• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 12. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Hlasuji s kartou číslo 1. Prosím všechny, kteří si v minulosti vyzvedli náhradní kartu a nevrátili ji aparátu Poslanecké sněmovny, aby tak učinili, protože nám pomalu ale jistě docházejí náhradní karty. Prosím ty z vás, kteří máte ve svém držení náhradní kartu, vraťte ji.

    Chtěl bych vám sdělit, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Adam Petr - rodinné důvody, pan poslanec Vojtěch Adam - zdravotní důvody, paní poslankyně Adamová - osobní důvody, pan poslanec Antonín - zdravotní důvody, pan poslanec Brázdil - pracovní důvody, pan poslanec Gabal - bez udání důvodu, pan poslanec Holeček - osobní důvody, pan poslanec Holík - osobní důvody, pan poslanec Horáček - osobní důvody, paní poslankyně Hubáčková - rodinné důvody, paní poslankyně Chalánková - zdravotní důvody, pan poslanec Jandák - zdravotní důvody, pan poslanec Janulík - osobní důvody, pan poslanec Kalousek - osobní důvody, pan poslanec Kasal - do 12.30 hodin pracovní důvody, pan poslanec Kádner - pracovní důvody, pan poslanec Kostřica - pracovní důvody, paní poslankyně Matušovská - zdravotní důvody, pan poslanec Nekl - zdravotní důvody, pan poslanec Ondráček - osobní důvody, pan poslanec Pilný - pracovní důvody, pan poslanec Rykala - osobní důvody, pan poslanec Stupčuk - rodinné důvody, paní poslankyně Váhalová - osobní důvody, pan poslanec Vilímec - pracovní důvody, pan poslanec Vozka - zdravotní důvody, pan poslanec Zavadil - osobní důvody, paní poslankyně Zelienková - rodinné důvody, pan poslanec Zemánek - zdravotní důvody, pan poslanec Novotný se omlouvá z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvá paní ministryně Jourová z pracovních důvodů, pan ministr Němeček z pracovních důvodů, pan ministr Stropnický z pracovních důvodů a pan ministr Jurečka rovněž z pracovních důvodů.

    Prosím o klid ve sněmovně. Děkuji. Budeme pokračovat v dalším jednání.

    Všichni víte, kde se nacházíme. Nacházíme se v situaci, kdy byla vznesena námitka proti hlasování číslo 65 a 66. Sněmovna tuto námitku přijala, tudíž je nutné hlasování opakovat.

    Mám zde žádost o vystoupení s přednostním právem, které umožním. Slovo má pan poslanec Okamura. Než vystoupí pan poslanec Okamura, chtěl bych vás požádat o pozornost. Seznámím vás s dalším postupem, respektive s mým pohledem na tuto věc.

    Víte, že jsme vedli dlouhou debatu o tom, zda je možná rozprava, nebo není možná rozprava, zda jsme rozpravu otevřeli, nebo ne. Já jsem připustil na konec toho jednacího dne vystoupení pana poslance Laudáta. Nicméně mezitím jsem ale obdržel stanovisko sněmovní legislativy, které říká - a odkazuje se na judikát Ústavního soudu a říká následující. Ústavní soud s odůvodněním mimo jiné uvedl, že každý poslanec má právo při hlasování nebo bezprostředně po něm podat námitku proti výsledku hlasování, a jen tehdy, je-li takto uplatněná námitka plénem Poslanecké sněmovny přijata, lze bez revokace předchozího hlasování hlasování opakovat, nikoli však se k návrhu zákona novým projednáváním vrátit. Jak z textu § 76 odst. 5 jednacího řádu, tak i z uvedeného nálezu Ústavního soudu jednoznačně vyplývá, že po přijetí námitky nelze zákon znovu projednávat, to znamená, že se nemůže "obnovit" původní třetí čtení a rozprava k němu.

    Toto stanovisko čtu tak, že není možné vést rozpravu. Umožním vystoupení poslanců s přednostním právem, to omezit nemohu, ale není možné vést standardní rozpravu. To znamená, poté co budou vyčerpány přihlášky s přednostním právem, budeme hlasovat. Toto je můj návrh postupu, takto čtu nález Ústavního soudu a takto je i stanovisko sněmovní legislativy. Pokud má někdo námitku proti tomuto postupu, bude nejčistší, pokud se s ní vypořádáme hlasováním formou námitky proti postupu předsedajícího. Jiný způsob dle mého možný není bez toho, abychom neporušili jednací řád.

    Pan poslanec Okamura s přednostním právem, pak registruji pana poslance Stanjuru, pana místopředsedu Gazdíka a pana poslance Laudáta.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jsem velice rád, že jste tady odcitoval rozsudek Ústavního soudu, protože bych na něj samozřejmě navázal. Takže jste mi naopak usnadnil situaci. Vy rozebíráte jakýsi krok dvě, myslím, že už celkem záměrně - promiňte, pane předsedo -, ale já bych se rád zaměřil na krok jedna.

    Včera jsem si dal práci a podíval jsem se na význam slova "bezprostředně". To jsme tady ještě nerozebrali. Musím říci, že když jsem se díval na význam slova bezprostředně v odborných publikacích a pro jistotu ve vícero, ve veřejně dohledatelných publikacích, zároveň se mi honilo hlavou, kdo je pan předseda Hamáček. Myslel jsem, že je to jeden ze tří nejvyšších ústavních činitelů v České republice. Jelikož kandidoval na předsedu Poslanecké sněmovny, tak má zajisté ambici i do budoucna. Ambice není nic špatného. Ale hlavně, nejvyšší představitele České republiky sleduje mládež, sledují je učitelé, sleduje je veřejnost, jak mluví česky, jestli vůbec rozumějí česky. Předpokládal bych, že předseda Poslanecké sněmovny umí dobře česky a umí česky tak, aby to bylo příkladné pro celou Českou republiku. Když jsem se podíval do slovníku českých synonym - a spousta z vás má před sebou počítač, takže se laskavě podívejte také - slovo bezprostřední znamená okamžitý. Dobře, to nemusí být úplně optimální zdroj, jak se říká třeba při výuce na vysoké škole ekonomické, že Wikipedie není zdroj, který by měl být brán za stoprocentní, proto mám připravené i další, a ve wiki slovníku je význam slova bezprostředně bez časové prodlevy.

    Abych to zrekapituloval, zatím máme okamžitý, pak máme bez časové prodlevy.

    Podíval jsem se radši i na další texty. Podíval jsem se do slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Předpokládám, že pan předseda Hamáček a celá vláda a vládní koalice školu určitě absolvovali. Je to Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, vydáno v Praze vydavatelstvím Academia v roce 1994. Tam se píše, že slovo bezprostředně znamená z časového hlediska velmi těsný.

    Takže tady zatím máme vyjádření okamžitý, bez časové prodlevy a velmi těsný.

    Abych to zde neprotahoval, tak myslím, že stačí už čtvrtý zdroj, a to je Slovník spisovného jazyka českého, vydáno v Praze vydavatelstvím Academia v roce 1989 - pro starší ročníky, které si nepamatují, co se učily ve škole, jsem se vrátil až dvacet let zpátky. Tam je napsáno, že slovo bezprostředně vyjadřuje velmi blízkou budoucnost, za okamžik, za malou chvíli.

    Proč o tom hovořím? Myslím si, že to všechno jsou věci, které případně Ústavní soud, pakliže k tomu podání dojde, bude vyhodnocovat. Je to černé na bílém.

    Takže prosím, pane předsedo Hamáčku, vládo a milá vládní koalice, přestaňte znásilňovat zákony České republiky a přestaňte znásilňovat i samotný český jazyk. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dále vystoupí předseda klubu ODS pan poslanec Stanjura. Na začátku jsem avizoval, že nepřipustím rozpravu, to znamená ani faktické poznámky, pouze přednostní práva. Opírám se o stanovisko sněmovní legislativy a o nález Ústavního soudu. Avizoval jsem, pokud se mnou někdo nesouhlasí, tak jsem ho žádal, ať podá námitku, o které by Sněmovna rozhodla. Proto jsem nemohl připustit faktickou poznámku pana poslance Korteho.

    Prosím, pane předsedo.***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Abych nezapomněl, tak vznáším námitku proti tomu, jak řídíte schůzi. Teď to zdůvodním.

    Máte hroznou výhodu, že sedíte za tím mikrofonem a nikoho jiného k tomu nepustíte. A teď je úplně jedno, co jste dneska ráno přečetl. Já se vrátím do středy, jak jsme končili.

    Vy jste rozpravu otevřel na mikrofonu. Ne že nebyla otevřena. Otevřel jste rozpravu. Rozprava je otevřena a nebyla uzavřena. V rozpravě mohl vystoupil poslanec ODS pan Marek Benda, ale plno jiných poslanců a poslankyň chce vystoupit, a vy v otevřené rozpravě si sednete ráno k tomu mikrofonu a říkáte "já mám stanovisko legislativního odboru, že rozprava není možná". A už jste ji otevřel. Takže jste to porušil buď ve středu, nebo dneska. Je jedno, co platí. Je to naprosto jedno, nejste v tomto bodě schopen objektivně a nezávisle řídit jednání Poslanecké sněmovny.

    Já vím, že máte většinu, opravdu jsem to říkal v tu středu, že je to taková formalita, že navrhnu vaše odvolání, námitku, a to neprojde. Ale musím to říci, abyste se nevymlouval, jak jste to dělal ve středu, že jsme vlastně ani nepodali námitku, tak nám to vlastně nevadilo. Vadilo nám to a vadí nám to.

    Velmi rád se seznámím s písemným stanoviskem legislativy a opravdu po tom stanovisku půjdeme.

    Zkusím vám v logice vašeho postupu popsat několik absurdních případů, kdyby platilo, že to máme 3, 4, 5 minut na to, abychom podali námitku.

    Je úterý 18.59, skončila rozprava v prvém čtení k vládnímu návrhu zákona, opozice navrhla hlasování o zamítnutí v prvém čtení. Vládní poslanci někde důležitě řeší koaliční spory, je jich tady málo, koalice prohraje hlasování a zákon je zamítnut v prvém čtení v 18.59. Vy budete řídit schůzi a řeknete "no tak za minutu končí jednací den, nebudeme zahajovat nový bod, potkáme se ve středu v 9 ráno". V 9 ráno, kdy už skončilo koaliční jednání, je tady dostatečný počet koaličních poslanců, řeknete: "Pan poslanec Šincl, stalo se mu to, chudákovi, teprve podruhé v tomto volebním období, vznáší námitku k tomu, jak včera hlasoval. On hlasoval proti zamítnutí a chtěl hlasovat ano, nebo naopak. Protože jsem ihned po hlasování ukončil jednací den, nemohl bezprostředně, což je, jak všichni chápou, pět šest minut, uplatnit svou námitku, dávám hlasovat o námitce pana poslance Šincla, námitka je přijata, hlasujeme znova." Druhý den ve vaší logice.

    A tak bych mohl skládat jeden příklad za druhým. Mohlo to být třeba 15.59, ne 18.59. V okamžiku prohraného hlasování si jeden vládní klub vezme dvě hodiny pauzu, druhý vládní klub si vezme dvě hodiny pauzu. No, a nemá cenu se scházet v 18.59, vy opět za řídicím pultem oznámíte, že končíte jednací den, sejdeme se zítra v 9 hodin. A teď pominu, jestli budou nějaké přestávky ještě od devíti, dejme tomu, že nebudou, a v 9 opět řeknete: "V 15.59 chudák pan poslanec Šincl, stalo se mu to teprve podruhé v tomto volebním období, a než si vlastně přečetl tu listinu, tak nemohl, už nebyl jednací den, už jsme skončili, byla pauza." Takže bezprostředně ihned asi po 18 hodinách vznáší námitku, ano, námitka je přijata, můžeme hlasovat znova, a hle, neprošel návrh na zamítnutí, zákon postupuje do druhého čtení.

    A toto podle vašich slov, s podpisem, datem a razítkem stvrzuje sněmovní legislativa. Neuvěřitelné!

    Zkusme si říci, co se vlastně v tu středu stalo a jak věrohodná jsou vysvětlení. Od včerejška už běží v médiích - za to nikdo z nás nemůže, to souhlasím, ale oni interpretují naše slova, naše vystoupení: v pátek se chystá opětovné hlasování ve třetím čtení. Ono sice už jedno bylo, ale chystá se opětovné hlasování.

    Přečetl jsem si jednací řád, našel jsem tam paragraf, který říká, že se může opakovat druhé čtení. Ale my, dámy a pánové, opakujeme třetí čtení. Nic z toho jednací řád nedovoluje.

