• Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pěkné dobré ráno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Zahajuji čtvrtý jednací den 17. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás srdečně vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Antonín dnes od 11.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Adam Vojtěch ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Aulická Hana ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jan Bartošek od 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Bendl ze zdravotních důvodů, pan poslanec Brázdil z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Černý z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Čihák ze zdravotních důvodů, pan poslanec Vlastimil Gabrhel z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Havíř z osobních důvodů, pan poslanec Leoš Heger z pracovních důvodů, pan poslanec Bohuslav Chalupa z pracovních důvodů, pan poslanec Miloslav Janulík z osobních důvodů, pan poslanec Martin Komárek z osobních důvodů, pan poslanec Daniel Korte z osobních důvodů, paní poslankyně Helena Langšádlová z osobních důvodů, pan poslanec Ladislav Okleštěk z rodinných důvodů, pan poslanec Herbert Pavera z osobních důvodů, pan poslanec Lukáš Pleticha z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Ploc z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Plzák z osobních důvodů, pan poslanec Karel Pražák z pracovních důvodů, paní poslankyně Anna Putnová z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Schwarzenberg z pracovních důvodů, paní poslankyně Miroslava Strnadlová ze zdravotních důvodů, pan poslanec Štěpán Stupčuk z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Tureček z osobních důvodů, pan poslanec Vladislav Vilímec z pracovních důvodů, pan poslanec Václav Votava ze zdravotních důvodů, pan poslanec Josef Vozdecký z osobních důvodů, pan poslanec Jan Zahradník z osobních důvodů, pan poslanec Jiří Zlatuška z pracovních důvodů a pan poslanec Marek Ženíšek z pracovních důvodů.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: pan premiér Bohuslav Sobotka z pracovních důvodů, pan vicepremiér Pavel Bělobrádek z pracovních důvodů, pan ministr vnitra Milan Chovanec z pracovních důvodů, paní ministryně Věra Jourová z důvodu zahraniční cesty, pan ministr zemědělství Marian Jurečka z pracovních důvodů, pan ministr dopravy Antonín Prachař z pracovních důvodů a paní ministryně spravedlnosti od 10 hodin z pracovních důvodů.

    Dále se omlouvají páni poslanci Schwarz a Vozka z osobních důvodů.

    Také oznamuji, že pan poslanec Jiří Holeček má náhradní kartu číslo 1.

    Pan ministr průmyslu a obchodu se omlouvá z pracovních důvodů od 10 hodin. To je ve stručnosti z omluv všechno.

    Já tady mám první přihlášku ke změně pořadu schůze. Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body 131, 167, 168, 169, 20, 21, 22, 161, 153 a 5. Na 12. hodinu jsme pevně zařadili bod číslo 57. Mám tady ale žádost k návrhu na změnu schváleného pořadu. Pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Vážení kolegové, vážené kolegyně, vážení členové vlády, dobré dopoledne. Teď před vás předstupuji jménem volební komise s takovou standardní prosbou o pevné zařazení volebních bodů, a to z organizačních důvodů. Je to trochu s předstihem na příští týden, abychom se stihli připravit.

    Prosba se týká všech volebních bodů, které jsou naplánovány na tuto schůzi. Byla by to žádost na pevné zařazení na středu 24. září pevně ve 12.30 hodin. Důležité je i pořadí. Tedy nejdříve v pořadí bod číslo 148, potom bod 152, obě to jsou veřejné volby, a dále body 149, 150 a 151, to jsou tajné volby, které bychom pak před obědem provedli standardně ve Státních aktech. Ještě jednou - volební body na středu 24. 9. ve 12.30 v pořadí 148, 152 a potom 149, 150 a 151. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi volebního výboru. Dále se žádostí o změnu schváleného pořadu hlásí paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych navrhla pevné zařazení bodu schůze číslo 25, sněmovní tisk 118, novela zákona o pojištění provozu motorových vozidel, na úterý 23. 9. jako šestý bod pořadu schůze. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Ptám se, jestli se někdo další hlásí k pořadu schůze. Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Já si také dovolím navrhnout jednu změnu k pořadu schůze, konkrétně abychom dnes zařadili pevně sněmovní tisk 200, který se týká smlouvy o obchodu se zbraněmi. Navrhuji zařadit jej za bod 153 pevně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, kdo další se hlásí k pořadu schůze. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Dobrý den, pane místopředsedo. Já bych chtěl navrhnout zařazení pevného bodu číslo 30, sněmovního tisku 144, na středu příští týden po 14.30. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O těchto návrzích, pokud nikdo nemá další a jiný návrh, dám hlasovat.

    Nejprve tedy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Martina Kolovratníka, abychom na středu příštího týdne ve 12.30 zařadili volební body v pořadí 148, 152, 149, 150 a 151.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 52, přihlášeno 127 poslankyň a poslanců, pro 124, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

    Dále paní poslankyně Kristýna Zelienková žádá o zařazení bodu číslo 25, sněmovní tisk 118, zákon o pojištění motorových vozidel, jako šestý bod na úterý 23. 9. Tam je jenom problém, paní poslankyně, že na úterý máme pevně zařazených osm bodů, takže to může být první bod po těch pevně zařazených osmi bodech? Musí, jinak je to nehlasovatelné. Takže jako devátý bod úterního zasedání této schůze Poslanecké sněmovny.

    Zahajuji hlasování o návrhu paní poslankyně Zelienkové, abychom bod číslo 25, sněmovní tisk 118, zařadili jako devátý bod úterního programu schůze. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 53, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 106, proti 5. Tento návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, páni ministři, kolegyně, kolegové, možná si vzpomenete v úterý na debatu o Ukrajině, kdy jsme také debatovali hodně o humanitární situaci na Ukrajině a mnozí se nad touto situací pozastavovali a navrhovali různá řešení. Já jsem navrhl jedno praktické, abychom o tom jen nehovořili a mohli také něco prakticky udělat, a to v intencích také Ministerstva zahraničních věcí, a navrhl jsem, že bychom mohli každý přispět např. částkou 2 500 korun na účet a potom by se mohla humanitární pomoc přes Ministerstvo zahraničí distribuovat na potřebná místa.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče, poslance to natolik rozrušilo, že chtějí zopakovat číslo účtu a částku, kterou mají poslat. Tak prosím, abyste to znovu zopakoval.

  • Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji, pane místopředsedo, tak já tedy znovu zopakuji, že můj návrh byl, abychom každý poslali 2 500 korun. Je nás tady 200 poslankyň a poslanců, což by byla krásná kulatá částka půl milionu, za to už se dá humanitární pomoc pořídit celkem účinně.

    Dovoluji si vám tedy sdělit, že Ministerstvo zahraničních věcí zřídilo bankovní účet, na který budou moci nebo mohou od dnešního dne poslanci zasílat peníze určené na humanitární pomoc Ukrajině. Jedná se o depozitní účet MZV číslo 6015-17228001/0710, variabilní symbol 37824, zpráva pro příjemce - jméno a příjmení odesilatele. Na ten účet bude možné posílat finanční prostředky jeden měsíc, čili do neděle 19. 10., a poté bude pan předseda Sněmovny ministrem zahraničních věcí písemně informován o stavu toho účtu, kdo kolik přispěl, asi ve formě nějaké excelové tabulky. Ještě všem poslancům a poslankyním to zašlu dneska e-mailem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Podivínskému, zároveň se Sněmovně omlouvám, že jsem mu dal slovo, na druhou stranu jsem věděl, on mě informoval o tom, jaké humanitární sdělení chce Sněmovně přednést. Proto omluvte můj postup. V případě, že má někdo námitku proti mému postupu, můžeme o tom hlasovat.

    Prosím, pan předseda poslaneckého klubu TOP 09.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já chci srdečně poděkovat panu poslanci Podivínskému za informaci, kterou, pravda, jsme mohli dostat také mailem, ale je asi dobře, že zazněla na plénu. Každý z nás - tedy teď mluvím za klub TOP 09 - zcela jistě přispěje. Jenom si dovolím podotknout, že kdybychom přispívali stejně zásadově, jako poslanecký klub TOP 09 hlasoval o usneseních k Ukrajině, tak každý z nás tak třikrát přispěje a čtyřikrát vybere. Ale my to neuděláme, my přispějeme každý jenom jednou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Miroslavu Kalouskovi.

    A teď už se budeme zabývat pevně zařazeným bodem 131, jímž je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr obrany Martin Stropnický a zpravodaj výboru pro obranu, v zastoupení pana poslance Davida Kádnera pan poslanec Václav Klučka. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 49/3.

    Otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve přihlásil pan ministr Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Já si dovolím jenom několika málo slovy uvést dnešní třetí čtení. Chtěl bych jenom znovu zdůraznit, že tato novela si klade za cíl především zlepšení kariérní a platové situace vojáků z povolání v armádě, a dovoluji si tvrdit, že má širokou podporu mezi zákonodárci napříč politickým spektrem. Je armádou a vojáky netrpělivě očekávána a já věřím, že jejich očekávání nezklameme.

    Ještě bych dodal, že se domnívám, že je výrazem určité kontinuity toho, co v minulých letech bylo iniciováno a vypracováno nebo zahájeno v tom pozitivním a realistickém slova smyslu, a zároveň jsem také rád, že se toho speciálně ve výboru pro obranu ujala řada členů tohoto výboru a některé nedostatky během toho procesu byly odstraněny. Takže bych rád výboru touto cestou poděkoval a věřím, že podpoříte ten předložený návrh. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi obrany. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím a přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby ohlásil postup při hlasování a poté přednesl jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil jak on, tak pan ministr. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Abych předešel některým dohadům, proč zde není předseda výboru pan Kádner, je to problém zácpy na dálnici, požáru kamionu. Stojí na té dálnici a nestihl přijet v této chvíli. Takže kdyby mi někdo ještě před půl hodinou řekl, že budu zpravodajem tak významného zákona, tak bych mu nevěřil.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se s dovolením na tomto místě ptám ctěné Sněmovny, jestli má proti tomuto postupu ve změně zpravodaje někdo nějakou námitku. Nemá námitku, děkuji. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych se tedy ujal své zpravodajské role ve třetím čtení vládního návrhu zákona o vojácích z povolání. Musím konstatovat, že tedy nezazněl žádný návrh na zamítnutí a procedura hlasování je v tomto případě docela jednoduchá. Pod písmenem A je uveden komplexní pozměňovací návrh z usnesení výboru pro obranu a pod písmenem B je pozměňovací návrh předložený ve druhém čtení poslancem Bohuslavem Chalupou. Navrhuji, abychom nejprve hlasovali o písmenu A, o komplexním pozměňovacím návrhu, poté o pozměňovacím návrhu poslance Bohuslava Chalupy a poté hlasovali o návrhu zákona jako o celku. Současně jsem názoru, že procedura hlasování je docela jednoduchá a že bychom ji nemuseli schvalovat a mohli přistoupit rovnou k hlasování tohoto zákona.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se tedy, jestli někdo z poslanců chce hlasovat o té jednoduché proceduře, tak jak ji navrhl pan zpravodaj, nejprve hlasovat o písmenu A - o komplexním pozměňovacím návrhu výboru pro obranu a pak o návrhu pod písmenem B pana poslance Chalupy. Chce někdo hlasovat o tomto postupu? Ne.

    Prosím, pane zpravodaji, budeme tedy hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu výboru pro obranu pod písmenem A. Prosím o stanovisko pana zpravodaje a pana ministra. (Oba souhlas.) Děkuji. ***

  • Poslanec Václav Klučka: Můžu jenom říct jednu poznámku? Zkoušel jsem se přihlásit do tohoto, asi jsem přihlášen tam na zpravodajské roli. Jenom konstatuji pro stenozáznam, že jsem hlasoval pro.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane zpravodaji, prosím, my počkáme, klidně si vyměňte kartu, ať máte možnost hlasovat o zákonu.

  • Poslanec Václav Klučka: Jenom do stenozáznamu, že bych hlasoval pro.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A teď, prosím, to slíbené stanovisko. (Souhlas.) Pan ministr? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu pana poslance Bohuslava Chalupy pod písmenem B. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 57, přihlášeno 143 poslankyň a poslanců, pro 122, proti 2, návrh byl přijat.

    O všech pozměňovacích návrzích tedy bylo hlasováno. Pan zpravodaj dosvědčí prosím.

  • Poslanec Václav Klučka: Ano, o všech pozměňovacích návrzích bylo hlasováno, můžeme přistoupit k návrhu hlasování zákona jako o celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 49, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu zákona. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 58, přihlášeno 143 poslankyň a poslanců, a i tady je vzácná shoda, pro 138, proti žádný, návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. (Potlesk vpravo.)

    Pan ministr se hlásí o slovo s přednostním právem.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Nic jiného nechci říct, než že děkuji. Takto masivní podpora určitě udělá armádě radost, ale nejenom radost, ona jí prospěje. Děkuji velice jak členům výboru, tak celé Sněmovně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkujeme panu ministrovi, a než přikročíme k bodu číslo 167 a 168, což jsou sněmovní tisky, jejichž předkladatelem je Česká národní banka, je nutno odhlasovat podle § 52 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny účast pana guvernéra Miroslava Singera při projednávání těchto bodů.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro účast pana guvernéra Miroslava Singera na projednávání těchto bodů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 59, přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro 130, proti 3, návrh byl přijat.

    Prosím pana guvernéra, jestli je někde v předsálí. Vítám mezi námi pana guvernéra České národní banky Miroslava Singera. Vítejte, pane guvernére.

    Bodem číslo 167 je

    Tuto zprávu nám ČNB předložila v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 245/1, a já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Klaška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové, kolegyně, vážený pane guvernére, dobré ráno. Dovolte mi, abych velmi stručně přednesl zpravodajskou zprávu ke zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2013 ČNB.

    Zpráva má dvě části, A a B, informuje o přímém výkonu dohledu nad finančním trhem, změnách v právních předpisech regulujících finanční trh, o zavádění nových přístupů ke zvýšení stability a transparentnosti finančního trhu, o subjektech na finančním trhu v ČR, o licenčních a sankčních řízeních a o mezinárodní spolupráci ČNB v oblasti dohledu. Sleduje také vývoj jednotlivých sektorů finančního trhu, nad nimiž vykonává ČNB dohled, tj. úvěrových institucí, pojišťoven, penzijních fondů a kapitálového trhu v daném roce, což byl rok 2013.

    Dále mi dovolte, tak jak už říkal pan předsedající, říci, že zpráva byla projednána na rozpočtovém výboru dne 3. září a jsem zmocněn přednést doporučení v usnesení rozpočtového výboru s doporučením pro plénum Sněmovny.

    Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bere na vědomí Zprávu ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2013 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2013. A potom je zde moje pověření, abych vám tuto zprávu přednesl.

    To je všechno, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí pan guvernér ČNB. Prosím, pane guvernére, máte slovo. Pan guvernér má vzácnou moc, protože takto nebylo ve Sněmovně ticho, nevím kdy naposledy. Děkuji, pane guvernére.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Musím říct, že mně se to také stalo poprvé, to bude nějaká náhoda.

    Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení přítomní, dovolím si jenom stručně shrnout, co se stalo v dohledu v roce 2013.

    V prvé řadě jsme byli ovlivněni dvěma významnými zákonnými změnami. Byla schválena novela zákona o ČNB, která poprvé definuje naše úkoly v oblasti makroobezřetnostní politiky, a další podstatnou změnou bylo přijetí zákona o investičních společnostech a fondech, který transponoval směrnici EU. Rovněž byl schválen zákon o směnárenské činnosti.

    V oblasti evropské regulace bylo dosaženo dohody ve věci vytvoření jednotného systému SSM, prvního dohledu, prvního pilíře bankovní unie. Byly předloženy Evropskou komisí návrhy na vytvoření dalších pilířů jednotného restrukturalizačního mechanismu a samozřejmě byla připravována směrnice o ozdravení a restrukturalizaci úvěrových institucí.

    V rámci licenční činnosti nebyla udělena žádná nová bankovní licence, naopak byla odňata z významnějších členů Metropolitnímu spořitelnímu družstvu povolení působit jako družstevní záložna.

    V rámci výkonu dohledu nad bankami byla věnována velká pozornost vývoji kvality úvěrových portfolií, tvorbě opravných položek, dostatečnosti kapitálu, likviditě a celkovému hospodaření. Výsledky zátěžových testů a celé výsledky naší dohledové činnosti potvrdily dobrou odolnost bankovního sektoru. Naopak v sektoru družstevních záložen jsme se zaměřili na základnější věci, kategorizace úvěrového portfolia, dostatečnost tvorby opravných položek, financování ekonomicky spjatých skupin, dodržování regulatorních limitů a původu kapitálu družstevních záložen.

    V oblasti poskytování služeb na kapitálovém trhu bylo jako hlavní problém vyhodnoceno zapojení investičních zprostředkovatelů do poskytování investičních služeb k akciím a investičním certifikátům, spojené s pobíráním nepřípustných pobídek od obchodníku s cennými papíry.

    V oblasti pojišťovnictví bylo potvrzeno, že sektor pojišťoven jako celek je dostatečně kapitálově vybaven.

    Dále konstatuji, že se stále provozoval Centrální registr úvěrů, který tu funguje od roku 2002. Od roku 2013, v tom roce jsme zpřístupnili i data z mezinárodní výměny.

    Působnost ČNB v rámci dohledu nad dodržováním pravidel ochrany spotřebitele se soustředila především na segment pojišťovnictví a úvěrových institucí. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže nikdo, všeobecnou rozpravu končím a přistoupíme k rozpravě podrobné, v níž předpokládám, že pan zpravodaj se přihlásí s usnesením.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Dámy a pánové. Dovolte, abych zopakoval návrh na usnesení tak, jak ho doporučil rozpočtový výbor: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2013."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Pokud se nikdo nehlásí do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím.

    Budeme hlasovat o usnesení tak, jak je navrhl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 60. Přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro 103, proti 1. Návrh usnesení byl přijat. Děkuji panu zpravodaji i panu guvernérovi.

    Dalším bodem je

    Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu také projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 246/1. Nyní prosím, aby se znovu ujal slova zpravodaj výboru, pan Jaroslav Klaška. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji. Ještě jednou tedy velmi stručně ke zprávě o finanční stabilitě. Předpokládám, že podrobnější zprávu zase přednese pan guvernér. Zpráva se tedy zaměřuje na rizika, která mohou vznikat v souvislosti s vývojem na světových dluhopisových trzích, s financováním nákupu nemovitostí, s projektem bankovní unie. Významný prostor je věnován novým makroobezřetnostním kapitálovým rezervám v bankovním sektoru a nástrojům zaměřeným na omezování systémového rizika.

    Dovolte mi, abych vám sdělil, že i tuto zprávu o finanční stabilitě 2013/2014 projednal rozpočtový výbor dne 3. září, a dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru.

    Rozpočtový výbor bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě 2013/2014 a doporučuje Poslanecké sněmovně parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu České národní banky o finanční stabilitě 2013/2014." Dále je v usnesení moje pověření, abych vám tuto zprávu přednesl. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Ani pan guvernér nechce? Pan guvernér chce, výborně. Prosím, pane guvernére, máte slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Takže opět... Jenom se omlouvám, přemýšlel jsem, co z toho vypíchnout tak, abych vás zbytečně nezdržoval.

    V prvé řadě je to 10. zpráva o finanční stabilitě. Poprvé je v ní odražena i ta nová povinnost o makroobezřetnostní politice. Z hlediska časového zpráva shrnuje fungování českého finančního systému v roce 2013 a v prvních čtyřech měsících roku 2014. Obsahem se ale zaměřuje především na rizika, která můžou přijít. Dovolím si pak ještě nad rámec přidat pár informací o vývoji v měsíci po jejím uzavření.

    V prvé řadě součástí nového mandátu, o kterém jsem už mluvil, je zavádění nových makroobezřetnostních nástrojů. To znamená, že můžeme bankám zvyšovat to, co musí mít na kapitálu. Dovolím si proto shrnout, co jsme z toho využili. Využili jsme v té bezprostřední bezpečnostní kapitálové rezervě právo požadovat 2,5 % kmenového kapitálu navíc. Dále jsme ze spektra kapitálových rezerv, které dnes můžeme zavádět podle nové směrnice CRD 4 v Evropě, využili u čtyř nejvýznamnějších bank kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, jinými slovy čtyři nejvýznamnější banky u nás musí tvořit vyšší poměrný kapitál než zbytek. Naopak jsme nevyužili proticyklické kapitálové rezervy prostě proto, že u nás se ten cyklus v této chvíli nepřehřívá. Spíše se odrážíme ode dna, není tudíž třeba se obávat nějakého nadměrného optimismu bank při poskytování úvěrů. Současně jsme bankám řekli, že ji zřejmě nevyužijeme v nejbližších dvou letech.

    Podíváme-li se na rizika pro budoucí finanční stability, hodnotíme je jako převážně nízká. Na straně druhé úvěrové riziko v bankovních bilancích hodnotíme i přes dílčí zlepšení jako nadále zvýšené a neočekáváme v nejbližší době jeho nějaký významnější pokles. Je to dáno opět stavem ekonomiky a tím, že se stále ještě nezlepšuje nějak výrazně schopnost rezidentů i podniků snižovat problémové úvěry. Naopak nám trošku zhoršuje celkový obrázek segment úvěrů poskytovaných nerezidentům, u kterých došlo k razantnímu nárůstu podílu úvěrů v selhání. Naštěstí je třeba říct, že se jedná primárně o úvěry nerezidentům z Ruska a jedná se o omezený problém rozměrem. Nárůst je v tomto specifický.

    Jako uspokojivý hodnotíme vývoj v oblasti nabídky úvěrů a úvěrové dynamiky. Ta se vyvíjí vcelku příznivě. Pokud se podívám na jiné sektory, samozřejmě musím opět konstatovat, že neuspokojivou situaci jsme konstatovali v segmentu družstevních záložen, kde navíc identifikujeme v některých případech vysokou koncentraci poskytnutých úvěrů na malou skupinu dlužníků. Opět ale musím uvést, že celý segment představuje asi 1 % českého finančního sektoru, a tudíž jeho význam pro systém jako takový není velký.

    Měli jsme zátěžové testy, dělali jsme tam mimořádně nepravděpodobný a mimořádně krutý scénář, který vycházel z dlouhodobého a výrazného poklesu ekonomické aktivity u nás, což samozřejmě není to, co se v reálu děje, který by byl zapříčiněn nepříznivým vývojem v zemích EU a nízkou zahraniční poptávkou. Projevil by se na vyčerpání finančních rezerv jak domácností, tak normálních podniků, zapříčinil by výrazné zhoršení jejich schopnosti splácet své závazky. Navíc jsme předpokládali nárůst dlouhodobých úrokových sazeb, čili ztráty u bank z tohoto důvodu. Přesto provedené zátěžové testy dokládají, že bankovní sektor zůstává v silné recesi, která by byla doprovázena deflací, vysoce odolný vůči scénářům nepříznivého vývoje. Bankovní sektor je schopen díky svému vysokému kapitálovému polštáři obstát i takový test.

    Rovněž sektor pojišťoven vykázal díky svému vysokému kapitálovému polštáři dostatečnou míru odolnosti vůči nepříznivému vývoji.

    Sektor penzijních společností, což je třetí sektor, se kterým tam pracujeme, zůstává citlivý vůči růstu výnosů držených cenných papírů. V případě skokového růstu výnosů by musel pravděpodobně navýšit kapitál. Nicméně zase můžu konstatovat, že tento případ už v určité formě nastal v letech 2008 a 2009, a máme dohodou mezi Českou národní bankou a penzijními společnostmi nastavený mechanismus, který by to zajistil.

    S tímto si dovolím skončit. Děkuji vám za pozornost.

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestli nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. Pokud se nikdo nehlásí, prosím pana zpravodaje, aby přednesl návrh usnesení.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Dovolte tedy, abych přednesl návrh na usnesení, který doporučuje rozpočtový výbor. Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu České národní banky o finanční stabilitě 2013/2014."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nevidím nikoho, podrobnou rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak je přednesl pan zpravodaj. Nejprve tady mám ale žádost o odhlášení všech. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o usnesení, tak jak je přednesl pan zpravodaj rozpočtového výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 61. Přihlášeno 115 poslankyň a poslanců - 116, pardon. Pro 114, proti žádný. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji i panu guvernérovi.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu guvernérovi. Zprávu, kterou pan guvernér přednesl, projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 281/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás provedl zprávou ČNB o inflaci za pololetí tohoto roku. Zpráva ČNB o inflaci rozebírá, tak jako ostatně všechny zprávy již od roku 1998, dodržování inflačního cíle a k zodpovězení této otázky je provedena ve zprávě komplexní makroekonomická analýza ČR s tím, že zpráva též předpokládá, dává prognózy budoucího vývoje s horizontem 18 měsíců.

