• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chce se mi říci vážení členové vlády, ale žádného člena vlády zde nevidím, tudíž požádám předsedy koaličních klubů, aby zajistili účast alespoň jednoho ministra a na dvě minuty přeruším jednání schůze.

    (Chvíli čeká na příchod některého z ministrů. Přichází ministr Chovanec.)

    Vzhledem k tomu, že v sále je přítomen pan ministr vnitra, tak asi můžeme pokračovat.

    Prosím vás všechny, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a oznámili mi, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím mám informaci, že paní poslankyně Konečná hlasuje s kartou číslo 9.

    Sděluji vám, že o omluvu požádali následující kolegyně a kolegové: pan poslanec Adámek - pracovní důvody, pan místopředseda Bartošek z odpoledního jednání - pracovní důvody, pan poslanec Benda - osobní důvody, pan poslanec Beznoska - zahraniční cesta, pan poslanec Borka - pracovní důvody, pan poslanec Gabal z dopoledního jednání - pracovní důvody, pan poslanec Gabrhel - pracovní důvody, pan poslanec Holík - zahraniční cesta, paní poslankyně Chalánková od 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Jakubčík do 12 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Korte do 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Koskuba - zdravotní důvody, paní poslankyně Lorencová - pracovní důvody, pan poslanec Mackovík od 10.30 do konce schůze - pracovní důvody, pan poslanec Novotný Josef - pracovní důvody, pan poslanec Novotný Martin - pracovní důvody, paní poslankyně Pastuchová od 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Pflégr od 13 do 19 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Pleticha - pracovní důvody, pan poslanec Plzák - zahraniční cesta, pan poslanec Pražák od 12 hodin - zahraniční cesta, pan poslanec Seďa - zahraniční cesta, pan poslanec Schwarzenberg - zdravotní důvody, pan poslanec Šarapatka - zahraniční cesta, pan poslanec Šrámek - zahraniční cesta, pan poslanec Votava od 14.30 hodin - osobní důvody, pan poslanec Vozka od 14.30 do 18.45 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Vyzula - zahraniční cesta, paní poslankyně Wernerová - pracovní důvody, pan poslanec Zemánek od 12 hodin - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvají: pan vicepremiér Babiš - zahraniční cesta, pan ministr Brabec z dopoledního jednání - pracovní důvody, pan ministr Herman do 12 hodin - pracovní důvody, paní ministryně Marksová - zahraniční cesta, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček - zahraniční cesta, pan ministr Prachař - pracovní důvody, pan ministr Stropnický z dopoledního jednání - pracovní důvody, paní ministryně Válková do 13 hodin - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek - zahraniční cesta.

    Nyní bych vás chtěl informovat, že organizační výbor včera, to znamená 18. června, projednal návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, které vám byly doručeny jako dokument 974, a v této souvislosti navrhuji zařadit tento sněmovní dokument do programu této schůze. Navrhuji jeho pevné zařazení dnes jako druhého bodu po písemných interpelacích, to znamená po bodu 92, zpráva veřejného ochránce práv.

    K programu schůze ještě vidím pana předsedu Sklenáka.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové, já bych si dovolil navrhnout pevné zařazení tří třetích čtení na zítřek. Jako první bod 82, sněmovní tisk 175, o důchodovém pojištění. Jako druhý bod 80, sněmovní tisk 100, o úrazovém pojištění zaměstnanců. Jako třetí bod 79, sněmovní tisk 82, o poskytování péče o dítě v dětské skupině. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Hlásí se pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den. Není to k návrhu programu, ale mám prosbu, pane předsedo, přímo na vás, jestli byste mohl zvýšit svoji autoritu mezi předsedy výborů. Zase zasedá výbor, teď, v těchto chvílích. Naši členové, kteří jsou ve výboru, jsou tady, tím pádem nemohou být na výboru. Mluvím o tom každou schůzi, každý týden, pořád dokola. Tentokrát je to výbor pro evropské záležitosti, abych nemluvil takhle anonymně. To podle mne není možné, aby souběžně - buď to jako dáme - ať vás prostě poslouchají. Naši předsedové výborů, jako že jich máme plno - jednoho -, ti to prostě nedělají. Vaši předsedové výborů to dělají běžně, opakovaně, pořád a pořád. Já vím, že se snažíte, ale zkuste zvýšit autoritu, možná i hlas, na ně, aby to prostě nedělali. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já jsem všem předsedům výborů poslal dopis, kde jsem je upozornil na to, že není možné, aby se výbory scházely v době pléna, a panu předsedovi Benešíkovi tedy pošlu ještě jednou dopis a uvidíme, jak s tím naloží. Popřípadě zkusím vymyslet nějaký jiný apel. Ale prostě souhlasím s vámi, není možné, aby během pléna zasedaly výbory, pokud se neděje nějaká naprosto mimořádná věc typu schůze u klavíru, tak standardní jednání výboru v této době prostě možné není.

    Dále tedy k programu schůze nikdo není přihlášen.

    Já bych nejprve nechal hlasovat o návrhu, který jsem přečetl z prezidiálky, to znamená nový bod a jeho pevné zařazení jako druhý bod po písemných interpelacích, to jsou ta státní vyznamenání.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 127, přihlášeno je 109, pro 100, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Nyní pan předseda Sklenák - pevně zařadit zítra jako body 1 až 3 body 82, 80 a 79, všechny tři jsou třetí čtení z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro a souhlasí s tímto pevným zařazením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 128, přihlášeno 111, pro 102, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 108, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Potom bychom se věnovali pevně zařazeným bodům. Odpoledne projednáme bod 109, což jsou ústní interpelace. Připomínám, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a od 11.30 proběhne jejich losování.

    Otevírám bod

    Konstatuji, že na pořad jednání 10. schůze bylo předloženo celkem šest odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Dvě odpovědi byly projednány minulý čtvrtek, zbývají nám tedy čtyři.

    Upozorňuji na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Nyní tedy přistoupíme k projednávání odpovědí. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych vás úplně stručně seznámil s obsahem interpelace, kterou jsem dal na ministryni práce a sociálních věcí. Týká se takzvaných turbonájmů a moje nespokojenost s odpovědí je dána tím, že podřízení paní ministryně ji docela evidentně obelhávají.

    Na této problematice pracuji od února letošního roku. Obešel jsem úřad práce, generální ředitelku Úřadu práce paní inženýrku Bílkovou. Zašel jsem si na Magistrát v Českých Budějovicích a seznámil jsem se se všemi ubytovacími kapacitami v Českých Budějovicích.

    Já jsem to dal na příkladu jednoho člověka, pana Novotného, specifický případ. Tam mi paní ministryně odpověděla, v pořádku. Ale žel, loni 2. 10. začal uplatňovat českobudějovický úřad práce jinou politiku v obsazování ubytoven, a to tak, že přestal platit za ubytování těch, kteří se ubytovali v autokempu Stromovka v Českých Budějovicích, když to nebudu specifikovat, a to je dáno tím, že se změnila normativní směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí. To je pravda, skutečně vyšla normativní směrnice číslo 10 Ministerstva práce a sociálních věcí, ale ta samozřejmě umožňovala ubytování i v těch jednotlivých bungalovech toho autokempu, a to podle bodu 5.3.5, nebo dokonce 5.4, to znamená objekt sloužící k individuální rekreaci. Normativní instrukci číslo 10 a normativní instrukci číslo 16 mám k dispozici. Na to jsem paní ministryni upozornil.

    A co mi vadí na tom rozhodnutí, na té odpovědi ministryně? Že uvádí, že průměrná platba za ty občany, kteří jsou příjemci dávek v hmotné nouzi, je v průměru prý tři tisíce korun, což není pravda, protože Úřad práce v Českých Budějovicích začal ubytovávat v nově vytvořeném objektu pana magistra Zemance a platí tam v těch dvanácti bytech cca 12 až 16 tisíc korun za jednoho ubytovaného, což neuvedl ani pan vedoucí Úřadu práce v Českých Budějovicích a neuvedla to ani ve své odpovědi, ač jsem na to paní inženýrku Bílkovou upozornil, ani ona. A já si myslím, že to je klasický případ turbonájmu.

    My jsme se tady zabývali návrhem novely zákona a tady byla poměrně rozbouřená debata. Kdybych se býval dostal na řadu minulý čtvrtek, tak byste to měli všichni v živé paměti. Je to prostě klasický případ toho, že někdo zneužije situace a začne vydírat státní úřad s tím, že mu poskytne ubytování, a natáhne nájem do této výše. Já jsem přesvědčen, že jedinou naší možností, abych nevstupoval do exekutivních pravomocí Ministerstva práce, do postupu úřadu práce, je to, že odmítneme jako Poslanecká sněmovna odpověď paní ministryně práce a sociálních věcí. Ona si nechá přepracovat tu odpověď, kterou vypracovávali v Českých Budějovicích, a prostým dotazem na magistrátu zjistí, že tomu tak je, že svým způsobem utrácíme měsíčně ze státních prostředků navíc 80 až 100 tisíc korun.

    Pokud jde o ty ubytované, za které není zaplaceno, to je vážný problém toho autokempu, který je ve vlastnictví občanského sdružení branných sportů, teď přesně neřeknu název zřizovatele, ale samozřejmě vnímám to tak, že druhým, sekundárním produktem toho neplacení může být uvedení autokempu do konkurzu a prodej pozemků, které jsou blízko krumlovské silnice v docela lukrativní části Českých Budějovic. Myslím si, že k tomu bychom neměli přispět zejména ve chvíli, kdy na půdě Poslanecké sněmovny se dostáváme k informaci, která je záměrně zkreslená. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak ještě než dám prostor panu místopředsedovi s návrhem usnesení, tak bych pouze chtěl uvést na pravou míru kauzu jednání výboru během pléna, protože po vystoupení pana předsedy ODS Stanjury jsem dostal informaci, jak to bylo doopravdy. Tak podle mých informací výbor pro evropské záležitosti jednal do 9. hodiny, což je mimo jednání pléna a takto ta schůze byla svolána. Nicméně po 9. hodině byl svolán podvýbor tohoto výboru, v jehož čele ovšem nestojí pan předseda Benešík, ale pan kolega Zahradník z ODS. Takže pan kolega Stanjura... možná by také bylo potřeba vysvětlit tu věc v rámci klubu ODS. Nicméně to jsem řekl jenom proto, aby nebylo nikomu činěno příkoří a nebyl tady nikdo nespravedlivě osočován. Ale stejně platí, že ať ten výbor svolá, kdo ho svolává, nebo podvýbor, tak není vhodné, aby jednal během pléna a toto určitě bude komunikováno.

    Nyní pan místopředseda Filip s návrhem usnesení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Navrhuji usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové na interpelaci Vojtěcha Filipa."

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, ještě pan poslanec Okleštěk karta číslo 10.

    V této fázi asi můžeme zahájit hlasování. Návrh usnesení přednesl pan místopředseda Filip. Je to tedy nesouhlas s odpovědí paní ministryně Marksové.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 130. Přihlášeno 121, pro 66, proti 2. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a paní ministryně se s tím bude muset vypořádat.

    Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Další interpelací je interpelace paní poslankyně Chalánkové na ministra vlády České republiky Jiřího Dienstbiera. Ten odpověděl na její interpelaci ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí v Norsku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 210. Otevírám rozpravu a ptám se paní poslankyně Chalánková - chce vystoupit? Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se domnívám, že vás již nemusím, vážené kolegyně, vážení kolegové, seznamovat s celým nešťastným příběhem odebraných dětí českých rodičů v Norsku. Jenom dvěma větami: Českým občanům, kteří dlouhodobě žijí v Norsku, ale nikdy se nestali norskými občany, byly odebrány obě malé děti -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, ale prosím o klid! Zas nás tady není tolik. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Přestože zcela odpadl údajný důvod pro odebrání dětí rodičům, děti zůstávají již třetím rokem odebrány a vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se norské orgány chystaly svůj evidentní přehmat napravit. Oba sourozenci jsou rozděleni od sebe, protože se nenašla žádná pěstounská rodina, která by je chtěla vychovávat společně. Tak to bylo na úvod.

    A nyní k panu ministru Dienstbierovi - který už je tady, dobrý den.

    Vážený pane ministře, ani s vašimi odpověďmi nejsem spokojena. A musím podotknout, bohužel, že obsahují vysokou míru alibismu a nepochopení podstaty toho, proč jsou lidská práva chráněna na mezinárodní úrovni. Je tomu tak proto, aby lidská práva byla všude stejná a stejně kontrolovatelná. Není proto pravda, že nejste oprávněn hodnotit postup norských orgánů. (Odmlčí se pro hluk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Velmi se omlouvám, ale opravdu mám obtíže rozumět paní poslankyni, a prosím tedy všechny, kteří chtějí diskutovat, aby tak činili mimo tuto místnost. Platí to i pro pana poslance, kterého nechci jmenovat, ale on si to... ano, děkuji, už si to uvědomil. (Poslanec Chvojka.)

    Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Vy jako člen vlády České republiky odpovědný za oblast lidských práv jste k tomu dokonce povinen. Existují orgány mezinárodní kontroly dodržování lidských práv, například Výbor OSN pro lidská práva nebo i vámi zmíněný Výbor OSN pro práva dítěte, kde je Česká republika členem a kde má právo iniciativy. Vy tedy nejen že jste oprávněn hodnotit postup norských úřadů vůči českým občanům z hlediska dodržování lidských práv, vy jste za Českou republiku dokonce oprávněn hodnotit postup norských úřadů vůči občanům Norska a dalších států. Jen tak, že orgány mezinárodní kontroly lidských práv budou dostávat podněty od svých členů, mohou plnit svůj účel. Norsko samo na sebe Výbor OSN pro práva dítěte pravděpodobně neupozorní. Takové upozornění bude muset přijít od nějakého jiného státu. Například od České republiky. Proto pokud tvrdíte, že nejste oprávněn posoudit, zda postup norských úřadů je v souladu s mezinárodně uznanými právy dítěte a se základním lidským právem, rovněž mezinárodně chráněným, na spravedlivý proces, nemohu s vašimi odpověďmi souhlasit a musím trvat na tom, abyste posouzení provedl a na jeho základě pak na norské postupy případně upozornil orgány mezinárodní ochrany lidských práv, resp. práv dětí. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla paní poslankyně. Pan ministr si přeje vystoupit, takže mu udělím slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já bych chtěl ujistit paní poslankyni Chalánkovou, že mě lidská práva nejsou lhostejná nikde na světě. To je můj osobní postoj.

    Na druhou stranu jako ministr vlády České republiky mám určité kompetence, stejně jako moji další kolegové ve vládě. A skutečně mé kompetence nesahají do oblastí, ve kterých vy se domáháte mé akce. Nicméně mohu vám přisvědčit ve vaší otázce, resp. odpovědi, kterou jste si sama dala na tuto otázku, zda dotčené děti v Norsku mají právo na návrat do České republiky. Samozřejmě že v souladu s ústavním pořádkem České republiky kterýkoli občan České republiky má kdykoli právo na návrat do České republiky. Čili v tomto případě mohu dát jednoznačně kladnou odpověď. Nicméně to není odpověď na situaci, do které se dvě děti v Norsku, které jsou občany České republiky, dostaly. Skutečně já nemám žádnou možnost zasáhnout do rozhodování norských soudů. Tato pravomoc mi skutečně není dána.

    Jsem si vědom, že vy jste dávala interpelace podobného obsahu i na další členy vlády České republiky a ministr zahraničí tady poměrně podrobně odpovídal, jakým způsobem postupuje česká diplomacie v této věci a jaké jsou limity možností, které má při pomoci českým dětem v Norsku.

    Co se týče odkazu na výbor OSN, tady opět musím upozornit, že to není moje kompetence, moje gesce v rámci vlády. Pro toto je příslušný ministr zahraničních věcí, který ovšem vám už odpovídal.

    Co se týče dotazu na spravedlivý proces u norských soudů, já nemám k dispozici spis norského soudu tak, abych vám tuto odpověď mohl dát. Nicméně obecně musím říci, že Norsko je považováno za demokratickou zemi, která přistoupila k řadě klíčových smluv v oblasti ochrany lidských práv, a obecně nejsou žádné pochybnosti, že by lidská práva v Norsku byla chráněna. Což samozřejmě stejně jako v případě České republiky nevylučuje konkrétní pochybení. Nicméně k tomu, abych já byl schopen něco takového vyhodnotit, i kdyby mi to příslušelo, bych musel mít kompletní spis k dispozici.

    Jinými slovy, pokud vznášíte tuto interpelaci na mne jenom proto, že jsem ministr pro lidská práva, rovné příležitosti, tak to neznamená, že toto spadá do mé gesce. Není to alibistická odpověď. Odpověď byla tak, jak jsou věci dány. A musím říci, že v tomto smyslu jste se oprávněně obracela na ministra zahraničí, který, jak jsem říkal, vám už odpovídal, příp. na ministryni práce a sociálních věcí, kteří tuto oblast mají ve své gesci.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková chce vystoupit. Prosím máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Slyšeli jsme rozdíl mezi osobním postojem pana ministra a také kompetencemi, které jako ministr má. Já myslím, že jsem to ve své nespokojené odpovědi již tady zvýraznila. Zdůraznila jsem, že Česká republika je členem výboru OSN pro práva dítěte, kde máme právo iniciativy, takže nějaké kompetence tady určitě jsou.

    Pan ministr zde hovořil o tom, že jsem oslovila i jiná ministerstva. Samozřejmě, to už tady všechno zaznělo. Oslovila jsem paní ministryni Marksovou-Tominovou, paní ministryni Válkovou, pana ministra Zaorálka a pana premiéra osobně. Zde jsme o těch právnických věcech hovořili s paní ministryní spravedlnosti a zde jsem vysvětlovala, že se jedná o typický střet jurisdikcí české a norské. Vy sám zde souhlasíte s tím, že občané České republiky mají právo na návrat do České republiky. A z toho vyplývá, že pěstouni je z tohoto důvodu, pokud by se chtěli vrátit s dětmi do České republiky, v podstatě zadržují protiprávně, což zde zaznělo i z úst paní ministryně Válkové.

    Pokud říkáte, že nemáte k dispozici kompletní spis, že něco řeší jedno ministerstvo, něco druhé, tak je jasné, že zde očekávám postoj a postup celé vlády, pana premiéra, aby spolu jednotlivá ministerstva spolupracovala! Protože ministerstvo zahraniční začíná a zvažuje diplomatické postupy, ale zatím ještě nějaké výsledky nemáme, kromě prvních nějakých telefonátů, které nechci tlumočit, protože jsem je přímo neslyšela, ale jsou poměrně zajímavé. Takže o střetu jurisdikcí jsem zde již hovořila.

    A pokud, pane ministře, o těch kompetencích hovoříte takto v podstatě až se dá říct smutně, je otázkou, nač takové ministerstvo pro lidská práva zřízeno vlastně máme. Opravdu znovu upozorňuji, že máme právo iniciativy ve výboru OSN pro práva dítěte.

    Ještě potom v podrobném rozpravě přečtu návrh.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Určitě, k tomu se dostaneme. Jenom pan ministr chce ještě reagovat, tak má prostor. Prosím.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já to velmi stručně zopakuji ještě jednou. Pokud se paní poslankyně Chalánková domáhá nějaké akce vůči výboru OSN, zcela správně se obrátila na ministra zahraničí, který jí také odpověděl, protože ten má v této oblasti kompetenci. Pokud tady je řeč o střetu jurisdikcí, pravděpodobně je správný dotaz na ministryni spravedlnosti v této dílčí otázce. Přestože to do mé kompetence vůbec nespadá, tak mohu na to reagovat pouze tak, že mně není známo, že by tady bylo nějaké rozhodnutí českých soudů, které by bylo v rozporu s rozhodnutím norských soudů. Je-li tomu tak, já takovou informaci doposud nemám. Ale jak jsem říkal, je to stejně mimo oblast mé gesce. To znamená, že je potřeba se vždy obracet na ministry příslušné k řešení konkrétní otázky. Ani v jednom případě já nemám kompetenci pro řešení, kterého vy se domáháte.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde přihlášku pana poslance Bendla, ale dává přednost paní poslankyni Chalánkové, takže... (Poslankyně Chalánková teď nechce vystoupit.) Paní poslankyně Chalánková dává přednost panu poslanci Bendlovi, takže vystoupí pan poslanec Bendl.***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, my už jsme si s touhle kauzou užili poměrně hodně, ale pro ty, kteří mají pocit, že už toho bylo příliš, bych chtěl říct, že toho příliš pořád není, protože se nám tady pořád nedostává informace o zájmu jakéhokoliv ministra, který by řekl: Nemohu vědět všechno, neznám všechny detaily ke každé kauze českého občana po celém světě, ale v okamžiku, kdy se dozvím a vidím, že se děje evidentní nespravedlnost, a tady se nespravedlnost děje, pak by zejména ministr pro lidská práva, ministr české vlády pro lidská práva měl být aktivní alespoň v tom, že osloví své resortní ministry, aby to nevypadalo, jako to vypadá, že to je spíš od čerta k ďáblu. Jeden říká: Prosím vás, řešte to s tímhle. Druhá říká: Řešte to s tímhle. A zvažuje, jestli má vůbec zavolat svému resortnímu kolegovi a podobně. A mezitím jsou tady tři roky děti, sourozenci, odděleně od sebe, a jak se ukazuje, zcela protiprávně.

    Buď máme ministra pro lidská práva všehomíra, anebo máme ministra především pro lidská práva českých občanů, který by měl hájit, a česká vláda by měla hájit zájmy českých občanů. To se evidentně neděje. Jenom slyšíme: Víte, já to lidsky chápu, lidsky jsem pro, ale kompetenci na to nemám. Ale nic vám, pane ministře, prostřednictvím předsedajícího, nezakazuje, abyste pro to něco udělal. Abyste tady řekl: Já jsem tedy připraven. S kauzou jsem se seznámil a udělám tyto kroky, které udělat můžu. A ne říkat paní poslankyni: Prosím vás, obraťte se na mého kolegu ve vládě a řešte to s ním, protože s tím já nechci mít nic společného. Distancovat se od této kauzy je opravdu fatálně špatně. Věřte mi, že kdyby se tohle stalo americkému nebo německému občanovi, to byste viděl tu legraci, která by se kolem toho v uvozovkách děla.

    Pro mě odpověď "já tu kompetenci nemám", aniž by k tomu bylo dodáno, co konkrétního jako ministr české vlády pro to udělám, není rozumná a moudrá odpověď.

    A k tomu, co tady padlo už minule a souviselo s touto kauzou a mně už nebylo umožněno vystoupit a navrhnout tady doprovodné usnesení. Minule k tomu vystoupil pan premiér, a když viděl, za sebe si dovolím říct, pocit bezradnosti ministrů české vlády, tak sám říkal: Dobrá. Já předložím informaci Poslanecké sněmovně o tom, jak kauza vypadá, jakou má historii a které konkrétní kroky - a to jsem chtěl navrhnout v doprovodném usnesení k této interpelaci - udělá česká vláda nebo příslušní ministři, jejichž kompetencí se to dotýká, k tomu, aby se děti, které jsou neoprávněně zadržovány už tři roky v Norsku, vrátily a aby se vrátily tam, kam patří, to znamená do rodiny.

    Nezlobte se, pane ministře, ale opravdu jste se přidal ke svým dalším kolegům, kteří říkají: Řešte to s tamtěmi. Tohle se nás netýká. Smutný příběh.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda Gazdík, potom pan ministr, potom pan poslanec Zemek.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Poté, co jsem vyslechl odpověď pana ministra na interpelaci paní poslankyně Chalánkové, tak si zřejmě s mnohými dalšími kladu otázku: K čemu je v takovémto případě ministerstvo pro lidská práva? Začínám si myslet, že k ničemu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier, po něm pan poslanec Zemek.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Já budu muset vyvést pana místopředsedu Gazdíka i paní poslankyni Chalánkovou z omylu. My totiž žádné ministerstvo pro lidská práva nemáme. Pak by kompetence byly možná o něco výraznější. Protože máme ministra pro lidská práva, který má spíše koordinační roli v celé řadě oblastí, a z titulu své funkce předsedám šesti vládním radám pro různé oblasti ochrany lidských práv, kde, jak jsem říkal, je především koordinační role. Ale ministerstvo doopravdy nemáme. Možná by ochraně lidských práv prospělo, kdybychom ho měli, ale není to skutečný stav.

    K panu poslanci Bendlovi bych řekl, že se vlamuje do otevřených dveří. Já nemusím apelovat na ministra Zaorálka jako ministra zahraničí, aby v této věci něco dělal, protože on už tak činí a nedávno to zde z tohoto místa popisoval. Abych já mu říkal, že má dělat to, co už dělá, je z mého hlediska zbytečné. A stejně tak Ministerstvo práce, které má v tomto směru gesci, tak už kroky činí, pokud mám informace. To znamená, abych opět apeloval na své resortní kolegy, aby dělali to, co stejně už dělají, je sice hezké po mně něco takového požadovat, není to alibismus, prostě v této věci dělají kroky ti členové vlády, kteří k tomu mají kompetenci, a tak je to v pořádku. Je to trošku zbytečný apel v tomto případě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud chce paní poslankyně Chalánková faktickou?

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Ještě bych možná doplnil. Samozřejmě že tyto aktivity mají i své limity. Ministr Zaorálek to zde zmiňoval. Ani on nemá žádnou jinou možnost než vést diplomatická jednání, poskytnout konzulární služby našim občanům, ale ani ministr Zaorálek ani jiný člen vlády nemá žádnou páku, jak donutit norské soudy, aby respektovaly náš názor.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď se tady změnily klasifikace přihlášek. Pan poslanec Zemek chce s faktickou. Zeptám se pana poslance Bendla, který byl přihlášen, zda chce taky s faktickou poznámkou. V tom případě by šel potom on. První bude pan poslanec Zemek, potom pan poslanec Bendl, potom paní poslankyně Chalánková s faktickou a řádně pan předseda Kalousek. Dvě minuty pro pana poslance Zemka. Děkuji.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Jak jsem zaregistroval, tak tato kauza vznikla v roce 2011. Já plně sdílím rozhořčení kolegů z pravé strany spektra, také mě to mrzí, také mě ten případ trápí, ale zeptám se prostřednictvím předsedajícího: Co dělala vaše vláda v roce 2011? Vy jste tady asi slyšeli slova pana ministra Dienstbiera, že naše vláda to řeší, že pan premiér posledně slíbil, že se tím bude zabývat. Mně to připadá tak, že se na tom chce pouze někdo zviditelnit a přihřát si svoji politickou polívčičku před komunálními volbami. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl má prostor.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo. To je úplně z vinglu, co tady říkáte. Jako bývalý ministr zemědělství jsem neměl vůbec šanci se něco takového dozvědět. Ale garantuji vám, že i jako ministra zemědělství, kdybych se něco takového dozvěděl, tak mě to nenechá chladným a budu se tomu věnovat. To tak je.

    Já bych chtěl alespoň slyšet od pana ministra Dienstbiera, kolik jednání už kvůli této kauze měl. S kým se potkal? Jestli jednal s velvyslancem Norska v České republice? Případně koho všeho oslovil? Co konkrétního jste udělal od té doby, co jste se o té kauze dozvěděl, pro to, aby se děti dostaly do České republiky?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka je pro paní poslankyně Chalánkovou.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Jenom krátce zareaguji na slova, která zde zazněla. Jak jsem zachytila z prohlášení pana ministra zahraničních věcí, který zde není, tak poradil rodině kroky, které již rodina učinila v průběhu minulé doby.

    Dále na pana poslance Zemka. Za sebe vám mohu říci, že celou kauzu znám asi od ledna 2014. Dneska máme 19. 6. 2014, a jak vidíte, tak se této kauze velmi věnuji. A věřte tomu, že se jí budu věnovat nadále. A jak jsem řekla úplně na začátku, nedám pokoj, dokud nedosáhnu svého.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla také faktická. Nyní tedy řádně pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: To bych chtěl potvrdit. Kdo zná Jitku Chalánkovou, tak dobře ví, že si nedělá legraci.

    Pan ministr Dienstbier má nepochybně pravdu, že nemáme ministerstvo pro lidská práva jako ústřední orgán státní správy. Jinými slovy, ministr pro lidská práva, ministr bez portfeje, nemá žádný orgán, což svým způsobem objasňuje, co je to vlastně portfej. Ale pane ministře, to nic nemění na tom, že jste členem vlády České republiky a že vaší agendou je ochrana lidských práv. A snad právě proto, že nemáte odpovědnost za řízení ústředního orgánu státní správy, byste měl mít docela obyčejnou lidskou odpovědnost za lidská práva, a proto jste se této věci podle našeho názoru věnovat měl. A to, co tady předvádíte v přímém přenosu, to si myslím, že je asi ten důvod, proč věc trvá tak dlouho a proč se stále nikdo nemůže domoci spravedlnosti, protože vždy někdo řekne: Mně to nepatří. Mně se to nevejde do formuláře. Mně se to nevejde do kolonky. Mně se to nevejde do pravomocí. A ty děti nám při těchto úvahách z toho nějak vypadnou. Zůstane tam jenom ministr bez orgánu. A ten je asi docela zbytečný v takovém případě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier. ***

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, obávám se, že debata už se stává hodně účelovou, že ani nemám pocit, že by všem vystupujícím doopravdy šlo o osud dětí v Norsku. Nicméně musím znovu zopakovat, že vláda České republiky v této věci není nečinná. Ty kroky tady byly popsány, mají své limity. Zajímalo by mě, zda si vystupující poslanci opravdu myslí, že my máme nějakou možnost donutit norské soudy, aby rozhodovaly jiným způsobem, než jak rozhodují doposud. My totiž nemáme dokonce možnost nutit ani české soudy, aby rozhodovaly tak, jak my chceme, jak se nám to hodí, protože soudy u nás, stejně jako v Norsku, jsou nezávislé. To znamená, i diplomatická jednání s norskou vládou mají své limity, protože norská vláda samozřejmě také nemůže zasahovat do nezávislého rozhodování norských soudů. Takže my doopravdy nenahradíme rozhodnutí norských soudů naší vůlí.

    Pokud se tady zejména poslanci TOP 09 domáhají odpovědi, jaké kroky například činilo Ministerstvo práce a sociálních věcí již před mnoha lety, chtěl bych paní poslankyni doporučit, aby se zeptala pana exministra Drábka a paní exministryně Müllerové, jaké kroky v této věci činili a jak přihlédli při nastavování legislativy v této oblasti. Mám doopravdy pocit, že tady už nikomu o ty děti ve skutečnosti nejde, že to je jenom jakási politická hra. Takže pokud se takto domáháte dotazu, zajímalo by mě, jakou odpověď jste na tuto otázku dostala od svého stranického kolegy Drábka a od své stranické kolegyně Müllerové na tuto otázku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková chce reagovat. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Mně opravdu nešlo o politický souboj a byla bych velice nerada, kdyby se z toho politický souboj měl stát. Mně jde skutečně o tyto děti. Systémovou věc nepřinesu též. Ale mohu pana ministra ujistit, a jak jsem začala již minule na schůzi, že Česká republika nemá žádnou povinnost rozhodnutí norských soudů respektovat, protože o nich de iure ani neví.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Chtěl jsem panu ministrovi poděkovat za tu neodpověď. Ptal jsem se, kolikrát se potkal, nebo oslovil velvyslance Norska v České republice a co konkrétně udělal a udělá pro to, aby se ty věci změnily. Můžeme nadávat na minulost, ale ty děti jsou tam pořád oddělené, jsou tři roky od sebe. My jsme zde chtěli slyšet, co uděláte konkrétního, aby se mohly vrátit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne pane předsedo, dobré dopoledne dámy a pánové. Já se jen krátce zapojím do té diskuse, kterou se zájmem sleduji, jak probíhá. Já si myslím, že to, co už tady zaznělo, a teď nevím, z čích to bylo úst, myslím, že z úst ministra Dienstbiera, který říkal, že už tady v tuto chvíli nejde ani o ty děti, že už se z toho stává politická přestřelka. Tady jedna strana říká, co se neděje nyní, ministr Dienstbier - a já se v tuto chvíli částečně postavím na jeho stranu - říká, co se nedělo v minulosti, což je také pravda, to chápu, že tady se nyní řeší věc, která má dlouhou historii.

    Já vás vyzývám, aby tato přestřelka skončila, abychom se vrátili k tomu, co se týká těch dětí. Jestliže v minulosti bylo něco zanedbáno, s čímž asi souhlasím, pane ministře, tak si myslím, že v tuto chvíli opravdu na základě vize a vět, které tady zazněly, vás vyzývám, ty, kterých se to týká, a což si opravdu pane ministře zase pro změnu myslím, že se to týká vás, konejme v této věci, snažme se pro ty děti něco udělat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Zeptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Pan ministr Dienstbier. Já jen za sebe mohu říci jednu věc. Vzhledem k tomu, kolik času věnuje Poslanecká sněmovna tomuto tématu, tak já se pokusím tu debatu sesumírovat a informovat o ní svého kolegu v norském parlamentu, tzn. pana kolegu Thommessena, jakkoli asi norský Stortinget k tomu nemůže žádné konkrétní kroky přijímat, ale bylo by asi dobré, aby kolegové v norském parlamentu věděli, že to téma je závažně vnímáno v České republice. (Potlesk části poslanců.)

    Prosím, pan ministr.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Já mohu, vypadá to i jako kolovrátek, opakovat to, že vláda České republiky v této věci není nečinná. Podniká ty kroky, které má k dispozici, s těmi limity, které jsem tady popsal. Jsme v pravidelném kontaktu se zástupci Norska, včetně velvyslance v Praze, kterého já jsem shodou okolností za poslední měsíc potkal několikrát. Dokonce byl u mě na úřadu vlády a projednávali jsme tuto záležitost i různé další. Takže to není tak, že bychom v té věci byli nečinní, že bychom nic nedělali.

