• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně a pane ministře, zahajuji 19. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 19. schůze ve čtvrtek 9. října a pozvánka vám byla rozeslána v pátek desátého.

    Prosím vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím mám zde informaci, že pan poslanec Tejc hlasuje s náhradní kartou číslo 6.

    Nyní bychom přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili pana poslance Adolfa Beznosku a pana poslance Jaroslava Klašku. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak. Proto tedy přistoupíme k hlasování.

    Zahajuji hlasování číslo 1 a ptám se, kdo souhlasí, aby se ověřovateli této schůze stali pánové Beznoska a Klaška. Kdo je proti tomuto návrhu?

    V tomto hlasování číslo 1 je přihlášeno 105 kolegyň a kolegů, pro je 95, proti nebyl nikdo. Konstatuji tedy, že jsme ověřovateli 19. schůze určili pány poslance Adolfa Beznosku a Jaroslava Klašku.

    Nyní bych vás seznámil s omluvami. Do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Adamec - pracovní důvody, paní poslankyně Aulická Jírovcová - zdravotní důvody, pan poslanec Čihák - pracovní důvody, pan místopředseda Gazdík - zahraniční cesta, paní poslankyně Hubáčková - osobní důvody, paní místopředsedkyně Jermanová od tří do pěti z pracovních důvodů, pan poslanec Komárek do tří hodin - osobní důvody, paní poslankyně Kovářová do 16. hodiny - pracovní důvody a paní poslankyně Putnová z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvá pan předseda vlády od 15. hodiny z pracovních důvodů, pan vicepremiér Babiš z pracovních důvodů, pan ministr Jurečka - zahraniční cesta, paní ministryně Marksová z pracovních důvodů a pan ministr Zaorálek - zahraniční cesta. Tolik tedy omluvy.

    Nyní bychom přistoupili ke stanovení pořadu 19. schůze. Návrh máte uvedený na pozvánce. Než dám prostor přihlášeným do rozpravy, seznámím vás s návrhem grémia Poslanecké sněmovny.

    Vedení Sněmovny navrhuje, abychom ve středu 22. října jako první bod projednali bod 16, což je zákon v prvém čtení, který se týká výměny informací se Spojenými státy. Poté bychom zahájili projednávání prvního čtení státního rozpočtu.

    Po polední pauze bychom pevně zařadili nový bod, který se jmenuje Návrh usnesení, kterým se upravují podrobnější pravidla jednání Poslanecké sněmovny a jejích orgánů. Návrh toho usnesení byste měli mít k dispozici buď ve svých mailových stránkách, nebo v papírové podobě. Zjednodušeně řečeno, jedná se o vyřešení situace, kdy v době písemných interpelací byly přednášeny návrhy na změnu programu a byly zde námitky zejména ze strany opozice, že to je nevhodné zkracování jejich práva na interpelace. Proto jsme přistoupili k návrhu, který vyčlení půl hodiny po ukončení písemných interpelací. Tu textaci máte k dispozici.

    Poté bychom se vrátili znovu k projednávání státního rozpočtu, pokud nebude do té doby ukončen. Poté bychom projednali bod 19 a bod 24. To je tedy středa.

    Pak je zde návrh, abychom na tento pátek pevně zařadili na 11. hodinu body 2 a 3, což jsou zákony vrácené prezidentem republiky. Potom bych vás chtěl informovat, že paní ministryně spravedlnosti nám oznámila, že vláda bere zpět sněmovní tisk číslo 321, což je bod 95. Tedy prosím, abyste si ho škrtli, o tom hlasovat nemusíme. Pan ministr zahraničních věcí požádal o vyřazení bodu 81, sněmovní tisk 170, což - pokud se nepletu - je fiskální kompakt.

    Dále ještě navrhujeme, abychom vyřadili bod 6 a 103, to je druhé a třetí čtení zákona o loteriích, na základě žádosti Ministerstva financí.

    V pátek bychom projednali body z bloku třetích čtení, které mají již splněné zákonné lhůty, to znamená bod 99 a bod 100, a poté bychom projednali bod 62, což je v prvním čtení zákon o myslivosti, a dále podle schváleného pořadí. Jak jsem již řekl, v 11 hodin v pátek bychom projednávali zákony vrácené prezidentem republiky. Tolik tedy návrh z vedení Poslanecké sněmovny.

    Pan poslanec Kalousek má náhradní kartu číslo 13.

    Nyní tedy dám prostor těm, kteří se hlásí k pořadu schůze. První je pan poslanec Číp a po něm pan poslanec Grospič.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, navrhuji vyřazení bodu číslo 70 z programu naší schůze. Pokud bychom chtěli totiž tento bod projednávat, dostali bychom se do rozporu s platným usnesením a rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1244. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Bod 70 vyřadit. Pan poslanec Grospič.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Dobrý den. Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych navrhl do programu dnešní schůze zařadit nový bod, a sice informaci vlády o ekonomickém stavu a personálním stavu v Českých aeroliniích, jehož součástí by bylo i zodpovězení dotazů, které se týkají smlouvy, kterou český stát uzavřel s korejským přepravcem, a které vedou k dlouhodobému snižování počtu zaměstnanců i přepravních výkonů Českých aerolinií. Důvodem k předložení této informace je neutěšený stav, který je avizován z hlediska záměru propustit výraznou část pilotů i obslužného personálu v Českých aeroliniích.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Takže ten nový bod by se jmenoval Informace vlády o ekonomické a personální situaci v ČSA. Zeptám se, na kdy si to přejete zařadit, pane poslanče. (Poslanec Grospič mimo řečniště: Do programu.) Stačí do programu? Nechcete pevně zařadit. Ano, děkuji.

    Pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, a vážení kolegové a členové vlády. Rád bych vás poprosil nebo požádal o zařazení nového bodu. Ten bod bych rád nazval Projednání neslučitelnosti funkcí u člena Rady Českého rozhlasu.

    Velmi stručné vysvětlení. Na volebním, potažmo mediálním výboru jsme projednávali potenciální potíž, střet zájmů nebo neslučitelnost funkcí u jednoho ze členů rozhlasové rady. Týká se to pana Ivana Vodochodského a došlo k tomu problému, že výklad zákona je poměrně extenzivní a svým způsobem dvojí. Volební výbor nemohl rozhodnout, nemohl ten problém uzavřít. Takže bych rád požádal, aby tento problém byl projednán tady na Sněmovně, aby Sněmovna rozhodla, jestli s tím má, nebo nemá problém. Detailní vysvětlení bych rád poskytl právě pak během projednávání tohoto bodu. Pokud budete souhlasit, prosil bych pevně zařadit tento bod na příští týden na čtvrtek 30. října jako první bod dopoledne po pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Odpoledne, nebo dopoledne?

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dopoledne. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dopoledne. To znamená po pevně zařazených bodech, po písemných interpelacích. Ano, děkuji.

    Pan poslanec Zahradník, připraví se paní poslankyně Černochová a potom pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, na pořadu naší schůze máme také bod číslo 65, senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, sněmovní tisk 250. Jedná se o senátní návrh zákona, který Senátem prošel s významnou podporou. Z 54 přítomných senátorů pro něj hlasovalo 50. Bylo by proto dobře, abychom jeho předkladatelům, těm, kteří budou Senátem určeni, poskytli nějakou jistotu, co se týká zařazení tohoto bodu na náš pořad, a proto si dovoluji navrhnout, aby tento bod číslo 65, sněmovní tisk 250, byl zařazen ve středu 29. října po již pevně zařazených bodech, kterými jsou, myslím, smlouvy, a tedy je možno odhadovat, že by zhruba kolem 14. hodiny ten náš bod mohl přijít na pořad jednání.

    Čili znovu opakuji, středa 29. 10. po zařazených bodech.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Nyní paní poslankyně Černochová, potom pan poslanec Laudát.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych si dovolila navrhnout na dnešek po pevně zařazených bodech bod s názvem Žádost o omluvu Martina Stropnického vojákům Armády České republiky za poškození jejich dobrého jména v televizním seriálu.

    Co mě k tomu vede, řada z vás ví, protože jste to už komentovali v různých médiích. V neděli byl odvysílán další díl seriálu Kriminálka Anděl, kde pan ministr obrany Stropnický hraje vyšetřovatele, člena mordparty, který se rád zhostil úlohy vyšetřit dealerství drog, konkrétně opia, vojáků, kteří se vrátili z mise v Afghánistánu. Na tu misi měli odjíždět - ti z vás, co to viděli, víte, jaký to mělo děj. Z vojáků se stali vrazi, dealeři drog, chuligáni, zločinci. Ve finále plukovníka generálního štábu pan ministr obrany poslal do tepláků. Gratulujeme. A já si myslím, že přestože jsem byla z těch, která v minulosti nikde nevystupovala proti panu ministrovi, že by mně vadilo, že se angažuje jako herec, tak po tom, co jsem viděla v neděli, jsem svoje stanovisko přehodnotila.

    Myslím si, že by pan ministr Stropnický měl v budoucnu hrát maximálně v pohádkách, a ne ve filmech, které takto zásadním způsobem poškozují pověst Armády České republiky, a žádám pana ministra, jestli je chlap, aby se jim omluvil, protože jinak bych musela použít to, co říká Tonda Blaník (předsedající žádá o klid) v Kanceláři Blaník: To je - tři tečky, domyslíte si sami -, von to řekne v seriálu, a eště blbě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Kádner a pan předseda Kováčik.

  • Poslanec František Laudát: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já jsem slíbil úpornou snahu o to, abych vás -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím, abyste se usadili, nediskutovali, aby pan poslanec Laudát mohl přednést svůj návrh v důstojné atmosféře. Děkuji.

  • Poslanec František Laudát: Dovolte, abych navrhl zařazení bodu, který se bude jmenovat Kritická situace v resortu dopravy a zřízení vyšetřovací komise k činnosti ministra dopravy Antonína Prachaře.

    Krátké zdůvodnění. Minulý týden část z vás tady absolvovala mimořádnou schůzi. Na návrh předsedy klubu sociální demokracie jste prohlasovali, že o této velice složité situaci v resortu dopravy besedovat nechcete, tady až na jednu výjimku, kdy pan ministr vystoupil s předem připraveným projevem, který však nereagoval na to, co si myslím, že by bylo záhodno, aby Sněmovna tady slyšela odpovědi, s výjimkou jistého tendru netendru na jednu železniční trať, tak na ostatní otázky vůbec neodpověděl.

    Jenom pro osvěžení paměti. Prosím, apeloval jsem tady na vás, že považuji za kritickou a zhoršující se situaci, co se týká bezpečnosti na silnicích. Každý den prakticky na našich silnicích znova a znova umírají lidé a BESIP je rozvrácen.

    Nebylo odpovězeno ani na podivné dodatky, zřejmě pro stát krajně nevýhodné, u již smluvně uzavřených zakázek, nebylo odpovězeno na otázky týkající se představ o liberalizaci železnice. Nebylo odpovězeno na to, jak tedy dál bude pokračovat příprava tendru na nového provozovatele výběru elektronického mýtného. Teď jsme se dozvěděli, že pan ministr není ani schopen s vládou domluvit ceny na příští rok, což mám pocit, že se ještě nestalo v tomto období, aby nebyly dopředu známy ceny na příští rok, a nebylo odpovězeno na celou řadu dalších a dalších otázek.

    Já se domnívám, že skutečně je po volbách, takže už nemůžete říkat, že je to nějaká volební rétorika, předvolební rétorika, a znova vás vyzývám, abyste se tím začali seriózně zabývat.

    Mezitím jsem se tedy dozvěděl nebo dočetl, že i pan ministr Babiš, nebo vicepremiér, již před časem sám prohlašoval, že na ředitelství Silnic a dálnic vládne naprostý chaos. Takže prosím, co se ještě musí stát na to, aby bylo všem umožněno k této krizové problematice diskutovat? Tak proto vás prosím, aby v pátek po pevně zařazených bodech byl tento bod zařazen. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kádner, po něm pan předseda Kováčik.

  • Poslanec David Kádner: Vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové, prosím o vyřazení sněmovního tisku číslo 325 z pořadu této schůze, tohoto pléna Poslanecké sněmovny, což je Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v prvním pololetí 2014. Podle pozvánky jde o bod 124. Výboru byl tento tisk přikázán 24. září 2014 a výbor jej zatím nestihl projednat. Projedná jej na příští řádné schůzi výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Na konto té diskuse, která tady o programu probíhá, si dovolím poznamenat, že pan ministr Stropnický svoji roli v seriálu zvládá velmi dobře, aspoň podle toho, co jsem měl možnost vidět. Je to skutečný profesionál, herec jak má být. A nedomnívám se, že bychom se měli zde v Poslanecké sněmovně zabývat seriálovou fikcí, protože to, co tam bylo, je fikce a je to situace, která může a nemusí nastat. Netýká se nikoho konkrétního v armádě, žádného z těch vojáků, kteří se z mise vracejí nebo kteří v jakékoli misi působí. Myslím si, že ten bod by byl poněkud nadbytečný. Jestli ovšem chceme panu ministru Stropnickému udělat propagaci, a seriálu a televizi NOVA též, potom se tím bodem zabývejme.

    Já mám prosbu jiného charakteru. Dovolte mi, abych vás požádal o zařazení nového bodu na program jednání Poslanecké sněmovny. Ten bod by měl název Informace ministra průmyslu a obchodu o aktualizaci státní energetické koncepce. Připomínám, že poslední státní energetická koncepce byla přijata již před deseti lety. Od té doby se, připusťme, energetika výrazně proměnila. Proměnily se podmínky, za kterých působí energetika, proměňují se vnější i vnitřní vlivy. V roce 2004 byly obnovitelné zdroje v plenkách, solární tunel byl daleko daleko před námi a regulace energetiky byla podstatně silnější. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Fiala, po něm paní poslankyně Pecková.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já vám přeji pěkné odpoledne. Dovolte mi, abych zařadil bod číslo 135. Je to sněmovní dokument 1142, Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro vyšetření závažných pochybení, která se stala při realizaci stavby dálnice D47. Toto zařazení po předběžné dohodě grémia bych dal na čtvrtek dopoledne jako třetí bod po již zařazených bodech.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Paní poslankyně Pecková, připraví se pan poslanec Kubíček.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne dámy a pánové. Já bych požádala, aby se zvlášť hlasovalo o vyřazení bodu 95. Ono by se mohlo zdát, že mezinárodní smlouva, kam je tento bod zařazen, v podstatě snese odkladu. Jsem přesvědčena o opaku. Protože v tomto případě se jedná o tzv. Lanzarotskou konvenci, tedy o smlouvu, která jedná o boji proti sexuálnímu násilí na dětech. Na každém zasedání Rady Evropy zodpovídám velmi nepříjemné otázky -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já se moc omlouvám. Týká se to té informace, kterou sem dala paní ministryně spravedlnosti, že vláda bere zpět tisk číslo 321, bod 95. O tom nelze hlasovat.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Já se omlouvám. Já jsem myslela, že to bylo vyřazení toho bodu z programu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Je to vzetí zpět ze strany vlády.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kubíček.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si vás požádat o pevné zařazení bodu 93, sněmovní tisk 311, dohoda České republiky a USA o daňových předpisech, na středu 22. října jako první bod. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já to jenom okomentuji. Tam došlo k drobné miskomunikaci. Před tím zákonem, který navrhuje vedení Sněmovny zařadit jako první bod, je nutné tuto smlouvu projednat, takže tyto dvě věci spolu souvisejí. Takže toto je logický návrh, omlouvám se za zmatky.

    Pan poslanec Farský.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navrhnout zařazení bodu číslo 40, sněmovního tisku číslo 42, na konec druhých ve druhém čtení a na konec třetích ve třetím čtení. Jedná se o zákon o registru smluv, který byl vámi, sedmdesáti sedmi, plus mnou předložen do Sněmovny už v prosinci loňského roku, v lednu byl projednán v prvním čtení ve Sněmovně, 30. května byl projednán v ústavněprávním výboru a tímto ústavněprávním výborem byl schválen a postoupen Sněmovně. Od té doby někde leží. Vzhledem k tomu, že to byl slib absolutní většiny z nás, že tento zákon se pokusíme tady schválit, a dokonce i schválíme, tak si myslím, že není úplně důstojné, abychom tento zákon donekonečna odkládali. Ten zákon je projednatelný na této schůzi, protože pod původní verzí, která byla předložena do Poslanecké sněmovny, je mimo ještě poloviny vlády podepsáno i dalších 77 poslanců. Zároveň 165 z vás před volbami prohlásilo, že tento návrh bude podporovat, a byť byly jakési připomínky v ústavněprávním výboru, tak pozměňovací návrh, který je všechny do sebe zapracovává, a je tedy konformní se schváleným usnesením ústavněprávního výboru, je hotov a připraven. Proto tento návrh zákona je hlasovatelný na této schůzi a myslím si, že by bylo hloupé ho dále oddalovat. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To znamená, to je nový bod, resp. dva nové body na schůzi Sněmovny, druhé a třetí čtení sněmovního tisku 42. Děkuji.

    Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Pokud ne, tak přistoupíme k hlasování. Nejprve bychom hlasovali o návrzích z grémia. Zeptám se, zda je s tím souhlas. Všechno najednou, to, co jsme odsouhlasili na grémiu. Pan poslanec Laudát. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo, ale s výjimkou asi toho, nebo jak se k tomu postavíte, co navrhovala paní poslankyně Pecková, to znamená znovu zařadit, protože tam ty tři body vypadly. To znamená, to je ta Lanzarotská dohoda.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem jasně vysvětlil, aspoň doufám, jasně vysvětlil, že ve chvíli, kdy vláda vezme zpět sněmovní tisk, tak o tom Sněmovna nehlasuje. S tím neuděláme vůbec nic. Takže ten tisk tady jakoby není, tudíž ho nemůžeme zařadit.

    Tím pádem bychom hlasovali o návrhu vedení Sněmovny jako o celku.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 2, přihlášeno 182, pro 173, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Nyní přistoupíme k jednotlivým návrhům tak, jak byly předneseny.

    Pan poslanec Číp chce vyřadit bod číslo 70, což, předpokládám, je Kosovo, ale pro jistotu si to ověřím. Ano, je to smlouva s Kosovem.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 3, přihlášeno je 182, pro 55, proti 88. Tento návrh nebyl přijat.

    Pan poslanec Grospič, nový bod - Informace vlády o ekonomickém a personálním stavu ČSA. Je to tak správně, pane poslanče? Ano.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 4, přihlášeno 183, pro 81, proti 81. Tento návrh nebyl přijat. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, Poslanecká sněmovna loajální většinou odmítla zařadit na pořad jednání omluvu ministra Stropnického vojákům v zahraničních misích. Chápu to a mám pro to jednu jedinou prosbu: Když už, pane ministře, nemáte odvahu omluvit se vojákům v našich misích jako ministr obrany, nemohl byste se jim omluvit alespoň jako plukovník Tomeček? Že byste řekl: Pochopte prosím, jednou mi ten scénář blbě napíší v České televizi, jindy zase v ANO 2011, já za to nemůžu, jen odříkávám scénáře. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Než přistoupíme k prvnímu bodu, který jsme schválili, požádala o slovo paní poslankyně Jourová. Prosím.

  • Poslankyně Věra Jourová: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak víte, je mou povinností vzhledem k mé nominaci na pozici eurokomisařky za Českou republiku, abych se vzdala mandátu poslankyně Sněmovny České republiky. Měla jsem možnost to udělat notářským zápisem, což je taková suchá cesta, která by mě připravila o zážitek ještě se s vámi setkat. Tomuto zážitku jsem nemohla odolat a jsem velmi ráda a děkuji za to, že jsem dostala příležitost tady dnes tuto svou povinnost vykonat za setkání s vámi.

    Ráda bych využila této příležitosti a měla krátkou řeč o tom, jakým způsobem si představuji spolupráci s Českou republikou, s vládou, s Parlamentem.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, ale prosím Poslaneckou sněmovnu o trpělivost. Děkuji.

  • Poslankyně Věra Jourová: Částečně se to týká agendy pana ministra Mládka v oblasti ochrany spotřebitele, týká se to částečně agendy pana ministra Chovance v oblasti ochrany dat. Mám tam celou plejádu věcí, kde budeme spolupracovat s panem ministrem Dienstbierem a zcela jistě i s panem ministrem Chládkem ve věci romské otázky, resp. problému, který máme ve školství.

