• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády - tady mám jednoho pana ministra -, zahajuji třetí jednací den 17. schůze Poslanecké sněmovny, všechny vás tady vítám a žádám vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo má náhradní kartu, případně o ni žádá.

    Budu konstatovat omluvy, které jednotliví poslanci a členové vlády předložili předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Ze zdravotních důvodů se omlouvá Vojtěch Adam, z osobních důvodů na odpolední jednání Markéta Adamová, z pracovních důvodů František Adámek do 13. hodin, bez udání důvodu na dopolední jednání pan poslanec Petr Bendl, do 18.30 hodin z pracovních důvodů Zdeněk Bezecný, také z pracovních důvodů do 18. hodin Jiří Běhounek, stejně Vlasta Bohdalová, Milan Brázdil, do 14 hodin Jaroslav Faltýnek, na dopolední jednání z pracovních důvodů Jan Farský, na celý den Vlastimil Gabrhel, do 15 hodin z osobních důvodů pan poslanec Janulík, z osobních důvodů Helena Langšádlová, z pracovních důvodů Leo Luzar na celý den. Do 11 hodin z osobních důvodů Vít Kaňkovský, celý den z pracovních důvodů David Kádner, do 17 hodin z pracovních důvodů Martin Kolovratník, na dopolední jednání z pracovních důvodů Vladimír Koníček, do 11 hodin z pracovních důvodů Jiří Koskuba, do 13 hodin ze zdravotních důvodů paní Jana Lorencová, bez udání důvodů Jiří Mihola, do 15 hodin z osobních důvodů Alena Nohavová, od 15.30 hodin z pracovních důvodů Nina Nováková, z rodinných důvodů Ladislav Okleštěk, do 14.30 hodin z pracovních důvodů Miroslav Opálka, z osobních důvodů Herbert Pavera, z pracovních důvodů Ivan Pilný, z pracovních důvodů Lukáš Pleticha, z pracovních důvodů Pavel Ploc, do 18 hodin z pracovních důvodů Karel Pražák. Stejně tak celý den Karel Schwarzenberg a ze zdravotních důvodů Miroslava Strnadlová, z pracovních důvodů do 14.30 hodin Karel Šidlo a ze zdravotních důvodů Václav Votava, kterého tady ale vidím - od 14 hodin, rozumím tomu. Z osobních důvodů Josef Vozdecký, z pracovních důvodů Jiří Zemánek a z pracovních důvodů Marek Ženíšek.

    Ze členů vlády se omlouvají Andrej Babiš - pracovní důvody, Pavel Bělobrádek - pracovní důvody, Jiří Dienstbier - pracovní důvody, na odpolední jednání Marcel Chládek, to je důležité pro interpelace, Milan Chovanec - pracovní důvody, Věra Jourová - pracovní důvody, Marian Jurečka - pracovní důvody, Antonín Prachař - pracovní důvody, Antonín Prachař - pracovní důvody. A na dopolední jednání se omlouvá Martin Stropnický - pracovní důvody, paní ministryně Helena Válková od 14.30 do 16.30 hodin z pracovních důvodů. Takže na interpelace tady bude. To jsou všechny omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny do dnešního rána, a budeme pokračovat.

    Dnešní jednání máme zahájit bodem 177 - ale vidím předsedu poslaneckého klubu sociální demokracie Romana Sklenáka a poté kolegu Václava Votavu, vidím další. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Vážený pane předsedající, dobré ráno, kolegyně a kolegové. Já si dovolím navrhnout několik změn v pořadu probíhající schůze. Jednak po dohodě s ministrem zahraničí navrhuji vyřadit z programu schůze body 106, 109, 111, 112, 113 a 117. Je to Úmluva OSN o jurisdikčních imunitách státu, Protokol číslo 15 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Rámcová dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a Filipínami, Vietnamem a Mongolskem a dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Tyto body tedy navrhuji vyřadit, to je jeden návrh.

    Druhý návrh. Navrhuji zařadit dnes po písemných interpelacích, tedy v 11 hodin, pevně bod 24, sněmovní tisk 135, což je vládní návrh zákona o elektronických komunikacích, a po něm bod 26, sněmovní tisk 213, což je návrh zákona o prekurzorech výbušnin.

    Třetí návrh je pevně zařadit dnes večer po ústních interpelacích, tedy od 18. hodin, pevně body v následujícím pořadí. První bod 31, sněmovní tisk 203, návrh zákona o správních poplatcích, potom bod 18, sněmovní tisk 57, návrh zákona o hranicích vojenských újezdů, následně bod 23, sněmovní tisk 87, návrh zákona o zdravotnických prostředcích, následně bod 9, tisk 259, návrh zákona o léčivech, následně bod 10, tisk 260, návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění, dále bod 15, sněmovní tisk 258, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, dále bod 16, tisk 199, veterinární zákon, a bod 25, sněmovní tisk 207, o podmínkách obchodování s povolenkami.

    Současně si dovoluji navrhnout, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. i po 21. hodině. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Nyní pan poslanec Václav Votava, poté pan kolega Volný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dobré ráno, kolegyně, kolegové. Dovolil bych si také navrhnout změnu v programu této schůze, a to pevné zařazení pěti bodů na úterý 23. 9. jako první body. Jsou to prvá čtení zákonů. Jednak je to bod číslo 35, tisk 290, zákon o spotřebních daních, jedná se o líh. Dále je to bod 36, tisk 291, zákon o DPH, dále je to bod 38, tisk 293, zákon o státním rozpočtu na rok 2014, dále je to bod 41, tisk 267, zákon o celní správě, a konečně bod 42, tisk 268, zákon o celní správě související. Důvodem je samozřejmě možnost, abychom to mohli projednat potom rozpočtovém výboru. Děkuji.

    Jinak projednáno s panem ministrem Babišem, za jeho souhlasu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den, zdravím všechny. Pane předsedající, kolegové, dovoluji si vás požádat, abychom zařadili pevně tyto body na schůzi. Je to bod číslo 20, sněmovní tisk 179, novela zákona - změna zákonů o finančním trhu, bod 21, sněmovní tisk 209, novela zákona o auditorech, a bod číslo 22, sněmovní tisk 216, novela zákona o investičních společnostech a fondech. Navrhuji tyto body zařadit jako pevné body na pátek 19. 9. za již pevně zařazený bod 131, tisk 49, a za body pana guvernéra České národní banky, což jsou body 167, 168 a 169. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan místopředseda Poslanecké sněmovny má slovo. Prosím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Také žádám o zařazení na 23. 9. tří bodů. Jedná se o bod číslo 32, zákon o hnojivech, číslo 156, informace o realizaci protipovodňových opatření, a 157, zprávu o stavu zemědělství. Je to z důvodu nabitého programu ministra zemědělství, takže aby byl u těchto bodů přítomen. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím ještě na kdy?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Na úterý ráno, případně po již pevně zařazených bodech.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Úterý ráno - ale úterý od 14. hodiny.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tom případě od 14. hodiny, správně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No dobře. Tak máme tady na úterý první čtení, musíme tedy rozhodnout.

    Pan předseda klubu ODS. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Kromě toho, že pro někoho je ráno ještě ve čtrnáct, což nevadí, každý má jiný denní rytmus.

    Chtěl bych požádat vedení Sněmovny, abychom přestali organizovat grémia. My se tady ženeme, například v úterý v 9.30, debatujeme o tom, jak bude program, a každý den je to úplně jinak. Nic proti, jsou to legitimní návrhy, ale naprosto zbytečně se setkáváme. Řekli jsme si, co bude kdy. Já tomu rozumím, že dojde k nějakému časovému posunu nebo ministrovi se to nehodí. Ale těch návrhů zaznělo dneska - kolik bodů? Patnáct, dvacet? A to jsme třetí den schůze. Včera jich bylo taky patnáct, dvacet. Nevím, kolik jich bude zítra. Říkám, je to legitimní, podrobíme to hlasování, a dokonce pro naprostou většinu těch změn budu hlasovat. Nijak je nezpochybňuji. Ale považuji za naprosto zbytečné, abychom se scházeli, abych já třeba jel 400 kilometrů o tři hodiny dřív, když pak stejně z toho nic neplatí.

    Takže když zrušíte jednání politického grémia Poslanecké sněmovny, já jako předseda opozičního klubu nebudu nic namítat, protože zbytečná schůze je fakt k ničemu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Nyní pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já jen dvě poznámky. Samozřejmě vzhledem k průběhu schůze, která byla v úterý, kdy jsme projednali jeden bod a bylo tam pevně zařazeno několik dalších bodů, tak vznikla skutečně potřeba ty body zařadit znovu. To je poznámka číslo jedna.

    A poznámka číslo dva. Na tom, co jsem načítal, jsem se včera večer domlouval i se zástupkyní vašeho klubu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci se vracet do úterní debaty, kdo zdržoval. My jsme to určitě nebyli. Nebyli jsme to my, kteří přerušovali 15. schůzi a navrhli na úterek 18. hodinu. Tím pádem jsme v úterý už dopředu přišli minimálně o jednu jednací hodinu, to je jedno. Já jsem neříkal, že ty změny nebyly včera domluveny. Já jsem jenom požádal, abychom se nescházeli na grémiu. To jsou dvě různé věci. Říkal jsem, že pro ty změny budu dokonce hlasovat. Takže jenom říkám, že když pořádáme zbytečné schůze, tak je raději rušme. Ušetříme čas na něco jiného. Nic jiného jsem neříkal, nijak jsem nekritizoval jednotlivé návrhy. A uvidíte na sjetinách, že je podpořím. Není to opravdu útok na ty dnešní návrhy. Spíš zase jestli bude na úterý ten příští týden svoláno grémium Poslanecké sněmovny, kde si řekneme, jaký je stav, abychom to pak v úterý, ve středu, ve čtvrtek, v pátek změnili. To považuji pro nás pro všechny za zbytečnou schůzi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Myslím, že je nadbytečné diskutovat o jednotlivých návrzích. Vyřešíme je hlasováním.

    První hlasování, které musíme absolvovat, je, jestli Sněmovna souhlasí s návrhem předsedy klubu sociální demokracie Romana Sklenáka, že budeme dnes jednat meritorně i po 19. i po 21. hodině o zákonech. Já vás ještě odhlásím všechny. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Toto rozhodnutí bude hlasování pořadové číslo 24, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 24. Z přítomných 110 pro 93, proti 10. Návrh byl přijat. Budeme tedy jednat po 19. i 21. hodině programem, který začne v 18 hodin po dokončení ústních interpelací.

    Nyní, pokud nikdo nic nenamítá, rozhodneme o vyřazení bodů 106 a následujícího bodu 117, tak jak je předložil pan kolega Sklenák, jedním hlasováním. Nebo chcete jednotlivě? Ne, můžeme tedy najednou? (Hlasy z pléna: Jednotlivě.) Jednotlivě, tak dobře, jestli jsem si správně zaznamenal.

    Jednotlivě hlasováním - 106, jurisdikce imunity.

    Zahájil jsem hlasování 25. Kdo je pro vyřazení tohoto bodu? Kdo je proti? Děkuji.

    Z přítomných 113, pro 113, proti nikdo Návrh byl přijat.

    Vyřazení bodu 109, tisk 211.

    Kdo je pro? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 26. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování číslo 26. Z přítomných 113 pro 103, proti 2. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o vyřazení bodu 111.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 27 a ptám se, kdo je pro vyřazení tohoto bodu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 27. Z přítomných 113 pro 107, proti 2. I tento návrh byl přijat.

    Budeme se nyní zabývat vyřazením bodu číslo 112, to je smlouva mezi Evropskou unií a Vietnamem, tisk 223.

    Zahájil jsem hlasování číslo 28. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 28. Z přítomných 113 pro 105, proti 2. Návrh byl přijat.

    Dalším návrhem je vyřazení bodu číslo 113, tisk 227. Je to smlouva o partnerství mezi Evropskou unií a Mongolskem.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 29 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování číslo 29. Z přítomných 113 pro 104, proti 4. Návrh byl přijat.

    Poslední vyřazovaný bod je bod číslo 117, je to Evropská unie a Ukrajina, tisk 310.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 30 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 30. Z přítomných 113 pro 104, proti 4. Návrh byl přijat.

    Prosím o klid, protože jde o program schůze a byl bych rád, kdyby ve stenozáznamech to stenografky mohly zaznamenat, abychom se někde nespletli a nedohadovali se o věcech zbytečně.

    Nyní zařazení bodů. Rozumím tomu tak, že pan kolega Sklenák navrhl, aby dnes po 11. hodině, po skončení odpovědí na písemné interpelace, byly zařazeny body 24 a 26. Ano? (Souhlas.) Můžeme hlasovat najednou nebo jednotlivě? (Po reakci z pléna.) Najednou.

    Čili o zařazení nových bodů po 11. hodině rozhodneme v hlasování číslo 31, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zařazení těchto bodů po dnešní 11. hodině, pro pevné zařazení bodů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 31. Z přítomných 114 pro 101, proti 2. Návrh byl přijat. Tyto dva body budeme projednávat po 11. hodině. ***

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dobré ráno, Já jsem svoji interpelaci podával někdy začátkem dubna poté, co se pan ministr financí vyjádřil v médiích něco v tom smyslu, že pošle kontrolu do deníku Echo 24. Odpověď jsem dostal 30. 4. Na pořad schůze se to dostalo v květnu, kde jsem se nedostal já na pořad schůze. Potom se to dostalo na pořad schůze v červnu, kde pan premiér nebyl přítomen, a dostáváme se k tomu až dneska, tzn. po šesti měsících, po půl roce, kdy mi připadá, že už je to docela dlouhá doba na to, abychom se bavili o věcech, které byly někdy před půl rokem.

    Nicméně bych chtěl panu premiérovi poděkovat za to, že je přítomen. Ono za tu dobu, za ten půlrok, vyvstalo mnohem víc závažnějších problémů, které musí vláda řešit a které neřeší, nicméně když se podíváme, kolik máme bodů, na této schůzi je jich 179, teď jsme nějaké vyřešili a za den a půl jsme byli schopni se vypořádat s nějakými osmi body, přičemž jeden bod jsme tady řešili skoro celý den, kdy jste nás přesvědčovali, jak trefně řekl pan poslanec Kalousek, jste se nás snažili přesvědčit, že váš ministr financí lže. Pan Kalousek vám říkal, že mluví pravdu. Na základě těchto skutečností bych se dnes vzdal práva na odpověď na svou interpelaci a svůj čas bych věnoval tomu, abychom se zabývali věcmi, které máme na pořadu dne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Váchovi. Pan předseda vlády má zájem o repliku. Slovo má předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka. Prosím, pane předsedo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak jak už pan poslanec Vácha uvedl, tato aktuální událost, kterou interpeloval, je již staršího data, nicméně pan poslanec se dožadoval toho, abych jako předseda vlády navrhl a uvedl ve vládě účinná opatření, která zabrání výše uvedenému jednání ministrů, a seznámil s nimi i Poslaneckou sněmovnu.

    Já bych přece jenom chtěl upozornit na fakt, že v tom čase, který mezitím uběhl, schválila tato Poslanecká sněmovna novelu zákona o státní službě. Schválila ji naprostou většinou hlasů, a to podporou širší, než byly jenom hlasy vládní koalice, a jestliže vznikaly nějaké pochybnosti o tom, že by snad některý z členů vlády mohl zneužít svoji funkci, a říkám, byly to pouze pochybnosti a nebyly tady předneseny žádné důkazy a nebyly předneseny ani za těch několik uplynulých měsíců, pak si myslím, že nejlepším preventivním systémovým opatřením je fakt, že od 1. ledna příštího roku i díky podpoře této Poslanecké sněmovny tady bude platit zákon o státní službě, který nepochybně posílí nestrannost státní správy, posílí odbornost státní správy, přispěje k její personální stabilizaci. Protože až dojde k příštím volbám do Poslanecké sněmovny, tak už nebude tak jednoduché jako dnes provádět zásadní personální změny ve státní správě, ale budou tady určité pojistky a protipojistky, které zcela rozumně v souladu s tradicí vyspělých zemí v západní Evropě budou bránit právě odborný charakter státního aparátu a fakt, aby tento státní aparát zůstal nestranný, aby zůstal neutrální, aby přirozeně realizoval politiku vlády, ale nepodřizoval se nějakým osobním rozhodnutím a osobním tlakům představitelů vlády, pokud jde o zcela konkrétní rozhodnutí např. ve věcech, které podléhají správnímu řízení.

    Tady si myslím, že jsme společnými silami přijali velmi důležité systémové opatření. Neudělali jsme ho kvůli té konkrétní kauze, kterou jste zmiňoval, to tak není. Udělali jsem ho kvůli zkušenosti, kterou jsem v České republice učinili za uplynulých 25 let. Myslím si, že jsme tu zkušenost vyhodnotili správným způsobem, vyhodnotili jsme ji koneckonců i způsobem, který nám doporučuje Evropská komise.

    Já jsem tady zejména z pravé strany Poslanecké sněmovny slyšel v uplynulých týdnech řadu doporučení, aby Česká republika postupovala v souladu s ostatními zeměmi EU. V tomto případě postupujeme v souladu s ostatními zeměmi EU a zavádíme nový zákon, fakticky nový systém organizace státní správy na základě zákona o státní službě. To se přirozeně dotkne také daňové správy, celní správy, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, tzn. i organizací, které jsou přímo podřízeny ministerstvu financí.

    Tolik cítím potřebu, pane poslanče, reagovat na váš dotaz, reagovat na vaši připomínku, tak abych tedy využil té možnosti, že jsem zde přítomen jako předseda vlády na odpovědi na písemné interpelace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan předseda klubu ODS se hlásil. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych zareagovat na vystoupení pana premiéra. Chci říct, že s ním souhlasím, že to, že jsme přijali nový služební zákon, a my se k té dohodě hlásíme, je dobře a že je to preventivní opatření.

    Chtěl bych požádat pana premiéra, jestli se by váhou své autority mohl zasadit za to, aby ho ministři v zásadě dodržovali už odteď, nebo od doby, co jsme ho schválili, přestože bude pravděpodobně účinný od 1. ledna. Dám konkrétní příklad. Pár dní poté, co jsme to tady schválili - říkám, ceníme si té dohody -, ministr dopravy vyhodil vrchního ředitele pro legislativu, zkušeného úředníka. Mám to z otevřených zdrojů z novin. V televizní debatě, které jsem se zúčastnil, ministr Prachař říkal, že důvodem bylo to, že mu šéf legislativy zatajil, že u klíčového zákona o liniových stavbách je potřebná RIA. To je opravdu úsměvný důvod, jestli ministr po osmi měsících ve vládě neví, že u klíčových zákonů má být RIA... tak to určitě nemůže házet. V důsledku toho došlo podle mého názoru k úplnému rozpadu legislativního týmu na Ministerstvu dopravy a dojde bohužel k zpoždění klíčových zákonů, a ty zákony v dopravě skoro nikdy nemají klasický pravolevý charakter a střed, jako je to u daní, sociálního systému, zdravotního systému apod.

    Souhlasím s částí, kterou řekl pan premiér, že nejlepší prevencí je, že 1. ledna nebo 2. ledna by to už nebylo možné, pokud legislativní proces dopadne tak, jak si přejeme, tzn. že to bude od 1. ledna účinné. Tak spíš prosba, protože zatím zákon účinný není, není ani platný ani účinný, aby se ministři pokud možno už chovali v intenci toho zákona a nevyhazovali klíčové státní úředníky. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Chtěl bych poděkovat panu premiérovi za odpověď, akorát si myslím, že stačilo říct: Schválili jsme zákon. A ty ostatní řeči kolem, to už bylo takový jenom zbytečný bla, bla.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda vlády. Třeba se mu podaří ukončit tento podbod. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo, já v Poslanecké sněmovně vystupuji rád, rád chodím mezi poslance a poslankyně. Myslím, že to je namístě, aby předseda vlády zde byl přítomen. A přece byste nechtěl, vážený pane poslanče, abych zde jenom seděl a mlčel. Zejména pokud na mě podáte písemnou interpelaci a zejména pokud požádáte o to, aby ta interpelace byla ústně projednána tady na půdě Poslanecké sněmovny. Já se teď tady nechci pouštět do nějakého výkladu, do nějaké debaty o tom, jaký je význam slova projednat interpelaci, teď tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale rozumím tomu tak, že vám nestačila moje písemná odpověď, a že tedy požadujete doplnění této písemné odpovědi na plénu. Čili jsem z povahy věci musel vystoupit. A určitě si nevystačím s jednou větou, pokud tady provádíme revoluci ve státní správě společnými silami, i vašimi silami, a já vám za to děkuju, že tady děláme revoluci ve státní správě a konečně bude od 1. ledna příštího roku tady platit novela zákona o státní službě. Dvanáct let se to odsouvalo. Já myslím, že je namístě, abychom to tady připomenuli. Děkuju. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Ještě pan kolega Vácha a pan kolega Heger se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Tak ono to vypadá, že nikdo z nás neskončí a že někdo z nás bude muset mít poslední slovo. Já jsem se, pane premiére, zřekl nároku na odpověď, takže vy jste vystoupil dobrovolně. Já jsem ten čas dal Sněmovně k tomu, aby projednávala zákony. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to je samozřejmě od vás hezké, pane poslanče, ale stejně od 9 do 11 hodin projednáváme pouze odpovědi na písemné interpelace. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že zákon o státní službě byl vyjednán způsobem, který v této Sněmovně nemá tradici, a šlo vskutku o státnický postoj všech zúčastněných včetně pana premiéra, tak já bych ještě přidal jednu historku, když pan premiér je tak rád, že se ty věci tady projednávají. A tu historku přidávám proto, abych se připojil k názoru pana předsedy Stanjury, aby ten zákon začal být aplikován, alespoň neformálně, již hned.

    V Hradci Králové jsem získal informace o tom, jak jeden z poměrně vysoce postavených úředníků z finančního úřadu, nyní krajského, který přišel o místo, když byly slučovány finanční úřady do té krajské struktury, tak byl nyní z toho místa vyhozen pod hlavičkou reorganizace. Údajně se jedná o přesunu asi 60 auditorů z krajských finančních úřadů pod Ministerstvo financí s propouštěním části těch lidí. U něj byla vyslovena informace ze strany Ministerstva financí, že vzhledem k tomu, že kandiduje na vysokém místě ve velkém městě za TOP 09, je pro Ministerstvo financí bezpečnostním rizikem. Jak já ho znám, tak určitě není. A je to jenom jeden střípek do mozaiky toho, co se v té státní správě dělo a stále ještě bohužel děje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Protože pan poslanec František Vácha nežádá hlasování o odmítnutí odpovědi, tento bod končím.

    Druhou odmítnutou odpovědí byla odpověď pana ministra dopravy Antonína Prachaře na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci přípravy a zahájení realizace výstavby staveb "Silnice I/11 Opava, severní obchvat, východní část" a "Krnov, severovýchodní obchvat", podle sněmovního tisku 241. Pan ministr dopravy Antonín Prachař není přítomen, je omluven, ale samozřejmě odpovědí se budeme zabývat a bude na panu poslanci, jak se k tomu postaví. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych řekl, jako obvykle je ministr dopravy z interpelací omluven. Nicméně navrhnu Sněmovně usnesení, že vyslovuje nesouhlas s tou odpovědí. A ten důvod je poměrně jednoduchý. Nejdřív řeknu ten důvod a pak trošku popíšu problém, na který jsem se ptal.

    Já jsem položil pět otázek panu ministru dopravy a dostal jsem - když budu velmi velkorysý - dvě a půl odpovědi. Není to tak, že se neshodujeme v nějakém názoru, ale já chci nechat hlasovat Sněmovnu o tom, že mám jiný názor než ministr. Prostě když si to v klidu přečtete, interpelaci z května a odpověď z června, porovnáte pět konkrétních otázek a porovnáte odpovědi, tak tam prostě dvě a půl odpovědi chybí. A já bych se je rád dozvěděl ne v ústní debatě, ale v písemné podobě. To byly body, které se týkají bezprostředně západní části Moravskoslezského regionu. Když velmi často zejména v předvolebním období mnozí politici, možná všichni, kteří kandidují na (nesrozumitelné) říkají, my chceme tomu regionu, který je hůř postižen než ostatní, nějak pomoci, a nabízejí recepty.

    Jsem přesvědčen, že jedním z nejlepších receptů je, když vláda investuje státní peníze do smysluplných a efektivních projektů zejména v dopravní infrastruktuře. Podle mě je to mnohem lepší než vymýšlet nějaké pilotní programy pro začínající podnikatele, takové podnikatele vyzkoušené-nevyzkoušené. Tohle je osvědčená cesta. Já jsem na ní trval proto, že ještě jako ministr dopravy vím, že ty akce jsou připraveny a že mohly být letos soutěženy. Říkám: Dostal jsem polovinu odpovědí.

    Pan ministr se ve své odpovědi i odvolává na usnesení vlády, ve kterém předložil vládě svůj materiál, ve kterém informoval vládu, jaké budou významné veřejné zakázky v resortu dopravy v roce 2014. Jsou tam termíny zahájení výběrového řízení, což je naprosto logické, protože ukončení každý z vás, kdo kdy administroval nebo zná nějakou jinou zakázku, nevíte, jestli bude trvat pět měsíců, anebo 18. Ale rozumím tomu, že je někde nějaký start. A je možná dobře, že se na tu interpelaci nedostalo dříve, protože pokud se dočtu, že soutěž na zhotovitele na obchvat Opavy bude vyhlášena v srpnu v odpovědi z května nebo z června a vím, že se teprve soutěží projektová dokumentace na zadání soutěže, tak prostě vím, že letos to nebude. Přestože v tom materiálu, který schválila vláda, byl termín srpen, přestože máme dramatické problémy s čerpáním prostředků. A tím, jak ty soutěže odkládáme, tím bychom nevyřešili už rok 2014, ale vyrábíme stejný problém pro rok 2015.

    Až tady na konci září přijde a pak budeme v dalších měsících projednávat rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, tak o tom budu mluvit podrobněji. Je tam hezká suma 94 miliard. Zatím, uvidíme, jaká bude finální podoba, až to schválí vláda. Nicméně už dneska je jisté, že to číslo jenom hezky vypadá a nebude vyčerpáno. A už z těch 94 miliard, abychom si řekli jasně, to nejsou nové peníze do dopravy. Je tam 18 miliard napsané nevyčerpané peníze z roku 2014.

    Chtěl bych vás jako poslanec ne opoziční, ale jako poslanec Moravskoslezského regionu obecně požádat o podporu smysluplných investičních projektů v našem kraji. Myslím, že jsou zejména dva regiony, které by si to zasloužily, a to Moravskoslezský a Ústecký. Pokud ty akce jsou domluveny, je třeba je soutěžit a začít realizovat. A poprosím vás, abyste podpořili můj nesouhlas za Poslaneckou sněmovnu. Říkám, protože jsem nedostal dvě a půl odpovědi z pěti. Mohl bych říct, že tři, ale u té jedné jsem to uznal jako částečnou. Myslím si, že ty informace mohou být aktualizované, když to Ministerstvo dopravy zpracuje znova, a dostaneme nové informace a bude to významná informace pro všechny občany západní části Moravskoslezského kraje, protože tohle je komunikace a tohle jsou obchvaty, které tyto části našeho regionu připojí na dálnici dřív D47, dnes dálnici D1. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. V rozpravě dál vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka a připraví se pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, pane ministře, kolegyně, kolegové, jsou chvíle, kdy se svlíkají stranická trika a oblíkají regionální. Ale já si myslím, že v tomto případě ani tak nejde o to jako i o obecnou spravedlnost pomoci v rozvoji těch krajů, které na rozdíl od jiných mají větší problémy.

    Moravskoslezský kraj čekal dost dlouho, než se dostalo na něj. Než se dostal na řadu a byl napojen na dálniční síť. Bohužel, jak zjišťujeme, nekvalitně a neúplně. Aby se v té věci něco pohnulo, tak bylo ustaveno i sdružení pod názvem Slezský kříž, které řeší dopravu tímto krajem jak východ - západ, tak sever - jih. V rámci těchto záměrů jak obecní samosprávy, tak kraj vykonal neuvěřitelný kus práce a teď čeká samozřejmě na pomoc toho posledního, který rozhoduje, a to je vláda resp. přes Ministerstvo dopravy.

    Zažili jsme stavební ruch a jeho přerušení. Nerad na to vzpomínám, ale když jedete mezi Opavou a Ostravou, tak už tři roky projíždíte staveništěm. Nechci říci, co by to znamenalo, kdyby byla tuhá zima - tak tam asi nikdo neprojede, protože nemáte kde odhrnout sníh. A teď jde o to, abychom provázali také cestu z ostravské metropole na západ, a to samozřejmě nejenom na jedenáctku, ale také na polský přivaděč, a abychom řešili také trasu Drážďany - Žilina přes sever, což je daleko jednodušší a bližší na Prahu než přes Brno, a určitě by to ulevilo dopravě na D1.

    Čili promyšleno je to velice dobře, ale tak jak se měnili ministři dopravy a jejich příslušnost k různým regionům, tak se měnily i záměry a termíny. A když chcete jednomu regionu pomoci, tak ten druhý posouváte a vlastně vytváříte si určitou vatu, protože rozpočtujete prostředky na akci, která není zcela připravená. Pak se to projeví a pak s určitou vůlí přesunete prostředky tam, kde je vám to milé.

    My bychom rádi, kdyby se opravdu na nás dostalo. Z toho důvodu je i ta iniciativa obcí, krajů směrem k vládě. A nejenom k této vládě, ale i k vládám předchozím.

    Já bych na vás apeloval, abyste ten problém posoudili, když všichni říkáme, že je třeba pomoci těm zaostalejším krajům, které se možná pro tuto republiku v minulosti obětovaly, vrátit jim to, co ony předávaly jiným regionům v minulosti, třeba i dávnější, a posoudili tuto odpověď opravdu ne z pohledu "já jsem z jiného regionu", ale jestli ty otázky opravdu byly zodpovězeny tak, jak zodpovězeny měly být. Čili apeluji i na pana ministra, který samozřejmě se s tou situací seznamuje za běhu - a musím říci, že intenzita jednání s jeho náměstky byla velká -, aby tomuto regionu byla věnována maximální pozornost. Zaslouží si to.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Než promluví pan poslanec František Laudát, jenom konstatuji omluvu. Paní ministryně Válková upřesnila - tak jak nejdříve podala omluvu na odpoledne, pak ji zrušila, tak se omlouvá do 10 hodin, za chvilku přijde. Pan kolega František Laudát má slovo ke svému vystoupení. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já bych na vás, pane místopředsedo, vznesl dotaz, zda omluva ministra dopravy platí pro celý den.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, platí pro celý den. Pan ministr Prachař se omlouvá na dopolední i odpolední část jednání.

  • Poslanec František Laudát: Tak to je mi velice líto. V tom případě se tady obracím na pana premiéra i na vás na všechny, abychom příští týden v nějakém termínu, mně je jedno kdy, a já se pokusím domluvit s panem Sklenákem. Nechci hrát politiku, ale situaci kolem investic Ministerstva dopravy, kolem personálních záležitostí považuji za natolik závažnou, že se domnívám, že by se tím měla zabývat Sněmovna. A skutečně říkám, nechci hrát v tomto případě politické téma. Bez ohledu na to, že pan Babiš hlásí nejenom ve volební kampani, ale i po volební kampani už téměř rok něco o podělaných dálnicích. Ale situace, pokud se týká např. rekonstrukce dálnice D1, je natolik závažná, ty věci, které se tam odehrávají, zřejmě dochází i k porušování zákona o zadávání veřejných zakázek, začíná přerůstat v jeden velký chaos, na kterém se mohou napakovat jisté podivné poradenské společnosti apod.

    Pokud tady pan ministr není, tak v tom případě, já nevím, jestli budu mluvit do větru... Já jsem původně zvažoval, že budu interpelovat pana premiéra, co bude dělat se situací na Ministerstvu dopravy. Pak jsem od toho upustil, protože jsem chtěl dát nejdřív panu ministrovi dopravy šanci, aby se vyjádřil ke konkrétním věcem. Mám připraven D8 sesuv, D11 a dva nebo tři úseky na D1. Prosím, v tom případě, pokud tady není, tak skutečně nevím, jestli má smysl interpelovat do větru. Dokonce jsem chtěl nejdřív v první fázi se na něj obrátit ústními interpelacemi. Jsou to všechno věci, které nejsou z minulosti. Jsou to věci, které se týkají již jeho šéfování resortu. A já chápu, že asi hnutí ANO a vláda nezačne měnit ministry před volbami, tomu rozumím. Ale speciálně u té dopravy se obávám, že tento resort přerůstá v chaos, který je srovnatelný možná pouze s obdobím, kdy byly zastavovány stavby, kam patřila i silnice I. třídy I/11. Já jsem bohužel tenkrát - nejsem sice z Opavy, jak se ptal pan premiér, nicméně patřím k těm, kdo bere republiku jako jednu zemi, nikoliv regionálně - prosazoval a navrhoval, že se přesunovaly peníze z neúspěšné přípravy Pražského okruhu právě na část investic. A nedosáhl jsem např. u této silnice, aby NKÚ prověřil dopady Bártových kroků zrovna třeba na této komunikaci.

    Takže já přijdu příští týden s návrhem, a prosím, abyste to nebrali politicky, abychom se zabývali za přítomnosti samozřejmě ministra dopravy situací na resortu dopravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klučka, přihlášený do rozpravy. A máme přihlášeného ještě pana kolegu Stanjuru, který ale už řekl ve svém prvním vystoupení, že bude požadovat odmítnutí té odpovědi. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Jsem z Opavy. Musím to přiznat. Ale neznamená to v tomto okamžiku, a jsem o tom naprosto bytostně přesvědčen, že by to byl nějaký střet zájmů. Pravdou je, že v městě Opavě vznikla iniciativa, která řešila věci kolem naprosto katastrofální situace v dopravě na silnici I/11. Vznikla iniciativa, která spojila kraj, obce, spojila organizace k tomu, abychom docílili určitého pokroku, abychom docílili takové rekonstrukce, která omezí ztrátu na lidských životech. A já vím, o čem mluvím. Je v této silnici úsek, ve kterém bychom už mohli počítat desítky obětí na životech jenom proto, že silnice kapacitně nezvládá situaci mezi Opavou a Ostravou, že tato silnice je úzká, že tato silnice má taková riziková místa, která si zasluhují okamžitou, ale okamžitou pomoc. A ta okamžitá pomoc se nám nedostávala. Pak se najednou dostala a přišel ministr Bárta, ministr dopravy Bárta, který zastavil veškeré další investice na této stavbě, prostředky, které stála, konzervace této stavby. Tyto prostředky šly v podstatě ze státního rozpočtu, aniž by měly jakýkoliv efekt - konzervace stavby. Následně došlo k nástupu ministra dopravy - řeknu, že to byl kolega Stanjura, který náhle tyto práce spustil a tyto práce pokračovaly. Je z Opavy, pane kolego, je z Opavy. A rád bych vás pozval na ta místa, abyste se přesvědčil, o čem dneska hovoříme. Aktivita města Opavy a celého sdružení byla aktivitou, která souvisela s další úpravou komunikace i nad rámec města Opavy, na Bruntálsku, na Osoblažsku. Toto všechno mělo svůj význam v tranzitní přepravě na Polsko.

    Dámy a pánové, já jsem si četl odpověď a nerozumím některým věcem v odpovědi uvedeným. Nechci být soudce toho, kdo tuto odpověď, kterou podepisoval pan ministr Prachař, zpracovával. Ale slyšel jsem pana ministra i v nedávné diskusi na ČT, myslím si, že to bylo v neděli v Otázkách Václava Moravce, a významně jsem zvedal hlavu a přemýšlel o tom, jestli rozumím všem slovům, která vysvětlovala některé otázky, které tam byly položeny.

    Dámy a pánové, nebudu, přestože jsem koaliční poslanec, radit vládě a nebudu chtít žádné závěry. Vláda sama posoudí, v jaké situaci se věc nachází. Jenom bych poprosil, abychom to chápali i my, že tyto okolnosti se buď vysvětlí, nebo bude muset někdo svoji odpovědnost v této situaci nést. Já bych rád, aby to všechno, co bude následovat, neznamenalo další ztráty na této investici. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Klučkovi. Pan poslanec Stanjura, zatím poslední přihlášený.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Už jenom krátce. Chci říci, že v našem městě i v našem kraji svádíme líté politické souboje, to mi můžete věřit, že si toho nedarujeme poměrně dost, nicméně oblast dopravy je ta, ve které byla nalezena shoda jak ve městě, tak v kraji. První krajské zastupitelstvo přijalo zásadní strategický dokument o dopravě v Moravskoslezském kraji. Dneska už je čtvrté krajské zastupitelstvo, úplně se vyměnily role, je koalice a opozice, a dokument platí, protože jsme se na něm shodovali i s opozicí v roce 2001, proto platí i v roce 2014 a kus se udělalo.

    Chci říct těm, kteří se usmívají, že mluví opavští poslanci, že za nic nelobbujeme. Akce jsou připravené, mají stavební povolení a mají vyčleněné prostředky v rozpočtu. My jenom chceme, aby to ti, kteří mohou, urychleně vysoutěžili a spustili. Všechno ostatní se už povedlo. Ve sdružení I/11, které jsme společně zakládali v roce 1999, kromě obcí byly i podnikatelské subjekty. A zase tam byli zastoupeni starostové ze zastupitelstev všech politických uskupení, která uspěla na trase I/11-I/57. Jenom pro pochopení nás, že nelobbujeme za to, abychom na úkor někoho jiného, jiného regionu, jiné komunikace vzali peníze a předali je k nám. Máme v našem regionu připravené akce. Jsou i připravené peníze. Jenom se to prostě musí spustit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozhodneme v hlasování o tom, že Poslanecká sněmovna odmítá odpověď ministra dopravy Antonína Prachaře na interpelaci Zbyňka Stanjury podle tisku 241. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom zjistili přesný počet přítomných poslanců. Ve chvíli, kdy se ustálí počet přítomných, rozhodneme o tomto návrhu.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 44. Ptám se, kdo je pro návrh odmítnout odpověď na interpelaci. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 44 z přítomných 80 pro 51, proti 16. Návrh byl přijat. (Potlesk zprava.)

    Pan ministr dopravy Antonín Prachař bude muset odpovědět na tuto interpelaci znovu. Tím jsme se vypořádali s tiskem 241.

    Pokračujeme dále. Třetí v pořadí je odmítnutá interpelace poslance Miroslava Grebeníčka, který interpeloval předsedu vlády ve věci překážek kladených poslanci vládní koalici potřebné valorizaci sociálních stipendií studentů vysokých škol. Interpelace vám byla doručena jako sněmovní tisk 265. Ptám se pana poslance Miroslava Grebeníčka, jestli chce uvést, proč odmítl odpověď pana předsedy vlády. Ano, je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, jak již bylo před chvílí zmíněno, interpeloval jsem písemně předsedu vlády ve věci překážek kladených poslanci vládní koalice potřebné valorizaci sociálních stipendií studentů vysokých škol, a to s ohledem na složení Sněmovny, ve které má klíč k řešení této situace právě současná vládní koalice.

    Podstata problému, o který jde, je většině z vás z jednání Sněmovny, ale mnohým i z jednání dvou sněmovních výborů, školského a sociálního, známa. Jde o navýšení sociálních stipendií z 1 620 korun na 2 100 korun. Pokud současná vládní koalice deklarovala, že její přístup k sociálním otázkám, ale i ke školství a vzdělávání bude jiný než u jejich předchůdců, mohli to poslanci koalice snadno prokázat i v tomto konkrétním případě. Na půdě školského a sociálního výboru se tak však nestalo. Poslanci ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL v rozporu s doporučením ministra školství Marcela Chládka uvedenou novelu navrhli zamítnout. A to v době, kdy podle odborných závěrů, na které se nyní odkazuje i současná sestava Ministerstva školství, se již životní náklady spojené se studiem stávají jednou z relevantních překážek uchazečů a studentů ze sociálně slabých rodin v přístupu ke vzdělání. Ministerstvo školství dokonce zmiňuje, že dochází v případě sociálně slabých studentů k faktickému omezování práva na rovný přístup ke vzdělání.

    Za této situace jsem považoval za nutné oslovit písemnou interpelací přímo předsedu vlády. Jestliže totiž ministerstvo na navýšení prostředky má a jestliže ministr příslušný návrh novely zákona o vysokých školách podporuje, pak existující odpor proti valorizaci sociálních stipendií studentů bakalářských a magisterských studijních programů ze strany poslanců ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL v uvedených sněmovních výborech lze vysvětlit jedině špatným prováděním vládní politiky ze strany kabinetu jako celku a selháváním celé vládní koalice. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Miroslavu Grebeníčkovi za jeho uvedení tisku 265. O slovo se přihlásil předseda vlády ČR pan Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl především říci, vážený pane poslanče, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, dámy a pánové, že podporuji institut sociálních stipendií, protože se domnívám, že to je jeden z nástrojů, který pomáhá udržet náš veřejný vzdělávací systém dostatečně prostupným a přístupným pro studenty ze všech sociálních skupin. Chci také potvrdit, že ministr školství, a já zde mohu hovořit pouze za vládu, resp. za ministra školství, podporuje myšlenku navýšení sociálních stipendií na vysokých školách. A mohu také potvrdit, že v rámci připravované novely zákona o vysokých školách Ministerstvo školství podle informací, které jsem obdržel od ministerstva, začlenilo obdobný návrh, jako je obsažen v novele zákona o vysokých školách, kterou zmiňoval pan poslanec Grebeníček, do vládní novely zákona č. 111/1998 Sb. pro případ, že tato úprava nebude z nějakého důvodu tady v Poslanecké sněmovně schválena.

    Čili sám za sebe i za ministra školství se nebráním jednání o tom, abychom dosáhli takové legislativní změny, která by umožnila navýšit sociální stipendia. Čili věcně já tady konflikt nevidím. Konflikt je v tom, jakým způsobem jsou ty návrhy projednávány na jednotlivých výborech. Nemohu zde hovořit za celou vládní koalici, mohu tady hovořit pouze za sociální demokracii a z pohledu sociální demokracie tam nevidím překážky pro navýšení sociálních stipendií. Pokud jde o stanovisko koalice, budeme muset o tomto tématu ještě v koalici jednat, abychom se pokusili v této věci sjednotit.

    To je v zásadě vše, co k tomuto návrhu mohu říci. Platí, že pokud nebude přijata poslanecká novela, je vláda ochotna, je Ministerstvo školství ochotno zabývat se řešením tohoto případu a tohoto problému v rámci vládního návrhu zákona o vysokých školách. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi. Pan poslanec Grebeníček se hlásí o slovo ještě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Chci poděkovat za korektní stanovisko premiéru Sobotkovi. Jenom pro pořádek. Při projednávaní dané problematiku ve výboru zkráceně řečeno školském byli i novináři a následně někteří publikovali své dojmy. Opakovaně se setkáváme se zamítací mašinérií vládních poslanců většinou se zdůvodněním, že navrhovaný zákon či novela připravená poslanci opozičními jsou nesystémové. Posledním nesystémovým krokem se stal návrh na zvýšení sociálního stipendia ze současné částky 1 620 korun na 2 100 korun. K tomu uvedený novinář pokračuje: Marné bylo poukazování předkladatelů, že zatímco v roce 2004 studium jednoho dítěte na veřejné vysoké škole vyšlo asi na 3,5 tis. korun měsíčně, dnes je to v průměru 9 tis. korun.

    A ještě dva či tři postřehy. Říká se v těchto textech: Návrh zákona přitom prošel do druhého čtení s tím, že ho podpořil i ministr školství Marcel Chládek. Sociální demokraté z České strany sociálně demokratické se tedy ztotožňují spíše se slovy Jiřího Zlatušky, hnutí ANO, předsedy školského výboru, podle kterého sociální stipendium nezapadá do vysokoškolského zákona.

    A konečně postřeh přítomných novinářů - a mimo oficiální záznam prý od něho, rozumí se od předsedy výboru, zaznělo, že tento zákon by zvýšil oblibu KSČM, s čímž prý on zásadně nemůže souhlasit. Že by tedy ještě důležitější než rozpočtová zodpovědnost bylo to, kdo zákon předkládá? Ne, tomu se mně opravdu nechtělo věřit, ale můj přístup se výrazně posunul poté, kdy jsem si přečetl tento text: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, napsal v květnu loňského roku emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, dlouhodobě selhává v systému podpory studia pro studenty z rodin z nižších příjmových skupin. Uvedl také, že podprůměrné příjmy se týkají více než 60 % práceschopného obyvatelstva. Jiří Zlatuška ostře kritizoval reformu terciárního vzdělávání, kdy někteří řešitelé pro sebe odnášeli částky převyšující 1 mil. korun ročně, nicméně použitelný model nevypracovali. Stávající vláda, uvedl tehdy Jiří Zlatuška na adresu Nečasova kabinetu, má přípravu zákona o finanční pomoci studentům ve svém programovém prohlášení. S ničím použitelným, zlobil se Jiří Zlatuška, však dosud nepřišla ani v náznaku.

    Ve chvíli, kdy jsme přišli s jasným náznakem, i sociálně demokratičtí poslanci ve zmíněném výboru hlasovali proti. Za těch okolností musím konstatovat a požádat vás, abyste přijali nesouhlasné stanovisko. Ne, to není invektiva vůči premiérovi, ten se chová tak, jak se chová a jak tady vystoupil, ale to, co se děje kolem tohoto návrhu zákona, to prostě musím kategoricky odmítnout! Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi a nemám nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy. O nesouhlasu s odpovědí pana předsedy vlády budeme hlasovat v následujícím hlasování, ale já vás nejdřív odhlásím všechny, požádám o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se ustálí počet přítomných - a kolegy bych požádal, aby se zklidnili, rozhodneme o vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu, resp. návrh je na vyslovení nesouhlasu s odpovědí předsedy vlády na interpelaci Miroslava Grebeníčka v hlasování číslo 45, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh nepřijmout odpověď předsedy vlády. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 45 z přítomných 86 pro 32, proti 33. Návrh nebyl přijat. Poslanecká sněmovna tedy nevyžaduje změnu odpovědi předsedy vlády Bohuslava Sobotky na tuto interpelaci.

    Dalším bodem je interpelace poslance Miroslava Grebeníčka ve věci zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi, náboženskými společnostmi, podle sněmovního tisku 313. Pan poslanec Grebeníček odmítl odpověď pana předsedy vlády a ptám se, jestli chce své odmítnutí odůvodnit. (Ano.) Prosím, pane poslanče. Máte slovo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi. O slovo se přihlásil pan předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka, který bude reagovat. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím, že problém církevních restitucí nelze oddělovat od složitosti našich dějin, od složitosti období, kterým prošla naše země během 20. století. A určitě bych mohl také říci, že pokud by nebylo 25. února 1948, tak bychom tady možná nemuseli mít ani téma církevních restitucí. Prostě dějiny 20. století přinesly velké sociální zvraty, přinesly velké majetkové zvraty v naší zemi a my v roce 1989 jsme byli postaveni před situaci, co z toho si můžeme dovolit napravit a co je vlastně možné z toho napravit. Jakým způsobem můžeme napravit to, co se odehrálo v těch minulých 40 letech.

    Nechci tvrdit, že by měl převážit názor, který sdělil známý český autor, který už řadu let žije ve Francii, který ve svém románu Žert řekl, že nic nebude odčiněno, všechno bude zapomenuto. Doufám, že všechno zapomenuto nebude. Nicméně celá ta diskuse o církevních restitucích souvisela a souvisí také s tím, a s tím byly také spojeny a jsou spojeny výhrady sociální demokracie ke schválené podobě církevních restitucí, zdali lidé, kteří žijí dnes, kteří nenesou nějaký dědičný hřích za skutky svých předků, zda mají nést to břímě, ekonomické břímě nápravy škod a chyb, které se staly před rokem 1989 nebo které se staly po roce 1948.

