• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji čtvrtý jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás srdečně vítám. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím žádnou takovou informaci pro vás nemám. (Velký hluk v jednací síni.)

    Chtěl bych vám sdělit, kdo všechno se omlouvá z dnešního jednání. Ale než tak učiním, poprosím, abyste se usadili, ukončili debaty. Já opravdu neslyším vlastního slova, a to mám celkem silný hlas.

    Omlouvají se: pan poslanec Adam od 12 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Adamec do 10 hodin - bez udání důvodu, pan poslanec Andrle Sylor do 14 hodin - rodinné důvody, pan poslanec Fiala pracovní důvody, paní poslankyně Halíková pracovní důvody, pan poslanec Faltýnek osobní důvody, pan poslanec Havíř pracovní důvody, pan poslanec Pavel Holík pracovní důvody, pan poslanec Horáček osobní důvody, pan poslanec Kádner pracovní důvody, pan poslanec Klaška pracovní důvody, paní poslankyně Kovářová osobní důvody, pan poslanec Lobkowicz zahraniční cesta, paní poslankyně Lorencová zdravotní důvody, pan poslanec Novotný pracovní důvody, paní poslankyně Putnová od 12 hodin - rodinné důvody, pan poslanec Rykala osobní důvody, pan poslanec Sedláček pracovní důvody, pan poslanec Schwarzenberg zahraniční cesta, pan poslanec Šincl zdravotní důvody, pan poslanec Šrámek do 9.30 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Toufar od 11 hodin - pracovní důvody), pan poslanec Volný do 12 hodin - zdravotní důvody, pan poslanec Vondrášek osobní důvody, pan poslanec Vyzula pracovní důvody a pan poslanec Zlatuška zahraniční cesta.

    Z členů vlády se omlouvají: pan ministr Bělobrádek pracovní důvody, pan ministr Brabec zdravotní důvody, pan ministr Chovanec pracovní důvody, pan ministr Jurečka pracovní důvody, pan ministr Mládek zahraniční cesta, pan ministr Němeček pracovní důvody, pan ministr Stropnický pracovní důvody, paní ministryně Válková pracovní důvody a pan ministr Zaorálek zahraniční cesta.

    Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body a poté bychom projednávali další body dle schváleného pořadu schůze.

    Nicméně mám zde dvě přihlášky. První je pan poslanec Klučka a připraví se pan poslanec Šidlo. Oba k pořadu schůze. Pan poslanec Klučka má slovo. Prosím.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedo. Přeji všem dobrý den, členům vlády, kolegyním a kolegům.

    Víte, dnes před vás předstupuji trošinku s úctou a pokorou po včerejší diskusi, která se vázala na pořad jednání a změny v pořadu jednání, a to s prosbou, abyste mě podpořili v mém návrhu stávajícího bodu 78, což je třetí čtení vládního návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, tisk 81, pevně zařadit tento bod jako první bod dopolední části jednání Poslanecké sněmovny ve středu 18. června, tedy předřadit tento bod před již zařazené body. Důvod je jednoduchý. Prosím, abychom umožnili účast pana premiéra, který je předkladatelem k tomuto zákonu a program v příštím týdnu má docela bohatý, abychom mu umožnili účast na tomto třetím čtení a zdárně projednali tento velmi potřebný a důležitý zákon.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já o tom nechám hlasovat hned poté, co dokončíme vystoupení k pořadu schůze. Nyní má slovo pan poslanec Šidlo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám dobré ráno. Dovolte mi, abych vás na základě včerejšího jednání hospodářského výboru požádal o drobné změny v pořadu. Jsou vyvolány samozřejmě průběhem vlastního projednávání jednotlivých tisků.

    Požádal bych o pevné zařazení bodu č. 15, tisku 182, jako první bod na úterý 17. června. Dále bych požádal o pevné zařazení bodu č. 6, tisk 173 schváleného pořadu, jako druhý bod v úterý 17. června.

    A nyní mi dovolte ještě požádat na základě včerejšího jednání o změnu v pořadu zařazením nových dvou bodů, protože u tisku 201 došlo ke změně režimu projednávání, takže zařadit dva nové body do bloku druhých čtení - druhé čtení tisku 201, zákon o dráhách, a zařazení třetího čtení do bloku třetích čtení tisku 201, také zákon o dráhách. A současně mi dovolte zažádat o pevné zařazení druhého čtení tisku 201, který bude doplněn na jednání schůze na středu 18. června jako první bod jednání ráno. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Rozumím tomu správně, že navrhujete zařadit druhé čtení tisku 201 do bloku třetích čtení?

  • Poslanec Karel Šidlo: Ještě před třetí čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě před třetí čtení, jako první bod, dobře.

  • Poslanec Karel Šidlo: Jestli ještě mohu, pane předsedo. Je to bohužel takto seřazeno z důvodu toho, že tady jsme v určitém časovém tlaku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já to samozřejmě podrobím hlasování, akorát ještě upozorňuji na jedno, že lhůta pro projednání tohoto tisku uplyne až 18. června a nebývá zvykem tyto tisky řadit předtím, než uplyne lhůta. Takovou informaci jsem dostal od organizačního odboru, nicméně můžeme to podrobit hlasování. Pouze upozorňuji na to, že lhůta pro projednání uplyne až 18. června.

  • Poslanec Karel Šidlo: Já vašemu argumentu rozumím. Vím, že takové zvyklosti jsou. Ale vzhledem k tomu, že včera už hospodářský výbor tento tisk projednal na svém zasedání, byl vlastně jediným výborem, který měl přikázán tento tisk k projednání, a myslím si, že v podstatě čekáme pouze a jenom na vypršení lhůty.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Je to tak, ale tato informace zde zaznít musela. Hlásil se pan poslanec Radek Vondráček.

  • Poslanec Radek Vondráček: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes ráno jsme obdrželi informaci, že pan ministr životního prostředí Richard Brabec je nemocen. Na klubu to tedy zaznělo jinak - polámal se brabeneček. Z toho důvodu nás požádal, abychom bod č. 5, sněmovní tisk 172, novela zákona o odpadech, vyřadili z dnešního pořadu a zařadili ho v úterý 17. června. A vzhledem k tomu, co tady zaznělo od mého předřečníka, v tom případě žádám zařadit bod č. 5 jako třetí bod v úterý 17. června.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nic proti návrhům, které zazněly. Ale v úterý jsme měli grémium Sněmovny a tam jsme se domluvili, že po bodech, které navrhla vládní koalice a které už byly v pozvánce pevně zařazeny na úterý odpoledne, bude prostor pro opoziční návrhy zákonů. V této chvíli jeden za druhým vládní návrhy odsouvají projednávání opozičních návrhů. To je jenom upozornění, že taková dohoda existuje. Já tyto návrhy nezpochybňuji, dokonce je možná hlasováním podpořím. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já jsem zaznamenal váš požadavek a určitě legislativa opět zpracuje další vysvětlující stanovisko. Myslím, že ke konci tohoto volebního období budeme mít úplně a naprosto jasno, jak aplikovat jednací řád v praxi.

    Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Pokud tomu tak není, tak se pustíme do hlasování.

    Pan poslanec Klučka navrhuje tisk 81, což je zákon o kybernetické bezpečnosti, zařadit jako první bod jednání Sněmovny 18. 6.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo s tím souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 71, přihlášeno 148, pro 138, proti 5. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Šidlo si přeje pevně zařadit bod 15 jako první bod na 17. 6. a rovněž pevně zařadit bod 6 taktéž na 17. 6. Můžeme tyto dva návrhy hlasovat najednou, nebo je zde žádost na oddělené hlasování? Není, můžeme asi jedním hlasováním rozhodnout, kdo souhlasí s návrhem na pevné zařazení bodu 15 na 17. června jako první bod a bodu 6 jako druhý bod 17. června.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 72, přihlášeno 150, pro 143, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pak je zde návrh na nové zařazení bodu, druhé a třetí čtení tisku 201, s tím, že druhé čtení tohoto tisku by se zařadilo pevně jako první bod... (Radí se s ředitelkou organizačního odboru.) Ano, takže by to byl druhý bod po bodu 78, který jsme zařadili. Byl by to tedy druhý bod 18. 6. To jsou v principu tři návrhy. Můžeme hlasovat najednou? (Výkřiky ze sálu: Odděleně.) Tak pokud pan poslanec Chvojka požaduje oddělené hlasování, tak já mu musím vyhovět. Zeptám se tedy, zda by aspoň souhlasil s tím, že bychom zařadili druhé a třetí čtení najednou jedním hlasováním a pak bychom rozhodli o pevném zařazení. Dobrá.

    Kdo souhlasí s tím, abychom zařadili dva nové body, to znamená druhé a třetí čtení tisku 201? Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 73, přihlášeno 150, pro 143, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Současně budeme hlasovat o pevném zařazení druhého čtení tisku 201 jako druhý bod 18. 6. dopoledne.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 74, přihlášeno 151, pro 143, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    To jsou asi všechny návrhy pana poslance Šidla. Je tomu tak? Ano.

    Pak zde byl ještě návrh pana poslance Vondráčka, abychom ne vyřadili, ale abychom přesunuli bod číslo 5 na 17. 6. jako třetí bod. Je to tak? Ano.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 75, přihlášeno 151, pro 143, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Ptám se, zda jsem nechal hlasovat o všech návrzích, které zazněly. Necítí se nikdo krácen na svých právech? Není tomu tak. Tím jsme se vypořádali s pořadem schůze.

    Můžeme přikročit k bodu

    Já bych zde mezi námi přivítal guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera. Dobrý den.

    Podle zákona číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Prosím tedy pana guvernéra České národní banky, aby zprávu uvedl. Pane guvernére, prosím, máte slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení přítomní, abych netrávil příliš mnoho času, v tuto chvíli projednáváme zprávu o inflaci z prvního čtvrtletí, ale mezitím už vznikla zpráva o inflaci číslo dvě, takže já se pokusím zaměřit se na obě dvě, to znamená na aktuální vývoj české ekonomiky.

    Česká ekonomika se v loňském roce konečně odrazila ode dna hospodářského cyklu. Její růst ve čtvrtém čtvrtletí výrazně zrychlil. Hrubý domácí produkt se mezičtvrtletně zvýšil takřka o 2 %, meziročně překmitl do růstu o 1,1 %, na čemž se podílela především domácí poptávka. To bylo již dopředu signalizováno pozitivním vývojem průmyslové produkce, stavební výroby a další urychlení signalizovaly i maloobchodní tržby, které posledních šest měsíců rostou v reálném vyjádření.

    Sezónně očištěný podíl nezaměstnaných osob ještě v loňském roce narůstal, ale stejně tak rostla průměrná mzda nebývale nízkým tempem, dokonce ve čtvrtém čtvrtletí poklesla o 1,8 %, ale vývoj byl dán ze značné části daňovou optimalizací z posledního čtvrtletí předchozího roku. Na trhu práce se však od počátku letošního roku v souladu s naším očekáváním a ve vazbě na rostoucí ekonomiku objevují jasné známky pozitivního obratu. O něm svědčí pozorovaný pokles sezónně očištěného podílu nezaměstnaných osob v lednu až květnu a snižování obecné míry nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí.

    Co je také důležité, zaznamenali jsme v prvním čtvrtletí růst mezd, který dosáhl hodnoty 3,6 % v podnikatelské sféře a v nepodnikatelské 2 %. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane guvernére. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako tisk 128/1. Já prosím pana zpravodaje tohoto výboru pana poslance Adolfa Beznosku.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Velmi krátce, protože pan guvernér tu situaci popsal. Vy sněmovní tisk číslo 128 máte, jsou tam samozřejmě data historická, nejsou to tedy úplně aktuální záležitosti. Předpokládám, že jste se s materiálem seznámili. Zpráva České národní banky o inflaci z ledna, tak jako ve všech zprávách už od roku 1998 je tam rozebírán klíčový úkol, hlavní úkol, tedy dodržení inflačního cíle. Zodpovězení této otázky je provedeno ve zprávě, je tam makroekonomická analýza a jsou tam prognózy budoucího vývoje na příštích 18 měsíců.

    Jak bylo uvedeno, zpráva samozřejmě hájí intervenční zásah České národní banky, díky němuž se podařilo v povolených mezích držet inflaci. Samozřejmě intervence České národní banky, a avíza, která tu byla teď přednesena, pravděpodobně neskončí hned na počátku roku 2015, ale s velkou pravděpodobností budou pokračovat případně až do poloviny tohoto roku. Oprávněnost kroku České národní banky se myslím potvrzuje v datech, která máme k dispozici. Podpořil to ve čtvrtém čtvrtletí stagnující zahraniční obchod a devizová intervence ho povzbudila.

    Čísla, která máte k dispozici za první čtyři měsíce tohoto roku, ukazují na to, že hrozba deflace v podstatě ještě zcela nepominula. Česká národní banka na tento cíl vlastně bere jako jediný zřetelný, nebere ohled na ostatní rozpočtové dopady. Prognózy vývoje počítají tedy, že inflace se bude držet po celý letošní rok ještě ve spodní části tolerančního pásma. V příštím roce by pak toleranční pásmo měla atakovat z horní hranice, to znamená, měla by dosáhnout až 2,2 %. Co se týče ekonomické aktivity a tak dále, reálná ekonomická aktivita, a to už sledujete, se dostává z té fáze poklesu, to znamená začínají tady být pozitivní signály k jakémusi oživení.

    Já myslím, že v tomto okamžiku bych zprávu zpravodaje ukončil, protože vše podstatné zaznělo ve zprávě guvernéra.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak ji končím. V podrobné rozpravě, kterou jsem otevřel, vás poprosím o návrh usnesení.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedo, za slovo.

    Usnesení rozpočtového výboru z 8. schůze ze dne 9. dubna 2014 ke Zprávě České národní banky o inflaci: Po úvodním slově člena bankovní rady České národní banky Jiřího Rusnoka, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

    I. bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci;

    II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci, tedy zprávu o měnovém vývoji za 2. pololetí roku 2013.";

    III. pověřuje zpravodaje výboru, aby tuto zprávu přednesl ve Sněmovně.

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Zeptám se pana guvernéra, případně pana zpravodaje, zda chtějí závěrečná slova. Pan zpravodaj ne. Pan guvernér ano. Prosím.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Já si jenom dovolím upřesnit informaci, která tu zazněla. My ten závazek držíme, ale už přes půl roku jsme na trhu nepotřebovali být. Kurz se vlastně už přes šest měsíců udržuje nad těmi 27 na základě nabídky a poptávky neboli tržních sil. Čili po těch prvních několika dnech vlastně na tom trhu už neoperujeme.

    Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu guvernérovi za závěrečné slovo.

    Budeme tedy hlasovat o usnesení, které zde přečetl pan zpravodaj, to znamená, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí tento materiál.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 76, přihlášeno 155, pro 120, proti byli 2. Tento návrh byl přijat a návrh usnesení byl tedy schválen. Končím projednávání bodu 88.

    Otevírám bod

    Nicméně v tomto bodě, jakkoliv je to formalita, musíme hlasovat o souhlasu s přítomností pana guvernéra Singera. (Jmenovaný se chystá k odchodu.) Já si myslím, že se nemusíte zvedat k odchodu, pane guvernére. To zvládneme rychle.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby pan guvernér mohl být přítomen. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 77, (přítomno 156) pro 111, proti 1. Sněmovna souhlasila s přítomností pana guvernéra.

    Já bych vás ještě informoval, že tuto zprávu nám ČNB předložila v souladu s zákonem č. 6/1993 Sb. a zprávu projednal rozpočtový výbor. Asi můžu rovnou poprosit pana zpravodaje Beznosku, aby nás informoval o jednání výboru. A samozřejmě pokud by pan guvernér chtěl vystoupit, tak může v obecné rozpravě, kterou otevřu poté. Pane zpravodaji, prosím. ***

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, zpráva o výsledku hospodaření České národní banky byla projednána v rozpočtovém výboru na 9. schůzi 21. května 2014. Celá zpráva byla rozdělena do několika částí. V úvodu byla věnována pozornost hospodářskému výsledku, zpracovanému na aktuální bázi výnosů a nákladů. Pak v té zprávě následuje popis aktiv a pasiv. Závěr byl věnován procesním záležitostem ČNB při vedení účetnictví.

    Samozřejmě ono se to protíná jako červená nit. ČNB si je dobře vědoma svého hlavního poslání, tedy péče o cenovou stabilitu. Ta je definována jako dodržení inflačního cíle. Intervence byla klíčová samozřejmě i pro hospodaření, protože jednak byl držen inflační cíl a sekundárně je tímto rozhodnutím navýšen hospodářský výsledek ČNB. Měnové intervence ve svém důsledku samozřejmě vedly k oslabení koruny k ostatním měnám, čímž se zvýšila hodnota devizových rezerv.

    V roce 2013 hospodařila ČNB se ziskem 73 mld., což je absolutně největší hodnota dosažená od roku 1993. Zisk byl použit v plné výši ke snížení neuhrazené kumulované ztráty z předchozích období. Výše kumulované ztráty z minulých let se po zaúčtování tohoto výsledku hospodaření za rok 2013 snížila na 50,4 mld. Kč. Pořád je tam rest.

    Kromě standardních metod řízení inflace, operace na volném trhu, automatické facility, povinné minimální rezervy atd., přišla devizová intervence, která na nákupy, ČNB při té intervenci vynaložila celkem přibližně 200 mld. Kč.

    Co se týče dalších nástrojů, povinné minimální rezervy se držely celý rok na 2 %, samozřejmě velmi nízké. ČNB nevyužila ani možnost změny úrokových sazeb. Sazby byly mimořádně nízké, celý rok se držely na technické nule ve výši 0,05 p.a.

    V oblasti emise a správy peněz nedošlo v roce 2013 k výraznému výkyvu. Stejně tak celkem nevýznamně se měnila provozní oblast i na oblast provozu jednotlivých objektů.

    Co se týče kolonky pasiv, největší jsou tam závazky vůči tuzemským bankám a emitované oběživo. Z tohoto pohledu bych snad řekl, že nejvýznamnějším, možná nejzajímavějším číslem, že na konci roku 2013 byl celkový objem pohledávek vůči zahraničí včetně cenných papírů více než 1 bilion, největší podíl ve výši 89 % zaujímaly dluhopisy a akcie. Celková hmotnost, pro vaši zajímavost, zlatých rezerv v ČNB k 31. prosinci byla 10 847 kg. Meziročně se celkový objem závazků vůči tuzemským bankám zvýšil o 73 %. Na konci roku 2013 se v bilanci ČNB nacházely závazky v celkové výši 664 mld. Kč.

    Meziročně se celková nominální hodnota emitovaných bankovek zvýšila o 19 mld. na celkový objem 442 mld., což je největší hodnota za dobu existence ČNB. V oběhu se, pro vaši informaci, na konci roku 2013 nacházelo 376 milionů kusů bankovek a 1 870 mil. kusů mincí z obecného kovu. Nejpoužívanější bankovka je tisícikoruna, je to zhruba 33 % všech emitovaných bankovek.

    Z hospodářského výsledku ČNB za rok 2013 nebude do státního rozpočtu odveden žádný zisk, neboť celý vytvořený zisk byl v souladu s rozpočtem a zásadami finančního hospodaření použit k úhradě ztráty z předchozích období.

    Takto tuto zprávu, samozřejmě ještě podrobněji, projednal na svém zasedání rozpočtový výbor.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda si pan guvernér přeje vystoupit. Prosím, máte slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Děkuji, pane předsedo. Dovolím si jenom doplnit k několika bodům. Jednak ke správě devizových rezerv. Na správě devizových rezerv jsme v loňském roce vydělali asi 27,5 mld. Kč, což je nepatrný meziroční pokles o 0,2 mld. Na dosažení se nejvíc podílí výnos akciového portfolia, který udělal přes 21 mld., u dluhopisové části necelých 6 mld.

    Pokud jde o strukturu našich rezerv, které narostly v loňském roce zhruba o pětinu, především během několika dnů, kdy jsme intervenovali, devizové rezervy jsou zhruba ze 3/4 investovány do dluhopisů, 10 % je v akcích a zbylá část tvoří repo operace, investice u Mezinárodního měnového fondu, zlato, valuty a depozita na běžných účtech.

    Pokud jde o oblast správy oběživa, dovolím si jenom dodat, že v loňském roce jsme nakoupili 119 mil. kusů bankovek, 54 mil. mincí, a jenom pro zajímavost, na výrobu pamětních mincí z drahých kovů jsme spotřebovali 1 830 kg stříbra a 730 kg zlata.

    Pokud jde o oblast provozní, dovolím si vypíchnout několik kousků. V prvé řadě jsme v provozu skončili se záporným saldem 1,672 mil. Kč. Ve srovnání s minulostí se naše provozní náklady pohybují na úrovni roku 1996, což je výsledek neustálého tlaku na ekonomická chování všech našich zaměstnanců. Meziročně nám saldo narostlo o 5 mil. Kč, neboli mimořádně nepatrně. Z hlediska zaměstnanců si dovolím vypíchnout, že na konci loňského roku jsme měli 1 380 zaměstnanců, což je nejméně zaměstnanců za celé období existence ČNB.

    Poslední k bilanci ČNB si dovolím podotknout, protože se to zde projednávalo. ČNB má uzavřeny s Mezinárodním měnovým fondem dvě dohody, podle kterých úvěrujeme měnový fond do limitu 2,53 mld. eur. Na celou uvedenou částku jsme obdrželi v roce 2013 státní záruku a úvěrový rámec ve skutečnosti je čerpán zhruba ze 160 mil. eur, tedy z velmi nepatrné části.

    Zde si dovolím skončit se svým doplněním.

    Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane guvernére. Ptám se na další přihlášky do obecné rozpravy. Prosím.

  • Poslanec Pavel Plzák: Pane předsedo, dovolte mi - (Předsedající: Pan poslanec Plzák má slovo.) Prosím?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pouze pro stenozáznam jsem vás jmenoval.

  • Poslanec Pavel Plzák: Rád bych využil přítomnosti pana guvernéra a zeptal se ho na jeden údaj. Nevím, jestli mi bude schopen zde odpovědět, protože ten údaj se špatně dohledává. Od určité doby před lety se ČNB podle mě nepříliš dobře promyšlenou operací zbavila valné části svých zlatých rezerv, a tehdy se, myslím, pohybovala cena asi 300 dolarů za unci a nedlouho potom se přehoupla přes 1000 dolarů za unci. Mě by zajímalo, jaká byla ztráta této operace pro banku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan guvernér má slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Skutečně vám nejsem schopen v tuto chvíli počítat ztrátu vůči stávajícímu stavu, prostě proto, že my rezervy vždycky hodnotíme jako celkový výnos z rezerv jako portfolio, na kterém se hodnotíme vůči benchmarku, což je v zásadě zhodnocení rezerv nebo zhodnocení obecně aktiv na měnových trzích. Z hlediska zlata je to ještě obtížnější, protože zlato prakticky nic nevynáší, dokonce i když je zapůjčeno, což probíhá pouze formálně. Zlato je uskladněno vždycky ve velkých trezorech. Za tu zápůjčku se v nejlepších dobách získávaly desetiny procenta.

