• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji druhý jednací den 17. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím žádnou takovouto informaci nemám.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a členové vlády: pan poslanec Adam - zdravotní důvody, pan místopředseda Bartošek - pracovní důvody, pan poslanec Benešík - pracovní důvody, pan poslanec Farský - pracovní důvody, pan poslanec Gabrhel - pracovní důvody, pan poslanec Gazdík - pracovní důvody, pan poslanec Kučera Michal do 12 hodin - zdravotní důvody, pan poslanec Pavera - osobní důvody, pan poslanec Seďa od 18. hodiny - pracovní důvody, paní poslankyně Strnadlová - zdravotní důvody, pan poslanec Tureček - pracovní důvody, pan poslanec Vozdecký - osobní důvody, pan poslanec Zlatuška - zahraniční cesta a pan poslanec Ženíšek z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Jurečka od 16 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Stropnický z dopoledního jednání z pracovních důvodů, paní ministryně Válková - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek z důvodu zahraniční cesty. Tolik tedy omluvy.

    Než budeme pokračovat, mám zde několik přihlášek k pořadu schůze. Nejprve se hlásil pan předseda klubu ANO Faltýnek a potom pan předseda klubu TOP 09 Kalousek. Slovo má pan předseda Faltýnek. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré ráno, dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych navrhl -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím o klid, protože si musím zaznamenat návrh pana předsedy a v tomto hluku obtížně slyším, co chce navrhovat.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: - abych navrhl - děkuji - pevné zařazení bodů schůze, a to číslo 8, sněmovní tisk 251, číslo 6, sněmovní tisk 252, číslo 7, sněmovní tisk 253, číslo 20, sněmovní tisk 179, číslo 21, sněmovní tisk 209, číslo 22, sněmovní tisk 216, na dnes, středu 17. 9., jako první až šestý bod před již pevně zařazené body.

    Dále body číslo 1, sněmovní tisk 70/3, číslo 2, sněmovní tisk 82/5, číslo 3, sněmovní tisk 153/4, číslo 4, sněmovní tisk 73/4, na úterý 23. 9. od 19 hodin.

    Dále mi dovolte, abych navrhl jménem poslaneckých klubů sociální demokracie a ANO 2011, aby dnes Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích i po 19. a 21. hodině.

    Prosím, aby se o mých návrzích hlasovalo odděleně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Kalousek má slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych nerad, aby opět nedošlo k nedorozumění. To, co tady přednesl pan poslanec Faltýnek, až na ten poslední bod skutečně reflektuje dohodu poslaneckých klubů - až na to poslední. Prosím tedy pana poslance Faltýnka, jestli by nestáhl tu devatenáctou hodinu.

    (Domluva poslanců mimo mikrofon.)

    Prosím, promiňte, že si dovolím už tak nabitý program zatížit bodem, který si dovoluji navrhnout, ale nemohu jinak.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já opravdu prosím o klid!

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Včera mandátový a imunitní výbor v disciplinárním řízení se mnou přijal rozhodnutí, se kterým nemohu souhlasit a proti kterému se hodlám odvolat k Poslanecké sněmovně. Proto prosím o pevné zařazení bodu, který by se jmenoval Odvolání proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru podle § 16 odst. 1 jednacího řádu. Po rozhovoru s některými předsedy klubů navrhuji jeho pevné zařazení na příští čtvrtek v 11 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové.

    Možná jsem příliš velký optimista, přesto si dovolím navrhnout ještě dvě, nebo respektive tři pevná zařazení. Bod 24, sněmovní tisk 135, druhé čtení, návrh zákona o elektronických komunikacích, a bod 26, sněmovní tisk 213, druhé čtení, zákon o prekursorech výbušnin, na dnes po pevně zařazených bodech. Některé ještě předtím zařadíme, takže po nich tyto dva body.

    Druhý můj návrh - pevně zařadit bod číslo 57, návrh zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, tedy školský zákon, sněmovní tisk 288, prvé čtení, na pátek 19. září po již pevně zařazených bodech, současně však nejdříve ve 12 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud si nepřejete využít přednostního práva, tak bych dal slovo panu poslanci Chalupovi, který byl přihlášen. Potom pan předseda klubu KSČM a potom pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý den, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane předsedo.

    Prosím o zařazení bodu číslo 131, vládní návrh zákona o vojácích z povolání, sněmovní tisk číslo 149, na pátek 19. září jako první bod po již pevně zařazených bodech pátečního jednání. V úterý 16. 9. proběhlo druhé čtení tohoto návrhu zákona. Lhůta mezi druhým a třetím čtením byla zkrácena na 48 hodin a uplyne tento čtvrtek. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, jestli dovolíte, já jsem rozuměl i té dohodě, že to v pátek bude první bod, úplně první bod v pátek. Tak pokud byste modifikoval svůj návrh.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Žádám, aby tento bod byl zařazen jako první bod pátečního jednání.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda klubu KSČM. Omlouvám se panu poslanci Fialovi, ještě tam byl pan poslanec Beneš a potom pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Pane předsedo, paní a pánové, přeji krásný dobrý den.

    Já jsem té včerejší - no, dohodě - neměl jsem pocit, že zrovna se mnou se uzavírá dohoda, ale budiž, rozhodnutí většiny já respektuji, pokud je učiněno demokraticky. Ale měl jsem pocit, že dnes večer po 19. hodině právě vzhledem k tomu, že začínáme už teď ráno v devět a končíme jednací den řádně v 19 hodin, se jednat nebude, a na základě i tohoto jsem byl ochoten připustit, že bychom jednali v úterý ve večerních hodinách. Hovořil se mnou o tom pan kolega Sklenák, vy, pane předsedo, také. A to jsem byl ochoten připustit na základě toho, že dnes ten večer prostě nebude. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, já zde mám přihlášeného pana předsedu Faltýnka, který, předpokládám, koriguje svůj návrh, protože já jsem té včerejší dohodě rozuměl stejně jako vy, a pan předseda Faltýnek je připraven. Možná mu dám rovnou slovo, abychom to vyřešili a nezavdávali příčinu k dalším vystoupením.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se omlouvám. Stahuji tento svůj návrh, tu poslední část, kde jsem navrhl, abychom dnes jednali po 19. a 21. hodině. Je to moje chyba, neuvědomil jsem si v těch souvislostech kontext té včerejší dohody. Omlouvám se.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji za vyjasnění. Nyní pan poslanec Böhnisch.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěl Sněmovnu požádat o vyřazení dvou bodů z programu této schůze, a to bodu 103, sněmovní tisk 160, a bodu 104, sněmovní tisk 161. Jde o dva body z bloku smluv ve druhém čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. I já vám všem přeji dobré ráno. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, i já musím říci, že jsem překvapen tím, že se změnily dohody z grémia, to, jak bude postupovat Sněmovna. A to mě přesvědčilo, nebo donutilo k tomu, že chci načíst pevně zařazený bod. Dohoda z grémia byla, že ho načtu až příští úterý, protože to bude na příští čtvrtek, ale protože si nejsem jist, co bude příští čtvrtek a jak dál bude postupovat Sněmovna, tak ten bod načtu už dnes.

    Jedná se o pevné zařazení bodu 174, návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu pro vyšetření závažných pochybení při realizaci stavby D47. Je to sněmovní tisk 1142. Žádám o pevné zařazení tak, jak jsme se dohodli na grémiu, to znamená na příští čtvrtek 25. září na 10.30 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dále je přihlášen pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom dvě poznámky. V 10.30 hodin nemůže být žádný bod, to jsou písemné interpelace.

    A poprosil bych buď pana poslance Böhnische, nebo pana předsedu, aby nám řekli i názvy těch bodů, nejen čísla bodů a čísla sněmovních tisků, abychom přesně věděli, o čem budeme hlasovat. Byl návrh na vyřazení dvou bodů a zazněl jenom bod programu. Prosil bych také o názvy těch bodů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, bude to asi jednodušší ode mne. Bod 103 je změna Římského statutu a bod 104 je změna článku 8 Římského statutu. Tolik k panu poslanci Böhnischovi.

    Pan poslanec Fiala navrhuje na 10.30, což nejde, protože máme interpelace. Pokusím se navrhnout kompromis. Pokud projde návrh pana poslance Kalouska, tak by to byl druhý bod v dopoledním bloku po písemných interpelacích. (Poslanec Fiala souhlasí.) Dobrá. To je asi všechno. V tom případě se vypořádáme hlasováním s návrhy.

    Pan poslanec Faltýnek navrhl, troufnu si říci, po úpravě už jen dva bloky změn. První je - body 8, 6, 7, 20, 21, 22 na dnešek jako body 1 až 6. Zeptám se, zda můžeme hlasovat najednou, nebo zda chcete hlasovat po jednotlivých bodech. Navrhuji hlasování najednou. Nikdo nemá námitek.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 14, přihlášeno 164, pro 116, proti 1. Návrh byl přijat.

    Dále pan předseda Faltýnek navrhuje body 1, 2, 3, 4, což jsou tisky vrácené Senátem, zařadit pevně na úterý 23. 9. na 19. hodinu. Rovněž navrhuji hlasování najednou. Není námitek.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování pořadové číslo 15, přihlášeno je 165, pro 114, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Třetí část návrhu pan předseda Faltýnek stáhl.

    Pan předseda Kalousek - nový bod, odvolání proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru podle § 16 odst. 1, a to na čtvrtek 25 9. v 11 hodin.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 16, přihlášeno je 166, pro 113, proti 4. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Sklenák - bod 24, což je elektronická komunikace, a bod 26, což jsou prekursory výbušnin, dnes po pevně zařazených bodech. Navrhuji, abychom hlasovali o obou bodech najednou, pokud není námitek. Není námitek.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 17, přihlášeno 166, pro 146, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Další návrh kolegy Sklenáka - bod 57 v prvém čtení v pátek 19. 9. po pevně zařazených bodech, nicméně ne dříve než ve 12 hodin.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 18, přihlášeno 166, pro 125, proti 1. Tento návrh také byl přijat.

    Pan poslanec Chalupa - bod 131, což je třetí čtení zákona o vojácích z povolání, zákon 221, by byl tedy podle tohoto návrhu prvním bodem na pátečním jednání schůze, tento pátek.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 19, přihlášeno je 166, pro 134, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl také přijat.

    Pan poslanec Böhnisch - body 103 a 104, tedy pracovně řečeno Římský status, asi můžeme hlasovat najednou, pokud není námitek. Není námitek. Pan poslanec Böhnisch navrhuje vyřadit body 103 a 104.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 20, přihlášeno je 166, pro 164, proti nikdo. Návrh byl také přijat. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, včera za účasti čelných ústavních činitelů proběhlo na Hradě pod záštitou pana prezidenta republiky vyhlášení ankety soutěže o nejlepšího starostu, kterou pořádal Svaz měst a obcí. Já jsem měl tu čest předávat jednu z cen pro nejlepšího starostu či starostku v kategorii městský obvod či městská část. Tou oceněnou je naše kolegyně, paní poslankyně a starostka Jana Černochová, která z pracovních důvodů nemohla být přítomna, a já jsem tedy slíbil přítomným starostům a všem přítomným, že cenu převezmu, odvezu do Poslanecké sněmovny a předám ji. Takže dovolte, abych využil této možnosti, pogratuloval paní kolegyni a cenu předal. (Dlouhý potlesk. Cena byla předána.)

    Děkuji. Budeme tedy pokračovat bodem

    Poprosím zpravodaje pana poslance Votavu, popř. pana ministra financí, aby zaujali místa u stolku zpravodajů, a mám zde poznámku, že tento tisk, jeho projednávání bylo přerušeno v obecné rozpravě. Zatím žádné přihlášky do obecné rozpravy nemám. Není tomu tak. V tom případě obecnou rozpravu končím.

    Žádný návrh na vrácení výboru k novému projednání jsem nezaznamenal. Můžeme pokračovat rozpravou podrobnou. Tu otevírám a první je přihlášen pan poslanec Karel Rais, připraví se pan poslanec Jiří Dolejš.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Touto cestou bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 1304. Jedná se konkrétně o § 85, vrácení daně osobám se zdravotním postižením, a zde navrhuji, aby slovo "osobní automobil" bylo nahrazeno slovem "motorové vozidlo".

    Jde o výhodu pro tělesně postižené, to je pravda. V době, kdy vznikal zákon, existovala pouze možnost úpravy běžně prodávaných osobních automobilů, a tedy zákon nepostihoval všechny možné případy, protože ještě nebyla vyvinuta invalidní vozítka na bázi čtyřkolek. Druhým důvodem je sladění s ostatními zákony, a to zejména zákonem číslo 329 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, který také používá termín "motorová vozidla". Jde o to, aby legislativa také byla sladěna. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Raisovi. Pan poslanec Dolejší Jiří a připraví se pan poslanec Uhlík.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Jen se přihlásím k návrhu, o kterém byla včera řeč. Pro ty, kteří přes noc zapomněli, jenom připomínám, že jde o to zredukovat tři sazby na dvě a tu sníženou dát na 10 %. Přeji vám příjemné nejenom čtení tohoto návrhu, ale doufám, že se nějaká ručička pro tento návrh také zvedne. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Uhlík a připraví se pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, milí kolegové, milé kolegyně, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je načten pod číslem 1340. Tento pozměňovací návrh se týká zařazení veterinárních léčiv do druhé snížené sazby DPH. Tato léčiva jsou totiž do značné míry provázána s léčivy humánními. V souladu s předpisy EU je možné při poskytování veterinární péče za určitých podmínek výjimečně používat i humánní léčivé přípravky.

    Z řady důvodů už nyní jsou humánní léčivé přípravky levnější než ty veterinární, které obsahují stejnou léčivou látku. Rozdíly v ceně jsou dále stupňovány odlišnou sazbou DPH. Problémem je, že výrazně levnější humánní léčiva se využívají při poskytování veterinární péče stále častěji, a to i v případech, kdy pro danou indikaci existují registrované veterinární léčivé přípravky. Používání humánních léčiv pro dostupnosti registrovaných veterinárních přípravků přináší zásadní odborné problémy ve veterinární medicíně, protože humánní přípravky nejsou odzkoušeny na zvířatech a nelze garantovat jejich bezpečnost a účinnost, a přinášejí i problémy na straně humánních léčiv. Jmenovitě v oblasti dozoru nad uváděním humánních léčiv do oběhu a možnost jejich zneužívání.

    To jsou v krátkosti důvody, které vedly k tomu, abychom pozměňovací návrh podali. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Kalousek a připraví se pan poslanec Fiala Petr.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, odkazuji se na své vystoupení ze včerejší obecné rozpravy, a dovolte tedy, abych se pouze přihlásil ke svém pozměňovacímu návrhu, který je v systému zařazen pod pořadovým číslem 1341. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a zatím posledním je pan předseda Fiala. Prosím.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já jsem včera v obecné rozpravě odůvodnil podrobně svoje pozměňovací návrhy, takže zde se k nim pouze přihlašuji. Jsou to pozměňovací návrhy vložené do systému pod čísly 1357 a 1358.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě oznámím, že pan předseda Schwarzenberg hlasuje s náhradní kartou číslo 13. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pokud ne, podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova, pane vicepremiére. Ano, prosím, máte nyní prostor se závěrečným slovem.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Včera tady byla plodná diskuse čtyřhodinová. Možná bych se chtěl vyjádřit k některým projevům. Pan poslanec Blažek tady, myslím, mluvil o minimální mzdě, alespoň jsem to tak pochopil. Je zajímavé, že minimální mzda u 430 tisíc státních zaměstnanců se týká jenom 490 zaměstnanců. Na druhé straně v privátním sektoru někteří říkají, že je to problém. Pan předseda Svazu průmyslu mluvil o dřevařském průmyslu například. Já jsem se na to díval. Tam se platí agenturním zaměstnancům 65 korun, tudíž dostávají na měsíc 11,5 tisíce.

    Já samozřejmě nevím, proč stát má zákon o minimální mzdě, protože předpokládám, že dobří a poctiví podnikatelé chtějí dobře zaplatit své zaměstnance, adekvátně. Určitě plat 9 200 korun asi není to správné. Vycházím z toho, že jsme to navýšili. Žádná podrobná analýza, velice detailní, nebyla dána, kromě státního sektoru, a je to takový zajímavý paradox. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Jakkoliv se jedná o závěrečná slova, tak zde mám žádost o uplatnění práva přednostního, a to od pana předsedy Kalouska a potom od pana předsedy Stanjury. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, na vystoupení tohoto typu není možné nereagovat. Za prvé chci podotknout, že to, co je označováno za demagogii a sabotáž, je naprosto logický výhled, který je potvrzen tím, že Babišova a Sobotkova vláda naprosto nesmyslně rozhazovačně zvyšuje výdaje o desítky miliard korun. To, že jsme předpokládali, že po překonání nákladů, které poneseme s krizí, může mít veřejnost nižší daňovou zátěž - a také to zvýšení daní bylo plánováno jako přechodné - logicky předpokládalo, že v této době už bude krize překonána a budeme stavět hospodářský růst na zdravých základech, což se také stalo a já jsem tomu rád. Vláda z toho těží a já jsem tomu rád. My jsme zvýšili ony body u DPH v okamžiku, kdy jsme na druhé straně snižovali výdaje. My jsme museli ty nůžky přivírat z obou stran. A v okamžiku, kdy najednou vláda má o 40 mld. víc, které oproti výhledu chce marnotratně vydat, tak prostě pan ministr lže, když říká, že na to rozpočet není připraven, protože ono snížení daní je méně než oněch 40 mld. Vy prostě ty peníze vydáváte navíc oproti výhledu, nešetříte a říkáte: my můžeme ty daně nechat tak, jak jsou v platném právním řádu, protože na to rozpočet není připraven. Ne, rozpočet na to je připraven, ale vy na to nejste připraveni, protože chcete zvyšovat výdaje. My jsme výdaje nezvyšovali, my jsme je snižovali. To není žádná demagogie. My jsme ty nůžky přivírali z obou stran, vy je otevíráte z obou stran. Je to prostě prokazatelné na číslech vašeho ministerstva, pane ministře. Já tady, když cituji čísla a trendy, necituji nic jiného než čísla Ministerstva financí. Ale přiznám se, že to není ten hlavní důvod, proč jsem se přihlásil.

    Přihlásil jsem se proto, že mi nevadí, pane ministře, pokud se v rámci politické diskuse v Poslanecké sněmovně navážíte do svých politických oponentů, tedy i do mě. Ale důrazně vás žádám: Přestaňte pořád a nekonečně nepravdivě, lživě a nespravedlivě urážet ty desítky a stovky poctivých lidí, kteří na Ministerstvu financí, na celní správě a na finanční správě udělali nekonečný kus práce v posledních letech! (Hovoří velmi emotivně.) V roce 2012 proběhla naprosto bezprecedentní transformace finanční i celní správy v České republice. Po dvaceti letech se podařilo prosadit efektivní transformaci - místo 199 finančních úřadů máme 14 finančních úřadů, místo trojstupňové soustavy máme soustavu dvoustupňovou plus vznikl speciální úřad pro velkoobratové a speciální konglomeráty. Obdobný proces proběhl v celní správě. Ta transformace, která je skutečně bezprecedentní - znovu opakuji, místo 199 finančních úřadů jich máme 14 -, proběhla bez jakýchkoli potíží. Ta transformace proběhla díky mimořádné profesionalitě a díky mimořádné pracovitosti lidí, kteří v těch strukturách pracují a kteří tu finanční a celní správu řídili, a řídili ji impozantně, řídili ji s řadou mezinárodních uznání, z nichž řadu jste už vyhodil, ale pořád tam zbyly ještě poslední zbytky profesionálů, kteří ne kvůli vám nebo kvůli mně, ale kvůli České republice a kvůli službě, které věří, tu práci dělají. A přestaňte je urážet! Nemáte na to právo!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura, potom pan vicepremiér.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jenom pár věcných připomínek nebo komentářů k závěrečnému slovu pana ministra. Říká, že tři sazby taky nevidí rád, v tom se shodujeme. Říká, že když se mění ty dvě sazby, které dneska máme, že jsou stejné administrativní náklady. To si myslím, že není pravda. Dneska ty softwary jsou všechny - a já jsem o tom mluvil včera - nastaveny tak, že změníte parametry, kdežto když zavádíte novou sazbu, tak musíte změnit software a musí tam ten nový parametr těm, kteří ty účetní softwary používají, zavést. To jsou ty administrativní náklady, které jsou spojené s třetí sazbou. Změna dvou sazeb je v zásadě věc několika okamžiků.

    Pan ministr mluvil o tom, že chce zlepšit výběr daní, a to je bezesporu cíl, který je správný a ve kterém nejsme v rozporu. Sám včera označil tu novelu za sazbovou, to znamená bavíme se o sazbách, nebavíme se o těch nástrojích a opatřeních, které vláda připravuje na to, aby se zlepšil výběr daní. Proto jsme navrhovali změny sazeb. Ten náš první návrh, který přednesl pan předseda Fiala, to znamená snížení základní i snížené sazby o jeden procentní bod, určitě nebude činit výpadek 40 mld. ve státním rozpočtu. Při tom plánovaném růstu HDP o 3 %, taky jsem o tom mluvil včera, se předpokládá, že zhruba jedna třetina, zhruba 40 mld., budou vyšší daňové příjmy v příštím roce než v letošním. To znamená prostor tam bezesporu existuje a je věcí politického rozhodnutí, zda chceme snížit rozdíl mezi příjmy a výdaji, nebo ne, a je to legitimní politické rozhodnutí. Nicméně si myslím, že prostor tam prostě existuje. A ten návrh není v žádném případě sabotáží, ale je realistický, protože nenavrhuje a neprognózuje výpadek 40 mld. v okamžiku, kdy bychom měli sazby 20 a 14 %.

    Pan ministr říká, že by bylo fajn, kdyby byla jedna sazba, že by klidně navrhl sazbu 5 % od 1. ledna 2018. Já vím, že žertuje, že ví stejně jako já, že základní sazba nemůže být nižší než 15 %. To znamená nemůže být 5 %. A za nás, za občanské demokraty, říkám: Pane ministře, jestli připravujete návrh zákona, který bude zavádět jednu sazbu DPH ve výši 15 %, protože nižší být nemůže podle evropských pravidel, a účinnost bude od 1. ledna 2018, jak jste mluvil, tak my jsme připraveni o tom jednat a jsme připraveni to podpořit, přestože to je až po datu, kdy skončí tato vláda. Je to účinnost až po příštích parlamentních volbách. Myslíme si, že je to dobře, a pokud jsme schopni se na tom shodnout třeba v průběhu příštího roku nebo roku 2016, tak od nás hlasy k tomu získáte. A nebudeme argumentovat tím, že to je past či sabotáž na některou z příštích vlád, že stejně nevíme, jak ta vláda bude vypadat. Pokud jste to myslel vážně, tak za nás říkám, že jsme připraveni na tom spolupracovat a jsme připraveni ten návrh podpořit i s tou účinností od 1. ledna 2018. My jsme také ve svém programu navrhovali postupné sbližování, a postupné - když si řekneme, že je to za tři roky tak to vyhovuje tomu slovu postupně. Takže pokud jste to myslel vážně, tak určitě ano.

    A myslím si, budeme o tom mluvit ještě při třetím čtení - zkuste se skutečně zamyslet nad těmi sazbami 20 a 14 % i nad těmi důvody, které nás k tomu vedly, kdy jsme tady vedli velké polemiky o výpadku kvůli zavedení druhého pilíře. A zase, to nejsou žádná opoziční čísla, jsou to čísla Ministerstva práce a sociálních věcí a výpadek je mnohem nižší, a přitom výběr DPH je mnohem vyšší za rok 2013, tak 2014.

    Současně chci říct, že je dobře, že už v letošním roce a pro příští rok je prognózován lepší hospodářský růst, než jsme si mysleli my třeba v roce 2012 nebo na začátku roku 2013, ale přece nikdo z nás nevěří, že to je zásluha této vlády. Taky nechci tvrdit, že je to zásluha minulé vlády. Je to zásluha těch, kteří podnikají, kteří tu krizi zvládli a kteří v této chvíli pomáhají tomu, že česká ekonomika roste. Takže si myslím, že se nemáme předhánět v tom, který ministr či která vláda tomu přispěli. Ano, já tomu věřím, levicoví politici věří tomu, že vláda je schopna sama zabezpečit ekonomický růst. My tomu nevěříme, my si myslíme, že ekonomický růst zajišťují naši podnikatelé, naši živnostníci, naši zaměstnavatelé.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dám slovo panu ministrovi financí. Jenom ještě upozorním, že v rámci bloku omluv jsem četl omluvu pana místopředsedy Bartoška z pracovních důvodů na celý den. Není tomu tak, omlouvá se pouze na odpolední jednání, takže prosím o opravu.

    Nyní má slovo pan vicepremiér. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já tomu nerozumím, co pan Stanjura navrhuje, 20 a 14. Tak bavme se o tom, že cíl by měl být to dostat na 20 a 10. Měli jsme 10, vy jste to s Kalouskem navýšili na 15 postupně, tak říkáte, máme mít málo sazeb, tak bavme se, že perspektivně cíl by měl být, když dám do pořádku finanční správu a celní správu a konečně to poprvé někdo řídí, tak 20 a 10. Já s tím nemám problém. Určitě, ta snížená sazba je jedna z nejvyšších v Evropě a jsou s tím problémy a dlouhodobě, proč ne?

    K vystoupení pana Kalouska. Skutečně to je velice úsměvné, protože já jsem právě ten, který chodí k těm lidem. Já jsem byl u paní Pudilové na Praze 4, na finančním úřadě. To je důchodkyně, která tam dělá celý život a dopisuji si s vícero zaměstnanci. Já nechápu, proč tedy, když jste to tak skvěle řídil, tak na celní správě mi říkali, že dva roky čekali na ten rentgen, že jim to nikdo nechtěl schválit. To znamená, že ano, na finanční správě a celní správě je plno slušných lidí. A my jsme vyhodili ty vaše politické zloděje, kteří tam hlavně kradli v ekologii, kde jste si chystali tunel za 60 miliard. Dneska to děláme za půlku! Zajímavé, tam jsou zakázky, které byly chystané vašimi podřízenými za 300 milionů, a děláme to teď za 72. Státní tiskárna cenin, která rozdávala ty slitky, a teď jsme zjistili, jaké kšefty tam dělali s Neografem, známá firma. Nechápu, proč nikdo neřešil kauzu Prisko, kde nás někdo připravil o 300 milionů. Osmnáct let jsme se soudili. Proč jsme tam měli různé advokátní kanceláře, které údajně dělaly nějaké vratky. To bych si tam možná vzal docela dobrého absolventa práv, který to docela slušně zvládá. A nemluvě o řízení státních firem, kde si pamatujeme, jak jsme skvěle řídili tady za pana... letiště, kde vytáhli za čtyři miliardy ty pozemky, které leží ladem a každý ví, že tu druhou dráhu... A tak dále.

    Takže my určitě předložíme bilanci, jak to fungovalo na Ministerstvu financí a konkrétní čísla. A můžeme se tady samozřejmě dohadovat, ale já už samozřejmě víc se k tomu vyjadřovat nebudu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek, potom pan předseda Fiala. Není rozprava, předesílám.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Já jsem se teď dohadoval s panem ministrem, jestli to myslel i tak, že otevřel rozpravu. Čistě pro jednu technickou věc, mohu?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Podle mého názoru, aby to bylo úplně čisté, tak já nepokládám vystoupení ministra se závěrečným slovem jako to, co otevírá rozpravu. To znamená, pokud by někdo jiný z ministrů požádal o slovo, tak potom by rozprava byla otevřena. Takže pokud mohu poprosit, nechme vystoupit ty, kteří jsou přihlášeni, to znamená pan předseda Kalousek, pan předseda Fiala. A pokud by třeba pan ministr vnitra nebo kultury nám řekl něco hezkého na mikrofon, tak otevřeme znovu rozpravu a umožníme panu poslanci Dolejšovi opravit ten pozměňovací návrh.

    Pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Aniž bych, pane předsedo, s vámi chtěl soutěžit ve znalosti procedur, jsem přesvědčen, že závěrečné slovo může zaznít jenom jednou. To znamená, když šel k mikrofonu pan ministr Babiš podruhé, otevřel rozpravu, do které se nyní může přihlásit každý poslanec. Rozprava zdá se být košatá. Skoro se domnívám, že bychom panu ministrovi toto jeho přání měli dostatečně naplnit, když už si přál rozpravu otevřít.

    Pan ministr druhé vystoupení, kterým otevřel rozpravu, zahájil větou, že tomu nerozumí. To pokládám za větu nadbytečnou, protože notoriety si nemusíme pořád opakovat. Ono totiž ti takzvaní zloději z ekologických zakázek, kteří byli vyházeni z finanční a celní správy - no finanční a celní, jednak si nejsem vědom tam žádných zlodějů. Pokud tam nějací zloději byli, tak ať je pan ministr předá orgánům činným v trestním řízení. A jednak pro něj možná bude překvapením, že ve finanční a celní správě se ekologické zakázky nedělají.

    Já jsem hovořil o tom, že... (Za zády řečníka se domlouvá poslanec Jiří Dolejš s ministry a předsedajícím o dalším postupu.) Pardon.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, my řešíme ještě paralelně způsob otevření rozpravy. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, nejsem multifunkční, už jsem starší pán.

    Já jsem hovořil o tom, že za účelem zvýšení efektivity výběru daní proběhly skutečně zásadní systémové změny. Prokazatelné, s prokazatelnými výsledky. Jak v transformaci finanční správy, tak v transformaci celní správy. Je doložitelné, že díky těmto reformám se výrazně snížily náklady na jednu vybranou korunu, to znamená zvýšila se efektivita výběru daní. Musím říct, že tady i za legislativní podpory opozice, protože si nepamatuji, že bych měl problém s některým zásadním legislativním návrhem, který efektivitu výběru daní zvyšoval. To nebyla práce Kalouska, zrovna tak jako teď to není práce jakéhokoliv jiného ministra, ale byla to skutečně práce kvalifikovaných generálních ředitelství jednotlivých institucí.

    Zrovna tak státní pokladna. Ty výsledky, které tady občas pan ministr prezentuje, a jsem rád, že je prezentuje, to jsou výsledky práce těch kroků, které se tam udělaly. A já jsem rád, že ne všechno pan ministr Babiš zrušil a že na to navázal. Ale právě proto - ať se odmyslím od toho, že potřebuje říkat, že Kalousek je takový nebo makový, prosím, já jsem politický soupeř. Ale právě proto by neměl urážet práci těch lidí, kteří to udělali, protože to dělali vysoce profesionálně a dělali to na vysoké úrovni, a pan ministr Babiš dnes prezentuje výsledky těch lidí, a přitom je neváhá urážet. A proti tomu já opravdu protestuji. To nebyli žádní lidé, které si tam přivedl Kalousek. To byli lidé, kteří tam pracovali deset patnáct let. Ano, teď byli vyhozeni. Nahrazeni podivnými lidmi, většinou z ulice. Přeji si, aby ti podivní lidé z ulice prokázali kvalifikaci, ale zatím to nevypadá. Tak aspoň neurážejte ty, kteří tam byli.

    A o vašem šetření si budeme povídat nad návrhem státního rozpočtu! Jestli je skutečně pravda, že šetříte provozní náklady tak, jak rád vyprávíte na všechny strany, no tak tady budeme mít materiál, ze kterého bude zřejmé, jak klesají provozní náklady! Protože když šetřím, tak mi klesají provozní náklady. To myslím, že platí i ve firmě, nejenom ve státním rozpočtu. Tak se těším, jak uvidíme státní rozpočet, kde výrazně poklesnou ty provozní náklady, které ušetříte, pane ministře. Ale oba víme, že opak je pravdou! Že vám ty provozní náklady obludně narůstají! Protože způsob vašeho šetření je asi takový - abyste tomu rozuměl, tak se pokusím dát takový primitivní příklad -, jako kdyby kdokoliv z nás přišel domů a manželka nebo partnerka by mu řekla: Miláčku, šetřím, koupila jsem levnější houbičky na nádobí. A když mi to šetření tak krásně jde, tak jsem si tady koupila novej norkovej kožich. Šetříme! Tak takhle šetříte vy, kolego! (Potlesk z lavic TOP 09).

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Poprosím pana předsedu Fialu, aby ještě posečkal. Vzhledem k tomu, že je zde žádost o otevření rozpravy, tak asi nejčistší a nejjednodušší řešení bude, když vyhovím právu pana premiéra, aby vystoupil, a pak v rozpravě umožním vystoupení všech dalších.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane předsedo. Já myslím, že jsme ve druhém čtení, to znamená, pokud některý z poslanců chce ještě využít té možnosti, že se zde fakticky rozprava rozběhla, a pokud jsou pochybnosti o tom, v jaké formální fázi se nacházíme, tak cítím potřebu vyhovět této žádosti tak, abychom skutečně i formálně se teď už pohybovali v rozpravě. A nyní je možné hovořit a hovořit a diskutovat. Zbývá nám už asi jenom 150 bodů na schůzi Poslanecké sněmovny a máme na to ještě skoro dva týdny. Děkuju. (Mírný potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní se hlásí pan předseda Fiala. Ještě s přednostním právem pan předseda Okamura a pan ministr financí a potom pan kolega Dolejš, který chce upravit svůj pozměňovací návrh. Pane předsedo, prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Ano, děkuji. Když poprvé promluvil, nebo se svým závěrečným slovem vystoupil pan vicepremiér Babiš, tak jsem se zaradoval, protože jsem si myslel, že mě včera bedlivě poslouchal. Protože pan ministr financí se přihlásil k naprosté většině věcí, které jsem tady včera říkal a snažil se vysvětlit, proč jsou dobré, od cílového stavu jedné sazby DPH až po snižování těch sazeb a ke spoustě dalších věcí. Takže jsem si skoro říkal, že kdyby pan ministr nebyl politikem, ale zůstal podnikatelem, tak by měl zase koho volit. Ale samozřejmě to se dá napravit a jednou k tomu třeba můžeme dospět.

    Ale když vystoupil pan ministr Babiš podruhé, tak jsem nabyl dojmu, že mě vůbec neposlouchal, protože pan ministr tady říkal, proč navrhujeme sazby 20 a 14, že by bylo nejlepší, kdyby ta spodní sazba byla 10 %. Tak pane ministře, je to jednoduché. Můj druhý pozměňovací návrh číslo 1358 obsahuje sníženou sazbu daně ve výši 10 %. Pokud s tímto souhlasíte, není nic jednoduššího než podpořit můj pozměňovací návrh, a jsme tam, kde oba chceme být. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Okamura, potom pan ministr financí.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, tak to, že je tady země po 25 letech rozkradená a že jsme zadlužení a nemáme ani na důstojné životy našich občanů, to je samozřejmě pravda. Ale já bych chtěl poprosit jak pana Babiše, tak pana Kalouska prostřednictvím pana předsedy, abychom už prosím tady přestali dělat to politický show každou schůzi. Pánové, buď se někde spolu opijte, nebo si někde dejte přes ústa, ale jednou už si to prosím vyříkejte a pojďme pracovat! Máme tady 180 bodů. Lidé čekají na tyhle ty potřebné zákony, které jim ulehčí často životy. Pojďme prosím pracovat! A u další schůze ušetřete nás této show, kdy se vracíme do minulosti. Moje názory na to znáte. Ale pojďme do budoucna a pojďme ten život v České republice zlepšovat! Prosím vás o to oba dva. Děkuji. (Potlesk z řad hnutí Úsvit.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr financí stahuje. Pan kolega Dolejš chce v podrobné rozpravě opravit nebo nám něco říci?