    Já nevím, jestli dnes je tady ještě někdo, kdo by hájil to, že v roce 1948 byl zabaven církevní majetek, že třeba byly zrušeny kláštery a podobně, jestli to je postoj, který dnes aktuálně zastává některá politická strana. Ale stalo se to, byla to součást našich dějin a po roce 1989 se tady otevřela dlouhá debata o tom, co tedy s církevním majetkem. Postoj sociální demokracie byl jasný. My se domníváme, že není možné na současné občany České republiky naložit ekonomické břemeno nápravy všeho toho, co se stalo před rokem 1989, že odškodnění, náprava křivd by měla probíhat přiměřeným způsobem a měla by probíhat pokud možno spravedlivým způsobem.

    Jednotlivé kroky po roce 1989 byly přijímány velmi často tak, že se čas od času prosadily určité zájmy, určité zájmy byly zohledněny, restituce byly zrealizovány. Byly zrealizovány restituce vůči velké části fyzických osob. Nebyly zrealizovány církevní restituce nebo restituce majetku vůči velké části právnických osob, čili tam už byla založena určitá nerovnost z hlediska našeho právního řádu. A pak jsme 25 let vedli diskusi o tom, jak by měl vypadat nějaký finální krok nebo nějaké finální řešení otázky bývalého církevního majetku, který církve vlastnily 25. února 1948.

    My jsme jako sociální demokraté nepodpořili návrh na narovnání s církvemi, které připravila tehdejší koaliční vláda. Ten návrh připravila koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných a tato vládní koalice návrh prosadila proti vůli opozice tady v Poslanecké sněmovně, prosadila ho proti vůli Senátu, protože Senát, kde v té době rozhodující slovo měla sociální demokracie, návrh církevních restitucí zamítl. Toto veto Senátu bylo tady v Poslanecké sněmovně přehlasováno tuším jenom jedním hlasem tehdejší vládní koalice ODS a TOP 09. Kdyby ten zákon o církevních restitucí byl prostým zákonem, tak by to asi nebylo něco, co by nepodléhalo diskusi po volbách o tom, zdali je možné takovýto prostý zákon změnit. Ale řešení, které tehdy zvolila vláda ODS a TOP 09, nezahrnuje pouze legislativní úpravu, ale zahrnuje také velmi rychle podepsanou smlouvu mezi Českou republikou a jednotlivými církvemi. Ta smlouva byla podepsána vzápětí a začala být realizována. Čili z právního hlediska se tady nemusíme vypořádávat pouze se změnou zákona, ale musíme se také vypořádat s tím, že tady existuje smlouva mezi státem a církvemi, která byla podepsána v té době legitimními představiteli České republiky.

    Já teď nechci hodnotit ty jednotlivé kroky a jednotlivé postupy, ale chci jasně říci, že sociální demokracie s tím řešením, tak jak ho připravila Nečasova vláda, nebyla spokojená, nesouhlasila a žádný sociální demokrat církevní restituce ani v Poslanecké sněmovně ani v Senátu nepodpořil.

    Hlavní argumenty a výhrady, které jsme měli proti návrhu, který se týkal narovnání s církvemi, souvisely jednak s tím, že v naší zemi skutečně nebyly uplatněny rovné přístupy v oblasti restitucí, nebyly například restituovány právnické osoby - a mohu mluvit tady o spolcích, mohu mluvit o družstvech, tam žádné restituce realizovány nebyly nebo byly realizovány velmi omezeně. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Vzhledem k počtu přihlášek je evidentní, že odpověď na tuto interpelaci nestačíme do 11 hodin dokončit, protože mám nejméně čtyři přihlášené v této věci. Ale předtím, než dám slovo prvnímu přihlášenému s přednostním právem, předsedovi klubu TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, ještě budu konstatovat omluvu z dnešního jednání. Od 12 do 13 hodin se z této schůze omlouvá pan poslanec Skalický.

    A potom mám jednu organizační záležitost, která je potřeba pro losování ústních interpelací. Je podána interpelace na ministra Jiřího Dienstbiera, ústní interpelace, ve věci diskriminace romských fotbalistů, ale z podpisu není zřejmé, kdo interpeluje, protože podpis je nečitelný. Prosím tedy interpelujícího poslance, aby zveřejnil své jméno pro naše kolegy, kteří budou v 11.30 interpelace losovat. Takže to je moje informace.

    Nyní se slova ujme s přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Připraví se pan místopředseda Gazdík. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi dvě poznámky k vystoupení obou mých předřečníků, pana poslance Grebeníčka, pana předsedy vlády Sobotky.

    Za prvé, poslanec Grebeníček označil za jednu z nejtemnějších stránek tohoto zákona tu pasáž, kde nejenom katolická církev, ale i ostatní církve získávají ne nevýznamné finanční náhrady, byť třeba byly založeny až poté, co komunisté vše církvím sebrali veškerý majetek v téhle zemi. Já bych rád upozornil, že ta samotná restituce, ten návrat hmotného majetku, není jediným obsahem a jediným akcentem tohoto zákona. On se také nejmenuje zákon o církevních restitucích, nejmenuje se zákon o narovnání některých křivd, protože se skutečně jedná jenom o vyrovnání některých křivd, všechny křivdy nejde napravit, ale je to zákon o vyrovnání mezi státem a církvemi. A zdaleka se nejedná pouze o tu dobu zpět, kdy se tedy navrací část ukradeného majetku, zdaleka ne celý, ale jedná se i o tu dobu do budoucna, kdy dojde k významné odluce církve od státu. Samozřejmě za tu dobu se změnila, řekněme, mapa religiózní České republiky a každý věřící má právo vyznávat víru v té církvi, která mu vyhovuje, a bylo by nesmyslné, aby některé církve byly nezávislé na státu, hospodařící si se svým majetkem a se svými finančními prostředky, a některé církve dále závislé, protože prostě tu nezávislost ten majetek tvoří. Takže to je ten důvod a je to naopak velmi, řekl bych, osvícené. Samozřejmě tím, kdo musel nejvíc ustoupit, byla katolická církev, protože ta toho majetku měla nejvíc. Ale právě proto, že si všechny církve přály nezávislost na státu, tak logicky k takového dohodě muselo dojít. A rád bych zdůraznil, že nedošlo jenom k historické dohodě - bohužel jsme byli poslední sovětský satelit, který se odhodlal k takovémuto kroku, všechny ostatní země se s tím vyrovnaly mnohem dříve. Ale nedošlo jenom k historické dohodě mezi státem a církvemi, ale došlo i mimořádně historické dohodě, kdy 17 křesťanských církví a židovská náboženská obec se dokázaly dohodnout na společném stanovisku a společném postupu, což si myslím, že ze společenského hlediska byl nevídaný úspěch, a od třicetileté války se nikdy nic takového nepodařilo. Sedmnáct církví a židovská náboženská obec se shodly na společném stanovisku. Tolik poznámka první.

    A navážu, protože znovu tvrdím, tady jde především o tu nezávislost na státu, a zde si dovolím tvrdit, že to je ten kámen úrazu. Pan premiér hovořil o nepřiměřených finančních kompenzacích, nepřiměřených finančních nárocích.

    Moc vás prosím, já vás nepřekřičím, prosím, nepřekřičím, prosím...

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Já požádám sněmovnu o klid. Kolega Kalousek by nemusel zvyšovat hlas. Bylo by dobře, kdybychom tady vytvořili prostředí, kdy se navzájem posloucháme. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. S tím souvisí ona teze o nepřiměřených finančních nárocích. Kolegové, do této chvíle byly církve závislé na státu, komunistický stát dobře věděl, proč to dělal. Protože majetek znamená nezávislost. Tohle měli komunisté dokonale zmáknuté. Sedlák byl svobodný na své půdě, živnostník byl svobodný ve svém krámě, bylo potřeba mu to sebrat. A komu zůstal kus svobody a nezávislosti díky jeho úsporám, tak mu ty úspory komunista sebral v roce 1953. Od té doby byly všechny osoby v Československu závislé na státu, což bylo přesně to, o co komunistům šlo. I církve, samozřejmě, protože duchovní byli vypláceni ze státního rozpočtu, veškerý provoz církví se dotoval ze státního rozpočtu, a logicky tedy církve nebyly a nemohly být zcela svobodné, neboť byly zcela závislé na státu.

    Když se podíváte na ty finanční náhrady, tak poté, co začne klesat výplata peněz duchovním a provozu církví, které stát do této chvíle hradil, a církve si ho začnou financovat samy z navráceného majetku, tak během 30 let se ty vyplacené prostředky vyrovnají. Ano, teď dochází k jistému předfinancovávání. Teď několik let bude dvě až tři miliardy ročně vyšší náklad, aby v budoucnu, po 30 letech, už nebyl žádný. A když to spočtete v tomto třicetiletém horizontu, tak to vyjde šul nul. A já si dovolím říct, že vám nejde o ty dvě až tři miliardy ročně v aktuálním čase. To jsou prostředky, které zhruba odpovídají například zelené naftě, kterou jste naprosto lehkomyslně schválili, a zdá se vám to dobře, zatímco výplaty církevním restitucím se vám zdají špatně. Vám strašně vadí ta nezávislost. Vám strašně vadí, že významná část občanské společnosti, ze svého ideového východiska vždy antikomunistická a vždy svobodymilovná, bude nezávislá na státu. A to logicky dráždí a vadí všem komunistům ve všech politických stranách v této Sněmovně! (Bouřlivý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Miroslavu Kalouskovi. Pan kolega Gazdík - ale je předběhnut dvěma faktickými poznámkami, poznámkou pana poslance Kováčika a pana poslance Kudely. A předpokládám, že ani nemůžete vyčerpat, pane předsedo, ty dvě minuty, protože v 11 hodin musíme začít jiný program. Já jsem to poznamenal do toho protokolu. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Přeji hezký dobrý den. Moudře mluvil pan kolega Kalousek. Vzkažte mu to, pane předsedající. Jenom jedna drobnost mi tam tak trošičku neladila. V té době, o které on hovořil, nevládli přece komunisté, byť byli většinoví, sami, ale vládli prostřednictvím Národní fronty. A tam nebyla jenom Komunistická strana Československa. A bylo to také svého druhu vzácné sjednocení více politických subjektů, tak jako poté vzácné sjednocení 17 církví a náboženských společností pod jedním zájmem. Děkuji. (Slabý potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi. Hezké dobré dopoledne. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, paní kolegyně a pánové kolegové, jak jsem už jednou řekl, zákon o částečném narovnání křivd je o částečném narovnání a mnozí na něj máme různý pohled. Někteří vidí částečné narovnání jako nízké, někteří příliš vysoké. Neustálé vracení se k tomuto zákonu, který byl přijat, podle kterého byla uzavřena smlouva, podle které se dále postupuje, neustálé se vracení k tomuto zákonu pouze jitří spory a bolesti ve společnosti a toto jitření nepřinese nic dobrého. Jak říkal pan předseda Kalousek, podle tohoto zákona a podle smlouvy, která se uzavřela, se dospěje k odluce církve od státu a stát nebude muset církev dotovat, jak neustále slyšíme, a církve a náboženské společnosti budou svobodné. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi za jeho faktickou poznámku. Vzhledem k tomu, že uplynula 11. hodina, končím interpelace na pana premiéra a budeme pokračovat v dalším programu.

    Budeme pokračovat v pevně zařazených bodech. Prvním pevně zařazeným bodem je bod číslo

    Dne 20. června tohoto roku Poslanecká sněmovna souhlasila s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zpravodaj hospodářského výboru Jiří Valenta. Hospodářský výbor se tímto návrhem zákona znovu zabýval a jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 135/3.

    Táži se navrhovatele, pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, zda chce vystoupit v úvodu tohoto druhého čtení. Pan ministr chce. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám vám k projednání v opakovaném druhém čtení návrh zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích a zákon o poštovních službách. Tento zákon má za cíl zejména uvést zmiňované zákony do souladu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane ministře. Přestože jsme nedávno projednávali církevní restituce, nejsme tady v židovské škole. Prosím ctěné poslankyně a poslance o klid a pan ministr bude pokračovat, až tady bude klid. Začnu jmenovat. Děkuji. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Děkuji, pane předsedající. Tento zákon má za cíl zejména uvést zmiňované zákony do souladu s novým kontrolním řádem a doplnit chybějící sankce za nesplnění povinností, stanovených v evropském nařízení o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v EU.

    Jak jistě víte, hospodářský výbor předkládaný návrh zákona znovu projednal na své schůzi 4. září a doporučil Poslanecké sněmovně jeho schválení ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které předložili páni poslanci Pfléger a Birke. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu a nyní se táži, zda se chce ujmout slova zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jiří Valenta. Evidentně chce. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych pro úplnost ještě jednou zopakoval, že vládní návrh tohoto zákona byl dne 20. června tohoto roku usnesením Sněmovny číslo 363 vrácen do druhého čtení, jak řekl pan ministr, a došlo tedy k jeho opětovnému projednání hospodářským výborem, který na své 10. schůzi dne 3. září tohoto roku přijal následující usnesení, jež bylo do elektronického systému vloženo pod šifrou 135/3.

    Za prvé revokuje usnesení číslo 59 ze 7. schůze, konané dne 22. května 2014. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 135 ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny PČR provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. Za čtvrté pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, což jsem teď učinil. A konečně za páté pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych si jenom vyjasnit jednu záležitost, která se týkala pozměňovacích návrhů, které jsme dostali z výboru, protože z Českého telekomunikačního úřadu došlo nesouhlasné stanovisko k jednomu pozměňovacímu návrhu a myslím, že v té době došlo z ministerstva, možná ministerstvo předtím mělo neutrální stanovisko, čili jestli tato záležitost se přesně vyjasnila. Byl jsem na tuto záležitost upozorněn.

    Jinak se potom hlásím do podrobné rozpravy, protože jsem si dovolil načíst pozměňovací návrh pod číslem 1370, který jsem vložil do systému, ke kterému bych se chtěl potom přihlásit. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou, do které avizoval přihlášku pan poslanec Hovorka. Ptám se, jestli se pan poslanec hlásí do podrobné rozpravy. Ano, hlásí, prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Hlásím se k svému pozměňovacímu návrhu, který jsem načetl k tisku pod číslem 1370.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž podrobnou rozpravu končím. Ptám se, zdali chtějí závěrečné slovo - pan ministr. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, snad ani ne závěrečné slovo, ale reakci na vystoupení pana poslance Hovorky. Ano, přišlo nesouhlasné stanovisko z Českého telekomunikačního úřadu, které upozorňuje na určitá rizika případného infringementu ze strany Evropské unie. Oproti tomu stojí názor hospodářského výboru a mého úřadu, který je opačný. Do třetího čtení to vyjasníme a sdělím závěrečné stanovisko. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Neeviduji v tuto chvíli žádné návrhy na vrácení zákonů k novému projednání ani na zkrácení lhůty. Ptám se pana zpravodaje, jestli chce ještě k tomuto návrhu mít slovo. Pan zpravodaj nechce, končím tedy druhého čtení tohoto návrhu a děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším pevně zařazeným bodem je bod číslo

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem navrhované právní úpravy zákona o prekurzorech výbušnin a o změně zákona číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích, je zajistit národní úpravu v rámci České republiky k provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 98/2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání. Toto nařízení má v rámci boje proti hrozbě terorismu regulovat přístup osob z řad široké veřejnosti k vybraným, dnes běžně dostupným chemickým látkám, např. některým výrobkům v oblasti bazénové chemie, čisticích prostředků, modelářských potřeb apod. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za uvedení tohoto návrhu zákona. Návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 213/1. Nyní prosím, aby se tohoto skutečně výbušného tématu ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já vás seznámím s usnesením hospodářského výboru ze dne 19. června. "Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka předsedy Českého báňského úřadu Pavla Dvořáka, zpravodajské zprávy poslance Josefa Hájka a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 213 ve znění předloženého vládního návrhu zákona."

    Já potom v podrobné rozpravě ještě načtu dvě legislativně technické úpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Obecnou rozpravu tedy končím. Ptám se na případná závěrečná slova, je-li zájem. (Poslanec Hájek připomíná, že chce vystoupit v podrobné rozpravě.) Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásil pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Děkuji. Jak jsem avizoval, dovolím si načíst dvě legislativně technické opravy. V části první v § 12 odst. 1 písm. j) se číslovka 15 nahrazuje číslovkou 14. Tam bylo prohození paragrafu, takže oprava paragrafu. A ta druhá se týká v části třetí, Účinnost.: Paragraf 16 nově zní: Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení. Původně v té novele byl návrh účinnosti 2. září, takže samozřejmě v této chvíli už je to passé. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo se nehlásí do podrobné rozpravy, končím tedy podrobnou rozpravu. Neeviduji žádný návrh na vrácení návrhu zákona k projednávání ani na zkrácení lhůty, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je bod číslo

    Návrh uvede za navrhovatele poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

  • Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den, dámy a pánové. Takže jenom krátce. Jedná se o sněmovní tisk 143, druhé čtení. Jedná se o navázání osvobození od soudního poplatku o rejstříkovém řízení na status veřejné prospěšnosti, který nyní nelze kvůli absenci zákona o veřejné prospěšnosti získat. V současné době přesahuje finanční možnosti zejména malých neziskových organizací, stejně tak jako spolků s mnoha pobočnými spolky při zápisu do veřejného rejstříku. To výrazně zhoršuje současný stav. Ke shodným závěrům, to je konstatování negativního dopadu, dospěla i Rada vlády pro neziskové organizace na prosincovém zasedání či její výbor pro legislativu a financování.

    Pro mnohé zejména spolky a pobočné spolky, které budou muset v souvislosti s přechodnými ustanoveními nového občanského zákoníku a rejstříkového zákona nechat zapsat do rejstříku řadu skutečností, představuje tato situace zvýšenou nejen administrativní, ale především finanční zátěž oproti dosud platnému stavu. Neziskové organizace by měly být od poplatků osvobozeny, neboť tak budou činit v zájmu ochrany práv třetích osob, resp. státu, který za stav rejstříku vůči těmto osobám odpovídá a nově tento poplatek zavádí. U spolků s členitou strukturou půjdou pak jen poplatky za povinnou přeregistraci do statisíců až milionů korun. Zpoplatněn je zápis nejen za údaje o spolku, ale i za každý jeden pobočný spolek. Tato novela řeší vlastně tento stav, že by spolky byly osvobozeny, a to vložením do § 11 písm. u).

    Vláda s tímto postupem vyslovila souhlas. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 143/2. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka ústavněprávního výboru paní poslankyně Markéta Wernerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Wernerová: Děkuji. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych vás seznámila s usnesením ústavněprávního výboru.

    Návrh poslanců Petra Kořenka, Miroslavy Strnadlové, Lukáše Pletichy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 143. Po odůvodnění člena návrhové skupiny poslanců poslance Mgr. Petra Kořenka, zpravodajské zprávě poslankyně Markéty Wernerové a po rozpravě ústavněprávní výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky: Za prvé, k části první, článku I bodu 1 písmene u) za slovo spolek se doplňují slova odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace. Za druhé, k části druhé, článek II zní: Článek II. Tento zákon nabývá dnem jeho vyhlášení a pozbývá účinnosti posledním dnem 18. měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Za třetí, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu. Za čtvrté, zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavněprávního výboru. Za páté, zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

    Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce ústavněprávního výboru paní poslankyni Markétě Wernerové. Otvírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Jestli se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu a zahajuji podrobnou rozpravu, do které je přihlášena paní zpravodajka. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Wernerová: Ještě jednou dobrý den přeji, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolím si přihlásit se k pozměňovacímu návrhu č. 1365. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestli nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se paní zpravodajky nebo pana navrhovatele, jestli chtějí mít závěrečné slovo. Nechtějí. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu navrhovateli i paní zpravodajce. (Krátká pauza na výměnu předsedajících.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v programu.

    Dalším bodem je

    Návrh uvede za navrhovatele pan místopředseda Petr Gazdík. Prosím ujměte se slova.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dostáváme se k jednomu z mého pohledu z nejzásadnějších návrhů zákonů, které tato Sněmovna bude projednávat.

    Návrh změny zákona o jednacím řádu Sněmovny zásadním způsobem mění fungování této Sněmovny v tom smyslu, že jeho hlavními cíli je jednak prodloužit lhůtu mezi druhým a třetím čtením proto, aby my jako poslanci jsme pokaždé věděli, o čem konkrétně hlasujeme, zvláště v případech zákonů, které mívají desítky pozměňovacích návrhů, a tím zkvalitnit legislativní proces. Dále zavádí garanční výbor a dále některé drobnosti v jednacím řádu, které se dříve neosvědčily.

    Já bych chtěl poděkovat zejména předsedovi ústavněprávního výboru panu poslanci Jeronýmu Tejcovi a práci ústavněprávního výboru a všech, kteří docházeli na schůzky ústavněprávního výboru, kde jsme se snažili najít kompromis na základě návrhů všech poslaneckých klubů zastoupených v této Sněmovně a došli jsme k nějaké variantě, která je přípustná pro všechny. Chtěl bych vám poděkovat a věřím, že druhé čtení tohoto návrhu zákona s pochopením přijmete. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a kontrolnímu výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 26/2-6. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Marek Benda. (K mikrofonu se hlásí poslanec Tejc.) Aha, takže došlo ke změně. Poprosím pana poslance Jeronýma Tejce.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím zastoupit pana poslance Bendu jako zpravodaj i s ohledem na to, že mohu zkrátit dobu svého vystoupení a nebudu se již tedy přihlašovat do obecné rozpravy tak, jak jsem učinil.

    Ústavněprávní výbor projednal tuto věc na své 16. schůzi 27. srpna 2014. Doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila ve znění komplexního pozměňovacího návrhu. Návrh je relativně rozsáhlý, má 16 bodů.

    Chtěl bych na tomto místě také poděkovat jako předseda ústavněprávního výboru všem kolegyním a kolegům, kteří se podíleli na oné dohodě. Je to myslím poprvé, kdy se dohodlo všech sedm stran na tak rozsáhlé změně zákona, a to nikoliv za cenu toho, že ten zákon by nic neřešil a nic nezměnil, naopak ta změna je revoluční. A já bych si vás dovolil seznámit velmi krátce s usnesením výboru, které tedy mění zákon o jednacím řádu.

    První věc je, že se zavádí povinnost pečlivěji a podrobněji zpracovávat zápisy ze všech jednání výborů. Jednoduše nebude možné, aby se stávalo to, co dříve byla mnohdy kritizovaná praxe, nikoliv u všech, ale u některých výborů, že nebylo možné dohledat, kdo podal konkrétní pozměňovací návrh, který zásadně upravil fungování zákona, nebo nebylo možné dohledat, kdo o takovém návrhu hlasoval na jednání výboru. Vše bude zaznamenáno a myslím si, že pro transparentnost jednání je to podnět důležitý.

    Druhá podstatná věc je, že se zkrátí doba, kdy mohou poslanci bez přednostního práva vystupovat ke změnám programu. Bude stanoven limit pět minut, což podle mého názoru dostačuje na podání návrhu. Ale tento limit bude možné uplatnit pouze v ostatních dnech jednání Sněmovny, nikoliv na začátku poslanecké schůze, tam bude limit neomezený.

    Velká debata se vedla také nad tím, dokdy je možné vzít návrh zákona zpět ze strany předkladatele, ať už je jím vláda, nebo je jím konkrétní skupina poslanců. Dohodli jsme se na tom, že rozšíříme možnost dispozice s návrhem do zahájení rozpravy ve třetím čtení. Tedy každý předkladatel ve chvíli, kdy bude vědět, že návrh zákona je zatížen řadou pozměňovacích návrhů, které mu nejsou sympatické, nebo je dokonce výslovně proti nim, bude moci návrh zákona na rozdíl od současné úpravy vzít zpět ještě před zahájením obecné rozpravy.

    Největší přínos podle mého názoru - zavádí garanční výbor. Možná bych požádal Marka Bendu jako autora této myšlenky, aby následně vystoupil v obecné rozpravě a sdělil, jak by tento výbor měl fungovat, abych nezdržoval dlouho svou zpravodajskou zprávou. Ale tento garanční výbor jednoznačně přispěje k tomu, aby se zkvalitnil legislativní proces, aby se výbory opětovně zabývaly všemi pozměňovacími návrhy, které obdrží Poslanecká sněmovna.

    To jsou ty nejzásadnější změny onoho usnesení ústavněprávního výboru a já bych vás touto cestou požádal o to, aby tento návrh, případně ve třetím čtení doplněný o další návrhy, které mohou být dnes načteny, byl úspěšný, protože to je změna podle mého názoru nejen potřebná, ale i změna, která pomůže Poslanecké sněmovně vytvářet kvalitnější zákony a méně často obdržet zákony vrácené ze Senátu z legislativně technických důvodů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Lukáš Pleticha a zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Roman Kubíček. (Po chvilce, kdy se nic neděje:) Takže máme zde zástupce výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj? (Po chvilce:) Pojďte, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Kubíček: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Moje zpravodajská zpráva bude velmi krátká. My jsme se přiklonili k rozhodnutí ústavněprávního výboru a podporujeme všechny navržené změny, které budou procházet do třetího čtení. V současné chvíli můžeme říct, že je to v souladu s požadavky Rekonstrukce státu, tzn. že 167 poslanců v této Poslanecké sněmovně se podepsalo pod tento zákon. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní bych požádal zástupce výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj o vyjádření. (Po chvilce:) Tak já vás poprosím, pane poslanče... Je námitka proti tomu, aby vystoupil pan poslanec Klaška? (Hlásící se poslanec říká předsedajícímu své jméno: Uhlík.) Omlouvám se. Pane poslanče, omlouvám se. Přečtěte stanovisko výboru. ***

  • Poslanec Josef Uhlík: Milé kolegyně, milí kolegové, náhradník jako náhradník.

    Přečtu usnesení ústavněprávního výboru k této záležitosti. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 13. schůzi po odůvodnění poslance Mgr. Stanislava Berkovce, zpravodajské zprávě poslance Ing. Lukáše Pletichy a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 26 projednat a schválit ve znění usnesení ústavněprávního výboru uvedeného ve sněmovním tisku 26/5, zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Faktická poznámka. Nejdříve faktická poznámka pana poslance Václava Votavy. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, chtěl jsem v podstatě jenom reagovat na pana zpravodaje Tejce, který hovořil o garančním výboru. Nemám problém s tím, když bude pozměňovací návrh ve druhém čtení, aby se vracel k projednání právě do garančního výboru. S tím problém nemám. Ale bude to vyžadovat určitý čas, časový prostor pro garanční výbor. A teď jistě nemluvím jenom za rozpočtový výbor. Určitě to bude i problém ostatních výborů a bude zřejmě třeba také upravit harmonogram práce Poslanecké sněmovny. Jenom na to poukazuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní tedy s přednostním právem v obecné rozpravě paní místopředsedkyně Jermanová.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jako jeden ze 46 předkladatelů novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny se v zásadě ztotožňuji s návrhem, který máme ve znění tisku 26/5, jak byl předložen v komplexním pozměňovacím návrhu ústavněprávního výboru. Přesto mi dovolte, abych k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, přednesla pozměňovací návrhy, které jsou inspirovány praxí ze schůzí této Sněmovny. U většiny návrhů tak činím i v zastoupení dalších poslankyň a poslanců.

    Původní návrh vznikal na přelomu listopadu a prosince minulého roku. Za tu dobu jsme společně nasbírali dost zkušeností, které nám umožňují jednání Sněmovny zefektivnit, zjednodušit, učinit srozumitelnějším pro naše voliče. Myslím, že dnes již daleko lépe víme, jak může být jednání a rozhodování racionálnější, jak a v čem může být transparentnější, jak neutrácet zbytečně čas formálními obstrukcemi a účelovým zneužíváním jednacího řádu. Víme, kde má jednací řád největší slabiny. Ty nejsou politické povahy. Mohou kdykoliv zkomplikovat život Sněmovny kterékoliv ze stran. Mohou brzdit efektivní výkon Sněmovny jako celku. I proto jsou předkladateli poslanci bez ohledu na koalici či opozici.

    Proto v rámci upřesnění a doplnění předloženého znění navrhuji v bodě 3 v § 54 odst. 6, aby se za větu druhou vložila věta: "K podání návrhu se lze přihlásit do 30 minut od zahájení jednacího dne schůze Sněmovny. O přípustnosti návrhu podaného v odůvodněném případě po uplynutí doby 30 minut od zahájení jednacího dne schůze Sněmovny rozhodne Sněmovna."

    Zmiňovaný paragraf v novelizované podobě správně navrhuje změnu omezení času a počtu opakování vystoupení z důvodu plynulosti přípravy pořadu jednání Sněmovny. Můj návrh upřesňuje důraz na omezení obstrukcí zejména na počátku schůze ještě předtím, než se schválí její pořad a v jejím průběhu. Změnám programu nebrání.

    Dále bych ráda upřesnila § 58 odst. 2 na znění: "Poslanci se hlásí do rozpravy pouze písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Sněmovny, nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy."

    Jde jen o drobnou textovou úpravu. V první větě se doplňuje slovo "pouze". A druhá a třetí věta se vypouští z důvodu nadbytečnosti. Vzhledem k tomu, že se předpokládají pouze písemné přihlášky, navrhuji vypustit část věty druhé v § 58 odst. 3.

    Dále se domnívám, že je účelné přímo ze zákona stanovit pro jednotlivé druhy rozpravy, tedy rozpravu všeobecnou a rozpravu podrobnou, omezení řečnické doby řečnícího poslance s tím, že se současně vytváří možnost, aby Sněmovna v případě potřeby, zejména pokud by to situace, zejména složitost projednávané materie vyžadovala, rozhodla o prodloužení řečnické doby.

    § 59 odst. 1 by tak zněl: "Jak v rámci všeobecné rozpravy, tak i v rámci rozpravy podrobné mohou jednotlivé řečnické doby řečníků, včetně řečníků, kterým je udělováno slovo kdykoliv, být nejvýše deset minut. Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na prodloužení řečnické doby. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu."

    Logicky navazující navrhovanou úpravou je v témže paragrafu ve druhém odstavci omezení počtu vystoupení poslanců s tím, že stanovení konkrétního počtu řečnických vystoupení by současně mělo sloužit jako stimul pro poslance, aby se ve svých vystoupeních soustředili výlučně na projednávanou materii a fakticky zefektivnili svá řečnická vystoupení.

    § 59 odst. 2 pak tedy zní: "K téže věci může řečník vystoupit nejvýše dvakrát, neusnese-li se Sněmovna bez rozpravy na vyšším počtu vystoupení jednotlivých řečníků."

    Ve skutečnosti nejde o tak dramatickou změnu. V původním znění byla dvě vystoupení jako možnost, v tomto návrhu je jako možnost větší počet vystoupení než dvě.

    Textově nejobsáhlejší a významově důležitý je náš návrh na doplnění ustanovení § 86 odst. 3 jednacího řádu. Účelem doplnění je zavést takzvanou legislativní stopu do procesu přijímání návrhů zákonů. Jde o vymezení okruhu osob, které se přímo podílely na přípravě návrhu zákona kromě navrhovatele a těch osob, které přímo či nepřímo mohly ovlivnit podobu návrhu zákona ve prospěch svůj nebo někoho jiného. Mluvíme tady o nejrůznějších lobbistech. Není vůbec rozhodující, v jaké míře se jednotlivé osoby podílely na přípravě zákona nebo se snažily jeho podobu ovlivnit. Stejně důležité je, jaké byly jejich pohnutky, neboť předložení jejich seznamu směřuje hlavně k tomu, abychom získali povědomí (řečeno: podvědomí), kdo a jak se podílel na přípravě návrhu zákona, a sami si udělali představu, za jakých okolností byl návrh zákona připraven. Nejde o zamezení lobbingu. Tomu se zabránit nedá a jde o přirozenou věc. Ale jde o to, aby naše rozhodování bylo transparentní a otevřené, aby naopak bylo zavřené různým zákulisním hrátkám, ovlivňování a spekulacím. Jsem přesvědčena, že jde o zájem nás všech a na stranické příslušnosti nezáleží.

    Náš návrh je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními závazky. Chci také zdůraznit, že navrženými změnami nedojde k jakémukoliv omezení demokratických práv poslanců, zejména práva zástupců parlamentní opozice a práva na svobodu parlamentní diskuse. Zástupcům opozice je právně vyhrazen týž prostor pro parlamentní diskusi, jako je vyhrazen zástupcům vládních stran.

    Vážené kolegyně a kolegové, jde o jednoduché změny, které zefektivní a zprůhlední jednání Sněmovny. Také omezí někdy účelové manipulace s jednáním Sněmovny a snižují korupční riziko. Je to změna typu padni komu padni, ale je to změna nutná. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ke svým pozměňovacím návrhům se pak přihlaste, paní místopředsedkyně, v podrobné rozpravě.

    Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Pavla Kováčika. ***

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, já bych rád upozornil, abychom se tímto návrhem, který byl právě načten, zabývali velmi podrobně a měli na mysli Ústavu ČR, měli na mysli, alespoň my, co je nám parlamentní demokracie nade vše - ano, třeba se smějme, ale mějme na mysli to, že tento návrh může velmi vážně ohrozit parlamentní demokracii jako takovou, svobodné právo vystoupit k problematice, svobodné právo svádět na základě ústavního principu svobodné soutěže politických stran politické souboje - a kde jinde než zde na půdě parlamentu? Od toho parlamenty v parlamentní demokracii přeci jsou.

    Chcete-li, kolegyně a kolegové, udělat z tohoto ctihodného sboru pouhou fabriku na zákony, nic jiného, pouhou firmu, která bude produkovat zákony jako Baťa cvičky, potom tento návrh podpořme. Chceme-li zachovat parlamentní demokracii, máme-li na mysli to, že každý můžeme být jednou v opozici a mít také možnost a šanci třeba i opakovaně se s někým pohádat o věc nebo o princip, tak potom tento návrh prosím pěkně zvažme, jestli vůbec stojí za podporu. Podle mého hlubokého přesvědčení jde o návrh protiústavní. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde další dvě faktické poznámky. První pan poslanec Jandák, po něm pan poslanec Gazdík. Máte slovo.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Pane předsedající, dámy a pánové, já budu velmi stručný, protože přede mnou - a teď pro některé ironie osudu - tady zástupce komunistické strany hájí principy demokracie, které jsou od středopravicové zástupkyně strany v podstatě postaveny na pranýř. Protože uvědomme si, že jednak přijetím služebního zákona v této podobě jsme zlikvidovali část jaksi výhod demokracie. Teď se dostáváme k další části, že ji zlikvidujeme úplně. Tady zbývá dodat jenom to, že Pepa smí mluvit s Láďou. Nic jiného. A ještě potom bude novela, kde se řekne, o čem se vůbec smí mluvit. Prosím vás, kam se to dostáváme?

    Tohle, to, co jsem slyšel, nezlobte se, paní kolegyně, to byly televizní záběry ze Severní Koreje! Děkuji vám mockrát! (Smích a potlesk v celém sále, vyjma zejména hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan poslanec Gazdík chce vystoupit s přednostním právem. Z toho důvodu dám přednost panu poslanci Plzákovi, který se hlásí s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych doporučoval všem, kteří tady mluví o tom, že ohrožujeme demokracii, aby se podívali, a vypracuje vám to Parlamentní institut, jak to chodí v parlamentech okolních zemí. V tom případě bychom byli ostrůvkem, kde jediná demokracie v celé Evropě existuje, protože ve všech okolních parlamentních demokraciích je to ještě trochu jinak a ještě trošku přísněji. Tak prosím vás nevolejme po tom, že tady ohrožujeme nějakou demokracii. Podívejme se do okolních zemí, kde zřejmě to takhle vážně nebrali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nebudu opakovat, co zaznělo, ale v úvodním vystoupení jak předkladatele, tak zpravodaje bylo řečeno, že byla nalezena nebývalá politická shoda. Ale jedna frakce z těch sedmi tu shodu torpéduje. Já za nás říkám, že pokud nebude shoda na tom základním a na dalších věcech, pokud nebude shoda, tak prostě nepřipustíme hlasování o tomhle návrhu. A například návrh, že se musím hlásit písemně - tak si představte, běží to úplně normálně, je poslední přihlášený a v poslední větě urazí opozici. Nemám šanci doběhnout. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A ten výborný nápad, jak můžeme promluvit jenom jednou, to znamená, nemůžu zareagovat na vystoupení například vládního poslance, na rozdíl od 17 ministrů, kteří mohou zareagovat vždycky, protože už jsem jednou hovořil. Takže vy místo diskuse chcete sled monologů. A ta Severní Korea, to je docela jakoby i příznačné. To znamená, každý soudruh si napíše jedno vystoupení. Vždycky ta správná strana - ti soudruzi mu zatleskají a druhý už nemůže reagovat, protože už jednou vystoupil. Já vím, že mi řeknete, že Sněmovna může milostivě rozhodnout, že můžeme vystoupit i podruhé, ale je to většina. My jsme se tady přeli o přednostním právu. A je docela vtipné od zástupkyně vládní většiny, že mluví o obstrukcích při schvalování programu. Máme 17. schůzi - opozice to neudělala ani jednou. Nevím, jak to budeme definovat, obstrukce při schvalování programu. Vy každé ráno - dneska jste změnili asi 25 bodů programu. Já bych to klidně mohl označit za obstrukci, za nic jiného.

    Takže tohle není v žádném případě pravda. Je to snaha omezit práva opozice, je to snaha umlčovat opozici, je to snaha zjednodušovat. Když přijde ministr, tak my tady budeme čekat všichni, a až přijde ministr, tak honem něco odhlasujeme. Měly dneska být zprávy a smlouvy od jedenácti. Nejsou. (Mpř. Bartošek: Váš čas, pane poslanče!) Omlouvám se. Hlásím se znova s faktickou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, zařadím vás do pořadí. Takže nyní má přihlášenu faktickou poznámku pan poslanec Daniel Korte.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já bych rád upozornil svého předpředřečníka, potažmo celou Sněmovnu, že slovo parlament je odvozeno od středolatinského parlare a to znamená mluvit. Pokus o omezení projevu v Poslanecké sněmovně je pokusem o omezení parlamentní demokracie.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí je pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, tady přesně vidíte - pan Babiš si posbíral nějaké lidi a ti se ocitli v prostoru bez úcty k demokracii, bez znalosti zřejmě jakéhokoliv oboru, protože to, co tady někteří - já neříkám, že všichni, jsou tam výjimky - předvádíte, je naprosto neuvěřitelné a tímto tomu nasazujete korunu! Jestli vy, který máte deficit základního vnímání základních etických hodnot demokracie, svobody, s tímto přijdete, tak já vás upozorňuji, že tohle je jeden ze závažných důvodů, kdy skutečně my jsme ještě nezačali, to jste si tady v létě obstruovali sami, a my tady zablokujeme parlament. Protože to, že vy máte deficit znalostí, deficit schopností a přijdete s tímhle, aby tady ti vaši Prachařové, Babišové a další předváděli výkony, co zatím předvádějí v té věcné, reálné rovině, nosí sem zákony, ke kterým je tady potom 50 pozměňovacích návrhů, protože havarují i na věcném fungování, já to považuji za naprosto neuvěřitelné, co tady předvádíte! A tomuhle tomu skutečně tady nasazujete korunu! Takže já skutečně vítám a děkuji panu Grebeníčkovi, děkuji kolegovi Jandákovi a dalším. (Posl. Kováčik udiveně gestikuluje.) A doufám, většina parlamentu že vám řekne kategorické ne, a už tohle tady nezkoušejte! (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, pouze upřesním. Byl to pan poslanec Kováčik. Další faktickou poznámku má pan poslanec Birke. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Pokusím se být velmi stručný. Já vždycky tady vystupuji, abych tady vnesl jakýsi pohled starosty města. Dámy a pánové, milé kolegyně, já se trošku děsím, protože pokud tento návrh projde, a já chápu, že předkladatelé nemají ještě ani jednoho starostu, a předpokládám, že jejich snahou je, aby po 11. říjnu jich měli hodně, já se trošku děsím toho, že se tato praktika přenese na městská zastupitelstva. I tam zakážete těm lidem mluvit? Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD, ODS a TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde teď velké množství faktických poznámek, takže já vás vždycky přečtu s určitým předstihem, abyste věděli, kdo bude mluvit. Nyní je přihlášen s faktickou pan poslanec Fiala, po něm pan poslanec Stanjura, po něm paní poslankyně Němcová a další. Takže jste v pořadí. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dámy a pánové, mě ten návrh samozřejmě také zneklidňuje a pohoršuje, ale pokusím se být věcný. Pokud tady pan poslanec Plzák nás vyzýval, ať si necháme něco vypracovat od Parlamentního institutu, tak bych chtěl upozornit všechny na to, že z února 2012 máme k dispozici materiál Parlamentního institutu, kde se mluví o časovém omezení parlamentní rozpravy, a určitě je dobré si to pro tuto diskusi přečíst. Ale moje věcná poznámka se týká toho, jak to číst a jak to interpretovat. Pokud chcete číst jenom počty minut a typy omezení, které v jednotlivých parlamentech existují, tak se dopustíte velké chyby a nebudete tomu rozumět. To, co je potřeba k tomu přidat a co v tom materiálu třeba ani není, je celková podoba legislativního procesu. To je strašně důležité. A jestli je někde nějaká rozprava určitým způsobem omezena, tak to může znamenat, že jinde se ten zákon projednává naprosto transparentně a debata běží. To je jedna věc.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí je pan poslanec Stanjura, poté paní poslankyně Němcová, poté poslanec Martin Novotný. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já myslím, že platí vždy, když máte dvě varianty, které se vylučují, buď jedna, nebo druhá. I když vím, že politicky oblíbené a politicky úspěšné je být současně pro i proti, protože uspokojujete mnohé. Já bych podpořil jednu sazbu, ale dnes prosadím tři. A za hodinu jsou nejlepší dvě. Jako příklad. Nicméně buď platí, že je politická dohoda a tu ctíme, nebo klub ANO má říci, že tu dohodu neuzavírá a že se dohody neúčastní. Nic mezi tím nemůže být. Buď je dohoda, nebo není. Obojí je legitimní postup. Ale nemůžu se tvářit, že jsem uzavřel s ostatními kluby dohodu, a pak zásadním způsobem načítat opravdu věci, s kterými zásadně nesouhlasíme. Když jsme jednali o služebním zákoně, tak jsme jasně řekli, že institut obstrukcí budeme používat zcela výjimečně, a jasně jsme na jednáních přímo jmenovali zákon o jednacím řádu a už jsme řekli před několika týdny premiérovi a zástupcům všech vládních stran, že pokud přijde pokus o omezení práv opozice, a to nic jiného není, tak k tomu nástroji prostě sáhneme.

    Nic jiného než omezit naše práva se nesnažíte. Argumenty jsou špatné, ploché a mohl bych dávat i horší adjektiva. Ale rozhodněte se sami a řekněte, jestli dohoda, která byla uzavřena, opravdu platí z vaší strany, nebo neplatí. Za nás říkám, že my dohody, které uzavřeme, dodržujeme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další v pořadí je paní poslankyně Němcová. Máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že je potřeba tady zdůraznit ještě jeden aspekt toho návrhu, který přednesla paní místopředsedkyně. Myslím, že ho velmi jednoduše shrnul pak kolega, který řekl, že si představujeme parlament jako fabriku, běžící pás, kde se budou odsýpat každou vteřinu zákony, a proto my tady máme takto fungovat. Debaty nad jednacím řádem jsme vedli v minulosti vždy s ohledem na to, že musí dojít ke shodě právě u všech zástupců v Poslanecké sněmovně, protože jinak tento náš základní zákon nebude moci prakticky pomoci fungování Poslanecké sněmovny. A jestli máme přihlížet na ty změny, tak jak je přednesla paní místopředsedkyně, nějakou optikou, tak tou, že prostě parlament není fabrikou na zákony. Parlament má velmi citlivě vážit, který zákon a kdy přijme. Jeho základní rolí je, aby podmínky pro naše občany vytvářel tak, aby věděli, co mohou očekávat, ne že jim tyto podmínky bude neustále měnit, každý den vstupovat s nějakou změnou, ve které se neorientují nejenom občané, ale už ani specializovaní právníci na jednotlivé obory. Myslím, že i z této perspektivy se musíme dívat na to, co uděláme se změnami v jednacím řádu. A znovu varuji před tím, abychom vytvářeli iluzi pro občany, že my tady naše jednání usměrníme tak, abychom každý den odmávli pět, deset nebo třicet zákonů. Není to dobrá služba našim občanům. Nad každým zákonem máme s váhami lékárnickými a klidně setrvat měsíc nebo dva, než řekneme teď řežeme a teď to začíná pro občany platit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní má přihlášenou faktickou poznámku pan poslanec Novotný, po něm pan poslanec Schwarz a poté pan poslanec Laudát. Tak já vás poprosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Novotný: Pane předsedající, kolegyně a kolegové já možná plynule navážu na kolegu Birkeho, který tady připomněl zkušenosti ze samospráv. Ti z vás, kteří v nich působili či působí, vědí, že v posledních letech na úrovni zastupitelstev města a obcí se stále častěji do jednacích řádů těchto zastupitelstev dostává dokonce institut repliky z řad vystupujících občanů. To jest možnost reagovat na vývoj dění v těchto sborech o dvě patra níž naší demokracie dokonce i z řady nevolených - nikoliv zástupců lidu, ale přímo z hlediska participativní demokracie, řekněme. Varianta, že toto se bude dít - a často s verbální podporou hnutí ANO, které říká, že právě samosprávy by měly být otevřenější, lidem budeme blíž atd. atd -, že tohle se bude dít na úrovni měst a obcí na tom nejnižším stupni demokracie a v tomto parlamentu toto právo budeme brát dokonce voleným zástupcům lidu, je naprosto neuvěřitelné, skandální a proti tomu chci velmi ostře protestovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Na některých z vás, kteří jste přihlášeni s faktickou poznámkou, vidím jistou míru netrpělivosti, ale věřte tomu, že všichni jste zaevidováni přesně v pořadí, jak jste se přihlásili. Takže buďte trpěliví, nyní má faktickou poznámku pan poslanec Schwarz, poté pan poslanec Laudát a poté pan poslanec Komárek.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Tak jsem rád, že jsem zaevidován aspoň někde. Děkuji. Dobrý den, kolegové. To jsem ještě nebyl zaevidován.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já to vezmu jenom v rychlosti.

    Škoda, že nefunguje tak, jak to řekla paní kolegyně Němcová, takhle bych to bral, takhle by to totiž mělo fungovat. Kdyby to tak fungovalo, tak nějací lidé, které sebral Babiš, mně je úplně jedno, kde vás sebral Babiš. Mě nesebral Babiš. Takže to se mě ne dotklo, ale je to prostě smutné. Ale vy tady všichni mluvíte, jak tady zleva, nebo zprava o demokracii. Ale my jsme teď nepředvedli nic jiného. Tento klub nepředvedl, pánové a dámy, nic jiného než jenom to, že se mu tady tedy něco nelíbí, tak prostě, ti nějací lidé, které tady Babiš někde sebral, jak vy říkáte často v Agrofertu, tak byli zvoleni nějakými lidmi, a tak tady sedí. A tak demokraticky dali svůj návrh do Sněmovny, protože se jim tady nelíbí, jak ta Sněmovna funguje. Tak se k tomu postavte demokraticky při hlasování a neříkejte, že jsme nějací lidé. A třeba ti lidé ostatní řeknou, třeba se to zrychlí, nezrychlí, já netvrdím, jestli to je správně, nebo dobře. Jenom jsme vám přesně předvedli, jak by demokracie měla mít a co se tady teď občané naší republiky viděli? Viděli to, že my jsme tady fakt sami, jediní, kteří chceme něco změnit, i já, nebabiš, prosím vás, jak vy rádi říkáte, kteří chceme něco změnit, a vy nás všichni napadnete, jak nejsme demokratičtí. A víte, co se mně líbilo? Já mám mezi komunisty hodně přátel. Ale abych tady musel poslouchat, jak komunista tady říká, že je pro silnou parlamentní demokracii a druhý - pana Kalouska teď myslím prostřednictvím pana - se tady pomalu brání, jak ho předminulý týden urazí, a my to tady všichni musíme poslouchat, místo abychom opravdu změnili a dělali to, co řekla paní Němcová, kdyby to tak fungovalo, že by lidé neměli být překvapení, stabilizovat zemi zákony, neměnit je často, tak přesně tak bychom to chtěli. Tak prosím vás, jenom demokraticky. Zkusme potom hlasovat, zvedněte si ruku každý, jak chcete, a to je všechno. Nic jsme jiného nechtěli. Děkuji. (Potlesk poslanců z hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času a nyní poprosím pana poslance Laudáta. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Omlouvám se panu Kováčikovi, samozřejmě ctím autorská práva jeho vystoupení, takže děkuji.

