• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Pan poslanec Adam - karta číslo 1.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Adamec - pracovní důvody, pan poslanec Bezecný od 11. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Běhounek - pracovní důvody, pan poslanec Blažek od 13. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Gabrhel od 14.30 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Horáček od 14 hodin - bez udání důvodu, pan poslanec Korte do 13. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Koskuba do 11. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Lobkowicz - zahraniční cesta, paní poslankyně Lorencová 14 až 19.05 - rodinné důvody, paní poslankyně Nováková - pracovní důvody, pan poslanec Novotný - pracovní důvody, pan poslanec Pflégr 14.00 až 17.00 - pracovní důvody, pan poslanec Rykala - osobní důvody, pan poslanec Schwarzenberg - zahraniční cesta, pan poslanec Štětina do 13. hodiny z pracovních důvodů a od 14.30 z osobních důvodů, pan poslanec Tureček - pracovní důvody, pan poslanec Zemánek od 10. hodiny z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvají: pan ministr Brabec - zahraniční cesta, pan ministr Dienstbier - pracovní důvody, pan ministr Herman do 11. hodiny - pracovní důvody, pan ministr Chovanec - pracovní důvody, paní ministryně Jourová do 16. hodiny z pracovních důvodů, pan ministr Jurečka z dopoledního jednání - pracovní důvody, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček z dopoledního jednání - pracovní důvody, pan ministr Prachař z pracovních důvodů, pan ministr Stropnický z dopoledního jednání z pracovních důvodů a pan ministr Zaorálek z dopoledního jednání a od 17. hodiny z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

    Upozorňuji vás, že dnešní jednání zahájíme bodem 108, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace, a poté bychom se měli věnovat pevně zařazenému bodu 107, což je doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2014. Dále bychom projednávali body z bloku smlouvy ve druhém a v prvním čtení, odpoledne bod 109, což jsou ústní interpelace.

    Připomínám, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Pan poslanec Pilný se omlouvá z jednání od 9 do 10 hodin a od 13 do 17 hodin.

    Paní poslankyně Konečná - karta číslo 3.

    Než přistoupíme k interpelacím, mám zde několik přihlášek k pořadu schůze. Přednostní právo jsem viděl u pana poslance a předsedy klubu sociální demokracie Romana Sklenáka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Já bych si vás dovolil požádat o pevné zařazení sněmovních tisků 82, 175 a 149, což je dětská skupina, důchodové pojištění a provádění sociálního zabezpečení, druhé čtení, na zítřek jako první body po již pevně zařazených, a třetí čtení tisků 82, 100 a 175, což je dětská skupina, úrazové pojištění a důchodové pojištění, na příští středu, třetí čtení, jako první body dopoledne po již pevně zařazených.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pak zde mám přihlášku pana poslance Kolovratníka.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré čtvrteční dopoledne, vážené kolegyně a kolegové, i ode mne. Obracím se na vás s prosbou, kterou tlumočím od pana ministra dopravy Antonína Prachaře, a ten prosí - nebo my prosíme o pevné zařazení bodu 16 této schůze, je to sněmovní tisk 201, novela zákona o dráhách. Prosíme pevně zařadit dnes dopoledne jako první hned po již pevně zařazeném bodu číslo 107. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Benešík.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Dámy a pánové, chtěl bych požádat o vyřazení bodu číslo 107, doporučení Rady k národnímu programu reforem, jelikož pan eurokomisař Füle je z naléhavých důvodů mimo Českou republiku. Měl být hlavním spíkrem, tudíž tento bod bez něho v podstatě nemůžeme probírat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zaznamenal jsem návrh na vyřazení bodu 107. Ještě pan poslanec Koubek se hlásil písemně.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dobré dopoledne. Prosil bych o pevné zařazení dvou bodů, a to sněmovního tisku 164, který předkládá Zastupitelstvo hlavního města Prahy, a sněmovního tisku 115, kde je také předkladatelem Zastupitelstvo hlavního města Prahy, a to na příští středu, 18 června, jako první dva body odpoledního jednání od půl třetí, a to v pořadí sněmovní tisk 164 a poté hned navazující sněmovní tisk 115.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon, bylo to dopoledne, nebo odpoledne?

  • Poslanec Jiří Koubek: Odpoledne od půl třetí první dva body.

    A potom bych ještě poprosil - včera jsme tady projednávali senátní návrh zákona o hmotné nouzi. Máme tady dva a nedošlo na sněmovní tisk 156. Po dohodě s panem senátorem bychom prosili o zařazení na příští středu dopoledne po pevně zařazených bodech.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Příští středu dopoledne - můžu poprosit ještě jednou číslo tisku nebo bodu?

  • Poslanec Jiří Koubek: Určitě. Je to sněmovní tisk 156. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tisk 156. Jenom pane poslanče, u toho vašeho prvního návrhu, který se týká středy odpoledne, tak vás upozorňuji, že tam jsou již pevně zařazeny tři body, které se týkají, řekněme, Ministerstva obrany. Takže pokud byste souhlasil, tak by to byly body čtyři a pět, bylo by to za body 93, 94, 95, tak bychom zařadili, pokud s tím Sněmovna bude souhlasit, ty vaše body. Děkuji.

    Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy nebo s vystoupením k pořadu schůze? Pokud tomu tak není přistoupíme tedy k hlasování.

    Pan poslanec Sklenák navrhoval tisky 82, 175 a 149 zařadit na pátek jako první bod po pevně zařazených bodech, což by znamenalo v této fázi jako body sedm, osm a devět. To bychom asi odhlasovali teď.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Sklenáka, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 46. Přihlášeno je 125, pro 115, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Roman Sklenák: A ještě tisk 100.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, tisky 82, 175 a 100, abychom zařadili na středu 18. června dopoledne po již zařazených bodech, tzn. byly by to body 3, 4 a 5.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 47, přihlášeno 127, pro 117, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Kolovratník žádá bod č. 16, sněmovní tisk 201, zařadit jako první bod po bodu 107, který je ale navržen k vyřazení. Pokud by to nevadilo, nejdříve bychom se zabývali žádostí na vyřazení bodu 107 a pak bychom se vrátili k vašemu návrhu.

    Nyní bych nechal hlasovat návrh pana poslance Benešíka, který navrhuje vyřadit bod 107.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 48, přihlášeno je 130, pro 122, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen a bod vyřazen.

    Tím pádem bychom nyní hlasovali o návrhu pana poslance Kolovratníka, který chce zařadit bod 16 jako první bod dnes po písemných interpelacích.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 49, přihlášeno 131, pro 105, proti 14. Tento návrh byl také přijat.

    Nyní zde máme návrhy pana poslance Koubka - zařadit tisky 164 a 115 na středu odpoledne jako body 4 a 5.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 50, přihlášeno 133, pro 127, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    A ještě je tady tisk 156, který si přeje pan poslanec zařadit na středu 18. června dopoledne. To by tedy byl, pokud se nepletu, bod 6 a 7, protože dva body jsou zařazeny pevně, další tři jsme přiřadili, takže by to byly body 6 a 7. Prostě abychom to nekomplikovali, bude to po pevně zařazených bodech na středu dopoledne.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo s tím souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 51, přihlášeno je 133, pro 123, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Ještě zde mám další omluvy. Pan poslanec Zahradníček se omlouvá dnes z pracovních důvodů, paní poslankyně Dobešová od 9 do 12 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Gabal z dnešního jednání z pracovních důvodů. To jsou ještě omluvy.

    Ptám se, zda jsem nechal hlasovat o všech návrzích ke změně pořadu. Ano, nejsou žádné protesty. Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Pane předsedo, já se hlásím s přednostním právem.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano.

  • Poslanec František Laudát: Jednak bych poprosil, abychom dostali na stůl, jaký bude vlastně program, nevím, kolik z vás se ještě vyzná v tom, který bod kdy budeme projednávat. To za prvé.

    A za druhé. Je mi líto, jestliže paní ministryně - musím se jí zastat, dozvěděl jsem se - požadovala, aby jí bylo včera vyhověno, a grémium smete její požadavky. Byla na služební cestě, tak je mi nepochopitelné, že grémium nezařadilo její bod tak, aby už tady mohla být. A je mi nepochopitelné, když jsme chtěli jen tento bod přerušit, že ani potom jste nevyhověli. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, v grémiu máte svého zástupce, který vám určitě ozřejmil důvody, které k tomu vedení Poslanecké sněmovny vedly.

    Pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Na tomto grémiu jsem byl a myslím, že je to dobrá zpráva pro kolegyně a kolegy. Proč jsme se tak rozhodli, na návrh vedení Sněmovny. Sami posuďte. Jako organizační výbor dostáváme 10 dnů před zahájením schůze Sněmovny nejenom materiály, ale i pořad schůze. Já jsem dnes podpořil všechny návrhy na změny pořadu schůze, protože je to v zásadě jedno, ale pokud máte připravena vystoupení, máte připravené zpravodaje a každý den přehazujeme 10, 15, 14 bodů, tak to není normální. A děláme to proto, že vyhovujeme ministrům, to je třeba si říct. Pak se jednou stane, že se to netrefí. Včera ráno jsem slušně požádal a říkal jsem, kdykoliv si řeknete jako vládní koalice, že tady bude paní ministryně, tak to přerušme do tohoto bodu. A včera to byla asi jedna z deseti změn, nevím, kolik jich bylo dneska, nevím, kolik jich bude zítra, kolik jich bude v úterý.

    Prosil bych i ministry, aby si to plánovali lépe. A pokud mají nějakou jinou věc, v pořádku, ale ať neobviňují Poslaneckou sněmovnu, že nejsme připraveni každý den osmkrát měnit program tam a zpátky, že zrovna jí vyšla chvilka a zrovna v tuto chvilku mohla přijít do Poslanecké sněmovny. To je špatný přístup a je jedno, která vláda to dělá. Kritizoval jsem to i v minulém volebním období, kdy jsem byl vládní poslanec a ne opoziční.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Jenom bych doplnil, že jsem odeslal dopis na všechny členy vlády, ve kterém jsem je informoval o situaci a požádal jsem je o součinnost. Doufám, že na příští schůzi Sněmovny to bude již lépe fungovat a bude spokojena jak Poslanecká sněmovna, tak členové vlády. A to je to, o co nám jde především.

    Pokud se nikdo další nehlásí, uzavřel bych tuto část a budeme se věnovat bodu 108.

    Chtěl bych vás informovat, že na pořad jednání 10. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem šest odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze.

    Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Nyní tedy přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. První je interpelace na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Ministr Zaorálek odpověděl na interpelaci poslankyni Jitky Chalánkové ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí a sourozenců v Norsku občanům České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 185 a projednávání této interpelace bylo na 8. schůzi Poslanecké sněmovny přerušeno.

    Já tedy otevírám rozpravu. Paní poslankyně Chalánková chce vystoupit. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den. Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, všechny texty písemných interpelací i odpovědí na ně jste měli k dispozici na stránkách Poslanecké sněmovny. Minulou schůzi jsme se již začali věnovat tomuto problému, přesto dovolte, abych ještě jednou pro ty, kteří zde například minule nebyli nebo se ovšem dozvěděli až později z médií, stručně shrnula podstatu celé kauzy. (V sále je rušno.)

    Českým občanům, kteří dlouhodobě žijí v Norsku, ale nikdy se nestali norskými občany, byly odebrány obě malé děti, údajně kvůli pohlavnímu zneužívání. Pohlavní zneužívání nebylo nikdy prokázáno. Naopak, vše nasvědčuje tomu, že šlo o vykonstruované udání zaměstnanců místní mateřské školky s jasným cílem rodiče poškodit, či se jim snad dokonce pomstít za upozorňování na laxní přístup zaměstnanců školky při péči o děti.

    Přestože možné zneužití již zkraje vyloučila sama norská policie, jinými slovy, že zcela odpadl údajný důvod pro odebrání dětí rodičům, děti zůstávají již třetím rokem odebrány a vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se norské orgány chystaly svůj evidentní přehmat napravit. Oba sourozenci jsou nadto rozděleni od sebe, protože se nenašla žádná pěstounská rodina, která by je chtěla vychovávat společně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid, aby paní poslankyně mohla dokončit své vystoupení. Jedná se o závažnou věc a prosím, abyste jí věnovali pozornost.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji, pane předsedo.

    Všechny odpovědi na mé interpelace mají tři společné znaky. Za prvé, je z nich patrná nedůvěra k matce dětí a důvěra v Norsko a jeho systém. Troufám si tvrdit, že stát se to třeba v Somálsku nebo v Pákistánu, reakce ministrů by se nesly ve zcela jiném duchu. Ale stalo se to v Norsku a Norsko je pro řadu z nás přece vzorovým státem. Norsko přece nemůže udělat nic špatného. Zřejmě proto je z odpovědí jasně patrná snaha více věřit norské vládě než české matce. Přitom norské orgány se samy usvědčují z omylu. Stačí si pročíst jejich rozhodnutí včetně odůvodnění, aby každému nezaujatému čtenáři bylo zřejmé, že tady na norské straně nefungovala spravedlnost. Žádám nápravu v tomto konkrétním případě, ve kterém je pochybení jasně doložitelné.

    Za druhé, všechny odpovědi pracují s rozhodnutími norských úřadů jako s daností, jako s něčím, co český stát je povinen respektovat. Proč by měl? Na základě jaké mezinárodní smlouvy, když Norsko smluvní stranou žádné takové smlouvy není? Pro český stát tato norská rozhodnutí přece vůbec nejsou závazná. Pro český stát jsou stále povinni pečovat o děti jejich rodiče. Je to jasný střet jurisdikcí, české a norské. Nicméně z odpovědí našich ministrů mám pocit, že kdyby se zítra děti objevily na českém území, s omluvou je vrátí do Norska.

    Ptám se, paní ministryně, páni ministři, na základě čeho respektujete rozhodnutí norských státních orgánů, která de iure vlastně ani nemáte znát? Není to dáno právě tím, že faktům nedůvěřujete, že nevěříte tomu, že v Norsku by něco takového bylo možné?

    A za třetí, a opět je to předurčeno nedůvěrou v daná fakta. Všechny odpovědi jsou formulovány jako obhajoba toho, proč Česká republika nemůže nijak zasáhnout, resp. proč už dávno nezasáhla, a proč se na ni nelze spolehnout ani do budoucna. Proto odpovědi na mé interpelace neobsahují žádný příslib, že český stát se svých občanů zastane. Proto neobsahují žádný nástin řešení. Prostě proto, že český stát je spíše na straně Norska než na straně svých občanů. Je ale třeba hledat, podobně jako jiné státy v podobných případech, způsoby, jak dosáhnout svého, nikoliv zdůvodnění, proč nelze nic dělat a je třeba jen trpně přijímat norská pravidla hry. Nechat si vnutit cizí pravidla, už to se rovná porážce.

    Vracím se k minulé schůzi, kdy jsem interpelovala pana ministra Zaorálka, který mi také na tomto plénu odpovídal. Vzhledem k tomu, že dnes není přítomen, protože podle mých informací otevírá turistickou sezónu, tak si dovolím ještě se k tomuto v obecné rozpravě vrátit. Jen bych chtěla podotknout, že v rámci varování Ministerstva zahraničních věcí je možné, že by se měla upozornění na cesty českých rodin s dětmi do Norska upozornit.

    Shrnu tedy nejpodstatnější, co jsem směrem k panu ministrovi Zaorálkovi tehdy řekla. Konzulární služba je zřízena k tomu, aby řešila typické situace podle předem daných postupů. Tento případ je ale výjimečný. Neexistuje pro něj šablona, a proto je třeba řešení přenést do diplomatické, popřípadě dokonce mezinárodněprávní roviny. Mrzí mě, že jste vůbec nezmínil možnost takzvané diplomatické ochrany jakožto specifického institutu mezinárodního práva veřejného s hlubokou tradicí. Nesouhlasím s tím, že další krok je možno učinit jen soudní cestou. Je nezbytný diplomatický tlak, který přiměje samotné Nory tuto kauzu, která jim dělá jen ostudu, nebagatelizovat.

    To je zatím k panu ministrovi Zaorálkovi v obecné debatě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Pokud tedy ještě paní poslankyně chce vystoupit, má samozřejmě prostor.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: V obecné už ne. Mám právě návrh až do podrobné rozpravy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Až s usnesením, dobře. Takže bych ukončil obecnou rozpravu. Teď prosím paní poslankyni Chalánkovou, aby nám sdělila, jaký návrh usnesení má připravený.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Dovolím si přečíst svůj návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí, sourozenců, občanů České republiky, v Norsku, podle sněmovního tisku číslo 185."

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Ještě přivolám kolegy z předsálí a nechám o tomto návrhu usnesení hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 52, přihlášeno 135, pro 57, proti 12. Tento návrh nebyl přijat.

    Budeme pokračovat další písemnou interpelací rovněž paní poslankyně Chalánkové, tentokrát na ministryni spravedlnosti.

    Pardon, s přednostním právem se hlásí pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Takže doufám, že si uvědomujete, co jste svým hlasováním řekli veřejnosti. Otevírání turistické sezóny, formální odpovědi mají přednost před řešením obrovského životního problému dítěte a jeho matky. Děkuji vám, že jste se ukázali.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, ale... To bylo vystoupení pana poslance Laudáta s přednostním právem.

    Nyní tedy budeme projednávat tisk 186, což je interpelace paní poslankyně Chalánkové na paní ministryni spravedlnosti ve stejné věci, to znamená odebrání a následné rozdělení českých dětí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedo.

    Vážená paní ministryně, s vašimi odpověďmi jsem spokojena ze všech nejméně. Přiznám se, že mě to překvapilo. Otázky byly čistě odborné a čekala jsem více právničtější, analytičtější text.

    Má první otázka zněla, zda je rozhodnutí norských orgánů, kterým byly českým rodičům norskými úřady odebrány děti, závazné i pro státní orgány České republiky. To je otázka, na kterou existuje buď odpověď ano, nebo odpověď ne. Místo toho se mi od vás dostalo výkladu, že Norsko i Česká republika jsou smluvní stranou Evropské úmluvy o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí z 20. května 1980 číslo 66/2000 Sbírky mezinárodních smluv a že otázka závaznosti norských rozhodnutí není v tuto chvíli relevantní. Jak to, že není relevantní? Cožpak vy vůbec nemáte žádnou představu, jak by měly české úřady postupovat, pokud by se obě děti dostaly na české území? Jak mám vaši odpověď chápat? Že norské rozhodnutí je pro nás jako stát, dokud nebude soudně uznáno, jen cár papíru? Proč potom ale zmiňujete tu úmluvu? Nebo je závazné automaticky? Proč se potom zmiňujete, že uznání není v tuto chvíli relevantní? A kdy tedy bude relevantní? ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Do rozpravy se hlásí paní ministryně. Chápu to tak správně? Ano. Slovo má paní ministryně spravedlnosti.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní poslankyně, která mě interpelovala. V ruce třímám poměrně objemnou složku, která v této věci je na Ministerstvu spravedlnosti k dispozici, a jsem ráda, že je přítomna moje předchůdkyně paní poslankyně Benešová, která se touto věcí také obšírně zabývala a také se k tomu vyjadřovala. Očividně s výsledkem doposud nebyla strana, které se to týká, konkrétně česká matka, resp. rodiče, spokojeni.

    V úvodu bych obecně uvedla na správnou míru jednu skutečnost. Sama jsem se podílela na zakládání Fondu ohrožených dětí, spolupodílela, rozhodně nejsem ta, kterou by nechaly věci tohoto typu v klidu, a myslím si, že v minulosti právě v případech dětí, kdy bylo sporné, do jaké míry státní úřady postupují spravedlivě, objektivně, při zjištění všech okolností nutných pro přijetí toho rozhodnutí best interest of child, čili absolutně nejlepší, co může být ve prospěch dítěte, bych nevyužila veškerých svých možností. I v tomto případě jsem se věcí zabývala, ale jako i bývalá advokátka a jako někdo, kdo se vždycky snaží na obě strany sporu dívat ze všech možných úhlů, tak aby obrázek byl co nejobjektivnější, musím upozornit, vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedy, že to, co vy jste zde, samozřejmě oprávněně, prezentovala, je pohled jedné strany. Chybí tam pohled druhé strany, který samozřejmě zastupují svrchované norské orgány, které vycházejí z premisy, kterou zatím nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil. Konkrétně zde šlo o podezření z pohlavního zneužívání. Právě proto, že jde o velmi citlivou kauzu, jde o nezletilé děti, jde o to, že jde jenom o podezření, nicméně důsledky z pohledu české matky byly dalekosáhlé, myslím si, že české orgány se této problematice věnují průběžně dostatečně a stále.

    Pokud jde o šíři a detaily vašich konkrétních dotazů, v písemné podobě jste nesouhlasila s odpověďmi. V ústní podobě vás musím na tomto místě zklamat potud, že nejsem s to a nemyslím si, že by to bylo správné na tomto místě na vaše otázky, které samozřejmě v mnohém překračují kompetence Ministerstva spravedlnosti, odpovídat. Ale když už jste mě vyzvala z hlediska mé profese, pokud jde o možnosti trestního postihu těch, kteří by jednali vůči nezletilým dětem v Norsku za hranicemi českého práva, a chtěla jste výklad, tak budiž. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková si přeje vystoupit. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji, paní ministryně. Vítám a vím, že se také věnujete ochraně práv dětí a práci ve Fondu ohrožených dětí. Nicméně na odpovědi, které jste mi dala - v podstatě jsem se ptala jak v úvodu své řeči, protože můj dotaz zněl: na základě jaké mezinárodní smlouvy, když Norsko smluvní stranou žádné takové smlouvy není. Jedná se o jasný střed jurisdikcí, české a norské, takže to bychom hovořili stále dokola.

    Potěšilo mě, že jste zde vypsala, jaký by hrozil trestní postih těch, kteří takto jednali podle českého práva. Že by se jednalo o únos dítěte. Já k tomu mohu zase říci ze svých zkušeností i se sociálně-právní ochranou dětí a zkušeností pediatra, že zejména je nutné sledovat to, že běží čas.

    Vím, že Úřad pro mezinárodněprávní ochranu někdy ukončí takovéto případy tím, že děti si již zvykly jinde a že by přesto, že by se podle práva měly vrátit svým biologickým rodičům, nebo pokud dochází k únosům mezi rodiči, tak k tomu druhému podle práva, a že uběhlo již tolik měsíců a tolik let, že by to pro ně nebylo dobré. Ale myslím si, že takováto rozhodnutí nejsou úplně jednoduchá a nejsou mnohdy úplně správná. Je to velmi složitá kauza, jak jste řekla.

    Znovu jsem se ptala, na základě čeho my budeme respektovat norská rozhodnutí na území Norska. Z odpovědí našich ministrů mám pocit, že kdyby se zítra děti objevily na českém území, s omluvou je snad vrátí do Norska. To už jsem říkala.

    Pak mám návrh na usnesení zase v podrobné rozpravě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. (Hlásí se poslanec Bendl.) Není tomu tak. Tak rozpravu končím. Pardon, omlouvám se. Pan poslanec Bendl se hlásí. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já nejsem seznámen detailně s celým případem, proto možná moje reakce nebude úplná a nebude odpovídat tomu, že některé informace mi známy nejsou. Ale jestli jsem to správně pochopil, tak šlo o rodinu s dvěma dětmi, kde došlo k podezření toho, že se rodiče dopustili nějakého trestného činu na svých dětech. Ty děti jim byly zhruba před třemi lety odebrány. Ti sourozenci byli od sebe odděleni, každý žije někde jinde po dobu tří let. Za ty tři roky jim nebylo prokázáno, že by se ti rodiče dopustili na těch dětech nějakého trestného činu. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně si přeje vystoupit a má slovo. Prosím.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. To je ale právě to, na co upozorňujete, pane poslanče. Jinými slovy, pokud budu vědět, co je nejlepší zájem těch dětí, tak samozřejmě mi vůbec nikdo ani nemůže zabránit, abych zavolala ministru spravedlnosti norskému. Ale já předtím musím mít dokumenty, informace a skutečnosti, které mi umožní, abych vedla ten rozhovor určitým způsobem. Víte, že jsem asi pět měsíců v úřadě, s tímto případem jsem se setkala v těch záplavách různých interpelací, stížností, zčásti oprávněných, zčásti neodůvodněných, řekněme, před měsícem, před šesti nedělemi, a ten případ, jak už jsem řekla, je živý. To neznamená, že bude teď založený. To je případ dvou nezletilých dětí a já myslím, že vím stejně dobře jako vy, právě proto, že v téhle problematice aktivně působím, a také jsem se zasadila o adopci mnoha dětí, třeba romských dětí, hlavně v devadesátých letech spolu s doktorkou Vodičkovou, předsedkyní Fondu ohrožených dětí, pak jsme už posléze tak úzce nespolupracovaly, ale v rámci té neformální spolupráce jsem vždycky byla ve svém volném čase k dispozici, čili mě nemusíte rozhodně obviňovat z toho, že bych se nedovedla vžít do pozice nezletilých dětí, na jedné straně.

    Na druhé straně jsem zažila - ale já nebudu teď podporovat opačné stanovisko třeba té norské dětské školky, protože z těch dokumentů, které logicky spíše vypovídají ve prospěch té české matky a českých rodičů, vyplývá, že to podezření zatím nebylo potvrzeno a nebude už asi potvrzeno. Nicméně jsem se setkala ve své praxi s mnoha případy, kdy se potom ukázalo, že to je všechno trošku jinak. Já osobně, když si potom - vycházím z toho, co mi moji úředníci připraví - přečtu, že zatím nikdo z příbuzných těch nezletilých dětí se na nás, na Ministerstvo spravedlnosti, neobrátil s žádostí o bezplatnou právní pomoc norským orgánům, nenavštívil nás, nechtěl konzultaci, v takovém případě si myslím, že by bylo spíše namístě, než já budu zvedat telefon a volat norskému kolegovi, ministru spravedlnosti, aby se obtěžoval někdo z těch příbuzných nezletilých dětí a navštívil nás na Ministerstvu spravedlnosti. Můžu vám garantovat, že to je záležitost, ve které bych toho konkrétního zájemce vždycky přijala. A teprve poté, co bych si ho vyslechla a zkompletizovala bych si tedy informace, které mám v písemné podobě - a které jsou vždycky takové suché - k dispozici, bych se rozhodla, jestli budu, nebo nebudu aktivizovat i tuto poslední možnost - resortního kolegu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Bendl chce vystoupit. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Já už budu stručný. Pane předsedo, dámy a pánové, já jsem nechtěl, aby paní ministryně - nebo nemám představu o tom, že ministryně spravedlnosti bude posuzovat podle práva, jestli to, co se stalo v Norsku, bylo špatně, nebo dobře. Od toho jsou možná, řeknu, právníci a legislativa, soudy v Norsku. Nicméně já bych čekal od českého ministra, že prostě udělá všechno pro to, aby se ten český občan dostal v případě, že dochází k takovýmto věcem, do České republiky a případně byl souzen tady. A v případě, že jde o tři děti, nebo dvě děti tři roky od sebe oddělené, čekal bych více, řeknu, tlaku na to, aby se s tou situací něco dělo. A nečekal bych možná na to, že přijde někdo požádat ministra spravedlnosti. Třeba k tomu nemají odvahu, když vidí, co se děje.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Bendl. Pan poslanec Kučera, prosím máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážené dámy a vážení pánové. Paní ministryně, prostřednictvím pana předsedajícího, my tady skutečně nejsme u soudu, my tady nevedeme soudní proces. A ty důkazy, které tady padají, možná že třeba nejsou dostatečné. Já bych chtěl jenom vidět, jak by se na tomto místě, na místě ministrů a na místě premiéra, zachovali například kolegové ze Spojených států, kolegové z Německa, jak ti by se postarali o své občany. Já si myslím, že to by bylo na úplně jiné úrovni, než teď předvádí vláda České republiky. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dále do obecné rozpravy ještě - nejprve paní poslankyně Chalánková, potom paní ministryně spravedlnosti stále v obecné rozpravě.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Také mám u sebe poměrně obsáhlý spis, uložený, který obsahuje spoustu rozhodnutí, spoustu oslovení ze strany rodičů a spoustu žádostí o pomoc směrem k českému státu, například Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Ministerstvo zahraničí a podobně. Je toho skutečně hodně. Mají právní zastoupení a také podali žalobu do Štrasburku na ochranu lidských práv.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně spravedlnosti má slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, učím se teprve politickému vstupování, ale teď mi to nedá. Když se podívám na ta data, která provázejí tento spis, tak byly to vaše vlády, které v tom nic neudělaly. Tento případ se skutečně vleče už mnoho let. A pokud jde o zde citované úřady a instituce, já samozřejmě to vím, já jsem hovořila jenom o resortu spravedlnosti, který tady alespoň ve svých podkladech nemám. Ale pokud tam teď za dobu, kdy jsem v čele resortu, někdo byl a byl nespokojený se službou, která mu byla v této věci poskytnuta, ráda zjednám nápravu. Samozřejmě nemůžu vědět o všech postupech svých úředníků. Ale to neznamená, že bych je omlouvala. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková, prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já bych zareagovala pouze technicky. S tímto případem jsem seznámena zhruba z přelomu loňského a letošního roku a od té doby se tomuto případu plně věnuji. Takže to jenom na okraj tady toho. A zároveň jsem chtěla požádat Sněmovnu, aby tento případ nebrala politicky. Proto jsem nechtěla, aby se hlasovalo, aby se řešilo, kdo kdy za co může. Protože nesmíme zapomenout, že ten případ se hlavně musí řešit rychle a vyřešit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud se dále do obecné rozpravy nikdo nehlásí, tak ji ukončím a poprosím paní poslankyni Chalánkovou, aby nám navrhla usnesení. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Hlásí se paní ministryně. Prosím, máte slovo. Paní ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych především chtěla ještě zopakovat, že děti se narodily v Norsku. Jestli jeden chlapec byl nějakou dobu v Česku, tak to byla jen část jeho života.

    V žádném případě tuto kauzu nijak nechci podceňovat, ale asi, jak tady řekla paní ministryně spravedlnosti, nevím, jestli ten důvod pro odebrání z rodiny skutečně pominul, jestli se prokázalo, že tam žádné násilí nebylo.

    Jinak bych také chtěla říci, že to, co může dělat naše ministerstvo, je pomoc prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který sídlí v Brně. Tento úřad jedná opakovaně s širší rodinou, pomáhal i matce. Dokonce sám aktivně už za předchozích vlád žádal Ministerstvo zahraničí, aby byli chlapci vydáni z titulu takzvané diplomatické ochrany, což, jak jsem byla informována, je jediná cesta, jak je dostat do České republiky. Pokud vím, byl to předpředchozí ministr zahraničí, kdo to nakonec neudělal, protože tato kauza se už táhne strašně dlouho.

    Já si myslím, že v současné době je kauza u Evropského soudu pro lidská práva. Já si myslím, že jakmile se jedná o takhle zamotanou mezinárodní kauzu, tak je to možná to úplně nejlepší, co může být.

    Jinak ale opakuji, že veškerá pomoc, kterou tady můj resort mohl udělat, určitě udělána byla. A byly udělány i diplomatické intervence, bylo jednáno s velvyslanectvím. Jak říkáte, můžu ještě za sebe napsat dopis, případně posléze zavolat norské kolegyni, nicméně si myslím, že ve chvíli, kdy je to u Evropského soudu, to asi moc nepomůže. Ale jak říkám, tento případ v žádném případě nepodceňuji. Také jsem hodně dlouho hovořila právě s panem ředitelem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu a snažila jsem se to pochopit. A to, co on mi řekl, je, že v Norsku jsou prostě úplně jiné standardy ochrany dětí, kde zájem dítěte je braný jako něco úplně svatého, a možná v jistých případech se nám to může zdát až zase přepísknuté na druhou stranu. Ale máte pravdu. Jim je jedno, jestli je to dítě české, norské nebo indické, měří všem stejným metrem. Byla jsem informována, že podobný přístup má i Velká Británie. Vůbec nerozlišuje nějaké kulturní rozdíly mezi rodinami, ale má prostě určitá pravidla jednání s dětmi v rodině a nejede přes to vlak.

    Co se týče oddělení sourozenců. Jenom upozorňuji, že jsem strašně ráda, že se tady zabýváme případem dětí, které jsou v Norsku, ale jenom bych strašně ráda upozornila, že máme celou řadu vnitrostátních případů, které jsou mnohem dramatičtější, nebo přinejmenším stejně dramatické. Každý, kdo se s nějakými konkrétními kauzami setkal, tak víte, že to jsou naprosto srdcervoucí případy. Boj o oddělení sourozenců, když jsou odebírány z biologické rodiny. O to, že se nemají vlastně oddělovat, ale přitom i státní instituce to dělají, a někdy to dokonce dělá i Fond ohrožených dětí, když situace nastane. Jsou tady diskuse, které se táhnou celá léta. Já bych se jinak strašně přimlouvala, mně by vyhovovalo, kdyby tento případ přitáhl vaši pozornost i k vnitrostátním problémům, které jsou mnohem četnější.

    A tady konkrétně u tohoto oddělení. Byla jsem informována, že pravděpodobně, jak byly děti z rodiny traumatizované, tak byly spolu v podstatě nezvladatelné. Měly velice hyperaktivní chování, možná i agresivní, a že snad z toho důvodu byly rozděleny, protože jinak se k rozdělení samozřejmě nepřistupuje. Ale říkám, že takové podobné situace nastávají i tady v Česku v českých rodinách. Jsou často požehnány i českými oficiálními orgány.

    Na závěr. Chtěla bych říci, že my se rodině maximálně věnujeme. A opravdu říkám, že se snažíme, aby se mohly děti vrátit do širší rodiny. Jediné, co mohu udělat navíc, je tedy, jak paní poslankyně řekla, ještě kontaktovat svoji kolegyni, což tedy udělám. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Hlásí se pan poslanec Laudát. Po něm dostane slovo paní poslankyně Chalánková.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Když to tady tak poslouchám, pane premiére, prosím vás, někteří vaši ministři, někteří ne, stáhněte si data, zkuste v té věci něco udělat vy. I tím politickým tlakem a vahou své osobnosti coby premiéra České republiky. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková má slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Ještě bych chtěla krátce zareagovat a vysvětlit paní ministryni práce a sociálních věcí, že rodiče byli všech obvinění zbaveni. Jenom aby to bylo jasné. Přesto zůstávají dál odebrány z rodiny a rozděleny.

    Pokud se týká Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, tak matka se určitě na ně obrátila. Docházelo tam k velkým časovým prodlevám, což v tomto případě je velmi citlivá záležitost a týká se to také žaloby podané u Evropského soudu pro lidská práva, protože řešení tam může trvat tak dlouho, že potom už pro vlastní děti a celou tuto rodinu nemá ten potřebný význam. Proto upozorňuji na tento případ. Znovu se vracím k tomu, že odpovědi našich ministrů zní tak, že uznáváme Norsko a nebráníme české občany.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Němcová má slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, odpovědi na ústní interpelace jsou takovou zvláštní parlamentní disciplínou, která je někdy chápána také jako střet opozice a koalice, a podle toho také poslanci hlasují. Jednou na obranu své paní ministryně, aby to nevypadalo tak, že ji nedrží, a nepřihlížejí přitom k obsahu, o který se jedná.

    Tady paní poslankyně Chalánková si podle toho, jak já poslouchám předchozí interpelaci i tuto, dala práci s tím, aby oslovila všechny resortní ministry, kterých by se mohla tato věc týkat. Vypracovala velmi podrobnou sérii otázek a žádala na ně odpovědi. Hlasování o předchozí interpelaci ukázalo, že část Sněmovny rozhodovala pouze proto, aby stála na straně své ministryně, a neposuzovala, jestli tady jsou skutečně rodiče, kteří nemohou pečovat o své děti. Jste tátové, jste matky. Zkuste si představit, že tedy jsou to vaše děti, že tedy posloucháte donekonečna "my jsme někam zavolali, někam jsme nezavolali, mně to náleží, mně to nenáleží, já to ještě zkusím, uvidíme, co bude možné, co nebude možné". Jak dlouho by vás to nechalo v klidu? Já myslím, že ani minutu. Proto považuji za chybné vaše rozhodování. Nemohu to změnit, ale myslím si, že to bylo vedeno špatným úmyslem.

