• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 17. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Paní místopředsedkyně Jermanová má kartu číslo 6.

    Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Adam - zdravotní důvody, paní poslankyně Adamová - pracovní důvody, pan poslanec Benešík - pracovní důvody, pan poslanec Běhounek - zahraniční cesta, paní poslankyně Černochová - pracovní důvody, pan poslanec Černý bez udání důvodu, pan poslanec Číp - zdravotní důvody, paní poslankyně Dobešová - zahraniční cesta, pan poslanec Fiala Petr - osobní důvody, pan poslanec Gabrhel - pracovní důvody, pan poslanec Holeček - pracovní důvody, pan poslanec Holík - zahraniční cesta, paní poslankyně Hnyková - pracovní důvody, paní poslankyně Chalánková - pracovní důvody, pan poslanec Kalousek - osobní důvody, pan poslanec Karamazov - zahraniční cesta, pan poslanec Kasal od 11. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Kaňkovský - pracovní důvody, pan poslanec Koníček - zahraniční cesta, pan poslanec Korte - pracovní důvody, pan poslanec Kořenek - pracovní důvody, pan poslanec Kostřica - pracovní důvody, pan poslanec Luzar - osobní důvody, paní poslankyně Marková - zahraniční cesta, pan poslanec Nekl - zdravotní důvody, paní poslankyně Nohavová - pracovní důvody, paní poslankyně Nováková do 12. hodiny - pracovní důvody, paní poslankyně Nytrová - pracovní důvody, pan poslanec Opálka - pracovní důvody, pan poslanec Pavera - osobní důvody, paní poslankyně Pecková - pracovní důvody, pan poslanec Podivínský od 11 hodin do 13.30 bez udání důvodu, pan poslanec Seďa od 14.30 - zahraniční cesta, paní poslankyně Semelová - pracovní důvody, pan poslanec Sklenák od 11 do 12 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Soukup - pracovní důvody, paní poslankyně Strnadlová - zdravotní důvody, pan poslanec Šincl - zdravotní důvody, pan poslanec Štětina - osobní důvody, pan poslanec Toufar od 11 do 13 hodin - pracovní důvody, paní poslankyně Váhalová - zahraniční cesta, pan poslanec Volčík - pracovní důvody, pan poslanec Vyzula - zahraniční cesta a pan poslanec Zavadil - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér od 13.30 z pracovních důvodů, pan ministr Brabec je zde, takže omluvu ruší, pan ministr Dienstbier - pracovní důvody, paní ministryně Jourová - zahraniční cesta a pan ministr Jurečka z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

    Měli bychom se věnovat pevně zařazeným bodům, nicméně mám zde přihlášku pana předsedy klubu ANO, pana poslance Faltýnka. A prosím o klid v Poslanecké sněmovně.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedo. Dovolte mi, abych navrhl nějaké pouze technické úpravy v dnešním programu jednání schůze po debatě s ostatními kolegy, předsedy klubů. Nechci již opakovat svou chybu, kterou jsem učinil v minulosti a za kterou jsem se kolegům omluvil. Jde opravdu pouze o technické záležitosti.

    Dovolte mi, abych navrhl, abychom předřadili třetí čtení, konkrétně vládní návrh zákona 239, o podmínkách provozu vozidel, a vládní návrh zákona 156, o hnojivech, na začátek dnešní schůze před pevně zařazené body z bloku Ministerstva financí.

    Potom bych chtěl poprosit o zařazení nového bodu a tím je vládní návrh, první čtení, kterým se mění zákon o veřejných zakázkách, na konec dnešního jednacího dne, respektive jako poslední bod za pevně zařazené body z bloku Ministerstva financí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, jenom se zeptám. V tom původním pořadu je první zákon o hnojivech a potom je zákon o provozu na pozemních komunikacích. Může to být tak, jak to je? Ano. (Souhlas.)

    Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Jednak chci podpořit a potvrdit tu dohodu, kterou jsme učinili s panem předsedou poslaneckého klubu ANO, že dneska ještě projednáme v prvém čtení zákon o zadávání veřejných zakázek, tak ať se tomu mohou věnovat výbory, zejména hospodářský.

    Ale když už ten program rozšiřujeme, tak dovolte, abych navrhl nový bod. Název řeknu úplně na konec a zkusím zrekapitulovat a citovat několik výroků členů vlády. (V sále je nadměrný hluk.)

    Předevčírem jsme si mnozí všimli tiskové konference, kterou pořádal hejtman Kraje Vysočina a současně náš kolega a současně taky předseda Správní rady VZP, který bezesporu má dostatek zkušeností a informací z oblasti zdravotnictví, spolu s řediteli jak státních, tak krajských nemocnic s tím, že oznámili, že audity, které dělá Ministerstvo financí v těchto nemocnicích, jsou účelové, že probíhají nekorektně, že nemají možnost se bránit. Dokonce zazněla slova z úst jednoho ředitele, že -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, ale prosím všechny, kteří teď dorazili do sněmovny, aby se usadili a snížili také hladinu hluku v sále, protože pan předseda Stanjura má právo mluvit v důstojné atmosféře.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nebo alespoň o něco snížená hladina hluku. Úplné ticho si tady snad ani neumím představit.

    Dokonce jeden z těch ředitelů říkal, že mají právo na spravedlivý proces, který je jim ze strany Ministerstva upírán. Chci připomenout, že v tom neměla opozice žádný podíl, jak se velmi často vzpomínalo, že opozice si tady hraje nějaké předvolební vystoupení a podobně. Takže pan hejtman a poslanec Běhounek je za sociální demokracii. Vystupoval tam ředitel Nemocnice v Motole, kandidát sociální demokracie na post pražského primátora. Reagoval potom ministr zdravotnictví a ministr financí.

    Dovolte mi, abych ocitoval doslovný přepis vystoupení dvou členů vlády předevčírem v televizi, kdy pan ministr zdravotnictví říkal: "No pokud by to dopadlo tak, že nemocnice budou muset vracet peníze, tak nepochybuji, že nemocnice uspějí ve své možnosti obrátit se na soud." Na to kontruje ministr financí: "Těšíme se na to, těšíme. A pokud to neumí, nechť nám to dají a my to rádi odřídíme, ty nemocnice." Úplně přesně jsem nepochopil, jestli ty nemocnice má řídit Ministerstvo financí, nebo hnutí ANO.

    Načež zase ministr zdravotnictví říká: "Říkali ředitelé nemocnic, že se v podstatě dozvěděli neoficiálně na začátku auditu, že výsledek bude, že to dopadne špatně, že je dán a že se budou bavit jenom o výši sankcí." Nebudu to číst celé, má to čtyři strany. Mimo jiné v dalším vystoupení ministra financí zaznělo velmi kolegiální vyjádření na adresu ministra zdravotnictví: "No pan Němeček se mimochodem taky proslavil nákupem prodražených přístrojů." A pan ministr financí pokračuje - a teď prosím fakt o pozornost, protože pan ministr financí identifikoval, kdo dělá předvolební kampaň, a říká: "Pan Němeček tady dělá politickou kampaň ČSSD před komunálními volbami." A pokračuje: "Dneska volební kampaň dělá pan Němeček, dělá se volební kampaň na Českou poštu, na ČSA a nevím na co, na všechny věci, na kterých se ČSSD podílela." A tak dále.

    Takže jsem chtěl říct, že to není předvolební útok opozice na vládu, ale je to souboj uvnitř vlády. V zásadě, když to zjednoduším, tak ministr zdravotnictví a ředitelé nemocnic říkají "Tady je neprůhledný audit, jehož výsledky jsou dány ještě předtím, než začal. My se nemáme možnost bránit." A ministr financí a zejména jeho první náměstek, což je politický náměstek za hnutí ANO, říká: "Všechno je v pořádku. Ti ředitelé nemocnic se bojí svých vlastních pochybení. Mimo jiné v tom jede i ministr zdravotnictví Němeček. My tady děláme pořádek."

    My samozřejmě víme jako občanští demokraté, že požadavek ministra zdravotnictví na zveřejnění auditních zpráv nelze realizovat. Myslím, že každý, kdo ve své instituci měl nějaký audit, ví, že by to bylo porušení zákona, kdyby se v plném znění zveřejňovaly auditní zprávy. Takže je to v zásadě taky politický požadavek. Jsem přesvědčen, že ministr zdravotnictví to ví. Nicméně my jako opozice v tom opravdu tápeme. My nejsme schopni říct, kde je pravda, když se takhle docela tvrdě střetnou v přímém přenosu ministři vlády z různých koaličních stran.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Pan poslanec Votava, potom pan poslanec Laudát, potom pan poslanec Váňa.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dobré ráno přeji všem. Já bych si dovolil navrhnout zařazení dvou bodů na dnešní jednání. Zdůrazňuji, že tyto body byly původně v programu, pak byly vyřazeny. Já jsem je tehdy zařazoval, protože zítra je výjezdní jednání rozpočtového výboru a rozpočtový výbor je potřebuje na výjezdním jednání projednat. Jedná se o dva celní zákony, resp. celní zákon a zákon související, a to tisk 267, zákon o celní správě, a tisk 268. To jsou související zákony k celní správě. Navrhuji je zařadit po třetích čteních, protože jsem slyšel, že ta dvě třetí čtení budou předřazena, budou jako první dva body, to znamená, že tyto body by byly jako třetí a čtvrtý bod dnešního jednání. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, k vystoupení mého předřečníka. My jsme se tady v pátek domluvili na nějakých dohodách. Po projednání s panem předsedou klubu hnutí ANO jsme ochotni připustit, byť paní ministryně není a nová ještě není jmenována, že uděláme zcela výjimku, pustíme novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Ale pan předseda klubu sociální demokracie Sklenák nám slíbil opakovaně, že nikdo nebude načítat další body.

    Jinak já tedy zcela podporuji zařazení bodu, který se týká auditů, protože to, co se děje, tak už mám jistou zkušenost z jiné instituce. Ti, co byli na exkurzi na stavbě metra z hospodářského výboru, tak - a to jsem netušil, co se semele - tak jsem tam říkal, že nějací dva trablmejkři odešli z městské instituce, z městské firmy, k panu Babišovi, a už je to tady. Skutečně, přesně ten vzorec je úplně stejný. Jakýsi audit, předpokládám, že to je draft, nikoliv konečný audit, že ho dřív dostanou novináři než ti, kterých se to týká. Protagonista je stejný. Takže já si myslím, že jestli chcete nějakou zemi, nějaký resort rozvrátit, tak jen do toho.

    To znamená, že myslím, že by tady pan ministr financí měl obhájit ty kroky. Není možné, aby byli ředitelé nemocnic takovýmto způsobem ztrapňováni. Už vůbec nekomentuji, že týden a něco před volbami. Takže ten bod by se měl ocitnout vzhledem k nějaké možná obsáhlé diskusi asi na konci sněmovny, ale znova důrazně se chci ohradit proti tomu, abyste tady načítali proti dohodám další body. To potom nemá smysl, a pak tedy nebudou platit zřejmě žádné dohody. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Kováčik s přednostním právem? (Ne.) V pořadí. V tom případě pan poslanec Váňa, potom pan předseda Kováčik a pan předseda Okamura.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, bylo tady řečeno, že byla určitá dohoda o tom, které body budou dnes projednány, a že se shodujeme na zařazení toho jednoho o veřejných zakázkách, skutečně tedy výjimečně. Klub sociální demokracie nepodpoří zařazení jiných bodů. Chtěl bych vás informovat, že jménem dvaceti poslanců klubu České strany sociálně demokratické dáváme námitku proti zařazení bodu informace ministra zdravotnictví a ministra financí, jak byl přednesen panem předsedou Stanjurou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak to je veto na nový bod. Pan předseda Kováčik, potom pan předseda Okamura a potom pan poslanec Votava. Prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Skoro zbytečně, potom co pan kolega Váňa jménem poslanců sociální demokracie vznesl veto k zařazení nového bodu, ale musím aspoň těch několik málo slov k tomu říci, protože já jsem byl docela vyděšen z těch zpráv, které poslední dny jdou z médií, co se týká auditů v nemocnicích. Týká se to i jihlavské nemocnice v Kraji Vysočina, kde bydlím a žiju.

    Docela bych býval uvítal, kdyby tento bod byl zařazen a mohli jsme se dozvědět něco více o tom, jestli ty nemocnice skutečně podle auditu, o kterém je řeč, tak špatně hospodařily, anebo jestli jde jenom o nějaký, jak to někteří komentátoři také označili, pouhý předvolební tahák nebo předvolební boj nebo předvolební postrkování se uvnitř vládní koalice. Škoda toho veta, si mohu jen tak teď postesknout a popřát vám hezký den.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Okamura, potom pan poslanec Votava, potom pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, my jako hnutí Úsvit, když jsme sledovali tyto hádky mezi hnutím ANO a ČSSD, tak jsem se chtěl vyjádřit, že rozhodně podporujeme zařazení toho mimořádného bodu, které by vyjasnilo hospodaření v českých nemocnicích. Točí se tam miliardy korun z veřejných peněz. Myslíme si, že je potřeba vyjasnit toky peněz, hospodaření, týká se to cca dvaceti nemocnic, aby bylo jasné všem občanům i nám, o co vlastně jde. Zaslechli jsme něco v televizi, ale myslím, že tady v Poslanecké sněmovně i vzhledem k těm částkám, o které se jedná, by mělo veřejně zaznít, a tato diskuse by tady měla být, jak to tedy s tím hospodařením v českých nemocnicích je. Pro nás je důležité, a proč to říkáme, aby občané měli jistotu, i my v Úsvitu, že ty peníze tečou správným směrem, že nejsou zneužívány a že jsou využívány ku prospěchu.

    To znamená, my rozhodně budeme hlasovat pro to, aby tento bod byl zařazen na schůzi této Poslanecké sněmovny. Není co zatajovat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě omluva pana poslance Petra Adama - ze zdravotních důvodů.