    Co se týče síly toho portfolia, je tam tolik průřezových politik, že já budu hodně - beru to s nadsázkou - mluvit ostatním komisařům do jejich práce, protože zrovna v té ochraně spotřebitele budu sledovat, jestli je ochrana spotřebitele dostatečně respektována například ve službách telekomunikací, energetice, ve finančním sektoru, v cestovním ruchu, takže tam je ta šíře velmi jasná.

    Byla bych ráda, a mluvím tady naposled jako poslankyně a za pár dní už nebudu moci mluvit z toho úhlu pohledu české političky, ale ráda bych apelovala, abychom my jako Češi vzali Evropskou unii nikoliv jako svěrací kazajku, která nám oktrojuje regulaci, kterou nechceme, ale abychom ji brali jako příležitost k uplatnění vlastních ambicí i zájmů, jak jsem o nich mluvila před chvílí, při respektování zájmů ostatních.

    Nezapomínejme, že společný prostor svobody a společný trh předpokládají také sdílení odpovědnosti a společná pravidla. Já osobně společnou Evropu chápu především jako společnou práci ve prospěch celku. Přestaňme se proto vymlouvat na Unii, že nám diktuje. Přestaňme být bruselštější než Brusel při transpozici směrnic do českého právního řádu. Veďme prosím dialog. Já jsem připravena i na dialog, kde se budeme trošku hádat, a jsem naprosto připravená ustoupit v momentu, kdy mě přesvědčíte, že Brusel přichází s nesmyslnou regulací, s těmi malými věcmi, které Jean-Claude Juncker sliboval, že nebudeme dělat, s věcmi, které zhorší situaci občanů Evropy. Jsem připravená na spolupráci včetně toho někdy třeba i vzrušeného dialogu.

    Vím, že mluvím dlouho, ale promiňte mi prosím, je to moje poslední příležitost tady, takže si to trošku užívám. Ale už se blížím k závěru.

    Ráda bych touto cestou poděkovala voličům za důvěru, kterou mě zvolili poslankyní Sněmovny Parlamentu České republiky. Já jsem si svůj mandát odpracovala nejvíce na ministerstvu, ale měla jsem možnost pracovat i na některých zákonech a při té práci jsem nahlédla, jak složité je přicházet s kvalitní regulací, jak složité je zohledňovat všechny zájmy společnosti, vybalancovat návrh tak, aby se trefil do nejlepšího řešení i s ohledem na ekonomičnost a funkčnost nových zákonů, a také jak je těžké si odpovědět na otázku, zda vůbec regulovat to či ono. Tuto otázku jsem si hodně kladla právě na ministerstvu.

    Dovolte mi z tohoto místa poděkovat panu předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi a hnutí ANO za příležitost vstoupit do české politiky a podílet se na formování politiky nové české vlády. Dovolte mi poděkovat vládě České republiky za spolupráci a za schválení mé nominace do pozice eurokomisařky. Dovolte mi poděkovat výboru pro evropské záležitosti za souhlas s touto nominací.

    Děkuji vám, kolegům a kolegyním v Sněmovně, za spolupráci. Přeji vám úspěch ve vaší práci zákonodárce. Přeji vám úspěch, který bude měřen nikoliv kvantitou nových zákonů a legislativní smrští. Přeji vám úspěch, který bude měřen kvalitou nových návrhů zákonů, a také zkvalitnění politické kultury, jíž je Sněmovna významným spolutvůrcem. Každopádně se těším na spolupráci s vámi z jiné pozice.

    Dámy a pánové, odcházím s velmi silným pocitem, že moje země je na dobré cestě ve smyslu správně nastavené proevropské politiky, kterou nastolila nová česká vláda. Její součástí je silný hlas v evropských institucích a zároveň spolehlivost a předvídatelnost České republiky jako partnera. Odcházím na pozici nezávislé a nestranné eurokomisařky. Velmi si však uvědomuji a s ulehčením pociťuji silné zázemí sebevědomého, úspěšného středoevropského státu, mé země, České republiky.

    Vážený pane předsedo, k dnešnímu datu se vzdávám v souladu s § 6 jednacího řádu Sněmovny mandátu poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

    Děkuji vám za pozornost. (Bouřlivý potlesk v celém sále. Paní Jourová poté přijímá gratulace od svých kolegů z hnutí ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já bych chtěl poděkovat paní exposlankyni Jourové za její práci jak v parlamentu, tak ve vládě a popřát jí hodně úspěchů v náročné práci, která ji čeká v Evropské komisi. Děkuji.

    Nyní požádal o slovo pan ministr obrany.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že odkaz díla Hoří, má panenko je stále živý, dovolím si uvést několik vět k tomu, co mi tady bylo vytýkáno, ne snad proto, abych dokazoval, že jsem chlap, protože to si myslím, že se dělá jinak než řečněním od mikrofonu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Než budeme pokračovat, přečtu omluvenky a dám slovo panu předsedovi Stanjurovi. Takže dnes od 17.30 se z jednání Poslanecké sněmovny omlouvá paní poslankyně Miroslava Němcová, dále od 15.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová, dnes mezi 15.30 a 16.30 se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka a dále se dnes z jednání Poslanecké sněmovny od 16.30 z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Nina Nováková.

    Dále s přednostním právem je přihlášen pan předseda Stanjura, takže máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jenom krátká replika na vystoupení pana ministra.

    Občas si někdo stěžuje, že se tady zneužívá přednostní právo. Tak vy jste ten bod nezařadili, na to máte plné právo. Ti, kteří třeba z mého klubu to chtěli projednat, nemají šanci k tomu vystoupit. A pan ministr poté, co ten bod není zařazen, vystoupí na svou obhajobu. A ti, kteří chtěli třeba kriticky vystoupit, tu šanci nemají. Já myslím, že to korektní není. Já myslím, že tím hlasováním to bylo pro dnešek ukončeno. Evidentně nebylo, evidentně si tady někdo vybral svoji výhodu, řekl nám, co chce říct, a odešel. To je velmi výhodné. Jestli jste k tomu chtěli debatovat, jestli k tomu chtěl debatovat pan ministr, mohl hlasovat pro zařazení toho bodu a mohl v rámci toho bodu své zdůvodnění dát. Já jsem ten seriál nikdy neviděl, takže určitě nejsem citlivá povaha. Jenom mně vadí, když se nepoužívají férové metody v debatě. A to tady evidentně bylo. Pan ministr využil, či zneužil svého přednostního práva, ze svých kritiků udělal hlupáky, dal nám školení, že televizní program je fikce, jako bychom to nevěděli, a odešel. Jenom na zvážení - příště když bude nějaký bod, tak buď ho pusťte a pusťte do rozpravy všechny ostatní, kteří k tomu chtějí něco říct, anebo když ten bod zamáznete, tak potom, co ten bod není schválen, tak prosím ty, kteří mají přednostní právo, aby nevystupovali se svou obhajobou a cestou interpretací. Já se nechci věnovat meritu věci, nechci naskakovat a rozvádět debatu, protože my jsme rozhodli, že ta debata prostě nebude. Pan ministr to ale neakceptoval a svoje vystoupení si prostě neodpustil. A je to škoda.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní požádal ještě o slovo pan Kolovratník jako předseda volební komise ohledně lhůt, které vyhlásí, takže máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Kolegyně, kolegové, já se zapojím mimo politické zápolení. Je to standardní další vyhlášení lhůt ze strany volební komise na žádost některých poslaneckých klubů. Tak tedy prosím vyhlašuji novou lhůtu na podání návrhů na změny v orgánech Poslanecké sněmovny. Ta nová lhůta je do tohoto čtvrtka do 10 hodin dopoledne, standardně na sekretariát volební komise. Tento čtvrtek deset dopoledne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S přednostním právem pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Také mě mrzí, že pan ministr, ač si spolu s většinou z vás nepřál tuto diskusi, ji rozpoutal. Bohužel jenom mezi těmi, kteří mají přednostní právo. Já už jsem vystupovat nechtěl. Vzhledem k tomu, že jsem jeden z mála těch, kteří to přednostní právo mají, tak na jeho slova musím reagovat.

    Myslím si, že všichni, co jsme tady, víme, že televizní seriál je fikce. Ale právě proto, že jsme si vědomi té hranice, tak někteří lidé ze své profese ty věci v televizi, byť jako herci, říkat nemohou. Já si snadno umím představit seriál o lékařích, kde nějaký lékař, pravděpodobně negativní postava, říká: Pacient je mi úplně ukradený, nechť mi zemře na tom operačním stole. A protože je to fikce a řekne to herec, tak se samozřejmě nikdo nemůže cítit dotčen. Ale pravděpodobně by tuhle větu jako herec nikdy nevyslovil žádný skutečný lékař, zvlášť známý lékař, např. pan profesor Pirk, by takovou roli prostě odmítl! Ten by ji odmítl hrát s tím, že by potom vysvětloval, že je to fikce. Zrovna tak jako většina z nás asi zná ďábelského faráře z pohádky Dalskabáty, hříšná ves a nikdo z duchovního stavu se nemůže cítit dotčen. Ale těžko si umím představit, že tuto roli bude hrát pro Českou televizi kardinál Duka! To prostě nejde! Zrovna tak jako tato nehorázná slova ve fikci nemá říkat ministr obrany. A pokud si tento rozdíl pan ministr není schopen uvědomit, tak pouze smutně potvrzuje to, co už tady padlo, že není schopen rozlišovat mezi tím, co si myslí, a odříkáváním scénářů, pravděpodobně proto, že si vůbec nic nemyslí. (Potlesk z řad TOP 09 a ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že neeviduji nikoho přihlášeného do diskuse, tak otevřu první bod dnes pevně zařazený. Jedná se o

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Já vás prosím, pane ministře, ujměte se slova. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je mi ctí zahájit maraton dnešních bodů, byť úvod už za mě obstarali lepší herci, než jsem já.

    Dovolte mi jenom připomenout, že zákon o ochraně zemědělského půdního fondu byl z podnětu Ministerstva životního prostředí novelizován pouze jednou. Bylo to v roce 1999 a ostatní následující novelizace byly uskutečněny vždy v souvislosti s jinou právní úpravou. Poslední významná novelizace, na kterou tato novela vlastně reaguje, byla provedena zákonem č. 402/2010 Sb., který byl účinný od 1. 1. 2011. A jaksi pro mnohé z vás, kteří jste tady byli, zatímco já jsem tady nebyl, tak tato novela byla součástí opatření ke zmírnění dopadů tehdy neúměrně vysoké podpory obnovitelných zdrojů energie na státní rozpočet a v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu pouze navýšila odvody za odnětí zemědělské půdy, a změnila tak podíl z finančního výnosu z odvodu mezi příjemce. Příjemcem odvodu se stal nově státní rozpočet. Zkráceně řečeno, byla to především reakce na zabírání zemědělské půdy pro fotovoltaické elektrárny a tehdy se zábor, respektive poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu, měnil tedy v některých případech řádově více jak dvacetkrát až třicetkrát.

    Hlavní okruhy této novely, tedy té, kterou mám tu čest předkládat. Novela především posiluje ochranu zemědělského půdního fondu, a to jak kvalitativní, tak i kvantitativní, plošnou. V oblasti kvalitativní ochrany se zejména doplňují nové povinnosti vlastníka, popřípadě jiné osoby, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, například nájemce, a to z důvodu zajištění protierozní ochrany půdy. Dále zavádí právní rámec pro vytvoření systému informací o kvalitě zemědělské půdy, to znamená, co je jejich obsahem, například obsah rizikových prvků a rizikových látek, dále postupy pro případy znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a zavádí samozřejmě i poměrně přísné a účinné sankce. V oblasti kvantitativní ochrany se posiluje ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy.

    Nově je formulováno ustanovení o výjimkách z platby odvodů za trvale odňatou půdu ze zemědělského půdního fondu, například odvody nebudou placeny u staveb drah, je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a pozemních komunikací ve vlastnictví státu, dále cyklistických stezek s propustným povrchem, je-li stavba v souladu se zásadami územního rozvoje, respektive územním plánem a dalšími body.

    V sazebníku pro výpočet odvodů, který je přílohou této novely, se ponechávají stávající ekologické váhy vlivu s tím, že základní cena odvodu bude násobena pouze jedinou, tedy nejvyšší ekologickou váhou vlivu. Dosud se tyto ekologické váhy vlivu sčítaly, což samozřejmě dále výrazně zvyšovalo tento poplatek. Ekologická váha vlivu se pak nepoužije, to je důležité, pro stavby pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou umísťované na plochách výroby a skladování určené k tomu účelu územním plánem schváleným do konce roku 2010, tedy do období přelomu, kdy od 1. 1. 2011 nastalo zásadní zvýšení, a dále pro výrobu, popřípadě skladování na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda. Tyto výjimky se pak promítnou do snížení odvodů za odnětí půdy v průmyslových zónách, které jsou zatíženy nějakou ekologickou váhou vlivu z důvodu vyhlášené ochrany území. To znamená, že základní odvod může za dnešních cen zemědělské půdy dosáhnout maximálně přibližně 170 až 180 korun za metr čtvereční a nebude v těchto případech dále násoben řekněme těmi dvaceti, to znamená, že potom by hodnota mohla dosahovat až přes 3 tisíce korun za metr čtvereční při vynětí takovéto zemědělské půdy.

    Dále novela upravuje kompetence orgánů ochrany zemědělského půdního fondu za účelem vytvoření správných podmínek pro kontrolu a dozor nad dodržováním zákona a snížení administrativní zátěže. Účinnost novely se navrhuje k 1. 1. 2015.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Marie Pěnčíková. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr nám tady podal poměrně vyčerpávající zprávu k předkládané novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Už nebudu základní věci opakovat. Jen za sebe můžu říct, že jsem ráda, že je nám tato novela předkládána, protože zákon úpravy opravdu potřebuje. Je tam řada bodů, které posilují ochranu půdního fondu, a já jsem za to panu ministrovi v podstatě ráda. Proto také jako zpravodaj doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení. Na druhou stranu ale musím přiznat, že je v něm několik věcí, se kterými mám problém, jako jsou výjimky dle § 9 či odvody za odnětí. To si budeme muset vyříkat na výborech. Na závěr si dovolím, jelikož se jedná o návrh, který se dotýká více oblastí, a určitě k němu bude celá řada připomínek, navrhnout ho k projednání nejen výboru pro životní prostředí, ale také výborům zemědělskému a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě vás poprosím, protože si návrhy poznamenávám, zemědělskému výboru - a? (Výboru pro regionální rozvoj.) Děkuji.

    V tuto chvíli eviduji tři faktické poznámky. První pan poslanec Kolovratník, po něm pan poslanec Urban a následuje pan poslanec Bendl. Pan poslanec Kolovratník značí, že ne. Pan poslanec Urban? (Připomínka z pléna, že není otevřena rozprava.) Máte pravdu. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde dvě faktické poznámky. Pane poslanče Kučero, vy máte také faktickou, nebo jste řádně přihlášen do diskuse? Řádně přihlášen, dobře. Takže s faktickou pan poslanec Urban.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Možná jsem to trochu předběhl, ale vzhledem k obsahu zákona si myslím, že by normu měl projednat hospodářský výbor, protože se jedná o investice do průmyslu a podobně. Čili jsem zastáncem toho, aby půdní fond byl ochráněn. Určitě nebude hospodářský výbor navrhovat něco, co by znamenalo nějaké zabírání půdního fondu, ale toto se týká průmyslových zón a případně dalších investic do výroby, takže prosím, až se bude hlasovat o přikázání výborům, aby byl hospodářský výbor také zahrnut do výborů, které tuto normu projednají. Děkuji pěkně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Váš návrh jsem si poznamenal. Dám o něm poté hlasovat.

    Nyní poprosím pana poslance Bendla s faktickou poznámkou. Chtěl jste do řádné diskuse, dobře, takže odmažu faktické poznámky. První s přednostním právem je pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív chci říct, že náš klub podpoří propuštění do druhého čtení, a současně, že jsme se dohodli i s předsedou klubu ANO, že nebudeme blokovat a podpoříme i zkrácení projednávání na mimořádně krátkou lhůtu 10 dnů. Měli jsme takovou malou podmínku, aby to skončilo i v hospodářském výboru, takže souhlasím s panem poslancem Urbanem.

    Spíš podněty, ne nějaká kritika. Když si vzpomeneme, když se zvyšovaly sazby, tak prvotním impulsem bylo, aby se na kvalitní zemědělské půdě nestavěly fotovoltaické elektrárny, což myslím, že je naprosto správné, a to trvá. Poslanecká sněmovna to v té době vzala plošně, místo aby to omezila pouze na tento segment, který je naprosto v pořádku. Teď to vracíme zpátky, ale podle našeho názoru nedostatečně. To, co tam je, je v pořádku. Jsme zhruba deset dnů po ukončení komunálních voleb. Jednotlivá města a obce mají své územní plány, mnozí kandidovali s tím, že chtějí něco ve městě realizovat, a díky ekonomickým podmínkám, mnohdy vynětí, se programy prostě realizovat nedají, protože investoři taky potřebují svoje investice dostat někdy zpátky, a pokud jim dáme ekonomické překážky na začátek, tak investice se prostě neslučují. A nejedná se pouze o průmyslové zóny. Takže bychom ve výborech rádi debatovali třeba o technické či dopravní infrastruktuře, ale třeba i o bytové výstavbě a nebo velmi často mnozí říkají, že potřebujeme stavět školky a podobně, i to se může objevit. Takže si myslím, že bychom tohle měli debatovat a debata může být poměrně krátká. Myslím si, že zákon je platný dostatečně dlouho a negativní důsledky si uvědomujeme a ze zkušenosti je máme.

    Přesto bych chtěl upozornit minimálně na tři věci ve vládním návrhu, na které bychom se ještě ve výborech měli zaměřit a buď je upřesnit, nebo vypustit.

    Za prvé je tam psáno, že zemědělskou půdu první a druhé třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Je to poměrně logické, nicméně tady vzniká otázka, kdo to určí, který veřejný zájem převažuje. Zda to bude orgán ochrany, anebo někdo jiný. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A další řádně přihlášený je pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Bendl a po něm pan poslanec Vilímec. Takže já poprosím pana poslance Kučeru.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych připomenout, že tato novela zákona je velmi závažná a je naprosto zásadní, aby byla řádně projednána. V naší zemi, kde mizí ročně tisíce hektarů zemědělské půdy, je novela tohoto zákona nepochybně důležitá nejen z hlediska ceny, za kterou se půda vykupuje, ale také z důvodu technických změn v návaznosti na jiné zákony.

    Musím zmínit vztah novely k parametrizaci definování veřejného zájmu. Jistě je něco jiného stavba páteřní dálniční sítě nebo technických energetických sítí například oproti budování dalších a dalších průmyslových zón na zemědělské půdě, samozřejmě mimo tzv. brownfieldy. Výsledná podoba zákona o ochraně zemědělského půdního fondu výrazně ovlivní nejen životní prostředí, ale také vzájemné vazby mezi různými funkcemi území, ať již v rámci obydleného, či jinak hospodářsky využívaného území, či území přírodního. Obce dlouhodobě usilují o nastolení optimálních podmínek pro vyvážené fungování různých typů využití území a zákon o ochraně zemědělského půdního fondu je jedním z důležitých nástrojů k prosazení zájmů obcí. Pokud vím, tak v tom je podpora i ze Svazu měst a obcí ČR.

    Musíme si uvědomit, že některá navrhovaná ustanovení zákona, například zrušení výjimky pro rodinné domy a obdobné stavby pro objekty a zařízení občanské vybavenosti nebo objekty a zařízení zdravotnické a kulturní, mohou zásadním způsobem ovlivnit další rozvoj měst a obcí a také zasáhnout do vlastnictví soukromých osob. Nesmíme zapomenout, že novela zákona také navrhuje převod kompetencí z obcí druhého typu na obce typu třetího, a tím fakticky předbíhá reformu veřejné správy, která je v těchto dnech opět diskutována.

    Jsem rád, že tady zazněl návrh, aby se tato novela projednala v hospodářském výboru. Myslím, že to je naprosto správně, a myslím, že by rovněž měla být projednána ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Novotného.

