• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: poslanec Hamáček od 12 hodin z důvodu účasti na pohřbu paní exposlankyně Orgoníkové, pan poslanec Antonín ze zdravotních důvodů, pan poslanec Holeček od 12 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Hovorka z dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Karamazov - osobní důvody, pan poslanec Klučka od 12 do 17 hodin - osobní důvody, pan poslanec Komárek do 11 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Kostřica - pracovní důvody, pan poslanec Lobkowicz - zahraniční cesta, pan poslanec Pleticha do 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Podivínský z pracovních důvodů, pan poslanec Schwarzenberg - zahraniční cesta, pan poslanec Šincl do 10 hodin ze zdravotních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvá pan předseda vlády od 12 hodin z důvodu účasti na pohřbu paní exposlankyně Orgoníkové, pan ministr Babiš z pracovních důvodů, pan ministr Bělobrádek od 13.30 do 15.00 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Brabec od 11 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Chovanec od 17.30 z pracovních důvodů, paní ministryně Jourová do 10 hodin z pracovních důvodů, paní ministryně Marksová z dopoledního jednání z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček z pracovních důvodů, pan ministr Prachař z pracovních důvodů, paní ministryně Válková do 12 hodin - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek z důvodu zahraniční cesty.

    Pan poslanec Okleštěk se omlouvá od 11 hodin, rovněž z pracovních důvodů.

    Pan poslanec Tejc hlasuje s náhradní kartou číslo 1.

    Dnešní jednání zahájíme pevně zařazenými body 14, 54, 58, 59, 22, 3 a 21 a poté bychom se věnovali případně dalším bodům dle schváleného pořadu schůze. Připomínám, že na odpoledne máme pevně zařazeny body 42, 63, 62, 2, 45, 46, 47 a 48. Ještě než otevřu bod 14, tak zde mám přihlášku pana poslance Sedi, který se hlásí k pořadu schůze. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

    Prosím vás všechny ostatní, aby se ztišili.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Já bych chtěl požádat o pevné zařazení bodu číslo 10, vládní návrh zákona o poskytnutí služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, sněmovní tisk 82, a pevné zařazení dnes odpoledne po již pevně zařazených bodech. Důvodem je nutná přítomnost paní ministryně. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Vidím pana předsedu Faltýnka, potom pana poslance Volného.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Vážený pane předsedo, dovolte mi, abych požádal o pevné zařazení bodů na pořad schůze Poslanecké sněmovny, a to na středu 18. června jako první tři body v odpolední části jednání. Jedná se o tyto body: bod číslo 93 - Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve druhém pololetí roku 2013, sněmovní tisk 150, bod číslo 94 - Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery, sněmovní tisk 191, a bod číslo 95 - Návrh na prodloužení působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v operaci EU v Malijské republice, sněmovní tisk 193. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda klubu TOP 09, potom tedy pan poslanec Volný. Prosím.

    Ale já opravdu prosím o klid. Já mám velké obtíže rozumět řečníkům, co navrhují.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám, ale k návrhu pana poslance Faltýnka prosím, abychom si vzpomněli, že jsme na návrh grémia schválili na středu po těch třech pevně zařazených bodech senátní body. Nejsem si vůbec jist, zda návrh pana poslance je hlasovatelný.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Takže pokud by s tím pan předseda Faltýnek souhlasil, tak bychom to zařadili po pevně zařazených bodech, to znamená až po těch senátních. Pokud se nepletu, je to asi pět bodů, které bychom projednali ve středu odpoledne, a potom bychom brali tyto body. Důvod je ten, že senátoři již byli pozváni.

    (Předsedající je upozorňován, že senátní body jsou zařazeny na dnešek a návrh poslance Faltýnka se týká příští středy.)

    Já se omlouvám za drobné zmatky. Už jsme si to vyjasnili. Senátní body jsou na dnešek, takže příští týden to půjde. Omlouvám se za chaos, už v tom máme jasno, takže je to hlasovatelné a můžeme je zařadit jako první tři body na středu 18. 6.

    Pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Vážený pane předsedo, kolegové, žádám tímto o pevné zařazení nového bodu schůze, který by se jmenoval zkrácení lhůty novely zákona o spotřební dani, tisk 208, pro projednání ve výborech. Bod navrhuji zkrátit, protože by měla být platnost od 1. 1. 2015. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Jenom se zeptám, zda si ho přejete i pevně zařadit, a pokud ano, tak na kdy.

  • Poslanec Jan Volný: Pokud možno ihned. Pokud to není možné, tak po pevně zařazených dnešních bodech. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Prosím, pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jménem obou dvou opozičních klubů si dovoluji zavetovat zařazení tohoto bodu. To jste si měli, pánové, rozmyslet včera.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak, tím je to vyřešeno. Pokud se nikdo nehlásí, přistoupíme k hlasování.

    Pan poslanec Seďa navrhoval bod 10, tisk 82, pevně zařadit na dnes odpoledne po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 23, přihlášeno je 141, pro 129, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Faltýnek body 93, 94 a 95 jako body 1 až 3 odpoledního jednání Sněmovny ve středu 18. 6.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 24, přihlášeno je 144, pro 128, proti 1. I tento návrh byl přijat.

    Návrh pana poslance Volného není hlasovatelný, protože proti němu bylo vzneseno veto dvou poslaneckých klubů.

    Tím jsme se tedy vypořádali se změnami programu. Ještě vás seznámím s omluvou, a to pana poslance Benešíka, který se omlouvá z dnešního jednání od 9 do 13 hodin a od 17 do 19 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Kádner se omlouvá dnes od 15 hodin rovněž z pracovních důvodů. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, je mi ctí zahajovat dnešní program, byť v tomto ruchu, ale já se s tím psychicky vyrovnám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, ještě než se s tím psychicky vyrovnáte, poprosil bych opravdu všechny, kteří se tady baví a nesledují jednání schůze, aby tak nečinili, protože opravdu je zde velmi vysoký hluk. Prosím.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Já vám slibuji, že mám na rozcvičení opravdu takový jednoduchý bod, který nás rozhodně nezatíží. Je mi až trapné této slovutné Sněmovně ho dávat, ale je to ta úprava, o které jsme už hovořili a která bohužel v rámci prvního čtení neprošla zrychleným schvalováním, proto je tady znovu.

    Cílem předkládaného návrhu zákona, jehož jádrem je opravdu legislativně technická úprava přílohy zákona o ochraně přírody a krajiny, je úprava názvu nové Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, a to souběžně s nabytím účinnosti nařízení vlády o vyhlášení CHKO Kokořínsko - Máchův kraj k 1. září 2014, jehož účelem je zajištění právní ochrany dosud nechráněného území na Dokesku. Vzhledem ke skutečnosti, že stávající znění zákona o ochraně přírody a krajiny uvádí původní název Správy CHKO Kokořínsko a správního obvodu a odkazuje na původní zřizovací výnos Ministerstva kultury, který bude po nabytí účinnosti nařízení vlády zrušen, je třeba tuto část přílohy znovelizovat a upravit název správy nové chráněné krajinné oblasti, správní obvod a zřizovací předpis. Návrh zákona je tedy opravdu pouhou legislativně technickou úpravou přílohy zákona o ochraně přírody a krajiny a sám o sobě nepřináší žádné relevantní dopady na státní rozpočet a dotčené subjekty.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí.Výbor tuto věc projednal a usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 176/1. Prosím pana zpravodaje, pana poslance Michala Kučeru, aby se ujal slova.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Jak už přede mnou řekl pan ministr Brabec, jedná se o jednoduchou legislativně technickou změnu zákona. Výbor pro životní prostředí tuto změnu projednal a doporučil ke schválení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Zahradníka, nicméně vzhledem k tomu, že je jediný, tak to můžeme brát jako přihlášku do rozpravy. Prosím, máte slovo a nebudu vás nijak limitovat. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, chci jenom vskutku fakticky zde vystoupit. Celý ten proces projednávání a také samotný předmět toho, co teď projednáváme, je opravdu jednoduchý. Je to skutečně jenom změna názvu. Ale musíme si uvědomit, že tomuto projednání, této změně názvu předcházelo vydání nařízení vlády, které skutečně reálně zvětšilo území té chráněné krajinné oblasti o část, které se tam říká tam Dokesko neboli zřejmě okolí Doks, které určitě nějakým způsobem změní jednání, přístup orgánů veřejné správy k tomuto území, ale také život obyvatel na tomto území.

    Proběhlo připomínkové řízení. Připomínky byly podle informací, které jsem na základě žádosti předložené ve výboru dostal, byly vypořádány bez nějakých problémů, tedy ten návrh byl předložen do vlády takzvaně bez rozporu. A já vystupuji jenom a jenom proto, abych možná všem připomenul, že takovéto zásadní změny v přístupu k danému území se dějí tedy formou nařízení vlády. My jakožto zákonodárný orgán se k tomu dostáváme, teprve až když se naprosto formálně mění jenom název. A mnoho z nás by mělo představu a žilo by v přesvědčení, že jsme vlastně nic jiného než změnu názvu neschválili. Ne, za tím je celá významná změna území naší republiky. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Andrleho. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci. Asi budu mluvit mimo program, ale hlásil jsem se. V devět hodin jsem na počítač dostal informaci, že moje dcera Klára porodila dvojčata, dva chlapce zdravé, tak se s vámi jenom chci podělit o tu radost, že pánbůh nám požehnal a že prostě můžu dneska oslavovat, ale právě nějakým způsobem omezeným. Takže jestli mi dáte možnost, že si třeba budu moct dát panáka tady dneska... (Směje se. Z lavic zní hlasitý smích a aplaus.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já vám samozřejmě gratuluji. Věřím, že mluvím za celou Poslaneckou sněmovnu. Jenom chci říci, že ani takto zásadní změna v životě nemůže ovlivnit rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny. (Smích v lavicích.) Pokud budete oslavovat, tak v restauračních zařízeních mimo Poslaneckou sněmovnu. Přeji vám, abyste si tu oslavu užil. Děkuji.

    Pokud nejsou další přihlášky do rozpravy, tak obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy podrobné. Není tomu tak, tak i podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Popřípadě pan zpravodaj? Není tomu tak.

    Vzhledem k tomu, že nepadly žádné hlasovatelné návrhy, tak končím druhé čtení tohoto tisku. Děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Znovu prosím pana ministra životního prostředí, aby se ujal slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobrý den ještě jednou. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, uznávám, že na devátou hodinu ráno je zmínka o perzistentních organických polutantech trošku nestravitelná, ale přesto doufám, že jí budete věnovat chvilku pozornost.

    Dovolte mi tedy představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Česká republika je smluvní stranou této úmluvy od roku 2004. Minulý rok došlo na konferenci smluvních stran k rozhodnutí o zařazení nové látky, je to hexabromocyklododekan, a jeho izomerů do přílohy A této úmluvy. Po vstupu změny přílohy A v platnost bude tedy úmluva nově obsahovat celkem 23 chemických látek. Tato látka - radši budu říkat už zkratku HBCDD místo toho hexabromocyklododekanu, abych vás úplně nevystrašil - se tedy používá jako aditivní zpomalovač hoření, ale snadno se uvolňuje do životního prostředí a podle testů na laboratorních zvířatech má prokazatelně negativní účinky na správný vývoj a hormonální rovnováhu organismu. V roce 2011 byla tato látka rovněž zařazena do přílohy evropského nařízení REACH, takže je zároveň tedy sledována i v rámci tohoto nařízení. V České republice se tato látka vyrábí a používá se jako aditivní zpomalovač hoření v izolačních materiálech ve stavebnictví. Česká republika bude tedy registrovat zvláštní výjimku v souladu s rozhodnutím konference o její výrobě.

    S ohledem na výše řečené nebude přijetí změny přílohy A Stockholmské úmluvy vyžadovat změnu platné právní úpravy pro dané oblasti a rovněž nebude mít žádný dopad ani do podnikové ani do veřejné správy ani na státní rozpočet.

    Tato úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy, přijetí změny úmluvy včetně příloh, které jsou součástí, pak podléhá ratifikaci prezidentem republiky, a je tedy vyžadován souhlas Parlamentu České republiky. Děkuju vám. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje zahraničního výboru, pana poslance Václava Zemka, aby nám odůvodnil usnesení výboru, které nám bylo doručeno jako tisk 109/1. Pane poslanče, prosím.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji, pane předsedo. Zahraniční výbor na své schůzi 15. dubna tento tisk projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech." Toť vše.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Nemám žádného přihlášeného, takže rozpravu končím. Zeptám se, zda je zde zájem o závěrečná slova. Předpokládám, že ne. (Není.)

    Můžeme tedy přikročit k hlasování o usnesení, tak jak jej navrhl pan zpravodaj zahraničního výboru.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 25, přihlášeno je 164, pro 117, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Děkuji a končím projednávání bodu 54.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím znovu pana ministra životního prostředí.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Tak po organických perzistentních polutantech si vaše ráno dovolím pokazit dalšími chemickými látkami, a to pesticidem - azinfos-methyl a tři průmyslové chemické látky, kterým je komerční pentabromdifenylether, komerční oktabromdifenylether a perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty. Jednak už jsem to řekl při prvním čtení a jsem rád, že se mi to podařilo takřka bez zaškobrtnutí i v rámci druhého čtení.

    Jedná se to, že souhlas s ratifikací změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné látky byl na konferenci minulý rok v Ženevě rozšířen právě o tyto čtyři nebezpečné látky a zařazením těchto látek do přílohy III se bude na tyto látky vztahovat postup předchozího souhlasu, což v praxi znamená, že pověřený orgán dovážejícího státu uděluje souhlas s dovozem těchto nebezpečných látek ještě před jeho uskutečněním. Nakládání s látkami nově zařazenými do této přílohy je již řešeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek a nařízení Komise. Změna přílohy tedy nebude mít žádný dopad na právo České republiky ani na státní rozpočet, státní správu ani na podnikatelský sektor. Zařazení těchto látek přispěje k vyšší ochraně životního prostředí a lidského zdraví.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře, a prosím zpravodaje zahraničního výboru, pana poslance Roma Kostřicu. (U řečnického pultu je připraven poslanec Mihola.) Takže zastoupí ho pan kolega Mihola. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já omlouvám tímto pana profesora Kostřicu. On zastoupil mě na zahraničním výboru, tak já jsem tady vlastně jako na svém místě.

    Chtěl bych konstatovat, že zahraniční výbor tento vládní návrh na své schůzi 15. dubna 2014 projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, přijaté v Ženevě dne 10. května 2013."

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, také děkuji. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak ji také končím. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem.

    Můžeme tedy hlasovat. Usnesení nám přečetl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 26, přihlášeno je 166, pro 127, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme tuto smlouvu schválili, a končím bod číslo 58.

    Pokračujeme bodem

    Znovu pan ministr Brabec. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. V pořadí třetí a slibuji, že dnes poslední smlouva, kterou vám předkládám, je ratifikace, resp. souhlas s ratifikací Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států.

    Jde opět o to, že na zasedání v minulém roce přijala konference smluvních stran Basilejské úmluvy rozhodnutí o zařazení dvou nových položek do přílohy IX úmluvy, a to frakcí po zpracování nápojových obalů a odpadů vznikajících při výrobě štítků. Nové položky jsou již součástí platné legislativy Evropské unie. Vzhledem k tomu, že toto nařízení je v České republice přímo použitelné, nebudou mít změny přílohy dopady na právo České republiky ani na státní rozpočet, veřejnou správu ani na podnikatelský sektor.

    Přijetím změn příloh IX bude tato příloha uvedena do souladu se zmiňovaným evropským nařízením, proto se navrhuje, aby Parlament České republiky vyslovil se změnami přílohy IX souhlas.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Raise, aby odůvodnil usnesení výboru, které nám bylo doručeno jako tisk 122/1. Pane zpravodaji, prosím.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. My jsme tuto záležitost projednali na zahraničním výboru a zahraniční výbor vyjadřuje souhlas s návrhem pana ministra. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dobře. Tak děkuji. Otevírám rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Není tomu tak. Rozpravu končím.

    Vzhledem k tomu, že pan zpravodaj to usnesení nepřečetl, tak já ho pro jistotu přečtu tak, jak ho odhlasoval zahraniční výbor.

    Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, sjednané v Basileji dne 22. března 1989, a změny přílohy IX této úmluvy, přijaté v Ženevě 10. května 2013." O tomto tedy budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 27, přihlášeno je 167, pro 130, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a já končím bod 59. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, slibuji, naposled v tomto bloku si dovolím přilákat vaši pozornost, tentokrát k jinému tématu, než jsou smlouvy.

    Cílem předkládaného návrhu zákona je adaptace na nařízení Komise EU číslo 389/2013, na základě kterého dochází od roku 2013 ke změnám pravidel v procesu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Nařízení nově ukládá členským státům zajistit, aby provozovatelé, kterým je vydáno větší množství bezplatných povolenek, než na kolik mají dle alokačních pravidel nárok, vrátili neoprávněně obdržené bezplatné povolenky na alokační účet EU. K vydání většího množství může dojít v případě, kdy provozovatel neoznámí včas podstatnou změnu v provozu zařízení a nepředá patřičné informace na Ministerstvo životního prostředí. V předkládaném návrhu novely je provozovatelům zařízení pro tyto případy stanovena povinnost vrátit neoprávněně vydané povolenky na alokační účet EU a současně je stanovena sankce za porušení této povinnosti.

    Návrh dále ruší povinnost ověřovatelů emisí mít autorizaci k ověřování emisí skleníkových plynů, což je, řekněme, snížení byrokracie, administrativní náročnosti, kdy ověřovatelé budou mít nadále povinnost pouze mít akreditaci od Českého institutu pro akreditaci, která je udělována na základě prokázání odborné způsobilosti podle příslušného nařízení Komise. Udělováním autorizace v současné době představuje nadbytečnou administrativu a znevýhodňuje tuzemské subjekty, protože podle přímo použitelného nařízení Komise mohou v České republice vykonávat činnost ověřovatelů i zahraniční subjekty, a to pouze na základě akreditace, získané ve svém členském státě. Zrušením povinnosti vykonávat ověřování emisí na základě autorizace a ponecháním akreditace budou zajištěny dostatečné podmínky pro výkon činnosti ověření emisí, ale bude přitom odstraněno znevýhodnění tuzemských subjektů, a dojde tedy k odbourání nadbytečné administrativy.

    Dále se navrhuje zrušit správní poplatek ve výši 3 000 Kč za změnu povolení k emisím skleníkových plynů. Tento poplatek znamená neadekvátní náklady pro provozovatele, protože ke změně takového povolení dochází kvůli změně předpisů o zjišťování emisí poměrně často a ve většině případů nejde o náročnou administrativu, takže je to opět snížení zbytečné administrativy pro podnikatele.

    V rámci adaptace na nařízení Komise EU číslo 389/2013 se mění rovněž zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění pozdějších předpisů. Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami, kterými je v případě České republiky OTE, a. s., má nově plnit řadu povinností, zejména povinnost spolupráce s příslušnými orgány, což jsou vedle Finančního analytického útvaru Ministerstva financí zejména orgány činné v trestním řízení, povinnost odhalovat a oznamovat podezřelé obchody, povinnost mlčenlivosti a vzdělávání zaměstnanců v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Ještě než dám slovo zpravodaji, chtěl bych přečíst omluvu paní ministryně Válkové, která se omlouvá z dnešního jednání od 9 hodin z důvodu zasedání ústavněprávního výboru Senátu.

    Prosím tedy pana poslance Josefa Hájka, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby se ujal slova. Pane poslanče, prosím.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, důvodem pro předložení novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, je zejména adaptace české legislativy na nařízení Komise EU č. 389/2013. Na základě tohoto nařízení EU dochází od roku 2013 ke změně pravidel procesu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

    Pan ministr nás ve svém úvodním slově celkem podrobně seznámil se všemi čtyřmi základními cíli navrhovaného zákona, a proto je zde nebudu opakovat. Z pozice zpravodaje tohoto sněmovního tisku doporučuji Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přikázal tento sněmovní tisk výboru pro životní prostředí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Zahradník se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nepochybuji o tom, že je tento zákon třeba schválit, jinak bychom měli s Evropskou komisí zásadní problémy. Evropská komise přece emisní povolenky zavedla ve snaze čelit údajnému globálnímu oteplování a podle mého názoru se jedná o jakési cenové nebo ekonomické sociální inženýrství, které obchoduje s ničím. A je zajímavé a docela i úsměvné, když Evropská komise shledává, že obchodování s těmito povolenkami je navýsost rizikové, že může přinášet dokonce kriminální dopady a že je třeba tomuto nějak čelit. Já myslím, že vždycky, když slyšíme něco takovéhoto od milé Evropské komise, tak je třeba být velmi opatrní. Tady bohužel už asi naše opatrnost je marná, ale přesto bych rád, zase bez nějakého návrhu na usnesení, na tuto okolnost upozornil.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan zpravodaj, prosím.

  • Poslanec Josef Hájek: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo, mě akorát mrzí, že pan europoslanec Zahradil nezahradil tu novelu Evropské unie, protože ta novela byla schválena, a tím pádem tady o ní musíme jednat.

    Využil bych této podrobné rozpravy a požádal bych o zkrácení lhůty k projednávání tohoto návrhu zákona výboru pro životní prostředí o 45 dnů, to znamená na 15 dnů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, beru to jako návrh na zkrácení lhůty na 15 dnů. Budeme o tom hlasovat, až na to přijde čas. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání. Je zde návrh na přikázání výboru pro životní prostředí. Zeptám se, zda si někdo přeje navrhnout ještě jiný výbor. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním výboru pro životní prostředí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 28, přihlášeno je 172, pro 136. Konstatuji, že jsme přikázali tento tisk výboru pro životní prostředí.

    A ještě se vypořádáme s návrhem na zkrácení. Zeptám se pana ministra, zda souhlasí se zkrácením. Je tomu tak. O tom hlasovat můžeme. Budeme hlasovat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 15 dnů.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 29, přihlášeno je 172, pro 132, proti nikdo, i tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme přikázali výboru pro životní prostředí a lhůta byla zkrácena na 15 dnů, a končím projednávání bodu 22.

    Pan předseda klubu KDU-ČSL, prosím.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, dovolil bych si požádat o patnáctiminutovou přestávku na poradu klubu KDU-ČSL.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Registruji návrh a přeruším jednání Poslanecké sněmovny pro poradu klubu KDU-ČSL na 15 minut. Sejdeme se tady v 9.54 hodin.

    Ještě je zde omluva pana poslance Koubka, který se omlouvá dnes mezi 9.00 a 10.30.

    (Jednání přerušeno v 9.39 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, budeme pokračovat. Lhůta na poradu klubu KDU-ČSL uplynula. Já otevřu bod číslo

    Prosím pana ministra zemědělství pana Mariana Jurečku, aby tento tisk ve druhém čtení z pověření vlády uvedl. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré dopoledne, děkuji, pane předsedo. Milé poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych blíže představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je předkládán jako iniciativní materiál Ministerstva zemědělství. Původní návrh zákona, sněmovní tisk 1063, nebyl Poslaneckou sněmovnou z důvodu jejího rozpuštění projednán.

    Hlavními důvody předložené navrhované právní úpravy, pokud jde o zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jsou zejména: zpřesnění obecných ustanovení o společných organizacích trhu, přímých platbách, Programu rozvoje venkova a operačního programu Rybářství. Zjednodušení evidence zemědělského podnikatele s ohledem na zjednodušení živnostenského práva a se změnami vyvolanými zákonem o základních registrech. Dále změna v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, tzv. LPIS, s ohledem na sjednocení způsobu administrace dotací v resortu zemědělství po provedené redukci agentur pro zemědělství a venkov Ministerstva zemědělství, jejichž převážnou činnost převzal od 1. 1. 2013 Státní zemědělský intervenční fond. A zpřesnění ustanovení o evidenci půdy, evidenci krajinných prvků a evidenci objektů a jejich procesních způsobů aktualizace.

    Předmětem hlavních změn zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, jsou zejména formulační úpravy ustanovení o financování Státního zemědělského intervenčního fondu, doplnění ustanovení o poskytování národních dotací na základě pověření ministerstva podle § 2 písm. d) zákona o zemědělství prostřednictvím dohody o poskytnutí dotace a doplnění ustanovení a poskytování dotací a možnost elektronických podání.

    Za pozitivní dopad návrhu zákona na podnikatelské prostředí České republiky lze považovat zejména zjednodušení evidence zemědělského podnikatele zrušením institutu místní příslušnosti a zrušením evidence zaměření zemědělské výroby.

    Pokud jde o důvodovou zprávu, dovoluji si upřesnit informaci o nových základních nařízeních Rady a Parlamentu EU, které byly přijaty koncem roku 2013 a následně v mezidobí publikovány v Úředním věstníku EU. Jedná se o nová základní nařízení Rady a Parlamentu EU, která se týkají změn společné zemědělské a rybářské politiky Evropské unie pro období 2014 až 2020 v oblasti přímých plateb, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, společných organizací trhu se zemědělskými produkty. Na tato již publikovaná nařízení Evropské unie budou navazovat dosud nepřijatá prováděcí nařízení Komise Evropské unie, která budou přijímána orgány Evropské unie v průběhu roku 2014.

