 hovoří o podpisu smlouvy s firmou Airbus na nákup nového, třetího letounu Airbus 319CJ s termínem dodání v průběhu roku 2015. Zároveň má být podepsána servisní smlouva na zajištění servisu všech tří letounů.

    Chci se zeptat, v jakém stavu je příprava a schválení této akvizice zejména z pohledu termínů či možnosti rozpočtu Ministerstva obrany a také zda má rezort vyčísleny dopady změny servisního partnera, protože předpokládám, že existuje analýza, ze které je patrné, že dojde k úspoře finančních prostředků. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za otázku i za dodržení času. Taky jsme uspořili. Slova se ujme pan ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já se přiznám, že čím je ten prostor tady prázdnější, tím je tady větší dozvuk a já jsem úplně možná nerozuměl každé slovo. Tak se omlouvám prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci, ale já jsem vyrozuměl té otázce především, že jde o strategickou leteckou přepravní kapacitu. Je to tak? Tak jak byla ta interpelace na seznamu uvedena. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Vzhledem k tomu, že máme určitý prostor, tak prosím pana kolegu Seďu, aby si to vyjasnil. Já zatím zastavím stopky a panu ministrovi dám šanci, aby se spolu domluvili, jak přesně zní otázka.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, já to upřesním. Jedná se o koncepci rozvoje dopravníkového a dopravního a vrtulníkového letectva a tam se uvažovalo o zvýšení přepravních kapacit Armády České republiky. Nejedná se o tu strategii, strategickou přepravu, ale jedná se o nákup nového, třetího letounu Airbus 319CJ. A bavil jsem se ještě o servisní smlouvě nejenom na tento nový letoun, ale i na původní dva letouny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, jestli pan ministr už má přesně poznamenanou otázku, myslím, že jsme nedočerpali dvě minuty pro pana poslance. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Já se ještě jednou omlouvám. Tímhle se chlubit nebudu, to už je na naslouchátko. Ale jasně, teď už vím, o co jde.

    Co se týče dopravní a letecké strategie, koncem roku by měl být dokončen na Generálním štábu takzvaný KVAČR, čili Koncepce výstavby Armády České republiky, kde budou všechny akviziční potřeby dlouhodobě, a samozřejmě tím pádem i střednědobě specifikovány. Vycházíme z toho, že se blíží konec životnosti dvou jaků, které používáme, jeden v roce 2016, jeden v roce 2017. Vycházíme samozřejmě z toho, co máme, to znamená čtyři casy, dva airbusy a challenger, který je ale, řekl bych, trošičku mimo ty kategorie. Určitě se počítá samozřejmě, a to je jeden z hlavních bodů našich plánů do budoucna, s vrtulníky en gros, jako celek, ale protože tam ty transportní sedmnáctky a stojednasedmdesátky mají ještě před sebou poměrně solidní životnost, minimálně do roku 2020, tak to nás tak nepálí. Teď jsou tam zgenerálkované dva sokoly a zvažuje se, jestli by se generálkovaly - a tam se právě dělá propočet rentability - ještě další čtyři.

    Co se týče Airbusu, ten slib má svoji historii, která sahá do minulých vlád. Nemyslím si, že by to bylo to, co bychom měli teď řešit. Bude to v koncepci. Já nejsem toho žádným velkým zastáncem. Zažádal jsem si proto, aby vzdušné síly spočítaly vytíženost těch letadel, kolik letů skutečně probíhá měsíčně, ale i celoročně.

    Servisní smlouvy, to spadá bohužel, a to není alibismus, do roku 2013, kdy měly už být uzavírány, resp. vysoutěženy. Nestalo se tak, děláme to teď s určitým Damoklovým mečem ve smyslu času, ale postupujeme standardním způsobem jak u cas tak, u airbusů a snažíme se vysoutěžit co nejlepší cenu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Bude doplňující otázka pana kolegy Sedi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Já se omlouvám panu ministrovi, zřejmě čekal opravdu řekněme tu přepravu v rámci mezinárodní spolupráce. Chtěl bych říci jednu věc. Já počítám s tím, že Ministerstvo obrany má z hlediska servisních smluv vypracovanou analýzu, protože já tedy vím, protože jsem působil v obchodně technických službách, že pokud je přímý výrobce letounu a zabezpečuje dodávku jak náhradních dílů tak servisování, tak to vždycky vyjde levněji, než když to dělá nějaká jiná firma. Chápu, že byla vypsána veřejná soutěž. V pořádku.