    Pro mě je děsivé - a ke kolegovi Schwarzovi. Ale přeci vznikl konsensuální návrh a pro vás je normální, prostřednictvím pana předsedajícího, že potom přijde dokonce ještě místopředsedkyně Sněmovny. Vy jste lidem při volbách říkali, že prostě zablokujete nebo ořežete demokratická práva menšiny, opozice. Víte, silní politici, silné osobnosti, pokud si jsou jistí svými výkony a svými znalostmi, tak naopak připouštějí diskusi. Ale tady předvádíte to, co se tady například odehrávalo v úterý - vy sami si nabíháte a vy sami obstruujete. My jsme neobstruovali v létě, to jste tady předvedli vy. My jsme neudělali nic jiného, než že jsme zvedli pro jeden návrh sociálního demokrata ruku. My hlasujeme podle svého svědomí. A to, co se dále odehrávalo, byla přece vaše záležitost. Takže prosím...

    Ale tady je vidět, jakou cenu má vaše dohoda, vaše slovo. To mě na tom děsí. A děsí mě na tom, že místopředsedkyně Sněmovny - zrovna ona přijde s takovýmto návrhem! To je prostě druhý bod. Prosím, naučte se něco a utkejte se s námi silou argumentů, silou schopností. Pro každou práci - a politika je také práce - platí nějaké kvalifikační předpoklady. Já taky nelezu do jaderné elektrárny, abych ji řídil, když nemám vystudovaný obor a nemám v tom praxi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dále je přihlášen s faktickou poznámkou pan Martin Komárek, po něm Radim Fiala, pan poslanec Beznoska. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem dvakrát řádně přihlášen a faktickou poznámku si beru jen proto, abyste všichni viděli, že v podstatě řádně přihlášení jsou diskriminováni. To je prostě nespravedlivé. Tady je hodokvas přednostních práv a faktických poznámek, ve kterém se lidi nevyznají. A neplatí tu pravidla a hlavně to je nespravedlivé. Tato Sněmovna funguje nespravedlivě vůči tzv. podřazeným poslancům. Já si tu faktickou poznámku beru opravdu jenom proto, abych na to upozornil.

    A ještě řeknu ale jednu věc, protože tady se za tímto řečnickým pultíkem z jinak slušných nevýbojných lidí stávají doslova zhůvěřilá zvířata. I když nepoužívají přímo sprostá slova, tak prostě urážejí druhé. Urážejí poslance za hnutí ANO. Mám na mysli - prostřednictvím pana předsedajícího - pana Laudáta. Jasně, to není před mandátový a imunitní výbor. Já bych tam taky nikoho nepoháněl, nikoho bych neudával, ale chtěl bych, aby si pan Laudát uvědomil, že i tady bychom měli zachovávat pravidla slušnosti, džentlmenství a jakési skromnosti. Prostě za tímto řečnickým pultíkem se nestáváme nadlidmi, ale měli bychom mluvit normálně. A pokud nás chcete urážet, řekněte mi to do očí třeba na jednání výboru a já si to pak s vámi vyřídím! Děkuju. (Tleskají poslanci za hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Radim Fiala.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já bych ještě prostřednictvím pana předsedajícího, než řeknu to, co jsem chtěl říct, k vystoupení pana kolegy Komárka - já mám přednostní právo a stojím poctivě v řadě a jsem asi desátý na to, než jsem se k řečnickému pultu dostal. Takže nemyslím si, že by byl někdo tady tímto diskriminován.

    A teď k tomu, co jsem chtěl říct. Chápu samozřejmě váš návrh. Chápu to jako člověk, který se v politice pohybuje nějakou dobu. A chápu to proto, že každá vládní koalice všude na světě by chtěla, aby dělala tu svou práci, to, co říkala voličům. Proto také vyhrála volby. A chtěla by, aby těch kontra-diskusních příspěvků bylo co nejmíň, aby prostě dotáhla zákony, které má naplánované, do konce, tak jak jim je ministerstvo zpracuje. A není nutné, aby jim do toho někdo mluvil. Ale bohužel ty role se za čas obrátí a ti, kteří to dnes navrhují, budou zase jednou v opozici a budou říkat: Ale my máme také důležité argumenty. My máme důležitá fakta k těm zákonům, která by mohla přispět k tomu, aby ty zákony byly kvalitnější, ale my se nedostaneme ke slovu, protože jsme si to bohužel před nějakou dobou omezili. Takže myslete na to, že se ty role jednou otočí, ať chceme, nebo nechceme. Takhle to chodí všude na světě. Proto si myslím, že nemůžeme diskusi nějakým způsobem omezovat.

    Dalším důvodem, proč neomezovat diskusi, je to, že ta diskuse je vedena veřejně před občany. Je vedená na internetu, je vedená v televizních programech a občané vidí argumenty obou dvou stran, jednak vládní koalice, ať už je to kdokoliv, a jednak opozice, ať je to kdokoliv.

    A teď můj návrh, samozřejmě o kterém nechci hlasovat, ale přál bych si, abyste o něm přemýšleli. Jestli chceme omezit diskusi v Poslanecké sněmovně, tak bychom ji měli omezovat jenom zvýšením úrovně politické kultury. A politickou kulturu musíme pěstovat. Děkuji. (Silný potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Urban, poté pan poslanec Okamura. Máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne. Kolegyně, kolegové, jenom krátce bych se přihlásil k myšlenkám, které tady prezentovali pan kolega Birke a pan kolega Martin Novotný. Také působím dlouhodobě v komunální sféře. Demokracie vyrůstá odspoda. Také v našem městském zastupitelstvu umožňujeme vystoupení občanů. A také jsme s opozicí, kterou reprezentuje pan předseda Hamáček u nás ve městě, svedli mnoho dlouhých bojů. Nikdy ani ve snu nikoho v městském zastupitelstvu nenapadlo, aby jakýmkoliv způsobem omezoval, limitoval či jakkoliv zasahoval do svobodné demokratické debaty zastupitelů.

    A protože tato ctihodná Sněmovna by měla být na vrcholu, vrcholem demokratických poměrů, považuji návrh paní kolegyně Jermanové za velmi nebezpečný - ze dvou hledisek. Jednak pro samu podstatu tohoto návrhu a jednak pro samé zaměření a čas, kdy to načasovala, protože pan kolega Schwarz krátce zareagoval a řekl: "My jsme ti, kteří to chceme změnit." To bude totiž ten vzkaz do médií. To bude ten nebezpečný vzkaz, protože znova diskvalifikuje ty standardní politické strany. Věřte tomu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Urban, po něm pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Milan Urban: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prostřednictvím pana místopředsedy - pana kolegy Komárka si vážím - ale pane kolego, kde jste byl, když mě od tohoto pultíku a na televizní obrazovky urážel váš předseda Andrej Babiš a lhal? Kde jste byl v tu chvíli? Proč jste ho nepoučili?! Tak nám tady nekažte o morálce prosím! To za prvé.

    Za druhé. Vzpomněl jsem si, když tady přišel ten návrh na změnu jednacího řádu, na to, co mi kdysi vyprávěl Michal Kraus. To byl poslanec za komunistů v České národní radě, myslím. On mi říkal, jak to tam chodilo. Když jste chtěli vystoupit, tak jste museli svůj příspěvek napsat písemně, předložit ho komisi, která ho schválila, a pak vám řekla "můžete vystoupit" nebo "nemůžete vystoupit" a jak dlouho to má trvat. Když jste chtěl hlasovat proti, mi říkal, tak to nešlo. To jsem se jednou za volební období musel zamknout na záchodě. Ale jenom jednou.

    Já nevím, proč jsem si vzpomněl při těchto návrzích na to, co mi tehdy Michal Kraus vyprávěl, ale prostě mi to tak přišlo na mysl. Totiž jednací řád kulturu v této Poslanecké sněmovně nezmění. Věřte mi to, že ne. Je to o chování a přístupu každého. A ten jednací řád můžeme měnit do aleluja a ta kultura se opravdu nezmění. Proto bych chtěl požádat paní místopředsedkyni, aby přece jen zvážila ten svůj návrh. Možná že ta diskuse přispěje ke změně politické kultury, ale návrhy, které předkládá vaše paní místopředsedkyně, určitě ne. Děkuji. (Tleskají poslanci ČSSD a část poslanců napravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za dodržení času. Nyní pan poslanec Okamura a po něm pan poslanec Adámek.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ono se mi toho tady shromáždilo celkem více, protože v reakci na pana poslance Komárka, přestože jsem předsedou politické strany a mám přednostní právo, tak jsem dokonce vystupoval až po vás. A trpělivě tady čekám asi dvacátý v řadě. Takže vůbec nechápu, o kom jste mluvil. Ale minimálně náš předseda klubu Radim Fiala a já jsme vystupovali oba dva až po vás a trpělivě čekáme. Takže nevím, o jakém přednostním právu zde hovoříte, zvláště když už případ faktických poznámek ani není. Tak to jenom abyste nás nedal tedy do jednoho pytle s ostatními. To nevím, koho jste měl na mysli.

    Potom se tady hovoří o politické kultuře, že návrh paní místopředsedkyně Jermanové má zvyšovat politickou kulturu. Já když si vyhodnotím tady deset měsíců ve Sněmovně, tak jsem tady opakovaně čekal na vaše ministry, kteří když měli svůj bod, tak se sem nedostavili a dvě stě lidí, no tak když pominu poslance ANO, tak 150 lidí čekalo, anebo jiní, na ministry vlády. Anebo když jsem se ptal tady ministrů vlády veřejně před kamerami, aby zodpověděli dotazy, a nebyl jsem to jenom já, a byli přítomni, tak sedí dál a před veřejností se vyjádřit nechtějí na aktuální problémy k projednávaným zákonům, anebo dokonce u některých bodů nejsou vůbec přítomni, přestože se týkají přímo těch ministrů, kteří to mají v gesci, a byly to body podle plánu, ani nebyly nijak zásadně posunuty. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče, omlouvám se.

  • Poslanec Tomio Okamura: Tak já se přihlásím ještě jednou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za respektování času. Nyní pan poslanec Adámek a po něm pan poslanec Plzák. Máte slovo.

  • Poslanec František Adámek: Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, já chci zareagovat a nechci, abych byl ne napaden, nařčen, že jsem (nesrozumitelné) neslušně. Víte, co je zajímavé? Že jste si nevšimli, že pravá a levá strana tohoto sálu se naprosto shoduje v názoru na, řekněme, to, co zde přednesla paní místopředsedkyně. Ale ano, pane kolego Schwarzi prostřednictvím pana místopředsedy. Já chci říci, možná je to tím, a už to tady zaznělo, já bych si dovolil to rozvést, protože my všichni, kteří jsme tady, jsme museli projít v naší straně, a můžete na ni mít názor jakýkoliv, určitým postupem. My jsme začínali od píky. Já jsem komunálním politikem od roku 1998. To samé pravá strana. A to, promiňte, bez urážky, to vám prostě schází. To znamená, to ne že si vás Babiš někde sebral, ale vy jste z drtivé většiny lidí, kteří -z drtivé většiny, ano - se nezabývali komunální politikou. Možná právě proto ten určitý demokratický deficit tady je.

    A nechci, abych dodržel čas... Mě tak při tom poslouchání návrhů paní místopředsedkyně, přičemž si jí velmi vážím, to bych rád zdůraznil - jenom řekl, že už možná vím, jak se stát řídí jako firma. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Plzák se svou faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Uhlík. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Tak já nevím, jestli jsem to rozpoutal já tady, ale já chci vysvětlit svoji první faktickou poznámku. Já jsem opravdu musel reagovat na ty dva předřečníky, protože z toho kontextu jejich projevu vyplývalo, že my jsme vlastně ostrůvek demokracie v Evropě, když se podíváte, jak fungují ty jiné parlamenty, a my chceme ten ostrůvek zničit. Tak proto jsem zareagoval.

    Souhlasím s panem kolegou Fialou. Jednejme o tom. Souhlasím s paní kolegyní Němcovou. Ale co já jsem tady viděl? Viděl jsem tady věc, že najednou, když se jednalo o zákonu o státní službě, bylo řečeno "to neprojde, máme mechanismy, kdy to neprojde". Já jsem se na ty mechanismy podíval a viděl jsem, že v § 95 je napsáno, o čem pouze se může diskutovat nebo o čem je vedena rozprava ve třetím čtení. Kdybychom dodržovali to pouze, tak se to zablokovat nemůže.

    Bylo mi řečeno panem předsedajícím Filipem, že to jsou takové dohody, které tady léta fungují. Přestávky na jednání klubu dvě hodiny. Je to jakási dohoda. Jinak o přerušení schůze by měla Sněmovna hlasovat. Nikde není napsáno, že prostě přece předseda klubu si vezme dvě hodiny na jednání schůze.

    To je všechno, co jsem k tomu chtěl říci. Jinak, kolegové, kolegyně, když tedy - já jsem se díval, protože jsem si říkal, ti lidé, kteří jednací řád psali, přece nebyli hloupí, přece museli vědět, o čem píšou a čemu mohou zamezit. Proč prošel zákon o církevních restitucích, když je možno takto zablokovat Sněmovnu? Proč jste to dopustili, když vám tak vadil?

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou pan poslanec Uhlík a po něm pan předseda Hamáček.

  • Poslanec Josef Uhlík: Milé kolegyně, milí kolegové, pár poznámek a to, že jsem byl přímo u jednání podvýboru ústavněprávního výboru, takže jenom upřesním pro některé kolegy, na čem jsme se tam domluvili. A teď mluvím tady po mé pravici na kolegy.

    Probírali jsme tam takových 17 - 18 bodů, jestli se shodneme, neshodneme. Shodli jsme se, myslím, podle mých poznámek, na osmi bodech. Ty ostatní jsme řekli - pokud kolegové mají nutkání, že opravdu je chtějí ve Sněmovně prosadit, tak je tady podají osobně. Takže o tom byla dohoda. Takže jestli tady někdo mluvil jinak, teď kolegové většinou po mé pravici, tak je špatně informovali ti kolegové, kteří byli na tom podvýboru.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan předseda Hamáček a po něm pan poslanec Jakubčík. Máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já tu debatu pokládám za velmi závažnou, protože se týká zákona, kterým se řídí chod tohoto ctěného orgánu. A prosím, abychom ji vedli v konstruktivní debatě a pokud možno bez emocí.

    Já samozřejmě nikomu a nikdo z nás snad neupíráme právo navrhnout cokoliv. A každý z nás má ale také právo si k tomu říci svoje a také má právo se k tomu v hlasování vyjádřit. Takto by to mělo být a doufám a věřím, že to takto bude.

    Můj osobní názor je všeobecně znám, já jsem ho prezentoval i v médiích, ale zopakuji ho. Když jsem tady mluvil s tím svým úplně prvním projevem, tak jsem říkal, poté co jste mi skoro všichni dali svoji důvěru, že bych chtěl, aby parlament byl dílnou, ve které budou vznikat zákonné normy, ale co bych nechtěl, aby to byla plantáž, nad kterou sviští bič otrokářů. A právě proto nemohu přijmout návrhy na omezení práv opozice. Já jsem ochoten debatovat a pravděpodobně i hlasovat pro věci, které upřesní, zpřesní chod Sněmovny, ale nebudu nikdy hlasovat pro omezení práv opozice vystupovat, protože platí to, co je i v judikátech různých evropských soudních institucí - opozice má právo říci svoje, ale potom vládní většina by měla mít možnost rozhodnout. Pokud to takto bude fungovat, tak zásadním způsobem zlepšíme vnímání Parlamentu v České republice, ale nezlepšíme to tím, že opozici zavřeme do nějaké cely a budeme je pouštět pouze po kouskách. To opravdu nejde. (Potlesk z celého sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další v pořadí je pan poslanec Jakubčík, po něm pan poslanec Laudát a poté pan poslanec Stupčuk. Máte slovo.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Pane předsedo, kolegové, kolegyně, vystupovat po předsedovi Sněmovny je hrozně složité, protože ta jeho moudrá státnická slova, to bylo něco, co prostě bylo zatím asi nejlepší, co tady bylo řečeno. Já s ním naprosto souhlasím.

    Já bych chtěl pouze panu kolegovi Komárkovi prostřednictvím pana předsedajícího - mám před sebou občanský průkaz, kde mám napsáno Jakubčík Igor. Nemám před sebou veterinární průkaz, kde je napsáno pes Azor nebo kočka Minda. Takže já se necítím být zvířetem, já se cítím být člověkem. A myslím si, že v rámci toho vašeho vystoupení se vám podařilo udělat tu věc, že jste tady z nás ze všech se snažil udělat zvířata. Ale ten občanský průkaz si myslím, že tady mají všichni, a všichni jsou tady lidé. Děkuji. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další je pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Stupčuk. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych zareagoval na pana kolegu Komárka. Já si nemyslím, že někoho urážím. Já za zásadní považuji, že jestliže padne nějaká dohoda napříč politickým spektrem, takže je držena. Ať řekne někdo ze sociální demokracie, KSČM, TOP 09 a ODS, koho já jsem tady za osm let podrazil. Ať se přihlásí a ať tady řekne konkrétně, nebo jak vyjednávám s panem předsedou Sklenákem.

    A k vám, vážení členové hnutí ANO. Zkuste si udělat za nějaký měsíc a něco, nebo za měsíc zhruba tady budete rok, zkuste si udělat průřez toho, jak jste to tedy odmakali - vy jste si to dávali na billboardy -, co jste přinesli, v čem jste lidem pomohli, jak se stavějí dálnice, jak to frčí, a zkuste si sáhnout do vlastního svědomí, a co jste tady předvedli. A udělejte si analýzu toho, kdy tady je nejvíce havárií ve Sněmovně. Včera, já se zastanu lehce živnostníků, začnu tady povídat o regulovaných fondech, načež jsem osobně napaden. Takhle to je. Co tady předvádí váš pan předseda? Co říká do médií? My jsme zloději, my jsme tuhle zemi vytunelovali, rozkradli. Všímám si já jeho?

    Zkuste se zamyslet sami nad sebou, a to férově. Já se také nad sebou zamýšlím, také mi to občas ujede, já neříkám, že nikoliv. Ale zkuste se zamyslet, kolik havárií vzniklo ve Sněmovně kvůli vám. A my vás nechytáme za slovo. My se jenom bráníme tomu, abyste veřejnosti lhali. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk, pak pan poslanec Adámek a pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jako místopředseda kontrolního výboru cítím povinnost dodat - ono to zde nezaznělo -, že tento návrh zákona byl projednáván na kontrolním výboru a my jsme jej nepodpořili. My jsme naopak navrhovali, aby byla zřízena jakási pracovní skupina napříč politickým spektrem zastoupeným v Poslanecké sněmovně a aby se tím zabývala. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Adámek, poté pan poslanec Černoch a pak pan poslanec Okamura. Pan poslanec Adámek se svou faktickou poznámkou. Není? Takže ho odmazávám, a poprosím pana poslance Černocha.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Já bych se jenom chtěl vymezit ke slovům pana kolegy Komárka. Se vším respektem k němu, se vším respektem k hnutí ANO, tak ani já si nepřipadám jako zhůvěřilé zvíře. A nejsem obhájce pana Laudáta, ale myslím si, že tato slova nebyla fér. Nebyla fér. Jsou v tom občas emoce, člověk chce vyjádřit, chce se bránit. Myslím si, že jsme tady zažili všichni. A v té chvíli, kdy ty emoce přijdou - bylo tady bouchání do stolu, bylo tady dupání. Prostě patří to k nějakému vyjádření svého vlastního názoru. Nemyslím si, že je správné označovat někoho zhůvěřilým zvířetem, protože pokud chceme ukazovat do budoucna nějakou kulturu, nějakou výši té kultury, tak si nemyslím, že tato slova dnes měla zaznít. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí je pan předseda Okamura, poté pan poslanec Komárek.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové. No, já jsem si vytáhl tu tabulku ze 17. července. Bylo to první jednání podvýboru pro Ústavu, kde jsme projednávali 17 návrhů. Celkem 17 na ztransparentnění, řekl bych, jednacího řádu Sněmovny. Hnutí Úsvit ani jednou nebylo proti. Proto já tady odmítám populistické jednání hnutí ANO, které tady najednou předkládá názory. My jsme ani jeden nebyli proti. Je to tady tabulka černé na bílém, a proto s plnou vážností říkám: My jsme se na něčem dohodli, nalezl se kompromis, a teď tady ve Sněmovně, protože je před volbami, tady předvádět nějaké návrhy, to není správné.

    A já se vrátím k těm novinkám. U služebního zákona jsme měli 80 pozměňovacích návrhů. Takže to, co bychom uvítali, a aby se tady zpružnilo jednání, aby to bylo skutečně rychlé a transparentní a nezdržovali jsme se, tak začněte pořádně pracovat prosím vás. Vládní návrh - 80 pozměňovacích návrhů včetně pozměňovacích návrhů vládních poslanců.

    Jinak jsem chtěl říci - omezování času. Dokonce tady hnutí ANO navrhovalo omezování času při vystoupení při schvalování programu schůze. No promiňte, ale já bych se rád vyjádřil při programu, což bylo jediné hnutí ANO, to tady navrhovalo v tabulce. Ale já bych byl rád, abych se mohl demokraticky vyjádřit při schvalování programu schůze. Vy byste mi rádi omezili dokonce i čas, kdy já při programu schůze bych se rád vyjádřil. Je tedy pravda, že když jsme navrhovali schůzi o církevních restitucích, vy jste všude vykřikovali, jak jste proti restitucím, a pak jste to zamázli, že o tom vlastně jednat nechcete. Slibovalo se, že to bude na zářijové schůzi. Na zářijové schůzi to v programu není. No takže to jsou ty postupy, které jsou velice nestandardní. Proto neomezujte mi laskavě, mně jako předsedovi strany, prostor, kdy se chci vyjádřit, protože já mám odpovědnost vůči našim téměř 400 tisícům voličů. Oni chtějí slyšet naše názory na jednotlivé zákony, a tyto nedemokratické návrhy prosím tady nedávejte. Já se proti tomu důrazně ohrazuji! Proti diktátu (upozornění na čas) nějaké strany, protože každý máme právo se vyjádřit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Koskuba, poté pan poslanec Nykl, poté pan poslanec Stanjura. Takže poprosím pana... Komárek, správně.

  • Poslanec Martin Komárek: Tak děkuji. Já jenom krátká reakce vysoce váženému kolegovi panu Urbanovi prostřednictvím předsedajícího. S dovolením vzkážu: Prosím vás, já nejsem Andrej Babiš. Mně nevyčítejte to, co říká Andrej Babiš. Vyřiďte si to s ním jako chlap s chlapem prosím. Já nejsem za něj zodpovědný.

    Těm, kteří se ohradili proti termínu zhůvěřilá zvířata, vzkážu, že neposlouchají, nebo mají klapky na uších, neboť já jsem řekl, nebudu citovat přesně, že ze slušných tichých lidí se za tímto pultíkem z nějakého důvodu stávají zhůvěřilá zvířata, která urážejí druhé. Na tom trvám, to je bohužel pravda. Přečtěte si stenoprotokoly, je to prostě tak.

    Další bod je velmi krátký. Těm, kteří říkají, že my omezujeme práva opozice, vzkážu: Za prvé ne my. Je to poslanecký návrh. A jestli chcete zakazovat pozměňovací návrhy, tak omezujete práva všech vy. A neomezuje práva opozice stanoví řečnickou dobu, to znamená stanoví stejná pravidla pro všechny. V žádném případě nebere opozici možnost obstruovat. Kdo si přečetl jednací řád jenom z rychlíku, tak to samozřejmě z toho zjistí, protože jakékoliv jednání může být stejně zablokováno, jak tím opozice vyhrožuje, má na to právo. Já si myslím, že demokracie je svatá věc, právo opozice se vyjádřit taky, ale to jí tento poslanecký návrh paní kolegyně Jermanové nebere.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní požádám pana poslance Koskubu a poté pan poslanec Nykl. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové. Skutečně než na člověka přijde čas, tak ta diskuse dospěje hodně daleko. Ale myslím si, že přišla chvilka, kdy se sluší k něčemu promluvit.

    Dámy a pánové, poslanci ANO bezesporu mají právo předložit svůj návrh, a my, byť jsme tím trošku zaskočeni, budeme mít možnost o něm rozhodnout. Nechci se nikoho z předřečníků vůbec dotknout, ale poněkud jsme jako příslušníci standardních politických stran, a vidím, že se standardní politickou stranou stává i Úsvit, skutečně svým kolegům sedli na lep, protože po této diskusi těstě před volbami bude jasně vidět, jak se chovají příslušníci standardních politických stran, jakou máme shodu, jak se díváme na klasický demokratický proces.

    Dámy a pánové, já se za to nestydím, ano, teď tu před vámi stojí příslušník standardní politické strany, protože já pro tento váš návrh též ruku nezvednu. Ale nikoliv proto, jak slyším, že jsem politický balík, který tady nic nedělá, ani proto, jak zde slyším, že někdo je zde za lidi, a my tady jenom ve žvanírně dřepíme za peníze. Dámy a pánové, nováček má vždycky problém s tím vejít se do demokracie. Měly to Věci veřejné, vidím, že tou cestou se vydalo ANO. Ani mě nebude mrzet, když dojde do stejného cíle. Ale zvažte, co zde předvádíte. Před volbami je to pěkné, ale dohoda a politická kultura prostě k této Sněmovně patří. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v jednání, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá z dnešního jednání od 11.30. Dále ve čtvrtek od 17 hodin a v pátek na celý jednací den se omlouvá pan poslanec Karel Černý, dnešní den od 19. hodiny do konce jednání z pracovních důvodů paní ministryně Helena Válková. Od 12 hodin se dnes omlouvá paní poslankyně Markéta Wernerová. Dále dnes ve čtvrtek od 15.00 po zbytek dnešního jednacího dne se omlouvá z jednání pan poslanec Martin Plíšek. Dnes mezi 18.15 a 22.00 se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová. A ještě dnes mezi 14.30 a 18. hodinou se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Vlastimil Vozka.

    Budeme pokračovat. Další faktickou poznámku má pan poslanec Nykl, poté pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Gazdík. Máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne. Nebudu zde hájit žádnou stranu tohoto sporu, jenom chci říct, že něco se v této Sněmovně přece musí odehrát. To, jak Sněmovna pracuje, asi fakt nemůže nikoho uspokojovat. Přece není normální, aby Centrum pro výzkum veřejného mínění udělalo řebříček 26 povolání dle prestižnosti. Aby se udělalo 0 až 99 bodů, a div se světe, já mám výhodu, jako lékař mám těch 99 bodů - a zároveň jako nový poslanec jsem na úplně posledním místě, kde jsem dostal 25 bodů. To přece není normální, aby uklízečka, při vší úctě, je to důležité povolání, aby měla 35 bodů, zhruba jako ministři. Nemůžeme pak používat výraz, jak třeba použil pan poslanec Beznoska, tato ctihodná Sněmovna. To vůbec nejde k sobě.

    Chápejte ten pokus nás nováčků, kteří jsme sem přišli, že říkáme, že tady něco musíme udělat. Může to mít chyby, náš pokus, ale jestli tu jsou lidé, kterým vyhovuje to, jak se tady pracuje, to je pro mě velké překvapení. Uvedu příklad. Řešení Ukrajiny. Přece to, co jsme dokázali po několika hodinách, se dalo shrnout dvěma větami. Všichni přece odsuzujeme to, co je na Ukrajině, a žádáme soulad s Evropskou unii. To se dalo udělat za dvě minuty. Všichni bychom se k tomu přihlásili a veřejnost by si řekla ano, ti tady chtějí pracovat nad rozumnými věcmi, a tuto důležitou věc ukončíme za dvě minuty.

    Jsou země, kde projevy se musí dělat v parlamentu zpaměti. Není žádné umění číst z papíru. Jsem zvyklý z kardiologických kongresů přednášet v zahraničí, ale nečtu to z papíru. To, že mi někdo napíše a já tady budu třicet minut číst, to umí každý. Věřím, že tady každý umí slušně číst, ale kdybychom třeba měli tento bod (upozornění na čas), to by se ukázalo, jak to je. Chápejte náš pokus jako pokus něco zlepšit. Děkuji. (Potlesk klubu ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Stanjura, připraví se pan poslanec Petr Gazdík.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nemám papíry. Nečtu z papírů jako obvykle. Váš pozměňovací návrh byl načten z papírů a čten řádek po řádku, ale to je tak na okraj.

    Než se dostanu k tomu, co jsem chtěl říct - jestli vám připadá normální věta, kdy Evropa čelí možná největšímu nebezpečí od druhé světové války, že nám na to stačí dvě věty, tak si fakt nerozumíme. Opravdu tak závažné ohrožení bezpečnosti, naší civilizace, naší země, a vám na to stačí dvě věty. Možná třeba hlavně abychom udělali zákony našeho ministra, zbytek nás nezajímá.

    Přihlásil jsem se k něčemu jinému. Jsem zastánce svobody slova. Každý má právo tady říct, co chce, a my bychom neměli svým kolegům říkat, že to říkat nemají nebo nesmějí, ale klidně to můžeme kritizovat, polemizovat a říkat, že se mýlím nebo že mám lepší názor.

    Zastanu se pana poslance Komárka. Má právo tady říkat, co chce. Sice to bylo trošku podle sebe soudím tebe, ale má na to právo. Nemám rád, když někdo chce podávat trestní oznámení za nějaké vyjádření politika. Dejme lepší argumenty, přesvědčme voliče, že ten politik není dobrý, ale netahejme do toho policii a nějaké trestní právo, že někdo něco řekl. To je podle mě úplně špatně.

    Stejně tak jsem zastáncem toho, aby poslanci mohli dělat pozměňovací návrhy. A není pravda, že omezujeme nebo kritizujeme, že někdo podal pozměňující návrh. Ten pozměňující návrh nepodal poslanec. Byl podán jménem klubu, který uzavřel dohodu. Jestli nechápete ten rozdíl, tak já ho chápu. Pokud se uzavře politická dohoda, a pak jednotlivý poslanec podá svůj návrh, na tom není nic špatného. Ale já vidím problém v tom, když klub uzavře dohodu, a pak jako klub podá pozměňující návrh. A ještě proti duchu toho, co bylo dohodnuto. Jsou to vlastně návrhy, s kterými jste přišli už do vstupu toho jednání, kterým jste ostatní nepřesvědčili. Já vím, že to není nic nového, že první pozměňovací návrh byl načten, myslím, v dubnu, jestli si dobře pamatuji datum našeho pozměňovacího návrhu. To je problém, v čem se míjíme. (Potlesk ODS)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, váš čas opět vypršel, pane poslanče. Děkuji. Nyní pan poslanec Gazdík, po něm pan poslanec Lank, po něm pan poslanec Chalupa. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že se tak trochu dostáváme k jádru pudla. Tím jádrem je slovo efektivita. Mnozí moji předřečníci tady řekli, že chtějí, aby Sněmovna byla efektivní. Co je to efektivnost Sněmovny? Je to to, že tady ty zákony projednáme jak na běžícím pásu, že tady budeme schvalovat jeden za druhým podle toho, jak nám který ministr nebo náš předseda poslaneckého klubu řekne? Vždyť tato diskuse je nejlepším důkazem toho, a já ji považuji za efektivní proto, že každý z nás si může udělat na tu věc názor. Laudát tady souhlasí s Kováčikem při této diskusi, Gazdík souhlasí s Okamurou. Vždyť tak si každý z nás může udělat názor. Ten názor se nevytvoří tak, že to rychle přeběhneme a že schválíme to, co nám naše stranické sekretariáty řekly.

    Vždyť každý z nás sliboval na Ústavu, že se budeme řídit a pracovat pro občany ČR podle svého (důrazně) nejlepšího vědomí a svědomí. Ne podle toho, jak nám někdo řekne. Pokud chci schválit dobrý zákon, tak si každý z nás na to musí udělat sám svůj názor. A ten se rodí v diskusi, kterou bychom neměli omezovat. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní poprosím pana poslance Martina Lanka a poté pan poslanec Chalupa. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já opravdu jenom fakticky, protože si to chci tak trošku ujasnit. Vy chcete zefektivnit a zrychlit chod této Sněmovny tím, že omezíte počet vystoupení a jejich délku. Přitom se to nemá vztahovat na držitele přednostních práv, která podle mé, byť krátké zkušenosti v této Sněmovně stojí za většinou prodloužení, která tady jsou. Ještě mám v živé paměti až několikahodinové debaty, které tady probíhaly ještě před schválením programu, a do těchto debat my, obyčejní, prostí pobíječi much, nemáme šanci zasáhnout. A vy z tohoto chcete udělat standard! Tak to já vám pěkně děkuju! (Potlesk v části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Chalupa.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové. Jenom krátce. Od svých známých vím, že tato Sněmovna, nebo to, co se tady děje, si večer pouštějí lidi, když nemůžou spát nebo když pracují, a baví se tím. To je show. To, co vidí tady, co tady předvádíme, vnímají jako show. Začíná to být populárnější než nějaké pořady pana Šípa. Proč tomu tak je? No protože to, co se tady děje za peníze daňových poplatníků, na to se v podstatě dá koukat pouze jako na zábavu.

    Druhá věc. Mluví se tady o efektivitě. K efektivitě fungování Sněmovny máme výbory. Takže pokud se řeší nějaké věci, předpokládám, že diskuse probíhá ve výborech, a to, co se tady potom prezentuje, se v podstatě znovu vyjadřujeme k tomu, co jsme si projednali ve výborech? Na co?

    Za třetí. Kultura jednání. Včera tady padlo něco o tom, že jsme fízlovská strana. Jestli toto je kultura jednání podle vašeho vnímání vůbec etiky, tak to tedy pozdrav pánbůh.

    Za čtvrté. Zajímavé je, že tady dneska ráno padlo ze strany kolegů, že chtějí projednávat zákony a že se tady nemá zbytečně mluvit, když tady promluvil pan premiér. Je to zajímavé, že to říkají zrovna oni, kteří pomocí obstrukcí a dalších nástrojů, které právě chceme řešit změnou jednacího řádu, vlastně to znemožňují, aby se tady projednávaly zákony. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Černoch se svou faktickou poznámkou, poté pan poslanec Volný a poté pan poslanec Janulík. Máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já bych se jenom chtěl vrátit ještě o chvíli zpátky ohledně stejných příležitostí. Ona to není až tak úplně pravda, protože když si člověk představí, že je nějaká většina, která přijde s návrhem a ví dopředu, že ten návrh projde, protože prostě ta většina je, tak nemusí vystupovat vůbec. Kdežto opozice chce alespoň nějakým způsobem, nebo se snaží nějakým způsobem přesvědčit, že to třeba zase není až tak úplně dobře. To je jedna věc.

    Druhá věc. Neustále se tady mluví o efektivitě. Dnešní ráno: Efektivita je i o tom, že pokud se dohodneme na tom, že prostě bude Sněmovna nějakým způsobem fungovat a ti lidé, protože si myslím, že je tady další práce, regiony atd., si něco domluví, a najednou ráno je všechno jinak, tak to taky není úplně efektivní. A nevadí mi to, že tady budu, budu tady třeba do rána, budu tady 14 dnů. Je mi to opravdu jedno, protože tu práci beru vážně. Ale pokud se něco dohodne a s něčím člověk počítá, tak aspoň trošku by to mělo být dodrženo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, poté pan poslanec Janulík, poté pan poslanec Koskuba.

  • Poslanec Jan Volný: Pane předsedající, vážení kolegové, já bych chtěl jenom trošičku shrnout tuto diskusi. Ano, my jsme počítali s takovou reakcí, my jsme nepočítali, že budeme kýmkoliv podpořeni. Jsem rád, že se tahle diskuse rozpoutala. Trochu mě mrzí příspěvek pana kolegy, který absolutně euforicky a mně nepochopitelně nás srovnává s VV a přeje nám jejich brzký konec. Jako koaliční partner mě velice překvapil. Takže to si myslím, že dobře nebylo. Vkládá nám do úst, že jsme tady řekli, že někdo je balík, kterej tady jenom sedí.

    Prosím vás, opravdu nešlo nám o nic jiného, než že nejsme schopni pochopit, proč se tady předčítají úryvky z knížek, dvouhodinové diskuse. Nechceme rušit nebo omezovat nějakou diskusi, nechceme, aby neměla opozice možnost se projevit. Toto nám vadí, toto nám trochu schází. A jsme si vědomi ceny našeho, ale i vašeho času. Pokud se nám touto diskusí a tímto naším dejme tomu výkřikem do tmy povede aspoň utlumit tyhle absolutně zbytečné diskusní příspěvky, které trvají dvě tři hodiny a čte se tady knížka, tak jsme to neudělali špatně. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO).

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Janulík, poté pan poslanec Koskuba, poté paní poslankyně Havlová.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom těm bytostným demokratům a vašim prostřednictvím panu Laudátovi: Mě pan Babiš nikde nesebral, mě zvolili lidi. Když jste takoví demokrati, tak prosím vás berte na vědomí, že my jsme byli zvoleni. Nás nikdo nikde nesebral. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Koskuba.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane předsedající. Já využívám faktické poznámky k tomu, abych reagoval na vystoupení kolegy Nykla, kterého jsem si oblíbil, se kterým jsme se seznámili.

    Já chápu, že jako nováček z toho tady musí být vykulen. Dovolím si vaším prostřednictvím jej oslovit: Ano, kolego, i já jsem před třemi lety právě tady byl šokován. Dovolím si připomenout kolegům z nynější opozice, že zrovna já byl ten, kdo za tímto pultíkem vykřikoval, že budou-li neustále měnit program a dělat z toho chaos, že až se situace otočí, tak jim to vrátíme, možná. Ale já jsem netušil, že jim to budeme vracet naprosto stejným způsobem, jako jsme předvedli včera a dnes! Já se omlouvám, já se za to zase stydím! To, že přijdu do práce, a vy hovoříte o firmě, a já vlastně vůbec nevím odkdy dokdy, co a jak. Netvrďte mi, že jste to všichni stihli nastudovat. To znamená, nejsme o nic lepší. Pojďme to kultivovat diskusí.

    A k tomu, co zde Igor třeba řekl o Ukrajině. Dámy a pánové, diskuse o Ukrajině byla dlouhá a tak dále, ale já jsem tam krom jiného slyšel zajímavý příspěvek kolegy Pavla Blažka, který mě zaujal, překvapil mě, že přišel ze strany dnešní opozice, a já před ním smekám. A víte, co je divné? Nikde v žádných novinách - bohužel žádné nevlastním, já bych to redaktorovi nařídil - ale v žádných novinách jsem se o tomto zajímavém příspěvku nedočetl! A kde on ho jinde má říct než zde za tímto pultíkem? Proto i pro mého předpředřečníka, proto vás jenom varuji: Nedělejte chyby, jako dělaly Věci veřejné. Předtím, než jsme si sem sedli, jste nás poněkud nedemokraticky nutili podepisovat i koaliční smlouvu. (Upozornění na uplynutí času.) Děkuji. To jenom na okraj.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní máme ještě tři faktické poznámky, přihlášeni paní poslankyně Havlová, pan poslanec Stanjura, pan poslanec Laudát. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pánové a dámy, budu mluvit teď převážně k pánům. Mám dvě věci. Za prvé nepodpořím v žádném případě jakékoliv omezování těchto proslovů. A za druhé, znovu musím zopakovat: Více žen do politiky! Vezměte si z nás příklad! Už jste někdo slyšel, že bychom se tu navzájem napadaly? My se mezi sebou alespoň respektujeme a to neznamená, že když mezi sebou nesouhlasíme, že se tady navzájem napadáme. A taky si nepamatuju, že by některá z poslankyň tady mluvila více než deset minut. Děkuji a učte se! (Potlesk z lavic Úsvitu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Za poslance může, pár slov teda. Ne k té problematice.

    Tak nejdřív na okraj pro pana poslance Chalupu. Zrovna projednáváme zákon. Já vím, že vám to připadá že ne, ale projednáváme zákon. To, po čem jsme ráno volali, se děje. Jednáme o zákonu, který je důležitý pro nás a zprostředkovaně pro naše voliče. A je to je jediný zákon, který se týká pouze těchto lidí, kteří sedí v tomto sále, nebo měli by tady sedět. A že tu není vláda, to je v pořádku, protože to je jediný zákon, který by neměl být vládní! Naprosto exekutiva by neměla předepisovat parlamentu, jak má vypadat jednací řád Sněmovny.

    A já bych poprosil pana kolegu Volného prostřednictvím pana místopředsedy. Když už mluví o těch obstrukcích a těch knihách, kdo je četl - aby byl konkrétní. Jsme tady skoro rok a obstrukce opozice předváděla čtyři hodiny a nikdo tady nečetl knihu. (Ohlasy z lavic.) To bylo něco jiného. Ne, počkejte, to nebyla kniha, je to nepřesné. A když tak řekněte: Pan Kalousek 18. října četl 66 minut knihu. Třeba. A neříkejte, že vy tady přijímáte po roce - po roce - zákon, kterým chcete zabránit obstrukcím, když za ten rok obstrukce byly v délce čtyř hodin a ještě jsme je ohlásili dva týdny dopředu, aby se na ně mohla vládní koalice připravit. Tak nemaťte lidi! To je takový večerníček. Vy operujete s něčím, co tady není. Chcete prosadit něco, co se tady nepoužívá. Tak to prostě není. Nic víc k tomu.

    Když už chceme být ve faktických připomínkách fakticky, tak bych poprosil o konkrétnost a neházet nás... Vy říkáte: Neházejte nás do pytle s Andrejem Babišem! My s ním nemáme nic společného, my jsme jenom kandidovali! Mnozí z vás to dneska řekli. Tak já říkám: Rozdělujte a rozlišujete i mezi opozičními politiky a opozičními stranami. Taky nejsme v jednom pytli. Nejsme ani v jedné straně a v té straně taky zase nejsou všichni stejní. Každý z nás je nějaký. Takže prosím, buďme konkrétní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Laudát. Poté pan poslanec Petr Adam a paní místopředsedkyně Jermanová. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já se chci vyjádřit k panu Chalupovi, když mluvil tady o estrádě. Já se přiznám, že jsem mu tiše záviděl. Významně mě trumfl a do Malostranských korekcí se dostal o několik let dřív, než se to podařilo mně. Já jsem tady jenom kdysi udělal jazykové školení, nebo koutek o tom, jaký je rozdíl mezi Schwanz a Schwarz. A už to bylo opakované. Takže tiše můžu závidět.

    Co se týká politické kultury, no tak to se podívejme tady za má záda. Chudák pan ministr Herman, jinak bývá zvykem, že by tady měli sedět... pardon, omlouvám se panu ministru Brabcovi. Shodou okolností jednomu z nejpracovitějších v této vládě. Takže se omlouvám, sedí tady dva a ještě je tady někde pan ministr Němeček. A Chovanec v davu. (Ministr Chovanec je v hloučku diskutujících.) Promiňte. (Se smíchem. Smích i ze sálu.) Takže možná by se nějací ministři dohledali, ale s výjimkou pana ministra Brabce to nejsou vaši ministři. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Adam.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý den. Vážené ANO, mám mnohé z vás velmi rád, ale můj názor je takový, že předvolební kampaň by se měla dělat opravdu někde jinde, než tady. Tím, co se tu děje, znevažujete stav, jehož jste součástí. Děkuji. (Ojedinělý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní paní místopředsedkyně Jermanová se svou faktickou poznámkou.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem vám chtěla poděkovat za tuto velmi hodnotnou diskusi k programu, který tady teď projednáváme, k jednacímu řádu. Opominu osobní urážky, které se tady objevují. Já jenom musím s politováním říct, že je mi líto, že pracujeme v takovémto duchu, že zneužíváme, převracíme věci, které jsou tady prezentovány. Nicméně utvrzuje nás to v tom, že je potřeba udělat změnu jednacího řádu jakýmkoli směrem. (Ozývá se smích zprava.)

    Chci za hnutí ANO říct jednu věc, že my dohody držíme. Postupovala jsem tak, jak jsme se dohodli na podvýboru pro jednací řád, kde jsme se domluvili na komplexním pozměňovacím návrhu. Ostatní tři pozměňovací návrhy jsou podány po dohodě jako individuální. Každý, kdo si ten pozměňovací návrh otevře, uvidí mé jméno. První pozměňovací návrh byl zadán do systému již na začátku roku, tudíž jsme tak šikovní, že předvolební kampaň děláme již od dubna. To je vše, co k tomu chci říct. Děkuji vám. (Potlesk z řad ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní má přihlášenou faktickou poznámku pan poslanec Tejc.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Dámy a pánové, já jsem trpělivě čekal, až se dostanu jako první přihlášený do obecné rozpravy k tomuto pultíku. Zjistil jsem, že bych se nedočkal, a proto mi dovolte, abych využil, možná zneužil faktické poznámky, ke které jsem se přihlásil.

    Za prvé musím potvrdit slova paní místopředsedkyně Jermanové o tom, že dohoda, která se učinila na jednání podvýboru, kde byli přítomni zástupci všech stran, směřovala tím způsobem, že vypracujeme komplexní pozměňovací návrh, který podpoří všechny strany. A má-li někdo návrh, který nemá podporu většiny nebo všech stran, pak jej předloží individuálně s tím, že logicky šance takového návrhu na schválení jsou menší.

    K efektivitě jednání. Té efektivitě, o které se tady hovořilo, bude svědčit nejlépe to, když komplexní pozměňovací návrh schválíme, protože výbory budou opětovně jednat o všech pozměňovacích návrzích. A já si myslím, že ti, kteří k tomu mají co říct, tzn. lidé, kteří jsou ve svých výborech, kteří rozumějí problematice, budou dávat stanoviska ke každému jednotlivému návrhu, a tím pádem se může omezit diskuse přirozeným způsobem, tzn. lidé nebudou mít potřebu s tím, co sdělí na výboru, a tím, co se projeví ve stanovisku výboru, tak často vystupovat na jednání Sněmovny.

    A musím říct, že jsem toho času využil. Přemýšlím teď zhruba tu hodinu, co jsem čekal na své vystoupení, jak naložíme s tiskovou konferencí všech politických stran, kde máme oznámit zásadní konsensus ohledně jednacího řádu. Věřím, že to ve 13.30 hodin zvládneme a že se dohodneme. A byl bych nerad, kdyby komplexní pozměňovací návrh, který je zásadní a možná i revoluční a může výrazně přispět k lepšímu fungování Sněmovny, spadl pod stůl na základě této debaty. I když jsem s řadou řečníků souhlasit mohl a s řadou nemohl, vážím si všech, vážím si toho, že máme možnost vystupovat (upozornění na čas), a to neomezeně, téměř. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Tím jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Mám zde s přednostním právem pana místopředsedu Gazdíka - bere zpátky svou přihlášku. V tom případě, pane poslanče Tejci, vy jste řádně přihlášen do rozpravy. (Nemá už zájem.) Můžu vás odmazat, dobře. Další v pořadí je pan poslanec Komárek. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Po asi hodině a tři čtvrtě došlo na řádně přihlášené. To svědčí o tom, jakým způsobem tady debatujeme.