    Pan poslanec Votava, potom pan předseda Faltýnek, potom pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane předsedo. Stahuji tedy ty dva body, které jsem navrhoval k projednání dnešního dne, týkající se celního zákona. Byly učiněny nějaké dohody, nechci je narušovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dámy a pánové, já bych bez ohledu na veto sociální demokracie chtěl poprosit ve vztahu k té potenciální debatě o zdravotnictví a nemocnicích, abychom vyčkali na ukončení auditu, protože ten audit je ze strany Ministerstva financí v běhu. Já tady nechci hovořit za pana ministra, který je na cestě, nicméně minimálně 14 dnů to bude ještě trvat a ty informace, které se dostaly ven, ať už je vynesli ředitelé nemocnic, nebo z druhé strany, to v tuto chvilku není podstatné, jsou pouze nějaké dílčí kusé informace. Počkejme si na konečné výsledky. To ad 1.

    Ad 2. Kdo bude mít zájem, samozřejmě je to na každém z nás, zkusme se na tu diskusi potom kvalifikovaně připravit. Já bych doporučoval, abychom se všichni podívali na veřejný portál, kde visí všechna výběrová řízení na veřejné zakázky. A zkusme se podívat, na co na všechno se vyhlašují výběrová řízení v resortu zdravotnictví. Opravdu to stojí za to. Včera když jsem se na to díval, tak jsem tam našel asi jenom tři takové drobnůstky za několik málo desítek milionů korun, kdy... Připravme se prostě na tu diskusi kvalifikovaně. Děkuji moc. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: V zásadě jsem očekával veto, ale těch dvacet podpisů bych rád viděl, protože když to není jménem dvou klubů, ale je to dvaceti poslanců, tak bych rád viděl, kterých dvacet poslanců to veto dalo, protože mě to skutečně zajímá. Já jsem pochopil tu přestřelku, která běží tři dny, a říkám, nevyvolala ji žádná z opozičních stran, ale vládní strany, v zásadě nejsilnější vládní strana, v odpovědi ministra financí jako velký útok na ministra zdravotnictví. V zásadě zaznělo, že on se brání řádnému prošetření, protože má máslo na hlavě a patří k těm ředitelům, kteří nakupovali předražené věci. Tak mě velmi překvapuje, že zrovna sociální demokracie nechce dát prostor svému ministrovi, aby se mohl před Poslaneckou sněmovnou obhájit.

    Samozřejmě že vládní politici mají víc informací než my. Také jsem nechtěl řešit výsledek auditů. To si myslím, že ani Poslanecké sněmovně nepřísluší. Rozumím tomu, že to je uprostřed nějakého běhu. Tomu já fakt rozumím. Ale kdo to vytáhl? Sociální demokraté. Kdo na to reaguje? ANO. Kdo reaguje na reakci ANO? Sociální demokracie. A my chceme mít také informace. Docela logické.

    Pan předseda Faltýnek tady řekl docela závažné informace, že jsou, jestli jsem to dobře pochopil, zbytečné veřejné zakázky. Že to jsou věci, které by si ředitelé a lidé, kteří tam dělají, mohli udělat za vlastní, už za stávající mzdy. To přece je kvalifikovaný příspěvek do debaty o zdravotnictví.

    Já jsem chtěl slyšet jenom názor členů vlády, jestli jsou účelové audity, nebo běží všechno, jak má. Evidentně se v televizi obviňují dva členové vlády jeden druhého, ten říká ty to máš účelové, a ten druhý mu říká ne ne ne, já to klidně budu řídit místo tebe. Ty máš máslo na hlavě, ty jsi taky nakupoval předražené - omlouvám se za tykání, v tom vykání se to těžko, neoslovoval jsem je přímo. Jinak bych samozřejmě oběma pánům vykal.

    K mému překvapení dvacet sociálních demokratů, dvacet členů klubu sociální demokracie, o tom mluvit nechce, nechtějí dát prostor svému ministrovi, aby se hájil. Já to respektuji, ale skutečně těch dvacet podpisů bych byl rád, kdyby mi pan předseda řekl, že je má. To mi úplně stačí, nebudu je kontrolovat. Je to něco jiného, než když se předsedové klubů domluví a je jménem dvou klubů. To si myslím, že je naprosto nezpochybnitelné.

    To je všechno. Je to škoda, tak to budeme navrhovat příště. Kdyby ministři chodili na interpelace, tak to necháme možná na interpelace, ale moc tam nechodí, tak to je potom složité, když nemáte možnost se mít kde zeptat.

    Ale to klíčové sdělení přece zaznělo v televizi, kdy první místopředseda vlády obviní největší vládní stranu, že si z nezávislého auditu dělá předvolební kampaň, a vy říkáte nechceme o tom mluvit. No tak asi má pravdu. Nic jiného z vašeho postupu mi nevyplývá. Akceptujete názor ministra financí, že si děláte z nezávislých auditů předvolební kampaň. Já jsem to tak doposud nechápal, já jsem myslel, že se tady budete bránit a informovat nás, ale i veřejnost, jak to vlastně je. Nechcete, no tak si dělejte dál tu kampaň.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Jenom k proceduře. § 54 odst. 6 mluví o námitce dvaceti poslanců, nicméně nespecifikuje, že musí být písemná. Beru za prokázané, že je zde v sále více než 20 poslanců sociální demokracie, a předpokládám, že všichni přítomní slovy pana zastupujícího předsedy Váni tuto námitku uplatnili. Pokud tomu tak není, prosím, aby ten, který nechce uplatnit námitku z klubu sociální demokracie, vystoupil. Pokud nikdo nevystoupí, mám pocit, že je zde více než dvacet poslanců sociální demokracie.

    Nyní se hlásil pan poslanec Laudát s přednostním právem, potom pan předseda Fiala.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Mně je líto, že jste na to dali veto. Je to útok na vás. Já tomu opravdu nerozumím. Přijde mně naprosto hrůzné, jestliže audit není možná dokončený, já nevím, protože od některých protagonistů vím, že nepodepíší audit. Oni píšou drafty a takové meziprodukty, aby to náhodou někdo nevzal a nedal je k soudu. To je první věc.

    Druhá věc je, že ve slušné společnosti předpokládám, že běží ve spolupráci, anebo silově audit, ten je vypracován, k tomu se dotčené strany vyjádří, a pak je projednáván, ale já nevím, proč se to musí prát ve volebním týdnu před médii. Jestli si uvědomujete, jestli Evropská unie už dospěla do stadia, že se opírá o informace českých médií, a tady se ještě nalije, abychom měli ještě horší obraz, tedy nezlobte se na mě, ale to už je nějaká destrukce státu jak vyšitá. Snad se musí instituce v Bruselu opírat o jasná, korektní fakta, jasné, korektní postupy. A to, co tady předvádí vláda, je naprosto směšná, ale hodně nebezpečná tragédie.

    A pan kolega, který tady dával veto - nepřál bych vám, jestli nejste náhodou na seznamu, že se zjišťují údaje na vás. Příště můžete být auditován vy, zákony nezákony. A vím, o čem mluvím, pane kolego prostřednictvím pana předsedy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda klubu hnutí Úsvit pan poslanec Fiala. Prosím.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych se krátce také vyjádřil k bodu nemocnic. Dobře víte, že ve své zprávě se Evropská unie vyjádřila, že Česká republika je rizikovou zemí v čerpání dotací a že nedochází, nebo není úplně transparentní ve všech těchto věcech. Myslím si, že v situaci, kdy jsme v minulosti řešili v severních Čechách předražené nákupy zdravotnické techniky, kdy dostatečně ekonomika nemocnic není transparentní a máme o tom své pochybnosti, a chceme-li vyvrátit ty věci, které se týkají zprávy EU, my jako opozice musíme vyvinout určitý politický a společenský tlak na to, aby k veřejné diskusi docházelo, a musíme vyvinout politický tlak na to, aby nemocnice byly kontrolovány, aby byla přesná kontrola, protože kontrola, jak známo, posiluje důvěru. Z tohoto důvodu mě také mrzí, že ten bod byl vyřazen, ale věřím, že se k němu dostaneme, protože si myslím, že je potřebný, na některé z dalších schůzí, protože je potřebný pro české zdravotnictví, pro Česku republiku.

    Dále mi dovolte ještě jednu věc. Pamatuji si, když jsme tady minulý týden na začátku řešili program schůze a já jsem tady vystoupil a řekl jsem, že je tam takové množství změn, že s tím nemohu souhlasit, protože to nejsem schopen tak rychle si přepsat a podívat se na to, k jakým změnám vlastně dochází. Chtěl bych se vyjádřit k tomu, že před dnešní schůzí mi zavolal pan kolega Faltýnek, řekl mi, co by potřeboval přeložit, co by potřeboval změnit, já jeho jednání beru jako velmi kolegiální, protože jsme se o tom stihli poradit, a můžu říct, že pokud to bude tak, jak všichni předpokládáme, tak hnutí Úsvit návrh dnešní schůze podpoří. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Není tomu tak. Padlo zde několik návrhů, nicméně pan poslanec Votava svůj návrh stahuje, na návrh pana předsedy Stanjury bylo vzneseno veto, takže můžeme hlasovat pouze o tom, co navrhl pan předseda Faltýnek, a to je, abychom jako první bod dnešního jednání zařadili bod 146, jako druhý bod 129, a abychom zařadili nový bod na pořad schůze, a to je první čtení vládního návrhu zákona o veřejných zakázkách. Byl by to poslední bod dnešní schůze. Zeptám se, zda můžeme hlasovat najednou o těchto návrzích, nebo zda si někdo přeje oddělené hlasování. Najednou.

    O všech třech návrzích pana kolegy Faltýnka budeme hlasovat jedním hlasováním.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 298, přihlášeno je 144, pro 130, proti 1, tento návrh byl přijat.

    O žádných dalších návrzích podle mě hlasovat nemůžeme. Je tomu tak. ***

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, tedy zákon o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů.

    Předkládaný vládní návrh obsahuje pouze jednu změnu zákona o hnojivech, která je však pro praktickou aplikaci tohoto zákona nezbytná. Navrhuje se zrušit ustanovení, podle kterého Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zruší rozhodnutí o registraci hnojiva, respektive pomocné půdní látky nebo pomocného rostlinného přípravku, pokud tato pomocná půdní látka nebo pomocný rostlinný přípravek obsahuje účinnou látku přípravků na ochranu rostlin. Záměrem je odstranit právní nejistotu držitelů registrací dotčených výrobků, kterou toto ustanovení vytržené z kontextu celého zákona způsobuje.

    Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny na své desáté schůzi 24. června letošního roku. V rámci jeho projednávání ve druhém čtení nebyl uplatněn žádný pozměňovací návrh. Doporučuji proto schválení tohoto vládního návrhu zákona v předloženém znění.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, omlouvám se za ten hlas, nejsem zdravotně úplně v pořádku.

    Přestože se jedná o poměrně jednoduchou technickou normu a bývalo v minulosti zvykem, že některý z ministrů zaskočil za jiného ministra, ale vzhledem k tomu, že ministr zemědělství se pravidelně nezúčastňuje ani interpelací, tak tady chci jenom důrazně říci, že pan ministr zemědělství velmi často ignoruje komunikaci s Poslaneckou sněmovnou a měl by si toho být vědom. Chtěl jsem, aby to zaznělo i takto na plénu.

    Mohl bych tady trápit pana ministra kultury některými otázkami týkajícími se zrovna těch látek, které mají být využity, a proč, a jestli zrovna tyto jsou správné a podobně, a umím si představit, jak by se tady potil. Takže ho trápit nebudu, protože by to asi nebylo úplně fér. Ale to, co dělá pan ministr zemědělství, vůči nám také fér není.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova? Není zájem, pan ministr, pan zpravodaj také ne. Žádné pozměňovací návrhy nebo návrhy na zamítnutí nebyly předneseny, takže jediné, o čem můžeme hlasovat, je hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 212."

    Zeptám se na stanoviska. Pan ministr? Souhlas, pan zpravodaj, také souhlas. (Z pléna se ozývá: Zapněte si mikrofon!) Dobrá, ještě jednou. (Ministr: Souhlas. Zpravodaj: Souhlasné.) Dvakrát souhlasné.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 299. Přihlášeno je 145, pro 133, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím pana ministra dopravy, pana ministra Prachaře, a zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Šidla, aby zaujali místa u stolku. Chci vás informovat, že pozměňovací návrh je uveden v tisku 258/2. Jenom se zeptám, zda je přítomen pan poslanec Šidlo. Tak poprosím o malé strpení, než se dostaví pan zpravodaj, protože bez něj bychom nemohli pokračovat. (Krátké odmlčení.)

    Zeptám se pana ministra, jestli chce vystoupit s úvodním slovem. Pokud ano, tak mu dám prostor. Pan zpravodaj je již zde. Prosím, otevírám rozpravu, a slovo má pan ministr dopravy.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážení kolegové z vlády, poslankyně, poslanci. Předložený návrh novely zákona číslo 239/2013 Sb. byl již při druhém čtení v minulém týdnu podrobně diskutován. Není již tedy zajisté zapotřebí jeho detailní představování. Dovolím si jenom shrnout stručně hlavní body.