    Vím, že když jsme se na ty operace dívali někdy před začátkem této dekády, tak s přihlédnutím k tomu, že ty prostředky, které byly získány prodejem zlata, by vynášely, tak to stále ještě byla operace výnosná. Současně vím ze své finanční praxe, že při pohledu na správu portfolia se dá vždycky najít z historického hlediska kus portfolia, na kterém se udělala chyba, a kus portfolia, na kterém se udělal nadprůměrný zisk, a valný smysl to nedává.

    Zlato, podotýkám, velmi výrazně kleslo v posledním období. Těžko se mi to takto hodnotí. Přiznám se, že pokud byste chtěl, můžeme se na to podívat, jak to vypadá z praktického hlediska teď, ale jak říkám, zlato teď zase poměrně výrazně klesalo, tak se mi těžko hodnotí operace před patnácti lety z hlediska toho, co by bylo, kdyby nebylo. Můžu prostě říct, že to portfolio v zásadě vynášelo velmi slušně prakticky po celou dobu, co ho spravujeme, a de facto nejméně vynáší teď, prostě proto, že úroky i výnosy na světových trzích jsou na historických minimech za dvě dekády.

    Nevím, jestli jsem vás uspokojil, ale takhle.***

    Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, takže obecnou rozpravu ukončím a otevřu podrobnou. Poprosím pana zpravodaje o návrh usnesení.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Usnesení rozpočtového výboru z 9. schůze 21. května 2014 ke zprávě České národní banky, hospodaření za rok 2013.

    Po úvodním slově zástupce České národní banky pana Řežábka, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

    I. bere na vědomí zprávu České národní banky o hospodaření za rok 2013;

    II. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 3 zákona číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí Zprávu ČNB o hospodaření za rok 2013";

    III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Zeptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v podrobné rozpravě. Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu. Zeptám se, zda je zde zájem o závěrečná slova. Není tomu tak, takže můžeme přistoupit k hlasování.

    Usnesení zde přednesl pan zpravodaj. Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, že Sněmovna vezme na vědomí tento materiál. Kdo je tedy pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 78, přihlášeno je 162, pro 132, proti byli 2. Tento návrh byl přijat.

    Končím bod 89. Děkuji panu guvernérovi, děkuji panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem 101, což je

    Stanovisko NKÚ bylo doručeno jako tisk 189/1 a já mezi námi vítám pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, pana Miloslava Kalu. Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, aby se ujal slova a uvedl předložený návrh. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, státní rozpočet na rok 2013 byl schválen zákonem číslo 504/2012 Sb. jako schodkový s deficitem 100 mld. Kč. Celkové příjmy byly rozpočtovány ve výši 1076,4 mld. Kč a výdaje v objemu 1176,4 mld. Kč.

    Ve vztahu k zákonem schválenému státnímu rozpočtu na rok 2013 byly celkové skutečné příjmy vyšší o 1,4 % a výdaje nebyly dočerpány o 0,3 % rozpočtu. Plnění celkových příjmů na 101,4 % představovalo překročení rozpočtu ve výši 15,5 mld. Kč, které bylo ovlivněno překročením nedaňových a ostatních příjmů v částce 25,7 mld. Kč, výpadkem daňových příjmů v objemu 4,6 mld. Kč a výpadkem příjmů z pojistného na sociální zabezpečení v částce 5,6 mld. Kč. Výši nedaňových a ostatních příjmů ovlivnily především příjmy z rozpočtu Evropské unie a odvod 6 mld. Kč ze státního podniku Lesy České republiky do příjmů kapitoly Ministerstva zemědělství. Meziročně byly celkové dosažené příjmy státního rozpočtu o 40,5 (?) mld. Kč, to je o 3,8 %, vyšší než v roce 2012, když nejvíce vzrostly (nesrozumitelné) příjmy. Daňová kvóta zaznamenala v roce 2013 růst o 0,5 procentního bodu na 33,5 % HDP. Vliv na ni měla především novela zákona o DPH, která zvýšila obě sazby daně o 1 procentní bod na 15 a 21 %. Dále pak zvýšení sazeb spotřební daně u tabákových výrobků, respektive snížení vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, a to z 60 na 40 %.

    Celkové výdaje schváleného státního rozpočtu byly čerpány na 99,7 %, bylo dosaženo úspory rozpočtované částky ve výši 3,2 mld. Kč. Té bylo dosaženo především v oblasti neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů včetně úrokových výdajů státního dluhu. Ve výdajích je zahrnuto čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů vykázaných v minulých letech, když v průběhu roku 2013 došlo ke snížení nároků o 90,4 mld. Kč. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů v letech 2008 až 2013 k 1. 1. 2014 dosáhl 146,6 mld. Kč a byl o 13,4 mld. Kč vyšší než stav k 1. 1. 2013. Jde převážně o prostředky, které jsou nebo mají být kryty ze zdrojů Evropské unie. Tyto prostředky mohou kapitoly čerpat v roce 2014 a v dalších letech. Meziročně celkové skutečné výdaje státního rozpočtu vzrostly oproti roku 2012 o 20,7 mld. Kč, to je o 1,8 %. Podíl celkových výdajů státního rozpočtu na HDP v roce 2013 dosáhl 30,2 %, zatímco v roce 2012 to bylo 30 %. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích dosáhl 57,1 %, to je o 0,4 procentního bodu více než v roce 2012.

    Výsledný schodek státního rozpočtu za rok 2013 ve výši 81,3 mld. Kč byl o 18,7 mld. Kč nižší oproti zákonem předpokládaném objemu a o 19,7 mld. Kč nižší než schodek vykázaný v roce 2012.

    Podíl vykázaného schodku státního rozpočtu na HDP v roce 2013 činil 2,1 %, což je o 0,5 procentního bodu méně než v roce 2012. Vykázaný schodek státního rozpočtu na rok 2013 ve výši 81,3 mld. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto: vydanými státními dluhopisy ve výši 78,6 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 4,9 mld. Kč, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, jejich zvýšení ve výši 2,2 mld. Kč.

    Vypořádání schodku státního rozpočtu vyplynulo ze zákona číslo 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, a skutečné struktury a výše jednotlivých zdrojů krytí výsledného schodku.

    Vážené paní poslankyně, poslanci, žádám vás jménem vlády, abyste předložený návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013 vzali na vědomí a zároveň odsouhlasili vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2013, tak jak je uvedeno v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane vicepremiére.

    Já bych vás ještě, než pokročíme v tomto bodu, informoval, že pan poslanec Adámek se omlouvá z dnešního jednání od 12. hodiny z pracovních důvodů, pan poslanec Gabal se omlouvá do 10 hodin rovněž z pracovních důvodů. Ještě bych vás chtěl informovat, že na vaše emaily v souladu s příslibem vám byl rozeslán zkrácený pořad 10. schůze a bude tak činěno i nadále. Jakmile vždy ráno bude tento materiál upraven podle aktuální situace, tak bezprostředně poté vám bude rozeslán. Doufám, že přispěje k lepší orientaci v pořadu Sněmovny. ***

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové, vládo. Já bych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru. Nebudu tady již komentovat to, co řekl pan místopředseda vlády ohledně čísel státního závěrečného účtu, ale seznámím vás v rámci své zpravodajské zprávy pouze s usnesením rozpočtového výboru. Ale avizuji, že se hlásím potom s krátkým příspěvkem do rozpravy. Tedy to usnesení.

    Usnesení rozpočtového výboru z 10. schůze ze dne 4. června k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013, tisk 189.

    Po úvodním výkladu náměstkyně ministra financí a po vyslechnutí zpravodajských zpráv zpravodajů výborů a po rozpravě rozpočtový výbor projednal na společné schůzi se zpravodaji výborů usnesení výborů ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2013 a konstatuje, že všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně schválit nebo vzít na vědomí kapitoly, okruhy a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle přikázání z usnesení Poslanecké sněmovny č. 217 z 29. dubna 2014.

    b) Výbor pro bezpečnost doporučil Poslanecké sněmovně, aby přijala následující doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby při zpracování návrhu státního rozpočtu na rok 2015 a střednědobého výhledu na léta 2016 a 2017 zachovala pro Bezpečnostní informační službu alespoň úroveň výdajů ve výši schváleného rozpočtu pro rok 2014 a zabývala se možnostmi financování výstavby datového centra."

    Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu dále, za druhé, po projednání všech kapitol a vládního návrhu státního závěrečného účtu za rok 2013 jako celku včetně vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k státnímu závěrečnému účtu za rok 2013 doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna

    I. bere na vědomí

    1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2013, který pro státní rozpočet v roce 2013 vykazuje příjmy, výdaje a celkový schodek tak, jak uvedeno v tisku,

    2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2013 - opět tak, jak uvedeno, ve výši příjmů, výdajů a přebytku,

    3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2013 ve výši - jak uvedeno,

    4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2013 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

    5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

    6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

    7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2013 podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku,

    II. souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2013 financujícími položkami, tak jak uvedeno v tisku,

    III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu - což jsem tímto také učinil.

    Děkuji za vaši pozornost a hlásím se do rozpravy, tak jak jsem uvedl na začátku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A prosím zpravodaje kontrolního výboru pana poslance Koníčka, aby nás informoval o jednání tohoto výboru. Prosím.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, kontrolní výbor se zabýval stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013, které máte jako sněmovní tisk 189/1, na své schůzi 11. června a přijal usnesení, ve kterém bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013 a žádá ministra financí, aby do 31. srpna 2014 předložil kontrolnímu výboru přijatá a připravovaná nápravná opatření ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a jako prvnímu bych dal slovo panu prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, který požádal o slovo. Prosím, aby vystoupil. Po něm je přihlášen pan poslanec Votava.

    Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré ráno. Dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013. Toto stanovisko vám předkládám v souladu s § 5 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Chci vás informovat o tom, že vypracování stanoviska vycházelo z předloženého tisku 189, závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu zaslaných Nejvyššímu kontrolnímu úřadu jejich správci, ze schválených kontrolních závěrů kontrolních akcí a z dalších poznatků kontrolní a analytické činnosti.

    Výsledkem hospodaření státního rozpočtu za rok 2013 byl schodek ve výši 81,3 mld. Kč, což je o 18,7 mld. Kč lepší výsledek, než byl předpokládán upraveným zákonem o státním rozpočtu, a o téměř 20 mld. Kč lepší výsledek oproti roku 2012. Nižšího schodku bylo dosaženo zejména nedočerpáním rozpočtových výdajů ve výši 17,56 mld. Kč při překročení očekávaných příjmů o 1,17 mld. Kč.

    O naplnění rozpočtových příjmů se kromě inkasa daně z přidané hodnoty zasloužily hlavně nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery, u kterých byla rozpočtovaná výše překročena o 10,8 mld. Kč. Na straně výdajů nebyly dočerpány kapitálové výdaje o 13,6 mld. Kč. Součástí návrhu rozpočtovaných příjmů na rok 2013 byly ve větší míře než v předchozím roce ostatní příjmy a transfery mimořádného charakteru, a to příjmy z prodeje kmitočtových pásem, příjmy od státních Lesů České republiky, příjmy z privatizačního účtu. Z těchto mimořádných příjmů byl ale realizován jen příjem od státního podniku Lesy České republiky a ve snížené výši, tj. 10 mld. Kč z privatizačního účtu.

    Rozhodující podíl na snížení tempa zadlužování v roce 2013 měla změna přístupu k tvorbě rezervy peněžních prostředků pro vyloučení rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu.

    Jedním ze základních problémů snižování schodku veřejných financí je schodek systému důchodového pojištění, který je součástí celkového schodku státního rozpočtu. Dosud se k těmto mandatorním výdajům nepodařilo přiřadit zdroje, které budou v příštích letech potřeba k pokrytí tohoto schodku.

    Pokud jde o dodržování závazků vůči Evropské unii, návrh státního závěrečného účtu nepřináší informace, že by docházelo k jejich porušování. Ohledně využití prostředků z fondů Evropské unie se návrh státního závěrečného účtu soustřeďuje na údaje, jaká výše prostředků byla čerpána a ve kterých oblastech byly tyto prostředky vynaloženy. Zda došlo k jejich optimálnímu využití, návrh státního závěrečného účtu nehodnotí. Z kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a z dalších zdrojů je zřejmé, že v této oblasti existují značné nedostatky a rezervy. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane prezidente. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Votava. Připraví se paní poslankyně Hnyková.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Ve stručnosti bych také řekl pár slov ještě mimo svoji zpravodajskou zprávu.

    Já si uvědomuji, že v podstatě tady uzavíráme účet tak nějak bez hostinského, jak bych řekl, protože dnes ve vládních lavicích po předčasných volbách sedí naprosto jiná politická reprezentace, která rozpočet na rok 2013 nepřipravovala, která s ním nepracovala, a tedy za výsledek hospodaření státu také nenese odpovědnost. Samozřejmě že jsou zde bývalí členové vlády, kteří se na tom podíleli a jsou dnes poslanci. To určitě.

    Podle mého názoru jsou výsledky hospodaření rozpočtu za rok 2013 na první pohled, a to podle skutečně dosažené výše deficitu státního rozpočtu, možná chvályhodné, alespoň si tak někteří činí zásluhy, bijí se v prsa - já bych ale řekl kdyby. Ve skutečnosti tomu tak určitě i přes deficit, který se snížil, jistě není. Oproti plánovanému deficitu státního rozpočtu ve výši 100 mld. korun se deficit státního rozpočtu snížil o téměř 19 mld. korun na 81 mld. korun, ale více než dvě třetiny z této úspory však tvořily investice. Tato neplánovaná, avšak o to reálnější restrikce se samozřejmě nemohla neodrazit v ekonomickém výkonu. Hrubý domácí produkt zopakoval meziroční reálný pokles o dalších 0,9 % a Česká republika jako jediná ve středoevropském prostoru zaznamenala další rok ekonomického poklesu. To je skutečnost, to je realita. Proto já nad tímto výsledkem jako někteří nejásám.

    Jen pro úplnost dodám, že tento pokles znamenal samozřejmě proti schválenému státnímu rozpočtu výpadek příjmů v rozsahu 12 mld. korun a u celých veřejných rozpočtů téměř 17 mld. korun. Celkově tedy došlo oproti roku 2012 k dalšímu zesílení restrikce, k meziročnímu poklesu poptávky v rozsahu cca 30 mld. korun, to jest 0,77 hrubého domácího produktu.

    Otázka, jaké si můžeme z tohoto vývoje vzít poučení pro letošní a příští rok, pro sestavování rozpočtů na rok příští. Především to, že setrvačnost restriktivní rozpočtové politiky byla za pravicových vlád v České republice extrémně vysoká. Jde o zřetelnou absenci jasně formulované prorůstové hospodářské politiky. Politiky, která by mohla rozpočtové prostředky jasně směřovat k opatřením s potenciálem podporujícím právě ekonomický růst. A přepnutí z podpory restrikce k podpoře růstu, tak to je určitě hlavním úkolem současné vládní koalice. Řekl bych, že hospodářský růst je tedy priorita všech priorit. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášenou je paní poslankyně Hnyková, připraví se pan poslanec Koníček. A ještě jestli paní poslankyně dovolíte, rychle bych přečetl další omluvy. Je zde omluva pana poslance Votavy od 12.30 hodin a pak jsou zde dvě omluvy pana poslance Šincla. Respektive první je informace, ruší svoji původní omluvu z dnešního jednání od 10.10 hodin a omlouvá se až od 12.30 hodin. Tak to jsou omluvy a prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuju, vážený pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, přeju vám hezké dopoledne. Vyslechli jsme si zde zprávu k závěrečnému účtu za rok 2013. Nemohu ovšem k některým věcem mlčet, které tu zazněly a úzce souvisí s tímto rozpočtem. (V sále je setrvalý hluk.)

    Když se kapitola 313 Ministerstva práce a sociálních věcí projednávala a schvalovala ve výboru pro sociální politiku, tak jsme se od předkladatelů dozvěděli, že za něj vlastně nikdo není zodpovědný. Asi jste to slyšeli ve svých příslušných výborech také. Současná vláda říká: My jsme nastoupili dlouho. A ti, co ho navrhli a v průběhu času zodpovídali, tu také nejsou. Co naděláme? Za chyby se platí a za výši deficitu, který tu máme, zaplatíme prostě všichni. A odpovědnost? Ta je opravdu imaginární. Byla a začínám nabývat pocitu, že to bude i nadále.

    Po svém úvodu se vrátím k rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí a zaměřím se na kapitolu Čerpání dávek v hmotné nouzi. Již to tu zaznělo. Jsou vypláceny na základě zákona č. 111/2006 Sb. Schválený rozpočet výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi činil v roce 2013 7 500 mil. korun. Rozpočet byl v průběhu roku upraven a navýšen na konečnou částku 10 622 416, takže v celé kapitole došlo k navýšení o 3 122 416.

    Zastavím se u druhu dávek, a to doplatku na bydlení. Skutečnost za rok 2012 byla 1 673 919 a skutečnost roku 2013 byla o 1 140 453 korun vyšší.

    Pane předsedající mohl byste tu zajistit klid?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já se omlouvám. Všichni víme, kdo je hříšník, a on se polepší.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Nechci křičet, ale když, tak to potom tak vyznívá.

    A kde tyto finanční prostředky skončily? U lidí, kteří zneužívají sociálního postavení lidí, kteří se dostali do hmotné nouze a obohacují se na jejich úkor. Že nájmy, které jim nastavili, jsou tak nehorázné, že nás to v loňském roce stálo tolika peněz. A věřte, tyto peníze by se v jiné kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí daly využít na navýšení platů pracovníků v sociálních službách, kteří jsou nejhůře odměňovanou skupinou pracovníků mezi státními zaměstnanci. Ale na to se nehledí! Je lépe podporovat ty, co se obohacují s lidskou bídou, než ty, kteří se poctivě starají o staré lidi a zdravotně postižené!

    Pořádala jsem tu seminář o lidech, který jsem nazvala O lidech, kteří se starají o druhé, aneb Postavení a odměňování zaměstnanců v sociálních službách. Na tomto semináři jsme společně chtěli upozornit na dlouhodobě přetrvávající problematiku odměňování pracovníků v sociálních službách a na jejich výši platu, která je v současné době o 7 121 korun nižší pod průměrem v České republice. Za náročnou péči jsou odměňováni za péči u lůžka průměrem 16 tisíc hrubého. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně, a slovo má pan poslanec Koníček, připraví se kolega Laudát.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, ve své zpravodajské zprávě jsem uvedl, že kontrolní výbor požádal ministra financí o informaci o přijatých, popř. připravovaných opatřeních k nápravě skutečností uvedených ve stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2013. Já bych chtěl z tohoto místa požádat předsedu vlády, aby se také vláda jako celek zabývala stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu. Protože, pane premiére, přece není možné, aby se ve stanovisku opakovaně objevovaly stejné nedostatky a vláda s tím nic nedělala!

    Chci se také obrátit na vás na všechny, protože Sněmovna je tím orgánem, který vládu kontroluje, a když se podíváte na poslední dvě strany stanoviska, tak tam máte nedostatky v obsahu a rozsahu závěrečných účtů kapitol podle bodů vyhlášky č. 419/2001 Sb. Ta tabulka je značně rozsáhlá a vyplývá z ní, že velké množství kapitol má problém odevzdat do Sněmovny návrh státního závěrečného účtu, který by byl v souladu s vyhláškou. Ministerstva odevzdávají neúplné materiály a my jim to tady ve Sněmovně odkýváme. Zkuste se na tu tabulku podívat, členové vlády, aby příští závěrečný účet byl alespoň formálně v pořádku, a vy ostatní, abyste měli inspiraci, na co si příště dát pozor.

    A ještě bych se chtěl zeptat pana ministra financí, co bude dělat se státním závěrečným účtem za rok 2012, protože sice byl minulé Sněmovně předložen jako tisk 1010, ta ho projednala pouze ve výborech, ale nová Sněmovna takový tisk nemá a Ministerstvu financí chybí souhlas Sněmovny k vypořádání schodku asi za 100 mld. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, jenom několik poznámek.

    K paní poslankyni Hnykové. Já si myslím, že je celkem jednoznačná odpovědnost za letošní státní rozpočet. Ten, kdo tady ve Sněmovně pro něj hlasoval, nese odpovědnost rovným dílem. Nelze se vymlouvat na krátkost doby. Předpokládám, že jestliže nastupujete do firmy, tak asi máte mít kvalifikační předpoklady. O to víc by to mělo platit, pokud někdo nastupuje jako ministr nebo poslanec, tak předtím by měl číst nejenom Lidové noviny, Právo a další plátky, ale měl by se také trošku připravit, jinak je vrcholně nezodpovědný. Takže ti, co hlasovali pro rozpočet, nesou odpovědnost. Nikdo jiný. A krátkost času neomlouvá, tam jistý prostor přeci byl pro změny a úpravy. Pokud ten obor umíte, tak alespoň rychlé změny, okamžité změny se tady daly na místě udělat. Pokud neumíte, pak něco odmávnete, a pak se nestačíte divit, co Fischerova vláda připravila. Dneska je pátek 13., tak nevím, jestli to bude veselá zpráva. Je to poslední rozpočet, který na dlouhou dobu bude kolem 80 mld. deficitu, o který se tady jedná.