    A připomínám, že pan předseda Hamáček - souhlasím, že pod naším tlakem a pod našimi argumenty - otevřel rozpravu znovu ve třetím čtení. Tak jak to, že opakujeme třetí čtení, když zákon říká, že se dá opakovat pouze druhé čtení? Protože někdo zapomněl po tom předmětném hlasování zkontrolovat hlasování, najít toho nešťastníka, který tady ze sebe udělá toho, který hlasoval opačně, a pak na to měli hodinu a pak přišli.

    Pak jsem slyšel od pana premiéra Sobotky, že jeho poslanci byli dezorientovaní a nevěděli, o čem hlasují. Zkusme si vzít fakta a zkusme si říci, zda toto tvrzení je více, či méně pravděpodobné. (V sále je velký hluk.)

    Tak ten návrh tady leží nějakou dobu. Pan poslanec Urban svůj pozměňovací návrh dal písemně před zahájením druhého čtení. Ten sněmovní dokument má nějaké číslo, takže jsme ho všichni měli k dispozici. A je úplně jedno, kdo byl nebo nebyl na jednání nějakého poslaneckého klubu.

    Pane předsedo, kdybyste mi mohl zjednat pořádek. Pan premiér, pan ministr, předseda klubu hlučí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já prosím poslance, aby věnovali pozornost argumentaci pana poslance Stanjury, zejména tedy levou část spektra.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně stačí, když budou mlčet. Zas tak ambiciózní nejsem, aby věnovali pozornost mé argumentaci. Děkuji.

    Takže pozměňovací návrh byl známý. Opravdu, chudáci my poslanci, to byla změť pozměňovacích návrhů u tohoto zákona! Slovy: byl jeden. Jeden pozměňující návrh! Nebyla to procedura jak u dětské skupiny nebo teď, když budeme hlasovat v příštím projednávání bodu třeba u spotřební daně z tabákových výrobků. Jeden. Přesto byli mnozí poslanci podle vyjádření pana předsedy vlády dezorientováni.

    A navíc v rozpravě ve třetím čtení, nejen ve druhém, ale ve třetím, se o tom pozměňovacím návrhu vedle rozprava. Nejenom že vystoupil předkladatel toho pozměňovacího návrhu a zdůvodňoval ho, také vystoupili - a mám tady stenozáznam - například ministr průmyslu a obchodu vlády České republiky, pan ministr Mládek, který říkal: "Já bych se chtěl krátce vyjádřit k návrhu kolegy Urbana. Ten návrh je nepochybně zajímavý, je tam důležitá myšlenka kdo platí daň, jestli ji platí daňové subjekty v České republice, nebo ty zahraniční. A pokud by ji platily ty zahraniční, tak je to samozřejmě výhodné pro české domácí subjekty, ať už to jsou firmy, nebo občané. Myslím, že bychom se k této věci měli vrátit a ve spolupráci s Ministerstvem financí připravit další analýzy případných nákladů této věci. V tuto chvíli se bohužel musím zdržet hlasování. To jsem k tomu chtěl jenom dodat. Děkuji."

    Následně vystoupil další člen vlády České republiky, pan ministr financí - nebudu číst celé jeho vystoupení - který v zásadě vyjádřil jasný nesouhlas s předloženým pozměňovacím návrhem. Ta slova se dají interpretovat jednoduchým způsobem: já jako ministr financí varuji před přijetím tohoto pozměňovacího návrhu, nehlasujte, já jsem zásadně proti. Pak to zopakoval i před samotným hlasováním.

    Opravdu je věrohodné tvrzení premiéra vlády naší země, že někdo v této Poslanecké sněmovně mohl být dezorientovaný, když byl jeden pozměňující návrh? Byl podán včas, dávno před druhým čtením, v písemné podobě, byla k tomu rozprava těsně před hlasováním, minimálně dva členové vlády vystoupili s negativním stanoviskem, resp. jeden že se zdrží, což je v zásadě při výsledku hlasování to samé, jeden s ostře negativním. Já tomu prostě nevěřím, ale samozřejmě pro to nemám žádný důkaz. Proto říkám, že chci jenom debatovat o tom, zda je více, či méně pravděpodobný tento výrok.

    A protože jsem si přečetl ten stenozáznam, tak já nevěřím ani panu poslanci Šinclovi, že to, co řekl na mikrofon nám všem - a pro tu námitku hlasovali kromě jednoho hlasu ze dvou politických stran z opozice jenom vládní poslanci - že říká pravdu. Já tomu prostě nevěřím. Nemám pro to žádné důkazy, samozřejmě že ne. Mám pro to jenom indicie. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Chápu to tak, že proti mému postupu byla vznesena námitka, a nic jiného, než se s tou námitkou vypořádat hlasováním, dělat nemůžeme. Takže já jsem přednesl, jaký bude můj postup. Pan předseda Stanjura proti mému postupu vznesl námitku a Sněmovna rozhodne hlasováním.

    To znamená, zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s námitkou pana poslance Stanjury proti mému postupu, ať stiskne tlačítko... (Žádost o odhlášení.) Prohlašuji toto hlasování za zmatečné, protože zde byla žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu registrovali svými identifikačními kartami. (Velký šum v sále.)

    Vzhledem k tomu, že se počet přihlášených ustálil, znovu zahájím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s námitkou pana poslance Stanjury proti mému postupu. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 71, přihlášeno je 147, pro 45, proti 75. Tato námitka nebyla přijata.

    Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan místopředseda Poslanecké sněmovny Gazdík, po něm pan zastupující předseda Laudát a po něm pan předseda klubu Fiala.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Říct hezké dobré ráno dnes by mohlo být bráno jako výsměch, takže vám přeju dobrý den.

    Dámy a pánové, já bych volně navázal na vystoupení svého předřečníka, pana poslance Stanjury. Ten se věnoval zjevnému porušování zákona, zákona o jednacím řádu Sněmovny, který je tím základním pro tuto Sněmovnu. Nám jako opozici nezbude patrně nic jiného, než se vypořádat s tímto porušováním zákona, který provozujeme my sami poslanci, nebo provozují jej poslanci vládní koalice, tím, že to dáme Ústavnímu soudu a Ústavní soud posoudí, zdali k něčemu takovému dochází, nebo nedochází.

    Já bych šel ještě o nadstavbu navrch a chtěl bych se bavit nejenom o porušování zákona, ale o porušování rozhodnutí Ústavního soudu, o porušování základních morálních principů, které každý z nás poslanců slíbil ve slibu poslance. To, co se tu odehrálo ve středu, to, že jeden poslanec, a teď věcně, zvedne ruku, nebo 17 poslanců, kteří jsou později premiérem označeni za pomýlené a zmatené, pro zákon o spotřebních daních, a pak své rozhodnutí hodinu potom zpochybní, což odporuje slovu bezprostředně, bych připomněl, že pan poslanec Šincl, jako i další poslanci sociální demokracie tento zákon v úplně stejném znění několikrát v minulém volebním období předkládali. Pan poslanec Šincl je podepsaný pod sněmovním tiskem 631, který byl rozeslán poslancům dne 15. 3. 2012 v úplně stejném znění. V roce 2012 s tím souhlasil a teď už je pomýlený? (Velký hluk v sále.)

    Co se stalo? Zdroje z uvnitř klubu sociální demokracie jasně říkají, že pan premiér křičel na těch 17 poslanců na klubu sociální demokracie, že kvůli tomu padne vláda. A jenom poslanci sociální demokracie vědí, že mluvím pravdu. Takže kvůli tomu, že padne vláda, se zvedne jeden poslanec, prohřeší se proti svému dlouhodobému názoru, který podával sám jako zákon o spotřební dani, a kvůli tomu tady veřejně popře svůj dlouholetý názor a kvůli tomu porušíme zákon o jednacím řádu Sněmovny?

    Bylo tady citováno rozhodnutí Ústavního soudu. Ta situace se ve Sněmovně už skutečně stala v roce 2001, kdy tehdy v zákonu -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane místopředsedo, já se omlouvám a poprosím kolegy, aby ztišili hladinu hluku, popřípadě mají-li si co říct, aby tak učinili v předsálí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kdysi při projednávání zákonu číslo 513 z roku 1991, obchodního zákoníku, se stala velmi podobná situace. Skupina senátorů na to reagovala a podala podobnou stížnost k Ústavnímu soudu. A já vám teď odcituji rozhodnutí Ústavního soudu z 2. října 2002, kde Ústavní soud zcela jasně říká prosím, abyste rozhodnutí Ústavního soudu věnovali pozornost. Ústavní soud konstatoval: "Opakované hlasování, lhostejno zda o pozměňovacím návrhu, nebo o usnesení, s nímž se návrh zákona vyslovuje souhlas jako s celkem, je limitováno dvěma podmínkami: bezprostředně vznesenou námitkou poslance a kladným rozhodnutím Poslanecké sněmovny o ní." A teď to důležité: "A nadto pro jejich povahu lze je vztáhnout toliko k vadám a omylům při vlastním hlasovacím aktu, tedy v podstatě k technice hlasování nebo ke zjištění jeho výsledku, nikoli však k meritu projednávaného návrhu, tedy věcné nesprávnosti." Toto je rozhodnutí Ústavního soudu, které tato Sněmovna zásadním způsobem porušuje. My jako poslanci porušujeme rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2002. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem k řečnickému pultíku pana poslance Schwarzenberga. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Významným představitelem vládní koalice byl vysloven názor, že hned 16, 17 poslanců sociální demokracie není dosti vnímavých, aby rozuměli tomu, co ostatní poslanci zde pochopili. Já se musím po delší době činnosti v této Poslanecké sněmovně zastat svých sociálně demokratických kolegů. Nejsou méně vnímaví. Jsou stejně inteligentní jako ostatní poslanci této Sněmovny. Tak bych prosil takto je neosočovat, nýbrž ocenit také jejich inteligenci. Prosím, paní předsedající, abyste to vaším prostřednictvím dotyčnému vládnímu politikovi vyřídila. Děkuji mnohokrát. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Radima Fialu.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, ve středu jsme odhlasovali novelu zákona o spotřební dani. Hodinu a půl po tomto hlasování se vládní koalice rozhodla, že toto hlasování nebude platit. Je to zároveň strašné a zároveň směšné. Záminka je skutečně směšná a pouze hlubokým pohrdáním Ústavou České republiky mohl vzniknout takový postup, na který v údivu zírají občané naší země. Prosím, uvědomuje si tady někdo, že kdybychom připustili tuto záležitost, tak by zpětně -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám a opět vyzvu sněmovnu, aby se ztišila a vyslechla vaše argumenty. Pokud si máte co říct, prosím, jděte do předsálí a nerušte ostatní kolegy, kteří chtějí naslouchat.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Uvědomuje si tady někdo, že kdybychom připustili tuto záležitost, tak by zpětně kterýkoliv poslanec mohl sdělit, že někdy někde u některého hlasování spletl, a tudíž žádá jeho opakování? Jaká je ústavní lhůta pro takového popletu? Je to hodina, dvě, deset hodin nebo půl roku? Platí tady rozum, platí tady Ústava, anebo si zkrátka začínáme měnit demokratická pravidla v prostor, kde v zásadě jde dělat, co se nám líbí? Zvůle stranických sekretariátů, které tady řídí poslance jako loutky, už překračuje všechny meze. Jestli jsme se rozhodli udělat z parlamentu loutkové divadlo a z Ústavy české republiky trhací kalendář, pak říkám zdvořile, že poslanci hnutí Úsvit u toho nebudou. Pokud se uskuteční toto hlasování, pak naši poslanci opustí sál. A celou záležitost považujeme za tak závažnou, že zvážíme možnost obrátit se na Ústavní soud. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A dalším přihlášeným s přednostním právem je pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Já jsem se domníval, že dnes ten bod proběhne následujícím způsobem. Ve středu ke konci schůze pan předseda Sněmovny -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, ale už do třetice musím... Nechci jmenovat, pánové, ale opravdu, jestli si máte co říct, běžte do předsálí. Děkuji.

  • Poslanec František Laudát: Ve středu jsme končili tím, že pan předseda Sněmovny Hamáček otevřel debatu. Připustil, nebo potvrdil, že ji vlastně otevřel de facto i pan ministr financí Babiš. Debata začala, a dneska ráno přijde a řekne, že všichni víme, kde jsme. Prostorově si dokážu představit a vím, kde jsem. Co se týká procedury projednávání zákona, tak to se přiznám, že jsem úplně někde jinde než pan předseda Hamáček. Už i pokud by jel tím, že znova byla otevřena debata, proběhne debata v plné šíři, to znamená bude umožněno všem poslancům k tomu vystoupit, potom si zřejmě již zmasírovaná část sociální demokracie ze sebe udělá blbce a prohlasujete si zelenou naftu bez pozměňovacího návrhu pana poslance Urbana. A i tak je to na ústavní žalobu. A jak tady pan místopředseda Gazdík přečetl výrok Ústavního soudu, tak by záležitost měla být poměrně výrazně jednoznačná.

