• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Zahajuji další jednací den 17. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás tady vítám.

    Prosím, abyste se přihlásili všichni identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo má nebo žádá o vydání náhradní karty. Poslanec Josef Novotný má náhradní kartu číslo 1.

    Pokud jde o omluvy z dnešního jednání, dovolte, abych konstatoval omluvy, které došly předsedovi Sněmovny, respektive sekretariátu předsedy, protože pan předseda Jan Hamáček je první omluvený z dnešního jednání z důvodu zahraniční cesty.

    Dále jsou omluveni: ze zdravotních důvodů Vojtěch Adam, bez udání důvodu Ivan Adamec, od 15 hodin z pracovních důvodů místopředseda Bartošek, z osobních důvodů od 14 do 19 Jiří Běhounek, od 14 do 16.30 z pracovních důvodů Milan Brázdil, z pracovních důvodů na odpolední jednání paní poslankyně Jana Černochová, z pracovních důvodů též Václav Horáček, do 18 hodin z pracovních důvodů Igor Jakubčík, paní místopředsedkyně Jermanová z důvodu zahraniční cesty stejně jako poslanec David Kádner, z osobních důvodů Helena Langšádlová, z důvodu zahraniční cesty Stanislav Mackovík, bez udání důvodu do 15.30 Nina Nováková, z pracovních důvodů Gabriela Pecková, od 14 do 19 hodin z pracovních důvodů Roman Procházka. (V sále je velmi intenzivní hluk.) Z pracovních důvodů pan Martin Sedlář, z důvodu zahraniční cesty Antonín Seďa, z pracovních důvodů Karel Schwarzenberg, od 14 hodin z pracovních důvodů Karel Tureček, od 14 do 14.30 z pracovních důvodů František Vácha, do 15.30 z rodinných důvodů Josef Vozdecký, z rodinných důvodů Vlastimil Vozka a z osobních důvodů Rostislav Vyzula.

    Z členů vlády se omlouvají z dnešního jednání: z pracovních důvodů Pavel Bělobrádek, Milan Chovanec, z důvodu zahraniční cesty Věra Jourová, z pracovních důvodů od 19 hodin na večerní jednání Marian Jurečka a z pracovních důvodů také Svatopluk Němeček. Na zahraniční cestě je ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

    To jsou všechny omluvy, které mi došly v tuhle chvíli, a můžeme pokračovat.

    Na úvod sděluji, že přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozdán na lavice, takže máte aktuální stav projednávání schůze.

    Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body 35, 36, 38,41, 42, 156, 157, 32 a 29. Připomínám, že v 19 hodin bychom se měli zabývat podle schváleného usnesení pevně zařazenými body vrácenými Senátem, tedy body 1, 2, 3 a 4.

    Prosím Sněmovnu o klid a ptám se, jestli se někdo hlásí s pozměňovacím návrhem ke schválenému pořadu schůze. Vidím pana předsedu klubu sociální demokracie Romana Sklenáka. Pane předsedo, máte slovo, poté pan František Laudát. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolím si vznést několik návrhů na změnu pořadu schůze.

    Za prvé si dovoluji navrhnout, abychom dnes před pevně zařazené body předřadili ještě čtyři druhá čtení v následujícím pořadí: Začali bychom zákonem o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, sněmovní tisk 242. Následně bychom projednali novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, sněmovní tisk 258. Následně novelu zákona o hnojivech, sněmovní tisk 212. Jako čtvrtý bod novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, sněmovní tisk 26. Následovaly by potom tedy ty body, které máme pevně zařazené. To je jeden návrh.

    Druhý návrh se týká zítřejšího dne, kdy bychom měli projednávat návrhy zákonů ve třetím čtení. Tam si dovolím vznést návrh na pořadí těch bodů podle jednotlivých ministrů, kteří zákony předkládají. Začali bychom blokem pana ministra financí Babiše, sněmovní tisk 252, 253,251, 179, 209 a 216. Následoval by blok paní ministryně Marksové, tisky 257, 255, 256 a 149. Následně by byl blok pana ministra Němečka, sněmovní tisky 87, 259 a 260. Následně tisk pana ministra Chovance 203. Poté dva tisky pana ministra Mládka, tisky 135 a 213. Takto bychom stanovili pořadí pevně i pro případ, že bychom tyto body neprojednali zítra, tak v tomto pořadí abychom pokračovali zřejmě v pátek, další den, kdy budeme projednávat třetí čtení.

    Další návrh se týká zítřejšího dne, abychom po skončení bloku třetích čtení zařadili ještě čtyři první čtení v pořadí novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, sněmovní tisk 307, následně novela zákona o zaměstnanosti, tisk 296, následně novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, tisk 297, a následně novela zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, tisk 237. Poté by tedy následoval již pevně zařazený bod 30.

    Další návrh se týká jednání a hlasování Sněmovny, protože dnes máme pevně zařazené body vrácené ze Senátu od 19 hodin, tak je nutné, abychom schválili, že dnes Sněmovna bude jednat a meritorně i procedurálně hlasovat o všech návrzích zákonů i po 19. i po 21. hodině.

    Poslední můj návrh se týká ještě zítřejšího dne. Vzhledem k tomu, že máme projednávat třetí čtení, na které je podle jednacího řádu vyhrazen čas o 9 do 14 hodin, ale my máme ve 12.30 zařazen blok voleb, který nám i s obědovou pauzou zabere hodinu a půl, respektive dvě hodiny od 12.30 do 14.30, tak si dovolím navrhnout, abychom tento čas kompenzovali a odhlasovali, že pro třetí čtení vyčleníme i zítřek od 14.30 do 16.30 hodin.

    Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu sociální demokracie Romanu Sklenákovi. Nyní je přihlášený František Laudát, poté pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, pak předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, nyní František Laudát. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chápu, že je sice předvolební čas, ale dospěl jsem k názoru, že situace v resortu dopravy je natolik tristní, že si vám dovoluji navrhnout, aby na tomto jednání Sněmovny, a pokud bude ochota, tak dejme tomu příští týden v úterý jako první bod, anebo pokud předseda Sklenák řekne, že v jiný čas, je mně to jedno, se projednal skutečně tento bod, to znamená současná situace v resortu dopravy.

    Dovoluji si krátké zdůvodnění. Ministr dopravy Antonín Prachař zdědil resort ve složité situaci. Po téměř osmi měsících jeho řízení se však ukazuje - pane místopředsedo, myslíte, že byste zjednal klid? Děkuji. (Předsedající nereaguje.) Že nejenže nevyřešil žádný ze starých problémů, což bych mu nevyčítal, ale vrší chyby, které generují zcela viditelnou krizi resortu. Přitom se jedná o obor, ve kterém je většina procesů dávno sofistikovaných, vývoj je velice konzistentní a konzervativní, nadnárodní charakter dopravní problematiky umožňuje čerpat zkušenosti odjinud, umožňuje obracet se o pomoc a radu k mezinárodním autoritám.

    Řízení resortu je tedy zejména o manažerských schopnostech nejen ministra, ale i managementu podřízených organizací a o systémových nastaveních řídicích procesů včetně profesionální personální politiky. Prvních téměř osm měsíců však ukazuje, že předseda hnuti ANO Andrej Babiš ve své personální volbě rozhodně neměl šťastnou ruku, nebo do hry vstupují jiné zájmy, o kterých mně není nic známo, ale se kterými by Sněmovna rozhodně měla být seznámena.

    Za stav katastrofy považuji situaci, v níž se nachází Ministerstvem dopravy řízená organizace Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Po nástupu pana ministra se nejen situace nezlepšila, ale podle některých indicií se ještě významně zhoršila.

    1. Místo průhledného zadávání zakázek se situace zhoršila. Narůstá počet zadání v režimu oslovení vybraných firem, jsou oslovovány tři místo původních pěti firem, zakázky jsou zadávány pofidérním firmám s jedním zaměstnancem nebo firmám bez náležitých referencí. Soutěže jsou zřejmě z důvodu chybných zadání a průběhu rušeny a následně znovu vypisovány. Zde bych zmínil například otázku, která byla i medializována - Pisárecký tunel, zakázky pražským vinařským firmám na sekání trávy apod. Jsou to veřejně dostupné situace, předpokládám, že Andrejem Babišem vlastněné tiskoviny, média, mluví pravdu.

    2. Veřejností sledovaná rekonstrukce dálnice D1 se vrací ke starým kritizovaným negativním jevům. Po složitých uzavírkách nikdo v místě dopravních omezení nepracuje, viz například čerstvě úsek u Zruče nad Sázavou. Dodavatelské termíny nejsou dodržovány, či dokonce jsou přenášeny důsledky neplnění smluv z dodavatele na investora.

    K tomu bych krátce řekl vysvětlení. Myslím si, že každý, koho postihne ta smůla, že musí jet po současné dálnici D1, vidí, jaká je tam chaotická situace, na vlastní oči. Bývalo českou specialitou, podařilo se v minulém roce zlomit diktát dodavatelů, že vlastní rekonstrukci předchází technologická pauza. Bohužel, tyto nemravnosti vůči řidičům, uživatelům dálnice, sprostoty, se vracejí v plné nahotě.

    K tomu dalšímu. Jsou svévolně měněny zadávací podmínky tendru. Nechápu, z jakých důvodů, zřejmě k překvapení dodavatele, na jednom z úseků byla odložena jeho dodávka rekonstrukce druhé části úseku na příští rok. Domnívám se, že jde o hrubé porušení podmínek tendru. Přitom dodavatel, pokud je mi známo, ani nepožadoval, aby se takto k tomu přistupovalo. Zhruba ve stejné době, jenom s nepatrným zpožděním, byla zahájena i druhá fáze rekonstrukce jiných úseků, a tam klimatické změny, kterými bylo argumentováno, nevadí. Nejsem si tak jistý - a spekuluje se, zda za tím nejsou nějaké zájmy. Někdo bude muset zaplatit zvýšené ceny za zařízení, staveniště, za další náklady, za propuštění a nabírání pracovníků, pronájem techniky atd. Každý, kdo má zkušenosti s takovýmito stavbami, ví, že žádná časová prodleva není zadarmo. Navíc se domnívám, že nelze takto měnit podmínky zákona o zadávání veřejných zakázek. Domnívám se, že nejenom tady. A přijde mi naprosto absurdní, když hejtman Vysočiny při zjevném porušení zadávacích podmínek dokumentace a možnosti čerpání evropských dotací ještě podporuje, že je změněná technologie, materiály, které byly použity na sjezdu z dálnice D1 směrem na Jihlavu. Odmítám jakékoli časové skluzy. Škody nejenom na pověsti, na férovém vedení a chování se v souladu se zákonem je vyšší priorita než dopravní komplikace, možná posunuté o tři týdny, a ještě na komunikaci, která má - byť velice obtížné - svoje dopravní alternativy. (Odmlčení pro hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já samozřejmě rozumím tomu, že se vám zdá hladina hluku velmi vysoká. Požádám Sněmovnu o klid, shrnutí tedy toho bodu a zejména termín zařazení, aby ho všichni vnímali, až o něm budeme hlasovat.

  • Poslanec František Laudát: 4. Zřejmě dochází k porušování pravidel pro čerpání peněz z evropských dotací, již jsem říkal. Myslím si, že by auditoři Ministerstva financí a Ministerstva dopravy a NKÚ se měli touto záležitostí zabývat.

    5. Ministerstvo dopravy zjevně nezvládá řešení situace kolem průhledného pokračování výběru na dodavatele mýtného systému. Všichni víte, nebo pamětníci, že pomalu se chýlí naplnění prvních let kontraktu, kolem kterého byly veliké spory, vyšetřovací parlamentní komise atd. atd. Dneska se dostáváme do časového skluzu. Divný výběr poradenské firmy za veliké peníze, i když resort na to má své odborné útvary, ŘSD na to má také své odborné útvary a pracovníky.

    6. Ministr dopravy zjevně nezvládá personální politiku resortu. Na jedné straně se zbavil odborníků, na druhé straně přijímá lidi bez náležité praxe, reference a schopností. Něco tady padlo minulý týden o některých personálních změnách, ale kdyby nic jiného, tak se podívejte na chaotickou situaci, která dneska vládne v čele Ředitelství silnic a dálnic.

    7. Ministerstvo dopravy nezvládá přípravu legislativy, kterou ministr veřejně slibuje. Musím podotknout, že v tomto není sám. Leccos bych pochopil, nicméně musím říci, že nejsem to já, kdo slibuje, jak rychle tady který zákon bude.

    8. Díky ministrově aktivitě se víceméně zastavil výkup pozemků pro nové investice. Proč by v režimu, který navrhl Sněmovně, a ta ho schválila, měl někdo prodávat pozemky, když si může počkat na výhodnější ceny? Nejsem si ani jistý, i když to zatím nebylo otestováno žádnou žalobou, zda tento návrh je v souladu s evropským právem.

    9. Neprobíhá systémová příprava nových investic, nevhodnými nápady pana ministra hrozí, že složitě připravované investice přijdou vniveč. Chtěl jsem se na interpelacích či kdekoli jinde zeptat pana ministra, jestli myslí vážně, že se bude měnit trasa nevybudovaných úseků pražského okruhu. Není mi jasné, co předvádí a jestli si uvědomuje, jaké časové prodlevy může způsobit na jihočeské dálnici, budějovické dálnici nebo táborské dálnici D3 na úseku obchvat Budějovic. Protože to byly dlouhé roky pracně vyjednávané takové podoby projektu, aby vůbec byly průchozí. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, prosím, zklidněte se, prosím tedy o umožnění přednesení celého návrhu pana kolegy Laudáta, zejména toho termínu, kdy bychom to měli odhlasovat. On to pan kolega shrne a už se budeme moci na to soustředit.

  • Poslanec František Laudát: Už se chýlím ke konci. Domnívám se, že prostě jedna věc je něco veřejnosti namlouvat, já bych byl rád, aby se v tomto resortu něco pro veřejnost začalo konat.

    Pan premiér v uplynulých měsících podnik zjevně propagandistické turné po jednotlivých resortech. Všude si společně s ministry a ministryněmi nezapomněl pochválit skvělé výsledky, vynikající spolupráci atd. Není mi známo, co při návštěvě resortu dopravy dělal. Už začátkem léta bylo jasné, že některé části dopravy jsou v katastrofálním rozvalu. Dálnice se nestavějí, ale ani nepřipravují. Silnice I. třídy dále chátrají. Ostudu s vyčerpáním financí chce vláda zamaskovat přesunem peněz na rekonstrukce silnic nižších tříd. Samozřejmě je mi známa tristní situace silnic II. a III. kategorií. Nicméně většina ekonomického života se odehrává na silnicích ve vlastnictví státu.

    Situace na resortu dopravy je natolik tristní, že čekat se změnami po volbách je nepřijatelné. Na řadu otázek jsem nejen já, ale i poslanci dalších politických stran, včetně koaličních, čekali odpověď minulý čtvrtek při interpelacích marně. Pan ministr se celý den omluvil. Jenom podotýkám, že podstatnou část ze všech interpelací - nevím, jestli to byla třetina, čtvrtina, ale bylo to významné procento - tvořily právě interpelace na ministra dopravy. A nejenom jenom tedy ode mne.

    Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že resort dopravy je velice významný, po financích ho považuji za jeden z nejvýznamnějších z hlediska investic, z hlediska ekonomiky, z hlediska bezpečnosti lidí, pohybu, svobody, tak se domnívám, že si nemůžeme dovolit k situaci na Ministerstvu dopravy mlčet. Proto si dovoluji navrhnout, a nechci bourat program tohoto týdne, aby jako první bod příští úterý od 14 hodin, nebo po části změny programu, byl zařazen bod Současná situace v resortu dopravy. Samozřejmě doufám, že pro tento bod budete hlasovat. Pokud ne, navrhnu jakousi modifikaci a ke všemu, co jsem tady říkal, budu přinášet a číst tady detailní rozbory.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já upozorňuji, že pan kolega Laudát předpokládá, že bude schůze pokračovat i příští týden třicátého, tak jsem to vnímal. Takže to samozřejmě závisí také na tom, jestli odhlasujeme, že ve výborovém týdnu budeme ještě jednat.

    Nyní pan kolega Kováčik, připraví se pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezké, dobré odpoledne.

    Rád bych poznamenal, že pravidla se mají ctít. A jestli někdo navrhuje body do příštího úterka, tak připomínám, že podle schváleného harmonogramu příští týden je týden výborový. V uplynulých dnech a týdnech jsme výborům nadělili poměrně značnou porci práce a bylo by dobře, aby se výbory mohly se ctí vypořádat s tím, co jsme jim tady jako Poslanecká sněmovna zcela v souladu se všemi pravidly nadělili. Prostě nelze, abychom my sami jako Poslanecká sněmovna porušovali vlastní pravidla, vlastní zákony, vlastní dohody. Já musím říci, že navíc ještě úterý je dnem, kdy mají zasedat poslanecké kluby a připravovat se na jednání Sněmovny a jejích orgánů, tedy i výborů. Samozřejmě Sněmovna je suverén, může si odhlasovat cokoliv a v okamžiku, kdy to odhlasuje, tak to také platí, ale prosím, abychom měli na paměti i to, že pokud se nedodržují ani základní pravidla, tak to v žádném případně nepovede k zefektivnění práce tohoto zákonodárného sboru, ale povede to k ještě většímu chaosu, než jsme tady poslední týdny svědky.

    Rád bych na konto návrhů, které tady padly od pana kolegy předsedy poslaneckého klubu ČSSD, poznamenal, že vzhledem k tomu, že vládní koalice zřejmě propadla tomu kouzlu, že jsou nepostradatelní a že se zhroutí svět, pokud nebude po jejich, ty návrhy, které tady jsou, neobsahují ani jeden z bodů, které zde v Poslanecké sněmovně předložila a předkládá od počátku tohoto volebního období také opozice, zcela v souladu se zákonem, s Ústavou, podle práva zákonodárné iniciativy. A nevšiml jsem si, že by v kterémkoli ustanovení, vyhlášce, zákonu, usnesení Sněmovny, usnesení Senátu či kdekoli jinde byly roztříděny návrhy - zákony vládní jako ty důležitější a potřebnější a zákony poslanecké jako ty, které nejsou důležité. Ostatně tento pazvyk tady panoval i za minulých volebních období. Také si pamatuji situaci, jak už jsem tady o tom nejméně jednou hovořil, tisky s nízkými pořadovými čísly byly projednávány v samém závěru volebního období a někdy se ani na ně nedostalo.

    Protože tady nejsou v tom návrhu pana kolegy předsedy klubu sociální demokracie obsaženy ani ty body, o kterých jsme měli za to, že jsou dohodnuty, mám na mysli třeba informaci o přehledu, jak se postupuje v církevních restitucích, tam jsem měl pocit, že jsme dohodnuti, že to bude na této schůzi projednáno, poslanecký klub KSČM žádné z návrhů, které jsou zde předkládány, nepodpoří. To neznamená, že pro některé z těch jednotlivých bodů nebudeme hlasovat. Tam, kde uznáváme, že to jsou věci pro lidi potřebné, pro občany nezbytné a nutné, tam, kde jsou v souladu s naším volebním programem, tam samozřejmě ty body budou mít naši podporu. Ale prostě a jednoduše, jednotýdenní schůze Poslanecké sněmovny se nám natáhla na dva týdny, teď slyším, že ještě příští týden, na tři týdny, stejně ten program nezvládneme, a chtěl bych poprosit všechny, kteří tady možná až se svatým přesvědčením bojují za cokoliv - držme se více věci, řekněme ty věci racionálněji a nebude třeba tady ohýbat jednací řád. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu KSČM. Nyní pan předseda Stanjura. Pane předsedo, požádám vás ještě o malinké strpení, budu konstatovat tři omluvy. Pan kolega Junek se omlouvá z důvodu přijetí delegace od 14 do 15 hodin. Omlouvá se pan ministr Dienstbier na dnešní odpoledne a pan ministr obrany Stropnický se omlouvá od 15 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

    Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura má slovo. Připraví se pan kolega Koubek, protože jsem nevnímal ty přednášky jako s přednostním právem pánů předsedů Kalouska a Faltýnka. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Začnu tím, čím jsem původně nechtěl, ale obdržel jsem jako vy všichni teď na lavici tento mnohastránkový dokument, který se jmenuje Schválený pořad 17. schůze Poslanecké sněmovny. Nevím, jak levně či draze nakupuje Kancelář Poslanecké sněmovny ten papír, ale ten papír je úplně zbytečný. Za prvé to máme všichni v elektronické podobě, máme všichni počítače, máme tady věci k připojení. A za druhé to dostáváme minutu předtím, než budeme hlasovat o rozsáhlých změnách. Tak nevím, k čemu tento bod máme. Já myslím, že k ničemu, můžeme ho rovnou zahodit, 8 stran krát 200 - 1 600 stran zbytečně vytištěných, zbytečná práce těch lidí, kteří to chystali. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Konstatuji, že jsem uzavřel ve 14.30 přihlášky ke změnám pořadu schůze podle zákona o jednacím řádu. Čili pokud bude reagovat kolega Sklenák jenom na požadavek pana předsedy Stanjury, tak mu teď udělím slovo, jinak jsou přihlášeni k pořadu schůze pan poslanec Koubek, pan poslanec Votava, pan předseda Kalousek, pan předseda Faltýnek a pan předseda Fiala. Pan předseda Sklenák bude reagovat na požadavek na písemný podklad. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já bych zareagoval dvěma poznámkami. Jednak k panu předsedu Kováčikovi, když hovořil, že jejich tisky nebo návrhy jsou upozaďovány, tak chci jen připomenout, že i na dnešek je zařazen pevně jeden návrh poslanců KSČM, a to konkrétně bod 29, sněmovní tisk 118, pojištění vozidel.

    Co se týká mých návrhů, tak já samozřejmě vnímám to, co říká pan kolega Stanjura, na druhou stranu co se týče dnešního dne, tak jsem navrhl předřadit jen druhá čtení a ten návrh, kde jsem četl sněmovní tisky, to jsou v podstatě jen seřazení návrhů, které tak jako tak bychom projednávali zítra ve třetích čteních, a chtěl jsem, abychom to měli v blocích podle předkládajících ministrů. Nicméně dohodl jsem se teď tady s aparátem Sněmovny, že snad vám budeme schopni to dodat i v písemné podobě, tak jak jsem to měl ve svých podkladech.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jenom reakce pana předsedy Stanjury s přednostním právem a pak řádné přihlášky do pořadu schůze. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Aniž bych chtěl hájit zájmy jiných opozičních nebo skoro opozičních klubů, tak musíte říct celou pravdu. Vy jste ten bod navrhli proto, že vládní poslankyně připravila komplexní pozměňovací návrh, z toho původního nezbylo vůbec nic a je to v zásadě návrh koaličních poslanců a ne opozičních. Proto ten bod je zařazen. Tak to prosím vždycky řekněte celé. Naše návrhy tam leží od března a není navržen do programu ani jeden. A kdyby tam ten návrh komplexní vaší poslankyně, nebyl resp. vládní poslankyně, ne vašeho politického klubu, tak jsem si jist, že to dneska nenačítáte a ten bod tam dneska prostě není. Tak to řekněme celé. Já proti tomu nijak neprotestuji, já jsem o tom věděl. Samozřejmě. Vy to celé přepisujete, že, paní poslankyně? Proto o tom budeme jednat, ne proto, že to podali komunisti, a je to (nesrozumitelné), ale proto, že to vládní poslankyně celé přepsala. Nic proti. Ten návrh je špatný, ale ten jejich byl ještě horší. Takže tomu já rozumím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan kolega Koubek, a prosím tedy efektivní vyjádření k programu schůze, protože jsem si dovolil všechny předsedy klubů dát do pořadí a předřadil jsem oba dva řádně přihlášené, pana kolegu Koubka a pana kolegu Votavu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Pane předsedající, dovolte mi navrhnout jednu změnu. Z navržené schůze bych prosil vyřadit tisk bod 27, sněmovní tisk 26, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Protože pokud jsem dobře zaznamenal, tak pan předseda Sklenák navrhl pevné zařazení tohoto bodu, tak z logiky věci bych poprosil, aby se nejprve hlasovalo o mém návrhu, tedy o návrhu o vyřazení, než by došlo na návrh na jeho pevné zařazení, tedy tisk sněmovní tisk 26. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolil bych si navrhnout na zařazení jako pevný bod číslo 175, a to na zítřek po bloku třetích čtení. Jedná se o harmonogram projednávání státního rozpočtu na rok 2015. Je třeba jej projednat, protože 8. října v prvém čtení projednává rozpočtový výbor, takže jediná možnost je projednat to na této schůzi. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Myslím, že to efektivní návrh. Nyní s omluvou předsedům klubů, tak jak jsou za sebou přihlášeni. Pan předseda Kalousek, potom pan předseda Faltýnek a potom pan předseda Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Ještě jednou s omluvou, že jsem předřadil vašeho kolegu Koubka a pana předsedu Votavu. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Za to netřeba se omlouvat, pane předsedající, první budou posledními, jak známo. (Hluk v sále.)

    Dámy a pánové, prosím, abyste se zamysleli nad návrhem pana kolegy Laudáta. Já do určité míry chápu výhradu pana předsedy Kováčika týkající se příštího týdne, kterým je týdnem výborovým, ale podle našich informací se žádný výbor nechystá zasednout v úterý. Výbory budou jednat ve středu a ve čtvrtek. A nám se ta situace na Ministerstvu dopravy zdá více než naléhavá.

    Sněmovna vedle své legislativní funkce má také nezastupitelnou úlohu kontrolní. A jakkoli má pan ministr Prachař ve vládě silnou konkurenci, přece jenom bezpečně vede ve skutečnosti, že jeho ministerstvo je v naprostém rozkladu, a vydává signály chaotických, neuvěřitelně často měnících se rozhodnutí a řady rozhodnutí, která se utápějí v šeru korupčních podezření. Já nechci opakovat všechny ty argumenty, které tady říkal pan kolega Laudát, ale podle našeho názoru Sněmovna jako instituce s kontrolní pravomocí vůči vládě nemůže rezignovat na současnou zoufalou situaci na Ministerstvu dopravy. Máte samozřejmě právo zařazení toho bodu odmítnout -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás na chvilku přeruším. Prosím vás, paní kolegyně, páni kolegové, pokud se nechcete věnovat změnám v pořadu schůze, přeneste své diskuse mimo jednací sál! (Pro hluk v sále není skoro rozumět. Někteří poslanci postávají před svými lavicemi a hovoří.) Protože budeme rozhodovat o dalším pořadu schůze a víte, že už teď je v tom poměrně složitá situace, abych se vyjádřil diplomaticky, a je potřeba se tomu věnovat. Prosím pokračujte.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji vám, pane předsedající. Aniž bych vám radil, vzhledem k tomu, odkud se ten povyk linul, možná že jste měl zvolit oslovení soudruzi kolegové. Ale to je vysloveně na vás. (Ozývá se ojedinělý potlesk z řad TOP 09.)

    Znovu bych zopakoval své přesvědčení, že Sněmovna nemůže rezignovat na svoji kontrolní úlohu a na svoji odpovědnost nepřehlížet někde totální zmatek a neschopnost řídit a organizovat resort, kterým protékají desítky miliard. Pokud odmítnete, což je vaše právo samozřejmě, je fér, abych upozornil, že v takovém případě poslanci TOP 09, kteří disponují zákonnou pětinou poslanců Poslanecké sněmovny, která něco takového může navrhnout, navrhnou na příští schůzi zařadit jednání o zřízení parlamentní vyšetřovací komise nad prací ministra Prachaře ve veřejném zájmu. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Jen připomínám, až budeme hlasovat, že kolega Laudát navrhl úterý, kolega Stanjura navrhl zítřek po třetích čtení, logicky, protože pravděpodobně ví, že v úterý 30. v 15.30 je na výjezdním zasedání výbor pro sociální politiku, tak abychom měli všechny informace.

    Nyní pan předseda Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem vyslyšel apel kolegy Kalouska, abychom se hluboce zamysleli nad zařazením tohoto bodu. (Sál se utišil.) A jménem poslaneckých klubů KDU-ČSL a ANO 2011 bych si dovolil vetovat zařazení tohoto bodu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Nyní pan předseda Fiala. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Závidím vám rychlost vašeho přemýšlení, prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo Faltýnku. A samozřejmě respektuji. Avizuji na příští schůzi Poslanecké sněmovny návrh na zřízení parlamentní vyšetřovací komise činnosti ministra dopravy Prachaře ve veřejném zájmu. (Potlesk TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan předseda Fiala, poslední řádně přihlášený ke změnám v pořadu schůze. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já chci jen také krátce říct, že jsem překvapen tou velkou změnou ze strany ČSSD v dnešním programu jednání. Ono se nekonalo totiž ani grémium. My jsme si to taky nestačili poznamenat. Ty změny jsou pro nás tak velké, že pro ně dnes nebudeme hlasovat, protože jsme si to nestačili poznamenat.

    Za druhé bych chtěl říct, že můžu jakkoli pochopit, že sociální demokracie chce udělat změny. Na druhé straně je potřeba to doplnit nějakým organizačním opatřením tak, aby se to dostalo ke všem poslaneckým klubům v Poslanecké sněmovně, pokud nebude grémium. Prosím, příště na to myslete. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Fialovi a to byly všechny návrhy, které padly v rozpravě ke změnám návrhu pořadu schůze. Máme tady před sebou návrh, který přednesl pan předseda Sklenák.

    Pan kolega Stanjura se ještě hlásí. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za ten materiál. Je to celkem 23 bodů. Vidíte, že jsem si nevymýšlel. Je to celkem 23 bodů. Navrhuji, abychom o každém z nich hlasovali zvlášť. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Já to ještě upřesním, protože padl protinávrh proti návrhu, který tady dal kolega Sklenák, a to je od pana poslance Koubka, vyřazení bodu č. 27, tisk 26. Takže ten bychom hlasovali samostatně jako první. Potom bychom postupovali po jednotlivých bodech. Rozumím tomu, pane předsedo? Jednotlivé body, nikoliv jednotlivé bloky? (Poslanec Stanjura mimo mikrofon: Jednotlivé body.) Jednotlivé body, dobře, no tak co mám dělat. Potom už je jenom návrh harmonogramu státního rozpočtu. Návrh kolegy Laudáta je nehlasovatelný, protože proti němu zaujaly veto dva poslanecké kluby, klub KDU-ČSL a klub ANO, s tím, že ostatní věci jsou hlasovatelné a jiný návrh nemám. I když kolega Laudát, podotýkám, stáhl svůj termín úterý 14 hodin a podřídil se návrhu pana kolegy Stanjury. Tak. Druhé čtení první body jednotlivě.

    Ano, pan předseda Sklenák ještě k tomu poznámku.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já si dovolím vznést protinávrh k návrhu pana kolegy Stanjury, abychom hlasovali po jednotlivých bodech, s výjimkou toho seřazení třetích čtení, protože tam jde skutečně jen o to, v jakém pořadí budeme projednávat body, které zítra budou na programu, tak abychom ta třetí čtení, pořadí třetích čtení, hlasovali v jednom hlasování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Protože jde o návrh pana poslance Stanjury, tak prosím jeho vyjádření.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych vaším prostřednictvím požádal pana předsedu Sklenáka, aby na tom netrval. Já myslím, že se většinou tady skoro vždycky vyhovělo, když někdo chtěl hlasovat zvlášť. Takhle se budeme třicet minut dohadovat o tom, jestli je to dobře, nebo špatně, a za tu dobu bychom to hlasování mohli mít za sebou. Sám uznejte, to jsou vaše čísla, je to 23 návrhů kromě těch procedurálních typů rozšíření hlasovacích hodin a rozšíření možnosti jednání dnes po 18. hodině. A je to první den variabilního týdne, je to pět pracovních dnů poté, co jsme si na grémiu Sněmovny řekli, jak budeme pracovat. A vy kromě toho, že několik desítek návrhů už zaznělo v úterý, ve středu, ve čtvrtek a v pátek, tak dneska v úterý máte 23. A já jsem jenom slušně požádal, abychom o každém z nich hlasovali zvlášť. Samozřejmě máte většinu, můžete odmítnout, ale já vás prosím, abyste to nedělal.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Ano, já rozumím tomu, že pro pana kolegu Stanjuru je to důležité, takže já svůj protinávrh stahuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak a ještě pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Prosím o pochopení, že pro nás je zase důležité, že teď už se v tom vůbec nevyznáme. Prosím o hodinovou přestávku na poradu poslaneckého klubu, abychom si mohli rozhodnout, pro co hlasovat s plnou odpovědností chceme a pro co nechceme. (V sále je neklid.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mně nezbývá nic jiného než reagovat na návrh pana předsedy klubu TOP 09 a vyhlašuji přestávku do 15.49 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 14.50 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, skončila doba pro přestávku klubu TOP 09. Než se budeme zabývat hlasováním, protože nemáme více věcí před sebou, budu jen konstatovat omluvu paní poslankyně Vlasty Bohdalové od 17 hodin do konce dnešního jednacího dne, a to z rodinných důvodů.

    Eviduji přihlášku k faktické poznámce pana předsedy vlády, ale pana předsedu vlády tady nevidím, nerad bych ho opomenul, tak se ho zeptám až dorazí.

    Máme před sebou návrhy na hlasování. Já vás všechny odhlásím a žádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami. Budeme jednotlivě, podle toho, jak to bylo dohodnuto před přestávkou, hlasovat o jednotlivých návrzích, které jsou ke schválenému pořadu schůze.

    První hlasování bude, abychom jako první bod dnešního odpoledního jednání zařadili zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, sněmovní tisk 242, bod číslo 5.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 74 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 74, z přítomných 137 pro 92, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Druhé hlasování, které jsem zahájil, má pořadové číslo 75 a je o novele zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, sněmovní tisk 258, bod číslo 15. Kdo je pro jeho zařazení jako druhého bodu? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 75, z přítomných 144 bylo pro 115, proti nikdo. Bod bude zařazen jako druhý našeho odpoledního jednání.

    Jako třetí bod dnešního odpoledního jednání je zákona o hnojivech, bod číslo 32, sněmovní tisk 212.

    Hlasování pořadové číslo 76. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Z přítomných 149 poslanců pro 119, proti nikdo, tento návrh byl přijat.

    Jako čtvrtý bod dnešního odpoledního jednání budeme hlasovat v hlasování číslo 77, které jsem zahájil, o zařazení bodu novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, sněmovní tisk 26, bod 27. Kdo je pro? (Poznámka poslance Laudáta.) Pardon, omlouvám se a prohlašuji hlasování číslo 77 za zmatečné. Předtím musíme hlasovat o vyřazení tohoto bodu, jak navrhl kolega Koubek.

    Takže budeme hlasovat o vyřazení tohoto bodu, a to v hlasování pořadové číslo 78, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro vyřazení tohoto bodu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 78, z přítomných 156 pro 64, proti 69, návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o jeho pevném zařazení jako čtvrtého bodu dnešního odpoledního jednání, a to v hlasování pořadové číslo 79, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro pevné zařazení tohoto bodu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 79, z přítomných 158 pro 94, proti 21. Bude projednán jako čtvrtý bod dnešního jednání. Po něm budou navazovat další body, které jsou schváleny z minulého týdne. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, poslanecké kluby ČSSD a hnutí ANO zavetovaly náš návrh na zařazení mimořádného bodu týkajícího se... (Námitka z pléna.) Pardon, omlouvám se, KDU-ČSL a ANO. Zavetovaly náš návrh na zařazení mimořádného bodu týkajícího se kontroly Ministerstva dopravy. My do určité míry a z určitého úhlu pohledu dokážeme pochopit vaši snahu zamést některé věci pod koberec, ale nedomnívejte se prosím, že tím, že se o těch problémech nebude mluvit, že neexistují. Ony existují a my nemůžeme rezignovat na kontrolní roli Poslanecké sněmovny, zvláště v některých velice křiklavých případech.

    Takže dovolte, abych vás informoval, že poslanci klubu ODS a TOP 09 během následujících hodin do Kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny doručí žádost o svolání mimořádné schůze s jediným bodem - Návrh na zřízení parlamentní vyšetřovací komise v resortu dopravy v oblasti veřejných zakázek.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Začneme pořadem schůze a já předám řízení panu kolegovi, který bude řídit tento začátek. My se tady budeme střídat až do vyčerpání.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké, dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Budeme se tady střídat nejen do vyčerpání, ale až do roztrhání těla.

    Zahájil bych po sériích pozměňovacích návrhů k programu - prvním bodem našeho jednání je bod číslo

    Návrh uvede za navrhovatele pan poslanec Roman Sklenák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. O služebním zákonu se zde ve Sněmovně mluví již několik měsíců. Já připomenu, že 10. září jsme ve třetím čtení schválili novelu zákona o státní službě. S přijetím tohoto zákona souvisí právě tento tisk, kterým se mění dalších 57 zákonů, zejména tedy v oblasti jmenování a odvolávání. Mění se kompetenční zákon. Mění se zákony vztahující se k ústředním správním úřadům, zákony vztahující se k ostatním správní úřadům a fondům. Mění se také další zákony, které se dotýkají právních vztahů budoucích státních zaměstnanců. (Neustálý hluk v sále, přerušen předsedajícím.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče, dovolím si vás přerušit a požádat ctěné kolegy o klid. Jak řekl pan předseda poslaneckého klubu ČSSD, měníme jenom 57 jiných zákonů. Myslím, že to si zaslouží klid. Děkuji.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já bych jen uvedl ve své krátké úvodní řeči to, že široká politická dohoda ze srpna, která vznikla na půdě Poslanecké sněmovny, se dotkla i tohoto zákona. Byl tedy zpracován poměrně rozsáhlý pozměňovací návrh, který tu původní předlohu do značné míry mění, a ten zde jistě bude představen. Tolik na úvod.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Sklenákovi. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisky 242/2 a 3. Prosím nyní pana zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Jana Chvojku o slovo. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, ano, řekl jste to správně, dne 16. září 2014, to je minulé úterý, se tímto tiskem zabýval ústavněprávní výbor na své 19. schůzi a přijal usnesení č. 69, které zní takto:

    Po vyjádření náměstka ministra vnitra dr. Ing. Jiřího Nováčka, člena návrhové skupiny poslanců poslance Mgr. Jiřího Junka, zpravodaje poslance dr. Jana Chvojky a po rozpravě ústavněprávní výbor

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila,

    II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky - každý je máte na svých stolech a ve svých počítačích,

    III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

    IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavněprávního výboru,

    V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu provedl příslušné legislativně technické úpravy

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl - a posléze se přihlásím v podrobné rozpravě ke svému pozměňovacímu návrhu, který už jsem předkládal na půdě ústavněprávního výboru, ale nyní bych vám ho chtěl krátce zdůvodnit.