  • Poslanec Martin Novotný: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já chci pouze velmi stručně ještě jednou v návaznosti na předchozí vystoupení kolegy Stanjury upoutat pozornost na nutnost oné přesnější definice onoho posuzování veřejného zájmu v těchto věcech. Sám osobně jsem zažil řadu jednání týkajících se zemědělského půdního fondu ve vztahu k projektu Národního biomedicínského centra, které mělo vzniknout v Olomouci a mělo navazovat na v tomto městě nedávno zrealizovanou obrovskou, gigantickou investici z evropských peněz právě do oblasti biomedicíny. Vznikl u nás specializovaný vědecký ústav v této věci. A zažil jsem si na Ministerstvu životního prostředí právě onu nedefinovanost posuzování veřejného zájmu, kdy jsme měli pro tento záměr podporu Ministerstva průmyslu a obchodu, CzechInvestu, nejrůznějších všemožných institucí, tehdy dokonce i písemně deklarovanou podporu prezidentem republiky, a zároveň při tom posuzování jsme naráželi na to, že neexistuje jakákoliv definice, jak vymezit právě s tím orgánem, který to má na starosti, kdy veřejný zájem převažuje a kdy převažuje zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Pokud toto zůstane nadále nespecifikováno a neupravováno, pak jakékoliv názory orgánů samosprávy ať už městské, krajské, jakékoliv názory orgánů exekutivy, třeba jednotlivých ministerstev vlády, v podstatě nemají žádnou hodnotu v tom procesu a jakýkoliv takový záměr se nemůže podařit zrealizovat. Je to moje osobní zkušenost a sám jsem připraven na hospodářském výboru dohlížet na to, abychom toto skutečně domýšleli do důsledků a ten mechanismus tam našli, protože jinak záměry nikdy nebudou zrealizovány.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký dobrý den. Projednáváme novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu - materiál, který má poměrně značný vliv na fungování hospodářství v ČR, ale zemědělství zejména. Trošku si nemohu nerýpnout do skutečnosti, že se téhle naší debaty neúčastní ministr zemědělství, kterého by se tenhle materiál měl týkat extrémně. Bohužel jej postrádám nejenom při jednání o tomto bodu. Bylo by asi dobře, abyste si v koalici udělali trochu pořádek a pan ministr se jednání Poslanecké sněmovny zúčastňoval. Nevídám ho tady ani na interpelacích a teď už ani na bodech, které se přímo zemědělství dotýkají.

    Já myslím, že se všichni shodneme na tom, že zemědělský půdní fond se má chránit, to na straně jedné. Na straně druhé bych chtěl připomenout těm, kteří se třeba v této problematice tolik neorientují, že se ČR zavázala při vstupu do EU, že bude snižovat například míru zornění v ČR, a jestliže vlastník orné půdy se dnes zaváže k tomu, že na poli vzniknou jenom pastviny, tak mu za to ČR ještě finančně přispěje a zaplatí mu za to, že už dále nebude orat a nebudeme mít tolik orné půdy v ČR. To je potřeba, abyste věděli ti z vás, kteří se v této problematice neorientují. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji tři přihlášené do rozpravy - první je pan poslanec Vilímec, dále pan poslanec Faltýnek a jako třetí pan poslanec Kováčik. Poprosím pana poslance Vilímce, aby se ujal slova.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych upozornit na možná pro někoho dílčí aspekt, ale pro mnohé nebo pro některé vcelku zásadní, který ani vlastně nezmínil pan ministr ve své úvodní řeči, myslím ani paní zpravodajka. Upozornil na to až pan Tomáš Kučera, a to na změnu kompetencí dosavadních orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, které také tento sněmovní tisk přináší, a to především ve vztahu k jednotlivým typům obcí.

    Víte, od doby zániku okresních úřadů a vzniku obcí s rozšířenou působností k 1. lednu 2003 se neustále diskutuje o pozici jednotlivých typů obcí, o pozici především těch obcí, které zůstaly v kategorii tzv. obcí s pověřeným obecním úřadem. Velmi dobře si pamatuji tehdejší diskusi, když vznikaly obce s rozšířenou působností. Ani náznakem tehdejší vláda, byla to vláda sociální demokracie, či tehdejší představitelé Ministerstva vnitra nezmiňovali, že to povede také k dlouhodobé snaze fakticky zlikvidovat výkon státní správy na pověřených obcích. Tehdy probíhaly velké debaty o postavení a počtu obcí s rozšířenou působností. K tomu se nechci vracet. Po těch deseti letech se mi zdá, nebo jsem přesvědčen, že kýženého efektu se moc nedocílilo, že přiblížení výkonu státní správy se totiž mnohde nekonalo a konalo se spíše oddálení výkonu státní správy ať již na obce s rozšířenou působností od těch původních obecních úřadů s pověřeným úřadem, anebo na krajské úřady. Během těch deseti, nebo dnes již jedenácti let se také s různou mírou intenzity v jednotlivých volebních obdobích začala přesouvat skutečně kompetence státní správy od obcí s pověřeným úřadem, a to především směrem k obcím s rozšířenou působností. Jednalo se vždy o takovou salámovou metodu, protože fakticky žádná koncepce či reformy, další reformy veřejné správy nebyla přijata. Myslím, že takto se postupovat nedá.

    Jsem dlouholetým místostarostou města s pověřeným úřadem, proto také tady vystupuji. Když říkám dlouholetým, tak pamatuji v této pozici 24 let. A skutečně nepochopím, proč ze stran nebo strany některých ministerstev se neustále rodí pokusy o likvidaci výkonu státní správy na těchto obcích. To jsou totiž obce, které disponují zkušeným administrativním aparátem, odborností, a není většinou žádného důvodu, proč by se mnohé kompetence k výkonu státní správy měly přesunovat někam jinam.

    Ministerstvo životního prostředí již na konci, vlastně v samém závěru minulého volebního období učinilo takový neúspěšný pokus, když do senátní novely zákona o zemědělském půdním fondu prosadilo v Poslanecké sněmovně zrušení orgánů ochrany zemědělského půdního fondu na pověřených obcích. V zásadě provedlo to, co teď s mírnou obměnou se navrhuje v tomto sněmovním tisku. Senát tehdy přijal pozměňovací návrh, na kterém se podílel vedle samotných senátorů také Svaz měst a obcí. Ten pozměňovací návrh celkem logicky nastavoval kompetence jednotlivých orgánů zemědělského půdního fondu podle přirozené úlohy jednotlivých stupňů státní správy, ať už se jedná o obce s rozšířenou působeností, s pověřeným úřadem, krajské úřady, anebo Česká inspekce životního prostředí. Bohužel došlo k rozpuštění Sněmovny, nebo bohudík, to nechci teď hodnotit, a ten zákon spadl pod stůl, protože o pozměňovacím návrhu Senátu již neměl kdo rozhodovat.

    V novém volebním období, pravda, s jinými aktéry je tento návrh opět na stole. Když jsem si ho včera podrobně přečetl, tak opět odkazuje na dávné usnesení, hodně fousaté usnesení vlády někdy z roku 2006. Cílem toho usnesení vlády rozhodně nebylo likvidovat státní správu na obcích s pověřeným úřadem. Když bych ocitoval z důvodové zprávy, tak se v důvodové zprávě tohoto sněmovního tisku na konto rušení orgánů ochrany zemědělského půdního fondu na obcích s pověřeným úřadem píše, že ve značné míře již působnost obecních úřadů obcí byla koncentrována v obcích s rozšířenou působností, jak to umožňuje zákon o obcích. Tomu skutečně nerozumím, hlavně tomu dodatku. Na jiném místě, a to myslím, je také zajímavé, se při vyhodnocení přínosů a nákladů připouští, že převedením kompetencí z pověřených úřadů může dojít ke zvýšení nákladů na dopravu a k větším časovým nárokům jak pro obce s rozšířenou působností, tak i pro žadatele. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím pana poslance Faltýnka o jeho příspěvek do rozpravy. Po něm je pan poslanec Kováčik.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající. Já jenom velmi stručně, protože jsem se sám osobně podílel na debatě o vzniku této novely. Vedla mě k tomu zkušenost z místa, kde bydlím, kterou vám velmi stručně popíšu.

    Nicméně při poslouchání dnešní diskuse děkuji za to, že většina z vás, z nás, se shoduje na tom, že je potřeba tuto normu opravit. Nebývá to často v této Sněmovně, protože ta poslední novela vlastně s vaničkou vylila i dítě a trošku pozastavila investice v České republice, ať už zahraniční, nebo české.

    Já pocházím ze střední Moravy, z Hané, z Prostějova, a tam je firma Mubea, která zaměstnává a funguje v Prostějově deset let, zaměstnává tisíc lidí a chtějí stavět další rozšíření fabriky pro zhruba 600 lidí, s tím, že město Prostějov, kde jsem skoro třicet let zastupitelem, jim prodalo v průmyslové zóně pozemek za zhruba 500 Kč za metr čtvereční a cena za vynětí podle stávající platné úpravy je 1 500 Kč, čili je to de facto trojnásobek kupní ceny, s tím, že my víme, že ta firma tam funguje, zaměstnává lidi, podílí se na školství atd.

    Podobný případ je v Olšanech u Prostějova. Je to malá obec mezi Prostějovem a Olomoucí, kde německá firma Mürdter Dvořák chce zdvojnásobit kapacitu výroby plastových výlisků do aut na palubní desky a podle stávající platné úpravy - a zde podotýkám, že samozřejmě je a bylo velmi těžké najít kompromis mezi resorty, mezi resortem Ministerstva zemědělství, MMR, MŽP a dalšími, kteří se na tom podíleli, protože konkrétně třeba v Olšanech je to jednička bonita. Nicméně je to v územním plánu obce schváleném před deseti lety. Dnes se na tom pozemku samozřejmě hospodaří, nicméně pozemek je ve vlastnictví té německé firmy, která tam chce postavit další výrobní halu, přesunout výrobu z Německa, zdvojnásobit kapacitu a zaměstnat dalších 300 lidí.

    Takže toto byly důvody, proč jsem se o to začal intenzivně zajímat, a je dobře, že se našel nějaký kompromis, který vyvažuje na jedné straně ochranu zemědělského půdního fondu, protože všichni z vás, nebo většina z nás ví, že jeden centimetr ornice se tvoří sto let, takže je určitě potřeba zemědělskou půdu chránit. Na druhé straně ale je třeba v oblastech, kde je připravena výstavba, kde jsou zájemci o výstavbu nových fabrik a s nimi souvisejících skladových prostor, to podpořit.

    Takže já jednoznačně i z pozice předsedy zemědělského výboru podporuji tento nalezený kompromis, a jak už tady bylo řečeno, já jsem ráno poprosil kolegy z ostatních koaličních i opozičních klubů, abychom zkrátili na nezbytné minimum projednávání tohoto zákona ve výborech, tak aby ta zákonná norma mohla platit co nejdříve, protože jsou v naší zemi kupodivu investoři, kteří chtějí stavět, chtějí zaměstnat lidi a kteří chtějí ještě vytvořit nová pracovní místa.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr Brabec a po něm pan poslanec Kováčik. (Poslanec Kováčik namítá, že má stejné přednostní právo.) Pan ministr, když se hlásí, tak - máte stejné přednostní právo, to máte pravdu, ano. Pojďte, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Já za to slibuji, že nebudu mluvit dlouze, ostatně nikdy nemluvím dlouze. Děkuji panu ministrovi, že mně jako staršímu dal přednost při stejném přednostním právu.

    Já samozřejmě velmi dobře chápu i to, co tady říká pan předseda Faltýnek a řada dalších. Ta snaha po umožnění výstavby nových fabrik přinášející pracovní místa, přinášející ekonomický rozvoj, to je nezpochybnitelné. Ale dovolte mi podívat se možná o nějaké kroky dál, podívat se na věc trošku filozoficky, anebo vnést do toho prostoru několik málo základních otázek, které také musíme řešit.

    Už tady bylo řečeno, jak dlouho vzniká jeden centimetr ornice. Z toho vyplývá, že půda je zdroj nenahraditelný. Druhá skutečnost, kterou je třeba také mít na mysli, je ta, že Česká republika patří mezi evropské země s nejnižší výměrou zemědělské půdy na jednoho obyvatele, a že tedy si nemůžeme dovolit hazardovat příliš se zemědělskou půdou, a to ve jménu našich potomků, našich vnoučat, pravnoučat, kdy se může stát někdy v budoucnu, že každý centimetr čtvereční zemědělské půdy bude zapotřebí ať už z potravinářských, či energetických, či jiných, například environmentálních důvodů, a tu půdu nebudeme mít.

    Třetí, čtvrtá, pátá a další premisy - víte, já bych nerad, aby se zopakovala ta situace, která je tristní, kdy na nejlepších pozemcích, nejúrodnějších bonitách, vůbec nejlepších půdách nám tady překotně po devadesátém roce vyrostla rozsáhlá logistická centra, také s odůvodněním, že je třeba podporovat rozvoj, podnikání, a tak dál, a tak dál. A ta půda je navždy ztracena. I poté, co se ty velké krabice odstraní, tak rekultivace není možná úplně do původního předchozího stavu. Jsou to věci, které také musíme mít na mysli. Půda je věc, která je národním bohatstvím, i když je třeba ve vlastnictví jednotlivých fyzických či jiných osob, ale je v širším slova smyslu tak důležitým, tak závažným, tak nenahraditelným národním bohatstvím, že holt jestli se někdo podivuje, že cena vynětí byla větší než cena té stavby, tak to jenom vyjadřuje, jak moc je ta půda nenahraditelná.

    A já teď vůbec neodmítám rozvoj, vůbec neodmítám šance na umožnění, vůbec neodmítám diskusi o tom, že bychom měli v odůvodněných případech veřejný zájem typu stavět novou fabriku, skladové prostory, nová pracovní místa. Naopak. Já to podporuji, ale nabádám, abychom měli skutečně na mysli i tyto nejenom zítřejší zájmy, ale i pozítřejší a popozítřejší zájmy občanů, kteří třeba ještě nejsou narozeni a které by naše dnešní přílišné hazardování s půdou jako národním bohatstvím mohlo vést k nějakým problémům.

    Samozřejmě vím, že jde o věci již v těch průmyslových zónách schválené, samozřejmě mám pocit, že je potřeba to dobře projednat, a nevylučuji ani podporu, ale rád bych, aby se, jde-li o zemědělskou půdu, tou věcí zabýval i zemědělský výbor. A nepřipadá mi v takovéto situaci úplně šťastné zkracovat lhůtu na deset dnů. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a oceňuji, že jste se, pánové, k sobě zachovali jako džentlmeni s přednostním právem. Pan ministr se rozhodl, že si svoji řeč nechá do závěrečného slova, takže nyní je do diskuse přihlášen pan poslanec Urban.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná stojí za to připomenout, proč tady opravujeme v současné době, nebo máme ambici opravit zákon. Ten vznikl nikoliv z důvodů skutečné ochrany půdního fondu. Ten vznikl z důvodů toho, myslím, že to byl pan ministr Kocourek, že stát, resp. vláda hledala zdroje na to, aby mohla financovat zvyšovanou podporu obnovitelných zdrojů, a tento zvýšený poplatek byl jeden ze tří zdrojů, který měl přispívat právě na platbu těch zvýšených poplatků za obnovitelné zdroje ze státního rozpočtu. Pak tam byla ta solární daň a další. A samozřejmě tento návrh nepřinesl nic, protože v podstatě zastavil výkupy a vynětí zemědělské půdy, zastavil investice a nestal se ani zdrojem nějakých dalších příjmů státního rozpočtu. Čili život ukázal, že to nebyl dobrý záměr tehdy, a myslím si, že je potřeba se skutečně k tomu vrátit a hledat nějaký rozumný kompromis.

    Návrh, který předkládá pan ministr, to není atak na nějakou další zemědělskou půdu a zabírání nějaké stoleté orné půdy, ale spíše má tendenci a jde do těch průmyslových zón, které už byly schváleny v rámci územních plánů, v rámci různých vládních rozhodnutí postavit průmyslové zóny ve veřejném zájmu tak, aby mohly být zainvestovány českými i zahraničními podnikatelskými subjekty a vytvářet pracovní místa. Z tohoto pohledu si myslím, že to je dobrý kompromis. Je potřeba se podívat na to skutečně na těch lékárnických vahách, jestli tento kompromis umožní rozběh investic, které v některých místech jsou v podstatě avizovány, a tedy ten primární zájem ochrany zemědělského půdního fondu z hlediska budoucnosti, ten je zachován i při přijetí této normy. Myslím si, že je třeba podpořit i zkrácení projednávání, protože čím dříve bude tento zákon platit, tak samozřejmě to umožní realizovat některé důležité investice. Týká se to hlavně měst a obcí, případně krajů, a tedy z tohoto pohledu podporuji to, aby to výbory projednaly poměrně rychle. Možná že budeme debatovat o nějakých mírných korekcích toho zákona. To si myslím, že asi bude také nutné. Nicméně jako základ té normy považuji za dobrý a z tohoto důvodu odstraníme něco, co zabrzdilo investice v České republice, a to si jistě všichni přejeme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já nevím, jakou motivaci měl Kocourek, nicméně zvýšení cen za vynětí ze zemědělského půdního fondu přišlo v okamžiku, kdy se na stole objevila naprosto katastrofální a alarmující čísla o úbytku zemědělské půdy v České republice. Já si myslím, že toto není cesta. My nebudeme blokovat zkrácení termínu, ale děláte zase obrovský zářez na úkor budoucích generací. To, co se odehrává se zemědělskou a ostatní nestavební půdou v České republice, je jedna z nejhorších katastrof, která v Evropské unii probíhá. Máme taky horší situaci, co se týká i erozí. Jsme na tom hůř než Švýcaři. Já si myslím, že pokud vláda chce cíleně ten či onen jednotlivý projekt ve veřejném zájmu podpořit, má mraky dalších nástrojů finančních, aby de facto investorovi ty peníze vrátila, ale takhle paušálně to, co tady vy plánujete, prolomit, a bude to opakované. Vy říkáte: dneska je to jenom pro nějaké již průmyslové zóny. Tak se ptám, co ti zodpovědní dělali. Přece nejdřív se vyjme z půdního fondu, a pak se staví. Je to prostě další zářez proti, kde parazitujeme na úkor svých nástupců. Je mi líto, ale je to tak. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura a po něm je přihlášen do diskuse pan poslanec Faltýnek. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr si nechal závěrečné slovo, tak bych ho poprosil, kdyby mohl zmínit ještě jednu věc, nebo jak navrhuje řešit. Dneska už běží některá ta řízení a nejsou dokončena. Pokud nakonec ten zákon projde, a já předpokládám, že ano, tak by bylo dobré to vyřešit. A já myslím, abychom vytvořili rovné podmínky, že by měla být ta řízení vedena znovu za lepších podmínek pro investory. Ono to v těch přechodných ustanoveních zatím tak úplně není. Je to další podnět do výborů, protože si myslím, že v tom okamžiku byli znevýhodněni ti, kteří byli třeba připraveni v těchto ekonomicky nevýhodných podmínkách to vynětí zaplatit. To si myslím, že je třeba dořešit předtím, než dojdeme k závěrečnému hlasování.

    Takže poprosím potom pana ministra o reakci k tomuto podnětu v závěrečném slovu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Kolegové, já mám pouze pojmovou prosbu. Tady několikrát padlo, že dojde-li k investici, výstavbě fabriky, která zaměstná lidi, že se jedná o veřejný zájem. Buďme prosím vás velmi opatrní na pojem veřejný zájem. Ve veřejném zájmu je možné i vyvlastňovat v každé civilizované společnosti, ale soukromý investiční zájem, byť je bohulibý, prospěje zaměstnanosti, nemůže být definován jako zájem veřejný. Veřejný zájem je výstavba liniových staveb, ale v žádném případě ne soukromý investiční záměr, byť si ho jakkoliv přejeme. Ale veřejný zájem je termín, který je do značné míry posvátný, a nesmíme házet pojmem veřejný zájem u výstavby každé továrny. O to chci poprosit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl v podstatě jenom technickou poznámkou reagovat vaším prostřednictvím na vystoupení Františka Laudáta.

    Je pravda, že zemědělská půda nejenom v České republice, ale všude na světě, kde se rozvíjejí obce, je bytová výstavba, je průmyslová výstavba, tak prostě ubývá. Pro vaši informaci, ten roční úbytek je zhruba 4 až 5 tisíc hektarů ročně, což za deset let, jak psal, mám pocit, že to byl Petr Havel, analytik agrární, může být až plocha jednoho malého okresu. To je pravda. Ale je potřeba si uvědomit, že ne celá tato plocha je pro průmyslovou výstavbu. Tam je kvalifikovaný odhad, pokud se nepletu, Ministerstva zemědělství na průmyslové fabriky a s tím související schvalování někde do tisíce hektarů, zbytek je - 700 říká pan ministr Brabec - zbytek je těžba nerostů, bytová výstavba atd.

