• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji vám pěkné dopoledne. Zahajuji třetí jednací den 12. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. V tento moment mám poznamenáno, že byla vydána náhradní karta panu poslanci Petru Adamovi, je to náhradní karta číslo 13.

    Také sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně. Takže ze schůze 17. 7. se v době od 9.30 do 18 hodin omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Martin Lank. Dále se omlouvají poslanci Adamová Markéta z osobních důvodů, Petr Bendl ze zdravotních důvodů, Ondřej Benešík z důvodu zahraniční cesty, Zdeněk Bezecný od 9.30 do 12 z pracovních důvodů, Vlasta Bohdalová z důvodu zahraniční cesty, Böhnisch Robin z osobních důvodů, Fischerová Jana ze zdravotních důvodů, Ivan Gabal bez udání důvodu, Holeček Radim z osobních důvodů, Horáček Václav z osobních důvodů, Janulík Miloslav z osobních důvodů, Kádner David z pracovních důvodů, Kolovratník Martin z osobních důvodů, Daniel Korte do 13 hodin z pracovních důvodů, Koskuba Jiří z osobních důvodů, Nekl Josef ze zdravotních důvodů, Němcová Miroslava bez udání důvodu, Nováková Nina od 9.30 do 11.30 a od 16.30 z pracovních a zdravotních důvodů, Ondráček Zdeněk z osobních důvodů, Ivan Pilný z pracovních důvodů, Pražák Karel ze zdravotních důvodů, Schwarz Bronislav do 12 hodin z pracovních důvodů, Štětina Jiří do 13 hodin z pracovních důvodů, Tureček Karel z osobních důvodů, Velebný Ladislav z pracovních důvodů, Vostrá Miloslava z rodinných důvodů, Vyzula Rostislav z rodinných důvodů, Zemánek Jiří z pracovních důvodů, Ženíšek Marek z pracovních důvodů.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: pan Bohuslav Sobotka z dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan Pavel Bělobrádek do 11 hodin z pracovních důvodů, paní Marksová Michaela z důvodu zahraniční cesty, pan Prachař Antonín z pracovních důvodů, pan Martin Stropnický z pracovních důvodů, paní ministryně Helena Válková do 15 hodin z pracovních důvodů a Lubomír Zaorálek z důvodu zahraniční cesty.

    Budeme tedy pokračovat dalšími body ve schváleném pořadí.

    Hlásí se pan poslanec Stanjura. S přednostním právem nebo s faktickou poznámkou? S přednostním právem.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Už jsem dvakrát žádal pana předsedu Hamáčka, aby zjednal pořádek a požádal předsedy různých sněmovních orgánů, aby nesvolávali jednání během pléna. Tak v devět hodin zasedá komise pro Opencard - dnes v devět hodin. Jestli to nezrušíte a ty poslance sem nepustíte, tak já si - neříkám vy, mluvím jako koalice - tak si vezmeme pauzy a počkáme, až dojedná vyšetřovací komise pro Opencard, aby se všichni naši poslanci mohli plnohodnotně zúčastnit pléna Sněmovny. Myslím, že je to neuvěřitelné, říkáme to potřetí. Poprvé jsem to pochopil, podruhé to byla legrace, ale tohle už je úmysl. Tak ať si to ten předseda svolá večer nebo ráno nebo mimo jednací dny Poslanecké sněmovny. Jak dlouho víme, že od patnáctého zasedá Sněmovna - velmi dlouho.

    V této chvíli si žádám o přestávku na jednání našeho klubu v délce deseti minut. Doufám, že mezitím se to jednání zruší a můžeme v 9.15 pokračovat. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě vyhlašuji přestávku v délce deseti minut a pokračovat v jednání budeme v 9 hodin a 15 minut. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 9.05 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, je 9 hodin 15 minut, budeme pokračovat v našem jednání, přestávka skončila. Budeme postupovat podle schváleného pořadu programu.

    Dalším bodem, který budeme projednávat, je

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 242/1. Nyní prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Roman Sklenák. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, my jsme zde včera propustili do třetího čtení novelu služebního zákona, tedy zákona č. 218/2002 Sb. Dopady tohoto návrhu zákona do právního řádu České republiky má provést právě nyní projednávaný návrh zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě. Za dobu více než 12 let se právní řád České republiky změnil natolik, že je důvodné zákon č. 309/2002 Sb., tedy změnový zákon k tomu původnímu služebnímu zákonu, zrušit a nahradit novým změnovým zákonem.

    V části první tohoto tisku se navrhuje novelizovat zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, tak, aby úprava jmenování a odvolání vedoucích dalších ústředních orgánů státní správy byla v souladu s návrhem zákona o státní službě. V této souvislosti se do výčtu obsaženého v § 2 doplňují další dva ústřední orgány státní správy, kterými jsou Úřad pro ochranu osobních údajů a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

    Návrh zákona dále obsahuje změny zákonů, které je nutno provést v souvislosti s přijetím nové právní úpravy státní služby. Tyto změny lze s přihlédnutím k jejich obsahu rozdělit do čtyř okruhů.

    V prvním okruhu jsou soustředěny změny zákonů vztahujících se k ústředním správním úřadům, jejichž vedoucí obsazuje podle stávající úpravy na základě jmenování prezident republiky a prezident republiky je rovněž odvolává.

    Ve druhém okruhu jsou soustředěny změny zákonů vztahujících se k ústředním správním úřadům, jejichž vedoucí obsazuje podle stávající úpravy na základě jmenování vláda, jakož i zvláštní kontrolní orgány, a vláda je rovněž odvolává.

    Ve třetím okruhu jsou soustředěny změny zákonů vztahujících se na ostatní v zásadě podřízené správní úřady, jejichž vedoucí na základě jmenování obsazuje zpravidla člen vlády. V některých z těchto zákonů se navrhují změny, které konstituují některé tyto instituce jako správní úřady, protože těmito správními úřady již podle jedněch zákonů jsou, ale podle zákonů upravujících jejich působnost a pravomoci nikoliv. Jiné instituce, které jsou podle stávající úpravy jen organizačními složkami České republiky, se navrhuje konstituovat jako správní úřady. Jde především o Českou správu sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení.

    Ve čtvrtém okruhu jsou soustředěny změny ostatních zákonů, které se dotýkají právních vztahů budoucích státních zaměstnanců.

    Tolik tedy stručné představení tohoto návrhu. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Chvojka. Vidím, že dnes jste oba vzorně zaujali místa, za což vás chválím. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za pochvalu, pane předsedající. Ono my tady sedíme vzorně celý den, nebo když tady musíme sedět, tak sedíme, samozřejmě si musíme občas odskočit na záchod nebo si koupit kávu, bažant tady není, takže prostě občas se vzdálit musíme.

    Děkuji za slovo. V zásadě všecko, co bylo potřeba, řekl pan zástupce předkladatelů. Změnový zákon je nezbytný k tomu, aby změny, které by zavedl zákon o státní službě, vstoupily do těch zákonů, které se státní služby dotýkají a souvisí. Je to něco podobného, jako když jsme přijímali novelu občanského zákoníku, resp. velký občanský zákoník, tak k němu změnový zákon, protože samozřejmě jak ten nový občanský zákoník, tak zákon o státní službě se dotýkají mnoha dalších zákonů, mění se zejména pojmosloví a ty procedury co se týkají jmenování těch vedoucích státních úředníků a dalších věcí.

    Takže já nemám v zásadě, proč bych pana předkladatele doplňoval, on řekl všecko. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tento moment eviduji jednu přihlášku, a s přednostním právem se hlásí pan poslanec Fiala, pan předseda. Máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, podobně jako v případě služebního zákona, tak i tady se jedná o hodně nestandardní způsob, jak byl tento zákon připraven. Já jenom připomínám, myslím, že to zde nezaznělo, že tento předpis, který souvisí se služebním zákonem, mění 76 jiných zákonů. Tento návrh předložili tři koaliční poslanci, má 102 stran. Vláda ho obdržela 27. června a už 2. července bez připomínkového řízení vyslovila s tímto návrhem souhlas. Samozřejmě dodávám, že ani v tomto případě žádné jednání s opozicí neproběhlo ani nám nebylo nabídnuto.

    Tento konkrétní doprovodný předpis, jak jsme slyšeli, zpřesňuje, na které úřady, na které organizace se zákon vztahuje. A až před několika dny pan premiér připustil, že dopad tohoto zákona bude zhruba na 65 tisíc pracovníků ve státní správě, a to opravdu není málo.

    Když ale sledujeme ty organizace, na které se má nový služební zákon vztahovat, tak zjistíme, že řada z nich je z toho zděšena, nechtějí upadnout pod tento zákon. V zákulisí nám to sdělují, veřejně třeba často z různých důvodů ne. Ten důvod není to, že by se báli toho, že úředníci budou podřízeni služebnímu zákonu a budou mít lepší podmínky a budou neodvolatelní a nebudou je moci politicky řídit. Ale to, proč se řada institucí bojí toho, že spadne pod služební zákon, je dáno povahou jejich činností. Bojí se o svoji nezávislost, kterou mají pěstovat. Nejsou na ty změny připraveny. A hlavně se bojí, že nebudou moci získávat specialisty a odborníky, které pro svou činnost potřebují a kteří logicky musejí do těchto institucí přicházet zvnějšku státní správy. To je argument, který si myslím, že bychom měli v našich dalších jednáních zohledňovat. Protože stejně tak, mluvil jsem o tom celkem podrobně včera, jako se zabetonují ministerstva, tak tady hrozí, že dojde k izolaci dalších úřadů, do jejichž vedení budou úředníky jmenováni další úředníci, ale kde nebudeme moci získávat odborníky, dostatečné množství odborníků z vnějšího prostředí. Já nebudu jmenovat všechny ty instituce, byli bychom tu dlouho, ale jenom připomenu, že se to bude týkat České obchodní inspekce, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České školní inspekce, České inspekce životního prostředí, Úřadu průmyslového vlastnictví, Správy státních hmotných rezerv a řady dalších organizací. Já opravdu také sdílím obavy o nezávislost těchto úřadů a některých dalších úřadů, které dokonce z povahy věci mají být nezávislé a jejichž nezávislost bychom měli chránit. Připomenu tady jenom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo osobních údajů nebo třeba Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Služební zákon v této podobě nechtějí ani úřady, kterých se má dotýkat, nechybí občanům, Evropská unie na něm v tomto čase netrvá, takže není jasné, proč ho musíme přijímat právě teď a v této podobě.

    Já nechci a nebudu zde opakovat všechny argumenty, které jsem zmínil při projednávání služebního zákona, všechny argumenty, které jsem zmínil proti současné podobě tohoto zákona, který je velmi nekvalitní. Ale jenom připomenu, že postoj občanských demokratů i k tomuto doprovodnému zákonu je stejný jako k celému služebnímu zákonu. My v této podobě v žádném případě nemůžeme s předloženým návrhem souhlasit. Nicméně znovu to zdůrazňuji a znovu to opakuji a znovu k tomu vyzývám - občanští demokraté jsou v tomto případě vládě k dispozici. My jsme ochotni jednat, jsme ochotni spolupracovat na zlepšení této legislativy a žádáme vládu, aby s námi vstoupila do jednání, abychom společně vypracovali dobrou podobu jak služebního zákona, tak tohoto doprovodného právního předpisu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále s přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. My máme už několik měsíců v běhu návrh změny zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Slyšeli jsme v prvém čtení, na tiskových konferencích mnoho silných slov o tom, jak je třeba zanechávat legislativní stopu a jak je třeba vědět přesně, kdo který návrh připravil.

    U tohoto návrhu zákona máme dvě možnosti. Buď uvěříme tomu, že tento návrh zákona připravili při těžké práci poslance tři naši kolegové, sami si prošli celý legislativní rámec České republiky, identifikovali 76 zákonů, které potřebují změnit v souvislosti se služebním zákonem, celé to odpracovali, napsali, poslali vládě, která byla tentokrát mimořádně rychlá, za což bych ji chtěl ocenit a poděkovat, že tento opravdu dlouhý a komplikovaný návrh posoudila za šest dnů včetně sobot a nedělí a vyslovila s tím bez připomínek souhlas. Anebo si řekneme pravdu, že to někdo napsal, nevíme kdo, a tito tři koaliční poslanci to podepsali. Já nechám na zpracovatelích, aby vybrali správnou variantu. Nebudu jim ji nutit. Já si myslím, že za b) je správně, ale nemám k tomu žádné důkazy. Otevřeně říkám, že to je můj názor, a byl bych docela rád.

    Máme připraveno jako včera několik desítek dotazů, ale nechci trápit ty nepravé a myslím si, že ti, kteří jsou předkladatelé, ti tři, kteří jsou podepsaní, nejsou ti praví. Ale pokud to tak necháme a pak se ukáže, že ten změnový zákon byl špatně, protože tam chyběly nějaké vazby, bylo něco nedomyšleného, nějaké legislativní chyby, tak víme, kdo za to může. Máme tam tři kolegy poslance, pokud budeme věřit variantě a), kteří to odpracovali za vládní legislativce, za všechny ty týmy na všech ministerstvech, chudáci, po večerech to napsali.

    Já myslím, že jsme připraveni na debatu ve výborech. Jenom bych byl rád, kdybyste si z nás nedělali blázny. Jestli tohle to je poslanecký návrh zákona bez toho, že by bylo jediné slovo Legislativní rady vlády. Když my dáme dva odstavce návrhu zákona, tak je schopna Legislativní rada vlády napsat šest stran včetně toho, kde má být tečka a jestli mají být arabské nebo římské číslice. Je přece nenormální, aby takhle rozsáhlý zákon neprošel standardním vnějším připomínkovým řízením. Ne proto, že je politicky výbušný, ale protože je velmi komplikovaný a zasahuje do desítek a desítek právních předpisů. Ale my se tváříme, že je to poslanecký návrh zákona, tudíž nemuselo být připomínkové řízení, tudíž naše velmi výkonná Legislativní rada vlády to za čtyři dny všechno přečetla, neshledala tam jediný problém, jedinou připomínku. A to podotýkám, že podle toho, jak se ten návrh tváří, tak to dostali opravdu až 27. června. Takže klobouk dolů před výkonností Legislativní rady vlády a klobouk dolů před výkonností našich tří kolegů, pokud to je tak, jak se tváří, že je to poslanecký návrh zákona. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu ještě dvě omluvy. Do 11 hodin ze z dnešního jednání omlouvá pan ministr životního prostředí Richard Brabec a na celý den 17. 7. se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Bohuslav Chalupa.

    S přednostním právem se nikdo nehlásí, v tom případě budeme pokračovat v rozpravě a prvním přihlášeným je pan poslanec Martin Plíšek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se taky krátce vyjádřil k tomuto návrhu sněmovního tisku. Tento návrh o změně zákonů souvisejících se služebním zákonem, nebo s přijetím návrhu zákona o státní službě, obsahuje celkem 57 novel zákonů. Nepamatuji si v naší historii, že by změnové zákony předkládali poslanci Parlamentu ČR. Působnost k jednotlivým těmto zákonům podle kompetenčního zákona má celá řada ministerstev a ústředních orgánů státní správy - a pod tímto návrhem zákona jsou, jak už tady bylo řečeno, podepsaní naši tři kolegové, tři kolegové poslanci. U takovýchto návrhů, které mají být také doprovodné k těmto návrhům kmenových zákonů. Včera měla vládní koalice možnost podpořit vrácení služebního zákona do výborů, tak aby se tyto tisky potkaly, aby byl ještě čas na to, provázat tento změnový zákon se služebním zákonem. Mě by skutečně zajímalo, kdo si bere garanci za věcnou, ale hlavně legislativní a technickou správnost tohoto tisku, protože jak už jsem řekl, při jiných případech je předkladatelem takovýchto tisků vláda a jednotlivá ministerstva a ústřední orgány státní správy garantují správnost předloženého návrhu, protože může dojít k tomu, že když pak vyjde úplné znění těchto zákonů, bude tam celá řada chyb.

    Je také velmi špatné, že jsme tady v režimu prvního čtení, kdežto služební zákon už v podstatě postoupil do třetího čtení, což je také nezvyklé, protože by mě zajímalo, co se stane, kdyby se čistě náhodou stalo, že tento návrh nebude schválen nebo bude schválen špatně a věcně legislativně a technicky nesrozumitelně. Proto si dovoluji navrhnout, aby po skončení rozpravy byl tento tisk vrácen předkladatelům k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v pořadí je přihlášen - s přednostním právem nyní vystoupí pan ministr Dienstbier.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, jenom bych drobně vysvětlil důvody, proč vlastně vůbec nevadí, že máme v jiné fázi projednávání ty dva zmíněné zákony. Je to z důvodu rozdílného data a dílčí účinnosti, resp. účinnosti. V případě služebního zákona, který jako celek musí být v účinnosti nejpozději k 1. lednu 2015, potřebujeme dílčí účinnost pro část týkající se generálního ředitelství a výběrových řízení na státní tajemníky s jistým předstihem, tak aby k 1. lednu bylo ustaveno generální ředitelství a jmenováni státní tajemníci na jednotlivých ministerstvech a na Úřadu vlády, zatímco změnový zákon je jako celek účinný, nebo předpokládaná účinnost, až k 1. lednu 2015. Proto je tady možný jiný časový přístup z hlediska čtení. Proto tady tento je v prvním čtení, zatímco služební prošel včera už druhým čtením. Pokud tady pan poslanec Plíšek zmiňoval určité obavy, že by se ty zákony mohly rozejít, tak pak už vůbec nechápu jeho návrh na vrácení do výboru, protože tím více se ty zákony v čase rozejdou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan zpravodaj.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych jenom krátce reagovat na dvě věci. Za prvé na ten údiv, že zákony leckdy předkládají poslanci, můžou to být jak poslanci koaliční, tak opoziční. Když si vzpomenu na minulé funkční období, kdy pan, prostřednictvím vás, pane předsedající, kolega Stanjura byl zástupce koaliční strany, jednu dobu ministr, tak např. zákon o Úřadu práce, který byl tehdy velmi důležitý a velmi přelomový, byl dáván také poslaneckým návrhem, opravdovým právním mistrem, jako byl např. Martin Macek a dalšími, a myslím si, že se to může stát a není to nestandardní věc, viz zákon o Úřadu práce, kde došlo k opravdu velké reorganizaci tohoto systému.

    A druhá věc. Pan kolega Plíšek, prostřednictvím vás, pane předsedající, také si to zaslouží reakci. Když si vzpomenu na nový občanský zákoník, který byl, myslím si, možná o něco důležitějším zákonem, než je služební, tři tisíce paragrafů, a někdy po roce po tom, co byl tento zákon schválen, tady k němu byl projednáván změnový zákon, který taktéž měnil nějakých 80 zákonů, a už vůbec jsme tenkrát neviděli, jestli projde, protože v tu dobu se rozpouštěla Sněmovna, vědělo se, že to tady nějakým způsobem končí. Není to nic neobvyklého, to se může stát.

    Věcné důvody v zásadě řekl pan ministr Dienstbier. Já jsem se chtěl vyjádřit jenom procesně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Samozřejmě rozejít se to může. Tady byla načtena obrovská změť pozměňovacích návrhů a já chci vidět zpracovatele, předkladatele - tři poslance, jak se v tom rychle zorientují a předělají potom tento změnový zákon, tak aby to klapalo.

    Nicméně tím, že útočíte na řadu institucí, které mají zakotveny, některé z nich dokonce v Ústavě, svoji nezávislost, tak si myslím, že tento zákon dokonce může být v některých částech protiústavní. Doufám, že si Roman Sklenák a spol. uvědomí, že nakonec na ně bude hozena zodpovědnost ve státní správě za případné vzpoury časem při nevhodných personálních zásazích nejvyššího státního úředníka, že si uvědomujete, s čím si zahráváte. Oni to potom na vás hodí.

    A pak se chci zeptat, jestli náhodou nemá zájem pan ministr Dienstbier, abychom si kolem 10.33 vzali přestávku, protože možná zase přijde nějaký mail z Bruselu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Mám zde další omluvenku. Na dnešní den, 17. 7., se od 10 hodin z důvodu pracovního jednání omlouvá pan poslanec Josef Zahradníček.

    S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Zareaguji na pana poslance Chvojku vaším prostřednictvím. Naopak tady musím říci, že v ideálním případě to má být tak, že téměř veškeré zákony by měli navrhovat poslanci. Od toho tu jsou. Mně nevadí principiálně, že něco navrhují poslanci, naopak, nemoc moderních demokracií spočívá mj. v tom, že naprostou většinu zákonů dělají úřednické aparáty, a tím se nesmírně posiluje výkonná moc fakticky na úkor moci zákonodárné.

    Kritika ale směřuje jinam. Kritika směřuje k pokrytectví, že za těmi navrhovateli jsou schováni jiní, kteří se bojí vylézt a vystrčit hlavičku z kanálu. To pokrytectví nám vadí. Ne to, kdo to předkládá.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Marek Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já se pokusím tedy předkladatele maličko vyzkoušet, jestli vědí, co je v zákoně obsaženo, a položit některé otázky, které jsem položil včera a na něž nebylo odpovězeno. Protože by mě opravdu klíčovým způsobem zajímaly. První otázka se týká jmenování těch úřadů, které jsou v kompetenci vlády. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde přihlášku k faktické poznámce od pana poslance Blažka.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji. Já navážu na pana poslance Bendu a v podstatě mě překvapil svým optimismem. My se známe nějakou dobu a optimismus, že se dočká pan poslanec odpovědi, mě úplně fascinoval.

    A já ti, Marku, prostřednictvím pana předsedajícího, řeknu jedno tajemství, které asi nevíš. My jsme s panem premiérem z jednoho regionu. Pan premiér je fanatickým příznivcem skupiny Olympic a Petr Janda kdysi řekl, že jestli se mu nějaký hit opravdu povedl, tak je to píseň Otázky - pořád se jenom ptáš a odpovědi tý se nedočkáš... (Smích a potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zemek. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji, pane předsedající. Já musím lehce zareagovat na kolegu předřečníka Marka Bendu. Týká se to té 114. Samozřejmě dneska v té 114 není to, že by se zřizovaly správy CHKO, ta 114 hovoří pouze o sídlech a tam je ta nedostatečnost. A ta novela má právě za účel, aby se to narovnalo. Dneska vlastně zřizovatelem správ je právě Agentura ochrany přírody a krajiny a tato novela pouze ten stav narovnává. Takže to byl omyl, který tady zazněl, a já ho pouze uvádím na pravou míru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Benda. Chci se zeptat - faktická poznámka? Takže s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Marek Benda: Panu kolegovi Zemkovi, kterého si velmi vážím. Já jsem říkal, že o tom věcně nic nevím. Že nerozumím, proč to je, ale že nemůžu do zákona dát, že vypustím 15 příloh, aniž bych dal jednu jedinou větu do důvodové zprávy, proč to dělám. A v celé Sněmovně to ví jenom Václav Zemek. To přece není možné, tímto způsobem tvořit zákony! (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tento moment neeviduji nikoho, kdo je přihlášen do obecné rozpravy. (Hlásí se posl. Stanjura.) Tak máte slovo, pane poslanče. Řádná přihláška? (Ano.) Řádná přihláška. Dobře.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci zeptat předkladatele či zpravodaje, jestli odpoví. Jestli budou mlčet, tak my si vezmeme pauzu a necháme vám čas, ať se poradíte s těmi, kteří to napsali, abyste nám odpověděli. Ale to mlčení včera jsme přešli, dobře, ale udělat to u každého zákona, tak si nemyslím, že je to ta správná metoda. Můj kolega Marek Benda tady položil pár - a máme jich mnohem víc - konkrétních dotazů a byli bychom rádi, kdyby někdo odpověděl. Zejména ten případ, co se stane, když generální ředitelství rozhodne, že si bude dělat v tom státě, co chce, a vláda se na to bude jenom dívat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Pokud včera jsme projednávali zákon 11 hodin a vy mluvíte o tom, že tady jsme přecházeli mlčením, tak asi jsme asi každý byli na jiné schůzi. My samozřejmě nenavrhujeme, abychom schválili tento zákon ve zkráceném projednávání. Tisk bude postoupen do výborů, ty jej budou projednávat a samozřejmě že diskuse se povede.

    Pokud se pan Marek Benda ptal na tu třetí část a vůbec, pokud je zde opakovaně zmínka o tom, že se mění desítky zákonů, tak samozřejmě, když se na ten zákon podíváte podrobně, tak naprostá většina zákonů se mění právě proto, že se upravuje způsob jmenování a odvolávání vedoucích pracovníků. A to se týká i té části třetí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Z médií jsem se dozvěděl, že pan premiér Sobotka vzkazuje, že my jsme založili nějaký požár a teď blokujeme hasiče. Ten požár zakládáte teď vy. Vzhledem k tomu, že předkladatelé a zpracovatelé nejsou schopni odpovědět, dávám procedurální návrh, aby bod byl přerušen do příchodu premiéra této země, a budeme po něm požadovat odpovědi na otázky, které zazněly včera a které zazněly dneska. Doufám, a teď mluvím k poslancům ANO, že si uvědomujete, kam tuto zemi ženete.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat neprodleně. Na začátek uděláme to, že vás všecky odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení do systému.

    Procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat, zní, že budeme hlasovat o přerušení tohoto bodu do příchodu pana premiéra, aby odpověděl na položené otázky.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Končím hlasování číslo 13. Přítomných poslanců je 140, pro 37, proti 76. Tento návrh byl zamítnut.

    Budeme tedy pokračovat v projednávání. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Foldyny. Ne? Takže odmažeme, ruším, a budeme v tom případě pokračovat řádnou přihláškou pana poslance Bendy.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, paní ministryně, dámy a pánové. Já jsem ochoten pochopit, že navrhovatelé nevědí některé části a že některé části mohou být vysvětleny až v průběhu času. Ale jestli mi fakt nechce pan kolega Sklenák odpovědět na základní otázku, co bude dělat vláda se jmenováním úředníků, které necháváte v její kompetenci, a přesto jsou podle zákona o státní službě, to znamená navrhováni generálním ředitelem a s právním nárokem na to, aby byli jmenováni. Tak jestli neznáte odpověď na tuto otázku a jste předkladatelem obou zákonů, tak já vůbec nevím, co tady děláme. Pak se ptám, k čemu tady fakt jsme, protože tohle je přece naprosto zásadní, fundamentální otázka tohoto zákona. A opravdu jsem překvapen, že ani vláda se nediví, co se bude dít. Až přijde někdo na její zasedání a řekne: Tady se musí zvednout 10 rukou, a když se nezvedne, tak ten člověk jde k Nejvyššímu správnímu soudu a bude jmenován. Rozumíte tomuto maléru, nebo ne? (Potlesk z lavic ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych chtěl vzkázat panu poslanci Sklenákovi vaším prostřednictvím, že jsme byli na stejné schůzi. Já jsem se ptal, diskutoval, uváděl nesmyslné příklady, požadoval jsem vysvětlení nejasností, možná jsem něco špatně pochopil - a vy jste zarytě mlčel. Že to trvalo dlouho? Možná kdybyste rychleji odpovídal, tak to mohlo být mnohem rychlejší. Čtyřikrát jsem vás včera vyzýval k těm odpovědím. Z těch 23 chápu, že nemůžete znát odpověď na všech 23. A když vás bylo šest předkladatelů, tak že byste zvládl čtyři. To je tak ta jedna šestina. Tak takové to, že... jako dobrá účast na schůzích, že sedím, odsedím si to, nic neřeknu, na nic neodpovídám, možná, ale byli jsme určitě na stejné schůzi a pamatuji si velmi dobře, a můžeme se podívat do stenozáznamů, co kdo včera během těch hodin říkal. Nebylo to 11 hodin, protože mezitím měli kolegové z KSČM hodinu pauzu, hodinu a půl byla obědová pauza, tak bych to zase nepřeháněl s tou délkou projednávání. Tak to nebylo. A já vím, že můžeme blahosklonně říct "všechno opravíme ve výborech". Ale dostal jste jenom jednu základní otázku. Ty desítky jiných konkrétních skutečně jsme schopni zodpovědět, nebo se shodnout na změně nebo na vysvětlení ve výborech. Nedozvíme se nic. A je poměrně neobvyklá situace, a to jsem fakt ještě nezažil, že máme zákon v prvém čtení podán vládními poslanci a ještě před prvním čtením už máme načten pozměňovací návrh k tomuto zákonu, a to vládním poslancem. Je to samozřejmě legitimní, lze to, ale je to poměrně neobvyklé. To si přece jako lidé, kteří jsme tady byli nějakou dobu, už můžeme přiznat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Další faktickou poznámku má pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Já to dělám nerad, ale zase musím prozradit něco z mého rodného regionu. Pan kolega Sklenák je Brňák stejně jako já a ten je zase na Beatles velký fanatik. A teď si pravděpodobně, jak jsou ty odpovědi, vzpomněl na jednu píseň Johna Lennona, kterou bych zazpíval, ale nechci brát panu Kortemu monopol na zpěv ve Sněmovně, takže to neudělám, jenom to odrecituji. Living is easy with eyes closed misunderstanding all you see. To je písnička ze Strawberry Fields Forever, volně přeložím: Jak snadné je žití, když zavřeš oči, nerozumíš ničemu, co vidíš. (Potlesk z lavic poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku neeviduji... Pan poslanec Laudát? Tak pane poslanče, vaše faktická poznámka.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. A teď zcela vážně, dámy a pánové. Je v této Sněmovně z koalice kdokoliv, kdo je schopen odpovědět na otázky, které tady padly včera a zejména dneska? Prosím, chcete na to čas? Mám si vzít přestávku? Chcete na to čas? Hlasovali jste proti přerušení bodu. Tak prosím, je tady někdo schopen odpovědi? Kdokoli, zpracovatelé, kdokoliv, na ty otázky, které tady zazněly? Nebo chcete, aby oba tyto zákony, včerejší i dnešní, skončily u Ústavního soudu? (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní mám s přednostním právem přihlášeného pana ministra Dienstbiera. Máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vidím, že je tady dnes veselá nálada při projednávání tohoto zákona. Dokonce jsme tady téměř měli i zpěv, ale já přece jenom budu trošku věcnější.

    Padají tady různé dotazy. Asi ten nejpodstatnější ze strany pana poslance Bendy na to, jak je to s nárokovým jmenováním v případech, kdy má jmenovat vláda České republiky na základě výběrového řízení. Asi bychom se museli vrátit zpátky k cílům služebního zákona, který mimo jiné má objektivizovat výběr zejména vysokých státních úředníků, ale nejenom těch, platí to i obecně. Proto v návrhu zákona jsou výběrová řízení pokud možno ve všech případech, kde to je jen trochu možné, aby se právě ten výběr objektivizoval. A je logické, že má-li být ten výběr objektivní, a jestliže výběrová komise stanoví nějaké pořadí kandidátů, tak by asi ten, kdo pak formálně provádí to jmenování, měl takový výběr respektovat, protože jinak by ten smysl výběrového řízení a objektivizace posuzování byl zcela nepochybně popřen. Proto v tom návrhu je ta nárokovost. Samozřejmě je možná debata, jestli je to ideální v případě, kde vedoucí ústředních správních úřadů jmenuje přímo vláda. Je taky jistě možné debatovat o tom, jestli to má být vláda, nebo jestli víceméně ten formální krok má učinit někdo jiný, například zástupce generálního ředitele, o čemž se ta debata také vedla. Zástupce, ne generální ředitel, aby tam byla instančnost, protože podle zákona o státní službě se má rozhodovat ve správním řízení, a tedy jestliže někdo rozhoduje, měla by tam být zpravidla i nějaká přezkoumatelnost, což samozřejmě na této úrovni je poměrně složitá konstrukce. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji zde dvě faktické poznámky. První pan poslanec Zlatuška, po něm pan poslanec Laudát. Poprosím pana poslance Zlatušku.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, jenom v té reakci na poznámku pana poslance Laudáta, kdybyste ho zkusil požádat, aby se nesnažil dělat z Ústavního soudu třetí komoru Parlamentu. (Ohlasy v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. O slovo se hlásí pan zpravodaj Jan Chvojka, tak mu udělím slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Blažka. Já jsem také fanoušek hudby i fanoušek filmu. Mě trošku mrzí, že opoziční kolegové vidí všechno černě na tom našem zákoně, a pan kolega Blažek tady argumentoval několika písněmi. Já jsem velký fanoušek skupiny Monty Python, ne hudební, ale komediální, a nevím, jestli někteří z vás znají Život Briana, tam je taková ta hezká píseň, kterou já bych vám doporučil - Always look on the bright side of life, Vždycky se dívejte na život z té světlé stránky. Je to, jak přibili Ježíše na kříž, jak se tam zpívá. Takže tohle bych vám doporučil.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou je pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nevím, jestli se mám vyjadřovat vůbec k panu Zlatuškovi, to už je opravdu... Já už jsem ho tady jednou nálepkoval nějakým příměrem do známého televizního seriálu a nebudu se opakovat. Jestli někdo tady sedí v téhle Sněmovně a neví, co je role Ústavního soudu, dbát na nezávislost institucí, na základní lidská práva, jestli potlačení nebo omezení svobody a nezávislosti klíčových institucí, klíčových pilířů demokracie - a tady v téhle souvislosti začne blábolit o třetí komoře Parlamentu, no, ta podání tam dával váš koaliční partner. Tam se to stalo sportem. Ale k tomu jsem vystupovat nechtěl, protože pan Zlatuška mně za to nestojí.

    Chtěl jsem ale k panu ministru Dienstbierovi. Víte, já se obávám, že tady zrovna v případě, co udělá vláda, neudělá - vždyť tam dáváte obdobné miny, nejsem právník, a to, co se odehrávalo i kolem prezidenta, kolem Ústavy, když tam je jmenuje, tak jestli tím se rozumí, že musí jmenovat, nebo nemusí jmenovat, co se stane, když nejmenuje, a mám pocit, že nějaké party zběsilců dokonce na něj dávaly ústavní žaloby, anebo i žaloby v této souvislosti. Nebo byla jiná parta, podivná, která žádala přešetření psychického stavu. A vy tady vlastně zakomponováváte principiálně stejné nejasnosti, stejné časované bomby, nebo obdobné. Takže já prostě si myslím - to mi přijde úplně postavené na hlavu. Zvláště poté, co jsme zažili spory právě kolem kompetencí a nejasností výkladu Ústavy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Pan navrhovatel. (Reakce na přihlášky v sále:) Jestli máte faktickou poznámku - musíte počkat v pořadí. (Poznámka mimo mikrofon.) S přednostním právem. To je pravda. (K panu poslanci, který je u řečniště:) Já vás poprosím, pane poslanče, počkejte po faktických poznámkách, protože faktické poznámky mají přednost před přednostním právem.

    Další faktickou poznámku má pan poslanec Marek Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Jsem rád, že pan ministr Dienstbier potvrdil to, co se tady snažím vládní koalici sdělit celou dobu, že veškeré rozhodující pravomoci v tomto státě bude mít generální ředitel, případně zástupce generálního ředitele. Jestli máte už dneska obrovský problém s tím vybrat si eurokomisaře, tak vás ujišťuji, že na výběru generálního ředitele se tedy rozpadnete, protože takhle silnou postavu, na té se opravdu dohodnout nemůžete.

    Přesto mi nebylo odpovězeno na mou základní otázku. Co se stane, až generální ředitel přinese nějaké jméno na vládu, ta vláda ho musí odhlasovat, a ta vláda ho neodhlasuje. A nevymlouvejte se tím, že chce někdo být jmenován něčím jiným. Nedělejte z vlády orgán, který něco udělat musí, když ústavně víte, že ji k tomu nejste schopni donutit. A já se ptám, jaký pak bude další postup.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále je zde přihlášen pan poslanec Blažek. Bude to nějaká další hudební lahůdka?

  • Poslanec Pavel Blažek: Já jenom stručnou reakci, vaším prostřednictvím, na pana poslance Chvojku. Víte, když jsme v situaci, kdy nás tady sedí asi dvě stě, z toho někteří mají odpovědnost větší, neboť jsou v koalici, včetně ministrů, a evidentně nikdo neví odpověď na některé otázky, tak já můžu nabídnout jednu jedinou píseň. Můžete oslavit příští rok 60 let od téhle písně, jmenuje se stručně, překládat nemusím - Help! (Ohlas v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má pan poslanec Komárek. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, vážení kolegové, já se dobře bavím a oceňuji vtipy kolegů. Já tak vtipný nejsem. Ale já bych rád upozornil na významný posun v mínění opozice. Tady došlo k dramatickému zlomu. My jsme přece byli včera svědky nejen tady ve Sněmovně, ale v médiích a všude, že pan Kalousek bil do stolu a pan Stanjura se zapřísahal, že nikdy nepřipustí, aby služební zákon a související zákony prošly touto Sněmovnou. A hle - nyní pan Laudát vyhrožuje Ústavním soudem, čili implicite i explicite předpokládá, že tyto zákony budou schváleny. A já říkám hurá! (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Neměl bych kazit radost předsedovi výboru, jehož jsem členem, že jo. Tak pro pana poslance Komárka vaším prostřednictvím a budu mluvit za sebe. Já jsem říkal, že ten zákon, jak je předložen, sněmovní tisk 71/0, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu 71/8, nemá šanci projít. A to je pravda. A měl byste se radovat se mnou, že to takhle neprojde, a ne se radovat, že by to náhodně mohlo projít. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní s přednostním právem pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Na tu několikrát opakovanou otázku. Ono se to netýká projednávání tohoto zákona podle mého názoru. Co se stane? No, výsledek výběrového řízení je závazný. A ten, kdo má jmenovat představeného, ho jmenovat musí. A podle obecných principů, pokud bychom připustili, že nastane situace, že se tak nestane, tzn. že ta vláda, která musí jmenovat, tak neučiní, tak podle mého názoru je jediná možnost, aby se ten, kdo to výběrové řízení vyhrál, obrátil na soud a ten by rozhodl. To je tedy moje odpověď na ty opakované otázky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Marek Benda: Já jsem moc rád, že se k tomu pomalinku dostáváme. Když jsem vám to říkal včera, tak jste mi to ještě nevěřili. Teď už doufám, že mi to všichni už začínáte věřit, když vám to říká i pan ministr Dienstbier i předkladatel.

    Takhle to prostě bude. Ta vláda je tam za naprostou bandu šašků, která to udělat musí. A když to neudělá, ty hlasy se nenajdou, tak bude nahrazena soudem. Pak ji prosím do toho zákona nedávejme. Nedělejme z vlády pošťáky. To je přece ostudné, aby ústavní orgán byl pošťákem! To už jsme si vyzkoušeli jednou s prezidentem a jsou z toho jenom maléry. Pak ji z toho vyhoďte a netvrďte mi, pane předkladateli - já jsem to na rozdíl od vás četl -, že se to netýká tohoto návrhu zákona, ale týká se to toho včerejšího. V tomto návrhu zákona je ve všech těch změnových zákonech řečeno, že jmenuje vláda. A ne zástupce generálního ředitele. V tomto návrhu zákona byste to museli změnit, ne v tom včerejším. Já jsem ten návrh zákona četl. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Další faktickou poznámku pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo a děkuji za vysvětlení. To znamená, že pan předkladatel tady jasně řekl, ministr řekl, že nikdo nikoho nemůže donutit, aby jmenoval, když nechce. Ale vždyť my už tady máme precedenty s policejním prezidentem. To chcete vyrobit kauz 50 policejních prezidentů a zablokovat státní správu, až se voliči rozhodnou, že chtějí někoho jiného? Váš trafikant, vrchní trafikant tam bude, začne dělat naschvály, takže stát bude paralyzován, bude se čekat na soudy, jo? To pěkně děkuju. Uvědomujete si svoji zodpovědnost? (Ticho v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A nyní s přednostním právem pan ministr Dienstbier.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, odpověď Markovi Bendovi je jednoduchá. Žijeme v právním státě, kde zákony jsou vázány, je nejvyšší ústavní instituce a není to jediný případ, kdy prezident, vláda nebo nějaký jiný státní orgán má prostě povinnost rozhodnout ve smyslu zákona a nemá žádný prostor pro vlastní uvážení. Takové situace prostě v právu známe, z tohoto hlediska to není nic nového. Chápu, že v případě kolektivního orgánu jako vláda je ta situace trošku složitější z ústavněprávního hlediska.

    A co se týče soudního přezkumu. Celý služební zákon je postaven na tom, že se rozhoduje podle zásad správního práva a přirozeně proti jakémukoli rozhodnutí v tomto směru je možné se domáhat přezkumu u soudu. Na tom není nic podivného. Pokud vláda a všechny další státní orgány, které mají jakoukoli roli podle služebního zákona, budou postupovat podle zákona, tak je vše v pořádku. A pokud nebudou, tak je také v pořádku, protože ten, koho se to dotkne, má možnost soudní ochrany. Já myslím, že to je zcela přirozené, a asi bychom se nad tím neměli úplně pozastavovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde ještě faktickou poznámku pana poslance Stanjury? (Ano.) Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Když jsme v minulých dnech hovořili o tom, jak vytvoříme skupinu úředníků, kteří se budou vzájemně jmenovat, hodnotit, posouvat, odměňovat, tak jste říkali, že to je přehnané. A teď tady slyšíme konečně pravdivá slova, jaký je ten model. Výběrová komise je tzv. půl na půl. Není to pravda, protože rozhodují úředníci, které jmenuje superúředník. Takže ve výběrové komisi má superúředník většinu.

    A abychom to vyřešili, aby ta vláda náhodou nebyla proti, tak by to mohl dělat zástupce superúředníka, ten bude rozhodovat. Takže superúředník udělá výběrovou komisi, ta vybere nějakého šéfa státního úřadu a zástupce superúředníka ho tam jmenuje. Je to velmi jednoduché. Tím pádem tam z toho vládu v dobrém dostaneme mimo. Ale to je přesně ten systém, který kritizujeme - uzavřená skupina. Vraťte se do toho včerejšího návrhu, kdo všechno tam je, kdo tam zůstane po případné účinnosti a jak to bude dál fungovat. Opravdu superúředník nebo jeho zástupce budou silnější figury ve veřejném životě než ministři. A divím se, že stávajícím ministerským poslancům to nevadí. Budou se ještě divit.

    Ale my se budeme radovat spolu s panem předsedou volebního výboru, že v tom tvaru 71/8 to neprojde, a doufám, že tak nerozumnou věc společně neuděláme. (Ojedinělý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem se tady včera pokoušel také upozornit na určitý analogický zákon, který s tím naším zákonem tak trochu souvisí, byť je tomu na nižší úrovni, a to je zákon o úřednících vyšších územně samosprávných celků, podle kterého se řídí tyto procesy, o kterých tady mluvíme, na úrovni kraje a krajského úřadu. Tam samozřejmě nastává situace, že výběrová komise doporučí kandidáty na daný post vedoucího odboru nebo třeba i ředitele školy zřizované krajem a rada kraje, která pak má podle zákona ve své kompetenci nositele té funkce jmenovat, rozhodne jinak. Nejmenuje vítěze toho výběrového řízení, toho, který byl na prvním místě. A samozřejmě to vzbuzuje různé debaty, v novinách se píše o tom, že rada kraje postupuje svévolně, ale to je asi tak všechno, co je proti tomu možné dělat. Rada kraje má konečné slovo.

    Samozřejmě ten zákon musí být upravený tak, aby i vládě příslušela tahle pravomoc a nemusela povinně poslechnout doporučení té výběrové komise, která samozřejmě není nad ní, není nad vládu. Budete to holt muset asi nějak v tomhle směru upravit, když chcete, aby to fungovalo. Jinak to opravdu fungovat nebude a bude to vnášet další, nové problémy. Nakonec víte, že samotný pan prezident neposlechl něco, co musí udělat, a profesora, kterého měl jmenovat, nejmenoval. Tak to přece na světě chodí. Musíme to udělat tak, aby to fungovalo, a ne aby to tvořilo neustále problémy. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou. (Poslanec Blažek chce vystoupit s řádnou.) S řádnou? Tak v tom případě musíte počkat. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kostřica.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl vzhledem k těmto zákonům obrátit vaši pozornost do krátké minulosti, pár roků dozadu. Kdyby nedej bože, takovýto zákon nebo takovéto zákony platily před několika lety, tak by mě vůbec nepřekvapilo, že jedním z neodvolatelných úředníků by byl jistě pan Vít Bárta, pan poslanec Babák, paní Kristýna Kočí apod. Já bych nechtěl přirovnávat hnutí ANO k Věcem veřejným, to jistě nechci. Ale uvědomte si, že takové nebezpečí tady je. A pokud by nějaký ministr měl své náměstky, které jsem třeba jmenoval, tak si myslím, že jeho řízení by bylo tak obtížné, že kdyby někdy zemřel, tak by nemusel před žádný boží soud, tam by stačilo, aby připažil ruce a letěl by přímo direktně do nebe. Děkuji vám. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Komárek. ***

  • Poslanec Martin Komárek: Já jenom krátce si dovolím reagovat na váženého a milého předsedu poslaneckého klubu ODS pana Stanjuru. Prostřednictvím pana předsedajícího - pane Stanjuro, nebudeme se tady kazuisticky přít. My všichni víme, že ten zákon neprojde přesně v tom znění, v jakém byl navržen, protože my všichni víme, že i koalice podala pozměňovací návrhy, takže trvat scholasticky na vašem tvrzení není určitě věcně správné. Ale já to neříkám proto, abych zvítězil v nějakém logickém sporu, nýbrž proto, že chci poukázat na to, a myslím, že to všichni víme, že koalice už s opozicí o tomto zákonu jednala, možná z hlediska opozice nedostatečně, a jedná o něm znovu. A že všichni chceme, aby ten zákon prošel, protože služební zákon potřebujeme především kvůli České republice. Na druhém místě kvůli čerpání evropských fondů. A všichni chceme, aby prošel v té nejlepší možné podobě. To znamená, nechceme k němu dávat účelové pozměňovací návrhy, ale takové pozměňovací návrhy, které mají smysl a vylepší ho, a věřím, že opozice chce to samé a bude se toho jednání, které už probíhá, účastnit vážně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní s řádnou přihláškou do rozpravy pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Mám reakci na pana ministra Dienstbiera a potom ještě něco jiného bych rád řekl.

    Podívejte, já v obecné rovině mohu souhlasit s tím, že samozřejmě bude soudní přezkum. A to je systémově všecko v pořádku. Problém ale je v tom, co jsem v této sněmovně slyšel zejména od koaličních poslanců o soudech: justiční mafie, pomalu jednají. Takže ve vaší rétorice to vlastně znamená, že ta různá jmenování budou přezkoumávat tito tzv. justiční mafiáni, temné síly v justici, jak zase říkala vaše první náměstkyně Marvanová, a podobně. Takže vy si musíte sjednotit, jestli to těm soudům budeme dávat, s čímž já souhlasím. Já bych velice rád poprosil, abychom už nepopisovali v těchto dramatických barvách. Jednak to skutečnosti neodpovídá a jednak to diskredituje celý ten proces.