    Můj doplňující dotaz asi zní, protože byl nějaký harmonogram nákupu třetího letounu, tak zřejmě harmonogram již neplatí a v tom případě zřejmě ani specifikace jak samotného letounu, tak specifikace komplexní servisní smlouvy není na programu dne.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan ministr na doplňující otázku odpoví. Prosím, pane ministře, máte slovo k doplňující odpovědi.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji. Co se týče akvizice nebo rozšíření našich transportních možností, to skutečně vyplyne, a znovu opakuji, v tom termínu několika málo měsíců, z té analýzy. Já si dovoluji ale zhruba odhadnout, jak dopadne, a myslím si, že je pro nás výhodnější jednak používat nějakou alianční výpomoc ve smyslu přepravy třeba největších nákladů, a jinak ty větší objemy máme zajištěny rámcovou smlouvou se SALIS. Tam zatím není důvod si myslet, že by se na tom třeba ukrajinská krize nějakým sebemenším způsobem podepsala, ale jsme schopni i improvizovat v rámci Aliance, myslím, docela účinně. Příklad - doprava munice přes Bagdád do Kurdistánu, která se realizovala pomocí kanadského globemasteru, a šlo to velice rychle, dostávali jsme i nabídky třeba od Spolkové republiky atd.

    Co se týče těch servisních smluv, my si prostě porovnáváme ty nabídky, snažíme se to dělat, ale samozřejmě, abych tak řekl, ne na přímé, bez prostředníka. Prostě kontaktovali jsme Airbus, nebo chceme znát jeho podmínky nebo nabídku, víme, že jedna divize Aeroholdingu servisuje ČSA, tam se samozřejmě také ptáme na podmínky, jestli by byly vzhledem k větším objemům ČSA výhodnější. Víme, že ještě Lufthansa servisuje airbusy, ale také některé společnosti, které třeba servisují v Rumunsku. My si nemůžeme dost dobře dovolit - a teď se nechci nikoho dotknout -, abychom to dělali mimo nějaké renomované subjekty, protože marná sláva, jsou to také letadla, která přepravují vrcholné ústavní činitele, a my nemůžeme riskovat, že to nebude v prvotřídní kvalitě. Je samozřejmé, že cena je tam významný atribut.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Budeme pokračovat. Jak jsem konstatoval, kolega Šincl tady není, čili interpelace číslo 33 nebude projednána. Nyní přijde interpelace číslo 34 paní Věry Kovářové na pana ministra Chovance. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás kvůli faux pas, které se stalo v souvislosti s komunálními volbami. Jak informovala média, v Praze se přihodilo, že někteří voliči dostali rozlepený hlasovací lístek a do obálky vložili vlastně lístky dva, i když to měl být pouze jeden - jeden pro obvod, jeden pro magistrát. Takový hlas mohl být vyhodnocen jako neplatný. Podle mých informací se tak sice ve většině případů nedělo. Tato kauza v každém případě nevrhá dobré světlo na organizaci voleb.

    Zajímalo by mě proto, kdo pochybil a zda a jak bude vůči němu vyvozena odpovědnost, už jen proto, že pro řadu voličů, kteří se k urnám vydali, mohla být nejistota ohledně možné neplatnosti jejich hlasů značně nepříjemná. Rovněž bych se ráda zeptala na to, zda se v rámci příprav volebního kodexu chystá změna komunálního volebního systému, který je pro občany podle názoru mnohých velmi nepřehledný a jen obtížně srozumitelný. Pokud ano, kterým směrem by se reforma měla ubírat? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Protože není pan ministr Milan Chovanec přítomen, odpověď vám bude doručena podle zákona o jednacím řádu do třiceti dnů. Bude jistě velmi zajímavá.

    Nyní budeme pokračovat v interpelaci paní poslankyně Jany Černochové na ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, po vašem jmenování ministrem financí jste mimo jiné sliboval, že zrychlíte proces rušení povolení k provozování loterií a jiných podobných her. Provedl jste řadu personálních změn s tím, že stávající zaměstnanci nepracují dostatečně rychle a efektivně.