  • Poslanec Jiří Dolejš: Ano, řeknu vám něco zásadního: 1323 - to je číslo mého pozměňovacího návrhu, které jsem nevyslovil, když jsem se předtím přihlašoval. Děkuji, že jste mi to umožnili.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. A mám zde ještě dvě faktické poznámky, pan kolega Fiedler a pan kolega Nykl. Pan kolega Fiedler má prostor s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové.

    Já bych jen krátce zareagoval na to, co tady zaznělo. Je tady několik pozměňovacích návrhů, které se snaží řešit výši DPH, a z úst pana ministra a vicepremiéra tady zaznělo, že náš rozpočet na to není připraven. Což já nevylučuji, nerozporuji, jen bych se chtěl zeptat: Tady k tomuto tvrzení jsou nějaké analýzy, se kterými bychom se mohli seznámit před třetím čtením, abychom posoudili reálnost a věcnost těch pozměňovacích návrhů, které navrhují změnu sazby DPH oproti tomu návrhu, který je základním? Dotaz na pana vicepremiéra, jestli jsou k dispozici nějaké propočty, analýzy, jaké by byly dopady těch pozměňovacích návrhů. Nebo jde o pouhé tvrzení? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě faktická poznámka pana poslance Nykla a potom ještě jedna - pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Já bych chtěl prostřednictvím předsedy reagovat na pana Kalouska a říct mu, že nikdo neuráží tisíce zaměstnanců na Ministerstvu financí, ale my máme na mysli lidi, které jste tam měl. Já uvedu dva - nějaký Radek Šnábl, člověk, který falšoval daně při vývozu automatů do Arménie a řešil mezinárodní arbitráže. To byl člověk, který hrál golf v pracovní době. Takoví lidé nám řídili finance. Václav Štraser, auditor evropských dotací. Evropská komise si stěžovala, že falšoval zprávy do Bruselu. Tak o tyto lidi nám jde. Tyto lidi jste tam měl. A ti vedli k tomu, že bohužel to funguje tak, jak to funguje. Jinak samozřejmě chápeme, že jsou tam tisíce slušných zaměstnanců a rádi s nimi všichni budou spolupracovat. Děkuji. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Já jsem si tu faktickou prakticky vydyndal. Já jsem se tady dozvěděl jako ekonomický amatér překvapující zjištění od pana kolegy Stanjury, a to, jestli jste to postřehli, že v podstatě vláda v době krize nemůže nic udělat, že si s tím musí poradit soukromí živnostníci, že si s tím musí poradit podnikatelé. Jelikož nejsem ekonom, jsem ekonomický amatér, já bych odcitoval člověka, který si myslím, že to renomé má. Je to pan Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank, který říkal, že jenom hlupák - cituji - v době recese zvyšuje daně, snižuje mzdy a mrazí investice. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak to byla poslední faktická. Ještě s přednostním právem pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom kratičkou reflexi pana dr. Plzáka. Ona nebyla jenom recese, pane doktore, ona taky byla dluhová krize státu. To znamená, když pacient utrpí infarkt a vedle toho má zraněnou nohu, co budete dělat dřív? To je velmi úzký a velmi zjednodušený pohled, logicky pohled člověka, který pracuje na Ministerstvu financí a chce něco kritizovat. Ale znovu zdůrazňuji, nebyla jenom recese. Byla dluhová krize státu a byla ohrožena suverenita České republiky na kapitálových trzích. Na to se velmi rádo a velmi často zapomíná.

    Nicméně já jsem chtěl odpovědět panu poslanci Fiedlerovi, byť se zeptal pana ministra. Ty analýzy existují. Jsou to otevřené zdroje. Je možné se podívat do střednědobých výhledů vlády České republiky na léta 2014, 2015, 2016, je možné se podívat do Konvergenčního programu Ministerstva financí a je možné se podívat samozřejmě již do návrhů státního rozpočtu, které Ministerstvo financí předložilo vládě. Byť ještě není definitivně schválen, tak se tam dají očekávat pouze kosmetické změny.

    Kdyby došlo - bude se to týkat obou dvou bodů, nejenom daně z přidané hodnoty, ale i daně z příjmů - kdyby došlo k onomu snížení daně z přidané hodnoty tak, jak předpokládá dosud platný zákon, který nastoupil v účinnost, tak si přečtete tuším na straně 14 Konvergenčního programu, že Ministerstvo financí předpokládá v takovém případě dopad na sektor vládní spotřeby 16 mld. korun, tzn. došlo by ke snížení daní o 16 mld. korun. A jistě si spolu se mnou vzpomenete, jak si jednotliví ministři vlády České republiky od pana ministra Babiše odnášeli ty dárky. Když jim dal návrh rozpočtu a oni chodili a říkali, že jim to nestačí, tak si jich odnesli zhruba za těch 16 mld. A až se budeme bavit o dani z příjmů, tak se budeme bavit o dopadu 14,6 mld. A zase jsme u těch 16 mld., dohromady je to tedy 40 mld. Vzhledem k tomu, že vláda zvýšila výdaje oproti předpokladům fiskální politiky státu o 60 mld., proto také zvyšuje ten strukturální deficit, místo aby ho snižovala, tak si nemůže dovolit nechat v platnosti platnou daňovou legislativu, protože by na tu svoji rozmařilou a utrácivou výdajovou politiku neměla, i když tvrdí, že šetří. Takže tohle je ta analýza. To není exaktní záležitost. To je společenská věda a politické rozhodnutí. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Neeviduji již žádnou přihlášku do znovuotevřené rozpravy, takže ji končím. Zeptám se, protože musím, zda je zde zájem o závěrečné slovo po opětovném ukončení rozpravy, ale předpokládám, že ne. Výborně. Zeptám se pana zpravodaje. Nemám zde žádnou poznámku, že by padlo cokoliv, co je hlasovatelné. Není tomu tak, výborně, v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Budeme pokračovat bodem

    U stolku zpravodajů zůstává pan ministr financí a zpravodajem je pan poslanec Rais. Nicméně prosím nejprve pana ministra financí, aby tento tisk uvedl.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který byl zařazen k projednání ve druhém čtení na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny.

    Návrh zákona je zejména reakcí na analýzu stavu daňových zákonů v návaznosti na legislativní procesy uskutečněné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, dále požadavky vyplývající z nutnosti naplnění obsahu relevantních bodů programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy, a to poskytnutí daňového benefitu ve formě zvýšené slevy na dani na druhé a další vyživované dítě a přijetí omezení vztahující se k možnosti uplatnění výdajů formou paušálů uplatňovaných u příjmů ze samostatné činnosti. Konečně také nezbytné vypořádání se s dosud neurčenými částmi zákona o jednom inkasním místě. V působnosti zákona o dani z příjmů se provádějí vybrané další změny, zejména v oblasti zdanění investičních fondů, úpravy související s návrhem zákona o poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině a vybraná legislativně technická zpřesnění. Zároveň jsou do návrhu zahrnuty tematicky související změny provedené v zákoně o rezervách a v daňovém řádu, kde je dále navržena implementace některých dalších opatření navazujících zejména na boj s daňovými úniky a rozšíření elektronizace správy daní.

    Účinnost je navrhována k 1. lednu 2015. Z důvodu zachování kontinuity oproti stavu před rekodifikací soukromého práva je pro vybrané změny navržena možnost aplikovat je pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

    Tento zákon byl v prvním čtení projednání dne 17. července 2014 na 12. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Zároveň byla u tohoto návrhu zkrácena lhůta na jeho projednávání ve výborech o 10 dní. Materiál byl na 12. schůzi rozpočtového výboru dne 3. září 2014 a zároveň bylo vydáno usnesení č. 115, kterým rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila tento vládní návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů uvedených v tomto usnesení, s čímž souhlasím.

    Závěrem bych si vás dovolil požádat o projednání a podporu vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně pozměňovacích návrhů přijatých rozpočtovým výborem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru rozpočtovému. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 252/2. Proto žádám, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já bych tady přečetl usnesení rozpočtového výboru z 12. schůze ze dne 3. září k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je to sněmovní tisk 252.

    Po úvodním slovu náměstkyně ministra financí paní Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 252, schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou v podstatě uvedeny pod sněmovním tiskem 252/1, a dále mě výbor zmocnil, abych s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což tímto činím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám několik přihlášek. První přihlášený je pan poslanec Ludvík Hovorka. Nejdříve přednostní práva: páni poslanci Fialové, nejdřív Petr, potom Radim. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Tento vládní návrh celkově, jak jsme slyšeli, zahrnuje více komplexních změn v dani z příjmů a snaží se v podstatě o velkou změnu systému výběru daní. Ale jestliže tady před chvílí mluvil pan ministr Babiš o tom, jak postrádá v daňovém systému koncepci, v těch předcházejících systémech, jak se ji tam bude snažit vnést, tak v tomto žádný jasný cíl a koncepci nevidím a není mně ani předkladatelům jasné, kam to směřuje a jaký cílový stav bude.

    Nechci mluvit jenom negativně. Návrh obsahuje některé pozitivní věci, ale je tam řada problematických změn a také skrytých nebezpečí. Pokud by v návrhu nebyly problematické věci, ke kterým se za chvílí dostanu, tak občanští demokraté by určitě rádi podpořili vyšší slevu na dani na druhé a další dítě. Jsme v tomto směru pro podporu rodin a pro rozumnou rodinnou politiku. Samozřejmě bychom hlasovali také pro opětovné obnovení slevy na dani pro pracující důchodce, což ostatně předkládáme v jiné novele, ale nebudeme hlasovat pro tuto novelu, která chce důchody zdanit, protože pro to nevidíme žádný důvod a považujeme za absurdní postihovat důchodce, kteří mají vyšší příjmy. To je podle nás naprosto špatný princip a stát nemá tímto způsobem nikoho zvýhodňovat ani znevýhodňovat.

    Co ale na tomto návrhu považujeme za nejhorší a pro nás naprosto nepřijatelné, je omezení paušálu některých živnostníků. Občanští demokraté možná podle toho vždy v minulosti pod tlakem různých ekonomických okolností nejednali, ale chceme a budeme stát na straně těchto lidí a usilovat o zachování stávající podoby výdajových paušálů živnostníků, protože to za prvé státu i jim významně zjednodušuje administrativu, šetří to živnostníkům peníze za účetní, daňové poradenství a umožňuje jim to, aby se věnovali svému podnikání. My jsme si dobře vědomi toho, že právě drobní podnikatelé a živnostníci mají podmínky pro svoji práci velmi složité, a obdivujeme, že jsou aktivní, jsou připraveni zkoušet nové věci, bojují se spoustou papírování, regulací, státními kontrolami, a ještě do toho jim tu věc komplikovat odstraněním výdajových paušálů považujeme za nebezpečné. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi. Nyní pan Radim Fiala s přednostním právem a poté řádně přihlášený pan poslanec Ludvík Hovorka. Předseda klubu hnutí Úsvit. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych také za hnutí Úsvit řekl, jaký je náš názor a postoj k návrhu zákona o daních z příjmů.

    Vládní koalice nám předložila balíček opatření, která mají sociální povahu, a dále opatření, které zvyšuje daňovou zátěž živnostníků. Úsvit přímé demokracie vítá sociální opatření, která jsou součástí tohoto balíčku. Jsme pro zvýšení slevy na dítě, jsme pro slevu na dani pro důchodce. Naše hnutí ovšem nesouhlasí s částí novely zákona, která zvyšuje daňovou zátěž živnostníků. V našem volebním prohlášení, v našem volebním programu byl už před parlamentními volbami přímo bod, který se nazývá konec zvyšování daní. My samozřejmě nemůžeme tento zákon podpořit právě pro zvyšování daňové zátěže živnostníků. Jsou to lidé, kteří vzali odpovědnost sami na sebe, kteří si vydělávají peníze, a není to pro ně zvlášť v době krize a recese vůbec jednoduché, a teď jim znovu naložíme ještě další daňové zvýšení. Prostě ani u nich už není kde brát a my to podporovat nebudeme. Stane se jedině to, že se dostanou buď do šedé zóny, šedé ekonomiky, nebo že sníží objem svých prací, nebo že se dostanou do sociálního systému a na úřady práce, protože prostě pro ně bude daleko zajímavější pobírat sociální dávky než mít zodpovědnost sami za sebe, za svou rodinu, starat se o to, aby měli zakázky, starat se o to, aby měli práci, aby dostávali za ni zaplaceno.

    Vážení kolegové, kolegyně, správnou cestou je přece hledat prostředky pro správná sociální opatření v úsporách v řízení státu, v hospodářském růstu, a ne v kapsách živnostníků po šesti letech krize. Tam už nic není. To povede ke snížení výběru této daně u této kategorie plátců a zvýšení počtu lidí registrovaných na úřadu práce. Já zde za hnutí Úsvit přicházím s pozměňovacím návrhem, který je velmi jednoduchý, a já se ho pokusím zdůvodnit už teď a přihlásím se potom už jenom k němu v podrobné rozpravě. Já pozměňovací návrh odcituji: V čl. 1 se bod 41 ruší. To znamená, chceme, aby se zvyšující se daňová zátěž živnostníků okamžitě zrušila. Odůvodnění je jednoduché, částečně už jsem ho tady řekl a myslím, že už to není potřeba dále odůvodňovat. Ale znovu opakuji, pokud půjdeme cestou zvyšování daní, tak ta cesta nevede určitě k tomu, abychom naplnili příjmy státního rozpočtu, protože kde nic není, ani čert nebere! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Fialovi. Ještě s přednostním právem před kolegou Hovorkou pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pořád platí přednostní právo, i když se to některým kolegům nelíbí.

    Já bych chtěl také zdůvodnit jeden z pozměňovacích návrhů, které jsme podali. A chci říct, že tady od vlády zaznívá, že nebude zvyšovat daně, tak kromě paušálů pro živnostníky, o kterých mluvil pan předseda, máme ještě jeden případ zvýšení daní v tomto návrhu a to jsou investiční fondy. Dovolte mi, abych zareagoval na důvodovou zprávu a na ty argumenty, které uvádí předkladatel, resp. vláda.

    Vláda říká, že současný stav v oblasti zdaňování investičních fondů se částečně vymyká současnému trendu v oblasti mezinárodní spolupráce a boji proti daňovým únikům, jelikož naplňuje některé znaky škodlivé daňové soutěže dle kodexu chování pro zdanění podniků přijatého Radou EU, a cílem navržené právní úpravy zdanění investičních fondů je dosáhnout stavu, kdy investice prováděné prostřednictvím investičních fondů mají z pozice investora srovnatelné daňové zatížení s investicemi prováděnými individuálně. Předkladatel předpokládá pozitivní dopad do státního rozpočtu plus 100 milionů ročně. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Požádám ještě o strpení pana kolegu Hovorku, protože s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jen v souvislosti s tím, co říkal tady předseda poslaneckého klubu ODS, já souhlasím s navýšením daně z příjmů na 19 % u investičních fondů. Ale tak jako já, tak určitě všichni poslanci, ale předpokládám, že i Ministerstvo financí obdrželo připomínku Asociace investičních fondů k § 17b a k § 21 odst. 2 zákona, a chtěl bych se jenom ujistit jako zákonodárce, že jejich připomínka, která se týká vlastně toho, zda tyto paragrafy jsou v souladu, či nejsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zda pan ministr by mohl říci, že jsou v souladu. Mne by to určitě uklidnilo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi za dodržení času. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, řádně přihlášený do rozpravy. Ještě než mu dám slovo, budu konstatovat omluvy. Omlouvá se z dnešního jednání pan kolega Bohuslav Chalupa a pak poslanec Ivan Pilný.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci se tady vyjádřit krátce k jednomu pozměňovacímu návrhu, který jsme předložili nezávisle na sobě stejně jako pan poslanec Šincl už do rozpočtového výboru. Pozměňovací návrh se týká odpisů u svěřeného majetku příspěvkových organizací. Tento pozměňovací návrh máte nyní v systému pod číslem 1329 a jeho předkladatelem je pan poslanec Šincl. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Ludvíku Hovorkovi za jeho vystoupení. Nyní pan poslanec Jiří Dolejš a připraví se pan kolega Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedající. Sliby se mají plnit i o Vánocích. Když jsem slíbil včera, že mě zase uvidíte, tak mě tady máte.

    Logika mého předkladu, který je již v parlamentním systému, je taková, že když jsme se v předchozím bodě pokusili zkorigovat řešení DPH, a to samozřejmě znamená jistý výpadek v inkasu, tak aby to bylo fiskálně neutrální, aby to bylo zbilancované v rozpočtu, tak je třeba někde vzít. Vzpomněli jsme si na předvolební sliby, na daňovou progresi. a tak to tady tedy máte.

    Já vím, že jsme ve druhém čtení, ale protože kolegové se trošičku rozmáchli, tak připomenu, a říkal jsem to už v prvém čtení, že tento návrh zákona o dani z příjmu nemáme za dramaticky špatný, byť jsou v něm určitě sporná a kompromisní místa. Rozhodně tento návrh zákona dramaticky nedrancuje naše kapsy a neznamená dramatické zvýšení daňového inkasa. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi, slova se ujme pan kolega Vilímec, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, již v prvním čtení byla vedena poměrně obsáhlá diskuse nad tímto sněmovním tiskem, především nad tím, zda je namístě vedle obnovení slevy na důchodce nebo zvýšení slevy na druhé a třetí dítě opět potřeba velmi výrazným způsobem zasahovat do nedávno přijatých daňových zákonů. Již to zde padlo od pana poslance Stanjury. Já jsem byl také jako nečlen, ale jako předkladatel pozměňovacích návrhů přítomen jednání rozpočtového výboru a tam paní náměstkyně ministra financí potvrdila, že tento sněmovní tisk bude znamenat navýšení daňové zátěže zhruba o necelých 15 mld. korun, a to v porovnání se současnou platnou legislativou od 1. ledna 2015. To je evidentní a potvrdilo to i Ministerstvo financí.

    Víte, položme si otázku, zda je rozumné opět měnit něco, co ještě ani nezačalo platit. Nedivme se pak malé důvěře obecně nás občanů ve stabilní legislativní poměry. Ten, kdo nejvíce doplácí na neustálé změny daňových zákonů, je většinou daňový poplatník. Ten se jednak téměř v různých účinných a neúčinných ustanoveních nedokáže vyznat, někdy se nedokážou vyznat ani daňoví poradci. Platí to, co prohlásil pan předseda Petr Fiala, že pokud by návrh obsahoval pouze obnovení slevy na důchodce nebo zvýšení slevy na druhé a třetí dítě plus technické věci ve spojení s novým občanským zákoníkem nebo upřesněním některých záležitostí s tím spojených, tak nemáme problém takový návrh podpořit.

    Určitě nemáme problém podpořit obnovení základní slevy na daně pro pracující důchodce. Vždyť to byla Občanská demokratická strana, která předložila tento návrh jako sněmovní tisk 184, a je s podivem, že zatímco pokud to předloží koaliční vláda, pokud je to vládní návrh, tak s tím vláda souhlasí, a pokud se stejné ustanovení, obnovu slevy na důchodce, snaží obnovit Občanská demokratická strana, opozice, vládní souhlas k tomu není. To je docela, když jsme mluvili o pokrytectví včera, tak je to docela zajímavé.

    Určitě z mé strany, osobně z mé strany, ale i ze strany ODS nemůžeme spolknout to, co tvrdil, že může spolknout pan poslanec Dolejš. My jsme určitě jednoznačně proti omezení nastavení výdajových paušálů pro OSVČ. Víte, to je takový letitý boj proti těm - ze strany levice - proti těm, kteří šli do rizika a podnikají. Mnozí z nich vytvářejí další pracovní místa, zaměstnávají další osoby. Všichni víme, že toto opatření v omezení výdajových paušálů pro OSVČ oproti stávajícímu stavu nic pozitivního nepřinese. Když se podíváte, jaký to má dopad do státního rozpočtu, má to dopad pouze 200 mil. korun. Nevím, jestli je to konzervativní odhad Ministerstva financí, anebo nekonzervativní odhad. Pro územní celky to má dopad 300 mil. korun, tzn. celkově dopad pouze půl miliardy korun. Mnohokrát debatovaný problém dopadu nižšího výběru daňových výnosů na základě tzv. daňového přiznání u územních samosprávných celků je třeba řešit jiným mechanismem v rámci rozpočtového určení daní. Je totiž obecně známo, že snížení daňového inkasa v případě daňových výnosů na základě daňového přiznání není dáno pouze výdajovými paušály, ale systémem vůbec technického nastavení inkas daně vydělané na položce daně z příjmů na základě daňového přiznání.

    Nechci mluvit o dalších změnách, které vládní návrh představuje, protože o tom mluvili předřečníci, ale chci se zastavit u změn daňového řádu. Je zajímavé, že při rozsahu vůbec těch změn v daňovém řádu se velmi málo o tom diskutovalo a velmi málo artikulovalo, že tento zákon také přináší tyto mnohé změny, a to nejsou pouze změny technické povahy, to jsou změny, které výrazně posilují na jedné straně postavení daňového správce, na druhé straně výrazně omezují postavení daňového poplatníka. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, mně to nedá nevystoupit a nepřipomenout dobu předvolební, nebo řeknu dobu volební kampaně a dobu před volbami, kdy se sociální demokraté omlouvali, že ty parazity nemysleli tak zle a že naopak jsou pro ně živnostníci důležitou složkou fungování ekonomiky v České republice a že se jim budou věnovat. Tak bych to tady chtěl připomenout. Zároveň bych chtěl připomenout hnutí ANO a panu místopředsedovi vlády Babišovi jeho vyjádření, které kdysi bylo, tuším, v Brně nebo kde, velcí versus malí, kde ti malí podnikatelé, že to je takové nic, které Česká republika nepotřebuje, protože jsou důležití jenom ti velcí. A ejhle, najednou tady máme návrh zákona, který komplikuje život živnostníkům, řemeslníkům, malým zemědělcům a jako by se nic nedělo. Já bych vám toto chtěl připomenout. Chtěl bych sociálním demokratům připomenout, že se za parazity omlouvali a říkali, že to tak nemysleli. A hnutí ANO a panu Babišovi prostřednictvím předsedajícího bych chtěl říci, že tady má možnost říct, že mu nejde jenom o velké, ale i o malé.

    Prosím, nechte ty paušály tam, kde jsou, nekomplikujte život těm, kteří státní rozpočet v žádném případě nezachrání. Oni už ho zachraňují tím, že vůbec existují. To, že na ně přenesete další povinnosti, může být možná přáním těch velkých, kteří si přejí, aby zkrachovali, ale stát by si to přát neměl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec František Laudát. S přednostním právem, pane poslanče? S přednostním právem pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych vás chtěl znovu požádat o podporu pozměňovacího návrhu hnutí Úsvit, které tady přednesl předseda našeho poslaneckého klubu Radim Fiala, abychom nezvyšovali, abychom nerušili daňové úlevy pro živnostníky. Já jsem chtěl zdůraznit, že Česká republika má v tomto okamžiku rekordní nezaměstnanost přes 600 tisíc obyvatel. Je to přibližně 8 % činného obyvatelstva. Já se v této souvislosti samozřejmě musím zeptat vlády i na to B, jaký je tedy program vlády na vytváření nových pracovních míst, jaký je tedy program vlády na to, abychom snížili nezaměstnanost v České republice. Zatím jsme slyšeli jenom nesystémové návrhy typu investic do infrastruktury. Až tedy infrastruktura bude nějakým způsobem vybudována, můžeme diskutovat o tom, jestli to bude dřív, nebo později, tak pracovní místa zase nejsou, takže já bych rád slyšel nějaké systémové návrhy. Pakliže říkáme to A, to znamená zvýšíme daňové zatížení živnostníků, kterých je tady, tuším, že majitelů živnostenských listů je cca kolem milionu v České republice, takže je to značná skupina, a máme tady rekordní nezaměstnanost a už tady máme skoro rok novou vlády, tak dozvíme se konečně nějaký plán vlády na razantní snížení nezaměstnanosti České republiky? Protože když takhle přitížíme živnostníkům a zároveň neřekneme to B, tak to samozřejmě bude následovat jenom velké ztížení situace. A naopak já si myslím, že ekonomicky, pakliže máme nezaměstnanost, tak bychom měli maximálně umožnit občanům České republiky, aby se sebezaměstnali. To je přece to důležité. Aby se sebezaměstnali a event. si našli sami nějaké pracovní místo tím, že jim naopak slevíme z těch podmínek a nebudeme jim komplikovat podmínky pro samozaměstnání, to znamená pro živnostenské podnikání.

    To znamená, znovu vás žádám, aby tato vláda dodržela to, co jsme od některých stran slyšeli v předvolební kampani, to znamená, že se nebude zvyšovat daňové zatížení a odvody občanů České republiky, a aby naopak ten přínos do té pokladny hledala, co se týče různých vnitřních úspor, ale aby zbytečně nezatěžovala hlavně ty, co se sami sebezaměstnávají a jsou sebeaktivní z hlediska té nezaměstnanosti, což je naopak potřebujeme podpořit nebo říct to B, kde tedy vezmeme pracovní místa. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde přihlášku k faktické poznámce od pana poslance Volného.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den, pane místopředsedo, kolegové. Já nemůžu nezareagovat na vystoupení pana kolegy Okamury. Prosím vás, tento návrh zásadně nemění a neomezuje a nesnižuje daňové zvýhodnění živnostníků. Operuje se tady milionem živnostníků. Tato úprava se týká pouze skupiny 60procentní a 80procentní a pouze se zastropuje na 2 milionech. Co je u první a druhé skupiny dávno běžné, tak je to jenom zastropování. To znamená, týká se to jenom živnostníků ve třetí a čtvrté skupině a živnostníků, kteří si vydělají nad 2 miliony. Do 2 milionů to zůstává nedotčeno. Prosím vás, nemylme občany, nešiřme paniku, nic se neřeší, akorát se zastropovávají dvě skupiny, protože ty první dvě už jsou zastropované. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní tedy přistoupíme k řádně přihlášenému poslanci a to je pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já tedy zcela za sebe vznáším návrh, aby tato novela byla ve třetím čtení zamítnuta.

    Pokud si někdo dělal iluze o hnutí ANO a dělá iluze o stávající koalici, tak málokterý zákon nebo novela ukazuje skutečnou podobu, tvář a cíle stávající koalice než tato novela. Trestáte živnostníky. Zjevně nevíte, jak funguje reálný život běžných lidí, kteří jsou velice šikovní, umějí se postarat sami o sebe, na rozdíl od jiných nestojí před úřady práce, neškemrají někde a starají se sami o sebe. Ale to už tady bylo hodně řečeno. Doufám, že prozřou a příště si rozmyslí, koho budou volit.

    Chodí sem zákony, které směřují k tomu, více zastrašovat občany, více je trestat, a samozřejmě, že do tohoto kontextu - také více jim komplikovat život - patří to, že někde v mlhách se ztrácí to, co mělo platit, co mělo výrazně zpříjemnit a zjednodušit život a zefektivnit státní správu, ušetřit za úředníky, a to je jednotné inkasní místo. To se ztrácí v mlhách. Sami jste všichni na vlastní uši slyšeli premiéra Sobotku, že toto není priorita vlády. Prioritou vlády není lidem zjednodušovat život.

    Ovšem to, čím se chci zabývat a proč jsem také za sebe navrhl zamítnutí ve třetím čtení, tak to je otázka zdanění investičních fondů. V minulém volebním období na základě toho, že i Evropská unie se v tomto velice pozitivně snaží sjednotit legislativu v oblasti investování, jsme museli transponovat asi nějakých 36, jestli se nemýlím, 38 předpisů. Musím podotknout, že se jednalo o velice složitý zákon, který vznikal asi tři a půl roku. Byl to velice tlustý svazek o investičních fondech, kolektivním investování atd. Jmenovalo se to fondy alternativních investic, pokud se nemýlím. Po složitém vyjednávání, vysvětlování, největším semináři zřejmě za poslední léta ve Sněmovně, tak s výjimkou sociálních demokratů, kdy si troufám říct, že si to téměř nikdo nepřečetl, tu novelu, a pak se postavili proti s odůvodněním, že se jim to nezdá, tak napříč všechny ostatní tehdy strany a poslanci pochopili, o jak klíčový strategický krok jde do budoucnosti a i s obrovským - myslím ještě přes 300 změn z dílny Ministerstva financí, tento zákon schválili. Při těch všech jednáních, vysvětlování a seminářích padalo prosím, a všichni potenciální investoři říkali: chceme předvídatelné chování, chceme stabilitu nastavených podmínek, chceme jistotu; pak k vám půjdeme, budete mít z toho velké přínosy. I v těch nejskromnějších odhadech se jednalo u těch dolních hranic, kdybychom se nestali investičním tygrem, o příjmy do státního rozpočtu zhruba 19 mld., a to říkám, že právě i Ministerstvo financí se obávalo, takže přitvrzovalo některé paragrafy, takže se to snižovalo z takových základen, jako bylo 36 mld. navíc a tak. Takže to tímto krokem, pane ministře, bouráte.

    Je mi s podivem, zřídili jste si dalšího ministra pro vědu, ten k tomu mlčí namísto toho, aby tady bil na poplach. Inovační společnost se neodvíjí od podpory státu, ten může jenom dolaďovat, dávat do skutečně hodně rizikových projektů, pomáhat, ale základní inovační posun společnosti by se měl odvíjet v soukromém sektoru, tak jak je tomu v těch nejdynamičtějších zemích.

    Pokud byste se, pane ministře, zeptal vaší lídryně do pražského zastupitelstva Adriany Krnáčové, určitě by vám vysvětlila, jaké škody svým krokem, kdy - a ještě selektivně - měníte daňovou sazbu zdanění fondů z 5 na 19 %, tak ona by vám to vysvětlila. Ona totiž stála v pozadí toho. Byla to ta dáma, která mě naučila, jak se vlastně ve světě investiční strategie mají dělat v těch nejvyspělejších ekonomikách. A tohle to vy svým návrhem bouráte. Troufám si říct, že odpudíte i ty investiční fondy, které sem přišly. Nové nepřijdou, protože, jak tady možná už bylo řečeno, různé transakce, které běhají světem, a je to skutečně virtuální pohyb po internetových elektronických sítích, tak se nezdaňují tyto transakce, zdaňuje se až cílový výsledek. Cílem je sem dostat kapitál. Vy se dneska společně se sociální demokracií - ta se tím nikdy netajila - spolupodílíte na tom, že odsuzujete Českou republiku k investiční chudobě. Přes tyto fondy se odvíjela šance zcela jinak vymyslet systém financování dopravní infrastruktury nebo technické infrastruktury obecně. A tam, kde já vidím zářez, ony sem nepůjdou nejenom ty domicily, to je jenom jedna část a bez těch se možná ještě obejdeme, i když je to škoda pro státní rozpočet, protože to je slepice, která snáší zlatá vejce bez zatěžování země, s minimálními požadavky na infrastrukturu - žije z toho Lucembursko, jestli vás to zajímá, ročně ještě nedávno mělo 40 mld. dolarů v příjmech z fondů, i když to je tygr a lídr celého světa. Dobře, ale kdybychom měli zlomek, tak by nám to pomohlo, abyste třeba mohli se sociálními demokraty dávat na své potěmkinovské projekty a dotování kdečeho a kdekoho.

    Nicméně tam, kde by měl pan ministr Bělobrádek křičet, tak to je skutečně to, že odpudíte investory do fondů rizikového kapitálu, z čehož jedna a pro mě ta nejdůležitější podmnožina jsou fondy pro rizikové investice v oblasti inovační, inovační fondy. Nevím, proč se k tomu nevyjadřuje. Myslím si, že je namístě, abych navrhl - jsem předseda podvýboru pro inovace, letectví a kosmonautiku -, aby se tento podvýbor minimálně v té části inovace zrušil, protože jestliže tady nebude moderní a tolik potřebný finanční nástroj pro financování inovačních technologií, tak se nemáme o čem bavit. To ostatní jsou v porovnání s tím, co tady teď vyvádíte, jenom drobné.

    Byla to i obrovská šance, jak připoutat a do reálného majetku přivést peníze, které by se potom zpětně vracely např. v penzijních systémech, aby se investovalo do skutečné hodnoty, ne do virtuálních akcií po světě. Vy ale rušíte druhý pilíř, pozvali jste si na to bývalého soudruha a on vám určitě tohle všechno řekne.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde jednu faktickou poznámku, pan poslanec Hájek.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan Laudát tady přednesl ve svém vystoupení, že navrhne zamítnutí tohoto návrhu ve třetím čtení. Já si myslím, že to dělá z toho titulu, že je osoba podjatá, protože pan Laudát je OSVČ od roku 2011, a pokud mě paměť neklame, tak za loňský rok přiznal čistý výdělek dva miliony korun za jeho projektovou činnost. Já sice nevím, jak jaderný fyzik může dělat projekční práce v metře, možná tam zjišťuje radon, je to možné. Takže já si myslím, že z tohoto titulu právě tady navrhuje toto zrušení, protože on je v té kategorii, dle mého názoru, které se bude právě dotýkat zastropování dvou milionů korun. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a nyní s přednostním právem pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím: Ale fuj, pane kolego Hájku! Jednáme-li o dani z příjmu a dani z příjmu fyzických osob, tak všichni jsme nějakým způsobem osoby podjaté. Protože mám pocit, že všichni ty daně platíme. Koneckonců váš předseda se rád chlubí, jaké platí daně a kde. A když navrhuje jakoukoliv daňovou legislativu, tak je logicky v konfliktu zájmů, což na rozdíl od jiných konfliktů zájmů, ze kterých dramaticky vysává veřejné peníze, tu daňovou legislativu mu nevyčítám.

    Dámy a pánové, přihlásil jsem se ne snad proto, že bych si myslel, že bych vás svým vystoupením mohl přesvědčit, protože teď jsme v situaci, kdy přesvědčení přesvědčují přesvědčené. Nicméně své vystoupení bych rád pojal jako jistý protest proti mediálním výstupům ve veřejné diskusi o tomto návrhu zákona. Protože když si uděláte rešerši z veřejných zdrojů, tak se dočtete, že tento zákon uleví rodinám s dětmi. Tento zákon uleví Františkovi. Tento zákon uleví Lojzovi. Prostě tímto zákonem ulevujeme, jak můžeme, a přitom když to sečteme - a tady opakuji číslo Ministerstva financí - když to sečteme, tak díky tomuto zákonu všichni občané v České republice v příštím roce dohromady zaplatí téměř o 15 mld. více. A to není - tady opět protestuji proti mediálním výstupům - to není tvrzení Miroslava Kalouska, to je oficiální číslo Ministerstva financí. Pan poslanec Stanjura tady jásal, že to na rozpočtovém výboru potvrdila i odborná náměstkyně pana ministra Babiše. No co jiného může potvrdit než své vlastní číslo? To je číslo, které v otevřených zdrojích Ministerstvo financí uvádí. Díky těmto aktivním opatřením vybereme od občanů České republiky o 14,6 mld. více, než právní řád předpokládá, zvyšujeme daně o 14,6 mld., než právní řád předpokládá, a hlásíme to dokonce do Bruselu jako pozitivní zprávu. To je ten první konkrétní důvod, proč nelze s tímto návrhem souhlasit, a proč nechápu, proč tato informace - teda chápu. Když si někdo koupí půlku mediálního trhu, tak je to pak pochopitelné - ale proč je přece jenom trochu k uzoufání, že tuto informaci lidé nemají. Prostě je to tak.