    Já jsem spíš chtěl zareagovat na pana předsedu rozpočtového výboru. Takže ještě jednou, protože sociální demokraté to tady hrají roky, roky, a samozřejmě tisíckrát opakovaná lež nebo manipulace se stává pravdou. Česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou, výrazně exportně orientovanou, dokonce přes 80 %, a každý školák už snad na základní škole by měl vědět, že o pravidlech se v tomto případě rozhoduje u ekonomicky silných zemí a subjektů, nikoliv slabých. O pravidlech mezinárodního obchodu, exportu, se nerozhoduje v ČR. Celý rozvinutý svět, počínaje evropskými státy a EU konče, v roce 2008 postihla krize, která byla zřejmě největší od roku 1929. Prosím, nelze srovnávat předchozí období s tím, co se dělo po roce 2008 a prakticky se děje až do dneška, byť s jistým, ať už přechodným, nebo dlouhodobějším zmírněním. Tudíž nelze srovnávat deficity. Pro mě v okamžiku ekonomického boomu, když byl ministrem financí současný premiér, tak bylo zločinné zatínat sekyru a dělat stomiliardové a větší deficity. Vy nám vyčítáte na jedné straně, nebo Nečasově vládě, zadlužování, na druhé straně, že nešly investice. Tak bych se znova zeptal - a vy jste nám tady neporadili, kde jsme na to měli vzít. Dala se udělat podstatně drsnější restrikce, deficity by byly menší, ale co byste říkali potom. A nejsem si jist, že by se podařilo udržet sociální smír v této zemi. Dneska se blížíme postupně až k dvouprocentnímu růstu, a přesto vy zatínáte sekyru 100 mld. Pan ministr financí včera mluvil o tom, že některé důležité úseky Ministerstva financí a zřejmě i dalších údů státní správy jsou lidsky poddimenzované, takže se budou nabírat úředníci atd. atd. Dodneška, ať už to bylo u do Bruselu odeslaného konvergenčního programu, nebo včera při prostém zvednutí ruky při hlasování o zvyšování rámce střednědobých rozpočtových výdajů, tak jsem se nedozvěděl, kde že tam ty investice jsou schovány.

    Obrovským tlakem, a bohužel nejenom politickým, ale i mediálním - to byla sociální demokracie, trošku si tam přihřála polívčičku i ODS -, jste založili do budoucna řadu velkých zbytečných výdajů. Myslím, že by bylo velice užitečné si připomenout, že časem, nebo teď vám to říkám, že časem se projeví, jak fatální chyba bylo zrušení například sKarty. Marně jsme se vám tady - možná později - nebyla to moje problematika, ale prostě možná vám někdo měl vysvětlit, jak by se dalo ušetřit na IT, co jsou to cloudové struktury. Možná podstatně kvalifikovaněji by tady o tom vyprávěl pan předseda hospodářského výboru Pilný. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde jednu faktickou poznámku. Pan poslanec Pilný. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Dobrý den, vážení členové vlády, vážený pane místopředsedo, vážení kolegové a kolegyně. Když už jsem tady byl zmíněn, tak bych jenom krátce chtěl zhodnotit období minulých vlád. Krize není jenom krize, je to také příležitost. Minulé vlády ji určitě nevyužily. A když jeden známý americký investor říká, že teprve když opadne příliv, pozná se, kdo plaval nahý, tak má pravdu. Je dobře, že kasu drží silný ministr financí, tak to má být v každém podniku, který má být prosperující, a také v každém státě. A není dobře, když určuje strategii, když určuje nějaké vize, kam stát nebo společnost má jít.

    V minulé vládě jsme měli velmi silného ministra financí, který držel kasu, ale nebyl tam nikdo, kdo by stanovoval strategii a vize, takže všechny záležitosti, které tady byly zmíněny, které se týkají IT, jako je třeba sKarta, byly prostě černé díry. To není proto, že sKarta je špatně, ale způsob, jak se to implementuje, byl špatně. Tady vůbec nebyl nikdo, kdo by řídil jakékoli strategie v oblasti ICT kdekoli jinde. Proto jsme dopadli tak, jak jsme dopadli. Je hezké, že jsme drželi nějakou úroveň deficitu nebo státního dluhu, ale tahle země se vůbec nikam nedostala a je konečně načase to změnit a takové vize a strategie vytvořit.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane poslanče. A ještě než vám dám slovo (k poslanci Urbanovi), tak se s přednostním právem přihlásil pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, nemám nic proti vizím a strategiím, v tom má pan poslanec Pilný nepochybně pravdu, ale také mám dvacetileté zkušenosti, jak se potom v politické i společenské praxi takové vize a strategie realizují.

    Přidržme se tedy obyčejných čísel. Projednáváme státní závěrečný účet. V té mimořádně obtížné a bezprecedentní situaci Nečasova vláda vyvíjela fiskální úsilí, tedy šetřila průměrným tempem 1,4 % strukturálního deficitu ročně. To cituji z oficiálního materiálu Ministerstva financí, podepsán Andrej Babiš. 1,4 % HDP ročně jsme šetřili. Je naprosto legitimní diskuse, zda to tempo bylo příliš rychlé, nemělo-li být pomalejší, nebo zda bylo příliš pomalé, nebo zda bylo akorát. Levicová opozice mně velmi tvrdě vyčítala, že to tempo bylo příliš rychlé a že zbytečně přiškrtilo ekonomiku. Pan předseda hnutí ANO v předvolební kampani mi tvrdě vyčítal, že bylo příliš pomalé a že jsem vlastně vůbec nešetřil. To posoudí ekonomická historie. Prostě fakt je ten, že to tempo bylo 1,4 % ročně.

    Domníval jsem se, že bude v této Sněmovně pokračovat diskuse o tom, jak má být toto tempo rychlé nebo pomalé. Nedomníval jsem se, že bude diskuse o tom, že ten směr se obrátí. Že po schválení rozpočtu Rusnokovy a Fischerovy vlády, který jsem nemohl podpořit, protože byl zbytečně rozhazovačný z mého pohledu, se strukturálním deficitem 1,4, jsem očekával, že vláda, která si šetření vetkla do vínku a o šetření mluví třikrát denně do televize a pořádá k tomu monstrmediální tiskové konference, že alespoň z toho 1,4 půjde tempem - a teď je ta legitimní diskuse - půl procenta ročně, procento ročně, tři čtvrtě procenta ročně. Přiznám se, že v nejhorších snech mě nenapadlo, že vláda se rozhodne strukturální deficit pro rok 2015 ještě navýšit, a to minimálně o půl procenta. To znamená, minimálně o 20 mld. teď, v tuto chvíli, plánujete strukturální deficit vyšší, než jste schválili Rusnokově vládě, protože jste říkali, to už nám nic jiného nezbývá, my jsme teď přišli, my se musíme podívat, kde můžeme ušetřit, a pak teprve uděláme ten pořádný rozpočet na rok 2015. Tak teď to vypadá, že navrhnete o 20 mld. horší strukturální deficit než Rusnok, a to jsme na začátku politické diskuse. Obávám se, že až skončí, to bude o procento. A já velmi prosím Poslaneckou sněmovnu jako suveréna, aby zpozorněla.

    Já jsem opravdu ochoten vzít jako regulérní a legitimní názor, že jsem měl snižovat strukturální deficit pomaleji. Na to nikdy nebude jednoznačná odpověď. Pomalejší tempo by mělo své výhody a nevýhody, rychlejší tempo mělo své výhody a nevýhody a budu respektovat mnohem pomalejší tempo strukturálního deficitu vlády, která k tomu má mandát. Ale co se respektovat nedá, co je rozpočtový zločin, je zvyšování strukturálního deficitu v okamžiku, kdy ekonomika začíná růst! Prosím, to zpozorněte a neuvádějte tuhle zemi znovu do té situace, z které ji bude zase někdo muset s obrovskými politickými náklady tahat ven! (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče Urbane, mám zde ještě jednu faktickou poznámku, ještě je přihlášen poslanec Karel Rais. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den přeji. Nemám nic proti procesu sledování a snižování státních výdajů, ale myslím si, že by bylo také dobré definovat počáteční stav, a ten počáteční stav jsme slyšeli. Tato vláda a vládní garnitura nese v podstatě s sebou jakési dědictví, a to je 50 mld. dluhové služby, které zbytečně každý rok musíme vyhodit. Slyšeli jsme to v podstatě v příspěvku pana předsedy NKÚ. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S další faktickou poznámkou je zde přihlášen pan poslanec Pavel Plzák a po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. V mém případě se jedná opravdu o technickou poznámku. Podle posledního vývoje bychom měli přisoudit nebo připočítat k deficitu minulé vlády i těch 80 mld. České exportní banky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a s další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom dvě velmi stručné poznámky k panu dr. Plzákovi. Metodické změny jsou přesně ty učebnicové případy, od kterých se strukturální deficit očišťuje. Očišťuje se od ekonomických cyklů, od mimořádných případů, od metodických změn. Právě proto sledujeme strukturální deficit a ne celkový deficit. Právě proto ve fiskálním kompaktu je uveden strukturální deficit jako jediný férový ukazatel.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem je do diskuse přihlášen pan ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš. Máte slovo, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, ono se to těžko argumentuje, když někdo permanentně demagogicky lže. (Smích a potlesk z pravé strany.) Nejlepší ministr financí v historii naší země pan Kalousek totiž v dubnu 2013 prognózoval, to se dá dohledat v konvergenčním programu, o půl procenta vyšší strukturální deficit, než to děláme my. Pan ministr financí Kalousek prognózoval deficit na rok 2015 120 mld. - a my říkáme 100 mld.

    To, čím se chlubí pan ministr - škoda, že zapomněl na rok 2009, když prognózoval růst 4,5 a byl minus 4,5. Schodek skoro 200 mld. A ten schodek minulý rok - jak byl dosažen? No tak nejdříve snížili platy státních zaměstnanců o 10 % plošně, zmrazili důchody, ještě pravičáci zvýšili daně. Já jsem také pravičák. (Potlesk zprava.) Nechápu, proč pravice zvyšuje daně. Díky hnutí ANO se v této zemi daně nebudou zvyšovat.

    Měli bychom se vlastně podívat, jak toho deficitu bylo v minulém roce dosaženo.

    Já bych tady možná ještě rád vysvětlil tu absurditu, co jsou to nároky, abyste to věděli, aby to věděli občané této země. Když normální firma vykáže závěrečný účet, tak v tom účtu je všechno, i podrozvahy. No a naši politici, naše veřejná správa, si vymysleli takzvané nároky. Nároky, to je to, že ono to vlastně běží vedle rozpočtu. To jsem nikdy nepochopil. To znamená, že to jsou vlastně nespotřebované peníze těch resortů, které od roku 2008 až do roku 2013 dosáhly 140 mld. Ono je to tak, že vlastně předtím nároky nebyly, takže každý resort za každou cenu to spotřeboval, protože filozofie státní správy je utrácet. Utrácet co nejvíc. Potom vymysleli nároky, tak už s tím nepospíchali, no a ty nároky jsou 140 mld. A ještě je to pomíchané s evropskými fondy. Tam je to asi 100 mld., takže vlastně ministerstvo má rozpočet a vedle toho má nárok. A pokud by na to teď někdo sáhl, tak by to rychle utratili. Takže ta filozofie je úplně jiná.

    Teď se vraťme k rozpočtu a ke schodku v minulém roce, jak ho bylo dosaženo. Bylo ho dosaženo tím, že tady se vlastně už neinvestuje. Od rok 2010 se neinvestuje. Pan Bárta nám zastavil dálnice, tady nejsou ani vykoupeny pozemky, tady se neprojektuje, ŘSD je v rozkladu, České dráhy v rozkladu s dluhem 28 mld., ČD Cargo. Takže toho bylo dosaženo vlastně za cenu, že se neinvestuje.

    Já nechápu, že tento stát ani nespočítal, že nemáme mateřské školky. My vlastně začínáme od bodu nula. Nemáme ani místa kolem velkých měst do základních škol, kde teď vypisujeme nový program.

    Já nevím, co tady dělali kolegové, typičtí reprezentanti porevoluční doby. Viděli jste tady pana Laudáta. Ten má kvalifikaci, ten mluví o všem, ten má kvalifikaci takovou, že byl jednou členem ODS, že se podílel na skvělé rekonstrukci Obecního domu a na skvělé rekonstrukci Kongresového centra, a potom uzavřel smlouvu na IČO s IDS, to je taková firma, která kontrolovala tunel Blanka. Totální tunel. Totiž ta Praha, ten tunel Blanka, to metro do Motola za 20 mld. a ty tramvaje jednoho bývalého generálního ředitele velké firmy této země nás stály 70 mld. A pan Laudát tam má na to smlouvu. Monopolní smlouva. A pan Laudát tady poučuje o tom, jak bychom to měli dělat. To je skutečně úsměvné.

    My jsme převzali zemi asi v tom stavu, že tady někdo mluvil o BIS. Jasně, BIS - údajně chybí čtyřicet míst. Já se neptám, na co jsou ty zprávy BIS, když BIS každý rok říká, že tu prorůstá organizovaný zločin - a někteří reprezentanti sedí v této Sněmovně - do veřejné správy. Co z toho děláme, když si nemůžeme dělat ani poznámky a když čteme, že někdo krade ve státních firmách, tak s tím nemůžeme nic dělat?

    A podívejme se teď na ty orgány, které tady mají vlastně zabezpečovat hlídání přerozdělení našich daní. Finanční úřad, který tady řídil nejlepší ministr financí v historii České republiky. Totálně bez koncepce. Největší daňový ráj - Praha. Ano. V naší zemi se daně moc neplatí. Jaká byla filozofie finančního úřadu, když jsem se ptal? No, klientsky vstřícná. Takže daňová působnost finančního úřadu není celorepubliková. Proto se všichni nastěhovali do Prahy a ve Voticích chodí daňová kontrola jednou za rok nebo dva. Mimo Prahu kontroly jsou samozřejmě velice časté a tady vlastně vůbec nechodí. Teď hledáme nového finančního ředitele Finančního úřadu Praha. Údajně je to životu nebezpečné, mi říkali kolegové. Tak doufejme, že ho najdeme.

    Vezměme si celní správu, jak to řídil náš skvělý ministr financí. Karuselové obchody, kde se firmy obsluhují přímo z rozpočtu. Prostě neudělali reverse charge, prostě nezavedli párování DPH na vstupu a výstupu, to, co my budeme dělat a bude to trvat dva roky. Prostě nezavedli elektronický výkaz tržeb, jak to mají v Chorvatsku, abyste vybrali daně. Tady to nefunguje.

    Můžeme si povídat o úřadech práce. Ano, já s paní poslankyní Hnykovou jsem včera seděl, s paní Žitníkovou jsem se potkal už asi šestkrát. Já jsem navštívil hospice, domovy důchodců a zařízení pro postižené děti. Tam vidíte politiky, kteří tam chodili před volbami, kteří se fotili s postiženými dětmi a slibovali jim státní prachy. Já jsem se s nimi nefotil, ale já jsem jim ty prachy dal ze svých zdaněných peněz.

    Ano, určitě by měli dostat více. Jenže my jsme se zavázali, že tuto zemi, kterou jsme převzali v totálním rozkladu, chceme dostat perspektivně do vyrovnaného rozpočtu. A jak to tedy máme udělat, když teď všichni oprávněně chtějí zvýšení platů, které jim pan Kalousek s Nečasem vzali? Jak to máme udělat? Jak máme začít stavět, když tu není nic připravené?

    Prachař přišel s tím, že budeme vykupovat pozemky na dálnice. Dvacet čtyři let po revoluci nemáme ani tu podělanou D1, kterou otevíral Štrougal! Nemáme dálnici Lovosice - Ústí, nemáme dálnici na Linec, na Vídeň, na Wroclaw. Havránkovou řešili osmnáct let. To je výsledek!

    Lidi jako kolega Laudát - to je velká motivace, proč jsem šel do politiky, protože není možné, aby tuto zemi stále okecávali stejní lidé, za kterými vůbec nic není.

    My všechno řešíme. Armáda chce víc peněz. Všichni chtějí více peněz. A my jsme zdědili nějaký rozpočet. Kdo řídil státní firmy? Byl nějaký výkon akcionářských práv? Ne. Managementy řídily naše politiky. Ti si tam akorát prosazovali své zájmy a své různé financování a teď konečně někdo začíná řídit.

    Pan Kalousek by nám mohl říci o firmě PrivCo (?), jak ji řídil, když jsme se tam osmnáct let soudili s Volkswagenem a teď přijdeme o 310 mil. korun.

    Proč zaměstnal trestně stíhaného Radka Šnábla, který byl údajně největší génius na arbitráže a potom tam dělal smlouvy s kanceláří, kde pracuje jeho manželka, kde je podané trestní oznámení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane vicepremiére. Mám zde čtyři faktické poznámky a pak s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Kalousek. S první faktickou poznámkou je přihlášen pan Adolf Beznoska. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl jsem jenom pár ekonomických dat, ale po tomhle projevu přece jenom aspoň jedna věta.

    Jsem dalek toho, abych někomu říkal, jak mají vypadat projevy ve Sněmovně, jakou mají mít úroveň. Proto si dovolím volně odcitovat jeden twitter pana Ivo Rittiga. To jméno jistě znáte. Já jsem toho člověka v životě nepotkal. On v tom svém příspěvku na twitteru říká: Andreji, měl bys radši mlčet po tom všem, co jsme spolu za těch patnáct let prožili. (Bouřlivý potlesk poslanců ODS.) Já jsem si dovolil jenom tohle připomenout.

    Abychom se vrátili k těm ekonomickým datům... Samozřejmě ta situace, kdy přišla ekonomická krize a schodek 80 miliard za loňský rok, to znamená při poklesu ekonomiky 0,9 %. Pro tento a příští rok se počítá s růstem, který bude ve výši převyšující 2 % HDP. To znamená, opravdu se bavíme o tom, že kdybychom načetli 1 % ekonomického růstu, což představuje zhruba 15 miliard, 2 % je 30 miliard, a pokud je ten schodek ještě o dalších 20 miliard vyšší, než byl v minulém roce, pak se přece nemůžeme bavit o tom, že jsme tady nastavili nějaká úsporná opatření.

    Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, i za dodržení času. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Michal Kučera. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych též velice krátce zareagoval na projev pana ministra Babiše a navázal bych i na citaci, kterou tady přednesl můj kolega Beznoska.

    Víte, pane ministře Babiši, o vás prohlásil váš stranický kolega ministr Brabec v nějakém deníku, že pocházíte z jiné planety. Já mu po tomto projevu skutečně musím dát za pravdu. Vy tady opravdu mluvíte jako mimozemšťan. (Poslanci ANO protestují a vykřikují: Fuj!)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. (Poslanci ANO se posmívají.)

  • Poslanec František Laudát: Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

    Já si myslím, že pan Babiš tady ukázal, jaká je vaše vize společnosti. Nechápu, proč se soudí na Slovensku. Já myslím, že každým svým projevem, každým svým vystoupením, tím, co kde řekne a udělá, dokazuje (poslanci ANO se smějí), že jeho praktiky před rokem 1989 se mu tak zaryly pod kůži, že se jich nemůže zbavit ani dokonce po dvaceti letech. (Poslanci ANO protestují.)

    Já se nestarám o jeho kšefty. Nestarám se o to, jak stavěl do haptáku expremiéra, který se dneska dal na cestu k Bohu. Nestarám se o to, jestli se kamarádil nebo nekamarádil s Rittigem. Je to jeho věc. A každý slušný člověk by se měl starat o to, o co se starat má.

    Včera na rozpočtovém výboru - teď už konečně chápu, proč absolutně nezvládá Ministerstvo financí, a já jsem dokonce velice vážně zvažoval po jeho včerejším trapném expozé na rozpočtovém výboru, že sem dám návrh na zařazení bodu "fungování Ministerstva financí". Minulý týden fiasko, co se týkalo rozpočtu institucí, které mají statut nezávislý, tak to muselo být kvůli panu Babišovi nadvakrát, resp. jeho resortu. To, co tam předváděl, byl festival trapnosti.

    A nebyla to moje slova, která tam řekl předseda Ústavního soudu. Já vám něco řeknu, vážení. Zaznělo to tadyhle z této lavice (ukazuje za sebe na vládní lavici). Je to poprvé v mé kariéře, kdy jsem neprojednal rozpočet své instituce s ministrem financí. Je to poprvé, kdy sem nepředkládám s Ministerstvem financí konsensuální rozpočet. A je to poprvé, kdy jsem na Ministerstvu financí potkal nesvéprávné lidi.

    Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Když se podíváte, tak už včera běželo na Lidovkách, jak si Ústavní soud chtěl nehorázně opatřit dvě drahá auta.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, váš čas dvě minuty vypršel.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, přihlásím se znovu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Stanjura. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, dvě minuty mi budou určitě stačit.

    Až si zase budete stěžovat, že opozice dělá obstrukce, tak si vzpomeňte, když děláte obstrukce sami. Navrhoval bych, aby panu ministru financí napsali jiný projev. Já už jsem to slyšel potřetí. Proč ne, myslím, že každý si může říkat, co chce. Nicméně na každou otázku na rozpočtovém výboru, na každý konkrétní dotaz na nějaké číslo slyšíme stejný, nevím, jestli projev, sled mnoha myšlenek a mnoha kritik apod. A tak já myslím, že není od věci možná položit dotaz k tomu, co padlo, případně nějaké malé edukativní okénko.

    Z asi 150 věcí, které tady pan ministr financí zmínil, za prvé říká, stát nepostavil dostatek školek. Možná máte i ve svých řadách nějaké starosty, možná se podívejte do zákona. Školky mají na starosti obce. Nevím, kolik je státních školek v této republice. Jestli chcete zavést státní školky, možná, je to radikální změna.

    Potom tak plamenně tady hovořil o daňovém ráji. Praha je daňový rád, Praha je daňový ráj. Tak jeden dotaz. Kde má sídlo vaši firma? Není to náhodou v Praze? (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další přihlášený do diskuse s faktickou poznámkou je pan poslanec Igor Nykl.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Já bych strašně nerad poslouchal ze strany ODS, a zaznělo to tu, nějaké věty o kmotrech, protože co se vám podařilo určitě dobře v minulých letech, je to, že jste vytvořili takovou novou mapu ČR, my tomu říkáme kmotrovská mapa. Když se podíváme, západní Čechy - Jurečko, jižní Čechy - Dlouhý, severní Čechy - Oulický, Novák, Brněnsko - dokonce tam figuruje jeden poslanec tady. Severní Morava - Drobil. To je na Wikipedii. A to se vám povedlo strašně dobře. Takže nevytahujte ty kmotry, protože to je katastrofa, která byla začátkem všeho. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než udělím další slovo, pouze potřebuji upřesnit od pana vicepremiéra Babiše, zda se hlásí s přednostním právem, nebo faktickou poznámkou. Faktickou poznámkou. Dobře, dám vás do pořadí. S faktickou poznámkou na prvním místě je teď přihlášen pan poslanec Pavel Plzák. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlásil jsem se k faktické poznámce, protože mě trošku popudilo označení našeho pana ministra, že by měl být nějakým mimozemšťanem. Pak jsem se na to podíval z druhé strany a říkal jsem si: To, co za ním stojí za práci, to, co on vybudoval, kolik zaměstnává lidí, a sáhněte si do svědomí, kdo z vás to dokázal, potom bychom si mohli říct: více takových mimozemšťanů.