    Nicméně pan předseda Hamáček, obávám se, vrší chybu na chybu. Nevhodný postup bohužel už ve středu začal tím, že se snažil při třetím čtení zbavit poslance možnosti vystupovat. Nakonec od toho ustoupil. Prosím, je jedním z nejvyšších ústavních činitelů této země, a myslím si, že skutečně hraje o svoji politickou pověst a budoucnost, pokud se takto chová. V jeho případě je to pro mě obzvláště veliké zklamání.

    Já už nevím, jestli mám reagovat, už to tady zaznělo i z úst pana místopředsedy Gazdíka, na výrok pana Babiše. On skutečně chce vládnout sám, vás tady k tomu nepotřebuje. V těch našich pravidlech se nevyzná, jsou mu ukradená. Nicméně já bych řekl jeden takový příměr. Občas, když nějaký ministr jel 150, 180 kilometrovou rychlostí, tak média z toho udělala náramné show spíše než to, že je to zavrženíhodné chování. Víte, my nastavujeme vzorec chování občana. Jestliže nebudeme dodržovat ani my zákony a pravidla, které jsme si stanovili, tak jak chceme po občanech, aby je dodržovali?

    Víte, kdy došlo k zásadní erozi státní správy v oblasti stavebnictví v Praze? Svého času proběhla načerno rekonstrukce nebo nějaká přestavba, dostavba, je to už řadu let, ještě koncem 90. let, fotbalového stadionu Sparta. Tehdejší pan primátor, tam se sešli na nějakém otvíracím mejdanu a všichni se tam náramně bavili tím, jak samozřejmě naoko byli pobouřeni tím, že poměrně velká investiční akce tam proběhla načerno. Jenže od té doby, ona to sranda nebyla. Od té doby už samozřejmě že došlo k výraznému změkčení podmínek, ohýbání pravidel, a ty důsledky jsou v řadě případů fatální nejenom pro památkovou zónu, ale pro celou Prahu. Jsou fatální pro mezilidské vztahy. Takhle se přece chovat nemůžeme.

    Pan Gazdík tady přečetl výrok Ústavního soudu. Co se týká omezení diskusí, tak jenom upozorňuju, že je jiný výrok Ústavního soudu. My jsme si nikdy nedovolili, a trávili jsme tady noci, zamezit opozici, nebo vůbec všem poslancům, protože já předpokládám, že i poslanci sociální demokracie sem budou chodit, těch 16, jeden po druhém, a budou tady přednášet sebemrskačskou kritiku tak, jak tomu je v Číně, jak pochybili, jací jsou to idioti, že nevěděli, o čem hlasují. Myslím si, že ta interpretace směrem k médiím z úst pana premiéra Sobotky je urážlivá. Přece my si tady nemůžeme nechat líbit to, aby premiér této země o nás prohlašoval, jestli on se cítí, že neví, o čem hlasuje. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já to registruji, nicméně s odkazem na usnesení 326 vám tu přestávku udělit nemohu. Já jsem to tady už jednou říkal, podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny: Sněmovna stanoví, že vyhoví-li Poslanecká sněmovna námitce proti hlasování, musí se hlasování opakovat. Přerušení jednání v okamžiku před opakováním hlasování, vyhlášení přestávky na žádost klubu není možné. (Protesty z řad TOP 09. Výkřik: To tedy ne!)

    Já se držím usnesení Poslanecké sněmovny. Samozřejmě dám prostor případné další námitce. Pokud tomu tak je, tak prosím, aby někdo námitku uplatnil. (Nikdo se nehlásí.) Pokud tomu tak není, dám slovo panu předsedovi klubu KSČM.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já vám přeji krásný pátek a dovolte mi, abych řekl v souvislosti s probíhající, podle mého soudu naprosto planou rozpravou, pardon, diskusí, rozprava není - podle některých je, podle některých není, tak abych to nepletl, řeknu diskusí -, která probíhá právě při tom, jestli někdo zpochybnil správně, nebo nesprávně, co je bezprostředně, co není bezprostředně, že trochu se mi zdá, že se tady vytrácejí původní úmysly zákonodárců a hádáme se o - v uvozovkách - drobnostech. Diskuse mi připadá poněkud scholastická.

    Ale trošku jsme se pohrabali ve stenozáznamech z minulých volebních období a dovolte mi, abych vás tady seznámil s několika případy, které byly obdobné. Nebojte se, nebude to dlouhé.

    Například v tomto sále na 36. schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. května 2001, bylo to při projednávání tisku 688, byl v 10.50 odhlasován pozměňovací návrh R1, hlasování č. 142, a byl přijat. Pak následovalo několik dalších hlasování, v 11.20 byla vyhlášena desetiminutová přestávka a v 11.30 po přestávce se přihlásil pan poslanec Grůza a zpochybnil hlasování o pozměňovacím návrhu R1. Předsedající Petra Buzková neuznala bezprostřednost, ale pan poslanec Výborný, to jméno vám určitě něco říká, tehdy vznesl proti postupu předsedající námitku a ta byla přijata. Hlasovalo se o zpochybnění hlasování 167, tedy zpochybnění nastalo po 24 dalších hlasováních a po přestávce. Jen pro poučení, pozměňovací návrh byl i při opakovaném hlasování přijat.

    Ve čtvrtek 27. ledna 2000 pan poslanec Sehoř, to se zase obracím úplně napravo, tedy pardon, do řad ODS, zpochybnil hlasování 326. (Reakce na neustálý hluk v sále:) ODS to možná nechce poslouchat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid, aby pan poslanec Kováčik mohl argumentovat v důstojné atmosféře. Děkuji.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pan poslanec Sehoř zpochybnil hlasování 326 až po zahájení dalšího bodu a vystoupení zpravodaje k tomuto dalšímu bodu a předsedající, opět paní místopředsedkyně Buzková, neuznala bezprostřednost. Pan poslanec Filip zpochybnil její postup a námitce bylo vyhověno.

    Také v minulém volebním období jeden takový příklad, tisk 1003, 8. srpna 2013, zákon nebyl přijat. Třetí čtení, tedy zákon nebyl přijat. Po skončení bodu, pane kolego místopředsedo Sněmovny Gazdíku, vystoupil pan poslanec Kalousek, vysvětlil všem, co špatného udělali, když zákon nebyl přijat, poté vystoupil ještě jeden poslanec, a teprve v ten okamžik si vzpomněl pan poslanec Chalupa, že on špatně hlasoval, a zpochybnil své hlasování, tedy až po ukončení bodu a vystoupení dalších poslanců. Taktéž se opakovaně hlasovalo a zákon, který byl zamítnut, nakonec přijat byl.

    V pátek 3. března 2000 byl z tohoto pohledu také velmi zajímavý. V hlasování 479 se hlasovalo o zpochybnění hlasování 458, takže minus 21 hlasování. V hlasování 483 se hlasovalo o zpochybnění hlasování 441, to je minus 42 hlasování. Hlasováním 488 bylo zpochybňováno hlasování 466, jen slabých minus 22. Také se ještě zpochybňovalo hlasování 397 hlasováním 487. Tedy dne 3. 3. 2000 se zpochybňovalo hlasování o 90 hlasování zpět, vyjádřeno v čase - to se ze stenozáznamu dá jenom odhadovat, ten počet hlasování je jasný, ale s přesností na desítky minut se odhadovat dá. Je to zhruba 120 minut, tedy dvě hodiny. Opakuji - po dvou hodinách a 90 jiných hlasováních se v tomto sále také zpochybňovalo a znovu hlasovalo.

    Neberte to, že vám tady chci číst úplný výčet. Ten by byl ještě daleko širší. Tedy podle mě to středeční hlasování není žádným převratným precedenčním, které by mělo vyvolat nějaké vzbouření na vsi a nějaké zásadní věci. Je tam dostatek důkazů v těch stenech. Prosím vás pěkně, já tedy osobně, možná řada z vás také, to skutečně považuji za silné ohýbání zákona o jednacím řádu, ale pojďme diskusi o tom ukončit, protože, jak vidno, dopouští se toho každá vládní koalice a je to jeden z nástrojů, jak účelově poopravit něco, co se ne úplně povedlo.

    Jenom na závěr předposlední věta: Poslanci a poslankyně klubu KSČM věděli, o čem hlasují ve středu a budou, pokud se bude hlasovat dnes, také vědět, o čem hlasují. Ale kdyby snad mělo tohle to přetahování pokračovat, já bych chtěl poprosit pana předsedu Poslanecké sněmovny, aby svolal politické grémium Poslanecké sněmovny a abychom tuto situaci řešili s chladnou hlavu. A jestli mohu poprosit kolegy z ODS - ještě před případnou přestávku na jejich klub. Děkuji. (Potlesk z řad koalice.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Pan předseda ODS Fiala. Prosím. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, vážený pane předsedo, já se pokusím uposlechnout doporučení pana kolegy Kováčika a budu přistupovat k těm věcem s chladnou hlavou, i když musím konstatovat, že to pro mě není úplně snadné.

    Chtěl bych vám připomenout, že demokracie není založena jenom na většinovém rozhodování a na většinovém mechanismu, tak demokracie nefunguje ale k charakteristikám demokracie patří respektování pravidel hry. Důsledné respektování pravidel hry a práv menšiny. A to, co vy tady teď děláte, není ani jedno z toho. Práva menšiny nerespektujete a porušujete pravidla hry. A ten, kdo na to doplatí, je demokratická politická kultura, obecně občané, ale v důsledku na to časem doplatíte vy sami, kteří teď ta pravidla porušujete.

    Já se chci zeptat pana předsedy Sněmovny, kde teď vlastně jsme, co projednáváme a co probíhá. Na stránkách Poslanecké sněmovny je napsáno (čte z tabletu): Sněmovní tisk 215, novela zákona o spotřebních daních, třetí čtení proběhlo 23. 7. 2014.

    Proběhlo! Minulý čas! Takže neprobíhá. Na tabuli nic nesvítí. Pokud nejsme ve třetím čtení tohoto zákona, pak podle § 95 jednacího řádu nemůžeme hlasovat o ničem! Tak tady vedeme nějakou diskusi, která není rozpravou, není ničím, ale nejsme ve třetím čtení, kdy bychom mohli hlasovat o sněmovním tisku číslo 215. Pokud jsme ve třetím čtení, tak musí něco svítit na tabuli, mělo by to být na stránkách Poslanecké sněmovny uvedeno správně. To je samozřejmě něco, co není závazné, to co visí na internetu, ale o něčem to svědčí.

    A pak, pane předsedo Poslanecké sněmovny, bych vám chtěl také říct, že k úloze politika a k vykonávání funkce patří přejímání odpovědnosti a rozhodování. Vy jste ve středu, když jsme odsud odcházeli, tak jste předtím otevřel rozpravu, nebo rozprava byla otevřena vystoupením ministrů, my jsme se chovali jako bychom byli v rozpravě. Vy jste se choval, jako že jsme v rozpravě. Udělil jste slovo, umožnil jste přestávku poslaneckému klubu, prostě všechny důkazy mluví o tom, že jsme odcházeli uprostřed rozpravy. Dnes sem přijdeme, my všichni poslanci jsme přišli na úvod tohoto dne do rozpravy a vy nám řeknete, že rozprava není, protože máte nějaký papír od legislativců Sněmovny, že se o rozpravu nejedná. Ale legislativa vám má sloužit jenom jako hlas poradní, a ne abyste to použil jako rozhodující důkaz, že v rozpravě nejsme, když jste sám rozpravu otevřel.

    Takže já vás prosím, abyste mně vysvětlil, ale hlavně nad tím sám přemýšlel, kde tedy jsme. Jsme ve třetím čtení? Je rozprava, nebo není? Pokud není a není třetí čtení, tak nebudeme hlasovat a můžeme se věnovat jiným bodům, které nás dnes čekají.