    Tak jak uvedl pan guvernér, zpráva samozřejmě hájí zásah ČNB, který podpořil růst hrubého domácího produktu. V roce 2014, to znamená v letošním roce, je odhadován celkový růst zhruba na úrovni HDP, celkový růst na úrovni zhruba 2,6 %. Pro příští rok se ten odhad odhaduje někde kolem 3 %. Co je příznivé, a tím bych potvrdil slova, která zazněla, že skutečně tendence v české ekonomice vedou k oživení a růst už nestojí jenom na růstu exportu, ale je, a to je důležité, podmiňován i zvýšenou spotřebou domácností a spotřebou vlády. To znamená, že podle názoru bude ten růst stabilnější, robustnější, trvalejší.

    Co se týče vlastní inflace, tak v letošním roce pořád se pohybujeme na velmi nízkých číslech. Pro letošní rok je průměrná inflace očekávána někde kolem 0,5 %, tedy pořád ještě výrazně pod inflačním cílem. Kdyby ČNB neprovedla onu intervenci, je velmi pravděpodobné, že by tato hodnota byla ještě výrazně nižší. Zpráva předpokládá, že inflace v příštím roce by se měla pohybovat už někde těsně pod úrovní 2 %, a samozřejmě prognóza také předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb a setrvání kurzu české koruny vůči euru někde mezi 27 až 27,40. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji Adolfu Beznoskovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Nechci zdržovat, je to zpráva, vezmeme ji na vědomí. Ale protože součástí té zprávy je aktuální prognóza dalšího ekonomického vývoje, nepochybně prognóza aktuálního ekonomického vývoje je východiskem zpracování státního rozpočtu, který dostaneme za nějaké dva tři týdny, tak je dobré si udělat jasno. Protože pan guvernér, když končil, sice popsal reálie té zprávy, ale skončil takovým optimismem. A je samozřejmě na místě úvaha, do jaké míry je ten optimismus erární a do jaké míry je reálný.

    Mám dvě poznámky, abych nezdržoval. Pan guvernér jistě ví, že letní zpráva OECD nám dala poněkud nižší hodnoty, pokud jde o odhad ekonomického vývoje. Myslím, že je to zhruba o jeden procentní bod. Ale dobře, řekněme, že se instituce mohou lišit ve svých názorech. Ale přece jenom asi to vychází z nějaké analýzy prorůstových faktorů, zejména pokud jde o vliv zahraničních trhů.

    A druhá moje poznámka směřuje k tomu, co tady naznačil trošičku pan zpravodaj - co kdyby. Jenže ono to co kdyby už běží. Mám na mysli především riziko spirály obchodní války, kde samozřejmě zatím na datech nemůžeme vyčíslit za září, jaké to má konkrétní dopady, ale faktem je, že některé firmy z vybraných sektorů už to postihne. Nepochybně budeme muset vyčlenit nějaké prostředky na kompenzace. A probíhají i už simulace v bankovním sektoru. Už jsem viděl simulaci České obchodní banky, simulaci na různé scénáře dopadů recese, nebo aspoň stagnace východních trhů v řádu desetin procentního bodu na vývoj HDP.

    Takže já si dovolím využít přítomnosti pana guvernéra, jestli může na tyto poznámky zareagovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Pan guvernér se hlásí o slovo, rád odpoví. Prosím, pane guvernére, máte slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Děkuji za slovo, děkuji za otázky. Zkusím napřed to OECD. Přiznám se, že mě poměrně překvapilo. Ono se dost odlišuje od většiny ostatních prognóz pro nás. Trošku bych si tipl, že je to i tím, že ta prognóza vzniká dříve, že je sice zveřejněná, ale vznikala někdy podle mého názoru na přelomu loňského a letošního roku. OECD je velká instituce a ty věci se tam píšou nějakým procesem, který pak vede k tomu, že občas jsou už dělány se zpožděním. Myslím si, že jinak se moc nedá vysvětlit ta odchylka i od ostatních institucí. Máme za sebou teď Article IV mission z IMF, které v zásadě čeká něco možná o něco lehce nižšího, ale rozhodně ne o procento, než my, atd. atd. Takže tam si myslím, že je to možná trošku složitostí vzniku, protože je to součást té zprávy o celé světové ekonomice.

    Možná důležitější do budoucna - já tady jenom upozorním, mám trošku problém v diskusi budoucna, protože máme měnové jednání ve čtvrtek a jsem v karanténě, ale zkusím vytvořit výroky, které neovlivňují trhy. Do Ruska, protože to je principiálně to, co se může změnit dramaticky, jde asi něco přes 4 % našich exportů, do Ukrajiny něco lehce pod 1 %. To znamená, že přímý dopad přes exporty a importy na té agregátní úrovni do ekonomiky není dramatický. Je nepříjemný, ale není dramatický. Bavíme se o desetinách. Mnohem dramatičtější samozřejmě jsou ty eskalace a spekulace kolem zásobování energiemi. A my jsme na tom ve střední Evropě ještě relativně nejlépe, protože jednak máme poměrně velké zásoby a jednak máme alternativní plynovody i ropovody, které kapacitně vlastně při otočení postačují. V tom máme situaci dost výjimečnou. Na druhou stranu stejně bychom zřejmě museli kupovat energie z ruského trhu.

    Kdybych měl ale spekulovat o tom scénáři, vypíchl bych druhou stránku věci. My jsme jedni z těch, kteří mají v Rusku významnější exportní trh, a pro Rusko je Evropská unie zvlášť na úrovni energií dramaticky významný trh. Myslím, že je to 14 % jejich exportů a ještě větší podíl samozřejmě na tom vývozu energií. Mimochodem Ukrajina je 10 %, která samozřejmě už teď přirozeně padá pro to, co se děje. Jinými slovy, každý obchod má dvě strany. A vzhledem k tomu, že tento obchod se nenarušil ani během nejvypjatějších období studené války, nějak se mi nechce příliš spekulovat, protože to už bych se dostal za hranice ekonomie do hranice jiných ministrů o tom, proč a jak by se mohl tenhle obchod narušit. Asi tak. Nedojde-li jinými slovy k nějakým extrémním událostem, tak si myslím, že tento nejvýznamnější kanál nebude dělat takové problémy, jak by se mohlo zdát. Děkuji.

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž se přihlásil pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 12. schůze ze dne 3. září 2014 ke Zprávě České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2014.

    Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

    1. bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2014,

    2. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2014",

    3. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho nevidím, tak tedy všeobecnou rozpravu končím.

    Budeme hlasovat o usnesení, jak jej přednesl pan zpravodaj: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2014".

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 62. Přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro 123, proti 1. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

    Děkuji panu zpravodaji i panu guvernérovi. Děkujeme panu guvernérovi za jeho účast a přejeme mu všechno dobré v jeho činnosti.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ještě než přijde pan ministr ke slovu, paní poslankyně Alena Slavíková se omlouvá od 12 do 14.30 z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám zde představil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu.

    Předloženým návrhem zákona se provádějí určité technické změny v některých zákonech upravujících finanční trh. Konkrétně se jedná o zákon o platebním styku, zákon o omezení plateb v hotovosti a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích.

    Novelou zákona o platebním styku se do českého práva implementuje evropské nařízení, které stanoví, že platby v eurech budou muset být v budoucnu prováděny v jednotných celoevropských standardech. Toto nařízení začne být pro Českou republiku jako pro členský stát závazné sice až v roce 2016, ale již nyní musíme provést některé související změny v našem právním řádu.

    Novela zákona o omezení plateb v hotovosti reaguje na jeden z rozsudků Nejvyššího správního soudu z roku 2011. Nejvyšší správní soud tehdy poněkud překvapivě rozhodl, že zákon o omezení plateb v hotovosti se vztahuje pouze na případy, kdy se platbou uhrazuje již existující závazek. Tím z působnosti tohoto zákona vypadly například půjčky nebo dary. Ministerstvo financí se domnívá, že pro to není žádný věcný důvod, a proto navrhuje upravit zákon o omezení plateb v hotovosti tak, aby se vztahoval na všechny platby bez ohledu na jejich právní titul. K rozšíření působnosti tohoto zákona dochází rovněž v důsledku snížení limitu pro povinné bezhotovostní placení, tedy v souladu s programovým prohlášením vlády snižuje 350 tis. korun na 270 tis. korun.

    Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích reaguje na skutečnost, že nový občanský zákoník zrušil někdejší zákon o pojistné smlouvě, aniž převzal ustanovení o informačních povinnostech vůči klientům pojišťoven. Tato ustanovení se proto nyní doplňují do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, který je pro tento účel nejvhodnějším právním předpisem, neboť již v současném znění upravuje pravidla jednání se zájemci o pojištění a pojistníkem na rozdíl od zákona o pojišťovnictví.

    Rozpočtový výbor předložený návrh zákona projednal a doporučil jeho schválení bez připomínek. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 179/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Já v této své roli budu velmi skromný. To znamená, že když jsme tento zákon projednávali v prvním kole, jistě si vzpomenete, tak kolem toho byla debata spíše z hlediska projednání celé materie, ale v klidu. Musím říci, že samotné projednání nepřineslo, respektive nenaplnilo obavy a volání po zásadní korekci, a to se promítlo koneckonců i do průběhu druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Nehlásí-li se nikdo, končím obecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou, do které taktéž neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy podrobnou rozpravu. Pokud pan zpravodaj či pan ministr nemá zájem o závěrečné slovo, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Pan ministr se usmívá, protože takto je to efektivní.

    Dalším bodem je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede taktéž pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, jsem v prvém čtení, které proběhlo na 10. schůzi Poslanecké sněmovny České republiky dne 10. června 2014, uvedl a představil jsem hlavní okruhy navrhovaných změn. Stručně tedy nyní zopakuji podstatu.

    Zákon o auditorech zakotvuje v našem právním řádu požadavky Evropské unie v oblasti regulace povinného auditu a auditorské profese. Výchozím zdrojem této právní regulace je směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek. Návrh, kterým se novelizuje zákon o auditorech a který zde nyní projednáváme, reaguje primárně na přijetí doplňující unijní legislativy, a to zvláště na doporučení Evropské komise č. 2008/326/ES, kterým se rozpracovávají ustanovení zmíněné směrnice, která se týkají systému kontroly kvality u statutárních auditorů a auditorských společností. Doporučení je návodem, jakým způsobem by kvalita práce statutárního auditora a auditorské společnosti měla být zajišťována.

    V systému kontroly kvality auditorů má důležitou roli veřejný dohled. Radě pro veřejný dohled nad auditem, zřízené v roce 2009 zákonem o auditorech, je tímto právním předpisem svěřena dohledová funkce nad systémem kontroly kvality. Ukázalo se však, že je nutné posílit její postavení, aby své kompetence v oblasti dohledu nad kvalitou auditorské činnosti mohla účinně uplatňovat. Návrh zákona, který je vám nyní předložen, proto vybavuje Radu pro veřejný dohled nad auditem některými dalšími pravomocemi v oblasti systému kontroly kvality a výkonu kontrol a rovněž zakotvuje i působnost v řízení o správních deliktech, které se v zákoně nově vymezují.

    Hlavními okruhy změn jsou úpravy systému kontroly kvality a úpravy v oblasti veřejného dohledu a působnosti Rady pro veřejný dohled nad auditem. Co se týká dalších provedených úprav, jde o změny reagující na poznatky z praxe vycházející z téměř pětileté aplikace zákona o auditorech, kdy vznikla potřeba odstranit identifikované nejasnosti nebo nedostatky, a dále o legislativně technické úpravy související například s rekodifikací soukromého práva či s přijetím jiných právních předpisů, na které bylo nutné reagovat.

    Děkuji vám za pozornost. A nyní si vás dovolím požádat o propuštění návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, do třetího čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 209/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jaroslav Klaška. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, velmi stručně. Pan ministr už vstupní expozé k tomuto zákonu udělal, takže bych jenom chtěl doplnit, že je to návrh technické novely, která byla připravena již předchozí vládou a byla taktéž projednána a panuje na jejím znění všeobecná shoda. Jedná se tedy o technickou novelu. Předmětem novelizace je především transpozice s právem Evropské unie, provedení doplňující legislativy přijaté Evropskou unií v této oblasti a zároveň se promítají do právní úpravy výkonu auditorské činnosti změny vyvolané přijetím některých jiných zákonů, národních zákonů, a to zejména v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Zejména se tedy navrhuje, jak už říkal pan ministr, posílit postavení Rady pro veřejný dohled nad auditem, jíž je zákonem svěřen dohled v oblasti výkonu auditorské činnosti, tedy posílení externího zajištění kvality. Cílem předloženého návrhu je zajištění bezproblémového fungování auditorského trhu, zvýšení transparentnosti právního prostředí v oblasti auditu a právní jistoty dotčených subjektů, také zabezpečení co nejvyšší úrovně kvality práce auditorů.

    Dovolte mi ještě, abych vám sdělil, že tuto novelu projednal dne 3. září také rozpočtový výbor, a jsem zmocněn sdělit, že rozpočtový výbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, zákon o auditorech, ve znění pozdějších předpisů schválila bez připomínek.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Jaroslavu Klaškovi. Otvírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci v krátkosti okomentovat pozměňující návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. V zásadě se jedná o jednu malou část. Návrh zákona kromě jiného řeší i období, po kterém se uznává vysokoškolské vzdělání či vykonání dílčích auditorských zkoušek. Dneska v tom § 8 odst. 3 a 5 jsou lhůty 7 a 3 ve stávajícím znění zákona. Tato novela navrhuje sjednocení na pět let obou parametrů nebo časových období. Můj pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby to bylo sjednoceno na délku sedm let. V podrobné rozpravě se pak odkážu na konkrétní číslo sněmovního dokumentu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, všeobecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou, do které eviduji přihlášku pana poslance Karla Raise. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Tak jak jsme slyšeli, rozpočtový výbor se sešel 3. září a můj pozměňovací návrh tam nebyl projednán, tak jsme se domluvili, že jej posunu sem. Čili přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu 1308. V podstatě jde o to, abychom vypustili položky 184 až 198, které se týkají výboru pro audit. A projet ještě postavení výboru pro audit včetně jejich činnosti, podrobili diskusi a upravili jej a dali potom kompletní návrh do další vládní předlohy, například novely zákona o účetnictví. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Raisovi. Dále se do podrobné rozpravy hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Jak jsem již avizoval v obecné rozpravě, odkazuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument č. 1393.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Není nikdo takový, končím tedy podrobnou rozpravu, a pokud pan ministr ani pan zpravodaj nemají zájem o závěrečné slovo, tak končím také druhé čtení tohoto návrhu zákona.

    Ještě tady mám k omluvám: nejprve pan poslanec Vozka a pan poslanec Schwarz už jsou přítomni, sděluji. A pak se omlouvám za svůj nedostatek. Není to tak, že Hamáčkovi se omlouvá Slavíková, paní poslankyni Slavíkovou tady nemáme. Já jsem to zle přečetl. Naopak paní Slavíková omlouvá pana předsedu Hamáčka, ak je to správně, z dnešního jednání.

    Dalším bodem je bod číslo

    I tady prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám představil předkládaný návrh zákona. Máte před sebou návrh zákona, kterým se novelizují čtyři zákony na úseku kapitálového trhu. Hlavním účelem předkládaného návrhu je zpřesnění některých ustanovení zákona o investičních společnostech a investičních fondech v reakci na poznatky z aplikační praxe a na nutnou implementaci evropské legislativy. V návaznosti na uvedené změny vyvstala potřeba upravit též ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Naším cílem je upravit zákon o finančním arbitrovi z hlediska sjednocení terminologie používané tímto zákonem a zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Předkládaný návrh zákona dále obsahuje nepatrnou novelu zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění za účelem transpozice evropské směrnice, pokud jde o zamezení nadměrného spoléhání na ratingy při investování do dluhových nástrojů.

    Návrh zákona byl konzultován a vytvářen ve spolupráci s odbornou veřejností ze soukromé i akademické sféry, Českou národní bankou a Asociací pro kapitálový trh České republiky. Je tedy nekonfliktní a podporuje se jím jednoznačně výklad předmětné úpravy a s tím spojená právní jistota adresátů normy.

    K návrhu zákona byl podán pozměňovací návrh, jehož obsahem jsou převážně změny směřující ke zpřesnění normativního textu z hlediska jeho srozumitelnosti a používané terminologie. Ministerstvo financí tyto změny považuje za prospěšné a z tohoto důvodu s pozměňovacím návrhem souhlasí. Rozpočtový výbor návrh zákona projednal a doporučil jeho schválení ve znění pozměňovacího návrhu.

    Vzhledem k uvedenému si dovoluji požádat o podporu navrženého zákona ve znění pozměňovacího návrhu a o jeho hladké schválení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a jeho usnesení máme doručeno jako sněmovní tisk 216/1. Nyní prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Radima Fialu, aby nás seznámil s jednáním výboru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážený pane ministře, je to zákon, který je plný legislativně technických oprav. Je to taková technická novela, která má usnadnit implementaci evropského práva do českého právního systému.

    Rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona. Po úvodním slově náměstka ministra financí Prose, zpravodajské zprávě poslance Fialy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a některé další zákony v oblasti kapitálového trhu, sněmovní tisk 216, schválila ve znění pozměňovacích návrhů tak, jak vám byly doručeny do lavic.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji rozpočtového výboru. Otvírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, do které taktéž neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje a pana ministra. Není zájem, takže končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi financí i panu zpravodaji. ***

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v souvislosti s ruskou anexí Krymu a vývojem událostí na Ukrajině přijalo NATO některá okamžitá opatření pro ujištění geograficky exponovaných spojenců o spolehlivosti alianční kolektivní obrany. ČR v rámci svého příspěvku k těmto okamžitým opatřením navrhla Severoatlantické alianci, že vyšle čtyři letouny Gripen s pozemním a létajícím personálem do pobaltských zemí, nebo prodlouží své plánované zapojení do ochrany vzdušného prostoru Islandu. Aliance zvolila druhou nabídku, což v praxi znamená prodloužení naší přítomnosti na Islandu z 5 na 9 týdnů a navýšení počtu létajícího a pozemního personálu z původních 50 na 75 osob. Zapojeny budou 4 letouny Jas-39 Gripen, což je stejný počet, jaký byl plánován v případě původní mise. Ta se uskuteční v období říjen-prosinec tohoto roku.

    I když Island neleží bezprostředně na hranici s Ruskou federací, v blízkosti jeho vzdušného prostoru docházelo k výraznému nárůstu aktivit ruských vzdušných sil. Naše mise nad Islandem proto nebude o nic jednodušší ani méně významná, než je ochrana vzdušného prostoru pobaltských zemí. Naše působení při ochraně vzdušného prostoru Islandu nás bude celkově stát zhruba 33 mil. korun a tyto prostředky budou čerpány z rozpočtu Ministerstva obrany.

    Kromě okamžitých opatření schválila Aliance na nedávném summitu ve Walesu řadu dlouhodobějších opatření k posílení bezpečnosti členských států na své východní hranici. Většina z těchto opatření, na jejichž realizaci se budou podílet i ozbrojené síly ČR, bude vyžadovat dodatečné vojenské síly a schopnosti i finanční zdroje. Rozsah, hloubka a trvání těchto opatření budou samozřejmě záviset na dalším chování a postupu Ruské federace. ČR má zájem na tom, aby Rusko bylo čitelným a zodpovědným aktérem respektujícím mezinárodní právní normy. Nechceme v žádném případě konfrontaci, nepřejeme si konflikt, Rusko nepovažujeme a priori za nepřítele, ale vzhledem k jeho chování jej nemůžeme považovat ani za důvěryhodného partnera.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 229/1. Nyní prosím zpravodaje výboru pana poslance Davida Kádnera, už dorazivšího, aby informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec David Kádner: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych svou zpravodajskou zprávou v podstatě jen formálně doplnil pana ministra obrany, který řekl především z věcného hlediska vše podstatné. Má zpravodajská zpráva tak může být velmi stručná.

    Jedná se o návrh na působení sil a prostředků Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v rámci operace NATO 2014. Oproti původnímu mandátu z roku 2014 je materiálem navrhováno prodloužit působení vzdušných sil ČR v rámci air policing Islandské republiky z 5 na 9 týdnů a navýšení počtu sil z 50 na 75 osob.

    Návrh projednal výbor pro obranu a přijal v této věci usnesení, sněmovní tisk č. 229/1. Jeho obsahem je v prvé řadě doporučení Poslanecké sněmovně PČR, aby vyhověla návrhu vlády ČR a změnila své dřívější usnesení číslo 1174 ze dne 12. června 2012 k vládnímu návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015 tak, že v bodě 8 se číslo "50" nahrazuje číslem "75" a slova "pěti týdnů" se nahrazují slovy "devíti týdnů".

    Děkuji. To je z mé zpravodajské zprávy vše.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Davidu Kádnerovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Není-li nikdo, končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Nehlásí se nikdo, končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Nejsou závěrečná slova a budeme hlasovat o přednesených návrzích.

    Pokud není námitek, navrhuji hlasovat za prvé dle sněmovního tisku 229/1: Poslanecká sněmovna mění své usnesení, a za druhé dle sněmovního tisku 229/1: Poslanecká sněmovna žádá vládu. Je to tak, pane zpravodaji? (Ano.) Prosím pana zpravodaje, aby dopřesnil tyto návrhy usnesení.

  • Poslanec David Kádner: Přečtu pro jistotu celé usnesení, které bylo na výboru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, přesně tak. Takže nejprve budeme hlasovat o přednesených návrzích. První hlasování - dle sněmovního tisku 229/1: Poslanecká sněmovna mění své usnesení - a prosím pana zpravodaje o doplnění, v čem Poslanecká sněmovna mění své usnesení.

  • Poslanec David Kádner: Mění usnesení Poslanecké sněmovny PČR - v bodě 8 číslovku "50" nahrazuje číslem "75" a slova "pěti týdnů" se nahrazují slovy "devíti týdnů".

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto dám hlasovat, pokud proti tomu nemá nikdo žádnou námitku. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 63, přihlášeno 151 poslankyň a poslanců, pro 92, proti 25. Návrh byl přijat.

    Dále tedy budeme hlasovat v druhém hlasování dle sněmovního tisku 229/1: Poslanecká sněmovna žádá vládu - a prosím pana zpravodaje o doplnění.

  • Poslanec David Kádner: Žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v roce 2014, a to nejpozději do 30. června 2015.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a teď jsme se v tom trochu zamotali, omlouvám se, ale na to předešlé hlasování je potřeba nastavit dostatečné kvorum, a to je 101 hlasů, které musí být pro přijetí usnesení. Proto prohlašuji předešlé hlasování za zmatečné a budeme o obou návrzích usnesení hlasovat znova.

    Takže nejprve přednesu návrh. Za prvé, dle sněmovního tisku 229... Prosím paní poslankyni Černochovou.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já jenom ještě poprosím pana zpravodaje, aby ještě jednou pořádně artikuloval a nepletli jsme si Islámskou republiku a Islandskou republiku. Děkuji. (Pobavení.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře, děkujeme paní poslankyni. Já přivolám ještě naše kolegy z předsálí a přečtu začátek návrhu usnesení, pana poslance, pana zpravodaje prosím, aby přednesl zbytek, v čem se mění původní usnesení Poslanecké sněmovny, pak o tom s kvorem 101 dám hlasovat. Poprosím, aby bylo nastaveno kvorum 101 hlasů u tohoto hlasování.

    Za prvé, dle sněmovního tisku 229/1 Poslanecká sněmovna mění své usnesení - prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec David Kádner: Své usnesení Poslanecké sněmovny PČR ze dne 12. června 2012 a to, v bodě 8 se číslovka "50" nahrazuje číslem "75" a slova "pěti týdnů" se nahrazují slovy "devíti týdnů". ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Kvorum na 101 hlasů je nastaveno.

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 64, přihlášeno 156 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 29. Návrh usnesení byl přijat.

    Budeme hlasovat o druhém usnesení dle sněmovního tisku 229/1, a to bude o tom, že Poslanecká sněmovna žádá vládu - a poprosím pana zpravodaje, o co žádá.

  • Poslanec David Kádner: Aby informovala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské (vyslovuje "islándské") republiky v roce 2014.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: My jsme rozuměli, že jde Islámskou republiku.

  • Poslanec David Kádner: A to nejpozději do 30. června 2015. (V sále je velký hluk, poslanci se hlasitě baví o zpravodajově výslovnosti.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou pan poslanec Seďa. Pardon, pane poslanče, je hlasování. Protože tady nastal chaos, poprosím pana zpravodaje, aby znovu přečetl návrh usnesení, v čem Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby každý poslanec věděl, o čem hlasuje a o kterou republiku se jedná. Děkuji.

  • Poslanec David Kádner: Islandskou republiku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Pokud někdo nerozuměl -

  • Poslanec David Kádner: Republika Island.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokud někdo nerozuměl, tak se jedná o ostrov Island. Je to prosím každému jasné, že se jedná o ostrov Island? Děkuji.

    Budeme tedy hlasovat o tomto usnesení, jak je přednesl pan zpravodaj.

    Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 65, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 116, proti žádný. I tento návrh usnesení byl přijat.

    Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. (Velký hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne. Myslím, že už jsme se uklidnili, už bylo vyjasněno působení sil a prostředků Armády České republiky mimo území našeho státu, můžeme tedy pokračovat, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bodem číslo

    Tento materiál uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Požádal bych místo kolegy Votavy, který je omluven, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan poslanec Ladislav Šincl.

    Nyní prosím pana místopředsedu vlády, aby tisk uvedl, až se situace a hladina hluku zmenší. Prosím Poslaneckou sněmovnu o klid! (Místopředseda vlády poznamenává, že mu to nevadí.) Já vím, že to panu ministrovi nevadí, ale mně to vadí, protože já vás potom neslyším. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vás seznámit s návrhem zvýšených střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016.

    Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 v měsíci prosinci 2013 byly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky stanoveny výdajové rámce na léta 2015 a 2016. Rámce byly navrženy předchozí vládou a neodpovídají výdajovým prioritám současné vlády. Proto v souladu s rozpočtovými pravidly předkládá vláda Poslanecké sněmovně k odsouhlasení zvýšené rámce na léta 2015 a 2016.

    Výdajové rámce představují výdaje státního rozpočtu a státních fondů a jsou konsolidovány o dotační vztahy mezi státním rozpočtem a státními fondy. Výdajový rámec na rok 2015 je základem pro sestavení návrhu rozpočtu na rok 2015. Při zpracování návrhu rozpočtu na rok 2015 se ukázalo, že tento výdajový rámec je nedostačující. Je proto navrženo jeho zvýšení o 16 mld. na celkovou částku 1 169 mld. Kč. Pro rok 2016 je navrženo zvýšení o 27,5 mld. Kč na celkovou částku 1 191 mld. Kč.

    Hlavní důvody pro navýšení jsou:

    Zabezpečení nárůstu mandatorních a sociálních výdajů, zejména valorizace důchodů od 1. ledna 2015, to je zvýšení průměrného starobního důchodu o 205 Kč. Při valorizaci důchodů bude plně zohledněn růst spotřebitelských cen a zohlední se jedna třetina růstu mezd. Současně bude valorizace vyšší tím, aby byla důchodcům částečně kompenzována redukovaná valorizace důchodů v letech 2013 a 2014.

    Zvýšení platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění, to znamená státní pojištěnce. Platba se zvyšuje ze současných 787 Kč na 845 Kč za pojištěnce a jeden měsíc.

    Posílení výdajů na investice v oblasti dopravní infrastruktury, zemědělství, školství, průmyslu, posílení výdajů na kofinancování programů Evropské unie v oblasti zemědělství, průmyslu a dopravy, posílení platů státních zaměstnanců včetně učitelů, výdajové pokrytí prorůstových opatření a dalších vládních priorit.

    Návrh na zvýšení výdajových rámců odpovídá předpokládanému vyššímu odhadu příjmů státního rozpočtu. I když se navrhuje zvýšení výdajových rámců, tak vláda snižuje deficit z plánovaných 120 mld. Kč na 100 mld. Kč. Zvýšené střednědobé výdajové rámce zabezpečují nepřekročení referenční hranice pro deficit vládního sektoru ve výši 3 % HDP.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Konstatuji, že tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 218/1. Žádám zpravodaje výboru pana poslance Ladislava Šincla, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh na usnesení. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající.

    Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu konstatuje, že vláda s ohledem na zabezpečení podpory hospodářského růstu v roce 2015 a následujících letech a zajištění dalších vládních priorit předložila návrh upravených výdajových rámců na léta 2015 a 2016.

    Za druhé - bere na vědomí, že změna střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016 je navržena následovně: U ukazatele střednědobé výdajové rámce schválené Poslaneckou sněmovnou usnesením číslo 71/2013 je to na rok 2015 1 153 mld. a na rok 2016 je to 1 163,5 mld. U ukazatele návrh na zvýšení výdajových rámců je to na 2015 16 mld. a na rok 2016 je to 27,5 mld. U ukazatele návrh zvýšených střednědobých výdajových rámců je to na rok 2015 1 169 mld. a na rok 2016 1 191 mld.

    Dále doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna mění své usnesení číslo 71 ze 4. schůze konané 19. prosince 2013 a stanoví nový střednědobý výdajový rámec na rok 2015 ve výši 1 169 mld. a na rok 2016 ve výši 1 191 mld. Kč. Zmocňuje předsedu - tedy mne, náhradníka -, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku, ale vidím přihlášku pana poslance a předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Náš klub bude hlasovat proti tomuto návrhu. Dovolte mi k tomu krátký komentář, nejenom že hlasujeme proti.

    My jsme v minulých dnech, tento týden, vedli debatu například o návrhu vlády o zavedení třetí sazby DPH, kde my jsme podali pozměňující návrh, abychom snížili obě sazby, základní i sníženou, o jeden procentní bod. Velmi často v té diskusi pak zaznívalo z řad vládní koalice, že na to rozpočet není připraven a že si to nemůžeme dovolit. Současně dneska máme materiál, který jasně ukazuje, že slova o tom, že vláda ušetří a bude úspornější, nejsou reálná, protože se navrhuje 16 mld. Tady přesně existuje prostor pro snížení DPH o jeden procentní bod, protože tam by určitě nebyl výpadek v příjmu 16 mld. To znamená, jsme schopni snížit DPH o jeden procentní bod, aniž bychom ohrozili vládou plánovaný schodek státního rozpočtu na 100 mld., který vláda plánuje na příští rok. Ano, musely by se zachovat stávající výdajové rámce, to znamená musely by být výdaje o 16 mld. nižší, než vláda plánuje, a pak aby byl dostatečný prostor ke snížení obou sazeb DPH.

    A pokud jste dobře poslouchali zdůvodnění toho navýšení, tak zaznělo: zvyšují se mandatorní výdaje státu, převážně, abych byl přesný a spravedlivý. A včera jsme zase večer debatovali o zdravotnických poplatcích a to je přesně ten důsledek. Ano, zvyšují se mandatorní výdaje jako kompenzace např. zdravotnickým zařízením a nemocnicím. Je pravda, že to vláda rozhodla, ale pak se to projevuje konkrétně do těch výdajů státního rozpočtu, a jak jsme říkali včera v rozpravě, kdo jiný než daňoví poplatníci to zaplatí. Jiní, než kteří to platili doposud, ale jsou to opět daňoví poplatníci.

    A poslední důvod nebo poslední argument, který já nepovažuji za oprávněný - a říkám bohužel, byl bych rád, kdybychom opravdu byli schopni v příštím roce utratit více peněz v budování dopravní infrastruktury, a bohužel si myslím, že toho nebudeme schopni. To znamená jako argument pro zvýšení celkových výdajových rámci si myslím, že tento argument prostě není pravdivý. Oficiálně byla publikována čísla za šest měsíců čerpání výdajů na dopravní infrastrukturu v letošním roce, včera jsem pak četl vyjádření ministra či Ministerstva dopravy, které hovoří o výsledku za prvních osm měsíců, a říkám, s žádnou radostí ani s žádnou kritikou (nesrozumitelné) faktů, bohužel se letos nepodaří vyčerpat ty prostředky a uvidíme, jak se bude dařit příští rok. Bohužel jsem spíše pesimista, protože stojí soutěže na přípravu dalších akcí, pozdě se zahajují veřejné zakázky. Je to věc, kterou vláda či ŘSD prostě neovlivní, ale průběh těch veřejných zakázek prostě bývá velmi dlouhý. Velmi často je to tedy z důvodů až přehnaných námitek jednotlivých uchazečů až u ÚOHS a pak ty soutěže samozřejmě stojí.

    To je ten hlavní důvod, proč nepodpoříme zvýšení výdajů, protože vláda se snaží více utrácet, než bylo plánováno, a pak nám současně tvrdí, že není prostor k případnému mírnému snížení sazeb DPH. Ten prostor jasně existuje a tento materiál to všem dává černé na bílé. A podotýkám, není to materiál opozice, ale materiál vlády.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ale protože se nehlásíte písemně, ale elektronicky, tak se musím zeptat, jestli je to přednostní právo, pane předsedo, nebo faktická. Přednostní právo, tak nejdříve faktická pana poslance Volného, pak vaše přednostní právo, pane předsedo klubu. Prosím, pan poslanec Volný, k faktické poznámce.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se musím samozřejmě tady trošičku ohradit proti tomu, co řekl můj předřečník. On říká: zvyšujeme mandatorní výdaje. Ano, my v podstatě napravujeme to, co minulá vláda, dejme tomu za doby krize, jak říká, udělala. Ona zmrazila platy státních úředníků, ona protiprávně sebrala peníze pracujícím důchodcům. Proč protiprávně? Protože i sám Ústavní soud shledal toto protiprávním. A když pan kolega poslanec Kalousek včera nebo předevčírem v televizi obhajoval, proč predikoval na rok 2015 120 mld. schodek oproti našim 100 mld., říká ano, my jsme ty lidi utáhli a my jsme jim to chtěli v době, kdy odejde krize vrátit. Tak prosím vás, nepoužívejte takovéhle argumenty, nebo se nejdřív dohodněte, jak budete společně argumentovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Volnému i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury, poté pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak za prvé, pane kolego poslanče Volný prostřednictvím předsedajícího, není žádný důvod, abych já se domlouval s místopředsedou jiné politické strany a koordinoval naše vystoupení. To opravdu ne, ale je to naše starost. A za druhé já jsem neřekl, že to je na mandatorní výdaje, to řekl předkladatel. Já jsem ho jenom citoval. Tak to je zajímavé, řekne to ministr financí a vy to vyčítáte mně. Já jsem to jenom připomenul z toho jeho vystoupení. Tak mi to prosím nevyčítejte. Pokud si myslíte, že to není pravda, vyčítejte to tomu, kdo to tady přednesl v úvodním slově. Já jsem to nebyl, já jsem jenom konstatoval a z těch uvedených mandatorních výdajů, o kterých mluvil ministr financí, jsem řekl, že minimálně kompenzace za zrušené poplatky je čistě politické rozhodnutí. Tady se nemůžete vymlouval na žádné okolnosti, na nějaké předcházející vlády. A je to zhruba 4,5 mld. ročně. A samozřejmě to zvyšuje výdaje, a tím pádem se rozpočet nevejde do těch schválených výdajových rámců. Tak to nám prostě nepřišijete, i když chcete, to bylo vaše politické rozhodnutí, já to respektuji, legitimní, ale zvyšuje mandatorní výdaje.

    A pak jsem mluvil - a říkal jsem bohužel a nemám z toho žádnou radost -, že si myslím, že příští rok prostě plánované zvýšení (nesrozumitelné) může být, může být i schváleno, ale myslím si, že reálně není možné - a potřetí, počtvrté říkám bohužel - to proinvestovat. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Volného a eviduji pana poslance Farského, který se hlásil.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, já jenom velice krátce. Já jsem neříkal, že nemáte pravdu s těmi mandatorními výdaji. Já jsem akorát řekl, proč se ty mandatorní výdaje také zvyšují, že se rozmrazila ta regulace platů státních zaměstnanců, důchodcům jsme vrátili, co jste jim sebrali. Ano. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní přednostní právo pana poslance Miroslava Kalouska, předsedy klubu TOP 09, poté pan kolega Farský. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, já to vystoupení rozdělím na dvě části. Nejprve si dovolím stručně okomentovat tu výměnu názorů, která tady proběhla mezi kolegy z rozpočtového výboru Volným a Stanjurou, a pak si dovolím říci to, s čím jsem se přihlásil.

    Můžeme samozřejmě legitimně diskutovat o tom, kde je snižování mandatorních výdajů vhodné a kde ne, ale nemůže být, nemůže být diskuse o tom, že nemůžeme dosáhnout zdravých a vyrovnaných veřejných financí, pokud relativní poměr mandatorních výdajů a kvazimandatorních, což jsou mzdy, v rámci rozpočtu nesnížíme. To je ten základní strukturální problém veřejných rozpočtů nejenom v České republice, v drtivé většině evropských zemí, ale je to onen základní problém. Prostě ve více než 60 procentech je stát pouhým fakturantem, který přijaté prostředky přerozděluje na zákonem určené účely, tam je prostě prostor vlády minimální, zbytek jsou smluvní závazky a jakýkoli ministr financí a jakákoli vláda, jež se má pohybovat v rámci rozpočtových a politických priorit na výdaje fakultativního charakteru, tak se pohybuje v prostoru 10 až 15 % z celkových výdajů rozpočtu. A tam je ten tlak na ten deficit, protože těch 10 až 15 % samozřejmě nestačí a všichni říkají: potřebujeme víc na investice, potřebujeme víc na vzdělání, potřebujeme víc na chodníky, a proto musí být ten deficit. Ne, odpověď je jiná - abychom mohli mít více na vzdělání, abychom mohli mít víc na investice, abychom mohli mít víc na ty chodníky, musíme mít nižší mandatorní výdaje. Ta koruna je jenom jedna. Nemůžu ji proinvestovat a současně projíst. Můžu buď jedno, nebo druhé. A my ji bohužel projídáme a v diskusi nad návrhem státního rozpočtu příští rok uvidíme, že ji projídáme zase o něco víc, než jsme ji projídali loni nebo předloni. To je ten problém.

    Prostřednictvím předsedajícího pane poslanče Volný, vytrhl jste mě z kontextu. Když jsem mluvil o plánovaném deficitu, mluvil jsem o predikci vývoje ekonomiky. Ta samozřejmě nepředpokládala tříprocentní růst a já jsem velmi rád, že předpokládá tříprocentní růst asi jako my všichni, ale ten meziroční přírůstek z těch 3 %, což je zhruba 35 až 36 mld korun do státního rozpočtu, ten by žádná odpovědná vláda neměla použít na utrácení, ale na snížení deficitu.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, jenom mým prostřednictvím hovořte k ostatním kolegům.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vaším prostřednictvím se Okamura rozvášnil. Děkuji. Promiňte. (Smích, potlesk vpravo.)

    Proto tenkrát vznikla tzv. kolodějská reforma veřejných rozpočtů, která, přiznávám, byla středolevá, ale nebyla hloupá. A kdyby byla realizována, tak dnes 90 % strukturálních problémů veřejných rozpočtů nemáme.

    Jedním z poměrně zásadních bodů, který tato reforma obsahovala, byla závaznost střednědobých výdajových rámců. Tedy zásada, že pokud bude přírůstek z meziročního růstu ekonomiky větší než předpokládaný v bilanci, a to, co se promítne do deficitu, že o tento přírůstek nebudou zvýšeny výdaje, ale bude o něj snížen deficit. A naopak, pokud bude nižší, že nebude zvýšen deficit, ale budou sníženy výdaje. To je zásada, která je ukotvena v našem právním řádu od roku 2003, v rozpočtových pravidlech 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Je to krásné pravidlo. A opakuji, že kdyby bylo dodrženo, tak díky těm šesti sedmi letům mimořádného růstu v době monetární bubliny jsme se v roce 2007-8 dostali na vyrovnané rozpočty.

    Toto pravidlo má jeden problém. Není tam žádná sankce. Vláda, když ho nedodrží, předloží Poslanecké sněmovně návrh na zvýšení výdajových rámců. Protože vláda mívá v Poslanecké sněmovně většinu, tak tento neodpovědný návrh Poslanecká sněmovna neodpovědně přijme, a místo aby se likvidoval deficit a meziroční přírůstek se používal ke snížení deficitu, tak se používá k vládním dárkům. Chovala se tak bohužel Špidlova vláda, chovala se tak vláda Grossova, chovala se tak vláda Paroubkova, která v roce 2006 dokonce zvedla závazné střednědobé výdajové rámce o 56 mld. z roku na rok - a první vláda, která to dodržela, byla vláda Topolánkova. Ten zákon platí od roku 2003, ale první vláda, která ho dodržela, byla vláda v roce 2007, aby to pak porušila vláda Fischerova, aby to pak porušila vláda Rusnokova, a teď to radostně porušuje vláda Babišova.

    Jen říkám, že to, co vláda předkládá, je v rozporu s právním pořádkem ČR. Samozřejmě v okamžiku, kdy to Poslanecká sněmovna schválí, tak to prostě schválí. Ale ta zásada, to pravidlo, ke kterému se tenkrát politická reprezentace zavázala, a zavázali se k němu i sociální demokraté, že vyšší než očekávané přírůstky nebudou promítány do vyšších výdajů, budou promítány do nižších deficitů. Vím, že to není dramatická částka. A tím spíš, že to není dramatická částka, je to naprosto zbytečné porušení pravidel a precedens, který jste kdykoli připraveni opakovat, protože nechcete šetřit, chcete utrácet, a proto my to nemůžeme podpořit. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Sice je přihlášen pan kolega Farský, ale s přednostním právem se přihlásil pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Myslím si, že to bylo srozumitelné, co řekl pan poslanec Kalousek. Chtěl bych se na to pokusit za sebe podobně možná srozumitelně odpovědět.

    Tady zaznělo, že pokud získáme nějaký přírůstek ve státní rozpočtu, je třeba ho použít na snižování deficitu. Jen bych na to chtěl říct, že to, co tady řekl pan poslanec Kalousek, tak to jako ministr financí opravdu svědomitě a opakovaně dělal, a rád bych připomněl Sněmovně, že výsledkem v české ekonomice byl propad a ekonomická stagnace. Dokonce jedna z nejdelších recesí ze všech těch států v Evropě kolem nás. Porovnejte si, jak v podobných podmínkách přežili Poláci, Slováci apod. Dovolte, abychom si všichni připomněli, že tento typ přístupu vedl k tomu, že Česká republika zamrzla nejspolehlivěji.

    Proti této úvaze pana Kalouska tady říkám jedinou věc: Není pravda, že tato vláda chce utrácet jen tak. To je demagogie, legenda, která se tady vytváří. Také jsem se podílel na schvalování tohoto návrhu a mohu vám říci, že filozofie je naprosto jednoduchá. Nám jde o to, že významným tahounem ekonomiky, kromě toho, co vyveze průmysl, je samozřejmě také spotřeba. A to, oč jde, je přiměřeným způsobem, ne nějak rozhazovačně, ale přiměřeným způsobem podpořit také spotřebu. Vy tady používáte takové pejorativní slovo projídání, jako kdyby, chápete?, to bylo téměř něco co těm lidem - ty už tady zase jíš nějaký klobás, tím tu ekonomiku podřezáváš.

    Přátelé, spotřeba je součást ekonomického motoru. Spotřeba je dokonce velmi významná součást. A já jsem přesvědčen, to jakým způsobem vy jste snižovali tu spotřebu třeba opatřeními ve mzdách vůči státním zaměstnancům, tak jste významně ekonomiku podřezávali. A já dnes říkám, že naše ekonomická politika je přiměřeným způsobem také podpořit investice, vládní investice, podpořit právě tu spotřebu obyvatelstva, protože to je ekonomický tahoun. Dokonce si dovolím tvrdit, že velmi významný ekonomický tahoun.

    A jestli chcete hledat příklad, tak se podívejte, přátelé, do sousedního Rakouska. Sousední Rakousko je země, která velmi dobře přestála celou ekonomickou finanční krizi, a já si dovolím tady spekulovat, že jeden z důvodů je také to, že Rakousko je postaveno na poměrně silné spotřebě obyvatelstva. Je to velmi dobrá výbava, přátelé, pro krizi, mít obyvatelstvo, které má slušné reálné mzdy a které vlastně vytváří silnou spotřebu. Máme celou řadu zemí, které by se daly jmenovat, kde spotřeba je významným tahounem ekonomiky.

    Já jsem prostě přesvědčen, že chyba vaší hospodářské politiky byla, že vy jste spotřebu krutě podcenili. A my dneska nerozhazujeme, my pouze přiměřeným způsobem tu spotřebu, vládní investice posilujeme. To je podle mě podstata politiky, kterou děláme, a já jsem pro ni osobně hlasoval proto, že si skutečně myslím, že to je cesta ke slušnému ekonomickému růstu. Žádná rozmařilost, žádné rozhazování, dokonce i spotřeba je ekonomický faktor, a já si myslím, že dneska i v literatuře najdete celou řadu ekonomů, kteří vám toto potvrdí. Dokonce si myslím, že to je dneska jeden z velkých názorů, který zaznívá hlasitě všude v Evropě, a mluví se o tom, že politika čistě utahování opasků, šetření, pouze snižování deficitu zavedla do zmrazení nejenom Českou republiku, která v tom byla první, ale dokonce i celou řadu dalších zemí v Evropě. Je načase si toto přiznat i v České republice a politiku této vlády nenapadat, neříkat, že chceme projídat, ale uvědomit si, že je to pokus hledat ekonomický model, který tuto zemi vyvede z recese, vyvede ze stagnace. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničí za jeho vystoupení. S faktickou poznámkou nejdříve pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, poté pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, poté pan kolega Fiedler a s přednostním právem po faktických poznámkách pan předseda Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Musím se přiznat, že mi už opravdu chyběly politické zápasy s Lubomírem Zaorálkem na půdě Poslanecké sněmovny. Jsem rád, že se s ním můžu utkat nejenom, jak čte nějakou mezinárodní smlouvu. Myslím si, že to je dobrá věc. Už jsem jenom čekal, až se na nás podívá a řekne nám: "Chápete? Chápete?" A my bychom kroutili hlavami a říkali jsme: "Nechápeme, nechápeme." (Potlesk v části sálu.) Teď to myslím opravdu v dobrém, přátelsky, protože to je taky smysl parlamentu, abychom se přeli o své názory.

    Pan ministr zahraničí vytáhl jeden argument a říká, podívejte se do druhé. Já použiji jiný argument a zkuste mi ho vyvrátit. Podívejte se na procento nezaměstnaných v České republice a porovnejte to se státy, o kterých jste mluvil. Nemůžete vzít jenom jeden argument a ten používat. A jestli chceme zvyšovat spotřebu, proč ne? Ale naše recepty jsou jiné. Můžeme snížit DPH o jeden procentní bod. Můžeme snížit spotřební daň, což vy jste odmítli. Tak nechte těm lidem víc peněz. Nechte těm lidem víc peněz a oni budou vědět.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Tak pozor! V tom případě faktická poznámka pana poslance Fiedlera, a pak teprve přednostní práva. Tak já jsem vnímal pana předsedu Okamuru jako s přednostním právem, dobře. Nyní pan poslanec Fiedler s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne. Já bych jen krátce zareagoval na to, co tady zaznělo z úst pana ministra Zaorálka. Ano, samozřejmě, ta spotřeba je tahounem ekonomiky. Ale záleží hodně na tom, jak ta spotřeba, jak je tažena, čím. Jestli se budeme dále zadlužovat, jestli budeme přidávat našim občanům a jednotlivým složkám obyvatelstva z vydělaného zisku, jsem samozřejmě všemi deseti pro. Ale pokud to budeme dělat tím, že nám pořád bude růst naše zadlužení, nebo bude stejné, nebude se zmenšovat, a nezlobte se na mě, když se dívám na návrh státního rozpočtu, tak tam se nic zásadního nemění, ta čísla jsou pořád stejná. Takže s tímhle nesouhlasím. Ano, spotřeba ano, ale pokud si na ni vyděláme.

    A teď bych zareagoval nebo se vyjádřil k oběma stranám sporu. Ať se na mě kolegové, kteří se tady utkali, pan ministr Zaorálek a bývalá koalice, oni si ty pozice teď trošku prohodili. Když se podíváme na ta čísla, na ty grafy, které nám ukazují historii, tak se pánové z jednoho i druhého tábora na mě nezlobte. Ono bylo úplně jedno, jestli tam byla ta aktuálně opozice nebo aktuálně koalice, pak jste si to prohodili. Ten způsob zadlužování, a jak se vyvíjela ta ekonomická čísla naší země, ten má bohužel pořád stejný ráz a jde stejným směrem. Na tom se vůbec nic nezměnilo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ano, spotřeba ano, zvýšení spotřeby také. Ale ty metody jsou samozřejmě různé. Je tady na stole náš pozměňovací návrh, který jsme konzultovali i s ekonomy, aby se snížily o jeden procentní bod obě sazby DPH. A ekonomové říkají, že to naopak nastartuje spotřebu, která nám stagnuje, protože když za pana ministra Kalouska se zvýšilo DPH, tak to ten avizovaný výběr stejně finálně nepřineslo. Splnilo se očekávání jenom částečně, protože lidé prostě už nemají peníze. To samé my jsme prosazovali. Tou cestou navýšení spotřeby je prostě snižování daní, nikoli zvyšování. Investice do infrastruktury systémové rozhodně nejsou, protože když peníze na investice do infrastruktury dojdou, tak samozřejmě těžko pak už můžeme odněkud brát. Systémovější je naopak nastavit to plošně, to znamená například snížení těch daní. My jsme hlasovali i pro snížení spotřební daně na naftu, která je prostě nižší než v Rakousku a Polsku. A není pravdou, že je to jenom o výpadku 14 mld. Zapomněli jsme na multiplikační efekt, že necháme lidem peníze v kapse. Naopak, ty půjdou do oběhu, a ekonomové naopak říkají, že osm až devět miliard, například Pavel Kohout to říká, ten přísun do státní pokladny vznikne.