    Ale chtěl bych vysvětlit paní poslankyni Chalánkové, že to, že formálně nevíme nic o rozhodnutích norských soudů, jak tady říkala, neznamená, že nám to dává nějakou možnost v Norsku zasáhnout a norské soudy donutit, aby rozhodovaly jinak. Ty děti v tuto chvíli se nacházejí v norské jurisdikci a to samozřejmě dává určité limity, o jejich osudu v tuto chvíli rozhodují norské soudy. My v té věci můžeme jednat, ale nezbývá mi, než znovu zopakovat, že nejenom česká, ale dokonce ani norská vláda nemá žádné páky k tomu, aby donutila norské soudy rozhodovat nějakým jiným způsobem, podle svých představ, jinak, než v tuto chvíli rozhodují.

    To znamená, my využíváme ty nástroje, které máme k dispozici, česká vláda je v kontaktu se zástupci Norského království v této věci a snaží se poskytnout ten rozsah pomoci, jaký je maximálně možný. Můžete se domáhat nějakých dalších zásahů, ale prostě nejsou možné.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková a potom pan poslanec Bendl.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já se omlouvám, ale musím reagovat ještě z minulé interpelace na paní ministryni Válkovou, které jsem říkala: Podle § 56, odst. 1 nového zákona o mezinárodním právu soukromém - cituji - "pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, což v našem případě není, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině." Z toho je zřejmé, že pravomoc českých soudů je dána, a to navzdory tomu, že si takovou pravomoc jednostranně nárokuje též Norsko.

    Chtěla bych poděkovat panu předsedovi Poslanecké sněmovny Hamáčkovi za jeho iniciativu a také bych chtěla nabídnout pomoc při přípravě takovéhoto oslovení, protože si myslím, že těch podkladů mám poměrně hodně a některé nové cesty se ještě ukazují.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já s tím samozřejmě počítám, že bych využil vašich podkladů, protože máte pravděpodobně nejkompletnější archiv.

    Pan poslanec Bendl, potom pan poslanec Vácha.

  • Poslanec Petr Bendl: Já se omlouvám, už to možná je trapné, ale jestliže ministr, v jehož agendě jsou lidská práva, a víme, že jsou tady ty děti tři roky, a já si troufnu tvrdit, že v rozporu se zákonem, drženy mimo Českou republiku, mluví o tom, že to všechno má nějaké limity - jaké limity jsou pro to, aby česká vláda dělala všechno pro to, aby ty děti, které nežijí ve své rodině se vrátily? Přece nemůžete říkat: Mě se to netýká. To jsou norské zákony.

    Říkal jste, že jste se potkal, prostřednictvím předsedajícího, s panem velvyslancem. Jaké konkrétní kroky jste tedy v této kauze domluvili, když říkáte, že jste se potkali? Nebo jste si dali jenom chlebíček a kafíčko...? Nezlobte se, to prostě není konkrétní odpověď. Já mám pocit, že nechcete říct, co konkrétně uděláte, protože pak by se to dalo kontrolovat.

    Ale už k tomu vystupovat nebudu, protože je to fakt úplně trapné.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Vácha.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Chtěl bych parafrázovat. Zjednoduším to. Když budeme mít v Norsku ve vězení nějakého zločince, tak nám ho podle zákonů vydají a bude moci sedět tady u nás. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: K poslednímu vystoupení. Já vás mohu ujistit, že vláda ČR využívá a využije všechny nástroje, které bude mít k dispozici. (Potlesk zprava.) Tolik k tomuto bodu.

    Co se týče vystoupení pana Bendla, jaké jsou limity, já se mu to pokusím vysvětlit, i když to asi bude marné. Ty limity jsou právní. Já chápu, že zástupce ODS toto nechápe, protože ODS vždycky pohrdala právem způsobem, jakým tady vládla, ale prostě tento stát i jiné státy mají právní limity, kterými se musí řídit. A pokud to pan poslanec Bendl nechápe, tak mě to mrzí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: To je od vás hezké, pane ministře, že jste nás tak mravně napomenul, že z toho děláme politickou přestřelku. Co jste teď dělal vy, kromě toho, že se nestaráte o lidská práva?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud se dál do rozpravy už nikdo nehlásí, tak ukončím rozpravu a poprosím paní poslankyni Chalánkovou, aby nám řekla, jaký je návrh usnesení.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Návrh na usnesení zní: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelace Jitky Chalánkové na ministra vlády ČR, předsedu Legislativní rady vlády pověřeného otázkami rovných příležitostí a lidských práv, ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí, sourozenců, občanů ČR, v Norsku, podle sněmovního tisku číslo 210."

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. O tomto návrhu usnesení nechám hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 131, přihlášeno je 129, pro 31, proti 10. Tento návrh nebyl přijat.

    A já tímto tedy končím... (Hlásí se posl. Ploc.) K hlasování? (Ano.) Tak prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Ploc: Pane předsedo, děkuji za slovo. Já jenom pro stenozáznam. Na sjetině mám ano, hlasoval jsem ne. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Bude to zaznamenáno. Tím tedy můžeme ukončit tuto interpelaci.

    Poslední interpelací je odpověď předsedy vlády Bohuslava Sobotky na interpelaci pana poslance Františka Váchy ve věci systémových kroků, které zabrání svévolnému zneužití postavení ministra financí. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 224. Já otevírám rozpravu a prosím pana poslance Váchu, který se do ní přihlásil.

  • Poslanec František Vácha: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já tedy musím říct, mně tady chybí pan předseda vlády, tak nevím, co budeme dělat. Co navrhujete? Mám to přečíst, nebo přerušit?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, jsou různé možnosti, ale je plně na vás, co navrhnete.

  • Poslanec František Vácha: Když já jsem se s tím tak dělal... (Pobavení.) Takže já bych požádal o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana premiéra.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to beru jako procedurální návrh, o kterém rozhodneme hlasováním. Návrh tedy je přerušit projednávání tohoto bodu do doby přítomnosti pana předsedy vlády.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 132, přihlášeno je 132, pro je 69, proti 4. I tento návrh byl přijat.

    Takže konstatuji, že jsme tento bod přerušili v obecné rozpravě, a mám zde přihlášku s přednostním právem pana předsedy Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, za klub TOP 09, aby snad nedošlo k omylu, když pan poslanec Vácha říká, že mu tady chybí pan předseda vlády, tak je opravdu jediným z našeho klubu, komu pan premiér chybí. (Pobavení.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já konstatuji, že jsme tímto pro dnešní den ukončili projednávání písemných interpelací. Vzhledem k tomu, že máme další body zařazeny pevně na 11. hodinu, tak mi nezbývá nic jiného, než na 55 minut přerušit schůzi. Budeme pokračovat v 11 hodin bodem 92, což je zpráva veřejného ochránce práv.

    (Jednání přerušeno v 10.06 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v našem společném jednání. Než přistoupíme k dalšímu bodu, mám zde několik omluv, které načtu. Dne 19. 6. mezi 9.05 a 10.30 hodin se z důvodu návštěvy lékařů omlouvá pan poslanec Michal Kučera, dále se omlouvá z jednání Sněmovny 19. 6. pan poslanec Stanislav Huml, dnešní den se omlouvá také ministr zemědělství Marian Jurečka z pracovních důvodů, od 9.30 do 11 hodin se dnes omlouvá paní poslankyně Anna Putnová, celý den se dnes omlouvá z jednání pan poslanec Jiří Mihola, od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Roman Kubíček, od 14.30 hodin z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Petera a do 10 hodin se dnes omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík. To jsou omluvenky.

    Přistoupíme k projednávání dalšího bodu. Je to

    Na začátek mi dovolte, abych mezi námi přivítal veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou. Poprosím ji, aby předloženou zprávu uvedla. Paní ombudsmanko, máte slovo.

  • Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová: Děkuji za přizvání. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, máte před sebou Souhrnnou zprávu veřejného ochránce práv za rok 2013, tak jak nám zákon ukládá předložit ji Sněmovně. Na této zprávě se podíleli moji předchůdci, kterým bych chtěla tímto poděkovat, paní doktorka Seitlová do února, resp. do dubna, potom ji vystřídal pan doktor Křeček a především doktor Varvařovský, který byl veřejným ochráncem práv až do prosince. Přestože zpráva vznikla de facto před mým příchodem do úřadu, mohu říci, že se s ní mohu plně ztotožnit a že ji chápu jako výraz práce celé kanceláře, pod niž se mohu s hrdostí podepsat.

    Veřejný ochránce práv jako každoročně navrhuje několik doporučení Poslanecké sněmovně, případně státním orgánům. Jsou to ta doporučení, kde se mu nepodařilo dosáhnout nějaké nápravy, případně změny předpisů ve prospěch nějaké skupinky občanů, která byla postižena z pohledu veřejného ochránce nezamýšleným záměrem, a také uvádí celou řadu příkladů, s nimiž se ochránce během své práce setkal.

    Vaší pozornosti bych ráda také doporučila prosbu veřejného ochránce práv, a to tu, že bychom byli rádi, kdyby se naše možnosti v budoucnu rozšířily o to, podat veřejnou žalobu ve prospěch obětí diskriminace. Diskriminaci se věnuje veřejný ochránce práv, protože to měl uloženo zákonem od roku 2009, a nástroje, které dosud má, se jeví pro tuto chvíli již nedostatečné. Pro počátek snad byly dostačující. Domníváme se, že v určitých případech bychom měli mít možnost se obrátit na soud nikoliv za jednoho konkrétního člověka, ale obecně, aby se v nějakém jednání instituce zdržela diskriminačního jednání. K tomu by nám měla sloužit tato veřejná žaloba.

    Veřejný ochránce práv, tak jak vyřizuje celý rok stížnosti, a bylo jich více než osm tisíc, se také věnuje návštěvám míst, kde je omezena lidská svoboda. V minulém roce jsme se zaměřili zejména na zařízení, kde je umístěna nejzranitelnější skupina seniorů, tedy senioři s demencí, a ve spolupráci s experty z Alzheimerovské společnosti jsme navštívili celou řadu zařízení a vydali jsme zprávu a řadu doporučení, jak zlepšit péči o tuto nejzranitelnější skupinu. Také jsme se věnovali návštěvám protialkoholních záchytných stanic. Zpráva bude teprve publikována. V otázkách diskriminace se kolegové zaměřili zejména na diskriminaci z důvodu věku a zdravotního postižení, protože ochránce má také za úkol se zabývat výzkumy v této oblasti.

    Ještě jednu věc bych chtěla zdůraznit. Hodně naší činnosti je zaměřeno preventivně, a to na posilování kapacity státní správy v oblastech sjednocování a v oblastech třeba diskriminace nebo právě špatného zacházení. Ochránce realizuje projekt, v němž se setkávají jak pracovníci naší kanceláře, tak zástupci veřejné správy, a to zejména kontrolních orgánů, jako je Česká obchodní inspekce nebo inspektorát práce, kde se vlastně piluje metodika. My doporučujeme některé postupy, jak se domníváme, že jsou nejsprávnější. Projekt se jmenuje Společně k dobré správě a je to jedna z těch, řekla bych, velmi pozitivních efektivních a přátelských metod vůči veřejné správě, tak aby se kvalita posouvala.

    Ochránce také má celou řadu doporučení, jak jsou průběžně na stránkách naší kanceláře.

    Myslím si, pokud jde o uvedení zprávy, že jsem již řekla dosti, ale chtěla bych se na vás obrátit s prosbou, abyste zprávě věnovali pozornost, abyste se podívali, zda některá z věcí, která je tam zmíněna, není hodna vašeho přímého zájmu, nenechali to jen na vládě, a zda si nechcete třeba osvojit některé z doporučení. Potom bychom vám samozřejmě byli nápomocni třeba vysvětlením, širší informací a případně i nějakou legislativní úvahou.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ombudsmanko. Tento sněmovní tisk projednal petiční výbor a ústavněprávní výbor. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 147/1 a 147/2.

    Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka petičního výboru paní poslankyně Marie Pěnčíková a informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. ***

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Paní Šabatová řekla snad vše, co bylo nutné říct. Já jsem ráda, že ač je v úřadu poměrně krátkou dobu, vzala si tuto zprávu za svou a plně si za ní stojí. Jen doplním, že zmíněnou zprávu ombudsmana za rok 2013 jste obdrželi jako sněmovní tisk 147.

    Petiční výbor tuto zprávu na svém zasedání projednal a doporučil ji ke schválení. Usnesení, které na svém jednání dne 15. dubna přijal, vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 147/1.

    Petiční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu

    I. bere na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013 dle sněmovního tisku číslo 147,

    II. žádá vládu, aby se zabývala legislativními podněty uvedenými v úvodu souhrnné zprávy, části 1 Zevšeobecnění poznatků - doporučení Poslanecké sněmovně, a aby předložila Poslanecké sněmovně zprávu o využití těchto podnětů v termínu do 30. září 2014 a odůvodnila, z jakého důvodu některé legislativní podněty veřejného ochránce práv nezařadila do svého legislativního plánu.

    Děkuji. (Potlesk členů KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Lukáš Pleticha. (Není v sále.) Takže se táži ještě jednou, pan poslanec Lukáš Pleticha, zda je přítomen. Není. Poprosím někoho z ústavněprávního výboru, aby přečetl usnesení. (Předsedající předává papír s usnesením členovi ústavněprávního výboru.) Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážená Sněmovno, ústavněprávní výbor se zabýval tiskem 147 dne 21. května 2014 na svém zasedání a přijal následující usnesení:. ÚPV jednak vzal tisk 147 na vědomí, dále - žádá vládu, aby informovala výbor o svém stanovisku k jednotlivým legislativním podnětům uvedeným v první části Souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013, a to do 30. 9. 2014, dále - pověřil předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocnil zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu podal zprávu o výsledcích projednávání souhrnné zprávy na jednání ústavněprávního výboru.

    Děkuji za pozornost. (Vrací papír s usnesením předsedajícímu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. V tento moment zahajuji všeobecnou rozpravu a na začátek všeobecné rozpravy zde mám faktickou poznámku, s kterou se hlásí pan poslanec Vácha. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Já bych chtěl s potěšením přivítat pana předsedu vlády a zároveň vyjádřit osobní hlubokou lítost nad tím, že přišel tak pozdě. Kdyby přišel před hodinou, mohli jsme tu hodinu něco dělat. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vaše faktická poznámka s přednostním právem - pan premiér.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem samozřejmě od rána přítomen tady v budově Poslanecké sněmovny a právě v okamžiku, kdy přišla na řadu příslušná písemná interpelace, tak jsem měl předem domluvený telefonický rozhovor se stálým předsedou Evropské rady panem Van Rompuyem, se kterým jsme konzultovali teď situaci před jednáním Evropské rady, která se uskuteční příští týden a kde se bude diskutovat o výběru šéfa Evropské komise. Čili mě mrzí, že Poslanecká sněmovna tu uplynulou hodinu nemohla nic dělat, ale chci vás všechny ujistit, že jako předseda vlády jsem měl velmi nabitý pracovní program. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. (Hlásí se poslanec Laudát.) Řádná přihláška do diskuse, pane poslanče? (Ano.) Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

    Dámy a pánové, já bych chtěl využít této příležitosti k tomu, abych poprosil pana premiéra, aby třeba jednou dvakrát za rok si pozval a sešel se s paní ombudsmankou, prezidentem NKÚ, předsedou Nejvyššího ústavního soudu a podobnými institucemi, které mají jistý nezávislý statut.

    Mě silně znepokojilo chování Ministerstva financí, které samozřejmě plní příkazy svého ministra, kde na rozpočtovém výboru došlo k ne zrovna hezké situaci, která nemá obdoby tady ve Sněmovně, kdy se ministerstvo tahalo o jednotky milionů u těchto institucí, v případě Nejvyššího ústavního soudu to bylo dokonce zhruba, jestli si pamatuji, o 400 tisíc. Víte, buď tyhle instituce, říkám, jsou to zanedbatelné peníze k efektu, který mohou přinést do společnosti, ať už je to ombudsmanka v případě sociálně vyloučených skupin, národnostních menšin, romské problematiky atd., atd. Nechci to tady rozvádět. A myslím si, že takovéto tlačení a plošné, neadekvátní a nekompetentní zásahy do těchto institucí bez znalostí o těchto institucích a jejich významu, že je to velice nebezpečné a že budeme v jiných kapitolách MPSV a tak do budoucna vynakládat obrovské náklady na sanaci průšvihů, které nastanou.

    Takže znovu bych chtěl pana premiéra poprosit a podle toho, aby adekvátně dal pokyny svým poslancům, aby v některých aktivitách a obraně těchto institucí mi pomohli a mě podpořili, protože to je skutečně celospolečenský zájem. Neobracím se na hnutí ANO, protože odtamtud právě přichází škrtání, nekompetentní zásahy do těchto institucí. A znova připomínám slova pana Rychetského o nesvéprávných lidech na Ministerstvu financí.

    Takže tolik moje prosba. Jinak samozřejmě to podpořím, protože jsem členem petičního výboru a tu problematiku sleduji dlouhodobě, tak podpořím samozřejmě to usnesení a samozřejmě i větší tlaky, aby ještě více, i když to není zas až tak málo, my jsme tam měli prezentaci, jaká část návrhů a podnětů ombudsmana byla nějakým způsobem zapracována, ať už částečně, nebo zcela. Nebylo to tak málo, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ale může to být i více. A není lepší a bezpečnější přece zpětná vazba ze společnosti směrem k politikům, než je ombudsman, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde s faktickou poznámkou přihlášeného pana poslance Jana Volného. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den, pane předsedající, kolegové, páni ministři. Já jenom chci upřesnit jednu věc a reagovat tady na pana kolegu Laudáta. On dobře ví a on to na rozpočtovém výboru několikrát řekl, že rozpočtový výbor měl plnou pravomoc a kompetenci schvalovat tyto rozpočty a Ministerstvo financí pouze doporučilo a vyjádřilo se a v podstatě nám dalo nějaký náhled z jejich pohledu. To znamená, kompetence byly na naší straně. Je to čistý alibismus vymlouvat se na ministra financí a na Ministerstvo financí. A je to v podstatě rétorika, kterou tady vedou. A kdykoli je možno útočit na Ministerstvo financí a na ministra financí, tak to dělají. Ale on sám dobře ví, že v tomto případě to bylo plně v kompetenci rozpočtového výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já vás poprosím, pane poslanče Laudáte, počkejte, před vámi je s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo. Musím potvrdit názor svého předřečníka, že přesně tak to je. Takže neříkejme, že špatně to udělalo Ministerstvo financí. To vyjádřilo pouze svůj názor, dobrý nebo špatný, to není důležité.

    Pokud jsem někoho kritizoval, tak kritizujeme vládní poslance, kteří to stanovisko podpořili. Takže přesně takhle to je. Rozpočtový výbor je v tomhle suverénem v pěti nebo šesti kapitolách, teď ať mě nechytáte za slovo. To, že tam máme různá doporučení, je pravda. A nemyslím si, že by se kdokoliv, ani ti, kteří pro to hlasovali, měli vymlouvat na stanovisko Ministerstva financí. Takže zodpovědnost za to nesou ti poslanci rozpočtového výboru, kteří hlasovali proti návrhu jednotlivých správců kapitol, ať už to byl předseda Ústavního soudu, či jiní. Nebyla to věc Ministerstva financí, to skutečně potvrzuju, přestože si myslím, že to hlasování o rozhodnutí bylo chybné. Ale někoho jiného, ne Ministerstva či ministra financí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já jsem tady pana premiéra slušně požádal, poprosil dokonce. A co se týká toho, no dobře, jenže pak to bude ze strany zejména takových politiků, jako je pan Babiš, chápáno jako nepřátelský akt. A víte, ono se vždycky potom chodí špatně, když vznikají i průběžně potřeby například rozpočtové úpravy, tak se musí znova předjednávat s ministerstvem. Netlačte tyto poslance do nekonformní situace - promiňte, ne poslance, ale statutáry těchto institucí. A co si budeme povídat, je to přesně o tom, co jsme tady v jiné podobě řešili včera. Jestliže se vzbouří podřízení ve firmě, a tohle svým způsobem částečně je to také, protože oni potřebují hodně úzkou spolupráci, jestliže tam dají svůj návrh, příště si myslím, že by byli tak zatlačeni do kouta, že už by ani neměli vlastní názor. Samozřejmě primárně my jsme mohli cokoliv přehlasovat, je mně líto, že aspoň v některých případech jste to neudělali. Ale prostě to se stalo.

    Nicméně já si myslím, že proto prosím pana premiéra, protože když se na moji stranu přidá vícero poslanců a dejme tomu na stranu pana předsedy Stanjury, tak prostě to bude pokryto politickou vůlí širší. Já si myslím, že to je jediné řešení, když širší politické spektrum dá zapravdu těmto institucím. Ale bouřit se zrovna proti Ministerstvu financí, to jako bych jim nedoporučoval.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Votava je přihlášen řádně do diskuse. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Myslím si, že bod zní jinak: Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv, a ne o tom, co se odehrávalo na rozpočtovém výboru nebo jaké byly návrhy ze strany Ministerstva financí, co se týká nezávislých kapitol. Samozřejmě, představa kapitol byla taková, jaká byla. Představa Ministerstva financí byla jiná, já jsem se s ní také neztotožňoval v některých případech. Nakonec došlo ke kompromisnímu jednání a ke kompromisům a oboustranně ty kapitoly byly schváleny. Jak tedy předkladateli, správci kapitol, tak Ministerstvem financí. A samozřejmě poslední slovo měl rozpočtový výbor.

    Jinak pokud si pamatuju, pan kolega Stanjura nebyl při tom konečném hlasování. Nevím, z důvodu, že s tím měl osobní problém, nebo z jiných důvodů, to samozřejmě je jeho věc. Toliko na vysvětlení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Stanjura a druhý je pan poslanec Hájek. Takže poprosím pana poslance Stanjuru o faktickou poznámku.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Když už chceme reprodukovat a znova probírat rozpočtový výbor, jak to bylo, a projednávat to vlastně dvakrát, proč ne. Já jsem na tom projednání po vystoupení pana předsedy Ústavního soudu Rychetského navrhl, abychom ten den, tu minutu schválili návrh, který on předkládá. Ať nemusí zpátky do Brna a zase za týden zpátky. Nebyl jste ochotni o tom ten den hlasovat, protože jste neměli ještě pokyny, jak máte hlasovat. Já tomu i rozumím. Druhý rozpočtový výbor byl v průběhu Poslanecké sněmovny, ráno od osmi hodin. A musíte uznat, že i předseda poslaneckého klubu má nějaké povinnosti, které musí vzhledem k tomu pracovní (nesrozumitelné). Já to nekritizuji, ale když mě tady chcete cvičit za to, že jsem někde nebyl, tak musíte taky říct, kdy to jednání bylo. Já uznávám, že bylo řádně svoláno. Já bych si vyprosil, abyste mi tady lustroval docházku, protože jsem byl ve Sněmovně, měl jsem jiné povinnosti a bylo to v den, kdy zasedala Poslanecká sněmovna. Vím, že to bylo podle harmonogramu a všechno, nicméně já už jsem to kritizoval i na výborech, že ten termín mně nevyhovuje, a dopředu jsem se omlouval. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pro pořádek přečtu bod, který projednáváme, jak se jmenuje, je to Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013, a poté budeme pokračovat další faktickou poznámkou, se kterou je přihlášen pan poslanec Hájek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, mě tady překvapuje, že jak říká tady pan místopředseda Sněmovny, že projednáváme bod Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2013, jak ta opozice dokáže krásně cokoliv využít k jinému projednávání. Tady kdyby se projednával bod Situace ve Rwanda Urundi, tak předpokládám, že pan kolega Laudát zde přijde a řekne: Situace Rwanda Urundi je složitá obdobně jako v rozpočtovém výboru, a proto mě zajímá, jak v tom rozpočtovém výboru projednáváme tohle a tohle.

    Já si myslím, a hovořím zase za ty lidi, kteří prošli výrobním procesem, kteří jsou OSVČ, kteří opravdu rozhodují o každé koruně, a já si myslím, že 400 tis. korun není zanedbatelná částka. Myslím, že to je opravdu částka, nad kterou v jakékoli firmě, a která má i miliardové obraty, každý přemýšlí.

    Já se tímto omlouvám paní Šabatové, které si určitě velmi vážím, že její bod byl zneužit tímto dle mého pohledu nevhodným způsobem. Takže bych prosil další řečníky, pojďme se věnovat tomuto tématu, které podstatně více zajímá naše občany. Protože opravdu otázka ochrany lidských práv je velmi důležitá a pro naše občany potřebná. Děkuji pěkně. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat, tak přečtu dvě omluvy, které mi byly doručeny. Takže v čase od 10.30 do 12.30 se omlouvá pan poslanec Roman Sklenák a dnešní den od 12.40 do 16.30 se omlouvá paní poslankyně Radka Maxová.

    Další v pořadí z přihlášených s faktickou poznámkou je pan poslanec Votava. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Už to nechci nějak extendovat, tuhle debatu ohledně rozpočtového výboru. Ale jenom panu Stanjurovi prostřednictvím vás pane místopředsedo. Já jsem s tím nezačal, s tím rozpočtovým výborem. Začal kolega Laudát, pak jste se připojil. A chraň bůh, já bych si nedovolil vás lustrovat, to vůbec ne, kde jste, jak jste a co děláte. Já jsem to respektoval, že jste nepřišel, já jsem to jenom pouze tady řekl, že jste na tom závěrečném hlasování nebyl. Takže to jsem neřekl nic špatného.

    Jinak my jsme to o ten týden neodložili proto, abychom měli nějaké pokyny od někoho, ale z toho důvodu, že se řadě členů rozpočtového výboru prostě nezdál propočet Ministerstva financí - mně také se osobně u některých kapitol nelíbil, protože byl moc radikální. A ten týden sloužil k tomu, abychom si to vyjasnili, aby došlo k nějakému kompromisu. A ke kompromisu došlo a kapitoly byly schváleny. Toť vše.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je - já vás poprosím, paní poslankyně (Bebarová-Rujbrová), počkejte, jste v pořadí s faktickou poznámkou. Mám zde čtyři faktické poznámky, jste v pořadí. První je pan poslanec Stanjura, potom pan poslanec Fiedler, pak paní poslankyně Bebarová-Rujbrová a pak pan poslanec Kořenek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pro pana poslance Hájka. Přece je tady jasná souvislost s rozpočtem roku 2015. Mimo jiné i úřadu ochránce lidských práv. Protože za nějaký čas tady budeme projednávat zprávu o činnosti ombudsmanky za rok 2015 a ta činnost je limitovaná rozpočtem, který my schválíme. To znamená to, že vedeme k tomuto bodu i debatu o tom, co bude rozpočtově příští rok v této kapitole, to sem bezesporu patří. A je to docela komické, že já jsem vystoupil na podporu ministra financí, už to asi nikdy neudělám, a ještě dostanu za uši, že jsem zneužil roli opozice. Já tomu tedy fakt nerozumím. Tak když ho kritizuji, tak zneužívám roli opozice, a když ho fakt podpořím a pochválím, tak taky zneužívám roli opozice. Takže v pojetí některých poslanců opozice má pouze mlčet. Ale to zas jako po nás reálně fakt nemůžete chtít. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další je pan poslanec Fiedler s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne. Já opravdu velmi stručně faktickou poznámku. Zaznělo tady od několika předřečníků, když se podívali na tu tabuli, jak se nazývá probíraný bod, a stejně vždycky debata skončila mezi půtky víceméně hnutí ANO a částí opozice. Tak já opravdu vyzývám kolegy, držme se toho tématu. Paní Šabatová tady asi němě zírá, co všechno se dá projednávat při rozpočtu veřejného ochránce práv. Pokud tady někdo vyzývá k tomu, abychom se drželi tohoto tématu, tak já to jen podepisuji. A držme se tématu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášenou s faktickou poznámkou zde mám paní poslankyni Bebarovou-Rujbrovou. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: I já jsem chtěla poprosit členy rozpočtového výboru, aby si prali své špinavé prádlo doma. Chtěla jsem poprosit prostřednictvím řídícího pana poslance Hájka, aby pokud hovoří o opozici, hovořil adresně. A chtěla jsem rovněž připoutat vaši pozornost ke kvalitní zprávě úřadu ombudsmana a současně do jisté míry se přiklonit k tomu, co zde řekl pan poslanec Laudát. Pan poslanec Laudát chtěl upozornit na podněty úřadu veřejného ochránce práv ve vztahu k exekutivě, které v minulosti ne vždy byly akceptovány nebo využívány, a v té souvislosti poukázal také na to, že jakákoli činnost má finanční limity. Takže prosím ano, já bych uvítala, kdyby i členové rozpočtového výboru se seznámili s tím, co úřad veřejného ochránce práv dělá, a jeho zprávu si přečetli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku zde má přihlášenou pan poslanec Petr Kořenek. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Já bych se vrátil ke zprávě ombudsmanky, kde se v bodě 2/19 v kapitole školství mluví o mateřských školách a spádovosti základních škol. Chtěl bych tady deklarovat za podvýbor pro předškolní a základní školství, že bych rád nad tímto tématem diskutoval, protože jsou tam věci, o kterých si myslím, že diskutovat lze. A možná že to je i nutné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další faktickou poznámku má přihlášenou pan poslanec Hájek.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, opět se omlouvám paní Šabatové, ale bohužel pan Stanjura mě vyzval. Já jsem svá slova opravdu směřoval na pana Laudáta. To znamená, ještě to zopakuji, že v jakékoli firmě, jakýkoli podnikatel 400tisícovou částku nebere jako marginální, bere ji jako důležitou a každý správný hospodář o 400tisícové částce hovoří. Nebylo to míněno vůči panu Stanjurovi, byla to reakce na vystoupení pana poslance Laudáta. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji také. A s další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Pokud jdete do budovy Ústavního soudu a spadne vám na hlavu kus omítky nebo socha, tak asi je to v pořádku, zřejmě. O tyhle peníze například byla tahanice na tom dotyčném rozpočtovém výboru.

    K tomu, že to nesouvisí. Já nechci bojovat minulé bitvy, já chci bojovat budoucí bitvy. A jestliže paní ombudsmanka tady a její předchůdci nosili podněty a analýzy patologických jevů ať v té či oné oblasti, v sociálních záležitostech to byla v jednu chvíli velká část - problematika sociálně vyloučených, při některých reformách vám vždycky vypadávají jedinci, které stát neumí zařadit do té či oné kategorie, a ti potom skutečně dojíždějí na třeba tvrdší reformy a je potřeba vymyslet systém, jakým způsobem systém doladit. Na to všechno, na tyhle záležitosti, aby ty instituce mohly fungovat - a je to nejenom úřad paní ombudsmanky - potřebují peníze, nějaké kvalifikované věci. Jestliže nakonec někdo zcela vážně z Ministerstva financí řekne, že požadují řízení fluktuace, to umí asi jenom Babiš, já tedy řídit fluktuaci v těch firmách neumím... Já jenom upozorňuji na to, že tam byly nekvalifikované škrty, že potom nám bylo předestřeno, že se jedná v dalším kole na mimořádném rozpočtovém výboru o kompromis. Ale já právě proto, abychom nemuseli už za chvíli vynakládat řádově větší peníze, tak bych chtěl - protože nikdy taková tahanice, promiňte, v minulosti, co pamatuji, o rozpočty těchto ctihodných institucí nebyla - tak jenom jsem na to upozornil. A jestli mně chcete tady vykládat, že to s tím nesouvisí... No samozřejmě že souvisí! To víte že ano, že to souvisí. Minulost je přece odrazovým můstkem k budoucnosti, tak prosím vás už si něco o té politice přečtěte a nešiřte tady takovéhle bláboly, že to s tím nesouvisí. To víte, že souvisí. Minulost se hodnotí právě proto, abyste v budoucnosti dělali kompetentní kroky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Urban s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Milan Urban: Já se omlouvám, vážené kolegyně, vážení kolegové, že také zasahuji do tohoto rozhovoru, které má mít asi jiné téma. Ale už je to tady na stole, tak je potřeba si něco říct. Tady nejde jen o úřad ombudsmana. Tady jde o princip, který byl bezprecedentně při projednávání letošního rozpočtu v Poslanecké sněmovně uplatněn. Já vám řeknu, co se odehrálo.

    Jednotlivé kapitoly jednotlivých státních institucí projednávají za normálních okolností příslušné výbory a ty výbory k tomu přijímají usnesení. Já kdybych byl předsedou výboru, tak bych se určitě rozčiloval, a rozčiluji se jako místopředseda výboru, proč hospodářský výbor např. projednával mnoho kapitol, přijal k nim usnesení, poslal to do rozpočtového výboru... S plnou vážností to projednával a s plnou kompetentností k těmto kapitolám. Poslal to do rozpočtového výboru a rozpočtový výbor všechny ty kapitoly, ať se to týkalo - tady se dnes bavíme o úřadu ombudsmana, ale ať se to týkalo kterékoli kapitoly, které jsou v gesci hospodářského výboru, tak je prostě rozpočtový výbor všechny přeupravil, přeškrtal podle svého.