    Já chci být velice smírný. A já jsem velice smírný. Kdo mě zná osobně, ví, že jsem zcela nevýbojný až zaražený člověk a ani tenhle kecpult mě nemění ve zhůvěřilé zvíře. Ale prosím vás, dámy a pánové, skutečně postupujme podle elementární logiky a zdravého rozumu. Já řeknu několik bodů a asi tu řeč nedokončím do 13. hodiny, předpokládám, že budeme tu schůzi přerušovat ve 13 hodin, takže na ni možná navážu, až navážeme na tento bod, ze stejného místa.

    Ale ono to tu zaznělo a mělo by to zaznít znovu. Tady je určitý návrh na strukturování naší debaty. Je to návrh, a je potřeba to zopakovat, který neomezuje ničí práva. Ten neomezuje práva opozice. Opozice má stále možnost, pokud vystoupí všichni poslanci, obstruovat až do aleluja. Opozici se nebere právo obstruovat. Opozici se neberou žádná práva. Omezují se poněkud práva poslanců koalice i opozice. Určitá strukturovanost debaty je ve všech shromážděních nutná a většina firem nepřipouští debatu, kdy lidé nemluví k sobě, nepřesvědčují se argumenty, ale říkají svá politická stanoviska. A lidi, kteří říkají svá politická stanoviska, a to nemusí být firmy, to mohou být školy, filozofické, peripatetické debaty, všude chceme nějaká pravidla. A lidé, kteří mluví sami za sebe, poučují druhé, urážejí je - a nechci jmenovat bývalého prezidenta Václava Klause, ale už ho jmenuji, tak se nedá nic dělat - jsou pak všem ostatním nepříjemní. A my bohužel jsme takhle nepříjemní sami na sebe.

    Já myslím, že tato disciplína, která, jak říkám, neomezuje opozici, ale omezuje naše ega - a je pravdou, že dámy ta ega projevují o něco méně, i když, prostřednictvím pana předsedajícího, musím ctěnou kolegyni upozornit, že mnohé dámy tu vystupují také velice razantně a napadají druhé lidi, tentokrát opravdu nebudu jmenovat - tak my prostě nechceme nic, co by někomu uškodilo, co by vzalo někomu nějaká práva. My chceme strukturování diskuse. Tedy ne klub ANO, ale poslanci v čele s Jarkou Jermanovou, kteří to navrhují. A já se k tomu hlásím. Já jsem dokonce ještě mnohem radikálnější, a mnozí jste to slyšeli, že já soudím, že tzv. přednostní právo je nedemokratická záležitost a má být zrušeno. Že přednostní právo dělí poslance na dvě kategorie: na kategorii nadposlanců a podposlanců. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, vy jste říkal, že počítáte, že nedokončíte svůj projev. Je jedna hodina.

  • Poslanec Martin Komárek: Ano, počítám s tím. Děkuji, že jste mě vyslechli. Pokud to bude pokračovat, já se sem vrátím a budu pokračovat taky. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Je jedna hodina. Od jedné hodiny do šesti hodin se omlouvá pan poslanec Gabal. Já v tento moment přerušuji jednání schůze a budeme pokračovat ve 14.30 hodin interpelacemi. Děkuji. Přeji příjemné odpoledne.

    (Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, dovolte mi, abych zahájila odpolední jednání. Dalším bodem podle našeho programu jsou

    které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

    Nyní dávám slovo paní poslankyni Věře Kovářové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, nominace Věry Jourové na post evropské komisařky pro justici, spotřebitelské záležitosti a rovnost pohlaví vyvolala poměrně bohatou diskusi. Jeden důležitý aspekt je však opomíjen. Jde o to, že paní Jourová jako ministryně pro místní rozvoj má nepochybně plné ruce práce při přípravách na grilování v příslušném výboru Evropského parlamentu. Jistě není chybou domnívat se, že v této souvislosti proběhla, probíhá a bude probíhat celá řada důležitých jednání, díky nimž paní ministryně zvýší svoji šanci projít úspěšně náročnou procedurou. Ostatně je to v zájmu České republiky a určitě nejen já držím paní Jourové palce.

    V souvislosti se zaneprázdněností paní ministryně se velmi naléhavou otázkou stává jmenování nového představitele tohoto rezortu. Ministerstvo pro místní rozvoj, které v současnosti připravuje řadu materiálů, které se velmi podstatně dotýkají nejen obcí a měst, si plnohodnotného ministra, který se rezortu bude moci věnovat na sto procent, zaslouží co nejdříve. Termín, který zazněl v médiích, považuji za příliš pozdní a chci jen věřit, že nebyl stanoven s ohledem na termín konání komunálních voleb. Problematická pověst paní Dostálové, která je podle mých informací z tisku zvažovanou nástupkyní paní ministryně Jourové, by tomu bohužel nasvědčovala. Stranám vládní koalice by se nepochybně nehodilo, kdyby měly být nedlouho před komunálními a senátními volbami probírány kauzy paní Dostálové v oblasti čerpání evropských fondů a veřejných zakázek.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, omlouvám se, váš čas.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, apeluji na vás, aby k návrhu na jmenování nového ministra pro místní rozvoj došlo co nejdříve, nejlépe v řádu dnů. Jedině tak odvrátíte podezření, že zájmu na řádné správě takto důležitého rezortu nadřazujete volební úspěch stran vládní koalice. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a slovo má nyní předseda vlády pan Bohuslav Sobotka. Prosím, pane předsedo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl také držet palce a popřát paní ministryni Jourové, aby úspěšně prošla slyšením na půdě Evropského parlamentu. Bude mít na starosti významné portfolio, které v minulosti měli zástupci například Francie nebo Itálie, a zejména oblast spotřebitelské politiky je podle mého názoru velmi atraktivní i v rámci fungování Evropské unie jako takové.

    Ale abych se dostal k tomu vašemu dotazu, paní poslankyně. Já myslím, že můj postoj jako předsedy vlády je zcela jasný. Požádal jsem v uplynulých dnech předsedu hnutí ANO pana Andreje Babiše, aby co nejdříve představil nominaci na nového ministra či novou ministryni pro místní rozvoj na základě koaliční smlouvy, kterou má uzavřenou sociální demokracie s ANO a s lidovci. Z této koaliční smlouvy vyplývá, že hnutí ANO nominuje svého zástupce do čela Ministerstva pro místní rozvoj. Čili na základě koaliční smlouvy, vzhledem k tomu, že očekávám, že paní ministryně Jourová podá demisi i v návaznosti na slyšení, které má začít probíhat v Evropském parlamentu na konci tohoto měsíce a bude probíhat v těch prvních dvou týdnech v říjnu, tak se domnívám, že by bylo dobře, kdyby hnutí ANO co nejdříve předložilo návrh na nového ministra.

    Těch důvodů pro to je celá řada. Nepochybně platí, že paní ministryně Jourová má teď už úplně jiné starosti, které souvisí nejenom z přípravou na slyšení, ale především s přípravou na její působení v rámci Evropské komise. Musí teď sestavit tým svých spolupracovníků, který ji bude podporovat v rámci jejího působení v Evropské komisi, musí se seznámit se svými kolegy, se kterými v Komisi bude pracovat, včetně pana Junckera. Takže těch věcí je skutečně velké množství.

    Platí, že Ministerstvo pro místní rozvoj je teď extrémně vytížené, protože má na starosti nejenom koordinaci dočerpání evropských prostředků v rámci té končící finanční perspektivy, ale především je koordinační a metodickým orgánem pro čerpání prostředků z Evropské unie, které nás čeká v období 2014 až 2020. A tady je zřejmé, že v čele Ministerstva pro místní rozvoj musí být nový ministr co nejdříve, a jsem také přesvědčen o tom, že by to měl být odborník na evropské fondy, protože nový ministr pro místní rozvoj nebude mít ani minutu na to, aby se problematiku Evropských fondů takzvaně učil. Musí to být někdo, kdo už se v té oblasti orientuje, prostě protože Česká republika nemá čas. Prostě nemáme čas. My jsme se rozhodli Ministerstvo pro místní rozvoj nerušit právě proto, že pokládáme za účelné, aby tady v rámci státní správy existoval rezort, který bude zastřešovat otázku čerpání prostředků z Evropské unie. Já musím říci, že se mi to za těch sedm měsíců osvědčilo, že jsme Ministerstvo pro místní rozvoj ponechali.

    Myslím si, že paní ministryně Jourová se role koordinátorky zhostila velmi dobře, a pokládal bych za užitečné, aby co nejdříve na její místo nastoupil nový ministr, který se bude všem těmto složitým věcem věnovat. Připomínám, že v tuto chvíli máme schválenu dohodu o partnerství ze strany Evropské komise. Teď už nás bude čekat projednávání jednotlivých operačních programů, to je další důležitá fáze. Budeme se muset vyjádřit k připomínkám evropských institucí k operačním programům. A já bych byl velmi rád, kdybychom do konce letošního roku měli všechny operační programy schváleny. Nejde ale jenom o to, abychom je schválili do konce letošního roku, jde také o to, aby se jednotlivá ministerstva, jednotlivé řídicí orgány dobře připravily na vypisování výzev.

    Chtěl bych, abychom neztratili stavební sezonu roku 2015, čili i proto je velmi důležité, aby už teď Ministerstvo pro místní rozvoj koordinovalo postup s ostatními rezorty, připravovaly se výzvy nanečisto, tak abychom ještě před koncem letošního roku seznámili potenciální žadatele o peníze z evropských fondů z jednotlivých operačních programů, kam budou mít možnost se přihlásit, k čemu budou mít možnost se přihlásit a v jakém časovém horizontu. Ideální by také bylo, kdybychom ještě do konce letošního roku měli u jednotlivých operačních programů také harmonogram výzev. I to je další důvod pro to, aby tady byla co nejmenší přetržka a aby nový ministr pro místní rozvoj byl jmenován co nejdříve. Teď je na tahu hnutí ANO, předseda hnutí ANO, předseda hnutí Andrej Babiš, a očekávám, že v krátké době předloží konkrétní návrh.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a vidím paní poslankyni na cestě k pultíku, protože chce určitě položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. To, co jste tady zmínil, tak právě je důležité pro to, aby ministr byl jmenován co nejdříve. Vy jste říkal, že jste oslovil hnutí ANO, aby řeklo svého kandidáta, aby určilo svého kandidáta, nicméně o tom, že paní Jourová bude rezignovat, se ví již delší dobu. Tak bych chtěla slyšet přibližný termín. Vy jako premiér můžete jmenovat ministra v podstatě, kdy se vám zachce, tak aby bylo možné plynule navázat na práci paní ministryně i s ohledem na to, co jste tady říkal, na důležitost právě těch následujících měsíců. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, myslím, že máme úplně stejný pohled na věc, úplně stejný názor, že by tam neměla být pokud možno žádná přetržka. Předpokládám, že paní ministryně Jourová bude o datu své rezignace na funkci ministryně pro místní rozvoj informovat nejenom předsedu vlády, ale také předsedu hnutí ANO. To znamená, pan Andrej Babiš se včas dozví, kdy paní ministryně je připravena rezignovat na tuto svoji funkci. Předpokládám, že k tomuto datu by měl být na stole návrh ze strany hnutí ANO na jmenování nového ministra pro místní rozvoj.

    Jenom si dovoluji ještě upřesnit, že jmenování ministra není v kompetenci předsedy vlády. Já ho mohu pouze navrhnout prezidentovi republiky, ale předpokládám, že pan prezident na základě Ústavy a v duchu Ústavy takovému návrhu vyhoví, protože tady je to skutečně pravomoc, která primárně přísluší předsedovi vlády, aby rozhodoval o tom, jakým způsobem má být vláda složena. Ale protože není to vláda, kterou by tvořila jedna politická strana, je to vláda koaliční, máme dohodu a ta koaliční dohoda jasně popisuje postup v případě výměny člena vlády za koaliční stranu. Mohu pouze potvrdit a zopakovat, na tahu je hnutí ANO, na tahu je pan Andrej Babiš. Očekávám, že návrh bude na stole nejpozději v okamžiku, kdy paní ministryně Jourová oznámí, že hodlá rezignovat na funkci ministryně pro místní rozvoj.

    Chtěl bych také ocenit její postoj, kdy ona se jasně vyjádřila, že do té kandidatury jde naplno a že nehodlá kličkovat nebo nehodlá nějak kumulovat funkce, počítat, co jí vyjde a co jí nevyjde, a že je připravena rezignovat ještě předtím, než dojde k příslušnému slyšení na úrovni Evropského parlamentu. Myslím si, že to je velmi otevřený, jasný a poctivý přístup.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi. Nyní prosím, aby se svou interpelací vystoupila paní poslankyně Váhalová, která byla vylosovaná jako druhá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane premiére, vládo, vážené kolegyně, kolegové, na ubytovnách žije odhadem sto tisíc lidí. Výhodný byznys s chudobou se rozjel především za vlády Petra Nečase po likvidaci fungujícího systému sociální práce na obcích. Tím následně zvýšením negativních jevů jako zadlužení, exekuce, chudoba, statut osobního bankrotu využily už tisíce lidí. Jenom za poslední rok 25 tisíc, což je o čtvrtinu více než rok předtím.

    Chtěla bych se zeptat, pane premiére, jak vláda bojuje proti byznysu s chudobou. Co proti němu chystá a jak je daleko Ministerstvo práce a sociálních věcí?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím, že to je problém, který trápí řadu obyvatel České republiky. Systémově to souvisí s tím, že v naší zemi sice máme deregulované nájemné, které dostává řadu lidí do obtížné sociální situace - chci zmínit například samoživitele nebo samoživitelky s dětmi nebo osamělé důchodce. Velmi často nájem je vyšší a poplatky spojené s energiemi jsou vyšší, než je příjem takového samostatně žijícího důchodce nebo samoživitele. Pak samozřejmě by tady měly existovat nástroje sociální politiky, které by těmto lidem pomohly.

    Problém je, že nemáme zákon o sociálním bydlení. Problém je, že v řadě obcí a měst neexistuje ucelený, propojený systém péče o lidi, kteří se ocitnou v bytové nouzi a nemohou si pomoci sami nebo jim nepomůže jejich rodina. Tady samozřejmě vznikl prostor, který byl komerčně vyplněn, a to i na základě nepromyšlené reformy, kterou prosadil ministr Drábek, kdy řada lidí z úřadů práce, respektive byly převedeny agendy z obcí na úřady práce, současně byl snížen počet zaměstnanců úřadů práce, a tím pádem úřady práce přestaly kontrolovat poskytování sociálních dávek.

    Vy se ptáte, co v tuto chvíli s tím dělá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo především předložilo novelu zákona. Je to novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která teď je projednávána tady v Poslanecké sněmovně, a já pevně věřím, že bude schválena a že ji schválí i Senát a začne platit co nejdříve. Ta novela reaguje jednak tedy na ono podnikání s chudobou, to znamená praxí některých ubytovatelů, kteří účtují klientům - příjemcům sociálních dávek vysoké náklady za ubytování za zjevně neodpovídající kvalitu ubytování. To znamená, účtují se vysoké poplatky za ubytování v jedné místnosti několika osob, společné sociální zařízení na chodbě, čili evidentně tady někdo těží z toho, jak je systém sociálních dávek nastaven. To se musí změnit v zákoně. Beze změny zákona byznys s chudobou neukončíme a tihle podnikavci na tom budou dále vydělávat. Takže změna zákona, která je teď v Poslanecké sněmovně.

    Druhá věc, která se stala na úrovni úřadů práce - pevně věřím, že to bude mít pozitivní efekt - je posílení kontrolních činností a provádění šetření v oblasti poskytování sociálních dávek. Vláda schválila navýšení počtu zaměstnanců úřadů práce zhruba o 600 lidí v České republice. Ti lidé byli postupně přijati na úřady práce již v uplynulých měsících, začínají se zabývat šetřením v oblasti poskytování sociálních dávek, kontrolují to, zda tyto dávky jsou vypláceny oprávněně. Podle mého názoru budeme schopni prokázat, že se navýšení o 600 zaměstnanců státu vyplatilo. Tak jak mám informace, a byl jsem nedávno třeba na poradě pracovníků Úřadu práce v Jihomoravském kraji, tak už jenom to posílení kontrolní činnosti vede k tomu, že jsou identifikovány sociální dávky, které jsou vypláceny neoprávněně, a bude to znamenat zpět i určité úspory pro státní rozpočet.

    Ale pro to, abychom především zamezili příčině toho problému, který tady je, tak nejde jenom o to zpřísnit dávky, zabránit podnikavcům, aby z toho systému těžili, ale jde také o to, abychom tady měli promyšlený systém péče o lidi, kteří se ocitnou v nouzi z hlediska svého bydlení. Tady je důležité, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci právě i s Ministerstvem pro místní rozvoj urychlilo přípravu zákona o sociálním bydlení. Ten tady v České republice nemáme 25 let, čili je to také jeden z dalších dluhů, které se nová vláda snaží velmi rychle napravit. Já pevně věřím, že příští rok v debatě s obcemi, s městy, kraji se nám povede, abychom ten zákon dostali do vlády, abychom ho dostali do Parlamentu, aby konečně Česká republika měla zákon o sociálním bydlení.

    A poslední věc, kterou bych možná k tomu chtěl doplnit. Rádi bychom také využili evropské peníze právě pro účely výstavby sociálního bydlení v určitém systému. Čili byli bychom velmi rádi, kdyby už příští rok se podařilo vypsat dotační tituly, které by umožnily obcím, městům stavět startovací byty a stavět bydlení pro seniory například ve formě určitých modernizovaných domů s pečovatelskou službou. Tady si myslím, že bychom měli a mohli efektivně využít právě peníze z Evropské unie na podporu sociálního bydlení. Vláda se pokusila právě v rámci připravovaných operačních programů a také dohody o partnerství pro to vytvořit prostor. Pokud obce a města budou ochotny do těchto aktivit jít, pak si myslím, že je jim schopna vláda právě prostřednictvím evropských prostředků k tomu poskytnout dostatečnou podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se paní poslankyně - ano, chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Je to přesně tak, jak jste říkal. Chybí nám zákon o sociálním bydlení vydiskutovaný s obcemi a se zajištěním financování. Ale především je nutno řešit ne důsledek, ale příčiny. A já věřím, že tato vláda je řešit bude. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana premiéra o vyjádření.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Mohu s vámi jenom souhlasit. My jsme v naší zemi i pod tlakem Ústavního soudu a pod tlakem majitelů nemovitostí deregulovali nájemné s tím, že v té době byl vytvořen konsensus, že by tady měl být vytvořen systém sociálních dávek, které budou dorovnávat lidem, kteří nebudou stíhat platit nájemné prostě proto, že na to nebudou mít. Myslím, že ten konsensus by neměl být zpochybňován, ale musí být vytvořen takový systém, aby na dávkách nevydělávali podnikavci, kteří v těch posledních měsících a letech skupovali ubytovny a snažili se na ty ubytovny sestěhovávat právě klienty, kteří mají dlouhodobě nárok na poskytování sociálních dávek. Čili tady se vytvořila určitá specifická oblast podnikání, které parazituje, doslova parazituje na stávající podobě pravidel pro vyplácení sociálních dávek, a já myslím, že žádná slušná vláda tohle parazitování nemůže strpět ani tolerovat. Ale to neznamená, že tady je všechno v pořádku a že v okamžiku, kdy zrušíme podnikání s ubytovnami, problém zmizí. Nezmizí a právě na to musíme navázat zákonem o sociálním bydlení, tak abychom lidem, kteří se dostanou oprávněně do bytové nouze, mají oprávněné požadavky na to, aby jim bylo pomoženo, tak aby tady obce měly možnost nabídnout pomocnou ruku. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. Dříve než pozvu třetího vylosovaného, jsem nucena přečíst omluvy, abychom je měli ve stenozáznamu. Pak samozřejmě dostane slovo pan poslanec Šincl. Z dnešního jednání se omlouvá paní Ivana Dobešová z pracovních důvodů, pan poslanec Huml bez udání důvodu, paní poslankyně Lorencová z osobních důvodů, pan poslanec Komárek z osobních důvodů, pan poslanec Benešík z pracovních důvodů, pan poslanec Černý z pracovních důvodů dnes od 17 hodin a zítra celý den a pan ministr Stropnický z odpoledního jednání do 18 hodin z pracovních důvodů.

    Nyní již máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, na konci srpna hledalo v České republice práci 535 tis. uchazečů o zaměstnání, což je o 8 tis. méně než v letošním červenci a o 16 tis. méně než v loňském srpnu. Na druhé straně počet volných pracovních míst vzrostl na téměř 55 tis., to je téměř o 4 tis. více než před měsícem a o 14 tis. více než před rokem. Tolik volných míst tu bylo naposledy na začátku roku 2009. To lze nepochybně označit za zlepšení. Existují v České republice ovšem kraje, kde situace je daleko horší, než vyplývá z těchto průměrných čísel. Mne trápí zejména situace v Moravskoslezském kraji, kde je počet nezaměstnaných k 31. 8. téměř 84 tis. To si lze představit jako téměř celé Pardubice včetně kojenců. V okrese Karviná je nezaměstnaných více než 22 tis., což je 12,3 %, a o jedno - jakékoliv - volné pracovní místo se uchází dlouhá fronta téměř 35 nezaměstnaných. To si lze představit jako celou Chrudim včetně kojenců. To je možná jeden důvodů, proč náš kraj opouští každý rok několik tisíc lidí.

    Pane premiére, jsem dlouhodobě přesvědčen, že řešení této situace je v získávání nových investorů a také udržení stávajících, jako je tomu v případě investorů na průmyslové zóně Karviná Nové Pole, kterou jsem osobně se svými kolegy z regionu pomohl vybudovat a která dnes zaměstnává téměř 2 tis. lidí. Náš region potřebuje ovšem nové, další investory, zaměstnavatele, kteří by pomohli tuto situaci vyřešit. Měl jsem ve své bývalé funkci několik desítek setkání s investory, a tak přesně vím, co investoři chtějí. Investoři k nám nepřicházejí se sociálními projekty řešícími nezaměstnanost. Investoři přicházejí tam, kde mají nejlepší podmínky z hlediska vhodných nemovitostí, kde jim region může nabídnout pracovní síly a další podmínky pro investici. A Moravskoslezský kraj nepochybně -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Nepochybně musí nabídnout něco více než Praha nebo Plzeň. Z tohoto důvodu se vás, pane premiére, chci zeptat: Jakou podporu vaše vláda chystá pro náš kraj a region Karvinsko v této oblasti a na jaké nové investory v našem kraji se můžeme těšit? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, možná jen pár čísel, která se týkají celé České republiky, ale pak se vrátím speciálně k Moravskoslezskému kraji.

    Za prvních šest měsíců roku 2014 eviduje agentura CzechInvest 116 investičních projektů. Ten počet výrazně převyšuje počet projektů, které byly zprostředkovány v roce 2013, to znamená o rok dříve. Letošní investice by měly přinést českému hospodářství více než 78 mld. Kč a vytvořit přes 14 tis. pracovních míst. Téměř polovina z toho počtu míst, celkem tedy 5 745 míst, by měla vzniknout právě v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, to znamená ve dvou regionech, které mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost. Pokud jde o Moravskoslezský kraj, já jsem tam nedávno byl na návštěvě. Měl jsem možnost jednat se samosprávami konkrétně v Karviné a v Orlové, to znamená v té části Moravskoslezského kraje, kde je dlouhodobě vykazována nejvyšší nezaměstnanost.

    Myslím, že přístup vlády musí zohledňovat několik aspektů. Za prvé bychom měli dělat všechno pro to, abychom udrželi stávající pracovní místa. Čili jde o to, abychom se například podívali na otázku energeticky náročného průmyslu, který velmi často sídlí právě v Moravskoslezském kraji a dnes tam vytváří řadu velmi dobře placených pracovních míst, a podívali se třeba na náklady, které má tento průmysl v příspěvcích na takzvané obnovitelné zdroje. Tady vláda připravuje novelu zákona, která by těmto firmám, které mají vysokou energetickou náročnost a současně vytvářejí velké množství pracovních míst, měla poskytnout určité úlevy.

    Druhý aspekt je dostupnost lokalit, ve kterých by se mohly umístit nové investice. My máme v Moravskoslezském kraji několik průmyslových zón, některé jsou již zaplněny, některé se připravují. Já jsem rád, že se podařilo využít toho, že v průmyslové zóně Mošnov byl ještě dostatek volného místa, a podařilo se tedy zprostředkovat investici společnosti Hyundai Mobis, která by tam měla vytvořit kolem 900 nových pracovních míst. Pokud jde konkrétně o Karvinou, tak se připravuje projekt průmyslové zóny Nad Barborou. Tam si myslím, že by vláda měla poskytnout městu v tomto směru maximální pomoc, abychom vytvořili nové území, kam by přímé investice mohly směřovat. Současně je potřeba zabránit tomu, aby byla ohrožena průmyslová zóna, kde hrozí eventuálně podtěžení ze strany OKD. To je průmyslová zóna, kterou vy jste zmiňoval a která je dnes z velké části zaplněna zaměstnavateli, kteří vytvářejí v Karviné velké množství nových pracovních míst.

    Další aspekt je také velmi důležitý. Snažíme se teď změnit zákony, u kterých máme oprávněný pocit a máme jasné poznatky o tom, že jsou bariérami hospodářského růstu a brání dalšímu rozvoji České republiky. Jeden z těch zákonů, který potřebujeme změnit, je zákon, který definuje poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, protože já se neustále setkávám s tím, že ve stávajících průmyslových zónách, které jsou už řadu let určeny jako průmyslové zóny na základě územního rozhodnutí, tak ta zbrklá novela, která byla přijata za tuším Nečasovy vlády, dramaticky zvedla ceny za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a doslova to odrazuje desítky investorů od toho, aby v těchto průmyslových zónách realizovali své investice. Já si myslím, že to je velká chyba. Požádal jsem ministra životního prostředí, aby co nejdříve - doufám, že se to stane ještě během měsíce září - předložil do vlády novelu, která bude v průmyslových zónách, které byly v minulosti schváleny jako průmyslové zóny, poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu snižovat tak, abychom neodrazovali zbytečně investory, kteří přicházejí a vytvářejí u nás pracovní místa.

    To, co je, myslím, také velmi důležité, je, abychom těmi změnami například stavebního zákona nebo procesu územního rozhodnutí maximálně zkrátili dobu implementace jakéhokoliv investičního projektu v České republice, protože i tady musíme dbát na to, abychom si udrželi konkurenceschopnost, a není možné, aby Česká republika byla na chvostu těch zemí z hlediska délky realizace investičního projektu v důsledku legislativy, která u nás platí.

    Tolik jenom několik poznámek, které se týkají zejména Moravskoslezského kraje. Chci vás ujistit, že i nadále bude vláda velmi úzce spolupracovat nejenom s krajským úřadem práce, ale i s Moravskoslezským krajem jako takovým, se samosprávami v Moravskoslezském kraji. Samozřejmě prioritou zůstává také budování dopravní infrastruktury v tomto regionu. Jsem rád, že u řady staveb došlo i v uplynulých měsících k pozitivnímu posunu. I budování dopravní infrastruktury může být něco, čím vláda může nastartovat lepší hospodářský rozvoj v tomto regionu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec Šincl chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Ano, paní předsedající. Vážený pane premiére, zmínil jste se o průmyslové zóně Nad Barborou. Podpořením tohoto projektu by stát k nám vyslal hned dva významné pozitivní signály. Za prvé signál o tom, že stát zde hodlá investovat a dává najevo všem investorům, že se vyplatí zajímat o tento region. Za druhé se připraví nová lokalita pro vstup investic, kterou dnes Karvinsko výrazně postrádá. Z tohoto pohledu je dle mého názoru pro region tato průmyslová zóna klíčová.

    Moje doplňující otázka je, zdali ještě připravujete nějaké další, nové pokračující stimuly pro náš region, které by umožnily situaci s nezaměstnaností, která je zde opravdu obrovská, zlepšit, zdali hodláte pokračovat v tomto úsilí. Jde například o zlepšení leteckého spojení, jak jste již zmínil, dopravní napojení, snížení složitosti byrokracie při přípravě projektů, územní rozhodnutí a stavební povolení apod. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že pokud se podíváme na projekt průmyslové zóny Nad Barborou, tak je to projekt, který bude vyžadovat alespoň dva roky vytrvalého úsilí. Tady chci nabídnout podporu a pomoc ze strany vlády. Budeme hledat možnosti, jak ten projekt podpořit. Gros aktivit bude samozřejmě na samosprávě v Karviné, tak aby samospráva nadále pokračovala v úsilí o vytvoření a zainvestování této průmyslové zóny. Myslím, že je to důležitá alternativa i z hlediska očekávané restrukturalizace důlního průmyslu v tomto regionu. Musíme tady připravit možnosti pro nové zaměstnávání lidí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. A nyní prosím dalšího vylosovaného v pořadí, paní poslankyni Nytrovou, aby se ujala slova, a přednesla svou interpelaci. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane premiére, dobrý den. I mě, tak jako kolegu Láďu Šincla, velmi trápí problém nezaměstnanosti. Na úvod mi dovolte uvést pár statistických údajů. K 31. 8. 2014 registroval Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ostravě, souhrnně 83.586 nezaměstnaných osob. Bylo jich méně než v červenci tohoto roku o 755, a dokonce po více než dvou letech i meziročně o 268. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let bylo 81.122, což bylo méně jak oproti předchozímu měsíci, tak i v porovnání se stejným měsícem uplynulého roku. V Moravskoslezském kraji se v průběhu srpna letošního roku nově zaevidovalo 5520 osob. Jejich počet byl nižší jak meziměsíčně o 1605, tak i zároveň oproti srpnu roku 2013 o 267. Tento počet nově registrovaných osob byl v tomto měsíci druhým nejnižším po srpnu 2008 za dobu sledování od roku 1995. Ke konci letošního srpna se o 755 snížil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji, ze kterého pocházím, na celkových 83.586. Rovněž poklesl i podíl nezaměstnaných osob, a to o 0,1 %. Počet nahlášených volných pracovních míst vzrostl - (Upozornění na čas.) Dobrá, pokročím tedy dál. Jsem přesvědčena o tom, že dalším pozitivním údajem je i fakt, že Česká republika patří mezi země s nadprůměrným podílem podnikatelů, to je v prvé řadě výsledkem - (Znovu upozornění na čas.) Položím tedy otázku, jak bude vláda řešit nezaměstnanost v souvislosti s dopady mezinárodní situace na český trh práce?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že pokud se podíváme na ta rizika, která identifikuje vláda v souvislosti s mezinárodní situací, koneckonců včera o tom také byla řeč na jednání tripartity, návrh rozpočtu tak, jak ho připravujeme, to znamená, i ty odhady nezaměstnanosti zatím vychází z toho, že by česká ekonomika v příštím roce měla růst o zhruba 2,5 %, ovšem v souvislosti s pokračováním krize na Ukrajině, s problémy exportu na Ukrajinu a do Ruska zaznamenáváme i u našich sousedů, jako je třeba Německo, určitý propad exportu do této oblasti, a nedá se vyloučit, že ten zásah může být i vůči České republice. My jsme se samozřejmě snažili v rámci debaty, která se vedla v Evropské unii o tom, jak mají být nastaveny nové sankce vůči Rusku, abychom maximálně ochránili Českou ekonomiku. Já jsem nedávno dostal dopis od klastru českých strojírenských firem, které ocenily postup vlády v té záležitosti jednání o sankcích.

    A já jsem rád, že se nám z těch sankcí, tak jak byly v poslední fázi přijaty, podařilo dostat český strojírenský export. A domnívám se, že to nepochybně pomůže řadě firem v tom, aby se pokusily udržet si ruské trhy. Pokud o ruské trhy přijdeme v důsledku této krize, v důsledku obchodní války, tak si myslím, že bude velmi složité, aby se české firmy na ty trhy vrátily, respektive aby se na ně vrátili jako finální dodavatelé, a ne pouze subdodavatelé jiných firem, například z Německa nebo z Francie. Proto je strašně důležité, co se teď bude reálně odehrávat v těch vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem, a jak se nám podaří rychle stabilizovat situaci na Ukrajině. V případě, že by se to nepovedlo, a pokračovala by obchodní válka, my jsme vytvořili pracovní skupinu, kde jsou zainteresovaná ministerstva, jsou tam také zástupci odborů a firem, a analyzujeme situaci v České republice, eventuální dopady sankcí na ekonomiku, a snažíme se vytvářet nástroje pro to, abychom mohli reagovat.

    Jedním z těch nástrojů, který teď velmi intenzívně diskutujeme, je takzvaný kurzarbeit, to znamená systém, kdy by stát přispíval zaměstnavateli, který se na základě zákonem vymezených podmínek dostane do fáze, že mu přechodně vypadnou dodávky, respektive ztratí dočasně pozici na trhu, ztratí odbyt. Mělo by to negativní dopady na zaměstnanost. A místo toho, aby takový zaměstnavatel byl nucen zaměstnance propustit, tak na časově omezenou dobu by získal podporu pro zachování těchto pracovních míst. Samozřejmě, že by zaměstnanci dostávali o něco nižší mzdu, stát by určitým způsobem doplácel. A teď vedeme debatu, v jakém procentu by ten příspěvek státu byl, ale umožňovalo by to přispět firmám na zachování zaměstnanosti.

    Podle těch propočtů, které má Ministerstvo práce a sociálních věcí k dispozici, by to pro stát bylo efektivnější, než platit nezaměstnané na úřadech práce, než za ně platit odvody do systému zdravotního pojištění. Čili tady se zdá, že ten systém by mohl být ekonomicky výhodný, ale chceme ho zavádět pouze v zákonem vymezených případech, jakou jsou například dopady mezinárodních sankcí, nebo jako jsou třeba větší živelné katastrofy. To znamená, kurzarbeit by nemělo být něco plošného, časově neomezeného, ale mělo by to být v těch vymezených případech. A to, co pokládám za důležité, je, aby tady byl nastavený dostatečně silný kontrolní mechanismus, to znamená, aby se kurzarbeit v žádném případě nedal zneužívat. To znamená, musí to být skutečně reálné problémy firem, do kterých se ty firmy dostaly nezaviněně. To znamená, samy si je nezpůsobily, pouze se musí podřizovat například mezinárodním rozhodnutím, anebo na ně dopadají protisankce.

    A to je poslední věc, kterou bych chtěl ještě zmínit, protože ještě chviličku času máme. Rizikem v tuto chvíli nejsou ani tak sankce, které zatím schválila Evropská unie vůči Rusku, protože tam jsme do značné míry omezili ten negativní dopad na českou ekonomiku, ale rizikem jsou zatím neznámé protisankce z ruské strany, protože tam je nejsme schopni ovlivnit, a nemůžeme v tuto chvíli předvídat, jakým způsobem se protisankce na stavu české ekonomiky projeví. Takže tady já ještě vidím riziko, které vláda zatím nemohla identifikovat. Ale v každém případě jsme připraveni firmám pomoci, zejména pokud jde o hledání nových odbytišť. A tady předpokládám, že vláda i v rámci schvalování zákona o státním rozpočtu v pondělí přijme určitá opatření, kterými posílíme naši ekonomickou diplomacii i personálně v těch zemích, kde bychom mohli získat odbyt pro naše výrobky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A paní poslankyně nebude pokládat doplňující otázku? Nebude. Prosím nyní k mikrofonu pana poslance Velebného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére. Vzhledem k tomu, že na moji otázku, kterou jsem vám chtěl dnes položit, bylo zodpovězeno teď předchozí odpovědí na dotaz kolegyně Nytrové, takže bylo by zbytečné pokládat tuto otázku. Vy jste odpověděl stručně, jasně, a myslím si, že tady přesvědčivě. Takže děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci. (Premiér nechtěl reagovat.) Dobře. Přistoupíme tedy k dalšímu vylosovanému a to je pan poslanec Holeček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedo vlády, zajímalo by mě, jak daleko je vláda v rozhodování o poskytnutí finanční podpory na realizaci česko-německé muzejní expozice společnosti Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem. Vznik expozice je podmínkou udržitelnosti projektu rekonstrukce ústecké muzejní budovy, která byla ve výši 336 mil. korun podpořena z prostředků Evropské unie. Za našeho vedení města Ústí nad Labem vznikla i za účasti státu společnost Collegium Bohemicum, která dokázala finančně zajistit přípravu expozice v rozsahu 1500 m2 co do kompletního projektu a sbírky potřebných muzejních exponátů v hodnotě necelých 4 mil. korun. Město Ústí nad Labem pod naším vedením tuto společnost podporovalo a získalo mezinárodně závazný příslib české vlády na dofinancování výstavby této expozice. Nový obsah činnosti rekonstruovaného muzea, především mezinárodně atraktivní trvalá expozice, má profilovat sociálně slabý ústecký region v celonárodním a přeshraničním kontextu a přitáhnout turisty. Bohužel dnešní dosluhující sociálně demokratické vedení města z důvodu úzce stranických zájmů projekt nevzalo za svůj a jeho realizace a další existence plně závisí na splnění příslibu státního financování, ke kterému se i vaše vláda přihlásila. Realizace náhradního řešení v podobě neambiciózní a narychlo připravené česko-německé expozice v gesci města Ústí nad Labem naopak ohrozí jak celou evropskou dotaci investovanou do rekonstrukce budovy, tak pověst České republiky v sousedních zemích.

    Chtěl bych se proto zeptat, kdy můžeme vládní rozhodnutí o schválení státního příspěvku na realizaci expozice v původně připraveném rozsahu očekávat. Věřím, že tento projekt, který od začátku usiloval o získání podpory napříč stranickým spektrem, si zaslouží, abyste ho dotáhli do úspěšného konce.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já nevím, jestli tento problém muzea společnosti Collegium Bohemicum není dán možná už počátkem celého projektu, tzn. tím jak projekt vznikl. Je to projekt, na kterém participuje několik subjektů. Chci připomenout, že společnost Collegium Bohemicum byla založena v roce 2006. Zakladateli bylo město Ústí nad Labem, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Společnost pro dějiny Němců v Čechách. Hlavním zakladatelem je tedy statutární město Ústí nad Labem. Do projektu vstoupilo v roce 2008 Ministerstvo kultury, které se na něm od té doby podílí a od roku 2011 tam má i zástupce ve správní radě.

    Musím říci, že financování těchto aktivit bylo předmětem několika jednání vlády, a ten poslední stav je takový, že Ministerstvo kultury v tuto chvíli hledá legitimní a právní nástroj k tomu, jak letos uvolnit pro Collegium Bohemicum částku cca 3 mil. korun s tím, že v roce 2015 se zatím předběžně počítá s poskytnutím částky zhruba 45 mil. korun pro účely realizace muzejní expozice k dějinám německy mluvících obyvatel českých zemí. To je zatím výhled a plán, který má Ministerstvo kultury.

    Jenom chci připomenout to, že jsem dostal informace o tom, že bohužel Collegium Bohemicum porušilo dotační pravidla z hlediska grantu, který byl poskytnut Ministerstvem kultury. Také nebyla vyčerpána dotace, kterou Collegium obdrželo v minulosti z programu Podpora reprodukce majetku regionálních kulturních zařízení, tzn. i ze strany Collegia nebyly vždy naplněny všechny podmínky pro to, aby to financování mohlo probíhat bezproblémovým způsobem.

    Čili chci potvrdit, že situace je komplikovaná. Chci potvrdit, že Ministerstvo kultury je o ní informováno, a chci konečně potvrdit, že Ministerstvo kultury se snaží situaci vyřešit tak, aby bylo možné příslušnou realizaci expozice dotáhnout do konce.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a vidím, že pan poslanec chce využít své doplňující otázky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Ani ne tak doplňující otázka, možná takové zhodnocení. Jenom aby se pouze nehledalo, proč to nejde. Chtěl bych opravdu slyšet slovo chlapa: pošleme vám tam ty peníze, protože region to potřebuje.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím o reakci pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Kdyby to bylo tak jednoduché. Ale myslím si, že nemůžeme říct, a já tady nemohu říci pošleme vám tam ty peníze, protože je region potřebuje. Finanční prostředky musí být skutečně uvolněny na projekt, který bude podložen. Musí to být rozhodnutí v souladu se zákonem, s příslušnými pravidly, tzn. Ministerstvo kultury musí postupovat tak, aby finanční prostředky byly vynaloženy efektivně a účelně. Nemůžeme chtít jenom proto, abychom ten projekt podpořili a udrželi při životě, aby Ministerstvo kultury slevilo z pravidel a kritérií pro poskytování grantů a finančních prostředků. Pokud chceme, aby pravidla dodržovali i ostatní příjemci, musí je dodržovat také tato obecně prospěšná společnost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za odpověď. A nyní prosím k mikrofonu dalšího v pořadí, pana poslance Petra Fialu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, já různě čtu a slyším, že vyšší růst minimální mzdy, tedy místo původně dojednaných 500 na 700, vyjednali sociální demokraté ve vládní koalici výměnou za to, že podpořili na pozici eurokomisařky Věru Jourovou, tedy kandidátku politické strany hnutí ANO. Například pan předseda Sklenák v České televizi řekl: Probíhají koaliční rady a byly vzneseny požadavky jak ze strany ANO, tak ze strany ČSSD a v rámci dohadování jsme se dohodli jak na nominaci Věry Jourové, tak na zvyšování minimální mzdy. Zaslechl jsem ale také pana vicepremiéra Babiše, který říká, že - cituji: Takové handly on nedělá.

    Tak já se vás chci, pane premiére, zeptat i z důvodu těchto rozporů na podrobnosti této dohody, abychom si nemuseli nic domýšlet a aby veřejnost nemusela spekulovat. Protože jestli je to pravda, tak to vypadá, že jste vyměnili lukrativní post pro jednu osobu za opatření, které se dotkne tisíců občanů, ovlivní to české firmy, ovlivní to zaměstnavatele, ovlivní to celou ekonomiku, a to, myslím, nebyla příliš rozumná dohoda. Výsledky dohody nejsou dobré ani z dalšího hlediska, protože jsme pro naši eurokomisařku získali velmi nevýznamné portfolio. Ale zřejmě také došlo k narušení důvěry sociálních partnerů vlády porušením původní dohody. To není můj názor, ale Svaz průmyslu a dopravy byl tímto krokem rozčilen natolik, že jeho prezident Jaroslav Hanák řekl - zase cituji -, že jde o jasné porušení dohody sociálních partnerů.

    Tedy pane premiére, prosím o vysvětlení, jak je to s tou dohodou. A byla tato nepěkná dohoda uvnitř vlády skutečně uzavřena?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o reakci pana premiéra.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já nevím, jestli můžeme kritizovat programovou dohodu. Programová dohoda přece do politiky patří na rozdíl od dohody, která se třeba týká nějakých postů, funkcí, mocenských pozic. Vždyť programová dohoda je samou podstatou politiky v situaci, kdy jste v koaliční vládě. Kdyby sociální demokracie neměla koaliční partnery, samozřejmě by rozhodnutí mohla udělat sama, ale my jsem ve vládě, kde máme koaličního partnera, je jím hnutí ANO, máme koaličního partnera KDU-ČSL a o programových věcech se musíme vzájemně vždycky domluvit. Je to vždycky otázka určitého kompromisu.

    My jsme měli koaliční smlouvu a máme koaliční smlouvu, kde je řečeno, že budeme každý rok zvyšovat přiměřeným způsobem minimální mzdu. Ale v koaliční smlouvě není uvedena žádná konkrétní částka, o kolik by se minimální mzda měla zvýšit. Pokud jde o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna příštího roku, nejprve koalice uvažovala a v zásadě byla dohodnuta, že by se minimální mzda měla zvýšit o 500 korun. V následných vyjednáváních uvnitř koalice jsme dosáhli posunu, a já netajím, že o posun usilovala zejména sociální demokracie, tzn. že jsme se shodli na tom, že bychom navýšili minimální mzdu nikoli o 500 korun, ale o 700 korun. Důvodem je mj. fakt, že 1. ledna příštího roku uplyne od posledního navýšení minimální mzdy nikoli jenom rok, ale rok a půl. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane premiére. Já jsem se ptal, protože byly určité rozpory ve vyjádření členů koalice, tak jsem rád, že jste mně potvrdil, že k té dohodě došlo. Já bych si ji zase tak nepochvaloval. Jednak ty výsledky z mého hlediska nejsou moc dobré, ale samozřejmě já ani nepovažuji za rozumnou nebo úplně dobrou dohodu, kde se vyměňují programové priority za nějaké personální posty. Vůbec si také nemyslím, že to portfolio je významné. A to, co tu uvádíte, není úplné. Protože v minulosti to portfolio bylo významnější tím, že bylo spojeno s postem místopředsedy Evropské komise, což v tomto případě tomu tak není.

    Já mám ale jinou doplňující otázku. To, co jste tou dohodou získali, má bohužel docela závažný dopad na naše podnikatele: zvyšuje jim to náklady. Spočítala si vláda, má vláda nějakou analýzu toho, kolik bude naše podnikatele navýšení minimální mzdy stát?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Lidí, kteří pobírají minimální mzdu v České republice, je něco přes sto tisíc. Pokud jde o státní správu jako takovou, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu, je to něco kolem 500 zaměstnanců. Čili to množství není nikterak dramatické. Nicméně problém je v tom, jak těmto lidem chcete vysvětli, aby z 8 500 korun hrubého vyžili. A jak jim chcete vysvětlit, že mají méně peněz než jejich sousedi, kteří třeba nepracují a jsou bohužel závislí na sociálních dávkách. Jak jim to chcete vysvětlit? Já myslím, že to je absolutně nemorální, to, že se držela minimální mzda na 8 500 nebo dokonce na 8 000 korun hrubého několik let. To je velká chyba.

    Chci připomenout, že kromě toho, že minimální mzda má sociálně ochrannou funkci, to znamená, že má zaměstnance ochránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné spotřeby a sociálních kontaktů, tak zaměstnavatelům má ochranná funkce minimální mzdy zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence. Protože v situaci, kdy jsou tady případy, kdy poctivé firmy platí mzdu, která odpovídá odvedené práci, a pak jsou tady firmy, které těží z toho, že je tady stagnující úroveň minimální mzdy, a drží se pouze na úrovni minimální mzdy, tak to je prostě sociální dumping a je to nekalá konkurence. Myslím, že i tyto praktiky je potřeba omezit, stejně jako je potřeba omezit praktiky, kdy zejména ve službách sice ti zaměstnanci formálně oficiálně pobírají minimální mzdu, ale pak jim někdo doplácí ještě na ruku finanční prostředky, které nejsou zdaněny a ze kterých se neplatí odvody na sociální a zdravotní pojištění.

    Čili já se domnívám, že ten problém, tak jak jsme ho i diskutovali v tripartitě, nebude mít negativní dopady, zvýšení minimální mzdy na této úrovni nebude mít negativní dopady na zaměstnanost v České republice, a myslím, že odpovídá úrovni průměrné mzdy v České republice.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kořenka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobré odpoledne, dámy a pánové, dobré odpoledne, pane premiére. Jedním ze zásadních témat je oblast veřejných zakázek. Jak jistě víme, tak je to problém, který se táhne již několik let, zvláště to zaznívá i v případě přípravy nového programovacího období. Víme, že starostové se potýkají s tímto problémem a často je to jakési kladivo na naše starosty. Musím říct, že ti poctiví na to doplácejí a ti nepoctiví si cesty určitě najdou. Nicméně problém je vždy jak v efektivitě zadávání, tak i v transparentnosti.

    Vláda připravuje novelu zákona o veřejných zakázkách a já bych se chtěl zeptat, v jaké fázi se tato věc nachází. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, legislativní aktivita vlády je rozložena v zásadě do dvou akcí. Tou první je předložení tzv. technické novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Tady už má vláda takříkajíc splněno, protože novela byla na vládě schválena, byla odeslána do Poslanecké sněmovny. Já jsem přesvědčen, že ta novela, i když není rozsáhlá, přináší několik velmi praktických zlepšení, která by měla zrychlit a zjednodušit systém zadávání veřejných zakázek.