    A vracím se k argumentu, že státní rozpočet na to není připraven. Státní rozpočet je na to připraven dvakrát, protože státní rozpočet oproti předpokladům na vaše dárečky odborářům, provozním výdajům, na sociální dávky, na mzdy, na všechno to, co opravdu není tahounem hospodářského růstu, tak zvyšujete oproti původním předpokladům výdaje daňových poplatníků zhruba o 60 mld. Občas tomu říkáte - pan poslanec Holeček tomu rád říká odpovědné investování. Ale pan poslanec Holeček bude velmi překvapen, pokud už to neví, že toto zvýšení nepůjde na investice. To prostě prožereme. Ty investice tam budou navýšeny zhruba o jedno až dvě procenta, protože tak to pan ministr Babiš ve státním rozpočtu navrhuje.

    Takže státní rozpočet na to byl připraven, pokud by vláda byla ochotna šetřit a nezvyšovat veřejné výdaje, tak tu odměnu - protože všichni jsme nesli náklady během pětileté krize, nejprve finanční, potom dluhové. Ne že by to nebyla krize. Tady prostě byly dvě po sobě opakující se krize. Nejprve to byla finanční krize způsobená hypoteční krizí, podruhé to byla dluhová krize státu. A já se znovu pokusím apelovat na pana poslance Plzáka, aby pochopil, že z hlediska budoucnosti a strategie České republiky byl problém dluhové krize státu z našeho pohledu neskonale větším problémem než problémem mělké, byť dlouho trvající recese. To jsou prostě dvě různé priority a každý odpovědný terapeut řeší to, co je v tu chvíli smrtelně nebezpečné, a dává tomu větší prioritu než to, co je sice nepříjemné, ale není to smrtelně nebezpečné.

    Takže když jsme si všichni prodělali ty náklady, tak před námi stojí stále platný zákon, ta odměna, že odvedeme méně prostředků za předpokladu, kdyby vláda nechtěla dávat ty dárečky. Nikoliv na investice, na ty provozní výdaje, na sociální dávky, na mzdy státním úředníkům, tu na to, tu na ono. Koupíme levnější houbičky na nádobí a koupíme si norkový kožich a do novin, které jsme si koupili, napíšeme, že šetříme. Z marketingového hlediska bych řekl, že to je geniální. Z hlediska rozpočtové politiky je to poměrně neodpovědné a zhoubné.

    V té globální bilanci, a to je částečně pořád odpověď panu poslanci Fiedlerovi, v té globální bilanci je to 14,6 mld., uvádí Ministerstvo financí. Kdyby tento zákon nebyl schválen, klesla by daňová zátěž fyzických osob o 14,6 mld. vzhledem k tomu, že vláda zhruba o 60 mld. oproti původním předpokladům zvedne výdaje, tak si odpovězte sám, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jestli na to ten rozpočet byl, nebo nebyl připraven.

    Samozřejmě tady můžou vzniknout technické námitky, že současný právní stav souvisí se zákony týkajícími se jednotného inkasního místa a že po nástupu Fischerovy vlády se na tomto projektu přestalo pracovat. To znamená, není technicky připraven, mohl by způsobit jisté problémy. To je samozřejmě pravda. Ale ono plánované snížení, máme-li to chápat jako sazbovou novelu, ono plánované snížení o zhruba 15 mld. lze dělat i jinak. Že tedy neměníme ten systém, nebo měníme systém až později a teď to uděláme prostou sazbou. Ale to, co navrhujete vy, je, že prostě vyberete od těch lidí o 15 mld. víc, než oni oprávněně čekají, protože teď čtou ty zákony.

    Celá podnikatelská veřejnost od nás vždycky chtěla, abychom s dostatečným předstihem říkali daňové změny. Toto je platný právní stav od roku 2012. Veřejnost i podnikatelský sektor je na to připraven tři roky. My jsme splnili základní podmínku, aby tady byla dostatečně dlouhá legisvakance, a přicházíte vy celý v bílém a několik měsíců před tím jim to celé překopete a celé jim to změníte. To znamená nejenom že chcete vyšší daně, ale dokonce nerespektujete ani základní požadavek podnikatelského sektoru, aby změny byly s dostatečným předstihem, protože až vstoupí tato vaše novela v platnost, až si ji prohlasujete, tak to bude opět jenom několik málo týdnů do okamžiku, než také vstoupí v účinnost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v jednání, tak přečtu omluvenky, které dorazily. Od 13 do 19 hodin se z jednání omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová z důvodu jednání zastupitelstva. Od 12 do 15 hodin se z dnešního jednání omlouvají paní poslankyně Balaštíková a Maxová a dnešní den od 11.40 do 17 hodin se z jednání omlouvá pan poslanec David Kasal.

    Mám zde dvě faktické poznámky. První má pan poslanec a zpravodaj Rais a potom má faktickou poznámku pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Pár takových obecnějších věcí, ale něco konkrétního. Budu chránit paní náměstkyni. Ona tady není, tak se nemůže obhajovat. Tam nikdy nešla řeč o zvyšování daní, nýbrž o dopadu na příjmy státního rozpočtu k 1. 1. To tam říkala. Ono souvisí jedno s druhým. Tady to slyšíme pořád. Tady se zaměňují pojmy. Jedna věc je zlepšovat výběr daní, a tím směrem samozřejmě koalice chce jít, a druhá věc je změna sazeb daní. Když se podíváme, pokud pominu diskusi o investičních o fondech, jak tady říkal kolega Volný, tam k žádnému zvyšování daní nedochází. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec... Pouštíte před sebe. Pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pan poslanec Laudát byl tak laskav, protože chci reagovat přímo na pana profesora Raise.

    Pane profesore, proboha, zachovejme si jistou důstojnost logiky a intelektuální argumentace. Jestliže paní náměstkyně explicitně přiznala, že díky této změně vybere státní rozpočet od fyzických osob víc o 14,6 mld, a to přiznala, to jsou ty dopady na státní rozpočet, díky tomu vybere státní rozpočet o 14,6 mld více. Jak je vybere? Že lidi zaplatí o 14,6 mld. víc. Jinak se vybrat nedají. Jinými slovy se jedná o zvýšení daní o 14,6 mld. Nehrajme si tady na slovíčka. Jestli vás mohu poprosit, nechovejte se nedůstojně. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V pořadí je pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chci se tady jenom krátce zastavit - reakce na pana Hájka. Ve Spojených státech se říká, že džentlmen se neptá na dvě věci: kolik vyděláváte a koho volíte. Samozřejmě předpokládat u tohoto poslance, který tady zatím vyrábí intelektuální výkony skutečně hodné pozornosti, ale někde úplně jinde než ve Sněmovně, nejvyšším orgánu této země... Kolem inovací taky existuje pojem inteligentní selhání. To se zjevně panu poslanci Hájkovi nikdy stát nemůže. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má nahlášenu pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Také bych chtěl reagovat na vystoupení pana zpravodaje. Čeština je krásná, protože když to formulujete jinak, tak se nedá větě, kterou jste řekl, nic vyčítat, ale není to pravda. Jedna věc jsou příjmy státního rozpočtu a druhá věc jsou daně. No tak já nevím. Podívejte se do té položky. U státního rozpočtu jsou napsané daně, příjem tolik. Myslím, že to je opravdu zbytečný spor. Pokud je přiznaný dopad plus 14,6 mld., tak odkud se vezmou? A to je číslo náměstkyně ministra financí. my to jenom konstatujeme a opakujeme to číslo. Je to plus 14,6 na položce daně, tak se vybere o 14,6 mld. daní víc díky legislativní změně. Ne díky růstu HDP, ne díky tomu, že lidé platí větší daně jako v absolutních číslech. To za prvé.

    A za druhé. Pan kolega Volný říká, že se nemění sazba. To je samozřejmě pravda - u živnostníků. Ale mění se základ daně. A mnohdy je důležitější, co je součástí základu daně, a to se nemusíme přesvědčovat, než jaká je samotná sazba. Dobře, jestliže jsem dneska měl 80procentní paušál a měl jsem příjem 16 mil., tak kolik jsem zaplatil daň a kolik zaplatím daň od příštího roku? To je přece úplně jednoduché. Zaplatím mnohem víc. A vy tomu říkáte, že daň se nemění a nezvyšuje. Sazba ne, ale mění se základ, z kterého se daň vypočítává. Zase, této větě se nedá nic vyčítat. Máte pravdu, že sazba daně se nemění, ale mění se maximální výše výdajových paušálů, abychom byli přesní. To znamená to, co mám nad tím a ještě za rok 2014 platit nebudu, tak za rok 2015 platit budu. Takže zaplatím víc daní. Je to úplně jednoduché. Udělejte si modelový příklad pro živnostníky, když má 16 mil. nákladů a třeba 18 mil. příjmů, někdo, kdo se třeba živí výrobou nábytku, a spočtěte mu daně v roce 2014 a 2015 a přesvědčte ho, že zaplatí stejné daně! (Předsedající upozorňuje na čas. Potlesk z řad poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj Rais.

  • Poslanec Karel Rais: Já se domnívám, že se tady skutečně trochu lidé straší tím, že se vykládá, že se 14,6 mld. korun vybere od lidí. Existují také právnické osoby, před chvílí jsme tady slyšeli, že zákon je v uvozovkách tak hnusný, že se musí zrušit, protože to postihuje investiční fondy. On je asi obrovský rozdíl mezi výběrem daní u instalatéra, pokrývače, jak jste tady vykládali, a tam předpokládám, že se shodujeme v tom, že tam dopad bude relativně malý nebo žádný. A na druhou stranu je rozdíl mezi výběrem od investičních fondů, které, což už neříkáte, v podstatě odsávají peníze směrem ven, a tam si samozřejmě fondy peníze zdaňují s nulou. Je to také o struktuře. Mně jde o to, že demagogické řeči o tom, že to postihne takzvaně lidi ve výši 14,6 mld., prostě nejsou pravda. Je to celé, o co jde. Vy pletete hrušky s jablky využívajíc toho, že paní náměstkyně řekla, že dopad na příjmy - já jsem si to náhodou napsal - je tato částka. V tom je skutečně schovaný i ten výběr. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní mám přihlášené s faktickými poznámkami v pořadí pan poslanec Kalousek, pan poslanec Stanjura, pan poslanec Volný a poté pan poslanec Daniel Korte. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pane profesore prostřednictvím pana předsedajícího, já respektuji, že nechcete věřit mně, ale velmi vás prosím, pokuste se alespoň věřit svému ministru financí, svému předsedovi hnutí a jeho dokumentu. Otevřete-li si konvergenční program na straně 14, přečtete si v tabulce č. 3.1, což je dokument pana ministra Babiše schválený vládou, dopad rušených opatření. Ne lepší výběr - dopad rušených opatření. A teď jsou tam fyzické osoby, právnické osoby, DPH. A u položky fyzické osoby si přečtete plus 14,6 mld. Jinými slovy v této tabulce váš pan ministr financí sděluje české veřejnosti i Evropské komisi, že díky tomu, že zruší Kalouskovu a Nečasovu legislativu, vybere od fyzických osob, od lidí, od nikoho jiného, ta položka se jmenuje daň z příjmu fyzických osob, o 14,6 mld. víc, protože to prostě to opatření zruší.

    Promiňte, já vím, že vy jste profesor a já jsem studoval, ale jako zpravodaji vám teď jako člen Sněmovny řeknu: vy jste se opravdu, ale opravdu nepřipravil. (Veselost a potlesk v řadách poslanců TOP 09.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já začnu těmi investičními fondy. Já jsem položil dvě konkrétní otázky. Ani předkladatel ani pan zpravodaj neodpověděli. Tak zkuste, pane zpravodaji, říct, jak byste vysvětlil studentům, když je 10 investorů a každý dá 5 milionů, daň je z toho 19 % a je z to částky 50 milionů, a když je 50 investorů a každý dá milion, což je rovných 50 milionů, bude stejně investovat, daň je 5 %. Zkuste nám to logicky vysvětlit. Já jsem neříkal, že ten zákon má být zrušen kvůli investičním fondům - tak to se omlouvám. Já jsem navrhoval, ať zůstane jedna sazba. Kdybyste řekli, že bude 19 % pro všechny, tak protestuji a říkám, že je to špatně, že se zvyšuje daň, ale neptal bych se, proč se rozlišují dobré a špatné investice a proč 50 krát 1 je zdaněno méně než 10 krát 5. Já to chápu jako útok na bohaté lidi. Jinak tomu nerozumím, protože 50 milionů je 50. Když mám stejnou investiční strategii, tak proč bych danil jinak podle toho, kolik kdo vložil. Na tohle jsem prostě odpověděl nedostal a rád bych ji dostal. Třeba uznám ty argumenty. Já jsem na žádný nepřišel.

    A k té debatě o 14,6 mld. Jsem si jist, že kdybyste zkoušel studenta, který by mluvil o dani z příjmů fyzických osob a řekl, to je tím, že jsou také právnické osoby, a řekl, že to je sice příjem do státního rozpočtu, ale nezaplatí to daňoví poplatníci, že by tu zkoušku neudělal. Nemá cenu se hádat o slůvka. Dopad na státní rozpočet se uvádí legislativní, není to zákon, který zlepšuje výběr daní ve smyslu nějakých opatření, mění se tam jenom sazby. To znamená, jsem si jist, že takový student by u vás neuspěl, protože o právnických osobách, o kterých jste tady mluvil, nikdo z nás nemluvil, právnických osob se ta inkriminovaná částka vůbec netýká a víte to vy jako já. A stejně tak v tom materiálu, v konvergenčním programu, se píše o dopadu legislativních změn zrušení či odsunutí účinnosti jednotného inkasního místa a všech věcí, které v tom byly. My jsme to debatovali i společně před několika měsíci. A nevím, proč se za to stydíte. Jsou to vaše čísla, je to realita. My říkáme, že to není dobře. Vy si myslíte, že to je dobře. Proto jsme také v jiných politických stranách. To je prostě normální. Ale nemá cenu se přít o to, co znamená ta věta, kterou jste si sami napsali. My citujeme vaši větu -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče! Omlouvám se. Děkuji. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Tak ještě jednou, teď speciálně pro pana kolegu Stanjuru. Prosím vás, nedělejme si tady předvolební mítink. Víme, že to zastropování a vůbec tento model se udělal pro malé živnostníky, kterých je přece v těch skupinách velká, velká většina. Žádná kadeřnice nemá přece výdaje, resp. náklady nad 2 mil. korun. To za prvé. Je to opravdu postaveno proti různým technickým poradcům, kterým stačí jeden telefon, tři lístky na tramvaj a vydělávají 15 mil. ročně. A neříkejte, že budou platit víc. Limit je tedy zastropován jenom na paušální odpočet. Pokud podnikatel, který dělá nábytek a má náklady 15 mil. a doloží je, tak mu samozřejmě budou odečteny. Tam se to týká pouze paušálu. Tak nemaťme lidi. Není to postaveno proti živnostníkům, je to postaveno vyloženě ve stylu logiky věci, na co měly tyto paušály plnit svoji úlohu! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Korte.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Já musím samozřejmě vaším prostřednictvím upozornit váženého pana profesora, že obrací-li se k panu poslanci Kalouskovi, resp. k osobě mužského pohlaví, správný tvar přechodníku není využívajíc, ale využívaje. (Pobavení.)

    Za druhé, k panu poslanci Hájkovi, opět vaším prostřednictvím. Vážený pane poslanče, to, co jste zde předvedl, byl příspěvek rázu typicky fízlovsko-estébáckého, což je v souladu s charakterem strany, jejímž jste členem. A já vám blahopřeji! (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další je pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne ještě jednou. Já bych tady chtěl podpořit v podstatě každou stranu tohoto sporu: pana kolegu Volného, že opravdu je třeba na živnostníky se dívat rozdílným pohledem. Já opravdu vnímám rozdíl mezi kadeřnicí a instalatérem a mezi makléřem a finančním poradcem a tam chápu rozdíly a chápu smysl toho, že tak jak bylo řečeno, někdo vydělá telefonem 1,5 mil. možná a někdo se na to hodně nadře. Takže ten rozdíl chápu a s tímhle souhlasím.

    A k panu zpravodaji kolegu Raisovi bych chtěl říct k investičním fondům. Vy jste tady, pane kolego, řekl, že investiční fondy finance vyvedou do zahraničí a tam je zdaní nulou. A co z toho budeme mít? V podstatě pozměňovací návrh, který je nahrán, který tady leží, říká, že nebudeme po nich chtít zdanění 19 %, ale 5 % a těch 5 % nám zůstane a investiční fondy nám neutečou na Maltu, neutečou nám do Lichtenštejnska, ale zůstanou u nás. A to je přece smyslem a meritem věci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktická poznámka - pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Volný už tady není, tak nevím, koho mám oslovit vaším prostřednictvím, tak prázdnou lavici. Já jsem mluvil o řemeslných živnostech. Jestli nějaký technický poradce s jedním mobilem má řemeslnou živnost, velmi bych se divil. Takže jeho argument byl lichý a špatný.

    A pořád, už to slyším od včerejška: jsme v kampani, předvolební kampaň! Já souhlasím, ale kampaně ke komunálním volbám. Já jsem viděl, že někteří kandidáti slibují věci, které rozhoduje vláda a Sněmovna, a přitom kandidují do zastupitelstva měst a obcí. A opravdu si myslíte, že v kampani do komunálních voleb bude rozhodovat, jak dopadne tento zákon v této Sněmovně? To je přece úplně, úplně špatně! Možná že to někteří kandidáti - možná někteří vaši kandidáti to říkají, to já nevím, ale myslím si, že voliče v komunálních volbách zajímá to, co jim kandidáti nabízejí pro jejich obec a pro jejich město. A to jsou jiné volby, ty byly před rokem a budou za tři roky. Takže možná už jsme v kampani do voleb 2017, a to si můžeme říkat každý den, ale nevyčítejte nám, když nesouhlasíme s vládou, že jsme v kampani a ještě k tomu ke komunálním volbám! Tomu fakt nerozumím, jakou to má souvislost, že někdo bude volit v některém městečku, obci či městě kandidáty, kterých má na výběr hodně, podle toho, jak probíhá debata o novele zákona o daních z příjmů - EU, sněmovní tisk 252. No to tedy nebude! Tak nám to tady netřískejte o hlavu!

    A už tady je pan kolega Volný, už přišel, tak bych poprosil, ať mi dá ten příklad technika s mobilem, který má řemeslnou živnost a má nárok na 80% paušál, a jak se ta živnost tedy jmenuje, když je řemeslná. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Opět reflexe pana poslance Volného. On řekl, že tu vedeme volební kampaň. Opravdu nevedeme. My tady jenom, možná se budete divit, kolegové, ale my se tady jako lvi pereme za obhajobu čísel ministra financí Babiše. My neděláme nic jiného, než že se vám snažíme vysvětlit, že jeho údaje jsou správné a co znamenají. Argumentace z vaší strany nám trochu trhá mozek z hlavy, protože na jednu stranu ministr Babiš poctivě ve svých materiálech píše: Díky zrušení Kalouskovy a Nečasovy legislativy my vybereme od fyzických osob 14,6 mld. V soukromých doučovacích hodinách jsem připraven každému tuto tabulku ukázat, kde to Babiš píše, a vláda mu to schválila svým usnesením. Vy říkáte to není pravda, to nebudeme vybírat od lidí. V oficiálních materiálech schválených vládou ministr Babiš píše: Vláda bude zvyšovat výdaje, vláda bude zvyšovat strukturální deficity. Vy říkáte to není pravda. My tady na mou duši neděláme nic jiného, než že hájíme oficiální a seriózní údaje vašeho ministra financí proti vašemu populismu! (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Hájek. ***

  • Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, že zdržuji, ale pokud jste poslouchali pana Korteho, tak myslím si, že jeho vystoupení by zvedlo i chromého nebo člověka, který by byl na vozíku.

    Já jsem citoval u svého vystoupení, co se týká pana Laudáta, pouze údaje, které jsou dostupné. To znamená údaje, které každý politik, každý poslanec má povinnost přiznat, tzn. majetkové přiznání politiků. Budu se těšit, až tady jednou, a možná že to bude v brzké době, budeme projednávat majetková přiznání politiků. Jsem připraven a mám doma nachystané svoje výplatní sáčky od roku 1970 až do dneška. Tady budou na stole. (Poklepává rukou na pultík.) Tady budou. Já se těším tady na tu skupinu, až všichni - pan Bendl, jak tady vidím, pan Stanjura a ostatní - přinesou ty výplatní sáčky. Já vám ukážu svůj dům, já vám ukážu svoji zahradu, ukážu vám svoje auto, ukážu vám svoje příjmy a můžeme se o tom bavit.

    Slova, která tady řekl pan Korte - já si pana Korteho pamatuji z doby, kdy jsem tady ještě neseděl. Zpíval tady při jednom hlasování o důvěře vlády, takže já o jeho určitém chování nebo určitých reakcích nepochybuji. To znamená, já nebudu reagovat na špínu pliváním obdobným způsobem, jak reagoval pan poslanec Vondráček. Já jsem chlap, já jsem horník. My v tom hornictví jsme si každý den vjeli do vlasů. Tam výrazy padaly teda stokrát silnější, ale na rozdíl tady od toho podhoubí, které je tady, tak jsme si dali po čuni, ale prostě pracovali jsme dál. Tady se jenom hledá na chybičku slovíčko, hledá se nuance věcí, které prostě toho normálního člověka nebaví. A mě to tady taky mnohdy nebaví, protože člověk by to po tom hornicky, tam je (nesrozumitelné), tady si vypnete to světlo, a tam se potom ukáže kdo je kdo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel. (Děkuji.)

    Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Pilný, poté pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Kalousek a poslední pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a vážení kolegové, pokusím se tu debatu vrátit tam, kam asi patří, k projednávanému bodu.

    Takže první věc, která se týká investičních fondů. Investiční fondy - tam byla snížena sazba daně na 5 %. Nejsem zaměstnancem Ministerstva financí, ale byla snížena na 5 % proto, aby investiční fondy se staly přístupné retailovým investorům. Sazba daně 19 % znamená totiž, že potom veškeré zisky nebo dividendy se daní dalšími 15 %, což je dohromady 34 %. To je velmi diskriminační zejména vůči malým investorům. Nicméně když se tohle to zavedlo, tak se tady objevily developerské fondy, a proto nemohu souhlasit s tím, že by mohly odvádět 5 % a teďka odejdou někam jinam. Ony prostě developerské fondy byly tady a využívaly snížené sazby daně na 5 % a to bylo pro ně nesmírně výhodné, takže ony nikam neodejdou, protože takové podmínky prostě nikdy nedostanou.

    To je k investičním pobídkám. Takže si myslím, že to, že se zavedly vlastně dvě kategorie těch fondů, jednak kde zůstává sazba 5 % přístupná pro retailové investory, a druhá 19 % pro ty, kteří by chtěli spekulovat, je správně.

    Pokud se týká věcí kolem paušálu, tak já sám jsem do nedávna byl OSVČ, vykonával jsem činnost, která byla převážně konzultační. Využíval jsem výhodného daňového paušálu, to se mi opravdu vyplatilo do té doby, než mi pan ministr Kalousek seškrtal úlevy pro důchodce, takže jsem si spočítal, že se mi nevyplatí, když za mě všechny věci bude tedy platit stát. Rozhodně to opatření, které tady je a které jenom snižuje tu sazbu, tak aby se nestalo opět spekulativní, je naprosto správné. A myslím si, že i pro ty lidi, kteří pracují převážně duševně, ta hranice paušálu je naprosto dostačující a sazba pro ně zůstane výhodná. O řemeslnících, kadeřnicích tady mluvit nebudu, protože tam je to naprosto evidentní.

    Byl jsem sám do nedávna (upozornění na časový limit) OSVČ a myslím si, že to opatření diskriminační není. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem pochopil, že asi tím impulsem ke změně je, že developeři mají výhodné podmínky. Ale já jsem se ptal na deset krát jedna a pět krát deset. A na to jsem nedostal odpověď, v čem je rozdíl. Tomu nerozumím. A fakt nerozumím tomu, že třeba do cenných papírů investice je dobrá ta pětiprocentní a do bydlení devatenáctiprocentní. Já osobně, a říkám, že to je moje osobní rozhodnutí, bych považoval za bezpečnější a dlouhodobější investice do nemovitostí než do některých cenných papírů. Ale nemám ty problémy.

    K tomu, co tady řekl pan poslanec Hájek. No to je přesně o tom přístupu. Ano, odevzdal jsem majetkové přiznání. A na rozdíl od vás jsem nezkoumal 199 ostatních, abych tady citoval "ten bere tolik", "ten bere tolik". Vy tady můžete nosit výplatní sáčky. Nevím, jestli budou plné, nebo prázdné. Já už 20 let dostávám peníze elektronicky. Tak se do mne nenavážejte.

    Pak říkáte, že my jsme se - vy nejdřív někoho urazíte, a pak řeknete "my na šachtě, my havíři bychom si dali po držce". Co to je za řešení? Já nevím, jestli máte větší majetek vy, nebo já, a je mi to jedno. A vy mě nemáte co kontrolovat! Mě může kontrolovat finanční úřad nebo orgány činné v trestním řízení, a ne poslanec, kterého to zajímá! Klidně si to po večerech čtěte, naše daňová přiznání, mně to fakt je jedno, já to nečtu, ale vy mě kontrolovat prostě nebudete. Nemáte na to žádný nárok! A tak mě tady neurážejte, že jste zvědaví, až já tady přinesu nějaké výplatní pásky! Fakt ne!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Odpusťte, já nechci extendovat osobní diskusi, ale jako předseda klubu TOP 09 se musím zastat pana poslance Korteho proti výpadu, který tady na něho učinil pan poslanec Hájek, když řekl, že háže špínu. Pan poslanec Korte nekonstatoval nic jiného, než že koncentrace osob, které se nemohou vykázat negativním lustračním osvědčením a jsou v řadách hnutí ANO, je i na české poměry mimořádně vysoká, neobvyklá a pozoruhodná. Tato informace je ověřitelná z otevřených zdrojů. A prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Hájku, je pouze věcí vašeho vkusu, že do takovéhle party chcete patřit. Určitě to není vina pana poslance Korteho a on neháže žádnou špínu. (Tleskají poslanci TOP 09.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Víte, pan poslanec Hájek bude mít jiný problém. Asi sem možná přinese sáčky od výplat a podobně, ale nevím, jak lidem zdůvodní, že tady bere - já nevím - 52 tisíc nebo kolik hrubého každý měsíc za ty plky, co tady předvádí, které sem vůbec nepatří. To už je pod důstojnost a poprosil bych vůdce hnutí, aby příště si vybral nějaké lidi, kteří aspoň něco umějí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní se táži, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Vzhledem k tomu, že zde padl návrh pana poslance Kalouska na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání, dám o tomto návrhu hlasovat. Dříve než tak učiním, prosím, abyste se všichni znovu přihlásili.

    Nyní zahajuji hlasování o návrhu vrácení zákona výboru k novému projednání.

    Zahajuji hlasování teď. Táži se, kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadových číslem 23, do kterého je přihlášeno 117 poslanců, z čehož je pro 30, proti 66. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Nyní tedy otevírám podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného s přednostním právem pana poslance Radima Fialu, a prosím, aby se připravil pan poslanec Ladislav Šincl.

  • Poslanec Radim Fiala: Jen velmi krátce dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem zde na četl a do systému byl vložen pod číslem 1330.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Šincla a prosím, aby se připravil pan poslanec Jiří Dolejš.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Na minulém rozpočtovém výboru jsem podal pozměňující návrh k novele zákona o daních z příjmů stejně jako pan poslanec Hovorka. Jeho hlavním cílem bylo odstranění daňové nerovnosti a nastavení rovných podmínek při užívání majetku svěřeného k hospodaření příspěvkových organizací.

    Na rozpočtovém výboru jsme bohužel s kolegou Hovorkou nebyli úspěšní, protože kolegové si pravděpodobně řádně nepročetli důvodovou zprávu předloženého návrhu a pravděpodobně nepochopili, jak tento pozměňující návrh může významně pomoci příspěvkovým organizacím, jako jsou nemocnice a třeba domovy důchodců. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Jiřího Dolejše. Prosím, aby se připravil pan poslanec Vilímec.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Krásné předobědí. Jak asi tušíte, i já se přihlásím k podanému pozměňovacímu návrhu a abych neopomněl, tak to číslo činí 1324. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Prosím, aby se připravil pan poslanec Uhlík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k svým pozměňovacím návrhům pod sněmovním dokumentem 1347. Odůvodnění těchto návrhů jsem přednesl již ve druhém čtení v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Uhlíka. Prosím, aby se připravil pan poslanec Petr Fiala.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Milí kolegové, milé kolegyně, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod číslem 1342.

    Tento pozměňovací návrh se týká dvou paragrafů, a to v prvním případě § 18a. Jedná se o zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků. Navrhovaná úprava se týká zejména poskytovatele sociálních služeb, který současně poskytuje doplňkově také zdravotní služby, k čemuž však nepotřebuje oprávnění. Tito poplatníci tak nebudou považováni za poskytovatele zdravotních služeb, u kterých je podmínkou takové činnosti získání oprávnění. To je první.

    Ve druhém případě se návrh týká § 29 odst. 1. Ten vlastně uvádí, co se rozumí vstupní cenou hmotného majetku. Tady ta úprava je negativním opatřením pro neziskové organizace taktéž. Od 1. 1. 2014 se cena vstupního investičního majetku snižuje nejen o veškeré poskytované dotace na tyto účely, jak je tomu doposud, ale i hodnotu přijatého bezúplatného příjmu ve formě daru na pořízení hmotného majetku. Z ustanovení pro neziskové organizace vyplývá, že se nebudou moci tvořit daňově účinně odpisy z tohoto majetku. Z tohoto důvodu navrhuji alespoň částečnou eliminaci negativního opatření, a to aby byly z tohoto ustanovení vyloučeny dary od soukromých osob a subjektů.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Petra Fialu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 1359, který jsem podrobně vysvětlil v podrobné rozpravě.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Volného.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům, a to návrhu 1337, který pouze upravuje dobu platnosti směrnice o úpravě daňových úlev při soukromém životním pojištění. Je to v podstatě z toho důvodu, aby se na to mohly pojišťovny připravit a předělat smlouvy. Druhý dokument, 1332, reflektuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie a srovnává daňové podmínky pro poskytovatele agenturních pracovníků, kteří jsou v zahraničí, sídlí v Evropské unii nebo v Evropském hospodářském prostoru a mají zastoupení v České republice. Tímto se srovnávají daňové podmínky s českými pracovními agenturami. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Do podrobné rozpravy zde mám přihlášku ještě pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já se jenom hlásím formálně k návrhu na zamítnutí ve třetím čtení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl odkázat na sněmovní dokument 1350, který obsahuje pozměňující návrh k investičním fondům, jak jsem o tom hovořil v obecné rozpravě. Já vím, že můžu jenom slušně požádat buď pana ministra, nebo pana zpravodaje, aby odpověděli na ty otázky u investičních fondů, 10x1 a 5x10, a pak k té až likvidační pokutě u nesplnění oznamovací povinnosti ve výši 500 tis. korun. A samozřejmě, když nebudou chtít, tak nám neodpovědí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkují, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, obsahuje sedm opatření, která reagují na aktuální situaci v sektoru družstevních záložen, zejména na růst rizik v sektoru samotném a následně i rizik pro fond pojištění vkladů. Tato rizika ilustruje loňské odejmutí povolení Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, které bylo největším subjektem na trhu, i odejmutí povolení záložně WPB Capital z června letošního roku. Jednotlivá opatření byla připravena Ministerstvem financí v úzké spolupráci s Českou národní bankou a některá z nich vycházejí z doporučení hloubkového posouzení českého finančního sektoru Mezinárodním měnovým fondem.

    Vzhledem k tomu, že jsem na tomto místě už v prvním čtení podrobněji zdůvodňoval, proč je návrh zákona předkládán, zrekapituluji jen ve stručnosti hlavní změny, které přináší.

    Návrh zákona limituje velikost družstevní záložny zavedením stropu pro její bilanční sumu ve výši 5 mld. korun. Účinnost tohoto opatření je navržena od 1. ledna 2018 a poskytne tak trhu dostatečný čas na přijetí adekvátních opatření. Jedním z nich může být transformace na univerzální banku. Pokud si družstevní záložna zvolí toto řešení do konce roku 2015, bude moci díky druhému navrženému opatření získat bankovní licenci režimu nižšího požadavku na základní kapitál, a to na úrovni ekvivalentu 5 mil. eur. Na navýšení kapitálu na standardních 500 mil. korun, které jsou požadovány u bank, bude mít taková družstevní záložna lhůtu pěti let. Třetím navrženým opatřením je zavedení dvojnásobné výše příspěvku družstevní záložny do Fondu pojištění vkladů, čtvrtým pak zvýšení povinného odvodu části zisku po zdanění do rizikového fondu. Pro tato dvě opatření je navržena účinnost od 1. ledna 2015.

    Návrh dále zpřesňuje předmět podnikání družstevní záložny tím, že limituje výši úvěru poskytnutého členovi, ekonomicky spjaté skupině členů či členům rodiny částkou 30 mil. korun. Toto zpřesnění bude účinné od 1. ledna 2018, což umožní trhu přijmout adekvátní opatření. Návrh zákona dále nepřipouští poskytování produktů a služeb družstevní záložnou osobám, které nejsou jejími členy, a to s účinností již od 1. ledna 2015. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, na chviličku vás přeruším a poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, protože začíná být hladina hluku neúnosná. Děkuji a omlouvám se za přerušení.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Toto pravidlo bude aplikováno odlišně pro stávající a nová depozita. U stávajících depozit počítá návrh s účinností od 1. ledna 2018, navíc v modifikované podobě, což eliminuje riziko rychlého odlivu prostředků ze sektoru. U nových depozit je účinnost stanovena od 1. července 2015.

    Závěrem mi dovolte ještě uvést, že předkládaný materiál může mít marginální dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Možný dopad je dán tím, že členský vklad bude muset nově složit i stát, jeho organizační složky, územně samosprávné celky nebo jiné veřejnoprávní subjekty, pokud zůstanou členy družstevní záložny i po nabytí účinnosti zákona.

    Dále jen doplním, že návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

    Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, poslanci, s ohledem na mnou uvedené argumenty vás žádám o projednání předloženého návrhu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 253/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji. Kdybych přečetl pouze tři slova z usnesení rozpočtového výboru, moje role by byla velmi jednoduchá, protože navzdory tomu, že jsme tento materiál měli předložený v prvním čtení původně s představou, že ho projednáme podle § 90, a nakonec jsme se rozhodli pro řádné projednání, protože jsem tušili, že to nebude jednoduché a že vzniknou určitá pnutí, tak musím říci, že na jednání rozpočtového výboru nakonec k hlasování nebyla předložena žádná věc, a tudíž výbor schválil tento materiál bez připomínek.

    Ale že to nebylo zcela tak jednoduché, dovolím si aspoň malou ochutnávku z diskuse, která tam proběhla, protože pochopitelně se kromě jiného do této diskuse zapojili i zástupci dotčené strany, tedy kampeliček neboli družstevních záložen, kteří, když to shrnu, sice chápou potřebu regulace, ale mají pocit, že nastavení té regulace nepomůže stabilizaci, ale spíše likvidaci. A teď již je samozřejmě na těch důsledcích. Byl tam i přítomen zástupce Fondu pojištění vkladů, který potvrdil to, že sice tam peníze jsou, ale kdyby měl nastat domino efekt, tak bilanční suma tohoto malého segmentu finančního sektoru se v podstatě prakticky rovná penězům, které tam jsou k dispozici. A to nemluvím o citlivosti směrem k střadatelům. Tato debata proběhla, a i když nevedla k žádným konkrétním závěrům, tedy pozměňovacím návrhům, tak je třeba říct, že se hlavně prakticky poměřovala pohledem na dopady, a tam musím říci, že názor dohledové instituce, tedy České národní banky, opřený o určité analýzy a čísla, a názor Asociace družstevních záložen se v tomto ohledu diametrálně lišily.