    Druhá věc, kterou chci říci, je ta, že paní ministryně Marksová zde řekla, že je ráda pokud toto téma přitáhne naši pozornost i k tomu, co se děje uvnitř České republiky, pokud jde o podobné případy, a řekla možná i horší, že bude ráda. To já prostě nejsem ráda. Já si myslím, že pokud ona ví, že se takové případy dějí, od toho je v exekutivní roli, a myslí-li si, že je potřeba změna nějakého zákona, který by vedl k nápravě situace a umožnil to, aby se vnitrostátně tyto věci neděly, tak s takovým zákonem ona musí přece přijít, ne nám tady říct, že je ráda, že to přitáhne naši pozornost. To skutečně nemůže nic vyřešit. Může se stát pouze to, že tady budou další poslankyně nebo poslanci, kteří budou hledat cestu řešení ústní interpelace, protože jinou možnost nevidí, ale to, jak vidíme, těm matkám a otcům nepomáhá.

    Takže chci závěrem požádat paní ministryni, aby přesněji specifikovala, v čem je problém uvnitř České republiky v této souvislosti a jaký náhled řešení nám chce nabídnout. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych tady jenom ráda zopakovala, že tenhle případ se táhne od roku 2011, kdy to bylo odebráno. A mě by zajímalo, jestli tady byly interpelovány předchozí vlády. Co jste pro to udělali? A to byl, pokud vím, pokud je ta informace správná, tak to byl pan ministr Schwarzenberg, který nějakým způsobem nekonal a nevyužil tady institut diplomatické ochrany. To je jedna věc.

    A druhá věc, co se týče vnitrostátní záležitosti, tak zase to jsou věci, které se tady táhnou celá léta, a nemá asi smysl to teď rozebírat, můžete na to napsat zvláštní interpelaci. Myslím si, že naše zákony jsou celkem v pořádku, ale to, jak se někdy aplikuje sociálně-právní ochrana, to je občas poněkud složité. Stejně tak, jako jsou samozřejmě složité jednotlivé kauzy.

    Neříkám, že jsou děti odebírány neoprávněně, ale to víte i z médií, že některé ty kauzy jsou velice problematické. A co musím také říct, je, že když jsem se za ta léta s různými setkala, tak je strašně těžké do nich dovnitř úplně podrobně vidět, takže je strašně těžké někdy soudit, jestli ty orgány, jak kdo postupoval, má pravdu paní Vodičková z FODu, nebo má pravdu, v uvozovkách, státní sociální pracovnice a tak dále.

    Nicméně znovu opakuji, kauza se táhne od roku 2011. Takže co se tady dělo v letech mezi tím? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kučera, potom paní poslankyně Chalánková.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, víte, já mám doma syna v předškolním věku. A vaše argumentace o tom, co kdy kdo udělal, mi trochu připomíná jeho argumentaci, kdy říká, to jsem neudělal já, to udělal František a to už bylo, to už se stalo. Já bych byl velice rád, kdybyste se k tomu postavila skutečně jako ministryně vlády České republika a začala v té věci konat a nechovala se jako dítě v předškolním věku. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková má slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Jen krátce opakuji, že o tomto případu vím asi z přelomu roku, prosinec - leden, a od té chvíle se mu plně věnuji. Pokud se týká zákonů, které by se měly změnit, tak určitě jsem k dispozici a vím přesně, o které zákony se jedná a čím byly inspirovány. Jakou praxí a ve kterých zemích. Ale především bych chtěla upozornit, že naše jednání v této sněmovně maminka těchto dětí sleduje, takže ona opravdu očekává, že tuto záležitost budeme řešit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec Vácha, po něm pan poslanec Klaška.

  • Poslanec František Vácha: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, já jsem už vystupoval minule, když vystoupil pan ministr zahraničních věcí. Když poslouchám vystoupení ostatních ministrů, tak musím říct, že mám doma čtyři děti a začínám mít strach s nimi vyjet do zahraničí, aby mě tam někdo neoprávněně z něčeho neobvinil a ty děti mi nebyly odebrány a já se bez nich vrátil do České republiky a tady prosil vládu České republiky o pomoc a ta si bude přehazovat horký brambor z jednoho ministerstva na druhé, z jednoho úředníka na druhého a já se té pomoci nedočkám.

    Myslím si, že je jedno, jaká vláda, ale myslím si, že byste měli začít něco dělat, měli byste začít jednat a měli byste těm českým občanům pomoct. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Klaška, potom pan poslanec Zlatuška.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, mě tento případ taky velmi zaujal. Taky bych chtěl požádat pana premiéra, českou vládu, aby udělala maximum pro ochranu českých občanů. Ale stejně tak mě zajímá, protože to trvá už tři roky - co dělaly předchozí vlády? Zeptejme se na to. Co dělaly předchozí vlády, předchozí ministři zahraničních věcí, předchozí ministři, které dneska paní kolegyně Chalánková interpeluje? Nicméně poprosím také českou vládu, je ve funkci zatím pět měsíců, aby udělali všechno možné, co budou moci. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Za prvé vás požádám o klid a poprosím debatující vpravo ode mne, aby debatu přenesli do předsálí. Děkuji. Slovo má pan premiér s přednostním právem.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych poděkovat paní poslankyni, že se této záležitosti ujala a že se jí posledních pět nebo šest měsíců věnuje takto intenzivně, že je to také předmětem interpelací.

    Chtěl bych informovat Poslaneckou sněmovnu, že bych na příští schůzi Poslanecké sněmovny předložil zprávu o postupu členů vlády v této věci počínaje rokem 2011, kdy k této události došlo, a konče červnem či červencem letošního roku. Protože to je kauza, která se dotýká mandátu celkem tří vlád České republiky - vlády Petra Nečase, vlády Jiřího Rusnoka, vlády Bohuslava Sobotky. To znamená, během období, kdy tato věc probíhá v Norsku, se v naší zemi vystřídaly tři vlády. Vystřídalo se možná ještě více ministrů spravedlnosti. Vystřídali se ministři zahraničí, vystřídalo se několik ministrů práce a sociálních věcí. A já si myslím, že Poslanecká sněmovna si zaslouží jasnou odpověď na to, co který člen vlády v této věci udělal.

    Požádám tedy dotčené resorty, aby provedly audit všech kroků, které v této věci byly učiněny počínaje rokem 2011, a o výsledku tohoto auditu chci informovat Poslaneckou sněmovnu na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Čili speciálně bych v této věci na příští schůzi vystoupil a seznámil bych Poslaneckou sněmovnu s kroky, které byly učiněny, a s kroky, které vláda České republiky v této věci učiní. Děkuju. (Potlesk z lavic ČSSD.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu premiérovi. Ještě než budeme pokračovat v rozpravě, tak pár technických oznámení. Pan poslanec Pfléger - náhradní karta číslo 13. Paní poslankyně Putnová - karta číslo 9. Dále se omlouvá pan poslanec Pavera mezi 12. a 16. hodinou, pan poslanec Šincl do 13 hodin. Pan poslanec Kubíček mezi 14. a 17. hodinou. Pan poslanec Votava po 14. hodině a pan poslanec Kořenek od 14.30 hodin. To jsou omluvy.

    Nyní má slovo pan poslanec Zlatuška. Po něm vystoupí pan poslanec Kučera, pan poslanec Bendl a paní poslankyně Chalánková.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, pane premiére. K tomu, co říkal tady pan premiér před chvilkou, bych jenom doporučoval ještě přidat i prezidentskou kancelář, protože i odtud zaznívaly hlasy od právníků, že se tím zabývali.

    Ale u výtek na to, jak bráníme nebo nebráníme odpovědi ministrů. To, co tady říkala paní poslankyně Němcová, myslím si, že venku je už menší teplota, než byla včera, ale být to za vyšší teploty, tak se docela obávám, že to může ústit, já nevím, ve vyhlášení války Norsku. Naštěstí nemáme ponorky. Anebo třeba k tomu, že se zřekneme používání Norských fondů nebo že vrátíme zpátky peníze. Atmosféra mi připadá tady tohoto typu.

    Uvědomme si, že právní spory, jakkoli vypadají emocionálně a jakkoli se samozřejmě jako rodiče máme tendenci vciťovat do rodičů a do tady takových sporů, tak každý takový spor má dvě strany. A rozhodně je vhodné spíš důvěřovat soudním institucím a korektním soudním procedurám.

    A z hlediska ponaučení, o kterém tady mluvila paní ministryně práce a sociálních věcí, doporučoval bych pro budoucnost udělat nějaké srovnání toho, jak vypadá sociální péče a péče o děti v Norsku a u nás, jestli náhodou standard, který je tam, není podstatně lepší a neměli bychom ho spíše přebírat, než se tomu bránit. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo.Vážené dámy, vážení pánové, já si velice vážím slov pana premiéra Sobotky s tím, že se toho případu sám ujme a že Poslanecké sněmovně předloží nějakou svoji zprávu, a to skutečně myslím tak, že si toho vážím upřímně. Nicméně byl bych velice rád, kdyby ta zpráva nebyl nějaký historický exkurz, který nám tady sliboval, což samozřejmě možná v pár větách zmíněno být může, ale kdyby se ta zpráva spíše zaměřovala na návrhy řešení a na to, jakým způsobem budeme dále postupovat. Možná že by byly zajímavé i nějaké termíny, do kdy jednotlivé kroky chceme udělat.

    Ještě jednou děkuji panu premiérovi za to, že se osobně ujme tohoto případu, a skutečně bych byl velice rád, kdyby těžiště té zprávy spočívalo v návrzích řešení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu dalšího přihlášeného, pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Já jsem chtěl velmi poděkovat panu premiérovi, že si ten případ vezme za svůj, protože je složité se obracet na pět ministrů, kteří s tím každý dílem má nějakou souvislosti a je to v jeho kompetenci, a zároveň aby se podíval, pokud pan premiér se tomu bude věnovat, i na svého kolegu ve vládě pana ministra Dienstbiera, který se veřejně od celé té záležitosti distancoval. A jenom cituji, co uvedl a je to možné sehnat na internetu: "Nejsem jako ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu oprávněn vyvíjet jakoukoliv aktivitu k ovlivňování případu v jurisdikci jiného státu." Já si tedy myslím, že především nad tím vším je zájem české vlády, aby obhajovala zájmy občanů v celé ČR a využívala k tomu nejenom odvolání se na to, že zákony v jiné zemi jsou takové a my je musíme respektovat, jak jsem se tady dozvěděl od pana kolegy Zlatušky. To je, myslím si, opravdu velmi málo.

    Já bych si moc přál, když se k tomuto případu pan premiér přihlásil, aby poslanci napříč politickým spektrem podpořili usnesení, které uloží panu premiérovi, aby nám v rámci té informace také poskytl jasné kroky, které vláda nebo premiér učiní v tom, aby byly děti navráceny do ČR v co možná nejkratším termínu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Chalánková, poté paní poslankyně Němcová.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: V podstatě mí předřečníci už řekli hodně věcí za mě. Chtěla jsem reagovat na pana poslance Zlatušku. Znovu opakuji, že se skutečně jedná o typický střet jurisdikcí a česká (norská) rozhodnutí Česká republika a české soudy nikdy neuznaly. To už jsem řekla hned v úvodu své řeči.

    Děkuji panu premiérovi a rovněž také já jsem chtěla požádat, abychom se zabývali především tím, jak co nejrychleji rodičům a dětem pomůžeme, takže především popsat ty kroky a učinit ty kroky, které tento případ co nejrychleji vyřeší, protože tady skutečně jde o čas. O legislativě sociálně-právní ochrany dětí není asi místo v současné chvíli tady dlouze hovořit.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím nyní k mikrofonu paní poslankyni Němcovou.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, paní řídící schůze. Já jsem chtěla reagovat na pana poslance Zlatušku, který tady ale není, nicméně vy ostatní tady jste. On říkal, že v takových případech je dobré důvěřovat soudům a počkat, včetně nás, včetně ministrů, až jak si s tím soudy poradí, a že tedy ten emocionální náboj, který do toho vkládáme, je z jeho pohledu asi nemístný, protože přeci jenom soudy jsou ty, které v takovýchto věcech mají rozhodnout, a my ať už jsme rodiče, nebo nejsme rodiče, tak máme s klidnou hlavou a bez jakéhokoliv emocionálního náboje si na to počkat.

    A já chci říct jednu svou zkušenost, kterou mám také se soudy, a odmítám tuto tezi, že prostě soudy jsou ty, které naprosto a ve všech případech jsou neomylné a vždycky to za nás lépe vyřeší. Zkušenost je z doby asi už před deseti lety, kdy já jsem podávala jednu z interpelací. Týkala se k smrti utýrané čtyřleté holčičky druhem její matky a české soudy si tento případ pinkaly devět let mezi sebou, přičemž měly všechny důkazy o tom, jak brutálním způsobem to čtyřleté dítě bylo utýráno a umučeno k smrti, všechny důkazy měly, a po formální stránce je mezi sebou předávaly devět let. Až po zásahu interpelace, která tady byla, potom k nějakému řešení a odsouzení tohoto brutálního vraha dítěte došlo.

    Takže promiňte, ten emocionální náboj si myslím, že má každý, kdo je matkou nebo otcem, nebo ani není matkou a otcem, jenom prostě ví, že děti jsou bytosti, které mají být chráněny, a že práva matek a otců jsou práva, která mají mít zvláštní zřetel. Ten je nutný, ten je nezbytný, bez tohoto emocionálního zájmu prostě nemůžeme technokraticky se dívat na vztahy mezi lidmi, a na vztahy v rodinách zvláště.

    A na tu další poznámku pana poslance Zlatušky o tom, že možná by bylo dobré převzít nějaké standardy sociální ochrany dětí, možná i z Norska a já nevím, odkud všude, tak já jenom doufám, že to nebudou standardy, které povedou k tomu, že naše děti budou dány do převýchovy do rodiny Zlatuškových. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Další přihlášenou je paní ministryně Marksová a poté pan profesor Zlatuška. Prosím.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Já jsem jenom chtěla říct jednu dodatečnou informaci, kterou jsem zapomněla, a to že už šel dopis veřejné ochránkyně práv na norskou ochránkyni práv dětí právě s tím dotazem, proč sourozenci zůstávají stále rozděleni a jak, nebo jestli vůbec se tou rodinou pracuje.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, jenom kdybyste mohla paní kolegyni Němcové říct, že já jsem tady požadoval převzetí norských standardů práce o děti, nikoliv standart. Ona mluvila o standartách. To jsou vlajky, pentle. To je to, co se děje tady. Standardy, čili zásady práce, to bylo to, co jsem požadoval, nikoliv mávání národoveckými vlajkami.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Když už se pan poslanec Zlatuška musí předvádět a je neuvěřitelně sprostý k dámě, která tady velmi korektně vystoupila v reakci na jeho vystoupení. Podívejte se, co dělá teď. Předtím tady řekl moudro, odešel, neposlouchal - a teď tady mistruje. Když znova mluvím k němu, znova neposlouchá. Doufám, že se do této rozpravy už nepřihlásí. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Zlatuška.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Samozřejmě předpokládám, že když mě někdo oslovuje, že to udělá přes paní předsedající a že se to od ní dozvím. To je v pořádku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Do rozpravy se ještě hlásí paní poslankyně Chalánková. ***

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Ještě krátce. Doufám, že umožním panu poslanci Zlatuškovi, aby se i seznámil s norským systémem sociálně-právní ochrany dětí, protože ne všechny informace je možné vůbec od těchto orgánů, od právníků a od rodin z Norska získat jednoduše. Určitě umožním takovou možnost a určitě seznámím i tuto Poslaneckou sněmovnu s touto praxí.

    Pak v podrobné rozpravě bych ještě ráda načetla návrh na usnesení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pokud se již nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Nyní se tedy táži paní poslankyně Jitky Chalánkové, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové na ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí, sourozenců, občanů České republiky, v Norsku, podle sněmovního tisku číslo 187."

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám tady přihlášku pana poslance Bendla, ale chci se zeptat - podrobná rozprava tady není v interpelacích.

  • Poslanec Petr Bendl: Chci podat návrh na usnesení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pokud chcete návrh usnesení, prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Já již nechci komentovat systém jednání této schůze. (Předsedající se opakovaně snaží řečníka přerušit.) Já mám právo na to tady vystoupit s návrhem usnesení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale nelze dát jiný návrh, než že nesouhlasíte.

  • Poslanec Petr Bendl: Dobře. Já tedy poprosím paní kolegyni, zdali by ten svůj návrh - protože se k tomu celému tady přihlásil pan premiér a řekl, že je připraven se té záležitosti věnovat, myslím si, že by si to zasloužilo usnesení, které požádá pana premiéra, aby informoval Poslaneckou sněmovnu o krocích, které povedou k navrácení dětí České republiky, které učiní česká vláda. Nevím o ničem, co by bránilo přijetí tohoto usnesení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se moc omlouvám, ale museli bychom tedy zařadit nový bod. Nelze to takto udělat, je to po rozpravě. Je mi to líto, ale musím dodržovat jednací řád. Takže návrh usnesení Poslanecké sněmovny zde zazněl a já tedy...

    Přednostní právo pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem si otevřel jednací řád - § 112 Písemné interpelace - a chtěl bych vědět, z kterého odstavce jste dovodila vy nebo organizační nebo někdo, že nelze podat návrh usnesení. Já jsem to tam nedovodil, takže bych poprosil o odpověď, na základě kterého odstavce či které věty tento výklad (nesrozumitelné). Neříkám, že nemáte pravdu, jenom jsem to skutečně nedovodil. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Je to odstavec 5: Na návrh interpelujícího poslance může Sněmovna v odpovědi na interpelaci přijmout souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko usnesení.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ale není tady napsané, že může přijmout JEN souhlasné nebo nesouhlasné. Není tam napsané, že nemůže přijmout nic jiného. Nic takového tam není. Myslím, že to je extenzivní výklad. Myslím, že to není zakázáno. Nepíše se o tom, že to může být pouze a jen. Já se skutečně domnívám, že návrh usnesení může padnout a o něm se může hlasovat a Sněmovna se může sama rozhodnout, zda to navržené usnesení podpoří, nebo nepodpoří. (Hlasy z lavic ČSSD: Ano. Má pravdu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: (Po krátké odmlce.) Požádám tedy paní poslankyni Chalánkovou, zda může svůj návrh usnesení rozšířit o uvedené. (Hlasy z lavic napravo: Ne!).

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já to mileráda učiním, ale myslím si, že návrh na usnesení zazněl. (Konzultace mimo mikrofon.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já v tuto chvíli tedy nechám hlasovat o návrhu paní poslankyně Chalánkové...

    Prosím, pane poslanče Stanjuro, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že mi nemusíte odpovídat, když položím otázku, že vy jste za tím řídicím pultem a já ne.

    V případě, pokud budete pokračovat tak, že neumožníte mému kolegovi panu poslanci Bendlovi přednést návrh usnesení a následně o něm hlasovat, tak dávám námitku proti vašemu postupu a proti způsobu, jakým řídíte tento úsek naší schůze.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám. Tento bod přerušuji na deset minut a prosím legislativní odbor, aby přišel k poradě.

    (Jednání přerušeno v 10.45 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, budeme pokračovat v našem jednání. Prosím, abyste zaujali svá místa. Děkuji.

    Prosím pana poslance Stanjuru, zda by přišel k řečnickému pultíku a zopakoval svoji námitku.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní místopředsedkyně, já se většinou nenechávám vyvolávat. Já přesně nevím, co po mně chcete. Já jsem námitku přednesl, byla to námitka proti tomu, jak řídíte schůzi, ale byl bych rád za vysvětlení situace, ať je jakékoliv.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Určitě. Já se jenom ptám, protože vy jste řekl, že pokud nedám hlasovat o návrhu pana poslance Bendla, vznášíte námitku. Tak já se jenom táži, v čem spočívá vaše námitka. Konkrétní znění té námitky, abychom mohli pokračovat v jednání.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem to řekl jinak, to za prvé. A za druhé nevím, co uděláte. Já mám námitku proti řízení schůze a vy pak řeknete já to neudělám, nebo udělám. Teď úplně přesně nevím. Vy jste si vzala deset minut přestávku na poradu, předpokládal jsem, že nás seznámíte s výsledkem porady s legislativou, a na základě toho -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Určitě seznámím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já bych o to poprosil. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, já jsem se s legislativou radila a bylo by to poprvé v parlamentní historii v České republice, kdy by při těchto interpelacích padl jiný návrh usnesení, než je souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko toho, kdo interpeluje. Byl by to precedens, který do této doby neproběhl. To je výklad legislativního a organizačního odboru.

    Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Omlouvám se - to není výklad, to je informace. Myslím, že nic nebrání tomu, aby pan poslanec Bendl byl první, kdo to přednese, a vy jste byla u toho v okamžiku jako řídící schůze a spolu vytvoříte nový precedens. Děkuji. (Potlesk - smích poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já tedy nechám hlasovat o vaší námitce k mému řízení schůze, je-li tomu tak, jestli na tom trváte... Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám pocit, že buď se neslyšíme, nebo si nerozumíme. Vy jste řekla, že se to zatím nikdy nestalo. Nemám důvod této informaci nevěřit, nejsem tady tak dlouho. A pokud mě někdo označuje za matadora, tak jsem tady přibližně čtyři roky a určitě jsou tady kolegyně a kolegové, kteří jsou zkušenější a jsou v Poslanecké sněmovně déle než já.

    Já jsem ten souboj absolvoval několikrát, že něco bylo poprvé. Také jsme před třemi lety zavedli poprvé, že vidíme, kdo je přihlášen do rozpravy. Do té doby to tady nikdy nebylo. A bylo to poprvé, a když jsem to poprvé navrhl, tak se říkalo, to ne, to není politická vůle apod.

    Bohužel jsem neprosadil, a to bylo naposledy, že se každý den podepisujeme zbytečně do papírů, které tady leží, přitom tady hlasujeme a všichni vědí, jestli jsme u hlasování byli, nebo nebyli. Ale tam u stolku máme zaměstnance, máme tam každý den listinu a chodíme se tam podepisovat. Když jsem navrhoval zrušení, tak argument byl: No to nemůžeme zrušit, protože se to děje vždycky.

    Já tedy nevím, jestli nemůžeme občas něco změnit, když to má hlavu a patu.

    Já jsem chtěl slyšet, který paragraf či která věta zakazuje. Ne jestli se to už použilo, nebo se to už stalo. Já si také nepamatuji, že by se to stalo, takže já nerozporuji tyto informace. Ale chtěl bych slyšet od legislativy - neříkám, že to musíte říkat vy - proč to nejde. Který paragraf a která věta říká, že poslanec nemůže podat návrh usnesení u písemných interpelací, a ne informaci, že se to ještě nestalo, to jsme ve shodě.

    A v případě, že dostanu ten argument, tak se podívám do jednacího řádu a v případě, že to bude v pořádku, uznám to. A pokud budu mít pocit jiný, pak dám námitku proti tomu, jak řídíte schůzi. To není námitka proti řízení schůze, ale proti tomu, že nechcete umožnit panu poslanci Bendlovi uplatnit svoje ústavní právo, podat návrh na usnesení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já jen dodržuji jednací řád.

    Nyní tedy přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k interpelaci paní Jitky Chalánkové. Zahajuji o tomto hlasování... (Hlasy z pléna: Pan poslanec Stanjura vznesl námitku.) Pan Stanjura, pan poslanec, námitku nevznesl... (Žádost z pléna na odhlášení.)

    Ano, všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými kartičkami.

    Prosím, paní poslankyně Chalánková.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Vzhledem k tomu, že je 11 hodin, tak se domnívám, že tento bod by se měl projednávat na další schůzi. (Potlesk zprava.) ***

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi přednést návrh zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Vláda předkládá Parlamentu České republiky k projednání a schválení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o stručnou dílčí novelu zákona o dráhách zaměřenou výlučně na implementaci práva Evropské unie.

    Předložený návrh zákona představuje poslední nápravné opatření reagující na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C555/10. Tímto rozsudkem Soudní dvůr rozhodl, že Česká republika ve čtyřech oblastech neprovedla řádně implementaci směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a vydávání osvědčení o bezpečnosti. Nápravná opatření reagující na tento rozsudek byla ve třech oblastech nelegislativní a byla již přijata a projednána s Evropskou komisí.

    Ve vztahu k poslední oblasti Soudní dvůr konstatoval, že rozhodování Drážního úřadu coby regulačního subjektu podle článku 30 směrnice 2001/14, to je zejména oblast přidělování kapacity dopravní cesty, její užívání a sjednávání ceny za její užití, může být přezkoumatelné pouze soudem a tomuto přezkumu nesmí předcházet správní přezkum, to je podle zákona o dráhách odvolání k Ministerstvu dopravy. Předložený návrh novely zákona o dráhách na tento požadavek reaguje a u vybraných řízení vedených Drážním úřadem vylučuje správní přezkum prováděný Ministerstvem dopravy. Rozhodnutí Drážního úřadu v těchto věcech budou tedy napadnutelná pouze soudní žalobou.

    Z hlediska věcného jsou do výše popsaného mechanismu zahrnuta řízení týkající se obsahu prohlášení o dráze, přidělování kapacity dopravní cesty, sporů při uzavírání smluv mezi provozovatelem dráhy a dopravcem o provozování drážní dopravy a dále řízení o dočasném omezení a zastavení drážní dopravy. Dále jsou zahrnuty vybrané delikty v naprosté většině vlastníka nebo provozovatele dráhy, které souvisí s porušením povinností při přidělování kapacity a omezování nebo zastavování drážní dopravy. V rozhodnutí o uložení sankce byl žalobě proti tomuto rozhodnutí přiznán odkladný účinek přímo ze zákona vzhledem k tomu, že sankční řízení má vždy jen jednoho účastníka a uložení sankce může mít potenciálně velké dopady. U ostatních řízení byl odkladný účinek žaloby ponechán standardně na žádosti některého z účastníků a rozhodnutí soudu, který zváží dopady takového kroku na všechny zúčastněné.

    Návrh dále obsahuje přechodné ustanovení, podle kterého se již zahájená řízení dokončí podle stávající právní úpravy, a to z důvodu právní jistoty účastníků.

    Co se praktické stránky dopadů návrhu na správní řízení vydané Drážním úřadem týče, pak reálný dopad bude mít návrh zejména v oblasti sporů mezi dopravci a provozovateli infrastruktury při přidělování a užívání drážní infrastruktury. V roce 2013 bylo v této oblasti podáno osm odvolání k Ministerstvu dopravy. S ohledem na zkušenosti z minulých let zároveň platí, že i rozhodnutí Ministerstva dopravy o odvolání jsou pravidelně napadána žalobou a účastníci řízení tedy standardně již dnes využívají všechny možnosti přezkumu včetně soudů. Navržený model vypuštění správního přezkumu prvoinstančního rozhodnutí Drážního úřadu prostřednictvím odvolání by tedy neměl mít za následek významný nárůst žalob a možné přetížení soudů. V ostatních případech vybraných řízení buď rozhodnutí Drážního úřadu nejsou napadána odvoláním, omezení a zastavení drážní dopravy například, nebo jsou vydávána zcela sporadicky. Ve většině případů se jedná o sankce.

    Je rovněž třeba říci, že navržené řešení představuje především pokud možno rychlou reakci na rozsudek Soudního dvora a zohledňuje stávající organizaci státní správy v oblasti drážní dopravy, materiální možnosti jednotlivých úřadů. Jedná se ovšem pouze o řešení dočasné, a to do doby provedení transpozice evropské směrnice 2012 v příštím roce. Tato transpozice bude provedena rozsáhlou novelou zákona o dráhách, ve které budou mimo jiné koncepčně zcela nově vymezeny postavení, činnosti a pravomoci regulačního subjektu v návaznosti na novou úpravu této směrnice číslo 2012.

    Návrh byl vedle meziresortního připomínkového řízení rovněž pracovně projednán a odsouhlasen zástupci Evropské komise. V případě, že návrh nebude v blízké době přijat, popřípadě bude přijat v podobě neodpovídající požadavkům Evropské komise, je zde zcela velké riziko, že Evropská komise podá proti České republice žalobu na uvalení finančních sankcí. Vzhledem k této hrozbě si dovolím navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas v prvním čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. S přednostním právem prosím k řečnickému pultíku pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jménem dvou poslaneckých klubů, TOP 09 a ODS, vznáším veto na projednávání v režimu § 90.

    A v této souvislosti mi dovolte, abych už velice intenzivně vyzval i vedení Sněmovny a ministry, aby přestali zneužívat tento paragraf. Teď to neplatí na ministra dopravy, ale na všechny. To, co se tady děje - prosím, abyste se všichni seznámili s tím, pro jaký účel je zrychlené projednávání využíváno, nebo pro jaký účel je určeno. To za prvé.

    Za druhé prosím, aby tady skončila argumentace, že Evropská unie něco. Evropská unie nikdy nepřistoupila k sankcím, pokud daná záležitost je řešena v legislativním procesu dané země. Tak prosím, ať už ministerští úředníci, kteří to píší ministrům do důvodových zpráv, s tím konečně přestanou.

    Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji vaše veto a budeme pokračovat podle standardního scénáře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, když jsem se seznamoval s obsahem tisku 201, tak jsem logicky vycházel z důvodové zprávy, kterou jste měli k tomuto tisku předloženou i vy. Bylo vcelku zřejmé to, co zde podrobně vysvětlil pan ministr, že je potřebné respektovat rozhodnutí evropského soudu, který reagoval na žalobu Evropské komise, která našla v našich ukotvených postupech v legislativě porušení unijní směrnice a unijního práva ve čtyřech bodech. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. S faktickou poznámkou pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, nepůjdu přímo k zákonu, ale musím zareagovat na vystoupení pana kolegy Laudáta a chci si ověřit jednu skutečnost. Tady už je asi potřetí apelováno na to, aby nebyly zákony navrhovány k přijetí v prvním čtení. Že je to hanebná praktika, která by být neměla. A v jiném jednání Sněmovny jsem tady zaslechl, že minulá vláda předkládala zákony v 60 procentech a navrhovala je ke schválení v prvním čtení. Chtěl bych se ujistit, jestli to tak bylo, anebo nebylo. Protože pakliže to tak bylo, tak mi to připadá opravdu obskurní. Děkuji. Jenom si chci ověřit informaci.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím - já se omlouvám, pane Laudáte, ale pan Stanjura se hlásil jako první s faktickou, potom jste byl vy. Prosím pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom odpověď na tu otázku. Nevedl jsem si takové absurdní číslo 60 procent. Nevím, kdo ho řekl. Vymyšlené číslo. Můžeme to spočítat, můžete si to spočítat sám. Všechny návrhy zákonů jsou na webu. Jenom v minulém volebním období. Můžeme klidně požádat aparát Sněmovny, pokud zadá vedení Sněmovny, aby to spočítalo, ale to číslo je vymyšlené, absurdní. Já jsem tady jako ministr nepředložil jediný návrh zákona v devadesátce a mnozí moji kolegové také ne. Nevím, kolik to je, ale určitě to nebylo 5 z 12 na schůzi jako u této schůze. Ale jestli chcete, já to klidně odpracuju a zítra vám řeknu číslo, kolik to přesně bylo. Jsou to jasná fakta. Nemusíme se potom přesvědčovat, kdo má, nebo nemá pravdu, ale 60 procent je vyloučeno, aniž bych to dopředu počítal.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Ona se rozmohla nějaká nová praxe. Ráno jsem slyšel od pana místopředsedy vlády, že předchozí ministři financí chodili na rozpočtový výbor jednou za rok. Teď tady slyšíme, že 60 procent. Prosím vás, přestaňte vykládat tyto nehoráznosti. Jestli chtěl někdo jít do politiky, taky se možná měl na ten parlament občas podívat a ne jenom číst nějaké plky v nějakých novinách. Absolutně to neodpovídá. Vy jste podle mého už dneska trumfli v režimu devadesátek, vy jste už trumfli to, co se pokoušíte procpat prvním čtením, protože skutečně to bylo tady zcela výjimečně. Já si vzpomínám možná na dva tři případy, a možná ani to ne. Ale jinak prosím - ne, ne, ne, to je falešná informace.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Hájka a připraví se pan poslanec Plzák s faktickou. Stahuje. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já samozřejmě jsem se díval na minulou Sněmovnu. Já mám takovou představu, že tady se někdy hraje to... Nevím, jestli kolega Laudát byl na vojně, nebo ne. Na vojně byli bažanti podrobeni šikaně. A když šli do druhého roku, tak zase tu šikanu dělali mladým. Ptal jsem se: proč tu šikanu děláte? No proto, že takhle to bylo zažité.

    Tady jsou pamětníci, kteří v uvozovkách pamatují, a já to nazvu šikanou, tenkrát opozice, která, mně se to taky osobně nelíbilo, která tady prováděla různé obstrukce atd. Samozřejmě tenkrát vláda u moci, pokud si pamatuji, reagovala na tu situaci tak, že vyhlásila stav legislativní nouze a vedly se dlouhé, dlouhé debaty.

    Já bych měl k této debatě jenom takovýto návrh, protože si myslím, že jsme tady rozumní lidé. To znamená, já předpokládám, že podle toho § 90 odst. 2 by opravdu mohly procházet věci, které jsou jasné, které si myslím, že jsou věcné, argumentačně nevyžadují další, druhé, resp. první, druhé, projít všemi třemi čteními. To znamená opravdu, bavme se o tom, skutečně to, co má racionální podklad, anebo potom to bereme en bloc, že jakýkoli zákon, který se navrhuje podle § 90 odst. 2, zrušíme. To se mi opravdu nelíbí a doporučoval bych, zkusme se racionálně pobavit o tom, zdali existuje možnost projednávat, pokud to má racionální důvod. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Přece jenom musím zareagovat na pana kolegu Hájka. Za prvé, na vojně jsem byl, protože jsem byl vychován tak, že vyhýbat se vojenské službě vlasti je nemravné, to ze prvé.

    Za druhé, šikana. Vás nikdo nešikanuje, ale prosím, vy jste poslanci demokratické země, demokratického parlamentu, tak se laskavě naučte demokratické jednání, demokratické grify. Tady vás nikdo nešikanuje. A pokud pan kolega Hájek tady říká "přece se rozumně dohodneme", zatím co vím, tak urážky, nadávky a mediální kampaň, váš pan předseda ještě nepochopil, že už skončila, zase opětovně to ráno předvedl na rozpočtovém výboru, pokračuje dál. Ale tady už se má pracovat.

    Pokud se týká toho, že jsou to přece jasné návrhy, řadu zákonů, které jste tlačili prvním čtením v § 90, tak potom vidíte ty hromady pozměňovacích návrhů. To znamená, že vy byste tento, s prominutím, šrot, který vám dávají úmyslně úředníci ministerstev, nebo podsouvají ministrům, tak vy byste ho posílali do Senátu a potom do realizace? To snad ne. Tady nikdo nechce nic po vás. Vy máte právo, ještě vám vyhovujeme ve zkracování lhůt, ale prosím, nezneužívejte tyto paragrafy. Ministři mají pracovat kvalitně, a jejich instituce, nikoli rychle. Já bych přivítal kvalitu před rychlostí. To, co se tady snažíte protlačit, to opravdu jenom způsobí chaos, nejasno, pokud by to prošlo dalšími stupni. Prosím, vy jste řekli, že budete makat. Zatím tady předvádíte naprostý šrot.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k řečnickému pultíku pana poslance Kalouska. Jen se zeptám, jestli faktická, nebo přednostní právo. (Přednostní právo, ale možná mi budou stačit dvě minuty.) Dobře. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové. Já bych k tomu rád podotkl, ona je to také trochu otázka stylu. Zeptejte se pana premiéra, on vám potvrdí má následující slova.

    Když jsem byl členem vlády, samozřejmě jsem také občas, nebylo to v 60 procentech, to opravdu ne, ale také někdy výjimečně jsem chtěl Poslaneckou sněmovnu požádat o režim zrychleného projednávání. Když jsem to udělal a vláda to odsouhlasila, tak ještě předtím, než začala Poslanecká sněmovna, ještě předtím, než se sešly kluby k projednávání programu, jsem si musel udělat čas a musel jsem navštívit předsedy opozičních klubů, požádat je o schůzku a vysvětlit jim, proč je to tak důležité, vysvětlit jim, že to není politicky nebezpečné, prostě se s nimi dohodnout, že mi to vetovat nebudou, což se mi často podařilo. I pan předseda Sobotka byl někdy ochoten nevetovat § 90. Někdy se mi to podařilo, někdy ne. Ale když jsem to neudělal, tak jsem musel automaticky počítat s tím, že mi to zamáznou. Protože proč by mi to měli pouštět? ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž končím obecnou rozpravu a táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Je tomu tak. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych rekapituloval diskusi. Je tedy paradoxní, že vystupovali čtyři kolegové ve vystoupeních a dva s technickými připomínkami, ale ani jedna nesouvisela s meritem věci, kterou projednáváme, to znamená s tiskem 201, ale s jednacím řádem a způsobem jednání jednotlivých legislativních návrhů.