    K pozměňovacím návrhům zemědělského výboru sněmovní tisk č. 98/3 sděluji, že s nimi souhlasím, protože obsahují potřebné úpravy předloženého materiálu ve vazbě na aktuální změny předpisů Evropské unie a na požadavky aplikační praxe. V případě změn zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, se jedná zejména o doplnění vymezení role Ministerstva zemědělství ve vztahu ke společné zemědělské politice EU a obsahu řídicích a kontrolních systémů Ministerstva zemědělství. Doplnění rámcového zaměření Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014 až 2020. Rozšíření forem podpor poskytovaných Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem. Doplnění odborné pomoci žadatelům při podávání žádostí. Úpravy kompetencí a působnosti v oblasti evidence využití podle uživatelských vztahů LPIS mezi Ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem. Úpravy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů LPIS, nahrazení půdního bloku a dílů půdního bloku jen dílem půdního bloku a nahrazení evidence krajinných prvků evidencí ekologicky významných prvků. Prodloužení lhůty pro uživatele k hlášení změn v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů LPIS a nerušení ustanovení § 6 ponecháním předkládání zprávy o stavu zemědělství.

    V případě změn zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, se jedná zejména o zdůraznění role Státního zemědělského intervenčního fondu jako správního úřadu a doplnění možnosti Státního zemědělského intervenčního fondu získávat údaje z lesních hospodářských plánů, zejména pro účely kontrol dotací Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014 až 2020.

    Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka zemědělského výboru paní poslankyně Margita Balaštíková, protože jsme tento návrh v prvém čtení přikázali právě zemědělskému výboru. Usnesení výboru vám byla doručena jako tisky 98/1 až 3. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, kolegyně a kolegové. Pan ministr předložil návrh a vysvětlil všechno, takže já bych nezdržovala ostatní kolegy a až v podrobné rozpravě bych podala další vysvětlení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Otvírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Bendl, tak má, prosím, slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Řeknu, že podporujeme obecně přijetí tohoto zákona, protože reaguje na potřeby České republiky ve vztahu ke změně legislativy Evropské unie a k tomu novému období 2015 a dále. To, co tady říkal pan ministr, je pravda. Tento zákon byl připravován ještě v minulém volebním období. Potvrzuji nutnost potřeby reagovat na zpřesnění věcí, které se týkají LPISu a podobně, protože tam dochází k častým disproporcím při kontrolách a podobně a je potřeba v tom udělat pořádek. Proto tato novela byla připravována už v minulosti stejně jako nové specifikování podpor, které, doufám, a říkám to tady úmyslně takto na mikrofon, aby to slyšel i pan ministr, zaregistrují kromě takových těch klasických podpor, které chodí skrze ZIF do zemědělského sektoru, tak se tam významněji objeví podpora udržení vody v krajině. A nejenom tím, že bude existovat takový program, ale bude také dostatečně finančně sanován. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se na další přihlášky do obecné rozpravy. (Nikdo se nehlásí.) Žádné nejsou. Obecnou rozpravu končím a otevírám rozpravu podrobnou, kam se hlásí paní zpravodajka. Prosím.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Já bych vám v podrobné rozpravě předložila legislativně technické úpravy pozměňovacích návrhů obsažených v usnesení zemědělského výboru k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 98/3:

    1) V bodu 11 se slova "odst. 1 a 2 se slova "půdního bloku, popřípadě" nahrazují slovy "odst. 1, 2 a v odst. 4 se slova "půdním bloku, popřípadě", slova "půdního bloku, popřípadě" a slova "půdními bloky, popřípadě".

    2) V bodu 13 úvodní větě se číslo "32" nahrazuje číslem "33", v poznámkách pod čarou se druhé číslo "32" nahrazuje číslem "33", v předposlední větě se číslo "33" nahrazuje číslem "34" a v poslední větě se číslo "59" nahrazuje číslem "60".

    Já vidím, že to ve vás vyvolává úsměv, nicméně jedná se o legislativně technické úpravy a to čtení takto musí probíhat.

    3) V bodu 19 se slova "odst. 1, 5, 9 a v odst. 10 se slova "půdního bloku, popřípadě" nahrazují slovy "odst. 1, 5, 8, 9 a v odst. 10 se slova "půdním bloku, popřípadě" a slova "půdní blok, popřípadě".

    4) V bodu 26 se slova "a slovo" nahrazují slovem " , slovo" a na konci textu tohoto pozměňovacího návrhu se doplňují slova "a slova "půdním bloku, popřípadě" se zrušují".

    5) V bodu 30 v úvodní větě se slovo "§ 3m" nahrazuje slovem "§ 3p".

    6) V bodu 46 se slova "odst. 3" nahrazují slovy "odst. 4".

    Jedná se o opravy gramatických a písemných chyb a úpravy, které logicky vyplývají z přijatých pozměňovacích návrhů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Má slovo pan poslanec Ladislav Velebný. Prosím.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Dobrý den, dámy a pánové. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacím návrhům k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 98. Jedná se o sněmovní dokumenty, které jsou v systému pod číslem 903 a 926. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám. Zeptám se, zda si pan ministr, popř. paní zpravodajka přejí závěrečná slova v této fázi. Není tomu tak. Žádný hlasovatelný návrh nepadl. Tedy končím druhé čtení bodu číslo 3 a děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.

    Budeme pokračovat bodem

    Upozorňuji, že je zde navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení, tedy podle § 90 odst. 2. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedo. Teď to bude opravdu velice rychlé. Dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

    Předkládaný vládní návrh obsahuje pouze jednu změnu zákona o hnojivech, která je však pro praktickou aplikaci tohoto zákona nezbytná. Navrhuje se zrušit ustanovení, podle kterého Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zruší rozhodnutí o registraci hnojiva, resp. pomocné půdní látky nebo pomocného rostlinného přípravku, pokud tato pomocná půdní látka nebo pomocný rostlinný přípravek obsahuje účinnou látku přípravku na ochranu rostlin. Záměrem je odstranit právní nejistotu držitelů registrací dotčených výrobků, kterou toto ustanovení vytržené z kontextu celého zákona způsobuje.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k minimálnímu rozsahu a technickému charakteru materiálu vám navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s vládním návrhem zákona souhlas již v prvním čtení v souladu s § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Mnohokráte děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře, a prosím zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Jan Volný. ***

  • Poslanec Jan Volný: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, při novele zákona o hnojivech v roce 2013 vlivem změn legislativních procesů a zřejmě i mylnou interpretací nařízení bylo přijato zbytečně přísné usnesení, které evropská legislativa vůbec nevyžaduje. Proto si myslím, že to je první krok k tomu, abychom náš legislativní systém zjednodušovali a činili ho přijatelnějším pro naše orgány i pro jejich uživatele. Proto doporučuji tento pozměňovací návrh, nebo tento návrh přijmout. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde přihlášku pana předsedy klubu ODS a tuším, co nám chce říci.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To je dobře, že pan předseda to tuší. Jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09, vetuji projednávání zákona podle § 90 odst. 2.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, registruji. Ptám se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Nikdo. Pan zpravodaj se hlásí? Ano. Prosím.

  • Poslanec Jan Volný: Dobrý den. V tomto případě já navrhuji zkrátit lhůtu na projednávání na 30 dní. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Na třicet dní, dobře. Děkuji. Pan poslanec Blažek se hlásil? Není tomu tak. Děkuji. Já jsem měl informaci, že ano, tak se omlouvám. (Reakce na poznámku poslance Blažka z místa:) Já vám také kynu.

    Budeme tedy v této fázi rozhodovat o přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak. Takže přistoupíme k hlasování.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s přikázáním výboru zemědělskému, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 30, přihlášeno je 179, pro 129, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    A ještě rozhodneme o návrhu o zkrácení lhůty na 30 dní.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 31, přihlášeno je 179, pro 120, proti byl jeden. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru zemědělskému a lhůta byla zkrácena na 30 dní. Končím projednávání bodu 21. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem 11, což je

    Místo paní ministryně Marksové se slova ujme pan ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi ve stručnosti uvést vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předložený návrh zákona je technického charakteru, kdy se ustanovení o nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců posunuje o jeden rok, tedy s účinností od 1. ledna 2016. Obdobné úpravy se provádějí též v zákonech, které se na zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců odkazují a navazují na něj. Důvodem tohoto odložení účinnosti je potřeba získat čas nezbytný zejména pro to, aby mohly být celkově zhodnoceny všechny možnosti zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a případně při nemoci z povolání. Pokud bude rozhodnuto o nejvhodnějším způsobu zabezpečení zaměstnanců v těchto případech, zvolené řešení bude promítnuto do právního řádu České republiky.

    Mohu vás informovat, že v současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí projednává materiál nelegislativní povahy s objektivním popisem současného stavu zabezpečení při pracovním úrazu a nemoci z povolání a se zhodnocením reálných variant budoucího věcného řešení tohoto zabezpečení. Tento materiál by měl být předložen vládě České republiky k rozhodnutí, a to nejpozději ve třetím čtvrtletí letošního roku.

    Návrh zákona byl projednán výborem pro sociální politiku, který doporučuje návrh zákona schválit s tím, že navrhuje účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců posunout o dva roky. Mohu uvést, že s tímto pozměňovacím návrhem souhlasím a považuji jej za racionální, neboť vytvoří dostatečný časový prostor pro budoucí právní řešení, ať bude vybrána jakákoliv varianta, neboť vždy bude potřeba rozsáhlého legislativního zásahu.

    Děkuji za vaši pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. My jsme tento tisk přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení bylo doručeno jako tisk 100/1. Prosím pana poslance Opálku, který je zpravodajem výboru, aby nám odůvodnil usnesení. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, náš výbor pro sociální politiku se zabýval tímto tiskem na své 6. schůzi dne 10. dubna t. r. a přijal usnesení pod číslem 34, které jste dostali jako sněmovní tisk 100/1, jak již říkal pan předseda Poslanecké sněmovny.

    Chci říci, že jsme posunuli termín, tak jak zaznělo i z úst pana ministra vnitra. Osobně si myslím, že čas pro zpracování nového legislativního návrhu je docela napjatý a jsem sám zvědav, jak se s tím ministerstvo a vláda popasují. Chtěl bych však upozornit, že kromě tohoto posunu termínu jsme ještě odsouhlasili doporučení Poslanecké sněmovně na čtyři doprovodná usnesení, která by měla být hlasována ve třetím čtení.

    Tolik má zpravodajská zpráva. Jinak se přihlašuji do podrobné rozpravy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Žádnou přihlášku nevidím, končím obecnou rozpravu. Otevírám podrobnou a slovo má opět pan zpravodaj.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji ještě jednou. Dovolil jsem si nad rámec usnesení výboru vložit do systému pod číslem 912 pozměňovací návrh, který řeší výši, kterou za zprostředkování úrazového pojištění dostává Kooperativa a Česká pojišťovna. Doposud je tomu tak, že tato provize činí 9 %, přičemž činnosti spojené s tímto pojištěním jsou proti zdravotním pojišťovnám v případě správců důchodového pojištění podstatně menší, neb nemusí získávat ani klienty, ani zhodnocovat jejich úspory. Mají v podstatě jeden hlavní úkol - od zaměstnanců vybrat pojistné, což je povinností zaměstnavatele, který platí toto pojistné ze své režie, a pak po vypořádání si nechat těch 9 % a zbytek poukázat do státního rozpočtu.

    Já navrhuji to, co již bylo schváleno v minulém volebním období, ale vzhledem k zásahu Senátu a diskusím kolem koncepce nakonec spadlo pod stůl, to je snížení této režie z 9 na 4 %, což je stále více, než mají pojišťovny, které jsem zmiňoval. Zvažoval jsem i nižší hranici, ale vzhledem k tomu, že v tom minulém volebním období, kdy se hlasovalo, ze 147 poslanců se pro tuto variantu vyslovilo 139, napříč všemi politickými kluby tento návrh byl schválen, zůstal jsem u té předlohy 4 % a budu věřit, že získá podporu i této naší Sněmovny. Je to návrh, který předkládal v minulém volebním období kolega Michal Doktor, a já věřím, že i když to vlastně předkládám za něj já, získá vaši podporu.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Mám zde faktickou poznámku. Prosím, pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený předsedající, tento pozměňovací návrh má své opodstatnění. Možná bychom se mohli zabývat i tím, jestli by procento nemohlo být ještě nižší. Jedná se vlastně o to, že tyto pracovní úrazy byly odškodňovány podle jakési vyhlášky 244, ale teď nevím přesně, která pozbyla své platnosti, a v podstatě lékaři mají problémy s tím, jak pro pojišťovnu bolestné nebo odškodnění dneska uplatňovat, protože dříve to bylo jednoduché. Napsala se diagnóza a vyhláška vám sama vyhodila body. V současné době se se souhlasem pacienta může postupovat pořád podle tohoto způsobu, ale není to, řekl bych, v souladu se zákonem, protože se řeklo, že tyto úrazy bude odškodňovat soud, a je tendence, že částky budou mnohem a mnohem vyšší, než byly doposud. Takže si myslím, že snížení procentuálního zisku pojišťovny eventuálně ještě o něco níž by stálo za úvahu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Já bych rád reagoval. Samozřejmě že je možno předložit i další pozměňovací návrh, případně pozměňovací návrh k mému pozměňovacímu návrhu, ale musí to zaznít v tuto chvíli v podrobné rozpravě ve druhém čtení. Jinak to bude věcí samozřejmě přípravy nové legislativy, aby tyto věci vzala v úvahu a zohlednila. Pokud však schválíme 4 %, tak pro státní rozpočet to bude představovat ročně příjem navíc - škoda, že tu není pan ministr financí - půl miliardy korun. Takže za dva roky, než dojde k novele, to bude miliarda pro státní rozpočet. Určitě vás budou oslovovat zanedlouho přes maily, možná i osobně, zástupci Kooperativy a České pojišťovny, ale věřím, že budete tak stateční, jak byli minule poslanci v minulém volebním období.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádná další přihláška do podrobné rozpravy není. Podrobnou rozpravu končím. Závěrečná slova si pan ministr ani pan zpravodaj nežádají, takže vzhledem k tomu, že nepadlo nic, co by bylo hlasovatelné, končím druhé čtení tohoto návrhu a předám řízení schůze.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré dopoledne. Budeme pokračovat projednáváním bodu

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, už jsem si myslel, že dneska zůstanu pouze u perzistentních polutantů, ale věren své přezdívce Brabenec zastoupím paní kolegyni Válkovou aspoň v úvodním slově. Paní kolegyně Válková je dle informací stále ještě v Senátu.

    Dovolte mi tedy, abych krátce popsal vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů. Navrhovaná právní úprava předpokládá, že bude nově stanovena délka funkčního období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, a to na dobu pěti let. Návrh vychází z toho, že většina ostatních funkcionářů soudu, tedy předsedové a místopředsedové soudů, již délku funkčního období stanovenou má. Předseda a místopředseda Nejvyššího soudu a předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu jsou jmenováni na dobu deseti let, předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů na dobu sedmi let. Uplynutí funkčního období bude důvodem zániku funkce předsedy kolegia příslušného soudu. Stanovení funkčního období předsedů kolegií by mělo přispět k personální obnově v těchto funkcích a k výběru optimálních osob, které by uvedené funkce měly zastávat.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 117/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka ústavněprávního výboru paní poslankyně Marie Benešová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Benešová: Dobré dopoledne. Paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, ústavněprávní výbor na své schůzi 9. dubna 2014 projednal tento vládní návrh zákona a vyjádřil v podstatě souhlas. Současně zde byly přečteny dva pozměňovací návrhy, jeden můj a jeden kolegy Tejce, se kterými byl rovněž vysloven souhlas. Podstata těchto návrhů je taková, že předsedovi Nejvyššího soudu, který byl jmenován do funkce přede dnem 1. 10. 2008, končí funkční období dnem, kterým skončí funkční období předsedovi Nejvyššího správního soudu - to je pozměňovací návrh doktora Tejce. Pozměňovací návrh můj spočívá v doplnění zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce, a odstraňuje disproporce platových úrovní mezi soudci obecných soudů a soudci Ústavního soudu. Oba tyto návrhy byly odsouhlaseny a jsou zařazeny řádně v systému. Odkazuji proto na sněmovní dokumenty, které byly 9. 5. 2014 odsouhlaseny ústavněprávním výborem. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Pospíšil a potom pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi jenom jednu malou poznámku k tomuto návrhu zákona. Já návrh zákona velmi vítám, protože předsedové kolegií byli v zásadě poslední funkcionáři v justici, kteří měli časově neomezené mandáty. Časově omezené mandáty pro předsedy soudu se podařilo prosadit v době Topolánkovy vlády novelou zákona o soudech a soudcích, na které jsem měl tu čest také pracovat a tady ji prosadit. Nicméně je třeba k tomuto A, to znamená časově omezené mandáty, říci i jisté doporučení do budoucna. Já doufám a tak si i koncipuji své krátké vystoupení jako jakési doporučení této vládě a paní ministryni spravedlnosti - která tady bohužel není. (V sále je obrovský hluk.)

    Myslím si, že je třeba, aby tato novela, která je dílčí a velmi krátká, byla doplněna v budoucnosti rozsáhlejší novelou zákona o soudech a soudcích, která jasně stanoví pravidla pro výběrová řízení pro funkcionáře soudů a také pro jednotlivé soudce. My jsme rozsáhlou koncepční novelu už připravili, to znamená je napsaná, je možné ji oprášit, bavit se o ní. Bohužel nebyla už schválena. Myslím si, že to je strašně důležité, pokud chceme odstranit řekněme disonance a mediální problémy, které jsou například nyní spojeny s výběrem nového předsedy soudu pro severní Čechy. Pokud zde budou jasná a zákonná pravidla, jak se předsedové soudů a jednotliví soudci budou vybírat, pak se odstraní, řekněme, veřejná debata o tom, nakolik výběrové řízení bylo otevřené a objektivní, nakolik proběhlo podle pravidel a tak dále. Zkrátka a dobře, příklad severních Čech jasně ukazuje, že nevystačíme pouze s interními předpisy vydanými ministrem, ale že pro výběrová řízení předsedů soudů je třeba mít zákonná jasná pravidla, která budou jaksi všeobecně seznatelná a budou platit i do budoucna, to znamená nebude je moct jednotlivý ministr měnit a upravovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale prosím kolegy a kolegyně, aby ztišili své hlasy. Pokud máte něco důležitého, co potřebujete projednat, učiňte tak v předsálí, protože opravdu člověk, který mluví u řečnického pultíku, nemá sílu vás překřičet. Já si myslím, že to není takový problém. Prosím, abyste se ztišili. Děkuji. ***

  • Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, paní místopředsedkyně. Já to beru jako doporučení paní ministryni, bude to mít ve stenozáznamu, takže mně hluk nevadí a myslím si, že se s tím může seznámit.

    Tím končím své vystoupení. Chtěl jsem říci, že tato dílčí úprava je v pořádku, ale měla by být doplněna koncepčnější změnou. Ta byla z velké části již připravena a já doporučuji této vládě, aby se k tomu opět vrátila, protože máme-li časově omezené mandáty, pak musíme stanovit pravidla, jak jednotlivé funkcionáře vybírat. Jistým řešením, a to je má poslední poznámka, by byla i spolupráce s možnou vzniklou soudcovskou radou, ale protože vím, že tato vláda to nemá ve svém vládním prohlášení, tak doporučuji alespoň, jak už jsem řekl, zákonná pravidla pro výběr soudních funkcionářů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Blažka.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Já bych jenom chtěl upozornit na to, že dáváme lhůty čím dál tím více soudní soustavě, to znamená vedením, různým funkcionářům, šéfům kolegií atd., což je v pořádku, ale jenom když jsme včera strávili tak plodnou debatu o státních zástupcích, tak bych chtěl upozornit, že tam žádné lhůty nejsou. On to obsahoval zákon, který spadl s minulou Sněmovnou, a myslím si, že je dobré bavit se o tom, že když už soudcům, kteří v podstatě mají své místo v Ústavě jako zvláštní soudní moc, lhůty dáváme, tak vedle toho působí zajímavě, když někteří funkcionáři státního zastupitelství jsou ve funkcích v podstatě neomezenou dobu a mnozí tam jsou více jak deset let. Takže jenom bych rád v této souvislosti upozornil, že když už tedy dáváme lhůty soudům, tak bych poprosil stávající vládu, aby se také zabývala hodně rychle tím, aby se tyhle poměry zavedly i do soustavy státního zastupitelství, protože když jsem včera poslouchal tu kritiku státních zástupců, kterou jsem já nevedl, tak ono to dost možná souvisí s tímhle problémem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a vzhledem k tomu, že nemám nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu a zahajuji podrobnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tudíž ji končím. Táži se, zda navrhovatel či paní zpravodajka mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Končím tedy druhé čtení tohoto zákona.

    Nyní přikročíme k projednávání bodu číslo

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr vnitra Chovanec. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám řekl několik úvodních vět o návrhu zákona, o kterém hovořila kolegyně Tominová velmi podrobně v rámci prvého čtení, a proto bych pouze připomenul některé parametry tohoto zákona.

    Navrhuje se, aby již v roce 2015 platila pravidla pro zvyšování důchodů, podle kterých se postupovalo před rokem 2013, tj. aby ve výši zvýšených důchodů byl zohledňován růst cen plně, a nikoliv jen jednou třetinou, aby se předešlo opakování letošní situace, kdy zvýšení důchodů bylo velmi nízké, a za účelem alespoň částečné kompenzace nižší valorizace důchodů v období 2013-14. Navrhuje se současně, aby při zvýšení důchodů v lednu 2015 činilo zvýšení u průměrného starobního důchodu nejméně 1,8 %.

    Návrh zákona byl projednán ve všech přikázaných výborech, tj. ve výboru pro sociální politiku a rozpočtovým výborem, které shodně návrh zákona doporučily Poslanecké sněmovně schválit. V souladu s usnesením těchto výborů vás prosím o podporu předloženého návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Mám tady přihlášku pana poslance Laudáta. Já se chci zeptat, protože faktickou nemůžu pustit mimo rozpravu, jestli je to procedurální návrh. (Ano.) Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, už tady při předchozím projednávání byl vznesen požadavek, aby u takto zásadních věcí byl příslušný resortní ministr, a jednalo se konkrétně o paní ministryni Marksovou-Tominovou. Vzhledem k tomu, že ji tady nevidím, dávám procedurální návrh, aby se tento bod přerušil do příchodu paní ministryně. A skutečně bych moc naléhavě prosil vládu, když jsou to klíčové materiály, já nebudu škodit u jakýchkoliv formálních materiálů, že by tady skutečně měli být přítomni a obhajovat ministři. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Jelikož se jedná o procedurální návrh, rozhodneme o něm bez rozpravy. Dříve než tak učiním, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili.

    Zahajuji tedy hlasování o procedurálním návrhu přerušit projednávání tohoto bodu. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 32, do kterého je přihlášeno 146 poslanců, pro 40, proti 95. Tento návrh byl zamítnut.

    Nyní s přednostním právem dávám prostor předsedovi klubu ODS panu poslanci Stanjurovi. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. My jsme zdvořile požádali, abychom přerušili projednávání, dokud tu nebude paní ministryně. Vy jste proti, my se musíme poradit o dalším postupu, protože je to velmi nezvyklé, takže žádáme o přestávku na jednání našeho klubu v délce dvou hodin. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, slyšela jsem dobře do 22 hodin, nebo v délce dvou hodin? (Pobavení. - V délce dvou hodin.) Ano. Takže se sejdeme ve 12.37.

    (Jednání přerušeno v 10.37 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní a pánové. Budeme pokračovat v přerušeném jednání. Vidím pana předsedu klubu TOP 09. Jistě mi dovolí, abych přečetl omluvy ještě předtím, než mu dám slovo.

    Z dnešního jednání se na dobu do 14.30 omlouvá paní poslankyně Vlasta Bohdalová, pan poslanec David Kasal od 11.15 do 15.30 hodin, od 15 do 19 hodin pan poslanec Karel Rais, od 14 do 19 pan poslanec Bohuslav Chalupa, ze zdravotních důvodů se omlouvá z dnešního jednání paní poslankyně Jana Lorencová a od 12.30 do 17 hodin pan poslanec a předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Tolik omluvy z dnešního jednání.

    Ještě před zahájením toho bodu pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, dovolte mi dvě informace. Ta první je osobní. Osobně jsem velmi šťasten, že konečně vidím na schůzi naší Poslanecké sněmovny paní ministryni práce a sociálních věcí.

    Ta druhá je, že skutečnost, že paní ministryně práce a sociálních věcí nebyla přítomna na bodu, který pokládáme za stěžejní pro ministra práce a sociálních věcí, nás vykolejila do té míry, že si dovoluji požádat o třicetiminutovou přestávku na klub TOP 09.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09. Já sice vyhlásím přestávku na poradu klubu a spojím ji s polední přestávkou, ale zklamu všechny členy organizačního výboru, protože vyhlásím jednání organizačního výboru na 12.50 hodin, tedy deset minut po přerušení, tak jak bylo rozhodnuto při minulém jednání. Čili přerušuji jednání do 14.30 hodin, tedy na polední přestávku, a zároveň svolávám organizační výbor Poslanecké sněmovny na 12.50 hodin. Děkuji.

    (Jednání bylo přerušeno ve 12.40 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Dovolte mi, abych zahájil odpolední jednání.