    Takže uznávám, že jsou tady dva tábory ekonomů, ale za Úsvit říkám: Jednoznačným návodem na zvýšení spotřeby je snižování daní tím, že nastartujeme spotřebu, že lidé budou mít v kapsách více peněz. Lidé už nemají peníze na tyto daně. A je potřeba jít opačným trendem, a nikoliv nesystémovými pobídkami, které dřív nebo později vyschnou. Musí to být systémové metody a ty od vlády čekáme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní s řádnými přihláškami a s přednostním právem pan Miroslav Kalousek, poté pan kolega Farský. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte dvě poznámky k projevu pana ministra zahraničí. Pan ministr zahraničí řekl: A protože Kalousek dodržoval zákony a protože důsledně šetřil, měli jsme tady krizi a recesi. To skoro vypadá, jako kdyby Kalousek snižoval ty výdaje a šetřil proto, aby zařídil tu recesi a radoval se z toho, že ta recese je.

    My jsme tady měli, pane ministře, v té době celoevropskou dluhovou krizi státu a České republice na pětiprocentním strukturálním deficitu hrozilo, že přijde o svou suverenitu na mezinárodních kapitálových trzích a že se stane buď rukojmím zahraničních investorů, anebo mezinárodních institucí tak, jako se to stalo celé řadě zemí. My jsme neměli čas čekat. My jsme za těch sedm měsíců v roce 2010, co vy už vládnete, my jsme za těch sedm měsíců museli dát naprosto jasný a věrohodný signál, že s tím něco uděláme. A my jsme také ten strukturální deficit z těch 5 %snižovali tempem 1,4 % ročně, což je číslo Ministerstva financí. Opět, aby třeba pan ministr (poslanec) Volný neříkal, že to jsou moje čísla, to je údaj Ministerstva financí. Ano, my jsme snižovali strukturální deficit tempem 1,4 % ročně, abychom toto riziko odvrátili a aby budoucí ekonomický růst mohl být postaven na zdravých základech.

    A teď já s vámi do určité míry mohu souhlasit, že je legitimní diskuse, jestli mělo být to tempo tak rychlé. Jestli by třeba nestačilo ne 1,4 % ročně, ale 0,8 % ročně, jestli to opravdu muselo být tak rychlé a nemilosrdné. O tom může být legitimní diskuse. Ale nemůže být legitimní diskuse o tom trendu, že se to musí snižovat. Může být diskuse o parametru, nemůže být diskuse o trendu. A nám se toto podařilo. Ano, souhlasím, ten růst byl nižší prioritou než odvrácení rizika dluhové krize České republiky. A každá léčba má prostě i své vedlejší, někdy i nežádoucí účinky. A pochopitelně, že ten nižší růst, nebo ta mělká recese byla jednou z daní, byť samozřejmě ten příspěvek vládní politiky byl zhruba 10% k tomu celkovému příspěvku vnějšího ekonomického okolí.

    My jsme odevzdali veřejné rozpočty ve zdraví, vy jste měli tu šanci ten ekonomický růst, který zaplať pánbůh přišel, stavět na zdravých makroekonomických základech. A na tu šanci rezignujete. Já se teď nebudu přít o zajímavý ekonomický názor, model Volný-Babiš-Zaorálek, o tom, jak přidáním platů státních úředníků roztočíme kola české ekonomiky. Já vám tu víru ponechám. Ale k tomu, že jste říkal, že je potřeba fiskálními impulsy podpořit ekonomiku zvlášť v době obtíží, jste k této teorii, kterou vyznává celá řada ekonomů, zapomněl říct to B, co říkají titíž ekonomové. Že v době růstu se šetří na horší časy. To znamená, že vy byste měli logicky pokračovat, byť mnohem mírnějším tempem, souhlasím, můžete na to mít jiný názor, mnohem mírnějším tempem ve snižování strukturálního deficitu. To znamená, těch 1,4, kam to dostala Rusnokova vláda, byste snadno mohli alespoň o půl procenta snížit a oproti nám byste měli tu obrovskou výhodu, že vůbec nemusíte snižovat výdaje. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Kalousek. S faktickou poznámkou pan poslanec Pilný, poté řádně přihlášený pan kolega Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ivan Pilný: Díky, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, ono už to tady padlo - zahrnovat do spotřeby to, že se musí zabezpečit nutné výdaje státu, je asi špatně. Někdo utáhl a zavřel kohoutky s vodou, a tím žízeň nepřestane, naopak roste. To, že stát musí zabezpečit určité funkce, a tudíž i přidat státním zaměstnancům, policistům, hasičům, lékařům a učitelům, je nezbytně nutné po tom tvrdém utažení těch kohoutů, protože stát musí fungovat.

    Samozřejmě že ten základní problém není v tom, kolik berou státní zaměstnanci, ale je jich příliš mnoho. A na tom, kolik jich je, se podílíme i my tvorbou naprosto zbytečných zákonů, vyráběním nových a nových úředníků, funkcí a razítek. To ovšem není věc Ministerstva financí, ale tato Sněmovna a my bychom se měli přičinit o to, aby stát zeštíhlel a bylo co nejméně těch zaměstnanců a zabezpečovali skutečně ty funkce státu, které občané potřebují. Tím se podaří vytvořit prostor k podpoře investičních pobídek, jak soukromých, tak i státních, což je samozřejmě jeden z motorů ekonomiky. A také samozřejmě se podaří tím pádem zvýšit i spotřebu, která je také jedním z pilířů HDP. To znamená, to důležité je někde jinde. Není to v číslech rozpočtu, ta se principiálně příliš změnit nedají po tom, co se stalo v minulých letech.

    Děkuji. (Ojedinělý potlesk ve střední části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. No, tak teď tedy jste mi to zkomplikovali. Dobře. Prosím paní poslankyni k faktické poznámce, pak kolega Farský, žel, musí počkat, protože se s přednostním právem přihlásil pan ministr Zaorálek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Budu skutečně velmi krátká, velmi rychlá. Chtěla bych zareagovat na pana předřečníka, ať můžeme diskutovat, které zákony jsou nadbytečné, které agendy jsou nadbytečné, kteří úředníci byli nadbyteční - konkrétně doložte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za velmi krátké vystoupení. Nyní s přednostním právem pan ministr Zaorálek, pak pan poslanec Farský. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, já bych chtěl jenom replikovat na především tedy asi vystoupení pana poslance Kalouska jenom jednou poznámkou. Ono by to vypadalo docela rozumně, to, co on říká, přece má určitou logiku - pokračovat ve snižování strukturálního deficitu a v něčem jakoby to dobré z té minulé politiky zachovat, protože není pochyb o tom, že tu pozici českého státu v tom dluhopisném trhu držet na slušné úrovni je samozřejmě výhodná věc. Já myslím, že celá ta úvaha pana poslance Kalouska má jedinou vadu - že to není tak, že my v této chvíli z hlediska růstu jsme už za vodou. Když se podíváte na bilanci třeba posledního půl roku, tak tam bylo určité oživení v prvním čtvrtletí, ale v tom druhém to tak přesvědčivé není. Když se podíváte na vývoj spotřeby, mám na mysli spotřebu za poslední půl rok, tak to není tak, že ta spotřeba už nastartovala a že ekonomika opravdu začala růst. To znamená, na tom modelu pana poslance Kalouska je podle mě chybné to, že pokračování jenom té jediné filozofie, té filozofie, že prostě budeme snižovat strukturální deficit, nás pravděpodobně nevyvede ze situace, do které jsme se dostali, kde jsme zamrzli tak dokonale jako žádná z podobných ekonomik nám tady na dosah, třeba ve střední Evropě.

    Já jsem přesvědčen, že vláda musí v tomto směru něco dělat. My nemáme prostě potvrzený ekonomický růst, my nejsme v situaci, kdy se ekonomiku už odrazila, a proto si myslím, že ta prorůstová opatření, která tam dostáváme, opatření, která tady jsou namířena pro zvýšení investic, pro zvýšení spotřeby, to je teprve skutečně ta snaha změnit dosavadní trend a nespokojovat se pouze s tím, že snižujeme strukturální deficit.

    Takže já si myslím, že my prostě nejsme v situaci, kdy bychom se mohli spokojit s tou situací, ve které jsme, ale naopak musíme hledat způsoby, jak stimulovat výdaje, investice, stimulovat spotřebu. To je podle mě námitka generální vůči tomu, co řekl pan poslanec Kalousek, protože v tom jeho výhledu nakonec to znamená, že máme vysloveně pokračovat v tom samém, co tady dělala předchozí vláda. A jak tady řekl pan poslanec Stanjura, když říkal, co by to bylo za opozici, kdyby vám tady říkala, že to vlastně děláme dobře a že nás můžete pouze pochválit. Tak já vám na to stejně řeknu, co by to bylo za vládu, která by se nepokoušela řešit ten základní problém, který ta země dnes má, a to je problém ekonomického růstu, s kterým vám se nepodařilo pohnout. A naším úkolem je tohle změnit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zahraničí. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban, pak snad konečně s řádnou přihláškou pan kolega Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych asi nevyčítal té předchozí vládě, že se snažila šlápnout na brzdu u provozních výdajů, ale vyčítat jí musíme, že šlápla výrazným způsobem na brzdu u investic. A to je myslím ten základní problém. Stačí se podívat na rozpočty Státního fondu dopravní infrastruktury a velké rozdíly a tam si myslím, že byla velká chyba toho velkého zabrzdění, které mohlo přeci jen mít nějaké pozitivní výsledky pro hrubý domácí produkt. Takže to je podle mě cesta, kterou je potřeba napravit a hledat možnosti v rozpočtu, jak posílit investice.

    U té spotřeby - tak samozřejmě, ale byl bych trochu opatrný, protože když se podíváte na podíl dovezeného zboží v ČR a českého, tak abychom neposilovali příliš hrubé domácí produkty okolních zemí. Takže ono to má samozřejmě své limity.

    Ale co je problém? Problém je, že jsme za posledních deset let klesli asi o 20 příček z hlediska konkurenceschopnosti. To není otázka jen rozpočtu, jeho deficitu a nějakých výdajových rámců. To je otázka fungování institucí, to je otázka podpory vědy, inovací, výzkumu, školství. Toto jsou přeci kroky, které jsou dávno popsány. A jestli nejsou popsány v ČR, tak se stačí podívat na různé roční zprávy OECD nebo kohokoliv jiného, kdo nám nastavuje zrcadlo. Tak toto je věc, které se nevěnovala předchozí vláda. Já doufám, že ta současná i budoucí se jí budou věnovat mnohem více, protože jestli nebudeme dobří, tak nebudeme mít co vyvážet a ten hlavní tahoun českého růstu a české životní úrovně, tedy export českého průmyslu, bude pryč. Tak soustřeďme se na to komplexně prosím a -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, nezlobte mě, skončil vám čas k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Urban: Tak já skončím, pane místopředsedo, proč bych vás zlobil.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to jsem rád, protože samozřejmě já už bych rád dal slovo kolegovi Farskému k řádné přihlášce, ale před ním se přihlásil ještě pan poslanec Stanjura k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Není to často, že bych to do toho mikrofonu přiznal, ale v mnohém s panem poslancem Urbanem souhlasím, když budeme mluvit o dopravní infrastruktuře. A nemyslím si, že klíčové bylo to celkové číslo rozpočtu. Klíčové bylo, že se dávaly malé peníze na přípravu. A to vás nedoběhne první nebo druhý rok, to vás doběhne později. Vím, o čem mluvím, bohužel, proto jsem říkal, že jde o ty výdaje nejenom letos, ale i příští rok. Já jsem nachystal před polovinou roku 2013 opravdu velký balík soutěží na projekční přípravu, pak ze známých důvodů ta vláda skončila, jsme o rok a půl později takřka a skoro nic se z toho nespustilo. To je ten problém, který mě trápí, protože zase můžete mít i dokonce zdroje, můžete mít k dispozici víc, než měly předchozí vlády, ale v okamžiku, kdy to nemáte připraveno a nemáte pravomocná stavební povolení a nemáte vysoutěženo, tak je to jenom číslo na papíře.

    Takže já bych jenom zdůraznil, že jestli byl někde problém, a já tvrdím že byl, tak byl v tom, že byly malé zdroje, ale i malá energie napřená směrem k přípravě. A nejsou to jenom peníze, ale k tomu, abychom volili technická řešení, která mají logiku a která opravdu nevyvolají prudký odpor, protože na té mapě si můžete nakreslit, co chcete, když získáte většinu v městském či krajském zastupitelstvu, ale pokud nezvolíte správně tu trasu, tak v dobré víře oddalujete stavbu o jednotky let, někdy o deset či patnáct let. Takže já bych byl pro, abychom se soustředili společně na to, jak vybírat dobré trasy, nedělat kontroverzní věci, jak ohlídat kvalitu projekčních prací a jak mít velké prostředky právě na přípravu, aby když budou možnosti státního rozpočtu, bylo co stavět. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Stanjurovi i za dodržení času. Nyní pan kolega Farský s řádnou přihláškou, po něm pan kolega František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Já budu mít otázku, nebo spíš komentář velice stručný. Já jsem se setkal s tím, že v předvolební kampani zazní různé sliby. Ale od současného ministra financí zazněl opakovaný statement, že se ročně v České republice vyplýtvá nebo v korupci ztratí 200 mld. korun. My teď máme před sebou zvýšení střednědobých výdajových rámců na roky 2015 a 2016 o zlomek této částky. A možná je to dané mou nedostatečnou představivostí, ale nerozumím tomu. Buď tehdy pan ministr nemluvil pravdu, tehdejší kandidát, nebo se v České republice dál krade. Rád bych znal odpověď. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy František Laudát s řádnou přihláškou do rozpravy k této věci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já tento materiál považuji za skutečně druhou vlaštovku reálné pravdy, která je v zásadním rozporu s tím, co jste říkali před volbami a co děláte po volbách. Pokud chcete podporovat investice, tak prosím proč budete asi při třetím čtení - nevím, jestli to bude na pořadu příští, nebo přespříští týden - podporovat vyšší zdanění fondů z 5 na 19 %? Samozřejmě vy žijete v domnění, že stát je nejmoudřejší a stát rozpumpuje ekonomiku, ale já mám na to úplně jiný pohled než pan ministr financí, než sociální demokracie. A vždycky ty hodnoty vytváří soukromý sektor. A vy děláte přesně antirůstová opatření, protože to je základní nástroj pro investice.

    A pan ministr zahraničí, když už je na svých cestách - tak se ptejte. Ono bohužel ne vždycky jsou politické reprezentace zemí ochotny jít s pravdou ven. Když byl rozpočtový výbor např. ve Španělsku, tak se přiznám, že jsme se tam pravdy nemohli dobrat, nedobrali jsme se jí. Přitom už ta krize tam byla přímo před parlamentem ve stanovém táboře, všichni už to věděli, ale přesto jsme se pravdy nedobrali a dostávali jsme vyhýbavé, nebo dokonce ne realitě odpovídající informace.

    To, co vy tady dneska děláte... My samozřejmě jsme řečeno termínem fyziky chtěli - nebo Nečasova vláda i za cenu nepříjemných opatření, ale pořád ještě snad snesitelných - směřovat naši zemi do stabilní polohy. To, co vy děláte teď, je poloha labilní, protože v řadě zemí, které vy tady říkáte, že jsou dobře... No tak Francouzi se dlouho snažili proinvestovat tou krizí. A jak to dopadlo? Je to tikající bomba, která může vybuchnout kdykoliv. A jestli vybuchne, tak to smete jakýkoli křehký růst v celé Evropě. Oni už dokonce jsou obviňováni, že dostali do stagnace. A prosím jestli chcete skutečně, snad byste si mohli střihnout v době, kdy je jakási, byť chabá, nicméně je naděje na to, že jeden, dva, tři roky možná, přál bych si samozřejmě víc a všichni bychom si to přáli, ekonomický růst, tak proč vy zhoršujete to prostředí?

    Já si nemyslím, že jsme v konkurenceschopnosti klesli o dvacet příček. Ten klíčový problém je tam vzdělání a další věci. Je to něco podobného jako s dopravou - každý má řidičák, takže rozumí dopravě, každý prošel školou, takže rozumí školství. A obávám se, že ti, kteří tam byli schopní, neměli dostatek času na to, změnit poměry na těchto ministerstvech. Ti, kteří jsou tam dlouhodoběji, to jsou babráci a je ostuda, že takoví lidé ministry dělají.

    Takže já se domnívám, že toto je smutný materiál, byť říkám, není dramatický, ale spíše svědčí o té trajektorii. Já se obávám, že schodky budou v reálu větší, než s jakými počítá střednědobý plán. Nevím, zda už v těch schodcích jsou zakalkulovány i schodky různých fondů. Pro mě bylo dost překvapením, když jsem vlastně poprvé v historii viděl, že do hospodářského výboru šel materiál, kde střednědobý výhled Státního fondu dopravní infrastruktury má naplánovaný deficit. Předtím se to nikdy nedělalo, nevím, zda to lze vůbec takto dělat. Nicméně prosím, já bych to ještě neviděl tak dramaticky. Ale vy nedáváte peníze nebo nezatínáte sekeru na investice, naopak. Jsem rád, že už jsme se aspoň dohodli na tom, že zvyšujete mandatorní výdaje, což do téhle doby jste zarputile odmítali, a to je ten message.

    Pokud se týká Rakouska. Pane ministře, oni měli větší štěstí po válce ve finále, byť byli poraženým státem, že nepadli do ekonomické péče soudruhů. Oni si úporně tvrdou prací vydělali, takže tam ten fundament ekonomický, infrastrukturní je obrovský a na tom se potom žije a podniká podstatně lépe než v zemi, která byla rozvrácená nejdřív fašismem a potom komunismem. Takže tam je to o něčem trošku jiném a je tam obrovské konzervativní chování. Nevěřím tomu, že Rakušáci vyhazují peníze a cpou to do spotřeby. Každý tam tu korunu hodně často obrací. Takže to je úplně jiná politika a jiná atmosféra vytvářená politickými reprezentacemi, než je tady u nás.

    Nicméně znovu v této souvislosti na vás apeluji, abyste to ještě v tom zákoně, kde zdaňujete fondy, zvážili a skutečně tuto část z toho vypustili. Protože tím posíláte Českou republiku ve středně- a dlouhodobém horizontu, hlavně dlouhodobém, na trajektorii technologického úpadku. A samozřejmě asi bude i diskutováno, on už se o tom zmínil i pan ministr financí - já si myslím, že byste měli být velice obezřetní s navyšováním mandatorních výdajů, protože přijdou věci, které se budou muset řešit. Pan ministr poslední dobou objevil, jak tady vznikla z evropských dotací výzkumná centra. Nikdo si nedovolil říct my je tady nechceme. Když někdo řekl, že ne každá dotace může být výhodná, tak tady byl za zločince v minulých obdobích. A my jsme upozornili, že některé dotace se mohou lehce změnit v antidotace, pokud nejsou domyšlené.

    Takže my samozřejmě tento materiál nepodpoříme, protože je v příkrém rozporu s tím, jakou máme představu o ekonomické budoucnosti a o ekonomické stabilitě České republiky v příštích letech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi a s řádnou přihláškou nyní pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych přímo chtěl navázat na to, co tady říkal kolega Laudát. Tady se pořád mluví nebo se zaklíná návrh rozpočtu a střednědobých výdajů investicemi a spotřebou. Jakou spotřebu budeme podporovat tím, že budeme zvedat mzdy - já říkám, souhlasím, oprávněně - těm skupinám, kterým je to navrženo? Jak budou potom tyto finanční prostředky, které zčásti jdou zase z úvěrovaného dluhu, protože ne na všechno jsme si vydělali, utraceny? Já s tím budu zcela souhlasit, pokud budou utraceny za výrobky, které u nás vznikají, ze kterých u nás vzniká přidaná hodnota, ze kterých se u nás odvádějí daňové odvody z té práce. Ale pokud tyto zvýšené náklady budou utráceny za zboží importované, které nám v podstatě nic nepřináší, naopak ubírá práci na našem trhu, tak s tímhle se tedy nemohu ztotožnit. S tímhle prostě nesouhlasím. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova v obecné rozpravě. Ano, pan ministr financí. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Jsem rád, že tu máme tolik ekonomů a lidí, kteří rozumějí ekonomice, zaměstnanosti a investicím. Je to skutečně potěšitelné.

    Já bych zopakoval jenom fakta. Nečasova vláda plánovala schodek 120 mld. Já ho mám na 100.

    Pan Fiedler by mohl číst aspoň moje rozhovory a dozvěděl by se, že nezadlužujeme. Naopak, zkuste přemýšlet nad tím, co vám řeknu. Dluh 2013 - 1 683 mld. Dluh koncem roku 2015 - 1 683 mld. To je stejné číslo, pokud dobře počítám. Deficit 2014 - myslím, že se dostanu pod 90 mld. A příští rok, jak jsem řekl, snížíme o 20 % deficit na 100 mld.

    Otázka zní, jak je to možné. Je to možné tak, že jsem začal řídit cash flow státu, co nikdo nedělal. A absolutně, pane Fiedlere, je to 43,3 % HDP - zadlužení koncem roku 2013. A jelikož počítáme, že HDP se zvýší, tak absolutně snižujeme na 40 % HDP. Doufám, že už jste to pochopil a nebudete říkat, že nesnižujeme.

    A to všechno, že napravujeme zaškrcení ekonomiky, co tu předvedla Nečasova vláda s Kalouskem, deficit uděláme skoro stejný, a přitom pouštíme spotřebu, vracíme důchody, vracíme zvýhodnění daní pro další děti, pro důchodce. Já to dělám proto, že já jsem pravičák, pan Laudát říká, že to nemám říkat, vždycky to budu říkat, s vyvinutým sociálním cítěním. Proto mám i nadaci, která rozdává desítky milionů ročně, takzvaný švédský model, kdo to nezná.

    Pan Urban tu mluvil o dopravní infrastruktuře. Já nevím, taky si konečně přečtěte ta čísla. Státní fond dopravní infrastruktury je navrhován ve výši 94 mld. na rok 2015. A rok 2014 je 71 mld. Rok 2013 byl ještě o 20 méně. A děláme pro to všechno. Teď jsem říkal předsedovi Filipovi, aby konečně už hejtman něco udělal - Lovosice, Ústí, čekáme na něj. My se tady snažíme spustit infrastrukturu. Vláda 2013 - vracelo se 11,7 mld., protože se nestavělo. To, že tento stát je paralyzován nesmyslnými zákony, které nám nedovolí rychle stavět, za to my nemůžeme. My jsme přišli s návrhem, že bychom to místo toho, že se dohadujeme s vlastníky pozemků čtyři roky, zrychlili. A hned do toho opozice hodila vidle. Nelíbí se jim to. Takže my skutečně šetříme. Šetříme v provozu. Vrátili jsme lidem, co jim vzali, ty výplaty. Včera jsem byl s hasiči v Chrudimi. Stačí jít do terénu. Plno lidí tady mluví o ekonomice a je třeba se i zeptat. Včera jsem byl ve Vysokém Mýtě u výrobce IVECO. Ptal jsem se na jejich názory, na kurzarbeit, minimální mzdu - taky velká debata mezi politiky.

    Pan Okamura. Snížení daní. Proč bychom teď snižovali daně? Potřebujeme daně vybrat. To nikdo neřešil. Řídit finanční správu a celní správu. V rámci kauzy Ekoinvest jsme přišli o 4,5 mld. To jsou ty takzvané karusely. Tam nám kradou. A pokud to někdo nepochopil, tak jsem před volbami o tom mluvil. A za pana Kalouska od roku 2009 do 2013 jsme přišli o 70 mld. Ukazoval jsem to v televizi na grafu. To jsou ty karusely, to je ten Íránec, který byl dán do vazby na základě akce v Hiltonu, akorát nás okradl o 4 mld. Smůla. Od 2008 o tom věděla celní správa. Nic nedělala, nevím proč. Uvidíme, snad se to vyšetří. Šetří to GIBS.

    Otázka, jestli se krade, nekrade. Asi se krade. Teď jsem zjistil na ČD Cargo, že je tam za Bazaly z roku 2008 podepsaný skvělý kontrakt. Nevím, kdo tam byl ministr dopravy. ČD Cargo si pronajalo depo v Lovosicích za 80 mil. ročně. Tržby mají 22, takže každý rok prodělají 60 mil., a všichni říkají, že smlouva je nevypověditelná. Dokonce jsou tam nápady, abychom si ten majetek odkoupili za 35 mil. eur.

    Systém, který tady byl vybudován, v některých resortech funguje a my se snažíme ho rozkrýt, jako například zdravotnictví. Konečně už jsme se dohodli, jaké jsou úhrady na jednotlivé poskytovatele zdravotní péče.