    A já bych jenom zopakoval podstatu novely. Ta podstata spočívá v tom, že před novelou minulé vlády, která reagovala na fotovoltaiku a chtěla i zabránit, nejenom zvýšit příjem, který nenastal, ale zabránit dalšímu rozvoji fotovoltaiky na orné půdě, což mělo logiku, tak se ty ceny za vynětí násobením koeficientu ochrany přírody mnohonásobně zvedly z cen, které byly nízké. A dneska se vracíme k nějakému kompromisu, ne na počátek těch nízkých cen, ale na nějaký střed, a současně se tam našel kompromis, aby to nebylo živelně zneužíváno. Já to nepředpokládám, že by to mohlo být živelně zneužíváno, protože investorů, kteří chtějí stavět ty fabriky tady, bohužel, v naší zemi moc není. Ale přece jenom nějací jsou, jak o tom hovořil pan předseda Stanjura, a bylo by nefér aby ti, kteří to rozjeli, měli prostě jiné podmínky než ti, co budou od 1. ledna, kdyby se nám to podařilo takto schválit, 2015.

    Tolik jen na doplnění a reakce vaším prostřednictvím, pane předsedající, na vystoupení Františka Laudáta. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První má poslanec Urban a po něm pan poslanec Bendl. Takže pane poslanče Urbane, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji. Já jen navážu na předřečníky. Tato norma v podstatě má umožnit, aby stávající rozestavěné průmyslové zóny byly doinvestovány tam, kde bude zájem investorů, a vytvořila se pracovní místa. Myslím, že tady nikdo nechce navrhovat nějaké další zábory, vyjímání půdního fondu, dokonce si myslím, že ani by to nemělo být nějakou politikou vlád České republiky stavět další průmyslové zóny na orné půdě. Myslím si ale, že ty, které jsou v současné době v různé fázi rozestavěnosti a také díky tomuto zákonu se zastavily, stojí za to, aby tam, kde investoři zájem měli, tak aby mohli v té dané lokalitě, která byla již schválena v územním plánu jako průmyslová zóna, investice realizovat.

    Co se týká veřejného zájmu, tak jen technická poznámka na vystoupení pana předsedy Kalouska. Jsou tu strategické průmyslové zóny, které jsou rozhodnuty předchozími vládami, a ty mají charakter veřejného zájmu. Pak je tu spousta dalších, které nejsou strategickými průmyslovými zónami, ale investice tam také probíhají, tam samozřejmě se už o deklarovaný veřejný zájem nejedná.

    Dovedl bych si do budoucna představit, že budeme mnohem více využívat pro investorské příležitosti brownfieldy, ale je potřeba si říci, proč se nevyužívají. Nevyužívají se proto, protože za prvé mají různé vlastníky a za druhé hlavně proto, že nikdo nepřispěje k tomu, aby se vyčistily od ekologických zátěží apod. Kdyby stát v tomto hledal nějakou cestu, jak řešit přípravu brownfieldů pro budoucí investice, tak udělá velmi záslužnou činnost. Pak je možné tyto brownfieldy využívat pro další investice než průmyslové zóny, které existují teď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Bendl, poté pan poslanec Benešík.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Budu stručný, jen na konto pana poslance Urbana. Jste ve vládě, stačí to navrhnout a přinést sem něco konkrétního tak, abychom viděli, že se opravdu v této oblasti bude něco dít.

    Chtěl jsem říci to podstatné. To jsou dvě věci: stavby ve veřejném zájmu, které jsou kvalifikovány právě v územních plánech, a soukromé investice. Jedná-li se o soukromé investice, o investice do průmyslových zón soukromých, pak je logické, že stát si chce a musí chránit svůj zemědělský půdní fond a je dobře, že tam ten poplatek je. V případě ale, že jde o stavby ve veřejném zájmu - dálnice, železnice, ale jsou to i chodníky, zjednodušeně řečeno, tzn. stavby, které tu jsou pro občany ve veřejném zájmu, pak je zbytečné, aby stát z vlastních prostředků platil náklady na veřejně prospěšnou stavbu plus vynětí ze zemědělského půdního fondu, protože tím si sám zdražuje stavby ve veřejném zájmu, často zdvojnásobuje, a to je na konto Pavla Kováčika prostřednictvím předsedajícího, a to považuji za zbytečné. To bych tu prostě neprosazoval, protože stát zbytečně a obce a kraje si zbytečně prodražují nebo my jim prodražujeme stavby ve veřejném zájmu a pak se divíme, že nemáme peníze na investice.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám dále přihlášené s faktickými poznámkami. První je pan poslanec Benešík, po něm pan poslanec Laudát a poté pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, já jen, co se týče brownfieldů. Ve Zlínském kraji jsme svého času právě měli program na podporu brownfieldů, myslím si, že byl docela úspěšný, že u něho byla daleko větší poptávka, než byla finanční nabídka na podporu revitalizace brownfieldů, takže programy tu byly, možná ještě někde jsou, ale také jsme se potkávali s problémy, protože často investoři nechtějí brownfieldy z různých důvodů. Samozřejmě přestavba je často dražší a komplikovanější než postavit něco na zelené louce a také většinou jsou brownfieldy blízko, nebo přímo v zástavbě, dále od komunikací apod., čili byly tam nějaké objektivní problémy.

    Co se týče tohoto návrhu zákona, tak samozřejmě mě netěší, že se to týká zemědělské půdy, ale musíme si jasně říci, tak jak to tady také zaznělo, že se to týká zejména půdy, která už je dneska vedena jako průmyslová zóna. Například ve Zlínském kraji je obrovská průmyslová zóna, přes 300 ha, která právě na toto čeká. Nebudu hodnotit, jestli je dobře, že tam je, nebo není, ale daňového poplatníka tato zóna stála zhruba miliardu 600 milionů korun. Jedním z důvodů, mimo jiných důvodů, je také právě drahé vynětí zemědělské půdy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Zareaguji na pana kolegu Urbana. Rajská hudba. Ale kdo tady křičel, že prostě nechcete, ať už tak či onak, rychle realizovat tendr na vyčištění ekologických zátěží? Dobře, dělal se na Ministerstvu životního prostředí, protože tam chtěli rozdávat zakázky postupně, s výsledkem v několika případech sporným. A pokud vás to zajímá, tak kdysi, když jsem se díval na data, když to bylo obrovské mediální politikum, tak jedině v éře ministra financí Sobotky, tam byly roky, kdy mám pocit, že tam nešla ani koruna. My jsme vzbudili očekávání. Pokud by se někdo soudil, tak si vůbec nejsem jistý tím výsledkem, protože stát slíbil, že ekologické zátěže vyčistí, a samozřejmě že to logicky odrazuje potenciální investory. Myslím si, že řada území stejně leží ladem a že by byly asi k jednání průmyslové zóny a umisťovat tam investice, ale to by býval stát sebou musel pohnout a dodržet své sliby z počátku 90. let. Takže dáváte si vlastní gól, pánové.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní poprosím pana předsedu Stanjuru o faktickou poznámku.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych naši debatu vrátit k tomu, abychom pokud možno vytvářeli rovné podmínky. My tu mluvíme o tom, že jsou nějaké průmyslové zóny ve veřejném zájmu a pak jsou ostatní. Myslím, že to tak není. Jestliže má obec v územním plánu plochu pro průmysl, tak podle mne tím deklaruje svůj veřejný zájem to tam mít. Ne že tu se sejde vláda, tu se sejde krajské zastupitelstvo, odhlasuje se, že toto území má strategický význam. To znamená, měli bychom k tomu přistupovat takto. To znamená, že samospráva ví dobře, kde je plocha pro průmysl, a tím, že takový územní plán schválí, projevuje svůj veřejný zájem. Ne usnesením tu kraje nebo vlády nebo Poslanecké sněmovny nebo někoho jiného. Doufám, že vždycky přijde soukromý investor, který nakonec bude v průmyslové zóně nebo v ploše průmyslu podle územního plánu investovat. Trochu se bojím z té debaty, že sklouzáváme k tomu, že někdo, tu vláda, tu Sněmovna, tu krajské zastupitelstvo, některou z ploch průmyslu upřednostní, prohlásí ji za tu správnou, tam budeme pomáhat, a v ostatních ne. Já bych chtěl, ať je to všude stejné. Ať se to řídí územním plánem, pak je to logické.

    Ještě k tomu vstupují v celé Evropě, bohužel, my vůči tomu nejsme imunní, investiční pobídky. To samozřejmě trh pokřivuje. Někdo tu výhodu má, dostane lepší cenu. Umím si představit, že v rámci investičních nabídek někdo zaplatí to vynětí z veřejných zdrojů, ať už státních, krajských, nebo obecních, a opět nevytváříme rovné podmínky. Mysleme i na naše domácí investory, na malé firmy, které chtějí rozšiřovat své podnikání. Ty nikdy nebudou ve strategických zónách, a měli bychom vytvořit pokud možno stejnou podmínku jako velkým zahraničním, abychom na ně nezapomněli. To je jediné, co jsem chtěl faktickou připomínkou říct. Rovné podmínky všem, ne podle usnesení vlády, kraje či obce.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy ani s faktickou poznámkou. Vypadá to, že tomu tak je. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo paní zpravodajky. Pan ministr si vezme slovo. Takže váš prostor, pane ministře.***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vám především poděkovat za velkou spoustu velmi konstruktivních pragmatických námětů a věřte, že tato dilemata já jako předkladatel jsem samozřejmě měl. Protože jsme jak s panem ministrem zemědělství, tak s panem ministrem průmyslu, tak s ostatními, s CzechInvestem a s dalšími, samozřejmě hledali možný kompromis. Já z podstaty své funkce nemůžu být druhý ministr průmyslu a ani nechci být. Je jasné, že na druhou stranu nechceme podvázat rozvoj tam, kde je to možné a kde to není v rozporu s ochranou zemědělského půdního fondu.

    Dovolte mi jenom pár čísel a potom už jenom reakce na některé poznámky. Protože samozřejmě, abych reagoval na všechno, byli bychom tady dlouho.

    Jak už tady zaznělo, Česká republika má 3,5 mil. hektarů zemědělské půdy. Z toho - a to se budete divit - jeden milion hektarů je nějakým způsobem ovlivněn těmi ekologickými váhami vlivu. To znamená, ať už jsou to chráněná území, zvláštní chráněná území, nebo chráněná území týkající se přirozené akumulace podzemních nebo povrchových vod. To je to největší.

    V okolních zemích, kde jsme samozřejmě studovali ty modely, jak je to v Rakousku, v Německu, v Polsku, v Maďarsku, tak v zemích s delší demokracií, než je ta naše, tak tam je vůbec rozhodování o průmyslových zónách například nebo tam, kde se budou stavět ty haly, opravdu už vázáno na územní plány. Jinými slovy, oni se snaží je dávat tam, kde nejsou nejkvalitnější půdy. Pravda je ale taková, že mnohdy u těch měst to bývají říční údolní nivy a tam jsou nejkvalitnější zemědělské půdy a prostě nelze se tomu kolikrát vyhnout. Ale tady historicky se prostě stalo to, že územní plány mnohokrát ta území pro rozvoj, tedy jak pro výrobu, skladování atd., to znamená včetně našich oblíbených hypermarketů, kam většina národa směřuje o víkendech jako nový systém naší kultury, tak si prostě staví na těch jedničkách půdách.

    A když jsme u těch čísel, tak vlastně před tím rozhodnutím od 1. 1. 2011, kdy se výrazně zvýšily poplatky za vynětí, tak se vyjímalo z půdního fondu ročně přibližně 20 až 25 tis. hektarů zemědělské půdy. Souviselo to především s fotovoltaikou. Teď je to někde kolem těch 5 000 hektarů, a jak říkal pan kolega Faltýnek, tak opravdu kupodivu je relativně marginální část, která jde do průmyslu. Tam je někde kolem 500 až 700 hektarů a ten zbytek je především těžba nerostných surovin, výstavba bytová a také například zalesňování. Protože tam se samozřejmě bere i to, že zemědělská půda se vyjímá a například se zalesňuje. Nebo se z ní stává trvalý travní porost, ale především je to zalesňování. To znamená, to, o čem my se bavíme, jsou přibližně stovky hektarů ročně. Ale souhlasím s tím, že každého hektaru zemědělské půdy je škoda v případě nejkvalitnějších půd ve chvíli, kdy můžeme ty záměry umístit někam jinam. A k tomu by to mělo směřovat.

    Veřejný zájem, ještě řeknu pár čísel, abyste si uměli udělat představu, jak se to vlastně vyvíjelo, protože ekonomický stimul je tam obrovský. Do roku 2011, tedy do konce roku 2010 odvod, poplatek za vynětí v první kvalitě půdy bez faktorů životního prostředí byl 9,70 koruny za metr čtvereční. S faktory životního prostředí to bylo 194 korun za metr čtvereční. Od roku 2011 do současnosti je to 155 korun za metr čtvereční bez faktoru, to znamená ten, kde není nějakým způsobem chráněn, to znamená těch asi 2,5 mil. hektarů, milion hektarů, říkám, ten už má nějaký charakter ochrany ekologických vad. A s faktory životního prostředí to mohlo být až 3 100 korun za metr čtvereční. Jinými slovy, 31 mil. korun za hektar vynětí ze zemědělského půdního fondu tam, kde skutečně došlo k souhře ekologických vah vlivu.

    Podle novely by to mělo být bez faktorů životního prostředí 155 korun za metr čtvereční a s maximálním souběhem faktorů 1 550 korun. Jenom připomínám, že v Polsku je maximální poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu někde kolem přibližně asi v přepočtu 20 eur, to znamená někde kolem 550 korun, to je na nejkvalitnějších půdách. Podobná částka je dokonce i v Rakousku, resp. v Polsku je to ještě méně. V Maďarsku je to dokonce ještě méně. A v Rakousku je to tuším právě kolem 30 eur. To znamená, stále ještě i po té novele je naše zemědělská půda především v zónách u těch jedniček, dvojek dobře chráněna tím ekonomickým nástrojem.

    Pokud se týká veřejného zájmu, tak o tom veřejném zájmu, jak hovořil pan předseda klubu pan Stanjura, opravdu rozhodují orgány ochrany zemědělského půdního fondu, ale to rozhodnutí je soudně přezkoumatelné. Takže pokud někdo nesouhlasí s tím, a tak jak říkal i pan poslanec Kalousek, ten veřejný zájem, na to dneska existuje celá řada judikátů, kde je jasně řečeno, pokud tam třeba převáží veřejný zájem z hlediska obranyschopnosti České republiky nebo veřejného zájmu na dopravní infrastruktuře. A určitě v případě, že by byl nárokován veřejný zájem postavit tam další obchodní centrum, kterých už v tom městě je deset, a někdo to zažaloval, tak se domnívám, že by byl při tom soudu úspěšný. Protože je to přezkoumatelné.

    K tomu, co se ptal pan předseda Stanjura, ta přechodná ustanovení, to znamená to, kde to běží, tak tam je to skutečně čistě právní záležitost, protože podle zákona se stanoví poplatek ve chvíli, kdy dochází k územnímu rozhodnutí, tedy kdy se vlastně stanoví poplatek za odvod, tedy za vynětí ze zemědělského půdního fondu, tak se stanoví tím okamžikem, kdy dochází k územnímu rozhodnutí. To znamená, tam skutečně pokud bychom chtěli, aby se na tato již rozjetá řízení aplikoval nový zákon, tak podle toho stávajícího, a bude to ještě určitě právní debata ve výborech, by bylo potřeba je pravděpodobně rozjet znovu. Protože pokud by byly ty stávající, tak je to komplikované. Pokud už byl stanoven územním rozhodnutím ten poplatek, tak těžko se to retroaktivně vrací zpátky.

    Chtěl bych všechny - nechci reagovat na všechno, nechci zdržovat dlouhým závěrečným slovem. Chtěl bych vás, vážené dámy, vážení pánové, opravdu ujistit o tom, že ten zákon totiž takto, jak je, my jsme přebírali určitý mustr, určité tělo, který byl už ve dva roky probíhajícím mezirezortním řízení. Ten původní záměr už byl připraven Nečasovou vládou, následně byl mírně novelizován Rusnokovou vládou a pouze nedošel potom do Sněmovny. My jsme tam znova některé ty věci předělávali, takže je tam několik let trvající diskuse mezi všemi ministry, kdy samozřejmě logicky tam docházelo k situacím, kdy byly velké střety mezi ministrem dopravy nebo ministrem průmyslu nebo ministrem životního prostředí nebo ministrem zemědělství. Troufám si říct, že jsme došli - neříkám k dokonalému, určitě ne, ale že jsme došli k určitému kompromisu. Ale jsem samozřejmě připraven a jsme připraveni ho dál diskutovat s vámi ve výborech.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Táži se, zda paní navrhovatelka si vezme závěrečné slovo. Tak, prosím.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Ještě jednou děkuji za slovo. Především bych chtěla poděkovat všem řečníkům, kteří vystoupili. Jsem za tu debatu strašně ráda, protože ukázala dvě základní věci. První, pro nás možná pozitivní, je, že napříč politickým spektrem se patrně shodneme v tom, že tento zákon, tato novela je důležitá, je zásadní a je potřeba ji poslat do druhého čtení. Ta druhá věc už tak veselá není a to je to, co tady všichni mí předřečníci zmínili. Pan kolega Stanjura § 4, definice veřejného zájmu, § 9 koeficient. Pan poslanec Vilímec změnu kompetencí. Pan poslanec Faltýnek, problémy z praxe. Na tom vidíme, že ty problémy tam jsou. A jelikož tento návrh je předkládán do čtyř výborů, já si rozhodně nemyslím, že za tu zkrácenou lhůtu to můžeme řádně projednat. Těch problémů je tam hodně, máme nad tím hodně práce a já bych nerada, aby to dopadlo tak, jak se říká - snaha byla a opět to dopadlo tak, jak to dopadlo. Děkuju. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní zpravodajko. Vzhledem k tomu, že nepadl návrh ani na vrácení navrhovateli k dopracování nebo k zamítnutí, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání do výborů k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Paní poslankyně Pěnčíková dále navrhuje přikázat zemědělskému výboru a výboru pro regionální rozvoj a pan poslanec ještě navrhuje přikázat k projednání hospodářskému výboru. Já se táži, jestli má někdo jiný návrh na doplnění. Není tomu tak. Výčet je konečný. Nyní přistoupíme k hlasování.

    Jako první budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 15, přítomných poslanců je 184, pro návrh 153 (proti nikdo). Návrh byl přijat.

    Nyní zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 16, přítomných poslanců je 184, pro tento návrh bylo 154 poslanců (proti nikdo). Návrh byl přijat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do výboru pro regionální rozvoj, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 17, přítomných poslanců je 184, pro návrh 147 (proti 1). I tento návrh byl přijat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do hospodářského výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 18, přítomných poslanců je 184, pro návrh 153 (proti nikdo). Návrh byl přijat.

    Ještě zde mám návrh na zkrácení lhůty na 10 dnů na projednání. Dávám hlasovat a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty ve výborech na 10 dnů. (Šum v sále.) Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 19, z přítomných poslanců 184 pro 86 (proti 46). Návrh přijat nebyl.

    (Poslanec Sklenák běží pro sjetinu a prosí o chviličku, aby si ji mohl rychle s kolegy zkontrolovat.)

    Požádám vás o chvíli strpení. (Před řečnickým pultem postává několik poslanců a zjišťují, kdo a k čemu se v této fázi může vyjádřit na mikrofon.) Hlásí se pan poslanec Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, omlouvám se moc, ale moje vůle hlasování byla hlasovat ano, na sjetině mám křížek, takže zpochybňuji hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Nyní mám zde žádost na odhlášení přítomných, tak já udělám to, že vás všechny odhlásím. Požádám vás o opětovné přihlášení do systému. Vzhledem k tomu, že byla vznesena... že bylo hlasování zpochybněno, budeme toto hlasování opakovat. Dám znovu hlasovat o tom, že bude zkrácena lhůta na 10 dnů na projednání... (Hlasy zprava, že se nejprve musí hlasovat o námitce.)

    Nejprve dám hlasovat o námitce, že bylo zpochybněno hlasování.

    Dávám hlasovat, kdo je pro, že budeme akceptovat tuto námitku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 20, přítomných poslanců je 159, pro 153 (proti 1).

    V tom případě dám znovu hlasovat o zkrácení lhůty na projednání na 10 dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 10 dnů. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 21, přítomných poslanců je 163, pro návrh 80 (proti 51). Návrh byl zamítnut. (Velký potlesk zprava.)