    Čili můj závěr je: Prosím, kolegové, kolegyně z rozpočtového výboru, předsedo Poslanecké sněmovny, příště nám to do těch výborů nedávejte! Ať to rovnou projedná rozpočtový výbor! Proč my máme přemýšlet a utrácet drahocenný čas. Zřejmě tomu nerozumíme v těch kompetenčních výborech. Zřejmě tomu rozumí rozpočtový výbor víc, globálně. Tak pak je zbytečné, aby k tomu jednotlivé výbory zasedaly a přijímaly nějaká usnesení, když si potom rozpočtový výbor udělá stejně, co chce. Takže to je to, o čem tady je debata, která se zúžila na úřad ombudsmanky. Ale tohle byla realita projednávání rozpočtu. Pan předseda rozpočtového výboru to dobře ví. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já jsem mu to už říkal a také jsem ho přátelsky za to kritizoval.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já si pamatuji, jak mnohé tehdy opoziční poslance rozčilovala zpráva - Sněmovna rozhodla, Sněmovna schválila, rozpočtový výbor schválil, hospodářský výbor schválil - a říkali - my ne, my jsme v menšině, my jsme jiného názoru. A mají pravdu. Takže zkusme to nedělat i teď, i když jsme si ty role prohodili. Mně to sice moc nevadí, ale pan poslanec Urban má naprostou pravdu. Ale byli to vládní poslanci, kteří takhle nejenom hospodářskému výboru, ale všem ostatním výborům kvůli tzv. fiktivnímu přesunu peněz jakoby úspor do vládní rozpočtové rezervy... Takže chudáci poslanci se s tím mazali, pak jsme to celé poškrtali, nebo resp. vládní poslanci to celé poškrtali... A ještě to bylo jinak - napsal to někdo na Ministerstvu financí a teď nevím, který poslanec to podepsal. Ale to je standardní, to nekritizuji, to byl zcela běžný postup. To jsme přenesli do vládní rozpočtové rezervy, my jsme to tady kritizovali, takže si o tom rozhoduje vláda. Je to legitimní, je to v pořádku. Ale souhlasím s tím, kdybychom to chtěli zopakovat, tak je zbytečné se nějakým projednáváním trápit, když je tady někdo jiný, který bude mít kompetenci to přepsat. A je to jenom o slušnosti, že respektuji názor odborného výboru. Mimochodem, v každém výboru má vládní většina většinu, což je opět v pořádku, opět to nekritizuji. Občas je nějaký opoziční předseda, ale ta většina existuje. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, včetně dodržení času. Řádně přihlášen do diskuse je pan poslanec. Takže s technickou pan poslanec Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji, pane místopředsedo. Na váženého kolegu a kamaráda pana poslance Urbana mi budou stačit dvě minuty. Ten mluvil o jiném rozpočtu, než mluvili pánové z pravé strany. Ti mluvili o projednávání rozpočtu nezávislých kapitol na rok 2015. Pan kolega mluvil o projednávání rozpočtu na rok 2014. Rozpočet jsme zdělili v podstatě od Kalouska a Rusnoka. A koalice se, pane kolego, domluvila, že bude hledat nějaké úspory v řádu 3,5 mld. korun. Proto v rozpočtovém výboru došlo ke krácení jednotlivých kapitol. Proto došlo i k pokrácení kapitol, které ctěný hospodářský výbor projednává, které projednal v nějakém objemu a rozpočtový výbor potom upravil v souladu s koaliční dohodou.

    Druhá poznámka se týká už ale tématu. Trošku mě mrzí od kolegů z TOP 09, že se tady teď tak berou za ombudsmana nebo úřad veřejného ochránce práv, ale přitom vím, a byl jsem v petičním výboru dlouhá léta, že jaksi s ombudsmanem problém měli, že moc veřejného ochránce práv neuznávali. To si myslím, že je trošku divné.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já začnu od konce. Ať tady zvedne z petičního výboru z uplynulých období, a byl jsem tam od roku 2006, ruku ten, kdo si myslí, že jsem tam působil destruktivně proti ombudsmanovi nebo teď proti paní ombudsmance. Prosím sem s tím. Já jsem zpravodajoval závěrečné účty této kapitoly, čtvrtletní i výroční zprávy ombudsmana ještě za dob ctihodného pana Motejla. Tak ať tady zvednou ruku ti, co tady jsou, včetně paní předsedkyně, jestli má prostě pocit, že jsem někdy byl ten, kdo mydlil schody ombudsmanovi. To za prvé.

    Za druhé se musím zastat pana předsedy rozpočtového výboru. V řadě věcí tam je chaos, ale to není jeho vinou. Je to vinou rozkladu Ministerstva financí. (Veselost v řadách poslanců ANO.) Tak se smějte. On vás ten humor brzy přejde, protože to je ministerstvo, které je životně důležité, a když tam lítá navyšování střednědobých výdajových rámců bez jediného slova, bez důvodové zprávy, jenom cár usnesení, bez toho, že by pan ministr dokonce byl schopen vysvětlit, o jaký materiál jde, a vrací se k takzvané rozkradené minulosti, a má to svoje patero, které pořád mele doteď, tak tady nedošlo k souladu rozpočtů těchto institucí s Ministerstvem financí. Navíc už poté, co byly odevzdány příslušné návrhy rozpočtů z těchto institucí do Sněmovny, tak 14 dní potom se vláda rozhodla, že změní parametry, a připomínky Ministerstva financí byly v duchu, že porušily to a to usnesení, které ale bylo vlastně až poté, co materiály tady ve Sněmovně byly. Tak takovýhle chaos ministerstvo produkuje. Ostatně zastupující pan ředitel, protože příslušnému náměstkovi to nestálo za to, aby tam přišel, a je mi jedno z jakých důvodů, tak tam trpěl úředník, a pak došlo dle mého názoru k vynucenému kompromisu. To jenom na upřesnění. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou má pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne ještě jednou. Vážení kolegové a vážené kolegyně, při průběhu této debaty se začínám vážně zamýšlet nad tím, zda nenavrhnu, zda by poslanci Parlamentu České republiky neměli skládat zkoušku, zda jsou schopni rozumět česky psanému textu nebo česky mluvenému proslovu. Bod, který projednáváme, zní zpráva o činnosti veřejného ochránce práv. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment neeviduji nikoho řádně přihlášeného do všeobecné rozpravy a ani s faktickou poznámkou. Je tomu tak. Z toho důvodu tedy končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda se chcete ujmout závěrečného slova. Paní ombudsmanko, chcete se ujmout závěrečného slova? Nechcete. Máte slovo. Paní poslankyně Pěnčíková.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Já jsem tedy překvapená, že souhrnná zpráva o činnost veřejného ochránce práv vyvolala takovou diskusi a trochu se nám stáhlo úplně mimo. Ale už nebudu zdržovat. Jen odkážu na návrh usnesení, které jsem tady přečetla a které máte k dispozici jako tisk 147/1. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, zda se někdo chce přihlásit do podrobné rozpravy. Nikoho neeviduji. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se paní ombudsmanky, zda v tomto případě chce mít závěrečné slovo. Budete mít závěrečné slovo. Mikrofon je váš.

  • Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová: Chci poděkovat Sněmovně za projednání a požádat ji, aby se podívala do zprávy a hledala tam nějakou inspiraci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení, ale mám zde požadavek na odhlášení. Já vás, kolegyně a kolegové, všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili do systému. Pokud nebude mít námitek, tak navrhuji hlasovat o návrhu usnesení petičního výboru, což je sněmovní tisk 147/1, které je přesněji formulováno. Chci se zeptat, zda někdo vznášíte námitku proti takto navrženému hlasování. Nevidím.

    V tom případě dám hlasovat o návrhu usnesení, jak bylo předneseno.

    Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Je to hlasování pořadové číslo 133. Kdo je proti? Končím hlasování pořadové číslo 133.

    Přítomných je 121 poslanců, pro bylo 119, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen.

    Chtěl bych poděkovat paní ombudsmance za její práci, aby byla trpělivá. Předpokládám, že tak jak byla projednána dnešní zpráva o činnosti veřejného ochránce práv, jsme plně vyčerpali téma. Paní ombudsmanko, přeji vám hodně sil do vaší práce, ať se vám daří. Na shledanou. (Potlesk napříč sálem.)

    Nyní předávám řízení schůze panu místopředsedovi, protože sám tento bod budu předkládat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dobré dopoledne. Podle schváleného pořadu schůze, vážené paní poslankyně a páni poslanci, paní ministryně, je na programu bod

    Tento materiál vám byl doručen a obsahuje usnesení organizačního výboru č. 78 z 18. června 2014. Prosím nyní pana místopředsedu Jana Bartoška, aby z pověření organizačního výboru předložené návrhy uvedl. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jak bylo řečeno, podvýbor organizačního výboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání projednal dne 12. června 2014 tyto návrhy, které následně doporučil organizačnímu výboru, aby s nimi vyslovil souhlas a předložil je na 10. schůzi Poslanecké sněmovny. Organizační výbor tyto body včera předjednal, schválil a doporučil Poslanecké sněmovně ke schválení. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi. O způsobu hlasování se pobavíme v podrobné rozpravě.

    Otevírám všeobecnou rozpravu. Mám do ní jenom faktickou... nemám, pan kolega Běhounek se odhlásil, takže nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Ptám se, zda se hlásí někdo z místa? Nikdo se nehlásí. Obecnou rozpravu končím.

    Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ptám se, jestli je potřeba, aby pan předkladatel, pan místopředseda Bartošek, opakoval ten svůj návrh. Není tomu tak. Má někdo jiný návrh, tedy hlasovat najednou nebo po těch blocích. Zatím je předloženo hlasovat o jednotlivých blocích. Pokud není jiný návrh, budeme to respektovat.

    Budeme tedy hlasovat nejdříve blok návrhů na udělení státního vyznamenání Řádu T. G. Masaryka 1 až 17.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 134 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 134, z přítomných 130 bylo 118 pro, proti nikdo, bylo přijato.

    Nyní Medaile za hrdinství 1 až 6.

    Zahájil jsem hlasování číslo 135 a ptám se kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

    Hlasování pořadové číslo 135, z přítomných 130 bylo pro 99, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Nyní třetí hlasování, a to Medaile za zásluhy, 1 až 26.

    Hlasování pořadové číslo 136, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 136, z přítomných 130 bylo pro 122, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Můžeme tedy hlasovat o usnesení jako o celku. Předložím text usnesení: "Poslanecká sněmovna předkládá prezidentu republiky podle § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání spolu s charakteristikami kandidátů, které jsou obsaženy ve sněmovním dokumentu 974."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 137 a ptám se kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování číslo 137, z přítomných 130 pro 122, proti nikdo, návrh byl přijat. Můžeme tedy odeslat dokument panu prezidentovi.

    Končím bod číslo 113, děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi.

    Předám řízení schůze a budeme pokračovat podle pořadu, jak je schválen.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne milé kolegyně, milí kolegové, budeme se zabývat bodem č. 68, jímž je

    Předložený návrh uvede - a asi neuvede, protože není přítomen místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, který pověřil pana ministra vnitra, aby tento návrh uvedl. Proto prosím pana ministra vnitra, aby se ujal slova. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Nepověřil, požádal, pardon.

    Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych odůvodnil vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech. Dohoda byla podepsána dne 6. března 2014 v Nassau. Za ČR ji podepsal velvyslanec ČR pan Jaroslav Zajíc, za vládu Bahamského společenství státní tajemník pro finance Michael Halkitis.

    Je vhodné v této souvislosti připomenout, že Ministerstvo financí ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím vede řadu jednání s jurisdikcemi s preferovaným daňovým režimem, která prozatím vyústila ve sjednání 13 konečných návrhů textů dohod o výměně daňových informací, a to včetně této, kterou tu dnes předkládám, z nichž 8 je již platných a vyhlášených ve Sbírce mezinárodních smluv. Zbývající dohody jsou v současné době v různých fázích legislativního procesu. To vše s cílem posílit systém mezinárodní výměny informací tak, aby pokrývala také jurisdikci, která svým daňovým režimem ne zcela vyhovuje principům spravedlivé daňové soutěže, a umožňuje tak snižování daňových příjmů v ostatních státech mezinárodního společenství, tedy i v ČR.

    Předložená dohoda byla sjednána podle vzorového textu schváleného usnesením vlády č. 227 a to ze dne 22. března 2010 a plně vyhovuje standardům OECD pro mezinárodní výměnu informací v daňové oblasti. Předmětem dohody jsou platné daně zavedené právními předpisy smluvních stran. Informace poskytnuté na základě této dohody podléhají tzv. daňové mlčenlivosti. Uzavřením dohody získá ČR možnost dožádání příslušného orgánu smluvního státu s informacemi, které jsou předvídatelně významné pro zjištění a stanovení úhrady daní, včetně vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činů. Smluvní strany se zavazují na žádost druhé strany poskytnout také informace, které jsou v držení bank nebo jiných finančních institucí. Kromě možnosti doměření daně tak lze od těchto opatření očekávat zvýšení daňové disciplíny tuzemských daňových rezidentů do budoucna. Sjednání této dohody by mělo mít také příznivý fiskální dopad na příjmy ČR a současně přispět ke zvýšení prevence finanční kriminality obecně.

    Jurisdikce s preferenčním daňovým režimem do současné doby odmítaly spolupráci v oblasti výměny daňových informací a neměly s ČR uzavřenu žádnou mezinárodní dohodu zavazující je k takové výměně. Sjednání této dohody o výměně informací tak lze považovat za úspěch ČR při vyjednávání na mezinárodním poli daňových smluv.

    Děkuji vám za pozornost a doporučuji proto Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s ratifikací této předmětné dohody. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi a nepověřím ho, ale požádám ho, aby se ujal místa u stolku zpravodajů jako navrhovatel, a také požádám, aby se ujala slova zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já jsem se tak na to připravovala, těšila jsem se ke všemu ještě na pana ministra financí, tedy tímto řečeno, ale chápu, že díky připravovanému projektu Kobra jste určitě v kontaktu zejména v takovýchto smlouvách a dohodách, které se připravují, takže to, co mám připraveno, co jsem chtěla říci, řeknu v bleděmodrém podobně - všechna data, která zde již byla řečena, kdy došlo k podpisu - v roce 2010, kdy byl připraven už takový vzor dohod o výměně informací v daňových záležitostech, takže bych se opakovala. Takže toto nebudu již říkat.

    Maximálně zde řeknu takovou zajímavost o Bahamách. Nevím, kdo z vás ví, když Kryštof Kolumbus roku 1492 jel objevovat Ameriku, tehdy ještě nevěděl, kam jede, tak první z těch ostrovů byl právě jeden z ostrovů Bahamského společenství, čili San Salvador.

    A abych šla k věci, k této dohodě se opět vrátím, tak sama vím, že to je přínos v rámci daňových úniků a pro ČR do budoucna velmi prospěšné. A maximálně, tuším, že to pan ministr neříkal, tak ještě doplním, že už máme takovéto dohody v rámci mezinárodních smluv v platnosti například s republikou San Marino, o ostrovem Man, Jersey, s vládou Bermud atd. Je jich ještě více. Některé jsou ještě v legislativním procesu. Takže já osobně podporuji postoupit tuto dohodu do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. My určitě vyřídíme, že jste se těšila na pana ministra financí. Jemu to určitě udělá radost.

    Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova, o která evidentně není zájem, a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Nemá. Já tedy přivolám naše kolegy z předsálí.

    A zahajuji hlasování o tom, abychom přikázali tento návrh zákona k projednání zahraničnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 138, přihlášeno 135 poslankyň a poslanců, pro 116, proti žádný.

    Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce a končím prvé čtení tohoto tisku.

    Nyní budeme projednávat bod číslo

    I tento předložený návrh uvede v zastoupení pana ministra financí pan ministr vnitra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Předem se omlouvám všem prostřednictvím pana předsedajícího, které jsem zklamal, že tu není pan ministr financí. Budu mu tlumočit také.

    Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací návrh na přijetí změny Dohody o mezinárodní finanční korporaci vyplývající z usnesení Správní rady IFC č. 256 o změně stanov a selektivním navýšení kapitálu v roce 2010 v souladu s čl. 8 stanov IFC. Schválené rozhodnutí správy rady č. 256 navrhuje na základě zasedání společného ministerského výboru rady guvernérů banky a fondu převod reálných zdrojů v dubnu 2010, navýšení podílu základních hlasů na pevně danou úroveň 5,55 % z celkového počtu hlasů. Tato skutečnost zabrání do budoucna snižování podílu základních hlasů, a tím ochrání hlasovací sílu země s malým počtem hlasů, resp. rozvojových a transformujících se zemí. V tomto smyslu se tedy navrhuje změna čl. 4 části 3 písm. a) dohody. V případě ČR zůstává hlasovací podíl zachován, a to na úrovni 0,38 %, a to bez jakýchkoliv dopadů na státní rozpočet.

    Přijetí uvedené změny dohody o IFC má povahu změny mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, nevyžaduje změnu ve vnitrostátních právních předpisech ČR. Nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je ČR vázána, a je v souladu s právem EU. Evropská unie tuto změnu také podporuje. Přijatá dohoda o IFC nebude mít žádný dopad na státní rozpočet ČR.

    Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s ratifikací předložené změny souhlas. Děkuji vám za vaši pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra a poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec René Číp. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jak již bylo řečeno poměrně zevrubně, změna této dohody nevyžaduje změnu ve vnitrostátních právních předpisech České republiky, nedotýká se ani závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, a je tudíž v souladu s právem Evropské unie. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Nehlásí-li se nikdo, končím obecnou rozpravu. O závěrečná slova patrně není zájem.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání taktéž zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Nemá nikdo jiný návrh. Budeme tedy hlasovat o přikázání k projednání tohoto tisku zahraničnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o tomto přikázání. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 139, přihlášeno 139 poslankyň a poslanců, pro 110, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Končím prvé čtení sněmovního tisku číslo 217.

    Dostáváme se k bodu číslo

    Zprávu projednal volební výbor. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 130/1. Já nyní prosím pana poslance Martina Komárka, zpravodaje volebního výboru, aby informoval ctěnou Sněmovnu o jednání výboru a přednesl nám návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já si dovolím říci pár slov nejen k tomuto bodu, ale i k následujícímu, to znamená, že shrnu svoje postřehy nebo to, co jsme probrali ve volebním výboru jak ke zprávě z roku 2012, tak ke zprávě z roku 2013, a v příštím bodu už jenom stručně přednesu usnesení.

    Volební výbor se seznámil s prací Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, konstatoval, že svou práci dělala dobře, hospodárně, ale na druhou stranu dnes, když už rada není jakýmsi suverénem v udělování licence a licence se udělují prakticky automaticky, je otázkou, zda nezměnit legislativně nějaké její kompetence.

    Nebudu zdržovat ani nebudu mluvit o jiných věcech. Jenom chci poprosit, aby se všichni, kdo mají zájem o práci médií, případně o regulaci médií, a mají k tomu legislativní podněty, obrátili na mne nebo přímo na komisi, kterou vede bývalá předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nyní náměstkyně pana ministra kultury, paní dr. Kalistová. Tato komise zasedá a sbírá podněty k jakési generální opravě mediálních zákonů.

    Jinak jenom poprosím Poslaneckou sněmovnu, aby schválila následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Zprávu o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2012 dle sněmovního tisku číslo 130." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Poprosím, aby se pak v podrobné rozpravě odkázal na tento svůj návrh usnesení, který právě přečetl.

    Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které vidím přihlášku paní poslankyně Niny Novákové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych si dovolila jenom jako místopředsedkyně volebního výboru doplnit pana předsedu, a sice v té věci, že jsme vlastně v diskusi došli k tomu, že v okamžiku, kdy nějakým způsobem se kriticky vyjadřujeme ke zprávám našich veřejnoprávních médií, tak vlastně vyšlo najevo, že oni nemají vůbec od nás přesné zadání, že to, co někomu připadalo, že je velmi podrobné, někomu připadalo, že tam je naopak nedostatek informací. V podstatě asi tím hlavním úkolem, který nás teď čeká, je, že bychom měli skutečně dát takové zadání, aby i naše kritika byla objektivní a nezůstala na úrovni - někomu se to líbí, někomu se to nelíbí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. Dále se o slovo hlásí předkladatel pan poslanec Komárek. Prosím.

  • Poslanec Martin Komárek: Aniž bych chtěl polemizovat s váženou a milou kolegyní, ano, k tomu jsme došli, ale nad zprávami o činnosti rozhlasu a televize, nikoliv nad zprávou o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Tyto zprávy budeme probírat, doufám, v následujících minutách.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Ptám se, kdo další se hlásí o slovo. Není nikdo takový. Končím tedy všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Komárek: Já si jenom dovolím přihlásit se ke svému návrhu usnesení. Děkuji, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Známe návrh usnesení. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Není nikdo takový. Končím tedy podrobnou rozpravu.

    Návrh usnesení vám byl přednesen a já o něm nyní dám hlasovat.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 140, přihlášeno 136 poslankyň a poslanců, pro 107, proti žádný. Návrh usnesení byl přijat a schválen. Děkuji a končím projednávání sněmovního tisku 130.

    V návaznosti na tento tisk se dále budeme zabývat sněmovním tiskem 131, jímž je

    Zprávu projednal volební výbor a usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 131/1. Prosím opět zpravodaje volebního výboru pana poslance Martina Komárka, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Pane předsedající, dámy a pánové, já odkážu na své vystoupení před dvěma třemi minutami a pouze přečtu usnesení, které říká, že volební výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Zprávu o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2013 dle sněmovního tisku 131." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku předsedy poslaneckého klubu Občanské demokratické strany pana poslance Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nevím, kolik kolegyň a kolegů mělo dostatek prostoru se seznámit s těmi zprávami. Ony, přestože působí identicky a pan předseda volebního výboru řekl, že už vlastně o roku 2013 řekl ve zprávě za rok 2012, tak je tam jedna velká změna a jedna novinka. Je to na stranách 35 až 41, pak je to v příloze. Je to vodňanské kuře.

    Je to problém, který rada jako orgán státní správy řešit musela na podnět našich občanů, a ten problém je velmi komplikovaný. Zjednodušeně řečeno, zákon popisuje, jak se mají chovat politické strany v období předvolebních kampaní, v předvolebním období. Dokonce veřejnoprávním institucím ukládá jisté povinnosti ke všem kandidujícím subjektům. V roce 2013 - a o tom hovoří tato zpráva - se poprvé kdy probíhají v demokratické České republice volby, objevil nový fenomén, že v tom samém období se vyskytují obchodní sdělení, to znamená reklama privátních firem, v nichž vystupuje jako hlavní hrdina protagonista, který současně vystupuje v politických spotech a v politické reklamě. Na rozdíl od té politické reklamy, kdy zákon řeší, na kterých kanálech to být může, na kterých nemůže, jaké mají být podmínky zejména těch veřejnoprávních, otázku obchodního sdělení zákon vůbec neřeší. Doporučuji k prostudování. Myslím si, že je to věc, kterou budeme muset nadále sledovat a konzultovat. Rovnou přiznám, že to není úplně jednoduché a není to jednoznačné. Nechci tady vynášet soud. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Já bych byl hrozně rád, kdybychom v Poslanecké sněmovně uzavřeli dohodu, že nebudeme odbíhat od tématu. A také se nám to nepodaří. Čili já úplně nevěřím, že je možné, aby všichni podnikatelé, kteří kandidují, ať jsou z jakékoliv strany, uzavřeli nějakou korektní dohodu. Proto jsem osobně přesvědčen, že my jako Sněmovna bychom tento problém, který se neobjevil poprvé, měli řešit legislativně nebo úpravou pravidel hry.

    Ale to není nějaká útočná polemika s panem kolegou Stanjurou. Možná jsou obě řešení. Pokud taková dohoda bude, budu nadšen. Pokud bude dohoda, že se tady ve Sněmovně budeme bavit pouze slušně a korektně, budu ještě nadšenější.

    Tato věc se ovšem netýkala našeho stanoviska ke zprávě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2013. My jsme její postup nekritizovali. Rada měla takovýchto stížností a problémů několik desítek a my jsme konstatovali, že s každým tím problémem se vyrovnala. Já si myslím, že rada neměla precedens, neměla zákon, podle kterého by postupovala. Ona konstatovala, že i toto obchodní sdělení bylo v souladu se zákonem. Čili já to jenom vysvětluju. Nešlo o kritiku práce rady, ale upozornění. Pan kolega Stanjura upozornil na problém, který i podle mě existuje. Já se jenom liším v názoru na jeho řešení. Podle mě by to mělo spíše býti upraveno zvláštním zákonem než pouhou gentlemanskou dohodou, protože moje krátká zkušenost ze Sněmovny mě přesvědčuje o tom, že spoléhat na gentlemanské dohody by bylo naivní. Natolik jsem se už vychoval.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho takového nevidím. Končím tedy všeobecnou rozpravu. Přistoupíme k rozpravě podrobné. V té má slovo pan poslanec Komárek. Prosím.

  • Poslanec Martin Komárek: Já se jenom přihlásím ke svému návrhu usnesení. Děkuji, pane předsedající.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, jestli se hlásí někdo další do podrobné rozpravy. Nevidím nikoho, neeviduji. Končím tedy podrobnou rozpravu.

    Budeme hlasovat o usnesení tak, jak jej navrhl projednat zpravodaj volebního výboru pan poslanec Komárek.

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 141, přihlášeno 137 poslankyň a poslanců, pro 107, proti 3. Návrh usnesení byl schválen.

    Dále se budeme zabývat bodem číslo

    Tento materiál uvede paní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Prosím, paní ministryně, máte slovo. (Hluk v sále.)

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolím si dnes předložit dva dokumenty, a to Účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2013. Budu používat zkratku SFRB, jenom předesílám.

    Rok 2013 byl -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, paní ministryně, já si ctěné kolegy dovoluji požádat o klid, zvláště proto, že mluví dáma. Děkuji.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Děkuji. Rok 2013 byl pro Státní fond rozvoje bydlení významný. Jako správné a strategické se ukázalo rozhodnutí vyplývající z koncepce bydlení do roku 2020 ukončit poskytování dotací a státní podporu poskytovat formou nízkoúročených úvěrů. Tato změna finančního řízení fondu šetří prostředky fondu, ale také a především umožní poskytnout podporu i v budoucnu. To znamená, vracíme se zpátky od dotací k revolvingovému způsobu financování. To znamená, protáčíme peníze. Zároveň byla zahájena implementace pilotního programu Jessica, který nám umožňuje využívat i peníze z evropských fondů na návratnou formu podpory bydlení.

    Příjmy fondu byly: Schválený rozpočet SFRB na rok 2013 v oblasti příjmů činil 855,59 milionu korun. Skutečné příjmy fondu, včetně holdingového fondu v roce 2013, dosáhly částky 967 milionů korun, to je o 13,1 procenta vyšší než příjmy rozpočtované. Vliv na vyšší objem příjmů měl především vyšší objem splátek z poskytovaných úvěrů z titulu předčasného splácení úvěrů, úrokové výnosy, příjmy z vratek a vyměřených sankcí k dotacím poskytnutých v předchozích letech.

    Bohužel musím zároveň konstatovat, že příjmy fondu byly negativně ovlivněny povinným převodem finančních prostředků do České národní banky. SFRB generoval ročně výnosy z dočasně volných zdrojů ve výši asi 200 milionů korun ročně. V roce 2012 pro srovnání činily tyto výnosy 203 milionů. Vlivem změny zákona 218 z roku 2000 došlo k dramatickému snížení těchto výnosů, a tím ke snížení příjmů, výsledků finančního hospodaření a zhoršení hospodářského výsledku SFRB o částku asi 100 milionů oproti výsledkům minulých let. V průběhu roku 2013 byly finanční prostředky SFRB převedeny do ČNB. Došlo tak k ukončení termínovaných a spořicích vkladů a uzavření účtů u komerčních bank. V současnosti jsou veškeré finanční prostředky uloženy u České národní banky, a to s nulovým úročením. To znamená, že ty peníze nám nikterak nepracují a nevydělávají nám. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj bylo doručeno jako sněmovní tisk 151/1 a já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Václav Horáček a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení pro Poslaneckou sněmovnu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Horáček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, na rozdíl od mé dobré kolegyňky Jany Fischerové, která se těšila na pana ministra a ten tady nebyl, tak já se těším na paní ministryni a ta tady je. (Oživení v sále.) Proto radostněji vám můžu přečíst usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 8. schůze ze dne 29. dubna 2014.

    "Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 8. schůzi po odůvodnění Ing. Evou Helclovou, ředitelkou Státního fondu rozvoje bydlení, po zpravodajské zprávě poslance Václava Horáčka a po rozpravě přijal usnesení, kterým a) doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 151 projednat a schválit v předloženém znění, b) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a c) předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Poprosím ho, aby usedl vedle paní ministryni u stolku zpravodajů, a zároveň ho upozorním, že podle mých informací je paní ministryně zadaná žena.

    Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí pan předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že paní ministryně kladně zhodnotila změnu z dotací na půjčky. Mmyslím, že to je dobrá změna.

    Mám jeden dotaz, který se mi osobně nepodařilo prosadit v minulém volebním období. Já myslím, že je čas na to, abychom ten fond zrušili. Myslím si, že ty úkoly může plnit například Českomoravská záruční banka. Každé to fondové hospodaření, ať už je to tento fond, nebo Státní fond životního prostředí, nebo Státní fond dopravní infrastruktury, trošku zkresluje pohled na financování státu. Myslím, že je dobře hledat cestu ne jak omezíme ty činnosti, ale jak to dostat z těch fondů a dostat to třeba buď přímo na ministerstvo, nebo do jiných institucí, protože máme Českomoravskou záruční banku v okamžiku, kdy tam nejsou dotační tituly. De facto to už funguje jako malá banka nebo jednoúčelová banka, jestli bych to tak mohl nazvat, tak je podle mne namístě přemýšlet o tom, jestli by to nebylo efektivnější, že by se dala správa těch věcí dělat za jednodušší peníze.

    A druhá věc, to je takový ten malý yetti, který se jmenuje Jessica. Já už sice skoro čtyři roky nejsem primátorem, ale v roce 2009 jsem se přihlásil, že bychom to velmi rádi v pilotu vyzkoušeli jako Opava. V roce 2009. Je 2014, slyším, že bude pilot, tak jestli potom když ne dneska, tak jestli to můžu vzít jako podnět na ministryni mimo interpelace, jestli bych mohl dostat nějakou informaci. Neberte to jako kritiku, to není ani kritika paní ministryně, spíš jestli ta Jessica fakt bude něco reálného, nebo je to takový ten fantom, ke kterému si ti primátoři a starostové už roky říkají, to je fajn, to vyzkoušíme, ale nějak se nám to pořád nedaří, abychom reálně někde něco podepsali a vyzkoušeli, zda ty samosprávy umějí zhodnocovat peníze, které si případně půjčí. I když ten princip je mi sympatický. Říkám, velmi dávno jsem se už hlásil do pilotu, ten se pak odložil, odložil, odložil. Tak nepatří to úplně k tomu, ale kdybych mohl dostat třeba písemnou informaci o tom, jak to nějak pokročilo, tak bych byl moc rád. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Horáček: Já ještě jednu poznámku. Mě velice mrzí a nepodařilo se to ani v minulém období, že máme určitou dvojkolejnost, co se týká bytové politiky. Protože já si myslím, že produkt Jessica je výborný a samozřejmě peníze se zpátky vracejí, ale mezitím ještě Ministerstvo životního prostředí, které na té bytové politice dělá... já se domnívám, že tohle je přesná parketa Ministerstva pro místní rozvoj nikoliv pro životního prostředí. Tak to jenom poznámka.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Zareaguji na pana předsedu Stanjuru. Budu přemýšlet o zrušení SFRB, myslím, že to hned tak nebude. Samozřejmě pokud bychom našli efektivnější způsob, jakým ty podpory poskytovat, tak budeme sledovat tuhle stopu.

    Co se týče Jessiky, tak tam je teď 610 mil. a máme docela problém s tím, že se ty peníze dají využívat jenom v zónách, které jsou pod těmi tzv. integrovanými plány rozvoje měst. Což omezuje tu tzv. absorpční kapacitu. Osobně jsem chtěla protáhnout ty možnosti i na jiné zóny a na jiná města a už to nešlo. Takže zatím Jessiku jedeme takto, ale budeme se snažit v novém programovém období otevřít podobné programy revolvingové, které by měly podobným způsobem podporovat zejména nájemní bydlení a sociální bydlení v určitých lokalitách. Ale samozřejmě vypracujeme písemnou informaci. Není problém.

    Co se týče podnětu pana zpravodaje, tak jsem zapomněla už, co to bylo. (Zpravodaj připomíná životní prostředí.) Životní prostředí. Roztříštěnost podpory do bydlení. Ano, teď se snažíme tu věc otvírat a řešíme s Ministerstvem životního prostředí, že by zateplování bytových domů přešlo k MMR. Já toho teď trošku zneužívám, že tady kolega Brabec není, ale my se na tom samozřejmě nějak domluvíme. Ale naši úředníci si ty kompetence hodně hlídají, zejména úředníci Ministerstva životního prostředí. Ale jenom tímto oznamuji, že ta jednání vedeme a že mně osobně taky to roztříštění přijde nelogické. My jsme to takto převzali rozjednáno, takže není to ještě úplně uzavřené. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Neeviduji žádnou přihlášku, končím tedy všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.***

  • Poslanec Václav Horáček: Já se jenom přihlašuji k usnesení, které jsem tady načetl.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí. Není nikdo takový, končím tedy podrobnou rozpravu. Než dám hlasovat o usnesení, které tady pan zpravodaj navrhl, tak tady eviduji žádost o odhlášení všech. Odhlašuji vás tedy všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o usnesení, které přednesl pan zpravodaj k účetní uzávěrce a výroční zprávě o činnosti Státního fondu rozvoje bydlení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 142, přihlášeno 111 poslankyň a poslanců, pro 106, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Zprávu projednal rozpočtový výbor. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 152/1. Prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj výboru pan poslanec Josef Uhlík, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Uhlík: Díky za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, milé kolegyně, kolegové, než přednesu usnesení, rád bych vás krátce seznámil s činností finančního arbitra. Je tam pár zajímavých věcí, hlavně pro ty, kdo se chtějí nebo zabývají spotřebitelskými úvěry a problémem, který nás provází.

    Finanční arbitr je mimosoudní orgán pro řešení některých soukromých sporů na finančním trhu. Arbitr vznikl k 1. lednu 2003, takže už působí jedenáct let. Od doby zřízení byl finanční arbitr součástí České národní banky. V posledních pěti letech se přijetím několika novel zákonů postupně významně rozšířila působnost finančního arbitra, což pociťuje finanční arbitr až dnes. V současné době tak finanční arbitr řeší spory v oblasti mezi spotřebiteli a poskytovateli finančních služeb, v poskytování platebních služeb, zprostředkování nebo poskytování spotřebitelského úvěru, při kolektivním investování prostřednictvím standardního fondu, při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění nebo ze směnárenského obchodu.