    Takže si myslím, že rozpočet a výdajové rámce jsou velice v souladu. Připomněl bych, že v roce 2013 za vlády pana Nečase, když byl pan poslanec Kalousek ministrem financí, předkládal do Poslanecké sněmovny návrh na zvýšení výdajových rámců na léta 2014 a 2015 a na rok 2014 o 15 mld. Důvodem bylo zabezpečení podpory ekonomického růstu v roce 2014 a dalších letech. Tyto rámce nebyly projednány, protože Poslanecká sněmovna skončila. Plánovaný deficit činil tehdy 90 mld. a vy jste ho za pana Nečase navýšili na 105. Takže vy tady něco kritizujete, a dělali jste úplný opak. A já dělám naopak pozitivní věci, protože my jsme zdědili rozpočet od pana Rusnoka 112, snížili jsme ho na 107, jsme na 90 a můj osobní cíl je se dostat na 2013. A to při tom, že všechno jsme pustili. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí a místopředsedovi vlády a přistoupíme k rozpravě podrobné. Myslím, že bude vhodnější, pane předsedo, když nebudeme mezi rozpravami. (Mluví k poslanci Kalouskovi, který se hlásí s přednostním právem.) Já jsem obecnou rozpravu ukončil. (Reakce mimo mikrofon.) To máte, pane předsedo poslaneckého klubu. Ale já jsem umožnil závěrečné slovo po obecné rozpravě ministrovi, zahájím podrobnou rozpravu a v té samozřejmě vás okamžitě vyvolám, abyste přednesl s přednostním právem své stanovisko. Můžete ho v podrobné rozpravě jistě odůvodnit včetně návrhu na usnesení, pokud ho chcete říct.

    My jsme v bodě - ještě jednou zopakuji - jsme v bodě 153 Návrh zvýšených střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016. Není první ani druhé čtení, je prostě jednání o tom, co se týká těchto rámců. Má to speciální předpis, tak jako se projednávají zprávy.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrá, aby nedošlo ke stejně absurdní diskusi jako v případě, kdy na mimořádné schůzi řídil pan předseda Hamáček. V podrobné rozpravě dávám návrh na zamítnutí a dovolte, abych tento návrh odůvodnil tím, že stručně okomentuji závěrečné slovo předkladatele pana ministra Babiše.

    Myslím, že - nijak vám to nevyčítám - ale že jste dodnes nepochopil, neposlouchal jste to, co jsem řekl o výdajových rámcích. Nečasová vláda, pravda, ano, plánovala deficit 120 mld. na rok 2015, protože v roce 2013 žádné analytické pracoviště si nedovolilo predikovat a také nepredikovalo růst blížící se třem procentům. Prostě to oživení přišlo mnohem větší, než jsme čekali. Je to samozřejmě dobře, všichni se z toho radujeme, ale smysl střednědobých výdajových rámců je takový, že pokud je meziroční přírůstek z růstu ekonomiky vyšší než předpokládaný, má se použít ke snížení deficitu, nikoliv k navýšení výdajů. A vy jste měli už dostatečný polštář při rozpočtu, který jste schvalovali, Rusnokovy vlády, už dostatečný polštář, neboť již Rusnokova vláda prudce zvýšila strukturální deficit a zvýšila výdaje k tomu, aby vám ta léta 2015 a 2016 v těch daných střednědobých rámcích stačilo. Vám to nestačí. A prosím není pravda, pane ministře, že deficit snižujete. Vy deficit snižujete v nominálních číslech příjmů a výdajů, ale nesnižujete ho v tom jediném ukazateli, který může opravdu sledovat rozpočtovou odpovědnost vlády. Tedy v ukazateli, který je očištěn od ekonomických cyklů, tedy od toho vyššího než očekávaného růstu, a od mimořádných příjmů. A pokud to od toho očistíme, tak my jsme docela kritizovali Rusnokovu vládu za strukturální deficit 1,4 v okamžiku růstu a očekávali jsme, že když chcete šetřit, že alespoň ten strukturální deficit nezvýšíte! Ale vy ho zvyšujete! Ono to je někdy opravdu jak v Cimrmanově hře - hovořili jsme spolu, nebo nehovořili? Vy jste schopen tady v jedné větě říct: Já snižuji strukturální deficit, a proto je potřeba ho zvýšit. Vy jste schopen v jedné větě popírat materiály, které oficiálně předkládáte Poslanecké sněmovně i Evropské komisi! My jsme si to tady zažili před několika dny. Vaši vlastní poslanci rozpočtového výboru, pravděpodobně na váš pokyn, protože jim to říkáte, rozporovali vaše vlastní čísla! Přeli se tady s nám o tom, že není pravda to, co vy předkládáte! Vy prostě opravdu jste schopen verbálně té veřejnosti říkat něco jiného než děláte! Vy říkáte: Šetřím. A přitom zvyšujete výdaje!

    V této souvislosti bych rád požádal, protože rozprava je otevřena, na tu otázku, kterou položil pan poslanec Farský, ono to s tím souvisí, že opravdu vaše konkrétní kroky jsou v přímém rozporu s vašimi konkrétními slovy. Vy jste v předvolební kampani a po volbách jste to ještě mnohokrát opakoval, říkal: Všeci tu kradli, rozkradlo se tu 200 miliard ročně! Někteří z nás si mysleli, že je to nesmysl v rámci předvolební rétoriky. Ale je pravda, že jste měl řadu posluchačů a veřejnost vám to věřila a přineslo vám to zcela jistě mnoho hlasů a podporu, se kterou dnes realizujete tuto podle mého názoru vysoce nemravnou rozpočtovou politiku. Ale jestliže se kradlo 200 mld. ročně za těch zločinců, které jste kritizoval, tak jak to, že teď zvyšujete výdaje? Když jste říkal, že za vás se krást nebude. Tak jsou dvě možnosti. Buď jste lhal, anebo jste mluvil pravdu a v takovém případě řekněte: Oni tady rozkradli těch 200 mld. ročně a já zvyšuju výdaje, protože chci ukrást ještě o 60 mld. víc. (Potlesk a smích poslanců TOP 09.) Žádný jiný dvě možnosti neexistujou!

    A já samozřejmě vím, že teď jsem to v rámci parlamentní diskuse přeexponoval. Chci jenom upozornit na ty absurdní rozpory mezi oficiálními dokumenty, které předkládáte Poslanecké sněmovně, a těmi plky, které říkáte do televize a na mikrofon v Poslanecké sněmovně. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to byl pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. A samozřejmě, že dám slovo hned panu ministrovi financí, ale budu konstatovat ještě omluvu ministra obrany Martina Stropnického od 12 hodin.

    Pane ministře, máte slovo. K faktické poznámce jste se přihlásil, rozumím tomu tak. Prosím. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Nevím, kde pan poslanec Farský četl o 200 miliardách. Já jsem vždy říkal 100 miliard. A 100 miliard jsou ty karusely, pane Kalousku, ty, kde díky vám jsme přišli o 4,5 miliardy v rámci kauzy Ekoinvest, protože vy jste tu finanční správu ani celní správu neřídil. Vy jste je akorát používal pro svoje zájmy - Cícer a Knížek, kámoši. Sto miliard, ano, na to jsou auditorské zprávy a to je 2,7 % HDP, v Německu je to 1 % a až do 100 miliard a díky vám jsme přišli v letech 2009-13 o 70 miliard a konkrétně tahle kauza, která - doufejme, že GIBS už to konečně vyšetří -, tak to je konkrétní příklad. A jestli se kradlo, určitě. Vy jste chtěl ukrást 60 miliard konkrétně na ekologické zakázce. Já už vím dneska jak a proč, a proto já dneska nakupuji ekologické zakázky za půlku. Já jsem mluvil o tom, že 100 miliard je karusel, a kdyby tady někdo vybíral daně řádně, tak máme ještě 30 navíc, a to sám váš kámoš Knížek, se kterým jste si skoro zprivatizoval finanční správu, také potvrdil v jednom rozhovoru. Takže abychom říkali konkrétně ta čísla, jak to je.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Mám další faktické poznámky. Přednost mají elektronické přihlášky, čili nejdříve s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, poté pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Farský. Pan předseda (Stanjura) potom řádnou s přednostním právem. Ano. Pan poslanec Laudát k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že pan ministr financí neodpověděl Kalouskovi, na co potřebuje těch 60 miliard navíc, tak mu odpovím já za něj: na to, aby se sanoval ten superbordel, který se děje teď panu ministru dopravy. Protože kdo bude hradit škody za to, co předvádí jím řízená organizace na D1? Já doufám, a jestli se budete chtít dovědět konkrétní věci, co se tam děje, tak doufám, že podpoříte příští týden bod, který já tedy navrhnu k situaci v rezortu dopravy. Takže tam potřebuje ty peníze, protože někdo ty škody bude muset zaplatit!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Farský, potom přednostní právo pana předsedy klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Já tady prozradím svůj zdroj. Je to iDNES 26. září 2013 z 19.34. Článek se jmenuje Na korupci a plýtvání nám utíká 200 miliard, řekl Babiš voličům. Andrej Babiš měl v Brně vyprodáno, po pěti stovkách židlí se jen zaprášilo, vtísnilo se přes tisíc lidí. Za zásadní označil, že státu ročně kvůli korupci a plýtvání utíká 200 miliard korun. (Potlesk TOP 09 a ODS.) A pokud si dáte do vyhledávače 200 miliard ve spojení se jménem Babiš, vypadne vám odkazů i novějších mnoho. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já bych jenom byl rád, kdyby pan ministr financí, když je jakýkoliv dotaz, nedělal pořád ty výčty z minulosti, co bylo. Tady jsou konkrétní otázky na to, co je. A dovolte mi, vzpomněl jsem si na jeden takový příklad. Pravičákovi typu pana Babiše, který byl mnoho let ve straně leninského typu, by bylo asi lepší, kdybych citoval soudruha Lenina, ale já vezmu příklad úplně odjinud a bude to z britského parlamentu. Mimochodem pro paní kolegyni Jermanovou vaším prostřednictvím, bude to z 19. století, kde hodiny a hodiny mluvili, a přesto dokázali řídit půl světa. To je prosím zase k jednacímu řádu, ale odbočuji. (Pobavení a potlesk poslanců ODS.)

    A tam byli tehdy dva velikáni světových dějin, jmenovali se Gladstone a Disraeli. A pořád se štěkali, jak se střídali při těch vládách, až jednoho dne ten, co bylo pořád: tys udělal v té vládě to, nebo neudělal, když nastoupil ten druhý. A jednou Gladstone Disraelimu řekl: Podívejte se, budeme-li se pořád bavit pouze o minulosti, staneme se její součástí. Do roka a do dne tam už byli jiní politici. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Blažkovi a nyní tedy s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Jsme v podrobné rozpravě a já prosím tedy kromě těch, kteří mají přednostní právo, aby navrhovali případně usnesení. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za upozornění. Já chci říct, že tady máme takový zvláštní přístup. V naší Poslanecké sněmovně může vystoupit poslanec a říct: vy jste chtěl ukrást 60 miliard - a je ticho! A když vystoupí jiný poslanec a řekne údaje z životopisu: vy jste byl komunistický fízl, tak vládní poslanci to řeší v mandátovém a imunitním výboru a říkají nehorázné věty typu: on sice je komunistický fízl, ale ve Sněmovně se to nesmí říkat.

    Já si myslím, že ve Sněmovně se může říkat všechno. Tak bych poprosil, aby se všichni když tak oprostili osobních útoků, anebo pokud se jich někdo dopouští, aby je také přijímat. Pak je to jednoduché: kdo dává, přijímá. Já s tím problém nemám a myslím si, že je to férový přístup. Těžko ale můžete chtít, aby někdo mohl jenom dávat a druhý mohl jenom přijímat. A ten, kdo nedává a neútočí osobně, což mně se líbí a je sympatické, tak toho by neměl nikdo jiný také osobně napadat, protože ten člověk argumentuje korektně. Možná má jiný názor, možná se mýlí, ale nepoužívá takové argumenty co kdo kde ukradl, kde koho pošle k soudu. Já si myslím ale, že údaje faktografické z osobního životopisu či profesního nejsou na jednání mandátového a imunitního, resp. jsou, když někdo požádá, ale ten návrh by podle mě byl odmítnut asi tak za 30 vteřin a byl by klid.

    Než se dostanu k tomu, co jsem chtěl, tak podle mě tady zazněla věta, proti které já, mé kolegyně a mí kolegové opravdu protestujeme. Pan ministr financí již řekl, že tady převzal zemi v dezolátním stavu. V dezolátním stavu převzala zemi demokratická reprezentace tehdy ještě Československa v prosinci roku 1989 poté, co tu vládli komunisté, estébáci, fízlové, lokajové Moskvy a mohu říkat jedno za druhým. To prostě není pravda a můžete si to tvrdit. A porovnejte si stav, ve kterém tehdejší politická reprezentace přebírala zemi, a dnešní nebo loňský, když budete mluvit o roce 2013.

    A teď k rozpočtům a k výdajovým rámcům. Já myslím - a nejdřív budu mluvit o rezortu dopravy -, že bychom měli rozlišit fakta, možnosti a PR. Včera jsem se dočetl jako mnozí z vás, že byla valná hromada sdružení D3 a R4, což je iniciativa obcí a kraje, možná firem, obdobná naší I/11, o které jsme mluvili včera v jiném bodě. Tam přijel některý z náměstků paní generální ředitelky ŘSD a řekl: letos a příští rok začneme stavět čtyři úseky D3. To je dobrá zpráva - kdyby byla pravdivá! Dneska je 19. září a není vypsán jediný tendr na D3! Jak může říct vrcholový manažer ŘSD, když nemá vysoutěženo 19. září, že letos začneme stavět? To prostě není možné. Ne že bychom si to nepřáli, ale kdyby to bylo 19. března, tak tomu i věřím při dobrém průběhu veřejné zakázky. Kdyby řekl: letos spustíme soutěže, a pokud uchazeči nebudou blbnout a nebudou se dva roky odvolávat tam a zpátky, tak je reálná šance, že příští stavební sezóna v plném tempu třeba na čtyřech úsecích pojede, tak by měl pravdu. Ale dočetl jsem se, protože mnozí to nekriticky převzali, to PR ve znění: začnou se stavět letos a příští rok čtyři úseky. To prostě není pravda.

    Na druhé straně pan ministr financí použil správný údaj, pokud to vláda schválí, a myslím, že to má v pondělí na programu, rozpočet SFDI - 94 mld., kdy říká: a to je o 20 víc než loni, takže jsme lepší než Rusnokův kabinet a je to ještě víc než v roce 2013. Ale když se podíváte do toho rozpočtu každý rok, tak máte jednu souhrnnou tabulku, které se říká národní zdroje - to je to, co dává vláda, a případně podíl na daních, a pak jsou evropské zdroje. Takže jenom pro připomenutí: národní zdroje v roce 2013 byly 43 mld., národní zdroje v Rusnokově rozpočtu jsou 43 mld., to je stejné, a na příští rok je plánována zcela zásadní a systémová změna - je navrženo 44 mld. (Smích v řadách ODS.) Tak to je! Příští rok je souběh dvou OPD 1, OPD 2, a když se poštěstí, tak se opravdu vyčerpá víc evropských peněz. A ta jedna miliarda, která je navýšena proti roku 2014 a 2013, kdy bylo všechno špatně z národních zdrojů, je navýšena tak, že se prognózuje vyšší výběr spotřební daně, mýta a dálničních známek. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Kalouska a poté se připraví pan místopředseda Sněmovny Filip.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já nevím, jestli nestojí za zamyšlenou, nevím, jestli nestojí za zamyšlení ta úvaha pana předsedy Stanjury, že jsme tady měli zdevastovanou zemi v roce 1990 především díky estébákům. Ono je to, to je opravdu na zamyšlení, protože vezmeme-li dnešní týdeník ECHO, můžete když tak najít i na mém facebooku, týdeník ECHO napočítal v bezprostřední přítomnosti vlastníka Agrofertu a prvního místopředsedy vlády 17 elitních agentů StB a KGB. A jestli je pravda to, co pan Babiš občas rád říká, že Agrofert vzkvétá, tedy jistě vzkvétá i pomocí jeho nejbližších spolupracovníků, tak je otázka, jestli by, kdyby tihle kluci to tady dělali dál v České republice, jestli by Česká republika také nevzkvétala. Oni si to zcela jistě myslí a možná, že si teď berou second servis a napodruhé to zkoušejí vzít do ruky. Takže já si myslím, že to, co řekl pan předseda Stanjura, stojí za velmi hlubší úvahu než za běžnou větu v běžné parlamentní přestřelce. To tedy za prvé.

    Za druhé. Pane ministře prostřednictvím paní předsedající, prosím, abyste nepřeslechl to, co tady řekl pan poslanec Farský. Ono to, prosím pěkně, bylo signifikantní. Byť to byla maličkost, bylo to signifikantní pro celé vaše vystupování a vystupování celého vašeho hnutí v posledních měsících. Vy jste tady stál a jako první místopředseda vlády, významný ústavní činitel, jste řekl: já jsem nikdy neřekl 200 miliard. Pak jde někdo, kdo k tomu má dokument, a řekl: 200 miliard jste řekl tam a tam, tehdy a tehdy, v tolik a v tolik hodin, v tolik a tolik vteřin. A takhle vy argumentujete, prosím pěkně, pořád a ve všem: Já jsem nikdy nechtěl zrušit rozsudek smrti. - Chtěl, před dvěma dny, ale vy si na to už nepamatujete. Já jsem nikdy nechtěl zvyšovat strukturální deficit. - Ale zvyšujete, protože to uvádíte ve svých oficiálních dokumentech. Já jsem nikdy nechtěl zvýšit daně. - Ale zvyšujete, protože to uvádíte ve svých oficiálních dokumentech.

    Uvědomujete si prosím, že jednou z hodnot ústavního činitele České republiky je jeho elementární věrohodnost v konzistenci argumentů? Že můžete říkat věci, se kterými lidé nesouhlasí, že můžete říkat věci, které lidem vadí, které lidi dráždí, ale neměl byste, pokud chcete, aby vám někdo věřil aspoň dnešní datum, neměl byste si odporovat ve dvou větách během tří minut? To vám nedělá vůbec žádné potíže. Vám nedělá potíže říct jeden den něco jiného než jste říkal včera. Vám nedělá potíže s otevřeným pohledem lhát, že jste nikdy nic neřekl, když jste řekl. Vám nedělá potíže říct, že snižujete výdaje, když současně vydáváte oficiální dokumenty, že je zvyšujete. Vám nedělá potíže říct, že snižujete strukturální deficit, když současně vydáváte oficiální dokumenty, že strukturální deficit zvyšujete.

    Pane ministře, vy neustále, neustále lžete! Lžete této Poslanecké sněmovně, což se mě dotýká jako jejího člena, lžete české veřejnosti. Těch dokumentů, dokonce i s hodinami a vteřinami, kdy jste to řekl, a usvědčujete se ze lži, už je několik metrů.

    Jste si opravdu jist, že tohle je důstojná reprezentace vlády České republiky? Lhát pětkrát denně a popírat své vlastní věty, které jsem řekl včera?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní se vypořádáme s faktickými poznámkami v tomto pořadí: pan místopředseda Filip, pan poslanec Schwarz a pan poslanec Okamura. Prosím, pane místopředsedo, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já budu velmi stručný. Občas mám chuť použít § 59 odst. 4 při řízení schůze z toho důvodu, že lidé nemluví k věci. Nečiním tak, protože tak učinit nemohu, protože většinou k věci nemluví ti, kteří mají přednostní právo, a to je u nás jenom prezident, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů, předsedové politických stran, a tím výčet těch, kteří mají přednostní právo, končí.

    Mrzí mě to, protože si často připomínám slavnou větu Jana Wericha, který říkal, že klaunů, těch je málo, ale šašků, těch je! A já říkám, že politiků, těch je, ale státníků máme málo. (Potlesk z celého sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Schwarze. Pan poslanec stahuje přihlášku, tudíž prosím pana poslance Okamuru. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a vážení pánové, já už jsem tady o tom hovořil včera. Opět jsme tady místo toho, abychom pracovali a přijímali zákony, svědky show mezi panem Kalouskem a panem Babišem. Hnutí Úsvit chce pracovat, a proto si hnutí Úsvit bere přestávku deset minut, abychom dali prostor, aby se pan Babiš s panem Kalouskem mezi čtyřma očima dohádali, dohodli se, a hnutí Úsvit mezitím probere zákony, které jsou tady před námi, během deseti minut, probere stanoviska, abychom mohli pracovat pro občany.

    Takže dáváme myslím že sympatický a korektní prostor na úvod deset minut a prosím, vy se dohodněte.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Já tudíž přerušuji dnešní jednání do 12.20 hodin.

    (Jednání bylo přerušeno ve 12.10 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že čas vymezený na přestávku klubu Úsvitu uplynul, budeme pokračovat v našem jednání. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Raději ne, dobře. A pan zpravodaj? Také ne.

    Prosím tedy zpravodaje tohoto tisku, aby přednesl návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Já bych jenom chtěl zrekapitulovat, že byl přednesen návrh na zamítnutí tohoto tisku, a o tom by se mělo hlasovat jako o prvním návrhu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, dobrá. Ještě jednou přivolám všechny kolegy z předsálí, všechny vás odhlásím a poprosím vás o novou registraci vašimi kartičkami. Dobrá, tudíž teď budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který zde padl panem Kalouskem, jestli se dobře pamatuji.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Ano, panem předsedou poslancem Kalouskem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh na zamítnutí, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 66, počet přihlášených 132, z čehož je pro 28, proti 72. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut.

    Nyní tedy prosím pana zpravodaje, aby přednesl návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Pak byl přednesen v podrobné rozpravě návrh na usnesení, přednesený mnou jako zpravodajem rozpočtového výboru.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Mohu vás poprosit, abyste ho přečetl?

  • Poslanec Ladislav Šincl: Opět ho tedy přečtu. Rozpočtový výbor konstatuje, že vláda s ohledem na zabezpečení podpory hospodářského růstu v roce 2015 a následujících letech a zajištění dalších vládních priorit předložila návrh upravených výdajových rámců na léta 2015 a 2016. Bere na vědomí, že změna střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016 je navržena následovně: Ukazatel střednědobé výdajové rámce schválené Poslaneckou sněmovnou usnesením č. 71/2013 na rok 2015 ve výši 1 bil. 153 mld. a na rok 2016 1 bil. 163,5 mld. Ukazatel návrh na zvýšení výdajových rámců je navržen na rok 2015 ve výši 16 mld. a na rok 2016 ve výši 27,5 mld. a ukazatel návrh zvýšených střednědobých výdajových rámců je na rok 2015 stanoven na 1 bil. 169 mld. a na rok 2016 ve výši 1 bil. 191 mld.

    Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna mění své usnesení č. 71 ze 4. schůze 19. prosince 2013 a stanoví nově střednědobý výdajový rámec na rok 2015 ve výši 1 bil. 169 mld. a na rok 2016 ve výši 1 bil. 191 mld. korun."

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a o tomto návrhu nyní zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh usnesení, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 67, do kterého je přihlášeno 139 přítomných, z čehož pro je 75, proti 29. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen a ukončuji jednání tohoto bodu.

    Mám zde přednostní právo pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, nebojte se, budu stručný. Chci jenom poděkovat panu zpravodaji, že ještě jednou přečetl to usnesení z roku 2013, které jste měnili tím, že jste navyšovali výdaje. Chci vás velmi poprosit, kolegyně a kolegové, abyste se podívali do tehdejšího stena. Ty střednědobé výdaje se schvalovaly v souvislosti se schvalováním státního rozpočtu, který navrhla ještě Rusnokova vláda a které jste schválili, byť jsme varovali, že mají zbytečně vysoké výdaje. Tehdy ministr financí říkal: Jsme u toho jenom pár dní, my do toho rozpočtu nevidíme, nezbývá nám nic jiného, než teď ten rozpočet schválit, podívat se, kde budeme šetřit, a pak začneme šetřit. Prosím, podívejte se do toho stena, tohle tam říká. Tak se do toho rozpočtu podívalo, podíval se, kde bude šetřit, a navrhuje razantní zvýšení výdajů. Tak tohle je ta vaše politika řečí a skutků.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dříve než přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je bod číslo 57, školský zákon, dovolte mi, abych načetla dvě omluvy - pan poslanec Hájek se omlouvá z dnešního jednání mezi 13. a 14. hodinou a od 12.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Babiš.