    Souhlasím s navrhovatelem i zpravodajem, že se ústavněprávní výbor pokusil opravdu promítnout maximálně zákon o státní službě v platném znění - dosud neschváleném Senátem, ale v tom, co jsme schválili v Poslanecké sněmovně - do celé řady jiných předpisů, a s nejlepším vědomím a svědomím vám říkám, že je to možné schválit. Že se najdou nepochybně další chyby a problémy, tím jsem si téměř jist, už kvůli času a prostoru, ve kterém se to dělalo. Přesto tam zůstává jeden problém a mrzí mě, že ÚPV tento problém nedořešil, to je problém vztahu k lustračnímu zákonu.

    Původní návrh předkladatelů předpokládal, že ministři budou vyňati z působnosti lustračního zákona. Ovšem tím, jakým způsobem došlo k přepracování zákona o státní službě, je zcela zjevné, že ministr se stává autoritou - proti původnímu návrhu zpracovávanému skupinou kolem pana ministra Dienstbiera, kdy ministr měl být jenom figurkou, které vládne státní tajemník, tak proti tomuto návrhu změny, které byly iniciovány v Poslanecké sněmovně, vedou k tomu, že ministr skutečně bude vládcem svého resortu, bude rozhodovat i o personálních rozhodováních a bude součástí této státní služby. Pak se mi zdá naprosto nemožné a nespravedlivé, abychom po všech vedoucích pracovnících požadovali, aby oni splňovali podmínky lustračního zákona, a ministra a jeho náměstky z tohoto vyjímali. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dále je přihlášen s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím pana zpravodaje Chvojku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom krátce a obecně v obecné rozpravě odůvodnit pozměňovací návrh, ke kterému se pak v podrobné rozpravě přihlásím. Jde o to, aby v zákoně o ochraně osobních údajů bylo panu předsedovi dáno odchodné, což je věc v zásadě podle mého názoru neutrální. Tento návrh jsme projednávali s Ministerstvem vnitra, nicméně Ministerstvo vnitra vyslovilo nejprve souhlas, poté spíš neutrální stanovisko. Já jsem tento pozměňovací návrh podal, v podrobné rozpravě se k němu přihlásím a to rozhodnutí je pak na nás. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, i můj pozměňovací návrh k tomuto tisku se týká lustračního zákona. Lustrační zákon je měněn v sérii těch 57 novel zákonů a plíživě a nepozorovaně nám skutečně vypadly z povinných lustrací členové vlády a vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy, to znamená funkce ve státní správě, které jsou obsazovány jmenováním. Víte, že výkladová praxe po schválení lustračního zákona byla taková, že na ministry se lustrační zákon vztahoval a při jmenování nastupujících ministrů bylo vždy vyžadováno negativní lustrační osvědčení. Při jmenování této vlády, při jmenování ministra financí se poprvé v novodobé historii České republiky nevyžadovalo negativní lustrační osvědčení a nějakým výkladem se řeklo, že to není potřeba. Proto i můj pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby pokud se má lustrační zákon vztahovat podle služebního zákona na představené, to znamená vedoucí pracovníky, jako je vedoucí oddělení, ředitel odboru, náměstek pro řízení sekce, tak pak je zcela logické, aby se na člena vlády, který řídí ministerstvo, a na vedoucího ostatního ústředního orgánu státní správy také vztahoval lustrační zákon. Bylo by velmi zajímavé, kdybychom schválili tuto asymetrii mezi ministrem nebo vedoucím ostatního ústředního orgánu státní správy a dalšími představenými ve smyslu služebního zákona.

    Takže já bych chtěl požádat poslance zejména vládní koalice, aby tento pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě, podpořili, protože určitě nikdo nechceme, aby bývalí agenti StB působili na těchto funkcích. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli pan zpravodaj či pan navrhovatel nemají zájem o závěrečné slovo k obecné rozpravě. Zahajuji tedy rozpravu podrobnou, do které jako první je přihlášen pan poslanec Karel Rais. Ruší svoji přihlášku. Po něm následuje pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, v podrobné rozpravě máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já se jenom přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 1402, což je pozměňovací návrh týkající se právě té části, kterou jsem zmiňoval, to je lustračního zákona, o zařazení ministrů a jejich náměstků do lustračního zákona. Dovolím si ho předat panu zpravodaji a panu předsedajícímu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dále je přihlášen pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak jsem avizoval, chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 1394, a vzhledem k tomu, že Úřad na ochranu osobních údajů je začleňován do systému státní služby, tak dochází k opravení chyby. Pan předseda tohoto úřadu by měl mít nárok na odstupné, resp. odchodné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane zpravodaji. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, děkuji. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu vedeném v systému pod číslem 1343, který se týká povinných lustrací pro členy vlády a ostatní vedoucí ústředních orgánů státní správy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené kolegyně a vážení kolegové. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu vloženému do systému pod číslem 1413. Jedná se o legislativně technickou novelu, která uvede do souladu zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě a zákon o státní službě. Tento návrh byl připraven ve spolupráci s příslušnými úřady, v našem případě s Českým telekomunikačním úřadem, a jelikož jde o čistě legislativně technickou úpravu, předpokládám souhlasné stanovisko Ministerstva vnitra. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Dalším, zatím posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Krákora. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Dobrý den vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte, abych se přihlásil ke sněmovním dokumentům, které jsou v systému pod čísly 1328, 1388 a 1389. Týkají se rušení smluvních platů lékařů a zdravotnických pracovníků. Přihlašuji se společně k těmto pozměňovacím návrhům s poslancem Běhounkem. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Krákorovi za jeho pozměňovací návrhy. Dále je přihlášen do podrobné rozpravy pan navrhovatel, pan poslanec Sklenák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Dovoluji si navrhnout, abychom zkrátili lhůtu pro třetí čtení na 48 hodin.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Eviduji tento návrh. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych vaším prostřednictvím chtěl požádat pana poslance Krákoru, jestli by nemohl krátce zdůvodnit ten návrh, protože v obecné rozpravě k tomu nic nezaznělo, jenom abychom věděli. Podporujete zrušení smluvních platů, nebo podporujete zachování smluvních platů? Z toho jsem to opravdu nepoznal. Není to nic ironického, takže poprosím. Vidím, že už jdete, budu moc rád, když nám to vysvětlíte. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Krákora je evidentní džentlmen, takže vám rád vyhoví a odpoví, pane poslanče Stanjuro. Prosím, pane poslanče Krákoro, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Zdravotnictví je, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, určitý specifický nepřetržitý pracovní proces, kde někdy nemůžeme lékaře a další zdravotnické pracovníky odměnit. Zrušením smluvních platů se dostáváme do prekérní situace, kdy my navrhujeme, aby součet příplatků, protože někdy součet příplatků, může jich být několik, je rizikový, za noční práci, přesčasovou práci, za práci v sobotu a neděli, tak aby eventuálně mohl dosáhnout součet těchto příplatků výše smluvního platu. A neodporoval zákonu o smluvním platu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Snad je toto vysvětlení dostatečné.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Já tomu teda rozumím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Krákorovi. Pan poslanec Stanjura se hlásí o slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Je to celkový úhrn příspěvků, aby mohl dosáhnout až k výši smluvního platu, který vlastně bude zrušen, protože jinak nemůžeme zdravotnické pracovníky odměnit, jako spravedlivě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Krákorovi. Prosím, slovo má pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jestli jsem tomu dobře rozuměl, tak na jedné straně říkáme - nebo říkáte, kteří to chcete podpořit, zrušíme smluvní platy, a na druhé straně to nahradíme něčím jiným, aby ta výše zůstala stejná. Rozumím tomu dobře? Mně to nevadí, ale pak proč je rušíme, že jo? A proč to děláme tak, že něco zrušíme a hned to nahrazujeme něčím jiným a ještě se tomu říká jinak. Nic proti tomu, já s těmi důvody pro odměňování souhlasím, které jste říkal, já bych to nekritizoval. Spíš si myslím, že je lepší říci u těchto profesí, že si myslíme, že má smysl smluvní plat a zachovat to než jakoby křičet: My rušíme smluvní platy, žádné nepořádky nedovolíme! A pak to jakoby v některých případech doháníme nějakým součtem příplatků. Mně připadá rozumnější a otevřenější říct: Ano, tito lidé si to zaslouží. Ti, kteří s nimi ty smlouvy podepisují, mají mít volnost, a když jsou kvalitní, tak jim dáme dobré platy. Já s tím nemám žádný problém. Mně se spíš nelíbí ten systém, kdy to jakoby ruším a současně to trošku jakoby oklikou nazývám jinak, ale záměr je jasný: zachovat těm, kteří si to zaslouží, platy, které mají dneska. Nic proti. Jenom si myslím, že ta metoda není úplně dobře. Že jsme to mohli nechat tak, jak to je, a nemuseli jsme to takhle složitě a komplikovaně vysvětlit. Ale je pravda, že na druhé straně bychom nemohli, nebo někteří z nás by nemohli říkat: my jsme ti, kteří zrušili smluvní platy, nepořádek už nebude. Tomu já rozumím, jenom si myslím, že je průhlednější říct: v těchto případech nebo v těchto profesích si myslíme, že ta možnost má existovat.

    Děkuji za vysvětlení, už je mi to jasné. (Poslanec Krákora před řečnickým pultem souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi za jeho názor, na který má jistě právo, stejně tak jako pan poslanec Krákora má právo podat jakýkoliv pozměňovací návrh.

    S další přihláškou do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jestli jsem tomu správně rozuměl - ještě směrem k panu poslanci Krákorovi - podpoří případně poslanecký klub sociální demokracie, abychom se s těmi tabulkovými platy ve zdravotnictví už do budoucna vypořádali? Protože všichni víme, že tam, kde existují akciové společnosti, v případě, že zřizují kraje nemocnice, anebo kde existují eseróčka, ty nemocnice fungují, jsou pevně zasmluvněny s jednotlivými zdravotními pojišťovnami, a na trhu práce je evidentní, že některé typy aprobací chybí a je třeba ty lidi více zaplatit a vymykají se těm centrálním státním tabulkám, za sebe řeknu hloupým a obráceně. V případě středních Čech to nebyl problém, protože tam byly nemocnice - nebo z nich vznikly akciové společnosti, a tam zkrátka pokud ředitel nemůže na nějakou aprobaci dosáhnout, je schopen toho dotyčného člověka s dobrou aprobací oslovit a dát mu vyšší plat, než umožňují tabulky.

    Já za tuhle informaci děkuji, protože si myslím, že to je správná cesta i ve zdravotnictví. Prostě má být odměňována kvalita, a není-li někdo na trhu práce dosažitelný za podmínek, které jsou určeny státními tabulkami, pak státní tabulky se míjejí smyslem. A pak v podstatě poukazujete na věc, že je to neúčinné, a všichni to stejně nějak obcházejí. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Není-li tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana zpravodaje, případně pana navrhovatele na závěrečná slova. Ta nejsou. Neeviduji žádný návrh na vrácení návrhu zákona k novému projednání, nicméně návrh pana předkladatele, pana poslance Sklenáka, na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Eviduji žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin, jak jej navrhl pan poslanec Sklenák. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 104. Přihlášeno je 124 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 11. Návrh byl přijat. Lhůta byla zkrácena na 48 hodin a já končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali ve čtvrtek 18. září, kdy jsme jej přerušili v obecné rozpravě. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal z pověření vlády ministr dopravy Antonín Prachař a zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Karel Šidlo. Připomínám, že usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 258/1.

    Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. V tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku do obecné rozpravy, ptám se tedy, kdo se hlásí do obecné rozpravy, a vidím pana poslance Zbyňka Stanjuru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych navázal na své čtvrteční večerní vystoupení a položil několik dotazů panu ministru dopravy. V té důvodové zprávě se píše velmi stručně, asi na třech řádcích, zjednodušeně, že Ministerstvo dopravy nestíhá, když to takhle přeložím, je to napsané jinými slovy. A já bych naši pozornost upřel jenom k jedné z těch tří věcí, a jak už jsem říkal v úterý nebo ve čtvrtek večer, že u espézetek na přání je mi to úplně jedno, i kdyby to vypadlo ze zákona mně by to vůbec nevadilo, takže tam ten odklad je bezproblémový. Ale u stanic technické kontroly je napsáno tak kulantně, že vyhodnocením, zkušenostmi (nesrozumitelné) se ukázalo, že by něco mohlo způsobit nějaké problémy.

    A teď ty konkrétní dotazy, pokud Ministerstvo dopravy ty informace má. Já myslím, že by mít mohlo, protože za prvé je to regulovaný trh. Nevím, jestli to všichni víte, ale zřídit stanici technické kontroly není tak jednoduché a myslím, že to všichni úplně nevědí. Spíš si myslím, že právě ten návrh, který chtěl zpřísnit podmínky, mohl na jedné straně vést k většímu otevření trhu, protože pokud dáte přísnější podmínky a důraz na kvalitu, tak pak to nemusíte úplně regulovat a zákazník si sám vybere, kdo tu službu poskytovat může, či nemůže. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Končím tedy obecnou rozpravu, pokud pan... Pardon, vracím zpět, nevšiml jsem si pana poslance Bendla, který se přihlásil na poslední chvíli. Prosím, ještě v obecné rozpravě pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já se omlouvám. Já jsem mával, asi jste mě neviděl, pane předsedající, takže se omlouvám všem.

    Já bych doplnil dotazy na pana ministra, protože s tou koncepcí registračních značek, kterou by nevlastnil stát, ale vlastnili by ji přímo ti majitelé vozidla, jsme kdysi přišli my, protože to považujeme za efektivní jak z hlediska lidí, kteří vlastní automobily, tak i z hlediska státu. Protože málokdo ví, že to je stát, kdo objednává ty registrační značky a tiskne je. V roce 2009 vynakládal stát na registrační značky částku zhruba 300 mil. korun. Mně přijde daleko logičtější, když by každý vlastník automobilu měl svoji registrační značku. Vždycky kdyby si koupil auto, pouze by si na dopravním inspektorátu vyřešil ten problém, ale měl by jednu jedinou registrační značku. Stát by nevynakládal stovky milionů korun na to, aby něco takového kupoval. A pro nás pro všechny, kteří vlastníme vozidlo, by tahle situace byla jednodušší. Já chci vědět, jestli v tomto pan ministr pokročil, jestli toto se stane, tzn. že stát už nebude nadále vynakládat žádné finanční prostředky na registrační značky a vlastníky se tím pádem stanou lidé, kteří si je koupí a budou je moct vlastnit celoživotně, což bych považoval za praktické. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se pana ministra, zda si žádá o slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, vážené poslankyně, já bych chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Bendla.

    Mě velmi těší, že už kdysi dávno tady byl zájem řešit registrační značky a převést je do vlastnictví občanů z vlastnictví státu. Skutečnost je taková, že každý rok stát vynakládá řádově 280 až 300 mil. za vlastnictví hliníkového plechu. Takto to funguje už od roku 1990. Za tu dobu jsme přišli o financování 25 km dálnic a zhruba 40 km silnic první třídy. Mě jenom udivuje, proč v zákoně 56, o kterém se tady bavíme, o odložení dvou paragrafů v účinnosti, už toto nebylo navržené, když pan poslanec Bendl říká, že s tím přišli v roce 2009.

    Co se týká dalšího postupu. My jsme vypsali transparentní výběrové řízení, které je napadáno jednotlivými účastníky v současné době. Proto, abychom zrušili monopol společnosti Hycon, která trvale na základě smlouvy uzavřené mými předchůdci, panem ministrem Schlingem, nadále dodává registrační značky státu. Toto transparentní výběrové řízení v této chvíli probíhá. Naším cílem je ho dokončit. V zadávacích podmínkách výběrového řízení je platnost do konce roku 2015 s tím, že připravíme komplexní novelu zákona č. 56, která bude řešit převod značek do vlastnictví občanů. Rovněž tam navrhujeme možnost vydání tří značek včetně nosičů kol a duplicitně vydání značky v případě jejího poškození, kterou určitě uvítají všichni dopravci, tak aby nemuseli po každém poškození značky jet na stanici technické kontroly a zejména podnikatelé vyřadit tak vozidlo na minimálně týden z výkonu. Tento zákon předložíme Poslanecké sněmovně na začátku příštího roku tak, aby jeho účinnost byla k 1. 1. 2016. Stát tak ušetří 300 mil. a vytvoříme prostor pro malé a střední podnikatele, kteří na základě definování značky budou moci tyto značky nabízet občanům.

    Co se týká vystoupení pana poslance Stanjury. Požaduje ode mě doplnění, kolik STK existuje, kolik STK má implementovaný systém. Toto v této chvíli takto z hlavy nechci říkat a nechci vám tady lhát. Připravím to a seznámím Poslaneckou sněmovnu se všemi požadavky pana Stanjury. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Dále se hlásí do podrobné rozpravy pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu ministrovi, že mi ty údaje poskytne. Já jsem počítal s tím, že to nemůže vědět z fleku, to je naprosto pochopitelné.

    Ale vy jste se, pane ministře, vyhnul odpovědi na ty moje další otázky a tam už byste tu odpověď znát měl. Proč vlastně navrhujete to odložení, mimochodem i těch třetích značek, o kterých jste mluvil, že chcete zavést od 1. ledna. Ale tomu já rozumím. Ale u těch STK jsem se jasně ptal, jaký je důvod navrženého odložení o jeden rok a kdo to vlastně způsobil, pokud ten důvod je vážný. A pokud ano, jestli byla přijata nějaká opatření vůči těm, kteří to způsobili. Protože to ministerstvo mělo od srpna 2013, prostě 16 měsíců na to, aby to k 1. lednu 2015 implementovalo. Nemůžeme se po roce a měsíci tvářit, jako že se nic nestalo. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Dalším, kdo se hlásí do obecné rozpravy, je pan ministr dopravy. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji. Chtěl bych reagovat na pana poslance Stanjuru. Předně bych chtěl říct, že v okamžiku, kdy vlastnictví registračních značek přejde do majetku občanů, tak stát nebude vypisovat žádné veřejné výběrové řízení. Bude pouze definovat, jak má značka vypadat, a občan si tuto značku zabezpečí u schválených výrobců. Tady žádné výběrové řízení probíhat nebude. To je první věc.

    Co se týká harmonogramu, na Ministerstvu dopravy byla provedena prezentace základních změn zákona č. 56 a příslušný odbor 150 dostal pokyn na tomto zákonu pracovat. Díky tomu, že se některé zákony na Ministerstvu dopravy zpožďovaly, vyměnil jsem ředitele odboru, vrchního ředitele legislativy a práva a posílil jsem tento útvar o pět nových lidí, abychom zpoždění, která tam byla, dokázali nějakým způsobem eliminovat a připravili nové zákony, zejména zákon č. 56.

    Co se týká finančních záležitostí, pan poslanec Stanjura tady říká, že nic není černobílé a že v každém případě to zaplatí občan. Samozřejmě, ale dneska občan platí správní poplatky za registraci značek. Dneska stát utrácí peníze na vlastnictví hliníkového plechu. Tím, že otevřeme tento trh, o kterém tady ODS a pan Stanjura pořád vykládá, že to máme otevřít, schváleným výrobcům, tak je důvodné se domnívat, že cena registračních značek výrazným způsobem klesne.

    Další. Tyto značky budou ve vlastnictví občana a budou s ním celoživotně. To znamená, že občanovi odpadávají jakékoliv náklady při registraci vozidla a při návštěvách dalších správních úřadů včetně STK. Toto je potřeba do toho rovněž započítat. Pravděpodobně srovnáváme nesrovnatelné.

    Co se týká záležitostí kolem navrhovaného odložení § 48a o STK, tam bych se vyjádřil až v závěrečné řeči. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych, abyste si všimli, že u zákona, který máme před sebou, pan ministr v rozpravě odpovídat nechce, aby nemohli poslanci reagovat. Já můžu, mám přednostní právo, takže mi je jedno, jestli to řekne teď, nebo v závěrečném slově.

    Já jsem se ptal na harmonogram. Nezpochybnil jsem to, co jste říkal. Já jsem neříkal, že občané zaplatí větší cenu. Nepolemizujte s něčím, co jsem neřekl! Já jsem se ptal na harmonogram. Vy jste řekl, že od 1. ledna 2016 to má platit. Já to považuji za naprosto nereálné. Normální jednoduchá otázka. Když se bavíme o zákoně, který ještě není napsán, tak mi to přijde skoro zbytečné. Bude nějaká centrální registrace značek, nebo ne? Jak se ten stát dozví, že občan má tu konkrétní? Fakt to bude už na obecních úřadech zadarmo? To budou obce úředníky platit ze svého bez příspěvku státu či bez poplatku toho, kdo si to vyřizuje?

    Já nevím, jakou máte představu. Ale místo abyste řekl, kdo může za to zpoždění, této odpovědi jste se opět vyhnul, tak plánujete už nějaký další zákon. A je dobře, nebo špatně, to nevím, když jste přijal pět nových lidí. Ale vy jste mluvil, že to bude od 1. ledna. A harmonogram jste nám opět nepředstavil. Tak potřetí zopakuji tu samou otázku. Proč to vlastně chceme odložit? Kdo selhal na Ministerstvu dopravy? A kdy to bude vlastně implementováno a připraveno ke spuštění? Potřetí. Když mi neodpovíte, počtvrté se už ptát nebudu. Nechám to asi na čtvrtek na interpelace.

    Nechci ostatní kolegyně a kolegy zdržovat, ale všimněte si. Myslel jsem, že tady můžeme vést dialog. Někdo se zeptá a někdo odpoví. Může mít různé argumenty, ale ne že máme jeden zákon a vy pořád hovoříte o něčem, co tady ještě vůbec není. K tomu můžeme samozřejmě velmi těžko vést polemiku, když návrh zákona není sepsán. Ale můžeme se bavit o obecných principech. Z vašeho vystoupení by občan pochopil, že až změníte systém, a on si pořídí registrační značku, nebude muset na obecní úřad. To já si tedy nemyslím. To si tedy vůbec nemyslím. Jak se stát, policie a ostatní dozvědí, že značku 1A1 - a teď nevím, doplňte si tam čtyři číslice - vlastní konkrétní občan? Vy jste to tak popsal, že si to koupí levně. Dneska za to platí poplatek. Já nevím, jestli poplatek plus nová značka bude levnější než dneska. Myslím si že ne. Myslím si, že máme stejné podklady na Ministerstvu dopravy.

    Petr Bendl má pravdu, že se to zvažuje už několik let. A proto říkám, že to není černobílé. A já jsem neříkal, že to je špatně! Až bude konkrétní návrh zákona, tak se k tomu vyjádříme a řekneme si, jestli to jde dobrým, nebo špatným směrem. Teď na to nejsme schopni reagovat, ale jsme schopni reagovat na problém, který řešíme dnes a denně. Kdo to vlastně způsobil, že stát není schopný od 1. ledna 2015 vymáhat to, co jsme schválili už někdy v polovině loňského roku a co vyšlo ve Sbírce zákonů v srpnu 2013.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Teď už opravdu nikdo, tedy obecnou rozpravu končím. Pan ministr, pan zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo, zahájím tedy rozpravu podrobnou. Pan ministr má zájem o závěrečné slovo v obecné rozpravě. Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Já tady nechci vést diskuse, jestli jsem připravený odpovídat, nebo ne. Chtěl bych jenom shrnout, jak dnes funguje systém zabezpečení bezpečnosti na STK. Zákon stanovil 3. 7. 2013 nové požadavky na centrální informační systém stanic technické kontroly, tzv. CIS STK. Ministerstvo dopravy navrhlo nový paragraf, který kompletně řeší problematiku CIS STK. Text dokumentace přítomnosti vozidla v STK byl do návrhu zákona doplněn na základě dohody s Ministerstvem vnitra. Obecným cílem je mít v STK kamery nebo fotoaparáty s napojením na CIS.

    Po provedení první analýzy problematiky bylo zřejmé, že systém CIS STK musí být zcela nově provázán s centrálním registrem vozidel, který však do pátého měsíce 2014 neměl zajištěnu podporu rozvoje, a ta byla zajištěna až novou smlouvou za našeho vedení Ministerstva dopravy. Pořízení dokumentace musí být velmi těsně provázáno novelizovanou vyhláškou, kdy v průběhu přípravy bylo zřejmé, že nový systém musí mít postupný náběh, který bude v jednotlivých stanicích trvat až jeden rok. To není výmysl Ministerstva dopravy, to je stanovisko stanic technické kontroly. Termín 1. 5. 2015 by byl reálný pouze pro nasazení centrálního prostředí, nikoliv pro realizaci na jednotlivých stanicích, zákon pro to nestanovil žádná přechodná ustanovení. Při věcné analýze, které části zákona kromě posunutí termínu registračních značek na přání v souvislosti s připravovaným modelem Spolkové republiky Německo je nutné posunout, byl konstatován nevhodně nastavený způsob náběhu kamerových systémů v STK. V současnosti již téměř 50 stanic technické kontroly vlastní pro potřebu nějaké technické dokumentační prostředky, jejich kompatibilita s CIS STK informačním systémem však v tuto chvíli není zajištěna. Pokud však splní podmínky připojení, mohou být následně pro napojení k CIS STK.

    V rámci přípravy prováděcí vyhlášky byla upřesněna technologie dokumentování vozidla s tím, že stanice STK musí mít časový prostor pro zajištění potřebné techniky a napojení na centrální systém. Posun termínu tedy zajistí logický náběh, kdy v průběhu roku 2015 se stanice již v rámci nového znění zákona a prováděcí vyhlášky budou vybavovat příslušnými technickými prostředky tak, aby od 1. 1. 2016 mohl být systém po kompletním odzkoušení spuštěn bez rizika nefunkčnosti a neplnění zákona. Nejde o odklad realizace, ale o zajištění reálného způsobu na jednotlivých stanicích technické kontroly.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dále s přednostním právem pan zpravodaj, po něm s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych na žádost předkladatele navrhl zkrácení lhůty mezi 2. a 3. čtením na 48 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní poprosím pana předsedu poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr říká, že není připraven debatovat, a jestli je ochoten odpovídat - já také ne, protože není ochoten odpovídat. Není s čím polemizovat, protože například na položenou otázku neodpověděl, tak spíš zkusím zareagovat na ten text, který nám tady přečetl.

    Tak slyšeli jsme takovou pohádku, že když to odložíme o rok, tak teď se budou všichni poctivě připravovat, aby to za rok fungovalo. Ale zákon je od července 2013. Všichni se už mohli rok a půl připravovat. Vy jste říkal, že až v květnu jste něco vyřešil, ale vy jste nastoupil v lednu, ne v květnu. Říkal jste květen 2014. Proto říkám, že jste měl vy osobně jedenáct měsíců na implementaci. Teď nás přesvědčujete, že dalších dvanáct pomůže. A současně říkáte, že chystáte úplně nový zákon. Tak já tedy nevím, jak to všechno se dá skloubit dohromady. Ale já i moji kolegové bereme na vědomí to, že vlastně nevíte, kdo to zpoždění způsobil, vlastně nevíte, co se na ministerstvu děje. Jenom vám prostě úředníci řekli, že se to nestihne.

    Vy jste mluvil o analýze dopadů. Já bych poprosil, jestli jsme schopni jako poslanci ji dostat k dispozici k přečtení. A mě by jenom zajímalo, jestli to nejsou ti samí lidé, kteří sepisovali ten návrh zákona. To tak velmi často je. Možná to jsou jiní lidé, ale já si pamatuji, kdo připravoval návrh zákona a kdo říkal: ministře, neprodlužujte to o těch šest měsíců, 1. červenec 2014 je úplně v pohodě, stihneme to my i STK. Jestli to nejsou náhodou ti samí, kteří na vaše zadání napsali analýzu, že se to stihnout nedá. Možná že ne, ale budu moc rád a myslím, že i kolegové v hospodářském výboru, když analýzu dostanou s tím datem a podpisem konkrétního zodpovědného pracovníka.

    Já jsem také před pár měsíci slyšel, jak se intenzivně pracuje na zákonu o dráhách. A to je takový folklór, protože to jsem nevydýchal dodneška, jak mi zodpovědní pracovníci na Ministerstvu dopravy udělali prezentaci, jak už dva roky pracují na zákonu o dráhách - už jsou to skoro zase dva roky od té doby -, a moc bych se nedivil, kdyby pořád měli 14 stejných slajdů, kde vlastně byly jenom otázky a žádné odpovědi. A ti lidé tam jsou pořád. Jsou tam pořád! Některé jste povýšil, poslal jste je do dozorčí rady Českých drah. Fakt to sleduji! Je to z veřejných zdrojů, to není žádná tajná interní informace vynesená z ministerstva. A to pro mě byl nezapomenutelný zážitek, že ti, kteří dva roky na tom pracovali, tak vyrobili 14 slajdů s otázkami a vlastně řekli, my to psát nebudeme, to by měl napsat někdo jiný. My jsme definovali problém a ať to někdo napíše. Jak jsme tedy každý týden dávali raport, tak se to nějak pomalinku posunovalo, a pak přišel pád vlády a já už jsem to přestal sledovat, ale to je také taková legenda na Ministerstvu dopravy, že se chystá nový, zcela zásadní zákon o dráhách. Možná zkušení parlamentní harcovníci jako pan zpravodaj si to pamatují i z předminulého volebního období, kdy se říkalo, že je třeba připravit nový zákon o dráhách. A jsme v roce 2015 pomalu a zákon pořád není a já se nedivím, protože vím, kdo na něm pracuje, či nepracuje.

    Já nemám žádný problém s tím, co navrhuje, to zkrácení lhůty. Tady skutečně je jeden pozměňovací návrh, tak přemýšlení o pozměňovacím návrhu či hlasování, na to nepotřebujeme dny nebo týdny, opravdu to není žádný problém a klidně podpořím zkrácení lhůty na 48 hodin. Jenom říkám, že je to špatně a že opět stát trestá poctivé, kteří uvěřili zákonu, připravili se, a preferuje ty, kteří spoléhali na to, že stát jako obvykle to posune, odloží nebo změní. Tak co bych vlastně investoval, vždyť uvidíte. Když nás bude dost, co to neuděláme, tak někomu zavoláme na tom ministerstvu, oni to pochopí a odloží. A to je princip, se kterým obecně nesouhlasím. Abych byl spravedlivý, není to jediný zákon, kde se to takhle děje, děláme to poměrně často. Vždycky slyšíme plno dobrých důvodů, proč je třeba odložit tu povinnost. Podle mě jsou dvě řešení: buď budeme ty povinnosti opravdu důsledně vymáhat a pravidla nebudeme měnit, anebo tu povinnost vůbec nestanovujme! Protože když to stanovíme, tak ti slušní a poctiví tomu věří, připraví se, doplní si vzdělání, zainvestují do své firmy, změní technologii, a teď bych mohl pokračovat, a ti ostatní na to kašlou, mají konkurenční výhodu, že investovat nemusí, nemusí třeba studovat po večerech apod., a pak nakonec my jim dáme za pravdu a podle mě tím poškodíme ty, kteří nám, státu či zákonům uvěřili.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S přednostním právem ještě pan ministr. Upozorňuji, že jsme ukončili obecnou rozpravu a chýlíme se k rozpravě podrobné. Snad. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji, pane předsedající. To je jenom reakce na pana Stanjuru. Co se týká zákona o dráhách, ten skutečně je v procesu přípravy zpracovávání. V červenci přišel z Evropské komise infringement kvůli překračování kompetencí drážní inspekce, takže do zákona o dráhách zapracováváme i tento infringement, který přišel v červenci. Z toho důvodu tady je patrně zpoždění v řádu několika desítek dnů, několika týdnů. Musíme toto vypořádat právě proto, abychom splnili všechny podmínky. Nicméně tento zákon se připravuje, řeší i oblast regulátora a bude předložen vládě ČR v letošním roce. Mezirezortní připomínkové řízení předpokládáme v první dekádě října.

    Co se týká diskutované záležitosti kolem STK. Já bych chtěl říct, že zákon, který měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015, bude splněn a Ministerstvo dopravy je připraveno na jeho aplikaci. Avšak ukázalo se, že zákon dostatečně nezohledňuje nutnost přechodného období na straně stanic technické kontroly, které musí na své straně zajistit technickou realizaci a hlavně napojení na centrální systém. Pro bezproblémový chod stanic, vhodné využití nynějšího vybavení a pořízení nového vybavení považujeme za účelné a nutné přistoupit k posunutí termínu účinnosti, který má tento přechod zajistit. Zároveň posun termínu umožní implementaci některých nových prvků směrnice EU 2014/45, která vyšla 3. dubna 2014. Technicky a věcně byla celá záležitost konzultována s představiteli provozovatelů stanic technické kontroly tak, aby požadavek zákona byl bez problémů splněn. Nedochází tedy ke zpoždění implementace tohoto důležitého prvku, ale k úpravě, která jej umožní reálně a bez úměrného rizika naplnit.

    Já bych chtěl jenom dodat, že tento náš návrh byl projednán v hospodářském výboru. K účelnosti navrhovaného opatření po diskusi hospodářský výbor přijal a doporučil Poslanecké sněmovně vládní návrh schválit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Do podrobné rozpravy... Omlouvám se, pan ministr svým vystoupením otevřel obecnou rozpravu, takže poprosím pana poslance Bendla. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Ano, přesně tak. Děkuji. Tím, že pan ministr vystoupil, tak mi ještě umožnil vystoupit také, čímž mu děkuji. Když říkáte, pane ministře, osmnáct měsíců - nezlobte se, ale osmnáct měsíců, tedy rok a půl na implementaci? To je opravdu příšerně dlouhá doba. To každá instituce v České republice, a to si mohu vymyslet ty nejhorší, někde zcela schované, musí takovouhle záležitost zvládnout levou zadní. To byste měli být schopni do půl roku zvládnout, implementaci takovýchto věcí. Pokud byste o to stáli. Takhle to bude stát neúměrně mnoho peněz. Je spousta byrokracie kolem toho a věřte mi, že ten problém jenom odkládáte, nikoli ho řešíte.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, dnes již potřetí se ptám, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Děkuji, takže potřetí končím obecnou rozpravu. Pakliže není zájem o závěrečná slova, zahajuji rozpravu podrobnou. A tady poprosím pana zpravodaje, musím bazírovat na tom, aby návrh zopakoval v rozpravě podrobné. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Ještě jednou navrhuji zkrácení lhůty mezi druhý a třetím čtením na 48 hodin.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dále se do podrobné rozpravy hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych se chtěl v podrobné rozpravě přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod sněmovním dokumentem číslo 1412. Je to ten, který navrhuje z toho (nesrozumitelné) vystoupit estékáčko.

    Nedá mi to, abych neřekl aspoň tři věty komentáře. Pan ministr vlastně řekl, že stát a ministerstvo všechno zvládly a že ten odklad dělaly kvůli tomu, že to nestihly stanice technické kontroly. Takhle jste to tady řekl. Já tomu prostě nevěřím. Možná to některé nestihly, ale i ty stanice technické kontroly jistě ten zákon sledovaly, když byl v legislativním procesu, že mají 18 měsíců. A vy říkáte, že za 12 už bude úplně v pohodě. Tak uvidíme, jestli náhodou za pár měsíců tady nebude další návrh na prodloužení. Nicméně podle mne není fér ten odklad svádět na ty, kteří provozují stanice technické kontroly, a svádět selhání Ministerstva dopravy na ty, kteří postupují podle zákona.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nevidím žádnou žádost, končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana ministra či pana zpravodaje. Není zájem.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu pana zpravodaje na zkrácení lhůty na 48 hodin mezi druhým a třetím čtením. Přivolám naše kolegy z předsálí. Ještě než přijdou, přednesu omluvu: paní poslankyně Olga Havlová se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny mezi 18. a 22.45 hodin.

    Zahajuji hlasování na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 105, přihlášeno 148 poslanců, pro 71, proti 7, návrh nebyl přijat.

    Protože návrh nebyl přijat, končím druhé čtení návrhu zákona.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat je bod číslo

    Z pověření vlády se na předložený návrh a na hnojiva už těší pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů.

    Předkládaný vládní návrh obsahuje pouze jednu změnu zákona o hnojivech, která je však pro praktickou aplikaci tohoto zákona nezbytná. Navrhuje se zrušit ustanovení, podle kterého Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zruší rozhodnutí o registraci hnojiva, resp. pomocné půdní látky nebo pomocného rostlinného přípravku, pokud tato pomocná půdní látka nebo pomocný rostlinný přípravek obsahuje účinnou látku přípravku na ochranu rostlin. Záměrem je odstranit právní nejistotu držitelů registrací dotčených výrobků, kterou toto ustanovení vytržené z kontextu celého zákona způsobuje.

    Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 10. schůzi dne 24. června 2014. V rámci jeho projednávání nebyl přijat žádný pozměňovací návrh. Doporučuji proto schválení tohoto vládního návrhu zákona v předloženém znění.

    Děkuji za vaši pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Spíše nepozornost, bohužel, pane ministře. Poprosím Sněmovnu o klid.

    Návrh jsme ve druhém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 212/1. Já nyní prosím zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Jana Volného - kterého ale nevidím. Pan poslanec Volný se hledá, snad ho najdeme.

    Budeme patrně hlasovat o změně zpravodaje, protože pan Volný není přítomen. Navrhuji Sněmovně, abychom bleskově hlasovali o změně zpravodaje na paní poslankyni Balaštíkovou.

    Zahajuji hlasování o změně zpravodaje k tomuto tisku z pana poslance Volného na paní poslankyni Balaštíkovou.

    Je to hlasování pořadové číslo 106, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 107. Tento návrh byl přijat.

    Zpravodaj zemědělského výboru nám zkrásněl a já prosím, aby paní poslankyně Balaštíková se ujala slova.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych vám přednesla usnesení zemědělského výboru číslo 44 ze dne 24. června 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení zemědělského výboru je z 10. schůze ze dne 24. června 2014.

    Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově náměstka ministra zemědělství pana Šnejdrly, zpravodajské zprávě poslance pana Volného a po rozpravě:

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 212, schválit,

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny,

    III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli eviduji přihlášku pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu velmi stručný, protože se jedná opravdu o jednoduchou technickou novelu tohoto zákona. Chci říct, že jsme připraveni právě z toho důvodu, že zjednodušuje administrativní záležitosti a dává větší legislativní podporu držitelům registrací, tento návrh zákona podpořit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím. Pokud pan ministr ani paní zpravodajka nemají závěrečné slovo do obecné rozpravy, zahajuji podrobnou rozpravu, do které taktéž neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy podrobnou rozpravu. Není žádný návrh na vrácení zákona, ani na zkrácení lhůty, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

    Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Jako poslední v ní minule vystoupil pan poslanec Komárek a jeho vystoupení bylo přerušeno. Ptám se tedy pana poslance Komárka, jestli chce pokračovat ve svém přerušeném vystoupení. Prosím, pane poslanče máte slovo. Po něm se připraví pan poslanec Václav Klučka.

  • Poslanec Martin Komárek: Pane předsedající, děkuji. Dámy a pánové -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pane poslanče. Ještě poprosím, aby místo u stolku zpravodajů za navrhovatele obsadil pan poslanec Farský a za zpravodaje ústavněprávního výboru pan poslanec Marek Benda. Děkuji.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Takže ještě jednou začnu.

    Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem byl minule přerušen obědem, což bylo asi dobře, protože ta debata byla hodně vášnivá. Já se k ní malounko vrátím. Já bych rád, aby už byla věcnější.

    K čemu se chci vrátit. Kolegyně Jermanová podala pozměňovací návrh, který stanovuje určité limity na délku řečí a vnáší určitá pravidla do jednání Sněmovny. Potom se snesla sprška faktických poznámek, protože všichni víme, že na nás dojde řada, pokud nejsme nadáni přednostním právem, pouze tehdy, když máme dvouminutovou faktickou poznámku. Tak jsme v podstatě dokázali, že za ty dvě minuty můžeme říci všechno, co chceme. A de facto jsme dali za pravdu tomu pozměňovacímu návrhu kolegyně Jermanové.

    V čem ale byla napadána. Nebudu se zabývat argumenty, že nás vrací do Severní Koreje. Myslím, že je nedůstojné takhle na půdě této staroslavné Sněmovny argumentovat. Je to až trapné a my to víme všichni. Ale samozřejmě je tu velmi vážný argument, že parlament je něco, co je zcela svrchované, kde skutečně my jsme zástupci lidu. My jsme byli zvoleni, máme velkou zodpovědnost a samozřejmě zejména opozice nemá být v demokratickém státě omezována ve svých právech. Já s tím naprosto souhlasím, byť některá slova, která pronesl Oliver Cromwell při rozpuštění britského parlamentu, by se mohla vztahovat i na tento - nebudu citovat, všichni si je můžeme najít. A taky si to o nás myslí normální lidé.

    Já prostě skutečně říkám, já absolutně ctím demokracii, právo opozice. Kolegyně Jermanová a poslanecký klub, který možná tento pozměňovací návrh podpoří, ano. V diskusi se ale ukázalo, že pravidla demokracie občas nectí, alespoň tedy ústy, odpůrci tohoto pozměňovacího návrhu. Kolegyně Jermanová byla některými poslanci nařčena, že nedodržuje dohody. Jiní, o něco poctivější nebo informovanější poslanci z protivného tábora - opakuji, z protivného tábora - je uvedli na pravou míru. Žádná taková dohoda uzavřena nebyla. Kolegyně Jermanová i já samozřejmě ctíme ten pozměňovací návrh k návrhu zákona, který byl domluven. Ale to neznamená, že každý poslanec nemůže podávat své pozměňovací návrhy. A samozřejmě my jsme tady od toho, abychom hlasovali. Já cítím a rozumím tomu, že většina poslanců je proti tomu návrhu. To je naprosto v pořádku. Pokud tento návrh neprosadíme, budeme ctít rozhodnutí této Sněmovny.

    Dále se říká, že to je volební kampaň. To je skutečně naprosté nedorozumění, jak by řekl už dnes naštěstí nečinný politik. Tady se žádná volební kampaň nedělá. My něco navrhujeme, navrhujeme to seriózně a chceme vás o tom přesvědčit ve vší slušnosti.

    Proč já si myslím, že to je lepší, tak jak to navrhuje kolegyně Jermanová. Ve svém druhém vystoupení jenom velmi krátce, velmi krátce řeknu ještě další malý pozměňovací návrh. Já si skutečně upřímně myslím, že to bude lepší, že to dodá Sněmovně řád a že i nám to dodá lepší důstojnost v očích lidí. Myslím, že opravdu nikdo normální tomu našemu věčnému překřikování, osočování, neustálému reagování pořádně nerozumí. Jasně. Tohle to fungování, kdy každý může říci, pokud na něj dojde pořadí, až se vystřídají přednostní práva a faktické poznámky, a on čeká a vydrží to tady sedět v těch nepohodlných lavicích, tak on si může říct, jak dlouho chce co chce. Proč ne? Je to model, který funguje. Funguje sice špatně podle mého, ale funguje. Není to nic nedemokratického, nic hloupého, nic, co by uráželo. To, že se to nelíbí našim voličům, jak to funguje, by také nemuselo být argumentem, byť pro mne osobně to argumentem je. Já prostě jenom říkám, že věřím, že model, kdy bychom si všichni dobrovolně udělili určitá pravidla, by fungoval o něco lépe. Podobně jako věřím, že politický systém, kde je většinový volební řád, funguje lépe než politický systém s poměrným volebním řádem. Ale jsou na to názory různé. Ale jak můžu usilovat o změnu volebního řádu? Jenom tak, že nějaké volby vyhraji a budu mít možnost ho prosadit. Podobně my chceme změnu jednacího řádu prosazovat naprosto demokraticky. Když ho prohrajeme, můžeme to navrhnout jindy, někdy třeba jinak.

    Čili prosím, aby tato debata byla vedena věcně. Já vím, že teď je to trošinku návrh, který může být zase zneužit proti nám. Kdyby bylo možno změnit třeba jednací řád na nějakou zkušební dobu, abychom si vyzkoušeli, jestli to nefunguje líp tak, jak to navrhujeme, tak bych byl naprosto pro to. A kdyby to nefungovalo, byl bych první, kdo by říkal: pojďme se vrátit k tomu starému systému, kdy každý může říct, co chce.

    Já už možná mluvím déle než těch pět minut, co - (Hlasy z pléna.) Ale prosím vás, já si to chci ještě užít. Já si chci ještě užít, protože předpokládám, že všichni budete hlasovat pro ten nový jednací řád. A nikoho nezdržuji, protože na devatenáctou hodinu máme pevně zařazené body. Chtěl jsem jenom poprosit - buďme už normální. Říkám, je to návrh, který není míněn zle. Je míněn normálně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi, že skoro do těch deseti minut vlezl. Vyvolal několik faktických poznámek, a dvě přednostní práva. S faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, pan poslanec Blažek, pan poslanec Fiedler, pan poslanec Jandák. Prosím. Pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se tedy musím zastat Slávka Jandáka. To, co tady řekl o Severní Koreji, je z mého pohledu a z pohledu mého názoru na demokracii a práva občanů a podobně, tak prostě to bylo zcela na místě. Víte, my se zásadně lišíme, nebo já se zásadně liším od pana Babiše a jeho společníků v tom, že vy chcete budovat zlý stát, já věřím v lidi a chci, aby měli volné ruce, měli demokracii i za cenu toho, že se najdou vždycky nějací šibalové, jak říkal exposlanec Paroubek, a zneužívají ten systém. Ale pořád tomu věřím víc než vy.

    Chtěl jsem i komentovat pana kolegu Komárka, ale přiznám se, že to neudělám, protože to asi ani nestojí za to. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Dále pan poslanec Blažek, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Nejprve zcela přátelsky k panu poslanci Komárkovi vaším prostřednictvím. Oliver Cromwell rozpustit britský parlament nemohl, protože za jeho života nic takového neexistovalo. (Potlesk zprava.) Ale to je vedlejší věc, o tom jsem mluvit nechtěl.

    Víte, pokud jde o ty návrhy třeba kolegyně Jermanové, ono někdy je důležité, kdo co navrhuje. A je to důležité proto, že někteří představitelé, a teď neříkám, že všichni, zejména hnutí ANO, se o parlamentu vyjadřují způsobem, že vzniká určité důvodné podezření k tomu, že se ten parlament jaksi nehodí do dnešní doby, kdy má všechno fungovat, a že někde za vším může být to, aby se parlament omezil, ne-li zrušil. Mně to připomíná větu jednoho pruského politika. Poté, co zavedli v Prusku demokratické reformy, tak on tehdy řekl krásnou větu: Nehodí se nám to, tož zrušíme ústavu prostřednictvím státní správy.

    Jak máme vědět, že začínající změny jednacího řádu nemají vést prostřednictvím změn jednacího řádu ke zrušení základních funkcí, které parlament má, nebo má mít? A to je celá ta námitka. Když sociální demokracie přichází s nějakým návrhem na změnu jednacího řádu, přiznávám se, také o ní řeknu něco pěkného, nepodezírám je z toho, že chtějí zásadním způsobem změnit systém fungování tohoto politického systému. Ale nezlobte se, po některých výrocích představitelů hnutí ANO si tím prostě jisti být nemůžeme a nemůžeme vědět, kdy tyto navrhované změny skončí a jestli neskončí, jak už jsem říkal, likvidací parlamentu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Další faktická poznámka - pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý podvečer, dámy a pánové. Prostřednictvím pana předsedajícího bych se chtěl obrátit na pana poslance Komárka. Pane poslanče, váš pan předseda tuto Sněmovnu nazývá žvanírnou. A když vy tady povídáte o tom, že si to tady chcete užívat, tak se nezlobte, váš pan předseda by právě z tohoto vašeho vystoupení, které bylo spíše takovým žvaněním, asi neměl moc radost. Nezlobte se.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu něžnější ke svým koaličním partnerům. Kolegovi Komárkovi prostřednictvím předsedajícího: Víte, pane kolego, vždycky ti, kteří začali demokracii malinko cizelovat, naklánět, upravovat, vždycky skončili blbě.

    A když si vezmu paní kolegyni Jermanovou. Co tady paní kolegyně udělala a čím se zapíše zlatým písmem do historie této Sněmovny? Tak za prvé nám zakázala pít, za druhé nám zakázala mluvit a za třetí myslet. Myslím, že to stačí.

    Děkuji vám. (Potlesk a části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jandákovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Faltýnek, po něm pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já rozumím tady této politické diskusi. Prosím o věcnost v této debatě a pokud možno i o časovou věcnost. Je to prosba na nás na všechny.

    Jenom jednu větu z mé strany. My jsme se pokusili v nějaké racionální debatě, která možná byla někdy méně racionální, vás kolegy, přesvědčit o tom, že jsme chtěli trošku zefektivnit jednání Poslanecké sněmovny. Evidentně se nám to stále nedaří, ale prosím o věcnost v této diskusi. Pojďme k projednávání dalších věcí. Děkuji moc.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Komárek, po něm pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Já nebudu reagovat na kolegy, kteří mě tupí. Jsem na to svým způsobem hrdý.

    Prosím vás, tady nejde o demokracii. My všichni, nejen my, ale všichni, kdo nás sledují, vědí, že jsou demokratické, naprosto demokratické parlamenty, kde je určitý limit mluvení. A pak jsou demokratické, naprosto demokratické parlamenty, kde ten limit není. Takže prosím vás nemluvme o demokracii. Když někdo navrhuje nějaké limity, tak nemluví o demokracii, mluví o pravidlech práce Sněmovny. Jestli si skutečně myslíte, že německý Bundestag je nedemokratický, tak prosím napište to, řekněte to voličům. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nemohu jinak než prostřednictvím pana předsedajícího poděkovat panu kolegovi Faltýnkovi, že mě zanesl zpátky do letmého mládí. Prostě udělat faul oproti dohodě, navrhnout něco absolutně nekorektního, něco, co někteří z nás pokládají za velmi nebezpečné, a pak vystoupit proti těm, kteří se ohrazují a říci: pojďme být věcní, pojďme být korektní, mějme klid na práci, buďme přece seriózní.

    Pane kolego, kdy a kde já jsem tohle jenom slýchával? (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Mám tady další tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Roman Kubíček, po něm pan poslanec Pavel Blažek, po něm paní poslankyně Putnová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl z tohoto místa poděkovat Poslanecké sněmovně, že ústavněprávním výborem prošel konsensuální návrh, který nějakým způsobem vylepší práci parlamentu. I za to vám děkuji. Myslím si, že není třeba se napadat. Je to určitý pokrok. I za tento pokrok vám díky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Stručná reakce vaším prostřednictvím na slova pana Komárka a pana Faltýnka.

    Já jsem slovo demokracie neřekl. A ten důvod je jednoduchý. On totiž bohužel nikdo pořádně neví, co ta demokracie je. Já netvrdím, že když se změní trošku jednací řád, že to je rovnou omezování demokracie, ale tvrdím a mám pravdu, že srovnávat, že to, že v některé zemi něco je a funguje to, neznamená, že jsme ještě dostatečně zralí na to, aby to fungovalo u nás, anebo naopak už jsme zralejší než jinde a zase fungují jiné věci. Jsou to nepřenosné věci.

    Německo má, je to paradoxně Německo, po tom, čím vším prošlo, kdy je - pokud jde o některé procedury, by mohlo být naším vzorem, ale trvalo jim to strašně dlouho a nám, my jsme tolik času ještě bohužel v těch moderních dějinách neměli.

    Pokud jde o pana Faltýnka, nic osobního, ale všichni, kdo omezovali parlamenty, vždy říkali jediné slovo - efektivita. Zvýšíme efektivitu státu tím, že omezíme parlament, říkali prostě vždycky všichni. A já znovu říkám: nikoho konkrétního zde nevidím, že tohle chce, ale z některých výroků si nemohu být jistý, že to buďto nepromyšleně, anebo promyšleně, takto nemusí dopadnout.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Dále paní poslankyně Anna Putnová s faktickou poznámkou, po ní pan poslanec Karel Fiedler s faktickou poznámkou. Pak snad už přednostní práva. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Několik poznámek ke srovnání německého parlamentu s českým. Dost často tady slýchám odkaz. Chtěla bych prostřednictvím pana předsedajícího upozornit pana poslance Komárka, že se jedná o zcela jiný systém projednávání legislativy.

    Je pravda, že v německém parlamentu je časová dotace na jednotlivé body, ale je třeba říci, že v takovém případě práce spočívá především ve výborech, a potom to znamená, že to, co je u nás běžná praxe, načítání pozměňujících návrhů z pléna, zcela odporuje té praxi, kterou vy nám dáváte za vzor. Takže podle mého soudu není možné si vybírat z jednotlivých systémů to, co se nám libí, a vyzobávat to jako rozinky. My máme prostě jiný systém, který upravuje jiný charakter práce. Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Ještě jednou. Omlouvám se, pane předsedající, já jenom malinko, malinko odbočím. Já bych chtěl navázat tady na tu výzvu, která zazněla, prostřednictvím pana předsedajícího, myslím od pana předsedy Faltýnka, abychom pracovali efektivně, abychom to zefektivnili. A teď - není to osobně vůči vám, pane předsedo Faltýnku, ale obecně - zrekapitulujme si dnešní odpoledne. Začali jsme ve 14 hodin. Hodinu jsme řešili program dnešní schůze. Byla hodinu přestávka a pak jsme odhadem, to už nevím přesně, asi tak 20 až 25 minut hlasovali o jednotlivých bodech. Takže efektivita naší práce v této Sněmovně za ty dvě a půl hodiny byla velmi mizivá. (Hlas z pléna: Díky komu, pane kolego!) Až tady zase někdo bude připomínat, kolik stojí hodina této Sněmovny, a to je velmi relativní, tak se nad tím zamysleme. Já vás vyzývám k tomu, abychom opravdu jednali efektivně, a já se v rámci té efektivity zříkám své přihlášky do řádné diskuse.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Pokud není žádná další - faktická poznámka pana poslance Okamury. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a vážení pánové, já jen krátce. Tady se mluvilo o efektivitě. Já už jsem si bohužel zvykl, že když tady jde pan kolega Komárek k mikrofonu, tak je to takové divadýlko, zvlášť když to potom ještě doplní pan Jandák, ale tam je to aspoň profesionální výkon. Protože já za sebe musím říct - vy tady vyzýváte k věcnosti, ale sám tady používáte slova jako "já si tady užívám, dejte mi ještě pár minut, abych si to užil". Promiňte, to my tedy za Úsvit jsme neřekli nikdy, že si to u mikrofonu užíváme. Takovéhle znevážení práce a věcnosti jednání Poslanecké sněmovny, že si to jdu užít, tak to opravdu tedy absolutně nerozumím vašim návrhům.

    Dále. Přesně jak tady zmínil kolega Fiedler, jenom o dnešním programu jsme se díky neschopnosti vládní koalice setřídit program tak, abychom o něm hodinu nemuseli hlasovat, tak jsme se tady zdrželi. Služební zákon - 80 pozměňovacích návrhů, z toho desítky z řad vládních poslanců. A do toho nám dáte, že se smíme vyjádřit jenom dvakrát v rozpravě a po deseti minutách! Tak nejdřív připravujte pořádně zákony, abychom se k nim nemuseli opakovaně vyjadřovat. Ale vysvětlete mi, jak se k 80 pozměňovacím návrhům vládního zákona, který se půl roku připravuje, mám vyjádřit dvakrát deset minut. Maximálně dvakrát! (S důrazem:) Takže začněte nejdřív pracovat a tyhle ty nedemokratické návrhy, kdy nás chcete umlčet, přitom překládáte paskvily, a ještě si to chcete užívat u mikrofonu, to nám tady opravdu nedělejte! Děkuji. (Potlesk poslanců Úsvitu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Šarapatka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se domnívám, že ta omezení skutečně omezí naše demokratické rozhodování ve Sněmovně. Na druhou stranu, abych nebyl negativní vůči tomu návrhu absolutně, musím říct, že docela chápu i předkladatele, protože to, co se tady někdy děje za mikrofonem, kdy k jednomu tématu jeden a tentýž člověk vystupuje desetkrát nebo vícekrát, nebo tady někdo stojí půl hodiny, půl hodiny povídá, aniž by řekl jedinou myšlenku, tak to si myslím, že také není v pořádku. Takže ten návrh má pro i proti. Přesto si ale myslím, že bychom měli mít možnost se demokraticky vyjadřovat k problému. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Blažek. Prosím.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jenom ještě k té efektivitě. Efektivita - čím se dá měřit v parlamentu? Když se podíváte, kolik těch zákonů my tady za měsíc schválíme, tak já bych skoro řekl, že jich schvalujeme až moc. To není tak - kdybychom neschválili vůbec žádný zákon půl roku, tak se bavme o tom, že tady třeba nic neděláme a brzdí se to. Ale úplně přísně ke všem předchozím vládám, to znamená i k té, ve které jsem byl i já, tak já mám pocit, že těch zákonů je až příliš mnoho a že bychom tu efektivitu také někdy mohli mírnit. Kdybychom tak byli schopni si také někdy sednout a úplně normálně si povykládat, které zákony opravdu třeba možná nejsou potřeba, a možná by toto byla ta efektivita. Ale chápu to, že resortní myšlení, které funguje ve vládách, vede k tomu, že se neustále připravují další a další zákony. Ale v tomto smyslu není možné Sněmovnu obvinit z neefektivity, protože těch zákonů je tolik, že už se v nich skutečně nevyznají ani profesionální právníci. A pokud ano, tak si myslím, že nemluví pravdu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za doznání právníka. Tím jsme skončili prozatím s faktickými poznámkami. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Přihlásil jsem se v 17.18 hodin - pro pana poslance Komárka, který říká, že my, majitelé přednostních práv, máme nějaké výsady - a pokusím se být věcný. To ale neznamená, že budu stručný.

    Docela mě pan poslanec Komárek pobavil tím, že si můžeme zkušebně něco vyzkoušet. Můžeme, aniž bychom ten zákon změnili, a můžeme to džentlmensky podporovat. Já teď nebudu komentovat slovní přestřelku mezi vládními stranami. Načež přijde váš předseda klubu a nás umravňuje, abychom byli věcní. Ale ta přestřelka byla mezi vládními poslanci, ale nic proti. To nás jako opoziční poslance samozřejmě baví, to bych lhal, kdybych říkal, že nás to mrzí, když se dohadují mezi sebou vládní poslanci. A lhát za mikrofonem opravdu nechci.

    Ale pořád mluvíme o tom, jak je dobré mít mezi druhým a třetím čtením 14 dnů. Dohodli jsme se. Proč u každého zákona navrhujete zkrácení lhůty na 48 hodin na této schůzi, když je to tak dobře! Čekáme až na ten zákon? Nic nám nebrání v tom, abychom naopak navrhli prodloužení lhůty na 14 dní, když už máme tu dobrou politickou dohodu, s kterou všichni souhlasíme. Proč když chceme být efektivní, pátý jednací den Sněmovny vládní koalice navrhne a prohlasuje 26 změn programu! To je efektivní? Když jsou připraveni zpravodajové u jednotlivých bodů apod. Je to efektivní? Nebo je to korektní aspoň k těm lidem, kteří si chystají program? Není. Ale děláte to vy. Já jsem hlasoval 21krát proti, čtyřikrát pro. A myslím, že vy jste byli 25krát pro, aniž bych to kontroloval. Je moc hezké tady říkat - pojďme si, přátelé, na zkoušku. Nic nám v tom nebrání. A nic nebrání ani vládním poslancům, aby v tomhle pokračovali.

    A kdyby ten váš návrh, který jste dali ne jménem jedné poslankyně, ale jménem klubu, já si to pamatuji, jak to zaznělo, říkala to tady, můžete se podívat do stenozáznamu, a je to jedno, ale jménem klubu, tak vy už byste se podruhé nemohl přihlásit. Už jste k tomu vystoupil myslím dvakrát bez faktických, chcete ještě jednou, mně to však nevadí. Ale efektivita se může změřit podle mě jediným - jestli ten zákon, když ho schválíme, bude fungovat a o něco zlepší, v nejhorším případě je dostatečně efektivní, když nic nezhorší, což se o mnohých zákonech říct nedá. A říkám to bez ohledu na volební období, aby to nebylo chápáno jako útok na současnou vládu, že ty předchozí to dělaly všechno výborně. Obecně platí, že pokud zákon nic nezhorší, je to spíš úspěch než naopak. Velmi často mnozí z nás, a opět ze všech politických stran, reagují - vznikne nějaký problém, který je palčivý, a ten den, nejpozději druhý, říká jeden nebo skupina poslanců "my připravíme novelu zákona". Jako by ten, kdo porušil ten zákon, tou novelou jako by ho to odradilo, že to příště neporuší, nebo něco neprovede.

    My jsme měli v plánu schůzi, která měla trvat čtyři pracovní dny. Podle plánu, který schválil organizační výbor, ve kterém má většinu vládní koalice. A vy jste zařadili na toto jednání - a vracím se k tomu, co říkal můj kolega Pavel Blažek - celkem buď 98 nebo 101 návrhů zákonů. To je efektivní? Za dva týdny hlasovat a rozhodovat se ve stovce zákonů? Možná někteří z vás, kterým je jedno, co je vevnitř, klidně nemají problém.

    Pan poslanec Komárek říkal, že jsme ve Sněmovně proto, abychom hlasovali. Já si myslím, že jsme tady proto, abychom o tom debatovali, hledali a tříbili argumenty, a poté hlasovali. Bez toho prvního to druhé je podle mě nezodpovědné. A to, že někteří opakovaně chodí - tak není to první zákon dneska, když jsme měli před chvilkou ministra dopravy. Já jsem si myslel, že když se má zkrátit dejme tomu vystoupení, tak někdo položí dotaz, není to vždycky kritika, jenom položí obyčejný dotaz. A naprosto převažující reakce z řad vládní koalice je mlčení. A tak jdu podruhé se zeptat, potřetí se jdu zeptat, počtvrté, a stejně se nic nedozvím. Co je efektivní? Kdyby ministr poprvé odpověděl, tak už jsem tady třikrát nebyl a nevyzýval jsem ho k odpovědi. Mohl bych vzpomenout, když jsem tady trápil pana kolegu Sklenáka u služebního zákona 22 otázkami, také zatvrzele mlčel a nechtěl mi nic říct. A mě to hrozně mrzelo a chodil jsem se ptát. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nejprve tu mám faktickou poznámku paní poslankyně Aulické. Ne, není tomu tak, to je omyl. Takže s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak teď bude malinko prostor rozebrat ten návrh kolegů z ANO trošku hlouběji. Já nevím, jak to mají tady ostatní politické kluby, ale my v Úsvitu bychom rádi pracovali kvalitně. A co je rychle a kvapně, zvláště když se jedná o velmi důležité normy pro občany České republiky, tak prostě není možné, abychom diskutovali tady v plénu, to znamená naopak veřejně, abychom se neschovávali před veřejností, před kamerami, a to víte, že já nejsem člověk, který by se potřeboval zviditelňovat, já jsem známý dost (smích v sále), ale abychom si tady na rovinu... No, právě tady kolegové z ANO se smějí, ale frekvence vystoupení poslanců ANO vzhledem k tomu, kolik máte poslanců, je jedna z nejmenších v této Poslanecké sněmovně. To znamená, buď tedy je všechno tak perfektní, že není potřeba se vyjadřovat, ale to při pohledu na služební zákon s 80 pozměňovacími zákony, kvůli kterému jsme tady zkejsli celé léto, tak určitě to tak není, nebo prostě možná nemáte někdo z vás k tomu co říct. Ale nás to prostě zajímá. My se prostě nebojíme veřejně před veřejností se ptát, říkat své názory a nebojíme se mluvit a účtovat naši práci přímo veřejně. A k tomu, abychom ty zákony mohli kvalitně projednat, tak prostě potřebujeme, když každý zákon má desítky stran a desítky různých, řekl bych, okamžiků, tak potřebujeme, aby to bylo projednáno a pokud možno veřejně a transparentně. K tomu jsme se ostatně mnozí z nás zavázali i v rámci různých iniciativ občanských, které tady před volbami byly.

    Co se týče pana poslance Jandáka, tak za mnou před chvílí byl a asi bylo špatně pochopeno to, co jsem řekl. Já jsem ho naopak pochválil. To nebylo, že bych ho kritizoval. Já jsem ho naopak pochválil, že má dobré výkony.

    Co se týče - a teď ty návrhy. Přihlašování do rozpravy jen písemně. To je trošičku problém, protože v okamžiku, že právě tady třeba padají nějaké názory, s kterými zásadně nesouhlasíme, nebo si myslíme, že je to jinak, tak přece musíme mít možnost, abychom reagovali v nějakém rychlejším sledu, aby ta debata kontinuálně pokračovala a aby to prostě nezapadlo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomiu Okamurovi. Než se dostaneme k rozpravě, mám tady sice jednu faktickou poznámku pana Martina Komárka, ale požádám ho o strpení, než budu konstatovat omluvu pana poslance Stanislava Berkovce, který se z dnešního jednání od 18 hodin z pracovních důvodů omlouvá.

    Prosím, k faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Martin Komárek. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuju, pane předsedající. A vaším prostřednictvím - pane Okamuro, já vás mám taky strašně rád, a proto mě potěšilo, že jste kritizoval ty populistické návrhy pro méně informované voliče a že jste pro to, aby se předkládaly opravdu prodiskutované a profesionální návrhy zákonů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní se slova ujme s řádnou přihláškou pan poslanec Václav Klučka. Připraví se pan poslanec Marek Benda, který nevyužije svého postavení zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Zbyněk Stanjura, jak tady posledně vystupoval, tak řekl přesný čas, kdy se přihlásil a přišel na řadu s přednostním právem. Já se přiznám, že už ani nevím, kdy jsem se přihlásil, protože rozprava je taková, jaká je.

    Chtěl jsem původně diskutovat o věci, která je naprosto pragmatická, a chtěl jsem říci, že v jednacím řádu jsou ještě pořád i poté, co se teď připravila novelizace, určitá hluchá místa, která je třeba diskutovat a do budoucna řešit, kupř. § 47 týkající se komisí, které ustavuje parlament. Ony totiž ty komise pod tím jedním paragrafem jsou všechny. A jsou to i kontrolní orgány. Kupříkladu kontrolní orgán Generální inspekce bezpečnostních sborů, která zahájila činnost 1. 1. 2012. Posléze vznikl kontrolní orgán a my teď zjišťujeme, co všechno, před čím ten kontrolní orgán stojí, a de facto nám nic z jednacího řádu neumožňuje to, abychom mohli pečlivěji tu práci rozvinout. Takže s největší pravděpodobností ty kontrolní orgány by do budoucna měly mít svůj vlastní paragraf, ať už kontrolní orgán BIS, Vojenského zpravodajství, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Národního bezpečnostního úřadu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Klučkovi. Slova se ujme pan poslanec Marek Benda a pak je řádně přihlášený pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Já nebudu zmiňovat, kdy jsem se přihlásil - myslím, že to bylo minulou středu -, jak dlouho trvalo, než jsem se dostal ke slovu, přestože zpravodaj, a nechtěl jsem tohoto zneužít. Jednu poznámku bych přesto k paní kolegyni Jermanové měl.

    V době, kdy zasedala komise a probírali jsme návrhy, bylo jasně řečeno, jaké návrhy mají šanci být v této Sněmovně přijaty. A nejenom opozice, ale i část koalice deklarovala, že návrhy, které by směřovaly k omezení řečnické doby pro jednotlivé poslance, kromě toho návrhu, který je zahrnut již v usnesení ústavněprávního výboru, který se týká navrhování nových bodů programu, nebudou mít šanci uspět. Pak říkám, že ten, kdo zdržel toto jednání Sněmovny asi tak o šest hodin, byla paní kolegyně Jermanová. Ne nikdo jiný. Dala návrh, který si dala jenom proto, aby byla na prvních stránkách vlastních novin, a divila se, že to vyvolá tuto nekonečnou debatu, přesto, že informace o tom, že takový návrh ve Sněmovně neprojde, byla dávno předem známa. Tak já se ptám, kdo tady směřuje k neefektivitě tohoto domu a k neefektivitě jednání. Jestli je to opravdu ta strašlivá opozice, která říká: Dejte si pozor na omezování práva menšiny, protože bohužel, nebo bohudík, demokracie, prosím, není vláda většiny. Většina může vládnout i klacky. Moderní liberální demokracie je zejména o systému ochrany menšin, o tom, aby se mohly vyjádřit, aby jejich hlas byl slyšet. Takže jestli někdo může za těch šest nesmyslných hodin jednání, je to paní kolegyně Jermanová. Ne ti, kteří se proti tomu vymezili a omezili.

    Druhá věc. Já jsem vlastně jako zpravodaj chtěl předložit této Sněmovně, co je obsahem toho ústavněprávního výboru, abychom opravdu věděli, o čem budeme hlasovat a v čem to může zjednodušit jednání Sněmovny. Ale skoro přemýšlím, jestli po této debatě to má cenu. Tak alespoň v těch hlavních parametrech, aby nám bylo zřejmé a jasné.

    To, co je hlavním a důležitým parametrem tohoto zákona, který vychází i z těch požadavků, které vznikaly mimo Poslaneckou sněmovnu a které směřovaly ke ztransparentnění jednání, jsou jednak povinné zápisy z jednání výborů, povinnost vědět, kdo předložil konkrétní pozměňovací návrh, protože mnohdy toto bylo skryto, jako že odněkud přišel a nevědělo se, aby to o každém pozměňovacím návrhu bylo jasné. A pokud to jeden jediný poslanec požaduje, i jmenné hlasování o konkrétním pozměňovacím návrhu. Samozřejmě když těch hlasování máme na ústavněprávním výboru 300 a většina je jednomyslných, je zbytečné to zapisovat. Pokud je to návrh, který je z nějakého důvodu kontroverzní, je zájem, aby tento údaj byl k dispozici v zápisu z výboru, aby si ho každý z veřejnosti mohl přečíst. To je první podstatná změna.

    Druhá podstatná změna se týká právě onoho druhého a třetího čtení, resp. vzniku garančního výboru. Není to poprvé, v tomto volebním období už jsme to zažili tady jednou velmi intenzivně, kdy se 21 poslanců, nebo kolik jich přesně bylo, spletlo a nevědělo, pro co hlasují - jak bylo patrné ze svědectví těchto ruchových mikrofonů, tak to zcela zjevně nevěděl ani předkladatel návrhu ministr financí, který také netušil, o čem se v tu chvíli hlasuje. Ale to je nešťastná situace, která by se neměla odehrávat v Poslanecké sněmovně. Proto jsme vložili to povinné projednání v garančním výboru, aby každý návrh zákona poté, co proběhne toto druhé čtení, kde se zase objeví 5, 10, 15, někdy i 100 pozměňovacích návrhů, musel povinně směřovat zpátky do výboru a výbor by ke každému z těch návrhů zaujal stanovisko, které posléze bude ve Sněmovně zpravodaj výboru tlumočit. Dostaneme se do situace, že to není jenom zpravodaj a ti jednotliví garanti Sněmovny, kteří určují, jak ten zbytek chudák hlasuje, který v mnoha případech vůbec neví, proč tak hlasuje, jenom se kouká na svého vodiče, protože mu nic jiného ani nezbývá, dostaneme se do situace, kdy budeme znát stanovisko konkrétního orgánu Poslanecké sněmovny. A také se domníváme s ostatními, kteří ten návrh připravovali, že by to mohlo výrazně zjednodušit a zefektivnit projednávání ve třetím čtení, protože bude předtím poměrně patrné, co asi tak projde, kde byla většina v příslušném výboru, který, protože je poměrně složen, pravděpodobně bude kopírovat většinu v Poslanecké sněmovně, a pak bude zbytečné k některým těm návrhům vést další rozpravu. Když bude např. jasné, že projdou, tak je zbytečné Sněmovnu přesvědčovat.

    Na to navazuje ještě jedna změna, kterou pokládáme ale také za důležitou k zefektivnění jednání Sněmovny, a to je možnost předkladatele vzít návrh zákona zpět až do začátku třetího čtení. Týká se to všech předkladatelů, zejména vláda je dominantním předkladatelem, ale jí se to asi stávat nebude, ta má většinu v Poslanecké sněmovně většinou zajištěnou. Ale také se jí může stát, že náhle uvidí, že v rámci projednání ve výboru by mohlo procházet něco, co zásadně nesouhlasí s jejími představami. Ale je to efektivní zejména pro ty ostatní předkladatele, ať už jsou to jednotliví poslanci, ať už jsou to kraje, nebo Senát jako celek. Protože nebyl to výjimečný příběh za poslední roky, ale stalo se, že někdo přinesl návrh - naposledy se to stalo, jestli se nepletu, teď v Senátu v zákonu o odpadech, který se pokoušel řešit nějakou věc a náhle ke svému velkému překvapení zjistil, že ze Sněmovny vyšlo něco úplně jiného, řešícího úplně jiný problém. Pak ten navrhovatel, když uvidí, že z jeho návrhu nezbývá nic a naopak Sněmovna mu tam prosazuje úplně jinou myšlenku, na začátku třetího čtení, a tam už bude mít informaci o tom, co pravděpodobně ve Sněmovně projde, má možnost říci ne, já ten návrh beru zpátky, já nechci, abyste mi z něj udělali něco úplně nového.

    To jsou ty hlavní změny, které návrh zákona přináší, které by, domníváme se, měly zefektivnit i projednání ve Sněmovně. Bude třeba - a bylo to tady v rámci těch faktických poznámek také již řečeno - upravit asi harmonogram Sněmovny. Já myslím, že předseda Hamáček i organizační výbor s tím počítají. Ještě se přemýšlí o tom, jakým způsobem by harmonogram měl být upraven, abychom neměli tak dlouhé doby mezi schůzemi, aby ta druhá a třetí čtení mohla probíhat nějak efektivně.

    Poslední poznámka, kterou mám spíše jako člověk, který už toho tady prožil - a někteří z vás se mi za to smějete - mnoho a dlouho. Existuje staré britské přísloví, které říká: Žádný člověk si nemůže být jist svým životem, majetkem ani svobodou, dokud parlament zasedá. Čím jsem tady déle, tím si myslím, že to přísloví je moudřejší a moudřejší. A opravdu není důležitá efektivita parlamentu v tom, kolik dokáže schválit zákonů. Dokonce čím méně by jich schvaloval, tím možná by občanům bylo lépe.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní má slovo pan poslanec Martin Komárek, připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Kolega Fiedler se odhlásil, výborně.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Já chci načíst taky drobné pozměňovací návrhy, které směřují k tomu, co ještě kolegyně Jermanová neudělala. Já vím, že nebude souhlas a je to v pořádku, ale myslím, že každý má právo -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, my jsme v obecné rozpravě. Pokud chcete...

  • Poslanec Martin Komárek: Ano, já se k nim přihlásím potom v rozpravě podrobné. Já je teď zdůvodním -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V pořádku. Já jenom...

  • Poslanec Martin Komárek: Přihlásím se k nim, jak je tady zvykem. Já myslím, že to je zvykem, který mi připadá -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V pořádku. Omlouvám se, že jsem vás přerušil.

  • Poslanec Martin Komárek: - že ten zvyk je naprosto normální. Já je teď chci zdůvodnit. Já chci říci, že podle mě problémem naší Sněmovny - dva, co jsem zaznamenal - a jak říkám, můžete nesouhlasit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, domnívám se, že je vhodné, aby znovu zaznělo to, co jsme s panem kolegou Stanjurou řekli kolegům z ostatních poslaneckých klubů, když jsme uzavírali onu dnes již historickou dohodu o služebním zákoně. Řekli jsme, že instrument, který jsme zvolili, chápeme jako naprosto výjimečný a že jsme ho použili jenom pro ten případ, kdy jsme měli pocit, že je skutečně ohrožena demokratická správa země. Že v žádném případě nehrozí, že bychom ho použili na běžné zákony, i když s nimi budeme tisíckrát nesouhlasit. A znovu ujišťuji, že jsme připraveni se tak chovat. Řekli jsme, že tento instrument oživíme jenom v jednom jediném případě, kdyby se někdo snažil zejména v zákoně o jednacím řádu omezit prostor a práva opozice.