    Jinak mi dovolte, abych ještě na základě dohody s panem ministrem navrhl Sněmovně na základě toho, co proběhlo, veto na projednání podle devadesátky, navrhl zkrácení lhůty na projednání ve výborech na pět dnů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Závěrečné slovo pana ministra. (Hlásí se Miroslav Kalousek.) Přednostní právo, nebo faktická? (Přednostní právo.) Tak prosím s přednostním právem.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Abyste věděli, že jsme rozumní a vstřícní, zkusme se navzájem pochopit a třeba některé věci budou procházet.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k řečnickému pultíku pana ministra se závěrečným slovem.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já skutečně vítám vyjádření pana předsedy poslaneckého klubu Kalouska, že budeme spolu jednat a budeme se snažit hledat cestu, jak problémy, které v dnešním právním řádu máme a které vyplynuly ať už z rozpuštění Poslanecké sněmovny v minulém období předčasnými volbami, anebo z jakýchkoliv jiných, a nechci tady sahat do svědomí, kdo co měl udělat.

    Já jsem samozřejmě připravený pro jakoukoliv diskusi. Já jsem jenom chtěl přednést návrh v prvním čtení z toho důvodu, abychom zabránili případným sankcím a vylepšili pověst České republiky v Evropské unii. A myslím si, že transpozice směrnic Evropské unie do českého právního řádu není šrot.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru, ptám se, zda má ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru? Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 55, do kterého je přihlášeno 150 poslanců, kdy pro je 122, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty projednávání ve výborech na pět dní.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 56, do kterého je přihlášeno 151 poslanců, kdy pro je 123, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Tento návrh byl tedy přikázán k projednání hospodářskému výboru a doba projednávání ve výborech byla zkrácena na pět dní. Tímto projednávání tohoto bodu končím.

    A nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodaj výboru pro evropské záležitosti poslanec Lubomír Toufar. Táži se, zda paní ministryně má zájem o vystoupení, nebo počká potom do rozpravy. (Ministryně: Do rozpravy.) Dobrá. A táži se zpravodaje výboru, zda má zájem nyní vystoupit, nebo se přihlásí v rozpravě. (Zpravodaj: V rozpravě.) Dobrá.

    Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno ve čtvrtek 15. května na 8. schůzi Poslanecké sněmovny do doby přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Připomínám, že vláda předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i písmena f) jednacího řádu Poslanecké sněmovny bez zbytečného odkladu tak, aby umožnila jeho včasné projednání. Předseda Poslanecké sněmovny přikázal svým rozhodnutím číslo 15 ze dne 2. dubna 2014 tento návrh k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanovil mu k tomu lhůtu do 29. dubna 2014. Výbor návrh projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 162-E/1.

    Rozprava na 8. schůzi Poslanecké sněmovny nebyla ukončena. Budeme tedy v rozpravě pokračovat. O slovo se přihlásila paní ministryně, poté pan zpravodaj a poté pan poslanec Stanjura. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já v podstatě jenom stručně řeknu, že se jedná o formální schválení institutu, který již existuje. Jedná se o takzvaný Tripartitní sociální summit, což je orgán, který už funguje. Jedná se zejména o dialog mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů na evropské úrovni a zároveň mezi Komisí a Radou. Proč je toto rozhodnutí předkládáno Poslanecké sněmovně, vyplývá, jak už bylo přečteno, z jednacího řádu Poslanecké sněmovny a jedná se o záležitost víceméně technickou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k řečnickému pultíku pana poslance Toufara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Lubomír Toufar: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych tady chtěl reagovat na připomínky kolegy Stanjury, který v rozpravě na minulé schůzi v podstatě měl dotaz, proč Česká republika měla výhradu k tomuto bodu. Chtěl bych říct, že v podstatě bez souhlasu této Sněmovny se nemůže přihlásit k těm 24 státům, jak tomu bylo na půdě Evropské unie.

    Další dotaz byl, zda se někdo zúčastnil a co se projednávalo. K tomu bych chtěl říci, že v podstatě je dáno, kdo je účastníkem této trojstranné schůzky, čili mohu konstatovat, že za Českou republiku se jednání nikdo nezúčastnil.

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jsem tedy velmi zklamán vystoupením paní ministryně. Vzpomeňme si, jak to bylo na minulé schůzi. Seděl tady tehdy univerzální ministr, ve skutečnosti ministr životního prostředí.

    Já jsem položil ne dva, ale čtyři konkrétní dotazy. Očekával jsem, že... (Ministryně protestuje ze svého místa u stolku zpravodajů.) Vy už jste ale vystoupila, paní ministryně, v rozpravě. Takže jsem očekával, že ve svém úvodním vystoupení odpovíte, a už bych za ten mikrofon nemusel chodit. Ta odpověď, kterou se za vás pokusil zprostředkovat pan zpravodaj... Já jsem se ptal, na dva roky, kdo tam byl, jaké byly závěry, jak je použijeme, k čemu je to vlastně dobré a proč máme výhradu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Paní ministryně Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážená paní předsedající, poslankyně a poslanci, já tedy budu reagovat podrobně na ty otázky kolegy Stanjury, pana poslance Stanjury. Ta parlamentní výhrada, kterou uplatňuje Česká republika, to je formální záležitost. Opět se právě vrátíme k tomu, že my to takto máme prostě předepsáno v jednacím řádu Sněmovny. Není to výhrada k obsahu té záležitosti.

    Co se týče české účasti, tak to, jak je to tam nastaveno - kde vlastně zástupci za Evropskou radu jsou vždycky země, která v tu chvíli předsedá, plus zástupci ze zemí ze dvou dalších následujících předsednictví. To nám tedy říká, že za Českou republiku jsme se zúčastnili naposled v roce 2009. Jinak ty summity probíhají vždy před jarním a podzimním zasedáním Evropské rady. A jak jsem zase uvedla, tam jsou zástupci těch evropských svazů jak na straně zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Ale pokud to je nutné, nebo možné, tak se mohou samozřejmě účastnit i ti čeští zástupci těchto svazů.

    Jinak bych vás taky chtěla informovat, že Senát Parlamentu ČR již vyjádřil svůj souhlas na schůzi konané dne 23. dubna letošního roku.

    Tento orgán, co se týče těch výsledků jednání, tak má doporučující charakter, shromažďuje podněty a dává je dalším orgánům Evropské unie. V podstatě je to evropská tripartita.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To se tedy úředníci moc nepředvedli v té odpovědi. Je to takové, jaké to je. Byli jsme tam naposled v roce 2009. Já jsem tedy pochopil, že to je úplně k ničemu, kdybych měl vycházet z toho, co jste dneska řekla. Jezdí tam někdo za Evropu, za zaměstnavatele. Tak dobře. O čem jsme tam jednali v roce 2009, když jsme předsedali Evropské unii, aspoň to by nám mohli říct úředníci MPSV, abychom věděli, jestli to má smysl. Informace, že to ratifikoval, nebo schválil Senát... Včera jsme zrovna odkládali smlouvu česko-slovenskou, která v Senátu už dávno prošla, a bylo to bez problémů, řekli jsme, že k tomu potřebujeme čas, další informace, projednávání té smlouvy jsme včera přerušili, vrátíme se k ní nejdříve na příští schůzi. A nic se nestalo.

    To není výtka vůči paní ministryni, ale obecně. Myslím si, že jsme jako stát možná i pod tlakem toho Bruselu účastni mnoha mezinárodních, mezistátních, bilaterálních, multilaterálních summitů, jednání, a ten efekt je velmi sporný. A ten dotaz směřoval k tomu, jestli to není jeden z těchto případů. Já bych mohl jmenovat třeba z Ministerstva dopravy tu federaci, kde je oficiálním jazykem - myslím, že na to doplatil generální ředitel Českých drah, který teď jezdil s tím odznakem Severní Koreje, ale je to důsledek toho, že jsme v takové nějaké obskurní mezinárodní organizaci nevím kolik let, určitě ještě z dob komunismu, pořád tam platíme, úřední řečí tam je buď ruština, nebo čínština, nebo něco takového.

    Pokud jsou to zbytečné věci, tak se tím vůbec nezabývejme. Pokud tam jsou nějaké konkrétní věci, a chtěl jsem je slyšet, tak jsem se nic nedozvěděl. Kromě toho, že se toho nezúčastňujeme, protože nemůžeme, respektive můžeme v mimořádných případech, jestli jsem dobře pochopil. Tak asi nás to moc nezajímá. Možná že si vy nebo někdo za vládu plánuje, že se toho zúčastní letos. Na jaře to už nestihneme, jestli se to koná dvakrát ročně - tak na podzim. Vím, že nejsme ani předsedající země ani v příštích dvoupůlrocích nebudeme předsedající země, ale ta účast vyloučena není. Případně platí totéž pravidlo i pro ty zaměstnanecké svazy? Někdo z českých zaměstnaneckých svazů nebo někdo z českých odborových svazů se toho účastní, nebo také naposled v roce 2009? A teď si řekněme, pokud tam nemůžeme, jestli nás pravidelně informují předsedající země. To znamená, jestli to už proběhlo letos, pravděpodobně ano, jak jste říkala, před jarním zasedáním, jestli máme k dispozici jako Česká republika výsledky jarního zasedání. Vy jste tak hezky to řekla, ať to nespletu - evropský sociální summit? Tripartitní summit. To zní tak jako opravdu že je to důležitá věc, tak jestli nám někdo řekl, o čem se tam jednalo, jaká jsou ta doporučení, oni nic rozhodnout nemohou, oni jenom doporučují, a jak s těmi doporučeními naložíme v České republice apod. Pokud je to opravdu bezvýznamné, tak se tím nezabývejme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, skutečně jedná se o technickou záležitost, kdy každý členský stát, nebo možná většina států má nějakou tripartitu, na evropské úrovni se tato tripartita schází také, jmenuje se to trošku jinak. A protože Lisabonská smlouva, která platí a která platí i pro Českou republiku, přinesla některé změny v procedurách, tak tato smlouva má jenom napasovat ty změny, řekněme, na ten legislativní rámec, podle kterého se jedná.

    Z logiky věc vyplývá, že pokud se této schůzky účastní předsedající země a další dvě země, které budou předsedat v následujícím období, tak si můžeme říct, kdy se za radu této schůzky bude účastnit Česká republika. Dále jsou tam zástupci Komise. Komise zastupuje Evropskou unii jako celek, nikoli jednotlivé státy, čili v tomto případě nemůžeme mluvit, i kdyby tam byl český eurokomisař, o zástupci České republiky.

    Co se týče sociálních partnerů, tak ti mají své asociace celoevropské, ale nezastupují stát, ale tyto asociace, jestli to jsou zástupci zaměstnanců či zaměstnavatelů z Finska, Švédska, Velké Británie nebo České republiky - samozřejmě vláda České republiky může zjišťovat, a možná by měla, jestli i zástupci České republiky se v této třetí skupině účastní, ale já předpokládám, že oni tam zastupují profesně své svazy, nikoli jednotlivé členské země, ze kterých tito delegáti pocházejí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se paní ministryně nebo pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak, tudíž budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení:

    "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o trojstranné sociální vrcholné schůzce pro růst a zaměstnanost."

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 57, do kterého je přihlášeno 153 poslanců, z čehož je pro 79, proti 2. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Tímto projednávání tohoto bodu končím.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu č. 50, což je

    Prosím, aby se slova ujal ministr kultury Daniel Herman. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, jak jsem vás zde již informoval při svém vystoupení v rámci prvního čtení, v červnu roku 2012 byla na diplomatické konferenci v Pekingu přijata mezinárodní smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi.

    Přijetí pekingské smlouvy představuje důležitý milník k překlenutí mezery v mezinárodním systému práv duševního vlastnictví. Umožní hercům a dalším výkonným umělcům i v mezinárodním měřítku podílet se s výrobci zvukově obrazových záznamů, tedy zejména s filmovými producenty, na příjmech generovaných z užití filmů, v nichž účinkují. Zaručí jim rovněž ochranu jejich osobnostních práv.

    Smlouva je plně v souladu s naším právním řádem a závazky z ní plynoucí nevyžadují žádné změny ani doplnění naší stávající autorskoprávní úpravy.

    Vláda vyslovila se sjednáním této mezinárodní smlouvy souhlas a doporučila prezidentu republiky, aby smlouvu po jejím podpisu a vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky ratifikoval. Smlouva byla za Českou republiku podepsána s výhradou ratifikace 29. dubna 2013.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si za předkladatele navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s ratifikací pekingské smlouvy souhlas. Děkuji za vaši pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Roma Kostřicu, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 74/1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se domnívám, že pan ministr dostatečně odůvodnil tento návrh, a myslím, že je zapotřebí zdůraznit, že zahraniční výbor doporučuje, aby tento návrh zákona byl dán k dalšímu čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku... (Nikdo se nehlásí.) Tudíž obecnou rozpravu končím a táži se pana ministra či pana zpravodaje, zda mají zájem... Nemají zájem o závěrečná slova.

    Tudíž budeme hlasovat o tomto návrhu: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Pekingské smlouvy o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, podepsané v Ženevě dne 29. dubna 2013."

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 58, kdy pro je 97 poslanců (ze 151 přihlášených), proti žádný. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Tímto projednávání bodu číslo 50 končím.

    Přistupujeme k projednávání bodu číslo

    Prosím, aby se slova ujala ministryně spravedlnosti Helena Válková.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh jsem nedávno také obhajovala a představovala nejenom zde, ale na půdě Senátu. Čili dovolte mi, abych upozornila, že všechny následující tři návrhy budou identické věcně i formálně a budou se lišit pouze tím, že v tom prvním případě - musíme hlasovat samozřejmě samostatně - jde o Dohodu mezi Českou republikou a, jak zde bylo řečeno, Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky, čili samozřejmě ne Čínskou lidovou republikou, o předávání osob hledaných pro trestní řízení, která byla podepsaná v Hongkongu 4. března 2013.

    Zatím žádná taková dvoustranná smlouva nebyla uzavřena. Rozšíříme tím smluvní základ pro tuto oblast. Je to velmi ve prospěch České republiky. Je zde zajištěn daleko lepší, plynulejší a rychlejší způsob předávání osob, které jsou podezřelé, že se dopustily trestného činu. V souladu s článkem 3 odst. 2 předmětné dohody bude vždy učiněno oznámení. V něm bude uveden seznam trestných činů, pro které může být předání povoleno podle práva České republiky. Vždycky je zde podmínka, že se musí jednat o trestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody nebo jinou formu zbavení osobní svobody nejméně na jeden rok, čili žádné úplné bagatelky. Pokud to právo obou zemí připouští.

    Dohoda o předávání osob umožňuje odmítnutí vydání vlastních státních příslušníků, takže se nemusíme obávat nějakých vydávání českých státních občanů do Hongkongu. Samozřejmě pokud by Hongkong neposkytl dostatečné ujištění o tom, že v případě vydání nebude uložen trest smrti nebo nebude vykonán, tak může Česká republika vydání této osoby odmítnout - a měla by ho odmítnout. Uvedená dohoda umožňuje s vydávanou osobou předat i věci, které mohou sloužit jako důkaz v trestním řízení, event. byly získány v souvislosti se spáchanou nebo vyšetřovanou trestnou činností.

    Dohoda o předávání osob hledaných pro trestní řízení je moderní mezinárodní smlouvou. Kromě všech těch standardních opatření a požadavků splňuje i zásadu speciality. Umožňuje předběžnou vazbu, umožňuje vyžádat si další dodatkové informace. Působnost je dána Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem vnitra, eskorty bude provádět do České republiky podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Policie České republiky. Hrazeno to bude z finančních nároků z kapitol obou ministerstev, ale máme je rozpočtovány, čili to nebude znamenat nějaký zvýšený nárok na státní rozpočet.

    Děkuji vám za pozornost a prosím o laskavé pozitivní posouzení tohoto návrhu veskrze prospěšné dohody.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. A nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance René Čípa, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 102/1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, zahraniční výbor na své 9. schůzi předmětnou dohodu projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání osob hledaných pro trestní řízení (Hongkong, 4. 3. 2013)." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám rozpravu. V tento moment do ní neeviduji nikoho, kdo by byl přihlášen. Je tomu tak. V tom případě ukončuji rozpravu. Mám zde žádost na odhlášení, takže všechny vás odhlásím a požádám vás, kolegyně a kolegové, o opětovné přihlášení do systému. Děkuji vám.

    Nyní přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Navržené usnesení je, že Poslanecká smlouva dává souhlas k ratifikaci.

    Já zahajuji hlasování a táži se vás, kdo je pro takto navržené usnesení, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 59. Přítomných poslanců je 108, pro jich bylo 106, proti nebyl žádný. Takže s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Tím končím projednávání bodu 51. ***

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je to další ze tří dohod mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong, nyní o vzájemné právní pomoci v trestních věcech, podepsaná 4. března 2013, zahraničním výborem projednána 15. dubna 2014. Ratifikace doporučena.

    Obdobně jako předchozí dohoda obsahuje poměrně rozsáhlý výčet všech možností i důvodů pro odmítnutí vyřízení takové žádosti. Nechybí zde ani odstavec, který upravuje hrozbu uložení nebo výkonu trestu smrti. Ani v této oblasti není zatím žádná dohoda uzavřena - dvoustranná smlouva. Takže sjednáním této dohody se významně rozšíří smluvní základ pro obě země a i v tomto ohledu dojde k lepšímu vzájemnému styku v trestních věcech. Je to samozřejmě konformní s naším novým zákonem o mezinárodní justiční spolupráci.

    Provádění této dohody bude v gesci Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra stejně jako ta předchozí smlouva. Bude to hrazeno z rozpočtů, které jsou plánovány. Nebude to znamenat nějaký zvýšený nárok na rozpočty obou ministerstev, vnitra a spravedlnosti. Prosím vás proto o posouzení i této dohody příznivě, stejně jako u předcházející. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Heleně Válkové. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance René Čípa, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 103/1. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, i tuto dohodu projednal zahraniční výbor na své 9. schůzi dne 15. dubna a rovněž doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení ve znění: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (Hongkong ze dne 4. 3. 2013)". Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím. Proto končím rozpravu.

    Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení, které jste slyšeli od zpravodaje.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 60, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 60. Z přítomných 113 pro 102, proti nikdo. Návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodaji a končím bod 52.

    Budeme pokračovat bodem

    Paní ministryně spravedlnosti se ujme slova z pověření vlády. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zatímco v prvních dvou případech se jednalo o dohody o právní pomoci v trestních věcech a vydávání hledaných osob pro účely trestního řízení, v tomto třetím případě jde již o osoby odsouzené, čili tady by Česká republika měla mít největší zájem na tom, když už byl konstatován pravomocný rozsudek o vině a trestu, tyto osoby vydat. Proto platí úplně to stejné zdůvodnění jak v předcházejících dvou dohodách s tím rozdílem, že v tomto případě jde již o osoby odsouzené pro trestné činy pravomocným rozsudkem. Samozřejmě nelze vydávat české státní občany, stejně jako v předcházejících případech.

    To, čím se tato dohoda odlišuje od dvou předcházejících dohod, je i to, že nemusíme chápat vydáváním odsouzených osob pouze ty, kterým bylo uloženo nepodmíněné odnětí trestu svobody, to znamená v podstatě výkon trestu odnětí svobody, vězení, ale i ty, které byly odsouzeny k ústavním formám ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, to znamená pachatelé, kteří nejsou příčetní, ale přesto jsou nebezpeční, jejich pobyt na svobodě je nebezpečný a je třeba, aby byli uzavřeni v detenčních střediscích. I takové osoby lze podle této dohody vydat k výkonu takového opatření do Hongkongu. Samozřejmě zde platí standard - zákaz hrozby trestu smrti. Potom kromě dalšího dohoda obsahuje i ustanovení o mladistvém, kdy je možné na předávanou osobu pohlížet jako na mladistvého, čili bez ohledu na skutečnost, zda byl jako mladistvý odsouzen v předávající zemi. Řídí se to i podle režimu přijímající země. Provádění dohody zde již vyžaduje pomoc v komunikaci prostřednictvím národní ústředny Interpolu kromě Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra a bude spojeno s finančními nároky na dopravu osob předávaných z Hongkongu do České republiky. To bude zajišťovat Vězeňská služba České republiky. Přesto to nebude z hlediska rozpočtu zúčastněných institucí, u nás tedy Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra, spojeno se zvýšenými finančními nároky, protože se s tím již v rozpočtech příslušných resortů počítá. V souladu s § 132 odst. 2 nového zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních může Česká republika, a bude určitě, tedy budeme na odsouzených požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s jejich převzetím k výkonu trestu do vlasti.

    Děkuji za pozornost a prosím o příznivé posouzení i tohoto vládního návrhu, který je takovou pomyslnou tečkou za trojicí dohod, které by měly vytvořit dobrý právní rámec pro právní pomoc a další související úkony mezi Českou republikou a Hongkongem v oblasti trestní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Heleně Válkové. Žádám znovu zpravodaje zahraničního výboru pana poslance René Čípa, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 104/1. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo. Rovněž tuto poslední dohodu projednal zahraniční výbor na své 9. schůzi dne 15. dubna 2014 a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání odsouzených osob (Hongkong ze dne 4. 3. 2013)." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím. Rozpravu končím.

    Můžeme tedy hlasovat o navrženém usnesení. Učiníme tak v hlasování pořadové číslo 61, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro ratifikaci této dohody. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 61 z přítomných 116 pro 103, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. ***

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, toto je opravdu nejvýznamnější, myslím, smlouva, kterou dnes budete v oblasti trestní posuzovat a případně i schvalovat. A je to navíc smlouva, která již dlouho čeká na tento akt. Konkrétně jde o Protokol o změně a doplnění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z roku 1992. Závěrečný protokol byl podepsán již 29. října 2012 a pouze na naší straně z důvodu politických událostí, které potom probíhaly, ještě nedošlo k tomu, že by byl tento protokol ratifikován.

    Jinak spolupráce v oblasti, o které zde hovořím, mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni. Takže kdybych měla stručně jenom zrekapitulovat: vzájemná pomoc při uplatňování institutu spolupráce v trestních věcech bude poskytována v rozsahu a za podmínek a způsobem stanoveným v příslušných mnohostranných úmluvách, tedy pokud ve smlouvě není stanoveno jinak. Cílem je zjednodušení, uplatnění a doplnění vnitrostátních právních předpisů přijatých zejména za účelem implementace právně závazných aktů Evropské unie. Protokol stanoví obecný přímý princip přímého styku justičních orgánů při poskytování právní pomoci, to je velmi významné. Výjimkou jsou pouze případy předávání trestních řízení, za které příslušný právní řád umožňuje uložit trest odnětí svobody vyšší pěti let. Protokol v tomto směru také stanoví výjimku z obecné zásady speciality při vydávání a předávání osob. A zde bych chtěla zdůraznit, že tento princip není prolomen vůči vlastním občanům a v určitých konkrétních případech, pokud tak rozhodne nezávislý soud. Předávání odsouzených osob rozšiřuje protokol, jejich okruh, tak, že mohou být nyní předány k výkonu trestu odnětí svobody na území druhého smluvního státu i odsouzené osoby, které nejsou sice státními občany druhé smluvní strany, ale mají na jejím území trvalý pobyt. Protokol dále upravuje situace, kdy se přeshraniční sledování vykonává výhradně za využití technických prostředků sledování pohybu bez potřeby pomoci druhé smluvní strany. Stanoví postup a podmínky pro sledování zásilky, získávání důkazů v trestní věci za použití agenta nebo prostřednictvím předstíraného převodu, spolupráci formou společných vyšetřovacích týmů, nebo dokonce i předávání utajovaných skutečností. Jde o precizní stanovení, podrobnou úpravu těchto podmínek.

    Sjednání protokolu je v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky. Rozhodně ještě více prohloubí a zlepší již tak dobrou, jak jsem se o tom zmiňovala, mezinárodní justiční spolupráci se Slovenskou republikou. Je samozřejmě konformní s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu České republiky a s právem Evropské unie.

    Provádění protokolu bude v působnosti Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra. Nepředpokládáme zvýšené výdaje na státní rozpočet a doufáme, že objem poskytované právní pomoci mezi českými a slovenskými justičními orgány bude zhruba srovnatelný. Samozřejmě teď nemůžeme předvídat, jestli protokol povede k většímu zatížení českých justičních orgánů v širším smyslu slova, nebo slovenských. To ukáže až praxe.

    Děkuji vám za pozornost a prosím o posouzení tohoto velmi významného dokumentu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Heleně Válkové a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Václava Zemka, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 110/1. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Paní ministryně podala vcelku obsáhlou informaci a já ji pouze doplním, že zahraniční výbor tento sněmovní tisk projednal na své schůzi 15. dubna a doporučuje Poslanecké sněmovně následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu o změně a doplnění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z 29. října 1992 a jejího Závěrečného protokolu, podepsaného v Uherském Hradišti dne 29. října 2012." Toť vše.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa, není tomu tak. Rozpravu končím.

    Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení, které jsme slyšeli od zpravodaje, a to v hlasování pořadové číslo 62, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 62. Z přítomných 121 poslance pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 55.

    Vidím přihlášku s přednostním právem pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já vím, že pan předseda Hamáček už jednou psal všem předsedům výborů, komisí a ostatních orgánů Sněmovny, aby nesvolávali jednání během jednání Poslanecké sněmovny. Já bych chtěl, aby vedení Sněmovny - my tam nemáme zástupce - opět důrazně o to požádalo. Není normální, aby dnes, v této chvíli, kdy projednáváme smlouvy a další důležité body, zasedala komise k Opencard. Prostě musí si najít jiné dny, ne ty, kdy se jedná v Poslanecké sněmovně. Ráno rozpočťák, dneska hospodářský výbor, tady něco, ty jsou aspoň o přestávkách nebo před nebo po zahájení jednacího dne, i když tak je to málo komfortní pro nás, členy Poslanecké sněmovny. Ale aby přímo v průběhu jednacího dne zasedala, a já bych řekl, docela důležitá komise, to si myslím, že normální není a vedení Sněmovny by mělo zasáhnout. Tady se nemáme na koho vymlouvat, to si děláme sami, my poslanci. Nekomplikuje nám to ani vláda ani ministři ani nikdo jiný, ale takhle by se to prostě dít nemělo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Nemohu jinak než konstatovat to, co jste říkal na úvod svého vystoupení. Že předseda Sněmovny požádal předsedy jednotlivých výborů, předsedy komisí, stálých delegací, aby se vyhnuli tomu, aby byly svolávány v době zasedání Sněmovny schůze jiných orgánů. Ale to si musí podle mého soudu uvědomit zejména ti, kteří řídí jednotlivé orgány Sněmovny, aby nenarušovali chod toho orgánu, který je podstatný. Žel víc než toto konstatování nemohu udělat a apelovat na ty, kteří tak činí, aby tak příště nečinili. Mě samotného to mrzí, že tady není větší přítomnost v sále. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, na jednání naší schůze se předkládá nový protokol k mezinárodní smlouvě, která souvisí s mezinárodním zdaňováním. V tomto konkrétním případě se jedná o protokol k již existující smlouvě o zamezení dvojitého zdanění se Singapurem. V současné době se ve vzájemných daňových vztazích mezi ČR a Singapurem uplatňuje Smlouva mezi vládou ČR a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daně z příjmů, která byla podepsána v Singapuru dne 21. listopadu 1997. Tato smlouva vstoupila v platnost 21. srpna 1998 a byla v ČR publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 224/1998 Sb. Nedílnou součástí této smlouvy je i protokol, který byl podepsán současně.

    ČR má sjednány protokoly k daňovým smlouvám s několika státy a průběžně probíhají jednání o sjednání protokolů s dalšími státy za účelem vyhovění mezinárodním standardům především v oblasti výměny informací. Protokol, který bude tvořit nedílnou součást smlouvy, zcela jistě přispěje k větší právní jistotě a dále především k lepší koordinaci činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů.

    V této souvislosti lze zmínit, že se podařilo sjednat zcela nový text článku Výměna informací, který zajistí její rozšířenou formu ve vztahu k daním všeho druhu a pojmenování. Rovněž pak tento protokol zajistí získávání bankovních informací ze Singapuru a prolamuje koncept domácího zájmu na informaci v Singapuru, což v současné době brání efektivní výměně informací. Doporučuji proto, aby Poslanecká sněmovna PČR vzala v úvahu zmíněné skutečnosti při projednávání daného protokolu ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění a vyslovila souhlas s jeho ratifikací. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Roma Kostřicu, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno Sněmovně jako sněmovní tisk 111/2. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Zahraniční výbor na své 9. schůzi dne 15. dubna tohoto roku se touto problematikou zabýval a jednohlasně se vyjádřil v tom smyslu, že doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a který byl podepsán v Singapuru dne 26. června 2013." Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji zahraničního výboru. Iniciativně tento návrh projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 111/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá. Paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, tímto vládním návrhem se zabýval rozpočtový výbor na svém jednání 9. dubna 2014 a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a který byl podepsán v Singapuru dne 26. června 2013." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce rozpočtového výboru paní poslankyni Miloslavě Vostré a otevírám rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku, a ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Nemyslím si, že je zájem o závěrečná slova. Není.

    Přikročíme tedy k hlasování o navrženém usnesení zahraničního výboru, protože usnesení jak zahraničního, tak rozpočtového výboru jsou shodná.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 63, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro navržené usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 63, z přítomných 120 pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům a končím bod číslo 56.

    Ještě jedna oprava. Pan ministr Zaorálek se omlouvá až do 18 hodin, protože ze zahraniční cesty do 17 nedorazí.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Než požádám pana ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše o to, aby návrh odůvodnil, požádám, aby se připravili pan poslanec Pavel Plzák a paní poslankyně Miloslava Vostrá, kteří jsou zpravodaji uvedeného tisku jednotlivých výborů. Pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, tak jak v předchozím bodě předkládám smluvní dokument upravující mezinárodní zdaňování. V tomto konkrétním případě se jedná o protokol s Ukrajinou k již existující smlouvě o zamezení dvojího zdanění, přičemž je nutno zdůraznit, že z hlediska ČR současná vnitropolitická a mezinárodní situace Ukrajiny nemá vliv na probíhající legislativní proces a ratifikaci protokolu k mezinárodní daňové smlouvě. Protokol byl již projednán a byl dán souhlas k ratifikaci rozpočtovým a zahraničním výborem Poslanecké sněmovny a rovněž Senátem, včetně obou výborů, a to výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

    Ve vzájemných daňových vztazích mezi ČR a Ukrajinou se uplatňuje Smlouva mezi vládou ČR a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku, která byla podepsána v Kyjevě dne 30. června 1997. Smlouva vstoupila v platnost dne 20. dubna 1999 a je v ČR publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 103/1999 Sb.

    Rád bych uvedl, že protokol, který vznikl z iniciativy české strany, plně odráží mezinárodní vývoj a trendy v mezinárodní daňové oblasti, a to zejména v rámci činnosti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Protokol, který bude tvořit nedílnou součást smlouvy o zamezení dvojího zdanění, zcela jistě přispěje jak prostřednictvím zajištění rozšířené výměny daňových informací, tak dalšími úpravami textu k větší právní jistotě a k lepší koordinaci činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů a současně českým daňovým rezidentům zajistí za splnění všech podmínek například bezproblémovou aplikaci metody vynětí v kontextu příjmů pobíraných ze zdrojů na území Ukrajiny z titulu výkonu závislé činnosti.

    Jsem přesvědčen, že uzavřením tohoto protokolu ke smlouvě se dále usnadní podnikání českým subjektům na perspektivním ukrajinském trhu a bude významnou příležitostí pro navázání dalších obchodních vztahů s Ukrajinou. Potřeby rozvíjející se ukrajinské ekonomiky mají velký potenciál. Za perspektivní odvětví lze jmenovat například energetiku, infrastrukturu, zemědělsko-potravinářský komplex, ekologii, strojírenství, metalurgii, chemický průmysl, zdravotnickou techniku, výrobu léků apod. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi za úvodní slovo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán zahraničnímu výboru a rozpočtovému výboru. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 112/1 a /2. Nyní žádám zpravodaje ze zahraničního výboru pana poslance Pavla Plzáka, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jestli si pamatujete, při prvním čtení tohoto protokolu jsem zde vyjádřil pochybnost, zda tehdejší a vlastně i dnešní mezinárodní situace na Krymu může mít nějaký vliv na aplikaci této smlouvy.

    Zahraniční výbor projednal protokol k této smlouvě na své 9. schůzi 15. dubna 2014 za účasti náměstka ministra financí pana doktora Martina Prose. Tam jsme byli ujištěni, že mezinárodní situace kolem Krymu nemá žádný vliv na problematiku dvojího zdanění, že daňový subjekt, který podléhá této smlouvě a následně i tomuto protokolu, buďto prokáže, že danil ať v Ruské federaci, nebo na Ukrajině. A pokud neprokáže, je zdaňován u nás.

    Takže bych přečetl usnesení zahraničního výboru. Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení, že Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a který byl podepsán v Kyjevě dne 21. října 2013.

    Já jsem tehdy ještě doporučil právě, že bych byl rád, kdyby se touto věcí zabýval i rozpočtový výbor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá. Paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, i tímto návrhem se zabýval rozpočtový výbor 9. dubna 2014 na svém jednání a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas s ratifikací Protokolu, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a který byl podepsán v Kyjevě dne 21. října 2013." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Vidím paní poslankyni Němcovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem zaznamenala dílčí odpověď ve zpravodajském slově pana kolegy, zástupce zahraničního výboru. Přesto se chci ujistit vzhledem k tomu, že Krym byl následně anektován, Poslanecká sněmovna přijala také v tomto slova smyslu usnesení, a tak se chci ujistit, že smlouva, kterou tady teď podrobíme hlasování, zda se tedy vztahuje i na území Krymu, nebo se nevztahuje na území Krymu.

    Tady bylo řečeno, že máme tedy obdobnou smlouvu s Ruskem a že zdanění proběhne na Krymu - asi tedy přes Rusko, jestli tomu tak rozumím. Ale v takovém případě bych se já obávala, že tím Česká republika stvrzuje souhlas s touto anexí. A to já myslím, že je v rozporu s usnesením, které přijala Poslanecká sněmovna, i s dosavadními stanovisky jak Ministerstva zahraničních věcí, tak i s výroky ostatních reprezentantů této vlády. Já chci tedy jednoznačné vyjádření od pana ministra, zda tato smlouva tedy bude platná na Krymu, zda to hlasování, které teď proběhne, se bude vztahovat také na území Krymu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Ano. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pokud vím, na praktickou aplikaci to vlastně nemá vliv. V podstatě naše subjekty, které tam podnikají - ta smlouva byla připravovaná dřív, takže já teď nejsem schopen říct, jestli se to aplikuje, nebo ne. Ale pokud Krym se stal ruským, tak pravděpodobně naši podnikatelé, kteří tam podnikají, tak asi vlastně se to bude týkat zdanění Ruska. Já nejsem schopen na to teďka tady zásadně říct, že to tak je. Ta smlouva samozřejmě byla připravována v čase, když ještě Krym byl součástí Ukrajiny. Ale nemyslím si, že z hlediska - Ukrajina má teď nějaké jasné teritorium, Rusko má nějaké jasné teritorium a není to zahraničněpolitická záležitost, ale záležitost daňová.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní závěrečné slovo paní zpravodajky. (Z místa se hlásí další řečník.)