    Byl tady několikrát osočován z konfliktu zájmů a já jsem si pak vždycky říkal: Vždyť všichni víme, co pan Babiš dělá. Víme, jaké má majetky, víme, jak podniká, je to transparentní. Myslím si, že daleko horší v minulých letech bylo, že státní zakázky dostávaly firmy s naprosto anonymními vlastníky a bylo to ve valném procentu těchto zakázek, a já si myslím, že tenkrát jste tady měli zvedat ten ukazováček a říkat pozor, pozor. Ale zvedali jste tady jiné prsty, já je nechci ukazovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Další v pořadí s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, už nebudu dlouho zdržovat. Blahopřeji KDU-ČSL a sociální demokracii k takovému koaličnímu partnerovi a k takovému ministru financí. Myslím, že na podzim budete řešit velké dilema. (Smích, potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér Babiš. Vaše dvě minuty, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já bych jenom panu poslanci Stanjurovi chtěl vysvětlit, že do obcí na mateřské školky jdou peníze z resortu Ministerstva školství. S panem ministrem Chládkem jsem se teď domluvili, dáváme tam mimořádně 200 milionů. Vypsali jsme program na dobudování kapacity základních škol, takže já, akorát mimozemšťan, protože jsem zjistil, že do každého kraje, to je jako obraz, jak funguje veřejná správa. To RUD, ten deal, co udělal, nebo obchod, co udělal Kalousek se starosty, že navýšíme RUD a půjdou s ním, tak teče do kraje ze šesti míst daně procentuálně, takže vlastně oni nevědí. A potom jsem zjistil z 136 kapitol. Normální mimozemšťan by řekl, dám to na hromadu a odkrojím jeden koláč kraji. Ne. Náš stát tam dává, do každého kraje tečou ze 150 míst peníze. Tak si asi umíte představit, jaká je to administrativa.

    K daním, pane poslanče Stanjuro. Za minulý rok zaplatím jako fyzická osoba 87 mil. korun a moje firmy 650 mil. korun. Opakuje se to skoro každý rok. Já jsem jako v pohodě. Akorát se podivuji nad tím, že když už pan nejlepší ministr financí Kalousek zřídil speciální útvar, že on kontroluje vlastně ty nadnárodní firmy. Firmy, ano, jako je moje firma, byly na kontrole. Firmy kontrolované první čtyřkou, které platí daně a platí nejvíc daní. Proč nekontrolují firmy, které neplatí daně, které vyšetřuje policie, které jsou podezřelé? Na to jste měli udělat specializovaný útvar. I to je jeden z dalších vašich nesmyslů. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já vím, že to je oblíbená politická disciplína, když ministr financí říká, že není politik. Já se na něco zeptám a on mi odpovídá na něco jiného. Já jsem se ho fakt neptal, kolik platíte daně, ani vaše firma, ani vy. Myslím si, že mi po tom nic není. Zeptal jsem se, když jste kritizoval, že daňový ráj v Praze, jestli vaše firma je registrovaná v Praze. To je jednoduchá odpověď, ano - ne. Na to není odpověď "já jsem zaplatil tolik". Neodpovídejte na něco, na co jsem se neptal. Chtěl jste se pochválit, kolik jste zaplatil daně, tak jste to učinil, v pořádku. Myslím si, že to není nic, co by měl někdo kritizovat. Ale nejsem tady od toho, abych se ptal jednotlivých poslanců nebo těch, kteří mají nějakou firmu, nebo jejich kamarádi mají firmu nebo jejich příbuzní mají firmu, kolik konkrétní firma. Vy jste začal o tom, jak daňový úřad v Praze - daňový ráj. Tak jsem se jenom zeptal. Stačí odpovědět, ano - ne. Nemusíte mi říkat čísla. Nepovažuji za slušné, takovou otázku pokládat. Dobře, pochválil jste se, ale nebyl to můj dotaz, tak neříkejte, abych vám odpověděl, zda jsme platili daně. Fakt jsem se na to neptal, protože mi to nepřísluší. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér Babiš. Máte slovo, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Myslel jsem, že jste to pochopil, pane Stanjuro, ono to vyplynulo z mojí řeči. Moje firma sídlí v Praze a je kontrolována tím specializovaným útvarem, který kontroluje všechny firmy, které tady platí daně. A to, že je Praha daňový rád, vás vezmu na návštěvu... Teď za mnou byla paní Pudilová, to je řadová zaměstnankyně Finančního úřadu Prahy-Chodov. Paní důchodkyně bere 17 200. Údajně má kontrolovat, ale ona chudinka je v tom systému, co tam mají, IDS, takže dvě hodiny čeká, než to vyblije nějaký papír, a ona ani nestačí vyměřovat daně. Ona má 600 klientů a má 500 nevyřízených různých žádostí ze všech stran.

    Vy jste zdecimovali ty úřady. Oni museli propouštět lidi a my teď budeme lidi nabírat, asi 300 nebo 400, protože ti lidé nestačí vůbec dělat základní práci. A proto je Praha daňový ráj, protože tady chodí kontrola v některých částech jednou za 320 let. A proč pan nejlepší ministr financí Kalousek nezařídil celostátní působnost, jako má policie nebo státní zastupitelství? A když nějaké malé finanční úřady v podstatě nemají až tolik práce a chodí na kontrolu, a některé firmy si stěžují, každý rok nebo každý druhý, a tady jednou za 300, no tak jste to měli zařídit tak, a to jste mohli, aby ti lidé, kteří pracují v Ostravě, na Moravě, mimo Prahu, kontrolovaly pražské firmy, které se sem samozřejmě masivně nastěhovaly, aby neplatily daně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Mám zde přihlášeny další dva poslance s faktickou poznámkou. První je pan poslanec Vácha a po něm pan poslanec Stanjura. Poprosím pana poslance Váchu o faktickou poznámku. ***

  • Poslanec František Vácha: Pane předsedající, dámy a pánové, my jsme se teď dozvěděli, že to trvá 300 let, než se dostane na kontrolu nějaké firmy. Ale pak je zajímavé, že se objeví zpravodajský internetový deník, je tady měsíc dva, začne kritizovat pana ministra financí, začne kritizovat hnutí ANO, a pan ministr při tiskové konferenci řekne, že se mu to nelíbí a že na něj pošle finanční kontrolu. A co se nestane! Do týdne, do dvou týdnů je finanční kontrola tady v tom deníku. Takže tady je nějaký rozpor - 300 let, 14 dní, měsíc. Každý si z toho udělejte svůj vlastní závěr o tom, jak se zneužívá státní moc novou mocí v této zemi. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za tu odpověď, že firma registrovaná v Praze - nicméně já si z té debaty odnesu, a dneska odjíždím zpátky do volebního kraje, a je nás tady myslím 21 z Moravskoslezského kraje, tak to vyřiďte všichni v pondělí ve svých regionálních kancelářích: Lidé z Ostravy, z Moravy na těch finančních úřadech nemají moc práce. Řekl ministr financí. (Ohlas v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér Andrej Babiš. Máte slovo, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já nechápu, proč pan Stanjura lže. Já jsem díky panu poslanci Kortemu dostal papír, že češtinu mám za C2. (Pobavení v sále.) Takže myslím, že to všichni slyšeli, že jsem neřekl, že vlastně nemají práci.

    Chtěl bych jenom říct o tom Echu, o té bývalé partě z Lidových novin. Vždycky když vznikne nová firma a pan ministr Kalousek to ví, tak tam přijde kontrola na DPH. To je normální. Je zajímavé, že pan Kalousek to věděl dřív, že tam je ta kontrola. Já jsem se to dozvěděl následně. Taková náhodička.

    A když mluvím o kontrole za 300 let, tak se bavím o kontrole z titulu daně z příjmů právnických osob. Samozřejmě na DPH chodí kontrola často. Takže abychom si nepletli pojmy s dojmy. Zkuste být exaktní.

    A není to pravda, já jsem nikdy neřekl, že na někoho pošlu nějaký finanční úřad. Ani to nemám v kompetenci. Ani to nemůžu udělat. Já jsem se vyjádřil na tiskové konferenci, že bude zajímavé vidět, jak pan - tzv. investor to zvládne. Protože já asi vím, kolik stojí takový internetový deník. Jestli má tolik peněz na to. To je všechno. Ale o žádné kontrole nebyla řeč. Takže byl bych rád, kdybyste nelhali.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tento moment neregistruji žádnou faktickou poznámku, přihlášení, takže přihlášeného s přednostním právem mám pana poslance Kalouska. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. No tak - tohle bylo tak za C3. (Smích. Potlesk.) Nicméně, pane ministře, dovolte, abych vám poděkoval za poměrně obsáhlou odpověď, která skutečně objasnila mnohé. Já sice mohu souhlasit pouze s tím, co jste říkal u problematiky nároků, že tomu nerozumíte. Tam s vámi plně souhlasím. Jinak si troufnu říct, drtivá většina ostatních vět byla zcela nerelevantních. Dovolím si uvést jenom dva příklady, které se týkaly přímo útoků na mě.

    Ta novela RUD, na kterou jsem docela hrdý a kterou uvítali všichni starostové na českém i moravském venkově, která výrazně zlepšila život lidí na venkově, ta se týkala výlučně obecních rozpočtů. Ta se vůbec netýkala krajských rozpočtů. Pan ministr Babiš říkal - ta novela RUD, ten deal, co Kalousek udělal se starosty, a pak hovořil o financování krajů. Vám doporučím, abyste panu ministrovi nevěřili. Panu ministrovi doporučím, aby si nechal vysvětlit, co to je RUD, čeho se týká, jakými mechanismy jsou financovány obce a jakými mechanismy jsou financovány kraje. Jsou to dva úplně jiné případy.

    Druhý příklad se týká oné prognózy. Samozřejmě prognózovali jsme pro období politické změny a bylo zřejmé, že bude mít svůj legitimní mandát vláda, která šetření neměla v programu. Takže bylo legitimní také do prognózy na léta 2014 a 2015 napsat velice optimistickou, byť nešetřicí prognózu, že alespoň snad ta rozhazovačná vláda to udrží pod 3 procenty. Ale zvyšování strukturálního deficitu jsme logicky museli předpokládat.

    Vláda, která však uchopila svůj mandát zcela legitimně, říkala "my budeme šetřit". Což byla velká naděje pro nás, kteří vyrovnané rozpočty máme jako velkou makroekonomickou prioritu. Ale prostě, kolegové, nedává logiku, říct: vy jste nešetřili, vy jste nehospodařili, ale snižovali jste strukturální deficit, to prostě i oficiální materiály Ministerstva financí musejí přiznat, a my budeme šetřit, a my budeme hospodařit - a zvyšujeme strukturální deficity. Buď jedno, nebo druhé. Není možné obojí. To potom je stejný nesmysl jako ten RUD, který jsme slyšeli. To prostě nedává logiku. A já apeluji na vaši inteligenci, abyste souhlasili alespoň s tímto rozporem. Jestliže my jsme nešetřili, a přesto jsme snižovali strukturální deficity, tak jak vy můžete říkat, že budete šetřit, když ty strukturální deficity budete zvyšovat? To je, promiňte, totéž, jako kdyby vám vaše manželka řekla: "Ušetřila jsem, neboť jsem koupila levnější houbičky na nádobí. Jo, a Pepo, tady jsem si koupila ještě tenhle krásnej kožich, když tak hezky šetřím." Tento primitivní příklad mi připomíná vaši rétoriku.

    A teď zcela vážně. Situaci pokládáme za vážnou, neboť se domníváme, že velké společenské i politické náklady, které byly vynaloženy na stabilizaci veřejných rozpočtů, by neměly být vyhozeny z okna. A vrátím se k tomu, co řekl pan poslanec Pilný, a já s tím souhlasím, že země potřebuje nějakou svoji vizi, nějakou svoji strategii. A my si myslíme, že potřebuje alespoň nějakou svoji dlouhodobou nebo alespoň střednědobou fiskální strategii.

    Jsme v situaci, kdy budeme v této Poslanecké sněmovně projednávat nejenom zákony státních rozpočtů, ale budeme projednávat i fiskálkompakt, ke kterému se vláda přihlásila na úrovni Evropské unie. Budeme projednávat i finanční ústavu, kterou teď vláda projednává a ministr financí ji předložil. Využívám této příležitosti, protože zatím jsme to říkali pouze ve veřejných zdrojích, já jsem sice nabídl panu předsedovi vlády jednání, ale zatím žádná nabídka k jednání nezazněla, využívám tedy příležitosti předsedy vlády, ministra financí, a využívám toho, že zasedá Poslanecká sněmovna, abych jménem klubu TOP 09 a Starostové zcela oficiálně vládě předložil vstřícnou opoziční nabídku. A myslím si, že to je vstřícnost, která nemá v historii moderního parlamentarismu od opoziční strany precedent. Dobrá, respektujeme, že politické dohody na rok 2015 o rozpočtu jsou v takové situaci a v takové fázi, že zvýšíte strukturální deficit oproti strukturálnímu deficitu Fischerovy vlády. Pokládáme to sice za nesmírně chybné, rozmařilé a nehospodárné, ale prostě musíme to asi vzít jako fakt. Pojďme se zkusit dohodnout, že od roku 2016 tento strukturální deficit, který plánujete na 1,8 - to znamená téměř na dvojnásobek maximální výše, kterou připouští fiskálkompakt -, budete snižovat tím minimálním tempem, které doporučuje OECD i Evropská komise, to je 0,5 procenta ročně. Tedy střednědobá strategie - 1,8 - 1,3 - 0,8 - 0, 3. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Před řádně přihlášenou paní poslankyní Chalánkovou zde mám jednu faktickou poznámku, takže poprosím pana poslance Bendla o faktickou poznámku.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se pokusím stručně. Protože když jsem poslouchal pana místopředsedu vlády a dám na stranu takový ten bulvární populistický balast, tak v jeho slovech je řada rozporů. Před volbami - a některé dokonce řekl v tuto chvíli tady - před volbami padaly řeknu hlasy o tom, jak stát má šetřit, jak stát neinvestuje. Dokonce to říkal pan místopředseda vlády i tady, že už dávno mohlo být postaveno ledacos. A to musí být z investičních finančních prostředků, nikoliv z prostředků, které jsou provozní. Ale v tom samém projevu nám tady říká, že bude nabírat úředníky na Ministerstvo financí, tzn. jedním slovem: zvyšovat provozní výdaje státu. To nás čeká pravděpodobně. Ale ono už se tak i stalo, že stát najímá další úředníky. Státní pozemkový úřad od pádu Nečasovy vlády nabírá 230 nových úředníků. To jsou desítky milionů korun, které mohly být proinvestovány v těch silnicích, pane místopředsedo vlády. Ročně, v uvozovkách, jenom na Státním pozemkovém úřadu. Nevím, kolik budou činit náklady potom, až se sečte, kolik nových úředníků bylo přijato na jednotlivé resorty místo toho, aby byly proinvestovány v investicích, které jste tady sám kritizoval, že neexistují. Myslím si, že budou všichni překvapeni.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Registruji v tento moment další tři faktické poznámky, takže první s faktickou poznámkou je pan Ivan Filip. Máte slovo. (Zprava se ozývá: Vojtěch!) Vojtěch, omlouvám se.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Když tak Vojtěch Václav, myslím, že mám v křestním listě, ale to nevadí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za upřesnění.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Víte, vážení členové vlády, paní a pánové, já jsem slyšel nabídku pana předsedy klubu TOP 09 o tom, jaká by byla krásná spolupráce s opoziční stranou. A jako představitel nejsilnější opoziční frakce tady v českém parlamentu mám jedinou obavu - aby ta nabídka nebyla kompenzována tím, že se nebudou odhalovat právě ty resty, které tam po sobě pan bývalý ministr financí zanechal. To bych byl opravdu velmi nerad! (Potlesk z řad KSČM a hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ivan Pilný.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážené kolegyně a kolegové, to, co jsme slyšeli před chvílí od pana ministra Kalouska, je byznys plán, který jsem viděl v televizním pořadu Den D. Je sestavený na základě excelovské tabulky. Ono je velmi těžké predikovat vývoj ekonomiky na následující léta. Je to takové věštění z křišťálové koule a samozřejmě ta čísla o spotřebě a příjmu to velmi výrazně ovlivňuje. Dále nerozlišuje mezi spotřebou a investicí. Dovoluje nám fixovat spotřebu, ale kde budeme mít peníze na ty investice? To je potřeba přece dělat. Spotřebu navíc nelze zafixovat. Když se podíváme jenom na to, jak bude přibývat počet důchodců, tak mandatorní výdaje prostě porostou bez ohledu na to, že budeme respektovat excelovskou tabulku pana ministra Kalouska. Další věcí, kterou neřeší, o tom tady už můj předřečník mluvil, jsou závazky z minulosti, které minulá vláda vytvořila. Vytvořila černé díry, které je potřeba nějakým způsobem zafixovat.

    Takže můžeme se na to podívat jako na plán, který je předložen na úrovni dne D, ale nedá se realizovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Karel Rais, po něm pan vicepremiér Babiš a poté pan poslanec Kalousek. Takže vaše dvě minuty, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych vás chtěl trochu obrátit směrem k tomu, co máme projednávat, a to je návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013. Tady ty politické prognózy o tom, jak to bude hezké příští a přespříští rok, když se dáme dohromady s opozicí, to není na pořadu dne. Na pořadu dne je stav státu, který tato vláda převzala. A je jasné a zaznělo to tady: Jsou tady dluhy, to je naprosto zřejmé, a je tady podržená poptávka, co se týká státu. Stát prostě podržel poptávku, zvýšil daně, tak jak tady bylo řečeno, pravicové vlády zvyšovaly daně, každého z nás to sejmulo, lidově řečeno, minimálně o 8 %. A poptávka domácností byla také podržená. V podstatě se to převzalo skutečně v dosti dezolátním stavu. A o tom se tady má diskutovat. Finanční pakt přijde na pořad dne myslím příští týden. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Máte slovo. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Ono se to těžko argumentuje. Pan Kalousek... Dvacet let tady je. Víme, jak to tady vypadá, dvacet čtyři let po revoluci.

    Takže já znovu zopakuji, nechť si to někdo vyhledá a prověří, že strukturální deficit, který navrhoval pan ministr financí Kalousek v dubnu 2013, byl o půl bodu vyšší než strukturální deficit, který navrhujeme my na rok 2015. Takže on navrhoval podstatně více. A samozřejmě pan Kalousek se nám vysmívá. On říká, že je vstřícný. Ale on ví dobře, že to není reálné. Protože pokud bychom měli akceptovat podmínky strukturálního deficitu v rámci fiskálního paktu, tak bychom museli jít na deficit někde řádově kolem 60 miliard, takže bychom museli všem státním zaměstnancům dát poloviční výplaty. Je to jen gesto. Je to výsměch. Není to seriózní a já nejsem ochoten už dále o tom tady diskutovat, protože je to skutečně debata o ničem, demagogie a lži.

    K panu Bendlovi. Je s podivem, že v parlamentu jsou mezi námi ještě lidé, kteří privatizovali středočeské nemocnice, kteří rozdávali Klasu přes pračku na peníze Comunicu, trestně stíhaný pan Savov někde na útěku v Londýně. To byli všechno parťáci pana Bendla. Škoda, že jste neušetřili na IT, na ZIFu a ty Klasy, stovky milionů, které šly někam přes nějaké kanály. Takže skutečně obdivuji tyhle pány, že vlastně tady měli ještě tu troufalost a znovu vůbec kandidovali a jsou tady mezi námi. Pokud tito lidé budou mezi námi v parlamentu, tak se nikam nikdy nepohneme. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kalousek. (V sále je neklid.) Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Tam už chybělo: a proto je potřeba je všechny zastřelit.

    Ne, vážně. Já jsem tu nabídku myslel vážně bez jakýchkoliv postranních úmyslů a je to ta nejserióznější a nejměkčí nabídka, jaká mohla zaznít. Není v tom žádná demagogie. Cituji pouze materiály Ministerstva financí, doporučení OECD a doporučení Evropské komise. Jestliže neumíme snižovat strukturální deficit tím nejpomalejším doporučovaným způsobem 0,5 %, tak je to docela ostuda. Je to vaše právo, ale potom nemůže říkat, že chcete šetřit, protože pak to dovedete do situace, kdy nepřijde Kalousek s nějakou vstřícnou nabídkou, ale přijdou mezinárodní instituce a řeknou "jestli chcete pomoct, tak procento ročně". Excelovskou tabulkou bez jakékoliv diskuse. Byly země, které si tím musely projít, a vy se vydáváte cestou, která zase do té stanice směřuje poté, co jsme to s obrovskými náklady dali dohromady. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Dalším v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Petr Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já rozumím, pane místopředsedo vlády prostřednictvím předsedajícího, že je vám nepříjemné poslouchat, že kritizujete, že stát neměl schopnost investovat do silnic, ale sám nabíráte úředníky, tím pádem sám sobě snižujete schopnost investovat do silnic. Místo toho, abyste státní správu zužoval a spíše hledal řešení, která povedou k tomu, aby státní správa byla efektivní, budete je nabírat a nabírá je tato vláda. Říkal jsem, že Státní pozemkový úřad nabral zhruba 230 nových úředníků. Vím, že je vám to nepříjemné, a tak poukazujete na privatizaci středočeských nemocnic, pro kterou mimochodem hlasovala i první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. To tady jenom připomínám. Takže tady nejsem sám, kdo pro to hlasoval. Ad 1.

    Ad 2. Ano, byla to tehdy dohoda koalice KDU-ČSL, ODS a tuším Nezávislých, kteří toto prohlasovali. Nemocnice, které tehdy vykazovaly ztrátu a Středočeský kraj je dotoval 100 mil. korun ročně, dnes hospodaří v černých číslech, existují, nestávkují. Nemají to jednoduché, ale státní správa ušetřila 100 mil. korun, pane místopředsedo vlády!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Votava. Přednostní právo pan premiér Bohuslav Sobotka. Máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se nechtěl původně do této debaty zapojovat, projednáváme návrh státního závěrečného účtu. Byl bych velmi rád, kdyby se ještě dnes Poslanecká sněmovna dostala k novele zákona o důchodovém pojištění, protože to je norma, na kterou nepochybně čekají 2 miliony důchodců v České republice, a je to jedna z náprav chyb, které se tady staly v minulých letech. Já doufám, že se k této normě ještě dostaneme. Ale opravdu musím reagovat na to, co tady říkal pan poslanec Bendl o tom, že za minulé vlády, rozumějte Nečasovy vlády, se úředníci propouštěli a teď za této nové české vlády se úředníci přijímají.