    Já znovu opakuji, že ta slova platí. Možná mi zase třeba pan ministr Dienstbier řekne, že jsem vyděrač, ale myslím si, že je fér říkat ty věci dopředu. Jestli tohle zkusíte, tak ten legislativní proces zablokujeme. Prosím, berte to na vědomí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi i za dodržení času. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Mám prosbu k panu kolegovi Komárkovi, jestli by zvážil v podrobné rozpravě, jestli chce tento návrh, který tady přednesl, podat. Je to zase věc, o které se mluvilo. Aby ten návrh byl férový a pro všechny, musel byste nejprve podat novelu Ústavy. Protože Ústava říká ve svém článku 38: "Člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá." Pak jenom jednací řád kopíroval, že toto právo, které mají všichni členové vlády, je dáno také zlomku představitelů opozice - předsedům poslaneckých klubů a předsedům politických stran. Pokud ho seberete jenom opozici a z Ústavy těmto členům vlády zůstává, tak říkám, že to fakt není úplně fér postup, a nezatěžujte tím tuto novelu jednacího řádu. Případně to přineste celé znovu i s novelou Ústavy, pak se o tom můžeme bavit. Dokud to tak nebude, pak to vidím jenom jako snahu většiny umlčet menšinu, a tam se musím bránit. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Bendovi za dodržení času. Jinak by samozřejmě musel být takový návrh, jak správně zpravodaj upozornil, nehlasovatelný.

    Nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, poté pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych poprosil pana kolegu Komárka, aby tyto svoje návrhy stáhl. Já jsem si vás vždycky vážil, ale to, co tady skutečně poslední dobou předvádíte... Existuje nějaká Ústava. Existují nějaké pilíře demokracie. Jak by pan Komárek a někteří další, nebudu mluvit o paní Jermanové, není tady, nebylo by to fér, jak si vůbec představujete, že tedy bude fungovat demokracie? Skutečně teď máte hodně preferencí, lidi vám i věří, ale to samozřejmě nebude donekonečna, protože každý s prominutím blbec se podívá na D1, když tam pojede, a stačí mu to beze slov. Vy tady zablokujete, aby se o tom povídalo. Jakým způsobem? Kdo bude určovat, kdo bude ta pomazaná hlava, které body sem pustí, nebo nepustí? Ani zástupci politických stran, které dostaly mandát, tak tady budou mít pásku na ústech, nebudou moci mluvit. Od řady lidí bych čekal, že budou útočit a faulovat demokracii, ale že zrovna po necelém roce ve Sněmovně to tady dělá pan kolega Komárek, který se točil kolem politiky, velice jsem si vážil jeho práce, tak to, co tady teď předvádí, to mi opravdu zůstává rozum stát. Skutečně ho vyzývám, aby tyto návrhy stáhl a neřadil se v tomto případě po bok paní Jermanové. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Laudátovi. Zatím byl návrh jenom řečen, nebyl v podrobné rozpravě přednesen. Pan kolega Schwarz s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem rád, že pan kolega Laudát prostřednictvím vás mluvil z praxe, že voliči se přesvědčili, koukli se už v minulosti na D1 a je to tak, jak to je.

    A teď trošku vážně. Prosím vás, za nás vystoupil, opakuji to, zvláště jsem se přesvědčil, že to musím zopakovat kvůli panu předsedovi Kalouskovi, on tu zase není, náš zástupce. Pan Kubíček tady řekl, a já to zopakuji ještě jednou, poděkoval za ústavněprávní výbor, za jednání v ústavněprávním výboru, kde jsme se napříč spektrem domluvili, co je náš návrh ústavněprávního výboru. A to, že náš kolega si tady předkládá svoje návrhy, tak každý poslanec se k tomu pak postaví sám. Ale bylo by škoda zmařit návrhy, které prošly ústavněprávním výborem, kde konsensus byl, a tyto návrhy pomohou. Prosím vás, nezapomeňte na to. Vystoupení kolegy Kubíčka už tady bylo. To bylo vystoupení za náš klub ANO. To, že někdo dává další návrhy, ať si je prosím dává. Od toho je to jeho právo. Chtěl bych, abychom to nezametli pod koberec, to, co prošlo ústavněprávním výborem. Děkuji. (Slabý potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Ještě další faktická poznámka pana kolegy Miholy. Prosím, pane poslanče, máte slovo také k faktické poznámce. S úspěchem zjišťuji, že všichni dodržují čas. Prosím. ***

  • Poslanec Jiří Mihola: Jen krátce za KDU-ČSL, vážení kolegové. Demokracie je diskuse, říkal T. G. Masaryk. Chceme-li zůstat demokraty, nebraňme diskusi a neomezujme ji!

    Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se podíleli na úpravách jednacího řádu Sněmovny. Sám jsem se příslušného podvýboru s kolegou Uhlíkem z KDU-ČSL účastnil a oceňoval jsem korektní a věcné přístupy všech zúčastněných členů podvýboru. Pokud bude novela schválena, dejme jí nějaký čas, pak ji vyhodnoťme a případně se zabývejme dalšími možnými změnami a vylepšeními. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Miholovi. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já se chci teď technicky zeptat směrem k poslaneckému klubu hnutí ANO. Jak vám máme věřit? Dojde technicky na hlasování ve třetím čtení a my spoléháme na to, že byl nějaký konsensus v ústavněprávním výboru, ale tady znění od poměrně výrazných osob včetně místopředsedkyně Sněmovny, jejich individuální návrhy, a kde my máme jistotu, že najednou se tady někdo neutrhne a neprohlasuje to? A následně my tedy přikročíme k tomu, co jsme řekli, ale ten zákon tady bude schválen a bude schválen legálně. Tak já tady pořád postrádám od klíčových postav hnutí ANO tady ve Sněmovně, tj. předseda klubu a je to předseda hnutí, aby řekli jednoznačně, že toto se nestane. Takže já nevím. Jestli tady budete mluvit 48 hlasy a každý den jinak, tak co máme brát, že bude ta reference? A na to bych chtěl tady slyšet odpověď před třetím čtením. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky. V obecné rozpravě ještě pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo v rozpravě.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, slovo demokracie v souvislosti s jednacím řádem tady bylo vysloveno už nesčíslněkrát. Demokracie ale má rub a líc a má právo i odpovědnosti. Já se zastavím nejdřív u těch práv.

    Pan předseda Stanjura nám tady sečetl počet přednostních práv, které jsou na straně koalice, a proti tomu postavil počet přednostní práv, které jsou na straně opozice, nebo tzv. opozice. Tento termín je tady často vyslovován. Tam samozřejmě je velký nepoměr v prospěch koalice. Ale kdybychom se podívali nejen na kvalitu vystupování, ale na kvantitu vystupování s přednostními právy, poměr bude zcela obrácený. Padlo tady to, že jsme hodinu projednávali jenom změnu programu poslanecké schůze, ale musíme také připomenout, že se to stalo také proto, že pan poslanec Laudát tady dvacet minut probíral bod, o kterém předpokládal, že nebude schválen, a celý ho tady přednesl a my s právy nulovými jsme se na to koukali jako puci! To se tady stává velice často. Není to první případ, kdy se to stalo.

    Na straně odpovědnosti potom máme desítky zákonů, a to tady také někdo řekl, které budou projednávány někdy na konci funkčního období, jestli vůbec. K tomu směřujeme. Přes léto jsme se tady zabývali přes obstrukce a přestávky poslaneckých klubů služebním zákonem a dosáhli jsme toho, aspoň podle slov všech řečníků, kteří tady byli, že jsme vypracovali kompromis, který se rovná tomu, že to nevyhovuje vůbec ničemu. To je odpovědnost? Pan poslanec Kalousek nám tady často říká, že nám něco bude opakovat dvakrát, třikrát, stokrát, bude-li to potřeba. Ano, nejsou-li nové myšlenky, nastupuje demagogie. Nebudu říkat, co babička říkala o prázdných sudech.

    Myslím si, že jsem tady někdy na začátku Poslanecké sněmovny, a připomněl to pan poslanec Laudát, mluvil o myšlení. Bůh nebo příroda nás stvořili s dvěma konci: na jednom sedíme a druhým myslíme. A bylo by už konečně načase, abychom začali používat k myšlení ten správný konec. Jestliže se sem někdo postaví a není schopen v pěti nebo deseti minutách zformulovat jedinou srozumitelnou myšlenku, pak to vypadá, dámy prominou, jako když se prochází exhibicionista parkem, nakonec otevře ten plášť a všichni vykřiknou: jé, to je malý! (Pobavení.)

    Pokud bychom skutečně k myšlení nepoužívali zdravý konec, pak nastupuje další slovo, které začíná na d, a to je defenestrace. Tady už v minulém poslaneckém období takovou jistou defenestraci udělali, protože změnili řadu poslanců z poslanců na poslance emeritní. Já bych se velmi přimlouval, a vím, že pozměňovací návrhy, které se týkají omezení příspěvků, mají velmi malou naději na úspěch možná v tomto kole, ale pokud budeme postupovat tímto způsobem, tak se dostaneme do té pasti, kterou Poslanecká sněmovna už zažila mnohokrát, a oni nám to ti voliči spočítají! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Přeji hezký dobrý večer. Já skutečně jenom několik málo poznámek. Ta první je nejdůležitější. Kolegyně a kolegové, nezdá se vám, alespoň některým, že se svými vnitřními poměry zabýváme až příliš dlouho na úkor toho, čím bychom se tady přece jenom měli zabývat? Mám pocit, že se tady zabýváme sami sebou a že o tom emeritním poslancování, jak tady byla od pana kolegy řeč, to platí tím více, čím více budeme odtrženi od reality všedního dne a také od jejího řešení, protože tím jsme povinni všichni svým voličům. To je první věc.

    Druhá věc. Poprosil bych, aby se nepaušalizovalo. Když se hodnotí zneužívání nebo názor na zneužívání přednostních práv, ani se nepamatuji, kdy jsem jej jako předseda klubu naposledy využil, a pokud je v nezbytně nutné situaci využiji, tak je využiji pouze po nezbytně nutnou dobu a v okamžiku, kdy si myslím, že už jiné řešení neexistuje. Takže poprosím o konkrétní vyjadřování v tomto směru.

    A ještě jedna prosba, abychom ctili nejen pravidla, ale i zásady slušného chování vůči sobě navzájem a to, že spolu nemusíme souhlasit, ale měli bychom si jeden druhého vážit. Moc prosím, abychom se oprostili od osobních poloh. Politika se i v tomto případě nemá brát osobně, mělo by jít o věc a ne o to, že mám názor například na toho či onoho kolegu, že příliš žvaní, a tady mu to říkám na mikrofon. Například. Nemusím s panem Komárkem souhlasit -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynula doba pro faktickou poznámku. (Posl. Kováčik: Děkuji.) Děkuji za dodržení času.

    Nikoho dalšího do obecné rozpravy přihlášeného nemám, nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Zástupce navrhovatelů nemá zájem, pan zpravodaj nemá zájem. Otevírám rozpravu podrobnou a žádám pana Václava Votavu, aby se ujal slova v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který byl vložen do systému jako dokument 1144. Týká se projednávání a schvalování rozpočtové kapitoly Poslanecké sněmovny, a to ve vazbě na změnu zákona o rozpočtových pravidlech. Chci říci, že tento pozměňovací návrh se tedy předkládá jak k původnímu tisku 26/0, tak i ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu k tisku 26/5. Obsahově se dá zapracovat do obou návrhů a legislativní odbor případně potom provede potřebné přečíslování novelizačních bodů a příslušných odstavců po odhlasování té které verze. Takto je to projednáno i s legislativou Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Votavovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik. Zachránil pana kolegu Komárka, kterého tady nevidím, kterému by propadlo pořadí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Rád bych dokončil onu myšlenu, aby nezůstala nedořečena, protože pak se může různě vysvětlovat ten závěr. Kolegyně a kolegové, nemusím s panem kolegou Komárkem souhlasit, ale nikdy jej proto, že máme názorovou různost, nenapadnu osobně. Jako kolegy si jej prostě vážím, jako každého z vás. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO a KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy je v pořadí pan kolega Komárek, ale není tady, tak mu propadá pořadí. Nechám ho na konec. Paní kolegyně Jermanová tady není přítomna, takže také propadá pořadí. Nyní pan poslanec Josef Uhlík do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.***

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je načten do systému pod číslem 1397. Týká se třetího čtení. Doufám, že schválíme dobu mezi druhým a třetím čtením 14 dnů, resp. 7 dnů, tak dávám na zvážení Sněmovně, jestli bychom to třetí čtení, kde máme fixně stanovenou dobu středa a pátek dopoledne, nerozšířili o odpoledne středa. Je to § 95a.

    Já jsem v podvýboru dával pozměňovací návrh širší, abychom to rozšířili na více dnů, to se nesetkalo se souhlasem. Bylo mi naznačeno, že pokud by se to týkalo jen části některého dne, tak by to možná prošlo. Takže to dávám na zvážení. Děkuji za pozornost a děkuji za případnou podporu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Uhlíkovi. Nyní v podrobné rozpravě paní poslankyně Radka Maxová, připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Kolegyně Jermanová mě požádala, abych se jejím jménem přihlásila k pozměňovacím návrhům pod číslem 641, 1145 a 1253.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka a pak v novém pořadí pan poslanec Komárek.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si dovolil předložit jeden pozměňovací návrh, poměrně stručný. Já ho tady přečtu. Vkládá se nový novelizační bod: V § 48 odst. 9 zní: "Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, vyšetřovací komise oznámí takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení."

    Krátké zdůvodnění, a to jen z toho důvodu, že v současné době tam byla pouze možnost, že může oznámit. Já pokládám za důležité, že pokud poslanci seznají, že byl skutečně spáchán trestný čin, tak by toto mělo být automaticky oznámeno orgánům činným v trestním řízení. Myslím si, že to může zkvalitnit činnost a především výsledky vyšetřovacích komisí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní v novém pořadí pan poslanec Martin Komárek. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Já si velice vážím kolegy Marka Bendy a chápu, že jeho námitka o té Ústavě je relevantní. Čili já se k těm pozměňovacím návrhům nepřihlásím a nenačtu je.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Teď je obnovené pořadí paní kolegyně Jermanové, která tady není, takže paní kolegyně Maxová ten návrh za ni předložila v podrobné rozpravě. Tím jsem vyčerpal všechny přihlášky v podrobné rozpravě. Pan kolega Schwarz do podrobné rozpravy, já jsem ji ještě neukončil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Moje štěstí, pane předsedající. Děkuji. Kolegyně, kolegové, měl bych ještě jeden návrh, abychom zkrátili na 48 hodin projednávání mezi druhým a třetím čtením. To je můj návrh.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Jde o procedurální návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Budeme ho hlasovat bez rozpravy. Ale samozřejmě musím dát zpravodaji slovo, pokud se přihlásí. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Marek Benda: Moc se omlouvám, ale rád bych, abychom všichni dodržovali pravidla této Sněmovny. Za prvé tedy všichni ti, co přednášeli návrhy, které jenom vložili do systému, tak je předsedajícímu a mně měli odevzdat, ale dobře, najdu si je. Ale zkrátit na 48 hodin je pouze na návrh navrhovatelů, nikoli kteréhokoliv poslance ve Sněmovně. Takže se obávám, že tento návrh pana kolegy Schwarze nehlasovatelný.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pan poslanec Faltýnek jako předseda klubu. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, já jsem jeden z navrhovatelů, čili navrhuji, ale mám pocit, že i kolega Schwarz, zkrácení na 48 hodin.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. V tomto ohledu se ještě podívám, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pan zástupce navrhovatelů ne, pan poslanec Marek Benda také ne.

    K hlasování máme pouze jeden návrh, a to je zkrácení lhůty k projednání na 48 hodin. Já jsem zagongoval, aby se ti, kteří odešli, mohli vrátit.

    Zahajuji hlasování pořadové číslo 107. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání na 48 hodin? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 107, z přítomných 163 pro 64, proti 29. Návrh nebyl přijat. Bude tedy lhůta pro třetí čtení shodná se zákonem.

    Ještě kontrola hlasování, abychom dodrželi náš termín bezprostředně. Hlásí se pan kolega Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Stalo se to mně. Jak bylo vidět hlasoval jsem pro návrh, na výsledcích hlasování mám zdržel se, takže zpochybňuji toto hlasování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid. Pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák se ohradil proti elektronickému zápisu o výsledku hlasování. O jeho námitce budeme hlasovat. Já vás nyní všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými hlasovacími kartami.

    O námitce pana předsedy Sklenáka rozhodneme v hlasování pořadové číslo 108, které jsem zahájil, protože se ustálil počet přítomných. Kdo je pro námitku? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 108. Z přítomných 143 pro 118, proti 1, návrh byl přijat.

    Budeme tedy opakovat hlasování o zkrácení lhůty k projednání mezi druhým a třetím čtením tisku 26.

    Rozhodneme hlasováním pořadové číslo 109, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 109. Z přítomných 144 pro 77, proti 29, návrh byl přijat. Lhůta k projednání sněmovního tisku 26 byla zkrácena na 48 hodin.

    Ještě než začnu další bod, hlásí se pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pro pana poslance Komárka: Teď jste viděl, jaké je to jednací řád na zkoušku. Vy jste tady dnes několikrát vystupoval, vykládal jste, jak to bude hezké, jak to bude efektivní. V tomto návrhu zákona vy jste také předkladatel. Ale ta politická dohoda je, že bude časový interval mezi druhým a třetím čtením 14 dnů. U toho nám pořád kážete, jak máme být rozumní a vstřícní, a hned vteřinu poté hlasujete o zkrácení na 48 hodin. Takže příště, až budete mluvit o tom na zkoušku, tak se nejdřív podle toho řiďte vy sami, a pak mistrujte nás! Děkuji. (Potlesk z lavic poslanců za ODS.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi za jeho vystoupení. Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze ještě do 19 hodin, protože v 19 hodin máme napevno zařazené body návrhů vrácených Senátem.

    Dalším bodem je bod číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Ještě než se ujme slova, prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Vozdecký.

    Prosím nyní pana místopředsedu vlády, aby předložený návrh zákona uvedl. Pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tzv. řádnou novelu zákona o spotřebních daních. Předkládaná řádná novela zákona o spotřebních daních souvisí s jednou z priorit vlády, kterou je přijetí opatření nezbytných ke zlepšení efektivity výběru daní a zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů.

    Do zákona o spotřebních daních se navrhují dva hlavní okruhy změn. První je komplexní změna v koncepci povolovacích řízení. Jedná se o zpřísnění úpravy procesu povolovacích řízení tak, aby byl maximálně omezen počet rizikových subjektů, kterým je umožněno nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani a které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s platnými právními předpisy. Druhou hlavní změnou je zavedení zvláštního registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji. Účelem tohoto opatření je zamezit daňovým podvodům souvisejícím s ilegálním přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do pohonných hmot, zejména do motorové nafty.

    Součástí řádné novely zákona o spotřebních daních je rovněž změna zákona o povinném značení lihu. Navrhuje se dílčí úprava nastavení kaucí osob povinných značit líh. V zájmu toho, aby uvedená úprava nebyla diskriminační vůči subjektům, jejichž činnost je zaměřena spíš na líh v menších spotřebitelských baleních, k jehož označení je třeba větší počet kontrolních pásek, navrhuje se úprava spočívající v navázání hranice pásem kauce nikoliv na absolutní počet kontrolních pásek, ale na počet kontrolních pásek, jimiž lze označit určité množství lihu. Zavádí se též další pásmo kauce pro velmi malé subjekty.

    Účinnost řádné novely zákona o spotřebních daních se navrhuje od 1. ledna 2015 s výjimkou části šesté, u níž se z legislativně technických důvodů navrhuje nabytí účinnosti 31. prosince 2014.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Jde o návrh, který je potřeba projednat. Víte, jaké jsou předpisy, které se týkají zákona o státním rozpočtu, a rád bych, abychom tedy postoupili v tomto textu v patřičné pozornosti nad návrhem zákona.

    Prosím, pokračujte, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Závěrem svého úvodního slova si vás dovolím požádat o projednání návrhu zákona ve výborech a o jeho schválení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Žádám pana zpravodaje, aby se ujal své zpravodajské zprávy. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Vozdecký: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se v úloze zpravodaje stručně vyjádřil k obsahu tohoto návrhu a sdělil stanovisko zpravodaje.

    Tak jak uvedl předkladatel, je svým rozsahem novela velká s cílem přijetí nezbytných opatření ke zlepšení efektivity výběru daně a zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů. Prvním a hlavním okruhem této úpravy je redukce rizikových subjektů, které měly umožněno nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani a které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s platnými právními předpisy. Součástí řešení této problematiky je v případě minerálních olejů navýšení maximální výše a zajištění spotřební daně u daňových skladů složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízením správce (nesrozumitelné) sto milionů korun na jeden a půl miliardy korun.

    Druhým okruhem této právní úpravy je řešena problematika daňových podvodů, která souvisí s ilegálním přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do tradičních pohonných hmot, zejména motorové nafty. Navrhovaná úprava zavádí zvláštní registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji. Je tedy navrhováno zavedení registru na národní úrovni, který by měl do určité úrovně omezit pronikání nezdaněných zvláštních minerálních olejů na český trh s motorovou naftou.

    Třetím okruhem a předmětem novely je zákon o povinném značení lihu. Jedná se, tak jak uvedl předkladatel, o navázání hranice pásem kauce nikoliv na absolutní počet kontrolních pásek, ale na počet kontrolních pásek, kterými se označí určité množství lihu. A dále proti stávající úpravě se navrhuje zavedení nového pásma kauce osoby povinné značit líh ve výši sto tisíc korun s oprávněním odebrat kontrolní pásky, jimiž lze označit nejvýše dva tisíce litrů lihu. Zavedení tohoto pásma je zacíleno především na velmi malé výrobce, na dovozce exkluzivních lihovin, na producenty regionálních specialit à la takové, které odebírají velmi omezené počty kontrolních pásek a u kterých je samozřejmě účinnost obecně méně riziková a snadněji kontrolovatelná v průběhu roku.

    Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a je také plně slučitelná s právními akty Evropské unie a s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami.

    Jako zpravodaj tedy tento návrh plně podporuji a doporučuji jeho postoupení Sněmovnou do druhého čtení a také doporučuji projednání této novely v rozpočtovém výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se hlásí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo v obecné rozpravě.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Za prvé chci říct, že náš klub podpoří propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení, protože ho považujeme za potřebný. Myslím, že odbornou debatu o jednotlivých detailech máme vést zejména na půdě rozpočtového výboru.

    Nicméně bych se rád zeptal, protože v tom zákoně - neříkám, že to je špatně - je vlastně řečeno, že se bude posuzovat ekonomická stabilita, což je novinka. Ostatní věci jako bezúhonnost, bezdlužnost jsou poměrně jasné. A je navrženo, že základní finanční parametry bude stanovovat Ministerstvo financí svou vyhláškou. Chtěl bych požádat, zda by nebylo lepší, aby to bylo nařízení vlády. Tím pádem by to byl silnější právní předpis.

    Na druhé straně jestli už existuje nějaká představa o hodnotě těch parametrů, které budou považovány za ekonomickou stabilitu, protože když si vezmeme § 43g, tak je tam celkem označeno pět parametrů, které se mají v rámci ekonomické stability posuzovat. Dovolte, abych to ocitoval. To je rentabilita, likvidita, finanční stabilita, aktivita a produktivita práce. Zejména mi není jasný pojem aktivita. Ty čtyři ostatní jsou mi poměrně jasné, spíš by mě zajímalo, určitě existují nějaké pracovní návrhy, v jaké úrovni by se to mělo pohybovat. Ale pod tím pojmem aktivita bych se rád zeptal pana ministra nebo pana zpravodaje, co si pod tím mám představit. Určitě víme, co to je rentabilita, co je to likvidita, finanční stabilita či produktivita práce. To se dá spočítat a můžeme vést debatu o tom, jaká je ta požadovaná úroveň, aby současně chránila ten trh, chránila zájmy státu, ale současně aby to nevedlo k vytvoření nějakého monopolu, že to bude splňovat velmi málo společností. Podotýkám, že to opravdu není kritika, že to považujeme za užitečné, ale ten pátý parametr, aktivita, mi není zcela jasný, co se tím myslí, protože ty ostatní jsou čtyři ekonomické běžně používané. A případně zda už je nějaká pracovní verze, jaké parametry například rentability, protože pravděpodobně to musí být v nějakém časovém období. My si myslíme, že to nemůže být jedno daňové či jedno účetní období. Ale říkám, s tím principem souhlasíme. Jenom jestli jsou nějaké pracovní návrhy a případně co si máme představit pod tím pátým aktivita. To skutečně nevíme. To není kritika, to je skutečně dotaz toho, kdo ten návrh zákona nepsal. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nemám jinou přihlášku do rozpravy. Obecnou - mám přihlášku do rozpravy, ale upozorňuji, že jsem měl ambici ukončit tento bod i případně minutu po devatenácté, protože podle usnesení Sněmovny v 19 hodin musíme začít jiné body. Takže pokud je taková přihláška, já ji samozřejmě respektuji. Ale budeme muset přerušit v 19 hodin, takže toho moc nenamluvíte.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Dobrý večer, já jenom velmi stručně. Jsem rád, že do této novely se dostává i ta třetí část, jak o tom hovořil pan zpravodaj, o povinném značení lihu. Toto opatření, tato novela, umožní fungování i malých až velmi malých producentů různých lihovin, různých krajových specialit, a to je určitě dobře. To je všechno, co jsem chtěl sdělit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klaškovi. Teď se ptám pánů poslanců a paní poslankyň, jestli můžeme dokončit tento bod, jestli bude někdo namítat proti postupu předsedajícího, když tento bod nechám prohlasovat v prvém čtení. Je námitka proti postupu předsedajícího? Není. Dobře.

    Končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pane ministře? Ano. Závěrečné slovo pana ministra.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já jednak navrhuji zkrátit lhůtu pro projednání novely ve výborech na 27 dní. Za druhé, pojem aktivita mi je také neznámý. Pro mě primárně je zadluženost firmy a určitě tu budeme posuzovat v nějaké časové řadě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za tu poctivou odpověď. Na to se budeme muset zaměřit.

    Ale znovu se vracím. Ten zákon má 336 stran. A zkrácení lhůty na 27 dnů v okamžiku, kdy budeme projednávat i návrh státního rozpočtu v rozpočtovém výboru, prostě považuji za návrh projednat to pouze formálně. Pokud to opravdu chceme důkladně debatovat, a já myslím, že chceme, a říkal jsem, že jsme pro propuštění a pro debatu, tak si to můžete prohlasovat, ale zase se vracím k tomu, co jsme vedli debatu u jednacího řádu. Fakt si reálně myslíte v okamžiku, kdy jsme podle mne blbě zařadili návrh státního rozpočtu, harmonogram už jsme měli zařadit dřív, ale budiž, to je zodpovědnost jiných lidí, ne má, je to jako velká materie ten státní rozpočet, ale na tohle dostat 27 dnů je prostě málo. Pokud to prohlasujete, tak prostě rezignujeme, je to opravdu důležitý zákon, nijak to nezpochybňujeme, na důkladné a podrobné projednání. Protože pak si budeme volit buď státní rozpočet, nebo tohle. Na obojí nebude dostatek času.

    Zvažte sami, my to nepodpoříme, myslíme si, těch 60 dnů že by se nic nestalo, resp. abychom udělali druhé a třetí čtení v listopadu nebo začátkem listopadu, nic by se nestalo. Takhle to bude prostě formální projednání, kdy nebudeme mít čas se tomu pořádně věnovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Protože nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Tento návrh opakoval i pan zpravodaj. Má někdo jiný návrh? Ano, pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: My ještě navrhujeme hospodářský výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, hospodářský výbor. Další návrh na jiné projednání? Není tomu tak.

    Můžeme tedy začít hlasovat. Nejprve budeme hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru.

    Budeme rozhodovat v hlasování pořadové číslo 110, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti přikázání rozpočtovému výboru? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 110, z přítomných 160 pro 142, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme rozhodovat o přikázání hospodářskému výboru.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 111 a ptám se, kdo je pro přikázání hospodářskému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 111, z přihlášených 161 poslance pro 53, proti 59. Návrh nebyl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu, aby lhůta pro projednání byla zkrácena - a teď ještě jednou, pane ministře, prosím vás, o 27, nebo na 27 dnů? Na 27. No, to je složité, protože samozřejmě v tom případě se dostáváme do kolize s jednacím řádem. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Složité to není. Jménem dvou poslaneckých klubů, ODS a TOP 09 dávám námitku proti zkrácení pod 30 dnů, jak umožňuje jednací řád. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, a jsme - no, tak nemůžeme hlasovat o ničem, protože jiný návrh v rozpravě nepadl. Už jsme mimo rozpravu a mimo jednání, protože já teď už jsem i po závěrečných slovech. Já jsem si dovolil s vaším souhlasem malinko překročit jednací řád a časy, které schválila Sněmovna, ale v tuhle chvíli opravdu nemohu dát hlasovat o zkrácení na 27 dnů. Mohl jsem dát schválit jenom na 30 a to riziko jsme tady podstupovali.

    Takže končím bod 35 a konstatuji, že... (V sále se ozývají různé protestní hlasy.) Ne, já nemohu dát hlasovat o zkrácení lhůty. My jsme odhlasovali přikázání. Jsme v prvém čtení, prosím vás. A hlasuje se o přikázání, pokud nepadne návrh na zamítnutí nebo na vrácení. Rozhodli jsme hlasováním o přikázání rozpočtovému výboru. Rozhodli jsme hlasováním, že jsme nepřikázali hospodářskému výboru. A hospodářskému výboru nic nebrání, aby si atrahoval ten text a projednal ho, aniž by to Sněmovna přikázala. A pokud šlo o návrh, tak ten byl po použití oprávnění dvou poslaneckých klubů zablokován, protože jde o oprávnění, kdy se hlasuje o zkrácení jenom o 30 dnů, a buď se souhlasem navrhovatele, nebo se souhlasem celé Sněmovny se může zkracovat na lhůtu kratší, než je 30 dnů. Protože to jsou vážné věci, které se týkají projednávání návrhu zákona, a v tomto ohledu máme za sebou rozhodnutí Ústavního soudu, které (?) by nám zablokovaly (zablokovali?).

    Pokud budete mít zájem, jediná cesta je, kterou jsme tady několikrát použili, když zpravodajové nezvládnou svou roli, ale to si myslím, že - ne, to tentokrát nebylo na pana zpravodaje. Ten svou roli zvládl, ten neměl asi ve svém popisu práce říci... (Protestní hlasy ze sálu.) Já jsem ale ten bod ukončil po tom hlasování. Rozumíte tomu? Protože když ten návrh je nehlasovatelný, tak já nemohu jinak než ten bod ukončit. Nezlobte se na mě, nutíte mě do postupu, který já tady nemám ve zvyku. Ti, kteří mě znají, vědí, že jsem nikdy jednací řád neporušoval a snažil jsem se ho vždycky dodržet v maximální možné míře.

    Jsme opravdu sedm minut poté, kdy jsme měli rozhodovat.

    Ukončil jsem bod 35. Konstatuji, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru a lhůta k projednání je podle zákona o jednacím řádu.

    Podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny v 19 hodin začínáme jednáními o zákonech vrácených Senátem Poslanecké sněmovně. Ústava České republiky říká, že zákony vrácené Senátem musíme projednat na nejbližší schůzi, nebo musí být zařazeny na nejbližší schůzi. To jsme učinili. Jsou to první čtyři body.

    Ještě předtím, než začneme projednávat jednotlivé body, dovolte mi, abych k projednání zákonů vrácených Senátem navrhl na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení senátorům a senátorkám Jiřímu Šestákovi, Miloši Malému, Daniele Filipiové, Aleně Gajdůškové, Petru Víchovi, Petru Šilarovi, Jiřímu Bisovi a Karlu Korytářovi, kteří jsou připraveni případně v diskusi komentovat rozhodnutí Senátu. Prosím Sněmovnu o klid!

    V hlasování pořadové číslo 112, které zahájím a které jsem nyní zahájil, se ptám, kdo souhlasí s vystoupením jmenovaných senátorů a senátorek. Kdo je proti tomu? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 112 z přítomných 161 poslance pro 142, proti 1. Jako tradičně jsme umožnili našim kolegům z horní komory vystoupit v tomto jednání. ***

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, před sebou máme návrh s poněkud nešťastným osudem. Jeho účelem je v předepsaných termínech transponovat do našeho právního řádu dvě směrnice Evropské unie. První se týká prodloužení doby ochrany k hudebním nahrávkám, druhá úpravy tzv. osiřelých děl a zvláštní výjimky k umožnění jejich zpřístupnění na internetu. Parlamentu ho však musela vláda předkládat nadvakrát, neboť v mezidobí došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Poté co byl Poslaneckou sněmovnou beze změn přijat, vytkl návrhu Senát legislativně technické nedostatky a současně doplnil kritérium obsazenosti ubytovacích prostor. Mezitím vinou všech těchto zdržení je proti České republice vedeno Evropskou komisí řízení pro nedodržení transpoziční lhůty.

    Pokud jde o pozměňovací návrhy Senátu, jde vesměs o nepodstatné návrhy textových úprav, jejichž neprovedení by rozhodně nijak nezpochybnilo výklad zákona a nebránilo jeho náležité aplikaci.

    Pokud jde o bod 22 návrhu, chci zde opětovně konstatovat, že jde o úpravu nesystémovou. S doplněním kritéria obsazenosti ubytovacích prostor, zjednodušeně hotelových pokojů, Ministerstvo kultury počítá v aktuálně připravované novele autorského zákona, ovšem s tím, že bude provázáno s ostatními ustanoveními zákona tak, aby jednostranně nezvýhodňovalo jen jednu zájmovou skupinu.

    Bez ohledu na tyto výhrady se jako předkladatel cítím zodpovědný především za to, aby Česká republika nebyla sankcionována za neplnění svých závazků. Proto s ohledem na náročné kvorum nezbytné pro potvrzení původní podoby návrhu hodlá vyslovit souhlas s jeho přijetím ve znění, které odsouhlasil Senát.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Danielu Hermanovi a ptám se, jestli se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslanec Roman Procházka. Ano. Ještě pana zpravodaje požádám o strpení. Pan ministr Herman konstatuje, že se mu ztratila jeho hlasovací karta, kterou si přinesl ke stolku zpravodajů. Takže žádám kolegy, kteří použili - chtěli použít kartu pana ministra. Pan ministr si samozřejmě může vzít kartu náhradní, než ji najdeme, aby nebyl zkrácen o hlasování, ale předpokládám, že se brzy najde a nebude s tím žádný problém. Samozřejmě pokud má přijít k hlasování, mezitím může být doručena náhradní karta. (Děje se.)

    Prosím nyní o klid, slovo má pan zpravodaj.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem velmi pozorně poslouchal odůvodnění pana ministra. Musím konstatovat, že řekl vše podstatné. Já bych pouze doplnil, že transpoziční lhůta u prvé směrnice o době ochrany autorského díla uplynula už v listopadu loňského roku. Lhůta u druhé směrnice o způsobech užití osiřelých děl končí v říjnu letošního roku.

    Pozměňovací návrh ze Senátu obsahuje 29 bodů, většinou jde o nevýznamné úpravy mimo bod 22, který se týká plateb poplatků za hotelové pokoje. Totožný pozměňovací návrh byl předložen i této Sněmovně a ta jej původním hlasováním zamítla.

    Co se týká samotné procedury hlasování, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu Senátu, pro jeho schválení nám stačí nadpoloviční většina. Pouze v případě, že by Sněmovna nesouhlasila s návrhem Senátu, pak bychom hlasovali o zákoně v původním znění. Tady upozorňuji na kvorum 101 hlasů.

    Z uvedených důvodů jako zpravodaj doporučuji Sněmovně přijmout zákon ve znění Senátu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu a ptám se, jestli se chce vyjádřit jako první pan senátor Šesták nebo Malý. (Jmenovaní senátoři nejsou přítomni.) Vnímám přihlášku paní kolegyně Putnové, ale nejdříve se musím zeptat, jestli senátoři mají zájem. Není tomu tak. Tak v tom případě s faktickou poznámkou paní poslankyně Anna Putnová v rozpravě, kterou jsem otevřel. Paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobrý večer, pane předsedající, dobrý večer, dámy a pánové. Chtěla bych připomenout stručnou historii tohoto zákona, kterou už tady přiblížil pan ministr. Skutečně se jedná o čistou transpozici, kterou jsme takto vnímali také na projednávání našeho školského výboru. Nepřijali jsme žádný pozměňující návrh. Chci připomenout, že pozměňující návrh, který paní poslankyně Zelienková předložila, obsahoval vlastně v sobě bod 22 a Sněmovna se dohodla hlasováním, že nepodpoří tuto variantu, a že ji budeme tedy respektovat jako čistě transpoziční, a proto jsme se přiklonili a uvěřili jsme tomu, že se připravuje komplexní pozměňující návrh, tak jak přislíbil pan ministr Herman. Z toho důvodu chci sdělit stanovisko klubu TOP 09 a Starostů - setrváváme na sněmovní verzi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové za její vystoupení a za dodržení času. Ptám se, kdo dál do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Přistoupíme k hlasování. Podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny k přijetí následujícího usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 70/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 70/4."

    Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci, abychom zjistili přesný stav přítomných. Jakmile se ustálí počet přihlášených, budeme hlasovat v hlasování číslo 113, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro usnesení ve variantě Senátu. Kdo je proti?

    Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 113, z přítomných 148 pro 123, proti 3. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Nebudeme tedy postupovat jinak. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 1.

    Pokračovat budeme bodem číslo 2. Tím je

    Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 82/6. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a poslanci, máme zde dvě verze zákona o dětských skupinách. Já velice stručně řeknu a připomenu, že ten poslanecký návrh vlastně chce, aby všechny aktivity, které v současné době probíhají mimo síť mateřských školek a které zajišťují hlídání dětí v předškolním věku, musely respektovat určitá pravidla, protože v současné době řada těchto skupin existuje, ale -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a znovu požádám Sněmovnu o klid. Prosím, pokud vedete jiné diskuse, než je zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, přeneste tuto diskusi do předsálí a nechte paní ministryni říct své stanovisko. Opravdu o to žádám všechny. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Tak další pokus. Děkuji. To znamená, že v současné době existuje už řada těchto forem hlídání dětí v předškolním věku, které nejsou zařazeny ani v síti mateřských školek a podléhají minimálně nějakým jiným pravidlům. Tento poslanecký, resp. vládní návrh jim tato pravidla chce dát. Objevily se zde názory, že tento zákon by pak reguloval také nejrůznější spolky, které v podstatě dělají kroužky pro děti, jako skauty či dobrovolné hasiče, a tak by je negativně postihl. Podle právního názoru ministerstva, my si to opravdu nemyslíme.