    Dámy a pánové, na začátku jsem mluvil o obecných věcech. Já se k nim znovu vrátím. Vládní většina je velká. Občas je větší, než kolik má vládní koalice poslanců, jak jsme to před chvílí viděli na příkladu pana předsedy poslaneckého klubu komunistické strany Kováčika. Máte spousty možností, jak dosáhnout toho, čeho chcete dosáhnout, aniž byste museli ohýbat pravidla, měnit zvyklosti, porušovat řád. Já vás opravdu vyzývám i prosím, abyste ještě jednou zvážili svůj postup, postupovali nadále legálně a respektovali pravidla hry, která musejí platit pro všechny. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura s přednostním právem.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem už ve svém prvním vystoupení mluvil o rovném přístupu ke všem poslancům a uvedu druhý dnešní příklad, kde není rovný přístup. Pan předseda Poslanecké sněmovny je stejný poslanec jako já nebo jako každý z nás. Ale on má nějakou výlučnou informaci od legislativců a my ji nemáme! A tluče nám tím po hlavě, protože to mám, mám to černé na bílém, tak je přece jasné, že postupuji, jak to chce... Kdybychom měli rovný přístup ke všem poslancům, tak vyhlásí přestávku sám pan předseda Poslanecké sněmovny, nechá to doručit poslaneckým klubům, dá šanci, aby poslanecké kluby mohly zasednout, seznámit se s tím podepsaným dokumentem, s argumenty, které on používá ve svém řízení. A pak se může vrátit. My vlastně nevíme, o co se opírá, kromě toho, že má nějaký papír. Ale jediný vyvolený. "Všechna zvířata jsou si rovna, jen některá jsou si rovnější." (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Pane předsedo, kdykoliv tady vznikla nějaká technická potyčka o tom, jak se má postupovat dále, tak všichni vaši předchůdci vždycky přerušili schůzi, svolali jednání předsedů politických stran a poslaneckých klubů a nějakým způsobem se hledalo východisko z té situace. Tady jste k tomu byl, myslím, že od pana kolegy Kováčika, vyzván. Vy si skutečně chcete zahrávat s tím, že vlastně rozklížíte sněmovní jednání?

    Tady byly na vás vzneseny zcela legitimní dotazy. Já tam vidím prázdnou tabuli, nikde nic. Naši poslanci a zřejmě i další se hlásí do diskuse, vy na to nereagujete. Skutečně, jestli tady byly různé precedentní situace, já tedy nevím, že by někdo zpochybňoval dvě hlasování zpátky. Ale nejsem sněmovním matadorem, tak nevím. Nicméně dvě schůze zpátky někdo zpochybňujete, také nová situace. Požádal jsem o přestávku. Vy se zaštiťujete nějakými sněmovními legislativními materiály. Ty nikdo z nás neviděl. Prosím, můžete na to zareagovat? Moc prosím. (Zůstává u řečnického pultu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Samozřejmě mohu zareagovat ve chvíli, kdy ukončíte svůj projev. Tak pokud ještě chcete vystupovat, tak máte prostor a já potom samozřejmě mohu vystoupit.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Takže předpokládám, že vystoupíte. Děkuji zatím.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud je zde zájem o stanovisko sněmovní legislativy, tak jsem schopen ho přednést, takže poprosím pana místopředsedu Filipa, aby převzal řízení, a přečtu ono stanovisko.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, paní a pánové. Slovo má předseda Poslanecké sněmovny pan Jan Hamáček. Pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ocituji stanovisko sněmovní legislativy, které jsem obdržel a které je následující:

    V roce 2002 zrušil Ústavní soud svým nálezem č. 476/2002 Sb. novelu obchodního zákoníku z důvodu opětovného projednání zákona již schváleného ve třetím čtení, a to po uplynutí 14 dnů a revokaci předchozího hlasování Sněmovny. Ústavní soud v odůvodnění mimo jiné uvedl, že "každý poslanec má právo při hlasování nebo bezprostředně po něm podat námitku proti výsledku hlasování a jen tehdy, je-li takto uplatněná námitka plénem Poslanecké sněmovny přijata, lze (bez revokace předchozího hlasování) hlasování opakovat, nikoli však se k návrhu zákona novým projednáním vrátit". Jak z textu § 76 odst. 5 jednacího řádu, tak i z uvedeného nálezu Ústavního soudu jednoznačně vyplývá, že po přijetí námitky nelze zákona znovu projednávat, tzn. nemůže se ani "obnovit" původní třetí čtení a rozprava v něm (natož podávání návrhů ve třetím čtení jako např. opakování druhého čtení, legislativně technické úpravy, zpětvzetí pozměňovacích návrhů). Obnovení rozpravy by totiž znamenalo nové projednávání zákona, což nelze připustit (viz výše), neboť jinak by reálně hrozilo právě z tohoto důvodu zrušení zákona Ústavním soudem. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Poslanecké sněmovny. Hlásí se předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, prosím máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem žádal o rozdání toho materiálu a čas na prostudování, ne že nám to pan předseda tou svou rychlou kadencí přečte, vy zatleskáte a my jsme jakoby uspokojeni. Tak to prostě není.

    Pokud pan předseda Poslanecké sněmovny tvrdí, že nemůže vyhlásit přestávku, přestože to v tomto bodě ve středu odpoledne udělal a klubu TOP 09 přestávku udělil v délce jedné hodiny a pak ukončil tím pádem jednací den, tak pan předseda Poslanecké sněmovny má nástroj, kdybych náhodou chtěl přijmout jeho argumenty, jak umožnit jednání politického grémia, které navrhl pan předseda poslaneckého klubu KSČM Kováčik. On může přerušit jednání Poslanecké sněmovny např. do 11.30, abychom měli čas se sejít, v klubech prodiskutovat, se stanoviskem se seznámit. A pokud tak neučiní, tak dávám já procedurální návrh, abychom přerušili jednání schůze do 11.30. A pokud tak neučiníte, tak skutečně, dneska o tom hlasovat nebudeme. Nemyslete si, že... A je to poprvé, kdy kolegové z Kanceláře Poslanecké sněmovny odmítají přijmout přihlášku do rozpravy a říkají - noste to nahoru, my to nesmíme přijmout. Jak je to možné? Co to jsou za pořádky? Když ve středu regulérně rozprava probíhala.

    A já tedy žádám o další stanovisko našeho legislativního odboru, protože myslím, že to neslouží jenom vedení Sněmovny či vládě, ale všem poslancům, aby nám legislativně popsali, co se dělo ve středu poté, co přišel pan poslanec Šincl se svou pohádkou, poté, kdy pan předseda Hamáček uznal, že je otevřená rozprava, a poté, co vystoupil poslanec bez přednostního práva. Co se dělo, když v této rozpravě předseda Poslanecké sněmovny udělil přestávku na žádost zastupujícího předsedy poslaneckého klubu TOP 09? A co se stalo od té doby, že dneska postupujeme úplně jinak? A zase - já jsem stál o to, aby nám řekl pan předseda, kdo to stanovisko legislativního odboru podepsal. To jsme se nedozvěděli. Doufám, že to opravdu dostaneme písemně s tím podpisem a s tím stanoviskem. A doufám, že to stanovisko taky v okamžiku, kdy bude podléhat nějakému zkoumání, uspěje. Ale připomínám slova našeho pana předsedy Petra Fialy, který říkal, že nikde není v tom zákoně - a jednací řád je zákon - napsáno, že když dostane předseda Poslanecké sněmovny stanovisko legislativního odboru Kanceláře, musí se postupovat takhle. Nic takového tam není, je to výmluva, berlička, alibi. Zodpovědnost leží na vládní koalici, na vládě Bohuslava Sobotky a na předsedovi Poslanecké sněmovny. Ne na legislativním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny. (Potlesk zprava. Někteří poslanci vpravo i vlevo postávají ve skupinkách před svými lavicemi.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, já jsem zaznamenal váš procedurální návrh. Pokud s tím budete souhlasit, tak bych nechal vystoupit pana místopředsedu Filipa, který avizoval svoji přihlášku. Zeptám se, zda chce vystoupit pan poslanec Laudát. A poté bych ze své vůle přerušil jednání Sněmovny a svolal poradu politického grémia. A tím pádem, pokud s tím souhlasíte, bych nechal hlasovat o vašem návrhu a vyřešíme ho takto. Tak pan místopředseda Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážené paní a pánové, že některým není hanba tady takhle mluvit! Já jsem tady jasně uváděl ve středu, že to byl katastrofální precedens, který se tady stal, právě s tím obchodním zákoníkem! A jestli tady někdo tvrdí z těch, kteří mají přednostní právo, že to má k dispozici pouze předseda Sněmovny, tak se na mě nezlobte, pane předsedo Fialo prostřednictvím pana předsedajícího, pane předsedo Stanjuro, případně pane kolego Laudáte. Vy také máte šanci si přečíst na normálních zprávách, resp. ve Sbírce zákonů, nález Ústavního soudu. Tak si ten nález Ústavního soudu, který jste vy zavinili v ODS, přečtěte!! (Výrazný potlesk z levé a střední části sálu. Ozývá se: Výborně! Ano!)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Tím, že bouřlivě tleskáte, připomíná mně to jisté doby, až se dotleskali k listopadu 1989. (Nesouhlasné poznámky, hluk ve sněmovně.)

    Já pozorně čtu média vlastněná panem ministrem financí. Samozřejmě, tam se určitě píše vždycky pravda. Tak vám tady něco přečtu:

    Syllová: Opětovné hlasování o dani na paliva je napadnutelné u Ústavního soudu. Podle Jindřišky Syllové, ředitelky Parlamentního institutu, bude opakované hlasování u spotřební daně na pohonné hmoty porušením pravidel jednacího řádu Sněmovny. Poslanci by poté mohli hlasování napadnout u Ústavního soudu.

    Páteční jednání začnou poslanci opětovným hlasováním o snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Podle Jindřišky Syllové, ředitelky Parlamentního institutu, který mimo jiné pomáhá poslancům s procedurami, to bude ale porušením pravidel.

    Opětovné hlasování si ve středu vyžádal sociální demokrat Ladislav Šincl. Udělal to ale až po hodinové přestávce, která následovala až po odsouhlasení zákona o zelené naftě pro zemědělce, jehož součástí bylo právě snížení daně i na ostatní paliva. Poslanec má právo hlasování napadnout v jeho průběhu nebo bezprostředně po něm. Podle Syllové to ale rozhodně bezprostředně nebylo. "Bezprostředně je dřív, než bylo další hlasování, a dřív, než byla vyhlášena přestávka, což v tomto případě nebylo dodrženo," uvedla. Nespokojení poslanci by podle ní mohli zákon napadnout i u Ústavního soudu.

    Pochybil při středečním jednání nějak předseda Sněmovny Hamáček? Třeba i tím, že námitku uznal?

    Nevím, jestli pochybil, ale výklad byl v každém případě nestandardní. Že to je chyba, řekne Ústavní soud. Je jasné, že je to proti zvyklostem, tak, jak to chtěl předseda Hamáček udělat, tedy připustit námitku až poté, co byla přestávka pro jednání klubu. Vůbec se nedivím opozici, že proti tomu měla velká vystoupení, protože je to v posledních letech přinejmenším nezvyklé.

    Mělo by se hlasování opakovat?

    Určitě ne, to nebylo bezprostředně. ČSSD si vyhlásila přestávku, a pokud vím, tak ona nebo koalice měly možnost hlasování zpochybnit bezprostředně.

    Když se teď bude znovu hlasovat, bude to legitimní?

    Legitimní není správné slovo, ale v každém případě to bude porušení procedurálního usnesení Poslanecké sněmovny. Na to je zvláštní usnesení, které říká, že zpochybnění musí být dříve, než je přestávka.

    Co se tedy dá dělat?

    Bylo řečeno jasně, že by se mohli opoziční poslanci, až by byl návrh zákona schválen, obrátit na Ústavní soud s tím, že byla porušena jednací pravidla při legislativním procesu. Pokud by Ústavní soud usoudil, že porušení bylo opravdu závažné, tak by mohl zákon prohlásit za neplatný.

    Když by byla ale porušena pravidla jednání, co se dá dělat s tím?

    Není žádná jiná sankce proti špatnému legislativnímu procesu než Ústavní soud. Nemáte jiné možnosti ani nemůžou toho poslance nijak potrestat. (Velký hluk v sále.)

    Je to tedy napadnutelné u Ústavního soudu?

    Napadnutelné je všechno a myslím si, že Ústavní soud je v tomto směru celkem skromný a nechce moc do procedur zasahovat. Nicméně pro demokratický parlament je důležité, aby se procedury dodržovaly. Pokud se nedodržují, tak pak opozice není chráněna procedurálním právem. Takže ve vlastním zájmu by koalice měla procedury dodržovat, protože jinak se příště, až bude zase opozicí, bude dostávat do slabšího postavení. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To byl pan poslanec Laudát. V souladu s tím, co jsem avizoval, v této fázi přeruším jednání Sněmovny. Myslím, že do 11 hodin by asi mohlo stačit, pane předsedo... (K posl. Stanjurovi.) Do 11.30. Dobrá. Takže do 11.30 s tím, že tedy poprosím grémium Sněmovny, aby se sešlo za pět minut u mě v kanceláři, a pokračovat tedy budeme v 11.30.