    Než přejdeme k bodu číslo 42, tak tu mám dvě omluvy. Pan poslanec František Adámek se omlouvá dnes od 16 do 19 hodin a pan poslanec Jan Birke z dnešního jednání od 12.30 do 17 hodin.

    Nyní se budeme zabývat bodem číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Prosím pana ministra, aby se ujal slova. Vás ostatní prosím, abyste se ztišili, když už budeme probírat ty učitele.

    Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vám v krátkosti představil návrh novely 563 o pedagogických pracovnících. Tento návrh řeší problém, který je již letitý, protože více jak deset let v tomto zákoně je podmínka, že každý, kdo bude učit na českých školách, musí mít vysokoškolské pedagogické vzdělání příslušného směru.

    Vzhledem k tomu, že tento návrh zákona má vejít, respektive jeho článek, v platnost 1. 1. 2015, tak jsme si udělali šetření, kolika učitelů se to týká. První, co mě překvapilo, že takové šetření ministerstvo nikdy v minulosti neudělalo. A druhé překvapení bylo, že se to týká 17 tisíc učitelů. Vzhledem k tomu, že v některých školách je nekvalifikovanost více jak 60 %, dokonce máme v České republice několik škol, kde je nekvalifikovanost dokonce 100 %, tak jsme se tím problémem začali vážně zabývat. Protože by za tohoto stavu, kdybychom nedělali vůbec nic, vešel tento zákon v platnost, tak si dovolím tvrdit, že nemalá část základních škol i středních škol by se dostala do problému, že by v podstatě nemohla plnit výuku.

    Proto přicházíme s alternativou. Ještě předtím, než vám tu alternativu představím, tak vám řeknu proces, jak to probíhalo. Měli jsme jednání se zástupci školských odborů, zároveň jsme měli jednání se zástupci pedagogů, pedagogických fakult a tam právě došlo ke kompromisu těchto několika málo výjimek. Ale zároveň jsme se dohodli se zástupci pedagogických fakult, že vyhlásí mimořádné termíny tak, aby každý učitel se mohl přihlásit do vzdělání, ať už tedy do dokončení vysokoškolského vzdělání, anebo toho kursu, který mu nahrazuje kvalifikaci.

    Nyní pojďme k těm výjimkám. Týká se to čtyř oblastí. První navrhujeme, aby možnost výkonu přímé pedagogické činnosti bez odborné kvalifikace mohla být uplatňována učiteli, kteří jsou starší 55 let a mají dvacetiletou praxi. Je to z toho důvodu, že za prvé ta praxe je také velmi významná, a na druhou stranu, že kdyby oni nastoupili na vysokou školu, tak by to víceméně dodělávali těsně před odchodem do důchodu a to nám přijde neefektivní.

    Druhá se týká rodilých mluvčích - výuka cizího jazyka. Je to z toho důvodu, že tam samozřejmě byla celá řada připomínek právě k těm rodilým mluvčím, kteří sice mají kvalifikaci ze zahraničí, ale není jim uznávána v České republice. Touto výjimkou vycházíme vstříc žádostem z pedagogického terénu.

    Další výjimka, která také vzešla právě z diskuse s odbornými školami i s odborníky na danou problematiku, se týká možnosti zaměstnat odborníky z praxe, kteří neučí na plný úvazek. Učí na částečný úvazek na odborných školách, dělají například finančního ředitele, budou učit finanční gramotnost a učí tam dvě hodiny. Bylo by asi hloupé po nich chtít, aby si dodělávali pedagogické vzdělání, když jsou odborníci v dané problematice. A toto by výrazně pomohlo odborným školám.

    Dále se to týká výkonných umělců, výtvarníků, trenérů právě u těchto předmětů, respektive výchov. Uvedu jeden konkrétní příklad. Máte absolventa konzervatoře, hraje v České filharmonii. Ta kvalifikace mu naprosto stačí pro základní uměleckou školu, ale paradoxně mu nestačí na hudební výchovu na základní škole, kde učí dvě hodiny. Takže tím vycházíme vstříc této skupině, tak aby tito lidé mohli dále vykonávat pedagogickou činnost na školách.

    Čtvrtá možnost pro školy se týká především té oblasti, kde je opravdu enormní nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Vy máte ve své zprávě dokonce rozdělení podle jednotlivých krajů, takže každý z vás poslanců a poslankyň si jistě najdete svůj kraj a uvidíte, že některé kraje jsou na tom opravdu velmi tristně. Těch důvodů je několik. Uvedu například Karlovarský kraj. Jeden z důvodů byla špatná nabídka pro tuto oblast - vzdálená, člověk, který má rodinu, chodí do práce, tak nebyl schopen dojíždět za doplněním této kvalifikace. Tam jsme udělali ten krok, že pedagogické fakulty otvírají přímo své pobočky v těchto regionech, takže tento argument už tady nebude. Zároveň pedagogickým fakultám dávám na navýšení počtu studentů 20 milionů korun ze státního rozpočtu, z rozpočtu Ministerstva školství. Přesto v některých lokalitách nejsme schopni sehnat kvalifikované pedagogy. Proto je tu ten bod čtyři a to je možnost škol a školských zařízení zaměstnat v nezbytném rozsahu po nezbytnou dobu pedagogického pracovníka bez odborné kvalifikace, ale ten musí počítat s tím, že pokud si tu kvalifikaci nedodělá, když přijde na tu pozici někdo kvalifikovaný, tak ho samozřejmě nahradí. Mimochodem, tento čtvrtý bod se dá uplatňovat i v jiných situacích, například když vám dlouhodobě v průběhu roku onemocní učitel žloutenkou nebo nějakou dlouhodobou nemocí. V tu chvíli prostě nejste schopni sehnat kvalifikovaného pedagoga, máte možnost využít tento čtvrtý bod.

    Uvidíme, jaká bude diskuse. Myslím si, že určitě bude dobré některé ty věci probrat i na školském výboru. Návrh, jak již jsem říkal v úvodu svého krátkého vystoupení, je kompromisním řešením, které odsouhlasily i školské odbory i pedagogické fakulty, a jsou připraveny na to, aby tento návrh zákona byl uplatňován od 1. 1. 2015, aniž by to narušilo výuku v českých školách.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane místopředsedo, pane řídící, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Chládkovi. Rád bych odpověděl na jeho otázku, že diskuse bude jistě plodná.

    A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Vlasta Bohdalová - paní učitelka Vlasta Bohdalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, velice děkuji za to, že jste mě oslovil oslovením, na které jsem již 35 let pyšná.

    Vážení kolegové, pan ministr školství zde uvedl novelu zákona, která se týká vzdělávání pedagogických pracovníků. Já ve své zpravodajské zprávě bych mohla pouze dopodrobna rozebrat všechny důvody, které tady uvedl pan ministr. Ale já bych tady chtěla vaši pozornost - zvláště pro ty, kteří zasedají poprvé - obrátit do historie.

    Požadavek na doplnění vzdělání existuje v zákoně již deset let. Deset let měli na to nejenom učitelé, ale mělo na to především ministerstvo, pedagogické fakulty, aby připravily takové programy, do nichž by učitelé vstupovali a mohli si kvalifikaci doplnit. Já třeba tady vidím problém, že část učitelů skutečně nastoupila na šest semestrů na pedagogické fakulty nebo na jiné vysoké školy s pedagogickým zaměřením a dodělali si vzdělání. Někdo to, jak se říká, nechal vyhnít. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Vlastě Bohdalové. A než otevřu obecnou rozpravu, o omluvu z neúčasti na dnešním jednání od 14.30 do 17.00 hodin prosí pan poslanec Josef Šenfeld a dnes se z celého jednání z důvodu pracovní cesty omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil.

    Otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

    Pan ministr nás seznámil se situací a s předlohou novely zákona o pedagogických pracovnících a současně nám nastínil také situaci v regionálním školství. Po pravdě řečeno, je to situace, kterou musí řešit, a nikdo mu to v tuto chvíli nezávidí. Chtěla bych ocenit, že pan ministr školství učinil několik zásadních kroků pro to, aby dokázal stávající situaci napravit, resp. aby vytvořil podmínky pro to, aby situace nebyla tak bolestivá pro učitele, kteří nemají patřičné vzdělání. (V sále je rušno.)

    Pro vás, kteří se ve školství nepohybujete, bude možná důležitá drobná rekapitulace. V roce 2004 byl přijat zákon, který definuje povinnou pedagogickou přípravu pro učitele s tím, že bude platit od 1. 1. 2005. Předpokládalo se, že učitelé, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, si ji budou moci doplnit. Protože se to ukázalo nereálné, bylo rozhodnuto a přijato zákonem, že se prodlužuje doba, ve které si mohou učitelé tuto kvalifikaci doplnit. Nejdříve se prodloužila o pět let a v roce 2009 o dalších pět let. Dostali jsme se tedy k číslu deset let, během kterých měli učitelé možnost si pedagogickou způsobilost si dokončit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale dovoluji si ctěnou sněmovnu požádat o to, aby se zklidnila. Zatím na to používám jemný pedagogický prostředek a to je domluva. V případě, že se tak nestane, přejdu k ostřejším pedagogickým prostředkům. Děkuji. (Potlesk napříč sálem.)

    Paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Je to zneklidňující téma. Já to celkem chápu, pane předsedající.

    Vrátíme se tedy do našeho školského systému. Znovu opakuji, během deseti let byly lepší nebo horší podmínky pro doplnění kvalifikace pedagogů. V roce 2014 se dostáváme opět do situace, kterou už řešila Sněmovna v roce 2009, a to je nedostatečnou kvalifikaci některých pedagogických pracovníků.

    Pan ministr už zmiňoval, jak asi velký počet pedagogických pracovníků je tímto zákonem dotčen. Řekl, že je to 17 tisíc. Já doplním, že podle šetření Ministerstva školství více než 6 tisíc učitelů už nastoupilo do vzdělávacího procesu. A ta cesta, a to je nesmírně důležité, je stále otevřená. Učitelé mají možnost ještě v letošním akademickém roce nastoupit na studium a splnit tak podmínku danou zákonem, a tím pádem se jim otevírá cesta, aby naplnili podmínky, které po nich zákon vyžaduje.

    Důvodová zpráva nemluví o tom, kolik učitelů už svoji povinnost takto naplnilo. Pracovně říkáme: někteří učitelé svůj domácí úkol splnili. Já jsem si plně vědoma toho, že ať rozhodneme jakkoliv, bude to rozhodnutí, které bude část učitelů frustrovat, protože ti, kteří se skutečně poctivě připravovali, protože věřili a předpokládali, že zákon bude platit, doplňovali si svoje vzdělání, cestovali často přes půl republiky ve svém volném čase, investovali čas, peníze, aby naplnili literu zákona. Chtěla bych ocenit především ty, kteří si počínali takto zodpovědně, ředitele, kteří dbali na to, aby jejich učitelský sbor měl plnou kvalifikaci. Stojí za to také ocenit pedagogické fakulty, které udělaly opravdu v krátké době na popud pana ministra školství obrovský kus práce a otevřely programy, aby mohly nabídnout studentům-pedagogům doplnění vzdělání.

    Máme-li brát školství a vzdělání vážně, musíme dělat kroky, které vážnost školství a vzdělání podpoří. Jestliže platí zákon pro všechny, měl by platit také pro učitele. O čem dál se chceme v budoucnosti bavit, pokud učitelé zpochybňují, že formalizované vzdělání má vůbec smysl? Musím říct, že je to jenom velmi malá část učitelů, která se takto chová. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Eviduji její návrh na zamítnutí tohoto tisku. S další řádnou přihláškou... Tedy nejprve, než dojdeme k další řádné přihlášce, kdy je přihlášena paní poslankyně Marta Semelová, mám tu dvě faktické poznámky, už tři, než jsem to dořekl. Jako první se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, paní kolegyně Putnová mi do jisté míry mluvila z duše. Jako bývalý ředitel, kdysi dávno jsem byl ředitel jedné velké střední školy a vyšší odborné školy, tak vím, o čem je řeč, a taky mi leží na srdci kvalifikovanost a osud našeho školství. 145 tisíc kantorů v téhle republice, z toho něco málo přes 11 tisíc nesplňuje kvalifikační požadavky, přepočteno na plné úvazky je to něco více než 8 300 plných pracovních úvazků.

    Vzhledem k tomu, že celý proces, kdy bylo avizováno, že je potřeba si doplnit řádně vzdělání, aby kantoři na našich školách měli plnou kvalifikaci, tak začal v roce 2004. Po deseti letech jsme pořád ve stejné situaci. A já jsem vnitřně velmi oceňoval slova pana ministra i jakousi razanci, s kterou nastoupil na Ministerstvo školství s tím, že situaci hodlá řešit. Bohužel když si promítnete plejádu skupin, u kterých byla ta výjimka, tak já bych uměl přijmout, a to je moje připomínka, uměl bych přijmout trenéry, když učí speciální tělocvik, uměl bych přijmout vyučujícího v lidové škole umění, který bezvadně hraje na housle, ale je tam bohužel ve skupině číslo čtyři obezlička. Platí to i pro ty, kdy škola nemůže v nezbytných případech na nezbytnou dobu zaměstnat nekvalifikovaného kantora. Jinými slovy znova říkáme ředitelům, kteří netlačí na své kantory, prostě si to dělejte, jak chcete, a pak řeknete, já tady jiného kantora nemám, já to takhle musím udělat.

    Já bych na rozdíl od paní kolegyně Putnové, jakkoli s ní naprosto souhlasím, to malinko zjemnil, a dovolím si předložit v druhém čtení návrh, abychom minimálně skupinu čtyři z tohoto nařízení, z tohoto zákona vyřadili. Bude to ku prospěchu našeho školství (upozornění na čas) a jednou to skutečně udělat musíme.

    Promiňte, pane předsedající, doufám, že nebudu muset opisovat jednací řád Sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, nebudete muset, pane poslanče, opisovat jednací řád Sněmovny, skončil jste takřka včas. Děkuji.

    S další faktickou poznámkou je připraven pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte své dvě minuty.

  • Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den, pane předsedající, vážené dámy a pánové. Nechci zpochybňovat slova svých předřečníků, přesto bych si dovolil pro úplnost několik poznámek.

    Je potřeba se taky podívat, jestli v uplynulých devíti letech byla dostatečná nabídka vysokých škol ke studiu učitelů, a to v těch oborech, které jsou potřeba. Nebudu tady rozebírat jednotlivé možnosti a nabídky a možnost vysokoškolského studia. Zároveň bych si dovolil upozornit, že osobně taky nezastávám názor, že by měli učit lidé se středoškolským vzděláním. Nicméně je potřeba si uvědomit, že nepřítomnost učitele, a opět jsme u nabídky vysokých škol, znamená vysoké náklady na suplování, a tady si dovolím upozornit, že právě za pravicových vlád došlo k výraznému snižování prostředků právě v této oblasti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem 30 let působil ve středním školství, více než 20 let buď jako zástupce ředitele, nebo ředitel velké střední školy, technické, a já velmi souhlasím s tím, že učitelé mají ctít zákony jako advokáti, jako lékaři. Ale na druhou stranu bych chtěl, aby tento zákon šel do druhého čtení. Já osobně si myslím, že je potřeba prodiskutovat celou řadu věcí.

    Řeknu to na jednom konkrétním případu, kdy inženýr strojař nebo inženýr elektro, seženete ho velmi těžko, aby šel učit, a pokud jde učit, tak po něm ještě chcete pedagogické minimum. A on řekne, za tyto peníze já tady učit nebudu, a ještě po mně chceš pedagogické minimum, řediteli. Já půjdu radši do nějaké fabriky. Opravdu dneska sehnat učitele odborných předmětů je velmi těžké, ne-li nemožné. Učí ty odborné předměty většinou lidé, kteří jsou a byli dobrými mistry, udělali si střední školu, a opravdu inženýrů je tam velmi málo.

    Na druhou stranu já vím, že tento zákon nutí učitele k tomu, aby opravdu si ti, co opravdu chtějí učit, doplňovali vzdělání, a to je dobře. Je to takový zatím, řekl bych, polotovar, protože když jsem se na to díval, najdu deset způsobů, jak tento zákon obejít, kdybych byl ředitelem školy. A je potřeba ho dopracovat. Anebo si rovnu řekněme, že zase posuneme účinnost zákona o pět let třeba.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S další faktickou poznámkou, které se nám v tuto chvíli rozbujely, mám jich tady ještě pět, je přihlášen pan poslanec František Adámek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Adámek: Dobrý den, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já nejsem jako všichni předřečníci učitel, takže spíš mě trošku vyprovokovala, jestli to mohu dát do uvozovek, paní kolegyně Putnová. Spíš to, co jsem se dověděl od svých voličů, koneckonců všichni jste dostávali různé maily atd.

    Myslím si, že v zásadě cesta je správná, ale neviděl bych to pouze tak, jak to říkala paní kolegyně Putnová, protože jsou i příklady jiné ze života. Já vám je, paní kolegyně, řeknu. Jste speciální pedagog, 20 let učíte speciální pedagogiku, s naprosto skvělými výsledky, a musíte si udělat, nevím, kolikasemestrální studium jenom proto, abyste se naučila obecnou pedagogiku. Přiznám se, že mi to připadá, a to říkám, nejsem ani pedagog, lépe řečeno, nejsem učitel, zvláštní. Nejsou to jenom ti, kteří chtějí týt z toho systému a nechtějí dodržovat zákony.

    Druhý příklad ze života. Máte vystudovanou vysokou školu coby učitel, učitelka mateřské školy, předškolní zařízení, 20 let nebo přes 20 let učíte na prvním stupni, jste vzorem, oceňovaná Českou školní inspekcí, a musíte si dostudovat. Mimochodem, u té speciální pedagogiky, protože pokud mám dobré informace, tato nabídka není ve veřejných vysokých školách, tak si to navíc musíte na soukromé ještě zaplatit.

    Jenom tím chci říct, že je potřeba dle mého názoru ten zákon propustit do druhého čtení a diskutovat o něm dál. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Další faktickou poznámku má pan poslanec Martin Lank. Než sem přijde, dnes od 14 hodin se omlouvá pan poslanec Stanislav Berkovec.

    Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Martin Lank: Krásné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já pocházím z učitelské rodiny a mám za sebou krátkou epizodu, kdy jsem se ve školství také nějakým způsobem angažoval. Mě jen tak napadá - opravdu myslíte, že pedagog, který má 30 let praxe, poté co si udělá jakési povinné minimum nebo dostuduje si tu kvalifikaci, začne učit jinak? Já o tom mám svoji pochybnost. Víte, já jsem hluboce přesvědčen o tom, že jsou učitelé, kteří mají, jak se vždycky říkalo, dar od pánaboha, a to budou prostě dobří učitelé i s pedagogickým minimem. A pak jsou bohužel pedagogové, kteří nebudou nikdy dobrými učiteli, a to i kdyby měli tři vysoké školy. Děkuji. (Potlesk z různých částí sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Andrle. Prosím, pane poslanče. S radostí z vnučky nám sdělte o tom, kdo ji bude učit v budoucnu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Byli to dva vnuci.

    Já chci předem říci, že souhlasím s tím, aby tento návrh zákona prošel do druhého čtení, protože je to dost důležitá věc. Moje připomínka se ale týká toho, že v tomto návrhu se nezohledňují právě kvalitní učitelé, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, oproti těm, kteří mají potřebnou kvalifikaci, ale třeba neumějí učit nebo špatně učí. To je jedna věc, to tady řekl pan Lank přede mnou.

    A druhá věc je ta, že jsem si přečetl v důvodové zprávě, že se to nebude týkat státního rozpočtu. Já se ptám, z jakých peněz tedy se to bude hradit. Protože pokud 10 tis. potenciálních zájemců o studium bude na fakultách, když vím, že 50 tis. je na jednoho žáka na jeden rok, tak když tam budou rok, dva, tři, tak mi vycházejí třeba 1 až 1,5 mld. korun náklady. Takže jestli to tedy bude z rozpočtu Ministerstva školství, nebo z rozpočtu státního. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji šťastnému dědečkovi a panu poslanci. S další faktickou poznámkou se přihlásil se přihlásil pan poslanec Roman Váňa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, pokud se projednává nějaký takový závažný bod, tak se snažím převést to na něco, čemu rozumím. Protože nejsem učitel, tak jsem si našel takový příklad v té oblasti své, v té bezpečnostní. To jenom pro zajímavost. Pokud byste se chtěli stát policejním odstřelovačem, museli byste absolvovat příslušný kurs, školení a složit příslušné zkoušky. A ukázalo se, že odstřelovači Útvaru rychlého nasazení, tedy toho nejelitnějšího, tyto kursy nikdy neabsolvovali. To zní jako hrozná informace. Ale pak se to vysvětlilo - protože oni ty kursy vedou. Takže poučení z toho vyplývá - to, že nemáte formálně jakýsi papír či kvalifikaci, ještě nemusí znamenat, že tu práci neumíte dělat.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váňovi. S další faktickou poznámkou - a těch pět faktických poznámek mi pořád neubývá, pořád je jich pět a pořád přibývá dalších - je přihlášen pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše faktická poznámka.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, samozřejmě problém, kvůli kterému zde jsme, je trestuhodné zanedbání té situace od předchozích ministrů školství. Ten problém trvá, legisvakance byla deset let. Nikdo z předchozích ministrů se tomu nevěnoval. Až teď se zjistilo, že je velký malér s nekvalifikovanými učiteli. Ale trošku bych varoval před těmi příběhy ze života, které zde používáme. Viděli jsme zde nedávno, že třeba i kvalifikace rodný jazyk je velice problematická. Protože máme zde i mezi sebou lidi, kteří v okamžiku, kdy slyší někoho s jiným jazykem na úrovni kvalifikace C2, se domáhají tlumočníka, přestože jsou vystudovaní lingvisté.

    Vzniká v tom návrhu, tak jak je předkládán, problém s prokazováním a návaznostmi na jiné normy. U toho jazyka například jen samotný problém, jak budou ředitelé prokazovat to, že mají učitele s příslušným rodným jazykem, jaký papír na to bude vyžadován, to zase převádí jenom na jiný problém tohoto typu. Návaznosti na zákoník práce v případě, že se najde kvalifikovaný učitel, jsou tytéž. Návrh také opomíjí to, že v okamžiku, kdy je dělené studium, tak by bylo aspoň vhodné jakýmsi způsobem odstupňovat získané kvalifikace minimálně na bakalářském stupni, anebo alespoň popsat, co to znamená vynikající učitel oceňovaný Českou školní inspekcí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. S další faktickou poznámku paní poslankyně Ivana Dobešová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Já si myslím, že zákon o pedagogických pracovnících je velmi důležitý moment, protože všichni, jak zde sedíme, jsme prošli vzdělávacím systémem. A nejenom my, ale i naše děti budou tímto systémem procházet. Vnímám ten problém z toho pohledu, že samozřejmě na jedné straně je zde skupina pedagogů, kteří mohli svým způsobem spoléhat na to, že tak jak to v Čechách někdy bývá zvykem, problém vyšumí sám, a proto nenastoupili do systému vzdělávání. Ale na druhé straně zcela objektivně je třeba říci, že některé fakulty, nebo řekněme, že byly i obory či profese, které fakulty nenabízely. Takže při dobré vůli oni začít studovat nemohli.

    Já bych vás všechny chtěla moc poprosit, abychom se objektivně zamysleli nad tímto problémem a definitivně jej vyřešili. Vnímám jako velmi pozitivní to, že současný pan ministr chce tento problém vyřešit a nechce ho jenom oddálit, jako jsme tomu byli zvyklí v minulosti. Takže buďme prosím objektivní a pokusme se v rámci možností vypredikovat všechny zlomové momenty, které by nás mohly v budoucnu opět uvést v to, že jsme něco nedořešili, a pojďme posunout tento zákon do druhého čtení.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážené poslankyně a poslanci, samozřejmě to, co říkala paní poslankyně Putnová - na tom je velice důležitý jeden prvek a to je, že se musíme rozhodnout, komu dáváme pozitivní signál. My se domníváme, že ten pozitivní signál se má dávat těm, kteří ve školách působí na generaci, na které nám má nejvíce záležet. Dámy a pánové, výsledkem - jedním ze základních výsledků procesu výchovně-vzdělávacího na všech stupních škol je kompetence k učení. To znamená, že my teď vlastně chceme po učitelích, aby oni sami prokázali, že tuto kompetenci mají. To je první věc.

    A druhá věc. Domnívám se, že jestliže zkušení učitelé znovu nastoupí do toho procesu učení, do pedagogických fakult, my z toho budeme mít ještě jeden velice důležitý přínos, a to zpětnou vazbu dostanou pedagogické fakulty, jestli opravdu připravují pedagogy k tomu, co ve školách potom potřebují. A to doufáme, že bude vlastně další přínos, když učitelé, které ředitelé považují za dobré, kteří prokazují vůli, že chtějí se dál vzdělávat, budou zároveň i kriticky přistupovat případně k tomu procesu, jak budou oni sami vyučováni. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Josef Vondrášek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Josef Vondrášek: Hezký den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěl jenom krátce a fakticky. Nejsem učitel, jsem starosta, s učiteli mám co do činění, i manželka je učitelka. A trošku bych polemizoval s kolegyní Putnovou, s tím studiem, že ještě dneska může někdo začít - já myslím, že je tam napsáno začít a úspěšně dokončit za těch deset let. Ale je otázka, co tady zaznělo, jestli bylo kde studovat to, co bylo třeba studovat.