    Po dobu deseti let od vzniku finanční arbitr řešil ročně jenom desítky sporů, maximálně to bylo 200 sporů v roce 2012. Rok 2013 byl ve znamení skokového nárůstu v počtu projednávaných sporů, a to až 700. Taktéž počet vyřízených dotazů se téměř zdvojnásobil, a to na 2 300. Z větší části se projednávané spory a přijaté dotazy týkaly oblasti spotřebitelských a hypotečních úvěrů, konkrétně sporů o poplatek za správu úvěrů. Finanční arbitr se musel v posledním kvartálu loňského roku vypořádat s hromadně podaným návrhem na zahájení řízení, který dosahoval více než 93 tisíc návrhů. Finančnímu arbitrovi se podařilo přijaté návrhy na zahájení řízení zpracovat a zároveň zredukovat na celkový počet 2 339 řízení spadajících k řešení v letošním roce.

    Mezi aktivity finančního arbitra patří také působení v oblasti osvěty a ve zvyšování finanční gramotnosti obyvatelstva pomocí webových stránek, článků, rozhovorů publikovaných v nejrůznějších médiích, účastí na konferencích a seminářích.

    Celkové výdaje na zabezpečení činnosti finančního arbitra pro rok 2013 činily 16 017 tis. korun.

    Činnost arbitra zajišťovalo v průběhu roku 19 stálých zaměstnanců a nepravidelně 20 externích spolupracovníků. Za zmínku stojí skutečnost, i když se netýká zprávy za rok 2013, jak se institut finančního arbitra vypořádal s enormním nárůstem agendy. Od 1. 1. 2014 byl navýšen stav zaměstnanců celkem o 21 funkčních míst. V rozpočtových výdajích to znamená navýšení na více než dvojnásobek oproti roku 2013.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Poprosím ho, aby usedl u stolku zpravodajů. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji... Eviduji přihlášku pana poslance Votavy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pan zpravodaj tady v podstatě uvedl problematiku finančního arbitra za paní arbitryni - nevím, jestli byla pozvána, nebo ne na dnešní jednání. Já bych jenom chtěl zdůraznit několik věcí.

    Jednak ten obrovský nárůst řízení před arbitrem oproti roku 2012, kdy to bylo 204 zahájených řízení, v loňském roce už to bylo 701 řízení, a co je zajímavé a dalo se i možná předpokládat, je, že většina z těch 701 řízení - 501 řízení - byla ohledně spotřebitelských úvěrů. Spotřebitelské úvěry jsou opravdu problém.

    Teď mi možná kolegové z Úsvitu namítnou, proč jsme neschválili jejich novelu zákona, která počítala se zastropováním RPSN. Já myslím, že jsme to x-krát vysvětlovali i na rozpočtovém výboru, že tudy cesta jistě nevede, ale že je třeba se na to podívat komplexněji. A také rozpočtový výbor vyzval vládu České republiky, aby připravila novelu tohoto zákona, kde bude především řešena problematika nebankovních poskytovatelů, kterých je dneska na trhu zhruba 50 tisíc. Podnikají na základě živnostenského listu bez jakékoli kontroly. Je třeba tedy, aby byly tyto nebankovní instituce dány pod přísnou kontrolu, aby byly licencovány a aby se co nejvíce ztížily ty jejich predátorské a lichvářské praktiky.

    Takže i na tom počtu přijatých stížností nebo zahájených řízení, co se týká spotřebitelského úvěru, jsem chtěl poukázat, že to opravdu problém je a že i funkce finančního arbitra má myslím své opodstatnění. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. (Nikdo se nehlásí.) Končím tedy všeobecnou rozpravu, pokud se nikdo nehlásí, a přistoupíme k rozpravě podrobné. V té se o slovo hlásí pan zpravodaj výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji ještě jednou. Dovolte, abych vás seznámil s návrhem usnesení rozpočtového výboru.

    Rozpočtový výbor na své osmé schůzi dne 9. 4. 2014 po přednesení zprávy finanční arbitryně Moniky Nedelkové doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala usnesení tohoto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu o činnosti finančního arbitra za rok 2013."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. (Nikdo se nehlásí.) Neeviduji přihlášku, takže končím podrobnou rozpravu.

    Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan zpravodaj rozpočtového výboru.

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kro je proti?

    Je to hlasování číslo 143, přihlášeno 120 poslankyně a poslanců, pro 106, proti žádný. Návrh usnesení byl přijat.

    Děkuji panu poslanci Uhlíkovi a končím projednávání tohoto bodu.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Tento sněmovní tisk projednal volební výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 158/1. Nyní prosím, aby k řečnickému pultíku přišel a slova se ujal zpravodaj volebního výboru pan poslanec Jan Birke a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji. Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, milí kolegové, volební výbor na své 12. schůzi ze dne 22. května 2014 projednal Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2013, sněmovní tisk 158, a po vyslechnutí úvodního slova předsedy České televize Mgr. Jaroslava Dědiče a zpravodajské zprávě poslance Jana Birkeho a po rozpravě přijal následující usnesení: Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2013, dle sněmovního tisku 158, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o činnosti České televize v roce 2013 na schůzi volebního výboru." Děkuji, pane předsedající. Zároveň se přihlašuji do podrobné rozpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné, ve které eviduji přihlášku pana poslance Birkeho. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Dovolte, pane předsedající, abych seznámil Poslaneckou sněmovnu s doprovodným usnesením, které bylo přijato na volebním výboru po rozpravě.

    Text usnesení volebního výboru z 12. schůze ze dne 22. května 2014 k přípravě legislativního opatření Ministerstva kultury: "Volební výbor Poslanecké sněmovny žádá Ministerstvo kultury o přípravu legislativního opatření vedoucího ke sloučení Výroční zprávy o činnosti České televize a Výroční zprávy o hospodaření České televize do jednoho dokumentu s cílem umožnit komplexní posouzení obsahu a formy společně s náklady a kvalitou vysílání České televize." To je pouze informace o doprovodném usnesení, které bylo přijato volebním výborem. Zároveň se samozřejmě připojuji k usnesení, které bylo načteno v rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, pane poslanče, jestli budeme hlasovat o doprovodném usnesení i o usnesení najednou. Jestli to tak požadujete, nebo chcete zvlášť.

  • Poslanec Jan Birke: Myslím, že můžeme hlasovat dohromady.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, jestli někdo má proti takovému postupu námitku. Nemá, děkuji. Pokud se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím a budeme hlasovat o doprovodném usnesení i o usnesení volebního výboru v tom takzvaně řádném, jak jej navrhl pan poslanec Birke. Nejprve ale eviduji žádost o odhlášení. Všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o usnesení volebního výboru včetně doprovodného usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 144. Přihlášeno 99 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 7. Návrh usnesení včetně doprovodného usnesení byl přijat.

    Děkuji panu poslanci Birkemu a končím projednávání tohoto bodu.

    Dalším bodem, kterým se ještě před obědem budeme zabývat, je

    Tento sněmovní tisk projednal volební výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 163/1. Nyní prosím zpravodaje volebního výboru pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás informoval o jednání výboru a případně přednesl návrh usnesení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Vzhledem k času se pokusím o podobně efektivní stopáž jako můj předřečník pan kolega Birke.

    Český rozhlas byl diskutován ve volebním výboru ve stejný den jako Česká televize, tedy 22. května. V kostce k obsahu výroční zprávy. Je dobré připomenout, že u rozhlasu je situace stejná jako v České televizi. To znamená, podle aktuálně platné legislativy, v tomto případě je to zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, předkládá rozhlas dvě zprávy. Do konce března je to zpráva o činnosti a do konce srpna je to zpráva o hospodaření Českého rozhlasu. Mimo jiné i toto bylo diskutováno, že by tyto zprávy měly být sloučeny, a i v případě rozhlasu volební výbor přijal také doprovodné usnesení směřující k Ministerstvu kultury a říkající víceméně to samé co u České televize.

    Dovolím si ale pár slov k dění v rozhlase, které probíhalo v loňském roce, abyste měli představu. Rozhlas procházel dynamickou restrukturalizací a změnami, na rozdíl od České televize. Prvního ledna 2013 v ostrém provozu odstartoval vnitřní provoz rozdělený na takzvané sekce: sekce programu a vysílání a další sekce. Ta klíčová, právě programová, je rozdělena na centrum vysílání, centrum zpravodajství a centrum výroby. Rozhlas tím sleduje to, aby dokázal oddělit náklady na samotné vysílání, na tvorbu programu a na jeho zajištění, chcete-li na obslužné činnosti. Při diskusi byly zmíněny taky takové milníky, které rozhlas prožil v roce 2013. Byl to už zmíněný ostrý start provozu v režimu nových center, bylo to také zavedení nového loga, takzvaného rebrandingu rozhlasu. Je to vám dnes již asi známé logo, takové to R s mezerami. Dále přečíslování, přejmenování všech stanic, poměrně hodně diskutovaný vznik stanice Český rozhlas Plus jakýmsi sloučením původních Český rozhlas 6, Rádio Česko a Leonardo. Také postupná obměna struktury regionálních stanic a konečně mimořádná volební vysílání.

    Volební výbor přijal své usnesení, se kterým vás seznámím, pak se k němu přihlásím a navrhnu jeho schválení. Je to usnesení č. 47, které říká, že volební výbor po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady Českého rozhlasu Michala Stehlíka a zpravodajské zprávě Martina Kolovratníka za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje Výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti ČRo za rok 2013, dle sněmovního tisku 163, pověřuje předsedu výboru, aby usnesení předložil předsedovi Sněmovny a zmocňuje zpravodaje, aby podal tuto zprávu." To je v tuto chvíli vše. Přihlásím se do podrobné rozpravy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji volebního výboru panu poslanci Martinu Kolovratníkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jsem si všiml, že došlo k poměrně zásadním změnám v organizaci Českého rozhlasu i v návaznosti na to, co říkal pan zpravodaj. Bylo by dobré, kdyby ve finanční části zprávy, respektive ve zprávě, která se bude zabývat hospodařením, byla nějaká reakce na změny, které proběhly. Ale pravděpodobně ještě nebude úplně možné vyhodnotit období 2013, možná až v tom následujícím. Bylo by dobré určitě, kdyby došlo i k nějakému zhodnocení změn, co se týká kvality vysílání, případně sledovanosti. V následujících zprávách, které budou v příštích letech, jak ve zprávě o činnosti, tak ve zprávě finanční, bych chtěl, kdyby se tam zmínilo, jak se odrazila restrukturalizace na nákladech i na sledovanosti Českého rozhlasu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy všeobecnou rozpravu. Přistoupíme k rozpravě podrobné, do které se už ve všeobecné rozpravě přihlásil pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Na pana kolegu Hovorku hned budu reagovat a říkám jednoznačné ano a potvrzení. On tento problém teď skutečně existuje, protože pokud byste se začetli do zprávy o činnosti, tak vidíte jenom jakési konstatování. Když zjednoduším, suché konstatování, že vznikla stanice Český rozhlas Plus. Vznikla sloučením předchozích. Bylo zavedeno nové logo, byl zaveden nový název atd. Ale za prvé v této zprávě vůbec nevíte, kolik to stálo, jak se to promítlo do rozpočtu, ať tedy rozhlasu, nebo před malou chvílí diskutované televize, a také nevíme, jaký to mělo dopad na poslechovost. U té je zase dobré připomenout, že se dá vyhodnocovat nejdříve po roce v případě rozhlasového vysílání. Až budeme tady ve Sněmovně diskutovat na podzim druhou zprávu o hospodaření, tak se určitě budeme ptát právě na finanční stránku. Jak už jsem avizoval, budeme to směřovat po společných diskusích s Ministerstvem kultury k tomu, aby zprávy byly sloučeny dohromady do jedné, kde tedy můžete vidět změny, které ta která instituce provedla, a zároveň, jak se to promítlo do jejího hospodaření, respektive do spotřebovávání koncesionářských poplatků, které koneckonců platíme i my všichni. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nemůžeme, protože eviduji ještě jednu přihlášku do podrobné rozpravy a tou je pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte své dvě minuty.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem chtěl panu zpravodaji vaším prostřednictvím jenom k té zmínce o novém programu ČR Plus říci, že ten program, který vyšel z Rádia 6, z Českého rozhlasu 6 a předtím Svobodné Evropy, se výrazně proměnil a je stále svým způsobem zajímavým komentátorským rádiem. Ale vzhledem k tomu, že se vysílá na středních vlnách a na FM je chytitelný pouze v Praze, přichází tím průběžně a téměř maligně o posluchačstvo, protože ty střední vlny se bohužel už dneska na rádiích příliš neobjevují. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo takový není. Podrobnou rozpravu tedy končím. Budeme hlasovat o usnesení. Prosím pana poslance Kolovratníka, aby nás s ním seznámil.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Myslím, že podobně jako u České televize mohu poprosit o hlasování společně i pro ono doprovodné usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím o jedno upřesnění. Jak jsem byl informován, doprovodná usnesení nesmí být adresována panu ministrovi, ale vládě jako celku. Takže poprosím, abychom upřesnili doprovodné usnesení v tomto smyslu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Takže já ho upřesním. Volební výbor Poslanecké sněmovny žádá vládu České republiky o přípravu legislativního opatření vedoucího ke sloučení výroční zprávy o činnosti Českého rozhlasu a výroční zprávy o hospodaření Českého rozhlasu do jednoho dokumentu s cílem umožnit komplexní posouzení obsahu a formy společně s náklady a kvalitou vysílání Českého rozhlasu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pakliže nikdo nemá námitku k doprovodnému usnesení, o usnesení volebního výboru budeme hlasovat společně.

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 145, přihlášeno 103 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 2, návrh doprovodného usnesení i usnesení byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

    Vyhlašuji obědovou pauzu do 14.30 hodin. Zároveň upozorňuji, že ve 13.30 bude pokračovat přerušený evropský výbor, pro členy evropského výboru.

    Děkuji a přeji dobrou chuť.

    (Jednání přerušeno ve 13.04 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Vítám vás u dnešního odpoledního jednání Poslanecké sněmovny s interpelacemi na premiéra České republiky.

    Nejprve, než se dostaneme k interpelacím, mi dovolte, abych přečetl omluvy. Dnes odpoledne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Faltýnek, dále se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Sedláček, z důvodu jednání se omlouvá paní poslankyně Hnyková, pan poslanec Tomáš Podivínský se omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Vondrášek z pracovních důvodů, pan poslanec Ivan Pilný se omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Sklenák se omlouvá dnes od 12.45 do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Havíř se z dnešního jednání omlouvá od 16 hodin z osobních důvodů a ze zítřejšího jednání taktéž z osobních důvodů. To je z omluv zatím všechno.

    Budeme věnovat interpelacím, ale nejprve, než přejdeme k interpelacím, se s přednostním právem hlásí předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, omlouvám se zejména panu premiérovi i vám, že využívám svého práva přednostního hlasu, ale prostě některé informace jsou do té míry skandální, že vyžadují okamžitou reakci.

    Pan ministr Jurečka dnes na svých internetových stránkách zveřejnil stručnou informaci: "Vážně zvažuji, že navrhnu vládě snížení spotřební daně na pivo. Kalouskovo zvýšení" - Kalouskovo zvýšení, opakuji - "snížilo výběr této daně a celkovou produkci piva v České republice."

    Promiňte, že teď nemám to tričko "za všechno můžu já", nicméně dovolte, abych vás seznámil při této příležitosti s objektivní ověřitelnou skutečností, že ministr financí Kalousek ani poslanec Kalousek nikdy nenavrhoval zvýšení spotřební daně na pivo, nikdy pro to ani nehlasoval. Neříkám to snad proto, abych cítil zapotřebí dementovat každou pitomost, kterou řekne pan ministr Jurečka. Kdybych měl tuto ambici, tak bych nemohl dělat nic jiného než stát za tímto pultem a neustále dementovat samé pitomosti, které říká pan ministr Jurečka. Říkám to proto, jak smutný je pohled na tuto vládu. Naivní pasáček vepřů ve funkci ministra zemědělství plete se do daní, které jsou v kompetenci ministra financí. Ministr financí zase plete se do situace na Ministerstvu spravedlnosti a neřeší, zdá se, nic jiného. Pan premiér, který za to odpovídá, nemyslí na nic jiného než na to, jak ještě zítra ráno být panem premiérem. Je to věru velmi smutný pohled na tuto vládu.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dále se s přednostním právem hlásí pan předseda poslaneckého klubu ODS poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nejdřív zareaguji na svého předřečníka, ctěného kolegu, předsedu klubu TOP 09. On se nepatrně mýlí, protože pan ministr financí ještě zásadním způsobem řeší Ministerstvo zdravotnictví, nejenom spravedlnost, abychom byli spravedliví.

    Nicméně já mám zdvořilou prosbu na pana premiéra, jestli by nemohli zlepšit komunikaci uvnitř vlastního poslaneckého klubu. Třináct interpelací na premiéra je z jeho klubu, tady specialista pan poslanec Šincl, chudák, vy mu nikdy nic neřeknete a on pak musí brát opozici čas na to, aby se mohla ona ptát svého premiéra. Já vím, že se to může, že občas to někteří moji kolegové používali také Já jsem se nikdy nepřihlásil do rozpravy s dotazem: Pane premiére, proč jste tak dobrý, snad už nemůžete být ani lepší. A vy pak odpovíte: Ano, jsem tak dobrý. A pak přijde doplňující dotaz: To není úplně pravda, vy jste ještě lepší.

    Ale já myslím, že jestli tu disciplínu nechceme úplně dehonestovat, tak by bylo dobré toho používat jako šafránu, protože opravdu na to jsou porady poslaneckých klubů. Nic proti, fakt. Vy jste si minule liboval, jak je to super. No tak si zase můžete libovat. Jestli chcete hrát divadlo s vlastními stranickými kolegy, tak občas zajděte na jejich klub, řekněte jim, jak to je, a oni se nemusí ptát, jak je to s minimální mzdou, jak je to s poplatky ve zdravotnictví, jak je to s investičními pobídkami, jak je to - opět druhý dotaz - minimální mzda, to vyloženě trápí členy klubu ČSSD. Jako byste nevládli. Zkuste jim to říci a dejte prostor nebo nechte prostor i nám. Já vím, že vás to baví a máte připravené otázky i odpovědi, že vždycky si vezmete 2+5+2+1, devět nebo deset minut. Proč ne?

    Říkám, někteří moji kolegové to používali také, abych byl spravedlivý. Mně se to nelíbilo tehdy, když jsem byl ve vládních lavicích, nelíbí se mi to ani tady, ale ta míra je opravdu nebývalá.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Za prvé, myslím, že tohle je velmi zajímavý precedens, že v tuto chvíli, kdy je čas vyhrazen na půdě Poslanecké sněmovny pro interpelace poslanců na premiéra, zde vystupují předsedové opozičních klubů s přednostním právem a zabírají čas na interpelace pro své vlastní členy. Jestliže panu předsedovi Stanjurovi tolik záleží, jak zde zmínil, na tom, aby se na řadu dostali interpelující poslanci ODS, tak by neměl zabírat čas tím, že tady bude vystupovat zcela mimo pořadí. Měl by si řádně podat přihlášku na interpelace, aby v této části jednání Poslanecké sněmovny mohl vystoupit.

    Chci upozornit na to, že přihlášky na interpelace se losují. Já jsem jako opoziční poslanec v minulém volebním období také velmi často interpeloval premiéra a respektoval jsem fakt, že přede mnou byli vylosováni jiní členové Poslanecké sněmovny. Velmi často to byli také poslanci ODS, kteří interpelovali premiéra Nečase v minulém volebním období. A já jsem si nikdy nevšiml, že by v těch minulých letech pan předseda Stanjura z ODS vystoupil tady veřejně v Poslanecké sněmovně a kritizoval své kolegy z ODS, že zabírají prostor pro interpelace poslanců sociální demokracie. Jestliže pan předseda Stanjura teď změnil názor v okamžiku, kdy už ODS není ve vládě a kdy je v opozici, má na to určitě právo, ale já bych byl velmi rád, kdybychom nezrušili tento bod postupem řídícího schůze, protože my tady teď můžeme diskutovat a zabereme celý čas, který je pevně určen do 16 hodin na interpelace pro premiéra. A myslím si, že to je určité pohrdání těmi, kdo podali své přihlášky na interpelace a chtějí odpověď od předsedy vlády v čase, který je podle jednacího řádu k tomu určen.

    Mne samotného zarazilo, že řídící schůze dal slovo na začátku tohoto bodu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09. Já nechci nic vyvozovat z toho, že jak řídící schůze, tak i pan Kalousek jsou z jednoho poslaneckého klubu tady v této Poslanecké sněmovně, ale podle mého názoru to je postup, který pokud v něm budeme pokračovat, tak ten bod můžeme úplně zrušit z hlediska jednacího řádu, protože příště tady vystoupí pan předseda Sklenák z poslaneckého klubu sociální demokracie, protože má přednostní právo, a využije této chvíle k tomu, aby oslovil Poslaneckou sněmovnu a sdělil jí něco naléhavého, podobně jako to cítil pan předseda Kalousek, že chce sdělit něco naléhavého, svoji poznámku k výroku pana ministra zemědělství Jurečky. Ale tento bod se nejmenuje vyjádření předsedy poslaneckého klubu TOP 09 ke sdělení ministra Jurečky, ale jmenuje se interpelace poslanců na předsedu vlády.

    Já bych rád požádal vedení Poslanecké sněmovny, aby tuto věc vyjasnilo, protože do budoucna by to prakticky mohlo znamenat úplné zrušení tohoto bodu prostě proto, že by interpelace byly zcela vytěsněny vystoupeními těch členů Poslanecké sněmovny, kteří mají přednostní právo.

    Já nejsem ten, kdo tuto diskusi začal, já nejsem ten, kdo se první do této diskuse přihlásil, přede mnou se přihlásili dva řečníci, kteří mají přednostní právo, a řídící schůze jim dal slovo, to znamená, umožnil jim v této věci vystoupit. V okamžiku, kdy jim umožnil vystoupit, tak já jsem se přihlásil také, prostě proto, že mám také přednostní právo. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám panu premiérovi, ale tak jak on, tak i já se musím řídit platnými zákony. Hlavní, který mi to ukládá, je zákon o jednacím řádu Sněmovny, jehož § 67 zcela jasně říká: Kdykoli o to požádají, udělí předsedající slovo prezidentu republiky, členovi vlády, předsedovi nebo místopředsedům Sněmovny, předsedovi poslaneckého klubu. A mohu pokračovat dále. Pokud mi jednací řád jasně říká, že kdykoli o to požádá předseda poslaneckého klubu, musím mu udělit slovo. Chápu, že se to panu premiérovi nelíbí, nicméně mu musím udělit slovo, nařizuje mi to jednací řád.

    Nyní o slovo žádá předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem o to požádal a ve smyslu zákona jste mi slovo také udělil. Pokud máte pocit, že se tím prolamují nějaké precedenty, pane premiére, pak není nic jednoduššího, než se dohodnout na změně jednacího řádu, např. již nebudou vystupovat poslanci koalice, protože mají jistě spoustu jiných možností, jak oslovit své ministry, a jak zase nebudou jiní používat své přednostní právo. Můžeme to zpřesnit. Jistě. My se této diskusi nebráníme. Ale dokud nějaká pravidla platí, tak prostě platí. Využívají to poslanci koalice interpelacemi ve stylu: Jak to pane premiére děláte, že jste tak chytrý a krásný. A samozřejmě že my, opoziční poslanci, to vždycky využijeme i ve smyslu práva přednostního slova, dokud pravidla budou taková, jaká jsme si dohodli. Ujišťuji, že až budou jiná, budeme respektovat i ta jiná, a přejete-li si, pane premiére, diskusi o změně pravidel na toto téma, ujišťuji vás, že jsme připraveni.

    Já se omlouvám, nechtěl jsem zavést nový styl. Já jsem chtěl prostě reagovat na bezprecedentní lež člena vlády spojenou s osobním útokem, kterou zveřejnil na svých internetových stránkách vůči mně. A pokud to učinil v průběhu jednání Poslanecké sněmovny, tak kde jinde, kolegové, bych se vám měl svěřit s tímto pocitem než při zasedání Poslanecké sněmovny, abych vám řekl, že to, co zveřejnil ministr Jurečka na svých internetových stránkách, je prostě hloupá lež? A kdyby šlo jenom o hloupou lež jednoho nepříliš kompetentního ministra, tak bych pravděpodobně nevystupoval. Ale on je to celkový smutný pohled na tuto vládu. Znovu opakuji: Naivní pasáček vepřů, božím řízením ve funkci ministra zemědělství, se plete do daní. Daně opravdu nespadají podle kompetenčního zákona do portfolia ministra zemědělství. Pravděpodobně to nevadí, protože ministr financí, do jehož portfolia daně spadají, se zase plete do Ministerstva spravedlnosti, kde, jak jsme slyšeli, tak intenzivně konzultoval interpersonální vazby a intenzivně konzultoval tendr na náramky ministr financí na Ministerstvu spravedlnosti, a jak mi správně připomněl můj kolega Stanjura, ministr financí stejně intenzivně konzultuje procesy a mechanismy na Ministerstvu zdravotnictví, možná také proto, že kupuje nějaké kliniky a logicky ho to tedy zajímá. Takže ministr zemědělství plete se ministrovi financí do práce, ministr financí plete se ministryni spravedlnosti do práce, všichni dělají všechno, nikdo nedělá nic a nad tím vším jako duch boží nad vodami vznáší se pan premiér, v klidu a s úsměvem, protože si říká: Díky za každé nové ráno. Když nebudu chtít udělat pořádek, budu třeba ještě zítra premiérem. A to je ten velmi smutný pohled.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S přednostním právem se přihlásil o slovo místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Filip. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Po něm s přednostním právem pan premiér.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se všem, kteří se přihlásili do interpelací. Jan Werich řekl takovou moudrou větu: Klaunů, klaunů, těch je málo, ale šašků, šašků, těch je. A rozdíl mezi politikem a státníkem je v tom, že vystupuje ve chvíli, kdy má, a kvůli tomu, že má bolístku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Prosím pana premiéra.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já si skutečně nevzpomínám, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, na to, že by se v historii Poslanecké sněmovny v uplynulých letech kdykoli stalo, že by takovýmto způsobem byl narušen prostor pro interpelace poslanců na předsedu vlády. Vždycky to bylo tak, že byl připraven předseda vlády, byl připraven řádně vylosovaný seznam interpelujících poslanců a vždy v rámci tohoto bodu, který je přesně časově určen, dostal slovo vždy pouze ten poslanec, který byl vylosován na prvním místě. Já skutečně nerozumím tomu a ptám se, jak je možné, že nejprve tedy dostal slovo pan předseda Kalousek, který nebyl vylosován, a tuším, že ani nemá žádnou interpelaci, a že hned po něm dostal slovo pan předseda Stanjura, který sice má interpelaci, a několik interpelací - jak se zdá, tak nahrazuje chybějící aktivitu ostatních členů poslaneckého klubu ODS tím, že se tu přihlásil několikrát s interpelací. Já mu to nevyčítám, já jsem to dělal také, také jsem míval několik interpelací na premiéra vždycky během jedněch interpelací, abych měl větší šanci, že se alespoň na některou z těchto mých interpelací dostane, a vždy jsem se zlobil na poslance ODS, kteří se hlásili do interpelací na vlastního premiéra, protože zabírali prostor opozici. Ale to je myslím běžná věc. Je to v rámci pravidel. Všichni, kdo se přihlásili, byli vylosováni, nikdo nepředbíhal. Všichni to respektovali, seděli tady hodinu, hodinu a půl a čekali na to, až přijdou na řadu.

    Mně to připadá minimálně neslušné, že takovýmto způsobem je zneužit a nabourán prostor, který je vyhrazen pro interpelace. Já bych nikdy nevystupoval, kdyby stejný prostor nedostali pánové Kalousek a Stanjura zcela mimo pořadí vylosovaných poslanců a poslankyň. Prostor byl prolomen vystoupením pana poslance Kalouska, k němu se potom přidal pan poslanec Stanjura a to podle mého názoru není v pořádku. Já bych rád apeloval na vedení Poslanecké sněmovny, aby tato věc byla jednoznačně vyjasněna, a pokud jednací řád umožňuje takovéto narušení prostoru pro interpelace na premiéra, pak bych rád požádal, aby byla dohoda mezi poslaneckými kluby, že bude dodržena letitá zvyklost, že tento prostor je chráněn před diskusí těch, kdo mají přednostní právo. Protože ti, kdo mají přednostní právo, mohou vystupovat kdykoli během schůze Poslanecké sněmovny. Kdykoli mohou vystoupit a dostanou slovo, řídící schůze je povinen jim to slovo kdykoli udělit. Oni také nemají žádný časový limit pro své vyjádření. Je to podle mého názoru pohrdáním těmi, kdo se řádně přihlásili k interpelacím, že takovýmto způsobem je postupováno jak ze strany příslušných poslanců, kteří se přihlásili, ačkoliv museli vědět, že tento prostor je určen pro interpelace, tak i podle mého názoru, a omlouvám se pane řídící, i z vaší strany jako řídícího této schůze, že jste umožnil takováto vystoupení v čase, který je vyhrazen pro interpelace poslanců, kteří se řádně přihlásili a byli řádně vylosováni. Já chci protestovat proti tomuto postupu. A neříkám to jako premiér, ale říkám to jako člen této Poslanecké sněmovny. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane premiére, ale znovu musím odcitovat jednací řád. V pododdílu Jednání na schůzích Sněmovny, a my oba se patrně shodneme, že se teď nacházíme na schůzi Poslanecké sněmovny, v § 67 je jasně napsáno, že kdykoliv o to požádají, udělí předsedající slovo předsedovi poslaneckého klubu. Bohužel k tomu došlo. Omlouvám se, nemohu jinak, než dodržovat platný zákon o jednacím řádu Sněmovny. Pokud samozřejmě trváte na jeho zpřesnění nebo vyjasnění nebo změně, je to vaše právo, já ho plně respektuji.

    Teď s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo.

    Rád bych vám poblahopřál, pane premiére, k virtuozitě, s kterou jste teď imitoval majora Borovičku ze známého románu Škvoreckého Tankový prapor, který neustále říkal: "Jak je to možné?"

    Je to možné proto, že to umožňuje zákon. Pokud nám ten zákon nevyhovuje, tak ho změňme. Já znovu opakuji, že poslanci TOP 09 jsou velmi vstřícní ke všem dohodám, které tato pravidla upřesní, ať už se týkají otázky interpelací nebo čehokoli jiného. Ale pokud prostě nám to ta pravidla umožňují, tak nemůžete dupat nožičkou a říkat, jak je to možné, když je to na základě zákona, který jsme si společně schválili. To za prvé.

    Za druhé, ono to souvisí s tím, jak vy vážně vnímáte jednání s opozicí. Já když vám říkám, že jsme připraveni jednat o jednacím řádu, tak vy možná někde řeknete novinářům, že s námi jednat budete, ale doopravdy to tak nemyslíte. Vy dáváte v sobotním rozhovorech veřejnosti informace, že budete s námi jednat o fiskálním kompaktu a o podmínkách, abyste mi sdělil, že to nemůžu brát tak vážně, že s námi jednat nechcete. Takže nám potom nic jiného nezbývá, než využívat ta pravidla, která nám dávají platné zákony, abychom sdělili veřejnosti, jak pokrytecká je ta vláda a jak často lžou její členové.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Teď už se snad dostaneme k interpelacím.

    S první interpelací na premiéra je připraven pan poslanec Ladislav Šincl, který pana premiéra bude interpelovat ve věci minimální mzdy a jejího zavedení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom tady k této rozpravě uvedl, že náměty k interpelacím často pocházejí od občanů, kteří se obracejí na své poslance. V mém konkrétním případě v našem kraji existuje mnoho, mnoho občanů, kteří žijí z minimální mzdy, a proto moje interpelace je na téma minimální mzdy. Tak mi dovolte tady přednést svou interpelaci a neokrádat poslance o čas zneužíváním vašeho přednostního práva.

    Vážený pane premiére, bohužel lidé pracující za takzvanou minimální mzdu v současnosti stále nemají dostatečný příjem na důstojný život. Současná výše této minimální mzdy 8 500 hrubého nepokrývá ani jejich základní životní potřeby. Ti, kteří pracují za tuto mzdu, jsou tak paradoxně závislí na sociálních dávkách. Jen pro porovnání: sousední Německo zavádí od 1. 1. 2015 minimální mzdu ve výši 233 korun za hodinu, což vychází něco přes 39 tisíc korun měsíčně. Ve Francii je minimální mzda 39 458 korun. A existují i státy s daleko vyšší minimální mzdou. Čistá minimální mzda jednotlivce 7 565 korun je v České republice dle mezinárodní metodiky v současnosti o 2 118 korun nižší než hranice příjmové chudoby, která činí 9 683 korun. Toto se týká odhadem 120 tisíc občanů České republiky. Existuje tedy paradoxní situace, že ten, kdo pracuje za minimální mzdu, má menší příjem než ten, který nepracuje a žije jen ze sociálních dávek. Je jasné, že to je špatně. Pracovat se prostě musí vyplatit.

    Vaše vláda se snaží o sociální smír a věnuje se i sociálním otázkám. Zásadním tématem této oblasti je podle mého i problematika zavedení minimální mzdy. Proto bych se vás rád zeptal, v jaké fázi je nyní slib deklarovaný vládou, že bude zvýšena minimální mzda. (Upozornění na čas.) A také, jaké dopady bude mít zvýšení této mzdy na ekonomiku a na trh práce. Nebojíte se negativních dopadů, na které upozorňují kritici tohoto zavedení? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji panu poslanci. Skutečně mě mrzí, že první poslanec, který se dostává k interpelacím, se k nim dostává až 25 minut po zahájení tohoto bodu v rámci dnešního jednání Poslanecké sněmovny.