    Já konstatuji, že... (Předsedající se odmlčel pro náhlý velký hluk v sále.)

    Hlásí se někdo do rozpravy? (Dotazy: Je rozprava?) Není rozprava. Není rozprava. (Dotaz: Dá se ještě navrhnout?) Nedá se nic navrhnout. Vše bylo uzavřeno.

    Budu konstatovat, do kterých výborů byl přikázán předložený návrh. Odsouhlasili jsme, že návrh k projednání byl dán výboru pro životní prostředí, zemědělskému výboru, výboru pro regionální rozvoj a hospodářskému výboru a nebyla zkrácena lhůta na projednání. (V sále přetrvává hluk.)

    Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Já vás prosím, ujměte se slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já doufám, že tento bod po tom náročném rozjezdu, který nás určitě zahřál na provozní teplotu, bude snad jednodušší, protože se jedná o technickou novelu. A jedná se o to, že cílem návrhu tohoto zákona je zajištění plné kompatibility české právní úpravy se směrnicí INSPIRE, což je směrnice Evropského společenství ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro takzvané prostorové informace v Evropském společenství, a to tak, aby se Česká republika vyhnula zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Komise, tedy takzvanému infringementu.

    Směrnice INSPIRE zakotvuje pravidla pro založení evropské infrastruktury prostorových dat. Základní princip směrnice je, že prostorová data mají být sbírána a vytvářena pouze jedním subjektem. Dále zajištění možnosti kombinovat prostorová data z různých zdrojů a zajištění snadnějšího vyhledávání a zveřejňování prostorových dat.

    Komise v lednu 2013 upozornila Českou republiku v takzvaném pilotním projektu neboli EU Pilot na některé nedostatky při transpozice směrnice. Předmětem kritiky byla zejména chybějící nebo nesprávná transpozice některých definic a pojmů, dále nesprávné provedení požadavků směrnice, aby důvody, pro které je možné odepřít zpřístupnění prostorových dat, byly vykládány restriktivním způsobem.

    Předložený návrh představuje technickou novelu, která zpřesňuje stávající právní úpravu zpřístupňování prostorových dat. K věcným změnám v předmětné materii nedochází. Předkládaný návrh tedy zavádí nové legální definice některých pojmů, například metadata nebo služby založené na prostorových datech, dále pravidlo, podle kterého lze v případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu požadovat úhradu za prohlížecí služby pouze tehdy, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových dat, a dále povinnost restriktivního výkladu důvodu odepření zpřístupnění prostorových dat.

    Tento návrh zákona schválila vláda 27. srpna 2014 a nepřináší žádné relevantní dopady na státní rozpočet a dotčené subjekty.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miloš Babiš. Máte slovo. ***

  • Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již bylo řečeno, předložená novela zákona o právu na informace o životním prostředí je pouze novelou technického charakteru. Smyslem jejího předložení je opravit nedostatky při transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství. Konkrétně zavádí např. nové legální definice některých pojmů, např. metadata, služby založené na prostorových datech, dále pak výslovný požadavek na to, aby metadata vždy zahrnovala informace o výši úhrady za zpřístupnění prostorových dat, tedy pokud je úplata vůbec požadována. Explicitně pak do zákona zavádí např. povinnosti omezovat přístup k datům jen ve výjimečných a nezbytných případech. Vcelku se tedy jedná jen o drobná doplnění nebo zpřesnění zákona v návaznosti na text směrnice. Proto doporučuji propustit do druhého čtení a projednat ve výboru pro životní prostředí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a eviduji dva přihlášené. S přednostním právem pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Zahradník. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokud chceme přijímat zákony, které jsou poměrně jasné a pochopitelné, tak tento návrh zákona to opravdu není. Já jsem profesí programátor a pod metadaty si představuji úplně něco jiného, než je v tomto návrhu. Normální metadata znamenají - a na to se chytají takové ty různé nekalosti, kdo ten soubor založil, kdo ho opravoval apod. A já vám jenom přečtu návrh znění zákona v § 2 písm. h) a pak mi zkuste poradit, kdybyste chtěli voličům vysvětlit, o čem jsme jednali a co jsme vlastně prosadili.

    Návrh paragrafu zní: "interoperabilitou možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech".

    Já nechci nějak kritizovat pana ministra, on to určitě nepsal. Já za sebe a myslím, že i za své kolegy v klubu říkám, že my vůbec nevíme, o čem je ten paragraf. Já bych chtěl, aby nám ho někdo na mikrofon, než to pustíme dál, přeložil do češtiny. Protože pokud takové zákony přijmeme, tak to je možná pro úředníky, kteří budou vykládat, co to je interoperabilita možnosti kombinace prostorových dat, a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech. To podle mě nemá žádnou logiku, není to česky, není tomu rozumět. Možná bychom to rychle mohli odmávat, ale já se zdráhám takový postup použít. Já vnímám ta dvě písmenka v tom názvu, to EU, ale dneska naše eurokomisařka říkala, abychom nebyli bruselštější než Brusel, jo? A to si tedy myslím, že jsme v tomto případě. A hlavně ten jazyk je naprosto šílený. Tak pokud to někdo chce přijmout, tak ať to napíše česky. Ne takhle. Protože to skutečně vůbec netušíme podle mě - a ti, co to budou číst, vůbec netuší, co chceme schválit, či co případně schválíme, ale na základě toho můžeme někoho postihovat a něco vymáhat. A to je velmi problematické.

    Takže opravdu prosím o vysvětlení. A to jsem citoval jeden paragraf. Mohl bych citovat jiné, které jsou stejně kvalitně českým jazykem, nebo ne českým jazykem napsány. To si myslím, že bychom si neměli nechat líbit. Měli bychom vědět, o čem to vlastně je. Už ta poslední věta: na prostorových datech přidaná hodnota prostorových dat... Já tomu vůbec nerozumím. A říkám, to jsem profesí programátor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Do diskuse se hlásí pan zpravodaj, takže dám slovo panu zpravodaji a po něm pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Miloš Babiš: Já bych pro všechny ostatní, ale zejména pro pana Stanjuru, rád uvedl na správnou míru, co to je pojem metadata. Metadata je vlastně jakoby rodný list od prostorových dat. Protože vlastně ta metadata nám jednak říkají, kdo zpracovával prostorová data, a je to vlastně manuál na to, aby v jednotlivých státech, v jednotlivých členských zemích Evropské unie, tam byla podle stejného klíče zadávána stejná data, aby informace, které jsou o prostorových datech, byly patrné jak v Německu, tak v Česku, tak po všech státech Evropské unie. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana předsedy Stanjury.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To mi fakt jako vysvětlení nestačí. A já se omlouvám, metadata nejsou manuál. Fakt ne. Možná to někdo tvrdí, ale metadata nejsou žádný manuál, jak jste před chvilkou, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, řekl. To prostě není pravda. Není to pravda. A jestli tohle považujete za vysvětlení, že by někdo, kdo by si ten zákon četl, rozuměl tomu, co chtěl říct... Já jsem říkal, co chápu jako metadata - kdo to napsal, kdy to upravil atd. To přece všichni, nebo mnozí z nás vědí. Ale tady mluvíme - informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech. Mě by tedy zajímalo, jaké informace popisují služby založené na prostorových datech, jako příklad. Já tomu fakt nerozumím. To není žádná opoziční rétorika nebo něco, protože vůbec netuším, co ti autoři, kteří to psali, nám tím chtěli říci. Nevím, kdo z nás. Vy jste říkal, že je to speciálně pro mě, ale myslím, že nejsem jediný. Kdybych byl jediný v této Poslanecké sněmovně, který bych tomu nerozuměl, tak se s tím smířím. Ale nechce se mi věřit, že bych byl jediný. Ale opravdu, já se omlouvám, pane zpravodaji prostřednictvím pana místopředsedy, prostě data jsou data, nemohou být manuál. Manuál je něco, co popisuje, jak používat software, který pracuje s daty. O tom se nemusíme přít.

    Ale co se stane, když to nepřijmeme? To by mě zajímalo. Co kdybychom to prostě hodili do koše? Nebudeme zjišťovat přidanou hodnotu prostorových dat a služeb založených na prostorových datech. Já myslím, že se nestane vůbec nic. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Řádně přihlášeným do diskuse je pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych, po pravdě řečeno teď navazuji na pana kolegu Stanjuru, míru škodlivosti tohoto zákona na škále škodlivosti zákonů, které přijímáme, ve srovnání se zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí posadil hodně nízko. Ten zákona o EIA je daleko a daleko škodlivější. Tím se musíme zabývat.

    Já bych se tady k tomu chtěl vyjádřit, ne že bych chtěl kritizovat ten metajazyk, kterým je ten zákon napsaný, tu novořeč, kterou tady nějak transponujíce, překládajíce evropskou angličtinu používáme. Já bych se spíš chtěl zamyslet nad tím skutečně věcným obsahem toho, o čem ten zákon mluví. Je to právo na informace o životním prostředí. To je něco, co moje generace, možná spíš generace mých vrstevníků, kteří tehdy žili v severních Čechách v dobách tzv. reálného socialismu, prostě neměla. To, že se životní prostředí zhoršilo, a to, že kvalita životního prostředí, tj. kvalita ovzduší, je špatná, že nesplňuje možná nějaké naše dnešní limity, se maminky dozvěděly, jenom když ty jejich děti začaly víc kašlat než obvykle. Tehdy to právo na informace nebylo. Takže pod tím je třeba si to představit. My tedy máme a snažíme se chránit právo na informace o životním prostředí. Já myslím, že dneska každý na internetu, v televizi, v rádiu tyto informace získá a podle toho si svůj životní režim může upravit. To, že limity překročíme v některých exponovaných místech naší země už v únoru, kdy v únoru překročíme roční limit, to je prostě tak a bohužel se tady k tomu určitě ještě budeme vyjadřovat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy a ani s faktickou poznámkou. Dobře, končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Já se táži, zda má někdo ještě další návrh? Neeviduji.

    Přistoupíme k hlasování. Hlasovat budeme o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 22. Přítomných poslanců je 167, pro návrh bylo 127 poslanců, návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod.

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví pan Svatopluk Němeček. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám jako zástupce předkladatele představil návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví a s ním související zákony.

    Návrh představuje komplexní revizi zákona ve vztahu ke změnám v právním řádu v posledních letech a též k některým požadavkům aplikační praxe. Jedním z hlavních cílů novely je tak uvedení zákona o ochraně veřejného zdraví do souladu se správním řádem a dalšími zákony, zejména zákonem o chemických látkách, živnostenským a školským zákonem, zákonem o sociálních službách, zákonem o zdravotních službách a zákonem o specifických zdravotních službách. Především s naplněním tohoto cíle souvisí poměrně značná rozsáhlost novely.

    Dále se návrhem vymezují skutkové podstaty správních deliktů na úseku ochrany veřejného zdraví. Dalším podstatným smyslem návrhu je snížení byrokratické zátěže osob zejména v oblasti ochrany zdraví při práci. Do zákona se návrhem v širší míře než dosud doplňuje oblast podpory zdraví směřující k zachování, zlepšení a rozvoji individuálního i veřejného zdraví a zdravého životního stylu. V této souvislosti se nově upravují úkoly Ministerstva zdravotnictví i krajských hygienických stanic a do řešení úkolu v této oblasti se zapojují i jednotlivé kraje.

    Na úseku ochrany před vznikem a šířením infekčních nemocí se návrhem v návaznosti na mezinárodní zdravotní řád zejména doplňují opatření k ochraně před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění ze zahraničí. Vkládá se definice pravidelného očkování a doplňuje se povinnost zařízení, kterým je na základě rozhodnutí soudu svěřena péče o osoby ve věku do dovršení 15 let, zajistit u nich provedení pravidelných očkování. Navazující novela zákona o přestupcích též reaguje na poznatky z rozhodovací činnosti soudů v této oblasti a specifikuje zvláštní skutkové podstaty související s pravidelným, zvláštním a mimořádným očkováním a dalšími povinnostmi osob k zamezení vzniku a šíření infekčních nemocí.

    V oblasti ochrany zdraví při práci se vedle již zmíněného významného snížení byrokratické zátěže upravují na základě poznatků o četnosti výskytu nemocí z povolání ve druhé nerizikové kategorii povinnosti zaměstnavatelů a oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví včetně oprávnění uložit provedení objektivizace skutečné míry zátěže zaměstnance rizikovými faktory.

    Za zmínku ještě stojí úprava, která v souladu se směrnicí Evropské unie pro oblast vod určených pro lidskou spotřebu řeší oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví zakázat používání vody, která nesplňuje jakost pitné vody a pro niž možnost povolení mírnějšího hygienického limitu byla již vyčerpána.

    Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že se Poslanecká sněmovna ztotožní s nutností nezbytné novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví a umožní postoupení návrhu do dalšího legislativního procesu. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec David Kasal. Máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, rád jenom krátce navážu na pana ministra, který zde obsáhle poinformoval o této novele. Doporučuji propuštění do dalšího čtení s tím, že ji projedná výbor pro zdravotnictví.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. V tento moment zde eviduji jedinou přihlášku, a to je paní poslankyně Soňa Marková. Máte slovo. ***

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, o tom, jak je tato novela zákona skutečně velmi široká, svědčí to, co tady bylo řečeno panem předkladatelem. Já bych si dovolila dotknout dvou problémů, které tento zákon také obsahuje a které bude asi potřeba, abychom nějakým způsobem řešili potom na výboru a dospěli k tomu, aby tento zákon už neměl vůbec žádné chybičky.

    První okruh problémů se týká navrhované změny § 53 odst. 1. písm. e) a § 71 odst. 2 písm. e) zákona právě o ochraně veřejného zdraví, který podle názoru odborníků a především paní ombudsmanky může podporovat stigmatizaci a následně i diskriminaci HIV pozitivních osob. Informace o nosičství viru HIV a onemocnění AIDS není běžným údajem o zdravotním stavu osoby, jelikož tato informace vede ke stigmatizaci osoby. U okolí vzbuzuje toto onemocnění silné reakce, a to především z toho důvodu, že ho mají lidé spojeno s rizikovou sexuální aktivitou, užíváním drog, smrtí a nákazou. Stigmatizace osob může vést ke stereotypům, stereotypy k předsudkům a předsudky k diskriminaci.

    Zákon tedy zavádí informační povinnost v § 53 odst. 1 písm. e). Původně měly osoby nakažené virem HIV povinnost sdělit své nosičství v zařízeních sociální péče, za která se považují především týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Pokud by byla schválena tato změna zákona tak, jak je to napsáno, jak by to bylo v navrhované podobě, tak by HIV pozitivní osoby musely sdělit své nosičství ve všech zařízeních sociálních služeb, a to -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně, ale poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, abychom slyšeli to, co přednášíte. Já vám děkuji.

  • Poslankyně Soňa Marková: Já chápu, že jsou to z hlediska celé Poslanecké sněmovny velmi marginální problémy, ale přesto bych ráda na ně upozornila.

    Takže kromě vyjmenovaných sociálních zařízení podle tohoto zákona přibývá dalších 16 druhů zařízení, to znamená centra denních služeb, denní stacionáře, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra a zařízení následné péče.

    Z důvodové zprávy k novele zákona vyplývá, že cílem této změny je dát znění zákona o ochraně veřejného zdraví do souladu s terminologií zákona o sociálních službách. Novela nepřináší pouze terminologické zpřesnění, ale právě to podstatné rozšíření informační povinnosti.

    Za problematické je považováno i nejasné vymezení podmínek informační povinnosti. Příslušné ustanovení zákona hovoří o informační povinnosti při přijetí do zařízení. Zákon ale neuvádí, co přesně se považuje za okamžik přijetí. Pokud by byla praxe taková, že by osoby musely své nosičství sdělit před podpisem smlouvy, je obava, že by tato informace mohla být zneužita k přímé diskriminaci těchto osob. Podnět na prozkoumání právě tohoto paragrafu zákona dalo občanské sdružení, které poskytuje poradenství a pomoc HIV pozitivním osobám, a to právě eviduje jenom za tento rok dva případy, kdy došlo k vyloučení osoby z poskytování sociální služby před podpisem smlouvy kvůli jejímu nosičství.

    Druhou nejasnost potom je možno spatřovat v tom, které osobě se má nosičství sdělit, protože zákon, který právě projednáváme, hovoří o osobě poskytující péči, a prováděcí předpis ale už hovoří o lékaři ústavu sociální péče a zdůrazňuje, že v těchto ústavech se při příjmu a ošetřování fyzických osob postupuje obdobně jako při příjmu fyzických osob do zdravotnických zařízení. Takže tady osoba, které se sděluje nosičství, by měla být jasně vymezena v zákoně, a nikoliv v prováděcím předpisu. To je alespoň názor paní ombudsmanky.

    Dále potom se ještě dotýká její stanovisko i speciálně ustanovené informační povinnosti, která se jí jeví jako nadbytečná, protože osoby, které využívají sociální službu, musí před podpisem smlouvy o poskytování sociálních služeb předložit posudek registrujícího poskytovatele zdravotních služeb o svém zdravotním stavu. Tady potom je hovořeno i o situaci kolem citlivých údajů a hovoří se i o problému právní úpravy a nosičství, infekčnosti atd.

    Další problém kromě téhle informační povinnosti vidíme i v povinném testování, které upravuje § 71 odst. 2 písm. e), protože navrhovaná právní úprava zavádí do českého právního systému povinné testování na přítomnost viru HIV v určitých speciálních případech. V současné době je toto testování povinné, a to i bez souhlasu osoby, pouze pro těhotné ženy, pro osoby s poruchou vědomí, u kterých je test důležitý pro diferenciální diagnostiku, pro osoby, kterým bylo sděleno obvinění z trestného činu ohrožování pohlavní nemocí, a pro osoby, které jsou nuceně léčeny pro pohlavní nemoc. Novela do zákona přidává další skupinu osob - osoby, které jsou podezřelé z nákazy a kterým bylo provedení vyšetření uloženo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví. Takže i tady je spatřován určitý problém a myslím si, že je potřeba, abychom se touto věcí zabývali, stejně tak jako tím, že toto ustanovení vlastně nezavádí plošné povinné testování.

    Kdybych tedy tento problém uzavřela, tak navrhovaná změna zákona o ochraně veřejného zdraví rozšiřuje informační povinnost u HIV pozitivních osob a zavádí povinné testování na přítomnost viru HIV pro určité případy a to lze považovat za problematické. Tolik ze stanoviska paní ombudsmanky.

    A teď bych se ještě věnovala problému, který s tím prvním vůbec nesouvisí. Tento zákon také novelizuje chemický zákon, jak tady o tom bylo hovořeno, a tady se mi dostaly připomínky zase od odborníků, kteří vidí problémy ve dvou okruzích, a to je za prvé ochrana dezinfekce, dezinsekce a deratizace, kdy problém spatřují ve sjednocení požadavků na odbornost osob, které jsou oprávněny provozovat fumigaci biocidními a pesticidními přípravky, a na podmínky jejich použití. Zákon řeší pouze nakládání s biocidními přípravky. Je tady určitý rozpor s předpisy EU a je určitý požadavek na to, aby se ještě rozšířilo to, co tedy je napsáno v novele tohoto zákona.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Budeme pokračovat v diskusi. Do diskuse je přihlášený pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý podvečer, dámy a pánové.

    Chtěl jsem jen obecně a krátce říct, že se jedná o klíčový zákon pro hygienickou službu, který sám o sobě je neobyčejně složitý, protože pokrývá v jednom kodexu celou její problematiku. Chtěl jsem ten zákon podpořit, ale chtěl jsem na tu složitost upozornit, protože je tam celá řada technických věcí, tak jak tady paní moje předřečnice ukázala, dobře demonstrovala. Chtěl jsem upozornit na to, že je potřeba, aby tento zákon byl projednán v detailech řádně, aby se něco nezanedbalo. V žádném případě by nebylo vhodné a v podstatě ani není potřebné, i když je to výjimečná záležitost, není potřebné zkracovat nějak lhůty na projednání. Zcela jistě lze očekávat i nějaké reakce ze strany veřejnosti, protože ten zákon otevírá velmi choulostivé téma hygieny hluku. Už se ozvaly některé hlasy ze strany lidí, kteří by si přáli nepovinná očkování, že možná se ozvou. Takže je na místě, aby ten zákon byl opravdu projednán s dostatečnou časovou rezervou. (V sále je trvalý šum.)