    Mě tam spíš zaráží jedna věc. Je tam určitý věk, je tam určitá doba praxe a ta doba praxe vlastně umožňuje to, aby to další vzdělání nemuselo být. A tam je taková pěkná obezlička, tam je to "podle druhu nebo typu školy". Takže základní škola má tři typy - základní škola, základní škola praktická, základní škola speciální. To znamená, že učitel, který má dvacet let praxe, bohatě splňuje požadovanou patnáctiletou hranici, která byla v dosud platném zákonu, tak deset let odučil na základní škole, deset let na speciální nebo praktické, ale pokud ředitel se chytne typu školy, tak to nesplňuje. V druhu školy to splňuje. Tady bych poprosil pana ministra, kdyby se toto nějakým způsobem srovnalo, protože je to moc velká síla daná do rukou ředitelů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prozatím s poslední faktickou poznámkou - už je to zas jinak - pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jeden člověk, kterého si nesmírně vážím, mi kdysi řekl: "Vysoká škola není zárukou inteligence." Já bych si dovolil připojit ještě jeden malý dovětek, že vysoká škola není známkou inteligence, ale také i kompetentnosti. Existuje mnoho a mnoho učitelů a pedagogických pracovníků, kteří ačkoliv nemají to stanovené předepsané vzdělání, jsou výrazným způsobem na základě svých životních a učitelských zkušeností na výrazně vyšší úrovni než někteří vysokoškoláci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci a chci sdělit, že všichni my, kteří máme vysokou školu, si to nebereme osobně.

    Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové a milé kolegyně. Dovolte mi, abych i já řekl jenom pár slov k návrhu a vůbec k probíranému tématu. Svým povoláním jsem učitel pro 5. až 12. ročník pro matematiku a chemii, pracoval jsem čtrnáct let ve školství, z toho tři roky jako zástupce ředitele školy a šest roků jako ředitel jedné z největších škol v Opavě-Kylešovicích. Takže ze své zkušenosti mohu říci, že určitě pro každého ředitele školy je určitě nejlepším pracovníkem ten, který je kvalifikovaný. To znamená, který má odbornou kvalifikaci, který své práci rozumí a umí pracovat s dětmi. Co je bohužel - a jako ředitel to říkám na rovinu, vysoké školy bohužel neprodukují kvalitní pedagogické pracovníky. Možná je to i tím, že jsou vysoké školy příliš odtržené od reality. Protože kdyby nebyly odtržené od reality, věděly by, co mají učit budoucí pedagogické pracovníky. A jestliže přijde učitel na základní školu a neví vůbec, jak má řešit konflikty žáků, jak má řešit konflikty s rodiči, jak má přistupovat ke vzdělávání, tak si myslím, že je to chyba asi na straně vysokých škol.

    Dalším velmi důležitým faktorem pro to je, že v minulosti se velmi nepodařily školské vzdělávací koncepce. Tím, že se neustále měnily, vznikal ve školách chaos a vznikla taková kvalita základního školství, jaká je v současné době. A já doufám, že až se situace uklidní, že vše se dá do pořádku, protože na školách je spousta šikovných učitelů, kteří mají rádi práci s dětmi a kteří se snaží zapojit širokou veřejnost do práce se školou.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poslední faktická poznámka zatím - paní poslankyně Anna Putnová. Paní poslankyně, řekne se vaše jméno a hned je tu víc ticho. Prosím vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se vyslovila k té pochybnosti, která zazněla ohledně termínu, zda musí mít pedagog dokončené studium, či stačí začít. Opravdu je podmínkou, aby zahájil studium, přičemž termín dokončení není stanovený. V tomto smyslu si myslím, že i ta předloha zákona je poměrně tolerantní.

    A když mám slovo, tak mi to nedá, abych se nevyjádřila ještě k té rozpravě, kterou jsme tady měli možnost slyšet. Já si myslím, že je velmi nebezpečné zpochybňovat formální vzdělávání. To je přece medvědí služba, kterou prokazujeme učitelům. Všichni bychom chtěli, aby učitelé byli osobnosti, morální autority, které budou dobře působit na naše děti, a chtěli bychom, aby byli kvalifikovaní. A pokud takto veřejně zpochybňujeme formální vzdělávání, tak velmi špatně sloužíme učitelům, za které v řadě případů jindy bojujeme.

    Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych chtěl jen podtrhnout to, co tady říkala teď paní poslankyně Putnová. Je to velice důležité. To přezírání toho, že někdo je schopný dosáhnout kvalifikace, je opravdu nebezpečné. Pokud chceme vést debatu na téma toho, že vysoká škola není potřeba nebo že spousta učitelů je dobrých i bez vysoké školy, tak si zkusme ten problém obrátit do toho, kdo z nás by byl ochotný zvednout ruku, že zrušíme povinnou školní docházku. Protože i bez toho, aby děti chodily do školy, mohou vyrůst v platné občany a rozumné - a možná je úplně zbytečné, abychom děti do těch škol posílali. Zdůrazňuji, míním to jako absurdní případ, není to vážně míněný návrh.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi, a protože nevidím žádnou další faktickou poznámku, tak se dostáváme k řádně přihlášené paní poslankyni Martě Semelové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, myslím, a ukázala to i diskuze, která předcházela, řada faktických připomínek, že nikdo z nás asi nebude zpochybňovat význam toho, aby žáky a studenty vyučovali kvalifikovaní a aprobovaní pedagogové, kteří mají potřebné vzdělání a znalosti. Osobnost učitele, která je ve výchovně-vzdělávacím procesu klíčová, může mnohé dokázat, ale také mnohé zkazit.

    V každém případě odpovídající pedagogické vzdělání je jednou z podmínek, které by měly vést k požadovaným výsledkům tohoto procesu. Tento cílový stav byl dán zákonem o pedagogických pracovnících, který byl schválen před deseti lety. Učitelé bez požadované kvalifikace tak měli dostatečnou dobu na to, aby začali studovat a toto vzdělání si doplnili. Z různých objektivních i subjektivních příčin tak mnozí neučinili. Někteří spoléhali na to, že účinnost zákona se opět odsune, jiní věřili řediteli školy, který situaci někdy zlehčoval, jindy vůbec neřešil, další studovat chtěli, ale nemohli, jak už tady na to upozornila i kolegyně paní Dobešová, protože potřebný obor nebyl otevřen.

    Výsledkem je situace, kdy v České republice je 17 tisíc pedagogů bez kvalifikace. Část z nich již studuje, část plánuje studium zahájit. Pokud by tak neučinili, museli by za stávajících podmínek školy k 1. lednu 2015 opustit.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. S další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Martina Berdychová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na začátek bych uvedla, že podporuji postoupení návrhu novely zákona do druhého čtení.

    Zákon o pedagogických pracovnících však zcela neřeší oblast pracovníků pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Jak upozorňují společnosti jako Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, expertní komise pro otázky vzdělávání při Asociaci organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel ASNEP, LUMOS, EDUin, je třeba do § 2, který definuje, kdo je pedagogickým pracovníkem, zařadit i další pozice, a to tlumočník českého znakového jazyka, školní speciální pedagog, školní sociální pracovník. Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice navrhuje zařazení profese sociálního pedagoga. Žádný z uvedených subjektů nebyl začleněn do vnějšího připomínkového řízení návrhu novely zákona. A problematika, kterou návrh novely zákona neřeší, je určitě širší.

    Blíže bych zmínila absenci profese tlumočníka do českého znakového jazyka. V současném znění zákona jsou tlumočníci vedeni jako asistenti pedagoga a to se ukázalo jako nefunkční. Situace, kdy jsou vedeni jako nepedagogičtí pracovníci, zase nevyhovuje nárokům na finanční ohodnocení tlumočníků. Je tedy účelné zavést novou kategorii pedagogického pracovníka, tedy tlumočníka českého znakového jazyka. Mělo by být jasně specifikováno, jakou odbornost by měla tato profese splňovat, což v současném systému zcela chybí. V praxi se ukázalo, že současná úprava nezajisti u pedagogů skutečně ovládání komunikačního systému. Stačí například pouze prokázání absolvování krátkodobého kursu. Zákon v současném znění neposkytuje záruky, že pedagog komunikuje s dětmi systémem, kterému děti skutečně rozumějí, tedy jejich jazykem. Tato problematika by měla být v rámci novely zákona také vyřešena. I neslyšící děti by měly mít rovný přístup ke vzdělání, a ten dnes chybí. (Potlesk ze středu sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Berdychové. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Já ještě jednou, co se týče, dámy a pánové, té časové posloupnosti, tak školní rok je bohužel jiný než kalendářní rok a ředitelé škol v tuto chvíli už připravují rozvrh a vůbec celé to dění školního roku 2014-2015 v tuto chvíli. Oni v tuto chvíli už znají počty přihlášených žáků, to znamená, že podle toho znají počty tříd a musí začít zabezpečovat výuku. To znamená, dostávají se trochu do situace, zda mohou s některými učiteli počítat, či nemohou. Proto podpořím tady navrhované zkrácení, protože si myslím, že už je ne za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté.

    Slyšeli jsme tady celou řadu připomínek a vlastně jsme se vraceli do historie. Já osobně si myslím - a velmi za to děkuji panu ministrovi, že se snaží to řešit -, že bychom to měli pustit do druhého čtení a tam řešit zákon trošku z pohledu. Za prvé si myslím, že je potřeba rozdělit finančně ty učitele, kteří kvalifikaci mají a kteří ji nemají, a to výrazným způsobem. Pak si myslím, že motivace u učitelů, kteří kvalifikaci nemají, určitě vzroste. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S další přihláškou s přednostním právem je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych jenom krátce podpořil stanovisko paní kolegyně docentky Putnové, která v podstatě vyjádřila stanovisko klubu TOP 09, a zkusil vysvětlit, že z našeho pohledu, jakkoli projednáváme velmi závažnou problematiku resortu školství, nejde jenom o problematiku resortu školství, ale že jde o jistý princip dodržování pravidel, která byla-li vyhlášena dostatečně dopředu a dostatečně jasně, tak v okamžiku, kdy má jejich platnost vstoupit v účinnost a my je začínáme změkčovat, je to obrovské morální riziko pro všechny, kteří ta pravidla vzali vážně, a je to obrovské vítězství těch, kteří se těm pravidlům vysmáli, protože věřili, že je stejně nikdo nikdy dodržovat nebude. A to se zdaleka netýká jen této otázky. To se týká v minulosti otázky oddlužování nemocnic, kdy někteří manažeři vzali vážně, že už to bylo opravdu naposledy, a začali hospodařit odpovědně. A jejich kolegové si říkali: Ech, oni nám zase uleví. A hospodařili neodpovědně. A když přišlo to rozhodné datum, tak se častokrát stalo, že ti odpovědní byli poraženi a ti neodpovědní byli vítězi. A můžeme teď brát jednu kategorii po druhé. Stalo se to mnohokrát. A je to vždycky obrovské morální riziko a je to obrovská demotivace pro ty, kteří ta pravidla vzali vážně.

    Já se teď nechci zamýšlet nad individuálním osudem toho či onoho pedagoga. Jednak tomu nerozumím a jednak si myslím, že ten individuální případ možná někdy opravdu vypadá absurdně v tom světle absurdního pohledu. Možná chápu návrh pana ministra. Ale Poslanecká sněmovna, která by měla rozhodovat systémově, by měla rozhodovat systémově především v úctě k pravidlům a podpořit ty, kteří ta pravidla vzali vážně, zachovali se podle nich, postupovali podle nich. Jestli vy jim dneska vzkážete: To jste ale pitomí, že jste to vzali vážně, že jste šli do nějaké školy, že jste se vzdělávali, že jste se na to přihlásili! To jste mohli počítat jako ti druzí, že my to potom nějak změkčíme... Tak jak chcete, aby brali lidé vážně pravidla, která odsud vyhlašujeme?

    Já velmi prosím, aby ve světle tohoto principu zásady, které tady řekla paní docentka Putnová, byly chápány nejenom ve vztahu k resortu školství, ale i ve vztahu k úctě k pravidlům, která tady odsud vyhlašujeme, pokud chceme, aby je někdo někdy bral vážně. A aby vítězi byli ti, kteří se k pravidlům staví odpovědně, a aby nebyli vítězi ti, kteří se na pravidla vykašlou, protože věří, že pak vždycky přijde nějaký Chládek a zkusí je změkčit.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad TOP 09 a Starostové.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Mám tu dvě faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou paní poslankyně Ivana Dobešová, po ní pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Ještě jednou dobré odpoledne. Já si velice vážím toho, že zde zazněla slova, že problémy Ministerstva školství jsou velmi důležité pro celý národ. Ale uvědomme si, že tady mluvíme o více než 11 tisících učitelích, které jestliže k 1. lednu propustíme, tak se ten problém nestane jenom problémem Ministerstva školství, ale také problémem Ministerstva práce a sociálních věcí a budeme shánět podpory na tyto pedagogy. Takže já jsem pro, abychom posunuli tento zákon do druhého čtení, i když samozřejmě respektuji to, že v této zemi by se pravidla měla dodržovat. Na druhé straně - řekněme si na rovinu, že minulých deset let tu vládli zrovna ti, kteří dnes dávají veto tomuto zákonu! Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad sociální demokracie.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Tejc, pak s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, po něm pan předseda Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych vzpomněl ještě jiný zákon, kde jsme na těch pravidlech, co se týká vzdělání, naopak trvali jako Sněmovna, a jak to poté dopadlo.

    Já si pamatuji, když byl spuštěn do účinnosti služební zákon, který se týkal policistů a dalších ozbrojených složek. Tehdy tam byla také povinnost mít pro určité pozice vysokou školu. A řada vyšetřovatelů, kteří měli desítky let zkušeností, byli velmi kvalitní, raději odešla, přestala vyšetřovat, přestože rozhodně to, že neměli vysokou školu, nemělo vliv na jejich práci. Řada z těch lidí, kteří si tu školu udělali, si neudělala vzdělání v oboru právo nebo v oboru ekonomickém, které by se jim hodilo třeba pro vyšetřování závažné trestné činnosti, ale tu tam se stali zahradníky, bakaláři, tu tam studovali na podivných fakultách jako v Plzni. A myslím si, že ten efekt nebyl žádný. Byl spíše negativní. Protože místo toho, aby se věnovali své práci, se vzdělávali v oborech jenom proto, aby měli titul, který zákon předpokládal.

    Na každou věc bychom se měli dívat s rozumem. Nevím, jestli bylo, nebo nebylo nastavení, které tady bylo přijato v zákoně v minulé době, správné, nebo ne, to už nechci hodnotit. Dnes řešíme nějaký konkrétní problém a myslím si, že pokud bychom se na něj dívali zdravým rozumem, tak bychom měli podpořit návrh, který předkládá Ministerstvo školství.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Následně s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám panu poslanci Tejcovi, že neumím míchat pedagogy s policisty. Ale rád bych odpověděl paní poslankyni s tím, že má jistě pravdu. Ano. Jedná se o několik tisíc pedagogů. A jistě dobrých pedagogů - nejsem od toho, abych soudil jejich práci -, kteří se dostanou do vážného problému, pokud tento návrh nebude přijat. A na té druhé misce vah, prosím pěkně, je několik tisíc pedagogů, a je jich víc, kteří své povinnosti vzali vážně. A těm se vysmějeme do obličeje, když tento návrh přijmeme a řekneme: Vy jste ale blbí, že jste své povinnosti vzali vážně. Mohli jste si počkat na Chládkův návrh a nemuseli jste se namáhat.

    To je takové morální riziko, že před ním varuji a podporuji návrh na zamítnutí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. A následuje smršť faktických poznámek: pan poslanec Mihola, pan poslanec Ondráček, pan poslanec Hájek, paní poslankyně Dobešová, paní poslankyně Semelová. Pardon, po panu poslanci Ondráčkovi ještě pan poslanec Laudát, mám ho tu zapsaného.

    Takže nejprve pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL pan poslanec Mihola. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. (Poslanec Mihola mimo mikrofon hovoří k předsedajícímu.) Pardon, pokud je to řádná přihláška s přednostním právem, tak po faktických poznámkách. Děkuji. Následuje s faktickou poznámkou pan poslanec Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem krátce ve škole byl jako zástupce ředitele, a to, co říká -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Já přikročím k těm ostřejším pedagogickým metodám. Prosím, aby tu byl klid. Prosím, aby se poslanci vzájemně nefotili, nenakláněli se do lavic, jinak budou stokrát opisovat "budu se při jednání Poslanecké sněmovny chovat slušně". Děkuji.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Potlesk zleva.)

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Já jsem rád, že kolega Schwarz se mě snaží rozesmát. Děkuji, Broňo.

    Zpátky ke školství. Je sice hezké, co říká pan kolega poslanec Kalousek. Ale co udělaly jeho vlády a vlády, na kterých se on podílel, na to, aby tento stav tady nebyl? Deset let se vědělo, jaký problém tady nastane, a nic se pro to neudělalo. Vysoké školy, které tady jsou, neumožňují a nemají takové obory, aby pedagogové, kteří nesplňují vzdělání, si vzdělání splnit mohli. Věřte, že vím, o čem hovořím, protože jsem na této škole byl a pro své pedagogy jsem se snažil takovou školu sehnat. Bohužel v České republice takové školy nebyly. A bohužel je i takový stav, že když něco učíte na vysokých školách, tak se dozvíte, že moderní vyučovací technické prostředky jsou meotar a diaprojektor. Je to věc, kterou se učila jedna má známá minulý týden na státní zkoušku - meotar a diaprojektor, věc, která se užívala možná před 30 lety.

    Děkuji za pozornost. Propusťme to do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Připraví se pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, k technické mě přivedla paní kolegyně Dobešová. Nezlobte se na mě. To jako podle vás členové vlády měli chodit a říkat exsoudruhům ředitelům a ředitelům "promiňte, my jsme vám stanovili nějaké podmínky"? A ještě se to, co si pamatuji, prodlužovalo z pěti na deset let. Oni to ignorovali a teď budou křičet. Co je to za lidi, kteří si za deset roků nedoplní kvalifikační vzdělání? Tak měli počítat s tím, že učit nebudou. Ředitelé škol měli počítat s tím, že si musí najít jiné lidi. Jsou regiony, kde dneska dostala řada učitelů výpověď, že pro ně není práce, a splňují veškeré kvalifikační požadavky. Co těch 11 tisíc lidí? A možná se mezi nimi samozřejmě mohou najít učitelé, kteří z objektivních důvodů neměli možnost si to doplnit, já bych to rád viděl. Nicméně určitě to není 11 tisíc lidí. Jak tihle lidé, kteří ignorují základní požadavky stanovené státem, co asi budou vychovávat za děcka? Co z těch děcek bude? Nezlobte se na mě. A jak k tomu přijdou ti, co za velkých obětí, ať už časových, finančních, rodinných si vzdělání doplnili? Vy to tady křivíte, ale to není nic nového. Tady se ohýbal zákon o státní službě způsobem naprosto trapným. Takže vy tady chcete rozmetat jakákoliv pravidla. To si můžeme radši sednout tamhle někam do hospody a přestat tady vymýšlet normy pro tuto společnost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Po něm pan poslanec Hájek. Připraví se paní poslankyně Dobešová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, když tady poslouchám celou řadu řečníků, tak s velkou většinou souhlasím. Ano, je to dle mého názoru nesystémový krok. Na druhé straně se ale ptám: Před deseti lety byl přijat tento zákon. A já předpokládám, že když se přijme takový zákon a garantem je Ministerstvo školství, tak se v roce 2004 udělá nějaká analýza, která řekne "ano, máme tolik a tolik lidí, tolik a tolik pedagogů". To znamená, že by měl podle mě existovat nějaký odbor na Ministerstvu školství, který má systémově na tomto zákoně pracovat. To znamená, že mně z toho vyplývá, že budu interpelovat pana ministra, aby mi řekl, kdo to způsobil, který ministr. Je tady pan předseda Fiala. Já bych ho požádal prostřednictvím pana předsedajícího, protože na rozdíl ode mě má zkušenosti s vedením Ministerstva školství, jak to tam chodí. Proč on, kterého považuji za zkušeného, chytrého, vzdělaného člověka na to nepřišel? To znamená, že dneska jsme v situaci, kdy je tady pan ministr Chládek, který tady dneska po deseti letech dostal černého Petra a samozřejmě je ve složité situaci, protože opravdu na jedné straně je tady 11 tisíc lidí, které musíme v této chvíli řešit, na druhé straně souhlasím jak s panem Kalouskem, tak s panem Laudátem, že je to naprosto nesystémový krok.

    A teď jak se z tohoto začarovaného kruhu můžeme dostat? Řešení je jednoduché. Já si myslím, že je třeba o řešení diskutovat. Proto také budu podporovat postoupení tohoto zákona do druhého čtení a přijít s řešením, které prostě možná do budoucna bude systémovější, protože to není jediný zákon, který ukládá některé věci do budoucna. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Pak tu mám tři faktické poznámky. Pak přednostní právo pana poslance Miholy a přednostní právo pana poslance Kalouska. Takže s první faktickou poznámkou paní poslankyně Ivana Dobešová. S faktickou poznámkou se připraví paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte dvě minuty.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji. Já bych ráda reagovala na dva mé předřečníky. Dovolím si, pane místopředsedo, oslovit pana poslance Kalouska prostřednictvím vás s tím, že chci reagovat na váš postoj, že pokud postoupíme zákon do druhého čtení, narušíme tady systémové řešení, o které se TOP 09 v tuto chvíli snaží. Já bych ráda připomněla, že zákon 563/2004 vešel v platnost 1. ledna 2005. Hned po jeho vstupu v platnost byla prodloužena lhůta kvalifikace o pět let a po pěti letech byla ještě jednou prodloužena o dalších pět let. Mám pocit, že deset let byl dostatečně velký prostor, aby vaše strana a další vládnoucí strany systémově tento problém řešily. Obávám se, že k tomu nepřistoupily. Teď to beru jako vaši možnost se lépe zviditelnit.

    Dále bych využila vašeho názoru na to, že je třeba diverzifikovat ty kantory, kteří svým způsobem uchopili zákon a vzdělávali se. Ano, souhlasím s tím. Pojďme je tedy lépe zaplatit. Ne potrestat ty, kteří se nekvalifikovali, že jim snížíme mzdu, ale pojďme přidat těm pedagogům, kteří kvalifikaci splňují. A myslím si, že vám bude vděčno více než 11 tisíc pedagogů - 214 tisíc pedagogů v této zemi. Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pedagogům určitě bude přidáno. Já paní poslankyni zdvořile požádám, aby příště trošku ubrala v hlase, protože některé kolegy tady to vyděsilo. (Veselost v sále.) Což je asi dobře.

    S další faktickou poznámkou paní poslankyně Marta Semelová.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla také reagovat na některé kolegyně a kolegy, kteří odmítají tento zákon, kteří navrhují ho zamítnout. Chci se zeptat: Kdo bude na těch školách učit? Zkomplikujete život obcím. Zkomplikujete život krajům. Uvědomte si, že mnohdy jsou to školy, které jsou malé, jsou na vesnicích, kde je třeba skutečně padesátiprocentní nekvalifikovanost, a je to problém. Takže kdo tam bude učit? Zavřeme školy, zavřeme základní, střední kvůli tomu, že nemáme kvalifikované kantory a ti kantoři, jak už tady bylo řečeno, půjdou na úřad práce! To je jedna věc.

    Druhá věc. Chtěla bych požádat prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Kalouska: Neházejte všechny kantory do jednoho pytle. Mám teď na mysli ty, kteří nezačali studovat. Mnozí z nich chtěli v průběhu deseti let začít studovat, ale skutečně reálně nemohli, protože tyto obory otevírané na vysokých školách nebyly. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. Další tři faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte svoje dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nevím, proč je taková vášnivá debata, proč někdo potřebuje 200 hlasů k tomu, aby byl spokojen, že všichni s tím souhlasí. Já za sebe chci říct, že nevím, co to znamená "pojďme diverzifikovat pedagogy". Když tak o těch učitelích mluvme slušně, já bych je diverzifikovat opravdu nechtěl.

    Na druhé straně mě udivuje víra, že ministr školství nějak zařídí, že 11 tisíc učitelů získá požadovanou kvalifikaci. A jak? Tady paní poslankyně mluvila, kdy ten zákon vešel v platnost, a zapomněla, že v té době vládl její koaliční partner, když se tak ohnivě dívala k nám. Ale já jim to nevyčítám. Prostě 2004, účinnost 2005. Nevím, jestli premiérem, to bylo hodně premiérů za ty tři roky, teď nevím přesně, který sociálně demokratický premiér tam byl, když se to schvalovalo. Ale to není vůbec důležité. Ale ta představa, že ministr školství nějak zařídí, že někdo získá (nesrozumitelné) kvalifikaci, je prostě úsměvná. Ano, on může navrhnout, že ta kvalifikace není potřeba. O tom budeme debatovat v prvém, druhém, třetím čtení. Myslím, že to tak nějak spěje, že ten zákon se hlasovat bude, ale nemusíte na nás křičet, když s vámi nesouhlasíme. Máte dost většinových hlasů, ale nechtějte nesplnitelné. Aby ministr školství zařídil kvalifikaci 11 tisícům pedagogů.