    K čemu tady v minulých letech došlo? To, že minulé vlády, kde shodou okolností byla ODS a byla tam shodou okolností TOP 09, z ideologických důvodů odmítly valorizovat jakýmkoli způsobem minimální mzdu, a to, že ta doba trvala od roku 2007 fakticky do roku 2013, to znamená, že se v naší zemi šest let nezvedla minimální mzda ani o korunu, vedlo k paradoxu, který jste, pane poslanče, popsal ve své interpelaci. Protože se v těch šesti letech nezvyšovala minimální mzda, ale několikrát se v rámci zvýšení životního minima zvyšovaly sociální dávky. To znamená, že došlo k paradoxu, kdy lidé, kteří pracují za minimální mzdu, mají nižší životní úroveň než lidé, kteří pracovat nemohou z nejrůznějších důvodů, přišli o práci a jsou závislí na sociálních dávkách. To je myslím paradox, který je naprosto demoralizující z hlediska fungování společnosti. A cílem vlády není, abychom snižovali sociální dávky, ale cílem vlády je, abychom postupnými kroky zvýšili minimální mzdu. A jestliže se tady šest let minimální mzda z ideologických důvodů vůbec nezvyšovala, tak je potřeba, aby vláda v tom něco reálného podnikla.

    Já jsem rád, že Rusnokova vláda, která zde byla v loňském roce, poprvé zvýšila mzdu o 500 korun po šesti letech. My jsme se dohodli a proběhlo jednání v rámci Rady hospodářské a sociální dohody. Já bych rád uvítal fakt, že se zaměstnavatelé a zástupci odborů dohodli. Dohodli se na návrhu na zvýšení minimální mzdy, a to o 500 korun od 1. ledna příštího roku. To znamená, že ze stávajících 8 500 korun hrubého se minimální mzda od 1. ledna příštího roku zvýší na 9 000 korun hrubého. A je to dohoda sociálních partnerů. Ministryně práce a sociálních věcí v tuto chvíli připravuje příslušné nařízení vlády. To prochází připomínkovým řízením. Předpokládám, že ještě do vládních prázdnin vláda toto nařízení projedná a schválí v souladu s názory sociálních partnerů.

    My jsme se dostali dokonce do tak paradoxní situace, že nedávno zveřejněná analýza potvrdila, že Česká republika má dokonce nižší minimální mzdu, než má Polsko, Slovensko a Maďarsko. To znamená, dostali jsme se do situace, kdy i státy, které mají nižší životní úroveň z hlediska hrubého domácího produktu na hlavu, mají vyšší minimální mzdu, než pobírají pracující v České republice. To je něco, co vláda rozhodně bude chtít změnit postupnými kroky.

    My jsme se dohodli v rámci koaličního programu na tom, že by se minimální mzda měla přiblížit zhruba 40 procentům průměrné mzdy v naší zemi. K tomu nám ještě něco chybí. Očekávám, že příští rok znovu proběhne diskuse mezi odbory a zaměstnavateli, a předpokládám, že tripartita doporučí vládě další krok postupného zvyšování minimální mzdy. A já bych byl velmi rád, kdybychom každý rok byli schopni přistoupit k postupnému zvýšení minimální mzdy, abychom se dostali na těch 40 procent mzdy průměrné.

    Tolik tedy velmi stručně reakce na vaši interpelaci.

    Možná co stojí za to ještě připomenout, jak jsem mluvil o tom, že byla ve vládě ODS a TOP 09, v těch letech 2007 do roku 2013 se nezvýšila minimální mzda ani o korunu, tak je zajímavé, že když se podíváte do historie, kdy to období bylo stejné, tak bylo v letech 1992 až 1996. V té době tady také vládla Občanská demokratická strana a opět došlo ke zmrazení minimální mzdy. Potom po volbách v roce 1998 vláda vedená sociální demokracií se snažila tu situaci napravit a došlo během těch osmi let k dalšímu postupnému zvýšení minimální mzdy.

    Já si myslím, že nelze předpokládat, že by zvýšení minimální mzdy mělo jakékoliv negativní dopady na otázku uplatnění lidí na trhu práce, zejména vzhledem k tomu, že za těch šest let, kdy se minimální mzda vůbec nezvýšila, se reálně díky inflaci výrazně snížila její kupní síla. A postupné zvýšení nebude mít negativní dopady na zaměstnatelnost lidí s omezenou kvalifikací. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance, zdali má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Když jsem řekl v našem kraji, kde je opravdu spousta lidí, kteří pracují za minimální mzdu, proto se na to dotazuji a velice mě to zajímá a také samozřejmě ty občany, kteří se na mne v této věci obrátili, abych vás interpeloval.

    Nicméně dovolte mi ještě doplňující otázku. V případě minimální mzdy jde rovněž o konkurenci ohledně nákladů práce mezi zeměmi. Kritici zvyšování minimální mzdy, jako je třeba pan Kalousek a pan Stanjura, kteří zde vystupovali, tvrdí, že rostoucí minimální mzda vytlačí pracovní místa za hranice. Jak jsem již zde uvedl malý příklad z Německa a Francie, a jistě existují i další země, které mají minimální mzdu v úplně jiné výši než Česká republika. Máte přehled o situaci v Evropské unii, v okolních zemích a bere se při přípravě zvýšení minimální mzdy ohled na tento faktor? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Pan premiér doplní svoji odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, institut minimální mzdy je skutečně rozšířený v zemích Evropské unie a zpravidla v zemích Evropské unie je zaveden. Z těch 28 členských států Evropské unie 21 z nich má legislativu, která stanoví výši minimální mzdy, to znamená v zásadě 2/3 členských zemí Evropské unie pracují s institutem minimální mzdy, 1/3 členských zemí v zákoně institut minimální mzdy zavedený nemá. Teď se chystá změna v Německu. Na základě minulých voleb do německého Bundestagu tamní sociální demokracie vyjednala v rámci koaliční smlouvy zavedení minimální mzdy i v Německu na plošné úrovni.

    Ale u těch zemí, které nemají minimální mzdu, ten systém funguje jinak, protože jsou to vesměs země skandinávského typu, kde je rozvinutý sociální dialog. V těchto zemích se minimální mzda stanoví v jednotlivých odvětvích na základě kolektivních dohod vyššího stupně. To znamená, např. ve stavebnictví nebo ve strojírenství se dohodnou zaměstnavatelé a odbory a stanoví v rámci své dohody úroveň minimální mzdy pro zaměstnance v těchto odvětvích. To znamená, nedefinují to v těchto zemích národní legislativy, ale vždycky se na tom dohodnou odbory a zaměstnavatelé a vtělí to do vyšších kolektivních smluv.

    Čili to, co se dnes odehrává v České republice, to, že máme zakotvenu v zákoně minimální mzdu, to, že se snažíme tu minimální mzdu postupně zvyšovat, tak je hlavní proud v rámci zemí Evropské unie.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dostáváme se k druhé interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci zadržovaných dětí v Norsku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Pane premiére, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Poslanecká sněmovna se minulý týden i dnešního dne zabývala interpelací na řadu ministrů ve věci podle mého hlubokého přesvědčení neoprávněně a protiprávně zadržovaných dětí v Norsku. Už jsou tam tři roky. Pan premiér se v debatě a v diskusi k této věci vyjádřil a vyjádřil se tak, že se tomu bude věnovat. Chtěl bych slyšet od pana premiéra, co tedy konkrétního premiér České republiky udělá pro to, aby se děti navrátily rychle do České republiky a nemusely dále pobývat v zemi mimo své rodiče. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl na úvod poděkovat za to, že to téma bylo otevřeno na půdě Poslanecké sněmovny v rámci písemných i ústních interpelací, protože si myslím, že vůbec není špatně, pokud se provede celková revize toho, co může vláda České republiky ve všech oblastech podniknout k tomu, aby se pokusila maximálně této rodině pomoci.

    Tato rodina bohužel od roku 2011 prochází velmi těžkými zkouškami. Je to rodina, která žije v Norsku už řadu let, jsou to lidé, kteří tam žijí a pracují. Dvě děti, o které se jedná a které byly odňaty této rodině, se v Norsku také narodily, ale jsou to čeští občané, to znamená je povinností české vlády, aby se starala o jejich osud.

    Na základě diskuse, která tady byla minulý týden v Poslanecké sněmovně, jsem požádal příslušná ministerstva, tzn. všechny odpovědné úřady, které v té věci měly cokoli do činění nebo mít do činění mohly, aby Úřadu vlády poskytly písemnou informaci o všech aktivitách, které proběhly, o plánovaných záměrech nebo návrzích, které k tomu jednotlivé resorty mají. Já bych rád připravil ucelenou zprávu, která pak bude předložena na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Myslím si, že už to, že jsme o tom zahájili diskusi, a to, že se Úřad vlády obrátil na jednotlivá ministerstva, vedlo k tomu, že začal určitý pohyb, a já jsem tomu rád.

    Dostal jsem informaci, která je součástí reakce na vaši interpelaci, kterou jste podal, pane poslanče, že se 17. června letošního roku uskutečnilo meziresortní jednání všech zainteresovaných úřadů a ministerstev na Ministerstvu zahraničí. Pořádala ho vrchní ředitelka sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničí k dalšímu postupu v případu. To znamená, dochází k určité koordinaci postupu všech složek státní správy. Předpokládám, že na základě souhrnné informace, kterou předložím do Poslanecké sněmovny, bude zřejmé, jaké postupy teď jednotlivé státní úřady koordinovaně zvolí k tomu, abychom prověřili všechny možnosti, jak pomoci.

    Já teď nemohu na základě informací, které mám k dispozici, slíbit, že Česká republika už našla nějaký konkrétní nástroj, kterým bude schopna ve své kompetenci a ve své pravomoci zasáhnout. V každém případě budou odpovědně prověřeny všechny možnosti. Obrátíme se na všechny úřady, aby nám daly svá odborná doporučení, svá stanoviska. Předpokládám, že ten postup by byl koordinován i nadále na půdě Ministerstva zahraničí a že by o této věci také informoval ministr zahraničí na příští schůzi Poslanecké sněmovny spolu se zprávou, kterou bych podal jako předseda vlády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Chci vám poděkovat, pane premiére, za to, že se té záležitosti věnujete. Chci vás ujistit o dvou věcech. Pokud uděláte revizi přístupu České republiky k ochraně práv českých občanů žijících v jiných zemích, můžete si být jist tím, že já osobně zcela určitě a věřím, že poslanecký klub občanských demokratů, podpořím jakékoliv aktivity vedoucí lepší ochraně občanů České republiky žijících v zahraničí. Za druhé vás chci ujistit, že tu záležitost budeme sledovat, a věřím, že nebude důvod k další interpelaci a že se věci pohnou tak, aby se děti vrátily do České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Pan premiér nemá doplňující odpověď. Děkuji.

    Přistoupíme k třetí interpelaci. Pan poslanec Petr Kořenek bude interpelovat premiéra Bohuslava Sobotku ve věci podpory investic a investorů. Připraví se pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vláda neustále mluví o podpoře investic, lákání nových investorů atd. Jaká konkrétní legislativní i nelegislativní opatření vláda chystá v této oblasti? Zvláště bych si pak dovolil upozornit na problémy Zlínského kraje, protože jsem z tohoto kraje, a v této souvislosti pak na špatnou dopravní infrastrukturu a samozřejmě i problémy se získáváním investorů, zvláště pak na Valašsku. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi a poprosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče vláda může pro zlepšení investičního prostředí v České republice podniknout několik naprosto konkrétních kroků. Snažíme se teď v rámci i diskuse o tom, jak podpořit hospodářský růst, identifikovat slabá místa, která existují v naší legislativě.

    První úkol, který máme, je připravit novelu zákona o investičních pobídkách tak, abychom reagovali na úpravy podmínek ze strany Evropské komise. Chceme ale také ten zákon novelizovat tak, abychom se zaměřili na příliv investic s vysokou přidanou hodnotou zejména do strukturálně postižených regionů, které trpí vysokou nezaměstnaností. Rádi bychom také, abychom se zaměřili na takové výroby, u kterých je potenciál využití výsledků vědy, výzkumu a inovací zde v České republice, abychom byli schopni využít ten velký vědecko-výzkumný potenciál, který v naší zemi reálně máme a který je také silně podporován z veřejných rozpočtů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance - nemá doplňující otázku.

    Přikročíme ke čtvrté interpelaci. Pan poslanec Petr Fiala bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci státního rozpočtu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, já jsem jeden z mála, který nevyužil svého přednostního práva v té úvodní diskusi, a musím konstatovat, že do značné míry souhlasím s obhajobou interpelací, kterou zde měl pan premiér. Myslím si, že pokud bychom se nedokázali shodnout na tom pořádku, že bude nutná skutečně dohoda předsedů poslaneckých klubů. Protože změnu zákona o jednacím řádu bych určitě nedoporučoval ani nepodporoval.

    Doufám, že si nebudu muset dát přednostní právo, že stihnu v limitu položit svůj dotaz. Můj dotaz se týká státního rozpočtu.

    Vláda v pondělí schválila rámce státního rozpočtu, jakési mantinely na další léta, a z toho vyplývá, že plánujete schodek státního rozpočtu ve výši 100 miliard korun v letech 2015 až 2016 a 95 miliard v tom následujícím roce. Přitom připomínám, že v době ekonomického poklesu skončil loňský rozpočet se schodkem 81,8 mld. korun. Takže se zdá, že v době, kdy všichni očekáváme růst hrubého domácího produktu někde mezi 1,7 až 2,5 % v jednotlivých letech, tak vy stejně jako v době vaší minulé vlády budete opakovat tu chybu, kterou jsme těžce napravovali, že v době růstu utrácíte víc, než je skutečně potřeba.

    Vaše vláda v programovém prohlášení také zmiňuje opatření na lepší výběr daní, ale když se podívám na předložený návrh státního rozpočtu, tak ten počítá s nárůstem daňových příjmů zhruba o 10 mld. korun ročně, což je ale způsobeno růstem ekonomiky, nikoliv lepším výběrem daní.

    Takže moje otázka je, proč vaše vláda rezignovala na snižování státního dluhu a plánuje budoucnost nás všech na dluh. A kolik očekáváte, že přibude ve státní pokladně peněz v příštím roce na základě vašich opatření, která mají zlepšit výběr daní?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, i když prozatím součástí předběžného návrhu zákona o státním rozpočtu, a chci zdůraznit, že to je předběžný návrh, ten skutečný vláda bude schvalovat na přelomu srpna a září a pošle ho teprve v září do Poslanecké sněmovny a teď se ještě bude jednat mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty, tak chci zdůraznit, ten schodek 100 mld. korun je zhruba o 20 mld. korun menší, než plánovala vaše koaliční vláda v době, kdy jste ještě byli u moci. Když se podíváme na rozpočtový výhled, který byl schválen v době vlády Petra Nečase, tak se předběžně počítalo s tím, že schodek se bude pohybovat někde kolem 120 mld. korun. Pak samozřejmě ještě do toho ale zasáhla Rusnokova vláda. Čili oproti střednědobému výhledu, tak jak byl předložen a my jsme ho zdědili po minulých vládách, dochází k nominálnímu snížení schodku o cca 20 mld. korun oproti číslům, která byla v rozpočtovém výhledu.

    To samozřejmě nevytváří úplně jednoduchou situaci a výrazně to zvyšuje tlak na úspory ve státním rozpočtu. My jsme se skutečně rozhodli, že budeme úspory hledat tam, kde to nepodlomí hospodářský růst. A tak jak se v minulých letech neustále mluvilo o tom, že se sníží provozní výdaje státu, a místo toho se braly peníze důchodcům a rodinám s dětmi a státním zaměstnancům, jakoby snížení tempa valorizace penzí šetřilo provozní výdaje státu, no nešetřilo, tak my jsme se rozhodli zaměřit na skutečný provoz. To znamená: Výdaje na právní služby jdou na polovinu, meziročně. Výdaje na ostatní služby, outsourcing meziročně jdou na polovinu. Snižují se výdaje na cestovné na všech úřadech. To znamená, snažíme se skutečně zasáhnout zbytečné provozní výdaje a jdeme cestou velmi silné redukce.

    A pokud jde o opatření, která směřují ke zlepšení výběru daní, to samozřejmě vyžaduje čas. Je škoda, že když nastoupila vláda ODS, tak zrušila zákon o registračních pokladnách. My teď musíme ten systém připravit znovu. Samozřejmě v moderní podobě, tak jak dnes existuje v zemích, jako je třeba Chorvatsko. To znamená, chceme zavést elektronickou evidenci tržeb. Slibujeme si od toho výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty. Ty zákony se ale musí nejprve napsat, musí se předložit a schválit a implementace nějakou dobu potrvá. Stejně tak potřebujeme, aby se zavedl elektronický výkaz daně z přidané hodnoty. I na to je potřeba přizpůsobit příslušné systémy.

    Vláda tedy počítá s tím, že příští rok využije zejména jednorázové příjmy například ve formě zisků od státních nebo polostátních firem, a počínaje rokem 2016 a zejména počínaje rokem 2017 použije prostředky, které budou získány díky zavedení už konkrétních opatření proti daňovým únikům.

    Samozřejmě ta opatření proti daňovým únikům se snažila zavádět i minulá vláda. Já chci poctivě říci, že například to, co se odehrálo za Nečasovy vlády ve vztahu ke kaucím na alkohol, byť to bylo vyvoláno a muselo to být vyvoláno metanolovou aférou, tak přesto to byla správná reakce a určitě to vedlo k tomu, že se trh do značné míry vyčistil. To samé správné opatření, které my jsme i v opozici podporovali, bylo zavedení kaucí pro prodejce pohonných hmot. Opět opatření, které evidentně mířilo a míří správným směrem. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Fiala má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Fiala: Jenom velmi stručně. Pane premiére, samozřejmě není úplně korektní srovnávat rozpočtové výhledy. Já se ani nepamatuji, že by takový byl z období, kdy jsme čelili opravdu vážným ekonomickým problémům, a ze situací, kdy očekáváme růst hrubého domácího produktu a kdy bychom na to měli odpovídajícím způsobem reagovat. A ta odpovídající reakce je opravdu šetřit. A jestli jsem dobře poslouchal odpověď na moji druhou otázku, a to je, kde očekáváte, že se zlepší výběr daní, a kolik očekáváte, že ten zlepšený výběr daní přinese do státní pokladny, tak jsem se toho čísla nedočkal. Ale dozvěděl jsem se, že plánujete různé registry, a to podle mě, tak jak jste to popsal, znamená spíše zvyšování byrokracie a znamená to také určitě nové výdaje na zavádění těch opatření.

    Takže jaké je to reálné číslo, které předpokládáte, že bude pozitivní pro státní pokladnu, a které vznikne z toho, že skutečně zlepšíte reálným způsobem výběr daní?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o doplňující odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Když v Chorvatsku zavedli plošný systém elektronické evidence tržeb - tzn. zařízení, kdy pokladna, která vám vystaví účtenku, a to nemusí být nějaká klasická velká pokladna, může to být klidně mobilní telefon, který je on line propojený s Ministerstvem financí, k němu je připojená tiskárna, vytiskne vám účtenku -, tak to zvýšilo výběr daně z přidané hodnoty v Chorvatsku zhruba o 20 procent. Čili v Chorvatsku zavedení toho opatření, které bylo zavedeno velmi plošně a velmi nekompromisně, vedlo k takovému zvýšení výnosu daně z přidané hodnoty. To je myslím velmi dobré číslo. Já samozřejmě v tuto chvíli nechci říkat, že u nás je stejná mezera ve výběru DPH jako v Chorvatsku. Očekával bych, že v Chorvatsku byla vyšší, než existuje v České republice. Ale v každém případě má cenu, abychom se do projektu elektronické evidence tržeb pustili, zejména v situaci - já to musím bohužel konstatovat a říci bohužel -, kdy nás v těch opatřeních proti daňovým únikům předběhla řada okolních zemí.

    A zejména se závistivě díváme na Slovensko. Co se odehrálo na Slovensku zejména v posledních dvou letech v boji s daňovými úniky, to kdyby se odehrálo v České republice, tak můžeme mít mnohem nižší schodek státního rozpočtu, než je těch navrhovaných 100 mld. korun. Právě řada konkrétních slovenských opatření pro nás je příkladem. Je to výhodné pro Českou republiku prostě proto, že ta opatření byla na Slovensku vyzkoušena, ukazuje se, že fungují. Už jsou známy v řadě případů i konkrétní finanční přínosy. Tak jak jsme jednali se zástupci slovenského Ministerstva financí, kdyby teď měli možnost zavést ten nový chorvatský systém registračních pokladen, tak by ho pravděpodobně zavedli. Oni mají technologicky starší systém, ale budou se snažit o jeho další rozvoj.

    Takže jsou tady konkrétní možnosti, konkrétní příklady. Bohužel naše země má řadu let zpoždění i z hlediska elektronizace daňové správy a teď potřebujeme během dvou let to zpoždění dohnat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S pátou interpelací se přihlásila paní poslankyně Nytrová, která bude pana premiéra interpelovat ve věci podpory rodin s dětmi. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji, pane předsedající, za udělení slova.

    Vážený pane premiére, dovolte mi interpelovat vás ve věci podpory rodin s dětmi. Česká republika zůstává v úrovni porodnosti i úhrnné plodnosti i přes uměle proklamovaný baby boom v posledních několika letech na chvostu Evropské unie a reálně jí hrozí rychlé stárnutí populace, rozklad sociálního systému a zpomalení dlouhodobého ekonomického růstu. Bytová a prorodinná státní politika může do nestabilních, nejistých či zpožděných kariér mladých lidí přinést určité prvky stability a motivace, např. posílit jejich prorodinné a reprodukční chování, zakládání rodin, sňatečnost, porodnost či snížit věk rodičů při narození prvního dítěte, a to např. zvýšením dostupnosti bydlení pro mladé lidi a aktivní podporou rodin s dětmi ve formě např. porodného nejen na jedno dítě. Pro mladé páry hodlající založit rodinu či již pro vzniklé mladé rodiny s dětmi je problematika dostupnosti stabilního bydlení velice aktuální, jelikož osamostatnění se, založení vlastní rodiny a výchova dětí jsou nutně svázány se zajištěním samostatného, bezpečného, kvalitního a dlouhodobě jistého bydlení.

    Založení rodiny předpokládá vytvoření prostředí jistoty a bezpečí. Proto si dovolím dát dotaz: Jaká opatření plánuje vláda pro podporu rodin s dětmi?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nytrové. Prosím pana premiéra o odpověď, jaká opatření vláda chystá na podporu rodin s dětmi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, určitě neexistuje jednoduchá souvislost mezi tím, kolik prostředků se poskytne na přímou nebo nepřímou podporu rodin s dětmi, a porodností. Ten problém je mnohem komplikovanější z hlediska demografického vývoje, ale samozřejmě jde o prostředí, které by mělo být přátelské vůči rodinám, a přátelské zejména vůči rodinám, které přijmou tu odpovědnost, mají děti a starají se o jejich výchovu. Takové rodiny si nepochybně zaslouží podporu vlády.

    Za prvé chci říci, že politika vlády je zaměřena na to, abychom těmto rodinám s dětmi už nic dalšího nebrali. V minulých letech řada škrtů směřovala k tomu, že se omezoval přístup k podpoře zejména pro středněpříjmové rodiny s dětmi ze středních vrstev. Náš sociální systém byl v minulých letech deformován způsobem, že vlastně rodiny s dětmi ze středních vrstev ztratily nárok na sociální dávky a ten nárok už zůstal jenom pro rodiny s těmi nejnižšími příjmy. Já souhlasím s tím, že právě tyto rodiny tyto prostředky potřebují, ale nevím, jestli je to úplně spravedlivé vůči středním vrstvám, vůči rodinám ze středních vrstev, které mají děti, protože tyto rodiny také platí daně a také se o děti starají. Čili nechceme brát rodinám s dětmi další peníze. Nebudeme zvyšovat daň z přidané hodnoty. To bylo velmi negativní opatření.

    Chceme, aby rodiny s dětmi také nějaké prostředky mohly ušetřit. Mimo jiné to je jeden z důvodů, proč jsme už nechtěli obnovovat poplatek v nemocnici za pobyt, protože ten samozřejmě zasahoval i rodiny s dětmi v případě, že měly v nemocnici děti.

    Chceme poskytnout - a dohodli jsme se na tom ve vládním programu - porodné i na druhé dítě v rodině. Ministryně Marksová už předložila příslušný návrh zákona, tzn. porodné by nebylo jenom na první dítě, ale bylo by také na druhé dítě. Paní ministryně navrhuje, že by tedy nebylo 13 tisíc korun jako na první dítě, ale navrhuje ho ve výši 10 tisíc korun na druhé dítě.

    Chceme se soustředit na zlepšení situace na trhu práce z hlediska aktivní politiky zaměstnanosti. To znamená, vláda teď zkoumá možnosti, jak podpořit matky s dětmi, které se vracejí po rodičovské dovolené na trh práce. Jednou z možností, na které jsme se dohodli ve vládním programu, je možnost dočasného snížení plateb sociálního pojištění za tyto matky, které se po rodičovské dovolené vracejí na trh práce, a Ministerstvo práce by teď tento systém mělo připravit a pilotně odzkoušet.

    Chceme také, aby se zlepšila dostupnost předškolních zařízení, zejména v těch regionech, kam se v minulých letech kvůli práci nebo z jiných důvodů přesunulo velké množství mladých rodin, které teď mají děti. V některých obcích, zejména kolem velkých měst, je ta situace beznadějná. Dohodli jsme se - a minulá vláda schválila program, kde použijeme peníze z Evropské unie pro ty obce a města, které se rozhodnou rozšířit kapacitu mateřských, ale také základních škol. To znamená, bude k dispozici program už od příštího roku, aby obce, které mají tuto naléhavou potřebu, dosáhly na státní podporu. Dnes je to totiž tak, že když chce obec postavit nebo rozšířit mateřskou školku, tak na to musí mít peníze, jinak jí vlastně nikdo nepomůže. A pokud se podíváme na rozpočty obcí, které narostly a nabobtnaly díky satelitní výstavbě, tak jejich rozpočty velmi často neodpovídají tomu počtu dětí, o které by se jako obce měly postarat. Takže to pokládám za velmi důležité opatření směřující ke zlepšení služeb, ke zvýšení nabídky předškolních zařízení, ke zlepšení situace na trhu práce pro rodiče, kteří se vracejí po rodičovské dovolené.

    A možná ještě připomenu jedno opatření, které je podle mého názoru také vstřícné vůči rodinám s dětmi, a to je snížení daně z přidané hodnoty na léky a na náhradní dětskou výživu. Od 1. ledna příštího roku vláda navrhne Parlamentu v krátkém čase, aby se snížilo DPH z 15 na 10 % právě u těchto položek. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, zdali má paní poslankyně doplňující otázku. Děkuji panu premiérovi i jako otec čtyř dětí.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Velmi významným problémem dnešní doby je dále ještě neplacení výživného ze strany jednoho z rodičů. Jak bude vláda řešit tento závažný problém?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za doplňující otázku. Poprosím pana premiéra o odpověď na ni.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Už tady v minulosti na půdě Poslanecké sněmovny, tuším že dvakrát, byl předkládán návrh zákona, kterým se řešila otázka jakéhosi zálohovaného výživného, které by bylo poskytované státem v přesně vymezených případech, to znamená, kde je druhý rodič, který se stará o dítě, konfrontován s neodpovědností rodiče, který neplatí výživné. Dohodli jsme se v rámci vládního programu, že takovýto zákon bude součástí legislativního plánu vlády, čili norma bude připravena. Předpokládám, že to bude v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí, a byli bychom rádi, kdyby během tohoto volebního období byla předložena do Poslanecké sněmovny, a věřím, že získá podporu. Nejde totiž o to, že by stát měl nahrazovat neodpovědného rodiče, který neplatí výživné, ale stát by měl poskytnout omezenou dočasnou podporu rodině, která je tímto krokem silně ekonomicky zasažena. A často rodina může být ve velkých problémech.

    Chci jenom připomenout, že to byla tuším Nečasova vláda, která zrušila sociální příplatek, což byla dávka, která byla určena zejména pro samoživitele nebo samoživitelky, a více než 110 tisíc samoživitelek nebo samoživitelů přišlo o několik tisíc korun měsíčně. A to jsou nejčastěji rodiny, které jsou postiženy i tím nešvarem neplacení výživného. Čili ve vymezených případech tam, kde už byla podána žaloba, tam, kde je prokazatelné dlouhodobé neplacení výživného, by stát měl na omezenou dobu poskytnout určitou zálohu a pak ji samozřejmě vymáhat po tom, kdo výživné neplatil.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S šestou interpelací je přihlášena paní poslankyně Věra Kovářová, která pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci nedostatku zubních lékařů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci, která patrně nepatří k příliš viditelným problémům naší země, její dopady na kvalitu života jsou ale zásadní. Problém spočívá ve skutečnosti, že podle mých informací panuje v České republice nedostatek zubních lékařů kombinovaný s jejich koncentrací ve velkých městech. Důvod je nasnadě. Stomatologů odchází do důchodu více, než kolik jich opouští vysoké školy. Věk stávajících stomatologů přitom nedává naději, že by se situace mohla zlepšit. Naopak, bude už jen horší. Obyvatelé menších sídel musí za zubním lékařem dojíždět velmi daleko. V blízkosti svých bydlišť je jednoduše nemohou sehnat. Například ve Vysokém nad Jizerou v Krkonoších dojíždí řada občanů 20 až 30 km a podle mých informací to není výjimkou.

    Na předchozí schůzi jsem v této věci interpelovala pana ministra zdravotnictví, který ve své odpovědi naznačil, že se vláda nevyhovující rozmístění chystá řešit prostřednictvím dotací pro ty ze stomatologů, kteří se usadí a svoje služby budou poskytovat na venkově. Osobně toto řešení nepovažuji za šťastné. Daleko více by prospělo rozšíření kapacit vysokých škol. Stomatologů je prostě objektivně málo. Čím více jich bude, tím větší je šance, že se část z nich přesune z měst na venkov. K tomuto pohybu povede podle mého názoru přirozený vývoj.

    Vážený pane premiére, považuje vaše vláda nedostatek stomatologů na venkově za problém a jak a také kdy se jej chystá řešit? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní poslankyně. Musím konstatovat, že problém, na který jste upozornila, je skutečně reálný problém. Není to, jak tady často v Poslanecké sněmovně řešíme, problém virtuální povahy, tohle je skutečný problém, který trápí občany.

    Souhlasím s vámi, že situace je špatná zejména v řadě venkovských regionů, ale není jednoduchá také ve velkých městech. Průměrný věk stomatologů se zvyšuje. Delší dobu je většina stomatologů v České republice dokonce buď na hranici, nebo už po hranici důchodového věku. Reakce přišla před několika lety a postupně se začala navyšovat kapacita příslušných vysokých škol, kde stomatologové studují. Za posledních deset let se kapacita zdvojnásobila oproti situaci, která tady byla ještě před deseti lety. To, na co narážíme z hlediska dalšího zvýšení kapacity pro studium nových stomatologů, je za prvé limit financí a za druhé je tady také limit dostatku zkušených pedagogů, kteří by na těchto školách mohli vyučovat, to znamená kapacita pro vzdělávání nových stomatologů. To znamená jsou tady dva limity - pedagogické zázemí na vysokých školách a pak je tady otázka finančních prostředků, které by takovéto studium mohly financovat.

    My vidíme určitou možnost skutečně v oblasti vzdělávání. Ministerstvo zdravotnictví se v tuto chvíli zabývá i v debatě s profesními organizacemi lékařů možnostmi, jak zjednodušit zdravotnické vzdělávání v České republice. Jednou z možností, o kterých se debatuje, je i zvažovaná změna zákona č. 95/2004 Sb., která by umožnila spolufinancovat specializační vzdělávání zubních lékařů formou dotací na takzvaná rezidenční místa. Čili ano, je to jedna z variant spojit podporu vzdělávání stomatologů s tím, aby fungovali v rámci míst, která určí zdravotní pojišťovny jako kritická. Chci připomenout, že odpovědnost za dostupnost sítě z hlediska i dostupnosti stomatologické péče mají zdravotní pojišťovny. To znamená, ony mají povinnost, aby zajistily dostupnost této péče. Já jsem velmi rád, že velmi často obce a města hledají vlastní možnosti, jak mladé lékaře podpořit například ve formě nižších nájmů pro jejich ordinace nebo například tím, že nabídnou příslušnému lékaři i byt, pokud takový byt k dispozici mají. To znamená jsou tady i další možnosti, jak mohou i samosprávy ve spolupráci s pojišťovnami přispět k tomu, aby se situace v oblasti poskytování stomatologické péče zlepšila.

    To je v tuto chvíli velmi rychlá informace o tom, co se připravuje ze strany vlády. Rádi bychom spojili příspěvek na vzdělávání stomatologů s podporou toho, aby praxi vykonávali v určité lokalitě, kde existuje společenská potřeba.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím paní poslankyni. Má zájem o doplňující otázku.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Odpověděl jste mi na otázku, jakým způsobem se vláda chystá řešit nedostatek stomatologů, avšak jste neodpověděl, v jakém časovém horizontu, zda už máte nějakou představu, kdy by změna zákona, který jste zmiňoval, přicházela v úvahu. To za prvé.

    A ještě bych měla takový malý dotaz, protože nedostatek stomatologů na venkově je jedna věc, a co se týče venkova a lékařů, je tam také nedostatek pediatrů a dětských lékařů. Zda vláda neuvažuje o něčem podobném v rámci specializačního vzdělávání, případně podpory rezidenčních míst i v tomto případě. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pokud se podíváme na skutečnost, že v polovině letošního roku také končí výjimka, která se týká přesčasové práce lékařů v ČR, tak můžeme velmi rychle konstatovat, že máme obecně nedostatek lékařů v ČR, pokud se podíváme na rozsah zdravotní péče, která by měla být v ČR poskytována. Čili máme generální problém, který se týká toho, jakým způsobem budou zajišťovány zdravotnické služby. Nejde jenom o praktické lékaře, jde také o lékaře v nemocnicích a zdravotní personál v nemocnicích vzhledem k tomu, že už nebudeme moci uplatňovat výjimku na zvýšený počet přesčasových hodin, které lékaři mohou legálně v nemocnicích odpracovat. Takže máme problém obecně s množstvím lékařů, máme problém také s tím, že ročně několik set vystudovaných lékařů přímo odchází pracovat do zahraničí, aniž by kdykoliv zahájili po studiu svoji praxi tady v ČR. To je také velmi negativní trend, který ještě zhoršuje napětí, které dnes existuje na trhu práce, a já se domnívám, že bychom měli především hledat možnosti, jak zabránit odchodu lékařů do zahraničí. Jedna z věcí, která s tím souvisí, je také otázka odměňování a plateb od zdravotních pojišťoven. Čili jde o to, abychom měli dostatek prostředků na platby ať už pro lékaře, nebo zdravotní personál.