    Chci uvést jeden konkrétní příklad, který je součástí této novely. Přijetím novely, pokud tedy bude Parlamentem schválena, dojde ke zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, čímž dojde k zefektivnění zadávacího procesu, které spočívá zejména ve zrychlení, a tedy zabrání se tím zbytečným průtahům a také zbytečným kalkulacím na to, že v případě, že zůstane pouze jeden uchazeč, tak zadavatel nemá jinou možnost než výběrové řízení zrušit. Čili to je řekněme ta stručná věcná novela zákona o zadávání veřejných zakázek.

    Současně ale Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nový zákon o veřejných zakázkách s tím, že v tuto chvíli byl předložen věcný záměr tohoto zákona. A jenom velmi stručně k obsahu věcného záměru. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se pana poslance... Nechce položit doplňující otázku. Tudíž prosím dalšího v pořadí a je to paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, reaguji na vaši informaci k problematice českých dětí v Norsku. Text, který vám úřady připravily, považuji za manifest alibistických úředníků snažících se obhájit svou nečinnost a pohodlnost. Předesílám, že podám několik dalších písemných a velmi konkrétních interpelací na členy vaší vlády. Na vás mám v tuto chvíli jen několik úvodních stručných dotazů.

    Za prvé. V dokumentu je zcela potlačena jakákoli zmínka o státní příslušnosti dětí. Proto se vás ptám: Jsou obě děti stále státními příslušníky České republiky? A dále: Mají české orgány nějaké poznatky o tom, že děti jsou státními příslušníky Norska? Prosím o odpověď ano, nebo ne.

    Za druhé. Proč stále tolik zdůrazňujete, že obě děti vyrostly v Norsku? Přestávají proto pro vás být občany České republiky, nebo se snad proto stávají občany druhé či třetí kategorie? Má pro vás občanství lidí žijících v zahraničí menší váhu než občanství lidí žijících v tuzemsku?

    Za třetí. Součástí platného zákona o mezinárodním právu soukromém je i následující ustanovení § 56 odst. 1 - cituji: "Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině." Proč toto zcela zásadní ustanovení vaše informace zcela ignoruje? Znají ho vůbec úředníci ministerstev zahraničí a spravedlnosti? Tuší vůbec, že takový zákon existuje?

    A poslední, za čtvrté. Správně uvádíte, že neexistuje žádná mezinárodní smlouva. Bude vaše vláda sjednávat smlouvu (upozornění na čas), která by řešila střet jurisdikce mezi Českou republikou a Norskem?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, ten problém je skutečně velmi složitý. Chci připomenout, že na začátku bylo rozhodnutí, které vycházelo z podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání obou chlapců. To bylo podezření, které stálo na začátku celého toho složitého procesu v Norsku. K tomu došlo v roce 2011, kdy byli bratři rodičům odebráni. V roce 2011. Já jsem, vážená paní poslankyně, z vašeho vystoupení nabyl dojmu, že tuto věc nepochybně zavinila současná česká vláda, a pokud ji nezavinila, tak svou nedbalostí zabránila tomu, aby ten problém byl uspokojivě vyřešen. Uspokojivě zejména pro obě děti. To si myslím, že je to nejdůležitější. Aby se našlo řešení, které umožní těmto dětem vyrůstat v nějakém normálním klidném rodinném prostředí. To, co teď zažívají, je nepochybně noční můra a určitě všichni máme společný zájem na tom, aby vyrůstaly v pokud možno normálním rodinném prostředí navzdory tomu, co všechno jejich rodinu postihlo. To vůbec není jednoduchá věc. A myslím, že bychom z toho asi neměli dělat předmětem politického souboje. Měli bychom se snažit věcně tlačit na to, aby všechny kompetentní úřady jednaly, aby se úředníci, kteří v České republice mají tyto věci na starosti, nevymlouvali, aby pracovali.

    Naše vláda je první vláda, která předložila do Poslanecké sněmovny v této věci písemnou zprávu. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je první ministr zahraničí, který jednal se svým norským protějškem o této složité kauze. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček se v této věci také na úrovni parlamentní diplomacie velmi angažuje. Náš zastupitelský úřad konkrétně koná a lze doložit jeho aktivity, které byly realizovány v uplynulých několika měsících. Tohle všechno tato zpráva popisuje.

    Já rozhodně nesouhlasím s tím, že by nová vláda České republiky, která nastoupila na konci ledna letošního roku, tzn. v situaci, kdy už všechna významná rozhodnutí v Norsku byla učiněna, nesla nějaký podíl viny na neutěšené situaci této těžce zkoušené rodiny. Nic takového není pravda. Naopak nová česká vláda se snaží rozhýbat všechny kompetentní instituce na naší straně a jsme připraveni poskytnout matce těchto dvou dětí maximální možnou podporu, ať už půjde o její snahu revidovat rozhodnutí soudu v Norsku, nebo ať už půjde o další projednávání její žaloby, kterou podala u Evropského soudu pro lidská práva. Prostě tohle jsou dva reálné směry, kde je možné v případě právních aktivit dosáhnout pozitivního rozhodnutí, které by této rodině mohlo pomoci. Musím říci, že bohužel, navzdory aktivitám jak našich ministerstev, tak našeho zastupitelského úřadu v Oslo, norská strana nepřehodnotila žádné z těch rozhodnutí, která byly přijata, zejména pokud jde o to, že děti jsou umístěny ve dvou odlišných rodinách. Jediné, co se změnilo k lepšímu, je povolení styku s matkou. A je také otázka, doufám, že to bude dobře vyřešeno, výuky češtiny pro tyto děti.

    Vy jste se ptala, jestli vím, zda tyto děti nepřišly o české občanství. Já nemám žádné informace o tom, že by tyto děti nebyly českými občany. Nemám žádné takovéto informace v tuto chvíli. Ale nepochybně můžeme ještě ověřit to, jak je přesně právní situace, která se týká jejich občanství norského.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Tak jenom jednu informaci k úvodu toho, co nám řekl pan premiér. Chtěla bych upozornit, že v lednu 2013 byla matka zbavena veškerých obvinění, která proti ní byla vznesena. To je jedna věc.

    Položila jsem čtyři otázky, odpověď jsem získala pouze na jednu - že pan premiér nemá žádné poznatky o tom, že by děti už nebyly státními příslušníky České republiky. Ty otázky jsem položila čtyři, máte je k dispozici, takže se k tomuto problému dále budu vracet. A předesílám, že připravím a podám několik dalších písemných a velmi konkrétních interpelací na členy vaší vlády. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a pan premiér jde již s reakcí k mikrofonu.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vaši aktivitu vítám. Já už jsem ji přivítal na minulých interpelacích. I na základě vašich minulých interpelací a interpelací dalších kolegů z Poslanecké sněmovny jsem Sněmovně předložil písemnou zprávu, která popisuje aktivity státních úřadů v posledních sedmi měsících. O těch aktivitách, které tomu předcházely, bohužel žádné dostupné informace nemám. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi. Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, paní předsedající.

    Vážený pane premiére, na mou interpelaci, která se týkala chodu Ministerstva pro místní rozvoj po odchodu současné paní ministryně na post eurokomisařky, jste již odpověděl v reakci na první interpelaci. Já bych však rád zdůraznil, že odchod ministryně přichází v době, kdy není ukončeno čerpání prostředků pro plánovací období 2007 až 2013, kdy z celkové alokace ve výši 698 mld. korun bylo doposud Evropskou komisí certifikováno pouze 55 % prostředků. V poslední čtvrtletní monitorovací zprávě o průběhu čerpání v programovém období 2007 až 2013 je také uvedeno, že limit k čerpání finančních prostředků jednotlivých operačních programů, příspěvek společenství, v roce 2014 splňuje zatím jediný operační program. Mimochodem, je to operační program Doprava. Zároveň byla Evropskou komisí dne 26. srpna letošního roku oficiálně schválena dohoda o partnerství pro programové období 2014 až 2020 a musí následovat urychlené kroky, které umožní čerpání finančních prostředků i z tohoto období. Zajištění této agendy vyžaduje vysokou prioritu vaší vlády, aby se neopakovala situace z předchozího období a čerpání prostředků z fondů Evropské unie probíhalo úspěšně.

    Jak jsme zaznamenali, má s paní ministryní odejít také zkušený náměstek ministryně pro národní orgán pro koordinaci. Nebudu vám nyní pokládat otázku, chci vás však požádat, aby vaše vláda věnovala vážnou pozornost urychlené stabilizaci resortu místního rozvoje. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, myslím, že mohu navázat na odpověď na první interpelaci, která tady dnes zazněla a týkala se obdobného problému, který jste zmínil. Bude důležité nejenom to, kdo bude novým ministrem pro místní rozvoj, a já skutečně výrazně preferuji odborníka na evropské fondy, na problematiku čerpání prostředků z Evropské unie, ale bude také záležet na jeho týmu. To znamená na lidech, které si s sebou buď na ministerstvo vezme nebo s nimi na ministerstvu bude připraven dále spolupracovat. Já si nemyslím, že teď, v té nejcitlivější poloze a pozici, ve které se můžeme nacházet z hlediska čerpání evropských prostředků, si můžeme dovolit nějaké rozsáhlé personální zemětřesení na Ministerstvu pro místní rozvoj. Myslím, že potřebujeme, aby nový ministr i jeho náměstci byli lidé, kteří budou v této věci kompetentní od samého počátku.

    Máte pravdu také v tom, že pokud se nabere zpoždění na začátku celého procesu, a teď už se bavím o aktuální finanční perspektivě, o nových operačních programech, pokud bychom nabrali výrazné zpoždění na samém začátku procesu, tak se to vymstí následující vládě, která tady bude v okamžiku, kdy se bude dokončovat čerpání prostředků z Evropské unie. Já bych nerad, aby nás naši následovníci, vláda, která přijde po této vládě České republiky, někdy v roce 2020 proklínali s tím, že Česká republika opět bude přicházet o miliardy nebo desítky miliard korun z fondů Evropské unie. Loni jsme ztratili 10 mld., to je ovlivněno tím, co se dělo o dva roky zpátky. Letos je riziko, pohybuje se kolem 24 mld. korun. Opět to souvisí s tím, co se dělo dva roky zpátky, někdy kolem roku 2012, kdy se situace ještě dala zachránit.

    Nemůžeme změnit minulost. Snažíme se a děláme kroky k tomu, abychom přišli o co nejméně peněz, ale minulost změnit nemůžeme, nemůžeme změnit, co se stalo nebo nestalo v roce 2012 nebo v roce 2011. Máme ale plnou odpovědnost za to, co se bude odehrávat v roce 2015, a máme plnou odpovědnost za to, co se odehrává na podzim letošního roku. To znamená schválení jednotlivých operačních programů, příprava výzev, vypsání výzev na jaře příštího roku, abychom neztratili rok 2015. A to už musí být role nového ministra pro místní rozvoj. Doufám, že bude tento ministr navržen koaličním partnerem co nejdříve, ještě předtím, než paní Jourová podá rezignaci na svoji funkci.

    Možná ještě k otázce přípravy na čerpání prostředků z Evropské unie. Snažíme se, abychom vytvořili maximálně jednotné metodické prostředí. Snažíme se, aby se potom pravidla už neměnila v průběhu hry. To byl bohužel jeden z velmi negativních faktorů, který nás pronásleduje až doteď - nejednotná metodika, rozdílné přístupy Ministerstva financí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, těch, kdo finanční prostředky poskytovali. Je tady velký problém. A samozřejmě řada obcí, řada subjektů, které čerpaly evropské dotace, se dneska setkává s tím, že audity, které realizuje Ministerstvo financí, vyznívají zcela jinak než předcházející kontrolní závěry, a dostávají se do fáze, kdy musí odvádět korekce, a to samozřejmě pro nikoho z těch, kdo čerpal evropské prostředky, není příjemná situace. My jsme se po deseti letech členství v Evropské unii dostali do paradoxní situace, že řada i třeba obcí nebo podnikatelů přemýšlí o tom, jestli má vůbec žádat o evropské fondy, aby se tím, že udělají třeba jenom drobnou formální chybu z hlediska jejich čerpání, nedostali do hospodářských problémů nebo do nějaké existenční katastrofy. Prostě tohle je úvaha, která je vedena velmi často a velmi intenzivně. Tady se trošku obávám zájmu o čerpání z nových evropských fondů, pokud se nám nepodaří přesvědčit obce a podnikatele, že se situace změnila a že už nedojde k tomu, že by se měnila pravidla během hry a že by výklad metodiky negativně dopadal na ty, kdo evropské prostředky čerpali. Tím nechci říci, že se tady nestaly chyby, že některé peníze nebyly použity neefektivně. To jsou případy, které musí stát samozřejmě hlídat, musí je potrestat. Ale byl bych velmi nerad, aby byli trestáni ti, kdo udělali pouze formální chyby, a byli trestáni tím, že budou mít korekce v řádu desítek procent.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nechce položit doplňující otázku. Dalším v pořadí je tedy pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

    Vážený pane premiére, přestože ekonomové hovoří o mírném oživení českého a evropského hospodářství, jsem přesvědčen, že nezaměstnanost je velkým problémem, a to nejenom u nás. Český statistický úřad uvádí míru nezaměstnanosti v naší zemi ve výši 7,4 %, což není malé číslo, zejména z pohledu situace rodin nezaměstnaných. Ve Zlínském kraji, odkud pocházím, je nezaměstnanost 7,1 %, přitom existuje potenciál, například v průmyslové zóně Holešov, zaměstnanost zvýšit. Proto se vás ptám, pane předsedo vlády, jaké konkrétní kroky činí vláda, aby zajistila nová pracovní místa. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, myslím, že to, s čím se budeme muset vyrovnávat v příštích měsících a letech, je fakt, že nezaměstnanost automaticky neklesne na předkrizovou úroveň. Nezaměstnanost, která tady byla předtím, než došlo k finanční krizi, se automaticky do České republiky nevrátí. Bude nás to stát poměrně velké úsilí k tomu, abychom dokázali alespoň snížit nezaměstnanost v sociálně nejkritičtějších oblastech. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji - bez doplňujících otázek. Prosím dalšího v pořadí, pana poslance Zahradníka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane premiére, já se na vás obracím jako na předsedu vlády, který je zodpovědný za své ministry, tedy i za ministra dopravy pana Prachaře, který tady dnes není. Můj dotaz směřuje k problematice dálnice D3, a to konkrétně k jejímu úseku Úsilné-Hodějovice, což je vlastně obchvat města České Budějovice. Tento problém se vleče již řadu let. Od podpisu memoranda obcí dotčených výstavbou v roce 2007 se v jednání o počtu sjezdů a mimoúrovňových křižovatek a o rozsahu zahloubení trasy, která je dána jednoznačně a má územní rozhodnutí, prakticky nepokročilo.

    Rada města České Budějovice přijala 20. srpna letošního roku usnesení, které bylo zasláno panu ministru Prachařovi, v němž vyjádřila velké znepokojení nad aktivitami směřujícími buď k ponížení dálnice na silnici nižší třídy, nebo na změnu trasy - v tomto případě ovšem, kdyby se měla měnit trasa, by se jednalo o odložení stavby řádově o desítky let -, a požádala ministra o jasné stanovisko, které zatím bohužel nebylo odpovězeno. Ministerstvo dopravy by mělo rozhodnout v krátkém čase a specifikovat do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury upřesněné investiční nároky a případné úpravy stavby proti požadavkům obsaženým v memorandu obcí, resp. ve sporu s pravomocným územním rozhodnutím, by měly být projednány s dotčenými obcemi a náležitě zdůvodněny.

    Vážený pane premiére, moje otázka zní: Kdy a jak Ministerstvo dopravy rozhodne o realizaci dálnice D3 jako obchvatu města České Budějovice?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já jsem byl konfrontován s podobnými otázkami, které jste zde teď položil, při své návštěvě na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích, kde jsem měl možnost hovořit krátce jak se zástupci kraje, tak se zástupci města České Budějovice. Požádal jsem pana ministra dopravy o poskytnutí informací a teď bych si dovolil odcitovat z informací, které jsem z Ministerstva dopravy v této věci získal.

    Za prvé k vaší otázce. Ministerstvo dopravy na obchvatu Českých Budějovic neuvažuje o změně návrhové dálniční kategorie. To znamená, to je jedna odpověď na vaši otázku.

    Za druhé mohu potvrdit, že stavba dálničního obchvatu Českých Budějovic je klíčovou stavbou nejenom z pohledu Českých Budějovic a Jihočeského kraje, ale také z pohledu vlády ČR. Pokračování stavby dálnice D3 v celé její délce je klíčovou prioritou jak vlády, tak Ministerstva dopravy a tyto dvě stavby, o kterých hovoříte, tj. úsek Úsilné-Hodějovice, Hodějovice-Třebonín považuji i já osobně za priority z hlediska výstavby dálniční sítě v naší zemi, protože navazují na dva úseky, které už jsou připraveny k výstavbě, to znamená, mohlo by tam dojít k výraznému urychlení celkové výstavby dálnice D3 ve směru na rakouské hranice.

    Současně je ale povinností Ministerstva dopravy realizovat stavby co nejefektivněji a před provedením nevratných kroků, které vedou k jejich realizaci, je nutné vždy posoudit, jestli neexistuje efektivnější řešení než to, které je navrženo. Z tohoto důvodu teď Ministerstvo dopravy intenzivně jedná se zástupci města Českých Budějovic o možnostech provedení úprav technického řešení obou zmiňovaných staveb, které by vedly ke zvýšení jejich ekonomické efektivnosti, to znamená snížilo náklady na výstavbu obchvatu Českých Budějovic. Zdůrazňuji, že jednání by mělo být vedeno pouze o takových úpravách, které by neměly výrazný negativní vliv na termín zahájení realizace těchto staveb.

    Tolik tedy citace z informace, kterou jsem získal od Ministerstva dopravy. Můj názor je takový, že by Ministerstvo dopravy mělo postupovat tak, aby zajistilo maximální možnou míru efektivity tohoto projektu. Pokud je tady šance na snížení nákladů výstavby obchvatu Českých Budějovic, tak by tato možnost měla být prověřena. Pokud jsou tady konkrétní technické návrhy, které se týkají např. otázky zkrácení zastřešeného úseku obchvatu, které by mohly přinést významné úspory pro státní rozpočet, pak si myslím, že tato věc by měla být projednána s Českými Budějovicemi, s Jihočeským krajem, ale současně pokládám za důležité, aby nedošlo k takovým změnám ve stavbě, které by si vyžádaly několikaletý nový schvalovací proces. Toho bych se skutečně velmi obával. Čili musíme teď najít rozumné řešení a to je úkol Ministerstva dopravy - prověřit možnost zlevnění stavby a současně nebránit a nezabránit tomu, aby bylo možné v dohledné době tyto dva úseky dálnice D3 začít stavět.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana poslance, aby položil svoji doplňující otázku.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane premiére, děkuji za tuto odpověď. Chtěl bych ještě dodat, že občané města Budějovice a sídelní budějovické aglomerace mají nárok a právo na to, myslím ve srovnání s jinými regiony, aby trasa byla vedena tak, aby to území nebylo příliš narušeno a kontaminováno. A znova upozorňuji a prosím, aby bylo s velkým důrazem sledováno vládou, že jakékoliv posunutí trasy, jakákoliv změna trasy skutečně vyvolá nová projednání a odsune o deset let minimálně stavbu této dálnice.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci.***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče já se z povahy věci neúčastním přímo těch technických jednání, čili nemohu zde mluvit za ministra dopravy ani za pracovníky Ředitelství silnic a dálnic, kteří mají tento projekt přesně na starosti. Nicméně teď probíhá proces, kde se snaží Ministerstvo dopravy ověřit, zdali je možné bez toho, aniž by tu způsobilo dramatické odložení této stavby, snížit náklady na její realizaci. Rozumím tomu, že jsou tady určité parametry, které se týkají vlivu na životní prostředí, legitimní požadavky obyvatel města České Budějovice spojené zejména s negativními dopady obchvatu na jejich životy, že byla v minulosti zvolena určitá technická řešení, která byla odsouhlasena. Teď je snaha ze strany státu snížit náklady na realizaci této akce, ale tak, aby nedošlo ke změně trasy, a tak, aby nedošlo k nějakému výraznému zpoždění v její výstavbě.

    Byl jsem ujištěn panem ministrem dopravy, že se nejedná o změnu trasy, pokud jde o realizaci obchvatu Českých Budějovic, že se jedná o ta další technická opatření, která jsou spojena s tím, jakým způsobem tam přesně komunikace bude vedena. Ale nemělo by se jednat o změnu trasy. Souhlasím s vámi, že pokud by se jednalo o změnu trasy, tak to znamená procesy, které budou trvat řadu let.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a vzhledem k tomu, že uplynula 16. hodina, přejdeme k ústním interpelacím na přítomné i nepřítomné členy vlády. Ale dříve, než tak učiníme, mám zde přihlášku s přednostním právem, které musím vyhovět - je to přednostní právo pana poslance Stanjury. Prosím akorát o stručnost, abychom neobírali kolegy o možnost interpelací.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nechci ubírat zejména opozici čas, takže opravdu velmi stručně. Chci poděkovat panu premiérovi, že se účastní interpelací, a chci poděkovat i ministrům, kteří se účastní.

    Zítra to bude přesně tři měsíce od posledního dne interpelací. Tři měsíce jsme interpelace neměli a velmi často, a možná i oprávněně, nás občas vládní poslanci kritizují za to, že nemáme zdržovat a máme se ptát na interpelacích. Za náš klub - my jsme podali sedmnáct interpelací, ve dvanácti případech ministr není přítomen, tj. více než 70 %. Z celkového počtu 54 dnes podaných interpelací více než 55 % bude nezodpovězeno. Takže já za náš klub stahuji interpelace číslo 5, 6, 10, 12, 20, 22, 27, 29, 35, 36, 39 a 49. Je to celkem dvanáct stažených interpelací. Nemá cenu, abychom ztráceli čas, takže doufám, že těch mých devadesát vteřin, které jsem mluvil, nahradí těch dvanáct. A poprosil bych pana premiéra, kterému opravdu děkuji, že byl jak na písemných, tak na ústních, aby váhou své autority zjednal přítomnost ministrů.

    My chápeme, že občas některý musí být, třeba když má zahraniční cestu, to je naprosto pochopitelný důvod. Chci jenom říci, že na ministra dopravy je třináct ústních interpelací z pěti frakcí, nevím, jestli tady bude večer, ale my budeme jeho zákony projednávat po osmnácté, devatenácté i dvacáté první hodině. On sám tu na třináct ústních interpelací přítomen není.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu předsedovi Stanjurovi.

    Přejdeme k projednávání ústních interpelací dle vylosovaného pořadí. Jako první bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka pan poslanec Ludvík Hovorka, ve věci zakázky na účetní a právní služby v Nemocnici Na Homolce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení účastní členové vlády. Po svých předchůdcích jste zdědil poměrně sofistikovaný tunelářský systém v Nemocnici Na Homolce, v jejích dceřiných firmách a v outsourcingu služeb. Při jednání na kontrolním výboru jste sdělil, že si nedovedete představit fungování takové nemocnice, nebo velikosti takové nemocnice, jako je Nemocnice Na Homolce, která by neměla svoje vlastní účetní oddělení. V nemocnici Na Homolce to takto funguje již řadu let, minimálně od roku 2009.

    V roce 2009 vyhrála výběrové řízení na outsourcing účetních služeb firma Bialešová s. r. o. Bylo to na čtyři a půl roku, a když jsem se na to ptal, jak je to možné, tak mi bylo sděleno vašimi předchůdci, jak panem ministrem Hegerem, tak paní Juráskovou, že se jedná o pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví v přímo řízených organizacích. Nikdy tento pilotní projekt nebyl vyhodnocen, pouze bylo sděleno, že tento systém outsourcingu šetří minimálně třicet milionů korun ročně. Zakázka ale skončila a já se ptám, pokud se nejedná o pilotní projekt, jak je možné, že nemocnice pod vedením pana ředitele Šetlíka i nadále zadává účetní služby bez výběrového řízení firmě Bialešová s. r. o. a na základě čeho, pokud zakázka nebyla vypsána. Je pravda, že firmě Bialešová s. r. o. platí nemocnice 2,8 milionu korun měsíčně při odhadovaných nákladech zhruba 800 korun? Kolik činí náklady nemocnice na zaúčtování jedné účetní položky? A je pravdou, že paní Emílie Bialešová jako cizí osoba je dosud stále jednatelkou v orgánech dceřiné společnosti Nemocnice Na Homolce, konkrétně Holte s. r. o.? Pokud jde pravda, že Nemocnice Na Homolce odmítla předat ministru Holcátovi i vám veškeré účetní doklady dceřiných firem, a pokud je pravda, že jste nařídil likvidaci dceřiných firem současnému řediteli Šetlíkovi, proč jste mu v současně nenařídil svolání mimořádných valných hromad těchto společností a výměnu členů statutárních orgánů? Současně se ptám, pane ministře, jestli je pravda, že Nemocnice Na Homolce vypsala výběrové řízení na právní služby za 60 milionů korun na čtyři roky. Byla už tato veřejná zakázka vysoutěžena (upozornění na čas) na právní služby srovnatelné s náklady jiných nemocnic zřizovaných ministerstvem? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi a prosím pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, co se týká dotazů, které zde byly vzneseny panem poslancem Hovorkou, tak je asi evidentní, že tyto detaily opravdu nejsem teď schopen odpovědět takto z hlavy. My vám na všechny otázky pečlivě odpovíme formou písemné odpovědi. Já bych jenom rád, aby tato zaznělo, že si myslím, že tato problematika bude řešena systémově, a to tím, že do konce tohoto měsíce by mělo být uzavřeno výběrové řízení na ředitele na Nemocnici Na Homolce, a pak předpokládám, že všechny tyto věci bude řešit nový pan ředitel. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, zdali má doplňující otázku. Evidentně má, prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Vážený pane ministře, děkuji za to, že chcete záležitost systémově řešit. Přesto si myslím, že ta záležitost s účetnictvím, s účetními službami a s outsourcingem bez výběrového řízení by měla být řešena bezodkladně, a to ještě stávajícím vedením, stávajícím ředitelem. Pokud zmíněná veřejná zakázka na ony právní služby za 60 milionů na čtyři roky vysoutěžena nebyla, pak si položím ještě jednu doplňující otázku. Na základě čeho a za kolik dodávají právní služby Nemocnici Na Homolce firmám Holte Medical a Holte s. r. o. právní firmy, které tam dneska působí? Jsou to konkrétně podle mých informací Bláha a Němec, Jansta a Kostka, Dáňa a Pergl a dr. Žďárek.

    Dále bych se chtěl zeptat, kolik činí roční bonusy za dodávané léky, zdravotnické prostředky a spotřební materiál dodávaný prostřednictvím dceřiných firem a firmy KTH Medical do Nemocnice Na Homolce a jak se tyto bonusy vykazují v účetnictví Nemocnice Na Homolce a dceřiných firem. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pane ministře, prosím o doplňující odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bohužel v tuto chvíli a v tomto okamžiku musím odpovědět velmi podobně jako při té první části. Já opravdu tyto věci teď momentálně v hlavě nemám. Ale velmi pečlivě a pozorně všechny podněty pana poslance Hovorky prověříme a všechny informace, které zjistíme na otázky, které tu zazněly, mu písemně podrobně pošleme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za rafinovanou odpověď.

    Druhou interpelací bude interpelovat pan poslanec Josef Zahradníček pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci řidičů a drog. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, všem dobré odpoledne.

    Moje dnešní krátká interpelace je na téma řidiči, alkohol, návykové látky, a to především drogy. Je až neuvěřitelné, co dokážou všechno někteří řidiči před jízdou a možná i během jízdy konzumovat. Nejen já jsem znepokojen touto situací, která je v posledních měsících přímo otřesná. Nelze přece dále tolerovat, aby poctiví řidiči usedali za volant s pocitem, že se již nemusí vrátit ve zdraví ke svým rodinám kvůli někomu, kterému nejsou vlastní základní lidská pravidla, mezi které jistě patří pravidlo bezpečného a včasného návratu.

    Proto se vás tímto ptám, vážený pane ministře, jaká opatření se chystají a kdy budou zavedeny větší sankce vůči řidičům, kteří takto porušují zákoník a usedají za volant pod vlivem těchto látek. Myslím, že situaci nemusím více popisovat, a věřím, že je známá i vám. Děkuji za pozornost a děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníčkovi. Poprosím pana ministra Milana Chovance o jeho odpověď na téma co řidiči a drogy.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, rád bych vás ubezpečil, že situace v užívání návykových látek, ať je to alkohol, nebo jsou to drogy, při řízení motorového vozidla nás nenechává ani chladným ani klidným, protože má stoupající a negativní trend ve společnosti. Když se podíváte na policejní statistiky, tak nárůst řidičů, kteří požili před jízdou drogu, se zvyšuje v řádech desítek procent v meziročním srovnání a je to daleko větší nárůst, než je to u alkoholu. Má to několik důvodů. Hlavním důvodem je velice jednoduchá dostupnost drog v České republice. Je to otázka a Ministerstvo vnitra v této věci teď v současné době - je to otázka především represi. My se na tu represi velmi pečlivě připravujeme, protože teď v této době nic jiného nezbývá. Vedle toho samozřejmě nepodceňujeme prevenci, diskusi ve školách, výukové programy a další věci, které jsou s tím spojené.

    Nakoupili jsme z rezervy Policejního prezidia pro policisty sadu detekčních přístrojů pro zjištění drogy v těle řidiče při kontrolách. Jsou to jednorázové testy a jsou to i jiné tedy testy, které lze používat opakovaně. Vybavujeme policisty například zastavovacími pásy, protože pokud se takovýto řidič na silnici vydá, tak je složité ho zastavit. Buď po něm musíme střílet, jako jste si nedávno přečetli v médiích, na řidičku, která se řítila po silnici 200 kilometrů v hodině, a policisté nebyli vybavení zastavovacími pásy, a tito řidiči potom ohrožovali lidi, kteří jeli normálně a standardně v silničním provozu. Takže policie dostává detekci, dostává zastavovací pásy.

    Další opatření, které se připravuje, je registr přestupků. Ideál, ke kterému směřujeme, je, aby každý policista měl ve svém autě laptop, v němž se velice jednoduše dozví, komu patří auto, které stíhá nebo které je podezřelé z páchání přestupku, a vedle toho by se dozvěděl z registru přestupků, s kým má tu čest. Kdyby takto vybavená byla hlídka, v níž byla ta policistka, kterou ten zfetovaný řidič usmrtil, možná by se tragédii dalo vyhnout, protože by si počínali asi daleko obezřetněji, kdyby věděli, s kým mají tu čest na silnici před sebou.

    Vedle toho jsme spolu s paní ministryní Válkovou vytvořili zhruba přede dvěma měsíci pracovní skupinu, která posuzuje i toto téma. Takže vedle rekodifikace trestního řádu posuzujeme i téma drog a jejich vliv na řízení motorových vozidel. K tomuto tématu bude 30. 9. seminář, který by měl vyhodnotit tu dvouměsíční práci odborníků na stranách Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, kteří by primárně měli posoudit, jestli jsou potřeba některé legislativní úpravy. Bavíme se například o tom, jestli je dobré, abychom zabavovali auta těmto řidičům, kteří opakovaně řídí motorové vozidlo pod vlivem návykové látky. Já za sebe říkám že ano. Stejný názor má i dopravní policie. Trošku jsme se přetahovali s nejvyšším státním zástupcem mediálně, ale myslím si, že to je spíš diskomunikace v této věci, když to řeknu velmi kulantně.

    Například v Ústeckém kraji se vozidla těmto řidičům zabavují. Soudy tam mají jiný přístup k té věci. Já si prostě myslím, že i podle stávající legislativy lze vozidla zabavovat. Ono to tu věc nevyřeší, ale člověk, který poněkolikáté sedá za volant pod vlivem návykové látky a má v kapse klíčky od vozidla, a to vozidlo stojí před tím domem, tak samozřejmě pokušení je velké a těmto lidem už je to de facto jedno. To znamená, i to odebírání aut je jedno z opatření, která by mohla pomoct k tomu, aby se nám na silnicích tito lidé nevyskytovali. Má to své limity. Bude to mít určité právní problémy, ale musíme se o to bezesporu pokusit.

    Takže k té otázce represe ještě jednou. Vybavujeme policisty detekcí, vybavujeme je zastavovacími pásy a sítěmi. Za pět milionů byly nakoupeny zastavovací pásy, které v nejbližších dnech doputují na pohotovostní jednotky. A v otázce změn legislativy 30. 9. bude seminář, kde budeme po něm informovat veřejnost, jaká je dohoda mezi státními zástupci, policisty a Ministerstvem spravedlnosti a vnitra o dalším postupu. Budu vás informovat i na půdě Poslanecké sněmovny.

    Děkuji za tento dotaz.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance Zahradníčka, jestli má doplňující dotaz. Mě tedy pan ministr od drog dostatečně odradil.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za odpověď. Mám ještě jeden takový námět - zda se neuvažuje o odebírání řidičských průkazů přímo na místě. Jinak bych přál policii držet palce a přeji si rychlé řešení této situace. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Třetí interpelaci bude mít paní poslankyně Marta Semelová na ministra kultury Daniela Hermana ve věci národní kulturní památky Hradiště Šárka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, obrátil se na mne občan z Prahy 6 s výzvou, abychom se zabývali sporným prodejem pozemků kolem vodních nádrží Džbán a Hostivař. Pozemky byly ve správě rušeného státního podniku Pražská kanalizace a vodní toky, jehož zakladatelem byl Národní výbor hlavního města Prahy a právním nástupcem hlavní město Praha. To jako zakladatel určuje průběh likvidace skrz pověřeného likvidátora.

    Průběh likvidace ukládá zákon, který předepisuje dražbu, nepovolí-li Ministerstvo financí bezúplatný nebo přímý úplatný převod. To se nestalo. Podle vyjádření současného primátora ze dne 19. června 2014 jednalo hlavní město s likvidátorem státního podniku Pražská kanalizace a vodní toky, státní podnik v likvidaci, o smluvním převodu majetku v areálu koupaliště Džbán již od roku 2000. Likvidátor na základě žádosti hlavního města Prahy požádal Ministerstvo financí České republiky v čele se současným premiérem Bohuslavem Sobotkou o udělení souhlasu se smluvním převodem podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To však souhlas neudělilo. Stejně tak v případě pozemků u koupaliště Hostivař. V prosinci 2012 se dostaly pozemky do dražby, byly prodány a v současné době je území nezastavitelné.

    Proč se obracím na vás jako ministra kultury? V uvedené lokalitě se nachází národní kulturní památka Hradiště Šárka, proto měl prodávající ze zákona povinnost nabídnout nemovitost přednostně k prodeji Ministerstvu kultury. To prý neučinil. Pak existuje možnost do tří let převod nemovitosti ze zákona zrušit. Ptám se vás proto, pan ministře, vzhledem k tomu, že se jedná o národní kulturní památku a stát se dopustil chybného rozhodnutí, kdy nepovolil převod území pražských přírodních parků Šárka a Hostivař na hlavní město Praha, čímž ohrozil jejich základní kulturní, rekreační a krajinotvornou funkci, zda byste nezvážil využít možnosti zrušit převod z důvodu porušení § 13 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči - právo na státu na přednostní koupi kulturní památky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, vážená paní kolegyně, kolegyně a kolegové, je to tak, jak říkáte. Jedná se o pochybnosti určitého způsobu likvidace státního podniku Pražské kanalizace a vodní toky v likvidaci, při které byl ve veřejné dražbě vydražen i pozemek koupaliště Džbán, na kterém se nachází zmíněná národní kulturní památka Hradiště Šárka, kde je tedy raně středověké hradiště.

    Ministerstvo kultury ve věci momentálně nevede žádné řízení. Pouze dopisem ze dne 9. ledna letošního roku, který byl adresován občanskému sdružení Veleslavín, jsme sdělili, že pozemky, konkrétní parcely tady nebudu citovat, které jsou vedeny v ústředním seznamu kulturních památek jako národní kulturní památka Hradiště Šárka, nebyly podle zákona o státní památkové péči bývalým vlastníkem skutečně nabízeny Ministerstvu kultury ke koupi.

    Podle ustanovení § 13 odst. 1 památkového zákona je vlastník kulturní památky povinen v případě zamýšleného prodeje kulturní památky, jde-li tedy o movitou kulturní památku nebo jde-li o národní kulturní památku, ji přednostně nabídnout Ministerstvu kultury ke koupi tak, jak jste říkala. Vzhledem k tomu, že Hradiště Šárka je národní kulturní památkou, vztahuje se na ni toto výše citované ustanovení památkového zákona. V ustanovení § 13 odst. 4 památkového zákona je uvedeno, že nesplní-li vlastník kulturní památky povinnost uvedenou v citovaném odstavci 1, je právní úkon, kterým převedl vlastnictví ke kulturní památce na jinou osobu, neplatný, pokud se této neplatnosti dovolá Ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury může toto právo uplatnit do tří let ode dne provedení uvedeného právního úkonu, to znamená, že ta lhůta stále běží.

    Zde je zakotvena možnost - nikoliv povinnost - zneplatnit převod vlastnictví v případě, že nebyla tato nabídková povinnost splněna. K tomuto kroku by bylo možné přistoupit především za situace, že by předkupního práva Ministerstvo kultury využilo. Tady je otázka využití tohoto areálu, pozemku koupaliště Džbán, pro resort Ministerstva kultury. Na druhou stranu samozřejmě pokud je zde nějaký vážný důvod, že bychom měli tuto věc tedy - ač to je, řekněme, nestandardní, jak jste to sama naznačila - řešit, ať se na nás určitě příslušný subjekt obrátí s oficiálním podáním a rozhodně se tím zabývat budeme, protože lhůta nepropadla, stále běží, čas je a odpovídá to příslušnému paragrafu památkového zákona.

    Děkuji za to upozornění.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho obsáhlou odpověď. Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla panu ministrovi za tuto nabídku poděkovat. Budu se tím dále zabývat. Myslím si, že pochopitelně občané, kteří tam žijí, obyvatelé, jsou znepokojeni tím, že by mohla tato národní kulturní památka přijít k újmě. To za prvé. A za druhé - známe různé zájmy všelijakých developerů v Praze, takže i z tohoto důvodu mají o tuto přírodní lokalitu obavy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i panu ministrovi. Než budeme pokračovat v další interpelaci, což bude interpelace pana poslance Václava Klučky na pana ministra zahraničí, tak přečtu omluvy. Nejprve se omlouvá pan ministr Svatopluk Němeček z dnešního jednání od 16.30 hodin z důvodu zasedání zdravotního výboru Poslanecké sněmovny - čímž uctivě zdravím předsedu zdravotního výboru za jeho skvělý nápad. Dále se omlouvá pan doktor Pavel Plzák z dnešní schůze Poslanecké sněmovny od 16 hodin z osobních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Petr Bendl z dnešního jednání Sněmovny ze zdravotních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Karel Tureček z dnešního jednání od 18 hodin a zítra celý den z osobních důvodů a nakonec paní poslankyně Pecková dnes mezi 15. a 22. hodinou z osobních důvodů.

    A teď už konečně prosím pana poslance Václava Klučku s jeho interpelací na pana ministra Lubomíra Zaorálka ve věci konference v Paříži o Islámském státu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Islámský stát, ta interpelace je nadepsaná aspoň tak, jak máte v papírech, konference v Paříži - Islámský stát.

    Já vám řeknu jednu vzpomínku. V roce 1993, kdy jsem měl poprvé možnost v Poslanecké sněmovně být u toho, když se zakládala Česká republika, v tomto roce jsem byl členem branného a bezpečnostního výboru a předsedou byl pan Vladimír Šuman. Na jednom zasedání tohoto výboru jsme diskutovali bezpečnostní rizika ve světě. Padalo hodně návrhů, hodně diskuse bylo. Nakonec si slovo vzal předseda tohoto výboru Vladimír Šuman a říkal: Říkejte si, co chcete. Tím největším bezpečnostním světovým rizikem je islámský fundamentalismus. Přiznám se, že jsme v té době málokdo tomu pořádně rozuměli, ani jsme o tom pořádně neslyšeli. Já vám povím, že pokud mě bude tento člověk poslouchat, protože on žije, tak se mu musím omluvit a říci, jak velkou pravdu měl.

    Islámský stát, islámský fundamentalismus, to je téma, které se projednávalo na pařížské konferenci, na které byl přítomen ministr Zaorálek. Já bych ho chtěl požádat, aby nám v krátkosti toho času, který má, řekl ty zásadní věci, které se na této konferenci o tomto tak významném tématu, projednávaly a co se dohodlo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra zahraničí, aby nám poreferoval, jak to bylo v Paříži s Islámským státem. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano. Já vám přeji dobré odpoledne. Informaci podám. Ta konference se skutečně konala v pondělí 15. září v Paříži. Byla svolána na základě pozvání pana prezidenta Hollandea, tedy francouzského prezidenta, a prezidenta Iráku. Na konferenci byli pozváni ministři zahraničí. Účast byla poměrně silná. Pravděpodobně stojí za to také uvést, které země se jí účastnily. Za Evropu byli přítomni ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Španělska, Holandska, Dánska, Belgie, Turecka, Norska, Velké Británie. Za střední Evropu tam tedy byla Česká republika, reprezentovaná mnou. Pak se konference účastnili John Kerry ze Spojených států, Sergej Lavrov z Ruska, ministři zahraničí Kanady, Číny a Japonska. Státy Zálivu, arabské země, byly reprezentovány kromě Iráku, který osobou prezidenta Iráku byl hostitelem, také Saúdskou Arábií, Kuvajtem, Bahrajnem, Emiráty, Libanonem, Jordánskem a Egyptem. Takže ta sestava, která seděla kolem stolu, byla opravdu mimořádně silná. Složení bylo samozřejmě velmi zajímavé, protože tu stály vedle sebe země islámské, arabské státy, státy Zálivu a zároveň reprezentanti Evropy, Číny, Japonska, Spojených států, Kanady.

    K čemu konference v tomto složení došla? Především konference samozřejmě začala tím, že jsme se shodli na tom, že jsme odsoudili brutalitu toho takzvaného Islámského státu. Ono bylo, upřímně řečeno, kritizováno i to použití výrazu Islámský stát, protože islámské země odmítají výraz označení pro tento stát, a nakonec bylo odmítnuto i to označení stát, protože je otázka, jestli je státem to, co na severu Iráku vzniklo. Používal se tam arabský výraz "deš" (zapsáno foneticky). My tady budeme pro srozumitelnost používat ten výraz Islámský stát.

    Ale říkám, konference odsoudila brutalitu, které se dopouští ta organizace, která takto obsazuje a okupuje ono území severního Iráku. Zároveň tam byla vyjádřena jasná snaha a odhodlání ty, kteří se provinili na genocidních zločinech páchaných v oné oblasti regionu, všechny potrestat za zločiny proti lidskosti. Bylo řečeno, že je třeba udělat všechno pro to, aby tyto zločiny skutečně nezůstaly bez odezvy. Zároveň kromě odsouzení těch zločinů a genocidy, která probíhá na severu Iráku, konference a to složení ministrů vyjádřilo podporu teritoriální integritě a politickému procesu ustavení nové vlády v Iráku. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím pana poslance Klučku o doplňující otázku.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Chci poděkovat panu ministrovi, protože ono to bylo skutečně v krátkém čase, myslím, že se k té věci ještě tady v Poslanecké sněmovně vrátíme, a zároveň to, že přetáhl čas, tak už nebudu pokračovat v doplňující otázce, protože si myslím, že to byly ty dvě minuty. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr jestli může doplnit? Nechce. Děkuji.

    Další interpelací - pokud to dobře chápu, paní poslankyně Fischerová stahuje svou interpelaci, jak to naznačil pan předseda poslaneckého klubu? Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo, je tomu tak. Velice mě to mrzí, že není přítomný pan ministr dopravy Prachař, protože opravdu jsem už měla delší dobu v zásobě dotaz na něj, takže já si počkám, až tu bude osobně přítomen. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Totéž se týká pana poslance Petra Bendla, který je omluven. Dostáváme se k sedmé interpelaci, kterou pan poslanec Ivo Pojezný bude interpelovat pana ministra Marcela Chládka, který je bohužel taktéž nepřítomen, ve věci platů pracovníků školských zařízení. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Příjemné odpoledne, dámy a pánové. Přestože tu pan ministr není, tak bych načetl svou interpelaci. Nebude tak dlouhá, trochu ji zkrátím.

    Vážený pane ministře, vím, že jste už odpovídal na podobnou otázku někdy v květnu paní kolegyni Putnové ohledně platů pedagogických pracovníků, nicméně požádal bych o upřesnění některých věcí.

    Zvyšování platů učitelů a ostatních školských pracovníků považuji nejen za plnění vašich předvolebních slibů, ale také za výjimečně dobrou zprávu pro pracovníky škol. Zajímalo by mne proto za prvé, jak bude v následujících letech vypadat navyšování platů v oblasti školství, a to jak u pedagogických pracovníků, tak i u nepedagogických pracovníků. Za druhé, zda budete, pane ministře, usilovat o změnu struktury platové tabulky pro pedagogické pracovníky. Mám na mysli přidání dalšího platového stupně k současným pěti na šest, což je také snahou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Interpelace bude odpovězena písemně.

    Dostáváme se k osmé interpelaci. Pan poslanec Ladislav Šincl bude interpelovat pana ministra Milana Chovance ve věci kupování hlasů v Českém Těšíně. I takové věci se dějí. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Tak tak. Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, protože se blíží volby do obecních zastupitelstev, obracím se na vás ve věci závažného problému, který se objevil v minulých volbách v několika obcích a také v Českém Těšíně. Jde o tzv. kupčení s hlasy voličů v této obci. Jedná se o obec v našem Moravskoslezském kraji, za který jsem byl zvolen do funkce poslance, a tudíž považuji za svoji povinnost se na vás jako na ministra vnitra obrátit s touto problematikou.

    Ke kupčení s hlasy voličů docházelo prokazatelně ve volebním roce 2010, a to ve prospěch strany SOS - Strana pro otevřenou společnost pro Český Těšín, a proto bylo i ostravským soudem rozhodnuto o neplatnosti hlasování. Následně 8. 1. 2011 proběhlo opakované hlasování, u kterého opět docházelo ke skupování hlasů pro stranu SOS. Průběh hlasování monitoroval i pozorovatel organizace Transparency International. Podle zjištění této organizace dostávali lidé za jeden hlas tisíc a patnáct set korun. Následně byla podána opět žaloba, ovšem nebylo v silách občanů toto kupčení s hlasy prokázat. Mám za to, že postih a prokazování těchto negativních ohrožujících činů porušuje samotný princip demokracie v naší zemi a je hlavním úkolem policie a jejích orgánů toto odhalovat.

    Vážený pane ministře, kupování hlasů ve městě Český Těšín a jiných obcích České republiky jsou velice negativní jevy, které by neměly v demokratickém systému vůbec existovat. Z tohoto důvodu se na vás obracím s otázkou, jaké konkrétní opatření v nadcházejících volbách se chystáte přijmout, aby tyto volby v obcích proběhly v duchu demokratických zásad. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o jeho odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, podle dostupných informací, které má Ministerstvo vnitra k dispozici, byly informace týkající se možného kupování hlasů uveřejněné na facebooku, který není oficiálním facebookem města Český Těšín. Městský úřad Český Těšín však okamžitě přijal opatření a o zjištěných skutečnostech byla informována Městská policie v Českém Těšíně a též všechny okrskové volební komise. V případě, že by byly zjištěny jakékoli skutečnosti nasvědčující možnému kupování hlasů, je potřeba okamžitě uvědomit příslušnou městskou policii nebo státní policii a vyhotovit o takové věci úřední záznam. Zároveň byl v této věci podán podnět Státnímu zastupitelství Karviná místostarostou města Český Těšín.