    Dovolte mně ještě - a teď se obracím na pana ministra Dienstbiera - je to poslední něco hudebního, ale nikoli už nějaká písnička. Ale když zase poslouchám tu debatu, i včerejší, ono tomu bude příští rok 60 let, co se jednoho rána probudil Paul McCartney a zdála se mu nádherná melodie. Takže on si sedl ke klavíru, aby ji nezapomněl, noty neuměl - to jsou ty vědomosti a moudrost: neuměl noty a dodneška se poslouchá - a začal si to hrát. A protože bylo ráno, tak tomu dal název Scrambled eggs neboli Míchaná vajíčka. Pak se mu to rozleželo - a tak by měly vznikat i zákony podle mě - pak se mu to rozleželo, řekl si, že bude lepší kytara než klavír, že název Míchaná vajíčka je blbost, protože je to taková tklivá melodie, a dal tomu název Yesterday. Myslím si, že tu písničku všichni znáte. (Poslanec Zavadil: Zazpíváš?) Nezazpívám, to je vysoko, to je od G dur a to je hrozně vysoko. To je pro něho, opravdu. A potom ještě tam byl nějaký George Martin, který mu doplnil - a teď to nechci zesměšňovat - takové to fidli fidli, které se tam prostě nádherně hodilo.

    A teď se vrátím k tomu konglomerátu těchto zákonů. Já mám pocit, že se to taky někomu zdálo, tyhle zákony. Ale tomu McCartneymu to přišlo od pánaboha, jinak by se to neposlouchalo ještě dneska. Tohle teda od pánaboha nepřišlo. Zůstalo tomu pořád Scrambled eggs. Já bych poprosil, aby tam bylo trošku toho Yesterday. A kéž byste tady měli uši a to fidli fidli, co tam dal George Martin, to jsme tady společně dodělali, aby ty zákony měly smysl. A stejně jako to Yesterday, které se poslouchá ještě dneska, aby ten zákon platil třeba za těch 60 let. (Potlesk z lavic ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S řádnou přihláškou pan zpravodaj Chvojka.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jenom panu poslanci Blažkovi. Já jsem taky fanoušek Beatles, ale nemáte pravdu. Není to 60 let, ale 50. Před 60 lety hrál tenkrát Chuck Berry a Buddy Holly. Beatles byli o deset let později, takže Beatles hráli v 60. letech, ne v 50. Takže je to 50 let. (Oživení a smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za drobnou exkurzi do hudební historie. Ještě pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Pavel Blažek: Já se omlouvám. Pan poslanec Chvojka má pravdu. Přestože pan Babiš o nás pořád říká, jak my v ODS umíme počítat, tady máte důkaz, že neumíme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V tento moment neeviduji žádnou přihlášku, ani řádnou do rozpravy ani faktickou. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si chce pan zpravodaj a navrhovatel vzít závěrečné slovo. Vezmete si závěrečné slovo, páni poslanci? Ne? Děkuji.

    V průběhu rozpravy jsem zaznamenal jeden návrh od pana poslance Plíška, který říká, že se vrací návrh navrhovateli k dopracování. Takže o tomto návrhu dáme hlasovat. Ještě jednou zopakuji, o čem budeme hlasovat, než hlasování zahájím. "Poslanecká sněmovna vrací předložený návrh navrhovateli k dopracování." Mám zde žádost o odhlášení, takže všechny vás odhlásím a poprosím vás o opětovné přihlášení do systému. Ještě přivolám kolegy z předsálí. Zopakuji tedy návrh, o kterém budeme hlasovat, a to je to, že... faktická poznámka zmizela, takže pokračujeme dál.

    Budeme hlasovat o tom, že se předložený návrh vrací navrhovateli k dopracování.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Táži se, kdo je proti tomuto návrhu, tak jak byl přednesen.

    Končím hlasování číslo 14. Přítomných poslanců v sále je 135, pro 57, proti 74. Návrh nebyl přijat.

    V tom případě se nyní budeme zabývat návrhem přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Táži se tedy, zda má někdo jiný návrh nebo chce doplnit. Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Já navrhuji vzhledem k tomu, že tento zákon považuji za útok na nezávislé instituce, aby se tím zabýval školský výbor. A pokud se týká dalších věcí, jsou tam instituce, které také mají být nezávislé, jako je úřad paní Drábové a podobně. Ty padají zase kompetenčně pod hospodářský výbor, tak i hospodářský výbor.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda má někdo ještě další návrh na doplnění pro projednání v dalších výborech. Neeviduji. V tom případě přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat jednotlivé výbory postupně.

    Takže návrh usnesení je, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 15. Přítomných poslanců je 142, pro tento návrh bylo 139 poslankyň a poslanců, proti žádný. Takže tento návrh na přikázání k projednání ústavněprávnímu výboru byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání školskému výboru.

    Takže zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro toto přikázání, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 16. Přítomných je 145 poslanců, pro návrh bylo 60, proti 68. Tento návrh na přikázání nebyl přijat. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré ráno. Budeme pokračovat projednáváním bodu číslo osm, až se kolegové ztiší. Bodem číslo osm je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrh zákona je zejména reakcí na analýzu stavu daňových zákonů v návaznosti na legislativní procesy uskutečněné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, na požadavky vyplývající z nutnosti naplnění obsahu relevantních bodů programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy.

    Obsahem návrhu je především vypořádání se s dosud neúčinnými částmi zákona o jednotném inkasním místě, poskytnutí daňového benefitu ve formě zvýšení slevy na dani na druhé a další vyživované dítě, obnovení základní slevy na dani pro pracující důchodce a přijetí omezení vztahujících se k možnosti uplatnění výdajů formou paušálů uplatněných u příjmů ze samostatné činnosti.

    V působnosti zákona o daních z příjmů se provádějí i další vybrané změny a legislativně technická zpřesnění. Zároveň jsou do návrhu zahrnuty tematicky související změny provedené v zákoně o rezervách a v daňovém řádu, kde je dále navržena implementace některých dalších opatření navazujících zejména na boj s daňovými úniku a rozšíření elektronizace správy daní.

    Účinnost je navrhována k 1. lednu 2015. Z důvodu zachování kontinuity oproti stavu před rekodifikací soukromého práva je pro vybrané změny navržena možnost aplikovat jej pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

    Závěrem vás prosím o schválení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zároveň avizuji, že v rámci podrobné rozpravy bude navrženo zkrátit lhůtu pro projednávání návrhu zákona ve výborech na 30 dní.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Rais. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové poslanci, slyšeli jsme podle mne velmi komplexní pohled na zákon. Já budu jinými slovy samozřejmě hovořit obdobně.

    Víme, že opatřením Senátu z konce loňského roku a s nabytím účinnosti od 1. 1. 2014 byla provedena rozsáhlá úprava všech zákonů působících v daňové oblasti, která navázala na komplexní změnu soukromého práva, jak se říká, rekodifikace soukromého práva. Tato rekodifikace čili implementace těch změn zasahuje samozřejmě do daňových zákonů. Čili jsme postaveni před problém, že musíme implementovat změny v občanském zákoníku, v obchodních společnostech a družstvech, zákon o mezinárodním právu soukromém a další zákony.

    Chtěl bych zde upozornit na to, že zejména v zákonu o dani z příjmů je řada ustanovení, která vedou ke snížení odvodové zátěže poplatníků daně z příjmu fyzických osob tím, že daňově zvýhodňujeme druhé, třetí a každé další dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

    Tak jako pan ministr samozřejmě doporučuji postoupit návrh zákona do druhého čtení a přikázat rozpočtovému výboru, aby tento výbor projednal detailně připomínky a stanoviska členů výboru, aby toto stanovisko formou návrhu usnesení výboru předal do Poslanecké sněmovny. Ztotožňuji se s názorem, že by tady měla být zkrácena lhůta k projednání na 30 dnů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného pana poslance Petra Fialu a poté pana poslance Votavu a pana poslance Dolejše. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan zpravodaj profesor Rais tady říkal, že bude mluvit obdobně jako pan ministr financí. Tak to já tedy nebudu mluvit obdobně.

    Tady nám vláda předkládá návrh velmi komplexních změn v daních z příjmů. Je to pokus o poměrně velkou změnu celého systému výběru daní, přičemž není úplně jasná koncepce, aspoň mně není jasná ta koncepce a kam to směřuje, jaký bude nakonec cílový stav.

    Musím říct, že některé návrhy jsou z našeho hlediska pozitivní, to nezastírám, ale většina skrývá spíše v sobě různá nebezpečí a má v podstatě negativní dopad. Pokud by tam nebyly problematické části, o kterých budu za chvíli mluvit, tak by občanští demokraté určitě rádi některé věci podpořili. Velice rádi bychom podpořili například slevu na dani na druhé a další dítě, odpovídá to naší představě o rodinné politice. Byli bychom skutečně pro takovouto úpravu.

    Také bychom samozřejmě - to pro vás nebude žádné překvapení - rádi hlasovali pro opětovné obnovení slevy na dani pro pracující důchodce. Nakonec byl to návrh, s kterým jsme tady přišli my. Předkládali jsme novelu podobného znění. Ale nebudeme hlasovat pro tuto novelu, protože ta chce kromě té slevy také zdanit důchody. A pro nás myšlenka, že budeme postihovat důchodce, protože dosáhnou vyššího příjmu, je myšlenka nepřijatelná. Je to podle nás naprosto špatný princip.

    Co ale rozhodně podpořit nemůžeme a co považujeme za velkou chybu, je omezení paušálu pro některé živnostníky. Zasáhne to zejména ty, tak jak je to v tomto vládním návrhu obsaženo, kteří mají velké výdaje s nákupem vstupních investic. To znamená, že ne, jak se někdy říká, že si to mohou dovolit advokáti a podobní, to není pravda. Toto zasáhne řadu živnostníků, jako jsou řemeslníci, automechanici, zemědělci a další a bude to pro ně nevýhodné.

    Jenom připomenu to, co řada z vás určitě ví, nebo aspoň tuší, že živnostníci se netěší řadě výhod, které mají jiní zaměstnanci, nemají jistou výši příjmů, nemají nárok na pracovní pomůcky, na odstupné, na omezené ručení za škodu, na placenou dovolenou, nedostávají příplatky za práci přes čas, nemají výpovědní lhůtu, nepožívají zaměstnanecké benefity, starají se o sebe, zaměstnávají další lidi, nesou obrovské riziko - a zatěžovat živnostníky tímto způsobem je podle nás cesta naprosto špatným směrem. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Votavu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k předložené novele zákona o daních z příjmů, kterou předkládá tato koaliční vláda Parlamentu České republiky.

    Tato předloha patří jistě k nejdůležitějším daňovým předlohám, které budeme v současné době projednávat. Jedná se tedy o klíčový zákon, kterým koalice dává zcela jasně najevo, že to se svými sliby obsaženými v programovém prohlášení vlády myslí naprosto vážně. V tomto případě tedy vážně se sliby zásadní nápravy daňového systému v České republice. Naplňuje se tak i volební program sociální demokracie. Předloženou novelou zákona o daních z příjmů jistě napravujeme to, co zde zanechaly předchozí pravicové vlády, a to jsou negativní dopady sedmileté pravicové vládní politiky, politiky Občanské demokratické strany a TOP 09. Pravicové politiky bezohledného plošného škrtání, necitlivého zacházení s ohroženými skupinami obyvatel a s destabilizací veřejných služeb, která z toho vyplývala.

    Předchozí pravicové koalice v posledních letech svými takzvanými reformami postupně, ale zato zcela systematicky, devastovaly daňový systém České republiky. Především výrazně snížily míru přerozdělení, a to s přímo destrukčním účinkem na vývoj veřejných financí. Snížily daně vysokopříjmovým skupinám obyvatel a přenesly tak daňové břemeno na středně- a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Záměrně tak posílily podíl nepřímých daní na úkor daní přímých a majetkových v daňovém inkasu. To však zdaleka není všechno. Daňový systém České republiky se za působení předchozí koalice stal výrazně nespravedlivým. Systém přímo prolezlý různými typy daňových privilegií, privilegií umožňujících zájmovým skupinám či jednotlivcům být zdaněn méně než ostatní. Tato "systémová" nespravedlnost pak byla dále posilována neochotou předchozích vlád přijmout zásadní a účinná opatření v boji s daňovými úniky. V daňovém systému České republiky se tak nahromadilo tolik problémů, že je bohužel ale nelze vyřešit zcela najednou. Jsou však naprosto zjevné a velmi dobře identifikovatelné a také popsané. Současný daňový systém je nepřehledný, složitý, nespravedlivý a neefektivní. Systém, v jehož stinných zákoutích se umějí někteří velmi efektivně pohybovat a z něj také profitovat. Cílem této koalice je právě náprava tohoto systému.

    Současná vládní koalice se také ve svém programovém prohlášení přihlásila plně k nápravě daňového systému. Proto přistoupila právě k novele zákona číslo 586/1992 Sb. a dalších doprovodných zákonů jako k prvnímu kroku, který by měl vzhledem k nebezpečí z prodlení řešit především ty nejaktuálnější problémy naší daňové soustavy.

    I když předložený zákon v sobě shrnuje celou řadu nezbytných opatření, a to opatření souvisejících s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, hovořil o tom již i pan ministr, ve skutečnosti je klíčovou záležitostí důkladná revize zákona číslo 458/2011 Sb., to je zákon o jednotném inkasním místě, takzvaný JIM, a dále pak opatření vyplývající z koaliční dohody, a to zvýšení slevy na dani pro druhé a další dítě, obnovení základní slevy pro pracující důchodce, omezení nastavení výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné. Klíčovým úkolem předkládané novely zákona o daních z příjmů je tedy především zásadní změna doposud platného, byť neúčinného zákona číslo 458/2011 Sb., o jednotném inkasním místě, zákona, který je přímo krystalickým vyjádřením a završením všech negativních trendů a postupů, které se v našem daňovém systému v posledních deseti letech objevily. Právě na nápravě tohoto vysoce kontroverzního zákona má koalice šanci velmi dobře veřejně ukázat své záměry v oblasti daňového systému České republiky a jeho kultivaci.

    Já bych si dovolil připomenout ve třech oblastech, jaké nebezpečí právě skýtá a jaké nebezpečí zavedla do jednotného inkasního místa, se kterým samozřejmě jinak systémově problém nemáme, chápeme, že jednotné inkasní místo má svůj význam, nicméně to, co bývalý pan ministr financí Kalousek do toho zákona ještě implementoval, to určitě jsou věci, které nám vadí. Jednak to, že obsahuje výrazné a ve vztahu ke stabilitě veřejných rozpočtů přímo destrukční snížení daňových příjmů. Pokud by nedošlo k základní revizi opatření tohoto zákona, byl by jeho přímý negativní dopad do veřejných financí v roce 2015 minimálně 20 mld. korun.

    Tento doposud platný, a jak jsem řekl, neúčinný zákon o jednotném inkasním místě obsahuje také prohloubení deformace daňového prostředí v porovnání mezi osobami výdělečně činnými a zaměstnanci, a tím vyvolává i výrazné riziko odvozených negativních dopadů do výběru daní a pojistného. Zákon totiž předpokládal výrazný pokles sazeb pojistného na sociální pojištění pro OSVČ z 29,2 % na 6,5 % při zdvojnásobení vyměřovacího základu. To by samozřejmě znamenalo pokles zatížení OSVČ sociálním pojistným zhruba o polovinu z dnešní již beztak nízké úrovně, ale přímo pozvánku do systému. Je to tak.

    Dále tento zákon, byť neúčinný, ale platný, obsahuje celou baterii daňových opatření zaměřených proti zaměstnancům. Důsledkem zvýšení sazby pojistného na zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem o 2 % při recipročním snížení u zaměstnavatele bylo přímo zvýšit již tak vysoké zdanění mezd a platů u zaměstnanců. Obsahuje však odbourání i toho minima daňových zvýhodnění, která zaměstnancům současný daňový systém poskytoval.

    Všechna opatření předložené novely tedy směřují k nápravě zákona číslo 458/2011 Sb., zamezení poklesu zdanění u daně z příjmu fyzických osob, zamezení neopodstatněnému poklesu sociálního a zdravotního pojištění u OSVČ a zamezení zvýšení pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnanců o 2 %. To jsem již vzpomínal.

    Samozřejmě, tato předkládaná novela zákona obsahuje i programové cíle, jak jsem již řekl na začátku svého vystoupení, velice důležité, a to řadu pozitivních změn a opatření, které pomohou zejména rodinám s dětmi, sociálně slabším spoluobčanům a seniorům. Jedná se, jak už řekl pan ministr, a já si dovolím to opakovat, o zvýšení daňové slevy na druhé a třetí dítě o 200, resp. 300 korun měsíčně, vracíme tak pracujícím rodičům v roce 2015 více než 1,3 mld. korun a v roce 2016 pak 1,6 mld. korun. Myslím si, že je to výraz prorodinné politiky vládní koalice, a daňové zvýhodnění je přitom jednou z nejefektivnějších forem pomoci rodinám s dětmi. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Kalouska a poté pana zpravodaje a poté všechny ostatní řádně přihlášené. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, on již to tady řekl můj předřečník - ten rozpočtový dopad tohoto návrhu zákona. Byť si nemyslím, že to číslo je úplně přesné. Vstoupí-li tento zákon v účinnost k 1. 1. 2015, pak fyzické osoby zaplatí v roce 2015 o 14 miliard více, než kdyby tento zákon v účinnost nevstoupil, a v roce 2016 o 26 miliard korun více, než kdyby tento zákon v účinnost nevstoupil. Pozoruhodné je, že zatímco v konvergenčním programu ministr financí tyto rozpočtové dopady poctivě přiznává, v předloze, kterou máme k dispozici, tyto rozpočtové dopady takto uvedeny nejsou. Myslím si, že je dobré s nimi Sněmovnu seznámit. Zdá se, že tajení některých informací před Sněmovnou začíná být oblíbeným vládním sportem.

    My se nedomníváme, že je nezbytné v současné situaci, aby v roce 2015 fyzické osoby zaplatily o 14 miliard víc na přímých daních, než předpokládá dnes platný právní stav, který by měl být účinný k 1. 1. 2015, ale pravděpodobně účinný nebude, protože v účinnost vstoupí tento zákon. Na to máte dostatečnou většinu a bude to legitimní. Ale proto v roce 2015 zaplatí fyzické osoby o 14 miliard víc, než by platily, kdyby tento zákon předložen nebyl. A v roce 2016 o 26 miliard korun víc. To nejsou prosím moje čísla, to jsou čísla pana ministra financí Babiše. Odkazuji na stranu 13 konvergenčního programu, tabulku 3.1.

    Protože si myslíme, že to není správně, navrhuji zamítnutí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana zpravodaje.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem chtěl zareagovat na informace ze strany ODS, které tady padly. Řadu věcí řekl pan předseda rozpočtového výboru, ale myslím si, že by bylo dobré zjednodušeně to zopakovat.

    V prvé řadě se podporuje přesně ta politika, která byla předvolebně inzerovaná. Je ze strany koalice. Dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění rodin s druhým a dalšími dětmi. Co se týká - použiji slovo útoku, že omezujeme paušály na živnostníky, já si myslím, že hnutí ANO je jedna z institucí nebo politických hnutí, které podporuje jednoznačně živnostníka. Je potřeba, když už se řekne A, že tam jsou limity, tak je tam také potřeba říct to, že se ten paušál skutečně týká částek až nad ty dva miliony korun. A jestliže se v tom prostředí pohybujete, tak dobře víte, že tento dopad samozřejmě bude na činnosti, které spíš přesahují ty dva miliony, že to řemeslník typu vodaře bohužel nedosáhne. Takže si myslím, že je to zase pomoc živnostníkům. - Tím nemyslím živnostníkům typu advokáti samozřejmě, pánové, které tady vidím napravo. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, registruji váš návrh. Děkuji, a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, chtěl bych reagovat na pana poslance Kalouska vaším prostřednictvím. Hovořil jsem o dopadu do státního rozpočtu, jaký by mělo, kdyby byl účinný JIM - 20 miliard. To jenom pro objasnění. On tady házel potom nějaké cifry, které nevím, odkud vzal.

    Možná bych si ale dovolil jenom ocitovat jedno vyjádření pana bývalého ministra Kalouska, které učinil coby ministr financí, jak on se díval na paušály, když dneska kritizuje, že my jsme zastropovali výdajové paušály. On říká: Dnešní podoba paušálů - tehdy, když byl ministrem - dnešní podoba paušálů, které patří k nejštědřejším v Evropě, že už mu dlouho vadí. Musíme se k tomu vrátit. Bude to jedno z opatření, které navrhnu k diskusi. Paušály byly jakžtakž na úrovni do roku 2005. Jejich zdejší podoba nemá ve světě obdoby. Zemědělci by podle jeho představy mohli využívat paušál 50 %, lidé živící se autorskými honoráři 30 %, živnostníci, notáři, daňoví poradci a další pak 25% paušál. Podnikatelé působící v pronájmu by mohli uplatnit paušál ve výši 20 %.

    Jestli kritizuje pan kolega Kalousek, že my jdeme proti živnostníkům, což si vůbec nemyslím, to zastropování se nemůže dotknout řady drobných živnostníků a podnikatelů, tak on sám připravoval, nebo uvažoval o změnách, kdy naopak sníží procentní sazby paušálů. Trochu svědomí také.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Dolejše, dovolte, abych načetla omluvu pana poslance Schwarzenberga, který se omlouvá z dnešního jednání mezi dobou 9 až 15 hodin z důvodu pracovního jednání.

    Nyní prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou návrh zákona, který, jak jsem poslouchal dosavadní debatu, měl by být zásadním. No přinejmenším je rozsáhlým, kdo jste si ho vzal do ruky, tak je to takřka 300 stran. Mění se tam asi 18 zákonů a těch bodů paragrafů je tam bratru nějakých 600-700. Já jsem to přesně nepočítal, ale zhruba v tomto rozsahu. Rozsáhlý je nepochybně.

    Otázka je, a pan předseda rozpočtového výboru tady hovořil o tom, že když nová vláda chce dát daňový systém, tak jak byl formován v předchozím volebním období, tak trošku do čistírny či do polepšovny, do jaké míry je to změna zásadní. Já si tady troufnu říci, že to až tak zásadní změna není. Pochopitelně, kdo si pamatuje, jak vypadal zákon spojený se zavedením jednotného inkasního místa - prosím neplést, to není Jim Beam -, tak to byl také poměrně rozsáhlý legislativní komplex, který tím, že se odsouvá, logicky by vznikly četné legislativní problémy, včetně systému sociálních odvodů, a na to je třeba reagovat podobně, jako se reaguje i na fakt novely občanského zákoníku a další věci.

    Ale v jakých podstatných parametrech se mění daňový systém? Mění se nějakým způsobem daňové sazby? Ne. Mění se nějakým zásadnějším způsobem daňový základ, tedy způsob toho, co zbude, když vezmeme v potaz různé odpočty a úlevy? No, zásadním způsobem si troufnu říci, že se nemění. Možná že máme naději, protože tady bylo řečeno, že deformace a složitosti jsou tak velké, že vláda zvolila metodu per partes, tedy lidověji metodu salámovou. V letošním roce je daňovém moratorium, na příští rok je připraven tento daňový balíček, ale tím to zřejmě nekončí, budou další daňové úpravy. Těmito postupnými kroky by měl být daňový systém přece jenom nějakým způsobem zásadněji zrevidován.

    Cílový stav je věc, která není do detailu rozebrána v programovém prohlášení vlády ani v koaliční smlouvě. Možná je to proto, že když porovnáme volební kampaně klíčových subjektů vládní koalice, tedy mám na mysli sociální demokracie a zejména hnutí ANO, tak tam příliš styčných ploch nenajdeme. Dohoda, jak prakticky formovat daňový systém, se tak rodí za chodu, bych řekl, a jsou to změny, které označovat za revoluční je, myslím, poněkud nadnesené.

    Připomenu některé volební sliby. Myslím si, že v tomto volebním období asi můžeme zamávat myšlence speciální korporátní daně, ať již měla podobu daně sektorové, anebo daně zdaňující druhou sazbou nějaký vyšší obrat velkých firem. Zdá se, že ani zavedení navrácení větší progrese do přímých daní, do příjmových daní také není nějakým jasně deklarovaným vládním cílem, na kterém by byla shoda.

    Když přišla krize, jako gesto určité solidarity byl zaveden jistý solidární odvod, tzv. milionářská dávka, dočasně, a tato dávka samozřejmě tím, že je dočasná, buď zmizí, anebo od roku, tuším, 2016, jak jsem postřehl ve vládních úvahách, by mohla být převedena na systémový prvek, tedy v podstatě standardní druhou sazbu. To zatím na stole nemáme, tudíž je třeba říci, že myšlenku větší daňové progrese v tomto balíčku nenajdeme. To pokud se bavíme o zásadních opatřeních.

    Z programových věcí jsou tam tři položky, o kterých už tady bylo diskutováno, já si myslím, že nejenom ve vztahu k lidovcům, pro které je to, řekl bych, standardní téma - daňové úlevy pro rodiny s dětmi, ale že obecně, když už rodina má něco, co podléhá zdanění, určitě ji potěší, že nějaká menší sleva tam bude. Ono to není nic zásadního, ale zaplať pánbůh za to, abych použil lidovecký slovník.

    Pokud jde o druhý cíl - slevy pro pracující důchodce. Ano, když se hledalo, kde vzít peníze do rozpočtu, peněz bylo málo, přišla krize, tak se sáhlo na tuto daňovou úlevu, nad kterou se vedl složitý spor, jestli je to určité politické zvýhodnění, anebo jestli je to víceméně přístup, který je proporční. Dokonce si pamatuji, že na to před časem byla podána v Senátu ústavní stížnost. Ústavní soud ale zatím tento problém nerozsekl. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Votavu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl zareagovat na některá vyjádření svého ctihodného kolegy Jiřího Dolejše, vaším prostřednictvím samozřejmě. On řekl, že v tomto návrhu není nic revolučního. Ono se ani nedalo čekat, že bude něco tak revolučního, a já jsem jasně řekl, že budeme postupovat postupně. Tedy on řekl salámovou metodou. Asi má rád salám, takže se přiklonil k tomuto. Určitě to bude po krocích, samozřejmě. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. A nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášenou paní poslankyni Havlovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda tady slyší jenom kritiku a já bych naopak chtěla vládu tentokrát pochválit. Vítám balíček daňových opatření, který připravila a předkládá, a na která občané čekají. A mezi ně patří právě obnovení slevy na dani pro pracující důchodce. Když tuto slevu na dani zrušila minulá vláda, dotklo se to desítek tisíc důchodců. Těm všem se sebralo téměř 25 tisíc korun ročně na daních přesto, že většina z nich pracuje za menší platy, než by si zasloužili, a jak všichni víme, většinou za minimální mzdy.

    Od začátku jsem toto opatření nechápala. Místo toho, abychom motivovali starší lidi k tomu, aby se dál aktivně účastnili na životě společnosti, aby vytvářeli hodnoty a aby zúročovali své zkušenosti, minulá vláda je všechny posílala do starého železa. Stejně jako mnozí další i já jsem toto opatření pokládala za diskriminační. Proč zrovna důchodci mají být jediní, kdo nemohou využít základní daňové slevy? Vymýšlíme zde různé úlevy a podpory pro různé skupiny obyvatel, ale důchodci by neměli ani tu nejzákladnější slevu? Upřímně jsem fandila ústavní stížnosti, která navrhovala zrušení příslušné části zákona o daních z příjmů. Po svém zvolení jsem se otázkou znovuzavedení slevy zabývala a pozorně jsem kontrolovala, jestli vláda svým slibům dostojí. Jsem ráda, že obnovení slevy na dani pro pracující důchodce je součástí vládního návrhu a že je nemusíme předkládat a připravovat jako poslaneckou iniciativu. V této fázi má totiž opravdu tento zákon velkou šanci, že bude Poslaneckou sněmovnou a následně i v Senátu schválen.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se domnívám, že to je, když pominu zákon o státní službě, vlastně první materiál, který jasně ukazuje, jakou politiku bude ordinovat tato koalice pro následující roky. A doufám, že si na tuto novelu vzpomenou občané někdy v roce 2018, 2019, 2020. Pořád chcete přicházet se zákony, že tady vytvoříte jistou mocenskou kastu úředníků bez propustnosti. A to, co mně vadí na tomto zákonu, ne že souhlasíte s principem JIMu. Snad v neděli jste slyšeli všichni pana premiéra, že to se ztrácí v mlhách a jednotné inkasní místo v tuhle chvíli nebude. Tudíž, vážení občané, můžete poděkovat panu Sobotkovi, Babišovi a Bělobrádkovi. Takže budete dále běhat a vyřizovat papíry, budete zváni na sociálku, na zdravotní pojištění, budete nosit papíry a dál a dál.

    Přicházíte se zákony, které nepomáhají lidem. My jsme se pokoušeli v minulém období tento trend zvrátit. To znamená, méně obtěžovat lidi, nechat je volně dýchat, méně papírování. Vy jste se rozhodli jí cestou, kterou šly desítky let další země. Ony měly z čeho čerpat, myslím západoevropské země. Jak to potom dopadá - protože narazily zřejmě na... nebo blíží se ke stropu svých možností dalšího růstu -, se mohla část poslanců rozpočtového výboru - doufám, že jste to udělali, byli jste na služební cestě ve Francii - podívat. Rozdíl mezi Francií a námi je v tom, že oni budou padat z vyšší ekonomické základny. Takže místo abyste skutečně udělali pro široké vrstvy občanů něco, to znamená jednotné inkasní místo, tak to posíláte touto novelou do kopru.

    Co se týče toho, pan předseda Votava se tady ptal, kde vzal Kalousek ta čísla, on tady dokonce ocitoval číslo strany důvodové zprávy, kde ty odhady jsou, to znamená: Nebudete ulevovat, budete si brát od občanů minimálně těch 14 a v roce 2016 16 miliard navíc.

    Padlo tady, že hnutí ANO podporuje živnostníky. Na Sicílii mafie nejdřív odpráskne živitele rodiny, a pak roní dojemné slzy na jeho pohřbu. Takže takhle mi to připadá, že to děláte.

    Pan předseda rozpočtového výboru tady říkal, že se to určitě nedotkne živnostníků. Víte, vy vidíte ty právníky, já vidím skutečně ty instalatéry, elektrikáře, zedníky a podobně. A měli byste vědět, že pokud někomu něco dodávají, zřejmě jste nepostavili ani kadibudku, takže oni musí pořizovat materiál, a potom ta provize, která je při dnešním tlaku na ceny stavebních prací velice malá. Takže vy je skutečně dostanete do deklasu, a ne že ne. Reálně toto riziko hrozí. Zeptejte se těch skutečných živnostníků. Vy tady prostě zadusíte skomírající střední třídu.

    Jaké to bude mít důsledky pro další desítky let? Tady byla šance. My jsme jim v dobách, kdy hodně teklo do lodě, ulevili. A myslím si, že než tady zařezávat nějakou rodící se šanci, tak tomu prostě dáte na frak. Ale je to přesně v rámci vaší ideologie, co se hýbe, zdaníme, když se to hýbe hodně, zdaníme to ještě víc, a až se to přestane hýbat, tak to začneme dotovat. Pro boha živého, vždyť přece musíte vědět, že svět jde úplně jinou cestou a že ten potenciál, který měl ekonomický růst, a budování přebujelých sociálních států, že to končí! To není krize kapitalismu, to je začátek nové naděje, protože stávající model končí.

    Padlo tady od kolegy Dolejše: skandinávská progrese. Dostaneme se tady k rušení zdravotnických poplatků. Našel jsem si, jak to fungovalo před časem a zřejmě možná ještě minimálně ve stejné či tvrdší podobě to tam funguje i dneska. Tady si pořád vytváříte jakési představy, jak že je to tam báječné. Není tomu tak, oni sáhli, a speciálně Švédsko tím začalo, následovaly všechny skandinávské země, ke snižování daní pro firmy, připravují fyzické osoby, drobné podnikatele, protože vědí, že narazili na strop svého potenciálu. A pak už následuje odchod schopných, zdaňování za hranicemi jejich států. Takže také zde... Skandinávská progrese - takže vy tady ordinujete možná řeckou depresi a španělskou chřipku.

    Už tady padl návrh na zamítnutí. Samozřejmě my víme, že to neprojde. Nicméně aspoň každý z vás, kdo bude hlasovat proti tomuto návrhu, nemůže za ty tři čtyři roky říkat: Já jsem nevěděl, já jsem tam v tu chvíli nebyl, já jsem k tomu stanovisko nezaujal. Děkuji.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní mám přihlášeného s faktickou poznámkou pana poslance Votavu, poté pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já nechci nijak natahovat toto jednání, nicméně nedá mi, abych nezareagoval na svého kolegu z rozpočtového výboru pana poslance Laudáta. Já jsem tady v té první technické poznámce četl vyjádření pana kolegy Kalouska. Jestli se nepletu, je to tedy váš místopředseda, TOP 09, takže váš kolega, pane kolego. Takže tam jasně vyznělo z toho, jak on chtěl zpracovat, zapracovat s výdajovými paušály. Chtěl je snížit. Snížit procentuálně jednotlivé sazby. A to si myslím, že je daleko, daleko horší, než je zastropování 2 miliony korun. Takže pane kolego!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. A nyní prosím pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, paní předsedající. Já tady sleduji diskuzi, která se rozvinula mezi zástupci koalice a zástupců části opozice, kterou je TOP 09 a ODS. My tady pořád slyšíme už dlouhou dobu, nejen při projednávání tohoto zákona, jak všechno mohlo být dřív. Já se tedy ptám těch kolegů z ODS a TOP 09, proč jste ty věci už dávno nezrealizovali? Proč už dneska nejsme v té době, kdy všechno podle vašich návrhů mělo fungovat a všechno mohlo být dobře, mohli jsme se mít dobře a všechno bylo bez problémů? Co jste tedy dělali za tu dobu, když jste tady byli u vlády!

    A ještě ke kolegovi Laudátovi. Já jsem také členem rozpočtového výboru. Vy tady řešíte teď živnostníky. Já bych ty živnostníky, ty OSVČ rozdělil na dvě kategorie. Já souhlasím s kolegou Laudátem, že takový instalatér to má velmi těžké a že pro něho vést si účetnictví a všechny ty agendy je velmi komplikované, že řeší, jak získat zakázku, jak ji zrealizovat vlastníma rukama. Ale vy jste do jednoho pytle strčili ty instalatéry i ty právní kanceláře, pro které přece není tak velký problém si to vést, které vydělávají dost slušné peníze třeba na vymáhání exekucí, že vy jste jim taky stanovili paušály. Takže já v tom vidím velký rozdíl a nechápu, proč dneska tohle kritizujete. A výsledky vašeho vládnutí, my víme, jsou takové - jsme tam, kde jsme. Děkuji za slovo. (Potlesk v části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já zareaguji na rádoby také opozici. Víte, my jsme připravili, a ono to není vůbec jednoduché připravit jednotné inkasní místo. Znamená to věcný i legislativně, ale zejména věcný zásah do fungování zdravotního systému pojištění, do finančních úřadů atd. Nicméně my jsme to dohromady dali. A proč to tady někdo ruší? Nebo to odsouvá v mlhách, principiálně se k tomu hlásí. Já se ptám, jak dlouho chcete spolusvítit u toho! Tak už také něco dělejme pro lidi! Tady pořád koalice a občas i vy přicházíte - regulace, větší trestnost, někteří se utrhli, už tady budeme mít možná za chvíli v soudních kuloárech spiknutí apod. Já se ptám, co začneme dělat. Tohle není můj svět. Můj svět je svoboda, demokracie, a já nevím, o čem se tady bavíme.

    A pokud se týká důchodců, tak přece víte všichni, jaká část hrubého domácího produktu je tvořená exportem, kolik lidí to živí, co se stalo Evropě, co se stalo ve Spojených státech, co se stalo v Číně a v dalších zemích, i v těch rozvojových, které měly dramatické, ale pak už neměly tak dramatické růsty. A tady každá skupina, a můžeme se bavit o tom, jestli jsme to udělali dobře, nebo špatně, nesla nějaké své náklady. A nesli to důchodci, nesli to dokonce politici, i když se o tom nemluví, tady se snižovaly platy, nejenom mrazily, ale snižovaly, každá skupina prostě nesla nějaké náklady. Já chci, aby důchodci se měli lépe, než se mají. Ale vy jste tady myslím také úplně všichni podpořili paušální přidání penzí. Já jsem tady navrhoval, a už jsem byl zameten -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas, dvě minuty. A nyní s faktickou pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Ještě jednou. Já tady nehodlám vést nějakou přestřelkou s kolegou Laudátem, ale zmínil, abychom začali něco dělat pro ty lidi. Tak já jen připomenu panu Laudátovi, co jste pro ty lidi udělali vy. Zavedli jste jim tady systém společností, který je ničí exekucemi, který je ničí různými poplatky, exekuce a ta exekuční mafie nám tady vyrostla, řadu lidí dohnala na kraj, kdy už nevědí, jak dále. Tak to jsou ty věci, které vy jste udělali pro lidi? My jsme tohle nezavedli.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já bych jenom dokončil. Co se týká penzistů. Vy jste schválili paušálně zvýšení důchodů. Přitom paní Tominová-Marksová, ministryně, říkala, že tady máme 140 tisíc důchodců na hranici bídy. Já jsem navrhoval v rozpočtovém výboru, jestli se tím nechtějí zabývat tak, že by se vytáhli a přidalo by se těm nejpotřebnějším, a ne i těm, kteří mají ty důchody vyšší. Takže ve skutečnosti jste těm nejpotřebnějším přidali výrazně méně.

    Co se týká exekutorů. Já jsem v době, když se tady vymýšlel celý ten model, kdy se vytahuje represe mimo státní správu, já jsem u toho nebyl ani jsem u toho nesvítil. Já se domnívám, že restrikce má vykonávat veřejný sektor, nikoliv soukromníci, v tomhle mám zcela jiný pohled na věc. V době, kdy já jsem tady fungoval, tak už se jenom schvalovaly normy, které spíše ten problém zatlačovaly, potlačovaly než eskalovaly. Takže u tohohle já jsem nesvítil. To se musíte obrátit na jiné lidi.

    A co jsme udělali pro lidi? Měli šanci chodit - posílat své daně na jedno místo. Měli šanci dýchat, co se týká podnikatelů, měli šanci přece jenom na zjednodušení daňového systému, který je odstrašujícím systémem pro celý svět. Nevím, co uděláte vy. A samozřejmě tuhle tu otázku, kam jste to dopracovali, pokud se toho dožiji, vám tady na konci volebního období také položím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem pana ministra Babiše. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Já bych rád zareagoval ohledně některých vystoupení kolegů.

    K vystoupení pana Fialy. Já bych jenom chtěl konstatovat, že my nechceme zdanit důchody. My jenom vracíme ten stav, jak byl předtím. To znamená, zavádíme znovu slevu a vracíme strop, do kterého byly příjmy pro důchodce zastropovány, to bylo 840 tisíc korun.

    Ohledně pana Kalouska. To je neuvěřitelná demagogie, protože samozřejmě konvergenční program mluví o situaci, která nenastala a ani nenastane. Takže já bych chtěl zdůraznit, že žádné daně se nebudou navyšovat. Není pravda, že fyzické osoby budou platit o 14 miliard více a následně 26 miliard více. Není to pravda, je to lež. Žádné daně se nebudou zvyšovat. Ani u právnických, ani u fyzických osob. Je to virtuální situace, protože samozřejmě pan Kalousek dobře věděl, že tady bude jiná vláda, a to je ta mina, o které mluvil pan kolega Votava. Takže je to nesmysl a žádné daně se nezvyšují. Týká se to i pana Dolejše. Ano, sektorová daň, my jsme zásadně proti. Jsme zásadně proti tomu, protože naše hnutí vždy říkalo, že nejdříve musíme přestat plýtvat a krást nahoře, ano. A hlavně náš problém je, že my neumíme vybrat ty daně. Vy jste nebyli schopni tady udělat systém, který by ty daně vybíral. Finanční správa, která nebyla řízena, která nemá celorepublikovou působnost. Zaměstnanci, kteří mají směšné platy, které nikdo neřídil. A stejně je to s celní správou. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám. Obracejte se na mé kolegy mým prostřednictvím. Děkuji.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pardon. Prostřednictvím paní předsedající se obracím. (Úsměv v sále.)

    Takže já bych chtěl jenom vysvětlit, proč to nikdo neřekl. To je ta politika, to jsou ty politické věci. No, řekněte to natvrdo. Znamenalo by to propustit tři tisíce státních zaměstnanců. Však vy to dobře víte! Je to tak. Proto jste to neudělali. Takže je to jednoduché. A navíc by musel mít jeden koaliční partner ministerstva financí, zdravotnictví a sociálních věcí najednou. A vy to dobře víte, proč to nebylo. Ano, nápad je to skvělý. Tak ho udělejme. Budeme jednat, možná s našimi koaličními partnery. Ale určitě bychom to chtěli, protože by to těm podnikatelům určitě pomohlo. Takže... To je asi všechno. Děkuji. (Potlesk ze střední části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi tři poznámky.

    Na to, co řekl pan místopředseda vlády, chci říci, že mu tleskám. Záměr je to pěkný. Já jsem přesvědčen taky, že bychom mohli hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, a bylo by dobře, kdyby se podařila tato věc prostřednictvím správného fungování státu. Takže v této otázce jsem zajedno.

    Nejsem asi zajedno v tom, jaké by měly být daně a odvody, protože něco jiného je absolutní spravedlnost, která je nedosažitelná, každý ji vidí jinak, protože je také individuální vize spravedlnosti a taky nějaká sociální spravedlnost. A tady si myslím, že naše republika ve srovnání s vyspělým světem stojí někde jinde a měla by se přiblížit.

    A ta třetí poznámku, kterou mám, to je problém. My sice dosáhneme, pokud se to všechno podaří, jak bylo řečeno, vyrovnaného rozpočtu, ale táhneme za sebou ročně 70 až 80 mld. dluhové služby a nesplácíme jistinu. To je ten obrovský dluh ve veřejných rozpočtech, který máme. Z čeho to budeme platit, když budeme mít jenom vyrovnaný rozpočet? Takže tady si myslím, že budeme muset přece jenom s těmi daněmi něco dělat. A je škoda, že už nesplácíme dnes. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a nyní s faktickou pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. K tomu zadlužení, prosím vás. My plánujeme v roce 2014 deficit. Já si myslím, že se dostaneme pravděpodobně pod 100 mld. nebo kolem 100 mld., podstatně méně, než je schváleno zákonem. A stejné by to mělo být v příštím roce 2015. To znamená, že dohromady je to 200 mld. A náš dluh koncem roku 2013 byl 1 683,3 mld. A úplně stejný dluh bude koncem roku 2015. A tady to, jak se mně všichni smáli, jak jsem říkal, že tam leží ty peníze a že nejsou zainvestovány, tzn. že my budeme mít 200 mld. schodek, ale zároveň se nám dluh nezmění, protože lépe využijeme likviditu. A pokud bychom měli funkční státní pokladnu, do které narvali 4,7 mld. a není funkční, tak by to bylo ještě lepší. A absolutně, absolutně náš dluh se sníží ze 43,3 % vůči HDP koncem roku 2013 na 40,3 % HPD koncem roku 2015, takže o 3 % méně. A pokud tady pan poslanec Laudát mluvil o oblíbené Francii, tak tam jsou na 2 000 mld., tam se blíží 100 % HDP. Takže my absolutně ten dluh snížíme. A to není ještě v těch opatřeních ten elektronický výkaz a Chorvatsko.

    Takže já nevím, já jsem neměl dneska možnost se zúčastnit jednání mezi koalicí a TOP 09 ohledně strukturálního deficitu, ale já si myslím, že je pro nás reálný cíl se dostat někde na 1 %, i když nevím, jak to jednání dopadlo. Ale to je můj osobní názor, že bychom se mohli dostat tam, kde v podstatě TOP 09 říká ano. Takže je to pozitivní. A já si myslím, že to jsme ještě nedělali opatření z hlediska výběru daní (upozornění na čas), z hlediska řízení celní správy a finančního úřadu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane místopředsedo, abychom si dobře rozuměli. Já jsem rád, že jdeme pozitivním směrem, že se snižuje zadluženost, že neroste tak dluh, jak rostl v minulosti, že poměr k HDP je jiný. Ale ten minulý dluh někdo bude muset zaplatit. A nebo ho ten stát bude platit každý rok v té dluhové službě, těch 70-80 mld. Tak chceme těm budoucím generacím tady tuto zátěž nechat, anebo se s ní chceme také vyrovnávat? Já rozumím tomu, že banky si libují. Mají dluh u státu, stát nikdo neodstěhuje, má nějaký majetek a mají jistotu, že každý rok dostanou od České republiky 80 mld. korun. Ale mně jde o to, abychom začali snižovat tu jistinu, nejenom vykazovali, že nám klesá dluh k HDP a že už nám neroste deficit státního rozpočtu tak moc, jak rostl v minulosti. Tak to jenom na upřesnění.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní mám dvě faktické - pana poslance Fiedlera a pana poslance Laudáta. Takže prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že tady zaznívají tato slova. Je to určitě programem i našeho hnutí Úsvit, abychom snižovali deficit. My jsme proti trvalému zadlužování. V tomhle bude určitě shoda.

    Ale já jsem si vědom toho, že příjmy, daně z příjmů, souvisí se státním rozpočtem. Ale přece jenom se domnívám, že tahle debata, která se tady rozvinula, trošku sklouzává spíše do debaty o státním rozpočtu než o původním předmětu, což je novela zákona o daních z příjmů. Takže bych chtěl vyzvat kolegy, abychom se vrátili k původnímu tématu, nechali si tyto diskuse, určitě velmi rozumné a plodné, po letních měsících, kdy budeme projednávat státní rozpočet podrobně tady v této Sněmovně. Takže vraťme se k původnímu tématu. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím o faktickou poznámku pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Vítám, že pan ministr financí, že se mu líbí JIM, a doufám, že pro něj to bude jedna z priorit, to znamená konečně udělat něco, čím lidem zjednodušíme a zpříjemníme tak složitý administrativní život. Bohužel od pana premiéra v neděli jasně zaznělo, že to pro něj priorita v tomto volebním období není. Chápu, že ve skutečnosti vládne pan ministr financí, takže já to velice vítám a budete mít naši velikánskou podporu. A skutečně uděláme všechno pro to, aby to tady prošlo, že skutečně začne být aplikován, ale teď už byl schválen a mohl začít platit nebo ještě se mohly dořešit nějaké věci. Budete mít naši podporu. Co se týká korporátní daně, jak tady zaznělo, my nejsme pro zavádění. To skutečně chcete, ti, co to chtějí zavést, aby od nás odešly poslední firmy, které tady chtějí danit? Aby začaly danit jinde? Proboha, vždyť žijeme v nějakém jednotném evropském prostoru, takže si můžete danit. Máme desítky, možná stovky dohod o zabránění dvojímu zdanění. My naopak musíme udělat tu zem atraktivní, aby sem chodily. Totéž pokud se sníží zatížení investičních fondů, tj. to, co jsme tady proklamovali, proč jsme tady protlačili regulované fondy. Jediná sociální demokracie, napříč spektrem byla jediná, kdo hlasoval proti tomuto zákonu, přestože nám jeho implementaci už nařizovala Evropská unie. Takže to také podpoříme. A já to vítám, protože prostě existuje daňová konkurence a bez toho, že jim tady vyjdeme vstříc, sem ty investoři a investice nepůjdou.