    Zkrátka je otázka, do jaké míry riziko schválení zákona v této podobě je vážné. Tady musím říct zejména směrem k veřejnosti a směrem k střadatelské veřejnosti, musím říct a připomenout, že pro ty, kteří mají klasické a úročené depozitum v nějaké kampeličce, tak pokud je to depozitum do dvou milionů korun, platí na ně klasická garance jako na jakékoli jiné depozitum. Samozřejmě propadnout peklu už může členský podíl, a ten je namnoze velmi malý, a samozřejmě že může do nového režimu spadnout depozitum, které se tzv. překlopí po termínu splatnosti a mělo by se otáčet dál. Ale to už je trošku jiný příběh.

    Debata byla částečně o tom, jak lépe nastolit, například jak lépe nastavit termíny účinnosti jednotlivých opatření, ale to už nechci předjímat případné diskusi nebo případným pozměňovacím návrhům, pokud někdo oslyšel volání z této části finančního sektoru.

    Tolik k usnesení a k diskusi na rozpočtovém výboru. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které s přednostním právem mám přihlášeného pana poslance Kalouska. Prosím, aby se připravil pan poslanec Beznoska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, když pro nic jiného, tak abych panu poslanci Okamurovi dokázal, že občasné vášnivé spory mezi panem ministrem Babišem a mnou nejsou osobní, že jsou to spory odborné a ideové, tak tady vás chci velmi poprosit o podporu tohoto návrhu. Problém spořitelních a úvěrních družstev byla jednou z velkých potíží bilancí bankovního sektoru v České republice v 90. letech. Podařilo se ji nějakým způsobem za ne malých nákladů vyřešit a od té doby zejména díky monetární bublině a bezprecedentnímu hospodářskému růstu byla situace víceméně stabilizovaná. To platilo do lehmanovské krize.

    Po pádu Lehman Brothers, kdy logicky všechny státy měly obavu z toho, že bude run na všechny instituce, kde mají lidé své vklady, tak se dopustily společně - říkám, společně jsme se všichni v Evropské unii dopustili obrovského morálního rizika, kdy jsme opustili spoluúčast a dali jsme stoprocentní garanci. Do té doby totiž platilo, že vklady byly pojištěny, alespoň tedy do 90 %, historicky v kampeličkách dokonce jenom do 80 %, tzn. v případě výplaty z Fondu pojištění vkladů ten vkladatel nesl jisté riziko spoluúčasti alespoň desetiprocentní. V okamžiku, kdy - a to je v podstatě z obecného hlediska ta samá diskuse, kterou jsme tady vedli s panem poslancem Plzákem - jsou tady dvě obrovská rizika, řešíte to větší. Byla tady dluhová krize státu, řešili jsme dluhovou krizi státu a méně hospodářský růst. Tady byla obrovská finanční krize, řešili jsme obrovské riziko paniky veřejnosti a runu na banky a všichni v Evropské unii jsme souhlasili se stoprocentní účastní Fondu pojištění vkladů do určité výše, tzn. s nulovou spoluúčastí. Rozjel se obrovský morální hazard, zejména v sektoru spořitelních a úvěrních družstev, kde do určitého limitu vkladateli může být úplně jedno, jestli kampelička splňuje, nebo nesplňuje nereálné podmínky. On to má stoprocentně pojištěno. A je to stále narůstající tikající bomba v rámci bilance českého retailu, českého bankovního sektoru.

    To, co navrhuje pan ministr Babiš a česká vláda, je naprosto racionální opatření, které tu tikající bombu má zkrotit na problém, který když vznikne, bude malý a zvládnutelný. Ale nemůže narůst do obludných rozměrů. Z tohoto hlediska podporuji tento návrh, podporuji zejména onen poměr 1:10, protože poměr 1:10 vrací zpátky 90% spoluúčast, která je klíčová pro to, abychom se nedopouštěli společného morálního rizika. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní mám s přednostním právem přihlášeného pana ministra financí Babiše. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem se lekl, že pan Kalousek něco předloží jen tak, ale ten jeho folklór je neuvěřitelný. To, že tady jsem nějaký vetřelec, to můžete poznat na různých týdenících, které to pravidelně píšou. Tak bych doporučoval Týden, tam jsem na obálce, že mám 25 miliard úvěru. To je tedy skutečně skandální na firmu, která dělá asi 230 miliard obrat. Pokud někdo rozumí, co to jsou oběžná aktiva cizí zdroje, tak ta bilance je asi plus šest miliard, to znamená, pokud si pan Kalousek přeje, abychom tady udělali prezentaci na úvěry, není to problém. Já s bankami nepřicházím do styku, mám tam náměstka za ČSSD pana Prose, to je jeho byznys, a ještě jsem se nikdy nezúčastnil díky tady panu poslanci Kalouskovi zasedání Bankovní rady a ani se nikdy nezúčastním, protože jak on říká, že mám střet zájmu i na záchodě, tak tam nepůjdu.

    Takže ho můžu uklidnit, že české banky jsou strašně zdravé, jsou narvané penězi. Teď Evropská centrální banka vlastně nutí i banky Evropské unie, aby dávaly úvěry, tím, že vlastně euro depozit ne že dostanete úrok, ale musíte platit. Takže ho mohu uklidnit, že moje firma je v pohodě, má dokonce polštář asi 20 miliard, aby mohla čerpat, tzv. ukazovatel, nevím, jestli tomu rozumí pan poslanec Kalousek, debt ebitda je asi 1,3. Ale pokud o to bude někdo tady stát, tak samozřejmě rádi uděláme prezentaci. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan poslanec Kalousek, pak zde eviduji faktickou poznámku pana Votavy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pane ministře, vy jste v permanentní obranné rezistenci. Myslím, že v tuto chvíli to vůbec nebylo zapotřebí. Vy jste mi nerozuměl. Já tady naopak vystupuji jako váš spojenec. Vy jste předložil návrh zákona, který já bezvýhradně podporuji, a kdybych měl ten čas, předložil bych ho také. Vím, že byl připravován ve spolupráci s Českou národní bankou, a je to správný zákon a má to tak být. A právě proto, že mi záleží na tom, aby ten zákon byl přijat a celospolečensky akceptován, tak je nezbytné eliminovat všechna podezření o konfliktu zájmů. Na tom přece není nic divného. Já nechci zveřejňovat ebitdy, do podnikání vaší firmy vám nemám co mluvit. Ale existuje tady pomluva a podezření - pardon, nevím, jestli je to pomluva - existuje tady častokrát zmiňované podezření, že za vstřícný postoj vůči českým bankám české banky vstřícně restrukturalizují smlouvy Agrofert. Toto podezření, kterému pravděpodobně nikdo z nás tady nevěří, ale znáte české investigativní novináře, lze snadno odstranit tak, že zveřejníte všechny novely svých úvěrových smluv, které máte vůči českým bankám za poslední rok. Pokud byly restrukturalizovány příznivě pro Agrofert, tak by pak mělo být řečeno proč, anebo tam zůstane ono podezření, že byly restrukturalizovány za tento návrh. A já si myslím, že v zájmu transparentnosti a boje proti korupci - já to od vás nemohu chtít a už vůbec to nechci projednávat v českém parlamentu. Myslím, že jako velký mediální boss máte šanci dostatečně velkou zveřejnit to vůči české veřejnosti a říci ano, nemusíte se bát, má bankovní legislativa se nijak nedotýká mé úvěrové angažovanosti vůči českým bankám. Já si myslím, že česká veřejnost a koneckonců kdokoliv si vzhledem k vaší velké úvěrové angažovanosti na straně jedné a na straně druhé vaší pozice ministra financí, kdo si je toho vědom, tak si takovou informaci zaslouží. To se přece nedá odbýt tím, že já tady předkládám bankovní legislativu a tady mám 25 miliard úvěrů a mezi tím je čínská zeď. Tak nám prosím tu čínskou zeď ukažte. Tu čínskou zeď nám nejlépe ukážete tím, že zveřejníte tu možnou restrukturalizaci nebo nerestrukturalizaci úvěrových smluv, což již nemůžete udělat jako ministr financí, ale můžete to udělat jako vlastník Agrofertu, vy jste tady v takové dvojjediné roli, a já vás o to prosím. Já vás o to prosím jako váš spojenec v rámci tohoto návrhu zákona, který chci, aby byl prosazen, ale nechci, aby ten zákon byl zatížen podezřením, že je za ním korupční motiv. Myslím, že jsem to snad vysvětlil dostatečně jasně.

    V této souvislosti se vás, pane ministře, dovoluji zeptat, nejlépe to bude, když to jasně zazní na mikrofon. V bruselských kuloárech jsem zaslechl zcela jistě pomluvu, ale já bych rád, kdybyste to tady řekl, že to je pomluva, že to není pravda, že jste se na zasedání Ecofinu jako ministr financí významného reprezentanta Evropské investiční banky, což je banka v rámci evropské architektury, dotazoval, zda je možné, aby Evropská investiční banka úvěrovala Agrofert. Já to takhle slyšel. Rozhořčeně jsem to jako český občan odmítl jako pomluvu, ale docela bych rád, kdybyste to potvrdil, že to byla pomluva. Pak bychom možná byli klidní všichni.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou prosím pana poslance Votavu a potom pan ministr Babiš. Přednostní právo máte, ale faktická má vždycky přednost, pane ministře. Prosím, pane Votavo. ***

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já tady nehodlám dělat advokáta panu místopředsedovi Babišovi. To si samozřejmě musí odpovědět on sám na tyto otázky. Neříkám, že nejsou legitimní, zřejmě na ně třeba i odpoví. Ale myslím si, že je to od pana poslance Kalouska trošku nefér spojovat to s kampeličkami. Na jedné straně sám říká, že tento návrh zákona podpoří, že chápe, že je potřebná tvrdší regulace tohoto finančního trhu. Možná že to měl učinit sám už dřív, před dvěma lety, možná že by to učinil i dneska, kdyby byl ministrem financí.

    Takže pane kolego prostřednictvím předsedající, trošku je to nefér takto to spojovat. Ale samozřejmě máte naprosto legitimní právo vznášet nějaké takové dotazy.

    To, že je potřeba tvrději regulovat tento trh, je naprosto zjevné, potřebné. Samozřejmě je otázka, jak na to. Je tady předložen vládní návrh zákona, my jsme o tom diskutovali široce v rozpočtovém výboru. Samozřejmě Asociace družstevních záložen, těm se nelíbí ten poměr 1:10, nebo 10:1, toť otázka, nevím, jestli na to bude nějaký pozměňovací návrh. Vím, že asociace nějaký pozměňovací návrh sama připravovala, jestli se toho někdo chopí a osvojí si tento pozměňovací návrh, samozřejmě to bude otázka hlasování ve třetím čtení. Já se samozřejmě připojuji k tomu - i ve vztahu k Fondu pojištění vkladů, protože z něho odčerpaly kampeličky, bohužel odčerpaly z něj peníze, podstatné prostředky právě tím, co se v těch kampeličkách udávalo, právě těmi zlodějnami, když to takhle řeknu. Byly to zlodějny a ten fond je samozřejmě takový, jaký je, a pokud by tedy mělo dojít - a už to tady říkal i pan kolega Dolejš - k nějakému dominovému efektu - (Předsedající: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas!) - tak to je samozřejmě na pováženou, jaka by to potom vypadalo s Fondem pojištění vkladů. Tolik v kostře.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou pan poslanec Kalousek, poté pan ministr Babiš. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, pane poslanče Votavo prostřednictvím paní předsedající, není to nefér. Já ten zákon samozřejmě podporuji, protože jsem měl skutečně velmi podobný, možná stejný připraven. Koneckonců ta iniciativa je tady od regulátora, což není Ministerstvo financí, ale Česká národní banka. Pokládám ten zákon za správný a samozřejmě, že jsem ho předložil, akorát že padla Sněmovna. Ale já jsem v tu chvíli měl úvěrové pohledávky tři stovky u Hegera za oběd, takže předpokládám, že i kdyby Heger byl ochoten restrukturalizovat, že by za to nechtěl legislativu.

    Dnes jsme v jiné situaci. Dnes tohle předkládá člověk, který má 25 mld. úvěrů, a my v jeho vlastním zájmu, v zájmu věrohodnosti této instituce a v zájmu vlády bychom měli odstranit jakékoli podezření, že předkládá-li cokoli z retailové a bankovní legislativy, není zatížen svým soukromým zájmem 25miliardového věřitele. To je tak těžké pochopit pro vás pro všechny, co jste měli plná ústa konfliktu zájmů a boje proti korupci? Vždyť stačí jednoduchá věc a já tady o to pana ministra Babiše prosím, a o tom se nebude usnášet tato Sněmovna, zda by nemohl v zájmu transparentnosti zveřejnit restrukturalizaci úvěrů Agrofertu za poslední rok. Nechť si pak každý udělá obrázek, zda hrozí, nebo nehrozí konflikt zájmů. Třeba žádná nebyla, já nevím, ale pokud by některé české banky významně v posledních měsících restrukturalizovaly úvěry, pak by to bylo na pováženou. Pak by to tím korupčním rizikem bylo zatíženo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k faktické poznámce pana ministra Babiše. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já vám děkuji. Já myslím, že ten zákon se připravoval dlouho. Nechápu, proč to tedy pan poslanec Kalousek nedořešil. Zákon dělala Česká národní banka v koordinaci s Ministerstvem financí a na rozdíl od pana Kalouska jsem člověk, který věci dotahuje. Je to debata o ničem.

    Prosím vás, pane poslanče Kalousku prostřednictvím paní předsedkyně, kupte si časopis Týden a choďte do rejstříku firem. Moje firma podle zákona tam dává výkazy každý rok do 30. 6. Porovnejte si poslední roky a uvidíte, jestli jsme restrukturalizovali, nebo nerestrukturalizovali. Pokud to nebude dostatečné, já vám osobně udělám prezentaci, nebo to tady můžu předvést. Já jsem si vědom této rétoriky, protože samozřejmě já jako bývalý volič pravice a pravičák - pozdravuji tady pana poslance Laudáta - jsem smutný, jak dopadla naše pravice, že nemá kromě antibabiš programu žádný program. A to je celý program TOP 09 a ODS, kopat do Babiše. Tedy je mi to líto. A znovu opakuji, rozkryji všechno, co budete chtít.

    Celá státní správa byla zatížena minulé měsíce interpelací pana poslance Fialy o všech kontraktech skupiny Agrofert se státem. Samozřejmě když má někdo 300 firem, tak má různé kontakty se státem. Všechno bylo dané na papír a velice vstřícně k tomu myslím přistoupili i naši koaliční partneři, tak jsem zvědav, až příště bude někdo interpelovat nějaké spřízněné firmy některých poslanců, jak se k tomu státní správa postaví. Takže já určitě udělám, co bude potřeba. Myslím si, že nikdo není transparentnější než já. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře, za dodržení časového limitu. A nyní prosím faktická pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Náš program, pane ministře, není antibabiš, ale součástí našeho programu je boj proti korupci a konfliktu zájmů. A není věru naší vinou, že kam šlápneme, tam vyskočí Agrofert. To tak prostě je. A já s vámi souhlasím, byť jsem si nekoupil časopis Týden, ale četl jsem ho, že vaše firma je plně transparentní z hlediska obchodního zákoníku, tak jak zákonodárce vyžaduje od každé korporace, u které nikdo nepočítal, že její vlastník bude také první místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí. Pokud se vlastník takové korporace, která je zatížena 25 miliardami, stane prvním místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí, tak si myslím, že veřejnost by od něj možná mohla chtít trochu větší transparentnost, než ukládá obchodní zákoník.

    Vy jste řekl, že jste připraven udělat cokoli pro tu transparentnost. Já znovu opakuji jedno jediné: Kdekoli ve vašem stranickém tisku, a máte těch titulů hodně, zveřejněte prosím, jaké restrukturalizace úvěrových smluv proběhly mezi českými bankami a Agrofertem v posledním roce. Když napíšete žádné, budeme všichni šťastni. Když neproběhly žádné, tak nehrozí žádný konflikt zájmů. Ale ony možná třeba nějaké proběhly. Pak je třeba se ptát, proč proběhly a na základě čeho. Prostě tady ta transparentnost logicky musí být větší, abychom si byli jisti.

    Podotýkám, že stále čekám na to, že mi potvrdíte, že byla jen sprostá pomluva, že jste se ptal na možnost úvěrování Agrofertu od Evropské investiční banky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a dále mám tady faktickou poznámku pana poslance Stanjury a poté pana ministra Babiše. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak od nás k tomu bodu zatím nikdo nevystoupil, ale když pan ministr Babiš se domnívá, že naším programem je antibabiš, tak ho chci ubezpečit že ne. Můžete být úplně v klidu. Naším programem je třeba jedna sazba DPH a vy jste to dneska při posledním bodě podpořil, takže vidíte, tady jsme nějakou programovou shodu našli.

    Pokud je ovšem podpora Babiše programem vašeho hnutí, tak v tom se neshodneme, ale já vás z toho neobviňuji na rozdíl od nás. Byl bych rád, abyste... Tak si ten náš program přečtěte, a jestli je v něm něco antibabiš, tak mi to ukažte a případně řeknu ano, máte pravdu, tady jsme se vůči vám vymezili. Nic takového tam není. To, že vedeme rozpravu o návrhu zákonů a případně přinášíme pozměňovací návrhy a někteří z nás kladou dotazy podle mého názoru věcné po předchozí debatě a nedostaneme odpovědi, to už je realita, na kterou jsme si zvykli. Ale mohu ubezpečit vás, vaše kolegyně, vaše kolegy, že naším programem v žádném případě není antibabiš, a myslím, že to dokazujeme každý den.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana ministra Babiše. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, už naposledy. Pane Stanjuro, já jsem vycházel z deníku Právo, kde váš předseda měl nejlepší projev v historii ODS a byly tam titulky "bohatý Babiš, který mluví blbě česky". Tak to bylo v tom projevu a ten Babiš na vašem kongresu zněl často.

    A panu Kalouskovi znovu: Ne, nežádal jsem Evropskou investiční banku. Dokonce tam chodí pan Gregor, takže Agrofert nemá úvěr od Evropské investiční banky. Má jenom od českých komerčních bank. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Stanjuru a potom pana poslance Kalouska. Jenom vysvětluji, že ten, kdo se přihlásí elektronicky, považuje se to jako písemné a má přednost. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: My skutečně nemůžeme za to, jaké jsou titulky v novinách. A my ty noviny nevlastníme! Taky vám nevyčítám, jaké jsou titulky v denících, které vy vlastníte. Takže pokud si přečtete projev našeho pana předsedy, tak ta slova, která jste citoval, tam stoprocentně nenajdete.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A mám zde ještě písemnou přihlášku k faktické paní poslankyně Wernerové, je-li tomu tak. Tak to je omyl. Prosím, pane poslanče Kalousku, máte své dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, pane ministře, já vás nechci trápit. Samozřejmě, žádná právní norma vám neukládá mi odpovědět přesně. A já samozřejmě vím, že jste si neposlal žádnou žádost k Evropské investiční bance, a vím, že v dozorčí radě sedí pan náměstek Gregor. Má otázka zněla jinak. Zda jste se dotazoval u funkcionářů Evropské investiční banky, že by bylo něco takového možné. Prostě kuloáry jedou touto pomluvou, kterou já jsem rozhořčeně odmítl jako český vlastenec, ale docela bych rád, abyste ji tady jednoznačně odmítl: Ano, nikdy s žádným pracovníkem EIB jsem nemluvil o možnosti získání úvěru pro Agrofert. Toto ujištění pro náš klidný spánek jsem si přál. Ale samozřejmě nám ho nemusíte dát.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou prosím pana ministra Babiše. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pane Kalousku, já jsem tady řekl, že Agrofert má volné linky asi 15 miliard. Tak jakou to má logiku, abych se někoho dotazoval? Nedotazoval jsem se!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Beznosku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Hezké dopoledne nebo poledne? Kolik je? Jedna? Předobědí.

    Velmi stručně. Ještě nejsem ve Sněmovně tak dlouho, abych podesáté opakoval to, co přede mnou desetkrát zaznělo. Vezmu to stručně zpátky ke kampeličkám. Pan kolega Dolejš velmi pěkně popsal debatu, která proběhla na rozpočtovém výboru. Já jsem taky jeden z těch, který podporuje regulaci, zpřísněnou regulaci ze strany České národní banky, jakkoli se tady bavíme zhruba o jednom procentu trhu a kampeliček máme v celé republice tuším 11. Přesto si myslím, že kdyby došlo k dominovému efektu, tak by to mělo významný dopad na Fond pojištění vkladů. Čili všechny věci, o kterých tady byla řeč, a já se k nim hlásím, mají svoji logiku. Přesto avizuji, že v rámci podrobné debaty rozpravy načtu pozměňující návrh. Jeden bude ve smyslu zpřísnění ještě podmínek ohledně bilanční sumy kampeliček a druhý trošičku vstřícnější ke kampeličkám, rozvolnění časové. Nic, a tolik diskutovaný poměr 1:10 se měnit v mém návrhu nebude. Tak takto velmi stručně. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zpravodaje, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak, tudíž zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Beznosky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Pokusím se přednést pozměňovací návrh v těch dvou oblastech, tak jak jsem o něm před vteřinkou hovořil.

    První věc. V článku I odst. 7 se nahrazuje následujícím zněním: V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: Odst. 2: Bilanční suma družstevní záložny nesmí překročit 4 mld. korun. Odst. 3: Souhrnná bilanční suma družstevních záložen, které jsou ovládány stejnou osobou nebo osobami jednajícími ve shodě, nesmí překročit 4 mld. korun.

    Druhý. Článek I odst. 10 se nahrazuje následujícím zněním: V § 28g se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: Odst. 4: Pokud Česká národní banka zjistí, že bilanční suma družstevní záložny překročila 4 mld. korun, uloží záložně opatření k nápravě a poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, a to nejvýše jeden rok. Nezjedná-li družstevní záložna v této lhůtě nápravu, Česká národní banka jí odejme povolení.

    Odst. 5: Pokud Česká národní banka zjistí, že souhrnná bilanční suma družstevních záložen uvedených v § 8 odst. 3 překročila 4 mld. korun, uloží těmto družstevním záložnám opatření k nápravě a poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, a to nejvýše jeden rok. Nezjednají-li dotčené družstevní záložny v této lhůtě nápravu, Česká národní banka odejme povolení všem družstevním záložnám uvedeným v § 8 odst. 3.

    Odst. 6: V době řízení o žádosti družstevní záložně o souhlas se změnou právní formy na akciovou společnost a řízení o udělení bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank se neuplatní postupy uvedené v odstavcích 4 a 5.

    Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 7 a 8.

    Třetí změna. Článek II odst. 5 se nahrazuje následujícím zněním: Ustanovení § 3 odst. 4 věty druhé zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2018, se nepoužije ve vztahu k souhrnu vkladů spojených s úrokem nebo obdobnou výhodou, které člen vložil do družstevní záložny před 1. lednem 2018 do dne, kdy dojde k prodloužení splatnosti těchto vkladů nebo jejich zvýšení. Přitom se nepřihlíží k připisovaným úrokům. Na takový souhrn vkladů se od 1. ledna 2020 použije ustanovení § 3 odst. 4 věta druhá zákona č. 87/1995 Sb. ve znění účinném od 1. ledna 2018 v případě, že souhrn splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu člena družstevní záložny nepřesáhne 20 000 korun. Použije-li se souhrn vkladů člena družstevní záložny uvedený ve větě první, omezení podle § 3 odst. 4 věty druhé zákona č. 87/1995 Sb. ve znění účinném od 1. ledna 2018, nenáleží členovi družstevní záložny úrok ani obdobná výhoda z části souhrnu vkladů, která převyšuje stanovené omezení.

    Čtvrtá změna. Do článku II se vkládá nový odstavec 6 s následujícím zněním: Pokud bilanční suma družstevní záložny nebo souhrnná bilanční suma družstevních záložen, které jsou ovládány stejnou osobou nebo osobami jednajícími ve shodě, nepřekračuje k 1. lednu 2015 4 mld. korun, nesmí bilanční suma družstevní záložny nebo souhrnná bilanční suma družstevních záložen, které jsou ovládány stejnou dobou (osobou?) nebo osoby (osobami?) jednajícími ve shodě překročit 4 mld. korun v období od 1. ledna 2015 do 1. ledna 2018.

    Pátá změna. Článek III se nahrazuje následujícím zněním: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015 s výjimkou ustanovení čl. 1 bodů 1, 2, 3, 7 a 10, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.

    Čili dvě změny: zpřísnění, co se týče bilanční sumy, a rozvolnění, co se týče termínu, tak aby nepůsobila některá ustanovení opatření České národní banky retroaktivně.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Žádnou přihlášku neeviduji, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zpravodaje, zda mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak, tudíž končím druhé čtení tohoto návrhu a současně přerušuji schůzi. Vyhlašuji polední přestávku. Sejdeme se zde ve 14.30. Jenom organizační info: Ve 13.05 se sejde organizační výbor.

    Děkuji vám a přeji dobrou chuť.

    (Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat v přerušeném jednání, a to tak, že máme na dnešní odpoledne pevně zařazené body. Než k nim přistoupíme, budeme konstatovat omluvy, které přišly předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od pana poslance Brázdila, který se omlouvá od 14.30 do půlnoci z pracovních důvodů. A stejně tak se od 14.30 omlouvá pan kolega Holeček.

    Pevně bod zařazený na dnešní odpoledne podle rozhodnutí je bod číslo

    Požádal bych, aby místo u stolku zpravodajů zaujali svá místa ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a paní zpravodajka výboru pro sociální politiku Gabriela Pecková. Paní ministryně Marksová z pověření vlády předložený návrh zákona uvede. Prosím, aby se ujala slova. Ještě než tak učiní, budu konstatovat, že návrh jsme v prvém čtení přikázali právě výboru pro sociální politiku a usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 255/1.

    Paní ministryně, prosím, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na úvod druhého čtení bych tady jenom stručně připomněla, že tento vládní návrh zákona se zabývá především problematikou porodného, a to že rozšiřuje porodné i na druhé dítě, a to ve výši 10 000 korun, přičemž tím druhým dítětem je chápáno druhé živě narozené dítě bez ohledu na to, při kolikátém porodu se toto druhé živě narozené dítě narodí. (V sále je hluk.)

    Zároveň je důležité, že se zvyšuje koeficient životního minima z 2,4- na 2,7násobek příjmů, což znamená, že se rozšiřuje okruh rodin, které mají na porodné nárok. A zároveň se porodné, ten nárok, rozšiřuje -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás požádám ještě chviličku, než se Sněmovna uklidní. Prosím, páni kolegové a paní kolegyně, kdybyste případné debaty na jiné téma přenesli do předsálí a nechali v klidu paní ministryni přednést úvodní slovo. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji. Ten nárok se také rozšiřuje o případy, kdy bylo u dítěte do jednoho roku soudem rozhodnuto o osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče před osvojením.

    Jinak bych ještě ráda konstatovala, že výbor pro sociální politiku přijal usnesení, kterým doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona projednat a schválit ve znění tohoto předloženého vládního návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Nyní požádám paní Gabrielu Peckovou, zpravodajku výboru, aby nám usnesení výboru a jednání výboru přiblížila. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Pane předsedající, než začnu, tak bych jenom řekla, že u stolku zpravodajů je zasunuta karta nějakého mého předchůdce. Nechci se jí dotýkat, ale něčí je, tak ať si ji vyndá. (Smích v sále.)

    Takže si teď dovolím přečíst usnesení výboru pro sociální politiku z 9. schůze dne 3. září 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 255.

    Po úvodním slově Petra Šimerky, náměstka ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě poslankyně Gabriely Peckové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 255, zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu identifikačními kartami, abychom potom případně zapomenuté karty jaksi neevidovali několikrát.

    Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Tomio Okamura, poté už v rozpravě máme jednu přihlášenou do obecné rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi úvodem říct, že každou podporu rodiny v hnutí Úsvit vítáme a budeme hlasovat pro tento návrh. K zákonu je ovšem třeba říci zásadní ale. V tomto smyslu jsme připravili pozměňující návrh, který nyní vložíme k hlasování.

    Naše republika vymírá a vládní návrh, který dává porodné pouze na druhé dítě, nic neřeší. Je to jenom plácnutí do vody, protože podle analýz Sociologického ústavu Akademie věc se v České republice musí rodit více než dvě děti na ženu, konkrétně 2,14 dítěte, jinak vymírání naší republiky nezastavíme. Proto znovu opakuji, tento vládní návrh, pakliže je to návrh, a v podstatě žádný jiný návrh na podporu rodin s dětmi jsme zatím neslyšeli a upřímně ani žádnou vládní koncepci na podporu mladých rodin s dětmi, tak je to skutečně velmi slabé kafe a je třeba si to říci na rovinu.

    Proto my v Úsvitu chceme, aby porodné dostávali rodiče také na třetí, čtvrté či jakékoliv další dítě, ale pouze za podmínky, a v tomto smyslu bude náš pozměňující návrh, že mají řádnou pracovní minulost minimálně pět let a čistý trestní rejstřík, přičemž do těchto pěti let by se započítávalo i vysokoškolské studium. Porodné na první a druhé dítě ponecháváme tak, jak předložila vláda. Tímto pozměňujícím návrhem dosáhneme toho, že budeme motivovat slušné rodiny, které řádně žijí, k většímu množství dětí, je to alespoň malé gesto, na koncepci od vlády budeme ještě čekat, a zároveň nedáme prostor těm rodinám, které řádně nežijí.

    Mimochodem, již v červnu jsem z tohoto místa vyzýval vládu, ať předloží jasnou strategii na podporu rodin s dětmi, ale na stole nic nemáme.

    Jenom připomenu, že když jsme se tady bavili o sociálním bydlení, a k tomu se ještě vrátíme u následujícího zákona o hmotné nouzi, tak bylo řečeno, že vláda předloží svůj návrh až v roce 2016, což mě tedy překvapilo velice nemile. Ano, bylo to řečeno tady paní ministryní.

    Cílem státní politiky nesmí být podpora jakýchkoliv rodin, ať už to zní třeba nekorektně. Stát v zájmu všech občanů této země musí cíleně podporovat rodiny s dětmi, ovšem rodiny, které jsou přínosem společnosti, to znamená ty, kde rodiče řádně pracují a zároveň nepáchají trestnou činnost. To znamená ty rodiny, které dávají naději, že i jejich děti budou pro naši zemi přínosem. A v tomto smyslu je náš pozměňující návrh.

    Kvůli hospodaření dosavadních vlád ČSSD, ODS, KDU-ČSL a dalších za uplynulých dvacet pět let máme ve státní pokladně málo peněz a v budoucnu jich na sociální dávky a důchody bude v poměru k příjemcům ještě méně. Jak jsem říkal, jelikož náš národ bohužel vymírá. V prvé řadě by stát tedy měl podpořit každé narozené dítě, protože statistika je neúprosná. Nejenže vymíráme, ale také jako společnost stárneme, tedy ubývá těch, co budou průběžně vydělávat nejen na důchody, ale na celý sociální systém. A řešením není rozhodně imigrace, jak už jsem slyšel z mnoha úst, i z úst politiků.

    Nemá proto logiku trestat řádně pracující slušnou rodinu za to, že si pořídí třetí, čtvrté nebo páté dítě, tím, že jim za to nedáme porodné nebo jiné sociální dávky. Já vím, že vláda tento návrh podle mého názoru ve skutečnosti myslí jinak. Naše vlády a naši politici tím, že nepodporují více než dvě děti, skrytě vyjadřují to, co nahlas popírají. Bojí se zneužívání porodného sociálně slabými nepřizpůsobivými rodinami. Vědí, že normální Češi mají jedno až dvě děti, a tak tímto opatřením podpoří Čechy i s tím, že holt ty dvě skousnou třeba u Romů, co mají ovšem dětí více. Bohužel, s příslovečnou vaničkou vylévají i tisíce nevinných dětí z řádně pracujících rodin, které potřebujeme.

    Pojďme být systémoví a nastavme pravidla tak, jak je společnost potřebuje. Podpořme každé dítě, každou rodinu, ovšem jen v případě, že daná rodina dává naději na slušnou výchovu. Porodné ať je bonus těm, kdo řádně pracují, kdo žijí slušně, kdo řádně vychovávají své děti. Jak jsem již v úvodu říkal, jsem pro porodné třeba na třetí a čtvrté dítě pro kteroukoliv rodinu, ale jen pakliže jsou rodiče bezúhonní a mají prokazatelnou pracovní minulost. A naopak, bezesporu není cílem státu, a rozhodně ne hnutí Úsvit, motivovat k porodnosti ty, kteří dlouhodobě nepracují a zároveň nemají čistý trestní rejstřík.

    Není přece fér jen proto, že některé neslušné rodiny mají obvykle hodně dětí, trestat i ty slušné, co chtějí mít také hodně dětí. Vždyť ty děti potřebujeme a chceme. Porodné musí být motivační. Musí být signálem státu, který tím říká: "Jsem vděčný za každé, slovy každé dítě pracovitých a slušných lidí. Není to dar, protože tím, že jste pracovali a že k práci a slušnosti vychováte své děti, státu ve skutečnosti vyděláte daleko víc než já vám tady dávám." Takové by mělo být uvažování státu.

    Zní to možná cynicky, ale cenu života stát umí vyčíslit, přestože jednotlivé známé výpočty se liší. Například studie společnosti INFOPHARM spočítala, že ekonomická hodnota lidského života je v České republice 12 mil. korun na hlavu. Jinými slovy můžeme také říci, že s každým dítětem, které se nenarodí, 12 mil. korun ztrácíme. Ve skutečnosti ale ztrácíme víc, protože například na výchovu a studium jednoho dítěte rodiče vynaloží dle veřejných průzkumů řádově jeden a více milionů korun, což také přináší příjmy do rozpočtů. Podle mého názoru by moudrý státník neměl váhat investovat, a to masivně, do tak pro stát ziskové komodity, jako jsou děti ze slušných a pracujících rodin bez kriminální minulosti. Pokud se děti naučí být prospěšnými občany, pak přinášejí celému státu, celé společnosti nesmírné zhodnocení.

    Snad mě opět někdo nenařkne z populismu. Teď budu mluvit jako byznysmen. Investování do řádných slušných občanů není politická propaganda. Je to, vážení přátelé a vážená vládo, ekonomická nutnost. A stejně tak platí, že absolutní ekonomický nerozum jsou investice do podpory porodnosti těch, kdo celoživotně nepracují nebo jsou společnosti nebezpeční.

    A rád k tomu řeknu i B. Stát samozřejmě svým občanům musí umět také práci dát, tím myslím vytvořit podmínky pro vytváření pracovních míst. Práce kolem nás je habaděj, stačí se podívat na silnice nebo na naše památky. A i ty peníze na to máme. Vždyť celá republika má tisíce svých opencard a tisíce jiných tunelů. Peníze jsou, práce také. A když budeme chtít, budou i děti. Stačí jen maličkost - nebát se a nekrást.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Tomio Okamurovi. Ještě před pokračováním rozpravy konstatuji, že poslanec Radim Fiala má náhradní kartu číslo 6 a byla doručena omluva paní ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové z dnešního odpoledního jednání.

    Prosím znovu o klid. Pokračujeme faktickou poznámkou paní poslankyně Marty Semelové. Připraví se paní kolegyně Jana Hnyková. ***

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, chtěla bych zareagovat na vystoupení, které tady teď zaznělo. My jako klub KSČM bychom určitě podporovali a vždy jsem prosazovali, aby přídavky na dítě byly na každé dítě, aby porodné bylo na každé dítě. V tuto chvíli je ovšem návrh předložen tak, jak je předložen. Myslíme si, že každá koruna je pro rodiče dobrá, proto to podporujeme.