    Ministerstvo vnitra situaci v Českém Těšíně i nadále monitoruje. Ministerstvo vnitra cestou krajských úřadů upozorní obecní úřady, aby podle místních podmínek zvážily obdobná opatření, a to ve spolupráci s Policií České republiky, případně s obecní policií, pokud je v této obci ustanovena. Poznatky při zajišťování veřejného pořádku v průběhu voleb mohou posloužit následně jako podklad pro případné soudní řízení a toto soudní řízení v konci konců může znamenat až neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, jestli má doplňující otázku. Nemá, odpověď byla úplná a jasná. Děkuji i panu ministrovi.

    Další interpelací, devátou v pořadí, bude interpelovat pan poslanec František Laudát pana nepřítomného ministra Antonína Prachaře. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nemá smysl, měl jsem na dnešek připravených čtyři pět interpelací, s jednou jsem se nedostal do losování interpelací. Nemá to smysl. A řeknu jenom to, co jsem řekl již dopoledne. Já nejsem zvyklý interpelovat a za svoji politickou kariéru jsem tady interpeloval jednou, což tedy tehdy předseda Sněmovny pan Zaorálek peprně okomentoval, byť to bylo v éře Topolánka. Nicméně musím říct, že situaci na Ministerstvu dopravy považuji za už tak alarmující, že by vláda neměla čekat na to, udělat případnou změnu nebo přijmout nějaká opatření po komunálních a senátních volbách.

    To, co jsem chtěl interpelovat, jestli to můžu takto zneužít, tak to je: D11, vpašovávání některých úkonů, nevypořádání pozemků, a přesto uzavírání dodatků. D jednička. Změny času, porušování tendrů, a prosím, týká se to všechno, co už padá na vrub tohoto pana ministra. On by mně to možná vyvrátil, že to tak není, ale i z dostupných zdrojů z médií probleskává sem tam něco, že to tak je. Změna projektu, to znamená neufinancovat to z evropských peněz. A sami vidíte, že se nám začínají média a veřejnost vysmívat, že stát má peníze, a dálnice nestaví. Absurdní situace.

    Proto já stahuji všechny svoje interpelace. A skutečně navrhnu, a není to ve zlém úmyslu, nechci z toho třískat politický kapitál, ale těch interpelací k různým tématům na dopravu je tady tolik, je to prostě naprosto zběsilá situace - jak dál se bude postupovat s provozovatelem mýtného systému, jak to bude s dalšími investicemi. Nevyčítal bych mu, naopak se ho zastanu třeba při tom nečerpání peněz z Fondu dopravní infrastruktury, protože tu situaci znám, co se každý rok odehrává. Nicméně musím říct, že skutečně ta situace je alarmující, a je mi líto, že tam jsou doničovány i poslední zbytky toho, co ještě v tomto resortu fungovalo. A je to zlé pro tuto republiku.

    Takže děkuji a prosím, aby všechny moje další interpelace dneska byly staženy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, rád tak učiním. Další interpelací po stažené interpelaci pana poslance Laudáta následuje stažená interpelace pana poslance Stanjury a následuje další, jedenáctá, interpelace pana poslance Martina Novotného na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci elektronizace veřejné správy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane ministře, letos v dubnu jste oznámil zastavení prací na některých zásadních projektech elektronizace veřejné správy, konkrétně jde o projekt e-Sbírka, projekt e-Legislativa. V obou případech jde přitom o projekty, které by mohly vést k významným úsporám nákladů.

    Jako bývalý primátor jsem si dobře vědom prostředků vynakládaných například obcemi na povinné pořizování tištěných originálů Sbírky zákonů, jejich následnou archivaci a podobně. To však zdaleka není jediný potenciální přínos těchto projektů. Mohou sehrát důležitou roli i ve snaze o celkové zjednodušení našeho legislativního prostředí, zprůhlednění procesu přijímání zákonů, eliminaci chybovosti těchto procesů a jejich celkové zkvalitnění legislativy jako takové. Sekundárním efektem můžou být velké úspory ekonomické, úspory na ministerstvech, o kterých tato vláda často hovoří, ve státní správě vůbec, a tak dále, a tak dále. Navíc připomínám, že závaznou elektronickou publikaci sbírek zákonů a mezinárodních smluv zavedli úspěšně už ve 12 státech Evropské unie. Tehdy ta argumentace byla taková, že nejde využít evropské prostředky, prostředky ve státním rozpočtu nejsou, peníze tedy nejsou a budeme pokračovat, až budou.

    Moje otázka tedy logicky směřuje k tomu, co se v této věci odehrálo v minulých pěti měsících, zda se nějak práce, jakákoliv příprava tohoto projektu znovu rozběhla, došlo k nějakým modifikacím, jaká je časová vize přípravy, zahájení, implementace. Jaký je zkrátka aktuální stav a vaše plány v této oblasti, nebo jestli to skutečně znamenalo, že se neděje nic, že se čeká na ty peníze, protože to v dnešní době také může také být čekání na Godota. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra vnitra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, se vším, co tady zaznělo, souhlasím. To znamená, o potřebnosti projektu e-Sbírka, e-Legislativa. Bohužel se jedná o projekt, jehož náklady jsou odhadovány v řádu několika set milionů, téměř částce blížící se miliardě korun. My jsme stáli před rozhodnutím, jestli dále pokračovat z národních zdrojů, anebo jestli tento projekt pozastavit a pokusit se ho uplatnit v příštím plánovacím období. Rozhodli jsme se vzhledem k tomu, že jsme ty potřebné finance prostě neměli, že tento projekt jako prioritní projekt předložíme v rámci příštího plánovacího období, to znamená v období 2014 plus.

    Tento projekt je udělán, dokončen, je dokončen k tomu, aby mohl být podán v rámci žádosti o evropské peníze. Předpokládáme takovou časovou osu, že by tento projekt byl podán ve druhém čtvrtletí roku 2015, a předpokládáme jeho plnou funkčnost od 1. ledna 2019. V současné době ministerstvo ještě tento projekt dopilovává, připravujeme žádost, která bude podána, a samozřejmě čekáme na podmínky v příslušném operačním programu. Chci vás ubezpečit, že se nejedná o změnu priorit Ministerstva vnitra a vypuštění tohoto programu, spíše naopak. Díky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku, děkuji tedy oběma pánům.

    Pan poslanec Jan Zahradník stáhl svoji interpelaci na pana ministra Prachaře, bohužel nepřítomného. Takže další, třináctou interpelací bude interpelace pana poslance Ladislava Velebného na stejného ministra, nepřítomného pana ministra dopravy Antonína Prachaře. Pan poslanec Velebný ale bohužel není přítomen, takže jeho interpelace taktéž nebude projednána.

    Čtrnáctá interpelace: paní poslankyně Dana Váhalová bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci návštěvy Ukrajiny. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, pěkné pozdní odpoledne.

    Vážený pane ministře, vím, že jste navštívil Ukrajinu, kde jste jednal o možné pomoci České republiky a jednal jste s první náměstkyní ministra zahraničí. Vím také, že jste se setkal s našimi krajany v Žitomiru. Můžete nás prosím informovat o této své cestě a o aktuální situaci na Ukrajině z pohledu jak místních občanů, tak také z vašeho pohledu? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra zahraničí o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Samozřejmě rád informuji o včerejší cestě na Ukrajinu, kde jsem skutečně jednal jak v Kyjevě na ministerstvu zahraničí, tak v Žitomiru, kde jsem se seznamoval se situací především krajanské komunity. To byla cesta, která byla připravovaná dlouho, a já mohu sdělit, že i ta veřejná debata, jak jsem zaregistroval, tak bych na to rád zareagoval.

    Myslím, že vás mohu ujistit, že žádný masový nápor našich krajanů z Ukrajiny nehrozí, protože situace volyňských Čechů a dalších krajanů na Ukrajině - v této chvíli si nemyslím, že by vyžadovala jakákoli mimořádná opatření. Volyně je na západ od Kyjeva, tam k žádným bojům ani k nějakým nepokojům nedochází.

    Je mi dobře známo, že ti, kdo chtějí přesídlit nebo by měli zájem žít v ČR, požádat o trvalý pobyt, většina krajanů může za zvýhodněných podmínek požádat, získat povolení k trvalému pobytu a na jeho základě se přestěhovat. Od dubna platí rozhodnutí, které jsem učinil a které usnadňuje možnost získání schengenských víz za zvýhodněných podmínek, dokonce zdarma pro naše krajany na Ukrajině, a pokud mají zájem, mohou potom získat i dlouhodobé vízum na období až pět let. Já jsem se spíš seznamoval také s tím, jak toto nové opatření, které bylo od 1. dubna spuštěno, funguje, jestli jsou o něm všichni informováni a jestli to pociťuji jako skutečnou výhodu. Debata, kterou jsem tam měl s našimi krajany, se týkala toho, které věci byly třeba nesrozumitelné, nebo se objevilo, že nejsou možná ještě úplně dotažené z byrokratického hlediska jednání. Aby měli opravdu pocit, že tady se s nimi zachází nadstandardním způsobem, jinak než s ostatními. Takhle jsme se o tom zrovna včera bavili.

    Připadá mi, že eventuální příliv krajanů je dneska stále na stejné úrovni. Kdybych to měl odhadnout, protože přesná čísla úplně nemám, tak je to, řekněme, třicet žádostí o trvalý pobyt v průběhu tohoto roku. A to není více, než kdybychom to srovnávali s minulými roky.

    Mně připadá, že má návštěva potvrdila, že situace tam je stabilní. My pokračujeme ve formě pomoci, kterou poskytujeme především posilování kulturní identity. Mluvili jsme o dalším možném učiteli českého jazyka, o kterého je tam zájem, a podobných věcech. Návštěva podle mě proběhla úspěšně a vlastně potvrdila informace, které z té oblasti mám.

    Zároveň jsem do Kyjeva přivezl dar pro ukrajinský Červený kříž, dvě tuny zdravotnického materiálu pro nemocnice na východě Ukrajiny, především šlo o obvazový materiál, ale také dýchací přístroje pro nemocnice v Dněpropetrovsku a v Charkově, deky a další vybavení pro uprchlíky z východu, které jsme tam předali. Snažíme se pro zimu také podpořit vznik mobilních lékařských ordinací pro zajištění základní lékařské péče na východě Ukrajiny.

    Já jsem o tomto mluvil také s první náměstkyní ministra zahraničí paní Halibarenko, protože mě zajímalo, co vlastně Ukrajina na zimu nejvíc potřebuje. Je evidentní, že situace nebude jednoduchá. Východ, infrastruktura je tam poničena. Kdyby byla pravda a povedlo se to, co si všichni přejeme, že příměří bude fungovat, tak i přesto je evidentní, že přečkat zimu především na východě Ukrajiny bude nelehké, a mě zajímalo, jaké scénáře tady předpokládá ukrajinská strana, abychom byli informováni o tom, co z toho, co my můžeme poskytnout, je na Ukrajině nejvíc potřebné. To byly vlastně hlavní otázky, které jsem paní Halibarenko dával, a snažili jsem se v tomto si situaci nějak ujasnit a myslím, že v tom budeme ještě pokračovat. Ale já jsem spíš dal žádost, aby česká strana věděla, co můžeme, protože bych chtěl předložit vládě určité návrhy toho, jak bychom mohli Ukrajině pomoci zvládnout zimu, a chtěl bych s ukrajinskou stranou vědět, že to jsou věci, které právě potřebují.

    Zároveň mě paní Halibarenko informovala o politické scéně před blížícími se volbami. O tom, jak se tam atmosféra vytváří také v souvislosti s tím, co se děje na východě, a o takových věcech, jako je např. ona předběžná implementace ekonomických dohod, které existují mezi Ukrajinou a Evropskou unií v souvislosti se snahou také učinit Rusko součástí onoho řešení. To byla asi klíčová témata.

    Předpokládám, nyní na Valném shromáždění OSN se příští týden sejdu také s ministrem zahraničí panem Klimkinem, kterého jsem zrovna v Kyjevě nezastihl. Byla to součást pravidelných kontaktů s ukrajinskou stranu a především sbírání informací, co by ČR mohla nejefektivněji pro občany Ukrajiny učinit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Možná jenom jestli by pan ministr - děkuji mu za odpověď - mohl říct pár slov o atmosféře v Kyjevě a jak na něj působila.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Osobně jsem neviděl poslance, kterého strčili do kontejneru. Jestli máte na mysli toto, co bylo v našich médiích, kolem toho jsem se nenachomýtl, takže o tom vám říct nemohu. Bohužel jsem nebyl ani v parlamentu, navštívil jsem ministerstvo zahraničí. V parlamentu, jaká je atmosféra, vám v této chvíli asi neřeknu.

    Ale myslím, že to, co je asi teď úplně nejdůležitější, je, že skutečně v Kyjevě se blíží parlamentní volby, a mám dojem, že i to, co se odehrává na veřejné scéně, i prohlášení, která zaznívají, jsou významně podbarvena tím, že jde o sbírání hlasů. Možná bych teď doporučil, abychom i dění v Kyjevě a na Ukrajině posuzovali z hlediska toho, že se bude rozhodovat o složení příštího parlamentu a že to je také věc asi určité taktiky strategie, co se tam nyní odehrává a co ti kteří politici v této chvíli předvádějí, nebo jak se prezentují. To si myslím, že je dnes pro Ukrajinu nejdůležitější.

    Atmosféra v Kyjevě. Pro mě bylo, přiznám se, určité překvapení, že Majdan je už úplně uklizený, vypadá naprosto civilně, už tam nejsou žádné stany ani nic takového. Ten prostor je už civilizovaný a vypadá to tam jako v normálním klidném městě. Dokonce možná, když už se ptáte na atmosféru, policie už normálně funguje. Já si pamatuji, že se tam policie bála zapnout modrá světla a vůbec na sebe upozorňovat ještě před časem. Dnes, myslím, je tam návrat do normálu. Viděl jsem, že policisté se už nestydí, že jsou policisté, a nebojí se dát najevo, že vykonávají veřejný pořádek. Takže zdálo se mi, že se Kyjev významně vrátil do normálního života v této chvíli. Myslím si, že o další stabilitě země rozhodnou volby, které teď jsou asi klíčovou událostí na obzoru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho vyčerpávající odpověď. Další interpelací se přihlásila paní poslankyně Olga Havlová, která bude interpelovat bohužel nepřítomného pana ministra Antonína Prachaře ve věci prodeje drážních domků. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. A přestože tu pan ministr není, dovolím si alespoň svou interpelaci načíst.

    Pane ministře, při rozdělení státního podniku České dráhy na České dráhy a Správu železniční dopravní cesty nedošlo údajně k převzetí veškerých závazků na nástupnickou společnost. Obracejí se na mě občané, kteří měli zájem o privatizaci strážních domků. Jeden z nich na adrese Bystřice č. 67, kde měl zájemce s původní společností České dráhy řádně podepsanou nájemní smlouvu, ve které bylo v čl. 7 přímo uvedeno, "odprodej domu se již vyřizuje". Od nástupnické společnosti SŽDC obdržel k podpisu novou nájemní smlouvu, ve které se rovněž o odprodeji hovoří s tím, že si musí ale opravy dělat na vlastní náklady. Nájemce v dobré víře, že se odprodej vyřizuje, investoval do nemovitosti nemalé finanční prostředky. Plánoval opravit střechu, a bohužel, když znovu zažádal o odprodej, nebylo mu vyhověno. Naopak mu byla předložena nová nájemní smlouva, kterou bude muset podepsat jen proto, aby nebyl vystěhován.

    Žádám vás o sdělení, z jakého důvodu nedošlo k převzetí veškerých závazků na nástupnickou společnost, tedy závazků i smluvně přislíbených odprodejů nemovitostí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bohužel bude odpovězeno písemně z důvodu nepřítomnosti pana ministra.

    My se budeme zabývat šestnáctou interpelací, je to interpelace pana poslance Josefa Šenfelda na taktéž nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci řešení povodňových škod sportovců v roce 2013. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře financí, oslovil jsem ministra školství s tím, že vláda ČR v roce 2013 rozhodla o finanční pomoci postiženým povodněmi. Sportovní prostředí bohužel do dnešní doby nemá vyřešenou situaci s náhradami za postižení povodněmi. Olympijský výbor a sportovní svazy shromáždily podklady a vše potřebné od sportovních klubů v reálném čase. Bohužel do dnešní doby nebyly žádné finanční prostředky doručeny na národní svazy. Roční prodleva je velmi dlouhá a je možné, že většina zařízení, pokud nebudou mít okamžitou finanční pomoc, nebude moci opravovat svoje sportoviště vůbec.

    Pan ministr školství mi dne 19. srpna odpověděl, že z jeho strany je vše připraveno. Nutné dokumenty byly již dříve odeslány na vaše Ministerstvo financí a od té doby není žádná zpráva o výsledku a případné podpoře na odstranění následků povodňových škod sportovních zařízení z roku 2013. K interpelaci mě vede hlavně složitá situace některých sportovních klubů na Litoměřicku, které byly povodní postiženy nejvíce.

    Pane ministře prosím o brzké vyřešení této záležitosti a za to vám předem děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za interpelaci, která bude odpovězena písemně.

    Další interpelací bude interpelovat paní poslankyně Květa Matušovská, přibíhající zrovna, pana ministra Jana Mládka ve věci povinnosti značení zboží prodejní a měrnou cenou, tedy maloobchod. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dne 1. 5. 2014 skončilo desetileté přechodné období pro menší prodejny, kdy nemusely uvádět cenu měrnou, ale stačila prodejní. Přechodné vynětí mělo zabránit nepřiměřeným nárokům na tyto prodejny a zátěži podnikatelů, kteří na rozdíl od velkoplošných prodejen nedisponují technikou a ani personálem. V současnosti tito prodejci riskují, že při kontrole, kterou provádí živnostenský úřad nebo Česká obchodní inspekce, mohou dostat pokutu na místě do výše 5 000 korun. Vzhledem k obratu těchto malých prodejen hrozí, že budou vyřazeny z trhu. Jde o to, že ceny se mění v souladu s vývojem nabídky a poptávky, kdy je potřeba obměňovat cenu zboží například každý týden. Chápu, že tato problematika zasahuje i do zákona o cenách a do problematiky Ministerstva financí. Mne však zajímá, pane ministře, co uděláte pro to, aby nebylo likvidováno malé a střední podnikání, a hlavně pro malé venkovské obchody, které by v některých případech bez pomoci obcí ani nemohly fungovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o vysvětlení této složité situace. Děkuji.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k problému drobných podnikatelů, jimž v květnu tohoto roku vypršela výjimka, resp. desetileté přechodné období, během něhož byli vyloučeni z povinnosti označovat zboží prodejní a měrnou cenou.

    Povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou vyplývá ze zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, který je v působnosti Ministerstva financí a který mimo jiné implementuje evropskou legislativu. Česká obchodní inspekce je na základě § 12 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, povinna kontrolovat, zda prodávající informují spotřebitele v souladu se zákonem o cenách. Při zjištění porušení zákona je Česká obchodní inspekce povinna postupovat podle zákona a uložit v případě zjištění porušení právních předpisů odpovídající pokutu. Při určení výměry pokuty je Česká obchodní inspekce povinna přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán - paragraf 24b odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele.

    S vědomím možných nepříznivých dopadů v uvozovkách nové účinné právní úpravy zejména na drobné podnikatele se Česká obchodní inspekce rozhodla brát ohled na to, že podnikatelé se této úpravě nestačili přizpůsobit. Poznámka: Úprava sice nabyla účinnosti již v roce 2004, ale povinnost pro drobné podnikatele byla odložena až na dobu o deset let později. Nelze předpokládat, že tato povinnost zůstane v povědomí podnikatelské veřejnosti po tak dlouhé době. V tomto duchu byly tedy inspektoráty České obchodní inspekce vyzvány, aby při své kontrolní činnosti braly ohled na tyto skutečnosti.

    Dále je patrné, že kontrola měrných cen uváděných drobnými prodejci není v současnosti prioritou dozorové činnosti České obchodní inspekce. Vzhledem k jiným důležitým oblastem, které je tento dozorový orgán povinen kontrolovat, například poskytování úvěrů, internetový prodej, bezpečnost výrobků, technické požadavky na výrobky, se nepředpokládá, že by uvádění měrných cen u drobných podnikatelů stálo v centru pozornosti tohoto orgánu ani v dohledné budoucnosti. Pro úplnost ovšem musím dodat, že pokud Česká obchodní inspekce obdrží podnět, musí na něj reagovat a provést šetření.

    Závěrem mi, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte jednu poznámku. Jsem přesvědčen, že Česká obchodní inspekce učinila maximum možného, aby v této věci zmírnila tvrdost dopadu zákona a současně aby sama zákony neporušila. Pokud by převládl zájem na systémovém řešení, bylo by nutné změnit předmětné ustanovení zákona o cenách. To by ovšem znamenalo změnu evropské legislativy, konkrétně směrnice o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli 98/6/ES. Nicméně mi současně dovolte upozornit, že informování spotřebitelů o měrných cenách je z obecného pohledu žádoucí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Já to úplně jako spotřebitel, pane ministře, chápu, ty měrné jednotky. Ale musíte si uvědomit, že je rozdíl mezi malým obchůdkem a hypermarketem, kde máte spoustu produktů a můžete srovnávat ceny. Ale pak přijdete do vesnického obchodu, který tam má právě jenom ten jeden produkt nebo dva, a u toho si to spotřebitel umí buď spočítat, anebo si vybere ten levnější. Tam je problém s tímhle. Takže si myslím, že právě tam, v malých vesnických obchodech, se to mine účinkem. Ale děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr má ještě doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, já bych jenom krátce reagoval. Já samozřejmě rozumím tomuto problému, na druhé straně bych chtěl sdělit, že ochrana spotřebitele je také vysokou prioritou této vlády, je prioritou i mou osobní a já zase na ni nemohu rezignovat. Jediné, co je možné udělat, aby eventuální pokuty, pokud toto bude porušeno, pokud spotřebitelé nedostanou ty informace, byly přiměřené a nebyly na té nejvyšší hranici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Další interpelaci, osmnáctou, přednese pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat pana ministra Daniela Hermana ve věci Collegium Bohemicum. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, já jsem dnes interpeloval pana premiéra ve věci Muzea dějin Němců v Ústí nad Labem ohledně realizace česko-německé muzejní expozice společnosti Collegium Bohemicum. Město Ústí nad Labem pod vedením ODS získalo mezinárodně závazný příslib české vlády na dofinancování výstavby expozice v rozsahu 1 500 metrů čtverečních. Nový obsah činnosti rekonstruovaného muzea a především mezinárodně atraktivní trvalá expozice má profilovat sociálně slabý ústecký region v celonárodním a přeshraničním kontextu a přitáhnout turisty. Bohužel dnešní dosluhující sociálně demokratické vedení města z důvodů úzce stranických zájmů projekt nevzalo za svůj a jeho realizace a další existence plně závisí na splnění příslibu státního financování, ke kterému se i vaše vláda přihlásila. Realizace náhradního řešení v podobě neambiciozní a narychlo připravené česko-německé expozice v gesci města Ústí nad Labem naopak ohrozí jak celou evropskou dotaci investovanou do rekonstrukce budovy, tak pověst České republiky v sousedních zemích.

    Já jsem dneska jako odpověď od pana premiéra dostal vlastně dvě odpovědi: že Collegium Bohemicum neplní projektové závazky a že Ministerstvo kultury hledá zdroje. Chtěl bych říct, protože jsem o věci docela zpraven, že Collegium Bohemicum je od svých zakladatelů dlouhodobě podfinancované a zde kvůli drobné formální chybě je Collegium Bohemicum uváděno do existenčního ohrožení. Ministerstvo kultury že hledá zdroje. No, formálně správnou cestu k financování expozice už Ministerstvo kultury hledá od roku 2011. Takže se ptám: V čem je to tentokrát jiné? Je příslib financování ze strany státu závazný a spolehlivý? ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana o jeho odpověď k této otázce. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, především děkuji za tento dotaz a těší mě váš zájem o tento projekt, protože Collegium Bohemicum pokládáme za velmi důležitý projekt, který si samozřejmě zaslouží plnou podporu. A já vám řeknu, myslím, docela pozitivní informace. Dovolte mi ale trošinku zrekapitulovat historii.

    Společnost Collegium Bohemicum byla založena 19. října 2006 na základě smlouvy mezi zakladateli statutární město Ústí nad Labem, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Společnost pro dějiny Němců v Čechách. Zakladatelé nemají ve správní radě rovné postavení. Hlavním zakladatelem z hlediska hlasovacích práv je statutární město, které také bylo doposud nejvýznamnějším přispěvatelem. 21. května 2008 uložila vláda Ministerstvu kultury vstoupit mezi zakladatele. Ve druhé polovině roku 2011 byla jmenována členkou správní rady Collegia Bohemica za Ministerstvo kultury paní náměstkyně Anna Matoušková, která je náměstkyní i dnes a je stále členkou této správní rady.

    Jak jsem řekl, Ministerstvo kultury vnímá velice pozitivně činnost Collegia Bohemica i přesto, že se danou problematikou zabývají i některé další paměťové instituce, třeba Národní muzeum, Slezské zemské muzeum, Vojenský historický ústav a další. Usnesení vlády z roku 2008 neukládá Ministerstvu kultury, a proto ani neumožňuje přímé financování provozu společnosti Collegium Bohemicum a společnost může čerpat finanční prostředky na konkrétní projekty z vypsaných výběrových dotačních řízení, což však neřeší nastalou situaci.

    Když jsem vstoupil do úřadu v lednu letošního roku, tak jsem si okamžitě vyžádal všechny materiály, které se této instituce týkají, a zmapoval jsem problémy, které jsou. V tuto chvíli je stav takový, že konkrétně máme už nejen příslib, ale jasně garantováno z Ministerstva financí, že obdržíme částku 48 milionů korun na příští rok, což je dané a je to je v plném souladu s těmi projektovými záměry. Je třeba dofinancovat ještě 3 miliony. Tyto 3 miliony máme ve svých vlastních prostředcích resortu Ministerstva kultury a Collegiu Bohemicu je také poskytneme. Ale tam hraje roli to, co jste, pane poslanče, sám zmínil, že došlo k porušení rozpočtových pravidel. To znamená, já jsem o tomto informoval pana premiéra a to hledání řešení spočívá v tom, že usnesením vlády budeme pověřeni ty 3 miliony uvolnit. V tuto chvíli mohu garantovat, že je celkem 51 mil. korun na tento projekt, což je suma, která je potřebná. Ty cesty poněkud, řekněme, krkolomnějším způsobem máme připravené a usnesení vlády já budu vládě předkládat.

    Takže já si plně uvědomuji důležitost této instituce, má mou plnou podporu a věřím pevně, že i ve spolupráci s Úřadem vlády a dalšími kolegyněmi a kolegy ve vládě to, co tady říkám, splníme. Děkuji ještě jednou za vaši podporu a za váš zájem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za dobré zprávy. Poprosím pana poslance o jeho doplňující otázku.

  • Poslanec Radim Holeček: Já moc děkuji panu ministrovi. Mě to zcela uspokojilo a mám velikou radost, protože je to i moje srdeční záležitost. Jsem vystudovaný germanista a historik a pracuji na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, takže přivezu dobré zprávy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Více uspokojených poslanců, to je naše přání. (Smích v sále.)

    Další interpelaci přednese pan poslanec Adolf Beznoska na paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci zaměstnanosti. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji pěkně, pane předsedající, za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, pár dotazů na paní ministryni Marksovou.

    Chtěl jsem se zeptat, v jaké fázi je vytváření oněch zmiňovaných dotovaných pracovních míst ve státních firmách. Hovořilo se o částce asi 288 tis. za jedno vytvořené pracovní místo. V jaké fázi je to připraveno? Případně jaký objem finančních prostředků předpokládáte v návrhu státního rozpočtu na rok 2015 na vytvoření těchto pracovních míst? Jestli máte nějaký klíč, jak budou tato pracovní místa vytvářena? A jestli se bude jednat o společensky účelná pracovní místa? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí o její odpověď.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Teď nevím, jak to bude s tím uspokojením (s úsměvem), protože se domnívám, že tady asi je trošku víc věcí smíchaných dohromady.

    Co se týče toho, že budeme podporovat, aby státní podniky braly více nezaměstnaných, tak to je projekt, který nemá žádné speciální obrysy. Došlo k několika jednáním se státními firmami, ale v podstatě se nejedná o zavedení žádných mimořádných nástrojů, protože tady šlo o tu dohodu, aby se státní podniky snažily využívat našich existujících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, těch, které už existují, aby o nich věděly a aby se snažily spolupracovat s úřady práce, protože já se domnívám, že veřejný sektor by měl být tím prvním, kdo tyhle nástroje využívá, jako je využívají už běžně obce a města.

    Jinak obecně, co se týče aktivní politiky zaměstnanosti a podpory pracovních míst, tak říkám, tam se nic speciálního nemění. Teď tu částku, která je určena v rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti, tady nemám, ale jsou to myslím asi 4 mld. korun. A zároveň se počítá s tím, že je řada projektů, které dotují pracovní místa nezaměstnaných v různých kategoriích obtížně umístitelných, které jsou financovány z evropských prostředků.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, pane poslanče, a teď po předchozí interpelaci, jak jste na tom vy? Jste také uspokojen?

  • Poslanec Adolf Beznoska: Tak jenom zčásti, to si asi rozumíme. Možná by bylo fajn - a to se uvidí při projednávání rozpočtu - kolik je na APZ. Ale ta debata, vy jste to tady zmiňovala, zmiňoval to tady i pan premiér, byla skutečně o tom, že jste ochotni poskytnout až 288 tis. korun ročně na vytvoření jednoho pracovního místa. Tak jsem myslel, že s tím nějak kalkulujete. A v rámci třeba té části APZ že to budete mít ve státním rozpočtu nějak vykalkulováno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní ministryně nemá doplňující odpověď. Děkuji panu poslanci, paní ministryni.

    S další interpelací má být připraven pan poslanec Jiří Štětina, který má interpelovat pana ministra zdravotnictví. Oba dva ale nevidím přítomny.

    Budeme tedy pokračovat další interpelací, tentokrát 23. Pan poslanec René Číp má interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci církevních restitucí a pozemkového úřadu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, v katastru obce Vysoká na Bruntálsku je vyčleněno na církevní restituce 50 hektarů orné půdy ve vlastnictví Pozemkového fondu. Tyto pozemky pozemkový úřad pronajímal soukromému zemědělci, který platil daň z nemovitosti. Ke dni 31. 12. 2013 byl nájem vypovězen. Pozemkový úřad následně v měsíci květnu 2014 uzavřel se soukromým zemědělcem dohodu o udržování pozemku na dobu určitou do 31. 12. 2014. Zemědělci tudíž nevznikla daňová povinnost, protože rozhodné období pro platbu daně z nemovitosti je 1. leden. Pokud pozemkový úřad neuzavře novou smlouvu od 1. 1., obec o tuto daň opět přijde. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

    Další interpelaci má paní poslankyně Jitka Chalánková ve věci činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a je to interpelace na paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vzhledem k tomu, že se zabývám problematikou různých případů dětí českých rodičů v zahraničí, kdy se tyto rodiny obracejí o pomoc, zejména z Velké Británie, Norska a podobně, na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, ne vždycky tam vidím adekvátní a včasnou reakci. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné se zaměřit na činnost tohoto úřadu a zda máte k dispozici i čísla a konkrétní kauzy, v kolika případech se rodiče obrátili o pomoc na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a jaká je také úspěšnost činnosti tohoto úřadu po několik let pozpátku, asi tři roky, jestli je možné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou o její odpověď. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mám k dispozici poměrně podrobnou statistiku, která se týká odebírání dětí ve Velké Británii. Ostatní kauzy, které ÚMPOD řeší, tady teď nemám, ale to už jsou potom jednotlivé rodiny typu Norska.

    Možná obecně bychom měli říct, že čísla ve Velké Británii jsou tak velká díky migraci, díky tomu, že je tam poměrně velké číslo rodin z České republiky. Důvody, kde se vlastně stává to, že britské normy a představy o tom, jak se má v rodině zacházet s dětmi tak, aby to bylo v pořádku, jsou v podstatě přísnější než naše. A zároveň bych řekla, že Británie nerozlišuje, jakého jsou rodiče etnického původu, jakou mají národnost, prostě měří velice poctivě všem stejným metrem a to je občas problém.

    Obecně lze říci, že důvody odebírání dětí z rodin, a to je statistika, kterou mám, jsou většinou ty, že rodiče nadměrně užívají alkohol nebo omamné látky, dopouštějí se násilí na dítěti nebo jsou děti ohroženy domácím násilím mezi dospělými, jsou zanechány bez péče rodičů, nebo jsou kauzy spojené s neplněním povinné školní docházky a někdy i zanedbáním péče o dítě a nespoluprací s úřady tak, jak, opakuji, je to v Británii zvykem, jaké tam mají standardy. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dlouhodobě usiluje, aby především britské úřady, protože tam je kauz nejvíc, včas informovaly český zastupitelský úřad a plnily svoji povinnost. Jakmile se české úřady o kauze dozvědí, okamžitě začínají komunikovat na příslušné mezistátní úrovni a snažíme se tedy v tomto případě působit na britskou stranu, aby došlo k návratu dětí třeba do širší rodiny, která je v České republice. Ne vždy se to samozřejmě daří.

    Jinak pro zajímavost. Řeknu vám jenom úhrnná čísla od roku 2010 do roku 2014, je to statistika, která se sleduje. Jenom v Británii bylo sledováno 139 dětí, ale týká se to 59 rodin. 139 dětí bylo odebráno, z toho 14 bylo zatím navráceno do České republiky. V 53 případech řízení stále probíhá a v pěstounské péči v zahraničí je zatím 42 dětí. Ostatní jsou už relativně malá čísla, například jenom těch šest případů bylo postoupeno k řízení českým soudům. A co se týká statistiky jiných zemí, kde se jedná o nejrůznější jednotlivé kauzy, někde jsou to třeba rozvedení rodiče, kdy jeden je cizím státním příslušníkem, to teď nemám k dispozici a mohu to dodat písemně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za její odpověď. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za odpověď. Možná jsme si ne úplně rozuměli. Za tohle děkuji. To je také důležité. Ale já jsem právě spíš chtěla, jestli by se mohl udělat konkrétní audit výkonu činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, a to tak, kolik, kdo se přihlásil o pomoc a kdy reagovali a jak byli úspěšní. Nemusí to být hned.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobře, bereme si to za úkol. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni i paní poslankyni. Další interpelací bude interpelace paní poslankyně Věry Kovářové na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci reakce České republiky na Islámský stát. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, ve své interpelaci bych se ráda věnovala určitému aspektu fenoménu takzvaného Islámského státu, který je poněkud ve stínu ukrajinsko-ruských událostí, jakkoliv pro Evropu a její bezpečnost, jak se domnívám, představuje neméně vážné nebezpečí. Konkrétně bych ráda upozornila na problém, který je poměrně obšírně diskutován na stránkách zahraničního tisku. Je jím návrat občanů evropských zemí, kteří bojovali v řadách islamistických bojůvek na území Iráku a Sýrie, zpět do Evropy. Zejména ve Velké Británii a Francii panuje shoda na tom, že tito lidé představují vážné nebezpečí. Přestože si uvědomuji, že situace v České republice je odlišná už s ohledem na početnost zdejší muslimské komunity, jsem toho názoru, že stát by měl přijmout opatření, která hrozbě v podobě vycvičených fanatiků mohou efektivně čelit.

    Vážený pane ministře, má otázka je jednoduchá. Jsou činěny adekvátní kroky, které mohou eliminovat potenciální nebezpečí? Byla bych velmi nerada, kdybychom museli litovat případné nečinnosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o ujištění, že jsou činěny maximální kroky. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jenom možná kratičký vstup z mého jednání s ministrem vnitra kurdské autonomní oblasti na téma Islámský stát, abych vám mohl osvětlit, o jak závažný problém se jedná.

    Dneska je Islámský stát rozložen na sto tisících kilometrech čtverečních. V Kurdistánu, který v současné době má 4,5 mil. obyvatel, je 1,4 mil. uprchlíků. Hrozí tam humanitární katastrofa, a to i vzhledem k tomu, že do Kurdistánu zhruba za tři měsíce přijde poměrně krušná zima jako každý rok a pro 1,4 mil. uprchlíků Kurdistán nemá dostatek potravin, vody ani ubytování. Vnímáme tu věc velice, ale velice vážně. Islámský stát se dnes rozkládá na území, na němž žije 12 mil. obyvatel, a postupně se vyzbrojuje zbraněmi, které získává od irácké armády. Minimálně dvě divize předaly bojovníkům Islámského státu celou svoji výzbroj, tedy moderní zbraně pocházející z ruské a americké provenience. Je to opravdu vážný problém. V současné době se ukazuje, že kurdská strana je jedinou bojeschopnou silou v regionu, která má dneska v boji zhruba 100 tis. vojáků, kteří jsou schopni čelit Islámskému státu.

    Pro vaši informaci: Kurdská autonomní oblast dneska sdílí společnou hranici s Islámským státem, a to o rozloze 1 050 km. S vlastním Irákem už Kurdistán dnes sousedí pouze 15 kilometry. My to vnímáme jako obrovské bezpečnostní riziko do budoucna.

    A co se týká bojovníků Islámského státu, ti se mnohdy rekrutují z občanů evropských států, Čečenska, Sýrie a dalších. Jedná se o bojovníky, kteří prošli těmi nejtěžšími boji, ať je to Čečensko, Sýrie, Libye a další bojiště po celém světě. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně nemá doplňující otázku, nicméně los určil, že paní poslankyně má i následující interpelaci, ve které bude interpelovat paní ministryni Helenu Válkovou ve věci trestu smrti. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, před několika dny vyřkl místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš pozoruhodnou myšlenku. Volal po obnovení trestu smrti, institutu, který byl v Československu zrušen bezprostředně po pádu komunistického režimu. Tato myšlenka je o to zajímavější, že zazněla z úst představitele hnutí, které je na evropské úrovni členem liberálního tábora. Přitom právě pravidla přijatá na půdě evropských institucí krok v podobě zavedení trestu smrti zapovídají, a jeho uskutečnění už proto považuji za zcela nemyslitelné, tedy pokud chce ČR i nadále setrvat v dobré evropské společnosti.

    Vážená paní ministryně, můj dotaz zní: Jak se na nápad pana Babiše díváte vy osobně? A jaký je v této závažné otázce oficiální postoj české vlády, resp. Ministerstva spravedlnosti? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. A poprosím paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou o odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající a vaším prostřednictvím vážená a milá paní poslankyně, já naprosto chápu váš dotaz. Asi jste ho směřovala vůči mně, znajíc i minulost. Já jsem byla v komisi, která tenkrát spoluiniciovala zrušení trestu smrti novelou č. 175/1990 Sb., která nabyla účinnosti k 1. 7. 1990, kdy byl tedy od toho okamžiku zaveden zákaz, byl zrušen trest smrti a nahrazen doživotním trestem.

    Jenom pro účely edukativní: V současné době doživotní trest tak, jak je možné ho uložit v té nejpřísnější podobě, znamená doživotí s možností propustit po 20 letech, ale soud, když ho ukládá, v případech zvláštního zřetele hodných, čili sériových vražd, velmi brutálních, surových vražd, může ještě stanovit, že doba strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou se do celkové doby pro podmíněné propuštění nutné 20 let nezapočítává. A přitom u těchto trestných činů minimální doba strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou čítá 10 let, takže nejdříve přichází propuštění u takového odsouzeného za 30 let, plus teď můžeme už několik let uložit navazující zabezpečovací detenci doživotí. Říká se také proto doživotnímu trestu, myslím po právu, sociální trest smrti.

    K vaší otázce po tomhle úvodu jenom jedno. Já jsem si interpretovala ten výrok, který mě samozřejmě nejdříve zvedl ze židle, ale pak jsem si uvědomila ten kontext jako výrok někoho, kdo se vžil do situace otce, kterému by se stalo něco podobného, co se stalo otci té nebohé Elišky. Takže v tomto ohledu s tím nemám problém. Myslím si, že na emoce každý z nás má právo, a já sama nevím, kdyby se mi něco takového stalo, také bych pro podjatost byla vyloučena z objektivního posuzování v těchto druzích případů, tak jak bych v té první spontánní reakci reagovala. A on byl asi zaskočen. Nevím. Já jsem tedy osobně jeho výrok slyšela už zprostředkovaně. Myslím si, že si za ním, jak jsem slyšela, i stál v tom smyslu, že říkal, že se vžil do role toho otce. A více se k tomu nemůžu vyjádřit. Svůj postoj, který vyplývá i z toho, co jsem řekla, že si myslím, že sociální trest smrti, čili doživotí vlastně s minimální možností podmíněného propuštění, je trestem, který odpovídá kulturní evropské tradici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku, je-li zájem. Není zájem. Děkuji.

    Dále pan poslanec Karamazov, pan poslanec Holeček i paní poslankyně Černochová stahují své interpelace. Následuje pan poslanec Jan Zahradník, který je nepřítomen, takže taktéž stahuje svoji interpelaci. A následuje pan poslanec Ludvík Hovorka s interpelací na pana ministra Marcela Chládka. Ale pan poslanec Hovorka je taktéž nepřítomen.

    Přicházíme k interpelaci č. 32 a to je pan poslanec Václav Klučka, který bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Snad vám touto interpelací dokážu, že koaliční poslanci nemají připraveny interpelace jenom proto, aby se tady koaliční ministři mohli rozprostřít ve svých tématech, že je to interpelace docela vážná, ale bohužel ji přednáším v době, kdy pan ministr Němeček se omlouval z důvodu toho, že musí být na jednání zdravotního výboru. Pane místopředsedo, myslím si, že to jsou věci, které by měl nejen organizační výbor, vedení Sněmovny, tak jak už to jednou říkali, trošinku pohlídat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já s vámi, pane poslanče, naprosto souhlasím. (Posl. Klučka: Děkuji.) A také jsem z tohoto místa zdravil předsedu zdravotního výboru s tím, že to nepovažuji za vhodné. Děkuji.

  • Poslanec Václav Klučka: Jde o následující záležitost. Ke mně se dostal otevřený dopis zaměstnanců a vedoucích pracovníků Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR, ve kterém dle mého názoru a důkazů, které v tomto otevřeném dopise jsou, jednoznačně a spravedlivě kritizují chování ředitele zdravotní pojišťovny. Nechce se mi věřit, že Ministerstvo zdravotnictví o těchto problémech neví. Nechce se mi věřit, že situaci tak, jak ji popisují, srovnávají s dramatickou situací v Nemocnici Na Homolce.

    Já bych, pane ministře, skutečně po vás požadoval s tím, že vám tento otevřený dopis předám, abyste mi odpověděl na zásadní otázky týkající se velmi špatné činnosti ředitele této zdravotní pojišťovny, abyste odpověděl tak, abych skutečně této odpovědi rozuměl.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Odpověď z výše uvedených důvodů mu bude odeslána písemně.

    Dalším řádně přihlášeným k interpelaci po tom, co pan poslanec František Laudát stáhl svoji interpelaci, je pan poslanec René Číp, který bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci koeficientů daně z nemovitostí. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, rád bych vás interpeloval ve věci koeficientů u daní z nemovitostí. V roce 2009 bylo obcím umožněno zavádět místní koeficient, kterým mohou navyšovat daň z nemovitostí až na pětinásobek základní sazby. V roce 2010 se výměra této daně začala propočítávat jiným způsobem než do té doby a základní sazba se většinou zdvojnásobila. Tím mohlo dojít mezi lety 2008 až 2010 k zdesetinásobnění této daně. Nezdá se vám jako ministrovi financí možnost využívání těchto koeficientů nespravedlivá vůči občanům, kteří mají za stejnou výměru nemovitosti platit různé daně? Obce, které koeficient využívají a získávají 100 % výnosů této daně, přitom často poskytují stejné služby jako ty, co jej nevyužívají, či rozdíl mezi nimi neodpovídá jejich rozdílnému příjmu. Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. I jemu bude odpovězeno patrně písemně podle zákona o jednacím řádu Sněmovny.

    Dále tu máme pana poslance Bendla, Stanjuru, kteří se vzdávají své interpelace.

    Následuje interpelace číslo 37 pana poslance Ladislava Šincla na pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci problému s vlakovým nádražím v Havířově. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci společného projektu Českých drah a statutárního města Havířova pod názvem Dopravní terminál Havířov. Realizace tohoto projektu je znovu ohrožena opětovným zahájením správního řízení o prohlášení železničního nádraží za kulturní památku.

    Statutární město Havířov bylo totiž 15. 7. tohoto roku vyzváno k nově zahájenému správnímu řízení, přestože Ministerstvo kultury pravomocným rozhodnutím v této věci již jednou negativně rozhodlo. Spolurealizátor tohoto projektu, České dráhy, dospěl ke stejnému závěru jako město Havířov v tom smyslu, že zahájení správního řízení není odůvodněné, a proto navrhuje toto řízení zastavit. Bohužel po dobu správního řízení nesmí město Havířov ani České dráhy v tomto projektu pokračovat a je vážně ohrožena realizace celého projektu v hodnotě téměř 200 milionů korun. Celý projekt má být spolufinancován z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko částkou téměř 135 milionů korun a musí být ukončen a proplacen do 31. 12. 2015, kdy končí daný regionální operační program.

    Vážený pane ministře, statutárnímu městu Havířov hrozí z důvodu znovuzahájení správního řízení vážná újma spočívající v doposud vynaložených nákladech na přípravu projektu od roku 2010 a ve ztrátě finančních prostředků z výše uvedené dotace. Proto se vás chci zeptat, zdali jste ochoten nejmladšímu městu v České republice, městu Havířov, pomoci tak, aby nedošlo k této vysoké finanční ztrátě a mohl být zde co nejvíce vybudován moderní dopravní terminál. Věřím, že si to občané města Havířov zaslouží. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď, zda je ochoten pomoci městu Havířov. Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, budova nádraží v Havířově se dochovala ve své hmotě v exteriéru a pouze částečně v interiéru a některými původními architektonickými prvky a detaily, jako je například odbavovací hala s mramorovou šachovnicovou dlažbou, kamennými i dřevěnými sedátky, mozaikou na boční západní zdi a podobně. V současné době se budova nachází ve špatném stavebně technickém stavu a nutná je celková rekonstrukce objektu. V objektu byly provedeny některé nevhodné stavební úpravy - vestavba stánku s občerstvením, výměna oken, dveří apod.

    Ministerstvo kultury rozhodnutím ze dne 17. května 2012 neprohlásilo nádraží v Havířově za kulturní památku. Na základě podnětu občanského sdružení Důl architektury bylo zahájeno přezkumné řízení, které bylo usnesením ministryně kultury ze dne 19. června 2013 zastaveno. V průběhu první poloviny roku 2014 obdrželo Ministerstvo kultury několik nových podnětů na prohlášení souboru věcí železničního nádraží v Havířově za kulturní památku s tím, že byly nalezeny nové skutečnosti svědčící pro prohlášení věci za kulturní památku. Ministerstvo kultury veškeré doručené podněty vyhodnotilo, shledalo je důvodnými a ve věci zahájilo správní řízení o prohlášení havířovského nádraží za kulturní památku, a to především na základě existence nových skutečností včetně stanovisek předních odborníků v oboru.

    Ministerstvo kultury si v souladu s platnou legislativou vyžádalo dopisem ze dne 15. července 2014 nová stanoviska dotčených orgánů státní památkové péče nutných pro vedení dotčeného správního řízení. Konkrétně se jednalo o Městský úřad Havířov, Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě. První dva subjekty doručily svá vyjádření na ministerstvo 30. července 2014, respektive 28. července, a stanovisko posledního bylo správnímu orgánu doručeno 19. srpna. Statutární město Havířov požádalo o zastavení předmětného řízení. Této žádosti o zastavení řízení však Ministerstvo kultury nevyhovělo, a to dopisem ministra kultury ze dne 26. srpna.