    Takže je řada věcí, na kterých se kupodivu s panem ministrem shodneme, a bude mít naši podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Fiedler. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Opravdu velmi krátce. Já to zkusím zopakovat ještě jednou. Vraťme se k původnímu tématu. Dluhové fondy, korporátní daně, investice, prostřednictvím paní předsedající pane kolego Laudáte, to není zákon o dani z příjmu. Prosím ještě jednou, vraťme se k původnímu tématu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k řečnickému pultíku pana poslance Beznosku přihlášeného do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, kdo si počká, ten se dočká. Poprosil bych kolegy s těmi faktickými, když máte asi deset faktických, tak je možná férovější se jednou napsat na tabuli, a co máte na srdci, k tomu se vyjádřit, protože všechno bylo řečeno mnohokrát. Já to tedy vezmu hopem.

    Návrh zákona je rozdělen celkem do 19 částí, přičemž nosnou je ta první část, samozřejmě věnovaná změnám v působnosti zákona o dani z příjmů. Celá řada věcí se mi tam líbí, s celou řadou věcí se dokážu ztotožnit, samozřejmě jsou tam věci, s kterými nesouhlasím a nesouhlasí s nimi ani Občanská demokratická strana. Jenom z té debaty vytknu takové čtyři základní, o čem ta debata byla, abych řekl svůj pohled nebo i názor ODS.

    První bylo zvýšení slevy na druhé a další dítě, to je to daňové zvýhodnění, na druhé dítě o 200 korun a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně. S progresí v letech 2016-2017 to si myslím, že je fajn, že to je dobře, že to je opravdu prorodinná politika, tak jak o tom hovořil pan předseda Votava i nakonec pan ministr Babiš, a ODS s tímto nemá problém, protože vždycky hájila prorodinnou politiku. V tomto bodě bychom určitě ten materiál podpořili. Pro vaši informaci, rodiny s dětmi u nás platí podle OECD nejnižší - nejnižší čisté daně z příjmů po zohlednění samozřejmě poskytnutí dávek v Evropské unii. Což je fajn. Daňová reforma s těmi daňovými bonusy a slevami byla mimořádně pro tyto rodiny výhodná, zejména pro nízkopříjmové rodiny, a jejich příjmy byly po odpočtu všech daňových slev zatíženy nízkou až nulovou daní.

    Co se týče diskutované slevy pro pracující důchodce, tak to také vítáme. Samozřejmě, vracíme se k tomu původnímu stavu, a pan ministr Babiš to tady řekl velmi přesně. ODS souhlasí, aby se vrátila daňová úleva. Jediný problém je v tom, že vy nám vyčítáte, že jsme ji zavedli, ale to je ta celá debata, v jakém stavu a v jakém termínu se to tříleté odebrání toho zvýhodnění odebíralo. Bylo to v době ekonomické krize, a samozřejmě výdaje na důchody jsou nejvýznamnější položkou výdajové stránky státního rozpočtu. Hledaly se úspory všude. Já si myslím, že to mělo tehdy logiku, a tehdy jsme avizovali, že to je jenom na tři roky. Teď se to o rok zkracuje a problém s tím nemáme, je to fajn.

    Co se týče tady zdanění důchodců, vysokopříjmových důchodců nad 840 tis. korun, je škoda, že tam jsme nepodrželi to, že bychom je neměli zvlášť zdaňovat, prostě jsou to zkušení lidé, kteří jsou aktivní, mají co předat, mají předat zkušenosti a já bych byl hrozně rád, abychom je neobtěžovali. Škoda že ten strop, tedy v tomto případě, bude nějakým způsobem nezachován.

    Třetí věc, která je pro nás nepřijatelná, je omezení v nastavení výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné. ODS dlouhodobě nesouhlasí s omezením výdajových paušálů, naopak bychom chtěli umožnit těm, kteří jsou dnes v té skupině u třiceti- až čtyřicetiprocentních paušálů, aby při překročení limitu nad nějakou částku nebo na tu stanovenou hodnotu 2 milionů korun bylo možné uplatnit paušál ve výši limitu. Ono by to bylo takové plynulé a myslím si, že když někdo překročí částku 2 miliony o jeden tisíc a tak dále, tak by neměl být už z tohoto vynechán. Nakonec to může vést k nějakým daňovým únikům a tak dále. Čili v tomto pohledu si myslím, že to není úplně dobré stanovisko. Samozřejmě viděl jsem a mám graf, jak se nám postupně snižuje výtěžnost těchto daní, ale je to v pořádku, protože živnostníci jsou pro nás velmi důležitou a váženou skupinou lidí, kteří nemají jistou výši příjmů, nemají nárok na pracovní pomůcky, dovolené a další zvýhodnění, to, co mají běžné benefity běžní zaměstnanci, tady v tomto ohledu bychom je nechtěli nějak trestat.

    Čtvrtá, velmi často diskutovaná záležitost, byl ten slavný JIM. Já si myslím, že to je dobře, že je škoda, že se odkládá jeho zavedení, protože, a rozumím i těm argumentům, které tady jsou, nicméně bych byl velmi pro, aby se zachoval, protože jedna věc tady nebyla zmíněna, tak já ji jenom připomenu. Při všech těch argumentech, že odložení jednotného inkasního místa znamená zachovávání v podstatě vyšší míry zdanění. Čili je to pro občany nevýhodné.

    A teď tedy vynechám s dovolením tu část, a pan kolega Dolejš byl jediný, který to tady nakousl, protože to jsou ty další části velmi důležité, jako je úprava zdanění investičních fondů, úprava v bezúplatných příjmech, změny v daňovém řádu atd. O tom určitě bude, doufám, dlouhá řeč na rozpočtovém výboru, tak já bych jenom položil nebo dal do pléna takové obecné dva nebo tři pohledy.

    Protože daňová politika pro jakoukoliv vládu vždycky na začátku volebního období, změny v daňovém systému, by měla být jakousi vlajkovou lodí, tím zásadním, čím chce ovlivňovat hospodářskou politiku. A na rozdíl od pana kolegy předsedy a kolegy Vaška Votavy si nemyslím, že tohle znamená nějakou změnu systému. Děláme tady úpravy, které jsou jednotlivostmi, jsou to jednotlivé věci, ale ještě jsem pořád stále neslyšel jasný koaliční názor, jak koalice cítí, jak by měl vypadat český daňový systém, český daňový řád a jak by se měl v těch letech do roku 2017 vyvíjet. Myslím, že daňový systém samozřejmě se hodnotí vždycky podle míry celkového zdanění nákladů na výběr daní, případně jeho struktury, na jaké daně budeme klást důraz, a tady v těch otázkách, řekněme, toho obecného charakteru na český daňový systém jsem zatím jasný názor aspoň já nezaznamenal. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi za jeho příspěvek. Hlásí se pan zpravodaj a pan ministr financí.

    Budu konstatovat omluvy z dnešního jednání. Ze zdravotních důvodů pan Stanislav Huml, od 11 do 13 hodin pan ministr vnitra Chovanec. Dále z pracovních důvodů od 12 hodin do konce dnešního jednacího dne pan kolega Bezecný. A pan kolega Beznoska, který teď dohovořil, od 16.30, jestli tomu dobře rozumím. To jsou omluvy.

    Nyní se pan zpravodaj hlásil do rozpravy, ještě pořád, a poté pan ministr financí. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. My jsme tady poměrně dlouho diskutovali a taky bylo toho využito k tomu, abychom optimalizovali lhůtu k projednání. Já bych stáhl svůj původní názor na těch 30 dnů a zejména z důvodu šetření času poslanců rozpočtového výboru bych navrhl 50 dnů. Čili žádám vás... (Poslanci vlevo slyšeli dvaapadesát.) Prosím? Dvaapadesát? Na 50, říkám na 50, pardon.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zkrácení o deset dnů. Rozumím tomu.

  • Poslanec Karel Rais: Čili žádám o zkrácení lhůty k projednání na 50 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Pan ministr financí v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bych rád prostřednictvím předsedajícího odpověděl panu Beznoskovi na ty cíle. Jsou to tedy moje nějaké interní představy. Určitě zavedení třetí sazby DPH 10 % je výsledkem koaličních jednání. Nám samozřejmě se to moc nelíbí. Nicméně ten chorvatský model byl zaveden v Chorvatsku způsobem, aby motivovali podnikatele, že se snížila DPH. A pokud ten rozpočet a celkově vývoj bude pozitivní, tak se moje úvahy vedou tím směrem, že tu druhou sazbu můžeme analyzovat, jestli by se nám nepovedlo dostat nazpátek na 10 %, a měli bychom znovu jenom dvě sazby. Takže to je ta úvaha z hlediska daní.

    Ohledně jednotného inkasního místa si myslím, že je to určitě důležitý projekt, který ale, jak jsem o tom už mluvil, byl vždycky problém v rámci koalice, protože ta ministerstva patřila různě. Nicméně chci to otevřít v rámci koalice a diskutovat o tom. A potom naposledy je to otázka ceny práce u nás, která je vysoká, a na to jsme taky iniciovali nějakou komisi a chceme se s tím zabývat a analyzovat a popřípadě dát nějaký návrh, který by to řešil, protože to vidím jako hendikep.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a to byly poslední přihlášky do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí ještě z místa. Ano, pan kolega Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Ještě jednou se obrátím na pana místopředsedu. Já nevím, jestli jsem teď dobře rozuměl. Cena práce je v České republice vysoká? V jakém srovnání? Já vím, že je vysoká zátěž, co se týká odvodových povinností do sociálního a zdravotního systému, ale v součtu, protože to jde z nízkého základu, tak ten součet včetně různých benefitů, tak jsme pod polovinou vyspělých zemí. Tak takovou hovadinu, s odpuštěním, a to se omlouvám za to slovo, pane místopředsedo, tak neblamujme veřejnost. Cena práce v České republice je jedna z nejnižších v Evropské unii. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu... Pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já se omlouvám, pane předsedo. Já samozřejmě vycházím z toho, co slyším. A pokud zaměstnavatel okamžitě platí 34 % a ještě zaměstnanec k tomu platí, tak jsme někde na 49 % a podle našeho nebo podle mého názoru je to vysoké. Plus samozřejmě analyzujeme vlastně cenu práce mezi OSVČ a zaměstnancem. To je taky předmětem zkoumání té komise.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Teď už nikoho opravdu do rozpravy nevidím, rozpravu končím. Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan ministr - má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. V rozpravě byl návrh na zamítnutí, pane zpravodaji, ano? Od kolegy Kalouska. Ten musíme hlasovat jako první. A v tomto ohledu vás nejdříve odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Pokusím se přivolat případné zájemce o hlasování z kuloárů.

    Jakmile se ustálí počet přítomných poslanců, návrh na zamítnutí rozhodneme v hlasování pořadové číslo 18, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 18, z přítomných 147 pro 29, proti 115. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování číslo 19 a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 19, z přítomných 148 pro 148, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní tedy v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty o 10 dní na 50 dní k projednání, tak abychom stihli zářijovou schůzi.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 20, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na 50 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 20. Z přítomných 147 pro 146, proti nikdo. I tento logicky návrh byl přijat.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 8. Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán výboru rozpočtovému a lhůta byla zkrácena na 50 dnů.

    Ještě než začneme další bod, omlouvá se z dnešního jednání Poslanecké sněmovny pan poslanec Petr Kudela, a to od 12 hodin do konce jednacího dne z důvodu návštěvy akcí v Karlovarském kraji. ***

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jako jeden z 56 předkladatelů předkládám Poslanecké sněmovně k projednání návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Než začnu hovořit o samotném obsahu návrhu, dovolte mi nejprve vysvětlit důvody, které nás k jeho předložení vedly.

    Hazard v České republice bývá oprávněně terčem kritiky ze strany veřejnosti, obcí i nejrůznějších občanských iniciativ. Drtivá většina kritiky se přitom snáší na oblast provozování hracích automatů. Pojďme si problémy jasně pojmenovat. Co lidem vadí? Lidem vadí především živelný rozvoj heren, které hyzdí naše města. Lidem vadí, že se rodiny jejich příbuzných a přátel rozpadají v důsledku závislosti některého člena rodiny, obvykle otce nebo syna, na hracích automatech. Lidem vadí, že sociálně slabší občané naházejí velkou část svých sociálních dávek do hracích automatů.

    Když se podíváme do okolních zemí evropských, zpravidla zjistíme, že hazard tam lidé nepovažují za nějaký extra významný problém. Města nejsou plná heren a závislost na automatech, jak se zdá, také není příliš rozšířená. Jak je to možné? Podívejme se a srovnejme si legislativu u nás a v Evropě.

    Můžeme začít například Francií. Ve Francii je povoleno provozování hracích automatů jenom v kasinech, čili takové ty běžné herny, které jsou u nás, tam zkrátka nejsou. Kasina přitom mohou být založena výhradně v turistických či lázeňských městech. Nutno však říci, že francouzský model je dosti restriktivní, takže možná když se podíváme do nějaké další země evropské, možná to bude jinak.

    Podívejme se například do Polska. V Polsku je možné provozovat hrací automaty také pouze v kasinech s tím, že polský zákon o hazardních hrách omezuje počet kasin na jedno na každých 250 tisíc obyvatel daného města. Takže i v Polsku je regulace přísnější než u nás a prakticky se blíží úplnému zákazu. Nicméně opět, polský model je rovněž restriktivní, takže pojďme dál.

    Pokračujme například do Rakouska. Hrací automat v Rakousku musí splňovat několik podmínek. Tak především je omezený jejich celkový počet, kdy není možné provozovat více než jeden hrací automat na každých 1 200 obyvatel spolkové země. Zákon navíc povoluje pouze tři licence na provoz herny v jedné spolkové zemi. Dále je nastaven zákonem výherní limit u automatu umístěného v herně na 10 000 eur včetně jackpotu. Minimální délka jedné hry jedna sekunda, to je čas, po který jedna hra probíhá, to znamená, kdy hráč hodí do automatu určitou částku, zmáčkne začátek hry, protočí se válce nebo hra podle toho, jak je přístroj koncipován, a dozví se výsledek. Toto celé, tomu se říká délka jedné hry a v Rakousku je tedy zákonem stanovena na jednu sekundu. Maximální sázka na jednu hru je v Rakousku deset eur. Tedy když si to shrneme, tak v Rakousku jsou parametry hracích automatů podobné jako u našich tzv. výherních hracích automatů, nicméně jejich celkový počet je dramaticky menší než v České republice, neboť je omezen zákonem.

    Podívejme se na Slovensko.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, na chvilku vás přeruším a požádám o klid. Pokud například předsedové klubů potřebují něco dojednat o průběhu schůze, což je samozřejmě jejich povinnost v průběhu schůze, tak bych je prosil, aby přesunuli své jednání mimo jednací sál a nechali vás v klidu dohovořit. Ostatní prosím o klid.

    (Předsedové klubů stojí u poslance Faltýnka a výzvu nevnímají.) Myslím to úplně vážně. (Předsedové reagují otázkou: Na nás?) Děkuji.

    Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji. Podívejme se na Slovensko. Slovenské hrací automaty dovolují maximální sázku deset centů a maximální výhru patnáct eur. V kasinech tento limit není stanoven. Minimální délka jedné hry jsou čtyři sekundy. Tedy i u našich slovenských přátel jsou parametry hracích automatů nastaveny přísněji než v České republice.

    Na závěr se pojďme podívat do mého oblíbeného Německa, tam to jistě funguje skvěle. V Německu jsou limity pro parametry hracích přístrojů nastaveny tak, že sázka na jednu hru je maximálně dvacet centů a maximální výhra činí dvě eura. Za hodinu lze prohrát nejvýše 80 eur a vyhrát nejvýše 500 eur. Minimální délka jedné hry činí pět sekund. Tedy v podstatě se opravdu jedná o zábavní automat, který se ani zdaleka neblíží parametrům, které jsou v České republice.

    A tím se dostáváme k tomu, jak je to vůbec u nás, tedy jak jsou u nás nastaveny zákonem parametry pro hrací přístroje. U nás jsou totiž provozní parametry nastaveny pouze u výherních hracích přístrojů, které tvoří jen pětinu trhu zhruba. Ve zbytku, to je u drtivé většiny hracích automatů, které spadají zpravidla do kategorie videoloterijních terminálů, nicméně funkci mají úplně stejnou a vypadají velice podobně, nejsou minimální parametry předepsané vůbec. Z České republiky se tak stalo evropské Las Vegas, které ovšem neposkytuje služby turistům, ale umožňuje provozovatelům automatů legálně využívat slabosti vlastních občanů k tomu, aby z nich vylákali peníze. Jak jinak si vysvětlit enormní nárůst počtu videoloterijních terminálů v posledních letech? Jiné racionální vysvětlení není.

    Regulace loterijního podnikání jako takového je v žalostném stavu. Herny na každém rohu, automaty bez minimálních parametrů, nepřehledný loterijní zákon z roku 1990 a přetížené Ministerstvo financí, které díky nekvalitní legislativě nestíhá rušit vydaná povolení, která se dostala do rozporu s obecně závaznými vyhláškami obcí. To je dnes realita provozování hracích automatů v České republice. Z mého pohledu téměř stejný průšvih jako fotovoltaika.

    Předkládaná novela má ambice zásadním způsobem zlepšit současný stav. Kdybych vás s ním měl seznámit, v zásadě se skládá ze dvou částí. První část novely má za cíl srovnat regulaci hracích automatů v České republice s úrovní obvyklou ve zbytku Evropské unie. Toho je dosaženo tím, že se na všechny nově povolené videoloterijní terminály budou vztahovat limity, které jsou v současné době platné pro výherní hrací přistroje. Již tedy nebude možné prohrát statisíce za jeden večer, vkládat do automatu tisícikorunové částky nebo marně doufat v několikamilionovou výhru, která vás vytáhne z dluhů. Omezí se tím též možnost legalizace výnosů z trestné činnosti.

    Druhá část novely se týká situace, kdy vydaná povolení k provozování hazardních her jsou v rozporu s obecně závaznými vyhláškami obcí. Tato povolení budou podle předlohy zanikat již přímo ze zákona uplynutím tří měsíců od okamžiku, kdy obec přijme obecně závaznou vyhlášku zakazující hazard v konkrétní lokalitě. Nebude již tedy nadále potřeba, aby Ministerstvo financí zahajovalo správní řízení, nýbrž vydaná povolení k provozování hracích automatů budou rušena přímo ze zákona. Tímto mechanismem se posílí postavení obcí a starostové, kteří se rozhodli ve svých obcích hazard zakázat, již nebudou muset čekat na Ministerstvo financí.

    Tolik tedy k obsahu předkládané novely. Nutno dodat, že po jejím předložení nastala jako obvykle lobbistická smršť, při které se velcí provozovatelé hazardních her a nejrůznější lobbistické skupiny snaží zabránit přijetí tohoto návrhu a ochránit tak svůj byznys pro další léta. Dílčí výhrady k návrhu samozřejmě mohou existovat, nicméně textace novely je velice jednoduchá a veškeré připomínky lze vypořádat v rámci standardního legislativního procesu.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, věřím, že tlakům lobbistické lobby většina z vás odvolá a umožní projednání a přijetí tohoto návrhu. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci předkladatelů a žádám, aby sed slova zaujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ladislav Šincl. Pane zpravodaji, máte slovo.

    Ještě vás požádám o maličké strpení. Byla mi doručena zrovna omluva od pana poslance Pflégra na jednání od 14.30 do 18 hodin.

    Prosím, pane zpravodaji, omlouvám se, už máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážení poslanci, vážené poslankyně, vážená vládo, dovolte mi krátký komentář ke sněmovnímu tisku 169 zákona o loteriích.

    S ohledem na technický charakter navrhované změny, který je obsažen ve sněmovním tisku 169, podléhá tento návrh zákona notifikační povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998, o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, v platném znění. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Mám tady přihlášky: za prvé k faktické poznámce pana kolegy Volného, pak s přednostním právem pana poslance a předsedy Okamury, pak předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury, pak řádně přihlášené poslance, včetně zástupce navrhovatelů. Prosím, pane poslanče, máte čas na svou faktickou poznámku.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedo. Vládo, kolegové, já bych tady chtěl opravdu jenom podtrhnout, pan zpravodaj tady probral nějakou peripetii dopisů. Bylo to spíš jedno velké nedorozumění. Nicméně podtrhuji, že notifikační proces Evropské unie bude ukončen 25. 7., to znamená tři měsíce po podání, to znamená, že to je za sedm dní. A pokud tady navrhuje pan kolega 90 dní, to znamená o 30 dní prodloužení této lhůty, my to podpoříme a myslíme, že máme dostatek času v rámci druhého čtení a projednávání ve výboru případné podmínky Evropské unie zapracovat. Díky.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Volnému za dodržení času. S faktickou poznámkou ještě pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Současně stahuji tu svou přihlášku do rozpravy s přednostním právem. Za náš klub jen velmi jednoduše. My si myslíme, že nic nehrozí, když to propustíme do druhého čtení, a není žádný důvod to blokovat či přerušovat. Uvidíme, jestli budou nějaké připomínky v rámci notifikačního procesu, nebo ne. Takže já bych podpořil názor pana poslance Volného, že to můžeme bezpečně propustit, a pak se uvidí, jak ten proces bude dál pokračovat. Jediné, co nemůžeme, kdyby nebyla notifikace ukončena, hlasovat ve třetím čtení a k tomu se zatím časově ještě neblížíme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Samozřejmě tento právní názor je soustředěn do některých výrazů, které také u nás už proběhly.

    Nyní tedy pan předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura s přednostním právem a pak řádně přihlášení poslanci včetně pana navrhovatele. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v první řadě za hnutí Úsvit vítáme jakoukoli snahu hazard regulovat a omezovat a tento zákon vnímám jako výraz vlády s hazardem něco dělat. Minimálně možnost automaticky rušit herny je praktický přínos.

    Tento zákon však ale samozřejmě vnímám jako vítězství hazardní lobby. To, že se vláda ani politici neodvážili takzvané výherní automaty a jejich obdoby plošně zakázat, ukazuje, že problém tady nikdo vážně řešit nechce. Naopak zcela zřejmě převládla snaha státu parazitovat na neštěstí druhých a na svých nemocných občanech. Je třeba stále dokola opakovat: závislost na hazardu je nemoc. Nemoc těžká a prakticky nevyléčitelná, řešitelná jen totální, naprostou abstinencí, tak jako je tomu třeba u alkoholismu. Vím, že každý z nás tzv. slušných ohrnuje nos nad gamblery a říkáme si: Vždyť si za to můžou sami. A když už hrají, tak ať z toho má aspoň něco stát. Neřest tak užijeme k dobrému účelu. Jenže tato matematika a pseudologika neplatí. Platí to, že závislý gambler zničí i své okolí. Finančně zruinuje rodinu a své nejbližší, okrade svého zaměstnavatele a samozřejmě pokračuje v trestné činnosti dál a dál, dokud nejde do vězení.

    Chápu bohulibé úmysly svých kolegů, kteří mají za to, že lze hazard rozumně regulovat a nějak na něm vydělat. Věřte mi, nejde to. Nikdy nikde se to nikomu nakonec nepodařilo. Organizace, které se hazardem zabývají, uvádějí, že náklady na problémy spojené s hazardem 2,5násobně překročí příjmy. Troufám si říci, že tohle číslo je daleko větší. Když gambleři ukradnou měděnou střechu kapličky, ve sběrně dostanou nějakou tisícovku a stát a obec prostřednictvím herního automatu dostanou řádově stokoruny. Skutečná škoda je ovšem v řádu statisíců. Po gamblerech zůstávají rozvrácené rodiny, opuštěné děti s matkami na ulici a v doživotních dluzích, které nespáchali. Milí přátelé, tohle nenahradí sebevětší procento z podílu na zlodějinách a herní závislosti. (Velký hluk v sále.)

    Předkládaná novela zákona stanoví limity na sázky, což je asi takové řešení jako povolit loupežné přepadení, ale omezit ho výší částky na jednu loupež. Jak by se to asi odrazilo v praxi? Inu, lupič by vám sebral povolenou částku a pár sekund poté by loupež zopakoval, a to tak dlouho, dokud by vás stejně neobral o všechno. V případě herních přístrojů je to obdobné. I při sázce dvě nebo pět korun běží hra rychle a opakovaně za sebou a prohrát výplatu či dávky nebo tržbu je otázkou chvilky. Toto omezení sázek přece dávno platilo a platí na starých herních automatech a nijak to nezměnilo fakt, a to všichni přece vidíme, že prakticky každý, kdo hrál, tu prohrál všechno, co měl. Byť to trvá déle než na moderních terminálech, které vás o veškerý majetek oberou během pár minut.

    Novela zákona, kterou tady projednáváme, změní jediné: Hráči stráví v herně o něco více času. Ale pro ty závislé neexistuje jiná volba, než prohrát vše, co mají, a bez ohledu na to, za jak dlouho. Se samotnou podstatou problému tedy zákon neudělá nic. To zmůže jen absolutní celostátní zákaz herních automatů, loterijních terminálů a jejich internetových variant.

    Za tuto variantu zde ve Sněmovně Úsvit lobbuje již mnoho měsíců, ale nesetkáváme se bohužel s většinovou podporou. A opakuji, že neplatí hodně slaboduché výmluvy, že zákaz nic neřeší. Ano, je zakázané vraždit -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, i vás přeruším a znovu požádám o klid. Já vím, že to je vážné téma a že vás to zajímá a nechcete odejít ze sněmovny, ale prosím nechte každého řečníka v klidu přednést svůj projev. Ještě chvilku počkám... Ještě chvilku počkám. Děkuji. Prosím pokračujte.

  • Poslanec Tomio Okamura: A opakuji, že neplatí hodně slaboduché výmluvy, že zákaz nic neřeší. Ano, je zakázané vraždit a krást. A přesto se vraždí a krade. Je to ale důvod zločiny legalizovat, a dokonce na nich parazitovat? Řekl bych, že ne.

    Neplatí ani paralely s prohibicí v USA. Lidé si doma pálí kořalku i v současnosti a my Moraváci víme, že domácí palírny byly a budou, protože patří k moravské kultuře, a žádný zákaz je nevymýtí, protože drtivé většině lidí vadí násobně méně než vysoké daně na domácí pálenky.

    Tajné nelegální herny nikdo normální nechce. A navíc sami závislí hráči v takovém případě páchají trestnou činnost. Vždy by se o tajné herně do několika dnů nakonec dozvěděla policie. Problém proto nejsou tajné herny, ale online hry na internetu, které budou do budoucna největším rizikem. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji pane předsedovi Tomiu Okamurovi. A nyní v rozpravě, protože pan kolega Zbyněk Stanjura to vyjádřil ve své faktické poznámce, paní poslankyně Olga Havlová, po ní pan kolega Fichtner. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes se projednává změna zákona o loteriích. Chtěla bych říct, že jsem moc ráda, že se konečně řeší situace okolo hracích automatů, které mají negativní vliv nejen na patologicky závislé hráče, ale i na lidi jim blízké. Statistiky uvádějí až 17 nešťastných lidí na jednoho gamblera. Jsou to životní partneři, rodiče, děti, přátelé a věřitelé.

    Hra je jedna ze základních lidských činností, k nimž patří učení logicky myslet, motorická cvičení a práce. U herních automatů ale nejde o úporné úsilí se něco naučit, nebo jako např. ve sportu, ale jen a jen o riziko náhody. Gamblerství a závislost na hazardních hrách vede k finančním problémům, ztrátě zaměstnání, rozpadu rodiny a v nejhorším případě i k sebevraždě. Patologické hráčství je označováno za typickou nelátkovou závislost, kdy se hráč pokouší opakovaně hru ovládnout s motivací peníze získat zpět. Většinou hrají lidé, co na to nemají, prohrávají sociální dávky, nejsou schopni hru kontrolovat a nepřipouštějí si negativní následky svého jednání.

    Ministerstvo financí po revoluci vydávalo povolení na kasinové hry, aniž by nějak rozlišovalo, zda se opravdu jedná o kasino, či o hernu. Provozovatelé těchto zařízení spoléhali na větší toleranci ze straně městských úřadů na takto honosně nazvaná místa.

    Česká republika bohužel patří k zemím s největším poměrem herních automatů na osobu. Obec a městské části, které z provozovacího automatu měly místní poplatek, teď nevědí, jak je zrušit. V těchto případech by měla napomoci druhá navrhovaná změna, a to automatické zrušení do tří měsíců od vydání zakazující vyhlášky obce.

    Mnozí z vás určitě dostali e-mail iniciativy, která se snaží příjetí těchto změn zabránit. Hraje se na naše city, kdy má dojít ke ztrátě až 60 tisíc pracovních míst navázaných na loterijní průmysl. Když srovnám tuto situaci s pohledem, kdy přišlo v zemědělství o práci 82 tisíc lidí, lidí, kteří přinášeli něco pozitivního, naopak, tento loterijní průmysl nic pozitivního nepřináší, tak takhle si určitě nepředstavuji, aby vznikala a vytvářela se nová pracovní místa.

    Na svém webu vyhrožují stávkami a tím, že to politikům v podzimních volbách spočítají. Jsem také komunální politik a nemyslím si, že by občané a voliči v mé obci toužili po hracích automatech místo práce. Vždyť právě mladý muž z naší obce se stal kvůli závislosti na automatech vrahem. A to je jen kapka v moři všech kriminálních činů, které krádežemi začínají a násilím končí.

    Bohužel jsme se dostali do situace, kdy gamblerství je bráno za nemoc. Nemoc, kterou ale umíme léčit. Tak jako zabíjíme viry a bakterie, stačilo by zrušit hrací automaty. Chtěla bych znát jediný důvod, v čem jsou hrací automaty přínosem. Tato činnost je možností získání slušných zisků pouze některých skupin bez ohledu na dopady, a není zatím vůle tuto činnost zcela zakázat. Absolvovala jsem několik seminářů ohledně hazardu, potkala se s lidmi, kteří nejen proti hazardu bojují, ale i s těmi, na jejichž životech se hazard podepsal. Věřte, že vím, o čem mluvím, když prosazuji nulovou toleranci hazardu.

    Sjednocení sázkových limitů na dvě koruny, pět korun v českých hernách a padesát korun v kasinu je rozumným řešením v dané situaci, kdy je v současné době možné prohrát na interaktivním videoloterijním terminálu až statisíce během několika okamžiků. Pokud nedojde k úplnému zamezení této činnosti, budu vděčná za každý krok, který tuto činnost omezuje, a tento návrh určitě podpořím. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové. Nyní je přihlášen pan kolega Fichtner, který se hlásil do rozpravy. Pokud ne, tak já jsem vás zaznamenal. Respektoval jsem, že když sedíte u stolku navrhovatelů a zpravodajů, že jste se nepřihlásil elektronicky. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vyjádřil bych se k tomu, co říkal pan kolega zpravodaj. Prakticky se to týkalo zejména dvou věcí. První byla otázka směrnice Evropské unie, o tom ještě budu mluvit, a pozastavení prací na legislativním návrhu, a druhá se týkala hrozícího infringementu, tedy řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie.

    Pokud jde o tu směrnici, mám ji tady, všichni na ni odkazují, všichni o ní mluví, takže by bylo dobré se podívat, co vlastně v té směrnici je. Když se podívám na článek 9 odst. 1, tak čl. 9 odst. 1, o kterém se hovoří v souvislosti s tím, že bychom měli pozastavit legislativní práce a neprojednávat tento návrh zákona, tak čl. 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu aRrady č. 98/34/ES z 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, tak čl. 9 odst. 1 říká: Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 8 odst. 1, tj. notifikace. Ještě jednou: Členské státy odloží přijetí návrhu.

    Tedy my jsme ten návrh ještě nepřijali, my ho máme v prvním čtení. Přijetí členským státem znamená v našem případě, že návrh schválí Poslanecká sněmovna, schválí ho Senát a podepíše ho prezident. Potom je návrh zákona přijat nebo schválen zákon. Vůbec se nemusíme bát, že bychom jednali v rozporu se směrnicí EU, neboť směrnice EU říká, že nesmíme daný předpis přijmout do tří měsíců od té doby, kdy byl oznámen. Toto je naprosto v pořádku do té doby, než členský stát, tedy Česká republika, ten předpis přijme, máme času dost.

    Já jsem se pro jistotu ještě dotazoval stálého zastoupení ČR při EU, to bylo 16. 5., a přišla mi odpověď, která obsahuje dvě základní věci. Jedna je otázka projednání v prvním čtení. Odpověď přišla od ředitelky internal market section, tedy ředitelky sekce pro vnitřní trh, stálého zastoupení ČR při EU a ta informace zní, že návrh samozřejmě může být v mezidobí v Poslanecké sněmovně projednáván, nicméně měl by být ponechán dostatečný časový prostor pro případné zapracování připomínek Evropské komise či členských států. Pokud připomínky Evropské komise nebudou zapracovány, vystavujeme se nebezpečí pokračování řízení o porušení smlouvy, které může skončit až pokutou pro Českou republiku. Ano, samozřejmě, vystavujeme se, ovšem v případě, že by to bylo až v té finální fázi, kdy už by nebyl dostatečný časový prostor pro zapracování připomínek Evropské komise. Takže nic nám nebrání to projednat v prvním čtení, což také činíme. Je zbytečné to první čtení přerušovat, takže klidně ho můžeme nechat doběhnout. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Matěji Fichtnerovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák a poté pan kolega Adamec s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové. Je tady nějaký problém a všichni máme upřímnou snahu, jak tady sedíme, s tím problémem něco dělat. Ale já bych chtěl jenom zjednodušeně reagovat, nebo užít takový příměr na vystoupení paní kolegyně Havlové. Známý golfista Tiger Woods, u něj byla diagnostikována těžká závislost na sexu. Ten člověk se léčí, já doufám, že i úspěšně, ale přece to neznamená, že kdyby náhodou zavítal do naší republiky, tak všechny ženské zavřeme na petlice. To si prostě nedovedu představit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Ivan Adamec, připraví se Marta Semelová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolega Plzák to trošku zlehčil. Já musím říct za sebe, že jsem starosta 32tisícového města, v kterém je 32 míst, kde je nějaký výherní hrací automat, a problémy vzniknou vždycky před volbami, kdy určitá skupina lidí prostě najednou začne sbírat podpisy na petice. Je potřeba to zavřít, zničit - prostě to je to správné téma ve správný čas.

    Na druhou stranu já říkám, že já nejsem proti regulaci hazardu, to se oni hluboce mýlí. Ale je potřeba se na to podívat trošku jiným pohledem a vzít rozum do hrsti. Víte, já nesouhlasím s panem předsedou Okamurou, že úplná prohibice to vyřeší. Nakonec všichni víme, jak se dá obejít prostě dneska zákon, že to jsou soukromé prostory, místa, kde je slabá státní policie. Prostě městská policie nebude dělat nic jiného, než bude chodit do těchto prostor, kam je nakonec nepustí. A rozhodně ti lidé, kteří tam chodí hrát, nebudou říkat, že tam je herna, jenom v případě, kdyby třeba policie zatlačila, že jsou nějakými svědky a podobně. Nakonec ta herna se dá velmi rychle přemístit. A to, že vznikají tyto černé herny, je naprostý (nesrozumitelné).

    Z tohoto místa chci varovat proti úplné prohibici, protože historické zkušenosti říkají, že úplná prohibice vždycky přinese něco úplně jiného, než ti předkladatelé zamýšleli. Já si vzpomínám na obrázky z dvacátých let z Ameriky, kdy takové korpulentní dámy chodily po restauracích a rozbíjely sudy s whisky, protože jejich manželé z práce prostě šli na tu whisky. Protože když jsem se podíval na ty dámy, tak jsem je pochopil. Aby to doma přežili, tak se zastavili v té hospůdce a bylo to pro ně k přežití.

    Ale nechci to tady takto rozebírat, nechci marginalizovat ten problém, protože ten skutečně tady existuje, a já si myslím, že s probíhající řekl bych digitalizací a virtualizací světa ten problém bude čím dál tím větší, protože přece všichni víme, že hraní je staré jako lidstvo samo. Zrovna tak alkohol je starý tak jako lidstvo samo. Jen tak mimochodem, pro ty mravokárce, kteří tady říkají, že gamblerství je největší problém v tomto státě, tak já říkám, že není. Největším problémem je alkoholismus a závislosti na drogách. Jen tak mimochodem, statistika říká, že 11,1krát více je problémů s alkoholiky než s gamblery. To je prostě realita.

    Ale já chci říct jednu věc. Víte, já mám pocit, že my na to jdeme úplně špatně. My se snažíme regulovat jenom herny. Já nemám nic proti regulaci heren, myslím, že to je v pořádku, ale zapomněli jsme na tu druhou stranu mince, a to jsou ti hráči. Já si myslím, že je potřebovat regulovat ty hráče. Jak je možné, když v Americe přijde někdo do herny a bere sociální podporu, nebo jak oni tam tomu říkají, tak ten majitel nebo obsluha kasina si vyžádá jeho řidičský průkaz, protože oni tam jiné doklady nemají, a když zjistí, že je příjemcem takovéto státní dávky, tak nejenom že ho do toho kasina nepustí, nebo do toho místa, kde se hraje, ale oni na něj pošlou státní nebo místní policii, a dokonce ho zavřou a soudce ho pustí třeba až za tři dny. A pokračuje to samozřejmě dál s ním, protože takovýto člověk nemá v herně co dělat. Dokonce co se týká těch loterií, těch internetových nebo video, tak čtyři americké státy skutečně zavedly pro hráče licence. Oni musí mít licenci, aby mohli hrát. Přece licenci nedostane ten, kdo je na sociálních dávkách nebo kdo je uznaný gambler.

    Já si myslím, že to je ta správná cesta. Ano, říkám, omezujme ten hazard, který se nám nelíbí. Samozřejmě na různých místech v různých částech republiky je to jinak, ale to jenom proto, že jsme to hodili na obce, které těch pravomocí mají relativně v tomto případě, těch represivních, velmi málo. Ale pojďme se zaměřit i na hráče, protože já si myslím, že není nic jednoduššího. Mám ale obavu, že ochrana osobních dat, ochrana osobnosti, to je tady v Evropě moderní. Lidská práva budou přednější. Protože co nám brání v tom, dneska stejně když jde někdo do herny, tak musí ukázat občanský průkaz. Dokonce i v těch kasinech jsou kamery. Ne z toho titulu, aby tam sledovaly, kdo tam přijde, ale z toho titulu, aby ti lidé, co tam přijdou, je neokrádali a nedohodli se s tím krupiérem, že se dohodnou na šábnutí o výhru. Omlouvám se za tyto výrazy. Ale přece je to tak, že když předloží občanský průkaz a oni se dostanou do databáze, zda je příjemcem, či není, zda měl někdy problémy s gamblerstvím, tak je to jasná záležitost, jak tohoto člověka nepustit.

    Já vám řeknu ještě jeden případ, který nás tady trápil před lety. Všichni si určitě vzpomínáte na silnici E55. Vzpomínáte si na problémy s těmi lehkými dámami, které tam mávaly speciálně na movité bavorské turisty v těch bavorácích. Někteří byli méně movití, někteří možná byli z bývalé NDR, a všichni to řešili nějakými vyhláškami, postihy, zákazy, příkazy. Efekt velmi nízký. A víte, co se stalo? Nebyli zákazníci, nebyli i ty lehké děvy. Já si myslím, že tudy je správná cesta. Omezme hráče, a ty herny, o nichž říkáme, že jich je moc, tak prostě nepřežijí.

    Jen tak mimochodem, když jsem mluvil o tom alkoholismu, budeme to řešit také tak, že zavřeme naše hospody? Asi ne. Tady se to stalo, ale my jsme někde jinde. My jsme v parlamentu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Mám tady faktické poznámky - elektronicky poslance Jiřího Zlatušky, potom pana kolegy Jandáka, a nedám vám nikomu slovo, protože je 12.59 a máte dvě minuty na faktickou poznámku. Takže přeruším schůzi do 14.30 a první s faktickou poznámkou bude kolega Zlatuška. Dobrou chuť.

    (Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké, dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Přeji vám dobré zažití po obědě. Budeme pokračovat v bodu 9. Než však tak učiníme, dovolte mi, abych přednesl omluvy, které máme. Nejprve pan poslanec Jiří Holeček se omlouvá dnes mezi 14.30 a 18. hodinou z důvodů pracovních, pan předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček se omlouvá od dnešních 14 hodin z důvodu jednání mimo budovu PSP, dále pan poslanec Urban se omlouvá z dnešního odpoledního jednání, dále pan poslanec Korte se omlouvá dnes od 14.30 do 17 hodin, dále pan poslanec Fiala se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne. (Poznámka sten.: Fiala Petr.)

    To máme omluvy a my se vrátíme k bodu č. 9, kterým je novela zákona o loteriích. Nacházíme se v obecné rozpravě, kdy nejprve tady mám faktickou poznámku, kterou bychom měli pokračovat, pana Jiřího Zlatušky. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, velice se omlouvám za to, co teď udělám. Je to nepedagogické, zejména se omlouvám komukoli, kdo má pedagogické vzdělání. Neměl bych to dělat, ale hlásil jsem se ještě před obědovou pauzou v reakci na to, co zde říkal kolega Adamec. Tu pasáž, ve které se zamýšlel nad tím, že viděl ty americké ženy, jak rozbíjejí to pití svým mužům, a vztáhl to k tomu, jak vypadaly. Bylo to nepěkné a sexistické. Nemá se to dělat. Ale současně uznávám, že tuto výtku jsem měl říct již před přestávkou, teď už je zde jiný předsedající, po kterém to vzkazovat je komplikované, a jsem si vědom toho, že nejen poslanec Adamec už je ve věku, kdy vychovávat asi nemá smysl, a ještě navíc s tím časovým odstupem, že se to také mine účinkem. Ale přesto, nedělejme to. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. S další faktickou poznámkou tady mám napsaného pana poslance Jandáka, kterého nevidím. (Poslanec Jandák je na svém místě a sděluje, že se vzdává ve prospěch poslance Birkeho.) Pan poslanec Jandák se vzdává ve prospěch pana kolegy Birkeho. Děkuji panu poslanci Jandákovi. Nyní pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Děkuji panu kolegovi Jandákovi. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážená vládo, já se omlouvám, doufám, že moje vystoupení nebude takové nesourodé. Nicméně se pokusím do toho hluku trošku více nahlas.

    Jak tu debatu tady poslouchám, musím říci, že nechci nikomu nic doporučovat, ale možná bych vás chtěl požádat a vyzvat své kolegy zastupitele, starosty, radní jednotlivých měst, aby tady více vystupovali k dané problematice hazardu, protože my sami možná nejlépe víme, jak to funguje nebo nefunguje.

    Pár poznámek. Dneska města mají celou řadu regulativních věcí, kdy mohou regulovat hazard. Jsou města, která ho úplně zrušila, jsou města, která ho omezila, a jsou města, která se tomu vůbec nechtějí věnovat, protože zkrátka a dobře z toho mají nějaké backgroundové finanční prostředky.

    Já bych chtěl navázat na to, co říkal - vaším prostřednictvím - kolega pan starosta Trutnova, pan kolega poslanec Ivan Adamec. Možná více než k těm regulativům bych se zaměřil na lidi, kteří tam hrají, protože pak se ptám: Co bude s bezdomovci, nebo s těmi lidmi, kteří jsou bez domova? Co bude s lidmi, kteří jsou nepřizpůsobiví? Protože ti všichni se u toho automatu sejdou, pětadvacátého, když dostanou dávku, tak to tam naházejí. Víte ale, co je problém? Pak všichni přijdou na tu radnici: My nemáme peníze. Vy jim dáte pak pokutu, už jsem tady o tom hovořil minule, pošlete si sám sobě obsílku, protože oni nic nemají. (Reakce na poznámku z pléna:) Přesně tak. A ještě, aby toho nebylo málo, tak se vám všichni přihlásí na radnici s trvalým bydlištěm. Můžu vám tady přečíst SMS, maily, MMS z měst, kterých se to týká, a nejenom mého, ale celé řady.

    Takže prosím více poslouchejme starosty, protože těch se to velmi týká. Já nedávám nějaký návod, co s tím. Jenom komentuji aktuální situaci a prosím slovy klasika: Neučme orly lítat. Díky. (Potlesk v levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji planu poslanci Birkemu. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan poslanec Pilný. (Oprava z pléna.) Volný, pardon, omlouvám se panu poslanci, není Pilný, je Volný, nezlobte se, prosím. Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, já se chci z tohoto místa omluvit za to, že jsem urazil jemnocit pana poslance Zlatušky. Už to neudělám. Nicméně ten příměr byl skutečně jenom jako příměr, nebylo to myšleno konkrétně na žádnou dámu. A bylo to myšleno tak, abychom si uvědomili, co tato situace v Americe udělala příštích 60-70 let. Toť vše. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S další faktickou poznámkou - prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom reagovat na své dva předřečníky. Já vás chci ujistit, že nápady, které tady padly jak od pana kolegy, tak od vás, nějaká ta registrace hráčů a vlastně i z druhé strany - samozřejmě, je to velice chytré. Jenom chci upozornit, toto je pozměňovací návrh, který by měl řešit to nejhorší, co teď je a co se dá rychle nějakým způsobem napravit. My chceme připravit, a slíbili jsme to i ve volebním programu, máme to i v koaliční smlouvě, že připravíme nový zákon o loteriích, kde toto všechno vyprecizujeme a uděláme opravdu nový, moderní zákon, který tyto všechny věci využije, a určitě s tím budeme pracovat. Po přijetí této novely zamezíme takovým těm brutálním prohrám jednorázovým a takové té úplné euforii hráčů. A samozřejmě samovolně z menších lokalit automaty, respektive výherní terminály, budou odcházet, protože se prostě těm hospodským, těm malým, nebudou vyplácet. Ale neřeší to celý problém. Problém bude řešit nový zákon, který se začne připravovat, a určitě na půdě podvýboru pro daně a loterie s tím budeme pracovat, uděláme širokou diskusi napříč všemi politickými stranami, budeme komunikovat se všemi provozovateli různých těchto her, abychom to ušili tak, aby to bylo dobré, přijatelné a funkční. Děkuji. (Potlesk v prostřední části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pokud nevidím již žádnou další faktickou poznámku, prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Já nebudu mít faktickou, jako zpravodaj mohu vystoupit kdykoli, jestli se nepletu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jako zpravodaj můžete mluvit kdykoli, prosím, pane zpravodaji. (V sále je silný hluk.)