    Městská část Praha 2 prosadila nulovou toleranci vůči hazardu pro své území již v roce 2010. Po loňském nálezu Ústavního soudu, který zrušil v loterijním zákoně tříleté přechodné období pro loterie povolované Ministerstvem financí, jsme doufali, že ke zrušení všech hazardních her povolených na našem území dojde dříve než v původně stanoveném datu 31. 12. 2014. Opak je však bohužel pravdou. Dle našich informací není reálný předpoklad, že budou všechna řízení pro území Prahy 2 pravomocně ukončena do konce tohoto roku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Pan ministr financí Andrej Babiš odpoví na tuto interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já chápu rozhořčení paní poslankyně a sdílím s ní to rozhořčení, protože vůbec nechápu, jak tento stát, jeden z příkladů vůbec, proč Ministerstvo financí vlastně to má povolovat, to rušení. Proč to nedělají obce. My to navrhujeme v novele zákona, aby to nebylo už na Ministerstvu financí v tomto detailu. Když jsem přišel na ministerstvo, tak čekaly obce dva roky. A v roce 2013 ministerstvo zrušilo 207 videoloterijních terminálů. V roce 2014, jelikož jsem tomu věnoval maximální pozornost, jsme zrušili 4 300. Takže 207 za rok 2013 a v roce 2014, který ještě neskončil, 4 300. Takže my jsme skoro v ažuru.

    A vlastně, co se týká Prahy 2, tak Ministerstvo financí ukončilo v prvním stupni všechna právní řízení o zrušení povolení k provozování loterie a jiných podobných her na území městské části Prahy 2 zahájená v roce 2013 pro rozpor předmětných rozhodnutí o povolení s obecně závaznou přihláškou hlavního města Prahy číslo 18/2011 Sb., hlavního města Prahy, kterou se stanoví místa a čas, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, resp. s obecně závaznou vyhláškou hlavního města Prahy číslo 10/2013 Sb., hlavního města Prahy, v které se stanoví místa a čas, na které lze provozovat loterie a jiné podobné hry, na kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace. Šíře rozhodnutí o zrušení povolení k provozování loterií a jiných podobných her již nabyla právní moci. Proti ostatním rozhodnutím byl provozovateli podán rozklad, o kterém rozhodne ministr financí na návrh rozkladové komise. Rozkladová komise se zabývá podanými rozklady nikoliv dle jednotlivých obcí, resp. městských částí, či dle jednotlivých provozovatelů, ale dle časového harmonogramu určeného dle data vydání rozhodnutí o zrušení a data následného podaného rozkladu. Vzhledem k účinnosti vzájemných právních řízení a s tím souvisejícím značným množstvím podaných rozkladů nelze v tuto chvíli nabytí právní moci u těchto rozhodnutí předjímat.