    Tak se podívejme na to, jak to s propouštěním úředníků bylo. Když se převáděly kompetence v oblasti výplaty sociálních dávek z obcí na úřady práce, co se stalo. Propustili se úředníci. Výborně, výborné výsledky. Pan Drábek a pan Šiška tvrdili, že to úřady práce všechno perfektně zvládnou a že lidi vůbec nepotřebují, tak se místa zrušila, lidé se propustili. Viděli jsme přesně, jak to úřady práce zvládly. A teď nechci mluvit o tom, že zkolaboval informační systém, že se tam žádosti dávaly do krabic a počítaly se ručně, ale chci mluvit o tom, co se stalo v byznysu s dávkami na bydlení.

    Přece je jasné, že bujení sociálních ubytoven, podnikatelů s nedůstojným bydlením, kde v jedné místnosti bydlí 10, 15 lidí, všichni pobírají sociální dávky na bydlení, tak tento byznys se rozjel v okamžiku, kdy vaše reforma převedla výplatu dávek z obcí na úřady práce a škrtli jste lidi, kteří v terénu tyto věci měli kontrolovat. Oni tam dneska nejsou. A já se nedivím ministryni práce a sociálních věcí, že přichází s návrhem posílit úřady práce, protože jste škrtli lidi, kteří měli kontrolovat zneužívání sociálních dávek. A to je cynismus! Protože vy jste na jednu stranu zlikvidovali kontrolu zneužívání sociálních dávek a na druhou stranu obviňujete systém z toho, že umožňuje zneužívat sociální dávky. Tohle je absolutní pokrytectví, které jste tady předvedli. Konkrétní příklad. Úřady práce, vaše vláda, ministr Drábek z TOP 09, náměstek Šiška odsouzený za korupci nebo vydírání v souvislosti s informačními systémy! Tohle byl jejich projekt!

    A druhý příklad, který jste tady zmínil, Státní pozemkový úřad. To je přece také obrovské pokrytectví z vaší strany, ale neuvěřitelné! Vy jste tady jedním hlasem - jedním hlasem v té době trestně stíhaného poslance Pekárka - prosadili církevní restituce. Muselo vám být jasné, že desítky tisíc položek, které budou církve požadovat po Státním pozemkovém úřadu, bude muset někdo zadministrovat. Vždyť to přece bylo jasné, když jste zákon schvalovali. Neříkejte mi, že jste byli tak hloupí, že vám to vaši podřízení neříkali, že bude věci potřeba zadministrovat - desítky tisíc žádostí o vydání církevního majetku. A co vy jste udělali? Vy jste sloučili dvě instituce. Vznikl Státní pozemkový úřad, SPÚ, a propustili jste několik set jejich kvalifikovaných zaměstnanců. Propustili jste několik stovek kvalifikovaných lidí vpředvečer přijetí zákona o církevních restitucích, v okamžiku, kdy už bylo jasné, co chcete schválit, že to schválíte za každou cenu bez ohledu na jakékoliv námitky opozice. Propustili jste několik set lidí a pak jste to tam pustili. Úřad dnes nestíhá zákonné termíny. Bod číslo 20 - vyrovnání s církvemi, návrh na prodloužení zákonných termínů. Úřad to nestíhá. A já se ptám: Je to v pořádku, že nedodržuje lhůty? Že místo toho, aby byly restituce vyřízeny do poloviny letošního roku, tak se budou možná vyřizovat ještě v roce 2015? Je to v pořádku, že stát porušuje vlastní zákony, které si stanovil? Tohle byl váš plán? Anebo ten plán byl ještě jiný a spočíval v tom, že když to úředníci nebudou stíhat, nebudou mít šanci vyžádat si všechny archiválie, všechny podklady, všechno, co doloží oprávněnost žádostí, tak prostě žádosti tím úřadem jenom projedou, aniž by je kdokoliv zkontroloval, protože tam ti lidé nebudou? Vy jste je možná totiž propustili schválně. Schválně jste je propustili, abyste usnadnili cestu vydávání majetku bez toho, aniž by byl dostatečně prověřen. Druhý konkrétní příklad toho, jak jste takzvaně šetřili tím, že jste propustili lidi z úřadu, na který se následně v důsledku vašeho zákona navalila agenda. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám zde čtyři faktické poznámky. S první faktickou poznámkou poprosím pana poslance Votavu, aby vystoupil. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já myslím, že tady už zaznělo mnohé. Dávám jako zpravodaj návrh na to, abyste procedurálně nechal hlasovat o ukončení rozpravy a věnovali se usnesení. Děkuji. (Ze sálu nesouhlas.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže tak jak jsem se poradil i s místopředsedou Filipem, není možné v tento moment dát hlasovat o ukončení. Musíme nechat doběhnout obecnou rozpravu. Tento bod není hlasovatelný. Z toho důvodu budeme pokračovat dál těmi, kdo jsou přihlášeni s faktickými poznámkami. První v pořadí je pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. (Nechce.) Ne? V tom případě pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, já nevím, jak moc jste poslouchal debatu. Ale váš místopředseda vlády tady říkal, že je připraven najímat další úředníky a posilovat Ministerstvo financí. A když jsem tady mluvil o Státním pozemkovém úřadě, já jsem samozřejmě nepředpokládal, že padne Nečasova vláda, a byl jsem připraven s tím počtem úředníků, který Státní pozemkový úřad měl, situaci zvládnout.

    Moje zkušenosti jsou totiž následující. Když jsem byl hejtmanem, říkali mi: Nemůžete zrušit ze 12 úřadů, které řídí silnice, to nemůžete udělat. To bude katastrofa! To bude absolutně něco šíleného, a tak se okresní ředitelství Správy a údržby silnic, kterých bylo 12 v kraji, snažilo tímhle způsobem blokovat věci, které byly nepraktické. Nakonec jsou z toho čtyři ředitelství a žádná katastrofa se nestala. Ale všichni říkali: To bude hrozný!

    Nemocnice, to je klasický příklad tady taky. Říkali mi: To, co se stane v týhle zemi, až se zprivatizuje deset nemocnic, kam ti lidé budou chodit? Co z toho všeho vznikne? To bude katastrofa! Nás to jako kraj stálo sto milionů korun ročně na dotacích, ty nemocnice dál fungují a prostě se jede se dál kočárem bílým kolem černých skal!

    Krajský úřad za mého působení v okamžiku, kdy jsme byli v polovině jednoho volebního období, tak jsme si sami k sobě řekli: ne, musíme snížit počet úředníků! Taky jsem zevnitř úřadu slyšel to, jak to nepůjde, jak to bude strašný, co hroznýho se stane! A nakonec jsme ze 700 lidí sundali počet krajských úředníků na 630 nebo kolik to bylo.

    To prostě není pravda. Je to jenom o vůli a schopnosti toho to dokázat, či nikoliv. Buď hledáme způsoby, anebo důvody, pane premiére.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času a poprosím pana poslance Laudáta s jeho faktickou poznámkou.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem tady korektně zareagoval na pana předsedu rozpočtového výboru a sami jste slyšeli, co následovalo. Když vám tady pan ministr financí říká, tak si to prověřte. Já myslím, že na prověřování kvalifikaci ukázal on, že je ten pravý na pravém místě, a s tolikaletou zkušeností na něj tady nikdo nemáme.

    Ale jaká je realita, pane premiére? Včera byl rozpočtový výbor, na druhý pokus schválil rozpočet NKÚ. Došlo k tahanici mezi Ministerstvem financí a prezidentem NKÚ. Tak abyste věděl, i vaši poslanci, koaliční poslanci, zabili mé doprovodné usnesení, ve kterém jsem vyjádřil obavu, že nebude NKÚ plnit funkce, které po něm chceme. Zůstal prakticky na svém, nakonec kývl na to, že se jedná o konsensuální rozhodnutí, takže tady navalíte desítky či stovky úředníků, ale tam, kde by to bylo potřeba, celkem tady je jistý konsensus, že chceme po NKÚ větší výkon, chceme jim přidat pravomoci. Tak vy ty instituce necháváte žít na pokraji. Totéž se stalo s rozpočtem ombudsmana a dalšími.

    Nedůstojné tahanice. Než byste pustili někde statisíce či jednotky milionů, tak tam jste nedali a tady chcete říkat o transparentnosti, o efektivitě. V žádném případě. Ministerstvo financí v tuhle chvíli neordinuje efektivitu. Zeptejte se svých zástupců a pana předsedy, co se v rozpočtovém výboru už poněkolikáté ve věci předkladů Ministerstva financí děje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Igor Nykl. Máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Prostřednictvím vás předsedajícího bych chtěl poprosit pana poslance Bendla, ať nemluví o středočeských nemocnicích tady, protože středočeské nemocnice jsou uváděny v evropské zprávě o korupci jako symbol toho, jak to nemá ve zdravotnictví vypadat. A chtěl bych dále upozornit, že to je právě jeden z důvodů, proč se musí rozkrýt smlouvy s nemocnicemi, jak to vypadá, protože vy, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, se svým kamarádem kardinálem Richelieu uváděným v té zprávě jste umožnili získat krásné nadstandardní smlouvy, a proto vykládáte o černých číslech! To není žádné umění takhle hospodařit ve zdravotnictví. To se teď ukáže, jestli se rozkryjí ty smlouvy. Tam uvidíme, kde vaši přátelé, na co si sáhli, a proto to tam zdánlivě šlape. Ale tak to nemůže být. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO).

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Dále je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Laudát. Po něm pan poslanec Bendl. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Já jenom na vysvětlenou, protože pan předseda rozpočtového výboru se domnívá, že snad on je kompetentní na prověřování, to v žádném případě prosím. Vedle, soused.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám pana poslance Petra Bendla s jeho faktickou poznámkou.

  • Poslanec Petr Bendl: Já jenom velice smírně. Já jsem s tím nezačal. (Smích v sále.) Začal s tím váš pan předseda, tak si nestěžujte na to, že tady tohle téma je! Protože já ho sem nevnesl. To ad 1. A ad 2. No tu zprávu napsal člověk, který je ochoten nahatý udělat za peníze stojku na náměstí, kdekoliv si řeknete, a nejde o žádný oficiální dokument Evropské unie.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a ještě jedna faktická poznámka pan poslanec Nykl.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Prostřednictvím vás předsedajícího, nevím, kde pan poslanec Bendl říká, že nejde o žádnou oficiální zprávu. Je to oficiální zpráva Evropské komise European Study on Corruption. Má to 333 stran a strana 85 až 89 je věnována Hořovicím a podobně, kde jste jmenován vy spolu s kardinálem Richelieu českého zdravotnictví osobně. Asi si oni nevymýšlejí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tento moment neeviduji žádnou faktickou poznámku a velice rád předávám slovo paní poslankyni Chalánkové, řádně přihlášené do rozpravy. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Běžela jsem honem a možná budu rychlá tak, jako by to byla faktická, ale já jsem řádně přihlášena.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jste řádně přihlášena. Ano, je to tak. ***

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Když dovolíte, já bych nejprve zareagovala na pár věcí, které tady zazněly. Také samozřejmě jsem nespokojena s tím, jak probíhá byznys s chudobou a s přefinancováním ubytoven. Jenomže lidé, kteří žijí v ubytovnách, tvoří jen menší část těch, kteří přijímají příplatky, příspěvky a doplatky na bydlení. Je jasné, že tato věc se musí řešit velmi razantně a velmi tvrdě. Je potřeba si ale uvědomit, že většina z těchto lidí žije mimo ubytovny a narůstá nám počet příjemců těchto dávek na bydlení a zároveň se také zvyšují koeficienty, které zvyšují finanční prostředky, které do této oblasti jdou. Takže není to pouze zneužíváním tzv. doplatků na bydlení, což je odpudivý jev a musí se změnit. Příkladem takového možného řešení je i senátní návrh, který jsme již schválili v prvním čtení a je vlastně napsán v odpovídajícím znění, které již bylo připraveno v minulé Poslanecké sněmovně jako poslanecký návrh. (V sále je trvalý hluk.)

    Ráda bych ale upozornila vládní koalici, že se podařilo uzákonit také výplatu těchto dávek na bydlení pouze po dobu 84 měsíců na dobu 10 let, a tyto měsíce ubíhají a tikají jako časovaná bomba, tak aby se tady stihl také připravit ten zásadní zákon o sociálním bydlení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale poprosím naše kolegyně a kolegy o ztišení hluku v sále.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Ale já přidám na hlase. (Mpř. Bartošek: Dobře. Prosím.)

    Pak bych velice ráda upozornila při projednávání v kontrolním výboru, že ve zprávě NKÚ bylo pochvalně zmíněno přijetí legislativních opatření ke zlepšení výběru daní minulou vládou. Nebudu je zde plně vyjmenovávat, jsou určitě k dispozici v této zprávě NKÚ.

    Dále jsme vzali na vědomí projednávání kontrolního závěru, který se věnoval projektu státní pokladny, kde bylo konstatováno, že tento projekt splnil očekávání, která do něj byla vkládána, a byl podepsán panem ministrem financí Babišem. To je to, co bylo.

    A teď bych ještě ráda se bavila jenom krátce o tom, co vlastně bude dál. V prognóze si prosadili sociální demokraté do budoucna spoustu zvýšených povinných výdajů zhruba ve výši 20 mil. korun. Oproti tomu ovšem nemají dostatečné příjmy. Počítají s mimořádnými příjmy 30 mld. Více než 15 mld. mají získat z dividend ČEZu, 6 mld. z nahromaděných zisků ze státních lesů, 2 mld. ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, skoro 2 mld. mají přijít ze státního Budvaru - a je potřeba si uvědomit, že mandatorní výdaje se budou opakovat každý rok, kdežto tyto mimořádné příjmy se každý rok opakovat nebudou.

    Dále můžeme očekávat nastavení dluhové brzdy, kdy začneme reagovat, až schodek rozpočtu přesáhne 55 % HDP, říkám-li to technicky správně. Je to tak? (K posl. Votavovi.) Neporadíte, asi to tak bude. A já zde teoreticky předložím takovýto nápad, jak by asi vypadal rozpočet, který by byl vyrovnaný. Příjmy rovná se výdaje. A to je ta pravda, které bychom se měli podívat do očí. (Poznámky z místa zpravodaje.) Je to chytré! Myslím si, že takto by měl každý stát hospodařit, odkrojit tu část, kterou by věnoval obraně své země, a pak se podívat do rozpočtu, kolik může dát na investice a kolik dá na důchody. Taková je pravda dnešního dne. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Vzhledem k tomu, že již neeviduji nikoho přihlášeného s faktickou poznámkou a ani řádně přihlášeného do rozpravy, táži se, zda tomu tak je (ano), v tom případě požádám o závěrečná slova. Zeptám se pana prezidenta NKÚ Miloslava Kaly, zda si vezme závěrečné slovo. (Ano.) Pane prezidente, závěrečné slovo.

    Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v závěrečném slově vám chci skutečně poděkovat za skutečně důkladné projednání naší zprávy. (Pobavení a potlesk.)

    Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále se chci zeptat, zda si vezme závěrečné slovo pan poslanec Votava. Ne. A chci se zeptat pana místopředsedy vlády a ministra financí - také si nebere závěrečné slovo. V tom případě končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. V tento moment neregistruji nikoho přihlášeného do podrobné rozpravy, takže se táži, zda tomu tak je. Je tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a půjdeme k hlasování. Táži se, zda si pan poslanec vezme závěrečné slovo před hlasováním o návrzích. (Ano.) Návrh usnesení přečtete. Dobře. Takže já vás poprosím, přečtěte návrh usnesení.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Projednávání bylo opravdu nadstandardní, nebývalé.

    Seznámím vás s návrhem usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí státní závěrečný účet České republiky za rok 2013, který pro státní rozpočet v roce 2013 vykazuje příjmy, výdaje a schodek tak, jak je uvedeno, dále výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2013, dále stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2013, dále informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2013 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu, za další informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu, za další informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu, dále informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2013 podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku. A za druhé - souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2013 financujícími položkami tak, jak je uvedeno.

    Toliko návrh na usnesení. Můžeme o něm hlasovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Usnesení bylo přečteno. Vzhledem k tomu, že byla velmi dlouhá diskuse, tak vás nejdřív všechny odhlásím.

  • Poslanec Václav Votava: Já se ještě omlouvám, pane místopředsedo. Je tam ještě návrh na doprovodné usnesení, ale to bychom hlasovali poté.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přesně tak. Jestli někdo nevznáší námitku proti takto navrženému způsobu hlasování, není tomu tak, budeme hlasovat tak, jak bylo řečeno.

    To znamená, v tento moment zahajuji hlasování o usnesení rozpočtového výboru, tak jak zde bylo přečteno. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Je to hlasování číslo 79. Kdo je proti? Končím hlasování číslo 79.

    V sále je přítomno 151 poslanců, pro návrh bylo 122, proti žádný. Tento návrh usnesení byl přijat.

    A nyní bych vás poprosil o doprovodné usnesení.

  • Poslanec Václav Votava: Doprovodné usnesení, které vychází z usnesení výboru pro bezpečnost, jestli se nemýlím. (Mpř. Bartošek: Ano, správně.)

    Přečtu ho: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby při zpracování návrhu státního rozpočtu na rok 2015 a střednědobého výhledu na léta 2016 a 2017 zachovala pro Bezpečnostní informační službu alespoň úroveň výdajů ve výši schváleného rozpočtu pro rok 2014 a zabývala se možnostmi financování výstavby datového centra."

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a zahajuji toto hlasování o doprovodném usnesení a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 80.

    Končím toto hlasování. V sále je přítomno 151 poslanců, pro doprovodné usnesení bylo 121 poslanců, proti žádný. I doprovodné usnesení bylo přijato.

    Tím končím projednávání tohoto bodu a otevírám projednávání bodu

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Já vás poprosím, paní ministryně, ujměte se slova. A ostatní kolegy a kolegyně bych poprosil opět o ztišení, abychom slyšeli, co bude přednášeno. Děkuji vám za pochopení. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, o návrhu tohoto zákona jsem už podrobně hovořila v rámci prvního čtení, a tak jenom připomenu, že tento návrh definuje nový typ nekomerční služby péče o dítě a jeho cílem je rozšířit a doplnit existující škálu služeb péče o předškolní děti a zároveň těmto službám, které již v řadě případů existují, dát nějaká jasná pravidla. Myslím, že jednotlivé pozměňovací návrhy, které vzešly z jednání na výborech, vám budou přečteny zpravodaji těchto výborů. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ve výboru pro sociální politiku, Stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny a výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výborů a komise byla doručena jako sněmovní tisky 82/1-3.

    Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Hana Aulická-Jírovcová.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych vám přednesla usnesení sociálního výboru, který přijal na své 7. schůzi 28. května 2014, usnesení č. 45. Toto usnesení máte pod sněmovním tiskem 82/2. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce. Nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny poslanec Zdeněk Soukup a poté pověřený zástupce výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Pavel Ploc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, mám tu čest vás seznámit s usnesením, ke kterému došla Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny na své 5. schůzi dne 30. května 2014.

    Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny po zdůvodnění zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Zdeňka Soukupa a po rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem na vydání zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 82, ve znění schválených pozměňovacích návrhů;

    II. pověřuje předsedkyni komise, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;

    III. zmocňuje zpravodaje komise Zdeňka Soukupa, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Pavla Ploce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Ploc: Dobrý den, dámy a pánové. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové za Ministerstvo práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě poslance Františka Adámka a po rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, tisku 82, ve znění tohoto pozměňovacího návrhu:

    1. V části první hlava II § 3 odst. 2 se na konci písmene e) slovo "nebo" zrušuje -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, ale nemusíte číst celé usnesení, stačí odkázat na sněmovní tisk.

  • Poslanec Pavel Ploc: Odkazuji na usnesení výboru, sněmovní tisk 82.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní, než otevřeme obecnou rozpravu, dovolte, abych omluvila z pracovních důvodů pana ministra financí pana Andreje Babiše z pracovních důvodů od 12 hodin do konce dnešního jednacího dne.

    Poprosím, pane poslanče, ještě jednou načtěte číslo sněmovního tisku.

  • Poslanec Pavel Ploc: Je jedna oprava. Odkazuji na usnesení školského výboru, na tisk 82/3. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili paní poslankyně Semelová, paní poslankyně Hnyková, pan poslanec Beznoska a paní poslankyně Nohavová a paní poslankyně Kovářová. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Návrh zákona o dětské skupině vyvolal rozsáhlou diskusi jak při prvním čtení, tak na výboru či různých seminářích, kde jsme měli možnost slyšet názory pro i proti. Jednotlivci i různé skupiny nás pak oslovili i prostřednictvím mailové pošty.

    Mnozí z diskutujících oprávněně upozorňují na potřebu rodičů s malými dětmi nastoupit do práce. Zájem rodičů je zcela pochopitelný. Velké množství rodin s dětmi se zvlášť po přijetí asociálních reforem Nečasovy vlády potýkají s výraznými finančními problémy, kdy jim scházejí peníze na základní životní potřeby, což se významně dotýká právě jejich dětí. Velmi špatně jsou pak na tom z tohoto hlediska matky samoživitelky. Varující je údaj, že 50 % z nich se po rozvodu ocitá na hranici chudoby, do níž se propadají i se svými dětmi. Z tohoto pohledu je proto snaha matek či otců nastoupit co nejdříve do práce naprosto pochopitelná. Jiná otázka ovšem je, zda mají při současné nezaměstnanosti, zvlášť v některých regionech, vůbec šanci nějakou práci najít. Logický je v té souvislosti samozřejmě i zájem rodičů umístit dítě do předškolního zařízení. Jenže to je další problém. Řada mateřských škol a většina jeslí totiž v 90. letech zanikla a nyní sklízíme plody tohoto nesystémového řešení.

    Tímto úvodem chci zdůraznit, že rodičům, kteří hledají různé cesty řešení, naprosto rozumím. Jenže řešení, které vláda, resp. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabízí, již nereflektuje zájem dítěte. A v tom vidím problém.

    Poskytnutí hlídání dětí v dětské skupině je na úkor jeho zdravého vývoje, na úkor bezpečnosti a především nebere v úvahu jeho právo na rovné podmínky přístupu ke vzdělání. Přijetím tohoto návrhu se sníží kvalita péče o dítě, ať již pokud jde o neodpovídající prostory, vybavení, denní režim, stravování, kdy vyváženou zdravou výživu, kterou zabezpečují mateřské školy, má nahradit ohřívání balíčků, jež si každé dítě přinese z domova. Problematický je i věkový rozsah umisťovaných dětí od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky.