    Zákon číslo 239/2013 Sb., který zásadním způsobem novelizuje zákon číslo 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, nabyl platnosti v srpnu loňského roku. Jeho účinnost s výjimkou jednoho ustanovení byla stanovena k 1. lednu 2015. Tento zákon mimo jiné zavádí některé zcela nové instituty a postupy v oblasti registračních značek. Jedná se zejména o značky na přání, možnost výměny poškozené tabulky s přidělenou registrační značkou bez nutnosti přidělování nové a možnost vydání třetí tabulky s přidělenou registrační značkou například na nosiče jízdních kol. Zákon rovněž obsahuje i novu úpravu informačního systému stanic technické kontroly, v jehož rámci je novým prvkem vkládání údajů dokládajících přítomnost vozidla na stanici, přičemž tato úprava předpokládá technické vybavení na straně provozovatele stanic technické kontroly umožňující pořizovat obrazové záznamy, to znamená video a fotografie. Aplikace výše uvedených institutů, které tvoří pouze dílčí část zákona 239 a nejsou tedy klíčovými ustanoveními, již od ledna 2015 by však způsobila obtíže z hlediska organizačního a technického zabezpečení, jak se ukázalo při přípravě implementace nové právní úpravy a zpracování prováděcích vyhlášek. Proto se předloženým návrhem zákona posouvá nabytí účinnosti těchto vybraných ustanovení o 12 měsíců, to je k 1. lednu 2016. Z předchozí diskuse i z uplatněného pozměňovacího návrhu pana poslance Stanjury je zřejmé, že jako problematické může být vnímáno pouze odložení úpravy vkládání údajů dokládajících přítomnost vozidla na stanici technické kontroly do informačního systému STK CIS.

    Dovolte mi jen opětovně zdůraznit, že zákon 239 jako celek jednoznačně přispěje ke zvýšení kvality činnosti stanic technické kontroly a umožní efektivní kontrolu. Na této skutečnosti odložení účinnosti tohoto dílčího požadavku na obsah informačního systému STK nic nezmění. Zároveň posun účinnosti vytvoří dostatečné přechodné období, které v zákoně nebylo, nejen pro stát, ale i pro provozovatele stanic technické kontroly pro postupné napojení do centrálního systému STK CIS tak, aby byla zajištěna plná funkčnost systému a zároveň mohlo být v co nejširší míře využito již pořízené technické vybavení stanic STK a nedocházelo tak ke zvyšování dalších nákladů provozovatelů.

    Vzhledem k výše uvedenému nemohu tedy souhlasit s uvedeným pozměňovacím návrhem a dovoluji si vás požádat o schválení zákona v předloženém znění. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není. Poprosím pana zpravodaje, jakkoliv je procedura relativně jednoduchá, tak aby nás seznámil s postupem při hlasování. ***

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se za malinké zdržení při začátku projednávání tohoto bodu. Procedura je skutečně velice jednoduchá, jak řekl pan předseda, protože byl podán pouze jeden pozměňovací návrh ve druhém čtení, a to pana poslance Zbyňka Stanjury. Týká se vyjmutí z prodloužené lhůty na aplikaci údajů dokumentujících přítomnost vozidel na stanici technické prohlídky. Druhým hlasováním by mělo být hlasování o zákonu jako o celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Tak tedy budeme postupovat. Ještě přivolám kolegy z předsálí. Nyní tedy budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu. Zeptám se pana zpravodaje na stanovisko. (Negativní.) Negativní. Pan ministr? (Nemá zapnutý mikrofon.) Prosím zapnout mikrofon. (Negativní.) Také negativní.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento pozměňovací návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 300 a přihlášeno je 146, pro 26, proti 103. Tento návrh nebyl přijat.

    A nyní bychom přikročili k hlasování o celém návrhu zákona a návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 258."

    Prosím pana zpravodaje o stanovisko. (Kladné.) Kladné. Pan ministr? (Kladné.) Kladné.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro navržené usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 301, přihlášeno je 146, pro 111, proti 24. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, kterému tímto uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych stručně uvedl takzvanou řádnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Hlavní změny, které jsou předmětem řádné novely zákona o dani z přidané hodnoty, souvisí s bojem proti daňovým únikům.

    V prvé řadě je třeba zmínit rozšíření systémů reverse charge neboli režimu přenesení daňové povinnosti v návaznosti na dobrovolnou implementaci unijního práva. Dále změny týkající se zvláštního režimu pro investiční zlato, jejichž cílem je omezit zneužití tohoto zvláštního režimu a z toho plynoucí daňové úniky. V neposlední řadě se jedná o zavedení takzvaného kontrolního hlášení, které by mělo umožnit správci daně včasné získání údajů uskutečněných zdanitelných plnění a uplatnění nároku na odpočet daně, na základě kterých je možno účinněji zabránit daňovým únikům. Vzhledem k tomu, že je zapotřebí poskytnout dostatečný časový prostor pro přípravu na řádné plnění povinností související s kontrolním hlášením, navrhuje se zavést toto opatření až od roku 2016.

    Součástí řádné novely zákona o dani z přidané hodnoty je také odstranění nejasností v oblasti uplatnění daně z přidané hodnoty a osvobození od této daně u nemovitých věcí vzniklých po schválení nového občanského zákoníku nebo zavedení režimu přenesené daňové povinnosti u dodání nemovitých věcí v případě, kdy se plátce po uplynutí časového testu pro osvobození rozhodne uplatnit daň. Dále se navrhuje zachovat dosavadní výši obratu pro povinnou registraci plátců, tedy jeden milion korun, a zrušit tak schválené snížení tohoto limitu na 750 tisíc korun.

    Účinnost řádné novely zákona o dani z přidané hodnoty se navrhuje k 1. lednu 2015. Výjimkou jsou ustanovení, které souvisí se zavedením kontrolního hlášení s navrhovanou účinností od 1. ledna 2016, a část čtvrtá, u níž se z legislativně technických důvodů navrhuje účinnost 31. 12. 2014.

    Závěrem svého úvodního slova si vás dovoluji požádat o projednání návrhu zákona ve výborech a jeho schválení a avizuji, že v rámci podrobné rozpravy bude navrženo zkrátit lhůtu pro projednání této řádné novely ve výborech na 30 dní. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Jenom upozorňuji, že tento návrh musí zaznít v rozpravě, kterou za chvíli otevřu. Ale ještě dám slovo panu zpravodaji pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Václav Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k tisku 291, což je zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Pan ministr tady již uvedl tento tisk.

    Hlavní cíle jsou nastavení právního základu pro transformaci směrnic Evropské unie, dále je to zrušení snížení obratu pro povinnou registraci plátce DPH, potom jsou to dílčí změny související především s rekodifikací soukromého práva a legislativně technické změny.

    Z těch nejdůležitějších úprav bych zdůraznil nebo připomenul, znovu říkám, že o nich již pan ministr hovořil, je to zavedení kontrolních hlášení, to jest požadavky na evidenci údajů k daňové povinnosti včetně sankcí. Důvodem je samozřejmě zlepšení výběru daní a omezení daňových podvodů stran daně z přidané hodnoty. Tam se navrhuje účinnost od 1. 1. 2016. Dále jsou to koncepční změny v režimu přenesené daňové působnosti, což reflektuje právní úpravu Evropské unie a boj proti daňovým únikům. Je to i zrušení snížení obratu pro povinnou registraci plátce, a to z jednoho milionu na 750 tisíc korun, které mělo být účinné od 1. 1. 2015, tedy ke spuštění toho slavného zákona o JIM. Dále se zpřesňuje uplatnění patnáctiprocentní sazby snížené na stavby, včetně pozemků a jejich součástí, určuje se, zpřesňuje a vymezuje se některé názvosloví, "stavební pozemek", kdy je dodání pozemku osvobozeno od daně, vymezuje se obytný prostor pro sociální bydlení a podobně. A konečně předloženou novelou dochází také ke změně ve struktuře členění zákona o dani z přidané hodnoty.

    Tolik tedy v kostce k hlavním změnám, které předložená novela řeší.

    Doporučuji propustit do druhého čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A nyní tedy otevírám rozpravu. Hlásí se pan poslanec Okamura, potom pan poslanec Volný.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi poznámku k tomuto vládnímu návrhu zákona o dani z přidané hodnoty, tedy ke snížení výše obratu pro povinnou registraci plátce DPH z jednoho milionu na 750 tisíc. Na to bych se chtěl zaměřit. To ostatní teď komentovat v rámci prvního čtení nebudu.

    V úvodní zprávě Ministerstvo financí píše - cituji: "Hlavním důvodem pro zrušení snížení obratu na 750 tisíc je nezvyšovat administrativní zátěž jak novým plátcům, tak správcům daně, protože snížením obratu by se počet plátců zvýšil." Tak musím tímto panu Babišovi a jeho týmu poděkovat za oficiální uznání toho, co říkám a o čem píši již léta, a to, že stávající systém DPH přináší České republice extrémní byrokratickou zátěž pro firmy i pro stát. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než vystoupí pan poslanec Volný, přednostní právo uplatnil pan předseda klubu ODS pan poslanec Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Za prvé chci říct, že budeme hlasovat pro propuštění zákona do druhého čtení. Nicméně chci ve svém vystoupení poukázat na dva problémy, které bychom mohli ještě ve výborech diskutovat.

    Za prvé je to reverse charge, kdy je pravda, že nová nařízení Evropské unie nám umožňují rozšířit seznam zboží a komodit, na které se vztahuje. A mně z toho výčtu, který je v důvodové zprávě, zaujal jeden nejasný, tzn. zařízení, která obsahují integrované obvody. Jestli si vůbec umíme představit, co všechno, jaké zařízení obsahuje integrovaný obvod, jeden nebo více. Je to věc, kterou určitě budeme chtít debatovat na rozpočtovém výboru. Mně přijde ta definice tak obecná, že ten výklad může být nejednoznačný a způsobilo by to problémy jak na straně plátců, tak na straně finančních úřadů a státní správy. A stejně tak nevím úplně přesně, proč se navrhuje, aby reverse charge byl i u mobilů a tabletů. To mi přijde jako přenášení daňové povinnosti, nebo alespoň částečné přenášení daňové povinnosti na subjekty, na ty, kteří normálně nakupují a v tom okamžiku to DPH budou platit.

    Říkám, chceme to debatovat, nebudeme navrhovat zamítnutí. Myslíme si, že je to věc k debatě. I když nám to nařízení Evropské unie umožňuje, zda je to rozumné.

    A druhá věc, kterou určitě budeme chtít podrobně debatovat, jsou kontrolní hlášení. Ministerstvo financí odhaduje ve své důvodové zprávě administrativní zatížení ve výši zhruba 1,4 mld. na podnikatelský sektor s tím, že tam rovnou píše, že existují firmy, které poskytují ekonomický software a které řekly už Ministerstvu financí, že to poskytnou zdarma. Tak si myslím, že v debatě by nebylo možná od věci to zveřejnit, aby i podnikatelé věděli, kdo jim to udělá zdarma. Ale opět otázka, kterou budeme chtít debatovat - jestli to musí být pro všechny. Jestli to musí být i pro ty, kteří platí DPH, nejen pro ty, kteří mají nadměrný odpočet. Jestli bychom tu zátěž přece jenom nemohli snížit. Případně že bychom tuto povinnost uvalili pouze na odvětví, ve kterých se dějí karuselové podvody. To znamená, není to, že bychom to odmítali jako celek, ale budeme se chtít v rámci debaty ve výborech bavit, jestli to nemůžeme zúžit, abychom zase nepostihovali ty poctivé, ty malé, kteří poctivě platí, nemají žádný problém a my jim uložíme novou (nesrozumitelné) povinnost - v dobrém úmyslu boje s daňovými úniky.

    Takže tyto dvě věci avizuji, že budeme chtít podrobně debatovat. Budeme rádi, když najdeme shodu na nějakých pozměňovacích návrzích, ale návrh zákona jako celek podpoříme do dalšího čtení. Jenom bych v té debatě poprosil, aby nebyla vyhroceně opozičně vládní, ale abychom zkusili opravdu podle mého názoru ty věcné připomínky nebo věcné otazníky, které vznášíme, prodebatovat u obou dvou těch opatření. U těch ostatních nemám, co bych v této chvíli v prvém čtení komentoval. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den, pane předsedající, kolegové, já bych chtěl načíst a požádat tímto o souhlas se zkrácením doby na projednávání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak, není, tak rozpravu končím. Zeptám se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj chtějí závěrečné slovo. Pan ministr, prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bychom jenom krátce reagoval na pana Stanjuru. My samozřejmě jsme připravení o tom diskutovat. Diskutovali jsme v rámci ministerstva limit hotovosti, za který občané elektroniku nakupují. V Německu je to 5 tis. eur, na Slovensku taky byly názory, abychom to dali na stejnou úroveň, jak jsme dali do novely o možnosti, kolik je limit na placení v hotovosti, takže k tomu jsme samozřejmě otevření.

    Hlavní problém našeho rozpočtu a ztrát z podvodů z DPH jsou pohonné látky. Shodou okolností zítra má přijít pan německý ministr financí, rakouský ministr financí, polský, maďarský a slovenský. My jsme to jako Česká republika navrhli, já jsem to navrhl v Bruselu, že to je náš hlavní cíl. A tam přicházíme o největší peníze, tam proti tomu bojujeme, tam se pokusíme přesvědčit Brusel a další členské státy, aby šly na to, protože na pohonné hmoty my to nemůžeme sami bez Bruselu zrealizovat.

    Takže jsme samozřejmě otevření k debatě, jak to tady odeznělo ze strany pana Stanjury. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj si nepřeje závěrečné slovo. Protože nepadl žádný návrh na vrácení či zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Já se zeptám, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Takže budeme hlasovat o přikázání výboru rozpočtovému.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 302, přihlášeno je 146, pro 115, proti 1. Tento návrh byl přijat. Takže jsme tento návrh přikázali výboru rozpočtovému.

    A ještě v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dnů.

    Zahajuji hlasování, kdo je pro, abychom zkrátili lhůtu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 303, přihlášeno je 147, pro 83, proti 1. Tento návrh byl také přijat.

    Takže konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru rozpočtovému a zkrátili jsme lhůty podle návrhu. Končím bod 36.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím pana ministra financí, aby tento tisk uvedl. A zůstává také zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Votava. Prosím, pane ministře. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, při sestavování státního rozpočtu se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz. V průběhu času se však ukázalo, že v některých oblastech nebyly zcela naplněny předpoklady, z nichž se původně vycházelo. Navrhuje se proto upravit zákon o státním rozpočtu na rok 2014 tak, aby reflektoval současnou situaci a co nejvěrohodněji odrážel očekávané skutečnosti. Jedná se o změny v rámci kapitol Ministerstva zdravotnictví, Český telekomunikační úřad, Ministerstvo životního prostředí, Státní dluh, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo financí.