    Na druhou stranu bych chtěla ještě ale zareagovat na to, co tady zaznělo, že by to mělo být podmíněno tím, že člověk, který má dostat tyto peníze, musí pracovat, nesmí být dlouhodobě nezaměstnaný apod. Prosím vás, pokud máme v České republice statisíce lidí bez práce, kde v některých regionech jsou fronty na jedno pracovní místo, tak objektivně toto není možné zajistit. A mnohdy za to sami tito lidé nemohou, že nemají práci. S tím si myslím, že se nedá souhlasit.

    Pokud jde o čistý trestní rejstřík, myslím si, že mezi námi je řada lumpů, kteří mají čistý trestní rejstřík, a řada těch, kteří někde uklouzli, ale určitě by na to neměly doplácet děti, takže i toto považuji za naprosto neopodstatněné. Děkuji. (Potlesk KSČM)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové a ještě jednou požádám všechny kolegy - paní kolegyně Hnyková už jde -, ale ještě požádám kolegy a kolegyně, aby diskuse, které se netýkají tématu, přesunuli do předsálí, a projednávané téma aby mělo atmosféru, ve které se dá zaznamenat každé slovo přednášejícího.

    Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, máme tu druhé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění dalších předpisů, sněmovní tisk číslo 255. Já si dovolím navázat na našeho předsedu pana Tomia Okamuru a věřím, že vám vnesu i další pohled.

    Věřím, že se porodné navýší o požadovanou částku a celá ČR, která je polepená plakáty sociálních demokratů, kde píší, že se navýšilo porodné, a nad tím heslo "schválené" bude pravdivé. Jen si myslím, že plakáty tohoto typu jsou zavádějící. Psát na reklamní plakáty to, co podpoří většina poslanců a jde z kapes daňových poplatníků, a přivlastní si to jen jedna politická strana, je nefér, ale taková je politika, to jsem již poznala a paní ministryni požádám, aby to vyřídila panu předsedovi Sobotkovi. Děkuji.

    Vrátím se zpátky k důvodové zprávě. Cílem této novely je podpořit rodiny s malými dětmi. Co bude dál? Zvýšení porodného bude státní rozpočet stát cca 480 milionů. Ale jaká bude další podpora těchto rodin? Mít dnes dítě není vůbec jednoduché a rodiny s malými dětmi se musí opravdu velmi uskromňovat, a to se prosím netýká jen sociálně slabých rodin, ale i těch běžných.

    Vrátím se k plakátům. Čtu: zajistíme dostatek míst v mateřských školách. Zatím se výrazně nic nenavyšuje. Co dál? Co kvalita škol, družin, nabídka zájmových kroužků? To vše stojí peníze. Je-li dítě nadané, rodina se uskromní, aby mu dala vzdělání, protože to je ta nejlepší investice pro jeho život. A já se ptám, kde je zde výrazná podpora rodin s dětmi. Proč zde není nastavena koncepce podpory rodin od narození až do ukončení vzdělání? Velmi často teď slýchávám od občanů připomínky, že navýšení porodného je výkřik do tmy, dobrý předvolební tahák, který pánové a dámy ze sociální demokracie uchopili marketingově na výbornou. Pročítala jsem koaliční smlouvu - a opět podpora rodin na pět řádků. Kromě výživného a podpory porodného na druhé dítě zde tento bod příliš není řešen.

    My všichni bychom se měli zasadit, aby rodiny s dětmi byly více podporovány, a to výraznou podporou v daňové oblasti, ať si řádně žijící rodina, která žije pospolu, rozhodne o finančních částkách, které zůstanou v rodinném rozpočtu, ve prospěch svého dítěte. Ale upozorňuji, že tato úleva musí být významná.

    Je nutné hledat další možnosti podpory. Tu vidím ve velké variabilitě školství. Máme-li nyní nápor na mateřské školy, zákonitě bude následovat nápor i na vstup do škol, školních družin. Je nutné, aby se systém více přizpůsoboval jednotlivým letům a požadavkům, aby děti nemusely chodit hned po škole domů a my se nemuseli o své děti bát. Proč více nepodporovat školství v mimoškolních aktivitách a zájmových kroužcích? Byl by to další zdroj pracovních míst. A proč více nemyslet na venkovské školy, kde dostupnost kulturních, společenských a sportovních aktivit je omezená, protože když se někam jede, je to finančně mnohem náročnější než pro děti žijící ve městech a mající vše na dosah. Věnovat více pozornosti výchově dětí, vedení ke sportu a zároveň k zodpovědné přípravě na své budoucí povolání, rovnoměrně vyvážit přípravu na budoucí povolání, to vše je důležité v koncepci zohlednit.

    Co se týká žen matek, nemají to jednoduché na trhu práce. Chce-li mít rodina dítě, je to prostě problém. Kolik výhod se poskytuje ženám matkám? Není zde dostatečná nabídka zkrácených úvazků. Je-li dítě nemocné, je to špatné, zaměstnavatel zuří. Na zkrácených úvazcích musí matky a otcové někdy vykonávat tolik práce, kolik běžně zabere jeden plný úvazek. Samozřejmě, že se to prolíná do života rodin, výchovy dětí, jejich uspěchaného života s následky, které vedou k rozpadu těchto rodin. A vy to znáte všichni.

    Závěrem bych chtěla říci, že navýšení porodného je určitě přínosem pro mladé rodiny, a my to za hnutí Úsvit, jak už tu bylo řečeno, podpoříme ve třetím čtení. Ale je nutné se zamyslet a připravit komplexní opatření, aby rodina byla tím nejdůležitějším článkem naší společnosti, aby mít dítě nebylo přepych, a vytvořit nejen začínajícím rodinám lepší start do života, ale rodinám s dětmi pomoci. A to je na nás všech. My se za hnutí Úsvit nezříkáme zodpovědnosti na tvorbě takové celospolečenské koncepce podpory rodin s dětmi, která bude mít přesah i přes toto volební období.

    Já vám, vážené kolegyně a kolegové, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Adolf Beznoska. Znovu žádám kolegy, včetně jeho stranických kolegů, aby ho nechali, řekl bych, v klidu přednést svůj příspěvek do obecné rozpravy v druhém čtení. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, velmi stručně. Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., Občanská demokratická strana podpoří. Rozšiřuje se okruh rodin, kterým náleží podpora, protože se zvyšuje násobek z 2,4 na 2,7, pro vaši informaci v penězích vyjádřeno je to, rozhodný příjem se zvyšuje z 18 504 korun na 20 817 korun, to je částka, o které se bavíme.

    Občanská demokratická strana má jeden z pilířů "solidarita zodpovědných", takže v tomto případě se k tomu velmi rádi přihlašujeme. Nechci se bavit o tom, jestli je to celé koncepční, nebo není, ale tento návrh naši podporu má.

    Díval jsem se po Evropě. Některé země podpory tohoto typu vyplácejí, některé nikoli. Například Rakousko, Německo, Nizozemí nevyplácí, Švýcaři to mají po kantonech, Finové, Španělé, Řekové v určitých variacích tyto příspěvky také vyplácejí. ČR je jedním ze států, kterým na tomto záleží, chce pomoci. A vlastně historicky byl tento příspěvek koncipován jako pobídka pro pořízení výbavičky pro novorozeně. V tomto duchu si myslím, že to je správně, a podpoříme to. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Beznoskovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Není tomu tak. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo - paní ministryně? Není tomu tak. Paní zpravodajka, závěrečné slovo? Nemá zájem. Budeme tedy pokračovat rozpravou podrobnou.

    Vidím přihlášku pana poslance Tomia Okamury. Písemnou přihlášku nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a vážení pánové, tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1351 a jenom bych přečetl tu klíčovou větu k článku 1 bodu 6 § 44. Na konci odstavce 1 se doplňuje věta: Nárok na porodné na třetí a další dítě má žena, která je bezúhonná a která byla na základě výdělečné činnosti důchodově pojištěná nebo se soustavně věnovala vysokoškolskému studiu alespoň pět let. Mám zjištěno, že pod vysokoškolským studiem se rozumí vyšší odborná škola a podobně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se znovu na závěrečné slovo. Paní ministryně? Paní zpravodajka? Není tomu tak. Protože jsme vyčerpali to, co je předmětem druhého čtení, končím i druhé čtení bodu číslo 13 tisku 255. Děkuji paní zpravodajce, děkuji paní ministryni.

    Budeme pokračovat bodem číslo 19. Paní ministryně správně zůstala u stolku zpravodajů. Požádám ještě poslance Radima Holečka, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů, protože bodem číslo 19 je

    Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku, usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 149/1. Nyní bych požádal paní ministryni, aby z pověření vlády tisk uvedla ve druhém čtení. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tímto předloženým návrhem se provádějí dílčí změny zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a jedná se o řešení problematiky, která souvisí s úschovou dokumentů, na jejichž ukládání je veřejný zájem, pokud jsou v tzv. soukromých spisovnách. Jedná se o dokumenty, které jsou potřebné pro řádné provádění důchodového pojištění. V souvislosti s úschovou těchto dokladů se soukromým spisovnám ukládají určité povinnosti, které souvisí se spoluprací s orgány sociálního zabezpečení tak, že jim mají poskytovat kopie těchto dokladů kvůli tomu, když se rozhoduje o nárocích na důchodové pojištění, a zároveň, pokud nesplní nebo poruší stanovené povinnosti, tak ten zákon ukládá sankce a dále se také řeší situace, kdy tato soukromá spisovna zanikne bez právního nástupce.

    Ještě dodám, že, jak tady bylo řečeno, tento návrh byl projednán výborem pro sociální politiku a ten ho doporučuje schválit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové. Žádám pana zpravodaje pro sociální politiku poslance Radima Holečka, aby nás informoval o jednání výboru a o usnesení, které jste obdrželi. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku z 9. schůze ze dne 3. září 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 149.

    Po úvodním slově Petra Šimerky, prvního náměstka ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě poslance Radima Holečka a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 149. Za druhé, zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli je zájem vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak, tedy rozpravu obecnou končím. Předpokládám, že není zájem v tom případě o závěrečná slova, když nebyla obecná rozprava.

    Otevírám rozpravu podrobnou, do které také nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy k novele zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Nikdo se nehlásí, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Končím tedy druhé čtení bodu číslo 19.

    Děkuji panu zpravodaji, děkuji paní ministryni, která ale zůstane u stolku zpravodajů, protože dalším bodem je bod číslo 14, kterým je

    Žádám, aby pan kolega Adolf Beznoska zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem výboru pro sociální politiku. My jsme obdrželi usnesení tohoto výboru, kterému jsme přikázali k projednání tento tisk jako tisk číslo 256/1.

    Nyní žádám, aby z pověření vlády předložený návrh uvedla ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova k tomuto tisku. Prosím.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně, poslanci, všichni víme, že tato novela je skutečně vyžádána velkou společenskou potřebou, abych tak řekla, a protože o této novele a o té problematice se tady hovořilo hodně, tak já jenom opravdu stručně zdůrazním to hlavní poselství, a to že tento návrh směřuje především k tomu, aby bylo zamezeno vyplácení doplatků na bydlení do naprosto nevyhovujících prostor v ubytovacích zařízeních, která jsou financována v naprosto nepřiměřené výši ve prospěch jejich provozovatelů, aniž přitom v současné době jde o porušování platné právní úpravy. Takže se zde navrhují určitá zpřísnění, zejména proto, aby to nebyl tak neuvěřitelně výnosný byznys si nastěhovat lidi žijící v hmotné nouzi do ubytovny a opravdu na tom rychle zbohatnout.

    Jinak ještě na závěr chci konstatovat, že v rámci projednávání tohoto návrhu ve výboru pro sociální politiku byl z podnětu veřejné ochránkyně práv přijat pozměňovací návrh, který spočívá ve zmírnění některých stavebně technických požadavků u rekreačních objektů v rámci standardů kvality, aby na ten doplatek dosáhli vlastníci objektů, které užívají k trvalému bydlení, protože to dosud nebylo. Ale o těch pozměňovacích návrzích se budeme podrobně bavit potom v rámci třetího čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí a nyní žádám pana zpravodaje, aby nás informoval o jednání výboru a komentoval tisk 256/1. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Velmi stručně. Jednání výboru o tomto bodu bylo docela dlouhé. Ta problematika je opravdu závažná, protože je to nekonečný kšeft některých tunelářů, kteří prostě na tom obrovsky participují. Pro vaši informaci, před třemi lety stát na ten doplatek vydával zhruba 850 milionů korun, další rok už to bylo 1,6 miliardy a loňský rok 2,8 miliardy korun, takže ten nárůst je opravdu dramatický a je potřeba s tím něco dělat. Já osobně chápu toto jako krok správným směrem, ale není to krok úplný, absolutně správný, protože tohle si vyžaduje asi větší zamyšlení a koncepční řešení, abychom tomu kšeftu s lidskou nesnází definitivně zamezili. Myslím, že k tomu bude docela plodná diskuse, stejně tak jako byla na výboru pro sociální politiku, s jehož usnesením vás potom v podrobné rozpravě seznámím. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za přednesenou zpravodajskou zprávu. Ještě než otevřu obecnou rozpravu, budu konstatovat dvě omluvy došlé panu předsedovi, a to pana poslance Jiřího Koskuby od 15.30 a stejně tak pana poslance Stanislava Humla od 15.30 z dnešního jednání z pracovních důvodů.

    Nyní otevřu rozpravu a s přednostním právem se hlásí pan poslanec Tomio Okamura, předseda hnutí Úsvit, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a potom řádně přihlášení písemnou formou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, co se týče tohoto zákona, tak jsem rád, že navzdory okaté nechuti pana ministra Dienstbiera se podařilo ve vládě prosadit zákon, který snad alespoň zčásti vyřeší parazitování spekulantů na lidské bídě a zastropuje zneužívané dávky.

    Samozřejmě mohl být problém již dávno vyřešen a státní pokladna mohla být o miliony korun bohatší, kdyby Sněmovna již v zimě odsouhlasila návrh hnutí Úsvit, který jsme připravili společně se starosty Šluknovska, se starostou Bystřice pod Hostýnem a dalších postižených oblastí a který celý problém jasně řešil. Bohužel se tady ve Sněmovně politikaří a na prvním místě tak není zájem občanů, ale to, aby náhodou neměla nějaká strana politické body navíc za dobrý nápad. Kdybyste náš zákon připravený společně se starosty postižených míst, to znamená, že na rozdíl od členů vlády se tam nemusí jezdit opakovaně za reflektorů televizních kamer dívat, protože v tom žijí, a já sám pocházím po mamince z Bystřice pod Hostýnem, máme to přesně na náměstí mezi kostelem a radnicí, tu ubytovnu s 200 nastěhovanými Romy. To znamená, my víme, o čem je řeč, a už to mohlo být dávno hotové. A kdybyste v zimě ten náš zákon přijali, zákon, který připravovali skutečně lidé, kteří tam žijí, tak mohli mít spekulanti v kapsách za těch několik měsíců o pár milionů korun z veřejných peněz méně a v naší veřejné kase mohlo být o pár milionů více a tyto miliony jsme mohli použít navíc třeba na důchody nebo na sociální péči, tedy na to, čím se tady zástupci vlád neustále ohánějí, přitom když peníze mohly být k dispozici, tak hlasují proti.

    Funkčnost vládního návrhu, když se na něj tak dívám, ukáže samozřejmě praxe. Samozřejmě se ale stále domnívám, že naše myšlenka, to znamená, myšlenka Úsvitu a starostů Šluknovska a dalších postižených oblastí na zastropování příspěvku na bytovou jednotku podle cenové mapy, je systémovější. Cenová mapa je totiž jednoznačná a nelze v ní podvádět. Samozřejmě by se musela zřídit úplně funkční cenová mapa nájemného, protože dnes je neúplná a orientační. Má ji na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, ale o tom víme a jsme o tom před pár měsíci tady ve Sněmovně hovořili.

    Místo toho vládní novela dává mnoho podmínek, které se ale budou muset přezkoumávat. Skutečně zarážející je konstatování zástupců vlády v médiích, že se obvyklá cena v místě bude určovat mimo jiné na základě nabídky místních realitních kanceláří. Co když tam tedy žádná není? Nebo je domluvená přímo s majitelem ubytovny? A je vůbec rozumné dávky na úrovni stamilionů veřejných korun rozhodovat na základě jakýchsi nabídek realitních kanceláří místo cenové mapy Ministerstva pro místní rozvoj, kterou nelze zpochybnit? Bylo by dobré se zamyslet, jestli je lepší zafinancovat pořádnou cenovou mapu, anebo donekonečna kontrolovat, jestli se všechno dodržuje. My v Úsvitu jsme rozhodně pro to první.

    Zákon by měl také fixně zastropovat limit příspěvku na bytovou jednotku s ohledem na velikost rodiny. Pokud je někdo v nouzi a chce dávky, tak musí podle toho řešit bydlení. Na druhé straně tady ale vidím úkol státu, aby aktivní politikou zaměstnanosti zajistil lidem důstojně placenou práci, to znamená vytvořil podmínky pro vytváření pracovních míst a nebo důstojný důchod, a samozřejmě pokud jim tohle nezajistí, je třeba, aby se uměl o lidi postarat, tedy zajistit sociální bydlení, což znamená motivovat obce, aby kupovaly a spravovaly obecní byty pro sociálně potřebné občany. A zdůrazňuji, že nyní nemluvím o dlouhodobě parazitujících skupinách.

    Bohužel ohledně slibovaného zákona o sociálním bydlení jsme se tady minule od paní ministryně dozvěděli, že prý bude předložen do Sněmovny až v roce 2016. Tenkrát, když to tady paní ministryně řekla, tak na to reagoval i tady pan poslanec Stanjura, na to si velice dobře vzpomínám, že k tomu byla tehdy diskuse, takže já vůbec nerozumím tomu, proč to má tak dlouho trvat, když to vládní strany od začátku slibují.

    Co se týče těch problémových skupin obyvatelstva, tak málokdo ví, že problém není jen ve spekulantech, ale někdy také v nepraktičnosti některých obcí. Byl jsem v obci, právě protože já na ta místa jezdím již dlouhodobě, kde si starosta stěžoval, že klesají ceny bytů v problémové lokalitě, byt se tu prodal přednedávnem za pouhých 30 tisíc korun. Samozřejmě ho koupil hned lichvář a pronajal dalším nepřizpůsobivým občanům za 15 tisíc měsíčně. Samozřejmě které plynou z toho doplatku na bydlení. Kamarád bývalý policista se chytl za hlavu a zeptal se starosty: "Sakra, proč jste to nekoupili sami?" "A proč?" zeptal se starosta. "No přece proto, abyste byt dali třeba zdarma městskému nebo státnímu policistovi, a ten by se už postaral, aby byl v domě klid, a normální lidé by se už odtud už nestěhovali." A tady je zakopaný pes. Nejde samozřejmě jen o zastropování dávek. I nově stanovené dávky na bydlení můžou být výdělkem pro lichváře. Cíl je ovšem jiný a takový by měl být náš cíl: musíme nastavit systém sociálního bydlení tak, abychom sociálně vyčleněné neshromažďovali v ghettech, ale naopak musíme ghetta rozbíjet.

    V zákoně samozřejmě vidíme mezery i v dalších oblastech. To, že na dávky mají nárok u nás cizinci bez občanství a jejich rodinní příslušníci, to už je jen třešnička na zkaženém dortu. O tom jsem již ale tady ve Sněmovně mluvili v minulosti a bohužel marně. Takže byť budeme hlasovat pro tuto novelu, jelikož i nedokonalá a opožděná snaha je lepší než nic, tak zároveň říkáme, že tím práce na zákoně nekončí a naopak práce na komplexním řešení této problematiky začíná.

    Děkuji za pozornost a těším se na spolupráci.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji panu předsedovi Okamurovi. S přednostním právem je přihlášen pan předseda klubu ODS, pan poslanec Stanjura, a má tedy prostor.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych vás chtěl seznámit se stanoviskem svých kolegů, kteří se podíleli na vládě v Ostravě a kteří pocházejí z lokality, kde ten problém reálně existuje, a s jejich stanoviskem k tomu, co ten zákon řeší a co ten zákon neřeší, protože si myslím, že to dneska je první krok a určitě ne poslední v této oblasti. Není to nijak konfrontační k paní ministryni, spíš pohled či zkušenosti či žádosti těch lidí, kteří se tím problémem zabývají v komunální oblasti, a pak v podrobné rozpravě načtu úpravy § 33a a vypuštění § 33b.

    O ceně a o cenách určitě budeme hovořit a myslím, že pan zpravodaj přednese pozměňovací návrh za klub ODS, kdy my navrhujeme, aby ta cena byla limitně jeden tisíc korun za měsíc a lůžko, a tím vyřešíme i cenové mapy, realitní kanceláře a podobně. Je to částka, která není atraktivní, ale na druhé straně platí, že v městech, jako je Ostrava nebo Opava, prostě tržní nájmy jsou mnohem nižší než ceny, které platí stát za mnohem horší bydlení v ubytovnách. Určitě nejsme jediná dvě města, je tady mnoho lidí s velkými zkušenostmi z komunální politiky, kteří ta slova mohou potvrdit. A to je ten problém, protože těm lidem musíme, nebo měli bychom poskytnout nějaké bydlení, na tom se asi shodujeme. Pokud ty peníze jdou přímo k majiteli ubytovny, tak těm lidem je jedno, jestli ten majitel ubytovny dostává jeden tisíc, nebo patnáct tisíc, protože ono to velmi často tak funguje, že ty peníze jdou přímo k tomu majiteli ubytovny, a ty peníze mají být adekvátní. A náš návrh tisíc korun lůžko/měsíc nám přijde jako adekvátní, aby ti, kteří chtějí skutečně poskytovat sociální službu a pomoc sociálně potřebným, za to dostali přiměřené peníze, ale přitom aby to nebyl typický předmět podnikání. Myslím, že jsou mnohem lepší podnikání, že těm, kteří mají talent a chtějí vydělávat, že jsou mnohem vhodnější oblasti.

    Dovolte mi, abych citoval z toho stanoviska kolegů z Ostravy, abych nepoužíval jejich argumenty a nepoužíval jejich práci, kterou na tom odvedli. Oni uznávají, že ten problém řeší ty nejkřiklavější problémy, nebo ten návrh zákona, ten nejkřiklavější problém, který existuje, nicméně opomíjí některé skutečnosti, které bych chtěl zmínit.

    Já chvilku počkám, až skončí porada klubu sociálních demokratů, mě to pak ruší.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím kolegy, aby nerušili pana předsedu Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já klidně počkám, mně to nevadí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ne, on nepočká, vy ho nebudete rušit.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Počkám, jsem říkal. Dokud budou rušit, tak počkám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: No a já prosím, aby se ta debata vedla v předsálí.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Zase paní ministryně by měla být na té rozpravě, my to opravdu považujeme za důležité téma. Je to vlastně téma, které podle mě nerozděluje koalici -opozici v tom, jestli to řešit máme, možná nás to rozděluje v tom, které nástroje a jaké kroky máme udělat.

    Názor samosprávy, nejenom ostravské, která to mým prostřednictvím vzkazuje ostatním, je, že by bylo potřeba legislativně zajistit - a říkám v této novele ne, nejsme na to připraveni, abychom to načítali teď ve druhém čtení -, aby ubytovny, které chtějí pobírat doplatek na bydlení, měly souhlas příslušné obce. To si myslím, že je rozumná věc. Samosprávy navrhují, aby vyplácení doplatku na bydlení majitelům ubytoven bylo podmíněno i poskytováním sociálních služeb. Zase si myslím, že to je rozumná věc, že to jsou spojité nádoby, které (nesrozumitelné). Určitě existenci ubytovny podmínit tím, že se stanoví maximální kapacita té či které ubytovny, a tím pádem se odstraní a předejde těm problémům, kdy tam žije mnohem víc lidí, než chtějí. To společné posuzování samozřejmě k tomu přispívá, to je třeba říct.

    Pak je třeba stanovit, ale taky vymáhat jasná pravidla stavební, požární, hygienická, protože ona mnohdy jsou, mnohé ty stavební úřady tak nepostupují, nebo postupují poměrně zdlouhavě, takže dát zase nástroj těm, kteří tato pravidla chtějí uplatňovat, aby je mohli účinně vymáhat a případně při porušování hygienických, požárních či jiných standardů ty ubytovny zavírat.

    A pak, a to je dlouhodobý úkol, se kterým se potýká každá politická reprezentace, tak já ho sice zmíním, ale není to nic nového: Musíme mít nějakou komplexní politiku sociálního bydlení. My jako občanští demokraté zdůrazňujeme, že klíčová je prostupnost. Já si myslím, že existuje mnoho sociálních bytů, které se dneska tak neoznačují. To jsou byty, ve kterých začínají mladé rodiny. To jsou ty levnější byty, a oni pak samozřejmě mají snahu měnit bydlení a odcházet do lepších či větších bytů, ale skutečně udělat funkční systém prostupnosti, aby ti, kteří přijdou na ubytovnu, tam už nezůstali. Když už je nějaký problém a vyřešíte ho jednou a pak to nemá řešení, protože když někdo jiný se dostane do problémů za šest, devět, dvanáct měsíců, najednou tam ta kapacita není. To znamená mít jasná pravidla pro tu prostupnost.

    To jsou podněty k příštím debatám nad další novelou, protože rozumíme tomu, že problém byl akutní, řeší se takhle, ale existují další problémy a není důvod nevyužít zkušenosti kolegů z komunální politiky, kteří to řeší dnes a denně. V rámci této novely si pak dovolím načíst v podrobné rozpravě ty návrhy, které přicházejí z Ostravy. V zásadě, abychom nepřipustili - nebudu to číst podrobně, to přečtu až v podrobné rozpravě - vyplácení doplatku na bydlení -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu znovu o klid. A žádám o to, aby nikdo nerušil zpravodaje a paní ministryni, protože ti musejí sledovat rozpravu ještě detailněji než ostatní. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: V zásadě těch návrhů je víc, týkají se dvou paragrafů, to načtu, ale v zásadě se to týká toho, abychom neumožnili vyplácet doplatek na bydlení v jiných prostorách než v prostorách určených k bydlení. Třeba ten § 33b se snaží to řešit a stanovit nějaké standardy. My si myslíme, že je lepší to vůbec neumožnit, a k tomu bude směřovat i ten pozměňovací návrh. Věřím, že do příštího týdne nebo do třetího čtení jsme schopni to ještě debatovat a případně najít pro tento návrh podporu, protože ho považuji za rozumný. Podrobnosti a pak to konkrétní znění přečtu určitě v podrobné rozpravě, nechci teď zatěžovat. Ale chci říct, že to trápí mnohé starosty a zastupitelstva bez ohledu na politickou příslušnost, bez ohledu na velikost města. Jsou města, ve kterých ten problém není, naopak existují desítky, možná stovky měst, která ten problém trápí.

    My jsme připraveni ten návrh zákona podpořit, i pokud by neprošly naše pozměňovací návrhy. Považujeme je za doplnění, není to nic, co by bylo proti návrhu vlády a paní ministryně. Věříme, že bychom mohli získat podporu, a jsme připraveni spolupracovat zejména v sociálním výboru v debatách o tom, jak tuhle otázku řešit v těch oblastech, o kterých jsem hovořil. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Jana Hnyková, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Já si nasadím brýle a jdeme na to.

    Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám podruhé hezké odpoledne. Dovolte mi vyjádřit se k novele zákona č. 111/2006 Sb., o hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, sněmovní tisk 256. Po jeho důkladném prostudování jsem dospěla k názoru, že musím upozornit na některé závažné skutečnosti, o kterých se tady již mluvilo. Zároveň se i vyjádřím k pozměňovacímu návrhu kolegy Sklenáka.

    Když se podívám do důvodové zprávy k této novele a zaměřím se na podmínky bydlení, zjistíme - cituji: "Jedním z hlavních cílů je přesněji definovat vhodné ubytování, do kterého stát bude poskytovat doplatek na bydlení s pomocí hygienických norem a standardů kvality bydlení a jejich kontroly ve spolupráci s orgány ochrany veřejného zdraví a se stavebními úřady a také navázat na splnění těchto norem a standardů výši odůvodněných nákladů na bydlení."

    Předpokládají se spíše finanční úspory, protože se výše doplatku na bydlení bude vztahovat na kvalitu bydlení, a také se navrhuje pravidlo, aby byl poskytován v konečném důsledku pouze jeden doplatek na bydlení do jednoho bytu nebo jednoho jiného než obytného prostoru. Přesné vyčíslení finančních dopadů navrhovaných opatření ale není možné, protože nejsou v současné době známy údaje o hygienických normách a standardech kvality bydlení. Zároveň nevíme, kolika příjemců by se novela dotkla, kolika osobám by doplatek na bydlení kvůli nesplnění těchto norem a standardů nebyl poskytnut, takže nevíme, kolik finančních prostředků se tímto způsobem ušetří ze státního rozpočtu.

    Navrhovaná právní úprava bude garantovat práva a povinnosti osob v hmotné nouzi a také bude garantovat jejich nárok na hmotné zabezpečení. Bude také zabraňovat vytlačování sociálně ohrožených skupin obyvatel do substandardních forem bydlení. Toto si prosím zapamatujte - ty substandardní formy.

    Potud by se zdálo být vše v pořádku. Novela ale navrhuje pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi definovat pojmy byt, ubytovací zařízení a jiný než obytný prostor. Pro jasné vymezení a odlišení prostorů, ve kterých se bydlí, se částečně vychází ze specifikací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavbu. Za jiný než obytný prostor se navrhuje považovat místo, u kterého je na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu stanoveno, že tento prostor je určen pro bydlení, a který zároveň splňuje standardy kvality bydlení. Pro účely tohoto zákona se tedy navrhuje definovat standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru. Tyto kvalitativní požadavky byly vybrány z vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavbu, a jejich kontrolu bude provádět stavební úřad, do jehož kompetence tato problematika spadá. Úřad práce České republiky na základě stanoviska stavebního úřadu vyhodnotí, zda lze doplatek na bydlení do takového prostoru poskytnout, zda je tedy tento prostor vhodný pro bydlení osob. Finanční podporu státu prostřednictvím doplatku na bydlení je nezbytně nutné navázat pouze na ubytovací zařízení a prostory vhodné k bydlení. To znamená, že v ubytovacích zařízeních a prostorách, které nejsou primárně určeny k bydlení, je nutno definovat kvalitativní požadavky pro tyto prostory.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Ještě paní kolegyni Chalánkovou předběhne s přednostním právem předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Nemohu nevystoupit poté, co tak velký prostor mému pozměňovacímu návrhu věnovala paní kolegyně Hnyková. Nevím, jestli všichni poslanci a poslankyně znají ten pozměňovací návrh a nevím, jestli ze slov paní kolegyně Hnykové pochopili, o co jde, tak bych si to dovolil vysvětlit.

    Tam samozřejmě vůbec nejde o to, že bychom lidi v hmotné nouzi vytlačovali do zahradních chatek. Ale prostě realita je taková, že mnoho lidí, kteří se ocitnou v existenčních problémech, v těch zahradních chatkách prostě bydlí. To je realita. A podle dnešní platné legislativy oni nemají nárok na poskytnutí dávek v hmotné nouzi, nemají nárok na poskytnutí doplatku na bydlení. Jinými slovy, pokud se tento člověk přestěhuje do předražené ubytovny, kde je v jedné cimře s deseti dalšími lidmi, tak na ten doplatek na bydlení nárok má, ale pokud v nouzi bydlí v zahradní chatce, tak na ty dávky nárok nemá. A my prostě říkáme, že v případě, že ten objekt je jeho vlastní - o to jde, v tom je prosím to zásadní, že nejde o to, že by někdo tyto objekty pronajímal samozřejmě, o to rozhodně nejde - ale pokud má vlastní ten objekt a bydlí tam, tak aby ten doplatek, v tomto případě na energie, mu mohl být poskytnut. Takže to je předmětem toho pozměňovacího návrhu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě paní kolegyni Chalánkovou požádám o strpení, protože se přihlásili dva lidé s přednostním právem, to je pan ministr Dienstbier a pan předseda Tomio Okamura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, Roman Sklenák částečně předešel to, o čem jsem chtěl mluvit já. Protože doopravdy to není ubližování těm lidem, kteří tam už tak jako tak bydlí, naopak zlepšuje se jejich situace. A chtěl bych tady upozornit, že tento návrh zákona, to je jakési zatažení za záchrannou brzdu zejména ve vztahu k zneužívání dávek na tzv. ubytovnách. Všichni o tom teď mluví, každý to používá v předvolební kampani, tak doufám, že také z tohoto důvodu každý tento návrh zákona podpoří. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pana předsedu Okamuru předběhne s faktickou poznámkou jeho stranický kolega Karel Fiedler, protože faktická poznámka má přednost před řádným vystoupením, byť s přednostním právem. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Já vám změřím čas.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Budu opravdu krátce. Já jsem k tomuto nechtěl vystupovat, ale opravdu mě vyprovokoval pan ministr Dienstbier, který tady zmínil volební kampaň. Dneska už to bylo podruhé, takže já bych si dovolil uchopit toto téma.

    Ano, pane ministře, vy to máte na billboardech, vy to používáte ve volební kampani, píšete tam: Splněno! Vážená veřejnosti, my to teprve projednáváme, takže někdo tady lže! (Potlesk z řad hnutí Úsvit.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Než se ujme slova pan předseda Tomio Okamura, ještě budu konstatovat omluvu, která došla předsedovi Sněmovny, a to paní kolegyně Anny Putnové od 16 hodin. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já navážu na svého stranického kolegu pana Fiedlera. Ano, já jsem viděl nejenom billboardy ČSSD, co se týče zákona o hmotné nouzi, tzn. doplatku na bydlení, že je splněno, přitom je to lež. ČSSD lže veřejnosti, protože teď tady všichni sedíme a teprve to projednáváme, tak jak to může být splněno? Ale já jsem viděl i další billboardy a na to bych navázal. Já jsem viděl, že ČSSD řeší exekuce, že je proti exekutorům a lichvě! Ale já jsem tady neviděl a nevím - je nás tady skoro 200, jestli to viděl někdo jiný, možná, jak mám trošku šikmější oči, tak špatně vidím - ale byl tady nějaký vládní návrh ohledně exekutorů? Byl tady jediný vládní návrh ohledně exekutorů za deset jedenáct měsíců, co jsme ve Sněmovně? Nebyl ani jeden! Tak co tady plní? Ano, byly tady dva návrhy ohledně exekutorů, které jsme projednávali. Jeden byl od pravicové opozice a druhý byl hnutí Úsvit, které chtělo zavádět místní příslušnost exekutorů, tzn. to, co má většina zemí Evropské unie - většina zemí Evropské unie (opakuje s důrazem) -, abychom zamezili už tomu byznysu s dluhy. A oni si dávají na billboard něco, co ani nepředložili, a dokonce není ani v jednání.