  • Poslanec Ladislav Šincl: Dovolte mi jenom krátkou poznámku k předcházející diskusi. Chtěl bych jenom poznamenat, že ve svém vystoupení, které se týkalo notifikačního procesu, jsem vycházel především z prvních dvou dopisů, které byly zaslány do Poslanecké sněmovny z Ministerstva financí jak ministrem financí Andrejem Babišem ze dne 7. 4., tak i náměstkem ministra financí Ondřejem Závodským. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám pane poslanče, hladina hluku v sále je příliš vysoká. Prosím zejména známé rušiče, aby přerušili své rušení a uklidnili se, nebudu se na nikoho konkrétně dívat - zatím. Děkuji. Prosím pokračujte.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Náměstkem ministra Ondřejem Závodským ze dne 22. 5. 2014 zde bylo odkazováno na směrnici 98/34/ES a poukazováno na nebezpečí pro Českou republiku spočívající v zahájení řízení o porušení smluv u Soudního dvora Evropské unie. Není mou vinou, že notifikační proces nebyl zahájen dříve, neboť jak již jsem ve svém prvním vystoupení jednou řekl, tento návrh není ve skutečnosti poslanecký, ale - jak bych to řekl? - ve skutečnosti vlastně ministerský, neboť vznikl v dílně náměstka ministra financí pana Ondřeje Závodského, kde jsem ho osobně viděl 21. 3. tohoto roku. Až pak byl následně předložen prostřednictvím kolegů poslanců, předkladatelů.

    Je to zvláštní cesta pro podávání předloh zákonů. Správnější cesta podle mne by byla, kdyby byla předložena formou vládního návrhu a byla podrobena řádnému připomínkovému řízení. Když tak pan náměstek učinil. Kdyby tak pan náměstek učinil, již dávno bychom tento kritizovaný nebo diskutovaný notifikační proces měli za sebou.

    Já bych ještě - nicméně jak jsem tady řekl, nebudu navrhovat tady přerušení toho bodu, ale budu navrhovat, nebo tedy v této chvíli chci navrhnout, aby lhůta na projednávání, aby to tady zaznělo, byla stanovena na 90 dnů, aby byl dán dostatečný prostor časový pro projednání ve výborech a podvýboru pro loterie, tak jak se to píše hlavně v tom posledním dopise pana ministra financí Andreje Babiše.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Šinclovi. Eviduji jeho návrh na prodloužení lhůty na 90 dnů.

    Další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, my se tady můžeme dohadovat a překřikovat, koho je třeba potrestat, jestli gamblery, jestli zaměstnance, jestli provozovatele, ale to neznamená, že si dáme klapky na oči před problémem, který tady reálně je, a to je, že herny, hazard, prostě zaplavily řadu měst. Praha je v tom na prvním místě v České republice. A asi se nemusíme přesvědčovat o tom, že patologické hráčství je velkým problémem, který ovlivňuje řadu rodin. A nakonec, zaznělo to tady už v předcházejících vystoupeních, bývá často spojeno i s různými druhy jiných závislostí, jako je to s drogami a dalšími, a podléhají mu stále mladší lidé, dokonce i děti. Člověk se nestane patologickým hráčem ze dne na den. Jde o postupný a poměrně nenápadný proces. Na rozdíl od alkoholika nebo toxikomana je gambler pro okolí dlouho nenápadný, často ani nejbližší rodina netuší, že její blízký propadl závislosti na hazardu a hraní. Doba, za kterou se člověk stane patologickým hráčem je různá, většinou k tomu postačí jeden až tři roky. U dospívajících dětí, jejichž mozek je náchylnější k těmto závislostem, je průběh podstatně rychlejší. Někdy stačí dokonce několik týdnů či měsíců. V psychiatrické léčebně jsou na léčení stále víc a více se objevují i nezletilé děti. Roste počet hospitalizovaných ve věku 15 až 19 let. Tři procenta 16letých hrají víc než jednou týdně. Já myslím, že jsou to právě děti a mládež, které je nutno chránit.

    Dovolte ještě některé údaje. Pokud jde o sebevraždy, v běžné populaci jeden a půl procenta, u hráčů je to pět procent. Čím mladší lidé začnou hrát, tím větší počet jich spáchá sebevraždu. Úmrtnost gamblerů měřeno s úmrtím populace stejného věku je dvojnásobná. Sedmdesát procent patologických hráčů má psychické následky. Já těmito čísly v žádném případě nechci obhajovat hráče, nechci obhajovat gamblery. Jenom vám říkám čísla, která jsou právě dokumentem toho, jak je to nebezpečná závislost právě pro mladé lidi. Patologické hráčství je spojeno s řadou negativních jevů, jako jsou problémy v pracovním a rodinném životě. Už tady bylo řečeno, že jeden gambler způsobí problémy až sedmnácti lidem v okolí. Lži, krádeže, obrovské dluhy, peníze si často hráč může půjčit přímo v herně, podepíše zde dlužný úpis. A i když je zakázáno, prostě se to nedodržuje a člověk v rauši udělá cokoliv, jenom aby získal peníze na další hru. Exekuce, bezdomovectví, výskyt problémových osob v okolí heren, drogy, kriminalita, vandalství, rušení veřejného pořádku, nočního klidu. To všechno je spojeno s hernami, s hazardem a s gamblerstvím. Léčení přitom, jak víme je velmi drahé.

    Problémem u nás v České republice je extrémní dostupnost. Není třeba překonávat žádnou bariéru, a přitom pokud byste mluvili s pacienty nebo vyléčenými gamblery, tak se dozvíte, že sami tito pacienti požadují zavírat herny. Problém je klamavá reklama hazardu, upozorňuje na to nakonec i primář Nešpor, známý odborník.

    Ve srovnání s evropskými zeměmi je u nás skutečně nabídka velice vysoká. V České republice počet herních automatů a videoterminálů v posledním čtvrtletí 2013 vzrostl. Na konci prosince jich bylo 61 026, zatímco v září to bylo o jeden a půl tisíce méně. V roce 2011, pokud se vrátím zpět, protože statistiky jsou zpětně, prosázeli Češi 127 miliard korun. V roce 2012 už to bylo 135,5 miliardy. V rizikové skupině, tedy těch, kteří by mohli gamblerství propadnout, je 168 tisíc lidí. Pokud jde o hlavní město, kde je počet heren zvlášť vysoký, tak myslím si, že tady je důkaz toho, že je potřeba přijmout jednotná pravidla, protože metodika rozdělování peněz v hlavním městě je taková, že se rozdělují pro městské části peníze tak, že čím větší počet jednotlivých videoterminálů, heren, kasin, čím delší doba provozu, tím tyto městské části dostávají více peněz, protože, a je to odůvodňováno tím, že tam mají větší kriminalitu a potřebují to nějak řešit. Podle mého názoru je tento způsob naprosto zvrácený a akorát to demotivuje starosty městských částí, aby více zamezovali hazardu. Odpovídají tomu i názory lidí, kteří nám píší, kteří nás oslovují, abychom udělali všechno možné pro to, aby hazard byl víc potlačován. V různých městských částech probíhají referenda na zákaz hazardu, na zákaz heren vůbec.

    Já osobně jsem poznala velké množství gamblerů - vyléčených i nevyléčených. Těch, kteří prošli léčením a znova a znova se u nich projevuje recidiva a nedokážou se s tím nějakým způsobem vyrovnat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Zdeněk Soukup. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já pro ten návrh zákona, který předložil kolega Fichtner, zvednu ruku a podpořím ho velice rád a s velkou chutí. Stejně tak zvednu ruku pro jakékoliv jiné smysluplné omezení hazardu.

    Při regulaci technických herních zařízení, jak nejrůznější jednoduché bandity předkladatel nově definuje, nejde jenom o přístroje samotné, jde o herny jako takové. Ty dnes nezřídka slouží jako základna galerky. V severozápadních Čechách provozují herny většinou jako bary s hernami a penziony s nonstop režimem většinou cizinci. Stálé osazenstvo tam tvoří vesměs pasáci, prostitutky, drogoví dealeři a pouliční zlodějíčci. To, že tam jistá část lidí ze sociálně vyloučených skupin prohrává dárky poskytované z našich daní, je jenom jedno zlo. Kolem heren dochází k rušení nočního klidu, rozmáhá se tam kriminalita a nepořádek. Většina lidí, kteří normálně chodí do práce a starají se o rodinu, se hernám zdaleka vyhne.

    Dosavadní politické garnitury a vlády radnicím ve vytěsňování hazardu moc nepomáhaly, spíš naopak. Nejednu vyhlášku napadlo Ministerstvo vnitra za to, že nemá oporu v zákoně. Ten připouští mnoho výkladů. Je to záměr, nebo špatná práce někdejších legislativců? Tak například zrušilo Ministerstvo vnitra vyhlášku v Ostrově u Karlových Varů nebo v Chebu, když tam radní chtěli zakázat herny, které jsou méně než sto metrů od škol, kostelů a kulturních zařízení. Zákon takový zákaz umožňuje, ale s výhradami. V Aši zase neprosadili proti Ministerstvu vnitra vyhlášku, podle které herny nemají mít vývěsní štíty do horní ulice. Přitom současný zákon č. 202/1990 Sb. viditelnou reklamu také nepřipouští. Jde ovšem o definici, co je reklama a co vývěsní štít.

    Největší ranou pod pás byla praxe povolování výherních automatů. O klasických rozhodovaly obce, o videoterminálech, elektronických ruletách a dalších přístrojích nové generace Ministerstvo financí. Skuliny v zákoně využívalo ministerstvo, a hojně. Kde obec zakázala starší přístroje, povolilo je Ministerstvo financí mnohem bezpečněji a nové a ve větší míře.

    Předkladatel zmiňuje ve své důvodové zprávě přípravné práce na zcela nové komplexní úpravě provozování sázkových heren. Doufám, že ten půjde mnohem dál než teď projednávaný návrh kolegy Fichtnera, za který mu děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Soukupovi. S další řádnou přihláškou je připraven pan poslanec Karel Fiedler. - Pardon, omlouvám se panu poslanci. Nejprve s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Chtěla bych se trošku ohradit proti tomu, co tady teď zaznělo od mého předřečníka, protože bývalé vlády upravily v roce 2010 velmi zásadním způsobem zákon o loteriích a jiných podobných hrách. Jsem jedna ze spoluautorek tohoto návrhu a jako starostka městské části Praha 2 mohu říct, že jsem od roku 2007 pro zcela nulovou toleranci vůči hazardu. Nejdřív jsme omezili výherní hrací přístroje, pak nám zákon v roce 2010 dal možnost omezit i videoloterijní terminály. Takže není pravda to, co tady zaznělo, že by se bývalá vláda nesnažila s tímto negativním fenoménem něco udělat. Pokud by tomu tak bylo, tak by dnes starostové měst a obcí neměli pravomoc, tak jako ji máme my v Praze, regulovat hazard na svém území.

    K tomu, co tady zaznělo od paní kolegyně Semelové. Možná to zní zvláštně, v hodně věcech s paní kolegyní Semelovou v tomto ohledu souhlasím, snad jenom dvě výjimky. Neexistuje vyléčený gambler, existuje pouze abstinující gambler.

    A co se týče toho, že by Praha měla upravit pravidla tak, aby byla platná pro všechny části stejně, myslím si, že ne, protože v tuto chvíli je zcela v pořádku, že když tady máme dvoje komunální volby, jsme zvoleni jako starostové městských částí, že si prostě svobodně rozhodneme, zdali chceme na svém území tyto podniky mít, nebo nechceme. My na Praze 2 už jsme se v roce 2007 rozhodli, že podnik nechceme mít tohoto typu ani jeden. Ale neumím si představit, že by se to mělo řešit plošně, protože chápu, že jsou zase třeba starostové okrajových městských částí, na periferiích, kde k tomu můžou mít nějaké důvody - že se třeba za dva automaty v nějaké restauraci opraví obecní vodovod.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Navázal bych tady na tu chmurnou vizi, kterou tady představil můj předřečník pan poslanec Soukup. Dal bych za pravdu své předřečnici paní Černochové - sice ne v nulové toleranci, ale v tom, že dnes obce skutečně mohou už v této chvíli omezit provoz heren, tak jak jsme to udělali v Lounech. Ještě vystoupím v řádné rozpravě, ale tady skutečně chci říct, že jsme omezili hrací dobu. Dokázali jsme obecně závaznou vyhláškou štíty a poutače nějakým způsobem zamezit. To znamená, je to skutečně také na práci obecních zastupitelstev, nejenom na státu. V Lounech se nám to podařilo, v Aši třeba ne. Možná že tam nepracují tak kvalitně, nevím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, v Klatovech jsme zakázali herní automaty. Nebyl problém. Zůstalo nám tam 237 videoloterijních terminálů, na 93 občanů nám tím pádem vycházel jeden loterijní videoautomat. Zakázali jsme i tyto vyhláškou, Ministerstvo nám to zrušilo. Ústavní soud rozhodl, že máme právo to zakázat. Zakázali jsme to. To znamená, v Klatovech jsou zakázány výherní loterijní terminály. Všechno jde, když se chce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi za to poselství. Opravdu všechno jde, když se chce.

    Teď už konečně s řádnou přihláškou pan poslanec Fiedler. I u něho to jde, když se chce. (Smích a zatleskání.)

  • Poslanec Karel Fiedler: Ano, já s tím opravdu souhlasím. Když se chce, tak jde leccos.

    Navázal bych na své předřečníky, kteří mi moje myšlenky, které jsem tady chtěl sdělit, trošku vzali z úst. Jednak kolegyně poslankyně Semelová, potom to byl poslanec Soukup.

    V mé regionální poslanecké kanceláři mě navštívil jeden z příznivců, a když jsme spolu začali vést debatu na různé věci, tak prostě jsme došli i na problém těchto heren, protože on se živí jako člověk, který je zaměstnaný v herně jako obsluha. Takže mi povídal příběhy, co se tam odehrávalo. A pokud se někteří pozastavují nad tím, že třeba Tomio Okamura navrhuje nulovou toleranci, a není v tom sám, vůči tady tomuto, tak k tomu je více důvodů. Já jsem si to neuvědomil v prvním okamžiku, když mi to ten dotyčný člověk povídal, ale když jsem se nad tím zamyslel, musel jsem mu logicky dát za pravdu. Dříve jsme měli spoustu bazarů a zastaváren, které - a já jsem si to uvědomil - nějak z těch ulic zmizely. A zmizely do těch heren. Prostě to, co se dříve odehrávalo pod nějakou kontrolou - já říkám opravdu nějakou kontrolou - v těch zastavárnách, tak to se dneska absolutně bez kontroly odehrává v hernách. Takové ty frcy, něco do zástavy, vzít si peníze, prohrát to v automatu, tak ono se to spojilo na jedno místo.

    Už to tady zaznělo od někoho z mých předřečníků, není to jeden jediný neduh, který provází herny. Dalším neduhem, o kterém se zmínil, je distribuce drog v těchto místech. Jsou to příhodná místa, je tam většinou černo, zatměno, moc se tam nevidí. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S poslední řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, kolega Birke tady vyzýval, aby se více zapojili do diskuse zastupitelé. Já tedy teď tady budu mluvit také jako zastupitel a radní města Louny.

    Chtěl bych tady zdůraznit, že problematika, zjednodušeně řečeno, heren je vnímána velmi odlišně v regionech, kde jsou herny spojeny s kriminalitou a dalšími negativními jevy, a odlišně v obcích, kde tyto negativní jevy spojené s hernami jsou minimální nebo nejsou vůbec žádné. My jsme v Lounech šli cestou regulace provozní doby. Zakázali jsme provoz heren v denních hodinách a hraje se od osmé hodiny večerní. Tento krok se ukázal jako správný a město nemá s provozem heren žádné větší problémy.

    Já tady také musím zmínit - budu mluvit konkrétně - přínos pro městský rozpočet. My jsme díky změnám daňových výnosů z loterií, které prosadil ministr financí Kalousek, významně posílili městský rozpočet. V Lounech jsme v uplynulém roce rozdělili navíc nad rámec běžného rozpočtu 16 mil. korun, a to podle klíče 50 % z tohoto výnosu, to znamená 8 mil. korun, do mládežnického sportu, 25 % do sociální oblasti a 25 % do kultury, a upozorňuji, že to je nad rámec běžného rozpočtu. To znamená, že ty organizace si přišly nad rámec běžného rozpočtu řádově o 16 mil. korun navíc.

    Na druhou stranu jsou v Ústeckém kraji obce, kde vzhledem k vysoké míře negativních jevů spojených právě s provozem heren přistoupili i mí kolegové z TOP 09, zastupitelé z TOP 09, k nulové toleranci a herny na území obce zakázali, a to i s vědomím, že rozpočet města bude o tento výnos potom chudší.

    Tento proces regulace či úplného zákazu nebyl do této chvíle jednoduchý. Byl spojen s řadou správních i soudních řízení, městské vyhlášky se v poslední době odvolávaly právě na onen zmiňovaný nález Ústavního soudu.

    Z těchto důvodů vítám, že nový zákon o loteriích nejde cestou plošné nulové tolerance, ale dává do rukou obcí možnost obecně závaznými vyhláškami upravit provozní dobu heren nebo provoz heren tam, kde to je nutné, a tam kde to je nutné úplně tento provoz zakázat. Plošnou celorepublikovou nulovou toleranci považuji za pouhý populistický výkřik. Řešme tuto situaci ve svých obcích a v Poslanecké sněmovně dejme těmto obcím nástroj, aby tuto situaci mohly řešit efektivně.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikdo takový není, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova navrhovatele nebo pana zpravodaje. Prosím, pane navrhovateli, máte slovo.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji, pane předsedající. Já bych vám chtěl poděkovat za velmi věcnou diskusi a znovu vás poprosit o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Neeviduji žádost o to, aby se návrh vrátil navrhovateli k dopracování. (Ještě se hlásí poslanec Fichtner.) Prosím, pane navrhovateli. Jak je libo, vaše slovo. Prosím.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji. Já se omlouvám, pane předsedající, nicméně pro forma souhlasím s prodloužením lhůty k projednávání ve výborech na tu dobu, kterou zde navrhoval pan zpravodaj. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo ještě jiný návrh? Ani pan poslanec Blažek? Ne. Výborně. Budeme tedy hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání rozpočtovému výboru. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Ach, přece jenom, pardon, paní poslankyni Semelovou jsem opomněl. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já navrhuji přikázat ještě výboru pro sociální politiku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Mám tedy dva návrhy na přikázání. Pakliže opravdu nemá nikdo další návrh, budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu k projednání rozpočtovému výboru.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Prosím i zmatené poslance, aby zmáčkli tlačítko. Děkuji.

    Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 131, proti žádný. Návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.

    Další je návrh paní poslankyně Semelové přikázat tento návrh zákona k projednání výboru pro sociální politiku.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu paní poslankyně Semelové. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 47. Návrh nebyl přijat.

    Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.

    Budeme také hlasovat o návrhu zpravodaje, pana poslance Šincla, o prodloužení lhůty k projednání na devadesát dní, s čímž navrhovatel souhlasí.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu, aby lhůta k projednání byla prodloužena na devadesát dní. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 134, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta k projednání byla prodloužena na devadesát dní, čímž končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu navrhovateli.

    Nyní se budeme zabývat bodem

    Je tady návrh, aby tento návrh zákona byl projednán podle § 90 odst. 2. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zatím místopředseda, pane ministře. Co není, může být, ale zatím místopředseda, ale děkuji. (Smích v sále.) ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Omlouvám se. Čtu tady text, tak jsem si to neuvědomil (směje se) a ještě k tomu jsem běžel po cestě.

    Dámy a pánové, předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, obsahuje sedm opatření, která reagují na aktuální situaci v sektoru družstevních záložen, zejména na nárůst rizik v sektoru samotném a následně i rizik pro fond pojištění vkladů. Tato rizika ilustruje i loňské odejmutí povolení Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, které bylo největším subjektem na trhu, a i nedávné odejmutí povolení záložně WPB Capital. Jednotlivá opatření byla připravena Ministerstvem financí v úzké spolupráci s Českou národní bankou a některá z nich navíc vycházejí z doporučení hloubkového posouzení českého finančního sektoru Mezinárodním měnovým fondem.

    Návrh zákona limituje velikost družstevní záložny zavedením stropů pro jejich bilanční sumu ve výši 5 miliard korun. Účinnost tohoto opatření je navržena od 1. ledna 2018 a poskytne tak trhu dostatečný čas na přijetí adekvátních opatření. Jedním z nich může být transformace na univerzální banku. Pokud si družstevní záložna zvolí toto řešení do konce roku 2015, bude moci díky druhému navrženému opatření získat bankovní licenci v režimu nižšího požadavku na základní kapitál, a to na úrovni ekvivalentu 5 milionů eur. Na navýšení kapitálu na standardních 500 milionů korun, které jsou požadovány u bank, bude mít taková družstevní záložna lhůtu pěti let. Třetím navrženým opatřením je zavedení dvojnásobné výše příspěvku družstevní záložny do fondu pojištění vkladů. Čtvrtým pak zvýšení povinného odvodu části zisku po zdanění do rizikového fondu. Pro tato dvě opatření je navržena účinnost od 1. ledna 2015.

    Návrh dále zpřesňuje předmět podnikání družstevní záložně tím, že navrhuje výši úvěru poskytnutého členovi, ekonomicky spjaté skupině členů či členům rodiny částkou 30 milionů korun. Toto zpřesnění bude účinné od 1. ledna 2018, což umožní trhu přijmout adekvátní opatření. Návrh zákona dále nepřipouští poskytování produktů a služeb družstevní záložnou osobám, které nejsou jejími členy, a to s účinností již od 1. ledna 2015.

    Návrh také zásadním způsobem posiluje zainteresovanost členů družstevních záložen na fungování samotné kampeličky. S účinností od 1. ledna 2018 se stanovuje minimální výše základního členského vkladu, který musí být alespoň tisíc korun. Vzhledem k tomu, že takto nízká částka by nepředstavovala dostatečnou zainteresovanost členů družstva, je dále kombinována s pravidlem, kdy depozitum člena, ke kterému je vyplácen úrok či obdobná výhoda, nesmí překročit desetinásobek souhrnu jejich základního vkladu a dalšího členského vkladu. Toto pravidlo bude odlišně aplikováno pro stávající a nová depozita. U stávajících depozit počítá návrh s účinností od 1. ledna 2018, navíc v modifikované podobě, což zabrání možnému odlivu prostředků ze sektoru. U nových depozit je účinnost stanovena od 1. července 2015.

    Závěrem mi dovolte ještě uvést, že předkládaný materiál může mít marginální dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Možný dopad je dán tím, že členský vklad bude muset nově složit i stát a jeho organizační složky, územně samosprávné celky nebo jiné veřejnoprávní subjekty, pokud zůstanou členy družstevní záložny i po nabytí účinnosti zákona.

    Dále jen doplním, že návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

    Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, s ohledem na mnou uvedené argumenty vás žádám o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho slova. Nyní prosím, aby se k řečnickému pultíku dostavil pan zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Příjemné červencové odpoledne, milé kolegyně a kolegové. Dovolte, abych doplnil slova předkladatele a v určitém detailu vás nasměroval na problémy, které s tímto návrhem jsou spojeny.

    Říkám-li problémy, tak tím samozřejmě naznačuji, že návrh vyvolává určité diskuse, z nichž asi v prvé řadě, a je to pochopitelné, jsou to obavy ze strany samotných kampeliček, družstevníků, členů těchto družstevních záložen, které možná i vás obeslali s jistým přípisem, kde vyjadřují svůj názor, a je jim líto, že tento názor zatím nemohl být dostatečně prodiskutován. Ale jak tak pozoruji napravo stojící kolegy (před lavicemi ODS a TOP 09 se houfují opoziční poslanci), kteří zřejmě jsou připraveni vetovat projednávání tohoto zákona podle § 90, předpokládám, že v orgánech této Sněmovny bude jistá příležitost tyto věci probrat, možná bez úhony na tom, abychom v nějaké konečné podobě ten návrh vůbec projednali. On totiž má svou objektivní logiku, protože samozřejmě situace v oblasti družstevních záložen nebyla a ani není jednoduchá.

    Nechci tady dělat sáhodlouhé historické exkurzy, ale pravdou je, že když po roce 1989 tato forma financování byla obnovena, tuším, že ten zákon je datován k roku 1995, tak nastal velký a ne zrovna dvakrát regulovaný boom. Velmi brzo tady vzniklo množství kampeliček, které spravovaly sice ne velký objem bilanční sumy našeho finančního sektoru, ale spravovaly ho způsobem, kterému se nejen že nevyhnula bankovní krize z konce devadesátých let, ale dalo by se říct, že v něm řádila v neztenčené, spíše větší míře.

    Problém je, a můžete si to srovnat už jenom z takových jednoduchých čísel, že v roce 1999 jsme měli v České republice 138 družstevních záložen. Před deseti lety, to je rok 2004, jich už bylo podstatně méně, jenom 33. A dalo by se říct, že poté, co byly posíleny regulační funkce, integrován do dohledu České národní banky byl dohled nad družstevními záložnami, přijali jsme příslušné zákony spolu se vstupem do Evropské unie, které zavedly určitou přísnost v tomto segmentu, tak přesto pokračuje problematický vývoj. Dneska už jich je jenom 11 a i těch 11 vykazuje jisté znaky, které zejména dohledový orgán, tedy Českou národní banku, vedly k tomu, že uchopil nástroje, které jsou běžně k dispozici, a chce je v poměrně tvrdé, to je třeba říct a přiznat, v tvrdé formě aplikovat na družstevní záložny.

    Já teď nechci řešit debatu, do jaké míry na současném stavu družstevních záložen je vinna kvalita regulačního prostředí, kvalita regulací a do jaké míry je v tom jistá pasivita dohledové instituce, tedy ČNB. Samozřejmě kampeličky říkají, že je část té viny na straně ČNB, a že kdyby pracovaly postupnými věcnými kroky, že se některé problémy daly utlumit. Nevím. Pravdou je, že tady byla citována zpráva Mezinárodního měnového fondu, který tady před dvěma lety byl a cosi na toto téma sdělil. A pravdou je, že dnešní stav družstevních záložen je tak trochu hybridním stavem.

    V cizině, když se podíváte, tak například v takovém Německu existuje dodnes asi tisíc družstevních záložen. Je to běžná forma například v Irsku, v Británii. Ale tam mají trošičku jinou funkci a jinou podobu. A jestli nám něco chybí z hlediska toho koncepčního, strategického, tak je to udělat si jasno, kterým směrem by se tato forma financování do budoucna měla ubírat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi za jasnou a stručnou zpravodajskou zprávu. Nyní s přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že pan zpravodaj spojil zpravodajskou zprávu se svým diskusním vystoupením. Asi se obával, že by to bylo nejenom v prvním čtení, ale i bez rozpravy. Obával se zbytečně. Já bych jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09, vznesl veto na projednání podle § 90 odst. 2, mimo jiné proto, abychom získali prostor na projednání v rozpočtovém výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Eviduji tedy veto.

    S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Votava. Po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolil bych si také pár poznámek k této materii, ke kampeličkám. Poznámky budou dost souznívat s tím, co řekl už pan zpravodaj, ale myslím si, že to nevadí.

    V současné době Asociace družstevních záložen má 11 kampeliček, nebo, chcete-li, družstevních záložen. Je třeba říci, už to říkal i pan zpravodaj, že naše kampeličky jsou trošku atypické na rozdíl od těch na západ od nás, Německa a dále, pracují s většími objemy financí. Slyšeli jsme, že v Německu je tisíc takových kampeliček, u nás tedy 11, bylo jich více samozřejmě, ale po problémech, které byly, se ten jejich počet zmenšil. Neviděl bych záměr této novely, tak jak někteří možná podsouvají, v tom, zlikvidovat tento segment finančního trhu. Ono když se řekne, že je něco družstevního, tak u některých to zavání minulostí, socialismem, ale já nevím, proč bychom měli družstevnictví jako takové zpochybňovat.

    Samozřejmě všechno musí mít své regule a všechno musí být v souladu se zákonem. Myslím si, že principem této novely je samozřejmě zavést tvrdší regulaci družstevních záložen, chcete-li, kampeliček, protože je to opravdu po těch excesech, které tady byly, velice třeba. Vzpomeňme poslední případ metropolitní záložny, nebo jak se ta kampelička jmenovala. To si vyžádalo výplatu 12 mld. korun z fondu zajištění, ale to není jenom o té výplatě, ale o tom fondu samozřejmě. To je o těch problémech, které s tím měli vkladatelé, členové a mají členové kampeličky. I když zase na druhou stranu je třeba říci, že každý musí zvážit, kam dává své peníze. To je naprosto jasné, že podniká se svými penězi, tím, že je dává do kampeličky, do banky, se svými penězi podniká.

    Bohužel v kampeličkách to samozřejmě fungovalo často tak, že neuvážené úvěry, někdy bych řekl, že uvážené, ale v jiném slova smyslu, dostávaly právě spřízněné osoby, kamarádi, bylo to takovým systémem já na bráchu, brácha na mě, no a potom samozřejmě se kampelička přivedla při nesplácení do jasných problémů a často přicházela o povolení České národní banky. Takže pokud někdo říká, že ty kampeličky měly problémy z viny České národní banky z nedůsledného dohledu, tak to může být část pravdy, možná, ale ne ta pravda asi úplná. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Nyní s přednostním právem pan premiér Bohuslav Sobotka. Po něm pan poslanec František Laudát. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, mě trošku zarazilo to veto, které zde bylo podáno na rychlé projednání této novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, protože my jsme ten zákon zařadili na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny ne proto, že by to byla nějaká politická priorita, na které se čistě na základě politických priorit dohodly strany koalice, ne proto, že bychom to měli ve svém volebním programu, ale proto, že velmi naléhavě Česká národní banka v uplynulých měsících usilovala o to jako regulátor v této oblasti, jako ten, kdo provádí finanční dohled nad trhem družstevních záložen, aby se tato novela schválila. S tím, že schválení této novely má samozřejmě významný dopad na stabilizaci této části finančního trhu. Čili já připomínám, že to, že vláda tu novelu předložila, není náhoda. To, že jsme ji předložili na mimořádnou schůzi, není náhoda. Je tady vysoká a velká časová naléhavost, a pokud tady bylo dáno veto, tak bych požádal o to, aby skutečně byla maximálně zkrácena lhůta pro projednávání této novely a byla schválena co nejdříve. Chci připomenout, že ta novela už měla být předložena dávno.

    Chci připomenout, že máme za sebou rok nebo dva roky, kdy po sobě zkrachovala celá řada družstevních záložen. Bude poskytnuto obrovské plnění z fondu pojištění vkladů, kde se ty prostředky soustředily v uplynulých letech, a po pravdě řečeno, dámy a pánové, neposlaly je tam ty družstevní záložny, ale poslal je tam celý bankovní sektor.

    Já si myslím, že by nebylo dobře, aby tato Sněmovna brzdila projednávání velmi naléhavé novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Pokládám celou tu situaci kolem spořitelních a úvěrních družstev za naléhavou. Chci informovat Poslaneckou sněmovnu, že jsem požádal guvernéra České národní banky, aby poskytl vládě kompletní informaci o tom, co se odehrálo v uplynulých letech v sektoru družstevních záložen, jaké vidí slabiny v oblasti regulace, tak jak je nastavena ve stávající legislativě, a současně jsem ho požádal, aby nás informoval o tom, jak se vyvíjí otázka fondu pojištění vkladů a čerpání z fondu pojištění vkladů. Chci také upozornit na to, co zde již zmínili mí předřečníci. Podle mého názoru jsou tady slabiny z hlediska dohledu nad fungováním družstevních záložen. My jsme před několika lety zrušili Úřad pro dohled nad družstevními záložnami a svěřili jsme dohled nad družstevními záložnami centrální bance v očekávání toho, že tady bude zcela profesionální výkon bankovního dohledu, podobně jako tomu bylo v bankovní sféře. A já si myslím, že je potřeba, abychom dostali jasné odpovědi ze strany centrální banky, co se odehrálo v sektoru družstevních záložen, proč došlo k sérii pádů družstevních záložen a proč byly v takovém masivním objemu čerpány prostředky, které se naskládaly ve fondu pojištění vkladů.

    Shrnuto, podtrženo, vláda se touto situací chce zabývat, a současně bych rád požádal Poslaneckou sněmovnu, aby maximálně urychlila projednání této novely. Dali jsme ji na mimořádnou schůzi právě proto, že pokládáme za důležité, aby zde nová pravidla začala platit co nejdříve. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu premiérovi a ptám se, jestli to mám brát jako návrh na zkrácení lhůty, jeho projev, prosím. Ne. Děkuji.

    S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Laudát, ale s přednostním právem ho předběhl pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl odpovědět, proč to vetujeme. Za prvé to nemáme rádi, projednávání podle paragrafu 90 odst. 2. A za druhé, zkusme si udělat statistiku těch návrhů, které předložila vláda v tomto volebním období podle tohoto paragrafu, finální verzi, a kolik pozměňovacích návrhů přinesla ještě vláda a vládní poslanci. A my neříkáme, že to je špatně, jenom konstatuji, že se skoro vždycky při tom (nesrozumitelné) najde ještě něco, co je dobré opravit, upravit, případně přidat nebo ubrat, jak to bylo v zákonu o Českých dráhách. Tady bych mohl jmenovat všechny další případy, kdy nakonec prošla ještě vylepšení toho zákona ze strany vládní koalice. Není to nic, co bychom dělali naschvál, žádná obstrukce. A já myslím, že na tom zkrácení lhůty se domluvíme. Když se to schválí na zářijové schůzi, tak se nic nestane, svět se nezastaví.

    Pan zpravodaj mluvil o dopadu na národní hospodářství jako celek. Nechci ho opakovat. Takže neberte to prosím jako schválnost. Jak vystoupení předsedy rozpočtového výboru, tak zpravodaje upozorňuje na některé problémy, které je ještě třeba prodebatovat. Nikdo z nich neřekl, že tam je něco vyloženě špatně. A to je všechno. Já jsem počítal, že pan zpravodaj po té své zprávě řekne, že by bylo užitečné, on spoléhal na nás, že tu rozpravu ukončíme. Takže není to nic naschvál, není to nic, co by, myslím si, že neohrožuje zájmy České republiky. Ta debata k tomuhle zákonu bude bezesporu věcná, možná i rychlá. Možná žádná změna nebude, ale ty maximálně dva měsíce nám, myslím, žádnou velkou ztrátu naštěstí nepřinesou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Prosím pana premiéra s přednostním právem.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane místopředsedo. Já bych se skutečně přimlouval za zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu zákona tak, abychom učinili zadost povinnosti, kterou máme jako zákonodárci reagovat v situaci, kdy odpovědné instituce, jako je Česká národní banka a Ministerstvo financí, Česká národní banka jako ten, kdo vykonává dohled, Ministerstvo financí jako ten, kdo má odpovědnost za příslušnou legislativu, žádají Poslaneckou sněmovnu, a to ve zrychleném čtení, aby ten návrh projednala. Já rozumím tomu, že poslanci mají regulérní požadavek na to, aby mohli třeba podávat pozměňující návrhy a mohli se na to připravit. To ale umožňuje i zkrácení na nějakou rozumnou lhůtu tak, abychom třeba už na zářijové schůzi se mohli dostat do druhého a třetího čtení a mohli tento návrh zákona schválit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Nyní je řádně přihlášený pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Volný. A teď se objevila faktická. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jenom abych ukázal, že ta debata nemusí být tak vyhrocená. Podívejte se do návrhu zákona a já vám odcituji čl. 3, který se jmenuje Účinnost. Není tam napsáno, že je účinný ihned po schválení poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015 s výjimkou ustanovení čl. 1 bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, a ustanovení čl. 1 bodu 2, 3, 7 a 10, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018. Dnes je 17. července. Navržená účinnost vládního návrhu zákona je 1. ledna, tzn. za 5,5 měsíce, a slyšíme tady, že bychom to měli schválit ještě dnes, abychom nezpůsobili nějaké zpoždění. Tak kdyby si to vláda myslela, tak navrhne, že ten zákon nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjde ve Sbírce zákonů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Teď tedy napošesté pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nejdřív k panu premiérovi Sobotkovi. Poté, co se tady neobjeví a zpracovatelé a předkladatelé zákona o státní službě tady nejsou schopni odpovědět na jeden jediný dotaz, tak mně přijde nemístné, aby nás tady vyzýval k tomu, že my snad něco zaviníme, když se něco rychle neprojedná. To prostě opravdu, pane premiére... Pak nám vzkazujete cosi dokonce z cest do Bruselu... Opravdu nechte toho, tohle není důstojné chování.

    K vlastnímu zákonu. Já jsem právě chtěl upozornit také na to, že tam je nějaká účinnost. TOP 09 bude tento zákon s velkou pravděpodobností podporovat. Proč padlo veto? Skutečně my chceme, aby ještě v klidu a řádně byl projednán v rozpočtovém výboru, protože zatím máme tu zkušenost, že to, co koalice tady tlačila rychle a v prvém čtení, se v řadě případů ukázalo, že je děravé jak cedník. Takže to je ten důvod.

    Nicméně tady v této místnosti se ještě v uplynulém období odehrálo uzavřené jednání rozpočtového výboru, kde nás ČNB informovala o problémech spořitelních a úvěrových družstev. Ještě za vlády Petra Nečase se začalo na řešení těchto problémů ve shodě s národní bankou pracovat. Skončila vláda, nechápu, proč Rusnokova vláda, která se nedávno nezapomněla sebepochválit a sebeuchválit, to nechala někde ležet. Já to beru tak, že Ministerstvo financí teď vymetlo nějaké kouty a tento materiál tam našlo a je to tlačeno na této mimořádné schůzi.

    Nicméně co se týká vlastního zákona, já se domnívám, že principiálně je to naprosto správné. Nastavené parametry, to musí říct spíše národní banka. Jedině se obávám tlaku lobbistů kolem úvěrových a spořitelních družstev, aby náhodou tady nezačali lámat některé poslance, že by se to mělo zvětšit atp. Ona celá ta historie spořitelních a úvěrových družstev je nešťastná, nicméně bohužel tyto kampeličky, když to zkrátím, neplnily ten účel, pro který byly založeny, a jejich vkladatelé bohužel vždy potom dotírají na stát a na naše instituce, že chtějí kompenzace. A jestliže některé jejich finanční prostředky dosáhly takových rozměrů, že potom už je to i problém pro případné vyplácení náhrad, tak si myslím, že by se měly řídit pravidly, která platí pro bankovní domy.

    Takže já jsem tam zatím nenašel žádný principiální problém. Takže pokud ještě nedojde k nějaké drobné úpravě při projednání v rozpočtovém výboru, my takovouto regulaci v tomto případě podporovat budeme.

    Nerozuměl jsem panu předsedovi rozpočtového výboru. Chcete regulovat kde co. Tam, kde si myslím, že si to zasluhuje opatrnost, protože jde o peníze občanů, tak najednou možná to začne někdo rozmělňovat, nebo nezačne, já nevím, já jsem to vystoupení úplně nepochopil. Ale znovu vyzývám pana premiéra, aby těchto narážek na nás nechal být. Paragraf 90 je určen pro mimořádné legislativně naléhavé situace. Vládou to muselo projít, je to vládní návrh. Tudíž vy to nečtete, vy nevíte, jakou jste tam dali účinnost. No to už mi zůstává rozum stát.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou nejprve pan ministr Babiš, po něm pan poslanec Votava. (Ministr Babiš přichází k mikrofonu.) Pardon, vy jste byl řádně přihlášen, pane poslanče Volný, s řádnou přihláškou po panu poslanci... (Ministr Babiš chce uvolnit řečniště.) Ne, pane ministře, máte slovo. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já bych chtěl pana poslance Laudáta prostřednictvím pana místopředsedy jenom ubezpečit, že jsme to skutečně na ministerstvu nenašli. Že jsme o tom intenzivně jednali. A těch jednání s Českou národní bankou bylo bezpočet a měli jsme tam na to různé názory. Já osobně jsem jednal dvakrát s panem guvernérem, abychom našli nějaký kompromis. Takže jsme si to poctivě odpracovali. A samozřejmě důležité je věci říkat - a potom je dotahovat do konce. A v tom je velký rozdíl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Votava, po něm řádně přihlášený pan poslanec Volný.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. No, nepochopil jsem tak úplně pana kolegu Laudáta. Jednak jsem nepochopil jeho kritiku na pana premiéra, že tady neodpovídal na otázky. Nezaregistroval jsem, že by tady nějaká otázka na pana premiéra byla. Nepochopil jsem ani to, když říká, že s tímhle zákonem vlastně on tam nevidí žádný problém. Tak proč jste dávali veto? Tak jsme to mohli urychlit a mohlo to být dneska ze stolu pryč. Nepochopil jsem ani to, když říká, že pořád chceme něco regulovat, ale přitom nemá problém s tím zákonem. Ale tam je regulace! A docela tvrdá regulace, protože ta regulace je na místě! Aby se nestávalo s kampeličkami to, co se stávalo.

    Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, fakt mi to hlava nebere.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nic si z toho nedělejte, pane kolego.

    S další řádnou přihláškou pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, vládo, já bych chtěl tímto požádat o zkrácení lhůty o deset dní, tzn. na padesát, abychom to dostali do zářijové schůze, kde si myslím, že při troše snahy bychom mohli prohnat druhé i třetí čtení a zároveň tam zajisté opravíme i to datum účinnosti. Díky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému, beru jeho návrh v potaz. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. (Nikdo se nehlásí.) Nevidím nikoho. Končím tedy obecnou rozpravu.

    Ptám se na závěrečná slova navrhovatele či zpravodaje, zdali mají zájem. Nemají. Budeme se tedy nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Prosím má někdo nějaký jiný návrh? Nemá nikdo jiný návrh. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 24. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 123, proti jeden. Návrh byl přijat.

    Dále tady zazněl návrh pana poslance Volného na zkrácení lhůty k projednávání o deset dnů.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu na zkrácení lhůty k projednávání. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 25. Přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 128, proti jeden. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta byla zkrácena o deset dnů. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    S přednostním právem je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu sociální demokracie. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, dovolím si vznést procedurální návrh jménem poslaneckých klubů sociální demokracie a ANO, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. i 21. hodině.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je to procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegy z předsálí a zahajuji hlasování o tom, abychom dnes meritorně i procedurálně jednali a hlasovali o návrzích zákonů po 19. i po 21. hodině. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 26. Přihlášeno 151 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 9. Návrh byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat bodem číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo. Vás ostatní si dovoluji požádat o klid a o vyslechnutí pana ministra. Děkuji.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tzv. sazbovou novelu zákona o dani z přidané hodnoty neboli vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

    Předmětem sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty je v souladu s koaliční smlouvou zavedení tzv. druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. Druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty se navrhuje stanovit ve výši 10 %. V souvislosti se zavedením druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty dochází ke zrušení těch ustanovení navazujících zákonů, která měla sjednotit sazby daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 %, v důsledku čehož nedojde od 1. ledna 2016 k sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty. Účinnost sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty se navrhuje k 1. lednu 2015.

    Závěrem vás prosím o schválení sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty a avizuji, že v rámci podrobné rozpravy bude navrženo zkrátit lhůtu pro projednávání sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty ve výborech na 30 dní.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím zpravodaje pana poslance Václava Votavu, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se zhostil své zpravodajské povinnosti k tomuto tisku, k vládnímu návrhu zákona o dani z přidané hodnoty. Pan ministr to tady myslím uvedl důkladně. Omezím se tedy jenom telegraficky, protože nechci zneužívat pozici zpravodaje, abych tady vystupoval obecně. K tomu se když tak, pane místopředsedo, hlásím. Pan místopředseda mě neposlouchá, omlouvám se. Hlásím se tedy dopředu k tomu, že bych potom vystoupil v obecné rozpravě, abych nezneužíval svého postavení zpravodaje.

    Takže ve stručnosti, vláda předkládá tento návrh v souladu s uzavřenou koaliční smlouvou. Cílem navrhovaných změn je vytvořit předpoklady pro snížení cen vybraného zboží a také mimo jiné podpořit rodiny s dětmi. Hlavními opatřeními v tomto návrhu zákona jsou zavedení druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % na léky, knihy a nezbytně nutnou dětskou výživu. Ostatní sazby zůstávají. Dále je to zrušení jednotné sazby daně z přidané hodnoty, která by měla být účinná, ona platí, ale měla by být účinná k 1. 1. 2016 ve výši 17,5 %. Dále jsou to dílčí změny v návaznosti na zavedení druhé snížené sazby, legislativně technické úpravy v souvislosti se zavedením druhé snížené sazby. Součástí zákona je také příloha číslo 3A, která obsahuje seznam tří položek vybraných komodit: léky, nezbytně nutná dětská výživa, knihy.

    Navrhovaná úprava zákona o DPH je plně slučitelná s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Na oblast DPH se nevztahují zvláštní mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu.

    Jako zpravodaj doporučuji postoupit návrh zákona do druhého čtení a přikázat jeho projednání rozpočtovému výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se v téže chvíli přihlásili pan poslanec Okamura, pan předseda Fiala. Pan předseda Fiala promine - vyšší bere, pan předseda strany. Takže nejprve pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Fiala, pak se přihlásil zpravodaj pan poslanec Votava a po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zavedení třetí, snížené sazby DPH na léky, knihy a dětskou výživu za hnutí Úsvit vítáme. A už teď říkám, že s ním budeme souhlasit. I když ani tady si neodpustím výhrady. Každá daňová sazba navíc přináší totiž byrokracii. A to nejen pro stát, ale i pro firmy a živnostníky. Pravdou také je, že tradičně ekonomicky výkonné země, jako je například Německo či Velká Británie, se drží maximálně dvou sazeb a striktně se snaží zjednodušovat daňová pravidla. Ideálem a cílem pro nás musí být jednak nízké daně, ale také daně jednoduché.

    Proč snižujeme DPH na léky? Protože máme chudé nemocné důchodce i rodiny s dětmi a také nedostatek peněz ve zdravotnictví a snížení daně pomůže všem. Máme také chudé rodiče a katastrofální porodnost, a proto je chceme podpořit snížením daně u dětské výživy. Ovšem co zmůže pětiprocentní snížení DPH na Sunar? Teoretickou slevu o desetikorunu u balení za 200 korun. Teoretickou proto, že už dnes, jak víme, obchodníci avizují, že se těší na polepšení své marže. Další živnostníci se naopak děsí dalších nákladů na administrativu nové sazby.