    V řízení o prohlášení věci za kulturní památku se neuplatňuje překážka věci rozhodnuté ani se neaplikuje zásada "ne znovu o tomtéž". Z tohoto důvodu je možné zahájit řízení o věci, v jejímž případě v minulých řízeních nedošlo k prohlášení za kulturní památku. V rámci správního řízení, kde má účastník možnost uplatňovat svá procesní práva a hájit své zájmy, je nutno znovu zkoumat, zda objekt vykazuje, či nevykazuje dostatečné památkové hodnoty pro prohlášení věci za kulturní památku. Po vyhodnocení obsáhlého spisového materiálu byli účastníci řízení v souladu se správním řádem vyzváni k nahlédnutí do spisu před vydáním rozhodnutí. Samotný správní akt nahlédnutí do spisu se uskutečnil 8. září. V současné době se připravuje písemné vyhotovení rozhodnutí ve věci.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou odpověď. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane ministře, já se omlouvám, ale já jsem se ptal, jestli jste ochoten pomoci statutárnímu městu Havířov k tomu, aby nepřišlo k velké finanční újmě, která byla v souvislosti s vynaloženými náklady od roku 2010 a v souvislosti s dotací, která jim byla přislíbena z regionálního programu Moravskoslezsko, která je ve výši 135 milionů korun. Chtěl bych vás ještě jednou poprosit o jasnou odpověď, jestli jste ochoten tomuto městu pomoci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a poprosím pana ministra o jasnou odpověď.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: My se musíme pohybovat v mantinelech reálných možností a svých kompetencí, ale každopádně vnímám tento dotaz. Prosím, pane poslanče, jestli by bylo možné mi ho písemně postoupit se všemi těmi dodatky, které jsou relevantní, a rozhodně vám precizně na to odpovím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dále budeme pokračovat 38. interpelací paní poslankyně Olgy Havlové - je stažená stejně jako 39. interpelace pana poslance Stanjury.

    Následuje 40. interpelace pana poslance René Čípa na pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci Majdanu a Ukrajiny. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, již několikrát jsem vás interpeloval ve věci události na Ukrajině a dnes tak musím učinit opět. Můžete nám podat nejnovější informace o stavu vyšetřování prvopočátku ukrajinské krize, to je střelbě na Majdanu? Kdo vlastně na koho střílel a na čí popud? Dnes se sice tento problém může zdát bagatelním s přihlédnutím ke stavu, v jakém se Ukrajina vnitropoliticky nachází, ale právě rozřešením tohoto prvotního impulsu můžeme dojít k viníkovi všech událostí, které následovaly poté, a potažmo i dnešního stavu. Je velmi zjevné, že česká média již tento problém téměř zcela přestal zajímat a řeší jen situaci dneška. A tak právě vás jako osobu nejkompetentnější žádám, abyste nám podal informace. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím osobu nejkompetentnější, aby nám podala informaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Přeji dobrý podvečer. Celkem rozumím tomu zájmu o to, jak vlastně probíhá vyšetřování událostí na Majdanu, protože většinou některé ty události mají velkou vlnu zájmu v době, kdy se dějí, pak zájem opadá a pak to vypadá, že všechno odchází do ztracena. Takže rozumím tomu, když se někdo ptá, jaké jsou vlastně výsledky a co se vlastně po čase zjistí. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Zaorálkovi. Ptám se pana poslance, zdali má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji panu ministrovi za odpověď, s tím, že pochopitelně objektivní výsledky mezinárodního vyšetřování si ještě sdělíme, resp. se budu případně dotazovat či interpelovat v té věci nadále. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. 41. interpelace je interpelace pana poslance Václava Klučky na nepřítomného ministra zemědělství. Pan poslanec ji stahuje. Následuje interpelace pana poslance Ladislava Šincla. Pan poslanec Šincl není přítomen, takže i jeho interpelaci stahuji.

    Následuje 43. interpelace paní poslankyně Olgy Havlové na pana ministra bez portfeje Jiřího Dienstbiera ve věci tisku 256, místně obvyklého nájemného. Konstatuji, že paní poslankyně měla pravdu, když mi říkala, že na ni ještě vyjde. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych tady oslovila pana ministra s touto interpelací. Obracím se na pana ministra, který se velmi angažuje v zákoně o pomoci v hmotné nouzi.

    Jedním z hlavních instrumentů na omezení zneužívání doplatků na bydlení je zastropování dávky takzvanou obvyklou cenou. Takové řešení je podle konzultací s místopředsedou Asociace realitních kanceláří panem Miroslavem Dudou velmi nešťastné. Předložený návrh bude totiž znamenat enormní zatížení soudů všech stupňů ve stovkách, spíše tisících případů. Všichni právníci zde přítomní vám potvrdí, jaké problémy působí formulace obvyklá cena, a to v soudním řízení. K posudkům se budou předkládat oponentní a revizní posudky. Soudy všech stupňů budou zatíženy touto agendou a miliony korun budou vynaloženy zcela zbytečně. Celá řízení se budou protahovat po léta a hlavně, a to zdůrazňuji, pojem obvyklá cena je natolik diferentní pro každé jednotlivé město, pro každý jednotlivý dům, pro každý jednotlivý byt, že znalecké posudky budou na jednu stranu znamenat zatížení státního rozpočtu, a pokud bychom rozhodovali plošně podle jakýchkoliv tabulek, bude to znamenat další systémovou nespravedlnost. Může se nám dokonce stát, že vykutálení filutové budou stavět ubytovny v centrech měst. Tam bude cena obvyklá vyšší než někde na okraji.

    Chtěla bych se zeptat, jestli česká vláda vnímá tento problém a jak se s ním hodlá vypořádat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přestože se ptáte, paní poslankyně, odpovězeno vám bude písemně, protože pan ministr Jiří Dienstbier není přítomen.

    Další interpelací, 44. v pořadí, je interpelace pana poslance Simeona Karamazova, ale vzhledem k tomu, že uplynula sedmnáctá hodina padesátá pátá minuta, kdy je možno podat poslední interpelaci, tak tím ukončuji dnešní ústní interpelace na členy vlády České republiky.

    Vzhledem k rannímu rozhodnutí Poslanecké sněmovny se budeme zabývat dalšími body. Bude následovat bod číslo 31. Než se tak ale stane, mám tu ještě dvě omluvy. Nejprve pan poslanec Jiří Junek se omlouvá dnes od 17 hodin z osobních důvodů a pan poslanec František Laudát se omlouvá dnes od 18 hodin taktéž z osobních důvodů.

    Budeme se tedy zabývat bodem

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych stručně připomněl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o správních poplatcích a zákon o silničním provozu, který jsme v prvém čtení projednali 10. června 2014.

    Návrh zákona zařazuje do sazebníku správních poplatků správní poplatek za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod a zároveň zrušuje vyhlášku číslo 218/2006 Sb., o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod. Správní poplatek však zůstává v původní výši, tedy ve výši 100 korun. Začlenění této platby do zákona o správních poplatcích umožňuje úřadům lépe -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám, ale prosím noční směnu, která právě nastoupila, aby snížila hladinu hluku v sále. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Začlenění této platby do zákona o správních poplatcích umožňuje úřadům lépe řešit stížnosti žadatelů na vyměřování a vyřizování správních poplatků, a posiluje tak procesní práva žadatelů. Návrh zákona na základě naléhavých požadavků praxe zavádí také nový správní poplatek za podání návrhu na určení právního vztahu a poplatek za podání návrhu na rozhodnutí sporu z veřejnoprávní smlouvy. Výše správního poplatku za spory ve veřejnoprávních smlouvách v položce 25a sazebníku je odstupňována podle výše předmětu peněžního plnění, je však na rozdíl od poplatku soudního omezena maximální výše, a to do částku jeden milion korun. Pokud se jedná ve sporném řízení o určení právního vztahu nebo jde o spor veřejnoprávní smlouvy, jehož předmětem není peněžité plnění, správní poplatek je stanoven na 2 tisíce korun.

    Uvedený návrh zákona projednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a jednomyslně doporučil jeho schválení ve znění pozměňovacího návrhu. K tomuto pozměňovacímu návrhu nemám žádné výhrady. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 203/1. Prosím pana zpravodaje tohoto výboru pana poslance Jiřího Koubka, aby se ujal slova a seznámil nás s projednáváním.

  • Poslanec Jiří Koubek: Dobré odpoledne. Děkuji, pane předsedo. Jak už bylo řečeno panem ministrem, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se touto problematikou zabýval na své 13. schůzí dne 2. září. Doporučil Poslanecké sněmovně tisk 203 projednat a schválit ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Stalo se tak po odůvodnění paní Adriany Krnáčové, náměstkyně pana ministra vnitra, a mé zpravodajské zprávě. Zároveň mě výbor zmocnil, abych vás s tímto usnesením seznámil, což také činím. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Ještě chvíli vyčkám, aby diskusní skupinky na pravé části dokončí své rozhovory. Děkuji.

    Otevírám obecnou rozpravu. Ještě chci informovat, že paní poslankyně Nohavová hlasuje s kartou číslo 1.

    Do obecné rozpravy nemám žádnou přihlášku, proto obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda v této fázi, de facto neproběhlé obecné rozpravě, je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Žádný návrh nepadl. Zahájím tedy podrobnou rozpravu a ani do ní nemám žádnou přihlášku, takže ji končím. Ještě jednou se zeptám na závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že nepadlo nic, o čem bychom mohli hlasovat, končím i druhé čtení tohoto návrhu.

    Budeme pokračovat bodem

    Tento tisk byl přerušen ve středu 17. 9. v obecné rozpravě, kdy na řadě s řádnou přihláškou byl pan poslanec Grospič, takže mu dám slovo. Poprosím pana ministra, aby zaujal společně s panem zpravodajem místo u stolku zpravodajů. Po panu poslanci Grospičovi se připraví pan poslanec Petr Bendl. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, nebudu tu rozsáhle zdržovat diskusi úvahami o vojenském prostoru Brdy, nicméně cítím za povinnost se k nim také vyjádřit, protože jsem měl možnost několikrát vojenský prostor navštívit, hovořit s většinou starostů, zejména ze středočeské části, a vím, že názory starostů ve středočeské části a plzeňské části jsou odlišné k budoucnosti brdského prostoru. Ale chtěl bych také podotknout, že i na plzeňské straně mezi občany převažují názory, které směřují k zachování Brd, a vede je k tomu zejména obava o to, co se bude dít potom s celým brdským prostorem, jestli skutečně bude, nebo nebude uchráněn snah developerů nějakým způsobem parcelovat tento unikátní přírodní útvar, který byl zachován díky vojenskému prostoru.

    Pokud tu padla řada otázek, které se týkaly historie vojenského újezdu, tak bych chtěl říci, že vznikl usnesením vlády 19. února 1926, čili má v dějinách Československa i současné České republiky tento prostor jako vojenský výcvikový prostor svou hlubokou historii. A není to otázka jen vyrovnání se nějakým způsobem s tím, že by tam bylo bráněno lidem vykonávat volební právo. Pokud o tom hovořil pan ministr, tak bych chtěl podotknout, že se podle statistik týká v současné době asi zhruba 35 obyvatel a týká se to pouze ve vztahu k otázkám volení své územní samosprávy, tedy obcí, nikoli voleb do vyšších územně samosprávných celků, anebo dokonce voleb do komor Parlamentu České republiky nebo evropských voleb. Takže je potřeba tuto otázku takto rozlišovat.

    Chtěl bych také upozornit na jednu obavu, která často zaznívá v diskusích právě s občany a starosty kolem Brd, a to je to, že vlastně likvidace tohoto prostoru je pro vládu a pro určité snahy, které za tím stojí, velice jednoduchá, protože na rozdíl od ostatních vojenských prostorů je téměř majetkoprávně vypořádán celý ve prospěch vlastnictví České republiky, českého státu. Možná že by tato logika měla vést naopak k tomu, že český stát tam nemusí platit pronájem za pozemky a může z hlediska nákladů a rozsahu jej využívat k cvičení české armády. Z tohoto pohledu bych chtěl ještě poukázat i na to, že proklamované zřízení chráněné krajinné oblasti nejde ruku v ruce se zrušením vojenského újezdu. K tomu také bude směřovat jedna z otázek na pana ministra, jak vlastně daleko pokročily tyto přípravy a proč souběžně není předkládána do Poslanecké sněmovny ani zákonná úprava na zřízení chráněné krajinné oblasti.

    V tento moment si myslím, že otázek kolem potenciálního zrušení vojenského újezdu Brdy, parcelování a budoucnosti jedinečné brdské přírody je vícero, a proto sám podpořím pozměňovací návrhy zákonů tak, aby prostor vojenského újezdu Brdy byl z předloženého návrhu zákona vyjmut.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Grospič. Nyní má slovo pan poslanec Petr Bendl, který zde není, takže jeho přihláška propadá nakonec. Pokud se nedostaví do konce obecné rozpravy, tak propadne úplně, zatím propadá na konec.

    Nyní vystoupí pan poslanec Kučera a připraví se pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, v diskusi k projednávanému zákonu jsme se dozvěděli dvě zajímavé věci. Za prvé, že hnutí ANO chce na území Brd vystavět lunapark, postavit sjezdovky, lanovky, záchytná parkoviště, penziony či bobové dráhy, a nenávratně tak zničit nádhernou a zachovalou brdskou přírodu. Potvrzují se tak mé obavy, které jsem zde již vyjádřil během projednávání tohoto zákona v prvním čtení -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, že vám vstupuji do řeči, ale hladina hluku je opravdu neúnosná a zase nás tu není tolik, takže prosím, abyste se ztišili a umožnili panu poslanci argumentovat v důstojné atmosféře.

  • Poslanec Michal Kučera: Potvrzují se tak mé obavy, které jsem zde již přednesl během projednávání v prvním čtení a během jednání ve výboru pro životní prostředí.

    Druhým zajímavým zjištěním je, že pan předseda Hamáček, jak tu uvedl v předchozí diskusi, nevěří, že máme dostatečné zákony, které by dokázaly brdskou přírodu ochránit i bez vojenského újezdu. Trochu se panu předsedovi Hamáčkovi nevidím. Ministr životního prostředí pan Brabec již jednou podlehl nátlaku lobbistů z řad teplárenského sdružení a je možné, že příště podlehne lobbistům ze strany developerů podporovaných hnutím ANO. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, při svém vystoupení v prvním čtení v návrhu zákona jsem vznesl řadu připomínek, na které doposud nemám odpověď. Zřejmě z důvodu zahraniční cesty v příštím týdnu nebudu při třetím čtení, pokud bude, takže bych chtěl některé ty připomínky zopakovat.

    Za prvé. Nemám nic proti zachování a proti navrhovaným úpravám vojenských újezdů Boletice, Hradiště, Libavá, Březina, ale osobně jsem proti rušení vojenského újezdu Brdy. Předně proto, že Ministerstvo obrany hovoří sice o úsporách 50 milionů korun ročně, ale již málo se hovoří o výdajích, a to nejenom z kapitoly rozpočtu a z kapitoly 307. Čisté náklady na správu tohoto vojenského újezdu jsou cca 8 milionů korun ročně. Na 220 km čtverečních obhospodařují lesy Vojenské lesy a statky Hořovice. A tady je podle mých informací zisk z této činnosti 70 milionů korun ročně. Přitom náklady na nutnost posílení rozpočtů obcí půjdou do desítek milionů korun a odhadované náklady na vyhledávání munice dosahují výše 235 milionů korun. Takže je otázkou, zda toto rozhodnutí je hospodárné či ekonomické.

    Vážené kolegyně, kolegové, za druhé. Je nutno si uvědomit, že i přes zrušení vojenského újezdu armádě zůstane 5,6 km čtverečního jako cvičiště 13. dělostřeleckého pluku v Jincích, dále objekt U Němých, lovecký zámeček Tři trubky, základna Valdek a zakonzervovaná střelnice Kolvín. Takže se ptám, kolik milionů korun vlastně bude zase vynakládat ministerstvo a stát na udržování těchto objektů.

    A za třetí. Na výboru pro obranu mi bylo potvrzeno, že Ministerstvo dopravy, a je škoda, že tady ministr dopravy není, má zájem o 78 km čtverečních prostoru letecké startovací plochy mezi Tokem, Hejlákem a Jordánem, kde má být zřízen státní letecký polygon pro bezpilotní systémy. A ten má vzniknout v Brdech, protože v jiných vojenských újezdech po té redukci už nebude místo.

    Vážené kolegyně, kolegové, za čtvrté. S ohledem na současnou bezpečnostní situaci na východní Ukrajině opravdu není podle mého názoru vhodné snižovat možnosti výcvikových ploch, a to zejména z toho důvodu, že prioritou Severoatlantické aliance je společný výcvik jednotek. To mi ostatně potvrdili američtí specialisté při mé nedávné návštěvě výcvikového střediska na Aljašce.

    Z těchto pohledů se mi jeví zrušení vojenského újezdu Brdy jako neekonomické, nestrategické a nevhodné. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Seďa vzhledem k tomu, že se pan poslanec Bendl stále nedostavil, byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Pokud nejsou další přihlášky do této rozpravy, obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana ministra či pana zpravodaje, zda v této fázi si přejí vystoupit se závěrečným slovem po obecné rozpravě. Ano, pan ministr. Prosím, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já to nechci nějak zvlášť natahovat, ale přesto si dovolím pár slov.

    Jako červená nit se projednáváním této předlohy táhne stav, kdy na jednotlivé rozpory nebo otázky kolem té předlohy dostane vždycky ten tazatel příslušnou odpověď, která je logická, věcná, která v sobě neobsahuje žádný úskok, aby se pak za týden, za 14 dnů, za měsíc, za dva, ten dotaz vrátil úplně stejně. Nedokážu si to úplně vysvětlit. Jak víte, tak mezi prvním a druhým čtením byla ta lhůta prodloužena na maximum, aby řada těch věcí právě mohla být projednána. A byla projednána opakovaně v příslušném výboru, kde všichni mají své zástupce. A i když tam samozřejmě se vším nepanoval vždycky souhlas a soulad, tak ta vysvětlení tam padla velice podrobně.

    Já si dovolím nesouhlasit a označit za eufemisticky řečeno nepřesné, že všichni starostové nesouhlasí. Navíc bych rád věděl, co takový starosta třeba Nymburka specificky a do detailu ví o zrušení újezdu Brdy, a jak to koho postihne. Dále bych si dovolil říct, že z hlediska Západočechů, tam ta reakce, pokud my víme, je z drtivé většiny samozřejmě kladná. I toto je zpochybňováno. Jsou to opakovaná tvrzení mající za cíl, domnívám se, celou tu záležitost prezentovat jako nějaký avanturismus, což opravdu není. Ať už se jedná o památky, ať už se jedná o cvičení armády. Tam mi to přijde zvlášť pikantní. A argumentovat současnou bezpečnostní situací mi přijde hluboce pod pás. Pokud velení naší armády říká, že ten újezd nepotřebuje, věřte mi, že to jsou lidé, kteří to posoudí skutečně objektivně, tak já bych si ani ze své pozice nedovolil zpochybňovat něco, co řekne celé velení naší armády. Ale patrně jsem v tom asi ojedinělý. Nevím.

    Ten prostor, a vy to přesně dobře víte, ta posádka v Jincích bude mít kde cvičit, je to zakresleno na mapách, je to všechno jasně stanovené a určené tak, aby ta posádka měla svou perspektivu. To je také opakované téma, co bude s Jinci. Nebude nic jiného, než že se budou dál rozvíjet a budou dál fungovat. A znova musím říct, to všechno bylo mnohokrát vysvětleno.

    Musím říct, že naše jednání sledují občané velice zblízka a posílají mi různé dopisy, které jsou plné znepokojení a částečně znechucení. Rád bych dodal, že idea, která se také objevila, a to zmenšit újezdy a ten brdský ponechat, se jeví jako řešení jenom na první pohled. Protože tím by z právního hlediska vznikl zcela anomální stav, kdy na území České republiky bude muset být vytvořen zvláštní právní režim pro 26 obyvatel vojenského újezdu Brdy, se kterým však ten předložený návrh nepočítá. Takže ten újezdní úřad, který tam je, bude i nadále muset plnit úkoly spojené se zabezpečením potřeb těch 26 obyvatel.

    Pokud se týče té upřímné, opravdové snahy o záchranu přírody, tak vám mohu říct, a vy to víte, že bylo opakovaně vysvětlováno, že s případnou účinností toho zákona v ten samý moment vstoupí v platnost také vyhlášení CHKO, které je připraveno v několika stupních, aby příroda skutečně nemohla být narušena, že ten režim tam bude odstupňovaně přísný tak, aby se to území dalo využívat. Protože přírodu neochráníme tím, že ji zamkneme. Přírodu můžeme ochránit několika stupni a vy víte jakými. A zároveň jí nebrat, řekněme, nějakou životnost. Ale skutečně, tím, že ji zavřeme, ji nezachráníme. Tím bych řekl, že ji zahubíme.

    Mě potom nemůže než nenapadnout, že jako by za některými těmi argumenty byly určité partikulární, nikdy nevyřčené - a taky nikdy nebudou vyřčené -, ale přitom velmi úporně a zákulisně prosazované zájmy. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan ministr se závěrečným slovem. Pan zpravodaj.

  • Poslanec Ivan Gabal: Pane předsedající, děkuji. Dámy a pánové, počítám-li se teď v této chvíli za osmého vystupujícího k tématu, jsme půl na půl. Myslím si, že jak se tady dopoledne vedla urputná debata o té přílišné délce diskutování a obtížnostech rozhodování, tak je čas debaty a je čas rozhodnutí a teď si myslím, že už se blížíme k tomu rozhodování.

    Dovolte mi jenom, abych trošičku namísto shrnutí těch vystoupení, protože hlavní argumenty jsou jasné, zkusil tu věc rozdělit na takové tři operativní roviny.

    Jedna je vznik obcí, tam se zdá, že je všeobecná shoda, že je potřeba, aby obyvatelé vojenských újezdů a nově vznikající obce měly zajištěna všechna práva, samosprávu, a budu pak načítat pozměňovací návrh, který prodlouží termín vzniku obcí do ledna 2016, aby tam mohly být uspořádány volby, mohlo se to všechno připravit, včetně investic.

    Druhá rovina té věci je, zda armáda potřebuje, nebo nepotřebuje újezd Brdy. Můžou na to být samozřejmě velmi různé názory. Já jsem měl možnost se seznámit s analýzou, kterou, myslím, zmiňoval pan předseda Hamáček, také dost podrobně. Řekl bych, že poměrně dlouhodobě armáda zvažovala, který z újezdů opustí a který neopustí, a myslím si, že je v jejich kompetenci toto rozhodnutí udělat. A jestliže říkají, že újezd nebudou potřebovat a nebudou ho chtít, celkem bych na jejich argumenty dal a akceptoval je. A otázka toho, do jaké míry využijí prostor pro cvičení, nebo nevyužijí, za pár měsíců budeme schvalovat rozpočet, a když se do rozpočtu podíváte, samozřejmě ten prostor na výdaje, na cvičení a na teritoriální využití všech prostorů, které mají k dispozici, je hodně financemi limitován. Velmi bych se přimlouval, abychom respektovali názor Generálního štábu armády, že vojenský újezd Brdy nebudou potřebovat a nechtějí ho.

    Poslední je otázka využití území, resp. vzniku CHKO. Prostě my se tady bavíme o tom, jestli věříme, nebo nevěříme vládě, že je schopna tento proces zvládnout, a jestli nevěříme, že vláda je schopna paralelně se zánikem kompetence jednoho resortu uvést do života kompetenci druhého resortu a CHKO, tak si myslím, že pak už jsem na konci, abych tak řekl, nedůvěry nebo řetězu nedůvěry. Já si myslím, a byl jsem mockrát ujištěn, že to je připravené, že CHKO vznikne, že je to důležité i proto, aby se pokračovalo v očišťování od munice, a že ta CHKO dokáže území zajistit. Mezi pozměňovacími návrhy, myslím, je také jeden, který propojí, abych řekl, rozhodování o transferu území a majetku vůči obcím s jejich souhlasem a seznamem, a tím pádem to pojistí ještě podruhé.

    Tolik jenom, když jsem se snažil racionalizovat, co tady vlastně děláme, vznik obcí, zánik újezdů a vznik CHKO. Ve všech těchto třech rovinách si myslím, že máme dost informací a dost kompetence, aby bylo zřejmé, že proces proběhne tak, jak je naplánován. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Návrh na vrácení zákona výboru k novému projednání nepadl, takže otevřu podrobnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že chci vystoupit a řídím schůzi, využiji přednostního práva. Poprosím kolegu Gazdíka a vystoupím v podrobné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, v podrobné rozpravě bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňujícím návrhům, které jsem vložil do systému, a je to tedy návrh pod číslem 1354 a návrh pod číslem 1360. První z nich, jak jsem již řekl v obecné rozpravě, je ten, který umožní vyjmout ze zákona vojenský újezd Brdy, bez toho, aby ovlivnil osud ostatních vojenských újezdů, a ten druhý se týká otázky majetku státu a naložení s ním. Myslím majetek státu, který by zůstal v případě, že by vojenský újezd Brdy byl zrušen, který by se potom nacházel na území bývalého vojenského újezdu Brdy. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Janu Hamáčkovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Ladislav Okleštěk, který je omluvený. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Rais. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Pan poslanec Okleštěk musel z rodinných důvodů odjet mimo Sněmovnu náhle, takže bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu 1326, a tím pádem kdybyste pak zrušili můj návrh, který je čtvrtý v pořadí, 1381, protože jsou to naprosto identické návrhy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: (Zpravodaj nerozuměl.) Pan poslanec Rais si osvojil pozměňovací návrh pana poslance Oklešťka, který je uveden v systému pod číslem, které - jestli můžete zopakovat.

  • Poslanec Karel Rais: Okleštěk dal do systému pozměňovací návrh pod číslem 1326 a já říkám, že jsem dal zcela identický návrh 1381, který je tím pádem redundantní.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan zpravodaj se s tím vypořádá. Nyní pan poslanec Novotný. Připraví se pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych byl velmi stručný a přihlásil se ke svému pozměňovacímu návrhu k tisku 57, který jsem podal jako sněmovní dokument 681. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Zahradník. Připraví se pan poslanec Zemek.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který spočívá ve vynětí katastrálního území Maňávka z území vojenského újezdu Boletice, který jsem představil v obecné rozpravě. Tento návrh byl zařazen do systému jako sněmovní dokument 1372.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Zemek a po něm pan zpravodaj.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 1367, ale nastal ten samý případ, jako už jsme tady řešili, kdy tento můj návrh je identický s jedním z návrhů pana kolegy Hamáčka. Jedná se právě o § 1 odst. 4, kde dochází ke změnám majetkovým, kdy se převádí část majetku na obce, a je z toho vyjmuta infrastruktura týkající se vody. Je to totožné, uvádím to pro pana zpravodaje. (Dotaz zpravodaje mimo mikrofon.) Je v systému.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Myslím si, že bude pro jistotu bezpečnější, když se k tomu návrhu přihlásíte, pane kolego, a vypořádáme se s tím ve třetím čtení. (Asi ano.) Pan zpravodaj. ***

  • Poslanec Ivan Gabal: Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 1309 a který ve všech základních termínech prodlužuje vznik obcí k 1. lednu 2016 namísto 1. ledna 2015, protože to se už nedá stihnout. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To bylo poslední vystoupení v podrobné rozpravě, kterou tímto končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova i po podrobné rozpravě. Pane ministře? Není zájem. Pan zpravodaj také nemá zájem. Tedy končím podrobnou rozpravu a vzhledem k tomu, že nepadlo nic, o čem bychom v této fázi mohli hlasovat, končím i druhé čtení tohoto tisku.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. (Ministr chvilku hledá v podkladech.) Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona o zdravotnických prostředcích.

    Nedokonalosti dosavadní národní úpravy v oblasti zdravotnických prostředků můžeme spatřovat v řadě oblastí. Jednou z nich je především neexistence jejich registru, který by obsahoval nejdůležitější údaje o tom, jaké zdravotnické prostředky jsou na českém trhu. Řada dílčích oblastí dále nemá stanovena žádná závazná a jasná pravidla. Jako příklad těchto okruhů lze uvést mimo jiné vypracování klinických hodnocení či provádění servisu zdravotnických prostředků, což tento návrh také řeší, podobně jako dosud legislativně nezakotvenou možnost rozhodování z moci úřední o tom, co vůbec je, či není možné považovat za zdravotnický prostředek.

    Zdravotnické prostředky by nadále měly být vedeny ve zřizovaném registru, přičemž jejich zařazení do tohoto registru by mělo být jednoduchým procesem, který stojí na principu oznámení. Není tak pravdou, že by se jakkoliv nadmíru omezovaly podmínky pro vstup zdravotnického prostředku na trh, a regulátor trhu tak nikterak nerozhoduje o tom, zda zdravotnický prostředek na trh pustí, či nikoliv. Nový systém zavádí elektronickou správu agendy, snižuje tak množství administrativní zátěže v transparentním správním řízení s opravnými prostředky.

    V mezičase byl v návaznosti na proběhlou diskusi v Poslanecké sněmovně tento návrh projednán ve zdravotním výboru, ve kterém byl projednán i komplexní pozměňující návrh, který upravoval některá nepříliš technicky zdařilá ustanovení tohoto zákona, což jednoznačně napomáhá jeho vhodnosti pro řešení právě problematiky zdravotnických prostředků.

    Závěrem bych se rád vrátil k tématu, které zde již bylo diskutováno. Rád bych zdůraznil, že potřeby komplexní úpravy v této oblasti jsme si jako Ministerstvo zdravotnictví vědomi. Bez tohoto zákona by bylo řešení otázky úhrad zdravotnických prostředků velmi obtížné, ne-li nemožné. Nejprve je třeba poznat situaci na trhu, provést kategorizaci prostředků a následně bude možné transparentně řešit otázku úhrad zdravotnických prostředků.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání výboru pro zdravotnictví a usnesení výboru bylo doručeno jako tisky 87/1 a 87/2. Prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Jaroslav Krákora.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych vám přednesl usnesení č. 47 z 9. schůze konané dne 4. září 2014 k vládnímu návrhu zákona o zdravotnických prostředcích, Evropská unie, sněmovní tisk 87.

    Po úvodním slově ministra zdravotnictví dr. Svatopluka Němečka, MBA, odůvodnění náměstka pro zdravotní pojištění dr. Toma Philippa, Ph.D., MBA, zpravodajské zprávě poslance dr. Jaroslava Krákory a po rozpravě výbor pro zdravotnictví za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o zdravotnických prostředcích ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu.

    Současně s tím, pane předsedo, navrhuji, aby komplexní pozměňovací návrh byl vzat za základ dalšího projednávání. To znamená, že všechny pozměňovací návrhy načtené v podrobné rozpravě se budou automaticky vztahovat ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Komplexní pozměňovací návrh bych si potom dovolil odůvodnit v podrobné rozpravě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Mám zde s přednostním právem pana předsedu klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jsem rád, že zrovna v této chvíli řídí Poslaneckou sněmovnu pan předseda.

    Pane předsedo, já opakovaně žádám, abyste zjednal pořádek mezi předsedy výborů. Pachatel je na místě činu, jak se dívám. Jsou interpelace a zasedá zdravotní výbor a ministr nemůže odpovídat - nebo mohl by, ale zas by nebyl na výboru, na interpelace. Interpelace jsme dneska měli po třech měsících a v průběhu ústních interpelací zasedá zdravotní výbor a vyžaduje si přítomnost ministra. Já to nebudu nějak uštěpačně hodnotit nebo říkat, ale podle mne je to nepřijatelná praxe a říkám to tady počtvrté, na čtvrté schůzi, a ti předsedové výborů, koaliční poslanci, si dělají co chtějí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, já jsem to nevěděl. Pokud pan předseda zdravotního výboru svolal jednání výboru během interpelací, tak tak konal v přímém rozporu s mou žádostí, opakovanou. A já tedy prosím pana předsedu zdravotního výboru, aby minimálně přihlédl k tomu, že ho předseda Sněmovny několikrát žádal o to, aby respektoval dny pro jednání Poslanecké sněmovny a nesvolával výbor Sněmovny na dobu, kdy jedná Sněmovna. Nic víc s tím dělat nemůžu. Sebrat prémie mu taky nemůžu, ale pouze ho důrazně žádám, aby tak nečinil.

    Pan ministr chce reagovat.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se chtěl zastat pana předsedy zdravotního výboru, protože já jsem původně na to jednání nebyl pozván, ale protože se týkalo zde projednávaných zákonů, tak jsem požádal o to, abych mohl být přítomen, protože jsem to považoval za důležité. Takže pak jsem byl přizván na jednání výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane ministře, ale to s tím vůbec nesouvisí. Ten výbor nemá být svolán v okamžiku, kdy jsou ústní interpelace. I poslanci, kteří chtějí interpelovat, a současně je výbor, tak mají prostě problém. To nebyla výtka na vás. Já jsem říkal, že jsem chápal, že byste chyběl na jednom, nebo na druhém. Prostě ten výbor má být svolán jindy! A jestli ten výbor jednal k těmto zákonům a chtěl přijmout nějaké usnesení, tak pak je nemůžeme stejně projednávat, potřebujeme 24 hodin. Takže to prostě není relevantní argument. Protože pokud by výbor chtěl přijmout usnesení, tak my ho musíme mít rozdáno 24 hodin předtím, než se projednává. Já pevně doufám, že to tak není, když tady jsme jindy než v obvyklý čas, a že nebudeme muset čekat na žádné takové usnesení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a dále do rozpravy pan poslanec Kostřica. Pardon, omlouvám se, neviděl jsem faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi jenom krátké vysvětlení. Zdravotní výbor se sešel kvůli velmi naléhavé aktuální situaci, která se stala v nemocnici v Klatovech. Pan ministr, tak jak řekl, požádal jenom, aby byl u tohoto jednání. Já sám jsem ho k tomu nevyzval. A pokud se týká uvedených zákonů, které se zde teď probírají, byla tam o nich sice řeč, ale nebylo to tím hlavním bodem, tím hlavním meritem věci. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pane předsedo, já jakkoli se snažím porozumět tomu, co vás vedlo ke svolání výboru, tak se obávám, že během jednacího dne jsou i jiné časy, kdy se ten výbor dá svolat a nenaruší to chod Sněmovny, např. polední přestávka. A pokud si opozice opakovaně stěžuje na to, že výbory jsou svolávány v době, kdy má jednat plénum Poslanecké sněmovny, tak mi nezbývá nic jiného, než jim dát za pravdu, protože týden, ve kterém jedná Poslanecká sněmovna, není určen pro jednání výborů. Chápu, že může nastat mimořádná situace, ale dá se to řešit výborem před Poslaneckou sněmovnou nebo v polední pauze, ale nikoliv tak, aby to ovlivnilo interpelace. V tom bohužel musím dát za pravdu předsedovi Stanjurovi a poprosit vás, abyste se pokusil při řízení výboru toto respektovat. Děkuji.

    Pan poslanec Kostřica.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Dobrý večer, vážené kolegyně, kolegové, vážení přátelé. Já bych chtěl obrátit vaši pozornost zase zpět ke zdravotnickým prostředkům, a to sice k těm, které spadají do mého oboru, a to jsou sluchadla. Jsou to rovněž zdravotnické prostředky. Vzhledem k tomu, že jsou svým způsobem specifické, protože s rozvojem techniky došlo k jejich neobyčejnému zlepšení, dokonalosti, miniaturizování, a tím samozřejmě i k navýšení, výraznému navýšení ceny, hodlám přednést pozměňovací návrh, o kterém bych se chtěl zmínit jenom v tom smyslu, že jsem ho nenačetl do systému z toho důvodu, že právě před dvěma hodinami skončila schůze společnosti pro otorinolaryngologii, které jsem už pět roků místopředsedou a které jsem měl tu čest téměř deset roků předsedat. Právě na tomto zasedání byly ještě určité aspekty, které mě vedly k upřesnění tohoto pozměňovacího návrhu. (Hluk v sále.)

    Nevím, jestli mohu, pane předsedo, načíst ten pozměňovací návrh teď, nebo až potom v podrobném čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Až v podrobné rozpravě prosím.

  • Poslanec Rom Kostřica: Takže děkuji za slovo. Pozměňovací návrh bych přečetl potom v podrobné rozpravě. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda Vyzula má slovo, prosím, a připraví se pan poslanec Heger.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, jen bych chtěl tady podpořit tu myšlenku, kterou řekl jak zpravodaj, tak pan ministr. Sněmovní tisk 87, vládní návrh zákona o zdravotnických prostředcích, je velmi důležitý. Představte si jenom to, že ve zdravotnických prostředcích je něco kolem 40 mld. korun ročně. Těchto 40 mld. korun ročně bylo zatím obhospodařováno tak, že nebyl ani žádný registr těchto prostředků, nebyla známá jejich obvyklá cena, nebylo je možno seskupit do skupin, které by odpovídaly jednotlivým oblastem. A je v tom opravdu velký byznys. Proto bych chtěl poděkovat nakonec za to, že se podařilo dát tomuto návrhu zákona jakási jasná pravidla. Bude to poprvé za velmi dlouhou dobu. Navíc tento návrh umožňuje ještě v dalším průběhu začít jednat o dalším sněmovním tisku o zdravotnických prostředcích, kterým je tisk 88 a který řeší např. úhradové regulace zdravotnických prostředků nebo také otázku reklamy. To je velmi důležité. A je to naprosto potřeba a povede to jednoznačně ke zprůhlednění a věříme, že i k úsporám. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Vystoupí pan poslanec Heger, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem se k tomu zákonu obšírně vyjadřoval pozitivně v prvním čtení a odkazuji na svou řeč. Tady se chystám vystoupit kvůli jednomu pozměňovacímu návrhu, který byl načten do systému, ale zatím se k němu nikdo nepřihlásil. Je to pozměňovací návrh v systému pod číslem 1349 pana dr. Brázdila a je možné, že bude ještě k němu diskuse nebo že bude zde přečten. A já bych rád vyjádřil velmi negativní stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu. Dovolte mi, abych ho vysvětlil.

    Zákon, který tady projednáváme, reguluje zdravotnické prostředky ze všech pohledů, které si je možno představit. Reguluje je z hlediska výrobce, zavádí schvalovatele zdravotnického výrobku, reguluje distributora, reguluje výdejce a prodejce toho výrobku, a už nemluvím vůbec o uživateli, kterým je pacient nebo přímo předepisující lékař. (Hluk v sále.)

    Pozměňovací návrh pana dr. Brázdila, který jsem tady citoval, říká, že kromě výdejen oficiálních zdravotnických prostředků, lékáren a dalších institucí může také navíc vydávat lékař, který ten prostředek předepsal. Na tom by nebylo nic zvláštního a ta možnost je zákonem ve výjimečných případech udělena již teď. A to, co tady načetl pan poslanec Kostřica, je trošku nadbytečné, protože je možno mezi pojišťovnou a lékařem zavést smluvní vztah, který pak ten výdej umožňuje. Ale to, co je v tom mnou citovaném pozměňovacím návrhu zaváděno, je naprosto bezbřehá možnost lékařů, kteří ten prostředek předepíší, ho také vydat. A na závěr poslední podvěta toho pozměňovacího návrhu říká, že ten, kdo prostředek předepsal a bude ho vydávat, nemusí mít oprávnění poskytování lékárenské péče. Čili on se dostává naprosto mimo všechny regulace, které ten zákon zavádí, a velká část tohoto zákona se stává zbytečná.

    Pozměňovací návrh podle mých informací, které jsou z druhé ruky, byl připraven Českou lékařskou komorou, podle ověřených informací je tenhle ten pozměňovací návrh rozporován Českou lékárenskou komorou. Říká, že obchází obsahově vyváženou právní úpravu, podle níž lékaři zdravotnické prostředky předepisují, a jsou vydávány převážně jiným subjektem. A pokud pozměňovací návrh projde, naprosto tento princip prolomí a lékař nebude vůbec ničím omezen ve svém případném byznysu.

    Původní pozměňovací návrh byl diskutován Českou lékárenskou komorou a obsahoval doušku, že výdej je možný, pokud ale bude vyžadovat pacient bezprostřední použití zdravotnického prostředku. Představme si pacienta, který je dopraven k lékaři s nějakým poraněním nohy. Ten lékař mu vydá tímto způsobem berle, protože pacient potřebuje odejít po svém, aby ho nemusel nikdo odvážet, tak tam by to bylo možné. Ale tento pozměňovací návrh jaksi otevírá bránu naprosto široce jakýmkoli možnostem předepisování dohromady s vydáváním. A já chci jenom tady deklarovat, že náš klub TOP 09 bude jednoznačně proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě je zde faktická poznámka pana poslance Svobody.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Dobrý večer, já bych chtěl za klub ODS jednoznačně podpořit slova pana kolega Hegera. Tento pozměňovací návrh je návrh, který je zbytečný, protože možnost vydat v případě urgentních zdravotních problémů prostředek je zákonem ošetřena. Toto zavádí paralelní vydávání. Je to věc, která není běžná ani v superpravicových zemích, a jménem klubu se připojuji k zamítavému stanovisku k tomuto pozměňovacímu návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, takže ji končím. Zeptám se, zda je v této fázi zájem o závěrečná slova. Pane zpravodaji, prosím.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Já, pane předsedo, bych měl ještě žádost, protože podle mě musí být schváleno, aby komplexní pozměňovací návrh byl vzat za základ dalšího projednávání. To si myslím, že bychom měli schválit v této době. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, máte pravdu. Musíme o tom rozhodnout před zahájením podrobné rozpravy, což je teď. Nechal bych hlasovat o návrhu, který přednesl pan poslanec Krákora, že za základ pro podávání pozměňovacích návrhů bude vzat onen komplexní pozměňovací návrh, o kterém hovořil ve svém zpravodajském vystoupení.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 46. Přihlášeno je 147, pro 107, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím tedy všechny, aby své případné pozměňovací návrhy směřovali vůči onomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu.

    Pan ministr si nepřeje závěrečné slovo, a proto zahajuji podrobnou rozpravu, do které se hlásí zatím tři poslanci. Prvním z nich je pan poslanec Igor Nykl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Budu stručný. Vzhledem k nepřítomnosti pana poslance Brázdila se jeho jménem přihlašuji k pozměňovacímu návrhu uvedenému v systému pod číslem 1349. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To je, předpokládám, návrh, ke kterému vystupovali kolegové v obecné rozpravě, aby bylo úplně jasno.

    Nyní vystoupí pan poslanec Kostřica. Připraví se paní poslankyně Soňa Marková.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedo. Můj pozměňovací návrh, o kterém jsem se zmínil v obecné rozpravě, je poměrně jednoduchý. Jedná se v podstatě o jednu větu, a to: V § 48 žádám o zařazení bodu 4, který zní, že "sluchadla může přidělit pouze otorinolaryngolog s odbornou způsobilostí vlastnící osvědčení opravňující jej k předpisu a vydávání sluchadel nebo foniatr s odbornou způsobilostí". Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zatím poslední v podrobné rozpravě je paní poslankyně Soňa Marková.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který se týká pracovníků provádějících servis zdravotnických prostředků. Ve sněmovním systému ho najdete pod číslem 1364. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan zpravodaj se hlásil také do podrobné rozpravy. Je tomu tak? Pane zpravodaji, prosím.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Já jsem řekl, že bych chtěl poslance seznámit s komplexním pozměňovacím návrhem, ale mám to asi na deset minut. Dovolil bych si to zkrátit, protože si myslím, že čas nás tlačí.

    Komplexní pozměňovací návrh. Nejzávažnější problémy současné regulace zdravotnických prostředků vyžadují neodkladné řešení. Jedná se především o nefunkční dozor nad trhem, problémy v oblasti vigilance a klinických zkoušek, významné problémy v oblasti notifikovaných osob a zajištění komplexního předání dat do databáze EUDAMED. Mnohé z těchto problémů souvisí s nedostatečnou technickou podporou stávajícího registru zdravotnických prostředků, který bude muset být na základě nového zákona o zdravotnických prostředcích významným způsobem doplněn a do budoucna nahrazen národním informačním systémem zdravotnických prostředků. To všechno se v tomto komplexním pozměňovacím návrhu děje.

    Zákon byl tvořen déle než tři roky a další odklad jeho přijetí by současné problémy velmi eskaloval. Protože však byly v předloženém návrhu zákona, sněmovní tisk 87 o zdravotnických prostředcích, identifikovány dílčí nedokonalosti, bylo přistoupeno ke zpracování komplexního pozměňovacího návrhu. Můžu říci, že zákon byl hodnocen kvalitně prakticky napříč celým politickým spektrem.

    Ještě bych uvedl některé změny, které tam jsou, jenom telegraficky. Místo registrace se samozřejmě používá pojem notifikace. Správní poplatky se vybírají pouze, to jsou změny, které jsou důležité, ve třech činnostech. Za prvé v certifikátu volného prodeje, za druhé v žádosti o povolení klinické zkoušky a za třetí konzultace o zdravotnických prostředcích. Jinak správní poplatky nejsou vybírány vůbec. Je tam zmírnění regulace. Víme, že zdravotnické prostředky se dělí do skupiny I, IIa, IIb a III. Skupina I nemusí mít notifikaci, pouze pokud pokračuje dovoz přes Českou republiku. Další změnou je, že distributor nebo dovozce zdravotnických prostředků je povinen podat žádost o notifikace nejpozději do patnácti dnů. Tam je změna, že to bylo do pěti dnů, rozšiřuje se to na patnáct dnů ode dne uvedení na trh nebo dodání na trh v České republice. Zdravotním pojišťovnám se tímto zákonem umožňuje vstup do registru. Je zde možnost podívat na to, co je na trhu, za kolik se to prodává. Dá se říci, že se snižuje také kompetence České obchodní inspekce a zvyšuje se úloha SÚKLu, který provádí jakýsi dozor nad trhem.

    To jsou telegraficky asi takové základní změny, které v tomto zákoně jsou. Byla na něm prakticky shoda napříč politickým spektrem a tento návrh byl hodnocen poměrně kvalitně. Doufám, že nebudou problémy a ve třetím čtení bude schválen. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, tak ji končím. Zeptám se, zda je ještě zájem o závěrečná slova. Jestli si přejete vystoupit se závěrečným slovem, pane zpravodaji, nebudu vám bránit.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Ještě technicky. Vystoupilo deset poslanců, pan ministr, někteří poslanci opakovaně. Byl podán jeden komplexní pozměňovací návrh, který je součástí usnesení výboru, a tři pozměňovací návrhy dílčí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Vzhledem k tomu, že žádný hlasovatelný návrh v této fázi nepadl, končím i druhé čtení tohoto bodu.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím znovu pana ministra zdravotnictví, aby se ujal slova a uvedl nám tento tisk. ***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    Jak jsem již uvedl podrobně v rámci prvého čtení, předkládaným návrhem zákona je navrhováno i po 1. lednu 2015 zachovat alternativní možnost předepisování léčivých přípravků, a to jak na recept v listinné podobě, tak i formou elektronického receptu. Důvodem pro navrhovanou změnu zákona je technická nepřipravenost na výlučné používání elektronických receptů, a to jak poskytovatelů zdravotní péče, tak i na straně druhé centrálního úložiště elektronických receptů, kde je třeba pro zajištění potřebné kapacity tohoto úložiště investovat jednorázově ještě 120 mil. korun.

    Při projednávání vládního návrhu zákona ve zdravotním výboru Poslanecké sněmovny dne 4. září 2014 byl k návrhu uplatněn pozměňovací návrh, kterým se navrhuje zcela nerušit povinnost používat výhradně elektronické recepty, ale prodloužit možnost používání obou forem předepisování léčivých přípravků až do 1. ledna 2018. Za předkladatele vyslovuji s navrhovaným řešením souhlas.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik ve stručnosti na úvod k předkládanému vládnímu návrhu zákona a věřím, že na základě uvedených skutečností a s přihlédnutím k jeho stručnému a jednoznačnému obsahu s návrhem vyslovíte souhlas a podpoříte jej tak v dalším legislativním procesu, aby mohl nabýt účinnosti ještě koncem roku 2014. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. My jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví a usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 259/1. Pprosím pana zpravodaje ctěného výboru pana poslance Volčíka, aby se ujal slova.