    Za nejzávažnější z těchto výhrad však považuji porušení práva dítěte na rovný přístup ke vzdělání. Ty děti, které budou v dětské skupině, budou oproti dětem z mateřských škol výrazně znevýhodněny, resp. nebudou vůbec připravovány na vstup do základní školy. Tuto výhradu považuji za zásadní. Význam předškolního vzdělávání pro budoucí vývoj dítěte potvrzuje řada průzkumů, mimo jiné i lékařů, kteří prováděli výzkum mozku a došli k závěru, že nejvíce schopný pro získávání dovedností je do čtvrtého roku věku dítěte. Proto je tak důležité zařadit dítě do předškolního vzdělávání, zvláště pak děti ze znevýhodněného socio-kulturního prostředí, a to co nejdříve. Z dalších expertních výzkumů zaměřených na tuto problematiku zase vyplývá, že až 85 % osobnosti jedince se formuje do šesti let jeho věku.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám tady nyní dvě faktické poznámky, se kterými se vypořádáme. První je paní poslankyně Nováková, poté prosím paní poslankyni Adamovou, aby se připravila. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, ráda bych zopakovala to, co jsem říkala už při debatě na podvýboru o regionálním školství. Jestliže je nějaké zařízení péče o dítě, které je předem koncipováno tak, že je budou využívat rodiče v době, kdy se nemohou bezprostředně o dítě starat, my nemůžeme automaticky tomuto zařízení připisovat zcela pejorativní nádech, že to je zařízení nedostatečné. Prosím, abychom přestali automaticky říkat, že když to zařízení není oficiální mateřská škola, znamená to, že ten, kdo o děti pečuje, je nekvalifikovaný, nepečlivý nebo že písemný výchovně vzdělávací plán nahradí všechno. Sami máme zkušenosti dlouholeté například s mateřskými centry a víme, že tam pečují o děti lidé, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, často třeba bývalí učitelé, čili není to vůbec nic pejorativního pečovat o děti v dětské skupině prostřednictvím lidí, kteří nejsou takzvaně oficiálně vedeni jako pedagogičtí pracovníci v mateřských školkách. Prosila bych, abychom toto zařízení nediskriminovali touto formou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, než se tady rozběhne - zase asi očekáváme dlouhou diskusi - dlouhá diskuse a budeme tady reagovat na různé takovéto, řekla bych, kolikrát až nepravdy, které tady už zazněly z úst předřečnice - nemyslím teď paní kolegyni Novákovou, ale mám na mysli paní kolegyni Semelovou -, tak se prosím zamysleme nad tím, že se tady hovoří o určité alternativě. Alternativě pro rodiny, pro rodiče s dětmi, pro samotné děti. Nehovoříme tady o tom, že chceme něco nahrazovat. Nechceme nahrazovat mateřské školky dětskými skupinami. To by bylo opravdu naprosto liché a demagogické.

    Berme to tak, že je tady celá řada rodičů, kteří by se velmi rádi vrátili třeba do zaměstnání na nějaký částečný úvazek, opravdu jen na pár hodin týdně, a jim může tato skupina pomoci. Je tady celá řada takových případů, kdy může být dětská skupina pomocná. Není důvod si myslet, třeba vezmu-li jen jako jednu z věcí, která tady zazněla, že by se rodiče o své dítě nedokázali postarat tím, že mu dají do dětské skupiny jídlo, které mu připraví, a tam mu ho ohřejí. Kdybychom takové věci tady měli do detailu rozebírat, tak by se jich našla celá řada. A myslím si, že bychom tady mohli zase být až do večera a bavit se o tom, co je a co není správné a jak to má všechno být přesně ošetřeno. Ale berme to tak, že se tady bavíme o alternativě. Prosím, přistupujme k tomu tak. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Nyní prosím s další faktickou paní poslankyni Semelovou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Mám obavy že pánské faktické teď vystřídají dámské faktické. Já bych jenom chtěla reagovat na to, co tady zaznělo.

    Já v žádném případě nechci nijak očerňovat ty ženy, které se starají o děti v různých mateřských centrech a alternativách. Vím, že tomu dávají hodně a že se snaží o děti co nejlépe pečovat. To za prvé.

    Za druhé, tyto alternativy existují a není kvůli tomu potřeba přijímat zvláštní zákon. Já jsem tady chtěla upozornit na to, že pokud bude přijat tento zvláštní zákon, tak se tím skutečně otevírají další cesty k dalšímu rozšiřování těchto dětských skupin právě na úkor mateřských škol, které poskytují vzdělávání, což dětské skupiny dělat nebudou. Tam je jenom výchovný plán pro péči o dítě.

    Poslední věc, kterou jsem ještě chtěla zmínit, pokud jde o stravování. Já vím, že je většina rodičů takových, kteří se snaží o děti pečovat co nejlépe. Na druhou stranu je skupina rodičů, kteří tak nečiní z různých důvodů, z různých příčin. Pokud jde o stravování, stačí se opravdu podívat na to, co děti dostávají například v první třídě základní školy s sebou na svačinu. Dostávají různé sladkosti, brambůrky apod., kofoly, coca-coly, případně si to kupují potom ve škole. Ne každý rodič se takto bude starat a právě mateřská škola má zajistit, aby zdravé stravování děti v ní dostaly a bylo poskytnuto pro všechny děti, i ty, o kterých jsem právě teď mluvila.

    Podívejte se na to, jaké jsou výsledky týkající se lékařských prohlídek, co říkají zubaři na zdravý vývoj dítěte. To je jeden z úkolů mateřské školy. A v prvém případě samozřejmě vzdělávání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou prosím paní poslankyni Adamovou. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji. Já jenom ještě jednou zopakuji - bavíme se tady o něčem, co je pro ne úplně široké spektrum uživatelů. Nemusíme tímto opatřením obsáhnout úplně všechny, to znamená, že bychom zde vlastně vymysleli návod na to, jak uspokojit úplně každého rodiče v této zemi. Bavíme se tady o něčem, co může pomoci určitému segmentu, dejme tomu, když to tak nazvu, tohoto trhu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Mám tady další faktickou, pana poslance Kaňkovského. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, bylo tady řečeno, že dneska nás tady čeká smršť ženských faktických připomínek, tak já připojím kousek toho mužského pohledu.

    Jsem otec čtyř dětí v poměrně velkém rozpětí dvou až sedmnácti let, takže si dovoluji tvrdit, že mám poměrně velkou zkušenost s předškolními zařízeními různého typu a také různé kvality. Já si myslím, že diskuse, která je tady vedena k tomuto novému zákonu, k této nové možnosti v předškolní výchově, by se neměla zvrtnout v to, že se tady budeme vzájemně strašit.

    Já navážu na kolegyni, prostřednictvím paní předsedající, Adamovou, která to tady jasně řekla. My tady nepřicházíme bourat mateřské školky. My přicházíme s nějakou novou možností, s rozšířením nabídky předškolních zařízení. A jestliže se tady budeme strašit tím, že děti tam budou mít špatné vzdělávání, že je tam budeme zanedbávat, pokud se týká jejich stravování, tak to se dostáváme na úplně špatnou cestu. Toto ten návrh zákona neříká. A nepodceňujme ani to, co je možná úplně nejdůležitější, a to je vliv rodiny. Jestliže budeme mít špatnou výchovu v rodinách, tak nám sebelepší předškolní zařízení toto nenahradí.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuju panu poslanci za dodržení časového limitu. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Pilného s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já si také dovolím rozbourat tu dámskou diskusi, aby to tak nevypadalo.

    Chtěl bych se jenom vypořádat s dvěma mýty, a to je, že se budeme snižovat úroveň vzdělávání tím, že budeme mít dětské skupiny. Na úrovni vzdělávání v žebříčcích neustále klesáme. A není to jenom kvalitou vysokých škol nebo počtem bakalářů, kteří nemohou najít práci. Začíná to právě v těch mateřských školkách. A my se všichni rodíme jako originály a umíráme jako kopie. A ten proces začíná opravdu někde dole. Není to dáno kvalitou učitelek v mateřských školkách, tu nezpochybňuji, ale jejich přípravou na to, jak se vlastně vzdělávají. Pokud máme ovlivnit vzdělávací proces, tak je zbytečná diskuse o tom, jestli se to bude dělat v dětských skupinách, nebo v mateřských školkách, ale je potřeba výrazně změnit přípravu pedagogů, kteří tam působí.

    Potom další mýtus, to znamená stravovací návyky. Stravovací návyky se vytvářejí nějak úplně jinak - pod vlivem marketingu, zjednodušování a tak dále. To, jak by to mohly negativně ovlivnit dětské skupiny, opravdu nevím, protože děti s těmi stravovacími návyky, které začínají v rodině, prostě přicházejí a preferují je, preferují McDonaldy a tu skladbu potravin, s kterými se prostě vypořádávají obtížně nejen u nás, ale třeba i ve Spojených státech.

    Nehajme tedy tady nějaké mýty, že tato alternativa něco v těch dvou zásadních věcech změní. To vůbec není pravda. To prostě bude probíhat nadále, pokud nezměníme ty základní předpoklady. Děkuju.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji poslanci za dodržení časového limitu a nyní prosím s další faktickou pana poslance Gabala.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Já nechci tuto debatu prodlužovat. Jenom datově je prokazatelné, že mateřské školky výrazným příznivým způsobem ovlivňují vzdělanostní šance a dráhy dětí zejména ze sociálně méně podnětných rodin, to znamená tento efekt tam je.

    Já bych dal jenom k úvaze paní ministryni nebo paní zpravodajce, zda nedoprovodit tento zákon nějakým krátkým monitorovacím systémem rok nebo dva, kde by se porovnávaly výsledky dětí z běžných mateřských škol a z navrhovaných zařízení, a měli jsme tak tím pádem představu o tom, jestli tam je rozdílný výsledek, nebo je to shodné. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou, která je řádně přihlášena do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, než se pustím do svého příspěvku, chtěla bych říci poslancům, kteří tady měli faktické poznámky, že jsme sem do Sněmovny přišli proto, abychom se chovali zodpovědně. Jestliže tady budeme upozorňovat na některé věci a budeme chtít pozměňovací návrhy, cítíme zodpovědnost o budoucnost. To není žádné strašení, ale chceme k tomu prostě přistupovat zodpovědně. Když načteme naše pozměňovací návrhy a ve třetím čtení tato Poslanecká sněmovna rozhodne o tom, jak to bude vypadat, tak si myslím, že to bude zodpovědné od nás od všech.

    Já se vrátím ke svému příspěvku. Dovoluji si vám představit pozměňovací návrh poslanců hnutí Úsvit přímé demokracie k vládnímu návrhu zákona o poskytování služby o dítě v dětské skupině, sněmovní tisk č. 82.

    Úvodem chci říci, že z počátku při jeho předložení se nám zdál vládní návrh zákona přínosný, také jsme ho podpořili a propustili do druhého čtení, neboť umožní rodičům brzký návrat do pracovního procesu díky rozšíření spektra poskytovaných služeb. Ale během hlubšího studia a při projednávání tohoto návrhu v jednotlivých výborech, jak pro sociální politiku, tak pro vědu a vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu a v komisi pro rodinu rovné příležitosti a národnostní menšiny, jsme došli k závěru, že daný návrh nemůžeme v této podobě podpořit. Pokud bude přijat v této podobě, sníží kvalitu péče o děti, stejně jako hranice bezpečnostních, hygienických a odborných požadavků na poskytovatele těchto služeb. A to není žádné strašení. To zákonitě povede potom k větším rizikům úrazů, poškození zdraví dětí a hlavně, a to zdůrazňuji, výchovného působení na děti.

    Musíme vnímat další nespornou a velmi závažnou věc a tou je kvalitní výchova dítěte. Všichni víme a už jsme to tady slyšeli, jak je právě toto období důležité pro další rozvoj dítěte a jeho přípravu na život. Problém vidíme v tom, že dětská skupina nebude zajišťovat vzdělávání dítěte zejména s ohledem na potřebu jistého dosaženého stupně rozvoje dítěte před nástupem povinné školní docházky. Zákonitě by došlo k potkávání dětí z klasických mateřských školek a z dětských skupin, což by vedlo k velmi problematickým situacím, kdy by docházelo ke znevýhodňování dětí z dětských skupin a jejich problematickému zapojení do školního kolektivu. Zvýší se nároky na pedagogy prvních ročníků školní výuky, ale především to bude mít neblahý vliv na dítě. A to my prostě nechceme.

    Náš pozměňovací návrh také zabrání likvidaci veřejných služeb péče o předškolní děti, a to zejména systému předškolního vzdělávání, který jsme dlouhá léta budovali a okolním světem za to byli velmi kladně hodnoceni a oceňováni. Jsme zásadně proti komplexní privatizaci služeb poskytování péče o předškolní děti, kterou tento zákon legislativně upravuje a nastavuje. Všichni víme, že ne vše, co bylo v útrobách Ministerstva práce a sociálních věcí připraveno a bylo myšleno dobře, nakonec přineslo lidem prospěch. Připomeňme si dnes již zmiňovaný příspěvek na bydlení a jeho zneužití, kdy ve výsledku na něj doplácíme my všichni. Máme vážné obavy, že dětské skupiny po čase vytlačí v našem nestabilním prostředí díky své finanční výhodnosti dlouhodobě budované kvalitní mateřské školky. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní prosím pana poslance Adolfa Beznosku, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Kolegyně, kolegové, nebudu to opravdu zdržovat, protože už v prvním čtení jsme si řekli mnohé. Na výboru pro sociální politiku ta debata trvala asi tři hodiny, pokud si dobře pamatuji, tak jenom takové zřetelné stanovisko, jak se na to dívá Občanská demokratická strana.

    Jednak hledáme legislativní rámec pro něco, co v podstatě u nás již existuje. Není to nic nového a já si myslím, že obava o tom, že se budou rušit mateřské školky, je opravdu lichá. Je to jenom komplementární nástroj předškolního vzdělávání. Je to rozšíření variability, flexibility pro rodiče, ať se rozhodnou, jakou představu mají o cestě svého dítěte v předškolním věku, a já si myslím, že ten zákon je připraven v zásadě velmi dobře. Umožní totiž i rodičům, zejména maminkám, třeba i časnější návrat do práce. Individuální volbu pro děti, které trpí různými specifickými chorobami. Některé děti jsou velmi obtížně vzdělavatelné v standardních mateřských školkách. Je to jedna z dalších možností.

    Posbíral jsem některé dotazy, které jsem slyšel buďto na výboru, nebo od svých kolegů, případně jsem je dostal po mailu, a pokusím se na ně v krátkosti odpovědět.

    První častý dotaz je, že dětské skupiny na rozdíl od školek nezajišťují vzdělání. K tomu chci říci, že opravdu ony nenahrazují mateřské školky, nicméně nejsou pouhou hlídárnou. Dětské skupiny svoji roli socializační, výchovnou a povinně od tří let věku dítěte plní i vzdělávací roli, protože mají svůj vlastní vzdělávací plán, který rodičům, nebo budou muset mít, který je rodičům k dispozici.

    Druhá velká výtka byla, že je to dobrý byznys. Tady bych chtěl k tomu říct, že to není pravda. Dětské skupiny budou fungovat nekomerčně a výše úhrady za pobyt dítěte nesmí překročit výši zřizovacích a provozních nákladů.

    Třetí příspěvek, že neexistují přísná hygienická pravidla, a nekvalifikovaný personál. Znovu říkám, že ani v tomto případě to není pravda, protože zákon řeší hygienické podmínky velmi jasně a dokonce stanovuje i jasné nároky na kvalifikaci personálu, prostě těch, kteří se budou o naše děti v dětských skupinách případně starat.

    Co se týče případného zániku mateřských školek, k tomu uvedu jenom tolik, že tato obava rovněž není namístě. Dětské skupiny opravdu jenom nahrazují. Nedokážu si představit starosty obce, tak jak o tom hovořila Jana Hnyková, kteří by rušili mateřské školky jako standardní prvek předškolního vzdělávání zavedené. Opravdu si myslím, že toto je zcela liché, není to prostě pravda.

    Co se týče stravování, variabilita, volnost atd. je také dobře. I doma se pro své děcko snažíte zajistit stravování tak, aby mu to vyhovovalo. Jsou děti, které mají specifické diety, a pokud budou navštěvovat dětskou skupinu, tak si ten balíček, tu svačinu, ten oběd do školky přinesou.

    A poslední taková věc - nikdo to nebude kontrolovat. I tady jsou nastaveny jasné kontrolní mechanismy, které mohou tuto kontrolu provést.

    Suma sumárum, bavíme se opravdu o jakémsi doplňku předškolního vzdělávání. Nedělejme z toho žádnou zásadní vědu.

    Jediný pozměňovací návrh, který zazněl na výboru pro sociální politiku, byl zcela oprávněný, byl to návrh pozměňovací paní kolegyně Kovářové, která říkala, že chybí mezi zřizovateli spolky. Ten samozřejmě ODS podpoří. Ostatní pozměňováky, a taková ta uniformita, snažit se svázat naše děti od nejútlejšího věku a říkat rodičům, jak to mají dělat, to považuji všechno za liché. Nechme rodiče, nechť se svobodně rozhodnou, a ty dětské skupiny si své místo určitě někde najdou. Nakonec, pokud si dobře pamatuji, tak před branami mateřských školek nám v tomto roce zůstalo 60 tisíc dětí, ale než bychom ty školky případně postavili, tak to není možné zvládnout.

    Doporučuji tento zákon, abychom ho pustili dál a na konci schválili. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím k řečnickému pultíku paní poslankyni Nohavovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vládní návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině má dle svého odůvodnění vzhledem k dlouhotrvajícímu nedostatku míst v mateřských školách pomoci zaměstnaným rodičům v péči o tyto děti. Bohužel, jak odůvodnění samé, tak i samotné řešení patří k nejhorším možným řešením v péči o předškolní děti. Omezuje se na hlídání, rezignuje na vzdělávací proces, neřeší stravování. Návrh zákona se odvolává na nedostatek míst v mateřských školách. Ten je v současné době lokální a týká se v podstatě satelitů kolem velkých měst, a to ještě časově ohraničené na maximálně tři roky.

    Návrh řešen nedostatku míst v mateřských školách předložila již Topolánkova vláda, posléze i Nečasova a současná koalice se k tomuto návrhu rovněž přihlásila. Ptám se proč. Proč jste přijali návrh zákona bývalých vlád? Vždyť ve svých předvolebních slibech jste žádná z vás koaličních stran nic takového neměla. V programovém prohlášení máte navyšování počtu míst v mateřských školách, ne dětské skupiny.

    A ptám se zejména ČSSD: Proč se hlásíte k takovémuto řešení nedostatku míst v mateřských školách, když jste v minulém volebním období jako opoziční strana tento návrh silně kritizovali a dnes jako jedna z vládních stran ve výborech tento zákon podporujete? To jste zapomněli na svoji kritiku, když jste dnes v koalici? Jdete dokonce i proti návrhu svého ministra školství, který hovoří o návrhu povinného posledního ročníku v mateřské škole.

    V současné době porodnost klesá a již nyní jsou v mateřských školách umisťovány i děti mladší tří let, takže nový zákon je nadbytečný.

    Podle rozpravy nad jednotlivými pozměňovacími návrhy ve výborech vyplynulo, o co skutečně tvůrcům zákona jde. Je to zpoplatnění této služby a vpuštění byznysu. Přestože je zákon označován jako nekomerční, ve skutečnosti tento statut nemá, protože se vyhýbá označení této služby jako výhradně neziskové. Ano, tvorbu zisku nezakazuje, ale v kombinaci se základními parametry právního řádu ČR, kdy každý občan i právnická osoba smí činit vše, co mu zákon výslovně nezakazuje, to znamená, že dětská skupina bude do budoucna, stejně jako i dnes, bez zákona provozována i pro zisk.

    Ohrožení mateřských škol je evidentní. Ano, není to problém dneška, ale zaděláváme tím problém do budoucna. Obce při nedostatku finančních prostředků ať už na udržení mateřské školy, nebo z jiných důvodů logicky zvolí tu levnější alternativu, tzn. mateřské školy převedou na dětské skupiny a zřizovatel nebude muset řešit problém se stravováním, děti si je přinesou, nebude muset řešit kvalifikované pedagogy, někdo dětem program vymyslí a rodiče si hlídání sami zaplatí. Za několik let budeme řešit problém přebytku kapacit mateřských škol versus hlídací zpoplatněná služba, dětská skupina. Tak jako dnes po dvaceti letech se nám projevil téměř neřešitelný problém s existencí zařízení pro děti tzv. jeslové. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, řádně přihlášenou do rozpravy. Prosím, aby se připravil pan poslanec Heger. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Při projednávání zákona o dětských skupinách ve výborech se proti němu vymezovali především poslanci KSČM. Zřejmě to vyplývá z pohledu na svět, stát či svobodu člověka. Vše má být přesně narýsováno, naplánováno, od narození po celý život až do smrti. Myslím, že doba se trochu mění. Je třeba dát lidem, v tomto případě rodičům, důvěru a možnost svobodného rozhodování.

    Oceňuji přístup obou výborů, kde byl návrh zákona projednáván, a též děkuji za podporu mého pozměňovacího návrhu. Ten rozšiřuje řady poskytovatelů o spolky. Podpora návrhu šla napříč politickým spektrem. Pevně doufám, že poslanci se při schvalování zákona ve třetím čtení zachovají obdobně.

    A nyní pár poznámek k tomu, co jsme zde zaslechli. Prý je zde riziko, že by dětské skupiny mohly vytlačit mateřské školy, a to z toho důvodu, že budou finančně méně nákladné. Toto zaznívalo i ve výborech několikrát. Znovu opakuji: Pro zřizovatele, obce, je výhodnější, co se týče financování, místo v mateřské škole státní, protože na každého žáka dostává do svého rozpočtu přiměřený finanční příspěvek z rozpočtového určení daní, kdežto na dětskou skupinu toto dostávat nebude.

    Dále mějme na paměti, že zřizovateli nejsou jen obce a města, nýbrž by také mohly být vysoké školy, firmy. A to je ta výhoda, že studující maminky, případně zaměstnankyně vysoké školy, by měly dětskou skupinu přímo na svém pracovišti.