    Ale já se vrátím zpátky k zákonu. Tak to by tady opět člověk slzu uronil, jak se tady bojuje za zneužívání doplatků, jak se tady bojuje za občany, kteří jsou v zahradních domcích a chatkách, protože nemají peníze. Ale pojďme se zeptat - a já jsem neříkal samoúčelně to, s čím jsem začal - proč oni nemají peníze? No právě proto, že jsou často obětí exekutorů a lichvářů! Takže vy zase řešíte krok dvě, a ještě ho tedy neřešíte, řešíte ho jenom na billboardu, protože splněno opravdu není, dokonce není ani předloženo. A ta podstata, tzn. abychom zastropovali lichvářské úroky u spotřebitelských úroků, což byl opět návrh hnutí Úsvit, který byl zamítnut touto vládní koalicí, přestože, jak víme, přibližně polovina zemí Evropské unie má zastropovány úroky u spotřebitelských úvěrů - je to analýza Parlamentního institutu, nikoliv Úsvitu. Takže ohledně lichvářů, aby lidé nekončili v těch zahradních domcích, jste neudělali nic. Ohledně exekutorů, aby lidé nebyli obětí státem posvěcené lichvy, tak jste neudělali taky nic. Ale to, co jste udělali, je, že nadále z peněz daňových poplatníků, tzn. těch slušných, nikoliv těch, co parazitují na lidském neštěstí, tak dále podporujete tento systém. To je ta podstata, kterou jsem chtěl říci. Takže, prosím vás, přestaňme s těmi slovy a začněme s činy. A znovu říkám, byl bych rád, abyste navrhli - a znovu tady připomínám návrh, když už jste zamítli, náš návrh Úsvitu proti lichvářům, tak aby vláda navrhla konečně svůj.

    Když tady mluvíte o sociálním bydlení, my jsme tedy slyšeli, že to má být až v roce 2016. Tedy váš způsob sociálního bydlení nebo návrh pro občany je zřejmě zahradní domek s nějakou toaletou nebo s nějakým vodovodem nebo studnou - to jsou opravdu otřesné návrhy.

    To znamená, vraťme se skutečně k řešení exekutorů. Můj kolega Černoch je předsedou komise pod ústavněprávním výborem. Už je tady analýza z Ministerstva spravedlnosti, byť, řekl bych, ne úplně optimální, jak jsme se na to tak dívali. Jsou tady poslanecké podněty skrz naskrz politické spektrum, a doufám, že na podzim podpoříte tuhle tu společnou novelu, abychom s těmi exekutory už konečně společně hnuli. Děkuji za pozornost.

    A opravdu, nechme si tu předvolební rétoriku a předvolební populismus, co tady opravdu předvádějí některé strany. Já bych rád viděl ty zákony tady na stole. Rád bych viděl, abychom o nich tady hlasovali, ale ne že tady někdo říká, že řeší lichvu a exekuce, a nebyl schopný zatím předložit ani jeden, ani jeden vládní návrh. A vidím, že se tady někdo z ČSSD usmívá, tady třeba předseda poslaneckého klubu, ale říkám, ani jeden vládní návrh tady na stole není. Ani jeden. A můžete se smát, jak chcete, protože ani jeden vládní návrh jsme tady na stole ve Sněmovně neměli. Děkuji. (Potlesk z řad hnutí Úsvit.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kdyby to nebylo zneužití pozice řídícího - ale nemá mě kdo nahradit, abych to mohl říci od pultu, tak bych k tomu něco dodal, ale nedodám.

    Prosím paní kolegyně Chalánková má slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já se rozhlížím, jestli opravdu už můžu hovořit.

    Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se trošku z větší šířky zamyslela nad tímto návrhem zákona. Měli jsme zde již na plénu dva návrhy, které se tímto zabývaly. Byl to jednak senátní návrh a jednak tady tento návrh vládní. Již zde zaznělo, že zde hrozí nebezpečí vytěsňování některých lidí právě z těch ubytovacích zařízení nebo nebytových prostor, které nesplní hygienické standardy dosud standardního bydlení. Mám to zde u sebe také v podmínkách. A nyní se bavme o některých číslech. Je pravdou, že doplatek na bydlení byl v absolutní hodnotě navýšen, třeba mezi lety 2010 z částky 686 mil. korun do roku 2012 až do výše 1 673 mil. korun. Je ale zároveň také pravdou, že počet příjemců těchto dávek roku 2010 stoupl z 22 881 osob na 41 471 osobu. Jak se to mohlo stát? Důvodem také je to, že stále více lidí se dostává do této situace hmotné nouze a dosahuje právě do těch oblastí, kde již mají nárok na tento doplatek na bydlení.

    Touto problematikou se zabývám již dlouhodobě a zabýváme se jí také na výboru pro sociální politiku, který přijal již v lednu 2014 následující usnesení:

    Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:

    1. bere na vědomí informaci o řešení problematiky sociálního bydlení;

    2. žádá ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás přeruším a požádám Sněmovnu znovu o klid! (Poslankyně Chalánková chce hned pokračovat.) Ještě chviličku. (Stále hluk v sále.) Páni kolegové, paní kolegyně, pokud diskutujete o něčem jiném, než je bod č. 14, tisk 256, prosím, přesuňte své diskuse do předsálí a nechte ty, kteří se zabývají tímto textem, řádně přednést své příspěvky. Děkuji. Prosím pokračujte.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Takže opakuji:

    2. žádá ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj a ministra vnitra, aby se problematikou sociálního bydlení a bezdomovectví společně zabývali;

    3. pověřuje poslankyni Jitku Chalánkovou, aby koordinovala odbornou debatu za účasti poslanců dotčených výborů, zástupců ministerstev a odborníků k uvedené problematice;

    4. žádá ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj a ministra vnitra, aby neprodleně zahájili práce na vypracování návrhu zákona o sociálním bydlení. - To byl leden.

    5. žádá ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj a ministra vnitra o přepracování koncepce sociálního bydlení tak, aby byla v souladu s koncepcí řešení problému bezdomovectví a strategie boje proti sociálnímu vyloučení ve spolupráci se všemi relevantními partnery, s termínem vypracování do šesti měsíců. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Nyní se slova ujme paní poslankyně Olga Havlová. Teď nemám elektronickou přihlášku k faktické poznámce, ale jestli je to faktická poznámka, tak prosím. Pan poslanec Gabal s faktickou poznámkou před řádně přihlášenou paní poslankyní Havlovou. Prosím k faktické poznámce. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Pane předsedající, děkuji. Paní ministryně, vládo, kolegové, kolegyně, trošku s povzdechem konstatuji, že je to osm a půl roku, co jsme udělali první mapu vyloučených lokalit, takzvaných ghett, a bezmála po deseti letech se bavíme o jedné ze základních věcí a problémů. Z tohoto titulu bych se velmi přimlouval, abychom začali konat a první krok v podobě návrhu zákona udělali. Souhlasím se všemi výhradami, které tady říkal pan předseda Stanjura a další, výzvami k pokračování v práci. Je to samozřejmé a myslím si, že je potřeba začít. To za prvé.

    Za druhé. Ocenil jsem, že tady nezaznívaly žádné výzvy k vystěhovávání do zahraničí. To je docela pokrok. Ale rád bych upozornil, že důsledkem regulace bude, že nemalá část lidí přijde o bydlení, protože v tu chvíli, jakmile se byznys s chudobou přestane vyplácet, tak ho řada lidí přestane provozovat. A myslím si, že tam je potřeba rychle přikročit k plánování a mapování toho, kam ty lidí dáme, aby se nám neocitli na ulici. V ubytovnách je máme po osmi letech, kdy propadli z původních vyloučených lokalit nebo smíšených sídlišť nebo něčeho podobného, které se vybydlely, a stáhlo je to do ubytoven.

    Poslední poznámka taky na margo výzvy, aby měly větší roli samosprávy, a je to technická informace. Bohužel se situace musela vyhrotit až do dnešní podoby, aby samosprávy začaly jednat. Protože na počátku to byly právě samosprávy, které vytvářely ta segregovaná ghetta.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončila vám doba pro faktickou poznámku.

  • Poslanec Ivan Gabal: Poslední. Souhlasím s komplexitou problému řešení lichvy, hazardu a dalších věcí. Takže pracovní skupina, která k tomu bude vytvořena, je namístě a rád se toho účastním. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem trpělivost sama, ale není tolik přihlášených. Dobře, alespoň jsme zkrátili diskusní vystoupení. Nyní paní poslankyně Olga Havlová, připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, jsem velmi ráda, že Sněmovna se konečně naplno věnuje předloze, která má řešit tak naléhavou situaci týkající se ubytoven, a jak potvrdila debata při prvním čtení tohoto zákona, považuje Sněmovna ubytovny a zneužívání doplatku na bydlení za závažné téma. Situace se však rozhodně nezlepšuje. Agentura pro sociální začleňování do současné doby eviduje 30 rizikových oblastí, kde je evidentní problém se zneužíváním těchto dávek v hmotné nouzi. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou bych prosil o klid. Prosím, pokračujte.

  • Poslankyně Olga Havlová: Problém je hlavně kontrola podmínek vyplácení doplatku na bydlení, které se týkají hlavně technických a hygienických norem, a podle vládního návrhu platí jenom možnost kontrolovat podmínky k provozování ubytoven. To je ale nedostatečné. Kontrola musí být stanovena povinně a opakovaně.

    Pletichaření s ubytovnami je velký nešvar a hrubě se mi nelíbí. Bohužel ze zkušenosti v našem Moravskoslezském kraji pochybuji, že byznys s ubytovnami vláda skutečně omezí. Obrovské sociální dávky, které podnikatelům s bídou stát vyplácí, jsou pro klientelistickou chobotnici provozující ghetta nepřizpůsobivých hotových rájem. Konkrétně v Ostravě-Vítkovicích podporuje byznys s těmito ubytovnami i sociálně demokratický starosta pan Dlabal. Možná proto, že jeho spolustraník, současný zastupitel Moravské Ostravy Jan Krtička, který býval šéfem komise pro bytovou politiku a prodeje majetku a magistrátním zastupitelem, provozuje pro Vítkovice naprosto zničující byznys. Kupuje za babku domy, ubytovává v nich nepřizpůsobivé, inkasuje štědrou státní dotaci, tzv. sociální doplatek na bydlení, a pak se je zcela vybydlené snaží městu prodat zpět za drobný peníz. Výnosný byznys - levně od radnice koupit, draze pronajmout a výhodně prodat městu zpět, a to vše s podporou starosty.

    Dokud politici půjdou svým vlivným straníkům na ruku, lumpárny z radnic nezmizí. Proto v pozměňovacích návrzích prosazujeme, aby byla nikoliv možnost, jak uvádí vláda, ale i povinnost, a to i opakovaně prověřovat žadatele o dávku v hmotné nouzi. Stát by měl velmi obezřetně nahlížet na kontrolu vyplácení dávek a opakovaně prověřovat žadatele právě z důvodu zamezení jeho zneužívání.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, rád bych se podělil s vámi o několik zkušeností, které mám ještě z doby, kdy jsem byl komunálním politikem. Byl jsem starostou města Kladna, kde bylo nutné řešit problematiku sociálně slabých lidí a zároveň i pro mě tehdy sociálně nepřizpůsobivých. Chtěl bych ze zkušenosti, kterou mám, varovat před tím, abychom se koncepčně věnovali, řeknu, vypočítáváním příspěvku na bydlení a vycházeli z cenové mapy, protože všichni ti, kteří jste s tímto dokumentem někdy měli něco společného, víte, že se vytváří poměrně dlouhou dobu a že není schopen zachytit takové ty rychlé změny typu odejde velký investor, velký zaměstnavatel, najednou ze dne na den propustí velkou spoustu lidí, kteří se ocitnou v sociální nouzi, a je tady třeba řešit nějaký problém, stejně jako obráceně nejsou cenové mapy schopny zachytit skutečnost, že přijde velký investor a najednou stoupne cena pozemků a nemovitostí obecně. To se stává, a cenová mapa stejně jako vycházet - a někdo z předřečníků na to upozorňoval - vycházet z cen realitních kanceláří je také nesmysl, protože to je vždy aktuální záležitost a nikoliv záležitost koncepční. Stát by v tomto ohledu měl být koncepční a neměl by vycházet z toho, že se dvě nebo tři realitní kanceláře, či jedna jediná, která v daném místě je, najednou začne určovat pravidla hry, co se týká příspěvku na bydlení. To je jedna vážná poznámka z mého pohledu.

    Pak ta druhá. Pocházím z regionu, kde jsou, troufnu si říct, desítky tisíc zahradních chat a chalup. Tam se možná až polovina Pražáků stěhuje na víkendy, či významná část jich ve středočeském regionu bydlí trvale, přestože trvalé bydliště mají formálně v Praze, a žijí na chatách a chalupách. Ale vím také, že jsou chatové osady, kde je řada chat opuštěných, protože starší generace už tam bydlet nemá sílu, starat se o to o všechno, a mladá generace, té už víkendy na chalupě nic moc neříkají. Cena těchto chatek zahradních a podobně jde rapidně dolů, jakkoliv je tam přístupná pitná voda, tak jak to zde bylo řečeno, ale jsou tam i záchody, byť nejsou specifikované v tom pozměňovacím návrhu sociálních demokratů jaké. Umíte si asi sami představit, jaké záchody tam často jsou v těch zahradních osadách. Já bych se velmi nerad dočkal toho, abychom pozměňovacím návrhem pana kolegy Sklenáka a Dienstbiera dostali do situace, že tím upozorníme spekulanty na tento prostor, na šanci udělat z některých chatových osad ghetta a začít spekulovat a vykupovat je za minimální peníze, a potom lidem, kteří se octnou v nouzi, v situaci, kdy nemají nějaké řešení, jim začnou nabízet: Heleď, můžete za pár korun bydlet tady, já to na vás klidně přepíšu, ale tadyhle mi napíšete dlužní úpis či něco podobného, že v případě, že nebudete splácet, tak já vám tu chatu nakonec nedám nebo nakonec nebude vaše. A vlastně jiným způsobem začne tunelovat státní rozpočet a začneme tím pomáhat spekulantům. A mezitím budou vznikat ve Středočeském kraji a v senátorské oblasti pana senátora Dienstbiera ghetta z jednotlivých chatových osad. Před tím bych velmi varoval.

    Co naopak podporuji, a myslím si, že každý, kdo prošel komunálními lavicemi, mi dá za pravdu, že je třeba, aby obce v tomto ohledu měly více kompetencí. Velmi prosím všechny ty, kteří znáte tu situaci, abychom ten návrh, který tady zmiňoval kolega Zbyněk Stanjura, podpořili a pokusili se jednotlivým zastupitelstvům dát kompetence v tom, aby mohla rozhodovat, zda takovéto zařízení bude na jejich území, případně jak se bude chovat.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zatím posledním vystupujícím v obecné rozpravě je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, pane předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, ještě jednou.

    Ještě jednou bych vystoupil k tomuto pořadu schůze. Dovolil bych si připomenout na základě toho, co tady zaznělo dnes i v souvislosti s programem této schůze, že obdobný návrh jsme již tady projednávali. Bylo to v prosinci, tuším, že to byl prosinec, kdy podobný návrh předložilo naše hnutí. Tenkrát byl zamítnut. Mohli jsme o tom debatovat, mohli jsme o tom diskutovat, mohli jsme dávat pozměňovací návrhy a mohli jsme již dnes být podstatně dál.

    Mezitím je situace taková, že tak jak jsem se dočetl z dostupných médií, a prosím třeba paní ministryni, aby to okomentovala, jestli to tak je, nebo není, ale myslím si, že to jsou údaje, které jsou dostupné, že měsíčně vyplácíme na podporu sociálního bydlení, v podstatě na ty ubytovny, jednu miliardu. Čerpám údaje z médií, které byly prezentovány. Proto se tedy obracím, paní ministryně na vás, abyste to mohla okomentovat. V každém případě, ať ta částka je taková, jakou jsem tady uvedl, nebo jiná, nebo nižší, tak to jsou finanční částky, které jsou vypláceny asi zbytečně už po nějakou dobu. Kdybychom se tímto zákonem tady zabývali již dříve a upravili ho, třeba ten náš návrh, tak ta situace pro řadu lidí mohla už dávno být vyřešena. Určitě bychom tak přispěli do státního rozpočtu nějakou částkou - my jsme tady řešili miliardu v dani z příjmů, v dani z přidané hodnoty a nějaká ta koruna by se ve státním rozpočtu určitě ušetřila.

    Druhý paradox, který tady dneska zazněl, je to, že my tady řešíme ubytování pro lidi, kteří žijí v jedné místnosti několik rodin, několik osob - já jsem tedy z Moravskoslezského kraje také - a možná že paradoxně situace, dostáváme se opět k známé firmě NWR a RPG Byty, že tam jsou volné byty, paradoxně. Ne všechny byty jsou obsazené. My tady na jedné straně řešíme, kam dát lidi, a platíme spekulantům s ubytovnami opravdu nehorázné částky, na druhé straně jsou volné byty. Tady se zamysleme nad tím, jestli je to v pořádku, kam jsme to dotáhli. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane kolego, na paní kolegyni Chalánkovou pouze mým prostřednictvím. Děkuji.

  • Poslanec Karel Fiedler: Velmi se omlouvám panu předsedovi a obzvláště paní kolegyni prostřednictvím pana předsedajícího. Mě tam zarazilo to, že vy jako zástupkyně pravicové strany tohle zmiňujete. Já vám to vůbec nevyčítám. Říkám, jsem s vámi v souladu, s tímto názorem. Ale jestli jsme to náhodou s tou privatizací obzvláště v bytovém fondu trošku nepřehnali. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková fakticky.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Byla jsem nějakým způsobem oslovena, tak si dovolím zareagovat také ve vší smírnosti. Jsem členkou a představitelkou konzervativní strany a pro mne ochrana rodin, dětí a bydlení, aby měly kde bydlet, je opravdu prioritou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Do obecné rozpravy ještě pan kolega Opálka.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení zástupci vlády, kolegové, kolegyně, dovolte mi pár obecných poznámek. Problém je, že zde řešíme důsledky, ale ne příčiny. Příčiny velké nezaměstnanosti, lichvy, hazardu, ale také neuvážené privatizace bytového fondu.

    Je potřeba říci, že nároky, které jsou díky situaci na pracovním trhu a v sociální oblasti, se nezmenšují, ale zvětšují. Dříve dostávali potřební tyto prostředky státu jako výpomoc na ruku. Docházelo však k tomu, že ne vždy a včas zaplatili majitelům či provozovatelům bytu či ubytovny, a tak za doby funkce ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase se uskutečnila změna a tyto příspěvky se poskytují přímo majitelům a zřizovatelům. A ejhle, nastal obrovský byznys. Od té doby nejsme schopni tento problém zastavit, zmírnit. A všimněte si, že už budeme pomalu ve funkci rok, a také jsme se s tím nedokázali rychle vypořádat. Hovořili o tom poslanci, kolegové i kolegyně.

    Je třeba říci, že nás provází nový fenomén, který je varující, a to že do bezdomovectví se dostává v posledních letech daleko více mladé a střední generace. To nebylo v takovém měřítku a to samozřejmě bude pro sociální systém i sociální bydlení velice náročné. A žel, my nemáme -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, ale tady někde zvoní mobilní telefon, a to docela intenzivně, tak já bych chtěl poprosit - je to vlevo, ano - majitele telefonu, aby použil tlačítko, kterým ho ztlumí, protože hudební doprovod k projevu pana poslance Opálky nepotřebujeme.

  • Poslanec Miroslav Opálka: No, tak nakonec je to jak u prezentace, když se vybere dobrá melodie, proč ne?

    Je třeba říci, že problém tkví také v tom, proč jsme se tak pozdě dostali k řešení, že není jeden gestor za tento problém. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí se pak těžko domlouvají, kdo bude tím gesčním, kdo bude tu legislativu mít na starosti a ty druhé v podstatě jenom pobízet k nějaké spolupráci.

    A tak jsem chtěl říci, že se sice dostáváme k nějakému úseku, který zřejmě napříč politickým spektrem podpoříme, ale že nevyřešíme příčinu a nevyřešíme zřejmě to, co nás ještě do budoucna čeká, a to je problém, aby lidé měli práci, za práci odměnu, za kterou si samozřejmě koupí buď vlastní byt, nebo nájem, a tím sníží výdaje státu. To je jediná cesta, jak si pomoci.

    To je několik málo poznámek z mé strany. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že nejsou další přihlášky do obecné rozpravy, tak ji končím.

    Zeptám se paní ministryně, zda chce závěrečné slovo v této fázi. Pokud nechce, nemusí. Chce. Jestli chce, tak prosím, paní ministryně, teď je ten moment.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Pardon, já se omlouvám za zmatky. Já jsem chtěla - děkuji za slovo - jenom krátce komentovat příspěvky.

    Chtěla jsem říci, že si musíme uvědomit, že tato situace byla skutečně léta zanedbávána. Už tady bylo řečeno o privatizaci. Obce dnes vlastní jenom 10 % bytového fondu. Právě proto problematika sociálního bydlení je tak složitá a právě proto pro mě ten termín roku 2016 je prostě realistický. Opakuji, že dvacet let se tady na tom nikdo nedohodl a já nejsem někdo, kdo to tady najednou všechno vytrhne. Diskuse prostě musí probíhat. Tento návrh, tuto novelu, já považuji opravdu za takovou první pomoc. Souhlasím s tím, že to je první krok, že to je věc, na které se musí pracovat dál. Jak říkám, jsme v situaci, kdy tato problematika byla zanedbávána celá léta.

    Jinak co se týče pokroku na práci o sociálním bydlení, tak my musíme do konce tohoto roku předložit vládě koncepci sociálního bydlení, kde budou už určité základní teze. Práce probíhají, pracovní skupiny fungují.

    Jinak bych chtěla komentovat k té kontrole. Tam je povinnost v současné době ubytovny musí mít provozní řád, a jestliže se do nich bude ta dávka vyplácet, tak musí mít souhlas hygieny, musí tam být souhlas stavebního úřadu. To je jedna z těch věcí, která je nová. Co se týče toho okruhu společně posuzovaných osob, tak ano, je to také administrativní zjednodušení, ale zároveň nám to umožňuje posuzovat ty, co to opravdu užívají, a nejenom ty, kteří tam jsou třeba hlášeni k trvalému pobytu. Součástí toho, aby to lépe fungovalo, by také mělo být personální posílení lidí z úřadů práce. To znamená, že bude více lidí na kontrolu.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan zpravodaj si rovněž přeje po obecné rozpravě říci pár slov. Prosím.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Krátce shrnu debatu. Z mého pohledu jsme k danému tématu zaznamenali celkem 17 příspěvků, kolegyně Chalánková vystoupila dvakrát a kolega Okamura a kolega Fiedler také dvakrát. Všichni byli věcní. Jednou tady pan kolega Kováčik říkal, že téměř všichni mluvili k tématu. Tady v tom případě kromě dvou vystoupení, která byla spíše politická, myslím pana Okamury a pana poslance Fiedlera o billboardech České strany sociálně demokratické, to bylo všechno věcné. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji za velmi profesionální práci zpravodaje. V této fázi, protože nepadlo nic, o čem bychom měli hlasovat, otevírám podrobnou rozpravu. S přednostním právem do podrobné rozpravy. Tím pádem má slovo pan předseda Stanjura, připraví se paní poslankyně Havlová.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Avizoval jsem v obecné rozpravě, že načtu pozměňující návrhy. Chci říct, že pozměňující návrhy se budou dotýkat v zásadě dvou oblastí. Za prvé pravomoci obcí vydat souhlas k tomu, aby konkrétní ubytovně mohl být vyplácen doplatek na bydlení, a současně aby doplatek na bydlení mohl být vyplácen pouze buď v bytech nebo ubytovnách, aby nebyla možnost vyplácet doplatek na bydlení v jiných prostorách.

    Abych byl přesný, tak teď to budu citovat na mikrofon, ten pozměňující návrh.

    Za prvé, v novelizačním bodu číslo 20 se v § 33 odst. 6 v druhé větě na konec věty doplní slova: "v případě souhlasu obce, na jejímž katastrálním území se ubytovací zařízení nachází." To je důvod zvláštního zřetele, že může být doplatek na bydlení vyplácen i v ubytovnách. Tento, pokud to přijmeme, řekne, že se tam může vyplácet, pouze pokud s tím obec souhlasí. Nikomu nezakazujeme provozovat ubytovnu, pouze říkáme, pokud chce majitel ubytovny čerpat státní peníze, měl by mít souhlas obce.

    A potom k druhému problému, tzn. aby se doplatek na bydlení mohl vyplácet pouze v bytech nebo ubytovacích zařízeních, navrhuji nové znění novelizačního bodu číslo 21, a teď bych s dovolením, je to pět odstavců, z formálních důvodů musím načíst všech pět odstavců tohoto novelizačního bodu číslo 21.

    Bod 21 zní: Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní: § 33a Byt a ubytovací zařízení

    Odst. 1. Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo jednotlivá místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání podle stavebního zákona zkolaudovány jako byt.

    Odst. 2. Ubytovacím zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí ubytovací zařízení k tomuto účelu užívání určené podle stavebního zákona nebo zkolaudované jako ubytovna splňující požadavky stavebního zákona, prováděcích vyhlášek stavebního zákona a souvisejících právních předpisů platných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Jestliže je ubytování v těchto zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, musí splňovat podmínky uvedené v § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví.

    Odst. 3 zní: Za byt se pro účely tohoto zákona považuje též soubor místností, které tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, nebo samostatná místnost, která tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, pokud jsou tyto stavby užívány vlastníkem k trvalému bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou k tomuto účelu zkolaudovány.

    Odst. 4 zní: V případech hodných zvláštního zřetele lze pro účely tohoto zákona za byt považovat i část bytu, pokud byt splňuje podmínky podle odstavce 1. Pokud v tomto bytě žije více osob, které se pro tyto účely společně neposuzují, určuje se výše odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt, a je-li na tento byt poskytován příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, odečte se tento příspěvek od odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt a dále se postupuje podle § 8.

    Odst. 5. K posouzení kritérií stanovených v odst. 1 až 3, provádí na žádost orgánů pomoci v hmotné nouzi stavební úřad příslušný k povolení dané stavby.

    Takto zní celé nově navržené znění § 33a. Musím říct, že je takřka totožné s vládním návrhem, ale abychom mohli hlasovat i o těch změnách, musel jsem přečíst všech pět odstavců.

    Děkuji za pozornost a věřím, že do příští středy, kdy budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích v třetím čtení, najdeme shodu, a věřím, že tyto návrhy mají šanci pro podporu, protože jsou to sice zkušenosti ostravské samosprávy, ale nijak nevybočují ze zkušeností jiných samospráv, které se s tímto problémem potýkají na svém území. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další do podrobné rozpravy paní poslankyně Havlová, připraví se paní poslankyně Nytrová.

  • Poslankyně Olga Havlová: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, tímto bych se přihlásila k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému zařazeny pod čísly 1356 a 1375. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Nytrová. Paní poslankyně Nytrová! Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: V rámci novely zákona o hmotné nouzi navrhuji vypustit možnost výplaty doplatku na bydlení v jiných než obytných prostorech k tomu určených jako byt nebo ubytovna v souladu se stavebním právem a splňujících požadavky stavebního zákona, prováděcích vyhlášek stavebního zákona a souvisejících právních předpisů platných ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona. Zamezit tomu, aby se do nákladů na bydlení započítávaly náklady na bydlení v jiných prostorech než k tomu určených, tzn. určených jako byt nebo ubytovna v souladu se stavebním právem a splňujících požadavky stavebního zákona, prováděcích vyhlášek stavebního zákona a souvisejících právních předpisů platných ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona. Vypustit jakékoli odkazy na jiný než obytný prostor a § 33b.Vypustit navržený § 33b, standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru a jejich kontrola. Umožnit výplatu doplatku na bydlení jen v prostorech, určených jako byt nebo ubytovna v souladu se stavebním právem a splňujících požadavky stavebního zákona a prováděcích vyhlášek stavebního zákona a souvisejících právních předpisů, platných ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj také do podrobné rozpravy?

  • Poslanec Adolf Beznoska: Jeden pozměňovací návrh. § 34a, poslední věta, která přibude. Maximální výše příspěvku na jedno lůžko v ubytovacím zařízení definovaného podle § 33a odst. 3 činí za kalendářní měsíc 1000 korun.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Tím jsme pravděpodobně vyčerpali podrobnou rozpravu, takže já podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. Žádný návrh, který bychom v této fázi měli hlasovat, také nepadl, takže v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Budeme pokračovat bodem 12, což je

    Prosím paní ministryni práce a sociálních věcí, aby tento tisk uvedla. Zpravodaj dorazí hned po vás.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, protože se jedná o druhé čtení, tak jenom stručně připomenu, že tento návrh především upřesňuje pravidla pro poskytování dotací na financování sociálních služeb. Jedná se vlastně o to, že o dotacích pro poskytovatele sociálních služeb na rok 2015 budou poprvé rozhodovat kraje namísto Ministerstva práce a sociálních věcí. Nicméně je to věc, která už dávno měla být, ale pořád se odkládala. Ještě v minulých letech se Ministerstvo práce stejně dotazovalo krajů, protože nemůžeme znát všechny jednotlivé poskytovatele, a ty dotace se v naprosté většině případů řídily podle toho, co kraje doporučily. Takže my se domníváme, že ten přechod je připraven kvalitně. V tuto chvíli už probíhají na jednotlivých krajích procesy pro dotační řízení na rok 2015.

    A co se týče směrných čísel, o kterých tady nepochybně bude ještě diskuse, to znamená procentuální částky přidělené jednotlivým krajům, tak bych jen chtěla říci, že to nestanovilo ministerstvo, to se stanovilo na dohodě na zasedání sociální komise Asociace krajů a vycházejí přesně zase na základě jejich dohody z čísel z průměrů za poslední tři roky.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A teď je ten moment pro zpravodaje, resp. nejprve by to byla zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Hnyková a po ní pan zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Novotný. Nejdřív paní zpravodajka výboru pro sociální politiku. Já ji prosím, aby nás seznámila s usneseními výborů, která nám byla doručena jako tisky 257/1 a 2.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, přeji vám zase hezké odpoledne a dovolte mi, jako zpravodajku tohoto tisku, vás seznámit s usnesením číslo 66 výboru pro sociální politiku, přijaté na 9. schůzi dne 3. září 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 257.

    Po úvodním slově Michaely Marksové, ministryně práce a sociálních věcí, a zpravodajské zprávě poslankyně Jany Hnykové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky tisk projednal a přijal k tomuto usnesení, které najdete, jak už zde zaznělo, v systému pod číslem 257/2. Toto usnesení kromě toho, že doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila souhlas i s podanými pozměňovacími návrhy a zmocnilo zpravodajku tohoto výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

    Jinak děkuji vám za pozornost a já se v obecné rozpravě ještě ke slovu přihlásím.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, již jste přihlášena jako první do obecné rozpravy. Ještě předtím než k tomu dojde, prosím pana poslance Novotného, zpravodaje rozpočtového výboru.

  • Poslanec Josef Novotný: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážená vládo a kolegové, dovolte, abych vás jako zpravodaj rozpočtového výboru seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 12. schůze ze dne 4. září 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 257.

    Po úvodním slově náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí paní Šteklové, zpravodajské zprávě poslance Novotného a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 257, schválila bez připomínek. Za druhé, zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane zpravodaji, a nyní již nic nebrání tomu, abychom otevřeli obecnou rozpravu, do které je přihlášeno deset kolegyň a kolegů. Jak jsem již avizoval, první vystoupí paní poslankyně Hnyková a připraví se paní poslankyně Pecková.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, doufám, že jsem dnes tady již naposled -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pardon, paní zpravodajko, já se omlouvám, ale snažil jsem se gestikulovat na hlučící poslance, ale někde to fungovalo, ale někde to nefungovalo, takže teď musím použít mikrofon - prosím o klid a tak. Ano, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Tak já začnu odznova, dovolte mi vyjádřit se k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 257 - a nacházíme se ve druhém čtení.

    Tato novela je pro mě velmi důležitá nejen proto, že se bude ze státního rozpočtu rozdělovat přes sedm miliard korun, ale také proto, že jsem v sociálních službách prožila řadu let a na vlastí kůži jsem pocítila nejistotu při přidělování dotací pro zařízení sociálních služeb. Vždy jsme napjatě očekávali, kolik dostaneme, jak vyjdeme, protože není žádným tajemstvím, že sociální služby v České republice bez dotací nepřežijí a uživatelé v nich by se dostali do velmi svízelné situace, protože výše jejich důchodu nepokryje náklady na provoz, a to bez rozdílu, zda jsou to zařízení pro seniory, nebo zdravotně postižené, příspěvkové či neziskové organizace. Velmi jsem byla vždy nakloněna převodu financování na kraje, aby se finance přiblížily více potřebám uživatele, a kdo jiný by měl více znát podmínky na svém území než právě kraje a jejich reprezentace. Od začátku tohoto roku jsme nejen já, ale i ostatní členové výboru pro sociální politiku bombardováni, jak to vlastně bude - jak od zřizovatelů, tak i pracovníků krajů.

    Zastavím se trochu u historie této novely. Co jsme pro to udělali? Pátého května 2014 mi přišla odpověď na moji otázku položenou v rámci návštěvy výboru pro sociální politiku na Ministerstvu práce a sociálních věcí a otázka zněla: Jak bude probíhat převod financování na kraje? Jaká bude příprava? V jakém stadiu se nacházíme? Jak bude probíhat školení či semináře? V odpovědi na moji otázku mi zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí sdělili, že musí připravit metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí na dotace kraji. Přílohou metodiky pak bude rozhodnutí o poskytování dotace kraji, která poskytne právní oporu pro postupy stanovenou metodikou. Byly zde vyjádřeny i obavy jednotlivých aktérů, aby nebyl rozdílný přístup k poskytovatelům sociálních služeb. Při přechodu bude metodiku schvalovat zastupitelstvo kraje a hejtmani by se měli jednomyslně dohodnout a schválit postup. Financování by mělo být nediskriminační a transparentní.

    Nebyla jsem uspokojena s touto odpovědí a na prvním jednání podvýboru pro nepojistné dávkové systémy pro zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny 15. května 2014 jsme vyslechli pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí a upozornili na tuto problematiku převodu financování a požadovali, aby převod financování nebyl metodikou, ale nařízením vlády, které by bylo závazné, pro všechny kraje stejné, aby financování bylo zajištěno pro služby na území kraje. Přesto to nebylo ani po tomto jednání vyslyšeno - na požadavky našeho podvýboru. Proto jsme vyhodnotili jako závažné a požádali jsme, aby se tato problematika přenesla na jednání výboru pro sociální politiku. Mimořádná schůze k tomuto se konala 12. června 2014 za účasti veřejnosti. Vystoupili hosté jak z Asociace krajů, zdravotně postižených, asociace poskytovatelů, odborů a mnoho dalších hostů. Tam jsme se dozvěděli, že došlo k dohodě na směrných číslech mezi kraji, i když tu zazněl názor, že to není zcela spravedlivé, ale nakonec kraje souhlasily. Proběhla tam i diskuse nad metodikou a její nahrazení nařízením vlády. Zástupci - především zástupci zdravotně postižených, se obávali, aby služby byly všude financovány stejně v rámci České republiky. Zástupce asociace poskytovatelů upozorňoval na neprodiskutování metodiky a obavu, že by zde mohlo vzniknout 14 různých sociálních přístupů. O tomto všem se dovíte ze zápisu.

    Členové výboru požadovali metodiku k prostudování, ale ta nám přišla mnohem později, než jsme ji dostat měli, vše se prostě šilo horkou jehlou. Přišla mimořádná schůze 17. července 2014 a konalo se první čtení tohoto zákona a já byla určena zpravodajem a hned jsem ve své úvodní zprávě sdělila - cituji: "Nesouhlasím ani s tím, aby se proces financování sociálních služeb uskutečňoval nadále metodickým pokynem Ministerstva práce a sociálních věcí místo na základě prováděcího právního přepisu." Nerozumím, proč po tolika letech diskusí o podobě a obsahu prováděcího právního předpisu je navržena pouhá metodika s tím, že její závaznost bude dána tím, že se stane přílohou každého individuálního správního rozhodnutí pro každý kraj. Kromě jiného v tom spatřuji obcházení jednoho ze základních principů právního státu. Proto budu požadovat předložení prováděcího předpisu hned od začátku platnosti této novely.