    Další problém byl velký tlak ze strany tzv. lesních školek, který jste asi všichni pocítili na vlastní kůži. Já bych tady chtěla říci, že samozřejmě záměrem tohoto zákona v žádném případě není nějak ublížit těmto lesním školkám. Ta historie je taková, že tyto tzv. lesní školky, protože to není nic, co by bylo nějak definováno v zákoně, již několik let usilují o to, zařadit se do sítě mateřských školek pod Ministerstvo školství. Řada z nich to vlastně udělala tím, že založily tzv. lesní třídu a připojily se k nějaké již existující mateřské školce. Dá se říci, že tento proces je již započatý, jenom není dokončený. A my se domníváme, že ta lhůta jednoho roku je dostatečně dlouhá na to, aby se tato situace vyřešila. To znamená, že podle našeho názoru ta poslanecká verze je naprosto v pořádku.

    Co se týče té senátní verze, tak ta vlastně mimo jiné udělala to, že registrace v dětské skupině, nebo jako dětská skupina je dobrovolná, to znamená, že to je zákon, ke kterému někdo, kdo bude chtít, se přihlásí, kdo nebude chtít, se nepřihlásí, a zároveň dává velice přísná pravidla pro to, kolik hodin týdně se musí splnit hlídání dětí, aby to ta dětská skupina byla. I když já osobně si myslím, že je lepší ta verze poslanecká, tak vám chci hlavně říci, že vás prosím o to, abyste přijali alespoň jednu z těch verzí, protože ti, kdo ve stávající době už ty dětské skupiny provozují, na ten zákon opravdu čekají jak na smilování, protože s sebou nese také třeba daňové úlevy a ponese s sebou také nárok na čerpání evropských fondů.

    Takže ještě jednou opakuji: Určitě přijměte alespoň jednu z těch verzí a nenechte to prosím spadnout pod stůl. Tím chci říct, že kdyby náhodou neprošla verze senátní, tak potom apeluji na to, abyste přijali tu poslaneckou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Michaele Marksové. A nyní požádám zpravodaje. Nejdříve zpravodajku výboru pro sociální politiku poslankyni Hanu Aulickou-Jírovcovou, aby se k pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřila. Nechce se vyjádřit. Pan poslanec Soukup za komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, jestli se chce vyjádřit k pozměňovacím návrhům Senátu? Ano. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, my jsme celou záležitost probírali několikrát ve výboru, projednávali jsme ji i v komisi pro rodinu, rovné příležitosti a menšiny a došli jsme k závěru, že na návrhu Poslanecké sněmovny není absolutně nic, co by zavdávalo příčinu, abychom ho nějakým způsobem měnili. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě se ptám, jestli někdo z pověřených členů výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu má zájem o vystoupení. Není tomu tak. Čili zpravodajské zprávy jsme vyčerpali. Ještě než otevřu rozpravu, budu konstatovat doručenou omluvu z dnešního jednání z rodinných důvodů pana Ladislava Oklešťka.

    Nyní otevírám rozpravu. Jako první v ní vystoupí paní senátorka Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

  • Senátorka Alena Gajdůšková: Dobrý den vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Dovolte mi, abych přece jenom krátce okomentovala to, jak byl pozměněn - a skutečně používám to slovo pouze pozměněn, protože ty úpravy jsou velmi malé - váš návrh o péči v dětských skupinách.

    Na úvod musím říct, že většinový názor Senátu je pro to, na co můžeme být pyšní, to je skvělé předškolní vzdělávání jako součást školského systému. Senát ale vnímá záměr vyřešit současný stav nedostatku míst v mateřských školách v systému předškolního vzdělávání pod Ministerstvem školství volnější formou gescí Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy řešením dětských skupin. Ale. To ale je v tom, v čem se s paní ministryní moc neshodujeme. Naše zkušenost senátní je, že v dnešním našem správním systému, resp. v pozici právního pozitivismu, kdy jakýkoliv zákon je vykládán vždycky tím nejpřísnějším způsobem, tak jestliže není úplně přesná formulace, tak je zde vážná obava Senátu a Senát vtělil tuto vážnou obavu do pozměňovacích návrhů, kterými pozměnil vládní předlohu, resp. předlohu, která nám byla postoupena Poslaneckou sněmovnou.

    Dovolte mi, abych tuto obavu podpořila citací z dopisu České rady dětí a mládeže. Místo toho, aby zákon rozšiřoval nabídku zařízení poskytující péči o děti předškolního věku, fyzicky ji naopak zužuje. Neuvážený detail v legislativní novince má potenciál likvidovat rodiči vyzkoušená a prověřená zařízení, která mají jiné parametry než dětské skupiny. Co již prokázalo svoji životaschopnost, je třeba zachovat. Rušit existující zařízení je plýtvání prostředky, mnohdy i těmi z veřejných zdrojů. Česká rada dětí a mládeže také konstatuje, že schválení zákona v té podobě, jakou prošla Poslaneckou sněmovnou, skrytě, v nepřívětivé podobě bude znamenat ohrožení pro běžný chod i samu existenci léty prověřených variant předškolní a mimoškolní výchovy. Týká se to nejenom lesních školek. Týká se to spolků, dobrovolných hasičů, Červeného kříže a dalších dětských a mládežnických organizací zejména, které již dnes pracují s dětmi předškolního věku.

    Pokud ten zákon by byl přijat v podobě poslanecké, jak ho schválila Poslanecká sněmovna, a ta registrace by byla povinná, skutečně při tom právním pozitivismu u nás, tak jak ho známe, by byla činnost těchto spolků, organizací, ale samozřejmě i lesních školek v této chvíli ohrožena. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní senátorce Aleně Gajdůškové. V rozpravě dále vystoupí s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL Mihola, pan předseda ODS Fiala, poté pan místopředseda Gazdík a pak mě vystřídá v řízení schůze. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, poslanecký klub KDU-ČSL vítá alternativu k mateřským školám v podobě tzv. dětských skupin i v podobě lesních mateřských škol. Nejen proto, že pomáhají řešit dlouhodobý problém především městského prostředí, totiž nedostatek míst v mateřských školách. KDU-ČSL vnímá podporu dětských skupin i lesních mateřských škol jako součást své family friendly politiky, která má pomoci skloubit rodinný a profesní život. Ostatně po roce 1989 jsme se také přihlásili k podpoře alternativ ve výchovně vzdělávacím procesu, a když je nyní máme, neměli bychom dělat vše pro to, aby pro ně nakonec nezbylo žádné místo.

    Ve třetím čtení návrhu zákona o dětských skupinách náš klub podpořil pozměňovací návrh, který by umožnil existenci lesních mateřských škol. Bohužel tento pozměňovací návrh nebyl přijat. Pro mateřské lesní školy to znamená fatální ohrožení, ale i pro mnoho dalších spolků. Mateřské kluby a centra, pro ně by rovněž tato situace mohla znamenat zánik. O tom, že toto téma občany zajímá, svědčí i petice, kterou podepsalo celkem 14 tisíc občanů. Jenom v asociaci je sdruženo 115 lesních mateřských škol, které navštěvují asi 3 tisíce dětí. (V sále je setrvalý hluk.)

    Nechtěl jsem vystupovat s podporou mateřských lesních škol jen skrze sympatie k těmto zařízením na dálku. V uplynulých dnech jsem navštívil čtyři lesní mateřské školy, kde jsem získal -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já ještě jednou požádám o klid. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, evidentně toto téma zajímá mnoho lidí. Koho to nezajímá, ať jde diskutovat do předsálí. Děkuju. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Jiří Mihola: V uplynulých dnech jsem navštívil čtyři lesní mateřské školy, kde jsem získal představu, jak fungují, jak je o děti postaráno i jak jsou děti a jejich rodiče s těmito zařízeními spokojeni. Koneckonců, neučinil jsem tak sám. Pokud je mi známo, tak také pan kolega Okamura a možná někteří z vás si našli cestu k exkurzi do těchto lesních mateřských škol. Touto návštěvou jsem jen posílil své přesvědčení, že lesní mateřské školy jsou vhodnou a pestrou alternativou předškolního vzdělávání. K jejich nezpochybnitelné devize patří pěstování vztahu dětí k přírodě již od raného věku a také důraz na praktické poznávání, což ostatně zdůrazňoval i Jan Amos Komenský.

    Vážení kolegové, chtěl bych vás jako učitel z pedagogické fakulty, který má k problematice výchovy a vzdělávání opravdu blízko, požádat o podporu senátního návrhu zákona, který, ač není zdaleka dokonalý, umožňuje existenci jak dětských skupin, tak lesních mateřských škol. Tuto verzi návrhu zákona podporuje, pokud vím, také pan ministr školství. Se žádostí o podporu se na mě obrátil také pan Ing. Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, střešní organizace, která sdružuje v 98 členských organizacích více než 200 tisíc dětí a nad rámec výše uvedeného počtu se pravidelně také věnuje nebo pracuje s desetitisíci dětmi předškolního věku.

    Vážení kolegové, ještě jednou žádám o podporu senátního návrhu zákona a děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miholovi za jeho vystoupení. Slova se ujme pan poslanec Petr Fiala v rozpravě a připraví se pan místopředseda Gazdík. Prosím, pane předsedo, máte slovo.***

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, paní místopředsedkyně Senátu Gajdůšková zde řekla, že připravíme zákon, se kterým budou nakonec všichni spokojeni. Já se obávám, že jsme připravili zákon, se kterým nakonec nebude spokojen nikdo. A jestli jsme tady debatovali obsáhle o tom, jak se občané na nás dívají, když tady diskutujeme o pět minut déle, tak si myslím, že oni se na nás především dívají z toho hlediska, jaké jim tady připravujeme zákony. A ať už poslanecká verze, nebo teď senátní verze tohoto zákona není dobrým legislativním výsledkem a nevrhá na nás dobré světlo.

    Já bych vám chtěl připomenout, že první úvahy o tom, že budeme mít zákon o dětské skupině, se objevovaly od roku 2006. Byly nakonec několikrát neúspěšné a potom vláda premiéra Nečase schválila zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v květnu 2013. Ten zákon měl jasný cíl - mělo jít o rychlou pomoc, mělo jít o řešení situace, kdy desítky tisíc dětí se nedostaly kvůli nedostatku míst do mateřských škol. Na jedné straně bylo samozřejmě racionální řešit problém kapacity mateřských škol tímto opatřením, a to i proto, že ta populační vlna, kterou se tady snažíme nějakým způsobem zvládnout, mezitím postupně opadává a budovat další kapacity mateřských škol by bylo zbytečné. Ale ta druhá racionální věc na tom byla poskytnout rodičům různé možnosti, jak péči o dítě v předškolním věku zajistit a nejít nutně tou cestou předškolního vzdělávání, což představují mateřské školy.

    My se blížíme nějakému výsledku téměř pozdě, ve chvíli, kdy ta populační vlna pomalu opadává nebo brzy opadne. A navíc jsme ještě připravili verzi, které se různé skupiny z různých důvodů obávají a kde není ani jasně napsáno, co to ta dětská skupina vlastně je, kdo pod ni spadá, kdo pod ni nespadá a co se na ni všechno bude vztahovat. Slyšíme tady extenzivní výklady, slyšíme, že tyto výklady nemusíme uplatňovat. Ale jaká bude potom nakonec praxe, to opravdu nevíme.

    Já tady mluvím - to jsem měl říct na začátku, ale řeknu to teď - jako přesvědčený stoupenec toho, že takovýto zákon máme mít a že dětské skupiny jsou správná věc. Ale to moje rozčarování pramení nakonec z toho, k čemu jsme dospěli a jaké verze tady jsou před námi a že to vyjasnění situace, pomoc rodičům, pomoc těm, kteří o děti pečují, na základě tohoto zákona vlastně žádná není a ta pomoc nakonec není dobrá.

    Když už bych si měl vybrat a podíval se na ty dvě verze, z nichž opravdu obě hodnotím ve svém výsledku jako nedobré, tak když se podívám na senátní verzi, tak jsou tam ještě dvě omezení, se kterými mám tedy opravdu problém souhlasit. Podle senátní verze by dětské skupiny - a prosím, všimněte si toho - musely být v provozu alespoň 40 hodin týdně a to je přece proti logice věci, proti tomu smyslu, se kterým jsme zákon o dětské skupině na začátku připravovali. Takováto úprava diskvalifikuje všechna zařízení, která budou v provozu operativně, tedy podle potřeby třeba jenom několikrát týdně. Zase mně můžete namítnout, že to bude otázka výkladu. Já nevím, jestli je to otázka výkladu. Ta senátní verze hovoří poměrně jasně.

    A druhá moje výhrada je, že podle senátní verze by nově osoby pečující o děti v dětské skupině musely mít středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání z oblasti pedagogiky, psychologie, zdravotnictví, sociální péče. Ale tím diskvalifikujeme všechny ty tzv. chůvy, které si udělaly rekvalifikační kurz v rámci Ministerstva školství, mají praktické zkušenosti, umějí to, dělají to, uvěřily státu, a zase to bude k ničemu, protože tady připravíme nějakou dokonalou verzi zákona, který nakonec těm dětem a jejich rodičům vůbec nepomůže.

    Pokud jde o ty lesní školky, to je samozřejmě naše chyba, že ten zákon je vykladatelný ve verzi z Poslanecké sněmovny tak, že může ohrozit existenci lesních školek. Ale tím, že tam je pro ně platnost až od ledna 2016, že máme my rok na to, abychom připravili něco rozumnějšího, a že má hlavně Ministerstvo práce a sociálních věcí rok na to, aby to nějak vyřešilo např. buď novelou, nebo nějakou dobře interpretující vyhláškou, umožnilo lesním školkám existenci, tak to je podle mě ta roční lhůta dostatečná záruka pro to, abychom si s tím nějakým způsobem poradili. A i z tohoto hlediska považuji, protože to je hlavní výtka proti té poslanecké verzi, verzi, která odešla z Poslanecké sněmovny za bezpečnější, než je ta verze, se kterou nám to nyní vrátil Senát. Já vás chci ujistit, že občanští demokraté byli a jsou podporovateli alternativní péče o děti včetně lesních školek a že budeme opravdu rádi nápomocni paní ministryni při hledání optimálního řešení, jak si s tímto problémem poradit.

    Dámy a pánové, ještě jednou, až o tom zákoně budete rozhodovat, tak si připomeňte jeho původní smysl. Nešlo o to ztížit prostředí, nešlo o to zkomplikovat péči o dítě. Šlo o zlepšení šance návratu do zaměstnání těm rodičům, kteří to chtějí. Zákon měl zjednodušit hledání možnosti péče o děti v předškolním věku. Měl řešit situaci s přechodným nedostatkem míst v mateřských školách a měl rozšířit možnost výběru rodičům, kam své dítě umístit. Co jsme připravili? Nejednoznačný zákon, který prostředí komplikuje, složitě reguluje a kde existuje spousta nebezpečí pro ty, kteří o děti chtějí pečovat. Není to dobrý výsledek. Ale máme-li si s tímto výsledkem poradit, tak mi připadá jako bezpečnější cesta poslanecká verze návrhu. A proč, myslím, že jsem vám dostatečným způsobem objasnil. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Před řádnými přihláškami ještě s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já nevím, jestli máte k dispozici něco jiného než sněmovní tisk 82/6, kde jsou pozměňovací návrhy Senátu. (Dívá se po reakcích.) Tak někteří mají... Já jsem žádný jiný dokument, který by nám přišel ze Senátu, nenašel na našich oficiálních webových stránkách. Proč to říkám? My když napíšeme zákon, který má tři paragrafy, tak je k tomu vyžadována důvodová zpráva. My k tomu nemáme nic, než změť bodů typu: V části první v nadpisu § 12, v § 12, § 16 odst. 4 písm. c), § 22 odst. 2 písm. e), § 23 odst. 2 písm. e) a v § 25 slovo "škodu" nahradit slovem "újmu"... A tak bych mohl pokračovat: Poznámky pod čarou 1 až 4 se vypouštějí, ostatní poznámky pod čarou se přečíslují apod.

    Jinými slovy, z vystoupení paní senátorky jsem nepochopil, co vlastně Senát navrhuje. Vím, že se mnozí senátoři obávali podle mě extrémního výkladu sněmovní verze a mnozí lidi jim tvrdili, že když projde sněmovní verze, tak mladí hasiči, mladí fotbalisté, mladí hokejisté budou dětské skupiny. Já to považuji za opravdu extrémní výklad práva a nevěřím, že něco takového ta sněmovní verze umožňuje. Ale vyloučit se to nedá. Ta debata mi přijde opravdu mimo realitu. Co říkal náš pan předseda. My jsme se dostali někam úplně jinam a teď se bavíme, koho všeho ten zákon ohrožuje, ať už ve sněmovní verzi, nebo v senátní verzi. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Nyní tu mám dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová, po ní pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobrý večer. Chtěla bych k této diskusi přičinit několik poznámek.

    Za prvé jsem přesvědčena, že by bylo skutečně dobře, kdybychom jednu verzi předložené novely přijali. Považuji to za docela zásadní věc předloženého zákona. Ať už je to senátní, nebo sněmovní, každý zřejmě máme nějakou preferenci, ale rozhodně bych se přimlouvala za stanovisko, které tady vyjádřila paní ministryně, abychom dnes tuto diskusi ukončili.

    A pokud hledáme cesty, jak pomoci lesním školkám, myslím si, že současná novela školského zákona, která se teď projednává, dává prostor, abychom vymezili lesní školky v rámci předškolního vzdělání. Já to vidím jako velmi realistickou cestu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Jenom krátkou reakci na kolegy z ODS. Domnívám se, že se shodneme na tom, že ani jedna z verzí není dokonalá. Netroufal bych si tady říkat, že jedna je ta opravdu lepší. To trošku obdivuji, že u nedokonalých verzí se takto jednoznačně dokáže kolega vyjádřit. U ODS mě trošičku překvapuje to, že pokud vím, tato strana klade důraz na individualitu, svobodné rozhodování, alternativu, všechny principy, které jsem tady zdůraznil, a teď tady vlastně najednou slyším, že do roka a do dne si to můžou lesní školky nějak vyřídit. Vlastně se z nich stane normální mateřská škola, která se v lepším případě nabarví nazeleno. Tak potom tuto alternativu opravdu nechápu a nerozumím jí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Miholovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Jenom na vysvětlenou, vaším prostřednictvím, kolegovi Miholovi. To, co, pokud to dokážu volně přetlumočit, jak to vnímám já, říkal například kolega Fiala, je vlastně o tom, že máme takový pocit, a to je o tom, že všecko nějakým způsobem fungovalo, lidé nějak žili a vznikal nový zákon, který to měl zlepšit. A máme velkou obavu o to, že ať se teď schválí jakákoliv verze, dojde ke zhoršení situace v tom, že možná vzniknou problémy s interpretací různých věcí a možná těm, kterým jsme život chtěli zjednodušit, ho naopak zkomplikujeme. Při téhle situaci je potom velkou otázkou, jestli není nejlepší varianta, která už možná není, aby takový zákon v tuto chvíli, jak je, nebyl vůbec. A pak jde pouze a jenom o to vybrat si jednu z verzí. A my si myslíme, že je lepší ta sněmovní. Ale to není o nějaké individualitě, ale o tom, že zákon se nám ve výsledku v obou verzích nepříliš povedl. Toť vše. Fakt mám obavu, že byť naším cílem mělo být lidem spíše život neztěžovat, je teď dostaneme do situací, které doposud řešit nemuseli, a my je nutíme, aby je řešit museli. A to myslím, že není úplně ono.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Po této faktické poznámce se dostáváme k řádně přihlášeným. První řádně přihlášenou je paní poslankyně Radka Maxová. S chutí do toho, paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jdu s chutí do toho. Chci připomenout všem zde přítomným i nepřítomným v předsálí, že tento návrh není o lesních klubech, prosím vás, ne o školkách, protože školky to nejsou.

    Ráda bych tady přítomným, kteří se tomu nevěnují tak do detailu jako já, přečetla pár informací ze závěrečné zprávy z pokusného ověřování provozu lesních tříd integrovaných v mateřské škole.

    Dne 4. června 2010 bylo vyhlášeno Ministerstvem školství pokusné ověřování provozu integrované lesní mateřské školy při mateřské školce. Pokusné ověřování probíhalo dva školní roky, a to od 1. září 2010 do 31. srpna 2012. Jeho hlavním cílem bylo zjistit, zda a za jakých podmínek je možné integrovat lesní mateřskou školu do provozu klasické mateřské školy. Původní záměr Ministerstva školství nebyl ověřovat provoz samotné lesní mateřské školy, ale pouze možnosti její existence v běžné mateřské škole. Proto bylo v průběhu ověřování upřesněno, že se nebude jednat o ověřování provozu lesní mateřské školy při mateřské škole, ale o ověřování provozu lesních tříd integrovaných do této mateřské školy. Kromě sledování specifických materiálních, organizačně provozních a personálních podmínek bylo součástí zadávací dokumentace pokusné ověřování porovnání rozvoje dětí v lesních třídách a běžných třídách mateřské školy z hlediska nemocnosti, úrazovosti a školní připravenosti a ověření uplatňovaných bezpečnostních a hygienických opatření a pedagogických postupů. V každé této třídě pracoval jeden pedagog a jeden asistent pedagoga. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, paní poslankyně, ale v mateřské škole je asi větší pořádek než tady.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Na základě pokusného ověřování je zřejmé, že tento typ předškolního vzdělávání může být realizován v souladu s rámcovým vzdělávacím plánem a nabízet vzdělávání srovnatelné svou úrovní s běžnými mateřskými školami. V některých ohledech ale vyžaduje specifické podmínky, zejména co se týče personálního a materiálního zajištění. Ministerstvo školství si je vědomo existence samotných lesních mateřských škol, které ale nejsou zařazeny ve školském rejstříku a mají charakter dětského klubu, lesního klubu, a většinou jsou provozovány občanskými sdruženími. Tyto kluby se neřídí školským zákonem a jsou plně hrazeny rodiči dětí, Ministerstvo školství přesto tyto aktivity vítá a považuje je za přínosné.

    Já tady velice vítám návrh paní kolegyně Putnové, která by chtěla nějakým způsobem v novele školského zákona řešit tento problém.

    Doporučení Ministerstva školství. Z uvedených závěrů vyplývá, že vzdělávání v lesních třídách je možné z hlediska obsahu a výsledku vzdělávání realizovat v rámci současné podoby rámcově vzdělávacích plánů a provozních podmínek mateřské školy, včetně personálních, materiálních, organizačních. Omezujícím prvkem však zůstává dodržení současně platných právních předpisů stanovujících hygienické požadavky pro školy a školská zařízení. Ministerstvo školství proto jednalo - to je důležité - v uvedené věci s Ministerstvem zdravotnictví a z tohoto jednání samozřejmě jsou nějaké závěry, a to: Vzhledem k uvedenému navrhujeme na základě výsledku jednání s Ministerstvem zdravotnictví připravit metodický materiál pro mateřské školy s doporučeným postupem pro zřizování, provoz a vzdělávání v lesních třídách integrovaných do mateřských škol, a za druhé, prověřit a dořešit možnost případného vyššího financování lesních tříd, a to zejména ve vztahu k možnostem státního rozpočtu.

    Dále potom vyšlo na stránkách Asociace lesních školek neboli klubů také to, že aby se samostatné lesní mateřské školy mohly stát alternativou běžných školek, bude nezbytná úprava legislativy atd. Ale důležité tady je i to, že minulá prezidentka Tereza Vošahlíková zde říká: Na tuto situaci, to znamená na změny legislativy, jsme připraveni. Před rokem, to znamená 2013, vznikl ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh dokumentu, který je již v praxi v ČR uplatňován a lze z něj v této věci vycházet.

    A já se ptám: Kde je ten dokument? Kde Asociace lesních školek pracuje na tomto? Kde je pokračování této spolupráce? Proč se tlačí pouze na dobrovolnost? Myslím si, že lze pokračovat a směřovat obě tato ministerstva, možná tři, ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví a školství, k tomu, aby došlo k začlenění lesních klubů do naší vzdělávací soustavy. Jsem pro alternativy. Sama jsem nabídla možnost spolupráce paní Valkounové na toto téma. Sama mi říkala, že dokument je připraven, předběžně předjednán na Ministerstvu zdravotnictví, ale paní Valkounová zvolila cestu tlačení dobrovolnosti a ovlivňování veřejnosti. Ptám se proč. Je to jednodušší? Je to systémovější? Nevěřím. Ale jedná se nám především o naše děti a péče o ně by měla mít různé alternativy a různá pravidla.

    Abych řekla ještě svůj názor, proč se vyhraňuji proti senátnímu návrhu: Velmi se mi nelíbí - a musím souhlasit s opozicí - vymezení, vyškrtnutí kvalifikace chůvy a vyškrtnutí lidí s vyšším odborným vzděláním. Na toto téma se ozvaly už profesionální organizace, jako je Hospodářská komora a Unie zaměstnavatelských svazů. Myslím si, že bychom takto neměli diskriminovat konkrétně dvě skupiny osob, které by se mohly starat o naše děti.

    To je asi všechno. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové. Teď tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Adolf Beznoska, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Hezký večer, kolegyně a kolegové. Omlouvám se, jsem řádně přihlášen, nicméně vzhledem k tomu, že vystoupili již tři členové našeho poslaneckého klubu, bylo by zbytečné, abych nějak dlouze osvětloval naše stanovisko. To myslím, že z jejich vystoupení bylo zřejmé. Já se jenom přidám s tím, že původně svěží myšlenka, poměrně jednoduchá, zavést dětskou skupinu jako alternativu pro rodiče, aby zejména mladé rodiny mohly harmonizovat svůj profesní a osobní život, takové to usnadnění, také řešení těch 60 tisíc dětí, které se nedostaly do mateřských školek vzhledem k nedostatečné kapacitě, prostě původní svěží a celkem rozumný záměr, který měl i své hygienické, pedagogické, materiální a technické i kontrolní mechanismy nastaveny, se tvůrčí činností Poslanecké sněmovny a pak Senátu stal zákonem, který prostě nebude optimální ani pro jednu ze dvou skupin, které se tady snaží nějakým způsobem lobbovat.

    Já to zkrátím. Pro mě je samozřejmě přijatelnější naše poslanecká verze při vědomí všech nedostatků, které ještě obsahuje. Senátní návrh mně opravdu nevyhovuje zejména v těch dvou podstatných bodech, a sice pět dní v týdnu a pracovní doba odpovídající požadavkům zákoníku práce. A pak samozřejmě kvalifikační požadavky, protože původní koncept byl zaměřen zejména na malé děti a tam vidím ty ženy s citem, které projdou kvalifikací na chůvu, splní tedy požadavky a nemusí splňovat požadavky minimálně středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání určitého typu. Takže z tohoto důvodu nemohu přijmout senátní návrh.

    Prosím o podporu poslaneckého návrhu a samozřejmě jsme k dispozici pro to, abychom řešili zejména lesní školky, protože se bavíme o péči v dětské skupině, není to vzdělání, a lesní školky patří systémově podle mého názoru pod školský zákon do předškolního vzdělávání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm paní poslankyně Maxová s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní poslankyně Maxová mi to nakonec ulehčila asi předposlední větou, protože jsem z toho dlouhého projevu dlouho nemohl pochopit, jestli je pro, nebo proti. To se omlouvám. Nemohl jsem se v tom zorientovat. Nakonec jste to řekla. Nicméně co jsme z toho jejího vystoupení vyrobili? Pracuje na tom Ministerstvo školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí, už i Ministerstvo zdravotnictví, už chybí jen Jirka Dienstbier, aby se zapojil, aby paleta byla celá.

    Vy jste citovala závěry z toho Ministerstva zdravotnictví a to bylo tím eurospíkem. Jestli byste nám mohla česky a lidsky říci, jaké ty závěry jsou. Tam byly takové metodické pokyny k implementaci a podobně. To fakt píší úředníci a my, kteří nejsme úředníci, tomu nerozumíme. Ale je to fakt jenom slušná prosba, to je ta pasáž, jak jste říkala, co doporučíte po poradě s Ministerstvem zdravotnictví. Všimněte si, že už to řeší tři ministerstva. Nevím, jestli by to nechtělo zvláštní ministerstvo pro lesní školky a dětské skupiny. Možná by to vyrovnalo nějaké koaliční počty apod. To je opravdu neuvěřitelná věc. Když to necháme ještě legislativcům na třech ministerstvech, tak je to hned ve vládě. Když na tom pracují tři legislativy, tak výsledek je tento.

    Spíše jenom dotaz nebo přeložení do češtiny, co vlastně to Ministerstvo zdravotnictví, když jste říkala, že to navrhujete, že s tím souhlasíte, co vlastně navrhlo? Kromě toho, že vydá metodický pokyn pro mateřské školy, aby do sebe integrovalo lesní kluby. Tak jsem pochopil, že lesní školky nebudou, ale abychom neřekli, že jsme proti, tak vymyslíme v normálních školkách nějaké lesní kluby. A teď nevím, kdo bude ta spojka mezi tím lesem a tou budovou té mateřské školy. Úplně si jistý nejsem, protože jestli to bude detašované pracoviště, a to nemyslím ironicky, nebo tam bude vedoucí učitelka. My jsme třeba v našem městě slučovali školky a v těch jednotlivých budovách byly vedoucí učitelky, měli jsme jednu ředitelku, bohužel jsme tam neměli žádného ředitele. To je trochu problém, de facto jsou to skoro vždy ředitelky či učitelky mateřských škol.

    Mně se ten postup nelíbí. Jestli si někdo myslí, že školky jsou špatně, tak je to legitimní názor - (Upozornění na překročení času.) Já jsem si vzal jenom dvě minuty, pane předsedo? Tak to se omlouvám. Tak já se přihlásím ještě jednou. Paní poslankyně má taky faktickou, tak potom.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: My vás rádi uvidíme. Poprosím paní poslankyni Maxovou s další faktickou poznámkou.

  • Poslankyně Radka Maxová: Já mám jen faktickou, že jsem v podstatě neřekla v té své řeči, že se přikláním k poslaneckému nebo senátnímu návrhu. Přikláním se k poslaneckému návrhu.

    Co se týká toho dokumentu, tak nevím, v jaké to je fázi, jenom vím, že to spadlo vlastně s rozpuštěním vlády a Sněmovny v minulém funkčním období. Ale ten dokument je. Myslím si, že je spíš otázkou Ministerstva zdravotnictví to řešit než Ministerstva školství a Ministerstva práce. Asociace se odvolává pouze na hygienické podmínky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové za faktickou poznámku. Pan poslanec Stanjura se vzdává. Ano, výborně. Další řádně přihlášená je paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně. (V sále je silný hluk.)

  • Poslankyně Marta Semelová: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokud jde o zákon o dětské skupině, tak klub KSČM nepodpořil tento zákon a nebude podporovat ani návrh senátní. K oběma verzím máme podobné, nebo víceméně stejné výhrady, navíc situace v regionech, a bylo to už tady řečeno, se mění. Je pravda, že jsou místa, kde kapacity stále chybí, mám na mysli třeba prstenec kolem Prahy. Tam problémy jsou, museli odmítnout řadu dětí a třídy jsou beznadějně naplněny. Podobná situace je na některých místech také, ale je stále víc míst, kde se už přijímají nejenom tříleté, ale i dvouleté děti. Co chybí, co je přitom vidět, je, že nejsou jesle. Na ty bychom se měli zaměřit také, protože kolikrát mateřské školy suplují jeselská zařízení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, paní poslankyně, ale teď už opravdu začneme posílat konkrétní jedince do lesních školek. Děkuji.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji také. Řada měst přitom vycházela z demografických studií a rozhodla se vyvarovat tohoto problému a řešit ten problém sama, takže sama tato města začala navyšovat kapacity ve školách s tím, že ani nežádala pomoc od státu, řešila to různými nástavbami, přestavbami, výstavbou mateřských škol.

    Pokud bych uvedla pár příkladů: Ostrava, nabídka míst v mateřských školách převyšuje poptávku, v mateřské škole je dispozici k okamžitému nástupu 170 volných míst. Podobně v Plzni. Díky přístavbě cílových objektů mateřských škol došlo k uspokojení poptávky rodičů na umístění dětí, které letos dosáhnou tří let věku, a navíc zůstává dalších 20 volných míst. Na Praze 4 po dodatečném zápisu zůstává volné místo pro 15 dětí. A tak bych mohla pokračovat řadou dalších případů.

    Porodnost klesá, a tady souhlasím s panem předsedou Stanjurou, boom se přesouvá postupně do základních škol, velké problémy mají v některých místech i ohledně umísťování dětí do školních družin. Postupně se to bude přesouvat i na střední školství.

    K tomu jsou přijímána následná opatření k řešení situace. Jednak vytvoření evropského fondu k rozšiřování kapacit v mateřských školách, příští rok by měla být k dispozici dvanáctimiliardová částka. Dále národní fond, z něhož budou dávány dotace na výstavbu mateřských škol, který má každým rokem posilovat až k částce 1,5 miliardy korun. Přitom k čerpání se přihlásilo na 600 institucí. Dalších 300 milionů korun je od podzimu vyhrazeno speciálně pro už zmiňovaný pražský prstenec, satelity kolem Prahy. Další opatření nového školského zákona, které prošlo prvním čtením, má rozšířit možnost části předškoláků v přípravných třídách základních škol, které jsou v tuto chvíli pouze pro děti se sociálních znevýhodněním. Má se to rozšířit i na další skupiny dětí.

    Proč tedy teď zákon o dětských skupinách? Mimochodem, existují i bez tohoto zákona. Připomínáme, že všechny možné dokumenty jak Ministerstva školství, tak vlády podtrhují nutnost zvýšit kvalitu vzdělávání. Uvažuje se také i z tohoto důvodu o zavedení posledního předškolního roku v mateřských školách jako povinného.

    Dále novela školského zákona zdůrazňuje zdravé stravování dětí. Zákon o pedagogických pracovnících - proběhla tady bouřlivá diskuse o kvalifikaci, o výjimkách, o tom, kdo by měl či neměl učit, a přitom zákonem o péči dětské skupině nahrazujeme předškolní vzdělávání pouhým hlídáním, nepožadujeme potřebnou pedagogickou kvalifikaci. Do dětské skupiny místo zdravého stravování podle norem budou přicházet děti s balíčkem v ruce z domova.

    Slevujeme z hygienických norem a potřeb dětí. Mimo jiné ve skupině bude značný věkový rozptyl. Dvouleté děti by měly být v malé skupince, kdy potřebují jiný režim a jiné hygienické podmínky.

    Já už jsem o tom mluvila, když jsme projednávali ten zákon ve Sněmovně, že rozumím těm rodičům, kteří potřebují jít do práce z ekonomických a dalších důvodů. Možná bychom i souhlasili s projednáváním tohoto zákona, pokud by byly přijaty některé naše pozměňovací návrhy. Mám na mysli např. to, že by tento zákon platil pouze pro určité překlenovací období, kdy se nedostávají místa ve školkách nebo v mateřských školách. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Bebarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Kolegyně a kolegové, mou povinností je informovat o petici, kterou na toto téma obdržela Poslanecká sněmovna a která poukazuje na znění tohoto zákona, které jsme schválili v červnu 2014 ve verzi, která podle názoru petentů likviduje všechny odlišné formy péče o malé děti včetně oblíbených lesních mateřských školek. Poukazuje na petici o počtu asi 13 tisíc podpisů, která na toto téma byla doručena též do Senátu. Po nás požaduje, aby zákon byl formulován tak, aby registrování k dětské skupině bylo volitelné. Potom skutečně vznikne slibovaná nová alternativa, a nikoliv jediná povolená forma péče o děti, což v původním návrhu hrozí. Petenti žádají Poslaneckou sněmovnu, aby přijala zákon o dětských skupinách pouze ve smyslu volitelné registrace, a poukazují v tomto směru na znění schválené Senátem. Tolik petenti.

    Za sebe bych ráda pouze dodala, že je to poprvé, kdy jsem zde z úst předkladatele návrhu, pokud jím byl ministr, slyšela jako argument pro přijetí zákona to, že i když neplatí, tak že se v praxi aplikuje. Děkuji vám. (Potlesk poslanců za KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Bebarové. S faktickou poznámkou nejprve paní poslankyně Putnová, po ní paní poslankyně Nohavová s řádnou přihláškou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Anna Putnová: Doufám, že už dnes naposledy k tomuto tématu.

    Myslím, že by nemělo zapadnout v rámci této diskuse, v diskusi o tom, jaké množství lidí se na nás obracelo ať už se stanoviskem kladným, nebo záporným, že by nemělo rozhodně zapadnout to, že zodpovědnost zůstává na třech ministerstvech - Ministerstvu školství, Ministerstvu práce a Ministerstvu zdravotnictví. A je škoda, že nás ministři, kteří všichni jsou z jedné strany, nedokázali seznámit s návrhem, který by byl mnohem jednodušší pro naše rozhodování. Já sama za sebe se přikláním ke sněmovní verzi, protože jsem přesvědčená, že cesta je řešitelná. Ale bez spolupráce těchto tří ministerstev se rozhodně neobejdeme. Pokud nebudou ona spolupracovat, nepodaří se vytvořit zákon, který by mohl být perspektivní do budoucnosti. Děkuji. (Potlesk z lavic zcela napravo.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové za její faktickou poznámku. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Nohavová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Zákon o dětských skupinách nám Senát vrací s pozměňovacími návrhy. Návrhy Senátu považuji za nedobré. Dětské skupiny, lesní školky či další zařízení existují, a existují dnes, jak všichni víme, a to bez zákona. Náš právní řád je dle názory většiny odborníků přebujelý. My se snažíme zákonem upravit vše, i to, co vůbec nepotřebujeme. A zákon o dětských skupinách je toho zářným příkladem.

    V současnosti lesní školky i hlídání dětí na sousedském principu prostě existují. Fungují bez zákona, lépe řečeno fungují na základě obecně právních předpisů. Proto znovu opakuji, že zákon o dětských skupinách je nadbytečný. Tam, kde je problém s dětmi neumístěnými do mateřské školy, existují tyto varianty. Dětské skupiny mohou stejně jako dnes existovat po dobu potřebnosti, samozřejmě bez vydání nového zákona. A po dobu tzv. nepotřebnosti, což bude za dva, za tři roky, kdy opadne populační vlna, bude pro tyto děti i pro děti mladších tří let dostatek míst v mateřských školách.