    Konkrétně se jedná o tyto změny. Zvyšují se příjmy kapitoly Ministerstva zdravotnictví o 700 mil. korun z titulu splátky návratné finanční výpomoci poskytnuté Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky v roce 2013.

    Snižují se příjmy kapitoly Český telekomunikační úřad, protože skutečné příjmy z aukce volných radiových kmitočtů činily o cca 1,5 mld. korun méně, než bylo očekáváno.

    Snižují se příjmy kapitoly Ministerstva životního prostředí z dražeb emisních povolenek o 300 mil. korun. A zároveň se snižují odpovídající výdaje kapitoly související s těmito příjmy ve výši 150 mil. korun.

    Zvyšují se výdaje kapitoly Ministerstva dopravy z titulu poskytnutí dotace Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 2 mld. korun.

    Zvyšují se příjmy kapitoly Ministerstva financí o 2 mld. z titulu vrácení uhrazené částky společností AKRO na základě vzrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu.

    Z důvodu zachování schodku státního rozpočtu se navrhuje snížit výdaje kapitoly Státní dluh o cca 920 mil. korun.

    V podrobné rozpravě bude navrženo zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dní. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pan ministr tady důkladně tento tisk odůvodnil. Myslím, že je zcela zbytečné, abych znovu opakoval, co tady již řekl. Doporučuji postoupit do dalšího čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. První byl pan předseda Okamura, potom pan poslanec Volný.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nemohu si odpustit u tohoto bodu pár poznámek a samozřejmě už vůbec ne u bodu, který se týká principu státního hospodaření.

    Součástí námi předložené aktualizace příjmů státního rozpočtu je například hned na úvod kapitola 328 - Český telekomunikační úřad, ve které se navrhuje přijetí faktu, že z výběrového řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800, 1 800 a 1600 megahertzů je očekávaný výnos 10 mld. korun. Tento výnos byl původně navržený na 8 mld., poté zvýšený na 10, skutečnost je 8,5 mld. Ale já bych tady nechtěl hovořit o nějakých technikáliích a detailech, ale spíše se opět zamyslet nad principy státního hospodaření a vůbec fungování.

    Ono už jenom termín "navrhovaný očekávaný výnos". Když jsem si ten tisk četl, už jsem se musel hned zkraje jako byznysmen v podstatě pousmát. Vláda navrhuje, kolik bude očekávat, a přitom kdybychom k problematice telekomunikací přistoupili komplexně a s dlouhodobou moderní vizí, očekávání můžou být úplně jiná, a nejen pro vládu, ale také pro běžné občany. Budu konkrétní, aby bylo jasné, proč jsem o tom všem vlastně začal mluvit a proč zrovna o telekomunikacích.

    Česká pošta. Pořád se potýkáme s tím, a slyšíme to v médiích, že hledá, čím se bude v budoucnu živit, protože její původní činnosti postupně odebírá soukromý sektor a ona zase ve své zoufalosti přebírá činnosti donedávna vyhrazené soukromému sektoru. A samozřejmě jestli to takhle půjde dál, jednou pošta, jak ji dlouhá léta známe, skončí. V této souvislosti jsem v médiích zrovna zaslechl, jak pan ministr financí Babiš právě žádá o vysvětlení cash-flow hospodaření, což je velice správně, že se někdo začal vůbec zajímat o to, jak takový velký gigantický státní podnik funguje. Já už jsem se o to zajímal dlouho, ale ministrem financí jsem nikdy nebyl, a tím pádem se k těm číslům nemohu dostat. Ale této snaze určitě fandíme, aby se nesypaly bezhlavě peníze do ztrátových firem, které jasně neukážou způsob svého hospodaření.

    Ale chtěl bych, abychom právě v případě České pošty neskončili jenom u kontroly cash-flow a u nějakého auditu nebo u nějakých rozvah, ale abychom opravdu byznysově a podnikatelsky přemýšleli o tom, kde jsou nějaká nová strategická místa pro Českou poštu, kde by vlastně mohla získat i celkem monopolní postavení - a kde jinde než v telekomunikacích? A už jen diskuse nad možností, a už jsem to navrhoval vícekrát, že by stát začal provozovat mobilní telefonické služby nebo alespoň bezdrátový přenos dat, by zcela změnila pohled komerčních subjektů na trhu a tyto komerční subjekty by rády zaplatily cokoliv, aby si uchránily svůj komerční monopol nad těmito službami. A to nemluvím o tom, kdyby stát pokryl republiku vysokorychlostním internetem pro všechny zdarma a prostřednictvím internetové telefonie by zadarmo komunikovaly všechny státní a veřejné instituce. Miliardy, o kterých tu hovoříme, bychom měli během velmi krátké doby v kapse. Já jsem o tom tuhle mluvil s ministrem vnitra panem Chovancem, teď jsem zapomněl to číslo, ale jenom to, co utrácí Ministerstvo vnitra a jeho organizace za telefony, internet a přenos dat, tak tuším, že to číslo snad bylo přes miliardu ročně. To znamená, že jsou to gigantická čísla. A kdybychom sečetli všechny tyto náklady za státní instituce, tak bychom bez problému mohli vybudovat pokrytí nějakou sítí po celé České republice. Samozřejmě mobilní operátoři by měli utrum, ti by nás tady lobbovali, ale my v Úsvitu víme, že se zlobbovat nenecháme a že by toto samozřejmě prospělo.

    Na takovém řešení by samozřejmě profitoval nejen stát, ale také každý občan si teď hned spočítá, kolik by ušetřil, kdyby měl telefon a internet zadarmo. Zadarmo by samozřejmě nebyl, ale rozhodně by se to vyplatilo v poměru k miliardám, kdy veřejné organizace platí tyto služby komerčním operátorům, a obrovským ziskům těchto operátorů, a navíc bychom určitě uměli komerčním firmám poskytnout služby, z nichž by se provoz takové sítě platil. A prosté kupecké počty říkají, že i tak by se náklady bohatě vrátily v úsporách, protože samozřejmě by díky tomu vzrostla spotřeba občanů, protože by jim v kapsách zůstalo více peněz a mělo by to dobrý vliv na ekonomiku, jelikož by lidem zůstalo samozřejmě více prostředků na utrácení. A koneckonců nejen občan, ale možná i mnohý ministr si umí spočítat, kolik by ušetřil jeho úřad na telekomunikačních službách.

    A už jenom dvě věty. Opět jsme u principu, který je tady opakovaně rok, trošku jako když hrách hází na zeď, ale je to právě to manažerské uvažování, kdy nemusíme občanům, ale třeba ani školám nebo nemocnicím zvyšovat příjmy, ale právě jít opačnou cestou, kdy často stačí, aby stát snížil jejich náklady, a výsledkem bude samozřejmě vyšší spokojenost i životní úroveň v České republice. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne. Děkuji panu předsedovi Okamurovi. Dále je přihlášen pan poslanec Volný - ale pardon, pane poslanče, s přednostním právem se přihlásil pan ministr vnitra Milan Chovanec, kterému tímto dávám přednost. Po něm pan poslanec Volný, po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem neměl ambici vystupovat, ale musím tady vysvětlit některá tvrzení svého předřečníka o České poště. Jak český stát neumí provozovat železniční dopravu bez dotace, stejně tak se dostáváme do situace, že český stát prostřednictvím svého státního podniku Česká pošta neumí bez dotace udržet pobočkovou síť. Český stát se v minulosti rozhodl zavést datové schránky a toto jedno opatření Česko poštu stálo 800 mil. korun. Jedním škrtem pera jsme sice ušetřili u ministerstev při posílání doporučených dopisů, na druhé straně jsme tyto peníze sebrali České poště, a. s.

    Já se tady chci naprosto ohradit proti tomu, že hospodaření České pošty je neprůhledné. Česká pošta své hospodaření audituje, Česká pošta má dozorčí radu. Otázkou je, jestli český stát jako akcionář prostřednictvím Ministerstva vnitra v minulosti nastavil směr České pošty správně. To je ta otázka, kterou tu dneska řešíme. To, že Česká pošta má datové výzvy, to, že Česká pošta má hledat nové klienty, to, že Česká pošta má mít ambici se chovat tržně, to bezesporu ano. Jezdím po České republice, mluvím se starosty. První téma, které je zajímá, je nezavírejte nám pobočku České pošty - první téma. Až potom je služebna policie, hasiči, ale první je Česká pošta. Já bych byl nerad, abychom z tohoto tématu dělali téma předvolební. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Omlouvám se, pane poslanče (Volný). S přednostním právem pan ministr Babiš, po něm s přednostním právem pan předseda Okamura.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych potvrdit - my nemáme s panem ministrem vnitra vůbec žádný spor. Taky nikdo nechce rušit pobočky. Já říkám: Ano, zachovejme služby. Nicméně se chci o tom přesvědčit, že skutečně Česká pošta nemá žádné rezervy, a proto jsem ho požádal, aby mi dal podklady a umožnil mi seznámit se s Českou poštou, abych se trošku taky vrátil ke své profesi. A samozřejmě se budu o to zajímat. Jen pro informaci, protože ten benchmark a porovnání je důležité, tak rakouská pošta, která je na burze ve Vídni, má EBITDA Margin 13,2 % a vydělává ročně 285 mil. eur. To znamená 7,8 mld. korun. A jak je známo, v Rakousku je 8,5 mil. obyvatel versus 10,5 u nás. Takže možná bychom se mohli tam jít zeptat. Zítra přijde rakouský ministr financí, tak se ho zeptám, jestli bychom tam nemohli na nějaký benchmark. A německá pošta je taky na burze ve Frankfurtu a má EBITDA Margin 6,5 %. Takže tady není žádný rozpor mezi panem ministrem Chovancem a mnou. Mně jde jenom o to, že když teda mám hlídat tu kasu a teď někdo říká, ano, budeme to muset dotovat, tak se chci o tom přesvědčit, že skutečně tam nejsou rezervy. Takže postupujeme společně. A taky za těch pár měsíců se nedají udělat nějaké zázraky, ale uvidíme. Budeme o tom jednat a myslím si, že máme oba stejný cíl, aby Česká pošta fungovala dobře a neprodělávala peníze. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Teď s faktickou poznámkou pan poslanec Volný. Po něm pan poslanec Okamura s přednostním právem, po něm pan ministr s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Mně bude stačit opravdu pár minut. Chtěl bych tímto v rámci rozpravy požádat Poslaneckou sněmovnu o schválení zkrácení doby na projednání ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Eviduji jeho návrh. Teď s přednostním právem pan předseda Okamura. Pardon, Františku (Laudáte.). Po něm s přednostním právem pan ministr, po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Děkuji za slovo. My jsme se tedy trošku asi nepochopili. Já jsem velmi rád, že se rozproudila veřejná debata před občany o České poště. To opravdu občané určitě vítají. Ale my jsme se trošku nepochopili. Já jsem pouze chtěl dát inspiraci pro to, abychom také uvažovali směrem, kde Česká pošta může mít dobré postavení, kde je ten potenciál, a společně ten potenciál hledali, abychom České poště dali prostor, jakým způsobem se na trhu lépe uplatnit i ekonomicky. Hnutí Úsvit samozřejmě chce zachovat všechny pobočky České pošty. Sám pocházím ze Zlínského kraje a je to velice důležité, aby na těch vesničkách pošty zůstaly, i CzechPointy. A jsme absolutně pro to. A samozřejmě souhlasíme i s tím, a tady samozřejmě pana ministra chválím, opět se potvrzuje to, o co žádáme léta. Aby sponzoring státních firem typu Lesy České republiky, ČEZ, Česká pošta, které sponzorují, přestože jsou víceméně monopolními státními firmami, sponzorují nějaké sportovní podniky a další, že je to potřeba samozřejmě okrouhat, protože myslím, že služba veřejnosti má samozřejmě v tomto ohledu přednost.

    Proto jenom znova zdůrazňuji, že já jsem tady dal inspiraci, nevolal jsem po žádném omezování služeb České pošty. To bylo přesně naopak, ten můj nápad. Hledal jsem další prostor, kde by Česká pošta mohla ekonomicky dobře fungovat, abychom zachovali kompletní portfolio služeb České pošty i na posledních malých vesničkách, aby tam občané ty služby měli.

    A myslím, že jinak co se týče toho, na co jsem reagoval na pana ministra Babiše - když jsem to viděl v televizi, tak mi to vyznívalo trošku jinak. Protože nejprve se musím podívat na cashflow, nejprve se musím podívat na hospodaření a podobně, takže jsem rád, že je hospodaření průhledné, ale evidentně ani ministr financí ho nemá jakoby od začátku v ruce. A jak ho máme mít v ruce potom my, kteří jsme opoziční poslanci? Takže jsem rád, že se to tady vyjasní a že to bude skutečně transparentní a že se dozvíme kompletní údaje o hospodaření České pošty. A všichni myslím, že směrujeme ke stejnému cíli. Aby to fungovalo, aby občané měli službu a pokud možno úplně dlouhodobě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Okamurovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Chovanec. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Ještě jednou a myslím, že už dneska naposled, k České poště. Já jsem se nepřipravoval na diskusi o České poště. Na druhou stranu zhruba před třemi měsíci jsem tady slíbil, že vám pošleme strategii České pošty, protože chápu, že všichni poslanci, všechny poslanecké kluby mají zájem o vývoj v tomto státním podniku. To se také stalo.