    Metodika vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí se také dostává do rozporu s návrhem změny zákona o sociálních službách. Předložená úprava navrhovaná vládou stanovuje s účinností od 1. 1. 2015 přechod odpovědností za realizaci dotačního řízení na poskytování sociálních služeb. Ve skutečnosti převody finančních prostředků na jednotlivé kraje, které si budou moci schválit vlastní pravidla a rozdělit systém sociálních služeb na 14 různých podsystémů, rozbít celostátní jednotu a garanci jedněch pravidel pro celou Českou republiku.

    Cílem vládou navrhované novely zákony je zafixování absence právního předpisu, který by pro financování sociálních služeb nastavil celostátní jasná pravidla. Dává se možnost krajům samostatně rozhodovat o přidělených prostředcích. Tato skutečnost nepřijetí prováděcího předpisu neboli nařízení vlády, pokračující realizace dotačních řízení metodickým pokynem a autonomní rozhodování každého kraje v samostatné působnosti by mělo dalekosáhlé dopady na klienty sociálních služeb, poskytovatele sociálních služeb jakožto zaměstnavatele a další subjekty ovlivňované dotačním řízením. Stejně tak by došlo k významnému rozkolísání systému sociálních služeb.

    Na výboru pro sociální politiku jsem předložila pozměňovací návrh, ve kterém požaduji, aby byl prováděcí právní předpis, který stanoví...

    Pane předsedající, mohl byste mi zjednat klid? Mluvím o vážných věcech.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já prosím všechny, kteří diskutují, například s ministry, aby tak nečinili, popřípadě aby tak činili mimo tento sál. ***

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji vám. Já potom zvyšuji hlas a vypadá to, že křičím, ale já nechci křičet, ale ten ruch mě opravdu ruší.

    - prováděcí právní předpis, který stanoví bližší podmínky pro stanovení účelu, výše, členění a způsob poskytování dotace. Výše dotace kraje stanoví ministerstvo ve výši procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok. Výše procentního podílu kraje je uvedena v příloze k tomuto zákonu. Ministerstvo zajišťuje na vlastní náklady počítačový program pro podávání žádostí o dotace a poskytuje bezplatně tento program včetně jeho aktualizací krajským úřadům a poskytovatelům sociálních služeb zapsaným v registru podle § 85 odst. 1. Krajské úřady a poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni používat program pro podávání žádostí o dotace, který jim ministerstvo poskytne. Krajské úřady jsou povinny používat program též pro posouzení žádostí o dotace poskytovatelů a stanovení výše finanční podpory. Za podanou žádost poskytovatele sociálních služeb o dotaci podle odstavců 1 a 2 se považuje pouze žádost, která je podaná kraji prostřednictvím tohoto programu. Kraj předloží ministerstvu do 31. května příslušného rozpočtového roku prostřednictvím počítačového programu podle odstavce 5 průběžný přehled o čerpání dotací a do 31. března následujícího rozpočtového roku konečný přehled o čerpání dotace za příslušný rozpočtový rok. Dále žádám, aby dotace byla účelově členěná na dotaci na služby sociální péče a na dotaci na služby sociální prevence a poradenství. Tam přece ty peníze patří. Nebo se pletu? (Hluk v sále.)

    Pozměňovací návrh kolegy Kaňkovského a můj, který byl schválen na výboru a je součástí usnesení výboru, rozpoutal velké emoce a já sama jsem byla vystavena tlaku, abych svůj návrh stáhla, a je tomu tak stále. Bylo vyvoláno minulý týden jednání s pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí, kde byla dohoda, že budou respektovat vytvoření nařízení vlády do konce letošního roku na další období a že budou směrná čísla do nařízení vlády dána, aby Asociace krajů si mohla o nich každoročně rozhodovat. Přišel návrh z Ministerstva práce a sociálních věcí, že nařízení vlády -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, ale hladina hluku se opět zvedá. Já jsem napomínal paní poslankyni Berdychovou, musím napomenout i pana premiéra, protože dělá úplně to samé. Diskutuje s paní ministryní a ruší paní poslankyni, která řeční. Takže omlouvám se, platí to pro všechny, pane premiére. Prosím.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Přišel návrh z Ministerstva práce a sociálních věcí, že nařízení vlády bude až od roku 2018, což je pro mě naprosto nepřijatelné, a já věřím, že můj pozměňovací návrh najde podporu u vás ve třetím čtení.

    O nařízení vlády se mluvilo hned od začátku v zákoně o sociálních službách a není to žádný výmysl poslankyně Hnykové. Všichni se do něj můžete podívat. Já prostě nechápu, co Asociace krajů zastupovaná panem Čermákem sleduje a proč to tak potřebuje. Aby návrh novely fungoval, tak jak byl předložen, že bychom sociální služby změnili na služby sociálně demokratické, protože ve většině krajů vládne právě tato strana? Mám velmi vážné obavy, že sociální služby jsou ohroženy a že může dojít k transformaci, a tak by přešly do soukromých rukou. To pak, vážení, musíme vyčlenit ze státního rozpočtu další peníze na výstavbu chudobinců.

    Musím vás, vážené dámy a pánové, upozornit, že se již rozběhlo dotační řízení a není schválena novela. A já nebudu poslankyní, která k tomu bude mlčet a odsouhlasí vše, co jí ministerstvo předloží, jinak ohrozí sociální služby. Pracovníci Ministerstva práce a sociálních věcí nám ve středu 3. září řekli, že přepracování metodiky do nařízení vlády neohrozí plynulý chod dotací, tak nechápu jejich nové návrhy. Zadání dostali úplně jiné a moji kolegové z jiných politických stran, které se tohoto jednání účastnily, vám to mohou potvrdit.

    Chci stabilní sociální služby, transparentní financování a ve všech krajích stejné podmínky, ale nevěřím, že metodika, která nám byla předložena, je jejím garantem. Doufám, vážené kolegyně a kolegové, že vše zvážíte a neohrozíte budoucnost v sociálních službách. Ke svému doplňujícímu pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní kolegyni a slovo má paní poslankyně Pecková, připraví se pan poslanec Soukup. (Výkřik v levé části sálu.) Ale no tak, já prosím opravdu levou část sálu, aby nepokřikovala.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Tak ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové. V současné době upravuje procentní podíl kraje na celorepublikovém objemu finančních prostředků na podporu poskytování služeb mezi kraje a hlavní město Prahu § 101a odst. 5. Ministerstvo však v minulých letech při stanovení tohoto procentního podílu nedodržovalo kritéria obsažená v zákoně a finanční prostředky rozdělovalo v přímém rozporu s ním, což se dá velmi snadno ověřit v dostupných statistikách přímo Ministerstva práce a sociálních věcí.

    V novele zákona je navrženo stanovit podíl kraje procentními podíly z celku, které nejsou v žádném vztahu k reálným potřebám poskytování sociálních služeb ani relevantním statistickým datům, jako je např. počet obyvatel, objem vyplácených příspěvků na péči nebo kapacitách poskytovaných sociálních služeb v kraji a nejsou ministerstvem ani nijak zdůvodněny. Naopak novela legalizuje stav, kdy jsou některé kraje diskriminovány na úkor krajů jiných.

    Proto navrhujeme jednoduché a transparentní kritérium rozdělení finančních prostředků, a to podle počtu obyvatel krajů a hlavního města Prahy. Jen pro ilustraci, v novele navrhovaný procentní podíl pro hlavní město Prahu je 8,08 % z objemu finančních prostředků při 11procentním podílu počtu obyvatel České republiky. Pokud by byl přijat návrh ministerstva, dojde podle našeho názoru k porušení principu rovnosti v přístupu občanů České republiky k sociálním službám, a zákonná norma tak může být v rozporu s Ústavou České republiky. Není pravda, že Praha odsouhlasila dohodu krajů v celém rozsahu. Praha souhlasila, že změna je potřeba a že je na ni připravena bezodkladně. Proti fixaci a výši podílu opakovaně protestovala a příslušný radní opakovaně oslovil jak ministerstvo, tak zástupce jednotlivých krajů, ti ale až na výjimky nereagovali.

    Chceme jenom zajistit všem občanům rovný přístup k sociálním službám, založený na jasných transparentních kritériích, která budou pravidelně vyhodnocována pro dané rozpočtové období, aby objem finančních prostředků v rámci možností státního rozpočtu pružně reflektoval potřeby občanů daného kraje. V podrobné rozpravě se proto přihlásím k pozměňovacímu návrhu a nyní vám děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším v pořadí je pan poslanec Soukup a připraví se paní poslankyně Chalánková.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych v duchu představ poslanců ANO o jednacím řádu Sněmovny, tedy krátce, se vyjádřil k vládní novele zákona o sociálních službách i já. Jako klubový garant tisku 257 navrhnu kolegům za ANO hlasovat pro přijetí stěžejních tezí novely. Za nepřijatelný pokládám tedy jakýkoli pozměňovací návrh na odložení přechodu financování sociálních služeb z Ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Termín 1. leden 2015 pokládám za neměnný. Mám k tomu silný důvod - tím je vzácná shoda hlavních aktérů přechodu financování nad prováděcí novelou, tedy Ministerstva práce a sociálních věcí, Asociace krajů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

    Na některé paragrafy a odstavce novely jsou pochopitelně odlišné názory, jsou promítány do pozměňovacích návrhů. Za rozumný např. pokládám návrh, podle kterého nebudou v krajích o rozdělování peněz na sociální služby rozhodovat radní, ale zastupitelstva. Navrhnu kolegům v klubu ANO také podpořit návrh, že ministerstvo nebude vydávat k vyhlašováním dotačních řízení metodické pokyny, ale právně silnější nařízení vlády nebo ministerské vyhlášky.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, vešel jste se asi do tří minut, pouze pro vaši informaci. Takže jste splnil to, co jste říkal na začátku.

    Paní poslankyně Chalánková, připraví se paní poslankyně Aulická.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dříve než budu avizovat, že se přihlásím v podrobné rozpravě ke svému pozměňovacímu návrhu, tak dovolte, abych vystoupila s komentářem, který je také stanoviskem klubu TOP 09.

    Máme před sebou předloženou novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který má realizovat převod dotace na financování sociálních služeb ze státního rozpočtu na kraje. Pokud se vrátíme do historie, myslím, že už jsem tady několikrát upozornila, že peníze, které se vyplatily do financování sociálních služeb do roku 2006, přesně v tom roce činily asi 13 mld. korun na poskytování služeb péče. V dnešní době jsme dohromady s příspěvkem na péči a s dotací na poskytování sociálních služeb na výši asi 27 mld. korun. Takže vidíte, že peněz je tam hodně, a přesto jsou neustále stížnosti o nedostatečném financování poskytovatelů sociálních služeb. Takže to jen na okraj.

    Do roku 2006, před přijetím zákona o sociálních službách, té zmíněné stoosmičky, bylo financování jiným způsobem. Peníze šly jednak jako účelově vázaná dotace do rozpočtu kraje, který se znalostí věci potom přiděloval peníze jednotlivým neziskovým organizacím. Dále to byl proud, který financoval dotaci na lůžko jednotlivým poskytovatelům, kteří patřili obcím. A poslední byl balík, který šel jako dotace na výkon zřizovatelských funkcí v rámci krajů, které převzaly svá zařízení z bývalých okresních úřadů. Takže to jen do historie. (Hluk v sále sílí.)

    Od roku 2007, kdy vešel v účinnost tento zákon o sociálních službách, jsme v jiné situaci a předpokládalo se... (Poslankyně se odmlčela.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se opět omlouvám a prosím o klid.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Předpokládalo se, že lidé, kteří budou potřebovat sociální služby, si zaplatí vše z příspěvku na péči, který takto byl i koncipován.

    Domnívám se, že jsme dospěli tak daleko, že je potřeba velká novela financování sociálních služeb, která se bude zabývat jednotlivým postavením zřizovatelů, ať už se týkají zřizovatelů krajů, ať se to týká i obecních neziskových organizací apod., protože ta disproporce neustále narůstá. Zákon o sociálních službách v podstatě také vůbec neřeší to, že kraje jsou zároveň zřizovateli sociálních služeb a budou zároveň poskytovateli dotací. Takže pozor - zde se podle mě jedná o jasný střet zájmů. V neposlední řadě budou také chodit na kontrolu využití dotací, takže opravdu to považuji za střet zájmů.

    Nebudu se dostávat do podrobností, které zde již paní kolegyně Hnyková vysvětlila, jakým způsobem budou kraje vlastně tento postup realizovat. Je pravdou, že v červnu letošního roku jsme byli ze strany úředníků Ministerstva práce a sociálních věcí na výboru pro sociální politiku seznámeni s metodikou, kterou si na ministerstvu úředníci napsali. Takže to byla jedna věc. Já se domnívám, že jsme od toho zvolení politici a poslanci, kteří by měli tuto situaci mít ve svých rukou a rozhodovat velmi zodpovědně, protože toto byla skutečně dohoda mezi úředníky Ministerstva práce a sociálních věcí a Asociací krajů, která odsouhlasila v rámci všech krajů tento způsob převedení financování na kraje. Ale nikoliv Poslanecká sněmovna. Hovoříme o metodice, která je přílohou zákona, který má být platný a účinný až od příštího roku, přesto již kraje podle této metodiky vlastně postupují. Takže to je jedna věc.

    Pak jsem upozornila na to, že dotace přinejmenším obcím by mělo schvalovat zastupitelstvo krajů, ale nebudu tuto věc brát ještě z úst pana svého následujícího kolegy, který o tom také na výboru pro sociální politiku hovořil a jistě podá tento pozměňovací návrh. Hovoříme o dotaci, která je nenároková, to znamená, je to nemandatorní výdaj státního rozpočtu. Je pěkné, že máme k dispozici procentuální dohodu mezi jednotlivými kraji, ale vůbec nevíme, jakým způsobem bude tato dotace zakotvena do státního rozpočtu, jak se vůbec může stát takovýto výdaj mandatorním. Já se domnívám, že pouze komplexní změnou financování sociálních služeb.

    V neposlední řadě bych chtěla upozornit na nedostatečné vysvětlení tzv. veřejné podpory, protože zde bylo sice hovořeno o tom, že se bude jednat o poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, ale nemám zde vyjádření Evropské komise, že právě tento postup je odsouhlasen pro příští rok právě pro poskytnutí dotací těmto krajům.

    Domnívám se, že tento zákon není správný, proto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který by měl odložit účinnost o dva roky a který by měl umožnit, aby se jednak vyřešily disproporce mezi jednotlivými kraji, které snad nejsou spokojené s tím rozdělením, ale především by se mělo přistoupit ke kompletní a komplexní změně financování sociálních služeb. Již se na tom minimálně rok mělo pracovat. S touto předloženou novelou nejsem spokojena.

    Za TOP 09 také mohu říci, že podpoříme jednak usnesení výboru pro sociální politiku, které obsahuje také návrh paní poslankyně Hnykové v původním znění, také pozměňovací návrh paní kolegyně Aulické-Jírovcové a další, které ještě zanalyzujeme po dnešním druhém čtení.

    Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Dále vystoupí paní poslankyně Hana Aulická. Připraví se pan kolega Vilímec. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych i já přispěla do této diskuse.

    Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednávaná novela zákona vzbuzuje velký zájem všech dotčených subjektů. Po desítkách jednání však stále vidíme značné mezery a nedostatky v předložené novele. Nasvědčuje tomu i množství předložených pozměňovacích návrhů, které ve většině ale bohužel Ministerstvo práce a sociálních věcí neakceptuje.

    Jeden z pozměňovacích návrhů je předkládán i mnou a týká se tří paragrafů, které se zabývají oblastí inspekcí. Kontrolní činnost poskytovatelů sociálních služeb za účasti zástupců příslušných krajů vidím jako zásadní věc. První úprava se týká § 82 odst. 3, která se vztahuje ke zrušení registrace. Předkladatelem navrhovaná změna váže zrušení registrace na uložení sankce za správní delikt dle § 107 odst. 2 písm. m). Tedy na správní delikt, kterého se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako poskytovatel sociálních služeb dopustí tím, že nesplní ve lhůtě stanovené ministerstvem opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekci. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslankyni Haně Aulické za její vystoupení. Pokračujeme v rozpravě vystoupením pana kolegy Vilímce, připraví se pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, již v prvním čtení zazněla poměrně obsáhlá a také kritická debata na adresu připravenosti této novely zákona o sociálních službách. Přiznám se, že jsem v mezidobí od prvního čtení prostudoval mnohé materiály, vyslechl mnohé argumenty ve prospěch i v neprospěch tohoto návrhu, ať už argumenty kraje, jehož jsem trvalým obyvatelem, argumenty Svazu měst a obcí České republiky i některých poskytovatelů sociálních služeb. Využil jsem i možnosti podat prostřednictvím rozpočtového výboru, nikoliv sociálního výboru, pozměňovací návrhy v těch věcech, kde podle mého názoru nebylo dosaženo nějakého konsensu.

    Paní ministryně uvedla ve své vstupní řeči, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nenastavovalo ona směrná čísla, že to nastavovaly kraje, že to byla otázka dohody krajů. No, já jsem učinil na Zastupitelstvu Plzeňského kraje dotaz směřovaný panu hejtmanovi, který je statutárním zástupcem Plzeňského kraje, zda skutečně hejtmani, tedy Rada Asociace krajů, hlasovali o nastavení těch zafixovaných podílů na celkové částce dopředu neznámé, vyčleněné každoročně pro sociální služby, které jsou předmětem přílohy tohoto zákona. Nedočkal jsem se odpovědi. Větší světlo do toho vnesla paní ministryně, když prohlásila, že tzv. dohoda krajů byla pouze dohoda na úrovni sociální komise, resp. členů sociální komise krajů. Myslím, že nelze takto postupovat v situaci, kdy se nerozhoduje o rozdělování částek tisíců, statisíců, milionů, ale miliard. Není možné akceptovat, byť nějaký většinový názor komise, ačkoliv je to komise odborná, sociální komise, bez toho, že by o tom hlasovali hejtmani krajů, Rada Asociace krajů.

    K svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem uplatnil na rozpočtovém výboru a které se týkají právě onoho rozdělení finančních prostředků, resp. zrušení oné přílohy, která fixuje jistá směrná čísla nebo určité podíly na několik let dopředu, minimálně do doby, než se změní zákon, a také nastavení obvyklého schvalování jednotlivých dotací na zastupitelstvu kraje, resp. schvalování samostatné působnosti, jsem dostal pouze stručná stanoviska obou ministerstev, nejen Ministerstva práce a sociálních věcí, ale také Ministerstva financí. Podle mého soudu představa, že tyto prostředky půjdou k tomu prvnímu pozměňovacímu návrhu, který jsem uplatnil a uplatním ještě v podrobné rozpravě, představa, že budeme rozdělovat prostředky v řádu miliard nějakým zvláštním způsobem na základě výjimek ze zákona o krajích, je pro mě představa absurdní. Ze současné dikce zákona o krajích totiž nelze - a většina, nebo všichni krajští zastupitelé to vědí - bez rozhodnutí zastupitelstva rozdělovat částky nad 200 tis. korun, nelze rozdělit ani jednu korunu mimo zastupitelstvo, pokud ty částky jsou směrované obcím. Ani z části věty, o kterou se opírá důvodová zpráva i stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy z části věty v § 36 odst. 1 písm. c) ve vztahu k účelovým dotacím z prostředků státního rozpočtu, nevyplývá kompetenční příslušnost rady kraje. Prostě nelze takovým způsobem zasahovat do samosprávních pravomocí orgánů krajů, určovat zákonem o sociálních službách, nikoliv zákonem o krajích, který orgán kraje rozhoduje o poskytnutí dotace.

    Ministerstvo na jednání rozpočtového výboru poukazovalo, že všechny připomínky byly vypořádány. Ale i samotné kraje - např. i Plzeňský kraj požadoval v této věci zrušit navrhovanou speciální úpravu rozhodování o poskytnutí dotace. Navíc je obecně známo, že zastupitelstvo má právo si vyhradit i další pravomoci v samostatné působnosti mimo pravomocí vyhrazených radě. To nezpochybňovali ani zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ani přítomný předseda sociální komise Asociace krajů pan Čermák.

    Ačkoliv jsem jako opoziční politik kritik současného fungování krajů, musím podotknout, že kraje se za dobu své existence naučily časově plánovat zastupitelstva tak, aby nikterak neohrozily chod nejrůznějších subjektů odkázaných na dotace. Odmítám, že by zastupitelstvo kraje nebylo schopno rozhodnout o dotacích dříve než v červnu, jak se píše ve stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí. To jsou nepravdivá tvrzení od někoho, kdo se rozhodl obhajovat neobhajitelné. Jsme svědky neustálého používání, podle mého soudu spíše nadužívání, termínu, jako je transparentnost. Tato vláda se k těmto termínům hlásí, přitom v daném případě se činí pravý opak. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Adolf Beznoska. Připraví se pan kolega Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, jenom krátce k tomuto návrhu. Návrhu rozumím. Myslím si, že je dokonce věcně správný, to znamená přesunout financování sociálních služeb na kraje a kontrolní činnost vrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Potud s tím celkem problém nemám, naopak považuji to za krok správným směrem. S čím mám ovšem problém, že je ten přechod naprosto nepřipravený. Bavíme se tady o částce pro letošní, nebo příští rok zhruba 7,2 mld. korun, kterou budou přerozdělovat kraje na základě jakýchsi směrných čísel, která si hejtmani, a nevíme za jaké účasti, sami mezi sebou dohodli. To považuji za první chybný krok.

    Další chybné kroky jsou v tom, že příslušná metodika, která je vydána, má pro kraje spíše orientační charakter. Není nijak právně závazná a stává se a stane se zcela jistě to, že budeme mít pro 14 našich krajů 14 různých metodik, jak tyto peníze pro poskytovatele rozdělovat. Ponechám stranou to, o čem tady hovořil pan kolega Vilímec, že o těchto částkách by mělo rozhodovat zcela jasně zastupitelstvo kraje, neměla by to být kompetence vyhrazená pouze radě kraje.

    Další otazníky vyvolává to, co se stane, když se někdo z poskytovatelů sociálních sítí, který nedostane příspěvek, bude odvolávat. Přinese to celou řadu konfliktů, zmatků, a asi rozumíte, kam mířím. Rozumím tomu, že jediné rozumné při všech těch pozměňovacích návrzích, které tady zazní a zaznívaly na výboru pro sociální politiku, i já sám jsem tam přednesl celou řadu návrhů, bude velmi jednoduše tento zákon o jeden rok, respektive jeho účinnost o jeden rok posunout. Toť vše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Beznoskovi. Nyní se slova ujme pan kolega Kaňkovský. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, důvodová zpráva k dnes projednávané novele zákona č. 108/2006 Sb. hovoří o tom, že jejím cílem je upravit několik zásadních okruhů v oblasti sociálních služeb, které v současné podobě zákona nejsou zcela vyhovující. Všichni víme, že zásadním dopadem této novely je přechod financování sociálních služeb na kraje, respektive toto je už z dikce v tuto chvíli platného zákona. Názory na tento krok se od samého schválení zákona v roce 2006 liší jak u politiků, a to jak těch předchozích, tak současných, tak u poskytovatelů sociálních služeb, ale samozřejmě i u veřejnosti, a to zejména u té části veřejnosti, která je na sociálních službách bezprostředně závislá. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Prosím, aby se připravil pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím vystoupit na podporu pozměňovacího návrhu pana poslance Kaňkovského a přednést několik argumentů, které podpoří jeho slova.

    V naší zemi žije 1,64 mil. seniorů starších 65 let a 400 tis. lidí je starších 80 let. Do 26 let by se počet seniorů starších 65 let měl zdvojnásobit a počet lidí starších 80 let dokonce ztrojnásobit. Prudce rostou požadavky na dlouhodobou péči, ale v naší zemi dosud neexistují, nebo ve své podstatě neexistují zdravotně sociální služby. Výdaje na sociální systém dosahují 41,7 mld. Kč, z toho příspěvek na péči 18,1 mld. Kč, dotace poskytovatelům sociálních služeb 12,7 mld. Kč, platby klientů 9,5 mld. Kč a úhrady za ošetřovatelskou péči ze zdravotního pojištění asi 1,4 mld. Kč.

    Několik let byla snaha vytvořit systém financování dlouhodobé péče, ale tato práce se minimálně 15 let nedaří dotáhnout. Týká se to zejména financování péče na pomezí sociálního a zdravotního systému, kde doposud neexistuje dohoda mezi MPSV a Ministerstvem zdravotnictví, a tyto problémy se přehazují z jednoho ministerstva na druhé. Takovým dokladem můžou být poslední spory poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb v domovech pro seniory, kde nelze dosáhnout dohody se zdravotními pojišťovnami o úhradě ošetřovatelské péče v odbornosti 913. A bohužel dohoda není. MPSV řeklo, že nadále nebude financovat zdravotní péči v domovech, a byl vytvořen kód a měly začít platit zdravotní pojišťovny, ale protože tyto náklady raketově rostou, tak se samozřejmě pojišťovny brání financovat tuto péči v plném rozsahu.

    Já si dovolím odcitovat v této věci pár řádků: Ústavů máme v této zemi poměrně hodně. Nevzkvétá ale domácí péče a hlavně kvůli tomu, že praktičtí lékaři, kteří mohou takovou službu předepisovat, jsou limitováni, a proto předčasně volíme ústavní řešení. Právě léčebny dlouhodobě nemocných a domovy důchodců jsou instituce, které se na první pohled zabývají podobnou činností, jenomže rozdíl je tu velmi zásadní. Přinejmenším z finančního hlediska. Zatímco v léčebnách dlouhodobě nemocných pacient nedoplácí vůbec nic, v té druhé, to znamená v domovech sociální péče, odevzdává většinu svého důchodu a leckdy musí rodina hradit další náklady. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, na začátek bych si rýpl, neboť musím zde připomenout, že stát už velmi dlouhou dobu v podstatě už vůbec nezřizuje žádné organizace, které poskytují sociální služby. Zřizují je převážně města a obce a ty významnější, řekněme, a důležitější zřizují kraje. A podotýkám, že krajům vládne sociální demokracie už téměř sedm let a že se ta situace dostává do téměř až absurdních úrovní v oblasti poskytování sociální péče, protože jsme svědky toho, že seriózní poskytovatelé sociálních služeb nemají na svůj provoz, a to jak ti zřizovaní krajem či obcemi, tak ti z nestátního sektoru, ale objevuje se zde čím dál tím více tzv. poskytovatelů sociálních služeb, kteří fakticky poskytovateli sociálních služeb nejsou.

    Jedno číslo za všechny a nechytejte mě úplně za slovo. Ale někdy v roce 2002 měl Středočeský kraj poskytovatelů sociální péče zhruba 200, dneska jich má něco kolem 700. Podíváte-li se na jejich strukturu a na to, co často poskytují za tzv. sociální službu, byli byste asi kolikrát zděšeni z toho, čemu všemu my říkáme poskytování sociální služby. Souhlasím s tím, že stát by neměl mít 14 států nebo 14 různých úrovní sociálních služeb v tom smyslu, že někde to nesmí být katastrofa, a když to někde bude dobré, tak to je asi v pořádku. Myslím si, že stát by měl hlídat jakousi základní úroveň a jakýsi standard poskytování sociální péče v České republice a měl by vyžadovat po krajích stejně tak, jako to dělá v oblasti zdravotnictví, protože kraje jsou povinny předkládat Ministerstvu zdravotnictví a diskutovat na základě zastupitelstvem schválené koncepce, diskutovat svoji problematiku ve zdravotnictví s Ministerstvem zdravotnictví. V oblasti školství, která má zase regionální působnost, je kraj povinen schválit si každý rok koncepci školství a jít s tím na Ministerstvo školství a tam diskutovat o tom, jestli má být více gymnázií, nebo více učňovských škol, nebo více průmyslových škol apod. - a v oblasti sociálních věcí takto důležité oblasti toto není. Pak se nedivme, že si každý kraj dělá, co vlastně chce.

    Některé kraje prostě evidentně nepovažují za prioritu poskytování sociálních služeb. Podíváte-li se do výdajů jednotlivých krajů, tak to není možné nezkonstatovat. Někde o to pečují více, někde méně. Někde podlehli tomu pocitu, že evropské peníze, které tečou do téhle oblasti, protože jsou obrovské a veliké, tak se téměř každý, kdo se přihlásil o to, že chce poskytovat tzv. sociální službu, no tak mu to bylo umožněno, ale ve skutečnosti, jak říkám, v řadě případů sociální služba našim občanům poskytována opravdu není. A je třeba na to dohlédnout a přinutit kraje, aby na efektivitu vynaložených peněz v oblasti sociálních služeb dohlédly, protože jak říkám, opravdu platí, že spousta peněz, které by se měly dostat k potřebným, se k potřebným v žádném případě nedostávají.

    My potřebujeme stabilní prostředí, protože v oblasti poskytování sociálních služeb není možné, abychom klienty nutili každých čtrnáct dní měnit poskytovatele sociálních služeb. Není možné je neustále stěhovat a říkat jim: dneska už nemáte podporu, nebo kraj už dneska ze dne na den nepodpoří tu či onu instituci apod. Je třeba na delší dobu nasmlouvávat takováto zařízení a zároveň je třeba si být jistí v tom, že splňují jistý standard, který je nutné splnit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou - prosím, pane poslanče. Vaše dvě minuty.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, to, co jsme před chvílí slyšeli od pana poslance, to je čirá demagogie. Podívejte se, v současné době už od roku 2002 tak kraje prakticky pouze zprostředkovávaly to, že byly a registrovaly smlouvy a žádosti o to, aby byl zřízen v daném kraji nějaký poskytovatel. Jinak o tom rozhodovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které bylo řízeno panem Drábkem, a díky tomu narostl ten počet na takový počet, který tady před chvílí uvedl pan poslanec, a tato čísla slyšel včera ode mne.

    Samozřejmě že druhá věc je, že tento zákon, nebo ta novela, která teď se tady bude diskutovat a posílat do třetího čtení, právě umožňuje to, aby byly korigovány tyto počty, aby byli kontrolováni ti poskytovatelé, a kraje doteď neměly možnost to nějakým zásadním způsobem ovlivňovat. Naopak my jsme místo toho, aby peníze dostávali poskytovatelé včas od Ministerstva práce a sociálních věcí, každý kraj musel zřídit určité množství peněz na začátku roku, tak aby předfinancoval poskytovatele, protože peníze z Ministerstva práce a sociálních věcí přicházely většinou až v březnu nebo v dubnu, a to jsou otázky právě na pana ministra Drábka, který tady vládl za minulé období.

    Tolik jenom na vysvětlenou, protože to byla opravdu čistá demagogie. Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní prosím s faktickou pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Ne, já se musím v tomto ohledu pana exministra zastat, neboť jsem byl hejtmanem dvě volební období a vím, že to tak není. Kdyby hejtman, potažmo zastupitelstvo nechtěli tyto finanční prostředky uvolnit, tak by se tak nestalo. Ale protože s tím jednotlivé kraje přišly na ministerstvo a prosazovaly to, no tak zkrátka to, že jim prostě ministr vyšel vstříc, je jejich odpovědnost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím řádně přihlášeného pana poslance Běhounka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, všichni, kdo tady vystupují, mají svým způsobem pravdu. Já jsem hejtmanem skutečně šest let, ne celé druhé volební období, a za tu dobu jsem už absolvoval jednání o sociálních službách s pěti vládami. Když se konečně jedna z vlád - a možná se vám zdá, že tady pléduji za vládu, která je koaliční sociální demokracií - pokusí nějakým způsobem tuto záležitost vyřešit a od samého začátku s kraji diskutuje, sociální komise se podílí připomínkami na vytvoření toho, aby se skutečně podařilo zajistit to, co ten klient dostat má, a aby na prvním místě nebyli poskytovatelé, tak tady slyším to, co slyším. Já jsem přesvědčen, že posunutí tohoto zákona a jeho přijetí je skutečně krokem pro to, aby klienti a popis těchto služeb byl naprosto jednoznačný, smysluplný a aby skutečně byl v jejich prospěch.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím přihlášeného pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já nevím, co si o tomhle mám myslet. Já jsem začal být silně na pochybách o kvalitě toho zákona a o nějakém sjednaném konsensu, protože slyším od koalice i od opozičních poslanců, že všichni považují jaksi novelizaci toho zákona za potřebnou, ale to, co se tady teď odehrává, tak to už jako nesvědčí o tom, že prostě se tady schyluje k tomu, že bude schválena jednoznačná čistá a průzračná novela.

    Pochybnosti ve mně zaselo už chování obhájců tohoto zákona na rozpočtovém výboru, kde nevím, co si mám myslet, když zástupce Asociace krajů tam něco tvrdí, kolega Vilímec mu tam mává papírem, kde dokazuje, že to tak není, a on stejně to tvrdí dál, to znamená, že evidentně lže. Ani jsme se tam nebyli schopni dohodnout na tom, jaký byl skutečný postoj politické reprezentace hlavního města Prahy. Pochopil jsem to tak, že v minulých letech si jednotliví krajští politici vylobbovali nějaké dotace a teď to lobbování a vylobbování se bude kodifikovat do zákona, aspoň tak, jak to je předkládáno v originálním návrhu, což považuji za nejenom nešťastné, ale i dokonce nemravné.

    Já nejsem žádný pragocentrista ani Pražák naturelem, nicméně prostě si myslím, že je potřeba, po čem tady volal pan kolega Hovorka, aby byla kritéria jasná, měřitelná a stejná pro všechny. A jestli jsou potom nějaká špecifika, jak jsme slýchávali velice často před rozpadem Československa, tak to by se mělo dorovnávat nějakými mimořádnými dotacemi nebo podle nějakých vyhlášek.

    Já nevím, kdo z vás ještě ví, co se bude dít, když projde původní, jestli se takhle dohodnete v koalici a proválcujete návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, což jsem pochopil z rozpočtového výboru, že se tak stane, nebo jestli projdou některé z těch pozměňováků, co to bude znamenat.

    Je škoda, že tady není pan Babiš, protože jestli někde hrozí, že budou tedy divoké přetoky financí, tak to bude zrovna zřejmě v takto chaoticky schváleném zákoně. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou tady mám přihlášku pana poslance Votavy. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, nedá mi, abych nereagoval na svého ctěného kolegu Laudáta. Pane kolego prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, nevím tedy, kdo lhal na rozpočtovém výboru. Vím jasně, že tam vystoupil pan náměstek Čermák, vystoupil s dohodou Asociace krajů. On je předsedou sociální komise. Já nemám důvod mu nevěřit, že přednesl stanovisko Asociace krajů. Samozřejmě může se mi líbit, nebo nemusí tzv. směrné číslo, o které zřejmě jde i panu kolegovi Vilímcovi, ale taková je dohoda v Asociaci krajů a je třeba ji respektovat. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Panu poslanci Votavovi, já jsem to pochopil tak, ať mě když tak opraví další přítomní na tom výboru, který se konal v této místnosti. Ono tam šlo nejenom o obhajování stanoviska, ale i o obhajování věcné podstaty. A pan Vilímec tam říkal např. o Plzeňském kraji, a on to tady, myslím, dneska i opakoval, přišlo stanovisko jiné. A přijde mi divné, možná že zástupce Prahy na nějakých jednáních nevystupoval příliš razantně, nicméně z těch zápisů, co jsem byl informován, tam výhrady jakési byly, ale říkám, nečetl jsem ty zápisy. Ale pak by mi přišlo nenormální, proč se městská rada proti novele, tak jak ji předkládá MPSV, postavila poměrně razantně a odmítavě. Nevím, nechci soudit.