    Já jsem ukončil rozpravu. A je to jenom závěrečné slovo předkladatele. Jestli chcete znovu otevřít rozpravu, je třeba požádat některého z ministrů, protože nyní má závěrečné slovo pan - ano, já tomu rozumím, hovořil ministr. Už jsme se s tím setkali, takže pokud je zájem o otevření rozpravy, mohu dát slovo někomu s přednostním právem a případně si požádá pan předseda klubu ODS o znovuotevření rozpravy, což očekávám. Samozřejmě rád někoho vyzvu z pánů ministrů.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já nepožádám, mám krátký komentář a pak jeden procedurální návrh.

    Ty smlouvy jsou dvoustranné a stanovisko české vlády a českého Parlamentu je jasné. Podle našeho stanoviska Krym není ruský. Doufám, že se nepletu, že se tam shodujeme, že takhle jsme přijali usnesení. A tu aplikační praxi bude dělat Česká republika. Dvojí zdanění. To znamená, jestliže my se rozhodneme, my sami, že případně daně zaplacené na Krymu budeme aplikovat podle česko-ruské smlouvy, tak de facto uznáváme, že Krym je ruský, a ne naopak. Není pravda, jak se tady pan ministr snaží říct, že to to je otázka zahraničněpolitická a není to daní. To se prostě takhle nedá vůbec pochopit a aplikovat. Je to mezistátní smlouva - a u Krymu budeme postupovat podle česko-ruské, nebo podle česko-ukrajinské smlouvy? To přece je zásadní. A podle mě odpověď je velmi jednoduchá a pan ministr by to tady měl říct - podle česko-ukrajinské. Dokud se vláda a Parlament České republiky nerozhodne jinak. Podle mě se zatím rozhodl dobře, my nenavrhujeme žádnou změnu. Předpokládal jsem, že ta odpověď bude velmi jednoduchá a ne takhle vyhýbavá. No tak daně budeme dělat s Ruskem, ale v zahraniční politice to neuznáme, budeme na straně Ukrajiny. To ale není možné. To se možná může dělat v byznyse, že odpovíte tu s tím, tu s tím, ale nedá se to dělat na úrovni státní politiky vůbec v oblasti zahraničních vztahů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní se hlásí pan ministr financí a místopředseda vlády a tím otevře rozpravu.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Chápu, že zase chceme vyvolat nějaký problém. My to podepíšeme s ukrajinskou vládou. Předpokládám, že ukrajinská vláda ví, co je Ukrajina a co není Ukrajina. A my tady přece nerozhodujeme o tom, kam patří Krym a nepatří. Pokud český podnikatel podnikal na Krymu a půjde si na finanční úřad pro papír, tak tam se dozví, co to je. A to je jeho problém. (Tleskají poslanci hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní přihlášky do rozpravy. Nejdříve s přednostním právem zpravodaj, poté paní kolegyně Černochová, poté paní kolegyně Miroslava Němcová, protože je znovu otevřená rozprava. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Četl jsem i tu původní smlouvu a tam prostě určuje, kdo je ten daňový rezident, tedy kdo podléhá režimu dvojího zdanění. A to se řídí podle toho, kde převážně podnikáte, to znamená převážnou dobu z toho roku, a kde je sídlo firmy atd. Takže si myslím, že když ten subjekt přinese potvrzení, že danil ve státě Ukrajina, nejsem ekonom, omlouvám se, tak pro naše finanční úřady to znamená, že u nás zdaňován nebude. Jestli přinese potvrzení ruské, tak pro naše daňové úřady to zase znamená, že zdaňován nebude. Nepolemizuji s tím, jestli je Krym ruský, anebo jestli je ukrajinský. Ale myslím si, že se to této smlouvy netýká. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní paní poslankyně - nechce paní poslankyně Černochová, paní Němcová ano a potom pan kolega Laudát. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já chci polemizovat s tezí, že se to této smlouvy netýká. Bezprostředně se to této smlouvy týká.

    A za druhé velmi silně chci polemizovat s tím, co řekl pan ministr, že to je problém těch podnikatelů - až tam přijedou a začnou podnikat, tak ať si to tam laskavě zjistí. Ne. Čeští podnikatelé mají českou vládu a český Parlament a ten jim má jasně říci, do jakého jdou prostředí a jaké podmínky v tomto prostředí budou mít. Ne že až tam přijdou, tak si to nějak mají zjistit, a potom tedy jaká práva (poslankyně zvyšuje intenzitu svého hlasu, v sále se zvedá vlna hluku) pro ně vyplývají z této smlouvy nebo nevyplývají. To mi připadá úplně nenormální. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Klid prosím! Prosím Sněmovnu o klid.

    Nyní před panem kolegou Laudátem pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Jsem velice rád, že paní Němcová mi doporučuje mluvit s podnikateli. My s nimi stále mluvíme, máme totiž velký problém v České exportní bance, teď u nás byli, tak to řešíme. Akorát nevím, jestli paní Němcová ví úplně, co je to podnikání.

    Takže my se tedy staráme o české podnikatele. A znovu opakuji, že my tady neřešíme nějaký zahraničněpolitický problém ani neřešíme, kam patří Krym a nepatří. My řešíme smlouvu o dvojím zdanění s Ukrajinou a my to s Ukrajinou podepíšeme. A naši čeští podnikatelé jsou inteligentní a oni si určitě zjistí, jaký papír mají přinést pro náš finanční úřad. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Teď se musím zeptat kolegy Laudáta, jestli také uplatňuje přednostní právo, protože zastupuje předsedu klubu, pokud ne... Dobře, takže pan zastupující předseda klubu TOP 09 František Laudát, potom předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Zcela výjimečně se pana ministra financí zastanu. Nemyslím si, že ten problém je úplně jednoduchý. Jedna věc je politická deklarace, a já nejsem znalcem mezinárodního práva. Jestliže ukrajinská jurisdikce v tuto chvíli není schopna nad částí svého okupovaného území vymáhat legislativu, jak se to bude řídit. Já se domnívám a doporučoval bych asi, že bychom tu smlouvu schválili, a ministr financí nebo ministr zahraničí by měl předložit informaci po dohodě s Ukrajinou, jak vůbec to bude fungovat pro území Krymu. Nemyslím si, že je to tak jednoduché. My si tady můžeme říkat, co chceme, ale oni tam nedosáhnou, a pak se nám může stát, že pokud budeme Ukrajině dávat i do budoucna nadstandardní smlouvy, výhodnější, než je s Ruskem, mohlo by to být zneužíváno právě i ruskými podnikateli sídlícími nebo podnikajícími na území Krymu.

    Ten problém není podle mého názoru tak jednoduchý, jak se to zdá, to si tady můžeme říkat deklarace. Ale zase na druhou stranu rozhodně to není tak, že podnikatel přinese nějaký papír, pak by naše úřady ho asi neměly uznávat, když neuznáváme anexi Krymu. Bude to asi skutečně složitější, ale nejsem znalcem mezinárodního práva.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, poté zpravodaj, také s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že nikdo z nás neříká, že je to jednoduchá věc. Měl jsem pocit, že jsem ten dotaz položil jasně, pan ministr mi odpověděl, zkusím to ještě přesněji a ptám se na postup českých úřadů, neptám se na postup ukrajinských nebo ruských úřadů. A vím, jaká je politická realita nebo reálný stav.

    A dotaz zní takto: Pokud bude český podnikatel podnikat na Krymu a přinese potvrzení, že zaplatil daně v Rusku, nebo ruským daňovým úřadům, zda jim to česká strana uzná. Takhle zní dotaz. Nejde o to, abychom my tady vyřešili, kdo získá faktickou administrativní moc vymáhat daně na Krymu. Souhlasím s tím, že to nerozhodneme my tady. Ale to je praktický dotaz, a odpovědí na tuto otázka neovlivníme hlasováním o této smlouvě. Nicméně si myslím, že pro ty podnikatele vznikne situace, že v případě, že se ukáže, že ty daně budou muset platit a odvádět ruské straně, to se může stát, jestli jim to Česká republika uzná na základě smlouvy s Ukrajinou. To je všechno. Nic složitého. Nechtěl jsem, aby někdo tady říkal, jak to dopadne, kdo vlastně na Krymu bude vymáhat daně a do které státní pokladny ty daně potečou. To samozřejmě nejsme schopni určit my v České republice.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Nyní dvě přednostní práva, pan zpravodaj a potom pan ministr financí a místopředseda vlády. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Musím okomentovat diskusi. Prosím vás, na zahraničním výboru jsem byl asi jediný, kdo se ptal. Pan kolega Laudát tady vznáší jakési pochybnosti. Předseda zahraničního výboru pan Schwarzenberg, jestli se nemýlím, nevznesl jedinou pochybnost k této smlouvě, k zahraničnímu vývoji, poslanci ODS v zahraničním výboru mlčeli, nevznesli také ani jeden dotaz. Tam se to mohlo opravdu probrat, kdyby byli nainstruovaní, mohli jsme si o tom povídat dlouho. Já jsem byl jediný, mne zajímaly konkrétnosti.

    A jestli mohu odpovědět za pana ministra, náměstkem ministra financí jsme byli opravdu ujištěni, že ať si ten člověk přinese papír odkud chce, třeba z pekla, tak prostě mu ho uznáme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní před panem ministrem dvě faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Stanjura, potom pan poslanec Rais. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce, prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Je evidentně poznat, že to v každé straně a hnutí funguje jinak. My nedáváme instrukci poslancům, na co se musí zeptat, oni nám to pak přetlumočí. My se můžeme ptát všichni, třeba i na plénu. A mimochodem, máme tam jedno místo a zasedaly dva výbory současně a naše členka zahraničního výboru se zúčastnila jiného. Takže nikdo z ODS tam nebyl, protože tam nemohl být. A nesvoláváme výbory. A nechci mluvit o jiné politické straně. Ale co to je - tak jste mu měli dát instrukce, on se může zeptat na výboru a teď mě neotravujte na plénu? My fakt nejsme takoví, že se musíme zeptat šéfa, jestli dostanou nějakou instrukci, jestli se mohou na něco zeptat nebo nemohou a pak to někde referují. To je úsměvná představa o tom, jak to funguje. Nebo se mohou dotazy podle pana zpravodaje klást jenom na výboru a tady ne? To byl normální dotaz.

    Odpověď pana zpravodaje, když on není ta autorita, on neovládá a nemá na starosti finanční úřad, říká - přineste papír třeba z pekla, my vám ho uznáme. No tak uvidíme, jestli to takhle bude fungovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Rais a poté, pokud nebude další faktická poznámka, s přednostním právem pan místopředseda vlády. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Náměstek ministra nám naprosto jednoznačně řekl, jak vypadá dvojí zdanění v praxi. Vezmeme papír, když tam působí ruské úřady, vezmeme ruský papír a jdeme sem. A je to smlouva o dvojím zdanění, tak se to uzná. Když budu podnikat v Kyjevě, tak vezmu papír z Ukrajiny a je to stejné. Tak jak když budu podnikat ve Velké Británii, tak nikdo netestuje, jestli podnikám v Anglii, nebo ve Skotsku, prostě přinesu papír. Tyhle ty smlouvy platí jak s Ruskem, tak s Ukrajinou, tak s Anglií.

    Diskutovat o tom, jestli Krym je součástí Ruska, nebo ne, to je druhá záležitost. Toto je normální papírová válka a tam nebylo se na co ptát na našem výboru, z mého pohledu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Raisovi. Nyní ještě znovu faktická poznámka pana kolegy Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych poděkovat panu poslanci Raisovi, protože kdyby to řekl ministr, tak sem nemusel třikrát běhat. To znamená, našeho daňová správa se rozhodla, že to bude uznávat, i když to přinesou, že to zaplatili ruským úřadům. Této informaci rozumím, mohla zaznít dávno. Snad mám právo se zeptat. Jestli tohle řekne člověk, který je zodpovědný za daňovou správu, tak mě taková odpověď stačí a dál k tomu já osobně k tomu debatu vést nemusím. Děkuji vám za vysvětlení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Už se tady bavíme 20 minut, nevím vlastně o čem. Znovu bych to zopakoval: Pokud český podnikatel na Krymu dostane papír, že je to Ruská federace, budeme to posuzovat podle smlouvy s Ruskem. Pokud dostane papír, že je to Ukrajina, tak to bude s Ukrajinou. Nevím, co je na tom nepochopitelného. Podstatné je, jaký papír přinese český podnikatel. Snad už to každý pochopí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec František Laudát a pak zpravodaj. Pan poslanec Laudát se vzdává slova. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Já se jenom omlouvám, že jsem se nechal unést tím peklem. To opravdu nebylo vhodné. A ani tu smlouvu o dvojím zdanění s nimi nemáme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Znovu rozpravu končím a přikročíme k hlasování o navržených usneseních. Návrhy rozpočtového výboru a zahraničního výboru jsou totožné.

    Takže budeme hlasovat o návrhu zahraničního výboru, a to v hlasování číslo 64, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro ratifikaci této smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Ukrajinou. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 64, z přítomných 125, pro 100, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Končím bod 57, děkuji panu ministrovi financí a místopředsedovi vlády a děkuji zpravodaji. ***

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a vládou Státu Izrael je dalším reálným krokem v procesu vytváření společného evropsko-středomořského leteckého prostoru, který je realizován od roku 2005 v souladu s vnější politikou Evropské unie. Základním cílem je snaha o co nejširší zajištění rovných podmínek pro všechny letecké dopravce Evropské unie a partnerských zemí na přepravním trhu. Dohoda přinese více možností zejména pro letecké dopravce a cestující, což přispěje k dalšímu rozvoji vzájemných vztahů mezi členskými státy Evropské unie a Státem Izrael, a to nejen v oblasti civilního letectví.

    Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Žádám pana zpravodaje Jaroslava Foldynu, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Pane předsedající, paní ministryně, páni ministři, kolegové poslanci a poslankyně, zahraniční výbor se na své 9. schůzi 15. dubna 2014 zabýval projednávaným návrhem a výsledkem tohoto projednávání je doporučení Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé."

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Konstatuji, že máme před sebou sněmovní tisk 132/1, kterým je usnesení výboru. Otevírám rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova není.

    Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 65, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 65, z přítomných 125 pro 96, proti nikdo. Návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodajovi a končím bod číslo 60.

    Pokračovat budeme bodem číslo

    Opět místo pana ministra dopravy odůvodní tento vládní návrh paní ministryně Helena Válková. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Kanadou je jedním z konkrétních výsledků naplňování vnější politiky Evropské unie v oblasti letectví směrem ke klíčovým partnerům Evropské unie. Jejím cílem je stanovení jednotných a liberálních pravidel pro realizaci letecké dopravy mezi Evropskou unií a Kanadou. Kromě otevření vzájemných trhů a investičních možností v letecké dopravě jsou v dohodě řešeny další významné oblasti, jako například bezpečnost letectví, řízení letového provozu či ochrana životního prostředí.

    Dohoda by měla přispět k dalšímu rozvoji letecké dopravy mezi oběma stranami a její sjednání lze tedy z pohledu České republiky hodnotit jako přínosné. Dovoluji si proto tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji paní ministryni spravedlnosti za její úvodní slovo a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Raise, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 133/1. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Zahraniční výbor se příslušnou dohodou o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Kanadou na straně druhé zabýval na 9. schůzi 15. dubna a přijal následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé."

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Také nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 66, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 66, z přítomných 126 pro 97, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 61.

    Nyní se přesuneme do prvních čtení. Jde o bod číslo

    Tímto návrhem jsme se zabývali 15. května na 8. schůzi Poslanecké sněmovny, kde jsme tento bod přerušili v obecné rozpravě. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali svá místa místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj pro prvé čtení Jaroslav Foldyna.

    Budeme pokračovat v přerušené rozpravě. O slovo se přihlásil pan poslanec Jaroslav Foldyna. Pane poslanče, mám sice přihlášku paní kolegyně Konečné, ale ta je nepřítomná, takže její přihláška propadá.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedající, za slovo. Já si myslím, že vzhledem k tomu, že uplynula určitá doba od posledního jednání, sledoval jsem rozhodnutí naší vlády a sledoval jsem vývoj v mezinárodních vztazích, k ničemu novému nedošlo. Jak jsem tady již konstatoval, v roce 2008 bylo přijato usnesení českého parlamentu, které říkalo, že žádný stát Kosovo neexistuje. Jsem rád, že se kolegové v předchozí diskusi odvolávali na usnesení českého parlamentu ve vztahu ke Krymu. Zítra bychom tady mohli projednávat Luhanskou republiku a další republiku. Takže abychom si nepošpinili ruce, doporučuji přerušit a odložit. Nic se nezměnilo. Kosovo neexistuje. Rezoluce 1244 platí a Kosovo je Srbsko, dámy a pánové. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, to je procedurální návrh na přerušení tohoto bodu. Měl bych o něm dát hlasovat bez rozpravy. Mám obavu, že vás budu muset všechny odhlásit a požádat vás o přihlášení. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, a jakmile se ustálí počet přítomných, dám hlasovat o procedurálním návrhu. Zagongoval jsem, aby přítomnost tady byla dostatečná. Dobře.

    Rozhodneme o přerušení tohoto bodu hlasováním pořadové číslo 67, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 67, z přítomných 103 poslanců pro 27, proti 54, návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Hlásí se pan zpravodaj? Nehlásí se. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím, ptám se na závěrečná slova. Pan ministr, jestli chce závěrečné slovo k tomu. Nemá zájem. Pan zpravodaj - nemá zájem. V tom případě se budeme zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat přikázáním zahraničnímu výboru.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 68 a ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 68, z přítomných 107 pro 95, proti 6. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Tím končím bod číslo 65.

    Ještě budeme pokračovat v prvních čteních mezinárodních smluv. Pokračovat budeme bodem

    Žádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa pan poslanec Pavel Plzák, který je zpravodajem, a místo pana ministra Jana Mládka paní ministryně Michaela Marksová, která také za vládu předložený návrh přednese. Prosím, ujměte se slova, paní ministryně. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, hlavním cílem této předkládané smlouvy je regulace vývozu zbraní, a co si myslím, že je velice podstatné, je, že Česká republika spolu s ostatními členskými státy patří díky velmi vyspělému systému kontroly mezinárodního obchodu se zbraněmi z globálního pohledu k malé skupině zemí, kde již dnes tyto transakce podléhají povolovacímu, nebo chcete-li, licenčnímu řízení, a to právě v zájmu prevence rizik spojených s mezinárodním pohybem tohoto zboží. Tato smlouva je tedy plně v souladu s relevantními normami českého právního řádu, zejména se zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a s dalšími obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a závazky, které Česká republika již převzala v rámci jiných mezinárodních smluv. Takže žádné ustanovení českého právního řádu pro ratifikaci této smlouvy není třeba měnit.

    Další podstatná informace je, že tato smlouva nebude mít žádný negativní dopad na podnikatelské prostředí, protože už v současnosti Česká republika implementuje všechno, co je v ní obsažené, a naopak se dá říci, že to pro nás bude, resp. pro naše podnikatelské subjekty, svým způsobem příznivé, protože to stanoví přísnější podmínky i pro další státy, takže se dá říci, že nebudou znevýhodněny. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Michaele Marksové za její úvodní slovo a požádám pana zpravodaje Pavla Plzáka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Omlouvám se, že jsem běžel. Myslím si, že paní ministryně... pardon... (Řečník nemůže popadnout dech, smích v sále, potlesk vpravo.) ... vyčerpala dokonale problematiku, a já mohu jen doporučit, aby byl přikázán...

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane zpravodaji, přeruším. Prosím Sněmovnu o klid, myslím si, že je dobré nechat, byť tedy udýchaného, ale přesto přítomného zpravodaje přednést zpravodajskou zprávu. Pane zpravodaji, máte šanci.

  • Poslanec Pavel Plzák: Doporučil bych přikázat tento tisk k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Ano, vidím, přece jen přihlášku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Jenom bych požádal, abychom tento tisk přikázali i výboru pro obranu, protože on má na starosti licenční řízení související s obchodem se zbraněmi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za tento návrh. Očekával jsem ho, vzhledem k tomu, že i pro nás platí zákon číslo 38/1994 Sb. a bylo by dobré se tím zabývat z tohoto pohledu. Má někdo zájem dále o nějaký návrh, o přikázání jinému výboru? Není tomu tak. Budeme se zabývat přikázáním výborům k projednání.

    Organizační výbor a zpravodaj navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. To bude první hlasování, které rozhodneme hlasováním pořadové číslo 69. Ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 69, ze 109 přítomných pro 91, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu na přikázání výboru pro obranu. Rozuměl jsem správně - pro obranu. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 70 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 70, z přítomných 109 pro 93, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu a výboru pro obranu. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 67.

    Teď nevím, jestli mohu zahájit bod 68. Myslím si, že to nestihneme. Omlouvám se. Abychom svým způsobem dodrželi jednací řád, přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do 14.30, kdy začnou ústní interpelace na předsedu vlády a na ministry vlády, písemné pořadí vylosovaných poslanců jste dostali ve svých lavicích. Děkuji za práci ověřovatelům, kteří vylosovali jednotlivé kolegy. Přeji dobrou chuť k obědu.

    (Jednání přerušeno ve 12.59 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych vám popřál dobré zažití po, doufám, dobrém obědě. Budeme se věnovat ústním interpelacím na premiéra vlády České republiky.

    Nejprve mi dovolte, abych přečetl omluvy. Dnes z odpoledního jednání od 14 hodin se omlouvá pan doktor Jiří Koskuba z pracovních důvodů, dále pan poslanec Adolf Beznoska z pracovních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Pavel Havíř z osobních důvodů a od 14 hodin také pan poslanec Martin Komárek z osobních důvodů.

    Přikročíme dle vylosovaného pořadí k ústním interpelacím.

    Jako první ústní interpelaci přednese paní poslankyně Pavlína Nytrová ve věci majetkových přiznání na pana premiéra Bohuslava Sobotku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové.

    Vážený pane premiére, dovolte mi interpelovat vás ve věci zákona o prokázání původu majetku. Jsem přesvědčena, že majetková přiznání mohou přispět k odstranění korupce. Tento názor sdílí i významná část občanů. Korupce je významný celosvětový fenomén. V zájmu potírání korupce by měla vláda mezi jiným podporovat poctivost, odpovědnost a morálku svých veřejných činitelů, pravidla chování v zájmu správného a čestného výkonu funkce. Korupce představuje pro stabilitu a bezpečnost společnosti významnou hrozbu, a to tím, že podrývá instituce a hodnoty demokracie, etické hodnoty a spravedlnost, ohrožuje udržitelný rozvoj a zákonnost. Prokazování původu majetku je základní protikorupční opatření. Je třeba zákon o prokazování majetku nastavit tak, ať je to bič na dopadení velkých ryb, nepoctivých lobbistů a kmotrů, a ne zákon, který bude omezovat lidi s obvyklým majetkem. Důležitým bodem o prokázání majetku, je stanovení výše hranice, od které se bude majetkové přiznání podávat, a dále určení, která z institucí bude rozhodovat o prokazování původu majetku a příjmů, zda soudy, či finanční úřady, popř. jiná instituce.

    Vážený pane premiére, v jaké fázi je příprava jedné z vládních priorit - zákona o prokazování majetku (upozornění na čas) a jaké jsou základní parametry zákona? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Já poprosím pana premiéra o odpověď na to, kdy nám předloží své majetkové přiznání. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Mám pocit, že jste úplně přesně neposlouchal paní poslankyni a její interpelaci. Já jsem ji poslouchal velmi přesně, a proto bych si dovolil na ni reagovat.

    Vážená paní poslankyně, chci připomenout, že otázka zákona o prokazování původu majetku je součástí koaliční smlouvy, stala se tak tedy i součástí programového prohlášení vlády. Zákon o prokazování původu majetku v odůvodněných a zákonem přesně stanovených případech by měl umožnit správci daně požadovat, aby fyzická osoba prokázala, že její majetek odpovídá příjmům vykázaným v minulosti touto fyzickou osobou ke zdanění. Jde tedy o to, abychom do našeho právního řádu dostali otázku přenesení důkazního břemena z finančního úřadu na daňového poplatníka v případech, kdy je tady prokazatelně velký rozdíl mezi jím vykazovanými příjmy, které podléhaly dani, a majetkem, který tento daňový poplatník nabyl.

    Dohodli jsme se v rámci vládní koalice, že se pokusíme tento institut do našeho právního řádu dostat. Já to pokládám za průlom z pohledu situace v naší zemi, protože 25 let se o zákoně o majetkovém přiznání pouze hovoří. Žádná vláda ho zatím nedokázala do našeho právního řádu prosadit, a to ať už z politických důvodů, možná některé vlády neměly dostatek vůle, aby takový institut do právního řádu dostaly. Chci také připomenout, že na začátku 90. let určitá možnost a předpoklad pro to, aby majetková přiznání byla v našem právním řádu zavedena, již existoval, ale nakonec toto ustanovení bylo z právního řádu v 90. letech vypuštěno.

    Předpokládám, že v polovině letošního roku, to znamená ještě v létě, předloží Ministerstvo financí do vlády analýzu variant, ve kterých by mohlo být legislativně prokazování původu majetku v České republice zavedeno. Na základě legislativního plánu vlády počítáme s tím, že v září letošního roku, tedy v září 2014, by vláda mohla projednávat návrh zákona, ve kterém by byl zakotven institut prokazování původu majetku. Myslím si, že je velmi důležité, aby tento institut byl zaveden plošně. Vím, že se diskutuje o tom, že by majetek měli prokazovat zejména politici. Ale já se domnívám, že je důležité, aby finanční úřad měl v zásadě neomezenou možnost stíhat a prověřovat všechny situace, kdy je velký rozdíl mezi tím, co daňový poplatník vykázal za příjmy, a majetkem, který nabývá. Jako bývalý ministr financí mohu potvrdit, že finanční úřady jsou velmi často bezmocné prostě proto, že jim chybí dostatečný legislativní nástroj k tomu, aby takový majetek mohly zkoumat. Jsou totiž situace, kdy daňoví poplatníci, kteří dlouhodobě nevykazovali žádné příjmy a neplatili žádné daně, například nabývají rozsáhlý nemovitý majetek a není vůbec zřejmé, kde k takovému majetku přišli.

    Taktéž jste zmiňovala ve své interpelaci otázku korupce a nutnosti boje proti korupci. Právě institut prokazování majetku může sloužit jako významný preventivní nástroj v boji s korupcí a především v boji s legalizováním nelegálních příjmů, které byly získány trestnou činností, například tím, že někdo přijímal úplatky. Totéž se týká jakýchkoliv jiných prostředků, které byly získány z jiné trestné činnosti. Jestliže finanční úřady získají tento nástroj, tak v České republice bude velmi obtížné zlegalizovat jakékoliv finanční nástroje a finanční zdroje, které byly získány v souvislosti s porušováním zákonů, v souvislosti s korupcí, v souvislosti se závažnou hospodářskou kriminalitou.

    Já jsem přesvědčen, že zavedení institutu o prokazování původu majetku přivítají nejenom občané České republiky, ale nepochybně ho přivítají také pracovníci daňové správy, policisté, státní zástupci, soudci, protože stávájící systémy, které v naší zemi máme a které jsou určeny k boji s daňovými úniky nebo k boji se závažnou hospodářskou kriminalitou včetně korupce, v tuto chvíli postrádají právě tento nástroj, to znamená možnost odhalit takovouto legalizaci nezdaněných finančních prostředků.

    Tolik tedy velmi stručně jako odpověď na vaši interpelaci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Ptám se paní poslankyně, zdali má doplňující otázku. Nemá. Děkuji panu premiérovi i paní poslankyni Nytrové.

    S další ústní interpelací na pana premiéra je přihlášen a vylosován pan poslanec František Vácha ve věci pomoci syrským uprchlíkům. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec František Vácha: Pane předsedající, vážené zbytky Poslanecké sněmovny, musím říct, že je to zvláštní pocit promlouvat k někomu, kdo vám sedí za zády, ale myslím si, že se to k vám dostane, pane předsedo.

    Pane předsedo vlády, v březnu tohoto roku jste dostal dopis, ve kterém vás Amnesty International žádá o aktivní pomoc při řešení krize s uprchlíky ze Sýrie. Všichni víme, že díky dlouholetému konfliktu, který je v Sýrii, nebo možná ne všichni víme, v současné době je registrováno asi 2,5 milionu lidí ve stavu uprchlíků. Amnesty International se obrací na vlády evropských zemí, aby se nějakým způsobem aktivně podílely na řešení této situace. V současné době probíhá petiční akce s názvem SOS Sýrie, ve které nás opět Amnesty International žádá o zapojení České republiky do pomoci těmto uprchlíkům. Takže pane premiére, já bych se vás chtěl jenom zeptat, jestli bude vláda České republiky reagovat na tuto vzniklou uprchlickou krizi a jestli nějakým aktivním způsobem pomůžeme těmto uprchlíkům. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana premiéra o jeho odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, situace dnes je taková, že Česká republika je vlastně jedna z mála, možná jedna z posledních západních zemí, která neuzavřela svoji ambasádu v Damašku, a v tomto smyslu naše ambasáda slouží jako kontaktní místo i pro země Evropské unie a země Severoatlantické aliance. Já jsem velmi rád, že i fungování této ambasády slouží k tomu, aby Česká republika mohla velmi pečlivě sledovat situaci v Sýrii, a to jak situaci politickou a bezpečnostní, tak i situaci humanitární.

    V tuto chvíli nejsem schopen poskytnout přesné informace o tom, jakým způsobem se subjekty z České republiky podílejí na řešení do značné míry humanitární katastrofy, ke které dochází v důsledku poměrně velkého množství uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou rozmístěni v okolních zemích. V každém případě Česká republika se podílí na aktivitách, které v tomto směru organizuje společnost, Organizace spojených národů, a já bych vám potom dodal podrobnou informaci, kterou bych získal od ministra zahraničí v této věci, do jaké míry Česká republika přímo přispívá na humanitární aktivity, které pomáhají lidem, kteří museli opustit své domovy v Sýrii v důsledku tamní občanské války.

    Samozřejmě v tuto chvíli nelze úplně přesně předvídat, jakým způsobem se dál situace v Sýrii bude vyvíjet. Došlo tam k prezidentským volbám, jak se zdá, tak současná vláda a současný prezident do značné míry stabilizovali svůj vliv. Nicméně neznamená to, že by na území Sýrie skončily boje, a neznamená to, že by se velká část těchto uprchlíků mohla v nějakém krátkém čase do Sýrie vrátit.

    Chci tedy slíbit za vládu České republiky, že tuto situaci budeme i nadále monitorovat, a jsem připraven vám následně poskytnout přesnou informaci o tom, jakým způsobem se Česká republika podílí na pomoci uprchlíkům a prostřednictvím kterých humanitárních organizací je tato pomoc poskytována.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím o doplňující otázku pana poslance Váchu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. To nebude ani tak otázka. Já bych chtěl jenom upozornit, že jak v tom dopise, tak v té petici je několik návrhů, jak by právě Česká republika mohla pomoci těmto uprchlíkům. Tak jestli byste mohl se na tu petici a na ten dopis podívat a zodpovědět mi současně s tou vaší odpovědí, jakým způsobem budeme, nebo budete, reagovat právě na návrhy, které jsou v té petici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Pan premiér už asi nebude doplňkově odpovídat.

    S další interpelací - třetí - je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů ve věci konkurence České republiky v Evropské unii. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane premiére, vážení kolegové, upřesním - konkurenceschopnost České republiky v Evropské unii.

    Vážený pane premiére, v listopadu 2011 představil tehdejší ministr Martin Kocourek na základě podkladů Národní ekonomické rady vlády za vládu materiál s názvem Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 a hrdě konstatoval, že tento materiál připraví Českou republiku pro budoucnost v globalizovaném světě. Součástí strategie je více než 40 klíčových a několik stovek dílčích opatření, jejichž prostřednictvím mají, jak říká, vzniknout přívětivé podmínky pro kreativní podnikání, inovace a růst. Není to první materiál, který se věnoval budoucnosti české ekonomiky, v roce 2005 vznikl podobný materiál, který měl vytyčovat strategii do roku 2013. Pan ministr se však bohužel již nezabýval tím, proč tento dokument zůstal nenaplněn.

    Podle letošního žebříčku konkurenceschopnosti zemí Evropské unie, který byl nedávno zveřejněn Světovým ekonomickým fórem, si Česká republika pohoršila o dvě příčky oproti minulému hodnocení z roku 2012 a rovnou o čtyři místa proti zprávě z roku 2010. Na prvních místech jsou aktuálně Finsko, Švédsko a Nizozemsko, Česká republika je až za Litvou na 18. místě. Podle zprávy máme velké problémy se zhoršením podnikatelského prostředí či nedostatkem inovací a například i nedostupností nejnovějších technologií.

    Ptám se, pane premiére, bude se vaše vláda zabývat touto situací? Jaké kroky učiní, aby došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti České republiky? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Petrů. Prosím pana premiéra Bohuslava Sobotku o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, pokud Česká republika něčím netrpí, tak je to nedostatek různých koncepcí, které byly v uplynulých letech zpracovány, včetně doporučení a koncepcí, které se týkají posílení konkurenceschopnosti naší země. Já vás chci ujistit o tom, že cílem vlády není samoúčelně rozmnožovat množství koncepcí a materiálů, které by verbálně, teoreticky na stovkách stran posouvaly Českou republiku dopředu, ale naším cílem je podniknout zcela konkrétní kroky, které budou mít také jasné, měřitelné výsledky z hlediska budoucího posunu České republiky na žebříčku, který porovnává konkurenceschopnost jednotlivých zemí. Není tady totiž jenom Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky, ale přirozeně je tady také Dohoda o partnerství, která bude sloužit jako podklad pro čerpání prostředků z Evropské unie. Jsou tady další koncepční dokumenty, které svým charakterem ovlivňují a budou ovlivňovat naši konkurenceschopnost, jako je právě aktualizovaná energetická koncepce, surovinová politika.

    Pokud jde o to, na co konkrétně se chceme soustředit, tak v tuto chvíli je to především obsah a podoba jednotlivých operačních programů, které předznamenají možnosti čerpání prostředků z Evropské unie v příštích letech. To znamená, že na koncepční dokument Dohoda o partnerství, který jsme už předložili Evropské komisi, teď navážou jednotlivé operační programy, které by měly být rovněž předloženy Evropské komisi, a to do poloviny července letošního roku. Vláda má ambici, aby všechny tyto klíčové dokumenty sloužící k čerpání více než 500 miliard korun z Evropské unie do roku 2020, které máme možnost použít, byly schváleny ještě do konce letošního roku na úrovni Evropské komise, abychom se s Evropskou unii do konce letošního roku dohodli, a aby první výzvy k čerpání těchto prostředků, které budou mimo jiné věnovány také do těch klíčových oblastí, kde vidíme slabiny, pokud jde o konkurenceschopnost, mohly být vyhlášeny už v 1. čtvrtletí roku 2015. Klíčové totiž je, pokud máme tady prostředky v rozsahu cca 500 miliard korun, abychom je dokázali využít včas a nedošlo k těm problémům, se kterými se vypořádáváme nyní. To znamená, že minulé vlády nejprve nabraly zpoždění v čerpání peněz Evropské unie, a to už se teď bohužel ani teoreticky nedá dohnat. Takže první konkrétní krok k posílení konkurenceschopnosti naší země je použít zdroje, které máme k dispozici, a začít je čerpat a používat včas, efektivně, a to od samého počátku roku 2015. To bude samozřejmě klást důraz nebo nároky také na subjekty nejenom z řad veřejného sektoru, ale také z podnikatelské sféry, aby na základě příslušných výzev byly také včas operativně připraveny příslušné projekty, tak aby mohl být rychle realizován schvalovací proces.

    Pokud se bavíme o těch dalších oblastech, kde je důležité, abychom přispěli k posílení konkurenceschopnosti naší země, další klíčovou oblastí je věc dostatku kvalifikované pracovní síly. To si nepochybně vyžádá pokračování v reformě regionálního školství. Mám na mysli zejména střední odborné a učňovské školství, kde vláda bude chtít v rámci připravované reformy posílit vztah mezi středními školami, učilišti a firmami. To znamená, abychom se co nejvíce přiblížili úspěšnému duálnímu modelu, který funguje v Německu nebo v Rakousku. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

    Se čtvrtou interpelací je připraven pan poslanec Antonín Seďa, který bude pana premiéra interpelovat ve věci podpory lázeňství. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, pocházím z regionu, ve kterém má lázeňství velkou tradici. Nejen Lázně Luhačovice, ale i další nově vzniklé lázně musely řešit problémy s úhradovou vyhláškou a zejména s podobou stávajícího indikačního seznamu. Vaše vláda již představila plán na záchranu českého a moravského lázeňství. Věřím, že se spolu shodneme, že sliby by se měly plnit.