    Takže určitě tlačím na rozkladovou komisi, kterou jsem zdědil. Tam je jich několik. Myslím si, že už ta čísla, 207 minulý rok a 4300 tento rok, potvrzují to, že skutečně tomu věnujeme maximální pozornost, a já osobně to taky sleduji. Budeme se snažit to ještě zrychlit a chápu stanovisko paní poslankyně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pokud se divíte, že tam nebylo celých pět minut, ještě dvě minuty měl pan ministr k odpovědi, protože došlo k poruše technického zařízení. Já to tady vidím na svém displeji správně, takže teď se ptám, jestli paní Černochová chce dát doplňující otázku. Ano, je tomu tak.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já jsem když tak chtěla panu ministrovi věnovat dvě minuty z té interpelace další.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, už jsem zapnul jednu minutu na vaši doplňující otázku.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobře. Já bych jenom skutečně chtěla poprosit pana ministra, aby nějakým způsobem jeho podřízení, komunikuji v tomto smyslu s panem dr. Závodským, s jeho náměstkem, tak aby brali v potaz, že byly obce, které nespoléhaly na ministerstvo, přistoupily k nule samy. Tu nulu si vybojovaly, tu nulu si obhájily před všemi různými hazardními podnikateli. Máme nulu od roku 2010, kterou prosazujeme. A díky Ústavnímu soudu jsme se my vlastně dostali na vedlejší kolej, protože vaše ministerstvo je teď zahlcené těmi požadavky jiných obcí, jiných městských částí, kterým to nařídil Ústavní soud. Jenom prosím, aby byla Praha 2 a tyto městské části, které k tomu přistoupily samy, tak aby byla v tomto ohledu ministerstvem v těch časech preferována, protože u nás to mělo skutečně - kdybyste vy nedělali nic, nezrušilo se to přechodné ustanovení, tak by to skončilo letošním rokem. Kdyby to bylo v tom původním znění. Takže moc prosím. Nebudu už tady zdržovat pana ministra, předám mu tu korespondenci, kterou vedu s panem náměstkem Závodským, a prosím, aby bylo toto bráno v potaz. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr jestli má zájem o doplňující odpověď. Má. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych jenom připomněl, že vlastně hazard tady dvacet let neplatil daně. Potom se tvářili, že to dávají na charitu. A já když jsem přišel na to ministerstvo, tak samozřejmě kdysi pan ministr Kalousek říkal, že každý pracovník oddělení dřív, než vyjde do prvního patra, je zkorumpovaný. Takže my jsme tam vlastně nastoupili v nějaké situaci a skutečně tomu věnujeme maximální pozornost. Pan Závodský se angažuje. Já se musím zeptat na ta pravidla, protože mě poučili, že tam jsou nějaká časová pravidla, ale určitě se na to podívám hned zítra a uděláme maximum pro to, abychom paní poslankyni a Praze 2 vyhověli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Budeme pokračovat interpelací číslo 36 a to je interpelace pana poslance Antonína Sedi na pana ministra dopravy Antonína Prachaře ve věci stavu oprav na D1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jsem si jistý, že jak uživatele dálnice D1, tak vás trápí současný stav oprav na této nejzatíženější a nejpotřebnější dálnici v České republice. Zpožděná rekonstrukce dálnice mezi Lhotkou a Velkou Bíteší zřejmě neskončí dříve než v polovině příštího roku. Toto vyjádření dal sdělovacím prostředkům šéf Ředitelství silnic a dálnic. Přestože se neshledala závažná pochybení, zpoždění oprav překročilo 200 dnů.

    Proto se chci zeptat, vážený pane ministře, jak bude postupovat vaše ministerstvo a Ředitelství silnic a dálnic vůči zhotovitelům tohoto úseku. Všichni si přece musíme uvědomit, že každý den z prodlení opravy připravuje naše firmy a podnikatele, ale také naši státní pokladnu o hodně peněz, což se negativně odrazí i v růstu hrubého domácího produktu. A to nehovořím o ztrátách vzniklých nehodami, které jsou téměř na denním pořádku. Proto se chci zeptat, pane ministře, zda nejdou tyto stavební práce urychlit. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi za přednesení interpelace v časovém limitu. Nyní pan ministr Prachař ve své odpovědi. D1 - na to se těšíme všichni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, co se týká vůbec oprav na dálnici D1, já mám tady připravený souhrnný materiál podle všech úseků a samozřejmě panu poslanci ho dám v rámci písemné odpovědi. Ale co se týká tohoto konkrétního úseku Lhotka - Velká Bíteš. Skutečnost je taková, že když jsem přišel do úřadu, tak zpoždění tohoto úseku bylo více než 220 dní. Na tomto úseku byly zčásti provedeny pouze práce ve středním dělicím pásu a nebyly zahájeny žádné práce na modernizaci krytu kanalizace a kabelů, které jsou součástí celého procesu modernizace. My skutečně neměníme jenom vrchní kryt vozovky, ale v souladu s podmínkami Evropské komise a v souladu se znaleckými posudky Českého vysokého učení technického děláme skutečně modernizaci. Pro to používáme finanční prostředky Evropské unie a neděláme opravu, na které by tyto finanční prostředky nemohly být využity.