    Vedle toho bych chtěl ještě říct několik slov k tomu. Prostě Deutsche Post, německá pošta, ke které všichni vzhlížíme, která na burze opravdu je, velice dobře v minulosti investovala. Její výsledky hospodaření nejsou na základě listovního trhu v Německu, ale německá pošta koupila třeba DHL. To znamená, německá pošta většinu svého ekonomického úspěchu realizuje mimo území Německa a v těchto dceřiných společnostech, které vlastní. To není z toho, že by bohatla na rozesílání dopisů a balíků. Bohužel, tak to prostě nefunguje.

    Slovenská pošta za univerzální službu platí zhruba 300 mil. korun. Při pobočkách 1500. Italský stát platí italské poště. Francouzská pošta dostává dotaci. Jinak my jsme prostě zaspali, dámy a pánové! My jsme zaspali třeba i v tom, že nemáme outsourceované pobočky. Česká pošta má outsourceováno 0,4 % poboček! Německá 100 %! Každá pobočka úspěšné německé pošty, spravuje ji nějaký privátní partner té pošty, a proto ten ekonomický zázrak je tady. My se k němu dopracujeme. Potřebujeme přechodné období, aby Česká pošta prostě přežila. Česká pošta dneska zaměstnává 33 tis. zaměstnanců, má obrat 20 mld. a její zisk v letošním roce se pohybuje na úrovni 300 mil. Ten zisk má sestupnou tendenci.

    Jsem pro se podívat do ekonomických dat. Dneska pověřím pana ředitele Elkána, aby veškerá ekonomická data ve zjednodušené podobě poslal všem poslancům Parlamentu České republiky a senátorům, abychom tu nebudili dojem, že hospodaření České pošty je něco neznámého a něco tajného. Takže dnes odešleme data, abyste se s nimi mohli všichni seznámit. Samozřejmě podrobnější screening posíláme Ministerstvu financí podle jeho potřeb.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra. Dále s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom dvě poznámky. Srovnání s ČD Cargo prostě kulhá. Přestože předloni byl návrh zejména odborářů, abychom to řešili dotací státu, našli jsme jiné nástroje a ukazuje se, že se to hospodaření prostě otočilo. To za prvé. Ta já myslím, že to srovnání kulhá a nemá cenu v debatě o České poště používat ČD Cargo. Také je jiný trh, jiná konkurence a není to tak jednoduché. Já už jsem tehdy tvrdil, že třeba ČD Cargo by narazilo určitě. Snaha o poskytnutí dotace by narazila na zákony o hospodářské soutěži apod.

    Ale k České poště. Já myslím, že pokud vláda půjde směrem uvedení České pošty na burzu, tak je to dobrý směr. Není to nic, co bychom blokovali, naopak si myslím, že bychom to přivítali.

    Nicméně k debatám o pobočkách na vesnicích. Zkuste vy, kteří jste z velkých měst, se občas zeptat lidí, kteří tam žijí. Mám příklad z rodiny, kdy pro to, aby si mohli vyzvednout doporučenou zásilku ve své vesnici, si musí vzít dovolenou. To souvisí s tím, kdo pobočky provozuje, a prostě pokud ta vesnická pobočka má otevřeno do 16, 16.30, 15.30, což jsou zcela běžné hodiny, minimálně v Moravskoslezském kraji, tak člověk, který nepracuje v té vesnici, aby si ji mohl vyzvednout, tak si prostě musí vzít dovolenou nebo neplacené volno. Takže nemá cenu říkat silné věty typu - nebo já s tím nesouhlasím, že cílem je zachovat všechny stávající pobočky. To si myslím, že může být pravda, ale nemusí. Musíme myslet na ty, kteří tam bydlí, jestli pro ně je lepší mít třeba dvě hodiny večer, a souhlasím, na nějakou franšízu nebo nějakého obchodního partnera, aby tam mohli jít i ti, kteří jsou ekonomicky aktivní. To, že ti, kteří nejsou ekonomicky aktivní, mají prostor tam dojít i v dopoledních hodinách, je sice fajn, ale ti, kteří daně platí, mnohdy trpí tím a mnohdy si nechávají změnit dodací poštu do měst, ve kterých pracují. Tak jenom abychom v té debatě - sice jsme hodně daleko od novely státního rozpočtu roku 2014, která je v zásadě podle mě jenom reakcí na to, co se stalo, a my osobně to spíš chápeme jako technický materiál, ale když už ta debata vznikla, tak si myslím, že cílem by nemělo být zachovat všechny stávající pobočky, ale vymyslet efektivní a dobře fungující - a najít obchodní partnery, aby to bylo atraktivní pro ty, kteří by ty služby občanům poskytovali, protože občanům je v zásadě jedno, jestli je to Česká pošta, s. p., nebo někdo jiný. Ti si prostě chtějí přijít v době, kdy oni mohou, vyzvednout svou zásilku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Teď s přednostním právem pan předseda Kováčik, po něm pan ministr Chovanec. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, jsme možná poněkud vzdáleni tomu, co je napsáno na tabuli, nicméně debata o České poště nám graduje skoro bych řekl do koncepčních otázek a myslím si, že zejména my, co žijeme na venkově, tak máme zcela jiné poznatky. A pro nás - a čím žijeme na menší vesnici, čím jsme starší, čím jsme sociálně na tom hůře, nemáme každý auto, abychom mohli dojet, a teď myslím na penzisty, kteří jsou na venkově, dojet třeba i do vzdálenější obce, takže cílem podle KSČM je zachovat stávající počet poboček, ani jednu nedat, protože všude žijí lidé, kteří nejsou ekonomicky aktivní a nemají často na to, aby dojížděli někam daleko.

    Druhým cílem podle našeho soudu je, že musím poštu zachovat, protože vždycky, když jdou tyto diskuse, tak také jde diskuse o privatizaci, musíme poštu jako strategický podnik zachovat jako státní podnik, resp. ve stoprocentním státním vlastnictví. Všechny pokusy o privatizaci odmítáme, protože zase jde o to, že z plošné veřejné služby pro občany vytvoříme zdroj podnikání, a tam zpravidla dojde k nějakému nepříznivému posunu pro občana - buď to bude dražší, nebo se neefektivní pobočky koneckonců zavřou a občan bude muset někam dojíždět atp.

    A třetí otázkou, která se tady probírá, je otázka dostupnosti nejen tedy místní, ale i časové. Jsem přesvědčen o tom, že je třeba vyhledávat takové možnosti, aby i ekonomicky aktivní občané poté, co přijdou z práce, si mohli svoje věci na poště vyřídit. Takže to je řešitelné všechno.

    A poslední poznámka. Víte, ono se dobře srovnává, a já jsem pro to, abychom se zajeli poučit do Německa, do Rakouska, jak je možné, že tam pošta tvoří zisk, a dokonce docela velmi solidní a slušný zisk, zatímco u nás je to poněkud jiné. Ale to bychom se museli těch Němců a Rakušanů také zeptat, jestli německý a rakouský stát v minulosti také vytvářel takové téměř bezbřehé podmínky pro vznik konkurence státnímu podniku, resp. tamní poště, protože docházelo přece k tomu, že vznikly vedle pošty další, tentokrát soukromé firmy, které určité řekněme lukrativnější nebo výnosnější části agendy převzaly, a na poště zůstala síť, leckdy ano, ekonomicky méně výnosných, leč občanům dostupných poboček. Celý komplex těchto otázek potom odpoví na to, že možná Česká pošta, kdyby ji český stát v dřívějších dobách lépe chránil, mohla už teď vytvářet srovnatelný zisk s poštou rakouskou nebo německou. Prosím, aby tato otázka byla rovněž posouzena v celém komplexu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. S přednostním právem pan ministr, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Novotný. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já už opravdu naposledy. Chci, abychom se vrátili k projednávání zákonů, a chápu, že téma České pošty je téma živé.

    K panu předsedovi Stanjurovi vaším prostřednictvím. Pane kolego, já nejsem rigidní odpůrce konkurence. Já jsem pouze hovořil o tom, že česká vláda nevyřešila problém regulátora na železnici, za což nás samozřejmě dlouhodobě a oprávněně peskuje Evropská komise, dokonce pokud si to vybavuji, jsme byli souzeni Evropským soudním dvorem a myslím si, že dokonce odsouzeni. To znamená, já jsem u ČD Cargo a u Českých drah hovořil o tom, že jsme nejprve měli vytvořit regulátora, a teprve potom trh otevírat. To se bohužel nestalo. Dneska jsme v situaci, když se bavíte s dopravci na železnici, že například trasa mezi Prahou a Ostravou je natolik přetížená, že dostat na ni náklad je téměř nemožné, nebo velmi složité. Takže já jsem se bavil o tom, že stát si měl hájit své zájmy tím, že nejprve nastavil regulátora, a teprve otevíral trh. Nic víc, nic méně.

    U České pošty máme několik cest řešení a cesta nejkomfortnější pro občany ČR je prostě prohlásit Českou poštu za subjekt poskytující veřejnou službu ve veřejném zájmu a za služby, které jsou ztrátové, prostě a jednoduše zaplatit. Současný stav, který je, že Česká pošta je několik let v tzv. mezikroku mezi státním podnikem a akciovou společností. Pokud toto nezastavíme, tak Česká pošta nemůže například nakládat se svým majetkem, hromadí se tam nepotřebné nemovitosti, které by šlo odprodat, vytvořit fond, z něhož by se třeba revitalizovaly i ty malé pobočky. O každé z těch poboček jsme tady hovořili už v minulosti a česká vláda se zavázala je neuzavírat. To znamená, já to beru jako vládní úkol pro své ministerstvo, které má v současné době zachovat veškeré pobočky a zavírat je pouze, pokud bude dohoda s municipalitou, tedy s obcí, případně s krajem. Takhle zní vládní usnesení a já se jím pouze a jenom řídím.

    Jinak nechci připomínat a nejsem moc zastáncem toho vracet se do minulosti, ale já chápu, že Česká pošta je mnohdy moloch a že Česká pošta potřebuje být štikou v rybníce a že Česká pošta se potřebuje přizpůsobit svým klientům. Takové zadání dostal nový management a samozřejmě je potřeba, aby Česká pošta měla otevřeno také někdy v sobotu, také někdy odpoledne, a k tomu postupně směřujeme. Česká pošta musí vyjít vstříc klientům primárně. Je velká škoda, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, že ministři vnitra za posledních sedm let, kteří byli z řad ODS, to bohužel nezařídili.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní pan poslanec Laudát je přihlášen, po něm pan poslanec Novotný, po něm pan poslanec Faltýnek.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nebudu dlouho zdržovat. Já dávám návrh na zamítnutí tohoto předkladu v prvém čtení. Pokud budeme takovéto zákony schvalovat, tak uděláme ze státního rozpočtu trhací kalendář. Já si myslím, že i podle současné legislativy má vláda na operativní kroky a změny během roku dostatečný prostor a pak jsou dostatečné nástroje i následně, jak toto řešit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Teď s faktickou poznámkou pan poslanec Faltýnek, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Dolejš, po něm pan poslanec Novotný. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem chtěl jenom poprosit, jestli bychom se nemohli vrátit k projednávání zákonů, které jsou předloženy ministrem financí, a debatu o České poště si dejme třeba na některou další schůzi Poslanecké sněmovny, ať se tady vzájemně prosím nezdržujeme a věnujeme se těm tématům, která jsou na stole. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Dolejš. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji. Doplním a navážu na předřečníky. Jistě jste si všimli, že touto novelou upravujeme rámec, který byl nastaven rozpočtem na rok 2014. A možná pokud sledujete statistiky, tak víte, že plnění je poněkud lepší, než se čekalo. Neříkám, že je to zásluhou této vlády. Ale tato vláda, když má nějaké peníze, tak samozřejmě přemýšlí, kam je bude investovat. A jistě nějaká ta podpora investičního růstu či další bohulibé účely jsou namístě. Vzhledem k tomu, že směr této výdajové politiky je samozřejmě dán především na úrovni exekutivy, tak ponecháme tu radost si to prohlasovat vládě samotné. Ale myslím si, že ta obecná logika je nasnadě.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Teď konečně pan poslanec Novotný má slovo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, budu stručný. Jenom pár slov k České poště z terénu. Během té doby, co jsem šest let ve funkci hejtmana, jsem mnohokrát svolal všechny starosty měst a obcí Karlovarského kraje a diskutovali jsme s vedením České pošty o situaci na jednotlivých pobočkách a zejména tam, kde byly problémy. Vždy jsme dostávali odpovědi typu "bylo nám nařízeno zrušit tolik a tolik poboček" apod. Od té doby, co ministrem vnitra je pan Chovanec, tak komunikace s Českou poštou se podstatným způsobem zlepšila. Řeší se konkrétní věci ve spolupráci se starosty, s krajem. Mohu uvést konkrétní příklady, jako například pošta Drmoule u Mariánských Lázní nebo pošta Mnichov blízko Karlových Varů apod.

    Tolik jenom jsem chtěl uvést, že věci se pohnuly a že se řeší ve spolupráci všech zúčastněných stran. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. A prosím pana ministra vnitra, aby se nebavil (u poslaneckých lavic ČSSD), protože ho tady chválili a mohl by to přeslechnout, že ho tady chválili.

    Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem.

    Eviduji návrh na zamítnutí předloženého návrhu, který předložil pan poslanec Laudát. Budeme tedy hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o zamítnutí předloženého návrhu, tak jak jej předložil pan poslanec Laudát.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 304. Přihlášeno 145 poslankyň a poslanců, pro 24, proti 74. Návrh nebyl přijat.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh rozpočtovému výboru. Ptám se, jestli má někdo ještě jiný návrh. Není tady takový návrh. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Zahajuji hlasování o tom, kdo souhlasí, abychom předložený návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 305. Přihlášeno 145 poslankyň a poslanců, pro 124, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dále tu eviduji návrh pana poslance Volného na zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 306. Přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 89, proti 1.