    České zdravotnictví je ve srovnání s ostatními systémy relativně levné. My vydáváme za zdravotní péči zhruba sedm procent HDP, ale jsme levní zejména tím, že se výrazně šetří právě v oblasti platů. To znamená, ten náklad je dnes velmi nízký i díky tomu, že na platy vydáváme v poměru k celkovým výdajům zdravotní péče mnohem méně než vyspělé země. To samozřejmě vytváří tlak na to, aby například lékaři odcházeli do zahraničí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za tuto odpověď.

    Se sedmou interpelací se přihlásil pan poslanec Václav Klučka, který pana premiéra bude interpelovat ve věci poplatků ve zdravotnictví, takže na téma volně navážeme. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Asi nebude od věci, že se vám úvodem pokusím sdělit, že požádám legislativní odbor o to, aby mi vysvětlil propojení § 67 s paragrafy 110, 111 jednacího řádu, které úzce vymezují právě proces interpelací, včetně času a struktury provádění interpelací ve Sněmovně.

    A teď, pane premiére, dotazy na vás. Mnohé z politických subjektů se věnovaly velmi podrobně věcem kolem poplatků v nemocnicích ve svých volebních programech. V době, kdy vznikala vláda, se dohodla koaliční smlouva, která jasně definovala spojené stanovisko ke zdravotnickým poplatkům, takže mě zajímá váš názor na aktivity některých členů koaliční vlády týkající se snahy znovu zavést poplatky za pobyt v nemocnici. Teď se nehovoří de facto o poplatcích 30 korun u lékařů a za recepty - za pobyt v nemocnici.

    Jak, pane premiére, vidíte tuhle snahu? Jaký je váš názor na aktivitu některých ministrů v tom, že oni s touto aktivitou přijdou a následně ji dementují. Předpokládáte, že se znova tato aktivita bude objevovat? Nebo skutečně splníme to, že poplatky, tak jak je v koaliční smlouvě, ve zdravotnictví nebudou?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Než dám slovo panu premiérovi, rád bych ho ujistil o tom, že jsem sněmovní legislativu tázal, zda můj postup byl správný, a bylo potvrzeno, že můj postup je správný. Nicméně tím neubírám vaše právo na to se dotázat legislativy také.

    Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Možná byl podle legislativy správný, leč byl naprosto neobvyklý z hlediska tohoto bodu, který je projednáván v Poslanecké sněmovně.

    A teď bych se rád věnoval odpovědi na interpelaci pana poslance Klučky. Za prvé chci říci, že vláda počítá s tím, že od 1. ledna 2015 budou zrušeny poplatky za recept, to znamená 30 korun za recept, a poplatek za návštěvu ambulantního lékaře a specialisty ve výši 30 korun. Čili příslušný návrh zákona Ministerstvo zdravotnictví připravuje, chceme ho předložit do parlamentu a je součástí koaliční smlouvy, že tyto poplatky se od 1. ledna příštího roku již vybírat nebudou. Pokládali jsme ale za odpovědné, abychom nejprve předložili do parlamentu zákon, který vyřeší financování zdravotní péče poté, kdy poplatky budou zrušeny. Jsem rád, že Sněmovna schválila zákon o navýšení plateb za státní pojištěnce, to znamená, počínaje 1. lednem příštího roku se do zdravotnictví dostane částka 4,2 mld. korun navíc, která bude kompenzovat výpadek poplatků v nemocnici, které zrušil Ústavní soud, a já se k tomu ještě za malou chvíli vrátím, a umožní také kompenzovat výpadek těchto poplatků lékařům v ordinacích. Čili od 1. ledna příštího roku tyto dva poplatky podle plánu vlády skončí.

    Pokud jde o poplatek v nemocnici, chci připomenout, že ten byl nejprve ministrem Julínkem z ODS zaveden ve vládě Mirka Topolánka ve výši 60 korun za den, posléze byl zvýšen. Tehdy když byl ve výši 60 korun za den, tak tehdy Ústavní soud odmítl návrh sociální demokracie na to, aby byly zrušeny všechny poplatky ve zdravotnictví. Bylo to tehdy velmi těsné hlasování Ústavního soudu, ale návrh na zrušení poplatků většinu nezískal. Poté, kdy byl poplatek za den pobytu v nemocnici zvýšen na 100 korun, tak se znovu zástupci sociální demokracie obrátili na Ústavní soud a Ústavní soud tentokrát návrhu na zrušení stokorunového poplatku za den vyhověl. A vyhověl tomu tak, že ten poplatek zrušil od 1. ledna 2014. Vzhledem k tomu, že nebyl přijat příslušný zákon na sklonku loňského roku, který by ty poplatky nahradil, tak od 1. ledna letošního roku už lidé přestali poplatky v nemocnicích platit.

    Nová vláda, která byla jmenována v únoru letošního roku, měla dvě možnosti. Buď měla možnost se k nějaké podobě zavedení poplatku v nemocnici vrátit, ale muselo by to být v jiné podobě, než se předtím poplatky platily, protože 100 korun neprošlo testem Ústavního soudu, anebo měla možnost se rozhodnout, že už poplatky zavádět nebude. Vládní koalice se i vzhledem k programům, se kterými jednotlivé strany kandidovaly, dohodla na tom, že poplatky už znovu zavádět nebude. A chci jenom připomenout, že byla absolutní shoda v rámci koaličních stran na tom, že by poplatky v nemocnicích neměli platit senioři. Ale když se podíváme na strukturu poplatků, tak lidé starší 60 let zaplatili celkem 64 % poplatků za pobyt v nemocnici, tak jak se v minulých letech vybíraly. Čili nedávalo by smysl ponechat poplatky v nemocnici jenom pro lidi, kteří jsou mladšího než seniorního věku. To by znamenalo mnohem nižší výběr a znamenalo by to obdobou administrativu. Proto jsme se v rámci koalice dohodli na tom, že poplatky už znovu zavádět nebudeme, je to součástí koaliční smlouvy, a dohodli jsme se také, že kompenzujeme nemocnicím výpadek, který je tímto způsoben, a v letošním roce jim kompenzace bude poskytnuta na základě příslušného zákona.

    Vycházíme a vycházeli jsme z toho, že Ústavní soud jasně řekl, že plošné a nediferencované zavedení poplatku za pobyt v nemocnici omezuje ústavní právo občanů ČR na bezplatnou zdravotní péči, a to především u sociálně ohrožených skupin - dětí, důchodců, občanů v hmotné nouzi apod. Ale jak už jsem řekl, a z čísel, která máme k dispozici, vyplývá, že právě tyto sociálně ohrožené skupiny, to znamená důchodci a děti, tvoří více než 60 % pacientů, kteří tyto poplatky museli platit. Čili abychom se nedostali i do logického rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu, tak jsme se rozhodli jít cestou nezavádět znovu poplatek za pobyt v nemocnici s tím, že lidé, kteří čerpají zdravotní péči, zpravidla buď platí zdravotní pojištění, nebo v době, kdy byli ekonomicky aktivní, platili zdravotní pojištění, to znamená, na poskytovanou zdravotní péči si přispěli formou platby zdravotního pojištění. Z mé strany vše.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Já bych jenom doplnil, pane premiére, že neobvyklé věci se ve Sněmovně dějí neustále.

    S osmou interpelací se přihlásil pan poslanec Stanjura, který bude pana premiéra interpelovat ve věci mýtného systému. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pane premiére, jistě víte, že na konci roku 2016 skončí stávající smlouva s provozovatelem mýtného systému a podle mého názoru výběr nového provozovatele nabírá velké zpoždění. To zpoždění zavinil jak ministr Žák, kterému vy jste vyjádřil důvěru při hlasování o důvěře Rusnokově vládě, a stejně tak váš ministr.

    Myslím si, že není přijatelné, aby ministr dopravy a Ministerstvo dopravy v této chvíli hledalo poradce za 100 mil. korun, který vlastně poradí ministerstvu, s čím má přijít do vlády. Vy jste správně v odpovědi na jinou interpelaci říkal, že budete snižovat výdaje na poradenské externí firmy. Tak tady jenom běží zakázka na 100 mil. korun. A dneska v odpovědi na dotaz redaktorky České televize pan ministr Prachař řekl, že to je dobře, protože kdyby to dělali jenom úředníci Ministerstva dopravy, tak je to podezřelé a je lepší, když to budou dělat externí firmy. Mně to připadá zvláštní. Takže k tomu mám několik dotazů.

    Za prvé, zda souhlasíte s tím, že Ministerstvo dopravy hledá takzvaného projektového manažera za 100 mil. korun, zda souhlasíte s tvrzením ministra Prachaře, že je lepší, když to dělají externí firmy než zaměstnanci Ministerstva dopravy, a váš osobní názor na rozsah mýtného systému po 1. lednu 2017, to znamená, zda to rozšíříme, nebo ponecháme ve stávajícím složení, a váš osobní názor na to, jakou technologii by měl stát hledat, zda by měl stát předepisovat technologii, jak to udělal před pár lety, a říci, že to bude technologie mýtných bran, případně že má stát předepsat, zda to má být satelitní technologie, nebo zda osobně vy byste preferoval takové zadání veřejné zakázky, které by bylo technologicky neutrální a přitom jasně definovalo požadavky na provozovatele. Poslední dotaz, zda byste souhlasil s nápadem ministra dopravy, že mýtný systém bude provozovat Ředitelství silnic a dálnic.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, to téma, které zmiňujete, je velmi závažné. Je to jeden z důležitých úkolů, který má vláda před sebou. Je to úkol, který je bohužel časově limitován, a to velmi silně, protože pokud by šlo všechno dobře, tak bychom měli postupovat tak, aby od 1. ledna 2017 měla Česká republika nového provozovatele mýtného systému. Vzhledem k tomu datu, které máme, jistě všichni uznáme, že to není jednoduchý úkol, který teď máme před sebou. Já se chystám v příštích dnech navštívit pana ministra dopravy. Jedno z témat, které budeme diskutovat, je právě harmonogram, který v tuto chvíli existuje, pro přípravu celého procesu.

    Vy jste speciálně zdůraznil otázku projektového manažera a zdůraznil jste částku 100 mil. korun. To je maximální částka, která se uvádí v rámci výběrových řízení. V tuto chvíli bude probíhat otevřená soutěž a já pevně věřím, že v rámci konkurenčního prostředí dojde ke snížení této částky, která byla označena v rámci zákonů, které máme, prostě ty zákony jsou takové, že se musí uvádět maximální částka.

    Teď mi to připomnělo diskusi, kterou jsme tady vedli včera ve věci sporu mezi náměstkem Šternem a ministryní Válkovou, protože jeden z těch podkladů byl také - týkal se dotazu na to, jak by měla být stanovena maximální cena u jednoho elektronického náramku, a tam byl ten spor mezi paní ministryní a náměstkem Šternem.

    Takže v tuto chvíli probíhá soutěž. Do konce roku 2014 se předpokládá ze strany projektového manažera zanalyzování možné varianty výkonového zpoplatnění pozemních komunikací, vyhodnocení nejvhodnější varianty výkonového zpoplatnění, která následně bude předložena vládě k rozhodnutí a ke schválení. Byl zřízen příslušný řídicí výbor pro celý proces, který máme před sebou a který bychom měli zvládnout. Chci vás ujistit, že to je jedna z priorit, nebo řekněme jedna z absolutních priorit, pro Ministerstvo dopravy, abychom dělali všechno pro to, aby se podařilo nový systém zprovoznit od 1. ledna 2017.

    Pokud jde o otázku provozování tohoto systému, já si myslím, že to je reálná varianta, která by měla být velmi poctivě prozkoumána. To znamená, měli bychom velmi poctivě prověřit, zdali je možné, aby ten systém byl provozován sám a tato dodávka nadále nebyla poskytována od společnosti Kapsch. Ale jednoznačně vám v tuto chvíli na interpelaci tuto věc potvrdit nemohu, prostě proto, že před námi jsou ještě příslušné procesy, které by měly prověřit tuto variantu. Buď ji potvrdit, nebo tuto variantu vyloučit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S doplňující otázkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak bohužel z pěti dotazů mi pan premiér odpověděl na jeden. Tak jestli by na ty čtyři mohl třeba dodatečně, tomu rozumím.

    Já mám ještě jeden dotaz. Když se pan ministr dneska tak hrozně rozčilil, on má vždycky takové to univerzální "za všechno může ODS", tak veřejně tvrdil, a klidně to označím za lež, že když se v roce 2004 vybíral stávající mýtný systém, byli u toho moji předchůdci z ODS. Tak mám dotaz, jestli byste byl tak laskav, pane premiére, a svému ministru dopravy řekl, že jste u toho byl vy a KDU-ČSL, protože to bylo v roce 2004. A já jsem vůbec nekritizoval rok 2004, ale protože ministru dopravy došly argumenty a nebyl schopen reagovat, tak řekl: za to můžete vy, protože v tom roce 2004 jste to udělali špatně. Ale byla to vláda, ve které jste, pokud mě paměť neklame, byl ministrem financí a ministrem dopravy byl člen KDU-ČSL. Takže jestli byste byl tak laskav a sdělil mu to, aby odpovídal na věcné otázky a nevracel se deset nebo dvanáct let zpátky, navíc když nemá přesné informace a plete si, kdo v té době byl ve vládě.

    A budu rád, když mi ty otázky - zejména na to, zda si opravdu myslíte, že potřebujeme projektového manažera a že názor, že to nemohou udělat lidé z Ministerstva dopravy, tak my říkáme, že nemůžeme připravit soutěž, ale současně vážně a poctivě budeme zvažovat, zda to můžeme sami provozovat. No, to nemá logiku. Já osobně si myslím, že má Ministerstvo dopravy samo kapacity, aby tu soutěž vypsalo, aby materiál s popisem variant předložilo vládě, protože tak závažnou věc musí rozhodnout vláda, a že jestli to bude 100 nebo po soutěži 80 mil., to se nechci přít, to s vámi souhlasím, ale já jsem se ptal, zda je vůbec nutné, v okamžiku, když takhle proklamuje vláda a má v tom naši podporu, aby se snižoval pokud možno objem peněz outsourceovaných, právní služby, poradenské služby a podobně, proč se zrovna v této době jde v úplně jiném směru a hledá se za 100, možná 80, možná 60, to skutečně uvidíme, ale určitě to není malá, zanedbatelná částka.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já s vámi, pane poslanče, souhlasím, že to není malá částka a není to zanedbatelná částka. Naprosto s vámi souhlasím a určitě vládu bude zajímat, jak se podaří vysoutěžit tato zakázka a zdali soutěž nám pomůže k tomu, aby se ta částka snížila oproti té, která je teď na začátku podle příslušného zákona stanovena jako maximální částka za tuto poskytnutou službu. Zdůrazňuji maximální.

    Ministr dopravy analyzoval odbornou kapacitu, kterou má k dispozici na Ministerstvu dopravy, a dospěl k závěru, že tato odborná kapacita mu neumožňuje, aby odpovědně ten systém výběru zvládl. To znamená, je to stanovisko odborného ministra, vláda toto stanovisko odborného ministra respektovala.

    Chci jen připomenout, že termín, který je aktuálně stanoven pro předložení základních parametrů zadávací dokumentace pro výběrové řízení na dodavatele systému elektronického mýta a poskytovatele služeb souvisejících s provozem tohoto systému po roce 2016, je aktuálně 31. prosince letošního roku. To znamená, do konce letošního roku by měla být předložena příslušná dokumentace.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Zbývají nám poslední dvě minuty. Takže pan poslanec Hovorka se svou interpelací, na kterou mu patrně potom bude odpovězeno písemně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v letech 2007 až 2013 bylo z prostředků veřejného zdravotního pojištění rozkradeno velmi mnoho finančních prostředků prostřednictvím velmi podivných zakázek a podivného hospodaření některých přímo řízených státních nemocnic. Některé hodnoticí komise pro vyhodnocení těchto zakázek byly dokonce jmenovány vládou České republiky, případně samotná vláda učinila zásadní rozhodnutí, která vedla k vyvedení značných finančních prostředků ze zdravotnictví. Připomenu některé případy.

    Předposlední zasedání vlády Mirka Topolánka, která rozhodla o rozdělení 1,5 mld. korun do zdravotnických zařízení, mimo jiné o nákupu světově nejdražších, vysoce předražených přístrojů, Leksellova gama nože do pražské Nemocnice Na Homolce a kybernetického nože Cyberknife do Fakultní nemocnice Ostrava. V ten samý den vláda rozhodla, že nebude investovat do tkáňové banky v Brně, ale nakoupí akcie dvou firem, Národního centra tkání a buněk v Brně a Centra buněčné terapie a diagnostiky v Ostravě, tedy firem, které byly založeny přesně v den pádu vlády a v době rozhodování vlády ještě nebyly ani zapsány v obchodním rejstříku. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, ale uplynula 16. hodina. Nyní je čas vyhrazen pro ústní interpelace na ministry. Pan premiér si přeje ještě odpovědět. Má přednostní právo, může ho využít. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi, pane místopředsedo, abych navázal na váš svěží výklad jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který podpořil, jak vy sám říkáte, legislativní odbor, abych se teď ujal přednostního práva a odpověděl na interpelaci pana poslance Hovorky.

    Ale ještě předtím bych rád doodpověděl na interpelaci pana poslance Stanjury, protože jsem zapomněl na důležitou věc, o kterou on mě žádal. Mohu zde potvrdit, že vláda, za níž byl zaveden ten stávající mýtný systém, nebyla vláda, ve které by byla Občanská demokratická strana. Byla to koaliční vláda, ve které byla sociální demokracie, KDU-ČSL a Unie svobody. Čili pravdu má pan poslanec Stanjura, byla to tehdejší vláda a byl to ministr dopravy Šimonovský z KDU-ČSL, který měl na starosti organizaci příslušného výběrového řízení, ze kterého vzešel ten stávající dodavatel mýtného systému.

    K té interpelaci pana poslance Hovorky. Protože on přímo měl uvedeno v tom zadání odkaz na Homolku, dotázal jsem se před malou chvílí na Ministerstvu zdravotnictví, co mi mohou sdělit k příslušné kontrole, které tam proběhla. A rozčilil jsem se, protože mi dodali skutečně jen tři nebo čtyři odstavce. Když jsem se dotazoval, proč nemohu mít více informací pro odpověď na interpelaci, tak jsem byl informován o tom, že bychom porušili zákon o veřejné kontrole. To znamená, že teď vlastně běží fáze, ve které se vypořádávají námitky kontrolované osoby a není možné, abych já tady jako předseda vlády zveřejňoval nějaké informace.

    Takže se omlouvám, ale na tu interpelaci mohu tedy uvést - abych ocitoval: Kontrolní akce Ministerstva zdravotnictví v Nemocnici Na Homolce byla zahájena 30. července 2013 za účinnosti zákona o státní kontrole 552/1991 a musí být dokončena podle tohoto předpisu. V současné době jsou vypořádávány námitky kontrolované osoby, to znamená Nemocnice Na Homolce. Ministerstvo zdravotnictví předalo protokol o výsledku kontroly Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV v souladu s § 8 odstavec 1 trestního řádu. To znamená, s těmi závěry již byla seznámena policie a Ministerstvo zdravotnictví v protokolu o výsledku kontroly uvedlo kontrolní zjištění a označilo doklady a ostatní materiály, o které se kontrolní zjištění opírá. Já jsem požádal pana ministra zdravotnictví, aby v okamžiku, kdy bude mít k dispozici konečné výsledky této kontroly, přijal důsledně všechna potřebná personální opatření, která s výsledky této kontroly budou souviset.

    Souhlasím s vámi, že těch věcí, které byly medializovány v souvislosti například s tímto zdravotnickým zařízením, ale s některými dalšími také, bylo velké množství a je potřeba vyvodit konkrétní personální odpovědnost na základě jasného výsledku kontroly, která byla realizována. Čili nyní tuto odpovědnost bude mít ministr zdravotnictví.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a chtěl bych ho ujistit - a potřetí mu to zopakuji -, že nemám žádný svěží výklad jednacího řádu. Jednací řád zcela jasně - jeho paragraf říká, že kdykoliv - a slovo kdykoliv znamená kdykoliv - o to požádá předseda poslaneckého klubu, musí mu být uděleno slovo. To není svěží výklad, to je jasný výklad, pane premiére.

    Tím končím interpelace na pana premiéra, předávám řízení schůze a budeme pokračovat interpelacemi na ministry.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, budeme pokračovat tedy ústními interpelacemi na ostatní členy vlády. Dříve než k tomu přikročíme, dovolte, abych přečetla omluvy členů vlády, kteří zde nebudou, abyste případně měli možnost svoje interpelace stáhnout, pokud je nebudete chtít načíst a dostat písemnou odpověď.

    Takže z dnešního jednání se omlouvá pan ministr Babiš, pan ministr Brabec je zde, měl omluvenku pouze na dopoledne, pan ministr Herman je zde, zahraniční cesta paní ministryně Marksová, zahraniční cesta pan ministr Mládek, zahraniční cesta pan ministr Němeček, z pracovních důvodů pan ministr Prachař, pan Stropnický by měl být odpoledne, paní ministryně Válková má omluvenku pouze do 13 hodin, je tady, zahraniční cesta pan ministr Zaorálek a pan ministr Jurečka.

    Takže nyní přistoupíme k první vylosované interpelaci pana poslance Koubka a já ho prosím, aby svou interpelaci na pana ministra Prachaře načetl.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní řídící. Vážený nepřítomný pane ministře, já přesto svou interpelaci, i když zde nejste přítomen, rád přednesu a budu se těšit na vaši písemnou odpověď.

    Vážený pane ministře, deklaroval jste, že vaším cílem je stabilizace resortu. Namísto stabilizace jste však začal provádět personální změny a zůstává otázka, podle jakého klíče. Odbornost a pečlivost to pravděpodobně není. Na ŘSD České republiky přicházejí lidé absolutně z jiných oborů. Například generální ředitel ŘSD pan Kubiš je z IT firmy bez technické zkušenosti, se schopností z minulého zaměstnání řídit kolektiv asi tak šesti lidí, který se následně podle veřejně dostupných zpráv rozpadl. Přicházejí lidé, kteří následně, třeba i po dvou měsících, opět končí, konkrétně pan Stanislav Klika, který byl dosazen a následně zase odvolán po dvou měsících. Také skončil pan Zdeněk Mařík, ředitel provozního úseku. O posty přišli například ředitel provozního úseku Tomáš Kaas či šéf kanceláře generálního ředitele pan Lukáš Zrůst. Chaos a nekoncepčnost je vidět ve všech krocích, omezuje to práci i těch slušných lidí na ŘSD. Ředitele na generální ředitelství dosazujete na místa bez výběrového řízení, následně na ředitele závodu Brno sice výběrové řízení zajišťujete, ale jak se teď ukázalo v uplynulých dnech, ředitel závodu Praha pan Kroupa byl odvolán uprostřed stavební sezóny modernizace D1 a následně je dosazen člověk s minimálně pochybnou minulostí a opět - opět - bez výběrového řízení. Projevují se tady evidentně základní manažerská selhání a hlavně popření slov, která jste deklaroval.

    Pane ministře, byl bych rád, abyste se přestal schovávat za alibistická vyjádření, že za situaci na ŘSD vy osobně nemůžete, že je zodpovědný pan generální ředitel. Není to pravda. Politickou odpovědnost nesete vy osobně. Můžete mi a nám prosím vysvětlit, podle jakého klíče vybíráte nové ředitele, když odbornost, profesionalita a manažerské dovednosti to opravdu nejsou? Můžete mi prosím i písemně uvést profesionální a politickou minulost vámi, respektive prostřednictvím generálního ředitele ŘSD dosazených lidí na generální ředitelství ŘSD České republiky? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslanci a nyní s přednostním právem předseda klubu TOP 09 pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, slibuji, že v průběhu interpelací je to dnes naposledy, ale byl jsem řadou lidí - já, to bych ještě přežil, ale bývalý předsedající pan Petr Gazdík byl osočen, že mi udělil přednostní právo v rámci interpelací jenom proto, že jsme spolu spřízněni členstvím v jednom klubu. Já se odvolávám na to, že je to mé právo ze zákona. A v okamžiku, kdy předsedá paní předsedkyně Jermanová, kterou snad nikdo nemůže podezírat z toho, že by se mnou byla spřízněna spojením v jednom klubu, opakuji své zákonné právo vystoupit v rámci interpelací s přednostním právem, abych vám oznámil s plnou vážností, vám, přítomným poslancům, i vám, přítomným členům vlády, že pan ministr zemědělství je lhář, že je bezprecedentní lhář a že si vyhrazuji své zákonné právo tuto objektivní a doložitelnou skutečnost sdělit vždy, při jakémkoli projednávání bodu Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Anně Putnové, která byla vylosována na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka. Prosím, aby se připravila poslankyně Věra Kovářová.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Můj dotaz se týká individuálního vzdělání. Chtěla bych se zeptat pana ministra školství na koncepci v přípravě individuálního vzdělávání, a to v novele školského zákona.

    Od roku 2007 probíhá pilotní ověřování individuálního vzdělávání na druhém stupni, které bylo postupně prodlužováno, v roce 2011 bylo prodlouženo, naposledy bylo prodlouženo panem ministrem Fialou na dobu neurčitou. V pilotním ověřování bylo zařazeno 102 dětí, jejichž výsledky byly průměrné a nadprůměrné, v testování se osvědčily všechny. Nejsou mi známy výsledky pilotního ověřování za poslední tři roky. Čili můj první dotaz směřuje na pana ministra, jaké jsou výsledky posledních tří let pilotního ověřování a proč nebylo individuální vzdělání zachováno v připravované novele školského zákona tak, jak se s tím v minulosti počítalo. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana ministra Chládka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Odpověď bude velice jednoduchá. V návrhu novely to není z toho důvodu, že to je nový návrh, je to návrh nové vlády, který zachovává individuální, tzv. domácí vzdělávání na prvním stupni a na druhém stupni jsme prodloužili jeho ověřování. Důvod byl ten, že se to ověřovalo podle mého názoru na menším počtu dětí, na malém vzorku, mimochodem, týká se to řádově asi nějakých 475 dětí za celé období, kdy se to testovalo. Testovalo se to pouze na šesti školách. Vzhledem k tomu, že máme čtyři a půl tisíce základních škol, tak jsem chtěl, aby se to ověřovalo i na větším počtu škol, abychom věděli, jestli nenastane problém, kdy pustíme domácí vzdělávání na druhý stupeň mezi všechny školy a nedostaneme se do problému, že tento systém bude nějakým způsobem možno zneužít, což samozřejmě ty možnosti tady jsou, a jestli jsme schopni vůbec domácí vzdělávání na druhém stupni uhlídat.

    Domácí vzdělávání, jak jsem říkal, máme na prvním stupni, já s ním dokonce počítám jako s alternativou pro předškolní vzdělávání pro poslední povinný rok, ale na druhém stupni můj osobní názor je, že je nutné tento systém ještě ověřit na více školách a počkat také, protože ty výsledky, jak jste hovořila, ano, jsou stejné i za tři roky, tzn. děti mají průměrné až nadprůměrné výsledky, a potřebujeme to také ověřit, kdy tyto děti nám poprvé nastupují do středních škol. Dobré je mít zpětnou vazbu, jaké výsledky budou mít na středních školách, kdy se dostanou do kolektivu.

    Důvod, proč to není v novele, je tento: Není to pokračování novely Petra Fialy. Kdyby Petr Fiala opravdu chtěl, aby domácí vzdělávání bylo zavedeno na druhém stupni, tak měl rok a půl na to, aby tuto novelu prosadil Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, zda má zájem o doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Já vnímám, a myslím si, že veřejnost a odborná veřejnost také vnímá, nechuť zavádět individuální vzdělání na druhý stupeň, tak jak to jednoznačně deklaroval pan ministr. Na druhou stranu tímto postojem se dostáváte do role chytré horákyně, protože vy necháváte testovat a pilotně ověřovat individuální vzdělání, přestože nechcete v realitě, aby pokračovalo. Čili můj dotaz je, pokud jsou výsledky dobré, co vás vede k tomu, že bráníte pluralitě vzdělání, která by nás zařazovala mezi moderní země, kde takové možnosti existují.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní poslankyně, byť vás mám velmi rád, tak si myslím, že teď nemáte zcela pravdu, protože já tomu nebráním, byť zároveň otevřeně říkám, že domácí vzdělávání na druhém stupni je věc, kterou se já osobně zdráhám pustit do všech základních škol. Myslím si, že základní školy na to nejsou připraveny, nejsou připraveny, aby domácí vzdělávání uhlídalo v těch kolejích, které jsou. Ale je to spíše na odbornou debatu, nemá to být rozhodnutí jednoho ministra. Právě proto chci, aby se ověřoval tento systém, aby nám ho ověřili na více školách než šesti. To je věc první.

    Věc druhá. Domácí vzdělávání jako takové na druhém stupni nemusíme ani používat, protože již individuální přístup dnes je možný. To znamená, dítě, které je dlouhodobě nemocné, má možnost individuálního vzdělávacího plánu, má možnost i dítě z nějakého jiného důvodu, že je třeba šikanováno ve škole, nebo že to je naopak zase vrcholový sportovec nebo mimořádně nadané dítě, dnes škola má možnost individuálního plánu a může být zařazen do běžného vzdělávacího zařízení. Ale to, že mně osobně se domácí vzdělávání - neřekl bych nelíbí, to je asi silné slovo, myslím si, že domácí vzdělávání na druhém stupni je problematické. Protože druhý důvod, co se mi na tom nelíbí, je otázka socializace, tzn. dítě poté, jak se nesetkává s kolektivem, tak může samozřejmě mít velký problém se začleňováním do společnosti. Ale říkám, že to je spíše na odbornou debatu. Kdybych vyloženě byl proti němu, tak bych zrušil i ověřování. A já jsem naopak chtěl - a je zarážející, že to ověřujeme na šesti školách po dobu sedmi let. Proč to neověřujeme třeba na dvanácti, na dvaceti, na třiceti, když máme čtyři a půl tisíce škol.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, váš čas uplynul.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji za vaši benevolenci, jen poslední větu. Já si myslím, že domácí vzdělávání může být do budoucna velmi dobré pro ušetření státního rozpočtu. Zrušme všechny školy a každý ať si svého potomka vzdělává doma a může být domácí vzdělávání i na druhém stupni. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Kovářové, která byla vylosována na třetím místě, k přednesení ústní interpelace na ministra financí Andreje Babiše. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, před časem se na mě obrátil starosta města Kraslice s dotazem, jehož správným adresátem jste právě vy. Vzhledem k tomu, že má značný přesah, rozhodla jsem se jej přednést formou interpelace. Dovolte mi tedy proto, abych dotaz pana starosty tlumočila.

    Co občany Kraslic trápí? Kromě jiného také to, že tamní finanční úřad poskytuje stále méně služeb. Současný stav je takový, že kraslické pracoviště je otevřeno pouze v pondělí a ve středu, a to pouze jako podatelna. To se jako neuspokojivé jeví i proto, že místní podnikatelský sektor roste a daří se stabilizovat počet obyvatel. Proto je zcela pochopitelné, že existuje zájem, aby i tamní finanční úřad poskytoval služby v rozsahu, který byl nastaven po roce 2003. Slíbený přesah spočívá ve skutečnosti, že systém veřejné správy nastavený od roku 2003 měl garantovat občanům obcí, které se nacházejí se správním obvodu konkrétní obce s rozšířenou působností, dostupnost určitých veřejných služeb. Mezi nimi i činnost finančních úřadů. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní dávám slovo panu poslanci Holečkovi, který přednese ústní interpelaci na ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, jako předseda podvýboru pro ochranu soukromí jsem velmi znepokojen zprávami o situaci v diagnostických ústavech, které opět ve zvýšené frekvenci pronikají do médií a na veřejnost. Jde o postup Ministerstva vnitra, které vedlo v roce 2004 výzkum dalšího vývoje mladých lidí po opuštění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy na základě usnesení vlády České republiky ze dne 25. 8. 2004. V souvislosti s ním zpracovávalo údaje o odsouzení těchto osob za jimi spáchané trestné činy, a to bez jejich souhlasu. Spojení uvedených údajů získaných ze zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy do jediného souboru a jejich další uchovávání spolu s dalšími osobními údaji získanými z obcí s rozšířenou působností i poté, co byl výstup z výzkumu předložen vládě České republiky, Úřad pro ochranu osobních údajů shledal jako nezákonné. To potvrdil dále i městský soud, ale svým rozsudkem vše nedávno zrušil Nejvyšší správní soud.

    Ve světle alarmujícího stavu v diagnostických ústavech, který je dnes konstatován a informace o něm zpřístupňovány veřejnosti, vyvstává otázka, nakolik výzkum, který výrazně prolamoval soukromí celé jedné skupiny obyvatel, byl efektivní. Nakolik prevencí není zastírána neochota respektovat zákon o ochraně osobních údajů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jak zmiňoval pan kolega, jedná se o výzkum z roku 2004, takže se jedná o situaci z doby před deseti lety, přesto mi dovolte, abych okomentoval tuto argumentaci.

    Pan kolega se zmiňuje o tom, že Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu i rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, který tehdy potvrdil sankci vůči Ministerstvu vnitra, a to včetně sankce finanční, zrušil. Já chci dodat, že Nejvyšší správní soud dal Ministerstvu vnitra za pravdu, a to ve dvou základních otázkách.