    Já bych se možná ještě přihlásil s faktickou poznámkou, ale tím, že tady stojím, tak ten čas využiji najednou. K tomu, co tady říkala paní poslankyně Marková o problematice HIV a o podpoře paní ombudsmanky požadavkům lidí, kteří se okolo této problematiky točí. Mám pro tyto záležitosti, které se týkají lidských práv a ochrany pacientů a jejich soukromí a ochrany dat, velké pochopení. Na druhou stranu musím jenom připomenout, jak ten problém je strašně složitý, protože my jsme byli vlastně v posledních týdnech svědky dvou velmi nepříjemných příhod psychiatrických pacientů, z nichž zejména ta druhá ve Žďáře byla velmi, velmi vážná. A i při tom, jak se referovalo o těchto případech, byl citován určitý tlak na psychiatry právě ze strany kanceláře ombudsmana, aby dodržování a ochranu lidských práv naopak ještě zpřísnili. Čili pravý opak toho, po čem dneska volají média a veřejnost, aby se ta práva trošku rozvolnila a dohled nad pacienty byl větší. Neříkám to jako kritiku toho, co tu předložila paní poslankyně Marková, ale říkám to jenom jako doklad toho, jak je tato problematika někdy v těch preventivních záležitostech obtížná. Jinak ten návrh budu zcela určitě podporovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Budeme pokračovat v diskusi - pan kolega Svoboda se hlásí o slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Hezký dobrý den. Já také bych chtěl nejprve předeslat, že to je zákon, který určitě podpoříme k postupu do druhého čtení. Ale je to zákon, který bude ve zdravotním výboru skutečně vyžadovat velmi intenzivní práci. Je to norma, která je nepominutelná, kterou udělat musíme, protože jsme skutečně v těchto mnoha věcech pozadu za současným vývojem, ale budou to věci velmi kontradiktorické a určitě tam dojde ke střetu názorů mezi zdravotníky, ochránci lidských práv, nejrůznějšími občanskými aktivitami.

    Problematika, kterou otevřela kolegyně Marková, je jenom jedna z částí té problematiky, která je velmi složitá a je skutečně velmi problematická, protože vyvážit to, co je ochrana osobnostních práv a ochrana celé společnosti, je velmi obtížné. Jenom připomenu, že máme naprosto jasno v otázkách velkých epidemií a jejich šíření, kde všechna lidská práva jdou stranou, ale pořád jsme země, která je například - už o tom hovořila kolegyně Marková - epidemií AIDS ohrožená, protože se stále chováme velmi, velmi nepoučeně a nezodpovědně. Myslím si, že tyto otázky budeme muset velmi podrobně a složitě řešit.

    Jenom na margo celého toho problému otevřu otázku toho, jaké riziko to přináší pro všechny ošetřující lékaře ve zdravotnických zařízeních. Připomenu jenom to, že sám jsem kdysi pracoval v zahraničí, kde se přijímali pacienti s touto diagnózou. Opatření, která se dělala při jejich ošetřování a operování, jsou velmi, velmi zásadní a my je vlastně vůbec nemáme, protože pokud to víte, nebo nevíte, u porodu pacientka nemusí mít vyšetřeno HIV. A je to problém veliký nejenom pro ni, pro její dítě, ale i pro ošetřující personál od té poslední uklízečky až po toho ošetřujícího lékaře.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Ano, prosím. Pan poslanec Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych opravdu reagovat jako lékař a podpořit slova zejména pana poslance Svobody, který se zmínil o těch enormních rizicích. Sám jsem operoval tři pacienty, kteří byli HIV pozitivní. Vím, že je to velice problematické. Vzal jsem tu roli na sebe, protože jsem tím nechtěl nějak postihnout svoje podřízené. Myslím si, že to je opravdu jedna z věcí, které paní ombudsmanka zřejmě nebyla schopna docenit. Pokud bychom skutečně přistupovali k tomu tímto způsobem, tak bychom měli s každým pacientem zacházet tak, jako by byl HIV pozitivní. (Hluk v sále sílí.)

    A další věc je ještě ta - vzpomínám si, že v dobách, kdy se říkalo, že hepatitida B, která je rovněž virovým onemocněním, se dá přenést pouze krví, kontaktem, později se zjistilo, že je možno tuto hepatitidu přenést i přes spojivku. Není vyloučené, že i HIV onemocnění bude třeba v budoucnosti možno kontrahovat i tímto způsobem.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romu Kostřicovi. Je někdo další do rozpravy? Ano, ještě paní poslankyně Soňa Marková v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já jsem tady nechtěla rozviřovat diskusi o HIV pozitivních, protože tady se jedná jenom o rozšíření té informační povinnosti o další zařízení v sociálních službách, nikoliv ve zdravotnických zařízeních. Tady jde o diskusi o něčem úplně jiném. Jde o to, jestli to rozšíření našich povinností na sociální služby, o kterých jsem hovořila, nemůže vést k tomu, že lidé budou z těch sociálních služeb vyloučeni. Nikoliv o zdravotnickém zařízení, ale mluvila jsem o sociálních službách. Abychom se zbytečně nezaplétali do diskusí, které s tím nesouvisí. A už vůbec s tím určitě nesouvisí ta strašná tragédie, co se týká té psychiatricky nemocné pacientky. To bychom mohli spíš hovořit na téma reforma psychiatrické péče, která svým způsobem jeden čas vypadala, že vypustíme všechny pacienty z ústavů do veřejnosti a necháme je jejich osudu a nebudeme se o ně starat. Určitou dobu to takhle před několika lety vypadalo, když se o té reformě hovořilo.

    Takže nemá to s tím vůbec nic společného. Mně šlo jenom o to, abychom se nad některými věcmi více zamysleli. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Nikoho dalšího nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není. Pane zpravodaji? Také není.

    Protože není zájem o závěrečná slova - nepadl žádný návrh na vrácení, na zamítnutí, pane zpravodaji? Ano, je tomu tak. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Je to tedy jediný návrh k hlasování. Přistoupíme k hlasování. Požádám vás o novou registraci. Odhlásil jsem vás. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O přikázání výboru pro zdravotnictví rozhodneme v hlasování pořadové číslo 23, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 23, z přítomných 148 pro 147, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví. Lhůta k projednání je podle zákona o jednacím řádu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 16.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Než se ujme slova, požádám pana poslance Víta Kaňkovského, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s předkládaným návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    Smyslem návrhu novely zákona o léčivech je umožnění využití finančních prostředků na zvláštním účtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv odchylně od účelu jejich užití stanoveného v § 112 tohoto zákona. Podle uvedeného ustanovení SÚKLu tyto finanční prostředky náleží jako náhrada výdajů za provedení odborných úkonů, a to od subjektů, na jejichž žádost SÚKL tyto úkony provádí. Uvedené prostředky pak SÚKL může použít pouze pro zajištění své činnosti prováděné podle zákona o léčivech nebo podle zvláštních správních předpisů, např. zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to tehdy, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. Předkládaným návrhem zákona se navrhuje rozšířit možnost jejich užití zakotvením možnosti jednorázového převodu těchto finančních prostředků SÚKLu z jeho zvláštního účtu na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví.

    Důvodem pro převod těchto finančních prostředků pro potřeby resortu zdravotnictví je zejména nabytí účinnosti zákona číslo 109/2014 Sb., kterým se mění zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a zákon o veřejném zdravotním pojištění, kterým se zvyšují měsíční platby za státní pojištěnce o 58 Kč za měsíc od 1. července 2014. Účelem tohoto návrhu bylo navýšení prostředků veřejného zdravotního pojištění tak, aby bylo možno kompenzovat výpadek příjmů poskytovatelů zdravotních služeb v důsledku zrušení většiny regulačních poplatků. Toto opatření představuje dopad na státní rozpočet v roce 2015 ve výši cca 4,2 mld. Kč. Na pokrytí výše uvedených nároků na státní rozpočet se může Ministerstvo zdravotnictví podílet již pouze mimorozpočtovými prostředky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Proto vláda rozhodla navrhnout novelu zákona o léčivech, která zajistí v roce 2015 jednorázový převod finančních prostředků ve výši 1,7 mld. do státního rozpočtu České republiky.

    Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik na úvod k předkládanému vládnímu návrhu zákona. Věřím, že na základě uvedených skutečností návrh podpoříte. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi. Požádal bych zpravodaje, pana poslance Víta Kaňkovského, aby se ujal své zpravodajské zprávy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, pan ministr ve své úvodní řeči poměrně podrobně popsal předkládaný návrh novely zákona o léčivech, takže dovolte z mé strany jenom krátké shrnutí předkládané novely.

    Vláda České republiky především kvůli finančním dopadům účinnosti zákona č. 109/2014 Sb. navrhuje jednorázový přesun finanční částky 1,7 mld. Kč ze zvláštního účtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv do státního rozpočtu, konkrétně na příjmový účet státního rozpočtu České republiky, který bude zřízen pro Ministerstvo zdravotnictví. Zároveň tento návrh upravuje zákon o léčivech formou obecné výjimky tak, aby v odůvodněných případech bylo možné prostředky ze zvláštního účtu SÚKLu převést do státního rozpočtu i opakovaně, vždy ale prostřednictvím zákona.

    V tomto ohledu je třeba zmínit, že navrhovaná částka 1,7 mld. Kč jen částečně kompenzuje dopady zrušení většiny regulačních poplatků a bude třeba hledat další zdroje ve státním rozpočtu, aby tento výpadek finančních prostředků byl pokryt.

    Za zásadní informaci považuji fakt, že dle ověřených informací ze SÚKLu nebude mít uvedený finanční transfer za následek nějaké další požadavky Státního ústavu pro kontrolu léčiv na výdaje ze státního rozpočtu v příštím roce.

    Jako zpravodaj navrhuji projednání zákona ve výboru pro zdravotnictví, tak jak již navrhl předseda Sněmovny. Dále bych chtěl navrhnout ještě projednání v rozpočtovém výboru. Nebudu navrhovat nějakou úpravu lhůty pro projednání ve výborech.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu. Mám jednu přihlášku řádnou a jednu faktickou poznámku paní poslankyně Soni Markové. Dám tedy přednost podle jednacího řádu faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych přece jen na začátek asi položila jednu velmi důležitou otázku. Aniž bych chtěla zpochybňovat nutnost finanční kompenzace za poplatky a další věci, chtěla bych se zeptat, jestli ty finanční prostředky, které se budou převádět ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, nebudou právě tomuto ústavu chybět. Vzpomeňme si na to, že jsme kritizovali Státní ústav pro kontrolu léčiv za to, že pomalu dělá revizi úhrad léků. Přidali jsme agendu zdravotnických prostředků Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv teď nově. Máme problémy s konopnými přípravky a další věci. Já osobně se domnívám, že tyto finanční prostředky by chybět skutečně mohly. Takže bylo by dobré, jestli by pan ministr byl tak hodný a skutečně potvrdil nebo vyvrátil, jestli tyto peníze chybět nebudou. Já si myslím, že ano.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Skalický do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, slyšeli jsme, že v novele příslušného zákona dojde k přesunu řádově 1,7 mld. z účtu SÚKLu zjednodušeně řečeno na účet státního rozpočtu, do kapitoly Ministerstva zdravotnictví. Z toho zhruba 700 milionů má být použito pro potřeby Nemocnice Na Bulovce a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. My jsme minulý týden se zdravotním výborem navštívili toto zařízení, kde jsme se dost podrobně seznámili s jeho problémy, a to i zejména s jeho vazbou jak odbornou, tak ale i finanční na centrum ICRC. Já bych se zde chtěl zeptat pana ministra, nebo pak tedy v rámci projednání na zdravotním výboru, zda z hlediska dlouhodobé perspektivy, tím mám na mysli dva, tři a pět let, toto centrum bude schopno z jiných zdrojů než těchto, řekněme, mimorozpočtových ufinancovat svůj provoz. Teď tato částka, jak nám potvrdil management Nemocnice u sv. Anny, pro ně bude dostatečná na to, aby zvládli provoz, nicméně i vedení Fakultní nemocnice přiznalo, že od roku 2016 dost dobře přesně neví a netuší, jak budou schopni zajistit provoz centra ICRC, které je s Fakultní nemocnicí u sv. Anny přímo svázáno. Čili my určitě podpoříme zákon do druhého čtení a i v rámci projednání, jak jsem už zmínil ve zdravotním výboru, bychom rádi tuto otázku o využití části těchto finančních prostředků dlouhodoběji diskutovali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Skalickému. Žádnou jinou přihlášku zatím do rozpravy nemám. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr ano. Bude reagovat na předložené otázky. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já tedy zareaguji na to, co v rozpravě zaznělo. Za prvé, jestli Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv nebudou tyto peníze chybět. Mám informaci od pana ředitele, že nebudou. Všechny své povinnosti, které jim zákon ukládá, zvládnou i bez těchto finančních prostředků. Nicméně chci tady upozornit, že Státní ústav pro kontrolu léčiv už v této velmi pozitivní ekonomické bilanci dlouho nebude, takže představa, že bychom každý rok takto vybírali z jeho účtu, tady nehrozí, že to je opravdu jednorázová záležitost, která pomohla státnímu rozpočtu České republiky výměnou za to, že státní rozpočet v letošním roce velmi výrazně pomohl zdravotnictví jak vůči kompenzaci hospitalizačních poplatků, tak co se týče té záležitosti Fakultní nemocnice u sv. Anny a Nemocnice Na Bulovce.

    Tím se dostávám k tomu druhému, co tady zaznělo. Já mám informace od managementu Nemocnice u sv. Anny, že v příštím roce díky těm opatřením, která nastartovala, a díky jasnému manažerskému vedení se měli dostat do nějaké vyrovnané bilance. Samozřejmě projekt ICRC podobně jako mnohé jiné veliké vědecké projekty není úplně bezproblémový. Mám pocit, že tady ty velké oči byly i u více těchto projektů. Nicméně je třeba říct, že to není to hlavní, co táhlo Nemocnici u sv. Anny dolů. Podle mých informací ty celkové náklady, které jsou s provozem ICRC spojené a které dopadají na vrub nemocnice, jsou asi 50 milionů ročně. Takže věřím, že se situaci podaří zvládnout, a samozřejmě budu poslance a i zdravotní výbor průběžně informovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za závěrečné slovo. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Ano. Má. Prosím.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji všem diskutujícím i panu ministrovi za doplnění diskuse. A jenom chci konstatovat, že v rámci rozpravy nepadl návrh na zamítnutí v prvním čtení a ani návrh na úpravu lhůty k projednání ve výborech.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za to, že sledoval diskusi. Protože nepadl žádný návrh, o kterém lze hlasovat v prvním čtení, tak budeme rozhodovat o přikázání výborům tohoto návrhu k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím.

    Budeme tedy hlasovat o tomto jediném návrhu - kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 24 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 24 z přítomných 156 pro 130, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví a lhůta je podle jednacího řádu 60 dní. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 48.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Tento materiál uvede pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ještě než se ujme slova, budu konstatovat, že tento sněmovní tisk projednal výbor pro zdravotnictví, jehož usnesení vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 263/1. Požádám proto předsedu výboru pro zdravotnictví pana poslance Rostislava Vyzulu, aby nás po úvodním slově pana ministra informoval o jednání výboru a o přijatých usneseních. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych uvedl materiál zhodnocení zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven za rok 2014, který je předložen k vašemu projednání.

    Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem financí provedlo zhodnocení zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven a může konstatovat, že jsou v souladu s právními předpisy, veřejným zájmem i modelací dopadů úhradové vyhlášky na rok 2014. Systém veřejného zdravotního pojištění je v roce 2014 v mírné ekonomické tenzi, čemuž odpovídají i zdravotně pojistné plány. I přesto, že proběhlo zvýšení platby za státní pojištěnce v listopadu loňského roku a další zvýšení kompenzující výpadek regulačních poplatků, bude systém veřejného zdravotního pojištění v tomto roce dle předložených zdravotně pojistných plánů hospodařit deficitně s odhadovaným deficitem cca 2,2 miliardy. Příjmy systému podle zdravotně pojistných plánů vzrostou v letošním roce na 237,2 miliardy, náklady vzrostou na 239,4 miliardy. Deficit bude kryt ze zůstatků z minulých let.

    Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda na jednání své schůze dne 21. května 2014 projednala společná stanoviska Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí ke zdravotně pojistným plánům na rok 2014. Usnesením číslo 365 vláda doporučila předložit zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2014 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání s návrhem na jejich schválení. Dále byl tento materiál projednán ve výboru pro zdravotnictví dne 7. září tohoto roku, byl výborem schválen a výbor doporučil Poslanecké sněmovně vyslovit s materiálem souhlas.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho uvedení tohoto tisku a prosím pana předsedu výboru Rostislava Vyzulu, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dobrý večer dámy a pánové. Pokud se týká návrhu zdravotně pojistných plánů, zdravotní výbor projednal tuto problematiku na 9. schůzi konané 4. září tohoto roku. Já bych chtěl uvést ještě předtím, než uvedu, na čem jsme se dohodli, několik dalších fakt.

    Vláda, jak bylo řečeno, dostala a projednávala tyto návrhy zdravotně pojistných plánů 21. 5. 2014. Zdravotní výbor tedy 4. 9. Vzhledem k tomu, že teď projednáváme ve Sněmovně tyto zdravotně pojistné plány 21. října pro tento rok, byla dlouze diskutována otázka, proč tyto plány nejsou k dispozici zdravotnímu výboru dříve z důvodu, aby se mohlo reagovat na některá fakta týkající se hlavně ekonomiky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi výboru za podanou zpravodajskou zprávu. Zahajuji všeobecnou rozpravu a mám jedinou přihlášku, a to pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně, chtěl bych napřímit vaši pozornost k některým částem tohoto sněmovního tisku.

    Jak již tu říkal pan předseda našeho výboru, na straně 6 máte tabulku, kde máte vyznačena jednotlivá salda zdravotních pojišťoven. Pokud se podíváte, tak na schodku minus 2,25 miliardy korun se nejvíce podílejí právě pojišťovny: Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Pokud si nalistujete příslušné strany, které se týkají hospodaření těchto pojišťoven, tak v případě České průmyslové zdravotní pojišťovny na straně 18 naleznete - Hodnocení ekonomické: Ministerstvo zdravotnictví provedlo analýzu souladu původně předloženého návrhu zdravotně pojistného plánu na rok 2014. Došlo k závěru, že návrh neumožňuje krytí vyhláškou požadovaných nákladů na akutní lůžkovou péči. Z časových důvodů, jelikož nebyl zdravotně pojistný plán 2014 schválen do 30. 1. 2013, bylo přistoupeno k vydání provizoria, které zvýšilo České průmyslové zdravotní pojišťovně výdaje v segmentu akutní lůžkové péče o 1,9 miliardy, jelikož o tuto částku se liší návrh České průmyslové zdravotní pojišťovny a ministerská modelace. Následovala intenzivní jednání mezi zástupcem Ministerstva zdravotnictví a České průmyslové zdravotní pojišťovny a pojišťovna poté předložila alternativní modelaci, která zpřesňuje původně předložený zdravotní pojistný plán 2014 a zvyšuje výdaje do segmentu akutní lůžkové péče o 1,1 miliardy korun. Zde Ministerstvo zdravotnictví konstatovalo, že nový návrh vychází z reálných údajů o úhradách České průmyslové zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotních služeb a respektováním parametru úhradové vyhlášky dojde v průběhu roku 2014 ke snížení rezerv finančních prostředků České průmyslové zdravotní pojišťovny vytvořených v minulých letech.

    Jen bych v této souvislosti upozornil na nález Nejvyššího kontrolního úřadu 13/22, který konstatoval, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna navýšila platby některým zdravotnickým zařízením zhruba o 150 milionů korun. Vím, že v tomto případě probíhá nějaká ministerská kontrola a seznámení se s kontrolním protokolem, ale v zásadě je zajímavé porovnat tento údaj, který se objevuje ve zdravotně pojistném plánu, s tím, že došlo ke zvýhodnění určitých zdravotnických zařízení na úkor druhých, a to je závažná věc, která má samozřejmě vliv i na to, že došlo ke zvýšení výdajů ve zdravotně pojistném plánu. Proto bych v tomto případě chtěl od pana ministra nějaké vysvětlení.