    Skutečnost je taková, že jsem přišel do úřadu a tam bylo 220 dní zpoždění a vypadalo to tak, že v letošním roce nebudeme schopni dokončit výměnu krytů, dokončení kanalizace, práce ve středním dělicím pásu. Já jsem se v této souvislosti dvakrát setkal se španělským velvyslancem, protože ŽS OHL má španělské akcionáře. Požádal jsem pana velvyslance o zprostředkování jednání s vedením španělské matky, společnosti OHL. Toto jednání se uskutečnilo a na základě tohoto jednání došlo k radikální změně. Už tam nestáli tři dělníci opření o lopatu, ale skutečně se podařilo výměnu celého krytu, máme dneska dobetonováno. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana kolegy Sedi - ano má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Já děkuji panu ministrovi za současnou informaci. Mám dva dotazy. Jeden dotaz, protože těch úseků je tam daleko více, jestli je nějaký podobný problém v nějakém jiném úseku na dálnici D1, tak jak je mezi Lhotkou a Velkou Bíteší. A druhý dotaz je: Blíží se zima. Šířka 2,20 to je prostě docela nebezpečné. Chtěl jsem se zeptat, jak má Ministerstvo dopravy eventuálně ve spolupráci s Policií České republiky zajištěnu bezpečnost provozu. To si myslím, že bude důležitá věc, protože osobně se domnívám, že těch nehod určitě přibude.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Seďovi. Pan ministr má své dvě minuty na odpovědi na doplňující otázky. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího. Skutečně my se snažíme o to, aby veškeré uzávěrky, uspořádání v jednom pásu 2+2 s tím dvouapůlmetrovým pásem do zimy skončilo. Teď když se podíváte na modernizované úseky Psáře, tak tam už v podstatě došlo k odstranění mobilních svodidel. Je to vedené v obou pásech ve dvou pruzích. Je uzavřen pouze jeden pruh, který je blíže ke střednímu dělicímu, kde probíhá montáž svodidel, máme na to zpracovaný harmonogram. Takže naším cílem je skutečně, aby to omezení a převody do jednoho pásu s uspořádáním 2+2 se zúžením na 2,5 metru do zimní sezóny skončily. To je náš strategický cíl a děláme pro to maximum.

    Co se týká vaší otázky, zda existuje ještě takový podobný úsek jako je Lhotka - Velká Bíteš, tak v této chvíli, co se týká rozestavěnosti, takový úsek není. Já jsem zastavil modernizaci úseku mezi Jihlavou ve směru od Brna do Prahy, který se měl začít modernizovat a měl původní termín být, tuším, do 20. listopadu. Následně potom nám zhotovitelé předložili náhradní termín do 5. prosince. Podle vnitřních směrnic Ministerstva dopravy končí oficiálně stavební sezóna 1. listopadu a vzhledem k prostorám, kde se to nachází, to prochází Vysočinou, tak jsme se dohodli o odložení modernizace na příští stavební sezónu. Nicméně celá modernizace dálnice D1 by tím neměla být dotčena. Skutečně jsme nechtěli riskovat právě zimní období, množství případných nehod anebo v konečné fázi i kvalitu prováděných prací, protože pokud mrzne, tak se na zmrzlou pláň nedá pokládat betonový kryt.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času této odpovědi. Budeme pokračovat interpelací paní kolegyně Černochové na nepřítomného ministra Milana Chovance. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře Chovanče, obracím se na vás ve věci nedávného jednání Rady Evropské unie pro spravedlnost a vnitřní záležitosti. Jak asi vzhledem k vaší absenci na tomto jednání nevíte, ve dnech 9. a 10. října 2014 v Lucemburku proběhlo zasedání ministrů pro spravedlnost a vnitřní záležitosti Evropské unie. Hlavními tématy tohoto jednání byla mimo jiné rizika spojená s počínající silnou imigrační vlnou do schengenského prostoru, ochrany vnějších hranic Evropské unie nejen proti hrozbám terorismu či obavy z návratu příslušníků evropských muslimských komunit bojujících například v oblasti Sýrie a Iráku, na území tzv. Islámského státu. Všechna tato témata považuji za nadmíru aktuální a důležitá ve vztahu k bezpečnosti naší země a vítám, že jsou řešena na celoevropské úrovni. Co mě však zaráží, je slabá míra pozornosti, kterou jim věnuje naše vláda. Jak jinak si mohu vysvětlit, že jste se takto významného jednání nezúčastnil ani vy ani jiný člen vlády, a dokonce ani žádný z vašich náměstků? Zatímco z ostatních členských států bylo na této Radě Evropské unie přítomno celkem 34 vicepremiérů nebo ministrů, Českou republiku reprezentovala vrchní ředitelka pro zahraniční vztahy z Ministerstva vnitra a náměstek ministryně spravedlnosti.