    Za prvé, údaje, s nimiž Ministerstvo vnitra po anonymizaci pracovalo, nekvalifikoval Nejvyšší správní soud jako informace osobního charakteru, neboť vnější pozorovatel na jejich základě nemohl identifikovat, o kterou osobu se jedná. To si myslím, že je základní z celého rozsudku Nejvyššího správního soudu. Znamená to tedy, že s údaji bylo nakládáno tak, aby ty údaje nešlo přiřadit ke konkrétní osobě. Nejvyšší správní soud také přiznal, resp. potvrdil Ministerstvu vnitra pravomoc k preventivní činnosti i v podobě provádění výzkumu chování mladistvých za prvotního použití jejich osobních údajů, a to přímo na základě kompetenčního zákona. Má-li totiž Ministerstvo vnitra vykonávat preventivní činnost, musí k tomu mít vstupní informace. Znovu ještě jednou připomínám, tento průzkum byl dělán tak, aby nebylo možné konkrétní informace spojit s konkrétní osobou. Alespoň takto hovoří i rozsudek Nejvyššího správního soudu.

    Vedle finanční stránky věci má tak rozsudek Nejvyššího správního soudu pro Ministerstvo vnitra i důležitý precedenční význam k provádění dalších výzkumů. Já tady mohu za sebe zodpovědně říci, že budeme ale velmi vážně při dalších výzkumech posuzovat i ochranu osobních dat a ochranu osobnosti jako takové.

    Směrem k Úřadu pro ochranu osobních údajů jsme přesvědčeni, že i tento úřad musí respektovat rozhodnutí nezávislého soudu, resp. Nejvyššího správního soudu v této věci a závěrů judikatury a měl by této judikatuře přizpůsobit i svoji činnost, nikoli rozhodnutí vrchního soudu odmítat a ve své právně vyvrácené praxi opakovaně pokračovat.

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. (Předsedající se dívá tázavě na poslance Holečka, zda má zájem o doplňující otázku. Ten naznačuje, že ne.) Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku. Výborně.

    Přikročíme tedy k další interpelaci, ke které je přihlášen pan poslanec Klučka. Bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Prosím, pane ministře - pane poslanče, máte slovo. (Předsedající se směje. Ministr Chovanec: Co není, může být.)

  • Poslanec Václav Klučka: Krásné. Děkuji, paní místopředsedkyně.

    A já vás všechny svým projevem překvapím. Já prostě v této chvíli stahuji interpelaci na paní ministryni. Dávám tím možnost více opozičním poslancům, aby své interpelace, aby se na ně dostalo, s tím, že možná předpokládám ještě nějaké vystoupení s přednostním právem v průběhu interpelací, takže využiji spíše možností, abych s paní ministryní tuhle tu věc rozebral bezprostředně po tomto čase osobně a zbytečně tady nezdržoval.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Evidujeme tedy, že svou interpelaci stahujete.

    Nyní dávám slovo panu poslanci Vojtěchu Adamovi, který bude interpelovat pana ministra Chládka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vojtěch Adam: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Pan ministr právě přichází. Já jsem myslel, že o něho přijdu.

    Má otázka zní nebo týká se budoucnosti mistrovství světa Moto GP v Brně jako součásti tradiční akce, která se koná již více než 50 let. Není totiž vůbec jisté, zda letošní rok nebude posledním, kdy se pojede. Jde samozřejmě jako vždycky o peníze. V tomto případě o takzvaný zalistovací poplatek promotérské společnosti Dorna Sports, aby se mistrovství světa mohlo na našem území vůbec konat. V situaci, kdy poptávka jednoznačně převyšuje nad nabídkou pořadatelských míst včetně jejich finančního zajištění, je nebezpečné se pořadatelství vzdát, protože by se už nikdy nevrátilo.

    Byla předložena celá řada dokumentů a argumentů pro podporu a zachování jednoho z nejvýznamnějších sportovních podniků, které se konají na území České republiky, a to včetně ekonomických. Automotodrom Brno oznámil začátkem května promotérovi šampionátu, že nemá zajištěno financování závodu mistrovství světa Moto GP v roce 2014 ani v letech následujících, a pokud nedojde ke změně, bude nucen požádat promotéra o vyjmutí závodu z kalendáře mistrovství světa. Došlo totiž k tomu, že nově ustanovená Národní rada pro sport odmítla zařadit závod mistrovství světa Moto GP mezi významné sportovní akce a tím ze (do?) státem garantovaného dotačního programu. Tímto rozhodnutím byl zcela popřen systém financování významných sportovních akcí.

    V seriálu mistrovství světa Moto GP jsou pouze tři pořadatelská místa z osmnácti, kde stát neposkytuje garanci: Motegi v Japonsku pod patronátem Hondy, Mugello v Itálii, kde závod financuje Ferrari, a Česká republika. Nedopusťme zánik tak významného tradičního prospěšného podniku, jako je motocyklové mistrovství světa v Brně, prospěšného nejen pro region, ale především pro Českou republiku. Málokterá akce jí totiž zajišťuje celosvětovou propagaci.

    Já bych se chtěl jenom zeptat, jak vypadá situace teď pár dní před tím, než se musí definitivně rozhodnout o pořádání v dalších letech.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas. Děkuji.

    A nyní prosím pana ministra k odpovědi. Prosím, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Ten příběh je mnohem složitější a problematičtější. Ona ta chyba je také na straně vůbec jak Autoklubu Česká republika, tak té organizace. Když půjdu úplně do důsledku, tak si myslím, že tam je hlavně problém nějaký mezivztahový, kdy tyto dvě organizace nejsou schopny se nějak domluvit z jednoho prostého důvodu. My nemůžeme poslat finanční prostředky na tuto akci jinak než prostřednictvím národní autority. A národní autorita je Autoklub Česká republika.

    Možná z minulosti víte, jeden z mých předchůdců, exministr Dobeš rozhodl, že národní autorita je někdo jiný, a tím rozhodnutím si myslel, že změní ten koloběh, který je. Dopadlo to tak, že Autoklub Česká republika vyhrál soudní spor a Ministerstvo školství teď za to rozhodnutí platí sto tisíc korun. To jenom na okraj, na dokreslení té situace. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře a táži se pana poslance. Má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Vojtěch Adam: Děkuji za odpověď. To nebude doplňující otázka, spíš takové konstatování, aby se opravdu do budoucnosti našel systém financování takových významných akcí, aby se tato podle mě v podstatě trapná situace nemusela už nikdy opakovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o reakci pana ministra.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Já budu úplně konkrétnější. Ona největší trapnost je, že dva lidi se nedokážou mezi sebou dohodnout. Já budu i konkrétní. Prostě podle mého názoru je tam problém vztahový mezi panem Ječmínkem a panem Abrahamem. A do toho se zatahuje Česká republika a Česká republika si musí říct, jestli bude podporovat tuto akci, jakou částkou. Já jsem pro, protože jsem tu akci navštívil, ale zároveň si myslím, že musíme jasně říct, že prostředky musí být vyčleněny na konkrétní věc, musí být transparentní, transparentní vyúčtování. A musíme mít jasný přehled o tom, jestli opravdu přínos je jedenapůl miliardy, anebo jestli je to pouhý odhad, protože ta akce samozřejmě má velký význam. Jenom například na dani přinese za víkend nějaké prostředky - proč by to stát neměl podporovat? Ale to si myslím, že už je i otázka pro Poslaneckou sněmovnu, protože to je dlouhodobý výhled a Poslanecká sněmovna by měla jednoznačně říci ano, tuto akci, ta je řekl bych nadsportovního charakteru, vyjmeme z podpory běžných sportovních akcí a budeme ji podporovat jako Česká republika mimořádnou položkou 78 nebo 100 milionů korun s tím, že to musí být samostatně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Zbyňku Stanjurovi, který byl vylosován jako sedmý a bude interpelovat pana ministra dopravy Antonína Prachaře.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. No tak před hodinou a půl jsme tady debatovali o tom, jak je to šance debatovat s ministry či s ministerským předsedou. Pan ministr se omluvil z pracovních důvodů? Já bych tu omluvu přijal, kdyby byl v zahraničí. To evidentně není. Měl dostatek času, aby zhruba před dvěma hodinami obsáhle komentoval moji dnešní tiskovou konferenci., a nemá dostatek času, aby přišel na interpelace. Ale ty otázky mu položím, doufám, že mi odpoví.

    Za prvé. Proč jste, pane ministře, přesvědčený, že potřebujete projektového manažera pro mýtný systém? Za druhé. Proč jste přesvědčený, že mýto může provozovat ŘSD? Za třetí. Dokdy uzavřete smlouvy s hledaným projektovým manažerem? Dokdy projektový manažer předloží výsledky své práce? Kdy předložíte vládě České republiky návrh řešení? Za čtvrté. Vy osobně preferujete zachování stávajícího rozsahu zpoplatněných silnic a dálnic, nebo budete navrhovat nějaké rozšíření? Za páté. Vy osobně podporujete zadání veřejné zakázky s předepsanou technologií, či technologicky neutrální? A za šesté. Jste schopen garantovat Poslanecké sněmovně, že se včas a řádně vysoutěží nový provozovatel mýtného systému tak, aby 1. ledna 2017 nenastal žádný problém, nebo tak, že budete tzv. v časové tísni prodlužovat stávající smlouvu?

    Děkuji za odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslanci a nyní dávám slovo paní poslankyni Gabriele Peckové, která bude interpelovat ministra kultury Daniela Hermana. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane ministře, dámy a pánové, já tu nechci naskakovat na nějaké katastrofické scénáře o snižování mzdových prostředků v příspěvkových organizacích Ministerstva kultury. Jednak doufám, že nepadlo žádné definitivní rozhodnutí, a za druhé mám pocit, že už by to prostě nebylo možné. Takže víceméně chci upozornit a apelovat na naprosto neudržitelný stav, kdy naši světoví odborníci mají platy nižší, než jsou průměrné platy v České republice. Například kasteláni nejsou schopni z těchto platů zaplatit ani nájmy v objektech, které spravují, takže jsou často nuceni se stěhovat jinam. Byť se to nemusí zdát, není to žádný luxus. Zkuste v zimě vytopit komůrku na středověkém hradu. Skutečně i to je stojí nemalé prostředky, ale bohužel ani to si nemohou dovolit. Stěhují se pryč, což pochopitelně pro tyto objekty je téměř nezbytná 24hodinová přítomnost. Oni nakonec tu práci dělají, protože je k tomu vede jejich nadšení a entuziasmus. U těchto lidí se památkové péči učí celý svět. Oni zasedají v mezinárodních komisích, kde se rozhoduje o světovém kulturním dědictví.

    Já jsem přesvědčena, pane ministře, že vy si tu situaci uvědomujete, takže se spíš ptám, jestli máte nástroje, jak přesvědčit ministra financí pana Babiše, že naše kulturní instituce, naše národní kulturní památky jsou naše moře a že prostředky do nich investované se mnohonásobně vrátí. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím o reakci pana ministra kultury. Prosím, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já velice děkuji paní poslankyni za ten úvod, za to, co řekla. Samozřejmě tu situaci si velmi dobře uvědomuji, protože opravdu je velmi složitá. Já jenom pro vaši informaci bych řekl pár čísel. V průměru jsou naše příspěvkové organizace zhruba 3000 pod průměrem platů v České republice. Pro vaši informaci, například Technické muzeum Brno má průměrný plat 15 224 korun, Valašské muzeum Rožnov 16 303, Památník Terezín 16 577 a mohl bych takto opakovat nebo procházet celý seznam. Takže ta situace je skutečně závažná a vedeme intenzivní jednání. V tuto chvíli musím říci, že jsme dosáhli významné dohody, že nám bude do rozpočtu vráceno 112 mil. na platy, což je pozitivní zpráva. A já pevně věřím, že se dostaneme i v dalších jednáních do té hladiny, která bude přijatelná. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se paní poslankyně - chce položit doplňující otázku? Není tomu tak.

    Nyní předám slovo paní poslankyni Nytrové, která byla vylosovaná jako devátá s interpelací na pana ministra Prachaře. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane nepřítomný ministře dopravy, dovolte, abych se vás dotázala na problematiku výstavby protihlukové stěny na pozemní komunikaci číslo I/56 v místní části Hodoňovice obec Baška. Obrátilo se na mě občanské sdružení Pro Hodoňovice. Občané tamní lokality dlouhodobě strádají ve stresujícím prostředí nadměrného hluku s jednoznačným dopadem na jejich zdraví. Činí všechny zákonné kroky, které by měly vést k vyřešení jejich svízelné situace. Bohužel do dnešního dne bezvýsledně. Cílem výstavby protihlukových stěn podél silnice I/56 v obci Baška, místní části Hodoňovice, je snížení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru přilehlých staveb a celkové zlepšení jejich životních podmínek.

    Vážený pane ministře, žádám vás tímto o sdělení, proč není od roku 2007, kdy byly naměřeny vysoké hodnoty hluku, vyřešen problém nadměrného hluku z provozu na komunikaci I/56 v obci Baška, místní části Hodoňovice. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní dávám slovo paní poslankyni Daně Váhalové, která přichází s interpelací na pana ministra Mládka.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení ministři a vážený pane ministře Mládku, dostala se ke mně informace, že projednávání podpory venkovské ekonomiky v České republice z evropských fondů se na Ministerstvu průmyslu zkomplikovalo. Jedná se mi konkrétně o OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 až 2020. Ráda bych věděla, zda Ministerstvo průmyslu a obchodu zahrnulo do tohoto operačního programu podporu mikropodniků prostřednictvím programu LEADER a místních akčních skupin.

    Pane ministře, chtěla bych vás požádat o podporu malého podnikání, o podporu malých a středních živnostníků našeho venkova. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní dávám slovo panu poslanci Petrovi Adamovi, který bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace je směřována k panu ministru školství Marcelu Chládkovi a týká se velmi zvláštní situace kolem soukromé Vysoké školy Karla Engliše v Brně.

    Vážený pane přítomný ministře, správní řízení je ze zákona neveřejné. Jak je možné, že z Akreditační komise v rozporu s touto zákonnou zásadou unikají informace o jejích dílčích stanoviscích k neukončeným správním řízením, které vede Ministerstvo školství? Jde konkrétně o řízení s Vysokou školou Karla Engliše. Tyto informace mohou dotčené subjekty poškodit a stát v takovém případě nese odpovědnost za způsobenou škodu. Informace protiprávně poskytuje tajemník komise, což je zaměstnanec Ministerstva školství. Tímto se odvolávám na včera zveřejněné informace v Brněnském deníku, kde jsou uvedeny konkrétní citace tajemníka komise Jiřího Smrčka.

    Jaké podniknete, vážený pane ministře, kroky, abyste zajistil v rámci akreditačních správních řízení zákonnou zásadu neveřejnosti tohoto řízení? Velmi děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím o reakci pana ministra.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Tak v první řadě bych panu poslanci doporučil, vzhledem k tomu, že byl svědkem nějakého protiprávního postupu, aby podal trestní oznámení, což je jeho povinnost.

    A druhá záležitost - k Akreditační komisi. Akreditační komise je nezávislý orgán, tak to musí i zůstat, protože Ministerstvo školství nemůže zasahovat do nezávislého rozhodnutí Akreditační komise, protože pak bychom se dostali do situace, že např. ministr školství bude rozhodovat o tom, která vysoká škola má mít akreditaci nebo nemá. Ale pokud mohu, tak ještě se u této problematiky zastavím.

    Shrnu pro ostatní. Akreditační komise zjistila závažné nedostatky u Vysoké školy Karla Engliše a bylo to v oborech ekonomika a právo v podnikání, management v podnikání a poté ještě bezpečnostně právní činnost ve veřejné správě a technologie ochrany osob a majetku. Na základě toho navrhla omezit akreditaci. Omezení spočívá v tom, že v podstatě na základě tohoto rozhodnutí nemohou přijímat ke studiu nové uchazeče. Proti tomu se škola odvolala. Pak procházelo 16. až 18. června další projednání Akreditační komise, která konstatovala, že nedošlo k odstranění zjištěných závažných nedostatků, a proto stále trvá na omezení akreditace. Nyní probíhá správní řízení na Ministerstvu školství. To doposud nebylo ukončeno, tzn. nemohu předjímat ani popisovat správní průběh. A ten samozřejmě rozhodne o tom dalším postupu.

    A v závěru ještě k tomu úplnému samotnému začátku. Musíme se podívat, jestli tam opravdu došlo, nebo nedošlo k nějakému úniku informací, protože zpráva Akreditační komise, kterou momentálně mám i v rukou, je dokonce vyvěšena na webových stránkách Akreditační komise a je veřejně přístupná. Takže jestli je nějaká informace z této zprávy v tisku, nečetl jsem ten článek, ale jestli je v tisku nějaká zpráva, tak si nemyslím, že došlo k nějakému úniku, protože ta zpráva je veřejně dostupná.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem položit doplňující otázku.

    Nyní dávám slovo panu poslanci Josefu Zahradníčkovi, který byl vylosován jako dvanáctý v pořadí s interpelací na paní ministryni Michaelu Marksovou. Není přítomná, máte možnost načíst, popřípadě stáhnout do její přítomnosti. Takže prosím načtěte.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Příjemné dobré odpoledne.

    Vážená nepřítomná paní ministryně, dámy a pánové, moje krátká interpelace bude směřovat na způsob a zvyšování důchodů. Předem se omlouvám, zda jste na toto téma již hovořila či odpovídala, ale dle mého názoru a názoru mnoha starších občanů této země je opakování matka moudrosti a možné vysvětlování tohoto problému je vždy namístě. A nejen já bych chtěl slyšet vaše stanovisko a stanovisko vašeho ministerstva.

    Mé otázky zní: Myslíte si, že dosavadní systém zvyšování důchodů je solidární a teoreticky spravedlivý? Nebylo by lepší jednotně zvyšovat důchody o stejnou finanční částku pro všechny důchodce? Mám za to, že již v rozhodnutí o výši důchodu každému, kdo o něj požádá, byla dostatečně zohledněna jeho zásluhovost. Pokud nemám pravdu, tak mě opravte. Životní náklady každého z důchodců a každého z nás jsou stejné. Nebo platí: kdo má vyšší důchod, vyšší mzdu, má i vyšší základní životní náklady na uspokojování základních životních potřeb? Jedná se například o cenu vodného a stočného, ceny elektrické energie, plynu a základních potravin. Je možné a co je pro to třeba učinit, aby zvyšování důchodů bylo stanoveno pevnou finanční částkou pro všechny důchodce stejně? Systém by se stal jednodušším, spravedlivějším a především levnějším. Nebo platí pravidlo, že všichni důchodci jsou si rovni, ale někteří rovnější?

    Děkuji za odpověď a za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo poslankyni Markétě Adamové, která byla vylosovaná jako třináctá se svou interpelací na ministra kultury Daniela Hermana. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Milé dámy a pánové, hezké odpoledne.

    Vážený pane ministře, interpelovala jsem vás již ve věci oživení projektu výstavby Národní knihovny podle projektu architekta Jana Kaplického písemně. Za vaši odpověď vám děkuji. Přesto se tomuto tématu chci ještě dále věnovat, a to především proto, že téma žije svým vlastním životem v médiích a hojně o něm diskutují i občané Prahy 8 - Karlína a Libně, kde taktéž žiji a jsem členkou vedení této městské části. Celý projekt samozřejmě zajímá i odbornou a laickou veřejnost. Ačkoliv nejsem odbornicí na urbanismus či architekturu, tak mě opravdu velmi znepokojuje, jak se zda zachází s dílem, které bylo určeno zcela jinému účelu a pro zcela jiné umístění. Architektonický návrh Národní knihovny počítal s umístěním na Letné, tedy na vyvýšeném místě. Umístění na Rohanském ostrově v záplavové oblasti, na ploše nikoliv vyvýšené, je zcela proti původnímu plánu. Avizovaná je taktéž změna účelu budovy. Ačkoliv nezpochybňuji, že Praha si zaslouží moderní architekturu a kulturní centrum, zpochybňuji, že celá snaha oživit tento projekt je vedena motivem poskytnout Praze, Pražanům a návštěvníkům hlavního města další takový kulturní stánek a moderní architekturu. Snaha, která z celého projektu čiší, je vedena motivací developera, kterým je mimochodem sponzor vaší strany Luděk Sekyra, upozornit na megalomanský projekt Rohan City v období nesnadné situace na trhu s nemovitostmi. Zajistit si takovou publicitu je něco, oč se každému developerovi může jenom zdát. A vy mu ji tímto podle mého názoru poskytujete. Tvrdíte, že se o všech náležitostech tohoto záměru bude teprve jednat, avšak publicita, kterou tímto projekt získává v mediálním prostoru, je již dostatečná. Takže i kdyby z celého záměru nakonec sešlo, účel pro developera a sponzora KDU-ČSL byl splněn. V písemné odpovědi na mé dotazy týkající se jak umístění, účelu, autorských práv... (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Já už se tedy pokusím jenom vyslovit otázku. Uvedl jste, že celá záležitost se nachází v prenatální fázi. Já se tedy chci zeptat, koho hodláte přizvat do pracovní skupiny, kterou chcete vytvořit, a zda si upřímně opravdu myslíte, že v tomto případě nejde jen o šikovně zvládnuté PR developera.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím o reakci pana ministra.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, opět i na tomto místě děkuji paní poslankyni za zájem o toto téma.

    Chtěl bych předeslat, že myšlenka postavit knihovnu, blob pana architekta Kaplického, vlastně nikdy úplně neumřela, ač se od toho roku 2007 začala ubírat nejrůznějšími etapami a cestami. Já jsem měl tu čest pana architekta osobně znát, protože jsem v té době dokonce pracoval na Ministerstvu kultury, setkával jsem se s ním a měl jsem možnost s ním hovořit o nejrůznějších aspektech jeho práce a musím říci, že si mě získal za člena svého, můžeme říci v uvozovkách, fanklubu.

    Ale nyní k vaší otázce. Jak jste sama, paní poslankyně, řekla, jsem také přesvědčen, že si Praha zaslouží v oblasti kultury stavbu 21. století, jakou Kaplického blob rozhodně je. Oživení tohoto projektu je vedeno především obecnou snahou zachovat pro další generace architektonické dědictví obsahují moderní trendy z pera českých autorů. Věřím, že tyto moderní stavby přilákají do Prahy a dalších českých měst mnoho zahraničních turistů, jak je tomu i v jiných městech v zahraničí, kde například Kaplického unikátní projekty již byly realizovány.

    Co se týká umístění stavby, musím říci, že myšlenka Rohanského ostrova byla pouze myšlenkou záložní. Ve chvíli, kdy se zdálo, že Letenská pláň je díky stavbě tunelu Blanka úplně mimo hru, se hledaly alternativy. Paní Eliška Kaplicky, se kterou se rovněž znám, se snažila nacházet různé varianty a jednou z nich byl i Rohanský ostrov. Ve chvíli ovšem, kdy pan prezident Miloš Zeman vstoupil velmi aktivně do celého procesu a i na základě rozhovorů, které jsem s ním vedl osobně na toto téma, i na základě mediálních vyjádření, kdy řekl, že prosadí možnost návratu blobu na Letenskou pláň, je to pochopitelně priorita č. 1, kterou bychom se snažili zrealizovat na prvním místě. Znovu říkám, že varianty, o kterých se hovořilo, ať to byl Rohanský ostrov, nebo Smíchov, byly pouze variantami záložními, které měly jakoby suplovat nemožnost postavit tento projekt na původním místě.

    Co se týká pana doktora Sekyry, se kterým mě právě paní Eliška Kaplicky seznámila, ten se k celému projektu postavil velmi vstřícně a má snahu tomu pomoci. Rozhodně se nejedná o nějakou lacinou reklamu, protože si myslím, že on ani nic takového nepotřebuje, protože je velice schopným stavitelem řady zajímavých projektů, o kterých žádná diskuse vedena není. A co se týká jakéhosi propojení se sponzoringem KDU-ČSL, to je naprosto transparentní záležitost, která od samého začátku byla zcela veřejně sdělována. A myslím si, že to je naopak zajímavá cesta i pro další subjekty, aby se podpora politických stran děla takto transparentně a jasně a nevyvolávala žádné postranní otázky.

    To znamená, že jsem opravdu velmi rád, že se opět vrací myšlenka Letné, a myslím si, že bude dobré, abychom se v nějakém širším grémiu setkali všichni, kteří chceme na tomto projektu nějak participovat. Ano, vy jste řekla, a tak jsem to napsal a tak to také je, že celá záležitost je v současné době v jakési prenatální fázi vývoje. Já zvažuji v nějakém krátko- nejdéle střednědobém horizontu svolat pracovní skupinu a budu velmi rád, když budeme moci na tomto spolupracovat, protože si myslím, že to je opravdu téma vysoce nadstranické, které by mělo z Prahy opět - učinit je možná ne úplně vhodný termín, ale ještě zvýšit její prestiž jakožto destinace atraktivní pro miliony lidí z celého světa, jak tomu dnes je a jak už tady zazněla citace ministra kultury Pavla Tigrida, že památky jsou naším mořem. Tedy i tyto magnety nové architektury jistě její atraktivitu zvýší. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím paní poslankyni s doplňující otázkou. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Markéta Adamová: Já vám, pane ministře, děkuji za odpověď. Není to otázka, spíše je to taková prosba. Pokud by přece jenom nakonec nebyla varianta Letné realizována a uvažovalo se o Karlíně, prosím vás, oslovte Prahu 8 a zapojte nás do toho řešení a do té pracovní skupiny. Vy jste to avizoval, já to vítám a ráda bych se toho účastnila. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o reakci pana ministra.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Samozřejmě i já vítám tuto ochotu. To by bylo zcela pochopitelné. Pochopitelně že by městská část, ve které by takto významné dílo mělo být realizováno, musela být zapojena. A to, že se to dosud nestalo, je opravdu zapříčiněno prenatální fází vývoje a tím, že v tuto chvíli se skutečně zdá, že opět je v reálné hře původní umístění na Letné. Je zde ještě mnoho otázek, ale myslím si, že dobrá vůle je schopna vytvořit velmi zajímavou synergii ve prospěch této zajímavé stavby, a ještě jednou děkuji za vaši nabídku spolupráce.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní dávám slovo panu poslanci Kortemu, který bude interpelovat pana ministra vnitra Chovance. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Vážený pane ministře, Rusko svou agresí vůči Ukrajině, okupací a anexí Krymu, součásti Ukrajiny, podporou separatistů, ba dokonce vojenskými subverzními akcemi, které vydává za občanskou válku na východní, jihovýchodní Ukrajině, porušuje mezinárodní právo, jakož i mezinárodní dohody, k nimž se samo dobrovolně zavázalo, a to za pokojného přihlížení OSN, celkem zbytečné organizace, jakož i OBSE, organizace ještě zbytečnější. Prezident Putin tím realizuje svoji doktrínu, jež je odvozena od doktríny Brežněvovy a praví: Rusko je všude, kde jsou Rusové. To znamená také v Karlových Varech, na Vinohradech, v Břevnově atd.

    Z toho, vážený pane ministře, logicky vyplývá má otázka: Jaká jste učinil, resp. hodláte učinit opatření na omezení vydávání víz občanům Ruské federace a zrušení povolení k trvalému pobytu těm, kteří jej mají? Neboť je evidentní, že zdejší Rusové představují bezpečnostní riziko pro ČR.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím o reakci pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já na základě informací od Ministerstva zahraničí, informací z tajných služeb, které tu nemohu bohužel prezentovat, nemám dojem, že by situace byla takového rozsahu, o kterém tady mluví pan kolega Korte, prostřednictvím paní předsedající.

    My v současné době přijímáme opatření ve vztahu k jednotlivcům, pokud jsou vyhodnoceni bezpečnostními strukturami ČR jako osoby, které by mohly páchat trestnou činnost na území ČR, a s těmito jsou zahajována příslušná řízení. Plošná selekce občanů Ruské federace není namístě, není nutná. A já bych chtěl připomenout, že tady žije velká spousta Rusů, kteří zde podnikají, kteří zde pracují a kteří jsou z mého pohledu ku prospěchu české společnosti. Díky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a vidím, že pan poslanec má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Vážený pane ministře, já myslím, že v otázkách bezpečnosti bychom se neměli spoléhat pouze na dojmy. Já rozumím, že je zde velmi silný ekonomický podtext, a proto vám chci položit tuto otázku: Stojíme-li před alternativou, zdali žít v relativní chudobě, ale svobodně, anebo v relativním blahobytu, ale jako moskevský vazal pod Putinovou knutou, já volím tu první. A vy, pane ministře?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Já úplně nevím, jestli se pan poslanec, kolega Korte, prostřednictvím paní předsedající, neprobudil v nějakém jiném světě (pobavení), protože já tak už pár let trošku žiji jako součást EU a jsem za to velmi rád. To znamená, já volím třetí alternativu, a to je občan EU, který de facto ve vztahu k našim partnerům mimo EU dbá i na názory EU. A Evropská unie se k tomu staví naprosto stejně jako ČR, to znamená, my naprosto precizně budeme vyhodnocovat bezpečnostní rizika, která budou detekovat naše bezpečnostní struktury a struktury našich partnerů. Chci připomenout, že tu téměř na každém zasedání Poslanecké sněmovny schvalujeme některou mezinárodní smlouvu, která nám pomáhá bojovat s praním špinavých peněz, s mezinárodním zločinem a s dalšími typy zločinů, a to i s Ruskou federací máme uzavřeny tyto mezinárodní dohody. To znamená, já ten pohled na svět takto, pane kolego, nevidím a znovu říkám, volím variantu tři - žít rozumně jako Evropan v rámci EU a samozřejmě i jako hrdý Čech. Díky. (Potlesk několika poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Fischerové, která byla vylosována jako patnáctá, a prosím ji, aby přednesla svou interpelaci na pana ministra dopravy Prachaře.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane ministře dopravy, během dnešního dne, během interpelací na pana premiéra Sobotku a poté i na vás, interpeloval v této věci už také pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, čili já se teď jenom zúžím ve své interpelaci asi na dvě věci. Je to tím, že se setkávám také se starosty různých obcí a měst a oni se mě vyptávali ve slova smyslu, co se týká silničního mýta, jak to do budoucna bude, jaká je vaše vize Ministerstva dopravy. A já tedy řeknu přímo jejich konkrétní dotazy. Na to se zúžím ve své interpelaci.

    Počítáte s rozšířením stávající zpoplatněné sítě? Bude se mýto vybírat na všech silnicích I. třídy, nebo pouze na vybraných úsecích? A když, na jakých? Uvažujete i o rozšíření na silnice II. a III. třídy? Uvažujete i o rozšíření mýta na osobní automobily? A kdy bude hotovo zadání, aby se dal tendr bezpečně včas dokončit?

    Já touto svou interpelací navazuji na slova pana Zbyňka Stanjury a prosím, je-li to možné, mi poslat potom také v kopii odpověď panu poslancovi a k tomu ještě přidat odpovědi na mé dotazy. Já jsem si četla na netu Ministerstva dopravy ČR tiskovou zprávu, prohlášení z 10. června, kdy částečně toto je zodpovězeno, ale pro mě je to nedostačující. Čili děkuji za vaši písemnou odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní dávám slovo panu poslanci Petru Gazdíkovi, který přednese interpelaci na pana ministra dopravy Antonína Prachaře. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane nepřítomný ministře Prachaři, svým plánem na změnu zákona o výkupu pozemků jste prakticky zastavil přípravu staveb a dnes už bychom se měli nejenom strachovat o čerpání operačního programu Doprava I v předchozím plánovacím období EU, ale i o čerpání operačního programu Doprava II v novém plánovacím období EU, kdy plány přípravy začínají mít zásadní zpoždění.

    Můžete nám v této souvislosti uvést, kolik pozemků se vykoupilo od doby, kdy jste mediálně sám sebe pochválil a 14. 5. 2014 na serveru Parlamentní listy jste řekl, jak přispějete ke stabilizaci resortu? Jak jste změnu připravil? Dále jste informoval, že některým vyvoleným budete udělovat cenu i 16krát větší. Už víte, podle jakého klíče budete vyvolené vybírat? V této souvislosti bych se vás také rád dotázal, jak dopadlo vaše jednání s paní Havránkovou, kterou jste jel osobně přesvědčit, aby pozemky prodala dříve, než ji vyvlastníte. Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu místopředsedovi a nyní dávám slovo panu poslanci Radku Vondráčkovi, který přednese svou interpelaci na pana ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já mám to štěstí, že pana ministra tady mám.

    Co vede poslance vládní strany, aby interpeloval ministra? My jsme byli v této Sněmovně v poměrně, v relativně nedávné době svědky tří bouřlivých diskusí při rozhodování o vydání či nevydání někoho z nás k trestnímu stíhání. Všechny ty diskuse nakonec sklouzly k jedinému tématu a to bylo určité pranýřování postupu policie, pochybností o nezávislosti policie, pochybností o účelovosti podávání trestních oznámení, což samozřejmě nemůžeme ovlivnit, ale účelovosti potom sdělování obvinění a poté průtahů s dalším řízením, což může vést až k dehonestaci trestně stíhaných osob. Připomínám, že se jedná v podstatě o oficiální většinový názor poslanců, který nakonec vedl k tomu, že kolegyně poslankyně Kailová nebyla vydána k trestnímu stíhání právě z obav, že zde dochází k určitým nestandardním postupům při šetření Policie České republiky.

    Rád bych se tedy dotázal touto formou, jak s touto informací Ministerstvo vnitra naložilo, případně naloží, a jestli můžeme očekávat nějaká opatření v této otázce. Protože i když nebudeme měnit žádný zákonný předpis, jistě existuje celá řada nástrojů, které můžeme použít, abychom zlepšili tuto, řekněme, špatnou pověst orgánů činných v trestním řízení. Není to z mé hlavy, ale tady jsme si to vyslechli napříč politickým spektrem, že jsou zde závažné pochybnosti o některých postupech Policie České republiky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Prosím o odpověď pana ministra vnitra.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážený pane kolego, já jenom nevím, jestli ta interpelace by neměla spíše mířit na paní kolegyni Válkovou, ale budiž.

    Já si myslím, že ty excesy, kterých jsme byli svědky a které vy tady popisujete, mě také znepokojují. Vždycky říkám policistům na poradách, že nemůže jejich akce končit monstrózní tiskovkou, ale musí končit odsouzením u soudu, a že ty monstrózní tiskovky bychom si měli nechat až potom, co ten soud rozhodne. To je práce té policie. Ta by měla velmi pečlivě a systematicky pracovat na tom, aby případného zločince dostala k soudu a byl odsouzen.