    Další věc, se kterou nemohu souhlasit na straně 18, je popis historie České průmyslové zdravotní pojišťovny, protože zde je uvedeno: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vznikla pod názvem Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, dále jen HZP, dne 1. 12. 1992 atd. atd. Chtěl bych zde uvést, že by zde mělo správně být, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vznikla z Hutnické zaměstnanecké pojišťovny po sloučení se Zdravotní pojišťovnou AGEL, Českou národní zdravotní pojišťovnou a posléze se dále sloučila s pojišťovnou Metal-Aliance. To si myslím, že by mělo být korektně uvedeno, i data, kdy vlastně Hutnická zaměstnanecká pojišťovna po všech fúzích se přejmenovala k datu 1. 10. 2009.

    To je k České průmyslové zdravotní pojišťovně.

    Nyní bych napřímil vaši pozornost ke straně 42, která se týká Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Zde je zřejmě asi překlep, protože v ekonomickém hodnocení je uvedeno, že zdravotně pojistný plán je sestaven jako vyrovnaný, ale pokud se podíváme na příjmy, ty jsou navrhované ve výši 24 miliard 471 milionů korun a výdaje v částce 25 miliard 842 milionů 931 tisíc korun, tzn., že tento zdravotně pojistný plán je navrhován jako schodkový.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Dále do rozpravy s faktickou poznámkou pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Dobrý den, pane místopředsedo, dámy a pánové, pane ministře. Opravdu jenom faktickou.

    K tomu projednávanému materiálu se dá říct jenom tolik, že to je klasický problém, který se tady vleče více než 20 let. Rovnice se vždycky řeší z pravé strany. Vychází se z toho, že se vybere nějaký objem peněz a ten se potom nějakým způsobem rozdělí v zásadě bez ohledu na to co, kdo, jak, kolik čeho dělá. Asi v tento okamžik tento problém nemá žádné racionální řešení než takové, které se tady nabízí, navrhuje. Pravda je, že jsme všichni dostali ten materiál, který upozorňuje na to, co se třeba děje v pojišťovně Ministerstva vnitra. Přečetl jsem si i tu odpověď. Musím říct, že mě to neuspokojuje. Taky proto, že jsem jeden z poskytovatelů a stojím na druhé straně barikády. Dneska se paradoxně v nejlepší kondici po stránce manažerského řízení jeví Všeobecná zdravotní pojišťovna, která se opravdu výrazným způsobem vylepšuje i z hlediska smluvního vztahu k poskytovatelům. Ale fakt je ten, že ostatní pojišťovny, o nich de facto ani jako občan ani jako zákonodárce ani jako poskytovatel v podstatě nemám vůbec žádné relevantní informace a vůbec nejsem schopen se vyjádřit k tomu, jaká ta situace tam je nebo není.

    Mám za to, že k tomu materiálu nejde nějak se postavit jinak než to prostě vzít na vědomí a pokusit se ten strašný gordický uzel, kterým zdravotnictví je, pomalinku nějak rozplétat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janulíkovi i za dodržení času. Ještě než dám slovo k faktické poznámce panu předsedovi Stanjurovi, dovolte, abych konstatoval dvě omluvy: od 18 hodin pana poslance Martina Plíška a pana poslance Jiřího Holečka.

    Nyní má slovo pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl souhlasit s předřečníkem. Chci k tomu říct dva hlavní důvody. Název bodu: Návrh zdravotně - návrh! - zdravotně pojistných plánů na rok 2014. A k tomu bych chtěl zmínit dnešní datum: 21. října 2014! Myslím, že ta debata je vlastně bezpředmětná. Co jiného nám zbývá, než dva měsíce a deset dnů před koncem roku projednávat a úplně vážně vést debatu o návrhu zdravotně pojistných plánů na rok 2014? Myslím, že ty samotné dva údaje, název bodu a dnešní datum, říkají, jaký máme manévrovací prostor a jaký smysl má debata nad konkrétním materiálem, který máme k dispozici.

    Mě by spíš zajímalo něco jiného. Kdy budeme projednávat návrh zdravotně pojistných plánů na rok 2015? Protože dneska je tak akorát, abychom o tom mluvili! Dva měsíce před zahájením toho roku. Jinak to v zásadě nemá smysl. Pak by se ten bod jmenoval Informace o tom, jaké zdravotně pojistné plány pojišťovny měly v uplynulých deseti měsících a mají plán na příští dva roky. To by byl název bodu, který by odpovídal realitě! Tak jenom tenhle dotaz a konstatování, že ta debata v zásadě, týkající se roku 2014, nemá žádný smysl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi za jeho faktickou poznámku. To je zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pane ministře. Ano. Pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pravděpodobně bude reagovat na otázky v rozpravě. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych zareagoval na některé dotazy, které tady byly vzneseny, abych trošku tu situaci dovysvětlil.

    Je potřeba říci, že v letošním roce, resp. už vlastně za doby ministrování pana doktora Holcáta, se situace, co se týče pozice zdravotních pojišťoven a jejich zdravotně pojistných plánů především ve vztahu k úhradové vyhlášce, která v podstatě definuje základní parametry tak, jak si je představuje Ministerstvo zdravotnictví jako orgán ústřední státní správy zodpovědný za financování zdravotnictví, změnila. V uplynulých letech to fungovalo tak, že ministerstvo ke konci roku vydalo úhradovou vyhlášku a ještě předtím zdravotní pojišťovny schválily svoje zdravotně pojistné plány a velmi často to v reálu vypadalo tak, že poskytovatelé, nemocnice, ale i další se při jednáních s pojišťovnami odvolávaly na to, že vyhláška jim zaručuje nějaký způsob financování. A pojišťovny říkaly: Ale my máme zdravotně pojistné plány a ty jsou v rozporu s vyhláškou a my to nemůžeme dodržovat. Proto tedy už pan ministr Holcát zvolil postup jiný. Pojišťovny byly zavázány k tomu, že své zdravotně pojistné plány budou sestavovat až na základě úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Proto se i celý ten proces trochu posunul a je třeba říct, že v roce 2014 pojišťovny nepředkládaly své plány k 1. 11., ale později.

    Nicméně tady i v návaznosti na jednání na zdravotním výboru Poslanecké sněmovny musím potvrdit, že se budeme snažit v roce 2015 předložit zdravotnímu výboru informaci o zdravotně pojistných plánech nejpozději do konce prvního čtvrtletí, takže by se celá debata mohla posunout tak, aby byla šance relevantně ovlivnit to, co si pojišťovny do svých plánů daly.

    Zareaguji tady i na dotaz na Českou průmyslovou pojišťovnu. Možná nebudu reagovat na genezi názvu, nemyslím, že je to úplně to nejpodstatnější, ale s tím souvisí i to, že tento zdravotně pojistný plán byl předložen později, protože pojišťovna předložila ministerstvu nějaký návrh zdravotně pojistného plánu, podle analýz ministerstva nebyl v souladu s vyhláškou, pojišťovna měla jiný názor a v podstatě v průběhu vzájemných jednání se to doladilo tak, aby ten návrh, který nakonec byl předložen, byl schválen ministerstvem, odpovídal úhradové vyhlášce a realita roku 2014 to potvrzuje.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Chce pan předseda výboru? Nechce přidat nic ke zpravodajské zprávě. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Do podrobné rozpravy nemám žádný návrh. Pan kolega Hovorka se hlásí do rozpravy podrobné rozpravě s návrhem na usnesení, pravděpodobně. Ne, tak normálně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Pane předsedající, vy jste jenom rychle ukončil obecnou rozpravu. Já jsem chtěl jenom, jestli by mohl pan ministr odpovědět na otázku, která se týkala nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu v České průmyslové zdravotní pojišťovně, kde bylo konstatováno navýšení plateb některým zdravotnickým zařízením, protože to může mít samozřejmě vliv na záporné saldo ve zdravotně pojistném plánu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. I to je přípustné v podrobné rozpravě, protože to může vést ke změně usnesení. Ptám se, jestli chce někdo další do podrobné rozpravy. (Nikdo se nehlásil.) V tom případě pravděpodobně požádám pana předsedu výboru a zpravodaje, aby přednesl návrh v podrobné rozpravě, který předložil výbor pro zdravotnictví. A potom bych se zeptal, jestli je zájem o závěrečné slovo, jestli pan ministr chce ještě potom reagovat. Tak prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych tedy v podstatě jenom uvedl, že usnesení č. 46 z 9. schůze 4. září 2014 vám bylo dodáno formou sněmovního tisku 263/1, tak jak jsem jej přečetl. Takže doporučuji tohle usnesení schválit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi výboru. Má někdo jiný návrh v podrobné rozpravě? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.

    Pokud nemá pan ministr zájem, tak budeme hlasovat o návrhu na usnesení, který předložil výbor pro zdravotnictví.

    Hlasování pořadové číslo 25, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro návrh, který předložil zdravotní výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 25, z přítomných 166 pro 117, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Návrh usnesení tedy byl schválen. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím tento bod.

    Dále budeme pokračovat podle našeho pořadu schůze. Je to bod

    Návrh uvede za navrhovatele pan poslanec Miroslav Grebeníček. Prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru pro sociální politiku. Usnesení výborů nám bylo doručeno jako sněmovní tisky 60/2, 60/3, 60/4. Ještě než se zástupce navrhovatelů ujme slova, požádal bych pana poslance Františka Váchu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem tohoto tisku.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo s úvodním slovem.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ucelenou informaci o našem návrhu jsem předložil při prvním čtení. Přikázali jste projednat návrh naší novely ve dvou výborech, v takzvaném školském a sociálním. Snad mi bude prominuto, že nyní přistoupím k uvedení tohoto návrhu netradičním způsobem. Jde o článek z dubna roku 2014 v Britských listech, který nese název Nesystémový návrh aneb co má žebrota co studovat.

    V tomto článku se říká: Opakovaně se setkáváme se zamítací mašinérií vládních poslanců většinou se zdůvodněním, že navrhovaný zákon či novela připravená poslanci opozičními jsou nesystémové. Posledním údajně nesystémovým krokem se stal návrh komunistických poslanců na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně doplnění dalších zákonů, konkrétně na zvýšení sociálního stipendia ze současné částky 1 620 Kč na 2 100 Kč. Marné bylo poukazování předkladatelů, že zatímco v roce 2004 studium jednoho dítěte na veřejné vysoké škole vyšlo asi na 3 500 Kč, dnes je to v průměru 9 000 Kč. Stejně marná byla i připomínka, že podle údajů samotného Ministerstva školství ještě v roce 2010 bylo na sociální stipendia studentů veřejných vysokých škol rozpočtováno 86 milionů a studentů soukromých vysokých škol přes 4 miliony, celkem tedy 90 milionů korun, a od té doby došlo k prudkému snížení výplaty těchto stipendií z 90 na pouhých 50,5 milionu korun. Mám na mysli rok 2013. Rovněž se naivně dotazovali, co že je nesystémového na valorizaci.

    Návrh zákona překvapivě ve výborech podpořili poslanci TOP 09, ale pro zamítnutí hlasovali poslanci za Českou stranu sociálně demokratickou spolu s hnutím ANO a KDU-ČSL, zřejmě si vědomi toho, že nějaké stipendium nesmí narušit systém, který až vyjde na světlo boží, tak nám všem vytře zrak. Zatím nám zrak vytírají spíše poslanci za stranu - cituji stále Britské listy -, která má slovo sociální v názvu. Návrh zákona přitom prošel do druhého čtení s tím, že ho podpořil i ministr školství Marcel Chládek. Podle Františka Váchy - TOP 09 - výsledkem zákona by byla podpora těch, kteří to potřebují a kteří si to skutečně zaslouží, což prokázali tím, že se i přes nepřízeň osudu, finanční tíseň rodičů rozhodli vzít osud do svých rukou, zvýšit si kvalifikaci náročným studiem na vysoké škole a přispět tak svým talentem k rozvoji naší společnosti.

    Sociální demokraté z České strany sociálně demokratické se tedy ztotožňují spíše se slovy Jiřího Zlatušky - hnutí ANO -, předsedy školského výboru, podle kterého sociální stipendium nezapadá do vysokoškolského zákona. Tvrdí, že vysoké školy mají nyní už tak vysoké stipendijní fondy, že z nich zvládnou i sociální stipendia. A mimo oficiální záznam, jak informují Britské listy, prý od něho zaznělo, že tento zákon by zvýšil oblibu Komunistické strany Čech a Moravy, s čímž prý on zásadně nemůže souhlasit. Že by tedy ještě důležitější než rozpočtová zodpovědnost - končí citace z Britských listů - bylo to, kdo zákon předkládá?

    Ano, dámy a pánové, následně jsem interpeloval písemně předsedu vlády ve věci překážek kladených poslanci vládní koalice potřebné valorizaci sociálních stipendií studentů vysokých škol, a to s ohledem na složení Sněmovny, ve které má klíč k řešení této situace právě současná vládní koalice.

    Já bych chtěl především říci - cituji z odpovědi premiéra Sobotky -, že podporuji institut sociálních stipendií, protože se domnívám, že to je jeden z nástrojů, který pomáhá udržet náš veřejný vzdělávací systém dostatečně prostupným a přístupným pro studenty ze všech sociálních skupin. Chci také potvrdit - končí slova předsedy vlády -, že i ministr školství podporuje myšlenku navýšení sociálních stipendií na vysokých školách. Čili sám za sebe i za ministra školství se nebráním jednání o tom, abychom dosáhli takové legislativní změny, která by umožnila navýšit sociální stipendia.

    No, uvidíme, dámy a pánové. Návrh na zamítnutí projednávané novely zde zazněl již při prvním čtení. Jednoznačně jste jej odmítli. Chci tedy věřit, že se se stejným návrhem vypořádáte obdobným způsobem i na dnešním jednání. Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci navrhovatelů. A nyní první zpravodajská zpráva pana zpravodaje výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, pana poslance Františka Váchy. Prosím, pane zpravodaji. Připraví se paní poslankyně Radka Maxová. ***

  • Poslanec František Vácha: Dobrý večer, pane předsedající, dámy a pánové.

    Jak už bylo řečeno, jedná se o navýšení sociálního stipendia § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách z původních 1 620 na 2 100 korun. Původní stanovisko vlády Rusnoka bylo zamítavé, nicméně pan ministr Chládek po změně vlády tento návrh podporuje. Jednalo by se přibližně o 16 mil. korun navíc do rozpočtu. Pan ministr se vyjádřil, že by tyto peníze ve svém rezortu našel.

    Návrh novely byl zařazen na program výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na jeho 5. schůzi dne 17. dubna 2014. Na této schůzi bylo po dlouhé, obsáhlé diskusi jeho projednávání přerušeno. K dalšímu pokračování projednávání došlo až na 8. schůzi dne 4. září 2014. Během jednání nebyl vznesen žádný pozměňovací návrh a výbor na základě hlasování doporučil Poslanecké sněmovně tento návrh zamítnout.

    Já bych přečetl usnesení. Je to sněmovní tisk 60/4, usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 8. schůze dne 4. září 2014 k návrhu poslanců Miroslava Grebeníčka, Zuzky Bebarové-Rujbrové, Marty Semelové a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách atd.: Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění poslancem Grebeníčkem a zpravodajské zprávě poslance Váchy doporučuje Poslanecké sněmovně zamítnout návrh poslanců Miroslava Grebeníčka atd., zmocňuje zpravodaje výboru poslance Váchu, aby toto usnesení přednesl ve schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu, a za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativní úpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní měla následovat zpravodajská zpráva zpravodajky výboru pro sociální politiku paní poslankyně Radky Maxové. Tu tady nevidím, takže ji nemůžeme absolvovat... Ale zástupce výboru chce hovořit. Prosím. Samozřejmě zpravodajské zprávy mají přednost před rozpravou, kam už mám přihlášeného. Prosím, pane poslanče, máte slovo k informaci o jednání výboru pro sociální politiku.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Takže v zastoupení Radky Maxové já také nemám dobrou zprávu pro předkladatele zákona. Přečtu usnesení výboru pro sociální politiku ze dne 10. dubna 2014: Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na své 6. schůzi konané dne 10. dubna 2014 přijal toto usnesení: doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila nesouhlas s návrhem poslanců Miroslava Grebeníčka, Zuzky Bebarové-Rujbrové, Marty Semelové a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi za předložení informace o jednání výboru a otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní přihlášené nejdříve s faktickou poznámkou dva kolegy, pan poslanec Jiří Zlatuška, poté pan kolega Pavel Plzák. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, chtěl bych se jen ohradit proti obsahu toho, co citoval pan poslanec Grebeníček z Britských listů. To, co mi vkládal do úst jako údajné výroky o tom, že bych podmiňoval svůj postoj k té novele tím, kdo to předkládá, je nepravdivé a pouze odpovídá úrovni Britských listů. Doporučoval bych v rámci duševní čistoty tento zdroj nepoužívat. Je to jenom důkaz, že nestojí za nic.

    A co se týká argumentu o tom, že vysoké školy mají prostředky na stipendijních fondech, tak si dovolím faktickou informaci z účetních uzávěrek za minulý rok. Meziroční přírůstek financí na stipendijních fondech veřejných vysokých škol mezi rokem 2012 a 2013 činil 32 mil. korun, tedy téměř dvojnásobek částky, kterou předkladatelé chtějí doplňovat do sociálních stipendií, a celkově na stipendijních fondech veřejných vysokých škol na konci roku 2013 bylo 790 354 tis., čili víc než tři čtvrtě miliardy. Veřejné vysoké školy mají dostatečné prostředky pro to, aby financovaly sociální stipendia mnohem štědřeji, než kolik předpokládá tento návrh. Ministerstvo školství se jenom musí postarat o to, aby legitimní vzdělávací podpora, tudíž podpora studentů, kteří jsou sociálně potřební (upozornění na čas), se promítla i do rozpočtových pravidel vysokých škol. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s další faktickou poznámkou pan kolega Pavel Plzák, poté pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Pavel Plzák: Ano, budu krátký. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se kolegovi Oklešťkovi, ale musím k tomu něco říct. Předem avizuji, že nemám vůbec nic proti institutu sociálních stipendií, jsem nakloněn jejich valorizaci. Ale vystoupení pana kolegy Grebeníčka mě donutilo, abych zavzpomínal na svoje studia, kdy jsem při studiu medicíny týden až dva týdny pracoval, noční a odpolední práce v pivovaru plzeňském, polovinu prázdnin jsem také pracoval, protože mí rodiče, tatík automechanik a maminka zdravotní laborantka, mi mohli vyčlenit na studium 600 korun měsíčně. Takže lituji, že v té době žádná sociální stipendia nebyla. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plzákovi. Nyní pan poslanec Karamazov také s faktickou poznámkou, poté řádně přihlášený pan poslanec Grebeníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte jen několik poznámek ke zmíněnému tématu. Já se domnívám, že málokdo z nás by byl proti valorizaci stipendií pro studenty, kteří toto stipendium potřebují. Nicméně myslím si, že problém je v provedení. Na toto téma skutečně proběhla docela rozsáhlá diskuse na příslušném výboru - já jsem členem školského výboru, takže na školském výboru - a ta se týkala, jak už tady bylo řečeno, především argumentů nesystémovosti, že sociální stipendium do zákona o vysokých školách nepatří, a také to, že vysoké školy mají dostatek prostředků na stipendijních fondech. Já nechci hovořit o té nesystémovosti, ale o stipendijním fondu. Mohu potvrdit ze svých zkušeností děkana fakulty, že jsem nejednou rozhodl využít stipendijního fondu ve prospěch studenta, který mimořádnou podporu potřeboval. Využití stipendijního fondu tedy na účely, které v podstatě sleduje valorizace, je možné a dnes se používá.