    Vážený pane premiére, chci se proto zeptat na tento plán a jeho realizaci, zejména na konkrétní opatření, aby lázeňská péče byla pro naši občany dostupná, zejména pro rehabilitační péči. Zároveň bych chtěl znát harmonogram, možná přibližný časový harmonogram, pokud již existuje, pro přijetí potřebných legislativních opatření vlády. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji panu poslanci Seďovi za to, že se dotkl oblasti, která je, myslím, velmi charakteristická a velmi zajímavá z pohledu České republiky, jednak pokud jde o celkovou kvalitu zdravotní péče, kterou jsme schopni tady u nás v České republice občanům poskytovat, ale lázeňství je také významnou oblastí, která vytváří zaměstnanost, a je to samozřejmě také významnou oblastí, která zvyšuje atraktivitu České republiky z hlediska turistického ruchu. Lázeňství je rozvinuto v celé řadě regionů naší země a zásahy, které byly realizovány v uplynulých letech, vedly k útlumu lázeňství a vedly také k útlumu zaměstnanosti.

    Jsem přesvědčen o tom, že vláda by měla podniknout důsledné kroky k tomu, aby se situace v oblasti lázeňství zlepšila, a jsem rád, že je podniká. Původní záměr Ministerstva zdravotnictví vydat nový indikační seznam tak, aby platil od jara letošního roku, byl bohužel narušen nedávným nálezem Ústavního soudu. Ministerstvo zdravotnictví vyhodnotilo tento nález Ústavního soudu a rozhodlo se řešit problém přípravou novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve kterém bude v souladu s nálezem Ústavního soudu předmětný nárok na lázeňskou péči vymezen, a současně bude připraven prováděcí předpis, vyhláška, kde budou uvedena odborná medicínská kritéria pro poskytování lázeňské péče. V návrhu novely zákona budou promítnuty rovněž návrhy věcných změn dojednaných pracovní skupinou pro přípravu návrhu nového indikačního seznamu, která byla zřízena při Ministerstvu zdravotnictví a která ve své práci vycházela z návrhů Svazu léčebných lázní, Sdružení lázeňských míst a dále z poznatků aplikace předpisů v praxi, které nashromáždilo Ministerstvo zdravotnictví. Aktuálně je také připravováno memorandum Ministerstva zdravotnictví, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Svazu zdravotních pojišťoven a Svazu léčebných lázní za účelem podpory českého lázeňství a vzájemné spolupráce v této oblasti.

    Pokud jde o změny, které by měly být součástí podpory, a vyšší podpory, lázeňství, tak je to otázka prodloužení léčebných pobytů pacientů s některými závažnými nemocemi z 21 na 28 dní, to je, myslím, ta nejdůležitější změna, která se připravuje. Týká se to především nemocní oběhového, dýchacího ústrojí a pohybového ústrojí, duševních poruch, kožních a gynekologických onemocnění. Lidé se závažným onemocněním tak budou moci absolvovat lázeňský pobyt častěji a opakovaně. Současně bude prodloužena možnost pro děti prodloužit stávající limit 28 dní lázeňského pobytu na neomezenou dobu, a to i při opakovaném pobytu v lázních. Lázeňský léčebně rehabilitační pobyt je podle našeho názoru důležitou součástí komplexní léčby pacientů, je potřeba jej podpořit.

    Pokud jde o očekávaný dopad na výdaje zdravotních pojišťoven v okamžiku, kdy by tyto změny byly uvedeny do praxe, tak roční náklady by neměly překročit částku cca 500 milionů korun, o které by byly navýšeny úhrady ze strany zdravotních pojišťoven směrem k zařízením, která poskytují lázeňskou péči. Já jsem přesvědčen o tom, že tyto prostředky přispějí nejenom ke zlepšení zdravotního stavu občanů, ale také podpoří zaměstnanost a podpoří rozvoj turistického regionu v celé řadě oblastí, kde právě lázně vytvářejí velmi důležitý a klíčový zdroj pro nová pracovní místa. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Seďa. Prosím o jeho doplňující otázku.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji vážený pane předsedo vlády za odpověď. Já se s vámi shodnu v tom, že lázeňství na sebe nabaluje i další služby. Mám jen dotaz: Protože lázeňství jako takové je velká součást i cestovního ruchu, tak jestli vaše vláda připravuje nějaká opatření pro podporu lázeňství, ale spíš bych řekl komerční aktivity, které by směřovaly právě k rozvoji cestovního ruchu. Uvedu příklad: je to otázka dopravy, dopravního napojení, je to otázka např. lokálních letišť apod.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o jeho doplňující odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Určitě, pane poslanče, pokud máte zájem o konkrétní možné formy podpory lázeňství, které jsou v tuto chvíli diskutovány, tak bych vás odkázal na Ministerstvo pro místní rozvoj, protože vím, že se tam vede intenzivní diskuse o tom, jak využít prostředky z Evropské unie v příštích letech k tomu, abychom podpořili mj. propagaci českého lázeňství.

    Kromě toho, co vy jste zmínil, je důležitá také vízová politika. My potřebujeme pro naše lázně získat i silnější zahraniční klientelu, potřebujeme získat více samoplátců tak, abychom je ekonomicky stabilizovali, aby naše lázně byly méně závislé na klientech, za které platí naše zdravotní pojišťovny. A tady je myslím důležité podívat se i na nové destinace, kde by vláda mohla pomoci. My se konkrétně snažíme zaměřit zejména na arabské země, snažíme se zaměřit na Čínu, snažíme se zaměřit na východní státy tak, abychom hledali možnosti, jak zpružnit, maximálně zpružnit vízový režim, rozšířit možnost míst, kde se zájemci o naši lázeňskou péči mohou vypořádat s administrativními bariérami, které souvisí se získáním víza. Domníváme se, že pokud vláda v tomto bude schopna zpružnit vízovou politiku, tak by to pro naše lázně mohlo přinést poměrně výrazné množství nových klientů, kteří budou schopni platit nejenom lázeňskou péči, ale během svého pobytu samozřejmě i doprovodné služby, které mohou v lázeňských regionech vytvářet nová pracovní místa.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a panu poslanci Seďovi. S pátou interpelací je přihlášen pan poslanec Stanislav Polčák, který pana premiéra bude interpelovat ve věci podpory mikropodnikání. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Než uvedu několik slov své interpelace, musím vyjádřit podiv nad tím, že z 22 interpelujících na pana předsedu vlády je 15 z ČSSD. Zdá se mi, že asi u vás v ČSSD spolu nemluvíte a musíte si to vyříkat tady v oficiální době na čas opozici. Považuji to za docela neurvalé.

    Leč k mé interpelaci, která se týká operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

    Pane premiére, jistě se shodneme na tom, že zvýšení zaměstnanosti na venkově je žádoucí. Jistě se shodneme i na tom, že vhodným prostředkem, jak jejího zvýšení dosáhnout, je využití evropských fondů. Věřím proto, že se shodneme také na konkrétním způsobu, byť dosavadní přístup jednoho z ministerstev vaší vlády tomu bohužel nenasvědčuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má na operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na starosti, vyčlenění potřebného množství prostředků brání. Tyto prostředky rozdělované prostřednictvím místních akčních skupin by přitom zvýšení zaměstnanosti na venkově jako důsledek rozvoje mikropodnikání mohly přinést bez velkých obtíží. Postoj Ministerstva průmyslu a obchodu k metodě komunitně vedeného místního rozvoje a především k venkovským mikropodnikatelům je přitom zcela nepochopitelný, uvážíme-li, že agentury typu CzechInvest až do území nedosáhnou a s nezaměstnaností se potýkají právě venkovské oblasti.

    Vážený pane premiére, v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude v nadcházejícím programovacím období rozděleno více než sto miliard korun. Zdravý rozum říká, že na rozvoj mikropodnikání ve venkovských oblastech by měla směřovat alespoň jejich část. Pokud se tak nestane, dluží vaše vláda vysvětlení nejen mikropodnikatelům, ale také nezaměstnaným z venkovských oblastí. Přeji si, abyste toto vysvětlení nemusel proto v budoucnu podávat. Děkuji vám za vaši reakci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já vás mohu ujistit, že jako předseda vlády skutečně nemohu za to, že jenom velmi málo opozičních poslanců našlo motivaci k tomu, aby podalo interpelace. Mě samotného to také velmi překvapilo. Jednak to, že je tady tak málo přítomno poslanců z opozičních řad, a současně že tak málo opozičních poslanců mělo nějaký důvod, aby podalo interpelaci. Pravděpodobně jsou s činností vlády spokojeni a to je, myslím, pro vládu dobrá vizitka, že je tady tak málo interpelací z řad opozice. To se v minulosti nestávalo.

    A teď již k vaší otázce. Jsem přesvědčen, že ten problém, který vy jste zvýraznil, je problém, který reálně existuje. Skutečně teď probíhá diskuse o otázce regionální dimenze nebo územní dimenze v jednotlivých operačních programech. Totéž se týká i operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, tedy OP PIK, to je jeho zkratka. To je operační program, který je garantován Ministerstvem průmyslu a obchodu. Debata probíhá o tom, kdo bude administrovat prostředky pro malé podniky, to znamená pro mikropodniky, zdali do administrace těchto prostředků budou zapojeny tzv. MAS, to znamená místní akční skupiny, anebo zdali administrace těchto prostředků bude probíhat v rámci celé administrace programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kterou má na starosti CzechInvest, který je implementační agenturou Ministerstva průmyslu a obchodu a tohoto operačního programu. Ta diskuse zatím ještě ukončena není, nicméně Ministerstvo průmyslu a obchodu zastává názor, že z hlediska efektivity správy těchto finančních prostředků by bylo rozumnější, aby implementace nebyla roztříštěná, aby byla soustředěna právě v rukou CzechInvestu. Ministerstvo průmyslu a obchodu současně navrhuje národní síti místních akčních skupin, aby vyslaly své zástupce do monitorovacího výboru příslušného operačního programu, a rovněž nabízí spolupráci při přípravě konkrétního obsahu výzev, které budou vypsány pro mikropodnikatele.

    Chci vás ujistit o tom, že pro mikropodnikatele bude v rámci tohoto operačního programu vyčleněno dostatečné množství finančních prostředků bez ohledu na to, jakým způsobem bude potom prováděna administrace, respektive implementace tohoto programu, zdali tím administrátorem bude i v tomto případě CzechInvest, nebo zdali se do něj více zapojí místní akční skupiny. To znamená, finanční prostředky vyčleněny budou a diskuse se musí vést o tom, jaký bude vliv místních akčních skupin na rozdělování těchto finančních prostředků.

    Chápu, že lidé, kteří tvoří místní akční skupiny, pocházejí z venkovského prostředí, mají blízko k venkovskému prostředí, se cítí připraveni k tomu, aby poskytli dostatečné informace pro rozdělování těchto finančních prostředků nebo pro stanovení kritérií pro rozdělování těchto finančních prostředků. Já bych se osobně zasadil o to, aby tady probíhal i nadále intenzivní dialog mezi místními akčními skupinami a Ministerstvem průmyslu a obchodu s cílem zajistit, aby peníze, které budeme mít k dispozici v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, došly k těm příjemcům, kteří je potřebují a kteří je dokážou efektivním způsobem použít, to znamená, aby se skutečně dostaly k mikropodnikům na venkově.

    A možná ještě poslední poznámka. To, o čem se vede teď diskuse, je také otázka toho, jak v regionech určitým způsobem sjednotit síť implementačních agentur. Vede se diskuse o tzv. evropských domech, to znamená místech, která by existovala v každém kraji a kde by na jednom místě byli zástupci všech klíčových implementačních agentur, tak aby žadatel o dotaci na jednom místě vždy v každém regionu našel příslušné kontaktní pracoviště, se kterým by mohl doladit informace potřebné pro podání příslušných žádostí. To znamená, snažíme se, aby se, řekněme, zjednodušil i ten model kontaktů pro občany, pro podnikatele, pro subjekty veřejného sektoru a jednotlivé implementační agentury u jednotlivých operačních programů.

    Tolik tedy velmi stručně jako reakce na váš dotaz.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím o doplňující otázku pana poslance Polčáka.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Pane premiére, podle mého názoru na dialog v této chvíli už není příliš mnoho času, protože vaše vláda má tady tuto implementační strukturu v zásadě co nejdříve předložit do Bruselu. Proto se tedy konkrétně zeptám, zdali podporujete to, aby tyto prostředky v tomto operačním programu mohly rozdělovat místní akční skupiny, anebo zda vámi vybraný, vládou podporovaný subjekt bude CzechInvest. Já to říkám především z toho důvodu, že pokud vím, tak zrovna agentura CzechInvest, už několikáté její vedení bylo předmětem vyšetřování a bylo předmětem vyšetřování policie. Neznám tedy takovéto problémy na úrovni místní akční skupiny. Pokud se domníváte, že lépe podpoří mikropodnikatele agentura CzechInvest, že dokonce na tyto mikropodnikatele ve venkovských oblastech dosáhne, tak to zde prosím řekněte už zcela jasně. Pokud se chcete zasadit o ten dialog, tak já se domnívám, že na to vaše vláda už měla dostatek času. A pokud má předložit v následujících týdnech definitivní rozhodnutí do Bruselu, tak si myslím, že i z vaší strany by mělo zaznít jasné slovo.

    Děkuji vám za jasnou odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tak možná mi, pane poslanče, budete muset připomenout nějakou konkrétní kauzu, kde byl vyšetřován CzechInvest v souvislosti s rozdělováním evropských prostředků. Já si v tuto chvíli žádnou konkrétní kauzu nevybavuji. Mohu pouze říci, že čerpání prostředků z operačního programu, který CzechInvest spravuje, není pozastaveno a že v žádném případě tento operační program nepatří mezi operační programy, kde by hrozily největší ztráty pro Českou republiku. To jsou spíše operační programy - operační program Životní prostředí a operační program VaVpI. Ty jsou v tuto chvíli nejvíce ohroženy z hlediska potenciálních ztrát.

    Pokud jde o přípravu příslušných dokumentů na vládě, ty dokumenty zatím schváleny nebyly. Dokud vláda neschválí operační program a pokud vláda neschválí materiály, které se týkají územní dimenze, tak zatím rozhodnuto není a do tohoto okamžiku může probíhat dialog mezi národní sítí místních akčních skupin a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

    Chci vás ujistit o tom, že implementační agentura CzechInvest má rozsáhlé zkušenosti z hlediska využití prostředků z Evropské unie. V tom dokončovaném programovacím období podpořila přes 11 tisíc projektů. Jedenáct tisíc projektů bylo zadministrováno skrze CzechInvest. A pokud jde o mikropodnikatele, tak ti získali prostřednictvím části těchto projektů zhruba 3,5 miliardy korun. CzechInvest má zkušenosti. A já se domnívám, že v situaci, kdy jeden z hlavních problémů naší země je pomalost čerpání prostředků z Evropské unie a pomalý náběh čerpání prostředků z Evropské unie, protože zažíváme souběh dokončování staré a začátku nové finanční perspektivy, tak já bych spíše vsadil na zkušenost, ale vsadil bych také na dobrou spolupráci mezi místními akčními skupinami a CzechInvestem. To znamená, místní akční skupiny mohou pomoci při stanovení kritérií pro rozdělování finančních prostředků a mohou se účastnit monitoringu fungování CzechInvestu.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi, přestože panu poslanci jednoznačně neodpověděl.

    S další interpelací je připravena paní poslankyně Gabriela Pecková, která bude interpelovat pana premiéra ve věci Lanzarotské konvence. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane premiére, dámy a pánové. Jedno z pěti dětí v Evropě se podle statistik stane obětí sexuálního násilí. Přesto se Česká republika jako jediná nepřipojila k Lanzarotské konvenci, která je jedním z hlavních metodologických nástrojů v boji proti sexuálnímu násilí na dětech. Těžko bych tady mezi vámi našla někoho, kdo by sexuální násilí na dětech nepovažoval za jeden z nejhorších zločinů vůbec. O to hůře se mi obhajovala pozice České republiky na posledním zdravotním výboru Rady Evropy a laxní postoj vaší vlády. Legislativní bariéra padla, trestněprávní odpovědnost právnických osob vyžadovanou pro ratifikaci máme, konvence prošla meziresortním připomínkovým řízením, a já ji přesto stále nenacházím na programu jednání Poslanecké sněmovny. Jsem přesvědčena o podpoře 200 poslanců napříč politickým spektrem i veřejnosti. Ale nemůžeme si k vám na vládu pro konvenci dojít. Tak se ptám, kdy ji projednáte a kdy ji posunete k nám do Poslanecké sněmovny, abychom se nemuseli stydět, že Česká republika nepodporuje boj proti násilí na dětech. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, já si tady trošku připadám jako dopoledne, kdy jsme tady mluvili o tom, že vláda nic nedělá v situaci českých dětí v Norsku poté, kdy k odebrání dětí došlo v roce 2011. Teď máme rok 2014, vláda je tady čtyři měsíce a opozice jí ráno vyčítala, že v tom udělala málo, nebo že neudělala vůbec nic. A já se vždycky musím zeptat: a co udělaly ty minulé vlády, které na to měly celé roky?

    Totéž platí o úmluvě, kterou vy jste zmínila. Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání byla otevřena k podpisu 25. října 2007 v Lanzarote. Pětadvacátého října 2007. A vy přicházíte teď, v červnu roku 2014, po sedmi letech, a ptáte se, jak je možné, že vláda, která je tady od února 2014, nezajistila ratifikaci této smlouvy.

    Já se ptám, jak je možné, že vlády Jiřího Rusnoka, Petra Nečase, Jana Fischera a Mirka Topolánka, které tady byly předtím těch sedm let, nezajistily ratifikaci této smlouvy. Jak je možné, že k něčemu takovému došlo?

    Ale interpelace nejsou od toho, aby se premiér ptal poslankyně. Poslankyně má právo na to, aby se zeptala premiéra. A já vám chci odpovědět, že podle podkladů, které jsem získal z Úřadu vlády, návrh na podpis a ratifikaci Lanzarotské konvence byl vládou schválen 28. května 2014. To znamená, vláda ve svém usnesení doporučila prezidentu republiky, aby zmocnil Mgr. Tomáše Bočka, která je velvyslancem a stálým představitelem České republiky při Radě Evropy, k podpisu úmluvy s výhradou ratifikace, a následně aby podepsanou úmluvu po vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky ratifikoval. Mne vláda pověřila, abych úmluvu po jejím podpisu předložil předsedovi Poslanecké sněmovny a předsedovi Senátu k vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky s její ratifikací a ministryni spravedlnosti, aby odůvodnila sjednání úmluvy na půdě Parlamentu. Čili předpokládám, že prodlení mezi 28. květnem letošního roku a dnešním datem je dáno tím, že pan Mgr. Tomáš Boček by měl tuto úmluvu nejprve podepsat, a teprve poté by měla být předložena sem do Poslanecké sněmovny. Ale z hlediska rozhodnutí vlády jako takové již nic nebrání tomu, aby tato úmluva - souhlasím s vámi, že je ostuda, že se k ní Česká republika ještě nepřipojila - doputovala na půdu Poslanecké sněmovny, a věřím, že Poslanecká sněmovna ji schválí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Doplňující otázku paní poslankyně Pecková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Nebude to otázka, bude to velké poděkování, že se tak skutečně stalo. A jenom na doplnění. Minulé vlády nemohly k této ratifikaci přistoupit z toho důvodu, který jsem zmiňovala, že do roku 2012 v našem právním systému nebyla zakotvena trestněprávní odpovědnost právnických osob, která byla a je stále pro tuto ratifikaci vyžadována. Nicméně velmi děkuji a jsem ráda, že až za týden ve Štrasburku budu dotazována, budu moci podat tuto dobrou zprávu za Českou republiku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dobrých zpráv je skutečně málo, tak aspoň jedna dnes.

    Se sedmou interpelací je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník, který pana premiéra bude interpelovat ve věci dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, obracím se na vás s následující interpelací. Vláda a následně společnost ČEZ se rozhodly zrušit několik let probíhají tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Nás všechny, kterým leží na srdci energetická samostatnost a také bezpečnost naší země, to velmi znepokojilo. Nyní jsem se v médiích dozvěděl z prohlášení předsedy dozorčí rady ČEZu pana prof. Pačese, že je plánováno vypsání nového tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. V tomto postoji se opět ukazuje, že současná levicová vláda pánů Babiše a Sobotky nemá žádnou koncepci ani plán do budoucna, činí pouze chaotické kroky, které se pak snaží vracet zpět.

    A moje otázka, vážený pane premiére, na vás: Chce tedy vláda dostavět Jadernou elektrárnu Temelín, anebo nechce? V případě, že ano, proč tedy zrušila probíhající tendr? V případě, že ne, proč tedy ústy tak významného činovníka polostátního podniku ČEZ říká právě opak? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Poprosím o odpověď pana premiéra.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi velmi stručně uvést k této interpelaci a reagovat na dotaz pana poslance Zahradníka. ČEZ, tedy České energetické závody, zrušily tendr 9. 4. 2014. Tendr nezrušila vláda, ale zrušila ho akciová společnost, ve které má vláda zhruba 70% akciový podíl.

    Vláda v dubnu 2014 neplánovala poskytnout státní garance pro výstavbu nových jaderných zdrojů, tedy pro dostavbu dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Chci připomenout, že od okamžiku, kdy bylo zahájeno výběrové řízení, výrazným způsobem poklesly ceny silové energie a ekonomika projektu po několika letech přípravy výběrového řízení vypadala již zcela odlišně od ekonomiky projektu v okamžiku, kdy se rozhodovalo o vypsání tendru na dostavbu dvou nových bloků v Temelíně. Vláda odmítla riskovat prostředky daňových poplatníků a slíbit kompenzace cen elektřiny, jejichž rozsah dnes nikdo není schopen odpovědně odhadnout. Nebyl tady tedy žádný reálný model financování této investice, který by umožnil akcionářům společnosti ČEZ zdokladovat alespoň teoretickou návratnost takto investovaných finančních prostředků.

    Vláda na dotaz společnosti ČEZ odmítla poskytnout garanci výkupních cen elektrické energie, a chci říct, že jsme odmítli opakovat morální hazard, ke kterému tady došlo například v oblasti veřejné podpory obnovitelných zdrojů, zejména solárních elektráren. Zároveň ale vláda deklarovala svůj zájem na dalším rozvoji jaderné energetiky v České republice, uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí zpracovat do konce roku komplexní plán rozvoje jaderné energetiky v České republice. Toto usnesení bylo přijato vzápětí poté, kdy byl zrušen tendr na dostavbu dvou bloků. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím pana poslance Zahradníka o doplňující otázku.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane premiére, já jsem se mylně domníval, že vaše odpověď bude ano - ano, ne - ne. To se nestalo. Nám se to už jednou také stalo, že když se vláda odhodlá něco zabít, tak připraví komplexní řešení.

    Riskujete mnoho podle mého názoru. Je v sázce energetická bezpečnost, je také v sázce odborná kapacita, která tady je, která je na nejvyšší možné úrovni, potřebná k tak složitému, ale vědecky propracovanému projektu, jako je výstavba jaderné elektrárny. A také podle mého názoru dáváte v sázku něco tak křehkého a citlivého, jako je dosavadní důvěra a vysoký stupeň tolerance občanů České republiky a zejména občanů krajů, na jejichž území se jaderná energetika nachází, vůbec myšlenku jaderné energie. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já jsem přesvědčený o tom, že vláda by měla opravdu říci ano - ano, ne - ne, a ne takto neurčitě kličkovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím o doplňující odpověď pana premiéra.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vláda nekličkovala. V okamžiku, kdy se společnost ČEZ zeptala na to, jestli vláda poskytne z prostředků daňových poplatníků záruky za výstavbu nových bloků v Temelíně, tak vláda řekla jasně, že takovéto záruky neposkytne. To nebylo žádné kličkování, to bylo jasné rozhodnutí.

    Pak také samozřejmě všichni víme, jak se dnes v Evropě, nejen tady v České republice, ale ve většině evropských zemí, vyplatí či nevyplatí stavět nové energetické zdroje. Téměř nikde se to nevyplatí. Bez veřejné podpory se dnes v Evropě téměř nevyplatí stavět nové energetické zdroje. Čím to bylo způsobeno? Bylo to způsobeno kolapsem obchodování s povolenkami a bylo to způsobeno masivní podporou obnovitelných zdrojů zejména v sousedním Německu. Tyto dva faktory deformovaly trh s elektřinou a vedly k výraznému poklesu cen silové energie, které ale spotřebitelé nepoznali prostě proto, že platí více peněz na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů. To je to, co se tady v Evropě stalo, a nemůžeme vidět to, že na začátku tendru tady byly úplně jiné ceny a byla tady úplně jiná návratnost než v okamžiku, kdy se společnost ČEZ rozhodla ten tendr zrušit. To je ekonomická realita, ze které bude muset vláda vycházet i po Novém roce.

    Já vás chci ujistit, pane poslanče, že vláda velmi odpovědně bude analyzovat aktuální energetickou situaci a výhled, který nám poskytnou odborníci. Bez této nové analýzy, bez této aktualizace, bez odborných podkladů zde nemohu říci jasně, kolik jaderných bloků kde bude vláda eventuálně podporovat z hlediska jejich další výstavby. Kromě identifikace potřeb výroby elektrické energie potřebujeme také najít nový ekonomický model financování případné výstavby nových bloků v České republice tak, aby to nedopadlo jako u tohoto tendru, který nakonec společnost ČEZ musela zrušit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S osmou interpelací je připraven pan poslanec Ladislav Velebný, který pana premiéra bude interpelovat ve věci vládnutí této vlády. Snad, pane poslanče, ty dvě minuty budou stačit.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo.

    Vážený pane premiére, je jasné, že vláda, kterou řídíte, musí od počátku pracovat velmi intenzivně a hlavně velmi rychle, protože se domnívám, že jste naši zemi převzal v nedobrém stavu. Přesto se chci zeptat, co jste za ten půlrok udělali a jaké pozitivní změny jste připravili v rámci řádného chodu našeho státu a tolik potřebné stability ve všech oblastech, např. v boji s nezaměstnaností. Moje druhá otázka na vás: Co pokládáte jako předseda vlády za nejdůležitější a nejpotřebnější v nejbližší době na vládní úrovni projednat? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď, co považuje za nejdůležitější.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, čtyři měsíce, a je to skutečně velké množství věcí, které se vládě prozatím podařilo rozhodnout, zčásti vyřešit, například ve formě návrhů zákonů, které už teď tady leží v Poslanecké sněmovně a budou Sněmovnou projednávány.

    Já bych chtěl zmínit pár věcí, které pokládám skutečně za významné. Za prvé, vláda velmi důrazně obnovila sociální dialog v naší zemi. Snažíme se, aby všechna závažná koncepční rozhodnutí nebyla činěna jenom úzce koaličními stranami, které tvoří vládu, ale aby byla předjednávána se sociálními partnery, to znamená s odbory a se zaměstnavateli. Tripartita se schází každý měsíc od okamžiku vzniku nové vlády a skutečně řadu hodin projednáváme záměry jednotlivých ministrů a jednotlivých ministerstev.

    Přijali jsme některé legislativní změny. Teď tady v Poslanecké sněmovně je například novela zákona o důchodovém pojištění, která mění systém valorizace penzí tak, aby důchodci měli šanci na plnou kompenzaci inflace.

    Schválili jsme návrh zákona, kterým se navyšují platby za státní pojištěnce. Já děkuji Poslanecké sněmovně, že umožnila ve zrychleném režimu tento zákon schválit tak, aby bylo možné kompenzovat nemocnicím výpadek příjmů, který byl způsoben tím, že Ústavní soud zrušil poplatky za pobyt v nemocnici.

    Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží stabilizovat úřady práce a obrátit je znovu k jejich hlavní činnosti, to znamená aktivní politice zaměstnanosti.

    Současně další důležitý úkol pro ministerstvo, na kterém tento úřad pracuje, je zamezit zneužívání sociálních dávek, zejména pokud jde o dávky určené na bydlení. V minulých letech, tak jak se nezvládl převod kompetencí na úřady práce z obcí, tak se tady rozbujelo podnikání se sociálními ubytovnami a tomu je potřeba učinit přítrž. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance - nemá zájem o doplňující otázku.

    S další interpelací je připraven pan poslanec Ladislav Šincl, který bude pana premiéra interpelovat ve věci problémů s nezaměstnaností v Moravskoslezském kraji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající.

    Vážený pane premiére, jedna z věcí, která hodně trápí lidi v České republice, a zejména v Moravskoslezském kraji, je vysoká nezaměstnanost. Nemožnost nalézt vhodné pracovní uplatnění. V současné chvíli je v České republice na úřadech práce evidováno zhruba 500 tisíc nezaměstnaných. V našem kraji, v Moravskoslezském kraji, je dnes celkem 85 588 nezaměstnaných evidovaných na úřadu práce, což si lze představit jako všechny obyvatele Karviné, Bohumína a všech přilehlých obcí tohoto okresu. V Moravskoslezském kraji mají nejvyšší nezaměstnanost zejména okresy Bruntál, tj. 12,8 %, je to druhé místo na slavném řebříčku nezaměstnanosti v České republice, a Karviná je na 4. místě s 12,4 % z celé ČR. Okres Karviná je na smutném prvním místě v ČR v počtu uchazečů na jedno pracovní místo. Na jakékoli, i to nejobyčejnější, špatně placené pracovní místo, čeká každý den ve frontě na úřadu práce téměř 41 uchazečů, z toho vyplývá, že je zde nejméně volných pracovních míst. V okrese Karviná je v míře nezaměstnanosti na tom nejhůře oblast mikroregionu Karviná, kde je podíl nezaměstnaných dokonce 14,36 %.

    Mimo obrovskou nezaměstnanost zde existuje celá řada dalších tzv. doprovodných problémů. Vysoká kriminalita, poddimenzovaný stav pracovníků na úřadu práce, vysoký počet mladých lidí odcházejících do jiných částí ČR.

    Bohužel na výčet zdejších problémů, které jsou výsledkem nezájmu minulých pravicových vlád, bych dokázal vyčerpat veškerý čas určený na všechny interpelace. Bohužel tolik času nemám, a proto se chci pro dnešek jen zeptat: Počítá nová koaliční vláda se speciálními programy pro strukturálně postižené regiony, jako je okres Karviná a okres Bruntál? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Prosím pana premiéra o odpověď, co s Moravskoslezským krajem.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já jsem osobně Moravskoslezský kraj dvakrát navštívil ve funkci předsedy vlády. Navštívil jsem také okres Karviná, konkrétně město Karviná. Snažil jsem se na místě seznámit se situací, sešel jsem se se zástupci tripartity, se zástupci úřadu práce, se zástupci CzechInvestu, s představiteli samosprávy, tak abychom hledali co nejlepší možnosti optimální spolupráce mezi vládou, krajem, obcemi, ve snaze zlepšit politiku zaměstnanosti.

    Jsem přesvědčen o tom, že Moravskoslezskému kraji pomohou nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které spouštějí úřady práce. Řada z nich se uplatňuje i v Moravskoslezském regionu. To, co může pomoci, je fakt, že konkrétně pro nové investory v okrese Karviná byla navýšena maximální výše investiční pobídky, která je poskytnuta na vznik jednoho nového pracovního místa, na 200 tisíc korun, což si myslím, že zvyšuje výrazně atraktivitu okresu Karviná pro příchod nových investorů. Tato nová maximální výše pobídky na jedno nové pracovní místo se týká jenom několika málo okresů v ČR s nejvyšší nezaměstnaností, a pokud vím, Karviná mezi ně patří.

    To co pokládám za velmi důležité, je podpořit z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu rozvoj průmyslových zón v okrese Karviná. Je také důležité zabránit tomu, aby případná těžba OKD ohrozila firmy, které investovaly do průmyslové zóny v Karviné. Tam je určitá míra nejistoty a já si myslím, že je potřeba, aby vláda při svém jednání se společností OKD věnovala také pozornost tomu, aby nedošlo k poddolování této lokality, a zániku pracovních míst.

    Jsem také rád, že vláda respektuje a v zásadě převzala institut vládního zmocněnce pro řešení problémů strukturálně postižených regionů, v této funkci pokračuje pan Cieńciała, který byl jmenován ještě vládou Jiřího Rusnoka. Rovněž s panem Cieńciałou jsme v kontaktu. Pan Cieńciała je jakýmsi koordinátorem pro projekty, které by měly konkrétně pomoci regionům, jako je severní Morava nebo jako je Ústecký kraj.

    Určitě bude důležitá otázka státního rozpočtu a prostředků, které budeme moci do těchto oblastí investovat. Za prvé to budou prostředky z programu aktivní politiky zaměstnanosti, kde můžeme využít i peníze z Evropské unie. Budou to nepochybně prostředky, které by vláda i nadále měla vynakládat na odstraňování starých ekologických a starých důlních škod, což jsou zdroje, které by měly být investovány rovněž v Moravskoslezském kraji a také v Ústeckém kraji.

    Pokládám za velmi důležité, aby pokračovala tripartitní spolupráce na severní Moravě, která existuje kolem ostravského úřadu práce, a rovněž bude pokračovat intenzivní dialog mezi vládou ČR a Moravskoslezským krajem.

    Pokud jde o podporu konkrétních projektů, a zejména, to chci zdůraznit, pokud jde o získávání nových investorů pro Moravskoslezský kraj, protože to, co může být nejrychlejší podporou a nejefektivnější podporou, je otázka nových investic, které by mohly přijít do průmyslových zón, které ještě nejsou naplněny. Chci zmínit např. Mošnov, který má dobrou dopravní dostupnost, je tam letiště a je tam poměrně velká kapacita volných pozemků a nepochybně vláda bude velmi intenzivně spolupracovat s Moravskoslezským krajem na tom, abychom pro Mošnov získali nové investory.

    Poslední věc, kterou chci zmínit a která se rovněž týká prostředků z Evropské unie. Vláda počítá s tím, že nadále bude pokračovat podpora vysokého školství v Moravskoslezském kraji, včetně podpory projektů v oblasti vědy a výzkumu. Některé projekty již byly realizovány, některé se dokončují a nepochybně je velmi důležité z hlediska budoucí reorientace struktury zaměstnanosti v regionu, aby pokračovala podpora projektů, které se soustředí na vědu, výzkum a inovace na severní Moravě. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pana poslance prosím o jeho doplňující otázku.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Jak už jsem řekl, podle mého názoru současný stav v tomto velice postiženém regionu je jenom důsledkem nezájmu bývalých pravicových vlád.

    A jak již jste uvedl, nedávno jste navštívil také průmyslovou zónu Nové Pole, kde je zaměstnáno zhruba dva tisíce pracovníků. Toho si zdejší lidé opravdu velice, velice váží. Já bych chtěl jenom říct, že v tomto regionu opravdu rezonuje velká naděje v současnou vládu a všichni věří tomu, že vy pomůžete tomuto regionu ze současné velice špatné situace. Děkuji za pochopení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér chce odpovědět, jestli on osobně pomůže, nebo ne. Snad to bude stačit. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že to není otázka nějaké osobní podpory, ale je to otázka dobrého fungování státu, tzn. dobrého fungování veřejných služeb, které by měly pomáhat při řešení situace nezaměstnanosti. Já tady vidím pro severní Moravu klíčové, aby dobře fungovaly úřady práce, aby měly dostatek prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, abychom měli dostatek prostředků na veřejně prospěšné práce, které budou organizovány ve spolupráci s jednotlivými radnicemi, ať už je to radnice v Karviné, Bohumíně, v Havířově nebo v dalších městech, která jsou postižena velkou nezaměstnaností.

    Druhá klíčová instituce, která je důležitá z hlediska své funkčnosti, je už dnes několikrát zmiňovaná agentura CzechInvest, která nemá na starosti jenom implementaci prostředků z Evropské unie, ale měla by být klíčovým partnerem pro nové investory, kteří přicházejí do České republiky. Chtěl bych vás, pane poslanče, ujistit o tom, že průmyslové zóny a průmyslové lokality na severní Moravě jsou na čelném místě nabídkového listu společnosti CzechInvest. Snažíme se přednostně investory směřovat do regionů, které mají nadprůměrně vysokou nezaměstnanost. Myslím, že je důležité, abych tady ještě zdůraznil, že CzechInvest je agentura, která by měla výrazným způsobem zintenzivnit svoji činnost.