    A jenom pro zajímavost: V našem kraji se za poslední dva roky snížil počet pracovních pozic ve školství o 1 600. A to je jeden ze 14 krajů. Tak teď nechci říkat, nemám statistiku, o kolik se snížil počet pracovních míst ve školství jako celku za celou republiku. Tak abychom se tady neděsili, neděsili rodiče, že od ledna nebude mít kdo učit. A hlavně aby nevyčítali těm, kteří bezesporu... Náš ministr školství měl skvělou kvalifikaci, nepotřeboval si ji dohánět.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Budu velmi stručný. Já bych možná přidal ke všem těm příkladům ještě jeden příklad. Víte, my tady neřešíme možná problém jenom té kvalifikace. Když jsem se díval i na to rozložení, tak největší problémy jsou v podstatě v příhraničních oblastech, aniž bych chtěl komukoliv křivdit. A pak je velký problém s kvalifikovaností podle zákona 563 na malotřídních školách. Protože uvědomte si, a ty stížnosti od ředitelů dostávám, a v podstatě to je problém, který se musí řešit. Jim zůstávají nějaké kratičké úvazky, jsou to většinou výchovy, které dobírají především vychovatelky, které mají středoškolské vzdělání. A tady nastává taky problém. To je taky nekvalifikovaný pedagog, který jde učit. Takže ono problémů ve školství je víc a my jsme se dostali do nějakého bodu, kdy je potřeba ten problém vyřešit. Proto, a my jsme se dneska o tom krátce bavili na podvýboru, ano, přimlouvám se za to, připusťme do druhého čtení, pojďme o tom diskutovat, vylaďme ty věci. A já si myslím, že ten prostor tady je. A v podstatě nevášněme, protože mám pocit, že skutečně dneska školství rozumí každý. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, připraví se pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, dámy a pánové, tady v okamžiku, kdy zde zaznívají výtky na adresu vysokých škol, že jsme nedávali příležitosti studovat příslušné obory, tak o tom si jednak dovolím pochybovat, protože to není podložené žádnými daty, a jednak bych si dovolil poukázat na analytickou zprávu Ministerstva školství, které tady tuto kategorii vůbec nesledovalo. Čili výtky na to, co kdo mohl, nemohl studovat, rozhodně nejsou příliš použitelné. A je velice podstatné, že se pohybujeme v parametrech, kde 50 % učitelů má jenom středoškolské vzdělání. A nemá ani vzdělání maturitní ani vysokoškolské vzdělání, které by neobsahovalo pedagogické zaměření. Toto je podle mého názoru vážný problém a nebude - nejsem takový optimista, abych si myslel, že by mohl být vyřešen touto novelou. Jakékoliv flikování, kterého se dopustíme při druhém čtení, způsobí jen to, že budeme mít velice nedokonalou normu, která bude děravá. Kdyby bylo něco rozumného, jak postupovat, tak bych změnil rok 2015 v zákoně na 2017 a nechal panu ministrovi další dva roky na to, aby připravil skutečně systémovou úpravu, která nebude jen okamžitým flikováním díry.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, budu jenom krátce reagovat na otázky, které se týkají role Ministerstva školství a ministra školství v této záležitosti. To, co tu řešíme, je do jisté míry důsledek decentralizace našeho vzdělávacího systému, která ve všech směrech není úplně pozitivní a která samozřejmě veškeré kompetence v oblasti personálního obsazení jednotlivých školských zařízení svěřuje zřizovateli, resp. zřizovatelem jmenovanému řediteli. Proto ani Ministerstvo školství se nemůže o konkrétní obsazení jednotlivých pozic starat, ale vytváří pouze ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou systémové podmínky.

    A teď k otázce, jestli ministři konali, nebo nekonali. Sami v této částečně iracionální debatě vidíte, jak na půdorysu tohoto zákona, který byl přijat v roce 2004, není možné dospět k nějakému rozumnému řešení. A právě proto, když jsem byl ve funkci ministra školství já, tak jsme začali připravovat jiné, mnohem lepší a mnohem systémovější řešení, které český vzdělávací systém postrádá, a to je kariérní řád, resp. kariérní systém, který by všechny tyto problémy, se kterými se tady teď potýkáme a budeme potýkat, vyřešil. A kdybych měl dostatek času, abych mohl dokončit svoje funkční období do konce volebního období, tak bychom měli kariérní systém připravený a schválený a měli bychom řešení tohoto problému, který na začátku roku 2015 nastane. Takže ministři školství, nebo aspoň jeden ministr školství, který byl tady osloven, konal, a řešení bylo. A myslím, že pokud pan ministr Chládek bude pokračovat v krocích na přípravě kariérního systému, tak k dobrému řešení posléze dospějeme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Zatím neeviduji žádnou další faktickou přihlášku. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Mihola, po něm pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ačkoli mám přednostní právo, tak jsem si počkal skoro až na konec, protože mám heslo audiatur altera pars - ať je vyslechnuta druhá strana. A tak jsem poslouchal s velkým zájmem debatu nejen kolegů učitelů, kterých tady není málo, ale i samozřejmě dalších kolegů. A něco si dovolím k tomu přidat jako člověk, který působil do této chvíle ve školství 20 let, z toho 15 let na pedagogické fakultě.

    Chtěl bych hned na začátku předznamenat, že klub KDU-ČSL podpoří návrh, který projednáváme, jeho průchod druhým čtením. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Jako další do diskuse je přihlášen pan poslanec Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane místopředsedo. Od okamžiku, kdy jsem se přihlásil do diskuse, jsem byl osloven dvěma kolegyněmi, tak dovolte, abych dříve, než řeknu to, s čím jsem se hlásil, stručně zareagoval na ně.

    Vyděsil jsem se při obvinění paní poslankyně Semelové, že snad házím všechny učitele do jednoho pytle. Probůh, opravdu jsem to neměl v úmyslu. Při vědomí, že paní kolegyně Semelová je také učitelka, jsem věru nic takového neměl v úmyslu. A pokud to tak vyznělo, tak se všem těm zhruba 145 tisícům učitelů minus jedné hluboce a upřímně omlouvám.

    Paní poslankyně Dobešová říkala, že jsme v tom neměli systém. Já se domnívám, že ten systém v tom byl, že jakkoliv byl upraven a nakonec z pěti let bylo deset let, tak že tady byl jasný systém a jasná informace, kterou všichni měli deset let, že pokud během těch deseti let se alespoň přihlásí k doplnění studia, tak vyhoví pravidlům. Pokud se na to vykašlou, tak pravidlům nevyhoví. Pokud těm lidem, těm, kteří se na to nevykašlali, i těm, kteří se vykašlali, necelý půlrok předtím ta pravidla zásadním způsobem změníme, jinými slovy uděláme přesně to, co se v žádné hře dělat nemá, že změníme pravidla během hry, dopustíme se těžkého morálního hazardu. A kdo bude vítěz v tom hazardu, o tom není pochyb. Ti neodpovědní. Tam je ten problém změny toho vašeho systému.

    A teď to, s čím jsem se hlásil. Ale je to moje poslední prosba a paní poslankyni Dobešovou možná udiví. Je to prosba ve jménu těch, kterým ona říká dobří, leč nekvalifikovaní učitelé - já jim říkám ti neodpovědní, ale to je jedno. Je to prosba ve jménu těch, kteří si vsadili na to, že změníme pravidla během hry. A prosím o elementární odpovědnost vůči neodpovědným.

    Pokud teď, dnes tento návrh zákona, jak říkají novináři, smeteme se stolu, tak ti neodpovědní v polovině června dostanou - oni nejsou v prekluzi, oni ještě mají šanci - tak oni v polovině června dostanou jasnou informaci, že pokud do konce roku nenastoupí do nějakého programu, který naplňuje jejich kvalifikaci, tak mají k 1. lednu smůlu, a mají dostatek času i prostoru - a pedagogické fakulty jsou k tomu připraveny -, aby to za ten půlrok zvládli. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Zlatušky, takže poprosím pana poslance. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych vás chtěl požádat jenom, to, co tady říkal před chvílí pan poslanec Kalousek, tak jestli byste mu sdělil, že by se měl podívat na pravidla v okamžiku, kdy mluví o něčem, v okamžiku, kdy tvrdí, že zde máme možnost pro učitele, aby teď nastupovali a okamžitě začali studovat, tak kdybyste mu doporučil, aby si otevřel vysokoškolský zákon a podíval se na lhůty, podíval se na takovou věc, že pokud se má vypisovat přijímací řízení, musí se vypsat dva měsíce předtím, než se vypisuje, aby se podíval na postup ověřování předpokladů ke studiu a otevřel si také lhůty pro nabývání účinnosti rozhodnutí o přijetí ke studiu. Tak jak si to představuje - o tom, jak to mají udělat ti učitelé teď ještě do půlky června nebo do začátku července, tak je to rozhodně postup, který není realizovatelný. A není mimo jiné realizovatelný z toho důvodu, že jsou jistá pravidla, která pro tyto věci předepisuje zákon o vysokých školách.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec Kalousek byl přítomen, takže slyšel, co si má prostudovat. Hlásí se s faktickou poznámkou. Takže máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím chtěl panu profesorovi poděkovat za doporučení a říct mu, že dřív než jsem vystoupil k tomuto tématu, tak jsem ta doporučení naplnil. Já jsem to četl. Takže vím, že tu šanci mají a že ty programy jsou vypsány.

    Chápu, pane profesore, že každý z nás je zaujat něčím jiným. Já nemusím studovat stanovy Agrofertu. Ale to, co jste teď říkal, není pravda.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v diskusi, v rozpravě, tak zde mám omluvenku. Omlouvá se pan poslanec Jiří Junek a omlouvá se od 16.15 hodin z pracovních důvodů.

    Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem ve svém úvodním slovu zmínila, že si velmi vážím iniciativy, kterou v této věci vykonal pan ministr Chládek, protože se sešel s Asociací děkanů pedagogických fakult a požádal je, aby vypisovali mimořádné termíny pro to, aby se mohli ještě studenti-učitelé dodatečně zapisovat do kurzů, které budou pro ně vypsány. A také to udělali. Také vím, že se vypsaly a otevírají se a otevřely se kurzy, které mají třeba jenom dva nebo tři studenty. A přesto to pedagogické fakulty udělaly. V tomto směru si myslím, že je třeba ocenit iniciativu pana ministra Chládka.

    Padlo tady několik dotazů, které by stály za to, abychom je podrobněji analyzovali a odpověděli. Nicméně já nemohu souhlasit s tím, že bychom mohli jednoduše říct, že nebude mít kdo učit v jednotlivých lokalitách. To je velmi zjednodušené tvrzení, které bychom museli nějak analyzovat. A pokud se paní poslankyně Semelová obrátila s dotazem: "Kdo bude tedy učit v těchto lokalitách?" Myslím, že tady ještě nepadla zmínka o tom, kolik absolventů pedagogických fakult nenašlo zaměstnání. Je jich přes šest tisíc. O tom jsme tady ještě nemluvili.

    Takže myslím, že máme řadu podnětů k další diskusi. A chceme-li pro školství něco udělat, buďme důslední. Protože pokud budeme žádat důslednost po učitelích, budou moci oni stejně postupovat ve školách a žádat totéž od svých žáků a také rodičů. A to je cesta ke zlepšení našeho školství. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Měl jsem zde přihlášeného ale ještě pana poslance Zlatušku s faktickou poznámkou. Takže to už neplatí. Další s faktickou je paní poslankyně Marta Semelová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla jenom stručně reagovat. Já jsem si pochopitelně situaci v jednotlivých lokalitách zjišťovala. Něco jiného jsou učitelé nekvalifikovaní, něco jiného jsou učitelé, kteří jsou na úřadech práce, protože tam ty obory, ta aprobace, předměty, které mají učit a tak dále, prostě v řadě případů absolutně nekorespondují. To je jedna věc.

    Druhá věc - leda, že byste je přemisťovali z jednoho místa republiky na druhý konec a dávali jim bydlení. (Potlesk členů KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment neeviduji žádného poslance s faktickou poznámkou ani řádně přihlášeného do diskuse. V tom případě končím obecnou rozpravu. A budeme hlasovat. Nejdřív tedy pro rekapitulaci. Mám zde návrh od paní poslankyně Putnové na zamítnutí předloženého návrhu. (Zpravodajka upozorňuje, že pan ministr chce říci závěrečné slovo.)

    Ano, správně, děkuji. Takže ještě o krok zpět. Poprosím pana ministra o závěrečné slovo, případně paní zpravodajku o závěrečné slovo. Děkuji.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Tak já děkuji, pane předsedající, za možnost vystoupit v závěru té diskuse, která byla velmi košatá, bohatá. A v podstatě, když si odmyslím ten ideologický balast, který byl v některých vystoupeních, tak víceméně kopíruje tu debatu, která probíhá i v odborné a laické veřejnosti. Na jedné straně stojí ti, kteří hovoří o tom, proč by se měla dělat nějaká výjimka, když my už tu kvalifikaci máme, museli jsme to udělat, museli jsme dojíždět, na druhé straně je skupina, která mluví o tom, že neměli jsme tu možnost dodělat, nemáme možnost si nikde kvalifikaci dokončit, máme pouze bakalářské studium, nenavazuje magisterské a podobně. To tady mimochodem bylo řečeno.

    Bylo tam několik bodů, na které bych velmi rád reagoval konkrétně, jmenovitě, a poté se pokusím odpovědět na ty dotazy, které tady padly souhrnně.

    Nejprve bych odpověděl panu poslanci Fialovi. No ať se na mě nezlobí, ale kariérní řád by tento problém nevyřešil. Ten prostě řeší jinou situaci. Ano, je to spojené i s kvalifikací pedagogů, ale nevyřeší mi situaci, že momentální stav je takový, že tam je velká část nekvalifikovaných pedagogů a že máme v ohrožení minimálně 650 škol, kde se od 1. 1. přestane učit.

    Co se týká pana Kalouska, vnitřně mu rozumím, ale musím panu poslanci říci, že tento problém jsem zdědil. Zdědil jsem i celou řadu jiných problémů. Ten resort je v dezolátním stavu. A to, že se tady budeme bavit o tom, že teď někomu řekneme, že je hlupák, že si dodělával kvalifikaci, tak si nemyslím, že to vyřešíme. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní poprosím o závěrečné slovo paní zpravodajku.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Ještě jednou dobré odpoledne. Vážení kolegové, stalo se to, co je tady pravidlem. Zákon týkající se školství, jedna z nejbohatších debat. Pokud vás zajímá, řádně přihlášených vystoupilo šest, s faktickými připomínkami vystoupilo 32 našich kolegů, někteří opakovaně. Chtěla bych říci, že na tom je vidět, že všichni, kteří byli zvoleni do tohoto ctihodného shromáždění, mají na první paměti naši budoucnost, to znamená vzdělané děti - a vzdělané děti začínají od vzdělaných učitelů.

    Chtěla bych říct, že pedagogické fakulty - chtěla bych se jich zastat - nezaspaly, protože když jsme v minulém volebním období připravili novelu zákona o pedagogických pracovnících, požádali jsme Ministerstvo školství, aby zcela jasně definovalo, co chce od pedagogických fakult, aby odstranily nekvalifikovanost učitelů. Řekla bych, že na tom začala pracovat teprve až tato vláda a toto Ministerstvo školství.

    A pak si neodpustím na závěr jedno rýpnutí. Prostřednictvím vás, pane předsedající, paní poslankyni Dobešové. Byla bych velice ráda, kdyby stejně, jak razantně mluvila tady o tom, jak máme zaplatit kvalifikované učitele, tak aby stejně razantně vystoupila vůči svému předsedovi, a tedy ministrovi financí, aby přestal licitovat o tom, jestli dostanou kantoři přidáno procento nebo 2,5 %, a se svou vehemencí a razancí stejně působila na něj, aby těch procent do školství a do platů pedagogů, kvalifikovaných pedagogů, bylo dáno víc.

    Jinak v diskusi padly dva návrhy. První návrh byl návrh paní poslankyně Putnové, aby byl zákon zamítnut v prvém čtení, a potom návrh paní poslankyně Semelové, aby se zkrátila lhůta mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů. Vážený pane předsedající, myslím si, že to jsou dva návrhy, o kterých teď můžete dát hlasovat. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než přistoupíme k hlasování, tak vás nejdřív všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili do systému. Budeme postupovat pěkně krok za krokem.

    Takže nejdříve budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Putnové. Je to návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

    Dávám hlasovat. Kdo je pro zamítnutí, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Zdržel se? Končím hlasování.

    Je to hlasování číslo 33, pro 15 poslanců (ze 153 přihlášených), proti 121. Tento návrh nebyl přijat.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. (Zpravodajka: Vrácení.) Ne, mohu postupovat tímto způsobem. Takže organizační - s přednostním právem se hlásí pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám, pane předsedající, že jsem zvedl ruku dříve, než jste řekl, že organizační výbor navrhuje přikázat výboru pro školství, vzdělání, kulturu a tělovýchovu. Já jsem se přihlásil s návrhem, vzhledem k tomu, že předseda obmyšleného výboru k přikázání během diskuse prokázal elementární neznalost aktuální situace, prosím, aby Sněmovna pro jistotu přikázala ještě výboru pro regionální rozvoj, neboť se to samozřejmě týká obcí i krajů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde faktické poznámky, ale vzhledem k tomu, že byla ukončena obecná rozprava, tak se v tento moment mohou hlásit pouze ti, kteří mají přednostní právo.

    Budeme postupovat dál. To znamená, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zaregistroval jsem jiný návrh, resp. rozšíření o výbor regionálního rozvoje. Máte někdo jiný návrh, kterému výboru by to mělo být odkázáno? Není tomu tak. Takže budeme hlasovat jednotlivě.

    Nejdřív tedy dám hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

    Zahajuji hlasování. Tak, teď se to podařilo spustit. Kdo je pro, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Děkuji. Kdo je proti? Kdo se zdržel?

    Končím hlasování 34. Pro tento návrh bylo 152 poslanců (ze 156 přihlášených), proti 1. Návrh na přikázání byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu do výboru pro regionální rozvoj.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Zdržel se?

    Končím hlasování 35. Pro tento návrh bylo 93 poslanců (ze 157 přihlášených), proti 25. Takže i tento návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o zkrácení na 30 dnů. Tento návrh je od paní poslankyně Semelové.

    Takže v tento moment dávám hlasovat, kdo je pro, aby projednávání návrhu bylo zkráceno o 30 dnů. Kdo je pro tento návrh, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel?

    Končím hlasování číslo 36. Pro bylo 83 poslanců (ze 157 přihlášených), proti 53. Tento návrh byl přijat.

    Projednání bylo zkráceno o 30 dnů. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a dále výboru pro regionální rozvoj. Tím končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám projednání bodu 63. Je to

    Prosím, aby se slova ujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Marcel Chládek.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Tento návrh, předpokládám, že bude méně diskutován, protože se jedná o ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Již to bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení 30. dubna 2014, zahraničním výborem Poslanecké sněmovny 21. května 2014. Jedná se o mnohostrannou smlouvu. Česká republika - pro ni vstoupila v platnost 1. června 2007. Patří to do kategorie smluv, jejichž přijetí je podmíněno souhlasem Parlamentu České republiky a ratifikací prezidentem republiky.

    Změny Přílohy I se týkají vyhlášené Světové antidopingové agentury a je to v souladu s čl. 34 Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Jednomyslně byla přijata tato novela smluvními stranami, nebo tato změna, na základě písemných konzultací. Aktualizuje a doplňuje tuto přílohu o nově zařazené látky a metody s dopingem. Týká se to především změny názvosloví některých látek, dále malé změny v rozdělení dvou podskupin těchto látek, změny popisu hranic alkoholu v krvi, a to, podotýkám tedy, pro sportovce, a nová skupina látek, která byla přidána do skupiny S5.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. A nyní poprosím zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Janu Fischerovou, aby odůvodnila usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 141/1. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Hezký podvečer, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Já doplním maximálně ještě to, co říkal pan ministr, rozšířím o to, že ještě oba senátní výbory, kterým to bylo přiděleno k projednání, také odsouhlasily změnu této smlouvy, mezinárodní úmluvy. Náš zahraniční výbor, který to projednával 21. května - já vás odkážu, drazí kolegové, drahé kolegyně, na sněmovní tisk, který je uveden pod číslem 141/1. Toť vše z mé strany. Tam bylo vše projednáno kladně, s doporučením přijmout.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím vás, abyste se posadila na místo zpravodajky. Otevírám rozpravu. Přihlášeného nevidím - nikdo. Táži se, zda se někdo do rozpravy hlásí z místa. Není tomu tak. Takže rozpravu končím. Táži se, zda pan ministr chce závěrečné slovo. (Nikoli.) Paní zpravodajka? Není tomu tak.

    V tom případě přikročíme k hlasování o navrženém usnesení, to znamená, že dáváme souhlas k ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Zdržel se?

    Končím hlasování číslo 37. Přítomných 158 poslanců, pro jich bylo 115, proti žádný, takže konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. ***

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající, takže potřetí. Vážené poslankyně, vážení poslanci, v krátkosti uvedu tuto smlouvu, která patří mezi další dědictví, které jsem převzal po svých předchůdcích, proto tady požádám i o součinnost bývalého ministra školství pana Petra Fialu, jestli poté mě může doplnit, protože samozřejmě ten proces probíhal i za něj, takže na některé věci může odpovědět i on sám. Příprava byla totiž zahájena již v roce 2010 a bylo to za působení ministra školství Josefa Dobeše, poté pokračovala ta debata za pana ministra Petra Fialy a za pana ministra Dalibora Štyse byla debata dokončena a smlouva byla podepsána 28. listopadu 2013. Byla podepsána tehdejším českým premiérem Jiřím Rusnokem a premiérem Slovenské republiky Robertem Ficem. Národní rada Slovenské republiky vyslovila souhlas s touto ratifikací 31. ledna 2014. S tím, že u nás nyní máme možnost toho druhého čtení rozhodnout, jestli budeme také doporučovat ratifikaci této smlouvy.

    Smlouva upravuje uznávání dokladů o vzdělávání, neupravuje profesní kvalifikace, upravuje rovnocennost dokladů o ukončení vzdělání na základní, střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole. Doklady budou na území druhé smluvní strany platit jako rovnocenné bez potřeby dalšího úředního postupu. O vysokoškolském vzdělání a možnosti používání získaných akademických titulů na druhé straně nebo v druhém státě také hovoří tato smlouva.

    Výjimkou, na kterou se nebude tato smlouva vztahovat, budou mimo jiné i české doklady o vysokoškolském vzdělání získané v pobočkách českých vysokých škol mimo území České republiky a slovenské doklady o vysokoškolském vzdělání získané v pobočkách slovenských vysokých škol mimo území Slovenské republiky. Ty budou nadále podléhat běžným nostrifikačním postupům.

    Tato nová smlouva má upravovat vzájemné závazky České a Slovenské republiky týkající se výlučně oblasti akademického uznávání dokladů o vzdělávání, nikoliv profesního, jak jsem již hovořil v minulosti. Neupravuje uznávání titulů docent a profesor, to již bylo debatováno i na školském výboru podrobně, já jsem byl i dotazem písemně dotázán panem profesorem Zlatuškou, který dost podrobně se ptal na jednotlivý celý proces, a dopisem jsem mu celý ten proces popsal tak, jak teď v krátkosti seznamuji i ostatní poslance a poslankyně.

    Jedna ze závažných výtek, která tam je a s kterou musím souhlasit, tak ta výtka je, že tato smlouva nebyla podle informací, které mám z dřívějška, projednána s reprezentacemi vysokých škol, protože bylo v minulosti konstatováno, že to není třeba. Já si myslím, že to třeba je, bohužel k tomu nedošlo. Na druhou stranu také cítím potřebu konstatovat, že odepřením souhlasu s ratifikací této smlouvy by mimo jiné došlo k velkým problémům a ty by byly spojeny, že by nedošlo ke zjednodušení situace českých občanů, kteří na své české vzdělání navazují studiem na Slovensku, přičemž se to stává v České republice velmi často.

    Takže vážené poslankyně, vážení poslanci, toliko úvodem z mé strany slovo předkladatele. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Tento návrh byl přikázán zahraničnímu výboru a výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 134/1 a 134/2. Já bych poprosil paní zpravodajku zahraničního výboru Janu Fischerovou, aby nás informovala o jednání výboru a přednesla návrh Poslanecké sněmovně. Děkuji.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, já také velmi děkuji a nyní jako zpravodajka se opravdu jenom odkážu na jednání zahraničního výboru. Pak se ještě přihlásím do rozpravy.

    Takže vládní návrh, jak už bylo řečeno panem ministrem - bylo podepsáno 28. listopadu 2013, tehdy došlo vlastně k podpisu - za naši stranu to byl pan premiér Rusnok a za slovenskou stranu to byl pan premiér Fico. Následně 5. 3. 2014 byl text této smlouvy mezinárodní poslán nám všem poslancům. 26. 3. tohoto roku, vidím to jak včera, když zde vlastně pan ministr životního prostředí pan Richard Brabec toto četl. Představoval návrh této smlouvy a víme, že tehdy došlo k diskuzi, bohužel pan ministr školství zde tehdy nebyl, takže to bylo propuštěno do čtení do zahraničního výboru a do výboru pro vědu, výchovu, vzdělání, kulturu a mládež, všichni tomu říkáme, jak jsem slyšela od pana ministra, školský výbor. Je to asi nejpregnantnější, nejrychlejší. Čili do těchto dvou výborů. A už zde tehdy byly vzneseny dotazy, ale pan tehdy předkládající ministr životního prostředí, pan Richard Brabec, na místě samozřejmě jsme po něm nechtěli zodpovídat dotazy při prvním čtení, protože to nebylo z jeho resortu přímo.