    Vážená vládo a koalice, pokud chceme skutečně cokoli podpořit, tak to podporujme opravdu, ne symbolicky. A hlavně - a o to vás prosím i do budoucna - systémově. Principiálním řešením by v takovém případě byla například nulová daň nejen na léky, ale třeba na některé další základní vybrané komodity. To znamená, kde stát dává přednost prospěchu občana před svým ziskem. Produkty, za jejichž nákup občany nechce trestat. Bezesporu by to právě měly být léky nebo kojenecké mléko nebo dětské pleny, ale měly by tam být třeba i pleny pro seniory a léky a případně další vybrané komodity. Pro ty z vás, kteří kroutí hlavou nad tím, co tady Okamura říká, připomínám, že nulovou sazbu DPH, byť tradičně historicky, mají v EU například Velká Británie, Švédsko, Irsko, Malta. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším vystupujícím bude pan poslanec Fiala s přednostním právem a po něm pan zpravodaj.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde řekl pár slov k nové snížené sazbě 10 %. Úsvit dlouhodobě požaduje snížení daně z přidané hodnoty na léky, knihy a dětskou výživu, a to tak, že v našem volebním programu jsme prosazovali snížení daně z přidané hodnoty plošně o 1 % v obou dnes existujících sazbách. Dokonce možná někteří z vás si pamatují, že jsme tento návrh zákona i předložili. Považovali jsme to za prorůstové hospodářské opatření, které mohlo zvýšit poptávku. Jde o to, že vyšší daň z přidané hodnoty považujeme za jednu z klíčových chyb předchozí vlády, která de facto zastavila ekonomický růst v České republice na několik let.

    Místo toho Úsvitem navrhovaného prorůstového opatření dnešní vláda zvolila zavedení nové sazby daně z přidané hodnoty. V tomto případě nejde tedy o prorůstové opatření, ale o opatření sociální. Hnutí Úsvit není hnutím socialistickým, ale je hnutím sociálním. Je odpovědností vlády, nakolik se zvýší administrativa pro plátce daně a pro státní správu, a je odpovědností vlády, jestli vyřeší případný výpadek výběru daně. A teď opakuji - nejde o prorůstové opatření, jde o sociální opatření. Pokud vláda tímto administrativu zvýší a pokud zvýší deficit státního rozpočtu, je možné tento krok označit jako krok směrem k lidem, ale jako krok nedomyšlený a populistický.

    Přes to, co jsem řekl, tento krok podpoříme. Podpoříme ho pro jeho sociální aspekt a v dobré víře, že si vláda uvědomuje rizika, která jsem již zde zmínil, a dokáže je řešit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dalším v pořadí je poslanec Votava, který je zpravodajem tohoto tisku. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Stanjura, také s přednostním právem.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, jednak jsem rád, že Úsvit podpoří tuto novelu zákona o DPH, i když si myslím, že pan Okamura, jak tady říkal, že pro 200 korun na balení Sunaru to ani možná nemá cenu, ale já si myslím, že 200 korun pro vás možná nejsou žádné peníze, ale pro některou mladou rodinu to jsou dost velké peníze. A koruna ke koruně - a je to.

    Já si myslím, že je dobře, že vláda plní své závazky koaliční smlouvy, a to je jeden z příkladů, pomáhá tak rodinám s dětmi, seniorům a všem těm, kteří byli poškozeni nespravedlivým rozhodnutím Nečasovy vlády, to připomínám neustále. Podpoří samozřejmě i v případě snížení sazby na knihy i oblast vzdělávání a školství.

    Byla to vláda ODS a TOP 09, která neustále ve jménu jakési škrtací asociální politiky zvyšovala také daň z přidané hodnoty, a to bez ohledu na dopady, které to bude mít jak na rodiny, tak na nízkopříjmové skupiny obyvatel, na seniory, a tak bych mohl pokračovat. Vzpomeňme, jak se zvyšovala snížená sazba DPH z 5 % na 9, poté na 10, pak na 14, pak na 15, a od 1. 1. 2016 měla dokonce vzrůst na 17,5 %, protože by měla být zavedena, měla by být účinná jednotná daň ve výši 17,5 %. Takže je to obrovský skok ze snížené 5 %, která byla, a to se určitě nemýlím, za vlády sociální demokracie, až na 17,5 %. A my jsme vždy takovéto experimenty s daní z přidané hodnoty odmítali, a odmítali jsme i takové ty experimenty na lidech této země. To není fráze. Tak jsme to vždycky říkali a myslím, že to je naprosto namístě.

    Samozřejmě jedním s opatření tohoto zákona je zrušení právě té jednotné sazby ve výši 17,5 %, která měla tedy platit od roku 2016. Určitě by tak pokračovalo vlastně přesouvání daňového břemene právě na nízkopříjmové skupiny obyvatel, daňové zatížení, od bohatších skupin samozřejmě k těm nižším. A já si myslím, že tady určitá solidarita být musí a že musíme dělat vše pro to, aby se ty sociální rozdíly ve společnosti nerozevíraly a aby se nenarušoval sociální smír ve společnosti.

    Samozřejmě, jak už jsem řekl, pokud bychom akceptovali tu sjednocenou daň 17,5 %, tak by to mělo zásadní vliv do ceny životních potřeb většiny našich občanů - cen potravin, léků, bydlení, tepla, sociálních služeb, dopravy, a tak bych mohl pokračovat dál. Samozřejmě s dopadem také na rozpočty rodin, na peněženky i těch seniorů, na peněženky všech. Mimoto by sjednocení DPH dopadlo určitě i na segment, který dneska je poměrně velice pod tlakem, a to je stavebnictví, určitě, a je to i zemědělská prvovýroba, služby cestovního ruchu atd. Mělo by to i dopad do krajů, do hospodaření krajů, obcí atd. atd. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě než vystoupí pan poslanec Stanjura, je zde faktická poznámka pana poslance Okamury, kterému dám dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Jenom rychle. Hovořil jsem ve svém projevu o částce 200 korun za Sunar. Tím pádem sleva by byla přibližně o desetikorunu. Takže promiňte, ale mně u pana předsedy rozpočtového výboru překvapuje, že si plete celkovou cenu se slevou. To je jedna možnost. Nebo druhá možnost je, že ani nevíte, kolik stojí základní balení Sunaru. Teď jsem to prověřoval na internetu a stojí právě těch 200 korun. Tak že by vládní koalice ani nevěděla, co navrhuje - sleva dětské výživy, když říká, že Okamurovi nepřipadá velká částka sleva 200 korun. Já jsem nemluvil o slevě 200 korun, Sunar stojí 200 korun a sleva by byla tím pádem v řádu několika korun. Opravdu mě zaráží, že buďto předseda rozpočtového výboru si plete celkovou cenu se slevou, nebo dokonce neví, co vlastně navrhujete, když Sunar sám stojí 200 korun. Nebo už možná máte velké děti. Tak jako tak je to zvláštní. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka, paní poslankyně Hnyková.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Pane poslanče Votavo prostřednictvím pana předsedajícího, poslanci hnutí Úsvit vědí, co znamená pro obyčejné lidi každý přínos do jejich rozpočtu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Nechci to zdržovat, děkuji. Jestli jsem to špatně pochopil, tak pane kolego, se vám omlouvám. Velké děti mám, takže Sunar už nekupuji. Omlouvám se tímto, že jsem to špatně vyjádřil, že jsem vás nepochopil.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Slovo s přednostním právem má pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vzal jsem si tablet, abych mohl přesně citovat z důvodové zprávy, takže to neberte, že to jsou má čísla nebo mé názory.

    K tomu, co říkal pan zpravodaj, tak skutečně se musím zastat pana předsedy Okamury, protože kdyby měla být sleva 200 korun, tak si představte, kolik by ten Sunar stál. Jestli bude sleva ve výši 4 % DPH, snížení o 5 % DPH dělat 200 korun, tak asi řekněme, kolik je DPH. Ale to není podstatné.

    Myslím, že i ministr financí často přiznává, že zavedení třetí sazby není nejšťastnější krok. Já s tím souhlasím. A že to přinese (nesrozumitelné) zejména těm, kteří ten software dnes mají, to je taky pravda. Změna sazby je pro uživatele v účetním systému jednoduchá (nesrozumitelné). Můžeme říkat, jestli je to dobře, nebo špatně. Takhle budou muset všichni aktualizovat své softwary a budou mít tři sazby. To je prostě fakt, který toto...

    Myslím, že v rámci projednávání v rozpočtovém výboru navrhneme několik opatření, která by mohla naplnit cíle, která má vládní koalice, a současně by zabránila vzniku druhé snížené sazby nebo celkově třetí sazbě.

    Jenom k těm číslům, která jsou v důvodové zprávě, a nemám důvod jim nevěřit. Odhadované snížení nebo odhadovaný dopad do státního rozpočtu, respektive do veřejných rozpočtů celkem u léků je zhruba tři miliardy ročně. My, kteří jsme tady seděli v minulém volebním období, jsme ta čísla slyšeli na mikrofon často. Vy, kteří jste tady nebyli, se zkuste podívat do stenozáznamů. Zejména opozice tehdejší, dnešní vládní ČSSD, mluvila o mnohem vyšších dopadech, než jsou tři miliardy ročně. A já nevím, které číslo je správné. Tady lékařská komunita mluvila - v roce 2013 se snižovalo o čtyři procentní body - o dopadech zhruba pět miliard pro nemocnice. A nemluvilo se jenom o nemocnicích, mluvilo se o segmentu jako celku. U zvýšení o další jedno procento se mluvilo o dalších dvou miliardách. A najednou když se dívám zpátky, nijak to nekritizuji, tak odhad dopadu na státní rozpočet je mnohem nižší.

    Domnívám se, že tehdejší odhady byly přehnané, ty zvýšené náklady, že tahle ta cifra se spíš blíží realitě, která je uvedená v důvodové zprávě, než tehdejší odhady, které říkaly, jak a kolik dopadne zvýšení sazby zejména na nemocnice. Určitě jsem v průběhu rozpravy na rozpočtovém výboru či v druhém čtení připraven dát... sumy, které tady padaly.

    Teď se vrátím k tomu nepříliš šťastnému a pro některé z nás, kteří jsme pro to hlasovali, vůbec ne jednoduchému rozhodnutí koaličnímu, když jsme zvyšovali naposledy DPH o jeden procentní bod v základní snížené sazbě. Hlavním důvodem, který jsme udávali, bylo zavedení a spuštění druhého pilíře. Tehdejší vláda a tehdejší opozice se dohadovaly, jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu - zavedení druhého pilíře. Vláda odhadovala zhruba šest miliard, ČSSD a odbory přes dvacet miliard ročně, to znamená výpadek příjmů zejména na kapitole sociálního pojištění. Dneska už se nemusíme dohadovat, máme reálná čísla. Dopad za rok 2013 byl necelou jednu miliardu. Ani ne šest, ani ne dvacet.

    Vedli jsme tady debatu, co udělá s příjmy státního rozpočtu zvýšení základní i snížené sazby o jeden procentní bod. Mnozí z řad sociálních demokratů říkali, první den, kdy budeme ve vládě, to navrhneme vrátit na 20 a 14. A hlavně nám říkali - i když zvýšíte tu sazbu, víc se nevybere. My jsme někteří na to argumentovali, že bychom chtěli pokrýt těch šest miliard. Zase nás čísla rozsoudila. Když se podíváte na plnění - vývoj, daně, DPH za rok 2013, tak celkově zaplatili poplatníci o 30 miliard víc. Z toho 70 % skončilo ve státním rozpočtu a přibližně 30 % ve veřejných rozpočtech. Mluvím v porovnání rok 2013 a 2012. Takže si porovnejme ta dvě čísla - propad příjmů, zavedení druhého pilíře, a teď ho neobhajuji ani nechci vést polemiku o tom, jestli je to dobře, nebo špatně. Necelá jedna miliarda a přínos na straně DPH do veřejného rozpočtu 30 miliard. Z toho říkám přibližně 70 % do státního rozpočtu, 30 krajům a obcím. Letos nechci odhadovat, máme čísla za šest měsíců k DPH, takže si myslím, že nic neukazuje na to, že by výběr byl nižší než vloni. Nechci spekulovat, jestli výběr DPH za rok 2014, o kolik miliard bude vyšší než v roce 2013. To si řekneme v lednu příštího roku. Ale nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo nižší než vloni. Takže když si spočteme ta dvě zdaňovací období 2013 a 2014, tak to opatření přineslo minimálně 60 miliard do veřejných rozpočtů, říkám 70 % do státního a zbytek krajům a obcím. A výpadek na druhém pilíři, když byl vloni necelou miliardu, tak letos bude taky necelou miliardu. Myslím si, že je prostor pro to, aby se snížila i základní sazba, když porovnáme ta čísla, že ten prostor ještě existuje, a my to budeme navrhovat. A budeme se ptát těch, kteří tady kritizovali a říkali, že je to úplně špatně a prvně to navrhovali, proč to dneska nenavrhují.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde dvě faktické poznámky. První faktickou bude mít pan poslanec Votava, druhou faktickou pan poslanec Opálka. Pan poslanec Votava stahuje.

    Ještě než pustím k mikrofonu pana poslance Opálku, přečtu omluvu pana ministra a místopředsedy vlády Bělobrádka, který se omlouvá od 6 hodin a stejně tak od 6 hodin se omlouvá i pan ministra vnitra Chovanec.

    Nyní faktická poznámka pro pana poslance Opálku.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl říci, že hovoříme sice o třech sazbách DPH, ale my už tři sazby máme a máme je dlouho. Je totiž nulová sazba. A o té se nikde nehovoří. Když půjdete do obchodu a koupíte si pivo, tak ta lahev je bez DPH jako obal, a když půjdete do zlatnictví, koupíte si prstýnek, tak zaplatíte sazbu základní, a když si koupíte cihličku investiční zlato, tak to máte s nulovou sazbou DPH. A my tu hovoříme o tom, kolik bude sazba na Sunar, ale přitom investiční zlato prodáváme zcela bez zdanění. Já se ptám, do kdy to tak bude. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pro pana poslance Lobkowicze.

  • Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, jsem už dědečkem, mám šest vnoučat. Vím, že moje vnoučata nepijí Sunar, jsou kojena. S mateřským mlékem přijímají též imunitu. Myslím, že to je to nejlepší, co může být. Jsou ženy, které mají mnohem více mléka a kojí potom třeba i děti sousedů. To potom je úplně bez DPH - nebo jak to je, když kojná prodá svoje mléko a je to nějaké jiné dítě? (Smích v sále.) Myslím, že tam by mělo být také aspoň nějaké malé DPH, nebo aspoň jídlo pro tu ženu by mělo být lacinější, protože aby měla dost mléka, musí hodně jíst a pít.

    To je jen taková malá otázka k zamyšlení. Děkuji. (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nikdo nechce dále reagovat, takže se vrátíme k pořadí, jak je uvedeno na tabuli. To znamená, že nyní řádně vystoupí v rozpravě pan poslanec Dolejš Jiří a připraví se pan poslanec František Laudát.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedající. Dolejš Jiří, to znamená, že přišel čas na stanovisko klubu KSČM.

    Úvodem asi řeknu dvě základní myšlenky. Je to snad poprvé, kdy tady daň z přidané hodnoty chceme snížit. Vynechám takové drobné snížení, které dlouho nevydrželo, to bylo tuším v roce 2003, když jsme základní sazbu snížili z tehdejších 23 na 19 %. Dneska už to máme zase někde jinde.

    Takže je to směr, který je zajímavý, protože obecně je o snižování daní, pro levici zajímavý v tom, že jde o snižování nepřímých daní, ale také je třeba říci, že je na tom sympatické, že se ruší jednotná sazba DPH - to už se asi vpravo bude méně líbit, kde měli jeden čas ikonu jednotné daně -, protože různé sazby ve většině Evropy objektivně sociální funkce plní. Musím říci, a to trošičku oponuji kolegovi Votavovi, ono víc než dvě sazby zas tak rozšířené není. Já jsem se podíval do přehledu, když to vyslovil, a nalistoval jsem tam kromě zmíněného Irska ještě Francii a Lucembursko. Čili to jsou tři z 28. Takže tři je přece jenom trošičku navíc, a teď nemluvím o tom, o čem hovořil kolega Opálka, to znamená, že existují výjimky.

    Bylo by fajn, kdyby vláda - až budeme mít jasného eurokomisaře, až budou vyjety diplomatické koleje směrem do Bruselu atd. - aktivněji pracovala na myšlence supersnížené sazby, pokud tedy skutečně je to tak snadné to vyjednat. Já se obávám, že to tak snadné nebude, protože ty výjimky byly historicky vyjednány v určitých dobách a teď ty doby nejsou až tak nakloněny, ale i pro nás je to politická priorita a určitě by udělaly radost nejen našim voličům, kdyby se do toho vláda opřela. Ale to teď před sebou nemáme. To je věcí vyjednávání s bruselskou administrativou, aby změnila přílohu příslušné daňové směrnice Evropské unie. Nyní jsme před myšlenkou jednak snížení DPH, jednak zavedení druhé snížené sazby. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec František Laudát, který je také zatím posledním přihlášeným do rozpravy.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru, že to tady konečně řekl naplno. Boj. To je to, oč tu běží. Vy prostě jen potvrzujete to, čemu i v nejhorších snech jsem se zdráhal uvěřit, ale jste zdivočelá levice, která neví, co dělá.

    Boj. Nejdříve zkomplikujeme daňový systém, a pak budeme bojovat proti daňovým únikům. My, co jsme starší a pamatujeme, když byl Šemík ještě hříbě, tak víme, jak komunisté bojovali o zrno, to byl kravál každé léto. Místo toho, aby sklidili obilí, tak bojovali o zrno, až to skončilo potravinovým programem.

    K vlastnímu návrhu zákona. Nejsem superdaňový expert ani si na něj nehraji, nicméně k tomu, co platilo, tak tady nezaznělo. Já se domnívám, že tím, že to schválíme, tak připravíme lidi o to, že už tu více jak rok platí úprava platná a účinná od 1. ledna 2015, která by snižovala složenou daňovou kvótu občanům, tak to bude pryč.

    Co se týká vlastních tří sazeb. Já prostě nepovažuji za tak zásadní problém to, že to bude administrativně náročné, dokonce paní náměstkyně na můj dotaz nějak dala zhruba dohromady i odhady, co budou stát papíry a zavedení třetí sazby. I když jsou to pro někoho veliké miliony, tak v tom kontextu to zase není až tak enormní částka, ale to, co považuji za důležité - nevím, jestli si Ministerstvo financí nechalo udělat nějakou analýzu, jak se skutečně chovali příslušní prodejci, poskytovatelé služeb, komodit, kde došlo právě ke snížení daňové sazby. Ale já jsem se poptával ekonomů. Také z těch, které jsem poptával, tak nikdo mi neřekl, že by měl komplexní přehled, nicméně všichni říkali konkrétní příklady ze světa, že kde k tomu snížení, podobným snížením, došlo, tak si to nechali i prodejci, takže změna cen směrem ke skupinám, kterým vy chcete pomoci, se nedostavila. V zásadě většinou mi říkali, nebo jsem byl upozorněn na to, že zpravidla nastávají dva případy. Za prvé prodejci nebo ten, kdo prodává, si zvýšenou marži o snížené DPH ponechá, druhá skupina případů, že po nějakou krátkou dobu došlo skutečně ke snížení cen a pak se to vrátilo na původní hodnotu, tzn. po krátké době to zase vyskočilo zpátky a zase si tu marži nechali.

    Pokud byste skutečně chtěli čistým způsobem, pro mě čistým způsobem a efektivnějším způsobem, pomoci např. rodinám s dětmi, tak by bylo čistší zvýšit jim dávky a poslat peníze přímo adresně. Tam je velká pravděpodobnost, že to nebude zneužíváno, stejně jim dávky posíláte, tak by se tam jen přidaly nějaké peníze, a ne tady křivit a komplikovat výběr DPH. Samozřejmě, vy jste to tady přiznali, vy dáváte přednost tak, aby zaplatili všichni, před svobodnou volbou, tzn. posílení přímých daní před nepřímými. A to tady zaznělo, je to váš princip, omezujete právo volby každého občana nakládat se svými penězi. Doufám, že v tomhle si rozumíme. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec Votava. Připraví se pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji, pane předsedo. Nebudu už reagovat na pana kolegu Laudáta a hodnotit jeho příspěvek. Chtěl jsem navrhnout zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 10 dnů, to znamená na 50 dní. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Na 50 dní?

  • Poslanec Václav Votava: O 10 dnů, to znamená na 50 dní.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já jsem to špatně slyšel. Děkuji. Pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne ještě jednou. Zazněla tady dneska v diskusi už spousta připomínek a návrhů. Já bych zareagoval na to, co tady zaznělo dneska, myslím, že to bylo dopoledne před odpolední přestávkou, kdy sám pan ministr Babiš tady zmiňoval možnost, že vláda, nebo tedy Ministerstvo financí, zvažuje nebo analyzuje možnost nikoli tří sazeb, ale přejít snad na dvě sazby snížené - 10, 20 procent, jestli jsem to správně zaregistroval.

    Už to tady říkali kolegové. Co kdybychom opravdu ve Sněmovně zvážili při projednávání tohoto zákona, zda tedy, jak říkáte, zargumentujete, že to je bod vládní koalice, že to je jeden z bodů programového prohlášení, na kterém trvá zřejmě pravděpodobně sociální demokracie? A myslím, že pan ministr sám řekl, že to není až tak jeho vize, ale že jste k tomu tlačeni vaší koaliční smlouvou. Mně také připadá ta třetí sazba zbytečná.

    Bylo tady zmíněno, že jen dva státy Evropské unie mají tři sazby DPH. Já tedy ještě vím o Polsku, kde ty sazby jsou 8 procent nejnižší, 23 procent nejvyšší, a myslím, že ta prostřední je 12 nebo 15 procent. Teď si nejsem jist.

    Jsem rád, že pan ministr na to bude reagovat, že se vyjádří, vidím. (Ministr se hlásí předsedajícímu s žádostí o slovo.) Takže by k tomu řekl svoje.

    My v hnutí Úsvit určitě tento návrh, tak jak jsme už avizovali, budeme podporovat, nebudeme to zamítat nebo hlasovat proti. Ale tři sazby opravdu připadají zbytečné, navíc když tady zaznělo, že se analyzuje, zvažuje jít cestou návratu k původním sazbám. A jsem rád, že tady pan ministr zareaguje a dá k tomu nějaké vysvětlení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan ministr zcela jistě zareaguje, protože je přihlášen do rozpravy. Slovo má pan místopředseda vlády a ministr financí. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. My jsme při vyjednávání, samozřejmě říkám svůj názor nebo názor hnutí, určitě by bylo dobré a důležité, aby se to snížení DPH promítlo do cen léků, knih a dětské výživy. Ale trošku mám obavy, že se tak nestane. A diskutovali jsme, jak to zařídit a dohlédnout na to, aby ta sleva šla k občanům.

    To, že třetí sazba není jako asi systémově dobře, to víme, nicméně já jsem vyslovil nějakou svoji představu, že máme jednu z nejvyšších snížených sazeb v Evropě, 15 procent. Akorát to je moje představa, nějaký cíl. Já jsem to nediskutoval v rámci koalice.

    Ale pokud Chorvati zavedli ten model, tak si myslím, že snižovali sazbu z 25 procent na 10, dokonce velice dramaticky, aby nějak kompenzovali nějaké nařízení pro podnikatele. Takže uvidíme, jak se bude vyvíjet náš rozpočet a naše příjmy a ta opatření, která chceme udělat. Pokud budeme mít pocit, že bychom mohli snížit tu sazbu z 15 na 10 znovu, a měli bychom znovu jen dvě sazby, tak to by byl ideální stav. To uvidíme někdy v roce 2016, tedy pokud tady ještě budeme, a budeme to řešit v kontextu chorvatského modelu. Ale určitě by to bylo ideální a to by možná pomohlo i zjednodušit celkově, protože ty tři nebo čtyři sazby, jak tady říkal kolega, vlastně není úplně ideální stav. Ale to jsou jenom moje představy. Není to diskutováno v rámci koalice. Tak to berte jako soukromé nějaké úvahy. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní faktická poznámka pana poslance Volného a po něm pan poslanec Kučera a potom ještě pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom poznámku na pana kolegu Laudáta, když tady hřímal a přemýšlel, rokoval, určitě kvůli tomu nespí, jestli ANO je pravicová, nebo levicová strana. Já si myslím, že především vy jste udělali bordel všem občanům a politikům v Evropě tím, jestli pravice a levice, a jak se chová pravice a levice ve vztahu k daním. Tak prosím vás, nechte si to. My jsme řekli: trváme na tom, že daně zvyšovat nebudeme, a děláme všechno proto, abychom udrželi státní rozpočet v nějaké rozumné míře, aniž bychom byli nuceni zásadně zvyšovat daně. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tedy obdivuji obdiv pana ministra Babiše k Chorvatsku. A je to krásná země, to musím uznat.

    Já bych se chtěl zeptat na jednu věc, pane ministře. Vy jste tady tvrdil, nebo řekl jste, že víte, že třetí sazba DPH není správně. Můžete mi tedy vysvětlit, proč ji zavádíte?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát, potom pan vicepremiér.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Mě by spíš zajímalo, pan ministr tady teď řekl, že se pokusí dosáhnout, aby sliby byly realizovány. Není mi jasné, jak například výrobce knih donutíte, aby skutečně knihy zlevnil a nenechal si tu marži, v tržním hospodářství. Možná přijdete s dalším bojem. Já nevím.

    Jediné, kde si dokážu představit, že se promítne ten reálný přínos pro spotřebitele, bude u regulovaných cen u části léků. Já se v tom přesně nevyznám, jak to tam je, nejsem právě expert na platby ve zdravotnictví. Co se týká lékové politiky, nikdy jsem tady nepochopil ty souboje a tahanice, úhradové vyhlášky, co kam patří, nepatří, co se kam zařadí. Ale tam si dokážu představit, že když je to pevně nastaveno, tak se prostě sníží DPH. Když tam budou nějaké doplatky, část té ceny, tam se to sníží. U ostatního nikoliv.

    A docela by mě zajímalo, jestli si Ministerstvo financí dělalo nějakou analýzu v zemích, kde to takto zavedli, v nějakém širším spektru, jaké byly skutečné dopady, ať už okamžité, nebo slevové. Možná že když někdo skočí z 25 na 10, tak tam z toho něco je.

    Tady se odehrávaly v minulosti obrovské souboje o snížení spotřební daně na pohonné hmoty, když to dramaticky vyskočilo. A právě potom také přicházeli ekonomové a Ministerstvo financí s analýzami, že se to nepromítne do ceny, ale jenom si tu marži nechají prodejci a stát přijde o část těch peněz. To tady byly obrovské spory. V krajním případě to byla "nula od nuly pojde". Ale rozhodně by z toho neměli nic spotřebitelé.

    A na to, co tady zaznělo od pana kolegy Volného, na to snad ani reagovat nebudu. Víte co - vy nezvyšujete. Ale to se vám zrovna povedlo, když je tady zmíněno, že nezvyšujete daně. (Upozornění na čas.) Dneska podle platných zákonů je zvyšujete. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě omluva pana poslance Černocha od 17. do 20. hodiny.

    S faktickou poznámkou, pane ministře, nebo řádně? Budeme to brát jako řádnou přihlášku a nebudu vás omezovat časem. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já nechápu, o čem pan Laudát stále mluví, pane předsedající, prostřednictvím vás. Já nevím, my žádné daně nezvyšujeme, naopak snižujeme DPH. Já nejsem expert na léky, já vnímám, že údajně u nás jsou léky velice levné, a náš velký problém, ale to by asi pan ministr zdravotnictví mohl říct, jsou reexporty. Jak se to hlídá, kdo to bude hlídat? Já jsem nad tím vyslovil obavy. A to je všechno. My jsme se jako političtí nováčci naučili kompromisy, hlavně já jsem se učil kompromisy, a zjistili jsme, že náš koaliční partner ČSSD, my budeme rádi, když se to projeví v cenách léků, a jednoduše jsme to v rámci koalice takhle domluvili.

    To, že dnes říkám, že můj osobní cíl, a teď tady nebudu demagogicky vykřikovat, že TOP 09 a ODS navýšily zvýšenou sazbu DPH z 10 na 15 % s VV. Vy jste ji navýšili. Nevím, o čem mluvíte. My žádné daně nenavyšujeme.

    Naše země má asi smůlu v tom, že pokud tu někdo mluvil o Valtrovi Komárkovi, tak já, když byla revoluce, tak jsem tady nebyl, tak jsem se ho ptal, jak to tady bylo s tou Lucernou, s Havlem a s Klausem. Škoda, že jsme se tehdy nešli zeptat, jak budovali kapitalismus vedle nás. Není to ani daleko. My se chodíme ptát, protože elektronický výkaz DPH zavedli Slováci od 1. ledna 2014 a tam jsou konkrétní příklady, jak to funguje, a my se, samozřejmě má to nějaké porodní bolesti, a my se učíme a chodíme tam konzultovat a učíme se. Chceme to zavést a je to efektivní.

    A proto ohledně chorvatského modelu, původní informace, které já jsem dostal, jsou takové, že údajně se tam snížilo DPH z 25 na 10 % a vybrali stejné peníze. Když to vezmu přes průměr, vybrali více než 100 %. Teď přijdu a budeme se jich ptát a budeme to řešit, a potom to můžeme spočítat, a určitě si myslím, že pokud by se nám povedlo vrátit tu sazbu protože pan poslanec Laudát - znovu opakuji, vy jste navýšili daně, vy tvrdíte, že jste pravice. Vy jste navyšovali daně, a my je chceme snižovat. Taky je dneska snižujeme. Takže prosím vás, už nemluvte o tom, že něco navyšujeme. Nenavyšujeme nic. Ani pro právnické osoby ani pro fyzické osoby. Opak je pravdou. To bych byl rád, kdybychom už to konečně nějak pochopili. Dá se to samozřejmě zdokumentovat na číslech. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktickou poznámku má pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Myslím, že první část, která tady byla, nebylo na ni odpovězeno, zda Ministerstvo financí disponuje nějakou analýzou, zda skutečně snížením DPH se sníží ceny, možná s výjimkou léků. Kdyby ten materiál byl udělaný precizně, tak by tam byla ještě udělaná precizně RIA, tam by byly napsány dopady. Dopady nejenom na stát, mohly by tam být i dopady na obyvatele. To bylo celkem asi jasné. Snížení z 15 na 10 zlevní věci. Jaký bude prostor pro spekulace, to ještě přidávám, to si myslím, že je také jasné, protože najednou začne určitě kde co být možná dětská výživa, pochoutky se změní na dětské výživy. Jak to bude hlídáno? Kde končí kniha a začíná nějaký bulvár nebo něco? Zase se možná dočkáme uměleckého porna, já nevím, ale zřejmě to ministerstvo má nějak vymyšleno.

    A ten druhý dotaz byl: Dneska platí nějaký zákon, který je platný a má být účinný od 1. ledna 2015. Platný zákon, který bude, za několik měsíců by byl účinný, tak by snížil o něco málo složenou daňovou kvótu. Na co jsem se ptal? Touto novelou, tím se to zabíjí, to znamená, zůstane to na stávající úrovni. To byl ten dotaz.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr a vicepremiér Bělobrádek se omlouvá již od páté hodiny, to je změna v omluvě.

    Pan ministr zdravotnictví se hlásí do rozpravy, a má tedy slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jenom fakticky k dotazu, který tady opakovaně zazněl, týkajícímu se dopadu snížení DPH na léčiva. Nejsem úplně přesný matematik, který vám přesně řekne, jak ten vzoreček vypadá, ale mohu potvrdit, že opravdu u všech léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění je součást stanovení té úhrady i sazba DPH, takže i v tom správním rozhodnutí, které ti výrobci, resp. dovozci léků mají, je to obsaženo. Takže při snížení DPH automaticky dojde k snížení úhrady z veřejného zdravotního pojištění, takže se automaticky projeví toto snížení sazby. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do rozpravy už nikoho nevidím. Ukončili bychom rozpravu a zeptám se, zda pan navrhovatel nebo zástupce navrhovatele, popř. pan zpravodaj chtějí závěrečná slova. Není tomu tak. Budeme se muset vypořádat s návrhy. Já jenom poprosím pana zpravodaje, aby mě sledoval, protože jsem přebíral řízení během bodu.

    Návrh na vrácení k dopracování nepadl, padl návrh na zamítnutí. Pan poslanec Holík se hlásí? Ne. To je omyl. Padl návrh na zamítnutí, a rovněž zazněl návrh, aby lhůta na projednání výboru byla zkrácena o 10 dní. Zazvoním a přivolám tak kolegy do sálu.

    První, co budeme muset vyřešit, je návrh na zamítnutí. Ten přednesl, pokud se nepletu, pan poslanec Laudát.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh zákona byl zamítnut v prvém čtení. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 27, přihlášeno 151, pro 22, proti 102. Tento návrh přijat nebyl.

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům. Já jsem svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Zeptám se, zda je tady ještě jiný návrh na přikázání. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat pouze o přikázání výboru rozpočtovému.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním tomuto výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 28, přihlášeno je 151, pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní musíme ještě rozhodnout o zkrácení lhůty na projednání ve výboru. Návrh je zkrátit o 10 dní.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí se zkrácením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 29, přihlášeno je 151, pro 133, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento tisk jsme přikázali rozpočtovému výboru a lhůta byla zkrácena o 10 dní. Končím projednávání bodu 11. ***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o léčivech.

    Cílem předkládaného návrhu zákona je zachovat stávající možnost předepisování léčivých přípravků na papírový recept. Tato možnost měla být na základě předchozí novely zákona o léčivech k 1. lednu 2015 zrušena a napříště mělo být možné předepisovat léčiva pouze na elektronický předpis. Předkládaný návrh ruší pouze přechod na povinnou plošnou elektronickou preskripci. I po přijetí tohoto návrhu tedy zůstane zachována možnost lékaře po dohodě s pacientem využít stávající dobrovolnou elektronickou preskripci.

    Důvodem, proč k tomuto kroku přistupujeme, je naše přesvědčení, že tak výrazný zásah do způsobu práce lékařů, jakým je povinná elektronická preskripce, není dostatečně vyvážen jejími přínosy. Současná právní úprava elektronické preskripce, která v souvislosti s přechodem na systém povinného elektronického způsobu předepisování léčiv se v zásadě nemění, umožňuje, zjednodušeně řečeno, pouze vystavení elektronického receptu na straně lékaře, předání kódu pacientovi, a vydání receptu v lékárně na základě předloženého kódu. Státní ústav pro kontrolu léčiv spravuje v rámci systému elektronické preskripce takzvané centrální úložiště e-receptů, v němž jsou sice obsažena data o takto předepsaných léčivých přípravcích, ale jakékoli další využití těchto dat by znamenalo složitou legislativní změnu a samozřejmě také finanční náklady. Navíc je nutné upozornit, že většina těchto dat je již nyní shromažďována zdravotními pojišťovnami pro účely veřejného zdravotního pojištění. Není tedy smysluplné, abychom v tomto směru dál plýtvali finančními prostředky na rozvoj zmíněného systému. V uplynulých 12 měsících se prostřednictvím centrálního úložiště elektronických receptů vystavilo přibližně jeden milion receptů, z toho se v lékárnách vydalo prostřednictvím centrálního úložiště pouze 650 tisíc receptů. Ročně se přitom v České republice vydá zhruba 70 milionů receptů. V současnosti se tedy prostřednictvím centrálního úložiště realizuje pouze zlomek všech vystavených receptů. Je tak zřejmé, že v praxi není tento způsob předepisování léčiv preferován, a tudíž ani považován za významně přínosný.

    Co se týče nákladů, které by plošné zavedení receptů vyžadovalo, je nezbytné zmínit, že rozšíření kapacity centrálního úložiště tak, aby dokázalo pojmout výše zmíněných 70 milionů receptů ročně, by vyžadovalo investici v řádu 120 až 150 milionů korun. Kromě výdajů na straně SÚKLu představuje zavedení plošné elektronické preskripce také náklady na straně poskytovatelů zdravotních služeb, kteří dosud nekomunikují s centrálním úložištěm elektronických receptů. V současnosti i po zrušení této povinnosti by i nadále zůstávalo v platnosti, že léčivé přípravky s obsahem konopí lze předepisovat pouze na elektronický recept. Návrh v tomto směru žádným způsobem neomezuje připravený způsob předepisování a výdeje konopí.

    Chtěl bych tímto také požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s posuzovaným vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane ministře, a prosím pana poslance Volčíka, který je zpravodajem tohoto tisku.

  • Poslanec Pavel Volčík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Pan ministr velmi podrobně a pregnantně uvedl novelu zákona, kterou se navrhuje zachování stávající alternativní možnosti předepisování léčivých přípravků. To znamená zachovat možnost předepisovat léčivé přípravky v listinné podobě, tak jak je všichni známe, to znamená na recepty, tak i v elektronické podobě.

    V podstatě se jedná o zachování stávajícího právního stavu, který má být změněn od 1. ledna 2015, a to tak, že od tohoto data by bylo možné předepisovat léčivé přípravky pouze v elektronické formě. Takto koncipovaný model preskripce by však představoval existenční ohrožení výkonu praxe přibližně 20 % lékařů, kteří ordinují bez přístupu k rychlému a bezpečnému internetovému připojení. Nejedná se o velká zařízení jako nemocnice nebo velká poliklinická zařízení, ale spíše o lékaře provozující praxe v odlehlejších regionech, kde dostupnost zdravotních služeb je někdy problematická. Zatížení administrativní spojené s elektronickou preskripcí může u řady z nich vést k ukončení činnosti. Navrhovaná právní úprava, která tady byla zmíněna, nezakazuje elektronickou preskripci, tedy nadále může být používána na základě dohody s pacientem, jak bylo řečeno, ale ponechává ji výhradně pro léčivé přípravny s omezením, to znamená podle § 39 odst. 4 písm. c), a pro přípravky z konopí.

    Předložený návrh, tak jak byl předložen, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

    Vzhledem k tomu, že ustanovení zákona o léčivech, které zavádí povinnou elektronickou preskripci, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2015, je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti souběžně s tímto termínem. Proto v tom návrhu bylo zmíněno: Rozsah navrhované právní úpravy je omezen pouze na jediné ustanovení zákona o léčivech, a to § 80, který upravuje výhradně povinnost ve vztahu k tomu, zda předepisování léčivých přípravků bude prováděno elektronicky, nebo i s možností předepisování na lékařské předpisy v listinné podobě. Navrhovatel v původním projednávání návrhu zákona navrhl to, aby Sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona číslo 95 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde nejprve přihlášku pana poslance Laudáta a tuším, co nám chce sdělit.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji pane předsedo. Vy to víte, ne tušíte, já jsem vám to říkal. Takže jménem dvou poslaneckých klubů TOP 09 a ODS vznáším veto na projednávání v režimu podle § 90. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, námitku registruji, nelze pokračovat v projednávání podle § 90 a zákon projde standardní procedurou.

    V obecné rozpravě je dále přihlášen pan poslanec Skalický a připraví se paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, tak jak zde již zaznělo z úst pana ministra i zpravodaje, návrh, který máte před sebou, opravdu ruší povinnost plošného využívání elektronického receptu, vlastně prodlužuje jeho dobrovolnost, jeho využití na základě dohody s pacientem. Důvody, které jsou uváděny v důvodové zprávě, jsou trochu úsměvné. Protože 20 % lékařů, kteří nevlastní výpočetní techniku při tom, že máme 40 tisíc lékařů, tak 8 tisíc že by nevlastnilo výpočetní techniku, je trošku nestandardní číslo. A dovedu si představit, že těch lékařů je samozřejmě daleko méně, i když jsou samozřejmě výjimky, zejména u vyšších věkových skupin. Nicméně i tito lékaři musí komunikovat třeba se zdravotními pojišťovnami při vyúčtování pomocí výpočetní techniky.

    Já bych zde zejména pro kolegy, kteří nebyli v minulé Poslanecké sněmovně, krátce rekapituloval, proč od 1. 1. 2015 jsme navrhli a byla snaha, aby se elektronický recept používal plošně, nebo chcete-li povinně. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní dám slovo panu poslanci Šarapatkovi, který se chce vyjádřit k hlasování, které proběhlo. Prosím.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuju, pane předsedající. Chtěl bych jenom oznámit, že jsem hlasoval proti zamítnutí a ve sjetině mám pro zamítnutí. Takže bych prosil o opravu. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, je to hlasování číslo 27. Uvádí se to pouze pro stenozáznam, takže není zde žádost o zpochybnění hlasování. Děkuji.

    Faktickou poznámku má pan poslanec Pavel Antonín, tak bude mít prostor dvou minut.

  • Poslanec Pavel Antonín: Vážené kolegyně, vážení kolegové, z odborného z hlediska je mi naprosto jasné, že elektronické recepty dřív nebo později musí být. Je to jednoznačné a pochopitelné. Bohužel po roce 1989 vznikla většina soukromých zdravotnických zařízení jak praktiků, tak specialistů, tak pediatrů, tak stomatologů. Když si to spočítáte, od té doby uběhlo zhruba čtvrt století a životnost těchto ambulancí zrovna je v té fázi obměňování. Ta generace zrovna teď dospívá do toho, kdy bude ty ordinace předávat. A musím říct, že opravdu mám třeba kolegyni, která se omlouvala na pojišťovně, že nemůže odevzdat v létě dávku, protože syn je na táboře a ona sama to není schopna pro pojišťovnu stvořit. Takže taková skupina lékařů určitě existuje.

    Je škoda, že jsme v minulém volebním období zmeškali situaci, kdy vznikaly zákony, kdy se přeregistrovávala tato zdravotnická zařízení, a v této době byla ideální doba, kdy se dalo udělat, že do těch smluv se dala nová zdravotnická zařízení zrovna navázat na elektronické recepty. A tento jedinečný okamžik jsme opravdu promeškali.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A nyní již s řádnou přihláškou paní poslankyně Soňa Marková. Připraví se pan poslanec Štětina.

  • Poslankyně Soňa Marková: Přeji hezký den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se velmi krátce vyjádřila k návrhu zákona, který máme nyní před sebou. Je to návrh Ministerstva zdravotnictví, který směřuje právě k úpravě zákona číslo 378 o léčivech. Úprava obsažená v tomto materiálu je rozsahem pouze marginální, jedná se o odstranění povinnosti elektronické preskripce, která by jinak nabyla účinnosti právě 1. 1. 2015. Pan ministr nám tento materiál předkládá, jak se v poslední době stalo jeho zvykem, spolu s žádostí o vyslovení souhlasu již v prvém čtení a spolu s odůvodněním, že je třeba stihnout právě ten termín 1. 1. 2015, aby povinnost vydávat elektronické předpisy vůbec nevznikla.

    Často slýcháme, že jeden z faktorů, který zásadně prodražuje léčbu, je prudký rozvoj drahých moderních technologií a léčebných postupů. Stejně tak ale je třeba si uvědomit, že právě větší využití komunikačních informačních technologií a prostředků vykazuje velkou míru potenciálního šetření peněz z veřejného zdravotního pojištění. Koneckonců tady bych se hlásila k tomu, co tady bylo řečeno mým předřečníkem panem doktorem Skalickým. Z tohoto pohledu šel projekt elektronických receptů rozhodně tím správným směrem.

    Nyní máme na stole materiál, kterým ponecháváme současný stav. Ti, kteří budou chtít vydávat elektronické předpisy a připravili se na to, mohou. Ti, kteří nechtějí, pro ty se nic nezmění. Materiál hovoří o tom, že praxe není připravena. Neříká však nic o tom, proč není připravena. Byla chyba na straně veřejných institucí, které měly vytvořit zázemí? Byla chyba na straně poskytovatelů, kteří se z mnoha důvodů nechtěli nebo nemohli připravit? A hlavně, jakým směrem vůbec se bude elektronizace našeho zdravotnictví dále ubírat? Je tedy dobře, že zákon nebude projednáván podle § 90, protože je rozumnější, podle mého názoru, připravit takový pozměňovací návrh, který by pouze o rok či o dva tuto povinnost odložil, ale úplně nezavrhl. Ministerstvo by totiž podle mého názoru nemělo jen vytvářet normativní příkazy či takovému vytváření přihlížet, ale mělo by vytvářet podmínky pro celý rozvoj našeho zdravotnictví. A já si myslím, že to je úkol právě Ministerstva zdravotnictví a že se ho zhostí lépe, než tomu bylo doposud.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan poslanec Jiří Štětina a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážená vládo. Já to mám na jednu stranu velmi jednoduché, protože to, co chci říct, zde přede mnou shodně řekli i kolegové. Navíc jsem se již omluvil i panu ministrovi zdravotnictví, že ho nepotěším a nebudu hlasovat pro tento návrh. Ale je slušností to říct dopředu. Nicméně velmi stručně se k tomu vyjádřím také.

    Předkládaným návrhem zákona se v podstatě vylučuje elektronická preskripce léků a navrhuje se zachování stávajícího způsobu předepisování léků, tedy tužkou na papír. Důvodem pro zachování stávajícího stavu, má být ta skutečnost, že přibližně 20 % předepisujících lékařů není dosud vybaveno příslušnou výpočetní technikou, což by v praxi počínaje 1. lednem 2015 pro tyto lékaře znamenalo nemožnost pro svoje pacienty předepisovat léčivé přípravky a léky. Pro mě je však argument, že 20 % lékařů nemá počítač a neumí s ním pracovat, naprosto neobhajitelný. Pokud vím, ambulantní segment zdravotnictví je u nás privatizován déle než 20 let a za tu dobu si mohli kolegové vydělat na počítače a také se s nimi naučit pracovat. Také já jsem se ve svém vysokém věku musel naučit elementárně používat PC a ovládat programy v nemocnici, kde pracuji. Jsem přesvědčen o tom, že bez elektronizace zdravotnictví nelze realizovat žádnou reformu, a dokonce ani žádnou drobnou změnu k lepšímu. Například elektronický chorobopis, který bude moci využívat lékař, i když přijde pacient, který není v jeho kartotéce, samozřejmě papírové. Stejně tak jako zbytečná opakovaná vyšetření, předepisování léků a všechny duplicity až multiplicity. Jde pouze o zachování statu quo, zakonzervování současného systému neprůhlednosti financování zdravotnictví, včetně (nesrozumitelné) zdravotníků obecně.

    Chtěl bych jenom na závěr zdůraznit, že zdravotnictví není ani levicové ani pravicové a nemělo by být populistické. Jak jsem v úvodu řekl, já tento návrh nemohu podpořit a myslím si, že to, co zde řekli přede mnou, jak kolegyně Marková, tak i kolega Skalický, prostřednictvím pana předsedajícího, kdyby se nám podařilo dát takový pozměňovací návrh, který odloží účinnost tohoto návrhu o dva až o tři roky, tak se může vlk nažrat a koza zůstane celá.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Nyní mám přihlášku elektronickou pana poslance Víta Kaňkovského. Potom pan poslanec Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, předem se omlouvám, protože řada argumentů, které zmíním, již byla zmíněna kolegy, ale přesto bych se rád k této problematice, která dle mého názoru je pro zdravotnictví velmi důležitá, také krátce vyjádřil.