    Chtěl bych ale ještě upozornit na jednu stránku, možná drobnou. Nejsem právník, ale technik, tak se mně zdá přinejmenším velmi nešikovné, že kvůli každé valorizaci inflace je třeba změnit zákon. V návrhu novely zákona to nějak řešeno už je, nicméně opět stejně, je tam pevná částka. Kdyby v návrhu byl zakotven nějaký mechanismus, který by tuto částku valorizoval automaticky, asi bych těžko hledal důvod pro nesouhlas. Takto souhlasit nemůžu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci i za dodržení času. Ještě před řádně přihlášeným panem poslancem Grebeníčkem paní kolegyně Marta Semelová, poté ještě jednou pan kolega Zlatuška. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěla říci, že na výboru jsme se naprosto shodli na tom, že by nám mělo jít o kvalitu vzdělávání. Kvalita vzdělávání by měla být také na základě toho, že tam nebudou chodit lidé podle toho, jestli na to mají v peněžence, ale jestli na to mají svými znalostmi, schopnostmi a dovednostmi. A já si myslím, že by bylo v zájmu nás všech těmto lidem co nejvíce pomoct. My jsme si říkali, že samozřejmě zvýšení stipendia nevyřeší všechno. Ale je to značná pomoc mnoha studentům. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Semelové. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Jiřího Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, přece jenom bych chtěl korigovat to, co zde říkal kolega poslanec Karamazov. Ani valorizace v zákonu by nebyla neproblémová, a to z toho důvodu, že jsou to jedny z mála státních prostředků, které jdou nejen veřejným vysokým školám, ale i soukromým školám. Odečítají se z obecné sumy prostředků, které jsou vyhrazeny v rozpočtu Ministerstva školství pro veřejné vysoké školy, snižuje se část, která jde na příspěvek na činnost veřejných vysokých škol. A v okamžiku, kdy by tam byla valorizace, by se tím v malé části část těchto prostředků přesouvala směrem k soukromým vysokým školám. Netvrdím, že je to částka velká, ale částečně by to probíhalo. A pořád zde platí, že řádově větší prostředky dnes leží na stipendijních fondech veřejných vysokých škol. Z veřejných vysokých škol se čas od času ozývá snaha prostředky používat nějak jinak. Řada škol je tímto způsobem používá. Pokud by Ministerstvo školství zavedlo nepřímé ukazatele, které by podněcovaly vysoké školy k tomu, aby se stipendijní fondy používaly pro podporu sociálně potřebných, bylo by to nejlepší, co by mohlo být. Byly by tam mnohem větší prostředky, než o kterých dnes mluví ve svém návrhu komunisté, a lépe strukturované.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Zlatuškovi za dodržení času. Nyní paní poslankyně Marta Semelová, ještě jedna faktická poznámka. Poté snad řádně přihlášený poslanec Miroslav Grebeníček. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Souhlasím s panem předřečníkem, že jsou na školách finance na sociální stipendia, ale tady je problém, o kterém jste, prostřednictvím pana předsedajícího, mluvil, že školy přistupují k rozdělování těchto stipendií různě. To znamená, že někde jsou ochotni stipendia navýšit, ale nám jde o to, aby zákonem bylo stanoveno to, že je tady určitá částka, a to by se týkalo všech vysokých škol, pro studenty, kteří tento koeficient na sociální stipendium splňují.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Karla Raise. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý večer. Jenom bych opravil předřečnici v tom, že školy nejsou ty, které dělají rozpočet, nýbrž akademický senát. Tam jsou akademické svobody, čili musím respektovat akademické svobody. To patří do skupiny svým způsobem naprosto zbytečných zákonů, které akorát zaplevelují toto právní prostředí. Protože pak bychom mohli dávat zákony na velikost internacionalizace, na její valorizaci a na kvalitu. Je tam prostě rektor, je tam vedení školy, je tam akademický senát a to jsou orgány, které o tom rozhodují. Myslím si, že nám nepřísluší do tohoto vstupovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Miroslav Grebeníček v obecné rozpravě ve druhém čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: S velkým zájmem jsem vyslechl všechny, kteří reagovali na mé vystoupení. Jsem rád, že vystoupil i kolega Zlatuška. Nepochybně máme korektní vztahy a určitě si je udržíme. Jenom mu chci připomenout jeho určité výroky.

    "Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy," napsal v květnu loňského roku, připomínám, emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, "dlouhodobě selhává v systému podpory studia pro studenty z rodin z nižších příjmových skupin." Uvedl také, že podprůměrné příjmy se týkají více než 60 % práceschopného obyvatelstva. Jiří Zlatuška ostře kritizoval reformu terciárního vzdělávání, kdy někteří řešitelé pro sebe odnášeli částky převyšující 1 mil. korun ročně, nicméně použitelný model nevypracovali. "Stávající vláda," uvedl tehdy v předvolební kampani Jiří Zlatuška na adresu Nečasova kabinetu, "má přípravu zákona o finanční pomoci studentům ve svém programovém prohlášení. S ničím použitelným," zlobil se Jiří Zlatuška, "však dosud nepřišla ani v náznaku."

    Mám takový pocit, že to, co chtěl kolega Zlatuška před rokem, jsem si dovolil předložit o rok později.

    Dámy a pánové, návrh novely byl podán v závěru roku 2013. Pokud by o něm Sněmovna jednala v řádných termínech, studentům by se už nyní dostávalo určité potřebné pomoci, na které se předkladatelé novely shodují s ministrem školství a s premiérem Sobotkou. Bohužel akademický rok je již v běhu a k žádné valorizaci nedošlo. Jestliže samo Ministerstvo školství varuje, že finanční nároky spojené se vzděláváním se pro studenty ze sociálně slabých rodin stávají vážnou překážkou a znevýhodněním, omezením ústavního práva na rovný přístup ke vzdělání, pak se na místě dnes ptám: Jaká síla této valorizaci brání? Současný rezortní ministr a premiér jednoznačně sdělili, že návrh na valorizaci podpořili. Ano, kolega Zlatuška v soukromém rozhovoru dnes sdělil, že nic takového není součástí vládní dohody, programového prohlášení vlády. Premiér ovšem vyjádřil v odpovědi na písemnou interpelaci, která zde byla, jak si vzpomínáte, nedávno projednána, názor, že překážkou časné valorizace stipendií je vedení školského výboru. Nevím, koho měl na mysli, ale přece jenom je jistý rozdíl mezi předsedou tohoto výboru a místopředsedy. Poněkud tedy opomněl, mám na mysli stále premiéra, že v čele výboru stojí významný činitel vládní koalice a že ve výboru má většinu vládní koalice.

    Dámy a pánové, s ohledem na situaci mám za to, že je nutné jednat bez zbytečného odkladu. Ten, kdo valorizovat sociální stipendia studentů bakalářských a magisterských studijních programů nechce, ten bude pochopitelně hledat nejrůznější výmluvy a přinášet návrhy, které v konečném důsledku a účinku vypadají jen jako další účelové alibi. Předkládaný návrh na valorizaci sociálních stipendií je v tuto chvíli jediným časným návrhem, který při dobré vůli Sněmovny může bez dalších zbytečných průtahů vstoupit v účinnost. Ale je to vaše svobodné rozhodnutí a já budu respektovat výsledek hlasování pravděpodobně při třetím čtení.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi. Nyní ještě v obecné rozpravě pan zpravodaj František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Já nebudu vystupovat jako zpravodaj, ale jako poslanec. Já jsem už v prvním čtení tento návrh novely zákona podpořil. Podpořil jsem ho jako děkan fakulty, jako někdo, kdo se studenty mluví, kdo se s nimi denně setkává, možná na rozdíl od rektorů. Já chápu, že můžeme mít každý jiný názor, můžeme mít i jiné názory na využívání -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu o klid, a to jak na levé, tak na pravé straně, protože si myslím, že hladina hluku se příliš zvýšila na to, abychom jeden druhého vnímali. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Samozřejmě můžeme mít i jiné názory na využívání stipendijních fondů. Mně se nelíbí, že by politici zasahovali a určovali to, jak mají nezávislé vysoké školy využívat své stipendijní fondy. My například stipendijní fondy využíváme k podpoře talentovaných studentů, k zahraničním cestám, stipendiím a samozřejmě já osobně podporuji i sociálně slabé studenty, kteří například mají nějaký lepší průměr u známek. Je zajímavé, že současná koalice připravuje komplexní novelu vysokoškolského zákona, kde právě v § 91 odst. 3 navrhuje zvýšení sociálního stipendia z 1 620 na 2 100, to znamená, budeme tady tu samou debatu opakovat někdy, já nevím za jak dlouho, ale je to vládní koalice, která přichází s tímto komplexním pozměňovacím návrhem. Takže možná se napřed dohodněte, než to sem přinesete. Už to prošlo připomínkovým řízením v mnoha institucích.

    A já bych měl ještě jednu poznámku k nepřímé dotaci ze státního rozpočtu soukromým vysokým školám. Tam to není tak dramatické, pan poslanec Zlatuška to správně řekl, tam mám pocit, že v roce 2012 nebo 2013 dotace na sociální stipendia byly přibližně 53 mil., z toho asi jen pouze 3 mil. šly na soukromé vysoké školy.

    Závěrem bych si dovolil připomenout takovou historickou vsuvku. Já nevím, jestli znáte Komenského Labyrint světa a ráj srdce, tam ten poutník, když přijde na vysoké školy, tak se dozvídá, že na vysoké škole musíte mít hlavu, kůži, mozek, zadek a měšec. A právě o tom měšci my dneska jednáme, a přestože máme v ústavě bezplatné vzdělávání, mám pocit, že se dostáváme někam na úroveň středověku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych, pane předsedající, kdybyste mohl panu zpravodajovi sdělit, že jak já, tak kolega Rais jsme byli nejen rektoři, ale také děkani fakult. Já jsem byl děkanem fakulty delší dobu než rektorem.

    A co se týče stávajícího vysokoškolského zákona, pravomoc vyhlašování stipendijních programů je v rukou děkana. V okamžiku, kdy od děkana slyším, že on dává sociálně potřebným, kteří mají dobrý prospěch, stipendia, tak rozumím, že chce po ministerstvu, aby těm špatným dávalo stipendia pro změnu ministerstvo. Nevidím v tom žádnou logiku. A chápu, že mu nevadí vyhození tří milionů navíc, koneckonců strana TOP 09 se sice tváří, že je rozpočtově odpovědná, ale když se mají ty peníze vyhodit, tak jí to potíže nedělá.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Reagovat bude pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Na to se nedá nereagovat. Prostě to je demagogie! To není nic jiného než demagogie! Uvědomte si, že i ty tři miliony, které dáte do soukromých vysokých škol, se pak dostanou zpátky do společnosti tím, že ti lidé jsou vzdělaní a společnosti přinesou nějaké peníze. To snad jste ani nemusel říkat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za krátkou reakci. Kdo dál v obecné rozpravě ve druhém čtení? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není po obecné rozpravě. Otevírám rozpravu podrobnou. Nemám do ní žádnou přihlášku v podrobné rozpravě. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikdo se nehlásí, i podrobnou rozpravu končím.

    Ještě se zeptám pana kolegy Váchy, jestli má zájem o závěrečné slovo i po podrobné rozpravě, která neproběhla. Nemá zájem. Zástupce navrhovatelů také nemá zájem. Protože nepadl žádný návrh na zamítnutí, vrácení výborům k novému projednání, končím... (Tázavé pohledy v sále.) Padl nějaký návrh k hlasování? Já si neuvědomuji, že by padl. Ať mě kontroluje pan zpravodaj, ale já jsem žádný návrh - dával jsem docela pozor, řídil jsem celý průběh tohoto bodu, a nepadl návrh na vrácení návrhu výborům k novému projednání ani na zkrácení lhůty k projednání mezi 2. a 3. čtením, natož na zamítnutí, takže v tomto ohledu musím říct, že končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zástupci navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 4.

    Pokračovat budeme bodem číslo

    Návrh za navrhovatele má uvést pan kolega Jaroslav Foldyna. Nebo pan kolega Tejc? (Ano.) Dobře, pan kolega Tejc. A než se ujme slova, ještě budu konstatovat, že předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 144/2. Požádal bych, aby u stolku zpravodajů zaujal místo i pan poslanec Radek Vondráček, který je zpravodajem výboru ústavněprávního.

    Nyní pan předseda výboru, pan poslanec Jeroným Tejc má slovo. Prosím.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás požádal o to, abychom dnes doprojednali druhé čtení tohoto tisku, jednoduše proto, že čas běží, a pokud chceme, aby byl účel tohoto návrhu zákona, který jsme předložili, naplněn, tedy aby byla prodloužena lhůta pro kontrolu majetku, který se vydává na základě zákona, kterému zjednodušeně říkáme o církevních restitucích, tak je třeba, aby návrh zákona byl podle mého názoru schválen na této schůzi, kdy jsme už tak tím dlouhým několikaměsíčním projednáváním nestihli lhůty první, kdy se rozhodovalo o vydání, nicméně nyní se rozhoduje v mnoha desítkách, stovkách a tisících případů o schválení dohod, a já jsem přesvědčen, že kapacity státních orgánů v dnešní chvíli, a myslím, že se to ukazuje v mnoha případech, nejsou dostatečné na to, by řádně byly prověřeny všechny dohody, aby se skutečně v jednotlivých případech nemohlo stát, že bude vydán majetek, který by podle zákona být vydán neměl. A samozřejmě všichni víme, že vrátit tento proces zpátky po vydání už není možné.

    Takže já si vás dovoluji požádat o racionalitu dnešního jednání. Máme 18.28. Vím, že půl hodiny na projednání druhého čtení není vždy dlouhá doba, ale myslím si, že to není ani krátká doba, a já bych vás moc poprosil, abychom dnes stihli doprojednat druhé čtení tohoto návrhu zákona, abychom se věnovali skutečně této problematice. A nebudu zdržovat tím, co zřejmě zmíní i zpravodaj výboru, to znamená, že jsme se vypořádali i s možným problémem pozdější účinnosti, než kdy některé lhůty končí. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci navrhovatelů. Prosím zpravodaje pana poslance Radka Vondráčka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jenom zkonstatuji, že se podařilo na ústavněprávním výboru udržet diskusi v intencích původního návrhu a soustředit se skutečně na smysl toho návrhu, tedy prodloužení lhůt. Mohu zde sdělit, že po odůvodnění člena návrhové skupiny pana Tejce a zpravodajské zprávě pana poslance Marka Bendy a po rozpravě ústavněprávní výbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila, a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala v tomto návrhu zákona změnu a doplněk spočívající v tom, že v článku I bod 1 se zrušuje.

    Tolik vzhledem k času vše.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer, paní předsedající. Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Navázal bych tady na to, co řekl v úvodu kolega poslanec Jeroným Tejc.

    Ano, máme pozdní datum. A proč se tento návrh zákona projednává až po takové době od té doby, co byl předložen, to by si měla vládní koalice sama hrábnout do svého vědomí, proč to propadlo minulou schůzí, proč to říkáme dneska. Chápu, že by bylo dobré to projednat co nejrychleji, ale pánové, tu časovou prodlevu, pánové z vládní koalice, za tu si tedy můžete sami, to se na mě nezlobte!

    Chtěl bych tedy konečně využít toho, když tenkrát byla svolána mimořádná schůze k tomuto problému, kterou iniciovaly dva poslanecké kluby a kterou vládní koalice neschválila - program té schůze, aby ta schůze mohla proběhnout, tak abych se konečně vyjádřil k tomu, co mělo být předmětem té schůze. Postupný běh událostí mi dává za pravdu, že ten náš požadavek, aby k tomuto tématu byla svolána mimořádná schůze, byl nanejvýš oprávněný.

    Premiér, nepřítomný premiér Sobotka, nás tehdy vyzval k tomu, abychom ty připomínky zaslali jemu na Úřad vlády, a že se dají řešit v rámci interpelací. Tak po odpovědi, kterou jsem od premiéra Sobotky dostal na své dotazy, které jsem mu zaslal, si to opravdu, ale opravdu vůbec nemyslím.

    V dopise premiér Sobotka na mé dotazy odpovídá - cituji: "Vláda premiéra Nečase nevzala vůbec v potaz tehdejší doporučení opozice, jmenovitě některých poslanců ČSSD, že realizace zákona č. 428/2012 Sb. bude velmi komplikovaná v souběhu s transformací pozemkových úřadů a bývalého pozemkového fondu. Naše obavy z toho, že nový úřad, na který padne největší objem podaných žádostí, nebude schopen se řádně připravit na provádění zákona, se naplnily." To cituji slova premiéra Sobotky, nebo jeho odpověď. "Návrh na odložení této transformace o dva roky neprošel."

    A já se tedy ptám torza vlády, které je tady přítomno, nepřítomného pana premiéra Sobotky: A proč tedy vláda, když si toho pan premiér Sobotka byl vědom, nekonala v této věci, když si byl vědom, že to jsou termíny, které nejsou reálné? Proč sama vláda nepřišla s tímto návrhem, když si toho byl vědom? Proč to zůstalo na poslancích? Proč to museli iniciovat sami poslanci, když pan premiér Sobotka, jak sám v odpovědi píše, věděl, že ty termíny jsou nerealistické a nesplnitelné? Rád bych znal odpověď premiéra Sobotky, ale není přítomen.

    Dále cituji z jeho odpovědi: "I když současné vedení SPÚ přijalo organizační opatření k řešení této situace, je nutné si uvědomit, že k plné nápravě stavu nemůže dojít." Stejná otázka: Pokud si tohoto byla vláda a premiér Sobotka vědomi, proč nepřijali sami a nekonali, aby došlo k nápravě, aby tyto věci byly řešeny tak, jak časově je vyžadováno?

    Dále píše v odpovědi: "Vláda premiéra Nečase prosadila přes četné připomínky ze strany opozice i odborné veřejnosti nerealistické lhůty. Případy, které vyžadují složitější prověření majetkových vztahů, si vyžadují rozsáhlé rešerše archivních materiálů." To jen dokládá dřívější slova. Dále zde premiér Sobotka uvedl, že existuje právní názor, že novelizované znění zákona nelze uplatnit retroaktivně. Jsem tedy rád, že od zpravodaje tady zaznělo, že na výboru to bylo projednáno a že tato pochybnost tedy neexistuje a že je možno tyto lhůty prodloužit.

    Dále je pro mne velmi zarážející - a teďka prosím přítomné poslance, aby zbystřili pozornost, co v odpovědi napsal premiér Sobotka: "Poněkud odlišný je postup při vydání věci než zemědělské nemovitosti. V těchto případech, jde o menšinu případů, je možno v případě úspěšné žaloby očekávat případné další náklady pro státní rozpočet, náhradu ušlého zisku, soudní výlohy apod. V tomto případě je nutné si uvědomit, že do této kategorie padnou i případy, kdy si příslušná povinná osoba nebude jista, zda má k vydání dojít, a postoupí rozhodnutí na příslušné soudy. V tomto případě je nutné považovat takové výdaje za odůvodnitelné." Čili řekněme si to jednodušeji. Ty miliardy, které na církevní restituce přijdou, nemusí být konečné. A sám premiér Sobotka přiznává a připouští, že to státní rozpočet může stát ještě mnohem více peněz v případě žalob ze strany církví za prodlevy. Premiér Sobotka bohužel není přítomen, takže na to nemůže odpovědět.

    Dále bych ještě zmínil, že se vyhnul odpovědi v tom dopise, který jsem zaslal, na dvě otázky: Jaké kroky chystá vláda a Ministerstvo zemědělství pro řešení již velmi značného zpoždění, které sám premiér v dopise připouští a uznává? Na tuto otázku jsem žádnou odpověď nedostal. A z toho, co se kolem tohoto vydávání církevního majetku děje, víme, že ani vláda ani Ministerstvo zemědělství žádné kroky nechystají a nechaly to prostě na poslaneckém návrhu.

    Dále jsem se tázal na to, proč stanovisko vlády bylo neutrální k tomuto poslaneckému návrhu pouze v případě, že k němu nebudou žádné pozměňovací návrhy. Opravdu nechápu logiku tohoto stanoviska vlády, věcný argument, věcné důvody, proč prodloužit tyto lhůty. A vláda to podmiňuje tím, že k tomu má neutrální stanovisko, když si je vědoma, že všechny termíny a lhůty byly překročeny, a navíc ještě pouze za předpokladu, že nebudou pozměňovací návrhy.

    Sám jsem k tomu připravil tři pozměňovací návrhy, které jsou nahrány v systému, a v další diskusi bych se k nim chtěl potom dále vyjádřit.

    Děkuji zatím za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, který je dalším přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, když tady běžela diskuse v prvém čtení, tak jsme požadovali nějaká jednání po panu premiérovi nebo ministrovi zemědělství. Ani jeden tady není. Samozřejmě můj názor na takovéto chování vůči církvím, které tady 40 let a spíš ještě více trpěly, desítky, desítky let, i fašistické zloby obrovské, přijde mi to nanejvýše nenormální.

    Chtěl bych tady slyšet, jestli pan premiér dojednal s Ekumenickou radou církví, že oni posečkají, chápou ty problémy. Předpokládám, že to tak bude. Ministr zemědělství je taky bůhvíkde, asi je omluven, nevím, nechci se do něj strefovat. Takže odpovědi se nedočkáme.

    Z toho důvodu mi dovolte, abych si jménem klubu, je to zejména kvůli těmto dvěma pánům, vzal jménem klubu TOP 09 přestávku v délce trvání - kolik to je? - 22 minut. Děkuji.