    A co je myslím dobrá zpráva, je, že počet zájemců o nové investiční pobídky v letošním roce už překročil stovku, tzn. máme tady více než sto firem, které v různých oblastech podnikání v různých oblastech České republiky chtějí zvyšovat svoji výrobu. Vláda teď postupně připravuje a projednává tyto investiční pobídky tak, abychom získali konkrétní nová pracovní místa.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. A my se teď z jednoho postiženého regionu přesuneme k dalším postiženým regionům v interpelaci pana poslance Jaroslava Foldyny na pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane řídící.

    Vážený pane premiére, já jsem poslancem z Ústeckého kraje z okresu Děčín a přišel jsem vám položit otázku, otevřít téma, které nás v této chvíli nejvíce trápí: Počítá koaliční vláda se speciálními programy pro strukturálně postižené regiony? Proč to říkám. Koncem minulého roku v České republice bylo 625 390 nezaměstnaných. Skutečností ale je, že v Ústeckém kraji v té dané chvíli bylo 67 977 lidí bez práce, což ve chvíli, kdy v České republice bylo 8,6 % nezaměstnaných, tak v Ústeckém kraji to bylo 11 %. Ten kraj je významně strukturálně postižený. Je tam nedotažená a nevyřešená dopravní infrastruktura. Čekáme na dostavbu dálnice D8. Patnáct let se dohadujeme o splavnění Labe. Velká kumulace těchto problémů, sociálních a hospodářských problémů, vyvolává silné napětí.

    Předchozí vlády samozřejmě do našeho regionu také přijely. Byly to krásné návštěvy, nicméně výsledky těch návštěv se bohužel nedají považovat za výsledky, protože jestliže někdo slíbí tři měsíce před koncem roku sto pracovních veřejně prospěšných míst a na další měsíce už s tím nepočítá, tak samozřejmě my jsme nebyli ani schopni naplnit ta veřejně prospěšná místa, protože ti lidé, kdyby přišli na tři měsíce do práce, tak na zbytek roku, na který práci nemají zajištěnou, přijdou o dávky. Čili byly to spíše demonstrace něčeho - resp. ničeho.

    A já bych se chtěl vás zeptat jako předsedy naší vlády a současně představitele sociální demokracie, jakým způsobem konkrétně budeme řešit tyto postižené regiony, jako je Ústecký kraj a Severomoravský kraj. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já možná začnu jednou konkrétní událostí a jedním konkrétním případem a pak se ještě dostanu k těm dalším vašim otázkám.

    V roce 2003 bylo zahájeno financování strategické průmyslové zóny Triangle. Tehdy to bylo rozhodnutí ještě tehdejší koaliční vlády, ve které byla sociální demokracie. Průmyslová zóna se pak postavila. Já jsem tam nedávno byl a zjistil jsem, že dvě třetiny té průmyslové zóny jsou zatím ještě prázdné. Čili investice, které byly zrealizovány, byly vlastně zrealizovány vládami, které tady byly v letech 2003 až 2007. Ta průmyslová zóna, tuším, byla zkolaudována v roce 2007, ale doposud se podařilo naplnit pouze jednu třetinu. Já si myslím, že základem je to, abychom ty peníze, které už jsme jednou dali do podpory zaměstnanosti v Ústeckém kraji, využili. Aby to nebyly zmařené investice a abychom nemuseli v průmyslové zóně Triangle jenom sekat trávu.

    Čili vláda se snaží, abychom do těch stávajících průmyslových zón zajistili nové investory. Konkrétně jednáme o novém velkém investorovi, který by měl přijít do zóny Triangle u Žatce. A pokud jednání budou úspěšně završena - a podle mého názoru už je to otázka jenom několika málo týdnů, než ty věci budou definitivně potvrzeny, a já bych chtěl v této souvislosti poděkovat vstřícnému přístupu Ústeckého kraje, který s vládou velmi výrazně v této věci spolupracuje - tak máme šanci na to, abychom další velký kus té průmyslové zóny zaplnili. To je, řekněme, jedna konkrétní poznámka.

    Druhá se týká aktivní politiky zaměstnanosti a toho, co vy jste zmiňoval v souvislosti s veřejně prospěšnými pracemi. Já jsem krátce po svém nástupu do vlády požádal ministryni práci a sociálních věcí, aby se pokusila maximálně zjednodušit systém dotací na veřejně prospěšné práce. Aby zvýšila jeho flexibilitu. Já jsem si dobře vědom toho, že řada lidí z hlediska jejich kvalifikace, pracovních návyků nemá na běžném trhu práce žádnou šanci a pro řadu těchto lidí jsou veřejně prospěšné práce vlastně jedinou šancí, jak si nějaké prostředky legálně přivydělat. A je nešťastné, pokud tito lidé mohou být zaměstnáni např. jenom rok, pak musí být propuštěni a hledá se někdo jiný a nikdo se nestará o to, co s nimi bude. Čili snažím se, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí ta pravidla změnilo, a rád bych také požádal i poslance a poslankyně, aby mi v tom pomohli, protože je naprosto nezbytné, aby se systém aktivní politiky zaměstnanosti zjednodušil, aby tam ubylo byrokracie a aby tam přibylo efektivity z hlediska skutečně vytvářených nových pracovních míst. To je myslím věc, která je důležitá.

    Vláda určitě bude hledat finanční prostředky na to, abychom podpořili projekty, které směřují k posílení zaměstnanosti v Ústeckém kraji. Myslím si, že bude velmi důležité, aby byly dokončeny i infrastrukturní projekty, které se týkají jak napojení té průmyslové zóny, která je v Žatci, směrem na Prahu, tak také vyřešení katastrofální situace v dostavbě dálnice D8 do Německa, protože to je jeden z velkých dluhů, který máme vůči regionu, ale který máme i vůči všem občanům České republiky. To nedůstojné spojení se Saskem, které dnes máme, je něco, co vládu rozhodně nenechává klidnou, a vím, že ministr dopravy tomu intenzivní pozornost věnuje a předpokládám, že Sněmovna bude o té věci ze strany ministra dopravy - příslušný výbor pravidelně informován, o těch krocích, které se podnikají k tomu, aby se vyřešil zával na části stavby D8, aby se následně mohlo přistoupit k dostavbě D8. Dobrá dopravní infrastruktura je velmi důležitá pro to, aby se podařilo zlepšit situaci v Ústeckém kraji.

    To, co pokládám také za důležité - a to je aktuální diskuse, kterou teď vedeme -, je, aby zvýšení poplatků za vydobyté nerosty, které se nepochybně dotkne také poplatku z hnědého uhlí, selektivně nepostihlo jenom některé okresy a jenom některé kraje. Že tady hrozí, pokud by ta struktura zvýšení poplatků za vydobyté nerosty byla nastavena chybně, že by postihla zejména Karlovarský a Ústecký kraj, a to si myslím, že by byl přesný opak toho, co vy jste požadoval, aby vláda poskytla pomoc těmto regionům. Myslím si, že cílem vlády by nemělo být, aby z těchto regionů odsávala masivně finanční prostředky, které dnes třeba slouží k tomu, aby se tam financovaly určité projekty, například typu rekultivací. Čili i tady bude velmi důležité, abychom si na to dávali pozor. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych měl spíš takovou poznámku, kterou bych chtěl pana premiéra požádat, aby v poslední věci, o kterou jsem ho žádal, a to bylo splavnění Labe, zdali by ve své vládě inicioval u pana ministra dopravy, pana ministra zemědělství a životního prostředí, aby se tematikou a problematikou splavnění Labe zabývali, neboť to není otázka jenom tohoto regionu, ale je to taková národohospodářská otázka, která může mít velmi velký vliv na odvětví zemědělství, chemického průmyslu, metalurgického průmyslu a investičních celků. Nehledě na rozvoj turistického ruchu, který by regionu pomohl. Je to spíš taková poznámka a prosba na pana premiéra. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan premiér ještě chce upřesnit, jak bude vypadat splavnění Labe.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Bohužel, vážený pane poslanče, tohle je něco jako štafeta, co si předává jedna vláda druhé, a mám pocit, že vždycky je to dědictví v horším stavu, než ho předcházející vláda získala. Když se podívám na dva plavební stupně, o které se jedná, o tato dvě opatření, a to je plavební stupeň Děčín a potom opatření v Přelouči, tak situace v Děčíně se mi jeví poměrně bezútěšná. A určitě je důležité, aby Ministerstvo dopravy věnovalo pozornost přípravě této stavby, byť je komplikována celou řadou námitek, které vstupují do příslušných rozhodnutí, která by nás, alespoň doufám, měla v nějakém čase přiblížit možnosti tento plavební stupeň u Děčína vybudovat. Vláda v žádném případě nebude rezignovat na opatření, která na našem území mohou zlepšit splavnost řeky Labe.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za doplňující odpověď. Jedenáctou interpelací bude interpelovat pan poslanec Petr Fiala pana premiéra ve věci zákona o státní službě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane premiére. Musím uznat, že to je dobře sehrané představení, které tady se svými poslanci hrajete. Já si ho dovolím nicméně na chvíli přerušit a položit vám skutečnou otázku.

    Vláda už v této době připravuje zřízení generálního ředitelství, jakéhosi nového superúřadu, aniž by ještě Poslanecká sněmovna schválila zákon o státní službě. Nezpochybňuji to, že zákon o státní službě potřebujeme a určitě bychom měli mít zákon, který situaci úředníků nezkomplikuje, ale zlepší a který hlavně povede k tomu, že státní správa bude poskytovat kvalitní službu občanům. Nicméně to, co máme zatím předloženo v návrhu, něco takového nezaručuje, naopak to vypadá, že tady budeme mít uzavřený systém, nepropustný systém celoživotních úředníků, což povede k zapouzdření státní správy a znemožní to vstup kvalitních lidí ze soukromého sektoru a nebo z jiných složek státní správy, kde třeba vedoucí odboru krajského úřadu se nebude moci stát vedoucím odboru na ministerstvu. Návrh také nijak neřeší podmínky mladých lidí pro vstup do státní správy, a jak víme, tak právě pro mladé lidi není státní správa dostatečně atraktivní, ani se návrh nezabývá systémem odměňování úředníků. Možná se tedy naoko oddělí úředníci od politiky, ale vytvoří se uzavřený systém, který k ničemu nepovede.

    Moje otázky jsou následující. Jak zapojíte opozici do projednávání tohoto zákona? Za druhé, kolik to bude stát a z jakých zdrojů bude vláda financovat přípravy na zřízení tohoto superúřadu? Kolika úředníků se to bude týkat? A poslední otázka je nejdůležitější. Víme vůbec, co chceme? Jaká je vize a koncepce podoby státní správy? Protože zatím to vypadá, že toto je zákon pro zákon. (Předsedající upozorňuje na čas.) Zákon pro Evropskou unii, ale ne zákon pro občany České republiky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, myslím, že tohle je skutečně důležité téma, které významně změní fungování státní správy, a pevně věřím, že se zlepší kvalita fungování státní správy, pokud se konečně v České republice podaří zákon o státní službě prosadit. Vím, že opozice občas podezřívá současnou vládu z toho, že prosazuje zákon o státní službě jenom proto, aby zakonzervovala na pozicích ve státní správě vládou dosazené zaměstnance. Ale pokud se podíváme na strukturu státní správy a na to, jakým způsobem je složena, tak personální změny, které učinila tato vláda a které se týkají maximálně stovek lidí, kteří eventuálně nově přišli na všechny státní úřad dohromady, tak tvoří jen nepatrný zlomek z cca 70 až 80 tisíc státních úředníků, na které by měl dopadnou zákon o státní službě. Rozhodně cílem vlády není konzervace systému, který se tady vytvářel řadu let, a vládní strany neměly sedm let žádný vliv na to, jakým způsobem byly obsazovány pozice ve státní správě, a za několik málo měsíců v letošním roce to v žádném případě nemohou změnit a ani nemají ambici to nějakým plošným způsobem změnit.

    Cílem je ale ne odpolitizovat státní správu naoko, jak jste zde uvedl, ale odpolitizovat ji skutečně. To znamená, že se výrazně sníží vliv politicky nominovaných představitelů, zejména ministrů, na konkrétní personální rozhodování o jednotlivých vedoucích pozicích ve státní správě. Pro to, aby bylo možno tento vliv snížit, se zavádí institutu státního tajemníka. A pro to, aby bylo možné jmenovat státního tajemníka a založit vůči němu personální pravomoci, se zavádí institut generálního ředitele státní služby. Nejde o to vytvořit nějaké nové superministerstvo, které bude mít stovky zaměstnanců. Jde o to, aby generální ředitel státní služby, který bude jmenovat nové státní tajemníky, měl alespoň minimální administrativní zázemí zejména z hlediska realizace personální politiky. Předpokládáme tedy, že generální ředitelství státní služby by mělo mít pro to, aby mohlo začít fungovat, zhruba něco kolem 60 zaměstnanců. Připravujeme se na to, aby toto generální ředitelství státní služby vzniklo postupně už v letošním roce, aby od Nového roku už potom následně mohli být jmenováni státní tajemníci na jednotlivých ministerstvech.

    Skutečně bychom byli velmi rádi, aby se s každým politickým cyklem, s každými novými volbami do Poslanecké sněmovny neměnily všechny vedoucí pozice na jednotlivých úřadech, aby ke změnám docházelo na základě pravidelného vyhodnocování toho, jak dotyční úředníci plní svěřené úkoly, jak dotyční úředníci pracují na zlepšení své kvalifikace, jak dotyční úředníci odpovídají potřebám kladeným na zvyšování kvality fungování veřejné správy. Jde tedy o to oddělit personální změny na ministerstvech od politického cyklu. Proto také generální ředitel státní služby bude jmenován na období, které bude přesahovat jeden politický cyklus. Totéž se týká jmenování státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech. Čili se může stát, že se státním tajemníkem, který byl jmenován za předcházejícího ministra, bude muset stejně tak vycházet i nový ministr, který třeba přijde z řad úplně nové politické garnitury. Ale podle mého názoru to může přispět ke zkvalitnění fungování úřadu. Čili nikoliv odpolitizovat naoko, udělat tady jenom nějaké cvičení pro Brusel, ale změnit kvalitu řízení a fungování státní správy v naší zemi.

    V minulých sedmi letech zde byla možnost, aby minulé vlády přijaly svoji verzi zákona o státní službě. Protože to v sedmi minulých letech vaše vlády neudělaly - protože ve vládách byla také ODS řadu let z těch sedmi let - promarnily možnost prosadit svoji představu o státní službě, tak prosím nevyčítejte současné vládě, že se snaží prosadit svoji představu v okamžiku, kdy to této vládě voliči a vaše nečinnost v oblasti prosazení zákona o státní službě umožnili. Čili vaše nečinnost umožnila, abychom teď přišli s novým návrhem.

    Samozřejmě jsme připraveni posoudit a diskutovat pozměňující návrhy, které budou předkládat zástupci opozice, ale už nemáme tolik času, abychom donekonečna přijetí zákona o státní službě odkládali. Ten zákon musí začít platit 1. ledna a my chceme omezení tohoto zákona vztáhnout už na současnou vládu. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Doplňující otázka? (Ze sálu: Už nejde!) Uplynula 16. hodina. Omlouvám se, nepodíval jsem se na hodinky, takže...

  • Poslanec Petr Fiala: Nicméně podle jednacího řádu mám právo i po 16. hodině dát doplňující otázku. (Ze sálu: Ne!)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vám udělím slovo, pane poslanče, máte právo na doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane premiére, za vaše odpovědi, které mě sice neuspokojily, ale to teď není důležité. Vy jste mně ale neodpověděl na jednu otázku a ta zněla: Kolik to bude stát a z jakých zdrojů bude vláda financovat zřízení připravovaného generálního ředitelství a kolika úředníků se to bude týkat?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o doplňující odpověď a tím skončíme interpelace na pana premiéra. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, já jsem mluvil zhruba o 60 úřednících, kterých by se měl týkat rozsah nového Generálního ředitelství státní služby, takže zhruba tento počet lidí. Z velké části bychom rádi využili prostředky z Evropské unie na jejich financování v prvních dvou letech existence Generálního ředitelství státní služby. Současně jsme delimitovali stávající úřednická místa z Ministerstva vnitra a z Úřadu vlády. To znamená, nenavyšujeme, ale delimitujeme úřednická místa z Úřadu vlády a z Ministerstva vnitra a ty navýšené zdroje, což bude něco kolem 20, 30 míst z těch 60, chceme v prvních dvou letech financovat z prostředků Evropské unie. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi nejen za tuto odpověď, ale i za všechny ostatní odpovědi na všechny interpelace poslanců a končím interpelace na pana premiéra a zároveň zahajuji ústní interpelace na jednotlivé členy vlády.

    První interpelaci dle vylosovaného pořadí na členy vlády bude mít pan poslanec Igor Nykl, který bude interpelovat pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka ve věci Národní rady pro sport. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji. Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážení ministři. Národní rada pro sport byla vytvořena jako nový poradní orgán ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast sportu. Vedle náměstků ministra zasedají v tomto orgánu představitelé největších sportovních svazů a také zástupci Poslanecké sněmovny. Tato rada rozdělila v polovině května dotaci ve výši 820 mil. korun, která byla předložena nejdříve prvním náměstkem ministra, a rada ji měla vlastně schválit. Tam se pak stalo, že dva poslanci, kteří jsou v té radě, se hlasování zdrželi, protože namítali, že celý seznam těch položek dostali pouze den před hlasováním, což je velmi složité posoudit, a říct objektivně o tom, jestli těch 820 mil. korun je rozděleno správně, je skutečně asi v tomto krátkém čase velmi složité. Porada vedení Ministerstva školství přesto rozhodla, doporučila neměnit názor této rady a doporučené dotace schválila. Pak se však za chvíli v tisku dozvídáme, že všechno je jinak a že se podařilo právě těm poslancům zastavit udělení těchto dotací a revidovat tyto peníze. Ukázalo se, že je tam několik položek, které jsou velmi zvláštní a kde dotace nemusí být směřována moc optimálně. Například se to týkalo některých akcí kolem tenisových areálů a finálně se dokonce stalo, že dotace ve výši 18 mil. korun, která měla být směřována do soukromého areálu Buly Aréna v Kravařích, byla skutečně nakonec zastavena a bude se s ní pracovat nějak jinak.

    Otázky, které z toho pro mne vyplývají, jsou následující. Za prvé - jakým systémem se Národní rada pro sport vytvořila, kdo členy nominoval? Za druhé - jak to, že například tenis, který je v podstatě v dnešní době vůbec nejúspěšnější sport v České republice, nemá svého zástupce v této radě? Za třetí - tím, že ta obsada rady je taková zvláštní a jsou tam zástupci některých těch sportů, je otázka, jestli vlastně nedochází ke střetu zájmů při tom, že žadatel někdy hlasuje o přidělení dotací sobě. Za čtvrté - jestli se uvažuje o změně složení a práce rady. A za další, poslední věc - jak probíhá revize těch položek, které byly zastaveny? Kdo o tom rozhoduje?

    Děkuji za odpovědi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a příště s dovolením poprosím o dodržení časového limitu. Poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem si stačil napsat těch několik otázek, které tady jsou, ale ze začátku možná zevrubněji popíšu celý ten orgán. Ten orgán je poradní. To znamená, nemůže rozhodovat o schválení či neschválení dotace, ale pouze doporučí s tím, že tento poradní orgán doporučil ke schválení balík dotací, a vzhledem k tomu, že v minulosti systém udělování dotací byl takovou bramboračkou, že v podstatě o tom rozhodoval jeden bývalý náměstek ministra - tomu dá, tomu nedá, tady si rozmyslí -, tak jsem to chtěl co nejvíce otevřít jak sportovnímu prostředí, tak samozřejmě i politickým subjektům. Proto jsem nabídl účast v těchto orgánech, aby tam měla každá politická strana, která je v Poslanecké sněmovně, ať už z vládní koalice, nebo z opozice, jednoho zástupce.

    Když jsem byl na té národní radě, tak většinově tento návrh odsouhlasila. Tuším, že bylo 16 pro, nikdo proti, 3 se zdrželi. A vzhledem k tomu, že pan poslanec Holeček měl nějaké připomínky k některým dotacím, tak jsem řekl, že půjde znovu tento návrh na národní radu s tím, že jsem tam z rozhodnutí ministra udělal pozastavení dotace té Buly Arény a prostředky jsem přerozdělil do resortních sportovních zařízení, jako je zařízení Ministerstva školství, zařízení Ministerstva vnitra, z jednoho prostého důvodu - protože státní prostředky půjdou vlastně do státních zařízení a k zajištění provozu těchto zařízení.

    Národní rada je složena ze zástupců všech svazů, takže se nemůže stát, že by tam někdo neměl své zastoupení, protože tam je předseda Českého olympijského výboru, je tam předseda České unie sportu, pak jsou tam předsedové dalších významných organizací. Kromě již zmiňovaných politických subjektů jsou tam namátkou starostka České obce sokolské, zástupce Asociace krajů, nikdy tak široká rada nebyla, která by takto mohla do toho hovořit. Ale ten systém, tak jak je přebíraný z minulosti, tak já ho nemohu zastavit z jednoho prostého důvodu, protože za jiných podmínek dávali žádosti, za jiné vlády. Nyní ten systém dojíždíme, snažím se, aby transparentnost byla co největší. A proto jsem vyslyšel vašeho kolegu pana Holečka, který mi dal seznam 27 položek, a těch 27 položek nechám prověřit. Neznamená to, že bychom jim neudělili dotaci, ale než dáme prostředky, tak půjde kontrola, jestli námitky, které tam jsou ze strany pana Holečka, jsou opodstatněné, nebo ne. Pak půjde ještě další kontrola a ta by šla i bez toho, jakmile se ty prostředky pošlou, vynaloží, tak bude průběžná kontrola, jestli jsou efektivně vynakládány.

    Ten systém probíhal tedy tak, že úřad zkontroloval žádost, požádal je o doplnění, pokud tam byl nějaký problém, tak to vrátil, udělal se seznam. Poslalo se to předsedům příslušných svazů, to znamená i tenisového svazu, a ten udělal priority. Protože si myslím, že hlavně sportovní oblast by do toho měla hovořit a měla by říci: Ano, my tedy garantujeme státní reprezentaci, garantujeme masovost, podporu mládeže a v těchto deseti návrzích, které jsou třeba na rekonstrukci fotbalového hřiště, si myslíme, že nejdůležitější je to tam, tam, tam. A takto jako doporučení to jde do národní rady, která může změnit a může doporučit ministrovi a po radě vedení jiný návrh.

    Do budoucna bych ale ten systém chtěl změnit. Chtěl bych, aby poměrná část, asi jedna třetina až polovina z této částky investic do sportu, šla na nově vzniklá národní olympijská centra, kterých má být šest až sedm, a jedno vysokoškolské centrum, které by zajišťovalo státní reprezentaci, přípravu mládeže a měli bychom o tom maximální přehled. A zbylá část by šla na podporu obcím, protože také jsme se s panem poslancem, kterého tady vidím, bavili o tom, že více tam vtáhneme obce. Takže můj návrh, který půjde, takže 30 % až 40 % bude zajišťovat stát. Zároveň ale tam musí říci žadatel, že má zajištěnu podporu kraje, nějakou spoluúčast kraje. Nebo že má jiné subjekty, které to zajistí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já se omlouvám, váš čas.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: To je velmi důležitá věta: V těch podmínkách není eliminace soukromých subjektů, proto musíme dodržet i dotace pro soukromé subjekty.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana poslance Nykla, zda má doplňující otázku.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za vyčerpávající odpověď. Jenom jeden dotaz. Je tedy pravdou, že tak závažné posouzení, které měl tento poradní orgán dělat, spočívalo v tom, že tito poslanci například dostali ten spis den před rozhodováním? Čili rozhodovat o takových dotacích tak krátce? To v podstatě není možné. Čili jestli tam není nějaká chyba. Ten postup není asi zcela optimální. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Ano, je pravdou, že zmíněný náměstek to poslal pozdě a dal jim to den předem. Z tohoto důvodu jsem udělal národní radu znovu, zopakoval za 14 dnů. Národní rada za těch 14 dnů znovu o těch položkách rozhodovala. To znamená, pak tam došlo k této změně, kterou jsem navrhl, a bylo to na základě prostudování těch položek, s tím ale, že celý ten systém byl nastavený tak, že po té formální stránce a dodržování i legislativy to nekontroluje národní rada, pouze rozhoduje o účelnosti ve prospěch sportu. Takže posunul jsem to o 14 dnů, národní rada potom nějak rozhodla a ještě teď to bude probíhat tak, že my máme od každého předsedy i písemné stanovisko ke všem záležitostem té konkrétní dotace. A u těch, u kterých vznikl nějaký dojem neúčelnosti, těch 27 položek, které tam vznikly, při té debatě budou ještě prověřeny přímo na místě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v pořadí byl vylosován pan poslanec Václav Klučka. Bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Jestli dovolíte, úvodem jenom krátkou poznámku, protože my jsme v minulé části interpelací tady byli jako koalice napomenuti dvakrát opozicí, že tady hrajeme nějaké divadlo, že tady něco předvádíme, proč se hlásíme vůbec do interpelací. Já bych chtěl kolegy z opozice požádat, aby respektovali § 110 jednacího řádu, který říká, že každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. A my tedy interpelační možnosti budeme i nadále vždycky využívat. Nehledě na to, že premiér je pouze premiérem a je představitelem vlády. A interpelace byly na vládu. Takže napomínat za to i premiéra je nevhodné.

    Teď k interpelaci na ministra zdravotnictví. Pane ministře, vy jste na veřejnost přinesl zprávu, která hovoří o tom, že více než miliardovou úsporu zdravotního pojištění přinese zrychlení práce Státního ústavu pro kontrolu léčiv, SÚKLu, a lepší spolupráce se zdravotními pojišťovnami. Vy jste hovořil o věcech pozitivních lékových listů Všeobecné zdravotní pojišťovny zavedených od března 2013, které se osvědčily a ročně přinášejí stamilionové úspory. Ředitel SÚKLu hovořil o tom, že ústav v současnosti intenzivně využívá možnosti zkrácených revizí, které ve srovnání s hloubkovými revizemi přinášejí systému veřejného zdravotního pojištění daleko větší úspory.

    Pane ministře, to jsou věci, které jsme teprve teď objevili? Nebo respektive proč si myslíte, že v minulosti SÚKL nepracoval tak, jak pracovat měl? Proč tyhle ty úspory do zdravotnictví už dávno nejsou realitou?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpovídám na vaši interpelaci pořadové číslo 2 ve věci SÚKL.

    Za účelem dosažení úspor Státní ústav pro kontrolu léčiv v období od března do května 2014 zahájil takzvané zkrácené revize u sedmi skupin léčivých přípravků na návrh Všeobecné zdravotní pojišťovny. Šlo o tyto lékové skupiny: opioidy, antihypertenziva, antidepresiva a inzuliny. Jenom bych podotkl, že Státní ústav pro kontrolu léčiv se rozhodl využívat právě formu těchto zkrácených revizí, které trvají 50 dní a kde zástupci farmaceutických firem nemají takovou možnost prodlužovat a, řekněme, ten proces narušovat jako u těch hloubkových revizí. Podle informací pana ředitele Blahuty odhadovaná úspora těch léčiv, která byla ukončena, činí více než jednu miliardu korun. Tři z těchto zkrácených revizí již nabyly právní moci a úspora z těchto tří revizí se odhaduje na 464 miliony korun. Ostatní nabudou právní moci k 1. 8.

    Já bych tady možná dodal, že v českém zdravotnictví náklady na léčiva již několik let stagnují. Nelze tedy říci, že by to byla položka, se kterou má systém zásadní problém. Předražená léčiva nemáme. Nicméně přesto se domnívám, že jde o takovou sumu, kde možnosti úspor jsou. Já předpokládám, a takto jsem se s panem ředitelem SÚKLu domluvil, že budou tímto směrem pokračovat i nadále, a pevně věřím, že do konce roku se tato úspora prohloubí. Chápu sice, že ne všichni tím budou nadšeni. Předpokládám, že v centrálách farmaceutických firem, jejichž zisky jsme o jednu miliardu snížily, nedošlo k otevírání šampaňského, ale myslím si, že stát má zde hájit státní zájmy.

    Já nechci spekulovat nad tím, proč v minulosti procesy nebyly tak rychlé. Možná že předchůdci zvolili ne úplně vhodnou formu. Nicméně my jsme tady vedli diskusi o změnách ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, o transparentnosti procesů, což byl důvod, který mě vedl k personálním změnám, a i tehdy jsem říkal, že nejsem úplně spokojen, jak rychle a efektivně SÚKL funguje. Je vidět, že to jde potvrdit skutky, protože ta doba, za kterou byly tyto věci zrealizovány, byla velmi krátká. A já se přiznám, že ani já jsem nečekal tak rychlé a tak markantní výsledky. Myslím si, že jedna miliarda korun v českém zdravotnictví bude vidět, že zdravotní pojišťovny tuto sumu použijí na léčbu lidí, kteří ji potřebují, pro onkologicky nemocné a další závažná onemocnění. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana poslance Klučky... Nemá další doplňující otázku. Dobře, děkuji.

    Třetí v pořadí byla vylosována se svou interpelací paní poslankyně Marta Semelová. Máte slovo, paní poslankyně, a interpelujete paní ministryni Marksovou.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, vážený pane předsedající.

    Vážená paní ministryně, včera proběhlo mimořádné jednání odboru zdravotníků a pracovníků sociální péče, které se zabývalo pracovními podmínkami a alarmující situací ve financování této oblasti.

    Pokud jde o sociální služby, na nedostatek peněz dlouhodobě upozorňujeme a požadujeme na vládě řešení. Bohužel situace se rok od roku opakuje, peněz ze státního rozpočtu putuje na sociální služby málo. Důsledkem je, že dochází k pracovnímu přetížení zaměstnanců, jejichž platy patří k nejnižším v České republice, a k propouštění z výhradně finančních důvodů. Není možný nejen další rozvoj těchto služeb, ale mnohé z nich jsou přímo existenčně ohroženy a spolu s nimi pochopitelně i jejich uživatelé. Tristní situace je v hrazení ošetřovatelské péče, přitom většinu sociálních služeb není možné provozovat bez zdravotnických pracovníků. Situace je velmi vážná, kvalita a péče o zdravotně postižené, seniory a další je ohrožena. Česká republika dává do zdravotnictví a sociálních služeb daleko méně prostředků než v okolních zemích.

    Odbory požadují pro příští rok růst platů o 5 %. Vládou avizovaných 3,5 % považují zcela oprávněně za nedostatečné. Chci se proto zeptat, jak budete na tuto výzvu reagovat, zda budete při projednávání státního rozpočtu odbory požadovanou částku prosazovat, případně jaké další kroky k řešení stávající situace budete dělat. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím o odpověď paní ministryni práce a sociálních věcí.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci. Teď je taková trošku zajímavá záležitost, že jak interpelace měla název "financování sociálních služeb", tak já mám zejména odpověď, která se týká přechodu financování sociálních služeb na kraje, protože je to věc, která se neustále řeší.

    Ale co se týče této problematiky, tak jako všechno ostatní se to odvíjí od objemu celého státního rozpočtu. Já si jsem vědoma toho, protože i my jsme už několikrát jednali s těmi odbory, s paní Žitníkovou, že požadují to zvýšení. Oni také požadují vlastně zvýšení platových tříd a tarifů a my jsme v současné době v jednání, protože jsme řekli, že chceme vědět, jak dopadne celkový objem finančních prostředků na státní zaměstnance. My jsme schopni nějakým způsobem tam potom pomoci těm, kteří dělají v příspěvkových organizacích. Ale je to vlastně všechno otevřené. Nicméně my pořád jednáme, ale někdy jsme vlastně postaveni - to se netýká jen Ministerstva práce, ale obecně - před takové rozhodnutí, že buď to budou teď důchodci, nebo to budou státní zaměstnanci, nebo někdo jiný. Nicméně jak říkám, my o tom víme a také neustále jednáme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku? Tak prosím.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla jenom doplnit to, že optimální výše prostředků pro současnou síť sociálních služeb je 8,5 miliardy. Od roku 2010 nebyly zvyšovány platy v sociálních službách. Tito zaměstnanci na tom jsou nejhůře pokud jde o platy ve veřejné sféře. V návrhu státního rozpočtu, aspoň tak jak to proniká na veřejnost, je ne 8,5 miliardy, ale 7,1 miliardy korun. To znamená, že bych se ještě přece jenom chtěla zeptat, jestli budete prosazovat těch 8,5 miliardy, které zaručují to optimum pro sociální služby, při jednání s panem ministrem financí Babišem. Děkuji. (Tichá poznámka ministra Babiše mimo mikrofon: Dělá to každý den. - Pobavení poslanců v doslechu poznámky.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní ministryně, zkuste odpovědět.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: My prosazujeme při jednání s panem ministrem financí leccos, nicméně ve vládním prohlášení je slib financování na sociální služby přinejmenším po celé volební období 7,2 miliardy. V návrhu ministerstva práce na rok 2015 bylo 8 miliard. V současné době jsme dostali z Ministerstva financí návrh na těch 7,1. Takže jak říkám, ta jednání na všech stranách probíhají.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Čtvrtý vylosovaný je pan poslanec René Číp. Přichází s interpelací na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, rád bych znal váš názor na nedávno proběhlé prezidentské volby na Ukrajině, v Sýrii a v Egyptě. Mezi volbami v těchto zemích se nabízí jistá paralela, neboť okolnosti, za kterých probíhaly, jsou si velmi podobné. Prosím vás tedy o jasnou odpověď, zda považujete volby na Ukrajině, v Sýrii, Egyptě za demokratické a zda jejich vítězové jsou pro Českou republiku tím pravým a legitimním partnerem pro jednání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: To bylo řečeno samozřejmě správně, proběhly v poslední době troje prezidentské volby - v Egyptě, v Sýrii a na Ukrajině. Vlastně každé ty volby proběhly v jiném prostředí a různým způsobem byly i mezinárodně monitorovány. Takže úplně na to odpovědět dvěma větami se nedá, protože každá ta země má úplně jiný příběh. Já mohu říci stručně asi toto:

    K egyptským volbám - ty proběhly 26.-28. května. Jasným vítězem se stal Sísí, který obdržel 97 % odevzdaných hlasů, nicméně účast byla pouze 47 % z těch oprávněných voličů, a dokonce byly o jeden den volby prodlouženy, nastaveny. Volby byly monitorovány pozorovatelskou misí Evropské unie EOM - Election Observation Mission -, a ta dokonce i díky určitým egyptským obstrukcím musela výrazně utlumit činnost dlouhodobých pozorovatelů, takže to nebylo úplně jednoduché. Nicméně předběžná zpráva této mezinárodní pozorovatelské mise nakonec vyzněla v tom smyslu, že volby proběhly v souladu se zákonem a v právním prostředí, v němž byly dodržovány základní ústavní principy. Byla tam řečena řada výhrad, co se týče té kampaně, ale v zásadě ty volby byly nakonec brány jako volby, které splnily určité základní nároky. Další debata o těch volbách bude tématem jednání ministrů zahraniční Evropské unie 23. 6. na setkání v Bruselu.