    Na druhou stranu bych se policie rád zastal, protože všechny tyto věci přece probíhají pod dozorem státního zástupce. Státní zástupce je tím orgánem, který je pánem ve sporu, který je pánem přípravného řízení trestního, a samozřejmě policie bude těžko sdělovat obvinění bez toho, aby ten státní zástupce o tom věděl, aby tu věc dozoroval a aby se seznámil s celým rozsahem šetření. Státní zástupce úkoluje policistu k dalším úkonům, k dalším došetřením a dalším věcem.

    Takže to je asi otázka společná potom na mě a paní kolegyni Válkovou. My jsme založili několik pracovních skupin k několika tématům, jako je rekodifikace trestního řádu a dalším věcem. Na druhou stranu opět chci zdůraznit, že státní zástupce je ten, který dozoruje celý proces předtím, než dojde k obvinění a následně k obžalobě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Táži se, zda pan poslanec Vondráček chce doplnit otázku. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslanec Radek Vondráček: V podstatě s panem ministrem ve všem souhlasím. To, co řekl, odpovídá. Nicméně přece jenom státní zástupce také pracuje s nějakým materiálem, který mu připravuje policista, a vychází z nějakých informací.

    Já bych možná doplnil jenom - jak vnímáte přebujelost sdělení obvinění? Je takový nešvar, který v současné době panuje, že bývá sdělováno obvinění i v situaci, což by se před pár lety nestalo. A je otázka samozřejmě i na paní ministryni Válkovou, co se týče státního zastupitelství, a zvažuji, zda ji položím touto či jinou formou, ale přece jenom - co říkáte na to, že i ta policie při své práci má co do činění s tím, na samém začátku trestního stíhání to jsou její podklady, její závěry šetření, se kterými potom pracuje státní zastupitelství, a ta otázka byla míněna přátelsky. Co pro to můžeme udělat v rámci Policie České republiky?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Já bych ani od koaličního poslance nepřátelskou otázku neočekával, musím tedy říci.

    Na druhou stranu tady opravdu já těžko mohu polemizovat nad tím, jestli se sděluje hodně obvinění, nebo nesděluje. Otázkou bude - ptáte se na větší kauzy -, jak skončí u soudu, a to bude vodítkem úspěchu orgánů činných v trestním řízení.

    Na druhou stranu pokud státní zastupitelství a policie mají podezření z páchání trestné činnost, tak prostě musí konat. Soud, pokud má pochybnosti nad tím, jestli viník nebo ten, kdo je obžalován u soudu, je vinen, tak musí zprostit, naopak státní zástupce - zásada je, že pokud má podezření, že byla spáchána trestná činnost, musí konat. A ta policie, teď to řeknu hodně obrazně, je služebníkem státního zástupce k tomu, aby se dobral pravdy. Samozřejmě policie přináší vlastní operativní informace, policie samozřejmě v rámci prošetřování má různou škálu možností, jak některé věci prověřovat, ale pak, pokud to přechází do fáze pod dozorem státního zástupce a směřuje to k obvinění, tak v té věci je pánem jednoznačně státní zástupce.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo panu poslanci Romu Kostřicovi, který byl vylosován jako osmnáctý a bude interpelovat pana ministra dopravy Prachaře. Prosím.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, prosím vás pěkně, dovolte mi, ještě než mi začnete odpočítávat dvě minuty, jedno konstatování. Navazuji tady na pana poslance Stanjuru a mluvím ohledně nepřítomnosti pana ministra Prachaře. Ze 24 vylosovaných interpelací jich 8 míří na pana ministra Prachaře. To znamená, že každá třetí je v podstatě zbytečná. My tady nejsme zvědavi na to, abychom se dozvěděli nějakou odpověď, kterou sesmolí ministerští úředníci. Tyto interpelace mají také význam v tom, abychom věděli, jestli dotyčný interpelovaný je dostatečně informovaný, a tím pádem je kompetentní, aby zvládal svoji funkci.

    Nyní mi dovolte, abych přikročil ke své interpelaci.

    Vážený nepřítomný pane ministře, nepřítomný z důvodu pracovního zaneprázdnění - dělá to na mě dojem, jako kdyby pohrdal nikoliv mnou, ale pohrdal ctí a vážností celé této Sněmovny -, chci se vás zeptat na harmonogram, a to nikoliv časový, při opravě dálnice D1. Já zde vidím naprostou přezíravost vůči českým řidičům i ostatním, nabubřelost, protože v současné době je zavřeno více jak 40 km z dvousetkilometrového úseku, to znamená, že každý pátý kilometr je nesmírně nebezpečný, vede to ke zvýšené nehodovosti, vede to k tomu, že jde o ohrožení životů jak řidičů, tak všech spolucestujících. Zdá se, že český řidič je schopen snést všechno.

    Já jsem viděl několikrát podobné opravy dálnice tímto způsobem v Rakousku a nikdy jsem neviděl, že by tam byl zavřený delší úsek než 4 km. Je to samozřejmě věc, která úžasně vyhovuje firmám, které opravují tuto dálnici, protože zavřít desetikilometrový úsek, mít tam dva nebo tři stroje a ostatní úsek je naprosto zbytečný. Domnívám se, že by bylo zapotřebí, aby tyto úseky byly nepoměrně kratší. Jistě by to vedlo, aby to skutečně byla dálnice a nikoliv krátnice.

    Další dotaz mám na vás ohledně jmenování nového ředitele silnic -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš časový limit vyprchal. A ještě se vrátím k té vaší prosbě. Teď je bod interpelací, každý máte dvě minuty na to, abyste položil otázku. Vy bohužel nemáte přednostní právo, takže vám ten limit opravdu uběhl.

  • Poslanec Rom Kostřica: Paní místopředsedkyně, já to chápu, já jsem vás žádal o to, abych mohl provést konstatování. Kdybyste mi řekla, že to konstatování není možné, tak bych k tomu nepřistoupil.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se omlouvám, ale já nemohu dělat individuální výjimky z jednacího řádu. To nelze.

  • Poslanec Rom Kostřica: Já to docela dobře chápu, ale rozhodně jste mě mohla informovat, protože je to polovina mé interpelace, další interpelace bude potom v září, když dobře tedy, pokud tam bude stejný pan ministr, čili já to považuji za nesprávný postup, nezlobte se. Ale děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Ludvíka Hovorku, který byl vylosován jako devatenáctý a bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Němečka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený nepřítomný pane ministře, váš předchůdce pan ministr Holcát zadal audit hospodaření dceřiných firem Nemocnice Na Homolce. Pokud je mi známo, tento audit byl kontrolním odborem Ministerstva zdravotnictví dokončen do začátku letošního roku. Během interpelací v květnu jsem si vyžádal předložení tohoto auditu, ale zatím jsem ho neobdržel. Vysvětlím vám, proč se o tento audit tolik zajímám. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: - paní Nagyové na úkolování určitých lidí ve státní správě jsem pochopil proč. Žádám tedy o předložení auditu, vyhodnocení pilotního projektu a vyvození odpovědnosti a potrestání konkrétních viníků. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Černochové, která byla vylosována jako dvacátá a bude interpelovat nepřítomného pana ministra Jurečku. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený nepřítomný pane ministře, dle současné legislativy máte, jste-li vinařem, možnost si ročně vyrobit 2 tisíce litrů vína pro vlastní potřebu, což v praxi znamená, že z 2 tisíc litrů vína nemusíte jako vinař platit daň za alkohol. U pivařů domovarníků je však tento limit pouze 200 litrů pro vlastní potřebu ročně a bez daně. Tento nepoměr podle mne nemá žádnou logiku, a to si neosobuji právo tvrdit, že někdo může vypít ročně 2 tisíce litrů vína, nebo zda průměrná spotřeba piva na obyvatele ve výši cirka 150 litrů má být měřítkem a zda domovarník piva může počítat pro vlastní potřebu i pivo pro členy své rodiny. Hovořím zde za domovarníky piva, pro které je stejně jako pro vinaře při výrobě vína vaření piva vášnivým koníčkem. Upozornili mne i na vzrůstající počet minipivovarů v naší republice, v nichž velká část, ne-li většina byla založena právě domovarníky, kteří se rozhodli svůj koníček povýšit na živnost. Nejen proto považuji současnou legislativu v tomto bodě za demotivující a navrhuji nějaké spravedlivější řešení.

    Proto se vás ptám, pane ministře, zda jste si této disharmonie mezi pravidly vinaři versus pivaři vědom a zdali budete navrhovat nějaké řešení, případně zdali podpoříte návrh Občanské demokratické strany, který chystáme, tak aby se tato disharmonie v budoucnu změnila a odstranila. Žádám o písemnou odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyně za dodržení časového limitu a nyní dávám slovo panu poslanci Michalu Kučerovi, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra dopravy Prachaře. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo.

    Vážený pane nepřítomný ministře dopravy, nedávno jste sdělil, že v příštích třech letech prostavíme při výstavbě dálniční sítě pouze jednotky miliard korun. Samozřejmě očekávám vaši odpověď o nedostatečné připravenosti staveb a nutných legislativních změnách vedoucích ke zrychlení výstavby dopravních staveb. S tím musím i souhlasit. O to víc mě ovšem zaráží, že nestavíte tam, kde je příprava již téměř u konce. Chci upozornit, že například úseky rychlostní komunikace R7 jsou připraveny k dostavbě. Dostavba je ovšem zastavena kupodivu ze strany Ministerstva dopravy.

    Chtěl bych vás požádat o prověření připravenosti úseku dostavby rychlostní komunikace R7, odstranění nesmyslných studií týkajících se stanovení šířkového uspořádání silnice, o němž už bylo jednou dávno rozhodnuto, a o urychleném zahájení dostavby rychlostní komunikace R7. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci Kučerovi a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zdeňka Bezecného, aby přečetl svoji interpelaci na nepřítomného pana ministra dopravy.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, kdyby tady byl pan ministr Prachař, tak bych se ho zeptat: Můžete deklarovat, že dokončíte modernizaci dálnice D1 do konce roku alespoň na třech úsecích, aby již řidiči nebyli omezováni dalšími uzavírkami? Dále bych se zeptal, kdy budou proti zhotoviteli úseku modernizace dálnice D1 u Velké Bíteše uplatněny sankce z prodlení a jak se získanými minimálně 200 miliony ze sankcí hodlá naložit. Věnuje je snad stavební firmě, aby zrychlila a dostavila úsek alespoň v roce 2015?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dovolte, abych vám oznámila, že paní poslankyně Adamová, která byla vylosovaná jako 23. s interpelací na pana ministra kultury, svoji interpelaci stahuje.

    Nyní poprosím pana poslance Stanjuru, aby načetl svoji interpelaci pro pana ministra dopravy. Prosím, pane ministře - pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nijak mě to neurazilo, ale v této vládě bych ministrem být nechtěl. (Smích z pravé části síně.) Jenom chci říci, že ty interpelace nenačítám, že je říkám takhle normálně z hlavy.

    Pan ministr Prachař si myslí, že když se před námi schová, tak se nebudeme ptát, nebo respektive on nebude muset odpovídat. Vzpomeňte si, jak ve 14.35 tady hřímal pan předseda vlády, jak máme to právo ptát se ministrů a ať se neokrádáme o čas. Tak teď nevím, co tady hrajeme. Z posledních čtyř interpelací jsou tři na ministra dopravy, který tady není. Ale já ty otázky položím a věřím, že dostanu odpověď.

    Ptal jsem se na České dráhy: 1. Jak je možné, že členem a posléze předsedou dozorčí rady byl zvolen jeho první náměstek v rozporu s platným zákonem. 2. Kdo za to ponese odpovědnost, a to personální. 3. Je mu známo, že v podobném případu člen jeho koaliční strany ČSSD Karel Březina je u soudu - právě z těchto důvodů?

    Pak se chci zeptat - dočetl jsem se o novém odměňování managementu Českých drah. Nechci spekulovat o výši, to sem úplně nepatří. Nicméně velmi často slyším slova koalice o tom, jak zabránit smluvním platům a jaké budou maximální odměny ve státní správě. Po čtyřech a půl měsících ten pozměňovací, respektive nový služební zákon dorazil do Sněmovny. Tak jak by mohl vysvětlit všem nám poslancům, že třeba v případě generálního ředitele Českých drah je odměňování až 60 % ročního platu. Proč uplatňujeme úplně jiný přístup u těch, kteří budou podléhat služebnímu zákonu, a těch, kteří nebudou podléhat služebnímu zákonu? A teď skutečně nemluvím o stejném platu, ale o stejných podmínkách, kolik je základní plat a kolik mohou být odměny. 60 % platu - a bylo to zmíněno nebo vysvětleno tím, že když bude dobře hospodařit - tak chci připomenout, že České dráhy dostávají 12 mld. dotací ročně z veřejných rozpočtů. V takovém případě dosáhnout vyrovnaného hospodaření není až tak složité. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní dávám slovo panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, aby interpeloval nepřítomného pana ministra zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo.

    Vážený nepřítomný pane ministře, já si vám dovolím položit několik otázek. Je běžné, že každá velká nemocnice, respektive každá nemocnice má mikrobiologickou laboratoř. Ale v případě Fakultní nemocnice Ostrava tomu takto není. Pokud vím, tak do nedávna zakázky, které se týkaly mikrobiologických vyšetření, dělal Zdravotní ústav v Ostravě. V poslední době nevím, jestli tato zakázka pokračuje, případně proč tato nemocnice nebuduje vlastní mikrobiologickou laboratoř, případně jak se uvažuje, kde budou tyto zakázky do budoucna zadávány. Myslím si, že je v současné době hodně běžné, že se řada věcí outsourceuje a že to není vždycky přínosné pro zdravotnická zařízení, která v tomto případě přicházejí o velmi značné prostředky. Pokud samozřejmě není připraveno outsourceování nějaké významné, řekněme soukromé firmě, která se v daném regionu pohybuje. Byznys kolem laboratoří je poměrně značně výnosný. Viděli jsme to v případě mnoha laboratoří, které prostě během několika málo let dokázaly velmi zvýšit objem svého obratu.

    Proto vás prosím, abyste mi odpověděl, proč taková velká nemocnice, jako je Fakultní nemocnice Ostrava, nemá vlastní mikrobiologickou laboratoř a jak to chce řešit do budoucna, pokud se týká mikrobiologických vyšetření. Děkuji za odpovězení mé otázky. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Zdeňku Bezecnému, který bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Děkuji ještě jednou. Paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, v souvislosti s přípravou rozpočtu na rok 2015 byli ředitelé příspěvkových organizací Ministerstva kultury informováni o navrhovaném snížení příspěvků na provoz těchto organizací. Tento návrh nebyl předem projednán s řediteli příspěvkovek, ale byl nadiktován jako závazný limit pro sestavení návrhu rozpočtu na rok 2015. V těchto limitech došlo k výraznému snížení prostředků, především mzdových. Platy zaměstnanců příspěvkových organizací jsou dnes hluboko pod průměrnou mzdou, dokonce se rozevírají i nůžky mezi platy zaměstnanců podobných organizací zřizovaných krajem nebo městy. Většina organizací, většinou muzeí a galerií, již vyčerpala možnosti provozních a mzdových úspor, např. v kombinaci snížení stavu zaměstnanců a plošného snížení platů.

    Jsem rád, jak vyplynulo už z odpovědi kolegyně Peckové, že věnujete této otázce pozornost, a věřím, že se podaří zjednat nápravu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím o odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Paní předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji i panu kolegovi Bezecnému za podporu v této věci, protože, už jsem o tom hovořil ve svém předchozím příspěvku, dopis ředitele odboru ekonomického vycházel z formálně známých skutečností, které jsou založeny na krácení navržených kapitol Ministerstvem financí jako základní vstup pro jednání vlády o střednědobých výdajových rámcích. Dopisy zachycovaly poslední známé skutečnosti, byly rozeslány příspěvkovým organizacím pro to, aby byla umožněna diskuse nad návrhem. V opačném případě by nebylo možné vůbec žádným způsobem zohledňovat specifika některých příspěvkových organizací. jak jsem řekl, dopisy obsahovaly pouze úvodní návrh, který Ministerstvo kultury stejně jako v minulých letech předpokládá dokončit ve spolupráci právě s těmito příspěvkovými organizacemi.

    Kdybychom neinformovali ředitele našich 29 příspěvkových organizací, tak bychom je mohli uvést do velice nedobré situace. Tím neříkám, že zmíněný dopis je nějakým způsobem potěšil, nicméně je uvedl minimálně do reality a naznačil také nutnost hledat úspory, protože v celém našem resortu je nutné úspory hledat. My jsme prozatím přímo na ministerstvu nalezli úspory ve výši asi 35 milionů korun a na základě jednání, která mám se svými spolupracovníky z odboru ekonomického, se budou nacházet úspory další. Myslím si, že je třeba, i co se týká řekněme reprefondů apod., se opravdu zamyslet nad vážnou ekonomickou situací.

    Nicméně, jak jsem už uvedl ve svém předchozím příspěvku, na platy se příspěvek rovnal výši 112 milionů korun a podle sdělení pana ministra financí, které sdělil přímo na zasedání vlády, nám bude tento objem vrácen do rozpočtu zpět, což bude znamenat udržitelnost hladiny, která je. To ovšem není žádná zpráva optimální, protože vím, a také už jsme o tom hovořili, že platy v našich příspěvkových organizacích se bohužel pohybují hluboko, v některých případech, pod standardy. Je to mým i naším zájmem, aby tomu tak nebylo. Já se setkávám relativně velmi často s pracovníky v našich příspěvkových organizacích i v regionech, kdy jim jednak děkuji za jejich přístup, protože je třeba říci, že jsou to lidé ve většině vysokoškolsky vzdělaní, vysoce talentovaní, protože jinak by v některých uměleckých oborech vůbec nemohli působit, a jsou to také srdcaři. Za to nemohou být trestání.

    To znamená, je třeba na toto pamatovat. Já si vážím i podpory ze strany odborových organizací, které mají zájem o toto téma, a pevně věřím, to tu neříkám jenom jako nějaká těšínská jablíčka, pevně věřím tomu, že se nám ve spolupráci s Ministerstvem financí a samozřejmě i s našimi příspěvkovými organizacemi podaří najít hladinu nejen přežitelnosti, ale i zlepšování standardů pracovníků, kteří si to rozhodně zaslouží. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak.

    Nyní další vylosovanou v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, po vstupu nového občanského zákoníku se klade otázka, zda civilní odpovědnost zastupitelů se řídí novým občanským zákoníkem, či podle jakého zákona se toto dnes posuzuje. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážená paní poslankyně, já jsem dotaz pochopila možná trochu obecněji. Nový občanský zákoník předepisuje, a také díky vašemu dotazu jsem se s ním teď byla nucena seznámit i ve vztahu k této problematice blíže, určitou odpovědnost osobám, které jsou členy volených orgánů, včetně orgánů právnických osob, samozřejmě s vyvratitelnou domněnkou, že za nedbalostní jednání je třeba považovat situaci, kdy osoba, která při přijetí funkce zjistila, že tato není schopna péče, nevyvodila z toho pro sebe důsledky.

    Legislativní odbor si myslí, že ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách jsou s ohledem na ustanovení § 20 odst. 2 nového občanského zákoníku použitelná na veškeré osoby soukromého práva i osoby veřejného práva, pokud to samozřejmě nevylučuje povaha jejich věci.

    Nám půjde samozřejmě nejvíce o odpovědnost. Ustanovení nového občanského zákoníku se aplikují v případech, kdy zvláštní právní předpisy nestanoví speciální právní pravidla. My máme několik zvláštních předpisů, ale třeba pokud jde o odpovědnost i volených osob, tak ve vztahu k nim, alespoň ten výklad, který mám teď k dispozici, bychom měli aplikovat nový občanský zákoník. Nejmarkantnější je to, pokud jde speciální odpovědnost, kdy může vznikat povinnost nahradit škodu nebo újmu nebo další ztrátu, event. nevýhodu, protože nový občanský zákoník používá různé termíny, takže v tom případě by platilo potom ustanovení § 2910. V tomto případě by se potom jednalo o porušení zákonné povinnosti, nikoli smluvní povinnosti. Naopak zpřísněná smluvní odpovědnost se uplatní všude tam, ať už jde o zastupitele nebo samozřejmě zaměstnance obce, kde by byl takový zastupitel nebo zaměstnanec, taková osoba zvolena do orgánu některých korporací, pak bychom použili zákona o obchodních korporacích.

    Jinak k otázce odpovědnosti komunálních politiků z hlediska trestněprávního lze konstatovat, že z režimu trestního práva jsou vyňaty pouze osoby požívající výsady a imunity, ale k tomu asi váš dotaz nesměřoval. Komunální politici z trestního práva samozřejmě vyňati nejsou. Vztahují se na ně veškerá ustanovení trestního zákoníku, včetně těch, která kladou přísnější požadavky a spojují s nimi přísnější trestněprávní důsledky v případě, že vystupují jako veřejné osoby, čili jsou v postavení úředních osob, tak jak to má na mysli trestní zákoník. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní ministryni. Podle mimiky paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku.

    Nyní prosím tedy dalšího v pořadí, kterým je pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni sociálních věcí.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo.

    Vážená paní nepřítomná ministryně, v dubnu 2014 bylo v České republice podle evidence úřadu práce 574 908 nezaměstnaných. Podle výběrového šetření pracovních sil Českého statistického úřadu však bylo v dubnu jen 339 000 nezaměstnaných. Rozdíl je 230 tisíc. Znamená to, že více než 230 tisíc lidí je evidováno na úřadu práce, ale ve skutečnosti práci nehledá? Co s tím uděláte? A skutečně se ptám na to, co s tím uděláte vy, paní ministryně, nikoli výmluvy na vaše předchůdce.

    Tedy znovu kladu otázku: Jak a kdy budete řešit situaci, že skoro čtvrt milionu lidí je evidováno na úřadu práce, ve skutečnosti práci nehledají, ale evidence na úřadu práce jim umožňuje pobírat od státu podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky? Děkuji vám za vaši písemnou odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A dvacátou devátou byla vylosována paní poslankyně Jana Černochová, která bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. My už s panem ministrem Stropnickým tradičně uzavíráme interpelační okénko. Vždycky to je napínavé, jestli na nás dojde řada, nebo ne. Tak tentokrát to vyšlo.

    Pane ministře, letos na podzim by tato Sněmovna měla projednávat novelu branného zákona a další související normy. V této souvislosti se v posledních dnech vyrojila celá řada spekulací o tom, že se vaše ministerstvo chystá obnovit základní vojenskou službu, že chcete povinně odvádět a povolávat mladé muže a ženy a podobně. Vím, jak to je, ale myslím si, že to není úplně jasné veřejnosti, proto vás chci poprosit, abyste přesně řekl a vysvětlil, co přesně plánujete a co to bude znamenat pro naše občany.

    A v souvislosti i s událostmi na Ukrajině bych se dále ráda zeptala, jak je zajištěno posílení naší profesionální armády povinnou zálohou, pokud by to bylo zapotřebí, protože se ukazuje, že doba varování nemusí být několik let, a pak to přijde de facto ze dne na den. Za jak dlouho by tedy naše armáda mohla být posílena vycvičenou zálohou, pokud by byl dle stávajících zákonů vyhlášen takzvaný stav ohrožení státu. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, paní předsedající. (V sále je jen hrstka lidí.)

    Vážení zbylí a vážená paní poslankyně, já vám děkuji za tu otázku a za možnost tady vysvětlit věci, které se strašně snadno překrucují a vytvářejí možná zvýšený prodej některých periodik, ale to skutečně není ten smysl. Je to relativně vážná, nebo přinejmenším veledůležitá věc, čili děkuji za možnost podat aspoň stručné vysvětlení.

    To, co kolem toho slýcháme, jsou samozřejmě spekulace. Ministerstvo obrany pod mým vedením pokračuje v implementaci koncepčních strategických řešení přijatých minulými vládami. Jak jste si možná mohli všimnout, tak vše, co je dobře založeno nebo započato, se snažíme postupně implementovat. Mezi takové kroky patří i koncepce mobilizace ozbrojených sil České republiky a koncepce aktivní zálohy.

    K jednotlivým otázkám, které je dobré vysvětlit.

    Tak především samozřejmě není pravdou, že Ministerstvo obrany se chystá obnovit základní vojenskou službu. Mimochodem, je na druhou stranu docela pikantní, že reakce široké veřejnosti na to vůbec nejsou zcela negativní. A speciálně ženy doporučují svým některým mamánkům, aby na tu vojnu šli. Ale to jenom tak pro pobavení.

    Branná povinnost je bez rozdílu pohlaví stanovena státním občanům České republiky od věku 18 do věku 60 let, a to na základě platného branného zákona. To se také občas zapomíná. Možná že v této souvislosti by bylo fajn využít dnešního dne, kdy je Mezinárodní den rovných příležitostí mužů a žen, zmínit se, že ustanovení branné povinnosti pro ženy bylo v České republice zapracováno do branného zákona již v roce 2004 a umožňuje ženám plnohodnotně využít svého práva připravovat se k obraně republiky. Samozřejmě dává i ministerstvu možnost lépe plánovat využití lidského potenciálu pro potřeby ozbrojených sil. To však neznamená, že se ministerstvo nebude chovat k ženám bez respektování jejich faktických fyzických možností a schopností. Ale již současné znění branného zákona na tyto otázky pamatuje a stanoví ve znění § 25 například výjimku pro těhotné ženy nebo osamělé muže pečující o děti do 15 let a podobně. A ti se k odvodnímu řízení nebo do mimořádné služby samozřejmě nepovolávají.

    Pravdou ale je, že nově plánujeme provádění odvodního řízení již v míru na základě rozhodnutí vlády. A to je asi jedna z nejpodstatnějších novinek zamýšlené nebo připravované novely.

    Ale jak bylo, a abych jenom nekritizoval média, v jednom z nich možná shodou náhodných okolností správně uvedeno, je to v podstatě cenzus. Je to prostě akt, kdy vláda již v době míru, a to je podstatné, na základě vývoje mezinárodní situace nebo nějaké konkrétní potenciální, ale zostřující se bezpečnostní hrozby může konat včas. Potom vybere několik ročníků, většinou se sahá samozřejmě po těch mladých ročnících, a ty se potom dostaví k odvodu, aby vůbec byla nějaká evidence a zpřesněná představa o tom, s čím může armáda počítat.To ještě vůbec neznamená, že ten člověk, mladý muž, je většinou nějakým způsobem vázán a povinován. Samozřejmě, že základním předpokladem je jeho odpovídající zdravotní stav, ale i v tomto případě zde ještě přibývají možnosti odmítnutí z důvodu náboženského vyznání anebo svědomí. V jistém ohledu by si člověk mohl říct, že když sečtete všechny tyhle ty důvody, tak může těch lidí zůstat pro tu zálohu relativně málo. Ale je to myslím velice demokratický a liberální přístup.

    V roce 2005 bylo tehdy novým branným zákonem v souvislosti s profesionalizací ozbrojených sil České republiky provádění odvodů přesunuto až po vyhlášení stavu ohrožení státu, takzvané SOS, nebo dokonce válečného stavu. S ohledem na naše členství v NATO a stabilizovanou bezpečnostní situací -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, váš čas.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Aha, tak promiňte. Já jsem se nechal unést. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně položí doplňující otázku a vy budete mít další dvě minuty. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Ještě ty zálohy, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Teď se omlouvám, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, já jsem teď přeslechl, ale pokusím se... (Všichni napovídají: Zálohy. Nakonec slovo "zálohy" říká na mikrofon i místopředsedkyně Jermanová.) Ano, ano, zálohy. Tak děkuji.

    Záloha nám stárne. Tím bych začal. Záloha nám stárne a není připravována. Ti, kterým bylo v roce 2004 osmnáct let a byli tedy posledními odvedenými občany, jsou dnes třicátníci a za připravené považujeme pouze ty, kteří vykonali přípravu čili vojenské cvičení v posledních pěti letech. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, budete mě nemít rád, ale váš čas vypršel.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Omlouvám se. Na to, jak máme relativně malou armádu, mi trvá dlouho to vysvětlit. Tak já to příště zkrátím. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, který bude interpelovat pana ministra Němečka.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní předsedající. Jsem dneska dobrosrdečnost sama. Vidím netrpělivě vyčkávat paní kolegyni Gabrielu Peckovou. Já jí tedy umožním, aby svoji interpelaci přednesla a na pana Němečka si tuhle věc nechám až bude přítomen.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji a prosím tedy k mikrofonu paní poslankyni Peckovou, aby načetla svoji interpelaci na pana ministra Chládka. Prosím.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Ještě jednou dobré odpoledne, respektive podvečer, dámy a pánové. Minulý týden jsem tady mluvila o Lanzarotské úmluvě, která hovoří o boji se sexuálním násilím na dětech. Takže bych si na toto smutné téma dovolila pokračovat a obrátila se na pana ministra Chládka, protože sice se podařilo do určité míry do osnov našich škol zakomponovat částečně sexuální výchovu, byť si nemyslím, že to je dostatečné, a rozhodně diskuse by se o tom měla rozvinout. Ale sexuální výchova na školách nás má naučit, resp. naše děti, jak prožívat zdravý sexuální život. Sexuální násilí na dětech je kapitola úplně jiná, a proto zcela jistě by jí měly být věnovány také zcela zvláštní hodiny, ať už v rámci jakéhokoliv předmětu. Na to bych chtěla apelovat a chtěla se zeptat, jak bude postupovat pan ministr.

    A druhá věc. Jedna věc je, že my budeme sice to povědomí o tomto sexuálním násilí zvyšovat u dětí, ale neméně důležité je zvýšit povědomí u pedagogů, resp. každého, kdo se účastní výchovně vzdělávacího procesu. Zatímco fyzické násilí na dětech rozpozná každý tělocvikář, protože podlitina nebo škrábanec je na dětech vidět, sexuální násilí, které se často odehrává v nejbližším kruhu rodiny, se podepisuje především na duši dítěte. A já bych velmi apelovala na to, aby pedagogové byli školeni v nástrojích, jak detekovat sexuální násilí, jaké jsou jeho známky, jak se může vůbec toto násilí, které proběhlo a fyzické stopy nezanechá, jak se může u dětí projevit. (Upozornění na uplynutí času.) Děkuji za upozornění a poprosím pana ministra.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, paní poslankyně víceméně shrnula dva své dotazy do jednoho, já se také pokusím odpovědět na oba dva, protože je to problematika, která je velmi složitá. Možná si vzpomíná i paní poslankyně na ten souboj, kdy jedna skupina rodičů, snad, nevím přesně, jak se jmenuje, práv rodičů, byla proti tomu, aby sexuální výchova vůbec byla na českých školách. Dokonce se podepisovaly petice. Naštěstí to nebylo vyslyšeno, protože paní poslankyně má pravdu v tom, že velké množství právě toho sexuálního násilí, anebo dokonce i dalších těch případů, je skryté zneužívání a otevřené zneužívání, je ve velké části právě v rodinách. A proto sexuální výchova je nezastupitelná v českém školství. Není to tedy v rámci osnov, protože od osnov jsme přešli k rámcovým vzdělávacím programům, ale je to součástí několika programů, několika vzdělávacích oborů. Já je v krátkosti vyjmenuji. Je to součástí oboru člověk a jeho svět, výchova k občanství, v přírodopise, výchova ke vzdělání v etické výchově.

    Dokonce na druhém stupni v oboru výchova ke zdraví je tematika rizika ohrožující zdraví a jejich prevence a součástí je nejenom poučit o nástrahách sexuálního násilí, ale také o té prevenci. A hlavně jak se chovat, jak tomu předejít, jak správně reagovat, aby k tomu víceméně nedošlo. Ona je to samozřejmě problematika velmi složitá. Škola by k tomu měla napomáhat. A protože samozřejmě i učitel je v komplikované situaci při tomto výkladu, tak pro školy máme dvě alternativy. Jedna alternativa, že to může vykládat sám učitel, tuto problematiku, anebo škola si může pozvat adekvátního odborníka. S tím, že v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nabízíme i my sami kurzy prostřednictvím Národního institutu dalšího vzdělávání, protože je velmi klíčové a důležité vykládat tuto problematiku přiměřeně věku dítěte. Ať už to je dítě jakéhokoli věku, tak musí být na ty tzv. nástrahy velkoměsta připraveno.

    My dokonce připravujeme, a to je asi v závěru odpověď na to, co děláme, my připravujeme pro rok 2015 zpřesnění rámcových vzdělávacích programů prostřednictvím tzv. standardů nejenom v tomto předmětu, v těchto oblastech, ale i v jiných, aby v českém školství, kde máme 4 500 základních škol, se ta problematika vyučovala tak, aby výstupy byly přibližně stejné. Protože se nám stává, že na některé škole se to učí výborně, skvěle, a někde to pokulhává, někde se dokonce bojí o té problematice otevřeně s dětmi hovořit. Takže naše snaha je ještě více metodicky pomoci školám, aby mohli učitelé bez problémů tuto problematiku vykládat. A je to v rámci programů, o kterých jsem hovořil v začátku svého vystoupení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Já si dovolím ještě navázat na to - pan ministr říkal různé věkové skupiny. Takže já bych se ještě zeptala na předškolní výchovu, protože samozřejmě předškoláci jsou nejcitlivější a je největší problém, aby rozeznali právě v rodině, co je ještě láskyplné objetí a co už může být za hranou a v podstatě je obtěžováním nebo sexuálním násilím. Takže jakým způsobem a jestli vůbec se budete věnovat tomuto problému v oblasti předškolního vzdělávání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, paní předsedající. Tak nakonec paní poslankyně stihla všechny tři interpelace v rámci jedné. Tam je to v programu, který se jmenuje Zdraví a bezpečí, ale u těch předškolních dětí je velký problém. Tam si musíme dát velký pozor, aby to bylo přiměřené věku dítěte. Abychom to nepřehnali tak, že nakonec sexuální zneužití bude i to, když rodič dítě pohladí po hlavě. Takže tam samozřejmě jsou nástroje, jak učitel má vykládat přiměřeně právě věku dítěte. Protože u těch malých děti je to o to komplikovanější. ***