    Ani jsem neřekl, že zástupce krajů je lhář. Jenom říkám, že nevím, co si o tom mám myslet. Tam bylo tvrzení proti tvrzení. A bohužel, není to jediný případ, kdy se poslední dobou dostáváme do toho, že zřejmě pravda je třídní.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní zde mám řádně přihlášeného do rozpravy pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Moc jsem nerozuměl panu hejtmanovi a poslanci Běhounkovi, jeho komentáři. Znamená to tedy, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, že jste s tímto návrhem zákona absolutně spokojeni? Ten návrh zákona povede k tomu, aby vyrovnal standardy poskytování sociální péče v ČR, podporuje-li to Asociace krajů ČR, a povede k tomu, že z poskytovatelů sociálních služeb vypadnou ti, kteří byli původně doporučováni jednotlivými kraji, aby poskytovali a byli těmi čerpateli finančních prostředků, přestože neposkytují v podstatě žádnou sociální službu? Ti z toho vypadnou, tak aby více zbylo na ty, kterým to opravdu náleží? Jste tedy s tímto návrhem absolutně jako kraje ztotožněni a spokojeni a chcete, aby platil co nejdřív? To byla moje otázka. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Musím konstatovat, že nevidím již žádnou přihlášku do obecné rozpravy ani faktickou poznámku, tudíž obecnou rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci. Dobrá, je tady zájem o závěrečná slova - paní zpravodajka, paní ministryně. Obě? Paní ministryně, prosím.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já bych především chtěla říct, že tady se nejedná o žádnou revoluci. Už od roku 2007 se Ministerstvo práce v podstatě výhradně řídí doporučeními krajů. My jsme odesílali v personálním obsazení 2,2 úvazku dotaci 2,5 tisíce poskytovatelů na 5,5 tisíce sociálních služeb. A je snad zřejmé, že asi těžko si tady z té Prahy můžeme nějakým způsobem ověřit, kteří z těchto poskytovatelů jsou dobří a kteří ne. Samozřejmě že se lidé na ministerstvu ptali krajů, a jak říkám, už od roku 2007 v podstatě neděláme nic, co by nám kraje nedoporučily. Ty kraje samy si řekly, na jaké poskytovatele ty dotace chtějí, a tohle je samozřejmě stejné. Mám někdy pocit, že si možná někteří z vás myslí, že úderem 1. ledna 2015 se najednou ty kraje zblázní a asi si vyberou úplně jiné poskytovatele, než si vybíraly dosud od roku 2007 přinejmenším. To je samozřejmě absurdní a není to pravda.

    Také je naprosto nefér říkat, že to je nějaká ČSSD politika. Kraje mají svoje plány, běží podle nich. Ve spoustě krajů se podporují charity, podporují se diakonie, je to celé široké spektrum, tak jak to v krajích je, jak poskytovatelé fungují.

    Také bych chtěla říct, že není pravda, že najednou budeme mít 14 úplně různých metodik. Naprosto klíčová je ta centrální v uvozovkách metodika Ministerstva práce a ty ostatní jsou krajské mutace, ale musí dodržovat základní principy rovného přístupu. Především rovný přístup jak ke svým příspěvkovým organizacím, tak k ostatním, které kraje nezřizují. A ministerstvo má na ně páku. Pokud to kraje dodržovat nebudou, tak tam peníze, třeba tu druhou splátku, také nemusí dostat.

    Jinak je také naprosto stěžejní, že se touto novelou stanoví povinnost krajů určovat ve spolupráci s obcemi síť sociálních služeb na území kraje. To je přece také zásadní, k tomu všichni směřujeme.

    Ještě bych ráda dodala, že samozřejmě ano, tato novela je tzv. technická a počítáme s tím, že v roce 2015 bude velká novela zákona o sociálních službách, protože je tam spousta věcí, o kterých víme, že se musí změnit, že se musí zlepšit. Bude o tom velká debata, takže to určitě nezanedbáváme. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní ministryni. Nyní prosím se závěrečným slovem paní zpravodajku, paní poslankyni Hnykovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, vy, kdo nejste členy rozpočtového a sociálního výboru, vidíte, o jak závažné problematice jsme nyní hovořili. V obecné rozpravě vystoupilo 12 kolegů a kolegyň a s faktickou poznámkou čtyři a s přednostním právem jeden. Chci říci, že jsme nejvíce probírali procentní podíl krajů, účinnost převodu na kraje, případně její odložení. Také se zde mluvilo o přísnějších pravidlech, to znamená nahrazení metodiky nařízením vlády. Probrala se tady i inspekce kvality a také příprava zákona. Samozřejmě byl tu vznesen požadavek i na větší veřejnou kontrolu zastupitelstvy kraje. Byly zde i představeny sociální služby a jejich největší problematika. A samozřejmě tu byl vznesen i požadavek na Ministerstvo práce, co se týká dopadů pozměňovacích návrhů do rozpočtu.

    Já vám chci říci, že zítra se schází mimořádně výbor pro sociální politiku, kde probere všechny pozměňovací návrhy k této novele. Není nám to jedno, jak budou sociální služby vypadat.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Jak tady v jiné souvislosti zaznělo, odpovědi, té se nedočkáš. To je jedno, ale vložím řečnickou otázku a možná že ne pro všechny. Víte, co je to Biafra rozumu? Biafra je jednou z provincií Libérie a někdy, já nevím, byl jsem ještě hodně mladý, probíhala tam občanská válka. Nakonec to skončilo, že každý střílel po každém, jakmile se dva potkali. Tomu se říkalo potom Biafra, protože válka v Biafře. To se přeneslo do duchovního světa jako termín Biafra rozumu, naprostý chaos.

    Paní ministryně tady tím, co řekla, tak se jí povedlo fakticky popřít to, co tady říkali hejtmani, exhejtmani, možná politici sociální demokracie. Jestli jste zaznamenali, co řekla, tak přesný opak. Takže já už opravdu nevím. Fakt jenom Biafra rozumu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní přistoupíme konečně k podrobné rozpravě, kterou tímto zahajuji. Mám do ní přihlášenou paní poslankyni Hnykovou. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Pecková. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který doplňuje můj pozměňovací návrh, který byl přednesen na výboru pro sociální politiku, a to bod 32 § 119 zní: Zmocňovací ustanovení, vláda vydává nařízení k provedení, a teď vkládám § 101, a pokračuji, a § 101a odst. 7. Bylo to vloženo do systému pod sněmovním dokumentem 1348. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Peckovou. Připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dámy a pánové, já se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 1189. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím k mikrofonu paní poslankyni Aulickou. Prosím, aby se připravil pan poslanec Vilímec.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji, paní předsedající. Dovolte mi přihlásit se k svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 1344. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Vilímce k mikrofonu, připraví se pan poslanec Kaňkovský.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1327. Jde o pozměňovací návrhy, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kaňkovského, připraví se paní poslankyně Chalánková.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, dovoluji se přihlásit tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému vložen pod číslem 1369.

    Na úvod si dovolím jasnou poznámku, že náš pozměňovací návrh nebourá dokončení převodu financování sociálních služeb na kraje. Náš návrh se věcně dotýká dvou oblastí. V bodě 2 a 5 navrhujeme úpravu v legislativním rámci financování sociálních služeb, a to jednak stanovením podmínky tvorby střednědobých plánů tak, aby jejich rámec upravoval prováděcí právní předpis, a nikoliv pouze metodika MPSV. Dále náš návrh deleguje pravomoc rozhodnout o poskytnutí finančních prostředků a jejich rozdělení na nejvyšší orgán kraje, krajské zastupitelstvo. Navrhujeme také, aby stanovení procentuálního podílu krajů stanovil pro každé rozpočtové období prováděcí právní předpis. Poslední, pátý bod se týká stanovení obvyklých nákladů na jednotlivé sociální služby prováděcím právním předpisem. Aby nedošlo k narušení převodu financování sociálních služeb na kraje, souhlasili jsme u některých, dalo by se říci možná trošku kolizních ustanovení s žádostí MPSV a navrhli odloženou účinnost těchto ustanovení.

    Vrátím se ještě k bodu 1. Ten vyplynul z opakovaných žádostí Národní rady osob se zdravotním postižením a v tomto bodu navrhujeme změnu v přiznání příspěvků na péči ve čtvrtém stupni postižení těm osobám, které jsou sice schopny komunikace a jsou v odborné terminologii řečeno osobami orientovanými, ale nezvládají všechny ostatní základní životní funkce. V současnosti tyto osoby spadají vesměs do třetího stupně, přičemž ale vyžadují vesměs 24hodinovou péči blízké osoby nebo osoby pečující. Jsem si vědom, že v této oblasti jsou v posuzování nároků na jednotlivé stupně příspěvků na péči ještě další problémy, které je třeba řešit, a pevně věřím, že se tomuto problému budeme intenzivně věnovat ve výboru pro sociální politiku a že se tím dál bude zabývat i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Cílem je, abychom dospěli k systémovému řešení této problematiky a aby žádná ze skupin těchto zdravotně postižených se necítila nějakým způsobem ohrožena.

    Vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si vás požádat o podporu našich návrhů a děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní poprosím paní poslankyni Chalánkovou a připraví se pan poslanec Beznoska.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu 1368.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní poprosím pana poslance Beznosku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. V § 101 odst. 7 navrhuji nahradit slova "31. prosince 2014" slovy "31. prosince 2015." Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím a končím též druhé čtení tohoto návrhu.

    Nyní se budeme zabývat dalším bodem číslo 18, kterým je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr obrany Martin Stropnický. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. ***

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k poměrně složité materii, ale především vzhledem k času, který je k dispozici, se pokusím svoje úvodní slovo zkrátit, byť to není vzhledem k okolnostem úplně snadné. Ale ten návrh -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, že vám skáču do řeči, ale prosím svoje kolegy, aby vydrželi. Já vím, že je to dnes dlouhý den, ale prosím, ztište se. Pokud si máte co říct, učiňte tak v předsálí. Děkuji.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji i já. Návrh byl projednán ve výborech pro obranu, pro životní prostředí a pro veřejnou správu a regionální rozvoj a já předpokládám, že s usneseními jednotlivých výborů vás seznámí určení zpravodajové.

    Hlavním důvodem, jak všichni víme, je optimalizace vojenských újezdů, redukce počtu armády. Ta má na to zásadní vliv. Čili v počtu, který vykazujeme dnes, to je zhruba těch 21 tisíc vojáků, nepotřebujeme újezdy, které byly dimenzovány pro 115 tisíc vojáků. Dalším podstatným důvodem je narovnání občanských práv obyvatel vojenských újezdů. Ti nemohou volit ani být voleni a nemohou vlastnit ani nemovitý majetek. Ta myšlenka samozřejmě už má svoji historii a svůj průběh, vychází z Bílé knihy o obraně, vychází z detailní a komplexní analýzy Generálního štábu Armády České republiky.

    Vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá svými podmínkami plně vyhovují výcviku jednotek armády ve všech druzích příprav, vojenský újezd Březina pak nabízí specifické podmínky pro základní výcvik a i zdokonalovací výcvik profesionálů. Na rozdíl od toho vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva. Vzhledem ke své rozloze výcvikových ploch, a to je pouhých 12 % území újezdu, neumožňuje plnohodnotný výcvik. Náš návrh zákona přináší změnu stávajících hranic újezdu Boletice, Březina, Hradiště, Libavá a pak zrušení vojenského újezdu Brdy. Na vyčleněných územích bude umožněn vznik nových obcí nebo se vyčleňované území přičlení k území přilehlých obcí. Realizací uvedeného návrhu lze uvolnit cca 42 tisíc ha z celkového počtu zhruba 130 tisíc ha vojenských újezdů. Je to i umožnění více než dvěma tisícům obyvatel vojenských újezdů realizovat, jak jsem už naznačil, ústavní právo na samosprávu vznikem nových obcí. Doposud správu vykonává tzv. újezdní úřad.

    Rád bych zdůraznil, že Ministerstvo obrany během celého toho procesu sjednávání a vypracovávání usilovalo o co největší zapojení dotčených obyvatel a starostů přilehlých obcí do všech jednání. Byla k tomu zřízena i mezirezortní komise Ministerstva obrany a na přípravě podkladů i toho návrhu participovala řada institucí jako ministerstva vnitra, životního prostředí, financí, zemědělství, pro místní rozvoj, Český úřad zeměměřický a katastrální a samozřejmě zástupci dotčených krajů, krajských úřadů a zástupci dotčených obcí.

    Opět zkrácení mého úvodního slova. Návrh optimalizace zahrnuje i dohodu o převodu majetku z vlastnictví Ministerstva obrany na nově vzniklé obce. Vznik nových obcí je de facto obnovením původních samospráv. Nové obce vzniknou ze sídelních útvarů, které po více než 60 let spravovala armáda, a dochází tedy k nápravě nepřirozeného stavu, který vznikl v roce 1949.

    Dále bych ještě rád zdůraznil jednu věc, že ten návrh zákona je výsledkem dlouhodobých, skutečně dlouhodobých a složitých jednání a je spojen s velkým očekáváním občanů, kterých se bude týkat. Ti již několikrát a opakovaně věřili právě v narovnání svých občanských práv a bohužel stát je už několikrát v minulosti zklamal, když ta jednání skončila bezvýsledně. Neschválení předloženého návrhu zákona by zásadním způsobem, domnívám se, otřáslo důvěryhodností nejen Ministerstva obrany a Armády České republiky, ale také celé státní správy.

    Vzhledem k časovému skluzu, který nastal během projednávání - původně zamýšlený návrh, aby obce vznikly k 1. 1. 2015, není samozřejmě už technicky možný, ani teoreticky - takže v návrhu je posunutí tohoto termínu. S tím jsou obce srozuměny. Podstatné pro ně je přijetí v co nejkratší době a ukončení dlouhodobé nejistoty spojené právě se vznikem nových obcí.

    Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já si úplným závěrem dovolím tvrdit, že to je dobrý a velmi pečlivě prodiskutovaný kompromis, který přináší vhodné řešení dlouhodobě odkládaného a neřešeného problému. Na jedné straně vyrovnává dluh, který náš stát několik desetiletí má vůči části svých občanů, a na straně druhé vychází vstříc požadavkům armády na úpravu výcvikových ploch v souladu s jejími reálnými potřebami a finančními možnostmi. Proto věřím, že návrh podpoříte a doporučíte k dalšímu projednávání. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu a výboru pro životní prostředí. Iniciativně tento návrh projednal i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 57/1 až 3.

    Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro obranu pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro obranu ze 6. schůze dne 9. dubna 2014 k vládnímu návrhu zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), sněmovní tisk 57.

    Výbor pro obranu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodní informace ministra obrany Mgr. Martina Stropnického, náčelníka Generálního štábu Armády České republiky genpor. Ing. Petra Pavla a zpravodajské zprávě poslance Ivana Gabala a po rozpravě

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů, sněmovní tisk 57, schválila;

    2. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;

    3. ukládá předsedovi výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec Václav Zemek a zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, dobré odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro životní prostředí tento tisk projednal na svém zasedání 9. dubna a přijal k tomu následující usnesení:

    1. Považuje za zásadní, aby z hlediska ochrany přírodních hodnot v současném vojenském újezdu Brdy byl dnem zrušení vojenského újezdu Brdy den vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy.

    2. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny.

    3. Zmocňuje zpravodaje - tedy mě, abych s ním seznámil plénum Poslanecké sněmovně.

    K tomu bodu 1 bych doplnil, že po debatě ve výboru pro životní prostředí byl zde v tomto směru dán příslib zástupcem Ministerstva životního prostředí, že skutečně dnem zrušení vojenského újezdu bude vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy, a už se na tom pracuje. Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Kovářovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, ráda bych vás seznámila s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze 7. schůze ze dne 10. dubna 2014.

    Vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), sněmovní tisk 57. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 7. schůzi po odůvodnění návrhu panem magistrem Martinem Stropnickým, ministrem obrany, po zpravodajské zprávě poslankyně Ing. Věry Kovářové a po rozpravě přijal usnesení, kterým:

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 57 projednat a schválit v předloženém znění s důrazem na nutnost zabezpečení rozvoje nově vznikajících obcí finančními prostředky ve výši dvojnásobku rozpočtového určení daní a metodickým poradenstvím ze strany Ministerstva vnitra, Ministerstva financí a Ministerstva životního prostředí;

    2. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu;

    3. pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je s přednostním právem přihlášen předseda Sněmovny pan Jan Hamáček. Prosím, aby se připravil pan poslanec Novotný. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, dámy a pánové, já jsem k tomuto zákonu vystupoval v prvém čtení a nebojte se, nebudu opakovat všechny argumenty, které jsem uvedl, protože k tomu druhé čtení neslouží. Pouze mi dovolte pár poznámek a poukazů na řekněme nové skutečnosti.

    Za prvé, já pokládám způsob projednávání tohoto zákona za velmi nešťastný. Tento zákon totiž v sobě spojuje dvě věci. Spojuje to, o čem mluvil pan ministr, to znamená nápravu křivd v případě těch čtyř ostatních vojenských újezdů, a potom zahrnuje zrušení vojenského újezdu Brdy. A to, že ten zákon je ve skluzu a že se nepodaří ustavit nové obce ve čtyřech vojenských újezdech, to je právě ten problém onoho spojení změn hranic a rušení vojenského újezdu Brdy. Kdyby Ministerstvo obrany možná vyslyšelo názory oponentů a už v té první fázi ty věci rozdělilo, tak nové obce dávno mohly vzniknout, nemuseli jsme projednávat tento zákon ve lhůtě 120 dnů a k žádnému skluzu by nedošlo.

    Já předesílám, že nemám vůbec nic proti úpravám, které se týkají hranic vojenských újezdů, kromě Brd. S čím zásadně nesouhlasím, je zrušení vojenského újezdu Brdy. A jak jsem řekl, argumenty jsem uvedl v prvním čtení. I z usnesení výboru pro životní prostředí zaznívá obava o brdskou přírodu a to je jeden argument a snad jediný argument, ke kterému se chci vyjádřit. Protože celou dobu tato věc je velmi pečlivě sledována i obyvateli Středočeského i Plzeňského kraje a zaznívá obava, co bude s tím prostorem poté, co armáda odejde. Já samozřejmě respektuji a beru na vědomí příslib Ministerstva životního prostředí, že bude vyhlášena chráněná krajinná oblast, což je vlastně jediná možnost, jak tu přírodu potom chránit, jakkoliv jsem přesvědčen, že tím nejlepším způsobem, jak je příroda chráněna, v této době je, že existuje vojenský újezd. Nicméně proti tomu jdou potom zprávy, které se objevují v poslední době, a zejména iniciativa, která se objevila v Příbrami, a to já pokládám za velmi nebezpečné. V denním tisku jsme si mohli přečíst, že příbramské hnutí ANO, jehož čelným představitelem je Jindřich Vařeka, zveřejnil celou sadu článků o tom, jak by se mělo nakládat s územím Brd poté, co bude zrušen vojenský újezd. A pokud se dozvídáme, že si nechal zpracovat studii toho, jak v Brdech vybudovat multifunkční sportovní areál, jehož centrem by mohl být sjezdový areál na svazích Třemošné se šesti tratěmi, záchytným parkovištěm, altány, lanovými dráhami - no takhle já si chráněnou krajinnou oblast nepředstavuji.

    Já nechci nikoho podezírat a nejsem ani příznivcem konspiračních teorií, myslím si, že ta věc spíše zkomplikovala život panu ministru obrany, protože patří ke stejné politické straně a teď se bude velmi obtížně vysvětlovat iniciativa hnutí v regionu. A právě proto jsem přesvědčen, že bychom se měli znovu zamyslet nad tím, jestli ještě teď ty věci neoddělit. Jestli nenechat změny hranice vojenských újezdů, těch, které jsou v pořádku, kde je to vyjednáno a kde problém není, a problematiku Brd dát stranou, vrátit se k tomu, debatovat. Protože mimochodem kromě toho, že je tam aspekt ochrany životního prostředí, nějakých developerských plánů, tak stále není dohoda mezi Plzeňským a Středočeským krajem na tom, jak to vlastně bude. Středočeský kraj nesouhlasí se zrušením vojenského újezdu Brdy a Plzeňský kraj má opačné stanovisko. Já pokládám za nešťastné, že zde budeme tlačit Sněmovnou něco, co je proti vůli jednoho z klíčových hráčů, tedy Středočeského kraje.

    Takže bych moc prosil o to, abyste věnovali pozornost dvěma pozměňujícím návrhům, které přečtu a ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Jeden z nich se týká právě onoho rozdělení, že tedy vyjmeme z tohoto zákona všechno, co se týká Brd, a umožníme vznik nových obcí v jiných vojenských újezdech. Ten druhý pozměňovací návrh je takový záložní, kdyby snad náhodou Sněmovna trvala na zrušení vojenského újezdu Brdy, tak je to pozměňovací návrh, který upravuje některé majetkové vztahy, které tento současný návrh zákona podle mě pomíjí.

    Děkuji vám za pozornost a hlásím se tímto i do podrobné rozpravy. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Novotného. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, já tady nechci diskutovat k tomu, zda ano, či ne zrušení újezdu Brdy či stanovení hranic vojenských újezdů. Spíš bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který potom načtu v podrobné rozpravě, a chtěl bych ho zdůvodnit.

    V mém pozměňovacím návrhu se doplňuje v ustanovení § 9 majetkové zabezpečení obcí a krajů, na konci odst. 4 se doplňuje věta, která zní: "K tomuto seznamu ministerstvo předloží vládě i souhlasy přípravných výborů obcí a krajů."

    Zdůvodním proč. Vládní návrh zákona spočívá v nové právní úpravě, která ruší vojenský újezd Brdy, stanovuje hranice vojenských újezdů a mění hranice krajů. V přímé souvislosti pak mění řadu dotčených zákonů. Účinnost je navržena od 1. 1. 2015. Tento nový zákon např. v § 4 mění hranice vojenského újezdu Hradiště, známého též jako Doupov, a definuje vznik nových obcí Bražec a Doupovské Hradiště. V ustanovení § 7 mění hranice území Karlovarského a Ústeckého kraje. V ustanovení § 9 upravuje majetkové zabezpečení obcí a krajů. V § 10 upravuje uspokojování potřeb obyvatel v mnoha oblastech včetně správy komunikací a zajišťování dopravní obslužnosti.

    V roce 2012 vznikla pro oblast řešení pozemních komunikací k optimalizaci vojenského újezdu Hradiště pracovní skupina řízená odborem dopravy silničního hospodářství Karlovarského kraje, dále jen ODSH. V této pracovní skupině byli zástupci ODSH, krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje, újezdního úřadu vojenského újezdu Hradiště, zástupci dotčených obecních samospráv a přípravného výboru nových obcí. Pracovní skupina prověřila fyzicky všechny komunikace nacházející se v předmětném území Hradiště a byly předjednány návrhy dohod o zařazení těchto komunikací, resp. navrženy majetkové poměry k těmto komunikacím. Z následných jednání byly pořízeny protokoly. Výstupem byl vznik dokumentu, soubor dokumentů na ODSH, Optimalizace Vojenského újezdu Hradiště - zařazování pozemních komunikací. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Votavu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já jsem k tomuto tématu vystupoval už v prvém čtení, nicméně myslím si, že je dobré vystoupit i nyní ve druhém čtení. Já mám odlišné stanovisko, odlišný názor, než má kolega Hamáček, můj stranický kolega, pan předseda Hamáček. Je to logické. On je Středočech a já jsem z Plzeňského kraje. A jak už tady uvedl, oba kraje mají rozdílný názor na tuto věc. (Hluk v sále.) A mě docela mrzí, že tato věc především mezi -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale opět stoupá hladina hluku. Už vydržme tu čtvrthodinu a poslouchejme se. Děkuji.

  • Poslanec Václav Votava: ­- že tato věc, především co se týká rušení vojenského újezdu, budí takové emoce. Koneckonců to vyplývalo i z jednání v prvém čtení, z mediálních výstupů atd.

    Já si myslím, že námitky některých poslanců, které tady zaznívaly především v prvním čtení, nebyly ani moc přesvědčivé, ať to byl názor, že armáda tento prostor vlastně vůbec nepotřebuje - beru slova pana ministra. Pan ministr říká, že ho nepotřebuje, myslím vojenský újezd Brdy, jinak řečníci, kteří tady byli v prvém čtení, říkali, že armáda vojenský újezd potřebuje, že je nezbytný pro armádu. Já si taky myslím, že ho armáda nepotřebuje, ale když to koneckonců říká pan ministr, tak to asi musí být pravda.

    Určitě také padaly a skloňovaly se otázky toho, co bude s tím újezdem, až se zruší, s tím prostorem, že se na něj vrhnou developeři, že tam bude bezbřehá výstavba různých hotelů, sjezdovek. Koneckonců už jsme to tady slyšeli od pana předsedy Hamáčka, který citoval nějakého pana Vařeku nebo jak se tento pán jmenuje. Já to beru za naprosté hlouposti. K tomu můžu říci jen tolik, že odbor regionálního rozvoje Plzeňského kraje nechal již v roce 2013 zpracovat urbanistickou studii na budoucí využití tohoto území a v ní se vůbec nepočítá s žádnou developerskou výstavbou právě v těchto nových územích. Studie koresponduje i s připravovaným vyhlášením chráněné krajinné oblasti. Záměr zřízení chráněné krajinné oblasti byl Ministerstvem životního prostředí schválen již v srpnu 2012, a to v tzv. velké variantě, která se netýká jenom toho vlastního újezdu, ale týká se i širšího území okolo tohoto újezdu. Takže si myslím, že i tyto názory, co se týkají nějaké developerské činnosti, jsou liché.

    Emoce vzbuzuje samozřejmě to, že se na tom nedokážou domluvit tyto dva kraje, Plzeňský kraj a Středočeský kraj. Důvodem je to, že část toho území, katastru, má připadnout obcím Plzeňského kraje na úkor Středočeského kraje, ale to má nějaký historický důvod. Tehdy, když se zřizoval tento vojenský újezd, tak tomu samozřejmě bylo obráceně vzhledem k tomu, aby byla zachována nějaká celistvost toho vojenského újezdu. Takže navržení do těch původních historických hranic je pro Plzeňský kraj a jeho obce důležité. Já už jsem říkal v prvním čtení, proč je to důležité. Je to důležité především pro řešení ochrany proti vodám, jako protipovodňová opatření, ochrana zdrojů pitné vody. Téměř každoročně dochází k tomu, že se rozvodňuje říčka Klabava, zanechává za sebou velké materiální škody v prostoru katastru obcí Strašice, Hrádek, Rokycany a zejména Dýšina, Nová Huť, takže proto je tento prostor důležitý, aby zde obce mohly řešit protipovodňová opatření.

    Moc bych proto žádal a apeloval, protože je tady předložen pozměňovací návrh, byť tedy mého stranického kolegy, kterého si nesmírně vážím, aby se zvážil tento pozměňovací návrh, aby se nepřijímal, protože opravdu je potřeba, aby ten újezd byl zrušen, a tím zrušením samozřejmě se vyhoví i požadavkům obcí na řešení jejich problémů. Myslím si, že je to pro ty obce velice důležité.

    Já tady nepřednáším pouze svůj osobní názor. Jsem zastupitelem Plzeňského kraje, nejen že žiji v Plzeňském kraji, samozřejmě, takže jsem povinen i hájit zájem Plzeňského kraje a hájit zájem jeho obcí. Já jsem se s řadou starostů na toto téma setkal nejenom jako zastupitel Plzeňského kraje, ale i jako poslanec. Opravdu to řada obcí vnímá tak, že je potřeba schválit tento návrh zákona tak, aby tam ale zrušení vojenského újezdu Brdy zůstalo.

    A ještě bych chtěl říci, že s navrhovaným řešením, tak jak jej předložilo Ministerstvo obrany, ta iniciativa nevycházela z Plzeňského kraje ani nevycházela ze Středočeského kraje, ale byl to hlavně názor Ministerstva obrany, Generálního štábu, že vojenský újezd je opravdu pro obranu zbytný, že ho prostě k výcviku nepotřebuje.

    Já se tedy domnívám, že je potřebné, aby brdské obce a území Brd se mohly opět vrátit k normálnímu životu, k normálnímu řádu, protože řada obcí byla tím, že tam je ten vojenský újezd, omezena. Je třeba, aby se ten prostor otevřel. A znovu zdůrazňuji, ne pro developery, ale aby se jeho nádherná krajina otevřela také pro ostatní občany. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní se vypořádáme se dvěma faktickými poznámkami. První přichází pan poslanec Vondrášek, druhý v pořadí pan předseda Sněmovny Hamáček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Josef Vondrášek: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych navázal na krásná slova kolegy Votavy. Já jsem Středočech a mám tady vyřídit od všech starostů Středočeského kraje, že prostor rušit nechtějí. Chtějí, aby tam zůstal vojenský prostor. A protože vždycky za vším jsou peníze, tak bych se zeptal pana ministra, když se tolik ušetří na zrušení prostorů Brd, kolik platíme za nájem pozemků v ostatních vojenských výcvikových prostorách. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana předsedu Hamáčka. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já tady nechci vést vnitrostranickou polemiku, my si to ještě vyříkáme na klubu, ale docela závidím panu kolegovi Votavovi jeho optimismus. Protože označit za nesmysl studii, kterou si nechal zpracovat kandidát na příbramského starostu za jednu z vládních stran, já bych byl opatrnější. Buď ten pán neví, co dělá, a má dost peněz na to, aby je vyhazoval za nesmyslné studie, anebo velmi dobře ví, co dělá. Já prostě říkám, že pokud vojenský újezd v Brdech zůstane, tak studie bude k ničemu. Všechny ostatní alternativy takto jistě nevypadají.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka. Prosím, aby se připravil pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych si dovolil obrátit naši pozornost k vojenskému újezdu Boletice, který je předmětem zejména § 2 předloženého zákona. Vojenský prostor Boletice je součástí Jihočeského kraje a významně ovlivňuje život obyvatel na obvodu jeho hranic. Jihočeský kraj se dlouhodobě zabýval myšlenkou civilního využití území vojenského prostoru Boletice a v tomto ohledu jsme tehdy, když jsem býval hejtmanem Jihočeského kraje, jednali s Armádou České republiky o možnostech, jak civilně prostor využít. Zabývali jsme se myšlenkami postupně, od zrušení vojenského újezdu až tedy po určitý kompromis, který byl při jednání s představiteli armády dosažen v roce 2005 a 2006. Tehdy bylo dojednáno, že budeme společně podporovat uvolnění jihozápadní části vojenského újezdu, té části, která přiléhá k městu Horní Planá, tedy k lipenské oblasti. (V sále je velký hluk.)

    Tato myšlenka pak byla zhmotněna v deklaraci, kterou 24. května 2006 podepsali tři ministři vlády České republiky: ministr obrany, ministr pro místní rozvoj a ministr životního prostředí s hejtmanem Jihočeského kraje. Deklarace samozřejmě platí -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, pane poslanče. Počkáme, až se kolegové ztiší. Děkuji.

  • Poslanec Jan Zahradník: Též děkuji.

    - a nedošlo k jejímu naplnění. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola pak pokračoval v této snaze, uzavřel další deklaraci s ministrem obrany Vondrou, kde se též mluvilo o určitých mírnějších podmínkách na využití.

    Nakonec tedy dochází k tomu, že v současném návrhu je vojenský prostor Boletice zmenšován o určité marginální části na svém obvodu, mimo jiné také o katastrální území Houbový Vrch, které se převádí k obci Horní Planá. Je to dobře. Město Horní Planá je vlastně, dá se říci, sevřeno mezi lipenskou přehradní nádrží z jihozápadu a ze severu pak vojenským újezdem Boletice. Lipno je pro Horní Planou významným rozvojovým územím, lipenská nádrž jí poskytuje možnost využívat turismus. Ovšem ze severu je obec sevřená, a proto vítám tento návrh. Dokonce si myslím jako člověk, který deklaraci tehdy podepsal, že je mou povinností pokusit se navrhnout, aby byla nyní završena.

    Vzhledem k tomu, že území, které jsme tehdy navrhovali, je těžko popsatelné, dovoluji si ve svém pozměňovacím návrhu, který jsem předložil do systému, k území Houbový Vrch ještě navrhnout vyjmout z území újezdu Boletice katastrální území Maňávka u Českého Krumlova. Toto území spolu s územím Houbový Vrch má rozlohu zhruba 2 800 ha a tvoří 13 % území vojenského újezdu. Celé území, které svým návrhem navrhuji vyjmout, je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Je také chráněno režimem Natura 2000 tak jako ptačí oblast a také jako oblast stanovišť. Jsou zde ještě další režimy ochrany přírody. Takže o ochranu přírody zde v tomto území není potřeba mít žádnou obavu. Myslím, že jižní Čechy a oblast Šumavy si zaslouží, aby byl tento návrh podpořen a aby pro jeho obyvatele, ale zejména pro jeho návštěvníky, pro turisty, byla dána nová možnost využít krásné území Pošumaví.

    Návrh je velmi jednoduchý: V § 2 odst. 3 písm. c), který hovoří o vynětí Houbového Vrchu, se právě za slova "Houbový Vrch" doplní slova "a Maňávka u Českého Krumlova". Kromě toho je třeba zase také vymezit v § 6, kde se naopak vymezují hranice zbylého vojenského újezdu Boletice, právě ono území Maňávky, čili je tam třeba vyškrtnout písm. d) a následující písmena přeznačit.

    Toto je můj pozměňovací návrh, o jehož odporu ve třetím čtení vás všechny prosím a ke kterému se v podrobné rozpravě následně přihlásím. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Prosím, aby se připravil pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezký podvečer, dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně. Já bych zase vrátil rád pozornost zpět na Brdy.

    Slova pana poslance Votavy byla milá, hezká, já ho chápu z pozice plzeňských starostů, nicméně když se vrátíme zpět do středních Čech, tak jsme tam byli několikrát na několikahodinových jednáních se starosty. Mimo jednoho starosty by všichni byli rádi, kdyby vojenský újezd Brdy zůstal tak, jak je teď, protože samozřejmě jedna věc je příroda, která je tam fakt nádherná, musím říct, že to tam je krásné, ale další otázkou je, jestli se povede vůbec ten prostor vyčistit. Protože jak už zde bylo řečeno, jsou tam místa, která jsou zamořena, a náboje už jsou pět metrů pod tím, jsou nad tím vzrostlé břízky. Jestli se vůbec dá něco podobného vyčistit, jestli je to vůbec možné. Další věc je, že jsou tam objekty, které si myslím, že se nedají ani zrušit. Jestli v této chvíli opravdu nestojí za zamyšlení v současné situaci, co se týče bezpečnostní situace, jestli se armáda nebude opět zvyšovat, jestli se nebude navyšovat a jestli nebude znovu potřeba nějaké místo, kde by se cvičilo, jestli to není velký krok dopředu.

    Samozřejmě chápu pana ministra, chápu všechny, kteří říkají, že to stojí peníze, ale myslím si, že ve chvíli, kdy se to otevře, tak za prvé armáda přijde o místo, kde může cvičit, a za druhé příroda, která tam je, to místo se nedá ochránit, ani pokud to bude chráněná krajinná oblast, protože už dneska starostové říkají: lítají tady na čtyřkolkách. Ti lidé, kteří se snaží nějakým způsobem tomu bránit - často se jedná o organizované skupiny -, jsou to vojáci. Natož ve chvíli, kdy tam bude jeden člověk a bude mít chytat někoho, kdo tam bude jezdit na čtyřkolkách. Víme, jak to funguje.

    Takže pokud mohu požádat, podpořte pozměňovací návrh pana Hamáčka, kolegy předsedy, na to, aby vojenský újezd Brdy byl vyňat z rušení vojenských újezdů. Děkuji.