    Co se týče voleb v Sýrii, tak tady je ta situace komplikovanější, protože tady proběhly volby tak, že volby neprobíhaly pod dozorem nějakých skutečně věrohodných pozorovatelských misí. Česká republika není schopna odhadnout, nakolik ty výsledky jsou věrohodné, protože ony se odehrávaly v prostředí docela zásadně tvrdé politické represe a to znemožnilo prakticky účast opozičních kandidátů. Tam byli pouze dva kandidáti, ale to jsou vlastně neznámé osobnosti, které svou účastí spíš zvýrazňovaly tu dominanci Asadovu, tedy současného představitele toho víceméně stále ještě vládnoucího režimu. Představitelé opozice vlastně byli nuceni utéct do exilu. Volební proces neprobíhal, jak jsem řekl, pod dozorem nějakých věrohodných pozorovatelů. Některé státy sice poslaly pozorovatele - jako Írán, Irák, Kuba, Venezuela. Česká republika ovšem tady ten typ dozoru pokládá za velmi nedokonalý a máme kritické hodnocení, stejně jako vlastně všechny členské státy Evropské unie, protože soudíme, že velké části populace nebylo umožněno se hlasování účastnit vzhledem k probíhajícímu násilnému konfliktu, který si vyžádal 130 tisíc mrtvých a kde dokonce, jak víte, byly použity i chemické zbraně. Dokonce nejen Evropská unie, ale i další státy včetně Ligy arabských států a Rady pro spolupráci v Perském zálivu kritizovaly od začátku úmysl syrského vedení uspořádat tyto volby. Ženevské komuniké z června 2012 podepsané představiteli OSN a relevantními státy včetně Ruska doporučovaly jako první krok ke stabilizaci země vytvořit jakousi prozatímní vládu, jakousi vládu národní jednoty, která by za účasti dosavadního syrského vedení i opozice připravila skutečně volby, které by mohly být regulérní. Takže to bylo stanovisko, které vlastně už dlouhodobě platí, a toho bohužel současní představitelé nevyužili ani se ho nedrželi. Takže já si myslím, že existuje tady na to poměrně široký názor, že ty volby jsou nesmírně problematické, a je otázka, jestli v současné situaci v Sýrii bez toho předběžného kroku vytvoření vlády národní jednoty a určitého smíru nad tím je vůbec možné regulérní volby udělat.

    A nakonec se dostávám k volbám ukrajinským. Ukrajinské volby, jak víte, v prvním kole vyhrál podle průzkumu Petro Porošenko. Volby proběhly tak, že volební účast byla vysoká, přes 60 %. Tradičně nejvyšší byla v západní části, tam byla až 80procentní. Daleko komplikovanější to bylo na východě. Nicméně i tady Petro Porošenko získal poměrně významné množství hlasů a vlastně byl vítězem i v řadě těch východních oblastí. Nebudu tady říkat přesná čísla. Po sečtení hlasů s účastí 60,29 procenta voličů na Ukrajině zvítězil v prvním kole Porošenko s 54,5 procenta hlasů. Dostal 9 milionů 500 tisíc hlasů. Nebudu říkat ty další, už jsem asi vyčerpal čas. Já to řeknu později.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Neříká se mi to snadno, pane ministře, ale ano.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já to ještě potom zkusím dopovědět.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, jestli budete mít doplňující otázku. (Ne.) Doplňující otázka nepadla, takže v tom případě nemůžete to dovyprávět.

    Pátý v pořadí je pan poslanec Stanislav Polčák a bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce. Takže já vás poprosím, jestli svoji interpelaci načtete, a bude vám odpovězeno písemně. ***

  • Poslanec Stanislav Polčák: Velmi rád bych slyšel, pane místopředsedo, samozřejmě, že mi na ni odpoví ústně pan ministr, to se tak nestane. Zároveň bych chtěl umožnit, aby pan ministr Zaorálek pokračoval ve své odpovědi, která byla velmi zajímavá, a to se zase neslučuje s pravidly jednacího řádu, takže si alespoň dovolím načíst interpelaci na pana ministra životního prostředí.

    Vážený pane ministře, dovolím se na vás obrátit ve věci nastavení financování vodohospodářské infrastruktury, např. výstavby čistíren odpadních vod, v příštím programovém období. Podle návrhu operačního programu Životní prostředí je stanoven cíl výstavby vodohospodářské infrastruktury ve výši 50 tisíc ekvivalentních obyvatel. Průměrná obec v segmentu dosud neodkanalizovaných obcí má tisíc ekvivalentních obyvatel. Kdybychom počítali jen s takovými průměrnými obcemi, znamená to, že za sedm let proběhne výstavba vodohospodářské infrastruktury jen v 50 z nich. Ročně to vychází na sedm průměrných obcí. To číslo je samozřejmě velmi katastrofální.

    Vážený pane ministře, uvedené skutečnosti mě vedou k položení otázky: Nespletlo se při stanovování cíle ministerstvo o jednu, nebo dokonce o více nul? Padesát tisíc ekvivalentních obyvatel jako cíl opravdu nelze přijmout. Děkuji vám za vaši, tentokrát písemnou, odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za vaši interpelaci. Jako další je vylosován pan poslanec Jiří Skalický s interpelací na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

  • Poslanec Jiří Skalický: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Od 1. ledna 2015 plánuje vaše vláda kompletně zrušit všechny regulační poplatky ve zdravotnictví. Celkově se jedná o částku zhruba 5,2 miliardy korun, kdy zhruba 2,2 miliardy byly již vlastně zrušeny jako nemocniční poplatek nebo poplatek za pobyt v nemocnicích. Jedná se nyní zhruba ještě o zrušení částky 3 miliard, která by se měla dotýkat ambulantní sféry, a to tedy ambulantních specialistů, praktiků a samozřejmě i lékárenské péče.

    Chtěl bych se zeptat, jaké systémové řešení připravujete jako kompenzační náhradu výpadku příjmů těchto zdravotnických zařízení?

    Pokud se týče ambulantních specialistů a praktiků, tak tady samozřejmě sedí řada kolegů odprava doleva a víme, že už dnes je řada problémů zejména v odlehlých regionech a je problém tam zajistit zdravotní péči na této úrovni. Pokud se týče lékáren, tam je situace velmi obdobná. Opět jde o zejména lékárenskou péči a její služby v malých městech nebo menších, kdy lékárny jsou stále nuceny vybírat poplatky za recepty, protože si nemohou dovolit nevybírat. Opět je otázka, jak by se zajistila dostupnost této péče právě mimo velká centra, kde, uznávám, ve velkých centrech to problém není, protože prostě velké lékárenské řetězce poplatky stejně nevybíraly a prostě si s tím dokázaly poradit. Mimochodem, porušovaly zákon. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra o odpověď na vaši interpelaci.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, již po zrušení poplatku za poskytování lůžkové péče ve výši 100 korun, o kterém rozhodl Ústavní soud, připravilo Ministerstvo zdravotnictví novelu zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, na jejímž základě od 1. 7. 2014 dojde ke kompenzaci u poskytovatelů lůžkové péče, kteří jsou zrušením tohoto poplatku v letošním roce dotčeni. Prostřednictvím navýšení platby za tzv. státní pojištěnce budou posíleny příjmy systému veřejného zdravotního pojištění o zhruba 2,1 miliardy korun za zbývajících šest měsíců letošního roku. Chtěl bych ještě jednou poděkovat této Sněmovně za schválení této potřebné normy hned v prvním čtení.

    S účinností od 1. 1. 2015 poté vláda v souladu se svým programovým prohlášením předpokládá zrušení regulačního poplatku za ambulantní ošetření a za recept. Jen připomínám, že na základě programového prohlášení a koaliční dohody vláda počítá se zachováním regulačního poplatku v pohotovostních službách, který dle našeho názoru jediný má opravdu regulační efekt. Tuto novelu zákona jsme již předali do meziresortního připomínkového řízení a předpokládáme, že nic nebude bránit tomu, aby k 1. 1. 2015 skutečně nabyla účinnosti.

    Zatímco v letošním roce již nebylo možné změnit úhradovou vyhlášku a bylo nutné přikročit ke speciální právní úpravě, výpadek příjmů poskytovatelů zdravotních služeb z regulačních poplatků bude v následujících letech již kompenzován prostřednictvím standardních úhradových mechanismů, tedy mám na mysli úhradové vyhlášky.

    Navýšení platby za státní pojištěnce přinese v příštím roce do systému veřejného zdravotního pojištění 4,2 miliardy korun a tyto prostředky budou přerozděleny právě mezi dotčené poskytovatele zdravotních služeb a poskytovatele lékárenské péče, jichž se výpadek regulačních poplatků bude týkat.

    Budu reagovat na výši, kterou pan poslanec uvedl, co se týká celkové sumy. Nicméně myslím si, že tady je třeba rozlišovat vykázanou výši vybraných poplatků a reálnou. Mám tedy na mysli především lékárenskou péči, kde, jak víme, především velké lékárenské řetězce tyto poplatky fakticky nevybírají, byť je vykazují. V tom okamžiku se nám suma 1,7 miliardy korun, tedy předpokládaná suma za tyto poplatky, posouvá někam jinam. My jsme v kontaktu s Lékárenskou komorou a snažíme se vyčíslit reálný propad především u menších lékáren, které jsou nuceny tyto poplatky vybírat a které to de facto dnes poškozuje z hlediska nějakého konkurenčního působení.

    Budu reagovat i na poznámku týkající se problémů jak ambulantní péče, především tedy praktických lékařů, která je avizována, tak těch malých lékáren v odlehlých regionech. Jsem přesvědčen, že nemá jakoukoli přímou souvislost s vybíráním regulačních poplatků. Nicméně souhlasím s tím, že je to problém a že je to problém, který Ministerstvo zdravotnictví a potažmo vláda musí řešit. Už jsme zahájili nějaké analýzy tohoto problému. Taková základní představa je především u praktických lékařů, že bychom mohli zavést jakýsi bonus ke kapitaci právě u těch, kteří zajišťují péči v odlehlých regionech, kde je málo pacientů na plné ekonomické zabezpečení praxí, ale z hlediska zájmu státu na zajištění zdravotní péče v těchto regionech je to potřeba. Podobně je to, myslím si, u lékáren. Tam diskutujeme se zástupci lékárenské péče možnost zavedení tzv. dispenzačního poplatku za výdej jednotlivého léčivého balení. Už jsme k tomu učinili i první kroky v návrhu změny zákona 48, který přijde do Poslanecké sněmovny. Předpokládáme zavedení právě úkonu lékárníka jako nositele zdravotního výkonu ze zdravotního pojištění a právě na základě dohody a konzultací se zástupci lékárníků, s Lékárenskou komorou, budeme vymýšlet, jak co nejefektivněji skutečně zajistit lékárny, které nám zajišťují potřebnou péči v odlehlých regionech, a nepřeplácet přitom řetězce.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď i za vzorné dodržení času. Chci se zeptat: Bude doplňující otázka?

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Dovolil bych si spíše poznámku a reakci na to, co říkal pan ministr. Dispenzační poplatek je jedna z věcí, která budu velmi rád, když se bude diskutovat, protože si myslím, že má smysl.

    Druhá poznámka. Chtěl bych upozornit, že regulační poplatek v lékárnách je velmi úzce provázán s ochranným limitem pro pacienty, a jestliže se tento poplatek bude rušit, tak je nutno naprosto zásadním způsobem vyřešit i problém ochranného limitu, protože tady může dojít k tomu - a ochranný limit opravdu fungoval a funguje -, že vlastně budou postiženi pacienti dlouhodobě nemocní, chroničtí, protože limit pro ně bude naprosto jinak nastaven, nebo bude dokonce zrušen. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Budete reagovat, pane ministře? Tak vás poprosím.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tyto připomínky, zvláště za připomínku týkající se ochranného limitu. My v žádném případě nepředpokládáme zrušení ochranného limitu a počítáme s jeho zachováním, protože si myslíme, že z hlediska doplatku a těch započitatelných doplatků je ochranný limit dobrá věc, která pomáhá pacientům a kterou chceme rozhodně zachovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Sedmým v pořadí byl vylosován pan Daniel Korte se svou interpelací na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Vážená paní ministryně, na desáté schůzi výboru pro bezpečnost jste prohlásila - cituji: Za rok 2013 byly vyplaceny miliony na odměňování několika špičkových funkcionářů Vězeňské služby. Toto chceme změnit a už to měním. Ty úspory budou i v tom, že v současné době na Generálním ředitelství celkem 180, 190 zaměstnanců a že ten náš aparát, který je velmi drahý, protože právě tam jsou ti vysoce honorovaní funkcionáři, můžeme výrazně zeštíhlit.

    Generální ředitel Ondrášek zrušil místo prvního náměstka a vytvořil místo něho dva náměstky nové. Dlužno říci, že nikdy v historii nebylo ve Vězeňské službě tolik náměstků. Jak vysvětlíte, že výrazné zeštíhlování, čemuž s prominutím já rozumím tak, že by se mělo jednat o snížení počtu zaměstnanců, probíhá tak, že generální ředitel navýšil stavy o dvě tabulková místa? Aby bylo jasno o jaká, je to jeden další náměstek a ten musí mít samozřejmě svého řidiče. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane poslanče, děkuji vám za tuto otázku. Jsem velice ráda, protože tím pádem mám možnost před tímto ctihodným plénem osvětlit současnou situaci, jaká je na generálním ředitelství, a potvrdit to, že to, co jsem říkala a slibovala na výboru pro bezpečnost, je skutečně pravda.

    Na jedné straně dochází k funkčnímu rozdělení funkce, která dříve nebyla plněna. Právě proto teď jsou ty problémy, které jsou, protože jeden náměstek měl funkci zahrnující kompetenci v naprosto nesourodé oblasti, takže logicky se rozdělila tato funkce, kompetence do dvou oblastí - výchovy, zacházení s odsouzeními a kontroly, kontrolní a bezpečnostní. Takže to je jedna věc. Potud byste měl pravdu, že místo jednoho náměstka dva náměstci. Ale tím to končí, protože generální ředitelství do konce června, k 1. červenci, zruší 20 až 25 systemizovaných míst. Úspora bude 3,5 milionu korun ročně. Probíhá personální audit. Předpokládáme, že na podzim roku 2014 již budeme vědět, jestli dalších 30 až 50 systemizovaných míst budeme moci zrušit v průběhu podzimu nebo k 1. lednu 2015, čímž budou řádově další miliony ročně uspořeny. Potud to zeštíhlení skutečně probíhá a probíhat také bude.

    A ráda bych využila této příležitosti pokud mám ještě časový limit?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte ještě přes tři minuty, paní ministryně. Můžete mluvit.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: V takovém případě - je to sice neobvyklé, ale ono s tím zeštíhlením a snížením nákladů souvisí otázka, která byla vylosovaná jako číslo 30, která se týká odměňování. Teď úplně pominu tu otázku, že se v minulosti odměny těch vysokých funkcionářů nezveřejňovaly. Pokud se zveřejňovaly, tak to zveřejňovaly spíše bulvární tisky. Nicméně vím, že někdo zveřejnil informaci, že jsem odměnila nového generálního ředitele odměnou 110 tisíc korun. A já bych chtěla jenom uvést na správnou míru, že jde o odměnu za půl roku jeho působení ve funkci ředitele Věznice Rapotice a nynější působení do konce června. Je to za půlroční působení generálního ředitele. V porovnání se všemi odměnami, které byly tímto způsobem vypláceny v minulosti, je to nesrovnatelně nejnižší odměna. A na to bych chtěla také upoutat vaši pozornost. Tímto systémem bude postupováno i u jiných služebních funkcionářů. Čili budu vždycky to, co budu moci ovlivnit, tak budu ovlivňovat tak, aby skutečně to generální ředitelství nebralo z vězeňství zbytečně moc peněz, tak jak dosud tomu bylo zvykem.

    Děkuji za umožnění odpovědět i takto šířeji, protože si myslím, že pan poslanec Korte by se možná té své odpovědi nedočkal, protože byla vylosovaná v pořadí jako třicátá. Ráda se v doplňující odpovědi ještě vrátím k dovysvětlení, pokud bude potřebovat vysvětlit, jaké další kroky budeme činit v oblasti zeštíhlení Generálního ředitelství. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec přichází, takže bude patrně doplňující otázka.

  • Poslanec Daniel Korte: Vážená paní ministryně, děkuji vám za odpověď. Samozřejmě že to, co jste uvedla na moji otázku, pokud jde o to snižování, zeštíhlování, mě zaujalo. Prosil bych vás, až bude rozhodnuto o té reorganizaci, jestli bych o tom mohl dostat nějakou zprávu.

    Vzhledem k tomu, co jste odpověděla na to, na co jsem se neptal, k tomu pouze říkám - a asi na to nedojde, to máte pravdu -, že to odůvodnění, proč dostal pan Ondráček 110 tisíc korun odměny za kvalitní plnění naléhavých služebních úkolů - to já tomu prosím rozumím za plnění svých povinností, nikoliv za nějakou práci navíc, na rozdíl od generála Dohnala, který provedl bezchybně amnestie, řešil povodně atd. Ale na to možná dojde v té interpelaci druhé.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat paní ministryně, jestli na to ještě doplní svoji odpověď.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Já jenom pro upřesnění. Musela jsem se seznámit také s tím stavem, jaký je běžný a standardní. Každý ředitel příslušné věznice, který plní svědomitě své povinnosti, dostává jednou za půl roku odměnu, která je relativně vysoká. A není ani v tomto ohledu v osobě pana nového generálního ředitele Ondráška výjimka. To je moje první poznámka.

    Druhá poznámka. Nechci hodnotit působení pana bývalého generálního ředitele Dohnala v roce 2013, nicméně chci upozornit na to, že jeho odměny se pohybovaly v úplně jiných řádech, než o kterých tady nyní hovoříme. Tam proto by si zasloužilo i nějaké větší, podrobnější a přesvědčivější vysvětlení nebo zdůvodnění takové odměny, které jsem hledala a v personálním spise jsem ani v jednom případě nenašla.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Osmý v pořadí se svou interpelací byl vylosován pan poslanec Antonín Seďa a interpeluje pana ministra Zaorálka. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážený pane ministře, přes stále napjatou bezpečnostní situaci na východní Ukrajině je dlouhou dobu rizikem bezpečnostní situace na Blízkém východě. Předpokládám, že k řešení mohl přispět i summit zemí Evropské unie a Ligy arabských států, kterého jste se zúčastnil. Mohl byste alespoň stručně informovat o výsledku summitu, popřípadě s kým jste hovořil, jaké jsou vztahy České republiky k arabským zemím a jaké základní problémy byly konzultovány v rámci těchto rozhovorů? Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Pan ministr se už chystá se svou odpovědí. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, přeji dobré odpoledne. Mohu vás informovat a potvrdit to, co tady bylo řečeno, že jsem se v posledních dvou dnech zúčastnil v Aténách jednání představitelů evropských zemí s ministry - převážně tedy ministry zahraničí - arabských států. V souvislosti s tím jsem se tam sešel vlastně s řadou představitelů arabských zemí. Především jsem měl možnost jednat s generálním sekretářem Ligy arabských států Nabílem Arabím. Měl jsem tam i řadu dvoustranných jednání s jednotlivými ministry, jako je třeba alžírský ministr zahraničních věcí Ramtane Lamamra, palestinský ministr zahraničí Málikí anebo nově jmenovaný libanonský ministr Gebran Bassil. Nebudu jmenovat všechny, ale jednal jsem také s libyjským ministrem zahraničí a s některými dalšími.

    Měl jsem na tomto summitu vystoupení na téma Sýrie. To souvisí s tím, že Česká republika má v této chvíli stále rezidenčního velvyslance v Damašku. Je vlastně jediná ze států Evropské unie, která má v tuto chvíli funkční zastupitelský úřad, a fungujeme jako zastoupení de facto i pro další státy Evropské unie. To nám tam dává určitou kompetenci o Sýrii mluvit, protože máme díky existenci zastupitelského úřadu více informací než ostatní. Proto jsem měl možnost vystoupit s informací o Sýrii teď po prezidentských volbách. Příliš povzbudivá informace to samozřejmě nebyla, protože především humanitární situace v Sýrii je katastrofální. A na schůzkách s jednotlivými ministry jsme se bavili právě o tom, co dnes těžce padá na takové státy, jako je třeba Libanon, kde se mě libanonský ministr zahraničí ptal, co bychom v České republice dělali, kdybychom v České republice měli tři a půl milionů uprchlíků, což je poměr uprchlíků, který bychom měli jako desetimilionový stát, kdybychom měli podobný poměr, jako má dnes Libanon, těch 1,3 milionu uprchlíků. To samotné vám asi udělá představu o tom, jak těžké problémy dneska sužují řadu těch zemí i těch ministrů, se kterými jsem se setkal, kteří mluví o problémech, které jsou v takovém řádu, který si často neumíme ani představit.

    Bavil jsem se samozřejmě o pomoci, kterou poskytujeme třeba zrovna Libanonu, který je pro nás velmi dobrým partnerem dlouhodobě i v oblasti ekonomiky, a tedy i navzdory této vážné situaci tak kuriózně výměna ekonomická a vztahy jsou poměrně velmi dobré. A tak je to i v případě dalších míst a dalších ministrů, se kterými jsem mluvil. Hlavně se to točilo kolem toho, že tyto země se dnes potýkají s velkými problémy bezpečnostními, bojuje se s terorismem. To platí i v Alžírsku i v dalších zemích, s jejichž ministry jsem měl možnost jednat. A především jsme se bavili o bilaterárních vztazích, kde navzdory situaci máme často poměrně značné možnosti spolupracovat.

    Myslím si, že na arabské straně, že na straně arabských zemí jsem cítil velký zájem o Českou republiku. Chápou nás jako zemi, která pro ně dnes představuje velmi dobrého partnera. A de facto mohu říci, že v žádném z těchto jednání jsem nenarazil na nějaké zásadní překážky nebo něco, co by vztahy nějakým zásadním způsobem komplikovalo. Takže já jsem si z toho odnesl dojem, že celá ta rodina arabských zemí je pro nás dnes velmi dobrým partnerem. My sami jsme jimi chápáni stále jako důvěryhodná země a země, která je také připravena pomoci řešit - aspoň podle možností, které má - ty vážné věci, které se tam v současné době odehrávají a které je často sužují.

    Myslím si, že toto zasedání bylo pro nás velice důležité, pokládám toto zasedání s arabskými zeměmi za velice významné. Zabývali jsme se samozřejmě akutními problémy. A ten jeden, který tam samozřejmě vlastně vzplanul jako úplně aktuální, byla situaci v Iráku, v iráckém Mosulu, obsazení aktivisty Al-Káidy. To byla samozřejmě ještě jedna špatná zpráva navíc k tomu, co se děje v Sýrii, k tomu, co se děje v Libyi a řekněme i k tomu, co se děje v Egyptě, který dnes také není v jednoduché fázi, byť je po prezidentských volbách.

    Právě aktuální problémy těchto zemí byla vlastně řada hlavních témat, kterým jsme se věnovali - otázka uprchlíků, otázka řešení situace v těch částech, kde dnes vlastně často zuří otevřené boje, jako je Irák, Sýrie, Libye, a otázka, jak můžeme v těchto zemích pomoci a jaké jsou možnosti spolupráce mezi Evropskou unií a arabskými zeměmi.

    Navzdory tomu, že problémy jsou veliké, myslím si, že celé zasedání a celé toto jednání probíhalo v poměrně velmi pozitivní atmosféře, což si myslím, že není tak málo, i když to zní formálně.

    Tolik k tomu, a myslím si, že je dobré tuto základní informaci tady podat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec ještě s doplňující otázkou.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za docela potěšující informaci, že stále naše republika zajišťuje funkční zastupitelský úřad, který je vlastně jediný v rámci zemí Evropské unie v Sýrii.

    Chápu bezpečnostní problémy v současné době, ale i problémy sociální a ekonomické. Můj dotaz ale spíše směřuje k tomu, že historicky naše země měla velmi dobré vztahy s arabskými zeměmi zejména v hospodářské oblasti. Chtěl jsem se zeptat na současný pohled vašeho Ministerstva zahraničí k podpoře našeho exportu do této oblasti, popřípadě jaká konkrétní opatření vaše ministerstvo připravuje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana ministra ještě o doplňující odpověď.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Myslím, že mezi arabskými státy najdeme země, které ekonomicky mají dnes pro nás v současné době, skoro bych řekl, mimořádný význam. Budu jmenovat třeba Spojené arabské emiráty. To je země, která je dnes pro nás zajímavá tím, že rozsah obchodu a stoupající obchod má nápadně pozitivní vývoj. A tato země je dokonce velice zajímavá i z hlediska možnosti investic do České republiky, protože je to dokonce jednání, které jsem vedl s ministrem zahraničí Spojených arabských emirátů, kde se už vlastně bavíme o konkrétních oblastech, ve kterých by bylo možné uplatnit investice v České republice, což, jak asi znáte, je jedna z klíčových oblastí pro českou ekonomiku v současné době, možnost získání zahraničních investic. A překvapivě i v tomto regionu najdeme země, které mohou v tomto významně přispět. Proto věnovat jim pozornost a rozvíjet rozhovor je pro nás ekonomicky nesmírně důležité.

    Alžírsko je poměrně stabilní země. Má také vlastně po volbách, kde byl znovu, již počtvrté, pan Buteflika zvolen jako prezident. Proto to jednání s alžírským ministrem, protože i v Alžírsku obchod má vlastně stoupající tendenci. Takže i když na jedné straně mluvíme o zemích zkoušených a zmítaných těžkými konflikty, tak vám mohu jmenovat řadu arabských zemí, kde ta tendence ekonomického rozvoje a vztahů je velice stoupající a rostoucí. Mluvil jsem třeba o Libanonu. Na jedné straně je situace politicky velmi komplikovaná, ale ekonomický vývoj je opět pozitivní pro Českou republiku.

    Není to tedy jenom řešení otázky uprchlíků, není to pouze, že se snažíme pomáhat humanitárně, ale dokonce vezmeme-li arabský svět jako celek, je to dnes významný ekonomický partner České republiky, a dokonce v řadě zemí se stoupající úrovní ekonomické výměny. To by tedy zde mělo asi zaznít: není to jenom nositel problémů, ale je to významný partner, a dokonce v řadě případů i perspektivní partner České republiky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v řadě byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka, který přichází se svou interpelací na pana ministra zdravotnictví. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

    Vážený pane ministře, mám dva dotazy, které se týkají hospodaření s pozemky, které jsou v majetku Ministerstva zdravotnictví.

    První se týká obce Čeladná. V malebné obci Čeladná vyrostl s pomocí nemalých evropských prostředků, asi 30 milionů korun, pěkný hotelový komplex, areál Čeladenka. Vlastníkem původní nemovitosti je český stát, Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní ústav v Ostravě, který budovy s pozemky pronajal firmě Kovotour údajně za 25 tisíc korun měsíčně. Firma areál zrekonstruovala a nyní poskytuje hotelové služby.

    V souvislosti s touto informací si vám dovoluji položit několik otázek: Kdo stanovil cenu pronájmu areálu Čeladenka společnosti Kovotour a na základě jakých podkladů a za jakých podmínek? Které pozemky jsou v majetku České republiky s příslušností hospodaření Zdravotního ústavu v Ostravě? Na kolik haléřů vychází pronájem jednoho metru čtverečního pozemku i s budovami? A je výše nájmu v souladu s tržní cenou nájmu za pozemky v této lokalitě? Kdo dal svolení k rekonstrukci a výstavbě nových nemovitostí, tedy domů, na pozemcích v majetku státu nájemci a proč do areálu neinvestoval sám stát, případně Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní ústav v Ostravě? ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, už jste překročil čas. Zkusme to rozložit na dva díly, s tím, že teď vám pan ministr odpoví a zbytek bude doplňující otázka.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Dobře, děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se přiznám, že Ministerstvo zdravotnictví zřizuje mnoho příspěvkových organizací, mnoho dalších organizací, a já se přiznám, že nejsem znalcem všech pronájmů, podnájmů a dalších záležitostí. Jak je podle mne na první pohled jasné, otázky pana poslance Hovorky jsou velmi podrobné. Já děkuji za tento podnět. Nechám na Ministerstvu zdravotnictví všechny tyto záležitosti podrobně zjistit a panu poslanci písemně detailně a přesně odpovíme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Tak, pane poslanče, pojďte pokračovat v dotazování.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Já děkuji za vstřícnost. Ještě tedy doplním.

    Pronájmu pozemku předcházelo vypracování posudku o zchátralosti původního objektu Čeladenka. Zpracovala ho firma BKB Metal. Kdo konkrétně zadal posudek právě této společnosti a na základě jakého výběrového řízení? Proč posuzovala stav rekreačního zařízení firma, která se zabývá hutnictvím a zpracováním kovů? Existuje ocenění celého původního areálu podle skutečného stavu, ve kterém jej firma Kovotour přijala do pronájmu? Nebude Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní ústav v Ostravě, přehodnocovat výši neúměrně nízkého nájemného? To je jedna věc.

    A ke druhé otázce, ta se týká pronájmu pozemku Fakultní nemocnice Ostrava společnosti Primecell Therapeutics. Jedná se o pozemek, na kterém byl vybudován biotechnologický park 4MEDi. Jak velký státní pozemek byl pronajat firmě Primecell Therapeutics, za jakých podmínek byl pronajat a bylo tak učiněno na základě tržního ocenění pozemku a je součástí smlouvy i inflační doložka? Kdo rozhodl o pronájmu tohoto pozemku společnosti, jaké jsou kompetence ředitelů přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví v oblasti prodeje a pronájmu nemovitého majetku a jestli jsou zmíněné uvedené nemovitosti zaregistrovány v systému centrální evidence Ministerstva financí CRAB. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Chci se zeptat, zda to pan ministr doplní. Ano, bude následovat odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i zde - a zde musím dokonce jako bývalý ředitel Fakultní nemocnice Ostrava říci, že ani v této záležitosti nenosím v hlavě přesná čísla. Nicméně odpovím podobně. Všechny detaily zjistíme a panu poslanci odpovíme písemně.

    Já jenom snad - pravidla pro nakládání se státním majetkem, jeho pronájem, jeho prodej jsou poměrně striktně upravena právními normami. Já předpokládám a věřím, že se příspěvkové organizace tímto právním předpisem řídily, ale zkontrolujeme to a panu poslanci dodáme informaci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za vyčerpávající odpověď. Poprosil bych paní poslankyni Olgu Havlovou, která interpeluje jako desátá v pořadí pana Andreje Babiše, vicepremiéra a ministra financí. Máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na úrovni vlády a ministrů se v dnešních dnech vyjednává o státním rozpočtu, a to pro jednotlivé kapitoly. Chtěla bych se zeptat, jak hodláte v příštím roce financovat platy policistů, hasičů, vězeňské služby a dalších příslušníků bezpečnostních sborů. V roce 2011 totiž proběhlo plošné snížení platů o 10 % s tím, že vláda slíbila, že jde pouze o přechodný stav a že platy budou opět dorovnány. Pan premiér i ministr vnitra opakovaně deklarují, že zvýšení platů prosadí, ale informace v médiích tomu nenasvědčují. Chci se zeptat vás, jestli dorovnáte platy příslušníků bezpečnostních sborů alespoň na úroveň před rokem 2011, kdy jim byly platy brutálně sníženy.

    Na téma platů bezpečnostních složek proběhl ve Sněmovně i seminář a jeho závěry jsou alarmující. S jistotou lze říci, že asi 300 policistů je v insolvenci, to znamená, že jim hrozí exekuce nebo uvažují o osobním bankrotu. Třicet až čtyřicet procent policistů a hasičů žije kvůli snížení platu na hranici únosnosti. A dokonce 50 % příslušníků vězeňské služby má problém se splácením dluhů. Špatné odměňování s sebou nese zvýšené riziko, že se policisté dostanou za scestí, a stát si tak sám vytváří korupční prostředí.

    Vážený pane ministře, ptám se, zda dorovnáte v připravovaném rozpočtu těch 10 % na platy příslušníků bezpečnostních sborů, které jsou jim stále jen slibovány. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za interpelaci a poprosil bych pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše o odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já nevím, kdo komu co sliboval. Faktem je, že my jsme převzali tuto zemi v nějakém stavu, kdy minulá nebo předminulá vláda snížila ty platy, a samozřejmě děláme, co můžeme, protože my jsme se zavázali, že schodek nebude větší než 3 % HDP. A bohužel i ty instituce jako finanční úřady, celní úřady, úřady práce, které by měly vlastně zabezpečovat výnos daní, zabraňovat zlodějnám spotřební daně a odhalovat zneužívání sociálních dávek, jsou také poddimenzované, mají nízké platy.

    Takže původně rozpočet předpokládal rozmrazení, navýšení 1 %, dnes jsme na 3,5 % a samozřejmě jednání o rozpočtu budou pokračovat dál celé léto. Čekáme nový makroekonomický výhled v červenci. Rozumím tomu, co paní poslankyně říká.

    Celkový objem prostředků příslušníků meziročně vzroste zatím na 880 mil. Kč, to znamená, že to je nárůst o tisíc korun. V minulých letech platy příslušníků bezpečnostních sborů byly navyšovány už v roce 2014 o 2 %, dále bylo do rozpočtu příslušníků policie a hasičského záchranného sboru navýšeno dalších 780 mil. Kč, takže to je dalších 3,2 včetně vytvoření nových 1 204 funkčních míst, takže meziročně 2013-2014 došlo k navýšení o 1 341 mil. Kč včetně příslušenství, to znamená nárůst průměrného platu o 750 Kč. Takže když si vezmeme potřeby v oblasti platů příslušníků bezpečnostních sborů mezi lety 2011 až návrh na 2015, tak průměrný plat příslušníků vzrostl o 2 500 Kč, to je 8,4 %.

    Já rozumím, že tady došlo ke snížení o 10 %, ale my jsme v situaci, kdy se snažíme napravovat minulá opatření plus samozřejmě investovat. Armáda a všichni chtějí peníze. Chceme stavět mateřské školky, kapacity škol, takže v rámci možností si myslím, že je to celkem slušný návrh.

    Takže ve věci navýšení tarifních tabulek příslušníků bezpečnostních sborů my jsme vyjádřili souhlas, je to zatím 3,5 %, a budeme samozřejmě pokračovat v jednání. Já si myslím, že průměrné platy například policie, když mluvíme, v návrhu na rok 2015 je průměrný plat 32 537 Kč, u vězeňské služby 26 326 Kč, takže určitě budeme pokračovat v jednáních. Bohužel rozpočet 2015 je provizorní, protože opatření z hlediska výběru daní a zabránění různým podvodům musíme řešit legislativně a efekt nastane až v roce 2016. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za odpověď. Stačí odpověď? Děkuji. Nebude doplňující otázka.

    V tom případě půjdeme dál a dalším vylosovaným je pan poslanec Kostřica, který interpeluje opět ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dovolte, abych se vás zeptal na jeden problém, o kterém vím, že jste ho zdědili už z dob předchozích, nicméně fakultní nemocnice jsou zřizovány Ministerstvem zdravotnictví, a proto bych tady chtěl vznést jednu věc, trošičku to objasnit, protože před rokem jsem se ptal různých kolegů poslanců a 90 % bylo přesvědčeno, že veškeré platby nemocnicím za provedenou péči jsou stejné. Jsem přesvědčen, že i současná informovanost našich občanů je taková, že jsou všichni přesvědčeni, že za operaci slepého střeva je stejná platba v Nemocnici na Homolce stejně tak jako v nemocnici, která je víceméně vzdálenější. To vůbec není prosím vás pravda.

    Já jsem se vás chtěl zeptat z jednoho důvodu. Mluví se o zadluženosti nemocnic, zejména třeba např. Svatá Anna, kde prosakují informace, že se bude výrazně redukovat počet zaměstnanců, ale uvědomte si, že tato nemocnice je jedna z těch, která dostává naprosto nejnižší platbu za provedenou péči. Vím, že jsem s vámi o tom jednou už hovořil osobně. Problém vidím v tom, že si myslím, že pokud by tato nemocnice, která této nebetyčné nespravedlnosti čelí několik desítek let, měla být jednoduše zvýhodněna, protože za platbu, kterou dostává, je třetinová v porovnání s jinými nemocnicemi. Znám to i z pozice předsedy Společnosti pro otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku, kterou jsem vykonával téměř deset roků, a znám výkony, které se provádějí třeba v této nemocnici, o které jsem mluvil, a je těžko pochopitelné, že za stejný výkon nemocnice, které provádějí nepoměrně menší počet těchto výkonů, dostávají třeba dvojnásobnou až trojnásobnou platbu.

    Z toho důvodu bych se vás chtěl zeptat, jestli uvažujete, jakým způsobem by mohlo dojít k napravení takovéto, jak jsem říkal, nebetyčné nespravedlnosti. Děkuji vám laskavě za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a poprosím pana ministra zdravotnictví o jeho odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím hned na úvod říci, že kdybych měl tomuto ctěnému auditoriu detailně vysvětlovat peripetie vývoje úhradového mechanismu, vývoje základních sazeb, vývoje plateb, tak bych na tu odpověď nemohl mít několik minut, ale bylo by to několik hodin, a ani to by nám nestačilo.