    Kritická situace ohledně kapacity míst v mateřských školách vyžaduje urychlené řešení. Dětská skupina je jednou z možností. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkují paní poslankyni. Dříve než pozvu pana poslance Hegera, musíme se vypořádat se dvěma faktickými poznámkami. První pan poslanec Herbert Pavera, po něm prosím pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne. Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně a kolegové, jenom chci zareagovat na slova, která tady zazněla od paní kolegyně Hnykové a paní kolegyně Nohavové. Myslet si, že starosta obce zruší ve své obci školku, je tak naivní, že to může napadnout jenom někoho, kdo vůbec neví, jak školky v obcích a městech fungují. Každý starosta, a to vám říkám jako starosta obce, si váží toho, že ve své obci má školku, že funguje, že ji má výborně vybavenou a že tam má kvalifikované pedagogické pracovníky. O žádnou privatizaci školek schválením tohoto zákona o dětských skupinách vůbec nepůjde. Naopak se jedná maximálně o alternativu nabídky pro rodiče s dětmi, kteří chtějí mít děti právě někde jinde než v mateřské školce nebo se nedostanou do mateřské školky - tak tady se nabízí ta možnost, aby ty děti tam mohly chodit. Navíc jako rodič - většina rodičů určitě dá dítě do mateřské školky z toho důvodu, že tam bude platit daleko méně peněz, než by platila v dětských skupinách. Proto si myslím, že zákon o dětských skupinách je určitě dobrá věc, a vůbec bych tady nepolemizoval s tím, že by měly nějakým způsobem nahradit v budoucnu mateřské školky. Budou pouhou alternativou pro rodiče s dětmi.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nedá mi, abych nereagoval na poslední vystoupení, kde v tom prvním jsme byli obviněni jako komunisté, že chceme držet staré pořádky. Víte, ten školský systém, který byl v minulosti vybudován, od mateřských škol až po vysoké školy, nám záviděli i v západní Evropě tehdy. A kam jsme to dopracovali za těch 25 let? Stačí se podívat na statistiky, které se nepřipravují v sekretariátu KSČM, ale které dělají mezinárodní instituce. Takže bych si takové invektivy prostě vyprosil.

    A k druhému vystoupení. Víte, kdyby to bylo tak, že každá obec bude ráda, že má mateřskou školu, tak města jsou také obce. Kolik nám těch mateřských škol zaniklo! Vždyť právě proto, že ty školy byly rušeny, stojíme dneska před problémem, že když byl takový padesátiprocentní baby boom, tak nejsme schopni nyní ty děti všechny umístit. A hovoříme-li o problému dětské skupiny a mateřské školy, víte, pro mě není tady v této Sněmovně nikdy nic jistého. Dneska ty dětské skupiny nedostávají peníze, když je bude zřizovat obec, ale to neznamená, že tu někdo nevystoupí za půl roku nebo za rok a že to budou dostávat také. Znám to u organizací, které dělají sociální služby, a je to potom boj státu velmi náročný. My se prostě nechováme podle toho, že každý se má starat sám o sebe a pak nebude problém, že o nikoho nebude postaráno. Protože podle tohoto hesla by se muselo řídit i Ministerstvo práce a sociálních věcí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. A nyní s faktickou prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou. ***

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já jsem jenom chtěla reagovat na tu poznámku ohledně mateřských škol nebo skupin, které jsou při různých firmách, podnicích nebo vysokých školách pro děti zaměstnanců atd. To se netýká dětské skupiny. To jsou prostě firemní školy, které už jsou dávno schváleny ve školském zákonu. Takže dětská skupina se na tyto případy vůbec nevztahuje. Jsou to firemní školky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. A teď tady máme další dvě faktické poznámky - paní poslankyně Hnyková a poté prosím s faktickou pana poslance Váchu. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Vážené dámy, vážení pánové, já musím reagovat, protože tu zaznělo moje jméno. Prosím vás, nikdo nejsme spasitelem a nikdo nevíme, co tady bude za pár let. Spoustu věcí řekl pan kolega Opálka a já se k němu připojuji. Prosím berte to, že k tomu přistupujeme odpovědně a chceme poukázat na všechny věci, které se už v minulosti právě v sociálních službách udály. A nechci, aby se toto stalo i ve výchově a v péči o dítě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Váchu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já bych se vaším prostřednictvím obrátil na paní poslankyni Semelovou. Nemáte pravdu. Nemáte pravdu. Existují dětské skupiny, které normálně dneska fungují. Například u nás jsme založili dětskou skupinu a jede podle návrhu zákona, o kterém teď diskutujeme. To znamená, to je v podstatě experiment. Můžete se tam přijet podívat, jak to tam funguje, jak jsou děti a maminky šťastné, jak ty maminky jenom díky této dětské skupině mohly jít do práce. Ony by do té práce jít nemohly. Teď pracují pro společnost, platí daně a dětská skupina funguje. Takže není pravda, že by všechny ty školky nebo to, co jste nazývala, dětské skupiny, byly firemními školkami. Opravdu, už teď existují dětské skupiny. Akorát potřebují mít zákon. Potřebují mít jistotu, na základě které budou fungovat. O tom se tady bavíme.

    A už teď je tedy vidět, že to funguje, že to je alternativní forma péče, že to není konkurence školkám. Dneska víme, že školku dostanou, aspoň v našem městě, děti většinou od čtyř let, od tří ji nedostanou. A ta dětská skupina funguje, aspoň v našem případě, právě pro ty maminky, které chtějí dřív do té práce, po roce, po dvou letech, nemůžou umístit dítě do školky ani do jeslí. Využijí dětskou skupinu a pak samozřejmě od těch tří čtyř let dají to dítě do školky, protože vědí, že v té školce je nějaký ten vzdělávací rámec, a samozřejmě mu ho chtějí poskytnout. To jenom na upřesnění. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kudelu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, paní předsedající, dobrý den, dámy a pánové. V prvé řadě chci říci, že děti do šesti let věku by měly být doma u mámy a táty. To je nejlepší výchova. Doba, kdy se rodiče hnali do práce, by měla být pryč a měli by být rodiče natolik znalí situace, aby věděli, kdy do práce matka chce nebo nechce, ale děcka aby byla do šesti let primárně doma. (Šum v sále.)

    U nás v práci máme podnikovou školku, protože ve městech je skutečně potřeba nových míst v mateřských školkách. Teď je boom. Stát, obce tato místa nevytvářejí, a proto rodiče využívají těchto podnikových nebo alternativních míst pro výchovu dětí do té doby, než se místo ve školce pro děcka uvolní. Rodiče mají zájem, aby děti byly ve školkách v místě bydliště, aby se už ten kolektiv vytvářel pro první třídu a následné vzdělání. (Hluk v sále.) Ale prostě pokud ta místa nejsou, tak se využívají možnosti alternativní. Podnikové školky, dětské skupiny touto alternativou být mohou. Pokud boom opadne, bude míst ve školkách dostatek, ať dětské skupiny prostě zaniknou. Nebudou mít potřebu. (Velký hluk v sále.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vám skáču do řeči, ale chci vyzvat vaše kolegy a kolegyně v celém sále, aby zachovali klid, abyste je nemusel překřikovat. Děkuji.

  • Poslanec Petr Kudela: Já asi mluvím nahlas, já nepřekřikuji. Děkuji za upozornění, nicméně už jsem chtěl stejně skončit. A narážím na poznámku pana poslance Opálky. Pokud by měla nastat doba, že by dětské skupiny žádaly o dotaci, naopak skutečně ta potřeba jejich už nebude, ať klidně zaniknou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného do rozpravy pana poslance Hegera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já musím vyjádřit sympatie k tomu zákonu, přestože jsem velkým příznivcem mateřských školek, pokládám je za dlouholetý zdařilý konstrukt našeho školství a myslím si, že také vytvořily síť velmi kvalitních učitelek, celkem renesančně vzdělaných, které jsou schopné malým dětem mnoho věnovat. Ale přesto to populační kolísání ukázalo, že v našem státě není dostatečná flexibilita v zajišťování péče o malé děti, a doufám, že tento zákon, který poskytuje jakousi alternativu, projde.

    Ale to hlavní, kvůli čemu jsem chtěl vystoupit, je jiná věc. Týká se oblasti zdravotnické. Je to otázka očkování. Vzhledem k tomu, že se paralelně s projednáváním tohoto zákona objevila velká aktivita lidí, kteří patří do sféry nepřátel očkování, někteří přímo jsou odpírači očkování a zcela zbytečně komplikují naši scénu mediální občasnými výpady proti povinnému očkování, které patří k jedněm z nejlepších úspěchů našeho zdravotnického systému. Protože byly tendence narušit povinnost očkování v rámci tohoto zákona, tak já cítím za svou povinnost říci, že z hlediska vědecké epidemiologie a vědecké organizace veřejného zdravotnictví je očkování, povinné očkování, zavedeno jako věc, která je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace. Naše země je pro vysokou proočkovanost zejména v oblasti dětských chorob velmi chválena a Ministerstvo zdravotnictví a sféra hygieny tento stav velmi propagují a doufají, že i tak nadále zůstane.

    Věc samozřejmě vypadá velmi levně, když se začne říkat, jak je očkování nebezpečné a jak přináší určité komplikace. Ale je potřeba říct, že tyto názory vycházejí z nepodložených studií, které se označují za vědecké, ale nejsou jimi. Nejsou řádně prokázány, zatímco ten pozitivní efekt je prokázán opravdu velmi seriózně a současná kvalita očkovacích vakcín dává vysokou pravděpodobnost toho, že jsou naprosto bezpečné.

    K celé věci se vyjadřoval i Ústavní soud, který povinnost očkování v našem případě tak, jak je v zákoně zavedená, prohlásil za ústavně konformní. Já bych proto varoval před přijímáním pozměňovacích návrhů, které by mohly tento status quo rozvolnit. A prosím vás, abyste nepřijímali jakékoliv formulace, které by současnou povinnost, která samozřejmě vyjímá děti, které jsou k očkování kontraindikované a lékaři mají rozumné důvody, proč očkování u nich vynechat, aby jinak většina, která v populaci očkována může být a zachovává vysoký stupeň imunity a brání i těm dětem, které imunitu nemají, aby neonemocněly, aby tento režim byl zachován. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a nyní se do obecné rozpravy přihlásila paní zpravodajka paní poslankyně Aulická-Jírovcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (V sále je neklid.)

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Já vám děkuji, paní místopředsedkyně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vás poprosím a znovu vyzvu kolegy, zvláště v levé části sálu, aby se ztišili.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Já si vás tedy uklidním. Můžete být, moji kolegové, prosím zticha? (Veselost.)

    Jestli dovolíte, mám samozřejmě připravené své vystoupení, ale já bych si dovolila ještě pár poznámek. Chtěla bych tady poděkovat panu poslanci Hegerovi za jeho apelaci, abychom jakýkoliv pozměňovací návrh na možné rušení očkování v tomto návrhu zákona neprohlasovali. Jenom bych chtěla říct, ať tedy vysvětlí své paní kolegyni ze svého poslaneckého klubu, aby tyto pozměňovací návrhy nedávala. To jenom na okraj. Ale je to samozřejmě v kompetenci každého poslance a poslankyně, že má možnost tyto pozměňovací návrhy dávat.

    Chtěla bych reagovat na poznámku, že dítě by mělo být do šesti let věku doma s maminkou, s rodiči. Já bych si tak odpověděla: Potěš nás pánbůh, jestli dovolíte.

    Potom k protireakci, že poslanci KSČM jsme proti tomuto zákonu. Ležíme vám v žaludku. Ale to je dobře. Já si myslím, že my tady právě hovoříme o důsledcích a o problémech, které by mohly nastat. Jenom takové malé shrnutí.

    A teď, jestli dovolíte, řekla bych pár slov. Zákon o dětských skupinách je velice kontroverzní zákon a veřejnost ho buď tvrdě odsuzuje, anebo urputně prosazuje. Vlastně zde není ani žádný kompromis. Absolvovala jsem několik seminářů, diskusí a konferencí k tomuto vládnímu zákonu a nikdo mě nepřesvědčil o změně mého původního názoru. Výtky k tomuto zákonu mám především k chybějícímu předškolnímu vzdělávání dětí a s tím souvisejícímu stanovenému věkovému rozmezí umístění dětí v dětské skupině od jednoho roku do začátku povinné školní docházky. A dále pak, jak už tady bylo řečeno, ke způsobu stravování a kvalifikaci pečujících osob.

    Od začátku projednávání tohoto zákona hovoří Ministerstvo práce a sociálních věcí o dětských skupinách jako o další možné alternativě pro umístění dětí v předškolním věku a že nebude ohrožen současný stav předškolního vzdělávání v mateřských školách. Bohužel už dnes ale víme a máme i velmi silné signály, že přijetím tohoto zákona nastartujeme, a teď hovořím opravdu nastartujeme, možnost postupného rušení mateřských školek a nahrazování je právě formou dětských skupin. Proto budu podporovat přijetí všech pozměňovacích návrhů, které řeší snížení věkové hranice. Nutnost zabezpečit předškolní vzdělávání je v zájmu každého rodiče a dítěte. Rozdíl v připravenosti v prvním ročníku základní školy byl velice znatelný.

    Jako další problém vidím způsob stravování. Stále se setkávám s názorem, že rodiče dokážou vždy zabezpečit dobré a vyvážené stravování svého dítěte, a proto není důvod se znepokojovat. Realita je ale opět jiná. Mnohdy je strava podávaná v mateřských školách jediné dobře vyvážené jídlo, které dítě za den sní. Také jsem se shledala s názorem, že přece rodič ví nejlépe, co je pro dítě nejlepší. Já věřím, že většina z nás rodičů to tak opravdu chce a dělá to. Věřím, že většina rodičů by za své děti dýchala a udělala pro ně vše, ale bohužel naše společnost není jen o úžasných rodičích. Realita je poněkud jiná.

    V současné době víme, že uspokojených žádostí je zhruba 98 % u dětí od tří let věku. Značné nedostatky jsou ale v okolí nové výstavby rodinných domků, především takzvaných satelitů, nebo na menších obcích, kde byla školka zrušena nebo nestačí kapacitně pro nově přicházející mladé rodiny s dětmi. Celkově kritická situace zůstává ale především u dětí od dvou do tří let věku. Bohužel dříve hromadně rušené jesle mají v současné době velice malou kapacitu a poptávku uspokojují jen z jedné čtvrtiny celkových žádostí. Obce ale nemají zájem rozšiřovat kapacitu jeslí, jelikož již nedostanou žádnou dotaci na zřízené místo. Ze systému jesle vypadly od 1. ledna 2014, a to důsledkem legislativní úpravy pravicové vlády. Ministerstvo školství připravilo řešení pro rozšíření kapacit mateřských škol, měli bychom ale hovořit o možné pomoci na rozšíření kapacity pro nejproblémovější věkovou kategorii, tedy pro děti od dvou do tří let věku. Co nám brání vrátit se k ověřenému institutu dětských jeslí, kde o děti do tří let věku pečoval odborný personál? Možná by také stačilo nepodléhat špatným vzorům ze zahraničí a naopak podpořit náš zavedený a propracovaný systém předškolní péče, který nám vyspělé země tak závidí, a nechápou naše současné kroky vedoucí ke snížení standardu a kvality péče v předškolním věku. Všem se nám vrátí, vlastně už vrací. Dětské skupiny jsou zářným příkladem. Já vám děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce. Vzhledem k tomu, že už nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky či zpravodajky, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které jsou přihlášeni pan poslanec Soukup, paní poslankyně Semelová, paní poslankyně Hnyková, paní poslankyně Nohavová, paní poslankyně Bohdalová, paní poslankyně Nováková a paní poslankyně Maxová. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Soukupa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, pro který jsem sám sebe několikrát označil při jednání výboru a komise za jakéhosi posla smíru. Smír spočívá v tom, abychom poněkud sblížili stanoviska odpůrců a stoupenců tohoto zákona. Doporučuji snížit horní věkovou hranici pro děti na pět let s tím, že počítá se zavedením povinné předškolní docházky v řádné mateřské škole, což je ostatně v souladu s programovým prohlášením vlády. Návrh jsem zanesl do systému a dostal číslo 905. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem paní ministryni Marksovou. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den. Já jsem chtěla podle jednacího řádu § 95 odst. 1 navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, eviduji váš návrh. Po ukončení rozpravy o něm budeme hlasovat. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já už jsem o svých pozměňovacích návrzích hovořila v prvním čtení, kde jsem je odůvodnila, takže se pouze formálně přihlašuji k pozměňovacímu návrhu číslo 911 zanesenému v systému. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Já to také nebudu prodlužovat. Já se v podrobné rozpravě přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 916, který je v systému, a jinak jsem své zdůvodnění řekla v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Nohavovou. ***

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji. Přihlašuji se ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou evidovány pod číslem 759.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Bohdalovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. V systému je zanesen pod číslem 870 můj pozměňovací návrh k tisku 82. Jenom krátce řeknu, o co se jedná. Jedná se o zkrácení doby pobytu dítěte v dětské skupině ve dvou variantách. První varianta je od jednoho roku až do čtyř let věku dítěte. Anebo varianta číslo 2 od jednoho roku až do pěti let dítěte. Hodně se tady hovořilo o plánu výchovy a péče, já jsem s tím měla také určité problémy. Nejdříve jsem chtěla, aby to bylo kontrolováno školskou inspekcí, ale to by právě vzniklo nové školské zařízení. Proto navrhuji, aby zpracování a dodržování plánu výchovy a péče kontroloval v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností.

    A jako poslední a myslím si, že nejdůležitější, není to pozměňovací návrh, ale doprovodné usnesení, které se týká té věci. My bychom nebyli dneska v tak kritické situaci, kdyby poté, co byly rušeny mateřské školky v době, kdy opravdu nebyly děti, vím o tom své, protože jsem tehdy dělala náměstkyni primátora pro školství - ale některé obce ty mateřské školy odložily, pronajaly a teď je chtěly zpátky zprovoznit. Jenže mezitím došlo ke změnám hygienických norem a obce je nemohou zpátky dát jejich původnímu účelu, protože původně bylo, že na každé dítě jsou 2,5 metru čtvereční zahrady. Mezitím došlo k navýšení této normy na čtyři metry čtvereční zahrady a stalo se tedy to, že budovy, které před 10, 15 lety sloužily jako školky, v současné době jako školky sloužit nemohou. A jsou to další a další nadbytečná hygienická opatření. Proto přikládám ještě pozměňující, doplňující usnesení v tom, aby Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství posoudilo stávající hygienické parametry činnosti mateřských škol a dopad úpravy zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu, na využitelnost infrastruktury obcí pro předškolní vzdělávání. A za b) zvážit revizi hygienických parametrů činnosti mateřských škol tak, aby se zvýšila využitelnost stávající infrastruktury obcí pro předškolní vzdělávání. Jestliže by prošlo toto doprovodné usnesení a páni ministři o tomto začali jednat a přijali tato mírnější hygienická pravidla, tak byste viděli, kolik obcí by najednou nemělo problémy s rozšířením svých mateřských škol, kde jsou právě omezovány těmito hygienickými normami.

    A pak bych ještě poprosila o jednu věc. Mluvíme o předškolním vzdělávání a tady se často říká školky. A vlastně zakladatel předškolního vzdělávání Jan Amos Komenský napsal jeden spisek a ten se jmenuje Informatorium školy mateřské. Čili nebavme se o školách, ale o školách.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovoluji si přihlásit se k pozměňovacímu návrhu k tisku 82. Tento pozměňovací návrh je zanesen v systému jako sněmovní dokument č. 929. V odůvodnění uvádím a chtěla bych zdůraznit, že navrhovaná úprava nezpochybňuje očkování jako možnou účinnou ochranu před infekčními onemocněními, ale respektuje právo rodičů spoluvytvářet optimální individualizovaný model, který odpovídá potřebám jejich dítěte. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Maxovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla tímto přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaevidován pod číslem 919.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a vzhledem k tomu, že nemám již nikoho přihlášeného do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky či zpravodajky, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Tak dříve než přistoupíme k hlasování o návrhu na zkrácení lhůty k projednávání pro třetí čtení, přivolám kolegy z předsálí. Taktéž vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartičkami. Děkuji.

    Nyní zahajuji hlasování o návrhu navrhovatele na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 81, do kterého je přihlášeno 111 poslanců, z čehož je 84 pro a 4 proti. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Tento bod byl přerušen po úvodním vystoupení ministra vnitra Milana Chovance, který zastupoval paní ministryni Michaelu Marksovou. Tedy pokud chcete, paní ministryně, můžete. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a výboru pro sociální politiku. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 175/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Josef Novotný. (Ukazuje se, že není v sále.) Znovu opakuji, zda je zde přítomen pan poslanec Novotný. Není tu, takže poprosím, zda někdo z rozpočtového výboru je schopen ho zastoupit? (Hlásí se poslankyně Nytrová.)

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážené dámy, vážení pánové, mám usnesení rozpočtového výboru.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, paní poslankyně, Zeptám se, zda jste členkou rozpočtového výboru. (Poslankyně není členkou RV.) Tak nemůžete přečíst. Takže s přednostním právem pan předseda klubu ČSSD Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Teď jsem se dozvěděl, že už je zde zástupce...

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže my vydržíme, určitě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Dobré poledne, já se omlouvám, ale jsem členem rozpočtového výboru, tak myslím, že teď bych prostřednictvím paní předsedající mohl oslovit naše poslance a načíst dané usnesení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, poprosím vás. ***

  • Poslanec Jiří Zemánek: Za prvé. Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 175, schválila bez připomínek. A za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu PČR. V zastoupení - já. (Pobavení.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Pavlína Nytrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za udělení slova. Výbor pro sociální politiku se na 7. schůzi dne 28. května 2014 vyslovil k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 175. Zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Dámy a pánové, vážená paní předsedající, dovolte mi vyjádřit se k tomuto návrhu zákona. Téměř 6 tis. lidí pobírá v ČR starobní důchod mezi 3-3,5 tis. korun. Je dobré si také připomenout, že ženy mají důchody oproti mužům nižší zhruba o 1-2 tis. korun. A jen na dokreslení, 45 tis. seniorů nedostává kvůli exekucím ani celý starobní důchod. V mnoha případech není důvodem této nízké penze předchozí neochota pracovat ani práce načerno, ale velký počet dětí. Ženy, které místo budování kariéry rodily a vychovávaly děti, mají důchody často nejnižší, a to přesto, že jejich děti přispívají do státního rozpočtu.