    Protlačování zákona vládní koalicí za každou cenu je varující. Nejen že jde v současnosti o nadbytečnou normu, ale jeho přijetí způsobí problém tím, že tzv. dnešní alternativa se stane minimální závaznou normou. A všichni víme, jak v českých podmínkách fungují minimální standardy. Opět upozorňuji na nebezpečí převodu mateřských škol na dětské skupiny. I sebeosvícenější starosta při nedostatku finančních prostředků bude často volit tu levnější alternativu, to je dětská skupina. Co asi zvolí starosta, pokud bude stát před nutností modernizace končícího stravovacího provozu nebo při nedostatku kvalifikovaných učitelek? Vynaloží stamiliony, nebo ztransformuje mateřskou školu škrtem pera na dětskou skupinu? A již dnes máme signály, kdy se čeká na tento zákon, aby mohla být mateřská škola ve znění zákona o dětské skupině na dětskou skupinu převedena.

    Zákon o dětské skupině i jeho úpravy Senátu odmítám. Stejně tak bych k tomu chtěla vyzvat i vás ostatní, jakož i k celému zákonu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nohavové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Nebyla faktická, ale pokusím se vejít do těch dvou minut.

    Pocházím z regionu, který má extrémní problémy, jak řeknu, s nedostatkem mateřských škol či míst v mateřských školách, v základních školách, tak zase obráceně, kde naopak základní školy jsou a jsou poloprázdné. Tenhle návrh zákona, který podporovala většina vládních i nevládních poslanců v naději, že jednoduchým způsobem upraví možnost, že když není dostatek kapacity, aby mohlo vzniknout jakési hlídání, jak to tady někdo nazval, a to hlídání by prostě pomohlo překlenout nějakou komplikovanou dobu té které rodiny. Nemusela by se stavět mateřská školka, nemusela by se přistavovat základní škola a zároveň by ti lidé měli šanci po nějakou dobu vyřešit svůj vlastní problém. Ale stalo se z toho jakési Jáchyme, hoď ho do stroje, protože tahle jednoduchá myšlenka dopadla několika ministerstvům na stůl a ta z toho okamžitě vymyslela, co všechno by bylo potřeba pro to, aby někdo splňoval takovéto podmínky. A ještě k tomu by bylo fajn, kdyby se dětské skupiny staly z místních hasičů, kdyby se dětské skupiny staly z místních fotbalistů a podobně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče. Musím vás bohužel přerušit. Poprosím Úsvit přímé demokracie, aby svoji stranickou schůzi přesunul do předsálí, další poslance z jiných poslaneckých klubů, aby se ztišili. (Po chvilce.) Děkuji.

    Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Už můžu? Tím jsem sice přišel o dvacet vteřin, ale já to už úplně zkrátím.

    Já si zkrátka myslím, že nejdeme vůbec dobrou cestou, že by stálo za to se podívat na to celé znovu a jít tou cestou zjednodušující, která bude funkční a nebude nás nutit k takovýmto paskvilům, jaký máme na stole. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, zkrátil jste to hezky. Nyní se hlásí o slovo paní senátorka Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

  • Senátorka Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, nechci prodlužovat tuto debatu, ale v podstatě jsem k ní byla vyzvána, takže musím reagovat. Dovolte mi tedy skutečně jenom velmi stručně, pokud mi budete věnovat pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: No, paní senátorko, já se omlouvám, ale zatím to vypadá, že je to problém, aby poslanci věnovali pozornost. Znovu prosím některé, aby své schůze přesunuli do předsálí.

  • Senátorka Alena Gajdůšková: Děkuji, pane předsedající.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní senátorka je dáma a zejména pány prosím, aby se chovali jako džentlmeni. Děkuji.

  • Senátorka Alena Gajdůšková: Děkuji ještě jednou.

    Začnu reakcí na pana poslance Stanjuru, předsedu klubu ODS. Já musím říci, že mě velmi potěšila jeho nevole nad tím, že jste obdrželi senátní verzi v té podobě paragraf, písmenko, pár slov, protože my tu nevoli sdílíme. Já ji sdílím velmi a už několik let, protože my v této podobě dostáváme všechny novely zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou. Roky a roky usiluji o to, abychom dostávali také důvodovou zprávu k tomu, co jde odsud ze Sněmovny. Myslím si, že bychom se jako obě dvě komory mohli domluvit, že si vzájemně budeme naše návrhy doplňovat i o to, co jsme tím vlastně mysleli. Já jsem přesvědčena o tom, že by to pomohlo i k tomu, aby byl zřejmý úmysl zákonodárce, a že bychom možná také předešli tomu právnímu pozitivismu, jak jsem o tom mluvila na začátku.

    Nicméně, vědoma si této skutečnosti, nechala jsem rozeslat všem poslankyním a poslancům pozměňovací návrh s krátkou poznámkou, co který ten bod řeší. Dovolte mi ale to doplnit ještě o jednu záležitost. Budu citovat z původního návrhu zákona, tedy z toho, co bylo postoupeno Poslaneckou sněmovnou Senátu: "Službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely tohoto zákona rozumí činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována" - a teď zdůrazňuji - "mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte a na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte."

    Vážené kolegyně, kolegové, paní poslankyně, páni poslanci, každý právník, každý, kdo si to přečte, musí říci: Dobře, je-li to sdružení dobrovolných hasičů, jednou za měsíc, mají malé děti - a já znám takové skupiny - od těch malých, tříletých, schází se jednou za měsíc, splňují definici, splňují tuto dikci? Splňují, no samozřejmě splňují. Scházejí se pravidelně, vychovávají, učí děti kulturním a hygienickým návykům atd. Ta argumentace, kterou my jsme dostali k návrhu zákona, byla o tom, že na dětské skupiny čekají především zaměstnavatelé. Proto je ve zpřesnění té definice formulace, která se týká rozsahu týdenní pracovní doby podle zákoníku práce, a to, že je to zpravidla každý pracovní den. Jestliže je zpravidla, nemusí samozřejmě každý pracovní den být pokryt. Ale říkám, základní argumentace k dětským skupinám byla, že na tento zákon čekají především zaměstnavatelé, kteří chtějí zajistit péči o dítě svým zaměstnancům, tak aby mohli být zaměstnáni, tak aby zvláště ženy měly možnost toho, čemu se říká work life balance, čili sladění kariéry a rodinného života.

    Dětská skupina také, tak jak je formulována a tak jak by měla vznikat podle tohoto zákona, má jasně stanovená kritéria. Je tam dána určitá regulace, ale také to znamená, přijmeme-li zákon, že je zde garance státu za to, v jaké kvalitě v dětské skupině bude péče poskytována. A to je to základní. Na jedné straně regulace, na druhé straně samozřejmě garance státu za určitou kvalitu. A zde se domnívám, že jestliže hovoříme o alternativách, tak by zde měla být zakotvena dobrovolnost. Ano, chceš mít garanci státu, ano, chceš mít úlevy, které ten zákon také poskytuje, a podporu pro dětskou skupinu, tak ale musíš splňovat určitá kritéria. Ale měl bys mít také možnost, pokud se nechceš řídit těmito kritérii, pracovat, poskytnout tu péči v jiném režimu, ať už je to podle živnostenského zákona, či nějak jinak. A ta dobrovolnost právě řeší ten problém, na který zde bylo upozorněno. To jsou chůvy a to je také vyšší odborné vzdělání, i když tam s tím nesouhlasím, protože jestliže někdo má vyšší odborné vzdělání, musí mít středoškolské vzdělání. Bez toho vyšší odborné vzdělání mít nemůže. Čili ta nejnižší hladina je středoškolské vzdělání a senátní formulace nevylučuje vyšší odborné vzdělání. Na závěr snad - možná, kdybychom zase postupovali tím striktně právním pohledem, možná by vypadla ta kvalifikace, která je získána na základě rekvalifikací chůva. Ale jestliže budeme trvat na znění z Poslanecké sněmovny, tedy na tom původním znění zákona, pak nám ale... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Poprosím vás, abyste přestali děsit paní senátorku. Senátoři pak budou mít strach chodit do Sněmovny, protože tady musí Poslaneckou sněmovnu překřikovat a nikdo je tady neposlouchá. Já vás prosím, abyste to nedělali v zájmu dobrých vztahů mezi našimi komorami. Děkuji.

  • Senátorka Alena Gajdůšková: Děkuji ještě jednou, pane předsedající.

    Takže ještě jednou. Možná skutečně by se senátní návrh dotkl možnosti uplatnit se těch, kteří na základě rekvalifikace získali kvalifikaci chůvy, ale nicméně, pokud bude přijato původní znění, tak věřte tomu, že se to dotkne zhruba tří tisíc dětí v lesních školkách, věřte tomu, že se to dotkne více jak deseti tisíc dětí předškolního věku, které pracují v rámci spolkové činnosti, a samozřejmě příslušného počtu pracovníků, kteří s těmito dětmi pracují.

    Kontrolou, pokud přijmeme dobrovolnost předloženou Senátem, kontrolou kvality jsou tam rodiče. Rodiče si rozhodnou, co preferují. A jestliže budou chtít garanci státu, půjdou tam, kde je mateřská škola, vzdělávání, nebo tam, kde je dětská skupina, podle té sociální oblasti. Ale kolegyně a kolegové, nebraňme volnosti, nebraňme alternativám. Ještě jednou vás žádám, podpořme senátní návrh zákona.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní místopředsedkyni Senátu. Dále tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Dobrý večer, dámy a pánové. Víte, že já jsem v úvodu nebyl příznivcem dětských skupin, nicméně nezbývá mi než připomenout, že tady řešíme problémy samospráv, toho, že probíhaly velké projekty, stavěly se satelity, ale neřešila se občanská vybavenost.

    My nemůžeme být v podstatě ani dobří ani špatní, protože vždycky se na nás budou dívat tak, že jsme něco schválili špatně, nebo že jsme něco nedomysleli. Ale myslím si, že na konci toho řetězce by měl být zájem dítěte, o které by mělo být postaráno. Měli bychom podpořit matky, měli bychom podpořit rodiče, aby mohli vykonávat ekonomickou činnost a zajistit tak svou rodinu.

    Proto si dovoluji požádat vás, ty, kteří jste se ještě nerozhodli, abyste při svém rozhodování vzali v úvahu, ať nikoho neomezíme, ať nikomu neublížíme, ale abychom zajistili to, co chybí, a je to opravdu problém míst v mateřských školách, o kterém věřím, že je přechodný. Nicméně pokud se nerozhodnete pro senátní verzi, prosím, abyste podpořili verzi Poslanecké sněmovny, abyste zmáčkli v pravou chvíli to správné tlačítko. Děkuji vám. (Potlesk zleva.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, já také pevně věřím, že každý z nás umí správně zmáčknout tlačítko.

    S další faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Pardon, tady jste přihlášen - tak řádně, s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan místopředseda sněmovny si myslí, že děsíme paní senátorku, ale ona děsí rodiče těch dětí a říká, že když projde sněmovní verze, tak ohrožujeme tři tisíce dětí a deset tisíc děti. To prostě není pravda. Jasně tady od mikrofonu zaznělo, že když projde sněmovní verze, tak to jsme schopni do 1. ledna 2016 vyřešit.

    Nicméně popíšu modelový příklad toho, na co senátoři zapomněli. Říkají - musí mít aspoň střední školu. Ale ta dikce je jiná. Musí mít střední nebo vysokou školu v oborech, v oblastech pedagogiky, psychologie, zdravotnictví nebo sociální péče. Já jsem hrdý absolvent gymnázia a moje spolužačky či kolegyně, které absolvovaly gymnázium a potom vyšší odbornou školu, podle toho, co navrhují senátoři, to dělat nemohou. Protože nemají středoškolské vzdělání z oblasti pedagogiky, psychologie, zdravotní péče a sociálních věcí. Protože je to všeobecné vzdělání. Ještě se k tomu říká, že jsou to elitní střední školy, já s tím souhlasím, nicméně absolventi těchto elitních středních škol, pokud dělali třeba VOŠku, tak nebudou schopni poskytovat ty služby, které už dneska velmi úspěšně mnozí z nich a mnohé z nich poskytují. To je na vysvětlení toho, jak říkáte - to prostě není pravda, že každý kdo má maturitu, ano, musí mít vyšší odbornou školu a maturitu, ale podle té dikce zákona, pokud nemá zdravotní školu střední, tak nemůže poskytovat, pokud nemá vysokou školu, ty služby. Takže není pravda, že senátoři na to mysleli.

    A pak jenom poznámka k tomu, já bych tedy fakt, když slyším, že někdo navrhuje stykový zákon, tak už jenom ten název ve mně budí rozpaky. Fakt bych poprosil, abychom říkali... Takové malé překvapení. Tak za prvé - ty důvodové zprávy jsou na našem webu. A za druhé - my třeba svým kolegům v Senátu ty zprávy posíláme a poskytujeme, včetně důvodových zpráv k pozměňujícím návrhům, a nepotřebujeme na to zákon. Je to v rámci normální politické komunikace uvnitř politické strany. Takže já si nemyslím, že zase musíme přijímat další zákon, který bude řešit komunikaci mezi Sněmovnou a Senátem. Ale pokud uděláme džentlmenskou dohodu, že do Senátu půjdou zvlášť pozměňovací návrhy, které byly schváleny, i s odůvodněním, které velmi často je vloženo v systému, a naopak že džentlmenskou dohodu, že nám to Senát pošle s odůvodněním, tak to pro nás všechny bude jednodušší. Myslím si, že když se sejde vedení Sněmovny a Senátu, tak se dá domluvit, zadat tyto úkoly administrativě obou komor, a nemusíme si tady lámat a zkoušet další zákon a mohlo by to fungovat. Ale souhlasím s tím, že to je pro obě dvě komory výhodnější, když budou mít - protože vy zase v tom textu nepoznáte co byl původní návrh a co bylo prohlasováno jako pozměňující návrh. My to svým kolegům posíláme. A když to bude dělat administrativa Sněmovny, tak pro nás to bude jednodušší, pro všechny. A naopak když administrativa Senátu nám k tomu pošle nějakou důvodovou zprávu - jde o to, abychom my, kteří předkládáme pozměňující návrhy k tomu, kromě toho textu napsali i pár slov, pár vět, pár odstavců, co vlastně navrhujeme. Jde o to, aby to dělali naši kolegové v Senátu. Pak to bude pro všechny jednodušší. Ale myslím, že to můžeme vyřešit bez zákona. Stačí, když se sejdou na kafe, protože máme malé výdaje pro Sněmovnu i Senát, takže když se sejdou na kafe, ne na oběd, a domluví se, dají pokyny, a určitě to naše administrativy zařídí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dále prosím paní senátorku Gajdůškovou, po ní paní zpravodajka Jírovcová.

  • Senátorka Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, džentlmenskou dohodu předložím v Senátu a myslím si, že by to bylo velmi dobré a pomohlo by to všem. Neřekla jsem ani půlslovíčkem něco o stykovém zákoně, to si pan předseda jenom takto přeložil. Ale tu džentlmenskou dohodu beru. To za prvé.

    Za druhé. Ještě k těm kvalifikacím. Ano, můžete mít pravdu, jestliže hovoříte o tom, že absolvent gymnázia nemůže podle té formulace, jak jsme navrhli v Senátu k těm jednotlivým oborům, že zřejmě kdybychom zase striktně se drželi výkladu, tak to asi tak bude. Ale problém je, že on to nemůže ani podle té Poslanecké sněmovny, protože tam je taxativní výčet - taxativní výčet oborů, profesí, které mohou pracovat v dětské skupině, včetně zdravotnického záchranáře. Ale pak tam třeba není učitel druhého stupně základní školy. Takže asi takto.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní senátorce. Nyní se o slovo přihlásila paní zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní poslankyně Hana Aulická-Jírovcová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Já děkuji, pane předsedající za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem původně nechtěla vystoupit, ale dovolte mi, abych řekla alespoň pár poznámek. Musím říct, že jsem pozorně poslouchala veškerá vystoupení, která tady zazněla. Také musím říct, že s obdivem i údivem jsem poslouchala klub ODS a že se plně ztotožňuji s jejich dnešními názory na tento předložený návrh zákona.

    Jinak mi dovolte k senátnímu návrhu. Já bych tady chtěla paní senátorce říci, že my jsme dostali nějaké vysvětlení k předloženému senátnímu návrhu. Musím říct, že například k bodu 6, a co se týče § 5 odst. 5 návrhu zákona, byla taxativně stanovena odborná způsobilost pečující osoby přesně vymezenými hledisky. Senátu se takto pojatá úprava jevila jako příliš restriktivní, a proto kritérium pro odbornou způsobilost pečující osoby nastavil na středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání z oblastí - a ty jsou vyjmenovány. Já musím říct, že pokud se to zdálo Senátu příliš restriktivní, tak takto předložený senátní návrh je ještě daleko zužující a restriktivnější. Takže možná by bylo lépe si přečíst původní znění, jak to bylo.

    Musím také říci, že mě velice mrzí, že tento zákon je vůbec na plénu této Sněmovny, protože říkáme od začátku, že my ten zákon opravdu nepotřebujeme. Jenom mi dovolte říci, že pokud bude přijata dneska jakákoliv verze tohoto zákona, tak já apeluji na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby striktně trvalo, aby v názvu ostatních vznikajících subjektů dětské skupiny nebo dalších alternativ, jak to nazýváme, které nejsou v registru mateřských škol, nebyl vůbec název mateřská škola nebo školka. Protože takto dochází právě k matení rodičů, kteří si vybírají pro své děti předškolní vzdělávání.

    Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Pokud se tedy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Přivolám naše kolegy z předsálí a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Nejprve vás tedy všechny odhlásím, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 82/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 82/6."

    O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 114, přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 75. Znění schválené Senátem jsme nepřijali.

    Nyní tedy budeme hlasovat znovu a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Paní ministryně prosí o něco? Ne. Jen gestikuluje, děkuji. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlas 101 poslance. Prosím, aby bylo nastaveno potřebné kvorum. Stalo se.

    Přednesu tedy návrh usnesení: " Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 82/5." ***

  • Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane senátore. Poprosím ctěné kolegyně poslankyně a ctěné kolegy poslance, aby kdo si chce něco vyříkat, opustil tento sál. Ostatní prosím, vyslechněme pana senátora. Prosím, pane senátore.

  • Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé poslankyně, vážení poslanci, je pro mne velkou ctí, že mohu vystoupit v Poslanecké sněmovně. Však vy sami nejlépe víte, jak je těžké se sem dostat.

    Doba je pokročilá, přesto nemohu být úplně stručný, protože zákon o odpadech je poměrně důležitou problematikou. Dovolte, abych se tedy vrátil stručně k tomu, jak tento zákon vznikl.

    Na začátku byla poměrně nenápadná novela skupiny senátorů, která chtěla přijmout obecně závaznou vyhlášku, kterou by obce mohly rušit sběrny odpadů. Ani v samotném Senátu tato novela nezískala většinovou podporu. Ten postup byl shledán příliš drastickým a do Sněmovny jsme poslali pouze návrh na to, aby krajské úřady již při prvním zjištění porušení předpisů mohly zrušit oprávnění vydané sběrně. Tento zákon byl postoupen Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna k němu přidala mnohem důležitější věci a sluší se to připomenout. Je to stanovení doby roku 2024, dokdy je možné ukládat odpad na skládky. To je poměrně důležitá záležitost, mnohem důležitější než oprávnění krajských úřadů rušit sběrny. Do tohoto zákona se také dostala záležitost týkající se technologického zabezpečení skládek a omezení na dvacet procent. Poslední důležitou věcí bylo zavedení povinnosti pro obce od 1. 1. 2015 separovat biologicky rozložitelný odpad a také kovy. A takto, v tomto znění, to bylo postoupeno Senátu.

    Rád bych zde uvedl, že Senát přesto, že probíhala poměrně bouřlivá diskuse o těchto věcech - proč ne 2023, proč 2024, proč ne 2025, zda není nutné stanovit, jaký odpad se nebude po tomto datu ukládat na skládku, protože přece i odpad, který projde případně spalovnou, tak bude muset být někde uložen. O technologickém zabezpečení skládky rovněž probíhala diskuse a o biologicky rozložitelném odpadu vzhledem k tomu, že obce mají poměrně málo času na to, aby zabezpečily od 1. 1. jeho separaci, rovněž.

    Rád bych zde připomněl, že Senát do ničeho z toho, co Poslanecká sněmovna přidala k senátorské novele, nezasáhl, vše tam zůstalo. Tak jako Senát byl shovívavý k postupu, který Poslanecká sněmovna zvolila, tak poprosím, aby Poslanecká sněmovna byla shovívavá k tomu, co tam Senát přidal.

    Když se ukládá obcím od 1. 1. povinnost separovat kovy, tak tam Senát přidal povinnost, aby fyzické osoby tyto kovy ukládaly bezplatně a aby fyzické osoby podnikající a právnické osoby, když budou odevzdávat tento kov do sběren, aby jej ukládaly za bezhotovostní platbu. Je to pozměňovací návrh Svazu měst a obcí, přiznávám tuto záležitost, a jestliže se obcím od 1. 1. ukládá povinnost separovat kovy, tak nemůže vedle toho fungovat ten stávající systém.

    Možná namítnete, proč takto řešit tu záležitost, proč nefungují kontroly. Takže já řeknu, jakým způsobem kontroly dneska fungují. Máme Českou obchodní inspekci, která za rok provede zhruba 350 kontrol, to je jedna kontrola denně v rámci celé České republiky. Česká obchodní inspekce převážně kontroluje, jestli nejsou cinknuté váhy, jestli není šizen zákazník, který tam odevzdává šrot. Česká inspekce životního prostředí provede za rok zhruba stejný počet kontrol. To je jedna kontrola denně v rámci celé České republiky. Kontroluje, jestli někde nevytéká olej. Krajské úřady vydávají oprávnění, ale ty nekontrolují v podstatě vůbec nic. Živnostenské úřady mohou zkontrolovat, jestli je označena provozovna.

    Dámy a pánové, konstatuji, že v této republice nefunguje kontrolní systém, není kontrolováno, co je do těch sběren ukládáno, a proto se přistupuje k tomuto návrhu řešení.

    Jaká druhá námitka může zaznít? Takto to není řešeno v žádné zemi Evropské unie. Slyšel jsem to. Není to pravda. V mnoha vyspělých zemích, například Belgie, Rakousko, vůbec nikdo nepřemýšlí o tom, že by kovy, stejně jako jiné odpady, nebyly odevzdávány do sběrných dvorů obcí. Tam se za to prostě neplatí.

    Může zaznít, že ten návrh je protiústavní. Dopředu řeknu, že jsme si se Svazem měst a obcí nechali zpracovat stanovisko pana profesora Gerlocha a já jen z jeho pětistránkového rozboru ocituji jeden bod: Samotná skutečnost, že nepodnikající fyzické osoby nebudou moci získat úplatu za jimi odevzdaný odpad, není protiústavní, neboť neexistuje ústavně zaručené právo na získání úplaty za věc, které se někdo zbavuje, a zároveň není uložena povinnost se věci určitým způsobem zbavit. Protiústavní tedy tento postup není.

    Slyšel jsem námitku - proč i papír? Proč kovy? Dneska jsem o tom hovořil s jedním občanem a zeptal jsem se ho: Když se zbavuješ směsného odpadu, to je cenná surovina pro spalovny, nikdo ti za něj neplatí. Já jsem rád, že se ho samozřejmě zbavím. Děkuji za to, ještě za to platím. Teď ukládáme povinnost ukládat biologicky rozložitelný odpad obcím. Ti lidé se té trávy zbavují zdarma. Dneska lidé dávají do kontejnerů plasty. Víte, kolik se platí za plasty? Sedm až osm korun za kilo. Je to dvakrát víc než za železo, ale je trošku lehčí, objemnější. Nikdo nenamítá, že to odevzdává zdarma. Za papír se platí málo, za kovy se platí samozřejmě více. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi Víchovi a prosím dále, aby za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům měl možnost se vyjádřit pan senátor Jaroslav Zeman. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Jaroslav Zeman: Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové. Můj kolega senátor Vícha byl poměrně vyčerpávající. Jenom řeknu, že u nás v chudých regionech nás sužuje ještě velká kriminalita ohledně krádeže kovů. Doufám, že to schválíte, že se nám do regionů bude vracet v klidu a dobře, protože nevím, co bych těm spoluobčanům říkal, že opět budou přicházet o kanály, opět budou přicházet o okapy, o urny na hřbitovech. Takže vás prosím o podporu tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátoru Zemanovi. Ptám se, jestli se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec Josef Nekl. (Nechce.) Ani pan poslanec Zemek. Děkuji. Otevírám tedy rozpravu, do které tu mám nejprve tři přednostní práva. Jako první se přihlásil pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie, pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Senát nám vrátil zákon o odpadech s pozměňovacím návrhem, který je podle našeho názoru krystalickou ukázkou neschopnosti řešit kořeny problémů. Část našich občanů, a to ta menší, krade kovy a prodává je do sběrných surovin. To je samozřejmě vážný problém, který zasluhuje řešení. Ovšem Senát nám tu nabídl řešení, které postihne všechny. Tedy i ty slušné. A to tím, že zakáže výkup druhotných surovin od všech nepodnikajících slušných občanů. Podle mého názoru a podle našeho názoru občané nesmějí být kráceni na svých majetkových právech. Systém je třeba nastavit tak, aby dával slušným prostor žít slušně a naopak omezil pouze neslušné, a to jakýmkoliv tvrdým způsobem. Tak, aby naopak slušné neobtěžovali.

    Představte si, že máte v garáži či ve sklepě například železné, bronzové, měděné zbytky, například po úklidu nebo dokončení stavby. Dnes mají cenu dejme tomu tisíc korun. Tím, že ale stát zakáže, aby od vás tento materiál sběrna vykoupila za peníze, vás zároveň o těch tisíc korun připraví! Samozřejmě, kdybychom vyhověli senátnímu návrhu, tak můžete odpad zdarma odevzdat ve sběrném dvoře a zisk pak zůstane zřejmě té firmě, která ho provozuje.

    Se stejnou logikou se pojďme zamyslet nad zloději šperků nebo aut, či dokonce nad zloději hotových peněz. Ostatně stačí se projet pražským metrem. Neměli bychom tedy zakázat podle senátní logiky výkup zlata nebo obchod s auty, protože se kradou? A kradou se i bankovky! A z logiky Senátu vyplývá, že řešením bude, když bankovky zdarma odevzdáme ve sběrném dvoře! (Oživení v sále.) A přitom bychom našli nástroje, jak řešit příčinu, nikoliv následky.

    Za prvé je třeba přísně stíhat jakékoliv krádeže, neboť základem je nulová tolerance kriminality a přestupků, což je úkol hlavně pro naši policii, ale samozřejmě také pro nás, pro zákonodárce. Protože to, že u nás mají podvodníci, zloději a gauneři eldorádo, to přeci nevyřešíme tím, že postihneme slušné a ještě je potrestáme za to, že nejsme schopni vyřešit zákony tak, aby slušní lidé měli navrch. Projeďte se pražským metrem, dámy tady, jak si drží kabelky, aby je neokradl! Ve vlastní městě, ve vlastní zemi jsme v defenzivě a bojíme se vůbec se pohybovat!

    Já si vzpomínám, pravda, bylo to velice dávno, když jsem do roku 1989 - a chraň bůh, abych ten režim opěvoval, to ani náhodou, ale stalo se mi, že jsem třeba v létě usnul na lavičce, že, a ráno se proberete a prostě máte u sebe i peněženku i věci a pokračujete dále. Zkuste to dnes! Takže situace je jiná a škoda, musím říci, že je to docela smutné, že občané si na to v podstatě už zvykli. Občané si na to zvykli, že stát je nechrání, že v podstatě nemají zastání. A stalo se standardem, že ve vlastním městě, ve vlastní zemi v podstatě se permanentně bojíme o svoji bezpečnost. Naopak ten kdo se nebojí, je zloděj.

    Znovu zdůrazňuji, že to, že se stát nedokáže razantně vyrovnat se zloději, přeci nemůžou odnášet slušní lidé! Už to odnášejí dost kvůli těm zlodějům!

    Dalším krokem, který je také určitým systémovým řešením, je práce. Kdo si hraje, nezlobí, to známe od našich dětí. Kdo pracuje, má méně času i motivace krást. Takže pojďme, vážená vládo, a čekáme na to, už jsem vás tady vyzýval minule, tuším včera, pojďme vytvořit skutečně systémový program na vytváření pracovních míst v České republice! Máme rekordní nezaměstnanost, přes 600 tis. nezaměstnaných, osm procent! Ale stále tady i po roce čekám a my v Úsvitu čekáme, kdy konečně vláda předloží ucelenou koncepci podpory vytváření pracovních míst. Zatím jsme neslyšeli vůbec nic! Investice? No tak až ten pramen peněz vyschne, tak to je jednorázová podpora, není to nic systémového. Systémové by bylo například snížení daní. To tady návrhy byly, ale už byly zamítnuty, že jo. Tím nemyslím zrovna léky a plenky, tam je to samozřejmě dobré.

    Takže já říkám, pojďme samozřejmě s tou chudobou taky zabojovat! Ať se konečně odrazíme trošku systémově. Pojďme vytvořit tu koncepci! Já vládu znova vyzývám: Předložte ji, už máte nejvyšší čas! Ať dáme těm lidem důvod k tomu...

    Prosím vás, paní poslankyně (Zelienková) prostřednictvím pana předsedajícího, nevyzývejte mě, že mám zkrátit své vystoupení. Já opravdu jsem odpovědný svým vlastním voličům, takže... Já vím, že vy byste nejradši dvakrát deset minut a ne opakovaně, ale to, že za hnutí ANO nemá nic kdo co říct k většině zákonů, to opravdu mě nezajímá.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak moment! Pana poslance Okamuru prosím, aby oslovoval paní poslankyni mým prostřednictvím. (Poslanec Okamura namítá, že oslovoval.) A paní poslankyni prosím, aby neokřikovala pana poslance Okamuru, také mým prostřednictvím, prosím. Děkuji.

  • Poslanec Tomio Okamura: Já mám paní poslankyni rád, ale ona mě tady okřikuje. Ale já bych si skutečně, vážení, vyprošoval, aby mě někdo ve Sněmovně omezoval v mých vystoupeních a aby mi diktoval, že mám něco zkracovat. To opravdu, to tady navazujete na pana Komárka, který by nás tady nejradši umlčel úplně všechny. A to opravdu ne!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, tady to mějte klidně dlouhé. (Smích v sále.)

  • Poslanec Tomio Okamura: Byl bych rád, aby tady vládní koalice dodržovala zákon. Dodržujte prosím zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který nám dává, každému poslanci, jasná práva. Takže mě tu prosím vás nevyzývejte k porušování zákonů. A já mám právo se ze zákona - vím, že vy už byste možná zašli dokonce tak daleko, že byste mě omezovali v zákonných právech. Ale prosím, nepřehánějme to. Já mám právo se vyjádřit stejně jako každý, a neomezeně. A mluvím věcně. (Předsedající: Přesně tak.) Takže to si myslím. Tak. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Okamurovi. Další s přednostním právem je předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Trošku -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pardon, moc se omlouvám. Já jsem nepostřehl dvě faktické poznámky mezi vámi. Moc se omlouvám, pane předsedo. Pokud pan poslanec Schwarz dovolí...

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To je na vystřídání předsedajícího, ale je vás tady tak málo, že nic nenavrhuji a disciplinovaně opouštím toto místo, abych pak přišel zpátky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je od vás velmi hezké, že disciplinovaně opouštíte, protože je nás skutečně málo. Děkuji. Nyní pan poslanec Schwarz s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer ještě jednou, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já nevím, jestli kolega Okamura bere na tu zlomenou ruku nějaký prášky, ale chci je taky. (Smích v plénu.)

    Já bych chtěl jenom říci k tisku, k senátnímu návrhu. Já jsem si v praxi vyzkoušel u nás na Mostecku, jak fungují kontroly. Že nefungují. Vyzkoušel jsem si to jako policista. Sběrny měly dávno možnost se k tomu postavit čelem, mohly vydávat věci, mohly bránit nakupování. Já vám chci zdůvodnit, proč zvednu ruku pro senátní návrh. Protože si myslím, že v určitých regionech už jiné řešení nevidím. Jestli bude někdy lepší, podpořím ho. Ale v současné době, kdy jsem jako policista viděl denně na Mostecku 10, 20, 30 lidí, jak byli nešťastní z toho, nemluvím o technických službách, o kanálech, mluvím o okapech, o těchhle věcech, jak byli nešťastní, jak jim policisté museli říkat: Proč si kupujete měděný okapy? Nedávejte si žádný, oni vám je ukradnou. Tak je to smutný. Z toho důvodu já podpořím tento návrh. Vím, že je tvrdý, ale fakt jiné řešení nevidím. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. Nyní s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Kučera, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Holík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: (Smích v plénu, protože po poslanci Okamurovi, který měl jednu ruku ovázanou, přichází k řečništi poslanec Kučera s oběma rukama ovázanýma.) Dobrý den, děkuji za slovo. Já tedy žádné prášky neberu (smích v plénu), čímž zdravím i prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Okamuru s podobným postižením. (Smích.)

    Nicméně mi dovolte, abych se vyjádřil právě k projevu pana poslance Okamury, který tam měl takovou jednu nepřesnost. Když popisoval, jak doma nalezne někde v garáži ty měděné odlitky a nebude je moct odnést do sběrny, tak v tom se mýlí. Do té sběrny skutečně on sám, pokud nemá živnostenský list, je odnést nemůže. Ale může požádat svou manželku, která je např. kadeřnice se živnostenským listem či učitelka angličtiny, a ta ty slitky do sběrny odnést může. A v tom je paradox toho senátního návrhu.

    Já se shoduji s panem kolegou Schwarzem, že ten problém je v některých regionech naprosto dramatický, ale prostě senátní návrh ho neřeší, je polovičatý. A myslím, že bychom měli přistoupit ke komplexnímu řešení, se kterým, jak doufám, přijde pan ministr Brabec v té komplexní novele zákona o odpadech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Teď s faktickou poznámkou pan poslanec Birke, po něm pan poslanec Holík, po něm pan poslanec Pilný s faktickými poznámkami.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, tak já jsem zatím pohromadě. (Smích v plénu - žádný obvaz.) Nicméně mi dovolte pár poznámek. Ona to zas taková legrace není. A to mi věřte. Já koukám na rozesmáté tváře. Ti z vás, kteří dělají starostu nebo dělali starostu, tak mi věřte, že to je mnohdy velká beznaděj, deprese a obrovský útok od normálních lidí, na který neumíte odpovědět. Protože žádná odpověď není správná. Já chápu, že republika je rozdělená do několika kategorií, teď prosím v uvozovkách, kde ten problém je vážný, extrémní, a pak samozřejmě jsou lokality, kde ten problém se dá nějakým způsobem svou samosprávou řešit. Ale řeknu vám, že tady existuje poslední dobou fenomén takzvaného - já nechci říct a omlouvám se, možná nezvolím to správné slovo - jakéhosi náletového nájezdu těchto lidí, kteří se vám z ničeho nic objeví ve městě, vyberou, co se dá (s důrazem), šlohnou, na co se podívaj! A vy mi věřte, že není žádná obrana, jak tomu zabránit.

    K panu předsedovi Úsvitu panu Okamurovi prostřednictvím pana předsedajícího. Pojďte to někdy zkusit. Pojďte to někdy zkusit a neříkejte prosím laciné proslovy typu: Větší kontrola! Zavírat! Videokamery! Kamery! Atd. To je populismus, nic jiného. Protože zkrátka a dobře když se toto stane, tak vám ty kanály nikdo nevrátí. Nehledě na to, že už ani nemluvím o tom, jak vypadají prostory kolem toho kontejneru - (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji, poslední věta. Problém je v tom, že to všichni platíme 10 mil. z našich daní. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Birkemu. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Holík. Po něm pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Pane předsedající, dámy a pánové, dobrý večer. Rád bych tady teď podpořil kolegu Kučeru. Hned vysvětlím proč. Já si myslím, že i když zakážeme platbu v hotovosti nebo platbu fyzickým osobám, tak to nevymýtíme. Protože vždycky se najde někdo, kdo bude mít živnostenský list a řekne nějakému Frantovi Čulovi z Horní Dolní: "Podívej se, nedostaneš za to pět kaček. Já ti dám kačku. Buď rád, že něco máš." A samozřejmě to už sám s živnostňákem půjde odevzdat. A samozřejmě ten Franta Čula, aby si přišel na svoje peníze, tak půjde krást ještě víc. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nejdřív pokud se týká Tomia Okamury. Musím říct, že moje zkušenosti ze Dne D, kdy jsem s ním vystupoval, znamenají, že ho nelze zastavit ani neslušnými poznámkami z pléna, dokonce ani pícháním kloboučnickým špendlíkem, což předváděla moje kolegyně Dana Bérová.

    Ale teď vážně. Mně taky očesali okapy a moje výhrada k senátnímu návrhu je ta, že je velmi snadné a určitě se stane, že někdo založí nějaké eseróčko a ti vozíčkáři mu to tam budou vozit a situace se bude opakovat. Takže tohle řešení určitě není.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému za faktickou poznámku. A teď se dostává s přednostním právem na pana předsedu Stanjuru. Slibuji mu, že na něho 20 hodin budu minimálně hodný za to, že byl džentlmen a dal přednost kolegovi. Děkuji, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jak dlouho jste říkal? 20 hodin. (Veselost v sále.) To nevydržím mluvit, ale nevadí. Stačí po dobu mého vystoupení.

    Nejdřív chci pozdravit oba dva senátory, kteří kromě toho, že jsou senátoři, jsou taky zkušení starostové, takže z nich nemluví jenom nějaká zkušenost senátora, ale i starosty.

    Nejdřív pár glos k tomu, co zaznělo. Věřte mi, že jako člověk, který byl předseda vládního poslaneckého klubu, tak jsem expert na věty typu "připravíme komplexní návrh, lepší, systémový a podobně". A říkám to v dobrém. Velmi často jsem to používal a používá se to jako taktika oddalování vyřešení problému.

    A teď mi dovolte, abych popsal legislativní proces. Slibuji svým kolegům z klubu, že nebudu tak stručný a tak brutální jako na našem dnešním jednání. Já bych to nazval, tento zákon (nesrozumitelné) skupinou. Tohle je efekt Černomyrdin, který říkal: "Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky."