    Pan ministr Zaorálek se mě zde ptá, že má být obchod se zbraněmi, ale podle jednacího programu, který jsme schválili, po 12. hodině má přijít na řadu školský zákon. Proto přistupuji k projednávání bodu 57. Bodem 57 je

    (Poslankyně Černochová se hlásí o slovo.) Paní poslankyně, já se táži, s čím chcete vystoupit, protože faktickou nemohu pustit, nemáte přednostní právo. (Poslankyně Černochová: Mám.) Výborně, prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Paní místopředsedkyně, já jsem první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a v tuto chvíli vystupuji za náš klub. Já bych chtěla poprosit, protože když kolegové z ČSSD za námi přišli, že chtějí dozařadit ten zákon o zbraních a chtěli ho zařadit na tento dnešní páteční program, tak jsme řekli ano, nemáme s tím problém. Jedná se o mezinárodní smlouvu, jde tam o čas, je to velmi důležitá smlouva. Takže si myslím, že tím, že úplně explicitně vy jste neřekla, v kolik hodin má přijít na řadu školský zákon, tak bych chtěla poprosit, abyste nechala hlasovat Poslaneckou sněmovnu, aby se nejprve projednala ta smlouva, ten obchod se zbraněmi, a až teprve po ní by se projednával školský zákon.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, jelikož se jedná o procedurální návrh, budeme o tomto návrhu hlasovat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložený návrh, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 68, do kterého je přihlášeno 141 přítomných, z čehož je pro 61, proti 20. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.***

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Já se budu, vážené poslankyně, vážení poslanci, snažit být co nejstručnější, tak aby ještě došlo na kolegu pana ministra Zaorálka.

    Návrh, který máte před sebou, vychází na základě podnětů z terénu, které byly dlouhodobě získávány a napravují některé věci, které v minulosti byly nebo ukázaly se jako problémové. Školský zákon pojímá celou řadu změn. Jestli dovolíte, v krátkosti uvedu jejich rekapitulaci.

    § 16 až 19 se zabývá vzděláváním žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vytváří podmínky pro individuální přístup k našim dětem.

    Další, § 47, je také mimořádně důležitý, zpřístupňuje přípravné třídy základních škol i dětem bez sociálního znevýhodnění. Doposud to bylo tak, že to bylo pouze pro určitou cílovou skupinu, nyní je to pro všechny děti a vytvoří to podmínky i pro ředitele škol, aby mohli tyto třídy otevírat a mohli je naplnit.

    Další je oprávnění k organizaci složek státu zřizovat mateřské školy. Toto vzniklo z podnětu Ministerstva zemědělství, protože doposud to byla pouze ministerstva školství, obrany a vnitra, resp. ministerstva práce sociálních věcí, která mohli zjednávat školku. Teď toto otevíráme pro možnost všech státních organizací.

    Dále zavádí tento zákon registr pedagogických pracovníků. Reaguje tak na ten podnět, jestli si vzpomínáte, na debatu o zákoně o pedagogických pracovnících, kdy jsme nevěděli deset let, kolik tady máme kvalifikovaných a nekvalifikovaných pedagogů. Tento registr by měl zabránit tomu, abychom v budoucnu vzdělávali na pedagogických fakultách učitele jedné aprobace, a těch je mnoho a končí na úřadu práce, a na druhou stranu jsme měli učitele, kteří jsou pak nedostatkovým zbožím, jako je učitel matematiky a fyziky.

    Dále tento zákon umožňuje zakázat prodávat na školách potraviny, které jsou v rozporu s výživovými požadavky.

    Zavádí jednotné zadávání závěrečných zkoušek u učebních oborů. Toto se pilotně ověřovalo několik let a hlásilo se k tomu dobrovolně 85 6 90 % středních odborných učilišť.

    Další změny se týkají pracovního poměru ředitelů veřejných škol. Toto je také významné, protože doposud ředitel po šestiletém období měl pouze pracovní poměr na dobu určitou. Nemohl si sjednávat půjčky. Zároveň po šesti letech nemohl zůstat na škole ani jako učitel. Toto napravujeme. Zůstává šestileté funkční období, ale zároveň má pracovní poměr na dobu neurčitou a na té škole může dále působit i jako učitel.

    Dále znovu zavádíme státní zkoušky z grafických disciplín, jako je např. těsnopis, zkouška v psaní na klávesnici, zpracování textu na počítači, což mimořádně uvítají obchodní akademie a školy podobného typu.

    Dále zákon upravuje obcím zajišťování podmínek plnění povinné školní docházky, tak aby byly umožněné vchody i pro děti s jistým postižením, tak aby všechny naše děti mohly mít bezproblémový přístup k základnímu vzdělání.

    Také se změny týkají fungování českých škol bez hranic, umožňuje větší prostupnost a lepší prostupnost tohoto typu škol, a to je, vážené poslankyně a poslanci, podle mého názoru to nejdůležitější, co obsahuje tato novela.

    Děkuji, vážené poslankyně a vážení poslanci, za trpělivou pozornost a v závěru svého krátkého vystoupení mi dovolte vás požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové. Je těžké vystupovat se zpravodajskou zprávou po vyčerpávajícím úvodu pana ministra, protože vás podrobně provedl pěti nebo šesti zásadními body, které novela zákona č. 561/2004 Sb. obsahuje. Jenom chci říci, že je to už asi třicátá novela tohoto zákona, ale není to novela, která je vynucena jen tak něčím, ale je to novela, kterou si vynutila praxe, běžný život na základních, středních školách, běžný život v obcích zřizovatelů.

    Chtěla bych znovu shrnout, co tato novela obsahuje. Myslím si, že největší rozsah této novely je v § 16, tzn. v paragrafu, který se týká vzdělávání žáků a dětí a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. O tomto tématu bylo v české školské veřejnosti za poslední dobu, za poslední roky, musím říct, řečeno velmi mnoho. Mnoho jsme se dohadovali o tom, jakým způsobem tento proud má být vzděláván, a myslím si, že máme před sebou návrh zákona takový, který vychází vstříc jak tomu, na co jsme hrdí, tzn. existenci speciálních a praktických škol, ale také velmi silně podporuje inkluzi žáků s některými vadami do normálního běžného vzdělávacího proudu. A já si myslím, že pokud tuto novelu přijmeme, konečně vyjdeme vstříc evropské legislativě, protože se za námi stále táhne nevyřešený rozsudek z roku 2007.

    Velice důležité je také zavedení registru pedagogických pracovníků, protože každý rok nám odchází z pedagogických fakult mnoho absolventů. Pravdou je, že tito absolventi mnohdy nejdou do praxe, ale co je ještě horší, že ti, kteří se rozhodnou jít do praxe, neodpovídají potřebám, které mají základní a střední školy. Stále se bavíme i s panem ministrem o posílení výuky matematiky, o budoucím zavedení maturity z matematiky, ale s čím se potýkáme, je nedostatek kvalifikovaných pedagogů, kteří mají matematiku a informatiku. Navíc víte dobře, přednedávnem jsme tady hovořili o novele zákona o pedagogických pracovnících. Hovořili jsme tady také o kvalifikaci pedagogických pracovníků a naše koaliční vláda má záměr vytvořit kariérní řád. Ale bez toho, aby existoval takovýto registr pedagogických pracovníků, nemůže zodpovědně vláda ani my ve Sněmovně na kariérním řádu pracovat.

    Další oblastí je ukončování středního vzdělání, které se týká především těch oborů, které jsou ukončeny učňovskou zkouškou. O státní maturitě už tady bylo řečeno hodně, ale o tom, co je důležité, aby vycházeli standardně vzdělaní a připravení odborníci v řemeslných oborech, jsme tady ještě nehovořili. Zatím se tento projekt ověřoval a musíme říci, že se osvědčil. Proto je zde navrženo, aby byl uveden legislativně do praxe.

    Poslední oblastí, školy se od změny správního řádu v roce 2011 potýkají s různými problémy z hlediska správního řízení, a proto je zde navrženo několik změn, které ředitelům škol usnadňují orientovat se v těchto správních řízeních.

    A nemůžu ani opomenout věc, která se týká pracovního poměru ředitelů škol. Já bych vás jenom chtěla upozornit, že ano, ředitelé škol jsou zřizovateli jmenováni na období šesti let, ale potom v podstatě, pokud nepokračují dál, tak se nemají kam vrátit, a když v té době stojíme o mladé lidi, kteří se postaví do vedení škol, chtějí si vzít hypotéku nebo začít stavět byt, tak oni mají pracovní poměr na dobu určitou a nikdo, bankovní domy jim úvěry, hypotéky nedají, a to popírá to, že chceme, aby v čele škol byli mladí nebo absolventi, lidé se zkušeností, kteří se chtějí rozvíjet. V této části jim novela vychází vstříc.

    Mohla bych tady o tom hovořit - ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní zpravodajko, já se moc omlouvám a poprosím kolegy zejména v levé části sálu, aby se ztišili, protože nás ruší při projednávání a musíte zvyšovat hlas. Já si myslím, že to je zbytečné.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: A mohla bych o tom mluvit ještě půl hodiny, ale já si myslím, že teď je nejdůležitější, abych vás požádala, abyste tento zákon propustili do druhého čtení, a jako členka školského výboru a podvýboru pro regionální školství slibuji, že se budeme tímto zákonem velmi zodpovědně zabývat. Budeme se snažit vám dát ucelený pohled. Byla bych ráda, kdyby tady platilo to, co bylo v minulých volebních obdobích, že na školských věcech jsme se shodli napříč politickým spektrem, abychom sem přišli eventuálně s pozměňovacím návrhem nebo s doplňujícími návrhy, na kterých se shodne celá tato Sněmovna. Považuji to za velice důležité, protože školství není ani levé, ani pravé, ani oranžové, ani modré. Školství je základ dobrého života celé naší společnosti, celého našeho státu. Čili i já vás velice prosím, abyste tento zákon propustili do druhého čtení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde přihlášku s přednostním právem. Táži se pana předsedy Fialy, zda mohu otevřít obecnou rozpravu. Dobrá, otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášku pana poslance Fialy. Pak zde mám faktickou poznámku paní poslankyně Novákové, je to tak? Ano. Tak prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, ta novela, jak zde bylo řečeno, reaguje na celou řadu technických problémů, se kterými se školství v České republice potýká. Po této stránce je samozřejmě správně, že novela některé z nich řeší. To, co mně na tom návrhu předloženém Ministerstvem školství vadí, že nám neříká, kterým směrem se to školství má vlastně rozvíjet. Neukazuje nám nějaký koncepční pohled. Já v těch změnách, v tom souboru změn, které tu jsou, žádnou koncepci nevidím a nevím, čeho chceme vlastně dosáhnout. Novela je hodně komplikovaná. Je tam řada technických detailů. Ale já bych vás přece jenom poprosil, abyste tomu věnovali pozornost, protože ty technické detaily zásadním způsobem ovlivňují vzdělávání v naší zemi. A já souhlasím s tou poslední větou paní poslankyně Bohdalové, že školství je pro naši budoucnost mimořádně důležité.

    Já bych vás možná, až se budete seznamovat s detaily školského zákona, upozornil na jednu věc, kterou jsem z tohoto místa říkal už jako ministr školství, ale bohužel jsem neměl dost času, abych ji mohl provést, a to je to, že pokud budeme dále tímto způsobem rozvíjet školský zákon, tak našemu školství vůbec nepomůžeme a nevyřešíme ty problémy, na které čeká školská veřejnost, a to je snižování byrokracie, vytvoření podmínek pro práci učitelů a ředitelů, odstranění zbytečného papírování, neustálé změny, s kterými se potýkají. A samozřejmě také, a to je obrovský úkol pro Ministerstvo školství a pro nás všechny, lepší, spravedlivější systém financování základních a středních škol.

    To, co máme před sebou, školský zákon - a tady zase souhlasím s paní poslankyní Bohdalovou, že školství je věc, která se musí řešit napříč politickým spektrem v těch podstatných věcech. Tak si uvědomme, že školský zákon je příklad zákona, jaký nemá být. To je příklad špatné legislativní normy. Školský zákon má více než 100 stran, má 190 paragrafů a k němu se váže obrovská spousta různých nepřehledných doprovodných vyhlášek. Školský zákon upravuje věci, které upravovat nemusí a nemá, které se nemají upravovat takovouto zákonnou normou. A pokud chceme školám pomoct, tak je před námi do budoucna úkol připravit jednoduchý, srozumitelný, koncepční školský zákon, a ne si neustále hrát s vylepšováním této špatné normy. Nicméně máme před sebou technickou, obsáhlou, komplexní novelu, tak se pojďme podívat na některé návrhy, se kterými přišlo v rámci tohoto textu Ministerstvo školství.

    Abych vám na příkladu dokázal, co je zbytečná regulace a co je nekoncepční návrh ze strany Ministerstva školství, tak uvedu jeden příklad. Příkladem může být zkouška z grafických disciplín, zkouška z těsnopisu, kterou novela v § 171 vyhrazuje ministerstvu nebo jím pověřené právnické osobě. Ve školském zákoně řešíme zkoušku z těsnopisu a ještě k tomu bude vydána speciální vyhláška. Přitom tato věc by byla řešitelná mimo rámec školského zákona v rámci národní soustavy kvalifikací, což je mimochodem jedna z výborných věcí, kterou v našem vzdělávacím systému máme na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání z roku 2006. A kdybychom to řešili v rámci národní soustavy kvalifikací, tak ta zkouška z těsnopisu má jednu obrovskou výhodu, kterou nemá tato zkouška, kterou tu má teď Ministerstvo školství. Byla by totiž uznávána i mimo rámec České republiky, protože národní soustava kvalifikací je napojena na evropský systém uznávání kvalifikací. My ale v rámci reformismu a levicové představy o tom, že všechno musí být řešeno zákonem do posledního detailu, vložíme zkoušku z těsnopisu, možná na nátlak nějakých zájmových skupin, přímo do školského zákona. Vydáme k tomu speciální vyhlášku - a výsledek? Ti, co tu zkoušku udělají, ji budou mít platnou jenom pro území České republiky, ale ne, kdybychom použili jiné nástroje, mnohem vhodnější, pro celé území Evropské unie.

    Abych nebyl nespravedlivý, jedna koncepční věc tam je a tato koncepční věc je rozvíjena správným směrem, a to je ten § 16, tedy systém podpory žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, kde skutečně dochází k určité individualizaci a kde je to hodně složité, kdybych to měl říci jednoduše v jedné větě, kde se odstupuje od toho, že se k žákům přistupuje podle typu znevýhodnění, ale nyní se k nim bude přistupovat spíše podle individuálních potřeb. Ten směr je správný, ale zrovna tato část vyvolává, a to si tady ve Sněmovně taky musíme říct, největší nedůvěru nebo obavy odborné veřejnosti a učitelů, jak to vlastně bude realizováno. Jednak tu hrozí určitá možnost zneužití při tom individuálním posuzování, ale to jde třeba odstranit nějakým dalším vylepšením. Ale to, co tu opravdu hrozí, je, že systém nebude použitelný, protože nebude financovatelný. A tady by nám mělo být panem ministrem školství jasně řečeno, z jakých zdrojů a jak bude ten změněný systém podpory žáků se specifickými potřebami financován. Já bych poprosil pana ministra, aby nám vláda před druhým čtením spočítala, kolik bude v praxi potřeba peněz na tento nový systém speciálního vzdělávání, nebo systém podpory žáků se specifickými potřebami.

    Další věc, která zde byla zmíněna i panem ministrem i myslím paní zpravodajkou, je zavedení registru pedagogických pracovníků, § 28a. Tento nový informační systém - a my jsme teď v naší zemi posedlí nejrůznějšími registry všeho možného, které zavedeme. Vždycky jsme nadšeni, že máme další registr, budeme mít nějaký přehled. Vložíme do toho miliony korun - toto má stát tři miliony korun -, ale často nevíme, k čemu ten registr je, a vůbec ty registry v praxi nevyužíváme, leda ke kontrole, k nové byrokracii, k tomu, aby se lidé nemohli věnovat své práci a vypisovali něco do nějakého registru, s kterým stát nakonec nic neudělá. Tento registr za tři miliony korun má také sloužit pouze statisticko-analytickým účelům. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a jenom pro pořádek přečtu pořadí vystupujících. Jenom vysvětlení panu ministrovi Chládkovi: podle jednacího řádu má faktická poznámka přednost před přednostním právem. A ještě jedno upozornění, že písemná, tudíž elektronická faktická má přednost před přihláškou z pléna. Takže písemné zde mám: paní poslankyni Novákovou, pana poslance Kořenka, paní poslankyni Zelienkovou a poslední faktická paní poslankyně Bohdalová a pak tedy s faktickou pan poslanec Chládek. Tedy prosím paní poslankyni Novákovou. - Omlouvám se, pan senátor.

    Prosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou. Vaše dvě minuty, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, jako garant klubu TOP 09 i já mohu říci, že klub TOP 09 poskytne možnost novele školského zákona, aby prošla do 2. čtení, s tím, že já jako řada kolegyň tady a kolegů nepatřím k řadě ministrů, kteří slibovali koncepční změny a potom je třeba udělali nebo neudělali. My to bereme, my, kteří jsme z praxe, my to bereme tak, že ano, ta novela vykazuje známky technické novely. Ale je tam řada věcí, kvůli kterým stojí za to se jimi dál zabývat. Jsou to ty detaily, které by bylo potřeba změnit, určitě změnitelné jsou. Klub TOP 09 se tedy výrazně zaměří na návrh registru pedagogů, dál na školskou radu a její funkci a její roli. Tady musím říci, že mám jiný názor než pan předřečník pan profesor Fiala. Já vnímám školskou radu jako trošku ohrožující a často destabilizující faktor ve školním prostředí, přitom ale nutný. Dál stejně jako asi řada z vás budeme navrhovat, aby individuální vzdělávání buďto bylo součástí této zákonné normy pro 2. stupeň, nebo minimálně, za minimální variantu považujeme, že se výrazně rozšíří počet škol, kde probíhá vlastně ten jakýsi experimentální projekt. A za nejpozitivnější vnímáme nový postoj (upozornění na čas), nový pohled na děti, které potřebují, mají nějaké vzdělávací potřeby. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kořenka. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Já jenom v rámci přípravy na projednávání tohoto zákona jsem si prošel se školskou legislativou některé věci. Tam je potřeba si všimnout, že budou doprovodné předpisy, doprovodné vyhlášky, které budou jednotlivé body upravovat. Probíhají i jednání. Myslím si, že celý tento materiál projde projednáváním ve školském výboru, v podvýborech, čili v podstatě tam ty věci se řešit budou a budou se i diskutovat mezi lidmi, kteří samozřejmě s touto problematikou denně pracují.

    Dovolil bych si jen poznamenat svůj názor na domácí vzdělávání na 2. stupni. Ne že bych si myslel, že by nešlo realizovat nebo že by nebylo kvalitní, že by ho nezvládli ti, kteří ho dělají. Ale osobně i ze zkušeností, které mám ze školy, si myslím, že bychom neměli podporovat sociálně izolované jedince. Dneska všude mluvíme o týmové spolupráci, o řešení sociálních interakcí, dítě by mělo umět - nebo každý jedinec má různé podněty, a jestliže v 18 letech nebo v 16 letech vypustíme jedince, který v podstatě žije v jakési sociální izolaci, nemyslím si, že je to přesně to, co bychom potřebovali pro další rozvoj naší společnosti. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Zelienkovou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych jen chtěla z tohoto místa podpořit tento zákon, aby prošel do 2. čtení. My s kolegy i s kolegyněmi už připravujeme pozměňovací návrhy, které se budou týkat jmenování ředitelů škol, protože vnímáme toto jako problematickou oblast. Domníváme se, že jmenování ředitelů škol bývá často na základě nějakého politického rozhodnutí, čemuž bychom chtěli předejít, nebo to alespoň nějakým způsobem upravit, aby základní školy fungovaly lépe směrem k žákům a směrem k pedagogům, aby měl ředitel více času na pedagogickou práci. Takže to bude souviset i s pracovní náplní a kompetencemi ředitelů škol. A pokud bude mít kdokoli z poslanců zájem připojit se tady k této práci, napříč celým politickým spektrem samozřejmě, tak budeme jenom rádi. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. A zatím s poslední faktickou paní poslankyně Bohdalová. Prosím.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážená paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím k panu poslanci Fialovi. Já bych řekla, že neprojednáváme strategii vzdělávání do roku 2020, ale projednáváme zákon 561/2004 a změny konkrétně vyvolané praxí. To za prvé.

    Za druhé. Když přišla k vládě ODS v roce 2006, tento zákon byl rok v účinnosti. Co začalo? Přehršel, přehršel novel školského zákona, aniž byly ověřené v praxi.

    A za třetí. Vážený, zase prostřednictvím paní místopředsedkyně, pane kolego Fialo, já si myslím, že opravdu není dobré zatahovat do věcné školské problematiky politiku. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu. Pak zde mám další dvě faktické, už tři faktické - pana poslance Stanjury, pana poslance Fialy a paní poslankyně Němcové. Prosím tedy k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl požádat všechny, kteří mluví o politizaci výběru ředitelů škol, jako člověk, který stál v čele města, a v gesci města je samozřejmě, když budeme mluvit o základním školství, také vybírat ředitele, aby byli konkrétní. Takové ty pohádky, jak ti zlí politici vždycky pošlou svého kamaráda nebo kamarádku, aby byla ředitelem či ředitelkou školy, se samozřejmě stát mohou. Osobně si myslím, že čím menší obec, tím to riziko je vyšší. Když se podíváte - a je to jedno, v kterémkoli kraji - na kandidátní listiny, tak velmi často takový ten příběh, že stávající starosta jmenoval loni, letos, předloni ředitele školy, který se čirou náhodou objeví na jeho kandidátce - a teď vůbec neřeším, za kterou politickou stranu, myslím, že je to častý případ bez ohledu, nebo třeba i Sdružení nezávislých kandidátů. To úplně normální není. Na druhé straně má zkušenost je taková, že pokud máte ředitele školy, o kterém si myslíte, že už té škole nepřináší nějaké zlepšení, tak v zásadě ho nevyměníte. On když dodržuje zákony, chodí do práce, nebije děti, tak v zásadě nemáte šanci. A ta debata je velmi složitá, jak nastavit pravidla, aby ani jedna strana nepřevážila. Ani to, že někdo, když se jednou stane ředitelem, že tam bude do důchodu, na druhé straně aby ta pravomoc někoho vyměnit nebyla zneužívána. Myslím, že ten náš pohled, aby to byly ty školské rady a Česká školní inspekce, je prostě správný. Tam to riziko zneužití je nižší než u nějaké městské rady. A zase nechci své kolegy z komunální politiky obviňovat, že se to děje často. Možná takové excesy jsou, proto vždycky volám po konkrétním příkladu, konkrétní obci, konkrétní radě či starostovi.

    Ale na rozdíl od paní kolegyně z TOP 09, já školské rady nepovažuji za nebezpečné. Já jsem sice byl v jedné školské radě na střední škole, ale nepovažuji je za nebezpečné. Já věřím tomu, že zástupci rodičů mají zájem, aby škola, na které mají své děti, fungovala dobře, ta škola. Takže já myslím, že to je dobrá instituce. A zase, pokud to někde nefunguje, tak zase musím být konkrétní a žádat v tom konkrétním místě, konkrétní škole o nějaké sjednání nápravy, požádat ostatní rodiče, aby případně vyměnili své zástupce, ale to samé zástupci školy. Tady je velmi problematická ta samotná účast těch zástupců školy, protože -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Se co? Nachýlil? Došel? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Máte faktickou dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vidím, že došel. Já se když tak ještě přihlásím do rozpravy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Nyní prosím s faktickou pana poslance Fialu. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Fiala: Já bych rád vaším prostřednictvím, paní předsedající, ujistil paní poslankyni Bohdalovou, že velice dobře vím, co se tady projednává, ale obávám se, že ona si plně neuvědomuje dosah této novely a těch technických změn. Já jsem nic nepolitizoval, vůbec nechápu, o čem mluvíte, ale požadoval jsem, aby ty změny sledovaly nějakou koncepci a nějakou vizi rozvoje školství.

    A to, co vy říkáte: No je to technická novela, tak to reaguje na nějaké požadavky, tak tady upravíme to, to, to, to, to, to... Ano, to se tu dělo v minulosti. A zeptejte se učitelů a ředitelů škol, jak se jim v tom žije! Ten zákon je velmi podrobný, upravuje věci, které upravovat nemá. A pokud ty technické změny nejsou vedeny nějakou koncepcí, tak jenom způsobujeme další zmatek a další nepřehlednost. Takže já skutečně koncepčnost tady požaduji i u těch technických věcí, protože jinak tam zase poslaneckými nápady a zmatkem na ministerstvu dáme spoustu různých nesmyslů, které spolu nesouvisí, a bude to pro školy jenom složitější, než je to teď. Čili vím dobře, o čem mluvím.

    A druhá věc. Já vím, že to sociální demokracie teď pořád dělá: Vy jste tu vládli a vy jste to způsobili. Mně je to úplně jedno. Já nevím, co bylo v roce 2006 a co ministři za Stranu zelených zrovna navrhovali a prosazovali ve školství. Já jenom vím jednu věc, že tento způsob rozvíjení školského zákona bez koncepce je špatný! A řekl bych to, i kdyby to dělal někdo před pěti lety, před osmi lety, říkal jsem to a budu to říkat dál.