    Nechci se v žádném případě dotknout práce či erudice těchto lidí. Nicméně musím se ptát, co důležitějšího mají členové vlády na starosti než se aktivně účastnit takto významných jednání. Jaký signál vaší absencí vysíláme našim partnerům? Nejsou pro vás jako ministra, v jehož gesci je oblast bezpečnosti státu, uvedená témata dostatečně závažná, abyste jim věnoval patřičnou pozornost? Děkuji za odpověď, předpokládám písemnou.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Na displeji jste to neviděli, já jsem viděl, že paní kolegyně Černochová ještě měla 15 vteřin na otázky. A paní kolegyně, odpověď vám dojde do 30 dnů. Pan ministr jistě rád odpoví na vaši interpelaci.

    Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Věry Kovářové na paní ministryni Karlu Šlechtovou o programu Czech Specials. Paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, v časopise Euro jsem si v září přečetla článek o reklamní kampani na podporu turismu a tuzemské gastronomie, kterou pod názvem Czech Specials uskutečňuje agentura CzechTourism. Text přináší varovné informace o způsobu, jakým je program realizován. Podle zjištění časopisu Euro se má v této kampani utratit téměř 1,5 mld. korun, a to v řadě případů zcela neefektivně a neúčelně. Omluvou přitom pochopitelně není skutečnost, že jde o prostředky evropské. Zcela naopak. Situace je opravdu alarmující. Některé z restaurací, které jsou do kampaně zapojeny, dokonce vůbec nenabízejí tradiční česká jídla, jejichž propagace měla být podstatou této kampaně.

    Vážená paní ministryně, zajímá mě, kdo za tato pochybení nese odpovědnost a jakým způsobem hodláte zjednat nápravu. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Věře Kovářové za otázku i za dodržení času k otázce a žádám paní ministryni Karlu Šlechtovou, aby odpověděla ve svém vymezeném čase na tuto interpelaci. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji. Myslím, že je v pořádku, že po 14 dnech ve funkci jsem dotazována na projekty, které na MMR vznikaly delší dobu, nicméně budu reagovat opravdu věcně a k věci. Já jsem vám posílala reakci. Nevím, zda jste ji již obdržela. Kopii obdržel pan předseda Hamáček, takže bych členy resp. ostatní sedící přítomné poslance a poslankyně seznámila s mou reakcí. Ráda bych upřesnila informace týkající se celého projektu Czech Specials realizovaného agenturou CzechTourism.

    Agentura CzechTourism realizuje propagaci regionální gastronomie již od roku 2011. Součástí této aktivity je certifikace restaurací a propagace regionální gastronomie. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Ptám se paní kolegyně Kovářové, zda má zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k doplňující otázce.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně, za odpověď. Myslím, že se shodneme, že podobné aktivity jsou pro Českou republiku přínosné. Můj dotaz spočíval v tom, kdo ponese odpovědnost, pokud se skutečně zjistí, že byla masivním způsobem porušována pravidla. Jakým způsobem bude ta odpovědnost vyvozena, zda jenom v podobě odebrání certifikátu tak, jak píšete ve své odpovědi, a zda by se v případě, že se zjistí, že šlo o porušení podmínek, vracely nějaké prostředky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo k doplňující odpovědi.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Ano, pokud zjistíme, že některá restaurace nedodržela podmínky platné pro certifikaci, bude jí certifikát odebrán a na to opravdu dohlédnu, protože mně to udělá problém v naplňování indikátorů, za které teď jako ministryně pro místní rozvoj ručím.

    A ještě na vaši otázku, kdo ponese odpovědnost. Já samozřejmě musím dohledat, kdo vůbec ten projekt vymyslel, kdo za tím stojí, kdo podepisuje veškeré platné dokumenty vůči těm restauracím. Čili pokud najdu nějaké pochybení, jsem samozřejmě ochotna s tím Poslaneckou sněmovnu seznámit na příštím jednání, pokud už to budu mít. Děkuji.