    (Jednání přerušeno v 10.12 hodin.)***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, budeme pokračovat, protože uplynula doba, po kterou byla Sněmovna přerušena za účelem porady jejího grémia. Na základě debaty, kterou jsme vedli na vedení Sněmovny, bych vás chtěl informovat, že umožním vystoupit poslancům, kteří o to požádali. První je paní poslankyně Jana Černochová, po ní pan poslanec Zahradník.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Pojďme si tedy v rámci té snad už teď věcné diskuse říci několik faktů k zelené naftě, o níž zde vedeme spor a o níž vedeme spor i na stránkách různých médií, zda vrátit, či nevrátit tento nesystémový způsob podpory určený pouze pro rostlinnou výrobu.

    Zelená nafta je obecně používané označení pro daňové zvýhodnění, které umožňovalo zemědělcům žádat o navrácení části spotřební daně z minerálních olejů. Konkrétně v roce 2012 dělala spotřební daň z nafty necelých 11 Kč na litr, zemědělcům se vracelo 60 %, čili téměř 6,60 haléřů z každého litru. U směsné motorové nafty, jejíž součástí je z 30 % MEŘO, neboli metylester řepkového oleje, vratka dělala dokonce 85 %. V roce 2013 se daňová úleva snížila na 40 %, respektive 57 % u směsné motorové nafty. Letos zcela zanikla.

    Rozhodující argument ve prospěch zelené nafty se už léta nemění. Musíme naše zemědělce dotovat, aby je tzv. nepřejeli zahraniční konkurenti, taktéž mocně nadotovaní, jinak budou české potraviny zdražovat a čeští zemědělci vymírat a doplatí na to i spotřebitel, konzument, zvýší se ceny a dovoz nekvalitních potravin ze zahraničí.

    Jestli je tento argument pravdivý, jsme měli zjistit letos. Zelená nafta, respektive vratka z daně, je zrušená teprve od začátku roku. O jejím zrušení rozhodla v rámci úsporných opatření Nečasova vláda. Současná vláda ji chce znovu zavést, o to dřív, než si budeme moci platnost rozhodujícího argumentu u zemědělců ověřit. Spirála dotací, tedy dotace pro dotace, se tak roztočí zcela novou silou. V době, kdy se vratka zemědělcům vyplácela, ovšem občan i daňový poplatník strádal také. Státní rozpočet stála sleva pro zemědělce ročně zhruba 1,4 až 1,8 miliardy.

    Další otázka logicky následuje. V případě, že dotujeme zemědělce, dáváme jim slevy či úlevy, není to vždycky náhodou na úkor někoho jiného? Naši zemědělci by byli bez dotací v nevýhodě? A nejsou naše firmy konkurující zahraničním podnikům v nevýhodě proti firmám, které podnikají v zemích, kde jsou nižší daně? Podle tohoto principu by tedy bylo jistě dobré jim daně snížit a nevýhodu srovnat. Zvýhodněná je pouze rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu. Na živočišnou výrobu se toto daňové zvýhodnění přímo nevztahuje.

    V médiích jsem zaznamenala, že tiskový mluvčí ministra zemědělství Jordán tvrdil, že - cituji - návrh na zavedení vratky spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu byl předložen spolu s aktualizovanou analýzou dopadů zrušení zelené nafty pro zemědělství ČR. Konec citace. Úřad se však nejprve zdráhal novou analýzu poskytnout. Když se do ní podíváte, pochopíte proč. Jedná se o pětistránkový dokument, který postrádá datum vyhotovení i jméno autora, shrnuje dosavadní vývoj v nastavení zelené nafty a podává pouze statistický přehled jejího využívání. Soustředí se na tvrzení o konkurenční nevýhodě. V Evropské unii podobné zvýhodnění letos neuplatňuje pouze Slovensko, Rakousko, Bulharsko a Nizozemsko. A na argument, že dražší nafta by zemědělce motivovala k dalšímu rozšiřování polí řepky a pšenice, při jejichž pěstování se projezdí méně paliva než například u okopanin - zase citace ze zprávy - zrušením vrácené spotřební daně z minerálních olejů hrozí celkové snížení rentability zemědělské produkce - tvrdí analýza.

    Starší a propracovanější studie, o níž ministerstvo tvrdí, že jí pro vypracování své analýzy využilo, hovoří zcela jinak a její závěry se úplně rozcházejí s dnešní analýzou. Zpráva s názvem Vyhodnocení dopadu zrušení zelené nafty do zemědělství České republiky, předložená loni v září Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, zpochybňuje oprávněnost daňové úlevy. Asi proto nelze materiál nalézt na oficiálních legislativních webech.

    Loňská studie odmítá argument o hrozícím poklesu konkurenceschopnosti českých zemědělců, zdůrazňuje levnější pracovní sílu a nižší cenu půdy v Česku. K nářkům zemědělců, že placením spotřební daně dotují Státní fond dopravní infrastruktury, to mimochodem zdůrazňuje i aktuální analýza ministerstva, připomíná, že do fondu směřuje asi jen 9 % ze spotřební daně.

    Z účetního hlediska je zajímavý poukaz na nesoulad mezi vývojem spotřeby nafty v rostlinné výrobě a množstvím nafty, na niž byl uplatněn nárok na vratku spotřební daně. Zatímco celková spotřeba stoupla v letech 2007 až 2012 o 4 %, zelená nafta nám nabobtnala o 10 %. K tomu přidejme, že osevní plocha v České republice se za uvedené období snížila -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní kolegyně, moc se omlouvám, že vás přerušuji, ale prosím všechny pány, aby si své záležitosti vyřešili mimo sál, aby vás paní poslankyně nemusela překřikovat.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Osevní plocha se v České republice se za uvedené období snížila ze 2,59 milionu hektarů na 2,48 milionu hektarů. Zemědělské stroje se navíc modernizují a více se u nich dbá na nižší spotřebu. Jak tedy vysvětlit nárůst spotřeby zelené nafty? Buď se podstatně rozšířila skupina zemědělců, kteří si o vratku žádají, nebo máme co dělat se skrytými daňovými úniky. Možné je samozřejmě obojí. Úniky přes zelenou naftu se neodhalují snadno. Od roku 2008 se vratky nevážou na spotřební normativy, zemědělci opírají své nároky o doklady o zakoupených pohonných hmotách a technické údaje o spotřebě. Nemusíme zrovna kopírovat Německo a zelenou naftu barvit. Objevily se i jiné návrhy, například na kontrolu prostřednictvím GPS na strojích a propočtu spotřeby.

    Co tedy říct k tomuto návrhu závěrem? Postoj Andreje Babiše k zelené naftě se dá snadno ověřit. Ve webovém archivu České televize stále visí dva roky starý záznam z pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou, při němž vyhroceně překřikoval skeptického předsedu Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka a hlavně šéfa Svobodných pana Petra Macha, který Babišovi v pořadu trefně připomněl výdělečné kolečko Agrofertu. Při sklizni řepkových lánů si koncern vyžádá vratky na naftu a z plodin vyrobí rovněž dotovanou bionaftu, jejíž vyšší podíl v palivu současný ministr v roce 2010 prolobboval přes mimořádné zasedání Poslanecké sněmovny. Jeho zdržení se hlasování o tomto návrhu ve vládě tedy vyznívá vskutku pokrytecky, stejně jako jeho mediální vyjádření o tom, že kolegové z ČSSD jsou neschopní, nerozumějí tomuto návrhu, a velmi vyhroceně v debatách v Událostech a komentářích obhajoval svůj postoj. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím dalšího v pořadí, pana poslance Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přírodovědci v dávných dobách, když neuměli vysvětlit některé pro ně nepochopitelné jevy, použili takový termín horror vacui, strach ze vzduchoprázdna, který má příroda a kterým se snaží vakuum vyplnit. No a my se také tady dnes snažíme vyplnit nějaké sněmovní legislativní vakuum, vzduchoprázdno. Vy, koaliční představitelé, tak, že byste co nejrychleji chtěli tento pro vás nepříjemný prožluklý stav spláchnout, svým novým hlasováním ukončit a přejít k další věci. My samozřejmě musíme upozorňovat na tento stav. A já sám o to důrazněji, že jsem starý komunální politik.

    Já jsem se stal zastupitelem v roce 1990 ve městě České Budějovice a také jsem byl osm let hejtmanem, a tak dobře znám tu komunální a regionální politiku. Na této úrovni hlasování o návrzích patří v podstatě k vrcholům, k nejvýznamnějším momentům jednání. Procedura závisí samozřejmě také na tom, jak je daná samosprávná jednotka veliká, jak je ta obec veliká. Na malých obcích, když chce starosta nějaký záměr prosadit, tak se musí nejprve se svými zastupiteli dohodnout, a když tu dohodu nemá, tak ten záměr musí předělat, upustit od něj, jít nějakou jinou cestou. Ve větších městech nebo na úrovni krajů se už hraje tak trochu ta velká politika koalice - opozice. Koalice přichází s návrhy, hlasuje se o nich a někdy se stane, že ten návrh prostě neprojde. Třeba se někdy stane to, že koaličních zastupitelů je v sále málo a opozice, která často dobré užitečné návrhy podporuje spolu s koalicí, nechá ruce dole a nehlasuje. Ale tím to končí. Žádný druhý pokus jako ve skoku vysokém není. Musí se hledat cesta, jak tento dobrý návrh, nebo návrh, který koalice za každou cenu chce prosadit, schválit a navrhnout jindy, v jiné době, v jiném čase, třeba i v jiné konstelaci.

    Vzpomínám si na takový příklad, kdy v zastupitelstvu Jihočeského kraje byl takto schválen kontroverzní návrh, který se týkal rozvoje Jaderné elektrárny Temelín. Tehdy pro něj, zřejmě omylem, hlasoval zastupitel za KSČM, ale tento návrh prostě byl schválen tím jeho jedním hlasem, trval, platil do té doby, než politická situace, věcná situace vyžádala jeho změnu. Ne že by někdo vstal a řekl: chci znovu hlasovat, já jsem se spletl. Tak to prostě v životě není.

    Myslím si, že ti zastupitelé, ty tisíce zastupitelů, kdyby sledovali tento podle mého názoru opravdu trapný pokus vrátit situaci zpátky, vrátit se v čase, jako by se nic nestalo, a zkusit to znovu, tak by nás skutečně velmi adresně a správně kritizovali. A já se, dámy a pánové, k té kritice připojuji velmi důrazně. I kolegové z České strany sociálně demokratické jsou staří parlamentní praktici, kteří mají určitou hroší kůži a takovýto stav snesou. Ale komu se divím a koho zejména kritizuji, jste vy, poslanci za hnutí ANO, kteří jste vstupovali do parlamentu s celou řadou řečí, jak tu parlamentní proceduru chcete měnit, jak chcete být jiní, noví. A najednou se připojíte k této nedůstojné komedii a budete znovu hlasovat, jako by se nic nestalo. Za to si vás se vší úctou dovolím adresně kritizovat.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Petra Bendla. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. I já bych chtěl poděkovat za možnost vystoupit, protože omezovat právo poslanců vystupovat nesvědčí o kvalitě demokracie, a já doufám, že je to naposledy, co jsme takovýto incident tady měli a že poslanci vždycky budou mít šanci se vyjádřit, samozřejmě v rámci zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, protože to není možné jinak. Myslím, že tím bychom vydávali o sobě navenek signál, že tady dochází k porušování demokracie, a já jsem přesvědčen o tom, že toto si nikdo nepřeje.

    Chtěl jsem vystoupit s poznámkou, která se týkala vystoupení místopředsedy vlády pana Andreje Babiše, který v komentáři k předmětné novele nejprve říkal, že nesouhlasí s poslaneckým návrhem poslanců sociální demokracie, a argumentoval tím, že je zde neslučitelnost pozměňovacího návrhu se zákonem Evropské unie. Také mluvil o negativním rozpočtovém dopadu, což u člověka, který o sobě tvrdí, že je pravicový, je zvláštní. Myslím, že bychom měli prostě snižovat, řeknu, výdaje občanů na fungování státu a uvnitř fungování státu bychom měli hledat všechny možné rezervy tak, aby ten stát byl levný a sloužil co možná nejvíce občanům.