    Úvodem chci zmínit, že předkládanou novelu vítám a za sebe ji podpořím. Co už ale není pro mě až tak úplně pozitivní, jsou fakta, která k této novelizaci vedou. Důvodová zpráva uvádí fakt, že přibližně 20 % předepisujících lékařů nedisponuje potřebným IT vybavením, a jak už tady zaznělo, možná někteří i určitými počítačovými znalostmi. Z lékařské praxe vím, že to je skutečně pravda, a pokud se pohybujeme v regionech, tak už to tady zaznělo, máme zde generaci lékařů důchodového věku, kteří skutečně doposud s IT technologiemi pracují velmi omezeně, a možná to není ani tak záležitost finančních prostředků, že by nechtěli investovat finance do pořízení IT technologií, ale buď nechtějí, nebo možná ani už nemají sílu se tyto nové technologie učit.

    Rád bych ale zmínil ještě jeden důvod, který v důvodové zprávě chybí, a tím se nechci nijak dotknout ministra zdravotnictví ani Ministerstva zdravotnictví. Ale chceme-li být korektní, tak je třeba říci, že potíže nejsou jenom na straně zdravotnických zařízení, tedy na straně lékařů, ale že potíže jsou i na straně centrálního registru elektronických receptů. V poslední době se v odborné veřejnosti a v různých médiích tato problematika poměrně do šířky probírala, a i když procento předepsaných receptů na elektronické recepty neustále vzrůstá, stále se jedná o poměrně nízké počty. A je třeba říci, že pokud se nezlepší komunikace mezi centrálním registrem elektronických receptů a provozovateli zdravotnických zařízení, tak nelze tento systém naplno spustit. Obávám se, že by skokové, striktní nařízení elektronické preskripce přivedlo naše zdravotnictví do nebezpečného chaosu. Mrzí mě, že musím toto říci, ale považuji to za důležité.

    Přes toto zmíněné si dovoluji požádat a apelovat na Ministerstvo zdravotnictví, aby v projektu elektronizace receptů, a nejenom receptů, ale i zdravotnické dokumentace dále pokračovalo. Považuji to za důležitý krok dopředu, a byly tady zmíněny zásadní důvody. Jedním z nich jsou důvody ekonomické. Polypragmasie v českém zdravotnictví je obrovským problémem. Zmiňoval to tady kolega Skalický, zmiňoval to tady kolega Štětina. My jsme skutečně státem, kde se setkáváme s pacienty, kteří denně užívají 10 až 15 druhů léků, z nichž mnohé mají zásadní antagonistické účinky, které jsou pro ty pacienty velmi nebezpečné. Ale kromě toho to přináší obrovský ekonomický propad a já jsem přesvědčen o tom, že pokud se nám podaří projekt elektronizace receptů dovést do zdárného konce, to ale znamená s tím, že bude fungovat komunikace na obou stranách, že nám to přinese velký ekonomický profit. Ale kromě toho nám to přinese podstatně větší bezpečí pro naše pacienty a o to by nám mělo jít především.

    Takže za sebe říkám ano, elektronizace receptů, ale v tuto chvíli systém není dobře připravený, nefunguje ani na straně provozovatelů, ani na straně SÚKLu, který spravuje centrální registr elektronických receptů, a pokud bychom spustili striktně projekt elektronických receptů od 1. 1. 2015, jsem přesvědčen o tom, že by to naše zdravotnictví a hlavně naši pacienti odnesli a to si nemůžeme dovolit.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců za Úsvit.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému. Nyní se slova ujme přihlášený pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení členové vlády, dámy a pánové, moji předřečníci a paní předřečnice řekli vše podstatné, tak mi dovolte už jenom několik málo připomínek k projednávané problematice.

    Já bych v první řadě rád řekl, že jednoznačný postoj funkcionářů z Evropské unie byl vždy k elektronickému receptu takový, že to je jedno z opatření, která vysoce efektivizují zdravotnické systémy tam, kde to opatření bylo zavedeno. Já tedy vítám diskusi, která je poměrně vstřícná vůči tomu, aby zákon definitivně elektronický recept neodvolal a aby se dále diskutovalo o případném možném dalším náběhu. Jistě k tomu bude na zdravotním výboru příležitost.

    Samozřejmě není pochyb o tom, že problémy s IT systémy, které postihly medicínu, obzvlášť výrazně vedou k tomu, že veškerá elektronizace a veškeré projekty v oblasti digitalizace informací jsou vnímány s určitým stupněm podezření. Ale připomeňme si jenom to, že doba, ve které žijeme, je charakterizována obrovským stupněm vývoje logistiky a obrovským stupněm vývoje bankovních služeb, a obě tyto sféry stojí na obrovských výpočetních systémech, které fungují a bez kterých by tyto sféry nemohly být zdaleka tak výkonné, tak jak nám slouží dnes. Samozřejmě benefity pro zdravotnictví jsou zjevné a je potřeba pro ně dále připravovat podmínky. Myslím si, že přestože je pravdou, že ten vývoj v posledních měsících a minimálně roce nebyl příliš příznivý pro to, aby ten systém mohl být spuštěn od roku 2015, ale nejsou to překážky, které by byly nepřekonatelné na věky.

    Poslední, co bych chtěl říci, je, že jedním z velkých nepřátel zavádění elektronického receptu byli lidé z vedení České lékařské komory. Mě to jako lékaře mrzí, omlouvám se všem lékařům zde přítomným, kterých se to možná také dotkne, ale tlaky, které byly proti tomu zavedení, opravdu České lékařské komoře velkou ozdobu neudělaly a současná aktivizace některých lidí, kteří se zase točí jako dobří lobbisté okolo toho, aby ten elektronický recept byl odsunut, byla zjevná. Je to škoda. Ale máme tady historický precedens. Franklin Delano Roosevelt, když se snažil reformovat americké zdravotnictví, tak v době, která u nás byla prvorepubliková, narážel jako na největší odpůrce právě na lékařskou asociaci americkou. Bohužel, i když všichni víme, že bez lékařů náš systém kultivovat nejde a že k tomu mají největší potenciál, tak na druhou stranu je potřeba vnímat i potřeby systému jako celku, potřeby jeho efektivity, ekonomiky a potřeby pacientů, které jsou zde zcela zjevné.

    A těch 20 % lékařů, o kterých se zde již opakovaně mluvilo, že nemají počítače, to už se před několika lety probíralo a vždy, když já jsem o tom s těmi příslušnými skupinami, lidmi mluvil, tak se smáli a říkali: No, nějak se vám politikům bránit musíme. A smáli se při tom.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Igor Nykl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, kolegové. Trochu bych se zastal České lékařské komory, protože elektronizace ve zdravotnictví je určitě pěkný pojem, ale víme, jak jsme s tím pojmem zacházeli a co se povedlo v elektronizaci v našem zdravotnictví. Máme tady projekt IZIP, který prý nám záviděla celá Evropa, a víme, že teď ho řešíme s tím, že je to minus 2,2 miliardy, a pořád se z toho projektu nemůžeme vyvázat. Čili beru velmi závažně, když řeknu elektronizace. Bohužel v českém zdravotnictví to nemusí být tak optimální, jak by se mohlo zdát. Ale samozřejmě elektronizace je cesta budoucnosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Nyklovi. Kdo dál? Samozřejmě ještě faktická poznámka pana poslance Hegera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Omlouvám se, na mě i mí straničtí kolegové volají, ať nemluvím, ale přece jenom musím zareagovat na pana kolegu Nykla prostřednictvím pana předsedajícího.

    K tomu IZIPu bych jenom dodal, že asi před šesti týdny bylo zastaveno policejní šetření a ten případ byl dán k ledu. Takže bohužel žijeme v zemi paradoxů, protože obecný názor byl takový, jak ho zde pan kolega Nykl prezentoval. Ale přes to všechno je potřeba, abychom se o elektronizaci a o její další racionální využití dále starali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli ještě dál někdo do rozpravy, protože všechny přihlášky jsou vyčerpány. Ještě v rozpravě pan zpravodaj. Prosím pana poslance Volčíka.

  • Poslanec Pavel Volčík: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dovolil bych si navrhnout zkrácení doby k projednávání na 50 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Na 50 dnů, čili o deset dnů zkrátit. Dobře.

    Ještě někdo v rozpravě? Pokud ne, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pan ministr? Ano. Prosím pana ministra Němečka, aby se ujal svého závěrečného slova.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci poděkovat za velmi racionální a korektní rozpravu k tomuto bodu, která podle mne je vedena velmi dobrými úmysly. Troufám si možná trošičku být skeptický k tomu, jak tady zaznělo, co to všechno přinese, jak to bude perfektní, protože sice záměry tam mohou být, ale víme, jak to mnohdy u nás skončilo. Čili ne vždycky všechna ta pozitiva se naplní. Vybavují se mi tady v této souvislosti slova bývalého ruského premiéra Černomyrdina, který říkal: "Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky." Ale pevně věřím, že tak tomu v případě elektronické preskripce nebude.

    Jsem přesvědčen, že v rámci projednávání tohoto návrhu ve výboru dojdeme k nějakému konsensuálnímu stanovisku. Sám za sebe říkám, že jsem k němu připraven. Není mým cílem tady zhatit trvale elektronizaci zdravotnictví, ale přiznám se, že v rámci našich motivací převažovaly obavy jednak z finančních nákladů a jednak z toho, že systém na to nebyl připraven. Ale znovu opakuji, nepochybuji, že najdeme řešení, které jednak tedy zabrání možným negativům a jednak nezabije definitivně elektronickou preskripci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli má pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Nemá. Jenom mě, prosím, kontrolujte, pane zpravodaji.

    V rozpravě nepadl jiný návrh než na zkrácení lhůty k projednání o deset dnů. Dobře. Budeme tedy pokračovat tím, že se budeme zabývat přikázáním výboru k projednání, protože žádný návrh na vrácení a zamítnutí tady nebyl.

    Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Nevidím. Budeme tedy o tom hlasovat. Nejdřív vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými hlasovacími kartami. Ještě jednou zkusím ukončit hlasování.

    Omlouvám se, hlasování číslo 31 prohlašuji za zmatečné. Můžete se přihlásit svými hlasovacími kartami. Prosím.

    V hlasování číslo 33 se budeme zabývat přikázáním výboru pro zdravotnictví.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 33 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 33. Z přítomných 118 pro 116, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty o 10 dnů, tedy na 50 dnů.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 34 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 34. Z přítomných 122 poslanců pro 121 poslanec, proti 1. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví a lhůta byla zkrácena na 50 dní. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím bod číslo 12.

    Pro jistotu mám tady jednu nevyřízenou omluvu, respektive už dvě. Budu konstatovat omluvu pana poslance Martina Komárka od 17.30 z osobních důvodů a paní poslankyně Anny Putnové od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

    Nyní se budeme zabývat bodem číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který je u stolku zpravodajů. Požádal bych pana poslance Bohuslava Svobodu, který je zpravodajem pro první čtení, ale kterého nevidím. Ten je podle záznamů omluven. Poprosil bych výbor pro zdravotnictví, aby se dohodl na novém zpravodaji, abychom ho mohli odhlasovat ještě předtím, než bude úvodní slovo. Může někdo z výboru pro zdravotnictví?

    Dobře, takže pan kolega Krákora bude zpravodajem. Rozhodneme o tom v hlasování číslo 35. Ptám se, kdo je pro to, aby pan poslanec Krákora byl zpravodajem tohoto tisku. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 35. Z přítomných 121 poslance pro 111, proti 1. Návrh byl přijat. Máme tedy nového zpravodaje.

    Nyní požádám pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o jeho úvodní slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl předkládaný návrh zákona novelizující zákon o veřejném zdravotním pojištění. Jde o návrh vycházející z programového prohlášení vlády, které v části týkající se zdravotnictví, obsahuje mimo jiné závazek ke zrušení regulačního poplatku za recept i za ošetření v ambulantní sféře, a to s účinností od 1. ledna 2015.

    Regulační poplatky ve zdravotnictví představují nespravedlivou sociální zátěž občanů, kteří se již tak často nacházejí v nepříznivé životní situaci a tím vytvářejí překážky v přístupu ke zdravotní péči. Původně byly tyto poplatky zakotveny do právního řádu se záměrem, že zabrání plýtvání s finančními prostředky veřejného zdravotního pojištění na takzvanou zbytnou péči. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a požádám pana zpravodaje Jaroslava Krákoru, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Poté otevřu rozpravu.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že i když jsem náhradní zpravodaj, tak že mám velice ulehčenou úlohu svým předřečníkem, panem ministrem, protože si myslím by bylo nošením dříví do lesa tady opakovat to, co řekl pan ministr. Víte, že cílem tohoto návrhu zákona je zrušení všech poplatků kromě pohotovostních služeb dospělých, dětí a zubních lékařů, kompenzován je výpadek zvýšení platby za státní pojištěnce a to je asi tak všechno. Souhlasím s tím, co řekl pan ministr. O poplatcích tady byla již řeč, také jsme o tom diskutovali několik dní. Nebudu zbytečně zdržovat.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám všeobecnou rozpravu. Jako první vystoupí pan předseda Tomio Okamura s přednostním právem. Připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zrušení zdravotnických poplatků v Úsvitu podporujeme. Je to zcela v souladu s naším volebním programem.

    V diskusi o zdravotnických poplatcích bychom si ale měli hned v úvodu jasně říci - chceme opravdu to, co se tu veřejně léta deklaruje, tedy zamezit zneužívání lékařské péče? Pakliže ano, tak potom tím posledním, co by mělo být zpoplatněno, je podle našeho názoru lékařská pohotovost. Pokud jde o zubní pohotovost, tak tam její zneužití nijak nehrozí. Bolavý zub vám pouze vyvrtají a s dalším ošetřením musíte ke svému lékaři. Neznám člověka, který by se vyžíval ve zneužívání zubařů a chodil si dobrovolně vrtat nebolící zuby. Naopak, Česká republika před sebou tlačí velký problém, kterým je finanční nedostupnost kvalitní zubní péče pro chudší lidi. Po celém světě rozeznáte chudé od bohatých právě podle zubů. To, co nám připadalo jako antikapitalistická propaganda, je dnes bohužel realitou. Podívejte se svým spoluobčanům na zuby a hned uvidíte, jak hluboko mají do kapsy. Bude to často velmi smutný pohled do české reality. Neošetřené zuby a dásně ovšem nejsou jen kosmetický problém. Krom časté bolesti přinášejí následně i další choroby, včetně kardiovaskulárních. A tady my poslanci jen proto, že odpíráme ošetření v řádu stokorun, si vyrábíme pacienty, které pak léčíme s milionovými náklady. Nehovořím tu jen o pohotovosti, ale vůbec o celkové komercionalizaci zubní péče.

    Samozřejmě, standardní lékařská pohotovost je složitější problém. V České republice nějak zmizel koncept rodinného lékaře, takže když vám dítě večer zvrací, prostě nemáte volbu a musíte na pohotovost, často jedinou v okrese, a to bez ohledu, zda jde o hloupost, nebo ne. Riskovat nesmíte a nemůžete. Už vůbec nemluvím o tom, když si useknete kus těla nebo si do oka stříknete kyselinu. - Nevím, čemu se tady kolegové smějí. Městský policista se směje, no dobře.

    Chtít regulační poplatek za ošetření skutečně akutního problému, který si platíte v rámci zákonného pojištění, je podle našeho názoru nesmysl a je to protiústavní a to říkám bez ohledu na judikáty Ústavního soudu, protože zdravý rozum a Ústava říkají, cituji, že "občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči".

    Řešit zneužívání pohotovosti je třeba jinak. Jednak dát lidem možnost řešit neakutní případy jinak než pohotovostí. V zahraničí se v některých zemích například osvědčil model lékařské pomoci po telefonu, kdy lidé v první fázi s lékařem konzultují příznaky, a pokud evidentně nejde o nic dramatického, lékař poradí, co udělat, případně co koupit v lékárně, a vše se obejde bez návštěvy pohotovosti.

    Dalším případem je, a to samozřejmě také musím zmínit, skutečné zneužívání péče. Tady je možné se zamyslet nad možností, aby lékař na pohotovosti vyhodnotil, zda ošetření bylo skutečně bezpodmínečně nutné, nebo ne, a měl možnost vystavit nějaký účet na nadstandard, kterým je neakutní ošetření mimo ordinační hodiny, protože naprosto souhlasím s tím, že zneužívání pohotovosti je třeba zpoplatnit, sankcionovat. Pokud ale má člověk bolesti, je v ohrožení, tak by měl mít možnost dostat okamžitou pomoc i bez jediné koruny v kapse, a to proto, že na to má právo, a to dokonce v rámci pojištění zaplacené.

    Děkuji za pozornost. A jak jsem říkal, samozřejmě my ten návrh podpoříme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Tomiu Okamurovi. Nyní se slova ujme pan kolega Leoš Heger. Ještě předtím, než mu dám slovo, budu konstatovat další omluvu, a to od 18 hodin z osobních důvodů pana poslance Františka Váchy.

    Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane ministře, ještě jednou hezký letní podvečer. Evergreen regulační poplatky pronásleduje tuto Sněmovnu asi osm let. Myslím si, že dnes před sebou máme jakousi labutí píseň regulačních poplatků. Možná bude stát za to přece jenom uzavřít celou tu osmiletou periodu určitým rozborem a pohledem na to, jak to s těmi poplatky doopravdy bylo. Než tedy ten mečbol tady pan ministr odehraje definitivně, dovolte mi, abych byl trošku obšírnější než běžně, ale budu se snažit to zase v této době nepřehánět. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Budeme pokračovat, nejdříve faktickou poznámkou pana poslance Igora Nykla a poté paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Vážené kolegyně a kolegové, na rozdíl od pana docenta Hegera jsem skutečně odpůrce regulačních poplatků a zkusím být také stručný.

    Když jsem se zamýšlel nad tím, jak se zaváděly zdravotnické poplatky, tak jsem se tak díval na různé úvahy na internetu a byla tam taková jedna zajímavá úvaha, že vysvětlením může být v Česku i to, že máme všichni rádi Járu Cimrmana. Jára Cimrman byl průkopníkem bádání ve slepých uličkách a Češi jsou v tom dokonalí. Čili já bych přirovnal zavádění zdravotnických poplatků k takovému bádání ve slepých uličkách, a to proto, že když jsme je zaváděli, tak v té době vlastně všechny okolní země od toho ustupovaly. V roce 2001 se zavedly v Rakousku a v roce 2003 je Rakušané zrušili. Zrušily se v roce 2006 na Slovensku, 2008 v Maďarsku, nejsou vůbec zaváděny a nebyly zaváděny v Polsku a v současné době vlastně nedávno zrušilo regulační poplatky i Německo. Nemyslím si, že ve všech těchto zemích jsou lidé, kteří problematice zdravotnictví nerozumějí a dělají nerozumné kroky. Čili i tento příklad. Jsme země, máme tyto okolní státy, vidíme, že bychom byli bílou vránou, a jejich zdravotnictví je mnohdy dál než naše. Čili myslím si, že je to velmi rozumný krok.

    Co je ale pravda, nad čím možná se budeme muset v budoucnu zamýšlet, je zrušení tzv. hospitalizačního poplatku, což ale není regulační poplatek. Tam si myslím, že v budoucnu může být nějaká cesta. Jak se to má nazývat a podobně, to je jiná věc.

    Nicméně jednoznačně souhlasím s krokem Ministerstva zdravotnictví a s tím, co koalice nyní navrhuje. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Nyklovi za jeho příspěvek i za dodržení času. A nyní tedy s řádnou přihláškou paní Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Ještě jednou krásný den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych také vystoupila se stanoviskem, tentokrát poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy, k tomuto návrhu zákona. A i když budu delší než obvykle, tak určitě nebudu tak dlouhá jako kolega Heger.

    Dovolte, abych připomněla na začátku jeden důležitý fakt. Od února tohoto roku leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona z dílny KSČM, který má číslo sněmovního tisku 126 a kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. A právě tento návrh ruší, pokud by byl připuštěn k projednávání, což bohužel současná vládní koalice nedovolila, ruší všechny regulační poplatky a zároveň zavádí roční limit 2 500 korun na hrazení doplatků za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené ze zdravotního pojištění. Je to proto, že KSČM se dlouhodobě plně staví za zájmy pacientů, a opakovaně, a protože v tuto chvíli můžu říct, že jsem pamětnicí, se tak stalo v roce 2008, kdy jsme poprvé předkládali zákony a následně pozměňovací návrhy právě k zákonu o veřejném zdravotním pojištění na úplné zrušení takzvaných regulačních poplatků.

    Současná vládní koalice nyní předkládá svůj návrh zákona na zrušení většiny těchto poplatků, kromě poplatků za pohotovost. Nicméně jistě jste zaznamenali, a je to poněkud úsměvné, že ještě předtím, než byl vůbec tento návrh zákona předložen, tak se v médiích objevila různá negativní prohlášení vedoucích představitelů vládní koalice nebo z části vládní koalice, právě na téma zrušených hospitalizačních poplatků a vlastně i těch poplatků jako celku. Nabýváme dojmu a vypadá to tak, že zrušení zdravotnických poplatků posloužilo jako líbivé téma a lákadlo pro voliče, ale ve skutečnosti jako by nikdo kromě KSČM nechce poplatky rušit. (Posměch některých poslanců ČSSD a hnutí ANO.)

    No už jenom to, že to tak dlouho trvalo... A nebyl projednán náš návrh, který jsme předložili, jak už jsem říkala, leží tady od února, takže to tak trošku vypadalo.

    Teď trošku historie pro ty, kteří jsou tady noví a neznají přesně genezi, která je ohledně poplatků. Ústavní soud dne 20. května 2008 rozhodl o ústavnosti takzvaných regulačních poplatků i přesto, že byly zavedeny bezprecedentním způsobem, a to přijetím rozsáhlého pozměňovacího návrhu předloženého v rámci druhého čtení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Vy, co jste tady déle, si to jistě pamatujete. Toto přijetí poplatků byl vlastně typický přílepek, protože nebylo možno ho vůbec dostatečně posoudit, projednat v řádném legislativním procesu. V souvislosti s tím se tedy jeví poněkud zábavný ten hlasitý křik, který jsme slyšeli od pravicové opozice, že se třeba nemohli dostatečně vyjádřit k projednávanému zákonu o státní službě, protože to, co se dělo při přijetí tohoto zákona, to nemělo obdoby. A když vezmu, jak to bylo dál, když to prošlo Poslaneckou sněmovnou tímto způsobem, tak Senát tuto závažnou změnu vůbec neprojednal a poslal to dál k podpisu prezidentu republiky. Takže jenom abychom si připomněli, jak to tedy bylo v roce 2008.

    Ústavní soud ve své argumentaci, když tedy řekl, že regulační poplatky jsou zákonné a odpovídají Ústavě, využil argumentaci tehdejšího ministra pana Tomáše Julínka, že jediným důvodem k zavedení poplatků je jejich regulační účinek proti nadužívání zdravotní péče. Soud se na základě toho vyhnul námitce, že za péči při jejím poskytování se neplatí, tím, že poplatky nepovažoval za placení péče, ale za jakousi legitimní regulaci. Jako důležitou podmínku legitimnosti ale uvedl, že nesmí být pro nikoho rdousicí překážkou přístupu k péči. Ani jedna z těch uvedených podmínek, to znamená ani regulace ani ta rdousicí překážka, v podstatě následně nebyla splněna. A sám Ústavní soud tehdy vybídl zákonodárce, aby to případně změnili, pokud se objeví, že nějaká z těch podmínek nebyla splněna a že má eventuálně ty poplatky zrušit. Nakonec tak ale částečně učinil Ústavní soud sám poté, co v době Nečasovy vlády byl poplatek naopak navýšen u hospitalizací ze 60 na 100 korun.

    Podle našeho názoru u pacientů, kteří zdravotní péči doopravdy potřebují, jsou poplatky bezdůvodnou překážkou přístupu k této péči. Tato překážka potom má i diskriminační charakter, protože pro některé pacienty se jeví jako nepatrná, ale vždy existuje určitý počet pacientů trvale nebo momentálně neschopných platit.

    V médiích i třeba od samotného bývalého ministra zdravotnictví pana Hegera potom opakovaně zaznívala věta, a já ji teď cituji a je výrazně v rozporu, co tady před chvilkou pan kolega Heger řekl, protože on tady před chvílí řekl, že poplatky regulují, ale on sám se v minulosti vyjádřil, a já skutečně cituji: "Regulační poplatky sice nic neregulují, rušit se však nebudou, protože zdravotnictví vybrané peníze potřebuje."

    Dříve deklarovaný regulační účinek v případě nadužívání zdravotní péče zpochybnila i fakta, která uvedl Český statistický úřad. Pan ministr, když teď předkládal zákon, tak i některá čísla uvedl. Regulační poplatky snížily v roce 2008 počet návštěv u ambulantních specialistů - a je otázkou, jestli bylo dobře, že to byli například gynekologové a stomatologové, dále na pohotovostech - a zároveň došlo k navýšení pro systém mnohem dražších výjezdů zdravotnické záchranné služby. Již v roce 2009 ovšem opět narostl počet návštěv o 12 procent oproti roku 2008. Lze se tedy důvodně domnívat, že případný pokles frekvence návštěv u lékaře není důsledek zmenšeného nadužívání, ale tím, že sociálně nejslabší pacienti od návštěv kvůli výši poplatků upustili. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové za její vystoupení. Slova se ujme pan poslanec František Laudát a připraví se pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já začnu tím, že si vezmu zcela jasnou a zřetelnou dikci pana předsedy Okamury, takže převedeno do postoje TOP 09 zrušení zdravotnických poplatků v TOP 09 nepodporujeme. Padl tady, a já doufám, že už to bude procedurálně jasné, návrh na zamítnutí v prvním čtení. Pan kolega Heger říká, že to ještě navrhne, tak aby už to nemusel případně, pokud ještě nebude znova diskutovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pane poslanče, registruji váš návrh, registroval jsem i návrh kolegy Hegera.

  • Poslanec František Laudát: Zdravotnictví není moje parketa, nicméně vzhledem k tomu, že se to tady táhne dlouhé roky, tak jsem si vyžádal analýzu, bohužel čerstvější Parlamentní institut nemá, jak se ve vybraných zemích - nebyl jsem zadavatelem - přistupuje k těmto záležitostem, s tím, že někdo vybral zřejmě relevantní země: Belgii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Švédsko, Francii, Maďarsko - tam tedy se stala nyní změna -, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko. A jak to tam funguje? Zda jsme byli takoví Marťani, když tady přišlo na to, že chceme nějakým způsobem zavést ať už regulační, neregulační, ale první nějaké poplatky ve zdravotnictví.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Já požádám kolegy, kteří diskutují o jiném tématu, než jsou zdravotnické poplatky, a nemají slovo, aby případné diskuse přenesli do kuloárů a nechali pana poslance Laudáta řádně přednést svůj projev.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. ... Poměrně drsně se snaží skutečně přistoupit k regulaci, takže i pro některé poměrně zásadní výkony je tam spoluúčast 30, 50, 80 %.

    Nebudu tady zdržovat. Chceme se pokusit dneska projednat všechny body. (Ozývá se potlesk zprava.)

    V řadě případů jsou to skutečně poplatky na úrovni, které mají přispět alespoň k uvědomění, že lékařská péče není zadarmo, že obecné zdravotní pojištění nestačí. Někde se vytvářejí kasty lidí, protože je samozřejmě pojištění pro všechny, ale pak si můžete platit nadstandard nebo na soukromých zdravotnických zařízeních, která nejsou v systému, takže bohatí se můžou dostat k lepším technologiím, k lepší péči než většinová populace.

    Pokud jste chtěli skutečně dát do toho sociální aspekt, tak skutečně tudy cesta nevede. Mohli jste vyčlenit řadu těch kategorií. Mohli jste dát, že zdravotnickou péči si budou moct pacienti odečíst z daní. Mohli jste změkčit podmínky - i když já je nepovažuji za vůbec dramatické -, aby to nepostihovalo sociálně slabé skupiny.

    Pan ministr. Trochu mě to překvapuje, nicméně jste součástí této podivné koalice. Tady padlo něco ve smyslu, že to je antisociální. U vás mě to překvapuje, ale dobře, jste v koalici, v jaké jste, která chce tady budovat zpátky socialismus, je to vaše právo volby, neboli část voličů si vás zvolila, část ne, ti můžou akorát brečet.

    Nicméně jenom bych se omezil na přečtení závěrů té analýzy: V naprosté většině zkoumaných států se pacienti podílejí na financování zdravotnictví nad rámec veřejného zdravotního pojištění. Spoluúčast má formu poplatků, doplňkových a přímých plateb hrazených poskytovatelům zdravotních služeb. Povinná spoluúčast nad rámec veřejného zdravotního pojištění není v Dánsku a ve Slovinsku. Tady bylo konstatováno, že ještě se tou cestou vydali Slováci a Maďaři. Maďaři, dobře víte, jak se teď vozí. A my budeme jejich populismus platit konkrétně v České spořitelně.

    Z odborných analýz národních zdravotních systémů zkoumaných států adresovaných Evropské komisi pro databázi vyplývá, že hlavní důvod zavedení spoluúčasti pacientů na financování zdravotní péče byla redukce výdajů z veřejného zdravotního pojištění získáním dalšího zdroje příjmů a omezení zneužívání systému veřejného zdravotního pojištění, nadměrného čerpání lékařské péče. Z jednotlivých národních zpráv nevyplývá, že by spoluúčast pacientů byla zavedena za účelem zvýšení kvality poskytované zdravotní péče. Nelze konstatovat, že existuje přímá souvztažnost mezi kvalitou zdravotní péče a poplatky pacientů, tedy že by spoluúčast pacientů měla přímý vliv na zvýšení kvality poskytované zdravotní péče. Nelze však vyloučit a lze se domnívat, že spoluúčastí pacientů navýšené finanční prostředky ve zdravotnictví mohou ovlivnit kvalitu poskytované zdravotní péče, jelikož více finančních prostředků nabízí větší možnosti.

    Pane ministře, domníváte se, že - ve Finsku jsou poplatky, dokonce rozhodují o tom obce, ve Švédsku vyšší územní celky - domníváte se, že Skandinávie je asociální? Domníváte se, že Finsko je asociální? Nevím Dánové. Když jsme tam byli s rozpočtovým výborem, začínali naříkat, že ve všech oblastech právě plateb, dotací a veřejných výdajů se blíží na limitní stropy svých možností a že s tím budou muset něco udělat. Domníváte se, že Němci jsou asociální? Belgičani, Francouzi jsou asociální? Já si myslím, že pokud jste chtěli do toho dát sociální aspekt, mohli jste jít cestou daňových odpočtů, změkčení pro jisté kategorie občanů apod. apod. Vracíte náš systém zpátky populisticky, budete chodit ohnutí prosit na Ministerstvo financí, aby to pan Babiš vykryl. Pokud ten bude vtipný, a ono se to k němu stejně donese, nechá si vytáhnout z rozboru OECD, jaké jsou poměry rozdělování, jednotlivé kategorie státních rozpočtů, jaká část je věnována na zdravotnictví. Tam si najde, že vůči velké řadě členů OECD je podíl financí do zdravotnictví vysoký, a budete mít smůlu, resp. budou mít smůlu pacienti, bude mít smůlu české zdravotnictví. To bude výsledek tohoto vašeho počinu. Ale chápu, že vy asi nejste vnitřně příznivcem, byť to tady přiznat nemůžete, ale je to skutečně zodpovědnost této vládní koalice. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi a požádám ještě o chvilku pozornosti. Z dalšího jednání se od 18.25 omlouvá pan ministr životního prostředí Richard Brabec, dále ze zdravotních důvodů Vojtěch Adam a pan poslanec Herbert Pavera.

    Nyní se slova ujme pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu opravdu velmi stručný. Omezil bych se na jednu nebo dvě poznámky.

    K panu ministrovi bych chtěl konstatovat nebo se zeptat. Ono snížení těch ambulantních ošetření ze 119 na 116 mil., jsou to 3 mil., při běžné platbě, že to není tak nezanedbatelný efekt, protože to je přibližně asi odhadem 1 mld. I za tuto péči, která snad nebyla nutná, musí ty pojišťovny něco zaplatit. A to platí i u těch ostatních, které jsou třeba zbytečné a skutečně by nemusely proběhnout, protože i ten lékař pochopitelně, i když je mu jasné, že se jedná o péči, která nebyla lege artis skutečně vyžádána, si nechá od té pojišťovny zaplatit, takže ten dopad je potom samozřejmě úplně jiný, než by se zdálo na první pohled.

    K paní poslankyni Soně Markové bych řekl, že celá TOP - myslím, že s tímto nemůžeme souhlasit, protože je vidět, že paní poslankyně Marková nikdy v nemocnici nepracovala, protože zavedení regulačních poplatků je velmi rozumná věc. Všichni, kdo jsme pracovali na ambulantních provozech, známe celou řadu případů, kdy číšníci nebo lidé pracující v noční směně jdou na ošetření potom, případně v sobotu, v neděli, protože těch čekajících pacientů je tam teoreticky méně. Čili to byla jistě věc, která byla záslužná a vhodná.

    Stejně tak se domnívám, že i rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení nebo snaha zlikvidovat poplatky za hospitalizaci je svým způsobem krátkozraká. Je to z toho důvodu, že většina pacientů, kteří jsou v nemocnici, jsou svým způsobem zmateni nebo nechápou, proč nemají za to, že dostali celodenní stravu, péči a všechno, nic platit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Ludvík Hovorka, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se dotknu jenom některých nedostatků tohoto návrhu. Nechci polemizovat o užitečnosti nebo o zbytečnosti nebo nepřiměřenosti regulačních poplatků. To, co je smutné, je, že skutečně pokud se změní tým na Ministerstvu zdravotnictví, tak se předkládají úplně jiné argumenty a úplně jiná statistika k regulačním poplatkům. Ale to je věc politická. To uznám.

    Ty nedostatky jsou zejména z hlediska ekonomického. Předkládaný návrh obsahuje zjevné chybné kalkulace. Podle tabulky v důvodové zprávě dojde zrušením poplatků k výpadku příjmů poskytovatelů ve výši 3 270 mil., z toho 1 764 mil. lékárny a 1 506 mil. lékaři, resp. ambulantní provozy. Od začátku roku 2014 přišly nemocniční provozy o 2,1 mld. korun zrušením nemocničních, tedy hospitalizačních poplatků. Všechny výpadky poplatků, tedy v nemocnicích, v ambulancích i v lékárnách - v součtu dělají 5,37 mld. korun - mají být podle předkladatele a koaliční smlouvy plně kompenzovány. Tento návrh odkazuje na zákon č. 109/2014 Sb., který jsme již schválili, kterým byla zvýšena platba za státní pojištěnce, což podle důvodové zprávy k tomuto zákonu přinese 4,2 mld. korun ročně, to je 2,1 mld. pro lůžková zařízení a 2,1 mld. pro ambulantní provozy a lékárny. Je tedy zjevné, že tento zvýšený příjem systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce je nižší než výpadek o 1,17 mld. korun. Navíc Ministerstvo zdravotnictví nebere v potaz, že hospitalizační poplatky budou kompenzovány podle skutečnosti roku 2014, kdy dochází ke zřetelnému nárůstu počtu hospitalizací, zejména v odděleních následné péče a dlouhodobé péče. Je tedy zřejmé, že poplatek, který byl předpokládaný 2,1 mld., kalkulovaný na základě skutečnosti roku 2013, nebude stačit. Ministerstvo by tedy mělo vysvětlit, z čeho vezme zmíněný rozdíl o částku na dokrytí zvýšených hospitalizací.

    Další nedostatky vidím z pohledu právního. Ministerstvo zachovává poplatek za pohotovost a s ním tedy i celý ten problematický model regulačního poplatku jako jakési soukromé daně. Poplatek je vybírán podle zákona povinně, nadto ústavněprávně problematicky, za hrazenou péči. Na druhou stranu je příjmem poskytovatele, zpravidla soukromého. Zákon teoreticky ukládá poskytovateli, že má poplatek použít na modernizaci, to však není a nikdy nebylo kontrolováno. A koruna příjmů z poplatků je stejná jako koruna příjmu od pojišťovny, do kterého je nadto zakalkulována položka režie a amortizace, takže zahrnuje i náklady na modernizaci, a není nijak vymahatelné, aby korunu z poplatku použil lékař na modernizaci a zisk tvořil pouze korunou z pojištění.

    Jsou-li poplatky rušeny, bylo by správné vyhovět názorům odborné veřejnosti, například soudce doktora Nykodýma v nálezu Ústavního soudu z roku 2008, a odstranit ze zákona celou konstrukci § 16a. Protože pokud tam ta konstrukce zůstane, tak zůstane jenom kvůli těm 90 korunám, které zajisté je správné, že jsou vybírány, ale celý zákon 48 je zaplevelen tady tím balastem.

    Nedostatky z hlediska legislativně technického. Navržená novela je pochybná legislativně technicky, neboť zamýšlené přesuny miliardových částek kompenzací mezi pojišťovnami a poskytovateli popisuje pouze v právně nezávazné důvodové zprávě. A nadto velmi neurčitě. Teprve důvodová zpráva k navrženému zákonu dává určité vodítko, ale pouze v tom smyslu, že odkazuje na úhradovou vyhlášku § 17 odst. 5, resp. na cenový předpis u lékárenské péče. Tady je ale zapotřebí vzít v potaz, že mechanismus úhradové vyhlášky je zřejmě již nyní za hranou ústavnosti, když se podíváme na nález Ústavního soudu z roku 2013, ale též na předchozí nálezy, a nebude moci být využit například pro zrušení celého § 17 odst. 5. I kdyby tento mechanismus zůstal zachován, není nijak zaručeno, že se touto cestou dostanou peníze na poplatky ke všem dotčeným poskytovatelům a právě ve výši ušlého poplatku. Úhradová vyhláška totiž rozděluje finance globálně, a to značně nerovnoměrně, mezi segmenty i mezi poskytovateli v rámci těchto segmentů. Hrozí proto například, že navýšené prostředky přidané platbou za státní pojištěnce pojišťovnám na kompenzaci poplatků nasměruje úhradová vyhláška pouze do vybraného segmentu, například specializovaných nemocnic.

    Samotná kompenzace regulačních poplatků lékárnám bude ještě složitější. Stávající model regulace degresivní obchodní přirážky kompenzaci poplatků neumožňuje. Maximální marže je stanovena cenovým předpisem jako procento z ceny léků. Marže je navíc sdílena mechanismem 30 korun do lékárny a dost dobře nelze už proto, že zatímco regulační poplatek byl fixní bez ohledu na cenu léků, procentuální marže je na ceně léků závislá. Ministerstvo by proto muselo vypracovat zcela nový model cenové regulace, například zavést model dispenzačního poplatku nebo zavést hrazení výkonu lékáren obdobně, jako se hradí výkony praktickým lékařům a ambulantním specialistům. Tento dispenzační poplatek, případně úhrada za výkon by tvořily fixní část marže a byly by určeny výhradně pro lékárny a nesdílely by se s distributory.

    Ministerstvo zdravotnictví k zákonu nepřiložilo žádný konkrétní a hodnotitelný návrh, jak by kompenzační mechanismus v úhradové vyhlášce a v cenovém předpisu vypadal. Není také jasné, jestli budou kompenzovány všechny regulační poplatky lékárnám, tedy i těm, které regulační poplatky nevybíraly. To znamená ty, které vlastně poplatky bonusovaly. To byl případ některých řetězcových lékáren.

    Na závěr toto stanovisko: My samozřejmě ctíme koaliční dohodu a tento zákon propustíme do druhého čtení, ale chtěli bychom, abychom dostali minimálně technický popis toho, jak bude probíhat kompenzace. To znamená lékárnám, ambulantním specialistům a praktickým lékařům. A také praktickým lékařům pro děti a dorost. Protože tento segment byl vlastně postižen zrušením poplatků již v roce 2009 a tento poplatek nebyl nikdy plně kompenzován. Druhá věc je zajištění miliardy toho rozdílu mezi tím, co je dneska vlastně již schváleno, to je 4,2 mld., a ta skutečná potřeba, která dělá skoro 5,4 mld. korun. Takže toto by mělo být nějakým způsobem známo. Jestli to bude ve vyhlášce, nebo cenovém předpisu, je celkem jedno, na to asi ministerstvo má něco zpracováno, ale mělo by to být do druhého čtení známo, jakým způsobem kompenzace proběhne a jestli budou zajištěny dodatečné finance, případně jestli ten celkový objem regulačních poplatků bude nějakým způsobem krácen.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, který byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná shoda. Pane ministře? Ano, prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za tuto velmi zajímavou rozpravu. Nebudu ji prodlužovat, protože si myslím, že tady zaznělo úplně všechno. Možná z mé strany jenom to, že chápu argumenty pravicové opozice, protože toto je záležitost, na které se prostě neshodneme. Já přiznávám legitimní postoj kolegů z jiné části politického spektra, že prostě pro ně to není správná cesta, ale zase bych byl rád, aby i oni chápali, že toto je dlouhodobá programová priorita sociální demokracie, že je to priorita, na které se shodla vládní koalice a kterou teď legitimně prosazuje.

    Co se týká toho, co tady zaznělo v rámci dotazů od koaličního poslance pana Ing. Hovorky, tak tady bych chtěl sdělit pouze toto: Za prvé chceme kompenzovat všem poskytovatelům regulační poplatky, které byly skutečně vybírány. Myslím si, že je namístě, aby tady zaznělo, že všichni dobře víme, že v lékárnách, ve velké části lékáren, v reálu ty poplatky vybírány nebyly, a nebyly to jenom ty velké lékárenské řetězce. Myslím si, že by bylo opravdu velikým luxusem, abychom kompenzovali něco, co ti poskytovatelé v reálu nevybírali, co spíše bylo zneužíváno v rámci nekalého konkurenčního boje proti lékárnám, které se chovaly korektně a dodržovaly zákon. Já mám pocit z pohledu svého bývalého působení, možná, že to trochu zjednoduším, ale v celé Ostravě vybíraly regulační poplatky za recept lékárna ve fakultní nemocnici a lékárna v městské nemocnici. Opravdu si nemyslím, že bychom měli kompenzovat těm, kteří to nevybírali. A tím se dostávám i k odpovědi na otázku rozporu té sumy. Já si prostě myslím, že vykázaná částka 1,7 miliardy za lékárenské poplatky je mimo realitu, a my se teď snažíme ve spolupráci s lékárenskou komorou dobrat se k reálu.

    Jak bude ten konkrétní kompenzační mechanismus u lékáren vypadat, to připravujeme. Já mám tady plnou důvěru ve svého náměstka pana dr. Filipa, který zastupuje KDU-ČSL, a požádám ho, aby přesně řekl, jakým způsobem chceme postupovat. U těch lékáren to bude složitější, u ambulantních specialistů a u praktiků je to celkem jednoduché, tam to úhradovou vyhláškou a úhradovými mechanismy umíme.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan zpravodaj se závěrečným slovem. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já budu velice stručný. Během dnešní rozpravy vystoupilo sedm poslanců, padly dva návrhy na zamítnutí, od pana poslance Hegera a od pana poslance Laudáta, a já bych si dovolil dát návrh na zkrácení lhůty k projednávání o 10 dní, na 50 dní. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní se budeme zabývat návrhem, který padl v rozpravě, to je návrh na zamítnutí. Rozhodneme o tom v následujícím hlasování, ale nejdřív vás na požadavek z pléna odhlásím. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Vzhledem k počtu omluvených myslím, že ten počet přihlášených okolo 120 je dostatečný.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 36 a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu. (Do sálu vchází pan ministr Mládek a táže se cestou ke svému místu: Jsme proti, nebo pro? - Pobavení v sále. - Předsedající se smíchem:) Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 36, z přítomných 132 pro 23, proti 108. Návrh nebyl přijat.

    Pana ministra Mládka omlouvá jenom jeho nepřítomnost v době projednávání. Dotaz samozřejmě na předsedu klubu byl legitimní. (Veselost.)

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání, protože návrh na zamítnutí neprošel.

    Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Nevidím.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 37, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro zdravotnictví. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 37, z přítomných 132 pro 132, tedy všichni. Návrh byl přijat.

    Nyní rozhodneme o zkrácení lhůty k projednání o 10 dnů.

    V hlasování pořadové číslo 38 se ptám, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 38, z přítomných 132 pro 101, proti 2. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví, lhůta k projednání byla stanovena pro výbory na 50 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 13. Zároveň předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Budeme pokračovat v projednávání bodu 14. Jedná se o

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 143/1. Nyní prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec pan Petr Kořenek. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ve sněmovním tisku 143 předkládáme úpravu zákona, jak už bylo řečeno, o soudních poplatcích. V podstatě tato novela řeší v tuto chvíli aktuální stav, to znamená navázání osvobození od soudního poplatku v rejstříkovém řízení na status veřejné prospěšnosti, který nyní nelze díky absenci zákona o veřejné prospěšnosti získat. Přesahuje to finanční možnosti zejména malých neziskových organizací, stejně tak jako spolků s mnoha pobočnými spolky. To výrazně zhoršuje současný stav. Ke shodným závěrům, to je konstatování negativního dopadu, dospěla i Rada vlády pro neziskové organizace na svém prosincovém zasedání, či její výbor pro legislativu a financování. Pro mnohé zejména spolky a pobočné spolky, které budou muset v souvislosti s přechodnými ustanoveními nového občanského zákoníku a rejstříkového zákona nechat zapsat do rejstříku řadu skutečností, představuje tato situace zvýšenou nejen administrativní, ale i finanční zátěž oproti dosud platnému stavu, neboť všechny tyto zápisy do 31. 12. 2013 byly zdarma.

    Neziskové organizace by měly být od poplatků osvobozeny, neboť tak budou činit v zájmu ochrany práv třetích osob, respektive státu, který za stav rejstříku vůči těmto osobám odpovídá a nově tento požadavek zavádí. U spolků s členitou strukturou půjdou pak jen poplatky za povinnou přeregistraci do statisíců až milionů korun. Zpoplatněn je zápis nejen za údaje o spolku, ale i za každý jeden pobočný spolek.

    K odůvodnění uvádím podpůrně například i doporučení Rady Evropy, které řeší tuto problematiku. Výslovně stanoví, že poplatková povinnost je v souvislosti akceptovatelná, pokud neodrazuje od záměru takové subjekty vytvářet.

    Jenom tolik, v podstatě všechno máte uvedeno v důvodové zprávě.

    Tato úprava není v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Co se týká dopadu na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty, do konce roku 2013 k žádnému výběru poplatků za povinnou registraci na Ministerstvu vnitra nedocházelo. Pokud budou neziskové právní formy osvobozeny, i nadále nebude mít novelizace žádný dopad do státního rozpočtu. Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rozpočty krajů a obcí.

    Tolik v krátkosti. Jenom bych chtěl ještě říct, že vláda své stanovisko uvedla ve sněmovním tisku 143/1 a v podstatě vyslovila s tímto návrhem zákona souhlas.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Markéta Wernerová.