    Konstatuji, že tento návrh jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru a zkrátili jsme lhůtu k projednání i 39 dnů. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Pan ministr nás ještě neopustí, protože dalším bodem našeho jednání bude

    Z pověření vlády tento návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, má přispět k transparentnosti hospodaření s veřejnými prostředky v rámci územních rozpočtů a ke snížení legislativních a nelegislativních bariér implementace evropských a investičních fondů v programovém období let 2014 až 2020.

    Předkládaná návrh zákona v části první upravuje postup pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů, základní náležitostí žádostí a veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.

    Dále obsah o zveřejňování záměru územně samosprávného celku poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel stanovený poskytovatelem. Záměr je obdobou programu podle zákona č. 218/2000 Sb. Dále povinnost zveřejňovat smlouvy o poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí nad 10 000 korun na portálu veřejné správy.

    Dále orgány příslušné k rozhodování sporů z veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomocí, to znamená krajské úřady a Ministerstvo financí.

    Dále možnost poskytovatele uložit příjemci dotace opatření k nápravě pochybení zjištěných při kontrole s tím, že pokud příjemce provede opatření k nápravě, nebude mu uložen odvod za porušení rozpočtové kázně. Toto ustanovení má umožnit zjednodušení administrativy při implementaci prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů.

    Dále částku tisíc korun, do které nebude odvod za porušení rozpočtové kázně ukládán, což má rovněž umožnit zjednodušení administrativy při implementaci prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů.

    Dále možnost zjednodušeného vykazování některých výdajů paušální částkou, uložení nižšího odvodu za porušení méně závažné povinnosti pevnou částkou nebo procentem nebo v rámci procentního rozmezí, sčítání odvodů za porušení méně závažných povinnosti, nestanoví-li smlouva jinak, a uložení odvodu za porušení pravidel pro zadávání zakázek ve výši nejzávažnějšího porušení, nestanoví-li poskytoval dotace jinak.

    Některým zásadním připomínkám uplatněným k návrhu zákona některými kraji a Svazem měst a obcí nebylo vyhověno, například požadavku, aby doba, po kterou je třeba zveřejněný záměr poskytnout peněžní prostředky z územního rozpočtu byla kratší než navržených 90 dnů, nebo návrhu, aby místo zveřejnění celých smluv byly zveřejňovány pouze nezbytné informace.

    Další připomínky směřovaly k počítání penále až ode dne prodlení s úhradou odvodu na základě platebního výměru, nikoliv ode dne následujícího po dni porušení rozpočtové kázně. Dále ke zvýšení hranice pro zveřejňování smluv až od 50 000 korun.

    Řada zásadních připomínek však byla nad rámec této novely zákona.

    Úprava poskytování dotací vyvolala potřebu některých úprav i v zákonech o obcích a krajích a o hlavním městě Praze. Úprava těchto zákonů je navržena v části druhé až páté a spočívá v doplnění působnosti orgánů příslušných k rozhodování o poskytnutí peněžních prostředků z územních rozpočtů a k uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jiřího Zemánka, o slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předkládám zpravodajskou zprávu k tisku číslo 294. Vzhledem k tomu, že pan ministr financí šel poměrně dopodrobna, tak si dovolím jenom dvě připomínky. Jedna je do minulosti, kdy poprvé jsme se setkali s podobou tohoto návrhu v dubnu 2013 a projednávání tisku číslo 988 bylo ukončeno rozpuštěním Sněmovny. V současné době je upravený návrh zákona předkládán znovu. Současný platný právní stav zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nedefinuje pojmy související s dotacemi, s návratnými finančními výpomocemi, nestanoví pravidla pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů, náležitosti záměru poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na její stanovený účel a pravidla pro zveřejňování údajů a dokumentů souvisejících s poskytnutými prostředky. Právě to je asi nejdůležitější úkol, který novela pod číslem 294 upravuje tyto záležitosti, a zároveň zákon upravuje úpravy související s administrací fondů Evropské unie.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, přihlásil jsem se proto, abych jako dlouholetý komunální politik, ale také v minulém volebním období zpravodaj těchto sněmovních tisků spojených s rozpočtovými pravidly územních rozpočtů zdůraznil, jaké dopady bude mít přijetí tohoto zákona na mnoho, na 6 400 nebo 6 250 obcí.

    Ano, pan poslanec Zemánek se zmínil, že s podobnou úpravou nebo s podobným sněmovním tiskem jsme se již potýkali na konci minulého volebního období, byl to sněmovní tisk 988. Tehdy jsem byl ustaven jako zpravodaj tohoto sněmovního tisku. Z důvodu rozpuštění Sněmovny a také z důvodu velké kritiky, která se snesla na tento návrh zákona, který je v mnoha ohledech dosti podobný tomu, který dnes projednáváme, nakonec bylo od projednávání upuštěno. Chci pouze v této souvislosti dodat, že návrh, který projednáváme, sněmovní tisk 294, není zase nic nového. Opět se vyjmul z nějakého toho ministerského šuplíku nebo ze šuplíku ministerských úředníků a pan ministr financí jej zde znovu předložil.

    Já jsem si dal jako tehdejší zpravodaj práci, abych porovnal ty dva sněmovní tisky, ten 988, který se nakonec neprojednal, a tisk 294, který projednáváme. Jsou tam některé drobné změny, některé změny i pozitivní. U sněmovního tisku 294, to se týká především nápravných opatření u bagatelních porušení dotačních podmínek tak, aby to nemuselo znamenat porušení rozpočtové kázně - to určitě vítám. Podobný institut se připravuje i do velkých rozpočtových pravidel. Ale zatímco sněmovní tisk 988 předpokládal, že ta poměrně vysoká administrativní zátěž při poskytování dotací se bude týkat pouze obcí nad 2 tis. obyvatel, tak tentokrát se to týká všech obcí bez ohledu na to, jestli obec má 50 obyvatel, 100 obyvatel, nebo se jedná o hlavní město Prahu. Ano, boj za větší transparentnost je vedle své věcné náplně poměrně oblíbeným politickým tématem. Ale pokud je tento boj veden až s fanatickou představou, že každé malé hasičské sdružení i každá malá obec bude v jeho jménu podrobena nesmyslné administrativní zátěži, tak úplně zničíme to, co zde v minulých 25 letech v rozvoji měst a obcí bylo dosaženo.

    Já předpokládám, a teď to není kritika ani na pana ministra nebo na současnou vládu, když jezdí ministři diskutovat do vesnic roku a podobně, myslím, že dnes jede pan předseda vlády diskutovat do jedné takové vesnice, tak by měl oznámit, a myslím, že by to bylo i seriózní, měl by se zmínit, co v případě takovéhoto návrhu zákona, který by nebyl upraven, by čekalo i ty nejmenší obce. Myslím si, že by to bylo namístě. Mám totiž takový dojem, že některá ustanovení tohoto návrhu nás vracejí do doby národních výborů. Já nechci teď v prvním čtení debatovat o detailech, ale když si přečtu, že o sporech veřejnoprávních smluv, které jsou uzavírány mezi jednotlivými městy nebo kraji a poskytovateli, bude rozhodovat v přenesené působnosti krajský úřad, potažmo Ministerstvo financí, pokud se to bude týkat krajů nebo hlavního města Prahy, tak to není nic jiného, než byl systém národních výborů, kdy o problémech takových dotací vždycky rozhodoval vyšší stupeň příslušného národního výboru.

    Já rozumím tomu, že požadavek na výrazně transparentní systém poskytování dotací či návratných finančních výpomocí je výsledkem snahy maximálně předejít systému určitého skrytého nadržování, určitého příkonu zvýhodňovat ty či ony žadatele. Také souhlasím s tím, že v současné době je určitě v daleko větší míře uplatnit úlohu elektronických médií, internetu než dosud.

    Návrh z jedné strany v souvislosti s novelou zákona o obcích zvyšuje kompetenci rad obcí poskytovat dotace konkrétnímu příjemci v rámci jednoho roku na 50 tisíc. To považuji za pozitivní, protože stávající limit 20 tisíc je skutečně nedostatečný. Nerozumím ale tomu, a on to trochu zmínil i pan ministr, proč se předkladatel v připomínkovém řízení tak bránil alespoň vyvázat dotace do částky 50 tisíc korun ročně u obcí a u krajů 200 tisíc z povinnosti vždy třicet dní dopředu zveřejňovat záměr poskytování dotace a trvat na tom, že všechny dotace bez výjimky musí být uzavírány na základě veřejnoprávních smluv. Víte, v životě obcí se často stává, že obec musí velmi rychle reagovat i třeba poskytnutím dotace na nějakou konkrétní škodní událost, ať se to týká spolků, nebo různých dalších příjemců. V zásadě vázat vždy poskytnutí dotace i v případech, že se jedná o 5 tisíc nebo 2 tisíce korun na povinnost zveřejňovat takovýto záměr třicet dnů, řekněme, před rozhodnutím o té dotaci, považuji za velmi tvrdé a povede to v praxi obcí k velkým potížím.

    Pocházím ze západních Čech. V mnoha ohledech mohou být pro samosprávu vzorem pravidla, která fungují v Bavorsku. Znám mnoho bavorských starostů. Já jsem se nesetkal nikdy s tím, že by starostové v bavorských obcích museli v souvislosti s poskytováním rozsahem nevelkých dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu podstupovat takovou administrativní zátěž. Pokud dnes voláme po příkladech ze zahraničí, vezměme si příklad třeba i z Bavorska z fungování samosprávy a poskytování dotací v bavorských obcích. Pokud se totiž přijmou nepřiměřeně tvrdá pravidla, tak na to, vážené kolegyně a kolegové, doplatí jak obce, tak jejich občané. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Pardon. Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, i zde bych chtěl poprosit Poslaneckou sněmovnu o zkrácení projednávání tohoto zákona ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O 30 na 30, eviduji, děkuji panu poslanci Volnému a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nevidím nikoho, proto končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Protože neeviduji žádný návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu, budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Nemá. Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto návrhu zákon k projednání rozpočtovému výboru.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 307, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro 116, proti žádný, návrh jsme přijali.

    Dále tu mám návrh pana poslance Volného, který navrhuje zkrátit lhůtu k projednání o 30 dnů. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Pardon, omlouvám se, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Milada Halíková: Děkuji. Omlouvám se. Hlásila jsem se, pane místopředsedo. Tento tisk prosím přikázat ještě do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, že jsem nepostřehl tento návrh. Budeme tedy hlasovat i o tomto návrhu k tomu, abychom přikázali tento návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Eviduji žádost o odhlášení všech, odhlašuji vás tedy všechny a poprosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 309, přihlášeno 127 poslankyň a poslanců, pro 125, proti žádný, i tento návrh jsme přijali.

    Nyní se tedy dostáváme ke zkrácení lhůty, tak jak navrhl pan poslanec Volný, abychom lhůtu zkrátili o 30 dnů.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, abychom zkrátili lhůtu o 30 dnů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 310, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 8, návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, lhůtu jsme zkrátili o 30 dnů, a končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

    Dalším bodem našeho programu je bod číslo

    Prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, hlavními dvěma změnami, které navržený zákon přináší do rozpočtových pravidel, je za prvé posílení úlohy poskytovatelů dotací při zjišťování nesprávností, kterých se během jejich používání nebo v souvislosti s nimi dopouštějí jejich příjemci, a při nápravě těchto nesprávností a jejich postihování a za druhé zmocnění Ministerstva financí k vydávání státních dluhopisů ke krytí rozpočtovaného schodku státního rozpočtu a ke splácení jistin státního dluhu. Posílení úlohy poskytovatelů dotací napomůže rychlejšímu řešení případu chyb v dotačním procesu a zneužívání dotací, zejména dotací obsahujících peněžní prostředky z rozpočtu EU, a tím i k zlepšení plynulosti jejich čerpání. Pokud jde o státní dluhopisy, zákony o vydání dluhopisů ke krytí rozpočtovaného schodku státního rozpočtu představují duplicitu v právu, protože zmocnění k jejich vydání obsahuje vždy již příslušný zákon o státním rozpočtu. Rovněž zmocnění k vydání dluhopisů ke krytí splátek jistin nemusí být dáno vždy zvláštním zákonem, protože při soustavné schodkovosti státního rozpočtu jistiny jiným způsobem hradit nelze a vydání dluhopisů na jejich krytí státní dluh nezvyšuje.

    Návrh novely obsahuje další změny, jako je zpřesnění vymezení pojmu státních finančních aktiv a pasiv, nové definování peněžních prostředků z rozpočtu Evropské unie v návaznosti na nové unijní předpisy v této oblasti, zjednodušení pro žadatele o dotace z řad právnických osob, které již nebudou muset oznamovat spíše jen teoreticky se vyskytující konečné beneficienty, které prakticky nelze právně definovat. Dále možnost využít cizoměnové účty Ministerstva financí k rozpočtovým výdajům, aby nebyla nutná konverze koruny v případě, kdy by byla nevýhodná. Neukládání odvodů za porušení rozpočtové kázně do tisíce korun a některé další. Návrh novely přináší změny, které současný systém finančního hospodaření státu zásadně nemění, ale měl by vést k jeho racionálnějšímu fungování.

    V podrobné rozpravě bude předložen návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dní. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a prosím pana zpravodaje pro první čtení pana poslance Romana Kubíčka, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou.

  • Poslanec Roman Kubíček: Dobrý den, pane předsedající, vážení členové vlády, a dámy a pánové. Pan ministr financí předložil ucelený návrh tisku 295 novely zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů. Já bych jenom doplnil, že současná právní úprava obsahuje rozdílná ustanovení pro dotace poskytované ze státního rozpočtu, které nejsou spolufinancované z rozpočtu EU, a pro tytéž dotace spolufinancované z rozpočtu EU.