    A potom pan místopředseda vlády vystoupil, a to už si dovolím odcitovat: "Pan poslanec" - myšleno tedy pan poslanec Urban - "tady podpořil absolutně nezodpovědný návrh, že připravíme o 14 miliard státní rozpočet, které nasypete firmám, které distribuují pohonné hmoty." Já prostě nemohu neupozornit na rozpory, které v této větě jsou.

    Ten první rozpor je oněch 14 miliard, protože všichni jsme byli svědky diskuse, kde místopředseda vlády říkal, že je tady rok stará analýza a žádná další, nová čísla nemám,e a zároveň v té debatě říkal, že občan neušetří vůbec nic. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bohuslava Svobodu.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, i já jsem velmi rád, že po hodinách diskusí na téma rozprava ano, rozprava ne, mám možnost teď promluvit. Důvody, proč si promluvit, jsou dva. Jeden je vyhodnocování procedurálního stavu v jeho vazbě na to, jestli v této zemi skutečně funguje demokracie jako taková. Druhý důvod je meritorně věcný, protože otázka zelená nafty, otázka snížení daně z pohonných hmot, to jsou otázky, které spolu opravdu meritorně souvisí, a je potřeba se tím zabývat.

    Já souhlasím s tím, co tady zaznělo. Já jsem starý mladý komunální politik a také mám své zkušenosti s řízením města, s řízením zasedání zastupitelstva a nedovedu si představit, že by něco takového, co proběhlo tady, mohlo proběhnout na zastupitelstvu.

    Problémy v této věci mám dva. Já jsem samozřejmě jako vy všichni ostatní složil slib poslance, který kromě jiného také předpokládá určité schopnosti etické a morální a zavazuje nás k tomu, abychom dodržovali to, co jsme svým voličům slíbili. Nedovedu tedy potom pochopit, jak je možné, že tady zazní věty, které evidentně říkají, že některý z nás nemluví pravdu. V kontradikci proti sobě stojí to, že slyšíme "já jsem mylně hlasoval", a proti tomu zaznívají hlasy "není možné, aby takovýto výsledek platil, my s tím potřebujeme něco udělat, protože to pro nás znamená ztrátu 14 miliard". Kde je pravda? Spletl se ten poslanec, nebo byl přinucen k tomu, aby se našel mechanismus jak změnit hlasování?

    Vůbec nechci mluvit o tom, že slovo bezprostředně má skutečně jenom jeden filologický význam. Ale ptám se, jak se vybírá takový člověk, který se přihlásí k tomu, že řekne "já jsem mylně hlasoval", a řeší tím problém všech těch ostatních. Nehledě k tomu, že ten jeden hlas na výsledku hlasování vůbec nic nemění. To hlasování bylo prakticky ústavní většinou.

    Druhá věc, která mi skutečně vadí jako poslanci, ale vadí mi to i jako občanovi této země, že předseda jedné strany řekne, že má v Poslanecké sněmovně 17 zmatených poslanců, kteří nevědí, co dělají, nevědí, pro co hlasují, nepřečetli si ten materiál, neseznámili se s ním, nevzali si čas na to, aby se s ním seznámili, a jsou prostě jenom zmateni. Kde je zodpovědnost toho poslance za to, co slíbil při svém při svém poslaneckém slibu? Jak je možné, že si dovolí být zmatený, neznat materiál, o kterém hlasuje? Jak si může dovolit dát hlas, když o tom nic neví? Měl se zdržet. Měl požádat o čas, aby si to rozmyslel. Ale rozhodně nemůže hlasovat. Takový poslanec neplní svůj poslanecký slib prostě proto, že nejedná zodpovědně vůči svým voličům.

    To jsou ty věci, které jsem chtěl, aby zazněly, protože s takovýmito postupy já nesouhlasím. Šel jsem do politiky z velmi vážných důvodů, protože jsem byl přesvědčen o tom, že politiku je potřeba změnit, a najednou tady sedím a ta politika je horší, než byla předtím. A to mně vadí. Proti tomu budu vždycky mluvit. Vždycky budu chtít, aby to tady zaznělo, abych měl možnost toto říct.

    Druhá věc, kterou chci říct, je otázka zelené nafty. Já jsem skutečně tak dostatečně dospělý, že pamatuji i barvený benzin, pamatuji topnou naftu. Všechny pokusy o to vytvořit nějakou preferenci něčeho nebo někoho vždycky skončí v kapse těch, kteří si to do nich umějí zasunout. Nikdy není možné takovéto věci dělat selektivně jenom pro jednu skupinu nebo pro jedno odvolání. To prostě nefunguje. Zelená nafta nefungovala přes všechny kontroly, které nám dělali za jízdy. To jsme museli zastavit a kontrolovali tatínkovi, jaký benzin má v autě. Všichni víme, jak se chodilo pro naftu, kdo měl diesela, tak si ho kupoval právě proto, že bude topná nafta. A všechny prostředky mizely někam jinam. A to samé při vší úctě k zemědělcům se bude dít tam. I mezi nimi budou ti, kteří tu zelenou naftu uplatňují ve svých dieselových osobních autech.

    Druhá věc, která mi vadí, je, že v jednom zákonu děláme výjimku pro jednu věc, a na druhou stranu nechceme souhlasit s tím, aby se spotřební daň snížila. Pokud se sníží, bude to skutečně to, co je v tom státě spravedlivé, bude to pro všechny, nebude tam žádná preference. A tak jak už to tady zaznělo, odběr pohonných hmot ve státní sféře je obrovský. Bude to mít obrovský dopad na hospodaření všech těch, kteří ke své činnosti musí dopravní prostředky nebo stroje pracující na pohonné hmoty používat. Ale nejenom pro podnikatele, pro firmy, pro stát, pro armádu, pro policii, pro záchranky, ale i pro každého občana. A v tom já vidím to, jak bychom měli v této Sněmovně hlasovat. Měli bychom se snažit o to, aby zákony, které přijímáme, byly rovné a stejné pro všechny.

    Neříkejte mi prosím, že ODS předtím říkala něco jiného. Já říkám to, co říkám teď. Říkám to za současný názor ODS. My jsme se poučili ze všech chyb, které proběhly, a ten názor je v této fázi naprosto jednoznačný a jasný. Chceme, aby se prostředky státu neutrácely zbytečně, chceme, abychom nezatěžovali své občany zbytečnými daněmi.

    To je to, co jsem chtěl, aby tady zaznělo. A znovu dávám k úvaze všem, aby si zvážili, že prohlasovali nějaký zákon ústavní většinou a teď ho prohlasují hlasy koalice. Je to jenom ukázka toho, že demokracie skutečně není úplně slušná holka. (Potlesk poslanců ODS.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne. Děkuji panu poslanci.

    Dalším přihlášeným je pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče Blažku, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já myslím, že my tu několik hodin, možná dnů diskutujeme o proceduře, jak mají vznikat zákony. A teď nepřicházím proto, abych to rozsuzoval. Tady zkrátka vzniká nějaká většina, která chce určitým hlasováním něco rozhodnout, a ten spor je a bude o to, zda byla zachována procedura. A myslím si, že bude dobré, aby někdo vyjasnil, co se v proceduře může a nemůže. To znamená, že já bych v tom svém vystoupení rád informoval o tom, jakým způsobem by měla vypadat ústavní stížnost, která, předpokládám, že v této věci bude dána. Musí být napsána šalamounsky v tom smyslu, aby nedocházelo k tomu, že bude nejistota v tom, jaké daně tento stát vybírá. To znamená, takováto ústavní stížnost by se měla zaměřit pouze na proces vzniku toho zákona a to není podle mě, a teď si to dovolím říct třeba i za kolegy z TOP 09, že není naším účelem, aby vznikala nějaká právní nejistota, jaké jsou daně, ale účelem takovéto ústavní stížnosti musí být, aby bylo do budoucna zcela zřejmé, co v tom procesu normotvorby možné je a co možné není.

    To druhé, co se musí vyjasnit, je faktický stav, jaký jsme tady prožívali teď ty dva tři dny, kdy já patřím k těm, kteří nevěří na variantu, že došlo k běžnému zpochybnění hlasování, ale spíše mám za to, že došlo k situaci, kdy pan Babiš zatlačil na pana premiéra Sobotku, pan premiér Sobotka zatlačil na poslanecký klub ČSSD, a jsme v situaci, v jaké jsme. Ústavní soud, pokud ta ústavní stížnost vznikne, bude mít jedinou možnost, jak se dobrat objektivní pravdy, a to bude výslech všech členů klubu ČSSD, kteří budou muset veřejně vystoupit před Ústavním soudem a popsat průběh jejich poslaneckého klubu, který se konal ve středu. Chápu, že na tomto plénu mnozí poslanci z ČSSD v této věci nevystupují, neboť je to politicky zvolená nějaká taktika, ale u Ústavního soudu by měli a budou muset říci pravdu. Chci tady férově informovat, že pokud k té ústavní stížnosti dojde, myslím si, že by se mělo požadovat po Ústavním soudu právě toto, to znamená výslech všech členů klubu ČSSD, včetně na klubu přítomných ministrů a pana premiéra, protože jenom tak může Ústavní soud posoudit, zda tento zákon vznikal podle pravidel, či nikoliv.

    Závěrem tedy: Ústavní stížnost nebude směřovat k vyvolání daňové nejistoty, ale povede k tomu, aby se zjistilo opravdu a objektivně, co že se to tady ty tři dny dělo. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Blažkovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, chci říct, že jsem nováčkem v této Poslanecké sněmovně. A na druhou stranu doslova zírám, co se tady děje. Mám za sebou teprve druhý týden. V médiích jsme četli informace, že opozice chce obstruovat toto jednání Poslanecké sněmovny. Já musím dodat, že protahování této schůze je do této chvíle zásluhou vládní koalice.

    Já bych se rád vyjádřil k proceduře schvalování tohoto sněmovního tisku. Nerozumím tomu, a je to podle mě flagrantní porušení ústavního pořádku, že o řádně schváleném zákoně, respektive o jediném pozměňovacím návrhu a následně samotném tisku, kdy byla možnost, a předsedající tady měl ještě slovo a slovo uděloval, ještě před udělením přestávky, byla možnost podat námitku proti hlasování. Toto se nestalo, klub sociální demokracie si vzal přestávku a tušíme asi, co se na tom klubu dělo. Po více než hodinové přestávce vystoupil pan poslanec Šincl a zpochybnil svoje hlasování. Já bych chtěl ocitovat článek 26 naší Ústavy: Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. My dnes při hlasování, pakliže k němu dojde, při opakovaném hlasování o témže návrhu zákona, to znamená, bude se tady rozhodovat znovu už rozhodnutá věc, znovu už schválený zákon, uvidíme, jestli se 17 poslanců sociální demokracie řídilo pokyny vedení sociální demokracie. A já tady vidím jednoznačný rozpor s článkem 26, kdy poslanci se mají řídit svým svědomím a nemají být vázáni pokyny. Protože pan poslanec Šincl vystoupil ne bezprostředně po tom hlasování, ale ve spojitosti s jednáním klubu sociální demokracie. To znamená, dá se dedukovat, že vystoupil na základě pokynů, které dostal od své vlastní politické strany. V tom se připojuji k panu poslanci Blažkovi, který zde hovořil již o podání té ústavní stížnosti. Já sám se k ní také připojím poté, co bude případně dokončen ten legislativní proces.

    Čili já pokládám tento postup, a může tady kdokoliv říkat, že už se v minulosti stal, tak je to špatně v minulosti a je to špatně v současnosti. Přece není možné říkat - už se nám to jednou dvakrát stalo, ohnuli jsme Ústavu, ohnuli jsme zákony, říkáme občanům České republiky: procedury jsou na nic, zákony se mohou porušovat, jednací řád Poslanecké sněmovny se může porušovat, nálezy Ústavního soudu se mohou porušovat. Takže toto je samozřejmě špatně a já bych poprosil i sněmovní legislativu, aby se k této věci konkrétně vyjádřila. Dneska jsme si mohli přečíst stanovisko ředitelky Parlamentního institutu, která zpochybnila ten postup, který je tady navrhován. A za sebe říkám, a zřejmě i za kolegy z TOP 09, že se podepíšeme pod Ústavní stížnost, a měli by se pod ni podepsat další poslanci, protože skutečně bychom měli vědět, co je a není možné, protože by v budoucnosti mohlo dojít k samotnému zpochybňování principu parlamentní demokracie a způsobu schvalování zákonů v této zemi.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Další do diskuse je přihlášena paní poslankyně Putnová, po ní pan poslanec Kučera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré poledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. V minulých dnech jsme věnovali desítky minut tomu, abychom rozebírali proceduru a jednací řád Poslanecké sněmovny. Přesto tady nezaznělo něco, na co bych chtěla ráda upozornit, totiž fenomén, že se do Poslanecké sněmovny vloudil princip manažerského řízení. Šéf, v tomto případě pan vicepremiér Babiš, usiloval o výsledek hlasování, a když ten byl v rozporu s jeho záměrem, prosadil prostřednictvím sociální demokracie nové hlasování. Tak to funguje ve firmě. Ale tak to nefunguje a nemělo by fungovat v parlamentní demokracii.