    Proč o tom mluvím? Důvodem je stávající systém valorizace, která ve skutečnosti valorizací není. Valorizaci důchodů každá vláda prezentuje jako navýšení důchodů o inflaci nebo poměrnou část inflace. V tomto ohledu chválím současnou vládu za to, že má v úmyslu důchodcům přidat téměř tolik, kolik jim sebere inflace. Bohužel v praxi to tak není a nebude. Pomiňme teď, že se valorizuje vždy o inflaci loňskou a nereaguje se na inflaci současnou, takže důchody jsou oproti realitě vlastně vždy v určité ztrátě. Co je horší, valorizuje se tak, že se reálný propad nejnižších důchodů zvyšuje a naopak se nejvíce přidává těm nejbohatším důchodcům. Tedy těm, kdo potřebují dorovnat alespoň náklady, se dává nejméně, a těm, co tolik nepotřebují, se naopak dá nejvíce, protože se jedná o plošnou procentuální valorizaci. Shrnout to vše do mediálního tvrzení, že se důchodcům přidává 271 korun, což jsme slyšeli od vlády, tak to je přeci absurdní nesmysl. Ti s nejnižšími důchody totiž dostanou jen přibližně 54 korun, což považuji samozřejmě za zcela skandální. Myslím, že každý člověk, věřím, že i poslanec, pochopí, že částka 54 korun rozhodně nenarovná inflaci. Současný nepromyšlený systém procentuální valorizace tedy v praxi nijak inflaci nekompenzuje. Tomu, kdo má důchod 3 tis. korun, přidá stát 54 korun a největší části důchodců tzv. valorizace skutečnou inflaci nepokryje.

    Řešením tragické situace starých lidí, a skutečně tragické situace, je nejen valorizace, ale podle našeho názoru jím musí být také změna principů, tedy že valorizovat budeme pokud možno o skutečnou částku, o kterou se zdražují jejich životní náklady, a pokud stát nemá na valorizaci všem, tak alespoň těm, kdo jsou na hranici chudoby. A v této souvislosti všichni víme, že průměrný důchod v ČR se pohybuje nyní kolem 11 tis. korun a průměrný důchod znamená, že většina důchodců má důchod do 11 tis. korun. Většina. A běžné důchody jsou kolem osmi devíti tisíc a za to se skutečně vyžít nedá.

    Neplatí tu přitom za každou cenu princip zásluhovosti, protože valorizace je podle mého názoru především solidární věc, kdy důchodcům plošně navyšujeme příjem o inflaci. Mimochodem i zásluhovost je v současné době sporná, jelikož já slyším vždycky, že důvody, že protože musí být zásluhovost, proto musíme valorizovat procentuálně, nikoliv všem stejnou částkou. Protože jsem již na úvod řekl, že dnes má vysoký důchod například úspěšný člověk, který věnoval celý život vydělávání peněz, což chápu, ovšem proti němu stojí máma, která vychovala například několik vysokoškoláků nebo slušných a poctivých lidí, a obětovala dokonce i kariéru i příjmy k jejich výchově. A kde je tedy její zásluhovost? Kde je zásluhovost maminky s pěti dětmi, mimochodem i moje maminka pochází ze šesti dětí, můj starší bratr má pět dětí - a tím to nechci personifikovat na sebe. Mimochodem, moje babička, maminka mojí maminky, již zemřela, takže to není o tom, že bych chtěl přidávat něco rodině apod., protože tady jsem si zvykl, že jsem podezříván skutečně ze všeho možného. Ale kde tedy zohledňujeme zásluhově ten největší přínos pro společnost z mého pohledu, nebo jeden z největších přínosů, to znamená, že někdo vychová děti a co nejvíce dětí ve slušné a poctivé lidi? To se tady prostě nezohledňuje. My jsme ve světě peněz, ale abychom společensky ocenili ty, co se chovají slušně a poctivě, tak o tom vlastně my nehovoříme. Jsme ve světě čísel, ve světě procent. Takže kde je zásluhovost rodiny s více dětmi, české rodiny, řádné rodiny? Tato zásluhovost vlastně je nikde, ta zohledněna není!

    Dovolte mi příklad ze života. Učitelka paní Eva z Prahy, promiňte, že neříkám příjmení, se svým manželem vychovala osm dětí. Není to romská rodina. Většina jejich dětí má vysokoškolské vzdělání a pracuje. Nejmladší syn a dcera ještě studují. Tato matka má dnes důchod zhruba 3 200 korun a vláda jí od příštího roku přidá něco přes padesátikorunu. Nevěřím tomu, že se tady najde jediný z nás, komu by toto přišlo normální, spravedlivé nebo zásluhové.

    Proto navrhuji, abychom změnili zcela systém valorizace důchodů i systém vyměřování zásluhovosti, který musí reflektovat více parametrů než jen čistý příjem během zaměstnání. A samozřejmě co se týče současné valorizace, já už jsem to s paní ministryní projednával, nicméně za vládu s negativním stanoviskem, tak bych chtěl znovu zopakovat, že mi mnohem zásluhovější připadá z hlediska důvodů, co jsem tady říkal, i z hlediska toho, že valná část našich důchodců žije na hranici nouze, což nevím, co je na tom za zásluhovost tedy, abychom vzali ten balík peněz, který máme na důchody, nemusíme tedy nějak fiskálně riskovat nebo v uvozovkách, už teď je to samozřejmě zadluženo až po uši díky vládám za posledních 20 let, ale vezměme ten balík - já vím, že jsme ve druhém čtení, ale chtěl bych to navrhnout třeba pro další rok nebo pro další roky - a přidejme stejnou částkou všem, abychom zmenšovali sociální nůžky, které se nám rozevírají mezi těmi nejchudšími důchodci a chudými důchodci, kterých je většina, a těmi nejbohatšími. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Nytrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za slovo. Návrh reaguje na situaci, která nastala v důsledku dočasného opatření na základě zákona č. 314/2012 Sb., kterým bylo stanoveno, že pro zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů se pro rok 2012, 2013, 2014 a 2015 použije místo plného růstu cen pouze jedna třetina růstu cen. Účelem opatření bylo dosáhnout úspor ve výdajích na dávky důchodového pojištění. V praxi se ukázalo, že v důsledku těchto opatření došlo ke snížení reálné hodnoty vyplacených důchodů, a tím také ke snížení kupní síly důchodců, protože u průměrného starobního důchodu činilo zvýšení v loňském roce pouze 137 korun a letos v lednu pouze 45 korun za měsíc. Proto se vláda zavázala, že od příštího roku nastane návrat k původním pravidlům zvyšování důchodu, a to se bude tímto návrhem realizovat. Kdyby se nerealizoval tento návrh, lze předpokládat, že zvýšení důchodů by bylo podobné jako v letošním roce, to znamená přibližně 50 korun za měsíc. Po zvýšení důchodů v roce 2015 podle navrhovaného znění nastane návrat k úpravě platné před loňským rokem, to znamená, že se zohlední růst cen plně a růst reálné mzdy jednou třetinou. Je třeba uvést, že obnovení tohoto pravidla nemusí znamenat, že v roce 2015 bude valorizace přiměřená. Růst mezd se ve valorizaci neprojeví vůbec, protože reálné mzdy v roce 2013 poklesly a současné prognózy růstu cen se pohybují okolo 1,3 %, což znamená zvýšení průměrného starobního důchodu pouze přibližně o 150 korun. Proto se jako další opatření v přechodném období navrhuje mimořádné valorizační schéma pro zvýšení důchodů v lednu 2015, které by zaručilo, aby u průměrného starobního důchodu celkové zvýšení činilo alespoň 1,8 % a zabránilo se tak reálnému snížení hodnoty důchodů. Toto snížení představuje měsíční zvýšení kolem 205 korun.

    Z uvedených důvodů prosím o přijetí tohoto návrhu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Paní poslankyně Hnyková. Prosím. Byla jste překvapena, že je to tak rychle. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Jsem překvapená, protože jsem si podala řádnou písemnou přihlášku a nebyla jsem na tabuli, tak jsem se lekla.

    Vážené dámy, vážení pánové, dovolím si ještě říci pár slov v souvislosti s projednávanou novelou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 175.

    Situace seniorů v České republice není jednoduchá a potýká se s řadou problémů, což už jsme tady dneska slyšeli, a já doufám, že si to všichni uvědomujeme. Zhoršující se postavení seniorů a s tím i spojená kvalita života je způsobena především nízkými důchody a zvyšujícími se životními náklady. Lidé odvedli řádnou práci pro společnost a společnost by se měla postarat tak, aby starší lidé žili důstojným životem a měli na své živobytí dostatek životních prostředků.

    Další problematickou oblastí je neexistence sociálního bydlení a zákon je v nedohlednu. Navyšující se nájemné a náklady související s bydlením ohrožují dostupnost bydlení u velkého počtu seniorů nejen ve městech, ale i na venkově. Nízké důchody omezují přístup seniorů jak ke kultuře, ale i k dalším službám, což vede k izolaci seniorů ve společnosti.

    Valorizací k 1. lednu 2014 byly penze podruhé v historii České republiky valorizovány na třetinové úrovni, to znamená u průměrné starobní penze pouze o pouhých směšných 45 korun! A jak to dopadlo v praxi s příjemci penzí? Chudí zůstali ještě chudšími, střední příjemci penzí meziročně stagnovali a příjemci s vysokými penzemi si výrazně polepšili a sociální nůžky se ještě více rozevřely.

    Hnutí Úsvit přímé demokracie, tak jak jste tady slyšeli od pana předsedy Okamury, jednoznačně vítá, že dojde k navýšení důchodů, které důchodci po mnoha letech konečně pozitivně pocítí, ale nedožene to roky minulé. Zvyšování důchodů o desítky korun, které jsme zažili v minulých letech, bylo naprosto skandální a výsměchem starým lidem. Bohužel návrh zákona neřeší - a musím to zde zopakovat - problém lidí s nejnižšími důchody. Ty jsou často tak nízké, že s nimi staří lidé vůbec nemohou vyjít. Úsvit přímé demokracie proto navrhuje, aby byly důchody do budoucna zvyšovány všem stejně, stejnou paušální částkou. Vždyť životní náklady, zdražování potravin, nájmu a dalších služeb jsou pro všechny stejné. Zajistí se tak jak pomoc pro sociálně potřebné, tak i dlouhodobá fiskální udržitelnost. Povinností společnosti je se o tuto seniorskou generaci postarat tak, a znovu opakuji, aby žila v důstojných podmínkách a měla kvalitní život, protože si to zaslouží. I my jednou zestárneme a budeme chtít žít kvalitním životem. (Hluk v sále.)

    Vidím, že to mnohé z vás nezajímá, že se tady bavíte. Ale věřte tomu, že zestárnete a těmi důchodci budete také. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně a táži se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím a táži se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo? Paní ministryně, chcete závěrečné slovo? Nechce. Paní zpravodajka také ne.

    Nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Holečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dostalo se mi cti přečíst zde pozměňovací návrh z dílny ODS. Jedná se o změnu, kdy:

    1. článek II se zrušuje,

    2. za článek I se vkládá nový článek II, který zní takto: " V § 33 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 314/2012 Sb., se číslovka 9 % mění na číslovku 10 %." ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, už jste dočetl návrh? Omlouvám se, že vám do toho skáču, ale je tady opět hluk z levé strany. Prosím, pánové, abychom byli kolegiální k našim kolegům.

  • Poslanec Radim Holeček: Zjednodušeně řečeno, myslíte-li upřímně to rozdávání důchodcům, tak ne 9 %, ale 10 %. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášenou do podrobné rozpravy je paní ministryně Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji. Vážená paní předsedající, poslankyně a poslanci, já bych opět chtěla navrhnout podle § 95 odst. 1 jednacího řádu zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, registruji váš návrh a budeme o něm hlasovat. Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo chce přihlásit do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Dříve než budeme hlasovat o návrhu paní navrhovatelky na zkrácení lhůty pro třetí čtení, pozvu všechny kolegy do sálu. Zároveň vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartičkami. Děkuji.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 82, do kterého je přihlášeno 109 poslanců, z čehož je 92 pro a 2 proti. Konstatuji, že návrh byl přijat. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

    S přednostním právem pan předseda klubu ODS Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, nemusím dostat odpověď, ale mohu se zeptat na smysl toho posledního hlasování, které zrovna skončilo? Budeme jednat v neděli, nebo - já tomu moc nerozumím, protože pravděpodobně budeme jednat ve středu, kdy jsou třetí čtení, to není za 48 hodin a jinak 72, takže se to zkracovat vůbec nemuselo. Tak já tomu nerozumím. Možná, když ty papíry jsou připravené, muselo? Ne, prý, to není žádná pravda, je to úplně zbytečné. Ale nic proti. Můžeme si odhlasovat i to, že je teď 13.42, pokud to stihneme, než se překlopí čas.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Sklenák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. I když ten dotaz nesměřoval ke mně, tak já bych se pokusil panu předsedovi Stanjurovi odpovědět. My jsme konzultovali s legislativou Poslanecké sněmovny projednávání bodu tak, aby nenastal žádný problém, abychom v příštím týdnu mohli absolvovat třetí čtení, a bylo nám legislativou doporučeno zkrátit lhůtu, protože není úplně zajištěné rozdání tisku poslancům, čili proto jsme po konzultaci tento návrh vznesli a odhlasovali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Stanjura s přednostním právem.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych tedy příště prosil, ať to legislativa napíše, napíše tam datum, podpis a proč v pátek musíme hlasovat, když za pět dnů je méně než 48 hodin. Já tomu fakt nerozumím. Teď to nevyčítám vám, ale by třeba fajn, kdyby to dostali i předsedové opozičních poslaneckých klubů, ať se pak nemusím chodit ptát. Ať tam někdo napíše datum, jméno a podpis, ne že legislativa řekla.

    Jestli jsem to dobře pochopil, aby měli úředníci dost času a nemuseli chvátat s těmi pozměňováky, které byly načteny. Rozumím tomu dobře? Že to se počítá od okamžiku, kdy je distribuován tisk? Už je mi to jasné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, nicméně tuto zprávu dostanete, kterou požadujete.

    Nyní tedy přistoupíme k projednávání bodu 18, což je vládní návrh zákona o prekursorech výbušnin a o změně zákona... (Protestní hlasy ze sálu.)

    Omlouvám se. Je to bod číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, poslankyně a poslanci, dovolte mi uvést tento návrh zákona v prvním čtení.

    Cílem je provést dílčí změny zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, které umožní řešit problémy související s úschovou dokumentů, na jejichž ukládání je veřejný zájem, a to dokumentů, které se nacházejí v takzvaných soukromých spisovnách, a to z hlediska sociálního zabezpečení. Zejména se jedná o dokumenty potřebné pro řádné provádění důchodového pojištění. Je to problém, na který poukázal také veřejný ochránce práv. Je zde v souvislosti s úschovou dokladů nezbytných pro rozhodování o nárocích pojištěnců důchodového pojištění ukládána povinnost soukromým spisovnám poskytovat orgánům sociálního zabezpečení kopie těchto dokladů, a pokud to nesplní, tak se ukládá sankce. Zároveň se upravuje postup při zániku soukromé spisovny bez právního nástupce.

    V podstatě si myslím, že nemá moc cenu tady číst podrobnosti, ale jedná se o takovou technickou úpravu. Takže já si vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, dovoluji požádat o propuštění tohoto vládního návrhu do druhého čtení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že paní předkladatelka, paní ministryně Marksová sdělila už to nejdůležitější k tomuto vládnímu návrhu.

    Já tento návrh chápu jako technickou novelu, která reaguje na nové skutečnosti, protože s ohledem na nutnost uchování dokumentů, na kterých je veřejný zájem, a s ohledem na nutnost naplňování ústavního práva podle článku 30 Listiny základních práv a svobod doporučuji propustit návrh do druhého čtení a zároveň doporučuji přikázat tento návrh do výboru pro sociální politiku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Opálka.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já samozřejmě jdu s podporou této předlohy. Je to ochrana občanů zejména tam, kde zanikají firmy, a fluktuace těch firem je velká.

    Chci ale upozornit, že to nebude zadarmo. A ono to tak zcela v předloze řečeno není. Okresní správy sociálního zabezpečení budou muset nakládat s archivem, který bude dlouhá léta tyto doklady zaniklých firem nějakým způsobem spravovat jak personálně, tak technicky, takže jen chci upozornit, abychom nezapomněli při rozpočtu také na to, že Česká správa sociálního zabezpečení ne najednou, ale i v dalších letech bude na tuto činnost potřebovat nějaké peníze, protože do této doby to je na hrbu těm firmám. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj? Také ne.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se táži, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já mám dnes výbušná témata, včetně výbušnin.

    Hlavním cílem tohoto předloženého návrhu zákona je nařízení Evropského parlamentu, které uvádí na trh ty prekurzory nebo ty látky, z kterých se také mohou udělat výbušniny. Řeší jejich používání. Jedná se o nařízení, které řeší hrozby proti terorismu, protože to jsou ty látky, ze kterých si potom někdo amatérsky může výbušninu vyrobit. V současné době má široká veřejnost k řadě těchto látek přístup.

    To, proč je tady apelováno na to, aby se návrh přijal v prvém čtení, je, že kdyby se tento zákon nepřijal, tak by začalo platit nařízení Evropské unie, které by absolutně zakázalo prodej těchto látek. Zakázalo by prodej i široké veřejnosti a mělo by to nežádoucí dopady na sektory chemického průmyslu i na spotřebitelskou veřejnost, protože se může jednat třeba i o prostředky, kterými si čistíme bazén. (Hluk v sále.)

    Já vás znova z tohoto důvodu žádám o přijetí v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní ministryni a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, paní ministryně v zastoupení ministra průmyslu a obchodu sdělila vše potřebné. Já si myslím, dneska byla taková poměrně výbušná diskuse, myslím si, že taková ta třešnička na dortu, že tady teď projednáváme zákon, který by měl omezit přístup k látkám, z kterých je možno dělat výbušniny. Tedy jsou to chemické látky, abych byl přesný. Já si myslím, že je to důležitý návrh zákona, protože si myslím, že boj proti terorismu je otázkou nás všech. Není to levice, pravice nebo střed. Opravdu to je téma, které je nutné nejenom pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu. Všichni si pamatujeme ještě ty smutné události v Norsku. Dneska opravdu na internetu není složité si dohledat recept, jak vyrobit jakoukoliv v uvozovkách výbušnou látku.

    Já bych apeloval na kolegy z opozice, aby zvážili možnost opravdu schválit tento návrh zákona v prvním čtení. Pokud řeknou, že ne, tak bych potom apeloval na zkrácení lhůty na deset dnů. To bych dal v podrobné rozpravě, pokud by tedy vetovala. V prvním čtení bych ji načetl. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil předseda klubu ODS pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jménem klubu ODS, TOP 09 a Úsvit vznést veto proti projednávání podle § 90 odst. 2 a současně jménem dvou klubů ODS a TOP 09 vznáším námitku a veto proti zkrácení lhůty pod 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, beru na vědomí. Tedy budeme projednávat předložený návrh podle standardního scénáře. Táži se, zda je ještě někdo přihlášen do obecné rozpravy. (Šum v sále.) Pan poslanec Adam. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý den, dámy a pánové. Já úplně nechápu, nebo respektive se trošku děsím toho, co my musíme přijmout, do jaké pozice nás Evropská unie staví. Buď přijmeme tuto normu, anebo nám úplně zakážou obchodování s těmito chemickými látkami. Samozřejmě ne každý má schopnosti jako MacGyver nebo kolega Kalousek nebo koneckonců i já, který jsem studoval chemii, ale prostě prekurzorem výbušniny se může stát prakticky jakákoliv chemická látka. Všichni používáme papír, takže celulóza, za chvilku nám můžou zakázat používání cukru, můžeme mít zakázána prakticky všechna dusíkatá hnojiva. Já si myslím, že toto není cesta, zakazovat užívání chemických látek, obchodování s chemickými látkami. Toto není cesta. Cesta není přes zákazy. Pojďme řešit strategie boje proti terorismu koncepčněji a neřešme chemické látky, protože každý, kdo bude chtít nějakým způsobem vyrobit výbušninu nebo cokoliv jiného, si prostě tu cestu najde. A teroristé si najdou cestu většinou tím, že koupí hotovou výbušninu, a nepotřebují kupovat chemii do bazénů nebo podobné látky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou paní poslankyně Chalánková. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Já jenom krátce chci upozornit předřečníka, že legislativa Evropské unie a její včlenění do našeho legislativního řádu probíhá určitým procesem a že takové připomínky lze uplatňovat prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti, kde návrh těch nařízení přichází, a také prostřednictvím apelů na vlastní vládu, která k tomu přináší své stanovisko, stanovisko České republiky. Až je toto vypořádáno, pak přichází na řadu tento krok.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. (Zpravodaj se obrací na předsedající a žádá o vystupení v podrobné rozpravě.) Já jsem zaznamenala přihlášku pana zpravodaje. Chci se zeptat, jestli chce do obecné rozpravy.

  • Poslanec Josef Hájek: Já raději vystoupím teď, ať neudělám zase chybičku, protože pak už by zase kolega Kalousek školil. Já každopádně požádám, aby byla lhůta zkrácena na 30 dní v rámci projednávání potom ve výborech. To je jedna věc.

    A druhá věc. Ještě bych si dovolil reagovat na slova pana kolegy Adama. Samozřejmě Evropská unie přijala to nařízení v roce 2013, to znamená, Česká republika měla dostatek prostoru na to, aby implementovala toto nařízení do naší české legislativy. To je za prvé.

    Za druhé, to nařízení umožňuje právě členským státům v uvozovkách změkčit toto opatření a právě ta novela zákona dává změkčení tohoto nařízení. To znamená, jsme si vědomi toho, nebo Česká republika si je vědoma toho, že například bazénová chemie umožní právě z hlediska povolení nebo z hlediska registrace dosáhnout toho, aby byla směrnice nebo nařízení Evropské unie změkčeno. Samozřejmě můžeme diskutovat o tom, zdali je toto opatření stoprocentně efektivní, nebo ne. Američané nařídili, že všichni, kteří chtějí cestovat do Ameriky, si musí udělat otisky prstů. Když nechcete, tak vás do Ameriky nepustí. Všichni, kdo cestujeme do Ameriky, se musíme vyzout, takže se vyzujeme. (Před řečnickým pultem je několik poslanců a někteří ukazují na čas.) Je to jedna z cest, která stoprocentně negarantuje, ale kdo nic neudělá, nic nepokazí.

    Končím, protože už na mě tady všichni signalizují. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu navrhovateli a táži se, zda ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak, tudíž končím obecnou rozpravu a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Já se táži, zda má někdo ještě jiný návrh. Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru? Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 84, do kterého je přihlášeno 118 poslanců, z čehož pro je 109, proti žádný. Návrh byl přijat.

    A nyní budeme hlasovat o...

  • Poslanec Josef Hájek: Já bych poprosil do záznamu, protože jsem se zapomněl odhlásit, že bych hlasoval pro, teď se s dovolením zajdu odhlásit a přihlásit. Děkuji za pochopení.