    V současné právní úpravě není umožněno poskytovateli dotace požadovat po jejím příjemci vrácení této dotace nebo její části, domnívá-li se poskytovatel, že byla porušena pravidla pro nakládání s dotací. Pokud jde o snížený odvod za porušení rozpočtové kázně, navrhuje se, aby kromě procentního rozmezí mohl poskytovatel dotace ze státního rozpočtu stanovit snížený odvod také ve výši pevné procentní sazby. Nutnost této úpravy vyplývá z dokumentů EU, které v některých případech počítají s pevnou procentní sazbou, se kterou ale současná úprava rozpočtových pravidel nepočítá. Navíc tato úprava se má vztahovat i na dotace, které nejsou spolufinancované z rozpočtu EU. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Pan poslanec Vilímec se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dnes je takový den, kdy se všechno projednává efektivně. Vždycky se něco přečte, a pak pan poslanec Volný načte zkrácení lhůty na 30 dnů.

    Myslím, že by nemělo zapadnout to, co zmínil především pan ministr financí, že tato takzvaná velká rozpočtová pravidla, ten návrh, který je předložen, také znamenají přesun zákonného povolení Poslanecké sněmovny k vydávání státních dluhopisů v mnoha případech do režimu zmocnění Ministerstva financí k takovým operacím a v zásadě zmocnění ke zvyšování dluhu. V důvodové zprávě se píše, a je myslím dobré si to přečíst a poslechnout, že zákonné povolení k těmto operacím "je pouhou časově náročnou a zbytečnou formalitou, existuje také riziko, že zákon opravňující ministerstvo k vydávání státních dluhopisů nebude schválen". "Ze stejných důvodů je dle navrhovaného ustanovení vloženo i oprávnění ministerstva vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu," to cituji z té důvodové zprávy, "musí projít legislativním procesem, a tvorba dalšího zákona, který by kryl schodek," je dle důvodové zprávy "pouze nadbytečným procesem".

    Takto soudí - a musím to podtrhnout - o zákonodárné pravomoci Poslanecké sněmovny vláda, Ministerstvo financí. Také se můžeme za chvíli dočkat návrhu, aby Poslanecká sněmovna zmocnila Ministerstvo financí ke stanovení sazeb daní na základě schváleného rozpočtu, protože je riziko, že případné neschválení daňových zákonů může ohrozit plnění státního rozpočtu.

    Stručně řečeno, a musím to zde zmínit, vláda a Ministerstvo financí se snaží zákonodárný sbor, těch 200 ctěných poslankyň a poslanců, postavit na vedlejší kolej. Ano, z pohledu Ministerstva financí je to efektivní. Jsme nepředvídatelní a časově komplikujeme Ministerstvu financí a vládě jejich bohulibé záměry. Jenom chci podotknout, že kdybychom s takovým návrhem přišli v minulém či předminulém volebním období za vládní koalici, nechci se ani domýšlet, co by dělala opozice na protest.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Dále se hlásí pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Roman Kubíček: Dobrý den, dámy a pánové. Dovoluji si požádat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dní, aby to neodnášel vždycky pan poslanec Volný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je od vás hezké, pane zpravodaji. Eviduji žádost na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů. Ptám si, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se pana ministra a pana zpravodaje na závěrečná slova. Není zájem.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Ptám se, jestli má někdo nějaký jiný návrh, a dlouze se dívám zejména na levici, abych ji neopomněl. Nemá nikdo jiný návrh.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru.

    Já zahajuji hlasování o tom, abychom tento návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 311. Přihlášeno 130 poslankyň a poslanců, pro 116, proti žádný.

    Dále pan zpravodaj navrhl zkrátit lhůtu k projednání o 30 dnů.

    Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 312. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 11. Návrh na zkrácení lhůty byl přijat.

    Konstatuji, že návrh jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru a zkrátili lhůtu k projednání o 30 dnů. Končím první čtení tohoto návrhu zákona a předávám řízení schůze. Hezké odpoledne.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, budeme pokračovat dalším bodem dle schváleného programu schůze. Jedná se o

    Upozorňuji na to, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Nyní poprosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové. Předkládaná novela zákona o cenách sleduje dva cíle.

    Za prvé je to úspora nákladů na vydávání Cenového věstníku, který má dlouhodobě klesající náklad, a odběratelé jednoznačně dávají přednost jeho elektronické podobě zveřejňované na webových stránkách Ministerstva financí. Dále se navrhuje Cenový věstník zveřejňovat na portálu veřejné správy při zajištění verifikace digitální podoby cenového rozhodnutí listinnou podobou. Shodný způsob zveřejňování cenových rozhodnutí o regulaci cen byl přijat již v energetickém zákonu pro cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

    Za druhé novela v návaznosti na nový kontrolní řád má umožnit, aby cenové kontroly prováděli kontroloři na základě předložení průkazů a nemuseli mít pro každý jednotlivý případ kontroly například v maloobchodě či službách písemné pověření. Zákon obsahuje náležitosti, které mají být v průkazu obsaženy. Nové řešení umožní pružnější provádění cenových kontrol zejména v menších prodejnách a provozovnách.

    S ohledem na technický charakter novelizačních bodů a krátkost novely vláda požádala Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvním čtení. Urychlené projednání umožní již k 1. lednu 2015 ukončit dosavadní smlouvy o tisku a distribuci Cenového věstníku a přejít na hospodárnější způsob jeho zveřejňování. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní ještě prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Fiedler a poté se s přednostním právem hlásí pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den, dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jen stručně, krátce, protože se jedná o jednoduchou novelu a zásadní věci tady k tomu sdělil již pan ministr financí Andrej Babiš.

    Předkládaný návrh novely zákona číslo 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, se týká publikování Cenového věstníku. Věstník je možné zveřejňovat také způsobem umožňujícím dálkový přístup na portálu veřejné správy. Již několik let je uveřejněn prostřednictvím programu Adobe Reader na webových stránkách Ministerstva financí. Důvodem návrhu jsou zbytečně vysoké náklady na vydávání v tištěné podobě a zároveň i klesající počet předplatitelů tištěné podoby Cenového věstníku. V současnosti je na webových stránkách k dispozici okamžitě po podpisu. Dále se tento návrh zabývá úpravou průkazu pracovníků cenových kontrolních orgánů.

    Tak jak tady bylo zmíněno ze strany navrhovatele, pana ministra, je navrženo schválit zákon podle § 90 ve zkráceném čtení. Vzhledem k jednoduchosti této novely, která jednoduchým krokem přináší i cenovou úsporu, doporučuji, aby tento návrh, tento požadavek, ve zkráceném znění byl také schválen. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní tedy s přednostním právem pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Jménem dvou klubů TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání v režimu § 90, protože se nejedná o žádnou naléhavou záležitost. Nicméně navrhuji zkrácení lhůty na 30 dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že bylo vzneseno veto dvou klubů, nemůžeme pokračovat ve zrychleném čtení. Eviduji váš návrh na zkrácení lhůty. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Neeviduji v tento moment nikoho, kdo by byl přihlášen do obecné rozpravy. Je tomu tak? (Předsedající se rozhlíží po sále, nikdo se nehlásí.) Je tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený... (Zpravodaj gestikuluje.) Máte problém s hlasovacím zařízením, pane zpravodaji? (Ano.) Zkuste se odhlásit z místa poslance, jestli nejste přihlášen, pak by to mělo fungovat. (Zpravodaj jde ke svému místu v sále.) Děkuji. Táži se ještě, zda pan zpravodaj a pan navrhovatel chtějí mít závěrečná slova. (Nemají zájem.) Neeviduji. V tom případě přistoupíme k hlasování o přikázání do výboru.

    Jak jsem říkal, předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Táži se, zda má někdo ještě jiný návrh. (Nikdo se nehlásí.) Neeviduji. Děkuji. Takže návrh je pouze jeden. Než dám hlasovat, mám zde požadavek na odhlášení, takže já vás nejprve všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opakovaně přihlásili.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, abychom předložený návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku.

    Je to hlasování číslo 313, přítomných poslanců je 117, pro tento návrh je 116 poslanců. (Proti nikdo.) Návrh byl přijat.

    Dále zde eviduji návrh na zkrácení na projednání na 30 dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení doby projednání na 30 dnů. Kdo je proti?

    Jedná se o hlasování číslo 314, přítomných poslanců 120, pro tento návrh 89. (Proti 1.) Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dnů. Tím končím projednávání tohoto bodu.

    Zahajuji poslední bod dnešního jednání

    Z pověření vlády uvede předložený návrh pan ministr Brabec. Ujměte se slova. Prosím.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za možnost tady vystoupit za kolegyni Jourovou v rámci prvního čtení s tímto důležitým zákonem.

    Vládní návrh zákona, jehož znění vláda schválila na svém jednání 3. září letošního roku, je předkládán v souvislosti s potřebou změn zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nekoncepčního charakteru. Primárním účelem navrhované novely je dílčí změna národní úpravy zadávání veřejných zakázek a předmětem navrhované právní úpravy je především odstranění nedostatků účinného znění zákona o veřejných zakázkách. (Náhlý šum v levé části sálu.)

    Novela zákona navrhuje rozšířit demonstrativní výčet kritérií o možnost hodnotit také organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky, což umožní zadavateli u služeb najít odpovídající a fundovanou nabídku. Zároveň je navrhována i možnost hodnocení vlivu na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce, která vzešla z jednání v rámci připomínkového řízení s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Přijetím novely zákona dojde k formulační úpravě ustanovení upravujícího podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb tak, aby tato formulace byla již plně v souladu se směrnicí o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU. Nově bude tedy muset potřeba dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nastat v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Současný limit 20 procent takzvaných víceprací zůstává nadále zachován.

    Dosavadní znění přinášelo komplikace při posuzování konkrétních případů, kdy zákon vyžadoval takřka absolutní míru objektivní nepředvídatelnosti. Navrhovaná změna situaci řeší v tom smyslu, že nelze po zadavateli vyžadovat větší péči, než je obvyklá, slovy zákona: náležitá. Změnou dojde k zabránění situacím, kdy za současného znění byly nepřesnosti v projektu příčinou odebrání dotací. (Sál se ztišil.) Za přípustný důvod pro zadání dodatečných stavebních prací tedy bude možno považovat například případ, kdy zadavatel použije projektovou dokumentaci zpracovanou externí autorizovanou osobou a u dokumentace předpokládá její odborné provedení. V průběhu stavebních prací se ale zjistí, že v projektu je věcná chyba, která vyžaduje změnu rozsahu prací provedenou prostřednictvím takzvané dodatečné práce.

    Přijetím novely dojde také ke zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, čímž dojde ke zefektivnění zadávacího procesu, které spočívá zejména v jeho zrychlení, a má tedy zabránit zbytečným průtahům. V rámci své existence tato povinnost způsobovala zadavatelům často až neřešitelné problémy a nesplnila tak svůj primární účel, a sice zvýšení konkurenceschopnosti nabídek a zvýšení motivace zadavatelů otevírat zadávací podmínky většímu počtu uchazečů jejich mírnějším nastavením.

    Dále bude provedena úprava části zákona o veřejných zakázkách týkající se výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Nová právní úprava by měla zefektivnit, tedy zrychlit, řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Smyslem úpravy je zajištění efektivního, rychlého a zákonného přezkumu úkonů učiněných v zadávacím řízení.

    Na základě výsledku připomínkového řízení k této novele došlo též k úpravě týkající se takzvané citlivé činnosti, kdy došlo k vyjmutí výkonu funkce člena hodnoticí komise z této citlivé činnosti. Dojde tím ke zjednodušení procesu sestavování hodnoticích komisí, neboť za současného stavu byl tento proces u významných veřejných zakázek značně administrativně náročný.

    V poslední řadě další oblastí, kterou předkládaná novela upravuje, je zrušení ustanovení zákona o veřejných zakázkách upravujících seznam hodnotitelů a zrušení povinnosti předkládat oponentní odborné vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek, a to v souvislosti s připravovaným systémem státní expertizy, který by měl plnit obdobné povinnosti jako seznam hodnotitelů společně s vypracováním oponentních posudků.

    Přijetí předmětných změn nebude mít dle předkladatele negativní dopady na transparentnost zadávání veřejných zakázek. Účinnost tohoto návrhu je potom navržena k 1. lednu 2015.

    Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ladislav Okleštěk.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já nemám co dodat po vyčerpávajícím slově pana ministra, protože pan ministr Brabec, jak víte, je univerzální ministr a dokáže předložit všechno tak, jak je patřičné. Jenom bych chtěl připomenout, že se v tomto případě skutečně nejedná o nový zákon, ale o dílčí novelu, která je pro nás velmi důležitá, a že navrhované úpravy odstraní nedostatky, které jsou v současném zákoně, a my je potřebujeme odstranit.

    Přimlouvám se za to, abychom pustili zákon do dalšího čtení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu, do které v tento moment eviduji jediného přihlášeného a tím je pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jestliže budu kritizovat ten předklad, tak prosím nekritizuji pana ministra. Dostal jsem na výběr, že si můžu vybrat mezi dvěma, a po včerejším traumatu z vystoupení pana Prachaře před odbornou veřejností ve věci dopravy jsem samozřejmě sáhl po profesionálovi.

    K tomu samotnému zákonu, nebo novele. Já už nevím, jaká mám použít slova - snad Kriste Pane! Já mám paní Jourovou velice rád, byl jsem jeden ze tří poslanců, kteří se jí zastávali, když byla přepadena na letišti bezpečnostními orgány, a věřil jsem, že je férová. Ale to, co vyšlo z její dílny, z jejího ministerstva po mnoha měsících, je dosti otřesné. Samozřejmě nebudu dávat návrh na zamítnutí v prvním čtení, což bych asi udělal za všech jiných okolností, ale ta situace si skutečně vyžaduje nějaké řešení. A každé řešení je pořád ještě o něco lepší než žádné řešení.