  • Poslankyně Markéta Wernerová: Dobrý den, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předkladatel návrhu prakticky uvedl vše, co bylo potřebné, takže jen ve stručnosti doporučuji tento poslanecký návrh, kterým se mění zákon č. 549/1995 Sb., o soudních poplatcích, k propuštění do druhého čtení, přičemž bych chtěla zdůraznit potřebnost tohoto pozměňovacího návrhu zákona, a to do doby realizace zákona, kterým bude určen status veřejné prospěšnosti, který, jak mám informace, je v tuto chvíli na Ministerstvu spravedlnosti v připomínkovém řízení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které mám tři přihlášky. První je s přednostním právem paní ministryně Válková, poté pan poslanec Plíšek a po něm pan poslanec Chvojka. Paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, velmi plynule bych tady navázala na paní zpravodajku, která se již zmínila o tom, že v současné době je v připomínkovém řízení zákon o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti. Pro osvěžení vaší paměti, ten zákon byl již v legislativním procesu tak daleko, že ho projednával Senát, který ho bohužel zamítl. A právě osvobození od povinnosti platit soudní poplatky bylo vázáno na přiznání statusu veřejné prospěšnosti. Takže došlo k situaci, kdy spolky v současné době nemají tu možnost, protože se předpokládalo, že řada z nich získá status veřejné prospěšnosti, nebýt zpoplatněny - jsou, musí platit soudní poplatky a logicky se ozývají.

    Ministerstvo spravedlnosti tedy urychlilo práce na přípravě aktualizované verze zákona, který neprošel celým legislativním procesem v uplynulém volebním období. Teď je v připomínkovém řízení a hodně jsme váhali, včetně mé osoby, zda vás tedy požádat o to, abyste poslanecký návrh neschválili a počkali již na ten zákon o veřejné prospěšnosti, protože se nám nelíbilo celoplošné osvobození spolků. Nicméně po zvážení všech okolností včetně určitých průtahů, nebo i bez průtahů, délky legislativního procesu docházím k závěru, že podporuji tento poslanecký návrh, který po tu dobu, než bude schválený návrh o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti, pomůže spolkům v tom, aby jednak splnily svoji povinnost a co nejrychleji přizpůsobily svoje stanovy novému občanskému zákoníku, jednak nebudeme čelit kritice, že nepodporujeme tento druh aktivity, což jistě je dosti pádný argument, a přesně opak je cílem vlády, čili podporovat tyto obecně prospěšné aktivity a nezpoplatňovat je více, než je nezbytně nutné.

    Zcela po pravdě a otevřeně řeknu, že u nás se vede stále diskuse o tom, zda by se měly neziskové organizace zcela osvobodit, ty, kterým nebude přiznán status veřejné prospěšnosti. Diskuse jednoznačně směřuje spíš k závěru nikoliv, ale částečně ano, takže i ty, které by nebyly zapsány potom, až nabude účinnosti nový zákon o veřejné prospěšnosti, neměly by tento status, tak stejně by neplatily s vysokou pravděpodobností soudní poplatky v té podobě a v rozsahu, v jakém jsou nyní.

    Takže abych to zkrátila a případně vám byla k dispozici pro vaše dotazy, pokud byste měli zájem vědět ještě něco ze zákulisí a vůbec toho nesnadného diskutování o tom, zda Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti o tyto soudní poplatky připravit, či nikoliv, končím svoje úvodní slovo s tím, že podporuji návrh poslanců, protože správným směrem překlenuje současnou situaci. Myslím si, že ve výsledku bude lepším, než kdybychom čekali relativně dlouhou dobu na to, jak dopadne nový zákon, který je teď v připomínkovém řízení, o statusu veřejné prospěšnosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Plíšek Martin.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, velmi stručně, protože už zde bylo hodně řečeno.

    Klub TOP 09 a Starostů podporuje postoupení toho návrhu do druhého čtení, byť my nepokládáme ten návrh za úplně systémový, jak tady bylo i řečeno, protože osvobozuje celou škálu právnických osob, a to spolky, nadace, nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti, a víme, že ne všechny typy právnických osob vykonávají vždy obecně prospěšnou činnost. Ale vzhledem k tomu, že zde nemáme zákon o veřejné prospěšnosti, který by řešil i náležitosti zápisu této skutečnosti do veřejného rejstříku, je vhodné na přechodnou dobu - a doufejme, že bude krátká, že nebude, jak je v české kotlině zvykem, přechodná příliš dlouho, protože pak by to ztratilo smysl, protože je určitě v zájmu nás všech, abychom neziskové organizace, spolky, nadace, které vykonávají svoji bohulibou činnost v oblasti zdravotní, sociální a další, ušetřili těchto nákladů navíc, které jsou spojeny s úkony ve veřejném rejstříku.

    Jsme připraveni ve druhém čtení ve výboru samozřejmě případně ještě upřesnit ten návrh z hlediska skutečně činností, které mají veřejnou prospěšnost, a apelujeme na vládu, aby návrh zákona o veřejné prospěšnosti předložila co nejdříve.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další v pořadí je přihlášen do rozpravy poslanec Jan Chvojka.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nechci mluvit k tomu zákonu věcně, protože zde již bylo řečeno vše a já s tím zákonem souhlasím. Bohužel nejsem spolupředkladatelem, protože jsem to nestihl podepsat, jinak bych to podepsal též. Myslím si, že je to věc, která by se nějakým způsobem řešit měla. Též souhlasím se svým předřečníkem, že samozřejmě ne každý z toho spolku, ústavu, nadace či nadačního fondu by měl být osvobozen. Nicméně je to i určité téma k diskusi právě na půdě ústavněprávního výboru. Jsem rád, že se tomu, pokud tento zákon postoupíte do ústavněprávního výboru, můžeme věnovat a myslím, že by to za to i stálo.

    Já bych tento návrh zákona, nebo novely zákona, tisk, využil krátce k tomu, protože bohužel čtvrtek je den, kdy jsou interpelace, a dneska nejsou, že bych se zeptal, a děkuji paní ministryni za ten konsensuální přístup k tomuto tisku, že bych se zeptal na to, protože ono to s tím souvisí, tento tisk, tato novela v zásadě souvisí s tou velkou rekodifikací soukromého práva.

    Mnozí z nás, kdo tady seděli, pamatujeme na to, jak byl přijímán nový občanský zákoník, který má nějakých 3 100 paragrafů, zákon o obchodních korporacích atd. atd., to s tím souvisí. Vím, že v koaličním prohlášení nebo v programovém prohlášení a v koaliční smlouvě máme odstavec, že chceme nějakým způsobem zhodnotit to, jak občanský zákoník nový funguje v praxi. Máme už červenec, to znamená, možná o některých věcech už víme, nebo bychom mohli vědět. Například máme tam problémovou instituci svěřeneckých fondů. Já bych trošičku zneužil svého vystoupení k tomu, že bych se zeptal, pokud mohu, paní ministryně, na to, jak to dnes vůbec vypadá na Ministerstvu spravedlnosti s tou, v uvozovkách, revizí nového občanského zákoníku, co se chystá, pokud to samozřejmě může prozradit, a co je takovým prvním tématem, které by si zasloužilo novelizovat. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do diskuse. Je tomu tak. Paní ministryně se hlásí.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že bych neměla zůstat dlužna odpověď. Ono to zajímá určitě nejenom tazatele, ale i ostatní poslance, takže aspoň to nebudu muset říkat kuloárově.

    V současné době pracuje velmi intenzivně pracovní skupina. Četla jsem v médiích, myslím v České justici, nebo to je jedno, v jakém serveru to bylo, že pod velením prvního náměstka pracuje skupina studentů. Ono to tak úplně není. Pracuje zejména legislativní odbor, ale vypomáhá si v některých přípravných podkladových pracích i těmi studenty z pátého ročníku - aby bylo jasné, že jsou to jenom pomocné práce. Takže hlavně naše legislativa pracuje na přípravě první novelizace.

    Představa je taková, že do konce srpna budeme mít připravené a zpracované návrhy změn, s tím, že přizveme od druhé poloviny srpna pana prof. Eliáše. Jsme s ním v jednání. Vyvíjí se to teď tím směrem, že skutečně by se do připomínkového řízení zapojil, čili on by byl tím oponentem, který by ještě předtím, než se vám novela dostane k vašemu posouzení, ji podrobil své místy třeba i zdrcující kritice. Potom nás čeká poslední etapa, kdy si sedneme a budeme si říkat, co budeme akceptovat, co nebudeme akceptovat. Termín, který jsem říkala, do konce léta, léto končí 21. září, tak bychom chtěli tu novelu mít pohromadě.

    Jediné, co tady otevřeně musím přiznat, je to, že novela bude možná rozsáhlejší co do počtu změn, než jsem původně zamýšlela nebo než jsem tady říkala, a to právě z toho důvodu, že připomínek, které se ze všech možných oblastí přímo valí, ať jde o byty, dědické řízení, společné jmění manželů a řada souvisejících věcí, je více, než bylo v květnu, když jsem o tom hovořila naposledy, protože lhůty k připomínkám jsme protáhli. Přesto si nemyslím, že všechno, co se teď zpracovává, nakonec bude předloženo k posouzení.

    Pokud jde o svěřenecké fondy, tak ještě jsme to nerozhodli. My jsme se rozhodli, že to právě necháme na první interní etapu, až k tomu budeme znát i argumentaci pana profesora Eliáše, která sice je známa a je částečně publikovaná, ale i v tomto ohledu mu chceme dát možnost, aby ještě jednou obhájil to, že tyto fondy jsou bezpečné pro Českou republiku, byť má tak specifickou právně-politickou kulturu, jakou má.

    Já asi do větších podrobností nepůjdu i kvůli tomu, že jsem na to nebyla připravená, ale je to z hlediska legislativních úkolů prakticky teď priorita. I proto jsem poprosila pana premiéra, jestli by zákon o státním zastupitelství nám prodloužil, protože si myslím, že přece jenom českého občana bude více zajímat bezproblémové uplatňování občanského zákoníku, a ty první problémy už začínají pěkně vyskakovat. Měli pravdu ti sýčci, kteří říkali, že v druhé polovině roku 2014 to začne být jasnější než ten zákon o státním zastupitelství, který je samozřejmě velmi důležitý, ale o dva tři měsíce, vlastně tři měsíce určitě, by se snad poodsunout mohl.

    Nevím, jestli odpověď v tomto rozsahu stačí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nevidím nikoho dalšího. S přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Když už jsme zavlekli debatu úplně někam jinam než tedy je ten bod, tak jenom doporučuji, přečtěte si rozhovor s prof. Eliášem, včera nebo předevčírem publikovaný. On to vidí trošku jinak. Varuje zákonodárce, aby nebyli příliš rychlí, a že když je tam chyba, tak on tam, jestli to dobře parafrázuji, že když tam vidí chybu, která je naprosto jasná a logická, tak doporučuje ji tam nechat, než to překotně měnit a nevyrábět další chyby.

    Takže já se omlouvám, tu debatu tam zavedl úplně někdo jiný, je to skutečně jinam, nechme to na jindy, ale doporučuji všem, které to zajímá, aby si ten rozhovor přečetli, je poměrně dlouhý a je poměrně zajímavý.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když už se ta debata posunula jinam, já když jsem slyšel dole v jídelně jméno prof. Eliáše - není to ten, který zpackal občanský zákoník? Není to ten, který je spoluautorem tohoto paskvilu? A já bych se při té příležitosti také zeptal, kolik se mu vlastně bude platit za tuto práci. Takže děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další je přihlášen do diskuse pan poslanec Chvojka.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jsem rozhodně nechtěl vyvolat diskusi až takovou, že by vystupoval pan Tomio Okamura. Já myslím, že už jsme ho dneska slyšeli hodněkrát, že dělá do všeho. Nečekal jsem, že bude dělat i do tohohle.

    Nicméně já bych se paní ministryně trošku zastal. Zároveň ale potvrzuji to, co říká pan Stanjura. Ano, četl jsem rozhovor s panem Eliášem, kde varuje před některými věcmi. Samozřejmě je to logické, protože on je hlavním, v uvozovkách, spolupachatelem toho nového občanského zákoníku. Na druhou stranu jsou jiní renomovaní právníci, kteří si myslím, mají naprosto stejnou úroveň jako pan Eliáš a kteří mají naprosto jiný pohled. Takže prostě je to otázka nějaké koncepce a určitě si ten zákoník zaslouží nějakou revizi. Neříkám, že nějakou rozsáhlou novelu, ale zhodnocení si to minimálně zaslouží, a pokud tam jsou nějaké systémové věci, tak nějaká novela by neškodila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v jednání, dovolte, abych přečetl omluvu pana ministra financí Andreje Babiše z dnešního jednání. Omlouvá se po zbytek jednání z pracovních důvodů.

    Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do diskuse. Z toho důvodu končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat přikázáním výborům k projednání. Chci se zeptat, zda chcete závěrečná slova. Takže paní zpravodajka.

  • Poslankyně Markéta Wernerová: Ještě jednou dobrý den přeji. Budu velmi stručná. Já si pouze dovolím navrhnout zkrácení lhůty k projednání na 50 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dobře. Nyní se budeme zabývat - s přednostním právem se hlásí pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci kazit radost paní zpravodajce, ale myslím, že to má udělat v rozpravě, a ne v závěrečném slově. Takto to udělat nemůže.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Což je pravda. Pouze za předpokladu, že některý z ministrů vystoupí a opět otevře rozpravu - paní ministryně se hlásí do rozpravy.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vím, že to je vždycky riskantní, když člověk otevírá rozpravu, ale v tomto případě právě proto, že chceme, aby neziskové organizace mohly co nejrychleji profitovat ze schválení poslaneckého návrhu, který jste tady právě slyšeli, a také kvůli tomu, že je v připomínkovém řízení zákon, o kterém nevíme, jak se k němu budete nakonec stavět, tak rozpravu otevírám, aby bylo možné dát příležitost se ještě vyjádřit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná bychom se v rozpravě mohli vrátit k větě paní ministryně, že zákon dnes v připomínkovém řízení už poměrně doputoval daleko v legislativním procesu. Já si to pamatuji, já jsem pro něj hlasoval. Je poměrně pikantní, že ti, kteří ho zabili v Senátu, ho dnes připomínkují a teď se budou tvářit, že přicházejí s něčím novým. Většinou říkáte: Musíme napravit něco po minulé vládě. Tak tentokrát musíme napravit něco, co váš sociálně demokratický Senát zamítl, a teď to budeme napravovat s tím, že to budeme projednávat znovu. To už dávno mohlo platit, nemuseli jsme tu dnes řešit poslanecký návrh zákona a nemuseli jsme se přít o zkrácení o deset dnů.

    Chtěl jsem jen upozornit, a měl by to dělat pan místopředseda a ne já, to ne proto, že bychom to chtěli zablokovat, jenom aby to bylo platné, protože kdyby to takto prošlo, tak by to v zásadě platné nebylo a nakonec bychom v září zjistili, že zákon nemůžeme projednávat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jsem velmi rád, že tady tímto způsobem spolupracujeme. Ještě se přihlásila paní zpravodajka.

  • Poslankyně Markéta Wernerová: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za upozornění a napravuji tedy svou chybu a dávám návrh na zkrácení lhůty k projednání na 50 dnů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do diskuse, takže končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Táži se, zda má ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování. Přednesu nejdříve usnesení.

    To znamená, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru?

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 39. Přítomných poslanců je 137, pro 124, proti jeden, takže návrh byl přijat.

    Nyní přistoupíme ještě k hlasování o zkrácení lhůty na projednávání, tzn. je zde návrh, aby lhůta byla zkrácena na 50 dnů.

    Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro tento přednesený návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 40. Přítomných poslanců je 137, pro 104, návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru a lhůta na projednání byla zkrácena na 50 dnů. Tím končím projednání bodu číslo 14.

    Otevírám projednání bodu číslo

    Z pověření vlády návrh měla uvést ministryně práce a sociálních věcí, ale poprosím pana ministra Mládka o přečtení tohoto návrhu. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Novela zákona o sociálních službách především upřesňuje pravidla pro poskytování dotací na financování sociálních služeb. O dotacích pro poskytovatele sociálních služeb na rok 2015 budou poprvé rozhodovat kraje namísto Ministerstva práce a sociálních věcí.

    Novela stanovuje přímo v zákoně o sociálních službách tzv. směrná čísla, a to výši procentního podílu každého kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok. Touto úpravou dojde ke stabilizaci poměrů směrných čísel a zvýší se transparentnost financování sociálních služeb. Zároveň dojde k větší provázanosti financování sociálních služeb na střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který je kraj povinen zpracovat. Z důvodů urychlení postupu při poskytování dotací se navrhuje, aby o poskytnutí finančních prostředků na jednotlivé sociální služby a jejich výši rozhodovala rada kraje dle podmínek stanovených zastupitelstvem kraje.

    V souvislosti s úpravou financování sociálních služeb se nově stanoví povinnosti krajů určovat ve spolupráci s obcemi síť sociálních služeb na území kraje. Síť sociálních služeb bude součástí střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje a má zohledňovat rozsah sociálních služeb potřebných k napomáhání řešení nepříznivé sociální situace osob na území kraje v souladu s jejich zjištěnými potřebami.

    Další významnou úpravou zákona o sociálních službách je převod působnosti k provádění inspekce poskytování sociálních služeb z úřadů práce na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Smyslem této úpravy je snížit rozsah agendy vykonávané Úřadem práce ČR, který by se měl primárně zaměřovat na aktivní politiku zaměstnanosti.

    Navrhovaným zákonem se také stanovuje bezplatné poskytování pečovatelské služby pozůstalým manželům a manželkám po účastnících odboje starším 70 let, které bylo k 1. lednu 2014 zrušeno.

    Dále se v zákoně o sociálních službách navrhují některé úpravy v oblasti správních deliktů a rovněž navazující legislativně technické úpravy.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, a nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, ujměte se slova, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý večer. Pane předsedající, vážené dámy, vážené kolegyně, pan předkladatel vlastně řekl všechno. Já jsem si svůj projev velmi zkrátila, protože vidím, že řady prořídly, že zákon o sociálních službách příliš nikoho nezajímá. Chápu to, protože sociální služby budeme potřebovat až někdy jindy. Přesto bych ještě k této oblasti dodala některé věci, které považuji za velmi důležité.

    Chci říci, že k převodu financí, dotací na kraje se sešel v předstihu jak podvýbor pro nepojistné dávkové systému, zdravotně postižené seniory a sociálně ohrožené skupiny, ale i mimořádně výbor pro sociální politiku, protože jsme chtěli vědět o této problematice více, jak daleko je příprava této novely zákona a jaká je příprava krajů.

    Jako zpravodajka podporuji novelu tohoto zákona, a to hlavně převod financování dotací na kraje. Přesto mám k této novele výhrady a věřím, že po projednání ve výboru pro sociální politiku vše řádně probereme, vyjasníme si a Ministerstvo práce a sociálních věcí bude reflektovat nejen na moje připomínku, ale že i napraví ostatní.

    Úvodem svého krátkého hodnocení musím konstatovat, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připustilo po letech, že současná právní úprava je zcela nevyhovující, neboť nezaručuje dostatečnou ochranu a transparentnost systému financování sociálních služeb, což považuji za velmi smutné konstatování, protože právě v minulosti jak zdravotnické odbory, tak i Českomoravská konfederace odborových svazů na tuto problematiku dlouhodobě upozorňovaly.

    Nesouhlasím ani s tím, aby se proces financování sociálních služeb uskutečňoval nadále metodickým pokynem Ministerstva práce a sociálních věcí místo na základě prováděcího právního předpisu. Nerozumím, proč po tolika letech diskusí o podobě a obsahu prováděcího právního předpisu je navržena pouhá metodika s tím, že její závaznost bude dána tím, že se stane přílohou každého individuálního správního rozhodnutí pro každý kraj. Kromě jiného v tom spatřuji obcházení jednoho ze základních principů právního státu. Proto budu požadovat předložení prováděcího předpisu hned od začátku platnosti této novely zákona. Jak jsem se informovala, je to otázka přepracování necelého jednoho měsíce, a ne až od roku 2016. Je nutné říci, pokud zůstane pouze metodika, je nutné zavázat zastupitelstvo kraje k přijetí metodiky ministerstva tak, aby zde nevzniklo 14 různých přístupů k financování sociálních služeb v kraji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkují paní zpravodajce. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které v tento moment eviduji pět přihlášek. První je s přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Původně jsem se chtěl ptát, ale ministryně není přítomna, tak nebudu trápit ministra průmyslu. Myslím, že by to nebylo vůbec produktivní.

    Nicméně jsme na mimořádné schůzi. Vládní koalice prohlasovala jednání po 19. i 21. hodině. Proč ne. Taky jsme to dělávali. Podívejte se na ty vládní lavice (sedí tam pouze jeden ministr), podívejte se, jak těm ministrům mimořádně záleží na tom, aby tady ty zákony dobře vysvětlili, podpořili, získali podporu. Opravdu mimořádná situace, mimořádný zájem, zejména nepřítomných ministrů.

    Asi projde i to zkrácení, když jsme tady schválili tolik zákonů, tak proč by tady chudák tento zákon neměl mít zkrácenou lhůtu. Jenom upozorňuji, že zářijová schůze je naplánovaná na jeden týden. No to se teda fakt těším, jak to půjde, jak to bude sypat za ty čtyři jednací dny. Doporučoval bych organizačnímu výboru, aby nám změnil harmonogram na druhé pololetí, protože reálně už dneska víme, že neodpovídá tomu, co se stane.

    K tomuto návrhu zákona. Je tam několik rizik. My jsme podali poslanecký návrh zákona, chtěli jsme o rok odložit účinnost toho převedení. Ten samotný fakt převedení podporujeme. A my vám řekneme proč. A které věci nejsou vyjasněné a nejsou ani v tom zákoně.

    Je docela v uvozovkách hezké, že tam jsou procenta, kolik přijde na jednotlivé kraje. To je docela zajímavá matematická úloha. Můžeme si to zkontrolovat, jestli ta suma dělá sto procent. Ale nevím z čeho. Neznáme tu cifru, která se bude dělit. Paní ministryně někdy v březnu říkala, že to bude 10 miliard, pak říkala 8 miliard a dneska říká 7,2 miliardy. No uvidíme. Já rozumím tomu, že to bude až v návrhu státního rozpočtu. Ale pokud si tady hrajeme na to, že to bude tři roky fixováno, a hrajeme si na procenta, tak by bylo dobré vědět, kolik to bude dělat.

    Když budu mluvit ze svého kraje, a poprosil bych všechny své kolegy z Moravskoslezského regionu, aby se podívali na to procento, já myslím, že to procento není adekvátní velikosti kraje a sociálním problémům našeho kraje, že to procento je příliš nízké. Ale i tak je rozdíl, jestli je to 12 procent, nebo 11,99 z 10 miliard anebo ze 7 miliard. A opravdu je rozdíl třeba mezi hlavním městem a Moravskoslezským regionem necelá čtyři procenta. Nevím, jestli je to správné. Doufám, že bude dostatek času to prodebatovat ve výboru či ve výborech.

    Druhá věc, která není vydiskutovaná, která není jasná a která vzbuzuje oprávněné obavy poskytovatelů sociálních služeb, jejichž zřizovatelem není kraj. My ty peníze dáme kraji a všichni ostatní, zejména nestátní, a v tom správném slova smyslu nestátní, to znamená ani státní, ani krajské, ale platí to i o městských, mají oprávněnou obavu, že kraj zcela logicky si upřednostní svoje zařízení na úkor obecních, městských a soukromých. Nejsou daná žádná pravidla, aby se tak nestalo.

    Další problematická věc, která by tam podle našeho soudu být měla, když už ty kraje dostanou tak obrovskou pravomoc, aby měly povinnou spoluúčast. Pokud bude mít kraj povinnou spoluúčast třeba ve výši 15 procent, myslím si, že mnohem zodpovědněji bude vybírat smysluplné projekty, protože bude muset dávat i svoje peníze, ne takzvané peníze, které mu přitečou ještě k tomu mandatorně ze státního rozpočtu. Pak se sejde krajské zastupitelstvo a ti - jako bývalý krajský zastupitel o tom něco vím, seděl jsem tam jedenáct let - nějak rozhodnou. A logicky budou preferovat opět ty svoje.

    Takže to jsou ty hlavní problémy, které se musí vyjasnit. Úplně nejlepší by to bylo o rok odložit. Už teď ministerstvo přiznává, že první peníze při změně systému dorazí zřejmě v dubnu. Ale neziskové organizace nejsou ty, které mají rezervní fondy, které mají peníze v bankovních domech a které jsou schopny tři čtyři pět měsíců počkat na dotaci a vydržet z vlastních zdrojů.

    Nebudeme navrhovat žádné zamítnutí ani vrácení, podpoříme propuštění do druhého čtení a jenom opakuji, že by bylo mnohem lepší, kdybychom to celé o rok odložili. Pak jsme schopni i podrobně debatovat o těch problémech, které jsem tady nastínil - spoluúčast, rozdělení mezi kraje a jasná pravidla. Bylo by přece velmi dobré, kdyby byla jasná pravidla financování, třeba že by byly stejné ceny za úkony nebo za lůžko. To je logické, mít cenu za úkon a podle toho poskytovatele sociálních služeb dotovat. A když to někde jde levněji, tak ušetří, a když to někdo dělá dráž, tak prostě se bude muset zlepšit, nebo nebude mít místo ani na trhu sociálních služeb.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde s faktickou poznámkou pana poslance Novotného.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Dobrý den. Já jenom chci ubezpečit prostřednictvím předsedajícího pana Stanjuru o tom, že kraje opravdu již několik let v době, kdy vládla vláda koalice ODS a spol., musela v lednu, v únoru a v březnu předfinancovávat všechny organizace. Karlovarský kraj pravidelně vyčleňoval několik milionů korun, než přijdou první peníze z příslušného ministerstva, aby ty organizace, a nebyly to pouze organizace kraje, vůbec přežily. To je jedna poznámka.

    Druhá poznámka. Já si neumím představit, že budeme upřednostňovat organizace kraje. Já se jenom obávám toho, že peněz bude stále málo, protože jich nikdy není dost, a samozřejmě že na kraje se budou valit obrovské připomínky, že to špatně dělají, že to špatně rozdělují. Doteď tyto připomínky chodily na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

    Takže tolik jenom dvě připomínky, že opravdu kraje se chovají zodpovědně a snaží se vyváženým způsobem rozdělovat peníze.

    Na druhou stranu musím ještě říct jednu věc, že jestliže v roce 2000 například ve Středočeském kraji bylo 170 neziskových organizací, tak dneska jich je tam 760 a to se nedá ufinancovat! Takže je potřeba se na to dívat ze všech stran a nemyslím si, že by se kraje chovaly nezodpovědně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Sklenák. ***

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já se musím zastat nepřítomné paní ministryně Marksové a vysvětlit její nepřítomnost. Samozřejmě těžko plánovat, kdy přijde na řadu bod, který má daný ministr předkládat v situaci, kdy jsou ohlašovány obstrukce a mnohatýdenní jednání. Paní ministryně velmi stála o to, aby svoje body zde mohla přednést a vysvětlovat, a když viděla průběh projednávání schůze včera, tak zkrátila svoji zahraniční cestu, pracovní samozřejmě, na které je, o jeden den a teď je možná někde v letadle a směřuje sem. Mrzí mě ta poznámka, protože i ze strany ODS zde dnes byla projevena vůle, abychom projednávali všechny body v prvním čtení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Další faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To je pravda. Já jsem slíbil, že nebudeme navrhovat přerušení toho bodu do příchodu ministryně, a také jsme to neučinili a tu dohodu držím.

    K obstrukcím. My jsme je oznámili včera, osm dnů předem, než je spustíme. Takže si myslím, že to není nic překvapivého, řekli jsme to včera na tiskové konferenci a řekli jsme, že to uděláme u posledního bodu schůze a že nebudeme obstruovat u těch předchozích 24. To jsme také oznámili. Můžete nám to vyčítat, ale já myslím, že to je korektní postup, že se nepřekvapujeme na poslední chvíli. A tu poznámku jsem si odpustit nemohl, protože paní ministryně je tedy v letadle, to je možné, ale počet ministrů se tím nijak zásadně nezmění z toho počtu členů vlády. Včera nebo v úterý ve dvě na ty fotky, jak tady jsou všichni, tu seděla celá vláda, a teď už nejsou. Ale nic proti.

    Já jsem chtěl reagovat ale na pana hejtmana. Myslím, že se nemusíme přesvědčovat, který kraj nebo které město ještě dodává nějaké peníze do sociálních služeb, ale mluvíme o původně státních penězích, mluvíme o tom balíčku, který v tom systému kofinancování nedávaly ani města ani kraje, ale stát. A stát se této pravomoci zbavuje. My říkáme: dobře, to nám nevadí, ale musí být jasná pravidla. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Žádnou faktickou poznámku v tento moment neeviduji. Pan poslanec Zavadil.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážení tři členové vlády. Já si myslím, že je dobře, že nechcete jaksi bojkotovat a že chcete tento zákon, který já vnímám jako velmi důležitý, propustit do dalšího čtení. To je první poznámka.

    Druhá poznámka. My také stojíme o pravidla, protože i já jsem přesvědčen, že není možné, abychom metodickým pokynem umožnili poskytování těchto finančních prostředků tam, kam by měly jít, takže já si myslím, že tady není rozpor, že spíš jde o to, abychom využili doby, která před námi je, aby se to samozřejmě prohnalo výborem, kterému to patří, a tím se k tomu hlásím, že sociální výbor je náš výbor a že tam dokážeme i prostřednictvím vašich poslanců si tyhle věci vyříkat a že závěr k tomu bude takový, že nakonec tady budeme schopni tuhle normu přijmout.

    Jenom snad malinký apel prostřednictvím pana místopředsedy. Víte, ona ta účast tady, ono je to na vašich lavicích i na našich lavicích znát. (Posl. Stanjura: Jde o vládu.) Já se nebavím teď o vládě, já se teď bavím o poslancích, protože ona tam padla i poznámka vůči poslancům, takže to bych nerad. (Námitka.) Já jsem to takhle jaksi dostal naprezentováno. Jestli to bylo jenom vůči vládě (ano), pak se vám, pane kolego, hluboce omlouvám! (K posl. Stanjurovi.) Což jsem od vás - nemyslím od vás, ale od vašich poslanců - mnohdy neslyšel.

    Takže já bych ukončil svoji řeč tím, pokusme se to tedy velmi rychle projednat, pustit to do druhého čtení, přikázat to výboru pro sociální politiku a tam bude prostor na to, abychom si tyhle věci vyříkali a abychom si to tam vydiskutovali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je paní poslankyně Hnyková.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý večer. Já chci reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana předsedu poslaneckého klubu sociální demokracie. Já jsem ho na to upozorňovala. Máme tady před sebou další dva důležité zákony, které se týkají MPSV, a není tady odpovědný ministr. Já nic nemám proti panu ministru Chládkovi, ale prostě si myslím, že tady by k tak důležitým věcem měla paní ministryně sedět. A to, že prodloužil to jednání po 19. a 21. hodině, je sice hezké, ale chybí nám tady odpovědný člověk. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vypnu čas a pan ministr se hlásí s faktickou poznámkou.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych jenom drobnou poznámku. Já jsem Mládek, nikoliv Chládek. Ten tu není. (Pobavení a potlesk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem tu přestřelku o účasti či neúčasti odstartoval, tak bych ji rád ukončil. Mně tady paní ministryně v tuto chvíli nechybí. Já myslím, že bude dostatek času ve výborech, jak jsme řekli, proto jsem říkal, že nebudeme navrhovat přerušení projednávání všech tří bodů do příchodu paní ministryně. A já, i když nechtě, se jí musím gentlemansky zastat. Někteří předkladatelé tady dneska byli, a stejně nám nic neodpověděli a nic o tom zákonu nevěděli. (Pobavení a potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní již přistoupíme k řádně přihlášeným do rozpravy. První z nich je paní poslankyně Hana Aulická. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Já děkuji, pane předsedající. (Z pléna: Dvě minuty!) Mám to zkrátit na dvě minuty a všichni tady měli faktické poznámky, tak to je nespravedlivé!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte času, kolik si vezmete, paní poslankyně. Vy jste řádně přihlášena.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, k předloženému sněmovnímu tisku č. 257, novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, máme i my několik zásadních připomínek.

    V důvodové zprávě předložené novely je u návrhu změny § 101 zákona o sociálních službách použito tvrzení, že současná právní úprava nezaručuje transparentnost systému financování sociálních služeb. S touto argumentací však nemůžeme souhlasit. Souhlasíme s tím, aby bylo uzákoněno směrné číslo, tedy alokace finančních prostředků jednotlivým krajům, avšak proces finanční podpory tak, jak byl realizován dosud, nebyl dále netransparentní, neboť byla pro poskytovatele dána jednotná metodika, jako jsou průměrné úhrady od uživatelů, uznatelné a neuznatelné náklady, jednotný systém převodu prostředků apod. Stanovený postup v hodnocení jednotlivých krajů a odůvodnění nepodpoření některých služeb bylo oficiálně zveřejněno poskytovatelům na webových stránkách MPSV. Stanovený postup schvalovalo Ministerstvo práce a dále pak docházelo k přímé obhajobě navržených reálných podpor kraji před zástupci MPSV.

    Naopak v současné době dochází k vytváření individuálních metodik jednotlivých krajů, které mohou být značně odlišné, pouze mají možnost opřít se či využít některé body z metodiky vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pro poskytovatele to tedy znamená, že pokud budou podávat žádost na služby v několika krajích, setkají se s odlišnými metodikami i postupy hodnocení stanovených rozpočtů, povinných příloh apod. Dále se pak mohou setkat s odlišnými termíny obdržení dotace, a co více, s odlišnou formou podpory, jako je dotace, příspěvek zřizovatele, režim rozhodnutí SGEI apod. V současné době velké riziko vidíme ve stanovení této sítě služeb, která dosud nebyla nikde definována. Stavět je pouze na tom, jak bylo doporučeno ze strany MPSV, zda dostala finanční podporu ze strany kraje, či nikoliv, nevidíme jako vhodné a žádoucí. Mnohdy se jedná o služby, které byly podporovány v jiných programech a grantech, či během roku vzniknou na základě poptávky, a tudíž nemohou být v síti jasně definovány. K sestavení této sítě, aby byla odpovídající a kvalitní, je potřebný delší časový úsek, než je dán ze strany MPSV, které si stanovení této sítě zapracovalo do novely zákona. Ačkoliv účinnost zákona bude pravděpodobně v roce 2015, je tato síť vyžadována již na dotační řízení vypsané v tomto roce.

    Další velké úskalí z hlediska kvality sítě sociálních služeb, která musí být definována, vidíme v právní úpravě zákona týkající se převodu inspekcí na MPSV. Původní úprava, která předpokládala přechod inspekcí na kraje, byla schůdná a přinášela krajům určité výhody. Byla navázána úzká spolupráce s registrátory služeb, hodnoticí skupinou dotací a kontrolními skupinami dotací.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Chalánková. Máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Už bylo řečeno mnohé a řekla bych i velmi podrobně a konkrétně, takže se snažím spíše doplnit, protože s mnohými z předřečníků musím velmi souhlasit.

    Také za naši bývalou koalici musím říct, že jsme hlasovali pro odsun účinnosti novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, o jeden rok. V současné situaci, jak jsme postaveni před způsob převedení těchto finančních prostředků na kraje, se domnívám, že bude nutné tento odsun dále pozměňovacím návrhem prodloužit, a za sebe a za klub TOP 09 se domnívám, že by bylo lepší odsun posunout ještě déle než o jeden rok, ale minimálně o jeden rok. Domnívám se, že lépe by bylo o dva až tři roky. Proč, vysvětlím později.

    Jednak jste slyšeli něco o převodu kompetencí k výkonu inspekce. Já tam chci jenom upozornit, že kraje přece jen budou za poskytovateli služeb chodit na kontroly, ale nikoliv kvality sociálních služeb, ale využití dotace. V čem tkví nebezpečí, k tomu se ještě dostanu.

    Jednání výboru pro sociální politiku, které již probíralo metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze, jsme přerušili, neboť jsme byli seznámeni s touto metodikou, a dá se říci, že jsme byli i velmi překvapeni, že se nám dostává do rukou metodika k něčemu, kde účinnost teprve nastane. Jednání bylo přerušeno také vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně, na kterou jsme měli spoustu dotazů.

    V čem vidím největší úskalí této metodiky, je, že tato metodika byla připravena úřednickou cestou na Ministerstvu práce a sociálních věcí a ta čísla, o kterých bylo hovořeno jako o směrných číslech z dotace, která nebude jasně stanovena a nebude závazná z roku na rok, tak tato směrná čísla v procentech byla stanovena čistě administrativně na základě dohody s Asociací krajů. To úskalí tkví v tom, že kraje jsou zároveň poskytovateli sociálních služeb a jsou také zřizovateli příspěvkových organizací. Tak na to jen upozorňuji. Zde je jasný střet zájmů. Takže jedná se o čistě úřední postup, který nám byl předložen na výboru. Nevím proč, asi zjevně možná na vědomí, snad ne k odsouhlasení.

    V této metodice je také napsáno, jakým způsobem budou kraje schvalovat rozdělení dotací, a to ve svých orgánech v radě a v zastupitelstvech kraje. Já se domnívám, že takto by nám úředníci směrem ke krajům a k samosprávám postupovat neměli. To byl ten moment, kdy jsem si řekla, že takto určitě ne.

    A zde se zastavme a bavme se o systémové změně financování. Ta měla nastat. Jak byly financovány sociální služby dříve? Do roku 2006 jsme měli financování sociálních služeb třemi směry: Peníze šly ze státního rozpočtu jednak obcím na organizace, které zřizovaly obce, a zde byla dotace na lůžko vypočítaná a pravidelně valorizovaná podle potřeby po roky. Dále to byla účelově vázaná dotace na poskytování sociálních služeb neziskovými organizacemi, která šla prostřednictvím krajů. Se znalostí věcí a terénů tyto kraje potom rozdělovaly konkrétním sociálním službám. Nenastal s tím žádný problém, zejména z toho důvodu, že kraje dokázaly tyto dotace poslat těmto neziskovým organizacím již do poloviny února daného roku. A poslední balík byla dotace na výkon zřizovatelských funkcí pro příspěvkové organizace krajů.

    Zákonem číslo 108/2006 Sb. toto vše bylo zrušeno a nahrazeno tzv. příspěvkem na péči, kdy po dlouholetém, snad čtrnáctiletém vyjednávání s Národní radou zdravotně postižených apod. byl konečně tento zákon schválen. Bylo určeno, že si žadatelé o sociální služby budou tyto služby kupovat a podle toho se stanoví síť těch poskytovatelů. Někteří zaniknou, nezaniknou a takto vlastně tato síť vznikne. No, to se nestalo. Navíc na tyto mandatorní výdaje jsou poskytovány dotace na výkon sociálních služeb. Jenže - celkový objem finančních prostředků v roce 2006 na poskytování služeb činil asi 13 mld. korun. Pro rok 2014 jsme na 26,5 mld. korun, z čehož 20,5 mld. korun činí příspěvek na péči. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Vilímec.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, již z předchozích vystoupení jasně vyplynulo, že tento zákon není dobře zpracován. Ten manévr převodu financování sociálních služeb na kraje jako takový nezpochybňuji. Ale v podobě, v jaké je připraven, je značně rizikový. I v případě klubu Občanské demokratické strany platí, že nebudeme navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona hned v prvním čtení, ale jsem velmi skeptický, zda je možné tento návrh dostat do podoby, která by omezila rizika jak na straně poskytovatelů, tak na straně krajů.

    Pan poslanec Novotný, také aktuálně hejtman Karlovarského kraje, zde mluvil o tom, že v předchozím volebním období kraje žádaly příslušné Ministerstvo práce a sociálních věcí a vládu o převod těchto finančních prostředků do dispozice krajů. Musím říci, já jsem zastupitelem Plzeňského kraje od samého počátku fungování krajů. Od roku 2000. Už v té době jsme žádali také o převod těchto prostředků. Tehdy byla levicová vláda v prvních dvou volebních, když jsem byl v radě kraje, a bylo nám sděleno, že je to příliš velké riziko, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí obává, jak budou kraje postupovat, zda skutečně nevznikne 14 systémů financování sociálních služeb.

    Tento návrh má ve dvou bodech značné problémy. Ten jeden bod, o tom mluvil nejen pan poslanec Stanjura, ale mnozí, je dán tím, že jde o nenárokovou částku ze státního rozpočtu. To znamená, každoročně paní ministryně nebo pan ministr musí žádat na vládě o jakousi částku na dofinancování sociálních služeb. Nikdo neví, jestli to bude osm miliard, sedm miliard, devět miliard, deset miliard. A teď nastává to největší nebezpečí. Tímto návrhem zákona se totiž zafixovává podíl jednotlivých krajů. Nevím, na základě čeho, protože když se podíváte do té přílohy, tak ty podíly ani nekopírují počty obyvatel krajů. To znamená, je to na základě pravděpodobně nějakého algoritmu, který byl stanoven úředníky Ministerstva práce a sociálních věcí, možná na základě celkového rozsahu aktuálních žádostí krajů. Ale přece není možné nastavit statický model a předpokládat, že žádná změna nebo žádní jiní poskytovatelé v dalších letech nebudou nebo se nebudou měnit. To je podle mne jedno z velkých rizik tohoto návrhu. Jsem z Plzeňského kraje a musím říci, že nejsem vůbec spokojen s tím procentem, protože procento pro Plzeňský kraj je jedno z nejmenších. Takže buď platí to, že v Plzeňském kraji je málo poskytovatelů sociálních služeb, málo klientů, anebo platí, že současné vedení kraje nedokázalo vyjednat lepší podmínky.

    A druhá věc, která mi samozřejmě vadí a která zde také byla již vzpomenuta, je otázka vůbec systému rozhodování o těch dotacích. Byť nějaké dotační řízení můžeme vnímat v tzv. systému přenesené působnosti, tak nepochybně rozhodování o dotacích je v systému samostatné působnosti. Není možné, aby kompetence krajského zastupitelstva tímto zákonem byly předávány na krajské rady. Už tady jedna paní poslankyně vzpomínala školský zákon, ten je ale nastaven úplně jinak. Tam o rozdělování finančních prostředků rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti, nikoliv kraj v samostatné působnosti. To jsou věci, které neslouží, řekněme, pověsti Ministerstva práce a sociálních věcí nebo kvality toho zpracování. A byť platí to, že nebudeme navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení, tak naprosto souhlasím s paní poslankyní Chalánkovou, že by bylo nejlépe, aby se odstranila rizika, skutečně prodloužit účinnost nebo odložit účinnost toho manévru převodu financování na kraje do dispozic krajů minimálně o rok, ne-li o více, o dva roky, tak aby všechny ty věci v mezidobí mohly být nějak domluveny, mohly by být dotaženy do nějakého lepšího systému nebo do preciznějšího systému, než je tento návrh zákona.

    Takže nechci dál mluvit o nějakých vyhláškách nebo metodických pokynech. Myslím paní poslankyně Aulická nebo paní zpravodajka mluvila o tom, že kdyby to zůstalo v rovině metodického pokynu, tak by Ministerstvo práce a sociálních věcí muselo přinutit krajské zastupitelstvo, aby s takovým metodickým pokynem souhlasilo, což já si skutečně nedokážu vůbec představit.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Opálka. Prosím, ujměte se slova.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Musím říci, že máme ještě jeden tisk s číslem 205, který řeší tuto situaci, ale je to z dílny ODS, ale odkládá pouze o půl roku. Což je docela nešťastné, protože v polovině roku granty rozdělovat je problém.

    Ale chtěl jsem reagovat na to rozdělení mezi kraje. Víte, já bych byl nejradši, kdybychom to řešili v rámci rozpočtového určení daní tak, aby kraje měly jasně stanoveno, kolik peněz kdo bude mít. Ale máme s tím velký problém v tom, že ne každý kraj je na tom stejně. Někde je zasažení bývalou těžkou průmyslovou výrobou jiné, a proto jsou taky tak velké rozdíly. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, váš čas.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Ano. To je všechno, jenom ten rozpočtový výbor zaznamenat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Hovorka.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl říct, že tento zákon není dobře připraven, a většina předřečníků tady popsala ty problémy a rizika. Já se shoduji s tím, co řekl pan poslanec Stanjura. Vystihl přesně ta rizika pro poskytovatele sociálních služeb. Já se domnívám, že už od té doby, kdy došlo k převedení peněz na uživatele za péči, toho příplatku za péči na jednotlivé uživatele sociálních služeb, tak od té doby se vlastně poskytovatelé sociálních služeb setkávají s mnoha problémy, které do dnešní doby nebyly vyřešeny, a neustále vlastně chybějí peníze na dofinancování sociálních služeb.

    Chtěl bych říct, že uživatelé sociálních služeb potřebují kvalitní služby, ale zase poskytovatelé potřebují stabilitu. A ta stabilita v tomto sektoru bohužel doposud není a ani tímto zákonem nebude. V řadě případů mají kraje vlastní poskytovatele sociálních služeb a dochází tady k určité konkurenci mezi krajskými příspěvkovými organizacemi a těmi dalšími poskytovateli sociálních služeb. Je tady obava, že dojde k zvýhodňování krajských organizací na úkor těch ostatních.

    Podle mého názoru není možné zafixovat nějakou tabulkou v příloze zákona výši procentního podílu na celkovém ročním objemu. To je naprosto špatně podle mě, když tak by to mělo být někde ve vyhlášce. Nemůže to být fixně nastaveno. A také poskytovatelé upozorňují na to, že každý kraj je jiný. Každý kraj má jiný počet obyvatel, jiný počet uživatelů sociálních služeb apod. Toto administrativní stanovení je velmi špatné.

    Rovněž pokládám za nešťastné, že bude kompetence rady kraje rozhodovat o tom, kolik kdo dostane těch dotací. Mělo by to být v kompetenci zastupitelstva. A chci také říct, že nejsou dosud stanovena jasná kritéria, parametry, nejsou žádné normativy. To všechno je třeba dopracovat. Protože pokud pustíme tento zákon tak, jak je, tak budeme tady mít 14 dotačních řízení a v některých krajích bohužel může dojít k tomu, že někteří poskytovatelé nedosáhnou na peníze.

    Unie zaměstnavatelských svazů k tomu dala stanovisko už v dubnu letošního roku. Požadovali zavedení alespoň rámcových postupů na centrální úrovni, zavedení a používání exaktních postupů a kritérií v každém kraji, které by umožnily zpětné ověření a kalkulaci obdržené výše státní dotace. Proti současnému, dosavadnímu systému zavést opatření, která by zaručovala transparentnost dotačního řízení. Umožnit zástupcům sociálních partnerů účast na regionálním dotačním řízení. Poskytovatelé sociálních služeb vyzvali Ministerstvo práce a sociálních věcí k zavedení možných exaktních postupů, kalkulačních vzorců, vyrovnávacích plateb, personálních normativů apod., na kterých v posledních měsících pracovalo, a také zveřejnění souhrnných žádostí krajů za rok 2014.