    Jenom možná pro ozřejmení té situace. Je faktem, že platby nemocnicím jsou historicky podmíněny, že jsou mnohdy velmi deformovány a že neodrážejí zdaleka reálnou situaci v tom, v jaké kvalitě a v jakém množství je péče odváděna. Víme, že mnohdy záleželo na situaci v letech, kdy se úhradové mechanismy nastavovaly. Za prvé, jak jednotlivé odborné společnosti měly ostré lokty a co si vybojovaly pro svůj obor, a také, jak jednotlivé managementy nemocnic v daném období využily situace a využily možnosti úhradového mechanismu, a řekněme, velmi výhodně si vytvořily tzv. historii, z které se po další roky všechny tyto platby odvíjely různými deformacemi různých úhradových vyhlášek a různých mechanismů. Já bych chtěl jenom pro objasnění dodat, že výše tzv. základní sazby není na benevolenci pojišťovny ani někoho jiného, ale že opravdu vyplývá z tzv. historie nemocnice.

    To, že to není spravedlivé a není v pořádku, je faktem. Nicméně jaké dnes máme možnosti, co s tím můžeme dělat. Musím říct, že když jsem se seznamoval se situací v rámci úhradového systému, který je dnes u lůžkové péče z větší části postaven na tzv. DRG systému, tak jsem byl zděšen, protože situace je ještě mnohem, mnohem horší, než jsem předpokládal jako uživatel tohoto systému, řekněme, z dob, kdy jsem řediteloval fakultní nemocnici.

    Systém byl dán do jakéhosi autonomního běhu, který zčásti ovlivňovaly, nebo z významné části, zdravotní pojišťovny, které měly klíčový vliv na to, zčásti se na tom účastnili i poskytovatelé a efektem bylo, že v posledních několika letech vývoj systému, jeho kultivace, v podstatě stagnoval, věnuje se mu několik málo lidí, řekl bych do desítky, na plný úvazek. Rozpočet tohoto systému v podstatě zahrnuje prostou údržbu. Stav je dnes takový, že DRG báze jsou velmi nehomogenní, takže kdybychom podle nich měli platit, můžeme způsobit to, že ve stejné DRG bázi zařazený výkon jednou bude mít náklady 20 tisíc korun, podruhé půl milionu - a my za to zaplatíme stejně.

    Úhradová vyhláška na rok 2014, konstruovaná za doby pana ministra Holcáta, zavedla jakési koeficienty, které, myslím si, také nejsou úplně spravedlivé, nicméně aspoň to napravilo to, že zdravotní pojišťovny začínají platit za péči nemocnicím velmi podobné částky. Ne úplně stejně, ale odstranila se ta nespravedlnost vůči VZP.

    Myslím si, že o dalším vývoji úhradového mechanismu se budeme dále společně bavit, předpokládám diskusi na zdravotním výboru, na širším fóru, protože po první analýze, kterou jsem dostal, to skutečně začíná vypadat tak, že než kultivovat tento systém, který je velmi deformován, je zčásti už zastaralý, je na zvážení, jestli to celé nerestartovat, nezačít od nuly, nenakoupit jiný DRG systém a ten upravit pro realitu v České republice. A samozřejmě je na diskusi, jakým způsobem platit české nemocnice v roce 2015, protože práce, která na DRG bude, se rozhodně nestihne za několik měsíců a ani za rok. Předpokládám minimum dva roky, když to bude plně personálně obsazeno a když se na tom bude tvrdě pracovat. První krok je, že od 1. ledna chceme převést celý systém pod Ministerstvo zdravotnictví. Předpokládáme, že to zahrneme pod ÚZIS, a budeme diskutovat o dalším vývoji.

    Co se týče úhrad na příští rok, myslím, že je to o jakési diskusi, jestli se nebavit o nějakém racionálním paušálu s nějakým navýšením, ale ty nerovnosti nejsme schopni teď spravedlivě odstranit, protože to bychom to dělali na koleně. Vnímám to jako zcela zásadní problém financování českého zdravotnictví a musím férově říct, že to neuděláme za několik měsíců, že je to práce na roky. A musíme společně hledat cestu, jak -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, nerad to dělám, ale váš čas vypršel.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Děkuji, já ty hodiny úplně nesleduji. Děkuji a tolik zatím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku, pane poslanče? Máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za vaši odpověď, pane ministře. Chtěl bych říct, že jsme si vědomi toho, že v poslední době dochází k úpravě této nespravedlnosti. Nicméně se domnívám, že věc je ještě taková, že existují jiné možnosti než nějakým způsobem zvýšit platby. Nedávno došlo k zvýšení plateb za státní pojištěnce. To v podstatě není nic jiného než napumpování peněz do zdravotnictví jako takového. Místo aby se třeba požádalo ministra financí, který by s tím třeba nesouhlasil, tak se zvýšily platby, které v podstatě nikoho nebolí, a napumpovaly se finance do zdravotnictví jako takového.

    Je otázkou, zdali by bylo možno z těchto finančních prostředků, a to si myslím, že by bylo potom v kompetenci Ministerstva zdravotnictví, potažmo vašeho, pane ministře, že by se mohla tímto způsobem řešit třeba zadluženost některých nemocnic, spíše než kdyby se snižoval dejme tomu plošně nebo jiným způsobem počet pracovníků v nemocnicích, nebo případně jejich platy. To si myslím, že by bylo mnohem férovější.

    A posledně bych si dovolil jeden osobní dotaz. Vy jste byl, jak jste se zmínil, já to vím, řadu let, ředitelem fakultní nemocnice v Ostravě, a pokud vím, vedl jste si velmi úspěšně. Vždycky jste držel nemocnici v pozitivních číslech. Chtěl bych se zeptat, jestli se domníváte, že byste byl schopen tuto nemocnici udržovat i v té době v těchto pozitivních číslech, pokud by vaše platby byly nepoměrně nižší jako třeba u nemocnic jiných. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane poslanče. Já jsem vám toleroval překročení času, ale poprosím ostatní kolegy a kolegyně, aby respektovali čas, který mají vymezený časomírou.

    Pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Já jenom tedy krátce doplním. Já bych možná nejprve trochu zkorigoval jedno tvrzení, které tady zaznělo. Navýšení platby za státní pojištěnce není žádné napumpování, bohužel, musím říct, peněz do systému, protože jenom v letošním roce nám bude kompenzovat výpadek financí za poplatky, v příštím roce za další poplatky. Takže co se týče tohoto navýšení, tak je to nula-nula.

    Co se týká finanční pomoci některým nemocnicím. Já musím dnes konstatovat, že bohužel, protože si myslím, že to není dobré, není to dobrý signál, ale obávám se, že nebude jiné cesty právě u Fakultní nemocnice u sv. Anny a zřejmě i u Nemocnice Na Bulovce než nějaká částečná finanční výpomoc státu, kterou chci projednat na vládě. Já už jsem to tam avizoval a obávám se, že jiná cesta není. Nebude to rozhodně v plné výši toho, jaký kumulovaný dluh tam existuje. Myslím, že prostě management musí předvést, že je schopen zekonomizovat provoz nemocnice. Samozřejmě nejde to absolutně, nicméně myslím, že v řízení tam rezervy byly. A musím konstatovat, že bohužel ty kroky, které teď následují, nebudou příjemné, ale prostě v této situaci nelze čekat, že záchrana nemocnice, která se potápí poměrně dramaticky a kde se to zřejmě kumulovalo několik posledních let, bude bezbolestná. Myslím si - a to bylo i mé zadání pro pana ředitele, aby ty věci komunikoval se zaměstnanci, se všemi, aby vysvětloval, že bez těch kroků to prostě nejde a že za situace, kdy nemocnice tvořila a ještě stále tvoří, v minulém roce tedy, stamilionové ztráty, tak nejde prostě nezasahovat do této části.

    Co se týče otázky na mě (s úsměvem), jak bych zvládl či nezvládl. Já nechci, aby to tady vypadalo, že se příliš chlubím. Ale já jako ředitel nemocnice bych si neuměl představit, že bych ji vedl několik let do ztráty. Buď by se mi ji prostě podařilo dostat do černých čísel a bolelo by to -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, i v tento moment byl vyčerpán čas.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Dobře. Teď, když už jsem se chtěl pochválit (s úsměvem), nemohu. Ale děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ale všichni to jistě zaregistrovali, určitě k tomu budete mít ještě příležitost. (S úsměvem. Veselost v sále.) Děkuji.

    Dvanáctý vylosovaný v pořadí je pan poslanec Simeon Karamazov s interpelací na pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v nedávné době jste přišel s návrhem, aby učitelé získali statut tzv. veřejné osoby. Reagoval jste tím mj. na případ ze školy v Boleticích na Děčínsku, kde se po verbálním útoku rodičů zhroutila jedna z učitelek. Dovolte mi, abych se vás v souvislosti s tímto návrhem zeptal, zda se opravdu domníváte, že ve chvíli, kdy se některý z rodičů nebo žáků rozhodne vulgárně, nebo dokonce fyzicky napadnout učitele, že je od toho odradí to, že je někde v nějakém zákoně uvedeno něco o chráněné osobě. Nebylo by vhodnější se raději zabývat příčinami stále častějších ataků vůči učitelům, tedy proč jsou dnes děti agresivnější než dříve, proč rodiče častěji sahají k útokům vůči učitelům? Váš návrh, který je zřejmě i právně velmi problematický, představuje pouze nejjednodušší způsob, jak se k danému problému postavit. Bohužel však neřeší jeho příčiny. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A poprosím pana ministra mládeže, školství a tělovýchovy o odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Máte naprostou pravdu, pane poslanče, protože nikdo z mých předchůdců to vůbec neřešil. Ale vůbec. Protože dlouhodobě poslední výsledky např. PISA nebo České školní inspekce nám ukazují tragické klima na českých školách. Dlouhodobě např. v těch výchovných zařízeních došlo k napadáním vychovatelů nejenom slovním, ale fyzickým. A vyvrcholilo to např. tím probodnutým krkem ve výchovném zařízení v Králíkách. Šedesát osm napadení za loňský rok! Nikdo neřekl z Ministerstva školství ani popel. A nikdo to ani neřešil. Takže máte naprostou pravdu, že Ministerstvo školství v minulosti zaspalo a neřešilo to.

    Samozřejmě musíme začít u prevence, ale je to mnohem složitější. Nejenom prevence, ale vůbec i prestiž, pracovní pozice učitele a vychovatele se musí zvýšit. Je to spojené i s navýšením platu. Tady pevně věřím, že slovutná Poslanecká sněmovna podpoří navýšení finančních prostředků do českého školství, a tím i navýšení finančních prostředků na platy.

    Dále je to spojené také - a patří to do té prevence - s podmínkami pro vytváření práce učitelů a vychovatelů. Mimochodem, já jsem s tímto návrhem nepřišel v době - a to je další krok, který spadá do té mozaiky, a není to jediné řešení, ale patří to do té mozaiky - až v těch případech ohledně Děčína. Ale mimochodem, řada vašich předchůdců, někteří z nich jsou ještě v Poslanecké sněmovně i dnes, takovýto návrh předložila, tuším, asi před dvěma třemi lety. Tehdy Poslaneckou sněmovnou neprošel a byl to ten statut veřejného činitele. Já dávám do diskuse ne statut veřejného činitele, ale chráněné osoby. A je to i po vzoru Slovenska, musím se přiznat, protože na Slovensku již tento návrh funguje, a když ho zjednoduším, tak funguje tak, že jsou tam za napadení učitelů nebo pedagogických pracovníků příslušné a zpřísněné tresty. Samozřejmě že to nevyřeší, ale může to řešit ty případy, kdy dochází k napadení ze strany dospělých osob. A dnes kolikrát se vám stane, že za napadení učitele v pedagogickém procesu je to řešeno nějakou pořádkovou pokutou. Tady bychom přistoupili k nějakým tvrdším sazbám. Má to poměrně značnou podporu veřejnosti. Ale souhlasím s vámi, že pouze tímto bychom to nevyřešili.

    Jestli mně ještě zbývá čas...?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte dvě minuty a kousek.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Tak ještě se zastavím u výchovných zařízení, protože tam je to ještě problematičtější, protože tam už se řeší děti, které už mají za sebou nějaké delikty a jsou samozřejmě v těchto zařízeních. My připravujeme celkovou koncepci, která by to měla řešit. Její součástí je zvětšení počtu financí, které půjdou do těchto zařízení, protože se musím přiznat, když jsem např. byl v těch Králíkách, tak je to, jako když se vrátíte do filmu Requiem pro panenku. Prostě to je tragédie. To vybavení je strašné. Tam si sednete ve třídě na židli a propadnete se, protože je to odrbaná stará židle. Podíváte se na okno, ono samo vypadne jenom tím pohledem. Takže se vůbec nedivme, že nám ty děti utíkají.

    Mimochodem, mám ale jeden pozitivní příklad, který mi dnes oznámili, že právě jeden z chovanců teď zachránil tonoucí děcko. Tam jsem si myslel, že ho pochválím a přijmu na ministerstvu, ale zjistil jsem, že je na útěku (smích v sále), takže to moje nadšení bylo opět trochu zchlazeno. Ale jsou tedy i pozitivní příklady, že i na tom útěku to tonoucí děcko zachránil.

    Ale samozřejmě musíme pracovat dlouhodobě, koncepčně, není to jednoduchá věc. A když se bavím s jednotlivými vychovateli, tak kromě toho finančního navýšení musíme zvýšit i počet pracovníků. Aby dva vychovatelé sloužili noční službu v zařízení pro 25 chovanců, tak to se mi zdá příliš málo. A zároveň se bavíme i o podpoře dalších kurzů, protože i z řad vychovatelů zaznívají mnohé názory, že dnes nejsou již připraveni kvalifikací, kterou mají, na situace, které tam nastávají, a na reakce a brutalitu, která se zvyšuje, že potřebují nějaké další doškolování, proškolování, jak tomu hlavně předcházet, jak předejít tomu, aby k tomu nedošlo.

    Takže je to složitá problematika. Neříkám, že tohle by to rozhodně vyřešilo. Určitě je důležitá prevence. Ale v některých dobách prevence prostě selhává. A tím končím i svůj příspěvek.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, budete mít doplňující otázku? (Poslanec Karamazov nežádá doplnění.) Stačila odpověď, dobře. Děkuji.

    Třináctým v pořadí byl vylosován pan poslanec Zdeněk Ondráček, který interpeluje paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Máte slovo. ***

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Hezký podvečer. Vážená paní ministryně, jako osobu znalou trestního práva procesního... Předpokládám, že známe § 65 trestního řádu, tj. oprávnění nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky, poznámky a pořizovat si kopie toho spisu. Samozřejmě také víme, za jakých okolností může státní zástupce nebo policejní orgán takovéto nahlédnutí do spisu a učinění si výpisků, poznámek, popřípadě kopie spisu v přípravném řízení ze závažných důvodů odmítnout. To je teorie podle trestního práva procesního.

    Mám jednu konkrétní věc, kdy se rodiče po zemřelém synovi domáhají po policejním orgánu, aby jim poskytl z uzavřeného trestního spisu, to znamená ze spisu, ke kterému se nekoná vyšetřování a věc byla odložena, aby jim umožnil do takového spisu nahlédnout, respektive aby si mohli pořídit na své náklady kopii videozáznamu z provedeného procesního úkonu. Policejní orgán jim toto odmítá, a když se dotázali u státního zástupce, konkrétně Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6, tak paní státní zástupkyně odpovídá, že stran žádosti rodičů zemřelého o předání kopie videozáznamu a zpřístupnění počítače zemřelého podle § 65 je nutné uvést, že rodiče poškozeného mají nárok na seznámení se s obsahem videozáznamu, nikoliv však na vydání kopie takového záznamu, jak již uvedl policejní orgán.

    Chci se vás v této věci zeptat, zda se domníváte, že tento postup policejního orgánu a státní zástupkyně je v souladu s § 65 trestního řádu, popřípadě jaké můžou učinit opatření k nápravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče i za dodržení časového limitu. Poprosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane interpelující, na velmi precizně formulovanou a dostatečně konkrétně objasněnou otázku vám odpovím takto.

    To, jak zareagoval policejní orgán a potažmo potom dozorový orgán, státní zastupitelství, nepokládám v této věci, jak jste ji tady konkrétně přiblížil, za správný postup. Neznamená to, že tento postup by byl ovšem nezákonný. On není nezákonný, protože trestní řád to skutečně umožňuje, tento výklad. Já jsem o tom přemýšlela. Myslím si, že v tomto ohledu musíme jít spíše na základní principy a účel trestního řízení, a i když jde o odloženou věc, tak v tomto případě zde nejde o věc, kde by bránily nějaké mimořádné závažné důvody tomu, aby rodiče po zemřelém synovi, ve věci kterého se dokonce vedlo trestní řízení, trestní stíhání proti neznámému pachateli s podezřením, zda nedošlo k podílu na úmrtí cizí osobou, v takovémto případě pro rozptýlení pochybností pozůstalých, navíc nejbližších příbuzných, rodičů, aby jim bylo odepřeno, aby si na vlastní náklady pořídili kopii videozáznamu. Jediné řešení, které já vidím, a bude třeba se opřít i o výklad nejenom komentářový, ale i jiné odborné literatury, postavit tuto otázku takovým způsobem a tak zdůvodněnou, aby až se příště obrátí, protože oni mohou svoji žádost opakovat a samozřejmě lze předpokládat, že policejní orgán jim bude neustále kopii videozáznamu odmítat, a to bych jim doporučila jako takové nejsnazší, byť to nemusí být nejúčinnější řešení, na policejní orgán a on to odmítne, znovu se obrátit na dozorujícího státního zástupce, tak doufám, že jistým objasněním souvislostí případu u nadřízeného státního zástupce by mohl státní zástupce hypoteticky, doufám, že potom i fakticky změnit rozhodnutí a umožnit, aby jim byla kopie videozáznamu vydána.

    Jde v tomto případě spíše o věc lidsky zajímavou a psychologicky určitě velmi komplikovanou než o trestněprocesní problematiku, protože orgánu činnému v trestním řízení, ať už je to policejní orgán, nebo státní zástupce, opravdu nic nebránilo, aby takovou kopii rodičům umožnil si pořídit. Je to i otázka školení - to už zabíhám strašně daleko -, aby v takovýchto tragických případech spíše orgány činné v trestním řízení i v kontextu s novým zákonem o obětech trestných činů, mezi které se počítají nyní od 1. srpna 2013 i pozůstalí, kteří jsou poškozeni hlavně psychicky smrtí, traumatem, které prožili v souvislosti s úmrtím svého nejbližšího, aby byli proškoleni i v tom smyslu, že tím můžou způsobit, byť nechtě, druhotnou újmu obětem ve smyslu tohoto zákona. Přemýšlela jsem i o tom, že by se tam dala aplikovat některá ustanovení nového zákona o obětech trestných činů. Ale to chce rozhodně proškolení, protože rutinní postup orgánů činných v trestním řízení je vždycky spíše, když jde o určitou nejasnost a mohlo by to vrhnout špatné světlo na jejich práci, tak využijí příslušného trestněprocesního ustanovení k tomu, aby takovou věc zamítly.

    Na jedné straně mě to nepřekvapuje, na druhé straně bych zbraně nevzdávala a rozhodně za sebe mohu slíbit, že speciálně v takovémto případě o tom budu hovořit s dozorujícím státním zástupcem, aby až se věc příště dostane na stůl, postupoval jiným způsobem. Více vám bohužel k tomu asi na tomto místě nejsem schopna říci.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Budete mít doplňující otázku? Pan poslanec Ondráček.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Ani ne tak doplňující otázku. Nemluvil jsem přesně o konkrétní věci, ale paní ministryně ví, o jakou kauzu se jedná, a jsem samozřejmě i za pozůstalé rodiče rád, že i její přístup může přispět k tomu, aby se rodiče po zemřelém synovi domohli přístupu k informacím o tom, za jakých podmínek jejich syn zemřel a popřípadě zda orgány činné v trestním řízení nechybovaly v rámci svých postupů. My učiníme nový dotaz, nebo doporučím učinit nový dotaz, žádost o materiály, a paní ministryni tímto děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Chci se zeptat, zda paní ministryně chce na to reagovat. Ne, děkuji vám.

    Jako čtrnáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Leoš Heger, který má interpelaci opět na ministra zdravotnictví. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážený pane ministře, v rámci zahájení prací na velmi obtížném zákoně o dlouhodobé zdravotní sociální péči zahájilo Ministerstvo zdravotnictví v době Nečasovy vlády pilotní projekt určení finančních nákladů různých typů dlouhodobých pacientů na hranici péče zdravotní a sociální a v tomto projektu potom Ministerstvo zdravotnictví pokračovalo i za období ministra Holcáta. Klasifikací existuje na světě hodně. Jsou poměrně složité a je dost obtížné jednu z nich lokalizovat do našeho prostředí, ale vzhledem k tomu, že náš seznam výkonů nemá slušný podklad v téhle oblasti a v České republice žádná klasifikace, která by pomohla, není, tak se domnívám, že bez této klasifikace se nadále obejít už nelze zvláště v situaci, kdy koalice se zavázala odstranit administrativní překážky pro kofinancování zdravotní a sociální péče.

    Můj dotaz proto zní, a je to věc, která je víceméně technická spíše než politická, zda bude současné Ministerstvo zdravotnictví v tomto úsilí pokračovat, aby se cenové ohodnocení různých typů ošetřovacích dnů a doléčování dlouhodobých pacientů a upřesnění relací i indikací vzhledem i k domácí péči mohlo jednoho dne zrealizovat. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím ministra zdravotnictví o odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo zdravotnictví plánuje pokračovat v řešení koncepce systému následné a dlouhodobé lůžkové zdravotní péče a domácí zdravotní péče, včetně péče paliativní. Chci tady ubezpečit tuto Poslaneckou sněmovnu, že rozhodně chceme navázat na vše, co se v této věci odpracovalo na Ministerstvu zdravotnictví jak v době, kdy v jeho čele stál pan docent Heger, tak kdy v jeho čele stál pan doktor Holcát.

    Problematika zdravotně-sociální péče je v současné době řešena pracovní skupinou, kterou zřídila ministryně práce a sociálních věcí. Realizace výstupu této skupiny je plánována do konce roku. Ministerstvo zdravotnictví realizovalo na přelomu roku tříměsíční pilotní projekt týkající se následné a dlouhodobé zdravotní péče, jehož vyhodnocení se v současné době dokončuje. Do tohoto pilotního projektu bylo zapojeno 25 poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb a 570 pacientů. Projekt by měl umožnit získat základní představy o tocích pacientů v systému postakutní péče, ověřit funkčnosti navrženého testování pacientů a jejich řazení do skupin dle náročnosti ošetřovatelské a léčebně rehabilitační péče, zjištění spektra poskytované péče u jednotlivých skupin pacientů a nákladů na její poskytování jako podkladu pro určení odpovídajících agregovaných plateb ze strany zdravotních pojišťoven. Následovat budou nezbytné legislativní úpravy příslušných právních předpisů. Plánujeme například zakotvit povinnost pravidelného testování funkčního stavu pacientů v následné a dlouhodobé péči a ve vlastním sociálním prostředí. Právním předpisem budou stanovena indikační kritéria pro umístění pacienta na lůžko následné či dlouhodobé péče a též kritéria pro trvání hospitalizace na tomto typu lůžka.

    Za další nezbytný krok, který je však v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, považujeme umožnit zahájení řízení o přiznání příspěvku na péči již v průběhu hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. Musí dojít zejména ke zpřesnění podmínek poskytování postakutní péče včetně nového nastavení úhrad z veřejného zdravotního pojištění, a to cestou rekalkulace nákladů na jednotlivé typy ošetřovacích dnů v následné i dlouhodobé péči odpovídající funkčním skupinám, do kterých budou pacienti zařazeni. Předpokládaným efektem je zlepšení dostupnosti postakutní péče při stárnutí populace a postupná eliminace převisu poptávky po těchto službách, zvýšení efektivity financování ze zdravotního pojištění, zkrácení průměrné doby hospitalizace na akutním lůžku a jasné nastavení pravidel přestupů mezi jednotlivými druhy péče.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat - budete mít doplňující otázku? (Nikoli.) Odpověď vám stačila. Děkuji.

    Patnáctý v pořadí byl vylosován pan místopředseda Gazdík, který interpeluje pana ministra Mládka. Bohužel, ten zde není, tak vás poprosím, abyste to načetl do stenozáznamu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený nepřítomný pane ministře, rád bych se vás zeptal na několik otázek v souvislosti s operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který má být jedním z programů, které mají v příštím plánovacím období Evropské unie, které již započalo, také administrovat prostředky pro venkov, zejména pro komunitně vedený místní rozvoj. Ze slov pana premiéra, která už dnes tady řekl, jsme se dozvěděli, že vaše ministerstvo a váš náměstek Novotný, který proslul jako ředitel regionálního operačního programu Střední Čechy a jehož rukama prošly tak úžasné kauzy (ironicky), jako byl například Buštěhrad či některé nemocnice ve středních Čechách za pana hejtmana Ratha, které jsou v současné době souzeny, tak tento člověk rozhodl o tom, že komunitně vedený místní rozvoj se bude v obcích a městech České republiky z větší části rozvíjet pomocí CzechInvestu. Už to samotné jistě cítíte, že je trochu protimluv, protože komunitně vedený místní rozvoj se má vést v té komunitě, nikoliv pomocí CzechInvestu.

    Chtěl bych se zeptat, pane ministře, jestli je pravdou, že celkem sto miliard, které mají být rozděleny pro mikropodniky a z nichž zhruba tři až pět miliard by mělo být rozděleno pomocí místních akčních skupin, bude skutečně rozdělováno pomocí CzechInvestu a místní akční skupiny budou zařazeny pouze do různých programů jako konkrétní lidé, jako poradní orgány. Jestli to považujete za správné a jestli to nepovažujete za další nový tunel typu regionální operační program Střední Čechy. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A jako další je pan poslanec Vácha František, který interpeluje pana ministra Chládka. Ten zde také není, tak vás poprosím také o přečtení do stenozáznamu.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Já jsem pana ministra viděl tamhle za dveřmi. Už přichází, výborně!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Už je zde!

  • Poslanec František Vácha: Tak abychom stihli ještě další interpelaci, tak budu hodně rychlý. Pane ministře, já vás interpeluji ve věci zrušení výzvy 2.1 operačního programu VaVpI, posílení výzkumných aktivit VaV center. Víme, že se jednalo o podporu návratu kvalitních vědců ze zahraničí. Oznámení o zrušení této výzvy jsme dostali 15. května. Součástí soutěže byl i rozhovor s těmito zahraničními vědci, který se konal 15. dubna, to znamená měsíc před tím zrušením. Po tom zrušení úspěšní žadatelé napsali hromadný otevřený dopis na Ministerstvo školství a v odpovědi na tento dopis bych citoval, že s ohledem na vývoj finančního čerpání v rámci celého operačního programu se ale hned na začátku roku 2014 ukázalo, že řídicí orgán, vydá-li rozhodnutí o poskytnutí dotace projektům úspěšným ve výzvě 2.1, nebude disponovat dostatkem peněžních prostředků na pokrytí všech svých závazků!

    To znamená, vy jste - ministerstvo už začátkem roku vědělo, že nebude mít peníze, přesto jste nechali proběhnout celou soutěž. A co mě a žadatele nejvíc trápí, to, že jste přesvědčili zahraniční vědce, aby za svoje vlastní peníze cestovali do České republiky k rozhovoru, přestože jste věděli, že už na to peníze mít nebudete. To znamená, já se tážu, proč jste tu soutěž nezastavili včas. Proč jste nutili zahraniční vědce cestovat do České republiky za vlastní peníze?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, poprosím vás, nechte to...

  • Poslanec František Vácha: Ano, a jestli je možnost využít peníze z OP VVV na financování stejného programu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, další otázky do doplňujícího bloku. Děkuji vám.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Toto bohužel je dědictví pro mých předchůdcích, protože ono to upozornění nebylo již v roce 2014, ale bylo dokonce již v roce 2012, kdy auditní orgán Ministerstva financí upozorňoval vašeho kolegu poslance pana exministra Fialu, že dojde k přezávazkování a že tam hrozí přezávazkování. Ale vůbec největší problém nastal v roce 2013, kdy tato výzva, kdyby byla včas připravena, tak ještě ten dopad by to mělo na rok 2014, vzhledem k tomu, že v roce 2013, leden nebo únor, se rozhodlo o tomto projektu resp. o této výzvě, a měl to zpracovat příslušný ředitel a ten příslušný ředitel to zpracovával asi sedm měsíců. Shodou okolností ten ředitel se jmenoval Dalibor Štys, a když to dopracoval, Dalibor Štys, tak pak jako exministr, v té době ještě ministr, to v listopadu 2013 schválil, přestože byl upozorněn, že může dojít k výrazným problémům. A k tomu se přidal ještě bývalý náměstek pro fondy Zaorálek, který v podstatě dál tu výzvu jel, ačkoliv ji měl přerušit, a k tomu přerušení došlo až po změně na pozici náměstka. S novou paní náměstkyní jsme udělali: za prvé se otevřel opravdu ten problém operačních programů VaVpI celkově, protože původně jsem byl přesvědčován a i mí předchůdci - a tady zase na druhou stranu teď se jich zastanu v této konkrétní věci, že byli upozorňováni na to, že to zas není takový problém, že ta ztráta nebude taková, a mně bylo taky říkáno "to je sedm miliard". Nakonec jsme zjistili, že to je deset miliard. A k tomu ještě to neštěstí přezávazkování čtyři miliardy.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat... (Poslanec Vácha před řečnickým pultem: Já jenom pokud pan ministr chvíli vydrží sedět, tak já už se nebudu ptát na mikrofon. Ministr souhlasně kýve, že chvíli bude sedět a může probrat s poslancem Váchou doplňující otázku.) Dobře, takže pan ministr patrně vydrží chvíli sedět.

    Poprosím sedmnáctého v pořadí a to je pan poslanec Michal Kučera, který interpeluje pana ministra dopravy, pana Antonína Prachaře - do stenozáznamu, protože zde není přítomen.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo a děkuji kolegovi Františkovi, že to vyřešil i jiným způsobem.

    Spojení jižní části Ústeckého kraje, tedy okresu Louny a Litoměřice, s Prahou je klíčové i z důvodu řešení otázky zaměstnanosti, která je v Ústeckém kraji vysoká. Zkvalitnění dopravní dostupnosti může zvýšit i rekonstrukce železniční trati č. 114 Postoloprty - Louny - Lovosice. Úsek Louny - Lovosice projede vlak za jednu hodinu a dvacet minut, přičemž se jedná o vzdálenost 34 kilometrů. Z toho úsek Louny - Libochovice jede vlak 51 minut a ujede přitom vzdálenost 20 kilometrů. Podle mých informací rekonstrukce trati nevyžaduje velké investice a technicky nenáročné úpravy by měly dopravu v tomto úseku výrazně zrychlit.

    Chtěl bych vás požádat, pane ministře, o prověření možnosti rekonstrukce tratě č. 114 v úseku Louny - Lovosice s cílem zrychlení dopravy na tomto úseku. Po provedené rekonstrukci by mohla cesta do Prahy s přestupem v Lovosicích trvat pod jednu hodinu, což by výrazně usnadnilo cestu do práce a současně i odlehčilo přetížené komunikaci R7 v úseku Chomutov - Louny - Praha a na silnici č. 6 Slaný - dálnice D8 - Nová Ves. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Jako osmnáctý je zde pan poslanec Milan Šarapatka. Vzhledem k času si myslím, že to bude s velkou pravděpodobností poslední interpelace. Je to na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. V tento moment ho nevidím, že by byl přítomen, tak já vás... (Ministr Zaorálek hovoří se dvěma poslanci v lavici ČSSD. Ostatní poslanci upozorňují předsedajícího, že ministr je přítomen.) Budete interpelován, pane ministře. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Dobrý den, pane ministře. Přiznám se, že když jste nastupoval na Ministerstvo zahraničí, vkládal jsem do vás veškeré svoje naděje a očekával jsem, že vymetete Augiášův chlév, který na Ministerstvu zahraničí zůstal po předchozím vedení, kdy došlo prakticky k totální devastaci Ministerstva zahraničí a jeho činnost byla fakticky omezena jenom na oblast lidských práv. Musím říct, že mě proto trošku zaráží současná situace, nebo se mi zdá, že ty změny probíhají hodně pomalu. A zarážejí mě například některé nominace na posty velvyslanců. Chtěl bych tady například jmenovat pana exnáměstka Duba. K tomu bych chtěl říci, že jak je známo, Ministerstvo zahraničí je účastno na České exportní bance, na EGAPu, a v těchto institucích právě zastupoval Ministerstvo zahraničí tehdejší náměstek Dub, přičemž obě tyto instituce se ocitly v zásadních problémech. Domnívám se proto, že jako náměstek by měl mít také odpovídající zodpovědnost. Dovoluji si připomenout, že odjíždí na nejlukrativnější post, který v naší diplomacii existuje.

    Stejnou otázku: Proč odjíždí nebo proč byl nominován na velvyslanecký post pan bývalý generální sekretář Plíšek, který byl prakticky mužem na špinavou práci bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a poměrně dehonestujícím způsobem vyhnal lidi, kteří se nyní například úspěšně brání a vracejí se po prohraných soudech na ministerstvo. Jmenuji tady pana velvyslance Chmela a další.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas vypršel, pane poslanče. Já vás poprosím, nechť může odpovědět pan ministr a doplňující otázkou se doptáte na zbytek. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuju. On mi to pan poslanec nečiní snadné, protože já bych chtěl upozornit, že mluvit o nominacích na jakékoli velvyslanecké posty tady veřejně ve Sněmovně, pokud se ten proces nachází v nějaké fázi, to znamená ještě není tak daleko, že by byl tím státem, o který se jedná, uděleno agreement neboli souhlas se jmenováním toho velvyslance, mi připadá nepřípustné. Prostě jmenování velvyslance je proces, který se odehrává jako poměrně intimní záležitost mezi tím státem, do kterého velvyslance vysíláme, a tím, kdo toho velvyslance vysílá. Nepřipadá mi šťastné debatovat o těch jménech dříve, než je ten proces ukončen. A bohužel mezi těmi jmény, která tady padla, tak s výjimkou bývalého náměstka Duba se jedná o jména, která... To nejsou prostě rozhodnutí, která by byla učiněna takovým způsobem, aby bylo možné o nich veřejně mluvit. Takže já upozorňuju na to, že debata o velvyslancích vůbec, myslím, by měla být do toho okamžiku, než jsou velvyslanci vysláni a opravdu je to potvrzeno i tou zemí, do které jsou vysláni, tak by měla být zapovězena. A já se k těmto věcem nemohu vyjadřovat.

    Co se týče pana bývalého náměstka Duba, on skončil ve funkci náměstka ve vedení ministerstva. On se vlastně celou tu dobu, co tam pracoval, zabýval oblastí ekonomické diplomacie a tohle bylo rozhodnutí, které jsme nakonec učinili společně. Postupovalo se podle Ústavy, jak to máme uloženo, předkládají se návrhy na vládu a pak se projednávají s prezidentem. A řekněme potom co vznikne určitý konsensus, teprve se mohou předložit tomu státu a pak je to zveřejněno. Takže tady mohu říci, že to je prostě výsledek procesu hledání velvyslance v Tokiu. A vzhledem k těm schopnostem a k tomu, že získal určitou erudici v ekonomické oblasti, kterou podle mě potvrdila i řada spolupracovníků, i těch, kteří (nesrozumitelné) na ministerstvu byli, tak nakonec na té jeho dnes už potvrzené nominaci do Tokia prostě byla shoda.

    Myslím si, že pokud bychom měli rozebírat některé další, tak nevím, jestli je ideální dělat tady přes mikrofon. Ale s panem poslancem jsem připraven se o tom pobavit, ale rozhodně tady nemohu veřejně mluvit skutečně o procesech, které nebyly ukončeny. To je mi líto. To jsem řekl jasně, že do budoucna vylučuji. Pokud se ta jména objevují někde v médiích a pokud to nejsou spekulace, což je někdy také pravda, tak je mi to líto. Já budu dělat všechno pro to, aby ty debaty se nevedly o lidech nebo o osobách, které ještě nejsou definitivně potvrzeny.