    Parlamentní demokracie má mechanismy, které jsou zdlouhavé, vyžadují trpělivost, vyžadují jednání, ale jsou právě proto z řady důvodů tak nekonformní proto, aby zabránily silovému a mocenskému prosazení názoru jedinců.

    Chtěla bych se obrátit prostřednictvím pana předsedajícího na své kolegy ze sociální demokracie: Vy přece nejste zaměstnanci firmy. Vy přece nejste podřízení. Vy jste demokraticky zvolení zákonodárci, kteří se budou zodpovídat svým voličům. Alespoň jsem se do středy domnívala, že tomu tak je. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Putnové. Dalším přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera, po něm pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se tady vyjádřil ke dvěma věcem, to znamená v první části k té samotné zelené naftě a potom v druhé části ke způsobu našeho projednávání tohoto bodu.

    Důvody k zavedení zelené nafty jsou údajně dva. První bod je konkurence Evropské unie a dotovanost zemědělství v ostatních zemích, s čímž samozřejmě lze i souhlasit. Druhým důvodem je potom, že zemědělské stroje údajně nejezdí po veřejných komunikacích.Ten první důvod se dá samozřejmě řešit přímou dotací, to není důvod, abychom k tomu zaváděli nějakou barevnou naftu. Dovolte mi, abych se tady trochu blíže podíval na ten druhý důvod, to znamená to, že zemědělské stroje nejezdí po veřejných komunikacích.

    Ony po těch veřejných komunikacích - ono se to zdá být celkem logické, až na to, že onu zelenou naftu využívají pouze zemědělci v rostlinné výrobě, například ti, kteří pěstují na svých nekonečných lánech dotovanou řepku. Proč by ale měli mít zelenou naftu jen zemědělci? Stejný nárok na nižší daň by podle této logiky mohli vznést i lesáci. Pracují v lese, technika se většinou pohybuje po účelových komunikacích a nafta by se také mohla označovat jako zelená. Les je rozhodně zelenější než žlutá řepka. Slevu na dani by také mohli mít stavbaři. Stavební technika nevyjede na cestu, jak je rok dlouhý. A když vyjede, tak právě za účelem opravy dotčené cesty. Za opravu cesty by tedy mohli mít ještě další bonus. Stavební stroje totiž cesty neničí, ale paradoxně je opravují. Jen ta nafta už by asi nebyla zelená, ale možná šedá. Podle stejné logiky můžeme se bavit například o důlních strojích, které pracují například v lomech. Tam by ta nafta mohla být například černá. Nechci se domýšlet, kdo ještě všechno by mohl takto zvýhodněnou naftu požadovat a jakou by měla mít barvu.

    Chtěl bych také poukázat na to, kdo o zavedení zelené nafty rozhoduje. Majitel Agrofertu Babiš, který si hlasováním o zelené naftě přihrál malou domů o velikosti několika desítek milionů korun. Ministr Babiš dokonce ten dotační cirkus přivedl k úplné dokonalosti. Na pole zaseje dotovanou řepku, z ní vyrobí ve svých chemičkách dotovaná biopaliva, aby je přidal do dotované zelené nafty, kterou nalije do svých zemědělských strojů, aby mohl opět zasít dotovanou řepku. (Potlesk z řad TOP 09 a ODS.) Tímto se tedy kruh uzavřel.

    To je skutečný dotační cirkus, a někdo by mohl dokonce říct, že se ministr Babiš zdatně přisál na státní rozpočet. A bohužel musím říct, že takovou malou domů, i když podstatně menší, si přihrál doslova pro svou rodinnou firmu i ministr zemědělství Jurečka.

    Teď bych se ovšem dotkl i hlasování a toho, co tady vlastně proběhlo v uplynulých hodinách. Vy jste svým hlasováním o zpochybnění hlasování poslance Šincla naprosto brutálně nabourali demokratický systém. Ne poslanec Šincl, ale ti, kteří svým hlasováním umožnili opakování druhého hlasování, tedy poslanci ČSSD, ANO a lidovci. Prohrálo se důležité hlasování - to, že jste umožnili opakování hlasování po více než hodině, znamená, že nyní tak můžeme zpochybnit v budoucnu jakékoli hlasování. Prohrálo se důležité hlasování o pár hlasů - nevěšte hlavy, už tady máme precedens, stačí, když si po hlasování vezme předseda klubu hodinovou přestávku, během které může přesvědčit další poslance, aby hlasovali jinak, případně ještě rychle umožnit chybějícím poslancům, aby na hlasování dorazili, a tím na druhý pokus hlasování zvrátit. To, že důvodem nového hlasování je chybné rozhodnutí hlasovat pro zákon, dokonce potvrdil premiér Sobotka i ministr Babiš.

    Víte, mě by v tuto chvíli zajímalo, jak se na celou věc dívají ony protikorupční fondy, Transparency International a ostatní občanští aktivisté. Protože to, co se tady ve středu na jednání Sněmovny stalo, je naprosto brutální pošlapání demokratického procesu. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad TOP 09 a ODS.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci. Dalším přihlášeným je pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Po něm pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem, upřímně řečeno, docela rád, že jsem zde nemohl včera vystoupit, protože z této diskuse na to, co zde zaznělo, mohu velmi dobře navázat, respektive na to odkázat, zejména na to, co řekl poslanec kolega Bendl a především paní kolegyně Putnová a nyní můj předřečník kolega Kučera.

    Chci předeslat, že debata o tom, zda zavést, či nezavést zelenou naftu je debata politicky naprosto relevantní. Je to rozhodnutí, zda preferovat jistou skupinu podnikatelů na úkor všech ostatních či na úkor jiných. A je to rozhodnutí politické. Podobně jako je legitimní politické rozhodnutí třeba zavést pozitivní diskriminaci jistých občanů České republiky na úkor všech ostatních, pro které je to negativní diskriminace. Podobně jako zavést třeba nějaké genderové kvóty, které diskriminují příslušníky onoho negenderu a v posledku se obracejí proti těm, kterým se mělo nějakým způsobem pomoci. To jsou všechno otázky politické, v nichž se patrně tato část Poslanecké sněmovny s touto částí neshodne, ale je to legitimní.

    Problém této normy ovšem leží někde jinde. To není problém věcný a politický, ale je to problém morálky. Předložený návrh je hluboce amorální, a to především a zejména a naprosto vinou osoby předkladatele. O co jako vlastně jde? Co teď tady máme schvalovat? No přece to je zřejmé! Přihrát zelenou naftičku Agrofertu, jehož majitelem je ministr financí pan Andrej Babiš vulgo Bureš. My, TOP 09 a Starostové, jsme od začátku existence této vlády mluvili o tom, že pan ministr financí je v kolosálním, gigantickém střetu zájmů, který nemá v dějinách parlamentarismu obdoby. A nyní se prosím tento střet zájmů ukazuje ve své plné nahotě. Aby bylo jasné, co ten příměr znamená, tak pro levou část spektra - marxistickým žargonem se tomu říká, že se zmaterializoval. (Smích z řad TOP 09 a ODS.)

    Dámy a pánové, dle mého mínění se jedná o naprosto evidentní zneužití pravomoci ústavního činitele, který svým jednáním se snaží získat prospěch. (S důrazem:) A já proto vyzývám státního zástupce pana Ištvána, aby se vzbudil. (Potlesk z řad TOP 09 a ODS.) Já vyzývám orgány činné v trestním řízení, aby začaly bezprostředně - to znamená okamžitě - jednat. Já vyzývám ministra vnitra, který tady seděl a nyní tady není, pokud má snad Policie České republiky zašpuntované uši, aby požádal policejního prezidenta, aby si je odšpuntovali. Já vyzývám paní ministryni Válkovou, ministryni spravedlnosti, aby vzbudila státní zastupitelství. A poněkud smutnou výzvu mám k těm voličům strany ANO, kteří naletěli na heslo řídit stát jako firmu. Prosím, probuďte se a uvědomte si, co to znamená. Ano, pan Babiš chce řídit stát jako firmu, ale zapomněl vám říci, že to znamená, řídit svůj stát jako firmu. (Potlesk z řad TOP 09 a ODS.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. Dalším přihlášeným je pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré poledne, kolegové a kolegyně. Já bych tedy tady krátce vystoupil v této diskusi. Chtěl bych říci to, co už tady několikrát zaznělo. Potvrdit, že se k tomuto přidáváme. Že odmítáme tento postup, který tady je navrhován. Tento postup, který je na hranici ústavnosti. Nesouhlasíme s tím. My jsme do politiky nešli proto, abychom tady to, co už také zaznělo, že něco podobného se v minulosti stalo, tak my to v té nové Poslanecké sněmovně nehodláme akceptovat, nehodláme se k tomu připojit nebo respektovat tento postup.

    Chtěl bych se tady zeptat prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Šincla, aby se jasně vyjádřil k tomu, zda odmítl nabídku k tomu, zda chce vystoupit, jaký byl důvod, proč odmítl, když byl na to tázán, zda chce vystoupit, nebo ne. A potom bych také rád od něj slyšel odpověď na to, proč po tom hlasování svítilo, že se hlásí k faktické poznámce. My poslanci všichni víme, jak se to stává, že když některý z poslanců hlasuje, že se zdržuje hlasování, což tedy, aby se s tím obeznámila veřejnost, tak je to možné dvěma způsoby. Jednak, že nezmáčkne žádné tlačítko, anebo že zmáčkne tlačítko s křížkem "zdržuji se hlasování". A často se stává, že tohle tlačítko, tento signál potom zůstane svítit, jako že se hlásí k faktické poznámce, na což byl posléze po průběhu tohoto hlasování dotázán předsedajícím schůze, zda se tedy hlásí k faktické poznámce, nebo zda to byl omyl a má tuto přihlášku smazat. Čili já bych od pana poslance Šincla na toto rád slyšel odpověď.

    Poslanecký klub hnutí Úsvit se odmítá účastnit na případných dvou nových hlasováních. Odmítáme legitimizovat toto nové hlasování. Opustíme Poslaneckou sněmovnu. A potom, jak toto hlasování proběhne a co se bude odehrávat dále, po poradě poslaneckého klubu zvážíme, zda se i my nepřipojíme k té ústavní stížnosti, což v tuto chvíli nevylučujeme.

    A ještě bych na závěr řekl jednu věc, že je velmi smutné, když už tato Sněmovna schválila něco, co by občané uvítali, tak že to bylo omylem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Černoch, po něm pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové, já také chci poděkovat za možnost vystoupit. Nechci řešit správnost nebo nesprávnost zákona, který se tady projednával, protože to se určitě řešit dá, ale musím říct, že je smutné, že právě místo toho, aby se řešilo, jestli zákon je správně, nebo není správně, tak se tady řeší věc, která mně osobně přijde jako komedie. Protože, nezlobte se na mě, rád bych věděl, kolik lidí v této sněmovně a kolik lidí, kteří to sledovali v novinách nebo venku, věří tomu, že ve chvíli, kdy se stalo to, co se stalo, tak přijde kolega Šincl a řekne: Já jsem se spletl a je to opravdu tak. Opravdu by mě zajímalo, kolik lidí tady věří, že to takhle bylo, že to prostě nebylo účelové.

    A i když to možná byly praktiky nebo jsou to praktiky, tak myslím si, že ve chvíli, kdy se řeší, jakým způsobem funguje celé toto volební období, že situace se zlepšuje, že lidem se má ukázat, že morálka má stále svoje místo, a to teď myslím zcela vážně, tak takováhle komedie rozhodně není návodem na to, jak se to má dělat. Protože ve chvíli, kdy něco není tak, jak my si to představujeme, tak si to prostě dáme ještě jednou, tak mi to nepřijde jako demokratický postup, jako postup, který se tady neustále proklamuje, že všechno má být tak, jak to má být podle řádu.