    Takže paní poslankyně Bohdalová prostřednictvím paní předsedající, nejsem to já, kdo politizuje tuto debatu. A vyzývám vás, abychom se vrátili k věcným problémům, které jsem já tady připomenul.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou paní poslankyni Němcovou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji vám, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já nejsem expert na školství, nicméně k té faktické poznámce mě vyprovokovala slova naší paní kolegyně Vlasty Bohdalové, která se tomuto tématu věnuje dlouhodobě, znám ji také z minulých volebních období. Přesto si nemyslím, že byla adekvátní ve vztahu k tomu, co zde řekl předseda ODS Petr Fiala. On koncepčně hodnotil návrh zákona, jeho změny a to, co má přinést. A myslím si, že taková debata k takovémuto tématu patří.

    Když už mám slovo ve faktické poznámce, dovolte mi, abych se zeptala v této souvislosti pana ministra na to, proč ze zákona bylo odstraněno domácí vzdělávání na druhém stupni, tedy až do 9. třídy, a jakými cestami, kdy vypadlo z těch návrhů, kdy podle mých informací tam zprvu figurovalo a najednou po zásahu snad Legislativní rady vlády nebo nevím koho z toho vypadlo. Argumentuji několika maily, které jsem dostala od rodičů, případně též od žáků, kteří absolvovali toto domácí vzdělávání, a pomohlo jim to vzhledem k jejich buď zdravotnímu hendikepu nebo rodinné situaci apod. Myslím si, že tento prvek stoprocentně má být v zákoně zachován. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. Poprosím paní poslankyni Chalánkovou, aby vydržela, protože jsou ještě před ní dvě přednostní práva. První pan ministr Chládek a po něm pan předseda klubu KDU, pan poslanec Mihola. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Já se rovnou dostanu k odpovědi pana poslance Fialy. Já si myslím, že paní poslankyně Bohdalová měla naprostou pravdu, že to politizujete. Protože jinak si nedovedu představit, že člověk, který dělal více jak rok ministra školství, řídil Českou konferenci rektorů, byl rektorem, považuji ho za jednoho z největších odborníků v českém školství, vystoupí s tak laickým názorem. Já si myslím, pane poslanče, že to nemáte zapotřebí.

    Strategie. Školský zákon nemá řešit strategii. Strategii řeší Strategie 2020, na které jsme společně, pane Petře Fialo, spolupracovali. Školský zákon má i v těchto technických změnách -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, ale musím vás poučit o jednacím řádu. Pokud se obracíte na poslance, čiňte to tak mým prostřednictvím. Děkuji.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Dobře. Budu tak činit prostřednictvím paní předsedající, aby to tak bylo delší. Omlouvám se, protože v Senátu může ministr oslovovat napřímo a ministr také může být v Senátu oslovován napřímo. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ve Sněmovně to máme jednostranné. Poslanec se může obracet na pana ministra.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Pane poslanče Fialo prostřednictvím paní místopředsedkyně, co je tam v té technické novele nekoncepční? Všechny změny, které tam jsou, jdou k lepšímu. Napravují chyby, které tady v zákoně byly léta špatně nastavené. A ukázalo se praxí, že nejsou dobře nastavené a že nefungují.

    Mně vadí, že pan poslanec Fiala tady jmenuje a kritizuje věci, které sám, když připravoval tuto novelu, do této novely dával, a to je zkouška z grafických disciplín. Proč je tam zkouška z grafických disciplín? Protože deset let se tady vydávaly státní zkoušky bez opory v zákoně. Deset let tady studenti měli papír, který jim v podstatě je nyní k ničemu. Proto to napravujeme.

    Souhlasím s vámi, že školský zákon má velké množství stránek. Ale já se chci zeptat prostřednictvím paní předsedající, vždyť jste byl jeden rok a dva měsíce ministrem. Co jste udělal, aby těch stránek bylo méně? A co jste vůbec za rok a dva měsíce předložil? Co konkrétního jste předložil? Ne co bylo rozpracováno, co jste dokončil? A pokud jste tady vládli sedm let a poradcem tam byl Václav Klaus mladší, který vám nyní dělá školství, tak vám připomenu, že když nastupoval jako poradce, tak řekl, že školský zákon bude mít tři stránky, až tam skončí. A má nějakých 123.

    Registr učitelů. Tam vás mohu uklidnit. Registr učitelů naopak sníží administrativu, protože po školách stále chceme nějaké dotazníky, nějaké šetření. Nikdo s tím nepracuje. Tento registr toto sjedná do jednoho místa a bude používat tyto údaje pro to, abychom mohli predikovat, kam se ten systém vyvíjí. Opět se vrátím k zákonu o pedagogických pracovnících. Máme šest tisíc učitelů na úřadu práce a sedm tisíc nekvalifikovaných. Těch šest tisíc učitelů z úřadu práce nemůže přejít do škol, protože mají jinou kvalifikaci, než kterou my potřebujeme. Učitelský sbor je přestárlý, pedagogické fakulty včas nereagují na potřebu a nevytvářejí dostatečné podmínky. To je jeden z důvodů, proč se zavádí registr.

    Chtěl bych požádat vážené poslankyně a vážené poslance, jestli by bylo možné, abyste se předtím, než budete něco navrhovat, podívali, co je v zákonu a co navrhuje tato novela. Protože věci, které někteří z vás jmenovali, jsou už delší dobu v platnosti. Já touto novelou nezavádím jmenování ředitelů škol, ale pouze upravujeme to, aby ředitel, který skončí ve své funkci, nemusel odejít ze školství. Jenom pro pořádek, souhlasím s panem poslancem Stanjurou, ochrana ředitele v oblasti školství je výraznější než například ochrana ředitelů domovů důchodců nebo jiných zařízení. Výběrová komise při konkurzu je složena z lidí, kteří by měli zajistit odpovídající objektivitu - České školní inspekce, jsou tam zástupci školy, zástupci rodičů. Kde možná vidím problém, je, aby rada příslušného města poté dohlédla na to, aby byl respektován výsledek z konkurzního řízení.

    Domácí vzdělávání - pro paní poslankyni. Já jsem domácí vzdělávání ze zákona nevypustil, paní poslankyně, protože domácí vzdělávání v zákoně nikdy na druhém stupni nebylo. Já nejsem proti domácímu vzdělávání, ale pokud tady léta, léta děláte experimentální ověřování domácího vzdělávání na druhém stupni, tak vás poprosím, nedělejte to na šesti školách. Máme čtyři a půl tisíce základních škol a já chci, abychom to nejprve ověřili na větším počtu škol, a ne na šesti. To je ten důvod, proč si myslím, že by ověřování, které jsem nezrušil, mělo pokračovat. Ověřování pokračuje a bude pokračovat na větším počtu škol. Pokud ho budete chtít do zákona dodat, upozorňuji na výrazné riziko, že se nemusí v praxi ukázat, že domácí vzdělávání na druhém stupni je efektivní. Proto chci, aby se ověřovalo na větším počtu škol.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, aby se k faktické připravil pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr i paní zpravodajka volají k věcné debatě. Pan ministr, místo aby odpověděl, tak provede, já bych řekl, sprostý politický útok. A je komické, když kumpán Davida Ratha tady školí profesora a rektora, že laicky vystupuje v oblasti školství. To je fakt komické. Přidám hned konkrétní příklad, a nejsem expert na školství.

    Pane ministře, vy si fakt myslíte, že ve výběrové komisi na ředitele školy sedí zástupce rodičů? Kdo vám to řekl? Ti sedí ve školské radě a ne ve výběrových komisích. Naučte se tu vyhlášku. A pokud chcete mluvit s radními, tak si udělejte nějaký sumář, kolikrát vyšlo výběrové řízení. Ale my tady nemluvíme o výběrovém řízení, my tady mluvíme o účelovém odvolávání. O tom jsem já mluvil, ne o výběrovém řízení.

    Ať mě nechytáte za slovo, plus minus je v ročníku sto tisíc dětí, myslím, že na tom čísle se shodneme, podle toho, jak je silný ročník, aspoň v letech, které teď nastupují do škol. Domácího vzdělávání se podle mých informací účastní zhruba dvě stě dětí, což je mnohem méně než 1 %. Jsou to dvě promile. Na kolika stovkách škol to chcete ověřovat? Mně přijde naprosto neuvěřitelné, to, co tady říkáte, vzhledem k tak malému počtu dětí a tomu, že těm, kteří teď končí první stupeň, umožníme, aby pokračovali. To určitě nerozvrátí systém. A možná těch dvě stě dětí, a já tomu nevěřím, bude hůř vzděláno než těch ostatních 99 800. Já tomu prostě nevěřím! Ale i kdybyste měl pravdu a naplnily se vaše nejčernější obavy, tak v rámci vzdělanosti populace to nemá žádný vliv. A já zase jako pravicový politik věřím rodičům, že vědí moc dobře a mnohem lépe než ministr školství, poslanec, senátor, školská rada, městská rada, co je pro jejich vlastní dítě nejdůležitější. Tak trošku věřte těm rodičům i vy. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. A nyní prosím k faktické pana poslance Fialu. Poté se připraví s faktickou pan ministr Chládek. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Fiala: Pane ministře, tady vás mohu oslovit přímo jako člena vlády, já bych vám samozřejmě mohl vracet politické a osobní útoky. Já to neudělám. Já doufám, že všichni viděli, a každý, kdo to poslouchal, že jsem tady mluvil věcně, říkal jsem, co je na té novele špatné, co dobré, o čem máme přemýšlet, o čem máme diskutovat. Sociální demokracie odpověděla tím, že to začala politizovat a začali jste na mě osobně útočit. Každý si o tom může udělat obrázek sám.

    Mně se zdá, že naše pohledy se opravdu zásadním způsobem rozcházejí. Já více věřím, jak říkal pan předseda Stanjura, rodičům, ale více věřím i žákům, více věřím učitelům, více věřím ředitelům škol. Vy jim nevěříte, chcete všechno regulovat, komplikovat a to je to, co vám samozřejmě vyčítám. Nepovažuji vůbec za korektní, když tady říkáte, že jsem s některými těmi věcmi přicházel. Ano, některé věci jsme řešili a chtěli jsme je řešit, některé i podobným způsobem. To jsem vám ve svém věcném výkladu přesně popsal. Ale některé jsou tam vyřešeny způsobem, kterým bych si je nedovolil předložit. Jestliže tam prostě upravujeme § 16, a ten je strašně důležitý a já bych ho také chtěl upravit, tak bych nepředstoupil před Sněmovnu, pokud bych neměl úplně jasnou představu o tom, co to bude stát, jak to budu financovat. Pokud ji máte, tak je to výborné a řekněte nám ji. Já jsem vás o nic jiného nepožádal.

    Tedy znovu. Nevracím osobní útoky. Nejsem to já, kdo politizuje debatu. Nebudu na tom sbírat politické body, i když bych mohl úplně snadno, protože si myslím, když jste se mě ptal, co za mnou je jako za ministrem, na to vám nebudu odpovídat já, ale zeptejte se veřejnosti, zeptejte se odborníků na školství, ti vám to řeknou. Ale nechci na tom sbírat politické body. Chci, abychom měli lepší zákon než to, co nám tady předkládáte a navrhujete. (Potlesk zprava.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní s faktickou pan poslanec Chládek a poté se připraví pan poslanec Laudát. Pardon, pan senátor. Děkuji za upozornění.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Krátká reakce na pana poslance Stanjuru. Já jsem tou poznámkou nereagoval, prostřednictvím paní předsedající, na vás, já jsem spíše upozorňoval na to, že my tady, když chceme měnit jmenování ředitelů, tak že to není součástí této novely. Pokud mně tady říkáte, že nevím, jak funguje školství, tam v těch školských radách jsou právě zástupci rodičů. Proto jsem také řekl, že rodiče, pane Stanjuro, proto jsem také řekl, že i rodiče můžou ovlivňovat chod českých škol.

    Pro pana poslance Petra Fialu k jeho věcnosti. Mně tam vadí, když kritizujete něco, co je v tom zákoně v té samé podobě, jak jste to měl vy v tom návrhu, který jste chtěl předložit. To je jenom jedna jediná poznámka, co mi na tom vadí. A druhá: Já si myslím, že nevěříte učitelům a školám -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, byl jste přihlášen k faktické, to jsou dvě minuty.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Nevěříte učitelům a školám, protože domácí vzdělávání, tak jak jste ho podal, je nedůvěra učitelům a školám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdyby to byla četba, tak řeknu: Četba 1 a porozumění textu 5!

    Poprosil bych pana předsedu Sklenáka, aby teď nerušil ministra, když s ním chci hovořit. Nebo mi zastavte čas prosím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče Sklenáku, prosím. Tak já vám zastavím čas a pak vám to pustím znovu.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já klidně počkám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra a pana předsedu klubu ČSSD, aby nerušili. Děkuji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Taky děkuji. Pane ministře, pane senátore, fakt se musíme poslouchat. Vy jste řekl ve svém vystoupení, na které já jsem reagoval, že rodiče sedí ve výběrových komisích. A já jsem reagoval, že to prostě není pravda a že takhle bych vás mohl já... A vy mi na to argumentujete, že rodiče sedí ve školských radách, což já jsem předtím taky zmínil. Mluvil jsem o výběrových komisích na základě vašeho vystoupení a trvám na tom, že ve výběrových komisích zástupci rodičů nesedí. A to je všechno! Tak mi tady nemusíte vykládat o tom, že sedí ve školských radách. To jsme ve shodě, já o tom vím. Já jsem jenom říkal, že když chcete někoho říkat, profesora, dlouholetého rektora, a chcete ho mistrovat, že má laické názory, tak jsem vám ukázal na vašem vystoupení, že taky nejste pevný v kramflecích. Ne taky, že vy nejste pevný v kramflecích. A pokud se pletu, tak mi přineste, nemusíte dneska, pošlete mi tu vyhlášku (nesrozumitelné) vyhláškou složení výběrové komise. Nemyslím personálně, ale strukturně. Zástupce České školní inspekce, zástupce zřizovatele, zástupce školy atd. Ale zástupci rodičů tam prostě nejsou a na tom trvám! To je všechno! Pokud mi pošlete vyhlášku, možná samozřejmě se aktualizovalo znění, tak se vám příště ve druhém čtení omluvím. A my jsme jasně řekli jako klub, že to chceme propustit do druhého čtení a chceme o tom debatovat.

    A jenom tak pro zajímavost, já vím, že to říkáte všichni sociální demokraté. Spočítejte, jak dlouho jsme vládli. Šest let v období minulých osmi let. To je prostě realita. Vy furt říkáte sedm nebo kolik. Šest let. A z toho ministr, který byl členem ODS, v tom období nebyl ve vládě. Ano, byli jsme ve společné vládě, já se za to nijak neomlouvám, nijak to nezakrývám, ale člen Občanské demokratické strany v té době, když byl ministrem, tam prostě nebyl. To je všechno. Ale nevymlouvám se za to. A vy to použijete jako argument místo toho, abyste třeba odpověděl, kolik vaše návrhy budou stát státní rozpočet. Buď to nevíte, nebo nám to říct nechcete. Nevím, co je horší. Já myslím, že za a) je horší.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Omlouvám se, já jsem na základě toho, co se tady odehrálo ještě před tímto bodem, vytáhl pana ministra Zaorálka a vznáším procedurální návrh, abychom tento bod teď přerušili, projednali obchod se zbraněmi a pak se vrátili k pokračování tohoto bodu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a jelikož se jedná o procedurální návrh, teď je to procedurální návrh, tak... (Procedurální návrh chce přednést i poslankyně Černochová.) Jenomže já o něm musím hlasovat bezodkladně a bez diskuse. Bez rozpravy. Takže přivolám všechny kolegy v sále. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu registrovali svými hlasovacími kartami. Podle informační tabule se počet přihlášených ustálil.

    Jenom zopakuji procedurální návrh, který zde padl, a to je přerušení projednávání tohoto bodu, a po projednání bodu 107, což je smlouva, vládní návrh, ratifikace smlouvy o obchodu se zbraněmi, návrat k tomuto bodu zpět.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 69, do kterého je přihlášeno 101 poslanců, z čehož je pro 83, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    V této chvíli přerušuji projednávání tohoto bodu v obecné rozpravě a přistupujeme k projednávání bodu 107. Nemohu připustit faktickou poznámku mimo rozpravu v souladu s jednacím řádem, paní poslankyně Černochová. Tak pak s přednostním právem. Musíte definovat, jestli chcete vystoupit s přednostním právem, nebo s faktickou.

  • Poslankyně Jana Černochová: Kdybyste mi dala slovo, tak bych to definovala, paní místopředsedkyně. Vystupuji jako -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Jste přihlášená s faktickou poznámkou, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Vystupuji jako místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a chtěla bych si tady ujasnit jednu věc. Vy jste ve 12 hodin, paní místopředsedkyně, řekla, že ten bod, který já jsem před hodinou navrhovala, aby byl projednáván - protože chápu důvody pana Zaorálka, proč chce, aby se to projednalo dnes na schůzi -, tak vy jste tady veřejně řekla, že ten bod byl zařazený po 12. hodině na neurčitou dobu. Takže mezitím tady jsme si vysvětlili s panem předsedou poslaneckého klubu ČSSD Sklenákem, že to byl váš omyl, že on chtěl, aby ten bod byl navržen ve 12 hodin! Prosím, vysvětlete mi, co se tady v tuhle chvíli děje! Proč návrh, který jsem předkládala já před hodinou nebyl přijat a najednou to nevadí? Mám pocit, že skutečně předseda klubu ČSSD neví v tuto chvíli, co se v jeho klubu děje. Neví, co chce jeden jeho ministr, co chce druhý jeho ministr. Do toho tady běží rozprava, a velmi zajímavá rozprava a zásadní rozprava, o novele školského zákona. Ta se teď přerušila.

    Prosím, vyjasněte si a možná vyhlaste nějakou přestávku, paní místopředsedkyně, vyjasněte si, co se tady v tuto chvíli děje a proč se to děje. Jestli jste udělala chybu vy, nebo pan kolega Sklenák. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, když dovolíte, já jsem žádnou chybu neudělala, postupuji v souladu s jednacím řádem. Pokud se tady objeví procedurální návrh, nechávám o něm bezodkladně hlasovat a to je v souladu s jednacím řádem. A to je vše, co vám k tomu mohu říct. Jinak před vámi je přihlášen s přednostním právem pan předseda Sklenák, potom vám dám slovo, samozřejmě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Byl bych rád, kdybychom se věnovali projednávání zákonů a ne těmto diskusím. Ale jen na vysvětlenou: Stačí se podívat, paní kolegyně prostřednictvím předsedající, do stenozáznamu, jak to bylo, a je to naprosto zřejmé. Ten bod byl zařazen pevně, nejdříve však ve 12 hodin! Tam byly dvě podmínky, to znamená v okamžiku, kdy nastala 12. hodina, tak ten bod zcela správně paní předsedající otevřela.

    Pan ministr Zaorálek nemá problém počkat tady i po skončení školského zákona se smlouvou. Ale prostě byl požadavek z pravé části spektra na toto přerušení. A vzhledem k tomu, že bylo avizováno, že s tou smlouvou není žádný problém v žádném klubu a bude to velmi rychle schváleno, tak jsme přistoupili na to přerušení, aby ten, kdo se chce zúčastnit hlasování, mohl. A pak bychom se vrátili ke školskému zákonu. Já nevím, co je na tom nepochopitelného, nevím, proč bychom měli dělat přestávku. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Než dám slovo paní poslankyni, chci jenom toto potvrdit. Tento návrh byl takto přijat a já bych byla ráda, abychom v tomto duchu i jednali. Samozřejmě máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Paní místopředsedkyně, když si přehrajete to, co jste tady říkala ve dvanáct hodin a pět minut vy, tak to naprosto nekoresponduje s tím, co tady v tuto chvíli říká pan kolega Sklenák. A hlavně pořád nechápu to, proč ve stejnou chvíli nebo stejný obsahový text, který teď řekl kolega Laudát, jsem navrhovala já před hodinou, proč k tomu hlasování u ČSSD, pozitivnímu hlasování, nedošlo. Proč k němu došlo ať teď? Mám opravdu pocit, že tady levá ruka neví, co dělá pravá.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, navrhuji vám, můžete podle jednacího řádu vznést námitku proti mému způsobu vedení Sněmovny.

    Prosila bych tedy, abychom pokračovali v jednání. Otevírám tímto bod číslo

    Prosím, aby se slova ujal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo, a poprosím ctěnou Sněmovnu, aby se uklidnila, abychom vás slyšeli.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Přeji dobré odpoledne. Nejsem sice pan ministr průmyslu, ale jsem spolugarantem této smlouvy, takže ji také předkládám společně s panem ministrem Mládkem. Budu se snažit být stručný.

    Především děkuji, že Sněmovna umožní tuto smlouvu projednat, protože v pondělí začíná Valné shromáždění OSN a to, že bude smlouva do té doby schválena, je pro nás velmi dobré. A řeknu jenom stručně, pokusím se to nějak zredukovat.

    Tato smlouva o obchodu se zbraněmi je dle mého pro ČR dokonce výhodná, protože jestli dojde k tomu, že se tady hlásí k této smlouvě 154 států světa, je to vlastně docela průlomová věc, protože ČR dnes byla mezi zeměmi, které mají vyvinutý určitý způsob posuzování prodeje zbraní, tak aby se nedostaly do rukou teroristům, organizovanému zločinu, protože jsme členy Evropské unie a máme pro to určitá pravidla. Nicméně je celá řada zemí, které tato pravidla nemají, takže nepodléhají omezením, která podobné smlouvy zavádějí. Pro Českou republiku tím pádem vzniká taková nekalá konkurence, protože ty země nejsou podobnými pravidly vázány. Toto schvalování smlouvy navazuje na to, co se odehrálo v březnu roku 2013 v New Yorku, kde se formou rezoluce tato smlouva schválila, a opakuji, podpořilo ji 154 států, proti byla Severní Korea, Sýrie a Írán. Některé státy se zdržely. Nicméně je to v historii poprvé takovéto množství států, které se vyslovuje pro to, aby existovala určitá pravidla kontroly zbraní.

    Týká se asi osmi kategorií konvenčních zbraní, také lehkých, středních typů zbraní, je to prostě způsob, jak čelit tomu, aby se zbraně nekontrolovaně šířily třeba do takových míst, jako je dnes např. Islámský stát. To je dnes dobrý příklad.

    Jsem přesvědčen, když tady už padlo, že tato smlouva by neměla být problém, tak je to především proto, že si myslím, že Česká republika má zájem na tom, aby bylo co nejvíc zemí, které uznávají stejná pravidla, jako máme zavedena my. Připomínám, že to, co v té smlouvě je, nepřekračuje hranice českého právního řádu. My vlastně tato pravidla všechna dodržujeme, tzn. že to dokonce nebude znamenat, že bychom v Česku měli ten právní řád nějakým způsobem dále upravovat. Proto si myslím, že je skutečně dobrý důvod, abychom tuto smlouvu přijali, přihlásili se k ní, a tak velice rozšířili počet těch, kteří přijímají omezení, které jsme na sebe dobrovolně v minulosti vzali my samotní.

    Nebudu to natahovat, tohle je podle mě jádro věci a budu rád, když to takto odhlasujeme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministr zahraničí a prosím, jenom vás budu informovat, že usnesení zahraničního výboru a výboru pro obranu byla doručena jako sněmovní tisky 200/1 a 200/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Karel Rais.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji vám všem dobrý den. Já se omezím na to usnesení, protože už tady toho bylo dost řečeno. Projednali jsme velmi detailně na zahraničním výboru 25. června tohoto roku. Usnesení k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o obchodu se zbraněmi, podepsaná v New Yorku dne 3. června 2013, jedná se o sněmovní tisk 200.

    Po odůvodnění náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Jiřího Havlíčka, MBA, zpravodajské zprávě poslance Karla Raise a po rozpravě zahraniční výbor

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy o obchodu se zbraněmi, podepsané v New Yorku dne 3. června 2013,

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

    III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a nyní prosím zpravodaje výboru pro obranu pana poslance Jiřího Skalického, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené vládo, dámy a pánové, pan ministr zde explicitně řekl hlavní principy dotyčné smlouvy. Já bych se zde zmínil pouze o jedné drobnosti, a to že významnou změnou v této smlouvě oproti současnému stavu je soubor povinností, které se vztahují k vedení záznamu o udělených povoleních a uskutečněných transakcích, a také povinnost jednotlivých států sdílet vymezené informace, což je změna zcela zásadní oproti tomu, co je v současné době jako praxe.

    Jinak výbor pro obranu projednal příslušnou vládní novelu zákona, a to na své 11. schůzi 3. září 2014. Usnesení přijal jako tisk, který máte ve svých materiálech pod číslem 200/2.

    Usnesení k vládnímu návrhu, který předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvu o obchodu se zbraněmi, podepsaná v New Yorku dne 3. června 2013, jedná se o sněmovní tisk 200/2.