    Čili ta přikázání byla naplněna, bylo projednáno v zahraničním výboru, to bylo dne... 15. dubna, byla to 9. schůze, a tehdy to dopadlo tak, že jednak byla široká debata kolem této mezinárodní smlouvy. A protože víme, že projednávání mezinárodní smlouvy není jen tak něco, je to opravdu důležitá věc, tak k tomu byla široká debata a na závěr bylo přijato usnesení, řeknu - osm členů zahraničního výboru přítomných bylo pro, nikdo nebyl proti, jeden se zdržel. Tolik konstatuji jako zpravodaj zahraničního výboru.

    A ještě tedy přečtu doporučení zahraničního výboru, s odkazem pak do podrobné rozpravy, dovolím si. Čili tento zahraniční výboru doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice, podepsáno 28. listopadu v Praze roku 2013. Dále, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Tolik krátká moje zpravodajská zpráva za zahraniční výbor a hlásím se tedy ještě do rozpravy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Jiří Zlatuška.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, na školském výboru jsme se věnovali tady této smlouvě nikoliv z hlediska jenom toho formálního procesu, kterým byla smlouva přijímaná, ale zejména z hlediska obsahového. Z hlediska obsahového ta smlouva je problematická v těch partiích, ve kterých se liší od smlouvy, která je dnes v oblasti uznávání dokladů o vzdělávání a dalších titulech v účinnosti. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji, za vskutku obsáhlou zpravodajskou zprávu. (Velký hluk v sále, diskutující hloučky.)

    Nyní otevírám rozpravu. V tento moment eviduji tři přihlášené. Současně bych vás chtěl poprosit, kolegyně a kolegové, jestliže potřebujete diskutovat, tak před Poslaneckou sněmovnu, abychom tady slyšeli ty, kteří se přihlásili do rozpravy. (Úsměv mezi poslouchajícími s poznámkou, že stačí jen před jednacím sálem.) Lepší před jednacím sálem (s úsměvem). Správně.

    Eviduji zde - pan poslanec Marek Černoch má námitku?

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý večer. Jenom pro stenozáznam. U hlasování číslo 33 jsem hlasoval proti zamítnutí, tak jestli můžu opravu. Díky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Takže pouze pro stenozáznam. Děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku - paní poslankyně Dobešová.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Já podávám návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do příštího termínu řádné schůze. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, budeme hlasovat bezprostředně. Každopádně mám zde připomínku k odhlášení, takže já vás nejdříve všechny odhlásím a poprosím vás o opětovné přihlášení do systému. Ještě přivolám kolegy zvenku, aby věděli, že se bude hlasovat.

    Budeme hlasovat o procedurálním návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do dalšího řádného zasedání Poslanecké sněmovny.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto navržené usnesení. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 38. Přítomných poslanců je 139, pro takto navržené usnesení je 133, proti 2. To znamená, přerušuji projednání tohoto bodu, tak jak bylo navrženo v usnesení.

    Než budeme pokračovat dál, mám zde ještě jednu omluvu. Omlouvá se ze schůze dne 11. 6. od 17 hodin do konce jednání z osobních důvodů paní ministryně Věra Jourová.

    Kolegyně a kolegové, než přistoupíme k projednávání návrhu zákona vráceného Senátem, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení těmto senátorům - budeme o tom hlasovat. Jsou zde dvě jména. Je to pan senátor Petr Bratský a pan senátor Jaroslav Sykáček. Ptám se, zda mohu dát hlasovat dohromady o obou jménech, nebo jestli máte někdo námitku. Nevidím námitku. V tom případě dám hlasovat o možnosti vystoupení obou senátorů.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby zde bylo umožněno vystoupit těmto senátorům? Kdo je pro, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti? Končím hlasování číslo 39.

    Přítomných je 140 poslanců, pro bylo 122, proti žádný. Návrh tohoto usnesení byl přijat.

    Informace k pozměňovacím návrhům Senátu vám byly rozdány do vaší pošty. A konstatuji, že návrh pro vystoupení senátorů jsme vyslovili. Takže zahajuji projednávání bodu číslo

    Senát vrátil návrh zákona s pozměňujícími návrhy. Jeho usnesení jste obdrželi jako sněmovní tisk 47/5. Dovolte, abych mezi námi přivítal pana senátora Petra Bratského.

    Prosím nyní, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr dopravy pan Antonín Prachař.***

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane senátore, v krátkosti si dovolím okomentovat vrácený návrh zákona ze Senátu.

    Předložený návrh zákona byl Senátem Parlamentu České republiky vrácen Poslanecké sněmovně. Obsahuje především adaptační opatření v celé řadě významných předpisů práva Evropské unie, zejména v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, které již vstoupily v účinnost a musejí být tudíž vnitrostátními orgány aplikovány v plném rozsahu. Návrh vedle nezbytné a rozsáhlé implementace práva Evropské unie rovněž reaguje na problémy identifikované při správní praxi. Například zavádí zjednodušené procesní postupy v oblasti mezinárodní letecké dopravy, stanovuje jasné podmínky příhraniční spolupráce při poskytování letových navigačních služeb a usnadňuje zajištění pohledávek poskytovatelů těchto služeb nebo odstraňuje nadbytečné administrativní požadavky na letecký personál.

    Poslanecká sněmovna tento návrh zákona schválila usnesením č. 193 ze dne 26. března 2014, následně jej postoupila Senátu dne 7. dubna. Na základě stanoviska Legislativního odboru Kanceláře Senátu a jeho následného projednání se zástupci Ministerstva dopravy bylo v návrhu identifikováno několik chyb, kterých je nicméně omezený počet a nedotýkají se podstatných ustanovení a jsou v zásadě technické povahy. Předkladatel však považoval za vhodné, aby prostřednictvím pozměňovacích návrhů Senátu byly tyto vady odstraněny. Návrh zákona byl následně projednán na 20. schůzi Senátu dne 23. dubna, přičemž Senát svým usnesením č. 472 navrhl zákon vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Příslušné pozměňovací návrhy byly zpracovány ve spolupráci předkladatele a legislativního odboru Kanceláře Senátu a Ministerstvo dopravy s nimi souhlasí. S ohledem na výše uvedené Ministerstvo dopravy žádá Poslaneckou sněmovnu, aby vrácený návrh zákona schválila ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chtějí se k usnesení Senátu postupně vyjádřit nejprve pan zpravodaj hospodářského výboru a poslanec Václav Snopek? Chce se vyjádřit. Takže máte slovo, pane poslanče. Ostatní bych skutečně poprosil, zvlášť v levé části sálu, o ztišení, abychom si navzájem rozuměli. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Snopek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, všichni jste dostali k dispozici sněmovní tisk 47/5, který obsahuje pozměňovací návrhy, které nám byly doručeny ze Senátu. Chtěl bych vás požádat, abychom tyto pozměňovací návrhy, které nosí převážně legislativně technický charakter, podpořili ve znění návrhů Senátu. To je vše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Chci se zeptat, zda i zpravodaj výboru pro bezpečnost pan poslanec Bronislav Schwarz chce vystoupit? Nechce vystoupit, děkuji. V tom případě otevírám rozpravu. Pouze poznamenávám, že při tomto projednávání zákona nejsou již přípustné pozměňovací návrhy. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Petr Bratský a v tento moment neeviduji žádné přihlášené do rozpravy. Takže máte slovo, pane senátore.

  • Senátor Petr Bratský: Dobrý den, pane předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády.

    Já jsem přišel k tomuto pultíku s radostí, protože jsem zde v těchto lavicích chvíli byl, a určitou nadějí, že schválíte senátní úpravu, protože obsahuje pouze legislativně technická opatření, vylepšuje znění, které jste schválili zde v Poslanecké sněmovně. A taky s velkou dávkou pokory, protože jsem vyslechl debatu, kterou jste vedli k balíčku školských zákonů. A tak si říkám, přece jen se může stát, že se chvíli zadrhneme a zdržíme, nicméně zákonů, které chodí z Poslanecké sněmovny ne vaší vinou ani ne vždycky vinou předkladatelů z jednotlivých resortů, chodí v poslední době poměrně dost s počtem legislativně technických chyb a závad, které by Senát prostě nerad pouštěl, byť jsme ujišťováni zrovna tak jako třeba dneska na výborech o tom, že při nejbližší lhůtě různých dalších novel budou odstraněny. My to neděláme schválně, věřte mi. Není to zlý záměr, ani zdržování. Víme, že Poslanecká sněmovna projevila vůli pracovat třeba i v létě a chceme, aby zákony, které vyjdou z obou dvou komor, už byly co nejčistší, když už mají takové zpoždění. Takže s touto pokorou a nadějí mezi vás přicházím. Myslím, že je zbytečné, abych vám četl jednotlivé zdůvodňování. Jsou to opravdu odstraněné vady a nedodělky, které vznikly po cestě, jak se říká, a my věříme, že s moudrostí vám vlastní je schválíte ve znění senátního návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane senátore. Mám zde přihlášeného poslance Laudáta. Ujměte se slova.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo.

    Jenom krátce v podstatě navážu na pana senátora. Já jsem nějakým rozhodnutím ve třech výborech a začínám s hrůzou zjišťovat, že některá ministerstva jsou ve stavu nedobrém. My v hospodářském výboru asi nejsme u tak složité transpozice schopni vychytávat terminologii, některé právní kličky, lapsy. Poprosil bych všechny ministry, aby se potom nemusely úpravy a změny honit v Senátu a podobně, aby měli vždycky dostatek času na to přijít s opravdu kvalitními návrhy, hlavně tam, kde jde o technické záležitosti. My samozřejmě podpoříme senátní verzi, ale když jsem viděl minulý týden jednání rozpočtového výboru, v jakém stavu a jak demolováno je Ministerstvo financí a co tam předváděli chudáci nižší úředníci, kteří tam byli vysláni, tak bych byl rád, aby se to nestalo pravidlem. Protože mně skutečně začíná běhat mráz po zádech, v jakém stavu to je. Byli jsme na hospodářském výboru ubezpečováni, že skutečně už je to prosto změn a že je to kvalitně připravené. Spíš do budoucna bych rád, aby prodleva, která potom vzniká, a to, že mi to odsud odesíláme, za to by měli nést odpovědnost právníci, v tomto případě Ministerstva dopravy, aby návrhy byly už skutečně kvalitní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde s faktickou poznámkou přihlášeného pana poslance Plzáka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Já budu opravdu faktický. Mám takový dojem, že tento zákon připravoval před čtyřmi lety někdo jiný, že to není věc těchto ministerstev. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktická poznámka. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Musím reagovat na pana kolegu. Mě nezajímá, ani nevím, netuším, kdo ho kdy připravoval nebo nepřipravoval. Mě zajímá, kdo ho předkládá, respektive kdo tuto ryze technickou normu panu ministrovi prostě připravuje. A v ten okamžik, kdy s tím jde do Sněmovny, ne co bylo před čtyřmi lety. To se nezlobte, ale takhle prostě Sněmovna nemůže fungovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V tento moment nemám nikoho přihlášeného do diskuse. Je tomu tak. Pokud se nikdo dále nehlásí, rozpravu končím. Chci se zeptat na závěrečná slova pana navrhovatele, potažmo zpravodajů. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Ještě faktická poznámka. Děkuji.

  • Poslanec František Laudát: Omlouvám se. Nerad zdržuji. Pane předsedající, prosím vás, bude potřeba stojednička, abyste gongem svolal poslance.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tento moment, jak je § 97 odst. 4, říká přítomných. V případě potom dalšího projednávání je potřeba 101 hlasů. To je skutečně v případě, že nepřijmeme návrhy Senátu, tak pouze tehdy je potřeba 101 hlasů k přijetí daného zákona. ***

  • Senátor Petr Bratský: Chtěl bych vám jménem Senátu všem poděkovat a omlouvám se všem, kteří museli opustit lákavě vonící kávu, aby doběhli včas hlasovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane senátore. Tímto končím projednávání daného bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat bodem číslo

    Z pověření Senátu návrh zákona uvede pan senátor Jaroslav Zeman, kterého srdečně vítám a žádám ho, aby se ujal slova. Ještě než začnete, pane senátore, požádal bych pana poslance Josefa Nekla, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení. Pane senátore, máte slovo, prosím.

  • Senátor Jaroslav Zeman: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych jménem Senátu představil senátní návrh na změnu zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Dlouholeté zkušenosti dokazují, že výkup odpadů je úzce spojen s trestnou činností řady osob, jež se na výkupu podílejí. Osoby, které předávají kovové odpady, se nezřídka při získávání kovových předmětů dopouštějí mnoha trestných činů, například krádeže, poškození cizí věci, ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení a podobně. Při důsledné aplikaci trestního zákona by měly orgány činné v trestním řízení stíhat osoby, které vykupují kovový odpad zakázaný vyhláškou. Je však faktem, že k důslednému uplatňování trestněprávní odpovědnosti nedochází a rozsah trestné činnosti v dané oblasti neklesá. Statistiky Policie České republiky prokazují, že po krátkodobém poklesu počtu trestných činů, které byly spáchány v souvislosti s nakládáním s barevnými kovy, došlo k více než dvojnásobnému nárůstu této trestné činnosti v letech 2010 a 2011.

    Neúčinnost dosavadních zákazů a omezení, které s ohledem na poměrně vysokou výkupní cenu železa a barevných kovů nedokázaly zabránit kriminalitě, která spočívá zejména v krádežích kovových předmětů, vyvolává potřebu změny současné právní úpravy. Senátní návrh obsahuje proto zpřísnění sankce pro provozovatele sběrny v případě, že v jeho zařízení bude porušen zákaz výkupu odpadů stanovených prováděcím právním předpisem od fyzických osob. Sankcí bude zrušení vydaného povolení k provozování činnosti. Znamená to tedy, že nově bude postačovat jen jednorázové porušení takové povinnosti, a nikoliv jako dosud jeho opakování, a krajský úřad bude oprávněn zrušit nebo změnit jím vydaný souhlas k provozování sběrny, resp. zařízení k využívání a odstraňování sběru nebo výkupu odpadů.

    V současné době se uvedený zákaz výkupu odpadů ve smyslu platného znění vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech v nakládání s odpady, vztahuje především na odpady mající povahu uměleckého díla, pietního nebo bohoslužebného předmětu a obecně prospěšného zařízení nebo jejich částí.

    Vážení kolegové, kolegyně, každý návrh, který povede ke snížení kriminality, je vždy přínosem. Proto si dovoluji požádat o propuštění předloženého návrhu do legislativního procesu. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Nekl. Prosím, pane poslanče, máte čas pro svou zpravodajskou zprávu.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, prakticky ten základní obsah návrhu změny zákona č. 185/2001 Sb., sněmovní tisk 153, nám tady zdůvodnil pan senátor. Já bych chtěl jenom podotknout, že myslím, že tato změna normy je velmi nutná, protože zařízení výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajských úřadů. A do současné doby nebyly přece jenom tak silné páky pro to, aby mohlo být zabráněno zejména páchání trestné činnosti. Nová právní úprava, pokud bude přijata, určitě zabrání nárůstu krádeží veřejně prospěšných zařízení nebo zařízení, která by měla sloužit nám všem a nekončila na skládkách železného šrotu a podobně. Pokud jste si všimli ve sdělovacích prostředcích, tak v poslední době se zejména na severní Moravě v některých městech a obcích, kde jsou výkupny sběru železného odpadu, začíná dít taková - řeknu to sice ne slušně - lidová umělecká tvořivost, že obce přijímají samy vyhlášky, kdy ruší sběrny výkupu železného odpadu, protože na jejich území se soustředila zejména trestná činnost. Proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna projednala tento senátní návrh, aby byl postoupen do legislativního procesu a byl tento návrh později přijat. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otvírám rozpravu. Konstatuji, že do rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku, ale vidím přihlášky z místa. První je přihláška k faktické poznámce - teď se mi smazala. Pane poslanče, máte šanci, samozřejmě, viděl jsem vás.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Mě trochu mrzí, že u projednávání tohoto bodu není přítomen ministr životního prostředí, asi maká někde jinde.

    Tento bod je poměrně dost závažný. Já samozřejmě vím, že Ministerstvo životního prostředí, a samozřejmě ten dotaz by směřoval na ministra životního prostředí, pokud by byl tady přítomen, že Ministerstvo životního prostředí připravuje komplexní novelu zákona o odpadech. Tuším, že věcný záměr novely o odpadech má přijít dle legislativního programu vlády někdy v září letošního roku. A samozřejmě vzhledem k tomu, že ten dotaz nemůže padnout dnes, tak pravděpodobně v průběhu projednávání by bylo dobré vědět, nakolik senátní návrh koliduje či odpovídá právě tomu věcnému záměru, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí. To se bohužel nedozvíme dnes, pravděpodobně nám pan ministr na to odpoví někdy v průběhu projednávání tohoto zákona. Samozřejmě za sebe tento senátní návrh podpořím. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Nyní přihlášky s přednostním právem - pan poslanec Tomio Okamura a poté pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já tentokrát jenom krátce. My v Úsvitu se těmto různým podvodníkům a různým parazitujícím skupinám, které nás tady permanentně okrádají, věnujeme samozřejmě dlouhodobě. To znamená, my tento návrh podporujeme. To jsem chtěl říct. Takže my určitě podporujeme, abychom ho propustili. Úsvit bude hlasovat pro a vůbec nevadí, že je to návrh ze Senátu. Mně se na tom taky líbí, že tam je průřez politickými stranami, protože navrhovateli je jak senátorka z ČSSD, tak jsou tam Severočeši neboli spolupracující s hnutím ANO, pak je tam ODS atd. To znamená, že si myslím, že je to také v souladu. Chtěl bych poprosit, abychom to propustili, abychom těmto zlodějnám a těmto parazitujícím skupinám aspoň malinko udělali přítrž. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bronislav Schwarz. Poté s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte faktickou poznámku.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý podvečer, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Každé zpřísnění na této linii myslím, že uvítá každý starosta a každý ředitel technických služeb. A po všech těch pomnících v Terezíně, značkách si myslím, že je opravdu nutné, aby ten zákon byl schválen, propuštěn a byl možná ještě zpřísněn. Ale chci za to poděkovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní ještě jedna faktická poznámka poslance Pavla Plzáka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Bude to stručná poznámka. Chtěl bych se obrátit prostřednictvím vás tady na předkladatele. Tam je uváděno, že v Senátu se diskutovala taky širší novela, která by umožnila obcím prostřednictvím vyhlášky úplně výkup nebo činnost té sběrny zakázat. A debatovalo se zřejmě o tom, jestli to je protiústavní krok, jestli by to nebylo něco proti podnikání. A teď se to ale stalo v jedné obci. Proběhlo to médii. Prostě to ta obec udělala a nevím, jestli to bylo protiústavní, nebo ne.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní již řádná přihláška s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: My určitě budeme podporovat propuštění tohoto zákona, nicméně chci říci, že pro nás je velmi důležité, aby na konci byly pravomoci pro obce. A není to jenom o těch, kteří kradou kanály, ale je to taky o tom, že v mnoha čtvrtích, kde se to vůbec nehodí, v mnoha lokalitách, kde se to vůbec nehodí, jsou povolovány herny - herny - sběrny. Krajský úřad to klidně povolí. No u těch heren už obce pravomoci mají. U těch sběren je to třeba říct. A mnozí, kteří jsme byli na radnici, jsme zažili oprávněné stížnosti občanů, kde ve vilových čtvrtích jsou výkupny sběrných surovin, někdy s nonstop provozem. Tak si představte, jak to vypadá. A i když třeba není nonstop provoz. A ti, kteří vozí i legální odpad, pokud je to na místech, kde to nemá co být, tak je to špatně. Takže obce by měly dostat pravomoc, aby určily, kde a kdy a za jakých podmínek. Myslím si, že si s tím starostové a zastupitelstva poradí a že to přispěje k řešení mnoha problémů v našich městech a obcích.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní jsem zaznamenal přihlášku pana zpravodaje v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolil bych si zareagovat, protože jsem požádal a je to vpuštěno do legislativního procesu, i když nejsem vládní poslanec a podobně, ale u tohoto materiálu máte v elektronické podobě i stanovisko vlády, která souhlasí s tímto materiálem. Takže bych tlumočil jako člen výboru životního prostředí i stanovisko vlády.

    Myslím si, že ty námitky, které tady padly, aby obce mohly přijímat obecně závazné přihlášky k tomuto problému, bychom mohli projednat potom v rámci druhého a třetího čtení ve výboru a v Poslanecké sněmovně a že nic nebrání tomu, abychom tento krok udělali, protože vím, že v Senátu se na tom pracovalo a přece jenom touto formou to bylo zmírněno. To jenom na doplnění mého vystoupení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní František Laudát přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Pokud v Senátu i tady někdo přemýšlí, jak regulovat, hlídat, tak já se ptám, proč u výkupu sběrných surovin ano. Peníze slouží ke korupci, neměli bychom zakázat peníze? V autech se lidé zabíjejí - nebylo by lepší, kdyby chodili pěšky? Řada chemických látek škodí životnímu prostředí, možná bychom je také selektivně - a jenom tak nějak pro vaše uvažování nastolím otázku, kde se zastavíme, v té rovině. Myslím, že od toho máme policejní orgány, různé kontroly, těch institucí máme dost, takže tady bych výjimečně s panem kolegou Stanjurou nesouhlasil, že by obce měly rozhodovat o tom, pokud někdo splní jakékoliv podmínky, zda některý byznys mu tam povolí, nebo nepovolí. Nevím, kde se s tou regulací té společnosti - pak už si můžeme říct rovnou, že se vrátíme před rok 1989. A jestli se někde... a ony se tady vyskytují patologické jevy.

    Tady ten návrh si myslím, že je sympatický a není problém ho prohnat legislativním procesem. Ale v té další regulaci kde se zastavíme? Pak už se můžeme vrátit před rok 1989 a jedna strana, tentokrát asi ANO, bude ta moudrá, ta všechno bude vědět, jak se má co dělat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pro pana kolegu Františka Laudáta vaším prostřednictvím. Problém je v tom, že územní plán přesně neřeší plochu, v které může být umístěna sběrna. A klidně pozvu Františka Laudáta do mého rodného města, kde ve vilové čtvrti jsou dvě sběrny. Přestože jsme apelovali na kraj, přestože někteří občané si oprávněně stěžovali, prostě úředníci na kraji řekli "oni splnili podmínky" a v zásadě nemají možnost mu to nepovolit. To zas nechci vyčítat těm úředníkům.

    Já si fakt myslím, že si s tím obce poradí, že to nebude tak, že to kamarádovi ve vilové čtvrti povolí a tomu, koho nemají rádi, to ve vilové čtvrti nepovolí. Netrpím tou nedůvěrou. Moudrost zastupitelů, jak si my tady myslíme, že když dáme tu pravomoc obcím, tak to budou zneužívat, špatně využívat nebo něco. Jsou pod veřejnou kontrolou. A v zásadě 90 % oprávněných stížností na městě, které řeší každý starosta, pochází ze tří zdrojů - sběrny, herny a noční křik tam, kde je zase špatně umístěna hospoda či restaurace. 90 % oprávněných stížností. Teď nebudu mluvit o neoprávněných stížnostech, ty se týkají úplně jiných stěžovatelů a úplně jiných okolností a jiných skutků.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Konstatuji, že nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Ptám se pana senátora, jestli má zájem o závěrečné slovo. Nemá. Pan zpravodaj? Ano. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Pane místopředsedo, chtěl bych požádat naši Sněmovnu, aby po přikázání výboru byla možnost zkrácení termínu k projednání o 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji. V rámci rozpravy nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Budeme se tedy zabývat přikázáním výboru k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy o tom rozhodovat v hlasování pořadové číslo 41. Pro jistotu zagonguji.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 41 a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí, aby projednal tento návrh zákona. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 41. Z přihlášených 145 pro 131, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní rozhodneme o návrhu na zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 42, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 42. Z přítomných 145 pro 125, proti 1. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí a lhůta k projednání je stanovena výboru na 30 dnů. Děkuji panu senátorovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 45. ***

  • Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona je výsledkem průběžného hodnocení působení zákona o jednacím řádu Senátu, a to jak v parlamentní praxi, tak co do souladu s měnící se právní úpravou. Zčásti návrh rovněž reflektuje skutečnost, že předchozí pokus o novelizaci jednacího řádu Senátu byl celkem úzce provázán se současně navrhovanou novelizací jednacího řádu vaší, tedy Poslanecké sněmovny, která však nebyla akceptována. Z toho důvodu se v tomto předloženém návrhu novelizace jednacího řádu Senátu z předchozího návrhu přebírá pouze změna institutu nezabývat se návrhem zákona a stanovení povinnosti předkládat pozměňovací návrhy vždy písemně a s odůvodněním. Později, jak potom uslyšíte, se zabýváme i zákonnými opatřeními.

    Dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s těmi nejzákladnějšími změnami, jež si tedy senátoři pro svůj jednací řád schválili. Návrh obsahuje změnu procedury hlasování Senátu o projednávaném návrhu nezabývat se návrhem zákona obsažené v § 107 jednacího řádu Senátu. Navrhuje se doplnit uvedené zákonné ustanovení v tom smyslu, aby o podaném návrhu nezabývat se návrhem zákona bylo vyloučeno na schůzi Senátu hlasovat, vznese-li proti takovému návrhu námitku nejméně jeden senátorský klub nebo skupina nejméně deseti senátorů. Právo veta, které pro daný případ svěřuje senátní menšině, má sloužit jako pojistka proti eliminaci rozpravy k návrhu senátní většinou. Senátní menšině se tak garantuje možnost působit svými argumenty jak na senátní většinu, tak i na veřejnost.

    V další části se změna týká toho, že zakládá povinnost, aby každý pozměňovací návrh podaný k návrhu zákona, resp. k návrhu zákonného opatření Senátu či návrhu senátního návrhu zákona, byl předložen písemně a s odůvodněním podle jeho obsahu.

    Pak bychom se dostali i k pravidlům jednání Senátu o návrzích vrácených Poslaneckou sněmovnou Senátu k dopracování, která jsou nyní obsažena v usnesení Senátu číslo 516 ze dne 9. srpna 2006, a ta byla začleněna do zákona o jednacím řádu Senátu.

    Součástí návrhu je konečně též změna stávajícího vzoru průkazu senátora obsaženého v příloze číslo 1 jednacího řádu Senátu, a to vypouští odkaz na dnes už zrušený nárok zákonodárce, v tomto případě senátora, na bezplatné užívání prostředků veřejné hromadné dopravy.

    Senátní návrh se zabývá i vyřizováním petic. Dosud byla stanovena hranice 10 000 podpisů. V případě, že ta petice má méně než 10 000 podpisů, bude ji projednávat příslušný výbor. Má-li více jak 10 000 podpisů, pak se garantuje občanům projednání jejich petice na schůzi Senátu. Jiná podání občanů - podání, která nejsou peticemi - pak výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, podle povahy věci buď sám vyřídí, nebo předá věcně příslušným výborům či komisím, anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím a pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

    Co se týká zákonných opatření, současné ustanovení platí, že mění-li se zákonné opatření, pak tedy musí být schůze Senátu přerušena a toto projednáváno po 24 hodinách. Po zkušenostech z podzimu loňského roku jednací řád obsahuje návrh změny, kdy půjde-li pouze o legislativně technické změny, pak z tohoto důvodu nemusí být schůze přerušována.

    Dámy a pánové, tolik v kostce základní změny, jež Senátem prošly. Protože se to týká vlastně zpřísnění podmínek jednání Senátu, věřím, že k tomu nebude nějaká velká nechuť, anebo že spíš umožníte, aby jednací řád Senátu mohl být doplněn o to, s čím jsem vás tady seznámil. Zatím děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Miroslavu Nenutilovi. Prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení pan Stanislav Grospič se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane senátore, vážení členové vlády a kolegové, dovolte, abych se připojil ve stručnosti po vystoupení předkladatele se svou zpravodajskou zprávou k předloženému návrhu zákona, kterým je změna zákona o jednacím řádu Senátu, kterou jsme obdrželi pod číslem tisku 154.

    Chtěl bych říci, že předkládaný návrh zákona je podle předkladatelů výsledkem průběžného hodnocení působení jednacího řádu v Senátu a reaguje na ty nejkřiklavější problémy tak, jak je cítí senátoři z průběhu svého jednání. Vesměs se jeví jako norma technická, která reaguje na některé nedostatky, které zejména přineslo období, kdy Senát byl postaven před otázku projednávání návrhu takzvaných zákonných opatření Senátu v době, kdy byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Nicméně ty okruhy úpravy jsou limitovány zhruba do tří, do čtyř oblastí s tím, že nejzávažnější je asi ten podtext zabývat se úpravou jednacího řádu Senátu... shledávají předkladatelé v tom, že jde o úpravu určité modifikace nezabývání se návrhem zákona, která souvisí se snahou uchovat možnost rozpravy, stojí o ni určitá relevantní menšina v Senátu, který je limitovaný právě oněmi deseti senátory nebo poslaneckým (senátorským) klubem v Senátu.

    Pak se týká oblast navrhovaných změn, které se týkají jednání Senátu, právě už zmiňovaných zákonných opatření Senátu, kde se zpřesňují určité formulace z hlediska náležitostí zákonných opatření Senátu, že tato oblast nebyla na rozdíl od předloh zákonných svázána takovými určitými pregnantními pravidly.

    Je potřeba vidět, že v tom třetím okruhu se jedná o obligatorně písemnou formu odůvodnění pozměňovacích návrhů, která v Senátu v případě jejich předložení bude povinná. A z hlediska úpravy jednacího řádu Senátu potom také jde o obsažení (nesrozumitelné) takových nejrůznějších pravidel, která jsou spojena právě s určitým projednáváním meziresortních změn v rámci jednacího řádu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní přihlášku pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se předkladatele zeptal, ono to tady nezaznělo, když se zasahuje do způsobu jednání horní nebo dolní komory, je to vždy citlivá věc, hrozí tam válcování. Co tady předkládáte, je konsensuální návrh, nebo zda to bylo protlačeno nějakou většinou, zda některé kluby hlasovaly proti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jinou přihlášku do rozpravy nemám. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Předpokládám, že pan senátor bude chtít odpovědět na otázku kolegy Laudáta. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Miroslav Nenutil: Mohu říct ano, je to na základě, tuším, tříleté práce komise pro Ústavu a parlamentní procedury. Není to záležitost posledních měsíců. Musím říct, že původně byl ten návrh ještě přísnější a rozsáhlejší, ale po, tuším, dvojím opětovném projednávání právě ve zmíněné komisi i v ústavněprávním výboru došlo k této shodě. A podle hlasování Senátu je zřejmé, že to není těsné vítězství většiny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Závěrečné slovo pana zpravodaje. Nemá zájem. Děkuji. Protože nepadly žádné návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat, ani na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat přikázáním výboru k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat jenom tento návrh, a to hlasováním 43, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 43, z přihlášených 151 poslance pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu a lhůta k projednání zůstává podle zákona o jednacím řádu 60 dnů. Děkuji panu senátorovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 46.

    Vážené paní kolegyně, páni kolegové, budeme pokračovat bodem

    Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 155/1.

    Z pověření Senátu předložený návrh uvede senátor Jaroslav Zeman, a než se ujme slova, požádám paní poslankyni Jitku Chalánkovou, která je zpravodajem pro prvé čtení, aby zaujala místo u stolku zpravodajů a sledovala diskusi. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Jaroslav Zeman: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám jménem Senátu představil senátní návrh na změnu zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, týkající se doplatku na bydlení. Cílem tohoto návrhu je zamezit vyplácení více doplatků na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních.

    Dnes se nepřiměřeně poskytují státní prostředky a přeplácejí se tak náklady na bydlení v určitých lokalitách či objektech, které mnohonásobně převyšují náklady v místě obvyklé pro danou formu bydlení, což je nehospodárné a nepřijatelné.

    Nízkopříjmové skupiny obyvatel mají ochranu v oblasti bydlení zajištěnu dvěma dávkami - příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory a doplatkem na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. Počet příjemců obou dávek narůstá, avšak u doplatku je tento nárůst značný, a to právě u jiné formy bydlení, což jsou právě ubytovny. Ne tak u bydlení nájemního, vlastnického nebo družstevního. Pro ilustraci uvedu několik čísel výplaty dávky doplatku na bydlení. V roce 2011 bylo vyplaceno 850 milionů. V roce 2012 to již bylo 1 673 milionů a v loňském roce, v roce 2013, dokonce 2 814 milionů. To už jsou částky pro státní rozpočet významné, a proto je nutné tuto situaci, tento stav, neprodleně řešit.

    V senátním návrhu je do zákona o pomoci v hmotné nouzi zapracována možnost vyplácení jednoho doplatku na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních. V současné době je okruh společně posuzovaných osob těžko stanovitelný a v praxi se stává, že v jednom bytě či obytné místnosti ubytovacího zařízení je více okruhů společně posuzovaných osob. To pak vede k situaci, že se vyplácí více doplatků na bydlení do jednoho bytu, a právě této skutečnosti začali využívat majitelé ubytoven, kdy doplatek na bydlení mnohonásobně převýší nájemné v místě obvyklé. Je tedy potřeba jasně stanovit pravidlo, aby se odůvodněné náklady na bydlení rozpočetly na všechny osoby užívající daný prostor a k přeplácení již nedocházelo. Tato změna je realizována úpravou okruhu společně posuzovaných osob, kdy se vždy pro doplatek na bydlení budou v konečné fázi hodnocení nároku posuzovat osoby, které společně fakticky užívají byt nebo místnost v ubytovacím zařízení.

    Také navrhujeme, aby výše doplatku na bydlení, který se vyplácí do ubytovacích zařízení, byla ve výši v místě obvyklé, maximálně však je ponechána výše normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Je potřeba zamezit převážně vlastníkům ubytoven, aby si určovali ceny podle normativu ze státní sociální podpory, a naopak ponechat možnost orgánu pomoci v hmotné nouzi uvážit, v jaké výši a případně co vedle základních nákladů na bydlení bude za odůvodněné náklady na bydlení v této formě považovat. Orgán pomoci v hmotné nouzi tak může určit výši úhrady, která je v místě obvyklá, a ne kterou majitel ubytovny deklaruje. V konečném důsledku povede tato změna i ke zjednodušení administrace doplatku na bydlení.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento návrh je způsobilý zamezit dalšímu neefektivnímu poskytování doplatku na bydlení, několikanásobnému přeplácení majitelů ubytoven a plýtvání státními prostředky. Někteří budou namítat, že by bylo dobré mít k dispozici komplexnější návrh, který by se zabýval sociálním bydlením jako takovým, ale trvá to již příliš dlouho a stále k omezení zneužívání doplatků na bydlení nedošlo. Tímto návrhem však máme šanci jednat neprodleně a zneužívání dávky zastavit, a proto si vás dovoluji za předkladatele požádat o postoupení tohoto návrhu do výboru a problematikou se vážně zabývat. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Jaroslavu Zemanovi za úvodní slovo a nyní žádám paní zpravodajku Jitku Chalánkovou o její zpravodajskou zprávu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, byli jste seznámeni se sněmovním tiskem 155, což je senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Pan senátor vás podrobně provedl tímto návrhem zákona, který má omezit přeplácení doplatků na bydlení, které jsou poskytovány jako dávka poskytovaná podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Byli jste podrobně seznámeni i s vývojem těchto dávek a množstvím finančních prostředků, které se do této oblasti poskytují. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Mám dvě přihlášky s přednostním právem a potom další přihlášky. Nyní tedy pan poslanec Tomio Okamura, potom paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, no právě to tady bylo víceméně naznačeno, máme tady zase tu novelu zákona o hmotné nouzi. Hnutí Úsvit už v zimě navrhovalo zastropovat příspěvek na bydlení na cenu místně obvyklou, bylo to v zimě před několika měsíci zamítnuto vládou se slovy, a na to si vzpomínáme všichni, že do dvou měsíců tady bude předložen návrh nový. Tak dva měsíce tady - před chvílí se jednalo o učitelích, takže to si snad spočítáme všichni, základní školu jsme zajisté absolvovali - a dva měsíce jsou pryč. Tuším, že už jsou čtyři měsíce tady, a návrh tady není.

    Já v této souvislosti bych chtěl říci, že další námitkou, kterou jsem tady v zimě slyšel od zástupců vlády, že prý náš návrh není dostatečně... že dostatečně neřeší sociální bydlení, s tím, že prý je potřeba připravit zákon o sociálním bydlení. No to je zajisté chvályhodné, nicméně byl jsem mimořádně zaskočen teď v pátek a musím soukromě říct, že s paní ministryní se komunikuje velice dobře a mluví se s ní vstřícně, nicméně v pátek, když jsme proti sobě byli v Radiožurnálu, tak jsem poprvé slyšel na přímý dotaz, kdy tedy bude ten zákon o sociálním bydlení, redaktorka se ptala, zdali bude příští rok, tak paní ministryně řekla, že si myslí, že příští rok nebude. Že bude asi popříští rok. No tak teď tomu opravdu už vůbec nerozumím, protože jestli tedy v únoru nám bylo, nebo v březnu, teď se omlouvám, ale tak jako tak ty dva měsíce jsou pryč, nám bylo něco zamítnuto a pořád tady slyšíme, a dokonce i tady jsme to slyšeli, že to bude provázáno se zákonem, nebo že je potřeba zákon o sociálním bydlení, a teď se tedy dovídáme, že dokonce nebude ani příští rok, snad tedy popříští rok, tak mi to nějak prostě přestává hrát, jakoby ta časová posloupnost.

    Proto bych chtěl skutečně požádat, abychom to přestali podmiňovat nějakými, řekl bych, výmluvami nebo nějakými podružnými argumenty. Ono se totiž hezky mluví třeba lidem, kteří vedle toho nežijí. Ale u nás v Bystřici pod Hostýnem ve Zlínském kraji to máme přímo na náměstí. Máme tam 200 Romů přímo ubytovaných, ten bývalý hotel Podhoran je přilepen na městský úřad a vedle toho je kostel. Takže my vedle toho žijeme denně. A tady bych si trošku tedy, trošku bych si píchl, že já nepotřebuji a ani tady pan senátor Zeman a další, my se nepotřebujeme dívat pravidelně do, řekl bych, těch vyčleněných lokalit, což tady bohužel vidíme u ministrů z ČSSD. Je sice dobré se seznámit s problematikou opakovaně, ale my už v tom dávno žijeme a víme, v čem je problém. Problém je v tom, že je potřeba ty dávky hmotné nouze, ten příspěvek na bydlení zastropovat.

    Takže já bych chtěl říci, že opět k tomuto návrhu, já myslím, že nám se v Úsvitu nejedná za každou cenu prosadit svůj vlastní návrh a honit si politické body. Opět je to návrh, který je navržen skrz politické spektrum, dokonce je odsouhlasen i senátní většinou, to znamená ČSSD, takže já bych chtěl poprosit i vzhledem k tomu neutrálnímu stanovisku, abychom ho propustili. Abychom ho propustili a nečekejme na ten vládní návrh, protože ti občané trpí dnes a denně, a i v té souvislosti, že skutečně nemáme na důchody, a je to i program, je to další bod této schůze Poslanecké sněmovny, ta valorizace o 1,8 %. To je prostě otřesný stav a musím říci, že potřebujeme ty úspory vidět tam, kde se parazituje na současném zákonu.

    A jenom připomínám, že tento zákon o hmotné nouzi tady platí už osm let, vážení. Já nevím, jestli to mnozí víte, platí od roku 2006, to znamená tady prostě to není problém, který teď přišel. Je tady osm let a jsme svědky osm let nečinnosti. A já se nechci nikoho tedy dotknout, ale připadá mi, že tenkrát ten, kdo nechal projít tento zákon o hmotné nouzi, tak to muselo být lobby jakýchsi majitelů ubytoven nebo potenciálních podnikatelů, kteří si skoupí ubytovny a různé rozpadlé hotely, a musím říci, že když jako chodíte po těch městech a zajímáte se o to, protože jak já říkám, já to sleduji dlouhodobě, protože z toho města pocházím, resp. moje příbuzenstvo, tak si to všichni myslí, upřímně řečeno. A já jsem jenom chtěl říci, že když jsem se koukal na statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí, tak dokonce je tam oficiálně uvedeno, že za rok 2012 byl ten doplatek na bydlení zneužit přibližně v 30 tisících případech. To znamená, schválně sem používám čísla, která jsou tady z oficiálních zdrojů, aby snad někdo zase nemohl namítat, že si tady Úsvit nebo Okamura tady schválně říká, že se tady zneužívá doplatek na bydlení a že se sestěhovávají Romové na jedno místo a že to snad je jinak. Ono to tak není, je to přesně i na těch stránkách ministerstva - 30 tisíc případů. No, zároveň se tam píše, že prokazatelně bylo zneužito 143,8 milionu korun, tak asi víme, že je to špička ledovce, to si asi připustíme, nicméně ta částka - tak jako tak mluvíme o mnoha milionech.

    Takže já bych chtěl se skutečně přimluvit za to, abychom to propustili a abychom v tomto problému skutečně zatáhli za jeden provaz.

    V této souvislosti bych si chtěl jenom trošku říci jednu věc. Mě tedy absolutně šokuje, protože já tady nebudu chodit kolem horké kaše, že se to týká, většinou se to týká, prostě našich romských, řekl bych, spoluobčanů, to sestěhovávání na to jedno místo a následně to zneužívání doplatku potom, samozřejmě ti majitelé ubytoven a podobně, kde to zdaleka nejsou jenom Romové, jsou to normální bílí podnikatelé, jak máme samozřejmě zmapováno. Ale mě spíš zaráží, že my potřebujeme řešit právě ten zákon o hmotné nouzi, a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, místo aby tedy řešil práva nás, nebo občanů, kteří poctivě platí daně a poctivě je odvádějí, a naopak vlastně z těch našich daní, když my pracujeme, tak na tom parazitují ti, kteří právě parazitují a které potřebujeme tedy, řekl bych, potřít, tak nám tady připravuje strategii, tak vrhá síly do strategie o romské integraci do roku 2020, která navrhuje pozitivní diskriminaci Romů, a vládě bude předložen ke schválení dokument do konce června. Takže tady místo abychom pracovali na novele zákona o hmotné nouzi a nebo o tom, jak tedy nefungují soudy, to znamená, jak jsou porušována lidská práva drtivé většiny občanů České republiky, tak se tady zase řeší problémy, které se nejenom netýkají většiny občanů České republiky, a dokonce se tady vlastně navrhuje rasismus, to znamená diskriminace. A aby mi někdo nevkládal něco do úst, tak já bych - tady v tom dokumentu se například prosazuje, že Romové mají být v rámci politiky zaměstnanosti podporováni oproti zbytku populace, romští studenti na vysokých školách mají dostávat zvláštní dotaci 60 tisíc korun ročně a strategie usiluje i o zvýšení počtu Romů v politice či státní správě. No tak aby mě v tom nenechal pan ministr sám, tak já tady ocituji písemně vyjádření předsedy ústavněprávního výboru za ČSSD Miroslava Antla, kterého si vážím jako renomovaného právníka a o kterém i odborníci a známí advokáti renomovaní říkají, že je skutečným odborníkem na svém místě. A sama ČSSD si ho vybrala jako předsedu ústavněprávního výboru. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi, ale požádám ještě paní ministryni o poshovění, protože s faktickou poznámkou - dobře, tak odhlášení pana Bronislava Schwarze. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já to vezmu jenom stručně a věcně. Uvedu některé věci na pravou míru.

    Za prvé stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k tomuto návrhu je neutrální, protože s těmi principy obsaženými v tom návrhu lze souhlasit. Co se týče vládní novely, tak naprosto v souladu s legislativním plánem vlády tato novela bude předložena vládě v průběhu měsíce června. Teď se vypořádávají připomínky. Naše novela je prostě komplexnější, má větší ambice, a také proto zabralo více čase vypořádat nejrůznější připomínky, protože to jsou věci poměrně kontroverzní, kde spousta lidí má různé názory. A to se bavíme teď jenom o novele zákona (o pomoci) v hmotné nouzi, která by měla zabránit zneužívání doplatků na bydlení.

    Jinak já si upřímně myslím, že ten účel je hlavně zabránit tomu velkému zneužívání. Ale v tuhle chvíli určitě my nezpůsobíme to, že ti lidé z těch ubytoven, respektive z těch prostorů, které vlastně se nedají počítat jako ubytovny, ta kvalita je tam problematická, tak jim určitě tou novelou neposkytneme nějaké důstojnější podmínky ani nezajistíme, že se s nimi bude sociálně pracovat. Ale chceme, jak tady říkal pan kolega, zabránit tomu zneužívání.

    A pak je tady zákon č. 2, to je zákon o sociálním bydlení. Tam zase, tak jak je to napsáno v legislativním plánu vlády, věcný záměr má být předložen nejpozději ve druhém čtvrtletí roku 2015, ve druhém čtvrtletí roku 2016 má být předloženo vládě paragrafované znění s tím, že tento zákon by platil od 1. ledna 2017. Je to zákon, o kterém se tady nebyla žádná vláda schopná dohodnout nejméně posledních patnáct let. Jestli se nám to podaří dříve, super, bude to. Ale já prostě jsem realistka a nechci to slibovat, ale v tom plánu je to takhle.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Michaele Marksové. Další v rozpravě je připravena paní poslankyně Jana Hnyková, připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám hezký podvečer. Máme zde opět na pořadu jednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o (pomoci v ) hmotné nouzi. V souvislosti s touto novelou senátního návrhu zákona si dovolím zdůraznit a připomenout některá čísla z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, kapitoly 313, za rok 2013. Tato čísla úzce souvisejí s právě projednávaným návrhem. Zaměřím se na kapitolu čerpání dávky v hmotné nouzi, které jsou vypláceny na základě výše jmenovaného zákona. Jedná se o tyto dávky: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Dávky by měly vyplácet úřady práce všem potřebným. Potud je vše naprosto v pořádku.

    V rozpočtu bylo pro tuto kapitolu v roce 2013 vyčleněno 7,5 mld. Kč. Kapitola byla v průběhu roku navýšena o dalších 750 mil. Kč na 8 mld. 250 mil. Ale ani tato částka nestačila a bylo povoleno v tomto ukazateli překročit rozpočet o neprofilující náklady z nespotřebovaných výdajů ve výši 2 mld. 372 mil. 416 tis. Kč. A tak se dostáváme ke konečnému číslo 10 mld. 622 mil. 416 tis., tedy navýšení o neuvěřitelných 3 mld. 122 mil. 416 tis. Kč. Což činí 128,12 % upraveného rozpočtu.

    Já se zastavím u té druhé dávky z výčtu a to je doplatek na bydlení. My už jsme to tady slyšeli, ale já vám to znovu zopakuji. Skutečné náklady za rok 2012 činily 1 mld. 673 mil. 919 tis., skutečné náklady za rok 2013 pak 2 mld. 814 mil. 372 tis. Takže rozdíl mezi léty 2012 a 2013 činí 1 mld. 140 mil. 453 tis. Kč. A já vás chci upozornit, že tento scénář se opakuje i v letošním roce. Já bych si dokázala představit, že by tyto prostředky, které jsou takto vynakládány, mohly být využity mnohem praktičtěji. Mohly by být využity na navýšení třeba platů pracovníků v sociálních službách, kteří jsou nejhůře odměňovanými pracovníky ve veřejné sféře. Ale já se vrátím k novele předloženého zákona.

    Jak se dočteme v úvodu, cílem je zamezit vyplácení více doplatků na bydlení na jeden byt či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních, což současná úprava zákona o pomoci v hmotné nouzi umožňuje. Takto se nepřiměřeně poskytují státní prostředky a přeplácejí se tak náklady na bydlení, které mnohonásobně převyšují náklady v místě obvyklé pro danou formu bydlení, což je nehospodárné a nepřijatelné. Proto je nutno v zákoně o hmotné nouzi zakotvit možnost vyplácení jednoho doplatku na bydlení na jeden byt či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních.

    Poslanci hnutí Úsvit přímé demokracie předložili mezi prvními svými návrhy novelu zákona o hmotné nouzi, kterou Poslanecká sněmovna projednávala 12. února 2014. Pan poslanec David Kádner nám představil návrh změny v § 33, navrhoval, aby bylo možné poskytnout doplatek na bydlení pouze tehdy, jestliže žadatel užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, a to v případě, že tento byt splňuje hygienické a stavebně technické předpisy. Zároveň bylo možno poskytnout doplatek pouze do výše, která odpovídá nájemnému obvyklému v tomto místě a čase. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura, poté přihlášený pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já musím dát zapravdu panu kolegovi Zavadilovi v tom, že někdy je to komické. Máme třicet minut rozpravu a zatím žádají, abychom to propustili, ale nikdo proti tomu neprotestuje, že jo. Tak to je docela dobrá zpráva, tak možná nemusíme dalších 50 minut všichni přijít a žádat ostatní, aby to také propustili.

    Ale já jsem přišel kvůli něčemu jinému k mikrofonu. Pan poslanec Okamura kritizoval paní ministryni, že chce mít zákon až v roce 2016. No ale to jste se spletl, pane poslanče prostřednictvím pana řídícího. Paní ministryně to chce mít až v roce 2017. Takže vy kritizujete, že to bude za dva roky, a paní ministryně říká za tři roky a má na to vynikající argument - protože je to v legislativním plánu vlády. Tak prosím, abyste si to opravil a příště, až budete zase oprávněně kritizovat vládu, tak abyste věděl, že to bude až v roce 2017, což je vlastně volební rok. Jinými slovy jsme slyšeli, že to pravděpodobně v tomto volebním období nebude.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi za dodržení času. Nyní ještě před kolegou Seďou pan ministr Jiří Dienstbier s přednostním právem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Paní poslankyně tady před chvilkou mluvila o slibech mě samého a paní ministryně Marksové, které údajně nebyly dodrženy. Pokud si dohledáte stenozáznamy z minulých schůzí Poslanecké sněmovny, tak jsme vždy slibovali termíny, že předložíme novelu zákona o hmotné nouzi, které odpovídají legislativnímu plánu vlády. A jak tady paní ministryně Marksová řekla, je novela zákona o hmotné nouzi těsně před dokončením a můžete si být jisti, že do konce měsíce nebo nejpozději začátkem července ji vláda projedná a do Sněmovny pošle. Tedy ty termíny, které jsme slíbili, přesně dodržujeme.