    Z toho všeho, co tady bylo řečeno i předřečníky, se rovněž přimlouvám za to, aby tyto věci byly dopracovány a aby byla účinnost tohoto zákona odsunuta minimálně o jeden rok. Domnívám se, že nemůžeme postupovat v případě zákona o sociálních službách cestou pokus a omyl a nemůžeme si dovolit pokračování v těch chybách, které se tady děly od roku 2002. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda je ještě někdo přihlášen do obecné rozpravy. Není tomu tak. (Protesty, hlásil se pan poslanec Zavadil.) Takže děkuji a končím - ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Zavadil. Máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Já se všem omlouvám, ale víte co? Já vám něco povím. Tady se kupu let, a řada z vás tady seděla, nedokázaly sociální služby naplnit finančními prostředky. Každý rok jste se tady hádali, kolik set milionů je potřeba na to přidat. V letošním roce poprvé se stalo, že se na sociální služby dalo 7,2 miliardy, což samozřejmě nestačí na navýšení mezd, ale alespoň to stačilo na provozní náklady těchto sociálních služeb. To bych byl rád, kdybyste vzali v potaz. Že ten návrh zákona není dokonalý, o tom se nemusíme přesvědčovat. A já jsem přesvědčen, že řada věcí, které tady zazněly, a já je vnímám, se na tom výboru prostě projedná a že budeme dbát na to, aby se tam nedostaly peníze bez mašliček, aby se ty peníze daly nějak rozfrcat, a to si myslím, že je úkolem sociálního výboru.

    Takže já bych doporučoval, abychom skončili tu debatu, byť ji teď já sám prodlužuji, ale cítil jsem potřebu tohle to říct. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nikoho do rozpravy dál přihlášeného nevidím, tudíž končím obecnou rozpravu. Táži se pana ministra, případně paní zpravodajky, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Budeme postupovat dál a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Zaznamenal jsem zde návrh pana poslance Opálky přikázat to také rozpočtovému výboru, takže tento návrh trvá, a ptám se, zda má někdo ještě jiný návrh na přikázání. Není tomu tak, v tom případě přistoupíme k hlasování.

    Nejdříve budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 41. Přítomných poslanců je 144, pro tento návrh je 133, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 42. Přítomných poslanců 144, pro návrh 132, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a dále rozpočtovému výboru. Tím končím projednávání bodu č. 15 a předávám řízení schůze. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrý večer. Budeme pokračovat projednáváním bodu číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, že vás přerušuji, ale poprosím o snížení hladiny hluku. Děkuji.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: - ve znění pozdějších předpisů, upravuje systém dávek sociální podpory, stanovuje podmínky nároku na tyto dávky a také upravuje řízení o těchto dávkách.

    Jednou z dávek sociální podpory je i porodné. Jedná se o jednorázovou dávku, kterou se oprávněné osobě přispívá na náklady v souvislosti s narozením dítěte. V současné době se porodné vyplácí pouze na první živé dítě, a to ve výši 13 tisíc korun, a podléhá zjišťování výše příjmů v rodině. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, dvojčata, vícerčata, činí výše porodného 19 500 korun. Nárok na porodné má oprávněná osoba pouze v případě, že rozhodný příjem nepřevyšuje 2,4násobek životního minima rodiny.

    Návrh je předkládán s cílem upravit porodné tak, aby nárok na tuto dávku vznikl širšímu okruhu rodin s dětmi, aby těmto rodinám mohlo být vyplaceno porodné z titulu narození v pořadí druhého dítěte, a to ve výši 10 tisíc korun. Druhým dítětem je přitom chápáno druhé živě narozené dítě, a to bez ohledu na to, při kolikátém porodu se toto druhé živě narozené dítě narodí. (V sále je značný hluk.)

    Zároveň se úprava vztahuje na děti převzaté do jednoho roku věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Zvyšuje se také zákonem stanovený koeficient, a to na 2,7násobek životního minima rodiny, kterým se násobí příjem na nárok na porodné. Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů se rozšiřuje o případy, kdy bylo u dítěte do prvního roku věku soudem rozhodnuto o osvojení dítěte a nebo o svěření dítěte do péče před osvojením dle § 826 a 827 občanského zákoníku.

    Návrhem zákona se také reaguje na požadavek slučitelnosti zákona č. 117/1995 Sb. s právem Evropské unie. V současné době okruh oprávněných osob, jimž vzniká nárok na dávky sociální podpory, taxativně nevyjmenovává ty osoby, kterým návrh vyplývá z předpisů Evropské unie, a proto se navrhuje legislativně technické zpřesnění okruhu oprávněných osob tak, aby tuto kategorii osob zákon výslovně stanovil.

    Navrhovaná úprava má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015.

    Prosím o podporu návrhu zákona pro postoupení do dalšího čtení, neboť cílem předloženého návrhu je především podpořit rodiny s malými dětmi v situaci, kdy se jim jednorázově zvýší náklady v souvislosti s narozením dítěte, a za tímto účelem upravit podmínky nároku na danou dávku, aby na porodné dosáhly další rodiny.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Gabriela Pecková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobrý večer, dámy a pánové. Založení rodiny znamená vždy nárazové zvýšení nákladů a zcela jistě dlouhodobě -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, moc se omlouvám, ale doopravdy prosím, aby v levé části sálu se kolegyně a kolegové ztišili, abychom mohli v klidu pokračovat v jednání. Děkuji. Prosím.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Cílem vládního návrhu je podpořit mladé nízkopříjmové rodiny právě v této situaci. Návrh představuje jak změny systémové, jakým je porodné na druhé dítě, tak změny parametrické, jako je konkrétní výše porodného, jako dávky státní sociální podpory, a to v částce 13 tisíc na první dítě a v částce 10 tisíc na druhé dítě. A také potom změnu koeficientu pro výpočet hranice pro výpočet vzniku nároku, a to z původních 2,4 na 2,7. Vynásobením životního minima tímto novým koeficientem se tedy ona zmíněná hranice pro přiznání nároku posunuje z 18 504 na 20 817 korun příjmu rodiny.

    Současně, jak tady zaznělo, je řešena problematika při osvojení nebo svěření dítěte do péče, a to dítěte do jednoho roku věku rozhodnutím soudu před rozhodnutím o osvojení. Srozumitelně přeloženo, je tedy řešená pěstounská péče.

    V poslední řadě návrh upravuje explicitně okruh oprávněných osob, kterým nárok vzniká z titulu příjmu použitelných předpisů Evropské unie v souvislosti s volným pohybem pracovníků.

    Z logiky věci vyplývá, že takovéto změny nemohou být rozpočtově neutrální. Navýšení mandatorních výdajů by se v případě přijetí tohoto návrhu pohybovalo kolem 330 milionů a celkový náklad na výplatu porodného by tedy činil něco mezi 470 až 480 miliony. Samozřejmě že každé navýšení mandatorních výdajů znamená další zadlužování a v tomto případě paradoxně si vypůjčujeme od těch dětí, jejichž narozením nárok na dávku vznikl.

    Stát pomáhat rozhodně má, ale aby tato pomoc byla účinná a efektivní, je nutné, aby pomáhala adresně. V této variantě, která je v návrhu označovaná jako římská jedna, je zachovaná tato dávka jako testovaná, na rozdíl od varianty pod označením římská dvě, která test příjmů odstraňuje, a kromě rozpočtových dopadů se tak dostává i do rozporu s právem Evropské unie.

    Z mého pohledu jednorázová dávka nikterak neřeší dlouhodobě nepříznivou ekonomickou situaci mladých rodin, a to především proto, že neřeší její příčinu. Tou totiž není narozené dítě. Tou je problematický vstup na trh práce, tedy nezaměstnanost absolventů na všech vzdělávacích stupních, nízké reálné mzdy a také malá nabídka zkrácených úvazků, a mohla bych v tom výčtu pokračovat.

    Já sama bych si moc přála, aby demografické parametry měly opačnou dynamiku. Zrovna tak bych velmi ráda viděla, kdyby se snížil věk, kdy mladí lidé zakládají rodiny, protože odkládání rodičovství do pozdějšího věku znamená zvýšené náklady především na zdravotní péči. Nic z toho ale tento návrh zajistit nemůže, jako to neumí ani před několika hodinami diskutovaných 10 % DPH na Sunar, sazbu tedy. Přesto považuji za přínosné o těchto návrzích mluvit, analyzovat je, a proto si dovolím doporučit posunutí tohoto návrhu do druhého čtení a přikázat ho k projednání výboru pro sociální politiku.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk napravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Okamuru s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, z hlediska hnutí Úsvit nelze nepodpořit jakýkoliv návrh, který podpoří rodiny s malými dětmi. Takže za hnutí Úsvit už předem říkám, že tento zákon podpoříme. Je třeba ovšem dodat, že zavedení příspěvku i na druhé dítě je absolutně nedostačující, protože jak víme, a doufám, že to ví i vláda, tak podle statistik dvě děti v rodině nestačí na zachování stávajícího počtu obyvatel České republiky.

    Chci se v této souvislosti zeptat: Toto je vládní strategie na podporu rodin s dětmi? To je tedy velmi nedostatečné. V této souvislosti bych tedy rád chtěl vyzvat vládu, aby urychleně vládní strategii na podporu mladých rodin předložila a abychom to nezamázli nějakým populistickým gestem, které ve skutečnosti vůbec zvýšení počtu obyvatel České republiky, a řekl bych navýšení té demografické křivky, vůbec nepomůže. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Zatím nikoho neregistruji. Je tady pan poslanec Soukup. Řádná přihláška, nebo faktická poznámka? Takže řádná. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Kolegyně a kolegové, budu velice lakonický, abych nezdržoval. Dávám návrh na zkrácení doby k projednávání ve výborech o deset dnů, to znamená na padesát dnů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také děkuji. Ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se ptám, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Nyní přistoupíme k hlasování. Sezvu případně kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 43, do kterého je přihlášeno 145 poslanců, pro 131. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na zkrácení lhůty k projednávání ve výborech o 10 dnů, to znamená lhůta k projednávání ve výborech v délce 50 dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 44, do které je přihlášeno 145 poslanců, z čehož je pro 127. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.

    Nyní přistoupíme k projednání bodu

    Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, předkládaný návrh zákona byl zpracován na základě aktuální potřeby řešit problematiku výplat jedné z dávek pomoci v hmotné nouzi, doplatku na bydlení. Návrh je předkládán s cílem upravit systém výplaty doplatku na bydlení tak, aby byly zohledněny poznatky z praxe. Praxe ukazuje na potřebu úpravy některých ustanovení a jejich zpřesnění tak, aby umožňovala jednotný postup pro řešení situace hodnocení nároku na doplatek na bydlení a určování jeho výše.

    V současné době dochází k progresivnímu nárůstu poskytovaného doplatku na bydlení, a to nejenom z důvodu dopadu ekonomické krize, ale i proto, že se řada osob naučila určité výhody zákona o pomoci v hmotné nouzi využívat a zneužívat. Návrh zákona směřuje především k tomu, aby bylo zamezeno vyplácení doplatku na bydlení do nevyhovujících prostor v ubytovacích zařízeních, která jsou financována v nepřiměřené výši, ve prospěch jejich provozovatelů, aniž přitom jde o porušování platné právní úpravy. Proto se navrhují určitá zpřísnění pro posuzování situace hmotné nouze osoby pro účely doplatku na bydlení na straně jedné a zjednodušení řízení o doplatku na bydlení na straně druhé.

    Cílovým stavem právní úpravy je tedy poskytovat doplatek na bydlení v přiměřené výši pouze do vyhovujícího bydlení a zjednodušit administraci této dávky. Za tímto účelem návrh zákona definuje byt, ubytovací zařízení a jiný než obytný prostor. Optimální formu bydlení představuje samozřejmě byt. Pokud se jedná o ubytovací zařízení, ve kterých je poskytováno ubytování na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, navrhuje se z hlediska splnění hygienických požadavků upravit sdělování údajů ohledně těchto zařízení budou pro účely rozhodování o přiznání doplatku na bydlení krajským pobočkám úřadů práce poskytovat orgány ochrany veřejného zdraví. (?)

    V případě jiného než obytného prostoru se vychází z principu, že pokud má být do tohoto typu bydlení poskytován doplatek na bydlení, je nezbytné, aby tento prostor splňoval určité standardy, které jsou dány stavebně technickými předpisy. Kontrolu, zda jiný než obytný prostor tyto standardy splňuje, musí z logiky věci provádět místně příslušný stavební úřad, neboť ten je po odborné stránce nejlépe vybaven k tomu, aby tyto skutečnosti posoudil.

    Další významnou změnu, která je obsažena v předkládaném materiálu, představuje zrušení časového omezení pro poskytování doplatku na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení v systému státní sociální podpory. Tato úprava by měla minimalizovat riziko vzniku bezdomovectví, které by mohlo hrozit při ukončení poskytování dávky z časových důvodů.

    V návaznosti na změny v zákoně číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ke kterým došlo již s účinností od 1. ledna 2014, pokládám z hlediska zajištění největší přehlednosti právního řádu za nezbytné provést rovněž některé úpravy v oblasti započitatelných příjmů v zákoně o státní sociální podpoře a v zákoně o životním a existenčním minimu. Navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015.

    Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu předkládaného návrhu zákona. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Vzhledem k tomu, že původně určený zpravodaj pro toto čtení není přítomen, budeme muset hlasovat o změně zpravodaje, takže přivolám všechny kolegy z předsálí.

    Nyní budeme hlasovat o změně zpravodaje, původně z pana poslance Adolfa Beznosky na paní poslankyni Pavlínu Nytrovou.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 45, do kterého je přihlášeno 145 poslanců, z čehož je pro 121.

    Konstatuji, že návrh byl přijat a já prosím nově zvolenou zpravodajku pro prvé čtení paní Pavlínu Nytrovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem přesvědčena o tom, že vše potřebné v rámci prvního čtení zde zaznělo, že s materiálem se určitě ještě popereme ve výboru pro sociální politiku, a v tuto chvíli doporučuji novelu zákona o hmotné nouzi do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou paní poslankyni Semelovou a paní poslankyni Chalánkovou. Prosím tedy první v pořadí paní poslankyni Semelovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo. (Silný hluk v sále.)

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předložená vládní novela má za cíl řešit systém výplaty doplatku na bydlení, přesněji definovat vhodné ubytování, do něhož stát poskytuje doplatek na bydlení, vymezit okruh společně posuzovaných osob pro účely vyplácení doplatku na bydlení tak, aby byl v rámci jednoho bytu či jiného prostoru poskytnut pouze jeden doplatek na bydlení, či zvýhodnit zápočet dávek z důchodového pojištění. S tím lze určitě souhlasit. Ostatně mělo by to pomoci zejména osamělým seniorům, což je skupina zvlášť ohrožená -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale prosím všechny, kteří mají potřebu si něco sdělit, aby tak učinili v předsálí a nerušili při jednání.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Mělo by to tedy pomoci zejména osamělým seniorům, což je skupina zvlášť ohrožená chudobou a ztrátou bydlení. Nová úprava navrhuje také zrušení časového omezení poskytování této sociální dávky, které přes protesty tehdejší opozice prosadil ministr Nečasovy vlády pan Drábek. Vládní návrhy by tedy měly mít pozitivní dopady na ty skupiny osob, které nemají dostatečné příjmy, dostávají se do tíživé situace, a to v naprosté většině ne vlastní vinou, a žádají o doplatek na bydlení. To je určitě v pořádku.

    Oceňuji i snahu o zpřísnění podmínek pro majitele ubytoven. V té souvislosti však mám určité pochyby o tom, že se u běžících dávek mají hygienické normy posuzovat až od pátého měsíce jejich platnosti a standardy kvality bydlení až od devátého měsíce jejich platnosti, aby vlastníci či pronajímatelé ubytovacího zařízení a osoby tam ubytované mohly včas zareagovat. Je mi jasné, že určité přechodné období potřeba je, ale v této délce to pokládám za přehnané. Přijetím v této podobě dojde k tomu, že současný stav poběží dalšího tři čtvrtě roku, což ti majitelé ubytoven, kteří často v chátrajících domech namačkají na každé volné místo co nejvíce osob, jen aby měli maximální zisk, jistě uvítají. Tito doslova kšeftaři s lidskou chudobou nejenže podvádějí, a to uzavíráním fiktivních smluv na vysoké sumy, aby nepřicházeli o dávky na bydlení, ale také vydírají ubytované osoby, které pochopitelně udělají všechno možné, jen aby nepřišly o střechu nad hlavou. Možná by stálo za úvahu, jestli by tyto ubytovny neměl provozovat stát na neziskovém principu.

    Myslím, že by měla skončit praxe, kdy se nepoctiví -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale musím napomenout své kolegy z koalice, aby se uklidnili a nerušili vás při vašem projevu. Děkuji.

  • Poslankyně Marta Semelová: Myslím, že by měla skončit praxe, kdy se nepoctivci obohacují a využívají situace lidí, kteří mají hluboko do kapsy. A těch osob není zrovna málo. Chudobou nebo sociálním vyloučením je v České republice ohroženo přes 1,5 milionu osob, což je v přepočtu přes 15 % z celkové populace. Řadu lidí dělí od oficiálního začlenění do pásma chudoby příjem vyšší o pár desetikorun. Navíc v oficiálních statistikách nejsou zachyceny tisíce bezdomovců, lidé žijící po azylech a ubytovnách. Bytová nouze hrozí více jak 900 tisícům domácností. Mezi osoby ohrožené ztrátou vlastního bytu patří mladé rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitelé, senioři, zvlášť osamělí, zdravotně postižení, rodiny s jedním příjmem. Proč by měli právě oni doplácet na politiku předchozích vlád, které přistoupily k zdražování, k snižování reálných příjmů, k privatizaci a zavírání podniků a firem, k udržování minimální mzdy na zcela nedůstojné úrovni, která je nižší než hladina příjmů pro pásmo chudoby, které odmítaly oprávněnou valorizaci důchodů a dopustily vysokou nezaměstnanost? Právě díky těmto skutečnostem se řada rodin zadlužila a dostala se do situace, kdy jsou namísto důstojného života odkázány na sociální dávky, protože jinak by si nemohly zajistit ty nejzákladnější životní potřeby. Tyto skupiny lidí je třeba ochránit a nastavit podmínky tak, aby domácnost byla schopna náklady na bydlení hradit.

    Kromě pozitivních dopadů novely, které jsem ve svém vystoupení v začátku zmínila, však mám určité obavy. Konkrétně jde o to, aby přijetím novely nedošlo k tomu, že se lidé dostanou z bláta do louže, tedy z mizerných podmínek na předražených ubytovnách ven na ulici, že se zvýší počet lidí bez domova, ale také že se zvýší sociální napětí.

    V návrhu zákona je stanoveno, že má být toto riziko eliminováno ve spolupráci s obcemi a dalšími zainteresovanými subjekty. Otázkou však je, jaké reálné možnosti obce v současné době mají. Mnohé z nich už totiž nedisponují vlastním bytovým fondem, který představuje jedinou možnou finančně dostupnou variantu bydlení zejména pro nízkopříjmové skupiny osob. Koncem roku 2009 bylo prodáno 74 % bytového fondu a od té doby podíl obecního bydlení klesl pod 10 % z celkového počtu. Navíc stále chybí zákon o sociálním bydlení. Právě ten by měl být podle mého názoru provázán s předloženou novelou zákona o hmotné nouzi, ale také s koncepcí bydlení, jež by měla být povinnou součástí rozvoje každé obce. Zároveň by vláda v součinnosti se samosprávami měla řešit situaci, kdy v České republice jsou na jedné straně lidé, kteří nemají prostředky na pořízení si bytu, nemají na zaplacení nákladů na bydlení, kdy jsou u nás tisíce lidí bez střechy nad hlavou, a na straně druhé je tu kolem 600 tisíc bytů prázdných.

    Přes tyto moje pochybnosti a obavy s tím, že si uvědomuji, že navržená novela není ideální a má některé nedostatky, si myslím, že potřebná je a že by měla projít do druhého čtení. Budeme tedy tuto novelu podporovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k řečnickému pultu paní poslankyni Chalánkovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Já své slovo velmi zkrátím vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně, což jí tímto nevyčítám, ale určitě se na ni obrátím při dalším čtení, druhém, event. třetím.

    Výbor pro sociální politiku se touto problematikou také velmi podrobně zabýval už dne 23. ledna, a to z vlastní iniciativy, přijal dokonce usnesení, se kterým paní ministryni, až tady bude, seznámím.

    V nedávné době jsme projednávali zde, na tomto plénu, také senátní návrh zákona, byl to sněmovní tisk číslo 155, který se zabývá podobně touto problematikou, a tento zákon již prošel prvním čtením a ve výboru ho budeme projednávat. Velmi podrobně se zde budeme věnovat také tomuto sněmovnímu tisku 256 ve výboru pro sociální politiku - a komentář si ponechám na příští jednání. Děkuji. (Silný potlesk ze středu a z pravé části sálu.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. (Ministr Mládek se otáčí na paní předsedající s žádostí o slovo.) Do obecné rozpravy, nebo závěrečné slovo? Tak pojďte do obecné rozpravy.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych chtěl jenom navrhnout zkrácení projednávání ve výborech o 10 dnů, tedy na 50. To je zároveň i závěrečné slovo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také děkuji. Vzhledem k tomu, že se již nikdo do rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se táži, zda má ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak, tudíž přistoupíme k hlasování. Svolám kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 46, do kterého je přihlášeno 144 přítomných poslanců, z čehož pro je 119 (a 1 proti). Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní se vypořádáme se zkrácením lhůty na 50 dní, které zde vznesl navrhovatel.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby se lhůta ve výborech zkrátila na 50 dní? Kdo je pro? Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 47, do kterého je přihlášeno 144 poslanců, z čehož se pro vyjádřilo 121 (a 1 proti). Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a lhůta pro projednání je 50 dní.

    (Poslankyně Chalánková v pravé části sálu se snaží upoutat pozornost paní místopředsedkyně.) Já se jenom táži, jestli chcete zpochybnit hlasování. Ne. Dobře.

    Já vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartičkami. Výborně.

    Budeme pokračovat projednáváním bodu číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy Antonín Prachař. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Dobrý večer, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, z pověření vlády si dovolím předložit návrh novely zákona číslo 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

    Vláda předkládá Parlamentu České republiky k projednání a schválení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Jedná se o návrh dílčí změny zákona č. 239/2013 Sb., který novelizuje zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a který doposud nenabyl účinnosti.

    Zákon č. 239/2013 Sb. přináší svým rozsahem i obsahem zásadní změny zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, mj. novou koncepci při registraci silničních vozidel a přidělování registračních značek k vozidlům a dále i řadu významných zásahů v oblasti kontroly vozidla v provozu a provozování stanic technické kontroly. Zákon č. 239/2013 Sb. nabude účinnosti od 1. ledna 2015, s výjimkou jednoho již účinného ustanovení.

    Ministerstvo dopravy tedy intenzivně pracuje na zabezpečení hladké aplikace tohoto zákona v praxi, a to jak přípravou potřebných vyhlášek k zákonu, tak přípravou metodických pokynů a přípravou materiálního a technického zabezpečení aplikace nové úpravy. V rámci této přípravy Ministerstvo dopravy zjistilo, že aplikace některých dílčích ustanovení zákona č. 239/2013 Sb. již k 1. lednu 2015 je spojena s velkým rizikem problémů při jejich technickém a organizačním zabezpečení. Jedná se o dvě oblasti úpravy přidělování registračních značek k silničnímu vozidlu a jednu oblast týkající se obsahu informačního systému stanic technické kontroly. Konkrétně jde o přidělování registračních značek na přání, vydávání tzv. třetí tabulky s registrační značkou, výměnu poškozených tabulek s registrační značkou a vydávání tabulky s registrační značkou na nosná zařízení na vozidle - nosiče kol a lyží. Dále je to vkládání a zpracovávání údajů o přítomnosti vozidla ve stanici technické kontroly, kde zákon navrhuje používání videozáznamů v informačním systému stanic technické kontroly.

    V uvedených oblastech by s velkou pravděpodobností nebylo možné zabezpečit od 1. ledna 2015 bezproblémový chod příslušných informačních systémů stanic technické kontroly, výroba a distribuce specifických tabulek s registrační značkou by byla spojena s vyššími náklady oproti původním předpokladům. K tomu je třeba dodat, že stávající centrální registr motorových vozidel v aplikaci, která je provozována, není připraven na to, aby bylo možné tyto registrační značky na přání a vydávání třetí registrační značky k vozidlu vůbec zaregistrovat. V praxi by toto znamenalo zvýšené náklady v řádu možná několika desítek milionů korun.

    Vzhledem k tomu považuje Ministerstvo dopravy za účelné a právě nezbytné navrhnout posunutí účinnosti u uvedených tří oblastí o jeden rok, tj. na 1. ledna 2016. Ostatní ustanovení zákona, který nabude účinnosti 1. 1. 2015, se nemění. Z hlediska rozsahu a obsahu zákona se jedná o ohraničené a rozsahem nevelké oblasti, které nejsou nezbytné pro aplikaci ostatní úpravy zákona.

    Nadto je třeba uvést, že Ministerstvo dopravy nyní připravuje novou koncepci výroby a distribuce tabulek s registrační značkou, s jejímž projednáním a přijetím počítáme v příštím roce. Věcný návrh tohoto zákona bude předložen vládě České republiky nejpozději v říjnu letošního roku. I z tohoto hlediska se jeví jako účelné a hospodárné odložit implementaci nových prvků v oblasti registračních značek až na pozdější dobu.

    V této souvislosti bych chtěl připomenout, že Ministerstvo dopravy po třinácti letech vypsalo veřejnou zakázku na dodávku registračních značek a přerušilo tak stávající monopol jediného dodavatele - společnosti Hicon. Když k tomu připočteme sedm let, kdy tato společnost dodávala registrační značky na Ministerstvo vnitra, které spravovalo centrální registr vozidel, tak se jedná o trvalé dvacetileté nepřerušené období monopolu jednoho dodavatele.

    I z tohoto ohledu, že připravujeme komplexní změnu registrace nebo provozu centrálního registru motorových vozidel napojeného na systém EUCARIS, který v současné době náš centrální registr neumožňuje, navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna přijala návrh Ministerstva dopravy a tyto svým rozsahem velmi malé zásahy odložila o jeden rok. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, pan ministr tady popsal zevrubně novelu, která je předkládána vládou ohledně zákona 56. Ono se v podstatě o žádnou zásadní změnu zákona nejedná, jedná se pouze o účinnost původní novely zákona, která má být posunuta. Pan ministr zde vysvětlil i důvody, které k tomu vedou. Já jsem musel vycházet jako zpravodaj z toho, co bylo předloženo, a to byla předkládací zpráva a důvodová zpráva k tomuto tisku, a věřím tedy, že pokud tento tisk bude přikázán a postoupí k projednání výborům, bude dostatek prostoru, abychom si podrobně pohovořili o historii a vývoji přechodného období, které mělo nastavit právě nové podmínky, které byly schváleny minulou novelou. Já nejsem zcela přesvědčen, že to období bylo nedostatečně krátké. Myslím, že spíše, a to na obhajobu pana ministra řeknu na rovinu, že on je v tom trošku nevinně, protože došlo k tolika změnám od schválení této novely na Ministerstvu dopravy, že vcelku logicky nebyla tam kontinuita v krocích, které měly následovat z hlediska zachování všeho, co novela nabízela.

    Ze své zkušenosti mohu říci, že to, co jsme si prožili s registrem vozidel mezi rokem 2012 a 2013, je velice varujícím mementem pro celou českou společnost a zejména pro nás jako pro politiky, tak jsem jako zpravodaj připraven akceptovat tento požadavek novely na prodloužení přechodného období, protože si myslím, že pokud je něco pravdivého v důvodové zprávě, tak je to, že systém není připraven a že bychom určitě v praxi narazili na to, že nepůjde realizovat jednotlivá opatření, která přinesla předchozí novela.

    Takže to je snad vše k mé zpravodajské zprávě a jinak se hlásím ještě do rozpravy, neboť jsem byl pane ministrem požádán, abych ještě upravil lhůtu k projednání ve výborech. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji a registruji vaši přihlášku. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana předsedu klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A dříve, než se ho ujmete, prosím kolegy, aby už vydrželi a poskytli prostor k reakci.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak rychlé to nebude! Abychom si nemysleli, že když je 21.12, že to takhle sfoukneme za tři vteřiny a je to hotovo. Já se musím vrátit do historie a popsat to.

    Na mimořádné schůzi to řešíme proto, že mimořádně selhalo Ministerstvo dopravy. To je prostě jednoduchá věta a já vám popíšu proč. A nemůžu současného ministra tak úplně omluvit. Už je tam pět měsíců, má ještě ode dneška pět a půl měsíce a už teď ví, že to nestíhá. Takže měl celkem 11 měsíců na to, aby to zařídil. Já jsem za tři a půl měsíce musel zařídit to, aby nezkolaboval registr vozidel, a to jsem měl nepřátelskou firmu proti sobě, která si myslela, že má na stát všechny trumfy v ruce. A zvládli jsme to za tři a půl měsíce s týmem na Ministerstvu dopravy - a za pomoci lidí z Ministerstva vnitra, je třeba říct. Za tři a půl měsíce! A to si opravdu ti dodavatelé mysleli, že nás mají úplně v koutě. Dali nám postupně čtyři nabídky. První jsem odmítl a každá byla horší. Druhá byla horší než první, třetí byla horší než druhá a čtvrtá úplně byla nejhorší. Neustále navyšovali cenu a oddalovali termíny a mysleli si, že nás mají takhle v hrsti a v koutě. Našli jsme řešení, pak jsme jim udělali nazdar, funguje to!

    Já jsem ten zákon projednával trpělivě v hospodářském výboru pět měsíců. Našel jsem pro něj větší podporu než podporu koaličních poslanců. Původní návrh byl, aby to fungovalo od 1. 7. letošního roku. Já sám jsem navrhl prodloužení lhůty na 1. leden 2015, Senát to myslím schválil potom v srpnu. To už byla buď rozpuštěná Sněmovna, nebo se zrovna rozpouštěla. Nicméně 16 měsíců mělo Ministerstvo dopravy na to, aby se připravilo.

    Z těch tří věcí, které se chtějí odložit, nejméně budu bojovat za značky na přání. Nebyl to můj výmysl, já jsem to zdědil. Kdyby to bylo jenom o tom, tak vůbec nevystupuji, nebo jenom bych upozornil, aby si pan ministr prověřil lidi, kteří to měli na starosti, které ani ten Žák nestihl všechny vyházet, a kteří to ani přesto nestihli připravit. A výmluva, že se dvakrát vyměnili ministři - no dobře, ale lidé, kteří to mají na starosti, se tedy neměnili! To za prvé.

    Myslím si, že ta úleva vůbec těm STK je nepřijatelná. Není žádný důvod! Vůbec to nesouvisí s novým způsobem vydávání registračních značek STK. Už sami si řekněte ty dvě věty: Registrační značka, a my tomu všichni říkáme SPZ, ale správně se tomu říká registrační značka, a stanice technické kontroly. Nemá to spolu vůbec nic společného. Jestliže to odsouváme o rok a pan ministr chce zavést nový systém, a možná se mu to povede, já nevím, tak garantuji, že nový systém se nedá spustit od 1. ledna 2016. Nedá! I kdyby se to schválilo v lednu, jako že ještě není nic schváleno vládou, i kdyby se to v lednu schválilo už Senátem a podepsal to prezident, tak kolik nám zbude času potom do konce roku 2015? Jedenáct měsíců - těch, které tento rok nestačily na zákon, na kterém ministerští úředníci už měli pracovat od srpna loňského roku, a já bych řekl, že ještě déle, protože tím, že byla poměrně silná politická podpora, nebylo to opravdu koalice versus opozice, tak si mohli být téměř jisti, že to v Senátu dopadne dobře a že zákon nebude odmítnut nebo něco takového.

    Mně to připadá neuvěřitelně odvážné, a říkám, s výjimkou značek na přání, ty já nechci hájit, to je mi v zásadě jedno, tento návrh, a ještě současně vykládat, že potřebujeme služební zákon, abychom měli kvalitní a profesionální státní službu. V tomto případě kvalitní výkon odveden prostě nebyl. Nevím, jestli vám připadá 16 měsíců na implementaci zákona přijatého širokou politickou shodou jako málo. Mně tedy ne! Já jsem předpokládal, že to je s dostatečnou rezervou, aby proběhly všechny testy, zkušební provozy atd. Dovídám se 11 měsíců poté, co to snad vyšlo ve Sbírce zákonů, že to nestíháme. Podotýkám, ještě pořád je pět a půl měsíce času - a ono to nejde! Vůbec nerozumím tomu, že ministr s tím přichází, že hájí tuhle liknavost a špatný postup. Vůbec nerozumím tomu, že mu to schválila vláda. Ten návrh v zásadě se položil vládě na stůl. Podívejte se do EKLEPu, jak rychle to šlo. A vůbec nerozumím tomu, že to máme na mimořádné schůzi. Teď budeme ještě zkracovat lhůtu. Proč? Aby ti samí, kteří to nestihli, na tom pracovali ještě o rok déle? To s tou změnou registračních značek ale vůbec nesouvisí! Vůbec ne!

    Takže ten návrh je špatný, odměňuje ty, kteří nesplnili to, co mají, a tváří se, že řeší nějaký problém. Ale ten problém vyřeší ti lidé, kteří to budou řešit i nadále. To si myslím, že není správný příklad a že bychom neměli vyhovět takové žádosti.

    Já nebudu navrhovat zamítnutí právě proto, že jsem řekl, že jedna z těch tří věcí v zásadě může počkat nebo nemusí být nikdy. Značky na přání jsem nijak nepreferoval, protože já jsem zdědil ten zákon, už když byl ve Sněmovně. Nechtěli jsme komplikovat debatu o ostatních věcech a pan zpravodaj byl účasten těch mnohaměsíčních debat. Myslím, že hospodářský výbor to projednával asi třikrát nebo čtyřikrát, dopilovávali jsme to, hledali jsme shodu a nakonec jsme ji našli, abych se po roce dozvěděl, že to prostě nejde a že se to nestihlo. To je špatná zpráva a neměli bychom ostatním dávat tak špatný příklad. (Potlesk ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále zde eviduji faktickou poznámku pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, my tady podpoříme do druhého čtení, ale na druhou stranu já jsem zvědav na legislativní smršť, která se dostaví, nevím kdy, protože tato vláda se rozhodla ve svém legislativním plánu, že přeprojektuje zeměkouli, a už jsme tady slyšeli paní ministryni Válkovou, že něco odloží, ale tady přesně vidíte, kam povede váš zákon o státní službě a proč my jsme ho odkládali, a dokonce i rozumní sociální demokraté, protože v té době do roku 2006 tam byli i rozumní sociální demokraté u vlády, proč to nechtěli, protože teď jenom udělali pošťáka z pana ministra. Příště, až budou mít definitivu, tak ještě se poučí a dostudují si krále Vávru. Takže pak se vám ještě budou smát. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Další přihlášený do rozpravy je pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Tak jak jsem avizoval už ve zpravodajské zprávě, byl jsem požádán panem ministrem, abych přednesl návrh na zkrácení doby pro projednání ve výborech o dvacet dnů, tzn. na čtyřicet dnů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo jiný hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, já jsem rád, že i opozice propustí nebo je připravena hlasovat pro propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení. Já bych jenom chtěl reagovat na to, co tady pan Stanjura řekl a s čím určitě jako ministr dopravy, byť krátkou dobu, se musel vypořádat. Já na rozdíl od pana Stanjury, který sám přiznal, že měl 3,5-4 měsíce, tak já měl na registr vozidel 72 hodin. Pan ministr Žák, můj předchůdce, vypsal výběrové řízení na provozovatele s termínem předložení nabídek 27. 3. a smlouva se stávajícím dodavatelem uzavřená panem Stanjurou končila 30. 3. Já jsem měl 72 hodin na to, aby se systém registru vozidel nevypnul a nestály tady hromady občanů s hliníkovými tabulkami v podpaží a nebylo by možné je registrovat. Totéž jsem zdědil s digitálními kartami tachografů. Jenom na doplnění.

    Co se týká vůbec Centrálního registru vozidel, je třeba říct, že stát Centrální registr vozidel neprovozuje. Provozuje ho soukromá firma a provozuje ho na infrastruktuře druhé soukromé firmě. Tento registr vozidel nereflektuje podmínky mezinárodního dohledávacího systému Eucaris, tzn. systému proti (?) dohledávání kradených vozidel. My připravujeme úplnou změnu. Ta změna bude spočívat v tom, že stát bude tento registr provozovat, bude ho spravovat a tento systém bude napojený na všechny standardní agendy Evropské unie. Já jsem měl minulý schůzku s panem Hermannem, ministrem dopravy Bavorska. Při jednání o železniční a silniční infrastruktuře v bodě různé se mě pan ministr zeptal, kdy bude náš centrální registr napojený na všechny struktury zemí Evropské unie. Slíbil jsem mu, že to uděláme během roku 2015. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji tady faktickou poznámku pana poslance Stanjury, ale vzhledem k tomu, že byla uzavřena obecná rozprava, tak prosím s přednostním právem.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, že mám víc než dvě minuty. No, to je jako hrušky a jablka míchat dohromady. Málem bych vás politoval, kdybych nevěděl, že ta situace byla diametrálně odlišná. My jsme v prosinci 2012 nevlastnili zdrojové kódy, neměli jsme přístup a měli jsme nepřátelskou firmu, která si myslela, že nás má v hrsti. A vybrali jsme solidní firmu. I ona šla do rizika a převzala to, aniž by měla kompletní věci, které by lidsky obchodně normálnímu jednání postupovala. Ale to vůbec nic neznamená o tom, že jste měl jedenáct měsíců po svém nástupu, abyste implementoval nebo donutil úřad, aby připravil to, co je potřeba. To s tím vůbec nesouvisí. Jenom jste prolongoval smlouvu o rok, to jste udělal dobře. Nikdy jsem vás za to nekritizoval. Že to ministr, který byl mezi námi, vypsal tak, že si myslel asi, že on tam bude na věčné časy a bude to řešit, nebo nevím, proč to vypsal tak hloupě, měl ty podklady dávno připravené, stejně tak měl připravené podklady, jak jste se pochválil, jak jste po třinácti letech vypsal. Ty podklady byly hotové od srpna 2013, nevím, proč to ministr Žák zdržoval. Nesedí tady, nemá cenu se o tom přít.

    Ale protože jsem původní profesí programátor, tak věřte mi, že to bylo úplně jinak. Úplně jinak. Řešil jste úplně jiný problém, který byl tak jedno procento toho, co bylo o rok předem. A to já neříkám, abych se pochválil. Vy jste změnil solidního dodavatele s normální smlouvou, který se normálně choval k Ministerstvu dopravy, a tomu jste prolongoval smlouvu. Naprosto v pořádku. To chtělo jenom politickou odvahu, kdyby vás někdo napadl, že dáváte někomu z ruky, abyste to ustál. Tu politickou odvahu jste v tomto případě projevil. Myslím, že opozice vás za to nekritizovala. Jestli někdo jiný, to já skutečně nevím.

    Ale odbíháme od toho, co jsem říkal, od toho podstatného. A sám víte stejně jako já, že ti lidé, kteří to mají na starosti, tak tam k personálním výměnám a k personálním otřesům nedošlo. Takže podle mě panu ministrovi neřekli ti, kteří, ti konkrétní, pravdivé informace. Nevím, proč se vymlouvají na ministra. Žádný ministr osobně neřeší implementaci zákona a přípravu podkladů.

    Ale hlavní důvod a ten bych chtěl slyšet - nebavme se o těch registračních značkách. Proč navrhujete odklad u stanic technické kontroly, kdy jsme po nějaké dlouhé, opravdu několikaměsíční debatě došli k nástrojům, jak minimalizovat podvody? Víte, že mnohé stanice už to mají, už to měly před tím zákonem dobrovolně, mnohé se na to připravovaly. A jako obvykle na tom vydělají ti, kteří uvěřili tomu, že tu povinnost nakonec splnit nemusí. Není to poprvé v tomto volebním období, není to poprvé v dějinách vůbec české sněmovny, že nakonec potrestáme ty, kteří vzali zákon vážně, kteří vzali vážně zákonem stanovené povinnosti a připravili se.

    A přeji vám tedy hodně úspěchů do té změny systému, to je riskantní krok. Já to podporovat nebudu. Ale o tom se můžeme bavit, až přinesete konkrétní návrh zákona. Znovu ten systém, který se nějakým způsobem stabilizoval, úplně a zásadním způsobem rozkymácí a budeme zpátky v bodě nula. Budeme znovu definovat zadání pro nový informační systém a budeme hledat úplně nového dodavatele na úplně jiný systém. To je riskantní. Ale to dneska není předmětem jednání. Ale nechápu, opravdu nechápu. A budeme se snažit navrhnout v druhém a třetím čtení, aby pro ty STK to platilo. Já bych chtěl, abyste nevysílali signály, že už je to jisté, že to bude o rok odsunuté, jisté to není. Mělo by se na tom pracovat v plném tempu, protože dnes platný zákon říká, že od 1. ledna to bude. A jestli se podaří změnit zákon, to v této chvíli prostě nevíme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Já se táži, zda má ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 48, do kterého je přihlášeno 143 přítomných, z čehož je 128 pro. (Nikdo proti.) Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní se hlasováním vypořádáme s návrhem na zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na 40 dní.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 49, do kterého je přihlášeno 135 přítomných poslanců, z čehož je pro 126. (Proti 3.) Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a byla zkrácena lhůta pro projednání ve výborech na 40 dní. ***

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, paní předsedající. Dovolte mi, abych vás seznámila s obsahem poslanecké návrhu, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, což je veterinární zákon ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. (Silný hluk v sále.)

    Současná úprava neobchodních přesunů zvířat v zájmovém chovu vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 998/2003 ze dne 26. 3. 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65, evropské směrnice, v platném znění. Toto nařízení bude ke dni 29. prosince 2014 zrušeno a nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady EU číslo 576 z roku 2013 ze dne 12. června -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám a počkáme, až se kolegové ztiší. Děkuji.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Už je pozdě a všichni jsou unaveni. Já to budu mít krátké.

    ... ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení evropské směrnice. K tomuto nařízení přijala Komise prováděcí předpis číslo 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a o požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky. Prohlášení potvrzující splnění některých podmínek stanovených nařízením číslo 576/2013. Implementace uvedeného nařízení je tedy hlavním důvodem pro návrh novely veterinárního zákona.

    Dále chci uvést, že v České republice se v souladu s dosavadními právními předpisy uskutečňuje léčení volně žijící zvěře, jejíž produkty jsou určeny k výživě lidí, tj. zejména zvěře spárkaté. Pokud uživatelé honiteb provádějí léčení bez spolupráce se Státní veterinární správou, existuje nebezpečí ohrožení zdraví spotřebitelů masem ulovené volně žijící léčené zvěře. Cílem navrhované úpravy je umožnit léčení volně žijící zvěře pouze na základě vyhodnocení nákazové situace výskytu parazitů prováděného veterinární správou v rozsahu a ve lhůtách stanovených programem ozdravování zvířat publikovaným Ministerstvem zemědělství. Jedná se tedy o léčení volně žijící zvěře na základě monitoringu koordinované Státní veterinární správou. Tento postup vyplývá také z nařízení Evropského parlamentu a Rady, evropské směrnice číslo 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví se postupy týkající se bezpečnosti potravin, kde se v platném znění, dále jen nařízení číslo 178/2002, v článku 10 výslovně stanovuje příslušným kontrolním orgánům povinnost informovat veřejnost o potravinách, u nichž mají dostatečné důvody pro podezření, že určitá potravina může představovat zdravotní riziko a nebezpečí pro lidské zdraví.

    K tomu směřuje i tato úprava a je vyjádřením snahy, aby Státní veterinární správa poskytovala veřejnosti co nejaktuálnější informace o výsledcích prováděných kontrol tak, aby měli spotřebitelé co nejdříve k dispozici zjištění veterinárních inspektorů nejen v oblasti nezávadnosti potravin, ale i v oblasti možného klamání spotřebitele. Pro veřejnost, zejména chovatelskou, budou nepochybně velmi důležité rovněž informace o výskytu nebezpečné nákazy nebo o nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat. (Hluk, neklid v sále.)

    Nebude-li přijata tato právní úprava související s adaptací právního řádu na uvedené právní předpisy Evropské unie, hrozí především porušení Smlouvy o založení Evropské unie ze strany členského státu a zahájení řízení ze strany Evropské komise proti České republice za nesplnění -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale kolegové vlevo! (Krátká pauza pro zklidnění a ztišení.) Děkuji.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: ... za nesplnění implementační povinnosti a uložení finanční sankce a dále ode dne nabytí účinnosti právních předpisů Evropské unie zastavení vydávání pasů zvířat v zájmovém chovu k neobchodním přesunům, čímž by byla omezena chovatelům zvířat v zájmovém chovu možnost cestovat se zvířaty v zájmových chovech do ostatních členských států Evropské unie.

    Nepřijetím nové právní úpravy související s jednotným postupem léčby volně žijící zvěře na základě vyhodnocení nákazové situace výskytu parazitů prováděného Státní veterinární správou bude zachován současný nevyhovující stav, kdy nekoordinované provádění léčby volně žijící zvěře...

    Já vám to přečtu ještě jednou! (Reaguje na nezájem poslanců o přednášené. V sále je reakcí potlesk.)

    Já myslím, že málokdo se v tom orientuje. Vidíte, že já jsem se specializovala na bezpečnost potravin, takže to zkrátím. Protože se převážně jedná o adaptační novelu zákona reagující na předpisy Evropské unie, doporučuji návrh schválit a pustit do druhého čtení a doufám, že nebudete mít nikdo žádných námitek. (Potlesk z lavic ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Marie Pěnčíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já už budu opravdu velice stručná. Myslím, že paní poslankyně Balaštíková vás s tímto návrhem seznámila poměrně podrobně, takže já jen dodám, že vláda tento návrh projednala na své schůzi dne 9. června 2014. Posoudila ho a zaujala k němu neutrální stanovisko, které máte v systému jako sněmovní tisk číslo 199/1. Já za sebe jen doporučuji propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a přikázání tohoto tisku k projednání zemědělskému výboru. Děkuji. (Potlesk.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tudíž obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Já se táži, zda má někdo jiný návrh.

    Takže ještě tady mám přihlášku pana ministra Jurečky, který tímto znovu otevírá obecnou rozpravu.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobrý podvečer, milé kolegyně, kolegové. Paní předsedající, omlouvám se, já bych chtěl pouze navrhnout zkrácení lhůty o 10 dnů na projednání ve výborech. Jelikož nepředpokládám další rozpravu, tak myslím, že to není zas tak zdržení. Děkuji moc za pochopení.