    Tak pojďme na začátek. Já jsem příznivec toho, aby to mohly regulovat obce. Senát s tím začal, pak z návrhu udělal podle mého názoru skoro nic, na tom je ale zase velká shoda, že když skoro nic neřešíte, tak na to najdete velkou shodu, a poslal nám to. Tolik, co se týče Senátu v prvním kole. Co jsme udělali my? My jsme se pokusili vrátit naším pozměňovacím návrhem možnost obecně závazných vyhlášek a všichni, kteří jsou tady dneska chytří a říkají, jak je to špatně, tak hlasovali proti. A to nejlepší řešení, které se nabízelo, jsme odmítli tímto hlasováním. To je třeba si říci. A pak zase, velcí bojovníci proti přílepkům, velcí bojovníci za slušnější projednávání zákona připustí, aby jejich ministr propašoval nehorázný přílepek do senátního návrhu zákona. Ten si měl udělat ve svém komplexním, systémovém vládním návrhu! Proto jsme hlasovali proti! Protože k tomu, co nám poslal Senát, z toho nezbylo vůbec nic. A už nevím, jestli to byl Okleštěk, nebo Böhnisch, protože to byly dva pokusy přilepit to ve dvou zákonech, jednou jste to systémově nakonec stáhli, abyste to za 14 dní přilepili k něčemu jinému. To je, co se týče Sněmovny.

    S tímto přílepkem to šlo do Senátu - kolo číslo dva. Svaz měst a obcí podle mě sedl na lep těm, kteří to tam přilepili, přišel se svým pozměňovacím návrhem, a pravidla legislativního procesu nám říkají, že pokud chcete podpořit sněmovní verzi, nejlepší je něco přilepit ještě v Senátu, a pak to projde tak jako tak. A to se stalo.

    Já osobně podpořím senátní verzi, přestože řešení je podle mě spíš marketingové než reálné. Mluvil o tom pan předseda hospodářského výboru Pilný. Nevadí, i každé ztížení těm lumpům je prostě ztížení. Ale tu nejlepší možnost nejdřív Senát jako celek a pak i Sněmovna jako celek odmítly. Proto mně vadí, jak teď říkáme, že je to špatně. Ano, mohlo to být mnohem lepší.

    Samozřejmě že se to dá obcházet jako každý návrh zákona, když na to přijde. Ale problém, když mluvíte o kriminalitě, a je třeba to říci na mikrofon úplně přesně, je ve sběrnách na obou stranách. Není jenom na straně těch, kteří vozí kradený materiál, ale i na těch, kteří to vykupují a dneska říkají: vy nám chcete ztížit náš byznys. Ano, je to pravda. Ale je to jenom reakce na to, co se děje. Copak si někdo z nás myslí, že máme doma ve sklepích nějaké stovky parapetů, okapů nebo kanálů? To nám přece nikdo nemůže vykládat a myslet to naprosto vážně. Ten problém, se kterým přichází Senát a který je, a nechci říkat jestli ústavní, nebo neústavní, nemyslím si, že bude tak účinný, jak by byla lepší věc, kdyby to regulovaly obce na svém území například místem či časem provozu i kontrolou. Je to prostě jenom reakce na to, co se stalo a co se děje dnes a denně.

    A s panem starostou Birkem, když říkám starosta, tak možná nemusím říkat prostřednictvím, že jsem se vyhnul oslovení poslanec, prostě v tomhle souhlasím. Jenom prosím, abychom nevystupovali s řadou dobrých nápadů, když v okamžiku, kdy jsme to mohli ovlivnit ve druhém čtení, žádné dobré nápady nepadly, kromě našeho - to se musím pochválit, je ale stejný, jak říkal pan senátor Vícha - a ten Sněmovna jako celek odmítla. Nevím, jestli nás bylo 15, nebo 18, nebo 20, ale zdrcující menšina, žádná těsná. A já jsem prostě v tomhle na straně starostů. Protože oni to musí občanům vysvětlovat, ne my ze Sněmovny, ze Senátu. A vůbec jsme jim nepomohli! A může se stát, že některý starosta, některé zastupitelstvo by tu obecně závaznou vyhlášku zpackalo nebo by šli někomu na ruku. To se samozřejmě stát může a to se vyloučit nedá. Když jsme dali obci možnost regulovat hazard, a taky může být nějaký exces v obecně závazné vyhlášce, tak tady jde bezesporu ruku v ruce s tím kriminalita. Najednou říkáme, že to obcím nedáme. A pak se tahá za záchrannou brzdu, když fakt myslím, že i senátoři sedli na lep. A ať budeme hlasovat pro senátní, nebo sněmovní, tak ten přílepek tam prostě zůstane.

    Pan ministr životního prostředí nám měl říct, proč to sem nacpal. Vždyť to přece víme, že to nepsali ti poslanci, že to je materiál, který vznikl na Ministerstvu životního prostředí a tady se k němu někdo přihlásil a podepsal. Když mluví o systémové změně, tak tohle je přesně příklad, který měl být ve vládním návrhu, a ne nás vystavovat na jedné straně lobby skládkařů a na druhé straně lobby těch, kteří provozují spalovny. To je logické, že obě tyto skupiny mají protichůdné zájmy, protože jedni chtějí spalovat a mít byznys a druzí chtějí ukládat a mít byznys. A teď nás zásobují, určitě i vás, argumenty pro i proti. Namísto, aby to byl vládní návrh, který prošel řádným legislativním připomínkovým řízením, tak se tady prostě přilepí nejdřív u jednoho tisku, když se objeví velký křik v novinách, tak se to slavnostně stáhne, aby se to přilepilo skoro v nezměněné podobě. Je pravda, že tam nějaké drobné změny byly. A já říkám, že jsem spíš příznivec spaloven.

    Na druhé straně, jestli projde EIA, jak se chystá, tak tady stejně žádnou spalovnu nepostavíme, skládky zavřeme a budeme to za drahé peníze vyvážet do Německa, kde už ty spalovny jsou. To je podle mě reálný odhad budoucí situace.

    Pokud vím, tak například vaše náměstkyně na jednání výboru prohlásila, že náklady za odpad neplatí občané, ale města a obce. Ale to není pravda, to byste museli městům a obcím vzít zákonnou povinnost, zákonnou možnost vybírat za odpad poplatek. Je pravda, že mnohé obce platí většinu, některé platí menšinu, ale skoro nikdy to nevyjde tak, aby všechny náklady za svoz a likvidaci uložení odpadu platili občané. Já to ani nenapadám, myslím, že je to dobře, že je to zrovna služba, kterou poskytujete všem občanům na území. Není to jenom vybraná skupina. Když podporujete sport, tak podporujete vybranou skupinu, když podporujete kulturu, zase vybranou skupinu. U odpadu podle mě podporujete všechny občany, kteří ve městě či obci žijí. Ale říkat, že pokud zvýšíme náklady, jako že náklady se zvýší, jestli chceme, nebo nechceme, tak prostě tlak z Bruselu, a říkám to zejména všem těm euronadšencům, bude tak veliký, že budeme zvedat postupně poplatky za ukládání na skládku. Logicky. A tudíž to samozřejmě ponesou nakonec i občané ve svých platbách vůči městu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní tu mám tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Birke, po něm pan poslanec Opálka, po něm pan poslanec Herman. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já se omlouvám, že vás možná budu zdržovat. Chci říct ještě takové tři postřehy, možná čtyři. Víte, já jsem se nevyjádřil ve svém úvodním vystoupení, pro co vlastně jsem. Musím říct, že jsem pro cokoliv, co tu věc posune dopředu. V tuto chvíli samozřejmě podle mého názoru senátní návrh je ta správná volba. Mluvím za sebe. Je to možná proto, že pan kolega Vícha, senátor, je zároveň i můj kolega starosta a on ví, co dělá. A máme stejný problém.

    Nicméně dovolte mi jednu otázku. Především při hraničních městech mám jednu věc, s kterou si nedokážu poradit. Víte, komunikace se sběrnami je poměrně složitá. Já jsem před třemi lety byl velmi naivní a sezval jsem si šéfy těch sběren, aby se mnou začali komunikovat, jak budeme řešit ty kanály, okapy apod. Nechtějte ani vědět, jak to dopadlo. Hrůzostrašně! Ve finále to skončilo tak, že jsem těm lidem sebral káry, aby prostě nekradli. Takže já mám jenom obavu o to, že budou... (Z pléna: Co jste jim sebrali?) Káry, to je vozíček, pane poslanče, pro vaši informaci. A ono je to to samé, nedělejte si s tím starosti. Chci říct jenom to, že mám obavu, aby ti lidé nepřekročili hranici a nezačaly se tvořit sběrny na jiném území ČR, resp. v Polsku a dále, abychom nějakým způsobem tu věc neobešli. Na druhou stranu souhlasím s tím, co říká pan kolega Stanjura. Není zákon ten, který by se nedal obejít.

    A další poznámka. Víte, ti starostové dlouhodobě v tom byli sami. Dlouhodobě! A já znova říkám, jakýmkoliv způsobem, kam to posuneme, bude jenom dobře, protože zkrátka a dobře odpadové hospodářství je politikum.

    A poslední věc, opravdu poslední věta na závěr. Víte, dnešní prohlášení některých kandidátů do komunálu mě docela baví v tom, že uděláme odpady zadarmo a nebudeme požadovat peníze za odpady. (Předsedající: Čas, pane kolego!) Tak ať si to zkusí! Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Další faktická poznámka - pan poslanec Opálka a připraví se pan ministr Herman.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, ve volebním období let 2002 až 2006 jsem byl jeden z předkladatelů a podařilo se nám prosadit omezení výkupní doby ve sběrnách tak, aby nebylo možno vykupovat v nočních hodinách. To bylo první omezení. V letech 2006 až 2010 se nám podařilo zavést nutnost evidence při dovozu odpadu, železných a barevných kovů. Další možná regulace. Nepodařilo se v rámci živnostenského zákona stanovit, že sběrny budou koncesovaná živnost a že to nebude spojitá nádoba provozovatele s těmi, kteří přivážejí to zboží. Víte, ten paradox byl tak velký, že podniky v Ostravě říkaly: Víte, než přijede vlak z kovošrotu do hutě, tak tam naskáčou na ty vagony lidi a vyhazují odpad a přijede nám tak 70 %. Těch 30 se znovu dostane přes sběrny do kovošrotu.

    Takže situace je vážná. Ale problém je v tom, že ji nikdo neřeší. Nevyžívá možnosti, které už dneska zákon má, nevezme možnost, že zruší sběrnu. A tak vymýšlíme další. Já si ale myslím, že pokud tady nebude kontrola nad tím, že někdo přichází k velkým majetkům, a tady vůbec nejde o ty bezdomovce, ale o ty, kteří provozují sběrny, tak se ničeho nedopracujeme. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka - pan ministr Herman a připraví se rovněž s faktickou pan poslanec Bendl.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, řada památkových objektů je postižena přesně tím problémem, o kterém tady hovoříme. Ale i přesto jsem přesvědčen, že nemůžeme občany, kteří nepáchají žádnou trestnou činnost, jsou poctiví a prostě do sběren odevzdávají to, co jinde přebývá, trestat za to, že nejsme schopni zajistit, aby fungovaly kontrolní mechanismy. Je třeba se k tomu postavit rozumně, a proto já nepodpořím rozhodně senátní návrh, ale podpořím návrh poslanecký. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl - zatím poslední faktická.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl vystoupit ještě k tomu návrhu, který navrhovali poslanci za ODS, vedeni snahou posílit kompetence starostů a měst a obcí v případě sběru odpadu jako takového. Já bych moc prosil pana ministra životního prostředí, aby nebyl veden tím, čím pravděpodobně byla vedena Sněmovna, mám na mysli princip: přichází s tím ODS, tak je to potřeba odmítnout - abychom nakonec zjistili, že jediná praktická cesta je opravdu posílit pravomoci v obcích, aby to nebylo tak, jak říká tady pan kolega poslanec Birke, prostřednictvím předsedajícího, že prostě starostu pošlou do háje a řeknou: my si to stejně budeme dělat po svém. Ale v okamžiku, kdy by se ta síť - v tomto smyslu kdyby každý starosta začal organizovat to a věděl by, že mu v obci vykradli okapy, tamhle že jim ukradli poklopy od kanálů atd., tak se to prostě dá dohledat v okamžiku, kdy se stanoví nějaký čas, kdy je možné vykupovat, kdy je možné přinést takovýto odpad atd. Tak bych prosil pana ministra, aby tento návrh ODS nezavrhoval.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka, žádné další nevidím. Nyní jsou zde dvě přihlášky s přednostním právem. První je pan poslanec Laudát a potom pan ministr.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Pane předsedo, dámy a pánové, do dneška do 21.21 jsem se domníval, že pan kolega Stanjura je pravicový politik. Já se tedy přiznám, že mám naprosto odlišný názor od něj. Jsem naprosto v šoku, že zrovna od něj jsem slyšel to, co jsem slyšel. Zakazovat fyzickým osobám prodej vlastního majetku jenom proto, že nejsme schopni hlídat a dodržovat pravidla a naplňovat zákony, mně přijde naprosto šokující. Obávám se, že dojde přesně k tomu, že toto je z dílny těch návrhů, kde autoři nedomýšlejí důsledky. Domnívám se, že to je přesně podhoubí pro to, aby vznikaly překšeftaři, to znamená, někdo si vezme IČO. Druhá možnost je, že ti lidé - možná je kritizujeme, ale ne všichni kradou kanály, ale někteří si přivydělávají skutečně sběrem toho, co někdo odhodí, nebo nějaké zanedbané, zapomenuté skládky. Spočítali si tedy ti policisté, kteří po tomto volají, kolik navíc bude přepadení? Oni se přece ti lidé nějak k té obživě budou muset dostat. Skutečně, domysleli jste reálné důsledky svého rozhodnutí?

    Za další. Vy říkáte, že je třeba podpořit zaměstnanost apod. Koho tím ztrestáte? Ztrestáte malé firmy na venkově, často v oblastech s velkou nezaměstnaností, které nemají nasmlouvány kontrakty s nějakými továrnami, protože často ani v těch regionech nejsou. Oni skutečně vykupují od zahrádkářů, vykupují od fyzických osob. Domýšleli jste, že se občanům nevyplatí, když to bude zadarmo, to svážet na nějaká sběrná místa nebo čekat, až někdo přijde s kontejnerem? Kdo bude likvidovat poházené věci? Přijde mi neuvěřitelné, že po 25 letech prostě někdo přijde s takovýmhle návrhem namísto toho, abychom věřili občanům a vyžadovali - kolik ještě bude muset být potřeba úředníků, kontrolorů, ČOIek, městských policistů, šedých morů, státních policistů, aby v tomhle státě někdo...? Většinou v městečkách, obcích je jedna sběrna, někde ani to ne, sběren zase nejsou až statisíce, aspoň nevím, nemám ten přehled, aby tam čas od času přišli a v případě, že tam najdou kradený majetek nebo věci komunální, což vidí každý blbec na první pohled, tak snad může nastoupit likvidační pokuta pro tu firmu. Tak to si dokážu představit. Ale s čím přicházíte vy, mi přijde naprosto šílené! Já začínám přemýšlet, jestli se nemáme za listopad 1989 prostě panu nebožtíkovi Miroslavu Štěpánovi omluvit. Děkuji.

    Takže já v žádném případě nemůžu pro takovéhle zákony hlasovat. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A nyní pan ministr životního prostředí s přednostním právem.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobrý večer. Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, především bych chtěl říci, že naprosto rozumím důvodům, které vedly Senát k tomuto návrhu. Oceňuji to, co tady bylo řečeno panem senátorem, s tím, že jsme se bavili velmi na rovinu k tomu, jak ten návrh vlastně vznikl. Já nesouhlasím s panem kolegou Stanjurou, vaším prostřednictvím, pane předsedo, že to byl přílepek. On to de iure přílepek není, nebo nebyl. Ale já nechci teď slovíčkařit. To podstatné je to, a ono to tady několikrát zaznělo, takže to nechci opakovat, že ten senátní návrh v tom absolutním zákazu výkupu odpadů od fyzických osob opravdu jinde v Evropě není. Já se teď nechci přít. Já jsem si nechal udělat svodku od svých odpadářských kolegů, oni se ptali všude evropských zemích, a nikde není zakázán výkup za hotové.

    Jiná věc je, že nikde bohužel, a to je vysvědčení České republiky, se z toho nestal takový kriminální byznys jako tady. Ani v Polsku, ani v Maďarsku, ani v jiných zemích, prostě v tom jsme velmi specifičtí. Tady je z toho segment, kde se tím nelegálně živí tisíce lidí, ale také legálně tisíce lidí. A to, co mě na tom vadí, a to už tady zaznělo několikrát, je prostě to, že my jdeme s minometem na kočku. Kočku zabijeme, spolehlivě, ale pravděpodobně v okolí pomře také několik lidí, možná několik desítek lidí.

    To, co dnes navrhuje Ministerstvo životního prostředí, je to, že my máme teď momentálně meziresortní vyhlášku, a je otázka, proč už ji neudělal někdo z mých předchůdců. Mimochodem, ODS, která tady mluvila ústy pana předsedy Stanjury, měla několik let ministra životního prostředí. A já se ptám, proč nikdo z nich nepřišel s tím, co dneska chceme udělat. Že chceme nejpozději od 1. ledna příštího roku zakázat výkup kovů v hotovosti. Já neříkám, že je to samospasitelné. Určitě mi řeknete, kolegové ze Senátu, že se to dá obejít. Ano, dá. Úplně stejně, jako se dá obejít jejich návrh. Protože my Češi jsme mistři světa v inovativnosti, jak obejít zákon. Všechno se dá obejít.

    Já jenom říkám, že senátní návrh já považuji až za ten další, možná poslední krok, možná už opravdu za tou hranou. Jsem připraven se bavit o jakémkoliv návrhu mezi tím, ale já nabízím toto. Od 1. ledna nejpozději příštího roku přijdeme s platností vyhlášky, která zakáže výkup kovů v hotovosti. Bezpochyby to spoustě lidí zkomplikujeme a otrávíme je. Do toho určitě přinesou efekt i zpřísněné regulace z hlediska kontroly sběren, mimo jiné i to, co je v původním senátním návrhu, tedy regulace z pohledu krajských úřadů. My se, jak říkal pan poslanec Bendl, tomu budeme velmi intenzivně věnovat v rámci komplexní novely, resp. nového zákona o odpadech, který čeká na svůj vznik už mnoho let, už od mých mnoha předchůdců. Věříme, že tato kombinace přinese nějaký efekt. Pokud nepřinese, tak tady slibuji, že v rámci přípravy toho věcného záměru, který by měl už v průběhu podzimu jít do meziresortu a potom následně do paragrafového znění, který projde obrovskou diskusí celé společnosti bezpochyby, nejen té odpadářské, připravíme další kroky, které budou ještě razantnější. Ale já věřím, že tato kombinace kroků, tedy omezení, respektive zákaz výkupu za hotové plus větší regulace sběren, přinese určitě nějaký efekt.

    Já jenom, a to už tady určitě zaznělo, nechci rezignovat zatím na to, abychom řekli, že tento stát není schopen odlišit zmetky od slušných lidí, a hodí všechny do jednoho pytle a potrestá i ty slušné. Byť naprosto chápu, co nás k tomu vede, a je to bohužel smutná výpověď možná o tom, v jakém státě žijeme.

    My tady nejen kritizujeme, ale myslím, že my dnes nabízíme nějaké řešení, to řešení by mělo být poměrně rychlé. Znovu opakuji, v rámci diskuse o komplexní novele jsme určitě připraveni se znovu vrátit ke všem debatám, např. i v rámci větší pravomoci obcí. Ale jak jsem pochopil, tak ten problém byl spíš v tom, že to narazilo na protiústavnost, to, že budou obce moci omezit na svém území např. počet sběren. Protože mně by se velmi líbila varianta, že to bude koncesovaná živnost, a upřímně řečeno, jsme asi jediný stát v Evropě nebo i na světě, kde je největší počet sběren, výkupen surovin, na počet obyvatel. Takovou statistiku jsem si nedělal, ale jsem si skoro jistý, že bychom v tom byli minimálně v top 3, možná i na světě, možná i v Latinské Americe by nám mohli konkurovat.

    To jsou věci, které my dnes aktuálně připravujeme, nesedíme jenom se založenýma rukama. Já naprosto chápu to, co k tomu vedlo senátory, navíc v jedné osobě starosty, kteří jsou zároveň starosty. Chápu, že ta věc je neúnosná. Ani pro mě není samozřejmě udržitelné, abychom se smířili s tím, že nám tady nejen utíkají miliony, určitě stovky milionů, jsou ohroženy životy a zdraví lidí, protože to už přesáhlo dávno tu hranici. Jenom říkám, pojďme zkusit ještě ten předposlední krok a k tomu poslednímu třeba sáhneme po nějaké další debatě, která ale určitě nebude v letech, bude v měsících, a to já mohu slíbit.

    Dovolte, vrátím se ještě krátce k tomu, k čemu jsem byl vyzván panem předsedou Stanjurou. To, co nás vedlo v rámci debaty v rámci výboru pro životní prostředí k tomu, abychom využili ten senátní návrh, tak to bohužel, pane předsedo, k tomu nás, vaším prostřednictvím, pane předsedající, nás vedlo k tomu, že dlouhodobě odkládaný nový návrh o odpadech nás dostal do situace, že jsme byli v několika infringementech Evropské komise, jak z pohledu například nutného zavedení povinného výkupu kovů od 1. 1., tak z pohledu neplnění evropských směrnic z hlediska biologicky rozložitelných komunálních odpadů a také třeba v tom, že už nebyla Evropská komise, Evropská unie nám ochotna uvolňovat další peníze do některých odpadových projektů, protože jsme prostě neměli koncepci a nebyli jsme schopni snížit skládkování, které máme jako jedno z nejvyšších v Evropě.

    Já v tuto pokročilou večerní hodinu už nechci opakovat znovu ty argumenty, které už jsem tady jednou říkal. Ale to byl ten důvod, který nás k tomu vedl. Ne to, že Brabec podléhal nějakým tlakům ať už zeleným, nebo spalovacím, nebo jakýmkoli jiným. To mi věřte. K tomu je x důkazů.

    Ta komplexní novela zákona o odpadech vám jasně ukáže, jakou cestou Ministerstvo životního prostředí půjde. Proto bych vás chtěl poprosit podpořme, byť já chápu to, co tady padlo, podpořme, s jistým kompromisem původní sněmovní návrh. A já slibuji, a slibuji to senátorům tady z tohoto místa, že uděláme všechno pro to, abychom naplnili cíl, ke kterému směřují i oni. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Pokud nejsou žádné přihlášky s přednostním právem, dostáváme se k řádně přihlášeným, tím prvním je pan poslanec Ladislav Šincl, připraví se pan poslanec Korte.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni dva ministři, dovolte, abych i já se zapojil do diskuse k novele zákona o odpadech a krátce podpořil senátní verzi zákona, která vychází především z opakovaných žádostí obcí a snahy snížit stále stoupající počet krádeží především v souvislosti s kovy.

    Jak již zde bylo dnes několikrát řečeno, obce a města v České republice vnímají dnešní stav v této oblasti jako velmi neutěšený. Například v roce 2012 došlo celkem k více než 11 tisícům krádeží kovových materiálů s celkovou škodou téměř 445 milionů korun. V roce 2013 už to bylo téměř 12 tisíc krádeží s vyčíslenou škodou více než 500 milionů korun. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec Korte a připraví se pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, přeji vám pěkný večer.

    Úvodem se musím přiznat ke střetu zájmů. Mám podíl ve firmě, která se zabývá zpracováním kovového odpadu - zdůrazňuji - zpracováním. Ligmet, akciová společnost, je firma, která vykupuje odpad od firem, u kterých vzniká tento odpad při výrobě, a ten dále zpracovává a lifruje do železáren, sléváren. Objem kovů, které přicházejí od fyzických osob, ale také třeba spolků, dobrovolných hasičů či obcí, z železných nedělí je zanedbatelný v řádu jednotek procent celkové produkce. Proto zde mohu ale mluvit se znalostí prostředí. Jako takový říkám, že nesouhlasím absolutně s ničím, co tady řekl pan senátor, odůvodňuje svůj návrh. Ten návrh senátní pokládám za nesystémový, diskriminační, potenciálně korupční a legislativně vadný. A s ničím z toho, čím to pan senátor odůvodnil, nesouhlasím s jedinou výjimkou - že to je plod lobbistického tlaku Svazu měst a obcí. Podobné pokusy zde byly již v minulosti. Ti, kteří zde byli v minulém období, pamatují novelu poslaneckou, která šla stejným směrem, která ovšem vstoupí svou kuriozitou do dějin parlamentarismu, neboť ji jako poslanec podepsal pan Tomáš Chalupa, který zároveň byl ministrem pro životní prostředí a zároveň prohlašoval, že do konce roku předloží komplexní novelu zákona o odpadech.

    Ta novela reaguje na situaci, která nejen vás starosty, ale nás všechny trápí. Je to situace, kdy takzvaní sběrači kovů plundrují a devastují celé široké okolí a veřejná správa nedokáže využít koordinovaného působení všech svých kontrolních mechanismů a zákonných kontrolních orgánů, aby jednak ochránila majetek soukromý i veřejný a jednak zabránila zhodnocování ukradených kovů ve sběrnách.

    Jsme-li u toho, mimochodem, tak ten eufemismus sběrači kovů mě naprosto fascinuje, neboť sugeruje, že kovy se jaksi rozmnožují nějak pučením, že rostou jako houby v lese a pak se sbírají. Nedávno jsem v rádiu slyšel z toho procesu s člověkem, nešťastníkem, který jednomu z takových sběračů prostřelil hlavu kuší, jak kolega toho mrtvého se hájil: "Ale my jsme tam nešli krást, my jsme se šli jenom podívat, jestli tam nejsou nějaké kovy." Ale kovy se přece nerozmnožují pučením, ale někomu patří.

    Je to smutný příběh rezignace veřejné moci na kontrolní a sankční činnost a typický případ stavu, kdy stát zcela selhává tam, kde právě má být silný v kontrolování, sankcionování těch, kteří zákon porušují. Místo toho zavádí nové a nové zákony, které nejenže většinou daný stav nevyřeší, ale zároveň zvyšují administrativní zátěž firem, a to všech, i těch poctivých, a dávají nástroj k buzeraci občanů, a to všech, i těch poctivých. Je to stejný přístup, jako kdybychom konstatovali: Nejvíce lidí umírá na silnicích proto, že nedodržují rychlostní limity. Policie nekontroluje, neměří, nesankcionuje, poněvadž sedí v kancelářích a čučí do monitorů. I navrhneme zákon - zakážeme provoz motorových vozidel. A problém je vyřešen, protože je jen velmi málo pravděpodobné, že při střetu volských potahů dojde ke ztrátám na lidských životech, nanejvýš na těch volských.

    Zákon nebo ten návrh jde proti filozofii nakládání s odpady, kde podle § 9 odstraňuje princip finanční motivace občanů, aby předávali odpady zpět do jejich životního cyklu, ale především deformuje tržní prostředí a vytváří podmínky k tomu, aby zákazem výkupu od fyzických osob a umožněním výkupu od právnických osob byli obyvatelé přinuceni odevzdávat svůj majetek zdarma, a nebudou tak moci svůj majetek zhodnotit.

    Dámy a pánové, nezlobte se, ale toto navzdory všemu tvrzení, co jsme tady slyšeli od pana senátora, je zestátnění. Jestliže nemohu nakládat dle svého se svým majetkem, když si budu opravovat plot a nemohu sebrat staré pletivo a jít ho prodat do sběrny, abych si snížil náklady, nemohu nakládat se svým majetkem, musím ho dobrovolně odevzdat státu či obci, je to zestátnění a je to neústavní. A já vám garantuji, že toto skončí u Ústavního soudu. A garantuji vám to nikoliv tak, jak to dělala sociální demokracie v minulém období, kdy kdykoliv se jí něco nelíbilo, tak říkala "my to poženeme k Ústavnímu soudu", já to nebudu, ale garantuji, že někdo, první postižený, k tomu Ústavnímu soudu půjde.

    Zákaz výkupu od fyzických osob a jeho povolení od právnických osob povede určitě ke zvýšení korupce. Nezabrání totiž těm krádežím, pouze tomu, že sběrači budou načerno prodávat ukradené kovy fyzickým osobám, tak jak o tom ostatně mluvil kolega Kučera, a nedosáhne se ničeho jiného, než že oni budou mít výpadek ceny, protože ta cena bude poloviční či čtvrteční. Tím vzroste pouze apetit, že budou muset o to více sbírat ty pučící kovy. Dosáhne se tedy pravého opaku toho, čemu chce novela zabránit. Dámy a pánové, o tom jsem ochoten se s kýmkoliv se znalostí prostředí vsadit. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Zahradník a připraví se paní poslankyně Pěnčíková. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, musím říci, že se nedivím, proč tento návrh získal v médiích název zákon o zákazu výkupu železného šrotu od občanů. Já jsem také trochu jakoby kontaminován tím problémem, ale úplně z jiné strany, z jiného důvodu než pan kolega Korte. Já totiž pamatuji dobu, kdy se sběrem železného šrotu daly získat daleko cennější hodnoty než mrzké peníze, třeba fotografie před rozvinutou pionýrskou zástavou nebo vyhlídkový let, nebo nakonec třeba cesta vlakem Družby do Sovětského svazu.

    Já ovšem bych nejprve chtěl promluvit o něčem, co je podle mého názoru ještě důležitější, a to je o tom nosiči, na kterém nám sem byl ze Senátu přinesen ten návrh, který se týká onoho železného šrotu, a to je ten návrh, který tady byl schválen jako pozměňovací návrh kolegy Oklešťka nebo kolegy Böhnische, který byl tedy Sněmovnou schválen, tedy bez hlasů Občanské demokratické strany, a který se k nám ze Senátu vrací.

    Ten návrh obsahuje ustanovení, které říká, že na skládky od roku 2024 je zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady. Kdybychom si kladli otázku, co tedy tím je myšleno, tak ten návrh říká tak trochu ne úplně přesně - stanovené prováděcím právním předpisem. Jak takový prováděcí právní předpis někdy kolem roku 2024 může vypadat, nám může naznačit materiál, který se ke mně dostal v podobě sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě atd. atd., Výboru regionů, a který je znám pod názvem Program nulového odpadu pro Evropu. Problém nulového odpadu, to je věc, která mnoho lidí docela děsí, když to vezmeme do detailu. Tento program stanoví zářné cíle. Komise v něm navrhuje stanovit některé konkrétní cíle zahrnující opětovné používání a recyklaci komunálního odpadu na 70 %, zvýšit recyklaci obalového odpadu na 80 % do roku 2030, se střednědobými cíli 60 % do roku 2020 a 70 % do roku 2025. Do roku 2025 rovněž zakázat skládkování recyklovatelných materiálů a biologicky rozložitelných materiálů a do roku 2030 skládky prakticky odstranit.

    Naše vláda k tomuto návrhu programu nulového odpadu zaujala stanovisko. To stanovisko říká, že vláda ČR nepodporuje stanovení závazného cíle v oblasti produktivity zdrojů a požaduje, aby před stanovením jakýchkoliv, i nezávazných cílů byla provedena analýza dopadu na členské státy zohledňující jejich hospodářské struktury. Dále se ve stanovisku vlády říká, že naše vláda nesouhlasí se stanovováním příliš ambiciózních a nedostatečně odůvodněných cílů v oblasti recyklace komunálního odpadu, redukce potravinového odpadu v roce 2025, omezování skládkování v roce 2025 až 2030 a recyklace obalových odpadů v roce 2025 až 2030. Navzdory tomu ale přesto my tady, ať už se přikloníme k senátnímu návrhu, anebo ať už se přikloníme k návrhu, který nám senátoři vrátili v podobě poslaneckého návrhu, vždycky tady ten zákaz skládkování prostě schválíme a zavedeme.

    Co s tím odpadem budeme dělat? Všechno vytřídíme? Všechno recyklujeme? Znovu prodáme, využijeme, uděláme z toho nové výrobky? Protože správně pan kolega Stanjura zmínil, že se spalováním to bude u nás těžké. Když se podíváme na zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, který připravuje ministerstvo a který máme na programu naší schůze také, tak podle tohoto zákona se u nás nepostaví vůbec nic, natožpak spalovna odpadu, proti které bude protestovat celá řada ekologických, ale i občanských sdružení, kdekoli si její budoucí provozovatel usmyslí, že by ji mohl chtít stavět. Tedy spalovat nebudeme. Skládkovat nebudeme také. Co s tím odpadem budeme dělat? To je otázka, kterou si každý z nás musí položit, nežli bude hlasovat o tom či onom předloženém návrhu. Já jsem na to upozorňoval už při projednávání v prvním čtení, ve druhém čtení. Myslím, že jak Oklešťkův, tak Böhnischův návrh je špatný.

    Otázka toho, co předkládají senátoři a co k nám přivážejí na tomto nosiči, co se týká toho železného odpadu, železného šrotu, to je věc, která tady byla ze všech možných stran probraná, a já si rovněž myslím, že tato metoda pokusu a omylu, jak zamezit kriminalitě spojené s výkupem železného šrotu, tak tato metoda pokusu a omylu, zrovna si myslím, že v této podobě zákazu výkupu železného šrotu od fyzických osob vede do slepé uličky. Prostě to nebude k ničemu. Takže já se také připojuji k těm, kteří ten senátní návrh - ale ani ten poslanecký návrh - v dnešním projednávání nepodpoří.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Zahradník. Další do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Pěnčíková. Připraví se pan poslanec Kučera. ***

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Dobrý večer, dámy a pánové. Vy určitě ty debaty, které se nad tímto zákonem vedly, máte v živé paměti. Pustili jsme dál návrh zákona, který měl omezit kriminalitu, a o to nám všem snad šlo a snad se nám to i povedlo. To, co je nám nyní předkládáno Senátem, považuji za dobrou ideu, bohužel pro mě dotaženou až do absurdna.

    Určitě se všichni shodneme v tom, že zamezit kriminalitě se musí. Žádné řešení asi nebude ideální, ale každá snaha se cení. Cení se ale i taková snaha, která s cílem vymýtit kriminalitu omezí možnost přivýdělku sociálně slabým občanům? Určitě máte ve svých obcích lidi nezaměstnané či důchodce, kteří sbírají papír, aby si ho odvezli do sběrny a přivydělali si tím alespoň pár korun k tomu málu, co mají. Opravdu je chceme trestat za ty ostatní, kteří tento systém zneužívají a prodávají věci kradené? Neházejme je prosím tímto návrhem do jednoho pytle. Chceme bojovat proti kriminalitě, ale tímhle skutkem dotlačíme řadu lidí do situace, kdy se ocitnou bez prostředků a možná, pravděpodobně, se ke krádežím i uchýlí. Já to nepřeji ani jim, ale vlastně ani nám. Spousty lidí teď vozí sběr do výkupu s tím, že když už mají odpad třídit a někam ho vozit, chtějí alespoň, ať se jim to vyplatí. Proč by pro ně nebylo jednodušší udělat si a zahradě hromadu z novin a škrtnout zápalkou. Jak je budeme chtít dál motivovat?

    Já chápu celou řadu z vás, kteří tento návrh přivítali a chtějí ho podpořit. Jsem si vědoma, že jsou v naší zemi oblasti, kde nezůstane stát na kameni kámen a vše se záhadně přeměňuje na odpad, který se ocitá ve výkupech za nemalé peníze. Jak ale v úvodním slově zmínil pan senátor Vícha, nefungují nám kontrolní mechanismy. Tohle je možná cesta, kudy se ubírat. Ale dnes vás žádám - nezhoršujme situaci a hlasujte proti senátnímu návrhu. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní má slovo pan poslanec Kučera. Připraví se pan poslanec Kolovratník, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

  • Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za slovo. Já už se tady nebudu více vyjadřovat o senátním návrhu. Myslím, že tady padlo o něm poměrně dost slov, o tom, že senátní návrh klub TOP 09 nepodpoří, jsme již také mluvili. Já bych se chtěl už jenom velice krátce zmínit o sněmovním návrhu, který si, myslím, také zaslouží naši pozornost.

    Pan kolega ministr Brabec tady hřímal, jak před ním ministři životního prostředí nepředkládali zákony. Já chci říct, že on také žádný zákon ještě nepředložil. On poměrně zbaběle postrčil poměrně zásadní zákony poslanců, aby je předložili jako poslanecké pozměňovací návrhy v poměrně jednoduché senátní novele, kterou bychom všichni ve Sněmovně podpořili. Tím je mi poměrně líto i pánů senátorů, kteří si dali s původním senátním návrhem práci.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych opětovně odmítnout způsob, jakým projednáváme tak důležitou novelu zákona o odpadech, která naprosto zásadním způsobem ovlivní život našich občanů i obecních samospráv. Dovolte mi připomenout, o čem dnes budeme opětovně hlasovat. K poměrně jednoduché senátní novele zákona o odpadech byla ve druhém čtení načtena formou poslaneckých pozměňovacích návrhů zásadní změna, a to zejména povinnost třídit biologicky rozložitelný komunální odpad, ale také zákaz skládkování spalitelných odpadů. Chci upozornit, že zákaz skládkování spalitelných odpadů není v evropských směrnicích. Já jsem slyšel celou řadu poslanců, a to i z koaličních řad, kteří se vyjadřovali na téma, že schvalujeme zákony, které jsou přísnější, než od nás požaduje Evropská unie, a zbytečně tak ztěžují život našim občanům, našim obcím a samosprávám. Takový zákon dnes budeme schvalovat.

    Proč schvalujeme tedy zákon, který od nás Evropská unie nevyžaduje? Samozřejmě tady běží teze o tom, že je to zákon, který podporuje lobby spaloven, které tímto získají zakázky.

    Klub TOP 09 a Starostové poslanecký návrh, který jde proti našim občanům a našim obcím a nad rámec Evropské směrnice, nepodpoří. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09 a STAN.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě předtím, než dám slovo panu poslanci Kolovratníkovi, mám zde jednu faktickou poznámku od pana poslance Hájka.

  • Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se budu snažit být stručný. Byla tady řada předřečníků, pan Laudát, pan Korte, já s nimi určitým způsobem souhlasím, protože každý takovýto zásah je zásahem do práv člověka. Když hovořil pan Korte o tom - a vzpomněl tragédii v Chotěbuzi, to je tam u nás, kdy vlastně člověk bránil svůj majetek a použil prostředek, za který byl odsouzen, protože opravdu ti čtyři občané určitého etnika u soudu tvrdili, že se ničeho nedopustili, že se procházeli, hledali atd.