    Co se týče zákona o sociálním bydlení, tak mě zaujalo vystoupení pana poslance Stanjury. Zajímalo by mě, proč minulé vlády, na kterých se ODS podílela, nebyly za téměř osm let, co zde vládly, schopny předložit vůbec žádný návrh zákona o sociálním bydlení a proč připustily právní stav, kdy je možné takto masivně provozovateli ubytoven zneužívat doplatků na bydlení. My tady uklízíme chlív, který nám tady předchozí vlády zanechaly.

    Co se týče termínu schválení zákona o sociálním bydlení, já už jsem mockrát zdůrazňoval, že samozřejmě je velmi jednoduché napsat nějaký návrh z legislativně technického hlediska, ale to, co tady dvacet nebo patnáct let ty předchozí vlády nezvládly, tak my chceme zvládnout zhruba za dva roky. Potřebujeme vést dialog nejenom v rámci koalice nebo s dalšími poslaneckými kluby zde v Poslanecké sněmovně, se senátory, ale potřebujeme vést také dialog se zástupci obcí, protože je naprosto zjevné, že efektivní systém sociálního bydlení nelze zavést bez toho, že obce převezmou podstatnou část povinností, které s tím budou souviset. A pokud budeme chtít po obcích, aby převzaly nějaké povinnosti, tak musíme také vést debatu, jakým způsobem zajistíme dostatečné finance na to, aby tuto povinnost mohly plnit. Tento dialog je potřeba vést, a proto samozřejmě postupujeme v logických krocích. Ve velmi šibeničním termínu máme stanoven termín pro předložení koncepce sociálního bydlení už do září letošního roku - myslím si, že tady jsme to s tou časovou ambiciózností až přehnali - a logicky do druhého kvartálu příštího roku předložit věcný záměr v tom dialogu, o kterém jsem mluvil, a do dalšího roku potom konkrétní paragrafované znění včetně důkladného projednání si myslím, že je vcelku realistické, dokonce možná ambiciózní, pokud to srovnáme s předchozím obdobím.

    Ty nejkřiklavější problémy, které souvisejí s bydlením, které souvisí se zneužíváním doplatků na bydlení, samozřejmě bude řešit dokončovaná vládní novela zákona o hmotné nouzi. Nicméně ani já nemám žádný problém, pokud právě projednávaný návrh bude postoupen do druhého čtení a pokud ta debata bude zahrnovat jak projednávaný návrh zákona, tak i případně další, včetně vládního návrhu zákona. Myslím si, že v té debatě bude zřejmé, že vládní návrh je nejkomplexnější a že tu situaci bude řešit nejrozumnějším způsobem.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Jiřímu Dienstbierovi. Nyní faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Karel Fiedler, poté pan předseda Stanjura, poté - pan kolega Okamura se hlásil s faktickou, nebo s přednostním právem? S přednostním právem, dobře. Prosím, pane poslanče, máte čas ke své faktické poznámce. Prosím.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý podvečer, paní poslankyně a páni poslanci. Já bych jen krátce zareagoval. Tady pan poslanec Stanjura říkal, že se tady v podstatě třicet minut povídá a že zatím nebyl vznesen žádný návrh na zamítnutí, což tedy opravdu kvituji s povděkem, že zatím nebyl vznesen žádný návrh na zamítnutí. Jen bych k tomu krátce dodal, že tady jsme nemuseli ušetřit třicet minut, ale čtyři měsíce, kdy už se projednával tento návrh Úsvitu.

    A k tomu, co tady říkal pan ministr Dienstbier. Tak mě těší, že se tady přiznal k tomu, že ty vlády za patnáct až dvacet let toho řadu nezvládly, protože já jsem tedy přesvědčen o tom, že v tom období tam byly i vlády sociální demokracie, které řadu věcí nezvládly.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka Zbyňka Stanjury, poté faktická poznámka paní zpravodajky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdříve, abych ukázal vstřícnost opozice, tak bych chtěl upřímně politovat pana ministra, který si tak přísné termíny stanovil, že teď je tak tak plní s vypětím všech sil. My to opravdu oceňujeme, pane ministře, to jako myslím, ale jsou to vaše termíny, tak nevím, komu si úplně stěžujete.

    Nicméně, když se vrátíme k debatám v Poslanecké sněmovně, a já tu na rozdíl od třeba vašeho ministerského předsedy nesedím dvacet let, ale čtvrtým rokem, tak my jsme velmi často jako ODS přicházeli s návrhy proti zneužívání sociálních dávek, pro zpřísnění podmínek. Nenašli jsme většinu v této Sněmovně. A jsem velmi rád, že představitelé sociální demokracie, kteří to léta zlehčovali, v této chvíli říkají "ano, je to problém, budeme to řešit".

    A to, že - to už jsem říkal minule - to, že vládní návrh bude komplexnější, širší, prostě lepší, to já znám. My jsme byli ve vládě ještě před rokem a půl, také jsme to velmi často říkali, tak nemám, proč bych s tím polemizoval. Jenom bych byl rád, abych ten text měl na stole, aby to nebylo jako u služebního zákona, že jsme v lednu prošli prvním čtením, tvářili jsme se, že o tom debatujeme, abychom po čtyřech a půl měsících dostali takzvaný pozměňující návrh, kde se změnil i název toho zákona a celý vnitřek, a tváříme se, že jsme ve druhém čtení. Přitom vy, který (nesrozumitelné), byste měl jako první trvat na tom, že to je nový zákon a že by mělo být prvé čtení. A kdybyste nevěnovali tolik práce tomu, proč zdůvodnit negativní stanovisko vlády - já o tom budu mluvit příští úterý u našich zákonů - a věnoval se těm termínům, které jste si sám stanovil, tak možná byste to splnil rychleji, než dneska předpokládáte. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi i za dodržení času. Nyní zpravodajka s faktickou poznámkou. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Já jen krátce bych chtěla také reagovat na pana ministra Dienstbiera. Problematice sociálního bydlení se věnuji již delší dobu, je to skutečně již několik let. Sledovala jsem tuto možnost řešení i v minulé vládě. Objevovaly se tam různé návrhy. Například při úsporném balíku tam byla změna poskytování doplatku na bydlení až nad 50 % příjmů té domácnosti, což při politickém zvážení všech pro a proti a nebezpečí toho, že se ocitne 100 tisíc lidí na ulici, zejména rodin s dětmi, jsme si z politických důvodů nedovolili. Takže je důležité postupovat velmi citlivě.

    Představa, jak takový zákon o sociálním bydlení má vypadat, je v podstatě jasná. Ale komunikace se Svazem měst a obcí sice probíhá, ale je jasné, že i ony potřebují mít jasné záruky k tomu, aby měly finanční prostředky na to, aby mohly plnit své povinnosti. Takže jak takový zákon vypadat má, to napsané v podstatě je. Ale je důležité vyjednat shodu a daňové příjmy nebo i jiné prostředky, které toto umožní realizovat. Takže to bych chtěla k tomu říci jen na okraj .

    Finanční prostředky, které jdou do těchto doplatků na bydlení, jsou také proto, že se zvyšuje počet příjemců těchto dávek. Nejenom proto, že se objevily ubytovny, kde úmyslně majitelé zneužívají těchto dávek osob, které se ocitly v této nouzi, ale také příspěvky pobírají osamělí senioři, rodiny s dětmi apod. Je to skutečně citlivé komplexní téma, ale jsem ráda, že se zde objevil návrh, který může udělat první krok.

    Ale ještě bych k tomu chtěla říci, že výbor pro sociální politiku se touto problematikou velmi podrobně zabýval na jednom ze svých jarních zasedání, a mohu-li být osobní, tak přijal také jednomyslné usnesení napříč politickým spektrem, ve kterém mě osobně jmenoval jako členku komise pro přípravu zákona o sociálním bydlení. Takto jsem získala i dekret v této komisi, která byla při Ministerstvu pro místní rozvoj.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní zpravodajko, vypršel vám čas.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Už končím. Vláda si určila, že gesce této komise je převedena pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Komise zasedá - již jsem pozvaná nebyla. Budu se tedy ptát, proč tato komise nerespektuje usnesení a požadavek výboru pro sociální politiku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Nyní s přednostním právem ještě pan poslanec Tomio Okamura, potom už řádně přihlášení poslanci Seďa a Hovorka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já víceméně krátce. Tak k tomu legislativnímu plánu vlády. No tak už jsem to pochopil. Protože samozřejmě pan ministr Dienstbier si sestavil legislativní plán tak, aby mu zbyl čas na úplné blbosti. To znamená, já k tomu návrhu na pozitivní diskriminaci Romů ještě přidám. My diskriminaci jakýchkoli občanů České republiky odmítáme! Úsvit odmítá diskriminaci jakýchkoli občanů České republiky. A ministr pro lidská práva navrhuje protiústavní diskriminaci.

    A druhá věc je ta, že tady se ztrácí čas. Druhá věc je tady návrh pana Dienstbiera na volební právo pro cizince! Vždyť ti cizinci s námi nemají nic společného. Ani nás tady nezvolili. A vláda a pan Dienstbier ztrácejí čas, jenom aby řekli i druhý návrh. S návrhem, místo aby řešil práva českých občanů, tak opět se tady ztrácí čas. Tak jestli takto je postaven legislativní plán, aby se ztrácel čas na jiné, nepotřebné návrhy, tak tomu už potom rozumím, že se třeba nestíhá.

    Takže já bych vás chtěl vyzvat, vážený pane ministře, abyste se věnoval návrhům pro české občany, s českým občanstvím. Ti nás zvolili. A ti mají problémy s dodržováním svých vlastních práv. A neztrácel čas hloupostmi.

    A na druhou věc se vás chci zeptat přímo. Vraťme se k tomu. Předseda ústavněprávního výboru za ČSSD říká o vašem návrhu, že pozitivní diskriminaci nepodporuji a že takový návrh je podle mě jasně protiústavní. Takže já vás tady žádám, abyste veřejně řekl, jestli má pravdu předseda ústavněprávního výboru za ČSSD pan Miroslav Antl, nebo jestli vy navrhujete protiústavní návrhy. Odpovězte nám! Jestli má tedy pravdu pan předseda Miroslav Antl, kterého já si vážím, a myslím, že pravdu má on, anebo jestli tedy máte pravdu vy. Jeden nebo druhý tedy pravdu nemá a jeden nebo druhý hovoří o protiústavním návrhu. A já bych to tady chtěl veřejně slyšet. Nebo se samozřejmě dohodněte nejdřív v rámci ČSSD, kdo tedy vlastně má pravdu. Ale já věřím Miroslavu Antlovi. Znám ho jako renomovaného právníka. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pan Antonín Seďa... Ale ještě předtím pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Omlouvám se řádně přihlášeným, kteří musí čekat, ale já musím zareagovat na dvě vystoupení pana předsedy Okamury.

    Jeho strašně udivuje, že v sociální demokracii jsou lidé, kteří nemají na všechno stejný názor. Já chápu, že v jeho straně, která má devět členů, si všichni musí myslet to, co pan předseda, a pokud někdo přijde s jinou myšlenkou, tak musí odejít. Ale my jsme demokratická strana a je naprosto přirozené, že zaznívají různé názory a vedeme diskusi. A o tom, co je protiústavní, v této zemi rozhoduje jenom jedna instituce, a to je Ústavní soud. Pokud někdo vysloví myšlenku, že z jeho pohledu by se mohlo jednat o protiústavnost, tak přece jde o to, že ten materiál je k diskusi a jeho konečná podoba se bude ještě dlouho diskutovat.

    A ještě k těm vašim zmínkám o tom, že jste předkládali návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi a ten byl zamítnut. Ono když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Vaše návrhy z Úsvitu prostě jsou velmi špatné, velmi nekvalitní. Máte tam zásadní legislativní nedostatky. A my vždy jen formulujeme, proč není možné tu předlohu projednávat, protože aby mohla být schválena, tak by se musela zcela zásadně předělat. Takže podívejte se na stanoviska vlády, podívejte se na to, co k vašim návrhům zaznívá na Sněmovně. A pokud vyzýváte nás, abychom si dělali nějaký pořádek, a nabádáte nás k tomu, co máme dělat, tak já bych si vám to dovolil vrátit s tím, abyste se zaměřili na zkvalitnění vaší legislativní práce. (Potlesk z řad sociální demokracie.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Seďa ještě počká, protože teď mám tři faktické poznámky. Nejdříve faktická poznámka pana ministra Jiřího Dienstbiera, pak faktická poznámka předsedy pana Tomio Okamury a pak pana předsedy klubu Radima Fialy a poté pana kolegy Černocha. Prosím, tak čtyři. Pane ministře, máte slovo k faktické poznámce.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Jak už v minulosti odhalil server Demagog, tak pan Okamura často používá naprosto nesmyslné výroky a splácá páté přes deváté. Já bych chtěl pana Okamuru z Úsvitu nenávisti Tomio Okamury upozornit, že já jsem zatím žádný návrh nepředložil. Je tady nějaký návrh strategie romské integrace, který já zatím nikam nepředkládám, který byl předložen k veřejné debatě, já sám mám k němu některé výhrady a jistě konečná podoba bude mít úplně jiné znění než ta stávající. A co se strategie romské integrace týče, její schválení je otázka naplnění jedné z dílčích kondicionalit čerpání evropských fondů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Nyní faktická poznámka poslance Tomio Okamury. Připraví se pan poslanec Radim Fiala, poté pan poslanec Černoch. Pane předsedo, máte své dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak teď tedy opravdu nevím, jestli tady pan předseda Sklenák prostřednictvím pana předsedy byl, nebo jaké součástí je teďka vlády. Protože já už jsem to tady říkal minule. Ale podívejte se na internet. Proč vznikla vaše vláda? Proč byla jmenována prezidentem Zemanem? Na základě služebního zákona. A všichni se podívejme, černé na bílém, na stránky Poslanecké sněmovny, co Rusnokova vláda a Legislativní rada vlády říká ke služebnímu zákonu, který jste předložili vy, je pod tím podepsaný pan ministr Chovanec, premiér Bohuslav Sobotka a celá plejáda špičkových politiků ČSSD. Je napsáno, že je ten návrh protiústavní. Je tam dokonce napsáno, že ten návrh je proti zákoníku práce, jestli si vzpomínám dobře, a celá řada výhrad. To znamená, tato vláda vlastně vznikla na základě totálního paskvilu, legislativního paskvilu, kde je to černé na bílém označeno i předešlou vládou a Legislativní radou vlády. Dodnes tady čekáme, kdy bude zákon dopředložen. A vy si tady vůbec opovažujete říkat o našich návrzích (hlasitě a rozčileně), které nikdo nikdy za protiústavní neoznačil, na rozdíl od vašich, nikdy nebyl žádný zákon Úsvitu označen za protiústavní! Dokonce ani ve vládním stanovisku! To znamená, že to je opravdu vrchol!***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ohlásím pořadí faktických poznámek, jak jste se přihlásili. Radim Fiala, Marek Černoch, Jan Chvojka, Roman Sklenák, Jaroslav Zavadil. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám. Tomio Okamura v podstatě už řekl, co jsem chtěl říct já. Jenom zopakuji jednu věc. Vždycky, když Úsvit podá nějaký návrh zákona, je to paskvil. Naposled byl jako paskvil označen proto, že v sobě má několik chyb. Jednou takovou chybou bylo, že nám chybí tečka za větou. Ale nikdy nikdo neřekl ani nikdo nikdy nespekuloval o tom, jestli jsou návrhy protiústavní, nebo nejsou. V podstatě dnes politici ČSSD spekulují sami proti sobě u dvou návrhů zákona, zda jsou protiústavní, nebo nejsou. Jinými slovy se v předkládání svých zákonů pohybují na hraně ústavnosti. A to si myslím, že je určitě na vnitřní debatu v sociální demokracii. (Nesouhlasné hlasy zleva.)

    Nicméně o tom dnes mluvit nechci. My jsme zákon předkládali před čtyřmi měsíci. Pojďme se vrátit ke konstruktivní debatě, protože hmotná nouze je určitě věc, která nás tlačí, trápí celou Českou republiku. A my tady debatujeme, pořád diskutujeme a Česká republika vydává miliony, desítky, stovky miliard korun na to, aby podnikatelé s lidskou bídou dál vydělávali.

    Poslední věc, kterou jsem chtěl říct, je k panu ministru Dienstbierovi. Vždycky, když předložíme nějaký zákon, buď on, nebo někdo z jeho kolegů řekne, že mají už komplexnější novelu. My jsme zákonů předložili deset. Takže bych chtěl vyzvat pana ministra Dienstbiera, aby začal pracovat, protože, než předloží deset komplexnějších novel, to bude chvilku trvat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Samozřejmě vás všechny povedu k věci, ale moc mi to neusnadňujete. Prosím, pan kolega Marek Černoch k faktické poznámce. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý večer, dámy a pánové. Vše, co jsem chtěl říct, řekl kolega Radim Fiala. (Veselost v sále.) Jediné, jestli můžu, protože napadnout Úsvit, že má devět členů.

    Ve vší vážnosti, pane předsedo k vám, pardon, prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se, tak jedním z důvodů je i to, aby se nestávalo to, co se stalo sociální demokracii přednedávnem v kraji. Ale to je věc, která si myslím, že sem vůbec nepatří.

    Jediné, na co bych se rád zeptal pana ministra v úplně první řeči. Přišlo mi jako výhrůžka vůči obcím, že ve chvíli, kdy se to bude řešit, je zodpovědnost na nich a ať si to trošku rozmyslí, jestli opravdu zodpovědnost chtějí mít. Aspoň jsem to z toho takhle cítil.

    Úplně na závěr. Myslím si, že tady se neřeší nic, díky čemu by se měly jednotlivé strany napadat, ale něco, co si myslím, že je opravdu potřeba. Když se mluví o legislativních zmetcích, tak když nic jiného, tak alespoň témata, která se tady dala řešit za desítky let a nikdo je nikdy neřešil, se začala řešit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Děkuji zároveň panu kolegovi Chvojkovi, že se vzdal své faktické poznámky. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Roman Sklenák. Připraví se pan kolega Zavadil. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Skutečně fakticky, protože tady byla řeč o stanovisku Rusnokovy vlády k našemu poslaneckému návrhu služebního zákona. Jen fakticky chci sdělit, že stanoviska totiž byla dvě. My jsme návrh podávali už v minulém volebním období a tam stanovisko Rusnokovy vlády bylo poměrně vstřícné a bylo neutrální. A pak jsme úplně ten samý zákon předložili znovu v tomto volebním období a tatáž Rusnokova vláda dala druhé stanovisko a to už bylo negativní. Takže je zajímavé i to, že ke stejnému návrhu se stejná vláda vyjádřila dvakrát rozdílně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Zavadil. Připraví se pan poslanec František Laudát také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si připadám jak Alenka v říši divů. My projednáváme novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a tady se dostáváme na úplně jinou půdu. Tady se mluví o pozitivní diskriminaci, tady se mluví a kecá o všech možných věcech, které s tímto zákonem vůbec nesouvisí. Jak už tady řekl kolega Stanjura, já jsem mu pošeptal, že si myslím, že je zbytečné, abychom se tady takhle dlouho vyjadřovali k něčemu, co si myslím, že je průchodné.

    Takže prosím vás, přestaňte mluvit o tom, že to podporujete. Vystupte ti, co to nechtějí podpořit a vy dejte hlasovat a můžeme odejít. (Potlesk a veselost napříč sálem.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za radu panu kolegovi Zavadilovi. Ale jednací řád mi neumožňuje, abych ukončil rozpravu předtím, než vyčerpám přihlášky. S faktickou poznámkou pan poslanec František Laudát. Připraví se k faktické poznámce pan předseda klubu ODS Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, my se tady skutečně bavíme o nějakém problému, který se bytostně dotýká lidí. Když nás poslouchají, prosím, přestaňte se urážet a pojďte hlasovat. Chtěl jsem říct totéž.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Stanjura k faktické poznámce. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ti, co mají přednostní právo, mají tu výhodu, že mohou mluvit, o čem chtějí. Protože pan kolega předseda poslaneckého klubu Roman Sklenák se divil, tak mu nabízím jedno vysvětlení, proč byla dvě různá stanoviska Rusnokovy vlády. Když to dávali poprvé, tak si ještě mysleli, že s vámi ve vládě budou. (Bouřlivý potlesk zprava.) Pak ve volbách neuspěli, tak podruhé napsali pravdu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zejména za dodržení času. Vrátíme se k tématu, a to vystoupením pana poslance Antonína Sedi, který se řádně přihlásil do rozpravy jako první. (Veselost napříč sálem.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Nikoliv jako první, ale jako druhý.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jako druhý. Ano, omlouvám se.

  • Poslanec Antonín Seďa: Vážení členové vlády, vážený pane senátore, vážené kolegyně a kolegové, asi vás nepotěším, ale já také tuto novelu podpořím. (Veselost v pravé části sálu.) Ale přesto si dovolím několik poznámek.

    Každý z nás ví, jak obrovský problém se stal přijetím řady pozměňovacích návrhů k sociální reformě ministra Drábka. Uvědomuje si to i vláda, která ve svém neutrálním stanovisku, které spíše souvisí s připravovanou vládní novelou, uvedla důvody pro podporu návrhu zákona. Současná situace v sociálním podnikání, a už to tady bylo řečeno, není únosná. Nejen z hlediska dopadů na výdaje, které dosahují téměř 3 mld. korun na doplatek na bydlení, ale i z důvodů hygienických a lidských, kdy v jednom bytě bydlí řada osob a majitel bytu či majitel sociální ubytovny inkasuje výši doplatků, které několikanásobně překračují výši nájemného v místě obvyklém.

    Jak bylo řečeno, cílem návrhu je vymezit vyplácení více doplatků na bydlení do jednoho bytu či jedné obytné místnosti. Tady chci připomenout, že toto zamezení sociálnímu inženýrství bylo způsobeno zrušením vazby doplatku na bydlení s příspěvkem na bydlení, která do ledna 2012 fungovala a umožňovala stanovit okruh společně posuzovaných osob. Dnes toto není možné a paradoxně namísto úspor v sociální oblasti, které slibovaly pravicové vlády, došlo k nehospodárnosti a k dalším sociálním problémům v lokalitách, kde takovéto sociální ubytovny fungují. Zároveň jsem si vědom, že senátní návrh obsahuje několik nejasností, které musí být upraveny v rámci dalšího legislativního procesu, jak je uvedeno ve stanovisku vlády. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Nyní zatím poslední přihlášený pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, navážu na slova pana ministra Dienstbiera. Jestliže uklízíme, můžeme uklidit hned. Nemusíme čekat, až se bude řešit návrh na zneužívání doplatku na bydlení vládním návrhem. Nic nebrání tomu, abychom zákon opravili ve druhém čtení, a protože Sněmovna bude jednat ve druhé polovině července, můžeme tento zákon projednat. Navrhuji tedy zkrácení lhůty pro projednání tohoto zákona o 30 dnů.

    Myslím, že ta tabulka, která je v důvodové zprávě a mluví o tom, že za šest let náklady na doplatky na bydlení se zvedly z 524 mil. korun na 1 673 mil. korun, mluví jasně. Pokud tento návrh zákona v červenci schválíme, můžeme ušetřit minimálně půl miliardy korun, když vezmeme ten nárůst.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi i za jeho procedurální návrh, který padl v rozpravě. Jiný návrh nemám. Ptám se, kdo další do rozpravy, protože jinou přihlášku nemám. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí. Ptám se, jestli je požadavek na závěrečné slovo, pane senátore, za navrhovatele. Prosím.

  • Senátor Jaroslav Zeman: Chtěl bych vám poděkovat. Nečekal jsem, že budete všichni vstřícní, bylo to trošku delší, ale zaplaťpánbůh, že jsme se hnuli kupředu. Tak děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní zpravodajka shrne jistě rozpravu.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já už opravdu nebudu dlouho zdržovat. Jenom chci zopakovat, že nezazněl návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, ale že zazněl návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Budeme se proto zabývat pouze návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Ptám se, kdo má jiný návrh na přikázání. Nikoho nevidím, budeme tedy hlasovat o tomto návrhu, a to v hlasování pořadové číslo 44, které jsem zahájil. Kdo je pro přikázání výboru pro sociální politiku? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 44. Z přítomných 156 pro 139, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní rozhodneme o zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů v hlasování pořadové číslo 45, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 45. Z přítomných 158 pro 53, proti 53. Návrh nebyl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a lhůta k projednání zůstala podle jednacího řádu 60 dnů.

    Děkuji panu senátorovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 47.

    Zkusím mít ještě jednu ambici, a to... Pan kolega Sklenák se hlásí předtím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Myslím si vzhledem k času, který nám zbývá do konce dnešního jednacího dne, že by nebylo příliš efektivní zahajovat další bod, a proto si dovoluji požádat o přestávku na jednání klubu v délce 10 minut.