    Na půdě hospodářského výboru se uskutečnilo setkání jednak zástupců ministerstev - kromě ministra vnitra, který tam chyběl, protože to byl nějaký, bych řekl, téměř vrchol kriminalizace investorů, veřejných investorů podotýkám - to byl nějaký březen, jestli se nemýlím, nebo začátek dubna, konec března - tak tam byla celá řada ministrů a nebo jejich zástupců a slibovali radikální rychlou změnu, alespoň v první fázi do konce června paní ministryně změnu parametrickou. Nic z toho se nestalo. Dneska tady máme tento předklad.

    Co vítám, že tam je. Tak z té diskuse, která tam probíhala, snad je tam jedině vyřešená otázka Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. To je jedna z těch věcí. Ale nechápu, proč ministerstvo potřebovalo tři čtvrtě roku, a stejně to nevyřešilo, aby se změnily parametrické věci.

    To, co každý zadavatel veřejné zakázky ví zcela jasně, s čím se potýká, je otázka víceprací a méněprací. Pan předseda ÚOHS Rafaj říkal, že to není z jeho dílny. Já se přiznám, jsem nevěděl, že došlo k pravomocnému výroku nějakého soudu, myslím že v Hradci Králové, že od té limitní částky, o kterou nesmíte tu investici překročit, tj. 20 %, tak vícepráce se nasčítávají, ale nemůžete odečíst náklady za neuskutečněnou část díla. Takže i když dodržíte limit stavby, tak přesto můžete být dokonce kriminalizován, nebo minimálně porušíte zákon o zadávání veřejných zakázek a já nevím, kolik dalších různých předpisů... (Hluk v sále. Poslanec Laudát chvíli čeká, ale nic se neděje.) ... Dalších předpisů právě proto, že to ujede. A když dodržíte absolutní cenu, což by mělo být to podstatné kritérium, pro ten veřejný rozpočet -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče. Já jsem čekal, zda kolegyně a kolegové ztiší hlasitost svých rozhovorů. Nestalo se tak. Tak vás nyní žádám, abyste skutečně snížili hladinu hluku. A máte-li něco podstatného k řešení, tak jděte do předsálí, ať slyšíme, co pan poslanec Laudát přednáší. Prosím pokračujte.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Takže zcela zbytečně, nevím, neřeší.

    Další věci. Všeobecně známý nešvar - že není dobrá projektová dokumentace, správci sítí nevědí ani, kde mají sítě a jaké mají sítě. Pro Evropskou unii a pro zbytek kultivované Evropy zcela nepochopitelná záležitost, u nás bohužel běžný standard. Takže je samozřejmě vždycky nakreslený nějaký projekt, ať už pro fázi územního řízení, pak už u stavebního povolení je řada odchylek a kámen úrazu nastává v okamžiku, kdy se ta stavba dostává do úrovně projektové dokumentace, realizační dokumentace. A samozřejmě jakékoli odchylky některými zběsilými auditory, o nichž už tady dneska ráno byla řeč, se dostávají do té části vícepráce. Není to zpřesnění projektu, to zákon nezná. A zákonodárce se tuhle sumu problémů pokusil tady v návrhu vyřešit lišácky v ustanovení § 23 odst. 7 písm. a). Vím, že to bylo z jednání a z nějakých malérů, když bylo zastaveno čerpání OP Doprava, tak se vymyslel termín - objektivně nepředvídané okolnosti. A do toho se snažili investoři v naprostém zoufalství - a nejenom státní, ale i obecní, krajští - nacpat jakékoli změny nebo řadu těch běžných na stavbě bagatelních automatických změn, které se vždycky vyskytují. A samozřejmě někdo to skousl, jiný ne, někdo podal trestní oznámení.

    Teď je tady zaváděn termín - okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péči nemohl předvídat. Náš právní řád tohle nezná, tzn. v tom se to vůbec neposunuje, nebo jenom velice mlhavě. A zase to je otázkou posouzení potom permanentních oznamovatelů orgánů činných v trestním řízení. Je to obrovská pastva pro právní kanceláře, které si bude muset dál investor najímat, aby ony dělaly výklad toho, co se tímto rozumí. V jiných souvislostech a v jiných zákonech je zmíněna péče náležitého hospodáře. A ten termín tady není takto rozebrán, aby se tam daly dát skutečně průběžné úpravy stavby, změna postupu výstavby, která s sebou nese něco... (Hluk v sále přetrvává.) Můžu poprosit pana...

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mohu to zopakovat. Ale skutečně vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste nediskutovali v sále, abyste poslouchali, co se přednáší, a diskusi abyste přenesli do předsálí. Děkuji vám.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Nevím, kolik bude ještě potřebovat ministerstvo - nejenom tohle, ona v tom jede doprava a další, Ministerstvo průmyslu a obchodu - na to, aby tam dali paragraf. Proč my tedy máme mít jenom těch 20 %, když zbytek Evropy má od 30 do 50 %? A i evropská směrnice nová, na kterou se paní končící ministryně odkazovala, výrazně liberalizuje ten přístup.

    Já nebudu zdržovat, ale musím říct jedno. Jenom to, že naléhavá potřeba něco s tímto zákonem dělat mě nevede k tomu, abych skutečně podal návrh na zamítnutí v prvním čtení. Předpokládám, že garančním výborem je hospodářský výbor, kde se tohle téma probírá téměř na každém jednání, protože ono zasahuje do celého veřejného sektoru způsobem negativním. Nicméně jenom s politováním musím říct - kdyby někdo místo celostránkových mediálních povídání o tom, jak udělá revoluci v zákonu o zadávání veřejných zakázek, aspoň něco udělal... My tady máme konkrétní důkaz, že bohužel, bohužel neudělal. A obrátí se to i proti této vládě, protože pan ministr Prachař nebo jeho nástupce, nevím, jak to dopadne, neprosadí nic. Dál bude obrovské penzum zdržovacích taktik, kriminalizace investorů, protože tento zákon to nemění. Nevím, co je tak složitého na tom, napsat jednoduchou novelu.

    A závěrem svého vystoupení podotýkám, že v hospodářském výboru jsme změny, které nám tam byly přislíbeny, požadovali napříč politickým spektrem, zleva doprava. Nikdo tam nepožadoval opačnou cestu, tzn. totální hlídání, složitý zákon. Nabízeli jsme, aby se to urychlilo a nešlo to do připomínkového řízení - což teď úředníci různých resortů ukázali přesně, že z toho udělali zase takové nic, až na dvě tři výjimky v zákonu -, že to můžeme podat jako poslanecký návrh, který podpoří, a bylo by vhodné, aby to udělal někdo z koalice, aby to mělo širší podporu. Aby vznikl tento pozměňovací návrh ve spolupráci s příslušným ministrem nebo ministryní tak, aby to ve vládě nenarazilo. Nic z toho se nestalo. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Jako další je s přednostním právem přihlášen pan zpravodaj pan poslanec Ladislav Okleštěk. Pouze pro pořádek říkám, že zatím je návrh dán k projednání pouze výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Navrhuji, aby byl projednáván také ve výboru hospodářském. Dále bych vás chtěl požádat o zkrácení lhůty o 20 dnů na 40 dnů. A myslím si, že plno myšlenek, které tady říkal můj předřečník, bude prostor zapracovat v jednotlivých výborech.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další pan poslanec Hovorka. Po něm mám přihlášeného do rozpravy pana poslance Volného (Pilný). Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych jenom požádat, aby předmětem projednávání ve Sněmovně, ale i ve výborech nebylo jenom to meritum, co je obsaženo v návrhu zákona, ale abychom se velmi závažně zabývali i tím, na co upozorňují soutěžitelé a na co upozorňují zadavatelé veřejných zakázek. (V sále je velký hluk.) A to je komplikovanost tohoto zákona, zdlouhavost výběrových řízení a je to také velmi nerovné postavení při plnění zakázky ve vztahu zadavatel - vlastní dodavatel a subdodavatel. To znamená aplikace stejných podmínek i pro subdodavatele těchto veřejných zakázek. Je to jakási implementace toho, co je dneska v německé právní úpravě. Je to implementace důvěryhodnosti soutěžitele. Je to požadavek na důvěryhodnost a také požadavek na to, aby nebyla jediným kritériem pouze cena, ale i hospodárnost veřejné zakázky, a je to požadavek ze strany zadavatelů, aby bylo možné pořádat dvoustupňové řízení, aby se nejdříve soutěžila kvalita, a potom se soutěžila cena. Jedině tak může dojít k tomu, že zákon přinese to, co se od něho očekává. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji jednu faktickou poznámku pana poslance Stanjury. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych jenom říct, že je mýtus, že jediným kritériem je cena. To, že se zadavatelé bojí vypisovat zakázky, je realita. Ale je to mýtus. A pokud budeme šířit nějakou osvětu, že to takhle zadavatelé dělat nemusí, tak to udělá jenom dobře. Souhlasím s tím, že máme mluvit o kvalitě, ale ještě bych upozornil o jeden krok dříve. Je velmi důležité, jestli zakázka vůbec bude, nebo nebude. To je taky velmi důležité. Velmi často se vypisují zakázky na to, co by si úřady mohly udělat samy. A pak je to nejjednodušší. Pak ani nehodnotíme kvalitu a cenu, ale prostě se to udělá doma a nemusíme to složitě nakupovat ve smyslu - dneska ráno jsme o tom mluvili -, když si někdo objedná, aby jim externí firma zpracovala organizační schéma nějakého úřadu, to je podle mě naprosto nepřijatelné. To musí dělat ti, kteří úřad řídí.

    A chtěl bych dát jeden podnět poslancům, kteří se tím budou zabývat. V rozpočtovém výboru to s největší pravděpodobností nebude. Já si myslím, že je důležité, abychom se vrátili k tomu, aby reference byly hodnoticím kritériem - ne pouze list, kde napíšete všechno, co se dělalo. Protože když vy sami něco děláte, tak první, na co se ptáte, když investujete svoje peníze, samozřejmě na cenu, kvalitu, ale také na zkušenosti. A když si objednáte rodinný dům, tak chcete vědět, co firma už postavila, chcete se zeptat člověka, který tam bydlí, zda to postavila včas, zda po třech, pěti, osmi, deseti letech nejsou nějaké skryté vady, jak se firma staví k záručním opravám a podobně. Takže bych poprosil kolegy a kolegyně v hospodářském výboru a výboru pro veřejnou správu, aby zvážili i tuto možnost. Samozřejmě to nesmí být kritérium převažující. Myslím, že se to dá omezit. Váha by mohla být maximálně 30, 40 %. Ale je to velmi důležité a takhle to vychází v praxi, v privátním sektoru je naprosto běžné, že kromě ceny a kvality posuzujete i reference firmy. A to když se nám povede v nějaké diskusi dát, tak si myslím, že zlepšíme možnosti výběru pro zadavatele. Někdy je to velmi složité. (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Poslední věta. Musíte vybrat firmu, se kterou nemáte dobré zkušenosti, protože zadávací podmínky vám jinou možnost ani nedávají. A to je špatně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Pilný.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegové a kolegyně, budu se snažit být spíš Pilný než Volný, takže se budu držet faktů a také nebudu vzývat jako mí předřečníci, Krista ani jiné církevní hodnostáře.

    Co je v takzvané poněkud zpackané nebo nedostatečné novele zásadní? Za prvé je to opravdu změna v přístupu ÚOHSu, protože tam se kauce, která tam je, stanovuje podle velikosti zakázky a může dosáhnout až 10 mil. Dál je tam propadnutí kauce v případě, že je návrh stažen nebo nebyl projednán, a je stanoven velmi vysoko, takže to velmi výrazně může ztížit, a doufám ztíží, obstrukce, které jsou u ÚOHSu vedeny.

    Dále tam je, že je možné zadávat veřejnou zakázku, i když je jeden zadavatel za určitých podmínek. Byla tady zmíněna kritéria veřejné zakázky. Tam je seznam toho, co se při zadávání veřejné zakázky může posuzovat, a opravdu to není jenom cena. Samozřejmě půjdeme asi dále, protože evropská směrnice, která byla přijata v Bruselu, již připouští dokonce veřejnou zakázku na řešení nějakého problému, nejenom na jeho konkrétní realizaci.

    Dále je tam formulace o nepředvídatelných okolnostech. Je tam pokus o to, aby to bylo děláno s péčí řádného hospodáře. Tu formulaci můžeme samozřejmě opravit, ale jde o to, aby na základě takzvaných nezjistitelných nebo nepředvídaných okolností nebyli kriminalizováni zadavatelé zakázky. To je tam tedy zmíněno.

    Potom jsou tam změny, které byly nutné udělat, protože měl podle návrhu Senátu existovat jednak nějaký seznam hodnotitelů, což je velice problematická záležitost. Upravují se také věci, které se týkají oponentního řízení, které by nesmírně zkomplikovalo celý proces zadávání a postupu procesu veřejných zakázek.

    Samozřejmě tady máme pořád otázku víceprací, překročení nějakého limitu, který tady je. O tom můžeme samozřejmě jednat. Stejně tak můžeme jednat o tom, jestli jsou, nebo nejsou zmapovány inženýrské sítě. Ale to opravdu není otázka tohoto zákona. To je otázka toho, aby se v jednotlivých úřadech, magistrátech, obcích a tak dále daly tyto věci do pořádku. To se zákona netýká, protože pokud nevím, co v zemi leží, tak to asi opravdu není problém tohoto zákona.

    Když to shrnu, tak se domnívám, že tato novela je velmi významným krokem a řeší řadu okamžitých problémů, které, pokud se nám podaří novelu projednat dostatečně brzy a bude platit, výrazně změní postup v oblasti veřejných zakázek. Samozřejmě budeme čekat dál na novelu, která by měla být mnohem rozsáhlejší. A je otázka, jestli mohla být připravena dříve, nebo později, ale rozhodně bych doporučoval tuto novelu co nejdříve přijmout, protože není kosmetickou úpravou, je zásadním průlomem v adresování velkých problémů v zadávání veřejných zakázek.

    Děkuji za pozornost.