    Já bych v této souvislosti hovořil o tom, že projednávání této novely je taková výzva pro nás, abychom přemýšleli - právníci, legislativci - nad právy člověka, myslím osobní, právo jako osoby na ochranu sebe, zdraví a majetku. Stát se takový případ ve Spojených státech, tak si myslím, že ten člověk z toho Chotěbuze by byl osvobozen. U nás tento člověk byl potrestán. To znamená, opravdu dejme na tu misku vah otázku svobody jednotlivce a práva toho jednotlivce na ochranu osoby i majetku. A opravdu z tohoto pohledu si myslím, že ten člověk měl právo chránit svůj majetek.

    Je to složité, mně to připomíná trošičku situaci, která byla kolem matiční zdi v Ústí nad Labem, kdy se skupina občanů bránila nějakou zdí vůči určité situaci, a hodnotili to občané z Prahy, kteří tam nebydleli a říkali: to je útok na svobodu, na práva skupiny lidí atd.

    Pan senátor Vícha je z mého regionu a reprezentuje skupinu lidí, respektive samosprávy, které už nemohou najít jiné východisko. Já jsem také z toho regionu, a když je beseda s občany, kam přijde 300 lidí, opravdu ti lidé nevědí, a my jim nemůžeme sdělit, co bychom jim nabídli, tak je to potom smutné. (Poznámka předsedajícího: Čas, pane kolego.)

    Poslední věta. To znamená, nedávno proběhlo tiskem, že 600 tisíc korun dostal jako odškodnění pan bývalý prezident Lessy, občan, který je okraden nedostane nic. Kdyby od státu dostal adekvátní náhradu, co se mu ukradlo -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, to je dlouhá poslední věta, já opravdu musím všem měřit stejně.

  • Poslanec Josef Hájek: Takže budu stručný. (Pobavení v sále. Pokus předsedajícího o odebrání slova.) Podpořím senátní návrh. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá, tak jsme se nějak dohodli. Nyní pan poslanec Kolovratník jako poslední přihlášený do rozpravy.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedo, děkuji. Kolegyně, kolegové, já jsem chtěl úvod svého vystoupení v řádné přihlášce trošku odlehčit tím, že budu stručný, že to umím, ale můj předřečník mi to neumožnil, abych takhle přetahoval. Pokusím se ale vejít do těch dvou minut, i když jsem v řádné rozpravě.

    Chci vás poprosit, abyste opravdu vzali do ruky zdravý rozum. Já tvrdím a jsem přesvědčen, že ten tvrdý zákaz nic nevyřeší. Pan kolega poslanec Stanjura mě překvapil, že by ho rád podpořil, byť starosty obcí chápu, ale jsem přesvědčen o tom, že pouze vytvoříme podhoubí pro kšeftaře a podvodníky, že znovu se začne s těmi surovinami obchodovat. A zkuste se možná vžít do těch lidí - já jsem před pár lety sám rekonstruoval -, když jim doma zbudou ty radiátory, okapy, tak jestli je půjdou hodit někam do lesa, nebo je někam odvezou. Já jsem přesvědčen, že to raději někde nechají být.

    Možná to, co tady nezaznělo - jednoznačně podporuji našeho pana ministra Richarda Brabce. To, co nezaznělo v té podobě, jak je nyní novela navržena, tedy bez senátního návrhu, tak ta odměna, finance mohou být poslány na běžný účet nebo také mohou být vyplaceny přes terminál na kreditní kartu, na platební kartu. To tady možná nebylo řečeno. Platební kartou můžete nejen platit, ale technicky velmi jednoduše na ni lze tu částku nahrát. Já jsem přesvědčen, že když nějaký podvodník nebo někdo, kdo sbírá a kšeftuje, bude nucen k tomu, aby ukázal svoji platební kartu, že už si to asi rozmyslí. Je to skutečně jednoduché jako facka.

    Tak vás chci poprosit, nebuďme v tuto chvíli tak brutálně přísní, jak navrhl pan ministr životního prostředí. Zkusme ten první krok, zkusme to pouze elektronicky, pojďme to vyzkoušet, a teprve pokud to nebude fungovat, tak až potom přistupme k tomu tvrdšímu kroku, tak jak ho navrhuje Senát. Nedělejme to opačně, abychom to tu za půl roku nemuseli opravovat. Děkuji vám. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Jakkoliv jsem pana poslance Kolovratníka avizoval jako posledního přihlášeného, mám zde ještě další přihlášku, a to od pana předsedy Kalouska. Je stále v rozpravě. Pan předseda Kalousek. A já prosím o klid, zejména ty, kteří dorazili do sálu v očekávání hlasování, prosím, aby se ztišili, protože do té doby, než dorazili, tak zde bylo docela ticho.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, zaznělo několik téměř emotivních projevů. Já bych navrhl, abychom se na to dokázali podívat z té pozitivní stránky. Představme si, že by navrhovatelé ze Senátu, kteří navrhují zákaz výkupu odpadu od fyzických osob, že by se se stejnou vervou a se stejným nadšením páchat dobro plošnými legislativními zákazy věnovali trestnímu právu. Představme si situaci, kdy v České republice bude velké procento vražd a násilných trestných činů spácháno sekyrou. Tedy navrhovatelé tohoto typu se zamyslí a v rámci dobra občanů zakážou sekyry. A opravdu dosáhnou toho výsledku, protože v následujícím roce žádný násilný trestný čin nebude spáchán sekyrou, akorát ty vraždy budou páchány kladivem. Sejdou se stejní legislativci a navrhnou zakázat kladiva. A takhle dál a dál a dál. Je to odvěké přesvědčení, já to nekritizuji, já jenom trochu extrapoluji a s trochou nadsázky ukazuji, že většina cest - nekřičte, pane kolego Stanjuro, já vás nepřekřičím. Prosím, běžte na Sklenáka křičet někam jinam.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, pan předseda kolega opoziční vás musí upozorňovat, tak já to udělám za něj ještě také a poprosím o klid.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já souhlasím, že křičíte na Sklenáka, ale křičte někde jinde.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A vás, pane předsedo Kalousku, prosím, abyste se na svého opozičního kolegu obracel pouze mým prostřednictvím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vaším prostřednictvím - křičte na Sklenáka někde jinde. (Pobavení v sále.)

    Já se tady s jistou mírou nadsázky, kolegyně a kolegové, snažím demonstrovat, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly a úsilím páchat dobro ve veřejném zájmu plošnými legislativními zákazy. Ten návrh si nezadá nic s Bublanovou šíleností zakázat prodeje o svátcích. Já upřímně řečeno nenávidím sváteční poutě do obchodů a nákupy v době svátků, kdy lidé mají odpočívat, navštěvovat se a věnovat se něčemu jinému, ale do poslední kapky krve budu hájit svobodné právo člověka se tomu vzepřít ze svého vlastního názoru, a ne proto, že mi to parlament zakázal, neboť dbá o moje obecné dobro, že nic takového dělat nemám.

    Řešit palčivý problém, souhlasím, že to je palčivý problém, tím, že to prostě zakážu, je jedna z největších levicových demonstrací této Poslanecké sněmovny. My, kteří jsme přesvědčeni, že člověk je odpovědný především sám sobě a že má usilovat o maximální míru svobody v rámci jasných a jasně definovaných pravidel, tento levicový blud musíme zcela zásadně odmítnout. V senátním návrhu je obsažen především tento levicový blud, že je možné páchat dobro obecně plošnými zákazy. Ve vládním návrhu zase je Babišova lobby spaloven, která chce zdražovat obcím nakládání s odpady a zdražit, až téměř zlikvidovat skládky. Jedno i druhé odporuje svobodě člověka i svobodné hospodářské soutěži. Není v našich silách hlasovat pro senátní i vládní návrh. Obojí je v rozporu s pojmem svoboda.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zlatuška.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, pan poslanec Kalousek ve mně vzbudil takové vzpomínky na mládí, kdy jsme ve školách dělali soutěže ve sběru, vyhodnocovalo se to na nástěnkách. Připadá mi, že sem přišel s tím, co povídal, s takovou představou téměř budování komunismu tím, že nebudeme dělat normální produkci něčeho, ale budeme sbírat a nosit věci do sběren a tímhle nějakým způsobem způsobovat, že bude společnost bohatší. Připadá mi, že to, co tady říkal v okamžiku, kdy znemožníme tady toto, asi nevybudujeme komunismus. Rozhodně každá věc má své náklady a přínosy a v tomto společenská nebezpečnost toho, co se děje, mi připadá zřejmá a filipiky kolem omezování svobody nepřípadné.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Gabala. Pardon, já se omlouvám. Já bych prosil toho kolegu, který tady pouští tu hudbu, aby tak nečinil.

  • Poslanec Ivan Gabal: Vaším prostřednictvím jenom stručně panu profesorovi Zlatuškovi. Vážený pane profesore, řešíme důsledky jevu, který eliminací těch důsledku neodstraníme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky nebo s přednostním právem. S přednostním právem do rozpravy. Prosím. Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já nemohu než nezareagovat na pana poslance Zlatušku. Nepovedu s ním ideový spor o tom, co odpovídá liberálním konzervativním zásadám a co je socialistické. Jenom se ho řečnicky zeptám, samozřejmě vaším prostřednictvím, pane předsedo, jak se domnívá, že naivním hlasováním pro tento doufám naivní návrh zabrání tomuto společensky nebezpečnému jevu. Samozřejmě že právnické osoby jsou již připraveny vykupovat od fyzických osob o něco levněji, než by ty fyzické osoby dostaly ve sběrnách, odpad, ke kterému se dostaly různým způsobem jako sběrači. Prostě sběrači sbírají, kde to jde, ty právnické osoby se jich nebudou ptát, zrovna tak jako vetešníci a zastavárníci, kde se k tomu dostali. Oni jim za to tu dumpingovou cenu dají, aby to pak za férovou cenu jako právnické osoby prodali do sběren a nechali si za to zaplatit bezhotovostním stykem.

    Prostřednictvím pana předsedy pane poslanče, jsou jenom dvě možnosti. Buď jste naivní, anebo jste lobbista těchto právnických osob, které už se těší na svůj kšeft. Rozhodně nemáte v úmyslu odstranit tento společensky nebezpečný jev, protože tento zákaz k odstranění tohoto společenského jevu nevede.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla asi poslední přihláška do rozpravy, protože žádnou jinou nevidím, tak rozpravu končím. Zeptám se pánů senátorů, zda chtějí závěrečné slovo. Pan senátor Vícha zcela jistě a nyní je pro něj prostor. ***

  • Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, samozřejmě si nemohu nechat ujít reagovat na některé připomínky a musím na úvod říct, že tolik veselí v Senátu nezažijeme.

    Poznámka číslo jedna. U stolku zpravodajů někdo zapomněl nabíječku, a ač obsahuje kovové předměty, zatím tam pořád je.

    Na kolegu Okamuru, bývalého kolegu senátora, který tady v Poslanecké sněmovně evidentně ožil (smích v sále), on hovořil o tom a pak to tady bylo ještě několikrát opakováno, že postihujeme tímto zákazem i slušné lidi. Ono je to trošku jinak. Oni nás právě slušní lidé o to žádají, abychom to řešili, protože ono jim už nic na těch zahrádkách také brzy nezůstane, protože oni jim to všechno vezmou.

    Druhá věc. Já jsem původně nepochopil, proč Ministerstvo životního prostředí s odkazem na Evropskou unii říká, že je třeba povinně separovat kovy, protože si myslím, že jestli u nás v České republice něco je separováno dokonale, tak to jsou právě kovy. Ty prostě někde v lese, v příkopech atd. nikde nenajdete. Ale dobře - jestli nám to Evropská unie nařizuje, tak tedy to tam bylo zakomponováno. Konstatuji, že jestliže se obcím nařizuje separovat kovy, tak není možné jim nařídit, aby do kontejnerů, kam lidé dají zdarma kov, tak jim to někdo ukradl a odvezl do sběrny. Některé obce ze zoufalství dělají podobné kroky. Třeba u nás v Bohumíně máme vypsánu soutěž "Chyť si svého magneta!". Kdo vidí někoho s vozíkem, tak to nahlásí městské policii, ta přijede, a pokud je to slušný občan, tak mu pomůže odtlačit vozík do sběrny, a pokud je to občan, který bydlí na ubytovně a mohl přijít k tomu šrotu pouze dvěma způsoby, buď je hloupý a přizná se, že jej ukradl, anebo jej našel, a pak se dopouští přestupku neohlášení nálezu a je mu zabaven i vozík. Ale kolegyně, kolegové, není možné, aby obce ze zoufalství dělaly tyto kroky a aby městská policie stála jenom u sběren, protože má spoustu dalších úkolů.

    Sběrny, ty budou postiženy a přijdou o deset tisíc zaměstnanců, tady zaznělo. Víte, já jsem očekával, že sběrny naopak s jásotem podpoří tento návrh. Vždyť přece ony dneska nevykupují žádný kradený šrot, jenom ten, který v domácnostech nějakým způsobem zůstává. A ten jim přece do posledního kilogramu zůstane. A ti lidé jim ho teď budou podle tohoto zákona odnášet dokonce zdarma! Vždyť jim porostou zisky! Proč oni nejásají? No protože pravděpodobně ta svodidla už jim tam nikdo neponese, protože jim tam nikdo neponese ty součásti mostů, protože nikdo nebude rozmontovávat semafory atd., atd.

    Zapomněl jsem v úvodním slově ještě na jednu důležitou věc, kterou senátní změna přináší. Vy jste schválili, že od 1. 1. mají obce separovat biologicky rozložitelný odpad. Když jsme hovořili na výboru u nás v Senátu se zástupci Ministerstva životního prostředí, oni řekli, že připraví pro obce vzorovou vyhlášku, jakým způsobem to od 1. 1. mají udělat, a ta vyhláška bude k dispozici snad koncem listopadu. Tak si dovedete představit, jak obce mohou v prosinci přijmout vyhlášky, které by měly platit od 1. 1., a měly by ten biologicky rozložitelný odpad podle ní třídit. To není možné ani legislativně, protože musí požádat Ministerstvo vnitra o souhlas, musí to na 15 dnů vyvěsit a tak dále. Proto jsme odložili účinnost od 1. 4., pokud se týče biologicky rozložitelného odpadu.

    Bylo tady řečeno, a já jsem to přiznal, že je to lobbistický návrh Svazu měst a obcí. Garantuji vám, že obce by byly přešťastné, kdyby nemusely nic takového tady předkládat, kdyby nemusely vůbec nic takového řešit. A jestli pan ministr slibuje, že se rychle přijme vyhláška a že možná v dalším kroku, když to nebude účinné, tak přistoupí i tady na tuto verzi, tak jej žádám, aby posílil kontroly! Není možné šetřit pár milionů korun na lidech, kteří by posílili kontroly, když nám vznikají miliardové škody! Kdyby ty škody nevznikaly, vůbec bychom tady nebyli a nepředkládali bychom takovýto návrh.

    Pan poslanec Korte říkal, že je tady omezeno právo nakládat si se svým plotem, se svým kovem dle libosti. Není! Každý si může ten plot uložit na půdě, do sklepa, může si s ním dělat co chce. A může jej taky prostřednictvím firmy dát do sběru. Nikdo tady nikoho na právech neomezuje.

    Kladiva ani sekery zakazovat není potřeba, protože jsou zakázány vraždy jako takové. Máme naprosto levicový zákon, který říká, že je zakázáno jezdit vlevo, a taky platí. Myslel jsem, že tady nezazní argument, že musíme přece nechat lidi krást šrot, protože jinak budou přepadávat lidi a okrádat něco jiného. Tak to věřím, že tudy cesta nevede.

    Nebudu zdržovat dále, žádám vás o podporu a jsem si vědom, jak to asi dopadne.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď mám žádost o přednostní vystoupení pana předsedy Kalouska, tak mu dám slovo. S tím, že stále pan senátor Zeman má právo na případné závěrečné slovo po něm.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já nemohu nemít dvě poznámky k vystoupení pana senátora Víchy. Chodil jsem, chodím a pravděpodobně ještě nějaký čas chodit budu mnoho let jako předkladatel návrhů do horní sněmovny, ať už jako člen dolní sněmovny, či jako člen vlády. Já si nepamatuju, že by kterýkoli člen dolní sněmovny zahájil svoji řeč v horní sněmovně tím, že zlehčí a vysměje se diskusi, která v té horní sněmovně probíhala. Vy jste to udělal, pane senátore, a já vás moc prosím, abyste to už nikdy nedělal, protože jste tady host a hosté se obvykle nechovávají na návštěvách pejorativně a drze, a pokud ano, jsou vyprovázeni s příslušnou výslužkou. Tolik poznámka číslo jedna.

    Poznámka číslo dvě k tomu, jak občané po nás vyžadují to řešení. Jeden z největších hříchů, kterých se politici, zvláště ti populističtí, pohříchu dopouštějí, je, že občanům tvrdíme, že máme jednoduché řešení na jejich problémy. Oni to samozřejmě podporují, protože mají svých starostí dost, než aby se zamysleli nad hloubkou toho problému. Ve finále ovšem pak občané zjistí, že to vůbec nevyřešilo jejich problémy, že ten problém trvá, akorát si na tom vydělalo několik šíbrů. A dál potom klesá důvěra v demokratické instituce a v politiky, kteří jim slibovali, že přece oni to řešení mají. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se pana senátora (Zemana.), nepřeje si závěrečné slovo. Tak v tom případě přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení jest zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Vyhovím návrhu na odhlášení, takže vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 153/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 153/5."

    Kdo se chtěl přihlásit, již tak učinil, takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro a souhlasí s takto navrženým usnesením. Kdo je proti tomuto zákonu?

    Hlasování má číslo 116, přihlášeno je 151, pro 24, proti 102. Tento návrh nebyl přijat.

    V tom případě budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, to znamená 101 poslance. Kvorum je nastaveno.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 153/4."

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 117, přihlášeno je 152, pro 104, proti 30. Tento návrh byl přijat. (Neklid v sále.)

    Zaznamenal jsem reakci v sále, zeptám se, zda je zájem na kontrole hlasování. Není tomu tak, ale hlásí se pan předseda klubu TOP 09.***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Je namístě, dámy a pánové, aspoň z mé strany odcházejícího pana senátora Chládka (Předsedající opravuje: Víchu.) požádat o jisté odpuštění za příkrá slova, protože to, co... (Předsedající znovu opravuje: Pan senátor Vícha.) Víchu - požádat o odpuštění za příliš příkrá slova, protože ten kšeft pro ty právnické osoby, které by z návrhu Senátu měly zisk, je marginální promile proti kšeftu lobby Babišových spaloven, které vydělají na tom, co jste teď schválili, vzhledem k regulaci skládek. (Potlesk a smích, ministr Brabec tluče do stolu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak já již pouze konstatuji, že jsme návrh zákona přijali ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, a končím projednávání bodu číslo 3. Předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý večer před půlnocí, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Máme zařazen pevně bod číslo

    Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 173/5. Vítám mezi námi senátora Jiřího Bise, kterého tady vidím. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr dopravy Antonín Prachař. Pane ministře, máte slovo. Zároveň žádám, aby se připravil pan Pavel Čihák, pokud bude chtít mluvit jako zpravodaj hospodářského výboru. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, návrh novely zákona č. 361 o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon 247 o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje řádnou implementaci právních předpisů Evropské unie do českého právního řádu. Návrh dokončuje transpozici směrnice 2011/82 Evropské unie o usnadnění příhraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu a směrnice 2006/126 o řidičských průkazech a jejích dvou novel. Z věcného hlediska upravuje návrh poskytování základních informací o dopravním přestupku v úředním jazyce jiného členského státu Evropské unie, není-li přestupce občanem České republiky, dále výměnu informací o udělení řidičských oprávnění řidičským průkazem mezi členskými státy Evropské unie, dílčí úpravy ve vymezení skupin vozidel, pro která se udělují řidičská oprávnění, a dílčí úpravy vymezení výcvikových a zkušebních vozidel.

    Poslanecká sněmovna na své 10. schůzi dne 20. června vládní návrh zákona schválila ve znění pozměňovacích návrhů na doplnění § 27 odst. 5 a § 118a zákona č. 361, body 2 a 10 až 13 v části prvního návrhu. Na základě pozměňovacího návrhu na doplnění § 27 odst. 5 bylo možné rozhodnout o odstranění vozidla neoprávněně stojícího na pozemní komunikaci pouze v případě, že na vozidle byl předtím použitý technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a do 24 hodin nebylo požádáno o jeho sejmutí. V souvislosti s tímto pozměňovacím návrhem také příslušným způsobem upravují § 118a.

    Ministerstvo dopravy se k navrhované úpravě odstraňování neoprávněně zaparkovaných vozidel staví odmítavě a vnímá možnost rizika spojená s jejich přijetím. Zákaz, popř. výrazné omezení možnosti okamžitého odtahu neoprávněně stojících vozidel má potenciál narušit fungování současného parkovacího systému v Praze a jiných větších městech a fakticky odstranění existující hrozby odtahu vozidla neoprávněně stojícího ve vyhrazených zónách. (Místy není přesně rozumět.) Taková vozidla by při použití botičky naopak delší dobu blokovala parkovací místa řidičům, kteří si pořídili za úplatu rezidenční kartu. Možným dopadem navrhované úpravy je i zvýšení finančních nákladů na činnost městské policie. Dle vyjádření pražské městské policie bylo nutné zajistit zhruba 300 až 400 tzv. dalších botiček a zvýšit počet městských strážníků asi o 120 osob. Ministerstvo dopravy zároveň od Policie České republiky nezískalo informace, ze kterých by plynulo, že v rámci současné úpravy dochází k odtahům vozidel složek integrovaného záchranného systému.

    Senát nyní vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jimiž se z návrhu zákona vypouští výhradně výše uvedená úprava odstraňování neoprávněně stojících vozidel. Přestože si uvědomujeme změny, které vedly k zahrnutí této úpravy do vládního návrhu zákona o silničním provozu, při zohlednění výše uvedených rizik mi dovolte doporučit Poslanecké sněmovně schválit projednávaný návrh zákona ve znění schváleném Senátem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli se chce vyjádřit pan poslanec Pavel Čihák jako zpravodaj. Ano. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Čihák: Dobrý večer, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Jen bych chtěl vyjádřit své stanovisko jako stanovisko kladné k pozměňovacím návrhům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji zpravodaji. Otevírám rozpravu a jako první v ní vystoupí pan senátor Jiří Bis, připraví se pan předseda klubu ODS a pak pan kolega Koubek. Věřím, že to bude velmi racionální, pane senátore. Děkuji.

  • Senátor Jiří Bis: Děkuji taky. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, odůvodnění stanoviska Senátu je celkem jednoduché. Botička neřeší uvolnění parkovacího místa, naopak ho blokuje. To znamená, nemá smysl řešit nějakou situaci tím, že způsobím větší obtíže, než získám. Získal bych to, že by vozidla, kromě jiných také poslanců a senátorů, nebylo možné odtáhnout. Nemyslím, že je to vhodné udělat za tu cenu, že nabourám systém rezidenčního parkování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za velmi racionální přístup pana senátora Jiřího Bise a nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo. Také věřím, že to bude velmi racionální.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jako vždycky, pane místopředsedo, jako vždycky.

    Tak proč to vlastně řešíme znova? Protože když chceme nějaké řešení prosadit, tak podle mě je dobrá cesta to udělat přímo, a ne takhle pokrytecky. My to celé řešíme proto, že pan poslanec Huml a s ním já nevím kolik desítek poslanců z pěti sněmovních frakcí s výjimkou našeho klubu a klubu KDU to podpořili, a cílem je zabránit tomu, aby se poslancům odtahovala vozidla. A protože se to bojíme říct rovnou, tak řešíme obecnou úpravu. Mysleli si ti navrhovatelé pravděpodobně, že to schovají. A ejhle, všichni si toho všimli, protože to tak jednoduché schovat prostě není.

    Tak byl by jiný návrh, který by zněl takhle otevřeně - jsme proti tomu, když už nám nemohou dávat botičku, aby nám nemohli ani to auto odtáhnout. To je podle mě návrh, který je jasný, a každý z nás by mohl být pro, nebo proti. Ale pan poslanec Huml, specialista na agenty CIA, tak nevím, jestli mu i tohle napověděli, vymyslel, že z toho uděláme obecnou úpravu, a navrhl a většina poslanců to schválila. Vzal jsem si s sebou tu sjetinu, kterých 64 výtečníků to bylo, kteří říkají úplně nelogicky: Aby vám odtáhli auto, tak tam musí být botička 24 hodin. V tom okamžiku ale trestáte ty lidi dvakrát, ty, kteří porušili nějakou věc, protože zaplatí jak botičku, tak odtah. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi. A nyní v rozpravě pan kolega Jiří Koubek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Jestli dovolíte, laskavě bych dovolil poopravit svého předřečníka. Mám pocit, že těch poslanců hlasovalo nikoliv 64, ale 63. Bylo nás tady přítomno 120, kvorum tedy bylo 60. Bylo to opravdu velmi těsné. Navíc to bylo v pátek někdy v půl čtvrté odpoledne poté, co pozměňovací návrh byl načten někdy ve středu, byla opět schválena zkrácená lhůta. A jak jsem měl možnost i sondovat v pátek, málokdo z poslanců vlastně tušil, co pozměňovací návrh obnáší. To se jenom lehce vracím i k odpolední diskusi, která tady probíhala na téma zkracování času mezi druhým a třetím čtením. Tolik jenom na opravu.

    Jestli dovolíte, já jsem se také začetl, bohužel se přiznám sám za sebe, až příliš pozdě do důvodové zprávy, kterou nám pan poslanec Huml předložil ke svému pozměňovacímu návrhu, byť jsem ho tady samozřejmě pozorně poslouchal, a dokonce jsem k tomu i vystupoval, ale posléze jsem se ještě jednou začetl do důvodové zprávy. Tam pan poslanec Huml uvádí, že městská policie odtahuje sanitky, auta označená jako vozidla lékaře, diplomatická vozidla, a dokonce i vozidla státní policie, což byla samozřejmě věta, která je velmi zajímavá. Já jsem se obrátil na ředitele Městské policie v Praze. Sešli jsme se a on mi dal i své vyjádření. Dovolte mi, abych citoval, možná jste jej někteří i obdrželi, nebo alespoň mám zprávu, že snad byl odeslán i na jednotlivé poslanecké kluby.

    Tedy citace pana ředitele: "Především nevím o případu, že bychom někdy odtáhli sanitku, neboť sanitky takzvaně v barevném provedení za současného použití zvukově výstražného znamení mají ze zákona výjimku na stání ve vyhrazených zónách, a navíc to technicky ani není možné. Stejně tak nevím ani o případu odtahu řádně označeného vozidla diplomata. Pokud jsme odtáhli vozidla policie, tak se vždy jednalo o vozidla v takzvaném civilním provedení, tedy běžně nerozpoznatelná od vozidel běžného občana, která nebyla řádně označena v souladu se závazným pokynem policejního prezidenta, který stanoví, jak má být označeno vozidlo policie v civilním provedení parkující v zóně placeného stání, to znamená, že strážník městské policie neměl na místě šanci zjistit, že se jedná o vozidlo policie."

    Tolik reakce ředitele městské policie na výrok pana poslance Humla. Dovolte mi ho ještě zopakovat: "Městská policie odtahuje sanitky, auta označená jako vozidla lékaře, diplomatická vozidla, a dokonce i vozidla státní policie." Jedna z pohádek, kterou se nám tady pan poslanec Huml snažil nakukat, a u některých bohužel i úspěšně.

    Na doplnění toho, co tady už zaznělo z úst pana ministra a mého předřečníka. Nebudu opakovat všechny argumenty, které zatíží městskou policii, ale jenom z té diskuse bych si dovolil vypíchnout jednu věc. Zaznělo tady, a teď nevím, z čích úst to bylo, to bych nechtěl nikoho podezírat, že je to problém Prahy, a proto ho budeme řešit tady v této Sněmovně. Pokud je to problém Prahy, pokud je to problém nějakých konkrétních samospráv, tak nechť si to jednotlivá města a jednotlivé samosprávy řeší. Na problém je dobře, že bylo upozorněno. Možná jste zaznamenali diskusi v médiích. Byla poměrně velká. Jako starosta musím říci, že to vzbudilo i velký ohlas mezi volenými zástupci, to znamená, pod tento bod bych řekl, že účel byl naplněn a že se určitě i se zónami parkovacího stání něco bude dít.

    Co tu možná ne úplně dobře zaznělo, je, že pokud je to problém Prahy, tak proč ten problém přenáší Poslanecká sněmovna do dalších měst v České republice. Uvedu vám jeden příklad. Ono se to netýká jenom modrých zón, ale ono se to týká také míst, která jsou vyhrazena pro invalidy. Známe tu situaci všichni, kdo někdy chceme večer zaparkovat na sídlišti, a to není jenom otázka Prahy, ale i dalších míst. Kroužíte večer, když se vracíte z práce, místa volná nejsou a jako na potvoru to jediné, které je volné, je místo, které je vyhrazeno pro nějakého invalidu, který má toto místo rezervované pro sebe. Pardon, ale jestli městská policie už dneska avizuje, že nebude mít dostatek kapacit, ať už personálních, nebo technických, na zajištění těchto vozidel a my naopak situaci zhoršíme, že i když botičku mít budou a někdo si na toto místo vyhrazené pro tělesně postiženého stoupne a on namísto toho, aby se domohl, když tam přijede ještě později večer, aby mu místo bylo odstraněno, aby mohl zaparkovat, tak se maximálně dozví to, že policie tam už nepřijede, protože už nemá v 11 večer botičku, anebo tam tedy přijede a botičku mu tam dá, ale příslušnému člověku, který to místo má, je to úplně na nic. Já se domnívám, že ten problém naopak, pokud tu nějaký je, v Praze, zbytečně Poslanecká sněmovna přenáší do dalších měst.

    Na závěr jenom opravdu takovou jednu poznámečku. Pan poslanec tady měl celou řadu dojemných příběhů o tom, jak policie odtáhne auto, v tom sedí dítě a podobně. To jsou opravdu báchorky, pane kolego poslanče Humle prostřednictvím pana předsedajícího. Jestli vám bylo odtaženo auto z modré zóny a také si myslíte, že za to může americká CIA, tak je to jenom váš problém. A prosím nepřenášejte problém i na další. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Koubek. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Adámek. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak zase úplně věcně. Já s panem poslancem Koubkem souhlasím. Škoda, že nepřesvědčil své kolegy už při prvním hlasování, protože šest jejich poslanců to podpořilo. Kdyby byli proti jako my jednotně, tak už to do Senátu odešlo bez tohoto přílepku, nebo toho vylepšení, nebo jak to nazveme, pozměňovacího návrhu, ať neříkáme přílepek, a nemusel nám to Senát vracet. Takže je třeba říct, že pro to hlasovaly dva vládní kluby a dva opoziční kluby: jeden vládní KDU a náš opoziční hlasoval proti, a kdyby kolegové z TOP 09 nedodali šest hlasů, tak v tom kvoru 60 bylo 63 pro a bylo by maximálně 57 a spadlo to pod stůl už tehdy a nemuseli jsme se k tomu vracet dneska ve 23.00.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka poslance Adámka, poté pan poslanec Schwarz, poté pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Adámek: Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, omlouvám se, že v tuto pozdní hodinu nebudu zase až tak věcný, nicméně kolega Koubek mě inspiroval k malé poznámce, když hovořil ve svém vystoupení, že by si to samosprávy měly dát do pořádku. Já s tím souhlasím. Až nám pan Hudeček vrátí Prahu, tak si to dáme do pořádku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Schwarz, poté pan poslanec Urban také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer. Já bych vám chtěl jenom říct, kolegyně, kolegové, že řešíme vyřešené věci. Věřte mi, já nevím, kolik vás odtáhlo auto, kdo to umí, kdo to dělá. Nevím. Já umím zase z praxe - věřte mi, je to dávno vyřešeno, funguje to. Nebavme se o tom, pojďme dál. Je chyba opravdu jenom v samosprávách, nebo v tom, kdo velí odtahovkám, nebo tak jak v těch městech to máte nastaveno. Překážka je jasně dána, kdy se dává botička, zádržné zařízení je jasně dáno, kdy se odtahuje, je jasně dáno, a když si to někdo otočí, tak to dělá protizákonně. Všechno to funguje, zákony na to máme. To jsem vám chtěl říct. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Milan Urban k faktické poznámce, poté pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom takovou malou repliku na vystoupení pana poslance Koubka. Vůbec se to netýká toho, jestli senátní verze, nebo sněmovní je ta správná, ale myslím, že nejsem sám, kdo si všiml, že v Praze je nějak víc invalidů, když vidíte, kolik míst v ulicích je vyčleněno pro invalidy. Možná je to pravda, ale když se podíváte například v nějakém nákupním středisku na místa, která jsou vyhrazena pro invalidy, a budete tam chvíli stát, tak zjistíte, že přijede jeden mercedes a vyskočí z toho mladý hoch, pak přijede nějaké jiné auto a vyskočí z toho celkem zdravý člověk. Možná že v té Praze byste se měli podívat na to, jaký je počet invalidů na počet obyvatel, a udělat v tom trochu pořádek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Kováčik také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, k tomuto tématu jako ostatně ke všem ostatním, která dnes byla projednávána, bylo ve všech částech projednávání ať už tady ve Sněmovně, v Senátu, zpátky tady ve Sněmovně mnohokrát řečeno vše. Byly zopakovány všechny argumenty, některé byly zesíleny, některé až dvakrát třikrát zesíleny třeba délkou vystoupení. Viděli jsme tady senátory. Asi mají málo prostoru v Senátu, tak vystupovali tady dlouho.

    Já mám takovou prosbu: Pojďme už konečně hlasovat, abychom v tuto pozdní noční hodinu mohli odtáhnout všichni! Děkuji. (Pobavení a potlesk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Koubek - zatím poslední k faktické poznámce přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji. Jenom já jsem mluvil o místech pro invalidy na sídlištích, nikoliv u obchodních center. Tam je to dáno zase příslušnými předpisy, kolik na počet míst musí být invalidů. To jsou dvě úplně nesrovnatelné věci. Já jsem mluvil o místech na sídlišti a myslím si, že jste mi všichni až na jednoho pana poslance v této Sněmovně porozuměli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Huml. Prosím, pane kolego, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Huml: Dobrý večer, děkuji. Já pana kolegu Kováčika nezklamu, budu krátký. Nemá smysl to opravdu prodlužovat. Já jsem tady toho hodně řekl minule. Ale musím něco uvést na pravou míru.

    Takže za prvé. Ten zákon, ten můj, jak jste nazvali, přílepek, což není přílepek, se týká jenom modré zóny a netýká se naopak invalidů vůbec. Takže tam, kde jsou místa registrována na konkrétní auto na invalidy, tak na to se to nedá vůbec aplikovat. To za prvé.

    Já si myslím, že pokud prohlasujeme senátní návrh, tak povolíme to, aby se odtahovala auta z prázdných ulic, protože to je současný stav. Povolíme to, když invalida zaparkuje v modré zóně a nemá zaplaceno v modré zóně, tak je ze zákona možné ho odtáhnout. To je fakt. Půjdeme s kladivem na komára. To je, jako když se s dělostřelectvem útočí na civilní obyvatelstvo. Přitom jsme vyřešili problém stupňované represe už osobou blízkou, protože dá se přestupek vyřešit třeba i tím, že se dá opravdu jenom lístek za stěrač. A odtahování auta, přátelé, je represe. To mi nevymluvíte, že není! Je to jeden ze stupňů represe, tak jako máme represi v použití mírnějších prostředků, tak jsou tady represe i v tom použití odtahových vozidel.

    A abych to úplně upřesnil, ještě překážka silničního provozu. Odtahovat se může a musí tam, kde auto překáží v silničním provozu. Tam, kde brání v provozu vozidel na křižovatce, tam, kde stojí v zákazu zastavení a tvoří překážku. Ale to není problém, nezlobte se na mě, placených stání tam, kde je prázdná ulice. Dávám příklad.

    A jako bohužel ten problém by se nenarodil - vůbec mi nejde o poslaneckou imunitu. On to v tisku pan Komárek dokonce řekl. Pojďme v druhém kole navrhnout to, že botičku je možné dát poslancům. Já jsem klidně pro. Mně fakt o to nešlo. Primárně mi jde hlavně o to, že jsou zprivatizována místa jako garáže v ulicích. Já jsem teď procestoval půlku Evropy a fakt je ten, že to, co máme v Praze, není nikde. Všude jsou města vstřícná k návštěvníkům, k vesničanům, kteří přijíždějí do Prahy. Plaťme, ale máme mít možnost všichni zaparkovat. Když rezident odjede a potřebujete zaparkovat někde u nádraží, tak všude v Itálii, ve Francii, všude zaparkujete. Za platbu, ale přece to nikde neřeší odtahovou službou, takhle brutálně. Zákaz zastavení, překážka silničního provozu. Prosím, ano. A to se zase neměnilo tím dodatkem. Vůbec ne. Takže nešlo mi primárně vůbec o poslaneckou imunitu, na to zapomeňte. Pravda je ta, že se to na začátku tím mým dopisem narodilo a že mi holt ti lidé ty příběhy poslali, to je fakt. To je neoddiskutovatelný fakt! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Humlovi. Ještě jedna faktická pana poslance Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem poslanec Moravskoslezského kraje a nechci řešit změnu zákona kvůli Praze. Fakt ne! Já souhlasím s tím, že auta jsou mnohdy zbytečně odtahována z modrých zón, ale to je věc Městské policie Praha a samosprávy hlavního města Prahy. Ne to, že tady bude měnit kvůli tomuhle - a já s tou kritikou v zásadě souhlasím. Má dostat ten člověk pokutu, a ne mu odtahovat vozidlo. Já s tím naprosto souhlasím.

    Ono zase v těch západních metropolích to tak jednoduché s tím parkováním není. Když vás nechytnou, tak jsou vstřícní. A když parkujete, kde nemáte, tak vám to sice neodtáhnou, ale zaplatíte pořádný flastr. Tak zase si nemalujme ideály, jak v západních metropolích, když tam přijedeme, že můžeme parkovat, kde chceme. No to tedy nemůžeme!

    A neřešme to tedy změnou zákona. Já nevím, kolik je tady členů Zastupitelstva hl. m. Prahy, ale ať to řeší tam na Mariánském náměstí, ne ve Sněmovní. Tady to nemá co dělat, protože máme 6 245 obcí a kvůli tomu, že v Praze možná blbě odtahují, tak budeme řešit zákon pro všechny? Co to je za řešení? To opravdu není dobře. ***