    Po odůvodnění předneseném náměstkem ministra průmyslu a obchodu Ing. Vladimírem Bärtlem, zpravodajské zprávě poslance PharmDr. Jiřího Skalického a po obecné a podrobné rozpravě výbor pro obranu

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas s ratifikací Smlouvy o obchodu se zbraněmi, podepsané v New Yorku dne 3. června 2013,

    II. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR,

    III. ukládá předsedovi výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji, a nyní otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku, tudíž rozpravu končím a táži se pana navrhovatele a pánů zpravodajů, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní tedy přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Pokud nejsou námitky, vzhledem k tomu, že jsou obě usnesení shodná, dala bych hlasovat o obou usnesení najednou. Námitku nevidím.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení. Už jste začali beze mě. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 70, do kterého bylo přihlášeno 122 poslanců, pro 95, proti žádný. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat a smlouva bude ratifikována.

    Nyní se tedy podle schváleného návrhu vracíme do rozjednaného bodu číslo 57 a pokračujeme v obecné rozpravě ke školskému zákonu.

    Mám zde s přednostním právem přihlášeného pana poslance Miholu a poté poprosím paní poslankyni Chalánkovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já si neodpustím poznámku, že jsem zvažoval po těch x faktických a po různých přerušeních, že by bylo možná dobře příště si svůj příspěvek rozdělit, rozfázovat na několik faktických. Dostal bych se ke slovu dříve. Ale jak zní jedno známé české pořekadlo, kdo si počká, ten se dočká. Tak jsem rád, že se to ještě vejde do jednání Poslanecké sněmovny dnes.

    Snad každý návrh zákona, který řeší školskou problematiku, je citlivou záležitostí, což je ostatně zřejmé z této debaty, která byla započata už před delším časem. Vzbuzuje také pozornost občanů a nezřídka vyvolává nemalé emoce. Řekl bych často větší než u těch zákonů, kterými jsme se zabývali daleko delší dobu, jako byl například služební zákon.

    Hned na začátku bych chtěl v tomto kontextu říci, že by tedy předkládaný materiál měl být v co nejvyšší kvalitě nebo na co nejvyšší úrovni a neměla by v něm zůstávat řada nezodpovězených otázek či otazníků bez adekvátního vysvětlení. Přesto se připojím k těm mým předřečníkům, kteří zde vyzdvihli pozitivní -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane kolego, já se velice omlouvám, ale poprosím o ztišení ctihodnou Sněmovnu, abychom to mohli v klidu doprojednat. Děkuji.

  • Poslanec Jiří Mihola: Připojuji se ke svým kolegům předřečníkům, kteří zde zmínili pozitivní záležitosti, především asi tu změnu přístupu ke vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Osobně se připojuji také k panu ministrovi a za pozitivní považuji také tu záležitost zabývání se správnou výživou žáků a studentů, tedy ta otázka různých automatů se sladkým jídlem, pitím a podobně.

    Nyní ale ke kritickým výtkám nebo postřehům k předkládané novele. Začnu u argumentu, který mně připadl obzvlášť slabý a nedostačující, návrh, který řeší omezení přístupu k informacím o školách, když argumentuje sestavováním - cituji doslova - pofidérních žebříčků úspěšnosti škol. Já se domnívám, že existuje právo na svobodný přístup k informacím. Je koneckonců zakotveno také v Ústavě. K omezení je možné sáhnout jen ve velmi vážných situacích či případech.

    Také bych se rád vyjádřil k individuálnímu, resp. domácímu vzdělávání na druhém stupni základních škol, s nímž novela původně počítala. Chtěl bych zde deklarovat, že KDU-ČSL je pro umožnění tohoto domácího vzdělávání. Nemyslím si, že v českém prostředí by nějak přebujelo nebo přerostlo a stalo se neřešitelnou záležitostí. Já jsem s rodiči těchto žáků opakovaně diskutoval, probíral ty záležitosti. Přiznám se, že i jako učitel s dvacetiletou praxí je do značné míry obdivuji, ale respektoval bych tuto možnost. Trošku mi chybí také nějaká komparace se zahraničím, kde je to něco normálního, nejen ve Spojených státech, ale i v evropských zemích. Prosil bych, abychom se příště nebáli těchto srovnávání. Bylo zde samozřejmě zmíněno to testování. Domnívám se, že když se dlouhodobě testuje - a teď už nechci otevírat tu debatu, jestli na málo, nebo mnoha školách, tak by měly být k dispozici také nějaké závěry toho testování, které by vnesly více světla do této problematiky.

    Co se týká zřízení registru pedagogických pracovníků, tak KDU-ČSL je proti tomuto záměru, jen stručně podotýkám.

    Upozorňuji také na nedořešenou otázku povinné předškolní docházky, která se v materiálu odkládá vlastně bez nějakého vysvětlení.

    Potom nesouhlasíme také se znovuzavedením jmenování ředitelů škol na dobu neurčitou. Já se domnívám, že vlastně ten nový přístup je tady poměrně krátkou dobu a opět, pokud bychom to chtěli měnit, tak si myslím, že by tady měly být jasné podklady a měla by tomu předcházet diskuse, kde bychom si na odborném plénu jasně řekli všechna pro a proti. Nic takového se nestalo, pokud vím.

    Přes výhrady, které jsem zmínil, a mnohé už zmiňovat z časových důvodů nechci nebo si je ponechám potom na práci ve výboru, tak se domnívám, že novela je potřebná, KDU-ČSL ji v prvním čtení podpoří. Jen bych chtěl znovu na závěr zdůraznit, že bychom uvítali, aby se důkladněji a podrobněji projednávaly zejména ty sporné body, z nichž jsem některé ve svém příspěvku naznačil.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Chalánkovou. Dočkala jste se.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nebudu hovořit dlouho možná na rozdíl od některých předřečníků.

    Tento školský zákon vzbuzuje mnohé emoce a mnohé odezvy z terénu, které se obracejí k § 16 a § 16a. Již zde u mých předřečníků tyto dva paragrafy byly zmíněny. Nejprve jsem měla informace, že došlo k dohodě, k vydiskutování všech sporných míst a že ministerstvo přineslo do vlády takový návrh zákona, který sporný nebyl. Pak opět jsem dostala informaci, že vláda schválila znění, kde se opět některé věci objevují jako sporné a opět vzbuzují emoce. Kde a jak se to stalo, nevím, nebo nevíme, nechávám to jako řečnickou otázku v éteru. Nevím. Možná při legislativně technických úpravách v Legislativní radě vlády, nevím. Opravdu nevím. Nebudu zabíhat do podrobností, protože klub TOP 09 je také pro to, aby tento tisk prošel do výboru, a teprve tam bude dostatek prostoru k diskutování konkrétních sporných míst.

    Jsem přesvědčena jako určitě každý z nás, že každé dítě, i to s hendikepem, se zdravotním postižením, nebo jak říkáte ve školství se specifickými vzdělávacími potřebami, má právo na co nejlepší vzdělání a rozvoj své osobnosti.

    Zároveň také vnímáme, že se zde objevují určité nedostatky a obavy z terénu, které ukazují, že by mohla být ohrožena stabilita, jistota celého tohoto školského sektoru, který by se mohl postupně zlepšovat na základě zkušeností a odborností z tohoto terénu. V rámci páchání dobra, říkám to skutečně záměrně, se může někdy stát, a objevuje se to v dobré víře, že se objevují i pokusy o takzvané sociální inženýrství. Na to bych chtěla upozornit jako na velké nebezpečí.

    Nebudu zabíhat do těchto podrobností, jak jsem již řekla. Žádám o propuštění do výborů. Budu také prosit o projednání ve výboru pro sociální politiku, protože se zde věnujeme zejména také dětem, které pocházejí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, a určitě je to záležitost, která by se měla ujasnit, zpřesnit a vydiskutovat.

    Pana ministra bych požádala, abychom my jako poslanci dostali - troufám si říci okamžitě - přiloženou vyhlášku, která má být jako prováděcí předpis přiložena k tomuto návrhu zákona, abychom neschvalovali obecné znění, které potom dává zmocňovacím ustanovením další pravomoci jako podzákonné normy.

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Dobešovou. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně a vážení kolegové, vážená paní předsedající. Dovolte mi, abych také vystoupila ke změnám školského zákona, zákona 561/2004. Myslím, že dnes bylo probráno mnoho věcí, kterých se zákon dotýká. Opravdu je to rozsáhlá novela, která nejenom všechny ty body, které zde byly řečeny, postihuje, ale myslím si, že všichni, kdo zde vystupují, máme potřebu říci své názory na paragrafy či znění, která nám nejsou možná zcela jasná a která bude třeba zde na plénu ještě prodiskutovat.

    Já osobně velmi oceňuji opět, tak jako moji předřečníci, to, že Ministerstvo školství se ujalo tématu péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jen bych byla velice ráda, abychom se zamysleli nad některými věcmi, které v paragrafu zazněly, a to kategorizace stupňů podpůrných opatření ve smyslu vyčerpání všech stupňů, než dosáhneme správného cíle. Teď jsem mluvila velmi teoreticky, ale dovolte mi, abych to prakticky podtrhla.

    Jsem matka zdravotně postiženého syna, který také absolvoval tento vzdělávací systém, a jako každá máma jsem chtěla dát své dítě do klasické základní školy, protože jsem si nechtěla připustit, že je natolik zdravotně postižený, že se bude muset vzdělávat speciálním způsobem. Představa, že moje dítě by nejprve prošlo všemi stupni opatření, než by se nalezl ten správný, mě trochu děsí, protože by to mohlo trvat klidně rok, dva nebo tři roky. Proto navrhuji, abychom se ve výboru a v podvýborech zamysleli nad tím, zda jednotlivé stupně by nebylo lepší kombinovat, než je postupně všechny procházet ve svých opatřeních.

    Dále také chci upozornit na roli asistenta pedagoga. Je sice dobré, že říkáme v zákoně, že v rámci snahy využití asistenta je potřeba, aby kraj dohlížel na jeho maximální využití. Já sama z praxe mám tu zkušenost, že ačkoli moje dítě potřebovalo asistenta pedagoga na celou vyučovací dobu, kraj v rámci šetření a optimalizace využití asistenta ho dal mému synovi na dvě vyučovací hodiny. Další čtyři bych tam pravděpodobně měla nastoupit já. Takže bylo na zákonném zástupci, aby dofinancoval tohoto asistenta, pokud chtěl, aby jeho dítě bylo vzděláváno, anebo pokud se nerozhodl, že zůstane doma. Já jsem ho dofinancovávala. Nejsem si jistá, jestli všechny rodiny v této zemi, které mají zdravotně postižené děti, jsou schopné si je dofinancovávat.

    Mluvíme zde o sociálním znevýhodnění, ale nikde není uvedeno zdravotní postižení a já se domnívám, že to není úplně zcela stejný pojem. V části diagnostiky u žáků s mentálním postižením je mimo jiné tato diagnostika vázána na sociální a kulturní prostředí. Já bych opět prosila, abychom toto dobře zvážili, protože si myslím, že psycholog, který dělá vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, není schopen vždy dojít do té rodiny a zjistit, v jakých sociálně-kulturních podmínkách dítě žije. Toto určitě patří spíše do gesce sociálních pracovníků.

    Zmiňovali jste se tu o postavení ředitelů. Já věřím tomu, že všichni z vás máte na mysli spravedlivé postavení ředitelů, ale věřte mi, že ředitelé jsou stále jednou nohou, úplně nechci říct snad v kriminále. A za to mají šestiletou pracovní smlouvu a po šesti letech, jak tady jeden z mých předřečníků řekl, pokud ředitel je už na konci svých sil, je dobré ho vyměnit. Takže mně to přišlo trošku paradoxní, jestliže ředitel dá všechny své síly a zdá se komisi, že už není dostatečně erudovaný v té síle tlačit školu dál, pojďme ho odvolat. Takže já za to velmi děkuji Ministerstvu školství, že zrušilo tuto část a naopak nechalo ředitele na dobu neurčitou a bude na zřizovateli, České školní inspekci, aby posoudil, jak kvalitně ten ředitel pracuje, a případně vyhlásil konkurz či potvrdil jeho pozici na další šestileté období.

    Velmi oceňuji také rozšíření správního řádu na školy neveřejné, tedy na školy soukromé a církevní, protože si myslím, že opravdu je dobré, aby rodiče na těchto školách měli úplně stejná práva jako na školách veřejných.

    Dovolte mi, abych se dotkla také přijímacího řízení, které se zjednoduší z pohledu ředitelů škol, ale ráda bych tady upozornila na jednu věc, která možná ministerstvu unikla. Školy s talentovou zkouškou přijímají v gardu zhruba dvou měsíců dříve žáky a ti žáci, kteří jsou přijati na tyto školy, jsou vlastně zbaveni možnosti účastnit se přijímacího řízení na školu druhou v pořadí, a pokud jsou na tuto školu přijati a oni se chtějí rozhodnout pro tuto školu, nemají v současném právním systému šanci, protože je jedině na vůli ředitele umělecké školy, zda vydá zápisový lístek, nebo nevydá, protože oni ho už před dvěma měsíci vydali.

    Co velmi oceňuji, jsou zdravotní prohlídky žáků, protože to trápilo především ředitele odborných škol, kdy při nástupu na každou praxi musel žák absolvovat zdravotní prohlídku u podniku, kam šel na praxi. Bylo to časově i finančně velmi náročné. Takže to velmi oceňuji a zjednoduší nám to práci.

    To, čeho se ale tato novela nedotýká a co bych ráda, abychom také prodiskutovali, a chystám se podat pozměňovací návrh, je část týkající se školských rad. Bylo tady o tom hodně diskutováno. Školské rady, promiňte mi, ale skutečně neplní tu správnou funkci, kterou by plnit měly, byť mají široké zastoupení jak rodičů, žáků i jiných.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám, že vás přerušuji, a poprosím kolegy, aby se ztišili, abyste nemusela na mikrofon tolik křičet. Děkuji.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Já se to pokusím zvládnout i bez mikrofonu. Takže bych se ráda vrátila k svému tématu. Chtěla bych rozšířit účastníky školských rad, a to z třetinového zastoupení na čtvrtinové zastoupení zástupců především ve školách s obory s praktickým vyučováním o odborníky z praxe a provázat školy odborné právě na odbornost. A tady navazuji na některé své předchůdce, kteří říkali, že novela není o koncepci školství, a já bych byla ráda, aby tentokrát to o koncepci školství bylo.

    Stále se zde podporuje... (Hluk v sále, poslankyně Dobešová čeká na klid.) Já vám děkuji za pozornost.

    Stále se zde podporuje odborné školství, všechny vlády, všichni ministři, nikdo ale není ochoten pro to udělat základní kroky. A toto by byl jeden ze základních kroků. Dalším krokem by byla také možnost převodu některých škol odborných, které jsou školy veřejné a mají kraje zájem o jejich optimalizaci, tedy lépe řečeno zrušení, do možnosti provozování firem a většího propojení právě s firmami, které by mohly ovlivňovat vývoj v těchto školách. To určitě bude předmětem jednání v podvýborech a ve školském výboru.

    Já vím, že je pátek odpoledne, a vím, že vám všem leží vzdělávání na srdci, a vím, že to není pro vás až tak důležitá tematika, abyste dávali pozor. Přesto mi dovolte, abych za klub ANO vyjádřila podporu tomuto zákonu, aby byl postoupen do druhého čtení, a vám všem, kteří jste dávali pozor na mé vystoupení, děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Berdychovou. Prosím, máte slovo, a dříve, než se ho ujmete, poprosím kolegy u vchodu, aby se ztišili. Ale paní poslankyně čeká na své slovo. Děkuji. ***

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážená paní předsedající, děkuji. Já svůj příspěvek zkrátím, protože už se blíží 14. hodina a mnozí z vás už opouštějí sál a i naše pozornost už není taková, jako byla na začátku.

    Já ve spolupráci s ASN, což je zastřešující organizace neslyšících, a s Ministerstvem školství připravuji pozměňovací návrh, který se týká § 16, který řeší vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. V rámci toho pozměňovacího návrhu bude rozšířen tento paragraf a bude v něm blíže specifikováno to, co neslyšící potřebují, podpůrné potřeby. Víte, že jsem tady vystupovala k zákonu o pedagogických pracovnících, kdy jsem navrhovala začlenění tlumočníka českého znakového jazyka do toho zákona. To se nám nepovedlo, takže pokračujeme v cestě dál. Jsme u školského zákona a já doufám, že dojdeme ke zdárnému cíli. A blíže vám specifika neslyšících přiblížím v rámci druhého čtení zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Andrleho. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já opravdu na minimum zkrátím ten svůj projev. Konstatuji jenom to, že hnutí Úsvit a já osobně budeme podporovat projednávání této novely nebo tohoto zákona, a věřím, že to bude ku prospěchu našeho školství. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, a jenom upozorňuji kolegy, že ještě nekončíme, máme ambici dojet tento bod. Prosím, abyste neopouštěli jednací sál, abychom byli schopni odhlasovat přikázání výborům. Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou.

  • Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Bylo tady toho už hodně řečeno, přesto dovolte pár poznámek k této rozsáhlé novele.

    Pokud se jedná o předškolní zařízení, kde se dává možnost ministerstvům a ostatním organizačním složkám státu, předpokládá se, že to bude možno pro děti zaměstnanců, vlastně víceméně jsou to firemní školky, já to považuju za rozumné vzhledem k nedostatku míst v mateřských školách. Ovšem na druhou stranu doufám, že to nesklouzne k tomu, že budou zakládány při ministerstvech a dalších organizacích dětské skupiny, kam maminky odloží své dítě ráno jenom na hlídání, ale že se bude jednat opravdu o předškolní vzdělávání.

    Pokud jde o přípravné třídy základních škol, tady se umísťují děti před zahájením povinné školní docházky, dnes je to tedy pro děti s diagnostikovaným sociálním znevýhodněním, a navrhuje se rozšíření na další skupiny dětí, zejména pro děti s odkladem. V té souvislosti bych chtěla upozornit na to, že máme síť mateřských škol, i když nedostatečnou, ale jsou to školy, kde jsou právě kvalifikované učitelky pro předškolní vzdělávání. A tady já bych viděla to gros předškolního vzdělávání, aby se nám to nepřesouvalo stále víc a víc do přípravných tříd. Pokud jde o přípravné třídy, mám tady jednu výhradu. Nevím, proč by v novele školského zákona měla být rozšiřována možnost zřizovat přípravné třídy základních škol pro registrované církve a náboženské společnosti. Myslím si, že tato potřeba není zrovna vhodná, není nutná.

    Některé ty pasáže, co jsem měla připravené, přeskočím, abych to zkrátila.

    Kladně musím hodnotit povinnou jednotnou závěrečnou zkoušku v oborech středního vzdělávání. Myslím si, že ministerstvo by toto mělo garantovat, a nakonec o té potřebě a o tom, že s tím školy souhlasí, svědčí to, že i když to nebylo povinné, tak v tom minulém roce až 87 % škol už samo se k této jednotné zkoušce přihlásilo. Pokud jde o tu jazykovou zkoušku, která by mohla za určitých podmínek nahradit jednu zkoušku té profilové části maturitní zkoušky, tak já bych tady apelovala na to, aby skutečně byly vybrány ty instituce, které opravdu zajistí kvalitu jazykové zkoušky, aby nám nepoklesla úroveň jazykového vzdělávání ještě víc.

    K § 16, to znamená podpůrné opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, tady bylo řečeno víc než dost. Já tam řadu těch kroků velice vítám, myslím si, že je dobře, že jsou tam i podpůrná opatření toho nižšího stupně, kdy bude moci rozhodovat pedagog na základě znalosti těch dětí, kdy nebude muset být zbytečné papírování. Na druhou stranu mě mrzí, že během tří nebo čtyř dnů došlo ke změnám v tom smyslu, že varianta, která byla připomínkována Asociací speciálních pedagogů, kraji a dalšími, byla po jednání vlády pozměněna. Tady si myslím, že je potřeba opravdu diskutovat s odborníky, protože není možné, aby žáci, kteří potřebují být zařazeni rovnou do speciálních škol nebo tříd, procházeli celým tím martyriem tak, jak je tady uvedeno.

    Kvituji opatření proti nesprávným stravovacím návykům dětí. Já osobně jsem byla velký nepřítel vždycky těch všech školních automatů, kde jsou předražené sladkosti, předražené koly a další nápoje. A kromě toho, že to má vliv na budoucí stravování, na vývoj dítěte, tak musím říct, že to má velký vliv i na vztahy mezi dětmi. Protože máte děti, které si nemůžou dovolit ani pořádnou svačinu z domova, a potom máte děti, které přijdou do školy s plnými peněženkami, dělají machry, a určitě to nedělá dobrotu mezi těmi dětmi. A navíc se tady v té souvislosti projevuje šikana, okrádání a tak dále. Takže já to jedině vítám.

    Při té příležitosti jenom jednu poznámku. Když jsme se tady bavili o zákonu o dětských skupinách, tak mimo jiné jsme si říkali něco i o stravování, že poskytovatel nemusí dávat dětem obědy, že si je maminky připraví doma a donesou do školy nebo do té dětské skupiny. Na základních školách můžete být svědky toho, jak děti chodí ne bez obědů, ale i bez svačin do školy, že ti rodiče v mnohém jim je nepřipravují.

    Pokud jde o registr pedagogických pracovníků, já bych byla ráda, kdyby byl co nejjednodušší v tom smyslu, aby nebyly školy zbytečně zatěžovány papírováním, ale jinak smysl v tom vidím ten, že opravdu budeme mít přehled. Nakonec se to projevilo i při projednávání zákona o pedagogických pracovnících v tom, které obory potřebujeme, které se nám nedostávají, kterých je nadbytek. Je potřeba, aby to potom bylo skutečně využito při jednání s pedagogickými fakultami, s kraji a tak dále, aby to nebyl jenom registr pro registr. Jinak do budoucna si myslím že je to v pořádku.

    Pokud ty další technické záležitosti vynechám, na závěr jenom jednu poznámku, a to je domácí nebo takzvané individuální vzdělávání. Je povoleno na prvním stupni, probíhají diskuse, bylo vidět kolem druhého stupně, kde je ověřování. Já si myslím, že domácí vzdělávání by úplně mělo zmizet ze školského zákona. Některé případy, co se týká dětí se zdravotními problémy, se dají řešit jiným způsobem. Ale uvědomme si, že se v kolektivu děti učí komunikovat se svými vrstevníky, že se učí prosazovat své názory, ale také přijímat názory jiných. Učí se přijímat porážku, ale i vítězit. To jsou všechno věci, které jsou nenahraditelné a ke kterým přispívá i ta škola, která nejenom vzdělává, ale vychovává taky pro budoucnost. A pokud se jedná o druhý stupeň, my požadujeme pedagogickou kvalifikaci, magisterské studium, aprobaci. A doma si nedovedu představit toho geniální rodiče, který zvládne se vzděláním, které ani není pedagogické, obsáhnout celou škálu vyučovacích předmětů od češtiny přes chemii, přes zeměpis, přes výchovy a tak dále. Takže to jenom poznámka k tomu domácímu vzdělávání.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A dovolte mi nyní přečíst omluvy, abychom učinili všem povinnostem zadost. Mám zde omluvu pana ministra Hermana od 13.45 z pracovních důvodů, paní ministryně Válková 13.45 také z pracovních důvodů, pana poslance Černocha od 14 hodin z pracovních důvodů, mám zde opožděnou omluvenku pana poslance Fiedlera, který se omlouval z jednání mezi 13. a 14. a je již zde přítomen. Dále zde mám omluvenku mezi 13. a 14. hodinou pana poslance Váchy též z pracovních důvodů, od 13 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Wernerová.

    Eviduji ještě poslední přihlášku do obecné rozpravy pana poslance Beznosky, ovšem v sále ho nevidím. Tudíž obecnou rozpravu končím. ***

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Já už opravdu jenom v krátkosti požádám o propuštění do výborů s tím, že ten zmiňovaný § 16, tam se to dostalo ne z Ministerstva školství, ale poté, při projednávání v Legislativní radě vlády. Já souhlasím, abychom ho pozměňovacím návrhem upravili.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Táži se paní zpravodajky - nemá zájem. Já tudíž svolám zbývající kolegy z předsálí, jestli se tam někteří nacházejí. Současně vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Já se táži, zda má ještě někdo jiný návrh. Eviduji zde návrh paní kolegyně Chalánkové na přikázání do výboru sociální politiky, ten budeme hlasovat poté. Jiný návrh zde nevidím, tudíž budeme hlasovat o přikázání z organizačního výboru.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 71, do kterého je přihlášeno 95 přítomných, pro 94, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat. Tento návrh bude přikázán výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu kolegyně Chalánkové přikázat tento tisk výboru pro sociální politiku.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 72, do kterého se přihlásilo 96 poslanců, pro 68, proti 14. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    (Poslankyně Chalánková se hlásí o slovo z místa.) Dělám teď tedy výjimku, protože... Ještě jeden návrh? Dobrá, tudíž...

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Takže ještě bych poprosila, jestli bychom mohli hlasovat o prodloužení vzhledem k těm debatám, které tu byly. O prodloužení projednávání ve výborech o 30 dní.