    Takže ještě jednou bych se chtěl jenom zeptat, jestli opravdu všichni věříte tomu, že to nebylo účelové a že se v této chvíli pouze neohýbal jednací řád Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Potlesk z lavic Úsvitu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec František Vácha. Po něm s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Vážení spoluobčané, tato Sněmovna, respektive její koaliční část, se rozhodla porušit zákony této republiky! Zákony, které sama tvoří a podle kterých vy se musíte řídit! Z tohoto místa vás prosím, neřiďte se příkladem této koaliční části naší Sněmovny. Prosím, dodržujte dál naše zákony! Prosím vás, zůstaňme alespoň díky vám dál právním státem. (Hovoří hlasitě, naléhavě. Z levé strany sálu: "Slyšeli jsme slovo boží." Řečník si svléká sako.)

    Jsem absolutně znechucen jednáním této části naší Sněmovny. Já zákony tak jako vy porušovat nehodlám. Takže pokud si to prohlasujete... (V sále je rozruch, řečník si sundavá kravatu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já bych dále radši nepokračoval.

  • Poslanec František Vácha: Oznamuji vám, že se na protest dál odmítám účastnit hlasování během dnešního jednání. Pokud si to prohlasujete, už si vás dál nemohu vážit.

    Punk is not dead! (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. S přednostním právem pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se rád ještě dvěma poznámkami vyjádřil k postoji Občanské demokratické strany jak k obsahu toho zákona, tak bych rád oznámil to, jak se zachováme při hlasování, které bohužel asi nastane.

    Pokud jde o obsah zákona, je pravda, že Občanská demokratická strana hlasovala pro pozměňující návrh pana kolegy Urbana, ale hlasovala taky proti celkovému znění sněmovního tisku 215. Není v tom žádný rozpor a není v tom žádná naše snaha zkomplikovat situaci vládní koalici, zasít rozpor do řad sociální demokracie nebo něco takového. My jsme tak rozhodovali proto, že jsme přesvědčeni, že takový postup je věcně správně. Zelená nafta a myslím, že přesvědčivě to tady vyjádřili moji kolegové, je neoprávněná výhoda pro některé. A když se podíváte, jak byla zelená nafta čerpána, tak to uvidíte jednoznačně. Zaklínáte se tady zemědělci, ale 42 % zemědělců, především ti drobní, nedokázali, nemohli, nechtěli této údajné výhody vůbec využívat, takže je to výhoda pro některé zemědělce a především pro velké zemědělské podniky. A proto Občanská demokratická strana nemůže pro něco takového hlasovat.

    Jiná věc je návrh pana poslance Urbana na snížení spotřební daně pohonných hmot. Já na rozdíl od pana premiéra Sobotky si myslím, že pan poslanec Urban ví, o čem mluví, a ví, co navrhuje. Vždyť byl, to bych si jenom dovolil připomenout, za sociální demokracii také ministrem průmyslu a obchodu. Ten návrh není neuvážený, ten návrh je velmi rozumný a je věcně správný. A mimochodem, pokud byste nás chtěli obviňovat z účelovosti našeho jednání, tak vám připomenu, že jsem to byl já, kdo jako alternativu k zelené naftě, hned když jsme to začali projednávat, navrhoval jako lepší řešení snížení spotřební daně u pohonných hmot. Takže my jednáme v této věci naprosto konzistentně. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo. A ještě o slovo požádal pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, mně to nedalo a po moralistických vystoupeních zástupců TOP 09 jsem se podíval do stenozáznamu a našel jsem své vystoupení z 1. září 2011 ve 14.30. Tehdy jsem řekl: "Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dnes před polední přestávkou proběhlo ve 12.48 hlasování číslo 23. Návrh nebyl přijat a kolegyně Pecková zpochybnila hlasování s tím, že na sjetině má křížek, ale hlasovala ano. Po zhlédnutí záznamu kamer číslo 3 a 6 z výše uvedeného času konstatuji, že v době hlasování paní poslankyně Pecková nebyla přítomna v jednacím sále Poslanecké sněmovny. Žádám, aby se tím zabývaly příslušné orgány Poslanecké sněmovny." To bylo v minulém volebním období. Tak prosazovala své zájmy bývalá koalice. (Větší potlesk zleva a části středu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci a nyní tedy přistoupíme k proceduře, která bude znamenat, že vzhledem k tomu, že jsme vyhověli námitce pana poslance Šincla proti hlasování číslo 65 a 66, budeme tato hlasování opakovat.

    Registruji ještě žádost pana poslance Laudáta. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, vznáším námitku proti postupu předsedajícího schůze. Po tom hlasování bych ještě technicky poprosil, aby nám byl dán několikavteřinový prostor, abychom mohli odejít - samozřejmě mluvím teď za TOP 09 - z hlasovacího sálu, protože tohoto černého pátku demokracie se účastnit nebudeme. Lenin kdysi řekl, že pravda je třídní, tak si tu svoji babišovsko-sobotkovskou pravdu odhlasujte vy. Děkuji. (Ozývá se pár nesrozumitelných námitek z pléna.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Registruji námitku proti postupu, který jsem oznámil. O této námitce rozhodneme hlasováním.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s námitkou pana poslance Laudáta proti postupu předsedajícího, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 72, přihlášeno je 154, pro 34, proti 74. Námitka přijata nebyla.

    Budeme tedy opakovat hlasování 65. Všechny vás odhlásím, prosím o novou registraci. A jakmile se ustálí počet poslanců na tabuli, nechám hlasovat, a vyhovím tedy i žádosti pana poslance Laudáta, aby měli možnost opustit Poslaneckou sněmovnu. (Poslanci TOP 09, ODS a většina poslanců Úsvit opouští jednací sál.)

    (Po chvilce.) Počet přítomných poslanců na tabuli se ustálil a budeme tedy hlasovat.

    Byla vznesena námitka proti hlasování číslo 65, což bylo hlasování o pozměňovacím návrhu pana poslance Urbana. Budeme tedy o tomto pozměňovacím návrhu hlasovat ještě jednou.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Urbana, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 73, přihlášeno je 111, pro 26, proti 62. Tento návrh nebyl přijat. ***

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Dámy a pánové, já si dovolím vystoupit s procedurálním návrhem, abychom v souladu s § 95a odsouhlasili, že po zbytek této mimořádné schůze budou jednacími dny pro třetí čtení i úterý a čtvrtek.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To je procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Zahajuji hlasování - (Do sálu vbíhají poslanci ODS a TOP 09, nesouhlasně gestikulují a křičí: Ne!!!) - a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? (Pobavení a potlesk v řadách ČSSD a ANO.)

    Hlasování má číslo 75, přítomných 112, pro 75, proti 10 a já konstatuji, že tento návrh byl přijat.

    A mám zde žádost pana poslance Stanjury. Prosím o klid a prosím pana poslance Stanjuru, aby se ujal slova.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Byli jsme svědky nefér jednání. Je to nečestné a nesportovní a pan předseda si pak stěžuje, že na něj útočíme. Myslím, že jsme vám jasně řekli na politickém grémiu, když jsme udělali dohodu, že se vrátíme ihned po hlasování. Než jsme se vrátili, tak jste to rádoby vtipně... (Z řad ČSSD: Nebylo to bezprostředně.) Nebylo to bezprostředně, já souhlasím, nebo bylo to bezprostředně, na rozdíl od té středy - jste využil situace a myslíte si, jak jste si pomohli. Já bych poprosil své kolegyně a kolegy, aby mi časem přinesli minerální vodu. Nedělám to rád, ale udělat to musím.

    Myslím, že to, co předvádí pan předseda na této schůzi, nebo tento týden, abych byl přesný, opravdu překračuje meze, a každá akce vyvolává reakci, jak jsme se učili mnozí na základní škole. A protože směřujeme k tomu, abychom přijali špatný zákon o státní službě... (Poslanec Bendl přinesl k řečništi láhev s vodou.) Děkuji. Mnozí z nás znají britský seriál Jistě, pane ministře!, který popisuje neduhy, když se takový zákon napíše špatně. Sice vtipně, ale skutečně neduhy. Ale protože jsem se nestačil zeptat všech poslanců a poslankyň, zda toto vynikající dílo znají, tak jsem se rozhodl, že vás s ním seznámím.

    Začněme poznámkou editorů. To jsou ti, kteří editovali návrh této knihy, která má dva díly. Editoři říkají: Úvodem je třeba říct pár poznámek o tom, jakých zásad a postupů - a to v dnešním dni je mimořádně potřebné - jakých zásad a jakých postupů jsme použili, když jsme zkracovali mnohasvazkové deníky Jamese Hackera s miliony slov do jednoho relativně krátkého díla. Takže díky laskavému přístupu editorů nebudu číst mnohasvazkové deníky Jamese Hackera, to dílo má pouhé dva díly díky jejich obětavé činnosti.

    Musíme se vrátit do okamžiku, kdy si James Hacker začal vést deník od chvíle, kdy se stal členem kabinetu, což v České republice znamená, že se stal členem vlády, abychom si přiblížili ty politické reálie. Své záznamy diktoval do kazetového magnetofonu, občas den po dni, častěji ale během víkendů, které trávil ve svém volebním obvodu, což mnozí z nás znají. My trávíme ve volebním obvodu nejenom víkendy, ale i pondělky, kdy, jak víme, Poslanecká sněmovna nezasedá.

    Poprosil bych pana předsedu, aby mi zjednal pořádek v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane předsedo. Prosím všechny poslance a poslankyně, aby zaujali svá místa v jednacím sále. (Hlásí se více poslanců o slovo.) Já vás registruji... Aha! Pane předsedo, jenom je zde žádost o zpochybnění hlasování.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tomu určitě vyhovím, protože mám přednostní právo. Já si tu vodu zatím tady nechám a samozřejmě v této chvíli tedy skončím, umožním, aby někdo, kdo chce podat námitku, ji podat mohl, a po případném hlasování bych se k řečništi vrátil. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já bych chtěl, dámy a pánové, zpochybnit hlasování, protože během hlasování jsem se snažil zasunout hlasovací kartu, je to určitě zaznamenáno i na kamerách, a hlasovací zařízení nefungovalo. Děkuji. A přijde mi to absolutně nemorální!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. (O slovo se hlásí posl. Benda.) Rovněž k hlasování? Prosím, pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Prosím, žádám, aby pan předsedající prohlásil hlasování za zmatečné, protože dobře ví, že jsem vstoupil do sálu a žádal jsem o odhlášení. Na to má každý z poslanců právo. Vždycky to tady bylo respektováno! Mával jsem kartou na pana předsedajícího, že žádám o odhlášení. Nestalo se! To pokládám za takový faul, že to pokládám za absolutně za hranou, a prosím pana předsedajícího, aby opravdu zvážil, jestli chcete v této dikci pokračovat. Pak budeme mít opravdu asi každý den nalité minerálky do hlasovacího zařízení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já to registruji. Nicméně padla zde námitka proti hlasování. (Hlásí se posl. Koníček.) Rovněž s námitkou? Tak ještě další námitka. Prosím.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, já bych vás poprosil, abyste to hlasování, které bylo předtím, než vstoupili do sálu v té pravé části, prohlásil za zmatečné, protože ono nemá žádný výsledek. Pan poslanec Sklenák sice požádal, aby hlasovacími dny byly úterý a čtvrtek, ale jednací řád přímo říká o vyčlenění jiných hodin, pro vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů, a žádný takový návrh na vyčlenění jiných hodin nepadl, tak vlastně to hlasování bylo zmatečné už ze základu. (Potlesk poslanců KSČM, ODS a TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl připomenout, že pan předseda Hamáček ví, že na vyčlenění jiných hodin a jiných dnů vznesly dva kluby veto. Nevím, jestli se budeme zkoušet co deset minut. To byla taktika, kterou uplatňoval David Rath v roce 2011, jestli vám to připadá vtipné. To veto prostě platí. Platí, platí, platí! A když se udělá politická dohoda o tom, jak bude probíhat hlasování, tak ji prosím dodržte a nevyužijte toho, že jsme se dohodli. My jsme byli v předsálí, tak jak jsme ohlásili, nikam jsme ze sněmovny neutekli, a než jsme se stačili vrátit, tak vy rádoby vtipně jste si něco odhlasovali! Podotýkám, že minimálně dva poslanecké kluby, a já je jmenuji, Občanská demokratická strana a TOP 09, vznášejí veto na to, aby se jednalo v jiných než vyčleněných hodinách ve třetím čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já vidím celou řadu dalších přihlášených, já to zjednoduším. Prohlašuji ono hlasování za zmatečné. (Potlesk v pravé části sálu.) Vzhledem k tomu, že... Pan místopředseda Sněmovny se hlásí. Prosím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, já nevím, na co jste byli v předchozích volebních obdobích zvyklí, ale tohle skutečně není politická kultura, na které se KDU-ČSL chce podílet, a z toho důvodu si bereme tři čtvrtě hodiny přestávku na poradu klubu. Děkuji.