  • Poslanec Pavel Volčík: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Výbor pro zdravotnictví se tímto návrhem zákona zabýval na své 9. schůzi konané dne 4. září a přijal usnesení číslo 44.

    Výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně PČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 259, ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu - který je k dispozici, tisk 259/1. Za druhé, zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

    Zároveň z tohoto místa bych si vás, pane předsedo, dovolil požádat, abyste po skončení obecné rozpravy nechal hlasovat o tom, že komplexní pozměňovací návrh obsažený v usnesení výboru bude vzat za základ dalšího projednávání. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Nechám o tom hlasovat po skončení obecné rozpravy, kterou tímto otevírám, a mám zde dvě přihlášky. První přihláška je pana poslance Vyzuly a připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom krátce shrnout, proč je tento zákon tak důležitý. Když si to vezmete z pohledu lékaře a farmaceuta, tak doménou každého lékaře je umět napsat ručně hezky recept. Ovšem jak dobře víme, tak rukopis lékařů je nečitelný, nicméně zase doménou každého farmaceuta je, že toto dokáže rozluštit. A není nic hezčího pro něj - je to stejné jako pro archiváře, když se dívá na starý tisk -, když vidí hezky napsaný, právě v uvozovkách hezky napsaný, recept.

    V této republice se za rok napíše něco kolem za 60 mld. korun receptů. To je poměrně dobrá částka. Navíc jen si vzpomeňte ze svého okolí, je celá řada lidí, kteří berou pět i více léků denně, každý den, a to určitě nepřeháním. A stačí jenom malá interakce mezi dvěma těmito léky, aby mohla poškodit pacienta. Já jsem pátral v literatuře, zda je nějaká farmakologická studie z naší země, nicméně našel jsem jenom zahraniční, kde v Anglii se tím zabýval jeden farmakolog z Liverpoolu, který si vzal jen šestiměsíční hospitalizace ve střední nemocnici, kde bylo něco kolem 20 tis. hospitalizací, a z těch 20 tis. hospitalizací bylo téměř 7 tis. hospitalizací kvůli lékovým interakcím. A tato elektronická preskripce řeší tuto problematiku, protože ještě předtím, než pacientovi lék vydá, tak zkontroluje všechny možné interakce u těchto léků. A to je jenom jedna z výhod vlastně.

    Můžete namítat, že to může být finančně náročné. Ano, bohužel za poslední čtyři roky nebo pět let se do toho systému už vložilo několik desítek milionů a tento systém je přesto nepoužíván. Přibližně 10 % lékařů odmítá z nějakého důvodu se elektronické preskripce účastnit z důvodu třeba - praktičtí lékaři uvádějí, že nemají dostatečnou techniku a nebudou si ji pořizovat, protože jsou dávno v důchodovém věku. To je jeden důvod. Nebo nedůvěřují systému, který existuje, že je bezpečný z hlediska ochrany dat atd.

    Zdravotní výbor se touto problematikou zabýval důkladně a nedoporučujeme, nebo nechceme, aby celý tento systém se zrušil, ale naopak jsme hledali nějakou možnost prodloužení. Proto tady ta vyjádření jak pana ministra, tak zpravodaje. Ano, dospěli jsme, a můžete diskutovat nad tím, zda tři roky je dlouhá doba, nebo krátká doba, protože v případě dlouhé doby je možné, že se na celou problematiku tzv. zapomene a teprve v posledním roce se začne celá záležitost honit. Proto jsme navrhli, že budeme celý proces společně s Ministerstvem zdravotnictví důkladně kontrolovat, aby opravdu postupoval, aby za tři roky byl systém k dispozici, protože nejde jenom o technologické zázemí, ale jde i o motivaci lékařů, jde o určitou edukaci a to nějakou dobu může trvat. A musí se samozřejmě dořešit i to, že za určitých podmínek bude možno napsat i recept rukou. Jsou to náhlé situace, vyskytnete se na horách, potřebujete okamžitě napsat recept na angínu a nemáte pochopitelně s sebou počítač. Takže i taková věc se bude muset vyřešit a to asi pravděpodobně nějakou dobu potrvá.

    Proto bych rád podpořil tento návrh zdravotního výboru, abychom se opět posunuli trochu dál k vyspělým zdravotnickým systémům, které toto už dávno mají, jako je Dánsko, severní země, ostatní, které neřeší jenom finanční stránku, pochopitelně i tady dojde k úsporám, ale hlavně šetří, jak jsem uvedl v té anglické studii, pacienta.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Vyzula. Ještě než dám prostor dalšímu, přečtu omluvu pana ministra vnitra, pana ministra Chovance, který se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 18.45, a to až do konce jednacího dne z důvodu pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva vnitra.

    Nyní tady mám faktickou poznámku pana poslance Kostřici.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Chtěl jsem jenom plně podpořit slova, která tady řekl pan profesor Vyzula. I když jsem ze starší generace a výpočetní technika není mým koníčkem, tak to plně podporuji, to je bez pochyby.

    Já jsem se chtěl opravdu přimluvit za to, aby byla možnost napsat recept na normální blanket, tak jak jsme zvyklí, rukou. A navíc ještě, aspoň v dobách, kdy my jsme studovali, bylo řečeno tehdy, že v případě naprosté nutnosti nebo skutečně urgentního stavu je možno lékaři napsat recepis na běžný papír, kde napíše veškeré své nacionále. Přimlouval bych se za to, aby se skutečně tato tradice zachovala a aby skutečně tato možnost byla, protože se můžeme dostat do situace, kdy nebudeme mít elektronickou možnost ani normální možnost běžného recepisu. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Hovorka, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, podporuji to původní znění, které bylo předloženo vládou do Poslanecké sněmovny, které ruší povinnost předepisovat léky pouze v elektronické podobě. Zavedení povinnosti předepisovat pouze v elektronické podobě, to je podle mého názoru bez toho, aniž by to přinášelo něco pozitivního lékařům, případně lékárníkům, si myslím, velmi složité. A to se ukazuje vlastně, že i po sedmi letech, kdy byl zaveden elektronický recept a kdy bylo schváleno elektronické úložiště elektronických receptů, tak ani po sedmi letech není tento systém dobudován, a to stál minimálně 220 milionů korun. A pokud mám informace, další náklady budou dalších minimálně 150 milionů, přičemž původně se uvažovalo půl miliardy korun.

    Kdyby ten systém byl tak dobrý, proč ho dneska již nevyužívají všichni lékaři? Nebo většina lékařů? Přece pokud se něco navrhuje, co má velké výhody, tak tento systém přece všichni přijmou a začnou ho používat. Ale jestliže nutíme lékaře, aby používali výhradně elektronický recept, tak si myslím, že to není správně. Výhody, které se uváděly, často je uváděl pan ředitel SÚKLu, uváděli je ministři, ty výhody často pokulhávají. Dříve se uváděl kompletní lékový záznam pacienta. Přitom ho může mít jedině lékař nebo lékárník, pokud pacient mu tyto údaje sdělí. Ale nikdy je nemůže mít centrální úložiště dat.

    Snížení spotřeby léků, to je podle mého názoru iluze.

    To nejdůležitější pro elektronický recept a pro fungování elektronického receptu je přenos identifikátoru lékového předpisu od lékaře do lékárny. To je ta největší komplikace a administrativní náročnost především pro lékaře, protože ten, kdo nemá rychlý počítač a rychlý internet, ten má prostě problém. A proč by někdo dělal něco, co ho zdržuje v práci? Takže já si myslím, že pokud nedojde k tomu, že tento systém bude lidem, lékařům, lékárníkům usnadňovat práci, tak se prostě v praxi neujme.

    A je tady jedna důležitá věc, kterou si musíme také uvědomit. Když se podíváte do terénu, do praxí praktických lékařů pro děti a dorost, tak se podívejte na jejich věkovou strukturu a zjistěte si, kolik z nich používá a nepoužívá počítač. Zjistíte, že bohužel i v dnešní době je řada praxí, které prostě nemají počítač a nepoužívají počítač. A tito lidé, pokud bude vyloženě nastavena povinnost předepisovat recept pouze v elektronické podobě, tak oni budou muset prostě skončit. Ale je pravda, že to může být zajímavé pro firmy, které dodávají software a které vlastně přinutí všechny pořídit si nějaký software proto, aby mohli vlastně využívat elektronický recept.

    Takže to si myslím, že je důležité také říct, protože není všechno tak, jak se píše, a argumenty je třeba hodnotit v souvislostech a tak jak jsou. Myslím si, že jediná správná cesta je ponechat možnost jak předepisování v elektronické podobě, tak v klasické recepty. A není žádný důvod pro to ty lidi nutit. Pokud se odvoláváme na vyspělé země, tak zjistíme, že příliš mnoho zemí, kde by byla povinná preskripce pouze v elektronické podobě, není. Příliš mnoho takových zemí určitě není.

    To je všechno, co jsem k tomu chtěl dodat, a proto já podporuji ten původní návrh, který byl předložen a který se bohužel ve výboru změnil, protože byly předloženy argumenty, že snad za tři roky by ten systém mohl fungovat. Ale znovu říkám, pokud to nebude pro lékaře a pro lékárníky výhodné, tak je nemůžeme nutit jenom tím, že buď budou předepisovat elektronicky, anebo předepisovat nebudou.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktickou poznámku má pan poslanec Nykl, po něm pan poslanec Svoboda.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Já bych chtěl částečně podpořit myšlenku pana poslance Hovorky v tom, že - já jsem zastánce elektronických receptů, ale musíme skutečně dokázat přesvědčit lékařskou veřejnost, že to funguje, že to má ty výhody. Ale musíme to udělat nějakou přirozenou cestou. Když jsme to diskutovali na zdravotnickém výboru, tak padaly takové ty návrhy "dávejme peníze lékařům za to, že to budou používat" a já jsem tam varoval, že přesně stejnou situaci jsme zažili se slavným IZIPem. IZIP, který měl být zázrak evropský a světový, zpočátku vypadal, že funguje, protože lékaři dostávali peníze za to, že do toho zaváděli pacienty a říkali: "Toto je dobré, za to mám peníze. Asi ten IZIP nemám na nic, ale teď za to mám peníze." V okamžiku, jak ty bonifikace skončily, tak slavný IZIP se ukázal v podstatě nepoužitelný a najednou jsme nevěděli, proč jsme to vlastně dělali.

    Čili ta přirozená cesta k elektronickým receptům a ukázat výhody toho, a máme na to teď určitý čas, by měla být tou normální cestou. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktická poznámka pro pana poslance Svobodu.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Na zdravotním výboru jsme se skutečně těmito věcmi velmi podrobně zabývali. Vnímám otázku IZIPu a elektronických zařízení jako otázku rozdílnou. Elektronický recept má za sebou centrální úložiště, má za sebou celou řadu faktorů, které zajímají stát, nikoliv toho lékaře. Z toho důvodu já bych i vnímal to, že nějaká ekonomická stimulace pro ty lékaře je potřebná, protože ten systém by měl být výhodný pro stát.

    Ale přesto se domnívám, že bychom měli přijímat variantu, kdy řekneme: Ano, zůstávají vedle sebe ležet obě možnosti preskripce, elektronické i manuální, a budeme se dále zabývat tím, jak tuto myšlenku elektronické preskripce dostat na stůl znovu. Dávat tam nějaký časový termín je podle mého názoru nerozumné. Ten časový termín doběhne, budeme možná ve stejné situaci, budeme se tady scházet a prodlužovat to někam do neznáma. Anebo se situace změní a budeme moci tu variantu přijmout dřív. Myslím si, že udělat to, že to odkládáme o další tři roky je skutečně typické strkání hlavy do písku před problémem. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nyní má faktickou poznámku pan poslanec Běhounek a připraví se pan poslanec Šarapatka.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, tato diskuse je samozřejmě naprosto legitimní. Myslíme na lékaře, myslíme na lékárníky, mysleme také na pacienty. Pan profesor Vyzula tady jednoznačně prokázal, že lékové interakce stojí společnost nesmírné prostředky a je mnohé mnohé zdraví.

    Ten odklad je, protože pokud to neučiníme, tak od 1. 1. v podstatě všichni postupují protizákonně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Šarapatka, rovněž faktická poznámka.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem možná první, který není z branže, všichni přede mnou byli lékaři. Já jsem zastáncem elektronického receptu a mám k tomu následující důvod. Podle informací, které jsem měl možnost získat, tak ta obrana ze strany lékařské veřejnosti není způsobena žádnou počítačovou negramotností, ale rukou psané recepty umožňují při spojení se spřátelenou lékárnou nejrůznější manipulace. Myslím, že to je hlavní důvod, proč se tomu lékařská veřejnost brání. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě faktická poznámka pana poslance Hovorky.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, sledování lékových interakcí pomocí receptů je velmi komplikované a domnívám se, že fungovat nebude. Odložení nebo zrušení té povinnosti, o které mluvil pan kolega Běhounek, je v podstatě možné přijetím i původního návrhu, který nám vláda poslala do Sněmovny, a to je zrušení té povinnosti vlastně od 1. 1. 2015, která se zaváděla. Čili tak to je. Komplexní pozměňovací návrh posunuje ten termín o tři roky. To jen na vysvětlenou.

    Já chci jenom říci, že dobré zboží se prodává samo. Pokud by ten elektronický recept byl tak dobrý a všem vyhovoval, tak ho všichni budou používat a nebudeme muset nikoho nutit. Věřte tomu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě faktická poznámka pana poslance Vyzuly.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, jenom k tomu, jestli interakce mohou být tímto způsobem zvládnuty, nebo ne. V Onkologickém ústavu v Brně máme tento systém už řadu let, řekl bych tak sedm osm let, a normálně běžně to funguje. Není to žádný problém. Je to běžný počítačový program, který každý počítač zvládne, prosím vás. Nenechte se zmást informací, která není úplně reálná, abych to řekl slušně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Žádné další přihlášky do obecné rozpravy nemám. Nejprve se zeptám na závěrečná slova po obecné rozpravě. Zájem není.

    Jak jsem již avizoval, před zahájením podrobné rozpravy vyhovím návrhu pana zpravodaje a budeme hlasovat o tom, že za základ pro podávání případných pozměňovacích návrhů bude vzat komplexní pozměňovací návrh výboru, který je obsažen v usnesení výboru pro zdravotnictví.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí - já se omlouvám, toto hlasování ukončím a prohlásím ho za zmatečné, protože kolega Schwarz mě žádal o odhlášení. (Ozývají se hlasy ze sálu.) Aha, já se omlouvám, nemám 180 stupňů periferní vidění, takže jsem někoho přehlédl. Já vás tedy odhlásím. Jakmile se ustálí počet přítomných, což se asi stalo, budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem zpravodaje, aby za základ byl vzat komplexní pozměňovací návrh, který je obsažen v usnesení výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování pořadové číslo 48, přihlášeno 121, pro 119, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Nyní tedy mohu otevřít podrobnou rozpravu, do které ovšem nemám žádnou přihlášku, takže ji také končím. Ještě se zeptám, zda si přejí pan ministr či pan zpravodaj závěrečná slova. Nikoliv. Nemáme o čem bychom hlasovali, a tudíž končím bod číslo 9 a jeho druhé čtení.

    Otevírám bod

    Do třetice pan ministr zdravotnictví. Prosím.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych navázal na dosavadní průběh projednávání návrhu zákona, který v souladu s programovým prohlášením vlády ruší regulační poplatek za recept i za ošetření v ambulantní sféře, a to s účinností od 1. ledna 2015.

    V krátkosti lze pro připomenutí uvést, že původně byly tyto poplatky zakotveny do právního řádu se záměrem zabránit plýtvání s finančními prostředky na takzvanou zbytnou péči. Související administrativní i finanční zátěž dopadající jak na lékaře, tak na pacienty přitom neodpovídá jejich přínosům a nakonec neplní ani cíle, pro které byly zavedeny.

    Cílem navrhované právní úpravy je tedy zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Zachován zůstane pouze regulační poplatek za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství, jehož existenci považuji za opodstatněnou. Poplatek za pohotovost má především zaručit, že pohotovostní služby, které jsou ze své podstaty určené k výjimečnému využití, nebudou sloužit jako pohodlná náhrada využívání služeb praktických lékařů a specialistů mimo běžné ordinační hodiny. V tomto případě je regulační efekt jasný a prokazatelný a zaručí, že pohotovosti nebudou zneužívány a budou mít dostatečné kapacity pro řešení akutních stavů.

    Za potřebné blíže objasnit považuji především otázku způsobu kompenzace výpadku příjmů poskytovatelům zdravotních služeb, a to včetně lékáren. Jak jsem již předeslal dříve, v případě ambulantních specialistů a praktiků bude kompenzace řešena prostřednictvím úhradové vyhlášky. Každému výkonu bude přiřazen signální kód provedeného klinického vyšetření, za něž bude poskytovateli náležet 30 korun, nejvýše však do výše vybraných regulačních poplatků v roce 2013. Obdobně v lůžkové péči bude výpadek regulačních poplatků řešen v základní úhradě.

    Co se týče kompenzace výpadku regulačních poplatků za recept v lékárnách, je záměrem jej řešit prostřednictvím zavedení zvláštního výkonu, který budou hradit zdravotní pojišťovny. Po doplnění příslušného výkonu do seznamu zdravotních výkonů bude vykázání vydání léčivého přípravku na recept ohodnoceno paušální sazbou. Nicméně, jak bylo též poukázáno, v tomto případě musíme uvážit, jak vysoká by měla být výše kompenzace a kteří poskytovatelé by na ni měli mít nárok. Zatímco řetězcové a velké lékárny sice regulační poplatky takzvaně vybíraly a především vykazovaly, nicméně následně zaplacenou částku nahrazovaly slevou a žádný příjem z regulačních poplatků, jehož výpadek by měl být kompenzován, neměly. V tuto chvíli předpokládám, že celková částka, která by měla být za regulační poplatek za recept kompenzována, bude činit maximálně 800 mil. korun.

    V rámci projednávání návrhu ve výboru pro zdravotnictví byl přijat pozměňovací návrh řešící dvě oblasti. Za prvé se navrhuje doplnění výčtu zdravotnických pracovníků, kteří vykazují zdravotní pojišťovně provedené zdravotní výkony podle příslušné vyhlášky, o farmaceuty, s čímž lze souhlasit. Za druhé se navrhuje sankční opatření proti některým marketingovým praktikám v oblasti léků z veřejného zdravotního pojištění a tuto myšlenku lze rovněž podpořit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 260/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Dovolte, abych vás seznámil s usnesením číslo 45 z 9. schůze konané dne 4. září 2014 k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

    Po úvodním slově ministra zdravotnictví dr. Svatopluka Němečka, MBA, odůvodnění náměstka pro zdravotnictví dr. Toma Philippa, MBA, zpravodajské zprávě dr. Svobody a po rozpravě výbor pro zdravotnictví za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny - což tímto činím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenu jako první paní poslankyni Markovou, prosím, aby se připravil pan poslanec Heger.

    Dříve než dám paní poslankyni Markové slovo, má tu ještě jednu faktickou poznámku, se kterou se vypořádáme, a to je faktická poznámka pana poslance Štětiny. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo. Dobrý večer, vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Budu velmi stručný. Myslím si, že pan ministr se svým návrhem uspokojil všechny v rámci daných možností, a skutečně si myslím, že nelze zrušit příplatek za pohotovost, protože tato pohotovost je všude v celé republice zneužívána. Znám jeden konkrétní případ, netýká se moc známé pojišťovny, jmenovat ji nebudu, kdy jedna nemocná za rok jen na pohotovostech, kdy se nechala dovézt do nemocnice, ošetřit, uteče atd., je za ni zaplaceno 200 tisíc. Nikdo to neřeší. Druhá věc se týká lékáren. Jsem také rád, že se vyřešil problém, o kterém jsem zde hovořil, a hovořili o tom i jiní, že bude kompenzována ztráta těch, kdo léky vydává. To jen stručně. A já se domnívám, že diskuse bude samozřejmě stejná, jakou mám já. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a nyní již prosím k mikrofonu paní poslankyni Markovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se velmi krátce vyjádřila k dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem předložila a které máme ve sněmovním systému. Ještě před tím, než začnu odůvodňovat své návrhy, tak bych chtěla jen připomenout svému předřečníkovi, že pohotovosti jsou možná zneužívané, ale myslím si, že veřejné peníze byly mnohem více zneužity např. v kauze IZIP, která nás stála 1,8 miliardy korun. Za pohotovosti, pokud vím, se vybere mnohem méně.

    Teď k tomu pozměňovacímu návrhu. Vládním návrhem zákona, který máme teď před sebou, se nově ruší, i když s jedinou výjimkou, všechny tzv. regulační poplatky. Tento fakt samozřejmě vítám, protože KSČM vždycky podporovala to, aby zdravotnické poplatky byly zrušeny. Jediná výjimka, na které navrhovatel, bohužel, trvá, to je existence regulačního poplatku za pohotovostní službu. Jen připomenu, že KSČM, a mými ústy, velmi často už od roku 2008 bojuje proti tzv. regulačním poplatkům. My je považujeme za nesmyslné, protože pacienti platí za zdravotní péči. Připomínám, že úplné zrušení regulačních poplatků je sněmovní tisk 126, který od února tohoto roku leží neprojednán v Poslanecké sněmovně, je neustále odsouván vládními návrhy zákonů.

    Každopádně poplatky byly zavedeny jako kolektivní vina v duchu hesla pacienti zdravotní péči zneužívají, je třeba je potrestat, a byly zavedeny tzv. regulační poplatky, je třeba, aby za to zaplatili.

    Dlouhodobě tedy navrhujeme kompletní zrušení regulačních poplatků, protože tyto neodůvodněně u některých pacientů, především u sociálně slabších, chronicky nemocných a zdravotně postižených, vlastně zhoršují sociální situaci, a navíc to je u lidí, kteří zdravotní péči většinou skutečně potřebují. Navíc praxe jasně ukázala, že regulační poplatky neznamenaly žádný přínos do systému zdravotnictví v tom smyslu, že by po zavedení poplatků najednou zdravotnictví mělo dostatek finančních prostředků. Ponechání jediného tzv. regulačního poplatku považujeme za nesystémové. Navíc v případech, které jsou nejvíce komplikované, tedy kdy pacient cítí potřebu zdravotní péči čerpat i mimo tzv. standardní hodiny. Vezměte si, jak mají ordinační dobu někteří praktičtí lékaři. Tento názor potvrzují i v návrhu uvedené extenzivní podmínky pro výjimky z této povinnosti, které ale ani tak nejsou úplné. Vůbec nepostihují situace, kdy např. je stav pacienta vážný, ale nelze mu předepsat hospitalizaci nebo po zákroku na pohotovosti není nadále hospitalizace nutná. Stejně tak předkladatel nereflektuje stav, kdy zachování existence regulačního poplatku za pohotovostní služby může mít za následek větší zneužívání zdravotnické záchranné služby, když pojištěnec nebo pacient, než aby odjel na pohotovost a zaplatil 90 korun regulačního poplatku, zavolá zdravotnickou záchrannou službu, jejíž náklady jsou pro systém veřejného zdravotního pojištění mnohem větší, ale nejen pro systém veřejného zdravotního pojištění, ale i pro zřizovatele, především kraje, takže tady už lze prokázat právě zneužívání, ale mnohem hůře než v jiných případech.

    Z těchto důvodů jsem si dovolila předložit pozměňovací návrh, variantně, coby pozměňovací návrh číslo 1, který úplně ruší poplatky, tedy včetně poplatku za pohotovost. Druhá část mého pozměňovacího návrhu je variantní. Spočívá v tom, co bylo řečeno, tedy že jediná výjimka, kde navrhovatel trvá na další existenci, je právě poplatek za pohotovostní službu. Není koncepčně vhodné, aby pokud zůstane právě a jedině tento regulační poplatek, byly jeho úhrady vyňaty ze započítávání do limitů, tzn. že tento regulační poplatek v podstatě neplní jinou funkci než regulační poplatky, které už budou tímto zákonem zrušené, nejenom tímto, ale i předešlými, a jedná se jen o jeho užití v odlišných podmínkách. Přísně vzato se jedná vlastně pouze o časové hledisko, které může leckde znamenat rozdíl 60 korun v platbě regulačních poplatků. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni. Mám zde přihlášku s přednostním právem pana zpravodaje. Ale dříve, než ho pozvu k mikrofonu, mám zde ještě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Kostřicu a poté prosím, aby se připravil pan poslanec Kasal. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se chtěl vyjádřit k projevu paní poslankyně Markové. Já z toho trošičku vidím, pokud jde o její přístup, že v podstatě nikdy nesloužila pohotovost, kde jsme byli skutečně svědky mnoha, mnoha zneužití této péče, ať už to byli vrchní, kteří chodili ve dvě hodiny ráno po skončení směny na výplach ucha a podobně. To jsou všecko skutečná fakta.

    Ale co já bych byl ochoten akceptovat a podpořit, je to, že by lékař, který slouží na té pohotovosti, měl v určitých případech možnost nevybírat tyto poplatky. Protože když si vezmete, že o službách přichází v době chřipkových epidemií ve městě Brně kolem pěti, osmi lidí v noci s krvácením z nosu, tak bych chápal, že tento regulační poplatek by jistě nemusel být vybrán, protože ten pacient, který krvácí z nosu, jistě tedy nepřijde zbytečně. Totéž by znamenalo, pokud jde o nějaká akutní zánětlivá onemocnění. Tam si myslím, že by byla možnost, a byl bych pro to, kdyby skutečně lékař, který má službu, měl možnost rozhodnou o tom, že ten poplatek nebude vybírán.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. A nyní prosím s faktickou pana poslance Kasala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Já mám jenom krátkou poznámku k vystoupení kolegyně Soni Markové, které si vážím, ale musím jenom poznamenat jednu věc. Bylo tady zmíněno, že to nepřineslo žádné peníze, ty poplatky. Chtěl bych jenom říci, že pro Pardubický kraj za rok pro pět nemocnic to bylo 50 milionů korun.

    A druhá poznámka. Pokud jde někdo na pohotovost a zavolá si sanitu RZP, tak stejně skončí v nemocnici a těch 90 korun stejně vybíráme. Takže to jenom krátce. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A s faktickou prosím k mikrofonu paní poslankyni Markovou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já tady nechci vést polemiku, jenom bych chtěla uvést na pravou míru, že jsem řekla, že to nepřineslo peníze do systému. Ne jednotlivým nemocnicím nebo lékařům, protože zdravotnický poplatek, jak víme, explicitně není v zákoně napsáno, že se vrací do systému veřejného zdravotního pojištění, ale zůstává těm, kteří tento poplatek vyberou. Takže to je trošku rozdíl. Já neříkám, že to peníze nepřineslo, ale nepřineslo to peníze do systému veřejného zdravotního pojištění.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní již s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: V prvé řadě bych chtěl s politováním konstatovat, že není přítomen pan poslanec Komárek, protože já dnes prvně za své působení v Poslanecké sněmovně využívám přednostní právo, tedy to, proti čemu on tak hovořil. Je to poprvé, ale ten důvod je naprosto zásadní.

    Já jsem zde předložil zprávu o jednání zdravotního výboru a cítím jako svoji povinnost říci i svoji osobní zprávu a říci stanovisko klubu ODS tak, abych odpověděl i na to, že se všichni mají podívat, jak ve svých volebních programech co říkali. My jsme říkali stále totéž. My jsme přesvědčeni o tom že regulační poplatky byly smysluplné. Ono se pořád hovoří jenom o těch penězích jako takových, ale například v oboru gynekologie regulačním poplatkem nebylo zatíženo preventivní vyšetření. To bylo zdarma. A ta péče o ženy se výrazným způsobem přesunula k preventivním vyšetřením, protože než by tam šly o měsíc dříve jen tak proto, že mají nějakou neurčitou potíž, tak šly na preventivní vyšetření, kde byla dokonale provedena celá škála těch vyšetření, která je potřebná. A pokud to víte, tak víte to, že prevence karcinomu hrdla děložního je jedna ze tří prevencí, které jsou skutečně fungující a mají za následek snížení úmrtnosti na toto onemocnění. Z tohoto pohledu, a mohl bych říkat celou řadu dalších zdůvodnění, proč ty poplatky byly smysluplné, musím konstatovat, že naše stanovisko o tom, že zrušení regulačních poplatků je chybné, že ho bude zdravotnictví jednou litovat, tak jako už litoval pan ministr financí, že zrušil poplatky v nemocnicích, že to byla chyba. Musím konstatovat, že klub ODS tuto variantu zákona nepodpoří.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. A ještě tady mám faktickou paní poslankyně Markové. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych chtěla na svého předřečníka podotknout, že skutečně z pohledu ODS byly poplatky smysluplné, protože měly naučit pacienty, že za péči, která je běžnou službou, nikoliv péčí, ale službou, se musí platit, že to je běžné zboží, za které musí platit. A ten, kdo ty peníze prostě nebude mít, tak má smůlu. Ano z pohledu ODS, která zavedla zdravotnické poplatky, to bylo velmi smysluplné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím již řádně přihlášeného do rozpravy pana poslance Hegera. Prosím, aby se připravil pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já musím na úvod konstatovat, že je přece jenom jedna jediná věc, kde souhlasím s paní poslankyní Markovou. O regulačních poplatcích bylo v této Sněmovně řečeno již příliš mnoho. Já to nebudu rozšiřovat, já jsem jenom chtěl zmínit a připomenout, že klub TOP 09 a STAN byl vždy pro zachování regulačních poplatků. Řekli jsme také, že respektujeme volební program sociální demokracie, který dlouhodobě deklaroval toto zrušení, které je zde nyní prezentováno v té vládní části zákona, a že ho akceptujeme jako věc, která je legitimní, byť si o ní myslíme, že je chybná.

    Pokud jde o pozměňovací návrhy, které byly předloženy ve dvou variantách ze strany paní poslankyně Markové, tak s těmi samozřejmě náš klub také souhlasit nebude, protože se domníváme, že jestli někde ten regulační efekt byl zcela mimořádný, tak to bylo právě v té oblasti, kterou KSČM chce úplně zrušit. To je vše. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Vyzulu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Koskuba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, já se nebudu pochopitelně bavit o tom, jestli regulační poplatky ano, nebo ne, to už jsme tady zažili dlouho. Ale já celkem kvituji to, že diskuse doposud byla velmi kultivovaná, a myslím si, že se od rána - jestli to je díky tomu, že jsem se ráno bavili o politické kultuře, nevím. Ale každopádně mně se takováto diskuse určitě víc líbí než to, co bylo předtím.

    Já bych chtěl poukázat jenom na některá fakta, aby se ministerstvo zamyslelo, ale pravděpodobně o tom ví. Nicméně pro všechny. Ta fakta jsou v číslech. Když se podíváme na to, kolik tedy odejde peněz ze systému díky zrušení regulačních poplatků a poplatků za recept, je to 3,37 mld. korun za rok. Když se podíváme na to, kolik je to peněz za zrušení poplatku za hospitalizaci, tak je to 2,1 mld. korun. A dohromady tato částka je 5,47 mld. korun. Jestliže si vezmeme to, že jako kompenzaci mluvíme o tzv. valorizaci platby za státního pojištěnce, která byla provedena, tak tato valorizace se předpokládá, že by byla ročně přínosem do systému v hodnotě 4,2 mld. korun.

    Jen chci upozornit na to, že tady stále zbývá 1,27 mld. korun, o které zřejmě bude ještě v této Sněmovně řeč. Poněvadž se hlásí především lékárníci a to je velmi citlivé téma, protože víme dobře, že velké řetězce lékáren nevybíraly žádné poplatky, a přesto přežily. Naopak malé lékárny by výpadkem mohly být postiženy. A my nechceme v žádném případě, aby malé lékárny skončily, a zároveň také nechceme přisypávat do kapes velkým řetězcům.

    Jaké máme zde možnosti? Jenom uvedu ve zkratce. Možnosti jsou v tom, že budeme mluvit buď o tzv. dispenzačním poplatku, což je v podstatě to samé co poplatek za recept. Kterýkoli lékárník vezme krabičku z regálu, předá ji pacientovi a za to dostane určitý poplatek, který nebude třeba v hodnotě 30 korun, bude 10 korun nebo 50, to zatím nikdo neví, anebo to bude navýšení marže, anebo by to mohla být platba za výkon. A tady je znovu potřeba upozornit ministerstvo na to, že je třeba přesně definovat, co to bude za výkon, jak ten výkon bude definovaný a jak bude ohodnocen. A jenom z toho důvodu, opakuji to, aby velké řetězce nezískávaly více a malé lékárny neztrácely.

    Potom ještě jedna poznámka. V podstatě o výši limitu zde byla již řeč paní poslankyní Markovou, ale uvědomme si také to, že pokud zůstalo 90 korun jako určitý poplatek za zdravotní péči v pohotovostním režimu, tak je dobré přesně definovat, od kdy do kdy tato povinnost bude platit. To je jedna věc. A druhá věc je, že nám narůstá zneužívání RZP, rychlé zdravotní pomoci, což je mnohem, mnohem dražší než jiná péče, která ten systém zatěžuje, možná i přetěžuje, a bude dobré na tom pracovat a správně to potom vyhodnotit a také zrealizovat.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Koskubu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Hovorka. Pane poslanče, dříve než vám dám slovo, poprosím kolegy, aby se pokud možno trošku ztišili. Je pokročilá hodina, ať tady na sebe nemusíme křičet. Děkuji.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Také děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, omlouvám se, že zrovna v tento pozdní čas vás budu zdržovat, ale je to téma, které je mi velice blízké, a neměl jsem možnost k němu vystoupit, tak jak by se slušelo při prvním projednávání, protože jsem tento den nebyl ve Sněmovně přítomen. To za prvé.

    Za druhé vás chci upozornit, že zde nereprezentuji oficiální názor ČSSD, ale je to názor můj vlastní, který jsem nikdy neskrýval. Poněkud se liší od toho, kterým směrem jdeme, a myslím si právě, a to byla dopolední diskuse, že poslanec má právo říci i svůj názor, třeba někde semínko zapadne, vzklíčí a časem se k tomu problému vrátíme.

    Dámy a pánové, nezpochybňuji, že se nyní ruší poplatky, protože naše strana to měla jako předvolební slib a sliby by se měly plnit. Pak došlo k tomu, že dokonce v tomto smyslu byla podepsána koaliční smlouva. Takže je pochopitelné opět, že se poplatky prostě zrušit částečně a takto musí. Na druhé straně si nenamlouvejme, že ty poplatky nebyly přínosem do systému. Já se omlouvám, zaznělo to tu od paní kolegyně, ale ty peníze šly do systému. Šly konkrétně tomu, kdo ten výkon vydělal. Na druhé straně chci kolegy z pravé části, kteří správně říkají, je to chyba, já si to totiž částečně myslím taky, a oni je zavedli. Ale kolegové, zcela otevřeně, oni to nebyly ani tak regulační poplatky, omlouvám se, protože jsem v tom systému léta pracoval. My jsme tím vlastně dotovali systém, který neměl dost peněz, a ty náklady vzrůstaly. A řada z těchto poplatků toho moc neregulovala, akorát nám pomohla, jak přežít.

    Proč vůbec o tom tady mluvím? Mě vám mrzelo od samého počátku, a asi tady pana ministra překvapím, já se ho tady totiž potřebuji poněkud zastat, protože on od samého počátku byl i v rámci koalice napadán, že to nějak příliš nezvládá, že tam pořád nemůžeme najít ty rezervy. Já jsem s ním osobně nehovořil o tom, co on si jako bývalý ředitel velké nemocnice o tom myslí, jaké s tím měl zkušenosti, ale já jsem pochopil, že on plní zadání, které dostal. A mně to nepřišlo příliš fér. A on teď řídí systém v době, kdy je všechno v krizi. My jsme tímto svým rozhodnutím, ke kterému se trojkoalice zavázala, a už jsme v druhém čtení, jak tady pan profesor Vyzula správně řekl, tak systém přichází o cca 5,5 mld.. Nechytejte mě za nějaký milion, já ekonom nejsem. A ano, pan profesor zde také vyčíslil, že bez ohledu na dorovnání, které se musí z něčeho zaplatit, opět systém o něco přijde a bude se hledat, jak tam zase ty peníze máme dát. Tyto peníze ale pak půjdou do systému, ale ony se tam rozplynou jako všechny jiné, protože ony nebudou dokonce cíleny k tomu, kdo to udělal, ale ony tam půjdou od všech a za všechny, a hlavně tam nepůjdou opravdu za ty, kteří tu službu čerpají. A teď se dostáváme k citlivému tématu, až kam sahá míra solidarity.

    Dámy a pánové, omlouvám se všem slušným pacientům v ČR, ale my si přiznejme, že na chudý lid musí být přísnosť, jak říkával, tuším, Švejk. A lid, když má něco zdarma, je mi líto, jistá jeho část to notně zneužívá. Ano. Biti jsou ti poctiví. Vždycky jsou biti ti poctiví. Ale vy jste tu z mnoha úst opakovaně slyšeli, že se jisté služby zneužívají a nadužívají. A bylo by falešné si přiznat, že se tomu tak neděje. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Nyní se musíme vypořádat se čtyřmi faktickými poznámkami. S první poprosím k mikrofonu pana poslance Kostřicu, poté se připraví pan poslanec Korte, poté pan poslanec Nykl a jako poslední zatím paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji. Já budu opravdu krátký. Mně se hrozně líbil projev mého předřečníka.

    Já bych si dovolil obrátit vaši pozornost ještě k jedné věci, nejenom k regulačním poplatkům v době pohotovostní služby. Ale uvědomte si ještě jeden dopad - že vždycky nějaké procento lidí zneužívá tuto výhodu bezplatného zdravotnictví. Jestli je to 10, 15, 20 nebo 30 %, těžko říct. Ale uvědomte si, že to není jen otázka toho regulačního poplatku, který není zaplacený, ale je to také to, že lékař, který toho pacienta vyšetří, samozřejmě naúčtuje pojišťovně minimálně tu sazbu prvního kontaktu s pacientem. Čili tady dochází k výraznému navýšení nároku na veřejné finanční prostředky. A navíc se domnívám, že nikdo z lékařů by neošetřil pacienta jenom z toho důvodu, že mu třeba nezaplatil těch 30 korun. Já se domnívám, že nikdo by nebyl takový, aby toto udělal, protože by to byla sebevražedná záležitost pro toho lékaře, kdyby neošetřil někoho jenom z toho důvodu, že mu nezaplatil regulační poplatek 30 korun. A navíc se domnívám, že v současné době není žádná nemocnice nebo instituce, která by právním způsobem, ať pomoci exekutorů, nebo čehokoli, vymáhala ten nezaplacený 30korunový poplatek. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Korteho. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já budu ještě stručnější. Obor zdravotnictví není mým oborem, kterému bych se zde ve Sněmovně věnoval, a proto jsem zpočátku poslouchal pana kolegu Koskubu pouze periferně. A náhle jsem zbystřil, když jsem zjistil, že cituje z volebního programu TOP 09. (Smích zprava.) To mě velmi zaujalo. A musím říct, že absolutně se vším, co zde řekl, souhlasím, s výjimkou jedné jediné věty: My jsme ty poplatky zrušili. Já odmítám ono inkluzivní my. Nebyli jsme to my, byli jste to vy! (A rázně ukazuje rukou vlevo do řad sociální demokracie. Ruch v sále. Poslanec Jandák, který se hlásí s faktickou, mimo mikrofon rozčileně: Prosím vás, dejte mi slovo!)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Registruji vaši faktickou poznámku, nicméně jste čtvrtý v pořadí v tuto chvíli. Takže prosím k mikrofonu pana poslance Nykla. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Já jsem se zařekl už nedávno, že o regulačních poplatcích nebudu mluvit a taky to dodržím. Chtěl bych se prostřednictvím paní předsedající spíše zeptat pana ministra, aby nám v závěrečném slově řekl, jak se dívá na tzv. hospitalizační poplatky, protože to je to, co mě trápí a co si myslím, že je podstatnější. Protože máme zde vyspělé země typu Rakouska, Německa, které mají na účtech 20 mld. eur, a přesto mají hospitalizační poplatek 10 eur na den 28 dní v měsíci. A to je určitě téma, které - a jsem za koalici - si myslím, že bychom měli otevřít, a skutečně už ten evergreen těch klasických regulačních poplatků nechat být. Já jsem byl taky zvědav z projevu pana dr. Koskuby, říkal jsem si, kam si půjde sednout po svém projevu, jestli vpravo, nebo vlevo - šel si sednout zpět na své místo. Ale myslím si, že skutečně to téma hospitalizačních poplatků, které nejsou regulační, je mnohem, mnohem důležitější. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou paní poslankyni Černochovou. Prosím vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Jana Černochová: Vážené kolegyně a kolegové, hezký večer. Já myslím, že debata, která probíhá jak z té levé části spektra, tak z pravé části spektra, je velmi zajímavá, velmi poučná. Dozvídáme se tady spoustu věcí o tom, co si myslí alespoň část sociální demokracie. (Sál se utišil.) Já za to velmi pěkně děkuji. Naprosto se ztotožňuji s tím, co tady řekl pan dr. Koskuba. A z tohoto důvodu si myslím, že bychom se k tomu, co on tady řekl, měli vrátit hned! Nečekat. Z tohoto důvodu navrhuji, aby se tento návrh zákona vrátil výboru k dalšímu projednání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já váš návrh registruji. Budeme o něm hlasovat po ukončení obecné rozpravy.

    Nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Kolovratníka a poté se připraví pan poslanec Jandák, poté pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobrý večer. Mou doménou jsou média a doprava, tak se ke zdravotnictví nebudu vyjadřovat příliš dlouho. Ale prostřednictvím paní předsedající pane doktore Koskubo, chci vám poděkovat za vaši odvahu a za ta odvážná slova. Jsem rád, že v sociální demokracii jsou poslanci podle mého názoru rozumného názoru. Zároveň si chci trochu povzdechnout, že je čtvrtek čtvrt na devět, takže pozornost novinářů už asi není příliš veliká. Je to škoda. Chci vás ubezpečit, že i v hnutí ANO jsou podobně rozumně smýšlející poslanci. A tak jak tu debatu slyším, tak mi začíná dávat smysl, abychom se na tu věc nedívali pouze politicky, ale také zdravým selským rozumem. Takže vyzývám i ostatní poslance sociální demokracie, pokud to vidí podobně, nebojte se a ozvěte se, ať dříve, nebo později. Bude to mít smysl. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Jandáka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Jste hodná. Děkuju, paní předsedající. Dámy a pánové, víte, já jsem se impulsivně přihlásil, když jsem slyšel pana kolegu Korteho. Proč? Ten celý problém našeho zdravotnictví začal takovou malou zvláštní věcí. Vždycky tu byl lékař a pacient. A byl vztah lékař a pacient. A pak přišel já nevím kdo, a řekl: Ne, to je jinak. Je pacient a zdravotní pojišťovna. A to není pacient, to je klient. A ta zdravotní pojišťovna si najímá toho lékaře na nějaké služby pro toho klienta. A ten vztah klient pacient lékař se vytratil. Ale možná že to je začátek konce nebo jiného stavu zdravotnictví.

    Ale já jsem chtěl říct ještě jednu věc. Mě mrzí jedno. Že to, co tady Koskuba řekl jako lékař, své zkušenosti, bylo vzápětí využito k politickému boji, protože do Prčic, zase máme volby! A to je špatně. (Ticho v sále.) Tím, co jste řekli, že ho chválíte, že cituje z programu TOP 09 - to je zdánlivě vtipné, ale je to blbé. Neříkejte to a nedělejte to. (Úsměv mezi některými přítomnými.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Tak já bych jenom podotkl, že my jsme to žertem říkali v kuloáru. Rozhodně by nás nenapadlo říct to na mikrofon. To udělal až pan poslanec Jandák. Ale dobře. (Poslanec Jandák mimo mikrofon: Vždyť to řekl Korte.)

    Ale já jsem se přihlásil z jiného důvodu. Nezlobte se, kolegové, já jsem jednodušší člověk. A já bych si v tom rád udělal jasno. Já pokládám rušení regulačních poplatků za naprosto nešťastné. Ruší poplatky vládní koalice. Odborníci, kterých si mimořádně vážím jako špičkových lékařů ze sociální demokracie, z ANO, vystoupili s tím, že to pokládají za nešťastné. (Ticho v sále.) Je tedy tomu tak, že regulační poplatky ruší lidovci, protože ty koaliční jsou jenom... (Není slyšet konec pro velký smích v sále, ozývá se i odněkud potlesk.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Koskubu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já se omlouvám, že jsem asi v tento pozdní večerní čas narušil jednání Sněmovny, nicméně když jsme tu projednávali změny jednacího řádu, tak si uvědomte, že já vlastně překročil čas, překročil zvyklosti - a vidíte, že vás to zaujalo. (Veselost v sále.) Zvažte tedy opravdu to, co jsme si tu říkali a čím jsme se zdržovali v dopoledních hodinách. To za prvé.

    Za druhé. Já skutečně kolegy z TOP 09 ujišťuji, že nemám potřebu opisovat z jejich volebního programu, ale že jsem zde v duchu demokracie dokonce řekl, a za to jsem se své straně omluvil, i to, co si myslím já. A o tom parlament je. Takto by měl fungovat a já jsem rád, že se někdo ke mně přidal. Nicméně je zde nastaven jistý legislativní proces. Samozřejmě nikomu nemohu bránit, a to přísluší opozici, abychom hlasovali o tom, jestli to nepřerušíme, nicméně politická kultura mi říká, že já pro to ruku zvednout nemohu, protože jsem nikdy s tímto svým názorem neobstál a neobstál jsem v něm ani v minulém volebním období, kdy jsme tu též o tom hovořili a měli jsme tu jinou vládu, ale ani ona nebyla ochotna diskutovat o tom, jak to změnit, samozřejmě tam došlo k jiným změnám.

    Dámy a pánové, neopisuji, nechci rozbíjet jednání Sněmovny, a dokonce slibuji, že ani nepotopím to, co jsme ve volbách slíbili. Na druhé straně jsem si jenom dovolil říct svůj názor a myslím si, že máme jiné cesty, kterými to jednou poměrně rychle můžeme napravit. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Mám zde další dvě faktické poznámky - pana poslance Kaňkovského a pana poslance Nykla. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer. Vážené dámy, vážení pánové, jenom prostřednictvím paní předsedající bych chtěl vzkázat předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 panu Kalouskovi, že koaliční jednání kolem regulačních poplatků a jejich rušení byla velmi složitá. Ale rozhodně KDU-ČSL nebyla v tomto procesu tou vlajkovou lodí. Nicméně koaliční dohoda je koaliční dohoda a my ji respektujeme. Nicméně jsme otevřeni zcela jistě diskutovat minimálně o hospitalizačních poplatcích.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Nykl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Chtěl bych prostřednictvím předsedající pana poslanec Kalouska upozornit. On se na mě tak podíval, jako že my jsme nějak s regulačními poplatky v problémech. Ne, regulační poplatky - v této chvíli hnutí ANO říká jasně zrušit a bylo to od začátku. Já jsem mluvil o hospitalizačních poplatcích, čili ten jeho pohled na mě vypadal, jak kdybych byl pro zachování regulačních. Já jsem také odpůrce. To proto, že všechny okolní země, říkal jsem to tu v prvním čtení, nemají. Nikdo nemá regulační poplatky, když si projedeme mapu kolem všech zemí, a naopak s hospitalizačními, je třeba začít o nich uvažovat. Protože co se teď stalo. Jsou přeplněné léčebny dlouhodobě nemocných, doléčovací jednotky. Je tam obrovský problém posouvat lidi. To je téma, které se v rozumné míře dá otevřít. Regulační poplatky jako takové - jednoznačně za hnutí ANO říkám ne, čili ten pohled byl takový zbytečný. Děkuji. (V sále je neklid.)